Analýza moţnosti vyuţití ekologického zemědělství a biopotravin pro regionální rozvoj

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Analýza moţnosti vyuţití ekologického zemědělství a biopotravin pro regionální rozvoj Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jan Winkler, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Sabina Zornová

Brno 2013

2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Analýza moţnosti vyuţití ekologického zemědělství a biopotravin pro regionální rozvoj vypracovala sama, a to jen za pouţití pramenů, které cituji, a které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. Diplomová práce slouţí jako školní dílo a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Dne…...……………………………………. Podpis diplomanta…………………………

3

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Janu Winklerovi Ph.D. za jeho cenné rady a všestrannou pomoc při zpracovávání diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat všem lidem a studentům Mendelovy univerzity v Brně, kteří mi pomáhali s dotazníkovým šetřením.

4

ABSTRAKT Diplomová práce je věnována moţnostem vyuţití a uplatnění ekologického zemědělství a biopotravin v mikroregionu Ivančice. Cílem práce je na základě dotazníkového průzkumu mezi dvěma skupinami dotazovaných stanovit jejich zvyklosti v nakupování biopotravin a regionálních potravin, následně pak vyhodnotit uplatnění těchto potravin ve vybraném mikroregionu a navrhnout jejich moţné uplatnění pro regionální rozvoj. Praktická část se věnuje dotazníkovému šetření, které je směřováno na cílovou skupinu lidí z mikroregionu a studentů z Mendelovy univerzity v Brně. Celkový počet vyplněných dotazníků od skupiny respondentů z mikroregionu činí 93 kusů a od skupiny studentů tento počet dosahuje 137 kusů. Z výsledků je patrné, ţe limitujícím faktorem pro větší uplatnění biopotravin a regionálních potravin je jejich vysoká cena. Klíčová slova: ekologické zemědělství, biopotraviny, respondenti mikroregionu, studenti, region, dotazník.

ABSTRACT

This thesis is devoted to the use and application of organic farming and organic food in the micro region Ivančice. The aim of this work is based on a questionnaire survey conducted among two groups surveyed to determine their shopping habits in organic and local food, then to evaluate the application of these foods in the selected micro region and suggest their possible application for regional development. The practical part is devoted to a questionnaire survey, which is directed to a group of people from micro regions and students from Mendel University in Brno. The total number of completed questionnaires from a group of respondents from micro region is 93 units and from groups of students this number reaches 137 pieces. The results indicate that the limiting factor for greater application of organic and regional foods is their high price.

Keywords: organic farming, organic food, micro region respondents, students, region, questionnaire. 5

OBSAH 1 ÚVOD……………………………………………………………………………........9 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 12 3.1 Ekologické zemědělství ........................................................................................ 12 3.1.1 Příčiny vzniku ekologického zemědělství ...................................................... 12 3.1.2 IFOAM ........................................................................................................... 12 3.1.3 Cíle ekologického zemědělství ....................................................................... 13 3.1.4 Principy ekologického zemědělství ................................................................ 13 3.1.5 Právní úprava ekologického zemědělství v ČR .............................................. 15 3.1.6 Vývoj a aktuální data ekologického zemědělství v ČR .................................. 15 3.1.7 Dotace ekologického zemědělství .................................................................. 17 3.1.8 Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 – 2015 . 19 3.2 Biopotraviny.......................................................................................................... 20 3.2.1 Značení, logo a cena biopotravin .................................................................... 21 3.3 Regionální potravina ............................................................................................. 21 3.3.1 Pojem a značka Regionální potravina ............................................................ 21 3.3.2 Příčiny vzniku regionálních značek ................................................................ 22 3.3.3 Pravidla pro udělení značky „Regionální potravina“ ..................................... 23 3.3.4 Komise, rozhodnutí, certifikát ........................................................................ 24 3.3.5 Pohled na značku Regionální potravina ......................................................... 25 3.3.6 Postoj EU k Regionální značce ...................................................................... 26 6

3.3.7 Zastoupení Regionální potraviny v ČR .......................................................... 28 3.3.8 Regionální biopotravina ................................................................................. 29 3.4 Podpora kvality výrobků a zemědělců .................................................................. 31 3.4.1 Projekt ,,Jsme tu doma“ .................................................................................. 31 3.4.2 Klasa ............................................................................................................... 32 4 METODIKA ................................................................................................................ 33 4.1 Charakteristika daného mikroregionu ................................................................... 33 4.1.1 Obecná charakteristika ................................................................................... 33 4.1.2 Reliéf .............................................................................................................. 33 4.1.3 Geologie, pedologie ........................................................................................ 34 4.1.4 Klima .............................................................................................................. 34 4.1.5 Hydrologie ...................................................................................................... 34 4.1.6 Biota ............................................................................................................... 35 4.1.7 Hospodářství ................................................................................................... 35 4.2 Dotazníkové šetření ............................................................................................... 36 5 VÝSLEDKY…………………………………………………………………………44 5.1 Výsledky dotazníkového šetření ........................................................................... 44 5.1.1 Výsledky z dotazníku pro respondenty v mikroregionu................................. 44 5.1.2 Výsledky z dotazníku pro studenty Mendelovy univerzity v Brně ................ 49 5.2 Moţnosti uplatnění vybrané regionální potraviny……………………………….60 6 DISKUSE..................................................................................................................... 61 7 ZÁVĚR……………………………………………………………………………….66 7

8 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................... 67 9 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................. 73 10 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 74 11 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………...76

8

1 ÚVOD V několika posledních letech se velká řada zemědělců po celém světě přiklání k zásadám ekologického zemědělství. Významný nárůst ekologického zemědělství se projevuje i v Evropě, kde podíl ekologicky obhospodařovaných ploch v České republice je na jednom z čelních míst. O tento způsob hospodaření, který je zejména šetrný k ţivotnímu prostředí, ve kterém ţijeme, u nás roste zájem a to jak u zemědělců, tak i u spotřebitelů. Na EZ je nutno nahlíţet jako na velmi náročnou disciplínu, která vyţaduje v praxi odborné osvojení a pochopení základů, ale i ekologické cítění a především zkušenosti (Urban, Šarapatka, 2003). Námětem pro vytvoření tohoto způsobu hospodaření, kterému se ještě před rokem 1990 říkalo organické či alternativní, se stalo v minulém století negativní působení tehdejšího zprůmyslněného zemědělství. Důsledky spočívaly v poškozování krajiny, v nesprávném zacházení s chovanými zvířaty, sniţování kvality potravin, ale i v ohroţování sociální jistoty rolníků a zdraví populace (Urban, Šarapatka, 2003). EZ se zaobírá produkcí biopotravin, které dosahují vysoké úrovně kvality. Přispívá k lepším ţivotním podmínkám chovaných zvířat, tak i k ochraně ţivotního prostředí a zejména ke zvyšování biodiverzity prostředí. Ministerstvo zemědělství je orgánem, který dohlíţí na dodrţování pravidel pro EZ (Eagri, 2013). Do produktů ekologického zemědělství se řadí biopotraviny, které ke svému zpracování potřebují povolení na limitované pouţívání přídavných a pomocných látek. Většina lidí si dříve myslela, ţe biopotraviny jsou pouhá zrna bez chuti, ale vše je pouhou mýlkou. Kaţdý rok trh s biopotravinami stále narůstá (Urban, Šarapatka, 2003). Další moţností rozvoje EZ je i projekt Regionální potravina, na kterém se podílí Ministerstvo zemědělství. Díky tomuto projektu se v kaţdém regionu označí nejkvalitnější zemědělské či potravinářské výrobky. Projekt podporuje domácí producenty regionálních potravin. Výrobky jsou označeny zelenomodrým logem Regionální potravina. Takto označené výrobky jsou výjimečné svoji kvalitou, tradiční recepturou a výbornou chutí, ale také především pochází z domácí produkce. Mezi oceněné regionální potraviny Jihomoravského kraje lze zařadit například zavařené uzené maso, Tuřanské kysané zelí ve slaném nálevu, kozí sýr Sedlák, Ţidlochovická

9

zlatá paštika, koláč velký, malinový řez, cibule z Bořitova a mnohé další (Regionální potravina, 2013). Ve své práci bych se chtěla věnovat vyuţití ekologického zemědělství a biopotravin na regionální úrovni. Dále moţností vyuţití typických regionálních produktů k podpoře ekologického zemědělství a rozvoje regionu. Chtěla bych na základě analýzy prozkoumat, jaký mají lidé v mém mikroregionu zájem o biopotraviny a jaký je jejich postoj k ekologickému zemědělství.

10

2 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce je pomocí dotazníkového šetření provést analýzu a její následné vyhodnocení na základě odpovědí cílové skupiny obyvatel ve vybraném mikroregionu. Podle výsledků, které mi poskytne dotazníkové šetření, bych navrhla opatření, která by umoţnila lepší vyuţití EZ a především biopotravin v mikroregionu, ve kterém probíhalo dotazníkové šetření. Dílčí cíle práce:  Zjistěte zvyklosti v nakupování biopotravin a regionálních potravin  Vyhodnoťte moţnosti uplatnění biopotravin ve vybraném mikroregionu  Navrhněte moţnosti uplatnění biopotravin a místních potravin pro regionální rozvoj

11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Ekologické zemědělství Pod pojmem ekologické zemědělství se skrývá moderní způsob obhospodařování půdy, který se snaţí nepouţívat chemické vstupy s negativními dopady na ţivotní prostředí, na lidské zdraví a samozřejmě i na zdraví hospodářských zvířat (Eagri, 2013). 3.1.1 Příčiny vzniku ekologického zemědělství Urban, Šarapatka (2003) uvádí, ţe období po první světové válce patří k době, kdy se čím dál tím více začaly objevovat negativa zprůmyslněného zemědělství. Tehdy se pouţívaly těţké stroje a minerální hnojiva. Vše přispívalo k poškozování přírody, k omezení přírodních podmínek ţivota chovaných zvířat a dále pak ke sniţování kvality potravin a také zhoršení kvality půdy. V období po druhé světové válce se situace zemědělské industrializace projevila velmi intenzivně. Příčinou byla nedostatečná strava pro obyvatele v poválečné době. Na našem území docházelo vlivem socializace k úpadku rodinných hospodářství a ke ztrátě vlastní půdy, majetku a chovaných zvířat. Výstupem těchto problémů v konvenčním zemědělství bylo vytvoření alternativního neboli ekologického zemědělství. Zlomem se stala 60. a 70. léta, neboť první nadšenci z měst si uvědomovali negativní dopady konvenčního zemědělství. Postupem času se k nim přidávali další nadšenci, mezi které patřili vědci a významné osobnosti. 70. léta se zapsala jako důleţitý mezník v rozvoji EZ díky zaloţení mezinárodní federace IFOAM.

3.1.2 IFOAM Zkratka této organizace znamená International Federation of Organic Agriculture Movements – Mezinárodní federace sdruţení za organické zemědělství. Byla zaloţena v 70. letech průkopníky ekologického zemědělství. Sídlo je v Německu. Organizace měla obrovský vliv na oficiální uznání EZ v Evropě, kdy v roce 1991 přišlo v platnost nařízení Rady EHS č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a označování zemědělských produktů a potravin (Urban, Šarapatka, 2003). Federace sdruţuje 750 členských organizací ze 108 zemí světa. Byly vytvořeny 4 základní principy, mezi které patří princip zdraví, ekologie, spravedlnosti a pozornosti 12

péče. Na základě těchto principů EZ roste a vyvíjí se. Zájmy ekologických zemědělců v Evropě v Bruselu zastupuje IFOAM EU Group, kterou v současnosti řídí Marc Schlüter (IFOAM, 2007).

Obr. č. 1: Logo federace IFOAM (IFOAM, 2007) 3.1.3 Cíle ekologického zemědělství K cílům EZ patří především produkce kvalitních potravin a krmiv s vysokou nutriční hodnotou v dostatečném mnoţství. Práce by měla probíhat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek a tím vyuţívat místní zdroje a samozřejmě minimalizovat ztráty. Udrţovat a přispívat ke zlepšování úrodnosti půdy, neboť neustále dochází k jejímu poklesu (Urban, Šarapatka, 2003). Všem chovaným hospodářským zvířatům je nutné poskytnout vhodné podmínky, které by odpovídaly jejich fyziologickým a etologickým potřebám, mezi které patří například provádění jejich přirozeného chování, dostatečný prostor a mnohé další (Infonet-biovision, 2013). Dále pak snaha o zachování přírodních ekosystémů v krajině. A nadále pak pomocí ekologického zemědělství by se měly vytvářet moţnosti s volnými pracovními místy, které by udrţely osídlování venkova a zejména tradici rázu zemědělské kulturní krajiny (Urban, Šarapatka, 2003). 3.1.4 Principy ekologického zemědělství Urban, Šarapatka (203) uvádí, ţe dodrţování zákazů a opatření v oblasti pěstování rostlin, chovu hospodářských zvířat či při vyuţívání hnojiv je v EZ velmi nutné. Důsledkem těchto opatření a zákazů dochází ke sníţení environmentálních dopadů, které vytváří konvenční zemědělství. V EZ se nesmí pouţívat umělá hnojiva, při kterých dochází k nemalé spotřebě neobnovitelných zdrojů, a průběh celé výroby je velmi energeticky náročný, čímţ dochází k eutrofizaci vod. Ekologičtí zemědělci 13

upřednostňují zejména statková hnojiva, mezi která patří močůvka, hnůj či kompost. Na farmách je uzavřený koloběh látek, při kterém se výkaly hospodářských zvířat pouţívají ke hnojení polí. Při výrobě potravin v EZ se musí dbát na dodrţování šetrných zpracovatelských postupů, které neumoţňují pouţití chemicko-syntetických látek. Dále se v rámci ekologické produkce nepřipouští moţnost pouţití a zacházení s geneticky modifikovanými organismy. Zásady při pěstování plodin v EZ (Urban, Šarapatka, 2003):  struktura plodin s moţností střídání plodin se subtilním kořenovým systémem s plodinami s mohutným kořenovým systémem.  vegetační kryt půdy by měl být co nejdelší, pokud umoţní zima.  do osevního postupu zařadit jeteloviny, popřípadě luskoviny.  osevní postup by měl být schopen zabránit vzniku eroze.  zvolit vhodnou odrůdy dle podmínek stanoviště, a to rezistentní vůči škodlivým činitelům.  struktura plodin musí poskytnout chovaným zvířatům plnohodnotnou stravu.  pouţívání herbicidů je zakázáno.  šetrně zpracovávat půdu.  ochrana rostlin vůči chorobám a škůdcům by měla být zaloţena na vhodné agrotechnice. Zásady chovu hospodářských zvířat v EZ (Urban, Šarapatka, 2003):  způsob ustájení musí odpovídat etologickým a fyziologickým potřebám zvířat.  nutnost zajištění welfare (pohoda HZ)- pohyb, čerstvý vzduch, ochrana proti slunci a nepříznivému počasí, dostatek prostoru, podestýlka.  dávka krmiva musí odpovídat fyziologickým potřebám zvířat.  kupírování, zkracování zubů a zobáků a jiné moţné mrzačení není povoleno.  je moţné pouţití vitamínových a minerálních přísad přírodního původu.  pouţití stimulátorů či hormonálních látek zcela zakázáno.

