Sítě pro mír a rozvoj Rozšíření hlavních transevropských dopravních tahů do sousedících zemí a regionů (Výběr ze zprávy Skupiny na vysoké úrovni pod vedením Loyoly de Palacio, listopad 2005) Oficiální shrnutí Dobře fungující dopravní systém spojující Evropskou unii (EU) se sousedícími zeměmi je podstatný pro udržitelný ekonomický růst a blahobyt všech obyvatel v této části světa. Lepší integrace národních sítí podpoří regionální spolupráci nejenom mezi EU a jejími sousedy, ale také mezi sousedícími zeměmi navzájem. Dobrá dopravní spojení v EU, stejně jako v sousedících zemích, jsou také důležitá pro obchod s Asií, subsaharskou Afrikou nebo Amerikou. Zdokonalená dopravní spojení by zkrátka mohla být vzájemným přínosem jak pro Evropskou unii, tak pro její sousedící partnerské země. S ohledem na tento vývoj přijala EU v dubnu 2004 ambiciózní plán1, který se zaměřil na investice do omezeného počtu hlavních transevropských dopravních tras. Plán se zaměřil zejména na integraci sítí nových členských států EU a tím přispívání silnějšímu jednotnému trhu. Podle rady ministrů, která se konala ve španělském Santiagu de Compostela v červnu 2004, Evropská komise rozhodla o ustanovení skupiny na vysoké úrovni (Skupina) pro „rozšíření hlavních transevropských dopravních tras do sousedících zemí a regionů“. Tato skutečnost měla rozšířit koncept evropské sousedské politiky na oblast dopravy a najít způsoby lepšího spojení Evropské unie se sousedícími zeměmi a regiony. Bývala místopředsedkyně Komise paní Loyola de Palacio jmenovala předsedu Skupiny, která zahrnula 26 sousedících zemí, 25 států EU plus Bulharsko a Rumunsko, Evropskou investiční banku, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a Světovou banku (Banky). Skupina se podle potřeby mezi říjnem 2004 a listopadem 2005 sešla 10krát. Hlavní nadnárodní trasy a projekty Skupina stanovila následujících pět hlavních nadnárodních tras (viz mapa dále). - Mořské dálnice: spojující oblasti Baltského, Barentsova moře, Atlantiku, Středozemního, Černého a Kaspického moře, stejně jako přímořské země s mořskými oblastmi a s rozšířením přes Suezský průplav do Rudého moře. - Severní trasy: pro spojení severní oblasti EU s Norskem na sever a s Běloruskem a Ruskem a dále na východ. Také se předpokládá spojení do oblasti Barentsova moře spojující Norsko přes Švédsko a Finsko s Ruskem. - Centrální trasy: pro spojení středu EU s Ukrajinou a Černým mořem a prostřednictvím vnitrozemské vodní cesty do Kaspického moře. Také se předpokládají spojení do Střední Asie a na Kavkaz, stejně jako přímé spojení na Transsibiřskou magistrálu a spojení z vnitrozemských vodních cest Donu a Volhy do Baltského moře. - Jihovýchodní trasy: pro spojení EU přes Balkán a Turecko na Kavkaz a do Kaspického moře, stejně jako do Egypta a Rudého moře. Také se předpokládají přístupové trasy na Balkán, stejně jako spojení do Ruska, Íránu a Iráku a do Perského zálivu. 1
Rozhodnutí 884/2004/ES o hlavních směrech transevropských dopravních sítí 1
- Jihozápadní trasy: pro spojení jihozápadní EU se Švýcarskem a Marokem a dále, včetně transmaghrebské trasy spojující Maroko, Alžírsko a Tunisko. Také se předpokládá prodloužení transmaghrebské trasy do Egypta, stejně jako spojení z Egypta na jih do dalších afrických zemí.
