hn
moderní
ČERVEN 1999
OBEC
CENA 55 Kč
MĚSÍČNÍK PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ
(B
SC6
0) c 0)
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: V minulých letech jsem měl mož nost navštěvovat obce s osvíce nými starosty a viděl jsem, že jim záleží např. i na tom, aby v kašně byla voda, aby v parku zůstávaly stromy a ne restaurační zařízení. Takoví starostové se starají o vše dohromady. (str. 6)
!■
a ■ PROGRAM PRO PANELÁKY
Jí
o
>o
■ PŘÍPRAVA NA PODMÍNKY EU
'CO
RUKOVĚŤ STAROSTY
>
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MÉST A OBCÍ
a
PŘÍLOHA
9771211050009
NOVÁ NABÍDKA PLYNOFIKACE (str. 19)
Mdli
INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO MÍSTA A OBCE
RADIK KLASIK
TEPLO, ^ pro VAS http://www.korado.cz e-mail:
[email protected]
Artechnic - Schréder a. s.
OBCE SE TAKÉ PŘIPRAVUJÍ NA VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE
S1. pluku 12a, 186 00 Praha 8 Cy//IcGrt/leC Tel.: +420/2/231 49 97, fax: +420/2/231 47 94 e-mail:
[email protected] Member of Schréder Group G. I. E.
au
3VI li CUCl Schiódcr Group GE
Čistírny odpadních vod
Rádi bychom Vám představili závěsné svítidlo
podle standardu EU dodává
(S)iie§ta
vhodné pro pouliční osvětlení v místech, kde není možnost použití klasického umístění svítidel na stožáry.
Dodavatelské schopnosti dokládá realizovanými stavbami čistíren v Itálii, Německu a Francii. Dodáváme českou technologii '^TECOFLUID
splňující evropské požadavky.
INCOTEX, spol. s r. o., Hybešova 42, 656 64 Brno Tel.: 05/43 12 81 43-4, fax: 05/43 21 12 34 E-mail:
[email protected]
Sealsafe systém • 70-150 W • krytí IP 66
Světelnětechnické návrhy zdarma MO-00630
MO-00596/C
HYPERTEXTOVÉ PUBLIKACE
DOPORUČENÁ
u KONFIGURACE PC: T> PC s procesorem 386 a vyšší, 4 MB RAM, 3 MB volného místa na pevném 'disku, MS Windows.
JSME VÁM ŠÓFTWARE MllJffiQJ)
RRiRUOKA
[PUSCQ)
personální
A PLATOVOU AGENDU flOZPOCTOVVCH A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ pro Microsoft® Windows®
Úplné znění právních norem Zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb.), nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců rozpočto vých a některých dalších organizací, o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, o odměnách členů zastupitelstev a obcí, zákony o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, o služebním poměru policie a další.
Odměňování zaměstnanců Rozbory jednotlivých právních předpisů platných pro odměňování zaměstnanců rozpoč tových a příspěvkových organizací a pro odměňování vybraných skupin zaměstnanců.
Postupy a řešení případů z denní praxe Situace, ke kterým dochází při zaměstnávání zaměstnanců spolu s návody, případně dopo ručeními, jak tyto situace řešit, a to vše s odkazem na příslušná ustanovení zákonných norem.
\M\mM ŤyptlfBlYlSI Demoverze je k dispozici i na naší internetové adrese.
TEX/fild
Objednávky nebo své dotazy posílejte na níže uvedenou adresu.
Trexima, spol. s r.o., tř. T. Bati 299, 764 21 Zlín - Louky, E-mail:
[email protected] Tel: 067/760 12 45, 067/721 05 93, Fax: 067/721 05 92. http://www.trexima.cz
MO-00639
AKTUALIZACE je zajištěna pravidelnými upgrade 4x ročně. Obsa huje legislativní změny právních předpisů, nové vzory formulářů a vnitř ních platových předpisů, odpovědi fundovaných odborníků na nové dotazy a další užitečné pomůcky.
ZdtGplOVdCI systémy jsou hlavním výrobním sortimentem naší firmy.
Mám zájem o bezplatné zaslání prospektů firmy ST0MIX
Jedná se o zatepiovací systémy s použitím izolantu na bázi polystyrenu (zateplovací systém ALFATHERM) nebo minerálních vláken (zateplovací systém BETATHERM). Díky našim dlouholetým zkušenostem a odborným znalostem Vám zaručíme, že u nás vždy naleznete: KOMPLEXNÍ SERVIS
KVALITNÍ PRODUKTY
• poskytujeme bezplatný poradenský servis • zdarma provádíme kalkulace
• poskytujeme výrobky s vysokým standardem kvality • naše výrobky mají certifikaci pro ČR, SR a SRN
• doporučíme Vám aplikační firmy s licencí
• jako jediná ryze česká firma jsme členem profesního
• bezplatně poskytujeme stavební dozor • zdarma zaškolíme aplikační firmy
Jméno a pnjmení (Firma)
sdružení firem - Cechu pro zateplování budov Adresa
Sortiment naší firmy zahrnuje také Telefon
Omítkové směsi
•
Fasádní barvy • Barvy pro interiéry
OSTOMIX
MODERNÍ Ol
STOMIX, spol. s r.o., 790 65 Žulová 178, tel.: 0645/48 41 11, www.stomix.cz
Seznam prodejen výrobků STOMIX: STOMIX Brno s.r.o.. Kaštanová 34. 620 00 Brno, tel.: 05/45 22 92 24. STOMIX České Budějovice s.r.o.. Nemanická 441. 370 10 České Budějovice, tel.: 038/722 21 08. STOMIX Děčín s.r.o.. Dělnická 691. 405 02 Děčín, tel.: 0412/54 09 12. STOMIX Hradec Králové s.r.o.. Orlická 245. 503 46 Třebechovice pod Orebem. tel.: 049/559 29 48. STOMIX Hodonín s.r.o.. Brněnská 3540. 695 01 Hodonín, tel.: 0628/255 48. STOMIX. spol. s r.o.. Bořivojova 127. 718 00 Ostrava - Kunčičky. tel.: 069/623 70 77 - 8. STOMIX Praha. s.r.o.. Cukrovarská 33. 196 00 Praha 9 - čakovice. tel.: 02/83 93 11 18. STOMIX. spol. s r.o.. 790 65 Žulová 178. tel.: 0645/48 41 11. STOMIX Slovensko, s.r.o.. 29. augusta 35,974 01 Banská Bystrica, tel.: *421/88/41416 75
OBSAH__________________________ Foto na titulní straně (archív) ✓ Nesedneme do koutku a nebudeme naříkat (RNDr. Jana Plamínková) ....................................................................................................6-7 Levný nízkoenergetický dům (Ing. Petra Neuwirthová) EKONOMIKA ✓ Program podpory oprav panelových domů ............................................................. 8-10 V budoucnu zcela jinak ...................................................................................................... 10 Průmyslový park v Humpolci (Addy Coolbergen).........................................................11 Rozpočet Ostravy přístupný všem (Jiří Starý)
............................................................. 12
Novinka - komplexní správa půjček ............................................................................... 12 PŘÍLOHY Informační systémy pro obce a města ...................................................................... I-XVI Finanční řízení měst a obcí (II. část) .........................................................................IX-XVI PODNIKÁNÍ ✓ Nejlepší projekty.................................................................................................................... 13 Spálené Poříčí myslí na budoucnost (Ing. Pavel Čížek)............................................. 14 Proč se vyhlásit národní park nedaří? (RNDr. Jana Plamínková)...................................................................................................... 15 První krok pro udržitelný rozvoj Kladna (Mgr. Eva Rázgová) ..................................16 Příprava na podmínky EU (Ing. Richard Schmidt) .........................................................17 Čistírny s progresivní technologií (Ing. Tomáš Maackrle) .........................................18 Nová nabídka plynofikace .................................................................................................. 19 Problémy se řeší (Ing. Josef Musil, DrSc.) ...................................................................... 20 RAB nabízí moderní systémy (Milena Šťastná, Thomas Mauersberger)........................................................................... 21 Chtějí kvalitu ...........................................................................................................................21 ŘÍZENÍ A SPRÁVA ✓ Jihočeská RERA (Mgr. Květuše Schůllerová).................................................................. 21 Ústecký kraj (Josef Šrýtr) .................................................................................................... 22 Jak zlepšit činnost obecní policie? (Mgr. František Bouček) .........................................................................................................23 Knihovny hledají peníze (Jan Bednařík)........................................................................... 24 Obec jako smluvní partner (5) (Mgr. Jana Hamplová).................................................. 25 REGIONSPEKTRUM ✓ Co brzdí rozvoj Krásného Pole (Jiří Starý)
.................................................................... 26
Vesnice na internetu (Ing. Vladimír Glaser) .................................................................... 27 V září mezinárodní konference v Jihlavě.......................................................................27 Bydlení v historických centrech ...................................................................................... 28 Správní právo (Mgr. Matěj Hromádka) ..............................................................................29 Svaz měst a obcí ČR (Jaromír Jech)
................................................................................30
Regionální den ...............................................................................................
30
Komplexní řešení ..................................................................................................................30
*Vdfeac čtetuvíi, zdá se, že vedle pudu sebezácho vy člověk vlastní i jeho opak, který lze nazvat pudem sebezničení. Produku je a konzumuje věci, které živým or ganismům neprospívají. Ničí přírodu kořistnickými zásahy. Rabováním tro pických pralesů mění počasí, poruše ním ozónové vrstvy vystavuje rostliny a živočichy nebezpečnému záření, zamořuje vzduch jedovatými splodinami, dělá z řek a potoků stoky... Volání po nápravě bývá vyslyšeno jen částečně a výsledky u nás nejsou příliš zjevné. Péče o životní prostředí musí začít výchovou ve škole a pokra čovat osvětou šířenou přednáškami, pořádáním ekologických výstav, soutě ží, konferencí. Úroveň ekologického chování obyvatel České republiky není valná. Stačí všimnout si, jak třeba lidé zacházejí s odpady. Přes snahy o je jich třídění přistavováním speciálních kontejnerů se tak děje jen sporadicky. V popelnicích lze běžně nalézt sklo, plasty a dokonce léky, barely s vyjetým olejem, dosloužilé autobaterie plné ky seliny nebo vybité monočlánky. Jedy se tak dosávají do skládek jen výjimeč ně izolovaných, odtud do spodních vod, pak do rostlin, potravin... Naše ži votní prostředí neúnosně zamořujeme. Účinné ekologické osvěty je stále málo. Lidé nejsou důrazně motivováni k to mu, aby déle a lépe žili, aby se ekolo gicky, a vůči svému zdraví tedy i eko nomicky, chovali. Velký dluh v tomto ohledu mají i naše samosprávy. Mohly by se in spirovat západoevropskými městy, kde se právě v tomto druhu osvěty udělalo hodně už v době, kdy jsme u nás žili jako ekologičtí neandrtálci. Tam, protože jsou k ekologickému chování lidé vedeni už od dětských střevíčků, své životní prostředí účin ně chrání. Skládky jsou dokonale izo lované, dokonce produkují bioplyn, odpad obyvatelstvo třídí neb ví, proč je to nutné, školní děti se účastní lite rárních a výtvarných soutěží na téma »voda základ života«, na školních se šitech jsou vytištěny postavičky vod ních kapek s příslušnými naučeními, jak chránit přírodu. Všech ekologic kých akcí se tam aktivně účastní představitelé radnic, zejména staros ta (nakonec, pěstuje si tak své příští voliče). Což to zkusit i u nás? ZDENĚK KACETL,
Děti městu ............................................................................................................................... 30
šéfredaktor
Uzávěrka tohoto čísla: 26. 5. 1999
VÝZVA MÍSTŮM A OBCÍM Moderní obec se obrací na pracovníky městských a obecních úřadů se žádostí o zaslání názvů, adres, telefonních a faxových čísel, popisu nabízených produktů a služeb těch firem, které kvalitně pracují pro veřejný sektor. Adresář pod ná zvem Zlaté firmy pro moderní obce, který hodláme pro potřeby radnic zveřejnit na komerční bázi, bude sloužit lepší orientaci při zadávání veřejných zakázek.
• • • • • • •
PŘÍLOHA: Obecní kodex Obecní daně Reforma veřejné správy Veřejné projekty OkÚ a samosprávná činnost Zpracování odpadů v SRN Rozvoj měst v Izraeli
MODERNÍ OBEC 6/1999 j
5
ROZHOVOR ROZHOVOR S MINISTREM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ' RNDr. MILOŠEM KUŽVARTEM
NESEDNEME DO KOUTKU A NEBUDEME NAŘÍKAT • Co považujete za nejnaléhavější pro blémy, které v současné době Minister stvo životního prostředí (MŽP) musí ře šit? Nejnaléhavěji musíme řešit záležitosti týkají cí se vstupu naší republiky do Evropské unie (EU). Pro řadu mých kolegů ve vládě, přede vším pro ministra financí, bude asi nepříjem ným zjištěním, kolik pracovníků je nutno na všech úrovních státní správy přijmout na to, abychom byli schopni k referenčnímu datu - 1. lednu 2003 - splnit požadavky EU. Jedná se v souhrnu o miliardy korun a celkový nárůst v příštích třech letech o 1400 pracovníků. Zdů razňuji. že i na úrovni regionální a komunální. Dále musíme řešit celoplošně některé kauzy lokálního charakteru. Tyto lokální problémy souvisejí s liniovými stavbami - hlavně dálnice mi D 5 a D 8.
požadovaným návratem kompetencí ve vodním a lesním hospodářství nesouhlasí ministr země dělství a tento problém bude řešen až kompe tenčním zákonem. Takže z tohoto důvodu není tento dokument schvalován, také např. agrární a hospodářské politiky byly pouze vzaty na vě domí. Tam je důvod o to pádnější, neboť všechny ty to koncepční dokumenty, které byly v souladu s programovým prohlášením předloženy do konce března letošního roku. budou posouzeny v rámci strategické E.I.A. (hodnocení vlivů na
tratila např. zmínka o trvale udržitelném rozvo ji. Tedy o principu, který byl přijat OSN a je te dy společný zemím EU a OEČD. A proč to byla zelená beletrie? Protože nemě la žádné cíle, termínované úkoly, stanovené zdroje a jejich plnění. Proto to nebyla z mého pohledu koncepce ani politika, která by stanovi la cíl, nástroje a podobně. Současná ekologická politika, kterou vláda vzala na vědomí v dubnu letošního roku. si v souvislosti s posuzováním sektorových poli tik sama ukládá, že v příloze k usnesení o eko logické politice budou termínované úkoly. Ty budou vyplývat z projednání konkrétních sek torových politik. V tom především se ten do kument liší.
• Do roku 2003 rozhodně nestihneme splnit požadavek Evropské unie, že všechny obce nad 3000 obyvatel mají mít čistírnu odpadních vod. Co s tím? První varianta je, že sedneme do koutku a bu deme naříkat. Druhá - a tu jsme zvolili - je, že
• Jak pokračuje přibližování naší ekolo gické legislativy k normám Evropské unie? V čem jsou největší slabiny? Slabiny nejsou v tom, že by připravované zá kony nebyly v souladu s požadavky EU. Místop ředseda vlády Pavel Rychetský již na podzim loňského roku uložil všem členům vlády, kteří se účastní přípravy právních norem, aby zároveň s předložením nového dokumentu legislativní radě vlády předkládali tzv. tabulku shody. V ní se konstatuje, kolik direktiv EU se dané proble matiky týká a zda předkládaný zákon splňuje požadavky té či oné direktivy nebo směrnice. Pak už je pro legislativce na Úřadu vlády ČR jednoduché si ověřit, zda tomu tak je, či není. Náš problém spočívá v lidských zdrojích. Po třebujeme právníky, kteří perfektně ovládají angličtinu a zároveňjsou ochotni pracovat za plat úředníka MŽP. Žádný jiný problém nevi dím. Česká legislativa např. v oblasti ochrany přírody a krajiny byla hodnocena Evropskou unií jako naprosto odpovídající, např. zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To je dobrý základ. Skutečnost, že musíme udělat velmi mnoho v »průřezové legislativě* - v zákonu o chemic kých látkách, o haváriích apod. - to je něco no vého pro exekutivu této země obecně. Je to sku tečně průlom. Při tom jsem ocenil funkci zrcadla - screening Evropské unie, který uká zal, že resortní pojetí činností vlády je naprosto chybné.
• Vaše koncepce ekologické politiky by la v polovině dubna vládou »vzata na vě domí*. Znamená to, že byla přijata a že se z ní stal oficiální dokument? Veškeré koncepční materiály jak Minister stva životního prostředí, tak i resortů dalších, jsou pouze »brány na vědomí*. Uvědomme si, že v ekologické politice je uvedena řada velmi kontroverzních momentů, kdy např. se mnou
6 □ MODERNÍ OBEC 6/1999
RNDr. Miloš Kužvart (nar. 1960) je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor geologie a geochemie. Do roku 1989 pracoval jako geolog, od roku 1990 na nově ustaveném Ministerstvu životního prostředí. Po odchodu z MŽP byl ředitelem programové jednotky programu Phare pro rozvoj neziskového sektoru a od roku 1995 pracoval ve společnosti RW TÚV, kde se zabýval zaváděním systémů řízenijakosti. Od roku 1995 je členem ČSSD. životní prostředí) do konce roku. Usnesení vlá dy, kterým vláda bere na vědomí zmíněnou ag rární politiku, je doplněno úkolem pro ministra zemědělství, aby zajistil posouzení vlivů na ži votní prostředí podle zákona č. 244/92 Sb. a do konce roku tento materiál předložil vládě již ke schválení. Čili tímto způsobem je naplněna dik ce paragrafu 14 uvedeného zákona.
jsme si předjednali s EU tzv. přechodné období v délce 8 let. Je jasné, že investiční náklady jsou tak obrovské, že stát ani Státní fond životního prostředí (SFŽP) nemohou dotovat výdaje ve výši několika desítek miliard korun. Prostě to plnění bude trvat déle.
• V čem se liší vaše koncepce ekologic ké politiky od té předchozí, připravené ještě za ministra Františka Bendy?
• Kdybyste byl starostou běžné české obce, o co byste se v oblasti životního prostředí staral především? Jak by měla dle vašeho názoru taková obec v pod mínkách české reality vypadat?
Předchozí ekologická politika přijatá 23. 8. 1995 tehdejší vládou premiéra Václava Klause byla něčím, co jsem jako odborný mluvčí ČSSD nazýval »zelenou beletrií*. Bylo to v některých částech i kvalifikované a obecně vzato celkem čtivé čtení o ochraně životního prostředí, ze kte rého se však k údivu celé odborné veřejnosti vy-
Určitě by tato obec vypadala zhruba tak, jak vypadají obce desítek starostů, kteří mi nedáv no napsali dopis. V něm vyjadřují podporu sta novisku MŽP, které odmítlo novelu zákona č. 114/92 Sb.. o ochraně přírody a krajiny. To tiž starosta, kterému leží na srdci ochrana život- k ního prostředí, je takový starosta, který nekončí r
ROZHOVOR svou péči u čistírny odpadních vod nebo u ply nofikace. Obec, tedy místo k bydlení lidí, musí splňovat požadavky na infrastrukturu, na kvalitní územní plán. Musí tam být zeleň, musí být udržovaná apod. V minulých letech jsem měl možnost nav štěvovat obce s takto osvícenými starosty a viděl jsem, že jim záleží např. i na tom, aby v kašně byla voda, aby v parku zůstávaly stromy a ne restaurační zanzení. Takoví starostové se starají o vše dohromady. Není možné si myslet, že nejdříve vyřeším odpady a pak třeba územní plán. Obojí musí být řešeno současně.
• Obce často vnímají orgány státní sprá vy v oblasti životního prostředí jako bře meno a nepříjemnou překážku svého rozvoje, zejména v chráněných krajin ných oblastech a v národních parcích. Snaží se MŽP tento nepříznivý obraz ně jakým způsobem změnit a s jakými vý sledky? Je skutečností, že některá zastupitelstva situ aci takto vnímají. To ještě neznamená, že to od ráží věcnou podstatu. Chráněné krajinné oblasti a národní parky mají logicky upravený režim hospodaření. Pro někoho, kdo bohužel komlexnost ochrany životního prostředí nechápe, je překážkou např. limit využití území. Je to pro blém. ale tady je to vyváženo např. tím, že SFŽP výrazně dbá na to, zda obec leží nebo ne leží v chráněném území. Proto bývají tyto obce např. v rámci komplexní plynofikace podpoře ny výraznou finanční částkou.
• Už dávno se ví, že ekologie a ekonomi ka nemusí být nepřátelé. Znáte nějaké příklady dobré spolupráce mezi obcemi a podniky, které na území obcí sídlí a mohly by být pro ostatní pozitivním příkladem? Takových příkladů je řada, např. Kovohutě Příbram. Je to podnik, který je z hlediska odpa dového hospodářství podnikem navýsost ekolo gickým: likvidace starých baterií pod kontrolou a se vším. co je potřeba... To, že zároveň obec vnímá možnost zaměstnat občany v tomto pod niku, je také nabíledni. Pozitivní příklad může být i v tom, když pod nik zavádí environmentální systémy řízení. Jde o průhlednost činnosti - podnik musí být trans parentní ve své minulosti, v monitoringu růz ných veličin, ve své současnosti i ve svých plá nech. V tom je obrovsky pozitivní budoucnost podniků: že dokáží pravdivě a kvalifikovaně komunikovat se svým okolím, s obcemi apod. Prostě jsou tady zákony a fakt, že někdo dokáže v rámci projednávání záměru s veřejností využít toho, že s ní již léta pravdivě komunikuje, je je ho plus.
• Novela zákona o odpadech, platná od ledna loňského roku, se poněkud nevy vedla a způsobila v odpadovém hospo dářství značné zmatky. Ministr Buršík se snažil zákon znovu novelizovat, ale již se mu to do konce funkčního období ne povedlo. V jakém stadiu je novela nyní? Zákon o odpadech č. 125/97 Sb.. platný od ledna 1998. je jakýmsi hybridem. Nepokoušíme se o žádnou novelu, je třeba ho předělat celý. V současné době je připravován nový zákon o odpadech.
JANA PLAMÍNKOVÁ
LEVNÝ NÍZKOENERGETICKY DŮM Pod záštitou Centra pro otázky životní prostředí Univerzity Karlovy a z finančních prostředků United Nations Development Programme (UNDP) a Global Environment Facility (GEF) realizuje v současné době nezisková společnost SEVEn koncepční návrh a projekt na výstavbu nízkorozpočtového a nízkoenergetického domu. množství finančních prostředků, ale již v po čáteční fázi při rozhodování, zda bude projekt uskutečněn, úvahu o tom, co investorovi reali zace přinese a co jej bude stát. K tomu je vhodné zpracovat analýzu proveditelnosti projektu (většinou v podobě studie). Ta by bude proti stávajícím budovám snížena až měla být součástí předprojektové dokumenta o 70 % a ve srovnání s obvyklou novou vý ce a měla by obsahovat nejen technické stavbou o 40-50 %. Podstatou projektu je za a technologické údaje o budoucí stavbě, ale jištění jeho opakovatelnosti v podmínkách i kvantifikaci přínosů (v případě bytových do České republiky. mů v podobě plateb za nájemné a další služby Opakovatelnost řešení neznamená jen po budoucím nájemníkům) a nákladů, které stav stavení stejného objektu, ale nalezení opako ba bude stát (jak v podobě investičních, tak vatelných prvků v konstrukčním řešení a defi i následných provozních). nování principiálních zásad. Tyto principy by Vynaložení potřebných finančních pro se měly stát součástí konstrukčních, technic středků by mělo následovat vždy až po tom, kých a tepelně technických standardů výstav kdy si investor ověří, že by, měly by být podkla výstavba domu zohledňuje dem pro zásady státních I když ekonomické pod i budoucí výdaje. Že není dotací a podpor pro vý mínky pro bytovou výstav projektem s cílem co nej stavbu takových domů bu u nás nejsou zdaleka rychleji a levně bydlet bez a měly by vejít ve známost ideální, i dnes je možné na ohledu na budoucnost, v odborných kruzích. jít cesty, jak podpořit vý která může přinést nemilá Snahou řešitelů je nale stavbu bytových domů překvapení s první faktu zení komplexního přístupu a přitom na takové výstav rou za energie. k vlastnímu návrhu a zo bě neprodělávat. I když ekonomické pod hlednění energetických mínky pro bytovou vý úspor v kontextu zdravého stavbu u nás nejsou zdale bydlení. ka ideální, i dnes je možné najít cesty, jak Vlastnímu návrhu a realizaci tohoto kon podpořit výstavbu bytových domů a přitom na krétního demonstračního projektu předchází takové výstavbě neprodělávat. pracovní diskuze za účasti odborné i laické veřejnosti. Cílem je nalézt taková řešení a vý chodiska, která by se stala zcela běžnou sou Finanční zdroje částí výstavby bytových domů u nás. Většinou jsou čeští investoři přesvědčeni Praktické zkušenosti získané návrhem a re o tom, že nejlépe je investovat vlastní pro alizací nízkorozpočtového a zároveň nízkoe středky. »Nedělat si dluhy« je krédo našich nergetického domu v Sušici budou dále rozši rodičů a prarodičů, které u leckoho přetrvá řovány mezi architekty, inženýry, developery vá. Existují však možnosti, jak pro optimálně a mezi širokou veřejnost. Bude navržen i po navrženou výstavbu najít i peníze »levnější«, stup pro opakovatelná řešení zejména v ko než jsou vlastní zdroje. »Levnějšími penězi« munální výstavbě. se obvykle rozumí finanční prostředky získa né z dotačních zdrojů (většinou státních) ne Provozní náklady bo zvýhodněné půjčky z tuzemských nebo Jedním (snad nejdůležitějším) prvkem pří zahraničních zdrojů. Mezi finanční zdroje, stupu k realizaci projektů bytové výstavby je které lze získat na stavbu nízkoenergetických otázka ekonomiky projektu. Ta má jiné roz bytových domů, patří dotace poskytované měry pro privátního investora - podnikate některými ministerstvy (Ministerstvo pro le, jiné pro obecní výstavbu a zcela jiné pro místní rozvoj. Ministerstvo průmyslu a ob investora - občana. Každý typ investora při chodu v podobě prostředků poskytovaných stupuje k projektu podle svých možností a po v rámci programů České energetické agentu třeb. Podnikatel očekává zisk, obec plní svou ry nebo Ministerstvo životního prostředí pro úlohu vůči občanům a občan - ten chce byd střednictvím Státního fondu životního pro let. Zejména dva poslední investoři, obec středí). a občan, by měli k projektu přistupovat niko Mnohem širší možností pak poskytují zvý liv pouze s vidinou investičně laciného a ry hodněné půjčky, které je možné na výstavbu chlého bydlení, ale měli by brát v úvahu i bu domů použít. Typickým příkladem mohou být doucnost, tj. provozní náklady bydlení. prostředky získané ze stavebního spoření ne V západní Evropě činí náklady na bydlení bo pomocí hypotečních úvěrů. včetně energií a dalších služeb, okolo 50 % Vždy je však třeba dbát při vynakládání fi rodinných výdajů a u nás tomu nebude jinak. nančních prostředků na to, aby nedocházelo Proto je třeba velmi obezřetně přistupovat ke zbytečnému mrhání v případech, kdy tomu k technickému a tím i provozně-ekonomickélze předejít. mu plánování projektů bytové výstavby. Ve spolupráci s městem Sušice, investorem vlastní stavby, bude takto postaven demon strační bytový dům, jehož investiční náklady budou plně porovnatelné s běžnou výstavbou, ale jehož výsledná energetické náročnost
Připravenost projektu Ekonomickou připraveností projektu lze te dy rozumět nejen soustředění potřebného
PETRA NEUWIRTHOVÁ, Středisko pro efektivní využívání energie (SEVEn) MODERNÍ OBEC 6/1999 □
7----
• EKONOMIKA
PROGRAM PODPORY OPRAV BYTOVÝCH DOMU V dubnu letošního roku schválila vláda dlouhodobý Program podpory oprav bytových domů, který zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Jeho cílem je postupné odstranění zanedbané údržby všech druhů bytových objektů bez ohledu na jejich vlastnictví. Obdobné programy byly realizovány i ve vyspělých evropských státech, zejména ve vý chodních spolkových zemích SRN. Zahranič ní poznatky a zkušenosti ukázaly, že rozsáh lou obnovu a prodloužení životnosti bytového fondu nelze řešit bez státní pomoci. V České republice dochází k nastartování státního programu, bohužel, až nyní. O to slo žitější bude realizace přijatých opatření. V této souvislosti čekají náročné úkoly nejen přísluš ná ministerstva (MPO a MMR). ale též inves tory (obce, bytová družstva a další vlastníky) a podnikatelské subjekty ve stavebnictví.
Struktura bytových domů Program podpory oprav bytových domů vychází ze struktury bytových domů podle sčítání lidu v roce 1991. existujícího stavu budov s velmi zanedbanou údržbou a finanč ních možností vlastníků budov. V roce 1991 měla Česká republika 3,705 tisíc trvale obyd lených bytů, z toho 41 % v rodinných dom cích, zbytek ve vícepodlažních objektech. Ta to struktura se z hlediska programu podstatně nezměnila, změnily se však proporce vlastní ků rozvinutím soukromého vlastnictví (budov nebo bytů). V panelových domech je cca 1,165 tisíc bytů. tj. 31 % všech trvale obydlených bytů. Největší množství bytů bylo postaveno na se verní a jižní Moravě, v severních Čechách a Praze. Panelové budovy byly stavěny ve 14 základních stavebních soustavách s řadou vari ant. Celkem registrujeme cca 67 stavebních soustav. Průměrná velikost bytů je 55 až 60 m2 užit kové plochy, nepatrně vyšší v družstevní vý stavbě proti komunální. Budovy byly převáž ně stavěny ve dvou výškových úrovních - 8 podlažní a 4 podlažní.
Technický stav panelových domů Z hlediska technického řešení je třeba rozli šovat panelové domy postavené do roku 1970 a později. Objekty stavěné v prvním ob dobí jsou poznamenány malou zkušeností a značným stupněm neznalosti. Navíc průměr né stáří těchto domů překračuje 30 let. Nedo statky plynoucí z tehdejší nevědomosti mohou za určitých výjimečných okolností ohrozit ži voty obyvatel. Hlavní vady ohrožující bezpečné užívání domů: • nedokonalé konstrukční řešení, kdy v přípa dě výskytu mimořádného zatížení (např. vý 8 □ MODERNÍ OBEC 6/1999
buch plynu) hrozí vážné nebezpečí řetězového zřícení části nebo dokonce celého panelového domu (Ronan Point v Londýně 1968, Bratisla va 1994, Wroclaw 1996), • nedostatečná integrita konstrukce, nebezpe čí odpadávání vnějších vrstev sendvičových panelů (Glasgow 1958), nebo jiných částí konstrukce vystavených povětrnostným vli vům (Pardubice, Hradec Králové), • nevhodné konstrukční řešení, které spolu s nedostatečnou údržbou způsobuje rozsáhlou korozi ocelových balkónových prvků, což v krajním případů může vést až k jejich zřícení, • nevhodné konstrukční a materiálové řešení, nedostatečná technologická kázeň při realiza ci spolu s nepřiměřeným režimem vytápění, větrání a užívání bytu vedou ke vzniku nežá doucího mikroklimatu, jehož důsledkem je zdraví škodlivé prostředí (plísně jsou karcino genní), • konstrukční závady projevující se vznikem trhlin v konstrukčních prvcích, ve stycích me zi prvky nosné konstrukce, ve stycích mezi prvky vnitřní nosné konstrukce a prvky obvo dových plášťů, ve stycích mezi prvky nosné konstrukce a nenosnými konstrukcemi, • nevhodné konstrukční řešení železobetono vých prvků vystavených účinkům teplotních změn, které v důsledku cyklických namáhání podléhají rychleji degradaci. • netěsnost obalových konstrukcí (stěny včet ně oken a střechy), • neúměrně vysoká spotřeba energie na pro voz bytů. Tab. 1
• nízká úroveň ochrany proti šíření hluku v rámci bytu i mezi byty, • nevyhovující kvalita výrobků PSV, které z velké části nesplňují některé hlavní poža davky na výrobky vyjmenované v § 47 sta vebního zákona (bezpečnost v případě požáru, bezpečnost při užívání apod.). Obyvatelé negativně vnímají zejména ste reotypní vzhled panelových domů a nevhod nost urbanistického konceptu (monotónní obytné bloky bez obchodů a dominant).
Hlavní příčiny Vady panelových domů jsou způsobené: • nedostatečnou či zcela zanedbanou údrž bou, • chybným projektovým řešením, i když v do bě zpracování projektu mohl být použitý způ sob řešení považován za správný. • nedostatečnou kvalitou použitých výrobků, • nedokonalým provedením na stavbě, • nevhodným užíváním, a to z důvodu nezna losti správného užívání bytu nebo stavby nebo obojího, • změnou původně předpokládaných vnějších vlivů na stavbu.
Vady dle významu • Druh I - vady ohrožující bezpečnost stavby nebo jejích částí z hlediska pevnosti a stabili ty, požární bezpečnosti a působení výbuchu či jiného mimořádného zatížení. Patří sem i vady znemožňující bezpečné a zdravé užití budovy. • Druh II - vady ovlivňující funkčnost zaříze ní. Tyto vady jsou zpravidla způsobené fyzic kým opotřebením. • Druh III - vady ovlivňující užitnou hodnotu budovy a bytu. Vady většinou způsobuje mo rální opotřebení stavebních dílů.
Základní údaje o bytovém fondu
počet domů (tis.) počet bytů (tis.)
z toho: v nájemních domech v družstevních domech
223,6 2150,0 1456,7 693,3
!M 121
/3/
počet bydlících osob (tis.) počet bydlících cens. domácností počet obytných místností na byt
tj. 9,6 bytu/dům tj. 67,75 % z/I/ 32,25 % z/I/ tj. 2,66 os ./byt tj. 1,07 dům/byt
dtto v nájemních domech dttov družstevních domech
5708,3 2292,6 2,29 2,17 2,55
(mil. m2) z toho: v nájemních domech v družstevních domech
82,0 54,7 27,3
tj. 38,2 m2/byt tj. 37,6 m2/byt tj. 39,4 m2/byt
128,5 85,7 42,8
tj. 59,8 m2/byt tj. 58,9 m2/byt tj. 61,7 m2/byt
(tis.)
obytná plocha
(mil. m2) z toho: v nájemních domech (odhad) v družstevních domech (odhad)
užitková plocha
(let) dtto nájemního dtto družstevního
průměrné stáří bytu
průměrný počet nadzemních podlaží
35,0 43,0 16,0 (odhad)
5,8 (nižší u menších a vyšší u větších sídel)
EKONOMIKA____
Důsledky zanedbané údržby Fond budov je jednou z největších hodnot ve státě. Část bytových domů tvoří výjimeč nou komoditu, které by měla společnost věno vat patřičnou péči. Obecným rysem stávajících bytových domů je velmi zanedbaná údržba. Její důsledky jsou specifické zejména u panelových domů. Nejt ragičtějším, i když velmi výjimečným, důsled kem přehlížení současného technického stavu starších typů paneláků může být řetězové zříce ní domu v případě lokálního porušení některé ho konstrukčního prvku v důsledku mimořád ného zatížení. Nedávné případy ze Slovenska a Polska jsou toho smutným dokladem, takže není třeba se odvolávat pouze na proslulý pří pad věžového panelového domu Ronan Point. Nelze podceňovat ani opadávání částí kon strukce například způsobené korozí kotev pro pojujících vnitřní nosnou vrstvu obvodového panelu s vnější pohledovou stěnou. Odpadávající vnější části stěny mají zpravidla hmot nost přesahující jednu tunu, a tudíž jsou vel kým nebezpečím pro okolí domu. Ponechání současného technického stavu by bylo projeveni vědomého nedodržení po žadavků stavebního zákona, který v 47 přebírá směrnici Rady Evropské unie. Ta požaduje pou žití takových výrobků, které po dobu předpoklá dané existence stavby vykazují požadovanou únosnost, bezpečnost v případě požáru, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při uží vání, ochranu proti hluku a úsporu energie. Pokud se včas nepřistoupí k systematické mu odstraňování vad. hrozí další znehodnoco vání panelových budov. Čím později se začne, tím vyšší budou náklady. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že likvida ce panelových domů není levnou záležitostí, bohatší země k ní přistupují pouze ve výji mečných případech. Naopak, lze najít poučení v přístupu k rehabilitaci panelových domů a sídlišť ve většině zemí Evropské unie (Dán sko. Švédsko. Nizozemí. Německo, Francie, Velká Británie) i u našich nejbližších transfor mujících se sousedů.
Vliv oprav na rozvoj ekonomiky Systematické odstraňování vad panelových konstrukci má význam nejen pro stabilizaci bytového fondu, vytvořeni podmínek zdravé ho a bezpečného bydlení, přiměřené estetické
Tab. 2 Náklady na komplexní energeticky vědomou modernizaci 1 průměrného bytu včetně oken a bytového jádra (cenová úroveň roku 1999) Úspora provozních nákladů na 1 průměrný byt (Kč/rok)
• Druh IV - vady ovlivňující provozní nákla dy stavby, zejména spotřebu energie a vody a vady vzniklé zanedbanou údržbou. Prioritní z hlediska bezpečnosti jsou va dy »druhu I«. Vady označené »druh II, III, IV« nemají zásadní význam pro rozhodnutí 0 ukončení provozu budovy nebo části budo vy. Mají však širší význam, ať již s ohledem na udržení/zlepšení stávající kvantitativní 1 kvalitativní úrovně bydlení nebo z hlediska zaměření stavebních kapacit pro program ob novy panelových bytů, které tvoří potenciální základnu sociálního bydlení. Vytvářejí spolu s »druhem I« celkový technicko-ekonomický obraz stavu panelových domů.
Náklady modernizace na 1 průměrný byt (Kč)
Modernizační opatření
A
Funkční stavební díly
b) opravy obvodového pláště pod zateplení
C
0
11 469
26 800
0
20 000
33 152
41 400
0
0
16 367
0
0
c) oprava lodžie pod zateplení d) výměna balkónu
41 500
718
0
0
0
3435
66 100
0
16 800
13 440
16 800
1400
9000
3584
0
1430
c) náhrada balkónu lodžií f) otopná soustava (modernizace) g) modernizace rozvodu TUV
D
B
a) Opravy dílců, event. kotvení (výjimečně podepření nebo podchycení) základů, spodní stavby, vnitřních nosných stěn, stropů a schodiště
ha) modernizace bytového jádra
0
(9632)
0
0
hb) náhrada a modernizace bytového jádra
0
14616
97 500
1570
hc) kompletní přestavba bytového jádra
0
(9016)
0
0
i) náhrada plynového vaření elektrickým
0
2464
0
0
j) úplná modernizace el. rozvodů
0
28 956
54 000
0
k) zateplení obvodového pláště
69 500
55 552
69 500
2360
1) zateplení střechy
17 700
10 606
17 700
760
5800
3032
0
380
n) výměna oken za plastová
0
10 494
94 100
660
m) těsnění oken p) zasklení lodžií
0
2240
22 400
500
q) výměna výtahu
0
32 256
80 700
0
r) výměna podlah ve schodišti
0
3360
8400
0
595 400
9060
264 389
180 300 Poznámka: A náklady na tzv. energeticky vědomou modernizaci - minimální řešení Celkem
B náklady modernizace na 1 průměrný byt celého uvažovaného fondu zohledněním podílu bytů z celku, v nichž bude zásah proveden C náklady na modernizaci 1 bytu - maximální řešení D přínosy - úspory na provozních nákladech v Kč za rok úrovně a snižování spotřeby energie, ale i pro okamžité zvýšení poptávky v průmyslu sta vebních hmot a v ostatních průmyslových od větvích. Obecná zkušenost říká, že na jedno pracovní místo ve stavebnictví připadají dvě pracovní místa v ostatních odvětvích. Do budoucna lze očekávat, že technologie oprav panelových budov mohou být předmě tem exportu do dalších zemí s podobnými problémy. Stavebnictví může tak příznivě při spět k dalšímu vývoji platební bilance. Komplexně pojatý program vyvolá staveb ní činnosti v hodnotě 11 miliard ročně. Vy tvoří se pracovní příležitosti v oblastech nejví ce postižených nezaměstnaností - severních Čechách a severní Moravě - s nejvyšším po čtem panelových bytů. Tento program může výrazně podpořit malé stavební firmy tvořící více než 80 % současných stavebních kapacit, které jsou v současné době nejvíce ohroženy poklesem stavebních činností.
