Vliv reformy financování VaV v ČR na produkci výsledků

Ergo 2013, 8, 2, 3–9 DOI: 10.2478/ergo-2013-0004

Vliv reformy financování VaV v ČR na produkci výsledků Český výzkum a vývoj prodělal v minulých 10 letech dvě významnézměny. V roce 2004 bylo zavedeno hodnocení institucí VaV podle výsledků a v roce 2008 byla vyhlášena reforma financování VaV. Od roku 2009 bylo postupně zaváděno rozdělování institucionální podpory podle hodnocení výsledků. Naše studie analyzuje dopad těchto změn na produkci výsledků. Po celé analyzované období 1996–2011 rostly počty publikací v časopisech registrovaných v databázi Scopus a EPO patentových aplikací v ČR rychleji než v osmi jiných vybraných evropských zemích. Nejrychlejší růst byl v letech 2004–2007, tj. po zavedení hodnocení. Po vyhlášení reformy financování se však růst opět zpomalil. To ukazuje, že reforma financování neměla očekávaný pozitivní vliv na produkci výsledků. Růst počtu výsledků je nejspíše důsledkem rychle rostoucích výdajů na VaV v ČR. Je možné, že akcelerace růstu v letech 2004–2007 byla způsobena zavedením hodnocení institucí VaV. Velkým problémem je kvalita výsledků. Citační ohlas českých publikací je nejnižší ze všech analyzovaných zemí. Počty nově uzavřených patentových licencí ani příjmy z nich plynoucí nerostou a jsou nejnižší ze všech posuzovaných zemí. Je zřejmé, že v současnosti používané přístupy neplní dostatečně svou roli a že je nutné zavést nové pobídky podporující růst kvality výsledků.

Jiří Vaněček Technologické centrum AV ČR Recenzovaná vědecká stať Obdrženo redakcí: 4. 9. 2013 Přijato k publikování: 25. 11. 2013

Klíčová slova: reforma financování, publikace, patenty, výsledky

The effect of the R&D financing reform on production of results in the Czech Republic The Czech R&D underwent 2 major changes in the past 10 years. Evaluation of R&D institutions according to their results has been started in 2004 and the reform of the institutional financing has been announced in 2008. Starting from 2009, the institutional support has been distributed according to the evaluation. Our study analyses the impact of these changes on production of R&D results. Throughout the whole analyzed period 1996-2011, the numbers of publications in journal indexed in Scopus and of EPO patent applications grew faster in the Czech Republic than in 8 other European countries. The fastest growth occurred in the period 2004–2007 after the start of evaluation, but it slowed down after the announcement of the financing reform in 2008. It indicates that financing reform did not have the expected positive impact on result production. The increase of result number was probably due to the fast growth of the R&D financing. It is possible, however, that acceleration of the growth of R&D results could have been partly due to the evaluation of the institutions. Another problem is quality of the results. Citation impact of the Czech publications is the lowest of all analyzed countries. Numbers of the newly concluded patent license contracts and the receipts from them do not increase and are the lowest of all analyzed countries. It is therefore clear that currently used instruments do not fulfill their role and new stimuli supporting the growth of the quality are needed.

Jiří Vaněček Technology Centre ASCR Peer-reviewed scientific paper Received: 4. 9. 2013 Accepted for publishing: 25. 11. 2013

