Analýza potřeb poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb ve Statutárním městě Opava

Komunitní plánování Opava

Analýza potřeb poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb ve Statutárním městě Opava

Autoři analýzy: Mgr. Ing. Petr Krohe RNDr. Karel Hasík, PhD. Mgr. Vladimíra Klíčová

1

Opava, říjen 2006

Poděkování: Autoři výzkumné zprávy chtějí poděkovat především všem respondentům, kteří věnovali svůj čas, aby pomohli zkvalitnit sociální služby na území města Opavy. Dále chceme poděkovat Ing. Jindřišce Těžké za podněty k výzkumu a organizaci fokusových skupin na Magistrátu města Opavy. Děkujeme Mgr. Kateřině Gelnarové za svědomitou a kvalitní informační podporu a za pomoc při získávání podkladů k výzkumu.

2

1 Obsah 1 2

Obsah ............................................................................................. 3 Kvantitativní analýza dat ................................................................. 5 2.1 Senioři ................................................................................... 13 2.2 Rodiny s dětmi....................................................................... 25 2.3 Zdravotně postižení ............................................................... 38 2.4 Občané se specifickými sociálními problémy ........................ 51 3 Kvalitativní analýza ....................................................................... 65 3.1 Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem ............ 65 3.2 Definice kvalitativní metodologie ........................................... 66 3.3 Metodologické pilíře kvalitativního výzkumu .......................... 68 3.4 Postuláty kvalitativního myšlení ............................................. 69 3.5 Právní aspekty kvalitativního výzkumu v organizaci .............. 71 3.6 Postup kvalitativního výzkumu pro účely analýzy uživatelů ... 73 3.7 Výstupy z kvalitativního výzkumu .......................................... 75 3.8 Výsledky procesu kódování ................................................... 77 Přehled potřeb u jednotlivých skupin uživatelů ............................. 77 Potřeby sociálně potřebných rodin s dětmi ................................................................................ 77 Potřeby seniorů .......................................................................................................................... 79 Potřeby osob se zdravotním postižením.....................................................................................80 Potřeby osob se specifickými sociálními problémy ...................................................................82 Potřeby osob hlásících se k národnostním menšinám ................................................................83

Kontakt klientů se soc. službami................................................... 85 Malá komunikační kompetence .................................................................................................85 Očekávání pomoci od jiných subjektů (stát, organizace) a její přijetí........................................86 Rasové předsudky ......................................................................................................................87 Apatie ........................................................................................................................................88

Uživatel „uvnitř“ sociální služby..................................................... 88 Chování ke klientům, diskriminace, rasové předsudky..............................................................88 Informační gramotnost............................................................................................................... 89 Institucionální a osobní spolupráce............................................................................................91 „Vděčnost“ jako kritérium pro pomoc .......................................................................................91 Práce s dětmi ze strany poskytovatelů pomoci...........................................................................92 Další zjištění přesahující „místní“ charakter. .............................................................................93

4 5

3.9 Závěr - shrnutí ....................................................................... 93 Literatura....................................................................................... 95 Příloha: Koncepce ohraničeného a rozvinutého kódu................... 97

3

Kvantitativní analýza dat

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území Statutárního města Opavy

Odpovědné osoby:

Karel Hasík Jan Stoklasa Miroslava Polášková

4

2 Kvantitativní analýza dat Úvod Ve

spolupráci

s jednotlivými

poskytovateli,

kteří

vyplnili

požadovaný dotazník, byl vytvořen následující přehled o klientech, poskytovatelích a financování v oblasti sociální péče za roky 2001 2005. Přehledová část je rozdělena do pěti podkapitol podle skupin klientů, na které se poskytovatelé zaměřují (senioři, rodiny s dětmi, zdravotně postižení, občané se specifickými sociálními problémy a národnostní menšiny).

Metodologický postup při zpracování kvantitativní části analýzy Teoretická východiska Vzhledem k tomu, že se nejedná o výzkum nebyly testovány žádné hypotézy. Provedení analýzy obnáší rozdělení analyzovaných dat do částí a studování vzájemných vztahů mezi nimi.

Cíl analýzy Byl stanoven následující cíl analýzy – statistické vyhodnocení dat numerické povahy získaných z dotazníku, který byl schválen pracovníky MMO.

Vstupní data (a) dotazník (b) sociodemografické údaje poskytnuté MMO (c) sosiodemografické údaje získané ze stránek ČSÚ

5

Postup Při kvantitativní analýze podkladů pro komunitní plánování jsme využili matematicko – statistických způsobů zpracování dat, které probíhalo v těchto krocích (a) sběr dat (b) převedení dat do podoby vhodné k matematickému zpracování (c) třídění dat podle zvolených kategorií (d) využití statistických metod k popisu a analýze dat – popis dat pomocí měr polohy a variability (průměr, směrodatná odchylka) a stanovení trendů u sledovaných ukazatelů (e) grafické znázornění dat se slovním komentářem

Přehledová část obsahuje grafy doplněné pro větší přehlednost o tabulky. Ke znázorňování dat byly použity výsečové a sloupcové grafy podle toho, zda měla být znázorněna struktura jednotlivých dat nebo jejich vývoj během let 2001–2005. U jednotlivých skupin byly u zařízení sociální péče vyhodnoceny tyto údaje: struktura zaměstnanců časová dostupnost zavedení standardů kvality počet klientů a jejich rozdělení na opavské a mimoopavské vývoj počtu klientů diferencovaný podle typu služeb zdroje financování v jednotlivých letech a jejich struktura zdroje financování v jednotlivých letech vztažené na klienta vývoj jednotlivých zdrojů financování souhrnný vývoj vynakládaných finančních prosředků počet organizací využívajících tzv. ostatní dotační zdroje. Data mohou obsahovat dílčí nesrovnalosti způsobené neúplností poskytnutých dat ze strany jednotlivých organizací. V některých údajích

6

se tedy mohou lišit počty uvedených hodnot. V celkovém pohledu jsou však tyto údaje zanedbatelné. Při vyhodnocování časových řad byly sledovány dva základní cíle. Prvním z nich bylo určit co nejpřesnější predikci jejich dalšího vývoje v nejbližších letech. U řad týkajících se jednotlivých zdrojů financování jsme navíc chtěli stanovit, zda nedocházelo v průběhu let 2001–2005 k velkým výkyvům, které mohou být pro zajištění stabilní úrovně péče o klienty nežádoucí. Predikce časových řad Pokud jde o stanovení dalšího možného vývoje sledovaných ukazatelů, zaměřili jsme se pouze na stanovení tendence jejich vývoje. Funkce popisující trendovou složku řady se nazývají trendové funkce. Pro následující analýzu byly při predikci sledovaných ukazatelů použity tyto druhy: lineární trend, parabolický trend a exponenciální trend. Pro dosažení dostatečně spolehlivé předpovědi je nutné zvolit z velkého množství nabízejících se trendových funkcí tu „správnou“. Je proto nutné disponovat vhodným kritériem, které by takovou volbu umožňovalo. Při hledání vhodného typu trendové funkce jsme se opírali především o rozbor empirických údajů. Každý

graf,

v němž

je

znázorněna

spojnice

trendu,

předpovídající vývoj na tři roky dopředu, obsahuje také hodnotu spolehlivosti předpovědi R2, tzv. koeficient determinace, udávající, jak přesně odpovídají předpokládané hodnoty spojnice trendů skutečným datům.

Hodnoty koeficientu

determinace

se

mohou

pohybovat

v rozmezí od 0 do1. Spojnice trendu je udává tím spolehlivější předpověď, čím více se hodnota spolehlivosti R (tedy odmocnina z uváděných čísel) blíží nebo rovná hodnotě 1. Je třeba poznamenat, že, vzhledem k malému počtu výchozích údajů (pět let), je velmi žádoucí konfrontovat uvedené predikce s názory odborníků působících v oblasti sociálních služeb. Malý počet vstupních dat může totiž ovlivnit spolehlivost predikce, přestože matematické prostředky byly správně použity.

7

Míra variability Druhým cílem analýzy bylo charakterizovat rozsah případných výkyvů u jednotlivých zdrojů financí v průběhu let 2001-2005. Za výchozí veličinu byl brán aritmetický průměr příslušných údajů za dané období. Měření variability má význam při posuzování vypovídající schopnosti aritmetického průměru. Obecně lze říci, že vypovídací schopnost aritmetického průměru je tím větší, čím je variabilita sledovaného znaku menší. Naopak vypovídací schopnost aritmetického průměru je tím menší, čím má sledovaný zrak větší variabilitu. Ve většině případů dává statistická teorie i praxe přednost takovým mírám variability, jejichž velikost je závislá na variabilitě všech hodnot statistického souboru. Z nich je nejvýznamější ta míra variability, která měří současně variabilitu hodnot kolem aritmetického průměru a také variabilitu ve smyslu vzájemných odchylek jednotlivých hodnot znaku. Tato míra se nazývá rozptyl. Je definován jako průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot znaku od jeho aritmetického průměru. Jeho určitou nevýhodou z interpretačního hlediska je, že je vždy vyjádřen ve čtvercích použité jednotky, v našem případě tedy v Kč2. Proto se často variabilita popisuje pomocí odmocniny z rozptylu, která se nazývá směrodatná odchylka. Udává, že většina (tj. více než 50%) hodnot sledovaného ukazatele se neodchyluje od průměrné hodnoty (ať už nahoru či dolů) více než je vypočtená mez.

8

Údaje týkající se všech skupin klientů Z následujících údajů, o počtu klientů za jednotlivé roky, je vidět, že počet klientů má růstovou tendenci ve všech skupinách, kromě občanů se specifickými sociálními problémy, kde spojnice trendu naznačuje mírný pokles. Koeficient determinace je ale v tomto případě velmi nízký, což indikuje relativní význam udávané předpovědi. Vývoj klientů

počet uživatelů

10000 R22 = 0.3785 R = 0.7681

8000 6000 4000

R2 = 0.7824

2000

R2 = 0.7688

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok

Senioři Rodiny s dětmi Zdravotně postižení Občané se specif. soc. problémy Trend (senioři) Trend (rodiny s dětmi) Trend (zdravotně postižení) Trend (občané se specif. soc. problémy)

Počet klientů za rok

Skupina klientů Senioři Rodiny s dětmi Zdravotně postižení

Klienti celkem

2001

2002

2003

2004

2005

400

431

460

787

1 424

3 502

2 823

2 911

3 856

3 555

4 029

17 174

5 378

6 289

6 851

7 108

6 911

32 537

9

Občané se SSP Celkem

8 904

9 373

8 910

8 347

8 690

44 224

17 505

19 004

20 077

19 797

21 054

97 437

Zdroje financování v jednotlivých letech všech poskytovatelů

Mezi zdroje financování poskytovatelů patří dotace z města Opavy, dotace z ostatních zdrojů a finanční spoluúčast klienta. Z následujících pěti grafů je zřejmé, že dotace z ostatních zdrojů tvořily ve všech pěti zkoumaných letech 70% a více z celkového množství finančních prostředků. Nejmenší podíl připadl na dotace z města Opavy, které se pohybovaly kolem 10%.

Zdroje financování v roce 2001

17%

Dotace z města Opavy 2 480 000 Kč Dotace z ostatních zdrojů 19 061 573 Kč

10%

Fin. spoluúčast klienta 4 267 820 Kč

73%


16%

Dotace z města Opavy 3 978 000 Kč Dotace z ostatních zdrojů 20 993 522 Kč Fin. spoluúčast klienta 4 637 703 Kč

13%

71%

10


13%


9%

78%


18%


11%

71%


21%


9%

70%

11

Celkové množství vynakládaných finančních prostředků se každoročně zvyšovalo. Z posledního řádku tabulky je také patrné výrazné zvyšování přírůstků za jednotlivé roky až do roku 2004.

Částka za rok (v Kč)

Zdroje financování Dotace z města Opavy Dotace z ost. zdrojů Fin. spoluúčast klienta Celkem

2 001

2 002

2 003

2 004

2 005

2 480 000

3 978 000

3 604 600

5 986 080

5 216 537

19 061 573 20 993 522 31 219 995 37 691 560 39 287 417 4 267 820

4 637 703

5 117 684

9 723 203 11 849 221

25 809 393 29 609 225 39 942 279 53 400 843 56 353 175

12

2.1 Senioři Údaje k zařízením sociální péče

Struktura zaměstnanců podle profese je tvořena sociálními a dalšími pracovníky (se vzděláním podle zákona 108/2006 o sociálních službách), ostatními pracovníky a dobrovolníky. Ve skupině senioři převažují sociální a další pracovníci - 51%. Nejmenší zastoupení mají dobrovolníci - 9%.

Struktura zaměstnanců - senioři 9%

51%

40%

Struktura zaměstnanců

sociální 92.3 ostatní 72.8 dobrovolníci 16

Počet úvazků

Sociální

92.3

51%

Ostatní

72.8

40%

16

9%

Dobrovolníci

13

Ve skupině senioři se nachází 4 zařízení s denním provozem (nepřetržitě) a 2 zařízení fungující pouze v pracovní dny.

