Aplikace metody ocenění podniku při rozhodování o koupi podniků v daném odvětví

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Aplikace metody ocenění podniku při rozhodování o koupi podniků v daném odvětví Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Břetislav Andrlík, Ph.D.

Bc. Simona Křížová

Brno 2013

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce panu Ing. Břetislavu Andrlíkovi, Ph.D. za věnovaný čas a za poskytnutí cenných rad důležitých k vypracování diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala oceňované společnosti za poskytnutí rozhovorů, informací a dat.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Aplikace metody ocenění podniku při rozhodování o koupi podniků v daném odvětví“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Břetislava Andrlíka, Ph.D. a za použití literatury uvedené v seznamu.

V Brně dne 27. prosince 2012

_________________

Abstrakt KŘÍŽOVÁ, S. Aplikace metody ocenění podniku při rozhodování o koupi podniků v daném odvětví. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci metody ocenění podniku, která slouží k orientaci při rozhodování akcionářů o koupi podniků v daném odvětví. Celý proces ocenění je proveden na konkrétní společnosti, zabývající se prodejem a servisem motorových vozidel. Jedná se o společnost Auto Pokorný, s.r.o., která je vybrána jako typický zástupce podniků tohoto druhu v daném odvětví. Pro samotné ocenění jsou vybrány výnosové metody DCF entity, metoda EVA a metoda kapitalizovaných čistých výnosů. Pro kompletní ocenění byly provedeny strategická a finanční analýza, byly stanoveny generatory hodnoty. Výsledkem je tržní hodnota stanovená k 1. 1. 2012. Klíčová slova Ocenění podniku, hodnota podniku, metody ocenění, DCF entity, diskontované cash flow, ekonomická přidaná hodnota.

Abstract KŘÍŽOVÁ, S. Application of valuation method in decision of company acquisition in defined branch. Dissertation. Brno, 2013. The thesis focuses on the application of the methods of valuation of the company, which serves for orientation when making a decision of shareholders for the purchase of undertakings in the sector. The entire process of valuation is carried out on the specific company dealing with the sale and service of motor vehicles. It is a company Auto Pokorný, s.r.o., which is chosen as a typical representative of the enterprises of this type in the sector. For the valuation of the DCF method yield are selected entity, method, and method of capitalized NET EVA proceeds. For the complete valuation were made the strategic and financial analysis, the value generators have been defined. The result is the market value to 1. 1.2012. Keywords Company valuation, value of the company, methods of valuation, DCF, discounted cash flow, economic value added.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 14

2

Metodika práce

15

3

Teoretická východiska

17

3.1

Podněty pro ocenění podniku ................................................................. 17

3.2

Podle jakých předpisů se oceňuje podnik .............................................. 20

3.2.1

České předpisy ................................................................................ 20

3.2.2

Mezinárodní a Evropské oceňovací standardy .............................. 20

3.2.3

Národní standardy některých zemí ................................................. 21

3.3

Podnik jako předmět ocenění ..................................................................22

3.4

Hodnota podniku a její kategorie ............................................................22

3.5

Postup při ocenění podniku ....................................................................24

3.5.1

Sběr vstupních dat ...........................................................................24

3.5.2

Analýza dat....................................................................................... 25

Strategická analýza ........................................................................................ 25 Analýza finančního zdraví podniku .............................................................. 25 Vstupy finanční analýzy ................................................................................ 25 Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná .............................................26 Analýza a prognóza generátorů hodnoty ......................................................26 Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty ..................................... 27 3.5.3 3.6

Sestavení finančního plánu ............................................................. 27

Metody oceňování podniku .................................................................... 28

3.6.1

Přehled metod pro ocenění podniku .............................................. 28

3.6.2

Výnosové metody .............................................................................29

Metoda diskontovaného peněžního toku......................................................29 Dvoufázová metoda .......................................................................................32 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů ......................................................32

Obsah

7

Metoda ekonomické přidané hodnoty ......................................................... 34 Základní výpočet ukazatele EVA .................................................................. 34 Transformace účetních dat na ekonomický model v rámci konceptu EVA 35 EVA jako nástroj ocenění ............................................................................. 35 Metody kombinované ................................................................................... 36 Schmalenbachova metoda (metoda střední hodnoty) ................................. 36 Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů ..............................37

4

3.6.3

Metody založené na analýze trhu.................................................... 38

1)

Přímé ocenění z dat kapitálového trhu ........................................... 38

2)

Ocenění metodou tržního porovnání ............................................. 38

3.6.4

Ocenění na základě analýzy majetku .............................................. 40

Vlastní práce

42

4.1

Předmět, účel a datum ocenění .............................................................. 43

4.2

O společnosti ........................................................................................... 44

4.3

Strategická analýza ................................................................................. 46

4.3.1

Obecná charakteristika odvětví ...................................................... 46

4.3.2

Analýza vnějšího potenciálu ........................................................... 46

Vymezení relevantního trhu ......................................................................... 46 Odhad velikosti relevantního trhu ............................................................... 46 Analýza atraktivity trhu ................................................................................ 47 Nejdůležitější příležitosti a hrozby ............................................................... 50 Prognóza vývoje trhu .................................................................................... 50 Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku ......................................... 51 Stanovení tržního podílu společnosti Auto Pokorný, s.r.o. ......................... 52 Prognóza tržního podílu a tempa růstu tržeb .............................................. 53 Identifikace hlavních konkurentů ................................................................ 54 Vyjednávací síla dodavatelů ......................................................................... 55 Vyjednávací síla dodavatelů ......................................................................... 55 Potenciální a nově vstupující konkurenti..................................................... 55 Tlak ze strany substitutů .............................................................................. 55 Hlavní konkurenční výhody a nevýhody společnosti Auto Pokorný, s.r.o. . 56

Obsah

8

Silné stránky ..................................................................................................56 Slabé stránky .................................................................................................56 4.4

Finanční analýza ...................................................................................... 57

4.4.1

Vertikální analýza ............................................................................58

Aktiva 58 Pasiva 59 4.4.2

Horizontální analýza ....................................................................... 61

Aktiva 61 Pasiva 61 4.4.3

Ukazatele likvidity ........................................................................... 61

4.4.4

Ukazatele zadluženosti ....................................................................62

4.4.5

Ukazatele rentability ........................................................................63

4.4.6

Ukazatele aktivity ............................................................................63

4.4.7

Závěr finanční analýzy .................................................................... 64

4.5

Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná ...................................... 66

4.6

Generátory hodnoty................................................................................ 68

4.6.1

Prognóza tržeb ................................................................................ 68

4.6.2

Prognóza provozní ziskové marže .................................................. 68

4.6.3

Prognóza pracovního kapitálu ........................................................ 69

4.6.4

Prognóza investic do dlouhodobého majetku ................................. 71

4.7

Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnot ...................................... 72

4.7.1

Stanovení WACC.............................................................................. 72

4.7.2

Předběžné ocenění ........................................................................... 73

4.8

Sestavení finančního plánu ..................................................................... 75

4.9

Ocenění podniku ..................................................................................... 75

4.9.1

Metoda DCF entity........................................................................... 75

4.9.2

Metoda EVA ..................................................................................... 77

4.9.3

Metoda KČV .....................................................................................78

5

Diskuze, návrhy a doporučení

79

6

Východiska pro určení metodiky

82

7

Závěr

86

Obsah

8

Literatura

Přílohy

9

88 92

Seznam obrázků

10

Seznam obrázků Obr. 1

Tržní podíl společnosti

52

Obr. 2

Rozbor aktiv

58

Obr. 3

Rozbor pasiv

59

Obr. 4

Ukazatel běžné likvidity

62

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tab. 1 Přehled základních metod pro oceňování podniku dle Maříka (2007)

28

1.

Ocenění na základě analýzy výnosů (výnosové metody)

28

2.

Ocenění na základě analýzy trhu

28

3.

Ocenění na základě analýzy majetku (majetkové ocenění)

28

Tab. 2 Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu pro metodu DCF entity dle Maříka (2007)

30

Tab. 3

Výpočet volného peněžního toku dle Maříka (2007)

31

Tab. 4

Odhad velikosti relevantního trhu

47

Tab. 5

Atraktivita trhu

48

Tab. 6

Nejdůležitější příležitosti a hrozby

50

Tab. 7

Odhad růstu relevantního trhu

51

Tab. 8

Tržní podíl podniku

52

Tab. 9 Odhad tržního podílu a tempa růstu tržeb Auto Pokorný s.r.o. do budoucna

53

Tab. 10

Rozbor aktiv (v %)

58

Tab. 11

Rozbor pasiv (v %)

59

Tab. 12

Relativní vyjádření aktiv

61

Tab. 13

Relativní vyjádření pasiv

61

Tab. 14

Ukazatele likvidity

61

Tab. 15

Ukazatele zadluženosti

63

Tab. 16

Ukazatele výnosnosti

63

Tab. 17

Ukazatele aktivity

64

Seznam tabulek

12

Tab. 18

Pomocné propočty k investovanému kapitálu provozně nutnému

66

Tab. 19

Provozně nutný investovaný kapitál (v tis. Kč)

67

Tab. 20

Korigovaný provozní výsledek hospodaření (v tis. Kč)

67

Tab. 21

Generátor hodnoty - tržby

68

Tab. 22

Prognóza ziskové marže shora

69

Tab. 23

Doby obratu jednotlivých položek z tržeb (ve dnech)

70

Tab. 24

Upravený pracovní kapitál (tis. Kč)

70

Tab. 25

Prognóza investic do DM

71

Tab. 26

Výpočet kalkulované úrokové míry

73

Tab. 27

Předběžné ocenění na základě generátorů hodnoty

74

Tab. 28

Výpočet 1. fáze

76

Tab. 29

Výsledné ocenění metodou DCF entity

76

Tab. 30

Ocenění metodou EVA

77

Tab. 31

Ocenění metodou KČV

78

Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Auto Pokorný, s.r.o.

92

Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát

95

Příloha č. 3: Finanční plán

96

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Nejdůležitější prvek ekonomického systému je samotný podnik. Před tím, než se začneme zabývat oceněním podniku a jednotlivými metodami ocenění, je třeba si uvědomit, co si lze pod pojmem podnik představit. V obchodním zákoníku je podnik vymezen jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Je nedílnou součástí ekonomického prostředí, které se neustále vyvíjí. V průběhu minulých let došlo k různým změnám, které souvisí se vznikem potřeby znát tržní hodnotu podniku, která je velmi důležitá pro rozhodování jak vlastníků a věřitelů, tak i investorů. Pro podnik je klíčové přizpůsobovat se novým podmínkám na trhu a rychle se vyrovnávat se změnami, které v současné situaci nastávají. Jedině tak si podnik může udržet své postavení. Pro dobré fungování podniku a pro udržení konkurenceschopnosti je nezbytné, aby hospodaření podniku dobře znali nejen majitelé, ale i zaměstnanci a všichni, kteří s podnikem přicházejí do styku. Metoda ocenění podniku je jeden z nejdůležitějších nástrojů sloužících pro rozhodování podniku. Důvodů pro stanovení hodnoty podniku může být hned několik. Nejčastější potřebou je prodej nebo koupě podniku, dalším důvodem může být například změna právní formy podnikání, fúze, převzetí a mnoho dalších. Velkou událostí v hospodářském světě je také spojování velkých firem, což je opět jeden z důvodů pro stanovení jejich hodnoty. Pro ekonomiku je neméně významné také spojování malých a středních podniků, které stojí ve stínu těch velkých. Jak již bylo v minulosti dokázáno, spojování podniků je součástí důležitých hospodářských změn v tržních ekonomikách. Při oceňování podniku je nutno z ekonomického hlediska pohlížet na podnik jako na funkční celek. Ocenění je metoda velmi komplexní, neboť vyžaduje celkové posouzení celého podniku. Hodnotí se nejen současná finanční situace, ale provádí se také strategická analýza, finanční analýza a jiné. Oceňování je podle českých teoretiků spíše obecný pojem, který v sobě zahrnuje jednak oceňování v užším slova smyslu a také ohodnocování. Výsledkem je pak stanovení určité hodnoty nebo intervalu, která je platná pro konkrétní účel.

Úvod a cíl práce

14

Velmi důležité je také zmínit, že v současné době v České republice neexistuje žádný zákon, který by byl při používání metody ocenění podniku obecně závazný. Znalci proto vycházejí pouze z předpisů, zkušeností a vlastního uvážení.

1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je formulovat na základě metody ocenění podniku obecné návrhy a strategie podstatné pro rozhodování akcionářů při koupi podniku v daném odvětví, popřípadě strategie při vstupu podniků do odvětví. Dalším cílem je na základě analýzy doporučit možný směr rozvoje těchto podniků do budoucna.

Metodika práce

15

2 Metodika práce Diplomová práce bude rozdělena do několika částí, čtyři jsou stěžejní. V první budou obsažena teoretická východiska, která budou následně využita ke zpracování vlastní práce. Na teoretický výklad bude navazovat praktická část, kde bude aplikován celý proces metody ocenění na konkrétní podnik spadající do vybraného odvětví. Třetí kapitola bude shrnovat výsledky praxe, hodnotit podnik a dále zahrnovat návrhy pro zlepšení stávající situace podniku a doporučení pro rozvoj společnosti do budoucna určené managementu oceňované společnosti. V poslední části se budu zabývat navrhovaným postupem pro rozhodování akcionářů na základě metody ocenění podniku. Zatím nebyl definován žádný právní předpis, podle kterého by se mělo postupovat při ocenění podniku. Vzhledem k této skutečnosti budou použity metody, které jsou v současné době uznávané publikované Maříkem v roce 2007 a 2011. Zahajovací fází procesu ocenění je sběr vstupních dat. Pro naplnění cíle tohoto kroku budou získány informace dostupné na internetových stránkách Českého statistického úřadu, publikované v literatuře během posledních 5-ti let a také informace získané na základě rozhovoru s jednatelem oceňované společnosti. Aby byla data co nejdůvěrnější, provedla jsem také místní šetření přímo v prostorách podniku. Po získání informací budou analyzována data. V tomto kroku bude provedena strategická a finanční analýza. Strategická analýza byla sestavena pro vnější a vnitřní prostředí. V rámci analýzy vnějšího prostředí bude vymezen relevantní trh prostřednictvím výše tržeb v daném odvětví. Subjektivní analýza atraktivity trhu bude určena na základě konzultace s odborníkem. K jednotlivým kritériím přiřadím váhy a následně pak výši bodů. Konkurenční síla podniku bude definována prostřednictvím tržního podílu společnosti, hlavních a vedlejších konkurentů, silných a slabých stránek. Tyto skutečnosti budou analyzovány Porterovou metodou rozboru konkurence. V rámci finanční analýzy, zabývající se hospodařením podniku, budou sledovány ukazatele vertikální a horizontální analýza aktiv a pasiv, dále ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability.

Metodika práce

16

Dalším provedeným krokem bude rozdělení majetku na provozně nutný a nenutný. Rozdělením získáme provozně nutný investovaný kapitál, který je velice důležitý pro další ocenění podniku. Výpočet kapitálu investovaného do provozně nutných aktiv vychází z účetní rozvahy. Jde o výsledek získaný jako součet provozně nutného dlouhodobého majetku a provozně nutného pracovního kapitálu. Z krátkodobého finančního majetku, který je tvořen jak penězi v pokladně, tak na účtech v bankách, bude stanovena jeho provozně nutná 15% výše. Analýza dat v sobě také zahrnuje vymezení generátorů hodnoty. Prognóza tržeb bude převzata ze strategické analýzy. Prognóza provozní zisková marže bude vypočítána metodou zdola, kdy nejprve odhadneme ziskovou marži a následně budou dopočítány hodnoty korigovaného provozního výsledku hospodaření. Další generátory hodnoty budou stanoveny prognózou pracovně nutného kapitálu a prognózou investic do dlouhodobého majetku. Na závěr procesu ocenění budou aplikovány tři výnosové metody na podnik Auto Pokorný, s.r.o. Bude použita metoda DCF entity, metoda EVA a metoda KČV. Závěrečná část práce definuje, na základě aplikace všech provedených analýz a ukazatelů v rámci metody ocenění podniku a na základě subjektivního rozboru, doporučený postup pro rozhodování akcionářů při koupi podniku v odvětví automobilového průmyslu.