14

3.1.5 Právní úprava ekologického zemědělství v ČR V ČR nabyl platnosti zákon o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. dnem 1. 1. 2001. Tento zákon upravuje v souvislosti s předpisem Evropské unie podmínky v oblasti hospodaření v EZ a jeho následné osvědčování a označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů, ale také vykonávání kontroly a dozoru nad dodrţování povinností s nimi spojenými. Zákon byl novelizován zákonem č. 553/2005, který dosáhl platnosti dne 30. 12. 2005. Dále zákon č. 553/2005 Sb. byl novelizován zákonem č. 344/2011 Sb. Veškeré platné vyhlášky, které se týkají zákonu o EZ, byly s účinností od 1. 2. 2006 nahrazeny vyhláškou Mze č. 16/2006 Sb. Tato vyhláška byla s účinností od 6. 3. 2012 změněna vyhláškou Mze č. 80/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o EZ (Portal.gov, 2013). Pro EZ začala od 1. 1. 2009 platit nová evropská právní norma. Jde o nařízení Rady (ES) a Evropského parlamentu č. 8342007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které nabylo platnosti od 28. 6. 2007. A dále pak prováděcí nařízení komise (ES) 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Veškerá tato nařízení nahradila původní nařízení Rady 2091/1991 o EZ (KEZ, 2012).

3.1.6 Vývoj a aktuální data ekologického zemědělství v ČR Dle Urbana a Šarapatky (2003) se datují počátky prvních důleţitých zmínek o EZ v tehdejším Československu do let 1985-1987. Informace byly podávány formou jednoduchých zpráv v odborných časopisech. Řada konzervativců neměla o tyto zprávy zájem. Ale na druhé straně byli lidé, kteří se zajímali o svůj zdravotní stav, a tak je tato situace nenechala chladnými. Koncem osmdesátých let byly vydávány různé publikace zabývající se zdravou výţivou, která zaujímala pozici moţné prevence před civilizačními chorobami. První základy ekologického zemědělství byly poloţeny před rokem 1989, a to skupinou agronomů pocházejících z Moravy. Vyuţili formální zastřešení Československou vědeckotechnickou společností (ČSVTS) a v roce 1988 zaloţili Odbornou skupinu pro alternativní zemědělství, kde se nezabývali výzkumem, ale ani teorií. Dále pak ve stejném roce bylo vyhlášeno přechodné období ve třech zemědělských podnicích, mezí které patří ZD Dubicko – zelinářství Leština, Nové 15

Losiny na Šumpersku – statek Hanušovice a také Starý Hrozenkov v Bílých Karpatech. V období 1990 – 1991 bylo vyhlášeno pět svazů, mezi které se řadí PRO-BIO Šumperk, Libera Praha, Biowa Chrudim, Naturvita Třebíč a Altervin Velké Bílovice. PRO-BIO je nejstarším a největším svazem, který je rozšířený na celém území ČR. V roce 1992 byly zrušeny dotace. Rok 1993 se datuje jako rok, kdy se výše zmiňované svazy dohodly na společných směrnicích, které zastřešilo MZe ČR jako metodický pokyn pro EZ. V témţe roce byla zavedena národní známka BIO pro označování biopotravin. V roce 1999 byla zaloţena Svazem producentů a zpracovatelů PRO-BIO, Nadačním fondem pro ekologické zemědělství FOA a Spolkem poradců ekologického zemědělství EPOS kontrolní organizace (KEZ o.p.s.), kterou MZe pověřilo kontrolou EZ v ČR (KEZ, 2013). V roce 2000 byl přijat zákon o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., který upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropské unie podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a k němu se vztahující osvědčování a označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů, a dále výkon kontroly a dozoru nad dodrţováním povinností s tím spojených (MZe, 2013). V roce 2003 byl vyhlášen národní Akční plán rozvoje EZ v ČR na dalších 10 let

(Urban, Šarapatka, 2003). MZe (2013) uvádí k 31. 12. 2012 výměru zemědělské půdy v EZ a v přechodném období (PO) ve výši 488 658 ha, která představuje 11,46 % podíl na celkové výměře zemědělské půdy v ČR. Počet ekologických zemědělců včetně zemědělců v PO se oproti roku 2011 zvýšil o 14 ekofarem, coţ lze povaţovat za příznivé pro budoucí vývoj EZ. Došlo ke sníţení počtu zpracovatelů biopotravin. V roce 2011 byl tento počet 646 a v roce 2012 počet činí 454. Výměra orné půdy se vyšplhala v roce 2011 aţ na 59 281ha a v roce 2012 došlo k poklesu o 792 ha. Výměra sadů se zvýšila z 6 453 ha na 6 672 ha, chmelnice z 10 ha na 11 ha. Další zvýšení je viditelné u vinic, kde v roce 2011 byla výměra 965 ha a v roce 2012 činí 1 000 ha. A dále pak se zvýšila výměra TTP, kdy v roce 2011 byl stav 398 060 ha a v roce 2012 výměra dosahovala aţ 407 219 ha. Další údaje o stavu výměry zemědělské půdy v EZ ČR vykazují níţe uvedené tabulky 1 - 3.

16

Tab. č. 1: Výměra zemědělské půdy v EZ ČR Rok 31. 12. 2012 3 934 Počet ekologických zemědělců včetně zemědělců v PO 488 658 Výměra zemědělské půdy v EZ a PO (ha) 454 Počet zpracovatelů biopotravin 11,46 Podíl půdy v EZ (%) Zdroj: (MZe, 2013) Tab. č. 2: Struktura půdního fondu v EZ Výměra ploch (ha) k 31. 12. 2012 58 489 Orná půda 407 219 TTP 6 672 Sady 1 000 Vinice 11 Chmelnice 17 371 Ostatní plochy Suma 488 658 Zdroj: (MZe, 2013) Tab. č. 3: Srovnání základních statistických ukazatelů EZ v roce 2011 a v roce 2012 Ukazatelé 31. 12. 2011 31. 12. 2012 646 454 Počet zpracovatelů biopotravin 3 920 3 934 Počet ekofarem 482 927 488 658 Výměra zemědělské půdy v EZ (ha) 11,40 11,46 Podíl EZ na celkové výměře zemědělské půdy (ha) 59 281 58 489 Výměra orné půdy (ha) 398 060 407 219 Výměra TTP (ha) 6 453 6 672 Výměra sadů (ha) 965 1 000 Výměra vinic (ha) 10 11 Výměra chmelnic (ha) 18 158 17 371 Ostatní plochy (ha) Zdroj: (MZe, 2013)

3.1.7 Dotace ekologického zemědělství Urban, Šarapatka (2003) uvádí, ţe první finanční prostředky pro EZ byly poskytnuty v roce 1990. Od roku 1998 jsou zavedeny v ČR znovu a tímto krokem došlo k nárůstu ekologicky obhospodařovaných ploch. V letech 1998-2003 byly dotace EZ vypláceny na základě nařízení vlády, kterým se stanovily podpůrné programy k podpoře 17

mimoprodukčních funkcí zemědělství, ale také na podporu aktivit k údrţbě krajiny a programy na pomoc méně příznivým oblastem. Dotační program byl zpracován v souladu s agroenvironmentálními programy EU. V roce 1998 byly poskytnuty dotace ve výši 48 milionů Kč. Na 1 hektar byly dotace v průměru stanoveny na 2 367 korun. V roce 2000 se částka vyšplhala aţ na 89 milionů korun a v roce 2003 jejich výše činila více neţ 230 milionů. Od roku 2004 zaštiťuje státní podporu EZ programový dokument, a to tzv. Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Tento dokument umoţňuje čerpat dotace aţ do výše 80 % kalkulovaných plateb. Od roku 2007 podporu zajišťuje další programový dokument, a to Program rozvoje venkova v letech 2007 – 2013. Na základě tohoto dokumentu je celková výše dotace stanovena v eurech, která je odlišná, a to na základě pěstované kultury. Výše sazby v českých korunách je vypočtena na základě směnného kurzu pro euro. MZe pro kaţdý rok stanoví výši tohoto kurz. Pro rok 2012 činí 25,505 Kč/EUR (MZe, 2012). Dle MZe (2012) je předmětem dotace v rámci ekologického zemědělství zemědělsky obhospodařovaná půda v reţimu přechodného období nebo certifikovaném EZ s kulturou travní porost, orná půda, vinice, ovocný sad nebo chmelnice. Pokud ţadatel poţaduje dotaci na reţim přechodného období či certifikovaného EZ, tak musí být uveden v LPIS u kaţdého půdního bloku, na který chce ţadatel uplatnit dotaci. Sazba dotací dle MZe (2012):  155 EUR/ha orné půdy  89 EUR/ha travních porostů  849 EUR/ha vinic nebo chmelnic, ovocných sadů  564 EUR/ha orné půdy, na které se pěstuje zelenina nebo speciální byliny.

Z důvodu nízké produkce biopotravin v ČR MZe zavedlo od roku 2007 bodové zvýhodnění, které má za úkol podpořit bonifikaci pro ekologické zemědělce a výrobce biopotravin v rámci PRV. Jedná se o investiční opatření PRV, mezi která patří:

18

 Modernizace zemědělských podniků  Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářský podnikům  Zahájení činnosti mladých zemědělců  Diverzifikace činnost nezemědělské povahy  Podpora cestovního ruchu (MZe, 2012). Od 1. 1. 2009 jsou v ČR prováděny Kontroly podmíněnosti neboli Cross compliance. Kontroly podmíněnosti zahrnují podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) a povinné poţadavky na ţivotní prostředí, veřejné zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, dobré ţivotní podmínky zvířat a minimální poţadavky v rámci AEO (MZe, 2013). Program rozvoje venkova (PRV) pro období 2014 – 2020 se zaměřuje na nové priority,

mezi

které

lze

zahrnout

podporu

inovací

v zemědělství,

zlepšení

konkurenceschopnosti zemědělství, obnovu, zachování a posílení ekosystémů závislých na zemědělství. Ekologické zemědělství bude vyčleněno z AEO a stane se samostatným opatřením. Tento krok vede k vyšší míře zviditelnění. Výše podpory v rámci ekologického zemědělství se bude odvíjet na základě typu závazku. Sazby se pohybují v rozmezí 450 – 900 EUR (PRV, 2013). 3.1.8 Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 – 2015 Bioinstitut (2013) uvádí, ţe jde o strategický dokument rozvoje EZ v ČR, který vytvořili všichni hlavní účastníci EZ ve spolupráci s nevládními organizacemi, ekozemědělci a obchodníky s biopotravinami. Tento plán je vytyčen na období 2011 – 2015 a je jiţ druhým vládním dokumentem tohoto typu, který byl přijat vládou 14. prosince 2010. Akční plán je tvořen osmi hlavními kapitolami. V kapitole první je nastíněn úvod do problematiky ekologického zemědělství, v kapitole druhé je uvedeno zhodnocení současného Akčního plánu ČR pro rozvoj EZ do roku 2010, v kapitole třetí je popsaný současný stav EZ v ČR společně s aktuálním stavem jednotlivých řešených témat, kapitola čtvrtá uvádí vize a hlavní cíle akčního plánu, kapitola pátá obsahuje hlavní řešené oblasti pro realizaci akčního plánu, do kapitoly šesté spadá způsob implementace a hodnocení

19

akčního plánu, kapitola sedmá obsahuje souhrn dané problematiky a v kapitole osmé najdeme SWOT analýzu EZ v ČR. Mezi hlavní vize EZ do roku 2020 lze začlenit předpoklad, ţe EZ se stane plně rozvinutým odvětvím zemědělství se všemi odpovídajícími charakteristikami, mezi které spadá stabilní trh, sluţby a státní politika, která podporuje poskytování veřejných statků, společně s aspekty, které se týkají ŢP a welfare (MZe, 2013). K hlavním cílům AP do roku 2015 dle MZe (2013) se řadí:  Vybudování stabilního, dlouhodobě prosperujícího a konkurenceschopného trhu s bioprodukcí, vyráběnou efektivně a zároveň podle principů EZ, s ohledem na pohodu zvířat, ţivotní prostředí a šetrné zpracovatelské metody.  Vytvoření takové moţné infrastruktury, která umoţní kontinuální a dlouhodobý udrţitelný rozvoj a zároveň bude vytvářet takové podmínky, aby se stala bioprodukce významnou poloţkou českého EZ (významné zvýšení produkce českých biopotravin).  Dosáhnout efektivního propojení prvovýroby a zpracovatelských aktivit zemědělského i nezemědělského charakteru v rámci celého EZ.

3.2 Biopotraviny Bioproduktem se rozumí surovina rostlinného či ţivočišného původu anebo hospodářské zvíře, které byly získané v ekologickém zemědělství podle předpisů Evropských společenství (MZe, 2013). Biopotravina je chápána jako potravina, která byla vyrobená na základě podmínek, jenţ jsou uvedeny v zákoně o EZ a v předpisech Evropských společenství, a které splňují poţadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy. Biopotraviny nesmí obsahovat umělá barviva a konzervanty a zároveň nesmí být zpracovány chemickými a fyzikálními postupy. Při výrobě biopotravin se nesmí pouţívat geneticky modifikované organismy (Komprda, 2009). Produkce biopotravin patří k silně regulovaným odvětvím. V současné době, Evropská unie, Spojené státy, Kanada, Japonsko a velká řada dalších zemí poţaduje,

20

aby výrobci získávali speciální certifikaci s cílem uvádět na trh potraviny jako ekologické v rámci svých hranic (Wikipedia, 2013). 3.2.1 Značení, logo a cena biopotravin Biopotraviny jsou označovány na základě ustanovení nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Pro označení se pouţívá evropské logo, které je pro ekologickou produkci zobrazeno znakem listu s evropskými hvězdami. Pro biopotraviny dovezené do EU ze třetích zemí je evropské logo dobrovolné. Dále pak v souladu se zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství platí, ţe výrobci mají povinnost označovat balené biopotraviny národním logem BIO (biozebra). Jakákoliv potravina, která je označena slovem BIO, tak musí mít na obalu kód organizace, která kontrolu provedla, aby bylo patrné, ţe výrobek skutečně splňuje zákonné podmínky pro biopotraviny (MZe, 2013).

Obr. č. 2: Národní logo BIO (MZe, 2013) Největší překáţkou pro spotřebitele je vysoká cena biopotravin. Na základě této skutečnosti je cena biopotravin povaţována výrobci a obchodníky za nejdůleţitější marketingový nástroj. Z výzkumu univerzity Kassel plyne, ţe tomu tak nemusí vţdy být (Bio-info, 2013).

3.3 Regionální potravina 3.3.1 Pojem a značka Regionální potravina Metodika vymezuje pojmy regionální potravina a region. Regionální potravina je chápána jako produkt (potravinářský či zemědělský výrobek), který je určen pro konzumaci konečnému spotřebiteli, a který byl přitom vyrobený v daném regionu a také pochází z domácích surovin (Regionální potravina, 2013).