Časová dostupnost zařízení - senioři 0% 0%

33%

denní 4 pracovní dny 2 týdenní 0 nepravidelná 0

67%

Časová dostupnost

Počet zařízení

Denní provoz Pouze v pracovní dny

4

67%

2

33%

Týdenní rytmus

0

0%

Nepravidelný provoz

0

0%

Standardy kvality v písemné podobě mají zatím zavedeny 3 zařízení, 3 zařízení je zavedeny nemají a 1 zařízení tuto položku v dotazníku neuvedlo.

Standardy kvality senioři

Zavedené standardy kvality

14% 43% 43%

ANO

NE

NEUVEDLI

14

Počet zařízení

Ano

3

Ne

3

Neuvedli

1

Počet klientů a jejich skladba

Hlavními klienty poskytovatelů byli v letech 2001 - 2005 lidé z Opavy, kteří tvořili přibližně 90% z celkového počtu klientů.

Počet klientů v jednotlivých letech (v %) - senioři

2002

2001

2003

8%

8%

7%

92%

92%

2004

93%

2005

13%

8% pouze z Opavy

8%

mimo Opavu 87%

92%

Počet za rok

Klienti

Pouze z Opavy Mimo Opavu

92 %

2001

2002

2003

2004

2005

368

397

428

685

1310

32

34

32

102

114

Následující tři grafy ukazují jaké služby klienti využívali a v jakém počtu.

15

počet klientů

Vývoj počtu klientů a jejich skladba - senioři 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2001

2002

2003

2004

2005

počet klientů

rok

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

930

494

482

460

431

400

305

0

0

2001

0

0

0

2002

0

0

2003

0

2004

2005

rok poradenská služba

služba sociální péče

služba sociální prevence

Vývoj celkového počtu klientů - senioři

počet klientů

2000

R2 = 0.7688

1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

2005 rok Trend

16

2006

2007

2008

Počet klientů ve sledovaných pěti letech stabilně rostl. V letech 2004 a 2005 byl tento nárůst největší, což bylo způsobeno zejména nárůstem klientů využívajících poradenské služby. Trendová křivka předpovídá nárůst počtu klientů také v dalších letech.

Počet uživatelů za rok

Typ služby 2001

2002

2003

2004

2005

0

0

0

305

930

400

431

460

482

494

0

0

0

0

0

400

431

460

787

1424

Poradenská služba Služba sociální péče Služba sociální prevence Celkem

Zdroje financování

Na zdrojích financování se ve skupině senioři nejvíce podílely dotace z ostatních zdrojů a finanční spoluúčast klienta. Přitom v letech 2001 - 2004 byly tyto dvě položky velmi vyrovnané, ale v roce 2005 nastal extrémní nárůst finanční spoluúčasti klienta a převýšil dotace z ostatních zdrojů více než dvojnásobně. Tato skutečnost ale souvisí s nárůstem počtu klientů a neznamená to, že by klienti platili za služby více.

Zdroje financování (celkem) - senioři 6 000 000

Dotace z města Opavy

5 000 000 Kč

4 000 000

Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta

3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2 001

2 002

2 003

2 004

rok

17

2 005

Zdroje financování v jednotlivých letech (v%) - senioři 2002

2001 9%

2003 6%

13%

40%

43%

43%

51%

44%

51%

2004

2005 Dotace z města Opavy

13%

15%

15%

Dotace z jiných zdrojů

44% 26%

59%

43%

26%

Finanční spoluúčast klienta

Částka za rok - celkem (v Kč)

Zdroje financování Dotace z města Opavy

59%

2 001

2 002

449 000

708 000

2 003

2 004

2 005

370 000 1 118 440 1 508 967

Dotace z ost. zdrojů

2 720 865 2 300 492 2 991 245 3 674 462 2 545 044

Fin. spoluúčast klienta

2 086 853 2 282 515 2 531 388 3 764 313 5 689 799

Celkem

5 256 718 5 291 007 5 892 633 8 557 215 9 743 810

Následující graf ukazuje, jak se u jednotlivých zdrojů v letech 2001 – 2005 měnila částka vynaložená na jednoho klienta. Je vidět, že finanční spoluúčast klienta i dotace z ostatních zdrojů na jednoho klienta mají spíše klesající tendenci. Pokles finanční spoluúčasti klienta je ale nutné přičíst na úkor nárůstu počtu klientů využívajících poradenské služby, u kterých jsou jiné cenové relace než u služeb

18

sociální péče. V prvních třech letech, zahrnujících pouze údaje o klientech využívajících služeb sociální péče, je naopak patrný pozvolný nárůst finančí spoluúčasti klienta. Dotace z města Opavy se pohybují mezi částkami 804 Kč a 1 643 Kč. Směrodatné odchylky poukazují na velkou rozkolísanost dotací z ostatních zdrojů. U finanční spoluúčasti klienta a dotací z města Opavy naznačují směrodatné odchylky stabilnější situaci.

Kč

Zdroje financování (na jednoho klienta) - senioři 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

Dotace z města Opavy Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 rok

Částka za rok - na 1 klienta (v Kč)


2 001

2 002

2 003

2 004 2 005


1 123

1 643

804

1 421 1 060


6 802

5 338

6 503

4 669 1 787


5 217

5 296

5 503

4 783 3 996

13 142

12 276

12 810

10 873 6 843

Celkem


Rozptyl (na 1 klienta)

Směrodatná odchylka (na 1 klienta)

85322.63

292.10

3209856.26

1791.61

287009.59

535.73

Dotace z města Opavy Dotace z ost. zdrojů Fin. spoluúčast klienta

19

Následujících 8 grafů se týká jednotlivých zdrojů financí, a to celkových a na jednoho klienta. Trendové křivky předpovídají vývoj v letech 2006 - 2008 a ukazují, jestli budou finanční prostředky růst nebo klesat.

Přestože dotace z města Opavy (celkem) mají tendenci růst, ještě větší nárůst klientů způsobuje, že dotace z města Opavy na jednoho klienta mají mírně klesající tendenci (zde je opět nutné poukázat

na

souvislost

s nárůstem

počtu

klientů

využívajících

poradenských služeb).

Dotace z města Opavy (celkem) - senioři 2 500 000

Kč

2 000 000

1 508 967 1 118 440

1 500 000 1 000 000 500 000

R2 = 0.6991 Trend

708 000 449 000 370 000

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z města Opavy (na jednoho klienta) senioři 2 000 Kč

1 500 1 000

1 643

1 421

1 123

1 060

804

R2 = 0.0283

500 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

20

Trend

Dotace z ostatních zdrojů (celkem) byly velmi rozkolísané. Průměrně se pohybovaly kolem 3 000 000 Kč a okolo této částky se budou pravděpodobně pohybovat i v letech 2006 - 2008. A vzhledem k tomu, že počet uživatelů rostl, podíl dotací z ostatních zdrojů na jednoho klienta musel klesat. Je pravděpodobné, že bude klesat i nadále vlivem rostoucí tendence počtu uživatelů.

Dotace z ostatních zdrojů (celkem) - senioři 3 674 462

4 000 000

Kč

3 000 000

2 991 245 2 720 865 2 300 492

2 545 044

R2 = 0.1096

2 000 000

Trend

1 000 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z ostatních zdrojů (na jednoho klienta) senioři 8 000 Kč

6 000 4 000 2 000

6 802

6 503 5 338

4 669 Trend 1 787

2

R = 0.5685

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

21

Finanční spoluúčast klienta (celkem) se zvyšovala každý rok. Jak už bylo zmíněno, tento nárůst je způsoben zejména nárůstem počtu klientů. Vzhledem k tomu, že počet klientů má roustoucí tendenci je předpověď dalšího nárůstu finanční spoluúčasti klienta (celkem) velmi spolehlivá. Finanční spoluúčast klienta - na jednoho klienta má klesající tendenci (zde je opět nutné poukázat na souvislost s nárůstem počtu klientů využívajících poradenských služeb).

Finanční spoluúčast klienta (celkem) - senioři 8 000 000

R2 = 0.8367 5 689 799

Kč

6 000 000 4 000 000 2 000 000

3 764 313

Trend

2 282 515 2 531 388 2 086 853

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Kč

Finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) senioři 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

5 217 5 296 5 503

4 783

3 996 R2 = 0.6163

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

22

Trend

Souhrnné finance (celkem) každý rok rostly a s velkou pravděpodobností budou dále narůstat. Protože však počet klientů rostl rychleji než růst financí, souhrnné finance na jednoho klienta měly klesající tendenci a spojnice trendu předpovídá jejich další pokles.

Kč

Souhrnné finance (celkem) - senioři 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

R2 = 0.8749 9 743 810 8 557 215 5 892 633 5 291 007 5 256 718

Trend

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Souhrnné finance (na jednoho klienta) - senioři 15 000 13 14212 27612 810 10 873 Kč

10 000

6 843

5 000

Trend 2

R = 0.7366

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

23

Dotace z ostatních zdrojů pocházejí z EU, ministerstev, kraje, nadací, sponzorských darů a jiných. Nejvíc zařízení ve skupině senioři je podporováno krajem a druhé místo zaujímají společně sponzorské dary a jiné.

6 5 4 3 2 1

ké rs

sp on zo zdroj

Počet zařízení čerpajících zdroj

Zdroj dotací

EU

3

Ministerstva

3

Kraje

5

Nadace

2

Sponzorské dary

4

Jiné

4

24

jin é

da ce na

kr aj e

a tv m in is t

er s

da ry

0

EU

počet zařízení čerpajících zdroj

Dotace z ostatních zdrojů - senioři

2.2 Rodiny s dětmi Údaje k zařízením sociální péče

Struktura zaměstnanců podle profese je tvořena sociálními a dalšími pracovníky (se vzděláním podle zákona 108/2006 o sociálních službách), ostatními pracovníky a dobrovolníky. Ve skupině rodiny s dětmi převažují ostatní pracovníci - 60%. V menším zastoupení jsou zde sociální a další pracovníci - 25% a dobrovolníci - 15%.

Struktura zaměstnanců - rodiny s dětmi 15%

25% sociální 10.7 ostatní 25.2 dobrovolníci 6.1

60%


Počet úvazků

Sociální

10.7

25%

Ostatní

25.2

60%

6.1

15%

Dobrovolníci

25

Ve skupině rodiny s dětmi funguje 6 zařízení pouze v pracovní dny a 1 zařízení má denní provoz (nepřetržitě).

Časová dostupnost - rodiny s dětmi 0% 0% 14% denní 1 pracovní dny 6 týdenní 0 nepravidelná 0 86%

Časová dostupnost

Počet zařízení


1

14%

6

86%

Týdenní rytmus

0

0%


0

0%

Standardy kvality v písemné podobě mají zavedeny 4 zařízení, 2 zařízení je zavedeny nemají a 4 zařízení tuto položku v dotazníku neuvedly.

Standarty kvality rodiny s dětmi

40%


40%

20% ANO

NE

NEUVEDLI

26

Počet zařízení

Ano

4

Ne

2

Neuvedli

4


Počet mimoopavských klientů ve všech sledovaných letech převažoval nad počtem klientů z Opavy. Mimoopavští klienti tvořili kolem 60% všech klientů.

Počet klientů v jednotlivých letech (v %) - rodiny s dětmi

2001

2002

36%

40% 60%

2003

36% 64%

64%

2004

2005 8%

pouze z Opavy 40%

42%

mimo92Opavu

58%

60%

%

Počet za rok

Klienti Pouze z Opavy Mimo Opavu

2001

2002

2003

2004

2005

1144

1048

1388

1422

1692

1694

1863

2468

2133

2337


27

Vývoj počtu klientů a jejich skladba rodiny s dětmi

počet klientů

5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

2005

rok

4000

3440

počet klientů

3500 3000 2500

3516

3234

2514

2440

2000 1500 1000 500

312 71

333 83

318 79

405 108

92229

0 2001

2002

2003

2004

2005

rok poradenská služba



Vývoj celkového počtu klientů - rodiny s dětmi

počet klientů

5000 2

R = 0.7959

4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

2005 rok Trend

28

2006

2007

2008

Většina klientů využívala poradenskou službu a počet klientů této služby měl sklon růst. Rovněž u počtu klientů ostatních dvou služeb je možné pozorovat mírný nárůst i když jeho změna byla v letech 2001 2005, ve srovnání s poradenskou službou, méně výrazná a klienti těchto dvou služeb představovali jen zhruba osminu všech klientů. Celkový počet klientů má pro další léta růstovou tendenci.


Typ služby Poradenská služba Služba sociální péče Služba sociální prevence Celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2440

2514

3440

3234

3516

71

79

83

92

108

312

318

333

229

405

2823

2911

3856

3555

4029

Zdroje financování Dotace z města Opavy a finanční spoluúčast klienta se začaly podílet na celkových finančních prostředcích až v letech 2004 a 2005. Dotace z ostatních zdrojů v letech 2004 a 2005 výrazně vzrosly. Uvedené skutečnosti měly za následek extrémní zvýšení finančních prostředků v letech 2004 a 2005. Průměrné finance v posledních dvou letech

představují

přibližně

patnáctinásobek

v letech 2001 - 2003.

