BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA PRAHA Katedra ekonomických a sociálních věd
Analýza vývoje bankovního sektoru v ČR Postavení Volksbank CZ, a.s. v rámci bankovního sektoru ČR Bakalářská práce
Autor:
Kateřina Šubrtová Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. František Jirásek, CSc.
Duben, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza bankovního sektoru v ČR“ zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 27.04.2009
Kateřina Šubrtová
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala panu
PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za cenné
připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Jméno a příjmení autora:
Kateřina Šubrtová
Instituce:
Bankovní institut vysoká škola Praha
Název díla:
Analýza vývoje bankovního sektoru v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce:
PhDr. František Jirásek, CSc.
Počet stran:
49
Počet příloh
2
Počet titulů bibliografie:
16
Klíčová slova:
Bankovní sektor Bankovní systém Banka Hospodářská krize
ANOTACE PRÁCE: Předmětem této bakalářské práce „Analýza vývoje bankovního sektoru v ČR“ je analýza současného stavu bankovního sektoru v České republice, vymezení postavení Volksbank CZ v bankovním sektoru na základě definovaných kritérií. Výsledkem práce je zhodnocení postavení vybraného bankovního ústavu v současném bankovním sektoru.
The purpose of this Bachelor thesis "Analysis of the banking sector development in the Czech Republic" is the current situation analysis of the banking sector in the Czech Republic, the situation delimitation of Volksbank CZ in the banking sector on the basis of defined criteria. The result of this Bachelor thesis is an assessment of the selected banking Institute position in the current banking sector.
Obsah ÚVOD
.................................................................................................................................... 1
1 VYMEZENÍ A POPIS BANKOVNÍHO SYSTÉMU A STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU ................................................................................................... 3 1.1 BANKOVNÍ SYSTÉM .................................................................................................... 3 1.1.1 Formy uspořádání bankovního systému ............................................................. 3 1.1.2 Jednostupňový bankovní systém ......................................................................... 4 1.1.3 Systémy odděleného bankovnictví ...................................................................... 5 1.1.4 Univerzální bankovní systémy ............................................................................ 6 1.2 SOUČASNÁ STRUKTURA ČESKÉHO BANKOVNÍHO SYSTÉMU ......................................... 8 1.3 STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU ......................................................................... 10 1.3.1 Klasifikace finančních institucí a charakteristika bankovního sektoru ........... 10 1.3.2 Struktura bankovního sektoru z hlediska velikosti bank .................................. 11 2 ANALÝZA VÝVOJE A SOUČASNÉHO STAVU BANKOVNÍHO SEKTORU V ČR…………………… ........................................................................................................ 12 2.1 VÝVOJ ČESKÉHO BANKOVNICTVÍ .............................................................................. 12 2.1.1 Vývoj po roce 1989 ........................................................................................... 13 2.1.2 Vznik nových bank ............................................................................................ 14 2.1.3 Další změny po roce 1989 ................................................................................ 14 2.1.4 Vývoj bankovnictví po rozdělení Československa ............................................ 15 2.2 ANALÝZA VÝVOJE BANKOVNÍHO SEKTORU V ROCE 2007 .......................................... 15 2.2.1 Hospodářské výsledky bankovního sektoru ...................................................... 16 2.2.2 Aktivity bankovního sektoru ............................................................................. 17 2.3 PROGNÓZA VÝVOJE SVĚTOVÉHO A ČESKÉHO BANKOVNICTVÍ NA ROK 2009 .............. 18 2.4 AKTUÁLNÍ PROBLÉMY V BANKOVNÍM SEKTORU ........................................................ 20 2.4.1 Globální hospodářská krize ............................................................................. 20 2.4.2 Dopady hospodářské krize na bankovní sektor ČR .......................................... 21 3 POSTAVENÍ VYBRANÉHO BANKOVNÍHO ÚSTAVU V SOUČASNÉM BANKOVNÍM SEKTORU V ČR ......................................................................................... 22 4
POSTAVENÍ BANKY A JEJÍ ZAMĚŘENÍ ............................................................... 23 4.1 STRUKTURA AKCIONÁŘŮ VOLKSBANK CZ ................................................................ 23 4.2 HISTORIE VOLKSBANK CZ ........................................................................................ 23 4.3 PRODUKTY VOLKSBANK CZ ..................................................................................... 24 4.3.1 Občané ............................................................................................................. 24 4.3.2 Podnikatelé ....................................................................................................... 24 4.3.3 Firmy ................................................................................................................ 25 4.3.4 Ostatní .............................................................................................................. 25 4.4 ANALÝZA VÝVOJE BANKY V ROCE 2007 ................................................................... 26
5 POROVNÁNÍ UKAZATELŮ BANKY S OSTATNÍMI BANKAMI V SEKTORU .......................................................................................................................... 28 5.1 POROVNÁVANÉ BANKY ............................................................................................. 28 5.1.1 Obecné statistiky bank ...................................................................................... 29 5.1.2 Komplexní finanční ukazatele bank.................................................................. 29
6 PRODUKTOVÁ ANALÝZA BANKOVNÍCH PRODUKTŮ POSKYTOVANÝCH VOLKSBANK CZ A OSTATNÍMI BANKAMI ........................... 32 6.1 RETAILOVÁ STRATEGIE ............................................................................................. 32 6.1.1 Retailový produkt – Spořící účet ...................................................................... 32 6.1.2 Vývoj vkladů a půjček ve Volksbank ................................................................ 33 6.1.3 Porovnání spořícího účtu Volksbank CZ s ostatními spořícími účty jiných bank ………………………………………………………………………………………… 34 7
ANALÝZA SWOT ......................................................................................................... 38 7.1 POJEM ANALÝZY SWOT ........................................................................................... 38 7.2 SWOT ANALÝZA VOLKSBANK CZ............................................................................ 38 7.2.1 Silné stránky ..................................................................................................... 39 7.2.2 Slabé stránky .................................................................................................... 40 7.2.3 Příležitosti ........................................................................................................ 41 7.2.4 Ohrožení ........................................................................................................... 42 7.3 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ SWOT ANALÝZY .............................................................. 43
ZHODNOCENÍ SITUACE ................................................................................................... 44 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 45 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 47 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 48 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 49
Úvod Téma jsem si vybrala záměrně již na začátku třetího ročníku, protože se zajímám o bankovní trh a jsem zaměstnána v bankovní sféře od začátku své pracovní kariéry.
Momentálně pracuji na úvěrovém oddělení u Volksbank CZ a i zde jsem získávala informace z různých zdrojů, abych mohla svoji bakalářskou práci vypracovat co nejobjektivněji. Další významné informace jsem získávala z odborné literatury a z volně dostupných a seriózních zdrojů na internetu.
Prvotním cílem bakalářské práce je analýza současného stavu bankovního sektoru v ČR a vymezení postavení vybraného bankovního ústavu v bankovním sektoru na základě definovaných kritérií. V úvodu práce se zaměřuji na obecné vymezení bankovního systému a následně uvedu strukturu bankovního systému, který je aktuální pro Českou republiku. V této části popisuji obecný teoretický rámec, ke kterému jsem získala znalosti při studiu na Bankovním institutu vysoké škole. Cílem je přiblížit a uvést bankovní systém nejen v České republice ale i modely, které fungují v ostatních tržních ekonomikách. Závěrem úvodní kapitoly nastiňuji strukturu bankovního sektoru. Cílem je uvést a popsat na získaných datech základní klasifikační kritéria, kterými se tento sektor vymezuje a charakterizuje.
V navazující části bakalářské práce se orientuji na Analýzu vývoje a současného stavu bankovního sektoru v ČR. V této kapitole se stručně zmíním o vývoji bankovnictví v České republice od jeho samotného počátku. Vetší důraz kladu na vývoj po roce 1989, který přímo determinoval tržní podmínky současného bankovního trhu. Popisuji a uvádím nejzajímavější fakta za období od roku 1989 do roku 2007. V rámci současného stavu bankovního sektoru se orientuji na definování a vykázání ekonomických výsledků sektoru (za období roku 2007, ne všechny ekonomické výsledky roku 2008 byly volně k dispozici v době vypracování práce). Po uvedení hospodářské analýzy konkrétního roku 2007 se posouvám k aktuálním prognózám a předpokládaným dopadům
1
ekonomické krize. Vyjmenovávám hlavní faktory, které by bankovní sektor měl brát v potaz, nechce-li se v nejbližších letech výrazně propadnout.
V navazujících kapitolách aplikuji postavení vybraného bankovního ústavu v rámci bankovního sektoru, provádím porovnání ukazatelů banky vůči ostatním vybraným bankám v sektoru a zaměřuji se také na produktovou analýzu banky.
Vybraným bankovním ústavem je Volksbank CZ, kde pracuji již třetím rokem. V rámci mého působení jsem o této bance získala řadu významných informací, které jsem do své práce začlenila. Svého zaměstnavatele jsem zvolila záměrně, neboť je pro mě zajímavou studií, jak si stojí na bankovním trhu v porovnání s konkurencí.
Výše uvedené je shrnuto ve SWOT analýze banky. Cílem je identifikovat slabé a silné stránky Volksbank CZ, které jsou v souladu s informacemi a poznatky načerpanými z předešlých částí práce. Ve SWOT analýze se pokouším rozpoznat faktory příležitosti a případné hrozby, v jejichž důsledku může banka v průběhu svého vývoje na bankovním trhu profitovat, respektive ztrácet.
2
1 Vymezení a popis bankovního systému a struktura bankovního sektoru Bankovnictví patří dnes v každé vyspělé tržní ekonomice mezi odvětví s nejvyšší dynamikou rozvoje. Bez kvalitně fungujících bank není myslitelný výraznější ekonomický pokrok. Vztah bankovního odvětví a ostatních sfér každé ekonomiky je však oboustranný. Vyspělá ekonomika potřebuje vyspělý bankovní systém, a naopak. V této kapitole se zaměřuji na to, jakým způsobem může být uspořádán bankovní systém, jaké druhy bank v něm mohou působit. Podrobněji se poté zaměřím na český bankovní systém a objasním jeho strukturu a budu charakterizovat i jeho základní prvky.
1.1 Bankovní systém 1 V každé ekonomice z celé řady příčin existuje u jedněch subjektů dočasně volná kupní síla, u druhých dočasný nedostatek peněžních prostředků. Banky shromažďují dočasně volné peněžní zdroje a redistribují je. Jinými slovy, banky jsou prostředníky mezi nabídkou peněžních úspor a poptávkou po nich. Kromě toho v současnosti provádějí celou řadu dalších činností.
1.1.1 Formy uspořádání bankovního systému Funkce a způsob fungování bankovního systému jsou determinovány v základní rovině existujícím ekonomickým systémem v dané zemi, jeho podstatou a rozvinutostí. K dalším relevantním faktorům ovlivňujícím uspořádání a fungování bankovního systému určitě můžeme zařadit rozvinutost finančního trhu, měnovou stabilitu, směnitelnost měny, zapojení dané země do nadnárodních struktur, způsob regulace bank či historický vývoj a tradice. V závislosti na působení výše uvedených faktorů mohou být bankovní systémy v jednotlivých zemích uspořádány na různých principech. Zásadní odlišnosti v uspořádání bankovních systémů lze dnes sledovat spíše z historického hlediska, protože v moderních tržních ekonomikách jsou základní principy, na kterých jsou postaveny bankovní systémy, prakticky shodné. Nicméně konkrétní podoba bankovního systému v té které zemi je specifická řadou větších či menších detailů. S akcentem na historický vývoj můžeme při klasifikaci bankovních systémů vycházet z následujících hledisek: 1
Čerpáno z: Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, a.s., 2005
3
•
podle toho, zda existuje či nikoliv v daném bankovním systému centrální banka se svými
makroekonomickými
funkcemi,
se
rozdělují
bankovní
systémy
na
jednostupňové a dvoustupňové. Dvoustupňová bankovní soustava je založena na oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka, a mikroekonomické funkce, která je doménou sítě komerčních bank. Za hlavní cíl centrální banky se obvykle považuje dosahování měnové či cenové stability, komerční banky naopak provádějí svoji činnost na ziskovém principu; •
podle rozsahu oprávnění jednotlivých bank k provádění bankovních obchodů neboli podle institucionálních vazeb mezi komerčním a investičním bankovnictvím, členíme bankovní systémy na univerzální a oddělené (specializované).
Moderní bankovní systémy jsou dnes výlučně založeny na dvoustupňovém principu s univerzálním nebo tendujícím k univerzálnímu charakteru. Proto se dále budu věnovat především charakteristice tohoto bankovního systému. Pro pochopení historických souvislostí i příčin určitých trendů je vhodné stručně objasnit i jednostupňové a oddělené bankovní systémy.