21

Region je chápán jako územní celek, který je vymezený na základě administrativních hranic kraje, jako vyšší územně samosprávný celek (Retailinfo, 2013). Před třemi lety poprvé Ministerstvo zemědělství udělilo značku Regionální potravina. Tento projekt podporuje domácí producenty regionálních potravin. Značka ohodnotí nejlepší výrobky v kaţdém kraji. Značkou bývají označeny zemědělské výrobky pocházející od malých či středních potravinářských závodů (maximální počet zaměstnanců do 250). Podle Metodiky je na logu zobrazen název jednotlivého kraje České republiky, dále pak je logo v souladu s tištěným náhledem, který je uveden v příloze této Metodiky, a také je logo zaznamenáno v rejstříku ochranných známek, jenţ je pod záštitou Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze. Značku získá vítěz podle stanovené kategorie. Uděluje ji ministr zemědělství a to na základě splnění veškerých podmínek, které Metodika stanoví. K udělení značky „Regionální potravina“ slouţí následující pravidla, která jsou rozdělena do tří částí. Obecná a specifická pravidla jsou pro všechny regiony stejná. Regionální pravidla si kaţdý region zvolí sám, ale zároveň musí být v souladu s pravidly obecnými a specifickými. Ministerstvo zemědělství ČR je správcem značky a administrátorem je Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF, 2013).

Obr. č. 3: Logo Regionální potravina (SFIZ, 2013) 3.3.2 Příčiny vzniku regionálních značek Projekt Regionální značka poskytuje podporu místním výrobcům, kteří mají problémy s odbytem svých výrobků. Jedná se o výrobky, které jsou vázány na region, na jeho tradice, historii, kulturu, a které také díky své jedinečnosti nesou velký potenciál v cestovním ruchu. Proto je nutné, aby byl zachován neopakovatelný charakter zemědělských produktů a potravin, které jsou typické pro kaţdý region v České 22

republice. A na základě tohoto zachování dojde k posílení místní ekonomiky. Člověk, který si koupí produkt označený jednou ze značek systému Domácí výrobky, má záruku, ţe produkty jsou kvalitní, původ je z daného regionu a především nepoškozuje ţivotní prostředí (Regionální-značky, 2013). Regionální značka napomáhá výrobcům v rozšiřování jejich výrobků, dále pak s odbytem těchto produktů a také se zvýšením váţnosti výrobků na domácím trhu, tak i ve světě na základě dobrého jména regionu. Také přispívá k posílení sounáleţitosti místního obyvatelstva s regionem a k zapojování obyvatel do dění v regionu. V důsledku představení výrobků dochází k posílení pozice regionu na trhu. Šíření můţe probíhat formou článků, tiskových zpráv, letáků, katalogů výrobků, sezónních novin či společných stánků pro jarmarky a prodejních míst v regionu (Regionální-značky, 2013). 3.3.3 Pravidla pro udělení značky „Regionální potravina“ Obecné podmínky: ţadatelem se můţe stát fyzická či právnická osoba, která provozuje potravinářský podnik na území ČR a splňuje podmínky pro provozování ţivnosti. Ţadatelem dále můţe být pouze provozovatel potravinářského podniku, který bude zodpovědný za veškeré operace výroby, avšak nikoliv zmocněný zástupce (tedy třetí pověřená osoba). Ţadatel podá ţádost s kopií výpisu z Obchodního nebo Ţivnostenského rejstříku, anebo výpis z evidence zemědělského podnikatele ne starší 3 měsíců. Podaná ţádost se zaeviduje. Komise v kaţdém kraji vyhlásí vítěze a předá mu certifikát (SFIZ, 2013). Značku lze udělit pouze v následujících kategoriích (Zipmedia, 2013): 

Masné výrobky tepelně opracované (šunkový salám, gothajský salám, párky, špekáčky, šunky, tlačenka, jitrnice, slanina, grilovací klobásy, uzená kolena, paštiky a mnohé další),



Masné výrobky trvanlivé (turistický salám, lovecký salám, klobásy, sušené šunky),



Sýry včetně tvarohu (přírodní, tavené a syrovátkové sýry a tvarohy),



Mléčné výrobky ostatní (mléko, kysané mléčné výrobky, máslo apod.),



Pekařské výrobky, včetně těstovin (chléb, běţné pečivo, jemné pečivo, trvanlivé pečivo, těstoviny), 23



Cukrářské výrobky, včetně cukrovinek,



Alkoholické a nealkoholické nápoje,



Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě (čerstvá, sušená, proslazená nebo nakládaná ovoce zelenina, kompoty, dţemy, povidla, protlaky,



Ostatní, mezi které patří například med, lahůdkářské výrobky, skořápkové plody a mnohé další.

Specifické podmínky: v příslušném termínu ţadatel předloţí kompletní ţádost vyhlašovateli soutěţe. Výrobek, jenţ je předmětem ţádosti, by měl odpovídat výrobě v příslušném regionu, kde podíl surovin musí být alespoň ze 70 % a hlavní surovina musí pocházet ze 100 % domácího původu. Ţadatel má povinnost se ţádostí předloţit fotodokumentaci výrobku a pouţívaný obal, který je určený pro spotřebitele nebo jeho návrh, z kterého jsou zřejmé veškeré údaje uvedené na obalu v souladu s platnou legislativou, pokud se jedná o formu balené potraviny. Je nutné dodrţovat hygienické zásady u potravinářských výrobků (Eagri, 2013). Regionální podmínky: podmínky pro udělení značky „Regionální potravina“ mohou být stanoveny vyhlašovatelem v kaţdém kraji samostatně. Dále pak jsou zveřejněny na veřejném

portálu

www.regionalnipotravina.cz.

Podmínky musí

být

v souladu

s podmínkami specifickými a obecnými (SFIZ, 2013). 3.3.4 Komise, rozhodnutí, certifikát MZe (2013) uvádí, ţe výkonným orgánem pro posuzování ţádostí a pro hodnocení výrobků je hodnotitelská komise. Obsahem hodnocení je celkové posouzení předloţené ţádosti, kde se zkoumá technická dokumentace, fotodokumentace výrobku, jeho obal a etiketa a také ostatní dokumentace. Mezi členy hodnotitelské komise patří Ministerstvo zemědělství ČR, Státní zemědělský a intervenční fond, Potravinářská komora ČR, Agrární komora ČR, krajský úřad, Státní veterinární správa ČR, Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Celkový počet členů je maximálně 8 a nejméně 5 a předseda hodnotitelské komise bude zástupce MZe, který také má na starosti svolání jednání komise. V neposlední řadě se hodnotitelská komise zaobírá společně 24

s vyhlašovatelem soutěţe či s administrátorem změnou Metodiky či mohou podat návrhy na způsob řešení sporných případů. Rozhodnutí o udělení značky vydává ministr zemědělství formou certifikátu, která vyţaduje pro svou platnost podpis ministra zemědělství (SFIZ, 2013). Obsah certifikátu je: název výrobku, identifikaci výrobce, vč. uvedení elektronické adresy, souhlas s uţíváním loga, protokol o podmínkách uţívání značky, logo manuál na CD nosiči, platnou a účinnou verzi Metodiky a datum stanovující počátek lhůty pro uţívání loga (SFIZ, 2013). Odejmutí certifikátu můţe být na základě změny sloţení výrobku či změny technologického postupu, která přispívá ke změně konečného charakteru výrobku, jenţ byl oceněn značkou “Regionální potravina“. Dále lze certifikát odejmout kvůli nedodrţení stanovených pravidel, uvádění neúplných nebo nepravdivých údajů v ţádosti a v související dokumentaci anebo při závaţném zjištění, které by bylo ze strany Státní zemědělské potravinářské inspekce nebo Státní veterinární správy ČR. Odejmutí certifikátu provede správce značky, a to na základě šetření podnětu od vyhlašovatele soutěţe, administrátora, hodnotitelské komise, Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Státní veterinární správy ČR (MZe, 2013). 3.3.5 Pohled na značku Regionální potravina V roce 2013 má být na tento projekt vynaloţen téměř velký obnos financí. Jedná se o druhý nejvyšší objem finančních prostředků, které budou směřovány na podporu propagace potravin, které jsou obecně vnímány jako české. Další odlišení Regionálních potravin od jiných značek má být v tom, ţe v celkových devíti vypsaných kategoriích pro různé druhy potravin můţe ocenění Regionální potravina kaţdoročně získat v kaţdé kategorii pouze jeden. Celkem se účastní 13 krajů, a to by znamenalo ocenit 117 výrobků. Aby se Regionální potravina odlišovala od ostatních projektů, muselo by dojít ke zpřísnění pravidel. Mezi způsoby lze zařadit například zavedení povinného prvku tradice, který by spočíval v tom, ţe potravina by musela mít minimální počet let výroby. Dále pak uţší spojení s prvovýrobou či profesní záruku příslušných potravinářských svazů, které byly dříve nazývány jako cechy (Vitalia, 2013).

25

3.3.6 Postoj EU k Regionální značce MZe (2013) uvádí, ţe Evropská politika kvality v oblasti zemědělství, která je především orientovaná na výrobu kvalitních produktů a na podporu rozvoje zemědělství, představuje v posledních několika letech významnou roli. K předním nástrojům evropské politiky patří systém chráněných zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin a systém tzv. zaručených tradičních specialit. Počet tradičních zemědělských produktů členských států EU, jenţ byly zaregistrovány do Rejstříku chráněných zeměpisných označení a označení původu, činí v dnešní době zhruba 800 kusů. Stále více roste zájem spotřebitelů o informace o původu a kvalitě kupovaného zboţí. Zeměpisná označení a označení původu dávají informace o jedinečnosti produktu a poskytují kvalitu. Evropský systém

týkající

se

označování

potravin

poskytuje

ochranu

spotřebitelům před nepravdivými a mylnými informacemi o původu potravin a zemědělských produktů. Velký počet potravinářských a zemědělských výrobků se můţe pyšnit skvělou pověstí. Na základě těchto výsledků je patrné, ţe daný produkt bude kvalitní. Postupem času výrobek zaujme velkou část spotřebitelů a oni se k němu budou rádi vracet na základě jeho kvality a jedinečnosti. Ostatní výrobci tento produkt budou kopírovat. A proto je nutné, aby výrobci a zpracovatelé zajistili ochranu práv k označení těchto specifických a výjimečných výrobků. Česká republika na tuto situaci zareagovala velmi pozitivně. Jakmile přistoupila 1. 5. 2004 k EU, vyjednala si ochranu 3 zeměpisných označení svých výrobků a jejich zápis do Rejstříku (Eagri, 2009). Eagri (2009) uvádí, ţe tento systém platí od roku 1992 v EU a má chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků, které jsou originální v EU i ve světě, před konkurencí produktů, které se za tyto produkty vydávaly. Cílem tohoto systému je také chránit spotřebitele před neţádoucím klamáním a také šířit systém kvality EU navenek, tj. vůči třetím zemím. Dále je důleţité vyzdvihnout, ale zároveň i chránit tradiční postupy, kterými byly výrobky vypěstovány a jejich místa původu. V rámci tohoto systému jsou tři označení:

26

 Označení původu

Obr. č. 4: Logo Označení původu (Eagri, 2013) Tímto logem se označují zemědělské produkty a potraviny, které mají v dané zeměpisné oblasti původ a kde byly také zpracovány a upraveny do konečné podoby běţným tradičním postupem (Evropská komise, 2012). Toto označení má například výrobek Imokilly Regato sýr v Corku (Irsko). Regato sýr je těţký strouhaný sýr s 40% minimálním obsahem tuku a 38% maximální vlhkostí (Food Safety, 2003). Dále například v Itálii Prosciutto di Modena a mnohé další (DOOR, 2013).  Zeměpisné označení

Obr. č. 5: Logo Zeměpisné označení (Eagri, 2013) Podstata tohoto loga je podobná logu označení původu a má i stejný právní účinek. Rozdíl spočívá v tom, ţe zeměpisná oblast je vyznačována alternativně, tím se rozumí příprava, výroba či zpracování na vymezeném území (Eagri, 2013). Tímto logem jsou označeny například Olomoucké tvarůţky (Egonov, 2010).

27

Dále pak v ČR jsou tímto označením zaregistrovány Štramberské uši, Karlovarský suchar, Lomnický suchar, Karlovarské oplatky a mnohé další (DOOR, 2013).  Zaručená tradiční specialita

Obr. č. 6: Logo Zaručená tradiční specialita (Eagri, 2013) Toto logo zajišťuje ochranu produktům, které jsou vyrobeny z tradičních surovin tradičním způsobem výroby a zpracovány dle tradičního sloţení s významem pro výrobce a obchodníky, ale i pro spotřebitele (Evropská komise, 2012). Tímto logem je označena v Itálii mozzarella, v Polsku Póltorak a Kabanosy, na Slovensku Bratislavský roţok (DOOR, 2013). 3.3.7 Zastoupení Regionální potraviny v ČR Regionální potravina je v České republice zastoupena celkem ve 13 krajích. Kaţdý kraj má svůj seznam veškerých potravin, které získaly značku Regionální potravina. Jihomoravský kraj z hlediska podnebí spadá do nejteplejší oblasti z celé České republiky. Půda je velmi úrodná, a tak se zde daří pšenici, cukrovce, ječmenu, zelenině (rajčata, papriky, okurky) a ovoci (zejména meruňky a broskve). Nejvíce jsou zde zastoupeny plochy vinic. Pozornost je věnována chovu vepřů, krav a drůbeţe (Eagri, 2013). Tisková zpráva MZe (2012) uvádí, ţe Nejlepší Regionální potraviny Jihomoravského kraje v roce 2012 byly oceněny na brněnských doţínkách. Porota zde měla na výběr ze 101 přihlášených výrobků, které pocházely od 35 středních a malých producentů. Na ocenění bylo navrţeno pouze osm kategorií z devíti. Nejvíce byly zastoupeny Masné výrobky tepelně opracované a Pekařské výrobky včetně těstovin. 28

MZe (2012) uvádí Přehled výrobků oceněných značkou Regionální potravina pro Jihomoravský kraj za rok 2012:  Masné výrobky tepelně opracované, vč. uzených mas: Zavařené uzené maso (MASPRO, Hodonín),  Masné výrobky trvanlivé: Ţidlochovický Jihomoravák (Řeznictví Janíček – Čupa, Ţidlochovice),  Sýry včetně tvarohu: Kozí sýr Sedlák,  Mléčné výrobky ostatní: neuděleno,  Pekařské výrobky včetně těstovin: Újezdský šáteček s náplní ROBI pikant (EUROBI, Újezd u Brna),  Cukrářské výrobky včetně cukrovinek: Perníkový řez (Jarmila Kříţová, Brno – Královo Pole),  Alkoholické a nealkoholické nápoje: Vyškovský Březňák (Czech Beverage Industry Company, pivovar Vyškov),  Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě: Tuřanské kysané zelí v slaném nálevu (AGRO, Brno - Tuřany),  Ostatní: Moravský Podplameník – HRUŠÁK (Vlastimil Valášek Flamescook group, Veverská Bítýška).

3.3.8 Regionální biopotravina Část výrobků označených jako Regionální potravina nese i označení biopotravina. Do této skupiny lze zařadit za rok 2012 Chléb bez éček, Krkovičku uzenou z komína, Jihočeský kozí přírodní sýr Bio, Archivní sýr, Nakládaný kozí sýr, jogurt Borůvka, Selský sýr zrající, OVENKA BIO Jahoda, Bio kozí kefír a řada dalších výrobků v jednotlivých krajích. Většina těchto výrobků je kozího a ovčího původu. Na následující straně uvádím přehled výrobků označených jako Regionální biopotravina. U kaţdého výrobku je zaznamenána surovina, ze které je patrné, zda se jedná o biopotravinu, které je zároveň i regionální potravina.

