ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

K MODERNÍ » OBEC CENA 75 Kč/113 Sk

ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Ing. Blanka Fajkusová, Ph. D., první tajemnice Stálé mise ČR při OECD: V dynamickém prostředí ne­ může být vztah občana a státu (veřejné správy) omezen na účast ve volbách, vládni struk­ tury by měly s občanem per­ manentně konzultovat svá nej­ důležitější rozhodnutí, a tím si zajišťovat aktivní přístup obča­ na k jejich realizaci. (str. 6)

U FAKTA 0 ZADLUŽENOSTI OBCÍ ■ STAROSTA OBCE ■ ZŘIZOVÁNÍ CYKLOTRAS ■ OCHRANA ZELENĚ V PRAZE 9771211050009

RUKOVĚŤ ZASTUPITELE

NÁS KRAJ

NECHALI BYSTE Sl UDĚLAT STŘECHU Z TĚSTA? Pokud je těsto připraveno z opravdu kvalitních surovin, je

Na střechu přece patří pravá

dobře vykynuté a dostane

pálená taška. Můžete si

se do rukou skutečných

vybírat z široké palety

odborníků - je to

barev a nepřeberného

bezesporu vynikající

množství modelů.

materiál. A přece si

Ze sortimentu pravých

z něj nejspíš nedáte

pálených tašek TONDACH

udělat střechu.

si vybere každý.

TĚSTO NECHTE PEKAŘŮM. Upozornění: Materiál, ze kterého je vyrobena střešní krytina, je rozhodující pro jeho funkci a trvanlivost!

Kontaktní

kupón

mám zájem o zaslání bližších informací □

mám zájem o návštěvu odborníka TONDACH O

Jméno a příjmení:

.............................................................................................................

Adresa:

.............................................................................................................

Střecha i na splátky Tel. číslo:

X

Moderní obec Vyplněný kupón zašlete na naši adresu: TONDACH česká republika s.r.o., Bělotínská cesta, P. 0. BOX 18, 753 18 Hranice

infolinka 0800 134 134 www.tondach.cz, e-mail: [email protected]

NOVA RADNICE - SNAHA PŘIBLÍŽIT ÚŘAD OBČANŮM

Prvního července státní správa, vykonávaná v Praze dosud tzv. velkými radnicemi, rozšířila svoji síť na dalších sedm úřadů měst­ ských částí. Zvýšením počtu správních obvodů by se měla napl­ ňovat snaha více přiblížit tyto úřa­ dy občanům.

votní. zabezpečí prostory v nové dvou­ poschoďové budově úřadu. Dvanáctého července ji v Horních Počernicích slav­ nostně otevřel starosta Ivan Liška. Stav­ ba celého objektu sice začala již před několika lety, ale její postup ovlivňova­ ly možnosti místního rozpočtu. Z něho mohly být uvolněny celkem jen čtyři milióny korun. Naléhavější by­ ly investice do infrastruktury. Proto byla budova úřadu dostavěna až letos, díky finančnímu příspěvku z pražského magistrátu, který dosáhl 31 miliónů korun. Z nich menší část, 6,8 miliónu korun, byla vynaložena na rekonstrukci druhé­ ho, staršího objektu, ve kterém jsou soustře­ děny další odbory úřadu. Novou budovu lze nazvat radnicí. Už proto, že občanům poskyt­ ne důležité služby odbor sociální s širokou agendou.

KOMPLEXNÍ POMOC

Všem homopočemickým potřebným obča­ nům zajistí tento odbor komplexní sociální pomoc poskytovanou státem a také obecní pé­ épe tomu poslouží další kompetence, či a prostředky. které obdržela i Městská část Praha Své místo v nové budově má odbor život­ Horní Počernice. Stala se nyní samo­ ního prostředí a dopravy, dále odbory inves­ statným, dvacátým pražským správním obvo­ tiční, kultury a školství a rovněž informatiky. dem. Po dokončení veškerého materiálního vyba­ Důstojné prostředí pro výkon přenesených vení včetně zavedení počítačové sítě budou funkční i další služby. působností, zejména v oblasti sociální a zdra­

L

EEEE10 STŘECHA PRO MNOHO GENERACÍ

V suterénu radnice vzniká prostor i pro ve­ řejnou činnost občanů a místních spolků. Pro­ spěšným se jistě stane dobře zařízený obchod s potravinami v přízemí a pekárna, které užívá nájemce. Konečně i věž budovy s hodinami je typická pro pojmenování objektu radnicí.

PŘEDCHOZÍ AKCE Dostavba radnice ale nebyla hlavní priori­ tou v investičních záměrech v uplynulém de­ setiletí. V Horních Počernicích se zanedbanou infrastrukturou bylo přednější zavést chybějí­ cí vodovod, vybudovat kanalizaci a vylepšit komunikace, i když některé lokality na úpra­ vy ještě čekají. Celková hodnota nové infrastrukturní sítě, financované z prostředků městské části, dosá­ hla 150 miliónů korun. Úplné zavedení plyno­ vodu bylo převedeno na plynárenskou společ­ nost. Kromě jiných významných akcí byla uskutečněna rekonstrukce školních budov. Důležitým úkolem letošního roku je dokon­ čení stavby nové základní školy včetně těloc­ vičny, na kterou bylo ze státního rozpočtu uvolněno skoro 30 miliónů korun. Ve výhle­ du je zejména připravovaná výstavba zatím prvních dvanácti obecních bytů s podílem státní finanční dotace. Je vypracován projekt a schváleno stavební povolení na rekonstrukci domu s pečovatel­ skou službou, která přijde zhruba na 10 milió­ nů korun. Patří k hlavním investičním zámě­ rům, které chce radnice v Horních Počernicích realizovat v nové etapě rozvoje této městské části. JAN BEDNAŘÍK FOTO RADKA SADlLKOVÁ

NOVÍ PŘEDSTAVITELE ZDRAVÝCH MEST Na valné hromadě Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR), byli do čela této výbě­ rové asociace zvoleni Mgr. Ladislav Ambrozek (místostarosta Hodonína) a Mgr. Vlasta Bohdalová (náměstkyně primátora Českých Budějovic). Asociace Zdravých měst nyní za­ střešuje 28 měst v ČR, ve kterých žije více než I milion obyvatel. Členská města naplňu­ jí mezinárodní projekt Zdravé město garanto­ vaný OSNAVHO. V minulém roce byla asoci­ ace oceněna titulem Světový projekt EXPO 2000 za svoji metodiku New Gate 21, která v praxi propojuje zdraví, udržitelný rozvoj a kvalitu života ve městech. Kompletní přehled o členských městech a činnosti NSZM ČR naleznete internetové adrese: www.nszm.cz. - ec -

USPEŠNY PROJEKT Čtvrtý ročník projektu, který v současné době podává školám pomocnou ruku v oblasti internetu, zakončila v červnu Planeta Internet. V letošním roce probíhaly semináře pro žáky, studenty a učitele základních a středních škol ve 14 regionálních centrech, které navští­ vilo 37 147 lidí. Především školám, které ma­ jí s internetem zkušenosti, byla určena soutěž »Dej hlas své škole«, v níž na vítěznou školu čekalo 30 počítačů darovaných společností Český Telecom. Cílem soutěže bylo podpořit tvorbu webových prezentací škol a rozšířit povědomí o školních internetových stránkách mezi studenty a veřejností. Akci sponzorova­ ly společnosti Český Telecom, Internet OnLine a Software602. Letošní rok Planety Internetu splnil očeká­ váni organizátorů, především v počtu proško­ lených žáků a pedagogů. Proto by Planeta In­ ternet chtěla v dalším školním roce pokračovat v seminářích a vstoupit do roční­ ku již pátého. - nik -

MÉNĚ BARIÉR HANDICAPOVANÝM Přístupné prostředí pro lidi s omezenou schopností pohybu a orientace a jeho proble­ matika se ukazuje jako stále složitější a její ře­ šení stále naléhavější. Česká republika se při­ bližuje vyspělým evropským zemím i v narůstajících počtech starých lidí i osob s omezeným pohybem, a tím nám nastávají i další starosti, jak zkvalitnit jejich život. Kon­ krétní čísla si však uvědomuje málokdo z nás - skupinu lidí s omezeným pohybem u nás představuje 37 % obyvatel. Patří sem 18 % li­ di starších 60 let (s tendencí růstu nad 20 %, 12 % zdravotně postižených, 6 % dětí před­ školního věku (včetně maminek s kočárky) a 1 % těhotných žen. Jednou z možností, jak odstraňovat bariéry a vytvářet přístupné a ekologické prostředí

(především dopravní infrastruktury a doprav­ ních služeb), které by umožňovalo bezpečný, svobodný a soběstačný pohyb handicapova­ ných osob, je Program zvyšování bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v rámci přípravy na vstup do Evropské unie. Přichází s ním Občanské sdružení Mobilis a podporuje ho Hospodářský výbor Poslane­ cké sněmovny Parlamentu ČR, Státní fond dopravní infrastruktury a Ministerstvo zdra­ votnictví. Tento program se skládá z několika etap. Speciálně pro rok 2001 půjde o zhodnocení stávajícího stavu dopravní infrastruktury z hlediska bezpečnosti a přístupnosti pro vzpomínanou skupinu občanů ve vybraných oblastech - velkých městech popřípadě měst­ ských aglomeracích. V navazujících etapách se budou rovno­ měrně sledovat všechny druhy dopravy (sil­ niční, železniční, vodní i letecká) i jejich systémové funkce (dálková, regionální, pří­ městská, městská). V první etapě programu bude hodnocena městská doprava v krajích Ústeckém (Děčín, Chomutov, Jirkov, Litvínov, Most, Teplice, Ústí nad Labem) a Ostravském (Bohumín, Český Těšín, Frýdek Místek. Havířov, Karvi­ ná, Nový Jičín, Opava. Ostrava). Při výběru oblastí bylo přihlédnuto zejmé­ na k jejich strategickému dopravnímu význa­ mu plynoucího z přímého napojení na transevropskou dopravní síť a blízkosti členských, respektive kandidátských zemí EU. - dš -

KŘIŠŤÁLOVÝ DISK

2001 Tradiční součástí doprovodného programu mezinárodního veletrhu informačních a ko­ munikačních technologií INVEX, který se bu­ de konat v Brně od 15. do 19. října t. r., je soutěž Křišťálový disk. Jejím vyhlašovatelem a organizátorem je Fair Agency, spol. s r. o. Dvoukolové hodno­ cení exponátů v kategoriích provede Akade­ mie informačních a komunikačních technolo­ gií složená se zástupců akademické obce, oborových asociací a uživatelské sféry. Předsedou akademie je rektor Masaryko­ vy univerzity v Brně prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. Exponáty budou hodnoceny podle těchto kritérií: novost výrobků, origi­ nalita řešení, technické parametry; uživatel­ ský komfort, ergonomie, design; servis a podpora uživatele, lokalizace; připrave­ nost exponátu k dodávkám; obchodní para­ metry; úroveň prezentace. Uzávěrka přihlá­ šek je I. října 2001. V době příprav letošního ročníku soutěže uspořádala agentura Fair Agency v Praze set­ kání držitelů Křišťálového disku, na němž by­ ly vyhlášeni nejúspěšnější účastníci za uply­ nulých deset let. Mezi vystavovatele, kterým byla nejméně 4x udělena cena v letech 1990 - 2000, patří firmy: Hewlett-Packard. Microsoft. Softwa­

re602, Digital Equipment, Servodata a Olym­ pus.

ELEKTRONICKÉ DESKY A PODATELNY Na internetové adrese www.statnisprava.cz byl zpřístupněn komplex služeb, který by měl usnadnit občanům komunikaci s úřady. Kdo­ koli si tam může najít veškeré kontakty a úda­ je o institucích státní správy, počínaje obecním úřadem v malé vesnici přes katastrální úřady až po ministerstva či úřad vlády. Instituce jsou přehledně seřazeny podle regionů a resortů a vyhledávání údajů na tzv. elektronických vi­ zitkách je rychlé a jednoduché. Každá instituce má k dispozici i tzv. elek­ tronické úřední desky. V podstatě nahrazují klasické vývěsky, které jsou k vidění v každé obci. Pokud této možnosti úřad využil, najdete tam spoustu důležitých informací od oficiál­ ních vyhlášek, výzev, plánů a sdělení až po program připravovaných akcí a událostí. Po­ zoruhodná je i rychlost aktualizace. Pokud provede úřad nějakou změnu, třeba telefonní­ ho čísla, dojde automaticky k okamžité úpra­ vě na všech místech, kde je na internetu tento údaj umístěn. Téměř za poklad lze považovat tzv. elektro­ nické podatelny. Občan zvyklý trávit neko­ nečné fronty nejdříve na tiskopisy a pak zno­ vu na to, aby je mohl někomu odevzdat, se zaraduje. Na této internetové adrese si jakýko­ li formulář najde a vytiskne. A nejen to. Pokud se ztrácí v labyrintu ko­ lonek a mnohdy nepochopitelných formulací, má k dispozici i návod, jak tiskopis vyplnit. A odtud je jen krůček k tomu, jak se celého trápení zbavit - odeslat vyplněný tiskopis emailem. Spektrum využití informací serveru je širo­ ké - od možnosti postěžovat si prezidentovi, přes přímé spojení se státním aparátem, jed­ noduché vyplňování běžných i speciálních formulářů, čtení obecních novin a vyhledává­ ní zajímavostí až po podnikatelsky cenné in­ formace. K rozesílání informací z úředních desek, podatelen a elektronických vizitek úřadů po­ stačí komukoli z uživatelů jediné kliknutí na odkaz »odes!at e-mailem« na příslušném záz­ namu. Tím se odešle žadateli žádaná infor­ mace. Pro ještě větší operativnost a dostupnost jsou informace rovněž k dispozici ve »wapovském« formátu mobilních telefonů na adre­ se . Server byl zprovozněn v prosinci roku 2000 na technologii serveru (obchodní infor­ mace na internetu) jako reakce společnosti European Business Enterprise, s. r. o., na vý­ zvu ministra a předsedy Rady vlády pro stát­ ní informační politiku Karla Březiny k napl­ nění partnerství podnikatelské veřejnosti a veřejné správy při realizaci státní informač­ ní politiky (PPP - Public Private Partnership, léto 2000). - ob MODERNÍ OBEC 8/2001 □

3

“^

ZÁVĚRY KONFERENCE BYDLENÍ V OBCÍCH ČR Součástí 8. ročníku mezinárodního veletrhu Habitat v Praze Letňanech byla konference Bydlení v obcích ČR (24. 5. 2001), kterou připravily ABF, a. s., Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s, a firma PRODOS. Účastníci panelu věnovaného Podpoře vý­ stavby nájemních bytů se shodli na těchto závěrečných tezích: e Je třeba stabilizovat dotační prostředí v CR situace, kdy každým rokem jsou vyvolávány v život nové dotační tituly a mění se jejich pa­ rametry, je neefektivní z hlediska alokace ve­ řejných prostředků a destabilizuje rozhodovací prostor pro investory nájemních bytů (obce). • Při posuzování žádostí o přiznání statní do­ tace na výstavbu nových bytů je třeba vylou­ čit ukazatele dluhové služby obcí - tyto uka­ zatele nevypovídají nic o »ekonomickém zdraví« obce, a navíc jsou při rozhodování o státní dotaci zcela irelevantní. • Je třeba urychleně přijmout zákon o nezis­ kových bytových družstvech a umožnit tak vznik nových investorských subjektů, které by sňaly z obcí břímě dnes prakticky mono­

polního postavení ve výstavbě nových nájem­ ních domů. • Je třeba zajistit ukončení státní podpory vý­ stavby obecních bytů i po uvedení zákona o neziskových bytových družstvech, tak aby nedošlo k propadu v počtu meziročně zahajo­ vaných nájemních bytů a bylo zajištěno dofinancování rozestavěných objektů. e Je třeba lépe provázat systém poskytování dotací na novou bytovou výstavbu s regionál­ ní politikou a jejími nástroji (obnova venko­ va, podpora »pólů rozvoje«). Účastnící panelu Regenerace sídlištního

tostem na regenerovaných sídlištích pro pořizovatele příslušného projektu (obec). • Pro zdárné zvládnutí procesu regenerace síd­ lišť je nezbytné, aby byl budován na programo­ vém základě - strategie jednotlivých obcí zde musí vycházet z podrobné, objektivní analýzy technického i sociálního stavu dané obytné zó­ ny a dospívat k jasné definici akčních priorit. • Tyto strategie je třeba koncipovat a realizo­ vat v úzké spolupráci s vlastníky objektů na sídlišti a s místními obyvateli. Panel věnovaný Rekonstrukci panelových domů přišel se zásadním konstatováním, že rekonstrukce panelových domů nemá při řeše­ ní bytových potřeb v obcích CR z ekonomic­ kého hlediska alternativu (průměrné náklady na rekonstruovanou bytovou jednotku jsou bezmála na třetinové úrovni oproti nákladům na analogický nový byt). Od toho se odvinu­

prostředí dospěli k těmto závěrům:

ly další závěry:

• Pro proces regenerace sídlištního prostředí chybí legislativní rámec, který by řešil otázku »statutu regeneračního území« a závaznost projektu regenerace (včetně řešení pozemků s nevyjasněnými vlastnickými vztahy). Stejně je třeba dořešit legislativní podmínky pro sdružování veřejných a soukromých investic. Chybí zde společný »tah na branku« ze strany příslušných ministerstev (MMR, MPO, MF). e Chybí rovněž státní informační podpora da­ ného procesu - např. kontaktní místa pro pří­ pravu projektů regenerace sídlišť (zejména pro menší města CR). • Je třeba právně dořešit otázku přístupu k in­ formacím o vlastnických vztazích k nemovi­

• Je třeba změnit účetní klasifikaci oprav a modernizací, tj. postavit rekonstrukční zása­ hy do objektů na roveň investicím - současná výše odpisů je nedostačující. To výrazně omezuje využití úvěrů k financování rekon­ strukcí panelových domů. • Je třeba vytvořit odpovídající legislativu pro účast investičních společností na rekon­ strukcích panelových domů • Ze strany obcí často chybí základní infor­ mace o výhodách a podmínkách rekonstruo­ vání panelových objektů - je třeba posílit osvětu (v oblasti technické, ekonomické i so­ ciální) a vzájemnou informovanost o úspěš­ ných akcích.

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 825 Kč.

moderní

OBEC'

Cena je platná od 1. 1. 2001 (POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR).

542

KÓD:

V^DRESA OBJEDNAVATELE:

^fc*ÚSOB PLATBY:

NÁZEV ORGANIZACE:

FAKTURA O

PŘÍJMENÍ:

SIPO O sP°j- č.

JMÉNO:

ULICE .

C.

PLATEBNÍ KARTA

SLOŽENKA

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

TITUL:

P.:

PRO FAKTURACI:

PSČ:

OBEC:

IČO:

PROFESE:

DIČ:

4^1avnI OBOR ČINNOSTI FIRMY: Průmysl a stavebnictví

Obchod, služby a doprava

Školství, kultura a organizace

Veřejná správa

'

Č. ÚČTU:

V^DRESA PRO DORUČOVANÍ: ^/YPLIUTE KOMTAKT:

NÁZEV ORGANIZACE:

TELEFON:

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

ULICE ,

C.

E-MAIL:

TITUL:

P.:

OBEC:

RAZlTKO/PODPIS: PSC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a.s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 0800 11 00 22, internet - http://www.economia.cz a e-mail: [email protected].

---- 4

3 MODERNÍ OBEC 8/2001

Souhlasím aby ECONOMIA a.s. používala výše uvedené údaje pro vnitřní potřebu po dobu pěti let. Údaje nesmi být poskytnuty třetí osobě.

J

OBSAH Petřínské sady v Praze (Foto Jan Pavlíček)

OTÁZKA PRO...

| ROZHOVOR Od »public management« k »public governance« (PhDr. Miloš Charbuský, CSc.).... 6

||ekonomika ✓ Fakta o zadluženosti samospráv (Ing. Luděk Tesař)..............................................7 Startovací byty pro mladé rodiny (Jan Bednařík)................................................... 11 ✓ Vymáháme dlužné nájemné....................................................................................12 Proměna kasáren na byty (Karel Žítek)...................................................................13 Moderní fenomén (Ing. Václav Kaska).....................................................................14 Finanční podpora (Ing. Rostislav Hošek).................................................................15 Zásady zřizování cyklotras (Mgr. Karel Markvart)...................................................15 Deset let přeshraniční spolupráce (Mgr. Marek Řeháček).....................................16 Průvodce Evropskou unií (Tomáš Píšek)................................................................ 16

| (téma v' Starosta obce (Mgr. Jana Hamplová).......................................................................17

Uřízení

a správa

Třídění snižuje ztráty (Ing. Jarmila Šťastná)...........................................................25 Obchod mění návyky a životní styl (Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.)....................26 Devizou jsou památky (Jana Kracíková)................................................................27 Modrý pás Labe před dokončením (Doc. Ing. Jaroslav Zahálka)..........................28 Víc než noclehárna (Mgr. Eva Rázgová).................................................................29

||legislativa Ochrana veřejné zeleně v Praze (Ing. Kateřina Vaculová).....................................30 Vliv stromů na chování (Ing. Marek Franěk)..........................................................31 tK Chov psů z hlediska věcné působnosti obcí (MVDr. Ctirad Mikeš)..................... 32 Právní předpisy........................................................................................................ 33 Otázky a odpovědi................................................................................................... 34

4|regionspektrum ✓ Ocenění pro moravský Frýdlant (Jiří Starý)...........................................................35 Mikroregion hledá společná řešení (Josef Farský)...............................................36 Kde se »točí milióny«.............................................................................................. 37

4|náš

kraj

Reforma je typicky česká (Mgr. Helena Mráčková)...................................................I Oživení cestovního ruchu (Patrik Kamas)................................................................. II Zákonné možnosti spolupráce krajů (JUDr. Hana Neumannová).......................... III Samosprávné a nesvéprávné (Petr Blažek)............................................................ IV Bez partnerů nelze rozhodovat (Jaroslava Volfová)................................................ VI Podpora regionálního rozvoje ............................................................................... VII Nesystémové řešení................................................................................................ VII Dopravní integrované systémy (Ing. Aleš Stejskal)............................................... Vlil Uzávěrka tohoto čísla: 17. 7. 2001

JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST Redakce připravuje do čísla 9 speciální tematickou přílohu EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ VYTÁPÉNÍ PRO OBCE A MĚSTA A MOŽNOSTI ÚSPOR. Jej i nedílnou součástí bude představeni fi­ rem na komerční bázi. Chcete-li oslovit naše čtenáře (hejtmany, primátory, starosty, zastupitele, pracov­ níky odborných útvarů městských úřadů a komunálních a technických služeb), pak vám nabízíme využít inzertní stránky. Zářijové číslo vyjde 12. 9. 2001, uzávěrka přijmu inzerce je 17. 8. 2001. Bližší informa­ ce na tel.: 02/3307 1409. 1408, e-mail: [email protected].

Karla Škáchu, přednostu Okresního úřadu Prachatice JAK OVLIVŇUJE REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY CHOD VAŠEHO ÚŘADU? V současné době reforma veřejné správy výrazným způsobem personální složení okresního úřadu (OkÚ) neovlivňu­ je. I když konečné řešení transformace OkÚ nebylo stanoveno, je zřejmé, že re­ forma bude pokračovat a s největší prav­ děpodobností převezmou kompetence okresních úřadů pověřené obecní úřady III. stupně, jejichž počet bude přibližně 185-190. V rámci »zcivilnění« některých správ­ ních činností přebírají okresní úřady vy­ brané agendy od Policie ČR. Od 1. ledna 2000 byly rovněž pod okresní úřady za­ členěny školské úřady. Do současné doby bylo se změnou kompetencí převedeno z OkÚ Prachatice na Krajský úřad Jihočeského kraje osm osob. Z okresního úřadu odešli dva pracovní­ ci, což odpovídá migračnímu pohybu v rámci úřadu. Stávající pracovníci doufa­ jí, že v rámci připravovaného zákona o delimitaci přejdou převážně na pověře­ né obecní úřady typu III. Bylo by chybou, kdyby byl tento potenciál promarněn, jak mnohdy od zástupců obcí slýcháme. Odpovědnost za výkon státní správy ponese i do budoucna stát, který nejlépe ví, jak obtížné je dobrého úředníka vycho­ vat. Tím neříkám, že všichni jsou dobří. Mylná je ale představa, že současné okresní úřady a jejich úředníci jsou admi­ nistrativní překážkou rozvoje obcí. Na­ opak se domnívám, že obce v rámci růz­ ných kompetencí, které budou vykoná­ vat, si budou zcela určitě i vzájemně kon­ kurovat. Uspořádání obec - stát není při řízení státu neobvyklé, pouze bylo zbaveno (snad díky euforii po roce 1989) na úrovni okresu volených zástupců. S velkou pečli­ vostí bude nutné definovat postavení obcí v uvažovaném modelu, tak aby v rámci svěřených kompetencí nedocházelo k pre­ ferování zájmů jedné obce nad druhou. Uvážíme-li, že platnost zákona o okresních úřadech je omezena termí­ nem 31.12. 2002, musíme objektivně při­ pustit, že není příliš času k úspěšnému dokončení reformy. Odpovědnost těchto kroků je umocněna nabídkou Evropské unie, která je směrována k horizontu roku 2004. Právem se občan budoucí Evropy bude ptát, jak bude zajištěn výkon státní správy a vymahatelnost práva na území České republiky. Rychlost, kvalita, seri­ óznost, to by měly být hlavní atributy cíle reformy veřejné správy.

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

5----

ROZHOVOR_____________________

OD »PUBLIC MANAGEMENT^ K »PUBLIC GOVERNANCE« Jednou z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a roz­ voj (OECD) je Česká republika. Pro kvalitní vzájemnou komunikaci byla při vrcholných orgánech OECD v Paříži zřízena Stálá mise ČR. V diplomatické funkci první tajemnice zde pracuje Ing. Blanka Fajkusová, Ph. D., která nám přiblížila některé aspekty našeho členství v této renomované organizaci. • Jaké důvody vedly Českou republi­ ku, aby usilovala o přijetí do OECD? Česká republika sice o členství oficiálně požádala v lednu 1994, ovšem již v té době existovaly mezi ČR a OECD rozvinuté vzá­ jemné vztahy. Náš stát se intenzivně a aktivně podílel na programu Partneři v transformaci, který OECD připravila v roce 1991 pro nejví­ ce pokročilé transformující se ekonomiky střední Evropy. Hlavním cílem bylo pomoci těmto zemím s ekonomickými reformami, a tím vlastně s přípravou na plnění předpokla­ dů pro členství. Výsledky této spolupráce by­ ly již v roce 1994 natolik pozitivně hodnoce­ ny, že se vláda rozhodla požádat o přijetí za plného člena organizace. Přijímací procedura byla dosti složitým procesem, založeným na podrobných analý­ zách, na němž se podílely prakticky všechny hospodářské rezorty. O jeho náročnosti svěd­ čí i fakt, že plným členem OECD se ČR stala v prosinci 1995.

Řada programů vlády CR směřuje na překo­ nání překážek, s nimiž se podnikatelé při za­ kládání malých a středních podniků setkávají, a je přímo formulována s ohledem na místní podmínky. V kontextu OECD je oceňována činnost české Agentury pro rozvoj podnikání a také poradenských a informačních center ty­ pu »one-stop-shop«, tj. umožňujících získat

• Na kterých úrovních se rozvíjejí vzá­ jemné vztahy? V zásadě jsou rozvíjeny na úrovni centrální vlády, tj. ústředních orgánů státní správy a jim podobných institucí (CNB apod.). OECD je velmi často výstižně charakterizována jako permanentně probíhající mezivládní konfe­ rence ke všem otázkám hospodářské politiky. Tam, kde to uspořádání státu nebo povaha problematiky vyžaduje nebo umožňuje, není vyloučeno, aby se prostřednictvím ústředních orgánů státní správy nezapojily i nižší úrovně veřejné správy.

• Vláda ČR podporuje drobné a střed­ ní podnikání na úrovni regionů, zejmé­ na s největší nezaměstnaností. Jsou podle vašich zkušeností tyto programy k jeho rozvoji dostatečné? Restrukturalizace průmyslu u nás v po­ sledních letech stále jasněji ukazuje, že řada velkých podniků, poskytujících mnohdy za­ městnání značné části pracovní síly v regio­ nu, nemá »udržitelnou« budoucnost. Aby se drobné a střední podnikání stalo pomocní­ kem při řešení nezaměstnanosti a zároveň efektivně přispělo k růstovému potenciálu země, musí být splněna řada podmínek: lidé musí být iniciativní a vynalézaví a najít v po­ ptávce trhu mezery, které jsou schopni pod­ nikatelsky zaplnit. Zároveň je třeba umožnit malým podnikům přístup ke kapitálu a fi­ nančním službám, které však banky poskyt­ nou pouze racionálnímu podnikatelskému záměru. ------6 □ MODERNÍ OBEC 8/2001

veškeré informace na jednom místě. Podpora malých a středních podniků na regionální úrovni je složitým problémem, jenž je společ­ ný pro země OECD i pro země rozvojové. Me­ zi pracovními orgány OECD působí pracovní skupina pro malé a střední podniky, která ana­ lyzuje politiky a nej lepší praxi v této oblasti a zpřístupňuje je i nečlenským zemím. V roce 2000 se v italské Bologni konala konference 47 ministrů odpovědných za malé a střední podnikání, a to jak ze zemí OECD, tak z nečlenských zemí. kteří společně přijali tzv. Bolognskou chartu o politikách v oblasti malého a středního podnikání. Dokument mj. doporučuje, aby vlády věnovaly zvláštní po­ zornost úloze malých a středních podniků v in­ ovacích a vědeckotechnickém rozvoji a příleži­ tostem, které se právě jim naskýtají s rozvojem informačních a komunikačních technologií a elektronického obchodu. Pracovní skupina, jíž se aktivně účastní také čeští zástupci, na zá­ kladě této charty připravila podrobný návrh svého pracovního programu, z něhož mohou vzejít nové podněty i pro politiku CR.

• V materiálech OECD se zdůrazňuje nutnost přejít na úseku veřejné správy

od dominantní orientace na »public management« k »public governance«. Měl by se tento posun zohlednit i v ny­ nější fázi reformy naší veřejné správy? Posun od jednoznačného vnímání veřejné správy ve smyslu »public management# k šir­ šímu přístupu »public governance# se v OECD projevuje již několik let. Zatímco manažerská koncepce se zabývá spíše »technickou« stránkou řízení, je »public governance« zaměřena na širší aspekty koordinace a konzistence mezi jednotlivými politikami. Tento posun v přístupu není samoúčelný. Rychle se vyvíjející globalizovaná světová ekonomika totiž klade na vlády nové nároky. Primární úlohou vlád v tomto prostředí je za­ jistit, aby země byla schopna realizovat ve svém domácím rozvoji výhody plynoucí z globalizace a minimalizovat případné nega­ tivní dopady. Tomu již samotné úzké pojetí »public management# nestačí; není zcela za­ vrhováno, naopak, ve své vyšší kvalitě se stá­ vá nedílnou součástí širší koncepce. Vedle kvantitativního hodnocení výkonnosti veřej­ ného sektoru vystupuje v nových podmínkách daleko výrazněji nutnost zajistit věcnou pro­ vázanost a koordinovanost národních politik a opatření mezi sebou, a to nejen na ústřední úrovni, ale i mezi ústřední a nižšími úrovněmi veřejné správy, to vše při respektování pravi.del otevřeného trhu a soutěže. K tomu má při­ spívat také mnohem silnější a přímější kon­ takt struktur veřejné správy s občany. V dynamickém prostředí nemůže být vztah občana a státu (veřejné správy) omezen na účast ve volbách, vládní struktury by měly s občanem permanentně konzultovat svá nej­ důležitější rozhodnutí, a tím zajišťovat aktivní přístup občana k jejich realizaci. Právě tato koordinace je dosud slabou stránkou české veřejné správy, a to jak na ústřední úrovni, tak mezi různými úrovněmi. Určité obavy z toho, jak se s touto výzvou re­ forma veřejné správy vypořádá, vyjadřuje ta­ ké OECD v některých svých studiích o CR, které byly v poslední době zpracovány a pub­ likovány (v roce 2001 jde např. o hloubkové hodnocení regulatorních mechanismů nebo o ekonomický přehled). Doporučuje například podpořit protržní a prosoutěžní chování veřej­ né správy při plnění jejích funkcí, a to při do­ držování všech etických norem a požadavků, které jsou na pracovníky veřejné správy v mo­ derních tržních ekonomikách kladeny. Vláda CR si je tohoto úkolu vědoma, věnuje mu svou pozornost a při přípravě konkrétních kroků využívá výsledky nezávislého hodno­ cení OECD. K posílení vertikální konzistence politik a opatření by bezesporu přispělo, kdyby i pra­ covníci na nižších úrovních veřejné správy byli systematičtěji informováni o činnosti OECD a o závěrech jejích studií (nejen o těch. které se týkají CR). To by jim pomohlo snáze se orientovat v hledání řešení problémů, s ni­ miž se ve své práci potýkají. Přenos zkuše­ ností, inspirací a »dobré praxe# (good practice) z jiných států je totiž jedním z oceňovaných rysů činnosti OECD. MILOŠ CHARBUSKÝ, FOTO ARCHÍV

I EKONOMIKA

FAKTA O ZADLUŽENOSTI SAMOSPRÁV astokrát se kladl velký dů­ raz na zadluženost obcí v CR. Postupně rostly oba­ vy a nakonec se hledaly a hledají cesty, jak omezit samosprávy v rozhodování o jejich vlastním za­ dlužení.

Č

Téma zadluženosti samospráv nabylo v po­ slední době na významu vznikem krajských samospráv. Nejprve bychom měli zadluženost zmapovat podrobněji a pohlédnout též na její příčiny. Regulace samotných důsledků je totiž mlácením prázdné slámy.

Vývoj zadluženosti obcí na jednoho obyvatele ČR (zadluženost / obyvatel v Kč)

Příčinou je fakt, že obecní roz­ počty jsou součástí veřejných roz­ počtů a výsledek jejich hospoda­ ření výrazně zasahuje do kontextu financí státu jako celku. Je to totiž stát. který nese zod­ povědnost za stav veřejných fi­ nancí. Stát však není jen státní rozpočet a rozpočty samospráv a státních fondů, stát to jsou pře­ devším lidé. ČÍSLA V SOUVISLOSTECH Skeptičtí ekonomové často hrozí blížícím se kolapsem ná­ rodního hospodářství vlivem zadlužování samospráv, jejich nezodpovědnosti v oblasti fi­ nancí apod. Čísla je však zapo­ třebí vidět v kontextu a souvis­ lostech. Pramálo je kladen důraz na to, které obce a proč se zadlužují, na co prostředky ze svých dluhů používají a také na to, jak vypa­ dají jejich dluhy v porovnání se zadlužováním státního rozpo­ čtu. Nezohledňuje se také relativně krátká doba existence obecních rozpočtů v samosprávné pozici. Jen málo se bere ohled na stav

bankovního sektoru a investic ja­ ko takových. Prakticky nulová je účinná rozvojová strategie obcí se špatnou občanskou vybaveností. A aby toho nebylo dost, pozice malých obcí a menších měst se vlivem politického pojetí fungo­ vání ekonomiky neustále zhoršo­ vala. _____ Chybou je, že se pri­ márně přemýšlí o me­ chanizmu bariér, jak za­ bránit předlužování obcí a (do budoucna) krajů, namísto toho, abychom se zaměřili na hledání podstaty na­ dměrného zadlužování některých obcí. Dobré je, že skuteč­ nost (i v takto negativis­ tickém vymezení) svědčí o velmi dobrém chování samospráv v uplynulých letech ve vztahu k zadlu­ ženosti. Trpělivost nejmenších obcí však podle čísel z posledních let vyprchala. Pokusím se bez zábran analyzovat situaci zadluženostiobcí ČR.