1.1.2 Jednostupňový bankovní systém Základ jednostupňového bankovního systému v obecné rovině tvoří plně univerzální banky, které mohou provádět veškeré bankovní obchody, to znamená včetně emise bankovek. Neboli v těchto systémech chybí institucionálně oddělená centrální banka se standardními makroekonomickými funkcemi, proto tento systém můžeme označit za jednostupňový. S tímto systémem se podle historických vývojových etap a politicko-ekonomického uspořádání, se kterými je spojován, můžeme setkat ve třech variantách: •
jde o systém, který fungoval v počátečních obdobích rozvoje bankovnictví. Vzhledem k neexistenci centrální banky ani žádných regulatorních orgánů mohly banky provádět veškeré bankovní obchody, tedy včetně emise bankovek. Tento systém prakticky končí se vznikem centrálních bank a přechodem práva emise bankovek a některých dalších funkcí výhradně na tyto banky;
•
pod tento systém můžeme rovněž zařadit i bankovní systémy v bývalých zemích s centrálně plánovanou ekonomikou. I zde postrádáme centrální banku jako instituci starající se o makroekonomickou měnovou stabilitu. Oproti bankovním
4
systémům stojícím na počátku vývoje bankovnictví se ovšem jednalo o zcela odlišný typ bankovního systému, protože byl vázán na centralistický typ ekonomického prostředí, ve kterém byla zcela potlačena funkce trhu a banky hrály obecně pouze druhořadou úlohu. Dominantní roli v tomto bankovním systému hrála státní monobanka, která v sobě spojovala jak snahy o zřízení měnového vývoje, tak i mikroekonomické funkce založené na zprostředkování alokace finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (a poskytování dalších bankovních produktu). Je třeba však stále vidět to, že převážná činnost banky v obou sférách byla determinována direktivním centrálním plánem. Na těchto principech fungoval do roku 1990 i bankovní systém v naší zemi; •
systém založený na plně univerzálních bankách je základem teorie tzv. svobodného (volného) bankovnictví (free banking). Zastánci této teorie – stručně řečeno – kritizují roli centrální banky, doporučují její zrušení a východisko hledají v systému konkurujících si plně univerzálních bank (tzn. včetně možnosti emitovat bankovky). Regulační funkce centrální banky by podle zastánců této teorie přešly na trh, který by je zabezpečil efektivněji.
Jednostupňový bankovní systém je dnes možné považovat za historickou formu uspořádání, pro moderní ekonomický systém je neaplikovatelný, což se týká i teorie free banking.
1.1.3 Systémy odděleného bankovnictví Podstatou odděleného (specializovaného) bankovního systému je institucionální oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Zatímco pod komerčním bankovnictvím se obvykle míní bankovní činnost zaměřená zejména na přijímání depozit, poskytování úvěrů a zprostředkování platebního styku, nebývá chápání investičního bankovnictví v této souvislosti jednotné. Existují v zásadě dva základní přístupy a tomu odpovídající bankovní systémy: •
první zužuje investiční bankovnictví víceméně na otázku majetkových účastí. Komerčním bankám je potom povoleno provádět veškeré bankovní činnosti (samozřejmě kromě emise bankovek) včetně obchodů s cennými papíry, pouze nesmějí vlastnit majetkové účasti (akcie) jiných firem;
•
druhý přístup chápe investiční bankovnictví šířeji a zahrnuje do něj i obchody s cennými papíry včetně emisních obchodů, úschovy a správy cenných papírů. Komerčním bankám je v tomto případě zakázáno nejen vlastnit majetkové cenné papíry, ale i provádět s nimi obchody.
5
Oddělení komerčního a investičního bankovnictví může vyplývat z legislativní úpravy, bankovnictví (např. USA), může však být výsledkem ustálených zvyklostí a tradice (jako např. ve Velké Británii). Obecně však lze říci, že vývoj v zemích s odděleným bankovnictvím přinese opuštění striktních pravidel oddělujících komerční a investiční bankovnictví a dospěl k univerzalizaci bankovnictví při zachování určitých pozitivních prvků odděleného systému. V současné době se ve své striktní podobě nevyskytuje v žádné vyspělé zemi včetně USA, Velké Británie či Japonska, které bývají jako příklad někdy stále ještě uváděny.
1.1.4 Univerzální bankovní systémy Univerzální bankovní systémy tvoří na jedné straně centrální banka se svými specifickými úkoly včetně výhradního práva emise bankovek, na straně druhé potom síť univerzálních bank, které mohou provádět prakticky veškeré bankovní činnosti (s výjimkou emise bankovek). Pro univerzální bankovní systém je typické propojení (personální, účetní) mezi jednotlivými činnostmi banky včetně činností v oblasti komerčního a investičního bankovnictví. Systém má obvykle oligopolní strukturu, to znamená, že z hlediska podílu na trhu dominuje několik málo velkobank. Za hlavní přednosti univerzálního bankovního systému je možno považovat to, že: •
klient má možnost získat veškeré bankovní produkty od jedné banky, k jejich získání tak potřebuje spojení pouze s jedinou bankou, což mu šetří čas i náklady. Pro univerzální banky je typická hustá pobočková síť, což znamená pro klienta snadnou a pohodlnou dostupnost bankovních služeb;
•
univerzální banka zná lepe své klienty a může jim nabídnout své služby za výhodnějších podmínek. Univerzalita usnadňuje bankám získat klienty pro nové produkty, protože je vždy snadnější stávajícímu klientovi prodat další produkt nežli získat zcela nového klienta;
•
možnost poskytovat prakticky veškeré bankovní produkty umožňuje bance větší diverzifikaci svých činností, což snižuje riziko banky a posiluje její stabilitu i stabilitu
bankovního systému jako celku. Univerzální banky mohou sehrát i
stabilizační úlohu vůči nebankovnímu sektoru, protože díky své síle snáze překonají období recese a neakcelerují tak ekonomické potíže.
6
Na druhé straně s univerzálním bankovním systémem bývají obvykle spojovány následující problémy: •
vzniká konflikt zájmů plynoucí ze vztahu banky ke klientovi v rámci produktů komerčního a investičního bankovnictví. Propojení komerčního a investičního bankovnictví v jedné instituci umožňuje bance využívat informací o klientovi získaných při poskytování služeb komerčního bankovnictví při provádění obchodů na kapitálovém trhu. Tím tyto banky získávají značnou informační výhodu oproti jiným subjektům vystupujícím na kapitálovém trhu, což negativně ovlivňuje konkurenční prostředí;
•
obvyklá oligopolní struktura univerzálního bankovnictví negativně působí na konkurenční prostředí v bankovnictví. Navíc univerzální velkobanky v sobě koncentrují velkou ekonomickou moc, která může mít i své politické aspekty. Případný krach těchto bank by měl dalekosáhlé dopady, proto jsou tyto banky v případě problémů obvykle stanoveny za vydatného přispění státu;
•
univerzální velkobanky mívají tendenci k nadměrnému růstu provozních nákladů, jejich sledování je v těchto bankách obtížnější a i jejich snižování komplikovanější.
Je třeba si ovšem uvědomit, že příčiny výše uvedených problémů (snad s výjimkou prvního) vyplývají spíše z velikosti bank a méně z jejich univerzality. Proto je možné je do značné míry eliminovat i v rámci univerzálního bankovního systému.
S praktickou aplikací tohoto bankovního systému se můžeme v zásadě setkat ve dvou případech: •
na jedné straně se jedná o systém, který se uplatňoval v etapě následující po vzniku centrálních bank: právo emitovat bankovky přechází výlučně do pravomoci centrálních bank, ostatní bankovní produkty, zůstávají doménou univerzálních bank;
•
na druhé straně je tento systém možné považovat za moderní možnost nabízet celou paletu bankovních produktů (kromě emise bankovek). Klasickým příkladem uplatnění tohoto modelu je švýcarský bankovní systém. Na tomto principu je založena i současná úprava bankovnictví v rámci EU, která na základě jednotné bankovní licence umožňuje bankám s licencí provozovat univerzální bankovnictví po celném území Evropské unie. Rovněž současný český bankovní systém je založen na principu univerzálního bankovnictví.
7
1.2 Současná struktura českého bankovního systému Český bankovní systém lze označit jako dvoustupňový systém univerzálního bankovnictví se specializovaným druhem bank – stavebními spořitelnami, hypotečními bankami a některými dalšími specializovanými bankami. Současná struktura bankovního systému se vytvářela postupně po roce 1990. Toto období je charakterizováno zpočátku dynamickým nárůstem počtu bank, v důsledku zániku řady bank v druhé polovině 90. let ovšem docházelo k postupnému poklesu počtu činných bank (viz. Tabulka 3).
Vývoj počtu bank v ČR
52 55 55 53 50
45 42 40 38 37 36 35 36 37 37 37
37
Zdroj: Základní ukazatele bankovního sektoru, ČNB 2009, www.cnb.cz
Tabulka 1. – Vývoj počtu bank v ČR
Banky v českém bankovním systému jsou členěny podle výše bilanční sumy, samostatně jsou vyčleňovány pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny. Český bankovní systém zahrnuje následující banky: •
velké banky (bilanční suma nad 100 mld. Kč);
•
střední banky (bilanční suma 15 až 100 mld. Kč);
•
malé banky (bilanční suma pod 15 mld. Kč);
•
pobočky zahraničních bank;
•
stavební spořitelny;
Rozhodující význam připadá na velké banky, které mají téměř dvoutřetinový podíl na celkové bilanční sumě bankovního sektoru (viz. Tabulka 4).
8
31.12.2008
31.12.2007
31.12.2006
31.12.2005
31.12.2004
31.12.2003
31.12.2002
31.12.2001
31.12.2000
31.12.1999
31.12.1998
31.12.1997
31.12.1996
31.12.1995
31.12.1994
31.12.1993
31.12.1992
9 31.12.1991
5
31.12.1990
24
1.1.1990
80 70 60 50 40 30 20 10 0
Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
57,53%
12,24%
14,07% 5,32%
10,84%
31.12.2007 Velké banky
Střední banky
Malé banky
Pobočky zahr. Bank
Stavební spořitelny
Zdroj: Bankovní dohled, ČNB 2009, www.cnb.cz
Tabulka 2. – Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě (k 31.12.2007)
V českém bankovním systému působí v současné době dvě banky, které mají univerzální licenci, ale specializují se na určitou oblast. Jejich specializace vyplývá z toho, že stát jako vlastník jejich prostřednictvím realizuje některé kroky své hospodářské politiky. Do 1. záři 2001 byla součástí bankovního systému i Konsolidační banka, která plnila významnou roli při očišťování bankovního sektoru, kdy na ni přecházely nedobytné úvěry komerčních bank. K uvedenému datu se změnil nebankovní subjekt – Českou konsolidační agenturu. Jednou z výše uvedených bank je Českomoravská záruční a rozvojová banka, která byla založena v lednu 1992. Hlavním posláním této specializované banky, ke kterému byla založena, je podpora malých a středních podniků. Další specializovanou bankou je Česká exportní banka, která zahájila svou činnost v červenci 1995. Posláním ČEB je podpora českého vývozu; hlavním cílem její činnosti proto není dosahování maximálního zisku, nýbrž maximálního objemu podpořeného vývozu.
9
1.3 Struktura bankovního sektoru2 1.3.1 Klasifikace finančních institucí a charakteristika bankovního sektoru Základní klasifikace finančních institucí je klasifikace na depozitní a nedepozitní finanční instituce. Kriteriem pro toto členění je skutečnost, zda nabízejí klientům možnost uložit prostředky ve formě depozit na požádání, NOW účtů, účtu úspor, peněžních tržních depozit aj. formách depozit, nebo jim takovou možnost nedávají. K depozitním finančním institucím bývají v současné době řazeny komerční banky, spořitelny3. Kromě depozitních finančních institucí vystupují na finančních trzích další zprostředkovatelé – nedepozitní finanční instituce. Tento jejich název neodpovídá v současné době realitě, neboť řada z nich má možnost přijímat depozita, stejně jako poskytovat úvěry, a také tak činí. Tato skupina finančních institucí představuje velice různorodou skupinu subjektů, ke kterým patří pojišťovny, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a fondy, penzijní fondy, leasingové a faktoringové společnosti, směnárny, zastavárny, atd. Bankovní pobočky jsou pro banky na jednu stranu velice nákladnou záležitostí, na druhou stranu byla rozsáhlá síť poboček dlouhou dobu nespornou konkurenční výhodou některých bank: umožňovala získat nejlevnější zdroje přímo od klientů a činila velice dostupné všechny jejich bankovní služby. Široká síť poboček zůstává výhodou zvláště velkých bank i nadále. Vzhledem k nákladům si ji však mohou dovolit pouze velké banky, přestože technický pokrok mění charakter a postavení poboček v bankovním podnikání. Banky stále více otevírají expozitury v supermarketech a nákupních centrech, část svých poboček často pronajímají obchodníkům, nákladné pobočky zavírají nebo z nich dělají virtuální pobočky. V České republice se počet organizačních jednotek bank (poboček, filiálek, expozitur, jednatelství) v posledních letech snižuje. Teritoriální vybavenost České republiky bankovními místy se výrazně zlepšila a český bankovní sektor se z kvantitativního hlediska blíží průměrné úrovni v EU. Stejný trend zaznamenává i počet zaměstnanců v bankovnictví. Zatímco v roce 1990 pracovalo v bankovním sektoru kolem 8000 pracovníků, ke konci roku 1998 jich bylo 54 949 a ke konci roku 2007 41 207 osob. Bankovní sektor zahrnuje ve všech zemích kromě domácích bank také zahraniční banky a pobočky zahraničních bank, stejně jako banky velké i malé. Charakter bankovního sektoru je většinou dán především velkými bankami. Také v České republice je bankovní sektor vysoce
2
Čerpáno z: Polouček S. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava: ethics, 1999 Název spořitelna je zákonem chráněn stejně jako označení banka a je mu postaven naroveň, obvykle se označení spořitelna objevuje u těch ústavů, které se více orientují na drobnou klientelu.