29

Chléb bez éček Boubín: tento produkt pochází z Jihočeského kraje od výrobce Vladimíra Caise.

Jedná se o chléb bez přídavných látek (bez „éček“), který je

obohacený o špaldovou mouku a vzácnou kamutovou mouku, která je v bio kvalitě. Jeho sloţení vychází z tradičního šumavského chleba a je důleţitou součástí nové řady spotřebitelsky příjemnějších produktů bez přídavných látek s vyšší nutriční hodnotou. Má vynikající chlebovou chuť s jemným nádechem chuti po mléčném kvašení, která je způsobena obsahem jogurtu v těstě. Má zlatohnědou dobře propečenou kůrku, pruţnou a pórovitou střídu a tvar je oválný či kulatý (Regionální-značky, 2013). Krkovička uzená z komína: produkt pochází z Jihočeského kraje od výrobce Libora Nováka. Jedná se o speciálně naloţenou a proleţelou vepřovou krkovici bez kosti, která pochází z ekologické farmy. Je uzená klasickým způsobem v kouři z bukového dřeva (Chutná hezky jihočesky, 2012). Jihočeský kozí přírodní sýr Bio: jde o měkký tvarohový sýr, jehoţ základní surovinou je kozí mléko v bio kvalitě, které je ze 100% vyprodukované na rodinné kozí farmě v Bílsku (Eagri, 2012). Kozí sýr SEDLÁK: produkt pochází z Jihomoravského kraje. Jedná se o archivní sýr eidamového typu, který je vyroben ze 100% kozího mléka od koz, jenţ se pasou v Moravském krasu (Eagri, 2012). Nakládaný kozí sýr: produkt je z Karlovarského kraje. Jedná se ekologický kozí sýr charakteristický jemnou chutí. Výroba mléka pochází z vlastního chovu. Sýr je naloţený s cibulí a česnekem českého původu ve slunečnicovém oleji se směsí koření (Eagri, 2012). Jogurt borůvka: produkt pochází z Karlovarského kraje. Výrobek je vyroben v mlékárně přímo na farmě z plnotučného kravského mléka s jemnou chutí s nádechem smetany z mléka od krav z vlastního chovu. K výrobě nebyla pouţita ţádná zahušťovadla ani konzervační látky (Agris, 2013).

30

Selský sýr zrající: tento produkt pochází z Královohradeckého kraje. Jedná se o polotvrdý sýr vyráběný z čerstvě nadojeného a šetrně pasterizovaného mléka v malé rodinné mlékárně na farmě pana Kejklíčka (Eagri, 2012). OVENKA BIO Jahoda: produkt pocházející z Královohradeckého kraje. Je to kysaný nápoj z ovčího mléka a ovčí syrovátky, který obsahuje jogurtové a probiotické bakterie mléčného kvašení vyráběný na farmě paní Moniky Menčíkové. Ovčí mléko pochází od východofríské ovce, která je vyuţívána v ekologickém zemědělství pro vysokou mléčnou uţitkovost a plodnost (Eagri, 2012). BIO kozí kefír: produkt se nachází v Libereckém kraji. Jedná se o hustý, osvěţující, lehce stravitelný přírodní kysaný nápoj z čerstvě nadojeného kozího mléka bez chemických konzervantů, který zpracovává Josef Pulíček na své farmě (Kozí farma Penčín, 2013).

3.4 Podpora kvality výrobků a zemědělců 3.4.1 Projekt ,,Jsme tu doma“ Projekt se přiklání k podpoře výrobců, dodavatelů potravin a zemědělských producentů. Tento projekt vede obchodní druţstvo Konzum, které se nachází v Ústí nad Orlicí a v regionu působí více jak 110 let. Od počátku svého zaloţení jde o podporu kolegů z regionu. Z hlediska respektu k Orlicko-ústeckému regionu, ve kterém druţstvo působí, je důleţité, aby byly výrobky a výpěstky z regionu podporovány. Jsou prezentovány svoji vysokou a dobrou kvalitou i korektní cenou. Díky těmto faktorům se zachovává ekonomická i sociální situace. V Konzumu se nachází kaţdý den výrobky místních farmářů, pekařů, uzenářů a dalších poctivých producentů. Mezi výrobky patří například chléb konzumní kmínový, rohlík standart, buchta s náplní povidlovou, kobliha s náplní, loupák, chléb celoţitný, vánočka tuková s rozinkami, šunka BABY výběrová hranatá, tyrolský točený salám, pečená paštika, masový špekáček, tvaroh jemný, ranko pomazánkové máslo bílé, mléčná zmrzlina pistáciová a mnohé další (Jsme tu doma, 2013).

31

Partnerem Projektu je například pekárna Letohrad, ve které dle slov pana Karla Dolečka (2013), majitele firmy, dbají především na kvalitu výrobků. Důleţitá je pro ně i cena, se kterou neustále bojují, ale na prvním místě stále zůstává kvalita. Jako další lze uvést Choceňskou mlékárnu, která vyrábí pomazánková másla a jiné mléčné výrobky jiţ přes 30 let. Ing. Pavel Marek (2013) uvádí, ţe výrobky jsou zpracovávány ověřenou cestou, která zaručí jejich kvalitu. Kvalitu udrţují vstupní suroviny, které jsou ověřovány a kvalitativně dostačující. I zde je kvalita na prvním místě.

Obr. č. 7: Logo JSME TU DOMA (Jsme tu doma, 2013)

3.4.2 Klasa Značku KLASA uděluje ministr zemědělství od roku 2003. Je poskytována pouze nejkvalitnější potravinářským a zemědělským výrobkům. Ocenění národní značkou KLASA získalo 1203 produktů od 217 českých a moravských výrobců (Eklasa, 2013). Zpravodaj (2013) uvádí, ţe v letošním roce získaly ocenění čajové směsi Sonnentor, tradiční mošty Eduarda Kozáka a výţivné müsli tyčinky od společnosti RUPA. Národní značku kvality získaly především proto, ţe při výrobě nebyly pouţity ţádné konzervanty, umělá barviva či dochucovadla. V tomto roce KLASA uspořádá velkou řadu činností, které budou bavit, ale především vzdělávat. Mezi akce patří road - show KLASA, která povede ke komunikaci s médii a také se zde bude soutěţit a ochutnávat. K dalším patří veletrhy, na kterých se představí společnosti, které se pyšní národní značkou kvality. Cílem je představit značku KLASA jako záruku při výběru kvalitních potravin (Zpravodaj, 2013).

32

4 METODIKA 4.1 Charakteristika daného mikroregionu 4.1.1 Obecná charakteristika

Vybraný mikroregion Ivančicko se nachází v jihozápadní části okresu Brno-venkov na celkové výměře 11,3 % z celkové plochy okresu. Zahrnuje osm obcí a tři města: Čučice, Dolní Kounice, Hlínu, Ivančice, Ketkovice, Mělčany, Moravské Bránice, Neslovice, Novou Ves, Nové Bránice a Oslavany. CULEK et al. (1996) rozdělili území celé České republiky do 92 bioregionů z hlediska biogeografie (z hlediska rozmístění bioty v prostoru). Biogeografické členění území zajišťuje vymezení prostorů, jejichţ posláním je zajistit vývoj ekologicky stabilních přírodních a přirozených společenstev. A také je nezbytným podkladem pro udrţení a obnovu rozmanitosti flóry a fauny. Dle Smutného (2007) řešené území spadá do Jevišovického bioregionu. Osou mikroregionu je údolí střední části řeky Jihlavy a do ní přitékající dolní části řek Oslavy a Rokytné. Součástí mikroregionu jsou historická města, rozsáhlé chráněné území soutoku kaňonů Oslavy a Chvojnice, těţbou pozměněné okolí Oslavan, velké plochy úrodné orné půdy, listnaté lesy Bobravské vrchoviny a rozsáhlé lány vinic na svazích kolem Dolních Kounic. V počtu obyvatel je mikroregion zastoupen 13,1 % na veškerém obyvatelstvu okresu. Hustota obyvatel převyšuje okresní průměr hodnotou 168 obyv./km2 (průměr okresu je 145,5). Počet obyvatel v jednotlivých obcích a městech mikroregionu činí: Čučice (438), Dolní Kounice (2 454), Hlína (316), Ivančice (9 555), Ketkovice (616), Mělčany (495), Moravské Bránice (910), Neslovice (905), Nová Ves (753), Nové Bránice (709) a Oslavany (4 662). 4.1.2 Reliéf Smutný (2007) uvádí, ţe území je charakterizováno členitou plochou pahorkatinou s výraznými zahloubenými kaňony. Výšková členitost území je od 30 m aţ do 200 m. Typická nadmořská výška je v rozmezí 200 – 380 m n. m. Nejvyšší nadmořská výška se nachází na území v severní části katastrálního území Ketkovice (479,7 m n. m.) a nejniţší bod území leţí na řece Jihlavě (cca 190 m n. m.). 33

4.1.3 Geologie, pedologie Dle Culka et al. (1996) jsou základem území kyselé bítešské ortoruly. Na plošinách se vyskytují neogenní sedimenty, mezi které patří jíly, písky, štěrky, pleistocénní terasovité štěrkopísky a spraše. Na území pod Ivančicemi řeka Jihlava proráţí hřeben Bobravské vrchoviny tvořený výchozy tvrdých granodioritů Brněnského masivu. Na západních okrajích se vyskytují kyselé kambizemě, které jsou nasycené s hnědozeměmi na spraších a sprašových hlínách. Na ploché jihovýchodní části území jsou černozemě na spraších a ve sníţeninách typické černice. V plochých zamokřených depresích se vzácně vyskytují slatiny.

4.1.4 Klima Dle Quitta (1971) se řadí území do teplé oblasti T 4 (nejteplejší v ČR) s přechodem do T 2. Na východu sráţky klesají, čímţ se projevuje sráţkový stín Českomoravské vrchoviny a celkově se jedná o nejsušší území na Moravě. Teploty dosahují rozmezí od 8,5 °C do 9,3 °C a sráţky jsou od 530 mm do 495 mm. Přívalové deště se vyskytují při častém jihovýchodním proudění. Významné západní a jihovýchodní větry způsobují letní sucho a bouřky a v předjaří silnou větrnou erozi.

4.1.5 Hydrologie Celé území mikroregionu spadá do povodí řeky Moravy a do dílčího povodí Dyje. Osou území je řeka Jihlava. Řeka Rokytná odvodňuje území v jiţní části a severní část řeka Oslava. Obě dvě ústí do řeky Jihlavy v Ivančicích pod historicky významným vrcholem nazývaným jako Réna. Významnější přítoky v mikroregionu má Oslava, a to levostrannou Chvojnici a Balinku s Ketkovickým potokem a Jihlava Martálku pod Ivančicemi. V mikroregionu je velmi málo umělých vodních nádrţí, mezi které patří odkalovací nádrţ v Oslavanech a blízko ní malá rybochovná, drobné nádrţky pod elektrárnou, dvě obtokové nádrţe na Jihlavě pod Řeznovicemi a tři drobné obecní nádrţky v Moravských Bránicích. Ţádné z těchto nádrţí (s výjimkou větší u Řeznovic) nemají rekreační význam, některé z nich jsou rybochovné (Smutný, 2007).

34

4.1.6 Biota Z floristického zastoupení se zde vyskytují dubohabřiny, teplomilné a šípákové doubravy a v niţších polohách jsou nahrazeny akátovým porostem. Mezi typické zástupce xerofytní flóry řadíme kavyl vláskovitý, koniklec velkokvětý, ostřici nízkou a drobnou, hvězdnicei zlatohlávek, višeň křovitou, a řadu druhů divizen. V dubohabřinách, které jsou typické pro vyšší část území, převládají druhy hercynských listnatých lesů, obohacené o druhy, jako je dymnivka plná, ostřice chlupatá, zapalice ţluťuchovitá a brambořík nachový (CULEK et al., 1996). Fauna je zastoupena kudlankou náboţnou, pakudlankou jiţní, pestrokřídlecem podraţcovým a ještěrkou zelenou. Mezi ptačí druhy patří linduška úhorní, strakapoud jiţní cvrčilka slavíková a ťuhýk rudohlavý. Řeka Jihlavka spadá do pstruhového aţ lipanového pásma. Ostatní tekoucí vody náleţí do parmového pásma s prvky pásma cejnového s postupně se zlepšující rybí osádkou (Smutný, 2007). 4.1.7 Hospodářství Průmysl je v mikroregionu rozšířen v oblasti textilní (Lanatex, Retex a Ekotex) a dále pak strojírenství (Oslavany). Velký podíl tvoří i zemědělství. Pěstuje se zde obiloviny, technické plodiny, kukuřice, brambory a také vinná réva, zelenina a ovoce. Ţivočišná výroba se zabývá chovem skotu, vepřů a drůbeţe. Dopravní obsluha je v zastoupení ţeleznice, která se rozvětvuje v Moravských Bránicích. Jeden směr je na Moravský Krumlov a druhá větev odbočuje na Ivančice a Oslavany. Směrem od Brna do mikroregionu vede silnice II. třídy č. 152, která pokračuje z Ivančic na Oslavany jako 11/393, na kterou navazuje 11/394 na Neslovice. Dále se pak na území vyskytují silnice niţších tříd (Smutný, 2007).

35

4.2 Dotazníkové šetření Gavora (2010) uvádí, ţe dotazník patří k nejvíce pouţívaným výzkumným metodám. Pomocí něj se písemnou formou zjišťují informace od většího počtu osob, a na základě tohoto patří mezi nástroje hromadného získávání údajů. K výhodám dotazníku patří jednodušší zpracování a vyhodnocení získaných dat, skutečnost, ţe respondent můţe dotazník vyplnit v době a místě, které mu nejvíce vyhovuje a má dostatek času na jeho vyplnění. Nevýhody dotazníku je nepochopení otázek respondentem, získání nepravdivých informací, nízká návratnost dotazníku. Formulace dotazníku je pomocí otázek otevřených, ale i uzavřených. Informace, které jsou důleţité k vyhodnocení, byly získány na základě dotazníkového šetření. Pro srovnání odpovědí od respondentů byly vypracovány dva typy dotazníků. První typ byl směřován na populaci lidí ve zvoleném mikroregionu a druhý typ dotazníku byl pouţit mezi studenty na Mendelově univerzitě v Brně. Získané informace z obou dotazníků byly za rok 2012. Počet dotazníků v mikroregionu byl 100 a počet dotazníků pro studenty činil 144 kusů. Pro snadnější zpracování byly pouţity v obou typech dotazníků otázky uzavřené a několik otázek otevřených. Dotazník určený pro respondenty v mikroregionu obsahuje 12 otázek. Otázka 1 – 4 je směřována na bliţší seznámení s respondentem (věk, pohlaví, zaměstnání a respondentův příjem). Otázka 5 – 7 je věnována na vztah respondenta k potravinám a jeho nakupovacím návykům ve vybraném mikroregionu. Z otázky 8 a 9 se získají informace o tom, zda respondenti znají zemědělce či výrobce potravin a jejich situaci v regionu. V otázce číslo 10 je konkrétní dotaz na respondenta, zda má zájem o nákup potravin přímo od zemědělce, a pokud ano, tak především o jaké. V posledních dvou otázkách je dotazník směřován na informovanost o biopotravinách a nabídka místních regionálních potravin. Dotazník, který je určen pro studenty z Mendelovy univerzity v Brně obsahuje 14 otázek. První čtyři otázky jsou také zaměřeny na bliţší seznámení s respondentem (věk, pohlaví, vzdělání atd.).

