JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Studijní obor Hudební manažerství
Analýza tržního prostředí v oblasti hudebních agentur Diplomová práce
Autor práce: BcA. Tereza Svobodová Vedoucí práce: MgA. et Ing. Lucie Šilerová Oponent práce: Ing. Jana Vondráčková
Brno 2013
Bibliografický záznam SVOBODOVÁ, Tereza. Analýza tržního prostředí v oblasti hudebních agentur [Analysis of market environment in the field of music agencies]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, rok. 2013 s.[109] Vedoucí bakalářské práce MgA. et Ing. Lucie Šilerová.
Anotace Diplomová práce „Analýza tržního prostředí v oblasti hudebních agentur“ pojednává o základních aspektech podnikání v oboru komerčních hudebních agentur. Úvodní část shrnuje historický vývoj hudebních agentur s důrazem na vývoj na českém území, v následující části jsou představeny teoretické poznatky vztahující se k hlavním aspektů podnikatelské praxe v oboru. Na základě teoretické části práce byl proveden
kvantitativní
výzkum
mezi
hudebními
agenturami
působícími
v Jihomoravském kraji, jehož cílem bylo získat popisná data o místním tržním prostředí. V rámci výzkumu byla taktéž vytvořena databáze hudebních agentur působících v tomto kraji.
Annotation Diploma thesis ‘Analysis of market environment in the field of music agencies’ deals with basic aspects of entrepreneurship in the field of commercial music agencies. Opening part of the thesis comprises an overview of music agencies development with emphasis on development in the Czech Republic. Subsequent part presents theoretical knowledge which is connected to the main aspects of business practise in the field. Based on theoretical part, the quantitative research was made among music agencies in the South Moravian region. The research aimed to carry out a market survey of the field. The database of music agencies which are currently operating in the region was also made.
Klíčová slova Hudební agentura, hudební ekonomika, podnikání, analýza tržního prostředí, kvantitativní výzkum
Keywords Music agency, music economy, entrepreneurship, analyse of market environment, quantitative research
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 28. dubna 2013
BcA. Tereza Svobodová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce MgA. et Ing. Lucii Šilerové za cenné rady, nápady a za faktické připomínky, které mi pomohly utvářet směr této práce. Mé poděkování rovněž patří všem respondentům za jejich ochotu a čas, který věnovali zapojení se do výzkumu. Tato práce byla realizovaná z finančních prostředků specifického výzkumu Hudební fakulty Janáčkovy Akademie múzických umění v Brně.
Obsah Předmluva .................................................................................................................... 1 Úvod ............................................................................................................................. 2 1
2
Definice pojmů ..................................................................................................... 3 1.1
Hudební ekonomika ...................................................................................... 3
1.2
Hudební agentura .......................................................................................... 4
Historický vývoj hudebních agentur .................................................................... 5 2.1
Celosvětový vývoj do první poloviny dvacátého století ............................... 5
2.1.1
3
Vývoj na našem území v první polovině dvacátého století.................... 6
2.2
Vývoj na našem území mezi roky 1948 až 1989 ........................................... 7
2.3
Vývoj na našem území po roce 1989 .......................................................... 10
2.4
Aktuální stav české ekonomiky, vliv finanční krize a recese...................... 14
2.4.1
Finanční a dluhová krize ...................................................................... 14
2.4.2
Dopady krizí na Českou republiku ....................................................... 15
Teoretické vymezení zkoumaných oblastí ......................................................... 18 3.1
Právní forma podnikání ............................................................................... 18
3.1.1
Státní podniky ...................................................................................... 18
3.1.2
Příspěvkové organizace ........................................................................ 19
3.1.3
Nestátní neziskové organizace ............................................................. 19
3.1.4
Družstvo ............................................................................................... 20
3.1.5
Veřejná obchodní společnost ............................................................... 20
3.1.6
Komanditní společnost ......................................................................... 20
3.1.7
Akciová společnost .............................................................................. 21
3.1.8
Podnik jednotlivce................................................................................ 21
3.1.9
Společnost s ručením omezeným ......................................................... 24
3.2 Srovnání zákonných povinností osob samostatně výdělečně činných a podnikatelů v postavení zaměstnavatele ................................................................ 28
3.2.1
Zákonné povinnosti osob samostatně výdělečně činných .................... 28
3.2.2
Pracovněprávní vztahy ......................................................................... 29
3.3
3.3.1
Pozitiva a negativa aplikování outsourcingu........................................ 37
3.3.2
Zásady a doporučení pro využívání outsourcingu ............................... 38
3.4
4
Outsourcing ................................................................................................. 37
Zdroje financování podnikání...................................................................... 40
3.4.1
Rozdělení zdrojů financování podle vlastnictví ................................... 40
3.4.2
Rozdělení zdrojů financování podle místa čerpání .............................. 41
3.4.3
Zdroje financování a životní cyklus podniku ....................................... 41
3.5
Výsledek hospodaření podniku ................................................................... 44
3.6
Dotace .......................................................................................................... 45
3.6.1
Dotace poskytované v oblasti kultury .................................................. 46
3.6.2
Dotační programy na podporu podnikání ............................................ 55
Výzkum .............................................................................................................. 60 4.1
Metodika a postup výzkumu ....................................................................... 60
4.1.1
Použité výzkumné metody ................................................................... 60
4.1.2
Výzkumný vzorek ................................................................................ 60
4.1.3
Postup výzkumu ................................................................................... 60
4.1.4
Použité technologie .............................................................................. 63
4.2
Data získaná z databáze Albertina............................................................... 64
4.2.1
Právní forma podnikání ........................................................................ 64
4.2.2
Rok založení ......................................................................................... 65
4.2.3
Počet zaměstnanců ............................................................................... 65
4.2.4
Obrat ..................................................................................................... 66
4.2.5
Platba DPH ........................................................................................... 68
4.3
Data získaná dotazníkovým šetřením .......................................................... 70
4.3.1
Informace zjišťované dotazníkovým šetřením ..................................... 70
4.3.2
Právní forma podnikání ........................................................................ 71
4.3.3
Délka existence .................................................................................... 72
4.3.4
Počet pracovníků .................................................................................. 74
4.3.5
Zaměření na hudební žánr .................................................................... 75
4.3.6
Hlavní a doplňková činnost.................................................................. 76
4.3.7
Podíl vykonávaných činností na objemu ročních příjmů ..................... 78
4.3.8
Outsourcing .......................................................................................... 79
4.3.9
Zdroje příjmů agentur .......................................................................... 80
4.3.10
Zdroje dotací ........................................................................................ 80
4.3.11
Výsledek hospodaření .......................................................................... 82
4.3.12
Geografická působnost ......................................................................... 83
4.3.13
Spolupráce se zahraničními subjekty ................................................... 84
4.3.14
Vnímané dopady finanční krize ........................................................... 85
4.3.15
Reakce na vnímané dopady finanční krize........................................... 86
4.4
Shrnutí výsledků výzkumu .......................................................................... 88
Závěr .......................................................................................................................... 90 Použitá literatura ........................................................................................................ 91 Seznam použitých zkratek........................................................................................ 102 Seznam grafů ............................................................................................................ 103 Seznam tabulek ........................................................................................................ 103 Seznam příloh........................................................................................................... 104 Příloha číslo 1: Odkaz na databázi hudebních agentur ........................................ 105 Příloha číslo 2: vzor dotazníku............................................................................. 106
Předmluva Téma zaměřené na hudební agentury, tedy podnikání v oblasti hudební ekonomiky, jsem si zvolila z toho důvodu, že jsem již během bakalářského studia spolupracovala s brněnskými hudebními agenturami a toto prostředí mne velmi zaujalo. Zvolené téma práce mne taktéž oslovilo svou úzkou návazností na praxi, neboť stávající hudební agentury představují možnost uplatnění pro studenty oboru Hudebního manažerství. Současně jsou možnou oblastí, kde absolventi mohou realizovat své podnikatelské ambice. Pro výzkumnou část práce jsem si zvolila komerční hudební agentury působící v Jihomoravském kraji. V tomto regionu jsem čerpala své dosavadní pracovní zkušenosti a s některými subjekty jsem již měla možnost se blíže seznámit.
1
Úvod Cílem této diplomové práce je shrnutí teoretických poznatků o základních aspektech podnikatelské činnosti komerčních hudebních agentur a zmapování jejich trhu v Jihomoravském kraji. V práci se zabývám hlavními oblastmi podnikatelské činnosti, jako je například volba právní formy podniku, zaměstnávání pracovníků, zdroje financování podnikání nebo možnosti čerpání dotací z veřejných zdrojů, a srovnávám jejich pozitiva a negativa. Pozornost taktéž věnuji historickému vývoji hudebních agentur se zaměřením na situaci v České republice. V praktické části práce, tvořené analýzou dokumentů a dotazníkovým šetřením, popisuji aktuální situaci na trhu hudebních agentur v Jihomoravském kraji a vyhodnocuji získaná data. Výzkum odpovídá na otázky, kolik subjektů aktivně provozuje svoji činnosti, dále například v jakých oblastech (zastupování, pořadatelství) působí, jak jsou agentury financovány, zda spolupracují se zahraničními agenturami či jaké vnímají dopady aktuální ekonomické situace.
2
1 Definice pojmů 1.1 Hudební ekonomika Na základě klasifikace, která byla uveřejněna ve studii Evropské komise Ekonomika kultury v Evropě (vydána v říjnu 2006), rozlišuje Dohnalová pojmy hudební průmysl a hudební služby, coby dvě oblasti souhrnného pojmu hudební ekonomika. Část hudební ekonomiky, jejíž subjekty se zaměřují na podnikatelské aktivity spojené s nahráváním a následnou distribucí hudby, označuje jako hudební průmysl, zatímco subjekty, jejichž podnikatelskou činností je produkce hudebních akcí, které nelze dále „průmyslově“ rozšiřovat, označuje termínem hudební služby. Obdobně Willnauer rozděluje hudební ekonomiku na dvě oblasti, na oblast hudebního průmyslu a hudební produkce. Pojmy hudební služby a hudební produkce jsou tedy totožné. Na základě tohoto rozlišení spadají hudební agentury do kategorie hudebních služeb. [1][3] V praxi se však setkáváme s častým zaměňováním výše uvedených pojmů. Zvláště označení hudební průmysl bývá často nadužívané. Přesné rozlišování termínů také komplikuje reálná situace v hudební ekonomice, kdy jsou často „neprůmyslová a průmyslová odvětví úzce právně, marketingově i manažersky integrována z důvodů rozložení a kompenzací ekonomických a právních rizik formou různých firemních dohod nebo klastrů, ale především způsobem práce, např. v hudbě v časté marketingové kombinaci turné s produkcí a prodejem nahrávek, mediální kampaní, obchodem s právy a produkcí reklamních předmětů v tzv. 360stupňovém managementu.“
(Dohnalová,
2011;
5)
Tuto
provázanost
jednotlivých
podnikatelských aktivit v hudební ekonomice zohledňuje Leyshon ve svém modelu hudební ekonomiky, kterou nevnímá jako souhrn oddělených oblastí, ale jako částečně se překrývající sítě. Leyshon rozlišuje čtyři sítě – síť kreativity, která je spojená s vytvářením a provozováním hudby, síť reprodukce, v rámci které je vytvořená hudba zaznamenána. Na tuto síť navazuje síť distribuce a následně síť spotřeby. Podle tohoto modelu se hudební agentury nachází v oblasti hudební ekonomiky, kde se překrývají síť kreativity se sítí reprodukce. [1][2]
3
1.2 Hudební agentura Původ samotného slova agentura odvozuje většina autorů z latinského slovesa agere – jednat. Macek ve Slovníku české hudební kultury však etymologický původ slova agentura spatřuje v němčině se základem ve francouzském slovu agence – jednatelství, které má ovšem taktéž základ v latině. Samotné slovníkové definice hudební agentury pak vycházejí právě ze smyslu slova jednat. V Hudebním slovníku pro každého je za agenturu označen obecně každý „úřad, jenž vyjednává a organizuje vystoupení umělců.“ (Vysloužil, 1995; 15) Ve Stručném hudebním slovníku je oproti tomu agentura definována demonstrativním výčtem jejích činností: „zařizuje provádění koncertů, uzavírá s umělci smlouvy, zprostředkuje umělcům pohostinské hry apod.“ (Barvík, 1960; 22) Místo agentury na trhu pak specifikuje Macek, který k definici agentury přidává, že její „nabídka je orientována jak na pořadatele, tak na další agentury.“ (Macek, 1997; 21) Ekonomické vztahy, na jejichž základě agentury působí, definuje Száltó, který osobu agenta vnímá jako „partnera zainteresovaného na uplatnění umělce příslušným podílem na jeho odměnách za umělecký výkon.“ (Száltó,1985; 12) [4][5][6][7] Z definic uvedených výše můžeme tedy hudební agenturu charakterizovat jako podnikatelský subjekt, který zabezpečuje hudební vystoupení, a to buď jako zástupce vystupujících umělců, nebo jako pořadatel akce.
4
2 Historický vývoj hudebních agentur 2.1 Celosvětový vývoj do první poloviny dvacátého století Vznik hudebních agentur byl historicky podmíněn rozvojem a nárůstem složitosti
společenských
vazeb
ve
společnosti,
neboť
jak
uvádí
Szántó
„v nejprimitivnějších společenských formacích je jednotlivec současně tvůrcem, interpretem i konzumentem svého uměleckého projevu.“ (Szántó, 1985; 10) Je tedy zřejmé, že v takovéto společnosti není pro agenturu, coby zprostředkovatele, žádné místo. [7] Předchůdci dnešních hudebních agentur, v podobě koncertních podnikatelů, se začínají objevovat ve Velké Británii již na konci 17. století. Tento druh podnikání se však příliš nerozšířil do kontinentální Evropy, a tak až do konce devatenáctého století zajišťovali veřejný hudební život převážně různé umělecké soubory, školy a spolky. Základy agenturní činnosti v celoevropském měřítku tak můžeme vysledovat až v 18. století, kdy se umělecký život začíná přesunovat ze šlechtických sídel do měšťanského prostředí a posléze mezi širokou veřejnost. V této době tak vzrůstá poptávka po koncertech a začíná se objevovat typ umělce-virtuosa „jehož činnost, spočívající ve vystupování v různých městech, ba dokonce v různých zemích, nemůže postrádat pomocníka v podobě tajemníka organizátora, korespondenta, prostě jakéhosi jednatele.“ (Szántó, 1985; 11) Tito tajemníci postupem času rozšiřovali činnosti, které pro interprety zajišťovali, čímž se „postupně vytváří typ impresária, osoby, jejíž činnost má již charakter povolání a spočívá ve zprostředkovávání, sjednávání a často také pořádání veřejných koncertních produkcí.“ (Szántó, 1985; 11) [6][7] Během 19. století se specializace v hudebním odvětví natolik prohlubuje, že dochází k „osamostatnění tvůrčí a interpretační činnosti, a na druhé straně, po nástupu buržoazie, zároveň k takovému rozšíření konzumentských vrstev, že vzniká potřeba profesionální organizátorské činnosti k zprostředkování vazeb mezi interpretem a konzumenty.“ (Szántó, 1985; 11) První koncertní agentura, v dnešním smyslu slova, byla založena roku 1880 v Berlíně a roku 1898 zde byla založena i německá národní gramofonová firma Grammophon Gesellschaft. [6][7][9] 5
První polovina dvacátého století, a zvláště období mezi světovými válkami, poskytla díky společenským změnám, rozvoji kapitalismu a vzrůstající popularitě neartificiální hudby živnou půdu pro vývoj celého hudebního průmyslu směrem k podobě, v jaké jej známe dnes. V této době vznikají i některé dodnes známé velké a vlivné agentury s nadnárodní působností jako jsou Universal Music, EMI Music a Warner Music Group. Své klíčové pozice na trhu si budují i agentury německé, francouzské a japonské. [6][9][10][11] 2.1.1
Vývoj na našem území v první polovině dvacátého století V českém prostředí se agentážní činnost zpočátku objevovala ve sféře
divadelní, a jak již bylo uvedeno výše, organizací hudebních akcí se zabývaly převážně různé spolky či umělecké besedy. První organizací sdružující hudebníky na českém území byla pobočka rakousko-uherského svazu hudebníků, tedy Svaz hudebníků pro království české, který vznikl v roce 1903. Již po dvou letech se však odštěpil a „navázal jednání s Jednotou hudebních umělců (založena 1906), která pečovala o sociální ochranu profesionálních umělců.“ (Barančicová, 2009; 28) Před první světovou válkou provozovala na našem území agentážní činnost tzv. hudební jednatelství, která se zaměřovala výhradně na pořádání uměleckých koncertů, „přičemž pracovní příležitost pro ostatní hudebníky z povolání obstarávaly tzv. hudebnické burzy.“ (Macek, 1997; 21) [6][8] Po první světové válce dochází k rozvoji soukromých agentur, které se toho času nazývaly koncertní kanceláře. Rovněž jejich zaměření se z vážné hudby rozšiřuje i na jazz a populární hudbu. V Praze konkrétně koncertní kancelář G. A. Svojsíka, Musica (M. Klaudová), či Mezinárodní koncertní ředitelství (B. Spurný). Koncertní agentury vznikaly i v Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a v Plzni. [6] Rozvoj soukromého podnikání v oblasti hudby byl ukončen v roce 1948, kdy pod vlivem vládní komunistické ideologie a po vzoru Sovětského svazu jsou zrušeny veškeré soukromé podniky v odvětví a jejich činnost přebírá nově vzniklá Hudební a artistická ústředna, která sdružila hudebníky, recitátory, estrádní umělce, tanečníky a varietní umělce. [6]
6
2.2 Vývoj na našem území mezi roky 1948 až 1989 Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 došlo „k zestátnění všech významných organizací a podniků. Zanikly tradiční hudební spolky a soukromé firmy.“ (Barančicová, 2009; 30) Obdobně, jako v ostatních oborech ekonomiky, tak byly i v hudebním odvětví zrušeny veškeré možnosti soukromého podnikání. Tyto změny v uměleckém prostředí čerpaly z leninské koncepce, pro kterou je „kategorickým imperativem, aby umění sloužilo lidu.“ (Szántó, 1985; 7) Do kontrastu k této ideologii tak bylo kladeno tržní prostředí v umění, ve kterém, podle Szánta, umělci slouží ekonomickým zájmům úzké skupiny agentů či pořadatelů. Z pohledu vládnoucí ideologie tak bylo zestátnění uměleckých odvětví „základním předpokladem
toho,
aby
celospolečenská
hlediska
mohla
být
v oblasti
zprostředkovávání a zpřístupňování uměleckých hodnot jednotně a důsledně uplatňována.“ (Szántó, 1985;13) Hned v roce 1948 tak zabezpečování koncertů a dalších kulturních akcí přešlo plně do režie nově založeného státního podniku Hudební a artistické ústředna, která působila na území celé republiky. Ústředna však nemohla sama rozhodovat o své činnosti, ale musela respektovat statut či základní předpisy, které její činnost vymezovaly. V pozdějších letech se ukázalo, že tato úřední vymezení nerespektovala všechny potřeby společnosti, a tak postupně došlo k reformování stávajících institucí či zřizování nových. [7][8][13] První reforma organizace agentážní činnosti přišla již po třech letech fungování Hudební a artistické ústředny, kdy bylo nutné provést její reorganizaci. Široké pole působnosti Ústředny, která měla na starosti hudbu, estrády a artisty, nebyla organizace schopna kvalitně pokrýt, což si vyžádalo zřízení nového státního podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky, který převzal agendu artistů. V rámci samotné Ústředny pak byly zřízeny dvě oddělené složky - Koncertní jednatelství a Estrádní jednatelství. Ani toto uspořádání však nemělo dlouhého trvání a v roce 1957 byla Hudební a artistická ústředna zrušena. V zákoně bylo toto rozhodnutí odůvodněno neschopností Ústředny zamezit „existenci pokoutních zprostředkovatelů,
obcházení
zásad
státní mzdové politiky a
vystupování
nekvalifikovaných osob na úkor umělců plně kvalifikovaných.“ (návrh zákona č. 81/1957 Sb., 1957) Funkce Ústředny byly přeneseny na odbory umělecké agentace při krajských kulturních střediscích a na osvětová zařízení národních výborů. 7
Koordinací těchto organizací byly posléze pověřeny Hudební a divadelní agentury a Pražská estráda. [6][7][8] Koncem padesátých let také dochází k nárůstu poptávky po českých interpretech v zahraničí a k nárůstu poptávky po zahraničních umělcích u nás. Obchodní styky v oblasti umění byly realizovány nejen se socialistickými, ale i kapitalistickými zeměmi. „V Československu se po některých krátkodobých přechodných řešeních (Koncertní agentura při sekretariátu Mezinárodního festivalu Pražské jaro, Divadelní agentura…) zřizuje v roce 1958 ke zmíněným účelům ve smyslu příslušných zákonů, organizace Hudební a divadelní agentury.“ (Szántó, 1985; 16) Po vzoru ostatních evropských socialistických států (Polsko, Maďarsko, SSSR, NDR) měla tato agentura monopol na sjednávání veškeré hudební spolupráce se zahraničím. Komunistický režim tímto opatřením zabezpečoval nejen dohled nad veškerými kontakty a obchodními transakcemi se zahraničím v oblasti hudby, ale také uplatňování své politiky v oblasti zahraničních ekonomických vztahů. [7][13] Kromě monopolu v oblasti zahraničních styků, zaujímala Hudební a divadelní agentura výsadní postavení i v oblasti zprostředkovatelské činnosti pro hudebníky z povolání v rámci území Československa (dále ČSR). Podle vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 89/1958 Sb. byli všichni hudebníci zastupováni centrální agenturou a mohli účinkovat pouze jejím prostřednictvím. Agentura taktéž vykonávala „i tzv. „politicko-ideovou“ a „metodicko-dramaturgickou“ práci s umělci.“ (Barančicová, 2009; 30) Činnost agentury byla vymezena na základě vládní kulturně politické linie. Ta mimo jiné kladla důraz na profesionalitu umělců, která měla být zárukou kvality uměleckých produkcí. Interpreti populární hudby tak byli nuceni skládat kvalifikační zkoušky; komise, hodnotící jejich výkony, však byla tvořena převážně politiky. [8][13] V roce 1961 byla Hudební a divadelní agentury přejmenována na Pragokoncert. Hlavní úkoly Pragokoncertu vycházely z činností zajišťovaných Agenturou. Szántó je shrnuje následovně: a) „v oboru
koncertní
činnosti
napomáhat
krajským
jednatelstvím
při
organizování koncertů, zprostředkovávat přednostně pro krajská jednatelství
8
(krajské symfonické orchestry) vystoupení vynikajících umělců a jejich souborů, popřípadě takové umělce zaměstnávat, b) v oboru jiné hudební činnosti evidovat všechny hudebníky z povolání, nabízet jejich vystoupení oprávněným pořadatelům a vybrané hudebníky z povolání zaměstnávat, c) pořádat veřejné produkce v rozsahu stanoveném statutem, d) v obou oborech obstarávat všechen zahraniční styk.“ (Szántó, 1985; 23) Ke změnám ve struktuře Pragokoncertu dochází na počátku roku 1968, kdy je v jeho činnosti vyčleněna oblast týkající se hudebníků z povolání, pro něž je zřízena nová samostatná organizace Tóncentrum. Ve svém článku v Hudebních rozhledech tento krok Štěpánek hodnotí velmi pozitivně, neboť Pragokoncert se tak bude „moci soustředit v tuzemsku na rozvoj agentážní činnosti“ (Štěpánek, 1967; 659) Předcházející období Pragokoncertu charakterizuje jako provoz v podmínkách „stabilního provizoria“ (Štěpánek, 1967; 661) V tomto období hlavní cíle organizace „optimální využívání každého umělce na zahraničních zájezdech a při tuzemských turné, zkvalitňování sítě zahraničních partnerů, systematická pomoc v práci tuzemských pořadatelů,“ (Štěpánek, 1967; 661) „pouze soupeřily o pozornost vedení Pragokoncertu s triviálními starostmi o možnost přijetí několika pracovníků navíc, zvýšení počtu kanceláří, telefonních linek a podobně.“ (Štěpánek, 1967; 661)[13] Koncem šedesátých let, roce 1968, dochází ke snahám o uvolnění a demokratizaci politický poměrů v Československu, pro které však nemělo vedení Sovětského svazu pochopení a tzv. Pražské jaro rázně ukončilo invazí vojsk Varšavské smlouvy do ČSR. Následovalo represivní období normalizace, jehož cílem bylo nastolit zpátky poměry před rokem 1968. V následujících letech tak docházelo k čistkám v komunistické straně, obnovení a zpřísnění cenzury a rušení zájmových sdružení a organizací. V oblasti hudby došlo k „masivní výměně vedení kulturních organizací a k vyloučení nepohodlných z veřejného života, nicméně v oblasti hudby tyto represe nebyly tak razantní jako v umění spojeném se slovem.“ (Barančicová, 2009; 31) [8][15]
9
Do popředí zájmu komunistické strany se dostala populární hudba, jejímž prostřednictvím si snažila naklonit mladou generaci. Písňové texty tak podléhaly přísné cenzuře. Pod dohledem byli také jednotliví interpreti, kteří museli skládat nejen kvalifikační zkoušky, ale i zkoušky z marxismu a leninismu. Mnoha zpěvákům a skupinám bylo zakázáno vystupovat v některých krajích (např. Pražský výběr), někteří měli naprostý zákaz své činnosti (Karel Kryl, Marta Kubišová a další), jiní zvolili emigraci (např. Waldemar Matuška). Tyto zákazy se vztahovaly i na písně daných interpretů. „Ti zpěváci, kteří byli povoleni, museli svou loajalitu k režimu čas od času projevovat veřejně účastí na festivalech politické písně (např. Sokolovský).“ (Marjánko, 2012) Žánry jako jazz, swing, rock, folk a country, nebyly režimem podporovány, ale v pozdějších letech byly trpěny. Došlo tak k nárůstu počtu malých klubů, zaměřených na tyto menšinové žánry (v Praze např. Baráčnická rychta, Malostranská beseda) a vznikaly také festivaly. Největším festivalem oblasti neoficiálního proudu byl festival folku a country Porta, který se poprvé uskutečnil v roce 1967 a je pořádán dodnes. [15]
2.3 Vývoj na našem území po roce 1989 Během socialistické éry prošly státní instituce působící v hudební oblasti řadou změn a nejednou reorganizací, přesto na sklonku osmdesátých let Ivo Telec v Hudebních rozhledech kritizoval způsob, jakým je hudební život organizován. Zvláště zdůrazňuje, že v oblasti hudební agentáže se rozvinul „administrativně direktivní systém“ (Telec, 1989; XI), který často vede „až k nevhodné byrokratizaci umělecké činnosti.“ (tamtéž) V praxi tento přebujelý systém „ignoroval reálné potřeby společenského života, diferenciaci práce, a to při faktickém upřednostňování politické a hospodářské byrokracie.“ (Telec, 1990; XXII) Rozpor mezi skutečnými potřebami společnosti a službami nabízenými státní agenturou „formoval prakticky celou paralelní agentážní strukturu. Neoficiální agentážní struktury bývají často operativnější, technicky vybavenější, solventnější, finančně disponibilnější, a tím i vyhledávanější.“ (Telec, 1990; XXIII) Jako důvod tohoto stavu Telec označuje likvidaci „historické pracovní tradice a profese impresáriů, uměleckých agentů apod., aniž by došlo k jejich ekonomicky a právně podloženému začlenění do nových společenských vztahů v socialistických podmínkách“ (tamtéž) Neoficiální agentážní struktura, kdy státní agentura jednala s pracovníkem, kterého si určil umělecký 10
soubor sám, vedla k vytvoření efektivní a operativní sítě agentů, kteří nebyly nijak oficiálně vymezeni. Tento systém však fungoval v rámci daných podmínek natolik efektivně, že přispěl k oblibě hudebních agentů a agentur v devadesátých letech.[17][18] Devadesátá léta znamenala pro celou hudební ekonomiku v České republice (dále ČR) radikální obrat od centrálně plánovaného hospodářství ovládaného státními monopoly k tržní ekonomice a soukromému podnikání. Státní agentura Pragokoncert byla v roce 1994 zprivatizována a přeměnila se na akciovou společnost. Současně také využila svého původně jedinečného postavení ve styku se zahraničním, když své podnikání zaměřila na pořádání koncertů zahraničních hvězd. [8][19] Porevoluční dekáda byla také ve znamení rozvoje soukromého podnikání. Podle dat Českého statistického úřadu bylo v roce 1990 v ČR registrováno 124 455 soukromých podnikatelů, o rok později již 898 564 a v roce 1992 již počet živnostníků překročil milion (1 029 343). Rovněž počet obchodních společností narostl z 658 v roce 1990 na 23 112 v roce následujícím, v roce 1995 překonal hranici sto tisíc subjektů (112 514).1 Přesná čísla o počtu hudebních agentur nejsou bohužel k dispozici, neboť nejsou žádnou organizací dlouhodobě evidována. [20] V průběhu devadesátých let nastal také boom hudebních festivalů, jejichž část v roce 1996 založila Asociaci hudebních festivalů České republiky. Roku 2008 byla založena také Asociace uměleckých agentur ČR, ve zkratce ASUMA, která sdružuje čtyři největší české agentury zaměřující se na klasickou hudbu. Asociace byla založena zejména za účelem „prosazování a obhajování etických principů a norem a korektního jednání v podnikání v umělecké oblasti,… prosazování společných zájmů vůči všem orgánům a institucím, zejména v oblasti státní a veřejné správy,… vytváření podmínek a nástrojů podpory proexportní politiky, vytváření kolegiálních vztahů a vzájemné profesionální pomoci mezi svými členy, vytváření předpokladů pro vzájemnou informovanost mezi svými členy…“ (ASUMA, 2008) Dále také podporuje spolupráci svých členů, vzájemnou propagaci a získávání grantů na společné projekty. [21][22] 1
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2012 v ČR registrováno 1 903 871 soukromých podnikatelů a 382 478 obchodních společností.