3
10
koncentrovaný, resp. úroveň koncentrace našeho bankovního sektoru je nadprůměrná. Velké banky se podílejí významně jak na bilanční sumě bankovního sektoru (tabulka viz. Tabulka 2), tak na jejich podílu rozhodující u všech základních bankovních produktů.
1.3.2 Struktura bankovního sektoru z hlediska velikosti bank V posledních letech se bankovní sektor změnil více než výrazně. Posílily pozice velkých bank a vedly v bankovním sektoru k výrazné diferenciaci. Pozice velkých bank je posilována i vývojem jednotného trhu v rámci EU. Nespornou výhodou velkých bank je síť poboček, jejíž budování je velice nákladné a může být ochranou velkých bank nejen před malými bankami, ale i určitou bariérou vstupu na trh pro zahraniční banky. Kromě rozsáhlejší sítě poboček je konkurenční výhoda velkých bank nesporně v tom, že klienti mají obvykle větší důvěru v kapitálově silnou banku. Ta má také lepší možnosti nabízet širší paletu produktů, což ovlivňuje drobnou i velkou klientelu. Velké banky mají také možnost poskytovat větší objemy úvěrů. Přesto zahrnuje bankovní sektor ve všech zemích nadále jak banky velké, tak banky malé. Nedá se ani říci, že by malé banky neměly budoucnost. Rozhodující pro existenci banky je efektivnost a výrazná diferenciace, která znamená právě orientaci na kvalitu a efektivnost. Je také skutečností, že celou řadu komparativních výhod vyplývajících z velikosti bank překonává používání moderních komunikačních prostředků, elektronické bankovnictví a mnohem sofistikovanější klienti. Z hlediska velikosti banky se prosazuje tendence být buď obrovský a být všude, udržovat rozsáhlou síť poboček a nabízet co nejširší paletu služeb, nebo být naopak vysoce specializovaný, ať už se jedná o produktovou, teritoriální nebo klientskou specializaci. V žádném případě však banky nechtějí a z hlediska efektivnosti i konkurenceschopnosti ani nemohou být něčím mezi těmito modely. Úspěšná nemůže být ani snaha malých bank vyrovnat se co nejvíce velkým bankám. Potvrdilo se to i v případě řady českých bank, které nebyly schopny krýt vysoké náklady spojené s budováním a provozem rozsáhlé sítě obchodních míst.
Je skutečností, že velké banky mají obvykle portfolio aktiv i portfolio pasiv více diverzifikované, než malé banky, měřeno tržními ukazateli diverzifikace. Je to zcela logické a pochopitelné, neboť mají přístup k širšímu okruhu věřitelů i větší možnosti získat depozita a další zdroje od širšího spektra subjektů než malé banky.
11
2 Analýza vývoje a současného stavu bankovního sektoru v ČR Bankovní sektor se v průběhu let vyvíjí, mění se a rozvíjí se. Popis vývoje bankovního sektoru v České republice by přesáhl rozsah této práce. Proto v této kapitole vývoj českého bankovnictví od jeho samého počátku pouze nastiňuji a kladu větší důraz na vývoj po roce 1989, který přímo determinoval tržní podmínky současného bankovní trhu. Popisuji a uvádím nejzajímavější fakta za období od roku 1989 do roku 2007.
2.1 Vývoj českého bankovnictví4 Naše země představovala ve vývoji bankovnictví určitou periferii. Do příchodu Habsburků na český trůn v Čechách banky téměř neexistovaly. Později vznikaly filiálky velkých evropských bank ve Vídni, v českých zemích byla zřizována jen jejich detašovaná pracoviště, především pro obsluhu finančních potřeb místní šlechty.
Od počátku 19. století vyvíjela nově vznikající evropská buržoazie velký tlak na zpřístupnění bankovních služeb. Vznikaly menší banky, často na principu zmiňovaných družstev nebo místních spořitelen. Tyto banky se postupně propojovaly a vytvářely mohutné bankovní svazy, které začínaly konkurovat původním bankám.
Také na našem území v té době docházelo k rozvoji bankovního sektoru, především zakládáním poboček bank vznikajících ve Vídni, často s účastí zahraničního kapitálu. Začaly se také zakládat české banky, z nichž některé (např. Živnostenská banka) získaly význam přesahující české země.
Živnostenská banka zahájila činnost 1.3.1867 jako akciová společnost, zaměřená na krytí hospodaření menších českých podnikatelů. Zdroji byly prostředky drobných střadatelů (živnostníků, řemeslníků a majitelů malých českých firem). Živnostenská banka vznikla jako „zastřešujících organizace“ sítě lidových záložen (kampeliček), které vznikaly v šedesátých letech 19. století.
4
Čerpáno z: Kolektiv autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní institut, 2006
12
2.1.1 Vývoj po roce 1989 Od 1.1.1990 začaly v Československu platit dva nové zákony: • zákon o bankách a spořitelnách, který upravoval postavení, působnost a bankovní obchody v oblasti obchodního bankovnictví a • zákon o Státní bance československé, který upravoval centrální emisní bankovnictví státu. Oba tyto zákony, kromě stanovení zcela nových pravidel pro bankovní činnost, přinesly rovněž významné změny institucionální: Státní banka československá byla ponechána jako výhradně emisní, centrální banka státu, která mohla bankovní sektor usměrňovat už převážně jen nepřímými nástroji, i když zákon SBČS ponechával ještě některé přímé pravomoci (stanovení maximálních úrokových sazeb, stanovování úvěrových limitů jednotlivým bankám individuálně apod.). Státní banka československá přestala být podřízena vládě a částečně byla podřízena jen parlamentu, který jmenoval guvernéra banky. Ze stávající sítě poboček SBČS, které do té doby vykonávaly obchodní činnost, byly zákonem vyčleněny 3 nové univerzální obchodní banky, které měly právní postavení „státních peněžních ústavů“ a byly v plném vlastnictví státu. Byly to: Komerční banka na území České republiky, Všeobecná úvěrová banka na území Slovenské republiky, Investiční banka, která převzala existující licenci původní Investiční banky a působila na území obou republik. Byla zachována existence stávajících bank: České státní spořitelny a Slovenské státní spořitelny, Československé obchodní banky a Živnostenské banky, které byly v zákoně rovněž uvedeny a dostaly univerzální licenci k provádění všech bankovních operací. Byl umožněn vznik nových obchodních bank ve formě akciových společností či družstev, s minimálním základním kapitálem 50 mil. Kč a možností univerzálního působení. Zahraniční banky mohly zřizovat svá pracoviště v Československu jen jako dceřiné společnosti, nikoli ve formě poboček. Kromě institucionálních změn došlo k významným změnám i v ostatních oblastech: • obchodní banky začaly působit jako podnikatelské firmy; postupně byly i banky vzniklé jako státní peněžní ústavy přeměněny na akciové společnosti a částečně privatizovány; • zákon stanovil nástroje emisní banky k usměrňování obchodních bank, • všem typům klientely bylo umožněno vybírat si banky a bankovní služby dle vlastního rozhodnutí. 13
2.1.2 Vznik nových bank Do konce roku 1990 udělila SBČS licence 23 novým bankám na území celé tehdejší ČSFR, z toho na území České republiky 21 bankám a na konci roku 1992 bylo již uděleno v ČSFR 57 licencí, z toho v ČR jich bylo 45.
Nové banky vznikaly se 100% účastí zahraničního kapitálu nebo s částečnou účastí zahraničního kapitálu, ale vznikaly i četné univerzální banky jen s českým soukromým kapitálem.
Během let 1990-1992 vzniklo několik nových soukromých obchodních bank. Byly rovněž zřízeny specializované banky: Českomoravská záruční a rozvojová banka, akciová společnost, jako společný podnik státu (50%) a velkých obchodních bank (rovněž 50%), určený k podpoře rozvoje soukromého podnikání poskytováním garancí za úvěry od bank a hrazení části úrokových nákladů začínajícím podnikatelům; Konsolidační banka, státní peněžní ústav, jako státní banka, která převzala od existujících bank část špatně návratných úvěrů, které tyto banky byly nuceny poskytnout před rokem 1989 z rozhodnutí vlády. Tato banka byla současně určena k úvěrování projektů, které pro standardní obchodní banky nebudou dostatečně zajímavé, ale budou významné pro realizaci ekonomické reformy ve státě.
SBČS již jen jako centrální banka opustila v roce 1990 systém přímého řízení bank a postupně přecházela na systém nepřímého řízení. Byla vypracována pravidla obezřetného chování bank, která jsou dále upravována a doplňována.
2.1.3 Další změny po roce 1989 Kromě vlastního vývoje v bankovnictví docházelo po roce 1989 k významným změnám i v ostatních oblastech finančního sektoru. Postupně vznikal trh cenných papírů, dluhopisů (vydávaných zejména bankami), i majetkových cenných papírů. Významnou roli zde sehrála kuponová privatizace ekonomiky, byla zřízena Burza cenných papírů Praha a další trhy cenných papírů, zejména RM-Systém. Svou činnost zahájily leasingové firmy, firmy podnikající v oblasti faktoringu a forfaitingu, velmi rychle se rozšířily investiční společnosti, makléřské a brokerské firmy.
14
2.1.4 Vývoj bankovnictví po rozdělení Československa V roce 1993 došlo k rozdělení Československa a s tím spojenému oddělení měn nových států a rozdělení jejich bankovních soustav. Státní banka československá se rozdělila na Českou národní banku a Národní banku Slovenska. Na začátku roku 1993 vznikla nová česká měna a v letech 1993 – 1995 docházelo v české bankovní soustavě k dílčím změnám a posunům. Patřilo mezi ně: a) zavedení instituce stavebních spořitelen určených k podporování bytové výstavby jako specializovaných bankovních ústavů se státním příspěvkem; stavební spořitelny se zahraniční majetkovou účastí začaly vznikat v 2. polovině roku 1993, b) zvýšení minimální výše základního kapitálu bank na 500 mil. Kč., od roku 1994, c) korporativní pojištění vkladů fyzických osob v bankách s podporou státu (maximální výše náhrady pojištěného vkladu u jedné banky 100 tis. Kč), na základě novely zákona o bankách z 2. července 1994, zavedení hypotečního bankovnictví, určeného k podpoře stavební činnosti a rozvoje dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů na základě zákona č. 84/1995 Sb. S účinností od 1.7.1995, d) zavedení instituce spořitelních a úvěrových družstev určených k podpoře vzájemného korporativního financování členů na základě zákona č. 87/1995 Sb, s účinností od 1.1.1996.
2.2 Analýza vývoje bankovního sektoru v roce 20075 K závěru roku 2007 tvořilo bankovní sektor České republiky celkem 37 bank a poboček zahraničních bank. Počet bank se ve srovnání s koncem roku 2006 nezměnil, stále nabízí bankovní služby v tuzemském bankovním sektoru stejný počet subjektů.