36

Otázka 5 -

9 se zabývá znalostí respondenta o biopotravinách, dále pak

faktorem, podle kterého se rozhodují při nákupu, zda biopotraviny nakupují, kde a co nakupují. Otázka 10 a 11 je věnována na dotaz, jestli znají nějakého producenta či zemědělce v okolí svého bydliště a zda by měli zájem od něj nakupovat určitý druh potravin. Poslední dvě otázky byly směřovány tak, aby byly získány informace o tom, zda biopotraviny zlepšují ţivotní prostředí a v čem jsou lepší neţ běţné potraviny. Dotazníky se získanými informacemi byly zpracovány na základě programu Microsoft Office Excel 2007. Dotazník pro respondenty v mikroregionu 1) Pohlaví:  Ţena  Muţ 2) Věk:  15 aţ 30  31 aţ 60  61 a více 3) Zaměstnání:  Student  Zaměstnanec ve státní správě  Zaměstnanec v komerční sféře  Podnikatel  Nezaměstnaný  Důchodce

37

4) Jaký je Váš měsíční příjem?  do 10 000 Kč  10 000 aţ 20 000 Kč  nad 20 000 Kč 5) Kde potraviny nejčastěji nakupujete?  V obchodních centrech  V supermarketech  V malých místních prodejnách  Na trhu  U výrobců a zemědělců 6) Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?  Cena  Kvalita  Značka výrobce  Země původu  Obal  Osobní zkušenost s výrobkem 7) Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?  Nenakupuji  Nakupuji pravidelně  Nakupuji jen některé výrobky  Nakupuji jen občas 8) Zajímá Vás situace zemědělců a producentů potravin ve v. regionu?  Ano zajímá, a zároveň je podporuji  Ano zajímá  Příliš ne  Nezajímá vůbec 38

9) Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce,

který

je

v

blízkosti Vašeho bydliště?  Ano znám  Nejsem si jistý  Nemohu si vzpomenout  Ne, neznám 10) Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?  Určitě ne  Moţná  Určitě ano a mám zájem o:

Ovoce Zelenina Maso Pečivo Vejce Mléko a mléčné výrobky Brambory

11) Je informovanost o bio ve Vašem mikroregionu postačující?  Ano je  Ne není 12) Je podle Vás nabídka místních regionálních potravin dostačující?  Ano, je dostatečná  Docela ano  Není

39

Dotazník pro studenty Mendelovy univerzity v Brně 1) Pohlaví:  Ţena  Muţ 2) Věk:  15 aţ 30  31 aţ 60  61 a více 3) Zaměstnání:  Student  Zaměstnanec ve státní správě  Zaměstnanec v komerční sféře  Podnikatel  Nezaměstnaný  Důchodce 4) Jaký je Váš měsíční příjem?  do 10 000 Kč  10 000 aţ 20 000 Kč  nad 20 000 Kč 5) Do jaké míry znáte biopotraviny?  Jen jsem o nich slyšel  Něco málo  Ano, znám  Ne, neznám

40

6) Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?  Nenakupuji  Nakupuji pravidelně  Nakupuji jen některé výrobky  Nakupuji jen občas 7) Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?  Cena  Kvalita  Značka výrobce  Země původu  Obal  Osobní zkušenost s výrobkem 8) Kde potraviny nejčastěji nakupujete?  V obchodních centrech (Olympia, Vaňkovka)  V supermarketech (Penny, Lidl, Tesco)  V malých místních prodejnách (v centru Brna, Rosice)  Na trhu (farmářské trhy aj.)  U výrobců a zemědělců 9) Které potraviny nakupujete?  Ovoce  Zeleninu  Mléko a mléčné výrobky  Čaj  Rýţe  Vejce

41

10) Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce,

který

je

v

blízkosti Vašeho bydliště?  Ano znám  Nejsem si jistý  Nemohu si vzpomenout  Ne, neznám 11) Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?  Určitě ne  Moţná  Určitě ano a mám zájem o:

Ovoce Zelenina Maso Pečivo Vejce Mléko a mléčné výrobky Brambory

12) Mohou biopotraviny zlepšit ţivotní prostředí?  Ano  Ne 13) V čem si myslíte, ţe jsou biopotraviny lepší neţ běţné potraviny?  Jsou šetrnější k ţivotnímu prostředí  Jsou kvalitnější  Byly ošetřeny přírodními hnojivy

42

Na základě mnohorozměrné analýzy dat, a to kanonické korespondenční analýzy CCA (Canonical Correspondence Analysis), bylo provedeno statistické zpracování. Při testování průkaznosti pomocí testu Monte-Carlo bylo propočítáno 499 permutací. Data byla zpracována pomocí počítačového programu Canoco 4.0. (Ter Braak, 1998).

43

5 VÝSLEDKY 5.1 Výsledky dotazníkového šetření 5.1.1 Výsledky z dotazníku pro respondenty v mikroregionu V této kapitole jsou uvedeny otázky na respondenty v mikroregionu a jejich odpovědi, které byly následně sečteny a zaznamenány do tabulek. Počet dotazníků pro uvedenou skupinu dotazovaných činil celkem 100 kusů a bylo jich vráceno celkem 93. Z tab. č. 4 je patrné, ţe z počtu dotazovaných převaţují ţeny.

Tab. č. 4: Výsledky odpovědí na otázku číslo 1 ,,Pohlaví“ Pohlaví

Počet Procenta

Ţena

54

58 %

Muţ

39

42 %

Celkem

93

100 %

Tab. č. 5 se týká věkové kategorie, kde převahu má věková kategorie od 31 do 60 let. Tab. č. 5: Výsledky odpovědí na otázku číslo 2 ,,Věk“ Věk 15 aţ 30 31 aţ 60 61 a více Celkem

Počet Procenta 39 42 % 46 50 % 8 8% 93 100 %

44

Tab. č. 6 se vztahuje na typ zaměstnání respondentů. Zde je nejvíce zastoupena skupina studentů, a to v počtu 23. U ostatních skupin není zase takový rozdíl v počtu zastoupení.

Tab. č. 6: Výsledky odpovědí na otázku číslo 3 ,,Zaměstnání“ Zaměstnání Student Zaměstnanec ve státní správě Zaměstnanec v komerční sféře Podnikatel Nezaměstnaný Důchodce Celkem

Počet Procenta 23 25 % 19 20 % 13 14 % 16 17 % 11 12 % 11 12 % 93 100 %

Tab. č. 7 uvádí otázku, ze které plynou měsíční finance kaţdého dotazovaného. Převahu má kategorie financí do 10 000 Kč v počtu 43. Tab. č. 7: Výsledky odpovědí na otázku číslo 4 ,,Jaký je Váš měsíční příjem?“ Měsíční příjem do 10 000 Kč 10 000 aţ 20 000 Kč nad 20 000 Kč Celkem

Počet Procenta 43 46 % 27 29 % 23 25 % 93 100 %

45

Tab. č. 8 udává místo nákupu potravin a respondenti nejvíce nakupují v supermarketech. Tab. č. 8: Výsledky odpovědí na otázku číslo 5 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“ Místo nákupu Obchodní centra Supermarkety Malé místní prodejny Trh U výrobců a zemědělců Celkem

Počet Procenta 10 11 % 48 52 % 20 21 % 9 10 % 6 6% 93 100 %

Tab. č. 9 udává ten fakt, ţe u dotazovaných při výběru potravin nejvíce rozhoduje kvalita výrobku. Tab. č. 9: Výsledky odpovědí na otázku číslo 6 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“ Faktor Cena Kvalita Značka výrobce Země původu Obal Osobní zkušenost s výrobkem Celkem

Počet Procenta 30 32 % 36 39 % 8 9% 5 5% 5 5% 9 10 % 93 100 %

46

Z tab. č. 10 je patrné, ţe respondenti nakupují jen některé výrobky. Tab. č. 10: Výsledky odpovědí na otázku číslo 7 ,,Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?“ Výběr nákupu Nenakupuji Nakupuji pravidelně Nakupuji jen některé výrobky Nakupuji jen občas Celkem

Počet Procenta 23 25 % 17 18 % 28 30 % 25 27 % 93 100 %

Tab. č. 11 udává skutečnost, ţe situace zemědělců a producentů potravin v regionu respondenty zajímá. Tab. č. 11: Výsledky odpovědí na otázku číslo 8 ,,Zajímá Vás situace zemědělců a producentů potravin ve Vašem regionu?“ Zájem Ano zajímá, a zároveň je podporuji Ano zajímá Příliš ne Nezajímá vůbec Celkem

Počet Procenta 15 16 % 46 50 % 30 32 % 2 2% 93 100 %

Z tab. č. 12 je patrné, ţe respondenti znají producenta potravin či zemědělce v blízkosti svého bydliště. Tab. č. 12: Výsledky odpovědí na otázku číslo 9 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti Vašeho bydliště?“ Znalost Ano znám Nejsem si jistý Nemohu si vzpomenout Ne, neznám Celkem

Počet Procenta 55 59 % 27 29 % 5 5% 6 7% 93 100 % 47

Z tab. č. 13 vyplývá, ţe respondenti by zájem měli určitě, ale někteří nakupovali jen moţná. Tab. č. 13: Výsledky odpovědí na otázku číslo 10 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“ Zájem Určitě ne Moţná Určitě ano a mám zájem Celkem

Počet Procenta 7 8% 44 47 % 42 45 % 93 100 %

Z tab. č. 14 vyplývá, ţe informovanost o biopotravinách v regionu je postačující.

Tab. č. 14: Výsledky odpovědí na otázku číslo 11 ,,Je informovanost o biopotravinách ve Vašem mikroregionu postačující?“ Informovanost Ano je Ne není Celkem

Počet Procenta 57 61 % 36 39 % 93 100 %

Tab. č. 15 udává, ţe nabídka místních regionálních potravin je docela dostačující. Tab. č. 15: Výsledky odpovědí na otázku číslo 12 ,,Je podle Vás nabídka místních regionálních potravin dostačující?“ Nabídka Ano, je dostatečná Docela ano Není Celkem

Počet Procenta 18 19 % 53 57 % 22 24 % 93 100 % 48

5.1.2 Výsledky z dotazníku pro studenty Mendelovy univerzity v Brně V této kapitole jsou uvedeny otázky na studenty z Mendelovy univerzity v Brně a jejich odpovědi, které byly následně sečteny a zaznamenány do tabulek. Počet dotazníků pro uvedenou skupinu dotazovaných činil celkem 144 kusů a bylo jich vráceno celkem 137. Z tab. č. 16 vyplývá, ţe z počtu dotazovaných převaţují ţeny.

Tab. č. 16: Výsledky odpovědí na otázku číslo 1 ,,Pohlaví“ Pohlaví

Počet Procenta

Ţena

74

54 %

Muţ

63

46 %

137

100 %

Celkem

Tab. č. 17 udává, ţe skupina dotazovaných patří do věkové kategorie od 15 do 30 let. Tab. č. 17: Výsledky odpovědí na otázku číslo 2 ,,Věk“ Věk 15 aţ 30 31 aţ 60 61 a více Celkem

Počet Procenta 137 100 % 0 0% 0 0% 137 100 %

Tab. č. 18 uvádí, ţe nejvyšší dosaţené vzdělání je středoškolské. Tab. č. 18: Výsledky odpovědí na otázku číslo 3 ,,Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“ Vzdělání Středoškolské Vysokoškolské Celkem

Počet Procenta 88 64% 49 36 % 137 100 %

49

Z tab. č. 19 je patrné, ţe nejvíce odpovídali studenti. Tab. č. 19: Výsledky odpovědí na otázku číslo 4 ,,Zaměstnání“ Zaměstnání Student Zaměstnanec ve státní správě Zaměstnanec v komerční sféře Podnikatel Nezaměstnaný Důchodce Celkem

Počet Procenta 136 99 % 0 0% 0 0% 0 0% 1 1% 0 0% 137 100 %

Tab. č. 20 uvádí, ţe z variant měsíčních příjmů převládá kategorie do 10 000 Kč. Tab. č. 20: Výsledky odpovědí na otázku číslo 5 ,,Jaký je Váš měsíční příjem?“ Měsíční příjem do 10 000 Kč 10 000 aţ 20 000 Kč nad 20 000 Kč Celkem

Počet Procenta 133 97 % 4 3% 0 0% 137 100 %

Z tab. č. 21 vyplývá, ţe studenti znají biopotraviny velmi málo. Tab. č. 21: Výsledky odpovědí na otázku číslo 6 ,,Do jaké míry znáte biopotraviny?“ Znalost biopotravin Jen jsem o nich slyšel Něco málo Ano, znám Ne, neznám Celkem

Počet Procenta 9 7% 76 55 % 48 35 % 4 3% 137 100 %

50

Tab. č. 22 uvádí, ţe studenti nenakupují biopotraviny. Tab. č. 22: Výsledky odpovědí na otázku číslo 7 ,,Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?“ Výběr nákupu Nenakupuji Nakupuji pravidelně Nakupuji jen některé výrobky Nakupuji jen občas Celkem

Počet Procenta 71 52 % 4 3% 21 15 % 41 30 % 137 100 %

Tab. č. 23 uvádí, ţe pro studenty je při výběru potravin nejdůleţitější cena, a dále pak aţ kvalita. U této otázky respondenti označili více odpovědí.