Key words: financing reform, publications, patents, results

Ergo / prosinec 2013 / Technologické centrum Akademie věd ČR

3

V minulém desetiletí proběhly v ČR dvě významné systémové změny ve výzkumu a vývoji (VaV). V roce 2004 bylo zavedeno hodnocení institucí VaV (RVVI 2004) podle jejich výsledků nahlášených do informačního systému RIV (Rejstřík informací o výsledcích). Počátkem roku 2008 byla vyhlášena a vládou schválena Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice, která výrazně změnila způsob institucionálního financování VaV (RVVI 2008). Počínaje rokem 2009 byla část institucionální podpory rozdělována na základě hodnocení institucí (Sbírka zákonů 2009). Reforma financování a způsob hodnocení institucí bývají často kritizovány, a proto se chystá jejich úprava či změna. Dosud však nebyla zpracována analýza dopadů zavedených systémových změn na produkci výsledků VaV. Podrobná analýza těchto dopadů byla přijata do tisku v časopise Scientometrics (Vaněček 2013), kratší studii dopadů předkládáme v tomto článku. Sledovali jsme změny v produkci dvou nejvýznamnějších typů výsledků, publikací v časopisech registrovaných v databázi Scopus a patentových přihlášek u Evropského patentového úřadu (EPO). Porovnávali jsme produkci ČR s produkcí osmi dalších evropských zemí, jmenovitě Maďarska, Rakouska, Belgie, Norska, Finska, Švédska, Nizozemska a Velké Británie. Výběr těchto zemí byl založen na několika kritériích. Hlavním požadavkem bylo, aby výběr zahrnoval jak země rozdělující část institucionální podpory VaV na základě hodnocení dosažených výsledků (tj. Belgii, Norsko, Švédsko a Velkou Británii), tak

Tabulka 1: Průměrné přírůstky počtu publikací v letech 1997–2003 (před hodnocením výsledků VaV), 2004–2007 (před reformou financování VaV) a 2008–2011 (po vyhlášení reformy financování)

země rozdělující institucionální podporu podle jiných kritérií, většinou podle vstupů. Dalšími kritérii byly počet obyvatel a úroveň VaV v dané zemi. Kromě Británie mají všechny vybrané země srovnatelný či nižší počet obyvatel než ČR a všechny země v minulosti dosahovaly ve VaV lepších výsledků než ČR (viz Vaněček 2008a, b).

Zdroj: data jsou převzata z portálu SCImago Journal & Country Rank

Čísla v tabulce představují přírůstky proti předchozímu roku a jsou uvedena v procentech (tj. každý předchozí rok představuje 100 % pro výpočet přírůstku roku následujícího). Hodnoty jsou uvedeny jako průměry za celé uvedené období (± střední chyba průměru, SEM). 1997–2003

2004–2007

2008–2011

Maďarsko

104,8 ± 1,2

107,5 ± 2

104 ± 1,7

ČR

107,5 ± 0,9

110,5 ± 1,2

107,7 ± 2,6

106 ± 0,8

107,3 ± 0,7

105,8 ± 1

Belgie

104,6 ± 1

107,3 ± 1,3

104,6 ± 0,3

Norsko

102,7 ± 0,9

111,8 ± 1,5

106,3 ± 1,3

Velká Británie

102,4 ± 0,8

106,9 ± 1,3

102,3 ± 1

Nizozemsko

102,6 ± 0,9

107,7 ± 1,3

105,1 ± 0,5

Finsko

104 ± 0,7

106,7 ± 0,6

103,1 ± 0,5

Švédsko

103 ± 0,9

105 ± 1,1

103,2 ± 1,1

Rakousko

(Scimago 2013)