V průběhu roku 2007 došlo ke změně vnitřní struktury bankovního sektoru. Důsledkem fúze bankovních skupin vně ČR bylo sloučení HVB Bank Czech Republic, a. s., s Živnostenskou bankou, a. s., a od 5. 11. 2007 začala nově působit UniCredit Bank Czech Republic, a. s. Na tuzemský bankovní trh vstoupila italská bankovní skupina Banco Popolare Česká republika, a. s., poté co převzala do té doby zde působící subjekt IC Banka, a. s. Naopak zcela novým subjektem na bankovním trhu se stala BRE Bank S.A. (zemí centrály je Polská republika), která pod značkou mBank zahájila činnost 25. 11. 2007 jako pobočka
5
Čerpáno z: Bankovní dohled, ČNB 2009, www.cnb.cz
15
zahraniční banky. K 1. 1. 2008 byla transformována Citibank, a. s., na pobočku irské banky Citibank Europe plc. působící v ČR v rámci režimu jednotné licence. Bankovní služby v tuzemsku poskytovalo klientům k 31. 12. 2007 celkem 23 bank (4 velké, 5 středních, 8 malých bank a 6 stavebních spořitelen) a 14 poboček zahraničních bank. V roce 2007 se tradiční zastoupení bankovních subjektů v těchto pěti základních skupinách v zásadě nezměnilo. Skupina čtyř velkých bank stále tvoří rozhodující část tuzemského bankovního sektoru, podíl jejich aktiv na aktivech celého bankovního sektoru se v roce 2007 ještě mírně zvýšil nad hranici 61 %. Proces konsolidace finančních a bankovních skupin představuje v měřítku celosvětovém i evropském významný trend, který se dotýká ve svých důsledcích i bankovního sektoru ČR. Završením procesu sloučení HVB Bank a Živnostenské banky, který začal již v roce 2006, vzniká UniCredit Bank. Rovněž Banco Popolare zahájila v ČR činnost po převzetí banky zavedené na tuzemském trhu. Bankovní služby mohlo poskytovat ke konci roku 2007 rovněž 198 bank z členských zemí EU v rámci volného pohybu služeb. Tyto banky oznámily České národní bance svou činnost. Bankovní služby mohou být nabízeny bez založení pobočky na území ČR. Počet bank, které takto oznámily poskytování přeshraničních služeb v ČR, vzrostl v roce 2007 o 64, naopak tři banky již oznámily ukončení této činnosti. Bankovní služby v ostatních zemích EU nabízely rovněž banky se sídlem v ČR. Stejně jako v předchozím roce oznámily poskytování přeshraničních služeb na území Slovenska pouze Komerční banka a GE Money Bank. V roce 2007 se k této činnosti žádná další banka nepřihlásila. Do konce roku 2007 nabízely služby prostřednictvím zahraničních poboček v zemích EU rovněž dvě banky se sídlem v ČR (ČSOB a J&TBanka)
2.2.1 Hospodářské výsledky bankovního sektoru Stabilita bankovního sektoru je podmíněna generováním zisku, především tvorbou zisku z finanční činnosti v delším časovém období. Z vytvořeného provozního zisku musejí být banky schopny pokrýt veškeré provozní náklady související s bankovní činností a dále náklady vznikající v důsledku podstupovaných rizik. V průběhu roku 2007 bylo v bankovním sektoru dosaženo zvýšení zisku z finanční činnosti o rekordních 17,5 mld. Kč (15,0 %), celkově dosáhl hodnoty 134,4 mld. Kč. Většina bankovních subjektů působících v tuzemsku rovněž zaznamenala meziroční růst, jednotlivé skupiny bank dosáhly různá tempa. S nejvyšší dynamikou se zvyšovalo tempo růstu zisku z
16
finanční činnosti ve skupině malých bank o 31,3 % (o 1,5 mld. Kč), v pobočkách zahraničních bank o 21,9 % (o 1,1 mld. Kč) a ve středních bankách o 15,4 % (o 2,8 mld. Kč). Nižší tempo růstu než za celý bankovní sektor bylo zaznamenáno ve skupině stavebních spořitelen, které zvýšily hodnotu zisku z finanční činnosti o 13,8 % (o 0,9 mld. Kč). Ve velkých bankách byl vzhledem k nejvyšší srovnávací základně přírůstek nejnižší (13,6 %), v absolutním vyjádření u nich došlo k meziročnímu navýšení zisku z finanční činnosti o 11,2 mld. Kč. Velké banky vykázaly 63,8 % vytvořeného zisku z finanční činnosti celého sektoru.
2.2.2 Aktivity bankovního sektoru Bankovní sektor v průběhu roku 2007 zvýšil objem aktiv o 594,8 mld. Kč (18,9 %) na hodnotu 3 746,6 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2006 (meziroční růst aktiv 2006/2005 o 197,4 mld. Kč, resp. 6,6 %) se tempo růstu výrazně zvýšilo. Aktivity bankovního sektoru jsou velmi dynamické, zejména v důsledku vysokých temp růstu úvěrové činnosti. Nižší tempo růstu zaznamenaly pouze stavební spořitelny, které navýšily svá aktiva o 7,1 % (27,8 mld. Kč), naopak bilanční suma vzrostla významněji středním bankám (30,2 %, resp. 113,2 mld. Kč) a malým bankám (22,2 %, resp. 34,7 mld. Kč). Skupina velkých bank zvýšila svá aktiva o 19,7 % (381,1 mld. Kč) a pobočky zahraničních bank o 12,9 % (37,8 mld. Kč). V důsledku vyšších temp růstu aktiv ve skupině velkých bank došlo na konci roku 2007 rovněž ke zvýšení jejich podílu na aktivech bankovního sektoru na téměř 62 %. Míra koncentrace sektoru měřená podle Herfindahlova indexu se zvýšila na hodnotu 0,114, což indikuje mírné snížení konkurence v bankovním sektoru. Při zohlednění působení finančních skupin na trhu se hodnota Herfindahlova indexu dále zvýšila na 0,162. Konkurence se vlivem působení finančních skupin snižuje. Pohledávky, jejichž 20% meziroční nárůst vyjadřuje zejména zvýšenou úvěrovou angažovanost bankovního sektoru. Nejvyšší dynamiku v roce 2007 zaznamenaly pohledávky vůči klientům, které se zvýšily o 27,5 % ve srovnání s koncem roku 2006. Ke konci roku 2007 došlo k dalšímu snížení objemu transakcí s ČNB (repo operace). Koncentrace bankovního sektoru se v roce 2007 zásadním způsobem nevyvíjela. Změny tržních podílů ovlivnila fúze ve skupině 10 největších bank.
17
2.3 Prognóza vývoje světového a českého bankovnictví na rok 2009 Úvěrová krize, která způsobila nestabilní prostředí v bankovnictví, přináší každý den nové skutečnosti. Banky tak musí čelit neustále se měnícímu ekonomickému prostředí. Takovou situaci po mnoho let předtím nepoznaly. Úvěrovou krizi, kterou urychlily problémy s nedisciplinovaností při poskytování úvěrů na americkém hypotečním trhu, způsobila v bankovnictví značné napětí. Poté, co došlo k navýšení úrokových sazeb a poklesu cen nemovitostí v USA v důsledku platební neschopnosti dlužníků, ztratili investoři rychle zájem o cenné papíry spojené s nekvalitními hypotékami a krátce nato také o ostatní sekuritizovaná aktiva. Vzhledem k integraci kapitálových trhů se výsledky rychle projevily po celém světě a měly dopad na banky, obchodníky s cennými papíry a zajišťovací fondy v USA, Evropě a Asii. Vzhledem k rozbouřené situaci na trhu, ekonomickému zpomalení a očekávanému snižování výnosů bude větší důraz kladen na snižování nákladů. Dosažení zásadních dlouhodobých úspor takovým způsobem, který nenaruší finanční výkonnost společnosti a nezvýší její expozici vůči rizikům, bude klíčovým pravidlem úspěchu v následujícím období. Dalším následkem úvěrové krize byly časté změny v nejužším vedení mnoha institucí. Všichni jistě dobře víme, v jak napjatém stavu se nachází trh práce kvalifikovaných odborníků a schopných vedoucích pracovníků s patřičnou integritou. Velkým tématem do diskuse se tedy určitě stává naléhavost talent managementu. V posledních několika letech se banky věnovaly řešení celé řady nových a stále složitějších regulatorních požadavků. Momentální situace ve světové ekonomice tento proces jistě nezastaví, spíše naopak. V neposlední řadě by tedy banky měly urychleně přijmout scénáře pro integrovaný přístup, který pokryje různé regulatorní požadavky najednou, zvýší efektivitu a zároveň zkvalitní compliance management.6
6
Čerpáno z WWW:
18
Níže jsou uvedeny klíčové otázky, které budou banky muset řešit v dohledné budoucnosti v reakci na výše popsané měnící se prostředí: a) Zajištění dostatku talentovaných pracovníků. Každá obchodní firma je v dnešní době postavena na úrovni a kvalitě svých zaměstnanců a banky nejsou výjimkou. Je důležité dbát na důsledný výběr uchazečů o pracovní pozice, neboť se bude jednat o pracovníky, kteří budou banku prezentovat „navenek“ a budou budit důvěru stávajících a potencionálních klientů. b) Budování pobočky příští generace. Banky se v dnešní době snaží budovat pobočky pro klienty, které budou moci nabízet komplexní služby svým klientům, a to v co nejkratší možné době. Z místa, kde se pouze provádějí transakce, se stávají centra poradenství a prodeje. Původní smysl poboček tak změní svoji roli. c) Návrat do standardní situace: Ponaučení z hypoteční krize. Banky by měly provést změny v podmínkách v základních oblastech jako jsou podmínky poskytování úvěrů, metody oceňování majetku či vnitřní kontrolní mechanismus. Na druhou stranu je český bankovní trh v této oblasti zpravidla přísný a poučil se z krachů bank na našem trhu před koncem tohoto tisíciletí.
19
2.4 Aktuální problémy v bankovním sektoru Počátky současné nestability na světových finančních trzích (avšak nikoli její příčiny) sahají přibližně do jara 2007, kdy se začaly projevovat první náznaky nepříznivého vývoje v seegmentu hypotečních úvěrů poskytnutých klientům s nestandardní úvěrovou historií v USA. Tyto úvěry byly široce používány jako podkladové aktivum pro sekuritizaci a strukturové produkty a nepřímo tak do nich ivestovaly prakticky všechny skupiny investorů (pojišťovny, penzijní fondy, banky, hedge fondy). Rychlý růst úrokových sazeb doprovázený razantním zhoršením schopnosti klientů splácet tyto hypoteční úvěry a nutností realizovat zastavené nemovitosti vedl k propadu cen nemovitostí a dramatickému výprodeji (a tedy poklesu cen) veškerých cenných papírů, jejichž výnos byl navázán na vývoj v segmentu nestandardních hypotéčních úvěrů. Tento dopad byl navíc výrazně umocněn tím, že investoři k nákupu těchto cenných papírů často používali další dluh. Averze k riziku se všeobecně zvýšila a investoři přestali být ochotni nakupovat jakékoli rizikovější cenné papíry. Banky nebyly schopny sekuritizovat vůbec žádná aktiva, ať už měly nějaký vztah k nestandardním úvěrům či nikoli, což vedlo k postupnému zhoršení jejich likvidní pozice. Mezinárodní kapitálové trhy i mezibankovní trh přestaly prakticky fungovat a banky začaly mít problémy s refinancováním velké části svých bilancí a přestaly poskytovat nové úvěry. Panika postupně zasáhla i běžné střadatele, které ve velkém začali vybírat vklady, což likvidní pozici bankovního sektoru nadále zhoršilo. Přes bezprecedentní opatření přijatá vládami i centrálními bankami (znárodnění bank, neomezené garance vkladů) se nepodařilo zabránit dopadu této krize (navíc v kombinaci s historicky nejvyššími cenami komodit) na reálnou ekonomiku a téměř všechny vyspělé státy se dnes již nacházejí v recesi.
2.4.1 Globální hospodářská krize V současné době neexistují prakticky žádné náznaky, že pokles hospodářství v dohledné době skončí. Ukazuje se dramatický obraz celosvětového vývoje hospodářství. Jako důsledek finanční krize může dojít k dramatickému propadu u investic firem, k značnému poklesu zakázek a tím bude vyvolán nárůst nezaměstnanosti. Mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy neexistují rozdíly. Z pohledu Volksbank jsou ovšem rámcové podmínky v jednotlivých zemích a regionech značně rozdílné. Maďarsko, Ukrajina a Rumunsko musí vedle hospodářského poklesu bojovat také s vysokým zadlužením v zahraničí způsobeným
20
půjčkami v cizí měně, toto zadlužení se inflací jejich měn ještě zhoršilo. Slovensko a Slovinsko mají po zavedení eura podstatně lepší výchozí situaci. Česko trpí globální hospodářskou krizí jako země zaměřená na export, v porovnání s ostatními zeměmi má však stále dobrou výchozí pozici. Exportérům pomáhá aktuální kurz koruny. Ale také musí se počítat znatelným nárůstem nezaměstnanosti v průběhu roku 2009.
2.4.2 Dopady hospodářské krize na bankovní sektor ČR Celé bankovnictví po úvěrové krizi už není klidné, jak bývalo. „Nestabilní prostřední, které krize rozpoutala, se mění každý den a banky musí být připravené na hrozící rizika. Zatímco desítky let patřilo bankovnictví mezi bezpečné přístavy pro peníze a zvláště renomované banky se těšily vážnosti a oblibě, situace se změnila a banky čelí souvisle se měnícímu ekonomickému prostředí.“7 „Celosvětová finanční krize sice neměla zatím vážnější dopady na bankovní sektor v České republice, nicméně jejím hmatatelným důsledkem je zvýšená obezřetnost bank při půjčování peněz a snižování objemu nově poskytnutých úvěrů, za kterým je patrně i pokles důvěry na trhu.“8 Aktuální stav finančního (bankovního) systému ČR: • má přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze); • je relativně izolovaný (má dostatek pro poskytování úvěrů z primárních vkladů); • má tradiční konzervativní model (dost příležitostí k růstu); • má nízký podíl nesplácených úvěrů; • banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nejsou závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika); • je dobře kapitalizovaný a zůstává ziskový. Finanční systém je méně zranitelný než jinde.9
Čerpáno z WWW: [cit. 2009-04-18] Čerpáno z WWW: <www.bankovnictvi.ihned.cz> [cit. 2009-04-18] 9 Čerpáno z WWW: www.cnb.cz, Bankovní dohled 2009
7 8
21
3 Postavení vybraného bankovního ústavu v současném bankovním sektoru v ČR V níže uvedených kapitolách se budu zabývat analýzou postavení vybraného bankovního ústavu v současném bankovním sektoru. Vybraným bankovním ústavem je Volksbank CZ. Tuto banku jsem si vybrala záměrně, jelikož je již třetím rokem mým zaměstnavatelem a je to pro mě zajímavou studií, jak si na tom banka stojí v současném bankovním sektoru. V následujících kapitolách se nejprve zaměřím na postavení banky a její zaměření. Vymezím působnost banky, její historii a popíši jaké produkty nabízí svým klientům a analýzu vývoje banky v roce 2007. Poté provádím porovnání ukazatelů banky s ostatními bankami v sektoru a následně produktovou analýzu, kde se zaměřím na porovnání vybraného produktu banky. V poslední kapitole se zabývám analýzou SWOT kde budu sumarizovat součastný stav a postavení vybraného bankovního ústavu.