Tab. č. 23: Výsledky odpovědí na otázku číslo 8 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“ Faktor Cena Kvalita Značka výrobce Země původu Obal Osobní zkušenost s výrobkem Celkem

Počet Procenta 73 32 % 59 25 % 11 5% 37 16 % 5 2% 47 20 % 232 100 %

51

Tab. č. 24 ukazuje, ţe studenti potraviny nejčastěji nakupují v supermarketech. U této otázky respondenti označili více odpovědí. Tab. č. 24: Výsledky odpovědí na otázku číslo 9 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“ Místo nákupu Obchodní centra Supermarkety Malé místní prodejny Trh U výrobců a zemědělců Celkem

Počet Procenta 12 7% 107 59 % 32 18 % 10 6% 19 10 % 180 100 %

Z tab. č. 25 plyne, ţe studenti nejvíce nakupují mléko a mléčné výrobky. U této otázky respondenti označili více odpovědí. Tab. č. 25: Výsledky odpovědí na otázku číslo 10 ,,Které potraviny nakupujete?“ Potraviny Ovoce Zelenina Mléko a mléčné výrobky Čaj Rýţe Vejce Celkem

Počet Procenta 84 20 % 76 18 % 111 26 % 60 14 % 55 13 % 40 9% 426 100 %

Z tab. č.26 vyplývá, ţe dotazovaní znají nějakého producenta potravin nebo zemědělce v blízkosti svého bydliště. U této otázky respondenti označili více odpovědí. Tab. č. 26: Výsledky odpovědí na otázku číslo 11 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti Vašeho bydliště?“ Znalost Ano znám Nejsem si jistý Nemohu si vzpomenout Ne, neznám Celkem

Počet Procenta 68 50 % 19 14 % 10 7% 41 29 % 138 100 % 52

Tab. č. 27 uvádí, ţe by studenti určitě nakupovali potraviny přímo od zemědělců či producentů. A nejvíce by měli zájem o mléko a mléčné výrobky. Tab. č. 27: Výsledky odpovědí na otázku číslo 12 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“ Zájem Určitě ne Moţná Určitě ano a mám zájem Celkem

Počet Procenta 7 5% 58 42 % 72 53 % 137 100 %

Tab. č. 28 uvádí, ţe studenti si myslí, ţe potraviny mohou zlepšit ţivotní prostředí. Tab. č. 28: Výsledky odpovědí na otázku číslo 13 ,,Mohou potraviny zlepšit ŽP?“ Zlepšení Ano Ne Celkem

Počet Procenta 97 71 % 40 29 % 137 100 %

Z tab. č. 29 vyplývá, ţe studenti si myslí, ţe biopotraviny jsou lepší neţ běţné potraviny na základě šetrnosti k ţivotnímu prostředí. U této otázky respondenti označili více odpovědí. Tab. č. 29: Výsledky odpovědí na otázku číslo 14 ,,V čem si myslíte, že jsou bio lepší než běžné potraviny?“ Rozdíl Jsou šetrnější k ŢP Jsou kvalitnější Byly ošetřeny př. hnojivy Celkem

Počet Procenta 72 47 % 42 27 % 41 26 % 155 100 %

53

Výsledky korespondenční

dotazníkového analýzou,

šetření,

zkoumají

které

vztah

byly

odpovědí

zpracovány

kanonickou

a

respondentů

skupin

z mikroregionu. Analýza CCA vymezuje prostorové uspořádání jednotlivých druhů odpovědí a skupin respondentů. Toto je následně graficky vyjádřeno pomocí ordinačních diagramů, kde jednotlivé odpovědi a skupiny respondentů jsou zobrazeny body, pro lepší odlišnost mají různé barvy. Výsledky analýzy CCA, která hodnotila odpovědi a skupiny respondentů podle pohlaví, jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,404 a jsou tedy statisticky neprůkazné. Na základě výsledků byl vytvořen ordinační diagram viz Obr. č. 8. Hodnocení odpovědi a skupiny respondentů podle jejich věku, které byly zpracovány pomocí analýzy CCA, jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,572 a jsou tedy statisticky neprůkazné. Na základě výsledků byl vytvořen ordinační diagram Obr. č. 9. Hodnocení odpovědi a skupiny respondentů podle jejich zaměstnání, které byly zpracovány pomocí analýzy CCA, jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 a jsou tedy statisticky vysoce průkazně rozdílné. Na základě výsledků byl vytvořen ordinační diagram Obr. č. 10. Z ordinačního diagramu je zřejmé, ţe skupina podnikatelů podporuje ve svém regionu zemědělce a producenty potravin. Pravidelně nakupují biopotraviny na trhu a výrobců, a to především mléko a mléčné výrobky. Při nakupování je pro ně rozhodujícím faktorem osobní zkušenost, ale i značka výrobku. Studenti a nezaměstnaní biopotraviny nenakupují, a tudíţ je situace zemědělců nezajímá. Důchodci si nemohou vzpomenout, zda znají nějakého zemědělce v blízkosti svého bydliště a rozhodujícím faktorem pro bude cena. Skupina zaměstnanců v komerční sféře a ve státní správě nakupují jen některé výrobky, a to především brambory. Pro tuto skupinu je rozhodujícím faktorem obal. Hodnocení odpovědi a skupiny respondentů podle jejich příjmu, které byly zpracovány pomocí analýzy CCA, jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 a jsou tedy statisticky vysoce průkazně rozdílné. Na základě výsledků byl vytvořen ordinační diagram Obr. č. 11. Z ordinačního diagramu je zřejmé, ţe pro skupinu lidí s příjmy do 10 000 Kč je rozhodujícím faktorem cena, a proto nenakupují potraviny přímo od zemědělců. O situaci zemědělců ve svém okolí se nezajímají. Skupina lidí s příjmem do 20 000 Kč nakupují jen některé výrobky, a to vejce na trhu. A 54

rozhodujícím faktorem je pro ně země původu. Lidé, jejichţ příjmy jsou nad 20 000 Kč, nakupují potraviny u výrobců a především mají zájem o pečivo. A rozhodujícím faktorem je pro ně značka.

55

Obr. č. 8: Ordinační diagram vyjadřující vztah jednotlivých odpovědí a skupin respondentů podle pohlaví Vysvětlivky zkratek použitých v ordinačním diagramu:  Kategorie respondentů z mikroregionu podle pohlaví: Ţena (▼zena), Muţ (▲muţ)  Odpovědi na otázku číslo 5 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“: Obchodní centra (5.ob. ce), Supermarkety (5.super), Malé místní prodejny (5.v mal), Trh (5.na trh), U výrobců a zemědělců (5. u vyro).  Odpovědi na otázku číslo 6 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“: Cena (6.cena), Kvalita (6. Kvalit), Značka (6.znacka), Obal (6.obal), Osobní zkušenost s výrobkem (6.osobí), Země původu (6.zemi p).  Odpovědi na otázku číslo 7 ,, Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?“: Nenakupuji (7.nenaku), Nakupuji pravidelně (7. nak. p), Nakupuji jen některé výrobky (7.nak. ne), Nakupuji jen občas (7.nak. ob).  Odpovědi na otázku číslo 8 ,,Zajímá Vás situace zemědělců a producentů potravin ve Vašem regionu?“: Ano zajímá, a zároveň je podporuji (8. ano a), Ano zajímá (8.ano za), Příliš ne (8.prilis), Nezajímá vůbec (8.nezaji).  Odpovědi na otázku číslo 9 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti Vašeho bydliště?“: Nejsem si jistý (9.nejsem), Nemohu si vzpomenout (9. nemohu), Ano znám (9.ano zn).  Odpovědi na otázku číslo 10 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“: Určitě ne (10. ne), Moţná (10.možná), Zelenina (10.zelen), Vejce (10.vejce), Ovoce (10.ovoce), Brambory (10.bramb,), Mléko (10.mléko), Maso (10.maso), Pečivo (10.peciv).  Odpovědi na otázku číslo 11 ,,Je informovanost o biopotravinách ve Vašem mikroregionu postačující?“: Ne není (11. ne ne), Ano je (11.ano j).  Odpovědi na otázku číslo 12 ,,Je podle Vás nabídka místních regionálních potravin dostačující?“: Ano, je dostatečná (12.ano), Docela ano (12. docel), Není (12.není).

56

Obr. č. 9: Ordinační diagram vyjadřující vztah jednotlivých a skupin respondentů podle jejich věku Vysvětlivky zkratek použitých v ordinačním diagramu:  Kategorie respondentů z mikroregionu podle věku: 15 aţ 30 (▲15-30), 31 aţ 60 (▲3160), 61 a více (▲61 a víc).  Odpovědi na otázku číslo 5 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“: Obchodní centra (5.ob. ce), Supermarkety (5.super), Malé místní prodejny (5.v mal), Trh (5.na trh), U výrobců a zemědělců (5. u vyro).  Odpovědi na otázku číslo 6 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“: Cena (6.cena), Kvalita (6. Kvalit), Značka (6.znacka), Obal (6.obal), Osobní zkušenost s výrobkem (6.osobí), Země původu (6.zemi p).  Odpovědi na otázku číslo 7 ,, Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?“: Nenakupuji (7.nenaku), Nakupuji pravidelně (7. nak. p), Nakupuji jen některé výrobky (7.nak. ne), Nakupuji jen občas (7.nak. ob).  Odpovědi na otázku číslo 8 ,,Zajímá Vás situace zemědělců a producentů potravin ve Vašem regionu?“: Ano zajímá, a zároveň je podporuji (8. ano a), Ano zajímá (8.ano za), Příliš ne (8.prilis), Nezajímá vůbec (8.nezaji).  Odpovědi na otázku číslo 9 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti Vašeho bydliště?“: Nejsem si jistý (9.nejsem), Nemohu si vzpomenout (9. nemohu), Ano znám (9.ano zn).  Odpovědi na otázku číslo 10 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“: Určitě ne (10. ne), Moţná (10.možná), Zelenina (10.zelen), Vejce (10.vejce), Ovoce (10.ovoce), Brambory (10.bramb,), Mléko (10.mléko), Maso (10.maso), Pečivo (10.peciv).  Odpovědi na otázku číslo 11 ,,Je informovanost o biopotravinách ve Vašem mikroregionu postačující?“: Ne není (11. ne ne), Ano je (11.ano j).  Odpovědi na otázku číslo 12 ,,Je podle Vás nabídka místních regionálních potravin dostačující?“: Ano, je dostatečná (12.ano), Docela ano (12. docel), Není (12.není)

57

Obr. č. 10: Ordinační diagram vyjadřující vztah jednotlivých odpovědí a skupin respondentů podle zaměstnání Vysvětlivky zkratek použitých v ordinačním diagramu:  Kategorie respondentů z mikroregionu podle zaměstnání: Podnikatel (▲Podnikat), Student (▲student), Nezaměstnaný (▲nezamest), Zaměstnanec v komerční sféře (▲Z.kom.sf), Zaměstnanec ve státní správě (▲Z.st.spr), Důchodce (▲duchodce).  Odpovědi na otázku číslo 5 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“: Obchodní centra (5.ob. ce), Supermarkety (5.super), Malé místní prodejny (5.v mal), Trh (5.na trh), U výrobců a zemědělců (5. u vyro).  Odpovědi na otázku číslo 6 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“: Cena (6.cena), Kvalita (6. Kvalit), Značka (6.znacka), Obal (6.obal), Osobní zkušenost s výrobkem (6.osobí), Země původu (6.zemi p).  Odpovědi na otázku číslo 7 ,, Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?“: Nenakupuji (7.nenaku), Nakupuji pravidelně (7. nak. p), Nakupuji jen některé výrobky (7.nak. ne), Nakupuji jen občas (7.nak. ob).  Odpovědi na otázku číslo 8 ,,Zajímá Vás situace zemědělců a producentů potravin ve Vašem regionu?“: Ano zajímá, a zároveň je podporuji (8. ano a), Ano zajímá (8.ano za), Příliš ne (8.prilis), Nezajímá vůbec (8.nezaji).  Odpovědi na otázku číslo 9 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti Vašeho bydliště?“: Nejsem si jistý (9.nejsem), Nemohu si vzpomenout (9. nemohu), Ano znám (9.ano zn).  Odpovědi na otázku číslo 10 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“: Určitě ne (10. ne), Moţná (10.možná), Zelenina (10.zelen), Vejce (10.vejce), Ovoce (10.ovoce), Brambory (10.bramb,), Mléko (10.mléko), Maso (10.maso), Pečivo (10.peciv).  Odpovědi na otázku číslo 11 ,,Je informovanost o biopotravinách ve Vašem mikroregionu postačující?“: Ne není (11. ne ne), Ano je (11.ano j).  Odpovědi na otázku číslo 12 ,,Je podle Vás nabídka místních regionálních potravin dostačující?“: Ano, je dostatečná (12.ano), Docela ano (12. docel), Není (12.není)

58

Obr. č. 11: Ordinační diagram vyjadřující vztah jednotlivých odpovědí a skupin respondentů podle příjmů Vysvětlivky zkratek použitých v ordinačním diagramu:  Kategorie respondentů z mikroregionu podle příjmů: do 10 000 Kč (○Do10tis.,), 10 000 aţ 20 000 Kč (○10tis-20), nad 20 000 Kč (○nad 20ti).  Odpovědi na otázku číslo 5 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“: Obchodní centra (5.ob. ce), Supermarkety (5.super), Malé místní prodejny (5.v mal), Trh (5.na trh), U výrobců a zemědělců (5. u vyro).  Odpovědi na otázku číslo 6 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“: Cena (6.cena), Kvalita (6. Kvalit), Značka (6.znacka), Obal (6.obal), Osobní zkušenost s výrobkem (6.osobí), Země původu (6.zemi p).  Odpovědi na otázku číslo 7 ,, Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?“: Nenakupuji (7.nenaku), Nakupuji pravidelně (7. nak. p), Nakupuji jen některé výrobky (7.nak. ne), Nakupuji jen občas (7.nak. ob).  Odpovědi na otázku číslo 8 ,,Zajímá Vás situace zemědělců a producentů potravin ve Vašem regionu?“: Ano zajímá, a zároveň je podporuji (8. ano a), Ano zajímá (8.ano za), Příliš ne (8.prilis), Nezajímá vůbec (8.nezaji).  Odpovědi na otázku číslo 9 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti Vašeho bydliště?“: Nejsem si jistý (9.nejsem), Nemohu si vzpomenout (9. nemohu), Ano znám (9.ano zn).  Odpovědi na otázku číslo 10 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“: Určitě ne (10. ne), Moţná (10.možná), Zelenina (10.zelen), Vejce (10.vejce), Ovoce (10.ovoce), Brambory (10.bramb,), Mléko (10.mléko), Maso (10.maso), Pečivo (10.peciv).  Odpovědi na otázku číslo 11 ,,Je informovanost o biopotravinách ve Vašem mikroregionu postačující?“: Ne není (11. ne ne), Ano je (11.ano j).  Odpovědi na otázku číslo 12 ,,Je podle Vás nabídka místních regionálních potravin dostačující?“: Ano, je dostatečná (12.ano), Docela ano (12. docel), Není (12.není).