Graf 1: Porovnání počtu publikací vybraných zemí v databázi Scopus

Publikace Počet publikací přepočtený na milion obyvatel je v ČR po Maďarsku druhý nejnižší z porovnávaných zemí, ale zaostávání za ostatními zeměmi není tragické (graf 1). Počty publikací rostly od roku 1996 ve všech zemích, v ČR však nejrychleji, a pokud bude tento trend udržen, může se ČR dostat v dohledné době na úroveň srovnatelnou s vyspělými evropskými zeměmi. Nejvyšší meziroční nárůst byl pozorován v letech 2003, 2006 a 2010, kdy produkce publikací vzrostla proti předchozímu roku o 16-19 %. Naopak v roce 2009 nastal pokles produkce publikací proti roku 2008 o téměř 3 %. Průměrné meziroční přírůstky publikací přesahovaly po celé sledované období 7 % a v období 2004–2007 dokonce 10 % (tabulka 1). Po roce 2007 však roční přírůstky opět poklesly na přibližně 7 %, což svědčí o tom, že reforma financování vyhlášená v roce 2008 nestimulovala produkci publikací. Citovanost je ukazatelem ohlasu publikací ve vědecké komunitě a v řadě oborů dobře koreluje s jejich významností. Průměrné počty citací se však v různých oborech výrazně liší. Jsou vysoké v biologických, medicínských a chemických oborech, ale mnohem nižší v matematických oborech nebo sociálních vědách. V humanitních a některých oborech sociálních věd postrádá hodnocení citovanosti opodstatnění, protože jejich publikace (a jejich citovanost) nejsou dostatečně pokryty v žádné z mezinárodně uznávaných databází. Pro porovnávání ohlasu velkých souborů publikací – např. celkové publikační produkce různých zemí – se často používá relativní citační index (RCI), který vyjadřuje poměr mezi průměrnou citovaností všech publikací dané země a všech registrovaných světových publikací vydaných v daném roce.

4

Švédsko Norsko

Finsko Belgie

Velká Británie Rakousko

ČR

Nizozemsko Maďarsko

Zdroj: data jsou převzata z portálu SCImago Journal & Country Rank (Scimago 2013)

RCI rostl od roku 1996 ve všech analyzovaných zemích ale mnohem pomaleji než počet publikací (graf 2). V ČR byl růst RCI po roce 2003 o něco rychlejší než v ostatních zemích, ale ČR přesto zůstala až do roku 2011 na posledním místě v žebříčku porovnávaných zemí. Růst RCI byl v ČR nejrychlejší v letech 2004–2007, kdy dosahoval asi 6% ročně, po roce 2008 se však zpomalil asi na 4 % ročně (tabulka 2). Opět je tedy zřejmé, že reforma financování neměla na citovanost pozitivní vliv.

Graf 2: Porovnání citovanosti publikací vybraných zemí registrovaných v databázi Scopus

prospěch ČR. Minulé analýzy však ukázaly, že i po oborové korekci je citovanost českých publikací pod světovým průměrem (Audit 2011; Vaněček 2012).

Patenty

Švédsko Norsko

Finsko Belgie


Počet patentových přihlášek EPO rostl v letech 1997–2003 ve všech analyzovaných zemích. V letech 2004–2007 však počet přihlášek rostl jen v šesti z nich a po roce 2007 už pouze ve dvou, jmenovitě v Norsku a ve Finsku (graf 3 nahoře). Po přepočtu na milion obyvatel byl v ČR spolu s Maďarskem jejich počet nejnižší, ale jejich růst byl až do roku 2007 naopak v ČR nejrychlejší ze všech zemí (tabulka 3). Po roce 2007 však počet aplikací EPO zcela stagnoval, což ukazuje, že reforma financování VaV neměla pozitivní vliv ani na produkci patentových aplikací. Počet udělených patentů EPO koreloval u všech analyzovanýchzemí s počtem patentových aplikací (graf 3 dole). Nejvíce patentů získalo po přepočtu na počet obyvatel Švédsko, Finsko a Nizozemsko, kdežto ČR a Maďarsko skončily na konci žebříčku. Procedura předcházející udělení patentu EPO však vyžaduje poměrně dlouhou dobu

Nizozemsko

ČR

Maďarsko


Graf 3: Porovnání počtu patentových aplikací (nahoře) a udělených patentů EPO (dole) ve vybraných zemích EU

Tabulka 2: Průměrné přírůstky relativního citačního indexu publikací vybraných zemí vydaných v letech 1997–2003 (před hodnocením výsledků VaV), 2004–2007 (před reformou financování) a 2008–2011 (po vyhlášení reformy financování VaV) Čísla v tabulce představují přírůstky proti předchozímu roku a jsou uvedena v procentech (tj. každý předchozí rok představuje 100 % pro výpočet přírůstku roku následujícího). Hodnoty jsou uvedeny jako průměry za celé uvedené období (± střední chyba průměru, SEM). 1997–2003