22
4 Postavení banky a její zaměření Volksbank CZ je univerzální obchodní banka se širokým spektrem produktů a služeb v oblasti drobného i podnikového bankovnictví. Během svého působení na českém trhu Volksbank CZ získala pevnou pozici v segmentu středních a menších bankovních domů Volksbank CZ disponuje základním kapitálem ve výši 1,68 miliardy korun a celková bilanční suma dosáhla hodnoty 36,4 miliard korun. Výše uvedené údaje jsou platné k datu 31.12.2007. K 31. prosinci 2007 měla Banka 55 regionálních poboček v České republice (k 31. prosinci 2006: 33 poboček) a v roce 2007 průměrně zaměstnávala 540 zaměstnanců (k 31. prosinci 2006: 423 zaměstnanců).10 Bilanční suma, počet poboček i další parametry ji zatím řadí mezi menší banky.
4.1 Struktura akcionářů Volksbank CZ Vlastnická struktura Volksbank CZ je následující: • Volksbank International AG, Vídeň (98,14 %) • Banca Popolare di Vicenza S.C.P.A., Vicenza (0,93 %) • EM.RO Popolare S.P.A., Modena (0,93 %) Podle výše uvedeného složení akcionářů je zřejmé, že se jedná o banku s výlučně zahraničním kapitálem. Volksbank International AG má strategii investovat výhradně v regionu střední a východní Evropy.
4.2 Historie Volksbank CZ Volksbank CZ úspěšně působí na českém trhu již od roku 1993. Jejím hlavním akcionářem je Volksbank International AG (dceřiná společnost Volksbank AG). Volksbank AG (VBAG) byla založena v roce 1922 jako společenství úvěrových institucí a jejím většinovým vlastníkem je více než 60 samostatných rakouských Volksbank (družstevních bank). Banka je čelním institutem jedné z nejvýznamnějších bankovních skupin
10
Čerpáno z: Výroční zpráva 2007 Volksbank CZ
23
v Rakousku a mezinárodní komerční bankou. Již v roce 1991 byla VBAG jednou z prvních bank, která zahájila expanzi na slibné trhy střední a východní Evropy. Volksbank International AG (VBI) – sídlící ve Vídni, Rakousko – je většinovým podílem v držení VBAG (51 %), zbývající podíly, každý ve výši 24,50 %, drží německá DZ BANK / WGZ-Bank a francouzská Banque Fédérale des Banques Populaires. VBI řídí úspěšnou a expandující síť 300 poboček v devíti zemích střední a východní Evropy (CEE): na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku, Rumunsku a na Ukrajině. Bilanční suma dosáhla v červnu 2007 8,2 miliardy EUR. Více než 4 700 zaměstnanců nabízí privátním a firemním klientům širokou škálu moderních bankovních produktů a služeb. V roce 2006 zintenzívnila Volksbank International AG prostřednictvím programu „CEE UNLIMITED“ spolupráci se svými rakouskými, německými, francouzskými a italskými partnery. S cílem podpořit referenční obchod rozšiřuje tato služba nabídku pro klienty jednotlivých partnerských bank a poskytuje bankéřům potřebné know-how nezbytné k zahájení a rozvíjení obchodní činnosti v zemích střední a východní Evropy. Klienti – převážně z řad malých a středních firem – jsou i nadále obsluhováni mateřskou bankou, získávají však přístup k bankovním službám napříč celou sítí CEE. Spolupráce je efektivní, profesionální a především v mateřské řeči klienta.
4.3 Produkty Volksbank CZ 4.3.1 Občané Volksbank má dlouholetou tradici v osobním bankovnictví postavenou na osobním přístupu ke svým klientům. Volksbank patří na českém trhu k bankám s nejlevnějšími bankovními službami. Zároveň však udržuje kvalitu služeb a osobní přístup ke klientům na takové úrovni, která je srovnatelná s nejvyššími standardy. Mezi hlavní produkty poskytované v této oblasti patří: běžné účty, platební karty, kontokorentní úvěry, spotřebitelské úvěry, hypoteční úvěry, spořící účty, termínované vklady a vkladní knížky.
4.3.2 Podnikatelé Volksbank je součástí skupiny ÖVAG (Österreichische Volksbanken AG), která již dlouhá léta poskytuje bankovní služby živnostníkům a podnikatelům v Rakousku. Díky
24
strategickému propojení se skupinami německých a francouzských Volksbank došlo ke kapitálovému posílení a nárůstu potenciálu celé skupiny. Volksbank nabízí celou řadu služeb vhodných pro podnikání. Vedle klasických služeb vám nabízí i speciální programy, zahrnující výhodné nabídky pro svobodná povolání nebo zemědělce. Samozřejmostí je také program umožňující čerpání dotací z fondů EU. Mezi hlavní produkty poskytované v této oblasti patří: běžné účty pro podnikatele, kontokorentní úvěry, investiční úvěry, bankovní záruky, depozitní směnky, termínované vklady.
4.3.3 Firmy Volksbank nabízí celou řadu služeb pro korporátní klientelu, které vhodně řeší finanční potřeby tohoto segmentu. Vedle tradičních služeb jsou zde připraveny i speciální programy, zahrnující výhodné nabídky například pro firmy ze sektoru zemědělství nebo firmy využívající leasingové služby.
4.3.4 Ostatní Volksbank nabízí kromě služeb občanům a firmám také širokou paletu služeb určenou pro bytová družstva a pro veřejný sektor. S poskytováním služeb této klientele má Volksbank bohaté zkušenosti a je schopna nabídnout kromě kvalifikovaného poradenství v oblasti financování také služby analýz současné ekonomické situace, jakož i efektivního využití dočasně volných finančních prostředků. Dále banka poskytuje služby pro bytová družstva a společenství vlastníků bytových jednotek. Jedná se o klientské segmenty, pro něž Volksbank připravila jako jedna z mála bank speciální služby. Těmto sdružením můžeme nabídnout atraktivní podmínky pro správu financí i financování provozních a investičních potřeb s ohledem na specifika těchto organizací. Komunální sféra (města, obce, stání správa) a neziskové organizace jsou pro banku velice zajímavou cílovou skupinou. Subjektům působícím v této sféře jsou určeny speciálně upravené produkty spojené s vedením vedení běžných účtů a platebního styku. Pro oblast financování komunální sféry vyvinula banka širokou škálu úvěrových produktů odpovídající potřebám obcí a měst.
25
4.4
Analýza vývoje banky v roce 2007
Banka v roce 2007 nadále pokračovala v započatém trendu zlepšování výsledků, enormního nárůstu bylo dosaženo ve všech klíčových obchodních ukazatelích. Zisk z běžné činnosti před zdaněním dosáhl 440 mil. CZK, což představuje meziroční nárůst o 73 %. Dalším důkazem úspěšnosti uplynulého roku bylo především více než 43% navýšení bilanční sumy, její výše ke konci roku dosáhla 36,45 miliardy CZK. Výrazných úspěchů v úvěrové oblasti bylo dosaženo především díky dynamice akvizičních aktivit, kde byl zaznamenán rovněž 43% nárůst. Objem klientských vkladů vzrostl o více než 40 %, téměř 38% nárůstu doznal také objem cenných papírů ve správě banky. V oblasti financování nemovitostí navázala Volksbank CZ na dobré výsledky předchozích dvou let. Z celkového meziročního nárůstu objemu poskytnutých úvěrů ve výši 90 % představoval podstatnou část segment výstavby bytových projektů, přičemž v uplynulém roce se bance podařilo prosadit i mimo realitní trh hlavního města. Za vynikající výsledek – nárůst zisku z běžné činnosti o 41 % – oblasti International Desk vděčí banka zejména aktivnější činnosti v oblasti oslovení SME subjektů a rozšíření nabídky pro soukromou klientelu. Počet italských, francouzských a španělských klientů, kteří si Volksbank vybrali za svého hlavního partnera, vzrostl v porovnání s rokem 2006 o 10 %. Pro odbor firemní klientely byl rok 2007 z pohledu dosažených obchodních výsledků – stejně jako pro celou banku – nejúspěšnějším rokem jeho v dosavadní historii fungování. Hlavní ukazatel, hrubý zisk před rezervami na riziko, byl splněn na 126 % oproti plánované hodnotě, obchodní objemy se oproti konci předcházejícího roku podařilo navýšit o 4,58 mld. Kč, výnosy o 122,6 mil. Kč. Také v oblasti retailového bankovnictví Volksbank CZ v roce 2007 výrazně překonala vynikající obchodní výsledky předchozího roku. Díky pokračující expanzi prodejní sítě se bance podařilo navýšit obchodní objem o 45 % a zároveň získat řadu nových retailových klientů. V oblasti hypotečního financování byl v roce 2007 zaznamenán více než 300% nárůst nových obchodů, jejich hnacím motorem byl především expandující sektor soukromé bytové výstavby na místním trhu. Produktová nabídka banky byla rozšířena jak pro oblast retailu, tak i pro firemní klientelu. Klientům byly představeny nové typy hypotečních úvěrů, nabídka platebních karet byla doplněna o kartu kreditní, banka také zprovoznila druhý kanál přímého bankovnictví – Phone banking. V oblasti firemních úvěrů došlo k prohloubení produktové řady o kontokorentní úvěr na obrat a k vytvoření efektivních nástrojů pro vyhodnocování bonity klientů u menších 26
úvěrových případů. Rozšířena byla také produktová nabídka Volksbank SHOPů, úspěšně pokračovala i spolupráce s partnerskými společnostmi. Vedle zmíněných inovací se banka v uplynulém roce zaměřila i na zlepšování procesů a postupů. Díky jejich automatizaci anebo zjednodušení mohla Volksbank CZ klientům nabízet své služby a produkty kvalitněji, rychleji a bez zbytečné administrativní prodlevy. Počet obchodních míst Volksbank CZ byl v roce 2007 rozšířen z 32 na 54. Na oslovení širšího okruhu klientů se banka podílela nejen cílenou akviziční činností vyškolených bankovních poradců, ale i navazováním spolupráce s externími prodejními sítěmi.11
11
Čerpáno z: Výroční zpráva 2007 Volksbank CZ
27
5 Porovnání ukazatelů banky s ostatními bankami v sektoru Je možné aplikovat porovnání ukazatelů bank na několika stupních. Obecná šíře ukazatelů má několik rovin. Můžeme provést porovnání na bázi poměrových ukazatelů bank, kterými jsou: •
ukazatel kapitálové přiměřenosti,
•
rentabilita průměrných aktiv (ROAA),
•
rentabilita průměrného původního kapitálu (ROAE),
•
aktiva na jednoho zaměstnance,
•
správní náklady na jednoho zaměstnance,
•
zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho zaměstnance.
Při práci s ukazateli se zaměřujeme na analýzu jejich trendu nebo na komparační analýzu spočívající ve srovnání s jinou bankou, skupinou bank nebo uměle vytvořeným reprezentantem skupiny bank. U ukazatelů sledujeme kromě jejich hodnot jejich vypovídací schopnost.12
V příloze 1 specifikuji banky dle velikosti. Pro tyto klasifikace vycházíme z bilanční sumy, což je celková suma všech aktiv (“majetku”) banky. Za velkou banku je považována banka s bilanční sumou nad 150 mld. Kč, střední banka se rozumí banka s bilanční sumou v rozmezí 50 – 150 mld. Kč, a malá banka s bilanční sumou pod 50 mld. Kč.
5.1 Porovnávané banky Pro porovnání ukazatelů bank využíváme data VOLKSBANK CZ, která patří do skupiny malých bank – bilanční suma má hodnotu 36, 4 mld. Kč. Dále pak LBBW bank (bývalá BAWAG Bank), kterou záměrně vybíráme ze stejné skupiny malých bank, bilanční suma má hodnotu - 27,9 mld. Kč. Posledním vybraným bankovním ústavem je Česká spořitelna, která se svou bilanční sumou aktiv ve výši 814 mld. Kč řadí mezi banky velké a je dle počtu klientů jedničkou na trhu v ČR.
12
Čerpáno z: Sekerka B. Banky a bankovní poplatky. Praha: Profess Consulting, říjen 1997
28
5.1.1 Obecné statistiky bank Porovnáváme-li výše zmíněné bankovní ústavy mezi sebou, pak je zřejmé, že podobná segmentace (“malá a velká banka”) se nám odrazí i na běžných ukazatelích banky, jako počet zaměstnanců, počet poboček nebo třeba počet bankomatů.