Tyto trasy rozšiřují a doplňují hlavní trasy transevropské dopravní sítě jejich propojením se sítěmi sousedících zemí. Jsou to také sítě, které nejvíce přispívají k rozšiřování mezinárodní výměny a provozu a rovněž umožňují regionální kooperaci a integraci. Skupina také zdůraznila, že otevření a zabezpečení hranic mezi státy EU a sousedícími zeměmi a mezi sousedícími zeměmi samotnými je základním požadavkem obchodu a kooperace. Skupina navrhla některé projekty (viz příloha 9.4 celého textu), které byly uspořádány do dvou kategorií podle jejich vyspělosti: projekty připravené k zahájení před rokem 2010 a projekty dlouhodobějšího zájmu (po roce 2020). Celkové náklady na tyto projekty se odhadují na 45 miliard €, z nichž 35 miliard € ode dneška do roku 2020. Skupina zdůraznila potřebu dalších studií a analýz, zejména těch, které se týkají ekonomické životaschopnosti, technické specifikace, dopadu na životní prostředí a finanční mechanismy, a to dříve, než se rozhodne o realizaci projektů. Financování a partnerství veřejného a soukromého sektoru Skupina zdůraznila důležitost odpovídajícího přidělení prostředků z rozpočtu do dopravního sektoru a vzala na vědomí, že soukromý kapitál v některých případech může užitečně doplnit veřejné financování prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). To zdůraznilo primární úlohu transparentní a průhledné veřejné legislativy
2
pro získání prostředků tak, aby financování bylo pro soukromý sektor atraktivní a přimělo jeho zástupce připravovat odpovídající legislativu ve světle nejlepších mezinárodních zkušeností. Skupina navrhla, aby mezinárodní organizace, jako jsou banky a Evropská komise, zorganizovaly řadu regionálních pracovních konferencí pro výměnu nejlepších zkušeností a pro projednání financování, finančních lhůt a uživatelských poplatků projektu a úlohy, kterou by PPP mohlo hrát v urychlení realizace navrhovaných opatření. Tyto pracovní konference by mohly navázat na strukturu semináře, který zorganizovala Evropská komise spolu s Ruskem, který se konal v Moskvě 28. října 2005, kde se projednávalo financování dopravy a PPP, mezinárodní zkušenosti a legislativní otázky. Horizontální opatření Za účelem odstranění nefyzických překážek a usnadnění komunikace mezi úřady v různých zemích doporučila Skupina následující opatření pro urychlení postupu hraničních kontrol: -
Měly by být uplatňovány v plné míře mezinárodní dohody s cílem harmonizace formy a obsahu příslušných obchodních a přepravních dokumentů. Tyto dokumenty by měly být vzájemně uznávány v jazyce příslušné země a v angličtině nebo ve vzájemně schváleném jazyce.
-
Měla by pokračovat modernizace celního odbavování při využití jak doporučení, tak pravidel a doporučení z mezinárodních úmluv a standardů. Toto se týká např. odpovídajících úředních hodin a společných zařízení na hraničních stanovištích, lékařských, zdravotnických a veterinárních inspekcí, stejně jako využití automatizovaných systémů a techniky pro řízení rizik bezpečnosti.
-
Pro snížení zbytečného zpoždění v přístavech by měl být zaveden jednostupňový administrativní postup pro zjednodušení celního odbavení a elektronického přenosu dat. Sousedící země by také měly přijmout pět dokumentů IMO FAL2, které se již používají v EU, s cílem nahradit všechny existující dokumenty nejpozději do roku 2008.