PARADOXY SYSTÉMU V ČR existuje tzv. vícezdrojové financování investičních akcí obcí. Jednotlivé investiční progra­ my jsou rozesety po resortech a samosprávy se brodí spletí dota­ cí a žádostí o začlenění do inves­

tičních programů těchto resortů. Výsledek? Existuje mnoho obcí, které si stěžují na paradoxy toho­ to systému. Některým se podařilo po něko­ lika letech konečně »vyběhat« státní příspěvek na kompletní opravu místní silnice. Shodou ná­ hod se jim »poštěstilo«, že druhý rok mohly za přispění státu (který zastupují resorty) realizovat dlou­ holetou žádost o státní pomoc při zainvestování plynovodu. Investice na silnici byla v tom­ to případě jednoznačně »vyhoze­ nými penězi«. Špatná koordinace takových investic není přitom za­ viněna obcemi, ale systémem in­ vestování do veřejných statků. Když hovoříme o zadluženosti, připomeňme, že skutečně neexis­ tují účinné bariéry zadluženosti obcí a krajů. Konstatujme ale také to, že stát při většině svých inves­ tičních aktivit do majetku obcí »nutí« samosprávy, aby participo­ valy na vložených prostředcích. Jinak řečeno, »drahá vesničko či milé město, pomůžu, ale ty se budeš podílet®. V případě vel­ kých měst problém ani paradox nevidím. Jiná situace je u malých obcí, kterých je u nás hodně. Jed­ nak jim chybí vybavenost zá­ kladní infrastrukturou, jednak nemají ani zdroje potřebné k in­ vestování. Stát jim bez jejich participace na investiční projekt nepřispěje. Existuje pro tyto obce nějaké vý-

►

graf č. 2

"MODERNÍ OBEC 8/2001 □

7

"

EKONOMIKA skladby v čase, dospěje­ me k optimističtějším závěrům. Dluhy obcí pramení ze čtyř základních zdrojů:

Změna struktury zadluženosti obcí (v procentech) 100%

• emisí komunálních obligací, • úvěrů, • přijaté finanční vý­ pomoci a ostatních dluhů - zejména od okresních úřadů, stát­ ního rozpočtu a Stát­ ního fondu životního prostředí.

80%

60%

40% přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy | komunální obligace

20% I

1994

1995

1996

1997

I úvěry

1998

1999

graf č. 3

chodisko? Samozřejmě! Půjčit si, a tak získat potřebné peníze pro realizaci investičního programu za pomoci státu. Obec zastaví svůj majetek, úroveň života v ob­ ci realizací investiční akce vzros­ te, ale co bude dál? Jak to bude se splátkami? Obec zbankrotovat nemůže, náš právní řád takový in­ stitut u obce nezná. Nastínil jsem základní nedo­ statky investičního systému, které se promítají do existence měst a obcí. potažmo do území, jeho vybavenosti a samozřejmě do vý­ še celkové zadluženosti obcí. Sa­ mosprávy rozhodují tak, aby mě­ ly výsledně z investice užitek. Často se brání nemohoucností ovlivnit investiční systém labil­ nějším přístupem k úvěrům. Starostové a zástupci obcí vy­ dávají mnohdy mnoho úsilí na několika místech najednou, aby mohli realizovat komplexní in­ vestici. Jejich vliv na koordinaci je přitom minimální. Takové ži­ velné investování brání kom­ plexnímu přístupu k plánovité­ mu rozvoji vybavenosti měst a obcí.

nedosahují ani úrovně okresu (NUTS 4). Unie však výrazně podporuje a v budoucnu bude podporovat přednostně sdružení v rozsahu území NUTS 2. To jsou území přesahující většinou i rámec kra­ je. Sdružení s předpoklady k tako­ vým cílům mají šanci výrazně rozvinout vlastní investiční akti­ vity, racionalizovat a stabilizovat zadluženost a dosáhnout rychle vysoké flexibility napojení na zdroje z Evropské unie.

ZÁKLADNÍ ZDROJE DLUHŮ Přesto nejsou katastrofické scé­ náře zadluženosti obcí na pořadu dne. Pokud posoudíme zadluže­ nost obcí nejen podle jedné sou­ hrnné částky, ale mj. i podle její

Hladina celkové za­ dluženosti se za posled­ ní roky ustálila. Jistou roli zde mohou hrát i nadměrné kapitálové zdroje obcí v roce 1999, 2000 které působí útlumově právě na zadluženost. Dobré je ale zejména posoudit avízovanou změnu struktury za­ dluženosti z dlouhodobého hle­ diska. Podíly jednotlivých zdrojů zadluženosti jsou potom poměro­ vě dobře čitelné v grafu 3. Z údajů v časové řadě od roku 1994 jsou patrné následující zá­ kladní trendy. • Dlouhodobé ustálení přija­ tých úvěrů z bank - tyto úvěry jsou drahé a ustálení jejich výše a podílu na celkové zadluženosti svědčí o nasycenosti poptávky obcí dnešními produkty bankov­ ního sektoru. Zejména jde o drahé krátkodobé finanční výpomoci. Úvěry vhodné k investičním aktivitám obcí by měly přesaho­ vat hranici 10 let. Bankovnictví v ČR v tomto směru čeká ještě mnoho práce k uspokojení po­

ptávky v návaznosti na rizika vy­ skytující se v současném národ­ ním hospodářství. • Klesající podíl komunálních obligací - většinu takového za­ dlužení tvoří velká a silná města emitující tyto cenné papíry. Emi­ se přitom podléhá pouze formální kontrole všech náležitostí, kterou provádí Komise pro cenné papíry. Neexistuje žádná jiná bariéra za­ braňující obcím vydávat komu­ nální obligace. Trh s cennými papíry se v ČR nevyvíjí nijak optimisticky. Za­ hraniční trhy jsou jednak nasyce­ né, jednak obligace českých obcí (vyjma největších měst) nemají velkou šanci na úspěšný prodej. • Přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy posilují - jde o tzv. laciné úvěry poskytnuté bezúročně nebo s velmi malým úrokem. Na posilování těchto fi­ nančních výpomocí a ostatních dluhů má nemalý podíl zejména Státní fond životního prostředí, který za velmi výhodných podmí­ nek nabízí obcím možnosti půj­ ček. Pozitivní roli v dluhové službě obcím prokázaly také okresní úřa­ dy, které pomáhaly obcím řešit nenadálé situace a dlouhodobé problémy za velmi výhodných podmínek. Tento způsob úvěro­ vání má velkou budoucnost a jeho podoba se vyskytuje prakticky všude ve světě.

STRUKTURA Vývoj struktury zadluže­ nosti obcí není zdaleka tak špatný, jak se často tvrdí. Tato struktura a její vývoj ukazu­ je, že není třeba vcelku pohlí­ žet na zadluženost dramatickým

Vývoj počtu zadlužených obcí v České republice 5000

4000

VZÁJEMNÉ PARTNERSTVÍ Evropská unie pomáhá v rámci svých pravidel. Výsledkem je na­ konec pomoc těm silnějším. Systém adicionality (doplňkovosti) zdrojů není vhodný pro inves­ tice jednotlivců. Budoucnost spatřuji ve sdružo­ vání obcí nikoliv za jedním spo­ lečným cílem, ale za vzájemným partnerstvím. Výsledkem bude rozvoj regionu a princip přiroze­ né solidarity. V podmínkách ČR je zatím - k velké škodě obcí spatřována větší budoucnost v tzv. mikroregionech, které však

3000

ra

2000

1000

1994 graf č. 4

---- 8

□ MODERNÍ OBEC 8/2001"

1995

1996

1997

1998

1999

2000

EKONOMIKA

způsobem. Ovšem pro jednoho může být určitý objem dluhu malý, pro jiného může znamenat finanční sebevraždu. Z toho vyplývá otázka: »Jaká je výše zadluženosti a počet obcí, které jsou zadluženy?# Odpověď je soustředěna v grafu 4. Ten ukazuje rostoucí trend počtu zadlužených obcí. Je patrné, že již přibližně dvě třetiny obcí jsou zadluženy. Na první pohled takové číslo vyvolává obavy a mediální senzaci.

PODÍL VELKÝCH MĚST Na základě podrobnějšího eko­ nomického pohledu můžeme mít zcela jiný názor. Nejdříve bychom se měli podí­ vat pod pokličku hrnce zadluže­ nosti a zjistit, které obce a jakým podílem do něho přilévaly a přilévají. Přesvědčivě a přehledně to ukazuje zpracování potřebných dat do prostorového povrchového grafu. Jednoznačné je, že největší města mají lví podíl na celkové zadluženosti obcí v ČR. Velká města měla zejména na počátku větší důvěru peněžních ústavů ajejich zdroje jim umožni­ ly čerpat úvěry komerčních bank. V té době také největší města emitovala komunální obligace. Podíl těchto obligací byl v ro­ ce 1994 na celkové struktuře za­ dluženosti obcí dominantní (viz graf 3). Podíl velkých měst na zadluže­ nosti však v dalších obdobích prudce klesal. Naopak docházelo

k drobnému nárůstu podílu obcí o velikosti 300 - 1500 obyvatel, které patří v ČR k nejrozšířeněj­ ším samosprávám. Velká města nadále předsta­ vují základ zadluženosti. Za po­ slední období se ukazuje, že po­ stupem času nalezla na poli zadluženosti svou optimální polo­ hu odpovídající jejich možnos­ tem. Z časového hlediska je patrné, že zatímco zadluženost větších měst je vcelku stabilní, u obcí od 300 do 1500 obyvatel v posled­ ních letech roste rychlejším tem­ pem. Takových obcí je v ČR nej­

více - zhruba 2785. Výše jejich dluhů není alarmující, ale je dob­ ré ji bedlivě sledovat. Neubráníme se dojmu, že cel­ ková zadluženost se opravdu vcelku ustálila a nedosahuje v po­ sledních letech výraznějších vý­ kyvů.

DEFINICE RIZIKA Fiskálně významná část po­ dílu na celkové zadluženosti soustředěna ve velkých měs­ tech má za následek malé roz­ mělnění rizika. Jen minimum těchto samospráv nese ve svých

rozpočtech republiko­ vě významné zatíže­ ní dluhovou službou, která není nezanedba­ telná i z hlediska rizi­ ka pro státní rozpočet (viz graf 7). Na něm je vidět, jaký vliv na celkovou zadluže­ nost má například hlavní město Praha. Zadluženost obcí po­ tom vypadá daleko méně hrozivě. Z pů­ vodních asi 41 miliard korun dostaneme při­ bližně 29 mld. Kč. Ustálení podílů jed­ notlivých velikostních kategorií obcí na za­ dluženosti je sice pozi­ tivní jev, ale co s rizi­ kem zadluženosti jednotlivých obcí? Riziko zadluženos­ ti obce je pojem, který vyžaduje jasná kom­ plexní kritéria toho, co je a co není riziko­ vá zadluženost. Tako­ vá kritéria je třeba po­ rovnávat s aktuálním stavem financování z hlediska zdrojů a skladby výdajů. Připomeňme, že obce v ČR používají úvěry převážně na fi­ nancování investic do infra­ struktury. Problematiku tako­ vých investic opakovat nebudu. Neodpustím si nejprve uvést opomíjenou souvislost zadluže­ nosti obcí s jejich majetkem. Ten několikanásobně převyšuje současnou míru zadluženosti. Z hlediska krytí závazků obcí je podíl zadluženosti na celko­ vých aktivech hluboko pod 5% hranicí, což plně dostačuje.

Vývoj % podílu obcí na celkové zadluženosti podle velikosti obce

MODERNÍ OBEC 8/2001 3

9----

EKONOMIKA Zadluženost obcí ČR v porovnání s Hl. m. Prahou Zadluženost obcí celkem I

I Zadluženost obcí bez Prahy

1993

1994

1995

1996

grafe. 7

1997

1998

1999

2000

investičních projek­ tech. V neposlední řadě má vliv změna finan­ cování obcí uplatně­ ním nového rozdělo­ vání daní. Ovšem tento zákon většině v současnosti zadluže­ ných obcí pomůže. Úvěrové hospodaření obcí, které sice způso­ buje zadluženost, je pozitivním jevem, vede-li realizace úvěro­ vých zdrojů k násled­ nému růstu obecního majetku. Zdravá zadluže­ nost obcí je přiroze­ ným nástrojem vý­ razně podporujícím regionální rozvoj. Negativně působí

skutečnost, že zatím jen čtvrti­ na dluhů obcí má dlouhodobou povahu. Neutěšený je zvláště stav na bankovním trhu, kde se trendem poslední desítky let staly krátkodo­ bé úvěry do 5 let splatnosti. Veřej­ ným investicím však taková sklad­ ba úvěrové nabídky nevyhovuje. SHRNUTÍ Riziko budoucího globálního předlužování samospráv je rozdě­ lené do dvou základních okruhů. Najedná straně je to objemové ri­ ziko, kde jde o desítky miliard soustředěných do velkých měst, na druhé straně je to riziko růstu rozsahu, kde se zadlužují zejména malé a finančně slabé obce. Na takovém zadlužování nese zásluhu nevhodný systém vícezdrojového programového finan­ cování investic a nedostatek vhodných nástrojů podporují­ cích dlouhodobé financování. Přesto nepředstavuje součas­ né zadlužení obcí vážnější ri­ ziko a je dobré koncentrovat síly a aktivity nikoliv na od­ straňování zadluženosti, ale na její optimalizaci a na mini­ malizování příčin nezdravého rizikového zadlužování samo­ správ.

Z orientačních čísel roz­ Skladba počtu obcí ČR podle rizika jejich zadluženosti vahy (obce do 3000 obyva­ tel nebyly dosud povinny vést podvojné účetnictví a vykazovat rozvahu pro Ministerstvo financi ČR) je možné učinit předběžný zá­ běžně zadlužené věr, že majetek obcí roste obce 65% ' mnohem rychleji než je­ jich zadluženost. Avšak zpět k definici rizika zadlu­ ženosti obcí. To je možné LUDĚK TESAŘ, sledovat několika vhodnými odbor financování metodami. územních rozpočtů, oddělení souhrnných rizikově zadlužené Podle mého názoru je na­ rozpočtových vztahů obce 2% nejvýš vhodné rizikovost územních rozpočtů zadluženosti vázat na aktu­ Ministerstva financí ČR ální prostředí, kde došlo ke gratč. 8 změně zdrojů obcí. Za rizikově zadluženou obec považujme takovou, jejíž dluh Skladba počtu obcí ČR dle rizika jejich zadluženosti převyšuje 50 % daňových příj­ v závislosti na jejich velikosti mů a současně u ní dochází (uplatněním nového rozděleni da­ ní) k více než 20% očekávané­ mu poklesu daňových příjmů. Za takových podmínek jsou v ČR rizikově zadluženy pouze 2 % obcí. Nerizikově (»běžně«) zadlužených obcí je asi 65 %, avšak 33 % obcí v ČR není za­ dluženo vůbec. Zeptejme se, které že to jsou ty rizikově zadlužené obce a jak vů­ bec vypadá skladba zadluženosti obcí v ČR podle rizika v závislos­ ti na velikosti obce? Odpověď dá­ vá graf 9. Vidíme, že největší riziko za­ dluženosti, pokud jde o počet ri­ zikově zadlužených obcí, se ne­ soustřeďuje do velkých měst. aleje rozptýleno do menších měst a obcí. Na tomto stavu se podepsal jednak onen vícezdrojový systém investování do území, jednak již zmiňovaný tlak na obce, který nutí i ty finančně I rizikově zadlužené obce □ běžně zadlužené obce □ Nezadlužené obce slabé k výrazné participaci na gratč. 9 10

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

EKONOMIKA____________________________________

STARTOVACÍ BYTY PRO MLADÉ RODINY Vstřícnou ruku

podali

mladým

ěstský úřad v Mělníku eviduje na manželstvím v Mělníku. Radnice 600 žádostí místních občanů usilu­ pro ně připravila 64 tzv. startova­ jících o přidělení bytu. Zastupitelé cích bytů, které jim usnadní počá­ našli aspoň částečné řešení tohoto tíživého teční roky spokojeného a zajiš­ problému. Rozhodli, že zpočátku pomohou těného života. První z nich se nejpotřebnějším, především mladým rodinám. stěhovala do nového začátkem le­ Posloužil k tomu nákup dvou věžových domů u sídliště Slovany a jejich komplexní rekon­ tošního července. strukce na byty. Oba devítipodlažní domy, dříve majetek chody byly až na konci chodby. Celkový in­ mělnické elektrárny, se městu výjimečně teriér domů byl značně devastovaný. podařilo odkoupit za 7,5 miliónu korun. In­ Z gruntu, od podlahy zaměstnanci firmy vestice byla na první pohled výhodná. Jenže začali s bouracími pracemi loni v listopadu. objekty od roku 1965 léta sloužily jako uby­ Předem zateplili fasády budov a do rozšíře­ tovny s jednotlivými pokoji pro montéry ných oken zasadili plastová, aby mohli uvnitř a další pracovníky podílející se na výstavbě pokračovat po celé zimní období. Byla změ­ a provozu elektrárny. Časté střídání pře­ něna celá dispozice domů. Nové, vyzdívané chodných nájemníků a neuspokojivá údržba příčky rozdělily prostor v každém patře na se nakonec neblaze projevily - došlo k de­ zolátnímu stavu zejména v interiéru obou domů.

že při přejímce nebyl důvod k závažnějším připomínkám. Za zmínku ještě stojí, že mladým rodinám bude místo malého sloužit nový, prostornější rychlovýtah, pro sedm osob a kočárek. Za­ sloužila se o to pražská firma Technolift. Ma­ minky s dětmi uvítají, že mohou vyjít do při­ lehlého klidného prostředí lesoparku. Základní potraviny pro rodinu nakoupí v ne­ daleké prodejně, blízko je zastávka autobusu, takže odříznutí od vzdálenější městského centra nehrozí. Péče o nové byty včetně komplexní údrž­ by, výběru nájemného a poplatků za různé služby, stejně jako u ostatního bytového fon­ du v majetku města, přechází na Koncept Fast, s. r. o. Předpokládá se, že nájem a zálo­ hy na služby budou činit 2000 - 2500 Kč mě­ síčně. Smlouva s firmou se osvědčuje, neboť městský úřad by nemohl vše plně a uspokoji­ vě zajistit.

MILIÓNY NA REKONSTRUKCI

PENĚŽNÍ KAUCE PODMÍNKOU

Rada města si byla vědoma, že podstatná přestavba a modernizace domů, které uspoko­ jí požadavky na současný způsob bydlení, si vyžádá značné finanční částky ve výši několi­ ka desítek miliónů. Potvrdila to i závěrečná rekapitulace celkových nákladů na rekon­ strukci, které dosáhly téměř 47 miliónů korun, přičemž všechny ani nebylo možné hradit jen z vlastních prostředků. Z pokladny města, kromě zmíněného několika miliónového ná­ kupu domů, bylo 836 tisíc korun vydáno na odkup přilehlého pozemku od soukromého vlastníka pro vybudování přístupové komuni­ kace a parkování aut. najeden milión korun přišla příprava stavby. Jen rekonstrukce obou věžových domů stála celkem 37,6 miliónu ko­ run. Město si na tyto.výdaje nepůjčilo, ale hradilo je ze svého rozpočtu celkovou částkou ve výši 27 miliónů korun. Byla použita z po­ ložky příjmu, který byl získán při prodeji obecních bytů. Mgr. Zuzana Lišková, starostka Mělníka, ale uvítala výraznou pomoc státu. Minister­ stvo pro místní rozvoj přispělo na vybudování všech 64 bytových jednotek nevratnou dotací ve výši 20.4 miliónu, což představuje na kaž­ dou jednotku 320 tisíc korun. Podmínkou k udělení dotace bylo, že nové byty zůstanou v majetku města.

Zájemcům, začínajícím mladým rodinám, rada města přidělovala nové byty v rekonstru­ ovaných domech podle předem stanovených pravidel. Mimo jiné, že jejich manželství ne­ trvá víc než sedm let. Dále, že alespoň jeden z manželů je občanem České republiky a Měl­ níka. Navíc musí žadatel prokázat, že má uza­ vřené stavební spoření. K podmínkám rovněž náleží, že byty jsou pronajímány na dobu pěti let s možností dvojího prodloužení vždy o je­ den rok, nejdéle na sedm let. Předpokládá se, že poté si rodina opatří vlastní bydlení, napří­ klad z našetřených peněz. I proto, že nájemní byt se pro mnohé stane malým. Zastupitelé dodatečně schválili, že uchazeč o byt, ještě před uzavřením nájemní smlouvy s městem, je povinen zaplatit jednorázově kauci ve výši 30 tisíc korun. Zpět ji každý do­ stane až po ukončení nájmu, kdy se včas vy­ stěhuje a nebude dlužit na nájemném a jiných službách. V některých případech to může být přísné rozhodnutí. Zástupci města ale zdůraz­ ňují, že využívání startovacích bytů je v sou­ časné situaci jediným řešením, jak v Mělníku pomoci zvláště mladým rodinám. V prvním kole si pro žádost o nájem v no­ vých bytech přišlo na městský úřad na 180 zá­ jemců, z nich 73 vrátilo vyplněný dotazník. Jen 54 uchazečů splnilo požadované podmín­ ky a radní jim byty koncem června přidělili. Druhé kolo při stejných podmínkách bylo vy­ hlášeno pro zájemce o zbývajících deset bytů, které měly být přiděleny do konce července. Nabídka celkem 64 bytových jednotek je v současné době jedinou cestou, jak zlepšit bytovou situaci mladých manželství. S další, finančně nákladnou rekonstrukcí starších ob­ jektů na obecní byty, nebo dokonce s novou výstavbou město zatím nepočítá.

M

ZE STARÉHO NOVÉ Na komplexní rekonstrukci věžových do­ mů včetně pořízení nové příjezdové komuni­ kace. chodníku a úpravy okolí město vypsalo veřejnou obchodní soutěž. S nejpřijatelnější cenovou nabídkou ji vyhrála společnost CL - Invest Česká Lípa. Její práce na úplné přestavbě interiéru původních ubytoven na nové byty nebyla snadná. Stačí uvést, že na každém patře se nacházely jednotlivé míst­ nosti, zatímco společné umývárny a také zá-

čtyři byty o velikosti 2 + 1 s plochou 47 m2 a 55 m2. Každý má kuchyňskou linku, vesta­ věnou skříň, elektrický sporák a digestoř. Je zavedeno dálkové vytápění. Koupelny a toa­ lety jsou obložené dlaždičkami. V bytech je místo pro vlastní pračku. Na devátém podlaží se nachází sušárna, v suterénu má každá rodi­ na sklep. Nakonec přišly celkové úpravy okolí do­ mů. Vede k nim nová příjezdová cesta a chod­ níky, bylo opraveno nefunkční veřejné osvět­ lení. Firma pamatovala na 45 parkovacích míst pro auta a stání pro kontejnery na odpa­ dy. Do konce května byla celková rekonstruk­ ce a modernizace obou věžových domů hoto­ va. Tabulka nad jejich vchody uvádí jméno hlavního dodavatele, firmy CL - Invest Česká Lípa. Václav Nádvorník z městského úřadu, jenž byl pověřen dozorem na stavbě, oceňuje, že firma byla solidní, odvedla kvalitní práci, při které uplatnila nejnovější technologie, tak­

JAN BEDNAŘÍK FOTO VÁCLAV NÁPRAVNÍK

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

1 1-----

EKONOMIKA________ :_______________________

VYMÁHÁME DLUŽNÉ NÁJEMNÉ Většinou obtížně se získává ne­ splacené nájemné od uživatelů obecních bytů. Ve větších městech dlužné částky dosahují až desítky miliónů korun. Tyto »zamrzlé« fi­ nanční prostředky citelně chybějí především na rekonstrukci starších a výstavbu nových obytných do­ mů. I to je vážný důvod, proč radni­ ce a správci bytového fondu hleda­ jí různé možnosti, jak dostat peníze od neplatičů do obecní pokladny. a zkušenosti při vymáhání nesplacené­ ho nájemného v rámci příslušné legis­ lativy jsme se zeptali v pěti městech.

N

a na druhou polovinu uzavřena splátková do­ hoda. Rovněž jsou neprodleně podávány žalo­ by na vymáhání dluhů a návrhy na přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu. Od roku 1996 město vydává nájemní smlouvy na dobu určitou, a to najeden rok. Při plnění všech povinností, vyplývajících z nájemního vztahu, jsou smlouvy poprvé prodlužovány na dva roky a podruhé na dobu neurčitou. Město již třikrát (v roce 1997, 1999 a naposled v roce 2000) vyhlásilo tzv. výzvu, kdy dlužníkům bylo umožněno v urči­ tém termínu uhradit nesplacenou částku. Při­ tom jim jednou bylo odpuštěno celé penále a dvakrát 75 %. V průběhu těchto tří akcí by­ lo získáno dlužné nájemné v celkové výši asi 4,5 miliónu korun. Jinak na základě uvede-

Mgr. Helena Vavřínová, tisková mluvčí, Městský úřad Mělník:

»Ke konci rok 2000 činily dluhy v bytovém hospodářství včetně poplatků z prodlení, soudních poplatků a podobně, které městský úřad vymáhá, víc než 4 milióny korun. Od ro­ ku 1999 město při získávání dlužného nájem­ ného využívá možnosti exekuce na účet u banky či na mzdu. V praxi to znamená, že banka poskytne číslo účtu nebo si město zjistí zaměstnavatele dlužníka a poté finanční od­ bor pošle do banky či zaměstnavateli exekuč­ ní výměr, na jehož základě se dlužná částka neplatiči strhne. Zpočátku byl tento způsob vymáhání velice úspěšný, avšak v poslední době se často stává, že dlužník svůj účet zruší neboje zůstatek na jeho účtu nulový či debetní (minusový). Teh­ dy musíme přistoupit k soudnímu vymáhání, exekuci movitého majetku. Tento způsob je ale zdlouhavý - některé nevyřešené případy jsou ještě z roku 1994. Nezaplacené nájemné včetně neuhrazených faktur se postupuje sou­ du automaticky. Loni se podařilo exekucemi na účet u banky či na mzdu vymoci na 100 000 korun, přičemž dalších 500 000 korun dlužníci uhradili po výzvách a upomínkách.« Michaela Lehnertová, tisková mluvčí, Městský úřad Chomutov:

»Město Chomutov má v současné době ve vlastnictví zhruba 10 tisíc bytů, z nich 90 % první kategorie. Obývá je 3769 neplatičů ná­ jemného. Celkový dluh na nájemném a služ­ bách spojených s bydlením přesahoval kon­ cem dubna 2001 částku 79,5 miliónu korun. Opatření proti dlužníkům uplatňuje město jen taková, jaká umožňuje současná legisla­ tiva. Dochází k tomu, že v těchto bytech se ne­ provádí opravy a výměny zařizovacích před­ mětů vyjma případů, při kterých by bylo ohroženo zdraví občanů, byl poškozován ma­ jetek města či jiného nájemníka. V případě, že rozvodné závody odpojí přívod elektrické energie, správce opětovně, pokud není zapla­ cen dluh, nepotvrdí přihlášku na odběr této energie. Nepotvrdí ji i tehdy, jestliže při vyso­ kém dluhu není splacena aspoň jeho polovina

---- 12

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

»

Děčín ných opatření - kromě soudních rozhodnutí se daří měsíčně vybrat dlužné nájemné při­ bližně ve výši půl miliónu korun. Dluh ale narůstá, jak přibývají neplatiči a zvyšují se nesplacené částky. Očekávaný účinek ale nesplnila například demontáž plynového sporáku a kuchyňské linky. Dlužníci si totiž obstarali elektrický va­ řič či sporák na plynovou bombu a nádobí uklidili do jiného nábytku. Kromě toho byly skladovací prostory u správců bytového fon­ du ve velmi krátké době zaplněné a odebrané předměty nebylo možné uložit jinde. Tato re­ alizace si nakonec vyžádala větší finanční ná­ klady než činily vybrané částky od neplatičů nájemného. To byl důvod, proč město toto opatření zrušilo. V současné době probíhá v Chomutově pri­ vatizace bytového fondu, jejímž cílem je pro­ dat na 7500 obecních bytů. Nebudou šije ale

moci koupit zájemci, kteří vůči městu neplní dlužné závazky. Při následném prodeji bytů třetí osobě bude kupní cena navýšena o pohle­ dávku váznoucí na této nemovitosti. I to je způsob, jak město alespoň zčásti získá dlužné částky.« Ing. Jiří Šohaj, vedoucí odboru bytového Městský úřad Děčín:

hospodářství,

»Tak jako v jiných městech a obcích se i naše město potýká s fenoménem dlužníci ná­ jemného při užívání bytů. Při převodu stát­ ních bytů v letech 1991 - 1992 získalo město do svého majetku víc než 10 000 nájemních bytů. Rozhodnutím zastupitelstva byla schvá­ lena koncepce privatizace bytových jednotek a objektů. Znamená to, že by mělo být zpriva­ tizováno kolem 80 % bytů z uvedeného počtu. Dlužné nájemné ke konci roku 2000 činilo té­ měř 15 miliónů korun, přičemž k tomuto datu bylo ve vlastnictví města necelých 6900 bytů. Řešení dlužného nájemného probíhá i v rámci možností daných zákonem, konkrétně podá­ ním žaloby na přivolení k výpovědi z užívání bytu. To znamená, když je splněna podmínka, že nejsou zaplaceny tři po sobě následující ná­ jmy. V Děčíně se snažíme řešit problematiku dlužníků také některými stimulačními pod­ mínkami. Patří k nim uzavírání dohod o uzná­ ní dluhu a jeho splácení podle možností dluž­ níka. Uhradí-li dlužnou částku, může dotyčný nájemník požádat o snížení, případně o od­ puštění příslušenství dluhu - jedná se o pená­ le. Žádosti posuzuje bytová komise a na zá­ kladě jejího doporučení zastupitelstvo města ve většině případů schválí snížení penále až na 10 %. Dojde-li k zaplacení dlužné částky a penále nepřesahuje 5000 korun, lze je zcela prominout. Takové rozhodnutí je v pravomo­ ci správce bytového fondu. Pro řešení rozsudků o přivolení k výpovědi z nájmu bytu byly v roce 1998 vytvořeny pod­ mínky. Byl rekonstruován jeden starší objekt a v něm připraveno šest náhradních bytů, kon­ krétně 1 + 1, které přesto, že někdy bývají na­ zývány holobyty, jsou podle vyhlášky č. 176/93 Sb. zařazeny do druhé kategorie. Na základě rozsudku jsou poskytovány jako ná­ hradní byty nižší kategorie a menší podlahové plochy. I tímto způsobem se nám již podařilo uvolnit byty první kategorie větších rozměrů, převážně v panelových domech.« Petr Krajánek, tiskový mluvci, Městská část Praha 13:

»Naše městská část spravuje skoro 6 tisíc by­ tů a neplatiči dluží víc než 7 miliónů korun, což činí přibližně 5 % z celkového předepsa­ ného nájemného. Připočteme-li penále, soud­ ní a další poplatky a náklady, dlužná částka přesahuje 15 miliónů korun. Starosta Petr Bratský považuje za úspěch, že nyní, díky dů­ sledným soudním žalobám a exekucím, se dluh nezvyšuje, i když mezitím se několikrát, zvedlo nájemné. Celkový počet »chronic- f

EKONOMIKA kých« dlužníků se podařilo snížit ze 350 na 200. Ve více než 40 případech byli vystěho­ váni, někteří dokonce tzv. na ulici. Jiní dobro­ volně vracejí klíče od vyklizených bytů, nebo se ochotněji než dříve snaží svůj dluh splatit a dohodnout splátkový kalendář, popř. snížení penále. K těmto řešením je radnice vstřícná, ale při­ tom dosud stále probíhá několik dalších desí­ tek žalob. I po vystěhování z bytu je celkový dluh nadále vymáhán. Jak dokazují nedávné příklady, může nastat situace, že z rozhodnutí soudu bude dluh neplatiči strháván i ze soci­ álních dávek (pokud nebude pracovat). Někdy se obci daří získávat peníze zpět tím, že byt po neplatiči je nabídnut zájemcům ve veřejné soutěži, která je oznámena na úřed­ ní desce. Byt je poté za regulované nájemné pronajat uchazeči, který odkoupí pohledávku - dluh po neplatiči - za nej vyšší nabídnutou částku. Současné zákony k důslednému postihu ne­ platičů teoreticky postačují, ale bylo by zapo­ třebí celou proceduru výrazně urychlit. Bohu­ žel, soudy z kapacitních a procedurálních důvodů (dlouhé lhůty, častá odvolání) nestačí vyřizovat jednotlivé případy dostatečně rych­ le. Proto dlužné nájemné včetně penále na­ růstá do nadměrně velkých částek. Navíc byty jsou dále blokovány či dokonce devastovány namísto toho, aby je dřív mohli získat potřeb­ ní uchazeči z evidence městské části. V sou­ vislosti s deregulací nájmů by mělo být v do­ provodných legislativních krocích dosaženo takového stavu, aby při požadované ochraně řádných nájemníků nebyli chráněni před spra­ vedlností také neplatiči nájemného. I ti, kteří hrubě porušují nájemní smlouvy.« Milena Slavíková, vedoucí odboru, kancelář primátora, Magistrát města Liberec: »Město Liberec spatřuje hlavní těžiště ve vymáhání dluhů z nájemného za užívání bytu a služeb s tím spojených ve včasném soudním projednávání případu. Znamená to brzké po­ dání žaloby na zaplacení dluhu, případně ur­ čení neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu neplnění stanovených závazků nájemníkem. V současné době jsou podány stovky žalob z výše uvedených důvodů. V důsledku zdlouhavého projednávání ta­ kových případů soudní cestou přistoupilo město k záměru získat dlužné částky pomocí tzv. externích vymahačů. To znamená, že smluvní partner je městem pověřen vymoci dluh mimosoudní cestou, v mezích daných odpovídajícími zákonnými normami. Za tím účelem město spolupracuje s pražskou právní kanceláří Materna & CORVUS. Za období dvou let spolupráce se tak podařilo vymoci od jednotlivých dlužníků zhruba 5 miliónů korun včetně poplatků z prodlení. Při hodnocení této spolupráce lze konstato­ vat, že uvedený způsob zajištění dluhů má i pozitivní dopad projevující se v určitém lze říci výchovném efektu. U nájemců městských bytů, především neplatičů totiž vzrůstá obava z návštěvy vymahačů a dochází ke zlepšení platební morálky.«

- bd FOTO ARCHIV

PROMĚNA KASÁREN NA BYTY Za sedm měsíců se část opuště­ ných kasáren 1. máje v Příbrami změnila v objekt s 22 byty a 24 místy v ubytovně pro 92 občanů, kteří se sem během srpna stěhují. dejší kasárna 1. máje vyrostla v roce 1936 pro potřeby Československé ar­ mády první republiky, byl zde disloko­ ván 311. dělostřelecký pluk. V průběhu světové války je využívala německá okupační armáda a po osvobození se sem nastěhovaly zabezpečovací jednotky vojenského okruhu. V roce 1992 přestala armáda kasárna definitiv­ ně používat. Město je bezplatně získalo až po rozdělení Československa o dva roky později. Od roku 1995 objekt nikdo nehlídal, takže se stal rejdištěm kriminálních živlů. V roce 1996 jeho část převzaly do užívání Technické služ­ by města Příbram a o tři roky později bylo vy­ dáno stavební povolení na rekonstrukci hlav­ ního objektu kasáren na sociální byty.