29

průměrných

financí

Zdroje financování (celkem) - rodiny s dětmi 1 200 000 Dotace z města Opavy

1 000 000 Kč

800 000


600 000 400 000 200 000 0 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 rok

Zdroje financování v jednotlivých letech (v%) - rodiny s dětmi 2002

2003

0%

0%

0%

0%

0%

0%

2001

100 %

100 %

2004

2005

16%

100 %


18%

20%

52%

15%

Dotace z jiných zdrojů 59%

32%

62%

30

26%



Zdroje financování 2 001

2 002

2 003

2 004

2 005

0

0

0

852 860

334 943

100 000

160 000

50 000

528 000

1 006 100

0

0

0

260 168

296 216

100 000

160 000

50 000

1 641 028

1 637 259

Dotace z města Opavy Dotace z ost. zdrojů Fin. spoluúčast klienta Celkem

Následující graf ukazuje, jak se měnila částka jednotlivých zdrojů v letech 2001 - 2005 na jednoho klienta. Dotace z ostatních zdrojů na jednoho klienta měly tendenci růst. Finanční spoluúčast klienta byla v letech 2004 a 2005 téměr shodná.

Kč

Zdroje financování (na jednoho klienta) rodiny s dětmi 300 250 200 150 100 50 0

Dotace z města Opavy Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta 2 001

2 002

2 003

2 004

2 005

rok


Částka za rok - na 1 klienta (v Kč) 2 001

2 002

2 003

2 004

2 005

0

0

0

240

83

35

55

13

149

250

0

0

0

73

74

35

55

13

462

406

31




8718.91

93.38


7708.32

87.80


1291.35

35.94


Následujících 8 grafů se týká jednotlivých zdrojů financí, a to celkových a na jednoho klienta. Trendové křivky předpovídají vývoj v letech 2006 - 2008 a ukazují, jestli budou finanční prostředky růst nebo klesat. V grafech, ve kterých figurují nenulové hodnoty až v letech 2004 a 2005 není ukázán vývoj v následujích letech, protože předpověď by byla velmi nespolehlivá.

Dotace z města Opavy (celkem) činily v roce 2004 víc než 2.5-násobek částky připadající na rok 2005. Rovněž dotace z města Opavy na jednoho klienta byly v roce 2004 větší než v roce 2005, a to téměr třikrát.

Dotace z města Opavy (celkem) - rodiny s dětmi 1 000 000

852 860

Kč

800 000 600 000 334 943

400 000 200 000

0

0

0

2 001

2 002

2 003

0 rok

32

2 004

2 005

Dotace z města Opavy (na jednoho klienta) rodiny s dětmi

Kč

300

240

200 83

100 0

0

0

2 001

2 002

2 003

0 2 004

2 005

rok

Spojnice trendu je u dotací z ostatních zdrojů - celkem i na jednoho klienta rostoucí. Celkový počet klientů ve skupině rodiny s dětmi měl tendenci pozvolně narůstat, zatímco nárůst financí v letech 2004 a 2005 byl dramatický. Proto se finanční prostředky na jednoho klienta v těchto letech také výrazně zvýšily. Je otázkou, zda ještě může dojít k tak výraznému nárůstu dotací v dalších letech, a proto je, v tomto případě, nutná jistá opatrnost při posuzování dalšího vývoje jen na základě tvaru trendové křivky.

Dotace z ostatních zdrojů (celkem) rodiny s dětmi 2 000 000

Kč

1 500 000

1 006 100

1 000 000 500 000

R2 = 0.7324

528 000 160 000 50 000 100 000

0 - 500 000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

33

Trend

Dotace z ostatních zdrojů (na jednoho klienta) rodiny s dětmi 400

2

300 149

200

Kč

R = 0.7074

250

100

35

55

Trend 13

0 - 100

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Finanční spoluúčast klienta (celkem) se v roce 2005 zvýšila přibližne o 36 000. Zvýšení celkového počtu uživatelů v roce 2005 o 474 klientů vzhledem k roku 2004 způsobilo, že finanční spoluúčast, na jednoho klienta, zůstala téměř stejná.

Finanční spoluúčast klienta (celkem) rodiny s dětmi 400 000 260 168

Kč

300 000

296 216

200 000 100 000

0

0

0

2 001

2 002

2 003

0 rok

34

2 004

2 005

Finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) rodiny s dětmi 80

73

74

2 004

2 005

Kč

60 40 20

0

0

0

2 001

2 002

2 003

0 rok

Souhrnné finance - celkem i na jednoho klienta se vyznačují rostoucími spojnicemi trendu. Spojnice trendu souhrnných financí na jednoho klienta rostou pomalejším tempem. Dotace z ostatních zdrojů a finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) způsobily rostoucí charakter křivky. Z předcházejících dvou obrázků je zřejmé, že finanční spoluúčast klienta zároveň přispěla ke zpomalení tohoto růstu. Dotace z města Opavy (na jednoho klienta) také tento růst zpomalují, protože v roce 2005 se celková částka snížila přibližně 2.5x, zatímco

částka připadající na jednoho klienta se snížila téměř třikrát.

35

Souhrnné finance (celkem) - rodiny s dětmi 4 000 000 R2 = 0.7316

Kč

3 000 000 1 637 259 1 641 028

2 000 000

Trend 1 000 000 0 -1 000 000

160 000 50 000 100 000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Kč

Souhrnné finance (na jednoho klienta) rodiny s dětmi 1 000 800 600 400 200 0 - 200

R2 = 0.6801 462

406 Trend

35

55

13

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z ostatních zdrojů pocházejí z EU, ministerstev, kraje, nadací, sponzorských darů a jiných. Nejvíc zařízení ve skupině rodiny s dětmi je podporováno ministerstvy a druhé místo zaujímají společně kraje a sponzorské dary. Žádné z dotazovaných zařízení není podporováno z Evropské Unie.

36

ké rs

sp on zo

zdroj


Zdroj dotací EU

0

Ministerstva

4

Kraje

3

Nadace

1

Sponzorské dary

3

Jiné

1

37

jin é

da ce na

kr aj e

a tv m in is t

er s

da ry

4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 EU


Dotace z jiných zdrojů - rodiny s dětmi

2.3 Zdravotně postižení Údaje k zařízením sociální péče

Ve skupině zdravotně postižení převažují sociální a další pracovníci (se vzděláním podle zákona 108/2006 o sociálních službách) - 49%. Větší třetinu tvoří ostatní pracovníci - 35% a nejmenší zastoupení mají dobrovolníci - 16%.

Struktura zaměstnanců - zdravotně postižení 16% sociální 164.7 ostatní 119.2 dobrovolníci 55

49% 35%


Počet úvazků

Sociální

164.7

49%

Ostatní

119.2

35%

55

16%

Dobrovolníci

38

Nejvíc zařízení (celkem 12) poskytuje služby pouze v pracovní dny. Nachází se zde také 3 zařízení s týdenním rytmusem (např. každé úterý) a 2 zařízení s nepravidelným provozem (např. volnočasové aktivity 1x za rok). 1 zařízení upřednostňuje denní provoz (nepřetržitě).

Časová dostupnost - zdravotně postižení 6%

11%


17%

66%

Časová dostupnost

Počet zařízení


1

6%

12

66%

Týdenní rytmus

3

17%


2

11%

Standardy kvality v písemné podobě má zavedeno 10 zařízení, 8 zařízení je zavedeno nemá a 1 zařízení tuto položku v dotazníku neuvedlo.

Standardy kvality zdravotně postižení


5%

53%

42%

ANO

NE

NEUVEDLI

39

Počet zařízení

Ano

10

Ne

8

Neuvedli

1


Hlavními klienty poskytovatelů byli v letech 2001 - 2005 lidé z Opavy, kteří tvořili více než 80% z celkového počtu klientů.

Počet klientů v jednotlivých letech (v %) - zdravotně postižení

2001

2003

2002

18%

16%

18%

82%

82%

84%

2005

2004

8% pouze z Opavy

19%

19%

mimo Opavu 92% 81%

81%

Počet za rok

Klienti Pouze z Opavy Mimo Opavu

2001

2002

2003

2004

2005

4409

5282

5618

5757

5598

968

1007

1233

1351

1313

40


počet klientů

Vývoj počtu klientů a jejich skladba zdravotně postižení 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

2005

rok

6000

počet klientů

4000

4969

4877

5000

4622

4209 3479

3000 2000 1000

1318

1515

1362

1541

1681

581

565

612

598

608

2001

2002

2003

2004

2005

0 rok poradenská služba


41


počet klientů

Vývoj celkového počtu klientů zdravotně postižení 10000 8000 6000 4000 2000 0

R2 = 0.9193

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok Trend

Většina klientů využívala poradenskou službu a počet klientů této služby až do roku 2004 rostl. U služby sociální prevence je možné rovněž pozorovat nárůst o něco méně výraznější, zatímco počet klientů služby sociální péče se měnil jen zanedbatelně. Celkový počet klientů měl tendenci růst a předpověď dalšího růstu je poměrně spolehlivá.


Typ služby 2001

2002

2003

2004

2005

Poradenská služba

3479

4209

4877

4969

4622

Služba sociální péče Služba sociální prevence

581

565

612

598

608

1318

1515

1362

1541

1681

5378

6289

6851

7108

6911

Celkem

Zdroje financování Na zdrojích financování se ve skupině zdravotně postižení nejvíce podílely dotace z ostatních zdrojů. Tyto dotace měly silně rostoucí tendenci a jejich nárůst činil během pěti let téměř 20 miliónů korun. Na celkových finančních prostředcích se podílely více než 80-ti procenty. Celkové finanční prostředky se každý rok zvyšovaly a až do roku 2004 se zvyšovaly i jejich přírůstky.

42

Kč

Zdroje financování (celkem) - zdravotně postižení 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0


2 002

2 003

2 004

2 005

rok

Zdroje financování v jednotlivých letech (v%) - zdrav. postižení

2001 9%

10%

81%

2004

13%

6%

2002 7%

2003

12%

5%

81%

7%

88%

2005

12% 5%

Dotace z města Opavy 15%


81%

83%

43

26%




2 001

2 002

2 003

2 004

2 005

1 437 000

2 075 000

1 744 000

2 259 560

2 061 832

11 672 381 13 855 858 22 492 332 28 404 868 31 298 274 1 349 690

1 271 222

1 346 427

4 563 922

4 760 507

14 459 071 17 202 080 25 582 759 35 228 350 38 120 613


Rozptyl

Dotace z města Opavy 84721017098

Směrodatná odchylka 291068.75


5.99346E+13

7741745.16


2.68163E+12

1637566.84

Následující graf ukazuje, jak se měnila částka u jednotlivých zdrojů v letech 2001 - 2005 na jednoho klienta. Dotace z ostatních zdrojů na jednoho klienta každý rok rostly. Dotace z města Opavy na jednoho klienta se téměr neměnily, rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší

částkou je 75 Kč. Finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) se během let 2001 - 2003 pohybovala okolo 200 Kč, po roce 2003 nastal nárůst na částku převyšující 600 Kč.

Zdroje financování (na jednoho klienta) zdravotně postižení 5 000


Kč

4 000 3 000


2 000 1 000 0 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 rok

44

Částka za rok - na 1 klienta (v Kč)


2 001

2 002

2 003

2 004

2 005

267

330

255

318

298

2 170

2 203

3 283

3 996

4 529

251

202

197

642

689

2 689

2 735

3 734

4 956

5 516

Dotace z města Opavy Dotace z ost. zdrojů Fin. spoluúčast klienta Celkem




830.83

28.82

890708.00

943.77

48942.71

221.23

Dotace z města Opavy Dotace z ost. zdrojů Fin. spoluúčast klienta

Následujících 8 grafů se týká jednotlivých zdrojů financí, a to celkových a na jednoho klienta. Trendové křivky předpovídají vývoj v letech 2006 - 2008 a indikují možný nárůst či pokles finančních prostředků v dalších letech. Spojnice trendu u dotací z města Opavy - celkem i na jednoho klienta jsou pomalu rostoucí křivky. Celkové dotace i dotace na jednoho klienta ve všech pěti letech střídavě rostly a klesaly.

45

Kč

Dotace z města Opavy (celkem) zdravotně postižení 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

2 259 560 2 075 000 2 061 832 1 744 000 1 437 000

2

R = 0.6172 Trend

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z města Opavy (na jednoho klienta) zdravotně postižení 400 Kč

300

330 267

318

298

255

2

R = 0.0881 Trend

200 100 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Spojnice trendu u dotací z ostatních zdrojů jsou rostoucí funkce. Celkové dotace z ostatních zdrojů i dotace na jednoho klienta každý rok rostly a částky leží téměř v jedné linii (žádná příliš nevybočuje). Proto je hodnota

koeficientu

spolehlivosti

vysoká

pravděpodobnosti předpovězeného vývoje.