17

3 Teoretická východiska 3.1 Podněty pro ocenění podniku Problematika oceňování podniku je v České republice považována za staronovou; potřeba oceňování se znovu začala objevovat v souvislosti s přeměnou ekonomiky a především s přeměnou vlastnických vztahů. Podle Kislingerové (2001) byly na počátku devadesátých let původně velké podniky atomizovány a následně privatizovány. Nyní je možné sledovat v ekonomice přesně opačný proces, proces koncentrace kapitálu. Konkrétně probíhá formou slučování a splývání podniků. Jedná se o proces adaptace podnikové hospodářské sféry na měnící se podmínky rostoucí konkurence. V době, kdy ve světové ekonomice lze vysledovat postupující proces globalizace, musí i podniky v České republice adekvátně na tuto novou situaci reagovat; v tomto ohledu lze chápat koncentraci podniků. Účelem oceňování podniku je proto stanovení jeho hodnoty, zabývá se podnikem jako zbožím, které je určeno ke směně. Neexistuje jediné, obecně platné a „správné“ ocenění ani jediný správný model pro oceňování. Výsledek procesu oceňování je závislý na mnoha faktorech, především na účelu ocenění, na zkušenostech odhadce, jakož i na množství a kvalitě dostupných informací, na časové dimenzi pro zpracování, apod. (Kislingerová, 2001) Podle zahraničního autora Aswatha Damodarana (2006) je proces oceňování užívaný v širokém spektru otázek. V jeho knize přikládá důležitost oceňování v portfoliu managementu, získání analýzy, podnikových financích atd. Ocenění samo o sobě je službou, kterou zákazník objednává, protože mu přináší nějaký užitek. Tento užitek může mít různou povahu podle potřeb objednatele a cílů, kterým má ocenění sloužit. Je velmi důležité, aby v každém ocenění bylo řečeno, z jakého podnětu vniklo, o jakou kategorii hodnoty se jedná a v neposlední řadě, jaká úroveň hodnoty má být určena a k jakému datu hodnota platí. V následujících odstavcích bude pozornost zaměřena na hlavní podněty ocenění. Takovéto podněty mohou být velmi různorodé. Ocenění potřebujeme při koupi a prodeji podniku, při vstupu nových společníků do společnosti. Neobejdeme se bez něho ani při fúzích a přeměnách podniků. V důsledku velkého množství


18

podnětů je žádoucí, aby byly nějak uspořádány. (Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc. A kol., 2007) Mařík (2007) udává základní rozlišení podle toho, zda ocenění souvisí se změnou vlastnictví podniku nebo nikoliv. Pak jsou rozlišovány následujícím způsobem: a) Ocenění související s vlastnickými změnami, například: a. koupě a prodej podniku na základě smlouvy o prodeji podniku dle § 476 obchodního zákoníku, b. nepeněžitý vklad do obchodní společnosti dle § 59 obchodního zákoníku (v tomto případě jde konkrétně o vklad do podniku) i. odst. 4 nepeněžité vklady (vklad podniku) ii. odst. 8 ocenění pohledávky jako „vkladu“, c. ocenění v souvislosti s fúzí dle § 69a obchodního zákoníku d. ocenění v souvislosti obchodního zákoníku,

s rozdělením

společností

dle § 69c

e. ocenění v souvislosti s nabídkou na převzetí (dobrovolnou nabídkou na převzetí, nebo povinnou nabídkou na převzetí při ovládnutí cílové společnosti) - § 183a až 183g obchodního zákoníku, f. ocenění v souvislosti s nabídkou na odkoupení účastnických cenných papírů - § 183h obchodního zákoníku, g. ocenění v souvislosti s právem výkupu účastnických cenných papírů, tj. tzv. squeeze-out - § 183i a následující obchodního zákoníku, h. přijetí obchodního podílu na úhradu dluhu - § 117a, odst. 7 obchodního zákoníku. b) Ocenění pro případy, kdy nedochází k vlastnickým změnám, například: a. změna právní formy společnosti dle § 69d obchodního zákoníku, b. ocenění v souvislosti s poskytováním úvěru, c. ocenění v souvislosti se sanací podniku (z hlediska finančního je vhodné podnik sanovat především tehdy, když je likvidační hodnota podniku nižší, než hodnota podniku po sanaci snížená o další nutné kapitálové vklady). (Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc. A kol., 2007)


Další možné členění podnětů pro ocenění podniku jsou například: a) Dle vzájemného postavení účastníků transakce: a. jedna strana dominuje b. žádná strana není dominantní b) Dle právní závaznosti: a. z rozhodnutí účastníků transakce b. dané zákonem

19


20

3.2 Podle jakých předpisů se oceňuje podnik Jak již bylo v úvodu poznamenáno, v České republice nyní neexistuje žádný zákon nebo předpis, který by byl při oceňování obecně závazný. Tomáš Krabec ve své knize Oceňování podniku a standardy hodnoty (2009) uvádí, že při oceňování se lze opírat především o ekonomickou teorii. Existují však také určité předpisy, jak české, tak zahraniční, které se uplatňují alespoň dílčím způsobem. Tyto předpisy budou dále blíže uvedeny. Všechny níže uvedené standardy jsou neustále upravovány a aktualizovány.

3.2.1

České předpisy

Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a na něj navazující vyhlášky Ministerstva financí ČR – tento zákon je závazný pouze při oceňování v rámci zákona o konkurzu a vyrovnání, zákona o soudních poplatcích, zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákona o správních poplatcích, zákona o daních z příjmu a zákona o dani z přidané hodnoty. Navíc tyto předpisy obsahují jen minimum informací pro oceňování podniku jako celku týkají se spíše dílčích majetkových položek (nemovitostí, nehmotného majetku apod.). Metodický pokyn ZNAL České národní banky (dříve komise pro cenné papíry) – tento pokyn je určen speciálně pro oceňovatele podniků, ale pouze pro znalecké posudky, které jsou povinně předkládány České národní bance. Jsou to především ocenění, která mají doložit přiměřenost ceny akcií při povinných nabídkách na odkoupení minoritních podílů, při sqeeze-outs apod.

3.2.2 Mezinárodní a Evropské oceňovací standardy Tyto standardy obsahují především definice hodnoty a pak určité rámcové zásady, které by měly být při oceňování respektovány. Nemají povahu závazného předpisu, jedná se pouze o soubor mezinárodně uznávaných doporučení. Mezinárodní oceňovací standardy (IVS – International Valuation Standards) a Evropské oceňovací standardy (EVS – European Valuation Standards)


21

3.2.3 Národní standardy některých zemí Dále přichází v úvahu využít některá doporučení, která jsou sice platná v určité zemi, ale mohou být šitá přece jen více na míru oceňování podniku. V našich podmínkách se můžeme setkat zejména s těmito dvěma standardy: Americké oceňovací standardy US PAP (Uniform Standards of Professional Appraisal Practice) zpracované Americkou společností odhadců (ASA – American Society of Appraisers) jejich součástí jsou standardy pro oceňování podniku (BVS). Význam těchto standardů i pro české prostředí je dán zejména dlouhou tradicí oceňování podniků ve Spojených státech, kde jsou rozvinutější podmínky než v Evropě. Řada oceňovacích postupů má původ právě v tomto prostředí. Německý standard IDW S1 vydávaný institutem německých auditorů (IDW). Výhodou tohoto standardu je skutečnost, že jako jediný z výše uvedených určen speciálně pro potřeby oceňování podniků a že obsahuje některé inspirativní pohledy, které ve světových standardech zatím zastoupeny nejsou. (Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc. A kol., 2007)


22

3.3 Podnik jako předmět ocenění Podnik je vymezován různými autory různě. Pro účely oceňování však má největší význam definice uvedená v obchodním zákoníku, která definuje podnik jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná. Kislingerová (2001) uvádí, že podnik sám o sobě nemá žádnou objektivní, věcně zdůvodnitelnou, zdokumentovanou a na okolnostech a podmínkách nezávislou hodnotu.

3.4 Hodnota podniku a její kategorie Teorie hodnoty jako takové byly předmětem zájmu již od dávné antiky. Už Aristoteles rozlišoval hodnotu na směnnou a užitnou. Další významný poznatek přinesl do ekonomie William Petty, který formuloval pracovní teorii hodnoty. Významnou teorií se stala i nákladová teorie hodnoty. V průběhu času až do současnosti se střídaly pohledy na tyto teorie a dále se vyvíjely. Podle Krabce (2009) sloužila teorie hodnoty v rámci ekonomických teorií jako východisko pro vysvětlení výše a podstaty rovnovážné tržní ceny. Dále uvádí, že slovo „hodnota“ je v ekonomii užíváno takřka synonymicky se slovem „cena“. Podle mého názoru je dobré hledat takovou hodnotu, která se od ceny výrazně odlišuje. Hodnota a cena se rovnají jen velmi výjimečně. Na cenu, za kterou je podnik ve výsledku prodán, má podstatný vliv mnoho dalších faktorů. Takovými faktory mohou být například osobní vztahy mezi kupujícím a prodávajícím, faktory psychologické a další. Mařík (2007) definuje čtyři základní kategorie hodnoty, a to hodnotu tržní, subjektivní neboli investiční, objektivizovanou hodnotu a nakonec komplexní přístup na základě Kolínské školy. V praktické části této práce bude pozornost nejvíce zaměřena na tržní hodnotu, a proto bude v následujících odstavcích konkrétněji definována.


23

V literatuře se uvádí několik definic tržní hodnoty. Podle Kislingerové (2001) slouží tyto teorie k tomu, aby investoři, uživatelé zpráv o ocenění, rozuměli závěru, který jim odhadce zpracoval. Z toho důvodu dochází ke sjednocování názorů na to, co vlastně tržní hodnota je. Podle Maříka (2007) je tržní hodnota odpovědí na otázku kolik je ochoten zaplatit běžný (tj. průměrný) zájemce na trhu. Tato otázka je založena na představě, že na tomto trhu existuje více prodávajících a více kupujících. Definice tržní hodnoty podle Maříka zní následovně: „Tržní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. Kislingerová ve své knize Oceňování podniku (2001) uvádí hned několik definic tržní hodnoty. I když se v některých aspektech jednotlivé teorie liší, je patrná shoda v tom, že spravedlivá tržní hodnota reprezentuje směnu mezi dvěma dobře informovanými subjekty, které jednají dobrovolně. Tržní hodnota je rovněž bezprostředně spjata s výdělkovou schopností podniku, tj. s budoucím peněžním tokem. Další hodnota, která by měla být zmíněna je hodnota objektivizovaná, která představuje typizovanou a jinými subjekty přezkoumatelnou výnosovou hodnotu, která je stanovena z pohledu vlastníka, neomezeně podléhajícím daním, přičemž tato hodnota je stanovena za předpokladu, že podnik bude pokračovat v nezměněném konceptu. (Mařík, 2007) Některé zahraniční oceňovací standardy zahrnují kromě tržní hodnoty také celou řadu netržních standardů hodnoty. Jednou z nich je investiční hodnota, kterou definuje Mařík jako hodnotu pro konkrétního investora nebo skupinu investorů pro stanovené investiční cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem. Tato hodnota může být vyšší nebo nižší než tržní hodnota majetkového aktiva. Mezi další netržní kategorie hodnoty patří i likvidační hodnota, speciální hodnota zahrnující oproti tržní hodnotě další mimořádné prvky, pojistitelná hodnota a v neposlední řadě také spravedlivá hodnota (fair value). Fair value má dvojí podobu. První se týká účetnictví a ta druhá oceňování.


24

3.5 Postup při ocenění podniku Před zahájením samotného ocenění je důležité si nejprve uvědomit, z jakého důvodu bude ocenění prováděno a jaká hodnota by měla být výsledkem ocenění. Na základě toho, pak volíme metody ocenění. V literatuře se uvádí mnoho doporučených postupů, které jsou velmi obecné a dají se využít téměř při každém ocenění. Mně osobně je nejbližší postup, který uvádí Mařík, protože je zpracován velmi podrobně a tím pádem nemusí dojít k takovému zkreslení hodnoty. Zahraniční autoři navíc opomíjí například rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná a to podle mého názoru může právě výslednou hodnotu značně ovlivnit. V následujících kapitolách bude tento postup podrobněji rozveden.

3.5.1

Sběr vstupních dat

Nejdůležitější fází ocenění je shromažďování a zpracování dat. Rozsah těchto dat je značný a pokrývá téměř celé dění podniku. Pro kvalitní ocenění je nezbytné mít k dispozici nejen informace z podniku, ale rovněž o prostředí, ve kterém podnik funguje, tj. o makroekonomickém prostředí (makroprostředí) a o odvětví (mikroprostředí), do kterého podnik patří. (Kislingerová, 2001) Na fázi shromažďování dat navazuje fáze analytická, která zpravidla obsahuje analýzu makroekonomickou, analýzu odvětví a finanční analýzu podniku. (Kislingerová, 2001) Mařík (2007) vymezuje nejdůležitější potřebná data takto: 1) Základní data o podniku - data identifikující podnik, základní struktura, předmět podnikání, rozdělení majetkových podílů 2) Ekonomická data - výkazy, výroční zprávy, zprávy auditorů, podnikové plány 3) Relevantní trh - vymezení trhu, segmentace trhu, faktory atraktivity relevantního trhu, faktory vývoje trhu 4) Konkurenční struktura relevantního trhu – hlavní přímí konkurenti a data o nich, možné substituty výrobků, bariéry vstupu do odvětví 5) Odbyt a marketing – hlavní produkty, ceny a cenová politika atd. 6) Výroba a dodavatelé – řízení kvality, kapacity a jejich využití, stav dlouhodobého majetku, dodavatelé


25

7) Pracovníci – struktura pracovníků, situace na trhu práce, atmosféra na pracovištích, fluktuace pracovníků, produktivita práce, personální náklady.

3.5.2 Analýza dat Strategická analýza Strategická analýza představuje velmi důležitou část ocenění. Její výsledky ovlivní celkovou hodnotu podniku. Je žádoucí, aby strategická analýza měla konkrétní výsledky. Podle Maříka (2007) by měla strategická analýza odpovědět na tři základní otázky: a) Jaká je dlouhodobá perspektivita podniku b) Jaký lze očekávat vývoj podnikových tržeb c) Jaká rizika jsou s podnikem spojena Analýza finančního zdraví podniku Finanční analýza patří k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení. Aby mohla finanční analýza sloužit k ocenění, měla by podle Maříka (2007) plnit dvě základní funkce: prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit základ pro finanční plán, ze kterého je následně vyvozována výnosová metoda. Vstupy finanční analýzy Hlavním zdrojem informací pro vypracování finanční analýzy je účetní závěrka. Dle E. Kislingerové (2007) V České republice upravuje tuto oblast především zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a dále od 1. 1. 2003 soubor opatření, kterými se stanoví účetní osnova a postupy účtování. (M. Vochozka, 2011) Vochozka (2011) definuje základní typy účetní závěrky: - řádná účetní závěrka - mimořádná účetní závěrka - mezitímní účetní závěrka Účetní závěrka dle Vochozky (2011) je tvořena následujícími účetními výkazy: - rozvaha - výkaz zisku a ztráty - výkaz peněžních toků


-

26

příloha k účetní závěrce

Dalším výchozím zdrojem finanční analýzy je výkaz zisků a ztrát. Dle Neumaierové a Neumaiera (2002) je cílem tohoto výkazu zachytit tvorbu účetního výsledku hospodaření na úrovni provozní, finanční a taktéž z mimořádné činnosti, za určité období. Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná Pro základní podnikatelské zaměření potřebuje podnik aktiva v určité velikosti a struktuře včetně přiměřených kapacitních rezerv. Tato aktiva nezbytná pro základní „business“ budou dále označeny jako aktiva provozně nutná. Pro všechna ostatní aktiva bude označení aktiva provozně nepotřebná nebo též neprovozní. (Mařík, 2007) Například v průmyslu se za provozně nutná aktiva rovnají přibližně 20 % z celkových kapacit. V případě praktické části této diplomové práce je považováno za provozně nutný majetek 15 % z celkových kapacit. Dle Maříka (2007) jsou hlavní důvody pro rozdělení majetku následující: - Část majetku vůbec nemusí být využívána a neplynou z něj vůbec žádné, nebo jen malé, příjmy. - Vyčleněna by měla být aktiva nesouvisející s provozem i v případě, že určité příjmy přinášejí, protože rizika spojená s těmito příjmy mohou být odlišná od rizika hlavního provozu podniku. - Aktiva nesloužící k hlavnímu provozu podniku by měla být oceňována samostatně. Analýza a prognóza generátorů hodnoty Na úvod této kapitoly je třeba si vymezit pojem generátory hodnoty. Tento pojem se začal objevovat v odborné literatuře v USA. Mařík (2007) charakterizuje generátory hodnoty jako soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. Mezi základní generátory hodnoty patří zejména: 1. tržby (obrat) a jejich růst, 2. marže provozního zisku, 3. investice do pracovního kapitálu 4. investice do dlouhodobého provozně nutného majetku,


27

5. diskontní míra, 6. způsob financování, 7. doba, po kterou předpokládáme generování pozitivního peněžního toku (tedy doba existence podniku). Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty Generátory hodnoty lze přímo použít k prvnímu odhadu hodnoty podniku – samozřejmě pokud jsou zdůvodněny finanční analýzou. Toto ocenění je založena na principu peněžních toků. Volné peněžní toky (FCF) vyjádříme pro jednotlivé roky tímto způsobem:

FCFt = Xt-1 * (1 + g) * rZPx * (1 – d) - Xt-1 * g * (kwc + kDMx) FCFt = Korigovaný provozní zisk po dani – přírůstek pracovního kapitálu a dlouhodobého majetku. Mařík (2007) uvádí, že v první fázi oceňování můžeme na základě strategické analýzy a analýzy minulého vývoje generátorů hodnoty odhadnout průměrné hodnoty generátorů a tak modelovat pravděpodobné rozpětí výnosové hodnoty podniku. Pro odhad výnosové hodnoty jako celku (Hb) můžeme použít například tento vzorec: Hb = (Xt-1 * (1 + g) * rZPx * (1 – d) - Xt-1 * g * (kwc + kDMx)) / (ik – g)

3.5.3 Sestavení finančního plánu Finanční plán je při ocenění podniku velmi důležitý, pokud bude zvolena některá z výnosových metod. V tomto případě by měl být sestaven kompletní finanční plán. Tento plán je složen z následujících hlavních finančních výkazů: výsledovka, rozvaha a výkaz peněžních toků. Podnikový plán by měl vycházet z dlouhodobé koncepce podniku, tedy z jeho vize a jasné strategie. Je tvořen sestavou vzájemně vyvážených plánů. (Mařík, 2007)


28

3.6 Metody oceňování podniku 3.6.1

Přehled metod pro ocenění podniku

Tab. 1

Přehled základních metod pro oceňování podniku dle Maříka (2007)

1.

Ocenění na základě analýzy výnosů (výnosové metody)

    2.

Metoda diskontovaných peněžních toků (DFC) Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Kombinované (korigované) výnosové metody Metoda ekonomické přidané hodnoty Ocenění na základě analýzy trhu

     3.