Program umožní částečně řešit municipální bytovou politiku, zejména nástavbami na energeticky modernizovaných budovách. Zamezí se vytváření »slumů«, ke kterým vede velmi zanedbaný stav budov. Například ve Francii v současné době modernizují pane lové domy použitím antivandalsky uprave ných funkčních stavebních dílů. Bylo prokázáno, že investice do obnovy průměrně zanedbaných paneláku - při uvažo vaném SOletém prodloužení životnosti budo vy (podle opatření s nejdelší dobou životnosti, kterým je zateplení) - jsou dokonce ziskové, a to od cca 30 roků. Hlavní překážkou jsou ale tzv. dlouhé peníze, tj. dlouhodobá půjčka na dobu alespoň 20 let. Zisk lze dosáhnout úsporou tepla pro vytá pění a přípravu teplé vody, úsporou studené vody a úsporou za kvalitní údržbu, která je u modernizovaných dílů lacinější než při údrž bě stávajících budov. Nezbytnou podmínkou MODF.RNl OBEC 6/1999 □
9----
V BUDOUCNU ZCELA JINAK
je dodržení projektovaných parametrů moder nizovaného díla po dobu předpokládané život nosti funkčního dílu a celé budovy kvalitní údržbou a odpovídajícím provozem/užitím.
Cíle programu Vzhledem k tomu, že obnova paneláků je nejlépe připravena a její počátek již nelze od kládat, předpokládá se rozjezd a testování pro gramu právě u tohoto typu bytových domů. Cílem programu je realizace takových opat ření. která zabezpečí další užívání panelových objektů po dobu minimálně 50 let. Přirozeně na kvalitativní úrovni odpovídající současným uživatelským požadavkům a za optimálních investičních a následných provozních nákladů. Dlouhodobý Program oprav bytových domů zabezpečují Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí.
Při kvantifikaci programu se vycházelo z odborného odhadu nezbytných investic (v stálých cenách roku 1999) pro vady: druhu I ohrožujících užití budov 221 461 mil Kč druhu II, III a IV 86 552 mil. Kč celkem 308 013 mil. Kč Tyto investice by měly být realizovány po dobu 30 let. Po pětileté náběhové době se ustá lí roční objem prací na hodnotě 11 miliard Kč. Program usnadní realizaci prací poskytnu tím státní záruky pro Českomoravskou záruč ní a rozvojovou banku k získání dlouhodo bých finančních zdrojů (předpokládá se dlouhodobá půjčka se splatností až 20 let). Půjčky (s dotovaným úrokem pro investora) budou poskytovány prostřednictvím obchod ních bank na komplexní odstranění vad včetně energeticky vědomé modernizace s uplatně ním nejvhodnějších technologických postupů. Předpokládá se rovněž spoluúčast investora vlastními prostředky.
10
3 MODERNÍ OBEC 6/1999
Předpokládané náklady (ve stálých cenách 1999) na modernizaci jednoho průměrného by tu jsou uvedeny v tah. 2. Ve sloupci A jsou ná klady na energeticky vědomou modernizaci, ve sloupci C náklady oprav tzv. II. kategorie - cel ková rekonstrukce při zachování plošného standardu. Ve sloupci B jsou náklady na prů měrný byt při zohlednění odhadované četnosti výskytu jednotlivých opatření; např. zateplení a úprava otopné soustavy se vyskytuje u 80 % bytů, výměna oken u 20 % atd. Ve sloupci D jsou úspory provozních ná kladů při uvažované ceně tepla 220 Kč/GJ. U mnoha uživatelů budou tedy přínosy vyšší, neboť cena tepla v centrálním zásobování tep lem se pohybuje většinou kolem 300 Kč/GJ. Program podpory oprav bytových domů bude spravovat Řídící a koordinační výbor. Ten ustaví Regionální poradenská střediska s příslušnými odbornými odděleními pro po skytování poradenské činnosti, osvětové čin nosti a obsluhu odborné databáze vad (vady, opatření k jejich odstranění, komplexnost a efektivnost souboru opatření atd.). Střediska budou zpracovávat odborné po sudky pro obchodní banky k žádostem o po skytnutí úvěru. Tuto praxi již ověřila Česko slovenská obchodní banka při úvěrování projektů pro snížení energetické spotřeby ze zdrojů Phare (revolving fond). Regionální poradenská střediska budou také kontrolovat dosažené výsledky a jejich shodu se smluvními parametry půjčky. Kontrola se uskuteční v průběhu oprav i na jejich závěr. Kontrola kvality a úplnosti bude nezávislá a za bezpečována akreditovaným inspekčním orgá nem. Povinnost kontroly uloží investorům sta vební úřady do podmínek stavebního povolení. Dlouhodobý program oprav bytových do mů zabezpečují Ministerstvo pro místní roz voj, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Mi nisterstvo financí. (Redakčně upraveny materiál Ministerstva průmys lu a obchodu č'Rl FOTOARCHIV
Naléhavé otázky bydlení řeší město Valaš ské Meziříčí výstavbou tří šestipodlažních domů se 166 nájemními byty v Městské části Štěpánov - Stínadla. Město se rozhodlo realizovat tento projekt spolu s pražskou firmou Integrastav. Podíly společníků jsou 51 a 49 %. Integrastav je po věřen projekcí, výstavbou i 201etým provozo váním nájemních bytů. Celkové náklady do sáhnou více než 200 miliónů korun. Část financí se podařilo zajistit formou účelové státní dotace, část hypotečním úvěrem. Projekt a především smlouvu města s Integrastavem provází řada otazníků, které ještě v letošním dubnu nebyly uspokojivě vyřešeny. Nájemníci by se však měli v každém případě stěhovat do nových bytů v listopadu 1999. Městský úřad počítá se stanovením nájem ného ve výši trojnásobku nájemného regu lovaného. čili s více než 43 Kč/nr. Obsazení a pronájem nových bytů bude jakousi zkouš kou toho, zda noví nájemníci budou ochotni toto nájemné platit.
Nová výstavba řeší nedostatek bytů ve Va lašském Meziříčí jen zčásti. Současných žada telů je asi 700. Podle odhadu radních je ale skutečně potřebných zájemců nejvýše 400. Nové vysokopodlažní domy přes veškerou ■ snahu projektantů vypadají jako dřívější ne vzhledné paneláky (snad kromě nového řešení konstrukce střech a minibalkonů na obvodo vých stěnách domů). K problémům bydlení však bude radnice přistupovat v dalších letech zcela jinak. Přednost dostane individuální bytová výstavba a rodinné domy, pro něž se v intravilánu města ještě najde dostatek pro storu. Město je připraveno řešit bytovou otázku i ve spolupráci s okolními obcemi disponující mi dostatečnými lokalitami, které navíc ne jsou nákladné. - js FOTO AUTOR
FKOINOMIKA nery pro distribuci zboží, V současné době zde zaměstnává asi 60 osob. Druhým uživate lem objektu je anglická společnost IMI In ternational, jedna z předních firem v oblasti měděných výrobků, která uvažuje o výstavbě vlastní haly v areálu CTP D1. Postup Central Trade Parku při prodeji po zemků a výstavbě jednotlivých budov je ne obvyklý a atraktivní také pro zájemce o parce lu či stavbu. Těm, kteří nemají k dispozici plnou hotovost, ale jsou schopni nabídnout dostatečné záruky, nabízí soukromý investor možnost leasingu nemovitosti ve spolupráci se zástupcem nizozemské leasingové společ nosti v CR - ING Lease. První takto realizo vaný projekt byla zmíněná budova Zwartwoud-Kovo.
Parkový management
PRŮMYSLOVÝ PARK V HUMPOLCI V současné době probíhají v České republice diskuze o rozvoji průmyslových zón za účasti municipalit. Státní orgány si již uvědomují, že realizace podobných projektů se neobejde bez kapitálu ze zahraničí. Jedním z jejich cílů je proto zlepšení podmínek pro zahraniční investory Na začátku 90. let městské úřady ponecha ly rozvoj průmyslových zón na iniciativě pri vátního sektoru. Výsledky ale nebyly uspo kojivé. Rostoucí nezaměstnanost, zhoršování obchodních výsledků velkých firem a přís nější podmínky pro zahraniční investice nuti ly vedení měst přehodnotit své strategie. Stá le více radnic si nyní uvědomuje, že zahraniční investoři se rozhodují podle na bídky měst a jejich ochoty podílet se na fi nancování projektu. Nicméně v tomto roce není mnoho měst, která mají skutečně připravenou veškerou infrastrukturu v průmyslové zóně. Dále je třeba konstatovat, že úspěšná spolupráce mezi městskou správou a soukromým investorem není u nás zdaleka tak rozšířená jako v zahra ničí.
Neobvyklý postup Zajímavým příkladem spolupráce mezi městem a soukromým investorem na rozvoji průmyslové zóny je Central Trade Park Dl (CTP Dl) v Humpolci. Průmyslový a obchod ní park CTP Dl je rozvíjen na základě nové marketingové koncepce schválené oběma partnery. Při realizaci projektu byl použit ne obvyklý postup zainvestování pozemků pro průmyslovou výstavbu. Často se stává, že soukromí spekulanti za koupí zemědělskou půdu a poté ji prodají jako stavební parcely, aniž by bylo vyřízeno územ ní rozhodnutí k výstavbě. Plánování výstavby a rozvoj infrastruktury je v této situaci pro kupce parcel (konečné investory) rizikovou záležitostí, protože nemají žádnou záruku, zdali bude na tyto pozemky vydáno územní rozhodnutí nebo zda bude možné realizovat stavbu v uvažovaném termínu.
Pro rozvoj projektu zvolil soukromý inves tor Brakema Invest spolu s městem Humpo lec jiný postup, který již začíná nést ovoce. S příslušnými orgány státní správy (s Okresním úřadem Pelhřimov, okresním hygienikem atd.) byla uzavřena rámcová dohoda, na jejímž zá kladě vydal Stavební úřad města Humpolce stavební povolení na rozvoj infrastruktury par ku, aniž by investor uvedl konkrétní firmy uživatele parku a jejich provozní činnost. Podle urbanistické studie byly pouze vymezeny akti vity, které lokalita vylučuje. Studie území se tedy nezabývá tím, které podnikatelské aktivity budou povoleny, ale naopak řeší, které činnosti nebudou na daném území povoleny. Toto »zastřešující povolení« pro celý areál umožňuje výstavbu kancelářských prostor a průmyslových hal na základě již uzavřených dohod, čímž jsou značně zkráceny termíny pro vyřizování žádostí na jednotlivá stavební povolení. Po dlouhém jednání byl tento postup schvá len i všemi správci sítí (investor nemusel uvést konkrétní spotřebu energie, vody, plynu ani telekomunikačních potřeb budoucích uži vatelů parku). Za účasti radnice a soukromého investora byly provedeny hrubé terénní úpravy a zave dena veškerá infrastruktura až na hranice jednotlivých parcel. Díky dobře uváženému planologickému řešení získal areál kvalitní a přehledně uspořádanou parkovou strukturu. Stavba infrastruktury včetně sítí a oplocení byla dokončena v roce 1998. Oplocení je za bezpečeno elektronickým signalizačním systémem provozovaným přímo v parku. První budovu v areálu Central Trade Parku Dl využívá nizozemská firma ZwartwoudKovo, která vyrábí mimo jiné kovové kontej
V návaznosti na uvedené aktivity je průmy slový park prezentován jako celkový produkt, ve kterém hraje významnou roli parkový ma nagement. Kontinuita kvality průmyslových zón, jejich bezpečnost a nabídka služeb je stá le velký problém. Proto se CTP Dl rozhodl pro ucelenou koncepci a prostřednictvím spo lečnosti Park Management, s. r. o., nabízí ce lou škálu služeb s přidanou hodnotou. Přidaná hodnota obsahuje centrální za bezpečovací systém včetně detekčního systé mu po celém obvodu areálu, kontrolu vstupu a hlídání areálu po 24 hodin (centrální dispe čink bude umístěn v kancelářské budově), re akce na alarm, zprostředkování kontaktu s bezpečnostními agenturami, údržbu veřej ných ploch, komunikací a zeleně. Díky tomu nemusí mít firmy kolem své parcely oplocení ani hlídače, což znamená nejen snížení nákla dů pro uživatele, ale i otevřený a moderní cha rakter parku. V březnu 1999 zahájil Park management stavbu administrativní budovy, která nabíd ne kancelářské prostory jak k trvalému využi tí, tak k jednorázovým jednáním. Dále posky tuje závodní stravování pro všechny uživatele parku, služby spojené s nákupy, telefonní služby, zpracování pošty atd. Město Humpolec se staví pozitivně k roz voji Central Trade Parku Dl i ke spolupráci s investorem. Představitelé radnice jsou si vě domi, že existence CTP Dl pomáhá řešit pro blém nezaměstnanosti v regionu. Projekt pod poruje i společnost Czechlnvest, která se podílí na prezentaci průmyslového parku v tu zemsku.
Financování projektu Celkové investice na realizaci CTP Dl činí 16 mil. EUR. Partnerem při financování bu dov je ING Lease Česká republika, ostatní banky obdobné možnosti financování proza tím nenabízejí. V současné sobě je již proin vestováno 4,5 mil. EUR a celý projekt by měl být dokončen v roce 2000.1 když se jed ná o relativně malý projekt, jeho cílem je po dílet se v budoucnu na velkých investičních projektech. Vzhledem k úspěšnosti CTP Dl vidí inves tor možnost realizace obdobných projektů s promyšlenou koncepcí rozvoje a financová ní i v dalších městech. Důležitější ale je, že Central Trade Park je důkazem toho, že účast zahraničního investora na výstavbě infrastruk tury v průmyslové zóně může být zajímavou alternativou pro městskou správu. ADDY COOLBERGEN, Coolbergen Consulting, s. r. o. FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 6/1999 □
1 1----
EKONOMIKA*___________
ROZPOČET OSTRAVY PŘÍSTUPNY VŠEM V Ostravě je tradicí, že občané nacházejí ve svých schránkách účelový informační bulletin Roz počet vašeho města. Děje se tak v prvním čtvrtletí nového roku. Ten letošní je podle primátora Evžena Tošenovského základní dokument a nástroj řízení města, který je průhledný a přístupný všem občanům. Ostrava měla k poslednímu dni loňského roku 321 296 obyvatel a 23 městských obvodů. Příjmy na jednoho obyvatele činily
Město stojí hodně peněz likvi dace černých skládek. V loňském rozpočtu bylo uvolněno k tomuto účelu 4,5 miliónu korun. Šlo o skládky v Proskovicích, Hulvákách a Porubě. Likvidace dalších devíti menších černých skládek přišla na 600 tisíc Kč. Na letošní rok počítají na další likvidaci se stejnou sumou jako loni. V Ostravě otevřeli v půli loň ského roku útulek pro opuštěná zvířata nákladem více než 25 mi liónů korun. Kapacita 152 kotců je
Tab. 1
Struktura kapitálových výdajů v roce 1999 (tis. Kč) 71 986
11 %
Technická vybavenost byt. výstavby
141 590
23%
Dopravní stavby
103 402
16%
Veřejné osvětlení
11 855
2%
Sociální a školské stavby
34 500
5%
Vodohospodářské stavby
34 291
5%
Bytová výstavba
Ostatní stavby
167 077
28%
Stroje a zařízení
29 050
5%
Investiční nákupy
20 350
3%
Kapitálová rezerva
13 889
2%
Celkem
627 920
stále využita na sto procent. Loň 18 694 Kč a výdaje dosáhly 18 ský provoz útulku znamenal nákla 276 Kč. V letošním roce byla tato dy téměř 3 milióny korun a pro le čísla v obou položkách zhruba o 2 tošek se počítá se sumou 0,7 tisíce korun nižší. Nejde však miliónu korun. o snižování příjmů a výdajů, ale o disproporci, která je dána příjmy města bě Tab. 2 hem roku, s nimiž není Struktura běžných výdajů možno při sestavování v roce 1999 (%) rozpočtu počítat. Zadluženost měs Průmysl a ostatní odvětví hospodářství 35 ta včetně městských Služby pro obyvatele 14 obvodů činila v loň Sociální věci 15 ském roce 1,82 mili ardy Kč. Je to suma Obrana a bezpečnost 12 na pohled vysoká, ale Všeobecná veřejná správa a služby 24 podle představitelů Zemědělství a lesní služby 0 magistrátu nejde o ohrožení stability rozpočtu. V řadě případů se jed Letošní příjmy města (vlastní ná o prostředky, jejichž splatnost příjmy) mají činit 3 152 322 tisíc je až desetiletá. Kč a celkové zdroje rozpočtu jsou Ve struktuře dluhu dominují plánovány na 3 488 292 tisíc Kč. obligace čili cenné papíry, vyda Celkové výdaje jsou ve stejné výši né městem, v hodnotě 1,32 mili (běžné 2 860 372 tisíc Kč, investi ardy Kč. Půjčky ze státního roz ce 627 920 tisíc Kč). počtu činí 0,4 miliardy Kč Z vybraných položek rozpočtu (s určením na opravy bytového roku 1999 připadá nejvíce na fondu, povodňové záležitosti ne provoz veřejné silniční dopravy bo úpravy a dokončení ústřední (857 307 tisíc Kč), domovy dů čistírny odpadních vod). Dlouho chodců včetně penzionů (233 301 dobé bankovní úvěry činí 100 ti tisíc Kč) a bezpečnost a veřejný síc Kč a souhrnný dluh na pořádek (190 498 tisíc Kč). jednoho obyvatele Ostravy 5748 Kč. JIŘÍ STARÝ
12
a MODERNÍ OBEC 6/1999
KOMPLEXNÍ správa PŮJČEK OBČANŮM Města a obce mohou získat finanční prostředky na obnovu bytového fondu též z programu státních bezúročných půjček, což jim následně umožňuje poskytovat zvýhodněné úvěry majitelům bytových a rodinných domů a bytů. Aby radnice mohly zajistit efektivní správu těchto financí, připravila Investiční a Poštovní banka nový produkt »Správa půjček občanům z Fondu rozvoje bydlení«. Základní aspekty této novinky, kterou nabízí IPB od poloviny května, nám objasnil Ing. Eduard Pálka, ředitel odboru^/<^^. Bankovnictví pro podnikatele. • Proč jste se rozhodli právě pro správu půjček z Fondu bydlení? Každý by se měl věnovat čin nosti, které nejlépe rozumí a je v ní profesionálem. Správa úvěrů je do ménou banky, proto jsme se roz hodli podat městům a obcím po mocnou ruku, aby je složitá administrativa spojená s progra mem poskytování státních půjček na opravy, modernizaci a rozšiřo vání bytového fondu zbytečně ne zatěžovala.
• O jaké finanční prostředky se jedná a k čemu jsou urče ny? Jde o návratnou finanční pomoc městům a obcím přidělovanou pří mo ze státního rozpočtu. Tyto pro středky tvoří speciální účelový fond - Fond rozvoje bydlení obce. ze kterého jsou poskytovány obča nům půjčky na opravy, rekonstruk ci, modernizaci, popř. výstavbu by tových a rodinných domů i bytů. Příspěvky do tohoto fondu však ne musejí plynout pouze z rozpočtu státního, ale i z rozpočtů měst a ob cí či od sponzorů a mecenášů.
• Jaká je úloha IPB v tomto přerozdělovacím procesu? Náš nový produkt je určen měst ským a obecním úřadům ke zjed nodušení finančních operací Fon du rozvoje bydlení obce.
• Lze to konkretizovat? Banka bude provádět čerpání peněžních prostředků z fondu ve fomiě plateb na účty dodavatelů na základě předložených faktur nebo převodem prostředků na běžný účet klienta po předložení píse mného schválení obcí. Následně bude sledovat a technicky zajišťo vat splácení půjček jednotlivými občany.
• Jak bude tento vztah formalizován? Vybrané pobočky budou na zá kladě mandátní smlouvy s obcemi a konkrétních smluv o půjčce (me zi obcí a občanem) otevírat a spra vovat účty jejich půjček. IPB tedy nebude účastníkem závazkového vztahu, věřitelem bude město a dlužníkem občan.
• V čem spočívá největší přednost nového produktu? V jeho komplexnosti. Městům a obcím nabízíme kompletní agendu spojenou se správou úvěrů, nikde nebudou muset přijímat nové pracovní síly. nikdo se ne bude muset učit zcela nové a po měrně složité finanční postupy. To vše obstará IPB a vedení měs ta či obce bude pravidelně for mou přehledných sestav informo váno o vývoji a stavech jednotlivých úvěrů. - Is -
IPODNIKANI
NEJLEPŠÍ PROJEKTY Ve Veletržním paláci v Praze byly 14. dubna slavnostně předány ceny nejlepším národním projektům 16. ročníku Evropské ceny Henryho Forda za obnovu životního prostředí a kulturního dědictví. Prestižní soutěže konané pod záštitou Stře diska světového dědictví UNESCO, Ekolo gického programu OSN a Rady Evropy se každoročně účastní několik set projektů z ví ce než 30 evropských zemí včetně České re publiky. Předkládané projekty se týkají ochrany ohrožených druhů rostlin a živoči chů a ekologického zemědělství (chov dobyt ka, pěstování vinné révy apod.), dětských vzdělávacích programů apod. Ford Motor Company věnuje každoročně na finanční granty pro vítězné projekty více než půl mili ónu dolarů. Do národního kola soutěže se v letošním roce přihlásilo rekordních 87 projektů (40 z oblasti kulturního dědictví, 47 z oblasti ži votního prostředí), to znamená o jednu třetinu více než v roce 1998.1 celková úroveň projek tů byla ve srovnání s minulými ročníky vyso ká. Práce odborné poroty v čele s místopřed sedkyní Poslanecké sněmovny JUDr. Petrou Buzkovou byla proto neobyčejně slo žitá. Komise hodnotila především praktické využití a originalitu řešení jednotlivých pro jektů. jejich přínos pro veřejnost, finanční ná ročnost a mezinárodní kontext. O ocenění se ucházely i programy předlo žené městskými a obecními úřady (MÚ, OÚ), např. rekonstrukce areálu Františkánské ho kláštera s kostelem Čtrnácti sv. Pomocníků (MÚ Kadaň), obnova zámeckého parku (MÚ Světlá nad Sázavou), cesty v krajině (MÚ Třebenice), revitalizace obecní plochy (OÚ Šu-
Toulcův dvůr - dětská farma
mice, okr. Uherské Hradiště), restaurování historické památky (OÚ Vrcholový Janovice) a další.
Záchranné stanice První místo v národním kole soutěže získal Český svaz ochránců přírody z Prahy 2 za projekt Národní síť stanic pro zraněné a handicapované živočichy. Cílem programu je postupně zřídit soustavu záchranných stanic pro ohrožené živočichy na celém území ČR (vyjma domácích zvířat), zajistit léčení těchto zvířat a přípravu k návratu do volné přírody. Díky tomuto systému bylo dosud zachráněno 1500 ohrožených zvířat. Porota ocenila vý znam této akce i pro výchovu dětí k ohledupl nému vztahu k přírodě. Finanční odměna ve výši 300 tisíc korun bude použita na dobudování sítě záchranných stanic. Zatímco v roce 1998 tyto stanice exi stovaly ve 47 okresech, do roku 2000 by se měly postupně rozšířit do všech 77 okresů. Pokud se to podaří, bude to první národní zá chranný systém tohoto druhu v Evropě.
Projekt podporuje Ministerstvo životního prostředí, město Ostrava a místní část Petřko vice. Předkladatel programu usiluje o zápis přírodní památky Landek na seznam světové ho dědictví UNESCO.
Revitalizace památky Landek
Toulcův dvůr
Druhou cenu a finanční příspěvek ve výši 180 tisíc korun obdržel projekt Revitalizace národní přírodní památky Landek na se verní Moravě, který předložila Nadace Lan dek Ostrava. Landek je ojedinělou přírodní lokalitou, jejímž základem je unikátní geo logické souvrství pod středověkým hradem Landek. Je také areálem relaxace a odpočinku, ku dy vedou staré hornické cesty a chodníky a kde lze obdivovat historické důl ní památky apod. Jeho obnova se stala společ ným cílem ostravské po bočky Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR. Klubu přátel hornic kého muzea, samotného Hornického muzea v Os travě a Nadace Landek.
Na třetí příčce se umístil projekt Centrum pro ekologickou výchovu a informace Toul cův dvůr v Praze 10. Předkladatel - Zájmové sdružení Toulcův dvůr - si kromě ceny zároveň odnesl příspěvek ve výši 120 tisíc korun. Historická zemědělská usedlost Toulcův dvůr se nachází v blízkosti panelových sídlišť - na okraji staré Hostivaře a přírodního parku. Po rekonstrukci zde vzniklo výchovné, vzdě lávací a informační centrum, které pro měst ské děti zprostředkovává zajímavým způso bem kontakty se zvířaty a ostatní živou přírodou, vede je k citlivějšímu vnímání příro dy a zdravějšímu životnímu stylu. Například v gotické tvrzi Špýchar vzniká expozice o vý voji přírody a civilizace, bývalá stáj se mění ve výstavní síň apod. Vítězný projekt Národní síť stanic pro zra něné a handicapované živočichy postoupil do evropského finále soutěže Henryho Forda. které se uskutečnilo v polovině června v ně meckých Cáchách. - stp -
Historická rozhledna v areálu Landek
FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 6/1999 □
13----
_PODNIKANÍ
SPÁLENÉ POŘÍČÍ MYSLÍ NA BUDOUCNOST Ekologický program nevznikl na Spálenopoříčsku najednou jako hotový a připravený projekt. Na samém počátku bylo v roce 1990 veřejné prohlášení velké části členů zastupitelstva postupovat při rozvoji obce šetrně vůči přírodě. Priority obce se dodnes nezměnily. Jsou jimi školství, ekologie a ochrana památek. Vesměs směry zaměřené do budoucnosti. Spálené Poříčí je městem s cca 2500 obyva teli. V samotném městečku jich žije 1500, v 10 vesnicích či osadách dalších přibližně 1000. Rozlehlý katastr dosahuje 56 km2. Problemati ka, kterou se vedení města zabývá, je tedy pře vážně venkovská. Radnice proto řeší - klesají cí počet obyvatel, zanedbanou infrastrukturu, špatnou dopravní obslužnost, malou nabídku pracovních míst, nízkou daňovou výtěžnost. Od ostatních obcí se Spálené Poříčí liší snad jen stálým důrazem na udržitelný rozvoj obce a šetrnost vůči přírodě a přírodním zdrojům. Tento postoj se projevuje i ve snaze vedení rozvíjet všechny oblasti života a potřeb obce a nesoustředit se např. jen na jednu jedi nou liniovou stavbu a té věnovat veškeré úsilí a finanční zdroje. Realizace větších staveb po dílčích etapách je mnohem pracnější, ale zato umožňuje řešit nenadálé události a nezabřednout do nezvládnutelného zadlužení.
Školství Dalším principem uplatňovaným vedením města je minimalizace všech provozních nákla dů, zejména energií. Podařilo se stabilizovat a modernizovat základní školu i mateřské školy sloužící rovněž okolním osmnácti vesnicím. Základní škola byla za rozumných nákladů do plněna o celé zázemí včetně tělocvičny, stávají cí budova byla zateplena a celý školní areál je nyní vytápěn tepelným čerpadlem. (Demon strační projekt České energetické agentury). Tepelné čerpadlo má příkon 25 kW, tepelný výkon 65 kW. Je využito celou topnou sezónu, celoročně pak pro ohřev teplé vody. Čerpadlo absolvovalo bez problémů tři topné sezóny. Úspora energie je velmi významná a projevuje se v nízkých nákladech na jednoho žáka zá kladní školy při vybavení školy kuchyní, těloc vičnou, knihovnou. Ostatní zařízení školy jsou využívána po vyučování i veřejností. Ve městě se podařilo zřídit a udržet střed ní školu. Nyní je transformována na Církevní střední odbornou školu s oborem Ochrana pří rody a prostředí a oborem Rodinná škola. Oba obory jsou čtyřleté, maturitní. Škola je umístěna v zámku, který je od roku 1990 postupně opravován a restaurován, nyní v rámci Programu regenerace městské památ kové zóny. Do rozvoje střední školy a zejména jejího ekologického oboru vkládáme velké na děje, očekáváme od ní pozitivní ovlivňování společenského i duchovního života oblasti (studenti, učitelé, kulturní aktivity). Obor ochrana přírody a prostředí připravuje absolventy se středoškolským vzděláním jak pro praxi, tak pro další studium biologických oborů. Cílem je vybavit absolventy systémo
14
□ MODERNÍ OBEC 6/1999
vými znalostmi z různých oblastí (všeobecné předměty, průmyslové technologie, odpady, ochrana přírody aj.), aby byli schopni nalézat nové přístupy a přizpůsobovat se konkrétním podmínkám v zaměstnání. Jejich uplatnění se předpokládá, vedle státní správy a samosprá vy, zejména v průmyslových, zemědělských a lesnických podnicích. Zájem o absolventy tohoto typu je značný.
Infrastruktura Obnova inženýrských sítí probíhá ve Spále ném Poříčí postupně, po etapách. Čištění od padních vod zajišťuje kořenová čistírna odpad ních vod (ČOV), která je v provozu již sedmý rok. Díky dlouhému zdržení vody se kořenová ČOV velmi dobře vyrovnává s kolísající kon centrací látek v přitékající odpadní vodě. Na odtoku je po celou dobu jejího provozu stabilně nízká koncentrace organických látek, vyjádře ná např. v BSK 5. S postupným rozšiřováním kanalizační sítě se zvětšuje i kapacita ČOV. Další výstavba ČOV bude v 1. etapě realizo vána ve vesnicích ležících přímo na vodních to cích. Aby byly investice reálné, probíhá obno va kanalizační sítě stavbou hlavních kanalizačních sběračů za zaústěním původních starých kanalizací upravovaných tak, aby vy hovovaly dnešním požadavkům. Postupně je prováděn rozvod pitné vody při využití jejich místních zdrojů - vrtů. Zatím je zásobována veřejnými vodovody necelá jedna třetina oby vatel obce. (Okres Plzeň - jih patří k okresům se zanedbaným rozvojem vodovodní sítě). Vý stavba kanalizací a vodovodů je prováděna tak, aby bylo dosahováno nízkých provozních ná kladů. (Úspora provozních nákladů u ČOV do sáhla ceny stavby po 6 letech provozu).
Lesy a energetika Město vlastní přibližně 300 ha lesů. Hospo daření v nich probíhá alternativně s minimem nákladů a těžby a každoročním zalesňováním obecních zemědělských pozemků. Na základě rozhodnutí zastupitelstva hospodaří město v le sích bez zisku, s důrazem na zvyšování hodnoty lesa a jeho mimoprodukční funkce. V rámci řa dy programů Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) probíhají úpravy v krajině s cílem vytvářet územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES): výsadba zeleně, obnova a odbahnění rybníků, drobných nádrží. V obnove ných a odbahněných rybnících je zaváděn míst ní »rekreační® chov ryb. Město usiluje o plynofikaci. Zemní plyn je významný především pro možný rozvoj podni katelské a průmyslové zóny. V žádném případě ovšem nechce být závislé jen na jednom zdroji
tepla, záměrem do budoucnosti je využit dřeva a biomasy k částečnému centrálnímu vytápění obce.
Enviromentální výchova Důležitou oblastí je i environmentální výcho va. Tento program probíhá v mateřské a základ ní škole. Významně se v tomto ohledu angažuje Ekoncentrum Českého svazu ochránců pří rody s působností pro západní Čechy se sídlem ve Spáleném Poříčí. Velká část dětí ze základní i mateřské školy navštěvuje kroužky zaměřené na ochranu přírody a skauting. Ekocentrum pro vozuje také záchrannou stanici pro handicapo vané živočichy. Město má zájem na rozvoji drobného turistic kého ruchu (cyklotrasy, nová naučná stezka, levné ubytování, oprava památek). Velmi důležitou součástí života města a oko lí jsou občanská sdružení různého zaničření a úkolem zastupitelstva je dobrá spolupráce, po moc a alespoň morální podpora všem jejich ak tivitám. Zkušenosti s udržitelným rozvojem Spálené ho Poříčí přenášíme do mikroregionu Nepomucko při seminářích starostů. Snahou města je realizovat cyklus seminářů »Školy obnovy venkova®. Cesta udržitelného rozvoje venkovského území není jednoduchá. Obsahuje mnoho díl čích řešení, vyžaduje opatrnost vůči velkým in vesticím, spolupráci se všemi, kteří mají o obec zájem, snahu o úspory energie a odvahu k netra dičním a nepragmatickým řešením. Ve Spále ném Poříčí jsme udělali zatím jen několik prv ních krůčků. (Projekt se zúčastnil národní soutěže o cenu Henryho Forda) PAVEL ČÍŽEK,
starosta FOTO ARCHIV
PODNIKÁNÍ___________
PROČ SE VYHLÁSIT NÁRODNÍ PARK
N E D AŘÍ? Po rozdělení republiky se podařilo v krátké době vyhlásit dva nové národní parky (NP) - Podyjí a Šumavu. Třetí z navrhovaných parků, České Švýcarsko, dosud odolává. Bezprostředním podnětem pro záměr vyhlá sit NP České Švýcarsko byl vznik národního parku Sáchsische Schweiz v roce 1991. Oba parky tvoří totiž jeden geografický celek a z hle diska ochrany přírody by bylo více než žádoucí, aby požívaly stejný stupeň ochrany.
Historie projednávání návrhu Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zpra covalo záměr na jeho vyhlášení v tzv. velké va riantě, která zahrnovala téměř 10 000 ha. V květnu 1993 byla předložena vládě ČR. V té to variantě měl park zahrnovat i zajímavou, leč poměrně hustě osídlenou soutěsku Labe. V čer vnu téhož roku byl návrh vrácen MŽP k dopra cování podle negativních připomínek Minister stva zemědělství. Na základě podnětu Lesů ČR. s. p„ byl návrh přepracován na tzv. malou va riantu o rozloze 5482 ha. Tato varianta zahr novala pouze skalní útvary při státní hranici s Německem. Při projednávání zákona v Parlamentu ČR zjara roku 1995 poslanci malou variantu odmít li a požadovali národní park ve větším rozsahu. Projednávání se ale nepodařilo ukončit, pro tože poslancům skončilo volební období. Zákon se znovu dostal na pořad dne až v roce 1998. a to prakticky v nezměněné »poslanecké« podobě, tedy v rozšířené variantě, ale bez soutěsky Labe (ujal se pro to název »střcdní« varianta). V březnu 1998 byl tento návrh rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. V listo padu byl projednán a schválen ve vládě. V led nu 1999 se uskutečnilo první čtení zákona v Po slanecké sněmovně. Druhé člení pak úspěšně proběhlo začátkem května. I když je tento návrh z hlediska ochrany přírody už. určitým kompromisem, odborníci jsou s ním celkem spokojeni: hranice navrhované ho národního parku jsou logické, jdou totiž po hranicích lesních komplexů, a spolu se soused ním národním parkem v Německu je území do statečně veliké.
Unikátní oblast Národní park by měl vzniknout z části stáva jící chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, z její I. a částečně i 2. zóny. Celkem jde asi o jednu třetinu plochy stávající chráněné krajinné oblasti (CHKO). Vyhlášení národní ho parku by mělo zajistit vyšší stupeň ochrany pro tuto unikátní, geomorfologicky mimořádně cennou oblast Evropy, kde se dosud na velké ploše nacházejí původní ekosystémy.
Zdejší lesní celek má spolu s německou částí rozlohu více než 15 000 ha. Jde přitom o území jen minimálně osídlené, kde žije trvale jen okolo 120 obyvatel. Takové podmínky žád né jiné pískovcové skalní město ve střední Ev ropě nemá, proto je zde zvýšená ochrana sku tečně na místě. Národní park má přitom smysl jen ve své velké či střední variantě - z leteckých snímků je to vidět snad nejlépe, oblast Českého a Saské ho Švýcarska tvoří totiž skutečně jeden celek. Malá varianta, kterou prosazují některé zá jmové skupiny, z tohoto celku naprosto nelogic ky vytrhává Jetřichovické stěny, soutěsky Ka menice (kaňonovité údolí se zvratem vegetačních stupňů a s výskytem chráněných a ohrožených druhů) a národní přírodní rezerva ci Růžák (morfologicky významná čedičová kupa). Právě údolí Kamenice a Růžák tvoří spo lu s hlavním komplexem při státní hranici první zónu navrhovaného parku. Tři malé obce, které by do národního parku spadly, jsou zařazeny do 3. zóny. České Švýcarsko je oblastí, kde se na poměr ně malé ploše střídá celá řada geologických formací: jednak pískovce, které vytvářejí oso bité útvary skalních měst, jednak žuly, bazaltoidy (horniny příbuzné čedičům) a vápence. Tato geologická pestrost byla příčinou osobitého ge ologického vývoje a dala vzniknout vzácným společenstvům živočichů i rostlin. Žije zde skorec, konipas horský, sokol stěhovavý, čtrnáct druhů netopýrů...
Kdo je proti? Vyhlášení národního parku se brání jednak lesáci a myslivci, jednak část místních obyva tel. Lesáci mají obavy, že by se zde po vyhláše ní parku mohl - stejně jako na Šumavě - rozší řit kůrovec. Hlavní potíž je ale v tom, že národní parky spravují své lesy samy a dívají se přitom na širší souvislosti než kolik les vyprodukuje dřevní hmoty. Lesy ČR tam hospodaří dosti nešetrně, po mocí těžké mechanizace, a to by dozajista usta lo. Myslivcům se zase nelíbí, že by se mnohem pečlivěji než. dnes hlídaly stavy zvěře a kontro lovaly odstřely. Zatím honitby pronajímá růz ným soukromým subjektům (mnohdy patrně s napojením do Německa) okresní úřad. který ale nemá příliš mnoho možností kontrolovat, jak jsou vlastně honitby obhospodařovány. Místní lidé mají zase obavy, že po zařazení do národního parku by se v jejich obcích doslo va zastavil veškerý rozvoj.
A konečně jeden argument je zcela racio nální: chalupářům by se zvedly daně z nemovi tostí - a chalupáři vlastní na území budoucího parku více než 80 % domů a chalup. Za to ovšem nemohou ochranáři, tento problém spadá pod Ministerstvo financí ČR. Národní park je ale i určitou »značkou kvality« prostředí a dá se čekat, že by se zde po vyhlášení parku značně zvedl cestovní ruch, do oblasti půjdou peníze z programu Phare, ale i ze Státního fondu životního prostředí a různých grantů. Obyvatelé by tedy na parku neprodělali.
Bojují všechny obce Pokud půjde vše optimálně, dočkáme se no vého národního parku počátkem roku 2000. Tento termín je poněkud napjatý, ale pořád ješ tě reálný. Rozpočet na zřízení NP činí 21 mil. Kč, provozní náklady dosáhnou 7 mil. Kč ročně, příjmy parku budou asi 12 mil. Kč (dřevo, myslivost, turistika...). O sídlo Správy NP se zatím ucházejí snad všechny obce, co jich na území parku a v jeho blízkém i vzdálenějším okolí je. Nej vážnějšími kandidáty jsou ale dvč: Děčín a Krásná Lípa. Výhodou Děčína je snadná dopravní dostup nost a skutečnost, že zde již má sídlo Správa CHKO Labské pískovce. Nevýhodou je přede vším fakt, že město leží již poměrně daleko od parku a navíc by to pro něj byla jen jedna z mnoha institucí, které zde sídlí. Výhodou Krásné Lípy, která o sídlo Správy velmi stojí, je poloha blízko parku, oživení zkomírajícího regionu i pracovní místa, která by zřízení parku přineslo. Nevýhodou je nevalná dopravní do stupnost (brání se hlavně lidé ze vzdálenějších obcí jako je Hřensko, ale i z Jetřichovic). Místostarosta Krásně Lípy Ing. Zbyněk Linhart vidí v národním parku velkou příle žitost pro řešení problémů, které zde ve šluk novském výběžku (místní to zde poněkud trpce označují jako »Náhomí Karabach«) jsou. A mimochodem: ministr životního prostředí Miloš Kužvart pozval v dubnu k prohlídce bu doucího národního parku, jehož existenci mají ve svých rukách, všech dvě stě poslanců Parla mentu ČR, aby věděli, o čem vlastně budou hla sovat. Přijeli čtyři. (Po uzávěrce: Poslanecká sněmovna 2. června schválila návrh na zřízení národního parku České Švýcarsko) JANA PLAMÍNKOVÁ FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 6/1999 □
15
PODNIKÁNÍ______________________
PŘÍPRAVA NA PODMÍNKY EU
bez konzultace s odborníkem. I zde však lze použít vlastního rozumu. Jestliže např. doda vatel už postavil čistírny v zemích EU, umí ty to požadavky splnit i doma. Zeptejte se ho na to.