2004–2007

2008–2011

Maďarsko

103,4 ± 0,9

102,2 ± 1

103,1 ± 1,9

ČR

101,7 ± 0,8

106,1 ± 1,4

104,2 ± 1,4

Rakousko

99,4 ± 0,7

103,3 ± 0,7

103,5 ± 1,7

Belgie

101,3 ± 0,5

103,1 ± 1,8

103 ± 0,7

Norsko

102,9 ± 0,8

100,5 ± 0,8

101,2 ± 1,3

Velká Británie

100,8 ± 0,2

101,1 ± 0,4

102 ± 0,5

Nizozemsko

100,8 ± 0,7

100,8 ± 1,5

102 ± 1,2

Finsko

101,7 ± 0,6

101,9 ± 0,8

101,9 ± 0,9

Švédsko

100,5 ± 0,6

101 ± 1

101,7 ± 0,7


Je nutné si uvědomit, že RCI není normalizován podle oborů, a proto může být porovnání zkresleno v důsledku odlišné velikosti oborů v různých zemích. ČR má vyšší podíl publikací fyzikálních a chemických věd, kdežto vyspělé evropské země mají vyšší podíl publikací biomedicínských věd. Protože biomedicínské publikace patří mezi nejcitovanější, může být porovnání podle RCI poněkud zkresleno v ne-


Švédsko Norsko

Finsko Belgie


ČR


Zdroj: data jsou převzata z databáze Eurostat (2013a)

5

(v některých případech až 10 let) a kromě toho není u všech patentů stejně dlouhá a může se lišit i o řadu let. Pro analýzu dopadů změn v systému VaV je proto vhodnější sledovat počet patentových aplikací. Zaostávání ČR v počtu patentových aplikací je mnohem výraznější než v případě publikací. Naše počty nedosahují ani 1/10 západních zemí. Sektorová analýza však ukazuje, že počet aplikací českých veřejných institucí nezaostává tolik jako produkce v privátním sektoru (graf 4). Ve všech zemích je většina přihlášek podávána subjekty ze soukromého sektoru a veřejné instituce VaV (tj. VŠ a VVI) tvoří pouze malý podíl přihlašovatelů. Pouze ve 2 zemích – v Nizozemsku a Belgii – je počet aplikací z veřejného sektoru výrazně vyšší než v ČR, v ostatních zemích jsou jejich počty na srovnatelné úrovni. Zato v soukromém sektoru ČR zcela propadá.

poru VaV, nehlásí své výsledky do RIV a nejsou tedy ani hodnoceny. Z uvedeného mezinárodního srovnání plyne, že hlavním problémem ČR je nízký počet patentových aplikací ze soukromého sektoru a že další stimulace tvorby patentů ve veřejném sektoru v ČR může mít pouze omezený vliv na inovační aktivity. Stimulace patentové aktivity v soukromém sektoru však zřejmě vyžaduje jiné přístupy, nástroje a pobídky, než byly dosud voleny.

Graf 4: Porovnání počtu patentových aplikací EPO z veřejného (nahoře) a soukromého sektoru (dole) ve vybraných zemích EU

Tabulka 3: Průměrné přírůstky počtu patentových aplikací EPO v letech 1997–2003 (před hodnocením výsledků VaV), 2004–2007 (před reformou financování) a 2008–2011 (po vyhlášení reformy financování VaV) Čísla v tabulce představují přírůstky proti předchozímu roku a jsou uvedena v procentech (tj. každý předchozí rok představuje 100 % pro výpočet přírůstku roku následujícího). Hodnoty jsou uvedeny jako průměry za celé uvedené období (± střední chyba průměru, SEM). 1997–2003