46

a

vypovídá

o

velké

Dotace z ostatních zdrojů (celkem) zdravotně postižení

Kč

60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0

31 298 274 28 404 868 22 492 332 13 855 858 11 672 381

R2 = 0.9659 Trend

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z ostatních zdrojů (na jednoho klienta) zdravotně postižení 8 000 Kč

6 000 4 000 2 000

2 170 2 203

3 283

3 996 4 529

R2 = 0.9515 Trend

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

U finanční spoluúčasti klienta můžeme pozorovat rostoucí trend. Tato skutečnost je však způsobena skokovou změnou těchto dat v roce 2004. Je proto otázkou zda další vývoj bude opět stagnace nebo další nárůst. Také rychlost případného nárůstu je obtížně předvídatelná.

47

Kč

Finanční spoluúčast klienta (celkem) zdravotně postižení 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

2

R = 0.763 4 760 507 4 563 922

Trend

1 271 222 1 349 690 1 346 427

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) zdravotně postižení 1 500 1 000

Kč

642

500

251

202

689

R2 = 0.7074 Trend

197

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

Obě spojnice trendu souhrnných financí musí být nutně rostoucími křivkami, neboť představují součet předcházejících tří rostoucích křivek pro celkové hodnoty a tří rostoucích křivek pro hodnoty na jednoho klienta. Vysoký koeficient determinace naznačuje značnou spolehlivost predikovaných hodnot.

48

Souhrnné finance (celkem) zdravotně postižení 80 000 000 Kč

60 000 000 40 000 000 20 000 000

38 120 613 35 228 350 25 582 759 17 202 080 14 459 071

R2 = 0.9645 Trend

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Kč

Souhrnné finance (na jednoho klienta) zdravotně postižení 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

2 689 2 735

3 734

4 956 5 516

R2 = 0.9434 Trend

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z ostatních zdrojů pocházejí z EU, ministerstev, kraje, nadací, sponzorských darů a jiných. Nejvíc zařízení ve skupině zdravotně postižení čerpá ze sponzorských darů, jedná se o 15 zařízení. Druhé místo zaujímá kraj, který podporuje 14 zařízení.

49

ké rs

sp on zo

zdroj


Zdroj dotací EU

6

Ministerstva

12

Kraje

14

Nadace

8

Sponzorské dary

15

Jiné

12

50

jin é

da ce na

kr aj e

a tv m in is t

er s

da ry

16 14 12 10 8 6 4 2 0 EU


Dotace z jiných zdrojů - zdravotně postižení

2.4 Občané se specifickými sociálními problémy Údaje k zařízením sociální péče

Struktura zaměstnanců podle profese je tvořena sociálními a dalšími pracovníky (se vzděláním podle zákona 108/2006 o sociálních službách), ostatními pracovníky a dobrovolníky. Ve skupině občané se SSP převažují ostatní pracovníci - 49% a sociální a další pracovníci 39%.

Struktura zaměstnanců - občané se specifickými sociálními problémy 12% sociální 11.8 ostatní 14.75 dobrovolníci 3.6

39% 49%


Počet úvazků

Sociální

11.8

39%

Ostatní

14.75

49%

3.6

12%

Dobrovolníci

51

Nachází se zde 3 zařízení fungující pouze v pracovní dny a po jednom zařízení s denním provozem (nepřetržitě), týdenním rytmusem (např. každé úterý) a nepravidelným provozem (např. volnočasové aktivity 1x za rok).

Časová dostupnost - občané se specifickými sociálními problémy 17%

17%


17% 49%

Časová dostupnost

Počet zařízení


1

17%

3

49%

Týdenní rytmus

1

17%


1

17%

Standardy kvality v písemné podobě mají zavedeny 3 zařízení, 2 zařízení je zavedeny nemají a 2 zařízení tuto položku v dotazníku neuvedly.

Standardy kvality občané se SSP


29%

Počet zařízení

42%

29% ANO

NE

NEUVEDLI

52

Ano

3

Ne

2

Neuvedli

2


Počet klientů z Opavy ve všech sledovaných letech převažovoval nad počtem mimoopavských klientů, pohyboval se mezi 64 a 74%. V roce 2004 mimoopavských klientů výrazněji přibylo.

Počet klientů v jednotlivých letech (v %) - občané se SSP

2002

2001

2003

26%

33%

27%

67%

73%

74%

2004

2005 8%

pouze z Opavy

35%

36% 64%

65%

Mimo Opavu

%

Počet za rok

Klienti

Pouze z Opavy

92 Opavu mimo

2001

2002

2003

2004

2005

5966

6936

6504

5342

5649

2938

2437

2406

3005

3041

Následující tři grafy ukazují, jaké služby klienti využívali a v jakém počtu.

53

Vývoj počtu klientů a jejich skladba - občané se specifickými sociálními problémy

počet klientů

10000 8000 6000 4000 2000 0 2001

2002

2003

2004

2005

rok

8000

7549

7213

7465

7187

6971

počet klientů

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000

1824

1691

1445

1503

1376

0

0

0

0

0

2001

2002

2003

2004

2005

0 rok poradenská služba



počet klientů

Vývoj celkového počtu klientů - občané se specifickými sociálními problémy 9500 9000 8500 8000 7500 7000

R2 = 0.3785

2001

2002

2003

2004

2005 rok Trend

54

2006

2007

2008

Služba sociální prevence byla využívána přibližně 5.5-krát více než poradenská služba. U služby sociální prevence i poradenské služby byly počty klientů během sledovaných let celkem vyrovnané. Počet klientů u obou typů služeb klesal i rostl ve stejných letech. Tato skutečnost se projevuje v celkovém grafu, jehož hodnoty už více kolísají. Poslední graf dále ukazuje, že celkový počet klientů měl tendenci mírně klesající a předkokládá se jejich další pokles.


Typ služby Poradenská služba Služba sociální péče Služba sociální prevence Celkem

2001

2002

2003

2004

2005

1691

1824

1445

1376

1503

0

0

0

0

0

7213

7549

7465

6971

7187

8904

9373

8910

8347

8690

Zdroje financování Průměrně 68% veškerých finančních zdrojů v letech 2001 - 2005 ve skupině občané se SSP pocházelo z dotací z ostatních zdrojů. Nejmenší podíl připadl na finanční spoluúčast klienta - přibližně 15%. Celkové finanční prostředky se od roku 2001 do roku 2003 zvyšovaly a po tomto roce se začaly snižovat.

55

Kč

Zdroje financování (celkem) - občané se specifickými sociálními problémy 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

Dotace z města Opavy Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 rok

Zdroje financování v jednotlivých letech (v%) - občané se SSP

2001

2002

10%

14%

16%

15%

17%

67%

76%

2004 14%

2003

18%

67%

2005

22%


16%

19%

15%


65%

64%


Zdroje financování 2 001 Dotace z města Opavy

26%


2 002

2 003

2 004

2 005

594 000 1 195 000 1 490 600 1 755 220 1 310 795

56


4 568 327 4 677 172 5 686 418 5 084 230 4 437 999

Fin. spoluúčast klienta Celkem

831 277 1 083 966 1 239 869 1 134 800 1 102 699 5 993 604 6 956 138 8 416 887 7 974 250 6 851 493


Směrodatná odchylka

Rozptyl


1.49673E+11

386875.74


2.05016E+11

452786.41


18188864437

134866.10

Následující graf ukazuje, jak se měnila částka jednotlivých zdrojů v letech 2001 - 2005 na jednoho klienta. Celková částka na jednoho klienta rostla až do roku 2004. Během tohoto období se zvýšila o 282 Kč, ale v roce 2005 následně klesla o 167 Kč.

Kč

Zdroje financování (na jednoho klienta) - občané se specifickými sociálními problémy 700 600 500 400 300 200 100 0


2 002

2 003

2 004

2 005

rok

Zdroje financování Dotace z města Opavy

Částka za rok - na 1 klienta (v Kč) 2 001

2 002

2 003

2 004

2 005

67

127

167

210

151

57


513

499

638

609

511

93

116

139

136

127

673

742

945

955

788

Fin. spoluúčast klienta Celkem




2245.45

47.39


3340.51

57.80

274.66

16.57



Následujících 8 grafů se týká jednotlivých zdrojů financí, a to celkových a na jednoho klienta. Trendové křivky předpovídají vývoj v letech 2006 - 2008 a ukazují, jestli budou finanční prostředky růst nebo klesat.

Dotace z města Opavy - celkem i na jednoho klienta jsou popsány rostoucími trendovými křivkami a mají velmi podobný průběh. Celková částka dotací z města Opavy až do roku 2004 rostla, přitom přírůstky se postupně snižovaly až nakonec v roce 2005 celkové dotace klesly, a to téměr o půl milionu.

58

Kč

Dotace z města Opavy (celkem) - občané se specifickými sociálními problémy 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

2

1 755 220 1 490 600 1 310 795 1 195 000

R = 0.7644 Trend

594 000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z města Opavy (na jednoho klienta) občané se specifickými sociálními problémy 300

R2 = 0.7919

Kč

210 200 100

127

167

151 Trend

67

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Celkové dotace z ostatních zdrojů v letech 2001 - 2003 rostly, potom začaly klesat. Průměrná částka se přibližovala 4.9 milionům Kč a spojnice trendu se také stabilizovala kolem této hodnoty. Predikce však

59

není příliš spolehlivá a těžko se dá odhadnout, zda se budou celkové dotace dále snižovat nebo naberou opačný směr a porostou. U dotací na jednoho klienta je situace obdobná a spolehlivost predikce budoucího vývoje je velmi nespolehlivá.

Kč

Dotace z ostatních zdrojů (celkem) - občané se specifickými sociálními problémy 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

5 686 418 5 084 230 4 677 172 4 437 999 4 568 327

R2 = 0.0425 Trend

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z ostatních zdrojů (na jednoho klienta) občané se specifickými sociálními problémy 800 Kč

600

638 513

499

609

511

R2 = 0.1398

400

Trend

200 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Obě spojnice trendu u finanční spoluúčasti klienta jsou rostoucími křivkami a upozorňují na další mírné zvětšování finanční spoluúčasti klienta v následujících letech. Celková finanční spoluúčast klienta se měnila plynule. Do roku 2003 se přírůstky snižovaly a

60

snižovaly se taky úbytky od roku 2003, přičemž nárůst hodnot probíhal rychleji.

Finanční spoluúčast klienta (celkem) - občané se specifickými sociálními problémy 1 500 000

2

R = 0.6355

Kč

1 000 000

1 239 869 1 134 800 1 083 966 1 102 699 831 277

Trend 500 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

Finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) občané se specifickými sociálními problémy 200

Kč

150 100

93

116

139

136

127

R2 = 0.7705 Trend

50 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

Souhrnné finance - celkem i na jednoho klienta se vyznačují rostoucími spojnicemi trendu se střední spolehlivostí. Vznikly součtem předcházejících tří rostoucích křivek pro celkové hodnoty a tří rostoucích křivek pro hodnoty na jednoho klienta.

61

Kč

Souhrnné finance (celkem) - občané se specifickými sociálními problémy 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

8 416 887 7 974 250 6 956 138 6 851 493 5 993 604

R2 = 0.4088 Trend

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Souhrnné finance (na jednoho klienta) občané se specifickými sociálními problémy

Kč

1 500 1 000

673

742

945

955

788

R2 = 0.5017 Trend

500 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Dotace z ostatních zdrojů pocházejí z EU, ministerstev, kraje, nadací, sponzorských darů a jiných. Nejvíc zařízení (celkem 5) ve skupině občané se SSP čerpá dotace z ministerstev, kraje a ze sponzorských darů.

62

6 5 4 3 2 1

da rs ké zo

sp on

zdroj


Zdroj dotací EU

4

Ministerstva

5

Kraje

5

Nadace

4

Sponzorské dary

5

Jiné

2

63

é jin

ry

e da c na

m in

is te r

kr aj e

st va

0 EU


Dotace z jiných zdrojů - občané se specifickými sociálními problémy

Kvalitativní analýza dat

Analýza uživatelů sociálních služeb na území Statutárního města Opavy

Odpovědné osoby:

Petr Krohe Vladimíra Klíčová Dagmar Tellingerová Eva Mrovcová

64

Komentář [I1]:

3 Kvalitativní analýza

3.1 Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem Při volbě vhodných metod zkoumání, které nám pomohou analyzovat potřeby uživatelů, chceme v této části především zdůvodnit vhodnost kvalitativního přístupu při řešení tohoto úkolu. Každý výzkumník si musí na začátku své práce vyjasnit, jakou výzkumnou strategii zvolí. Při této volbě hrají důležitou roli především stanovení cíle výzkumu, volba dat, se kterými výzkumník chce pracovat a forma výstupu (prezentace). Podle Dismana (2000 s. 284) jde o to, zda chceme něco „dokázat“ nebo „porozumět“. Výše uvedený citát poukazuje na dva hlavní směry v metodologii sociologického bádání. Jsou pojmenovány jako „kvantitativní“ a „kvalitativní“

postupy.

Jejich

základní

rozdílnost

představujeme

v následující tabulce č. 3. Zdrojem použitých informací jsou především práce Dismana (2000 s. 286nn.), Hendla (1997 s. 12nn.) a Babbieho (2005 s. 309).