Ocenění na základě tržní kapitalizace Ocenění na základě srovnatelných podniků Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu Ocenění na základě srovnatelných transakcí Ocenění na základě odvětvových multiplikátorů Ocenění na základě analýzy majetku (majetkové ocenění)

   

Účetní hodnota vlastního kapitálu Substanční hodnota na principu reprodukčních cen Substanční hodnota na principu úspory nákladů Majetkové ocenění na principu tržních hodnot

Zdroj: MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 492 s. ISBN 97880-86929-32-3.


29

3.6.2 Výnosové metody Tato skupina metod vychází z důsledného poznatku, že hodnota statku je určena očekáváným užitkem pro jeho držitele. U hospodářských statků, ke kterým patří i podnik, jsou tímto užitkem očekávané výnosy. Z hlediska teorie je nejsprávnější za tyto výnosy považovat konkrétně skutečné příjmy plynoucí z oceňovaného statku jeho držiteli. (Mařík, 2007) Kislingerová (2001) naopak chápe tento problém jako investice, na jejímž konci může být umístění dočasně volného kapitálu. V podstatě investor nahlíží na podnik jako na „černou schránku“, která pro vlastníka přináší určitý efekt, výnos. Metoda diskontovaného peněžního toku Mařík (2007) charakterizuje tuto metodu jako základní výnosovou metodu. Peněžní toky jsou reálným příjmem a tedy reálným vyjádřením užitku z drženého statku (podniku), a přesně tedy odrážejí teoretickou definici hodnoty. Dle Kislingerové (2001) podstata těchto metod spočívá v tom, že hodnota aktiv je odvozována od současné hodnoty budoucích peněžních toků. Základem je tedy současná hodnota budoucích výnosů. Mařík (2011) dále poznamenává, že se nejedná o metodu jedinou, ale že se může vyskytovat ve více variantách. Lze rozlišit tři základní techniky pro výpočet výnosové hodnoty metodou DCF:  Metoda „entity“ – označuje podnik jako celek,  Metoda „equity“ – vlastní kapitál,  Metoda „APV“ – upravená současná hodnota. Smyslem všech tří metod je podle Maříka (2007) zjistit hodnotu „čistého obchodního majetku“. Jednotlivé metody se však liší podle toho, jak k hodnotě vlastního kapitálu dospějeme. Autor dále jednotlivé metody popisuje takto: Metoda DCF entity probíhá ve dvou krocích. Nejprve vyjdeme z peněžních toků, které by byly k dispozici jak pro vlastníky, tak věřitele, a jejich diskontováním získáme hodnotu podniku jako celku (dále jen Hb, hodnota brutto). Od ní tak v druhém kroku odečteme hodnotu cizího kapitálu (dále jen Hn, hodnota netto).


30

Metoda DCF equity vychází z peněžních toků, které jsou k dispozici pouze vlastníkům podniku. Jejich diskontováním získáme přímo hodnotu vlastního kapitálu (Hn). Metoda DCF APV dělí výpočet opět do dvou kroků. V prvním kroku se zjišťuje Hb , ale jako součet dvou položek – hodnoty podniku za předpokladu nulového zadlužení a současné hodnoty daňových úspor z úroků. Ve druhém kroku pak odečteme cizí kapitál a výsledkem je hodnota netto. Vzhledem k tomu, že v této práci je použita metoda DCF entity, bude dále tato metoda konkrétněji rozvedena. Základním znakem metody DCF entity je, že bezprostředně výsledkem procesu diskontování peněžních toků je hodnota podniku jako celku. Podnik jako celek, jako entita, je ovšem chápán nikoli na úrovni bilanční sumy, nýbrž právě na úrovni investovaného kapitálu. (Mařík, 2007) Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu dle Maříka (2007) je následující: Tab. 2 Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu pro metodu DCF entity dle Maříka (2007)

provozně nutný dlouhodobý majetek + provozně nutný upravený pracovní kapitál = provozně nutný investovaný kapitál

Zdroj: MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. Další klíčový výpočet pro tuto metodu je výpočet cash flow (FCF). Východiskem pro tento výpočet je právě peněžní tok, od kterého je třeba odečíst investice, které jsou důležité pro budoucí výši peněžních toků. Náplň výpočtu tohoto peněžního toku je znázorněna v následujícím schématu:

Teoretická východiska Tab. 3

31

Výpočet volného peněžního toku dle Maříka (2007)

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

+ Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi (KPVHD) - Upravená daň z příjmu = Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních (KPVH) + Odpisy + Ostatní náklady započtené v provozním VH = Předběžný peněžní tok z provozu - Investice do upraveného pracovního kapitálu (provozně nutného) - Investice do pořízení dlouhodobého majetku (provozně nutného)

9.

= Volný peněžní tok (FCF)

Zdroj: MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 492 s. ISBN 97880-86929-32-3. Pro konkrétní variantu DCF entity budou dále značeny volné peněžní toky jako FCFF – free cash flow to firm, nebo peněžní toky pro vlastníky a věřitele. Nyní budou rozebrány jednotlivé kroky uvedené v předchozí tabulce pro metodu DCF entity. Korigovaný provozní výsledek hospodaření – dle Maříkova schématu (2007), který uvádí ve své knize, je východiskem pro tento výpočet provozní výsledek hospodaření z výsledovky. Od toho odečteme výnosy jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem. Dále je třeba přičíst provozní náklady jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem a přičíst výnosy z finančních investic a výnosové úroky, pokud plynou z provozně nutného majetku. Nakonec Odečteme finanční náklady s provozně potřebným majetkem a dostaneme KPVH. Investice pro výpočet FCFF – měli by být realizovány jen ty investice do podnikové činnosti, které slibují kladnou čistou současnou hodnotu. Investice jsou myšleny jako investice brutto, tj. jako veškeré investiční výdaje bez ohledu na to, zda mají nahradit stávající majetek, nebo zda se jedná o investice rozšiřovací.

Investice brutto = Odpisy + Investice netto


32

Dvoufázová metoda Jak již bylo uvedeno dříve, tato metoda probíhá ve dvou fázích. Vychází se z představy, že budoucí období lze rozdělit na dvě fáze. První fáze zahrnuje období, pro které je oceňovatel schopen vypracovat prognózu volného peněžního toku pro jednotlivá léta. Druhá fáze pak obsahuje období od konce první fáze do nekonečna. Tato fáze se označuje jako pokračující hodnota. (Mařík, 2007) Hodnota podniku podle dvoufázové metody, vypočítá takto:

jak uvádí Mařík (2007), se

Hb = ∑(FCFFt / (1 + ik)t) + (PH / /1 + ik)T) Kde: T PH ik

= délka první fáze v letech = pokračující hodnota = kalkulovaná úroková míra na úrovni vážených průměrných nákladů kapitálu

Předpokladem druhé fáze je stabilní a trvalý růst peněžního toku. Typické pro výpočet pokračující hodnoty se staly Gordonův a Parametrický vzorec. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Model kapitalizace zisku představuje nejjednodušší a základní model, prostřednictvím kterého lze přímo stanovit hodnotu podniku. Právě proto se jedná o model velmi jednoduchý, v praxi naráží na řadu těžkostí, pro které je nezbytné přistoupit k jeho korekci. (Kislingerová, 2001) Kislingerová (2001) dále uvádí základní předpoklady pro uplatnění tohoto modelu v praxi:  nekonečně dlouhá doba trvání firmy,  důvěrná znalost výsledků firmy v minulosti,  investice jsou uvažovány do výše odpisů. Mařík (2007) popisuje postup této metody následovně: 1) Analýza a úprava dosavadních výsledků podniku 2) Prognóza budoucích čistých výnosů a propočet finanční potřeby a korekce čistých výnosů 3) Odhad kalkulované úrokové míry


33

4) Vlastní propočet výnosové hodnoty, a to: a. Analytickou metodou nebo b. Paušální metodou. Propočet výnosové hodnoty metodou kapitalizovaných zisků lze provést dvěma způsoby, a to analytickou nebo paušální metodou. Metoda analytická je založena na výnosovém ocenění postaveném na prognóze budoucích výsledků hospodaření upravených o vliv financování. Dá se tedy považovat za obdobu metody DCF, kdy ale očekávaný výnos z podniku kalkulujeme z upravených budoucích výsledků hospodaření. Aby bylo možné dopočítat výnosovou hodnotu, musíme mít k dispozici řadu budoucích odnímatelných čistých výnosů za předpokladu trvalé existence podniku. Potom můžeme použít dvoufázovou nebo třífázovou metodu. Pro dvoufázovou analytickou metodu dle Maříka (2007) uplatníme vzorec:

Hn = ∑(ČVt / (1 + ik)t) + (TČV / ik) * (1 / / (1 + ik)T) Kde: Hn ČVt T TČV ik

= hodnota podniku netto, tj. hodnota vlastního kapitálu = odhad odnímatelného čistého výnosu pro rok t prognózy = délka období, pro které jsme schopni v jednotlivých letec odhadnout čistý výnos = trvalá velikost odnímatelného čistého výnosu ve druhé fázi uvažovaného horizontu = kalkulovaná úroková míra

V případě paušální metody je předpoklad poněkud odlišný. Tuto metodu je dobré použít spíše v případech, kdy je jakákoli prognóza podniku obtížná. Jedná se především o podniky, které mají nějakou minulost, ale jejich budoucnost je nejasná. Základem ocenění touto metodou je výnosový potenciál k datu ocenění. Pro dosazení do vzorce pro konečnou výnosovou hodnotu podniku musíme nejprve zjistit trvale odnímatelný čistý výnos. Nyní můžeme přejít na samotný výpočet vlastního kapitálu podniku (Hn) pomocí vzorce pro věčnou rentu, který uvádí Mařík (2007).

Hn = TČV / ik Kde: TČV

= trvale odnímatelný výnos


ik

34

= kalkulovaná úroková míra

Metoda ekonomické přidané hodnoty Tato metoda je v problematice oceňování podniku relativně nová. V současné době se stále více rozšiřuje. Pojem ekonomická přidaná hodnota (anglicky economic value added), dále jen EVA, se v posledních letech stále více prosazuje jak v ekonomické teorii, tak, a to zejména, v ekonomické praxi podniků v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Autoři této metody jsou Američané Stewart a Stern, kteří také metodu podrobně rozpracovali (viz. Stern 1991). Je však nutné poznamenat, že metoda EVA je jen konkrétním, i když velmi rozvedeným zpracováním myšlenky, která se v ekonomické literatuře i praxi objevuje již celé jedno století. (Maříková P., Mařík M., 2001) Hlavní výhodou podle Maříkové, 2001 při hodnocení podniků je ten, že v podobě EVA získáváme nástroj, který kombinuje hospodářský výsledek s velikostí rizika, které je spojeno s dosahováním tohoto výsledku, a sbližuje tak účetní veličinu s pohledy kapitálového trhu a investorů, kteří na něm působí. Další výhodou této metody, kterou zdůrazňují Pavla a Miloš Maříkovi (2001), je možnost použít ukazatele finanční analýzy zároveň přímo jako nástroj oceňování podniku. Oproti tradiční a u nás silně používané metodě oceňování podniků založené na diskontovaných peněžních tocích umožňuje EVA využít účetní hospodářský výsledek bezprostředně i k ocenění podniku. Přitom obě metody v principu umožňují dosáhnout stejného výsledku. Základní výpočet ukazatele EVA Ukazatel EVA je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu. Základní podoba vzorce pro výpočet EVA je tento:

EVA = NOPAT – Capital * WACC, kde: NOPAT = zisk z operativní činnosti podniku po dani, Capital = kapitál vázaný v aktivech, která slouží operativní činnosti podniku, tj. aktivech potřebných k hlavnímu provozu podniku. WACC = průměrné vážené náklady kapitálu.


35

Základní význam tohoto ukazatele je následující: Je-li EVA kladná, byla vytvořena nová hodnota. Pokud je naopak EVA záporná, dochází k úbytku této hodnoty. Transformace účetních dat na ekonomický model v rámci konceptu EVA Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, k výpočtu ukazatele EVA potřebujeme znát tři veličiny. Jak uvádí Maříková P. a Mařík M. (2001), koncept EVA spočívá na tzv. ekonomickém modelu. Ekonomický model vychází z účetního modelu. Data obsažená v účetním modelu jsou však upravována s důrazem na potřeby akcionářů a konzistenci dat potřebných k měření výnosnosti. Je třeba si uvědomit, že účetní hlediska vždy neodpovídají potřebám hodnocení hospodářské situace. Proto se často hovoří o potřebě úpravy dat poskytovaných účetnictvím na data, která sice mnohdy s menší průkazností, ale přece jen s určitou pravděpodobností lépe odrážejí realitu. Nezbytným krokem je konverze účetního modelu (tj. zobrazení hospodářské situace v účetnictví) na model ekonomický (tj. takové zobrazení ekonomické reality, které se blíží pohledu kapitálového trhu). (Maříková P., Mařík M., 2001) Podle Pavly a Miloše Maříkových (2001) by tato konverze měla obsahovat čtyři základní kroky: 1. konverze na operativní aktiva, 2. konverze finančních zdrojů, 3. konverze daňová, 4. konverze akcionářská. EVA jako nástroj ocenění Pavla Maříková a Miloš Mařík (2001) uvádí, že ocenění se neprovádí z pohledu podniku, ale z pohledu investora. Právě proto se klade důraz na tržně orientované ocenění. Dále uvádí výpočet tržní hodnoty vlastního kapitálu jako: Tržní hodnota operativních (tj. provozně potřebných) aktiv + Tržní hodnota neoperativních aktiv Tržní hodnota závazků Hodnota operativních aktiv je dána součtem:


+ =

36

Čistá operativní aktiva (net operating assets – NOA) Tržní přidaná hodnota (market value added – MVA) Tržní hodnota operativních aktiv

MVA je současná hodnota budoucích EVA. NOA jsou operativní, tj. provozně vázaná aktiva. (Maříková, Mařík, 2001) Metody kombinované Kislingerová (2001) charakterizuje tyto metody jako metody, které pracují s výsledky dříve uvedených metod. Jsou kombinací majetkového a výnosového ocenění. Kislingerová (2001) uvádí tři kombinované metody a to: 1) Schmalenbachova metoda (metoda střední hodnoty) 2) Metoda vážené střední hodnoty 3) Metody nadzisku, superzisku Mařík (2007) uvádí pouze dvě kombinované metody: 1) Schmalenbachova metoda 2) Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů Schmalenbachova metoda (metoda střední hodnoty) Bývá často označována jako metoda obchodníků a praktiků. Patřila a patří mezi velmi používané metody. Podstatou metody je základní teze autora, že hodnota podniku je vytvářena jak vloženými statky a výkony do podniku, tak i budoucím výnosem. Obě složky považoval za rovnocenné a stejně důležité. Schmalenbach vychází z myšlenky, že každý podnik je nadán jen a jen určitým výkonovým potenciálem, protože v něm ekonomicky smysluplným způsobem jsou trvale uspořádány určité hospodářské statky v potřebné struktuře. (Kislingerová, 2001) Podle autorky je základní vzorec pro výpočet hodnoty podniku touto metodou aritmetický průměr majetkové, substanční hodnoty a hodnoty výnosu.

HP = (hodnota výnosu + hodnota substance) / 2


37

Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů Další kombinovanou metodou v německy mluvících zemích je metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů. Celková hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance a hodnoty „firmy“. Hodnota firmy je v tomto případě chápána jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substanční hodnotou. (Mařík, 2007) Postup a logika výpočtu dle Maříka (2007) je následující:  Obvyklý čistý výnos za rok = ik * Sn  Mimořádný čistý výnos za rok = ČV – ik * Sn  Hodnota vlastního kapitálu podniku (Hn) při trvale dosahovaném mimořádném čistém výnosu je:

Hn = Sn + (ČV – ik * Sn) / ik2 Mimořádný čistý výnos je spojen se značnými riziky, a proto je zde obvykle kalkulováno s vyšší úrokovou mírou ik2.


38

3.6.3 Metody založené na analýze trhu Metodám tržní analýzy je v praxi připisována řada předností. Obcházejí některé problémy výnosových metod, je zde silná vazba ocenění k tržnímu prostředí, dominují tržní data nad účetními. Metody jsou alespoň na první pohled technicky velmi jednoduché, odbornost je zde spíše ve zkušenosti a intuici. Ve srovnání s výnosovými metodami se tržní analýza zdá být objektivnější. (Mařík, 2007) Mařík (2007) dále uvádí, že se jedná o metody, které jsou běžnému občanovi nejbližší. Pokud má v úmyslu něco prodat, obvykle potřebuje zjistit, kolik asi lze rozumně požadovat. Dle Maříka (2007) můžeme u podniků rozeznat dvě základní situace: 1. Přímé ocenění na základě dat kapitalizovaného trhu, 2. Ocenění metodou tržního porovnání.

1) Přímé ocenění z dat kapitálového trhu Jedná se o situaci, kdy chceme ocenit akciovou společnost, jejíž akcie jsou běžně obchodovány (tržní cena akcií je k dispozici). Zdánlivě stačí vynásobit aktuální cenu počtem akcií. Získáme tzv. tržní kapitalizaci, která bývá často ztotožňována s tržní hodnotou podniku. Ve skutečnosti se obě veličiny zpravidla liší. (Mařík, 2007) Mařík (2007) dále charakterizuje zdroje těchto odlišností takto: - cena akcie, - vztah mezi mezní a průměrnou hodnotou – nelze očekávat, že při prodeji sto procent akcií by cena byla v daný okamžik stejná.