Pokud jde o satelitní rádiové navigační systémy, Skupina vítá aktivity probíhající dvoustranné a regionální spolupráce a vyzývá Evropskou komisi a příslušné členy skupiny k zahájení takových jednání co nejdříve. Skupina navrhuje zavádět, používat a kontrolovat bezpečnostní opatření vyplývající z mezinárodních dohod a standardů, stejně jako uskutečnit bezpečnostní audity spolu se zainteresovanými sousedícími zeměmi. V oblasti námořní dopravy a námořních dálnic Skupina dospěla k následujícím doporučením:
2 3
-
Mezinárodní pravidla a dohody (IMO) by se měly ratifikovat a úplně zavést a bez odkladu, včetně např. dohody MARPOL3 týkající se cisternových lodí s jednoduchým trupem a dohody o systémech zabraňujících znečištění (AFS).
-
Praxe a postupy z Paříže, Memoranda o porozumění (MoU) v oblasti Středozemního a Černého moře, by měly být harmonizovány na nejvyšší úrovni
Dohoda Mezinárodní námořní organizace (IMO) o usnadnění mezinárodního námořního provozu Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění způsobeného loděmi, 1973 3
provedení. Skupina vítá úmysl Evropské komise přistupovat ke třem MoU s ohledem na zahájení dialogu o další spolupráci. -
Pro tato tři MoU vzájemně uznávat lodě dané na černou listinu v dalších MoU.
-
Pro realizaci konceptu námořních dálnic by se měly nákladní toky zaměřit na vytváření rozhodujících vhodných objemů, měla by se zlepšit kvalita přístavní infrastruktury a služeb a četnost lodních služeb provozovaných na námořních dálnicích by měla být nejméně jedenkrát za týden.
Pokud jde o železniční dopravu a interoperabilitu, je nutné působit v této oblasti a pokračovat v úsilí dvou právních systémů (COTIF4 a OSŽD5) vyvíjet jednotný nákladní list. Co nejdříve by měly být přijata opatření pro přijetí více koherentních a konvergentních dopravních zákonů. Skupina také doporučuje postupné zavádění systémů řízení provozu, zajištění interoperability prostřednictvím ERTMS6, stejně jako souvisejících standardizovaných telematických aplikací pro služby nákladní dopravy na hlavních trasách. Pokud jde o vnitrozemské vodní cesty, skupina zdůraznila potřebu zajištění vzájemného otevřeného přístupu pro mezinárodní provoz. Současně by mělo pokračovat zavádění dopravních informačních systémů a měla by být zajištěna jejich kompatibilita, včetně říčních informačních služeb (RIS) Evropské unie. Mělo by se pokračovat v harmonizaci předpisů a bezpečnostních standardů. Skupina zdůraznila nutnost přijmout opatření pro zlepšení silniční bezpečnosti a zaměřuje se na chování řidičů, bezpečnost vozidel, silniční infrastrukturu (bezpečnostní audity) a systémy řízení provozu. Prioritní zájem by se měl věnovat hlavním trasám stanoveným Skupinou. Skupina potvrdila přínos výroční konference o silniční bezpečnosti ve Veroně, zahájené za předsednictví Itálie v roce 2003. Pokud jde o leteckou dopravu, považovala Skupina za vhodné postupně rozšiřovat principy iniciativy jednotného evropského nebe na sousedící regiony spolu s dalším rozšiřováním EU nebo na základě dobrovolnosti. Realizace a koordinace Skupina vyzvala k posouzení a modernizaci hlavních tras/projektů a horizontálních opatření v roce 2010 a dále pravidelně. Pro přípravu této aktualizace navrhuje střednědobou kontrolu, která by se měla uskutečnit v roce 2008 a měla by být založena na informacích poskytnutých zainteresovanými zeměmi o vývoji provozu, postupu zavádění navrhovaných opatření a o dopravně přetížených místech, včetně obtíží v oblasti životního prostředí, které se mohou objevit. Pro zajištění efektivních a vhodných zavedení navrhovaných opatření kolem tras zdůrazňuje Skupina potřebu silné a efektivní koordinační struktury. Tato struktura by se měla uplatňovat postupně a měla by být zahájena memorandem o porozumění (MoU) mezi Evropskou komisí a zeměmi, které jsou na trasách/regionech zainteresovány a kde žádné takové mechanizmy spolupráce dnes neexistují. U tras/regionů, které jsou běžně řízené prostřednictvím MoU, se uvažuje o závazné smlouvě jako o nejlepší volbě. Nakonec Skupina doporučila, aby Evropská komise, členské státy EU, stejně jako banky zaměřily spolupráci a financování na prioritní trasy a na horizontální opatření 4