65

Tab. 3 Rozdíl mezi kvantitativními a kvalitativními metodami

kvantitativní postupy

kvalitativní postupy

cíl

testování hypotéz

vytváření teorie

rozsah dat

málo informací o

mnoho informací o

velkém počtu jedinců

malém okruhu jedinců

redukce dat se

počtu proměnných,

počtu sledovaných osob

týká

sledovaných vztahů

generalizace

snadná

problematická

logika postupu

deduktivní

induktivní

data

numerické povahy

nenumerické povahy

rozsah

partikulární

holistický

na celou populaci

Při analýze potřeb uživatelů sociálních služeb, můžeme s výhodou využívat kvalitativní metody a to z několika důvodů. Lze je aplikovat na poměrně malý vzorek osob. Kvalitativní metodologie poskytuje komplexní obraz skutečnosti s mnoha aspekty a souvislostmi. Při analýze rovněž více využijeme „porozumění“, před „důkazy“ a vyžadujeme výstupy především v nenumerické oblasti získaných dat.

3.2 Definice kvalitativní metodologie Pro velikou rozmanitost přístupů, které stojí za touto metodologií, lze velice těžce stanovit nebo vymezit definici. Podle Hendla (1997 s. 12) „kvalitativní výzkum zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních

lidských

problémů.

Jeho

podstatou

je

komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému.“

66

vytvoření

Důraz je kladen na způsob, jakým lidé interpretují jevy sociálního světa a svou vlastní zkušenost. Zpracovávají se tzv. „měkká data“ (data nekvantifikovatelné povahy), která se získávají hloubkovým rozhovorem, četbou textů, pozorováním a studiem činnosti. Tyto procesy jsou studovány v přirozených podmínkách a zohledňují složitost a komplexnost každodenního života. Budeme-li vycházet z přehledné Pavlicovy definice (2000 s. 47) budeme pod pojmem metoda kvalitativního výzkumu rozumět „obecný

metodologický

postup

pro

získání

a/nebo

zpracování

kvalitativních dat“. Technikou sběru kvalitativních dat pak rozumíme opět podle Pavlicy (2000 s. 41) „konkrétní způsob praktické aplikace metody, určitý výzkumný nástroj, vytvořený s principy té které metody“. Sběr, analýza a vyhodnocení kvalitativních dat se v mnoha ohledech neliší od standardních sociologických postupů. Poměrně přehlednou definici nabízí Disman (2000 s. 285), kde píše, že „kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality.“ Typický postup jednotlivých metod shrnuje následující obrázek

Kvantitativní postup

Teorie

Sběr a analýza dat

Potvrzení x vyvrácení teorie

Kvalitativní postup Výzkumná otázka

Sběr a analýza dat

67

Nová teorie

3.3 Metodologické pilíře kvalitativního výzkumu Oproti kvantitativním postupům, které využívají k prokázání validity především statistických metod, je kvalitativní analýza odkázána na zásady vycházející ze specifik těchto postupů. Jde především o výrazné posílení narativní a textové složky a množství respondentů, který je výrazně nižší než v obdobném kvantitativním výzkumu. Z důvodů poměrně značné odlišnosti od standardních výzkumných postupů uvádíme obecné metodologické zásady. Mayring (2002 s. 26) formuluje hlavní „metodologické pilíře“, které vytvářejí specifický prostor pro vyhodnocování a analýzu údajů.

Orientace na subjekt - kvalitativní výzkum se zaměřuje vždy na subjekt, který je vnímán v synoptických souvislostech – tedy z pohledu historických změn a včleněný do konkrétního prostředí. Kvalitativní výzkum preferuje a podporuje váhu jednotlivých případů a případových analýz.

Otevřenost v průběhu výzkumu. Každý krok a úhel pohledu může výrazně přehodnotit výsledná data.

Kontrola

metod

vyhodnocování otevřenější,

požaduje

podle

tím

především

odůvodněných

přesněji

musí

explicitní

pravidel.

být

jednotlivé

Čím

postupy je

kroky

a

postup analýzy

kontrolovatelné.

Reflektování předpojatosti vychází z hermeneutických tezí. Snaha kvalitativních výzkumů vede k ukázání možných předpojatostí a tak učinit jejich vliv více kontrolovatelným.

Introspekce - analýza výzkumníkových myšlenek, pocitů a jednání se považuje jako legitimní součást výzkumu, pokud jsou jako takové uvedeny, zdůvodněny a přezkoušeny.

Interakce mezi předmětem a výzkumníkem vnáší do procesu výzkumu dynamický prvek. Každá data obsahují subjektivní prvky a mění

zkoumanou

realitu.

V tomto

kvalitativním výzkumu jako o dialogu.

68

smyslu

můžeme

hovořit

o

Orientace na problém vyžaduje u kvalitativních výzkumů jasnou orientaci na praktické problémy a jejich výstupy jsou opět použitelné v praxi. Stírá se rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem. Praktická formulace problému tvoří výchozí bod a cíl zkoumání.

Argumentativní

zobecňování

-

kvalitativní

výzkum

je

obtížně

zobecnitelný. Pokud dochází k zobecňování, je nutné přesně určit, které

části a situace lze považovat za generalizovatelné. Induktivní přístup. Kritický racionalismus K. Poppera (1997 s. 73) dochází k falzifikaci hypotéz jako k jedinému vědeckému exaktnímu postupu. Kvalitativní výzkum připouští zcela explicitně opačný postup. Tedy

z jednotlivých

pozorování

induktivními

postupy

docházet

k hypotézám.

Kontextuální pravidelnost staví proti vyhledávání zákonitostí, které jsou vlastní spíše přírodním vědám, jde především o sledování

pravidelností v myšlení, cítění a jednání, které více odpovídají lidskému chování a jak o tom rovněž píše Watzlawick (1999 s. 27). Připouští se existence výjimek a pravidelnost je vázána na sociálně-historický kontext.

3.4 Postuláty kvalitativního myšlení Mayring formuloval ve své práci (2002 s. 19 nn.) základní postuláty, které vyjadřují hlavní směry kvalitativního stylu myšlení.

Postulát 1. „Předmětem výzkumu humanistických věd jsou vždy lidé, subjekty. Tyto subjekty, na které se vztahuje výzkumný úkol musí být východiskem i cílem zkoumání.“ (2002 s. 20) Při kvalitativním výzkumu se nezřídka stávalo, že subjekty se dostávaly do pozadí jednotlivých výzkumů a výzkumných interpretací. Velice výrazně je tento trend možné spatřovat v analogii ke komplexním medicínském přístupu, kdy dochází k příklonu k subjektu. Do lékařské

69

péče se dostává místo „případu“ „člověk“ se svou jedinečnou historií a kontextem. Léčba přihlíží k individualitě a je pokaždé poněkud jiná. Podobnou situaci můžeme vidět i v přístupech sociální práce apod.

Postulát 2. „Na začátku každého výzkumu musíme provést přesný a obšírný popis předmětu výzkumu.“ (2002 s.21) Je třeba brát ohled na co největší množství dat z různých zdrojů. Přesný popis subjektu v jeho jedinečnosti a neopakovatelnosti je důležitým východiskem.

Postulát 3. „Předmět, který humanistické vědy zkoumají není nikdy zcela ujasněný, je nutné ho blíže ujasňovat také pomocí interpretace.“ (2002 s.22) Každé jednání může mít různé interpretace jak pro účastníky, tak pro pozorovatele. Tyto různé významy musí být předmětem interpretace a objevovány. Bude-li např. někdo hovořit o tom, že je „šťastný“, je potřeba interpretovat, co znamená onen „pocit štěstí“. Existují různá pojetí štěstí.

Postulát 4. „Předměty humanistického výzkumu musíme zkoumat pokud možno vždy, v jejich přirozeném, každodenním kontextu a prostředí.“ (2002 s.22) Sociální

a

humanitní

výzkumy

se

velice

obtížně

provádějí

v laboratorních podmínkách. Každá zkoumaná situace v humanitním výzkumu je silně závislá na situačním kontextu. Každý laboratorní experiment zůstává izolovaný a stranou reality, na kterou má být výsledek výzkumu použit. Názorný příklad problémů laboratorních experimentů v humanitních vědách poskytuje tzv. batesonův paradox, který popisuje Watzlawick (1999 s. 49) : “…Sekvence pokusů je tak fázována, že je to vždy experimentátor, který dodává "podněty" a "posílení", zatímco subjekt dodává "odpovědi". Tato slova jsou úmyslně uvedena v uvozovkách,

70

protože definice rolí jsou ve skutečnosti tvořeny pouze ochotou organismů přijmout systém fázování… Krysa, která řekla: "Vytrénovala jsem svého experimentátora. Pokaždé, když stisknu páčku, mi dá potravu", odmítala přijmout fázování sledu, které se experimentátor pokoušel prosadit. Stále však platí „…že v dlouhém sledu výměny budou dotyčné organismy - především půjde-li o lidi - ve skutečnosti fázovat sled tak, že to bude vypadat, že jeden z nich přebírá iniciativu, dominuje, je závislý atd. To znamená, že se dohodnou na vzorcích výměny (na nichž se mohou nebo nemusí shodnout), a tyto vzorce budou vlastně náhodnými pravidly pro výměnu posílení” (1999 s. 50).

Postulát 5 (2002 s. 23) „Zobecňování výsledků humanistického výzkumu se neděje automaticky na základě určitých postupů, nýbrž musí být v jednotlivých případech krok za krokem zdůvodněno.“ Reprezentativní zkoumání na náhodném vzorku se mohou velmi těžce automaticky zobecňovat na lidské jednání, protože je velice silně vázáno na konkrétní situaci a je historicky podmíněné. Je možné také označit za fikci tvrzení, že humanitní vědy mohou dospět pomocí výzkumu k „obecným přírodním zákonům“, které – pokud jsou nalezeny – platí vždy a všude. Kvalitativní model požaduje zdůvodnění, kdy a za jakých okolností můžeme jednotlivé výsledky zobecnit na širší skupinu.

3.5 Právní aspekty kvalitativního výzkumu v organizaci Při provádění sociologického výzkumu je důležité obeznámit se nejen s cílem a metodami výzkumu, ale také s možnostmi a omezeními, která na výzkumníka klade současná česká legislativa. Výchozím bodem je zde zákon č. 101/2000 sb. a především novela 439/2004 Sb., která velmi zpřísnila sběr, uchovávání a publikování naměřených dat. Novela, která je účinná od ledna 2005 velmi přísně vymezuje to, co je „osobní

71

údaj“: „Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného

nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo nebo nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.“ Každý sběr dat musí tedy vyhovovat této právní úpravě a jednotlivá kvalitativní data nesmí vést k identifikaci konkrétní osoby. Problémem je tzv. „nepřímá identifikovatelnost“, jehož výklad je na soudu. Zákon rovněž vymezuje tzv. „citlivé údaje“, které jsou vyspecifikovány v §4, písmenu b). Na tyto údaje je třeba brát zvláštní zřetel. „Citlivým

údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém

původu,

politických

postojích,

členství

v odborových

organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů.“ Mezi citlivé údaje lze tedy zařadit i takové uvedení informace jako je „odborář – člen ODS“ nebo „žena - běloška“.

Biometrické údaje a genetické údaje

zahrnují nejen pohlaví, výšku, ale také věk zkoumané osoby. Podle Tyla (2004 s. 150) lze všechny tyto údaje označit za citlivé, ale pokud nejsou spojeny s osobními údaji „identifikačního charakteru“ (adresa, rodné číslo, přesná pracovní pozice) nemusí být vyžadovám písemný souhlas zkoumané osoby. Pokud organizace vyžaduje výzkum, který by spojoval citlivé údaje s možnou

identifikací,

je

nutné

vyžadovat

písemný

souhlas

s nakládáním s osobními daty.

Při analýze potřeb uživatelů a poskytovatelů v organizaci jsme vynechali všechny údaje, které by mohly zpětně identifikovat organizaci nebo osoby, které poskytly zdojová data.

72

3.6 Postup kvalitativního výzkumu pro účely analýzy uživatelů Cílem šetření je stanovit pomocí kvalitativních výzkumných metod potřeby uživatelů na území města Opavy. Pro vlastní výzkum byla stanovena základní metodologie formulovaná Mayringem -

techniky

kvalitativní obsahové analýzy. Cílem tohoto postupu je vyvození konkrétních závěrů o sociální realitě, ve které vznikly výpovědi respondentů.

Charakteristika respondentů v kvalitativní části analýzy

Kvantitativní hledisko:

63

Celkový počet respondentů Z toho: Senioři

18

Rodiny s dětmi

12

Osoby se zdravotním postižením

16

Národnostní menšiny

10

Osoby se specifickými sociálními problémy

7

Autoři analýzy podotýkají, že toto rozdělení respondentů do skupin je pouze přibližné, protože a koresponduje pouze s počátečním analytickým záměrem. V praxi většina respondentů vykazuje současně „znaky“ z více skupin.

73

Otázky pro semistrukturovaný rozhovor:

Otázky byly kladeny v rozhovoru se všemi uživateli a dále pak modifikovány podle typu osobnostního kódu uživatele1.