V blízké budoucnosti budou ovlivňovat péči o čistotu vod i standardy Evropské unie (EU). Rozhodování obcí týkající se jejich vodního hospodářství jsou převážně investiční povahy. Jsou také činěna se značným časovým dosahem. Proto všechna rozhodnutí, která současná správa obcí přijímá, by měla vycházet jak ze znalostí jejich vnitřních potřeb, tak ze znalostí budoucích - evropských standardů.
Agenda 21
O vnitřní potřebě ochrany životního pro středí vycházející např. z rozvoje obce, zlep šování komfortu sídla a krajiny není pochyb. Ne tak známy jsou požadavky Evropské unie v komunální péči o čistotu vod. Jejich pocho pení však není složité, neboť směřují ke stej nému cíli jako ty, které jsou odvozené z vnitř ních potřeb obce. Bez ohledu na to, zda se jedná o ochranu čistoty vody, ovzduší či půdy. Jde o čtyři složky představující oblasti legisla tivní a institucionální, kde odpověď přísluší státu a finanční a sektorová, kde hlavní od povědnost nese obec.
Ochrana vod Při probíhajícím vyjednávání ČR s EU byla označena ochrana vod za oblast vyžadující nejrozsáhlejší intervenci. Podstatnou část ře šení představuje zejména výstavba či rekon strukce a intenzifikace (retrofit) čistíren od padních vod u sídel velikosti 2000-10 000 obyvatel. Odhady uvádějí částku 140 miliard korun, kterou bude nutno investovat před a krátce po vstupu do Evropské unie, tedy v průběhu příštích osmi let. Investice budou zajišťovat dosažení souladu v úrovni ochrany vod s naším evropským okolím. Na grafu jsou znázorněny rozdíly mezi po žadavkem českého předpisu a standardem Ev ropské unie ve čtyřech nejdůležitějších pa rametrech: úrovni CHSK. BSK5, P celkové a N celkové ve vypouštěné vyčištěné vodě. Šrafovaná plocha obrazců znázorňuje velikost úsilí o dosažení evropské úrovně. K podnícení zájmu o ekologické chování obcí bude míra kvality vypouštěných odpadních vod zpoplat něna. Účelné vynaložení prostředků na čištění odpadních vod posuzujme nejenom environmentálně, ale i ekonomicky, tj. aby požadova né čistící efekty proběhly při nízkých provoz ních nákladech, do nichž je nutno započítat i poplatky za vypouštění. Pro občana jde tedy o ochranu povrchových vod dodržením stan dardů EU za nízké stočné. Pod pojmem účelného vynaložení prostřed ků na novou stavbu nebo retrofit čistírny rozu míme jak správné stanovení velikosti a čistící ho výkonu, tak volbu řešení odpovídajícího stavu techniky třetího tisíciletí. Podívejme se tedy na to, jak uvedených výsledků dosáh nout.
Čištění odpadních vod Velikost čistírny odvodíme z odpovědně provedeného měření nátoku do kanalizace tam. kde už v obci je a z podrobného průzku mu počtu a druhu znečišťovatelů i jejich ocho ty se na kanalizaci připojit tam. kde teprve bu
16
□
MODERNÍ OBEC 6/1999
Pokusme se nyní shrnout postavení obcí v rámci současně projednávané kapitoly 22 Životní prostředí v Národním programu pří pravy přístupu ČR do EU. Hlavní zásadou v přístupu k péči o životní prostředí je sou lad přirozeného zájmu občanů o udržení a zlepšení životního komfortu sídel a vědec ky zdůvodněných požadavků na trvale udr žitelný rozvoj. Tento přístup je organizován v tzv. Agendě 21, která popisuje racionální postupy sladění obou faktorů. Ze tří hlavních komponent životního prostředí je jako nejcit livější pro obce posuzována péče o vodu vodní zdroje a odpadní vody. V této komponentě přikládá Evropská unie obcím výsostné postavení jak v právech, tak povinnostech. Tak tomu ostatně je i v české legislativní praxi. V komunální praxi jsou
de v obci budována. Prognostickým rozhod nutím je odhad budoucího rozvoje obce. Dobrým vodítkem pro takové rozhodnutí je územní plán a odhad jeho naplnění. Pozname nejme, že rezerva čistírny na budoucí rozvoj může být šetrně zabezpečena jejím vhodným technickým řešením. Jak cestou provozní re zervy (přetížitelnosti), tak například vystroje ním technologie po etapách. Flexibilita jedno tlivých čistírenských technologií se ale liší. Stanovení čistícího výkonu už úzce souvisí s přizpůsobením našich současných vodohos podářských předpisů standardu EU (vládní nařízení č. 171/92 Sb. a di Porovnání standardů CR a EU v parametrech rektiva EU č. 91/271/EEC). vyčištěné odpadní vody Pro rozhodování o čistícím výko velikost nu podle uvedeného standardu EU je parametr povoleného a jeho charakteristika důležité stanovit, zda obec leží znečištění v území normálním nebo citlivém. mg/l Toto rozdělení je ve státech Evrop ské unie vyhlášeno podle plánů inte 150grované ochrany povodí (rámcová směrnice COM (97) 614 finál). chemická spotřeba V citlivém území je požadováno od kyslíku stranění fosforu a dusíku, které zvy ChSk EU šuje investiční i provozní náklady 100 — čistíren. Odpovědným projednáním se správcem povodí a konzultací s vodohospodářským orgánem lze •CR biologická spotřeba nalézt na tuto otázku odpověď. kyslíku BSK, EU Je-li stanoveno, kolik odpadní vo 50hranice zpoplatněni dy a s jakým efektem čistit, přichází na řadu otázka, jak.
zbytkového ChSK podle zákona 58/98 Sb.
Orientace obcí
EU N (zbytkový dusík) Při rozmanitosti úkolů, které obec EU CR 2000 10 000 musí zabezpečit, nelze očekávat spe P (zbytkový tosfor) velikost čistírny v ekv. obyvatelích (E. 0 ciální znalosti jejich představitelů o té které problematice. Tedy ani o problematice čištění odpadních vod. Pro zá v Evropské unii podporována provozovatelsadní orientaci obcí však postačí logický ská sdružení orientovaná podle povodí se zře postup: telem ke správnímu členění podle vyšších územních celků. • Vynechat všechny mezičlánky mezi obcí Dodavatelé čistíren odpadních vod se cho jako nositelem povinnosti čistit odpadní vody vají v rozdílné míře podle popsaných pravi a dodavatelem čistírny odpovědným za dodr del. Odpovědní z nich působí už ve fázi pří žení čistícího výkonu. Žádný z prostředníků pravy investičního záměru a věnují stejnou mezi obcí a dodavatelem nenese jednoznačně pozornost jak technickému řešení, tak finanč stanovené odpovědnosti. Navíc tito prostřed nímu zabezpečení. Kromě dodávek spolehli níci nemají prostředky k nápravě vad. vé techniky se mnohdy i podnikatelsky účast • Vyžadovat průkaz čistícího výkonu ve ní provozování. Při výběru dodavatele je vazbě na investiční a provozní náklady. Pení kromě obvyklých podmínek vhodné s ohle ze obce jsou jedny, bez ohledu na to, budou-li dem na budoucí požadavky vybrat dodavate vydány hned formou investice anebo postup le. který již dodával čistírny i do zemí Evrop ně formou úhrady, např. elektřiny pro provoz ské unie a může tak zaručit stejné výsledky čistírny. v České republice. • Usilovat o technologii stojící na počátku vývoje uznaného stavu techniky a ne na jeho RICHARD SCHMIDT, konci. Určení tohoto stavu se už nemusí obejít INCOTEX BRNO, spol. s r. o.
X
RUKOVĚŤ STAROSTY - 2. ČÁST
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MEST A OBCÍ UVOĎ Ve spojení se vstupem České republiky do Evropské unie (EU) se stá le častěji mluví o programech rozvoje. Tento pojem není neznámý ani naší legislativě. Zákon o obcích v § 14 v odstavci 1. pod písmenem a) ukládá obcím schvalování programu rozvoje územního obvodu obce a provádění kontroly jeho plnění. Takto nejasně formulované ustanovení zákona, bez bližšího určení obsahu, bylo příčinou nepochopení významu tohoto dokumentu. Vedlo k jeho téměř naprostému opomíjení a k omy lům. V řadě případů byl program rozvoje zaměněn za územní plán. Nabídka Evropské unie na získání finančních prostředků ze strukturál ních fondů a jejich využití v rámci národního programu je podmíněna zpra cováním regionálních rozvojových plánů. Pod pojmem regionální rozvojo vý plán, nebo též program rozvoje regionu, je míněn dokument střednědobé až dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charak teru na území regionu. Ve své výsledné podobě představuje vnitřně konsistentní názor na možnosti a předpoklady rozvoje regionu, jeho díl čích částí (mikroregionů) a významných obcí. Zmíněná charakteristika do kumentu je tedy platná nejen pro regiony, ale i pro města a obce. Než postoupíme k podrobnějšímu popisu programu rozvoje, podíve jme se blíže na problematiku plánování.
PLÁNOVÁNÍ Plán, záměr, výhled - slova prakticky stejného významu, s nimiž se střetáváme, aniž si to uvědomujeme, mnohokrát za den. Chci navštívit divadelní představení, tedy plánuji návštěvu divadla, apod. V nejširším smyslu slova je plán projev vůle určitého subjektu dosáhnout zvoleného cíle v určitém čase. Plánování je charakteristický rys každé účinné lidské činnosti. Člověk dovede cíle uvědoměle určit a usilovat o jejich realizaci a splnění. Plánování provází lidské společenství prakticky ve všech život ních situacích. Přes životní nezbytnost je však jeho význam v řadě přípa dů přehlížen a plán jako dokument určený k řízení chodu určitého sub jektu se stává k jeho škodě formální záležitostí.
voje, jenž s ním bývá zaměňován, který však musí být s územním plá nem v souladu. O programu rozvoje bude podrobně pojednáno dále. Dalšími dokumenty, jimiž se budeme zabývat, jsou rozpočty a progra my rozvoje.
JE ROZPOČET PLÁNEM? Rozpočet je sestavován na základě předpokladů, úkolů nebo odhadů budoucích stavů hospodářských prostředků, výdajů, příjmů, nákladů, výno sů a hospodářského výsledku v peněžním vyjádření. Základní rysy rozpočtu odpovídají základnímu charakteru plánovacího procesu, v němž jsou voleny cíle, k jejichž splnění jsou určovány úkoly a prostředky. Z tohoto pohledu lze rozpočet hodnotit jako specifický druh plánovacího dokumentu. Protože rozpočty veřejné správy zahrnují výhled hospodaření subjektů v časovém úseku jednoho roku, spadají mezi plány krátkodobé.
PROGRAM ROZVOJE - STŘEDNĚDOBÝ NEBO DLOUHODOBÝ PLÁN Ač platné legislativní předpisy opomíjejí specifikaci obsahu programu rozvoje obce, lze jej logicky odvodit. Zjednodušeně: jde o všechny aktivity směřující ke zlepšování života obce a občanů. Tyto je nutno určit, ocenit, stanovit jejich priority. Realizace aktivit je podmíněna dostatkem finančních prostředků. Zpravidla zdaleka ne všechny záměry bude možno splnit v běžném roce. Věcný seznam aktivit je tudíž nutno doplnit výhledem jejich možného financování v bližší či vzdálenější budoucnosti. Program rozvoje tak dostává charakter střednědobého nebo dlouhodobého plánu.
Porovnání základních dokumentů samosprávy s obecnou platností plánovacích aktů obecná platnost
veřejná samospráva rozpočet
odpovídá
krátkodobý plán
program rozvoje
odpovídá
střednědobý, příp. dlouhodobý plán
územní plán
odpovídá
dlouhodobý plán
ČLENĚNÍ PLÁNŮ Upřesněme definici plánu: plánování je uvědomělá činnost subjektu, která spočívá ve volbě cílů a ve stanovení úkolů a prostředků, které dosa žení cílů podmiňují. Volba cílů je přitom nejpodstatnějším znakem. Sub jektem plánování může být jednotlivec, organizace, stát. Z hlediska cílů můžeme mluvit o plánu zásobování, výroby, prodeje, fi nancování, investičním apod. Z hlediska doby se plány člení na: krátkodobé - na dobu jednoho roku, střednědobé - zpravidla na údobí 3-5 let, dlouhodobé - na dobu delší pěti let.
PLÁNOVÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Jediným zákonným předpisem platným pro veřejnou správu, který po jednává o plánování, je zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Stanoví cíle a úkoly územního plánování, které spočí vají v soustavném a komplexním řešení funkčního využití území, zásady jeho organizace a věcné a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady k zabezpečení tr valého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v úze mí, především se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Územně plánovací dokumenta ce - územní plán - svým rozsahem vyplývajícím ze zákona, je plánem dlouhodobým. Je nutno důsledně odlišit územní plán od programu roz-
PERSPEKTIVY HOSPODAŘENÍ MĚST A OBCÍ Ústava České republiky, platná od 1. ledna 1993, oddělila obce jako základní územní samosprávné celky od státní správy. Územní samos právné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu (citace Ústavy). Zákon o obcích (obecním zřízení) těmto subjektům uděluje široká práva, ale i povinnosti. Stanoví rov něž, že obec má vlastní majetek a finanční zdroje, s nimiž samostatně hospodaří. Odloučením obecní samosprávy od státní správy mimo jiné vznikla samosprávným orgánům povinnost hospodařit s obecním majetkem a finančními zdroji. Stát dosud financuje zhruba 70-80 % místních roz počtů formou sdílení daní, což pro vlastní iniciativu obcí je nesporně značně omezený prostor. O to naléhavější je úkol místní samosprávy dokonale zabezpečit využití všech zdrojů, které má k dispozici. Hos podaření obcí s majetkem je až dosud řízeno rozpočtem, sestavova ným na kalendářní rok. Rozpočet však neposkytuje výhled budouc nosti obce. Zákon o obcích, jak jsme již citovali, ukládá schvalování programu rozvoje územního obvodu obce a provádění kontroly jeho plnění a to ještě před úkolem sestavovat rozpočet. Zákonodárce tedy považuje výhled rozvoje obce za jeden z prioritních úkolů volených zástupců.
IX
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MĚST A OBCÍ De facto ukládá místní samosprávě povinnost stanovit věcné poža davky obce na investiční činnost, rozšiřování a zkvalitňování služeb obyvatelstvu apod.
Rozpočet i program rozvoje by měly splňovat tyto podmínky: 1. Transparentnost - musí být srozumitelné nejen představitelům ob ce, ale i řadovým občanům. Měly by jasně ukazovat priority obce v da ném období v oblasti výdajové politiky. 2. Pravdivost - musí obsahovat všechny příjmy, které jsou v rámci pří slušného období očekávány. Z obsahu předcházejících dvou bodů vyplývá, že naplňování jednotli vých položek musí být věnována maximální pozornost. V praxi se stává, že jsou příjmové položky nadhodnocovány a výdajové podhodnocovány, což může vést k deficitnímu rozpočtu. Ani opačný trend nenasměruje management k odpovědnému hospodaření. 3. Vyrovnanost - vyrovnaný dokument je základem pro zdravé obecní finance. To však ale nevylučuje, že v rámci jeho tvorby by se nemělo uvažovat s rezervou. Ta může mít podobu kapitálových položek a měla by sloužit pro financování nečekaných výdajů, výpadku některé příjmové položky atd. Na oba dokumenty se též můžeme dívat i z hlediska, jaké funkce v ži votě obce plní. 1. Rozhodovací - obec, resp. představitelé obce definují jejich pomocí to, čeho v daném období chce obec dosáhnout a jak jsou tyto cíle pokry ty financemi. 2. Řídící - své základní jednotky (např. odbory) musí obec zejména v rámci rozpočtu zajistit tak, aby pro úkoly, jichž jsou tyto jednotky nosi teli, bylo dostatek finančních prostředků na jejich splnění. 3. Kontrolní - zjišťování nejen solventnosti obce, ale i toho, zda jsou všechny příjmy a výdaje v souladu s platnou legislativou, zda jsou finan ce vydávány efektivně a v neposlední řadě, zda je s prostředky obce na kládáno poctivě. Lze konstatovat, že při zpracování rozpočtu se tyto zásady u převážné většiny měst a obcí vžily a jsou dodržovány. Stejně tomu musí být při se stavování programu rozvoje, který však v náležité podrobnosti má jen mi nimální počet samosprávných subjektů.
ZÁKLADNÍ OBSAH PROGRAMU ROZVOJE 1. Základní údaje obce - název obce, - okres, - počet obyvatel, - katastrální výměra, - obecní rada, - tajemník.
1.1. Politický a administrativní systém Počet členů zastupitelstva, rady, Počet odborů (oddělení) úřadu - organizace úřadu, - zřízené organizace úřadem, obsah náplně Počet stálých zaměstnanců úřadu
1. 2. Zastoupení politických stran ve vedení obce
2. Popisné údaje 2.1. Historie obce Založení obce - počátek historie obce. Důležité vývojové události Kulturní památky Řemesla - rozvoj řemesel typických pro obec.
2. 2. Zeměpisné údaje, klima - okres, v němž se obec nachází, - sousedící okresy, - zeměpisná poloha (pohoří, nížina), -je nebo není dopravním uzlem, případně spojení s okolím, okresním městem, vliv na život města.
3. Stávající stav zázemí obce PROGRAMY ROZVOJE MĚST A OBCÍ K odpovědnému a úspěšnému hospodaření s veřejnými prostředky nestačí znalost jeho předpokládaného vývoje v průběhu jediného roku. Volení představitelé musí bezpodmínečně uvažovat v časových dimen zích podstatně delších, překračujících dobu volebního období, aby tak by la zachována Kontinuita rozvoje jejich obce či města. Zabezpečení této kontinuity poskytuje program rozvoje, v němž rovněž spočívá úspěšnost hospodaření. Jak již bylo řečeno, hlavním smyslem programu je organi zace všeobecného rozvoje obce na bázi slaďování jednotlivých zájmů tak, aby obec jako celek prosperovala.
Úkolem programu rozvoje obce je: - definovat společné zájmy obce, jejich obyvatel a podnikatelských subjektů, - definovat místní předpoklady realizace těchto společných zájmů, - optimalizovat územně-technické a sociálné-psychologické podmín ky pro rozvoj bydlení a podnikání v obci, - koordinovat vynakládání veřejných investic v obci z hlediska územ ního a funkčního vzhledem k záměrům a potřebám rozvoje privátního sektoru, - koordinovat účelnou alokaci běžných veřejných výdajů v zájmu vy tváření stabilních podmínek pro bydlení a podnikání, - definovat dlouhodobé záměry hospodářské a sociální politiky obce, - posilovat vědomí sounáležitosti k obci a odpovědnosti za její rozvoj u místních obyvatel a podnikatelů.
Program rozvoje obce by měl sloužit především jako podklad pro: - zpracování konkrétních podnikatelských a dalších záměrů realizova ných v obci, - sestavování obecního rozpočtu, - práce na novelizaci územního plánu obce nebo případné vypracová ní územního plánu obce, - posuzování regionálních plánů a programů z pohledu obce, - podklad pro zodpovědný vstup obce na kapitálový trh. Struktura programu musí vycházet z jeho účelu, úkolů a využití. V prvé řadě jde o analýzu vnějších a vnitřních podmínek dosavadního vývoje ob ce, za druhé o definování rozvojových šancí obce a jejích silných a sla bých stránek. Za další by měly být, na základě výsledků analytických hodnocení, definovány strategické směry a cíle rozvoje obce a formulo ván návrh opatření k jejich dosažení.
X
Infrastruktura, vodovod, plynofikace, kanalizace, ČOV, elektrická energie, teplo, telefon, kabelová televize
3.1. Doprava 3.1.1. Dopravní spojení - zajištění spojení obce, - zhodnocení současného stavu.
3.1.
2. Dopravní situace
- dopravní obslužnost, - zhodnocení současného stavu.
3.1.3. Stav místních komunikací 3.1.4. Parkoviště - umístění parkoviště, odstavná parkoviště, počet parkovacích míst, parkování placené, neplacené.
4. Sociální zázemí obce 4.1. Obyvatelstvo -věková struktura, - celkový počet, - průměrný věk, - počet narozených dětí, - počet úmrtí.
Zaměstnanost - průmysl, - zemědělství, - terciární sféra, - ostatní.
Míra nezaměstnanosti - průměrná mzda.
4. 2. Majetek 4. 2.1. Bytová situace - počet bytů v majetku obce, - plánovaná výstavba bytů, - rozestavěnost bytů, - plánovaná rekonstrukce bytů v držení obce, - uvažovaný prodej bytů, - typ vlastnictví.
4. 2. 2. Ostatní budovy a nebytové prostory - výčet, záměry vedení.
4. 2. 3. Pozemky - celková výměra,
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MĚST A OBCÍ - předpoklad využití (prodej, pronájem atd.). 4. 2. 4. Ostatní majetek 4. 2. 5. Školství Počet mateřských škol, základních škol, ostatních i soukromých škol, základních uměleckých škol, středních škol, učilišť, vysokých škol 4. 2. 6. Kultura - počet kin, - divadla (profesionální scéna, ochotníci), knihovna, muzeum, galerie, - slavnosti, festivaly, - kulturní středisko - činnost v kulturních oblastech, - zájmová činnost - specifika zájmové činnosti. 4. 2. 7. Sport, rekreace - sportoviště (koupaliště, fotbalový stadión, zimní stadión, ostatní vlastník), -sportovní kluby, - sportovní akce - turnaje, - rekreační možnosti obyvatel. 4. 2. 8. Cestovní ruch - kulturní a jiné významné památky a lokality, propagace města, - vzhled obce, místní směrovky, - úroveň služeb stravování, ubytování, - informační centrum, - turistika. 4. 2. 9. Bezpečnost - policie - zabezpečení pořádku (Policie ČR, městská a obecní poli cie, hasiči), - prevence. 4. 2.10. Zdravotnictví - úroveň poskytování zdravotní péče (nemocnice, ordinace i soukro mé), - speciální zdravotní péče, - dostupnost zdravotnických zařízení. 4. 2.11. Sociální oblast - péče o staré, postižené a osamělé občany (domov důchodců, stravovna, klub), - domy s pečovatelskou službou, - charitativní organizace. 4. 2.12. Životní prostředí - stav životního prostředí, - odpadové hospodářství a likvidace domovního odpadu, skládka, čis tota a úklid obce, - veřejná zeleň. 4. 2.13. Občanská vybavenost - obchodní síť (dle sortimentu a lokalizace v obvodech obce), - bankovní domy, - poštovní služby, telefon. 4. 2.14. Služby - provozovny zabývající se službami, - úroveň služeb. 4. 2.15. Hospodářské zaměření obce Zemědělství - zemědělské družstvo, - samostatně hospodařící rolníci. Průmyslová výroba - průmyslové zaměření, významné podniky.
5. Ekonomika obce - zhodnocení 5.1. Účetní data (min. 3 roky zpět účetnictví a rozpočty) 5. 2. Rozpočet (současnost) 5. 3. Dluhová služba 5. 4. Cíle rozvoje obce 5. 4.1. Soupis akcí, s nimiž v minulosti obec v rozpočtu uvažova la, ale dosud nebyly realizovány a důvod neprovedení 5.4.Z Návrh investic a velkých oprav - představa města (seřazení např. dle priorit nebo podle data jejich plánované realizace) 5. 5. Stanovení koeficientu vývoje položek rozpočtu 5. 6. Finanční vývoj budoucnosti
6. Prvky směrů rozvoje SWOT analýza pro jednotlivé vyjmenované směry rozvoje
Silné stránky
Slabé stránky
Možnosti
Ohrožení
- rozvoj infrastruktury, technická infrastruktura, - rozvoj a podpora bytové výstavby a rekonstrukce bytů, - rozvoj podnikatelských aktivit, obyvatelstvo, zemědělství, průmysl, služby, veřejná správa, - řešení dopravní situace, dojíždka do zaměstnání, trh práce, -životní prostředí, krajina, - udržování kulturních památek, - rozvoj cestovního ruchu.
7. Budoucí hospodaření obce - zhodnocení problémů a rozvojových možností obce, - věcná normativní a organizační opatření, - způsoby realizace komplexního plánu rozvoje. Za nejdůležitější část programu rozvoje lze považovat rozbor ekono mické a finanční situace obce. Zde je třeba vycházet z minulosti a vy hodnotit hospodaření v uplynulých alespoň třech letech. Důležitost toho to kroku je dána potřebou posouzení dosavadního hospodaření s veřejnými prostředky a jasným zobrazením případného zadlužení ob ce. Tento postup umožní snázeji a přesněji navrhnout prognózu objektiv ního využívání dostupných finančních zdrojů. Samozřejmě je nutné věno vat pozornost i kvalitě rozpočtu v roce, v němž je program rozvoje sestavován. Nedílnou částí programu rozvoje je vypracování ekonomicko-finančního plánu na následující období nejméně tří, ale i více let. Podkladem pro vypracování dlouhodobého plánu budou rovněž závěry analýz jednotli vých oblastí, jež rozvoj obce ovlivňují.
PROGRAM ROZVOJE MALÝCH OBCÍ Pro menší subjekty veřejné správy je takto do hloubky propracova ný program rozvoje velmi náročný jak po stránce zpracování, tak, po kud by byl svěřen poradenské firmě, po stránce finanční. V každém případě by i menší obec měla mít zpracován dlouhodobý ekonomicko-finační plán, založený na méně podrobných informacích z oblasti demografie, sociologie, kultury a ekologie. Podrobné údaje však musí obsahovat rozbor ekonomické a finanční situace subjektu. To zname ná, že je třeba provést analýzu hospodaření obce v minulých obdo bích, rozpočet roku zpracovat neformálně, co nejpřesněji a tyto údaje doplnit rozhodnutím zastupitelstva o rozvoji služeb a požadované in vestiční výstavbě. Struktura programu rozvoje by měla mít minimální rozsah, který umožňuje výběr údajů uvedených v základním schématu programu rozvoje:
1. Základní a popisné údaje obce 2. Stávající stav zázemí - infrastruktura, - vodovod, - kanalizace, - plynofikace, - telefon, - el. energie, - doprava.
3. Sociální zázemí - stav a vývoj počtu obyvatel, zajištění zdravotní a sociální péče, - zaměstnanost, - byty a ostatní majetek, - školství, - dostupnost kultury, sportu a rekreace, - cestovní ruch, - stav životního prostředí, - občanská vybavenost a služby - jejich dostupnost, - hospodářské zaměření obce - zemědělství, živnosti ap.
4. Ekonomika obce 5. Analýza SWOT XI
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MĚST A OBCÍ 6. Budoucí hospodaření obce Náročnost sestavení programu rozvoje vede zastupitelstva obcí k jeho opomíjení, které je dosti pochopitelné u malých subjektů (do 300 obyv.). Tento dokument je však nezbytný všude tam, kde volené orgány mají skutečný zájem na pozitivním rozvoji své obce. Jedním z možných smě rů objektivního působení programu rozvoje se může stát dobrovolné sdružování obcí.
VYUŽITÍ PROGRAMU ROZVOJE Má-li být komplexní program rozvoje zdrojem ekonomicko-finančních informací a především, má-li sloužit k nepřetržitému řízení rozvoje obce, musí být po schválení zastupitelstvem trvale vyhodnocován a podle vý sledků vyhodnocení průběžně aktualizován. Vyhodnocování by mělo být při závažných změnách provedeno neprodleně, při běžném průběhu alespoň jedenkrát za rok. Dalším krokem na konci každého roku musí být dopracování progra mu o další rok, takže jeho platnost je stále stejná (tj. pokud bylo při je ho prvotním sestavení zvoleno období tří roků, bude i nadále vždy platit po tuto dobu). Důvodem tohoto postupu je zajištění plynulosti rozvoje obce a to i v případě, že při volbách dojde ke změnám v řadách zastu pitelů. Nezanedbatelnou výhodou správně vypracovaného programu rozvoje je skutečnost, že shromáždí základní informace o obci, obvykle rozeseté po jednotlivých pracovištích úřadu, do jednoho komplexního celku. Sestavování programu rozvoje Naznačená koncepce programu rozvoje dává tušit, že jeho sestavení není snadnou záležitostí, ať již bude zvolena náročnější varianta s použi tím podrobných analýz, nebo jednodušší způsob zmíněný pro menší ob ce. To se vztahuje zejména na jeho část ekonomicko-finančního střed nědobého nebo dlouhodobého plánu. Manuální zpracování plánu by bylo složité, pracné, zdlouhavé. Výraznou pomocí eliminující nevýhody manuálního zpracování jsou počítače. Ač jsou dnes prakticky všechny správní úřady vybaveny výpo četní technikou, tato - opět především u menších subjektů - je v řadě pří padů zastaralá, pracující s malou kapacitou, pomalu a měla by být na hrazena novou. Přesto však i takové počítače mohou posloužit k sestavení ekonomicko-finančního plánu s použitím počítačových pro gramů (software), určených pro zpracování a vyhodnocování rozpočtu běžného roku a pod.
PROGRAM FISO A JEHO VYZNÁM PRO HOSPODAŘENÍ MÍST A OBCÍ Finanční informační systém obcí - FISO - je počítačový produkt za měřený na ekonomiku a finanční hospodaření subjektů rozpočtové sféry, zejména místní samosprávy. Na tento program je nutno pohlížet jako na nadstavbu účetnictví obce. Subjektu, který jej využívá, dává ucelenější pohled na hospodaření nejen v minulosti a přítomnosti, ale umožňuje modelování pravděpodobného hospodářského vývoje v budoucnosti. Pro nově zvolené zastupitelské orgány může být vhodným podkladem pro seznámení s hospodářskou situací obce. Tvorba výhledu do budoucnosti je založena na rozpočtu běžného ro ku. Základními výchozími dokumenty jsou rozpočet na běžný rok, účet nictví za uplynulé (nejméně 3 roky), účetnictví běžného roku a program rozvoje nebo záměry rozvoje příslušného subjektu v budoucích až 10 le tech. Program FISO - umožňuje plynulou tvorbu rozpočtu, - skýtá možnost vytvoření dlouhodobého výhledu (plánu) hospodaře ní na údobí budoucích až 10 let, - poskytuje objektivní a komplexní informace o ekonomice a finančním hospodaření subjektu v minulosti, přítomnosti a výhled možností využití finančních zdrojů v budoucích až 10 letech, - je plnohodnotným podkladem pro rozhodování o způsobech realiza ce rozvojových cílů, - usnadňuje tvorbu podkladů pro žádost o úvěr a přispívá k dobrému styku s bankou, - vytváří předpoklady pro zpracování ratingu. Číselníky slouží ke kontrole vkládaných dat. Další jejich funkcí je dopl ňování textu do sestav. V programu je rozlišena rozpočtová skladba plat
XII
ná do konce roku 1996 a rozpočtová skladba platná od 1. ledna 1997. Pro starou rozpočtovou skladbu jsou naplněny číselníky kapitol, paragra fů i položek. Číselníky nové rozpočtové skladby ještě rozlišují paragrafy (druhové třídění) a položky (funkční třídění) zvlášť pro období od roku 1997. Čí selník položek obsahuje kromě celého rozvoje a textu ještě typ položky: B = běžný typ, tzn. položky opakující se každý rok v rozpočtu (u příjmů např. daňové položky, místní příjmy, dotace vyplývající ze zákona, u vý dajů např. mzdy, energie, voda, opravy). K = kapitálový typ, tzn. položky nahodilé, pravidelně se neopakující (u příjmů - mimořádné dotace, dary, ale s ohledem na dlouhodobý plán, přijaté úvěry, u výdajů - investice, splátky úroků ale také jako u příjmů splátky jistiny). Tento typ si může uživatel měnit podle místních podmínek. Ostatní číselníky (Organizací, Účelových zdrojů a Účtů) si musí uživa tel naplnit sám.
OTEVŘENOST SYSTÉMU Program pracuje se soubory DBF. To znamená, že data vytvořená v programu lze dále používat i v programech, které jsou s tímto druhem souborů kompatibilní (např. EXCEL). V produktu jsou naprogramovány i vstupy a výstupy do účetních pro gramů, které jsou v současné době v komunální sféře používány. • Export - využívá se pro přenos rozpočtu vytvořeného v programu FISO do jakéhokoliv užívaného účetního programu. • Import - slouží pro přenos účetních dat a rozpočtu vytvořených v účetním programu uživatele.
SESTAVY Pro všechny typy sestav obecně platí, že si uživatel může zvolit, zda chce tisknout podrobnosti nebo součtové hodnoty, celý soubor nebo jen výběr podle jím zvolených kritérií v řadě (např. všechny příjmové polož ky) nebo výběr jednotlivých vybraných údajů (tzn. kapitol - eviduje-li je uživatel, paragrafů, položek, organizací, účelových zdrojů, účtů, v účet nictví i jednotlivé měsíce), s konsolidací nebo bez konsolidace. V případě složitosti podmínky lze tuto jednoduše převrátit. Název sestavy si v hla vičce může uživatel nadefinovat libovolný. Sestavy týkající se jen účetnictví a rozpočtu lze rozdělit na dva typy: • Naprogramované - tyto sestavy mají pouze jednu úroveň součtová ní (dle hlediska, které si určí uživatel), mají na poslední stránce rekapitu laci dat, která byla vybrána k tisku. Rekapitulace obsahuje součty běž ných příjmových a výdajových položek a jejich rozdíl a identicky kapitálových položek. Dále součet všech příjmů a výdajů a jejich rozdíl a na závěr položky financování. • Sestavy si vytváří uživatel sám - tyto sestavy umožňují až čtyři úrov ně součtování a není možná rekapitulace. Uživatel si definuje typ sestavy - detail nebo součtování, určuje si se třídění sestavy dle jednotlivých údajů, úroveň součtování a kritérium vý běru. Zvolí-li uživatel jako první dvě kritéria třídění položku a paragraf, se stavy pak může součtovat v rámci položky za třídu, seskupení, podseskupení a položku, v rámci paragrafu za skupinu, oddíl, pododdíl a para graf. Samozřejmě i zde platí podmínka, že může součtovat pouze do čtyř úrovní (např. za třídu, položku, oddíl, paragraf).
ROZPOČET Sestavení rozpočtu Rozpočet lze pořizovat až v deseti pracovních variantách. Tyto pracovrrí varianty slouží uživateli jednak k možnosti vracet se do starších va riant (např. z důvodu neprůchodnosti při schvalování rozpočtu zastupitel stvem), jednak k vytváření dílčích rozpočtů, které pak program umí sehrát do varianty jedné, která bude zastupitelstvem schvalována. Po schválení se tato varianta převádí do varianty hlavní. Při pořizování rozpočtu získá uživatel pomocí jedné z ikon přehled 0 aktuálním stavu rozpracovaného rozpočtu (tj. o příjmech, výdajích a je jich rozdílu, a zvlášf o financování). Jednou z hlavních výhod pořizování rozpočtu je možnost individualizo vat text jednotlivých rozpočtovaných položek nezávisle na platné rozpo čtové skladbě. Tento text při tisku detailních sestav, jak rozpočtu, tak 1 různého vyhodnocování rozpočtu v závislosti na skutečnosti, má priori tu. To znamená, že zastupitelé nebo management obce, kteří s rózpoč-
YSTEMY INFORMA OBCE'A MĚSTA
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA
„Stát musí volit taková řešení, aby nikdo z našich občanů nebyl diskriminován,“ říká Jiří Kratochvíl z Úřadu pro státní informační systém
Cesta do třetího tisíciletí vede přes informace Váš průvodce v CAD a GIS
Poradíme s pasporty inženýrských sítí, zeleně, komunikací ad.
Pomůžeme s GIS pro střední a malá města.
Posoudíme Vaše vodovody a kanalizace.
Posloužíme softwarem AutoCAD LT 98 - 20 990 Kč AutoCAD 2000 - 128 400 Kč AutoCAD MAP 3 - 129 000 Kč Aquion s. r. o., tel.: 02/24 35 47 79
Přílohu připravila Redakce komerčních příloh
Dobrovského 25 170 55 Praha 7 Šéfredaktorka: PhDr. Šárka Trojanová, tel.: 02/33 07 17 78 Odpovědná redaktorka: Marie Cerňáková, tel.: 02/33 07 17 30 fax: 02/33 07 27 50 Příjem inzerce, poradenství: Veronika Krejsová, tel.: 02/33 07 17 01 fax: 02/33 07 27 80 Grafická úprava: Ludvík Bobek Foto na titulní straně z archivu firmy Tiny Software ČR Neoznačené články jsou komerční prezentací.
Z obsahu: Cesta do třetího tisíciletí vede přes informace...................... II Globalizace a infomačni společnost.................................... IV Argis pro krizové stavy................ VI Vídeňská deklarace .................. Vlil Bangemannova výzva.................. X
I
Informační systémy pro státní a veřejnou správu jsou již delší dobu aktuálním tématem. Úřad pro státní informační systém (ÚSIS) vypracoval dokument »Státní informační politika«, který byl předložen vládě jejím místopředsedou Pavlem Mertlíkem a schválen 31. května letošního roku. „Zemanova vláda se jako první v historii zabývá do hloubky tak závažným problémem a řeší jej,“ uvedl Jiří Kratochvíl z Úřadu pro státní informační systém, který odpověděl na naše následující otázky. V loňském roce Úřad pro státní informační systém před ložil vládě materiál „Infor mační politika ÚR“. Co je jeho obsahem? Strategický dokument státní informační politika byl vypraco ván Úřadem pro státní informač ní systém na základě usnesení vlády České republiky. Smyslem tohoto dokumentu je vyjádřit vů li vlády ČR deklarovat význam, který přikládá rychle se rozvíje jícímu segmentu informačních služeb, úloze informací a hlavně pak jejich dostupnosti každému občanovi naší republiky. Rychlý rozvoj naší informační společ nosti je jedním z úkolů nejen vlády. V úzké spolupráci veřejné správy, měst a obcí, občanů, podnikatelské veřejnosti vý zkumné a akademické sféry lze v relativně krátkém časovém ho rizontu těchto cílů dosáhnout. Cesta k informační společnos ti je navíc podporována součas nou technologickou revolucí. Změny díky masově mediálním, komunikačním, informačním technologiím a prostředkům nut ně zvýší přístup všech občanů ke značnému množství veřej ných informací, což bylo dosud pro mnohé občany takřka ne možné. Tím se změny v krátké době dotknou prakticky veškeré ho průmyslu, služeb, veřejného i soukromého sektoru a zasáh nou i do sféry vzdělávání v ob lasti informačních a komunikač ních technologií a rozvoje infor mační společnosti, které vláda deklaruje.
Návrh obsahuje i teze rozvo je informačních systémů veřej né správy. Jak by měl být rea lizován tak náročný projekt.
příloha měsíčníku moderní obec
6/1999
který se dotýká všech sfér lid ské činnosti? Stát bude podporovat zavádění informačních a komunikačních technologií pro poskytování ve řejných informací. Využívání těchto metod umožní ve veřejné správě, ale i mimo ni, poskytovat přístup k informacím na veřejně přístupných místech, jako jsou knihovny i v malých obcích, a to i pomocí dnes dobře známého in ternetu. Proto stát musí volit taková technická a technologická řešení, aby nikdo z našich občanů nebyl v této oblasti diskriminován, a vybudovat a vytvořit pro posky tování veřejných informačních služeb takové prostředí, aby bylo možno provozovat veřejné infor mační služby i tam, kde nejsou (a těžko i v budoucnosti budou) podmínky pro jejich komerční za jištění. V současné době se připravuje projekt pro zpřístupnění veřej ných informací ze základních re gistrů informačních systémů ve řejné správy nejširší veřejnosti. Moderní informační systémy ve řejné správy usnadní a zlepší roz hodovací procesy a vytvoří účin nější propojení mezi jejími jed notlivými částmi.