Dle informací, které jsou volně dostupné ve výročních zprávách se náš předpoklad vyplňuje. (všechny údaje platné k 31.12.2007)
Volksbank uvádí ve své výroční zprávě, že průměrný počet evidovaných zaměstnanců je 635, počet poboček a obchodních míst je 55 a počet klientů banky je 30 324. LBBW uvádí ve své výroční zprávě hodnoty za průměrný počet zaměstnanců ve výši 304, počet poboček a obchodních míst na 21. Ostatní hodnoty zpráva neuvádí.
Všimněme si že kategorie malých bank je svým způsobem srovnatelná i v námi uvedených aspektech.
Uvažujeme-li Českou spořitelnu, tak se dostáváme do úplně jiné roviny. Počet zaměstnanců, je několikanásobně vyšší, a to 10 897, počet klientů banky je cca 5 300 000, a banka eviduje na 636 poboček a obchodních míst.
Je zřejmé, že VOLKSBANK patří do kategorie menších bank, a to nejen svou bilanční sumou.
5.1.2 Komplexní finanční ukazatele bank Zmíněné bankovní ústavy je mezi sebou možné porovnávat i v rámci finančních ukazatelů. Dle výročních zpráv vidíme objemy přijatých a poskytnutých úvěrů v mld. Kč, je možné se zaměřit na výsledky dle jednotlivých produktů a podobně. Podle objemů jsou si banky podobné i v těchto kategoriích – je zřejmé, že větší počet klientů se rovná, většímu objemu počtu osobních vkladů a poskytnutých úvěrů. Bylo by nepraktické uvádět přesná data za tyto banky v rámci jednotlivých hodnot ve finančních výkazech.
29
Zaměřuji se proto na hodnocení dle níže uvedených komplexních finančních ukazatelů: • Ukazatel návratnosti aktiv: Rentabilita průměrných aktiv - ROAA výpočet: (Zisk po zdanění/Rozvahová aktiva celkem) • Ukazatel návratnosti vlastního kapitálu:Rentabilita průměrného vlastního kapitálu ROAE výpočet (Zisk po zdaněni/ Tier 1)
Tyto ukazatele nám neříkají, jak je velký kapitál, nebo malý kapitál, jak velká jsou aktiva banky nebo malá aktiva banky, nýbrž to, jak banka dokáže se svým majetkem, který má k dispozici hospodařit. V těchto ukazatelích se tudíž malá a velká banka může rovnat. Hodně nám to poví o tom, jak si banky vedou na svém trhu obecně.
Výše uvedené ukazatele jsou pravidelnou součástí výročních zpráv.
Porovnání finančních ukazatelů ROAA a ROAE
Výroční zpráva VOLKSBANK CZ uvádí hodnoty: ROAA:
1,1 (%)
ROAE:
12,18 (%)
Výroční zpráva LBBW uvádí hodnoty: ROAA:
0,4 (%)
ROAE:
3,76 (%)
Výroční zpráva České spořitelny uvádí hodnoty: ROAA:
1,5 (%)
ROAE:
30,8 (%) (hodnoty dle výročních zpráv bank k 31.12.2007) Zdroj:výroční zpráva Volksbank CZ, LBBW, a.s. a České spořitelny, a.s.
Tabulka 5. – Porovnání finančních ukazatelů ROAA a ROAE (k 31.12.2007)
30
Ukazatel ROAA nám udává poměr, mezi tím, jaký má banka zisk před zdaněním a úroky k celkové bilanční sumě, tzn. k celkovému majetku. Čím je hodnota větší, tím lépe, tzn. s daným majetkem vyprodukuje tento zisk. Ve výše uvedeném přehledu vidíme, že i když má například Česká spořitelna majetek ve výši 814 mld. Kč a VOLKSBANK CZ majetek ve výši 36 mld.Kč, (cca poměr 1:20), drží si banky podobnou rentabilitu. Naopak jiná malá banka, LBBW viditelně ztrácí.
Naopak ukazatel ROAE nám určuje čistý účetní zisk společnosti s vloženým kapitálem. Zde také platí, čím vyšší ukazatel, tím je hodnota vloženého kapitálu dříve návratná.
Výše
uvedené statistiky ukazatele nám říkají, že například Česká spořitelna zažila výjimečně dobrý rok. Výsledek VOLKSBANK CZ (hodnota nad 10 procent) je kvalitním výsledkem a dobrým impulsem pro akcionáře a klienty samotné.
Na základě finančních výsledků a ostatních charakteristik je možné řadit VOLSKBANK CZ k předním bankám, v kategorii malých bank. Banka má silné finanční zázemí a v rámci dosažených výsledků, se dá říci, že limituje vrchol svých kapitálových a hmotných prostředků na bankovním trhu.
Svým způsobem se potvrzuje předpoklad, který popisuji v příloze č. 1 , že nejen velké, ale i malé banky, mohou přes své rozměry a z toho vyplývající omezení často dosahovat lepších nebo srovnatelných úrovní výsledků jako banky velké.
31
6 Produktová analýza bankovních produktů poskytovaných Volksbank a ostatními bankami 6.1
Retailová strategie
Nejvýznamnější retailové instituce nabízejí univerzální produkty a služby. Vytvářejí retailové strategie, které budou přizpůsobeny bankovnímu trhu a konkurenčním podmínkám v České republice. Snaží se o výrazné zvýšení počtu svých poboček a rozšíření portfolia produktů pro drobnou klientelu a tím přilákání nových klientů. I Volksbank CZ se snaží vytvořit nabídku zaměřenou na retailové klienty – drobné investory – se zájmem o nadprůměrné zhodnocení volných finančních prostředků při stoprocentním zachování jejich likvidity.
6.1.1 Retailový produkt – Spořící účet Základním akvizičním produktem retailové strategie banky je vysoce úročený spořící účet pro fyzické osoby. Vybudování rozsáhlé klientské báze znamená možnost křížového prodeje dalších produktů společnosti. Spořící účet je významným depozitním bankovním produktem. Jde o spojení výhod běžného a termínovaného účtu, tj. prostředky jsou klientovi kdykoli k dispozici (jako u běžného účtu), a zároveň jsou výhodněji úročeny než běžné účty. Banky klientům mohou nabízet spořící účty nejenom v českých korunách, ale i cizích měnách. Spořící účet může být propojen s běžným účtem nebo termínovaným vkladem, takže mezi nimi lze převádět prostředky a zajistit si tak co největší úrokový výnos. Úroky mohou být připisovány na spořící účet nebo převáděny na jiný účet, který si klient zvolí. K prostředkům na spořícím účtu je možné mít přístup také prostřednictvím telefonního nebo internetového bankovnictví. Spořící účty nabízejí všechny banky, které působí v České republice – každý z těchto spořících účtů má ale rozdílně nastavené parametry. Spořící účty mohou být vedeny fyzickým osobám, podnikatelům i právnickým osobám.13
13
Čerpáno z: Kalabis Z. Bankovní služby v praxi – jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů, Computer Press, a.s., Brno 2005
32
Vývoj retailových depozit v ČR
2001
869
2002
863
2003
898
2004
954
2005
1008
2006
1083
2007
1290 Zdroj: ČNB
Tabulka 6. – Vývoj retailových depozit v ČR / v mld. Kč
6.1.1.1 Nové koncepty spořícího účtu v České republice Průkopníkem konceptu virtuálních spořících účtů v České republice je ING, která od roku 2001 nabízí vysoce úročené Oranžové konto. Výhodami spořícího účtu jsou a) možnost nabízet produkt přes alternativní distribuční kanály b) příležitost oslovit stávající klienty banky Nevýhody spořícího účtu jsou a) úroveň úrokových sazeb musí dosáhnout určité „minimální“ výše, aby klienti na nabídku zareagovali b) zvyšování konkurence v segmentu
6.1.2 Vývoj vkladů a půjček ve Volksbank Razantní růst úvěrů od roku 2006 byl do srpna 2008 značně utlumen. Od této doby se Volksbank podařilo prostřednictvím jasného zaměření na vklady a za podpory jejich atraktivních podmínek, dosáhnout poprvé po více letech růstu vkladů vyššího než byl nárůst úvěrů. V porovnání s bankovním sektorem je zjevné, že v oblasti depozit existuje především v segmentu firem další potencionál růstu.
33
Vývoj vkladů a půjček Volksbank CZ 45000
40550
39878
40000 35000
30478
30000 25000 20000
26365
24553
půjčky
21540
21223
vklady
15821
15000 10000 5000 leden 06
leden 07
leden 08
leden 09 Zdroj:.Volksbank CZ
Tabulka 7. – Vývoj vkladů a půjček Volksbank CZ
Po zavedení Běžného investičního účtu v září 2008 nashromáždila Volksbank CZ na kontech více než 2,6 miliardy CZK, z toho více než polovinu tvořili nové vklady. Téměř 4 000 klientů jsou majitelé tohoto „konta“.
6.1.3 Porovnání spořícího účtu Volksbank CZ s ostatními spořícími účty jiných bank 6.1.3.1 Běžný investiční účet od Volksbank CZ Volksbank CZ nabízí Běžný investiční účet s nadstandardním úročením, které není závislé na výši zůstatku na účtu, a tudíž je vhodný pro bezpečné zhodnocení volných prostředků. K bezplatnému vedení účtu navíc může klient získat zdarma i internetové bankovnictví. Oproti klasickým spořícím účtům a termínovaným vkladům má navíc tu výhodu, že si klient může své úspory vybrat kdykoli, neboť účet nemá žádnou výpovědní lhůtu. Peníze uložené na Běžném investičním účtu může klient dále investovat do investičních produktů, které jsou aktuálně v nabídce banky. Běžný investiční účet má řadu výhod jako je vedení účtu zdarma, výhodná úroková sazba 3,03 % p.a., nebo internetové bankovnictví zdarma. K používání tohoto spořícího účtu není nutné rušit účet u stávající banky, peníze jsou kdykoliv k dispozici – bez výpovědních lhůt. Produkt nabízí tři varianty výhodného úročení. Klient si může zvolit vklad bez vázanosti prostředků (peníze má kdykoliv k dispozici) s úrokovou sazbou 3,03 % p.a. nebo si úrokovou sazbu zafixovat a zajistit si tak vyšší zhodnocení na delší dobu s garantovanou úrokovou 34
sazbou na půl roku nebo na rok. Minimální investice činí pouze 30 000 Kč. Úrok pak činí 3,23 % p.a. pro vklady na 6 měsíců a 3,43 % p.a. pro vklady na 12 měsíců. Poplatky a úrokové sazby Běžného investičního účtu Volksbank CZ
Zřízení a vedení vkladového účtu
Zdarma
Změna dispozice klienta s převodem jistiny a/nebo úroků
Zdarma
Doba uložení vkladu
Výše vkladu do 30 000,--
30 000,-- Kč a více
Peníze kdykoliv k dispozici
3,03 %
3,03 %
6 měsíců
3,03 %
3,23 %
12 měsíců
3,43 %
3,43 % Zdroj:.Volksbank CZ
Tabulka 8. –Poplatky a úrokové sazby Běžného investičního účtu Volksbank CZ
6.1.3.2 Perfektní vklad České spořitelny Perfektní vklad České spořitelny slouží k ukládání a zhodnocování dočasně volných finančních prostředků v české měně. Účet je určen pouze pro jednorázové vkládání peněz v určitých nominálech. Splatnost Perfektního vkladu České spořitelny je 48 měsíců. Výhoda Perfektního vkladu České spořitelny je například, že 50% celkového úroku vyplatí banka klientovi již při založení produktu - klient nemusí čekat na úroky nebo na konec splatnosti. Klientovi dále nabízí následující výhody: fixace úrokové sazby na dlouhou dobu; možnost volby ze dvou variant nominálů vkladových účtů; zasílání výpisů zdarma; zřízení účtu bez poplatků za založení a vedení účtu; pro založení účtu není nutné vlastnit žádný další účet; výnos je garantován; vklady jsou ze zákona pojištěny - Pojištění pohledávek z vkladů u České spořitelny. Perfektní vklad České spořitelny nabízí pevnou úrokovou sazbu. Při uložení vklad 100 000,-
Kč na dobu 48 měsíců činí výše úrokové sazby 2,52% p.a. a při uložení vkladu 200 000,- Kč na dobu 48 měsíců činí úroková sazba taktéž 2,52%. Při výběru celého vkladu z Perfektního vkladu České spořitelny před uplynutím sjednané doby uložení vkladu se uplatňuje sankční poplatek ve výši 6 % z vybírané částky. Částečné výběry z Perfektního vkladu České spořitelny nejsou umožněny.
35
Poplatky a úrokové sazby Perfektního vkladu České spořitelny, a.s.
Zřízení a vedení vkladového účtu
Zdarma
Změna dispozice klienta s převodem jistiny a/nebo úroků
Zdarma
Výše vkladu
Doba uložení vkladu 48 měsíců
100 000,-- Kč 2,52 %
200 000,-- Kč 2,52 % Zdroj:.Česká spořitelna, a.s..