11
Se Sametovou revolucí a následnou ekonomickou transformací země je spojeno také otvírání české ekonomiky vůči “západním” zemím. Na začátku devadesátých let byl v tuzemsku velký „hlad“ prakticky po jakékoliv nahrávce ze západu, které se náhle z tajně šířených pirátských kopií, staly dostupnými v originálním provedení. Počátkem devadesátých let na český trh tedy vstoupila tzv. velká čtyřka mezinárodních nahrávacích společností2. Již v roce 1991 vstoupila na trh firma Sony Music, která se následně v roce 1998 spojila s českou společností Bonton Music.3 Dceřinou společností vydavatelství Sony Music je Silver Sound Management, který zastupuje interprety z portfolia Sony Music. V roce 1991 byla také založena česká pobočka vydavatelství EMI a o tři roky později i Universal Music a Warner Music. V roce 2010 však Warner Music kvůli stále klesajícímu tržnímu podílu české zastoupení zrušil a distribuci nahrávek pro něj nyní licenčně zajišťuje české vydavatelství Supraphon. [23][24][25][26][27][28] Postupně do Česka také začaly přijíždět v rámci svých koncertních turné světové hudební hvězdy. „Vůbec prvním koncertem pro desetitisíce fanoušků v Česku byli v roce 1990 Rolling Stones. Manažer jejich tour Steve Thomas v porevoluční euforii vůbec neřešil peníze.“ (Fiala, Kaláb, 2008) V následujících letech se postupně tato oblast profesionalizovala a důvody pořádání koncertů hvězd světové hudební scény jsou dnes již čistě podnikatelské. Od roku 2005 český trh ovládl nadnárodní gigant Live Nation Network, společnost, která celosvětově zastupuje víc než 250 umělců, pořádá přes 20 000 akcí ročně a patří k předním distributorům vstupenek přes vlastní společnost Ticketmaster.com. Z oblasti pořádání mega-koncertů vytlačila český Pragokoncert, který se v současnosti zaměřuje na pořádání rockových a metalových koncertů a na festivaly Masters of Rock a Metalfest. [19][29] Obliba zahraničních interpretů je i České republice i v současnosti velmi vysoká, což dokládá aktuální (březen 2013) pořadí hitparády RADIO TOP100 2 Universal Music Group, Sony BMG, Warner Music Group a EMI Group. V současnosti se již jedná o velkou trojku, protože nahrávací divize EMI Group byla v roce 2012 koupena Universal Music Group a divize hudebních katalogů EMI Group koncernem Sony.
[27]
3 „V květnu 2003 Sony Music odkoupila zpět podíl Bontonu a nyní již společnost v Čechách a na Slovensku operuje opět jako Sony Music Entertainment Česká Republika.“ (sonymusic.cz, 2009)
12
(oficiální hitparáda IFPI ČR – Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu), kde se ve stovce nejhranějších písní v českých rádiích umístilo pouze třináct písní od českých interpretů. Popularitu zahraničních interpretů je také možné sledovat v široké nabídce mega-koncertů, které se v roce 2013 budou v Česku konat. Do Prahy přijedou nejen legendy, jako jsou Deep Purple, Joe Cocker, Elton John, Iron Maiden, Eric Clapton nebo Kiss, ale také současné hvězdy jako zpěvačky Pink či Alicia Keys, nebo skupina Nickelback. Obzvláště Praha se tak často dostává do hledáčku pořadatelů velkých celosvětových turné hvězd, neboť „díky rostoucím mzdám už Praha patří mezi evropské metropole, kde není těžké vyprodat halu s cenou vstupenek přesahující tisíc korun.“ (Fiala, Kaláb, 2008) [29][30][31]
13
2.4 Aktuální stav české ekonomiky, vliv finanční krize a recese 2.4.1 Finanční a dluhová krize Původ globální finanční krize, která naplno vypukla v roce 2007, je všeobecně spatřován v „prasknutí“ bubliny na trhu s realitami ve Spojených státech (dále USA). Jak uvádí ekonom Peter J. Wallison, který byl členem Financial Crisis Inquiry Commission, která byla americkým Kongresem pověřena zjištěním příčin krize, hlavní důvod vzniku bubliny na realitním trhu a následné krize je nutné hledat již v roce 1992, kdy Kongres zahájil sociální program zaměřený na dostupnost bydlení takřka pro každého. Tato politika byla postupně podporována snižování úrokových sazeb a snižováním požadavků na žadatele o hypotéky. Tato opatření výrazně zvyšovala poptávku po nemovitostech, která přirozeně eskalovala jejich cenu. Investiční příležitosti, kterou rostoucí trh s nemovitostmi představoval, se chopily banky, které začaly obchodovat s cennými papíry krytými hypotékami. Poptávka po tomto typu cenných papíru spolu se státní politikou vytvořily tlak na trh s hypotékami, který na tuto příležitost reagoval neustálým snižováním požadavků na žadatele o hypotéky. Podle Wallisona byla v roce 2007 celá polovina amerických hypoték rizikových či s velmi nízkou bonitou a finanční krize tak byla jen otázkou času. [32] K „prasknutí“ realitní bubliny4 a propuknutí krize došlo ve chvíli, kdy Federální rezervní systém (obdoba centrální banky v USA) začal uplatňovat restriktivní fiskální politiku, tedy zvýšil úrokové sazby. Vyšší úrokové sazby znamenaly pro spoustu dlužníků neschopnost splácet, čímž vzrostl počet exekucí, který následně snížil ceny nemovitostí. Ve velmi krátkém čase se ceny nemovitostí propadly natolik, že byly nižší než výše hypoték na ně poskytnuté. Následně v září 2008 zaznamenal Wall Street největší propad hodnoty akcí od teroristických útoků z 11.
září.,
o
několik
týdnů
později
zbankrotovala
největší
americká
spořitelna Washington Mutual. Koncem září se krize vlivem propojenosti světového finančního sektoru přelila do Evropy, kde zasáhla banky na Islandu, ve Velké Británii, ve Francii, v zemích Beneluxu i v Německu. Kritická situace ve finančním 4
Jak uvádí Zemánek, v roce 2007 hodnota bubliny představovala „cca 730 000 rodinných domů, jež by za situace bez levných hypoték nikdo nekoupil ani nikdo nepostavil.“ (Zemánek, 2008)
14
sektoru zavinila nedostatek soukromých zdrojů, čímž zapříčinila pokles investiční schopnosti podniků a snížení kupní síly domácností. To se následně projevilo na poklesu spotřeby, tedy i poptávky, na kterou podniky reagovaly snížením produkce, které bylo spojeno s růstem nezaměstnanosti. Rostoucí nezaměstnanost následně zvyšovala státní výdaje na sociální politiku a zároveň snižovala státní příjmy z daní z příjmu. [32][33] V souvislosti s finanční krizí došlo také k rozsáhlým vládním záchranným intervencím ve finančním sektoru, které spolu s výdaji na sociální politiku vedly k navyšování státních dluhů. Koncem roku 2009 se v Eurozóně začala projevovat nová krize – dluhová. Již v dubnu 2010 muselo Řecko jako první stát požádat o půjčku Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. O půjčku následně požádalo i Irsko a Portugalsko. Výška veřejného dluhu komplikovala i situaci Španělska, Itálie a Belgie. [33] Přes neustávající snahu Evropské unie situaci stabilizovat, uvedl ekonom Miroslav Zámečník v květnu 2012 pro Hospodářské noviny: „Současná ekonomická situace Evropy je kritická. Zemím jižního křídla eurozóny narůstají dluhy jako valící se sněhová koule a peníze ze záchranných fondů jako by mizely v černé díře.“ (Volf, 2012) Rovněž studie Centra pro evropskou politiku (CEP) z únoru 2013 přináší nepříznivou prognózu: „Krize v eurozóně zdaleka nekončí.“ (Francová, 2013) Nejhůře hodnotí studie situaci Řecka, neboť „autoři studie pro Řecko nevidí ani žádnou známku naděje.“ (tamtéž) Do kategorie států s klesající schopností splácet obdrženou finanční pomoc řadí Itálii, Portugalsko, Island a Kypr, jehož problémy naplno propukly již koncem března 2013. Předseda Euroskupiny a Evropského záchranného fondu Jeroen Dijsselbloem uvedl na počátku dubna 2013, že dalšími státy, u kterých je možné obávat se obdobného scénáře jako na Kypru, jsou Malta, Slovinsko a Lucembursko. Konec probíhající krize v Eurozóně se tak zdá v nedohlednu. [34][35][36] 2.4.2 Dopady krizí na Českou republiku Vzhledem
ke
značnému
propojení
globálního
finančního
sektoru
i mezinárodního obchodu, nebyla od dopadů americké hypoteční krize uchráněna ani Česká republika. Krize se u nás projevila již v roce 2007, kdy oproti předcházejícím 15
létům soustavného růstu, pokles meziroční růst hrubého domácího produktu (dále HDP). V roce 2009 se pak dostal do záporných hodnot (- 4,5%). Poprvé od roku 1995 tak česká ekonomika ustala ve svém růstu. Přestože v roce 2010 a 2011 nastalo v ekonomice opět mírné oživení (meziroční růst HDP o 2,5% a 1,9%), v roce 2012 byl meziroční růst HPD opět záporný. [37] Od roku 2009 také výrazně meziročně poklesla spotřeba českých domácností (z meziročního růstu 3% v roce 2008 na 0,2 % v roce 2009), v roce 2012 se i meziroční růst spotřeby domácností dostal do záporných čísel (-3,6%), z čehož je patrné, že české domácnosti nevnímají současnou ekonomickou situaci pozitivně a upřednostňují omezování výdajů a investic. Jak uvádí analýza Vývoje ekonomiky České republiky v roce 2012 Českého statistického úřadu, negativně „největší měrou ovlivnily vývoj české ekonomiky výdaje domácností na konečnou spotřebu, které byly v posledním čtvrtletí meziročně nižší o 4,1 %. Šlo o dosud nejhlubší pokles spotřeby českých domácností.“ (Dubská, Kamenický, 2013; 1) [38][41] Rok 2009 taktéž odstartoval škrty ve vládních výdajích, které se nevyhnuly ani sektoru kultury. Jak uvádí nezávislá iniciativa za Česko kulturní, již v roce 2009 byly plánovány „drastické finanční škrty Ministerstva kultury do oblasti živé kultury“ (Za Česko kulturní, 2009-2013) V současnost je situace v oblasti státního financování kultury i nadále nepříznivá, neboť již v prvních měsících roku 2013 Ministerstvo vyvolalo vlnu nevole mezi odbornou i laickou veřejností, poté co snížilo výši podpory živého umění o téměř 100 milionů korun, z loňských 372 248 000 Kč na 280 410 000 Kč pro letošní rok. Dalším příkladem úspor je podpora regionálních divadel, která byla taktéž výrazně redukována. Na základě Koncepce účinnější podpory umění, kterou schválila vláda v roce 2006, měly být v roce 2013 podporovány regionální divadla částkou 150 milionů korun, ve skutečnosti je však letošní částka téměř třetinová – 55 milionů korun. [42][43][44] Prognózy odborníků předpokládají pro rok 2013 nepatrný obrat k pozitivnímu vývoji české ekonomiky. Podle Mezinárodního měnového fondu by česká ekonomika měla v roce 2013 „oživit a stoupnout o 0,8 procenta.“ (ihned.cz, 2012) Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka předpovídá pro rok 2013 „hlemýždí růst o 0,5 % a to pouze v případě, kdy nám to umožní vývoj v eurozóně." (ČT 24, 16
2012). Budoucí vývoj české ekonomiky je tedy spjat s vývojem eurozóny, neboť jak podotýká Zámečník: „Česko před problémy eurozóny ve skutečnosti nemá kam utéct…“(Volf, 2012) [34][39][40]
17
3 Teoretické vymezení zkoumaných oblastí Následující kapitoly pojednávají o základních aspektech podnikání v oboru komerčních hudebních agentur, které byly následně zkoumány v praktické části této práce.