Jak probíhá spolupráce České republiky se státy EU v oblasti informačních systé mů a technologií? Vláda České republiky přijala usnesení č. 658/98 o složení a činnosti Výboru vlády pro ev ropskou integraci. Jedním z jeho hlavních úkolů je příprava České republiky na členství v Evropské unii. Při aktualizaci priorit proce su integrace ČR do EU je potřeba
Jiří Kratochvíl — vedoucí rada pro vnější vztahy Úřadu pro státní in formační systém - vystoupil rov něž s krátkým referátem na kon ferenci seznamující veřejnost s projektem ECDL. Podrobnější informace o spolupráci ÚSIS na programu počítačové gramotnosti přinášíme na následující straně.
zohlednit význam informatiky a spolupráce s orgány EU při tomto procesu. Za nejúčinnější formu spolu práce a přípravy na členství v Ev ropské unii se považuje přímá účast našich odborníků na akcích a aktivitách organizovaných Ev ropskou komisí pro členské země EU a účast našich specialistů na zasedáních jak těchto orgánů, tak i pracovních týmů. Prioritně je tedy třeba rozvíjet spolupráci s EU v oblasti informa tiky, informačních technologií, systémů a sítí, informovat pravi delně vládu ČR o možnostech této mezinárodní spolupráce a v přípa dě potřeby navrhnout patřičná opatření. Nově zřízená Rada vlá dy pro státní informační politiku má významnou roli koordinátora orgánů státní správy i v oblastech zaměřených na mezinárodní spo lupráci, např. v rámci OECD či zapojování do informačních struk tur NATO.
Největším problémem bu dou jistě peníze - bude ve stát ním rozpočtu počítáno s ná ročnými projekty, které si vy žádají dlouhodobé vysoké investice? Hlavním cílem pro realizaci státní informační politiky v ob-
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA lasti financování je zajištění efek tivního hospodaření s finančními prostředky ze státního rozpočtu vynakládanými na informační a komunikační technologie a optimalizace vztahu státu a ko merční sféry v této oblasti. Je třeba zajistit, aby finanční prostředky státního rozpočtu v oblasti informačních technolo gií byly vynakládány hospodár ně. účelně a v souladu s pravidly pro financování informačních systémů veřejné správy schvále nými v Radě vlády pro státní in formační politiku. Při financování vybraných ře šení je bezpodmínečně nutné tato pravidla využívat a v rámci plat né legislativy nepřipustit ve stát ní správě monopolní postavení firem podnikajících v informač ních technologiích. Zabránění monopolizaci povede ke snižová ní nákladů na informační techno logie. Jen tak lze postupně tento finančně náročný a dlouhodobý úkol ke spokojenosti občanů rea lizovat. Uskutečnění projektu si vyžádá náročné legislativní změny, nejen v národním mě řítku, ale i v návaznosti na le gislativní normy Evropské unie. Jaké konkrétní návrhy ÚSIS v oblasti legislativy předložil?
šení slučitelná s běžným použí váním nových informačních technologií místo tradičních fo rem. Pro vytvoření právních pod mínek a pro naplnění státní infor mační politiky musí dojít k ana lýze celého právního řádu České republiky. Stěžejním je pro tuto sféru zá kon o státním informačním systé mu, který vypracoval ÚSIS a je ve schvalovacím řízení vlády. K tomuto zákonu se přímo váže legislativní zajištění vedení zá kladních registrů a vybraných norem informačního systém ve řejné správy formou zastřešující ho zákona o základních regist rech. Je již vypracováno paragra fové znění zákona o ochraně osobních údajů a o působnosti Úřadu pro dohled nad ochranou osobních údajů. Tento zákon na hradí stávající zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Dále ÚSIS připravuje zákon o elektronickém obchodu. Je tře ba dodat, že se bude zcela jistě podílet na legislativních pracích týkajících se knihoven. V bu doucnu bude mít informatika značný podíl na veřejném využití knihoven. ÚSIS bude úzce spolu pracovat na novém znění autor ského zákona, který musí zajistit autorskou ochranu v oblasti in formatiky.
Ilustrační foto archiv
Právní řád České republiky vyžaduje revizi i z hlediska mož ností legálního využívání nových informačních technologií. Proto je nutné zajistit, aby nově zpra cované právní normy i novely stávajících norem obsahovaly ře
Zákonných norem, na kterých bude Úřad pro státní informační systém spolupracovat v rámci le gislativy státu, bude v budoucnu celá řada. ÚSIS je jedním z úřa dů, které se výraznou mírou bu dou podílet na odstranění bariér
v současném právním řádu, jež brání efektivní výměně dat v rám ci státní správy a se zahraničím. Bude nutné pracovat na opatře ních, která povedou k zakotvení bezpečnosti informačních systé mu a ochrany dat, certifikaci a autentizaci, ale i k novelizaci daňové soustavy, změnám ve spi sové službě ve všech resortech a řadě dalších změn.
Průkaz počítačové gramotnosti
Diskutovaným v poslední době je „Problém roku 2000“. V čem je největší nebezpečí pro naše města a jak by se mě la na jeho řešení připravit?
Počátkem června letošního roku byl v Národním domě na Vinohradech veřejnosti představen projekt ECDL (European Computer Driving Licence), tj. zavádění evropských průkazů počítačové gramotnosti v podmínkách České republiky.
„Virus druhého tisíciletí", jak se tomuto počítačovému problé mu obecně říká, nelze podceňo vat. V rámci státní správy se na odstranění možných následků in tenzivně pracuje. Ing. Karel Ber ka, národní koordinátor pro počí tačový problém roku 2000, v současné době intenzivně pra cuje na přípravách národního ko ordinačního centra, které bude v budově ÚSIS a občané budou moci bezplatně požadovat infor mace, vážící se k tomuto problé mu. Jmenovití resortní koordinátoři dokončují práce na monitorování svých resortů. Přednostové okresních úřadů na základě vlád ního usnesení č. 364/99 prověřují v obvodu své působnosti možná rizika spojená s Y2K (počítačový problém roku 2000), zejména pak v oblasti zabezpečení potřeb obyvatel, a učiní opatření, aby se možné následky minimalizovaly. Poměrně značný problém vyvstá vá v soukromém sektoru, protože zde si podnikatelé ručí za nepří jemné následky sami. Města a obce by měly v kaž dém případě dbát na to, aby ob čané měli vodu, elektrickou ener gii, teplo, plyn, funkční mikrostrukturu a zdravotnickou službu. Občané a podnikatelé by se měli u svých pojišťoven informovat 0 svých pojistných podmínkách, protože možné následky z rizika Y2K podle vyjádření pojišťoven nejsou v pojistkách zahrnuty, ne boť jde o jev předvídatelný. Existuje jediné doporučení: aby možné následky byly co nejmenší, je potřeba testovat a zase testovat. Jen poctivou přípravou lze možné škody vyloučit nebo alespoň minimalizovat. A to platí v plném rozsahu pro veřejnou 1 státní správu, samosprávnou i soukromou sféru. Za rozhovor poděkovala MARIE CERŇÁKOVÁ
Mezinárodní certifikát ECDL je platný ve 14 zemích Evropské unie a v JAR jako standard zá kladní počítačové vdělanosti pro pracovníky veřejné i komerční sféry. Z východoevropských ze mí se projektu účastní Polsko, Maďarsko a Estonsko. Testová ním do konce třetího čtvrtletí ro ku 1998 prošlo 290 000 lidí, pře vážně státních úředníků a učitelů. Maďarská vláda bude od roku 2000 požadovat ECDL od všech svých úředníků. ECDL jako kompexní vyvážený program vzdělanosti v oblasti IT zahrnuje celkem sedm oblastí. Exkluzivní certifikace uznávaná v EU před pokládá, že přispěje k mobilitě, sjednocení a větší zaměstnanosti na základě objektivně srovnatel ných kritérií. V České republice se realizací projektu ECDL zabývá Česká společnost pro kybernetiku a in formatiku (ČSKI) ve spolupráci se vzdělávací společností Com puter Help, s. r. o. ČSKI je jako nezisková organizace nositelem oprávnění k certifikaci, vlastní provádění testů a přípravné kurzy zajišťuje Computer Help. Počítačová gramotnost v čes kých státních i soukromých insti tucích zůstává na poměrně nízké úrovni, zejména u generace čtyři cátníků a starších občanů. O čem je tedy ECDL? Jde vlastně o jed nu zkoušku z teorie a šest zkou šek z praxe. Úvodní fáze projektu je zpracována za aktivní účasti Úřadu pro státní informační systém a Ministerstva vnitra. Vy braní pracovníci těchto institucí se zúčastní pilotního projektu, je hož výsledky budou použity pro konečné úpravy podmínek ECDL v českém prostředí. Bližší informace i ukázky testů jsou k dispozici na stránce www.computerhelp.cz a na strán ce ČSKI - www.utia.cas.cz. (r)
pňlLOHA měsíčníku moderní obec 6/1999
III
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA lobalizace - tento proces utváření jednotného světa, světové jednoty - má za sebou již dostatečně dlouhou historii: po francouzské revoluci a napo leonských válkách se původní evropské civilizačně-kořistnické výboje mění v cílené ovládnutí koloniálního světa, a tím dochází i ke vzniku prvních forem jednot ného světového kapitalistického trhu. Převaha Evropy je tu dána schopností rozvíjet a inovovat souhrny výrobních sil na podkla dě technologických a vědeckých poznatků a zkušeností. Cestu od průmyslové revoluce k revoluci vědecko-technické urazilo lidstvo v rekordním inter valu pouhých dvou set let. Mode lově člení toto dvousetletí stou penci teorie tzv. dlouhých Kondratěvových cyklů (nebo vln) u nás Kondratěvovu teorii pro duktivně rozvíjí Milan Synáček a Jiří Heczko - do čtyř cyklů v časových intervalech zhruba po padesáti letech: průmyslová re voluce, věk železnic (a lodní do pravy), technicko-vědecké revo luce a (s obráceným důrazem na vědu) vědecko-technické revolu ce. Každý z těchto cyklů má svůj výchozí impulz - v oblasti technologicko-vědecké (parní stroj
G
a textilní strojírenství - železnice a lodní doprava - elektřina, spa lovací motor, telegraf, užitá che mie - bohatství užitých objevů, zejména elektronika, jaderná energetika, syntetická chemie, kosmonautika aj.). Vnímáme-li každou tuto perio du nejen jako cyklus, ale i jako vlnu, pak každá vlna má své sociálně-politické východisko a svůj sociálně politický vrchol - a po kles k novému východisku nové
vrcholí rokem 1968-69, s časo vým předstihem prostudoval Ra dovan Richta především ve svých autorských pracích (ne te dy již tak v týmových pracích, které jsou poznamenány cenzurními i autocenzurními zásahy i samotného týmu). Za tento cy klus přiřazují Syrůček s Heczkem - zcela nezávisle na práci Radovana Richty - cyklus infor mační revoluce: výchozím mo mentem cyklu jakožto vlny je
GLOBALIZACE a informační společnost vlny. A každou z nich je možné charakterizovat jako určitý sociálně-ekonomický systém, který produkuje a do kterého vyúsťuje systém volné konkurence, mono polní stadium, stadium vrcholící ho vlivu státu (zejména státu so ciálního a sociálně-tržního) - a to všechno na pozadí nelítostných válek, revolucí a obrovských so ciálních a třídních zápasů. Cyklus vědecko-technické re voluce, který dostal svůj výcho zí impulz důsledky druhé světo vé války a jehož vlna politicky
jim rozpad světové socialistické soustavy, vrchol vlny kladou futurologicky podmínečně do let 2020-25 a její vzestupnou fázi (stejně podmínečně) definují ja ko postkapitalistickou. Je zřejmé, že tato pátá (Kondratěvova) vlna. vyprovokovaná informační revolucí a rozvojem hight technologií je totožná s tím, co v souladu s dobovou záplavou odborné literatury a publicistiky vnímáme jako informační společ nost. Ale je-li pravdivý předpo klad teorie Kondratěvových cyk
lů. pak bychom měli předpoklá dat v letech 2020-25 významný zlomový otřes, a někdy kolem roku 2050 završení cyklu infor mační společnosti a nastartování nové historické periody. Samo zřejmě, každou takovouto teorii můžeme vnímat jako pomocnou berlu, která nám má umožnit ne ztratit rovnováhu v příliš bouřli vých dobách. Nicméně takové modelování nám navíc pomáhá pochopit přechodnost a vývojeschopnost lidských dějin. A globalizace? Je to proces, ke kterému směřoval celý dosa vadní historický vývoj člověka, v kterém převzal po dvě staletí iniciativu civilizační evropský okruh. Převahou ekonomické i politické moci hluboce ovlivnil osudy národů celého světa a dnes už vtiskuje svou předsta vu i své poručenství formou glo bální informační společnosti. Představa, že bude završen americko-evropskou despocií, jakko li humanisticko-eticky motivova nou, je představa dost naivní a nebezpečná. Má-li být svět světem pro všechny lidi, a jiný svět vlastně ani možný není, mu sí mít všichni své místo, svou odpovědnost a svá nezadatelná práva. JAN SMÍŠEK
NE0S Computer upozorňuje: už jen do 30. června 1999 platí 50% sleva pro obecní, okresní a městské úřady na produkty Microsoft!
NEOS Computer
Microsoft Office 97 Standard - (Word, Excel, PowerPoint, Outlook), Smáli Business Edition (Publisher namísto aplikace PowerPoint, základní , obchodní agenda), Professional (Standard+Access). Zdarma UPG na Office 2000. BackOffice Smáli Business Server - sada serverových produktů pro menší organizaci. Nabídko 5ti uživatelské verze, lze dokoupit další 5ti klientské pnpojení. BackOffice Server 4.5 - integrovaná soda serverových produktů. V nabídce |e obsažena serverová licence o klientské licence - dostupné buď po jedné, nebo v 20ti uživatelském balení. Microsoft Windows NT Workstation 4.0 - spojuje snadnou obsluhu Win 98 a výkonnost Win NT. Plná verze i UPG, krabice i Open licence. Microsoft Windows 98- nová verze populárního operačního systému. Plná verze i UPG, krabice i Open licence. Windows NT Server 4.0 - platforma pro Internet/intranet aplikace i oblíbený serverový operační systém. Varianty - serverové licence bez klientských přístupů, serverové licence s 5ti, 10ti nebo 25ti klienty, klientské licence lze dokoupit i samostatně. Microsoft Exchange - pro elektronickou komunikaci, týmovou spolupráci a práci s dokumenty. Varianty - serverové licence bez klientských přístupů, serverové licence s 5ti, 10ti nebo 25ti klienty, klientské licence lze dokoupit i samostotně. I NEOS Computer, a.s, U Stavoservisu 1,100 40 Proho 10, tel: 02 - 81006 301, fax: 02 - 704879 e-mail:
[email protected], http://www.neos.cz Pobočky: Brno, České Budějovice, Ostrava, Pardubice, Plzeň
Naše firma patn mezi nejlepší partnery firmy Microsoft v ČR. Rádi Vám poskytneme podrobnější informace o uvedené nabídce. Dále nabízíme komplexní dodávky v oblasti výpočetní techniky (počítače COMPAQ, periferie HP a Xerox, sítě, servis attend.).
IV
PAlLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 6/1999
»e200dl
•••Fni- šf
'JmíJt/
<
* f iifcSlkX ■/
-
Správná rozhodnutí vyžadují správné informace '
RAFIČ 'KE 1,
ArcView GIS "W
-
Sřaré náměstí.
V
L . JuA
G/S pro města a obce 80 - 90 % informací ve státní správě a samosprávě je lokalizovatelných v území. Technologie geografických informačních systémů (GIS) řeší propojení klasických tabelárních databází a digitálních map do jednoho integrovaného informačního systému. Systémy GIS nejsou již výsadou pouze úzké skupiny profesionálů. Možnost propojit a analyzovat data různého typu a získat tak informace o objektech a jevech, které nás obklopují, o jejich lokalizaci v území a jejich vzájemných vztazích je dnes k dispozici každému. Široká paleta produktů firmy ESRI, lne., vedoucí světové společnosti v oboru GIS, pomáhá stále většímu počtu uživatelů v řadě oborů a je připravena pomoci i Vám.
rH
r
Bližší informace obdržíte u autorizovaného distributora firmy ESRI pro Českou republiku nebo u autorizovaných prodejců ESRI desktop software, kteří Vám nejen dodají GIS v nejvhodnější konfiguraci, ale poskytnou i veškeré služby související s jeho zavedením a provozem. AUTORIZOVANÝ DISTRIBUTOR
ARCDATA PRAHA, s. r. O. Dittríchova 21,120 00 PRAHA 2, tel: 02/249 113 08, fax: 02/249 113 09, e-mail:
[email protected], http://www.arcdata.cz
DIGIS spol. s r.o.
Hydrosoft Praha, s.r.o.
IFER, s.r.o.
MEDIUM SOFTa.s.
T-MAPY, s.r.o.
gen. Sochora 6176 708 00 Ostrava - Porubá tel: 069/693 89 86-7 fax: 069/693 89 72 e-mail:
[email protected] http://www.digis.cz
Plzeňská 221 150 00 Praha 5 tel: 02/572 128 70-4 fax: 02/572 123 40 e-mail:
[email protected] http://www.hydrosoft.cz
Jílové u Prahy 1544 254 01 Jílové u Prahy tel: 02/995 12 16 fax: 02/995 38 79 e-mail:
[email protected] http://www.ifer.cz
Michálkovická 81 710 00 Ostrava tel: 069/624 19 35-39 fax: 069/624 19 41 e-mail:
[email protected] http://www.medium.cz
Nezvalova 850 500 02 Hradec Králové tel: 049/551 33 35 fax: 049/551 33 71 e-mail:
[email protected] http://www.tmapy.cz
IS/IT PRO OBCE A MÉSTA Jaké místo zaujímá Správa státních hmotných rezerv mezi ústředními orgány? Jsme ústředním orgánem státní správy pro oblast státních hmot ných rezerv, hospodářskou mobi lizaci a hospodářská opatření pro zabezpečení obrany. Správa stát ních hmotných rezerv za normál ních podmínek nevstupuje přímo do života občanů. Jen při velkých katastrofách a neštěstích (povod ně 1997, Kosovo 1999) lze ve sdělovacích prostředcích zachytit zprávu, že pro postižené nebo na podporu zasahujících jednotek, byly ze zásob SSHR uvolněny pohonné hmoty, potraviny, léky, přikrývky apod. Proč jste se rozhodli vytvo řit informační systém ARGIS? Každý ústřední orgán státní správy je plně odpovědný za rozvoj informatiky ve své pů sobnosti. SSHR rovněž připra vuje návrh zákona o hospodář ských opatřeních pro krizové stavy. Již nyní lze říci, že tento zákon uloží řadu povinností, které budou spolehlivě zvládnu telné pouze s podporou účelo vých informačních systémů, řroto chceme, aby v okamžiku nabytí účinnosti zákona měly rozhodující orgány státní správy k dispozici nástroj, jenž jim usnadní plnění povinností, které mají přímý vztah k působnosti SSHR. ARGIS je naším přís pěvkem k podpoře nových akti vit civilního nouzového pláno vání (CNP). Co vše obsahuje? Jsou v něm zabudovány ná stroje pro sběr dat, jejich shro máždění na okresní úrovni, ově ření, předání k centrálnímu zpra cování na SSHR. V centrálním systému budou data zařazena do celostátních databází a z nich bu dou okresní úřady automaticky informovány o disponibilních zdrojích u svých sousedů. Všechny zdroje jsou územně identifikovány a lze je jednoduše zobrazit na mapových podkla dech. což zvyšuje vypovídací schopnost IS. Na uživatelské úrovni jsou zabudovány pružné analytické nástroje, které umož ňují pracovat s existujícími daty na základě vzniklé situace. IS ARGIS se skládá ze dvou zá kladních částí. Jsou to: ARGIS/SD - modul pro doplňo vání a sběr dat od ekonomických subjektů a ARGIS - servisní a analytický modul pro podporu uživatelů na úrovni okresního úřadu (OkÚ) i centrální.
VI
pňíLOHA
ARGIS pro krizové stavy Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vyvíjí od roku 1998 informační systém ARGIS (IS ARGIS). Je určen k podpoře orgánů státní správy při řešení krizových situací. O bližší představení této aktivity jsme požádali ing. Oldřicha Hojného, CSc., zástupce gestora IS ARGIS. Je obtížné stručně popsat něco, na čem intenzivně pracujete více než jeden rok. Cílem všech, kteří se na vývoji systému podílejí, te dy pracovníků gestora systému SSHR i hlavního dodavatele spo lečnosti T - SOFT, s. r. o., je vy tvořit uživatelsky vlídné řešení, které má zabudované široce poja té komunikační funkce. Plné roz šíření internetu vytvoří optimální podmínky pro provoz a využívá ní IS ARGIS. Jaké informační technologie jsou využity v systému?
ARGIS je budován s využi tím technologie HTML se začle něnými GIS komponentami tak, aby vzniklo ucelené informační prostředí, které uživateli poskyt ne data, mapové podklady i ná vod k použití. Datovým jádrem informačního systému jsou da tabázové systémy ORACLE, umístěné jednak na SSHR. jed nak na jednotlivých okresních úřadech. Sběr dat od ekonomic kých subjektů a subjektů hospo dářské mobilizace je možno ře šit alternativně buď jednodu chou aplikací ARGIS/SD a přenosem dat po disketách v pravidelných obdobích, nebo přímým přístupem výše uvede ných subjektů do IS ARGIS pří
měsíčníku moderní obec
6/1999
slušného OkÚ pomocí internetu. S poslední uvedenou variantou však počítáme až v další etapě. Uživatel pak v podstatě potře buje pouze PC vybavené stan dardními prostředky pro přístup na internet. Jak je v souvislosti se záko nem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností zajiš těna bezpečnost informací? Bezpečnost IS ARGIS je dů kladně řešena na úrovni konco vých pracovních stanic, při vzá jemné komunikaci i v místě
centra IS tak, abychom spolehli vě a prokazatelně vyhověli všem zákonem stanoveným podmín kám. Komunikační infrastruktu ra v ČR bývá označována za problematickou... V České republice, bohužel, neexistuje žádná plošná síť pro přenos dat, která by byla přístup ná všem orgánům státní správy. To je, podle mého názoru, hlavní systémová překážka pro rozvoj informatizace státní správy vů bec. My vytváříme základ infor mačního systému a tomu také odpovídá řešení vzájemné komu nikace mezi jeho jednotlivými prvky. Využíváme komunikační
prostředí internetu a volitelně veřejnou telekomunikační síť. Samozřejmostí při využívání stá vající komunikační infrastruktu ry jsou nezbytná bezpečnostní opatření. Zavedení takto rozsáhlého systému je organizačně složitá záležitost. Jste připraveni řešit problémy uživatelů a jakou podporu jim hodláte poskyt nout? Budoucí uživatelé na úrovni okresních úřadů i ústředních or gánů státní správy budou využí vat IS ARGIS na základě dobro volnosti a z přesvědčení, že je pro ně výhodný. Na druhou stra nu otevřeně říkáme, že právě v plošném nasazení spočívá jeho hlavní výhoda. Proto se v první řadě snažíme budoucí potenciální uživatele přesvědčit, aby souhla sili s implementací IS ARGIS. Současně s touto aktivitou při pravujeme s dodavatelskou fir mou celý proces jeho plošného nasazení. Pro uživatele jsou (na adrese http://www.argis.cz) připravová ny stránky, kde zájemci najdou odpověď na své dotazy. Kromě toho je budována služba Helpdesk, nebo chcete-li, hotline, jejíž pracovníci jsou připraveni řešit nastalé problémy a zpracovávat podněty uživatelů. Jaký bude další vývoj IS ARGIS? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Je potřebné od sebe oddělit odpovědnost a působnost orgánů státní správy k řešení kri zových situací a vlastní možnosti použitých informačních techno logií v systému. Rozvoj IS AR GIS je do značné míry závislý na koordinaci postupů zainteresova ných orgánů státní správy, které odpovídají za řešení krizových situací. SSHR je pouze jedním z nich a působnost ostatních re spektujeme. Zatím řešíme otáz ky, které zcela náleží do naší pů sobnosti. Největším problémem rozvoje každého informačního systému je odpovědné stanovení uživatelských požadavků. Bu doucnost patří spolupráci. Tato skutečnost není zatím ale plně doceněna. Již v současné době v místech, kde dochází k průniku působnosti několika ústředních orgánů státní správy, např. OkÚ, způsobuje absence vzájemné ko ordinace obtížně řešitelné problé my. MICHAL VANĚČEK FOTO ARCHÍV
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA
Vzdělávání v digitální epoše Rozvoj informační společnosti je úlohou nejen vlády a státu. Bez partnerství vlády i veřejné správy, podnikatelů i informačního průmyslu, akademické a výzkumné sféry nelze vzdělanostní společnosti docílit. Hlavním cílem při realizaci státní infor•mační politiky v oblasti vzdělávání je vytvořit předpoklady pro ovládnutí práce s informace mi, s využíváním moderních informačních a komunikačních technologií na všech typech škol a vytvoření morálního kodexu práce s in formacemi. Důležitým předpokladem pro pl né, promyšlené a hospodárné využití infor mační a komunikační technologie (známé pod zkratkou ICT) ve školství, je formulace informační politiky ve vzdělání. Za nejdúležitější strategické cíle koncepce je třeba pova žovat ovládnutí schopnosti získávat informa ce s využitím ICT (a to jak studenty, tak i uči teli). Do výuky bude nutné integrovat ICT v souladu s osnovami jednotlivých předmětů. Těchto cílů nelze dosáhnout bez napoje ní škol všech typů na informační infra strukturu společnosti. Vedle výuky dětí, mládeže a pedagogů je potřebné podporovat vzdělávání špičkových odbomíků-informatiků, kteří spoluvytvářejí infonnační společnost. Výuka ovládání ICT nesmí minout ani zaměstnance veřejné správy a koneckonců ani nejširší veřejnost, která se v procesu vytváření informační společnosti stává nejmasovější uživatelskou obcí ICT. Souběžně s klasickými metodami výuky na školách různých stupňů a v zaměstnání je žá doucí podporovat i novější formy - celoživot ní vzdělávání, distanční vzdělávání, rekvalifi kaci a pod. Digitální učební pomůcky, multimédia, vir tuální laboratoře a digitální knihovny zefek tivní výuku, podpoří samostudium a uvolní prostor pro rozvoj myšlení, kreativity a tvůr čích schopností. Příprava moderních digitál ních a interaktivních učebních pomůcek musí být státem soustavně a promyšleně podporo vána. Celoživotní a zejména distanční vzdělá vání, jehož význam se často proklamuje, ale které je u nás v samotných začátcích, by bez využití těchto moderních metod bylo neefek tivní a míjelo by se účinkem. Mezi základní povinnosti prozíravé moder ní společnosti patří i povinnost investovat do všech forem kvalitního přístupu k informač ním zdrojům, a tudíž i do vzdělání. I když za vedení ICT do školství je finančně náročné, nemůžeme se mu vyhnout, neboť alternativou je zaostávání vzdělávacího systému a násled né celkové zaostávání naší společnosti. Realizace koncepce informační politiky by měla být těsně svázána s celkovou reformou školství, která se v mnoha zemích již připra vuje a realizuje. Podstatnou složkou škol ských reforem je integrace ICT do vzdělává ní, nikoliv samoúčelná výuka ICT jako tako vých. (cm)
i v novém století více než 70 firem a jednotlivců na území ČR a SR. Aktuální seznam poskytovatelů pod pory je k dispozici na našem www serveru, vyžádat si jej můžete i na naší adrese.
Vizitka První instalace informačního systému Kom plexní evidence obce proběhly koncem ro ku 1991. Systém byl vytvořen a je dosud udržován v MS DOS prostředí české relační databáze PC PAND. To přináší značné vý hody vzhledem k tomu, že KEO i PC FAND jsou vyvíjeny a dodávány toutéž společností - ALIS, spol. s r.o. Česká Lípa. Více než dvacet zaměstnanců firmy a téměř padesát externích obchodních partnerů se snaží o to, aby spokojenost uživatelů s úrovní progra mů i podpůrných služeb byla co nejvyšší.
Pokud používáte KEO, nemusíte investo vat v souvislosti s r.2000 do nové výpočet ní techniky ani korunu! Verzi systému KEO pro rok 2000 obdrží všichni stávají cí zákazníci zdarma.
Další vývoj Ještě do konce letošního roku bude k di spozici inovovaná vazba na Win prostředí (W-KEO). Výhodou tohoto řešeni je to, že pořizování dat a běžnou administrativu i na dále zabezpečí rychlé, jednoduché a uživa telsky pohodlné DOSové prostředí. Mana žerská Win nadstavba a grafické výstupy splní i náročné požadavky uživatelů.
Výhody Komplexnost. Systém řeší podstatnou část evidenčně-ekonomické administrativy úřadu od jednotlivých registrů až k účetnictví, mzdám a personalistice. Řada doplňujících úloh vhodně doplňuje a rozšiřuje jeho zákla dní možnosti (Home-banking, Grafický ma pový informační systém, Matrika, Evidence hřbitova, ...). Provázanost a jednoduchá obsluha. Jed nou pořízená data jsou využitelná v dalších modulech, nic není třeba vyplňovat duplicitZázemí. Pro uživatele systému KEO je k dispozici centrální hot-line, metodicko-poradenské služby poskytují i jednotliví obchod ní partneři ALIS. Čtvrtletně dostávají zákaz níci zdarma informační zpravodaj ALIS MAIL. Ve školícím středisku s 10 PC síťové připojenými na internet probíhají vzdělávací akce. Školení a setkání s uživateli pořádáme i na regionální úrovni. Cenová dostupnost a garance. Legislativní a programátorská údržba systému je garan tována písemným smluvním vztahem.
KEO a rok 2000 Systém KEO je plně připraven pro práci po roce 1999, a to dokonce do takové míry, že bude naprosto nezávislý na hardware. To znamená, že bude správně pracovat i na star ších PC, které mohou mít s r.2000 problémy. Přesto doporučujeme všem zákazníkům, aby si nechali zkontrolovat připravenost svých počítačů. K dispozici je testovací program ALIS2000, který umožňuje o každé kontrole PC vytisknout protokol s výsledky testů. V současné době je oprávněno poskytovat služby prostřednictvím programu ALIS2000
Komplexní evidence obce
Další etapou vývoje nového informačního systému je jeho realizace na bázi nejnověj ších informačních a komunikačních techno logií (internet, intranet, Java,...).
Referenční uživatelé Systém KEO nebo jeho dílčí části v součas né době provozuje více než 1.500 obecních a městských úřadů v ČR. O své praktické zkušenosti se s vámi podělí např. na těchto úřadech: MÚ Benátky nad Jizerou MÚ Děsná v Jizerských Horách OÚ Dolní Beřkovice MÚ Harrachov OÚ Horní Vltavice OÚ Hořín MÚ Hrušovany nad Jevišovkou MÚ Jablonec nad Jizerou OÚ Kolšov OÚ Kravaře OÚ Kravsko OÚ Potůčky OÚ Ralsko MÚ Strakonice MÚ Velešín
Kontakt ALIS, spol. s r.o. Mariánská 538 470 01 Česká Lípa tel./fax: 0425/823806, 824800 e-mail:
[email protected] www: http://www.alis.cz PAlLOHA MÉSlČNlKU MODERNÍ OBEC 6/1999
VII
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA
MIIS/DINFREG
MĚSTSKÝ INTEGROVANÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM
OTEVŘENÁ ARCHITEKTURA Datový model a API (funkce jádra - dokumentace) jsou dostupné pro zákazníky a partnery. Historie platnosti dat (jádro Dinfreg 3.x) Prostředí: Informix Online 5.x/7.x, MS Windows Vyvinuto s ohledem na specifické potřeby větších měst (v provozu na městských částech Prahy).
APLIKACE Nemovitý majetek; Investiční majetek Podrobná evidence HW/SW na PC Evidence závazků a pohledávek (daně, dávky, poplatky) Volební seznam; Personalistika - vícenásobný organigram Zábory veřejných prostranství/GIS Finanční okruh; Hospodářský okruh Podpora správce účetního střediska Evidence psů; další drobné evidence
INTEGRACE s aplikacemi Stavební úřad (VITA), Zábory veřejných prostranství s vazbou na GIS (GEPRO), Mzdy a provozní personalistika (DTG), Lotus Notes (datová integrace).
REKONix
SYSTÉMOVÝ INTEGRÁTOR / SOFTWAREHOUSE
Chmelová 2918, Praha 10
[email protected] Tel.: 72 65 40 37, fax: 72 65 01 62
Software pro města a obce, bytové podniky a správní firmy Více než osm let v rutinním provozu Více nez čtvři sta instalací Více než iste zvvkíí...
Vídeňská deklarace Ve dnech 12.-13. listopadu 1998 probíhala ve Vídni konference ISBACC, Vienna ’98 „Information Society Bringing Administration Closer to the Citizens“ (Informační společnost přibližující administrativu občanům). Organizátorem akce byla pra covní skupina VW 5 Public Admi nistration působící v rámci Fóra o informační společnosti ve spolu práci s rakouskými institucemi. Za hlavní cíl si organizátoři vytyčili podporu sblížení občanů se státní správou na národní i evropské úrovni hledáním nových a efektiv ních způsobů zavádění informač ních a telekomunikačních techno logií (ICT) do státní správy. Konference se zúčastnili vý znamní političtí představitelé i od borníci z veřejné správy a služeb na všech úrovních a z Evropské komise i jejích pracovních orgánů. Mezi přednášejícími politiky na vysoké úrovni nechyběli na příklad místopředseda vlády ČR Pavel Mertlík, rakouský ministr spravedlnosti Nikolaus Michalko a člen Evropské komise Martin Bangemann. Dvěma ústředními tématy přednášek byla „Přestavba (reengineering) veřejných služeb na základě využití ICT včetně digi tálních sítí na úrovni města, vlá dy a nadnárodní administrativy" a „Přístup k informacím veřejné ho sektoru". Hlavním podkladem pro odbornou diskusi byla tzv. Vídeňská deklarace „Moving Public Administrations Closer to the Citizens in the Digital Age" („Přibližování veřejné správy občanům v digitálním věku").
Přibližování veřejné správy k občanům v digitální epoše
Domovní Evidenční Systém PASPORT A ÚDRŽBA EKONOMIKA DOMŮ VYÚČTOVÁNÍ SLUŽEB
NÁJEMNÉ ÚČETNICTVÍ a další moduly...
Dodavatel: TOM-eompuler, s. r. o. Sládkova 3,170 00 Praha 7 Tel./fax: (02) 33 371205, 33 37 35 10 E-mail:
[email protected]
Vlil
pňiLOHA
měsíčníku moderní obec
6/1999
(D
Informační společnost předsta vuje mnoho vzrušujících příleži tostí, které naléhavě vyžadují, aby je veřejné správy v Evropské Unii uchopily. Pokud tak učiní, pak mohou dosáhnout dobře plá novaného, dobře uspořádaného a účinného přechodu k tomu, co by mohlo být nazýváno „infor movanou demokracií" v infor mační společnosti. Mezi mnohá lákadla informač ní společnosti patří například to, že umožní vládám dostát o mno ho efektivněji svým demokratic kým povinnostem v ochraně a po silování individuálních práv a ve zlepšování výkonnosti a kvality veřejných služeb. V „informova né demokracii" mohou nové apli kace telematiky usnadnit a zlepšit rozhodovací procesy a vytvořit účinnější a logicky souvislejší po
jítka mezi jednotlivými národní mi správami a mezi nimi a evrop skými institucemi. Rozhodující však bude kvalita a jednoduchost jejich propojení s občany. Lidé musí mít přístup k elektronické komunikaci se svou veřejnou správou nejen ve veřejných budovách, ale i ze svých domovů. Jednoduchá fy zická komunikace musí být pro vázena garantovaným právem přístupu k veřejným informacím pro všechny lidi. Tato transformace k „informo vané demokracii" nebude levnou záležitostí. Vysoké náklady na zařízení, školení a adaptaci veřej ných databází a informačních systémů by však měly být pova žovány za investice, které jsou schopny se v reálně střednědo bém výhledu vrátit.
Šest cílů deklarace Pracovní skupina číslo 5 Fóra informační společnosti, výsled kem jejíž práce je Vídeňská de klarace, se po mnoha úvahách shodla na šesti cílech a řadě do poručení k jejich dosažení: 1. Dospět k jasné definici ob čanských práv na veřejné infor mace. Je-li zlepšení přístupu k infor macím klíčem k posílení občan ského i individuálního osobního a profesního rozvoje, ,jaká práva, na které informace, za jakou cenu a podle čeho se mají zaručovat?" Doporučeni: a) základní informace, ke kte rým musí mít jedinec právo pří stupu, by měly být určeny v úz kém a nepřetržitém dialogu mezi veřejnou správou a občany. Důle žitým nástrojem pro usnadnění di alogu by měla být telematika, umožňující interaktivní propojení schopné vytvářet takové veřejné služby, jejichž velká část by byla mnohem více individualizována než nyní; b) vlády na národní úrovni by měly určit pravidla pro přístup k veřejným informacím a využí vání nových služeb, odvozených z tohoto přístupu. Pravidla musí zajistit bezpečnou komunikaci mezi občany a veřejnou správou prostřednictvím příslušné ochra ny dat, autentizace a systémů elektronického podpisu. 2. Veřejné služby musí být širo ce poskytovány prostřednictvím
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA elektronických prostředků a ve řejné informace se stanou univer zálně dostupnými pro občany. Příprava veřejné správy na in formovanou demokracii od ní dá le vyžaduje změnu její organiza ce a funkce tak, aby byla schopna plně využít nové informační technologie k poskytování lep ších veřejných služeb občanům. Cílem pro veřejnou správu na všech úrovních (lokální, regio nální, národní, evropské) je její transformace do výkonných a in tegrovaných sítí, schopných vytváiet jednoduché rozhraní pro uživatele veřejných informací a veřejných služeb. Nepochybně to ale předpokládá vyřešit větší úkol - odstranit existující politic ké a technické překážky komuni kace a kooperace mezi nimi. Doporučení: Vlády v EU by měly urychlit přetváření veřejných správ a in stitucí intenzivnějším využívá ním nových komunikačních pro středků, zavádění příslušných školicích schémat a tvorbu no vých funkcí a hierarchií. Odpo vědnost za řízení informačních zdrojů musí být dána vysoce kva lifikovaným lidem, kteří zaujmou vyšší řídicí funkce. 3. Partnerství veřejného a sou kromého sektoru. Veřejná správa nemůže dosáh nout transformace výhradně vlastní silou. Jde-li o poskytování veřejných informací občanům, musí být vytěžovány finanční, in telektuální a technické zdroje soukromého sektoru, jejich vy užití však nesmí oslabit ochranu dat a občanské právo všeobecné ho přístupu k informacím. Sou kromá iniciativa by se měla po vzbuzovat k vytváření nových služeb s případnou hodnotou, od vozených z veřejných informací. Doporučení: Vládám a EU podpořit na har monizované bázi partnerství ve
Foto z archivu firmy Foresta SG, a. s.
řejného a soukromého sektoru pro poskytování veřejných infor mací. 4. Veřejné informace by měly být dostupné bezplatně, pokud jsou poskytovány v jejich origi nálním formátu - třebaže to zna mená zlepšit kvalitu stávajících veřejných databázi - pokud jsou poskytované informace zdokona leny vzhledem k užším potřebám uživatele, měl by být uzkoněn systém rozumných poplatků. Doporučeni: Vlády a EU by měly definovat obecný přístup pro stanovování ceny za poskytování veřejných informací v Evropě. 5. Stimulovat osvojení stan dardů a nejlepších postupů pro střednictvím panevropských ini ciativ. Doporučení: Během dvou let by měla komi se vytvořit jedinou vyčerpávající průběžnou zprávu o uskutečně ných iniciativách, týkajících se veřejných služeb a informační společnosti v kontextu: - programu 5thj Framework - programu IDA - programu TEN Telecom - programu Info 2000 6. Zlepšení průběžného moni torování aktivit, ke kterým se za vázaly členské státy zesílit kapa citu Fóra pro vytyčování priorit a určování úzkých míst. Doporučení: Fórum na evropské úrovni by mělo založit informační platfor my pro nepřetržitý sběr informací o iniciativách členských zemí, využívajících nové technologie pro veřejné služby. Expertní sku piny tvořené vysoce kvalifikova nými jedinci s dobrou znalostí systémů veřejné správy jak na evropské, tak i národní úrovni by měly práci těchto platforem mo nitorovat a každoročně o tom vy dávat zprávu. (r)
Foresta SG městským a obecním úřadům Akciová společnost Foresta SG se zabývá tvorbou programů a ucelených informačních systémů, především pro práci s územně orientovanými daty a pro pořizování či zpracování geografických dat. Nabízí rovněž expertní a poradenskou činnost v oblasti státní správy, lesnictví a životního prostředí. V tomto článku budeme prezen tovat část produktů, které najdou uplatnění především na obecních, městských či okresních úřadech.