•

Vyprávějte mi příběh, kdy jste poprvé kontaktoval nějakou insituci či organizaci...(kam ste šel napřed, co všechno se stalo,...)...?

•

Když se řekne „pomoc“, co Vás napadne?

•

Co tak lidé ve městě nejvíce potřebují?

•

Co očekáváte od sociálních služeb (modifikace „doktor“, „sociálka“)

•

Jak poznáte (podle čeho), že Vám někdo pomohl?

Při rozhovorech s respondenty s méně rozvinutým kodem (viz příloha č. 1) byly použity další otázky, tzv. otázky pro otevření komunikace :

Jak jste se cítil? Co jste prožíval? Co jste viděl či slyšel? Co Vás napadlo? Jak vypadá Vaše situace? Co se chystáte dělat? P ři

kvalitativním

výzkumu

autoři

analýzy

konkrétně

vycházeli

z následujícího postupu:

1) Určení

zdrojového

polostrukturovaných

textu

s výpověďmi.

rozhovorů,

74

které

Jde byly

o

přepisy

prováděny

s respondenty.

V rozhovorech

jsou

identifikovány

všechny

výroky, které se vztahují ke zkoumanému tématu. Rozhovory byly prováděny s jedním nebo dvěma respondenty současně. Rovněž byly využity fokusové skupiny. 2) Jako základní jednotkou pro kódování (kódovací jednotka) je stanoveno slovo. Největší část zařazovanou do kategorií (kontextová

jednotka)

byla

stanovena

jednotlivá

replika

respondenta na otázku výzkumníka. V případě nejednoznačné interpretace (výrok bylo možno zařadit do více kategorií) je výpověď

posuzována

ve

všech

možných

významech

a

kategoriích. Kategorie jsou tvořeny jak „in vivo“, tak před samotným výzkumem (viz seznam kategorií). 3) Rozhovory jsou doplněny o průběžné pozorování. 4) Z jednotlivých výroků zařazených do kategorií jsou seškrtány opakující se sekvence. 5) Obsahově stejné parafráze jsou seškrtány a vyloučeny. Text je tak převeden na jednotnou úroveň abstrakce. 6) Podobné parafráze jsou sdruženy do podobných témat a konstrukcí. Jednotlivá témata jsou následně obohacena o kontext (proces explikace).

3.7 Výstupy z kvalitativního výzkumu Jako podklady pro kvalitativní analýzu potřeb uživatelů sociálních služeb ve Statutárním městě Opava byly zvoleny polostrukturované rozhovory s uživateli a fokusové skupiny.

Při analýze rozhovorů a fokusových skupin bylo zjištěno, že nelze jednoznačně rozdělit respondenty do jasně definovaných skupin a jednoznačných problémů. Uživatelé většinou patří do několika skupin najednou. Závěry jsou proto sloučeny do jednoho výsledného souboru,

75

který může sloužit jako podklad pro všechny skupiny. Pouze jednotlivá témata (kódy) mohou mít v konkrétní skupině odlišnou hodnotovou váhu. Obsah výpovědí respondentů lze pak přidělit k problematikám jednotlivých skupin, avšak také z určitým nadhledem, neboť i zde se objevují interskupinově vázané výpovědi.

Mnoho předpřipravených kódů bylo přehodnoceno v průběhu rozhovorů a při aplikaci dalších výzkumných technik. Vznikly zde tři základní skupiny metakódů s následujícími kódy uvnitř každé kategorie.

Metakódy

Kódy Informovanost o službách Potřeby rodin s dětmi

Přehled potřeb u jednotlivých

Potřeby seniorů

skupin uživatelů

Potřeby osob se zdravotním postižením Potřeby osob se specifickými sociálními problémy Potřeby osob hlásících se k národnostním menšinám Komunikační kompetence

Kontakt klientů se soc.

Očekávání pomoci od jiných subjektů

službami

Rasové předsudky Apatie Chování ke klientům, diskriminace

Uživatel „uvnitř“ sociální

Institucionální a osobní spolupráce

služby

„Vděčnost“ jako kritérium pro pomoc Práce s dětmi ze strany poskytovatelů

76

Výzkum byl ztížen dvěma faktory.

1. Respondenti silně odmítali zveřejnění rozhovorů. V některých případech odmítali i nahrávání. V tomto případě jsou rozhovory stenografovány. Motivem byla jejich stydlivost a pocit „trapnosti“ svěřovat se někomu s vlastními intimními problémy. 2. Objevila se rovněž poměrně silná nedůvěra k jakémukoli sběru dat. Respondenti hovořili o zneužitých informacích, které poskytli v minulosti (ze strany úřadů a PČR).

Věty psané kurzívou jsou přesné citace, které byly získány přepisem z rozhovorů nebo fokusových skupin.

3.8 Výsledky procesu kódování Přehled potřeb u jednotlivých skupin uživatelů Potřeby sociálně potřebných rodin s dětmi

Jde zejména o materiální, sociální a finanční podporu pro děti, mládež a jejich rodiče. Podpora má především zvýšit jejich začlenění do společnosti a zvýšit kvalitu sociálních dovedností. Jde zejména o: centrum pro děti, výlety, soutěže, nutnost zachování „nadstandardu“ (auto) a sociálních dávek současně, protože pak se lidé dostávají pod standard, atp.

•

Mělo by být centrum pro děti, kde by si mohly hrát, připravovat vystoupení, maminky by si mohly uvařit, děti by poznaly jiný způsob života, učily by se, jak se k sobě chovat, mohly by se

77

vykoupat. Mnozí nemají doma koupelny, mohly by zde i přespat, něco by se děti zde naučily. •

Chybí soutěže pro děti, zájezdy do ZOO.

•

Ráda bych pracovala s dětmi...

•

Chtělo by to komunitní centrum pro Romy. Mladí by mohli dělat vychovatele (dětem – pozn. tazatele).

•

Kamarádka třebas je samoživitelka, má dvě děti, do práce musí dojíždět mimo Opavu, proto si pořídila...vzala si půjčku, pořídila si auto, o práci přišla, dostane zas smlouvu, bude ji mít až tak za dva měsíce..

•

Mám šest děcek, no tři jsou pryč, tři mám doma..

•

..když ne aspoň tomu dospělýmu, tak aspoň tomu děcku pomoct...

Bydlení

Problém bydlení byl zachycen v rozhovoru prakticky se všemi respondenty z okruhu sociálně slabých uživatelů. Všichni uživatelé zmiňovali buď absenci bytových příležitostí obecně, nebo diskriminaci při získávání bydlení, popřípadě pak vysoké nájemné, které nemohou zaplatit.

V souvislosti

s ubytovacími

příležitostmi

se

objevovala

průřezově problematika rodičů s dětmi.

•

Znám lidi, kteří bydleli v bunkru i s dětmi, pak jim je vzali, znám taky lidi, kteří spí na lavičce,...cítila jsem hlavně strašnou bolest, pomoc bych čekala hlavně s bydlením a pomoc dětem.

•

Tak já si myslím, že kdyby tu dobu, když jsem neměla, kde bydlet třeba mi zařídil nějakej ten azyl nebo něco takového s tou holčičkou nebo ...já nevím, třeba ubytovnu nebo něco takového. Jo? Protože jsem fakt neměla kam jít s ní. No to bylo hrozné tu

78

dobu, když se člověk ocitne na ulici s malou holčičkou, tak je to strašně hnusný pocit. To se nedá ani popsat ten pocit, protože ten člověk to musí poznat sám...takže, to se nedá popsat, to je něco neuvěřitelného.

Absence bydlení vede často k paradoxním situacím, kdy odebrání dětí je ze strany odborníků chápáno jako „pomoc“.

•

...Taky sociálku. A když jsem tam šla a potřebovala jsem pomoc s ubytováním nebo s něčím, tak mi řekli, že můžou mi pomoc s jednou věcí, že mi dají děti do domova. Já říkám, tak s tím nesouhlasím.

Potřeby seniorů

Především u seniorů v příměstských částech se projevují dvě základní potřeby.

a) Potřeba dostupnosti ošetřovatelské služby. Jde především o poskytnutí domácí ošetřovatelské péče a donášku jídla nebo nákupy potravin domů.

•

Ti lidé už nejsou samostatní, jsou závislí na obědech a službách.

•

...ale bylo by potřeba, já bych řekla obědy. Tady už starší lidé ty obědy nezvládnou uvařit.

79

b) potřeba sociálních kontaktů, které jsou v příměstských částech (zvláště u obyvatel rodinných domů) rozdílné než u seniorů ve městě.

V příměstských částech jsou senioři více proaktivní ve svém způsobu života a spolupracující s různými organizacemi ve svém okolí. Senioři v městském typu bydlení jsou více odkázáni na pomoc, méně proaktivní a s větší potřebou sociálních kontaků. Ztráta zájmu o okolí je opět velmi silným jevem u seniorů. Existují specializované programy pro seniory, které se z důvodu nezájmu uživatelů obtížně realizují.

Mezi dalšími potřebami v této kategorii byly uvedeny:

•

Týdenní stacionář na krátkodobé pobyty

•

Služby pro těžší formy demence

•

Respitní péče

•

Větší informovanost (jak mezi odbornou veřejností, tak mezi seniory)

Potřeby osob se zdravotním postižením

Zejména jde o potřeby materiální, které jsou výrazné zejména u sociálně slabých osob a jako alarmující se projevují u osob, které nemají odpracovanou potřebnou dobu k získání nároku na sociální pomoc ze strany státu. Problematika dostupnosti zdravotní péče se neprojevila jako problém při vyhledávání potřeb v této kategorii. Stále se objevoval pouze prvek finanční nákladnosti u zdravotní péče.

•

Moje maminka je ochrnutá na půl těla a o invalidní vozík si žádala několik let.....nakonec se rodina poskládala a obyčejný vozík stál 15000. Ten elektrický je několikrát dražší.

80

•

Můj chlap nemá, to, no to, pojištění.. Nemá nohu a oni mu nedali důchod. Sociálka řekla, že si to má doplatit, ale na to my už nemáme.

•

Problém je, když člověk má jít na nějakou důležitou operaci... Nejenom operaci, stačí, jak je obyčejná chřipka a má si doplácet padesát korun za léky.

Osoby se zdravotním postižením (spolu se seniory) hovořili často o složité situaci v zimním období, kdy mají velmi ztíženou možnost pohybu po městě. Rovněž byl kritizován povrch některých opavských ulic a náměstí.

•

...chodníky a Dolní náměstí, tam je to blbé a na vozíku to drncá...

•

...na úřad jdu jenom se sociální sestrou, jinak to nejde...

•

...ty kostky, to je strašné...

•

Pozor na ty schody na poště v Jaktaři, minule jsem tam s sebou škaredě sekla.

•

...v Kateřinkách se nedá projet k ČS.

•

Stěhuji se do Hrabyně, protože je to tam pohodlnější a všude se dostanu.

•

V centru se nikam s vozíkem do obchodu nedostanu a když tam vjedu, jsou úzké dveře.

•

Já vím, že když ten sníh padá, tak je to zlé, ale my se nikam nedostanem.

Doprava - osoby s vadami zraku především vyžadují minimální změny u MHD. Další návrhy se týkaly úprav spojů MHD v Opavě pro občany se zdravotním handicapem a to tak, aby tyto spoje byly nasazovány ve vhodné doby na důležité trasy MHD. Jde především o autobusy nebo trolejbusy se sníženou nástupní plošinou.

81

Komentář [I2]: není to v seniorech

•

Dřív byla zastávka do Vlaštoviček u divadla, učila jsem se to v orientaci. Klepla jsem holí do té tabule a pak mě to přímo navedlo k autobusu. Teď je to takové složité a taky tam stojíme v dešti a není to zastřešené.

V této kategorii zdravotně postižených osob byly rovněž identifikovány Komentář [I3]: které

sociální potřeby.

•

Cítíme se duševně méněcenní, musíme se s tím naučit žít.

•

Oni (osoby se zdravotním handicapem) se často stýkají jen mezi sebou, cítí se blbě a stydí se.

Potřeby osob se specifickými sociálními problémy

Potřeby těchto osob jsou primárně zaměřeny na základní fyziologické potřeby. Tedy především bydlení, potraviny, ošacení .apod. Tyto potřeby se tedy týkají především kódu „bydlení“ . Prakticky všechny tyto osoby

jsou

dlohodobě

bez

práce

a

s nízkým

potenciálem

k zaměstanosti.

•

Když zaplatíme bydlení, zůstane nám tisíc korun na jídlo a na všechno, nemáme ani na oblečení, všecko máme z kontejneru. Stávám každý den o půl páté......(respondentka začala plakat a odešla).

Osoby se závislostí potřebují doprovázení před prvním kontaktem s odbornou pomocí (např. protialkoholní léčba). Objevují se obavy o přijetí ze strany rodiny nebo okolí, pokud nastoupí na léčbu, také obavy o zajištění dětí a posléze pak z návratu domů, ztráty práce atd.

82

•

Já nemám odvahu tam jít. Oni si myslí, že jsem nějaká....