2) Ocenění metodou tržního porovnání Jedná se o metodu, kterou lze použít při potřebě ocenění jiné než akciové společnosti nebo společnosti, jejíž akcie nejsou běžně obchodovány. Dle Maříka (2007) to obecně znamená, že tržní hodnotu aktiva odvozujeme z informací o konkrétních cenách nebo tržních hodnotách obdobných aktiv. Metodu lze uplatňovat jen tehdy, jsou-li rozdíly mezi aktivy malé. Metoda tržního porovnání je uplatňována v těchto rovinách: a) metoda srovnatelných podniků,


39

b) srovnání s podobnými podniky, jejíž podíly byly oceňovány pro vstup na burzu, c) metoda srovnatelných transakcí, d) metoda odvětvových multiplikátorů. Závěry k metodám založeným na analýze trhu Využití předností tržního porovnání je vázáno na rozvinutý kapitálový trh, časté a průhledné transakce s podniky a dostatek spolehlivých dat. Bližší pohled kromě toho ukazuje, že uvedené výhody jsou do značné míry zdánlivé. Zdánlivá jednoduchost metody je založena na tom, že rozhodující předpoklady o rizicích, růstu a dividendách jsou skryty ve volbě násobitele a nejsou samostatně zdůvodňovány. V tom ale spočívá nebezpečí, že se oceňovatel bude jen velmi málo zabývat reálnými úvahami o tvorbě hodnoty a jejich faktorech. (Mařík, 2007) Na základě Maříkova shrnutí si myslím, že v podmínkách naší země stále ještě dominují výnosové metody, neboť metody založené na analýze trhu nejsou zcela ideální. Je dobré ale na základě těchto metod výsledky výnosových metod ověřovat.


40

3.6.4 Ocenění na základě analýzy majetku Toto ocenění dle Maříka (2007) vede ke zjištění majetkové podstaty podniku, kterou často označujeme jako substanci neboli substanční hodnotu, a to substanční hodnotu v širším slova smyslu. Substanční hodnota bude dále používána jako zastřešující pojem pro všechny varianty „majetkového ocenění“. Majetková hodnota podniku je definována jako souhrn individuálně oceněných položek majetku a pravidly pro jeho ocenění. Od toho souhrnu je pak odečtena suma individuálně oceněných závazků. Jedním z kritérií členění těchto metod je předpoklad, zda podnik bude pokračovat ve své činnosti nebo nikoli. -

jestliže vycházíme z trvalé existence podniku (tzv. going concern) provedeme ocenění na bázi reprodukčních cen,

-

pokud nepředpokládáme dlouhodobější existenci podniku, stanovíme likvidační hodnotu podniku.

Likvidační hodnota Tato hodnota je zjišťována za předpokladu, že majetek podniku bude určitým způsobem rozdělen, rozprodán, případně zlikvidován. Podle Kislingerové (2001) likvidační hodnota tvoří dolní hranici hodnoty podniku. Podstata této metody spočívá ve zjištění hodnoty majetku k určitému časovému okamžiku, kdy se předpokládá, že podnik ukončí svoji činnost a to z tohoto pohledu budou jednotlivá aktiva (majetek) rozprodána a budou splaceny veškeré závazky podniku včetně odměny likvidátora.

Konečný nárok vlastníků v případě likvidace podniku = hodnota podniku – hodnota závazků Účetní hodnota na principu historických cen Tato metoda již patří do kategorie majetkového ocenění za předpokladu pokračování podniku. V tomto případě vycházíme především z odpovědi na otázku, za kolik byl majetek skutečně pořízen, tedy z principu historických cen. Tento princip často vede zejména u dlouhodobého majetku ke značné odchylce od ekonomické reality. Jeho výhodou je však velká průkaznost získaného


41

ocenění. Konkrétní podobou tohoto ocenění podniku je ocenění podle zásad platných v účetnictví. Na jejich základě je sestavena rozvaha, která je souhrnným vyjádřením účetního ocenění podniku. (Mařík, 2007) Substanční hodnota na principu reprodukčních cen Metoda substanční, věcné hodnoty má bohatou tradici. Podstata této metody spočívá v tom, že svým způsobem reaguje na nedostatky metody zmíněné v předchozím odstavci. Účetnictví nedokonale zobrazuje tržní hodnotu majetku, resp. hodnotu, která by byla spojena se znovupořízením majetkových částí v dané struktuře při dané míře opotřebení. Metoda substanční hodnoty se v prvním postupovém kroku opírá převážně o informace z účetnictví podniku. Postup spočívá v probírání majetkové části a znovu ocenění z pohledu goingconcern principu, tj. z pohledu zapojení do fungujícího podniku, avšak prioritně jde o náklady znovupořízení s vyjádřením míry opotřebení. (Kislingerová, 2001) Substanční hodnota na principu úspory nákladů Substanční hodnota uspořených nákladů je kvantitativním vyjádřením substančního efektu existující majetkové podstaty. Nedochází zde k žádnému izolovanému ocenění jednotlivých položek majetku, nezjistíme tedy přímo hodnotu jednotlivých položek, ale pracujeme pouze s peněžními toky spojenými s jednotlivými majetkovými položkami. (Mařík, 2007) Autor dále uvádí, že je třeba si uvědomit, že tato metoda je založena na předpokládaném podnikatelském konceptu. Který může klást v mnohém odlišné nároky na podnikovou substanci. Tím se odliší od základního provedení substanční hodnoty na bázi reprodukčních nákladů. Tato hodnota je odvozená na principech:  vazby k budoucnosti,  ocenění podniku jako celku,  subjektivní přístup. Majetkové ocenění na principu tržních cen Tento přístup spočívá v ocenění každé majetkové položky podniku jejími tržními hodnotami. Hodnota vlastního kapitálu podniku by pak byla stanovena jako součet tržních hodnot majetkových položek snížený o závazky. Tento typ majetkového ocenění je vhodný u investičních společností a podniků holdingového typu. (Mařík, 2007)

Vlastní práce

42

4 Vlastní práce Přesná, obecně závazná metodika pro ocenění podniku neexistuje. Díky tomu, že proces ocenění reálně probíhá, existují pouze různé doporučené postupy a metody. Jedinou možností, jak co nejlépe určit standardizovanou metodiku, je dle mého názoru aplikovat doporučené ukazatele a analýzy na konkrétní podnik. Z toho pak vybrat ty nejdůležitější. V této části práce budou všechna obecná kritéria důležitá pro rozhodování akcionářů pro koupi podniku, na základě metody ocenění podniku, aplikována na konkrétní podnik. Nejprve určím důvod ocenění, dále zhodnotím aktiva a pasiva a současný stav podniku. Provedu analýzy vnějšího a vnitřního prostředí, které stanoví, jakou mají podniky v daném odvětví tržní hodnotu a jak by se dalo charakterizovat vybrané odvětví. Dále uvedu výhody a nevýhody vstupu podniků do odvětví, jaké jsou bariéry vstupu atd. Obecně formulovaná pravidla budou použita na odvětví prodeje a poskytování služeb v oblasti, která je málo ovlivněna okamžitými výkyvy trhu v období snížené průmyslové výroby, a to prodej a servis osobních automobilů. V rámci zvoleného odvětví jsem si vybrala typického představitele prodeje automobilů, středně velký podnik podle kritérií Evropské unie, s méně než 250 - ti zaměstnanci a obratem, který nepřesahuje 50 miliónů EUR ročně. Jde o podnik Auto Pokorný, s.r.o. se sídlem v městě Brně s déle jak desetiletou existencí.

Vlastní práce

43

4.1 Předmět, účel a datum ocenění Stanovení 100% podílu společnosti Auto Pokorný, s.r.o. Cílem tohoto ocenění je zjištění tržní hodnoty pro účely prodeje nekonkrétnímu kupci. Předmětem ocenění je společnost Auto Pokorný, s.r.o. Ocenění je provedeno k 1. 1. 2012. Účelem ocenění podniku je nalézt jeho tržní hodnotu. Tato hodnota je chápána jako odhadnutá částka, která odpovídá ceně vyjádřené v penězích, která by byla zaplacena za aktivum v transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery.

Vlastní práce

44

4.2 O společnosti

Zdroj: www.renaultbrno.cz

Obchodní jméno:

Auto Pokorný, s.r.o.

Sídlo:

Brno-Lesná, Okružní 872/25a, PSČ 638 00

IČO:

255 12 579

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Datum vzniku:

19. prosince 1997

Předmět podnikání:

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zprostředkovatelská činnost opravy motorových vozidel opravy karosérií

Vlastní práce

Základní kapitál: Počet zaměstnanců:

45

3 000 000 přibližně 60

Společník 100% podílu na základním kapitálu je Zdeněk Pokorný. Účetní metody: Účetnictví společnosti je vedeno v soustavě podvojného účetnictví ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb. a č. 397/2005 Sb. a Českými účetními standardy pro podnikatele. Majetková struktura: Společnost Auto Pokorný, s.r.o. provozuje svoji činnost v prostorách umístěných v části Brno-Lesná, které z většiny vlastní. K těmto prostorám patří show room, servis a parkoviště. Další plochy, na kterých provozují činnost, jsou pronajaté. Servis na přeměnu LPG, parkoviště a druhý servis. Automobily, které jsou v show roomu, patří plně do vlastnictví oceňované společnosti. Skladové vozy, kterých je momentálně k dnešnímu datu 70, jsou částečně ve vlastnictví společnosti Auto Pokorný, s.r.o. a částečně patří Renaultu ČR.

Vlastní práce

46

4.3 Strategická analýza 4.3.1

Obecná charakteristika odvětví

Automobilový průmysl je strojírenské průmyslové odvětví, zabývající se zejména vývojem, výrobou, marketingem a prodejem motorových vozidel. Do tohoto odvětví řadíme nejen všechny automobilky, ale také jejich subdodavatelé. Automobilový průmysl také úzce souvisí s chemickým a elektrotechnickým průmyslem. V posledních letech, zejména v roce 2010 byl velký nárůst ve výrobě motorových vozidel.

4.3.2 Analýza vnějšího potenciálu Vymezení relevantního trhu Jedním ze způsobů jak vymezit relevantní trh je určení podle velikosti poptávky po motorových vozidlech (automobilech). Vzhledem k tomu, že nebylo možné zajistit potřebné údaje od společnosti Auto Pokorný s.r.o. k určení tržního podílu této firmy, je relevantní trh vymezen prostřednictvím výše tržeb v daném odvětví. Z hlediska území je trh vymezen na území ČR a dále trh jako region Jihomoravského kraje, který se dále dělí na 7 okresů a 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Za zákazníky považuji běžně nakupující v automobilových salónech. Konkurenty jsou zejména provozovatelé prodejen a servisů automobilů. Odhad velikosti relevantního trhu Potřebné informace byly získány z ČSÚ. Nyní oceňovaný podnik spadá do kategorie CZ-NACE 45 (Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel), dříve OKEČ 50 (Maloobchod, prodej a opravy motorových vozidel). Relevantní trh Jihomoravského kraje byl tedy určen na základě tržeb v daném odvětví v jednotlivých letech s ohledem na vývoj počtu obyvatel v Jihomoravském kraji.

Vlastní práce Tab. 4

47

Odhad velikosti relevantního trhu

Rok

Objem tržeb v odvětví v ČR (tis. Kč)

Počet obyvatel ČR

Počet obyvatel v regionu k 31.12.

Podíl počtu obyvatel regionu na ČR (V %)

Relevantní trh regionální (tis. Kč)

2001

306 729 746

10 224 192

1 124 493

11,00

33 735 228

2002

323 640 858

10 200 774

1 121 792

11,00

35 591 194

2003

361 206 904

10 201 651

1 122 570

11,00

39 746 511

2004

391 691 507

10 206 923

1 123 201

11,00

43 102 930

2005

424 894 053

10 234 092

1 130 358

11,05

46 929 654

2006

478 128 913

10 266 646

1 132 563

11,03

52 744 695

2007

527 932 112

10 322 689

1 140 534

11,05

58 330 201

2008

403 787 062

10 429 692

1 147 146

11,00

44 411 926

2009

340 358 690

10 491 492

1 151 708

10,98

37 363 020

2010

340 602 842

10 517 247

1 154 654

10,98

37 393 667

2011

401 911 353

10 496 672

1 166 313

11,11

44 657 434

Zdroj: ČSÚ, Obchod, pohostinství, ubytování – časové řady, klasifikace NACE Rev. 2(CZNACE)

Analýza atraktivity trhu Pro analýzu hodnocení atraktivity trhu byly výchozí následující předpoklady. Roste-li trh, je předpokládán i podnikový růst. Růstové trhy = vyšší riziko (investice, zvraty). V oblasti velikosti trhu očekáváme skutečnost, že čím je trh větší, tím lepší. U kritéria intenzita přímé konkurence platí – čím je konkurence silnější, tím je nižší šance pro přežití menších podniků a udržení dlouhodobé rentability nad náklady kapitálu. Atraktivní trhy poskytují možnost dosáhnout dostatečné výnosnosti. Dále platí, že rentabilita bude vyšší, pokud existují bariéry vstupu do odvětví. Dalším důležitým kritériem pro volbu podnikání je, zda existuje možnost substituce daného produktu, který společnost vyrábí. Není – li substituce, pak je jasné, že rentabilita podniku bude vyšší. Zajímavou oblastí je i citlivost trhu na konjunkturu. Pokud je citlivost vysoká, potom to hodnotíme jako negativní faktor, který snižuje atraktivitu trhu. Můžeme ji vyjádřit například procentní změnou poptávky na daném trhu při procentní změně HDP, časovými posuny při vývoji konjunktury, změny zaměstnanosti nebo výkyvy cen. V neposlední řadě je pro analýzu důležitá také oblast struktura a charakter zákazníků. V tomto případě určitě platí čím více, tím lépe.


48

Atraktivita trhu Bodové hodnocení kritéria atraktivity

Kritérium

Váha

Negativní 0

Průměr

1

2

Váha * Body

Pozitivní

3

4

5

6

Růst trhu

3

Velikost trhu

2

Intenzita konkurence

3

Průměrná rentabilita

2

Bariéry vstupu

1

x

3

Možnosti substituce

1

x

3

Citlivost na konjunkturu

1

Struktura zákazníků

2

Vliv prostředí

1

Celkem

16

x

9 x

x

10 3

x

8

x

2 x

x

10 2 50

Zdroj: Vlastní práce

Vyhodnocení: Maximální počet bodů:

16 * 6 = 96

Dosažené hodnocení:

50 / 96 = 0,520 = 52 %

Výsledkem provedené subjektivní analýzy je zjištění, že se atraktivita automobilového průmyslu pohybuje okolo 50 %, což hodnotím kladně. Automobilový průmysl je odvětví, které se neustále vyvíjí. Jsou zde kladeny vysoké nároky na efektivnější výrobu, zvýšenou bezpečnost, nižší spotřebu, využívání alternativních zdrojů a v neposlední řadě také nový design. Pravdou ale je, že celorepublikový trh aktuálně stagnuje. Podle informací jednatele firmy Auto Pokorný s.r.o. klesla celorepubliková poptávka po automobilech značky Renault a Dacia přibližně o 12 % v průběhu prvního pololetí roku 2012. Jako důvod tohoto poklesu uvádí zaostalé portfolio a tím pádem nekonkurenceschopné produkty. Naopak korejské vozy a vozy značky Volkswagen se stávají čím dál více atraktivnější, což dokazuje i nárůst prodeje zhruba o 40 %. Přesto, že odborníci očekávají v nadcházejících letech stagnaci automobilového průmysl, automobilový průmysl i nadále táhne českou ekonomiku.

Vlastní práce

49

Jako negativní faktor je vnímána intenzita konkurence, která je v tomto odvětví vysoká, nejen díky nepříliš velkým bariérám vstupu. To může mít negativní vliv i na růst trhu. V případě, kdy je konkurence na trhu příliš silná, je menší šance pro přežití menších podniků. Za hlavní bariéry vstupu do tohoto vysoce konkurenčního prostředí můžeme považovat například vysokou investiční nákladovost. Substituty pro automobily Renault a Dacia mohou být konkurenční produkty z pohledu značek. V dnešní době velkého provozu třeba ve městech, bychom mohli uvažovat o záměně automobilů například za motocykly nebo kola, i když nesplňují stejná kritéria jako automobily. Další faktor, který je hodnocen negativně, je výrazná citlivost na konjunkturu. Jak tvrdí jednatel firmy Auto Pokorný, dalo by se říci, že zde existuje téměř přímá úměra. Když se ekonomice daří, tak se auta kupují a naopak. Dále také závisí na očekávání lidí. Pokud lidé očekávají krizi, automobily se kupují méně a tak to samozřejmě funguje i naopak. Co se týče růstu trhu, tak v roce 2012 se očekává mírné ochlazení růstu na rychle se rozvíjejících trzích. Dlouhodobý výhled na těchto trzích ale i přesto zůstává pozitivní. Výrazným problémem automobilového průmyslu je pokles poptávky v eurozóně, kde počet nově zaregistrovaných automobilů meziročně poklesl o 12,9 %. Podle odhadů odborníků se počítá s výraznějším oživením produkce i prodejů až kolem roku 2015. Jedním z faktorů působící na atraktivitu analyzovaného trhu je vliv prostředí. Protože český trh je závislý na prodeji aut, můžeme zaznamenat různé vládní intervence. Takovým příkladem může být například zavedení šrotovného a podobně. Překážkami, které ovlivňují atraktivitu trhu, mohou být například i některé zákony. Takovým příkladem je zavedení ekologické daně, která má za cíl odstranit z vozovek starší auta. Mnoho lidí si však raději nechá svůj starý vůz, protože prodej by se jim nevyplatil. Z toho důvodu klesá poptávka po nových automobilech.