3.1 Právní forma podnikání Současný český právní systém umožňuje za účelem podnikání vytvářet jak podniky jednotlivce, tedy fyzické osoby, tak obchodní společnosti, které mají vlastní právní subjektivitu a jsou označovány jako právnické osoby. Obchodní společnosti se dále dělí na osobnostní, u kterých „jsou vlastníci společnosti zodpovědní za závazky společnosti neomezeně“ (Kubátová, 2008; 34) a kapitálové, ve kterých se „vlastníci podílejí na podnikání pouze určitým kapitálem.“ (Kubátová, 2008; 37). Mezi osobnostní společnosti řadíme veřejné obchodní společnosti a komanditní společnost, formami kapitálové společnosti jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Speciálními případy právní formy podnikání jsou družstva. [45][56] V rámci výčtu právní subjektivity organizací je možné také uvést formy neziskových organizací a státní podniky. Cílem existence těchto organizací primárně není tvorba zisku, ale jsou zakládány „za účelem pokrytí určitého segmentu oblasti kultury a umění, anebo také k realizaci veřejné služby či veřejné kulturní služby.“ (Vojík, 2008; 20) [45][56] 3.1.1 Státní podniky Jak již napovídá název, zakladatelem státních podniků je stát, který tak koná na základě souhlasu vlády. Účelem, pro který jsou zakládány, je „uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů.“ (§ 3 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku). Samotný podnik pak provozuje „podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost" (§ 2 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku). Státní podniky jsou zřizovány ve strategických oborech a službách (Letiště Praha, ČEZ, České dráhy), v oblasti vědy a výzkumu a správy a využití přírodního bohatství. [48] Na rozdíl od období před rokem 1989 (více v kapitole 2.2 Vývoj na našem území mezi roky 1948 až 1989) neexistuje v současnosti v České republice žádný 18
státní podnik v oblasti hudebních agentur. V porevolučním demokratickém politickém prostředí již není hudební produkce považována za strategickou oblast, u které by byla nutná kontrola státu, a zajištění služeb v této oblasti je z převážné většiny ponecháno na trhu. Na trh hudební produkce a zastupování umělců vstupují pouze příspěvkové organizace zřizované státem či místní samosprávou. 3.1.2 Příspěvkové organizace Příspěvkové
organizace
zřizují
organizační
složky
státu a územní
samosprávné celky za účelem plnění úkolů ve veřejném zájmu, které jsou „zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžaduje samostatnou právní subjektivitu.“ (Vojík, 2008; 23) Přestože, hlavním cílem těchto organizací není tvorba zisku, vstupují službami, které poskytují, na trh. Konkrétně v Brně se tak děje například v případě Filharmonie Brno, která od roku 2012 pořádá, nad rámec vlastní koncertní činnosti, Mezinárodní hudební festival Brno, který zahrnuje festivaly Expozice nové hudby, Moravský podzim a Velikonoční festival duchovní hudby. Z tohoto pohledu tedy můžeme v rámci Jihomoravského kraje vnímat Filharmonii Brno jako konkurenta agentur v boji o posluchače. Tyto její aktivity však nejsou motivovány ziskovostí a proto není začleněna do výzkumu. Jihomoravský kraj, jako územně samosprávný celek taktéž zřizuje příspěvkové organizace, zaměřuje se však zejména na oblast sociálních služeb, zdravotnictví a vzdělávání. Obdobně je tomu i u příspěvkových organizací zřizovaných obcemi. [46][49][50][52] 3.1.3 Nestátní neziskové organizace Neziskové organizace mohou mít právní formu občanského sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace či nadačního fondu. Tyto organizace jsou zakládány za jiným, než podnikatelským účelem (tj. tvorba zisku), zpravidla k dosahování obecně prospěšných cílů či výkonu sdružovacího práva (občanská sdružení). Vykonávaná činnost těchto organizací musí mít nevýdělečný charakter, a pokud dosáhnou zisku, musí jej použít na realizaci deklarovaných cílů (nesmí jej rozdělit ve prospěch společníků). Vzhledem k tomu, že v praxi je možné tyto formy využít k provozování veřejné kulturní služby, je možné, je obdobně jako příspěvkové organizace, vnímat jako konkurenty agentur v boji o posluchače. Vzhledem ke své apriorní neziskovosti tyto organizace nejsou zahrnuty do výzkumu. [46] 19
3.1.4 Družstvo V současnosti v oboru hudebních agentur nepůsobí ani žádné družstvo. Ivo Telec, ve svém článku v časopise Opus musicum z roku 1989, navrhuje družstvo jako jednu z možných právních forem pro hudební agentury. Za přednost této právní formy podnikání považuje možnost zapojení zastupovaných hudebníků, coby členů družstva, do chodu organizace. Další předností družstva je skutečnost, že družstvo ručí za své závazky celým svým majetkem, nikoliv však majetky jednotlivých členů a v porovnání s obchodními společnostmi nízký počáteční vklad ve výši 50. 000 Kč. Výhodná je také skutečnost, že se jedná „o společenství neuzavřeného počtu osob, což znamená, že do něj mohou přistupovat další členové a jiní členové vystupovat, aniž je třeba měnit zakládací smlouvu nebo stanovy.“ (Kubátová, 2008; 41). Možnost vyššího počtu osob zapojených do podnikání může být však také vnímána jako negativum, neboť k založení družstva je potřeba pěti společníků - fyzických osob, nebo dvou právnických. Nevýhodou družstva je také jeho komplikovanější právní regulace, než je tomu u osobnostních společností. [17][45][46] 3.1.5 Veřejná obchodní společnost V oblasti hudebních agentury nepříliš využívanými právními formami podnikání jsou také veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Pro tyto formy je typická osobní účast společníků na podnikání. Veřejnou obchodní společnost (dále v. o. s.) mohou založit alespoň dvě fyzické osoby. Výhodami této formy jsou získání právní subjektivity, nízká administrativní náročnost zakládání a vedení (společníci jsou zároveň jednateli) a nízká kapitálová náročnost, neboť není požadován žádný minimální vklad. Výhodné je také pouze jedno zdanění zisku a to daní z příjmu fyzických osob. Nevýhodou je rozsah ručení, neboť jednotliví společníci ručí za závazky v. o. s. společně a nerozdílně celým svým majetkem a také skutečnost, že činnost společnosti je závislá na dobrých vztazích mezi společníky a jejich vzájemné důvěře. [56][59] 3.1.6 Komanditní společnost Komanditní společnost (dále k. s.) v sobě spojuje rysy osobnostních a kapitálových společností. K. s. mohou založit alespoň dva společníci, „na rozdíl od v.o.s., však tyto osoby nejsou v rovném postavení, neboť jeden nebo více společníků 20
ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).“(Podpora odborných praxí…, 2008) Nevýhody a výhody se tak dělí podle komanditistů, u kterých jsou stejné jako u společnosti s ručením omezeným, a pro komplementáře jsou pozitiva a negativa stejná jako pro společníky ve v. o. s. [53][59] 3.1.7 Akciová společnost Hudebních agentur s právní formou akciová společnost je v České republice v současnosti pouze necelá desítka. Mezi nejvýznamnější patří Pragokoncert Bohemia a. s., která vznikla privatizací státního podniku Pragokoncert, a společnost Interkoncerts a. s., která v současnosti spadá pod českou pobočku nadnárodního koncernu Live Nation. Česká pobočka Live Nation, stejně jako pobočky Sony Music Entertainment a Universal Music, má právní formu společnost s ručením omezeným. [19][23][24]
Akciová společnost je nejsložitější formou podnikání. Její základní kapitál je rozdělen mezi akcionáře ve formě akcí, „které odpovídají určité nominální hodnotě.“ (Kubátová, 2008; 23) Hlavním důvodem malé obliby právní formy akciové společnosti je zejména její kapitálová náročnost, neboť pro potřeby založení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií je nutný vklad základního kapitálu v minimální výši 2 miliony Kč, a také náročnost jejího založení i následného provozu. Další nevýhodou je také vyšší daňové zatížení, kdy zisk akciové společnosti je zdaněn daní z příjmu právnických osob ve výši 19%, poté rozdělen ve formě dividend jednotlivým akcionářům a následně zdaněn daní z kapitálových příjmů ve výši 15%. [45][46][59] 3.1.8 Podnik jednotlivce Podnik jednotlivce je charakteristický tím, že je vlastněn pouze jednou osobou. Nejčastější formou podniku jednotlivce je živnost, ale například umělci, doktoři či právníci podnikají na základě speciálních oprávnění. Je-li podnik jednotlivce tvořen pouze jednou osobou, je tato osoba tzv. osobou samostatně výdělečně činnou (dále OSVČ). [46] 21
Živnosti se dělí podle náročnosti jejich získání na ohlašovací, k jejichž vzniku stačí pouze ohlášení na živnostenském úřadu, a koncesované, pro jejichž provozování je nutné zažádat o udělení koncese. Živnosti ohlašovací se podle nároků na dosaženou kvalifikaci dále dělí na živnosti řemeslné (odborná způsobilost), vázané (odborná způsobilost upravená zvláštními předpisy) a volné (bez nutnosti prokazovat odbornou způsobilost). Zařazení provozované činnosti do výše uvedených kategorií je možné zjistit v přílohách živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., kde je uveden výčet konkrétních předmětů činností. Předměty činnosti, které jsou vhodné pro provozování hudební agentury5, spadají do kategorie živností volných (příloha číslo 4), žadatel tedy nemusí dokazovat svoji odbornou způsobilost a k vydání živnostenskému oprávnění musí splnit pouze zákonné podmínky: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. [54][59] K ohlášení živnosti jsou nutné následující údaje: • jméno a příjmení, • státní občanství, bydliště, • rodné číslo, • údaj, zda soud neuložil zákaz činnosti nebo zda v posledních třech letech nebylo zrušeno živnostenské oprávnění, • předmět podnikání, • identifikační číslo, bylo-li přiděleno, • místo podnikání, • údaj, zda budou zaměstnáni zaměstnanci, •
datum zahájení provozování. [54]
Správní poplatek za ohlášení živnosti činí 1000 Kč a 500 Kč při ohlášení další živnosti (dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích). „Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do 5
15. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů 73. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí 80. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené
22
živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis“ (Suchánek, Špaček, 2010; 44) [55][59] Fyzické osoby se, na rozdíl od právnických, nemusí registrovat do obchodního rejstříku. Zápis do rejstříku je pro ně dobrovolný, ale vzhledem ke skutečnosti, že zápis je zpoplatněn částkou 5000 Kč a následně klade vyšší účetní požadavky na zapsaného, není tato možnost příliš využívána. Povinně se musí fyzické osoby do obchodního rejstříku zapsat, pokud výše jejích výnosů nebo příjmů dosáhla za dvě po sobě jdoucí účetní období částku 120 mil. Kč. [54][55][56] Hlavními výhodami živnostenského podnikání jsou minimální administrativní náročnost na založení a žádné požadavky na základní kapitál. Další výhodou je také jediné zdanění a to daní z příjmu fyzických osob ve výši 15%. Nízké nároky jsou také kladeny na účetnictví, živnostník je povinen vést pouze daňovou evidenci, jen v případě, kdy se živnostník stává účetní jednotkou dle §1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je povinen vést podvojné účetnictví. Tímto případem je fyzická osoba- živnostník, který je zapsán v obchodním rejstříku, nebo pokud jeho obrat přesáhl za kalendářní rok částku 25 milionů korun. Podniky jednotlivce také nemají tzv. zveřejňovací povinnost, nemusí tedy veřejně zpřístupnit své zprávy o výsledcích podnikání a další finanční ukazatele, pokud nejsou zapsány v obchodním rejstříku. „Jedinou povinností je archivace účetních dokladů po dobu 3 let.“ (Kubátová, 2008; 21) [45][57] Výrazným negativem podniku jednotlivce je skutečnost, že živnostník ručí za své závazky neomezeně celým svým majetkem. Živnostníci se také „velmi často potýkají s problémem získání kapitálu (cizích zdrojů). Banky jsou velmi opatrné při poskytování úvěru jednotlivcům. Vzhledem k vysoké rizikovosti úvěru, jsou i podmínky, za kterých bude banka úvěr ochotna přidělit, přísné a lze očekávat i vyšší úrokovou míru, než tomu bude u méně rizikových forem podnikání.“ (Kubátová, 2008; 20) [45][54] Podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná je v České republice nejčastějším type právní formy podnikání. V roce 2012 takto podnikalo 1 903 871, z toho 201 872 osob v Jihomoravském kraji. [60]
23
3.1.9 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) může být založena 1 až 50 fyzickými či právnickými osobami. Proces založení s. r. o. patří ve srovnání se založením osobních společností k administrativně i finančně náročnějším. Výše správních poplatků se může lišit mezi jednotlivými typy úřadů (např. cena výpisu z katastru nemovitostí u notáře, na CZECHPOINTu nebo na katastru nemovitostí). Postup lze popsat v deseti krocích. [58] 1. Přípravné práce před založením Před samotným založením s. r. o. je nutné vytvořit harmonogram, podle kterého se bude postupovat, neboť jednotlivé úřady mají zákonné lhůty, ve kterých námi požadované kroky provádějí. V případě, že základní kapitál společnosti bude tvořen i nepeněžitými vklady, je dle § 59 obchodního zákoníku nutné nechat tyto vklady ocenit nezávislým znalcem, kterého za tímto účele jmenuje soud. [56][58] 2. Založení Zakladatelem s. r. o. může být kterákoliv fyzická nebo právnická osoba. Momentem založení společnosti je svolání valné hromady, tedy všech společníků, a podpis společenské (v případě více zakladatelů) nebo zakladatelské smlouvy (v případě jednoho zakladatele). Oba typy smluv musí mít formu notářského zápisu. V případě využití služeb notáře se poplatek za sepsání společenské smlouvy a ověření podpisů pohybuje okolo 5 000 Kč. Společenská smlouva musí obsahovat minimálně náležitosti stanovené obchodním zákoníkem: • název a sídlo, • určení společníků, • předmět podnikání, • výše základního kapitálu, • výše vkladu každého společníka, • jména a bydliště prvních jednatelů společnosti, • totéž u členů dozorčí rady, je-li zřízena, 24
• určení správce vkladu. Dále se doporučuje upravit převod obchodního podílu, případně jeho přechod dědictvím, jeho zastavení či rozdělení, hospodaření společnosti (podíl společníků na zisku a ztrátě, tvorba rezervního fondu), bližší popis orgánů společnosti a jejich pravomocí, podmínky zvýšení/snížení základního kapitálu či zrušení a likvidaci společnosti. [56][58][59] 3. Ohlášení živnosti Aby mohla být společnost založena za účelem podnikání, je nutné nejdříve získat podnikatelské oprávnění, tedy živnost. Postup a podmínky získání živnosti jsou uvedeny výše. 4. Splnění vkladové povinnosti Před zápisem do obchodního rejstříku je nutné vložit vklady společníků na nově zřízený účet v bance speciálně pro zakládanou společnost. Do zápisu společnosti není možné s těmito prostředky nakládat, banka je odblokuje až po zápisu do obchodního rejstříku. Základní kapitál není nutné ponechat na účtu, ale je možné jej použít v běžném provozu společnosti. [45][59] Podle stávajícího obchodního zákoníku musí základní kapitál s. r. o. činit alespoň 200 000 Kč, přičemž minimální vklad jednoho společníka musí být alespoň 20 000 Kč a celková částka musí být dělitelná na celé tisíce. Horní mez pro výši základního kapitálu není stanovena. [56] Před zápisem společnosti nemusí být splaceny vklady v plné výši. Z každého peněžitého vkladu musí být splaceno minimálně 30%. Celková výše splacených vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Celková hodnota vkladů musí být splacena do pěti let od vzniku společnosti. Po splacení vkladů společníků je nutné vystavit potvrzení od správce vkladu (určeného společenskou smlouvou) a od příslušné banky. [56] 5. Vyhotovení návrhu na zápis do obchodního rejstříku a kompletace příloh
25
Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé. Dále musí být doloženy: • společenská smlouva, • živnostenské listy, • nájemní smlouva nebo jiný doklad (výpis z katastru nemovitostí, souhlas vlastníka) o vztahu společnosti k místu sídla, • výpisy z trestního rejstříku jednatelů, • doklad o tom, že jednatelé nemají daňové nedoplatky, • doklady o splacení vkladů. Vydání potvrzení od příslušných úřadů je zpoplatněno, například výpis z rejstříku trestů stojí 50 Kč a výpis ze živnostenského rejstříku 20 Kč za stránku. [55][56] 6. Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti. Návrh na prvozápis je zpoplatněn částkou 5 000 Kč. [55][58] 7. Rozhodnutí soudu o povolení zápisu do obchodního rejstříku 8. Doručení rozhodnutí Proti rozhodnutí se můžeme v zákonem stanovené lhůtě odvolat, nebo se práva na odvolání vzdát, čímž rozhodnutí nabývá právní moci. [56] 9. Vznik společnosti Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku, který je proveden do pěti pracovních dnů od doručení a nabytí právní moci usnesení. [56] 10. Úkony po vzniku společnosti – daňová registrace, registrace na úřadu práce Po vzniku společnosti je povinností registrace na finančním úřadu a to do 30 dnů od vzniku společnosti. Dále povinnost registrace na správě sociálního zabezpečení a ve zdravotních pojišťovnách, pokud má společnost zaměstnance (vždy do 7 dnů od nástupu do práce či ukončení pracovního poměru). [45][56]
26
Mezi negativa s. r. o. tedy patří náročnější proces založení , než u živnosti, a také dvojí zdanění zisku. Zisk společnosti podléhá dani z příjmu fyzických osob (19%), následně je rozdělen společníkům, kteří z něj odvádí ještě daň z příjmu fyzických osob (15%). S. r. o. coby právnická osoba je taktéž povinna vést podvojné účetnictví a zveřejňovat účetní závěrku. [57][59] Vyšší administrativní a finanční náročnost založení s. r. o. a vyšší míra zdanění zisku je vyvážena jeho hlavním pozitivem - omezeným ručením. Společnost ručí za svoje závazky pouze do výše nesplacených vkladů, soukromý majetek jednotlivých společníků tak v případě finančních problémů společnosti zůstává nedotknutelný. [59]
27
3.2 Srovnání zákonných povinností osob samostatně výdělečně činných a podnikatelů v postavení zaměstnavatele Podnikatelé jsou často postaveni před volbu, zda podnikat sami, jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo zaměstnat další osoby. Při tomto rozhodování je nutné zhodnotit rozsah práce, který je v podniku nutné vykonávat a dále všechny nároky, které jsou na zaměstnavatele kladeny jak zákony, tak společností. 3.2.1 Zákonné povinnosti osob samostatně výdělečně činných Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění jako osoba samostatně výdělečně činná, pokud nezaměstnává další pracovníky, je sama sobě zaměstnavatelem, což přináší značné zjednodušení administrativy v oblasti pracovně právních vztahů a také nižší zákonem stanovené odvody na sociální a zdravotní pojištění. Živnostník je povinen hradit odvody na zdravotní a sociální pojištění (důchodovém pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a samozřejmě daň z příjmu. Zálohy za oba typy pojištění je nutné platit alespoň v minimální výši pravidelně každý měsíc, a to i v případě, kdy se živnostník ocitne ve ztrátě. Na konci roku je poté buď vrácen přeplatek či požadován doplatek. U zdravotního pojištění je v současnosti zákonem stanovená sazba 13,5 % z vyměřovacího základu. Sazba sociálního pojištění je 29,2% z vyměřovacího základu, v případě, že má živnostník důchodové spoření, je zvýhodněn nižší sazbou ve výši 26,2 % z vyměřovacího základu. Z většiny částky vybrané na sociální pojištění je hrazeno důchodové zabezpečení, menší část je odváděna na státní politiku zaměstnanosti. Výše částky placené na sociální pojištění se tak následně promítá do výše pobíraného důchodu. [61][62][65]
Platba nemocenského pojištění, je na rozdíl od povinné platby nemocenského pojištění u zaměstnanců, pro živnostníky dobrovolná. Z této částky je, jak již název napovídá, hrazena nemocenská, ale také peněžitá pomoc v mateřství - tzv. mateřská. Sazba je stanovena na 2,3% a platby se provádí přímo měsíčně, bez nutnosti placení záloh. [61][62][65]
28
Jistou nevýhodou živnostenského podnikání je neexistence dovolené, ve smyslu zaměstnaneckém, kdy má zaměstnanec po dobu dovolené nárok na vyplácení náhrady mzdy. Pokud se živnostník rozhodne pro dovolenou, musí se tento čas obejít bez příjmu, který by vydělal, pokud by pracoval. [61][62][65] 3.2.2 Pracovněprávní vztahy Pracovněprávní vztahy, které vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, upravuje Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce. Pro potřeby zákona je práce vykonávána zaměstnancem označována za práci závislou, tedy práci vykonávanou „ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.” (§2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce) Dále je závislá práce charakterizována tím, že ji pracovník vykonává za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v průběhu stanovené pracovní doby na pracovišti poskytnutém zaměstnavatelem. Zákoník práce se opírá o 5 základních zásad, které „deklarují požadovaný přístup v organizaci práce zaměstnance, ve vytváření žádoucích pracovních podmínek a v problematice ochrany zaměstnance při práci.” (Neščáková, 2012; 20) Těmito zásadami jsou podle §1a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce: „a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.“ Tyto zásady zahrnují jak ochranu zaměstnance, tak ochranu zájmů zaměstnavatele. Větší důraz je však kladen na ochranu zájmů zaměstnance, neboť ten je považován ve vztahu k zaměstnavateli v nerovném postavení, protože je na něm závislý coby na zdroji příjmů. [60][66] 3.2.2.1 Účastníci pracovněprávních vztahů Zaměstnavatel Zaměstnavatelem, tedy poskytovatelem práce, se může podle zákona stát fyzická osoba (tedy i osoba samostatně výdělečně činná) nebo právnická osoba. 29
Fyzickým
osobám
sice
vzniká
způsobilost
„mít
práva
a
povinnosti
v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel” (§8a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce) momentem narozením, ovšem „způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku.“ (tamtéž)6 Zaměstnanec Zaměstnancem se podle zákoníku práce může stát pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 15 let, čímž zákoník prakticky zakazuje dětskou práci. Zákoník dále ošetřuje nezbytnost absolvování povinné školní docházky, a proto neumožňuje uzavřít pracovněprávní vztah s osobou, která dosud povinnou školní docházku nedokončila, byť již dosáhla požadovaného věku 15 let. Zaměstnání osoby, která dosud nedosáhla zákonem stanoveného věku 15 let nebo nedokončila povinnou školní docházku je možné pouze v případě zaměstnání v umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní oblasti, a to za podmínek stanovených zákonem. [60] 3.2.2.2 Typy pracovněprávních vztahů „Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.” (§3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce)
Pracovní poměr Pracovní poměr vzniká na základě uzavření pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zákoník práce coby povinný obsah pracovní smlouvy stanovuje uvedení druhu vykonávané práce, místo, kde bude práce vykonávána, a den nástupu do práce. Pracovní smlouva může být uzavřena pouze písemně a zaměstnavatel i zaměstnanec musí obdržet jedno její vyhotovení. Na základě sjednané doby platnosti pracovní smlouvy rozlišujeme pracovní poměr na 6
Pro osvětlení rozdílu v pojmech být způsobilí mít práva a povinnosti a způsobilost k tomu nabývat práv a brát na sebe povinnosti uvádí Neščáková následující příklad: „Pokud je dvouleté batole jediným dědicem 100% vlastnického podílu společnosti s ručením omezeným, která má zaměstnance, pak se po příslušném dědickém řízení stává zaměstnavatele, byť je teprve dvouleté. Avšak do dovršení 18 let věku musí za něj práva a povinnosti zaměstnavatele vykonávat zákonný zástupce nebo jiná zplnomocněná osoba.“ (Neščáková, 2012; 25)
30
dobu neurčitou, kdy „není dopředu znám termín ukončení platnosti smluvního vztahu,” (Neščáková, 2012; 38) a pracovní poměr na dobu určitou, kdy je doba pracovního poměru výslovně uvedena v pracovní smlouvě. Za pracovní poměr na dobu neurčitou je považován takový pracovní poměr, pro který nebyla ve smlouvě výslovně stanovena doba jeho trvání. Pracovní poměr na dobu neurčitou je možné ukončit pouze vzájemnou dohodou stran, výpovědí jedné ze stran a okamžitým zrušením pracovního poměru jedné ze stran (konkrétní podmínky, za kterých je možné ukončit pracovní poměr, jsou uvedeny v §48 - §73a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce) nebo zrušením ve zkušební době.7 [60][66] Pracovní poměr je možné uzavřít i na dobu určitou, což je možné učinit vymezením doby trvání pracovního poměru v uzavírané pracovní smlouvě. Možnost opakovaného uzavírání pracovního poměru na dobu určitou je však zákonem omezena tak, aby ji zaměstnavatelé nemohli dlouhodobě používat namísto smlouvy na dobu neurčitou. Pro zaměstnavatele je tento typ smlouvy výhodnější zvláště v případech, kdy se rozsah práce v průběhu roku mění (např. u sezónních prací) a může tak zaměstnávat pracovníky pouze v době, kdy je naplno využije. Pracovní poměr na dobu určitou může být mezi stejnými smluvními stranami uzavřen maximálně na dobu 3 let a opakován může být nanejvýš dvakrát. „Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení.”(odst. 2 §39 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce) Poté, co uplynou 3 roky od předchozího sjednaného smluvního vztahu na dobu určitou, mohou stejné smluvní strany opět uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou. [60][66] Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou vhodné pro upravení vztahu zaměstnavatele se zaměstnancem v případech, kdy se jedná o provedení práce malého rozsahu, často jednorázového charakteru.
7
Zkušební doba může být sjednána dle odstavce 1 §36 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, a to na dobu 3 měsíců od počátku pracovního poměru, případně na dobu 6 měsíců v případě zaměstnanců na vedoucích pozicích. Výhodou zkušební doby je možnost okamžitého zrušení pracovního poměru jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance, bez nutnosti udání důvodu. Zkušební doba tak nabízí smluvním stranám čas, během kterého mohou zjistit, zda jim uzavřený smluvní vztah vyhovuje.
31
Na dohody konané mimo pracovní poměr se vztahují stejná ujednání zákoníku práce jako na práci vykonávanou v pracovním poměru. Oblasti úpravy, které se na dohody konané mimo pracovní poměr nevztahují, jsou uvedeny v odstavci 2 §77 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce: „převedení na jinou práci a přeložení, dočasné přidělení, odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, překážky v práci na straně zaměstnance, dovolenou, skončení pracovního poměru, odměňování (dále jen „odměna z dohody“), s výjimkou minimální mzdy, a cestovní náhrady.“ [60] Dohoda o provedení práce V případě dohody o provedení práce je zákoníkem práce stanoven maximální rozsah práce na 300 hodin v jednom kalendářním roce. Tento roční limit je stanoven dohromady pro všechny dohody o provedení práce uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, to znamená, že není možné uzavřít více dohod o provedení práce s jednou osobou a tím navýšit rozsah práce. Ze zákona musí být v dohodě o provedení práce výslovně uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá. [60][65] Dohoda o pracovní činnosti Rozsah práce sjednaný na základě dohody o pracovní činnosti, je omezen do výše poloviny týdenní pracovní doby, tedy na maximálně 20 hodin týdně. Tento limit se však počítá v průměru za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena. V praxi může zaměstnanec pracovat jeden týden více než 20 hodin a druhý týden méně, ovšem tak, aby v průměru nepracoval více než 20 hodin týdně. Tento typ dohody je často využíván v případech, kdy „k rozsahu práce postačí poloviční pracovní úvazek a zároveň kdy zaměstnanec netrvá na vzniku nároku na dovolenou.“ (Neščáková, 2012; 70) V samotné dohodě o pracovní činnosti „musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá“ (odst. 4 §76 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce) [60][65] 3.2.2.3 Odvodové povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance Zaměstnanec i zaměstnavatel jsou povinni platit zdravotní, nemocenské a sociální pojištění. Zaměstnavatel je navíc povinen platit pojištění odpovědnosti 32
zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Konkrétní sazby výše pojistného a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele jsou uvedeny ve vyhlášce č. 125/ 1993 Sb. Činnost hudební agentury spadá do kategorie Ostatní podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), kde je výše pojištění stanovena na 5,6‰ z vyměřovacího základu. [63][69] Výše odvodů na zdravotní pojištění je stanovena na 4,5% u zaměstnance a 9%
u
zaměstnavatele,
výše
odvodů
na
sociální
pojištění
(důchodové
pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) je 6,5% pro zaměstnance a 22,7% pro zaměstnavatele. Nemocenské pojištění platí pouze zaměstnavatel a to ve výši 1,2%.