Prohlížečka a editor map Baset 4.0
vyhledávání. Nová verze progra mu, na rozdíl od předchozích, poskytuje možnost vytisknout statistické údaje o jednotlivých katastrálních územích a okresech, seznamy a rejstříky vlastníků a výběry parcel dle jejich kultur. Tuto centrální databázi mají v současné době k dispozici okresní úřady a územní odbory ministerstva zemědělství.
Jde o rychlý a efektivní nástroj pro práci s mapami a k nim při pojenými databázemi. Jeho před chozí verze Baset 3.1 sice ne umožňuje editaci, ale v ostatních Lesní hospodářská kniha parametrech je srovnatelný. a evidence - LHKE 2.8 Program umožňuje zobrazení Produkt usnadňuje práci le velkého počtu digitálních map, je sním odborným hospodářům jich zvětšování, zmenšování, uka a vlastníkům lesnických majet zování z databáze do mapy a opač ně, nastavení způsobu zobrazení ků, tedy i obcím a umožňuje efektivní správu a aktualizaci podle databáze (legenda), výběry podle databáze, popis mapy infor všech informací, potřebných při hospodaření s lesním macemi z databáze. Produkt vám umožní majetkem. Možnosti praktické práci s nejrůznějšími vektorovými mapami ho využití programu jsou velmi široké: kro a daty. Jedná se napří klad o práci s územní mě snadné orientace v LHP a průběžného mi plány, evidenci 5G vedení LHE jmenujme chráněných území, Foresta ■kdo vA společnost například přidání neu vodních zdrojů a sklá dek. Pracuje také s rastrovými ma místěné těžby, roztaxaci, bilanci holin a těžeb v kterémkoliv oka pami, např. leteckými snímky. Přehledné a logické uspořádání mžiku u PS, vytváření uživatel ských sestav a všechny potřebné ovládacích prvků umožňuje snad né zvládnutí programu - není nut operace s hospodářskou a lesní mapou. né dlouhé školení a redukuje se Program LHKE patří k nej po i doba potřebná k zahájení rutin užívanějším programům v lesním ního provozu. K výhodám prohlí hospodářství. Pracuje s ním nejen žečky patří i snadné ovládání, vy množství OLH, ale jeho poslední soká rychlost zobrazení, vynikají verze je zaváděna u našeho největ cí možnosti tisku, přehledné šího vlastníka lesů - s. p. LČR, je zobrazování zvolených údajů na mapovém podkladu, což vše vede centrálním programem SCHKO k zefektivnění práce na úřadech. NP Šumava a jeho mutace je vyu žívána téměř na všech prvoinstanč Program pro správu dat ních institucích státní správy lesů. katastru nemovitosti Všechny produkty pracují Pukni 4.0 v prostředí Windows 95, 98 a NT. Racionální využití veške Tento software slouží k prohlí rých informací je umožněno po žení databázových údajů SPI a na mocí velmi variabilního modulu ně navazujících grafických dat. dotazů, tvorby legend, sestav Pracuje s informacemi o vybrané a dávkových operací. lokalitě (katastrální území, obec, okres) nebo o několika vybra ných lokalitách současně. Lze Foresta SG, a. s. pracovat i s údaji z centrální da Horní náměstí 1, 755 01 Vsetín tabáze celé republiky. TeL/fax: 0657/68 71 11 0657/68 71 99 Program kompletně zobrazuje Cejl 20. 602 00 Brno informace evidence nemovitostí Tel./fax: 05/51 47 345 - všechny údaje o parcelách http://www.foresta.cz a vlastnících je možno získat na E-mail:
[email protected] základě jednoduchého systému pňlLOHA měsíčníku moderní obec 6/1999
IX
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Připojte se na internet bezpečně a rychle! Firma Tiny Software nabízí možnost připojení celé počítačové sítě na internet. Každý uživatel má přitom k dispozici svoji e-mailovou adresu. Všechny počítače tak získávají plnohodnotný přístup na internet a současně jsou bezpečně ochráněny před napadením nebo ztrátou dat. Na otázky Moderní obce odpovídá Jan Vobruba, ředitel společnosti Tiny Software ČR. Tiny Software se jako mladá dynamická společnost rychle prosadila u nás i v zahraničí. Představte stručně vaši firmu. Naše společnost se zabývá vývojem a prodejem produktů sloužících ke snadnému a bezpečnému připojení počítačové sítě na internet. Hlavním pro duktem je WinRoute, který se daří úspěšně prodávat i v zahra ničí. Společnost byla založena
fonní linku a šetřit tak telefonní poplatky i investiční náklady. (DirecPC)
WinRoute je komplexním soft warem pro připojení počítačové sítě na internet včetně možnosti zřídit pro každého uživatele emailovou schránku. Hlavní částí produktu je ochranný firewall s NAT (překlad adres), pomocí
WinR©ute před dvěma lety. Za krátkou do bu své existence prodala okolo 7000 licencí WinRoute. Letos na jaře byla založena společnost přímo v centru počítačového dě ní v Silicon Valley v USA, za bývající se celosvětovým marke tingem a prodejem. Produkt existuje ve verzi Pro, obsahující firewall (bezpečná ochranná zeď), proxy a poštovní server i levnější Lite s jednoduš ším firewallem a bez proxy a ma il serveru. WinRoute je správnou volbou pro všechny menší a střední sítě, protože umožňuje připojit celou počítačovou síť přes jednu tele-
Hlavním cílem Bangemannovy výzvy je informovat o úspěš ných řešeních v oblasti aplikace informačních technologií, inicio vat výměnu zkušeností a posílit spolupráci a vazby mezi městy i jednotlivými projekty. Smyslem výzvy není finanční nebo jiná bezprostřední podpora realizace projektů. Projekty přihlášené do konce roku 1996 byly vyhodnoceny a nejlepší z nich v lednu 1997 oficiálně oceněny. Od počátku roku 1997 do pro since 1998 probíhalo další kolo Global Bangemann Challenge. Bylo otevřeno městům z celého světa a již koncem března 1998 bylo přihlášeho 250 projektů ze
X
NE20002
V čem spočívá unikátnost vašeho řešení?
kterého každý počítač získá plno hodnotný přístup na internet a přitom je bezpečně chráněn před napadením a ztrátou citli vých dat. Přístup na internet je urychlen použitím proxy serveru, který také umožňuje omezit pří stup vybraným uživatelům na web. Tito uživatelé tak mají na příklad v pracovní době přístup jen na určité stránky důležité pro jejich práci. Snadná instalace a konfigura ce WinRoute je umožněna po mocí zabudovaného DHCP a DNS serveru, takže není potře ba cokoli měnit a konfigurovat na počítačích v síti. Zvládne ji
Sales Dept.
h
Segment 1
i——-—i------------- r
fiKflfň
/MĚ
tudíž bez problémů každý správ ce sítě. Pokud by přesto měl pro blém, je mu k dispozici naše bezplatná technická podpora. Vlastní připojení může být reali zováno modemem, ISDN, pev nou linkou nebo i satelitem. Nejnovější verze 4.0 obsahuje mimo jiné vzdálenou administraci usnadňující správcům sítí celou konfiguraci programu. Doporučil byste produkt WinRoute městským a okres ním institucím? Ano, program je vhodný pro městské a okresní úřady vzhle dem k jeho příznivé ceně a mnoha funkcím, které pomo hou zlepšit komunikaci uvnitř úřadu i směrem k občanům. WinRoute umožní úředníkům sledovat zprávy z mnoha webů
V roce 1995 byla vyzvána městem Stockholm všechna evropská města s počtem obyvatel vyšším než 400 000 k prezentaci projektů v oblasti aplikace informačních technologií. Výzva vycházela ze zprávy komisaře Martina Bangemanna „Evropa na své cestě k informační společnosti" (tzv. „Bangemannova výzva").
pfiíLOHA měsíčníku moderní obec 6/1999
Segment 2
~r
HL
Bangemannova výzva
156 měst celého světa včetně řa dy měst ze střední a východní Evropy. Se dvěma projekty se přihlásila Praha jako jediný účastník z České republiky. Projekt má být zaměřen na vy užití informačních technologií, přispívajících především občano
Finance Dept.
vi, rozvoji regionu, podpoře ma lých a středních podniků a pod. Zaměření projektů bylo vymeze no tématy jedenácti kategorií (např. Veřejné služby a demokracie, IT ve všech formách vzdělávání. Elektronický obchod. Podpora životního prostředí. Kultura
státní správy nebo komunikovat s občany pomocí e-mailu. A ne smím také zapomenout ani na jednoduchou instalaci a konfi guraci spojenou s výhodnou ce nou - nyní nabízíme pro státní správu slevu 25 %. Jak mohou klienti uvedený produkt?
získat
WinRoute mohou všichni zá jemci získat u svého prodejce vý početní techniky nebo přímo u nás na adrese: Tiny Software ČR, Sed láčkova 16. Plzeň, telefon: 019/733 89 01, e-mail:
[email protected], web www.winroute.cz. Také u nás mohou koupit program Follow Me! sloužící k přeposílání e-mai lů na mobilní telefon nebo pager. Na našem webu naleznou i po drobnější informace o našich produktech.
a média, atd.). Projekty musely být zaštítěny městem nebo regio nem, podmínkou však nebyla účast města na řízení nebo finan cování projektu. Realizace všech projektů musela být započata před koncem roku 1998, kdy za čala práce jury na jejich hodno cení. Výzva je organizována městem Stockholm za podpory ISAC In formation Society Activity Center spadající pod Evropskou komisi. Účast ve výzvě je bezplatná. In formace, kontakty a aktuality je možno získat v angličtině přímo na www stránce Bangemann Challenge: http://www.challenge.stockholm.se.
(r)
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA otřebujete si okamžitě za listovat v posledním vydá ní Hospodářských novin nebo v týdeníku Ekonom?
P
Na internetové adrese http://www.ihned.cz najdete denně poslední informace z ob lasti ekonomiky, politiky a dal ších specializovaných oborů daní, práva, účetnictví atd.
Sociální důsledky globálně informační společnosti Současná představa globalizace a globálně informační společnosti je - ve zdrcující míře - spojována s existencí světového kapitálového trhu a rozvojem nadnárodních společností, fungováním světového kapitálového trhu a dominantním mocensko-politických postavením euroatlantického společenství (ale především Spojených států).
Hospodářské noviny iHNED na internetu Základem ekonomického serveru iHNED je elektronická verze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom. Návštěv níci v něm objeví také oficiální lístek Pražské burzy. Kariéru HN, účetní a daňovou porad nu, encyklopedie a další zají mavosti včetně fulltextového vyhledávání v jednotlivých oborech. Přestože server iHNED exi stuje teprve dva měsíce, v sou časné době se jeho návštěv nost pohybuje na hranici půl milionu zhlédnutých stran za měsíc. (r)
Z této konstanty se odvíjí rozho dující většina představ o dalším světovém vývoji. Odtud také jsou odvozena dvě základní hlediska, ze kterých je celý proces nazírán, buď především, anebo pouze: hle disko ekonomické a hledisko mocensko-politické. Vědecko-technologické faktory tu stojí v područí moci peněz a moci politické. Jeví se tudíž ne jako faktory motivační, ale jako podřízené a služebné, od kázané k zakázkové práci. Přitom jejich vliv je obrovitý. Když Petr Robejšek (hamburský Mezinárodní ústav pro politiku a hospodářství) definuje vybrané globální vývojové tendence podmí něné informačními systémy (a ur čující strategický dispozitiv pro 21. století), dochází k těmto závě rům: uvolňuje se vazba mezi eko nomickou aktivitou a státním teri
toriem, vazba mezi velikostí státu a jeho mocí a vůbec vazba mezi mocí a státem. Toto rozvolňování má za následek, že ekonomicky efektivnější je vytváření podmínek pro produkci (např. přípravné vý robní fáze a odbyt) než výrobní produkce sama. Znamená to dále, že ekonomické aktivity podniků se vyvažují z teritoriální závislosti na státu, globalizují se. Znamená to, že velikost státu není podmínkou velikosti jeho vlivu a moci. Zname ná to, že stát ani vnitřně ani v mezi národních souvislostech už není nejsilnějším nositellem moci, vnitř ně i zvenku mu úspěšně mocensky konkurují privátní korporace a zá jmové konglomeráty. To všechno a mnohé jiné hrubě otřásá hodnoto vými strukturami, které vznikaly po staletí a někdy i tisíciletí, devas tuje je a otevírá prostor pro uvolně
ný pohyb kapitálu, který se sám stává elektronickou informací, prakticky bleskově měnící místa svého investičního působení a (čas to) spekulativních aktivit. Robejšek (v podstatě v souladu s obecně se prosazujícími soudobými analýza mi) poukazuje na roli informace ja ko produkčního faktoru, klade otázku o spolehlivosti informací (protikladné situace proti minulosti - nikoliv nedostatek informací, ale hrozivou přeinformovanost, zahlcenost infonnačních kanálů), ale také otázky po nových vztazích mezi informačními technologiemi a politickými strukturami. Pozoruhodné je, že naprostá většina analytiků se zabývá globalizací, ale i dopady informačních technologií, z hlediska ekonomic kých a politických analýz. Ti. kte ří rozšiřují analytické hledisko do oblastí sociálních dopadů, jsou buď apologety vývojových trendů, anebo - v případě kritických pří stupů - působí spíše jako nezod povědní radikálové nebo pesimis tičtí utopisté. Chcete-li říci, že (Pokračování na str. XIV)
Geografický informační systém pro města a obce Geografický informační systém stavíme na ucelené řadě produktů firmy ESRI s případnou integrací systémů Microstation, AutoCAD, Maplnfo. Základem našeho pojetí je důsledný modulární přístup, který umožňuje vybudovat GIS dostupný skutečně všem zájemcům.
Tématické oblasti: • Katastr nemovitostí • Územní plán • Mapa čísel popisných • Evidence majetku • Pasport zeleně • Pasport komunikací • Technická mapa • Cenová mapa • Evidence hospodářských subjektů
... S NÁMI SE NEZTRATÍTE
Další informace obdržíte u zástupců naší firmy, kteří Vám dodají GIS řešení dle konkrétních požadavků, navrhnou optimální konfiguraci, případně poskytnou veškeré související služby od úvodní analýzy přes pořizování dat až po vývoj uživatelských aplikací. Chcete-li se dozvědět ještě více informací, pak navštivte naši internetovou stránku.
w
T-MflPY, spol. s P.O., Nezvalova 850,500 02 Hradec Králové Tel: 049 • 551 33 35 Fax: 049 WWW stránka: http://www.tmapy.cz/ e-mail:
[email protected]
551 33 71
GIS
PňlLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 6/1999
XI
1 IS/IT PRO OBCE A MĚSTA
Software pro města a obce FIRMA R-INFO, s. r. o. se od počátku své existence (založena roku 1991) zaměřuje na vývoj a zavádění softwaru pro městské a obecní úřady. Zvláštní důraz přitom klade na co nejužší kontakt se zákazníkem. Základní filozofie firmy v praxi vychází z nejužší spolupráce s městskými a obecními úřady již od chvíle, kdy byl software instalo ván. Pracovníci společnosti R-INFO přizpůsobují systémy specific kým potřebám úřadů - vyvíjejí specifické aplikace a neustále je zdokonalují podle jejich individu álních požadavků včetně spoluprá ce na analýze problematiky. Firma klade důraz na provozo vatel nost na různých platformách a na integritu systému - v zásadě je možné využít všechny počítače, které úřad vlastní. V této souvislos ti lze zmínit například ohlašovnu obyvatel v Ústí nad Labem, která je provozována v metropolitním měřítku. Všechny ohlašovny jsou napojeny on-line na databázové centrum a jakmile se obyvatel při hlásí k pobytu v některé ohlašovně, okamžitě to zaznamenají.
Systém ISMŮ Nová verze systému ISMŮ je vytvářena v souladu s celosvěto vým trendem na základě nových technologií, vyvinutých v souvis losti s rozmachem globální sítě in ternetu. Základním vývojovým a provozním prostředím systému je jazyk Java a virtuální stroj Jávy (tzv. JVM - Java Virtual Machine). JVM je v současné době im plementován na všech důležitých operačních systémech včetně MS Windows 95, MS Windows 98 i MS Windows NT, Sun Solaris, HP-UX, Digital Unix, Novell Net Ware 5. Moduly ISMŮ důsledně využívají tzv. Bvrstvé architektury, tedy rozdělení systému do tří zá
kladních úrovní: klient - uživatel ský interface; logika aplikace vlastní logika zpracování; server. Vrstvy logika a server mohou být umístěny na stejném nebo na růz ných strojích. Díky této architektuře je dosaže no mnoha výhod, zejména výrazné redukce datových toků v počítačo vé síti (klient dostává pouze poža dovaná data); podstatného snížení nároků koncové síťové stanice (kli enta); maximálního využití výkonu počítačových serverů, a tím i větší ho zhodnocení investic do nich; otevřenosti systému a současnému zabezpečení proti neautorizovaným zásahům v rozporu s koncepcí systému (technologie CORBA, DCOM).
Provozní platformy Pokud jde o operační systémy, systém ISMŮ pracuje na všech platformách, podporujících Java Virtual Machine. Mezi ně patří i MS Windows 95 (98), MS Win dows NT 4 (server i workgroup), Novell NetWare 5, Sun Solaris, HP-UX, Digital Unix. Datová základna systému může být uložena v databázových stro jích všech předních výrobců těchto produktů včetně Oracle, Progress, Informix, Microsoft, Sybase.
Moduly systému Jádro (registry) - základní systémové registry (uživatelé, pří stupová práva, konfigurační para metry...); základní datové registry (obyvatelé, organizace, adresy, bu dovy, parcely...); nástroje pro ad ministraci ISMŮ.
INFORMAČNÍ SYSTÉM
XII
příloha měsíčníku moderní obec 6/1999
Ohlašovna obyvatel - umožňuje evidenci obyvatel (určen pracovní kům ohlašoven obyvatel a matrik). Modul obsahuje ARCHIV, v němž jsou ukládány veškeré původní in formace o evidovaných občanech. Ohlašovna - prohlížeč - umožní vyhledat obyvatele a jeho adresu podle několika kritérií (určen pro všechny pracovníky MÚ a jiných organizací v rámci města, již nevy užívají přímo žádnou aplikaci ISMŮ) Volby - obsahuje kompletní agen du pro přípavu voleb; volební okr sky, seznam voličů, evidenci členů volebních komisí. Daně, dávky, poplatky - řeší ob last různých poplatků z hlediska evidence a účetního zpracování (poplatky za psy, správní poplatky, poplatky za veřejné prostranství...). Modul je určen pracovníkům fi nančních odborů a pracovníkům vyměřujícím poplatky. Evidence obecního majetku - in formace o stavu, vlastnických a uživatelských vztazích technic kých a ekonomických atributech a dalších položkách týkajících se majetku obce. Modul je určen pra covníkům správy majetku. Složenky - zpracování složenek typu A, B, A V s možností tisku ne bo vytvoření souboru (VSD. AV) pro předání na poštu. Modul využí vají ostatní moduly (DDP - evi dence psů, SOCIÁLNÍ DÁVKY, pro generování a zpracování slože nek). Je určen pro pracovníky fi nančních odborů, odborů sociální péče atd. Stavební úřad - jde o produkt firmy VITA, s. r. o. Zpracovává agendu pro podporu činnosti sta vebního úřadu. Sociální dávky - řeší problemati ku poskytování různých druhů jed norázových i opakovaných sociál ních dávek.
MĚSTSKÉHO ÚŘADU
Prodej a pronájem nemovitostí - evidence prodejů a pronájmů bu dov a parcel; evidence splátko vých kalendářů a úhrad; zpracová ní penalizace a tisk upomínek. Modul je určen pracovníkům od borů správy majetku a finančních odborů. Hrací automaty - evidence pro vozoven, hracích automatů a jejich umístění i povolení k provozu hra cích přístrojů. Modul je určen pra covníkům evidence hracích auto matů a finančních odborů. Čistota životního prostředí zajišťuje evidenci správců domů, druhu a počtu popelnic, sankcí uložených za nedodržování po řádku; evidenci inspektorů pořád ku a oblastí, které kontrolují. Modul je určen pracovníkům od borů životního prostředí. Zábory veřejného prostranství vyhrazená parkoviště, parkoviště pro invalidy; evidence žadatelů a žádostí o povolení, výpočet správních a místních poplatků. Mo dul je určen pracovníkům odborů výstavby, dopravy, životního pro středí... Evidence dokumentů - evidence dokumentů týkajících se smluv, soudních sporů, veřejných zakázek s vazbou na občany a organizace, jichž se dotýkají. Modul je určen pracovníkům právních odborů, kanceláří starosty a tejemníka.
Servis a systémová podpora ISMŮ je podporován řadou slu žeb jak v době zavádění systému, tak i v době rutinního provozu apli kací.
Kontakt: R-INFO, s. r. o.
Petržílkova 2266, Praha 5 Tel.: 02/561 57 17 Fax: 02/651 56 91 E-mail:
[email protected] http://www.economy.cz.rinfo
- ř: i
C//)'Ware Informační systém pro města a obce •
• • •
Microsoft
• •
ŠQLServer70
“Ještě dnes využijte speciální nabídku Microsoftu. Připravíte se na požadavky, které na vás budou kladeny zítra. Získáte platformu, která bude zákla dem takových řešení, jakým je právě Czfj Ware." Jan Toman Microsoft, zástupce pro veřejnou správu
• •
komplexní systém pokrývající všechny základní funkce požadované od informačního systému městského a obecního úřadu klient/server architektura, standardní uživatelské pra covní prostředí Microsoft Windows centrální uložení dat v jednotné relační databázi spolupráce aplikací se standardními nástroji Microsoft Office zobrazování informací ve znakové i grafické formě elektronická kancelář pro efektivní týmovou spolu práci a využití vnějších zdrojů prostřednictvím Inter netu stavebnicové uspořádání umožňující postupné budo vání systému otevřený systém dovolující začlenění dalších subsys témů
Pro více informací kontaktujte: ICL ČR s.r.o. Milady Horákové 93, 170 00 Praha 7 tel. +(02) 24 31 05 06 fax +(02) 311 42 16 e-mail:
[email protected]
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA (Dokončení ze sir. XI) globalizace v tomto dobovém po jetí bude mít katastrofální sociální důsledky, hledejte pro vyjádření slova uměřená, střízlivá a nepobuřující. Současná globalizace raně in formační společnosti se pohybuje na dvou nelítostně podkovaných nohách: ekonomicky směřuje k prosazení multilaterální smlou vy, inspirované Světovou obchod ní organizací (WTO. resp. jejím ří dicím centrem), a politicko-mocensky novou strategickou koncep cí NATO. Když musel být v květ nu až červnu 1998 stažen koncept multilaterální smlouvy, která má mezinárodně kodifikovat ona rozvolnění, o kterých mluvíme výše, pak v následujících měsících byl aktivován neméně strategický kon cept NATO jako klíčového ručitele světového pořádku. Ten byl prosa zen letos na jaře, a pokud se podaří do podzimu skončit jeho první rea lizační (exemplární) fázi, je na li stopad připraveno nové kolo jed nání WTO o multilaterální smlou vě. Oba projekty jsou pozoruhodné tím, že jejich funkční báze je zalo žena na globálním využití infor mačních technologií, přičemž eko nomická globální moc podmiňuje globální moc politickou, a politic ká moc ručí za bezpečí moci eko nomické.
Toto vzájemné souručenství je neseno představou, že zaručuje všeobecný, globální pohyb, ve smyslu rozvoje a civilizačního pokroku. Obecné analýzy tomu ale nenasvědčují: spíše se zdá, a mnozí to dokazují, že v globálu se růstové tendence blíží k nule, a jsou i tací, kteří soudí, že stav je již nulový. K pohybu nedochází všeobecnou expanzí - pohyb se odehrává v hranicích více méně dosaženého stavu přerozdělovacími procesy: jak uvnitř státních subjektů, tak i v globálním měřít ku dochází ke koncentraci bohat ství na jedné straně a koncentraci chudoby na straně druhé. Čísla jsou to oslňující (na straně bohat ství) - čísla jsou to alarmující (na straně chudoby). Síly, které jsou povolány a schopny vytvořit bla hobyt pro všechny, rozvolňují a destruují vazby a vztahy uvnitř prstence základních vazeb a vzta hů globálních, které se jeví jako nezrušitelné a věčné. Přitom na tom není nic nového - ve všech vývojových cyklech, kterými lid ská společnost prošla, se pravi delně objevuje tento stav zdánlivé vývojové nezrušitelnosti. Nová jsou ale měřítka, hloubka problé mů a velikost a účinnost sil, které jsou v pohybu.
Využíváte všechny možnosti výpočetní techniky ve Vašem úřadě
(js)
i
Pragosoft a.s. Vám nabízí tyto služby: Softwarová řešení pro činnost městských o obecních úrádů - Grafický o geografický informační systém 2PR0 (katastr, správa a evidence majetku) - Software pro kancelářské práce - Personalistika a Mzdy - Manažerský informační systém - Dodávky hardware včetně sítových prací ■
Pragosoft a.s., Na Groši 1344/5a, 102 00 Praha 10 tel/fax 7175 0680-1 e-mail
[email protected]
XIV
PňÍLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 6/1999
GEPRO nabízí
vysoce speciální software Speciální softwarové aplika ce, geografické informační systémy (GIS) a komplexní in formační systémy pro města a obce jsou hlavními produkty, které nabízí společnost GEP RO, s. r. o., svým klientům. „Na rozdíl od firem, které se za měřují pouze na obchodní činnost nebo na obecné geografické systé my, naše společnost upřednostňuje průběžný kontakt se zákazníkem a komplexní dodávky informač ních systémů včetně všech dat i podpory provozu," říká ing. Zde nek Hoffmann, ředitel společnosti. Firma nabízí pět základních skupin produktů. Komplexní geodetický systém KOKEŠ je určen hlavně geodetům a zpracovatelům digitálních mapo vých dat, se speciálními nadstav bami je však využíván i projektan ty pozemkových úprav, komunika cí a liniových staveb. Pro čtenáře MO bude zajímavý geoinformační systém pro města a obce MISYS, jehož základem jsou informace o majetkoprávních vztazích (katastrální mapa a sou bor popisných informací katastru nemovitostí). Další okruh informa cí tvoří data o skutečném stavu území (technická mapa, letecké ortofotomapy, orientační plán města) a mnoho dalších. Moderní řešení pro poskytování grafických a popisných informací v prostředí intranet/internet posky tuje systém MISYS-WEB. Je určen správcům a poskytovatelům geo grafických dat jak v lokálních, tak i v rozlehlých sítích. Dalším produktem společnosti GEPRO je MAPA3 - jde o databá zový grafický systém 3. generace určený pro správu velkých objemů geografických dat v databázovém systému ORACLE. Je primárně vyvíjen pro Institut městské infor matiky hl. m. Prahy pro tvorbu,
údržbu a využití Jednotné digitální mapy Prahy. Novinkou je systém LUPUS ur čený pro sledování, efektivní říze ní a optimalizaci provozu všech vozidel a plavidel kdekoliv na Ze mi v reálném čase. Na základě dlouholetých zkuše ností vývojového týmu firem TR1ADA a GEPRO vnikl integrovaný in formační systém nové generace pro města a obce MUNIS 2000, vy užívající geografický informační systém MISYS. Je nabízen v několi ka variantách, zohledňujících speci fika činnosti úřadů různých velikostí od typových řešení pro obce a menší města až po speciální implementace do rozsáhlých sítí na městských úřadech středních a velkých měst. Systém řeší zpracování agend jed notlivých odborů úřadu a vzájemné vazby mezi nimi. Základními ka meny systému jsou registry (adres, občanů, ekonomických subjektů apod.), nad kterými jsou rozvíjeny konkrétní aplikace. Zastřešujícím modulem pro ekonomické agendy je účetnictví, rozpočet a účetní výkaz nictví s možností předávání dal s podřízenými a nadřízenými sub jekty. Systém je koncipován jako otevřený, umožňující napojení dal ších aplikací včetně grafické prezen tace dat vázaných na polohu. Název systému MUNIS 2000 na povídá, že je plně připraven pro pře chod do roku 2000. Pro uživatele starších informačních systémů je vhodnou alternativou z hlediska vy užití nejmodemějších informačních technologií i z hlediska příznivé ce ny a možnosti využití stávající dato vé základny. Zájemci o produkty firmy GE PRO získají bližší informace na adrese: Štefánikova 52, Praha 5 nebo telefonním i faxovém čísle 02/57 31 33 28-31. Při elektronic ké komunikaci využijte e-mailovou adresu
[email protected].
IS/IT PRO OBCE A MĚSTA
Úloha vzdělávání v globální informační společnosti Gum světového managementu Peter F. Drucker završil své životní dílo analýzou postkapitalistické společnosti a vyvodil z ní svou vizi vzdělanostní společnosti, které patří budoucnost. Robert rEich, na základě své analýzy vývoje amerického průmyslu z let padesátých až osmdesátých, se dobral k podobnému výsledku a na základě novějších skutečností se pokusil definovat novou sociálně-třídní situaci, v níž rozhodující místo budou mít (a vlastně již mají) symboličtí analytici.
Nezávisle na nich Milton Friedman naznačil možnosti lidské ho kapitálu, jako výslednice do savadního vývoje kapitalismu a jeho možnosti pro jeho další rozvoj. Všem těmto a navazují cím autorům je společné, že se tak či onak museli vyrovnávat s dílem Marxovým (nejotevřeněji a také nejuctivěji Drucker), že
taz stav nulového růstu a jeho obecně ničivé důsledky. Cestu z krize vidí v otevření investiční ho prostoru v oblasti investování do lidského kapitálu (do schop ností lidí), které generuje nový typ poptávky, „jejímž uspokoje ním vzniká zisk »navíc« - není nutné přerozdělovat, stačí se dělit o nově vytvořené". Zdá se tedy.
chtěli formovat pozitivní vizi vý voje, která by nevyžadovala silo vě mocenské zásahy do struktury světa. V návaznosti na Friedmana především (a rovněž v kontraverzi s Marxem) se u nás problema tice lidského kapitálu a aktivního převratu ve vzdělanostních struk turách věnuje okruh kolem praž ské Bankovní akademie a vyda vatele internetového časopisu Marathon Radima Valenčíka. Přehled několikaleté práce Valenčíkovy prokazuje, že se autor nevymanil z liberalistické před stavy o rovných šancích, které vzdělání všem individuím nabízí, jež je společná všem výše uvede ným autorům. Ale - protože lid ský kapitál transponuje Valenčík jako obecně sociální faktor až do snahy po realizačním projektu dopracovává se náš tuzemský au tor v posledních svých analýzách k poznání, že nestačí prosté gene rování typu služeb související se servisem při nabývání lidského kapitálu. Při analýze mechanis mů vedoucích do krize bere v po
že tady je překročen zúžený hori zont Reichův, který v závěru své práce „Dílo národů" apeluje na Severoameričany, aby se stali ko lektivním mozkem světa, který bude vyrábět a oni mu budou in telektuálním servisem. Novým se tu jeví snaha vymanit lidský ka pitál (vzdělání, „vzdělanostní společnost" aktivitu symbolic kých analytiků) ze zúženého pro storu servisních služeb produkce (které v současosti osvědčují nejvyšší ziskovou efektivitu) do ob lastí přímo produkčních, tedy od povídajících přírodně-historické povaze společenských procesů. Pokud by se to podařilo, mohlo by dojít k prolomení onoho prstence globálních vztahů a va zeb, který svět obepíná, a který nás nutí vařit se a bouřit uvnitř sociálních daností. Sama teore tická představa lidského kapitálu k překonání nerovností světa ne stačí. A skutečnou rovnost šancí nenabízí - naopak. Současná věda postrádá celist vost myšlení. Současná věda o vědě konstatuje její stále pokra
čující rozpadání - a bere to jako nezměnitelný fakt, protože právě ono rozpadání (další specializace, hyperspecializace...) je pro prag matické vidění světa a efektivity vědy to nejefektivnější. Předsta va o syntetizaci věd, o produktiv ní syntéze, je posouvána do dale ké budoucnosti. Mattei Dogan, přední odborník vědy o vědě, na základě studia obrovského rozsa hu zkoumaného materiálu, se (ve studii „Křižovatky nových spole čenských věd" dostává k lakonic kému závěru: „Hlavním řečištěm pokroku ve vědě je hybridní spe cializace". Teorie informatiky prokazuje, že průtrž informací, která se řítí na lidstvo, nepodpo ruje vědění, ale ztěžuje je. Para doxem doby je výborně informo vaný ale nevzdělaný subjekt. Očekávání, že informační tech nologie přinesou automaticky ná růst vzdělanosti, selhává. Globál ní informační společnost se stává společností plnou pověr, mystifi kací a manipulace. Funkční roz pad věd neumožňuje nalézání a formování nových a pevných hodnotových struktur, které by zajišťovaly přežití lidské společ nosti. Odtud také ono volání po nových vizích - jakmile se ale vyskytne jen jejich náznak, jsou téměř automaticky prohlášeny za (nereálné, zpátečnické, nebezpeč né) utopie. Zdá se, že jádrem problému současné vzdělanosti a vzdělatelnosti je skutečně problém rov ných šancí. Jakmile je proklama ce o rovných šancích vržena do
surového prostoru světa, realita světa mu odpovídá konstatová ním převráceným naruby: není rovnost šancí ve vzdělávání, není-li tento požadavek sledován rovnoběžnými požadavky ve zdravotnictví, uspokojování po třeb, pracovními (anebo adekvát ně činnostními) aktivitami, není-li prosazován v celostním pojetí. A to chybí i vědě samotné, jak potom požadovat po projektech realizačních to, co ani omezená představivost není schopna vy produkovat? Tak - doufejme že prozatím - i vzdělání se jako (lidský) kapitál soustřeďuje, kon centruje na jednom pólu společ nosti a nevzdělanost (jako pro dukt chudoby) na pólu druhém. Vzdalování těchto pólů věstí no vé systémové společenské změ ny, s jejichž vědomím vstupuje me do nového století a tisíciletí.
PňiLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 6/1999
XV
ČS-ŽIVNOSTENSKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. člen Finanční skupiny České spořitelny
PROGRAM POJIŠTĚNÍ OBCÍ Hlavní druhy pojištění: □ živelní pojištění nemovitého a movitého majetku □ pojištění odpovědnosti za škody Doplňkové druhy pojištění: □ pojištění ostatních majetkových rizik (pojištěnípro případ krádeže vloupáním nebo loupeže, pojištění motorových vozidel, pojištění strojů a strojních zařízení, pojištění elektroniky, pojištění přepravy, pojištění lesních porostů, živelní pojištění jiných majetkových hodnot, pojištění pro případ vandalismu) □ cestovní pojištění Další druhy pojištění: □ pojištění nemovitého a movitého majetku občanů (bytů, rod. domů, budov, staveb a domácností) □ pojištění občanskoprávní odpovědnosti □ pojištění pracovněprávní odpovědnosti □ pojištění odpovědnosti nájemců obecního majetku □ pojištění majetku a odpovědnosti za škodu vlastníků bytových domů □ pojištění odpovědnosti za škody správců obecního majetku □ pojištění kapitálové, důchodové, životní a úrazové □ ostatní druhy pojištění VÝHODY PROGRAMU POJIŠTĚNÍ OBCÍ: □ jedná se o soubor pojištění uzavíraných za výhodnějších podmínek, než v případě sjed nání individuálních pojistných smluv s jednotlivými klienty □ zajištění komplexní péče o klienta v oblasti pojištění místně příslušného pracoviště ČS-Živnostenské pojišťovny, a. s. □ použití pojistných sazeb, které v sobě zahrnují tarifní úpravu a obchodní slevu za rozptýlenost majetku a tomu odpovídající menší míru rizika vycházející z předpokladu velkého objemu pojišťovaného obecního majetku a obecně nízkého škodního průběhu v této skupině klientů □ možnost poskytnutí tarifní úpravy pojistné sazby až do výše -45 % obcím z pojištění mo torových vozidel na novou hodnotu □ možnost poskytnutí obchodní slevy až do výše 50 % pro členy zastupitelstva včetně ro dinných příslušníků z pojištění motorových vozidel na novou hodnotu (maximální součet po skytnuté slevy a bonusu nesmí být vyšší než 60 %) □ možnost poskytnutí obchodní slevy až do výše 35 % pro zaměstnance v hlavním pracov ním poměru pojištěné obce z pojištění motorových vozidel na novou hodnotu (maximální součet poskytnuté slevy a bonusu nesmí být vyšší než 60 %) □ možnost poskytnutí obchodní slevy ve výši 20 % pro občany pojištěné obce z pojištění nemo vitého a movitého majetku, odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za škodu při výkonu povolání □ možnost poskytnutí slevy za víceleté pojištění □ veškeré výhody vyplývající z kapitálového propojení ČS-Živnostenské pojišťovny, a. s., s Českou spořitelnou, a. s.
O kvalitě našich služeb se přesvědčilo více než 20 % klientů z komunální sféry. Podrobné informace lze získat a pojištění je možné uzavřít ve více než 140 obchodních místech ČS-Živnostenské pojišťovny, a. s. Internet: www.zivpo.cz
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MĚST A OBCÍ tovou skladbou běžně nepracují, mají textově podložen obsah jednotli vých položek. Změny ve schváleném rozpočtu (v hlavní variantě) jsou evidovány ja ko rozpočtová opatření. Rozpočtová opatření lze pro potřeby schvalová ní v zastupitelstvu vytisknout. V programu FISO lze pořizovat rozpočet čtyřmi způsoby: a) Pořizovat do prázdného souboru jednotlivé položky dle platné roz počtové skladby. b) Vytvářet rozpočet na základě účetních dat stávajícího roku; mohou být použita data po kterékoliv měsíční závěrce, kdy program dopočítává pravděpbdobnou skutečnost na konci roku. c) Nový rozpočet může uživatel vygenerovat na základě rozpočtu běž ného roku. Pro body bac platí, že uživatel se rozhoduje pro ponechání původ ních dat (tzn. vytváří se prostá kopie vybraného souboru), nebo může vy užit nabídky na přepočítání dat dle zadaného koeficientu a položky běž ného typu (pravidelně se každý rok opakující) se dle tohoto koeficientu přepočítají a položky kapitálového typu (nahodilé, pravidelně se neopa kující) dostanou hodnotu nulovou, d) Pokud již má uživatel vytvořen dlouhodobý plán nebo alespoň má aktualizovány »inflační koeficienty", může si vytvořit běžný rozpočet v jedné pracovní variantě, a v další pracovní variantě si může pořizovat rozpočet kapitálový, resp. zavádět položky podle požadavků jednotlivých pracovníků úřadu, kteří jsou k tomu oprávněni.
Porovnání rozpočtu a účetnictví a) Plnění rozpočtu - touto nabídkou si uživatel může vybírat plnění mě síční nebo čtvrtletní až do úrovně organizace, resp. území. Porovnává se upravený rozpočet ke skutečnosti v korunách i procentuálně. Sestava opro ti zobrazení dat na obrazovce nabízí i nasčítání skutečnosti od počátku roku. b) Vyhodnocení rozpočtu - porovnává se schválený, upravený rozpo čet a skutečnost až do úrovně organizace nebo účelového zdroje. Opět porovnání vychází z korunového plnění a porovnání v procentech. c) Vyhodnocování rozpočtu s porovnáním účetních dat za minulé roky ke stejnému období (např. k pololetí).
Úvěry Program generuje z dat účetnictví z minulých tří let, z rozpočtu schvá leného a upraveného, pomocí koeficientů a zadání investičních záměrů obce v budoucnosti tabulku hospodaření, kterou uživatel může využít ja ko doklad o svém hospodaření v žádosti o úvěr. Na tuto tabulku je navá zán lineární okamžitý splátkový kalendář, který umožní uživateli modelo vat hrubý dlouhodobý plán i s ohledem na dluhovou službu. Program FISO dále obsahuje dalších sedm splátkových kalendářů lineární okamžitý a odložený, anuitní, progresivní a regresivní (lineární a nelineární). Tyto splátkové kalendáře lze s výhodou využívat při sesta vování dlouhodobého plánu, případně evidenci a splácení peněz, které obec půjčila (např. evidence FRB - fondu rozvoje bydlení). Dále program umožňuje vypočítávat maximální doporučený úvěr, a to z rozpočtu (pouze hrubý a orientační výsledek) nebo z dat dlouhodobého plánu, resp. z tabulky hospodaření.