•

... Stejně je to už je jedno. Nikdo mi nepomůže.

•

Kdo se bude starat o děcka, když půjdu na psychinu?

•

Když tam půjdu, tak pak nebudu mít práci...a taky co děcka, kam je dám? Nikoho už dál nemám. Nezvádnu to...(pláč)

•

Co na to řeknou lidi?

Potřeby osob hlásících se k národnostním menšinám

Ve výrocích osob, které se hlásily k národnostním menšinám je znatelná silná tendence ke zvyšování funkční gramotnosti2 a velmi nízký stupeň verbální gramotnosti. Tento fakt při komunikaci s touto skupinou uživatelů bylo třeba zohlednit. Trend směřující ke zvyšování funkční gramotnosti samotnými uživateli naznačuje jejich snahu po integraci do majoritní skupiny, jak o tom píše například Rabušicová ve své výzkumné práci3. U mladších lidí se projevila velká potřeba po získání práce, pro kterou byli často kvalifikováni. Co se týče mládeže a dětí, respondenti uváděli, že chybí práce s touto skupinou, která by reflektovala jejich mentalitu a specifické potřeby. 2

Funkční gramotnost nezahrnuje pouze schopnost číst, psát počítat (gramotnost), ale také další dovednosti související se sociálně-kulturním kontextem jako je například schopnost používat internet aj. 3 Rabušicová.M. 2002. Hovoří se rovněž o silném integračním tlaku, který vede jedince k opuštění vlastní minoritní komunity se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

83

Rovněž se vyskytují obecné potřeby směřující k finančním půjčkám, které však v realitě přecházejí až do lichvy, se kterou si pak dotyční nejsou schopni sami poradit. Lidé patřící k národnostním menšinám si téměř všichni stěžovali na skrytou nebo i zjevnou diskriminaci při hledání zaměstnání.

•

Pomoc je pomoc. Pomoc je třeba darování peněz někomu, kdo je potřebnej. Pomoc starým lidem, zkrátka lidi, co potřebujou jim prostě pomoct.

•

No ale hlavně pro mě práce, leze mi to krkem, takhle. Že bych šel do práce hned. Žádný mi někdo od vás řekne, že se mi nechce do práce, tak to bych mu nejradši nafackoval. Takový řeči fakt nemám rád. Ať jdu kdekoliv, zkouším to, celý léto to zkouším. A´t už na černo to dělat a skoro zadarmo. Bez papírů bez všeho, skoro zadarmo práci na jeden den najdete, ale skoro zadarmo.

•

No, jsem švadlena, taky mám kurz a nikdo mně do práce nechce vzít. Já chci pracovat, doma se jenom nudím. Už jsem doma dva roky a šílím z toho.

•

Já jsem v žádné ani nebyl. Na úřadě práce to je jedna z těch institucí, to jako není práce, přinděte později. Za měsíc, za dva. Chcete jít na sociální, to je ještě horší. Úplně to je, proklínám to teďka, uplně to proklínám. No nejradši bych šel do práce hnedka teďka, třeba dneska. Protože to je takový problém, vyřizovat ty doklady a tak dále. Přijdete tam, oni vám nevěří. Prostě je to hrozný. Přístup skoro žádnej. Vyplňte papíry a dost, žádnej přístup. Prostě si to myslím pořád do dnes, že jsem pro ně nějakej příživník. Prostě jako kdybych byl příživník. Prostě jsem si cítil méněcennější.

•

Mladí potřebujou hlavně klubovnu.

84

•

Protože v naši generaci jsme prostě byli jiné. Teď prostě 15, 16 roků, vidím je s flaškou. S cigaretami atd. Já vím, že oni i sportujou, ale vždycky je vidím večer s cigaretami a s flaškou. Ale já vím proč to dělají, oni vůbec nemají co dělat, oni vůbec nemají kam.

•

Oni nemají kam vlízt, kdyby měli aspoň nějaký kroužek, já mám aspoň tady počítač. Za 500 kč, počítač. A každý má zájem o ty počítače. Já vím, že by je to bavilo. No oni chodí na ty veřejný počítače, na ty placený. Vím, že by nepili. Tam sedíjou v parku do dvanácté, do jedné hodiny. Vím, že tam sedijou v parku, že tam ne cucají, ale chlastají.

•

Oni třeba tancujou, oni mají ten break dance tady mají mladí kluci, furt otravujou a tak dále a tak dále. Prostě všechno je zajímá, ale prostě venku dělají jenom blbosti.

•

Prostě stačily by dva levný počítače, prostě levný počítače, kde by oni mohli a tak dále.

•

Někteří Romové se živí lichvou a dostávají ještě dávky, mají doma kila zlata a obírají chudáky, kteří si nemohou dovolit ni jiného, napadají lidi.

Kontakt klientů se soc. službami Malá komunikační kompetence Komunikační kompetence s uživateli je ztížena několika faktory. Stresující životní situací uživatelů, kdy nepřichází do organizace nebo instituce v „normálním“ stavu, ale ve stavu nouze. Dále pak je to častý případ rozličného komunikačního kódování a rozdílných sociální reprezentací pojmů. Další prvek je osobní vnímání poskytovatelů sociálních služeb jako těch „lepších“ či „moudřejších“ a z toho vyplývající tendence k projevům paternalismu.

85

•

Enom vidím ty dveře od úřadu a už se mi dělá špatně. Musím se vždycky strašně přemáhat než tam du. Chcu jim to říct jako po pravdě, ale ona mně vždycky přeruší a něco začne říkat a já si připadám jako blbec, že tomu nerozumím.

Poskytovatelé pak mají tendenci posuzovat odlišný komunkační vzorec za projev „nepřátelství“ nebo „nevděku“4. Klienti uváděli v tomto směru mnohé výroky poskytovatelů.

•

(poskytovatel) Ona mi tu přijde a začne ječet. Co si myslí, že jako pak dostane dávku?

•

(poskytovatel) Máme mnohem více vděčnější klienty...

Očekávání pomoci od jiných subjektů (stát, organizace) a její přijetí

Uživatelé málo rozlišují poskytovatele sociálních služeb. (státní správa, samospráva, nevládní organizace). Pro většinu uživatelů (především z oblasti lidí s ohraničeným kódem viz kap. 5) jde o „stát“ nebo „sociálku“ bez další specifikace. Lze tedy předpokládat, že pod termínem „úředník“, „sociálka“ apod. Mohou být ukryty jiné významy, než jak jsou chápány odbornou veřejností. Obecně platí, že klienti, kteří vyrůstali v dětských domovech nebo v silně dysfunkční rodině (chrarakterisickým znakem je „život na dávkách“), očekávají téměř automaticky, že se o ně někdo - stát „postará“. Chybí odpovědnost za vlastní rozhodování a život. Dalším faktorem je pocit nedůvěry, který koreluje s opakovaně potvrzeným neúspěšným očekáváním pomoci. Typickou skupinou se jevili v totmo ohledu bezdomovci.

4

Viz kód „Vděčnost“ jako kritérium pro pomoc

86

•

Beru sociálku z pracáku, očekávala jsem, že dají práci, pomůžou s bydlením – nepomohli mi, šest let jsem neměla s druhem kde bydlet. Nikomu nevěřím. Kdyby mohla někomu věřit cítila bych radost (klientka se rozplakala a odešla).

•

Přišel jsem domů po dvou letech z lochu a stará měla jiného chlapa a nechtěla mě pustit domů. Co jsem měl dělat? šel jsem na sociálku, práci mi nedali. Vysral jsem se na ně. Šel jsem za kámošem, potřeboval jsem prachy ...

Organizace vzbuzují u klientů obavy a strach. Často se pak strach projevuje navenek agresivitou.

•

Ot. tazatele: „Co prožíváte? Odp. respondenta: Strach jít někam na úřad a z úřadu nevíte do čeho od vzteku praštit, protože vlastně, to, co oni vyřizujou každý den, obrazně řečeno by k tomu měli mít nějaké vědomosti..

Rasové předsudky Rasové předsudky vykazují i samotní uživatelé a to jak proti vlastí komunitě, tak proti jiným minoritám.

•

Nemám v lásce romy, protože mají špatné vystupování, pijou před dětmi, nestarají se o děti.

•

Někteří romové se živí lichvou a dostávají ještě dávky, mají doma kila zlata a obírají chudáky, kteří si nemohou dovolit ni jiného, napadají lidi.

Samotný fakt, že někdo zaměstná roma, je vnímáno jako „příjemné překvapení“

87

•

V minulosti jsem byla příjemně překvapena, že mě jako romku zaměstnali

•

Myslela jsem si, že mně nevezmou, že jsem romka, ale řekli, že to se mnou zkusí, i když jsem neměla zkušenosti.

Apatie U seniorů, osob se zdravotními problémy a částečně u osob se specifickými sociálními problémy se vyskytuje prvek apatie. Negativní zkušenost vede následně k uzavírání do sebe a přerušení dalších kontaktů s okolím. Lidé se chovají pasivně, nejsou ochotni navštěvovat zařízení nebo organizace, které jsou pro ně určeny a uzavírají se do samoty.

•

Stejnak mi nemůžou pomoct.

•

Už jsem tam byla několikrát. Je to k ničemu.

Uživatel „uvnitř“ sociální služby Chování ke klientům, diskriminace, rasové předsudky

Uživatelé se velmi často cítí ponížení nebo jako lidé „druhé kategorie“. Vzniká zde dělicí čára, která rozděluje svět na „my“ a „oni“. My „sociálně slabší“ „my na sociálce“ a oni „bohatí“, „ti, co vládnou“. Tento postoj je posilován mnoha drobnými komunikačními vzorci, které posilují pocit nadvlády nad skupinou sociálně potřebných. Děje se tak jak na rovině neverbální (mnoho sociálních pracovníků ne např. při návštěvě u klientů nezouvá) nebo na rovině verbální.

•

Jednají s námi jakobysme nebyli lidi.

•

Tohle bydlení je katastrofa, majitel ubytovny klidně leze do pokoje, i když nejsme doma

88

•

Jednají s náma jako se zvířaty

•

Tak se stal případ, že jsem šla na gyndu jako…nebo tak a ten DELTA mi řekne „no paní GAMA nesmíte křičet, taky to manžel, taky tak nekřičel, jak skočí na Vás “ Tak mi tak sprostě řeknul, …no.

•

Úředníci se chovají ošklivě i k dětem, když rodiče čekají na potravinové lístky – děti jsou přece všechny stejné...

•

Prostě je to hrozný. Přístup skoro žádnej. Vyplňte papíry a dost, žádnej přístup. Prostě si to myslím pořád do dnes, že jsem pro ně nějakej příživník. Prostě jako kdybych byl příživník. Prostě jsem si cítil méněcennější.

•

Cítila jsem se jako blbec, copak neumím vychovávat děcko?

•

Potřebujeme nejvíc, aby nám někdo věřil, že to neumíme zvládnout.

•

Řekla mi, že na mě nemá čas, ať si to přečtu sám. Že prý neznalost zákona neomlouvá.

•

Kdyby si aspoň sudali boty, když venku prší

•

Tazatel: jak se cítíte, když vám někdo takto pomůže? BETA: No, trapně. tazatel: Trapně? BETA ..protože mi někdo musí pomáhat.

•

Tazatel: Kdy, podle čeho poznáte, že Vám někdo pomohl? Jak to poznáte? …Jak se u toho cítíte? GAMA: No tak jako, to víte, že se stydím jako.

Informační gramotnost

Uživatelé pociťuji silně svou informační negramotnost. Vnímají tento stav jako jakési „stigma“, které je vyřazuje z majoritní společnosti, která „má počítače“.

89

•

Protože v naši generaci jsme prostě byli jiné. Teď prostě 15, 16 roků, vidím je s flaškou. S cigaretami atd. Já vím, že oni i sportujou, ale vždycky je vidím večer s cigaretami a s flaškou. Ale já vím proč to dělají, oni vůbec nemají co dělat, oni vůbec nemají kam. Oni nemají kam vlízt, kdyby měli aspoň nějaký kroužek, já mám aspoň tady počítač. Za 500 kč, počítač. A každý má zájem o ty počítače. Já vím, že by je to bavilo. No oni chodí na ty veřejný počítače, na ty placený. Vím, že by nepili. Tam sedíjou v parku do dvanácté, do jedné hodiny. Vím, že tam sedijou v parku, že tam ne cucají, ale chlastají. Oni třeba tancujou, oni mají ten break dance tady mají mladí kluci, furt otravujou a tak dále a tak dále. Prostě všechno je zajímá, ale prostě venku dělají jenom blbosti. Tadyma choděj furt. Prostě stačily by dva levný počítače, prostě levný počítače, kde by oni mohli a tak dále.

Projevuje se nejednoznačná „politika“ sociálních pracovníků, kteří podporují samosatatnost a na druhou stranu je jakýkoli pokus o vylepšení osobní situace vnímán jako „nadstandard“, který ho diskriminuje ve finanční pomoci státu. Vzniká zde jakýsi paradox péče. Podporujeme samostatnost a současně podporujeme závislost. Pokus o samostatnost je tak demotivujícím faktorem.