Celkem zaměstnanec odvede státu 11% z vyměřovacího základu
a zaměstnavatel celých 34% z vyměřovacího základu. [61][62] [70] „Z účetních souvztažností vyplývá skutečnost, že sražené pojistné a zálohy daně nejsou prostředky zaměstnavatele, ale zaměstnanců. Zaměstnavatel má povinnost danou zákonem tyto finanční prostředky za své zaměstnance odvést. Je tedy pouze zprostředkovatelem plateb mezi zaměstnanci a příslušnými institucemi.“ (Lukášová, 2012) Za porušení povinnosti odvádění povinných plateb může být zaměstnavatel potrestán podle odstavce 1 § 241 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku „odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“ Aby však mohly být tyto povinné odvody zaměstnanci sraženy z jeho prostředků, musí mu nejprve zaměstnavatel tyto peněžní prostředky poskytnout. Do výsledku hospodaření zaměstnavatele tak vstupují mzdové náklady ve výši superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy spolu s odvody placenými zaměstnavatelem. [64][71] Česká republika se v současnosti řadí na páté místo (v kategorii nízkých a středních příjmů, sedmé místo v kategorii vysokých příjmů) v celosvětovém srovnání výše odvodů zaměstnavatele na zaměstnance. Toto srovnání provedla organizace UHY Intenational (Mezinárodní sdružení nezávislých účetních a poradců) na základě dat z 25 zemí světa. Předseda UHY International Ladislav Hornan upozorňuje na fakt, že vysoká míra odvodů za zaměstnance, zvláště v zemích potýkajících se s ekonomickou recesí, podkopává snahy o vytvoření nových pracovních míst. Naopak země, kde jsou odvody za zaměstnance nízké (např. Německo, Velká Británie), získávají konkurenční výhodu, neboť umožňují 33
vyšší flexibilitu trhu pracovních příležitostí a podporují vznik nových pracovních míst, což může být v současnosti zásadním faktorem pro zlepšení ekonomické situace dané země. [68] Vysoká míra zpoplatnění zaměstnávání zaměstnanců ze strany státu je také důvodem,
proč
je
v České
republice
v současnosti
často
diskutovaný
tzv. švarcsystém, který je od roku 2012 výslovně zakázán. Krátce lze švarcsystém definovat
jako
„výkon
závislé
práce
mimo
pracovněprávní
vztah.“
(www.podnikatel.cz, 2007 – 2013) Na začátku devadesátých let jej „vynalezl“ podnikatel Švarc, který s úmyslem ušetřit na odvodech za zdravotní a sociální pojištění, rozvázal se zaměstnanci pracovní poměr, aby je následně najal jako živnostníky. Ministerstvo práce a sociálních věcí na začátku roku 2012 vyhlásilo boj proti švarcsystému, což například ekonom Kovanda v rozhovoru pro server měšec.cz označil za hodně nešťastné: „zahájení tažení proti švarcsystému zrovna v době, kdy jsme měli být rádi za každý náznak podnikatelské aktivity, bylo opravdu hodně nešťastné.“ (Lazarevič, 2013) Přísnější postihování však neznamená, že by švarcsystém v praxi přestal existovat, pouze nutí zaměstnavatele a živnostníky být vynalézavější v obcházení zákona. [72][73] Odvodové povinnosti v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr V případě vykonávání práce na základě dohody o provedení práce nemusí zaměstnavatel ani zaměstnanec platit zdravotní, sociální a nemocenské pojištění, pokud výdělek zaměstnance na základě této dohody nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně. Naopak při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti je limit měsíčního výdělku, od kterého vzniká zaměstnavateli a zaměstnanci povinnost platit zdravotní, sociální a nemocenské pojištění stanovena ve výši 2 500 Kč a více měsíčně. [61][62][65] 3.2.2.4 Povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci Zákoník práce neupravuje pouze vymezení samotného pracovního poměru, jeho vzniku, ukončení a nastavení dalších skutečností jakými je odměňování, pracovní doba apod., ale stanovuje zaměstnavateli také povinnosti v oblasti péče o zaměstnance během trvání pracovního poměru. Jedná se o oblast bezpečnosti práce, péče o zaměstnance (osobní rozvoj, stravování) a ochranu osobních práv zaměstnance. 34
Povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci v oblasti bezpečnosti práce jsou uvedeny v § 101 – § 108 zákoníku práce. Jedná se zvláště o povinnosti informovat pracovníka o typu a náročnosti práce a kontrolovat, aby nevykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Dále musí zaměstnanci poskytnout informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v tomto směru zajistit zaměstnancům školení. V neposlední řadě musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odpovídající ochranné prostředky a je rovněž jeho povinností tyto prostředky udržovat v dobrém stavu. Další pokyny k zabezpečení ochrany zdraví při práci jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se změnami v nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a č.93/2012 Sb. [60][66][67] Další
oblastí
povinností
zaměstnavatel
vůči
zaměstnanci
je
péče
o zaměstnance, která je blíže specifikována v §224 - § 247 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce. Jedná se zejména o zabezpečení osobního rozvoje (zvláště zvyšování a prohlubování kvalifikace), vyhovujících pracovních podmínek a stravování. Poslední oblastí je ochranu osobních práv zaměstnance, do které spadá narušování soukromí zaměstnance či diskriminační chování, ke kterému se váže zákaz vyžadování informací od zaměstnance, které „bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem... Nesmí vyžadovat informace zejména o a) těhotenství, b) rodinných a majetkových poměrech, c) sexuální orientaci, d) původu, e) členství v odborové organizaci, f) členství v politických stranách nebo hnutích, g) příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti, h) trestněprávní bezúhonnosti;“ (odst. 4 § 316 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce)
35
Kromě zákonem daných povinností, vyplývají z titulu zaměstnavatele také požadavky na řízení lidských zdrojů, tedy péče o osobnostní rozvoj zaměstnanců, jejich motivaci, nábor nových zaměstnanců, rozvoj talentů či naopak propouštění. Tyto činnosti sice do jisté míry zákoník po zaměstnavateli vyžaduje, jejich vymáhání však není příliš časté. Zaměstnavatel by se této oblasti měl ve vlastním zájmu věnovat a to zvláště v případech, kdy poskytuje služby a úspěch jeho podnikání závisí právě na schopnostech a nasazení zaměstnanců. Do této kategorie samozřejmě spadají i hudební agentury.
36
3.3 Outsourcing Pojem outsourcing označuje situaci, kdy firma vyčlení ze svých aktivit ty činnosti, které netvoří jádro jejího podnikání (tzv. podpůrné činnosti) a „ty poté nakupuju od externího dodavatele jako jednotlivé služby nebo výstupy. …Tento termín vznikl propojením anglického výrazu outside resourcing. Význam tohoto slovního spojení lze volně přeložit jako "získávání zdrojů zvnějšku".“ (Kislingerová, 2010; 26) Hlavním přínosem outsourcingu je, že umožňuje firmám zaměřit se výhradně na ty aktivity, které vytváří jejich konkurenční výhodu a díky nimž mají svůj podíl na trhu. Právě těmito aktivitami je totiž vytvářen zisk firmy. „Ostatní podpůrné činnosti podnik nakoupí a nemusí se jimi de facto zabývat, o vše se postará dodavatel.“ (Kislingerová, 2010; 26) Čeští i zahraniční autoři se shodují na tom, že outsourcing je v současnosti celosvětovým fenoménem, jehož rozšíření je podpořeno zejména globalizací a rozvojem nových komunikačních technologií. [74][77] Společnost PriceWaterhousCoopers v roce 2005 provedla celosvětový výzkum týkající se využívání outsourcingu. V Evropě byl nejvíce využíván k řešení daňových záležitostí (59%), dále pro potřeby účetnictví, konkrétně v oblasti vedení mzdového účetnictví (48% dotázaných) a v oblasti fakturace a zpracování závazků (48%), také byly touto formou odebírány právní služby (42%). [78] 3.3.1 Pozitiva a negativa aplikování outsourcingu Kromě již výše zmíněné možnosti zaměření se na klíčovou činnost, přináší outsourcing výhody i v dalších oblastech. Dvořáček rozděluje důvody, proč aplikovat outsourcing do šesti oblastí: • „organizační – zaměření organizace na hlavní činnost, zvýšení pružnosti, podpora změn,… zvýšení hodnoty výrobků a služeb… • procesní - … získání znalostí, dovedností a technologií, které by jinak organizace neměla k dispozici, zlepšení managementu a řízení … • finanční - snížení investic do stálých aktiv, technologií a uvolnění těchto prostředků pro jiné účely, pozitivní vliv na finanční situaci – placení
37
outsourcingu probíhá častěji v menších částkách namísto jednorázové investice … • výnosové - … zrychlení expanze využitím kapacity, procesů a systémů vyvinutých dodavatelem … • nákladové - lepší kontrola nad náklady, snížení nákladů v důsledku lepšího výkonu… • zaměstnanecké -…snížení počtu zaměstnanců, dodavatel garantuje personální kontinuitu (výměnu zaměstnanců v případě odchodu, nemoci atd.).“ (Dvořáček, 2010; 29) Tento výčet je možné doplnit o sdílení rizik a snížení potřeby kontroly, neboť za kvalitu poskytované služby odpovídá dodavatel. [77] Vedle přínosů outsourcingu je však také nutné neopomenout rizika, která s sebou může jeho využívání přinášet. Jedná se zvláště o ztrátu kontroly nad vykonávanou činností, související s nízkou kvalitou služby či nedodržení termínů. Tato rizika však lze eliminovat vhodným nastavením smluvních vztahů. Problematičtější je hrozba úniku citlivých vnitropodnikových informací, ale i tuto oblast je možno právně ošetřit. Velkou nevýhodou outsourcingu je často obtížné, zdlouhavé a obvykle nákladné provádění změn, neboť je v takovém případě nutná součinnost
obou
subjektů,
což
klade
vyšší
nároky
na
organizaci,
než
u vnitropodnikových činností. Nevýhodu spatřuje Dvořáček také ve vyhodnocení nákladů outsourcingu, zvláště ve „skrytých nákladech spojených s outsourcingem, jakými jsou např. kontrola kvality, transakční náklady apod.“ (Dvořáček, 2010; 21), které jsou obtížně předvídatelné a ve výsledku mohou minimalizovat pozitivní dopady outsourcingu na podnikové finance. [75][76] 3.3.2 Zásady a doporučení pro využívání outsourcingu Pro maximalizaci výhod z outsourcingu je prvořadé na základě strategických cílů firmy rozlišit klíčové a podpůrné činnosti. Dále je vhodné provést studii proveditelnosti, která odhalí, zda je vůbec možné dané činnosti zajišťovat externě a zda jsou na trhu firmy, které jsou schopné zajišťovat je v požadované kvalitě a rozsahu. Následně je nutné zpracovat analýzu nákladů a přínosu, která srovná náklady a přínosy v situaci, kdy činnost vykonává firma sama a v případě 38
outsourcingu. Je zřejmé, že pokud jsou náklady outsourcingu vyšší a přínosy nižší, než pokud firma činnost vykonává sama, je využití outsourcingu naprosto zbytečné. [74] [76]
Aby mohly být činnosti vykonávány externím subjektem, je nezbytné „jejich správné vymezení, stanovení požadavků na jejich kvalitu, cenu, náklady, výkonnost, posouzení toho, jak outsourcované činnosti
ovlivní finanční hospodaření
organizace,“ (Dvořáček, 2010; 30) a z tohoto důvodu jej doporučuje zejména pro „opakované, rutinní činnosti, u kterých je možné používat jasné a měřitelné klíčové parametry.“ (tamtéž) Brown doporučuje před přistoupením k outsourcingu zhodnotit následující čtyři oblasti: vyčleňovat činnosti tak, aby to podpořilo rozvoj hlavní činnosti v souladu se strategickými cíly firmy, nahlížet na možnosti outsourcingu z pohledu zaměstnanců, nalézt nejlevnější řešení nebo řešení přinášející nejvyšší hodnotu, rozpoznat, jak toto řešení ovlivní procesy v podniku. [74] Zásadním požadavkem pro dosažení výhod z využívání outsourcingu je perfektní smluvní vymezení vztahů zadavatele a dodavatele. V praxi se však vždy objeví situace, kterou smlouva nepředvídala, a proto je nutné nepodcenit výběr dodavatele. Pokud firma s outsourcingem začíná, je vhodné jej nejdříve uplatňovat na méně zásadních činnostech (např. úklid), u kterých nebudou mít případné problémy s dodavatelem zásadní vliv na chod firmy. K pozitivnímu výsledku také dopomáhá nastavení kontraktu tak, aby byl oboustranně výhodný a motivoval tak obě strany k dodržení smlouvy. Zvláště v případě kreativních činností (např. grafický design) je vhodné dávat dodavateli jasné a obecné požadavky a samotný způsob provedení nechat na něm. [74][75][76]
39
3.4 Zdroje financování podnikání „Veškerá činnost podniku má dvě stránky – věcnou (hmotnou, majetkovou), a peněžní (finanční).“ (Synek a kol., 2007; 320) V praxi to znamená, že všechny činnosti vykonávané podnikem „musí být zabezpečeny finančními zdroji (penězi).“ (tamtéž) [84] Zdrojů financování existuje celá řada. Pro lepší orientaci v této nabídce se tedy rozdělují, nejčastěji podle vlastnictví zdrojů nebo podle místa, odkud jsou získávány. 3.4.1 Rozdělení zdrojů financování podle vlastnictví Synek rozlišuje na základě hlediska vlastnictví zdrojů tři kategorie zdrojů financování: vlastní, cizí a samofinancování. [84] Za vlastní finanční zdroje jsou označovány peněžní prostředky, které jsou ve vlastnictví podniku. Řadíme mezi ně zejména vklady majitelů podniku, dále „dary a dotace (za předpokladu splnění podmínky poskytovatele dotace), vklad profesionálních investorů,“ (Režňáková, 2012; 24) a v případě akciových společností emise akcií. Pozitivem vlastních finančních zdrojů je skutečnost, že je „není třeba splácet a představují bezpečný zdroj financování investičních projektů.“ (Souček, 2005; 94) [79][82][83] Cizí finanční zdroje jsou prostředky, které jsou ve vlastnictví jiného subjektu a podniku jsou za předem daných podmínek pouze zapůjčeny. Konkrétně se jedná o prostředky poskytnuté bankovními úvěry, dluhopisy nebo zálohami odběratelů. „Pro používání cizího kapitálu hovoří celá řada důvodů. Mezi ty nejdůležitější patří: podnik nemá k dispozici vlastní zdroje kapitálu v potřebném objemu např. při založení nebo rozšiřování podniku..., podnik nechce omezovat své řídící pravomoci (dodavatelům cizího kapitálu nevzniká řídící pravomoc), je nutné překlenout časový rozdíl mezi příjmy a výdaji, cizí kapitál většinou zvyšuje rentabilitu podnikání (pokud vydělá víc, než je jeho cena).“ (Veber, Srpová a kol., 2008; 106) Kromě výše uvedených výhod má financování podnikání cizími zdroji také svá negativa. Mezi ně se řadí povinnost platit za jejich poskytnutí; kromě samotných splátek je tedy nutné počítat i s úroky a dalšími poplatky. Další nevýhodou je fakt, že cizí kapitál zvyšuje 40
zadluženost podniku, „což je zvláště nebezpečné v období recese: fixní platby podniku se musí provádět bez ohledu na to, jak se daří v odbytu, jaké jsou příjmy z prodejů,“ (Veber, Srpová a kol., 2008; 107) podnik se tak může dostat do situace, kdy není schopen splácet své závazky. [83][83] [6] Do poslední kategorie samofinancování spadají finanční prostředky, které podnik vytvoří vlastní činností, tedy zisk, odpisy, rezervy a případné tržby z odprodeje dlouhodobého majetku nebo zásob. „Pro podnik je to hlavní způsob rozmnožování majetku…, snižuje závislost na věřitelích (bankách) a zpevňuje finanční situaci podniku.“ (Synek a kol., 2007; 323) [84] 3.4.2 Rozdělení zdrojů financování podle místa čerpání Podle místa, odkud jsou čerpány, se finanční zdroje podnikání dělí na interní a externí. Interní vznikají vlastní činností podniku, jedná se tedy o všechny zdroje výše uvedené v kategorii samofinancování. Zdroje z předcházejících kategorií vlastní a cizí finanční zdroje spadají do kategorie externích zdrojů, neboť do podniku byly dodány a ne v něm vytvořeny. [82][84] 3.4.3 Zdroje financování a životní cyklus podniku Každý podnikatelský projekt potřebuje ke své úspěšné existenci odpovídající zdroje financování, a to jak v případě samotného založení podniku, tak i v dalších fázích jeho životního cyklu. Synek na základě modelu Millera a Friesena8 rozlišuje 5 fází životního cyklu podniku: vznik, růst, stabilizace, krize, zánik. „Většina podniků však všemi vývojovými fázemi nikdy neprojede, neboť je cílem manažerů, aby při řízení podniku dosáhly stavu, kdy podnik na trhu dlouhodobě funguje.“ (Synek, Kislingerová, 2010; 95) Jednotlivé fáze je možné rozlišit podle nutnosti potřeby finančních zdrojů. [80] Ve fázi vzniku se podnik zpravidla potýká se ztrátou, která je způsobena tím, že „dosahované tržby nepostačují k pokrytí nákladů.“ (Režňáková, 2012; 27) Náklady v počátcích podnikání jsou často vysoké, neboť vyžadují jednorázové investice do vybavení podniku a propagace nabízených služeb a produktů. 8
„Tento model… byl vypracován na základě empirických studií v USA, sledujících křivku životního cyklu reprezentativního vzorku podniků.“ (Synek, Kislingerová, 2010; 95)
41
V počátcích podnikání je tak nutné vložit do firmy zpravidla vlastní prostředky (typicky úspory a půjčky od rodinných příslušníků nebo přátel), neboť banky i investoři přistupují k financování začátku podnikání obezřetně „a tak mnohem raději půjčují etablovaným, byť i malým firmám, než by šli do rizikového financování začátku podnikání.“ (Staňková, 2007; 28) Vložením vlastního kapitálu do podnikání také podnikatel „dává najevo své přesvědčení o životaschopnosti svého nápadu, jako i o schopnosti najít způsoby jeho uskutečnění.“ (Režňáková, 2012; 25) [79][80][81]
Fáze růstu je naproti tomu charakteristická stoupající poptávkou po produktu či službě a tím i rostoucí tržby, které by však v zájmu udržení růstového trendu měly být dále investovány do rozvoje podnikání. Pokud by firma potřebovala další rozvoj financovat externími zdroji, je již v lepším postavení, než na začátku podnikání, neboť „podnik již může argumentovat svou podnikatelskou historií…a je vhodným subjektem pro financování bankovním úvěrem.“ (Režňáková, 2012; 27) [79][80] Fáze stabilizace nastupuje pokud „podnik zvládne bez zvláštních těžkostí růst.“ (Synek, Kislingerová, 2010; 107) V této fázi by měl podnik dosahovat výrazného zisku, tedy kladného výsledku hospodaření, a to i s přihlédnutím ke všem investicím realizovaným za účelem udržení tržního podílu. [79][80] Naopak fáze krize se projevuje poklesem příjmů, následná snaha o dorovnání příjmů vyvolá „nahrazování příjmu odprodejem vlastního majetku a omezováním investic.“ (Režňáková, 2012; 28) Propad příjmů také vyvolává rostoucí zadlužení podniku, případně omezení činnosti. V případě, kdy se ocitne podnik v krizi, je nutné provést „důslednou analýzu jeho činnosti jako i odvětví, ve kterém působí. Pokud je pokles způsoben všeobecným poklesem v odvětví, mělo by se vedení podniku snažit o upevnění pozice na trhu… Pokud se pokles týká jen daného podniku, vedení podniku by se mělo pokusit o restrukturalizaci a inovaci…“ (Režňáková, 2012; 29) Zvláště v případě drobných a malých podniků je nutné, aby byl podnik schopen opatření na překonání krize financovat z vlastních zdrojů, neboť míra finanční zainteresovanosti bank nebo investorů na jejich podnikatelském projektu je většinou velmi malá a tak nemají zájem poskytnout subjektu tzv. záchranné financovaní a je pro ně jednodušší vymáhat své pohledávky, až firma zanikne. [79][80] 42
Přestože řada autorů zdůrazňuje nutnost investic pro dlouho udržitelný rozvoj podnikání, v oblasti malých a středních podniků9, mezi které spadá naprostá většina hudebních agentur v České republice, je přístup podnikatelů k investování poněkud opatrný a většina subjektů se je snaží realizovat pouze z vlastních zdrojů. Z průzkumu na téma Potřeby v sektoru SME10 v oblasti bankovních služeb a produktů, který provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků spolu s ČSOB na vzorku 600 českých firem vyplývá, že 61 % dotázaných subjektů plánuje investice do rozvoje podnikání, ale rovných 70 % je bude realizovat z vlastních zdrojů bez využití cizího kapitálu. Celkově v sektoru malých a středních podniků nepatrně převládají subjekty, které nikdy nečerpaly bankovní úvěr. Zajímavým je také zjištění, že firmy, které mají zkušenosti s podnikatelskými úvěry „signifikantně více plánují investovat do rozvoje podnikání, a to do výrobních prostor.“ (17. průzkum AMSP ČR, 2012) Firmy, které dosud úvěry nevyužily, naopak preferují rozvoj lidských zdrojů. Z těchto zjištění můžeme vyvodit, že druhou skupinou firem jsou hlavně subjekty poskytující služby. Do této kategorie spadají také hudební agentury. [85]
9
Mezi malé a střední podniky jsou řazeny podniky podle kritérií Eurostatu, kterými jsou počet pracovníků, roční obrat a roční bilanční suma. [8]
10
SME (Small and Medium Enterprise) - anglická zkratka označující malé a střední podnikaní
43
3.5 Výsledek hospodaření podniku „Výnosy, náklady a především výsledek hospodaření patří k nejdůležitějším charakteristikám hospodaření podniku.“ (Synek a kol., 2007; 72) Výsledek hospodaření podniku ukazuje, zda je podnik schopen svou činností pokrýt na ni vykládané prostředky. V případě, kdy jsou výnosy z činnosti vyšší, než na ni potřebné náklady, dosahuje podnik zisku, v opačném případě je podnik ve ztrátě. Zisk je všeobecně považován za hlavní cíl podnikání, což je patrné i z definice podnikání v obchodním zákoníku, která označuje za podnikání „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.“ (odst. 1 § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) Vochozka a Mulač uvádí, že „zisk se považuje v hospodářských kruzích za základní kritérium úspěšnosti.“ (Vochozka, Mulač a kol., 2012; 22) [84][87] Je však nutné mít na paměti, že „zisk je cílem a podnětem veškerého podnikání, ne však jediným.“ (Synek a kol. 2007; 130) Kromě zajištění finanční stability podniku a zvýšení osobních finančních prostředků podnikatelé sledují také tzv. nefinanční cíle, mezi které řadíme seberealizaci, budování dobrého jména firmy, spokojené zákazníky a zaměstnance apod. Jak uvádí Synek, tyto cíle „u drobného výrobce často převažují nad ziskovým faktorem.“ (tamtéž) V případě posuzování prosperity podniku je tak nutné vzít v úvahu více faktorů, než pouze výsledek hospodaření. [84] Dalším důvodem, proč je nutné brát výsledek hospodaření firem s rezervou, je skutečnost, že na základě výsledku hospodaření je odváděna daň z příjmu a firmy tedy často pomocí daňové optimalizace11 tuto částku snižují. Samotná výše výsledku hospodaření tak vždy nemusí odrážet reálnou situaci firmy. [88]
11
Pelc definuje daňovou optimalizaci jako „cílevědomé a zákonné snižování daňového zatížení.“ (Pelc, 2011; 197)
44
3.6 Dotace Jedním z možných způsobů financování projektů realizovaných hudebními agenturami, či získání finančních prostředků pro podporu jejich činnosti, je čerpání dotací z veřejných zdrojů. Zákon č. 218/2000 Sb. zákon o rozpočtových pravidlech, definuje v § 3 dotace jako „peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.“ Hudební agentury mají možnost žádat jak o dotace v oblasti kultury, tak o dotace v rámci podpory podnikání. V rámci podpory podnikání jsou poskytovány nejen finanční dotace, ale také poradenství a vzdělávací akce. Instituce, u kterých je možné se o podporu ucházet, jsou uvedeny v následující tabulce. [89] Podpora kultury Poskytovatel
Oblast podpory
Městská část/obec
finanční podpora kulturních, sportovních, volnočasových a zájmových aktivit či akcí a sociálních činností
Statutární město Brno
finanční podpora kulturní služby a kulturního vyžití veřejnosti, finanční podpora reprezentace města Brna
Jihomoravský kraj
finanční podpora kulturních akcí a činnosti subjektů v oblasti kultury
Ministerstvo kultury ČR
finanční podpora zahraniční spolupráce umělců a mobility, profesionálního umění, regionální a národnostní kultury, dotační programy z prostředků Státního fondu kultury ČR
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast při Evropské komisi
program Culture 2000 – finanční podpora rozvoje kulturní spolupráce mezi tvůrci, kulturními aktéry a kulturními institucemi v zemích účastnících se programu jednorázové grantové výzvy Podpora podnikání
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
finanční a poradenská podpora konkurenceschopnosti malého a středního podnikání
45
čerpání dotací z Evropských strukturálních fondů rozvoj cestovního ruchu, rozvoj měst a venkovských sídel, evropská územní spolupráce
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Agentura CzechInvest
informační a investic
a
poradenská
podpora
podnikání
Hospodářská komora ČR
podpora rozvoje podnikatelského prostředí v ČR, informační a poradenské služby pro podnikatele
Českomoravská záruční a rozvojová banka
podnikatelům poskytuje zvýhodněné úvěry a záruky za úvěry u jiných bankovních institucí
Tabulka 1: Přehled institucí poskytujících dotace či poradenské služby se zaměřením na JMK (zpracovala autorka práce)
3.6.1 Dotace poskytované v oblasti kultury 3.6.1.1 Městská část/obec Vzhledem k vysokému počtu obcí v Jihomoravském kraji se dále zaměříme konkrétně na příklad městské části Brno-střed. Městská část Brno-střed, obdobně jako ostatní městské části nebo obce, prostřednictvím dotací podporuje „kulturní, sportovní, volnočasové a zájmové aktivity či akce a sociální činnosti, které jsou organizovány zpravidla neziskovým sektorem, a to na území městské části či ve prospěch jejích obyvatel“. (Městská část Brno - střed, 2009) Komerční subjekty však nejsou z možnosti žádat o dotace vyloučeny, musí však vykonávat činnost či předložit projekt, který odpovídá alespoň jedné z následujících charakteristik oblastí. Dotace jsou poskytovány, mimo jiné, na podporu •
„kulturních, školských, mládežnických, sportovních a sociálních akcí a projektů, konaných na území MČ BS;
•
perspektivních kulturních, školských, mládežnických, sportovních a sociálních aktivit
•
činností, které rozvíjejí kulturní úroveň, vzdělání, morálku a estetické cítění občanů, zvláště dětí a mládeže
•
zvláště významných uměleckých a kulturních počinů.“ (tamtéž) [90] 46
Nefinanční formou podpory, kterou městská část poskytuje, je možnost žádosti o udělení záštity starosty nad akcí a bezplatná propagace akce „ve Zpravodaji městské části Brno-střed, prostřednictvím webové prezentace městské části Brnostřed či na akcích pro veřejnost, které pořádá/spolupořádá městská část Brno-střed, příp. její příspěvkové organizace.“(tamtéž) V praxi často dochází ke spolupráci neziskových organizací s komerčními za účelem získání dotací na realizaci společného projektu, neboť na neziskové organizace je obecně v dotačních řízeních pohlíženo příznivěji, což dokazuje výrazně vyšší zastoupení těchto organizací mezi subjekty, jimž byla dotace udělena. V případě dotací udělovaných městskou částí Brno-střed se jedná o občanské sdružení JAZZFETSBRNO, které spolupracuje s agenturou 24-7 promotions na pořádání
prestižního
mezinárodního
jazzového
festivalu
JAZZFESTBRNO.