2004–2007

2008–2011

116,5 ± 6,4

110,1 ± 4,3

99,4 ± 1

ČR

121,3 ± 3

114,2 ± 6

99,6 ± 3,4

Rakousko

109 ± 1,4

104,7 ± 2

98,7 ± 1,2

Belgie

106,3 ± 1,9

102,8 ± 1,7

94,3 ± 0,3

Norsko

103,6 ± 1,8

107,8 ± 3,6

107,7 ± 4,3

Velká Británie

104,2 ± 1,1

98,7 ± 0,7

96,9 ± 0,8

Nizozemsko

107,1 ± 1,5

98,5 ± 2,4

99,3 ± 0,9

Finsko

106,3 ± 1,8

99,1 ± 1,8

100,7 ± 0,8

101,8 ± 1

107,2 ± 0,4

96,2 ± 0,7

Maďarsko

Švédsko


V letech 1999–2006 činil v ČR podíl patentových aplikací z veřejného sektoru 4 až 8 % všech aplikací EPO, což řadilo ČR na třetí místo za Belgii a Nizozemsko (tabulka 4). V roce 2007 však podíl patentových aplikací z veřejného sektoru dále vzrostl až nad 10 % a v roce následujícím dokonce až na 12 %. V letech 2008–2009 byl podíl patentových aplikací z veřejného sektoru v ČR nejvyšší ze všech analyzovaných zemí. Tomuto podílu se blížily pouze dvě další země – Belgie a Nizozemsko. Ve Velké Británii tvořily patentové aplikace institucí veřejného a VŠ sektoru asi 6 % a ve všech ostatních zemích dosahoval jejich podíl méně než 3 % všech národních aplikací. Domníváme se, že růst počtu patentových aplikací ve veřejném sektoru v ČR může být důsledkem vysoké bodové hodnoty alokované patentům v rámci hodnocení výsledků VaV. V roce 2004 měly všechny druhy výsledků stejnou hodnotu. V roce 2006 však byly mezinárodní patenty hodnoceny 100 body a od roku následujícího dokonce 500 body, což bylo nejvíce ze všech druhů výsledků (RVVI 2007). V důsledku vysokého bodového hodnocení EPO patentů mohl tedy stoupnout počet patentových přihlášek ve veřejném sektoru, tj. na vysokých školách a veřejných výzkumných institucích. Patentová aktivita se však nezvýšila ve většině soukromých podniků, které nečerpají veřejnou pod-

6

Švédsko Norsko

Finsko Belgie


ČR



Dalším problémem je kvalita patentů. Nejdůležitějším měřítkem kvality je jejich užitná či komerční hodnota. Patenty mohou být komerčně využívány buď přímo jejich vlastníkem, případně mohou být za jednorázovou úplatu prodány jinému vlastníku, nebo jejich komerční využití může být povoleno jinému subjektu za každoroční poplatky po dobu platnosti patentu (prodej licence). První možnost platí téměř výlučně pro vlastníky ze soukromého sektoru. Pro vlastníky z veřejného sektoru připadá v úvahu pouze prodej patentu či poskytnutí licence na jeho využití jinému komerčnímu subjektu. Licenční smlouvy jsou registrovány na Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (ÚPV ČR) a ten jejich počet a příjmy z nich plynoucí každoročně zveřejňuje. Prodej vlastnických práv k patentům v rámci domácí země není statistic-

Tabulka 4: Podíl patentových aplikací EPO (%) podaných subjekty z vládního a VŠ sektoru na celkových počtech aplikací dané země 1999