Vlastní práce

50

Nejdůležitější příležitosti a hrozby V souvislosti s analýzou vnějšího prostředí musíme shrnout nejdůležitější příležitosti a hrozby. Analyzovaný podnik by měl následně zvolit takové strategie, aby se ujal příležitostí ve svůj prospěch a také aby co nejlépe odvrátil hrozby nebo s nimi alespoň počítal ve svých rozhodnutích. Do jaké míry je podnik schopen čelit hrozbám a využít příležitostí bude shrnuto v analýze vnitřního potenciálu. Mezi jednu ze zásadních příležitostí bych zařadila to, že trh, ve kterém firma působí je velký a růst se vyvíjel zatím stabilně. Další výhodou může být narůstající počet obyvatel na území ČR a i v Jihomoravském kraji. V průběhu let dochází také k rozvíjení nových technologií, které umožňují lepší a kvalitnější výrobu. Velkou hrozbou na analyzovaném trhu může být velká konkurence, která stále narůstá. Další významný problém mohou být pro podniky stále rostoucí ceny vstupních materiálů. Tab. 6

Nejdůležitější příležitosti a hrozby

Příležitosti

Hrozby



růst počtu obyvatel v Jihomoravském kraji a v celé ČR



obtížné procesy pro získávání dotací



velký trh se stabilním růstem



velká konkurence



podpůrné programy EU



rostoucí ceny vstupních materiálů



lepší výroba díky lepším technologiím



pokles poptávky po nových automobilech



Aktuální situace na pracovním trhu vytváří prostor pro přijetí zaměstnance s vysokou kvalifikací v poměru s nižšími nároky na finanční ohodnocení.


Prognóza vývoje trhu Prognóza vývoje trhu byla určena na základě jednoduché regresní analýzy. Pro predikci byl zvolen lineární časový trend.

Vlastní práce

51

Například výpočet pro rok 2015 byl následující: -375015492,9 + 208842,5697 * 2015 Tab. 7

Odhad růstu relevantního trhu Rok

Časový trend lineární funkce vývoje relevantního trhu

Tempo růstu

2001

42 878 489

2002

43 087 332

2003

43 296 174

2004

43 505 017

2005

43 713 859

2006

43 922 702

2007

44 131 544

2008

44 340 387

2009

44 549 230

2010

44 758 072

2011

44 966 915

2012

45 175 757

1,16%

2013

45 384 600

0,46%

2014

45 593 442

0,46%

2015

45 802 285

0,46%

Korelační koef.

0,0877


Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku Abychom mohli správně určit konkurenční sílu podniku, musíme znát jeho tržní podíl, hlavní a vedlejší konkurenty, silné a slabé stránky. K identifikaci těchto skutečností byla využita analýza konkurence podle Portera. Nejprve bude provedeno stanovení tržního podílu oceňovaného podniku a poté jeho prognóza do budoucnosti.

Vlastní práce

52

Stanovení tržního podílu společnosti Auto Pokorný, s.r.o. Tržní podíl podniku

Tab. 8 Rok

Relevantní trh (tis. Kč)

Tržby Auto Pokorný s.r.o. (tis. Kč)

Tržní podíl Auto Pokorný s.r.o. (v %)

2001

33 735 228

118 076

0,35

2002

35 591 194

126 895

0,36

2003

39 746 511

143 356

0,36

2004

43 102 930

183 407

0,43

2005

46 929 645

269 025

0,57

2006

52 744 695

349 287

0,66

2007

58 330 201

449 635

0,77

2008

44 411 926

443 186

1,00

2009

37 363 020

394 691

1,06

2010

37 393 667

387 224

1,04

2011

44 657 434

378 698

0,85

Zdroj: Vlastní práce dle interních zdrojů AUTO POKORNÝ, s.r.o.

Tržní podíl oceňované společnosti byl získán jako podíl tržeb oceňovaného podniku a tržby relevantního trhu. Tržní podíl se pohyboval v rozmezí 0,43 1,06 %. Největší nárůst můžeme sledovat v roce 2009, kdy dosáhl 1,06 %. Podnik Auto Pokorný s.r.o. svůj podíl na trhu za sledované roky dokázal postupně zvyšovat. V posledních dvou sledovaných letech ale opět jen nepatrně poklesl. Tržní podíl společnosti

Obr. 1

Vývoj tržního podílu Auto Pokorný s.r.o. v čase 1,20 1,00

%

0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006 Roky


2007

2008

2009

2010

2011

Vlastní práce

53

Prognóza tržního podílu a tempa růstu tržeb Z důvodů dobrých výsledků analýzy trhu a s ohledem na skutečnost, že v minulých letech tržní podíl společnosti narůstal, lze předpokládat, že i do budoucna bude tržní podíl společnosti pokračovat rostoucím trendem. Prognóza tržního podílu a tempa růstu tržeb je uvedena v následující tabulce.

Prognóza

Minulost

Tab. 9

Odhad tržního podílu a tempa růstu tržeb Auto Pokorný s.r.o. do budoucna Rok

Relevantní trh (tis. Kč)

Tempo růstu trhu

Tržní podíl Auto Pokorný s.r.o. (v %)

Tempo růstu tržeb Auto Pokorný s.r.o.

Tržby Auto Pokorný s.r.o. (tis. Kč)

2001

33 735 228

X

0,35

X

118 076

2002

35 591 194

5,50%

0,36

7,47%

126 895

2003

39 746 511

11,68%

0,36

12,97%

143 356

2004

43 102 930

8,44%

0,43

27,94%

183 407

2005

46 929 654

8,88%

0,57

46,68%

269 025

2006

52 744 695

12,39%

0,66

29,83%

349 287

2007

58 330 201

10,59%

0,77

28,73%

449 635

2008

44 411 926

-23,86%

1,00

-1,43%

443 186

2009

37 363 020

-15,87%

1,06

-10,94%

394 691

2010

37 393 667

0,08%

1,04

-1,89%

387 224

2011

44 657 434

19,43%

0,85

-2,20%

378 698

2012

45 175 757

1,16%

0,99

18,1%

447 242

2013

45 384 600

0,46%

1,01

2,5%

458 423

2014

45 593 442

0,46%

1,02

1,5%

465 300

2015

45 802 285

0,46%

1,05

3,4%

481 120


Tempo růstu tržeb podniku pro budoucí roky bylo odvozeno z prognózy růstu trhu a změn tržního podílu podniku. Například v roce 2015 byl výpočet následující: Tempo růstu tržeb 2015 = ((1+0,0046) * 1,05/1,02-1) = 0,034 = 3,4 %. Predikce tržeb byla dopočítána na základě prognózy relevantního trhu a tržního podílu.

Vlastní práce

54

Identifikace hlavních konkurentů Přímou konkurenci podniku tvoří především podniky stejného charakteru s činností zabývající se prodejem nových i ojetých osobních automobilů a jejich servisem. V České republice, respektive v Jihomoravském kraji, působí velmi mnoho takových firem, proto lze tento trh označit za koncentrovaný. V městě Brně, kde sídlí také analyzovaný podnik, se nachází přibližně 32 společností se stejným zaměřením. V celém Jihomoravském kraji evidujeme přes 50 takových firem. Společností, které se zaměřují na vozy značky Renault a Dacia je v Jihomoravském kraji přibližně jen 7. Při analýze vnitřního potenciálu proto budu vycházet ze skutečnosti, že společnost Auto Pokorný s.r.o. má dvě skupiny konkurentů, a to jak prodejce automobilů různých značek, tak i prodejce přímo značky Renault a Dacia. V městě Brně se nacházejí ještě dva prodejci automobilů Renault a Dacia. Tyto jsou považovány za největší konkurenty.  Renault Opportunity -

Největší konkurent Auto Pokorný s.r.o.

-

Prodejce osobních a užitkových vozů Renault a Dacia

-

Dále výkup a prodej ojetých vozidel, servisní centrum, lakovna, klempírna, pneuservis, kontrola emisí

-

Autorizovaný servis vozů Nissan, Dacia, Renault

-

Jedním z faktorů, který může být vnímán jako konkurenční výhoda oproti oceňovanému podniku, je ten, že hlavní klientela společnosti Renault Oportunity je z města Brna.

 Auto Centrum Jih 2000, a.s. -

Slučuje čtyři autosalony

-

sídlí v Hodoníně, jedna pobočka i ve městě Brně

 Auto Koutek s.r.o.

Vlastní práce

-

55

Prodej a servis vozů Renault, Dacia, Škoda, Hyundai. Servis vozů Seat. Financování- leasing, úvěr, operativní leasing. Ojeté vozy - financování, výkup, prodej, protiúčet.

 FRANCE CAR s.r.o. -

Autorizovaný prodej osobních a užitkových vozů Renault.

Vyjednávací síla dodavatelů Oceňovaný podnik má uzavřenou koncesionářskou smlouvu s importérem značky Renault a Dacia, a to se společností Renault Česká republika, a.s., který firmě dodává jak nové vozy, tak i originální náhradní díly. Dále má společnost uzavřených několik smluv s podniky, které dodávají neoriginální díly. Takovým příkladem je například společnost ELIT CZ, spol. s.r.o. Vyjednávací síla dodavatelů Klientelu společnosti Auto Pokorný s.r.o. tvoří z 60ti procent fixní firemní zákazníci, kteří jsou odběrateli především užitkových automobilů. Vozy značky Renault a Dacia jsou určeny také pro fyzické osoby řazené do středně-příjmové (Renault) až nízko-příjmové (Dacia) kategorie, a proto tvoří převážná část odběratelů právě tato skupina. Potenciální a nově vstupující konkurenti Jak tvrdí majitel oceňovaného podniku, nejsou v nejbližší době hrozby z nově vstupujících konkurentů aktuální. Jako příčinu uvádí stagnující trh, zastaralé portfolio produktů značky Renault a Dacia. Dalším důvodem může být velká investiční nákladovost. Tlak ze strany substitutů Díky stále se zhoršující dopravní situaci v městě Brně je stále větší pravděpodobnost záměny automobilu za jiný dopravní prostředek jako je například MHD, kolo, motocykl atd. To může být rozhodující pro to, jestli si lidé koupí nový automobil nebo zvolí jinou cestu dopravy.

Vlastní práce

56

Hlavní konkurenční výhody a nevýhody společnosti Auto Pokorný, s.r.o. Silné stránky -

nulová fluktuace zaměstnanců zaměstnanci jsou nejlepšími odborníci na trhu 20 let působnosti na trhu, know – how jednou z mála společností, která nabízí originální přestavby na LPG jediná společnost nabízející aktuální nabídku na internetu z celorepublikové nabídky

Slabé stránky -

prodejce dnes již zastaralých produktů obsluhují zejména klientelu Brno – venkov, Brno – město obsluhuje konkurence přidaná hodnota ve službách, která se projevuje ve vyšších cenách kvóty na minimální počty zaměstnanců od provozovatele koncese

Vlastní práce

57

4.4 Finanční analýza Finanční analýza je jednou z rozhodujících fází finančního managementu. Na jejích výsledcích je založeno řízení financí (finanční struktury a jejích změn), řízení a financování oběžných aktiv a investic, cenová a dividendová politika podniku aj. [M. Synek a kol., 2006] Finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. [Sedláček, 2009]

Vlastní práce

58

4.4.1 Vertikální analýza Aktiva Tab. 10

Rozbor aktiv (v %)

Vertikální analýza aktiv

2007

2008

2009

2010

2011

AKTIVA CELKEM

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Dlouhodobý majetek

32,9

28,8

28,7

30,1

23,2

Dlouhodobý hmotný majetek

34,2

28,8

28,7

30,1

23,2

2,4

2,1

2,1

2,2

1,8

28,8

23,6

21,9

22,0

17,2

Samostatné movité věci

2,9

2,7

4,6

5,8

4,0

Dlouhodobý finanční majetek

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Oběžná aktiva

66,4

70,3

65,6

66,9

76,1

Zásoby

45,3

11,8

33,9

35,6

41,8

Materiál

3,7

3,4

2,7

2,6

3,1

Zboží

40,3

36,8

30,0

32,7

38,4

Krátkodobé pohledávky

16,4

28,4

7,8

9,8

13,2

3,2

1,4

4,2

0,7

4,8

Pozemky Stavby

Krátkodobý finanční majetek

Zdroj: Vlastní práce dle interních zdrojů AUTO POKORNÝ, s.r.o. Obr. 2

Rozbor aktiv

Procentní rozbor aktiv 100%

Oběžná aktiva 80%

Dlouhodobý majetek

60% 40% 20% 0% 2007

2008

2009

Roky

2010

2011

Vlastní práce

59


Z předcházejícího grafického vyjádření vyplývá, že v průběhu let nedocházelo k zásadním změnám ve struktuře aktiv. Dále můžeme říci, že největší podíl na celkových aktivech podniku zabírají aktiva oběžná, přibližně dvě třetiny, z jedné třetiny jsou pak celková aktiva tvořena dlouhodobým majetkem, a to ve všech sledovaných letech. Dlouhodobý majetek se v průběhu let mění jen minimálně, proto můžeme říci, že firma působí stabilně. Pasiva Tab. 11

Rozbor pasiv (v %)

Vertikální analýza pasiv

2007

2008

2009

2010

2011

PASIVA CELKEM

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Vlastní kapitál

16,8

21,7

27,6

37,6

29,5

Cizí zdroje

19,4

13,3

10,1

7,8

8,3

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Dlouhodobé závazky

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Krátkodobé závazky

64,6

43,9

43,2

36,2

45,3

Rezervy


Rozbor pasiv

Procentní rozbor pasiv 100%


80%

Dlouhodobé závazky Cizí zdroje

60%

Vlastní kapitál 40% 20% 0% 2007

2008

2009

2010

2011

Roky


Vlastní práce

60

Co se týče procentního rozboru pasiv, dochází zde k postupnému navyšování vlastního kapitálu na úkor kapitálu cizího. V roce 2010 se vlastní kapitál zvýšil dokonce na 37,6 % z celkových aktiv a cizí zdroje klesly na úroveň pouze 7,8 %. Během sledovaného období se struktura pasiv vyrovnala.

Vlastní práce

61

4.4.2 Horizontální analýza Aktiva Tab. 12

Relativní vyjádření aktiv

Horizontální analýza aktiv

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

12 055,0

3 168,0

-5 759,0

21 486,0

-227,0

726,0

-160,0

-2 053,0

-1 458,0

726,0

-160,0

-2 053,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-1 890,0

-1 148,0

-1 133,0

-1 117,0

151,0

2 173,0

973,0

-1 061,0

0,0

0,0

0,0

0,0

12 145,0

-2 902,0

-2 398,0

25 646,0

Zásoby

-29 472,0

24 124,0

-212,0

15 189,0

Materiál

108,0

-615,0

-263,0

1 187,0

1 122,0

-6 049,0

945,0

14 087,0


14 428,0

-21 246,0

1 648,0

6 273,0

Krátkodobý finanční majetek

-1 511,0

3 122,0

-3 834,0

5 255,0

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva

Zboží


Pasiva Tab. 13

Relativní vyjádření pasiv

Horizontální analýza pasiv PASIVA CELKEM

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

12 055,0

3 168,0

-5 759,0

21 486,0

Vlastní kapitál

7 121,0

7 025,0

8 647,0

-1 912,0

Cizí zdroje

5 544,0

-4 516,0

-14 344,0

23 349,0

Rezervy

907,0

-33,0

-1 814,0

0,0


747,0

762,0

-1 212,0

35,0


-13 755,0

572,0

-9 563,0

19 024,0


4.4.3 Ukazatele likvidity Tab. 14

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity Běžná likvidita

2007

2008

2009

2010

2011

1,0

1,6

1,5

1,8

1,7

Vlastní práce

62

Pohotová likvidita

0,3

1,3

0,7

0,9

0,8


Ukazatel běžné likvidity

Běžná likvidita 2,5 2,0

Doporučená hodnota

1,5

Běžná likvidita

1,0 0,5 0,0 2007

2008

2009

2010

2011

Roky


Ve společnosti Auto Pokorný s.r.o. se ukazatel běžné likvidity pohybuje pod doporučovanou hranicí 2. Nejvíce se této hranici přiblížil v roce 2010, kdy tento ukazatel dosáhl hodnoty 1,8, což je hodnoceno kladně pro podnik. Proto by bylo dobré, aby podnik v následujících letech dále udržoval likviditu, tak jako doposud. Obecně platí, že v dobře fungujícím podniku by neměla hodnota pohotové likvidity klesnout pod 1 a zároveň by neměla přesáhnout hodnotu 1,5. V analyzovaném podniku jsou hodnoty tohoto ukazatele značně pod hodnotou 1, což by mohlo znamenat nadměrnou váhu zásob v rozvaze. To by se mělo do dalších let zlepšit.

4.4.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti posuzují finanční strukturu firmy z dlouhodobého hlediska. V případě firmy Auto Pokorný s.r.o. se celková zadluženost pohybuje v rozmezí 36 - 65 %, přičemž přijatelná míra zadluženosti se odhaduje na 40 50 %. Je zřejmé, že podnik v posledních letech stabilně snižuje zadluženost, s čímž souvisí i růst ukazatele úrokové krytí, který v roce 2010 dosáhl na úroveň 2,8.

Vlastní práce

63

Ukazatel míra samofinancování také ve sledovaném období narůstá, zejména díky nárůstu vlastního kapitálu, což také souvisí i se snižováním celkové zadluženosti. Tab. 15



2007

2008

2009

2010

2011

Celková zadluženost

65%

45%

45%

36%

46%

Míra samofinancování

17%

22%

28%

38%

30%

2,1

1,6

1,7

2,8

1,1

Úrokové krytí


4.4.5 Ukazatele rentability Podnik má celkem velké hodnoty rentability, v průběhu let měly růstovou tendenci. U rentability celkového kapitálu můžeme říci, že čím větší hodnotu má tento ukazatel, tím lépe. Rentabilita vlastního kapitálu dosahovala vysokých hodnot, což je dobré pro vlastníky podniku. Nejvyšších hodnot tento ukazatel dosahoval v roce 2007, a to 38,27 %. Tab. 16



2007

2008

2009

2010

2011

Rentabilita celkového kapitálu z EBIT (v %)

12,61

14,08

13,59

17,01

5,70

Rentabilita vlastního kapitálu (v %)

38,27

30,80

24,71

26,93

7,37

Rentabilita aktiv

6,41

6,67

6,81

10,14

2,17

Zisková marže

1,31

1,57

1,85

2,66

0,71


4.4.6 Ukazatele aktivity Díky těmto poměrovým ukazatelům můžeme zjistit, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Obrat celkových aktiv se pohybuje nad doporučovanou hranicí. Proto by se podnik v příštích letech měl snažit ukazatel mírně snižovat. Pro podnik by bylo finančně výhodnější, aby postupně snižoval dobu obratu zásob a prodlužoval dobu obratu závazků.