Obdobně spolupracuje občanské sdružení JAZZ SIDE s agenturou BuJo Art production na festivalu Moravia Music Fest. [90] V roce 2012 byly podpořeny tyto projekty: festival JAZZFESTBRNO 2012 částkou 20 000 Kč – o dotaci žádalo občanské sdružení JAZZFESTBRNO 2012, stejnou částkou byl podpořen Slavnostní koncert k osvobození Brna pořádaný Vladimírem Koudelkou z agentury Sportmedia. Stejní žadatelé byli podpořeni také v roce 2011, JAZZFESTBRNO opět částkou 20 000 Kč, akce Šesté příhraniční slavnosti a Soubor aktivit k 50-tému založení - SYNKOPY 61 pořádané agenturou Sportmedia byly podpořeny částkou 20 000 Kč a 10 000 Kč. V roce 2011 byly také podpořeny projekty pořádané agenturou BuJo Art Production Josefa Buchty, konkrétně festival Čarodějáles částkou 15 000 Kč a festival Moravia music fest, částkou 17 000 Kč, na který však o dotaci žádalo občanské sdružení JAZZ SIDE, které se na organizaci festivalu podílelo. [90] Částky poskytované městskou částí Brno-střed se pohybují v maximální výši dvaceti tisíc, ale jak je vidět z výčtu podpořených projektů, je možné žádat s nejrůznějšími typy projektů a dotace jsou poskytovány opakovaně stejným subjektům.
47
3.6.1.2 Statutární město Brno Z rozpočtu statutárního města Brna jsou na podporu kultury udělovány dotace na projekty a provozní náklady dvojího typu podle účelu dotace. Typ A je určen „k zajištění podpory realizace větších kulturních akcí celoměstského či regionálního významu konaných ve městě Brně, na kulturní reprezentaci města Brna nebo podporu kulturních služeb významně doplňujících a obohacujících kulturní nabídku města Brna, na kterých má město Brno zájem. Jedná se především o akce kontinuálně či periodicky konané.“ (Magistrát města Brna, 2013) Dotace na projekt je poskytována pouze na realizaci konkrétního projektu a z obdržených prostředků je možné hradit pouze náklady neinvestiční povahy. Dotace na provozní náklady je určena pouze pro neziskové organizace. Dotace typu B jsou „určeny k zajištění ostatních kulturních služeb a kulturního vyžití veřejnosti ve městě Brně a k prezentaci kultury města Brna.“ (tamtéž) Dotace na projekt jsou také poskytované pouze na neinvestiční výdaje a to na projekty v následujících oblastech: •
„mimořádné kulturní akce místního i regionálního významu, případně kulturní reprezentace města Brna,
•
rozvoj amatérské a místní kultury, zájmová umělecká činnost,
•
podpora profesionálních kulturních aktivit,
•
podpora uměleckých řemesel a lidových tradic,
•
výstavy a prezentační akce,
•
vydavatelská činnost (s důrazem na brunensie).“(tamtéž)
Dotace typu B na provozní náklady je poskytována organizacím provozujícím kulturní či uměleckou činnost, jejichž cílem však není generovat zisk. Dotace obojího typu „lze použít maximálně do výše 50 % celkových nákladů na projekt či 50 % provozních nákladů.“ (tamtéž) Výslovně zakázáno je využití dotací na hrazení mezd, honorářů a odvodů na zdravotní a sociální pojištění, na pohoštění a dary a na stravné a cestovní náhrady nad rámec vymezený zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). [91]
Dotaci typu A pro rok 2013 obdrželo ve výši 250 000 Kč občanské sdružení JAZZFESTBRNO o. s., které spolu s agenturou 24-7 promotions pořádá mezinárodního festival JAZZFESTBRNO. Dotace typu B obdržely pro rok 2013 následující subjekty: agentura C.E.M.A. Central European Music Agency, s. r. o. na 48
projekt Barbara Maria Willi uvádí … – X. ročník cyklu koncertů staré hudby (100 000 Kč), agentura Art provozovaná Jiřím Švédou obdržela dotace na projekty Alternativa Brno 2013 - 18. mezinárodní hudební festival (30 000 Kč), Etno Brno 2013 – 16. mezinárodní hudební festival multietnické hudby (20 000 Kč) a na šestnáctý ročník festivalu Jazz Brno 2013 (25 000 Kč). Dále byla podpořena trojice hudebních projektů Enfilade (50 000 Kč), Fléda Kolonial a Madnessday (obojí 20 000 Kč) pořádaných agenturou Level B production s. r. o. a tři festivaly z produkce agentury BuJo Art Production Josefa Buchty – Metro Jazz festival 2013, Metro Music Fest 2013 (obojí 30 000 Kč) a Moravia Music Fest 2013 (120 000 Kč). Částkou 60 000 Kč byl také podpořen koncert Nebe plné hvězd podeváté pořádaný agenturou Sportmedia Vladimíra Koudelky. Jak je patrné z uvedených dat, výše dotace typu B se pohybuje v řádu desítek tisíc korun, ale na zvláště významné projekty je možné získat i částku přesahující sto tisíc. [91] V oblasti kultury poněkud netradičním nástrojem veřejné podpory bylo vyhlášení veřejné zakázky městem Brnem na pořádání Mezinárodního hudebního festivalu, kterou získala agentura ARS/KONCERT a stala se tak na 18 let (od roku 1993 do roku 2011) jeho výhradním organizátorem. Mezinárodní hudební festival zahrnuje trojici festivalů Moravský podzim, Expozice nové hudby a Velikonoční festival duchovní hudby. Pořadatelství těchto festivalů převzala v roce 2011 Filharmonie Brno. [91][92] 3.6.1.3 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj poskytuje dotace na koncerty či festivaly v rámci dotačního programu Podpora rozvoje v oblasti kultury a památkové péče, do něhož spadá jmenovitě „podpora kulturních akcí a činnosti subjektů v oblasti kultury“ (Krajský úřad Jihomoravského kraj, 2013). Dotační program je dále rozdělen na tři dotační tituly, pro oblast hudební produkce je vhodný dotační program D1 Podpora projektů v oblasti kultury. Podporované projekty či subjekty musí splňovat základní podmínku, kterou je vytvářet svou existencí přínos pro Jihomoravský kraj. Žadateli mohou být fyzické osoby, fyzické osoby podnikající, obce, občanská sdružení, církevní právnické osoby nebo jiné právnické osoby. Pro rok 2013 je minimální výše podpory stanovena na 15 000 Kč a maximální na 150 000 Kč; u této dotace je však nutná minimálně 50% spoluúčast žadatele. [93] 49
Většina žadatelů je z neziskové sféry. Jak však ukazuje výčet níže, i komerční subjekty mohou uspět, pokud mají dostatečně závažné téma vhodné pro podporu. Pozitivem dotací poskytovaných z rozpočtu kraje je také široké rozpětí jejich výše, které umožňuje žádat na projekty různého rozsahu. Jak je vidět z následujícího výčtu, výše udělených dotací se pohybuje převážně v horní polovině stanoveného rozsahu, podpora je tedy udělována spíše nákladnějším projektů. V roce 2012 byly podpořeny následující projekty: IX. ročník cyklu koncertů Barbara Maria Willi uvádí… pořádaný agenturou C.E.M.A. - Central European Music Agency, s.r.o., kterému byla poskytnuta částka 135 000 Kč, dále projekty
Koncertní cyklus Moravské
klavírní trio a hosté 2012 (dotace 80 000 Kč) a Moravské klavírní trio hraje pro obce Jihomoravského kraje (dotace 100 000 Kč) pořádané agenturou GLOBART s.r.o. Projekt agentury C.E.M.A. Barbara Maria Willi uvádí… byl podpořen i v roce 2011 částkou 50 000 Kč, v témže roce byl podpořen také festival Moravia Music Fest pořádaný agenturou BuJo Art Production Josefa Buchty, který obdržel na realizaci festivalu 350 000 Kč. [93] 3.6.1.4 Ministerstvo kultury České republiky Ministerstvo kultury České republiky vypisuje každoročně dotační programy v rámci třinácti oblastí (Církve a náboženské společnosti, Literatura a knihovny, Média a audiovize - kinematografie a média, Média a audiovize - podpora menšin, Muzea, galerie a ochrana movitého dědictví, Odbor zahraniční, Památky, Profesionální umění, Regionální a národnostní kultura, Samostatné oddělení EU, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond kultury ČR, Věda a výzkum). Žádná z oblastí není čistě zaměřena na oblast hudby, je tedy nutné zvolit takový dotační program, jehož podmínky udělení korespondují se zaměřením projektu, na který bude o dotaci žádáno. Z výše uvedených oblastí jsou pro potřeby hudebních projektů nejvhodnější dotační programy Odboru zahraničí a Oddělení EU, programy v oblasti Profesionálního umění, Regionální a národnostní kultury a dotační programy z prostředků Státního fondu kultury ČR. Finanční podpora poskytovaná Ministerstvem je určena zvláště rozsáhlým a nákladným projektů, neboť výše jednotlivých dotací se pohybují převážně v řádu stovek tisíc korun. [94]
50
Odbor zahraniční Dotační program Odboru zahraničí se zaměřuje na podporu tuzemských projektů, které jsou vysílány do zahraničí. Toto dotační řízení je určeno pro fyzické osoby s živnostenským oprávněním a právnické osoby, poskytující veřejné kulturní služby, naopak vyloučeny jsou z něj státní příspěvkové organizace. Podmínkou podání žádosti je doložení pozvání či přihlášení subjektu na projekt, který se koná v zahraničí. Možnost žádat o dotaci je omezena na tři žádosti na jeden subjekt. O dotaci také není možné žádat, pokud je projekt podporován z evropského programu Culture. Dotace je udělována v maximální výši 70% z nákladů na podporovaný projekt. Dotační program je rozdělen na čtyři tematické okruhy: 1. „Projekty z oblasti živého umění a literární projekty vysílané do zahraničí. 2. Projekty z oblasti kulturního dědictví vysílané do zahraničí. 3. Projekty z oblasti současného výtvarného umění, architektury a designu vysílané do zahraničí. 4. Projekty vysílané do zahraničí, obsahově zaměřené na významná česká kulturní nebo historická výročí.“ (Ministerstvo kultury, 2007)
V roce 2012 nebyl v daném dotačním programu podpořen žádný projekt hudební agentury z Jihomoravského kraje. Oproti tomu v roce 2011 byl částkou 775 000 Kč podpořen projekt Mezinárodní projekty v rámci MHFB Moravský podzim, který byl organizován agenturou ARS/KONCERT. [94] Profesionální umění Tento program se zaměřuje na podporu profesionálních divadel, orchestrů a sborů. Je tedy možné jej využít, je-li klientem agentury takovéto těleso a jeho jménem o dotaci žádat. Program je výhodněji nastaven pro neziskové organizace, u nichž vyžaduje finanční soběstačnost pouze ve výši 15 %. U subjektů komerčních pak požaduje finanční soběstačnost ve výši 80%. Další podmínkou kladenou na žadatele je splnění minimálního počtu odehraných představení či koncertů za rok, který je stanoven ve výši 130 vlastních divadelních představení (v případě opery, tance a baletu 50 představení ročně), 60 orchestrálních koncertů (lze zahrnout 51
i promenádní koncerty v poměru 2 promenádní koncerty coby jeden celovečerní) a 50 sborových koncertů. Žádající subjekt musí také splnit podmínku minimální délky existence, konkrétně stanovenou na 3 po sobě následující roky. V oblasti klasické hudby je možné žádat na projekty či na podporu činnosti v následujících jedenácti okruzích: festivaly, koncertní akce v oblasti české soudobé hudby, koncertní akce výjimečné dramaturgické objevnosti, kontinuální činnost stálých profesionálních souborů, interdisciplinární projekty, tvůrčí dílny, kurzy, soutěže; příprava vydání hudebních edic a vydání hudebních edic, časopisy, CD/DVD, hudebně dokumentační a informační činnost, konference. [94] Pro rok 2013 získala podporu v oblasti klasické hudby v okruhu koncertní akce výjimečné dramaturgické objevnosti mimo jiné brněnská agentura C.E.M.A. Central European Music Agency na X. ročník cyklu koncertů staré hudby Barbara Maria Willi uvádí… Na tento projekt obdržela částku ve výši 150 000 Kč. Stejnou částkou byl tento projekt podpořen i v loňském roce. [94] Dále je také možno žádat v kategorii alternativní hudba v devíti okruzích: festivaly, koncertní akce v oblasti české soudobé hudby, koncertní akce výjimečné dramaturgické objevnosti, interdisciplinární projekty, tvůrčí dílny, kurzy, soutěže; časopisy, CD/DVD, hudebně dokumentační a informační činnost, konference. V letošním roce bude částkou 850 000 Kč podpořen festival JAZZFESTBRNO, který spolupořádá v jihomoravském kraji působící agentura 24-7 promotions. V roce 2012 byly v okruhu festivalů podpořeny částkou 200 000 Kč festivaly MORAVIA MUSIC FEST, pořádaný agenturou BuJo Art Production, a Festival Slunce Strážnice pocta Wabi Daňkovi, pořádaný agenturou FT-Records. V okruhu koncertní akce výjimečné dramaturgické objevnost byl stenou částkou podpořen projekt First Aid agentury LevelB production. [94] Regionální a národnostní kultura Dotační programy v oblasti regionální a národnostní kultury se zaměřují na udržování tradic, podporu neprofesionálních kulturních aktivit a zapojení menšin do kulturního dění. Žádat o dotace v této oblasti je tak vhodné pro agentury, které se angažují i na poli neprofesionálního umění či neziskové činnosti nebo v oblasti lidové a etnické hudby. Dotace jsou poskytována v těchto devíti kategoriích: podpora 52
zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálního umění, podpora regionálních kulturních tradic, podpora kulturních aktivit zdravotně postižených občanů a seniorů, podpora rozvoje zájmových kulturních – mimouměleckých aktivit, podpora tradiční lidové kultury, podpora integrace příslušníků romské menšiny, podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR, podpora regionálních kulturních tradic 2012, podporu neprofesionálních uměleckých aktivit a podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit. [94] Samostatné oddělení EU Na rozdíl od dotací poskytovaných Odborem zahraničí, je podpora poskytovaná Samostatným oddělením EU zaměřena výhradně na projekty, které jsou podporovány z evropského programu Culture. Žadatelem o dotace mohou být neziskové organizace i podnikající fyzické či právnické osoby, pokud „vlastní živnostenské oprávnění pro podnikání v oblasti kultury, odpovídající předloženému projektu.“ (Ministerstvo kultury, 2007) Výše dotace je omezena podle tzv. pravidla de minimis, které stanovuje Nařízení Komise Evropských společenství č.69/2001. „Pravidlo de minimis znamená, že podpora vyplacená jednomu podnikatelskému subjektu v průběhu 3 let nemůže přesáhnout částku 100 000 eur.“ (tamtéž) Z poskytnutých prostředků je možné financovat pouze neinvestiční výdaje spojené s realizací podpořeného projektu. [94] Státní fond kultury ČR Právnické i fyzické osoby mohou žádat o finanční podporu projektů také ze státního fondu kultury ČR, který vymezuje následujících 9 druhů projektů ze všech oblastí kultury, na které jsou dotace poskytovány. Konkrétně se jedná o podporu vzniku, realizace a uvádění umělecky hodnotných děl, ediční počin v oblasti neperiodických a periodických publikací, získávání, obnova a udržování kulturních památek a sbírkových předmětů, výstavní a přednášková činnost, propagace české kultury v zahraničí, pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí, podpora kulturních projektů sloužících k uchovávání a rozvíjení kultury národnostních menšin v ČR, podpora vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit a ochrana, údržba a doplňování knihovního fondu. 53
Žadatel si může zvolit ze tří způsobů, jakými bude podpora poskytnuta. Tyto způsoby se liší výší částky, kterou bude muset žadatel Státnímu fondu kultury ČR vracet. Jedná se možnost nevratné účelové dotace, návratné finanční výpomoci nebo půjčky. [94] V roce 2012 byly podpořeny tři hudební festivaly, které organizovaly agentury z Jihomoravského kraje. Jmenovitě se jednalo o Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, pořádaný agenturou ARS/KONCERT, spol. s.r.o., který byl podpořen částkou 155 000 Kč, dále Mezinárodní hudební festival JAZZ BRNO 2012, pořádaný agenturou Art, podpořený částkou 65 000 Kč a Mezinárodní jazzový festival JAZZFESTBRNO 2013, o jehož podporu sice žádalo občanské sdružení JAZZFESTBRNO, o.s., jeho spolupořadatelem je však agentura 24-7 promotions. [94] 3.6.1.5 Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast při Evropské komisi Na úrovni Evropské unie je hlavním zdrojem dotací pro podporu kultury dlouhodobý program Culture, který byl vyhlášen Evropským parlamentem a Evropskou radou pro období let 2007 – 2013. Tento program navazuje na program Culture 2000, který byl ukončen v roce 2006. „Hlavním cílem je povznést kulturní oblast sdílenou Evropany založenou na společném kulturním prostoru, a to prostřednictvím rozvoje kulturní spolupráce mezi tvůrci, kulturními aktéry a kulturními institucemi v zemích účastnících se programu, s cílem podpořit vznik evropského občanství.“ (Česká kancelář programu Kultura, 2013) Hlavní obecný cíl je dále konkretizován v podobě specifických cílů, kterými jsou: propagace nadnárodní mobility kulturních aktérů, podpora nadnárodní mobility uměleckých děl a kulturních produktů a podpora mezikulturního dialogu. [95] „Obecné a specifické cíle jsou naplňovány prostřednictvím akčních linií programu: Linie 1 − podpora kulturních projektů (1.1 projekty víceleté spolupráce − dlouhodobé projekty, 1.2.1 akce spolupráce − krátkodobé projekty, 1.2.2 literární překlady, 1.3.5 spolupráce se třetími zeměmi, 1.3.6 podpora evropských festivalů) Linie 2 − podpora subjektů aktivních v oblasti kultury na evropské úrovni (sítě, vyslanci, platforma strukturovaného dialogu) 54
Linie 3 − podpora studií, analýz, sběru a šíření informací v oblasti kulturní spolupráce a evropské kulturní politiky; podpora národních kanceláří.“ (tamtéž).