Tabulka 9. –Poplatky a úrokové sazby Perfektního vkladu České spořitelny, a.s.
6.1.3.3 LBBW spořící účet LBBW spořící účet je optimální řešení pro ty, kteří chtějí spořit a současně mít jistotu, že v případě potřeby budou moci své peníze kdykoliv vybrat a použít. LBBW spořicí účet je spořicí produkt s výrazně vyššími úroky z vkladů než na běžném účtu. Spořící účet je nabízen jak v českých korunách, tak v eurech. Částku může klient vkládat v hotovosti, převodním příkazem nebo trvalým příkazem z běžného účtu zdarma. Výhody LBBW spořícího účtu jsou například - jedna z nejvyšších úrokových sazeb na trhu 3 % p.a. pro účet v českých korunách a eurech; klient nemusí mít běžný účet u LBBW Bank (nemusí měnit svoji banku); žádná výpovědní lhůta (tj. peníze může klient kdykoliv vybrat nebo převést na jiný účet); úroky jsou připisovány měsíčně; roční nebo čtvrtletní výpis zasílán zdarma (dle volby klienta); pohodlný a jednoduchý převod peněz prostřednictvím internetového bankovnictví; přístup k účtu z kterékoliv pobočky LBBW Bank; zřízení účtu je možné osobně nebo bez návštěvy pobočky (platí pouze pro Spořicí účet vedený v českých korunách), a to telefonicky, písemnou žádostí nebo prostřednictvím elektronického formuláře.
36
Poplatky a úrokové sazby LBBW spořícího účtu
Zřízení a vedení vkladového účtu
Zdarma
Změna dispozice klienta s převodem jistiny a/nebo úroků
Zdarma
¨ Doba uložení vkladu
Výše vkladu Celý zůstatek vkladu úročen sazbou
Peníze kdykoliv k dispozici
3,00 % Zdroj:.LBBW, a.s..
Tabulka 10. –Poplatky a úrokové sazby LBBW spořícího účtu
6.1.3.4 Výsledek porovnání spořících účtů Volksbank CZ nabízí zhodnocení prostředků klienta v podobě běžného investičního účtu. Jde v podstatě o spořící účet, klient ho ale může používat i jako termínovaný vklad. Je-li užíván jako spořící účet, úročí se zůstatek 3,03 procenta. Klienti, kteří chtějí peníze na účtu ponechat déle, dostanou lepší zhodnocení. Podmínkou je vložit alespoň 30 tisíc korun. Pokud vklad zafixují na půl roku, dostanou úročení 3,23 procenta. Při roční fixaci pak 3,43 procenta. Tyto úrokové sazby jsou garantovány do 31. března 2008. Otevření, vedení účtu a internetbanking je zdarma. Nevýhodou je, že za příchozí elektronickou platbu z jiné banky klient zaplatí 6 ,Kč a za odchozí 18,- Kč. Perfektní vklad České spořitelny za porovnávaným produktem Běžný investiční účet od Volksbank CZ značně pokulhává. Vložené peníze se úročí 2,52 procenta ročně. Jsou ale nedostupné celé čtyři roky, takže sazba je ve srovnání s trhem spíše pod průměrem. Česká spořitelna ale pro jeho prosazení na trhu použila zajímavou taktiku. Polovinu výnosu si klient totiž může odnést předem. Pokud tedy vloží 100 tisíc, odnese si domů 4 284,- Kč a zhodnocuje se mu celý vklad 100 tisíc korun. Dalších 4 284,- Kč dostane za čtyři roky. K nevýhodám patří i fakt, že lze uložit jen částky 100 nebo 200 tisíc korun. Produkt tedy není příliš flexibilní.14 LBBW spořící účet nabízí stejně jako ostatní spořící účty výhodné zhodnocení peněžních prostředků. Se sazbou 3,00 procenta ročně je výhodnější než Perfektní vklad od České spořitelny. Není však výhodnější než Běžný investiční účet od Volksbank. 14
Čerpáno z WWW: < http://hn.ihned.cz/c1-33494360-verdikt-mesice> [cit. 2009-03-03]
37
7 Analýza SWOT Následující kapitola sumarizuje součastný stav a postavení vybraného bankovního ústavu. Odhalím slabé a silné stránky banky, tj. současný stav a následně se pokusím o pojmenování budoucích hrozeb a příležitostí, které mohou banku potkat. Pro tyto potřeby jsem využila metodologický základ, který poskytuje analýza SWOT.
7.1 Pojem analýzy SWOT Chceme-li si přiblížit metodu SWOT, pak můžeme vyjít z definice strategie jako vytvoření budoucího způsobu řízení organizace, který buď zachovává, nebo zlepší její konkurenční postavení. Dobrá strategie je pak taková, která neutralizuje hrozby očekávané z vnějšího prostředí, dovoluje využít budoucích příležitostí, těží ze silných stránek organizace a odstraňuje nebo neutralizuje její slabé stránky.
Metoda SWOT je založena na kombinaci: -
silných stránek podniku
(Strengths);
-
slabých stránek podniku
(Weaknesses);
-
příležitostí okolí
(Opportunities);
-
hrozeb okolí
(Threats).
I když jsou v mnohých publikacích uváděny různé směrné silné a slabé stránky podniku, které přicházejí v úvahu, a zároveň příležitosti a hrozby z okolí, je zřejmé, že tyto faktory se budou lišit podnik od podniku a budou se lišit v závislosti na tom, do jakého typu odvětví podnik patří a v jakém stadiu cyklu životnosti se odvětví nachází.
7.2
SWOT analýza Volksbank CZ
V předešlých kapitolách jsem aplikovala postavení vybraného bankovního ústavu (Volksbank CZ) v rámci bankovního sektoru, provedla jsem porovnání ukazatelů banky vůči ostatním vybraným bankám v sektoru a zaměřila se na produktovou analýzu banky.
Cílem SWOT analýzy je identifikovat silné („Strengths“) a slabé („Weaknesses“) stránky Volksbank CZ. Dále se pokusím rozpoznat faktory příležitostí („Opportunities“) a ohrožení
38
(„Threats“), v jejichž důsledku může banka v průběhu svého dalšího působení na vyvíjejícím se bankovním trhu profitovat, respektive ztrácet. Podstatná část analýzy čerpá i z informací, které zmiňuji v předcházejících kapitolách. SWOT analýzu považuji za logické vyústění aplikační části vztahující se postavení vybraného bankovního ústavu v současném bankovním sektoru v ČR.
Údaje ve SWOT analýze se týkají jak banky, samotné, tak některých produktů, poskytovaných 100% dceřinými společnostmi banky, které banka prodává.
7.2.1 Silné stránky Konkurence je bezpochyby velice silným faktorem determinující tvorbu strategie firmy. Na druhou stanu je důležité si uvědomit, jaké postavení má Volksbank CZ na trhu. Musíme brát v úvahu i silné a slabé stránky banky a její vnitřní zdroje. Silné stránky může Volksbank CZ hledat především v následujících oblastech. •
Vlastnictví bankovní licence a přístup na mezibankovní trh „Žádost o bankovní licenci se předkládá České národní bance, která si před rozhodnutím licence vyžádá stanovisko Ministerstva financí. (více o podmínkách a procesu udělení licence je možné se dočíst v zákonu o bankách). Mezi základní podmínky pro udělení bankovní licence například patří výše minimálního základního kapitálu ve výši 500 mil. Kč, které musí být provedeno peněžitými vklady nebo dále tu jsou technické, organizační a kontrolní předpoklady pro provoz banky.“15 Získání licence tedy není žádným automatickým krokem, který by nepředstavoval nutnost dokázat silnou finanční a organizační stabilitu.
•
Silné finanční zázemí a silné postavení skupiny na trhu v rámci střední a východní Evropy VOLSKBANK CZ je vlastněna Volksbank AG (VBAG), která byla založena v roce 1922 jako společenství úvěrových institucí a jejím většinovým vlastníkem je více než 60 samostatných rakouských Volksbank (družstevních bank). Banka je čelním institutem jedné z nejvýznamnějších bankovních skupin v Rakousku a mezinárodní komerční bankou. Již v roce 1991 byla VBAG jednou z prvních bank, která zahájila expanzi na slibné trhy střední a východní Evropy.
15
Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, a.s., 2005
39
•
Pověst banky a stabilita banky na mezinárodním trhu Banka za celou dobu svého působení na bankovním trhu České republiky neprošla žádnou významnou finanční krizí, která by měla za svůj důsledek negativní mediální kampaň nebo odliv klientů. Podle mého názoru je také silnou stránkou, že skupina vznikla v jedné ze „západních zemí - Rakousko v tomto případě“ a k těmto zemím, klade český klient vždy relativně velkou důvěru.
7.2.2 Slabé stránky I v rámci předchozích kapitol jsem si uvědomila, že i Volksbank CZ má své určité slabé stránky. Za ty největší považuji: •
Nízké povědomí o společnosti v České republice Přestože
VOLKSBANK CZ patří mezi stabilní instituce na našem trhu, tak její
podvědomí v očích celkového obyvatelstva je stále nevýrazné. Z velké části je to samozřejmě způsobeno tím, že se jedná o banku „malou“ (s nízkým počtem poboček, a s nízkým objemem reklamy). •
Relativně krátká historie činnosti banky (banka působí na trhu od roku 1996) Náš bankovní trh je historicky konzervativní. Vedoucími institucemi jsou banky, které na trhu působily již krátce po roku 1989 (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB (do které se včlenila IPB). I když výše uvádíme, že banku je možné klasifikovat jako finančně stabilní a důvěryhodnou, tak v mých očích se jeví pozdní vstup na náš trh, jako určité další znevýhodnění.
•
Úzká skupina klientů a malý počet poboček Silná konkurence společností působících na bankovním trhu nedává bankám mnohdy jinou možnost, než se zaměřit na určitý segment klientů – publikovaná strategie Volksbank je orientace na individuální klientský přístup. Chce-li banka vyjít vstříc svým klientům a dosáhnout výraznějšího efektu své strategie, tak jsou „kamenné“ pobočky pro Volksbank klíčové, a to zejména prezentace v oblasti složitějších produktů jako jsou například úvěry, kde je lidský faktor nenahraditelný.
40
•
Nejasná strategie banky Z hlediska velikosti bank se prosazuje tendence být buď velký a být všude, udržovat rozsáhlou síť poboček a nabízet co nejširší paletu služeb, nebo být naopak vysoce specializovaný, ať už se jedná o produktovou, teritoriální nebo klientskou specializaci nebo o způsob komunikace s klientem. Banky nemohou z hlediska efektivnosti i konkurenceschopnosti být něčím mezi těmito modely. Snaha malých bank vyrovnat se co nejvíce bankám velkým nemůže být úspěšná.
7.2.3 Příležitosti Příležitosti jsou ve většině případů chápány jednak jako příležitosti, které pomohou bance neutralizovat hrozby, jednak jako vlastní rozvojové příležitosti vyplývající z charakteru stavu ostatní konkurence. Za hlavní příležitosti banky považuji následující oblasti:
•
Rozšíření obchodní sítě poboček Aktuální síť poboček není příliš široká. Banka působí jen v několika málo krajských městech České republiky. V porovnání s Rakouskem, kde banka vznikla, je viditelný výrazný rozdíl. Samotný počet poboček je také důležitý pro povědomí lidí a styk s klienty. Rozvoj poboček by měl na druhou stranu být v přímém souladu se strategickým rozvojem banky.
•
Vylepšení služeb Banka se postupně snaží optimalizovat produktovou nabídku banky. K tomu se pravdivě sledují ohlasy klientů a je apelováno na „produkty na míru“ a individuální přístup ke klientům. Mám informaci, že banka ohlasy vyhodnocuje a snaží se všechny důležité podměty aplikovat do praxe. Obecně ale musíme říci, že se pozitivní dopady zlepšování služeb projevují až s určitým časovým zpožděním.
•
VolksbanShopy Volskbank zavádí v poslední době takzvané. „VolksbankShopy“. VolksbankShop je prodejním místem banky. Jedná se o „open space“ pracoviště, které je integrováno přímo do prostoru supermarketu Kaufland. VolksbankShopy jsou otevřeny zpravidla sedm dní v týdnu od 8 do 20 hodin. Navíc bankomaty a Infoterminály pro tisk výpisů
41
z účtu jsou klientům k dispozici po celou otevírací dobu obchodních center Kaufland. Koncept VolksbankShopů vyvinula Volksbank přímo v České republice a speciálně pro český trh a je levnější alternativou v porovnání s kamennými pobočkami. •
Reklama Banka neváhá vynaložit jisté úsilí na zjištění názorů svých i cizích klientů, aby s nimi mohla dále pracovat, vedena snahou zlepšit své služby. Stejným cílem je i zvýšit podvědomí o bance, jako takové, což by se mělo projevit na větším objemu poskytovaných služeb.