Z

MODERNÍ FINANCOVÁNÍ Projekt rekonstrukce kasáren je výsledkem dohody města, Komerční banky a firmy IDOS Praha, s. r. o, která v listopadu 2000 vyhrála výběrové řízení vypsané městem. Kombino­ vaný dodavatelský úvěr činí 42 mil. Kč. Je příkladem nového moderního financování in-

»Jde nám o to, aby mladí z naše­ ho města neodcházeli a dostáva­ li zde šanci pracovat a žít, začít svůj život,« uvedl starosta města Josef Vacek.

vestičního záměru navrženého prezidentem IDOS Praha, s. r. o., Lubomírem Kašákem a bankou. »Chtěli jsme představit projekt, který je svým způsobem pro Českou republiku výji­ mečný v tom, že na rekonstrukci bývalých ar­ mádních objektů na byty byla využita spolu­ práce tří subjektů - privátní firmy, banky a města. Tato spolupráce je výhodná pro všechny. Pro nás zejména tím, že se podařilo na české poměry velmi rychle vyřídit financo­ vání projektu. Jde o záležitost naprosto transparentní prostředky nemohou být použity na jiné pro­ jekty. Na tento projekt získalo město dotaci ve výši 21 mil. Kč. Tím se stavba výrazně zlevní. Počítáme, že nezůstaneme jen u jedno­ ho projektu. Tento způsob financování by­ chom chtěli použít i na dalších stavbách,« ře­ kl starosta Josef Vacek. Dodavatelská společnost získala na první etapu rekonstrukce kasáren stavební povolení v roce 1999, v prosinci 2000 zahájila stavební práce a letos v červenci byty dokončila. Místnosti ubytovny mají společné sociální zařízení - sprchové kouty a WC a od normál­ ních bytů velikosti 1 až 3 + kuchyňský kout

jsou odděleny přepážkou. Jeden byt je pro tě­ lesně postižené občany. »Šlo o generální rekonstrukci. Vybourali jsme úplně všechno včetně podlah, dům pod­ řízli a odizolovali speciální fólií, instalovali no­ vé topení. V přízemí jsou tři nebytové prostory pro komerční účely. Mají hlavní vchod na uli­ ci, místo pro sklady a sociální zařízení. O ten největší prostor, který má asi 218 m2, máme zájem,« vysvětlil obchodní ředitel příbramské druhé divize společnosti IDOS Ing. Miloš Šivara.

PŘÍŠTÍ ROK DALŠÍ V kasárnách by měly být startovací byty pro mladá manželství, stabilizační byty pro sociální případy nebo pro určité speciální pro­ fese, které město potřebuje, tzn. policisty, lé­ kaře, učitele, pracovníky vězeňské služby. Ubytovna bude využita pro sociální případy. »Půjde o lidi, kteří nemají kam jít. Můžeme ji využít i pro některé neplatiče, kteří budou vy­ stěhováni z městských bytů. Ti jsou pro nás velikým problémem, protože soud chce znát konkrétní objekt, kam budou vystěhováni. Pokud to je předem připravená ubytovna, pak máme v ruce další zbraň, jak snížit počet neplatičů i částku, kterou městu dluží. Tak je možné využít objekty, který stát dává městům k dispozici. Jde jen o to, aby se všichni zain­ teresovaní dokázali dohodnout. Kasáren je v celé republice hodně. Jenom na území Příb­ rami jsou další dvě,« podotkl příbramský sta­ rosta. V květnu příštího roku v rámci 2. etapy re­ konstrukce kasáren dostane město dalších 23 bytů pro 77 osob. Tato část rekonstrukce při­ jde na zhruba 39 mil. Kč. Celkem tedy Příb­ ram v kasárnách získá 45 bytů a 24 místností ubytovny pro 169 občanů. Další investicí bu­ de rekonstrukce a dostavba domova seniorů v Příbrami - Březových Horách za zhruba 19 mil. Kč. Ta by měla skončit letos v prosinci. Příbram patří mezi skupinu měst, na jejichž hospodaření byl vypracován rating agenturou Czech Rating Agency. Tomuto okresnímu městu byl potvrzen dlouhodobý CRA Rating na úrovni Baa/Acr. První část odpovídá mezinárodní stupnici a vyjadřuje středně rizikový rating se stabilní současností a s možnými problémy v budouc­ nu. Druhá část je hodnocení lokální a charak­ terizuje subjekty s velmi vysokou schopností a ochotou splácet své závazky s očekávanou stabilní budoucností. »Úvěr budeme splácet pět let. Příbram si nemůže dovolit splácení přerušit. Sankce, kte­ ré by následovaly, by výrazně ohrozily naši kredibi!itu,« dodal na závěr starosta Příbrami Josef Vacek. KAREL ŽÍTEK

»Počítáme, že nezůstaneme jen u jednoho projektu. Tento způ­ sob financování bychom chtěli použít i na dalších stavbách,« řekl starosta.

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

13----

EKONOMIKA________ __________

MODERNÍ FENOMÉN Poslední dobou se po celé naší republice objevují žlutočerné značky se symbolem kola a číslem. Co znamenají? Jedná se o budování sítě cyklotras v ČR pod záštitou Klubu českých turistů (KČT).

různých kvalit a provedení už před samotným vyznačením tras a v průběhu realizace došlo ke změně vedení tras. Doporučujeme si pro­ hlédnout již existující provedení map pro cyk­ listy a jejich zhotovení svěřit některé z odbor­ ných firem. • Mobiliář Doporučujeme trasy vybavit přístřešky, la­ vičkami. odpočívadly a informačními stojany. Informační stojan odpovídající kvality s plnobarevnou informační tabulí na plechu stojí asi 10 000 Kč. Doporučujeme také zkontaktovat Lesy ČR, které přišly s vlastní aktivitou v ma­ nuálu »Orientační a informační systém v le­ se®, mj. i dřevěného mobiliáře pro cyklotrasy v lese. Nejzajímavější je, že tato nabídka je zdarma.

yklistické trasy obecně dělíme na tu­ dí. Jinak lze využít například klíče »koruna na obyvatele®, kterou přispějí obce ležící na tra­ ristické a cykloturistické. Všechny prvky cyklistického značení mají žlu­ sách. tou podkladovou barvu. Cyklotrasy vedou po V naší republice jsou již také specializova­ silnicích a dobrých místních nebo účelových né firmy v oblasti cyklostezek, které je zbu­ komunikacích. Jejich značení je podobné jako dují »od A do Z«. u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: návěst HRUBÉ ODHADY NÁKLADŮ před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. • Údržba Z praxe jsou známé některé problémy při • Projekt Údržbu značení cyklotras prozatím provádí zřizování cyklostezek. První a zásadní pro­ Ceny projektů značení cyklotras se dnes blém je dodržení koncepce tras. Je velmi důle­ pohybují zhruba na úrovni 40 000 Kč za KČT a jím najímané firmy. Údržbu mobiliáře žité zapojit trasy do již existující nebo pláno­ 100 km tras. Vytipování trasy v terénu zvedá si musí zajistit investor sám. vané celostátní sítě. Proto vždy doporučujeme cenu o zhruba 50 %. Projednání tras stojí asi konzultaci s KČT Praha (Mgr. Markvart 15 000 Kč za 100 km. • Propagace - [email protected]). Bez řádné propagace se cyklotrasy minou Z hlediska územního je u nás velice dobře • Značení účinkem z hlediska přílivu turistů. Doporuču­ vybavena cyklostezkami střední Morava, dále Značení na silničních cyklotrasách je od za­ jeme udělat mediální podporu cyklotrasám. Pardubicko, jižní Morava a některé regiony čátku roku již normálním dopravním znače­ jak v klasických médiích, tak podporou na ve­ s místními nadšenci. Oproti tomu je nejvíce ním. Je tedy nutno se řídit platnými předpisy letrzích cestovního ruchu apod. , zanedbáno území středních a západních Čech. v dané oblasti, platnými studiemi s návaznos­ tí na síť KČT a celou věc řídit a koordinovat Mezi známé problémy patří také pojetí cyklostezek různými projektanty. Někteří plánují s odpovědnými orgány a odbornou veřejností VÁCLAV KASKA, trasy výhradně terénní (takovéto trasy pak v zájmu občanů. Značení stojí asi 3000 Doznač, v. o. s. u cyklistů vzbuzují jedině nevůli), jiní zase - 4000 Kč/km, v pří­ příliš jednoduché, ale vedoucí po velmi fre­ padě použití Al-patek . kventovaných cestách. Osvědčuje se vedení na sloupky značek. Je nutno dodržet po rovných a zpevněných, ale málo frekven­ tovaných cestách. minimálně tyto záko­ Rovněž svěření cyklotras do rukou sice na­ ny, vyhlášky a před­ dšenců, ale amatérů, nepřináší dobré výsled­ pisy: ky. Doporučujeme od počátku projektu se > zákon číslo spolehnout na odborníky. 361/2000 Sb„ o pro­ Mezi nejvýraznější problémy patří i kráde­ vozu na pozemních že značek a ostatního vybavení tras. Nejedná komunikacích, se o ojedinělé projevy vandalismu, ale o na­ > vyhláška číslo prosto zásadní problém stávajících i budova­ 30/2001 Sb., ných tras. Na Frýdecko-Místecku zmizelo až > Technické pod­ 95 % značek! Jinde v republice na tom nejsou mínky (TP) č. 65 Mi­ o mnoho lépe. Proto je důležité používat pev­ nisterstva dopravy né, kvalitní materiály a řádně značení osazo­ a spojů (MDS) Zása­ vat. dy pro umisťování Zkušenosti dokazují, že naprosto nevhodné dopravních značek jsou hliníkové značky a sloupky. Výhodnější a dopravních zaříze­ a zcela jistě levnější se ukazuje řešení značení ní, cyklostezek značkami z pozinkovaného ple­ > TP č. 100 MDS chu. Zásady pro orientační dopravní značení na pracujeme pro KČT pozemních komuni­ FINANCOVÁNÍ kacích, > TP č. 108 MDS 352 52 JIHLAVA 16 Jen letos přišlo do Programu obnovy ven­ Zásady pro orientační 3 STUDNICE kova více než 100 žádostí s projekty vybudo­ značení na cyklistic­ vání cyklotras, z nichž některé musely být od­ kých trasách. mítnuty pro velký zájem! Příhraniční okresy České Budějovice, U Jeslí 1, 0603/ 83 44 15, PSČ 37001 mohou také využít výhod dotací z programu • Mapy tel/fax. 038/74 11 632, [email protected] EU Phare. V budoucnu bude možno využít Nej lepším postu­ i programu SAPARD. pem je vydat mapy až Doporučujeme se obrátit se zájmem o zbu­ po vyznačení tras. Už dování cyklotrasy na vaši regionální rozvojo­ se několikrát stalo, že rádi se účastníme výběrových řízení vou agenturu, kde vám s financováním pora­ byly vydány mapy

C

neibohatší reference

-

DoZnač

projekt povolení (projednání) vyznačení (nejvýhodnější ceny) doplňky (lavičky, koše, kolostavy...) propagace údržba

specialista na cyklotrasy po celé ČR

www.doznac.cz

MO-01181

--- 14

J MODERNÍ OBEC 8/2001

.

EKONOMIKA

íLltY/JÓiJj SKDSPOBA Vytváření podmínek pro aktivní formy trávení vol­ ného času doznalo v po­ sledních letech na území ČR příznivých dopadů především v oblasti roz­ voje tzv. šetrných forem cestovního ruchu.

ného rozšiřování této sítě o zhru­ ba 2000 km ročně. Finanční podpora ze strany Ministerstva pro místní rozvoj pro koordinaci a přípravu regio­ nálních a mikroregionálních pro­ jektů na výstavbu a značení turis­ tických a cykloturistických tras dosahuje pro příjemce a koordi­ nátora (Klub českých turistů ústředí) finanční objem 7 mil. Kč elkému zájmu se mezi tu­ ročně. Jde především o úhradu ristickou veřejností těší nových směrovek na cyklotrapředevším cykloturistika. sách mimosilničních úseků. Od roku 1998, kdy byla otevřena široké veřejnosti první dálková DÁLKOVÉ CYKLOTRASY cyklotrasa Praha - Vídeň v rámci projektu podpory ekologické do­ V rámci těchto výdajů byly na­ pravy a šetrné turistiky - GRE- příklad realizovány regionální ENWAYS ve spolupráci s komu­ projekty dálkových cyklotras nální a podnikatelskou sférou, Moravské dálkové cyklotrasy. státní správou a pod gescí Klubu Jantarová stezka, cyklotrasy českých turistů, doznala tato akti­ v Národním parku Podyjí, na vita pozitivní odezvu i v ostat­ území Chráněné krajinné oblasti ních regionech a místech soustře­ Broumovsko, Český ráj, Poodří děného cestovního ruchu na a další. území celé České republiky. Vzhledem k tomu, že cyklotu­ V současné době je pro zájem­ ristika patří v současné době ce o cykloturistiku na území Čes­ k velmi oblíbenému způsobu trá­ ké republiky k dispozici více než vení volného času v celé ČR, ros­ 10 500 km značených cyklistic­ te i aktivita především profesních kých tras a stezek s cílem postup­ sdružení cestovního ruchu v mik-

V

roregionech a na území 14 no­ vých krajů. Významným nástrojem podpo­ ry rozšiřování sítě nových cyklis­ tických tras na území České re­ publiky je i státní Program obnovy venkova. V roce 2001 bylo ze strany obcí a měst připra­ veno více než 150 konkrétních projektů se zaměřením na oživení venkovského prostředí rozvojem ekologické cyklodopravy v rámci dotačního titulu Integrované pro­ jekty venkovských mikroregionů. Objem požadavků na poskyt­ nutí příspěvku z Programu obno­ vy venkova přesáhl hranici 30 mil. Kč. Tento trend každoročně narůstá a signalizuje vstřícný zá­ jem především malých obcí pro vylepšení nabídky turistických atraktivit ve venkovském prosto­ ru na trhu cestovního ruchu v tu­ zemsku.

POSÁZAVSKÁ CYKLOTRASA Pro letošní turistickou sezónu byla 20. června 2001 slavnostně otevřena »Posázavská cyklotrasa«, která prochází Vysočinou

v délce trasy 220 km ve směru od Týnce nad Sázavou až do Žďáru nad Sázavou. Podél trasy jsou k dispozici kapacity ubytovacích a stravovacích zařízení, servisní služby pro opravu kol a síť po­ třebných turistických a informač­ ních center. Tímto novým turistickým pro­ duktem bude výrazně oživen do­ mácí cestovní ruch na Vysočině, především pro oslovení potenci­ álních klientů (zejména pro rodi­ ny s dětmi a seniory). Dalším nástrojem finanční podpory na výstavbu a údržbu cyklistických stezek v roce 2001 investorům (obce, města, podni­ katelé) je Státní fond dopravní in­ frastruktury, který poskytuje přís­ pěvky na výstavbu a údržbu cyklistických stezek v rozsahu té­ měř 10 mil. Kč. Lze očekávat, že se budou kaž­ doročně postupně zvyšovat mož­ nosti dotačních titulů ze státních prostředků, neboť cyklistická do­ prava v České republice vychází z Charty o dopravě, životním pro­ středí a zdraví a z vládního usne­ sení číslo 706/2000 - vytváření strategie rozvoje cyklistické a pěší dopravy.

ROSTISLAV HOŠEK, odbor cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj

ZÁSADY ZŘIZOVÁNÍ CYKLOTRAS ■ Návrh vedení cyklotras Ve vhodném měřítku mapy zakreslíme (po konzultaci s míst­ ními znalci) navrhovanou síť cyklotras v našem zájmovém území. Dbáme přitom na to, aby navržené cyklotrasy skutečně tvořily síť tras (ne pouze izolova­ né okruhy), kterou by bylo mož­ no rozšířit a napojit na sousední území.

■ Předběžné seznámení všech zainteresovaných s návrhem S návrhem je třeba seznámit všechny, kteří k němu mají co ří­ ci. Jedná se o příslušný dopravní inspektorát Policie ČŘ a referát dopravy okresního úřadu (OkÚ) - pokud trasy plánujeme po silni­ cích - i o majitele a správce ostatních komunikací nebo po­ zemků. po kterých cyklotrasy chceme vést. tj. obce. Lesy ČR. soukromé vlastníky apod. Zasahují-li trasy do chráněné krajinné oblasti či národního parku, je ne­ zbytné zajistit projednání vedení tras i s jejich správami. Jako nejvhodnější se osvědči­ lo společné jednání, kam jsou pozváni zástupci měst a obcí na trase i všech dalších státních i ji­ ných organizací a vlastníků nebo

správců komunikací nebo po­ zemků.

■ Průzkum trasy a zpraco­ vání projektu značení Při průzkumu v terénu se zpra­ cuje první návrh značení cyklo­ trasy zahrnující: stanovení druhu značení (dopravními nebo páso­ vými značkami), místo osazení značky, způsob osazení (na stá­ vající dopravní značky, sloup ve­ řejného osvětlení, samostatný sloupek apod.) a kilometráž. Tento návrh značení je zpraco­ ván jednak v mapové příloze, jednak v přehledné tabulce, kde je každé značce přiřazeno evi­ denční číslo. Mapová příloha se doporučuje vyhotovit ve dvou měřítkách: 1:10000-zmapování měst a větších obcí a 1:50 000 ostatní úseky. Návrh se rovněž zabývá stanovením hůře sjízd­ ných úseků tras, které budou vy­ žadovat stavební úpravu. Místo a způsob osazení značek se dosud řídí zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to § 13 písm. b), neboť prvky značení cyklotras lze zařadit pod »jiné zařízení pro provozní informace« a technickými podmínka­ mi TP 108 Ministerstva dopravy a spojů z 16. 6. 1999 »Zásady pro

orientační značení na cyklistic­ kých trasách«. V návaznosti na nový zákon o provozu na pozemních komu­ nikacích budou značky pro cyk­ lotrasy zařazeny mezi svislé do­ pravní značení.

■ Koordinační jednání, zpracování konečného pro­ jektu a jeho schválení Návrh projektu značení musí být schválen dopravním inspek­ torátem Policie ČR, referátem dopravy OkÚ i všemi dalšími vlastníky nebo správci silnic a místních komunikací, po kte­ rých trasy povedou (viz též bod 2). Dle jejich připomínek se ještě projekt upraví - změní se kon­ krétní ?nísto osazení prvku zna­ čení nebo jeho způsob, doplní se výstražné značky apod. Klub českých turistů (KČT) pak každé schválené trase při­ dělí její evidenční číslo. Poté zpracuje konečný projekt zahr­ nující: průvodní zprávu o pro­ jektu. základní informace o tra­ se (druh komunikace včetně kilometráže, doporučené úpravy povrchu, poznámky), základní informace o značení (celkový počet značek jednotlivých typů, texty směrových tabulí a nákre­

sy návěští, způsob osazení včet­ ně potřebného počtu nových sloupků), mapové přílohy (pod­ le bodu 2) a souhlasná stano­ viska všech zainteresovaných institucí.

■ Výroba a osazení značení Výrobu a instalaci prvků do­ pravního značení provede firma, která bude vybrána na základě výběrového řízení. Musí se však jednat o firmu, která je schválena jako výrobce svislých doprav­ ních značek. Výrobu, instalaci a zhotovení prvků pásového zna­ čení zajistí Klub českých turistů, příp. po domluvě s ním sám zři­ zovatel trasy, ovšem v souladu s metodikou KČT.

■ Údržba značení Údržbu značení všech cyklis­ tických tras bude provádět Klub českých turistů, který ji bude i fi­ nancovat. V případě nutnosti si však vyhrazuje právo požádat zřizovatele trasy o částečný fi­ nanční příspěvek na výrobu a osazení chybějících nebo poni­ čených prvků značení.

KAREL MARKVART, předseda Rady značení KČT MODERNÍ OBEC 8/2001 □

15----

EKONOMIKA!___________________

E

DESET LET

PŘESHRANIČNrWy

SPOLUPRÁCE Po počáteční nedůvěře centrálních orgánů ČSR v přeshraniční aktivity měst a obcí, koordinované euroregionálními sekretariáty, začaly eu­ roregiony vznikat a »legalizovat se« podél celé hranice republiky.

^

Během 10 let existence Euroregionu Nisa (ERN) se podařilo díky přeshraniční spolu­ práci vyřešit celou řadu problémů příhrani­ čích oblastí v Trojmezí. Jedním z největších úspěchů bylo vyčištění řeky Nisy a jejích pří­ toků. Díky podpoře z programu Evropské unie Phare CBC zahájeného v příhraničí roku 1994 aložením euroregionu »Silva Northica byly vybudovány čističky a kanalizační sběra­ - Severní Les« na hranicích s Rakous­ če v Jablonci n. N., Liberci, Chrastavě, Hrád­ kem bude pokryto poslední volné mís­ ku nad Nisou či Hejnicích. to v příhraničí. Myšlenka těsné spolupráce,Program Phare CBC (Cross-Border Coopebudované na dobrovolných aktivitách příhra­ ration - přeshraničí spolupráce) podpořil ničních obcí a podporované Evropskou unií i zlepšení infrastruktury v Euroregionu Nisa tak došla svého naplnění i v ČR. plynofikace obcí Jiřetín pod Jedlovou, Rum­ burk, Jablonné v Podještědí, Krásná Lípa, Velký Šenov a další) či kanalizace - Šluknov, EUROREGION NISA Rumburk, Varnsdorf. Euroregion Neisse - Nisa - Nysa je dobro­ volným sdružení měst a obcí ze tří hraničních POZORUHODNÝ PROJEKT oblastí nacházejících se v oblasti tzv. Trojmezí (Dreilándereck), v prostoru, kde se stýkají Pozoruhodným projektem v této oblasti je hranice SRN, ČR a Polska (ČR - okresy Se­ propojení kanalizací Rumburku (ČR) - Seifmily, Jablonec n. N., Liberec, Česká Lípa hennersdorfu (SRN) a Varnsdorfu (ČR) do a část okresu Děčín; SRN - saské zemské společné - předtím nevyužité - čističky ve okresy Bautzen, Niederschlesischer OberelauVarnsdorfu. Celkem bylo v rámci přeshranič­ sitzkreis, Ldbau- Zittau a města Hoyerswerda ní spolupráce na tzv. velké investiční projekty a Gbrlitz; Polsko - části vojvodství dolnoslezv české časti ERN získáno více než 1 miliar­ ského a lubuzského). dy Kč, zejména z fondu Phare CBC přičemž Sjednocujícím prvkem celého území a tra­ realizováno bylo celkem 40 projektů tohoto dičním symbolem vzájemné spolupráce všech charakteru. částí je řeka Nisa, která pramení u obce LučaVeliký přínos měly i drobné aktivity tzv. ny nad Nisou (okres Jablonec n. N.) a posléze people - to - people podporované z Fondu tvoří také hranici mezi SRN a Polskem. malých projektů Phare CBC. Drobné občan­ ské aktivity (spolupráce a společná cvičení SPOLEČNÉ PROBLÉMY hasičů, sportovní turnaje a závody, dětské ak­ Oblast tzv. Trojmezí byla až do počátku 90. tivity) jsou i nadále každoročně spolufinanco­ let považována za jednu z nejvíce ekologicky vány z Fondu malých projektů Phare CBC, postižených zón střední Evropy. Jednotlivé z něhož bylo doposud podpořeno více než 400 oblasti byly navíc znatelně omezeny hranice­ přeshraničních aktivit. Zajímavou aktivitou je mi prostupnými bez omezení pouze na něko­ v této oblasti projekt Základní školy bez hra­ lika místech. nic Hrádek nad Nisou - Hartava, usilující Důsledkem byl stav, kdy lidé, kteří žili o vytvoření smíšených tříd, složených z čes­ v podstatě vedle sebe, neměli žádnou možnost kých a německých dětí. se běžně stýkat či pořádat společné aktivity. V oblasti cestovního ruchu byly realizová­ Komunikační propojení až na výjimky nefun­ ny projekty instalace 700 informačních tabulí govalo. na nejzajímavější místa ERN v rámci projektu Koordinované snižování znečistění, záchra­ Nisa - Vícejazyčná navigace turistů či zřizo­ na lesů Jizerských hor, navázání spolupráce vání informačních center (projekt Nisa - Tu­ a propojení starých komunikačních vazeb pře­ ristický informační systém). rušených hranicí byly proto hlavní důvody, Intenzita přeshraničních styků a spolupráce proč se řada lidi z oblasti veřejné správy (na v nejrůznějších oblastech života v Euroregio­ české straně zejména obecní samosprávy) na nu Neisse - Nisa - Nysa stoupá. K ilustraci začátku 90. let začala zajímat o přeshraniční této skutečnosti může sloužit i vzrůstající po­ spolupráci v této oblasti. čet hraničních přechodů - za posledních 10 let Dne 15. května 1991 byla jako první ofici­ bylo na česko-německé a česko-polské hrani­ ální krok v přeshraniční spolupráci všemi tře­ mi stranami podepsána Deklarace o spoluprá­ ci v ERN nově otevřeno 5 silničních a 15 tu­ ci. Předběžná třístranná jednání následně ristických hraničních přechodů. vyvrcholila na »Konferenci Trojmezí«, která se konala v květnu 1991 v Žitavě. MAREK ŘEHÁČEK

Z

---- 16

O MODERNÍ OBEC 8/2001

vropská unie (EU) - název, který slyšíme a čteme denně. Každý také ví, že Česká republika usiluje o vstup do jejich struktur. V EU je mnoho odborníků kteří se zvláště v rámci předvstupního procesu naučili mnoho o naší zemi. Stejně tak u nás najdeme řadu lidí s rozsáhlými znalostmi o EU, její struktuře, fungování, právu atd. Ovšem, to jsou odborníci, kteří se Unií zabývají profesionálně. Položme si otázku, kolik »řadových« občanů, úředníků ve veřejné správě, studentů a dalších osob ví více než, že EU existuje, občas něco nařizuje a někdy něco zaplatí? Obávám se, že většina by zaváhala, i kdyby jen měla správně vyjmenovat její základní instituce. Jak potom můžeme zodpovědně hlasovat v referendu nebo využívat finanční podpory, možností studia, práce, cestování a dalších příležitostí, z nichž některé nám Evropská unie nabízí již dnes? Jak se můžeme vyrovnat s povinnostmi, které nám vstup do společenství vyspělých evropských zemí přinese? Je v zájmu každé kandidátské země poskytnout svým občanům co nejvyšší úroveň vzdělání a informovanosti v této oblasti. Je dobré, že si tuto potřebu uvědomuje i vláda České republiky a vyvíjí v tomto směru intenzívní činnost. Existují také různé nevládní organizace či sdružení, které se zapojují do těchto aktivit. Nicméně, je potřeba si uvědomit, že

PRŮVODCE EVROPSKOU UNIÍ základními centry vzdělávání zůstanou i nadále školy. Právě tyto instituce mají nejlepší předpoklady zajistit kvalitní vzdělání v této oblasti nejen svým studentům, ale také odborné a laické veřejnosti. Iniciativy vzdělávat v záležitostech EU se také chopila Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, na které od února tohoto roku existuje vysokoškolský ústav - Centrum pro evropská studia (CES). První kroky ke vzniku CES byly učiněny již v roce 1999, kdy VŠB - TU Ostrava zahájila mezinárodní projekt Tempus, jehož hlavním cílem bylo posílit roli vysokých škol ve vytváření podmínek pro vzdělávání pracovníků veřejné správy v oblasti EU. V současné době CES organizuje řadu vzdělávacích kurzů, například ročních, zaměřených na problematiku Evropské unie komplexně, a také krátkodobých, zabývají­ cích se specifickými oblastmi EU. Centrum pro evropská studia se nechce omezit jen na klasické výukové metody, ale hodlá využít dalších možností k šíření informací o Evropské unii. Ve spolupráci s časopisem Moderní obec budeme publikovat sérii článků, jejichž účelem je nabídnout vám, čtenářům, základní informace. Věříme, že tyto informace vám umožní lepší orientaci v dané problematice. TOMÁŠ PÍŠEK,

Centrum pro evropská studia, VŠB-TU Ostrava

ITEMA

STAROSTA OBCE Po znovuobnovení územní samosprávy v roce 1990 se do čela obcí a měst vrátili starostové. Sta­ lo se tak zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). Jednalo se o jeden ze šťastných ná­ vratů k historickým kořenům. Napovídá tomu skutečnost, že na funkci starosty si občané zvykli velmi rychle a obdobně přirozeně dnes přijímají funkci krajského hejtmana. Příznivý start však nemohl odstranit všechny dětské nemoci, které byly s funkcí starosty a jejím výkonem v praxi spojeny. Problémy s výkladem zákona o obcích proto na sebe nenechaly dlouho čekat. S postu­ pem doby a s přibývajícími zkušenostmi řada z těchto otazníků postupně mizela a tečku za nimi se snažil udělat nový zákon o obcích č. 128/2000 Sb. Zda se mu to podařilo, ukáže budoucnost. Už dnes však můžeme podrobit funkci starosty praktickému rozboru, který vychází z platné práv­ ní úpravy (a nejen z ní). Podíváme se na postavení starosty obce z různých úhlů pohledu. "Základní podmínkou dobrého života v obci jest vláda zákonů, I nikoli lidi.x (Aristoteles) I I >>Jaké tedy místo budu v obci zaujímat? I Takové, na jaké stačíš, zachováš-U I při tom svou věrnost a čest.«

(Epiktetos)

I. POSTAVENÍ STAROSTY PODLE PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY □ Jsem starosta - a kdo je víc?

Občané a někdy i sami členové zastupitelstva obce přisuzují staro­ stovi často větší pravomoci, než jaké mu ve skutečnosti podle zákona patří. Z tohoto chápání následně vzniká nejvíce problémů, zejména tehdy, pokud přesvědčení, že »obec jsem já«, podlehne i sám staros­ ta. Až na výjimky, které jsou dále uvedeny, je starosta »pouze« první mezi rovnými a nemá žádnou samostatnou rozhodovací pravomoc. Tento základní princip je nutno mít ve vztahu k funkci starosty neu­ stále na mysli. I přesto je však třeba zmínit určitou výjimečnost postavení starosty v praxi. Bez ohledu na dikci zákona, který je vůči pravomocím sta­ rostů poměrně skoupý, má starosta ve skutečnosti mnoho možností, jak osobně a přímo ovlivnit chod obce. Jeho faktický vliv bývá mno­ hem větší než zákon předpokládá, a to z více důvodů. Starosta má dí­ ky své funkci a každodenní práci pro obec nejvíce informací. Jako zá­ stupce obce je v kontaktu s podniky, občany a institucemi. Zásadně se podílí na návrzích pro radu a zastupitelstvo obce, je často význam­ ným spolutvůrcem koncepce rozvoje obce apod. Ačkoli nemá přímou rozhodovací pravomoc, může tedy mnohem snáze své návrhy prosa­ dit a realizovat. Zdali to obci přinese pozitiva nebo negativa, je už pouze otázka osobní odpovědnosti a schopnosti, často diplomacie a také aktivity či pasivity ostatních členů zastupitelstva.

Máme-li tedy hovořit o postavení starosty obce, můžeme kon­ statovat: platná právní úprava nedává starostovi žádné význam­ nější pravomoci, a hodlá-li prosazovat své názory a návrhy, může tak učinit pouze svou přirozenou autoritou, aniž tím poruší prin­ cipy rozdělení působnosti mezi orgány obce. Pokud starosta jed­ ná a rozhoduje sám. nejenže porušuje platné zákony a princip sa­ mosprávy podle Ústavy CR, ale zůstane sám i při přejímání zodpovědnosti. □ Je starosta statutárním zástupcem obce?

Statutární zástupce je oprávněn činit za určitý subjekt právní úko­ ny. aniž k tomu potřebuje speciální zmocnění, kterým je většinou sa­ motná dikce zákona. Statutárním zástupcem je například jednatel spo­

lečnosti s ručením omezeným, který rozhoduje a činí právní úkony v rozsahu stanoveném obchodním zákoníkem, popř. společenskou smlouvou či zakladatelskou listinou společnosti. Pokud jde o starostu, zákon v § 103 odst. 1 věta první uvádí doslo­ va: "Starosta zastupuje obec navenek." Zákon neříká, že starosta je statutární zástupce obce. Neuvádí to dokonce ani zákon č. 367/1990 Sb. (tam byla v této části věta zcela stejná). Přesto se v prvních letech znovuobnovení samosprávy auto­ maticky vykládala v tom smyslu, že starosta je statutární zástupce. Až po podrobnějších právních analýzách a po prvních praktických zkuše­ nostech se od tvrzení, že starosta je statutární zástupce, začalo pomalu ustupovat. Oč více se od této výkladové praxe odkláněly odborné kru­ hy, o to usilovněji lpěli na pozici statutárních zástupců někteří staro­ stové. Mnohdy se podle toho, ke škodě věci, i chovali. Často podepisovali smlouvy, aniž o těchto smlouvách věděly pří­ slušné orgány obce a obec k něčemu zavázali, aniž to někdo tušil. By­ lo proto více než jisté, že nový zákon musí tuto okolnost ve své úpra­ vě zohlednit. □ Jedna důležitá věta v novém zákoně.

Tomuto nechvalně proslulému chování některých starostů, kteří si osobovali právo »být sami obcí«, učinil zákon č. 128/2000 Sb., o ob­ cích, definitivně konec. Paragraf 103 odst. 1 druhá věta říká: Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schvá­ lení, jinak jsou tyto právní úkony od počátku neplatné.