•

Mám starý počítač, snažím se na něm psát návrhy k soudu. Jsem rád. Nejsem závislý na nikom. Ale když přijde sociálka, tak mi řekne, že ho mám prodat, jinak mi nedá příplatek. Tak já už nevím, co mám vlastně dělat. Na jednu stranu mi říkají, že se mám snažit sám a když si seženu počítač, tak mi ho chcou vzít

90

Institucionální a osobní spolupráce

Spolupráce je velmi často vázána na konkrétního člověka. Pochvala jde na konkrétního člověka, výtky na systém nebo obecně na lidi v systému

•

Paní kurátorka ALFA, tam je dobrá spolupráce.

•

Tak já jsem většinou šla na tu sociálku, ale s tamaď mi stejnak nijak nepomohli, jenom tím, že mi třeba, že jsem musela nejdřív se jít podepisovat a stejnak se na to potom čekalo zase další měsíc, jako že stejnak vám to hned nepomohli, protože jste se třeba zapsala na ten pracák, na tu sociálku a stejnak z toho nic nebylo až na ten... koncem měsíce nebo až ten další měsíc.

•

Šla jsem na tu sociálku a tam řekli, že místo, že mi nic nemůže poskytnout, že on za to prostě nemůže a že peníze mi pošle až koncem měsíce.

Institucionální charakter pomoci je nahlížen jako složitý. Respondenti se v systému nevyznají – vnímají ho jako nespravedlivý. •

Už jsem z těch dávek úpně blbá. Jdu na sociálku a chci eda poradit, co mám dělat. Oni mně ale začnou posílat ze dveší d dveří a nikdo v podstatě nic neví.

•

Sousedka dostala jednorázovku a já ne, co je to za spravedlnost?V jiných městech dávají každému...

„Vděčnost“ jako kritérium pro pomoc

Bylo zjištěno, že poskytovatelé svou pomoc mnohdy limitují mírou „vděčnosti“ ze strany uživatele.

Prvek vděčnosti mnohdy nelze

očekávat vzhledem ke krizovému stavu a frustaci uživatele. Přesto je od

91

uživatelů očekáván. Mnohdy uživatelé svou krizi kompenzují slovní agesivitou a vulgarismy.

•

Řekla mi, že má vděčnější klienty, než jsem já a že jsou prý víc potřebnější. A když já tady křičím, tak asi na tom nebudu nat špatně.

•

Prý bych měla být vděčná za to, co mi tu dává a já prý nejsem... Mám co dělat sama se sebou a ta piča vůbec neví, že to mám doma k posrání.

Práce s dětmi ze strany poskytovatelů pomoci

Vzniká zde situace, kterou uživatelé sami vnímají jako „zvrácenou“ a „paradoxní“. Pomoc dětem se mnohdy chápe jako jejich odejmutí z rodiny v době krize. Uživatelé by uvítali především pomoc celé rodině. Podle uživatelů se objevují tendence preferovat ústavní zařízení před pomocí rodině.

•

A když jsem tam šla a potřebovala jsem pomoc s ubytováním nebo s něčím, tak mi řekli, že můžou mi pomoc s jednou věcí, že mi dají děti do domova. Já říkám, tak s tím nesouhlasím.

•

Že mi pomůžou s něčím, ...nebo něco takovýho ...Spletla jsem se v nich, chtěli mi dát děti do domova.

•

Uředníci se chovají ošklivě i k dětem, když rodiče čekají na potravinové lístky – děti jsou přece všechny stejné...

•

Takže vy zabijete celý týden, než abyste se starala nějakým způsobem o děti, tak je spíš taháte po těch úřadech celý týden kvůli jedné záležitosti.

•

Mají tam v X úžasnou porodnici, kde vrchní sestra nedává děti do kojeňáku, když maminky je chtějí dát k adopci, z kojeňáku se na ně prý zlobili, že jim nedávají z porodnice děti.

92

•

Já jim nemůžu říct, že nemám kde bydlet. Oni by mi vzali děti a já bych už je neviděla. To radši budu chodit s děckama po kamarádkách.

Další zjištění přesahující „místní“ charakter.

Tato zjištění mají pouze „dokreslující“ charakter a nejsou tedy explicitně předmětem této analýzy. Jedná se obecně o: „málo peněz“, „špatná politika“, „nízké dávky“, „vysoké nájmy“, „nedostatek práce“, „diskriminace“. Při komparaci s jinými regiony na Moravě5 bylo zjištěno, že opavsko je specifické především svou velkou potřebou v oblasti bydlení pro sociálně slabší občany a to především pro obyvatelstvo romského etnika. Romové tuto oblast vnímají jako diskriminační („když přijde bílý,

tak byt dostane, my ne...“) Z frekvenční analýzy slov vychází, že specifikem opavska je menší potřeba vnímat pracovní příležitosti jako „pomoc“. Z longitudiálních studií ze odvodit, že jde především o jeden z důsledků dlouhodobé nezaměstanosti, kterou jsou ohroženy především specifické skupiny obyvatelstva6.

3.9 Závěr - shrnutí Potřeby uživatelů se dají roztřídit do několika typů:

5

Viz probíhající výzkum potřeb uživatelů ve spolupráci s CPKP Střední Morava Kux, J.: Dlouhododobá nezaměstnanost v mezinárodním srovnání středoevropských tranzitivních zemí. VÚPSV, 2002

6

93

10

a) Materiální, kde jde především o sociální dávky, příspěvky, bydlení, jídlo, oblečení pro děti. V této kategorii je rovněž zastoupena potřeba po odborné radě. Uživatelé si často stěžují, že odpovědné osoby jim neposkytují adekvátní informace a rady. další stížnosti směřují ke složitosti sociálního systému, kdy jsou uživatelé směřováni z „jedné kanceláře do druhé“. Další potřeby se zaměřily na úpravu MHD pro osoby se zdravotním postižením a bezbariérovost města včetně kvalitního povrchu nebo vodicích pásů pro nevidomé a slabozraké. b) Příležitosti, kde patří zejména nabídka pracovních příležitostí, pro sociálně slabé občany s možností vhodné dopravy. c) Sociální, zejména se jedná o potřeby v rovině komunitních a volnočasových aktivit včetně potřeby pomoci zbavit osoby sociální izolace a zvýšit jeho proaktivitu a zájem. d) Eticko-osobnostní jde zejména o silnou potřebu po přijetí osobnosti uživatele a jeho specifické situace ze strany sociálních pracovníků a dalších odborníků v pomáhajících profesích. Jde o základní potřebu nutnou

pro

další

spolupráci

s poskytovateli.

Jde

zejména

v opodstatněných případech o nutnost přechodu od paternalistického přístupu směrem k partnerství.7„Profesionalita“ může naplnit uživatelovu peněženku, ale spokojenost vzniká v etickém a humáním přístupu k uživatelům. Jen materiální pomoc nestačí. Výstupy analýzy nepoukazují pouze na potřeby uživatelů v sociálních službách, ale také na nutnost doplnění kompetencí poskytovatelů sociálních služeb v oblastech zvládání a řešení konfliktů, vytváření a vylepšování mezilidských vztahů, soucitu, taktu a citlivosti, přímočarosti a otevřenosti8

7 8

Krohe, P. 1998, s. 78 Lombardo, M., Eichinger, W. s. 128

94

4 Literatura Babbie, E.

Berger, P L.; Luckmann, T. Daněčková, T.

Disman, M. Denzin, N.K.; Lincoln, Y.S. Ferjenčík, J. Hammersley, M.; Atkinson, P. Hanousek, J.; Charamza, P. Hendl, J. Krohe, P.; Mužík J.; Kaňáková R.

Krohe, Petr

Krohe, Petr

Krohe, Petr

Krohe, Petr

Kronick, Jane,C.

Badania spoleczne w praktyce. 1. vyd. Warszawa : Wydawnictwo naukowe PWN, 2005 ISBN 83-011468-2 Sociální konsrtukce reality. Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999 Brno ISBN 80-85959-461 Možnosti a omezení atribučního kódování. In.: Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku. III. díl. s. 178 - 185 1. vyd. Olomouc : UP Olomouc, 2004, ISBN 80-244-0909-7 Jak se vyrábí sociologická znalost 3. vydání Praha : UK 2000 ISBN : 80-246-0139-7 Handbook of Qualitative Research 2. vyd. London : Sage Publ., 2000 ISBN 0-7619-1512-5 Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 1. vyd. Praha : Portál, 2000 ISBN 80-7178-367-6 Metody badań terenowych. 1. vyd. Poznań : Zysk i S-Ka 2000 ISBN 83-7150704-6 Moderní metody zpracování dat. 1. Vyd. Praha : GRADA, 1992 ISBN 80-85623-31-5 Úvod do kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolínum, 1997 ISBN 80-7184-549-3 Ženská delikvence. Teoreticko empirická studie problematiky právních postojů a hodnotové orientace deliktních žen. Brno : MU, 2004 ISBN 80210-3608-7 Češi o Polácích (tržnice jako prostor pro interkulturní setkání) In: Opolské a Opavské slezsko ve směru evropských standardů. Sborník referátů z polskočeské konference konané ve dnech 25. – 26. 11. 1999 na Ústavu společenských věd Opolské univerzity. Opava , Ústav společenských věd FPF SU Opava, 2000 s. 211-218 ISBN 80-7248-055-3 Výzkum postojů nezaměstnaných a ohrožených nezaměstnaností v regionu severozápad k problematice dalšího vzdělávání.Brno : ECON publishing, 2002 ISBN 80-86433-18-8 Andragogický výzkum a kvalitativní metody. Vysoká škola J. A. Komenského, Praha 2006 ISBN 8086723-17-8 Autorita v současném etickém diskurzu. FF Prešovské univerzity, Prešov: 1998, ISBN 808872258-6 Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních

95

dat. Sociologický časopis roč. 33/1997 č. 1, str. 5767, ISSN 0038-0288 Kusá, Z. Kvalitatívna analýza údajov. skriptum FFUK, Bratislava : 1992 ISBN 80-223-0453-0 Kux, J. Dlouhododobá nezaměstnanost v mezinárodním srovnání 10 středoevropských tranzitivních zemí. VÚPSV, 2002. Lombardo, M.; For your Improvement Lominger 2000, ISBN OEichinger, W. 9655712-3-8 Mayring, P. Einführung in die Qualitative Sozialforschung. 5. vyd. Köln : Beltz Verlag, 2002 ISBN 3-407-25252-8 Miovský, M; Čermák, Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku III. I. 1. vyd. Olomouc : UP Olomouc, 2004 ISBN 80-2440909-7 Morgan, David,L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. 1.vyd. Brno : Psychologický ústav AV, sdružení SCAN, 2001 ISBN 80-85834-77-4 Nachmias, Ch.; Metody badawcze w naukach spolecznych. 1. vyd. Nachmias, D. Poznań : Zysk i S-ka, 2001 ISBN 83-7150-702-X Philipp, M. Qualitative sozialforschung Koln . Beltz Verlag, 2002 ISBN 3-407-25252-8 Gramotnost: staré téma v novém pohledu. 1. vyd. Rabušicová, M. Masarykova univerzita a Nakladatelství Georgetown, Brno: 2002, ISBN 80-210-2858-0;ISBN 80-86251-14-4

96

5 Příloha: Koncepce ohraničeného a rozvinutého kódu (podle B. Bernsteina, 1961)

Psycholog B.Bernstein objevil u svých klientů inklinaci ke dvěma základním komunikačním vzorcům. Po rozsáhlém výzkumu publikoval v šedesátých letech svůj koncept ohraničených a neohraničených kódů. Jedinci, kteří komunikují určitým kódem mají poměrně velké potíže při dialogu s opačnou skupinou. Dochází k neporozumění a dezinterpretaci jednotlivých výroků. Vzájemná komunikace se „míjí“. Naopak u těch, kteří komunikují stejným kódem není problém porozumět a prosadit svou argumentaci. Jsme-li schopni analyzovat typ kódu partnera je možné následně stanovit: a) potenciální cíle partnera v dialogu b) kroky pro argumentaci c) klíčová slova a systém dorozumívání

ZNAKY ROZVINUTÉHO KÓDU:

ZNAKY OHRANIČENÉHO KÓDU:

• schopnost vyjadřovat se v abstraktních rovinách • citlivost k subtilním slovním obratům • přesvědčení o pravdivosti vlastních názorů je potlačeno – více se uznává pluralita názorů • lehké operování s abstrakním pojmovým aparátem a schopnost vnímat abstraktní hodnoty • preference budoucnosti nad přítomností • závazky jsou analyzovány v dlouhodobé perspektivě

• převládá konkrétní vyjadřování (fakta, příběhy…) • neverbální signály jsou častější a více podporují řeč • silné přesvědčení o oprávněnosti vlastních názorů • vlastnictví “patentu na rozum” • zhoršená schopnost práce s abstraktními pojmy • preference přítomnosti nad budoucností • snaha odkládat starosti a závazky na pozdější dobu

97

Analýza potřeb poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb ve Statutárním městě Opava

Recommend Documents