2000

ČR

6,2

8,3

5,1

4,5

5,6

3,7

6,5

Belgie

8,3

9,2

11,2

8,5

10,0

10,2

10,7

Nizozemsko

4,2

4,9

2,9

5,3

5,5

6,4

7,1

Velká Británie

5,9

5,4

7,1

6,5

6,7

5,2

6,1

Rakousko

0,6

0,5

0,8

0,9

0,7

1,2

Maďarsko

3,2

2,7

3,8

1,9

1,0

1,5

Norsko

1,0

0,8

1,1

1,2

0,9

Finsko

1,6

1,4

1,9

1,3

Švédsko

0,7

0,5

0,8

0,9

2001

2002

2003

2005

2009

2007

2008

4,7

10,7

12,2

11,2

10,0

12,5

11,0

10,4

7,8

11,1

10,9

7,6

6,9

6,0

6,8

5,1

2,5

2,9

2,8

2,5

2,9

1,7

2,2

2,5

4,0

2,9

2,2

1,8

2,7

2,9

3,2

2,3

1,3

1,4

1,9

2,3

3,2

2,9

2,1

0,4

0,4

0,7

0,4

0,6

0,5

0,3

2004

2006


Graf 5: Počet uzavřených licencí na patenty subjekty z ČR a příjmy z nich plynoucí

příjmy tedy nepokrývají všechny možnosti komercializací patentů, ale tvoří jejich významnou část a mohou sloužit jako indikátory komerčního využití patentů. Počet nově uzavřených licencí na patenty v ČR je sice značně proměnlivý z roku na rok, od roku 2004 však nikdy nepřekročil 65 za rok (graf 5 a tabulka 5). Rovněž příjmy z licencí stagnují, pokud jsou odečteny příjmy Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v. v. i. (ÚOCHB). Tyto příjmy ÚOCHB pramení z licencí na antivirotika, které byly uzavřeny před rokem 2000 (ÚOCHB 2010). Licenční poplatky jsou stanovené jako podíl na zisku z prodeje, a protože každoročně roste objem prodaných léků, roste i příjem z licencí.

Tabulka 5: Počty nově uzavřených patentových licencí v letech 2004–2007 (před reformou financování) a 2008–2011 (po vyhlášení reformy financování VaV) a příjmy z plynoucí z platných licencí (v mil. Kč) Data jsou uvedena ve formátu průměr ± SEM.

nově uzavřené licence příjmy z platných licencí příjmy z licencí bez ÚOCHB

2004–2007

2008–2011

130,0 ± 6,6

185,0 ± 5,5

2724,4 ± 86,9

5058,6 ± 74,0

331,4 ± 14,2

265,6 ± 9,2

Zdroj: data byla převzata z databáze ČSÚ (2013)

příjmy celkem

příjmy bez UOCHB

Zdroj: data byla převzata z databáze ČSÚ (2013)

ky sledován, ale prodej do zahraničí je sledován, ČSÚ v rámci technologické platební bilance (TBP). Kromě příjmů z prodeje vlastnických práv však TBP zahrnuje i příjmy z licenčních poplatků a zahraniční platby za počítačové služby, technické služby a VaV. Licence a licenční


Protože počet patentů stoupá, ale počet licencí a příjmy z nich stagnují, zdá se, že užitná hodnota patentů spíše klesá. Je však možné, že ke změně trendu je zapotřebí delší doba. V každém případě je však komerční využívání českých patentů velmi nízké. O tom svědčí mezinárodní porovnání příjmů z prodeje práv na využití duševního vlastnictví (IP) do zahraničí, přepočtené na počet obyvatel (graf 6). V tomto porovnání je ČR beznadějně na posledním místě. Na rozdíl od předchozího grafu, který vycházel z údajů shromažďovaných ÚPV a zohledňoval všechny poskytnuté licence na patenty českých subjektů, mezinárodní porovnání uvedené na grafu 6 vychází pouze z exportu licencí do zahraničí. V případě ČR však zahraniční licenční příjmy představují více než 95 % všech příjmů, neboť ve sledovaném období licence poskytnuté českým subjektům činily maximálně 5 % příjmů (ČSÚ 2013).