Tato jediná věta v zákoně přináší v praxi více důsledků. Připomeň­ me ty základní. • Zákon tím říká, že pokud má nějakou věc schvalovat rada nebo za­ stupitelstvo obce, nemůže starosta nikdy učinit právní úkon za tento orgán obce. • Pokud tak přesto učiní, jeho právní úkon je neplatný, tzn. obec ne­ zavazuje, ale ani neopravňuje vůbec k ničemu. • Odstraňuje tzv. dobrou víru těch, kteří takto protiprávně např. se starostou uzavřou smlouvu, tj. nemohou se dovolávat »my jsme ne­ věděli, že to musí někdo schválit«, nebo »my jsme mysleli, že vše by­ lo řádně schváleno® apod. Neschválil-li starostův právní úkon přísluš­ ný orgán obce, mají v rukou nepotřebný cár papíru. • Protikorupční efekt je též nesporný. Nikomu se již nevyplatí staros­ tu «motivovat«k podpisu nějaké smlouvy bez souhlasu příslušného orgánu obce. V důsledku neplatnosti tohoto právního úkonu je staros­ tův podpis vlastně k ničemu. Jediný problém výkladu je otázka případného zpětného schvalová­ ní příslušným orgánem. Bylo by však proti účelu ustanovení zákona, aby se dal zpětným schválením zhojit tak závažný jev jako je realiza­ ce právního úkonu bez souhlasu orgánu obce, který má věc ve své pravomoci. Podle mého názoru zpětným schválením nepřestává být původní právní úkon neplatný - aby se stal bezvadný, musel by být po schválení realizován znovu. Každý jiný přístup by smysl novely v tomto paragrafu negoval. Navíc v trestněprávní odpovědnosti je zpětné schvalování nepřípustné. MODERNÍ OBEC 8/2001 □

1 7----

TÉMA Mechanismus kontroly toho, zda příslušný orgán schválil ten který úkon, je dán v ustanovení § 41 nového zákona o obcích. Ten upravuje doložky osvědčující právní úkon. Doslovné znění § 41 je: Podmiňuje-Ii zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvěd­ čující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Doložka má několik významů, z nichž ve vztahu k funkci starosty uvedeme ty hlavní: • Dává právní jistotu adresátovi právního úkonu (nejčastěji druhé smluvní straně), že vše proběhlo zákonným způsobem, a on nemusí mít o platnosti právního úkonu pochybnosti. • I kdyby zákonné podmínky splněny nebyly a starosta podobnou doložku podepsal, jde pak o velmi jasný důkaz v rovině trestněpráv­ ní (skutková podstata úmyslného zneužití pravomoci veřejného či­ nitele). >>Moc, která drží města a lidi pohromadě, je čestné zachováváni zákonů.« (Euripides)

□ Jeden významný ústavní nález z dubna 2001. Přesto, že rozšířenou úpravu § 103 nového zákona lze (v přímé spo­ jitosti s § 41) jen vítat, bylo by mylné se domnívat, že předchozí práv­ ní úprava (zákon č. 367/1990 Sb. a Ústava ČR) neumožňovala dojít ke stejným závěrům, například k tomu. že právní úkon vykonaný a podepsaný pouze starostou je absolutně neplatný. Tyto názory se objevovaly na stránkách odborného tisku v posledních letech mini­ málně v mých článcích. Byly však většinou odmítány. Odmítali je starostové, kteří se považovali stále za statutární zá­ stupce obce. Tuto teorii o starostech jako statutárních zástupcích (event. dobré víře druhé smluvní strany) přejala trvale i řada odborní­ ků z oblasti práva. A co bylo pro praxi nejpodstatnější, princip chápá­ ní starosty jako statutárního zástupce, jehož podpis za každých okol­ ností obec zavazuje, aplikovaly české soudy. Dohady o platnosti či neplatnosti protiprávního úkonu starosty vy­ řešil pro dobu od listopadu roku 2000 jednou větou nový zákon o ob­ cích (viz § 103 odst. 1 druhá věta). Spor o postavení starosty v době platnosti zákona č. 367/1990 Sb. ukončil definitivně jeden ústavní ná­ lez z dubna roku 2001 (Pozn. redakce: viz článek Vítězství Dolní Beč­ vy, Moderní obec č. 7). Tento ústavní nález se vyjádřil k postavení starosty obce v době platnosti zákona č. 367/1990 Sb. (období do listopadu roku 2000) natolik jasně, že stojí za to jeho závěry ocitovat v plném znění. Připomeňme základní problém. Bývalý starosta obce Dolní Beč­ va podepsal bez souhlasu zastupitelstva obce ručení za více než 100 miliónů Kč (jako směnečný rukojmí). Dlužníci nespláceli, proto vě­ řitelé začali vymáhat plnění po ručiteli, tj. po obci. Až tehdy se o existenci ručení dozvěděli členové zastupitelstva. Vůči obci byl vydán platební rozkaz, proti němuž obec podala odpor. Krajský soud v Ostravě rozhodl pojednání v neprospěch obce. Závěr zněl, že podpis starosty zavazuje obec v každém případě. Obec se proti rozsudku odvolala. Vrchní soud v Olomouci odvolání zamítl. Argu­ ment, že starosta neměl souhlas zastupitelstva, nepovažoval za důle­ žitý. Opět přijal výklad, že podpis starosty obec zavazuje, protože starosta obec podle zákona o obcích zastupuje. Dolní Bečva již ne­ měla co ztratit, proto se rozhodla podat ústavní stížnost. (Pozn. au­ torky: Jako advokátka jsem obec Dolní Bečva zastupovala před Ústavním soudem ČR.) Z obsahu několikastránkové ústavní stížnosti cituji to stěžejní: »Stěžovatel se domnívá, že došlo k porušení čl. 101, odst. 1 a odst. 4 Hlavy sedmé Ústavy České republiky, které stanoví, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem, a že stát může za­ sahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžadujeli to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem, a dále že nebyl naplněn článek 11 Listiny základních práv a svobod, který mimo jiné zakotvuje právo každého vlastnit majetek, a uvádí, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochra­ nu. Listina základních práv a svobod je součástí našeho ústavního pořádku.« »Obec nemá statutární orgán jako právnická osoba veřejného prá­ va, má jen osobu, která zastupuje obec navenek - starostu - který ne­ ní oprávněn rozhodovat ve vnějších právních vztazích a podepsal 18

□

MODERNÍ OBEC 8/2001

smluvní závazek za obec může až poté, co k tomu dostal zmocnění některým z orgánů obce.« »K platnosti právního úkonu je vyžadována mimo jiné nepochyb­ nost v otázce projevu vůle. Projev vůle v případě obce Dolní Bečva zcela chybí. Obec Dolní Bečva nikdy neprojevila vůli stát se směneč­ ným rukojmím, a schází tedy jedna z podstatných náležitostí uzavření jakéhokoli právního vztahu. Obec tedy nemůže být vázána projevem své vůle, když tuto vůli nikdy neprojevila.® »Projevem vůle za obec je nutno chápat pouze rozhodnutí obecní­ ho zastupitelstva, event. rozhodnutí obecní rady, jak to předpokládá zákon o obcích č. 367/1990 Sb. v platném znění. Podpis starosty není projevem vůle obce Dolní Bečva, ale pouze podpisem zástupce obce Dolní Bečva, který jednal bez příslušného zmocnění.® »Starosta sám o sobě není oprávněn disponovat s právy, která zá­ kon svěřuje jiným orgánům obce. To by bylo popřením ústavního prá­ va obcí na samosprávu, a rozhodnutí soudu, která chrání toto porušení zákona v neprospěch poškozeného, není ústavním pořádkem garanto­ vanou ochranou vlastnického práva. Rozhodnutí soudu napadená tou­ to ústavní stížností jsou ve své podstatě schválením protiprávního jed­ nání bývalého starosty obce.® Na základě podané ústavní stížnosti Ústavní soud zrušil všechny rozsudky vydané vůči obci Dolní Bečva, tzn. ústavní stížnosti v pl­ ném rozsahu vyhověl. Z nálezu Ústavního soudu ČR číslo ÚS 576/2000 ze dne 12. dubna 2001 - závěrečné odůvodnění: »Podstatou ústavní stížnosti je především otázka, zdaje v souladu s principy územní samosprávy, zakotvenými v článku 101 Ústavy, právní názor obecných soudů, aplikovaný v napadených rozhodnu­ tích, podle něhož obec zavazuje jakýkoliv právní úkon starosty ob­ ce, tedy i takový, který byl učiněn bez předcházejícího rozhodnutí obecního zastupitelstva ve věcech, kdy takové rozhodnutí je nezbyt­ né ze zákona. V dané věci konkrétně pak, zda bylo či nebylo důleži­ té zkoumat, zda úkony starosty skutečně vyjadřovaly relevantně projevenou vůli obce. Právní názor obecných soudu lze sice označit za formálně logický, jeho nedostatkem je však skutečnost, že s ohledem na soukromopráv­ ní charakter věci (sporu) odmítá vzít za relevantní skutečnost, že obec jako veřejnoprávní korporace má svůj fundament v právu veřejném. Veřejné právo stanovuje vnitřní strukturu této korporace, působnost jeho orgánů a v neposlední řadě i tvorbu právně relevantní vůle této korporace. Teprve v okamžiku takového nahlížení se nabízí otázka, zda obsto­ jí, aby na územní samosprávné společenství občanů, kterým je obec v prvé řadě, bylo nahlíženo stejně, jako na obchodní či jinou společ­ nost. Ústavní soud je přesvědčen, že takový nerozlišující náhled je ne­ jen nesprávný, ale i neústavní.® »Působnost obecního zastupitelstva upravoval dnes již zrušený zá­ kon o obcích č. 367/190 Sb., zejména v ustanovení § 36 a § 36a, po­ stavení starosty pak v § 52 - § 55. Je pravda, že v něm nebylo přítom­ no obdobně pregnantní ustanovení, jakým je dnešní § 103 odst. 1 zákona č. 128/200 Sb., o obcích, které právní úkony starosty vyžadu­ jící schválení zastupitelstvem obce, provedené bez takového schvále­ ní, výslovně označuje od počátku za neplatné. Ústavní soud je však přesvědčen, že tato zásada byla přítomna i v právní úpravě dřívější a vyplývala přímo z již zmíněného článku 101 Ústavy. Starosta obce podle dřívější ani současné právní úpravy nemohl a nemůže vytvářet sám vůli obce, ale pouze mohl a může tuto vůli na­ venek sdělovat a projevovat. Jakkoli tedy obecné právní vědomí při­ suzuje starostovi obce rozsáhlá oprávnění, opak byl a je skutečností. Starosta obce tedy nemohl platně učinit úkon závažným způsobem ohrožující majetek obce bez platného rozhodnutí obecního zastupitel­ stva, případně rady obce.® »Absence takového rozhodnutí zakládá absolutní neplatnost úkonu starosty. Ústavní soud v této souvislosti pouze připomíná, že obdobná byla i judikatura prvorepublikového Nejvyššího správního soudu, kte­ rá za vůli obce pokládala, nebyl-li prokázán opak, to, co bylo vyjádře­ no v usnesení příslušného orgánu obce.® »Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrhu zcela vyhovět a napadená rozhodnutí zrušit pro rozpor s čl. 101 odst. 1 a 4 Ústavy a ve svých důsledcích též s čl. 11 odst. 1 Listiny.® Po přečtení hlavních vět odůvodnění je očividné, že tento nález je pro obecní právo zlomový. To proto, že »ošetřuje« dobu před účin­ ností nového zákona o obcích, tj. období platnosti zákona č. 367/1990 Sb. Uvádí jasně - »ač to ve starém zákoně nebylo uvedeno výslovně.

TÉMA ani tehdy starosta sám nemohl za obec činit žádné úkony. A pokud tak činil, jsou tyto úkony neplatné.« Tato ve své podstatě jednoduchá úvaha je hlavním principem práv­ ní úpravy, hovoříme-li o postavení starosty v obci.

II. VOLBA, ODVOLÁNÍ, ODSTOUPENÍ □ Volba po řádných komunálních volbách.

Starosta je orgánem obce a do funkce jej volí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Zpravidla to bývá na ustavujícím zasedání po ko­ munálních volbách. Návrh (nominaci) může vznést kterýkoli člen za­ stupitelstva obce. □ Odvolání a nová volba starosty v průběhu volebního období.

Může se však stát, že zastupitelstvo odvolá starostu i v průběhu vo­ lebního období a že zvolí starostu nového. Starosta může být odvolán bez uvedení důvodu. Je však spíše standardní, že důvod je uveden. Obecně jím bývá nespokojenost zastupitelstva se starostovou prací nebo s konkrétní akcí, úkonem apod. □ Odstoupení starosty v průběhu volebního období.

Starosta též může z funkce kdykoli odstoupit. Do doby, než je zvo­ len nový: • funkci vykonává stávající starosta, • funkci vykonává místostarosta, • funkci vykonává pověřený člen zastupitelstva (postupuje se, jako by nebyl zvolen starosta na ustavujícím zasedání). Odstoupí-li starosta a chce-li skončit hned, má na to právo. □ Odejmutí mandátu v souvislosti s pravomocným odsouzením za trestný čin.

Jako každého člena zastupitelstva i starostu se týká poměrně tvrdé ustanovení o odsouzení za úmyslný trestný čin, tj. že ztrácí mandát. Neodvolá-li ho zastupitelstvo, zasáhne okresní úřad. V případě, že je starosta odvolán nebo odstoupí, přestane být au­ tomaticky členem rady obce, je-li v obci zřízena. To však nezname­ ná, že pokud je do funkce starosty zvolen některý radní, nemůže bývalý starosta být nominován, event. zvolen jako každý do rady obce.

- další nezbytné úkoly v samostatné působnosti obce, nejde-li 0 úkony vyhrazené zastupitelstvu obce podle § 84 a § 85 nebo vyhra­ zené radě obce podle § 102 odst. 2 písm. c) a m) zákona (Je nutno po­ dotknout, že úkolů, které nejsou vyhrazeny některému z obou jmeno­ vaných orgánů obce, je poskrovnu. Navíc je zde výslovně řečeno, že úkoly musí být »nezbytné«. To znamená, že za žádných okolností nemohou počkat.) Tento výčet dosavadního starostu dost omezuje, a hlavně přesně ohraničuje dobu, v níž může být ve funkci - do ustavujícího zasedání zastupitelstva. Tím jeho funkce končí. □ Jaký je postup, není-Ii starosta na ustavujícím zasedání zastu­ pitelstva obce zvolen?

V tomto případě zastupitelstvo pověří výkonem úkolů starosty jed­ noho z nově zvolených členů zastupitelstva obce, a to na dobu maxi­ málně 6 měsíců. To by měla být doba dost dlouhá na to, aby se nově zvolené zastupitelstvo na novém starostovi shodlo. □ Pokud se zastupitelstvo obce na novém starostovi neshodne.

I tuto situaci řeší nový zákon o obcích. Jestliže nově zvolené zastu­ pitelstvo obce nezvolí starostu ani do 6 měsíců od ustavujícího zase­ dání, postupuje se podle § 98 zákona o obcích. Ten upravuje pro obec nepříliš příjemnou věc, pokud jde o samosprávu. Není-li totiž zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího zasedání (popřípadě též od doby, kdy byl odvolán starosta nebo se funkce vzdal), jmenuje přednosta okresního úřadu správce obce z řad zaměstnanců okresního úřadu. Je to velmi nepříjemný zásah do samosprávy obce. Zastupitelstvo by se této situaci mělo přirozeně vyhýbat. Svědčí to o neshodě, a to 1 za cenu řízení »státem«. Je to špatné nikoli proto, že by jmenovaný správce nebyl schopný splnit dobře svou úlohu, aleje to poněkud ne­ důstojné řešení stavu, jehož prvotní příčinou je neschopnost zastupi­ telstva dohodnout se na osobě, která má stanout v čele obce. Správce je ve své činnosti navíc dost výrazně omezen, ale přesto má v obci po dobu svého působení poměrně důležité postavení. □ Správce obce.

(tj. v období od řádných voleb do okamžiku volby nového starosty)

Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti a nezbytné úkoly v oblasti samostatné působnosti. Nemůže provádět úkony vy­ hrazené zastupitelstvu obce podle § 84 odst. 2 a § 85 (s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů). Správce obce stojí v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, je tento tajemník podřízen správci obce. (Poznámka: Určitým otazníkem je, zdali má fungovat rada obce, není-li zvolen starosta. Lze říci, že volbě rady by nemělo nic bránit, a dokonce by nemělo nic bránit volbě místostarostů. Rada by však zů­ stala neúplná. Nebyl by naplněn zákon v té části, kde hovoří o složení rady, a je tedy nutno se spíše přiklonit k názoru, že rada bez starosty by fungovala problematicky a bez konkrétní opory v zákoně. To je po­ měrně jasné v případě ustavujícího zasedání zastupitelstva.) Může ale nastat situace, kdy starosta odstoupí, a již funkční rada se ocitne bez něj. Na to, zdali rada může dál takto fungovat, neexistuje jednoznačná odpověď (vyjma té, že postup by měl být stejný ve všech případech). Praxe zřejmě bude reagovat tak, že rada zůstane a postup­ ně nastanou všechna řešení popsaná výše včetně např. ustanovení správce. Správce se nestává zaměstnancem obce, zůstává zaměstnancem okresního úřadu. Osobní výdaje spojené s výkonem jeho funkce hradí okresní úřad, nejdou tedy z rozpočtu města. Správce kontroluje zastupitelstvo, hlavně však přednosta okresního úřadu, který dohlíží na dodržování právních předpisů v jeho činnosti. Správce obce může z jeho funkce odvolat jedině přednosta okresní­ ho úřadu. Orgány obce nemají v tomto ohledu žádnou pravomoc. Jak­ mile v obci nastane standardní situace, správcova činnost končí.

□ Zákon především řeší, co všechno smí dosavadní starosta činit v mezidobí od voleb.

IV. POSTAVENÍ MÍSTOSTAROSTY

Dosavadní starosta zabezpečuje od voleb do zastupitelstva obce do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce: - výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecní­ ho úřadu (kde tajemník je, tato činnost starostovi odpadá), - hospodaření obce podle schváleného rozpočtu (to je nutné, aby se nepozastavily standardní činnosti obce).

Místostarosta je funkcí, které dala jméno praxe. Tak dlouho byl po­ jem »místostarosta« používán v hovorové češtině, až se dostal, opět ku prospěchu věci. do zákona. Nový zákon věnuje poprvé této funkci výraznější prostor, nikoli ovšem opět bez otazníků. Starostu zastupuje místostarosta, kterého volí také zastupitelstvo ze svých členů. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svě- w

□ V čem tkví největší změna oproti původnímu zákonu 0 obcích?

Zákon č. 367/1990 Sb. konstatoval, že starosta zůstává ve funkci 1 po skončení volebního období, a to do volby nového starosty. V pra­ xi pak vznikaly různé neřešitelné situace. Například starosta zvolen nebyl a ve funkci zůstal starosta původní. Dokonce jsem zaznamenala případ, kdy takto dlouhodobě fungoval bývalý starosta obce, aniž byl členem nového zastupitelstva (!). 1 v případě, že původní starosta zůstal ve funkci pouze do doby ustavujícího zasedání, měl po tu dobu v podstatě neomezené dosavad­ ní pravomoci. To mělo například v obcích, kde plnil současně úlohu obecní rady, často zvláštní průběh (starosta využil času například k rozhodnutí, o němž: věděl, že nové zastupitelstvo by jej nepřijalo apod.). Nový zákon už dává jasná pravidla pro všechny základní alternati­ vy.

III. PRAVOMOCI STÁVAJÍCÍHO STAROSTY »V MEZIDOBÍ«

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

19----

TÉMA řit jim zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti. To v praxi znamená, že místostarostovi jsou svěřeny určité oblasti nebo úkoly do stálé náplně, a ty plní samostatně. V těchto oblastech má přednost i před starostou. Starostu zastupuje klasickým způsobem, např. když starosta není přítomen, když ho požádá o zastoupení najed­ nání apod. Pak zastupuje starostu plně. Je třeba rozlišovat, zdali vykonává místostarosta práci jemu přímo svěřenou (je »svým pánem«), anebo zastupuje starostu (zpravidla se řídí jeho pokyny, protože se nejedná o záležitosti, které řeší samostat­ ně v rámci své přidělené oblasti, anebo, není-li starosta přítomen, vstupuje na určitou dobu do jeho role a stává se de facto sám staros­ tou). Zákon pamatuje i na případnou existenci více místostarostů. Zastu­ pitelstvo obce z nich určí místostarostů, který zastupuje starostu v do­ bě jeho nepřítomnosti. Jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny starostovi. Je to opět situace, kdy se místostarosta de facto stává na omezenou dobu »starostou«. Zákon tento postup stanovuje proto, aby v případě nepřítomnosti starosty jej nehodlali zastupovat dva nebo tří místostarostové ve stej­ ném rozsahu, což by mohlo působit kompetenční spory. Místostarosta se starostou nebo jiným radním podepisuje právní předpisy obce, usnesení zastupitelstva obce a rady obce. Na funkci místostarosty se jinak přiměřeně vztahují všechna usta­ novení, která se týkají starosty, například neslučitelnost funkcí. V ob­ ci, kde se nevolí rada obce, pak místostarosta v době nepřítomnosti starosty vykonává její působnost atd. Co když starosta zasahuje do oblasti, která byla svěřena do kompetence místostarosty? Tato praxe by neměla být pravidlem. Odpovědnost za svěřenou ob­ last nese vždy místostarosta, proto by si měl na ni ponechat základní vliv. Nemám na mysli standardní formu spolupráce, ale například to, že má-li místostarosta v kompetenci oblast školství, neměl by se např. ■až najednání rady obce dozvědět, že starosta vytvořil návrh školské koncepce apod. »Obec tvoři lidé, nikoli zdi.« (Thúkýdidés)

V. PRÁVA A POVINNOSTI STAROSTY OBCE Navzdory tomu, co jsem již uvedla, má starosta obce jak své povin­ nosti, tak svá práva. □ Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem přednosty okresního úřadu tajemníka obecního úřadu a stanoví jeho plat podle zvlášt­ ních předpisů. V tomto ustanovení je vyjádřen v podstatě určitý «dozor«státu nad funkcí tajemníka. Nikoli proto, že by stát měl v úmyslu zasahovat do samosprávy. Je to zejména kvůli tomu, že obce vykonávají určitý díl státní správy, a stát prostřednictvím osoby tajemníka drží přímý vliv nad kvalitou jejího výkonu, resp. nad kvalitou jeho vzdělání, schop­ ností, praxí, orientací ve veřejné správě apod. V praxi to znamená, že obec se musí v případě tajemníka s okre­ sním úřadem dohodnout. Ani obec ani okresní úřad nemohou jedno­ stranně učinit nic. Tím je zaručeno mimo jiné to, že zvolené řešení bu­ de vždy přínosem jak pro okresní úřad, tak pro obec. A co by se stalo, kdyby starosta jmenoval tajemníka sám? Zákon řeší takovou situaci opět jednoznačně: Bez souhlasu přednosty okresního úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné. Nestanoví-li zastupitelstvo obce jinak (to znamená, že zastupitel­ stvo může určit starostovi i jiné činnosti, ale pozor - nikoli ty, které jsou svěřeny jemu nebo radě obce), starosta má další práva a povin­ nosti. □ Odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumat hospodaření obce je povinností dle zákona o obcích. □ Plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů. Ale to jen tehdy, pokud není v obci tajemník obecního úřadu.

20

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

□ Jmenuje vedoucí odborů, odvolává je a stanoví jim plat. Ale to jen tehdy, není-li zřízena rada obce. □ Může po projednání s okresním úřadem svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech.

Jedná se o oblast státní správy, která se nejčastěji realizuje na úse­ ku sociálním (péče o děti, staré spoluobčany apod.). □ Může požadovat po Policii České republiky spolupráci při za­ bezpečení místních záležitostí veřejného pořádku.

Toto ustanovení je velmi důležité obzvláště v dnešní době, kdy pro­ bíhají různé srazy extremistických skupin, které mohou vážně narušit klid a přádek v obci. Skutečnost, že se starosta může obrátit na Polici ČR s žádostí o po­ moc, je podstatné právo. K této žádosti starosta obce nepotřebuje žád­ ný předchozí souhlas ani rady, ani zastupitelstva obce. □ Odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce.

Na přístup k informacím se v současnosti klade obzvláště velký dů­ raz. Je mimo jiné důležitý pro kontrolu veřejné správy ze strany obča­ nů, a současně též proto, aby se občané mohli aktivně zapojit do ně­ které oblasti veřejného života v obci, popř. uplatnit své žádosti, náměty či připomínky. Odpovědnost za pravdivost, komplexnost, sro­ zumitelnost a objektivnost informací nese starosta. Toto ustanovení má přímo návaznost na čl. 17 odst. 5 Listiny zá­ kladních práv a svobod, které říká: Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměře­ ným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a pro­ vedení stanoví zákon. (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) Povinnost starosty stanovená zákonem o obcích je však širší. Před­ pokládá aktivní chování a informování o dění v obci by měla být dle zákona běžná věc. S tím souvisí ještě jedna citlivá otázka. Starostové by neměli pod­ lehnout tomu. že v rámci informování o činnosti obce z pozice své funkce budou dělat »volební kampaň«, útočit z politické úrovně na opoziční skupiny apod. Šlo by nepochybně o lehce rozeznatelný střet zájmů, který se jim vrátí jako bumerang. Vykonávají-li svou funkci dobře, je-li za nimi vidět kus práce, o tom nepochybně informovat mohou. Nemusí se pro své znovuzvo­ lení snižovat k zmíněným způsobům. Je mnoho forem, jak mohou starostové plnit tuto povinnost. Jsou to např.: - tiskoviny obce, - místní vysílání, - úřední deska. - nástěnné noviny, - informace na veřejném zasedání. □ Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis zjednání zastu­ pitelstva obce a zápis z jednání rady obce.

Ač by se zdálo, že jde o velmi jednoduché ustanovení, vznikají v praxi některé rozpory a otazníky. Například: □ Může svolat zasedání místostarosta ve starostově nepřítomnosti ?

Může, považuje-li to z pozice zastupujícího starosty za nutné. □ Může svolat zasedání místostarosta v případě, že starosta příto­ men je?

Zde je místostarosta vázán stejnými pravidly jako ostatní zastupite­ lé, tj. o svolání musí požádat třetina členů zastupitelstva. □ Může zasedání zastupitelstva řídit někdo jiný než starosta obce?

Ano. Někde dokonce »rotují« starosta a místostarosta, ale lze si představit, že řídícím schůze může být kterýkoli člen zastupitelstva obce. V praxi to budou zejména členové rady obce. Řízení schůze členem zastupitelstva je spíše výjimkou, a to pro ne­ znalost všech předkládaných otázek, které naopak již prošly rukama starosty, resp. radního. □ Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné, věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce.

Jedná se o sistační oprávnění, jehož význam je značný. V případě, že starosta podle toho koná, je to až nad rámec zákona o obcích.

nas • Cestovní ruch

ČÍSLO 8 SRPEN

• Problematika financování

ROČNÍK 2001

• Školství v Libereckém kraji

MODERNÍ —-OBEC—

RUKOVĚŤ ZASTUPITELE

• Dopravní integrované systémy

REFORMA JE TYPICKY ČESKÁ Zlínský kraj tvoří okresy Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vsetín. Co do hospodářských ukazatelů patří mezi nejslabší regiony. O tom, jak tento stav změnit, a o průběhu reformy jsme hovořili s Františkem Sla­ víkem, hejtmanem Zlínského kraje. • Jaký pocit ve vás za dobu působení ve funkci převažuje? Přiblížení státní správy do samosprávných celků mělo být připraveno tak, aby mohlo pro­ bíhat logicky v jasně vymezených krocích. Dnešní realita je velmi hektická a nesnadno uchopitelná. Zákon, který nám dává spoustu možností, jak kraje řídit a rozvíjet, sice platí, ale není věcně naplněn, fiada zřizovatelských funkcí a příslušných agend zůstává v dosavad­ ních centrech, a hlavně: Reforma není podlože­ na samostatným financováním krajů. Nemám vůbec pocit zklamání. Převažuje však ve mně dojem, že startujeme poněkud málo pra­ covně, ne zcela věcné a velký prostor v tomto procesu sehrává politická složka. Domnívám se, že mnohé bude záviset na dohodě politiků v par­ lamentu, jaké postavení krajů vybojují dál.

Vzhledem k tomu, že v době, kdy spolu ho­ voříme, je připravena pouze první část reformy, obávám se, že se celý proces neustále prota­ huje. Věcně není vůbec pojmenován druhý krok. Například nejsou známy termíny, kdy bu­ dou předány zřizovatelské funkce vůči sociál­ ním ústavům nebo nemocnicím a přitom kraj­ ská zastupitelstva mají povinnost jejich činnost zajišťovat. Tím, že se návazně na první hned neuskutečnila i druhá fáze reformy, což by mě­ lo svoji logiku a provázanost, dochází nyní k si­ tuaci, kdy vláda musí akutně řešit spoustu ji­ ných problémů a otázku krajů odsouvá na vedlejší kolej.

• Sdílíte tedy názor, že reforma byla předčasná a všechno se předem mělo lépe připravit nebo naopak spatřujete i nějaká pozitiva v tom, že mnohé věci vznikají takříkajíc za pochodu? Reforma je podle mého názoru typicky čes­ ká. Prostě děje se jen “jako<<. Svou roli sehrá­ vá i to, že jednotlivé kraje se velmi liší svým vy­ bavením, nejsou zkrátka zcela srovnatelné. Například některé již mají krajské finanční úřa­ dy či krajské soudy, což jiným regionům zatím chybí. A právě tuto nedotaženost považuji za onen typicky český způsob řešení. A pokud jde o předčasnost? Přesně naopak. Toto je opožděná reforma. Podle původních představ měly do roku 1992 pracovat dočasná okresní shromáždění, ale toto provizorium se neustále prodlužovalo. Stát měl snahu vše řídit z centra prostřednictvím okresních úřadů. Nic nebránilo tomu, aby krajská zastupitel­ stva vznikla již v počátku devadesátých let na podobném principu, na němž stojí samospráva měst a obcí. Je to srovnatelný systém. Liší se pouze v tom, že obce jsou více zainteresovány na péči o občana a na tvorbě a údržbě místní infrastruktury, zatímco kraj by měl zprostředko­ vávat a koordinovat rozvoj celého regionu včet­ ně přísunu peněz z evropských struktur. Škoda, že neochota k decentralizaci trvala tak dlouho, ale budme rádi, že konečně odstar­ tovala.

• Jak hodnotíte současný postoj vlády a zákonodárců ke vznikajícím krajům?

• Chápete tento přístup jako záměr zpochybnit suverenitu nových samos­ právných celků? Je to trochu začarovaný kruh: kvůli neustálé­ mu odkládání vzniku krajů stát postupně vybu­ doval silná ministerstva a posílil okresní úřady i další instituce státní správy. Je pochopitelné, že ti, kdo v tomto systému žijí, nebudou chtít sami sebe zrušit. V tom vidím hlavní potíž. Na­ víc reforma není jediný vládní program. Vláda je pod silným tlakem různých dalších problémů. Nicméně svou roli v této otázce jistě hrají poli­ tické dohody na úrovni parlamentu. Ty jsou těž­ ko čitelné a teprve se v tuto chvíli rýsují. Musím však říci, že se v poslední době obje­ vují určité signály naznačující posun kupředu.

• Můžete být konkrétní? Mám na mysli zejména květnové setkání mi­ nistra vnitra s hejtmany všech krajů v Praze, kdy Stanislav Gross sdělil, že jeho resort navr­

huje tři konkrétní kroky: do konce června určit tzv. pověřené úřady III. stupně, do poloviny čer­ vence připravit návrh přenosu agend a kompe­ tencí na městské úřady, případně na kraje a v li­ stopadu předložit celý balík souvisejících zákonů do Parlamentu ČR. Z tohoto stanoviska je patrné, že vláda už konečně přijala naše argumenty a můžeme doufat, že do konce roku se začne projednávat zákonný rámec druhé etapy reformy.

• Jak vnímáte atmosféru uvnitř krajské politické reprezentace? Politické zájmy se postupně přenášejí do pracovní roviny a ta je dostatečně věcná. Bu­ deme mít prioritní snahu řešit úkoly, které po­ mohou tomuto regionu jako celku. Myslím si, že zde převažuje konstruktivní přístup.

• Setkáváte se někdy s obavami sta­ rostů menších měst, že centrum - Zlín - bude chtít vyniknout na jejich úkor a že budou, byť třeba v menší míře než dosud, znovu vznikat centralistické snahy? Především nemám vůbec dojem, že by se ta­ dy vytvářela nějaká opozice venkova vůči měs­ tu. Ovšem podle mne je v této souvislosti třeba poukázat na skutečnost, že demokracie se v rámci kraje musí respektovat a to, co jednotli­ ví zastupitelé jako reprezentanti politického spektra i územní vyváženosti prosadí, by mělo být závazné. Vztah starostové obcí versus kraj nepovažuji za nijak konfliktní, protože zástupci dílčích regi­ onů mají možnosti sdružovat se a realizovat své projekty rozvoje na úrovni mikroregionů. V tom se naše zájmy rozhodně nebudou křížit. Na druhou stranu však kraj bude sehrávat roli jakéhosi strážce pokladu či správce financí. Tím pádem při rozhodování o tom, jak nalo­ žit s penězi, bude zastupitelstvo zvažovat, zda prostředky plynou vyrovnaně a opodstatněně. Krajská reprezentace, posílená o partnery ze státní správy, z neziskových organizací a z dal­ ších oblastí veřejného života, si jistě bude ve svém vlastním zájmu hlídat, jestli jsou finance rozdělovány ve prospěch regionu. Lze předpo­ kládat, že představy a požadavky budou různé, ale odlišné názory bude nutné sjednotit demo­ kratickou cestou.

• Jsou už v současné době v regionu realizovány konkrétní projekty, finanč­ ně podporované z prostředků Evrop­ ské unie? Do jaké míry jsme vůbec in­ formováni o možnostech získat evropské peníze? Metodika spolupráce s EU je dobře propra­ covaná a informací máme dostatek. Přímo z ev­ ropských zdrojů je momentálně možné využít pouze program Phare, který u nás běží už od roku 1995. Z těchto peněz se v současné době

OŽIVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU

Zlín

pracuje na »odkanalizováni obcí na Brumovsko-Bylnicku. Sluší se připomenout, že bezprostředně po povodních k nám právě v rámci Phare přišlo několik desítek miliónů korun na »malé infra­ strukturní projekty«. Z těchto peněz byly v le­ tech 1997 až 2000 provedeny obnovy někte­ rých poškozených inženýrských sítí, vodních hrází a silničních komunikací. Je nachystáno několik dalších velmi zajíma­ vých projektů, které je kraj připraven vyhodno­ tit'. Existuje vážný příslib, že by střední Morava mohla v příštím roce získat z programu Phare dotaci v hodnotě několika set miliónů korun na investice do kompletně připravených projektů podpory podnikatelské infrastruktury.

e Čím je pro vás kraj přitažlivý? Pochopitelně, že cítím silnou vazbu k místům, kde jsem vyrůstal, tedy především ke svému ro­ dišti Starému Městu i k celému Slováčku. Vedle toho však pro mě byl od raného mládí Zlín sym­ bolem úspěšného podnikání a především mo­ derního životního stylu, který rozhodně nespočí­ val jenom ve výrobě, ale také ve velkorysé nabídce vzdělávacích a kulturních možností. Celkově mě fascinuje nesmírná rozmanitost této oblasti: Když se člověk projde Kroměříží, okouzlí jej krása a oduševnělost tohoto města. Valašsko, to je zase svět svérázné přírody a ži­ vota s ní úzce spjatého. Ve Zlínském kraji se setkávají tři národopisné celky a každý s sebou nese silnou tradici lido­ vé kultury. I to přispívá k bohatosti a ojedinělos­ ti tohoto regionu.

• O Zlínsku se skutečně vždy hovořilo jako o oblasti neobvykle dynamické a hospodářsky silné. Současná realita však tento mýtus boří. Řada velkých průmyslových podniků je v konkurzu a kraj patří k regionům s podprůměr­ nou tvorbou hrubého domácího pro­ duktu. V čem vidíte východisko z této nepříznivé situace? Současný ekonomický útlum nepovažuji za nic tragického. Jde v podstatě o přirozený vý­ vojový jev. Obecně platí, že po vzestupu, po prudkém boomu, zákonitě přichází pokles. Nepochybuji o tom, že tento region před se­ bou má velkou perspektivu a věřím, že jeho rozvoj jsme společně schopni nastartovat.