Dohoda týkající se mezinárodní přepravy zboží po železnici, která se uplatňuje v EU a několika dalších zemích Organizace pro spolupráci v železniční dopravě, která se uplatňuje mj. v zemích bývalého Sovětského svazu 6 European Rail Traffic Management System – Evropský systém řízení vlakového provozu 5
4
stanovená Skupinou. Doporučení Skupiny by se také měla odpovídajícím způsobem odrážet v dohodách o spolupráci a akčních plánech v rámci evropské politiky sousedství. V této souvislosti Skupina uvažuje, že sbližování (twinning) členského státu EU se sousedící zemí by byl velmi užitečný a efektivní nástroj pro zavádění horizontálních opatření, zejména v oblastech námořní a silniční bezpečnosti, stejně jako pro zjednodušení postupů při překračování hranic. Tato zpráva vytváří inovativní, ale praktický a odůvodněný, detailně propracovaný program pro rozšíření hlavních transevropských dopravních tras do sousedících zemí a regionů. Tato činnost je zásadní zejména v souvislosti s dalším rozšiřováním EU a obecně se širokým vlivem globalizace. Zpráva popisuje výzvy dopředu, ale také stanoví příležitosti pro EU a všechny sousedící země vzájemně se podílet na velkém přínosu široké spolupráce v oblasti dopravy. Skupina stanovila souvislosti dopravních sítí v EU a v sousedících zemích a koordinovala a synchronizovala řízení na sítích. Hlavní priority Skupiny a časový rozvrh jsou uvedeny v provozních závěrech uvedených dále.
Provozní závěry Podpora probíhajícího procesu - Posouzení a modernizace hlavních tras/projektů a horizontálních opatření v roce 2010 a dále pravidelně. - Střednědobá kontrola v roce 2008 pro přípravu této aktualizace, založená na informacích poskytnutých zainteresovanými zeměmi. Zaměření a koordinovaná realizace tras - Zaměřit spolupráci a financování činnosti na pět hlavních tras a na horizontální opatření stanovená Skupinou. - Výměna nejlepších zkušeností týkajících se finančních možností, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru, usnadňující legislativy, uživatelských poplatků, atd. prostřednictvím regionálních pracovních konferencí. - Zavést silnou a efektivní koordinační strukturu, včetně odůvodněné dlouhodobé finanční podpory, pro zavádění navrhovaných činností:
Zahájení memorandem o porozumění (MoU) pro trasy/regiony, kde žádné takové mechanizmy spolupráce dnes neexistují;
Posílení existujících MoU závaznou smlouvou.
- Zahájit proces spojování členského státu EU a sousedící země nejpozději do roku 2008 s ohledem na zavádění příslušných horizontálních opatření. Realizace horizontálních opatření - Zjednodušení a usnadnění postupů při přechodu hranic zahrnující:
Zavádění příslušných mezinárodních dohod v plné míře a bez odkladu, zejména: 5
-
mezinárodní smlouvy o harmonizaci hraničních kontrol zboží, zejména pokud jde o úřední hodiny na hraničních stanovištích, společnou kontrolu zboží a dokumentů prostřednictvím společných zařízení, lékařských, zdravotnických a veterinárních inspekcí;
-
dohody z Kjóta o zjednodušení a harmonizaci celních postupů s cílem maximálního využití automatizovaných systémů cestou využití informací získaných před příjezdem, techniky pro řízení rizik (včetně vyhodnocení rizik a volby kontrol) a usnadnění přístupu k informacím o celních požadavcích, zákonech, pravidlech a nařízeních;
-
dohoda o mezinárodní přepravě zboží (karnety TIR) pro silniční vozidla;
-
přijetí pěti dokumentů IMO FAL, které se již používají v EU, všemi příslušnými zeměmi nejpozději do roku 2008.