59

5.2 Moţnosti uplatnění vybrané regionální potraviny V této kapitole bych se chtěla zaměřit na pěstování rostlin a na potraviny, které byly v minulém století, konkrétně po roce 1926, zdrojem ţivobytí pro zemědělce v mikroregionu Ivančice. Rok 1926 jsem zvolila, protoţe mám skutečné informace, které se týkají tématu pěstování rostlin a potravin v mém mikroregionu. Zemědělci v minulosti nemohli tušit, ţe potraviny, které oni ve své době pěstovali, se stanou za pár desítek let předmětem globálního obchodu. V letech 1926-1960 se v mikroregionu Ivančice pěstovalo z obilovin ţito, pšenice, ječmen, oves, dále pak proso, kukuřice, řepa a brambory. Velký podíl zastoupení v okolí Neslovic a Tetčic mělo ţito a pšenice. Stejné zastoupení měla i kukuřice a řepa. Největší podíl v celém mikroregionu měly brambory (Zimová, 2012). Zimová (2012) uvádí, ţe po roce 1960 se výrazně plochy pěstovaných plodin zmenšily důsledkem kolektivizace. Plochy s plodinami byly obhospodařovány - JZD a nastoupilo plánování v oblasti zemědělské výsadby. Po roce 1990 se počet drobných zemědělců v celém mikroregionu opět sníţil a zbylé plochy jejich polí jim slouţí pouze pro vlastní potřebu. V současnosti lze spatřit jen málo zemědělců v mikroregionu, kteří poctivě pěstují plodiny, které můţeme nazvat biopotravinou. V minulosti patřily mezi regionální potraviny jiţ zmíněné plodiny. V současnosti mezi regionální potraviny patří nejvíce brambory a obilí. Ivančice jsou jiţ od nepaměti proslulé pořádáním trhů, se kterými souvisí pěstování a následný prodej chřestu. Dle nejstarších dochovaných poznatků je známo, ţe první sazeničky chřestu se dostaly do Ivančic na konci 18. století, a to z kláštera v Moravském Krumlově. Ivančický chřest se proslavil díky lékárníkovi Antonu Worellovi. Příchod Antona Worella do Ivančic se datuje v roce 1826. Byl to vnuk kníţecího lékárníka v Moravském Krumlově. Svojí pečlivostí a podnikavostí si otevřel v Ivančicích lékárnu, a později se zaměřil i na pěstování chřestu. Postupem času si uvědomil, ţe pěstování mu přinese velký zisk. Svoji první chřestovnu zaloţil na místě, kde byla vhodná lehká půda z naplavené spraše. Tomuto místu se říká Chřestová ulice (KIC Ivančice, 2012). Dále se na trzích prodávaly vejce, brambory, ořechy, mák a zelenina. Tyto trhy byly pravidelně kaţdý pátek po celý rok. Prodej chřestu a další produkty z něj se dochovaly aţ do dnešní doby. 60

6 DISKUSE Celkový počet respondentů ve vybraném mikroregionu, jenţ se podíleli na dotazníkovém šetření, činil 93. Na dotazník odpovědělo celkem 54 ţen a 39 muţů. Z obr . č. 12 (viz přílohy), který zjišťuje, kde potraviny nejčastěji respondenti nakupují, vyplývá, ţe pro respondenty ve věku od 15 do 60 let převaţují supermarkety. Kategorie lidí ve věku od 61 let navštěvuje na stejné úrovni supermarkety, ale i malé místní prodejny. Pro skupinu nezaměstnaných a pro studenty je výhodnější nákup v supermarketu, neboť jejich příjmy nejsou příliš vysoké. Na základě těchto výsledků lze usoudit, ţe nejčastějším místem nákupu budou supermarkety, coţ znesnadňuje uplatnění mstních potravin v obchodní síti. Velké řetězce (supermarkety) dávají přednost velkododavatelům před místními producenty potravin. Obr. č. 13, který je uveden v přílohách, klade otázku Který faktor je rozhodující při výběru potravin u respondentů. Pro respodenty pracující ve státní správě, v komerční sféře, ale také pro oblast podnikatelů převaţuje kvalita, neboť příjmy těchto skupin jsou vyšší. Pro respondenty, kteří jsou v důchodu, pro studenty anebo pro ty, kteří mají status nezaměstnaných, je důleţitějším faktorem cena a to z důvodu jejich nízkého nebo nestálého příjmu. Z výsledků je patrné, ţe lidé věnují malou pozornost značce výrobce, ale i tomu, odkud potravina pochází. Obr. č. 14 vyjadřuje procento odpovědí (viz přílohy) na otázku, zda respondenti nakupují biopotraviny, a pokud ano, jak často. Na základě šetření lze usoudit, ţe podnikatelé a respondenti s příjmy nad 20 000 Kč nakupují biopotraviny pravidelně, neboť jejich příjmy jsou vyšší. Studenti, kategorie důchodců, ale i lidé s příjmy do 10 000 Kč si na základě svých ne příliš vysokých příjmů mohou dovolit biopotraviny nakupovat jen občas. Z výsledků vyplývá, ţe skupina nezaměstnaných respondentů biopotaviny nenakupuje, a to proto, ţe jejich finanční situace jim to nedovolí. Zaměstnanci ve státní správě a v komerční sféře upřednostňují nákup jen některých výrobků. Na základě šetření lze usuzovat, ţe situaci zemědělců a producentů ve vybraném regionu (viz přílohy obr. č. 15) nejvíce zajímá skupinu lidí, jejichţ příjmy dosahují 10 000 Kč a více, dále pak respondenty pracující v komerční sféře a státní správě. Nezaměstnané respondenty situace zemědělců příliš nezajímá, protoţe při výběru 61

potravin je pro ně rozhodující cena. Skupinu respondentů - podnikatelů situace zajímá a zároveň podporuje nákupem kvalitně vyprodukovaných regionálních potravin od zemědělců. Na otázku, zda respondenti znají nějakého producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti jejich bydliště, lze na základě odpovědí usoudit, ţe veškeré dotazované skupiny aţ na vyjímku kategorie nezaměstaných, kteří si nejsou jisti, producenta potravin či zemědělce v regionu znají (viz přílohy obr. č. 16). Obr. č. 17 (viz přílohy) klade otázku, zda by respondenti měli zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin by měli zájem. Ze získaných výsledků lze usoudit, ţe pro podnikatele jsou kvalitnější potraviny patrně součástí jejich ţivotného stylu, a tak by potraviny - vyprodukované přímo od zemědělců určitě nakupovali. Jednalo by se o mléko a mléčné výrobky získané z vybraného mikroregionu. Potraviny by dále určitě nakupovali respondenti pracující v komerční sféře. Skupina studentů a nezaměstnaných respondentů i přes své nízké příjmy by moţný zájem o nákup potravin měli. Ve vybraném mikroregionu se nachází řada zemědělců, od kterých lze nakoupit potraviny, z čehoţ lze vyvodit, ţe respondenti si vybýrali moţnost ,,Určitě ne“ jen velmi zřídka. Obr. č. 18 (viz přílohy) vyjadřuje informovanost o biopotravinách ve vybraném mikroregionu. Z odpovědí lze usoudit, ţe respondenti spadající do kategorie podnikatelů jsou dostatečně o biopotravinách informováni, neboť se o biopotraviny zajímají a nakupují potraviny vyprodukované od zemědělců z regionu. Přes 50 % muţů odpovědělo, ţe informovanost o biopotravinách není postačující. Na otázku, zda je nabídka místních regionálních potravin dostačující (viz přílohy obr. č. 19), odpověděli lidé v důchodu, nezaměstnaní a studenti, ţe docela ano. Jejich odpovědi jsou velmi úzce spjaty s jedním důleţitým faktorem, a tím je cena, která je pro ně rozhodující. Z výsledků lze usoudit, ţe pro respondenty z vyššími příjmy je nabídka nedostačující, neboť kvalitní potraviny jsou pro ně důleţité. Skupina, která byla vytvořena ze studentů z Mendelovy univezity v Brně, činila počet 137 respondentů. Skupina dotazovaných byla zastoupena počtem 74 ţen a 63 muţů. Z obr. č. 20 (viz přílohy) lze usoudit, ţe studenti s vyššími příjmy biopotraviny znají. Na základě vyšší informovanosti zná skupina respondentů s vysokoškolským 62

vzděláním biopotraviny více neţ studenti ze středních škol. Z výsledků je patrné, ţe znalost o biopotravinách je u všech skupin dotazovaných na vysoké úrovni. Obr. č. 21 (viz přílohy) vyjadřuje podíl odpovědí na otázku, zda nakupují bio, a pokud ano, jak často. Na základě získaných odpovědi lze usoudit, ţe studenti s vysokoškolským i středoškolským vzděláním biopotraviny nenakupují, a to kvůli jejim nízkým příjmům. Studenti s vyšším příjmem nakupují jen některé výrobky. Malé mnoţství respondentů nakupuje biopotraviny pravidelně, neboť jsou součástí jejich ţivotního stylu. Odpovědi na otázku Který faktor rozhuduje u Vás při výběru potravin jsou zobrazeny na obr. č. 22 (viz přílohy). Na základě získaných výskedků lze vyvodit, ţe převaţujícím faktorem u studentů z Mendelovy univerzity v Brně bude cena, která je pro ně velmi důleţitá. Pro respondenty s příjmem do 20 000 Kč je rozhodujícím faktorem, jenţ plyne z výsledků, osobní zkušenost. Malou pozornost respondenti věnovali značce výrobce a obalu. Pro respondenty je na základě výsledků v malé míře důleţité i místo, odkud potravina pochází a kde byla vyprodukována. Obr. č. 23 (viz přílohy) zobrazuje odpovědi na otázku Kde potraviny nejčastěji nakupujete. Z výslekdů lze vyvodit, ţe z hlediska nízkých příjmů studenti nejčastěji nakupují v supermarketech a tudíţ věnují malou pozornost nákupům na trzích či v malých místních prodejnách. Studenti s vyšším příjmem nakupují potraviny u výrobců. Obr. č. 24 (viz přílohy) zobrazuje odpovědi studentů na otázku Které potraviny nakupují. Z odpovědí je patrné, ţe studenti nejvíce preferují nákup mléčných výrobků. Mezi další potraviny, co studenti nakupují, patří ovoce, dále pak zelenina, čaj, rýţe a nejméně se zaobírají nákupem vajec. Na otázku, zda respondenti znají nějakého producenta potravin nebo zemědělce v blízkosti jejich bydliště (viz přílohy obr. č. 25), odpověděli studenti, ţe znají. Obr. č. 26 (viz přílohy) zobrazuje otázku, zda by měli respondenti zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin by měli zájem. Z výsledků lze usoudit, ţe i přes nízké procento odpovědí, ţe by respondenti potraviny určitě nakupovat nechtěli, převaţuje vysoké procento odpovědí, ţe by studenti potraviny určitě nakupovali, neboť jsou součástí jejich ţivotního stylu. 63

Obr. č. 27 (viz přílohy) uvádí odpovědi studentů z Mendelovy univerzity v Brně na otázku, zda by potraviny mohly zlepšit ţivotní prostředí. Z výsledků lze vyvodit, ţe potraviny podle studentů z Mendelovy univerzity mohou zlepšit ţivotní prostředí. Obr. č. 28 (viz přílohy) vyjadřuje podíl odpovědí na otázku V čem si respondenti myslí, ţe jsou biopotraviny lepší neţ běţné potraviny. Na základě odpovědí od studentů lze usoudit, ţe biopotraviny jsou lepší neţ běţné potraviny na základě šetrnosti k ţivotnímu prostředí a to z hlediska ošetřování přírodními hnojivy, mezi která patří chlévský hnůj, močůvka či hnojůvka. Na závěr bylo provedeno zhodnocení stejně zodpovězených odpovědí u obou dotazníků. V dotazníku, který se týkal respondentů v mikroregionu, se jednalo o otázky č. 5 a č. 9. V dotazníku, který se týkal studentů z Mendelovy univerzity v Brně, se jednalo o otázky č. 9 a č. 11. Z těchto odpovědí lze vyvodit závěr, ţe potraviny respondenti nakupují najčastěji v supermarketech. Potraviny se mohou na trhu uplatnit pouze za předpokladu, ţe jejich cena bude přibliţně stejná jako cena potravin v supermarketech. Respondenti znají v blízkosti svého bydliště zěmědělce či producenta potravin. Pro zvýšení znalosti o zemědělcích, jenţ produkují potraviny, by měly být vymezeny prostory či zřízeny speciální obchody. Značku regionální potraviny nese široká škála druhů potravin jako jsou například ovoce, zelenina, masné výrobky, mléčné či cukrářské výrobky. Česká republika je zastoupena 13 kraji, kde kaţdý kraj má své typické regionální potraviny. Na základě zjišťování byl proveden průzkum, ze kterého je patrné, ţe největší zastoupení regionálních potavin mají mléčné výrobky kozího či ovčího původu (nakládaný kozí sýr, kozí sýr Sedlák a mnohé další). Jen nepatrné zastoupení mezi regionálními potravinami mají masné výrobky jako například krkovička uzená z komína a z pečiva to byl chléb bez éček Boubín. Ve vybraném mikroregionu Ivančicko byl vţdy tradiční a regionální potravinou chřest. Tato potravina proslavila město Ivančice. Ve městě se pořádaly chřestové slavnosti, na které lidé dojíţděli z daleka, aby si vychutnali pochoutky připravované z této suroviny. Prvotní myšlenka na pěstování chřestu v Ivančicích vzešla od Antona Worrela. Vybudoval zde první chřestovnu. Ivančice se proslavily díky výrobkům a 64

pochutinám z chřestu. Postupem času bylo pěstování přerušeno a chřest se na slavnosti začal přiváţet. Vlivem přerušení pěstování chřestu, došlo k úpadku tradic. Myslím si, ţe pokud by se obnovilo pěstování chřestu v Ivančicích, tak by se znovu oţivily tradice města, ale především by tento návrat přinesl s sebou nové pracovní příleţitosti pro celou řadu lidí, čímţ by došlo i ke sníţení procenta nezaměstnanosti v regionu.

65

7 ZÁVĚR Ve vybraném mikroregionu Ivančice převaţující část lidí dává přednost moţnosti nákupu v supermarketech či v obchodních centrech před nákupem na trzích či v malých místních prodejnách. V malých místních prodejnách či na trzích jsou potraviny daleko draţší a tento fakt je pro skupinu lidí v mikroregionu rozhodující. Ze statistiky, která byla provedena, jasně vyplývá, ţe se ve velké převaze jedná o skupinu studentů, jejichţ měsíční příjmy nedosahují takových příjmů, jako mají pracující lidé, a tudíţ podle mého názoru soudím, ţe nakupování v supermarketech je pro ně přijatelnější a ţe za potraviny utratí méně. Biopotraviny ve vybraném mikroregionu mají zcela téměř větší uplatnění u skupiny obyvatel, jejichţ příjmy jsou vyšší, neţ u skupiny nezaměstnaných, lidí v důchodu či u studentů. Podnikatelé jsou ochotni za biopotraviny zaplatit poţadované částky, neboť jim to dovolí jejich příjmy, ale také proto, ţe biopotraviny se staly součástí jejich ţivotního stylu. Lidé, kteří pozbyli práci, si nemohou dovolit utratit za biopotraviny poţadované částky. Skupina lidí v důchodu má nízké měsíční příjmy a podle mého názoru si jen málokdo biopotravinu koupí. Biopotraviny prodávající se na trhu, v supermarketech či ve specializovaných obchodech by podle mého názoru měly větší uplatnění, pokud by jejich ceny klesly. Tak by se staly dostupnějšími pro zbytek lidí, kteří na jejich nákup bohuţel nemají peníze. Na druhou stranu, ale je důleţité se zamyslet nad tím, ţe na tyto potraviny, které jsou v bio kvalitě, bylo vynaloţeno větší úsilí a pouţito větší finanční podpory. Ve vybraném regionu je podle mého názoru typickou regionální potravinou chřest, jehoţ pěstování bylo přerušeno a nyní se na chřestové slavnosti musí dováţet. Obnovené pěstování chřestu spojené s chřestovými slavnostmi v Ivančicích můţe podpořit turistický ruch v regionu a tím vytvořit nová pracovní místa a zachovat regionální tradici.

66

8 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY AGRIS, 2013: Statek Bor. Databáze online. [cit. 2013-03-02. ]. Dostupné z: http://www.agris.cz/zemedelstvi/statek-bor-vyuzije-cast-produkce-mleka-na-vyrobkyve-sve-mlekarne?id_a=177897 AGRONAVIGATOR, 2012: Ifoam. Databáze online. [cit. 2012-04-11. ]. Dostupné z: http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp?ch=487&typ=1&val=58956&ids=977 BIO-INFO, 2013: Cena nemusí být nejdůleţitější bariérou pro nákup biopotravin. Databáze

online.

[cit.

2013-02-19.

].

Dostupné

z:

http://www.bio-

info.cz/vzdelavani/cena-nemusi-byt-nejdulezitejsi-barierou-pro-nakup BIOINSTITUT, 2013: Akční plán ČR pro rozvoje kologického zemědělství v letech 2011–2015.

Databáze

online.

[cit.

2013-02-13.

].