Já bych však nekladl tak velký důraz na ně­ jaké číselné parametry ekonomické výkonnosti kraje, protože kvalita života v něm závisí na mnoha dalších skutečnostech. Vezměme si Os­ travsko nebo severní Čechy - to bývaly přece typicky silné oblasti a dnes patří k nejproblé­ movějším. Ekonomicky i sociálně. Potýkají se nejen s nezaměstnaností, ale také s odlivem obyvatel a se zničeným životním prostředím. To je věc mnohem zásadnější. Máme krásnou krajinu, bohatou kulturu a sil­ ný lidský potenciál v podobě vynalézavých, pracovitých a adaptabilních lidí, kteří jsou s tímto regionem srostlí a chtějí zde zůstat. Je třeba poznat identitu daného místa a na ní sta­ vět. Ovšem předpokladem je, aby se nám po­ dařilo vybudovat dopravní infrastrukturu, inve­ stovat do nových technologií a vytvořit takový systém vzdělání, jaký podporuje růst místní ekonomiky a přitom navazuje na širší světové trendy.

• Myslíte si, že namísto manuálních technologií je pro region perspektivní spíš využití mozků? Ano, s tím souhlasím. Geniální Baťův vklad se určitě bude do budoucna využívat jinak než formou tovární výroby, která dříve zaměstnáva­ la tisíce lidí z celého okolí. Obnovit tento systém zřejmě není možné, to je věc, která už patří mi­ nulosti. Cestu skutečně vidím ve spojení vědy, vzdělání a příslovečné chuti podnikat.

• Máte nějaké osobní předsevzetí, kte­ ré byste chtěl během svého hejtmanského působení naplnit? Rád bych přispěl k zachování konzervativ­ ních hodnot, které jsou pro náš kraj charakte­ ristické a které vycházejí z tradic křesťanské Evropy. V nich je obsažen základní morální ko­ dex. Ve smyslu etickém není nutné nic nového vymýšlet. Zároveň je před námi velký úkol pře­ vést společnost přes současné těžké postko­ munistické období do moderního a skutečně demokratického světa. Ovšem bez kopírování Západu a jiných vnu­ cených vzorů. Máme na čem stavět, ale měli bychom si být vědomi, že kvalita vzniká po­ stupně, trpělivě a po generacích.

Zastupitelé Zlínského kraje na svém červno­ vém zasedání jednohlasně schválili záměr k účasti na výstavách Regiontour (v lednu 2002) a Holiday World 2002. Mělo by to přispět k oživení turistického ru­ chu, který je v Programu rozvoje kraje hodno­ cen jako nevyužitý potenciál. »Zlínský kraj patří v rámci České republiky na předposlední místo, co se počtu zahraničních návštěvníků týče, což je dáno jeho polohou ve východní částí země, ale také špatnou dopravní dostupností a propa­ gací", uvádí se v materiálu. V rámci regionu do­ minuje v návštěvnosti okres Vsetín, který láká hlavně horskou turistikou. Jeho podíl na návštěvnosti dosahuje téměř 50 procent, přičemž podíl okresů Kroměříž a Uherské Hradiště dosahuje překvapivě asi jen 20 procent. "Cestovní ruch je nesmírně složitý obor, k němuž je nutná široká spolupráce mnoha růz­ ných článků ve veřejné správě, v samosprá­ vách i v soukromé sféře. Bohužel vládní politika dosud nebyla příznivě nakloněna rozvoji turisti­ ky, teprve v posledních letech ji o něco víc bere na vědomí. Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo Pro­ gram na podporu lázeňství, ale to je jen malá kapka, přesto buďme rádi, že se alespoň něco děje,<< konstatuje Mgr. Marcela Honajzrová, ve­ doucí odboru cestovního ruchu Krajského úřa­ du ve Zlíně. Domnívá se, že kraj může pro svou prezen­ taci udělat hodně, nicméně vládní úroveň pre­ zentace České republiky je v tuto chvíli nepo­ stradatelná. Je totiž nutné, aby se v cizině vůbec vědělo o naší zemi a potom je možné lákat návštěvní­ ky do jednotlivých regionů formou speciálně zaměřených turistických produktů. >>Máme velmi široké spektrum možností, kte­ ré můžeme nabízet: od kulturních a církevních památek přes folklór, gurmánské zvláštnosti, sportovní či horské vyžití až po lázeňství. Tento region je skutečně nesmírně bohatý a rozmani­ tý. Prioritou našeho odboru ted je navázat spo­ lupráci s referáty regionálního rozvoje okres­ ních úřadů a domluvit se na formě prezentace kraje na výstavách Regiontour a Holiday World," uvedla Marcela Honajzrová. Šanci, jak napravit současnou ne zcela opti­ mální situaci ve svém oboru, vidí v možnosti vy­ užití předstrukturálních a po našem vstupu do evropského společenství i řádných fondů EU. Ovšem příprava konkrétních projektů, na něž mohou být finance v oblasti cestovního ruchu uvolňovány, je náročná. Vedoucí zatím v odboru pracuje sama a vě­ nuje se především koncepční práci, výhledově by měl zaměstnávat tři lidi a úzce kooperovat s dalšími příbuznými odbory krajského úřadu (zejména s odbory kultury, strategického rozvo­ je, regionálního rozvoje a oddělením zahranič­ ních vztahů). PATRIK KAMAS,

HELENA MRÁČKOVÁ

tiskový mluvčí,

FOTO ARCHÍV

Krajský úřad Zlín

ZÁKONNÉ MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE KRAJŮ Kraje mohou při zajišťování výkonu své samostatné působnosti spo­ lupracovat s jinými právnickými osobami či fyzickými osobami. Zá­ kladní podmínky této spolupráce upravují ustanovení § 24-28 zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení). Rovněž stanoví, kterému kraji či krajům má odle § 24 odst. 1 zákona o krajích mohou být uzavření této smlouvy navrženo, a dále určí kraje při výkonu své samostatné působ­ lhůtu, ve které má být návrh jiným krajem či kra­ nosti vzájemně spolupracovat. Ustanove­ ji přijat. Poté dá návrh na vědomí kraji (krajům), ní § 24 - § 26 zákona o krajích se vztahuje pou­ ze na výkon samostatné působnosti krajů, kterému (kterým) je určen. spolupráci krajů v oblasti přenesené působnos­ ti zákon nepřipouští. Zastupitelstvu kraje je vy­ DALŠÍ MOŽNOSTI hrazeno rozhodovat o spolupráci kraje s jiným kraji a o mezinárodní spolupráci (§ 35 odst. 2 Dále mohou nastat tyto možnosti: písm. h) zákona o krajích). • Kraj, kterému je návrh smlouvy určen, jej při­ Zákon o krajích zná dvě formy spolupráce jme usnesením svého zastupitelstva ve stano­ mezi kraji: vené lhůtě a tímto okamžikem je smlouva účin­ • spolupráce na základě smlouvy uzavřené ke ná, není-li v ní stanoveno jinak. Má-li smlouva splnění konkrétního úkolu, mít více účastníků (uzavírá-li ji více krajů), je • zakládání právnických osob podle zvláštního účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účast­ zákona dvěma nebo více kraji. níky. Zákon o krajích nepřipouští ani členství kra­ • Zastupitelstvo kraje, kterému je návrh určen jů v občanských sdruženích podle zákona (nebo zastupitelstvo jednoho z krajů, kterým je č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v plat­ návrh určen), ve stanovené lhůtě nepřijme žád­ ném znění ani jejich členství ve svazcích obcí né usnesení, kterým by se k návrhu smlouvy (§ 26 zákona o krajích). vyjádřilo. V takovém případě přestane být kraj, který uzavření smlouvy navrhl, tímto návrhem NA ZÁKLADĚ SMLOUVY vázán dnem marného uplynutí lhůty pro přijetí tohoto návrhu. Smlouvy podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona • Zastupitelstvo kraje, kterému je návrh smlou­ o krajích slouží ke splnění konkrétního úkolu, vy určen (nebo zastupitelstvo jednoho z krajů, uzavírají se na dobu určitou nebo neurčitou (do­ kterým je návrh smlouvy určen), návrh smlouvy ba, na kterou se smlouva uzavírá, musí být ve svým usnesením odmítne před uplynutím sta­ smlouvě samozřejmě uvedena). Musí být pod novené lhůty pro přijetí návrhu. V takovém pří­ sankcí neplatnosti uzavřeny písemné a schvá­ padě přestane být kraj, který uzavření smlouvy leny příslušnými zastupitelstvy krajů. navrhl, tímto návrhem vázán dnem usnesení Zákon o krajích stanoví v § 24 odst. 4 obligao odmítnutí návrhu smlouvy. torní náležitosti takové smlouvy: Na spolupráci krajů nelze použít ustanovení - označení účastníků smlouvy (tj. krajů, které občanského zákoníku o zájmovém sdružení smlouvu uzavírají"), právnických osob a o smlouvě o sdružení. - vymezení předmětu smlouvy (úkol, k jehož Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastní­ splnění se smlouva uzavírá), ci smlouvy (kraje) zavázáni společně a neroz­ - práva a povinnosti jednotlivých účastníků dílně, není-li smlouvou stanoveno jinak (§ 25 smlouvy, odst. 2 zákona o krajích). - způsob využití stavby po jejím dokončení, Pro majetek získaný výkonem společné čin­ je-li předmětem smlouvy stavba, nosti na základě těchto smluv platí zvláštní - důvody a způsob odstoupení účastníků od právní předpis (zákon č. 563/1991 Sb., o účet­ smlouvy a vypořádání majetku a majetkových nictví, v platném znění). práv.

P

Smlouva může mít také další náležitosti dle uvážení účastníků. Kraj je návrhem smlouvy vázán ode dne jeho schválení zastupitelstvem kraje do dne stano­ veného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiný kraj, kterému je návrh smlouvy určen, jej neod­ mítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu. Zastupitelstvo kraje, který má zájem uzavřít s jiným krajem smlouvu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona o krajích, tedy přijme na svém zasedání usnesení, kterým schválí návrh tako­ vé smlouvy.

ZAKLÁDÁNÍ PRÁVNICKÝCH OSOB Spolupráce mezi kraji se kromě spolupráce na základě smlouvy uskutečňuje též zakládá­ ním právnických osob. V poznámce k § 24 odst. 2 písm. b) zákona o krajích pod čarou se uvádí zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Zastupitelstvu kraje podle § 35 odst. 2 písm. k) zákona o krajích přísluší schvalovat zakladatel­

skou listinu, zakladatelskou smlouvu, společen­ skou smlouvu a stanovy obchodních společnos­ tí, které kraj hodlá založit, a rozhodovat o účasti kraje v obchodních společnostech a v obecně prospěšných společnostech včetně stanovení výše vkladu. Zákon o krajích vyhradil v § 35 odst. 2 písm. I) zastupitelstvu kraje delegování zástupců kraje s výjimkou případů dle § 59 odst. 1 písm. j) téhož zákona na valnou hromadu ob­ chodních společností, v nichž má kraj majet­ kovou účast. Dále podle § 35 odst. 2 písm. k) téhož záko­ na je zastupitelstvu kraje vyhrazeno navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. Jaké právnické osoby může kraj zakládat, stanoví § 23 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Jsou to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným zakládané podle obchod­ ního zákoníku a obecně prospěšné společnosti zakládané podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změ­ ně a doplnění některých zákonů. Kraj může zřizovat také příspěvkové organi­ zace (a organizační složky, ty však nemají vlastní právní subjektivitu).

SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI SUBJEKTY Ustanovení § 27 se vztahuje na spolupráci krajů s ostatními subjekty (tj. jednoho kraje ne­ bo více krajů s jinými právnickými nebo fyzický-

Smlouvy podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona o krajích slouží ke splnění konkrétního úkolu, uzavírají se na do­ bu určitou nebo neurčitou (doba, na kterou se smlouva uzavírá, musí být ve smlouvě samozřejmě uvedena). Musí být pod sankcí neplatnosti uza­ vřeny písemně a schváleny přísluš­ nými zastupitelstvy krajů.

mi osobami včetně obcí) v občanskoprávních vztazích. Při této spolupráci mohou kraje s ostatními osobami využít ustanovení občanského zákoní­ ku o zájmových sdruženích právnických osob (§ 20 f - § 21 občanského zákoníku), pokud ne­ jde o spolupráci kraje s fyzickými osobami, a o smlouvě o sdružení (§ 829 - § 841 občan­ ského zákoníku). Kromě toho není vyloučena ani společná účast kraje či krajů s jinými fyzickými či práv­ nickými osobami (včetně obcí) v obchodních společnostech (akciových společnostech a společnostech s ručením omezeným) nebo obecné prospěšných společnostech (viz § 23 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.). HANA NEUMANNOVÁ, Olomouc

SAMOSPRÁVNÉ A NESVEPRAVNE aragrafované znění návrhu zákona o rozpočtovém určení, podle kterého mají být financovány nové kraje, je na světě a absolvovalo připomínkové řízení. kdo ze zúčastněných s ním však nesouhlasí a připomínky jsou zásadního charakteru. Kraje odmítají už samotnou logiku, na níž je návrh postaven, jeho dopady se nelíbí ani Mi­ nisterstvu vnitra. Argumenty proti návrhu jsou naprosto logické a ten klíčový je srozumitelný i průměrně inteligentnímu foxteriérovi: podle něj by kraje mohly svobodně rozhodovat o směšné šestině svých příjmů! To zpochyb­ ňuje smysl jejich existence a degraduje je na doručovatele ministerských rozhodnutí a pe­ něz. Tak jednotná fronta odporu proti minister­ skému návrhu vypadá na rychlý závěr: Minis­ terstvo financí ušilo horkou jehlou paskvil, který bude hladce odmítnut a nahrazen jinou variantou. Ta už je ostatně na světě: kraje při­ pravily vlastní návrh novely zákona o rozpo­ čtovém určení daní a předložily jej do Sně­ movny. Podle tohoto návrhu by se kraje dostaly k vlastním příjmům, které jim z logic­ ky věci náleží. V této pohádce se schyluje k tradičnímu fi­ nále. Zlo bude na hlavu poraženo a dobro jistpjistě zvítězí. Logika a láska zvítězí nad zlý­ mi úklady resortu financí! Nejsme však v pohádce, nýbrž v absurdním dramatu: zdání klame a nic není, jak se zdá! Zdánlivý paskvil je jedinou možností a alternativa je paskvi­ lem.

P

JAKÉ ZADÁNÍ, TAKOVÝ VÝSLEDEK Všemi kritizovaný návrh Ministerstva finan­ cí ani nemůže být špatný. Není totiž žádným uměleckým dílem, na něž by bylo možné mít kritický názor. Jde o obyčejné řemeslo a jako u každé řemeslné práce zákazníkovi nepříslu­ ší hodnotit výsledný dojem, ale pouze soulad se zadáním. Řemeslníkovi, který v kuchyni právě položil lino, je srdečně jedno, jestli by se paní domu náhodou víc nelíbily parkety. Pokud dostal za úkol položit lino a svou práci odvedl dobře, věc pro něj končí. Ministerstvo

Socdem krajům nepřeje, protože je v nich slabá. Klaus se zase bojí, že by mu jeho hejtmani přerostli přes Ni­ hlavu. Na takovém půdorysu je ro­ zehraná partie o financování krajů. Teoreticky jde o desítky miliard, ve skutečnosti o pár drobných. financí je ve stejné situaci: položilo lino (a dobře) a kraje by chtěly luxusní dlažbu. Jenže žádná objednávka na dlažbu k stráž­ cům pokladu nedorazila.

Jednotlivé rezorty, které se při vzniku krajů ocitly tváří v tvář ne­ bezpečí okleštění svých sfér vli­ vu, projevily značnou dávku vyna­ lézavosti. Jednotlivých kompe­ tencí se vzdávaly až po velkých bojích a ustupovaly do předem připravených pozic. Příkladem je školství. Sice přešlo na kraje, v je­ ho financování však kraje mají být sevřeny v kleštích přidělovaných dotací. Dalším příkladem jsou sil­ nice druhé a třetí třídy. Těch se Mi­ nisterstvo dopravy se skřípěním zubů muselo vzdát, nevzdalo se však zdaleka všech peněz na je­ jich údržbu. Převodem kompeten­ cí na kraje a převod odpovídají­ cích financí doprovázený ná­ ležitým zeštíhlením rezortů - to měly být pro kraje priority! S jejich vyřešením by se otázka financo­ vání stala (také) pouhým řemes­ lem, tentokrát ovšem s vyhovují­ cím zadáním. Zadání pro MF bylo prosté. Kraje by v roce měly zabezpečit financování v objemu 62 mi­ liard korun, z nichž musí být ze zákona 53 mi­

liard financováno dotacemi. To je předurčeno stávajícími kompetencemi v oblasti školství. Platná školská legislativa vymezuje dotace na »přímé školské výdaje» (platy učitelů, školní pomůcky) na závratných 52,7 miliard. K tomu je v zákoně o krajích zakotvena povinnost po­ skytnout krajům další dotaci >>na výkon státní správy v přenesené působnosti« ve výši 330 miliónů. Tak tedy vznikl požadavek na 53 mld. Kč, které musí být ze zákona přiděleny krajům formou účelových dotací. Slovo musí je důle­ žité: dokud se nezmění zálohy, není možné uvedené prostředky, celkem pět šestin celko­ vého financování krajů v příštím roce, poskyt­ nout jiným způsobem. Je to tedy v uvedených zákonech, kde je jasně řečeno, že o pěti šes­ tinách >>svých« prostředků kraje nemohou rozhodovat. Ministerstvo financí tak bylo při tvorbě ná­ vrhu v obdobné situaci jako kraje - k tomu, co mělo rozdat, dostalo v dlani chlup mnohokrát štěpený podél. Podle zadání mělo připravit návrh, který by obsahoval ■■motivační slož­ ku", tedy složku závislou na úspěšnosti da­ ného kraje při hospodaření. Ministerští úřed­ níci se tohoto úkolu zhostili poměrně složitou konstrukcí, kterou je zbytečné rozvádět. Stačí však konstatovat, že tato motivační složka mohla být jen ve výši malé části z uvedené šestiny celkových příjmů. Když jsme u přirov­ nání: sledovat řemeslníka, jak se snaží pokrýt dvěma metry lina dvacetimetrovou kuchyň, také nemá smysl.

NA ŠPATNÉM HROBĚ Je to tak: kraje mají pravdu, když o minis­ terském návrhu říkají, co říkají. Luděk Tesař, který se na ministerstvu touto problematikou zabývá, s nimi souhlasí. »Já se jim nedivím. Rozhodovat o šestině z celko­ vých peněz, to je opravdu degraduje na pou­ hý mezistupeň státní správy. Těch pět šestin je však určeno zákony a s tím tady na minis­ terstvu nic nenaděláme." V tomto duchu se nesla prezentace návrhu na připomínkovém řízení. To proběhlo na pů­ dě MF ve středu 16. května. V atmosféře vzá­ jemného porozumění se tam zástupci MF a krajů informovali o svých mimoběžných sta­ noviscích, a to bez jakékoli možnosti kompro­ misu. Zásadní překážkou kompromisu jsou ony dva zákony, které natvrdo určují 53 mld. Kč z celkových peněz krajů. Jejich respektování vede nutně k návrhu MF. Každý jiný návrh předpokládá jejich nerespektování. A nere­ spektování se může projevit dvěma způsoby: aktivní snahou o změnu nebo pouhým ignoro­ váním. Kraje ve svém alternativním návrhu svého financování, bohužel, legislativní pře­ kážky ignorují. To jejich návrh degraduje na pouhý výkřik do tmy.

JINAK-ALE JAK? Alternativa k ministerskému návrhu, kterou připravily kraje, má podobu zákonodárné ini­ ciativy. Vychází z materiálu Pardubického kra-

měsíce chceme předložit návrh, co bychom z příjmů financovali,« tvrdí Rabas. Konkrétní je zástupce olomouckého hejt­ mana Ivan Kosatík: »0 tom, co bychom za peníze navíc zajišťovali, budeme jednat na úrovni vedoucích finančních odborů krajů 28. května v Pardubicích.« To je podstatná záležitost: příjmy musí být s kompetencemi jednoznačně provázány, ji­ nak hrozí díra do státního rozpočtu. Kraje se bouří proti návrhu MF, ale měly by se bouřit proti svým přiděleným kompetencím. Tragikomická je v této situaci reakce Minis­ terstva vnitra. V připomínkovém řízení vyjádři­ lo s návrhem financí »zásadní nesouhlas ke konstrukci propočtu vlastních příjmů kraje, podle níž by kraje mohly samosprávně a svo­ bodně rozhodovat maximálně asi o 1/6 svých celkových příjmů. Trvá se na tom, aby kraje mohly ve své samosprá vně působnosti rozhodovat minimálně o 1/6 svých celkových příjmů.« Kraje by však podle návrhu mohly samosprávně rozhodovat ne >>maximálně<<, ale docela přesně o jedné šestině svých příjmů - o to však tolik nejde. Hlavní je, že kritizo­ Celkové výnosy motivační daně vaná šestina je důsledkem "reform­ rozdělí se z ní průměrně pouhých 5 %; v mil. Kč) ní legislativy" zastřešované právě Ministerstvem vnitra. V důsledku te­ Kraj Rozpočet 2001 dy vnitro >>zásadně nesouhlasí" sa­ mo se sebou! 5 015 Praha

je, za který se po doleštění postavily všechny kraje. To je nezanedbatelná váha a tím víc mr­ zí, že takto pojatá akce je snadným terčem k sestřelení. Kraje se se svým návrhem příliš nepáraly. Vycházejí z požadavku rozdělit sdílené daně na třetiny, přičemž dvě třetiny navrhují pone­ chat ve státním rozpočtu a třetinu rozporcovat mezi sebe a obce. Konkrétně by krajům mělo připadnout 12,7 procenta z celkového objemu sdílených daní, což by v roce 2002 mělo hodit okolo čtyřiceti miliard. Nutno říci, že takový návrh zní rozumně. Takže: proč ne? Problémem návrhu krajů však není nic z to­ ho, co obsahuje. Zásadním problémem je to, co v něm není. Jde o tak brutální vykousnutí části z celkové problematiky, že se tvůrci ná­ vrhu dostali na šikmou plochu: tvrzení, že při­ jetí návrhu by nemělo dopad na státní rozpo­ čet, které uvádějí v předkládací zprávě, prostě není pravdivé. Skutečností je, že přijetím jejich návrhu by nikdo nesejmul z Ministerstva financí rozdělit

Středočeský

2 076

Budějovický

957

Plzeňský

655

Karlovarský

394

Ústecký

794

Liberecký

796

Královéhradecký

670

Pardubický

622

Jihlavský

822

Brněnský

1 329

Olomoucký

793

Zlínský

770

Ostravský

1 299

mezi kraje zmíněných obludných 53 miliard korun! Takže rozdíl mezi daňovými příjmy, jak vycházejí podle MF (9,3 mld. Kč), a navrho­ vanými 40 mld. Kč by naplno dopadl na stát­ ní rozpočet. To je neoddiskutovatelným fak­ tem, který nijak nesouvisí s názory na správnost, spravedlivost nebo logiku jakého­ koliv návrhu. Je velká škoda, že iniciativa krajů má po­ dobu paragrafovaného znění návrhu novely zákona a že již byla v této podobě předlože­ na Parlamentu. Jako podklad k diskuzi tady totiž takový materiál už dlouho chybí. Ostatně i spoluautor finální verze návrhu, zástupce pardubického hejtmana Michal Rabas, to při­ znává. “Ministerstvo financí se zavázalo předložit návrh financováni už dávno. Protože to neu­ dělalo, museli jsme přijít s iniciativou my. Sa­ mozřejmě jde o začátek diskuze a do konce

JETO POLITIKA Financování krajů je jen jedním z kamínků mozaiky celkového po­ stavení krajů ve státě. To je politická záležitost a jako taková podléhá pří­ slušným tlakům a zájmům. Součas­ ný stav je definován zájmy stran opoziční smlouvy. Sociální demo­ kracie má v krajích jen mizivé za­ stoupení a podpora krajům nepatří mezi její priority. Jednak logicky chy­ bí konkrétní osobnosti, které by ve straně na posunu vpřed měly vlast­ ní zájmy, jednak jde přece jen o platformu, kde vládne konkuren­ ce... Nelze se proto divit, že vládní strana netlačí rezorty k předávání kompetencí. ODS je ve schizofrenní situaci: vyhrála něco, proti čemu bojovala. Navíc pro vůdce Klause představují silné osobnosti hejtmanů možnou vnitrostranickou konkurenci. V ODS se však blýská na lepší časy. Na poslední vý­ konné radě v Mladé Boleslavi (pozor: za neú­ časti Klause!) prosadili “krajané" zárodky no­ vého postoje strany ke krajům. Všichni známe systém odpočítání, kdy od známého termínu odkrajujeme čas na vše, co mezitím musíme udělat - a většinou zjistíme, že začít jsme měli ne hned, ale už kdysi dáv­ no! Financování krajů je tedy v přesně takové situaci. Čas totiž tlačí. Aby mohl být schválen státní rozpočet, musí být nejpozději někdy de­ sátého schválena novela zákona o rozpočto­ vém určení daní. Vzhledem k parlamentním prázdninám je podmínkou, aby její návrh do­ razil do Sněmovny nejpozději začátkem červ­ na. Pokud to nestihne? Pak odpočítáváme k rozpočtovému provizóriu. PETR BLAŽEK (Přetištěno z týdeníku Ekonom č. 21)

NABÍDKA SPOLUPRÁCE Na jednodenní návštěvu Hradce Králové za­ vítal koncem června velvyslanec Rakouské republiky Klaus Daublebsky. Schůzky na krajském úřadě se z české strany zúčastnili hejtman Pavel Bradík, jeho zástupce Vladi­ mír Derner a radní Karel Klíma a Miloslav Plass. S rakouským velvyslancem přijeli rada pro otázky práce a sociálních věcí, obchod­ ní delegát a vojenský přidělenec. Zástupce hejtmana Vladimír Derner o ná­ vštěvě řekl: »Pan velvyslanec navštěvuje kra­ je, aby měl představu o státu, kde zastupuje zájmy Rakouska a tuto představu si nemůže udělat jenom v Praze. Klas Daublebsky se zajímal především o stav krajské samosprávy v jejích počátcích. Dost obsáhle jsme disku­ tovali o možnostech spolupráce mezi Ra­ kouskem a ČR republikou, konkrétně podni­ ky a podnikateli v Královéhradeckém kraji." Ke konkrétním oblastem možné spoluprá­ ce Vladimír Derner dodal: "Rakušané jsou na tom velmi dobře z hlediska technologií v oblasti v životního prostředí a mají zájem nabídnout spolupráci v tomto oboru. Jde o otázku čištění odpadních vod a likvidaci odpadů. Pokud jde o likvidaci komunálního odpa­ du, je zřejmé, že současný stav v České re­ publice, která se ubírá cestou skládkování, je nevyhovující a dlouhodobě neudržitelný. Vel­ vyslanectví připravuje na letošní podzim na­ bídku těchto technologií pro NUTS 2, jíž je Královéhradecký kraj součástí. Má to být ta­ ké nabídka spolupráce. Na tuto akci budou přizváni především podnikatelé z oboru. Druhou stranu jsme informovali, že při­ pravujeme prezentaci Královéhradeckého kraje v Grazu na podzimním veletrhu 4. říj­ na. Tuto prezentaci připravujeme ve spolu­ práci s Hospodářskou komorou Královéhra­ deckého kraje a Czech Trade.« - Ih -

PROJEKT SPALOVNY Poměrně zevrubná prezentace projektu na spalovnu komunálních odpadů v Mydlovarech byla součástí červnové návštěvy ministra život­ ního prostředí Miloše Kužvarta na jihu Čech. Na půdě českobudějovického krajského úřadu informoval o záměrech Jihočeské energetiky, a. s., předseda představenstva a generální ře­ ditel Jan Špika. Pro stavbu spalovny s roční kapacitou 100 000 tun komunálního odpadu by měla posloužit loka­ lita nynější teplárny v Mydlovarech s tím, že plá­ novaná kapacita tepelného výkonu je 48 MW a elektrického výkonu 12 MW. Ředitel Špika zdů­ raznil, že Mydlovary se jeví jako ideální pro tuto stavbu díky své poloze takřka v centru jihočeské­ ho regionu, navíc místo je dostupné jak pro sil­ niční, tak i železniční dopravu. Ministr Kužvart potvrdil, že terminální likvida­ ce komunálních odpadů je z pohledu ochrany životního prostředí perspektivní. Zajímal se však, zda kapacita spalovny, která sice nava­ zuje na plánovaný integrovaný systém odpado­ vého hospodářství pro celý region jižních Čech, není přece jenom předimenzovaná. Upozornil na předpokládané změny zákonných norem, které, tak jako v EU, vymezí způsoby likvidace pro různé druhy odpadů, a zejména pak navý­ ší podíl nutné recyklace. - mp -

BEZ PARTNERŮ NELZE ROZHODOVAT Od ledna učitelé více než pozorně sledovali postupně se formující kraje. Každé nově uveřejněné jméno v krajské správě bylo zvažováno. Vzhle­ dem k tomu, kolik nejasností bylo ve školské oblasti se vznikem nového článku samosprávy spojeno, se vlastně nemůžeme ani tolik divit. Zvlášť když budoucnost regionálního školství je s krajem svázána velice pevně. Na severu Čech má výchovu, vzdělávání a zaměstnanost ve své působ­ nosti Ing. Eva Bartoňová, zástupkyně hejtmana Libereckého kraje. • Je nepsaným pravidlem, že člověk, jenž vidí školám pod pokličku a rozumí jejich starostem, bývá vůči nim obvykle vstřícněj­ ší než ten, který zná školu jen jako »zákaz­ níka Jak blízko máte ke školství? Pedagog nejsem, vystudovala jsem chemii a pak jsem deset let působila ve Výzkumném ústavu anorganické chemie jako vedoucí odbo­ ru informační soustavy. Pět let jsem také zastá­ vala funkci tajemnice města Česká Lípa, dal­ ších pět let jsem pracovala na úřadu práce jako vedoucí poradenství. Po celou dobu jsem byla v kontaktu s vyso­ kým školstvím, vedla jsem studenty při psaní di­ plomových prací. Léta na úřadu práce zase znamenala pravidelné kontakty s výchovnými poradci celého okresu, ale také práce s absol­ venty škol. Myslím, že bych nemohla mít lepší průpravu pro to, abych získala představu, co je ve školství důležité; jakým procesem prochází dítě, než ze školy vyjde mladý člověk, který hle­ dá uplatnění.

• Jak se vám daří mapovat situaci ve škol­ ství na základě informací ze školských refe­ rátů okresu? Prvním navázáním kontinuity pro mne byla vstupní zpráva o školství, kterou jsme připravili z dat všech čtyř okresů Libereckého kraje. Pro­ jednal ji nejen náš výbor pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost, ale také krajská rada a zastu­ pitelstvo. Snažili jsme se ji mít připravenou co nejdříve; první školy a školská zařízení přechá­ zela pod naši správu k 1. dubnu 2001. Chtěli jsme, aby zastupitelé dostali včas po­ třebné informace, aby mohli porovnávat jedno­ tlivé okresy, aby také dokázali zachytit jejich rozdílnost. Aby získali představu o tom, kolik zařízení jako právních subjektů se na kraj do­ stane. Na Liberecký kraj přejde v konečné fázi cel­ kem 102 škol a školských zařízení, která mají právní subjektivitu - to není právě malý balík příspěvkových organizací. V rozpočtu to zna­ mená částku vyšší než 800 miliónů korun. Tak­ že si dovedete představit, jaký balík problémů se na kraj řiti.

• Liberecký kraj má poměrně dost solitérů, v rámci republiky jedinečných škol, jejichž žáci se sjíždějí ze všech koutů země. Patří sem například turnovská střední umělecko­ průmyslová škola na zpracování drahých kovů a kamene, sklářské školy v Kamenic­ kém Senově a Železném Brodě, bižuterní v Jablonci. Pro kraj budou znamenat dost velké finanční zatížení.

v kraji volají a tudíž, které školy kraj skuteč­ ně potřebuje. Budete z tohoto pohledu opět zvažovat strukturu středních škol? To řekl ministr Zeman. Budeme u každé zva­ žovat, zda ano nebo ne. Rozhodnout však mů­ žeme teprve tehdy, až budeme mít celý terén pečlivě zmapovaný, až postavíme strategii ve školství pro další období.

• Týká se to i základních škol, které zřizují obce? Těžko říci, zatím nevíme, v jaké pozici budou základní školy za dva roky, až zaniknou okres-

To je sice pravda, ale jen z části. Na druhé straně jsme vkročili do re­ formy veřejné správy s velice dobrými vstupními podmínkami - například ve výši zaměstnanosti. Jestliže se zeptá­ me, kdo tyto podmínky vytváří, musí­ me si odpovědět: i odborné školství. Proto si myslím, že právě uchování těchto škol je pro kraj velice důležité. Zejména jde-li o tak tradiční obory ja­ ko je nejen zmiňované sklářství, ale například také textilní průmysl. Také o něm se bude rozhodovat.

• Textilní průmysl býval pro sever Čech typický. Leckteré podniky se sice zavřely, ale vklad v lidech pře­ ce zůstal. Je pravda, že velké firmy zanikly, začala se však vytvářet úplně nová struktura. Objevují se nové firmy, kte­ ré vlastně využívají původní skladbu obyvatel schopných tuto práci vyko­ návat. Jilemnice Některé podniky startují v okrese Semily, a to jak na bázi českých firem, ní úřady. Může se stát, že kraj jako zaměstna­ tak na bázi zahraniční účasti. Vítáme je, proto­ vatel přijme ve vztahu k nim určité funkce. To­ hle je ještě otevřená otázka, kterou musí rozhodnout někdo jiný. Něco jiného ovšem je, jestliže některé obce své školy zavírají nyní. Po­ kud škola nemá dost žáků, a obec peníze na je­ jí udržení, co jiného zbývá? Jde o rozhodnutí obce.

• Kdo bude o budoucnosti škol rozhodo­ vat?

že přinášejí lidem práci a kraji prosperitu. Na­ příklad v oblasti České Lípy zaměstnává firma JOHNSON CONTROLS a TRIMCO velké množství žen, přitom právě v této lokalitě jsme se obávali značné míry nezaměstnanosti. Byla by proto škoda, kdybychom chtěli v tuto chvíli rušit školy, které vychovávají odborníky, jež bude region potřebovat.

• Z propojení obou okruhů vaší působnosti - školství a zaměstnanosti - vyjde velice br­ zy najevo, po jakých profesích podniky

Od samého začátku jsme se snažili školy ubezpečit o tom, že při převodu zřizovatelských funkcí k žádnému rušení škol nedojde. Diskuze o jejich budoucnosti musí být vedena v docela jiné rovině. Není to přece pouze otázka té které školy, ale také úřadu práce, samosprávy. Své slovo by měla říci hospodářská komora, za­ městnavatelské svazy, odboráři, ti všichni vstu­ pují do diskuze, co v dané lokalitě chceme či nechceme mít. Školství je v kraji nejsilnějším zaměstnavate­ lem, takže jeho odboráři budou silným partne­ rem, s nímž budeme o uvažovaných změnách jednat. Podobně budeme o budoucnosti škol hovořit s volnými sdruženími, se zájmovými or­ ganizacemi, s regionálními zástupci profesních asociací, například s Asociací základního škol­ ství. To všechno jsou pro nás důležití partneři.