7.2.4 Ohrožení Při analýze budoucích hrozeb je nutné brát v potaz okolí banky a to nejen okolí konkurenční, ale i okolí ekonomické, respektive globální. •
Budoucí postavení banky Volksbank své služby v Česku nabízí již čtrnáctým rokem. Bilanční suma, počet poboček i další parametry ji zatím řadí mezi menší banky. Její reklama sice není všudypřítomná a agresivní jako u některých jiných bank, ale zejména v poslední době o sobě i Volksbank začíná dávat vědět. Slibuje rozšířit svou obchodní síť i nabídku produktů.
•
Globální hospodářská krize V současné době neexistují prakticky žádné náznaky, že pokles hospodářství v dohledné době skončí. Ukazuje se dramatický obraz celosvětového vývoje hospodářství. Jako důsledek finanční krize může dojít k dramatickému propadu u investic firem, k značnému poklesu zakázek a tím bude vyvolán nárůst nezaměstnanosti. Globální efekt se projeví, respektive projevil i na bankovním trhu také. Celý proces začal takzvanou úvěrovou krizí, která způsobila nestabilní prostředí v bankovnictví, přinášela a přináší každý další nový den nové skutečnosti. Banky tak musí čelit neustále se měnícímu ekonomickému prostředí. Takovou situaci po mnoho let předtím nepoznaly. V současnosti se banky snaží produkovat určité krizové scénáře, aby tento dopad byl co možná nejmenší.
42
7.3 Celkové vyhodnocení SWOT analýzy Podle mého názoru být "jen" důvěryhodnou univerzální bankou se snahou o přátelský přístup ke klientům k nějakému významnému úspěchu na malém českém trhu, kde jsou karty už delší dobu rozdány, nejspíše stačit nebude. Banka se musí neustále pevně profilovat a mezi tvrdou konkurencí na českým bankovním trhu dále rozvíjet svojí pozici.
43
Zhodnocení situace Podoba a struktura bankovního sektoru byla ovlivněna zejména privatizací státních podílů ve velkých českých bankách, ke kterým došlo v období roku 1990. Do konce roku 1990 proběhl razantní růst počtu nových bank se 100% účastí zahraničního kapitálu, ale i jen s českým kapitálem. V bankovním sektoru vzniklo široké konkurenční prostředí. Začínají vznikat univerzální banky, stavební spořitelny, a ostatní subjekty bankovního trhu. Po roce 1995 docházelo k prvním velkým krachům bank a spořicích družstev „kampeliček“. Tyto události poznamenaly budoucí strukturu bankovního sektoru: zmenšil se počet bank, zpřísnila se bankovní regulace, banky začínají hledat stále nové zdroje svého financování. Krach bank v období před zhruba 10 lety měl za následek „vyčištění“ českého bankovního trhu od nekonkurenceshopných subjektů. Začínají se následně projevovat přísnější tendence ohledně přístupu k poskytovaní úvěrového financování Od této události se může náš trh označit za stabilizovaný. V návaznosti na publikované analýzy České národní banky lze náš bankovní sektor v současné době označit za stabilní a konkurenceschopný. Postavení Volksbank CZ v současném bankovním sektoru hodnotím následovně. Z pohledu bilanční sumy za rok 2007 zaujímá 0,99 % podíl z celkového počtu 37 bank. Tempem meziročního růstu 43,42 % podílu všech bank je úspěšnou bankou. Dosáhla 0,69 % podílu zisku na zisku bankovního sektoru. Meziroční nárůst zisku Volksbank CZ činil 45,61 %, meziroční nárůst zisku bankovního sektoru činil 24,33 %. Podíl klientských úvěrů Volksbank CZ na bankovním sektoru činil 1,69 %, podíl klientských vkladů činil 1 % z vkladů klientů bankovního sektoru.16 Volksbank CZ působí na trhu již dvanáct let, přesto je stále malou bankou, na rozdíl od jiných rakouských skupin - ERSTE, Raiffeisen, Vienna Insurance. Zdá se, že promarnila příležitost spojenou s léty rozvoje české ekonomiky. Jedním z důvodů může být i nejasná strategie banky.
16
Čerpáno z: Výroční zpráva 2007 Volksbank CZ
44
Závěr
V závěru své bakalářské práce stručně shrnuji některá základní fakta a souvislosti. Jak již bylo řečeno v úvodních kapitolách, bankovnictví v České republice je součástí finančního trhu a jako oblast ekonomiky u nás funguje již od počátku 19. století, kdy na našem území docházelo k rozvoji bankovního sektoru, především zakládáním poboček bank vznikajících ve Vídni, často s účastí zahraničního kapitálu. Začaly se také zakládat české banky, z nichž některé získaly význam přesahující naše země.
V bakalářské práci se zabývám analýzou současného stavu bankovního sektoru v ČR a vymezením postavení vybraného bankovního ústavu v bankovním sektoru na základě definovaných kritérií. Abych mohla provést analýzu současného stavu bankovního sektoru ČR, popisuji nejdříve bankovní sektor z hlediska historického a institucionálního. Čtenář se tak dozvídá, že český bankovní systém lze označit jako dvoustupňový systém univerzálního bankovnictví se specializovaným druhem bank – stavebními spořitelnami, hypotečními bankami a některými dalšími specializovanými bankami. Banky v českém bankovním systému se obvykle člení dle velikosti výše bilanční sumy, samostatně jsou vyčleňovány pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny. Přibližuji historický vývoj českého bankovního sektoru od jeho samotného počátku. Vetší důraz kladu na vývoj po roce 1989, který přímo determinoval tržní podmínky současného bankovního trhu a nejvíce zajímavá fakta za období od roku 1989 do roku 2007.
Cílem mé bakalářské práce je analýza současného stavu bankovního sektoru v ČR vymezení postavení vybraného bankovního ústavu v bankovním sektoru, na základě definovaných kritérií. Analýzou současného stavu bankovního sektoru jsem zjistila, že se bankovní sektor neustále mění. Z analýzy bankovního sektoru v roce 2007 vyplývá, že v průběhu tohoto roku došlo ke změně vnitřní struktury bankovního sektoru (fúzemi bankovních skupin vně ČR, vstup nových bank na bankovní trh) a že v bankovním sektoru bylo v roce 2007 dosaženo rekordního zvýšení zisku z finanční činnosti. Dále jsem se v souvislosti s analýzou bankovního sektoru v ČR zabývala prognózou vývoje českého bankovnictví na rok 2009 kde jsem uvedla klíčové otázky, které budou banky muset řešit v dohledné budoucnosti v reakci
45
měnící se prostředí. Následně jsem popsala aktuální problémy na světových finančních trzích, globální hospodářskou krizi a její dopady na bankovní sektor ČR. V dalších kapitolách je na základě informací o Volksbank CZ ukázáno její postavení v českém bankovním sektoru, který jsem přiblížila porovnáním komplexních finančních ukazatelů. Výsledkem je, že na základě vybraných ukazatelů nejen velké, ale i malé banky, mohou přes své rozměry a z toho vyplývající omezení často dosahovat
lepších nebo
srovnatelných úrovní výsledků jako banky velké. Produktová analýza retailového produktu – Spořícího účtu ukazuje, že Volksbank CZ jako „malá banka“, dokáže v rámci retailové strategie banky a získání depozit nabízet srovnatelný produkt s lepšími podmínkami než „velké banky“, které jsou na retailový segment přímo zaměřeny. Ve SWOT analýze Volksbank CZ jsem hledala silné a slabé stránky banky a příležitosti a hrozby okolí. Vyzdvihuji silné stránky banky jako jsou: vlastnictví bankovní licence a přístup na mezibankovní trh, silné finanční zázemí a silné postavení skupiny na trhu v rámci střední a východní Evropy, pověst banky a stabilita banky na bankovním trhu ČR, ale také ukazuji některé slabé stránky banky - nízké povědomí o společnosti v České republice, úzká skupina klientů a malý počet poboček. Volksbank CZ má také své příležitosti být úspěšnější bankou v našem bankovním sektoru, ale také musí brát v potaz své okolí a to nejen okolí konkurenční, ale i okolí ekonomické, respektive globální, které jsem popsala v poslední kapitole své bakalářské práce.
Na toto téma by bylo možné vypracovat práci mnohem obsáhlejší, i přesto doufám, že jsem čtenáře seznámila se všemi základními fakty a moje práce je zaujala. Já osobně budu vývoj našeho bankovního sektoru a postavení Volksbank CZ v bankovním sektoru ČR i nadále sledovat.
46
Seznam použité literatury
1.
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, a.s., 2005. ISBN 80-7201-515-X
2.
KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi – jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů, Brno: Computer Press, a.s., 2005. ISBN 80-251-0882-1
3.
Kolektiv autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní institut, 2006. ISBN 80-7265-099-8
4.
POLOUČEK, Stanislav. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava: ethics, 1999. ISBN 80-238-3982-9
5.
SEKERKA, Bohuslav. Banky a bankovní poplatky. Praha: Profess Consulting, říjen 1997. ISBN 80-85235-51-X
6.
Výroční zpráva 2007 Volksbank CZ
7.
Výroční zpráva 2007 České spořitelny, a.s.
8.
Výroční zpráva 2007 LBBW, a.s.
9.
www.bankovnictvi ihned.cz
10.
www.cnb.cz
11.
www.csas.cz
12.
www.hn.ihned.cz
13.
www.lbbw.cz
14.
www.marketingovenoviny.cz
15.
www.mesec.cz
16.
www.volksbank.cz
47
Seznam tabulek Tabulka 1. – Vývoj počtu bank v ČR
8
Tabulka 2. – Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě
9
Tabulka 5. - Porovnání finančních ukazatelů ROAA a ROAE
30
Tabulka 6. – Vývoj retailových depozit v ČR
33
Tabulka 7. – Vývoj vkladů a půjček Volksbank CZ
34
Tabulka 8. –Poplatky a úrokové sazby Běžného investičního účtu Volksbank CZ
35
Tabulka 9. –Poplatky a úrokové sazby Běžného investičního účtu Volksbank CZ
36
Tabulka 10. –Poplatky a úrokové sazby LBBW spořícího účtu
37
48
Seznam příloh Příloha č.1
Členění bank dle velikosti podle výše bilanční sumy
Příloha č.2
Srovnání s konkurenční nabídkou bank
49
Příloha 1
ČLENĚNÍ BANK DLE VELIKOSTI PODLE VÝŠE BILANČNÍ SUMY
A. Velké banky (bilanční suma nad 150 mld. Kč) Česká spořitelna, Čs. obchodní banka, UniCredit Bank Czech Republic, Komerční banka
B. Střední banky (bilanční suma 50 až 150 mld. Kč) Českomoravská záruční a rozvojová banka, GE Money Bank, Hypotéční banka, Raiffeisenbank
C. Malé banky (bilanční suma pod 50 mld. Kč) Banco Popolare, Česká exportní banka, J&T banka, LBBW Bank CZ, PPF banka, Volksbank, Wüstenrot hypotéční banka
D. Pobočky zahraničních bank ABN AMRO Bank, Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, BRE Bank S.A., CALYON S.A., Citibank Europe, Commerzbank, Deutsche Bank, Fortis Bank, ING Bank, HSBC Bank, Oberbank, Privat Bank, Raiffeisenbank im Stiftland, Straumur-Burdaras Investment Bank, Všeobecná úvěrová banka, Waldviertel Sparkasse
E. Stavební spořitelny Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Wüstenrot - stavební spořitelna Zdroj: ČNB
1
Příloha 2 Srovnání s konkurenční nabídkou bank (spořicí účty v české měně) k 27. 3. 2009 Volksbank Běžný spořicí účet
GE Money Spořicí účet Genius Plus
Komerční banka KB Spořicí konto
Poštovní spořitelna Červené konto
mBank eMAX Plus
ING ING konto
LBBW LBBW Spořicí účet
Česká spořitelna Osobní účet
ČSOB Spořicí účet
Raiffeisenbank eKonto Plus
Základní úroková sazba (v % ročně)
3,03
3,60 (od 40 000 Kč) jinak 0,10 %
3,00 (do 50 000 Kč) jinak 0,10 %
3,00 (od 50 000 Kč) jinak 0,10 %
2,80
2,50
2,50
2,50 (do 50 000 Kč)
1,40 až 1,60
0,90 až 1,50
Minimální vklad /zůstatek
NE
200 Kč
5 000 Kč
NE
NE
NE
500 Kč
NE
5 000 Kč
NE
Platební příkazy Internetové bankovnictví
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
nezjištěno
v rámci RB
ANO
ANO
v rámci KB ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Platební karta Je zapotřebí mít další účet u banky?
NE NE
NE NE
NE ANO
ANO NE
NE NE
NE NE
NE NE
ANO NE
NE NE
NE ANO
Výpovědní lhůta
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
NE
Ostatní
viz výše + informace na Intranetu
lepší úročení až od 40 000 Kč; po určité době konverze na účet s nižším úročením
lepší úročení pouze do zůstatku 50 000 Kč
lepší úročení až od 50 000 Kč
první převod z účtu zdarma, další v měsíci za 150 Kč
–
–
lepší úročení pouze do zůstatku 50 000 Kč
–
–
Zdroj: webové stránky bank
2