Dostupné

z:

http://www.bioinstitut.cz/documents/Akcni_plan_EZ.pdf CULEK, M. et al., 1996: Biogeografické členění České republiky. 1. vyd. Praha: Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-80-3 DOLEČEK, K., 2013: Pekárna Letohrad. Databáze online [cit. 2013-03-19. ]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=RCFpPK6JTo4 DOOR, 2013: Zemědělství a rozvoj venkova. Databáze online. [cit. 2013-03-22. ]. Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/agriculture/quality/door/list.html?recordStart=0&recordEnd=10&sor t.milestone=desc&filter.dossierNumber=&filter.comboName=&filterMin.milestone__m ask=&filterMin.milestone=&filterMax.milestone__mask=&filterMax.milestone=&filter .country=CZ&filter.category=&filter.type=PGI&filter.status=REGISTERED&recordPe rPage=100

67

EAGRI, 2009: Systém chráněných zeměpisných označení. Databáze online. [cit. 201302-28.

].

Dostupné

z:http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/o-

projektu/aktuality/system-chranenych-zemepisnych-oznaceni.html EAGRI, 2012: Jihočeský kozí přírodní sýr Bio. Databáze online. [cit. 2013-03-02. ]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/175276/Katalog_RP_2012_na_web.pdf EAGRI, 2012: Nejlepší Regionální potraviny Jihomoravského kraje byly oceněny na brněnských

dožínkách.

Databáze

online.

[cit.

2013-02-28.

].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2012_nejlepsi-regionalnipotraviny.html EAGRI, 2013: O kraji. Databáze online. [cit. 2013-02-28. ]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/regionalni-potraviny/jihomoravskykraj/o-kraji/ EGONOV, 2010: Zeměpisná označení a označení původu u potravin. Databáze online. [cit. 2013-03-22. ]. Dostupné z: http://www.egonov.cz/clanky_19.html EKLASA, 2013: O značce Klasa. Databáze online. [cit. 2013-03-20. ]. Dostupné z: http://www.eklasa.cz/o-znacce-klasa/ EVROPSKÁ KOMISE, 2012: Co Evropě prochází žaludkem. Databáze online. [cit. 2013-02-28. ]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/news/agriculture/110215_cs.htm

FOOD SAFETY, 2003: Information note on Protected designation of origin (PDO), Protected geographical indication (PGI) & Traditional speciality guaraneed (TSG). Databáze

online.

[cit.

2013-03-22.

].

Dostupné

z:

http://www.fsai.ie/uploadedFiles/About_Us/forums/artisan/PDO_PGI_TSG_Info_Note. pdf

68

GAVORA, P., 2010: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. 261 s. ISBN 97880-7315-185-0 CHUTNÁ HEZKY JIHOČESKY, 2012: MF Dnes speciál. Databáze online. [cit. 201303-02.

].

Dostupné

z:

http://www.chutnahezkyjihocesky.cz/obr/file/MFD%20special(2).pdf INFONET-BIOVISION, 2013: What is Organic Farming? Databáze online. [cit. 201302-27. ]. Dostupné z: http://www.infonet-biovision.org/res/res/files/488.OrgFarm.pdf JSME TU DOMA, 2013: O projektu. Databáze online. [cit. 2013-03-19. ]. Dostupné z: http://www.jsme-tu-doma.cz/o-projektu/ KEZ, 2012: Právní předpisy. Databáze online. [cit. 2012-11-03]. Dostupné z:http://www.kez.cz/sites/default/files/dokumenty/Zakon_3.pdf KEZ, 2013: Nabídka služeb. Databáze online. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.kez.cz/nabidka-sluzeb KIC IVANČICE, 2012: O chřestu. Databáze online. [cit. 2012-10-02]. Dostupné z: http:// kic.ivancice.cz/Chrest/Ochrestu.htm

KOMPRDA, T., 2009: Comparison of Quality and Safety of Organic and Conventional Foods. Chemické listy. Sv. 103, č. 9, s. 729 - 732. ISSN 0009-2770 KOZÍ FARMA PENČÍN, 2013: O kozí farmě. Databáze online. [cit. 2013-03-02. ]. Dostupné z: http://www.kozifarmapencin.cz/o-kozi-farme.html MAREK, P., 2013: Choceňská mlékárna. Databáze online [cit. 2013-03-19. ]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=lLGk6RT8hxQ

69

MZE, 2012: Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 – 2015. Databáze

online.

[cit.

2012-02-04.

].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/file/93837/Akcni_plan_2011_2015_EZ.pdf MZE, 2012: Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Databáze online. [cit. ].

2013-02-10.

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/file/154584/metodika_AEO_2012_web.pdf MZE, 2013: Cross Compliance. Databáze online. [cit. 2013-02-11. ]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/ MZE, 2013: Metodika pro udělování značky „REGIONÁLNÍ POTRAVINA“ dále jen „Metodika“.

Databáze

online.

[cit.

2013-02-13.

].

Dostupné

z:http://eagri.cz/public/web/file/150270/Metodika_2012_final_23._2._12.pdf MZE, 2013: Program rozvoje venkova v období 2014 – 2020. Databáze online. [cit. 2013-02-13. ]. Dostupné z: http://www.spov.org/data/files/sekac---rozvoj-venkova-vobdobi-2014---2020-uprava14130.pdf MZE, 2013: Regionální potravina. Databáze online. [cit. 2013-02-09. ]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/o-projektu/ QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica, s. 16, Geografický ústav ČSAV, Brno REGIONÁLNÍ-ZNAČKY, 2013: Chléb „bez éček“ Boubín. Databáze online. [cit. 2013-03-02. ]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/sumava/cs/certifikovaneprodukty/detail/180/chleb-bez-ecek-libin-chleb-bez-ecek-boubin REGIONÁLNÍ-ZNAČKY, 2013: Pro zájemce o značku. Databáze online. [cit. 2013-0227.

].

Dostupné

z:

http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/pro-

vyrobce/default/4/zakladni-informace 70

RETAIL-INFO, 2013: Jak získat regionální značku kvality? Databáze online. [cit. 201302-26. ]. Dostupné z: http://www.retailinfo.cz/magazin/clanky/jak-ziskat-regionalniznacku-kvality SMUTNÝ, 2007: Charakteristiky Mikroregionu Ivančicko. Databáze online. [cit. 201303-06. ]. Dostupné z: http://mr.ivancice.cz/view.php?cisloclanku=2007010013 SZIF, 2013: Regionální potravina. Databáze online. [cit. 2013-02-21. ]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/regionalni-potravina TER BRAAK, C., J., F.: CANOCO – A FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version 4.0.). Report LWA-88-02 Agricultural Mathematics Group. Wageningen, 1998 URBAN, J., ŠARAPATKA, B., A KOL., 2003. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi – I. díl. 1. Vyd. Praha: MŢP a Svaz PRO-BIO, 280 s. ISBN 80-7212-274-6 VITALIA, 2013: Regionální potravina stojí hodně peněz s pochybným efektem. Databáze online. [cit. 2013-02-27. ]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/vyuzijise-penize-na-projekt-regionalni-potravina-pro-potrebnou-identifikaci-teto-znacky/ WIKIPEDIA, 2013: Organic food. Databáze online. [cit. 2013-02-27. ]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Organic_food Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů ZIMOVÁ, S., 2012: Pohled na potraviny v minulosti a v současnosti (ústní sdělení) ZIP MEDIA, 2013: Co děláme? Databáze online. [cit. 2013-02-26. ]. Dostupné z: http://www.zipmedia.cz/sluzby/

71

ZPRAVODAJ, 2013: Do rodiny KLASA přibylo dalších devět produktů. Databáze online.

[cit.

2013-03-20.

].

Dostupné

http://www.eklasa.cz/filespace/content/zpravodaj/zpravodaj_2013_01.pdf

72

z:

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Logo federace IFOAM (IFOAM, 2007) Obr. č. 2: Národní logo BIO (MZe, 2013) Obr. č. 3: Logo Regionální potravina (SFIZ, 2013) Obr. č. 4: Logo Označení původu (Eagri, 2013) Obr. č. 5: Logo Zeměpisné označení (Eagri, 2013) Obr. č. 6: Logo Zaručená tradiční specialita (Eagri, 2013) Obr. č. 7: Logo JSME TU DOMA (Jsme tu doma, 2013) Obr. č. 8: Ordinační diagram vyjadřující vztah jednotlivých odpovědí a skupin respondentů podle pohlaví Obr. č. 9: Ordinační diagram vyjadřující vztah jednotlivých a skupin respondentů podle jejich věku Obr. č. 10: Ordinační diagram vyjadřující vztah jednotlivých odpovědí a skupin respondentů podle zaměstnání Obr. č. 11: Ordinační diagram vyjadřující vztah jednotlivých odpovědí a skupin respondentů podle příjmů

73

10 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Výměra zemědělské půdy v EZ ČR Tab. č. 2: Struktura půdního fondu v EZ Tab. č. 3: Srovnání základních statistických ukazatelů EZ v roce 2011 a v roce 2012 Tab. č. 4: Výsledky odpovědí na otázku číslo 1 ,,Pohlaví“ Tab. č. 5: Výsledky odpovědí na otázku číslo 2 ,,Věk“ Tab. č. 6: Výsledky odpovědí na otázku číslo 3 ,,Zaměstnání“ Tab. č. 7: Výsledky odpovědí na otázku číslo 4 ,,Jaký je Váš měsíční příjem?“ Tab. č. 8: Výsledky odpovědí na otázku číslo 5 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“ Tab. č. 9: Výsledky odpovědí na otázku číslo 6 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“ Tab. č. 10: Výsledky odpovědí na otázku číslo 7 ,,Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?“ Tab. č. 11: Výsledky odpovědí na otázku číslo 8 ,,Zajímá Vás situace zemědělců a producentů potravin ve Vašem regionu?“ Tab. č. 12: Výsledky odpovědí na otázku číslo 9 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti Vašeho bydliště?“ Tab. č. 13: Výsledky odpovědí na otázku číslo 10 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“ Tab. č. 14: Výsledky odpovědí na otázku číslo 11 ,,Je informovanost o biopotravinách ve Vašem mikroregionu postačující?“ Tab. č. 15: Výsledky odpovědí na otázku číslo 12 ,,Je podle Vás nabídka místních regionálních potravin dostačující?“ Tab. č. 16: Výsledky odpovědí na otázku číslo 1 ,,Pohlaví“ Tab. č. 17: Výsledky odpovědí na otázku číslo 2 ,,Věk“ Tab. č. 18: Výsledky odpovědí na otázku číslo 3 ,,Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“ Tab. č. 19: Výsledky odpovědí na otázku číslo 4 ,,Zaměstnání“ Tab. č. 20: Výsledky odpovědí na otázku číslo 5 ,,Jaký je Váš měsíční příjem?“ Tab. č. 21: Výsledky odpovědí na otázku číslo 6 ,,Do jaké míry znáte biopotraviny?“ Tab. č. 22: Výsledky odpovědí na otázku číslo 7 ,,Nakupujete biopotraviny? A pokud ano, jak často?“ 74

Tab. č. 23: Výsledky odpovědí na otázku číslo 8 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“ Tab. č. 24: Výsledky odpovědí na otázku číslo 9 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“ Tab. č. 25: Výsledky odpovědí na otázku číslo 10 ,,Které potraviny nakupujete?“ Tab. č. 26: Výsledky odpovědí na otázku číslo 11 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zemědělce, který je v blízkosti Vašeho bydliště?“ Tab. č. 27: Výsledky odpovědí na otázku číslo 12 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zemědělců nebo producentů, a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“ Tab. č. 28: Výsledky odpovědí na otázku číslo 13 ,,Mohou potraviny zlepšit ŽP?“ Tab. č. 29: Výsledky odpovědí na otázku číslo 14 ,,V čem si myslíte, že jsou bio lepší než běžné potraviny?“

75

11 PŘÍLOHY

76

SEZNAM PŘÍLOH Obr. č. 12: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na ot. č. 5 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“ Obr. č. 13: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku č. 6 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potraviny?“ Obr. č. 14: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na ot. č. 7 ,,Nakupujete bio? A pokud ano, jak často?“ Obr. č. 15: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku číslo 8 ,,Zajímá Vás situace zem. a prod. ve Vašem reg.?“ Obr. č. 16: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku číslo 9 ,,Znáte nějakého výrobce prod. potravin nebo zem., který je v blízkosti Vašeho bydliště?“ Obr. č. 17: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku číslo 10 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zem. nebo prod., a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“ Obr. č. 18: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku číslo 11 ,,Je informovanost o biopotravinách ve Vašem mikroregionu postačující?“ Obr. č. 19: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na ot. č. 12 ,,Je podle Vás nabídka místních reg. potravin dostačující?“ Obr. č. 20: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 6 ,,Do jaké míry znáte bio?“ Obr. č. 21: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 7 ,,Nakupujete bio? A pokud ano, jak často?“ Obr. č. 22: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 8 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“ Obr. č. 23: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 9 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“ Obr. č. 24: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 10 ,,Které potraviny nakupujete?“

77

Obr. č. 25: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 11 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potraviny nebo zem., který je v blízkosti Vašeho bydliště?“ Obr. č. 26: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 12 ,,Měli byste zájem nakupova potraviny přímo od zem. nebo prod., a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“ Obr. č. 27: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 13 ,,Mohou potraviny zlepšit ŽP?“ Obr. č. 28: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 14 ,,V čem si myslíte, že jsou bio lepší než běžné potraviny?“

78

Obr. č. 12: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na ot. č. 5 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“

Obr. č. 13: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku č. 6 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potraviny?“ 80

Obr. č. 14: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na ot. č. 7 ,,Nakupujete bio? A pokud ano, jak často?“ 81

Obr. č. 15: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku číslo 8 ,,Zajímá Vás situace zem. a prod. ve Vašem reg.?“ 82

Obr. č. 16: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku číslo 9 ,,Znáte nějakého výrobce prod. potravin nebo zem., který je v blízkosti Vašeho bydliště?“ 83

Obr. č. 17: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku číslo 10 ,,Měli byste zájem nakupovat potraviny přímo od zem. nebo prod., a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“ 84

Obr. č. 18: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na otázku číslo 11 ,,Je informovanost o biopotravinách ve Vašem mikroregionu postačující?“ 85

Obr. č. 19: Graf vyjadřující podíl odpovědí respondentů z mikroregionu na ot. č. 12 ,,Je podle Vás nabídka místních reg. potravin dostačující?“

86

Obr. č. 20: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 6 ,,Do jaké míry znáte bio?“ 87

Obr. č. 21: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 7 ,,Nakupujete bio? A pokud ano, jak často?“ 88

Obr. č. 22: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 8 ,,Který faktor rozhoduje u Vás při výběru potravin?“ 89

Obr. č. 23: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 9 ,,Kde potraviny nejčastěji nakupujete?“ 90

Obr. č. 24: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 10 ,,Které potraviny nakupujete?“ 91

Obr. č. 25: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 11 ,,Znáte nějakého výrobce producenta potravin nebo zem., který je v blízkosti Vašeho bydliště“ 92

Obr. č. 26: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 12 ,,Měli byste zájem nakupova potraviny přímo od zem. nebo prod., a pokud ano, o který typ potravin byste měli zájem?“ 93

Obr. č. 27: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 13 ,,Mohou potraviny zlepšit ŽP?“ 94

Obr. č. 28: Graf vyjadřující podíl odpovědí studentů z Mendelovy univerzity na otázku číslo 14 ,,V čem si myslíte, že jsou bio lepší než běžné potraviny?“ 95