JAROSLAVA VOLFOVÁ FOTO AUTORKA, ARCHÍV

PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Integrovaný regionální informační systém (IRIS) lze obdobně jako Re­ gionální informační systém (RIS), o kterém jsme psali v Moderní obci č. 7, členit na čtyři logické části: zá­ klad vytváří relační datová základ­ na, za druhé zahrnuje nástroje geo­ grafického informačního systému (GIS). Další částí je tzv. analytický modul pro správu dat a jejich ana­ lýzy a konečně zahrnuje interneto­ vou prezentaci dat. Technicky je datová základna IRIS realizová­ na na počítačovém serveru v Centru pro regio­ nální rozvoj ČR (CRR) s využitím databáze ORACLE. Tento typ relační databáze byl zvolen pro zajištění slučitelnosti s daty v RIS. Obsahově datová základna zahrnuje tzv. datové jádro, které je z této základny vždy v aktuálním stavu distribuováno do jednotli­ vých regionálních informačních systémů. Toto datové jádro obsahuje šest dílčích datových základen - registrů, které byly popsány v čás­ ti dokumentující obsah RIS. Správu těchto re­ gistrů zajištuje po převzetí dat z centrálních datových zdrojů (např. Český statistický úřad /ČSÚ/, Centrum pro regionální rozvoj). V CCR byla nainstalována technická i programová podpora a vytvořeny i organizační a personál­ ní předpoklady.

MAPOVÉ PODKLADY V návrhu IRIS byly uplatněny progresivní principy GIS. Pro statické mapové podklady byl zdrojem mapový fond ArcCR 500 (měřítko 1:500 000) resp. DMÚ-200 (měřítko 1:200 000). Vedle statických map je zejména v internetové prezentaci využíván tzv. mapový server, který dynamizuje prezentaci.

Tato část Integrovaného regionálního systé­ mu je tvořena sofwarovou nadstavbou nad da­ tovou základnou. Je určena k internímu využití, tedy pro pracovníky regionálních rozvojových agentur (RRA), pro ostatní uživatele na regio­ nální úrovni (mimo jiné i pracovníky krajské správy), resp. i pro další privilegované pracov­ níky ve státní správě (CRR, resp. Ministerstva pro místní rozvoj /MMR/). V současné době tento modul obsahuje ak­ tualizační programy umožňující odpovědným pracovníkům opravovat a doplňovat centrálně šířená regionální data. Důležitou částí analytic­ kého modulu, která bude doplněna ve druhé verzi IRIS (podle plánu by měla vzniknout v le­ tošním roce), je převodní rutina pro export dat Hlavní část internetové prezentace Inte­ grovaného regionálního informačního systému pak umožňuje uživateli, ať již se jedná o pracovníka státní či krajské správy, o pracovníka MMR nebo o pod­ nikatele či řadového občana, alternativ­ ní (k RIS) pohled na centrálně šířená re­ gionální data. do RIS). Neméně důležitou plánovanou částí analytického modulu bude programové vybave­ ní pro analýzu regionálních rozdílů.

INTERNETOVÁ PREZENTACE DAT Z technického hlediska je tato prezentace zajišťována serverem, nyní umístěným v CRR. Předpokládá se jeho přesun formou webhostingu do místa blízko páteřní sítě významného poskytovatele internetových služeb (pravděpo­ dobně KPNQwestu) tak, aby byla zjištěna rychlá odezva pro uživatele. Prezentace dat IRIS na internetu (tzv. web) je nejviditelnější částí informačního systému. V prvé řadě je zajištěno provázání s Regionál­ ním informačním systémem prostřednictvím

NESYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ Hejtman Pardubického kraje Roman Línek se v dopise určeném hejtmanovi Královéhra­ deckého kraje Pavlu Bradíkovi obrátil se žádo­ stí řešit situaci, která nastala při transformaci veřejné správy. Jedná se o vlastnictví školské­ ho objektu, který se nachází v Opatovicích nad Labem, tedy na území Pardubického kraje. V současné době je ale tato stavba ve vlastnic­ tví Královéhradeckého kraje. ••Součásti středních škol v pardubickém okrese byla Integrovaná střední škola elektro­ technická v Opatovicích nad Labem. Ta sídlila v budově, kterou včetně rozsáhlých pozemků vlastnil stát. Ten s majetkem také hospodařil. Škola byla málo obsazena studenty. Z toho vy­ plývaly následné provozní problémy, a tak byla škola zařazena do projektu optimalizace sítě středních škol.

V okrese však nebyla žádná škola se stej­ nými nebo podobnými osnovami, která by se dala s elektrotechnickou školou sloučit. Právě taková škola se nacházela v sousedním městě v Hradci Králové. K 1. červenci loňského roku proto Ministerstvo školství, mládeže a tělový­ chovy rozhodlo, že tyto školy sloučí,« uvedl v dopise pardubický hejtman. Součástí tohoto sloučení bylo i převedení práva hospodaření k nemovitému majetku sloučené školy na jejího »právního nástupce«, tedy SOŠ a SOU Hradec Králové. Nyní tato škola využívá v předmětném objektu pouze dí­ lenské prostory. Učebny a ubytovna v objektu zůstávají zcela nevyužity. -Podle školských zákonů škola se sídlem v daném okrese nemůže mít své třídy v jiném okrese,« doplnil hejtman.

tzv. »klikací mapy-, která umožňuje přechod na zvolený RIS. Hlavní část internetové prezentace Integro­ vaného regionálního informačního systému pak umožňuje uživateli, af již se jedná o pracovníka státní či krajské správy, o pracovníka MMR ne­ bo o podnikatele či řadového občana, alterna­ tivní (k RIS) pohled na centrálně šířená regio­ nální data. Znamená to, že uživatel, který se nechce při analýze dat pohybovat pouze v jed­ nom regionu, má možnost v rámci IRIS zkou­ mat centrálně šířené informace za všechny re­ giony najednou. Pro realizaci pružné a aktuální prezentace zvolili řešitelé progresivní dynamic­ kou koncepci, která vedle užití mapového ser­ veru dynamizuje i vlastní data užitím technolo­ gie WebDB (v rámci SW Oracle). Pro hledání dat ve všech datových »pilířích« byl použit jednotný vyhledávací mechanismus, založený na technologii WebDB. Uživatel spe­ cifikuje vyhledávací kritérium, resp. kombinaci kritérií, jako výsledek dostane podmnožinu z registru v podobě seznamu a má možnost si zobrazit detaily ke každému uvedenému řádku seznamu. První verze IRIS je od začátku roku 2001 ve zkušebním provozu. Z tohoto provozu je zřejmé, že sekundární cíl Integrovaného re­ gionálního informačního systému, kterým je autonomní prezentace centrálně šířených regi­ onálních dat, je bezproblémově plněn. Na druhé straně primární cíl IRIS, kterým je distribuce centrálně získávaných dat do jednot­ livých RIS, je zatím plně zajišťován nesystémo­ vě individuálními datovými přenosy. Druhá verze IRIS, plánovaná na letošek, by měla zajistit systémový přístup založený na přenosu dat mezi databázemi Oracle v CRR a existujícími RIS (v Ústeckém, Karlovarském, Jihočeském, Brněnském, Zlínském a Morav­ skoslezském kraji a kraji Vysočina), resp. CRR a RIS, jejichž vytvoření je v roce 2001 plánová­ no ve zbývajících krajích (Plzeňském, Středo­ českém, Libereckém, Hradeckém, Pardubic­ kém a Olomouckém kraji).

-js-

V rámci reformy a převodu majetku došlo k tomu, že majetek státu, bývalá Integrovaná střední škola elektrotechnická v Opatovicích nad Labem, která se nachází na území Pardu­ bického kraje, přešel do vlastnictví kraje Králo­ véhradeckého. Současný stav převodu majetku na území kraje považuje hejtman za systémově nedoko­ nalý a nyní má snahu provést přehodnocení již vydaného rozhodnutí ve smyslu převodu škol­ ského zařízení v Opatovicích nad Labem na Pardubický kraj. O tuto stavbu, její učebny i ubytovnu projevi­ la zájem Střední policejní škola Ministerstva vnitra ČR se sídlem v Pardubicích. Za řešení hejtman Línek považuje bezúplatný převod opatovického areálu na Ministerstvo vnitra. •>Tím by se vytvořily podmínky pro přemístění Střední policejní školy MV ČR z Pardubic do mís­ ta, které optimálním způsobem vyhoví spádovosti aglomerací Královéhradeckého a Pardubic­ kého kraje," řekl hejtman Línek. - oi -

dopravní integrované systémy ejvíce svazů pak vzniklo v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemsku, Belgii, ale také částečně například v Itá­ lii, Francii nebo Velké Británii. Ze zemí takzvaného »východního bloku« je nejdále Polsko, kde již v polovině devadesátých let let byly založeny dopravní svazy ve varšav­ ské a katovické aglomeraci. Postupem času se měnila struktura dopravních svazů. Dopravní svazy na území bývalé Spolkové republiky Německo byly nejprve zakládány jako svazy dopravců, postupným vývojem byly po­ zději rozšiřovány o objednatele dopravy, to jest spolkové země, města a obce.

N

SOUDOBÉTRENDY Dopravní svazy devadesátých let jsou za­ kládány již pouze jako svazy objednatelů do­ pravy, to znamená poskytovatelů dotací. Pří­ klady tohoto modelu uplatňovaného v současné době nalezneme ze­ jména ve spolkových zemích na území bývalé NDR (například Do­ pravní svaz Berlin-Brandenburg, Dopravní svaz horního Labe), v Ra­ kousku nebo Švýcarsku. Společným rysem všech projektů byl spontánní zájem na trvale udrži­ telném rozvoji mobility občanů v sí­ delních aglomeracích. Ve většině známých případů jsou dopravní sva­ zy v zahraničí řízeny, spravovány a rozvíjeny samosprávnými orgány prostřednictvím organizátora - spo­ lečností s ručením omezeným zalo­ ženou společně objednateli (napří­ klad v Německu spolkovou zemí, městy a popřípadě sdružením men­ ších měst a obci").

Diskuze »ano, či ne« na téma inte­ grované dopravní systémy se dnes jeví jako překonané. Uplynulá dese­ tiletí dala v západních zemích na tu­ to otázku jednoznačnou odpověď. V osmdesátých a devadesátých le­ tech vznikaly desítky dopravních svazů integrujících různé dopravce do přepravně-tarifní unie. kách od té doby za stejných přepravně-tarifních podmínek také další dopravce, a to ČSAD BUS Ostrava, a. s. K jednoznačně po­ zitivním stránkám patřilo zatraktivnění cesto­ vání pro stovky cestujících jednak redukcí po­ čtu jízdenek na jedinou a v některých případech snížením celkových nákladů na ce­ stování. Zavedení jednotného přepravně-tarifního prostředí mezi Ostravou a Hlučínskem mělo

Významným mezníkem se stal konec roku 1999, kdy byl do ODIS zapojen další dopravce, a to České dráhy. Pilotní projekt měl za cíl ově­ řit na traťovém úseku Ostrava hlavní nádraží Bohumín řadu novinek. Bylo nutno praxí prověřit způsob dělení tržeb, významnou novinkou bylo také zahájení prode­ je dlouhodobých časových jízdenek Ostravské­ ho dopravního integrovaného systému v osob­ ních pokladnách Českých drah. Již první měsíce prokázaly plnou funkčnost systému, a proto hned v roce následujícím byly do ODIS zařazeny další traťové úseky na Hlučínsku. V roce 2000 postupovala integrace na Hlu­ čínsku dále směrem k Opavě a dosáhla až do Chuchelné. Ke konci roku se do systému zapo­ jil další autobusový dopravce, a to opavská fir­ ma TOM, a. s. V letošním roce postoupila integrace po že­ leznici až do Opavy, Frýdku-Místku a Studénky, do systému je nyní zapojeno 39 železničních stanic nebo zastávek na 134 kilometrech že­ lezničních tratí. K zapojení do Ostavského do­ pravního integrovaného systému jsou v sou­ časné době připravována další města a obce na Novojičínsku a Opavsku, současně se při­ pravuje i možnost používání krátkodobých ča­ sových jízdenek ve vlacích Českých drah. Organizátor systému, firma KODIS, s. r. o., byla postupem času rozšířena o další tři nové společníky, obce Děhylov a Dobroslavice, nej­ nověji město Klimkovice.

ÚČAST KRAJE

SPOLEČNÉ ŘEŠENÍ Na základě poznatků ze zahrani­ čí, vedeni společným zájmem na řešení veřejné osobní dopravy v rámci integrovaného doprav­ ního systému založili společníci (města Ostra­ va, Hlučín, Petřvald, Rychvald, Vratimov, Šenov a obce Ludgeřovice, Václavovice, Aepištš) kon­ cem roku 1995 obchodní společnost Koordiná­ tor ostravského dopravního integrovaného systému, s. r. o.(od roku 1999 název zkrácen na Koordinátor ODIS, s. r. o.). Jednou z nosných činností je dle této smlouvy »připravovat a postupně realizovat integrovaný dopravní systém v ostravské ob­ lasti zahrnující vedle Dopravní podnik Ostrava i ČSAD, České dráhy a další dopravce včetně vazeb na oblastní a regionální záměry vý­ voje-. Koncem roku 1997 se stal Ostravský do­ pravní integrovaný systém - ODIS skutečnos­ tí. Vedle Dopravního podniku Ostrava, a. s., zajišťoval veřejnou osobní dopravu na pěti lin-

ZAPOJENÍ ČESKÝCH DRAH

rovněž za následek redukci nabídky, což se příznivě projevilo v obecních rozpočtech. Již první měsíce prokázaly opodstatněnost tohoto kroku, a proto bylo záhy přistoupeno k dalšímu rozšiřování systému. V letech 1998 - 2001 došlo k postupnému zapojování dalších měst a obcí na Ostravsku, zatímco z počátku se jednalo o 21 měst a obcí, k 1.4. 2001 jich bylo již 55. Období let 1998 - 1999 bylo charakterizo­ váno především rozvojem příměstské autobu­ sové dopravy, do sítě ODIS byly zařazovány další linky provozované zejména dopravcem ČSAD BUS Ostrava. K největšímu rozvoji Os­ travského dopravního integrovaného systému došlo v té době zejména na území okresu Opava v oblasti Hlučínska, v okrese Frýdek-Místek byla do ODIS zapojena linka spojující Ostravu s okolím Žermanické pře­ hrady.

Další rozvoj ODIS, dnes již přerůstající rá­ mec zájmového území krajského města Ostra­ vy, je již nemyslitelný bez aktivní podpory a účasti samosprávných orgánů Moravskoslez­ ského kraje. Přestože se v letošním roce kraj na financo­ vání veřejné osobní dopravy ještě nepodílí, veš­ keré rozvojové kroky jsou projednávány až na úrovni rady kraje. V současné době probíhá pří­ pravný proces institucionalizace zapojení kraje do řízení ODIS. Vhodným podpůrným materiá­ lem k tomuto procesu se stal výzkumný úkol Ministerstva dopravy a spojů -Integrace do­ pravních systémů a zajištění dopravní obsluhy v regionech«. Jedině zapojením kraje bude možno dosáh­ nout stanoveného cíle, tj. celokrajského integro­ vaného dopravního systému tak, jak je tomu v mnoha okolních zemích. Jednotné přepravnětarifní prostředí je totiž podle zahraničních zku­ šeností jednou z osvědčených cest, jak učinit veřejnou osobní dopravu atraktivnější než je to­ mu v řadě případů dosud. ALEŠ STEJSKAL, kooordinátor ODIS, s. r. o. FOTO VÁCLAV DRAŠNAR

TÉMA Pojem «nesprávný«je možné zajisté vykládat siřeji, tj. tak, že sta­ rosta může považovat za nesprávné i rozhodnutí rady obce, které je ji­ nak v souladu se zákonem (např. domnívá se, že rozhodnutí je ne­ správné ekonomicky). V teorii i praxi se objevily názory, že starosta má právo pozastavit jen to rozhodnutí obecní rady, které je nezákonné. Vzhledem k tomu, že takto to text ustanovení zákona neuvádí, je podle mého názoru možné, aby starosta v podstatě pozastavil jakékoli rozhodnutí obecní rady v samostatné působnosti, a to ale zase jen, jak zákon předpokládá, do nejbližšího zasedání zastupitelstva obce. Toto oprávnění, které starostovi zákon přiznává, považuji za nejvýznam­ nější. Dává starostovi do rukou nástroj, kterým v podstatě může odej­ mout radě obce rozhodování v té které konkrétní věci, a přenést roz­ hodnutí na zastupitelstvo obce. Tento procedurální postup může mít v některých případech prak­ tický význam a zcela změnit obsah rozhodnutí v předmětné věci. Starosta svým rozhodnutím může změnit de facto rozdělení pra­ vomocí mezi orgány obce - ovšem pouze v té které konkrétní věci. V každém případě se jedná o významnou pravomoc. □ Starosta zašle okresnímu úřadu usnesení zastupitelstva obce a rady obce, jestliže o to přednosta okresního úřadu požádá.

Tato povinnost vyplývá především z kontroly výkonu státní a místní správy orgány obce. Kdyby tam toto ustanovení nebylo, okresní úřad by se potřebných podkladů nikdy nedomohl a nemohl by třeba reali­ zovat dozor (viz dále). Zpravidla však obce a města automaticky po­ sílají zápisy okresnímu úřadu, aniž čekají, že je někdy vyzve k před­ ložení. □ V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy.

Případy stanovené zvláštními zákony jsou např. povodňové komise apod. □ Starosta má právo užívat při významných příležitostech a ob­ čanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má upro­ střed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Čes­ ká republika.

Jde o právo související s reprezentativním významem funkce sta­ rosty. Z praxe je zřejmé, že tohoto práva si starostové právem velmi považují. □ Rada obce může stanovit, v kterých případech může tento od­ znak užívat jiný člen zastupitelstva obce nebo tajemník obecního úřadu.

Jedná se většinou o případy oddávání snoubenců. Ovšem pozor, to neplatí pro funkci tajemníka. To, že by mohl při určitých příležitostí užívat znak neznamená, že smí oddávat. Může ale například vystupo­ vat ze znakem na jiných, podobně významných akcích, například při vítání nových občánků, setkání s šedesátníky apod., tj. na neformál­ ních akcích, které zavedla obec. □ Práva a povinnosti ve smyslu starosty jako člena zastupitelstva obce.

Starosta však nezastává svou funkci v tom smyslu, že by byla nějak vydělená z kolektivního orgánu, kterým je zastupitelstvo obce. Má proto též práva a povinnosti člena zastupitelstva. Tato práva jsou též obsažena v novém zákoně o obcích. Pro komplexnost musíme uvést i tato práva a povinnosti: □ Starosta obce skládá jako člen zastupitelstva tento slib:

"Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.« Složením tohoto slibu se člen zastupitelstva obce ujímá práv a po­ vinností. -1 Má právo při výkonu své funkce předkládat návrhy zastupitel­ stvu obce a dalším orgánům obce, jejichž je členem.

To znamená, že i starosta má právo na zasedání rady či zastupitel­ stva předložit svůj návrh.

□ Má právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek obce, statutární orgány příspěvkových organizací, které obec zří­ dila, nebo zástupce obce v orgánech právnických osob, které obec založila; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravu­ jící mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.

U tohoto problému bych se pozastavila. Zejména poslední část to­ hoto ustanovení už nyní působí v praxi neskonalé problémy. Informa­ ce nejsou zastupitelům poskytovány často s odkazem, že jde o "ob­ chodní tajemství® apod. Zatímco v případě občana (zákon to upravuje v podstatě shodně) lze tento postup přece jen chápat, u člena zastupitelstva je absurdní v případech, kdy jde o obchodní vztahy města, tj. o oblast samosprá­ vy. Osobně považuji tuto restrikci vůči členům zastupitelstva za proti­ ústavní. Navíc existuje ještě jiný argument: Starostové tyto informace patrně dostanou vždy - proč ne jiný za­ stupitel, jenž je ve zcela stejné pozici? To, že starosta «zastupuje obec navenek®, ho nestaví výš. I zde je přímý rozpor. Pokud by některou informaci neměl dostat člen zastupitelstva, nesmí ji získat ani starosta obce. Absurdnost této úpravy je zřetelná i z tohoto praktického pří­ kladu:

Zastupitelstvo obce založí společnost s ručením omezeným (s. r. o.), vloží do ní majetek v hodnotě 50 miliónů Kč. Tím tento majetek "jednou provždy«(podle dalšího nešťastného ustanovení novely zákona o obcích) předá do péče a rozhodování městské ra­ dy, která plní úkoly valné hromady. Tato městská rada stanoví, že informace o poskytovaných odměnách jednatelům, kterými jsou «náhodou«jeden radní a starosta, jsou z důvodů konkurence pra­ covních sil obchodním tajemstvím. Člen zastupitelstva požádá jednatele, aby mu byla výše těchto odměn sdělena. Jednatel mu odpoví, že mu tuto informaci nemůže sdělit, protože tato informace je obchodním tajemstvím. Volený zá­ stupce města, které je majitelem »s. r. o.«, se tak nikdy nesmí do­ zvědět, jaké částky ve formě odměn pro jednatele dostávají z této společnosti pro svou potřebu. Je to absurdní? To zcela jistě. Nicmé­ ně je to v rozporu se zněním zákona o obcích? O tom budou ještě spory. Než bude uvedené ustanovení napadeno úspěšně formou ústavní stížnosti, patrně způsobí ještě mnoho diskuzí ve volených orgánech města. □ Má právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obec­ ního úřadu informace o věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, pokud jejich poskytnutí nebrání záko­ ny upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění. Informa­ ce musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.

Obdobný problém, který bude vyřešen až výklady praxe či případ­ ných soudů. O Je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popří­ padě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

Účast na zasedáních a podobně bude pro starostu samozřejmostí. V této souvislosti je "zajímavá® jen druhá část tohoto ustanovení. Vedle slibu se zde podruhé apeluje na to, že člen zastupitelstva, a te­ dy i starosta, musí plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, musí hájit zájmy občanů. Rovněž pak apel na vážnost funkce nemusí být v některých přípa­ dech od věci. Jde však o deklaratorní výzvu bez sankce. Jen v případě starosty může být sankcí odvolání z funkce. Tento souhrn práv a povinností starosty není vyčerpávající. Řadu dalších přináší jednací řády (například příprava zasedání apod.), praktický chod obce a nenadálé situace. Je však důležité, aby všechna práva a všechny povinnosti sta­ rosty byly vykonávány v duchu slibu, který složil, a v souladu se zákony a ústavním pořádkem České republiky.

»Každý má hledět k tomu, aby přispěl k dobrobytu obecnému.« (Božena Němcová)

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

21----

TÉMA VI. STAROSTA A STŘET ZÁJMŮ Zákon o obcích obsahuje i nové ustanovení, které se zabývá stře­ tem zájmů. Skrytá úprava střetu zájmů je obsažena i v jiných ustano­ veních zákona. □ Co je to střet zájmu? Střet zájmu je nedovolené využití postavení veřejného činitele pro soukromý zájem. Tolik právnické slovníky. Pokud jde o zákon o obcích, skrytá obrana proti střetu zájmů je ob­ sažena už ve slibu. Je zřejmé, že slibuje-li člen zastupitelstva, a tedy i starosta, že »...svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a je­ jích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky«, mys­ lí při tom na obec a občany, nikoli na sebe a své známé, příbuzné, ka­ marády - anebo neslibuje pravdu. □ Realita. Život v obci je poněkud jiný, než trochu idealisticky předpokládá znění slibu. Proto zákonodárce zařadil do zákona o obcích přímo usta­ novení o střetu zájmů. Jedná se o § 83 nového zákona o obcích. Toto ustanovení říká: Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by je­ ho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgá­ nech obce mohl znamenat: 1. výhodu (tj. jakýkoli prospěch), 2. nebo škodu (je důležité si uvědomit, že i to je střet zájmu, např. by mu měla být uložena pokuta podle zákona o obcích), a to pro: - něj samotného (to je jasná formulace), nebo - osobu blízkou (dle dikce zákona jde o příbuzné v řadě přímé, dru­ ha, družku, manžela, manželku, osoby žijící ve společné domácnosti, kteří by výhodu nebo újmu pociťovali jako vlastní, ale chápání střetu zájmů může být v praxi širší a zahrnout bližší příbuzné obecně), - pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na zákla­ dě: • zákona (ředitel školy, vedoucí pobočky úřadu práce, rodiče - zá­ konní zástupci nezletilých dětí apod.), nebo • plné moci (advokát, obecný zmocněnec, jednatel obchodní společ­ nosti, a to i obecní). Je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgá­ nu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a roz­ hodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce. »Co nezakazuje zákon, zakazuje stud.« (Seneca)

□ Povinnosti jsou stanoveny, co když nejsou plněny? Když starosta nesdělí, že u něj existuje střet zájmů, mohou nastat dvě situace: 1. nikdo se o střetu zájmů nemusí vlastně dozvědět. 2. pokud se přijde na to, že starosta nesplnil svou povinnost a nes­ dělil existenci střetu zájmů příslušnému orgánu (zastupitelstvu nebo radě obce), vyjma jeho odvolání z funkce není za toto porušení sank­ ce. O tom, zdali se jedná o střet zájmů, to znamená, zdaje důvod o vy­ loučení z projednávání a z rozhodování, rozhoduje příslušný orgán buď zastupitelstvo nebo rada obce. V praxi to bude tak, že odhlasuje, zda se jedná o střet zájmu či nikoli. V případě střetu zájmu může orgán hlasovat opačně (»měnit pravdu«). □ Co je to vyloučení z projednávání a rozhodování? Jsou dvě možnosti: - buď starosta v případě střetu zájmu odejde z jednací místnosti, tj. nejedná a nehlasuje, - nebo zůstane, ale daný bod neřídí, nevyjadřuje se k jednání ani nehlasuje. □ Důležité souvislosti. • Střet zájmů se nejčastěji projevuje při jednání o veřejných zakáz­ kách. Existuje přímá návaznost na zákon o zadávání veřejných zaká­

22

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

zek (ten stanoví přísná pravidla, která je nutno dodržovat, a pokud to­ mu tak není, je zde domněnka, že mohlo jít o střet zájmů - snahu ně­ komu napomoci). • Střet zájmů také úzce souvisí s pojmem »veřejný zájem«. Veřejný zájem je opakem tzv. soukromého zájmu. Tato obecná de­ finice v podstatě vymezuje hranici mezi oběma druhy zájmů. Toto rozhraní nemusí být ostré a někdy se musí posuzovat, který zájem v dané věci převažuje. Veřejný zájem lze úspěšně posuzovat s po­ jmem dobré mravy. Komentáře zákona jej charakterizují jako »pravidla morálního charakteru, která společnost v dané době a v dané kul­ tuře akceptuje jako daná«. Dokonce některá odkazují na to, že pojem veřejný zájem musí být vykládán v souladu s dobrými mravy. Má-li někdo zájem prosadit určitou věc jako věc veřejného zájmu, vyhodnotíme-li předmětnou záležitost z hlediska dobrých mravů, zjistíme často, že prosazení oné věci není zrovna »morální a mravné«. Nemů­ že se v žádném případě jednat o veřejný zájem. Existují však pomocná kritéria, podle kterých lze odlišit zájem ve­ řejný od zájmu soukromého: 1. Prospěch z realizace musí mít nesrovnatelně větší počet lidí než těch, které realizace omezuje či jinak poškozuje. 2. V případě, že jde o věc, která zasáhne do života soukromého ži­ vota lidí, musí to být věc. kterou nelze jinak realizovat (nemá jiné ře­ šení a je nutná). 3. Nejde o věc, která zásadním způsobem mění místně obvyklé si­ tuace. Byla uměle vyvolána (například radnice se rozhodne uprostřed města vybudovat rozhlednu, která stíní část města a odvolává se na veřejný zájem). 4. Na povrch by neměl vystupovat finanční profit úzké skupiny subjektů. 5. Neměly by být zatajovány či nezveřejňovány negativní dopady akce. 6. Veřejnost zájmu by se neměla týkat jen subjektivního hodnocení ve městě. Měla by být zřejmá objektivně. 7. Prospěch jedné skupiny by neměl být na újmu skupiny druhé (tj. nemá prospěch a ještě je jí realizace na újmu). Pomocná kritéria sice neřeší vše, jsou však alespoň vodítkem. • Střet zájmů může vyústit v trestněprávní odpovědnost, např. pro trestné činy zneužití pravomoci veřejného činitele či porušování po­ vinnosti při správě cizího majetku. • Střetu zájmů také účinně brání »sedmá velmoc«- média. Důleži­ tou obranou je rovněž zákon o svobodném přístupu k informacím, který umožňuje snáze odhalit rozhodování ve střetu zájmů. >>Král nad lidem, nad králem zákon stoji.« (Jan P. Koubek)

VII. PŘÍMÁ VOLBA STAROSTY - ANO, ČI NE? Volání po přímé volbě starosty se v obcích a městech tu a tam ob­ jeví. Zdálo by se, že proti přímé volbě starosty nelze nic říci. Jde o po­ sílení přímé demokracie a lidé si to také přejí. Přímá volba má však řadu praktických úskalí, které hovoří spíše proti jejímu zavedení. Nejde přitom o politiku, ale o praktické otázky. Dnes volí starostu zastupitelstvo obce ze svých řad. Touto volbou zahajují zastupitelé proces zvolení rady obce. tj. výkonného orgánu. Jinými slovy po více či méně bouřlivých jednáních se vytvoří užší tým lidí, který spolu bude pracovat po dobu čtyř let. Při jeho volbě se hodně dbá i na to, aby zvolení funkcionáři včetně starosty byli schop­ ni spolupracovat, komunikovat a rozhodovat. Řečeno jinak - obsaze­ ní funkce starosty je významnou »kartou ve hře«, která musí dobře za­ padnout do konečného výsledku, aby to v obci směřovalo k jejímu prospěchu. □ Starosta jako »cizorodý prvek®. Neumím si představit, že v čele zastupitelstva bude člověk, jemuž sice dali voliči nejvíce hlasů ze všech starostovských kandidátů, který ale naprosto nezapadne do týmu zastupitelů. Už vůbec si neumím představit, že tento starosta, přestože zvolený »!idem«, by měl šanci v této nepříjemné pozici svou funkci zvládnout ve prospěch obce. Pří­ mo zvolený starosta se pak může stát zcela cizorodým prvkem v za­ stupitelstvu. Výsledkem bude stagnace obce po celé volební období. □ Přímá volba, žádné přímé pravomoci?

TÉMA Druhým otazníkem jsou pravomoci starosty. Konstrukce součas­ ného zákona je taková, že starosta má jen velmi málo samostatných pravomocí, navíc žádné významné. Za obec činí rozhodnutí rada či zastupitelstvo obce. Zákonodárce zvolil v listopadu roku 2000 vel­ mi přísný režim. Pokud starosta rozhodne sám, když měla rozhod­ nout rada nebo zastupitelstvo, je právní úkon absolutně neplatný. Stěží si lze představit, že přímo zvolený starosta by byl takto okleštěn ve svých pravomocích. Při přímé volbě se chápe samo sebou, že má-li takto silný mandát od voličů, měl by mít i širší pravo­ moci. To by byl ovšem krok zpět. Filozofií nového zákona o obcích byl pravý opak - přenést výslovně pod sankcí neplatnosti rozhodování na kolektivní orgány obce. Tato úprava se mohla dotknout starostů poc­ tivých, nicméně byla jedinou obranou proti těm, kteří se pletli obec se svým panstvím a takto s ním i nakládali. Čili ani přímo voleným sta­ rostům by nebylo rozumné rozšiřovat pravomoci, bohužel, museli by­ chom se bát toho, že je mohou zneužívat.

vztahu, lze konstatovat, že pojem »politická odpovědnost* je širší než odpovědnost právní, resp. že pojem »právní odpovědnost* je v pojmu »politická odpovědnost* obsažen. Politickou odpovědnost starosty obce nelze jako pojem jednoznač­ ně definovat. Dá se říci, že se jedná o odpovědnost vůči občanům voličům. Samotné chápání je ryze individuální. Zdali dotyčný před­ stavitel obce odhadl správně očekávání voličů, ukáží zpravidla až ná­ sledující volby. Můžeme se setkat jednak s tím, že některý starosta chápe politickou odpovědnost úzce a ztotožňuje ji toliko s dodržová­ ním zákonů, jednak s tím, že jiný ji přikládá význam širší. Posuzuje ji navíc i v rovině etické, morální apod. Pro výklad o právní odpovědnosti funkcionářů je třeba připome­ nout, že nerespektování zákonů a právního řádu obecně musíme chápat mimo jiné jako absenci politické odpovědnosti zvolených zá­ stupců.

□ Neodvolatelný starosta.

□ Náhrada škody podle zákoníku práce.

Připomeňme současně další důležitý moment. Přímo zvolený sta­ rosta by byl v průběhu volebního období v podstatě neodvolatelný, ať by s jeho prací zastupitelstvo či občané byli jakkoli nespokojeni. A co dokáže napáchat jeden nezodpovědný jedinec na významném postu v obci, o tom se již řada radnic přesvědčila.

Na starostu obce jako na osobu vykonávající veřejnou funkci se vztahuje právní úprava náhrady škody na základě § 206 zákoníku práce, obsažená v hlavě osmé. Starosta odpovídá obci za škodu, kte­ rou jí způsobil a která vznikla zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti. (V tomto případě se nepostupuje podle ustanovení o náhradě škody podle občanského zákoníku. Odpovědnost podle občanského zákoníku by byla mno­ hem vyšší.) Podstatné skutečnosti pro vyslovení odpovědnosti za škodu jsou ty­ to: - škoda vznikla při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvis­ losti s ním, - byla porušena povinnost, - existuje zavinění onoho funkcionáře - nejde o škodu způsobenou např. z nedbalosti.