64

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity

2007

2008

2009

2010

2011

4,9

4,3

3,7

3,8

3,1

Doba obratu zásob

33,9

10,1

33,7

34,1

49,5

Doba obratu pohledávek

13,3

24,3

27,2

29,3

34,9

Doba obratu obchodních závazků

42,1

31,2

29,4

37,2

48,9

Obrat CA


4.4.7 Závěr finanční analýzy Finanční analýza společnosti Auto Pokorný s.r.o. byla provedena od roku 2007 až po konec roku 2011. Zdrojová data pro finanční analýzu byla čerpána z účetních výkazů společnosti (rozvaha, výkaz zisku a ztráty) za sledovaná období. Pro splnění stanoveného cíle byly v dílčích částech rozboru zvoleny metody technické finanční analýzy. Z výsledků jednotlivých ukazatelů můžeme říci, že finanční situace společnosti je ve zkoumaných letech poměrně dobrá, i když z analýzy nevyplynuly úplně jednoznačné závěry. Z pohledu vertikální analýzy je patrné, že struktura aktiv a pasiv se v průběhu let výrazně neměnila. Největší podíl na celkových aktivech mají ve všech letech aktiva oběžná, která zabírají zhruba dvě třetiny celkových aktiv. Zbytek zaujímá dlouhodobý majetek. Byla také provedena vertikální analýza pasiv, z které vyplynulo, že největší podíl na celkových pasivech mají krátkodobé závazky. Struktura pasiv se v průběhu let poměrně měnila. Postupně docházelo k růstu vlastního kapitálu, který v roce 2010 dosáhl nejvyšších hodnot. Struktura pasiv je poměrně vyrovnaná, nejmenší podíl na celkových pasivech mají cizí zdroje a to ve všech sledovaných letech. Výsledky vypočtené běžné likvidity se v průběhu let postupně blížily k doporučované hranici 2. Nejvíce se hodnoty tohoto ukazatele k hranici přiblížily v roce 2010, v dalším roce došlo opět k malému poklesu. Ukazatel pohotová likvidita vykazoval v průběhu sledovaného období horší výsledky. Do budoucna bych doporučila snížit zásoby, aby se hodnoty tohoto ukazatele dostaly opět nad hodnotu 1. Společnost Auto Pokorný s.r.o. od roku 2007 až do roku 2011 postupně snižovala zadluženost. Do roku 2010 se zadluženost podniku snížila o 29 %, ale

Vlastní práce

65

v posledním roce 2011 opět vzrostla na hodnotu 46 %. Zadluženost se pohybuje ve všech analyzovaných letech v doporučovaném rozmezí. Ziskovost celkového vloženého kapitálu značí efektivnost využití majetku společnosti. Rentabilita celkového kapitálu u dané společnosti od roku 2007 až do roku 2010 rostla. Problém nastal až v roce 2011, kdy se hodnota rentability celkového kapitálu prudce snížila na 5,7 %. Rentabilita vlastního kapitálu vykazovala dobré výsledky, což by měli hodnotit kladně především vlastníci podniku. V posledním roce nastal opět problém, kdy rentabilita vlastního kapitálu klesla o 19,56 %. Stejný problém s rokem 2011 nastal i v případě ziskové marže a rentability aktiv. Ukazatel aktivity sleduje, zda podnik efektivně hospodaří se svými aktivy. Oběžná aktiva ve formě zásob zůstávají ve společnosti v průměru přibližně 33 dní. Doba obratu pohledávek byla v měřených letech kratší než doba obratu závazku, což je pro podnik velmi dobré. V ostatních ukazatelích aktivity, firma dosahuje dobrých výsledků. Přesto doporučuji si dávat pozor na odběratele se špatnou platební morálkou. Ve společnosti by měla být nastavena pravidla, zejména pro posuzování všech svých zákazníků. Jednou z věcí, jak předejít tomu, aby pohledávky nebyly spláceny opožděně, může být nastavení opatření, jako jsou například úroky z prodlení. Dále je třeba prověřit stávající finanční situaci nových potenciálních odběratelů, aby měli dostatek finančních prostředků, pro plnění svých závazků. Společnost Auto Pokorný s.r.o. dosahuje v analýze finanční situace poměrně dobrých výsledků, jediným problémem by mohla být pohotová likvidita. Ve sledovaných letech mohla mít na výsledky analýzy vliv také hospodářská krize, která zejména v roce 2008 mohla ovlivnit ukazatele.

Vlastní práce

66

4.5 Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná Důvodů pro rozčlenění majetku na aktiva provozně nutná a nenutná je hned několik. Část majetku nemusí být využívána a nemusí z ní plynout žádné příjmy. Pokud naopak příjmy přináší, ale nesouvisí s hlavní činností firmy, měla by být také vyloučena. Tato rozdělená aktiva budou oceněna odlišným způsobem. Rozdělením získáme provozně nutný investovaný kapitál, který bude velice důležitý pro další ocenění podniku. Výpočet kapitálu investovaného do provozně nutných aktiv vychází z účetní rozvahy. Jde o výsledek získaný jako součet provozně nutného dlouhodobého majetku a provozně nutného pracovního kapitálu. Poměrová likvidita byla vypočítána v následující tabulce jako peníze / krátkodobé závazky. Tab. 18

Pomocné propočty k investovanému kapitálu provozně nutnému 2007

2008

2009

2010

2011

Peněžní prostředky

2 926

1 415

4 537

704

5 958


59 494

45 739

46 311

36 748

55 772

Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky

0,05

0,03

0,10

0,02

0,11

Peníze (pokladna, účet) provozně nutné

2 926

1 415

4 537

704

5 958


Z krátkodobého finančního majetku, který je tvořen jak penězi v pokladně, tak na účtech v bankách, byla odhadnuta potřebná výše provozně nutná na 15 %. V případě společnosti Auto Pokorný, s.r.o. nebylo nutné krátkodobý finanční majetek nad touto výší odebrat. Vzhledem k tomu, že společnost nevykazuje žádný dlouhodobý nehmotný majetek, je hodnota provozně nutného dlouhodobého majetku určena pouze dlouhodobým majetkem hmotným.


67

Provozně nutný investovaný kapitál (v tis. Kč) 2007

2008

2009

2010

2011

0

0

0

0

0


31 499

30 041

30 767

30 607

28 554

Dlouhodobý majetek provozně nutný

31 499

30 041

30 767

30 607

28 554

Zásoby

41 743

12 271

36 395

36 183

51 372

Pohledávky

16 435

29 563

29 414

31 062

36 175

Provozně nutná výše peněz

2 926

1 415

4 537

704

5 958

717

854

6 198

2 997

890

59 494

45 739

46 311

36 748

55 772

34

-576

82

21

70

Pracovní kapitál provozně nutný

2 293

-1 060

30 151

34 177

38 553

Investovaný kapitál provozně nutný

33 792

28 981

60 918

64 784

67 107

Dlouhodobý nehmotný majetek

Ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) Krátkodobé závazky Ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní)


Dalším krokem, který je třeba udělat, je vyloučení tržeb z prodeje dlouhodobého majetku z provozního výsledku hospodaření, který známe z rozvahy. Touto úpravou získáme korigovaný provozní výsledek hospodaření, který použijeme při dalším ocenění. Výpočet pro jednotlivé roky je uveden v následující tabulce. Tab. 20

Korigovaný provozní výsledek hospodaření (v tis. Kč) 2007

2008

2009

2010

2011

Provozní výsledek hospodaření

11 666

15 161

12 605

15 389

7 221

Vyloučení VH z prodeje majetku

825

93

454

100

957

10 841

15 068

12 151

15 289

6 264

Korigovaný provozní výsledek hospodaření


Vlastní práce

68

4.6 Generátory hodnoty Hodnocení a predikce generátorů hodnoty bude vycházet ze strategické analýzy, která byla rozebrána v kapitole 3.1. Mezi generátory hodnoty budou zařazeny tržby, provozní zisková marže, pracovní kapitál a investice do dlouhodobého majetku. Predikce bude provedena pro roky 2012, 2013, 2014, 2015.

4.6.1 Prognóza tržeb První generátor hodnoty – tržby máme již zpracované z kapitoly strategická analýza. Průměrné tempo růstu tržeb mezi roky 2012 – 2015 bylo odhadnuto na 6,38 %. Tab. 21

Generátor hodnoty - tržby 2007

roční tempo růstu (%)

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1,4%

10,9%

1,9%

2,2%

18,1%

2,5%

1,5%

3,4%

465 300

481 120

průměrné tempo růstu tržby (tis. Kč)

-4,12% 449 635

443 186

394 691

6,38% 387 224

378 698

447 242

458 423


4.6.2 Prognóza provozní ziskové marže Dosavadní vývoj provozní ziskové marže byl vypočítán jako poměr korigovaného provozního výsledku hospodaření a tržeb. K provoznímu korigovanému výsledku hospodaření, který byl vypočítán v předchozí kapitole, zde byly přičteny odpisy. Provozní zisková marže se do roku 2010 projevovala jako rostoucí, v roce 2011 ale mírně poklesla. Lze očekávat, že do budoucna si podnik svoji marži udrží nebo se v dalších letech může i mírně zvýšit.


69

Prognóza ziskové marže shora

KPVH před odpisy

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

12 816

17 218

14 643

18 262

9 490

16 101

16 503

16 751

17 320

Průměrné tempo růstu KPVH

-7,24%

16,23%

Zisková marže (v %)

2,85

3,89

3,71

4,72

2,51

3,60

3,60

3,60

3,60

Tržby (tis. Kč)

449 635

443 186

394 691

387 224

378 698

447 242

458 423

465 300

481 120


Předpokládané průměrné tempo růstu ziskové marže bylo odhadnuto na 16,23 %. Budoucí hodnoty KPVH před odpisy byly dopočítány na základě prognózovaných tržeb a ziskové marže.

4.6.3 Prognóza pracovního kapitálu Abychom mohli provést výpočet pracovního kapitálu, musíme nejdříve určit doby obratu z tržeb z let 2007-2011. Na základě jejich dosavadního vývoje byly určeny předpokládané doby obratů do budoucna. Ukazatel doba obratu zásob se v průběhu let vyvíjel narůstajícím trendem, pouze v roce 2008 byl zaznamenán velký pokles. Díky tomuto poklesu je průměrná hodnota doby obratu zásob pouze 22,36. Na základě konzultace s majitelem firmy je doba obratu zásob odhadnuta okolo 30 dní. Doba obratu pohledávek se v jednotlivých letech také zvyšovala. Budoucí vývoj byl odhadnut na základě průměrné hodnot, a to 25,8 dní. Poslední analyzovaný ukazatel je doba obratu krátkodobých závazků. Tento ukazatel se projevoval velmi kolísavě. Předpokladem pro tuto hodnotu do budoucna je opět kolísaní okolo vypočtené průměrné hodnoty, která byla 37,76. Očekávané hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.


70

Doby obratu jednotlivých položek z tržeb (ve dnech) 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Doba obratu zásob

33,9

10,1

33,7

34,1

49,5

35,1

35,2

35,4

36,0

Doba obratu pohledávek

13,3

24,3

27,2

29,3

34,9

25,8

26,1

26,3

26,4

Doba obratu KZ

42,1

31,2

29,4

37,2

48,9

37,6

37,9

38,1

38,2


Z predikce dob obratu pro roky 2012 až 2015 byly zpětně vypočteny konkrétní hodnoty zásob, pohledávek a krátkodobých závazků. Na základě rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná a na základě názoru majitele firmy byly všechny provozně nutné peněžní prostředky stanoveny jako potřebné, pro predikci byla stanovena nutná hotovostní likvidita, a to 15 % z krátkodobých závazků. Časové rozlišení aktivní a pasivní bylo pro odhadované roky ponecháno stejné jako v posledním sledovaném roce 2011. Tab. 24

Upravený pracovní kapitál (tis. Kč)

Tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zásoby

41 743

12 271

36 395

36 183

51 372

43 009

44 210

45 128

47 453

Pohledávky

13 053

13 053

13 053

13 053

13 053

15 929

16 327

16 572

17 136

Peněžní prostředky nutné

2 926

1 415

4 537

704

5 958

8 923

8 986

8 924

8 923

717

854

6 198

2 997

890

890

890

890

890

59 499

59 496

59 495

59 494

59 491

59 489

59 908

59 494

59 487

34

-576

82

21

70

70

70

70

70

-1 094

-31 327

606

-6 578

11 712

9 192

10 435

11 950

14 845

Časové rozlišení aktivní Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasivní Upravený prac.kapitál kwc

-18,05%

3,06%


Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu, dále jen kwc byl odhadnut v prognózovaném období na 3,06 %.

Vlastní práce

71

4.6.4 Prognóza investic do dlouhodobého majetku Oceňovaná společnost nevykazovala za všechny sledované roky 2007-2011 žádný dlouhodobý nehmotný majetek ani dlouhodobý finanční majetek. Podle jednatele firmy Zdeňka Pokorného se další dlouhodobé investice do těchto položek v dohledné době neplánují. Investice do dlouhodobého hmotného majetku se ale nevylučuje. Na základě minulého vývoje investiční náročnosti růstu tržeb 2007 – 2011 a na základě odhadu investiční náročnosti u podobných podniků byla výše čistých investic do dlouhodobého majetku stanovena ve výši 4011 tis. Kč. Po konzultaci s managementem podniku byla tato výše rozložena rovnoměrně do následujících čtyř let. Tab. 25

Prognóza investic do DM 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

30 268

30 041

30 767

30 607

28 554

29 556

30 558

31 560

32 562

Odpisy

2 150

2 492

2 973

3 226

3 226

4 283

5 869

8 247

Investice netto

-227

726

-160

-2 053

1 002

1 002

1 002

1 002

Investice brutto

1 923

3 218

2 813

1 173

4 228

6 342

9 513

14 270

Dlouhodobý majetek

Investiční náročnost růstu tržeb KDMx v %

2,42%


3,92%

Vlastní práce

72

4.7 Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnot Pro předběžné orientační ocenění podniku Auto Pokorný s.r.o. vycházím z hodnot, které již byly zpracované v rámci strategické analýzy a v rámci předchozí kapitoly 3.4. K výpočtu dále budeme potřebovat hodnotu průměrných nákladu na kapitál (WACC).

4.7.1

Stanovení WACC

Kalkulovaná úroková míra představuje průměrnou cenu, kterou musí podnik platit za užití svého kapitálu. Tato úroková míra byla stanovena na základě váženého průměru nákladů na kapitál (WACC), které v sobě zahrnují náklady na cizí kapitál i náklady vlastního kapitálu. Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál byla použita metoda INFA. Prémie za riziko velikosti podniku (rLA) byla stanovena na úroveň 5 % vzhledem k velikosti vlastního kapitálu společnosti, který nepřesahuje za sledované roky více jak 100 mil. Kč. Úroková míra desetiletých státních dluhopisů se pohybovala okolo průměrné hodnoty 4,9 %. Na základě porovnání výsledku ukazatele výnosnosti celkových aktiv společnosti (ROA) a ukazatele výnosnosti celkových aktiv v odvětví, byla stanovena prémie za podnikatelské riziko (rp). Ve všech letech byla určena riziková přirážka. Prémie za riziko finanční nestability byla stanovena ve všech sledovaných letech jako bezriziková. Prémie za riziko finanční struktury je stanoveno na základě výpočtu úrokového krytí, které vyjadřuje, kolikrát jsou úroky s poskytnutých úvěrů kryty výsledkem hospodaření firmy za dané účetní období. Potřebné výchozí informace pro stanovení hodnoty nákladů na vlastní kapitál ve sledovaném období metodou INFA jsou uvedeny v následující tabulce.


73

Výpočet kalkulované úrokové míry 2007

2008

2009

2010

2011

Rd

0,156

0,184

0,101

0,088

0,108

Rf

4,65

4,09

3,68

3,75

3,43

Rla

5

5

5

5

5

Rp

4,285

6,495

6,41

0,317

2,098

Rps

0

0

0

0

0

Rpst

1

2

2

1

3

Re

14,94

17,58

17,09

10,07

13,73

WACC (v %)

18,18

22,21

14,85

12,62

14,87

Průměrné WACC

16,546


4.7.2 Předběžné ocenění Předběžné ocenění bylo vypracováno ve třech variantách, a to pesimistické, střední a optimistické variantě. Střední hodnota byla určena na základě generátorů hodnoty a ostatní varianty byly od této střední hodnoty odvozeny. Pesimistická varianta bude vykazovat horší výsledky a optimistická naopak lepší než střední hodnota. Pro výpočet střední hodnoty bylo nutné nejprve upravit ziskovou marži o odpisy a daň. Kalkulovaná míra byla odvozena na základě výpočtu předchozí kapitoly. V následující tabulce jsou uvedeny výsledky všech tří zpracovaných variant.


74

Předběžné ocenění na základě generátorů hodnoty

Generátor hodnoty

Označení

Varianta Pesimistická

Střední

Optimistická

G

3,5%

4,0%

4,5%

rZPx

1,50%

2,00%

2,50%

- růst pracovního kapitálu

kWC

1,7%

1,5%

1,3%

- růst dlouhodobého majetku

kDMn

5,0%

4,0%

3,0%

6,7%

5,5%

5,3%

16,5%

12,0%

12,0%

38,394

88,047

119,871

Tempo růstu tržeb Zisková marže po odpisech a po dani Náročnost růstu tržeb na:

- investice netto celkem Kalkulovaná úroková míra Hodnota podniku brutto (v mil. Kč)

ik


Vlastní práce

75

4.8 Sestavení finančního plánu V této kapitole byla zpracována prognóza výkazu zisku a ztráty a prognóza rozvahy. Tabulky s výpočtem jsou uvedeny v příloze.