Střednědobý nebo dlouhodobý ekonomicko-finanční plán Základním cílem programu FISO je vytvoření ekonomicko-finančního plánu, resp. výhledu obce na dobu až 10 let s důrazem na předpokláda né finanční toky. Aby mohl být dlouhodobý plán sestaven je nutno nejdří ve určit »inflační koeficienty". Jejich hodnotu pro jednotlivé roky lze sta novit jednak porovnáním položek z účetní minulosti obce, jednak z odhadovaného vývoje hodnot jednotlivých položek. Dalším důležitým krokem je naplnění dat jednotlivých investičních zá měrů do let, která si uživatel určí na základě bud programu rozvoje, nebo soupisu uvažovaných investičních akcí. Výsledkem je nevyrovnaná vari anta plánu, která se musí upravit (např. přesunem některých akcí, pří padně smysluplným snížením provozních výdajů, nebo zvýšením příjmů - prodej obecního majetku, úvěr atd.). Sestavy dlouhodobého plánu lze tisknout kumulované, nebo v detailu jednotlivých položek.
SHRNUTÍ Program FISO dává ucelený pohled na výhled hospodaření obce z hlediska financování. Umožňuje vytvářet a hodnotit pomocí sestav oka mžitou situaci hospodaření. Výhody a přínos programu FISO lze z časo vého hlediska rozdělit do tří skupin.
Minulost Porovnáváním dat z let minulých lze nejen usuzovat na výhled obce do budoucnosti, navíc rozpočet takto sestavený je daleko přesnější.
Přítomnost Program usnadňuje daleko komfortnější pořizování rozpočtu. Umož ňuje uživateli modelovat první návrhy rozpočtu již dlouho před koncem roku, aniž by musel vynaložit mnoho času (a to bud na základě účetní skutečnosti anebo s využitím dat dlouhodobého plánu). Také vyhodno cování plnění rozpočtu poskytuje uživateli větší komfort než jaký mohou dát účetní programy.
Budoucnost Využití dlouhodobého plánu představuje pro uživatele neocenitelný nástroj pro řízení ekonomiky obce. Na základě změn, které nastanou v důsledku změn legislativy nebo místních podmínek, lze opravou údajů, jichž se dotknou, získat přepočítáním v programu opět velice rychle aktu ální a reálný plán. Programem lze s úspěchem aplikovat dlouhodobý plán k vytváření základů volebních programů, které budou podloženy skutečnými vypočtenými hodnotami.
ZASTUPITELSTVO A FINANCOVÁNÍ POTŘEB OBCE Povinnosti i práva členů obecního zastupitelstva jsou určeny záko nem o obcích. Podle ustanovení § 36 zákona je zastupitelstvu na prv ním místě vyhrazeno schvalovat program rozvoje územního obvodu obce (viz též § 14, odst. 1, písm. a) téhož zákona), a to ještě před schvalováním rozpočtu obce a vyúčtováním hospodaření za uplynulý rok. Stejně jako tato dvě vyhrazení i převážná část ostatních ustano vení § 36 jsou svým charakterem zaměřena na rozhodování o ekono mice obce, obdobně jako § 36a a 36b. Zastupitelstvo je tedy za finan ce a finanční politiku své obce přímo odpovědné. Působnost zastupitelstva ve sféře financování byla popsána v pře dešlém čísle tohoto časopisu. Je však nutné připomenout a zdůraznit některé úkoly tohoto orgánu ve spojení s daným tématem. V první řadě - každý člen zastupitelstva po svém zvolení slibuje, že se bude řídit ústavními a jinými zákony České republiky, a že bude pracovat k tomu, aby byly uváděny v život. Jak však splnila a plní svůj slib zastupitelstva v obcích a městech, která dosud nemají vypracován program rozvoje? Navíc, v řadě případů zůstává přístup zastupitelstev k plnění tohoto zákonem stanoveného úkolu zcela negativní. Tato připomínka má svůj prioritní význam především ve spojení s jedním ze základních úkolů volených orgánů, jímž je rozvoj obce či města zajištěný odpovědným hospodařením s jeho majetkem a finanč ními prostředky. Stejná výtka platí ve spojení s připravovanou refor mou veřejné správy, v níž je počítáno mimo jiné se zvýšenou finanční samostatností samosprávných subjektů. Konečně, po začlenění re publiky do Evropské unie bude možné získávat finanční prostředky ze strukturálních fondů. To ovšem jen tehdy, budou-li žadatelé vybaveni mimo jiné víceletými programy, které jsou jedním ze základních princi pů při využívání fondů. Opomene-li se vstup České republiky do Evropské unie jako vnější urychlující příčina reformy naší veřejné správy, zůstává k její nutné re alizaci řada závažných příčin vnitřních. Ministerstvem vnitra provede ná analýza účinnosti veřejné správy prokázala řadu nedostatků, z nichž mezi hlavní náleží rovněž ty, které se projevují v samospráv ných orgánech: - vysoká míra přerozdělovacích procesů přes státní rozpočet, z če hož vyplývá potřeba zmíněné vyšší míry finanční samostatnosti sub jektů veřejné samosprávy, - nízká účinnost používaných forem nástrojů a metod řízení ve ve řejné správě atd. Sem náleží nevyužívání též legislativou předepsa ných metod (např. zpracování programů rozvoje), - malá systémovost ve veřejné kontrole profesionální i občanské, kde převládá donucovací funkce před funkcí poznávací. Veřejná správa, skládající se ze státní správy a samosprávy, je sou stavou řídících a výkonných činností, které vyplývají z objektivní potře by organizovaného uspořádání společnosti. Z této definice vyplývá význam i úkoly samosprávných orgánů měst a obcí. Reforma veřejné správy se neprojeví jen ve zřízení vyš-
XIII
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MĚSTA OBCÍ ších územních samosprávných celků. Bude realizována v celé své struktuře se záměrem splnit hlavní cíl, kterým je přiblížení veřejné správy občanům. Některé signály ústředních orgánů umožňují reali zovat věcné kroky již nyní. Mezi ně náleží zdůraznění alespoň střed nědobého programování - tedy plánování. Změny budou však posti hovat rovněž sféru přístupu volených orgánů i zaměstnanců veřejné správy k občanům a plnění úkolů vyplývajících z jejich funkčního za řazení. To musí přinést zpružnění všech činností a objektivnost v roz hodování v zájmu zabezpečení rozvoje nejen jednotlivých obcí a měst, ale celého státu.
SHRNUTÍ Účelem příloh zveřejněných v minulém a tomto čísle Moderní obce je připomenout působnost jednotlivých orgánů obcí a měst při zabez pečování jejich rozvoje a zlepšování životních podmínek občanů. Vel mi často se mluví o nedokonalosti našich zákonů. Jednu z nich jsme připomněli ve spojení s tvorbou programu rozvoje. Proti tomu však můžeme postavit skutečnost, že existují subjekty, které si správně od vodily odpovídající náplň tohoto dokumentu a průběžně jej využívají k řízení života obce. V těchto městech a obcích dochází k politické i lidské shodě mezi zastupiteli, což svědčí o tom, že tito lidé plně po chopili objektivní zákony samosprávné demokracie. Naproti tomu u převážné části zastupitelstev se projevuje působení nejhorší formy setrvačnosti, setrvačnosti myšlení. V období, s nímž jsme se definitivně rozloučili v listopadu 1989, bylo vše řízeno jednotnými zá kony a předpisy, což vedlo k omezování identity obcí i iniciativy zastupi telstev. Z těchto časů přežívá ona setrvačnost, která vede k čekání na přesné pokyny, jak který doklad zpracovat, jak co zařídit. Volení zástup ci na všech úrovních však nesporně potvrdí, že bez zdravé iniciativy ne může být žádná obec, žádné město vedeno k úspěšnému rozvoji. Závěrem zopakujme základní činnosti a zpracování dokumentů, jež pro hospodaření obcí a měst ukládá dosud platná legislativa.
OBEC - spravuje své záležitosti samostatně, při čemž se řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení (samostatná působnost - §13, zákona o obcích), - schvaluje program územního rozvoje obvodu obce a provádí kon trolu jeho plnění (§ 14, odst. 1) písm. a) a § 36, odst. 1) písm. a) záko na o obcích). (Upozornění: program rozvoje není totožný s územním plánem. Oba dokumenty se vzájemně doplňují.) - hospodaří s majetkem obce, poskytuje a přijímá dary (§14, odst. 1) písm. b) a c) zákona o obcích), - sestavuje rozpočet obce na kalendářní rok, hospodaří podle něj a do tří měsíců po skončení kalendářního roku provádí vyúčtování vý sledků svého hospodaření (§ 14, odst. 1) písm. d), § 19 a § 36, odst. 1) písm. b) zákona o obcích), - zřizuje trvalé nebo dočasné peněžní fondy, - zakládá a zřizuje právnické osoby a zařízení, popřípadě je ruší, - rozhoduje o účasti obce v obchodních společnostech a nadacích, - stanovuje místní poplatky a jejich sazby, (další ustanovení § 14, odst. 1), § 36 a § 36a zákona o obcích),
f A ^
_BRNO,
- vede účetnictví o stavu a pohybu majetku, příjmech a výdajích a o finančních vztazích ke státnímu rozpočtu (ustanovení zákona o ob cích § 20, odst. 1), vedení účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, opatření FMF čj. V - 20530 - 1992 - účtová osnova), - dává přezkoumat příslušným okresním úřadem nebo auditorem hospodaření za uplynulý kalendářní rok (§ 20, odst.2) zákona o ob cích). Obecní rada v čele se starostou zabezpečuje hospodaření obce ve smyslu ustanovení § 44, resp. § 45 zákona o obcích. Poměrně široké rozvedení programu FISO je ukázka jednoho z po čítačových produktů usnadňujících činnost pracovníků obce a umož ňujících poměrně rychlé sestavení programu rozvoje, výhledu financo vání ve střednědobém nebo dlouhodobém údobí. Je pravděpodobné, že v rámci reformy veřejné správy budou někte rá ustanovení zákonů pozměněna nebo upravena. Povinnosti sesta vovat program rozvoje a rozpočet a vést účetnictví však bezesporu zů stane i nadále v platnosti, aby činnost zastupitelských orgánů byla trvale nasměrována k úspěšnému rozvoji celé společnosti.
FINANČNÍ PROSTŘEDKY ZE ZDROJŮ EVROPSKÉ UNIE Regionální politika, politika hospodářské a sociální soudržnosti, hraje v politice EU výraznou roli. Předvstupní strategie Evropské unie pro přidružené země, k nimž patří též Česká republika, požaduje, aby každá země přijala svůj vlastní harmonogram jednotlivých kroků při družení. Příprava na členství musí probíhat shora i zdola - tedy na místní úrovni. Pro místní samosprávy z toho vyplývá řada nových úkolů, na nichž se musí podílet státní správa a odborné instituce, zejména vysoké a střední školy. Pro urychlení přípravy na vstup do EU je řada důvodů a to nejen společensko-politických, ale i ekonomických a hospodář ských. Na pomoc náročným procesům integrace poskytuje EU přidruže ným zemím možnost využití významných zdrojů z fondu Phare. Z to hoto fondu mohou být ve značné míře čerpány prostředky pro rozvoj infrastruktury, ke zlepšování životního prostředí, na podporu rozvoje podnikání i na programy společensko-kulturní. Podle informací EU naše republika tyto prostředky pro místní sféru dostatečně nečerpá. Postrádáme především kvalifikované programy pro rozvoj regionů a mikroregionů, střednědobé nebo dlouhodobé pro gramy měst a obcí, projekty veřejných investic a někdy též doplňující vlastní zdroje. Kromě fondu Phare mohou být finanční zdroje čerpány též z někte rých kapitol strukturálních fondů EU. Je pouze věcí zájmu zastupitelských orgánů opatřit si informace o podmínkách získání těchto zdrojů. Takové informace může poskyt nout především Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V souvislosti s uve denými materiály je však nutno upozornit, že orgány EU rozhodující o poskytnutí finančních prostředků kladou důraz na kvalitně vypraco vaný program rozvoje.
AQE Brno v. o. s., poradenství v komunální sféře Cejl 35, 602 00 Brno, tel./fax: 05/45 21 16 13, e-mail:
[email protected]
AQE Brno v. o. s. je poradenská firma, zabývající se již pět let poradenstvím v komunální sféře. MĚSTŮM, OBCÍM, ROZPOČTOVÝM A PŘÍSPĚVKOVÝM ORGANIZACÍM NABÍZÍME: • počítačový program FISO umožňující tvorbu rozpočtu, vyhodnocování rozpočtu se skutečností na základě vlastních stanovených parametrů, modelování dlouhodobého výhledu, peněžních toků (CASH FLOW) • vypracování dlouhodobého plánu (případně komplexního plánu rozvoje), na 01136005 rozborů, programu rozvoje, hodnocení úvěruscnopnosti města, obce • organizační řád úřadu zpracovaný v textovém tvaru WORD, 1602, jako průvodce předpisy úřadu s přílohami: pracovní řád, podpisový řád, pravidla vedení účetnictví, pravidla hospodaření, inventury, řád spisové služby • ostatní poradenské služby související s ekonomickým hospodařením úřadu, případně rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi
XIV
MO-00663
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MĚST A OBCÍ SCHÉMA ZPRACOVÁNÍ PROGRAMU ROZVOJE
PLÁNOVACÍ
PROCES
INFORMAČNÍ VSTUP
ANGAŽOVANOST
- historický vývoj - současné postavení a situace -vize - poslání, globální cíle
- starosta - zástupce starosty - tajemník - rada - zastupitelstvo - pracovnicí úřadu
VÝCHOZÍ SITUACE - vyhodnocené účetnictví a rozpočty minulých let - rozpočet běžného roku - pohledávky, závazky, úvěry - dotace - analýza finančních toků předchozích období
PODROBNÉ CÍLE-VSTUPY - územní plán - plán rozvoje
EKONOMIKA PLÁNU ROZVOJE - potřeba finančních prostředků - zdroje finančních prostředků - dlouhodobý výhled
OPERATIVNÍ PLÁN - rozpočet běžného roku - peněžní tok -cash-flow
REALIZAČNÍ OPERATIVA - monitorování dlouhodobého výhledu - aktualizace plánu - rozpočtová opatření - aktualizace dlouhodobého plánu
XV
XVI [* účetní systém
uživatel
Schéma počítačového zpracování dlouhodobého výhledu program FISO 4*
*
Rozpočty Účetnictví Tvorba rozpočtu
H
vyhodnocení
> Rozpočet R
- výběrové - předvolené
Plnění rozpočtu - upr.,skut. Vyhodnocení - upr., skut.
- měsíc (%) - čtvrtletí (%)
Rozpočtová opatření Automatická tvorba rozpočtu z R ->R+1
^ Dlouhodobý plán Úprava běž. a kap. položek
j
Koeficienty účetnictví R-x až R-l
- měsíc - čtvrtletí - rok
Tvorba rozpočtu z plánu
Obecné údaje —► - pohledávky - dluhová služba - splátkové kalendáře - byty, obyvatelstvo - majetek
Plán varianta A-C Tabulka víceletého plánu R+10
- kumulované - detail účetnictví R-x rozpočet R-x
Peněžní toky (Cash Flow) f
e
Úvěry ,
Import rozpočtu Import účetnictví
e Přesun dat mezi variantami plánu
i
'f Servis
Výběrové porovnání dat - čas. řady Tabulka hospodaření Maximální doporučený úvěr
- z rozpočtu - z plánu - z tab. hosp.
i i yr Číselníky
Číselníky - rozp. ski. do r. 96 - rozp. ski. od r. 97 - účetní osnova UZ -ORG -ZP - konsolidační pol. - typ smlouvy - adresář - bankovní spojení
-
i
Archivace dat Export rozpočtu Údržba souborů Uživatelský servis Doplňkové texty
i
Info FISO
- fin. infor. R-3 až R+10 - splát. kal.
L.
FINANČNÍ ŘÍZENÍ MĚST A OBCÍ
Vyhodnocení účetnictví za R-x, R
PODNIKANI
PRVNÍ KROK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ KLADNA Na nepříliš lichotivé přezdívky, jako »černé Kladno« či »noclehárna Prahy« už si kladenští obyvatelé možná zvykli. Přesto - nebo snad právě proto - je Kladno jedním z prvních měst v České republice, která realizují projekt Lokální Agenda 21. Ve spolupráci s pražským Ústavem pro ekopolitiku tak usiluje o vytvoření strategie svého rozvoje, která skloubí hospodářskou prosperitu s ohleduplností k životnímu prostředí. Realizace projektu, jehož oficiální název zní »Lokální Agenda 2I pro udržitelný rozvoj Kladna«, začala v květnu loňského roku. Ústav pro ekopolitiku tehdy zahájil jednání s představiteli města a to se následně dohodou zavázalo ke spolupráci. Cílem je vytvořit pro město strategii trvale udržitelného rozvoje, to jest takového rozvo je, který nevytváří »ekologické dluhy« pro příští generace. Projekt se ovšem netýká jen životního prostředí. Naopak - je postaven na předpokladu, že péči o životní prostředí nelze oddělit od ostatních, především sociálních a ekonomických problémů. Strategie, která má ve výsledku vzniknout, se proto bude týkat všech oblastí života ve městě (územního plá nování. bydlení, dopravy, školství atd.).
Socioekologický průzkum Další důležitou myšlenkou, ze které metodi ka Lokální Agendy 21 vychází, je co nejužší kontakt s veřejností. Směrem ke kladenské veřejnosti byl proto obrácen i jeden z prvních praktických kroků realizace projektu, tzv. socioekologický průzkum. Jednalo se o vý zkum veřejného mínění, který měl odpovědět především na otázky, jaké problémy občany ve městě nejvíce trápí a jak by si představovali je jich řešení. Vzorek 838 osob byl vybrán náhodným vý běrem na základě registru ulic. Tazatelé byli z řad občanského sdružení Klub alternativní ho života Kladno, se kterým Ústav pro ekopo litiku hodlá i nadále spolupracovat. Socioekologický průzkum neměl v žádném případě suplovat informace o skutečném stavu životního prostředí, které Ústav pro ekopolitiku zjišťuje z jiných zdrojů. Subjektivní pocity ob čanů a objektivní informace o životním prostře dí ve městě jsou dvě nezávislé roviny, které se při úvahách o strategii rozvoje města budou vzájemně doplňovat. Určitý problém totiž může být z objektivního hlediska podružný, ale pokud jej občané považují za mimořádně palčivý, měl by se přesto ocitnout v seznamu priorit města. Respondenti byli navíc prostřednictvím do tazníku přímo vyzváni ke spolupráci na pro jektu. Ještě letos by při radě města měly vzniknout poradní pracovní skupiny složené ze zainteresovaných občanů. Šanci působit v těchto skupinách budou však samozřejmě mít i lidé, kteří se výzkumu neúčastnili. Úvodní část dotazníku se týkala obecně postojů občanů k přírodě a k jejímu využívá ni. Více než třetina respondentů (36 %) sou dí, že člověk nesmí poškozovat přírodu v žádném případě, necelé dvě třetiny pak, že smí využívat životní prostředí a přírodu jen v nezbytné míře. Pouze I % respondentů se
domnívá, že člověk může přírodu využívat neomezeně. Je otázkou, nakolik se na těchto výsledcích podílí projekce postojů, které jsou obecně po važovány za »ušlechtilé«. I odpovědi na další otázky však ukázaly, že občanům na život ním prostředí záleží. Respondenti například projevili převažující nesouhlas (73 %) s tvrze ním, že by se »vláda měla starat více o ceny a pracovní příležitosti než o životní prostředí«. Mezi problémy, kterými by se měla zabý vat kladenská radnice, pak zařadili životní prostředí na třetí místo z jedenácti možností, hned za kriminalitu a výstavbu bytů. Co se týče dílčích faktorů ovlivňujících ži votní prostředí ve městě, hodnotí občané rela tivně nejlépe odvoz domovního odpadu (na čtyřstupňové škále dostal průměrnou »známku« 2,14) a údržbu zeleně ve městě (2,41).
Lokální Agenda 21 Základní myšlenka i název projektů typu Lokální Agenda 21 vychází z doporučení pro města a místní zastupitelstva, přijatá v roce 1992 na Konferenci OSN o život ním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru. Dnes se Lokální Agenda 21 realizuje v mnoha zemích na světě, jen v Evrop ské unii na ní pracuje více než 1600 měst a obcí.
Naopak nejvíce nespokojeni jsou se stavem příměstských lesů (2.99) a s narůstající auto mobilovou dopravou (3,22). Z hlediska život ního prostředí je příjemným překvapením, že k automobilům jsou nejkritičtější mladí lidé (věková kategorie do 29 let).
Značně pesimisticky dopadlo vyhodnocení otázek, které se týkaly názorů občanů na mož nost ovlivnit dění ve městě.
Co zmůže »řadový občan«? Například 65 % respondentů se domnívá, že ve srovnání s předlistopadovým obdobím má dnes člověk stejnou nebo menší šanci ovlivňovat veřejný život v Kladně (z toho 18 % jich dokonce soudí, že tato šance je dnes mnohem menší). Je ovšem potřeba dodat, že podobné výsledky se objevují i v jiných vý zkumech a názory na tyto otázky jsou zřejmě do značné míry ovlivňovány mediálními zprá vami z jiných míst republiky. Kromě toho je pravděpodobné, že většina občanů ani nezkusila ovlivnit vývoj v Klad ně nějakou vlastní aktivitou a vyjadřují se pouze na základě zprostředkované zkušenosti. Z jiné otázky totiž vyplynulo, že veřejného ži vota ve městě se aktivně účastní pouze 7 % občanů (pojem »veřejný život« zde byl vyme zen jako funkce nebo aktivita v politické stra ně, v odborech, profesních svazech, ekologic kých hnutích, dobrovolném hasičském sboru, ve vedení zájmových kroužků a podobně). Závěr dotazníku se týkal aktivit, kterých by se občané byli ochotni účastnit v zájmu zlep šení životního prostředí ve městě. Poměrně velká byla ochota k různým formám fyzické pomoci, především však v okolí bydliště dota zovaných (např. 45 % respondentů by se chtě lo podílet na úklidu nejbližšího okolí bydliště, 26 % na výsadbě zeleně). Mnohem menší je zájem o spolurozhodování o záležitostech Kladna. Obecně se k této formě spolupráce přihlásilo 14 % respondentů, zájem 0 účast v pracovních skupinách při radě města projevilo 5 % dotázaných. Zřejmě to souvisí 1 s výše zmíněnou nedůvěrou v možnost ovlivnit veřejné záležitosti. Jedním z důležitých cílů pro jektu, který nyní v Kladně probíhá, je právě tuto nedůvěm prolomit a maximálně zapojit občany do rozhodování o podobě jejich vlastního města. EVA RÁZGOVÁ, Ústav pro ekopolitiku
Čím by se podle občanů měla zabývat kladenská radnice? Kriminalita a bezpečnost ve městě Výstavba a získáváni bytů Životni prostředí
Politika zaměstnanosti Sociální péče a práce s mládeži Zdravotnictví Městská a příměstská doprava Údržba bytového fondu Rozvoj demokracie
0
10
20
30
40
50
60
(%) 70
MODERNÍ OBEC 6/1999 O
17----
PODNIKÁNÍ______________
ČISTÍRNY SPMGPESIVNl TECHNOLOGII Technologie fluidní filtrace pro čištění odpadních vod firmy ECOFLUID Group je v řadě zemí celého světa patentově chráněna a jedná se o inovaci nejvyššího řádu v oboru úpravy a čištění vody. V průběhu celého vývoje byly průmyslově osvojeny a uplatněny v tuzemsku i zahraničí tisíce čistí ren a úpraven vod s touto technolo gií. ECOFLUID Group představuje ve světovém měřítku inovační centrum nové progresivní techno logie pro úpravu a čištění vody, spočívající na použití principu tzv. vločkového mraku. Tato původní česká technologie, pro jejíž ozna čení se ve světě ujalo označení USBF (Upflow Sludge Blanket Filtration). je hodnocena v USA jako »největší inovace v technolo gii úpravy a čištění vody za po sledních padesát let«, která dyna mizuje celý obor vodního hospodářství.
Vlastnosti technologie Pro vystižení potencionálních možností technologie fluidní filtra ce firmy ECOFLUID pro obor úpravy a čištění vody je vhodné nejprve vyzvednout její aplikační univerzálnost. Technologie fluid ní filtrace si nalezla uplatnění jak v chemické úpravě vody, tak v bio logickém čištění odpadních vod. Posledním hitem v aplikaci vloč kového mraku je pak kombinace obou postupů při čištění odpadních vod až na kvalitu umožňující její znovupoužití, což má především význam pro oblasti s nedostatkem vody. Druhou vlastností zásadního významu je univerzálnost této technologie z hlediska kapacitního rozsahu. Dlouholetým vývojem byly průmyslově osvojeny typy in tegrovaných reaktorů pro chemic kou úpravu a čištění vody pro ur banistické celky, průmysl a zemědělství. Ve spojení s apli kační univerzálností to znamená, že technologie fluidní filtrace vy řeší problém s odpadní vodou bez ohledu na její množství. Třetí neméně důležitá vlastnost technologie fluidní filtrace je uni verzálnost spočívající v její geo metrické přizpůsobivosti tvarům nádrží integrovaných reaktorů. To umožňuje již zmíněnou kapacitní flexibilitu - od nejmenších do movních a balených ČOV řady MICROCLAR a MINICLAR vy ráběných jako hotový výrobek ve
18
J MODERNÍ OBEC 6/1999
výrobním závodě až po ČOV typu OXICLAR a CITYCLAR pro ob ce a města s kapacitou řádově až statisíců ekvivalentních obyvatel. Stejně důležitá je tato vlastnost pro rekonstrukce stávajících čistíren a úpraven vod pro zvýšení jejich kapacity a účinnosti. Důsledkem flexibility této tech nologie je nejen výrazné zlepšení technicko-ekonomických parametrii vlastních čistících zařízení, ale i možnost zásahu této techniky do systému zásobování vody a čištění odpadních vod jako celku. Je to příklad toho, jak nová technika umožňuje řešit globální problémy novými přístupy.
Decentralizovaný systém Největší náklady na řešení pro blému kapalných odpadů předsta vuje kanalizace. Koncepce centra lizovaných systémů vyplývala z dřívějšího stavu čistírenské tech niky a v industrializovaných ze mích se prosadila monopolně do takové míry, že jakákoliv změna uvedeného systému byla donedáv na nemyslitelná. Je to však řešení nesmírně nákladné, kdy naprostá většina investičních a provozních nákladů jde na výstavbu a údržbu kanalizace. Čistírny firmy ECOFLUID přinášejí do řešení odkanalizo vání obcí zcela nové podněty ve formě decentralizované koncep ce. Malé rozměry, kompaktnost, vysoká účinnost čištění, spolehli vost a bezproblémové řešení kalo vé koncovky umožňují zvolit de centralizovaný systém s balenými čisticími stanicemi řady MIC ROCLAR a MINICLAR bez nut nosti budování drahých kanalizač ních sítí, ústících do jedné centrální ČOV. Decentralizace může v limitním případě předsta vovat individuální domovní čistír ny řady MICROCLAR pro rodin né domky. Jiným příkladem je společná malá čistírna řady MINICLAR pro řadové domky jedné ulice nebo ce lé rezidenční čtvrtě, průmyslové objekty, hotely, restaurace nebo ji né objekty, které nemají možnost připojení na obecní nebo městskou čistírnu odpadních vod. V zahraničí jsme se setkali s po žadavky na vybudování samostat
né čistírny i pro jednotlivé výškové budovy, a to v souvislosti s vyčiš těním odpadní vody až na kvalitu pro její nové použití pro sanitární účely, tzv. Brown - Water - Concept. Trend k decentralizovanému systému ČOV je velmi perspektiv ní. Čistírny odpadních vod firmy ECOFLUID představují efektivní prostředek pro jeho uplatnění v ši rokém měřítku s vysokým ekono mickým efektem. V konkrétním případě sloven ské obce Horná Potoň bylo apli kací individuálních čistíren pro ro dinné domky pro celou obec dosaženo 70% úspory proti cel kovým nákladům při stavbě kon venční kanalizační sítě. Decentra lizovaný systém ČOV má ještě větší význam pro země s nedostat kem vodních zdrojů, neboť umož ňuje nejen lokální čištění odpad ních vod, ale i lokální využití vyčištěné vody.
Rekonstrukce ČOV Neméně důležitý směr využití předností technologie firmy ECOFLUID je intenzifikace stáva jících čistíren a úpraven vod. Na prostá většina čistíren budovaných s využitím konvenční technologie nevyhovuje jak po stránce kvalita tivní, tak po stránce kvantitativní a vyžaduje intenzifikaci. Z hlediska kvalitativních para metrů je to především nedostateč ná účinnost na odstranění makrobiogenních prvků N a P. Celosvětová potřeba intenzifika ce stávajících čistíren, zejména v průmyslově vyspělých státech, dosahuje rozměrů daleko přesa hujících potřebu výstavby no vých čistíren. Právě v tomto smě ru nabízí tato technologie největší perspektivy. Význam a zásadní přednosti pro tuto aplikaci spočívají v tom. že osazením technologických vesta veb ECOFLUID do stávajících nádrží existujících čistíren lze do sáhnout spolu se zvýšením účin
nosti i zvýšení jejich výkonu až o 50 %. Důležité přitom je to, že této intenzifikace je niožno dosáh nout s minimálními zásahy do konstrukce nádrží a s minimálními nároky na stavební práce (bez nut nosti přistavování dalších objek tů). To má za následek významné úspory při rekonstrukci, které dosahují nejméně 50 % proti tradičnímu řešení. Příkladem v tuzemsku je projekt rekonstrukce ČOV Klatovy s úsporou 80 mil. Kč - proti kla sické koncepci rekonstrukce. Při rekonstrukci ÚČOV Brno se tato úspora pohybuje řádově ve stami liónech. Z uvedeného výčtu aplikací je zřejmý inovační rádius technolo gie fluidní filtrace. Jeho největší přínos lze spatřovat v tom, že již překročil rámec pouze výrobkové inovace vlastního čistícího zařízení a začal aktivně zasahovat do řešení systémů zejména infrastruktury. V oblasti financování a reali zace investic ECOFLUID Group spolupracuje s firmami ElektroMAR a Siemens Company, což znamená výrazné rozšíření nabíd ky čistíren a možnost financování až do výše 100 % ceny dodávky. Ve světě se dostalo původní čes ké technologii fluidní filtrace oce nění ve formě bronzové medaile na mezinárodním veletrhu vynále zů IENA 1994 v Norimberku a zlaté medaile na mezinárodním veletrhu vynálezů 1MPEX 1995 v Pittsburghu. Také hodnocení americkými firmami jako nejvý znamnější inovace oboru za po sledních padesát let je pozoruhod né ocenění. Přesto největší radost máme z domácího uznání - ceny Moder ní obce (za ČOV s progresivní technologií), kterou nám udělila redakce tohoto časopisu na mezi národním veletrhu URBIS '99 v Brně. TOMÁŠ MAACKRLE, ECOFLUID Group, spol. s r. o. FOTO ARCHIV
PODNIKANÍ___________________
NOVÁ NABÍDKA PLYNOFIKACE Plynárenství je oborem s jistou budoucností a jedinečným ekologickým přínosem. Menší české obce, kde se ještě ve velké míře spalují tuhá paliva, představují závažnou zátěž životního prostředí. Řešením je plynofikace. Pozitivní dlouhodobý trend snižování podílu tuhých paliv ve prospěch paliv ušlechtilých, zejména zemního plynu, zajišťuje plynárenství dlouhodobou perspektivu. Žádoucí je rovněž dosáhnout v regionech souladu energetického rozvoje se zákony týkajícími se životního prostředí. Na rychle se rozšiřujícím trhu s plynem v České republice, posílena o kapitál německé ho strategického partnera, nabízí své aktivity městům a obcím Privátní česká plynárenská, a. s., (PČP). Její základní jmění bylo navýšeno na 100 miliónů korun. Pro příští měsíce plánuje se svým partnerem investice ve výši několika stovek miliónů korun. S dalšími investicemi v řádu miliard chce v příštích letech získat vý razný podíl na českém trhu s plynem. Vedle státní dovozní a přepravní společnosti Transgas a osmi polostátních distribučních spo lečností je PCP jedinou soukromou firmou to hoto druhu v republice. Byla založena v prosin ci 1995 poté, co zákon č. 222/1994 Sb.. o podnikání v energetických odvětvích zrušil státní monopol na vlastnictví a provozování plynárenských zařízení. Tak v oboru zesílilo konkurenční prostředí, po němž tolik volali sta rostové, předsedové okresních úřadů a podnika telé.
váním plynárenských sítí v německých venkov ských oblastech. Ty jsou pro záměr zavést plyn do rozsáhlých oblastí České republiky velmi cenné. A protože základním bodem strategie Privátní české plynárenské je plynofikace měst a obcí, stala se pro GVS ideálním partnerem. Podle Ivana Noveského, generálního ředi tele a předsedy představenstva PČP. je situa ce na trhu s plynem v České republice srovna telná se situací v nových spolkových zemích před několika lety. V ekologickém i ekonomic kém zájmu obyvatel českého venkova je na hradit co nejrychleji vytápění tuhými palivy zemním plynem. Ten je cenově plně konkuren ceschopný a díky svým nízkým emisním hod notám představuje nejlepší alternativu pro ži votní prostředí. Privátní česká plynárenská v současné době zpracovává značný počet projektů ve všech re gionech České republiky. Letos by podle plá nu mčla proinvestovat na 20 miliónů DM. Je jí projekty v této první fázi počítají s obratem o objemu až 1,5 miliardy kWh, což je v součas né ekonomicky napjaté situaci velmi vítané. Ještě v tomto roce jsou očekávána další inves tiční rozhodnutí o objemu desítek miliónů ma rek. Cílem společnosti je podílet se výraznou měrou na očekávaném nárůstu českého plyná renského trhu a dosáhnout na něm dlouhodobě podílu ve výši 10 %. K tomu potřebuje spolu práci především obcí a měst.
Silní partneři Strategickým partnerem Privátní české ply nárenské je jedna ze čtyř největších německých plynárenských společností, kapitálově silná Gasversorgung Suddcutschland GmbH (GVS). Společnost GVS a její významní společníci Neekarwerke Stuttgart AG a Mannhcimer MVV Energie AG mají navíc velké zkušenosti s budo
PROBLÉMY SE ŘEŠÍ
Privátní česká plynárenská nabízí odkup ply nárenských zařízení, která města či obce vybu dovala vlastním nákladem a jež nyní provozují subjekty, které se na těchto investicích nepodí lely vůbec nebo jen málo. Ž prodeje zmíněných zařízení plynou pro dejcům následující výhody: - namísto umrtveného kapitálu investované ho do plynárenských zařízení získají rychle ho tovost. - zbaví se nákladů na jejich údržbu, opravy, rekonstrukce, revize a pod., - odpadnou případná rizika spojená s provo zem těchto zařízení, - bude smluvně garantováno, že cena plynu po dobu cenové regulace nepřekročí »regionální« cenu v cenovém výměru Ministerstva finan cí ČR, a že po ukončení cenové regulace nebu de cena plynu vyšší, než ceny obvyklé v regionu. - bude garantována jistota dodávek plynu. Pokud jde o plynofikaci nových území, vy plývá z nabídky PČP městům a obcím ze jména tyto výhody: - získají možnost realizovat plynofikaci se silným partnerem, který má zájem podílet se v městech a obcích na investicích, - PČP bude provozovat plynárenská zařízení a zajišťovat služby pro obyvatelstvo.
siku, avšak nepřesáhly stanovené limity škodlivin. Na kvalitu ovzduší má negativní vliv i silniční doprava. Zlepšení lze očekávat až po výstavbě silničního obchvatu,« uvedl RNDr. Jiří Coufal, vedoucí odboru život ního prostředí Městského úřadu v Poličce. Již v letech 1992-1996 se radnice postara la o likvidaci všech významnějších »černých« skládek na městských pozemcích. Svoz komunálních odpadů zajišťuje LIKO Svitavy. Odpady jsou přes překladiště pře pravovány na skládku Březinka v okrese Svitavy. Třídění komunálních odpadů probíhá v Poličce od roku 1995. V září 1997 byl zprovozněn recyklační dvůr, kde mohou občané bezplatně odevzdávat nebezpečné odpady. »Mimořádnou pozornost věnujeme ochra ně přírody a krajiny. V souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny prosazujeme ekologické a estetické hodno cení krajiny, ochranu krajinných oblastí, rezervací a památek. Je zpracován a schvá len územní systém ekologické stability (ÚSES), jehož součástí je i lesní koridor na severu města. Realizace ÚSES ale předpo kládá vyřešení majetkových vztahů na po zemcích v rámci komlexních pozemkových úprav. Hlavním problémem však zůstává vý kup pozemků,« konstatoval Jiří Coufal. Problémy životního prostředí jsou často na programu městské rady i zastupitelstva. Podle vyjádření starosty Mgr. Víta Češky nejsou však mimořádně závažné a postupně se řeší. Ve městě pokračuje plynofikace, do tváří se systém odpadového hospodářství, rekonstruuje čistírna odpadních vod. Polička má také zázemí pro rekreaci, kul turní a společenský život. Oázou klidu a po hody je za hradbami města se rozprostírající naučný park se 104 druhy dřevin...
FOTO ARCHIV
JOSEF MUSIL
Nabídka obcím a městům
Privátní česká plynárenská vlastní licenci na distribuci plynu pro celou Českou republiku. Kupuje a staví plynárenská zařízení, jejichž, pro střednictvím zásobuje jak města a obce. tak prů myslové podniky a další velkoodběratele.
olička (9330 obyvatel) je město s prů myslovou tradicí. Mezi největší společ nosti patří Poličské strojírny. Masokombi nát, Továrna hasicí techniky, Ponas, Agronea, Forest lesní společnost, dále pro vozovny Hedvy Moravská Třebová, Botany XCT, Agricoly, Oblastního průmyslového podniku atd. Město ležící na pomezí Čech a Moravy, v krásné krajině Českomoravské vrchoviny, si ale své životní prostředí chrání. »Jak ukázala měření v letech 1993-1996, kvalita ovzduší ve městě je ovlivňována ze jména spalováním fosilních paliv. V Poličce jsou 3 veliké zdroje znečišťování ovzduší s výkonem kotelny více než 5 MW a asi 40 středních zdrojů s výkonem kotelny více než 0,2 MW. V zimních měsících sledovaného období se sice zvýšily koncentrace síry i du-
P
- ktl -
----------------MODERNÍ OBEC 6/1999
J
19----
PODNIKÁNÍ!
RAB NABÍZÍ MODERNÍ SYSTÉMY Města a obce zajišťují pro své občany co nejvhodnější způsoby vytápění, dodávku ne závadné pitné vody v dostatečném množství a odkanalizování odpadních vod a jejich ná sledné vyčištění. Ekologické a ekonomické zdroje tepla, dobrá pitná voda a kanalizace hrají velmi dů ležitou roli i při získávání investorů pro obce, vytváření pracovních míst a zvyšování příjmů městských a obecních pokladen.
Ekologické teplo Teplo s co nejmenším ekologickým zatíže ním je získáváno plynofikací, výstavbou systé mů centrálního zásobování na bázi plynu nebo spalováním dřevního odpadu, slámy, řepkové slámy a v neposlední řadě pomocí elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Pro obce a menší města jsou vhodné kogenerační jednotky o menším výkonu na bázi plynových pístových motorů. Zde se dosahuje využití paliva na 80 %-90 %, tedy téměř o polovinu více než v klasické elektrár ně. Toto teplo se dá využít jak pro dodávky do •tepelné sítě, tak pro ohřev teplé užitkové vody a navíc lze získanou energii použít buď pro spotřebu ve vlastní síti a tím získat levnější energii, nebo její přebytek prodat energetické společnosti.
Celoroční odběr Právě pro tepelné sítě měst a obcí jsou tyto jednotky vhodné, protože je zde zaručen celo roční odběr energie a tepla. Samozřejmě, jejich využití najde uplatnění i v průmyslových ob jektech, nemocnicích, sportovních areálech a u dalších odběratelů tepla a energie. Pokud te dy obce a města plánují zavední moderních systémů zásobování teplem a energí s využitím současných technologií, a tím i dosažení do brých ekonomických výsledků do budoucna, rozhodují se pro výstavbu tepláren s výrobou kombinovaného tepla a energie. Tento způsob byl aplikován firmou RAB ve městě Cheb.