□ Populární a známý nerovná se schopný. Poslední připomenutí je prozaické. Aniž chci vstupovat voličům do svědomí, existuje ještě jeden český fenomén. Nejvíce hlasů získávají v komunálních volbách lidé často nikoli manažersky a odborně schopní a zdatní, ale tzv. populární. Zejména díky svým profesím, zá­ jmovým aktivitám apod. V obcích a městech to může dojít až do situ­ ace, že starostovské volby vyhrají místní baviči, sportovci, lékaři atd. 1 přes jejich vysoký kredit či oblíbenost to nemusí být vždy šťastná volba. Mnoho občanů, a možná i případných kandidátů ještě nepocho­ pilo, že starosta není pouhým »reprezentantem« obce, ale důležitou osobností, která dovede řídit tým. □ Shrnutí. Důvody, proč bychom měli nebo neměli chtít přímou volbu staros­ ty: 1. Kvůli autoritě? Dobrý starosta si ji vybuduje v zastupitelstvu sám. Pokud získá jeho důvěru, vytvoří z něj snáze tým, neboť je »jeden z nich«. 2. Kvůli posílení pravomocí? Bohužel v České republice je nutno jednotlivce v těchto funkcích bedlivě hlídat. A dosáhnout navíc pří­ mou volbou faktickou čtyřletou neodvolatelnost je krok zpět. 3. Kvůli jednoznačnému přínosu pro obec? Hlas lidu neznamená v případě volby tak výrazné a praktické funkce v obci nutně nejlepší řešení. Je možné, že jednou k přímé volbě starosty přistoupíme. Mělo by to být tehdy, kdy být starostou bude natolik zavazující a prestižní, že si nikdo nedovolí vést byť »jen« soukromé hovory na účet radnice. Ta doba však podle mého názoru ještě nenastala. »Proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno.« (Sokrates)

Vlil. STAROSTA A ODPOVĚDNOST Odpovědnost starosty má několik rovin. V této souvislosti je třeba připomenout důležité ustanovení zákona o obcích, tj. § 70 první větu: »výkon funkce člena zastupitelstva obce se považuje za výkon veřej­ né funkce«. Starosta obce stejně jako kterýkoli člen zastupitelstva je veřejným činitelem. Tato skutečnost se pak v odpovědnostních vzta­ zích samozřejmě projevuje. 1. Odpovědnost politická Nelze hovořit o odpovědnosti volených funkcionářů obce a nezmí­ nit se přitom o kategorii mimoprávní - o odpovědnosti politické. Máme-li pojem právní a politické odpovědnosti posoudit ve vzájemném

2. Odpovědnost občanskoprávní

□ Odpovědnost podle občanského zákoníku. Příslušná ustanovení občanského zákoníku (§ 415 a násl.) se vzta­ hují na starostu jako na každého jiného občana. V souladu se zněním zákona je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdra­ ví, majetku, přírodě a životním prostředí. Toto ustanovení je jedním ze základních principů občanského práva. Vyjadřuje snahu preventiv­ ní a zakládá občanskoprávní odpovědnostní systém. Pokud jde o obecnou úpravu odpovědnosti, zákon říká, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Od­ povědnost vzniká tehdy, jsou-li splněny tyto předpoklady: - šlo o protiprávní úkon, tj. o porušení obecně závazných předpisů nebo jiných, i interních norem, smluvních závazků apod.; je nutno při­ pomenout, že protiprávním úkonem může být i nečinnost tam, kde se konat mělo), - vznikla škoda, tj. majetková újma, kterou lze vyjádřit v penězích, nemajetkové újmy povahu škody nemají (s výjimkami předpokláda­ nými zákonem, např. bolestné), přičemž za škodu se považuje jak škoda skutečná, tak ušlý zisk, - musí existovat příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody, - musí existovat zavinění onoho starosty, a to buď úmyslné nebo z nedbalosti, toto odlišení nemá význam pro splnění podmínky odpo­ vědnosti, ale je důležité z hlediska náhrady škody. Pro zajímavost uvádím další ustanovení občanského zákoníku, tý­ kající se odpovědnosti za škodu, s nimiž se mohou starostové obcí do­ stat do rozporu. Je to ustanovení § 424: »Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.* Pojem dobrých mravů není přitom nijak určitý, a musí být proto po­ suzován vždy v konkrétním případě. Pro tuto neurčitost se však příliš nevyužívá, chybí proto judikatura. Domnívám se však, že obsah toho­ to ustanovení nabude v průběhu doby na významu právě v souvislosti s výkonem veřejných funkcí. V hlavě třetí občanského zákoníku pak nalezneme úpravu bezdů­ vodného obohacení. Uvozující ustanovení § 451 říká: »Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat* a dále se konkretizuje, co je to bezdůvodné obohacení:»...majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právníMODERNl OBEC 8/2001 □

23----

TÉMA t ho úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i ma­ jetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.« {Poznámka: Ač to není tématem tohoto příspěvku, připomínám odpovědnostní vztahy jednatele vůči s. r. o., která je dle současné úpra­ vy velmi široká. Mnoho starostů funkci jednatele vykonává v obecních obchodních společnostech a mnohdy si výši své odpovědnosti ani ne­ uvědomuje. V tomto smyslu je nutno odkázat na příslušná ustanovení obchodního zákoníku. V zásadě platí, že jednatel odpovídá za škodu do výše svého celého majetku.)

3. Odpovědnost trestněprávní V minulých letech se stále častěji stávalo, že starostové byli stíháni zejména za zneužití pravomoci veřejného činitele. Ale nejen za to. Připomeňme to hlavní.

□ Pojem «veřejný činitel*. Tím. že starostové požívají zvýšené ochrany z titulu postavení ve­ řejného činitele, mají současně vyšší odpovědnost podle trestního zá­ kona. Trestní zákon charakterizuje veřejného činitele takto: »...volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a sa­ mosprávy pokud se podílí na plnění úkolu společnosti a státu a použí­ vá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena.* Trestní odpovědnost se netýká starosty v každém případě. Pouze tehdy, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s pravomocí a odpověd­ ností veřejného činitele.

□ Právní úprava. Právní úpravu trestných činů veřejných činitelů nalezneme v trest­ ním zákoně, a to: - zneužití pravomoci veřejného činitele, tj. veřejný činitel vykoná­ vá svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu, např. jedná bez zvláštního zmocnění apod., - maření úkolů veřejného činitele z nedbalosti, podle významu 'úkolu, jehož provedení bylo znemožněno nebo ztíženo, se pak stano­ vuje stupeň společenské nebezpečnosti, - důležitosti nabývá trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku. Trestní odpovědnost je individuální, takže za porušení povinnosti kolektivního orgánu budou odpovídat ti jednotliví členové, kteří se svým zaviněným jednáním tohoto porušení dopustili. Stejně jako na ostatní občany i na starosty se může uplatnit obecná trestní odpovědnost, tj. odpovědnost podle ostatních ustanovení trest­ ního zákona. Tím mám na mysli například nyní frekventovaný trestný čin podvodu a úplatkářství. Ač to zní hrozivě, v obcích se mohou volení zástupci dopustit i zločinného spolčení, kdy je trestná činnost páchána plánovitě a koordi­ novaně nebo účasti na zločinném spolčení, poškozování věřitele apod.

□ Nejěastější zneužití pravomoci. Frekventovaným trestným činem, který se v praxi děje téměř denně (jen není vždy odhalen), je jednání, kdy starosta sám za obec podepi­ suje závazkový vztah nebo činí jiný závazný právní úkon. I dnes, kdy hrozí absolutní neplatnost tohoto úkonu, by bylo naivní se domnívat, že k podobnému jevu nedochází. Mnozí se spoléhají na to, že kde »není žalobce není soudce*. Právě toto jednání není sankcionováno jen neplatností, postihuje to konec konců spíše druhou stranu a podléhá též trestněprávní od­ povědnosti tohoto starosty. Trestní zákon říká v § 158 konkrétně toto:

□ Zneužívání pravomoci veřejného činitele. (1) Veřejný činitel, který v úmyslu způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu. b) překročí svou pravomoc, nebo c) nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch, b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti podniku nebo organizace, nebo c) způsobí-h takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závaž­ ný následek.

24

3 MODERNÍ OBEC 8/2001

Pokud starosta bez souhlasu příslušného orgánu učiní cokoli, co obec zavazuje, někdy dokonce přímo poškozuje, nebo naopak kdy vzniká jiné prospěch, jde přesně o tuto skutkovou podstatu trestného činu. Svědčí o tom mimo jiné jeden judikát: »0 překročení pravomoci jde, když pachatel vykonává činnost, kte­ rá patří do pravomoci jiného veřejného činitele, popř. jiného orgánu. Patří sem i případy, kdy veřejný činitel měl jednat bez zvláštního zmocnění, pokud jej právní řád vyžaduje.* Připomínám to nejen z tohoto důvodu, ale zejména abych vyvrátila jeden zakořeněný mýtus, který mezi starosty panuje: »dodatečné schválení*. Starostové se totiž domnívají, že pokud se na jejich jedná­ ní přijde, a zastupitelstvo přemluví, aby jim tento krok zpětně schváli­ lo, je vše v pořádku. Nic se jim už nemůže stát. Někteří na to dokonce spoléhají. Ale opak je pravda. Svědčí tom další důležitý judikát, který si dovolím ocitovat: »Veřejný činitel, který s úmyslem způsobit jinému škodu nebo opat­ řit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, překročí svou pravomoc, nemůže se stát beztrestným jen proto, že nadřízený orgán, do jehož pravomoci jinak věc patří, dodatečně jeho chování schválil anebo s ním vyslovil souhlas. Jestliže veřejný činitel i úmyslem způsobit ji­ nému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vy­ konává svoji pravomoc způsobem odporujícím zákonu, schválení ne­ bo souhlas nadřízeného orgánu s jednáním veřejného činitele nepřichází vůbec v úvahu.«

IX. DŮLEŽITÉ MALIČKOSTI Starostu se týkají i zdánlivé detaily, na které by si měl dát pozor. V některých souvislostech mohou mít nepříjemné dohry. • Starosta, když podepisuje například smlouvu, nesmí zapomenout uvést svou funkci. Vyjadřuje tím své zákonné zmocnění písemný do­ kument vůbec podepsat. • Obecní rada či obecní zastupitelstvo mohou podpisem smluv pově­ řit kohokoliv, třeba advokáta, když už předtím schválili jejich obsah. • V orgánech obce nestačí záležitosti jen tzv. projednat, vše musí být se všemi náležitostmi zachycen v zápise. • Schvaluje-li se smlouva, musí se schválit celý její text, ve výjimeč­ ných případech všechny její podstatné náležitosti, a tyto uvést do zá­ pisu. protože jinak by se mohl starosta dopustit překročení pravomoci tím, že sám »schválí« text smlouvy v těch částech, která schválena ne­ byla. • V každé smlouvě musí být projevena vůle, tj. například v kupní smlouvě se uvádí, že kupující kupuje a prodávající prodává, musí být uvedena formulace že smluvní strany se dohodly na této a této smlou­ vě - např. název smlouvy v horní části ještě před smluvními stranami se považuje pouze za název, nikoli projev vůle se na této smlouvě shodnout. • Na téměř každé smlouvě musí být doložka podle § 41 zákona o ob­ cích, za níž musí být jeho podpis.

□ Co zásadního přináší nový zákon starostům? 1. Výslovně jim zakazuje jednat bez souhlasu příslušného orgánu obce pod sankcí neplatnosti právního úkonu. 2. Nadále mají možnost pozastavit výkon usnesení rady obce. 3. V případě odvolání odcházejí z funkce ihned. 4. Netýká se jich odvolání rady obce jako celku. 5. Je stanoven režim výkonu funkcí místostarostů. 6. Existuje zákonné řešení v případech, kdy starosta obce není zvo­ len. 7. Starostům zůstávají nadále jen velmi omezené pravomoci, a na­ dále jsou v obcí pouze první mezi rovnými. 8. V případě, že v obci není rada, máji nadále její pravomoci, až na výjimky, které zákon svěřuje zastupitelstvu. Tyto výjimky jsou také novinka. Úprava pozice starosty obce je poměrně zdařilá. Odstranila nejdů­ ležitější výkladové spory. Dává starostům přesné vodítko, co si mo­ hou a co si již nemohou dovolit. Novela setrvala také u základního principu volby z řad členů zastupitelstva těmito členy, nepřiklonila se k volbě přímé. Mgr. JANA HAMPLOVÁ, advokátka, stálá spolupracovnice redakce

IRIZENI ASPRAVA

TŘÍDĚNÍ SNIŽUJE ZTRÁTY Konference Odpady a obce, pořádaná v rámci cyklu Odpadové dny 2001, proběhla v červnu v Hradci Králové. Nabité dvoudenní jednání se neslo v pracovním duchu. Podstatné byly informace, zkušenosti a poznatky. však půjde vzhledem k unikátním vlastnostem aratón přednášek zahájil Ing. ReinPVC dosti obtížně. hard Siebelhandel z Magistrátu měs­ Ty, kdo doufají, že problémy komunálního ta Vídně, který účastníky seznámil odpadu s propracovaným integrovaným systémem na­ vyřeší výroba alternativního paliva pro cementárny, nepotěšil zástupce společnosti kládání s komunálním odpadem. OZO Ostrava Ing. Petr Bielan. Podle jeho V dalším bloku zaujala přednáška Mgr. Ji­ zkušeností může být v tomto palivu jen rela­ řího Remra z agentury Markent o průzku­ tivně malý podíl složek komunálního odpadu. mu veřejného mínění zjišťujícího znalosti Většina používaných odpadů pochází z prů­ obyvatel o třídění odpadů. Některá zjištění myslu. Jejich výhodou je, že mají definované byla překvapivá, a snad i trochu tristní. Res­ složení. Vzhledem k požadavkům na kvalitu pondenti například zahrnují do kategorie »oda stejnorodost paliva způsobují totiž nehomo­ pad vzniklý přípravou pokrmů« vedle zbytků genní komunální odpady velké problémy. jídla také plechovky od konzerv nebo do kate­ Přednášející i účastníci diskuzí se však gorie »ostatní odpad - obaly« kromě PET láh­ shodli v tom, že důsledné zavádění separova­ ví a plastových obalů také skleněné láhve. ného sběru v městech a obcích snižuje objem Výzkum také potvrdil, že občany zajímají směsného komunálního odpadu a umožňuje hlavně dvě věci: jaké druhy odpadů patří naobcím zlepšit finanční bilanci odpadového př. do modrého kontejneru a konkrétní využití hospodářství. jimi vytříděného odpadu.

M

ZVYŠUJÍCÍ SE RECYKLACE

LEGISLATIVA A FINANCE

Z panelové diskuze »Odbyt, zpracování a využití vytříděných odpadů« vzešlo rovněž několik zajímavých závěrů. Zástupce společ­ nosti Silon Planá nad Lužnicí informoval o záměru rozšířit v příštím roce provoz na zpracování PET láhví z komunálního odpadu, po němž by se celková kapacita ze součas­ ných 3 tisíc tun zvýšila na zhruba 12 tisíc tun ročnč. Podle informací Luďka Jošta ze společnosti Re-plast Design stoupá kapa­ cita dalších zpracovatelů, kteří PET láhve ob­ vykle drtí na tzv. flakes a vyvážejí k recyklaci do zahraničí. Prostý součet kapacit ukazuje, že nejpozdě­ ji v příštím roce se bude v naší republice vyu­ žívat více než polovina všech PET láhví, uvá­ děných na trh (těch je kolem 35 000 tun ročně), což je v příkrém rozporu s všeobec­ ným povědomím, že PET láhve jsou velký problém pro naše životní prostředí. Obtíže však stále přetrvávají u zpracování vytříděných směsných plastů. Ing. Pavel Mrkvica ze společnosti Báli řekl, že obaly stále obsahují relativně hodně složek s obsa­ hem PVC (jde např. o víčka od krabiček na saláty a podobně). Nepodaří-li se je vytřídit, ohrožují technologii recyklace. Řešením by bylo nahradit je vhodnějším materiálem, což

Tento trend snad ještě posílí nový zákon o odpadech, jehož výkladu byla věnována část programu konference. Ing. Ivana Jirás­ ková z Magistrátu hl. m. Prahy upozornila na problémy, které mohou státní správě vyvo­ lat některá jeho ustanovení. Jde zejména o ne­ vyjasněné kompetence v oblasti odpadového hospodářství mezi obcí, okresem a krajem. V bloku na téma financování a způsoby pla­ teb v obecních a městských systémech odpado­ vého hospodářství prezentoval své zkušenosti se zavedením »pořádku v platbách® MVDr. Ctirad Mikeš z Městského úřadu Mělník. Za klíčový bod označil důsledné vymáhání poplatků za svoz odpadů ve městě od neplati­ čů, které podle jeho zkušeností slouží jako od­ strašující příklad ostatním obyvatelům. Pokud by město nebylo důsledné, předpokládá dr. Mikeš, že by se platební morálka prudce zhor­ šila. neboť by se občané nemuseli obávat »nepříjemností®. Ve své studii na téma ekonomických aspektů nakládání s tuhými komunálními odpady (TKO) v obcích ČR uvedli její auto­ ři, že se náklady na svoz a zneškodnění od­ padů zvýšily z přibližně 790 korun v roce 1996 na 1565 korun v roce 2000. Platby za svoz a zneškodnění TKO činily v roce 1996

přibližně 735 Kč za tunu. v roce 1999 to již bylo 980 korun za tunu a v roce 2000 přesá­ hla platba 1110 korun za tunu. Studie je za­ ložena na výsledcích dotazníkového průzku­ mu, který provedla v roce 2000 katedra životního prostředí Vysoké školy ekonomic­ ké v Praze. S prvními mimořádně zajímavými výsled­ ky rozsáhlého výzkumného projektu, analyzu­ jícího skladbu komunálního odpadu, seznámi­ la účastníky Ing. Libuše Benešová z Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Ten­ to projekt poběží celý letošní rok a jeho ko­ nečné výsledky by se měly stát podkladem plánů a koncepcí v oblasti odpadového hospo­ dářství. Zatím lze pro tyto účely použít jen údajů z průzkumu z let 1993 - 1994. Novější analýzy nejsou k dispozici, ačkoliv se složení TKO v posledních letech podstatně mění. V dalším bloku představili zástupci svozových firem některé netradiční způsoby třídě­ ného sběru. Jde hlavně o pytlový sběr, přispí­ vající k lepší kvalitě vytříděných odpadů, jelikož snižuje jeho anonymitu, nebo připra­ vovaný sběr do podzemních kontejnerů, který hodlá realizovat město Třinec spolu se společ­ ností Reflex Zlín.

BIOODPADY A ZPĚTNÝ ODBĚR Očekávaný zákaz ukládání biologicky degradabilních odpadů na skládky, který zavádí EU, zvyšuje i u nás zájem o kompostování. Na základě přehledu problematiky, který předložila Ing. Zdenka Kotoulová (Sleeko), se rozvinula diskuze o současnosti i budouc­ nosti kompostáren u nás. Účastníci si převáž­ ně stěžovali na značné potíže s odbytem vyro­ bených kompostů. Šanci na jeho dobré uplatnění lze najít pou­ ze v místech velkých rekultivací. Jinak běžný způsob, kdy město odebírá z kompostárny vy­ robený kompost v podstatě výměnou za nový bioodpad, neumožňuje velký obchodní a pro­ vozní rozvoj kompostáren. Konference byla zakončena velkou panelo­ vou diskuzí o zpětném odběru některých vý­ robků. O situaci informovali zástupci firem a profesních svazů, zabývajících se autovraky, bateriemi, ledničkami a elektronickým šrotem. Bouřlivější byla diskuze kolem ledniček, zejména smutně proslulé »hromady« poblíž Kácova. Starosta obce si stěžoval na jistou liknavost úřadů státní správy, která znemož­ ňuje rychlé řešení problému. Zástupce Státní­ ho fondu životního prostředí informoval o probíhajícím programu na podporu a dotaci zneškodňování ledniček. Dále uvedl, že vyře­ šení kácovského problému se blíží, protože se ho hodlá ujmout nově vzniklý Středočeský kraj. Ten by měl v dohledné době na sebe pře­ vzít všechny závazky a rovněž přijmout státní dotaci na jeho vyřešení. Konference Odpady a obce přinesla svým účastníkům mnoho podnětů a informací. Nej­ závažnější závěry budou použity jako podklad pro práci odborných skupin v rámci setkání Odpady a diskuze. Tato další akce cyklu Od­ padové dny 2001 se bude konat na podzim v rámci veletrhu ENVIBRNO 2001. JARMILA ŠŤASTNÁ FOTO ARCHIV EKO-KOM, a. s.

MODERNÍ OBEC 8/2001 3

25----

Markét centrum v Berouně

W I- ^ i i®' ,IU ^

1

NÁVYKY A ŽIVOTNÍ STYL Důsledky industrializace, technizace a computerizace na lidský život a vývoj společnosti mají nejrůznější podoby a uskutečňují se nejrůzněj­ šími způsoby. ednou z nej významnějších je doprava některých komodit z úhrnného trhu a do vzni­ a všechny komunikace - technické i soci­ ku specializovaných prodejen, např. sportov­ ální. Jiným fenoménem jsou změny ve ních potřeb, prodeje fotoaparátů, ale také ra­ způsobu oběhu zboží a jeho cesty ke spotře­diopřijímačů a hodinek. Současně vznikají biteli. Je přirozené, že tyto skutečnosti se stá­ specializované obchodní domy. Přesto lze vají předmětem společenského výzkumu. odhadnout, že nadále kolem 80 % byly ob­ chody malých prodejců. Již v té době začíná do prodejní sítě proni­ KONFERENCE V BAYREUTHU kat systém samoobsluhy, který znamená jed­ nak racionalizaci prodeje, jednak výhody pro Na podzim roku 2000 se konalo v Bayreutnakupující možností volnějšího výběru, a to hu zasedání mezinárodní výzkumné pětice bez eventuálního tlaku prodejce. Sortiment univerzit z Bayreuthu. Bratislavy, Mariboru, samoobsluh se rozšiřuje na potraviny, v ně­ Pécse a Plzně, které se zabývalo výsledky vý­ kterých obchodech doplněný průmyslovým zkumu vlivu změn v oběhu zboží, zkušenost­ zbožím. Obchodní domy zvyšují prodejní plo­ mi v koncepci hledání a realizace cest ke spo­ chy a obraty. Umístění specializovaných ob­ třebiteli i v důsledku nových forem přirozené chodů a obchodních domů bylo zpravidla a prostorové reprodukce obyvatelstva celých v centrálních částech měst. Konkurence na­ světadílů, v přístupu k využívání půdy, ve for­ bídky zboží i konkurence cenová rostou. Již mách dopravy zboží a lidí a dalšími aspekty. tehdy začíná diferenciace nakupujících v kla­ Prof. Dr. Drs. h.c. Jorg Maier, vedoucí sické maloobchodní síti a nakupujících v ob­ Fakulty hospodářské geografie a regionálního chodních domech. plánování Bayreutské univerzity a Danisla Hessmannová z téže univerzity přednesli příspěvek zaměřený na teoretickou část vý­ RACIONALIZACE SÍTĚ zkumu opřenou o empirické přístupy k pro­ blematice a výsledky dílčích šetření z této ob­ Do poloviny 90. let zaniklo v Německu ko­ lasti. Problematika moderního oběhu zboží se lem 50 % malých a nejmenších obchodů. By­ týká široké oblasti sociálního vývoje společ­ ly nahrazeny obchodními domy, poté super­ nosti, územně se pak zužuje na sociální geo­ markety a hypermarkety. Racionalizace grafii. V obou případech však má celospole­ prodeje probíhala v několika etapách. První čenské aspekty. Proto jsou poznatky byla ve znamení koncentrace nákupů na men­ uvedeného výzkumu důležité pro hodnocení ší počet dodavatelů, což vedlo jak ke zlevnění vlivu oběhu zboží a obchodu a cenné pro hromadných nákupů, ale také ke zvýšení všechny vědecké disciplíny zabývající se vý­ »moci« odběratelů nad dodavateli. Druhou vojem současné společnosti. etapou bylo omezení servisních služeb, což Nové formy oběhu zboží mají vliv na vznik vedlo ke snížení nákladů prodejců na odborné nových návyků a zvyklostí pro každodenní ži­ síly v prodejnách. vot člověka jako individuálního člena širšího Třetí charakteristikou bylo zvýšení samo­ kolektivu, např. rodiny nebo domácnosti, ale obslužných prodejen. To vedlo rovněž k úspo­ také na společnost jako větší entitu, a také na ře pracovníků v distribuci a tedy k úspoře ná­ nové formování života měst i venkova po kladů. Jako čtvrtá fáze se objevuje stále větší stránce technické, organizační, urbanistické územní decentralizace individuálních prodejen a sociální. jednotlivých velkých prodejních domů (marVliv změn ve způsobu oběhu zboží od vý­ ketů, supermarketů, hypermarketů) do stále robce až ke spotřebiteli dokumentovali J. Ma­ většího počtu měst a obcí, ale i na území vel­ ier a D. Hessmannová na dosavadních for­ kých měst a aglomerací. S tím je spojen vznik mách účinkování maloobchodu ve společnosti filiálek velkých mateřských podniků. v průběhu posledního století. Jako první vý­ znamnější změnu označili autoři diferenciaci obchodní sítě a nabídky koncem 20. let minu­ NA ZELENÉ LOUCE lého století. Částečně to souviselo s růstem volného času obyvatelstva a jeho diferencova­ Obchodní síť se začíná rozprostírat na stále ného využívání. To se promítlo do vyčlenění větší území katastrů obcí a měst, obchodní

J

26

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

domy se stavějí na zelené louce na lacinějších pozemcích předměstínebo i mimo hranice města. Nové obchodní domy se stavějí mo­ derně a levně, protože neaspirují na vyšší ar­ chitektonickou úroveň. Zabírají mnoho ploch budováním parkovišť, což při nižších cenách extramurálních pozemků (mimo město) hraje významnou úlohu. Pokud lze pracovní síly získat z místních neměstských zdrojů, jsou i mzdové náklady nižší. Tak začíná éra »Onestop-shoppingu«. Za nejdůležitější charakteristiku tohoto ob­ dobí lze označit jednak specializaci obchod­ ních domů, jednak zakládání filiálek velkodomů. Ve svém úhrnu představuje tento vývoj endogenní faktory proměny oběhu zboží. Ja­ ko exogenní faktory jsou chápány změny, k nimž dochází na straně zákazníků. Jsou dá­ ny změnami v sociálním a profesním složení společnosti v důsledku její terciarizace, dále v důsledku změn ve věkovém složení obyva­ telstva, konzumních zvyklostí jak ve výživě, tak ve využívání průmyslového zboží. Ačkoli se počet obyvatel v úhrnu populace a z hledis­ ka rozmístění ve městech nebo na venkově snižuje, počet domácností - nikoli rodin roste, a tím i diferenciace poptávky podle sor­ timentu a z hlediska cen. Obchodní průzkumy zjišťují, že domácnosti jednotlivců vydávají v přepočtu na obyvatele relativně vyšší částky na své nákupy než do­ mácnosti vícečlenné, což vyplývá z poměru příjmů a vydání na jednu osobu v každém z uvedených typů domácností. Obecně klesá podíl výdajů na potraviny a roste podíl vý­ dajů na průmyslové zboží nebo služby při stá­ le větší diferenciaci obou komodit. Nároky na služby vedou k tomu, že obchodní domy bu­ dují svá servisní pracoviště, např. holičství, kadeřnictví, opravny různého zboží, aby ku­ pující měl »pod jednou střechou« vše, co při své vyjížďce z domova potřebuje. Zařizují če­ kárny a zábavní koutky pro děti nakupujících rodičů. Obchodování se za těchto podmínek stěhu­ je z měst, z jejich center, na jejich okraje, eventuálně přilehlé »venkovské území«. na periferii. Ve městě zůstávají ryze specializo­ vané obchody jako např. klenotnictví, knihku­ pectví, čistírny oděvů, ale i specializované po­ travinářské obchody zajišťují okamžité čerstvé zboží nebo večerní a noční prodej. Prodejním heslem je »pohodlí pro zákazníka« nejen z hlediska jeho času. ale také vyso­ ké kultury prodeje a nákupu. Vymisťování obchodní sítě z měst a jejich center rozšiřuje jejich bezprostřední a vzdále­ nější zázemí a vede k záboru stále rostoucích ploch odnímaných zemědělskému půdnímu fondu. Zdá se, že se tak rezignuje na zachová­ ní »kultumí krajiny*, protože obchodní domy nejsou vzorovými ukázkami urbanistických nebo architektonických koncepcí. Pod vlivem jejich výstavby se však mění blízké vesnice ekonomicky, demograficky a sociálně.

VYLIDŇOVÁNÍ CENTER Začíná se zde stavět, přichází stále rostoucí počet obyvatel z blízkého města. Začíná nebo pokračuje »suburbanizace« jako stále rostoucí typ osídlení krajiny. Dosud vysoká koncentra­ ce obyvatelstva v městech a velkoměstech ve­ de tímto pohybem obyvatelstva k jeho »rozsídlení*. Ve většině průmyslových zemí ztrácejí největší města své obyvatelstvo ve prospěch svých bližších, ale i vzdálenějších w zázemí. Rostoucí automobilizace umožňuje r

řízeni a sprava zvyšování prostorových vzdále­ ností mezi pracovišti a bydlišti, nehledě k tomu, že některé akti­ vity lze vykonávat doma. Domov, bydliště se stává no­ vým pracovištěm nejen díky auto­ mobilismu, ale především »internetizaci«. Auto a nová obchodní síť mění styl života moderní spo­ lečnosti. Městská centra se vylidňují. Periferie se zalidňuje. Mění se hromadná doprava ve prospěch dopravy individuální. V konku­ renci »cena dopravy versus čas« vyhrává položka »čas«. Nákupy dříve orientované převážně na ženy se stávají také záležitostí mužů, přinejmenším jako řidičů osobních aut a nosičů zboží při větších nákupech. Denní nákupy se stávají řidšími a koncentrují se na nákupy »na celý týden«, zejména potravinářského zboží díky vysoké vybavenosti obyva­ telstva chladničkami nebo led­ ničkami. Snížením časových ztrát vzni­ kajících nákupem se zvyšuje po­ díl volného času. Pomineme-li rostoucí podíl »workoholiků«, dělí se takto získaný volný čas na rozličné aktivity.

ZÁVĚRY PRO NÁS Z citované studie zaměřené na proměny obchodu ve vztahu ke společnosti můžeme odvodit řadu závěrů i pro naši společnost. Dů­ sledkem vysoké individualizace života naší společnosti je ztráta sociálního povědomí. To se pro­ mítá ve snížení porodnosti a po­ čtu manželství, v růstu počtu nesezdaných svazků a jednodětných rodin, ale také ve zvyšování kri­ minality, závislosti na drogách a duševních poruch. I u nás bude mít stále větší počet osob svého psychologa nebo psychiatra. V rodině či domácnosti sice dochází k přerozdělení funkce muže a ženy a k růstu rovnopráv­ nosti obou pohlaví chápaných ja­ ko »gender funkce«. ale vazby mezi lidmi se uvolňují až k nezá­ jmu o společnost jako takovou (klesající účast při volbách). U části populace roste osobní hcdtmismus jako důsledek ztráty »životní vize« společnosti. Měnící se způsob života mo­ derní evropské společnosti včet­ ně české se promítá i do zevních projevů, do kultury, nového poje­ tí urbanismu a fungování měst a vesnic jako lidských sídel. Za aktiva vývoje společnosti lze označit růst počtu chráněných pa­ mátek kulturního dědictví, akce »vzomá obec« apod. Negativní stránkou je postupující devastace objektů a krajiny a nezájem na zachování historického a přírod­ ního bohatství. V tom má naše společnost ohromné dluhy. ALOIS ANDRLE FOTO ARCHIV

DEVIZOU JSOU PAMATKY V Dašicích, městě v Pardubickém okrese, mě zaujalo nové, prostorem velké náměstí, které má za sebou velkorysou rekonstrukci. Nejen o jejím průběhu, ale též o dalším rozvoji města, jsem hovořila se starostou Jiřím Halířem. • Jaký byl největší problém obnovy náměstí? Naše město není velké, ale má hodně krásných starých domů, je starobylým historickým městem. Jako jediné v okrese je památko­ vou zónou. Původně bylo dřevě­ né, ale několikrát vyhořelo. O re­ konstrukci náměstí se hovořilo vlastně už od první republiky, na úřadě máme za tu dobu 25 návr­ hů. Po volbách v roce 1994 jsme spočítali peníze, vzali si půjčku a začali. Mnozí se půjčky bojí, já ne. Obce nejsou žádným riziko­ vým faktorem, vždycky zaplatí, nemohou zkrachovat, jsou per­ spektivní, podle určitých regulí se dá kalkulovat. Přestože jsme památkovou zónou a máme na náměstí tři krásné staré sochy,

nedostali jsme od nikoho žádnou dotaci. A už v roce 1999 jsme ce­ lých 10 miliónů zaplatili. Největším problémem rekon­ strukce náměstí byly stromy. Ne­ chali jsme vypracovat studii a na­ bízely se tři varianty: vykácet úplně či ořezat do čtyř metrů a dát k nim bidla, anebo nějakým způsobem ozdravovat. Neustále jsme se radili s odborníky a nako­ nec jsme přistoupili k radikální verzi pokácet, ale zároveň vysá­ zet nové. Aby lidé měli jistou představu, ještě na podzim jsme připravili chodník. Ten se líbil. Na jaře podle projektu jsme skáceli nej­ dříve stromy v blízkosti domů. aby při nepřízni počasí nespadly na domy a pak byly vytaženy ja­ ko zuby i s kořeny ostatní. Nastal fofr. Začali jsme v souběhu i s hloubkovou kanalizací pod částí náměstí a plynofikací, která pokračovala dál do ulic.

Všechno muselo být časově provázáno. Náměstí pokrývala dlažbou solidní litomyšlská fir­ ma. která vyhrála výběrové říze­ ní. Stálo nás to 14 miliónů, všechno. Přál bych si ještě košíky s květinami. Velkým snem je ta­ ké kašna či fontána a kolem pose­ zení v ratanových křesílkách s občerstvením. Tak, jak to upro­ střed historických měst bývá.

• Zdůrazňujete historii měs­ ta, jakým směrem se město rozvíjí? Návštěvníky nové budovy ne­ zajímají, ty mají doma, je zajíma­ jí staré dřevěnice, chaloupky, sta­ ré domy, které jinde nevidí. Naše městečko je na toulání a snění. Kdo má rád historii a půvab klidu maloměsta, pozná u nás hodně hezkých a zajímavých staveb i příběhů. Naše radnice má ve ští­ tě staré hodiny. Instalovala je a dnes znovu našla a opravila pražská hodinářská firma, která pracovala i na Orloji. Dašice mají starý malebný mlýn a už na počátku století do­ dával elektrickou energii městu jako první v okresu. A dodává dodnes. Krásných staveb je tu mnoho: vedle mlýnu i vodárna, stará kla­ sicistní radnice s hodinovou věží, radnice s hodinami, pivovar, ka­ sárna s hodinami, staré roubené chaloupky, domy na náměstí, kostel. Měli bychom se více sou­ středit na turisty. Lidé, turisté chtějí vidět ty původní domy, proč by naši lidé toho nevyužili, vždyť jim budou nosit peníze až domů.

• Víte, co lidé v Dašicích chtějí? Dobrou práci za dobré peníze, určité civilizační výhody a něco zábavy. Pro malá města a obce je úspěch, když mohou investovat či spoluinvestovat vodovodní a kanalizační systém, plynofikaci jako základ. To se nám podařilo. Ještě před devadesátým rokem město zrekonstruovalo kino za velké peníze, dnes je vráceno v restituci a neprovozuje. To jsou časté situace. Takže do budoucna uvažujeme o různých investič­ ních možnostech, ale zaměříme se v souvislosti se starobylostí města více na rekonstrukce.

Dašice Podporujeme dotací naše nad­ šence při předvádění starých ha­ sičských aut či starých motorek. Náměstí chceme zaplnit živými šachovými figurami, připravit turnaj s obřími dřevěnými figura­ mi. Nechceme suplovat občan­ ské organizace, spíš iniciovat, podpořit. V rámci okresu město uspořá­ dalo v červnu den knihoven a po­ zvalo na čtyřicet knihovníků a starostů k výměně zkušeností, to je dnes achillova pata.

• Lišíte se něčím od jiných měst? Lišíme. Dašice mají statut města, aniž by dosahovaly statu­ tárního počtu 3000 obyvatel. My máme 1800 obyvatel. O statut města jsme požádali na výjimku v roce 2000, v květnu nám byla udělena a v červnu nám ji předal předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Máme krásný znak a vzácný, přidělený už v roce 1914. Český dvouocasý lev obrácený doprava s korunkou a pavézou. To mají jen královská města, podle heral­ diků. Na vlajce jsou ale symboly královké, korunka a pavéza, ne­ mohou být. Pořídili jsme si i listi­ nu zachování. Dnes už by tato výjimka nebyla možná, zákon ji nedovoluje.