4.9 Ocenění podniku Vzhledem k tomu, že oceňovaný podnik na základě strategické a finanční analýzy je schopen dále pokračovat ve své činnosti, jeho plány směřují do budoucnosti a doposud vykazoval především dobré výsledky, budou pro výsledné ocenění podniku použity výnosové metody, a to metoda diskontovaného peněžního toku a nová rychle se rozšiřující metoda ekonomické přidané hodnoty EVA. Další metodou, která bude použita, je metoda KČV. Za výnosy, které jsou hlavní složkou těchto metod, budeme považovat skutečné příjmy plynoucí majiteli z oceňovaného statku.

4.9.1 Metoda DCF entity Při aplikaci této metody bude výpočet prováděn ve dvou krocích. Nejprve zjistíme hodnotu brutto díky diskontovaným peněžním tokům. Ve druhém kroku bude nutno odečíst od diskontovaných peněžních toků hodnotu cizího kapitálu ke dni ocenění, abychom zjistili hodnotu netto. Pro získání volného peněžního toku je nejprve nutné vyjádřit korigovaný provozní výsledek hospodaření upravený o daň a odpisy a ostatní náklady. Těmito úpravami získáme předběžný peněžní tok z provozu. Dále bude třeba odečíst investice do upraveného pracovního kapitálu a investice do pořízení dlouhodobého majetku provozně nutného. Získáme volný peněžní tok, který na závěr první fáze diskontujeme. Konkrétní výpočet je shrnut v následující tabulce.


76

Výpočet 1. fáze

Korigovaný provozní výsledek hospodaření Upravená daň Korigovaný provozní VH po dani Odpisy Úpravy o nepeněžní operace (změna rezerv) Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku Investice do provozně nutného prac. kapitálu FCFF Odúročitel pro diskontní míru:

16,55%

Diskontované FCFF k 1. 1. 2012

2012

2013

2014

2015

6 264

12 875

12 219

10 883

1 190 5 074 3226

2 446 10 429 4283

2 322 9 898 5869

2 068 8 816 8247

0

0

0

0

-2 969

-4 283

-5 869

-8 247

-8 331

-279

-143

-774

-3 000

10 150

9 755

8 042

0,8580

0,5382

0,6501

0,6060

-2 574

5 463

6 342

4 873


Pokračující hodnota zjišťovaná ve druhé fázi této výnosové metody byla stanovena na základě Gordonova a Parametrického vzorce. K zjištění výsledku Gordonova vzorce bylo nutné nejdříve odhadnout volné peněžní toky pro rok 2016. Tempo růstu bylo odhadnuto na 1,5 %. Celkové výnosové ocenění metodou DCF entity je uvedeno v tabulce č. 29. Tab. 29

Výsledné ocenění metodou DCF entity

Současná hodnota 1. Fáze Současná hodnota 2. Fáze Provozní hodnota brutto Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle DCF

14 104 33 707 47 811 16 810 31 001

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

31 001

tis. Kč


Výsledná hodnota vlastního kapitálu podniku zaokrouhlení je stanovena na 40 000 tis. Kč.

Auto Pokorný, s.r.o.

po

Vlastní práce

77

4.9.2 Metoda EVA Pro ocenění podniku výnosovou metodou ekonomické přidané hodnoty je nutné znát korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani, který je označen jako NOPAT. Dále je třeba znát NOA, který odpovídá již vypočítanému provozně nutnému investovanému kapitálu. WACC bylo také stanoveno v již uvedené dřívější kapitole. Následující tabulka uvádí výnosové ocenění metodou EVA. Tab. 30

Ocenění metodou EVA Současná hodnota 1. Fáze Současná hodnota 2. Fáze MVA NOA k datu ocenění Provozní hodnota brutto Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle EVA

7 179

tis. Kč

-288

tis. Kč

6 891

tis. Kč

46 826

tis. Kč

53 717

tis. Kč

16 810

tis. Kč

36 907

tis. Kč tis. Kč

36 907

tis. Kč


Současná hodnota 1. fáze byla určena jako součet diskontovaného ukazatele EVA za všechny plánované roky. Hodnota vlastního kapitálu vypočtená metodou ekonomické přidané hodnoty byla také zaokrouhlena. Výsledná hodnota podniku je tedy 40 000 tis. Kč.

Vlastní práce

78

4.9.3 Metoda KČV Další metoda, kterou bude stanovena hodnota oceňovaného podniku, je výnosová metoda tzv. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů. Pro odhad vlastního kapitálu bude použita paušální metoda. Abychom dosáhli správného výpočtu, bylo nutné nejdříve zjistit hodnotu čistého trvale odnímatelného výnosu před odpisy. Tento ukazatel byl vypočítán na základě upraveného výsledku hospodaření o inflaci a stanovených vah. Dále bylo nutné tento trvale odnímatelný čistý výnos upravit o daň. Předpokládaná dlouhodobá inflace byla odhadnuta na 2 % a kalkulovaná úroková míra dříve vypočtená byla upravená o inflaci. Takto upravená kalkulovaná úroková míra měla hodnotu 14,54 %. Výsledná hodnota vlastního kapitálu byla vypočtena jako poměr trvale odnímatelného čistého výnosu po dani a kalkulované úrokové míry po inflaci. Postup výpočtu je znázorněn v tabulce č. 31. Tab. 31

Ocenění metodou KČV

Trvale odnímatelný čistý výnos před odpisy Odpisy z reprodukčních cen ze zadání

10297,13

Trvale odnímatelný čistý výnos před daní

10297,13

Daňový základ (s odpisy z posledního roku)

7071,133

Daň (6 %) Trvale odnímatelný čistý výnos po dani

1343,515 8953,618

Předpokládaná dlouhodobá inflace Kalkulovaná úroková míra (nVK bez inflace) Výnosová hodnota provozní Neprovozní majetek k datu ocenění Hodnota vlastního kapitálu podle KČV

2% 14,54% 61560 tis. Kč 61560 tis. Kč


Výsledná hodnota vlastního kapitálu vypočtená metodou kapitalizovaných čistých výnosů po zaokrouhlení byla stanovena na 70 000 tis. Kč.


79

5 Diskuze, návrhy a doporučení Metoda ocenění podniku je v dnešní době velmi důležitá k získání informací pro akcionáře, kteří uvažují o koupi daného podniku. V praktické části práce byl zhodnocen, jako typický zástupce v odvětví, podnik Auto Pokorný, s.r.o. Jako první byla provedena strategická analýza. Subjektivním rozborem bylo zhodnoceno odvětví, ve kterém oceňovaný podnik působí. Jedná se o automobilový průmysl. Jeho atraktivita se pohybuje okolo 50 %, což je z mého pohledu hodnoceno velmi kladně. Je zřejmé, že jde o odvětví, které se stále vyvíjí, a to nejen díky vysokým nárokům na efektivnost, zvýšenou bezpečnost a další. Bariéry vstupu nejsou nijak velké, tudíž je také konkurence relativně vysoká, což považuji za faktor, který může zastavit růst trhu, zejména díky tomu, že menší podniky ztratí konkurenceschopnost. Jedinou překážkou pro vstup do odvětví je nejen podle mého názoru vysoká investiční nákladovost. Negativně je hodnocena citlivost na konjunkturu, která je podle odborníků v tomto odvětví téměř přímo úměrná. Závisí zejména na ekonomických faktorech a na očekávání lidí. Na základě strategické analýzy byl určen relevantní trh. Tržby společnosti Auto Pokorný, s.r.o. zaznamenávaly pokles již od roku 2007 do konce sledovaného období. Proto bych doporučila ekonomickému a marketingovému oddělení společnosti zaměřit pozornost především na posílení prodeje a s tím související růst tržeb. Jako jedna z variant se podle mého názoru jeví například rozšíření a propagace originální přestavby automobilů na LPG. V současné době je tato služba nabízena stále častěji, ale oceňovaná společnost by mohla argumentovat tím, že přestavby zavedla mezi prvními a tím pádem má mnoho zkušeností a praxe. Vzhledem k tomu, že oceňovaný podnik zaměřuje svoji marketingovou činnost zejména na Brno – venkov, doporučila bych, aby se nyní zaměřil na propagaci zejména ve městě Brně, kde podnik sídlí. Tím by získal další významné klienty a došlo by tak k posílení prodeje a růstu tržeb. I přes aktuálně stagnující situaci na automobilovém trhu, by se dalo dle výsledků strategické analýzy říci, že automobilový průmysl je odvětvím atraktivním a nezastupitelným pro český ekonomický vývoj. Žádné nedostatky


80

v podniku nebyly nalezeny, je vidět, že podnik využívá své příležitosti a silné stránky a naopak hrozbám se snaží předcházet. Výsledek rozboru hodnotím velmi kladně. Dalším podstatným faktorem pro koupi podniku, je provedení finanční analýzy. Tím zjistíme, jak si podnik doposud vedl po finanční stránce. Zhodnocení finančního zdraví sledované společnosti bylo provedeno od roku 2007 – 2011. Finanční situaci společnosti považuji v uvedeném období za spíše příznivou, ačkoli z analýzy nevyplynuly zcela jasné výsledky. Z vertikální analýzy vyplývá, že struktura aktiv a pasiv se v průběhu let příliš neměnila. Největší podíl z celkových aktiv zaujímají aktiva oběžná (2/3). Dominantní pozici ve struktuře pasiv mají krátkodobé závazky. Postupně docházelo také k růstu vlastního kapitálu, což považuji za dobré. Hodnoty vypočtené pro běžnou likviditu se postupně dostávaly na doporučenou hranici. Pohotová likvidita na tom byla o něco hůře. Hodnoty se pohybovaly pod hranicí 1. Do budoucna bych doporučila, aby se podnik snažil snížit zásoby, neboť za stávající situace podnik nebude schopen dostat hodnoty do příznivých čísel. Jednou z variant je poskytnutí slevy nad rámec standardních slev na skladové vozy atd. Zadluženost společnosti je také podle mého názoru zcela v pořádku. V průběhu sledovaných let se snižovala, vlastní kapitál rostl. V roce 2011 se zadluženost opět zvýšila na 46 %, ale i to považuji za přijatelné. Rentabilita celkového kapitálu podniku byla na vyhovující úrovni, až v posledním sledovaném roce 2011 poklesla. Rentabilita vlastního kapitálu vykazovala dobré výsledky, což by měli hodnotit kladně především vlastníci podniku. V posledním roce nastal opět problém, kdy rentabilita vlastního kapitálu klesla o 19,56 %. Z výsledků analýzy aktivity vyplývá zjištění, že aktiva ve formě oběžných aktiv jsou ve společnosti přibližně 33 dní. Doba obratu pohledávek byla v měřených letech kratší než doba obratu závazku, což je pro podnik velmi dobré. Tento ukazatel měl ale během let zvyšující se charakter, což znamená, že odběratelé hradí své závazky stále později. Dle mého názoru by bylo žádoucí, aby se společnost snažila své odběratelé motivovat k včasným platbám formou různých výhod. Takovými výhodami za včasné splacení mohou být například plná nádrž zdarma, slevy a jiné.


81

Dále doporučuji, aby manažeři společnosti sledovali odběratele se špatnou platební morálkou. Podle mého názoru je nutné, aby byla správně nastavena pravidla, zejména pro posuzování všech svých zákazníků. Je nezbytné předcházet tomu, aby pohledávky byly spláceny opožděně. V tomto případě doporučuji zavést například úroky z prodlení, důkladně prověřit situaci nových potenciálních odběratelů atd. Ve sledovaných letech mohla mít na výsledky analýzy vliv také hospodářská krize, která zejména v roce 2008 mohla ovlivnit ukazatele. Dále bylo nutné získat odhady generátorů hodnot. Provedla jsem prognózu tržeb, provozní ziskové marže, pracovního kapitálu a investic do dlouhodobého majetku. Na této bázi jsem provedla předběžné ocenění podniku. Dle pesimistické varianty byla odhadnuta hodnota přibližně na 38 394 tis. Kč, střední varianta odhadovala hodnotu na 88 047 tis. Kč a optimistická varianta byla vypočtena na 119 871 tis. Kč. Na závěr bylo provedeno samotné ocenění podniku. Nejvíce se pro výsledné ocenění hodily výnosové metody, neboť analyzovaný podnik dosahoval dobrých výsledků v předchozím období a bude dále schopen pokračovat ve své dosavadní činnosti. V rámci těchto metod byly zvoleny metody DCF entity, metoda ekonomické přidané hodnoty a metoda kapitalizovaných čistých výnosů. Metodou DCF entity byla provozní hodnota brutto podniku stanovena na 47 811 tis. Kč. Očištěním této hodnoty o úročený cizí kapitál byla získána hodnota netto, která činí po zaokrouhlení 40 000 tis. Kč. Stejné hodnoty po zaokrouhlení bylo docíleno i metodou ekonomické přidané hodnoty. Podle výsledků předběžného ocenění se konečné hodnoty přiblížily k pesimistické variantě odhadu. Hodnota společnosti byla také odhadnuta další výnosovou metodou, a to metodou kapitalizovaných čistých výnosů, která stanovila hodnotu podniku po zaokrouhlení na 70 000 tis. Kč. Tato hodnota se již blíží ke střední variantě předběžného odhadu.


82

6 Východiska pro určení metodiky Jak bylo uvedeno, závazná metodika pro ocenění podniku zatím nebyla přesně definována. V praktické části práce byly aplikovány všechny analýzy a ukazatele, které mohou sloužit pro zjištění hodnoty oceňovaného podniku, na vybraný podnik Auto Pokorný, s.r.o. Nyní budou pro určení standardizované metodiky vybrány a shrnuty ty nejdůležitější. Před začátkem samotného rozhodování je nutné si stanovit, za jakým účelem bude podnik oceněn. Jak uvádím v teoretické části, existuje několik takových situací. Jedná se například o ocenění v souvislosti s fúzí, v souvislosti s rozdělením společnosti, změna právní formy společnosti a další. V této práci se zaměřuji pouze na ocenění na základě vlastnických změn, a to koupě a prodej podniku na základě smlouvy o prodeji dle § 476 obchodního zákoníku. K rozhodnutí investora pro koupi podniku právě v odvětví prodeje automobilů a příslušných služeb je určitě nutné provést strategickou analýzu. Odvětví bylo zhodnoceno jako prosperující a vhodné pro podnikání. Potvrdilo se, že automobilový průmysl patří právem mezi hlavní pilíře českého průmyslu, což dokazuje i to, že výroba automobilů zaměstnává přes 120 tisíc lidí a že se značně podílí na exportu. Ve strategické analýze nesmí chybět charakteristika nejdůležitějších příležitostí a hrozeb, kterým musí podniky čelit. Musejí využívat příležitosti a předcházet hrozbám. Je velmi důležité zvolit si také vhodnou značku, která splňuje určitá kritéria, aby zaujala zákazníky. Jednatel analyzované společnosti Auto Pokorný, s.r.o. uvedl, že celorepubliková poptávka po automobilech značky Renault a Dacia klesla zhruba o 12 % v průběhu prvního pololetí roku 2012. Důvodem je zřejmě zaostalé portfolio a nekonkurenceschopné produkty. Proto je třeba si dobře promyslet, do jakého výrobce peníze investovat. Podle aktuálního průzkumu jsou na tom nejlépe korejské vozy a vozy značky Volkswagen. Důkazem je nárůst prodeje přibližně o 40 %. Podle mého názoru bude i nadále Asie vůdcem tohoto průmyslu. Již v dnešní době se sem přesouvá centrum výzkumu a vývoje. Dále se začíná ukazovat, že asijští investoři míří do Evropy se zaměřením na firmy oslabené recesí, ale s klíčovými technologiemi. Další oblastí, kam směřovat investice, by mohl být tzv. „zelený proud“, kam se řadí zejména auta s nízkými emisemi, s ekologickými certifikáty, atd.