Zjednodušení jazykového režimu: -
Vzájemně uznávat všechny obchodní a přepravní dokumenty v jazyce příslušné země a v angličtině nebo ve vzájemně schváleném jazyce.
-
Z dlouhodobého hlediska harmonizace těchto dokumentů.
Zavádění jednoho správního úřadu a rozvoj systémů elektronické výměny dat (EDI), zejména pro přístavy.
- Podpora interoperabilních satelitních rádiových navigačních systémů (Galileo a GLONASS). - Zavádění, aplikace a kontrola bezpečnostních opatření vyplývající z mezinárodních dohod a standardů, stejně jako provádění bezpečnostních auditů. - V oblasti námořní dopravy a námořních dálnic:
Harmonizace praxe a postupů z Paříže, Memoranda o porozumění (MoU) v oblasti Středozemního a Černého moře, na nejvyšší úrovni provedení. Evropská komise by měla přistupovat ke třem MoU s ohledem na zahájení dialogu o další spolupráci.
Ratifikace a zavedení mezinárodních standardů a dohod (IMO), úplně a bez odkladu, včetně např. dohody MARPOL týkající se cisternových lodí s jednoduchým trupem, dohody AFS o systémech zabraňujících znečištění.
Technická podpora pro činnosti vedoucí ke zlepšení kvality přístavní infrastruktury a služeb a k zavedení pravidelné četnosti lodních služeb (nejméně jedenkrát za týden) provozovaných na námořních dálnicích.
- Pokud jde o železniční dopravu a interoperabilitu:
6
-
Sledovat probíhající snahy dvou právních systémů (COTIF a OSŽD) pokud jde o jednotný nákladní list.
-
Přijmout opatření pro přijetí více koherentních a konvergentních dopravních zákonů.
-
Postupně zavádět ERTMS nebo ekvivalentní kompatibilní systém (např. TEDIM) na příslušných hlavních trasách.
-
Standardizovat telematické aplikace pro služby nákladní dopravy.
- Pokud jde o vnitrozemské vodní cesty: -
Vzájemně otevřít přístup pro mezinárodní provoz.
-
Pokračovat v harmonizaci předpisů a bezpečnostních standardů.
-
Zavádět dopravní informační systémy, které jsou vzájemně interoperabilní.
- Pokud jde o silniční bezpečnost: -
Navrhovat a zavádět opatření pro zlepšení silniční bezpečnosti a zaměřit se na chování řidičů, bezpečnost vozidel, silniční infrastrukturu (bezpečnostní audity) a systémy řízení provozu.
-
Postupně zlepšovat silniční síť na hlavních trasách pro vozidla o nosnosti 11,5 tun a výšce 4 m.
- Pokud jde o leteckou dopravu, postupně rozšiřovat principy iniciativy jednotného evropského nebe na sousedící regiony spolu s dalším rozšiřováním EU nebo na základě dobrovolnosti.
Název v originále: Networks for peace and development Zdroj: Internet – Evropská komise, listopad 2005, s. 1 – 9 (výtah, celý materiál má 81 stran), http://europa.eu.int/comm/ten/transport/external_dimension/doc/2005_12_7_ten_t_final_report _en.pdf Překlad: Jiří Stádník Korektura: ODIS
Poznámka ODIS: Doporučujeme k prostudování související materiál Evropské komise: Trans-European transport network, TEN-T priority axes and projects 2005 (Transevropské dopravní sítě – prioritní trasy a projekty 2005), který je dostupný v Ústřední technické knihovně dopravy, Hybernská 5, Praha 1.
7