Účast měst a obcí Vhodným způsobem pro řízení a provoz teplárny je účast obce nebo města v tepláren ské společnosti, protože tím mají občané mož nost spoluřídit takovou společnost, v budouc nu se podílet na jejím zisku a ovlivňovat co nejefektivnější provoz teplárny. Aby se města a obce mohly rozhodnout pro teplárnu nebo plynofikaci, pokud vůbec v nejbližší době bude v příslušných mís tech plyn dostupný, je třeba spolu s územním regionálním plánem zpracovat i energetický koncept, počítat s rozvojem obcí a měst a se získáním podnikatelských subjek tů. Pokud dají přednost topení z ob novitelných zdrojů energie, pak je
20
□ MODERNÍ OBEC 6/1999
jednoznačně rozhodnuto pro teplárnu. Navíc se tímto způsobem pomůže i zemědělskému sek tem, protože získá stálý odbyt pro speciálně pě stované rostliny nebo pro slámu, a to zvláště v oblastech, kde půda není plně obdělávána ne bo je nekvalitní. Navíc i zemědělci získají eko logickou dodávku tepla, event. energie.
Specializovaná firma Firma RAB, spol. s r. o. Praha již od roku 1992 pracuje v oboru realizace plynovodů, tepláren, kombinovaných zdrojů tepla a ener gie, a to hlavně ve spolupráci s městy a obce mi. Zpracovává studie, projekty a realizuje je. Je schopna pomoci při zajištění momentálně chybějících finančních zdrojů, v některých pří padech i formou provozování např. teplárny. Důležitým úkolem měst a obcí je zajištění pitné vody, kanalizace a čistíren odpadních vod. Firma RAB používá moderní technolo gie jak pro páteřní, resp. regionální vodovo dy včetně městských rozvodů, tak pro systé my podtlakové kanalizace, které jsou ekologicky a ekonomicky vhodnější. Realizuje jak klasické čistírny odpadních vod, tak koře nové ekologické čistírny za spolupráce řady odborníků, kteří neustále sledují vývoj v těchto oborech. Podle místních podmínek mohou být aplikovány i neklasické technologie na bázi no vých poznatků a dostupných nových materiálů. V České republice lze najít mnoho »černých míst«, kde je zemina kontaminována bý valou neekologickou výrobou. Tuje třeba vy čistit, aby neohrožovala životní prostředí a neovlivňovala negativním způsobem život v obci. RAB může zajistit ekologickou likvi daci termickým i biologickým zpracováním na centrálním zařízení. Města a obce chtějí být moderní, řešit záso bování obyvatelstva všemi médii ekonomic kým a ekologickým způsobem a obstát při vstupu do evropské struktury. RAB nabízí ře šení vzájemného propojení výše uvedených oblastí s cílem získat co nejefektivnější ekolo gické řešení. Zmíněné otázky je třeba řešit komplexně, za pomoci odborníků, schopných již od počát ku navrhovat (i ve spolupráci s více obcemi regionu) energetické a ekologické plány, resp. koncepce, které se budou postupně realizovat. MILENA ŠŤASTNÁ, THOMAS MAUERSBERGER,
RAB ČR, spol. s r. o. —-—" rÁTČ Osobování t moderní,re®' kologickým ^"om’CkVdo evropské Struki vstupu do e ^ jeni vy-
CHTĚJÍ KVALITU Do 35 měst České republiky se od 13. 4. do 30.5. vydal Infomobil divize Junkers společnos ti Robert Bosch. Unikátní vozidlo tvořil návěs, který se pomocí palubního počítače hydraulicky proměnil během půlhodinky v předváděcí a ško licí síň o ploše bezmála 100 nr. Tento technický unikát nebyl jediným pře kvapením. Ve výstavní síni byla instalována řada závěsných plynových kotlů Supraline. Vrcholem byl kotel Cerastar, který je řízen elektronikou Bosch Heatronic a patří ke svě tové špičce. Není divu, že kromě odborníků a běžné veřejnosti byli nejčastějšími návštěv níky starostové měst a obcí, ve kterých probí há. nebo bude probíhat plynofikace. Jak potvrdil například v Českých Budějo vicích zkušený servisní technik Vladimír Dušek, stále více obcí a měst sází na kvalitu podle rčení, že nemají dost peněz na to, aby si mohly dovolit levné zboží. »Nezávis!e na sobě jsme dělali instruktáž pro několik jihočeských starostů, kteří zcela aktuál ně a reálně uvažují o tom, že své město nebo obec vybaví jednotnou značkou kotlů, což umožní nejen výhodnější ekonomické, ale ze jména provozní podmínky. Spolehlivost a špič ková technologie Junkereů jim jde zcela do noty s ekologickým topným programem. Prostě ne chtějí riskovat starosti a nespokojenost občanů.« Podobné zkušenosti získali školicí technici i v ostatních krajích. Nejde o náhodu, protože výstava v Infomobilu Junkers představila hlavní část technologického Projektu 2000. který byl připraven pro vstup do příštího tisí ciletí. Česta symbolicky vyvrcholila na Mora vě. kam při loňských povodních dodal Junkers kotle za více než 5 miliónů korun. Díky tomu asi 250 rodin a desítky škol, školek a nemoc nic přestálo zimu bez potíží. Ocenění Nadace Olgy Havlové proto patří společnosti Junkers Bosch plným právem a Moravané nedají na předváděnou technologii dopustit. - fn FOTO AUTOR
Iřízeni
a sprava
JIHOČESKÁ
RERA
• V zahraničí využívá fondy EU mno ho subjektů prostřednictvím regionál ních agentur. Zajímala se RERA o zís kání know-how?
RERA, a. s., v Českých Budějovicích patří mezi nejmladší agentury regionálního rozvoje v ČR. Vznikla koncem loňského roku a oficiálně začala pracovat letos v lednu. S ředitelkou Ing. Pavlou Konopovou jsme hovořili 0 činnosti a nejbližších záměrech agentury. • Kdo je jejím zakladatelem? Majoritním akcionářem je Jihočeský vý bor pro spolupráci se zahraničím, jehož čle ny jsou města a obce, respektive sdružení obcí. Zatím je to zhruba pětadvacet subjek tů, přičemž zájem o členství ve výboru po stupně projevují další. Důvod je prostý. Obce budoucího Budějo vického kraje, které vstoupí do Jihočeského výboru, se naším prostřednictvím snadněji dostanou ke zdroji informací a posléze také k penězům Evropské unie (EU). Dalšími zakladateli agentury jsou sdruže ní okresních hospodářských komor a agrární komory. Tuto strukturu kopíruje 1 složení předsednictva a dozorčí rady. V podstatě jde o kombinaci samosprávy a podnikatelského sektoru s podporou státní správy. Ta se do činnosti agentury pro mítá sice v poněkud jiné, avšak důležité rovině. mja
skou rozvojovou agenturou a stejným způso bem usilujeme o dynamické vztahy s Regio nální rozvojovou agenturou Šumava ve Šla chách.
kteří se podílejí na tvorbě strategií budějo vického a plzeňského regionu. Nyní bude nutné, aby se princip partner ské spolupráce promítl i do činnosti výboru a zejména do přípravy Regionálního operač ního programu, což je rozvojová strategie územní statistické jednotky NUTS II Jihozá pad. Z mnoha hledisek půjde o náročný úkol. Nicméně, chceme-li napomoci vše strannému rozvoji území jihozápadních Čech. musí být také urychleně zpracován kvalitní a vyvážený Regionální operační program.
• Jaké stěžejní úkoly vás čekají v tomto roce?
Nedávno jsme navázali kontakty s agentu rami našeho typu ve francouzské Bretagni, v Dolním a Horním Rakousku a Bavorsku. Nejnověji se RERA představila i v severní Itálii. Z naší strany jde hlavně o sbírání zku šeností, které by mělo záhy vyústit do kon krétní a oboustranně výhodné spolupráce, tj. ku prospěchu těch. kterým má agentura sloužit. Tyto »mezinárodní« kroky mohla RERA podniknout hlavně díky Jihočeskému výbo ru pro spolupráci se zahraničím, jehož kon takty s různými subjekty v zemích EU toto vykročení usnadnily. Nyní je na nás, aby chom byli schopni jít po vytyčené cestě co nejrychleji.
• Agentura se prezentovala koncem dubna na ekonomickém fóru v rámci Dnů Francie v Českých Budějovicích. Dny Francie se uskutečnily v jižních Če chách už pošesté, ekonomické fórum podru hé. Pro podnikatelskou veřejnost bylo fórum významnou příležitostí získat informace a navázat kontakty s francouzskými firma mi. Jednání probíhala jednak individuálně v budově radnice a u firemních Stánků, jed nak u diskuzních kulatých stolů tematicky zaměřených na veřejné služby, péči o život ní prostředí, cestovní ruch a evropský fi nanční trh. Pozitivní ohlas z české i francouzské stra ny svědčí o tom. že ekonomické fórum má smysl uspořádat i v budoucnu. Podnikatelé a další subjekty, které mají o spolupráci s francouzskými partnery zájem, budou po třebovat pro realizaci svých projektů servis agentury RERA, zejména pokud budou usi lovat o prostředky z fondů Evropské unie.
V první řadě budeme usilovat o to, aby byla RERA iniciativní samostatnou společností s ade kvátním technicko-administrativním zázemím. To je totiž pod mínkou kvalitní práce každé servisní organizace. Naše agen tura chce sloužit jak akcionářům, • Jak konkrétně? tak ostatním právnickým a fyzic kým osobám. Jejím cílem, a to Především prostřednictvím nejen pro tento rok, je poskyto všech sedmi okresních úřadů ji Ing. Pavla Konopová vat kvalifikované poradenství hočeského regionu. Přednostové a odbornou pomoc všem subjek a pověření pracovníci referátů se tům, které chtějí získat finance z »pokladny« spolu s dalšími odborníky (jako členové pra Evropské unie. covních skupin řízených regionální koordi Obecně řečeno. RERA bude v našem regi nační skupinou) podíleli na tvorbě doku onu určitým katalyzátorem všech těchto ak- | • Pod RERA nyní patří i jihočeský se mentu Strategie Budějovického regionu. kretariát Fondu malých projektů CBC tivit a bude dbát na to, aby byl jejich výsle Analýza mající asi 200 stran obsahuje pět Phare. Co se tím změnilo pro předkla dek opravdu efektivní. základních cílů, mezi nimiž dominuje vytvo datele těchto projektů? řeni potřebné dopravní infrastruktury, pod • V jižních Čechách dnes existují ob mínek pro vstup strategických investorů Zmíněný sekretariát k nám organizačně dobně zaměřené agentury. Jakou po a rozvoj cestovního ruchu. V dokumentu je spadá od letošního května. Pro předkladatele zici mezi nimi RERA zaujímá? vytypováno i 280 podnikatelských aktivit, projektů se tím prakticky nic nezměnilo. které mají napomoci vzniku nových projektů. Akční rádius její činnosti by měl zasaho Fond malých projektů CBC Phare pomohl Také v další fázi procesu má státní správa vat či pokrývat celé území budoucího vyšší na svět mnoha dobrým programům přeshrasvou roli. a to v rámci zastoupení v pětatřiho územního samosprávného celku (VÚSC). niční spolupráce v oblasti kultury, sportu, ži cetičlenném Regionálním řídícím a monito Musí si proto na jihu Čech vybudovat výsad votního prostředí a mezilidských vztahů. Při rovacím výboru NUTS II Jihozápad, který ní postavení. Evropská unie prosazuje v kaž jejich zpracovávání autoři získali také první už začíná pracovat mimo jiné i na Regionál dém z VÚSC pouze jednoho reprezentanta, poznatky o způsobu přípravy a předkládání ním operačním programu. Ve výboru jsou s nímž hodlá komunikovat. Tento partner projektů. zastoupeny také neziskové organizace musí danou oblast dominantně zastupovat. Kdo už tyto zkušenosti má, umí si také lé z obou regionů. Přirozeně to ale neznamená, že bychom se pe představit, jak složitá cesta vede k finanč bránili anebo dokonce vylučovali kooperaci ním prostředkům nabízeným z fondů EU. • Má vaše agentura v tomto výboru s agenturami, které tady už působí, byť pro Regionální rozvojové agentury s potenciá zastoupení? menší teritorium. Hrát si každý na vlastním lem odborníků jsou ale dostatečnou zárukou, Jeho prvním místopředsedou je předseda písečku by bylo z hlediska dlouhodobých cí že dobrý nápad a odbornost přinesou výsled dozorčí rady RERA. Kromě toho byli do vý lů neprozíravé, ba škodlivé. ky. boru nominováni členové západočeské i ji Proto jsme už jednali a dohodli se na mož hočeské regionální koordinační skupiny. nostech pružných kontaktů s Českomorav KVĚTUŠE SCHULLEROVÁ
m
MODERNÍ OBEC 6/1999 □
21----
ŘÍZENÍ A SPRÁVA_______________
ÚSTECKÝ KRAJ Kraj leží na severozápadě České republiky. Sousedí s Libereckým, Středočeským, Plzeňským a Karlovarským krajem. Jeho území tvoří okresy Chomutov, Most, Teplice, Louny, Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice. Kraj má příznivou polohu jak v rámci ČR (s vyhovující dostupností Prahy a sousedních krajských sídel), tak ve vazbě na země Evrop ské unie (mezinárodní silniční a železniční trasy z Berlína na Prahu, labská vodní cesta). Vzhledem ke své poloze při hranici se SRN využívají obce a další subjekty možnosti zapo jení do mezinárodní spolupráce euroregionů Krušnohoří, Labe a Nisa (s možností využití prostředků vyčleněných od roku 1994 na Pro gram přeshraniční spolupráce Phare CBC). Na území regionu o rozloze 5335 km2 žije 825 500 obyvatel. Průměrnou hustotou 155 osob/km2 patří mezi oblasti s největší koncent rací obyvatelstva. Kraj je značně urbanizován: ve 44 městech žije 80.5 % všech jeho obyvatel. Největšími městy jsou Ústí nad Labem (97 tisíc obyvatel). Most (71 tisíc), Děčín (54 tisíc), Te plice (53 tisíc), Chomutov (52 tisíc) a další. Nej více obyvatel je přitom soustředěno v tzv. páne vní oblasti (okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí n. L.). podstatně řidší zalidnění je zejména v okresech Louny a Litoměřice. Kraj je charakterizován relativně příznivým demografickým vývojem a věkovou struktu rou obyvatel (společně s Ostravským krajem vykazuje nejnižší průměrný věk). V posledním období se však i zde projevují některé negativní celorepublikové trendy poklesu porodnosti. Mírný úbytek obyvatel je zatím vyrovnáván kladným migračním saldem.
Nepříznivá je úroveň vzdělání populace. Region má nejnižší podíl obyvatelstva s vyso koškolským a středoškolským vzděláním a nao pak nejvyšší podíl se základním vzděláním ne bo bez vzdělání. Hospodářský význam kraje je dán jeho znač ným přírodním bohatstvím. Jedná se zejména o rozsáhlá ložiska hnědého uhlí v okresech Chomutov. Most, Teplice a Ústí n. L. (cca 90 % celorepublikových zásob). Důležitá jsou ložiska kaolinů, kvalitních sklářských písků, keramic kých jílů a stavebních nerostných surovin. Na území se nacházejí ložiska cínowolframových rud. Významné jsou také zdroje minerálních a termálních vod využívaných zejména v lázeň ství.
Technická a dopravní infrastruktura Na velmi dobré úrovni je zásobování pitnou vodou. Podílem obyvatel zásobovaných z veřej ných vodovodů ve výši 95 % zaujímá kraj první místo v CR. Převážná část území je zásobována v rámci vodárenské soustavy »Oblastní vodo vod severní Cechy«. Poměrně příznivý je také stav energetických sítí, zásobování elektřinou, teplem (s využitím velkokapacitních elektráren ských zdrojů) a také plynem. Podílem obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci je kraj nad průměrnou úrovní ČR. Horší situace je v oblasti čištění odpadních vod. kde vykazuje podprůměrné relace s potřebou provádění rekonstrukcí a výstavby nových čistí
---- 22 □ MODERNÍ OBEC 6/1999
ren odpadních vod (COV) v některých velkých městech (např. již zahájená výstavba COV Dě čín) i v řadě menších venkovských sídel. Železniční síť je nejhustší v ČR. Hlavními ta hy jsou mezinárodní trať ze SRN - Děčín - Ústí n. L. - Praha - Břeclav, s probíhající moderniza cí tohoto mezinárodního železničního koridoru a dále páteřní železniční spojení velkých sídel v pánevní oblasti Chomutov - Most - Teplice Ústí n. L. Vybudováním terminálu pro přepravu kamionů v Lovosicích je zajišťována kombino vaná doprava, tzv. systém RO - LA.
Základní údaje Výměra území v km2
5 335
Počet okresů
7
Počet obcí
354
z toho měst Počet obyvatel (k31.12.1997)
44 825 500
Přírůstek obyvatel v roce 1997
336
Míra nezaměstnanosti k 30. 4. 1999
14,1 %
Hrubý domácí produkt na 1 obyv. v r. 1995
9413 ECU
Daňové příjmy celkem na 1 obyvatele v roce 1996 Počet soukromých podnikatelů (k 31. 12. 1997)
5983 102 302
Regionem procházejí důležité silniční ko munikace s napojením na SRN. Jedná se o sil nici 1/7 Louny - Chomutov - SRN a silnici 1/8 mezinárodní komunikace E 55 spojující sever a jih Evropy (hraniční přechod Cínovec). Hos podářsky významná je silnice 1/13 vedoucí po dél Krušných hor v trase Karlovy Vary Ústí n. L. - Liberec. Je potřebné (vzhledem ke kapacitním a provozním problémům) zlepšovat stav silnic, zejména 1/7 a 1/8 a vytvořit předpo klady pro dokončení dálnice D 8 až na hranici se SRN. Využívána je labská vodní cesta, jejíž další rozvoj je podmíněn zlepšováním plavebních podmínek.
Hospodářství a zaměstnanost Kraj je i nadále oblastí s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou. Svými podíly na výrobě zboží a zaměstnanosti v průmyslu dosahuje nejvyšších relací v ČR. V ekonomické struktuře mají převahu odvětví těžkého průmyslu, s vyso kou materiálovou a energetickou náročností. Podílem na těžbě hnědého uhlí (cca 70 % v ČR) a na výrobě elektrické energie v tepel ných elektrárnách Pmnéřov I. II, Tušimice 1,11. Počerady a Ledvice region plní úlohu palivoenergetické základny státu.
Významné postavení má chemický průmysl, zejména v okresech Ústí nad Labem (Spolchemie, Setuza). Litoměřice (Lovochemie) a Most (Chemopetrol), dále strojírenství, hutnictví, sta vebnictví, sklářský a textilní průmysl. Celkově menší je postavení zemědělství. Větší úlohu sehrává zejména v okresech Louny a Litoměřice, což je dáno příznivějšími přírod ními podmínkami a kvalitou zemědělské půdy. Přes postupný rozvoj terciární sektor, který byl v minulosti silně poddimenzován, nadále vykazuje horší relace proti průměru ČR. Na vzdory tomu má kraj vhodné podmínky pro dal ší rozvoj řady odvětví včetně tradičního lázeň ství a cestovního ruchu v některých atraktivnějších částech území, jako jsou Labské pískovce, Lužické hory. České středohoří. ně které oblasti Krušných hor. V důsledku ekonomické transformace došlo v kraji po roce 1989 k výraznému snížení úrov ně zaměstnanosti v průmyslu, který byl ovliv něn především poklesem těžby uhlí. útlumem neefektivních výrob a odbytovými potížemi řa dy nosných podniků. Výrazné snížení zaměst nanosti zaznamenaly také oblasti s vyšším podí lem zemědělské výroby, zejména v okrese Louny. Pokles zaměstnanosti bezprostředně ovlivňoval dosahovanou míru nezaměstnanosti, která byla v první polovině 90. let, s výjimkou okresu Louny, na přijatelné úrovni. V průběhu dalších let míra nezaměstnanos ti postupně narůstala a od roku 1995 vykazuje již kraj až do současné doby nejhorší relace. K 31. 12. 1998 zde dosáhla míra nezaměstna nosti více než dvojnásobných hodnot proti prů měru (kraj - 13,2 %, CR- 5,2 %). Všech sedm okresů dosáhlo míry nezaměstnanosti vyšší než 10 %, z toho okresy Most (15.6 %). Louny (15.5 %) a Chomutov (14,8 %) se umístily na prvních třech místech mezi okresy CR s nejvyš ší mírou nezaměstnanosti. K 31.3. 1999 se míra nezaměstnanosti dále zvýšila a dosáhla ve vy braných okresech následujících hodnot - Most (16,9 %), Chomutov (16,2 %), Louny (15,7 %). Nezaměstnanost v regionu je charakterizová na proti průměru CR vyšším počtem nezaměst naných na jedno pracovní místo, vyšším podí lem dlouhodobě nezaměstnaných i nezaměst naných s nejnižší úrovní vzdělání, zvýšenou ne zaměstnaností zdravotně postižených občanů.
Životní prostředí Dlouhodobý extenzivní rozvoj hospodářství s jeho nevhodnou strukturou byl právě v tomto regionu doprovázen značnou devastací životní ho prostředí. Přestože došlo v posledních letech k jeho výraznějšímu zlepšení, zůstává kraj i na dále nejzatíženějším krajem ČR. Stav životního prostředí je zde nadále ovlivněn ještě značným objemem produkce pevných a plynných emisí, těžbou hnědého uhlí. nedostatečným tempem rekultivací, imisním zatížením zemědělské pů dy, zejména lesních porostů Kmšných hor. kon taminací vod, vysokou produkcí komunálních odpadů a elektrárenských popílků a problémy s jejich likvidací. JOSEF ŠRÝTR, odbor regionální a municipální politiky Ministerstva pro místní rozvoj
.ŘÍZENÍ A SPRÁVA ________
JAK ZLEPŠIT ČINNOST OBECNÍ POLICIE? S činností obecní policie je spojena řada problémů a rizik, s nimiž často nemají volení zástupci dostatek zkušeností a k jejichž řešení nemají za všech okolností potřebné možnosti a prostředky (a někdy ani nezbytnou vůli). Přitom celé řadě rizik se lze poměrně snadno vyhnout. Nejvýznamnější z nich jsou důsledkem podcenění nutnosti kvalitního výběru policistů a dále opomíjení jejich přípravy k aktiv nímu vytváření pozitivního vzta hu a komunikace s občany. Trestem totiž může být v prv ním případě policista, který nedo káže nebo nechce plnit své povin nosti, je příliš agresivní nebo se nedokáže prosadit, může se do konce opíjet či brát úplatky. V druhém případě bývá důsled kem nepříznivý postoj občanů a převládající názor, že policisté nic nedělají, nejsou k ničemu a že zastupitelé jen zbytečně utrácejí peníze (do těchto formulací si jistě mnohý primátor, starosta nebo ve litel místní policie dokáže dosadit nejeden svůj specifický problém).
Výběr strážníků Pod pojmem výběr si lze před stavit ledacos. Od čtvrthodinového rozhovoru s pracovníkem úřadu až po komplexní, často několikaden ní, prověřování psychofyzických předpokladů uchazečů. Argumen
ty proti oběma krajním verzím jsou zřejmé: v prvém případě na prostá nedostatečnost, ve druhém nepřiměřené časové a finanční po žadavky. Existuje ale vůbec nějaký přijatelný kompromis? Jako býva lý místostarosta a zároveň psycho log a pracovník poradenské firmy, která má řešení podobných otázek v náplni práce, jsem přesvědčen, že ano.
Metoda Výsledkem mého asi sedmile tého zájmu o problematiku obec ní policie je časově i finančně při jatelný a osvědčený postup, který v principu vychází z návrhu opti málního osobnostního profilu po licisty. Celý postup výběru za
hrnuje následující kroky: 1. Stanovení jasných a ověři telných požadavků pro uchazeče o policejní práci, a to od základ ních (např. strukturovaný životo pis, potřebné vzdělání, zdravotní a fyzické vyšetření, souhlas
s psychologickým vyšetřením apod.) až po ty specifické, které souvisí s konkrétními místními potřebami. 2. Zhodnocení adekvátnosti požadavků a přizpůsobení dia gnostického postupu. 3. Psychologické vyšetření. Zahrnuje krátký standardizovaný rozhovor a úspornou baterii testů zaměřených na diagnostiku vy braných výkonových schopností a osobnostního profilu. Konkrét ně jsou diagnostikovány, např. obecná inteligence a její vybrané aspekty (potřebné pro řešení ně kterých typických policejních úkolů), pohotovost a přesnost psychomotorických reakcí, kvali ta těchto funkcí ve stresových si tuacích, ale také uvědomělé re spektování stanovených pravidel, osobnostní stabilita, případně vý znamné neurotické tendence, sklony k agresivitě, závislosti na drogách apod. 4. Porovnání výsledků vyšetře ní se stanoveným optimálním osobnostním profilem, posouzení míry a závažnosti diagnostikova ných odchylek a konečná inter pretace výsledků podle požadav ků zadavatele. Může se omezit pouze na posouzení psychické způsobilosti (zahrnuje vyloučení nejzávažnějších odchylek od optimálního profilu, případně pa
tologických nálezů) nebo při ná ročnějších požadavcích zadavate le je cílem vyhledat nejkvalitnější uchazeče podle různě přísných kritérií. Při hromadném vyšetření je sestaveno pořadí uchazečů. K problematice výběru ucha zečů pro práci v obecní policii ještě dvě poznámky. Za prvé se domnívám, že v současné době, kdy se rozšiřuje nabídka zájemců na trhu práce, lze kvalitním výbě rem dosáhnout mnohem lepších výsledků, než tomu bylo ještě v nedávné době. Byla by škoda této situace nevyužít. Za druhé, cena za takto pojaté vyšetření se pohybuje pouze okolo poloviny měsíčního platu policisty a zvážíme-li ztráty způsobené nekvalit ním výběrem, jedná se o výdaj vysoce rentabilní.
Pozitivní vztah k občanům Výběr vhodného uchazeče pro práci v obecní policii je prvním krokem - druhým by měla být je ho základní příprava pro zvýšení schopnosti plnit potřeby a poža davky občanů a navazovat s nimi žádoucí pozitivní vztahy. V rámci povinného výcviku bývají tato té mata často podceňována. Není snadné občanům dokázat, že přes někdy represivní charakter poli cejní práce se jedná o nadstan dardní službu, která se jim v dů sledcích určitě vyplatí. Konečně 0 reálné situaci v této oblasti do statečně vypovídají často uvádě né názory veřejnosti. Podle mého názoru se jedná o jeden z klíčo vých problémů při zvyšování funkčnosti obecní policie. Bez vytvoření žádoucích kontaktů mezi oběma stranami nejenže přestává mít práce policistů smy sl, ale může se dokonce stát, že vzhledem k tlaku, který vytvoří nespokojená veřejnost na zodpo vědné zastupitele, stane se pro ně 1 problémem existenčním.
Také vám vaše policie občas přidělává starosti? Myslíte si, že by mohla fungovat lépe? OBRAŤTE SE NA PORADENSKOU AGENTURU
PREPpmHA VOLEJTE: 02/995 12 62, 0204/67 32 65, 0602 97 14 91 Kontaktní osoby: Mgr. František Bouček, PhDr. ing. Jiří Kruliš VÝBĚR - SPECIÁLNÍ PŘÍPRAVA - MOTIVAČNÍ PROGRAMY PERSONÁLNÍ A PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ MO-00645
Speciální systém přípravy Při zkvalitňování přípravy po licistů je možné využít: • některých prvků přístupu na zývaného Community Policing, který zdůrazňuje snahu přizpůso bovat činnost policie potřebám občanů.
To zejména znamená: - cílené vyhledávání příleži tosti pro aktivní vzájemnou spo lupráci s veřejností, - dlouhodobé působení stejných policistů v jednom okrsku tak, aby si mohli získat širší důvěru, - poskytnutí určitého podílu na řízení místních policistů občanům (např. zavádět postupy, které ob čanům umožní vznášet požadavky na spoluúčast policistů při řešení závažných problémů obce a jejích obyvatel a při zajištování místních akcí, vytvářet prostor pro spolu rozhodování o náplni aktivit poli cie a pro kontrolu její činnosti, rozvíjet spolupráci mezi policisty a komisemi veřejného pořádku), • vybraných zásad moderních personalistických (manažerských) přístupů, které vycházejí z dokona lé znalosti skutečných potřeb; v na šem případě je třeba jednoznačně vycházet z toho, co místní občané v oblasti bezpečnosti, zajišťování veřejného pořádku, případně při naplňování jiných specifických po třeb, od policistů očekávají. Výsledkem uvedených, na prv ní pohled složitých přístupů, je kupodivu jednoduchý, efektivní a finančně nenáročný systém spe ciální přípravy, která v ověřeném pojetí zahrnuje krátké semináře a praktický výcvik.
Jejich cílem je (podle reálné potřeby): - nalézat a cvičit přijatelné vzorce policejního chování, které jsou občané ochotni akceptovat i v případech, které jsou pro ně méně příjemné, - provádět kazuistické rozbory konkrétních situací, s jejichž ře šením již měli policisté potíže a aktivně nacvičovat jejich správ né řešení, - cvičit praktické uplatňování asertivních způsobů chování. - seznamovat policisty s prin cipy pozitivní (vstřícné) komuni kace a argumentace. Upřímně věřím, že tento příspě vek bude pro starosty a zastupitel stva inspirací při řešení palčivých problémů souvisejících s výběrem a přípravou strážníků, problémů, které jsou často předmětem sporů a které se ne vždy podaří zvlád nout k všeobecné spokojenosti. FRANTIŠEK BOUČEK,
poradenská firma PREP PRAHA MODERNÍ OBEC 6/1999 □
23----
řízení a správa
KNIHOVNY HLEDAJÍ PENÍZE Sdružení knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) uspořádalo v Praze dvoudenní setkání zástupců veřejných knihoven pod názvem Knihovnická dílna 1999. Účastníci jednání se mimo jiné seznámili se současným stavem přípravy knihovnické legis lativy. Diskutovali o možnostech zpřístupnění české knihy čtenářům a ocenění nejlepší kni hovny. Získali též informace o rozdělení grantů Ministerstva kultury.
Odborníci navrhli regionální knihovnu v Karviné do soutěže Evropská veřejná kni hovna. V doporučení se mimo jiné uvádí, že patří k nejaktivnějším knihovnám CR poskytu jícím služby na vysoké technické úrovni.
Státní grant
K současným problémům knihovnictví se vyjádřili v následující anketě někteří zástupci veřejných knihoven. Dr. Vladislav Raška, ředitel Knihovny Karla Dvořáčka, Vyškov: »Předloni jsme zís kali 450 tisíc korun na vylepšení služeb interne tu, o který je takový zájem, že všechny čtyři po čítače jsou denně v plném provozu. Objednávky evidujeme na 14 dnů dopředu. Naše internetové stránky poskytují informace z Vyškovská, o osobnostech regionu, bibliografii z místního tisku a další zajímavé údaje. Roste zájem o vý půjčky knih, zejména vědeckých a memoáro vých. Letos jsme se přihlásili do projektu Minister stva kultury, který umožňuje elektronickou ochranu knih. jejichž ztráty nejsou zanedbatel né. Zařízení je nákladné, stojí asi 470 tisíc ko run. Celkem 170 tisíc bychom mohli vynaložit z vlastního rozpočtu, na zbývající část by při spělo ministerstvo. Jenže zájem o elektronické ochranné zařízení je mimořádný a státní dotace pro knihovny činí pouhé dva milióny korun.« Mgr. Alena Otrubová, Okresní knihovna Tábor: »V okrese je více než 120 místních kni hoven, jejichž zřizovateli jsou obce. Před dvě ma lety došlo, bohužel, k tomu, že okresní úřad přestal dotovat nákup literatury. Proto jsme in tervenovali na obecních úřadech, aby ze svého rozpočtu hradily alespoň nákup základních peri odik. Potěšilo nás, že jsme mnohde našli poro zumění. V Tučapech vydávají na knihy 20 tisíc korun ročně, dobrým příkladem může být Repeč a dal ší. Okresní knihovna poskytuje obecním kni hovnám odbornou pomoc a organizuje výměn né fondy knih. V okrese máme dost malých obcí, v nichž se ekonomicky nevyplatí pořizo vat pro malý počet čtenářů knihovnu s rozsáh lým počtem svazků.« Zdeňka Halámková, ředitelka knihovny v Mladé Boleslavi: »Okresní úřad přispěl letos mladoboleslavské knihovně částkou 2,5 mil. korun na odborně technické služby, což není málo. Na veškerou její činnost to ale nestačí, hledáme také sponzo ry. Pro místní automobilku nejsme atraktivním partnerem, který by ji mohl nějak výrazně pre zentovat. Tím spíše si vážíme menších firem, od nichž můžeme očekávat různé výhody. Napří klad Apexcomputer nám poskytuje slevy při ná kupu výpočetní techniky, zvýhodněné tarify máme nyní od správce počítačové sítě. Od po čátku 90. let, kdy ve městě vzniklo soukromé knihkupectví, nám jeho majitelka Jarmila Po spíšilová, stále přiznává 12% slevu při nákupu každého svazku do všech knihoven v okrese.« Mgr. Ladislav Zoubek, ředitel Městské knihovny v Děčíně:
Jeden z grantů byl zaměřen na podporu roz voje informační sítě knihoven, do kterého mi nisterstvo letos vložilo 30 miliónů korun. Přís pěvek obdrželo 297 žadatelů včetně mnoha malých obcí. Polovina knihoven investuje fi nanční prostředky do zavedení a rozšíření inter netu a jeho služeb. Státní příspěvek dále umožní převést údaje z lístkových katalogů do počítačo vé paměti, digitalizovat vzácné staré tisky apod. Například Státní vědecká knihovna v Plzni může díky této finanční injekci realizovat s de seti nejbližšími okresními knihovnami společný projekt, jehož výsledkem bude zpracování důle žitých údajů ze západočeského regionu a jejich zpřístupnění na internetu.
Česká knihovna Účastníci setkání se rovněž seznámili s prv ním ročníkem projektu Česká knihovna. Hlav ním záměrem je, aby se hodnotná a někdy nedo statková literatura dostala nejen do Prahy, ale i do menších měst a obcí. Tam nejenže penězi neoplývají, ale často ani neví, které dobré lite rární dílo či novinku do knihovny koupit. Letos proto dochází k užší spolupráci mezi vydavate li, distributory a knihovnami. Vstřícné bylo i Ministerstvo kultury, které uvolnilo na nákup původní české tvorby 3-4 milióny korun. O tom, které z 320 přihláše ných knih byly do projektu vybrány, rozhodo vala Literární rada. Ta do České knihovny na vrhla asi 200 titulů, které jsou zahrnuty do nabídkového seznamu pro okresní a jiné větší veřejné knihovny. Profesionální pracovníci ur čí, která díla bude vhodné nakoupit. Tyto knihy budou levnější (za velkoobchodní cenu) a uhra dí je v rámci projektu Ministerstvo kultury. Vy brané výtisky budou zařazeny do výměnného souboru, který se postupně dostane k náročněj ším čtenářům malých obcí.
Soutěž knihoven V diskuzi se také probíral návrh realizovat od letošního, případně příštího roku soutěž Kni hovna roku. Ocenění by mělo vést ke společ nému uznání mimořádně aktivních pracovníků v malých knihovnách, kteří vykonávají svěře nou činnost zcela nezištně. Úkolem bude odmě nit jejich přínos při poskytování knihovnických služeb, při naplňování celoživotního vzdělávání občanů a podíl na kulturní a estetické výchově dětí a mládeže, Bylo doporučeno organizovat ocenění Kni hovna roku jako součást celostátní soutěže Vesnice roku. Největším úskalím jsou však fi nanční prostředky k zabezpečení celé akce.
---- 24
3 MODERNÍ OBEC 6/1999
Anketa knihovníků
»Se všemi 40 obcemi okresu, které mají kni hovnu, jsme uzavřeli smlouvu. Vyplývá z ní, že obecní úřady nám podle svých možností posky tují každoročně určitý finanční obnos. Za tyto peníze nakupujeme knihy a vykonáváme další odborné služby. Například sestavujeme vhodné soubory knih, které si jednotlivé obce v rámci výměny půjčují. Knihovna pořádá každoročně setkání, kde informujeme neprofesionální kni hovníky nejen o novinkách na knižním trhu, ale o všem, co by měli znát. Zpočátku nám někteří starostové nedůvěřovali, postupně se ale jejich obavy rozplynuly. Zvlášť v menších obcích jsou rádi, že jim pomáháme řešit starosti s knihovna mi.« PhDr. Ivana Štrossová, ředitelka Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě: »Před dvěma lety jsme otevřeli oddělení zvukových knih pro nevidové a slabozraké. Poté jsme hledali cestu, jak těmto handicapovaným občanům umožnit, aby mohli využívat i služeb naší počítačové sta nice. Dokonce jsme našli grant na potřebné in vestice, ale ten mohou získat jen občanská sdru žení. Uvítali jsme proto Program rozvoje informační sítě knihoven vyhlášený Minister stvem kultury. Díky této státní finanční podpoře jsme loni koupili a uvedli do provozu počítačo vou soustavu (výkonný počítač se skenerem a zvukovým výstupem) v hodnotě 150 tisíc ko run. Syntetický hlas nevidomým přečte to, co se objeví na monitoru. Máme již stálé klienty a ve spolupráci s očními lékaři usilujeme o rozšíření jejich počtu. Chceme vytvořit kroužek dětí zra kově postižených a vést je k trvalému zájmu o počítače.« JAN BEDNAŘÍK FOTO ARCHIV
ŘÍZENÍ A SPRÁVA►__________________________________
OBEC JAKO SMLUVNÍ PARTNER Bývám tázána, která ustanovení zákona o obcích se týkají smluvních vztahů uzavíra ných obcí, respektive o co lze opřít uzavírání smluv v praxi. Přestože základní východiska nalezneme v zákonu o obcích, rozhodně s ním nevystačíme.
□ Zákon o obcích a uzavírání smluvních závazků Pro uzavírání smluvních závazků obcí jsou ze zákona o obcích podstatná ustanovení za kotvující samostatnost obce, působnost orgá nů obce a některé doplňující paragrafy. Základní je § 13, který zakotvuje výslovně samostatnost obcí a to, že se obec řídí při vý konu své samostatné působnosti jen zákony a obecně závaznými předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení. Tím se dostává obec do stejného postavení jako kte rýkoli jiný subjekt, který uzavírá smlouvy. To mimo jiné znamená, že nikdo nemůže obec k uzavření smlouvy jakkoli nutit. Protože je však obec přece jen právnická osoba poněkud odlišná od např. obchodní společnosti (odliš nost je dána především smyslem existence ob ce), zákon o obcích ji určitým způsobem ve smluvní volnosti omezuje. Stanovuje například okruh záležitostí, které spadají do samostatné působnosti obce (§ 14), čímž nepřímo uzavírání některých smluv za povídá. Obec se nemůže například smlouvou vzdát výkonu některého okruhu své samostat né působnosti. Například smlouvou s okre sním úřadem se nemůže vzdát schvalování programu rozvoje svého územního obvodu apod. To se sice v praxi neděje, ale dotazy na toto téma se ke mně dostaly. Obec by se tak si ce zbavila určitého okruhu starostí, ale záro veň by se vzdala práva rozhodovat na svém území v té které záležitosti. Takovou smlouvu by bylo nutné pokládat za smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem o obcích. Důležitými ustanoveními jsou dále § 18, který zakotvuje, co je majetkem obce, a § 19, který nepřímo říká, že obec je v uzavírání smluvních závazků v konkrétním roce vázána schváleným rozpočtem (povinnost obce hos podařit podle schváleného rozpočtu). Pokud jde o rozpočet, setkala jsem se s otázkou, zdali obec musí vést účetnictví sa ma. anebo může vedení účetnictví zadat sou kromé firmě (což je rovněž potenciálním smluvním vztahem). Obecně se domnívám, že obci nelze dost dobře zabránit zadat vedení účetnictví soukro mé firmě (s dodržením všech pravidel práce s rozpočtem). Vedle možných pozitiv (větší tvůrčí přístup k hospodaření, komplexní po jednání vztahů ke třetím osobám a určitá nezá vislost) však existuji i značná negativa podob ného řešení. Především podobná firma by musela být maximálně seriózním partnerem s dlouhodobými referencemi v oboru.