83

Vzhledem k tomu, že aktuální situace na evropském trhu stagnuje a odborníci očekávají v příštích třech měsících absolutně nejnižší nárůst nových zakázek i výrobní aktivity a v příštích letech ochlazení růstu trhu a pokles poptávky v eurozóně, bylo by podle mého názoru vhodné se začátkem podnikání v této oblasti počkat až do roku 2015, kdy se má růst trhu opět oživit. Když už jsou známé důvody, jaké odvětví si vybrat, je důležité vědět, jak si podniky doposud vedly. K tomu slouží další krok metody ocenění podniku, a to finanční analýza. Finanční analýza by měla být vypracována pro období alespoň tří let, aby výsledky měly vypovídací schopnost. V rámci rozboru finančního zdraví společnosti je nejdůležitější ověřit průkaznost a úplnost vstupních dat. Myslím si, že v tomto směru není dobré spoléhat se jen na auditora. Doporučovala bych, aby si oceňovatel alespoň orientačně prověřil stav účetnictví sám. Dále by rozhodně neměla být vynechána vertikální analýza, která odkryje strukturu aktiv a pasiv v podniku za sledované období. Z analýzy poměrových ukazatelů byly s největší schopností zhodnotit analyzovaný podnik vybrány tyto ukazatele: likvidity, aktivity, rentability a zadluženosti. Další důležitou fází metody ocenění podniku je rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná. I když někteří autoři uvádějí, že zejména v německy mluvících zemích, se rozdělení aktiv pro ocenění podniku vynechává, já to považuji za velmi důležité a souhlasím tak s postupem, který uvádí Mařík (2007). Tento krok umožňuje lépe zkonkretizovat předmět ocenění. Pojmem generátory hodnoty se rozumí soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. Generátory hodnoty se vyvozují v souvislosti s některými výnosovými metodami, a proto tento krok považuji za nezbytný v rámci ocenění tímto způsobem. V opačném případě může být vynecháno. Hodnocení a predikce generátorů hodnoty vychází ze strategické analýzy. Mezi generátory hodnoty je nutné zařadit tržby, provozní ziskovou marži, pracovní kapitál a investice do dlouhodobého majetku. Předběžné ocenění dle generátorů je prováděno jen orientačně. Proto nechávám rozhodnutí, zda ocenění provést, či nikoli, na subjektivním rozhodnutí a časových podmínkách oceňovatele. Sestavení budoucího finančního plánu je opět důležité jen v případě výnosové metody DCF entity, která z něho čerpá hodnoty pro výsledné ocenění. Významným krokem k rozhodnutí o investici do podniku je samotné ocenění podniku a stanovení jeho konečné hodnoty. Aby bylo ocenění objektivní, musí


84

být zvolena metoda, která nejvíce odpovídá vlastnostem oceňovaného podniku. Pokud existuje předpoklad, že podnik bude i nadále pokračovat ve své činnosti (tzv. going concern), měly by být použity metody výnosové. Mezi tyto metody patří metoda diskontovaných peněžních toků, která je založena na diskontování reálného příjmu, tedy peněžního toku. V českých podmínkách je to nejvíce používaná metoda a dále se rozšiřuje i do kontinentální Evropy. Dle mého názoru jde ale o metodu příliš zdlouhavou a komplikovanou. Pro výsledné ocenění je třeba zpracovat již zmiňovaný budoucí finanční plán a prognózu generátorů hodnoty, které jsou z větší části složené z predikce oceňovatele. Z mého pohledu se proto jeví metoda DCF jako ne zcela objektivní. Na metodu DCF navazuje v dnešní době ještě ne moc ověřená metoda ekonomické přidané hodnoty, dále jen EVA. Nevýhodu této metody vidím zejména v tom, že účetní hodnoty vždy neodpovídají potřebám hodnocení hospodářské situace. Z toho důvodu znalci často upravují data poskytovaná účetnictvím na data, která sice nejsou zcela průkazná, ale +lépe odrážejí realitu. V praxi se hovoří o tzv. konverzi účetního modelu na model ekonomický. Nejjednodušší model představuje metoda kapitalizovaných čistých výnosů, ze kterého lze stanovit hodnotu podniku. Vzhledem k tomu, že jedním z předpokladů pro tuto metodu je důvěrná znalost minulých výsledků firmy, které jsem do své metodiky zahrnula, považuji tuto metodu za nejlepší. Paušální metoda není zcela založena na subjektivních představách znalce a tím pádem je výpočet i lépe obhájitelný. Je jasné, že jako každá metoda v praxi naráží na obtíže, a proto je nutná opět korekce. Metody založené na analýze trhu v praktické části nebyly uvažovány, přesto bych je zde ráda zmínila. Jak už jsem uvedla v předchozím odstavci, výnosové metody nejsou dle mého názoru zcela objektivní. Proto je dobré použít, alespoň pro rozšíření, metody, které jsou založené na datech tržních a ne účetních. Tyto metody odrážejí zkušenosti a intuici oceňovatele. Myslím si, že nejen díky tomu, mají metody dobrou vypovídací schopnost. Další objektivní výhodou je, že jsou blízké běžnému člověku a ten může lépe porozumět výsledku. Jednou z možností, jak použít metodu v praxi, je na základě dat kapitalizovaného trhu anebo tržním porovnáním. Z majetkových metod mě nejvíce zaujala metoda ocenění na principu tržních cen, která má v českých zemích dlouholetou tradici. Jde o ocenění každé majetkové položky podniku jejími tržními hodnotami. Na první pohled se mi jeví jako velmi objektivní metoda. Výsledné ocenění je vlastně součet všech


85

těchto tržně oceněných položek, což se na druhou stranu zdá jako velmi složitý proces.

Závěr

86

7 Závěr Záměrem diplomové práce je formulovat na základě metody ocenění podniku obecné postupy při rozhodování akcionářů o koupi podniků v odvětví automobilového průmyslu, který se zabývá zejména vývojem, výrobou, marketingem a prodejem motorových vozidel. Podniky spadající do tohoto odvětví vykazují relativně dobré výsledky i v době ekonomické krize. Záleží také na umístění podniku, na vhodných podmínkách k prodeji, kvalitě produktů a dalších faktorech. Jelikož zatím neexistuje žádný právní předpis, který by definoval, jak správně postupovat a jaké metody aplikovat při stanovení hodnoty podniku, byly použity metody doposud uznávané. Z toho byly následně vybrány ty nejdůležitější ukazatele, analýzy a metody, které by mohly sloužit při rozhodování o koupi podniku a zhodnocení odvětví. V praktické části práce byla stanovena tržní hodnota společnosti Auto Pokorný, s.r.o. Podnik se zabývá prodejem a nákupem vozidel značky Renault a Dacia a má na automobilovém trhu dlouholetou tradici. Mezi hlavní podnikatelské činnosti společnosti patří koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost, opravy motorových vozidel a karosérií. Z důvodu předpokladu dalšího působení společnosti byly zvoleny výnosové metody. Byly provedeny metody DCF entity, metoda EVA a metoda kapitalizovaných čistých výnosů. Výsledná hodnota podniku metodami DCF entity a Eva činila po zaokrouhlení 40 000 tis. Kč. Metoda KČV stanovila hodnotu podniku na 70 000 tis. Kč. V rámci analýzy podniku byla zjištěna atraktivita odvětví, vnější a vnitřní potenciál podniku. Byla provedena analýza hlavních konkurentů oceňované společnosti. Relevantní trh byl určen na základě objemu tržeb dosahovaných v odvětví s ohledem na vývoj počtu obyvatel v Jihomoravském kraji. Potřebné informace byly získány z ČSÚ, kategorie CZ – NACE 45. Byl určen tržní podíl vybrané společnosti a jeho prognóza do budoucna. Analýza finančního hospodaření byla provedena od roku 2007 do roku 2011. Byla vyjádřena vertikální a horizontální analýza a rozbor poměrových ukazatelů. Hodnoty generátorů vycházejí z výsledků strategické analýzy. Zisková marže byla vypočítána jako poměr korigovaného provozního výsledku hospodaření

Závěr

87

a tržeb. Pro předběžné ocenění bylo třeba stanovit kalkulovanou úrokovou míru. Náklady na vlastní kapitál byly vypočítány metodou INFA. Na základě provedeného ocenění podniku Auto Pokorný, s.r.o. bych doporučila zájemci jeho zakoupení v případě koupi v hodnotě nižší než 70 000 000 Kč, protože i v období krize je podnik ve sledovaných parametrech ekonomicky stabilní, konkurenceschopný a zdravý. Z tohoto pohledu by mohl být dobrou investicí do budoucna. Cenný je i stabilní tým zaměstnanců. V případě zvažování rozvoje firmy by tento byl možný, ale v orientaci na jinou značku než Renault a Dacia, které zaostávají v konkurenci. Vhodné se jeví především rozšíření portfolia o levné, spolehlivé a nadprůměrné vybavené výrobky asijských producentů. V případě zájmu o fúzi na úrovni města Brna, by jistě spojení největších prodejců této značky vedlo k ekonomizaci provozu. Koncentrace prodeje a služeb by v období stagnace trhu přinesla vyšší zisk. Závěrem diplomové práce je sestavení postupu na základě metody ocenění podniku pro akcionáře, kteří se rozhodnou investovat do podniků v odvětví automobilového průmyslu. Tento postup zahrnuje strategickou analýzu, která přibližuje podnik z pohledu vnitřního i vnějšího prostředí. Důležitým krokem je rozbor dosavadní finanční situace podniku prostřednictvím finanční analýzy a vybraných poměrových ukazatelů. Dále musí být provedeno rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná. Pro výsledné ocenění byla za nejvýhodnější zvolena metoda kapitalizovaných čistých výnosů, díky nejmenší časové náročnosti a objektivitě. Ostatní metody byly vyhodnoceny za velmi subjektivní, neboť ocenění probíhá na základě individuálních prognóz. Ostatní výsledky ocenění budou sloužit managementu oceňované společnosti.

Literatura

88

8 Literatura BAYE, M. Managerial Economics and Business Strategy. New York: McGraw Hill, 2006. 620 s. Česká národní banka. Česká národní banka [online]. 2003, 12.9.2012 [cit. 201209-12]. Dostupné z: www.cnb.cz Česká republika. Zákon o oceňování majetku. In: 151/1997. 1997. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Legislativa_zakon_1997151_Zakon_o_ocenovani_majetku_UZ_20120125.pdf Český statistický úřad: 0101.pdf. Český statistický úřad: 0101.pdf [online]. 2003, 12.9.2012 [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf Český statistický úřad: Ekonomické výsledky průmyslu ČR. Český statistický úřad: Ekonomické výsledky průmyslu ČR [online]. 30.9.2011, 12.9.2012 [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/800611 Český statistický úřad: Obchod, pohostinství, ubytování - časové řady. Český statistický úřad: Obchod, pohostinství, ubytování - časové řady [online]. 2012, 27.6.2012 [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/malavfucr_b Český statistický úřad: 30110513.pdf. Český statistický úřad: 30110513.pdf [online]. 2003, 13.9.2012 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/1_cast_uzemi_makroekonomicke_ukaza tele_zivotni_prostredi_obyvatelstvo DAMODARAN, Aswath. Damodaran on valuation: security analysis for investment and corporate finance. 2nd ed. Hoboken: John Wiley, c2006, x, 685 s. ISBN 04-717-5121-9. DAMODARAN, A.: Výzkumné studie a data na internetových stránkách v anglickém jazyce (www.damodaran.com nebo www.stern.nyu.edu/~ adamodar)

Literatura

89

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. KISLINGEROVÁ, Eva a Miloš MAŘÍK. Oceňování podniku: proces ocenění základní metody a postupy. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, xvi, 367 s. ISBN 80-717-9529-1. KRABEC, Tomáš. Oceňování podniku a standardy hodnoty: security analysis for investment and corporate finance. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 261 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-2865-0. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 492 s. ISBN 978-80-8692932-3. MAŘÍKOVÁ, Pavla a Miloš MAŘÍK. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2001, 70 s. ISBN 80-861-1936-X. NEUMAIEROVA, I.; NEUMAIER, I.. Výkonost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s.. 2002 216 s. ISBN 80-247-0125-1. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 3. rozšířené vyd. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-80-247-3308-1. Sdružení automobilového průmyslu. Sdružení automobilového průmyslu [online]. 2002, 11.9.2012 [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.autosap.cz/ SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2009. Dotisk 1.vyd. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. SYNEK, Miloslav, et al. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-4. Systém časových řad. Systém časových řad [online]. 2003, 12.9.2012 [cit. 201209-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort=2 &p_des=50&p_sestuid=450&p_uka=5&p_strid=EBA&p_od=200701&p_do=2 01207&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C

Literatura

90

Veřejná databáze ČSÚ: Počet obyvatel podle pohlaví v krajích. [online]. 2012, 13.9.2012 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM0030PU_ KR&vo=tabulka&kapitola_id=19 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku: security analysis for investment and corporate finance. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 246 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3647-1.

Přílohy

91

Přílohy

Přílohy

92

Přílohy Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Auto Pokorný, s.r.o.

AKTIVA AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry Jiný dlouhodobý finanční majetek pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby

2007

2008

2009

2010

2011

92089

104144

107312

101553

123039

30268

30041

30767

30607

28554

31499 2223 26486

30041 2223 24596

30767 2223 23448

30607 2223 22315

28554 2223 21198

2640

2791

4964

5937

4876

150

431

132

132

258

61104 41743

73249 12271

70347 36395

67949 36183

93595 51372

Přílohy Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky ovládající a řídící osoba Pohledávky podstatný vliv Pohledávky za společníky Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky ovládající osoba Pohledávky podstatný vliv Pohledávky za společníky Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát-daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovací krátkodobý finanční majetek Čsové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období PASIVA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy

93 3419 1173

3527 471

2912 1259

2649 365

3836 280

37151

38273

32224

33169

47256

1300

0

21097 -63

21097 -63

19937 -63

21160

21160

20000

8317 4867

9965 7886

16238 16146

1300

15135 13053

29563 6099

20000

82

226

241

266

182

2000 2926 2926

3238 1415 1415

3209 4537 1722 2815

1814 703 286 418

5958 414 5544

717 717

854 795

6198 477

2997 668

890 500

59

5721

2329

390

104144 22551 3000 3000

107312 29576 3000 3000

101553 38223 3000 3000

123039 36311 3000 3000

440

440

440

440

92089 15430 3000 3000

Přílohy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách majetku Rozdíly z přeměn společnosti Rezervní fondy, neděl.fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fondúneděl.fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ovládající osoba Závazky podstatný vliv Závazky ke společníkům Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky-ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc.zabezpečení a zdrav.pojištění Stát - daňové závazky Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy

94

440

440

440

440

440

300

300

300

300

300

300

300

300

300

300

5785 9689 -3904

11866 15770 -3904

18529 18529

24189 24189

29895 29895

5905

6945

7308

10294

2676

76625 940 940

82169 1847 1847

77653 1814 1814

63309

86658

747 605

1509

297

332

59494 51869

142 45739 37269

1371 138 46311 31801

145 20 132 36748 39489

147 60 125 55772 50773

724 382 3973 2546

713 440 3659 3641

733 440 2605 1915

821 464 -307 2305

872 508 -3087 5619

Přílohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

95

16191 9528 565 6098 34 34

17 33836 25469 1107 7260 -576 -608 32

1130 28020 20515 7505 82 82

1665 26263 15261 1989 9014 21 21

1088 30554 10343 6467 13744 70 70

2007

2008

2009

2010

2011

404013 388739 15274 45996 45622 374

385726 362907 22819 56757 57460 -703

344166 325393 18773 51313 50525 788

331125 315123 16002 55206 56099 -893

322474 311931 10544 56139 56224 -86

34283 20392 13891 26987 15027 10651

47533 30775 16758 32043 16129 11643

42075 25808 16267 28011 15900 11117

42839 25011 17829 28358 17530 12532

41428 24377 17052 25254 19046 13725

3637 739 130

3765 721 117

3953 829 93

4122 876 144

4399 923 127

1975

2150

2492

2973

3226

825

93

454

100

957

825

93

454

100

957

16

2

2

614

16

2

2

614

470

907

30

-1814

3064

3560

3634

6637

Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na soc.zabezpečení a zdrav.pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a oprav.položek v provozní oblasti a Ostatní provozní výnosy

5225

Přílohy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého fin.majetku Výnosy z podílu v ovládaných a říz.osobách Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku náklady finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Splatná Odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Da'n z příjmu z mimořádné činnosti Splatná Odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

96 1608

1217

977

881

1201

11666

15161

12605

15389

7221

132 3659 117 439

187 5449 103 977

1243 4121 29 683

1193 3300 13 516

109 3226 33 455

-3849 1912 1912

-6136 2080 2096 -16 6945

-3531 1911 1914 -4 7164 145 1

-2609 2487 2493 -6 10294

-3540 1004 1011 -6 2676

5905

144

5905 7817

6945 9025

7308 9218

10294 12780

2676 3681

AKTIVA

2011

2012

2013

2014

2015

AKTIVA CELKEM

123 039

107 439

109 246

110 358

112 915

Příloha č. 3: Finanční plán

Přílohy Dlouhodobý majetek

97

28 554

28 297

28 297

28 297

28 297

0

0

0

0

0


28 554

28 297

28 297

28 297

28 297

Pozemky

2 223

2 223

2 223

2 223

2 223

Stavby

21 198

21 198

21 198

21 198

21 198

Samostatné movité věci

4 876

4 876

4 876

4 876

4 876

0

0

0

0

0

Oběžná aktiva

93595

78 252

80 059

81 171

83 728

Zásoby

51372

56 365

57 774

58 641

60 634

Materiál

3836

3 676

3 768

3 824

3 954

Zboží

47256

52 689

54 006

54 816

56 680


16146

15 929

16 327

16 572

17 136

Pohledávky z obchodních vztahů

16146

15 929

16 327

16 572

17 136

Krátkodobý finanční majetek (peníze + účty)

5958

5 958

5 958

5 958

5 958

Časové rozlišení

890

890

890

890

890

PASIVA CELKEM

123039

122 658

133 413

142 527

150 989

Vlastní kapitál

36311

45 629

54 856

63 001

69 680

Základní kapitál

3000

3000

3000

3000

3000

Kapitálové fondy

440

440

440

440

440

Fondy ze zisku

300

300

300

300

300

Zákonný rezervní fond

300

300

300

300

300

Výsledek hospodaření minulých let

29 895

32 571

42 329

51 556

59 701

Výsledek hospodaření běžného úč. období (+-)

2 676

9 758

9 227

8 145

6 679

Cizí zdroje

86658

76 958

78 487

79 456

81 239

0

0

0

0

0


332

332

332

332

332

Vydané dluhopisy

332

332

332

332

332


49 066

46 072

47 601

48 570

50 353

Závazky z obchodních vztahů

50773

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek

PASIVA

Rezervy

Závazky k zaměstnancům

872

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdrav. Pojištění

508

Stát - daňové závazky a dotace

-3087

Přílohy

98

Bankovní úvěry a výpomoci

30554

30554

30554

30554

30554

Bankovní úvěry dlouhodobé

10343

10343

10343

10343

10343

Krátkodobé bankovní úvěry

6467

6467

6467

6467

6467

70

70

70

70

70

Časové rozlišení

Aplikace metody ocenění podniku při rozhodování o koupi podniků v daném odvětví

Recommend Documents