Žadateli o podporu z programu Culture může být podnikatel, nezisková organizace i organizace zřizované státem či místní samosprávou. Hlavní podmínkou je však neziskovat projektu, který bude podpořen. Základními kritérii, podle kterých jsou projekty posuzovány přímo v Bruselu, jsou evropská přidaná hodnota, kvalita návrhu a šíření/propagace projektu. Žadatel také musí dokládat, že má dostatečné finanční prostředky a provozní kapacitu k tomu, aby projekt úspěšně realizoval v celém rozsahu, na který byla dotace poskytnuta. Českým kontaktním místem pro získání informací o programu Culture je Česká kancelář programu Kultura fungující při Institutu umění – Divadelního ústavu. [95] Dalším možným zdrojem dotací z evropské unie jsou většinou jednorázové grantové výzvy, které vypisuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast při Evropské komisi. V současnosti jsou otevřeny pouze výzvy na podání grantových žádostí v oblasti vzdělávání a sportu. [96] 3.6.2 Dotační programy na podporu podnikání Hudební agentury, coby podnikatelské subjekty, mohou žádat i o dotace na podporu podnikání, a to buď v rámci programů zaměřených na podporu malého a středního podnikání organizovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu, nebo operačních
programů
evropských
Strukturálních
fondů,
které
koordinuje
Ministerstvo pro místní rozvoj. Podpora malého a středního podnikání je také realizovaná ve formě poradenství pro podnikatele a odborné pomoci při realizaci podnikatelských záměrů. [97] 3.6.2.1 Podpora malého a středního podnikání Jak je uvedeno v preambuli Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020 „jednou z priorit vlády ČR je podpora konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů, kteří reprezentují více než 1 milion ekonomických subjektů v České republice, tj. 99,8 4% všech podnikatelů. Současně zaměstnávají přes 1,8 mil. zaměstnanců…“ (Koncepce podpory MSP 2014-2020, 1997 - 2013) Do kategorie malých a středních podniků jsou řazeny 55
podniky splňující podmínky stanovené evropským statistickým úřadem Eurostat, který subjekty rozděluje podle počtu zaměstnanců, ročního obratu a bilanční sumy do tří kategorií: • mikropodniky (méně než 10 zaměstnanců, obrat a bilanční suma nepřesahují 2 miliony eur ročně), • malé podniky (méně než 50 zaměstnanců, obrat a bilanční suma nepřesahují 10 milionů eur ročně), • střední podniky (méně než 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 50 milionů eur, bilanční suma nepřesahující 43 milionů eur). Tyto podmínky, zvláště coby mikropodniky, či malé podniky, splňují právě hudební agentury a je tedy možné využívat podpory nabízené tomuto sektoru. [98] [99] 3.6.2.2 Agentura CzechInvest Pro potřeby podpory posilování konkurence schopnosti české ekonomiky a mimo jiné i podporu malého a středního podnikání, provozuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR příspěvkovou organizaci CzechInvest, jejímž podtitulem je Agentura pro podporu podnikání a investic. Agentura CzechInvest poskytuje ve svých třinácti pobočkách v krajských městech podnikatelům tyto služby: • „informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele, • implementace dotačních programů financovaných EU a státem, • formální poradenství k projektům, • správa databáze podnikatelských nemovitostí, • podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem, • pomoc při realizaci investičních projektů, • zprostředkování státní investiční podpory, • AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích.“ (CzechInvest, 1994–2013) [103]
56
3.6.2.3 Hospodářská komora ČR Další institucí pro podporu podnikání je Hospodářská komora ČR, která je zřízena na základě zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. „Hlavním posláním komory je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. Od roku 2004 je HK ČR povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy…HK ČR sdružuje téměř 14 000 členů (právnických i fyzických osob) organizovaných v 61 regionálních a 85 oborových asociací HK ČR“ (Hospodářská komora ČR, 2009) [100] Svým členům poskytuje Hospodářská komora poradenské služby, informuje o ekonomické situaci a právních předpisech vztahujících se k podnikání a pomáhá při realizaci mezinárodních kontraktů, dále provozuje vzdělávací činnost a zastupuje podnikatelskou veřejnost při jednáních s orgány státní správy či mezinárodními organizacemi. [101] Pokud se podnikatel rozhodne služeb Komory využít, můžu tak učinit na jednom ze sta Informačních míst pro podnikatele, které Komora zřizuje po celé republice. „Podnikatel se může na kontaktní místo se svým dotazem obrátit osobně, telefonicky, pomocí elektronické pošty nebo prostřednictvím formuláře“ (dostupného na webových stránkách Komory – pozn. autorky).“ (tamtéž) 3.6.2.4 Českomoravská záruční a rozvojová banka Českomoravská záruční a rozvojová banka je akciová společnost zřízená státem za účelem napomáhat „ rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu.“ (Českomoravská záruční a rozvojová banka, 2004) Podnikání banka podporuje prostřednictvím „ záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů…“ (tamtéž) V současnosti mohou začínající malí podnikatelé žádat o zvýhodněné záruky za úvěry v programu Záruka, který jim má umožnit „přístup k bankovním úvěrům na financování investičních a provozních potřeb.“ (tamtéž) [102]
57
3.6.2.5 Strukturální fondy EU Hudební agentury, coby podnikatelské subjekty, mohou žádat i o dotace na podporu podnikání. Hlavním zdrojem podpory jsou v tomto případě Strukturální fondy EU, jejichž využití koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Strukturální fondy jsou prostředkem, kterým Unie realizuje svoji regionální politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Cílem této politiky je vyrovnání životní úrovně ve všech členských státech EU, které je postaveno na principu přispívání bohatších států Unie na rozvoj chudších. Pro aktuální programové období od roku 2007 do roku 2013 bylo na podporu České republiky ze Strukturálních fondů vyčleněno 26,7 miliard Euro. [97]
Prostředky ze
Strukturálních
fondů
jsou
v současnosti
rozdělovaný
v 26 operačních programech, které jsou rozděleny do tří skupin podle cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti. [97] Cíl Konvergence Cílem operačních programů spadajících do této kategorie je vyrovnávání rozdílů mezi regiony. Pod cíl konvergence spadá sedm operačních programů zaměřených na jednotlivé regiony soudržnosti (tzv. NUTS II) s výjimkou Prahy, a osm tematických operačních programů. Jihomoravský kraj spadá do regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod spolu s krajem Vysočina. V rámci tohoto programu jsou podporovány programy podle 4 prioritních os, kterými jsou: • dostupnost dopravy, • rozvoj udržitelného cestovního ruchu, • udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, • technická pomoc. Pro zapojení hudebních agentur do regionálního operačního programu se jeví jako vhodné oblast cestovního ruchu, neboť kulturní akce přispívají ke zvýšení atraktivity regionu, a také oblast udržitelného rozvoje, do které spadá zlepšování podmínek k životu, které mohou být zlepšovány také prostřednictvím možností kulturního vyžití obyvatel. [9]
58
Z osmi tematických operačních programů, jsou pro podnikatele v oblasti hudebních agentur vhodné operační programy Podnikání a inovace, Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [97] Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Dva operační programy spadající pod tento cíl jsou zaměřeny na podporu Prahy.
[9]
Cíl Evropská územní spolupráce Jak již napovídá název cíle, operační programy v této skupině se zaměřují na podporu spolupráce České republiky s vybranými zahraničními regiony. Pro Jihomoravský kraj se nabízí využití operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko nebo ČR – Slovensko. [97]
59
4 Výzkum 4.1 Metodika a postup výzkumu Cílem výzkumu bylo zmapovat stranu nabídky na trhu hudebních agentur v Jihomoravském kraji, neboť tento tržní segment nebyl doposud podroben kritické analýze. Výsledkem výzkumu je základní charakteristika subjektů trhu, kterou tvoří údaje o právnické formě subjektu, počtu zaměstnanců, délce fungování, hlavní a doplňkové činnosti, obratu, struktuře zdrojů financování, míře spolupráce se zahraničními subjekty a o aktuální otázce ohledně forem reakce na současnou recesi. 4.1.1 Použité výzkumné metody Vzhledem k charakteru cíle výzkumu, kterým je popis nabídkové části trhu hudebních agentur v Jihomoravském kraji, byly využity metody kvantitativního výzkumu - analýza dokumentů a dotazníkové šetření. 4.1.2 Výzkumný vzorek Hlavním kritériem, na základě kterého byly subjekty vybrány do zkoumaného vzorku, byla jejich aktivní podnikatelská činnost v oblasti zastupování hudebníků nebo pořadatelství koncertů a festivalů a současně působení v Jihomoravském kraji. Zaměření výzkumu na oblast Jihomoravského kraje, nikoli například na území celé České republiky, bylo zvoleno z důvodu náročnosti realizace výzkumu a s tím souvisejícím stanovením rozsahu výzkumu tak, aby odpovídal požadavkům kladeným na magisterskou diplomovou práci. 4.1.3 Postup výzkumu V první fázi výzkumu byly v databázi firem Albertina12 vyhledány všechny subjekty působící v Jihomoravském kraji, které provozují alespoň jednu činnost spadající do kategorie 90.0 - Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti podle klasifikace ekonomických činností NACE. Z těchto subjektů byly následně vybrány pouze ty, které se věnují zastupování hudebníků nebo pořadatelství koncertů a festivalů, 12
Databáze Albertina je komerční firemní databáze poskytující informace o všech subjektech s přiděleným identifikačním číslem (IČ) v České republice. Autorka výzkumu, coby studentka Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy Univerzity, využila přístupu do této placené databáze, který je prostřednictvím fakulty umožněn jejím studentům. [106]
60
a které v současnosti vyvíjejí aktivní podnikatelskou činnost. K ověření této skutečnosti byla v první fázi výzkumu provedena rozsáhlá rešerše webových portálů nabízejících kontakty na firmy a portálu Muzikontakt.cz (databáze kontaktů zaměřená čistě na oblast hudby), ze kterých byly získány odkazy na webové stránky subjektů, které při vyhledávání odpovídaly zadání hudební agentura jihomoravský kraj. Následně byla prověřena aktuálnost všech webových stránek a na základě zde uvedených informací bylo určeno, zda svou činností vyhovují požadavkům výzkumu. Prověření aktivní činnosti subjektu posuzováním jeho dohledatelnosti na internetu a prohlídkou jeho fungujících webových stránek bylo zvoleno jako vyhovující pro potřeby výzkumu, protože, jak uvádí portál Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu podnikání BusinessInfo.cz, „lidé na celém světě v dnešní době používají k vyhledávání důležitých informací pro sebe nebo svůj byznys právě internet (vyhledávače). Pokud tam nejste vy, jejich zájem využije někdo jiný…A tak není vůbec přehnané říct, že kdo není na internetu, jako by nebyl.“ (BusinessInfo.cz, 1997-2013) [104][105][106] Z údajů dostupných na webových stránkách agentur byla sestavena databáze hudebních agentur, obsahující informace o jejich názvu, činnosti, realizovaných projektech a zastupovaných umělcích a kontaktní údaje. Tato databáze byla následně doplněna údaji o ekonomické činnosti podniku, které jsou u většiny subjektů dostupné v databázi Albertina. Konkrétně se jedná o právní formu podnikání, rok založení, počet zaměstnanců a roční obrat. Závěrečnou fází výzkumu bylo provedení dotazníkového šetření u subjektů vybraných na základě výše popsaného postupu. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo získat popisné informace o trhu. Dále byly formulovány a ověřovány souvislosti mezi zkoumanými skutečnostmi. On-line dotazník rozesílaný emailem byl zvolen z důvodu záruky naprosté anonymity respondentů, neboť respondenti z řad komerčních subjektů jsou v důsledku konkurenčního tržního prostředí velmi obezřetní při poskytování jakýkoliv informací o svém podnikání. Disman však varuje před negativy použití dotazníkového šetření pro výzkum, kterými jsou skutečnosti, že „klade vysoké nároky na ochotu dotazovaného, je snadné „přeskočit“ otázky nebo neodpovědět 61
vůbec…. Návratnost je velice nízká… Návratnost 50% je považována v mnoha průmyslových zemích za slušný úspěch.“ (Disman, 2002; 141) Uvádí však také doporučení, jak podpořit návratnost dotazníků, což v první řadě znamená „co nejvíc ulehčit (respondentovi) zodpovězení a vrácení dotazníku.“ (Disman, 2002; 143) Z toho důvodu byl vytvořen online interaktivní dotazník, který byl distribuován emailem. Dalším způsobem zvýšení návratnosti je samozřejmě vhodný doprovodný dopis, který byl uveden v emailu respondentům, který osvětluje, kdo a proč provádí výzkum, jak budou výsledky použity a jaký je přínos tohoto výzkumu. [107] Dotazník byl sestaven tak, aby vyhovoval požadavkům, které uvádí Disman: dotazník by neměl být příliš dlouhý, otázky by měly být řazeny v logickém sledu, aby nebylo jejich uspořádání pro respondenta matoucí, a zadání dotazníku by nemělo vyvolávat pochybnosti o zachování anonymity. [107] Dotazník obsahoval pouze uzavřené otázky, které vždy nabízí úplný výčet kategorií nebo výčet doplněný o kategorii „jiné“, v případech, kdy je zřejmé, že úplný výčet není proveditelný. Samotné otázky poté byly sestaveny na základě následujících kritérií: • vzhledem k vlivu délky dotazníku na návratnost musí být zařazeny pouze otázky nezbytné pro potřeby výzkumu, • otázce musí rozumět všichni respondenti stejným způsobem, • jedna otázka se nesmí ptát na více věcí současně, • respondent musí být schopný na otázku odpovědět, • otázka nesmí být sugestivní, tedy vnucovat respondentovi některou z odpovědí, • otázka nesmí být respondentovi nepříjemná. [107] Otázky, ve kterých byli respondenti dotazováni na objem financí, nabízely slovní odpovědi vyjadřující jednotlivé hodnoty poměrově (např. zcela, polovina apod.). Tato formulace byla zvolena z důvodu výrazné neochoty soukromých subjektů sdělovat přesné částky, i přesto, že se jedná o anonymní dotazníkové šetření. 62
Po sestavení dotazníku byl proveden malý, tzv. pilotní předvýzkum, který ověřoval, zda jsou otázky srozumitelné, jednoznačné a zda je zvolený způsob distribuce funkční a přívětivý k respondentům. Dotazník byl dán k vyplnění osmi osobám, které nebyly nijak na provádění výzkumu zainteresovány. Na základě jejich připomínek byl dotazník upraven. 4.1.4 Použité technologie Pro zpracování výsledků vyhledávání bylo použito softwaru Microsoft Excel 2007,
dotazníkové
šetření
bylo
uskutečněno
online
rozesíláním
emailů
s interaktivním dotazníkem vytvořeným v aplikaci Google Docs. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány pomocí softwaru Microsoft Excel 2007.
63
4.2 Data získaná z databáze Albertina Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, komerční databáze firem Albertina shromažďuje informace o všech českých subjektech, které mají přiděleno identifikační číslo (dále IČ). Postupem výběru subjektů na základě jejich ekonomické činnosti podle rozdělení metodiky NACE a následném dohledání jejich webové prezentace, bylo zjištěno celkem 33 podnikatelských subjektů, které se v současnosti aktivně věnují zastupování a pořadatelské činnosti. Z databáze Albertina o těch to subjektech byly získány informace o právní formě podnikání, roce založení, počtu zaměstnanců, obratu firmy, a zda je plátcem daně z přidané hodnoty. 4.2.1 Právní forma podnikání V současnosti v Jihomoravském kraji existují pouze agentury, které mají právní formu společnosti s ručením omezeným nebo fyzické osoby podnikající jako osoby samostatně výdělečně činné. Jiné typy právních forem podnikání se ve zkoumané oblasti v Jihomoravském kraji nevyskytují. Více než polovinu subjektů (58 %) tvoří OSVČ, společnosti s ručením omezeným jsou v menšině (42 %).
Graf 1: Právní forma podnikání dle databáze Albertina (zpracovala autorka práce na základě dat z databáze Albertina)
64
4.2.2 Rok založení Nejvíce hudebních agentur, tedy 18,2 % bylo založeno v Jihomoravském kraji v roce 1995. Celkově bylo více agentur (55 %) založeno v devadesátých letech, než po roce 2000. Jak je patrné z uvedeného grafu, časově blíže k současnosti počet nově vznikajících subjektů klesá. Konkrétně mezi lety 1990 až 1995 bylo založeno 45,5 % subjektů, v období mezi roky 1996 až 2000 18,2 % subjektů, následně mezi roky 2001 až 2005 21,2 % subjektů, mezi lety 2006 až 2010 12,1 % a od roku 2011 do současnosti pouhá 3 % subjektů.
Graf 2: Rok založení agentury dle databáze Albertina (zpracovala autorka práce na základě dat z databáze Albertina)
4.2.3 Počet zaměstnanců Údaj o počtu zaměstnanců v databázi chybí u podstatné části zkoumaných subjektů, celkem u 55 %, konkrétně u 29 % s. r.o. a u 74 % OSVČ. Zvláště vypovídací hodnota údajů o OSVČ je tak mizivá. Ze 45 % agentur, u kterých je tento údaj uveden, jich nejvíce spadá do kategorie 1 až 5 pracovníků (53 %), poté agentury bez zaměstnanců (27 %) a agentury s 6 až 9 zaměstnanci (20 %). Z dostupných údajů je patrná spojitost mezi právní formou a počtem zaměstnancům, neboť ze všech agentur s 1 až 5 zaměstnanci je 88 % společností s ručením omezeným, v kategorii 6 až 9 je to rovných 100 % s. r. o., naopak v kategorii bez zaměstnanců je 100 % podíl OSVČ. 65
4.2.4 Obrat Roční obrat subjektů se pohybuje v širokém rozpětí od méně než 0,2 milionu korun po 46 milionů. V kategorii podnikatelů živnostníků dosahují subjekty obratu maximálně v rozmezí 5 až 9 milionů korun, v kategorii s. r. o. je to výše zmiňovaných 46 milionů.
Graf 3: Obrat OSVČ dle databáze Albertina (zpracovala autorka práce na základě dat z databáze Albertina)
Z výše uvedeného grafu je patrný výrazný pokles subjektů dosahujících nejvyššího obratu v kategorii 5 až 9 milionů korun ročně (pokles z 22,3 % subjektů v roce 2008 na 5 % subjektů v roce 2010). Méně výrazný pokles vykazuje obrat i v kategorii 1 až 2 miliony korun a 0,5 až 0,9 milionů korun. Naopak v kategorii 3 až 4 miliony korun došlo k nárůstu z 5,30 % subjektů na 21 %, což je možné přičítat přesunu subjektů s nejvyšším obratem (5 až 9 milionů korun) do nižší kategorie. Z uvedených dat tedy je zřejmý trend snižování výše dosaženého ročního obratu mezi roky 2009 a 2010.
66
Graf 4: Obrat s. r. o. dle databáze Albertina (zpracovala autorka práce na základě dat z databáze Albertina)
Nejvyšší hodnoty obratu 46 milionů korun, dosáhlo 9,10 % agentur pouze v roce 2008, v následujícím roce byla nejvyšším dosaženým obratem částka 45 milionů korun u stejného procenta subjektů. V roce 2012 se částka nejvyššího dosaženého obratu snížila na 38 milionů korun, taktéž u 9,10 % subjektů. Zatímco nejčastěji zastoupená kategorie 1 až 2 miliony korun zaznamenala mezi roky 2008 a 2009 strmý nárůst z 9,10 % na 36,30 % subjektů, v roce 2010 taktéž došlo v této kategorii k poklesu na 27,30 %. V těchto kategoriích je, obdobně jako u obratu OSVČ, patrný sestupný trend dosažené výše ročního obratu v důsledku dluhové krize v eurozóně, byť s jednoletým zpožděním.
67
4.2.5 Platba DPH Z celkového počtu 33 subjektů je většina (61 %) plátcem daně z přidané hodnoty. Častěji jsou plátci DPH společnosti s ručením omezeným (93 % ze všech s. r. o.), mezi OSVČ je plátců DPH pouze 37 %.
Graf 5: Plátci DPH dle databáze Albertina (zpracovala autorka práce na základě dat z databáze Albertina)
Graf 6: Plátci DPH – s. r. o. dle databáze Albertina (zpracovala autorka práce na základě dat z databáze Albertina)
68
Graf 7: Plátci DPH – OSVČ dle databáze Albertina (zpracovala autorka práce na základě dat z databáze Albertina)
Pro další potřeby výzkumu byla využita pouze data získaná dotazníkovým šetřením, neboť některé údaje v databázi Albertina nejsou dohledatelné u všech subjektů, jsou zjišťovány v nevyhovujících kategoriích13 či nejsou dostatečně aktuální14.
13
Většina hudebních agentur se řadí mezi drobné podniky, rozlišení počtu pracovníků na kategorii 1 až 5, je tak příliš široké. Pro tento typ podnikatelských subjektů je vhodné větší rozlišení.
14
Například činnost vykonávaná subjektem je uvedena podle zápisu v živnostenském rejstříku, nemusí však již odpovídat současné situaci, neboť pokud má subjekt zapsaných více činností, může se více specializovat či naopak rozšířit nabízené služby, aniž by to vyvolalo potřebu změn v zápisu v živnostenském rejstříku.
69
4.3 Data získaná dotazníkovým šetřením 4.3.1 Informace zjišťované dotazníkovým šetřením Návratnost dotazníku dosáhla 44 %, tedy byla velmi vysoká. Dotazník obsahoval 15 uzavřených otázek týkajících se podnikatelské činnosti hudebních agentur. Vzorový dotazník je uveden v příloze číslo 1 této práce. Otázky zjišťovaly: právní formu subjektu, délku jeho existence, počet pracovníků, zaměření na hudební žánry, hlavní a doplňkové činnosti agentury, jaké činnosti agentura zajišťuje pomocí outsourcingu, podíl jednotlivých činností na ročním příjmu agentury, z jakých zdrojů a v jakém poměru je hrazena činnost agentury, z kterých veřejných zdrojů čerpají agentury dotace, jakého výsledku hospodaření dlouhodobě dosahují, rozsah místní působnosti agentury, v kterých činnostech agentury spolupracují se zahraničními subjekty, jaké dopady finanční krize agentury pocítily a jak na ně reagovaly. V souvislosti s právní formou podnikání bylo ověřováno, zda zvolená právní forma souvisí s počtem pracovníků agentury, jak bylo patrné z údajů získaných z databáze Albertina. Dále bylo ověřováno, zda má na počet pracovníků vliv zvolená hlavní činnost, neboť pořadatelská činnost se jeví více náročná na lidské zdroje, než činnost zastupování. Také byla ověřována spojitost mezi počtem pracovníků a počtem činností, pro které agentury využívají outsourcingu, tedy zda jsou pracovníci zaměstnáváni na vykonávání hlavní činnosti agentury (což se projeví jako vyšší počet zaměstnanců i outsourcovaných činností) či podpůrných činností (s vyšším počtem pracovníků počet outsourcovaných činností klesá). Ověřována byla i možná souvislost mezi počtem pracovníků a územní expanzi agentury, neboť více pracovníků může svou činností pokrýt větší území působení agentury. Dále byly zkoumány spojitosti mezi délkou existence agentury, jejím výsledkem hospodaření a územní působností. Taktéž bylo ověřováno, zda má délka existence agentury kladný vliv na její výsledek hospodaření a na rozsah jejího působení v České republice či zahraničí. Vycházíme zde z předpokladu, že dlouhá doba existence je podmíněna kladným výsledkem hospodaření, jinak by bylo podnikání ukončeno, a tato dlouhodobá prosperita umožňuje agentuře růst. V souvislosti s výsledkem hospodaření bylo zkoumáno, zda má vyšší počet prováděných činností pozitivní vliv na výsledek hospodaření a zda se všechny 70
činnosti podílí rovnoměrně na celkových příjmech agentur. U činností agentury bylo zkoumáno i v jakém rozsahu na nich agentura spolupracuje se zahraničními subjekty. Zde bylo ověřováno, zda se zahraničními subjekty spolupracují agentury zejména při činnostech, kterým se nejvíce věnují. Zkoumán byl i vliv zaměření hudební agentury na hudební žánry ve spojitosti s jejich činností, výsledkem hospodaření a dotacemi. Bylo ověřováno, zda agentury, které se více žánrově specializují, se zaměřují spíše na zastupování, zatímco agentury, které hlavně pořádají, mají portfolio žánrů širší, aby uspokojili co nejširší klientelu. Dále bylo zjišťováno, zda se agentury se zaměřením na mainstreamové žánry projeví častěji ziskové, než agentury se zaměřením na menšinové žánry. Opačný trend byl zkoumán mezi žánrovým zaměřením a čerpáním dotací, kdy bylo ověřováno, zda více čerpají dotace agentury působící v menšinových žánrech, než agentury pohybující se v komerčním mainstreamu. V souvislosti s dotacemi bylo také zkoumáno, zda ziskovost agentury nemá vliv na její možnosti čerpání dotací, neboť ty jsou zpravidla udělovány na jednotlivé projekty. V závěru dotazníku byly položeny otázky týkající se vlivu krize na fungování agentur. Zde bylo zkoumáno, zda oblast kultury, coby pro spotřebitele zbytný statek, byla zasažena špatnou ekonomickou situací a zda na tuto situaci agentury reagovaly. 4.3.2 Právní forma podnikání Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, v Jihomoravském kraji v současnosti existují hudební agentury pouze s právní formou podnikání živnost nebo s. r. o. Z dotazníkového šetření je patrná větší obliba živnostenského podnikání pro vykonávání činnosti hudební agentury. Nadpoloviční většina subjektů (71 %) má formu živnosti, zatímco výrazně méně subjektů má právní formu společnosti s ručením omezeným (29 %). Toto zjištění je v rozporu s údaji získanými v databázi Albertina, které udávaly vyrovnanější poměr 68 % živnostníků k 42 % s. r. o. Tento rozdíl je dán skutečností, že z databáze je možné získat údaj o právní formě podnikání
u
všech
zkoumaných
subjektů,
zatímco
u dotazníkového šetření je limitován návratností dotazníků. 71
počet
respondentů
Graf 8: Právní forma podnikání (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
Ze získaných výsledků je patrná očekávatelná korelace mezi zvolenou právní formou a počtem pracovníků agentury. Rovných 80 % živnostníků vykonává svoji činnost samostatně bez zaměstnanců, zatímco všechny agentury fungující jako s. r. o. mají vždy více pracovníků. Živnostníci pracují převážně sami i v případech, kdy jejich společnost funguje dlouhodobě (15 a více let), což značí, že hudební agenturu je možné úspěšně provozovat jako OSVČ bez nutnosti změny právní formy podnikání či náboru více zaměstnanců. Všechny agentury s právní formou s. r. o. mají za jednu z hlavních činností pořádání koncertů, festivalů nebo společenských akcí. Naopak rovných 50 % agentur provozovaných jako živnosti má za svou hlavní činnost pouze zastupování umělců. 4.3.3 Délka existence Rovných 50 % subjektů v oblasti hudebních agentur existuje již 15 a více let, naopak délku existence z opačného konce nabízené škály (méně než dva roky, rozmezí 2 až 6 let), uvedlo pouze 7,1 % dotazovaných.