7

Graf 6: Příjmy z prodeje práv na používání duševního vlastnictví do zahraničí ve vybraných zemích EU

Tabulka 6: Průměrné roční přírůstky celkových výdajů na VaV v letech 1997–2003 (před hodnocením výsledků VaV), 2004–2007 (před reformou financování) a 2008–2011 (po vyhlášení reformy financování VaV) Čísla v tabulce představují přírůstky proti předchozímu roku a jsou uvedena v procentech (tj. každý předchozí rok představuje 100 % pro výpočet přírůstku roku následujícího). Hodnoty jsou uvedeny jako průměry za celé uvedené období (± střední chyba průměru, SEM). 1997–2003

2004–2007

2008–2011

118,2 ± 2,5

109,3 ± 1,4

105,6 ± 1

111,9 ± 1

118 ± 2,9

110 ± 3,3

107,7 ± 0,3

107,5 ± 1,4

104,4 ± 1,3

Belgie

104,2 ± 0,7

104,7 ± 0,6

103,4 ± 0,7

Norsko

105,5 ± 0,8

107,2 ± 2,2

104,9 ± 1,7

Velká Británie

107,2 ± 1,3

105,6 ± 0,5

95,6 ± 2,4

Nizozemsko

104,3 ± 0,6

102,9 ± 0,3

104,1 ± 1,7

Finsko

109,9 ± 0,9

105,3 ± 0,5

103,1 ± 1,4

Švédsko

104,5 ± 0,7

101,6 ± 1,7

103,1 ± 3,6

Maďarsko ČR Rakousko

Švédsko Norsko

Finsko Belgie


ČR


Zdroj: data jsou převzata z databáze World Bank (2013)

Zdroj: data jsou převzata z databáze Eurostat (2013b)

Rovněž údaje technologické platební bilance (TBP) ukazují, že příjmy ČR jsou po přepočtu na milion obyvatel nejnižší ze všech analyzovaných zemí (graf 7). Z těchto srovnání je zřejmé, že české patenty jsou komerčně využívány mnohem méně, než je tomu ve vyspělých zemích, a jejich kvalita je proto zpochybnitelná či přinejmenším nejistá.

Graf 8: Porovnání celkových výdajů na VaV ve vybraných zemích EU

Graf 7: Příjmy technologické platební bilance v roce 2011 (USD/milion obyvatel)

Zdroj: data převzata z databáze OECD (2013)

Švédsko Norsko

Finsko Belgie


ČR


Zdroj: data jsou převzata z databáze Eurostat (2013b)

Produkci výsledků a dopady systémových změn je nutné studovat v kontextu výdajů na VaV, neboť je známo, že financování má značný vliv na výkonnost VaV. Výdaje na VaV v ČR jsou po přepočtu na milion obyvatel druhé nejnižší ze sledovaných zemí. Nižší výdaje mělo pouze Maďarsko, kdežto ostatní evropské země měly výdaje až několikanásobně vyšší než ČR (graf 8). Výdaje na VaV v ČR ale rostly v období 1996–2011 nejrychleji ze všech zemí. Do roku 2003 byl jejich průměrný roční růst druhý nejrychlejší po Maďarsku a činil asi 12 % za rok (tabulka 6). V letech 2004–2007 činil růst výdajů dokonce 18 % za rok a poté se růst výdajů opět zpomalil a činil pouze 10 % ročně.

8

Závěry Reforma financování nezvýšila počet publikací, ani jejich citovanost, ani počet patentových aplikací. Naopak, po vyhlášení reformy všechny tyto parametry oproti minulému období poklesly. Po zavedení hodnocení v roce 2004 nastala mírná akcelerace růstu publikací, citovanosti i patentových aplikací. Toto zrychlení však během tří let odeznělo. Je možné, že hodnocení samo o sobě bylo zodpovědné za přechodnou