Navíc, nikdy není možné odstranit přímý vliv obce, zbavit ji archivace dokladů apod., takže v praxi by byla realizace podobného za dání problematická. Řešení však existuje kompromisní a města ho již využívají - účet nictví jako takové vede město samo. najímá si však daňové poradce, kteří radí úředníkům v postupech a problémových záležitostech. Jiná situace může být samozřejmě v obci ma lé. která zadá vedení účetnictví účetní s mno haletou praxí například tak, že bude docházet na úřad apod., proti tomu nelze namítat vůbec nic. Obec by měla tedy stejně jako v jiných případech velmi vážit pozitiva a negativa a volit nejvýhodnější a nejméně rizikové ře šení. Pro uzavírání smluvních vztahů jsou velmi podstatná ustanovení týkající se působností orgánů obce. Aniž bychom se v této souvis losti podrobně zabývali problémy s případ ným neschválením příslušného orgánu obce, musíme konstatovat, že pro řádný schvalovací proces uzavírání smluvního vztahu je nezbyt né, aby příslušný smluvní vztah schválil ten orgán obce, který je k tomu zákonem povolán (§ 36, § 36a, § 45). Velmi důležité je uvědo mit si, že starosta obce není sám oprávněn žádný smluvní vztah uzavřít. Ve vztahu k uzavíraným smlouvám o ne movitostech je zvlášť důležitý § 36a odst. 4 (zveřejnění záměru obce před prodejem či pronájmem nemovitosti), jehož nedodržení má přímý vliv na neplatnost smlouvy, přesto že prodej či pronájem byl schválen přísluš ným orgánem obce. Jde o výslovné omezení smluvní volnosti obce.
□ Uzavírání smluvních závazků a občan ský zákoník Uvedená ustanovení zákona o obcích by zdaleka nepostačovala výkladu o smluvních závazcích uzavíraných obcí, kdybychom s od kazem na základní § 13 zákona o obcích ne připomněli pravidla uzavírání smluvních vzta hů, která vycházejí z jiných právních předpisů, zejména občanského zákoníku. Na prvním místě bych připomněla a zdů raznila ustanovení 37 občanského zákoníku, které říká v odstavci 1, že »Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozu mitelně, jinak je neplatný«, a dále ustanovení § 34 občanského zákoníku, že »Právní úkon je projev vůle...« Co to znamená pro praxi obcí? Uzavírá-li obec smlouvu, musí být v této smlouvě vyjádřen »projev vůle«, to znamená musí být z usnesení příslušného orgánu obce zřejmé, že se rozhodl (pojmy jako »bere na vědomí«, »seznámil se s textem smlouvy« apod. nejsou projevem vůle), a nejen to. I v textu smlouvy musí být jasně uvedeno, že »Obec Lhota se dohodla se smluvní stranou XY na tomto znění smlouvy*.
,5,
Nelze považovat za určitý projev vůle obce, když najdeme v usnesení »Obec Lhota schva luje prodat nemovitost XY panu Novákovi«, bez toho, že je tam cena a platební podmínky, označení nemovitosti dle katastru atd. V kaž dém případě však projev vůle nemůže měnit úředník - schválí-li obec prodej nemovitostí s tím. že kupní cena je splatná při podpisu, ne může úředník, který smlouvu vyhotovuje, do textu zakotvit splátky. Všechny nedostatky mohou mít za následek tak přísné dopady, jaké jsou uvedeny v § 39 občanského zákoníku, který upravuje absolut ní neplatnost právního úkonu.
□ Smlouva o smlouvě budoucí a smlouvy nepojmenované Obec může jako každý jiný subjekt uzavřít smlouvu o budoucí smlouvě. 1 tuto smlouvu musí schválit příslušný orgán obce, a to se všemi náležitostmi, které by jinak měla smlouva samotná (§ 50a občanského zákoní ku). Obdobně je tomu u smlouvy tzv. nepojme nované (inominátní) - § 51 občanského záko níku. Jde o smlouvu, která není jako standard ní smluvní vztah samostatně zakotvena v zákoně, a »jméno« jí dávají smluvní strany. Může jít například o »smlouvu o stálém servi su počítačové techniky na obecním úřadě«, »smlouvu o zajišťování sekání travnatých ploch« apod. Podobné smlouvy musí schvalo vat minimálně obecní rada.
□ Změny a doplňky uzavřených smluv ních vztahů Změny již uzavřených smluvních závazků, jejich doplnění, anebo ujednání o tom, že část smlouvy bude doplněna v budoucnu, musí být schváleny orgánem obce, kterého by se jinak týkala samotná smlouva. Není možné při jmout praxi, že zastupitelstvo schválí text, obecní rada jej v detailu změní nebo přijme doplněk apod. Obdobně postupujeme při aplikaci obchod ního zákoníku a smluv dle něj uzavíraných. Obecně lze říci, že obec postupuje zcela shod ně jako každý subjekt. Je ovšem zase natolik odlišná, že musí velmi dobře zvažovat proces ní postupy ve vztahu k zákonu o obcích, neboť dle tohoto zákona rozhodují její orgány a ten to zákon stanoví meze její smluvní volnosti, například i ve vztahu k procesnímu přijímání návrhů smluv dle 8 43 a násl. občanského zá koníku. Tato vyšší náročnost kladená na obce je v pořádku - obec je veřejnoprávní subjekt, a proto i při vystupování jako subjekt práva soukromého musí mít na zřeteli veřejný zá jem, resp. zájem svých občanů. JANA HAMPLOVÁ, stálá spolupracovnice redakce MODERNÍ OBEC 6/1999 J
25----
CO BRZDI ROZVOJ KRÁSNÉHO POLE Městská část Krásné Pole v Ostravě má podle ekologů, hygieniků i městských architektů ideální polohu. Je nejzápadnější částí města, kterou nedevastují vlivy těžkého průmyslu. Jde vlastně o vesnici, v níž bydlí téměř 2100 obyvatel.
nům korun. Starosta Homola věří, že se podaří získat příspě vek státu. Nemenším problé mem obvodu je do držování veřejného pořádku. Dostatek hostinských zařízení a pravidelné diskoté ky lákají ■ mládež z okolí, zejména stu denty Vysoké školy báňské. Diskotéka skončí v 1,30 hodin, ale první ranní auto bus do města odjíždí až ve 3,30 hod. »Rozpálená« mládež si mezitím vybíjí ener gii demolicemi auto busových zastávek, silničních značek, vysypáváním popelnic apod. »A obvodní rada s tím nemůže nic dě lat. Neumožňuje to le gislativa a městská policie tyto stavy ne dokáže zvládnout.
vyvážení. Měsíčně to přijde i na pár tisíc ko run. Výstavba kompletní kanalizace v obci bude stát na 160 miliónů korun. Obvodní zastupitelstvo, obvodní rada i sta rosta městské části odvádějí velký kus práce. Obec se mění takřka před očima. Ale jen má lokterý obyvatel tuší, že obec trápí i nevypo řádané majetkoprávní vztahy. Hřiště TJ So kol, část komunikací či škola jsou na pozemcích fyzických osob. Jde o majetek za zhruba 15 miliónů korun.
Dopis Klausovi Problém, společný celému státu, sjednotil starosty městských obvodů Ostravy k tomu, že oslovili v letošním únoru předsedu Posla necké sněmovny Parlamentu ČR Václava Klause. Dopis upozorňuje na dřívější interpe laci poslance Vymětala na ministra financí Svobodu. Podle něj stát ale s legislativním ani finančním řešením těchto otázek nepočítá. Jenže obce finance na tyto účely nemají. Pozemky se navíc dostaly zastavěním do vyšší cenové kategorie a jejich původní ma jitelé vypořádání žádají. Jak potvrdil staros ta Homola, děje se to i soudní cestou. Sám už z tohoto důvodu u soudu jedenkrát stál s obviněním za nezákonné užívání cizího majetku. Starostové navrhli v dopise Klausovi dvě varianty řešení - legislativní (vydáním nové ho cenového předpisu, který zohlední změny nebo bude přijatelný pro obě strany) nebo for mou angažovanosti státu (peněžně i nepeněž ně). Oddalování této situace neúměrně zatěžu je rozpočty obcí i soudy a navíc negativně působí na vztahy s veřejnou správou.
Výdaje
Dotace
Obvod s bohatou historií se vel Občané to samozřejmě nechápou, mi rychle rozvíjí, ročně se zde staví chtějí pořádek a bezpečí,« stěžuje si 15-20 rodinných domů. většinou starosta Homola. větších vil. Život i hospodaření má zde nejen hodně pozitiv, ale i pro Co brzdí rozvoj blémů. Místní versus přistěhovalci Městská část má vodovodní řad V obci se v posledních letech z let 1957-1960. Před časem se zjis hodně staví. Jde většinou o větší Krásné Pole je historická obec. o níž existu tilo, že zejména jeho páteřní větve rodinná sídla za hodně miliónů ko je první zmínka již v roce 1424. V současné jsou v havarijním stavu. Rozvody run. Za poslední dva roky přibylo době zde panuje například »kult hřbitova®, Josef Homola jsou z různých materiálů a ztrácí se 30 domů a staví se další. Movitější který je obklopen zelení a občany pěkně udr jimi podle prověrky Ostravských vodovodů žován. Na oživení zeleně letos připadne 40 ti obyvatelé Ostravy si zde vybírají stavební a kanalizací až 50 % pitné vody. Na nejkritič místa hlavně kvůli možnosti bydlet zdravě síc korun. Radnice připravuje řadu dalších ak tější 4 kilometry rozvodů se podařilo získat fi -ještě ve městě, ale vlastně nance z rozpočtu města. Celá postupná výmě na venkově. Územní plán Rozpočet Krásného Pole na rok 1999 (tis. Kč) na rozvodů přijde na téměř 16 miliónů obvodu počítá s výstavbou korun. rodinných domů v řádu ně ze státního rozpočtu 1121 Radnice by asi potřebovala kouzelného dě kolika desítek. Kardinálním z města 127 dečka s nevyčerpatelným měšcem peněz. problémem další výstavby od obcí 39 V obci se léta téměř neinvestovalo. Při přeroz je chybějící splašková ka Daně celkem 2777 dělování daní z příjmů fyzických osob (podle nalizace. Záležitost se řeší 1480 Nedaňové příjmy počtu obyvatel) směřovala většina prostředků desítky let bez úspěchu. Příjmy celkem 5544 do téměř lOOtisícové části Porubá, kam Krás Podle starosty snad svítá né Pole příslušelo. na lepší časy. Krásné Pole školní stravování 993 »Po změně, kdy daně směřují do míst bydliš se má napojit spolu s ved sociální dávky 550 tě občanů, se stav lepší,« podotýká Ing. Josef lejší obcí Vřesina z okresu místní zastup, orgány 580 Homola, starosta Městské části Krásné Pole. Nový Jičín na kanalizační činnost místní správy 2175 sběrač. Ten má navazovat
Problém školy a pořádku Místní základní škola je z roku 1961. Jde o typicky panelovou stavbu s plochou stře chou, nedostatečným zateplením obvodových stěn, netěsnými okny a řadou dalších problé mů. Oprava budovy je neodvratná. Energe tický audit zatím přišel na 60 tisíc korun a na základní opravy může obvod letos uvolnit 500 tisíc korun. Celkové náklady na opravy školy, do níž chodí na 200 žáků, se ale blíží 8 milió
26
□ MODERNÍ OBEC 6/1999
na centrální sběrač v nedale ké Porubě, který umožni odkanalizovat na 1700 domků. Snad již letos má být zahájeno územní řízení a v příštím roce začnou výko pové práce. Obyvatelé obce řeší otázku likvidace splašků různě. U dříve vystavěných domů pomocí povolených trativodů na vlastních po zemcích, ale v nejednom případě i krytým vy ústěním do příkopů u místních komunikací. Nově stavěné domy musí mít uzavřené žum py. Vlastníci domů jsou nuceni zajistit jejich
cí, například stavbu budoucí hasičské zbroj nice. Přes řadu kladů, které přináší obci nová by tová výstavba, radní přiznávají, že nově přistě hovaní obyvatelé se obtížně sžívají s místními občany, kteří je považují za bohaté vetřelce vlastnící luxusní domy a automobily. Jenže tento problém se možná vyřeší až generačními změnami... JIŘÍ STARÝ FOTO AUTOR
REGIONSPEKTRUM
VESNICE ROKU NA INTERNETU
ší. Peníze na materiál poskytnou vedle obce i sportovci, movitější občané a místní podnika telé. Než se začne budovat, probíhá o projektu bohatá diskuze ve spolcích, zastupitelstvu i do mácnostech. Dala by se nazvat formulováním cílů. Pak se sejdou sportovci z místní TJ. SK, Sokola nebo Orla, hasiči a další aktivní lidé včetně starosty a členů zastupitelstva, chopí se nářadí a vybudují hřiště. To vše je komunitní projekt. Jednoduchý projekt nemusí být složitě popisován. Složitěj ší akce je ovšem nejprve třeba do detailů roz pracovat. Na větší pro jekty je možné získat různé granty. Pokud je záměr jasně popsán i z hlediska společenského přínosu, je šance na získání potřebných prostředků větší.
Informace o soutěži Vesnice roku lze již získat i na internetu. Kdo se zajímá o základní pod mínky a o přihlášku do soutěže Vesnice roku, najde údaje na serveru mmr.cz. Na adrese vesniceroku.obce.cz jsou k dispozici charakte ristiky všech obcí, které se zúčastnily soutěže od roku 1995. Tato stránka je propojena i na nejznámější stránku projektu »Obce a města on line« www.obce.cz. Na internetové stránce mmr.cz lze nalézt mnoho dalších informací včetně zprávy o roz dělování dotací na Program obnovy venkova Spolek pro obnovu venkova (POV) pro letošní rok. V nejbližší době bude k dispozici i další internetová stránka Progra- | Čtvrtého května proběhla v Praze valná hro mu obnovy venkova. Měla by obsahovat jed mada Spolku pro obnovu venkova, které se zú nak příspěvky, jednak dotazy odborníkům. častnilo asi 80 členů. Ve zprávě o činnosti spol ku za uplynulý rok, přednesené jeho předsedou Janem Krumlem, byla jako nejvýznamější akce Komunitní projekty vyzdvižena soutěž Vesnice roku. Rovněž zase Přestože komunitní projekty nejsou žádnou dání spolku (každé první úterý v měsíci) byla novinkou, začínají se teprve v poslední době pro svou věcnost a připravenost hodnocena více objevovat i na venkově. O co se jedná? kladně. Komunitní projekt předpokládá řešení místní Po diskusi se konaly nové volby předsed ho problému za účasti zástupců celé komuni nictva spolku. Novým předsedou je Mgr. Edu ty, celého místního společenství. ard Kavala, místopředsedy jsou Mgr. Bohu Na vesnici například chybí hřiště. Prvním slav Blažek a ing. arch. Miroslav Baše. krokem k jeho vybudování je nalézt vhodný po zemek, nejlépe obecní, protože bývá nej levněj VLADIMÍR GLASER
V ZÁŘÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE V JIHLAVĚ V Jihlavě se ve dnech 29.-30. září 1999 uskuteční mezinárodní konference 750 let Jihlavského horního práva (Jura montium et montanorum) na téma Horní právo v mi nulosti a současnosti. Je určena báňským od borníkům. pracovníkům státní báňské sprá vy, historikům, orgánům státní správy, justice atd. Pořadateli této významné akce jsou - Český báňský závod, město Jihlava, Univerzita Karlova Praha, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a Za městnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu. Cílem konference není pouhé připomenutí výročí. Její význam je především v ocenění vlivu horního práva na vývoj hornictví, a to především hlubinného dobývání neros tů, v návaznosti na jednotlivé etapy hospo dářského rozvoje společnosti. Není náho dou, že právě v Jihlavě si přední evropští odborníci vymění zkušenosti s uplatňováním zásad, jejichž základy byly před 750 lety po loženy právě v tomto městě. V současné do bě je toto Jihlavské horní právo považováno za první psané horní právo nejen v čes kých zemích, ale i na světě. -jš-
OBJEDNÁVKA ROČNÍHO PŘEDPLATNÉHO (POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR) Rotní předplatné měsíčníku MODERNÍ OBEC v ECONOMIA, a. s., činí 600,- Kč počet výtisků
113
PŘÍJMĚNÍ, JMÉNO, TITUL:
[_ L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL LLL LL LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL
naživ oROAN,zAei,
ZPŮSOB PLATBY: VYPLŇUJE JEN ORGANIZACE:
-*>■ LLLLLLLLLL «»"« LI _ -LLLLI ‘—LLU KÓD BANKY
FAKTURA
SLOŽENKA
PLATEBNÍ KARTA PLATEB. KARTA:
ČS. VARIANT
VISA
JCB
Dlncrs Club International
ušlo karty: PLATNOST
^LLLLLLLLLLLLLL /
LLLL LLLLLLLLLL LLLL LLLLLLLLLL — LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL IEN PŘEDPLATNÉ VÁM ZAIISTÍ VLASTNÍ VÝTISK AŽ NA VÁS STŮL A NAVÍC ZÍSKÁTE záruku zachováni ceny po celé předplatitelské období poštovné a balné neúčtujeme předplatné titulu, který využíváte v podnikání je odečitatelnou položkou ze základu daně Objednávku předplatného adresujte: ECONOMIA, a. s., odděleni předplatného, Dobrovského 25, 170 55 PRAHA 7 Další informace o předplatném získáte na telefonním čísle: 02/33 07 11 77. MODERNÍ OBEC 6/1999 J
27
REGIONSPEKTRUM
BYDLENÍ V HISTORICKÝCH CENTRECH Jestliže ve většině měst došlo k probuzení komerčních aktivit, v historických jádrech rozvoj bydlení zůstává problémem. Po roce 1989 se zvýšil tlak na využívání historických budov v centrech měst. a to jak v klad ném, tak i záporném smyslu. Pozi tivní zájem opravit a využívat tyto objekty doprovázely v některých případech rozsáhlé stavebně tech nické zásahy, které porušovaly kulturněhistorickou podstatu re konstruovaných památek. Za opti mální pro historické jádro lze po važovat jeho vyvážené využívání pro funkci komerční, administrativně-správní a bydlení. Vzhledem k pokřiveným cenám a nedostatku nebytových prostorů však majitelé ve svých domech bydlení omezovali a využívali je především pro podnikání. Tím se 'historické části měst nejen vylidňovaly. ale podnikatelské aktivity se přesouvaly z parterů objektů do vyšších podlaží, která historicky sloužila vždy k bydlení.
Vzájemná stimulace Komerční aktivity přinášejí ži vot do historického centra přede vším ve dne a využívají partery do mů nevhodné pro bytovou funkci. Bydlení zajišťuje život odpoledne, večer i ve dnech volna a obsazuje vyšší patra objektů, zejména méně atraktivní pro komerční účely. Na víc se komerce i bydlení vzájemně stimulují: místní obyvatelé zvyšují obral obchodníkům a obchody umístěné v blízkosti bydliště zvy šují pohodlí nákupů. Přitom přiro zené prostředí historického jádra zůstává zachováno. Vyvážené využívání historické ho centra je vhodné nejen z hledis ka urbanistického (jádro je smíše nou zónou v ideálním případě přirozeným centrem města), ale i ochrany památkově chráněných objektů a památkové zóny vůbec. Základním předpokladem pro za chování měšťanských domů - jako kulturních památek - je využití, které bude přinášet finanční prostředky na jejich údržbu. Jedná se skutečně jen o příspěvky na zachování kulturní památky, neboť základní část finančních pro středků na její opravu a údržbu musí hradit vlastník. Stavebnětechnické uspořádání většiny měšťanských domů je ide ální pro umístění obchodních akti
---- 28
3 MODERNÍ OBEC 6/1999
vit v přízemí domů a atraktivního bydlení ve vyšších patrech, což vy chází z původního funkčního sché matu užívaného při výstavbě těch to objektů.
Jiná filozofie přístupu V minulosti se některá města snažila zamezit úbytku bytů re striktivními metodami, například určením minimálního procentního podílu podlahové plochy domu, která musí zůstat zachována pro bydlení. Se současnou zhoršující se ekonomickou situací a určitého nasycení trhu nebytovými prostory tlak na přeměnu bytů pro ko merční účely poklesl. Přesto bez motivační pobídky nelze očekávat výraznější oživení stavby bytů v historických centrech. Rekonstrukce či adaptace bytů v historickém jádře je po technické stránce náročnější než stavba no vých bytů na zelené louce a vyža duje také jinou filozofii přístupu. Již v době projektové přípravy je nutné přizpůsobit využití domu je ho stavebněhistorické podstatě, snažit se tuto podstatu ctít a nikoliv ji znásilňovat. Proto je důležité již na začátku provést stavebněhistorický prů zkum. v němž odhalíme filozofii přístupu našich předků, kterou by chom měli pri dalším využití re spektovat. Důležité jsou restaurá torské průzkumy stěn a fasád. Obnovení ukrytých maleb či prvků může sice stavbu prodražit, ale podstatně zhodnotí prostředí a kvalitu bydlení. Z ekonomických důvodů bývá při rekonstrukci historických do mů snaha využít půdní prostor. Přitom ale nastává řada problémů a konfliktů s orgány požární ochra ny a především s orgány památko vé péče. neboť využití půdních
prostorů vyžaduje osvětlení pro střednictvím okenních otvorů ve střeše. Podle mého názoru není důvod se bránit využití podkroví měšťan ských domů v rozumné míře (ro zumnou mírou bývá většinou umístění jednoho obytného patra do podkroví). Umístění více pater, byť by bylo stavebnětechnicky možné, klade neúnosné nároky na potřebu oken ních otvorů ve střeše. Řešení vhod ného prosvětlení je nutné řádně zvážit. Neexistuje žádný všelék. Automatické používání vikýřů, které se rozmohlo v poslední době působí někdy nepřirozeně, zejmé na pokud jsou nepřirozeně velké a špatného tvaru, někde jsou vhod né vikýře, jinde střešní okna. i tzv. volská oka. S výhodou lze užít i štítků. Inspiraci můžeme hledat na střechách současných domů. Možnosti umístění okenních otvo rů je nutné přizpůsobit rovněž dis pozici bytu. ne naopak. Základem po všech stránkách úspěšné rekonstrukce je citlivý pří stup k rekonstruovanému domu, snaha maximálně využít jeho his torické podstaty pro kvalitu bydle ní, a to i za cenu hledání netra dičních řešení, ať už z hlediska dispozice bytu či požární ochrany objektu apod.
Odstavování vozidel Problémem historických jader měst obecně je parkování a mož nost garážování vozidel. Většinou není možné umístit v měšťan ských domech garáže. Podle mé ho názom se bude tlak na řešení to hoto problému zvyšovat a nebude jej možné řešit bez využití veřej ných prostředků. Jedinou možnos tí. kromě odstavování vozidel na
povrchu (které je již nyní nedosta tečné). je výstavba podzemních či nadzemních halových garáží v bez prostřední blízkosti historické části, popř. přímo v ní. Na tato velkorysá řešení nejsou finanční prostředky, ale je nutné hledat a v územních či regulačních plánech vymezit územní rezervy pro tyto stavby. Pro vyvážený vývoj města je potřebné udržet bydlení v jeho centru. O historických památkově chráněných jádrech to platí dvoj násobně. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón umožňuje čerpat příspěvky na pa mátkové zhodnocení staveb, ale nelze jej považovat za výraznou podporu bydlení v historických jádrech. Sdružení historických sí del Čech. Moravy a Slezska si uvě domuje. že tento program by měl zahrnovat speciální dotační titul, proto zahájilo jednání na Minister stvu pro místní rozvoj s cílem ta kovou dotaci obhájit. Určité upřednostnění bytové vý stavby ve stávajících objektech, popř. novostaveb v současně zasta věném území považujeme za celo společensky vhodnější z následují cích důvodů: • extenzivním růstem měst na stávají podstatně větší nároky na rozsah sítí i množství dopravy, • o stávající domy v zastavě ném území je nutné se nějakým způsobem postarat, ať jsou, či ne jsou využívané. • vznikem neobydlených domů uvnitř města nastávají další problé my. jako je možné zvýšení krimi nality, nebezpečí zřícení domů a pokud se docílí takového stavu, začnou vznikat problémová ghcta. • zachováním historických ja der jako vyvážené komerčněobytné zóny dochází k podpoře tu ristického ruchu. Z těchto důvodů má podpora bydlení v historických jádrech multiplikační efekt a je motorem další ho zdravého vývoje našich měst. VLADIMÍR HRABÁK, vedoucí odboru stavebněsprávního, architektury a životního prostředí Městského úřadu Prachatice FOTO ARCHIV
REGIONSPEKTRUM
SPRÁVNÍ PRÁVO
NOVÉ KNIHY ny, zasloužil podrobnější výklad. Jde totiž o zodpovězení otázky z hlediska jaké »obce« budeme onu »obecnost závaznosti® posuzo vat. Rozdělení na prameny originální a deri vované je obsaženo rovněž. Otázkou však zů stávají kritéria tohoto členění. Vedle uvedeného jednoho znaku, tj. je-li předpis vy dáván na základě přímého ústavního zmocně ní nebo ne, můžeme spatřit i rozlišovat znaky jiné. Například celostátní působnost předpisu nebo ústavně zakotvená možnost ukládat právní povinnosti. Pojem subjektů správního práva nelze, podle autorova názoru, směšovat s pojmem subjektů správně právních vztahů. Zde je poukázáno na skutečnost, že v prvém případě se jedná o obec né právní postavení, zatímco v případě druhém jde o konkrétní postavení nositelů určitých konkrétních práv a povinností. Zmíněným roz lišením však není negována vzájemná podmí něnost obou správněprávních postavení. K všeobecné charakteristice správního or gánu v knize dobře korespondují výklady o správním úřadu a úřední osobě. Jednotnou zákonnou úpravu na tomto úseku autor pova žuje zajeden z důležitých předpokladů našeho vstupu do Evropské unie. Značná pozornost je věnována správnímu řízení. Kromě poměrně zevrubné charakteris tiky dílo obsahuje i pojednání o základních zásadách. Lze tedy konstatovat, že kniha Základní po jmy a instituty správního práva je vhodnou studijní pomůckou pro seznámení se s moder ní teorií a praxí správního práva určenou pro každého, komu existence a zdárný chod veřej né správy není lhostejný.
MATĚJ HROMÁDKA
HOLIDAY WORLD Region World 2000 v Praze prezentace vašeho regionu na počátku nového tisíciletí. Pracovníkům regionálního rozvoje jistě neunikla informace, že pro příští ročník souhrnné prezentace turistických příležitostí regionů s názvem Region World připravila pořádající Agentura Triumf zvýhodněné cenové podmínky. Tato prezen tace se koná každým rokem v rámci Středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World v Praze a okresní úřady, městské úřady, regionální sdružení i infor mační centra zaplatí za svou účast 1780 Kč/m2 oproti dosavadním 3290 Kč/m2, což je o téměř 50 % méně než v minulých letech. Pokud hledáte vhodný způsob pomoci rozvoje malého a středního podnikání či zviditelnění nabídky turistického vyžití ve vašem regionu pro širokou veřejnost, pak vám účast na tomto veletrhu poskytne snadnou odpověď na mnohé otázky. Dalším nesporně významným ukazatelem této akce je stále rostoucí počet vys tavovatelů, kteří zde prezentují nabídku regionálních produktů cestovního ruchu a dokazují tak, že nabídka služeb cestovního ruchu v regionech se přesouvá na pražský Region World. Vysvětlením může být vysoká koupěschopnost obyvatel hlavního města společně s rostoucím zájmem o kvalitní dovolenou v tuzemsku. Letošní již osmý ročník veletrhu cestovního ruchu Holiday World, jenž proběhl v únoru letošního roku na Výstavišti v Praze, opětovně prokázal rostoucí zájem o tuto prestižní akci ze strany vystavovatelů, návštěvníků i zástupců tisku. Statistic ké údaje hovoří jednoznačně. Více než 50 000 návštěvníků si vybíralo svou dovo lenou z nabídky téměř 900 vystavovatelů ze 70 zemí celého světa. Pražský vele trh znovu potvrdil své dominantní postavení v oblasti cestovního ruchu střední Evropy. V případě, že jako kompetentní zástupci státní správy necítíte lhostejnost k rozvo ji průmyslu cestovního ruchu ve Vámi spravovaných regionech, kontaktujte Agen turu Triumf (pořadatele veletrhu), který Vám rád poskytne podrobnější infor mace o této výhodné nabídce i informace organizačního charakteru. Pořadatel veletrhu: Agentura Triumf, Vilová ló, 100 31 Praha 10, Strašnice. Obchodní oddělení: Libor Patočka, Roman Sovják tel.: 02/Ó7100325, 67100323; fax: 02/67100113.
Region World 2000, Výstaviště Praha (10. - 13.2. 2000) Až o 50% levněii ! MODERNÍ OBEC 6/1999 j
/KOMERČNÍ prezentace/
Kniha Petra Průchy Základní pojmy a in stituty správního práva (AUBI No. 215, Br no) se zabývá nejčastěji užívanými pojmy a instituty teorie obecné i zvláštní části správ ního práva včetně správního práva trestního. Encyklopedicky uspořádané dílo obsahuje definice legální i teoretické. Proto je vhodné nejen pro studenty právnických fakult v České republice, ale poslouží rovněž legislativcům a praxi. Jeho nesporný přínos lze spatřovat i v oblasti péče o právní vědomí obyvatelstva. Kniha svým významem vyplňuje mezeru me zi učebnicemi správního práva a komentova nými předpisy. »Správa« je přehledně charakterizována ve významu funkčním i organizačním včetně na značení rozdílu mezi jejím vrchnostenským a nevrchnostenským výkonem. Prameny správního práva jsou v publikaci členěny z hlediska vydávajícího ústředního nebo místního orgánu. Zapomenuto není ani na nálezy Ústavního soudu ČR. Snad jen po jmový znak »obecné závaznosti® by si, vzhle dem k pramenům vydávaným místními orgá-
29—
REGIONSREKTRUMI SVAZ MEST A OBCÍ ČR Reforma veřejné správy. Sedmileté úsilí komunálních politiků vyvrcholilo přijetím jasných závěrů k reformě veřejné správy for mulovaných v stanovisku VI. sněmu Svazu měst a obcí CR (SMO CR). Pevný postoj pri mátorů a starostů přispěl k tomu, že Poslane cká sněmovna získala potřebnou věcnou jis totu k tomu, že 19. května doporučila vládě připravit model jednotné veřejné správy, a to na všech úrovních. Poslanci tak přiměli vládu zabývat se jednoznačně nejlevnějším a neje fektivnějším modelem veřejné správy, v rám ci kterého již nebude mít hlavní slovo ano nymní úředník. Jde o prozatím největší vítězství starostů a primátorů sdružených ve Svazu měst a obcí, z něhož bude mít užitek celá společnost. Nové vedení. Dvacátého května zasedala prvně po VI. sněmu Rada SMO CR. Hlavním bodem jednání byla volba nového předsedy, jímž se stal primátor Ostravy Ing. Evžen Tošenovský. Kromě primátora hl. města Prahy, který je z titulu své funkce čestným předsedou a automaticky i členem předsednictva, bylo obsazováno i zbývajících devět míst nejužšího svazového vedení. Místopředsedou se stal za statutární města primátor Liberce Ing. Jiří Je žek, za města starosta Hluboké nad Vltavou Ing. Tomáš Jirsa a za obce starosta Ejpovic Stanislav Rampas. Dalšími členy jsou primá tor Hradce Králové Ing. Oldřich Vlasák a sta rostové Úval Ing. Ivan Černý, Klášterce nad Ohří Ing. Zdeněk Šroubek, Šternberka Ing. Pavel Stonawský, Uherského Brodu Ing. La dislav Kryštof a Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček. Nově zvolené předsednictvo zvolilo výkon né místopředsedy SMO ČR - pro vnitřní vzta hy a legislativu Jaromíra Jecha a pro meziná rodní vztahy Ing. Františka Dohnala. JAROMÍR JECH
REGIONÁLNÍ DEN Mylná je představa, že okres Praha - zá pad je pouze jakousi »noclehárnou Prahy«, bez vlastní identity a atraktivnosti. Oblast zá padně a jižně od hlavního města nabízí zejmé na z hlediska cestovního ruchu řadu pozoru hodných kulturních, historických a přírodních památek. Patří mezi ně, např. zámek v Rozto kách, zřícenina gotického hradu Okoř. keltské oppidum v Závisti, přírodně krajinářský park a dendrologická zahrada v Průhonicích, Slap ská přehrada atd. Nicméně, význam tohoto mikroregionu pro větší rozvoj turistiky není zatím plně doceněn. Záměrem Okresního úřadu (OkÚ) Praha - zá pad je proto změnit přístup radnic i firem k propagaci obcí a poskytovaných produktů, služeb apod. »Oslovili jsme všechny obecní úřady a řadu firem, aby finančně přispěly na vydání propa gačních brožur o okrese Praha - západ. Bohu
---- 30
□ MODERNÍ OBEC 6/1999
žel, až na 60 tisíc Kč za tři inzertní reklamy, zbytek peněz, tj. asi 460 tisíc Kč zaplatil okresní úřad. Těší nás alespoň to, že tyto pub likace získaly na veletrhu Regiontour zvláštní cenu klubu novinářů píšících o cestovních ru chu FIJET za rok 1998,« řekl Ing. Jaroslav Dřímal, vedoucí referátu regionálního roz voje OkÚ Praha - západ. Další iniciativou pracovníků referátu regio nálního rozvoje a obce Průhonice byl Regio nální den v Průhonicích. Akce se zúčastnili zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, sdělo vacích prostředků, obcí apod. Ovšem možnost ke »zviditelnění« využilo pouze několik fi rem: Club hotel Praha, Vrňata Jiří (pokrývačství, klempířství, výroba střešních oken apod.). Pro - model (modelářský ateliér zho tovující modely a makety výrobků pro výsta vy, veletrhy, prezentace). Správa Průhonického parku a Kongresové a vzdělávací centrum Průhonice. Jak uvedla Ing. Marie Jelínková, vedoucí oddělení kultury OkÚ Praha - západ, je to důkaz toho, že zájem podnikatelů o tyto akti vity je zatím minimální. »To je podle mého názoru obecnější pro blém. Bylo by ale dobré si uvědomit, že ten, o kom se neví, vlastně neexistuje. V cestov ním ruchu to platí o to víc,« konstatovala. - st -
KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ V souvislosti s blížícím vstupem ČR do Ev ropské unie se stává aktuální problém životní ho prostředí, sladění zákonů a hlavně jejich dodržování. Zvlášť významné problémy se vyskytují v nedostatečném čištění odpadním vod. Společnost Messer Technogas vyvinula technologii založenou na přívodu kyslíku do biomasy. Dostupnost kyslíku odpovídá množ ství příslušných znečišťujících chemikálií v odpadní biomase. Tato technologie nevyža duje žádný dodatečný přívod energie a navíc kapitálové investice a náklady na údržbu jsou velmi nízké. Jedná se o jednoduché, levné a účinné řešení. - mo -
díti místu Mnohá česká města vybavila svá centra kvalitním turistickým a přehledným znače ním. Jsou si ale vzájemně podobná či přímo identická a poněkud neosobní. Město Tře bíč jde vlastní cestou. Chce být jiné, origi nální, přívětivé a sympatické. Může se tak stát díky systému »Děti městu« - netradiční ho a originálně výtvarně pojatého značení centra města. Navíc takového, které samoú čelně nezdobí, ale něčemu i slouží. V díl nách Zvláštní školy Cyrilometodějská na základě zakázky Městského úřadu v Třebíči vznikl systém značení - sloupkové označníky a cedule na domy - různých barev a tvarů, který byl slavnostně instalován 4. června na Karlově náměstí. - mo -
MODERNÍ® OBEC^— Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník V., číslo 6 Vychází poslední týden v měsíci Cena výtisku ve volném prodeji 55,- Kč Cena výtisku pro předplatitele 50,- Kč Roční předplatné 600,- Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail:
[email protected] httpV/www.ihned.cz
Šéfredaktor: PhDr. Zdeněk Kacetl tel.: 02/3307 14 07, fax: 02/3307 2012 Sekretariát: Magdalena Vévarová, tel.: 02/3307 20 12 Redakce: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/330714 08, e-mail:
[email protected] Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/3307 14 03, fax: 02/3307 20 10, e-mail: inzerce@economia. cz
Grafická úprava: Jiří Šteffl (redakční strany) tel.: 02/330714 06
Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, předsedkyně Senátu Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové RNDr. Ivo Šanc, CSc., starosta Kutné Hory
Vydává: ECONOMIA, a. s. Dobrovského 25,170 55 Praha 7
INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7
Příjem inzerce: tel.: 02/3307 17 88,02/3307 17 66 fax: 02/3307 27 30
Komerční přílohy: tel.: 02/3307 17 01, fax: 02/3307 27 19
ÚTVAR PRODEJE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7
Odbyt: tel.: 02/330711 08, fax: 02/3307 20 09
Objednávky do zahraničí: tel.: 02/282 22 40, fax: 02/24 21 49 27
Předplatné: tel: 02/330711 17, fax: 02/3307 21 14 http://www.economia.cz/predplatne/
Tisk: IMPRESO, s. r. o., 594 45 Ostrov nad Oslavou: sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia
Rozšiřuje: PNS, a. s., Česká pošta, s. p. a soukromí distributoři Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné ve SR zajišfuje L. K. Permanent s. r. o., pošt. pr. 4,834 14 Bratislava 34, tel.: 004217/525 37 10, fax: 004217/27 3311. Redakci nevyžádané příspěvky se nevracejí.
ISSN 1211-0507 Autorská práva k měsíčníku MODERNÍ OBEC vyko nává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožo vání a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým ne bo elektronickým) bez výslovného svoleni vydavate le je zakázáno.
©1999 ECONOMIA, a. s.
virxivixuo
Pan Ohnivý sj mne ruce: „Naši budovu vytápí
kotel viadrus s účinností
VIADRUS 0500 je litinový článkový kotel s přetlakovou spalovací komorou, určený pro vytápěni objektů plynnými i kapalnými palivy. Jednoznačnými přednostmi jsou dlouholetá životnost, vysoká hospodárnost provozu a plné automatický dvoustupňový provoz. ZDB ZÁVOD TOPENÁŘSKÉ tep TECHNIKY VIADRUS
/DB a.s.. Bohumín. Závod topenářské technik) VIADRIS, Bc/numa .tou. 735 93 Bohumín, td.: 069/008 30 52.608 23 52. fax: 069/608 28 09,608 28 22 Podniková prodejna Bohumín: tel.: 0í>9/608 34 01. Podnikmá Dmdejna Pralia lO-l hřínexes: tel.: 02/~0 63 29
N.A.R reklama
spalování přes 92%. tomu říkám hospodárnost’
IPB INVESTIČNÍ A POŠTOVNÍ BANKA, a.s. Lev na Vaší straně ve světě financí.
Pro starostu města Věc: Nej snazší řešení pro opravu a rekonstrukci domů a bytů Vážený pane starosto, vážená paní starostko, jak asi víte, ze státního rozpočtu byla vyčleněna část peněz, která je jedním ze zdrojů tzv. Fondů rozvoje bydlení měst a obcí, a která bude zdrojem dlouhodobých půjček občanům na opravy, rekonstrukci, modernizaci, popř. výstavbu bytových a rodinných domů a bytů, s výhodnou úrokovou sazbou. IPB připravila pro tyto účely produkt nazvaný „Správa půjček občanům z Fondu rozvoje bydleni", který za Vás obstará veškeré úkony spojené s poskytováním půjček Vašim občanům: • otevřeme úvěrové účty občanům na základě smlouvy o půjčce mezi obcí a občanem • podle Vámi sjednaných podmínek budeme provádět čerpání:úvěru a úhradu splátek úvěru automaticky převodem z účtu občana v IPB či existujícího účtu v Poštovní spořitelně (více než 3400 obchodních míst po celé republice) • v případě nesplácení můžeme účtovat úroky z prodlení ve prospěch obce • o veškerém pohybu na poskytnutých půjčkách Vás budeme pravidelně informovat přehlednou sestavou • za to vše zaplatíte nJaké velmi nízké poplatky (výše poplatků se pozitivně promítne do hospodaření Vaší obce) Jsme si vědomi, že spravování obecních záležitostí vyžaduje denně přijímat bezpočet rozhodnutí. Proto Vám chceme usnadnit rozhodování při volbě banky, která bude spravovat Váš Fond rozvoje bydlení. Správným rozhodnutím je v tomto případě IPB. Během příštích dnů obdržíte osobní zásilku s informační brožurou, která Vám poskytne detailnější informace o jednoduché cestě ke zkrášlení Vaší obce. Více informací získáte na našich pobočkách. S pozdravem
Informační kancelář IPB, Senovážné náměstí 32, 114 03 Praha 1 Internet: http://www.ipb.cz, e-mail:
[email protected] bezplatná infolinka: 0800 100 001