72
Graf 9: Délka existence agentur (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
Výrazné zastoupení agentur existujících 15 a více let je pravděpodobně ovlivněno dobou jejich vzniku, neboť 90. léta byla v České republice obecně nakloněna podnikán. Zvláště v oblasti hudby, kde před revolucí vládl státní monopol, byla velká potřeba vytvoření nových organizací, které by se organizací hudebního života zabývaly. Naopak jako důsledek finanční krize je možné vnímat malé zastoupení agentur fungujících krátkou dobu, neboť v době, kdy téměř neustále roste nezaměstnanost, firmy ukončují činnost, obyvatelé jsou státními představiteli nabádání k šetření a toto šetření se projevuje i ve státním sektoru snižováním poskytované podpory, není jednoduché podnikat celkově v oblasti kultury. Kultura totiž patří k tzv. vyšším potřebám a je tedy jak u domácností, tak u státních organizací, zpravidla první oblastí, ve které se hledají úspory. [37][38][42][43][44] Přesto, že by se mohlo zdát logické, že agentury s delší dobou trvání mají více zkušeností a silnější postavení na trhu, není mezi délkou existence subjektu a jeho výsledkem hospodaření zřejmá žádná souvislost. Dlouhá doba existence taktéž není nutně spojena s expanzí agentury do dalších regionů a zahraničí. Agentury s nejkratší dobou existence sice působí v pouze v Brně nebo v České republice pouze 43 % agentur s délkou existence 15 a více let 73
však působí v zahraničí a stejný počet (43 %) agentur z této kategorie působí pouze v Brně. 4.3.4 Počet pracovníků Jak již bylo uvedeno výše, většina agentur v Jihomoravském kraji je provozována pouze jednou osobou, a to na základě živnostenského oprávnění. Důvodem nízkého počtu agentur v postavení zaměstnavatele může být prostý fakt, že na vykonávané činnosti postačí živnostník sám, případně jistá nepravidelnost v míře vytížení agentury, která je pro hudební agentury typická. Na rozdíl například od výrobních podniků, většina agentur nemá po celý rok stálý objem práce, ten je naopak velmi proměnlivý v návaznosti na aktivitě zastupovaných umělců a četnosti pořádaných akcích. Pro agentury je tak výhodnější dočasné nárůsty objemu práce pokrýt krátkodobou výpomocí, než nabírat zaměstnance do stálých pracovních poměrů, zvláště při současné výši odvodů na zdravotní a sociální pojištění, které činí zaměstnance pro zaměstnavatele velmi nákladnými. Z údajů získaných z webových stránek subjektů je také patrný trend, kdy jedna OSVČ na větších projektech spolupracuje s dalšími živnostníky. Konkrétně je to možné pozorovat například u agentur Gregory Management Pavla Řehoře a BuJo Art Production Josefa Buchty, kteří společně pořádají festival Čarodějáles, případně spolupráce BuJo Art Production s agenturou
Sportmedia Vladimíra Koudelky na koncertu k 80.
narozeninám Jaromíra Hniličky, případně na agentuře Musia Marie Urbánkové, která vlastní společnost charakterizuje jako síť profesionálů, kteří se spolu spojují pro potřeby pořádání projektů. Na základě dotazníkového šetření nebyla nalezena spojitost mezi počtem pracovníků a činnostmi, které agentury vykonává. Předpoklad, že festivaly či společenské akce, které jsou náročnější na organizaci, jsou realizovány zvláště agenturami s vyšším počtem pracovníků, se nepotvrdil. Počet pracovníků agentury rovněž nemá vliv na počet outsourcovaných činností, naopak z 29 % agentur s pěti, tedy s nejvíce outsourcovanými činnostmi, je polovina agentur provozována pouze osobou živnostníka, zatímco druhá polovina má alespoň tři pracovníky. I přes vyšší počet pracovníků tak s. r. o. využívají outsourcing v obdobné míře jako živnostníci. Vyšší počet zaměstnanců také nemá vliv na expanzi agentury do zahraniční. 74
Z celkových 42,70 % agentur s více než jedním pracovníkem působí 50 % v zahraničí, 17 % na území celé České republiky a 33 % působí pouze v Brně.
Graf 10: Počet pracovníků (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
4.3.5 Zaměření na hudební žánr Téměř každá z dotazovaných agentur má vlastní specifickou kombinaci hudebních žánrů, na které se zaměřuje. Stejné zaměření má pouze 14 % agentur, a to výhradně na klasickou hudbu. Nejvíce zastoupenými žánry jsou jazz, rock a folk, které má ve své nabídce polovina agentur, následované populární hudbou s 43 %. Tyto žánry agentury ve většině případů vzájemně kombinují, často s doplněním populární hudbou, lidovou hudbou či některým žánrem z kategorie „jiné“, v nichž byly dotazovanými uvedeny world music, cross – over a taneční hudba. Klasická hudba se z dosažených výsledků jeví jako žánr, vyžadující vyšší specializaci, neboť v polovině případů se agentury specializují pouze na tento žánr, v jednom případě na klasickou hudbu v kombinaci s lidovou hudbou a v jednom případě je zahrnuta v rámci širokého žánrového portfolia agentury, jejíž činností je však především pořádání společenský akcí a touto nabídkou se snaží oslovit co nejširší klientelu. Tato vyšší míra specializace pro potřeby klasické hudby je pravděpodobně dána specifickými distribučními kanály 75
vhodnými pro klasickou hudbu. Z praxe je zřejmé, že zatímco například v jednom klubu či v rámci jednoho festivalu je možné pořádat koncerty většiny žánrů společně, u klasické hudby v její obvyklé podobě (tedy ne experimentální představení či spojování klasiky s mainstreamovými žánry) jsou koncerty pořádány pouze v rámci tohoto žánru.
Graf 11: Zaměření na hudební žánr (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
Ze získaných dat je možné pozorovat spojitost mezi počtem žánrů, jimž se agentura věnuje, a hlavní činností, kterou provozuje. Z 36 % agentur, které mají za hlavní činnost pouze zastupování, se jich 80 % zaměřuje maximálně na dva žánry. Naopak všechny z 29 % agentur, mezi jejichž hlavní činnost patří pořádání společenských akcí, mají ve svém portfoliu 4 a více žánrů, což je pravděpodobně způsobeno snahou vyjít vstříc přáním klientů. 4.3.6 Hlavní a doplňková činnost Nejčastější hlavní činností hudebních agentur je zastupování umělců (64 %), následované výrazně menší oblibou pořádání koncertů (43 %) a společenských akcí (29%). Více než polovina subjektů (57 %) má alespoň dvě a více hlavních činností, zatímco menšina (43 %) má pouze jednu hlavní činnost, kterou je nejčastěji zastupování (u 83 % agentur s jedinou hlavní činností). V kategorii „jiné“ bylo 76
dotazovanými uvedeno pořádání konferencí, pořádání party pro film a divadlo, zajišťování ozvučení a osvětlení, pronajímání party stanů. Při dělení agentur podle hlavní činnosti na zaměřené na zastupování nebo pořádání (souhrnně pořádání koncertů zastupovaných umělců, koncertů, hudebních festivalů, společenský akcí), je vyrovnaný podíl 36 % pouze zastupování, či pouze pořadatelských hlavních činností, obojí dohromady má za svou hlavní činnost 28 % agentur. Při přihlédnutí k doplňkovým činnostem musíme konstatovat, že není žádná ryze zastupující agentura, neboť všechny subjekty se pořadatelstvím zabývají alespoň ve své doplňkové činnosti. Ve srovnání s údaji o podílu jednotlivých činností na zisku je však nutné konstatovat, že u 80 % agentur zaměřených v hlavní činnosti pouze na zastupování tvoří příjmy z pořadatelství pouze zanedbatelnou část z jejich celkového příjmu. Naopak hlavní i vedlejší činnosti pouze v oblasti pořadatelství má 21 % subjektů. Vyšší počet provozovaných činností (souhrnně hlavních a doplňkových) nemá vliv na ziskovost subjektu přesto, že by bylo možné očekávat, že agentura se širším portfoliem vykonávaných činností by měla být schopna oslovit větší část potenciálních klientů.
Graf 12: Hlavní a doplňková činnost (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
77
4.3.7 Podíl vykonávaných činností na objemu ročních příjmů Jak již bylo uvedeno výše, v rámci uvedených hlavních a vedlejších činností, se všechny agentury věnují v určité míře pořadatelství, přičemž 21 % se mu věnuje výhradně. Dále bylo uvedeno, že u 80 % agentur, které mají jako hlavní činnost zastupování a vedlejší pořadatelské aktivity, přesto převládá pořadatelství coby hlavní zdroj příjmů. Tento jev je patrný v následujícím grafu, kdy zastupování tvoří příjmy zcela u 21 % subjektů a z většiny taktéž u 21 % subjektů. Pokud bychom sečetly dohromady pořadatelské aktivity, bude jejich podíl na příjmu taktéž 21 % zcela a 21 % většina. Zastoupení pořadatelských aktivit na příjmu je však více zastoupeno v kategoriích méně než polovina a zanedbatelně, kde pokud bychom opět sečetly dohromady pořadatelské činnosti, zjistíme, že zatímco zastupování se méně než polovinou podílí na příjmu 14 % subjektů, pořadatelství se podílí méně než polovinou na příjmu 85 % subjektů. Obdobně je tomu i u podílu „zanedbatelně“, který tvoří zastupování u 21 % subjektů, zatímco pořadatelství u 78 % subjektů. Je tedy zřejmé, že přestože všechny agentury provozují více činností, hlavní část jimi vykonané práce spočívá buď v zastupování, nebo v pořádání.
Graf 13: Podíl vykonávaných činností na objemu ročních příjmů (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
78
4.3.8 Outsourcing Možnost dlouhodobého zajištění některých podpůrných činností externími subjekty, tzv. outsourcing, využívá 100 % dotazovaných subjektů. Nejčastěji (86 %) je tímto způsobem zajišťováno technické zabezpečení pořádaných akcí (světla, zvuk apod.), což je možné přičítat skutečnosti, že se jedná o obor, který kromě odborných znalostí vyžaduje především nemalé investice do pořízení specializovaného vybavení. Dále je běžný outsourcing účetnictví (64 %), a to i u 60 % živnostníků, kteří jsou ze zákona povinni vést pouze daňovou evidenci. Hojně jsou služby externích subjektů využívány také v případě vytváření grafického designu a tvorby a správy webových stránek. Naopak výrazně méně je zastoupeno využívání externích subjektů pro potřeby zajištění bezpečnosti na pořádaných akcí a zajištění hostesek a biletářek. Větší počet pracovníků agentury nemá vliv na snížení počtu outsourcovaných činností. Všechny subjekty s více pracovníky zabezpečují minimálně 3 činnosti pomocí smlouvy s externím subjektem, z čehož lze usuzovat, že pracovníci jsou najímáni za účelem vykonáváním hlavních specifických činností agentury a nikoli za účelem vykonávání provozně-hospodářských a podobných podpůrných činností.
Graf 14: Outsourcing (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
79
4.3.9 Zdroje příjmů agentur V souladu s výzkumem provedeným Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, uvedeným v kapitole 3.4.3 Zdroje financování a životní cyklus podniku, financuje většina hudebních agentur svoji činnost s výrazným přispěním vlastních zdrojů (43 % zcela, 29 % z většiny). Dalším častým zdrojem financování jsou sponzorské dary, které nejčastěji tvoří méně než polovinu příjmů, následované dotacemi
z veřejných
prostředků,
které
jsou
však
nejvíce
poskytovány
v zanedbatelné výši. Naopak minimum agentur (7 %) využívá půjčky od bankovních institucí, což je naopak v souladu s dlouhodobým trendem v České republice, kdy banky nechtějí půjčovat prostředky drobným podnikatelů. [85]
Graf 15: Zdroje příjmů agentur (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
4.3.10 Zdroje dotací V této otázce byli respondenti dotazováni jak na původ čerpaných dotací, tak na poměr, v jakém se tyto zdroje podílí na celkových čerpaných dotacích za rok. Bohužel, druhou část otázky většina respondentů nepochopila a není tedy možné jejich odpovědi na poměr dotací vyhodnotit. Vyhodnoceny jsou tedy pouze údaje o původu dotací.
80
Dotace z veřejných rozpočtů čerpá 57 % ze všech dotazovaných subjektů. Nejčastějším poskytovatelem dotací je Magistrát města Brna (43 %), dále Ministerstvo kultury ČR a Jihomoravský kraj shodně po 29 %. Častým jevem je čerpání dotací z více zdrojů zároveň, které realizuje 88 % subjektů, které pobírají dotace. Vliv žánrů, na které se agentura zaměřuje, na čerpání dotací není zřejmý. Mezi agenturami čerpajícími dotace jsou zastoupeny jak ty, které se specializují spíše na menšinové žánry jako je klasika nebo jazz, tak ty, které působí v oblasti populární hudby, rocku či folku. Dotace rovněž pobírají subjekty ziskové i subjekty, které pouze pokrývají náklady své činnosti. Ziskovost subjektu u většiny dotačních programů není na překážku (pokud a priori nevylučují subjekty založené za účelem podnikání), neboť se zpravidla žádá o příspěvky na jednotlivé projekty a nikoliv na provoz. Subjekt tak může pobírat dotace na projekty, kterými nedosáhne zisku, ale v rámci své existence provozovat i další činnosti se ziskem. Žádný z respondentů nevyužil možnosti „jiné“ (například Evropské strukturální fondy či Českomoravská záruční a rozvojová banka), z čehož je možné usuzovat, že v grafu uvedených 5 zdrojů dotací jsou jediné veřejné zdroje, na které se subjekty při čerpání dotací obrací.
81
Graf 16: Zdroje dotací (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
4.3.11 Výsledek hospodaření Kladného výsledku hospodaření, tedy zisku, dlouhodobě dosahuje více než polovina (57 %) subjektů. Neprokázal se však předpoklad, že čím déle agentura existuje, tím lepšího výsledku dosahuje. Mezi subjekty dosahujícími zisku je 50 % existujících déle než 15 let, 12,5 % agentur existujících 10 až 15 let, 25 % agentur existujících 6 až 9 let a 12,5 % agentur existujících 2 až 6 let. Mezi agenturami, které dlouhodobě pokrývají náklady, ale zisku nedosahují, je zastoupení agentur existujících více než 15 let 60 %. Neprokázala se ani spojitost se zaměření na mainstreamové žánry a ziskovostí, neboť 75 % ziskových subjektů má ve své nabídce pop, rock či folk, ale rovněž 75 % subjektů má v nabídce jazz, klasickou či lidovou hudbu. Činností, která se nejčastěji největší měrou podílí na příjmech ziskových subjektů, je zastupování, které u 25 % subjektů tvoří příjmy zcela a u 25 % tvoří většinu příjmu. V menšině je pořádání koncertů zastupovaných umělců, které tvoří zcela příjmy 12,5 % subjektu a většinu příjmu taktéž 12,5 % subjektů. U 12,5 % je příjem také tvořen zcela z pořádání společenských akcí a u stejného procenta agentur je příjem tvořen z většiny pořádáním festivalů. Stejně jako většina všech subjektů, je i většina ziskových agentur financována z vlastních zdrojů, konkrétně 75 % subjektů je z vlastních zdrojů financováno zcela, 12,5 % je financováno z většiny vlastními zdroji a stejně 12,5 % je financováno z méně než poloviny vlastními zdroji. Jak již bylo uvedeno výše, ziskovost podniku neovlivňuje jeho možnosti na čerpání dotací. Dotace čerpá 50 % ziskových subjektů, u 75 % z nich tvoří dotace pouze zanedbatelnou část příjmu, u 25 % méně než polovinu. 100% ziskových subjektů čerpá dotace od Magistrátu města Brna, 75 % od obcí a od Jihomoravského kraje, 25% ze zdrojů Evropské unie a Ministerstva kultury. Zřejmá spojitost je mezi ziskovostí subjektu a rozsahem území, na kterém působí. 62,5 % subjektů dosahujících zisku působí v zahraničí. V tomto případě však
82
není z dat získaných dotazníkovým šetřením15 možné určit kauzalitu tohoto jevu, tedy jestli ziskovost plyne z činnosti v zahraničí, nebo zda ziskovost umožňuje subjektu územní expanzi. V oblasti subjektů, které nedosahují kladného výsledku hospodaření (43 %), je pouze 17 % ve ztrátě, která je však hrazena z jiné podnikatelské činnosti. Subjekty, které nedosahují zisku, ale pouze pokrývají náklady vlastní činnosti, nemusí být nutně hodnoceny jako neúspěšné, neboť v případě s. r. o. do výsledku hospodaření vstupují coby náklady mzdové prostředky, a z webových prezentací některých subjektů je patrné, že agentura vedená jako OSVČ je provozována vedle dalšího zaměstnání.
Graf 17: Výsledek hospodaření (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
4.3.12 Geografická působnost Jihomoravské agentury se projevily jako otevřené vůči podnikání v zahraničí, neboť 43 % z nich působí i za hranicemi České republiky, druhou nejčastější lokalitou působnosti je naopak Brno, kde působí 36 % agentur, 21 % subjektů působí v celé republice. V zahraničí působí 25 % s. r. o a 50 % OSVČ, což značí, že právní
15
Kauzalitu tohoto jevu by bylo možné určit na základě analýzy konkrétních účetních výkazů agentur.
83
forma není pro expanzi za hranice republiky nijak limitující a jak již bylo uvedeno výše, limitující není ani počet pracovníků.
Graf 18: Geografická působnost (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
4.3.13 Spolupráce se zahraničními subjekty V oblasti spolupráce se zahraničními subjekty se potvrdila hypotéze, že agentury spolupracují se zahraničními subjekty v činnostech, které jim přinášejí největší příjmy. Ze subjektů, u nichž jsou příjmy tvořeny zcela či z většiny zastupováním, jich právě 83 % v této oblasti spolupracuje se zahraničními subjekty. Ovšem intenzita spolupráce se velmi liší v rozmezí od neustále (40 %), přes občas (40 %), výjimečně (20 %). Naopak agentury, které mají největší část příjmu z pořádání koncertů zastupovaných umělců (14% subjektů), k této činnosti spolupráce zahraničních subjektů nevyužívají vůbec (50 %), nebo pouze výjimečně (50 %). Se zahraničím také často spolupracují agentury, které samy v zahraničí nepůsobí. Například z 36 % agentur působících pouze v Brně jich 60 % spolupracuje neustále při pořádání koncertů a festivalů a při zastupování, 20 % spolupracuje se zahraničím občas, a to při pořádání koncertů a koncertů zastupovaných umělců, a pouze 20 % nespolupracuje se zahraničními subjekty vůbec. Naopak z 21 % agentur působících na celém území České republiky 33 % subjektů vůbec se 84
zahraničím nespolupracuje, 33 % výjimečně v oblasti zastupování a 33 % občas při pořádání společenských akcí.
Graf 19: Spolupráce se zahraničními subjekty (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
4.3.14 Vnímané dopady finanční krize Nejčastěji zaznamenaným dopadem finanční krize na hudební agentury je pokles počtu návštěvníků pořádaných koncertů a festivalů, který pocítilo 64 % ze všech subjektů, což je 90 % ze subjektů, které nějakým způsobem krizi pocítily. Dalším vnímaným důsledkem je snížení nebo úplné zrušení sponzorských darů, které uvedlo 43 % subjektů. Naopak 29 % subjektů žádné dopady krize nepocítilo. Jeden ze subjektů vyjádřil znepokojení nad rostoucí výší daně z přidané hodnoty, které jej donutilo k postupnému utlumení činnosti.
85
Graf 20: Vnímané dopady finanční krize (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
4.3.15 Reakce na vnímané dopady finanční krize Ze všech dotazovaných subjektů 71 % pocítilo některé z výše uvedených dopadů finanční krize, výrazná většina (70 %) z těchto subjektů na krizi nějakým způsobem reagovala. Nejčastější reakcí bylo snížení cen vstupného, pořádaných akcí a snížení honorářů zastupovaných umělců. Naopak ke zvyšování cen žádný subjekt nepřistoupil, což je možné připisovat výše uvedenému poklesu návštěvníků, poklesu zájmu o zastupované umělce a poklesu zájmu o pořádání společenských akcí, které by vyšší ceny mohly ještě více odradit. V kategorii jiné bylo uvedeno zvýšení pracovního úsilí a větší finanční flexibilita.
86
Graf 21: Reakce na dopady finanční krize (zpracovala autorka práce na základě dat z dotazníkového šetření)
87
4.4 Shrnutí výsledků výzkumu Trh hudebních agentur na území Jihomoravského kraje je v současnosti tvořen celkem 33 aktivně fungujícími hudebními agenturami. Všechny subjekty spadají do kategorie malého podnikání. Z výzkumu je patrné, že „zlatým“ obdobím pro založení hudební agentury byla léta devadesátá, neboť rovná polovina subjektů existuje 15 a více let. Naopak v současnosti počet nově vznikajících agentur výrazně pokles. Dlouhá doba existence agentury však nemá prokazatelný pozitivní vliv na schopnost generovat zisk či možnosti agentury expandovat do zahraniční. Obdobně jako ve většině odvětví v České republice, jsou i v oblasti hudebních agentur nejrozšířenějšími právními formami podnikání OSVČ a společnost s ručením omezeným. Trh hudebních agentur v Jihomoravském kraji je v současnosti tvořen pouze subjekty s těmito právními formami. Z výsledků výzkumu se forma OSVČ jeví častěji uplatňována u agentur, které se zabývají převážně zastupováním, zatímco forma s. r. o. je častěji volena u subjektů, které se věnují hlavně pořadatelství. Všechny agentury působící jako s. r.o. zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, zatímco u OSVČ převládá model, kdy agenturu tvoří pouze sám živnostník. I tyto subjekty jsou však schopny věnovat se aktivně pořadatelství. Polovina subjektů s formou OSVČ se v hlavní činnosti věnuje pouze zastupování. Agentury provozované pouze jednou osobou nejsou znevýhodněny ani v případě působení agentury v zahraničí. Většina agentur má více než jednu hlavní činnost, přičemž nejčastěji mezi hlavními činnostmi figuruje zastupování. Všechny agentury se v hlavní či vedlejší činnosti věnují pořadatelství; na základě podílu činností na příjmu je však patrné, že výrazná většina příjmů jim plyne ze zastupování nebo pořadatelství, tedy nevěnují se oběma směrům se stejnou intenzitou. Hudební agentury také hojně využívají outsourcingu, zvláště pro technické zajištěný pořádaných akcí a pro vedení účetnictví. Outsourcing se jeví pro zajišťování těchto činností jako výhodný vzhledem ke skutečnosti, že jej agentury využívají bez ohledu na počet zaměstnanců. Většina agentur má vlastní specifickou kombinaci žánrů, na které se zaměřuje. Mezi nejčastější patří jazz, rock a folk. Z výsledků je patrný trend, kdy
88
agentury, které se věnují hlavně zastupování, mají ve svém portfoliu méně žánrů, než agentury věnující se pořadatelství. Podnikání agentur je hrazeno z vlastních zdrojů, nadpoloviční většina subjektů také využívá možnosti čerpání dotací, jejichž nejčastějším poskytovatelem je Magistrát města Brna. Nadpoloviční většina agentur dosahuje dlouhodobě zisku a pouze jeden subjekt je ve ztrátě, která je však hrazena z jiné podnikatelské činnosti. Negativní dopady krize pocítila většina subjektů. Nejčastěji zmiňovaným problémem byla klesající návštěvnost pořádaných akcí. Na tuto skutečnost agentury reagovaly snížením cen. Pozitivním zjištěním však je, že pouze jeden subjekt byl krizí donucen ukončit svoji činnost.