akceleraci růstu po roce 2003 a po roce 2007 se tento efekt již vyčerpal. Růst byl ale rychlý i v období před zavedením hodnocení, takže je pravděpodobné, že byl způsoben jinými faktory. Hlavní podíl na růstu počtu výsledků nejspíše má růst výdajů na VaV. Ten byl nejvyšší v letech 2004–2007, kdy dosahoval asi 18 % za rok, a v tomto období rostl nejrychleji i počet výsledků VaV. Růst výdajů VaV byl ale vysoký již před rokem 2003 i po roce 2007. Je tedy možné, že veškeré změny produkce výsledků pouze reflektují změny financování VaV. Růst počtu výsledků však není v ČR následován adekvátním růstem kvality. Kvalita publikací rostla po roce 2003 o něco rychleji než v ostatních zemích, nicméně ČR měla až do roku 2011 stále nejnižší citovanost publikací. Kvalita patentů je rovněž nízká, neboť ČR má po přepočtu na počet obyvatel nejnižší příjmy z licencí i TBP ze všech analyzovaných zemí. Protože po roce 2007 rychle rostl podíl patentových aplikací z veřejných institucí VaV (tj. VŠ a VVI), ale nikoliv počet aplikací ze soukromého sektoru, nelze vyloučit, že většina z těchto patentů nemá skutečnou komerční hodnotu, ale je spíše účelovou reakcí na hodnocení a financování. Lze tedy shrnout, že reforma financování VaV v ČR neměla očekávaný pozitivní vliv na produkci výsledků ani na jejich kvalitu. Počet výsledků rostl zřejmě v důsledku růstu finančních prostředků vynakládaných na VaV a mohl být též ovlivněn hodnocením institucí VaV zavedeným v roce 2004. Kvalita výsledků však nebyla ovlivněna ani hodnocením, ani reformou financování.

[4] Eurostat (2013b): R&D expenditure at national and regional level. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_ database [5] OECD (2013): Main Science and Technology Indicators: Volume 2013/1, ISSN 1609-7327. http://www.oecd-ilibrary.org/science-andtechnology/main-science-and-technology-indicators-volume-2013-issue-1/ technology-balance-of-payments-receipts_msti-v2013-1-table68-en [6] RVVI (2004): Usnesení vlády ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=18748 [7] RVVI (2007): Metodika hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků v roce 2007. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=31543 [8] RVVI (2008): Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=497373 [9] Sbírka zákonů (2009): Zákon 110/2009 Sb. ze dne 27. března 2009, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. http://www.mvcr.cz/soubor/sb033-09-pdf.aspx [10] Scimago (2013): SCImago Journal & Country Rank. http://www.scimagojr.com [11] ÚOCHB (2010): Příloha roční účetní závěrky k 31.12.2010. http://www.uochb.cz/web/structure/573.html?lang=cz [12] Vaněček, J. (2008a): Patenting propensity in the Czech Republic. Scientometrics, 75, 381-394. [13] Vaněček, J., (2008b): Bibliometric analysis of the Czech research publica-

Odkazy

tions from 1994 to 2005. Scientometrics, 77, 345-360. [14] Vaněček, J. (2012): Oborová a institucionální analýza výsledků výzkumu

[1] Audit (2011): Závěrečná zpráva z auditu systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR: Bibliometric Analysis of the Czech Republic Research Output in an International Context (1993–2009). http://audit-vav.reformy-msmt.cz/ soubory-ke-stazeni/zaverecna-zprava-z-auditu-vaval/ [2] ČSÚ (2013): Aktivní (poskytnuté) licence. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/licence [3] Eurostat (2013a): Patent applications to the EPO by priority year at the national level. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/ statistics/search_database

a vývoje v ČR. http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/ oborova-a-institucionalni-analyza-vysledku-vyzkumu-a-vyvoje-v-cr? type=2&TcPublicationItem_page=3 [15] Vaněček, J. (2013): The effect of performance-based research funding on output of R&D results in the Czech Republic. Scientometrics, přijato do tisku 2013, DOI 10.1007/s11192-013-1061-1. http://www.springerlink.com/ openurl.asp?genre=article&id=doi:10.1007/s11192-013-1061-1 [16] World Bank (2013): Charges for the use of intellectual property, receipts. http://data.worldbank.org/indicator/BX.GSR.ROYL.CD/countries?display= default


9

Vliv reformy financování VaV v ČR na produkci výsledků

Recommend Documents