89
Závěr Cílem této diplomové práce bylo zmapovat tržní prostředí v oblasti hudebních agentur v Jihomoravském kraji. V úvodu práce je věnována pozornost historickému vývoji hudebních agentur. Na toto téma navazuje shrnutí teoretických poznatků vztahujících se k základním aspektům podnikání. Na teoretickou část navazuje praktická část popisující výzkum, který probíhal formou analýzy dostupných dokumentů (databáze Albertina a webové prezentace zkoumaných subjektů) a dotazníkového šetření mezi aktivně působícími hudebními agenturami z Jihomoravského kraje. Z tohoto výzkumu byly získány základní poznatky o subjektech, které na trhu působí. Hlavním přínosem výzkumu bylo vytvoření charakteristiky současného stavu trhu na základě získaných dat. Další možnost rozvoje tématu práce spatřuji v provedení výzkumu v dalších českých regionech. Získání dat o hudebních agenturách z více krajů by bylo zajisté přínosné, neboť by umožnilo provést srovnání a analýzu rozdílných regionálních podmínek a jejich dopadu na provoz hudebních agentur.
90
Použitá literatura [1]
DOHNALOVÁ, Lenka. Hudba. In: ŽÁKOVÁ, Eva. Kulturní a kreativní průmysly
v České republice: Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní cestovní ruch). Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 3 - 22. ISBN 978-80-7008-009-2 Publikace. [2]
LEYSHON, A., WEBB, P., FRENCH, S., THRIFT, N. and CREWE, L. On the
reproduction of the musical economy after the Internet. Media Culture & Society [online]. 2005, roč. 27, č. 2, 177 - 209 [cit. 2013-04-06]. ISSN 1460-3675. Dostupné z: http://mcs.sagepub.com/content/27/2/177 [3]
WILLNAUER. Kulturmanagement: Theorie und Praxis einer professionellen
Kunst. Berlin: de Gruyter, 1994. ISBN 3-11-012982-5. [4]
VYSLOUŽIL, Jiří. Hudební slovník pro každého. 1. vyd. Vizovice: Lípa, 1995,
350 s. ISBN 80-901199-0-5. [5]
BARVÍK, Miroslav. Stručný hudební slovník. 5. přeprac. a dopl. vyd., (1. vyd.
v SNKLHU). Praha: SNKLHU, 1960, 415 s. [6]
MACEK, Petr. Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1997,
1035 s. ISBN 80-7058-462-9. [7]
SZÁNTÓ, Jiří. Umělecko agentážní činnost ve vztahu k zahraničí v podmínkách
socialistického zřízení. Praha: Olympia, 1985, 120 s. [8]
BARANČICOVÁ, Svatava. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd.
V Praze: Institut umění - Divadelní ústav, 2009, 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5. [9]
History: Universal Music. UNIVERSAL MUSIC GROUP. Universal Music
Group [online].
2012
[cit.
2012-11-10].
Dostupné
z:
http://www.universalmusic.com/company/history [10]
History: EMI Music. UNIVERSAL MUSIC GROUP. EMI Music [online]. 2012
[cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.emimusic.com/about/history/
91
[11]
Timeline: Warner Music Group. WARNER MUSIC GROUP. Warner Music
Group [online]. 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.wmg.com/timeline [12]
DORŮŽKA, Lubomír. Populárna hudba - priemysel, obchod, umenie. 1. vyd.
Bratislava: Opus, 1978, 258 s. [13]
ŠTĚPÁNĚK, Miloš. Místo agentury v koncertním životě. Hudební rozhledy:
časopis pro hudební kulturu. 1967, 20, č. 21 - 22, s. 657 - 661. ISSN 0018-6996. [14]
Vládní návrh zákona: č. 81/1957 Sb. Zákon o koncertní a jiné hudební činnosti.
Praha, 1957. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1954ns/tisky/t0197_00.htm [15]
Normalizace. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2012-11-14].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Normalizace [16]
MARJÁNKO, Bedřich. Normalizace: kultura zaživa pohřbená - hudební
tvorba. Totalita.cz [online].
2012
[cit.
2012-11-14].
Dostupné
z:
http://www.totalita.cz/norm/norm_kult_th.php [17]
TELEC, Ivo. K reformě agentážní činnosti uměleckých agentur. Opus musicum:
hudební revue. 1989, 21, č. 8, s. IX - XVI. ISSN 0862-8505. [18]
TELEC, Ivo. K reformě agentážní činnosti uměleckých agentur II. Opus musicum:
hudební revue. 1990, 22, č. 8, s. XXI - XXXII. ISSN 0862-8505. [19]
PRAGOKONCERT BOHEMIA, a. s. Pragokoncert [online]. 2013 [cit. 2013-04-
16]. Dostupné z: http://www.pragokoncert.com/ [20]
Česká republika od roku 1989 v číslech. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český
statistický
úřad [online].
2013
[cit.
2013-04-10].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989 [21]
ASOCIACE HUDEBNÍCH FESTIVALŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Asociace
hudebních
festivalů
ČR [online].
2013
[cit.
2013-04-06].
Dostupné
z:
http://www.czech-festivals.cz/ [22]
ASOCIACE UMĚLECKÝCH AGENTUR ČR. ASUMA: Asociace uměleckých
agentur
ČR [online].
2008
[cit.
2013-04-06].
http://www.asuma.cz/asuma-asociace-umeleckych-agentur.html 92
Dostupné
z:
[23]
EMI CZECH REPUBLIC S. R. O. EMI Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-
04-06]. Dostupné z: http://www.emimusic.cz/cz/index.php [24]
SONY MUSIC ENTERTAINMENT CZECH REPUBLIC S. R. O. Sony Music
Entertainment Czech Republic: česká a zahraniční hudba [online]. 2009 [cit. 201304-06]. Dostupné z: http://www.sonymusic.cz/ [25]
UNIVERSAL MUSIC, s.r.o. Universal Music: Universal Music Group [online].
2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://umusic.cz/ [26]
Supraphon a Warner Music oznamují uzavření exkluzivní licenční smlouvy pro
ČR. SUPRAPHON A. S. Supraphon [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.supraphon.cz/cs/novinky/aktualne/?item=539 [27]
Universal smí koupit EMI, ale bez Pink Floyd. EMPRESA MEDIA,
a.s. Týden.cz [online].
2012
[cit.
2013-04-06].
Dostupné
z:
http://www.tyden.cz/rubriky/media/universal-smi-koupit-emi-ale-bez-pinkfloyd_246774.html [28]
Record Label. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 2013 [cit. 2013-04-06].
Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Record_label [29]
FIALA,
Martin
a
Vít
KALÁB.
Tvrdý
byznys
hudebních
megashow. Ihned.cz [online]. 2008 [cit. 2013-04-06]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://ihned.cz/?p=000000_mail&article%5Bid%5D=24647170&article%5Barea_id %5D= [30]
ČNS IFPI: Hitparáda - RADIO TOP100 Oficiální Týden - 2013. ČESKÁ
NÁRODNÍ
SKUPINA
MEZINÁRODNÍ
FEDERACE
HUDEBNÍHO
PRŮMYSLU. IFPI: Národní federace hudebního průmyslu [online]. 2013 [cit. 201304-06]. Dostupné z: http://www.ifpicr.cz/hitparada/index.php?hitp=R [31]
Megakoncerty. Kdykde.cz: Internetový portál pro volný čas [online]. 2013 [cit.
2013-04-06]. Dostupné z: http://koncerty.kdykde.cz/megakoncerty/ [32]
WALLISON, Peter J. The True Story of the Financial Crisis. The American
Spectator [online]. 2011, roč. 2011, Květen [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://spectator.org/archives/2011/05/13/the-true-story-of-the-financia 93
[33]
ZEMÁNEK,
Josef.
Hypoteční
krize
v
USA:
Příčiny,
průběh,
následky. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online]. 2008 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky [34]
VOLF, Tomáš. Jaké jsou dopady krize v eurozóně na Česko?: Ekonom Zámečník
odpovídal on-line. Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné
z:
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-55983410-jake-jsou-
dopady-krize-v-eurozone-na-cesko-ekonom-zamecnik-odpovidal-on-line [35]
FRANCOVÁ, Pavla. Vystřízlivění se blíží. V Evropské unii je jen klid před bouří.
Ta se brzy vrátí. Ihned.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-59388890-v-eurozoneje-jen-klid-pred-bouri [36]
MIKULKA, Milan. O kom se mluví po Kypru: Ve velkých problémech je
Slovinsko. Ihned.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-59623230-o-kom-se-mluvi-po-kypru-ve-velkychproblemech-je-slovinsko [37]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-
04-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [38]
DUBSKÁ, Drahomíra a Jiří KAMENICKÝ. Vývoj ekonomiky České republiky v
roce 2012. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1109-12-q4_2012 [39]
Česká ekonomika letos klesne, počítejme i s vyšší nezaměstnaností, říká
MMF. Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-57833980-ceska-ekonomika-letosklesne-pocitejme-i-s-vyssi-nezamestnanosti-rika-mmf [40]
Marek: Současná recese je nejdelší v novodobé historii Česka. ČT 24 [online].
2012 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/203638-marek-soucasna-recese-jenejdelsi-v-novodobe-historii-ceska/
94
[41]
Domácnosti
šetří,
podniky
zmrazily investice:
Češi
pociťují
důsledky
krize. Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-58569370-cesko-zustava-v-hdp-opet-klesl [42]
Ministerstvo kultury dalo živému umění málo. Podle odpůrců je třeba
přidat. Ihned.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://art.ihned.cz/umeni-a-design/c1-59480620-ministerstvo-kultury-dalo-zivemuumeni-malo-podle-odpurcu-je-treba-pridat [43]
Regionální divadla v Česku dostanou i letos jen třetinu částky, kterou slíbil
stát. Ihned.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. ISSN 1213 - 7693. Dostupné z: http://art.ihned.cz/?article[comment][ukaz_vsechny]=1&article[comment][art_id]=5 9274140&p=072000_d&article[id]=59274140#comm [44]
ZA ČESKO KULTURNÍ. Za Česko kulturní: Iniciativa pro podporu živého
umění [online].
2009-2013
[cit.
2013-04-18].
Dostupné
z:
http://www.zaceskokulturni.cz/ [45]
KUBÁTOVÁ, Eva. Ekonomika malých a středních podniků. 1. vydání. Brno:
Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4615-3. [46]
VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění. 1. vydání. Praha: ASPI a. s., 2008.
ISBN 978-80-7357-356-0. [47]
Zákon
o
státním
podniku.
In: č.
77/1997
Sb. 1997.
Dostupné
z:
http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-77-1997-sb-o-statnim-podniku/ [48]
Státní podnik. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-02-12].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_podnik [49]
Příspěvkové organizace. MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. Brno [online]. 2012 [cit.
2013-02-12]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/urady-a-instituce-vbrne/mestske-organizace-a-spolecnosti/ [50]
KEVIS:
Krajský
úřad
Jihomoravského
kraje.
KRAJSKÝ
ÚŘAD
JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. KEVIS [online]. 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://kevis.krjihomoravsky.cz/index.php?action=evidence&akce=tabulky_akce&id_evidence=29 95
[51]
Příspěvkové organizace. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2013 [cit.
2013-02-12].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3%A1_organi zace [52]
MASARYKOVA
UNIVERZITA,
Ekonomicko-správní
fakulta. Podpora
odborných praxí a stáží studentů ESF MU u budoucích zaměstnavatelů. Brno, 2008 [53]
Živnostenský
In: č.
zákon.
455/1991
Sb. 1991.
Dostupné
z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ [54]
Zákon o správních poplatcích. In: č. 634/2004 Sb. 2004. Dostupné z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spravni-poplatky/ [55]
Obchodní
In: č.
zákoník.
513/1991
Sb.c1991.
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ [56]
Zákon
o
účetnictví.
In: č.
563/1991
Sb. 1991.
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/ [57]
MASARYKOVA UNIVERZITA, Právnická fakulta. Harmonogram založení
s. r. o. Brno, 2012. [58]
SUCHÁNEK, Petr a David ŠPAČEK. MASARYKOVA UNIVERZITA,
Ekonomicko-správní fakulta. Ekonomika organizací: distanční studijní opora. Brno, 2010. [59]
Organizační statistika 4. čtvrtletí 2012. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český
statistický
úřad [online].
2013
[cit.
2013-02-28].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/0102-12 [60]
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast13h8.aspx [61]
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších
předpisů.
Dostupné
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp-pojistne/ 96
z:
[62]
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku
zaměstnanosti
ve
znění
pozdějších
předpisů.
Dostupné
z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/socialni-zabezpeceni-pojistne/ [63]
Vyhláška MF č. 125/1993 Sb. podmínky a sazby ZPOZ za škodu při pracovním
úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zpoz/ [64]
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/ [65]
KONEČNÁ,
Jana. Jakpodnikat.cz:
poradna
pro
podnikatele
a
ostatní
OSVČ [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/ [66]
NEŠČÁKOVÁ, Libuše. Pracovní právo pro neprávníky. Praha: Grada Publishing
a.s., 2012. ISBN 8024740915. [67]
Internetové
stránky
pro
podnikatele
v
Karlovarském
kraji:
Povinnosti
zaměstnavatele vůči zaměstnancům. Karlovarský kraj: Internetové stránky [online]. 2012
[cit.
2013-02-27].
Dostupné
z:
http://podnikatele.karlovyvary-
region.eu/podnikani/3-povinnosti-zamestnavatele-vuci-zamestnancum [68]
Employers now pay average employment costs worth nearly 25% of employees’
salaries. UHY INTERNATIONAL. UHY International: The network for doing business [online].
2012
[cit.
2013-02-27].
Dostupné
z:
http://www.uhy.com/employers-now-pay-average-employment-costs-worth-nearly25-of-employees-salaries/ [69]
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Česká správa sociálního
zabezpečení [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz [70]
Příručka pro personální a platovou agendu. MINISTERSTVO PRÁCE A
SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. MPSV.CZ [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php [71]
LUKÁŠOVÁ, Miriam. Jak na zákonné odvody z mezd. Podnikatel.cz: Průvodce
vaším podnikáním [online]. 2007-2013, 19. 6. 2012 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/zakonne-odvody-z-mezd/ 97
[72]
Švarcsystém. Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 2007-2013 [cit.
2013-02-28]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/svarcsystem/ [73]
LAZAREVIČ, Arsen. Ministryně práce: Švarcsystém neexistuje, černou práci ale
budeme
potírat. Měšec.cz[online].
2013
[cit.
2013-02-28].
Dostupné
z:
http://www.mesec.cz/clanky/ministryne-prace-svarcsystem-neexistuje/ [74]
BROWN, Douglas a Scott WILSON. The Black Book of Outsourcing: How to
manage the changes, challenges and opportunities. Hoboken: John Wiley & Sons, Inc., 2005. ISBN 978-0-471-71889-5. [75]
BURKHOLDER. Outsourcing: The definitive view, applications and implications.
Hoboken: John Wiley & Sons, Inc., 2006. ISBN 978-0-471-69481-6. [76]
DVOŘÁČEK, Jiří. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. Praha:
C. H. Beck, 2010. ISBN 8074000109. [77]
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010.
ISBN 8074001946 [78]
Co si o outsourcingu myslí firmy?. Marketing & media. 2005. Dostupné z:
http://trendmarketing.ihned.cz/c1-16037810-co-si-o-outsourcingu-mysli-firmy [79]
REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada
Publishing a.s., 2012. ISBN 8024718359. [80]
SYNEK,
Miloslav
a
Eva
KISLINGEROVÁ. Podniková
ekonomika:5. přepracované a doplněné vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2010. ISBN 8074003361. [81]
STAŇKOVÁ, Anna. Podnikáme úspěšně s malou firmou. Praha: Nakladatelství
C. H. Beck, 2007. ISBN 8071799262. [82]
SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada
Publishing a.s., 2005. ISBN 8024709392. [83]
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ a kol.. Podnikání malé a střední firmy:
2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 802472409X. 98
[84]
SYNEK, Miloslav a kolektiv. Manažerská
ekonomika: 4. aktualizované
a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 8024719924. [85]
17. průzkum AMSP ČR: Názory malých a středních podniků na jejich potřeby
v oblasti bankovních služeb a produktů. In: Asociace malých a středních podniků a živnostníků
ČR [online].
2012
[cit.
2013-02-28].
Dostupné
z:
http://www.amsp.cz/17-pruzkum-amsp-cr-nazory-malych-a-strednich-podniku-na [86]
NOVOTNÝ, J., SUCHÁNEK, P.: Nauka o podniku I. – Distanční studijní opora,
1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, ISBN 80210-3333-9 [87]
VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ a kol. Podniková ekonomika. Praha: Grada
Publishing a.s., 2012. ISBN 8024743728. [88]
PELC, Vladimír. Daňové odpisy: Strategie pro podnikatelskou praxi firem
a podnikatelů. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2011. ISBN 8074003876. [89]
Zákon č. 218/2000 Sb. zákon o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších
předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?idBiblio=49515&fulltext=&nr=218~ 2F2000&part=&name=&rpp=15#local-content [90]
Podporujeme: Brno - střed. Městská část Brno - střed: oficiální web [online]. 2009
[cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.stred.brno.cz/podporujeme [91]
Brno - Odbor kultury. MAGISTRÁT MĚSTA BRNA. Brno [online]. 2013 [cit.
2013-02-28].
Dostupné
z:
http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-
brna/usek-socialne-kulturni/odbor-kultury/ [92]
ARS Koncert: Úvodem. ARS Koncert [online]. 2008 [cit. 2013-02-28]. Dostupné
z: http://www.arskoncert.cz/cz/onas.asp [93]
Kultura a památková péče: Podpora rozvoje v oblasti kultury a památkové péče
2013. KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJ. Dotační portál Krajského úřadu Jihomoravského kraje [online]. 2013 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Folders/759-1-Kultura+a+pamatkova+pece.aspx 99
[94]
Granty a dotace. MINISTERSTVO KULTURY. Ministerstvo kultury [online].
2007 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/granty-a-dotace/default.htm [95]
ČESKÁ KANCELÁŘ PROGRAMU KULTURA. Program EU Culture [online].
2013 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.programculture.cz/cs/ [96]
EUROPEAN
COMMISSION. Directorate-General
Culture [online].
2012
[cit.
for
2013-02-28].
Education Dostupné
and z:
http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/ [97]
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU [online].
2013 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz [98]
Koncepce podpory MSP 2014-2020. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro
podnikání
a
export [online].
1997-2013
[cit.
2013-02-28].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/koncepce-politiky-msp-2014-2020-27913.html [99]
Enterprise and industry: Small and medium-sized enterprises (SMEs).
EUROPEAN COMMISSION. European Commission [online]. 2013 [cit. 2013-0228].
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-
analysis/sme-definition/index_en.htm [100]
Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární
komoře
České
republiky,
ve
znění
pozdějších
předpisů.
Dostupné
z:
http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-301-1992-sb-o-hospodarske-komoreceske-republiky-a-agrarni-komore-ceske-republiky/ [101]
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Hospodářská komora
České republiky [online]. 2009 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.komora.cz/ [102]
ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA. Českomoravská
záruční a rozvojová banka, a. s. [online]. 2004 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz [103]
CZECHINVEST. CzechInvest:
investic [online].
1994–2013
Agentura [cit.
http://www.czechinvest.org/ 100
pro
podporu
2013-02-28].
podnikání Dostupné
a z:
[104]
Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Český statistický úřad [online].
2011
[cit.
2013-03-01].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace) [105]
Význam internetu a online služby pro exportéry. BusinessInfo.cz [online]. 2012
[cit.
2013-03-01].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vyznam-
internetu-online-sluzby-exporteri-7663.html# [106]
Albertina: Databáze všech firem a institucí v ČR a SR [online]. 2013 [cit. 2013-
03-01]. Dostupné z: http://www.albertina.cz/ [107]
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele.
3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7.
101
Seznam použitých zkratek ČSR - Československá republika ČR - Česká republika ASUMA - Asociace uměleckých agentur České republiky IFPI ČR – Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu USA - Spojené státy americké EU - Evropská unie CEP - Centrum pro evropskou politiku HDP - Hrubý domácí produkt v. o. s. - Veřejná obchodní společnost k. s. - Komanditní společnost a. s. - Akciová společnost OSVČ - Osoba samostatně výdělečně činná s. r. o. - Společnost s ručením omezeným OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností UHY Intenational - Mezinárodní sdružení nezávislých účetních a poradců SME - Malé a střední podnikaní (Small and Medium Enterprise) MČ BS - Městská část Brno-střed C.E.M.A. - Central European Music Agency Eurostat - Evropský statistický úřad HK ČR - Hospodářská komora České republiky NUTS II - Region soudržnosti (Nomenklatura územních statistických jednotek) NACE - Klasifikace ekonomických činností IČ - Identifikační číslo organizace
102
Seznam grafů Graf 1: Právní forma podnikání dle databáze Albertina ............................................ 64 Graf 2: Rok založení agentury dle databáze Albertina .............................................. 65 Graf 3: Obrat OSVČ dle databáze Albertina.............................................................. 66 Graf 4: Obrat s. r. o. dle databáze Albertina .............................................................. 67 Graf 5: Plátci DPH dle databáze Albertina ................................................................ 68 Graf 6: Plátci DPH – s. r. o. dle databáze Albertina .................................................. 68 Graf 7: Plátci DPH – OSVČ dle databáze Albertina.................................................. 69 Graf 8: Právní forma podnikání ................................................................................. 72 Graf 9: Délka existence agentur ................................................................................. 73 Graf 10: Počet pracovníků ......................................................................................... 75 Graf 11: Zaměření na hudební žánr ........................................................................... 76 Graf 12: Hlavní a doplňková činnost ......................................................................... 77 Graf 13: Outsourcing.................................................................................................. 79 Graf 14: Podíl vykonávaných činností na ročním příjmu .......................................... 78 Graf 15: Zdroje hrazení činnosti ................................................................................ 80 Graf 16: Zdroje dotací ................................................................................................ 82 Graf 17: Výsledek hospodaření .................................................................................. 83 Graf 18: Geografická působnost ................................................................................ 84 Graf 19: Spolupráce se zahraničními subjekty .......................................................... 85 Graf 20: Vnímané dopady finanční krize ................................................................... 86 Graf 21: Reakce na dopady finanční krize ................................................................. 87
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled institucí poskytujících dotace či poradenské služby se zaměřením na JMK ....................................................................................................................... 46
103
Seznam příloh Příloha číslo 1: vzor dotazníku…………………………………………………….105 Příloha číslo 2: odkaz na databázi hudebních agentur v JMK……………………..106
104
Příloha číslo 1: Odkaz na databázi hudebních agentur http://dha-jmk.octanware.cz/
105
Příloha číslo 2: vzor dotazníku
106
107
108
109