• A lišíte se něčím vy? Nepocházím z Dašic, oženil jsem se tu. A snad, nikde to ne­ říkám, jsem dárce krve, 117 od­ běrů, předseda klubu dárců v okresu. JANA KRACÍ KOVÁ FOTO AUTORKA

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

27

—'

řízeni a sprava Do této nabídky by měly být zařazeny rov­ něž tematické vyhlídkové lety nad nej atrak­ tivnějšími oblastmi. Přitažlivost oblasti zvy­ šuje vytváření podmínek pro rozvoj cykloturistiky podél řeky Labe s výhledovým napojením na evropský systém cyklotras. Významnými turistickými centry jsou Hřensko (Pravčická brána, nástup do Českého Švýcarska), Děčín (zámek. Růžová zahrada, nástup do Labských pískovců). Ústí nad La­ bem (kulturní a historické centrum celé oblas­ ti, hrad Střekov, nástup do Českého středoho­ ří) a Litoměřice (historické památky, vstup do Českého středohoří). V oblasti je řada dalších kulturních i přírodních zajímavostí (Památník Terezín, Porta Bohemica, vinařská oblast Vel­ ké Žernoseky, Muzeum lidové architektury Zubmice atd.).

DALŠÍ CENTRA Velmi zajímavým místem centrální oblas­ ti je hlavní město Praha. Jde o výjimečnou

MODRÝ PÁS LABE PŘED DOKONČENÍM (Dokončení)

Koncem roku 1999 byl nastartován projekt Evropské unie »Modrý pás Labe« v rámci programu INTERREG II C. Ministerstvo pro místní roz­ voj ČR ve spolupráci s obdobnými ministerstvy vybraných zemí SRN podél řeky Labe připraví projekt na zvýšení turistické přitažlivosti lab­ ské vodní cesty a okolí. • podporovat vytváření pěších zón v centrech estovní ruch a navazující odvětví v ČR měst či v jejich historicky cenných částech. se v posledních letech podílejí na tvor­ • rozvojem potřebné infrastruktury snižovat bě hrubého domácího produktu a na nadměrnou zátěž turistických oblastí a diver­ celkové zaměstnanosti kolem 10 %. Devizové zifikovat centra turistického zájmu, příjmy z cestovního ruchu představovaly v ro­ • hledat vhodné formy turistiky v chráněných ce 1997 zhruba 16 %. Počet zahraničních ná­ krajinných oblastech a národních parcích. vštěvníků se od roku 1990 ztrojnásobil a po­ • podporovat budování ekologicky šetrných hybuje se kolem 100 miliónů osob. Z 80 % dopravních systémů, byl cestovní ruch soustředěn na Prahu a velká • rozvíjet a využívat nejrůznějších forem ekoměsta, zbývajících 20 % na další území s kul­ turistiky k ekologické výchově veřejnosti turními, historickými a přírodními zajíma­ a návštěvníků ČR. vostmi, tj. do oblastí zpravidla citlivých na Lze očekávat, že počet účastníků cestovní­ ochranu životního prostředí. Existují náznaky, ho ruchu v ČR nebude již radikálně vzrůstat. že se tento »decentralizovaný« zájem turistů spíše zvyšuje. Je však předpoklad, že se pobyt turistů pro­ dlouží a že se rozšíří počet a atraktivita dal­ ších center. EKOLOGICKÁ ÚNOSNOST Vzhledem k přírodní a turistické »heterogeVymezené území podél řeky Labe a Vltavy nitě« zájmového území Labe a Vltavy se do­ a jeho turistické využití je třeba posuzovat poručují následující modelová řešení. v kontextu s turistickou atraktivitou ČR jako V severní části půjde v první řadě o propo­ celku. Tím, že vymezená oblast v sobě zahr­ jení lodní dopravy s navazujícím integrovaným nuje hlavní město Prahu a další významné tu­ dopravním systémem, které vytvoří podmínky ristické oblasti a města (České středohoří. pro kombinované turistické pobyty a výlety Labské pískovce, Vltavská kaskáda apod.), je - jedno nebo vícedenní. Možnost výstupu svojí přitažlivostí a návštěvností v podmín­ v přístavištích ve Hřensku, Děčíně, Ústí n. L, kách ČR nesporně nadprůměrná. Litoměřicích. Roudnici n. L. umožní realizovat V řadě oblastí je důležité slaďovat rostoucí navazující výlety, tj. prohlídku těchto měst nároky cestovního ruchu s environmentální a jejich zajímavostí i návštěvu dalších lokalit politikou, zejména: v okolí. Jejich výčet je značně rozsáhlý a zahr­ • podporovat rozvoj šetrných, ekologicky nuje rovněž cenné části chráněných krajinných oblastí Českého středohoří a Labských pískov­ únosných forem turistiky, • vytvářet podmínky pro pěší a cyklistickou tu­ ců. Z široké nabídky výletů a pobytů je nutno ristiku rekonstrukcí přístupových cest. vytipovat v každé lokalitě 2-4 alternativy.

C

28

□ moderní obec 8/2001

lokalitu, jejíž návštěva si vyžádá zpravidla ně­ kolikadenní pobyt, spojený s poznáváním his­ torických památek, návštěvou kulturních a společenských zařízení a akcí, s jízdou par­ níkem po Vltavě a výlety do okolí. Dalšími centry jsou Mělník (zámek, sou­ tok Labe a Vltavy, vstup do Kokořínského údolí, vinařská oblast), Roudnice nad Labem (hora Říp, veslařský areál), Brandýs nad La­ bem - Stará Boleslav (památky) a Čelákovi­ ce. V oblasti jsou významné zámky s galeri­ emi nebo parky (Nelahozeves, Veltrusy, Hořín aj.). Odlišnou formu bude mít návštěva areálu tzv. Vltavské kaskády, ležící proti toku Vlta­ vy jižně od Prahy. Zahrnuje několik přehrad a pobyt zde bude mít charakter převážně re­ kreační a sportovní. Slapská vodní nádrž po­ skytuje ideální podmínky pro rekreaci, turisti­ ku a všechny vodní sporty. Je dlouhá 42 km, maximální šířka 700 m, turisté se mohou pře­ pravovat parníkem mezi jednotlivými středis­ ky. Na Slapskou přehradu navazuje Kamýc­

ká a zejména Orlická přehradní nádrž, která patří mezi největší a nejnavštěvovanější, s řadou kempů, tábořišť, hotelů a rekreačních zařízení. Páteří oblasti je řeka Vltava se svými pře­ hradami a rekreačními středisky, vázanými na přehradní jezera (vodní sporty, rybaření). V oblasti je řada dalších zajímavostí (poutní místo Svatá hora u Příbrami, zámky Dobříš, Konopiště, Orlík, hrad Zvíkov aj.). Území polabské krajiny od Mělníka do Pardubic nabízí přírodní pozoruhodnosti a kulturní pamětihodnosti. Převážná část přírodních zajímavostí je vázána na vodní toky nebo plochy. Jedinečné půdní a klima­ tické podmínky a drobné vyvýšeniny se sku­ pinovou a solitérní zelení umožnily vznik jedinečných biologických společenstev. Rozvoj turistiky bude v zásadě založen, ob­ dobně jako v severní části, na kombinaci lodní dopravy s navazujícím dopravním systémem jednotlivých měst s cílem vytvá­ řet podmínky pro jedno - nebo vícedenní kombinované výlety a pobyty. Důraz je kladen rovněž na budování cyklistických stezek a jejich napojení na evropský systém cyklotras.

ŘÍZENÍ A SPRAVA Atraktivita této oblasti spočívá mj. v jedi­ nečnosti rovin středního Polabí s drobnými vyvýšeninami (často lesíky) nebo prohlubně­ mi (po těžbě písku nebo slepých ramenech dříve meandrující řeky). Turistickými centry a výchozími body pro poznávání oblasti jsou Lysá nad Labem (zámek s parkem, dostihy), Nymburk (kulturní a sportovní akce), Podě­ brady (lázně), Kolín (kultura, památky) a Par­ dubice (památky, sportovní, kulturní a spole­ čenské aktivity). V oblasti je řada dalších zajímavostí (skanzen v Přerově nad Labem, Hřebčín v Kladrubech, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře a další památky).

POKRAČOVÁNÍ PROJEKTU Realizace projektu »Modrý pás Labe« ve vymezené oblasti je podmíněna vytvořením organizačně technických a finančních podmí­ nek. Jde o nalezení forem vícezdrojového fi­ nancování rozvojových záměrů a výrazné za­ interesování obcí, měst, okresů a krajů na jejich realizaci. Vedle podmínek rozvoje lod­ ní dopravy, vodních sportů, pěší turistiky, mototuristiky bude významným novým prv­ kem dobudování systému cyklostezek a jejich postupné finální začlenění do plánované cyklotrasy Vídeň - Hamburg. Pro rozvoj infrastruktury a navazující turis­ tiky v okolí Labe a Vltavy má strategický vý­ znam dostatečná splavnost těchto řek a pro­ vázanost lodní dopravy s dopravou silniční a železniční ve funkční systém. Labe je splav­ né od Chvaletic a je regulováno jezy a plaveb­ ními komorami, Vltava je splavná od Štěcho­ vic (Vraného). Jak v oblasti zvýšené splavnosti, tak v provázanosti dopravních systémů jsou velké možnosti rozvoje a podpo­ ry turistiky. Na jih od Prahy je na Vltavě až po České Budějovice vybudováno devět vodních děl. Vznikla tzv. vltavská kaskáda, jejíž přehrad­ ní jezera jsou sice turisticky využívána, ale plavební propojení je kvůli chybějícím nebo nefunkčním plavebním zařízením na zdymad­ lech nemožné: z části jsou motorové čluny za­ kázané. Osobní lodní doprava má na Labi, přede­ vším na Vltavě, velký turistický význam. Jen v Praze jsou zaregistrovány stovky plavidel, nabízejících turistické plavby. Labe je spíše využíváno pro nákladní lodní dopravu, ale re­ zervy pro rozvoj osobní dopravy a vodních sportů jsou zde rovněž. Pro plnohodnotné využití labsko - vltavské vodní cesty bude v budoucnu nutno propojit splavné úseky »vltavské kaskády«, dokončit splavnění Labe do Pardubic a především zaji­ stit dostatečnou plavební hloubku na dolním Labi mezi vodním dílem Střekov (Ústí nad Labem) a státní hranicí se Spolkovou republi­ kou Německo. Významnou pomocí při konkretizaci a na­ plňování rozvojových záměrů by mělo být po­ kračování prací na projektu »Modrý pás La­ be® v rámci programu INTERREG III B, připravovaného EU v rámci nadnárodní spo­ lupráce pro období 2001 - 2005. JAROSLAV ZAHÁLKA, Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně, Ústí nad Labem FOTO ARCHÍV

VÍC NEŽ NOCLEHÁRNA Pomoci lidem najít vztah k místu, kde bydlí, je jedním z prvních úkolů projektu Místní agendy 21 na Praze 15. dyž se vydáte kamkoliv na Prahu 15, prakticky se nemůžete vyhnout cestě dlouhými řadami paneláků. Krajina je tu, alespoň na první pohled, zcela bez paměti a navzdory značnému podílu zeleně působí tak cize, že si k ní člověk jen těžko hledá ně­ jaký vztah. Narazíte zde ovšem i na místa, která vás uvítají přátelsky a na obyvatele dýchnou něčím, čemu by se dalo říkat domov. Jedním z nich je Ekocentrum Toulcův dvůr, které spravuje místní nevládní organizace Hnutí Brontosaurus Botič. Místní agenda 21 se na Praze 15 »ujala« dí­ ky iniciativě místostarosty Tomáše Bráunera a jejím garantem je radnice: městská rada se mavých přírodních lokalit, jako mokřad, lužní k ní zavázala ve svém programovém prohlá­ les, květnatá louka nebo skalní výchoz a pro šení. Ekocentrum Toulcův dvůr je pro celý srovnání plochy obhospodařované člověkem projekt jakýmsi zázemím, které umožňuje ne­ (pole, sad, sídlištní zeleň). formálně navázat kontakt s veřejností. »Trasa je koncipována tak, aby seznámila »Hnutí Brontosaurus Botič má s prací s ve­ návštěvníky nejen s různými formami ochra­ řejností velké zkušenosti, což nám velice po­ ny přírody, ale zejména s managementem máhá. Rada akcí už funguje delší dobu a na ochrany původnějších tom můžeme stavět společenstev a kultur­ dál,« říká místostaní krajiny vytvořené rosta Tomáš Bráučlověkem,® vysvětlu­ ner. »Komunikace je Tomáš Komrzý. úřadu s občany je to­ Na realizaci stezky se podílely Ekocentrum tiž vždy trochu problematická. Jednat s úřa­ Toulcův dvůr, místní podniky, veřejná správa dem pro mnoho lidí automaticky znamená mít i občané. Ačkoliv to lze považovat za téměř nějaký nepříjemný problém. Nevládní organi­ ukázkový příklad spolupráce různých složek zace dokážou probudit lidi k aktivitě a také je občanské společnosti, podle místostarosty To­ přesvědčit, že když se do něčeho zapojí, není máše Bráunera je v tomto ohledu ještě mnoho to proto, aby někomu dělali »tajtrlíky«. Neco zlepšovat. Zejména spolupráce s podnika­ vnášejí do toho své osobní ani finanční zájmy, teli je stále ještě »v plenkách®. Také různé ne­ a to je důležité. Lidé nemají podezření, že je vládní organizace se podle místostarosty do­ chce někdo využít a přitom mu jde jen o »prasud příliš uzavírají samy do sebe. chy na kontě.® Po více než dvou letech práce na Místní Podle Ing. Tomáše Komrzého z Hnutí agendě 21 se podařilo vytvořit tým lidí a or­ Brontosaurus Botič je vztah lidí k místu, kde ganizací, na kterém se dá do budoucna stavět, žijí, prvním předpokladem toho, aby mohli a snad také získat důvěru řady zdejších oby­ (a aby vůbec chtěli) spolurozhodovat o jeho vatel v to, že bavit se o budoucnosti Prahy 15 budoucnosti: »Většina lidí, kteří na Praze 15 není ztrátou času. Absolutně vzato se to mů­ bydlí, odsud nepochází a když jim nic nena­ že zdát trochu málo. Ve srovnání s jinými bídneme, budou sem jezdit jen přespávat. Pro­ místy v naší republice to ale tak bezvýznam­ to se snažíme vytvořit zde co nejvíc příleži­ né není. tostí ke společenskému životu. Také Lhostejnost lidí k jejich okolí a nedůvěru pracujeme na tom, aby lidé hodně věděli v možnost cokoliv ovlivnit si u nás mnozí za­ o svém bydlišti a jeho okolí -jinak si jej ne­ stupitelé i úředníci vykládají jako spolehlivé mohou vážit a bude pro ně skutečně jen noc­ alibi pro to, aby rozhodovali »po svém®, zce­ lehárnou,® říká. la bez účasti občanů. Jiní se s touto situací ne­ Stačí si prohlédnout třeba PEXESO Praha chtějí smířit a fungující komunikace s veřej­ 15, aby člověk pochopil, o čem je řeč. I těm, ností je pro ně alespoň cílem, když už ne kdo sami nedovedou hledat hezké a zajímavé běžnou praxí. K tomuto cíli se dá postupovat věci ve svém okolí, hra pomůže objevit na i po malých krůčcích. Dovedete si například Praze 15 například středověkou tvrz v Králo­ představit, že když řadový občan shání mísvicích, židovský hřbitov v Uhříněvsi, gotický tostarostu, na sekretariátu mu neřeknou obli­ kostelík v Petrovicích, skály pod Kozincem. gátní »není a nebude®, ale poprosí jej o tele­ krásu meandrů potoka Botiče a nedaleko lo­ fonní číslo a nabídnou, že se sami co nejdříve kalitu, kde roste koniklec luční či křivatec ozvou? Na Praze 15 už to prý považují za sa­ český. mozřejmost. V loňském roce vznikla v samotném areálu Toulcova dvora (na ploše přibližně 8 hektarů) EVA RÁZGOVÁ, naučná stezka, která je určena především těm, Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. kdo hledají přírodu. Nachází se zde řada zají­ FOTO ARCHIV

K

MÍSTNÍ AGENDA

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

29----

r«LEGISLATIVA_______________________________________

OCHRANA VEŘEJNÉ ZELENĚ V PRAZE V březnu 2001 přijalo pražské zastupitelstvo novou vyhlášku o ochraně veřejné zeleně v hlavním městě Praze. Největším problémem při projednávání ná­ a rozdíl od návrhů vyhlášek, které by­ vrhů městských vyhlášek o ochraně veřejné ly zpracovávány a předkládány zeleně byly vždy dvě skutečnosti: v uplynulých dvou letech a vztahova­ • odlišný charakter objektů zeleně (od histo­ ly se pouze k pozemkům zeleně ve vlastnictví rické zahrady až po sídlištní zeleň) a z toho města, se tato vyhláška vztahuje na veškeré vyplývající naprosto odlišné požadavky na re­ pozemky, které jsou v katastru nemovitostí označeny kódem využití 19, 40, 41 bez rozli­ žim ochrany, šení formy vlastnictví. • odlišný přístup jednotlivých městských čás­ Toto vymezení »veřejné zeleně« je dáno ta­ tí (od naprosto restriktivního přístupu k ná­ xativně zákonem a je naprosto jednoznačné. vštěvníkům až po zcela benevolentní). Z tohoto pojetí, které bylo ustanoveno s jiným Při snaze neomezovat přílišnými (a vzhle­ dem k charakteru některých ploch i nesmysl­ cílem, pro označení využití pozemků ve smyslu tzv. katastrálního zákona, však prame­ nými) zákazy činností návštěvníky a uživatele ní v praxi mnoho problémů. Celá řada pozem­ zeleně byl v § 3 vymezen okruh zákazů, z ni­ chž je ovšem možno udělit výjimku a plochy ků, které jsou funkčně zcela jistě součástí byly rozděleny na dvě městské zeleně (ať už omezeně nebo zcela ve­ »skupiny« - s přísněj­ řejně přístupné), pochopitelně v katastru ne­ ším a mírnějším reži­ movitostí pod výše uvedenými kódy využití mem ochrany (§ 3 vedena není. odst. 1 a odst. 2). Někdy to může být jen formální chyba. To První skupinu tvoří znamená, že se ve skutečnosti jedná o plochy, městské parky a histo­ které z hlediska katastrálního zákona by měly rické zahrady tzv. I., být vedeny jako zeleň (a město se snaží tyto II. a III. kategorie /ve nedostatky napravit opravou zápisu v k. ú.). smyslu Systému péče Jindy jde o plochy, které jsou z věcného hle­ o zeleň v hl. m. Praze, diska nepochybně součástí např. parků, tedy schválené Zastupitel­ veřejné zeleně v širším pojetí tohoto významu stvím hl. města Prahy a přesto by v duchu katastrálního zákona ne­ (ZHMP) v roce 1996/. měly být vedeny jako »zeleň« (vodní plochy, Výčet parcel je sou­ cesty, odpočívadla apod.). částí přílohy č. 1 vy­ Pokud nebudou zapsány pod příslušnými hlášky. Vztahuje se na kódy využití, nebude se na ně, striktně vzato, ně režim § 3 odst. 1 vztahovat žádná vyhláška o ochraně veřejné (11 zákazů). Většina zeleně. Jde tedy o věcně a zároveň právně výjimek za zákazů správný, neřešitelný problém. uvedených v § 3 odst. 1 musí být ve veřejné zeleni označena grafickými značkami, které ZÁKAZY ČINNOSTI jsou také přílohou (č. 2) vyhlášky. V ostatní veřejné zeleni (§ 3 odst. 2 - zeleň, Z návrhu vyhlášky byla vyjmuta většina která není taxativně vyjmenována ani v přílo­ ustanovení, která byla při projednávání minu­ lých verzí vyhlášek problematická. Zákazů, hách. tedy veškeré ostatní pozemky vedené v k. ti. pod kódy výše uvedenými) jsou zaká­ z nichž není možné udělit výjimku, je velmi zány jen čtyři činnosti - jezdit na zvířatech, málo a směřují k elementární ochraně zeleně (§ 2 - vstupovat na plochy květinových záho­ stanovat a nocovat, rozdělávat a udržovat ohně, nechat volně pobíhat psy. Výjimky ze nů a trhat květiny, vstupovat se psy na dětská zákazů nemusí být označeny v terénu grafic­ hřiště a pískoviště - umožnit vstupovat na ně volně pobíhajícím psům, poškozovat a znečiš­ kými značkami. ťovat porosty, zařízení a vybavení, odhazovat Při konstrukci tohoto paragrafu jsme vy­ hořící nebo doutnající předměty). cházeli z ustanovení lesního zákona, který ta­

N

Přehled instalačních tabulí - udělení výjimky ze zákazu § 3 odst. 1

Petřínské s.

písm. b)

4

písm. d)

6

písm. g) písm. i)

Letenské s.

Vítkov

Počet

4

4

12

6

10

8

30

8

5

8

10

31

4

2

0

4

10

celkem

30

Kinského z.

J MODERNÍ OBEC 8/2001

81

ké obsahuje mnoho činností v lese zakáza­ ných. avšak vlastníkovi (aby neomezoval je­ ho vlastnická práva příliš) umožňuje udělit z tohoto zákazu výjimku. Zákazy tak obecně omezují ostatní uživatelé pozemků zeleně, ni­ koliv vlastník. Naopak vlastník může tako­ vých zákazů využívat nejen k ochraně zeleně apodobně, ale i svého majetku.

POVOLOVÁNÍ VÝJIMEK V zahradách a parcích (parkově upravených plochách apod.) v majetku hl. m. Prahy tak může buď městská část, které jsou pozemky svěřeny, nebo organizace zřízená městem ne­ bo jiný pověřený subjekt (odbor MHMP) roz­ hodnout o udělení výjimek a povolit tak na místě k tomuto účelu určeném i činnosti v § 3

zakázané. Je pak např. zcela na příslušné měst­ ské části, jak »přísný« režim k ochraně zeleně zvolí. V rámci velkých ploch zeleně (Letenské sady, Riegrovy sady...) mohou být vymezeny lokality určené a svou velikostí i uspořádáním vhodné k činnostem jinak v § 3 zakázaným. Pro orientaci a informovanost návštěvníků veřejné zeleně se často v terénu používají gra­ fické značky nejrůznější kvality a úrovně, kte­ ré se vyskytují v mnoha podobách pro ozna­ čení téhož, s rozdílnou vypovídací schopností. Proto jsou v příloze č. 3 vyhlášky navrženy k označení některých činností a informací grafické symboly (piktogramy) nejčastěji ve veřejné zeleni užívané (pitná voda, WC. che­ micky ošetřeno atd.). Vytváření takového orientačního a infor­ mačního systému umožňuje (nikoliv ukládá) ustanovení obsažené v § 4. Cílem a smyslem vyhlášky tudíž nejsou zá­ kazy činností, ale organizace prostoru, zejmé­ na parků 1. - III. kategorie a usměrnění čin­ ností, které by ve svých důsledcích mohly poškodit veřejnou zeleň a zároveň dát jedno­ značná pravidla pro užívání zeleně. Usnesením Rady hl. m. Prahy č. 555 ze dne 3. 4. 2001 bylo uloženo odboru městské zele-

„LEGISLATIVA____ ně Magistrátu hl. města Pruhy (OMZ MHMP) předložit návrh na naplňování vyhlášky hl. m. Prahy »o ochraně veřejné zeleně« (dále jen vyhlášky) v podmínkách hl. m. Prahy. Hlavní město přímo spravuje (ve smyslu Zásad péče o zeleň v hl. m. Praze parky I. kategorie - Pet­ řínské sady, Kinského zahradu. Letenské sa­ dy, Královskou oboru, sady na Vítkově a Vrtbovskou zahradu). Ve smyslu vyhlášky může vlastník veřejné zeleně povolit výjimku ze zákazů uvedených v § 2 písm. a) a § 3 odst. 1 a 2 uvedené vy­ hlášky. Zákaz v § 2 písm. a) (používat motorová vozidla, s výjimkou vozíků zdravotně postiže­ ných, vjíždět s nimi a parkovat na ni, tento zá­ kaz se vztahuje i na přípojná vozidla) - udělo­ vání výjimek bude operativní a mělo by být výjimečné. Výjimka by měla být povolena především vozidlům organizací a firem, které zabezpeču­ jí správu veřejného osvětlení, inženýrských sítí vedoucích v parku, případně jsou správci (nájemci) budov a zařízení situovaných v par­ ku. Zcela výjimečně by taková výjimka ze zá­ kazu vjezdu mohla být udělena pro pořádání kulturních, případně propagačních a podob­ ných akcí. Udělení této výjimky ze zákazu souvisí s § 3 písm. k) (pořádat propagační, reklamní a jiné akce). Pokud se budou vozidla pohybo­ vat pouze po komunikaci, nikoliv po parko­ vých cestách (pozemek, který není vedený v katastru nemovitostí jako »zeleň«), bude se udělování souhlasů ke vjezdům řídit zákonem č. 361/2000 Sb.. o provozu na pozemních ko­ munikacích a o změnách některých zákonů. Dopravní značky »zákaz vjezdu« do těchto území budou opatřeny dodatkovou tabulkou »mimo vozidel se souhlasem hl. m. Prahy«. V případě Královské obory a obory Hvězda (zvláště chráněná území a zároveň parky) bu­ de souhlas ke vjezdu po komunikacích udělo­ vat orgán ochrany přírody ve smyslu ustano­ vení § 44 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v návaznosti na příslušná ustanovení zřizova­ cích předpisů těchto zvláště chráněných úze­ mí (výkon státní správy v přenesené působ­ nosti - zákazy vjezdů do těchto území budou opatřeny dodatkovou tabulkou »mimo vozidel se souhlasem odboru životního prostředí Ma­ gistrátu hl. m. Prahy«). Domníváme se, že udělování jak výjimek ze zákazu uvedeném v § 2 písm. a) vyhlášky, tak i vydávání souhlasů podle zákona č. 361/2000 Sb.. bude za vlastníka veřejné zeleně udělovat odbor městské zeleně MHMP, který je pověřen správou parků I. kategorie tak, aby žadatel nemusel žádat odděleně a ještě k tomu dva orgány města. Výhledově by měly být veškeré komunikace v parcích součástí veřejné zeleně a jako tako­ vé být i v katastru nemovitostí vedeny. Jak již bylo výše řečeno, v § 3 vyhlášky jsou zakázány činnosti uvedené pod písmeny a) - j). z nichž může vlastník veřejné zeleně povolit výjimku. Výjimky ze zákazů se vy­ značují grafickými značkami uvedenými v příloze vyhlášky.

PARKY I. KATEGORIE Ve všech parcích I. kategorie na vytypo­ vaných lokalitách - s výjimkou Vrtbovské zahrady - byly uděleny výjimky ze zákazů uvedených pod písmeny: d) vstupovat na trávník, písm. g) věnčit psy. V Petřínských a Letenských sadech a na Vítkově jsou vytypovány lokality vhodné pro výjimku ze zá­ kazů pod písm. b) (jízda na kolečkových bruslích, skateboardech...), v Letenských sa­ dech a na Vítkově pod písm. i) (lyžovat, sáňkovat...). V parcích I. kategorie (s výjimkou Vrtbov­ ské zahrady) jsou umístěny dočasné dřevěné »tabule« (které vyrobila pro OMZ organizace Lesy hl. m. Prahy) s grafickými značkami na samolepkách. Po ověření správnosti počtu a umístění grafických značek v terénu budou postupně dočasné tabule nahrazovány trvalý­ mi. Barvou, tvarovým provedením a materiá­ lem budou odpovídat mobiliáři příslušného parku. Stanou se součástí informačního systé­ mu. V letošním roce počítáme s vybudováním orientačního a informačního systému v Petřín­ ských sadech, příští rok v Kinského zahradě atd. Dočasné tabule budou využity po odstra­ nění v informačních systémech budovaných v lesích a chráněných územích. Zřídili jsme ta­ ké dočasnou »zelenou linku« na OMZ. která přijímala denně od 9 - 17 hodin v prvním týd­ nu od platnosti vyhlášky (tedy od 2. 5. do 10. 5. 2001) návrhy a připomínky občanů k počtu a umístění grafických značek, respek­ tive k povolování činností jinak ve vyhlášce zakázaných. Po vyhodnocení »připomínkového řízení« může dojít a v opodstatněných případech do­ jde k úpravám, přemístění, doplnění grafic­ kých značek v parcích I. kategorie.

ZELEŇ II.- IV. KATEGORIE Tuto veřejnou zeleň spravují příslušné městské části (MČ). Schválený text vyhlášky a grafické značky byly výkonným správcům zeleně MČ roze­ slány v elektronické podobě bezprostředně po schválení vyhlášky a také jim byly předá­ ny samolepky pro možnost rychlého umístě­ ní nejdůležitějších grafických značek. Jak a kde budou uděleny výjimky ze zákazů, je zcela na úřadech jednotlivých městských částí Prahy. Rovněž tak mají možnost příslušné městské části činnosti zakázané v § 3 povolit všude, respektive udělit ze všech zákazů jakousi ge­ nerální výjimku pro všechny činnosti. Grafic­ ké značky pak mohou být souborně uvedeny například na vstupech do takových parků. Je však třeba dodat, že § 4 odst. 2 vyhlášky uklá­ dá u parků I. - III. kategorie uvedených v pří­ loze vyhlášky povinnost vyznačit ve veřejné zeleni údaj o fyzické nebo právnické osobě, která provádí správu této veřejné zeleně. KATEŘINA VACULOVÁ, ředitelka odboru městské zeleně Magistrátu hl. města Prahy FOTO ARCHIV

VLIV STROMU NA CHOVÁNÍ Parky a zeleň v ulicích se považují za důležitý estetický prvek měst­ ského prostředí. Existuje mnoho zemí, kde si obyvatelé váží stromů a zeleně v městských ulicích a pečlivě je udržují. náší zemi jsme si však v posledních desetiletích vytvořili ke stromům a zeleni dosti nevšímavý až negativní vztah. Problém spočívá v tom, že udržovaná zeleň je někdy považována za zbytečný luxus, který si obec nemůže dovolit. Naší odborné veřejnosti však není příliš známo, že nedostatek městské vegetace se může projevit negativními změnami lidského chování. V posledním desetiletí provedli psy­ chologové řadu výzkumů, které ukázaly, jak silný vliv má zeleň na člověka. Nejznámější je výzkum týmu environmen­ tálních psychologů z univerzity v Illinois, kte­ ří sledovali individuální i skupinové chování obyvatel jednoho z předměstských sídlišť Chi­ caga (Robert-Tayloťs Homes). Ukázalo se, že dospělí a děti z domů obklo­ pených stromy tráví v průměru více času ven­ ku než lidé z domů. kde není žádná zeleň. Lidé bydlící v domech obklopených stromy se stýkali se svými sousedy častěji, měli sil­ nější pocit společenství a cítili se bezpečněji než lidé z budov beze stromů. Stromy v okolí domů vytvářely takový pro­ stor, který umožňoval sousedům být v častém vzájemném styku a rozvíjet vzájemné vazby uvnitř společenství. Na druhé straně, prostor bez zeleně, jen s asfaltovými a betonovými plochami, který byl v druhé části sídliště, spíše obyvatele od­ razoval od toho, aby trávili čas venku. Uzaví­ rali se tedy ve svých bytech, a tím i omezova­ li vztahy se svými sousedy na minimum. Výzkum rovněž ukázal, že pevnější soused­ ské vazby přispívaly k lepšímu fyzickému a duševnímu zdraví obyvatel domů obklope­ ných stromy. Bylo zde také méně fyzického násilí a kriminality, což se projevilo i v men­ ším počtu tísňových volání na policii. Uvedené výzkumy v podstatě neukazují nic. co by člověk již dávno nevěděl - lidé ve svém bezprostředním okolí nezbytně potřebu­ jí alespoň minimum přírodních prvků. V racionálně uvažujících společnostech si příslušné autority vykalkulují, kolik prostřed­ ků stojí zvýšené náklady na nemocnost, soci­ ální péči. bezpečnost a zjistí, že investice do zeleně se vyplatí. Například představitelé města Chicaga in­ vestovali 10 miliónů dolarů do projektu vysa­ zení 20 tisíc stromů ve městě. Jejich příkladu následovala další americká města

V

MAREK FRANĚK, Český ekologický ústav MODERNÍ OBEC 8/2001

□

31----

_ LEGISLATIVA

CHOV PSŮ Z HLEDISKA VĚCNÉ PŮSOBNOSTI OBCÍ Od loňského roku probíhá široká diskuze na téma chovu psů, zejména velkých psů ve městě. Důvodem jsou excesy, ke kterým došlo většinou mimo naší republiku, kde agresivní psi způsobili poranění lidí s násled­ kem smrti. cela logicky byly do této problematiky zataženy obce. Jedním z klíčových do­ kumentů, který umožňuje obcím upra­ vovat tuto skutečnost, je Ústava CR. Na zákla­ dě čl. 104 odst. 3 umožňuje vydávat v mezích své působnosti obecně závazné vyhlášky, resp. v konkrétních případech na základě »zmocnění« obsaženého v zákoně o obcích nebo ve zvláštních zákonech (lex specialis) upravují­ cích jejich samostatnou působnost. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve svém § 10 umožňuje obcím v samostatné působ­ nosti upravit jednání subjektů k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, ze­ jména může stanovit činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bez­ pečnosti, zdraví a majetku. Ustanovení na­ kazuje na čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož lze povinnost ukládat jen na základě zákona a v jeho me­ zích. Z tohoto důvodu Ústavní soud ve své judikatuře hodnotově dovozuje, že k tomu, aby obec mohla ve vyhlášce ukládat povin­ nosti, potřebuje mít výslovné zákonné zmocnění. Proto podle § 10 písm. b) zákona o obcích může obec určit místo a čas činnos­ tí dotýkajících se veřejného pořádku nebo čanským zákoníkem, ale i dalšími speciální­ může stanovit, že na některých veřejně pří­ mi právními předpisy. stupných místech v obci jsou takové činnos­ ti zakázány. V písm. d) daného paragrafu je OBECNÉ POVINNOSTI uvedeno, že může upravit chování k zajiště­ ní udržování čistoty ulic a jiných veřejných Ustanovení § 124 občanského zákoníku sta­ noví stejná práva a povinnosti všem vlastníkům prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zastavěné části obce a ostatní veřej­ a poskytuje jim rovněž právní ochranu. Z toho né zeleně a k užívání zařízení obce slouží­ plyne, že vlastník psa není oprávněn k neome­ cích potřebám veřejnosti. zenému výkonu svého práva. Platí, že chová­ ním psa, tj. výkonem vlastnického práva, nesmí Zákon o obcích tedy umožňuje obligatorně upravit činnosti spojené s držením a chovem dojít k omezení ostatních subjektů ve výkonu psa na katastrálním území obce, ale pouze jejich vlastnických práv, která jsou taktéž záko­ podle nálezu Ústavního soudu (nález Pl. ÚS nem nejen zaručena, ale i ochraňována. 38/97) na veřejném prostranství, resp. veřej­ Občanský zákoník k této otázce taxativně ně přístupných místech, kde je město vlastní­ stanoví v § 3 odst. 1, že výkon práv a povin­ kem nemovitosti. Například dvojnásobný ností vyplývajících z občanskoprávních vztahů způsob jištění psa, tj. náhubek a vodítko, nel­ nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv ze nařídit obecně závaznou vyhláškou při a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v roz­ přepravě psa ve veřejném dopravním pro­ poru s dobrými mravy. Přitom však pro vlast­ středku. Tento stav upravují předpisy doprav­ níka platí, že se musí zdržet všeho, co by nad ců a jejich dodržování je součástí smluvního míru přiměřenou běžným poměrům obtěžova­ vztahu. Při formulování obecně závazné vy­ lo jiného nebo by vážným způsobem ohrožova­ hlášky je vždy nutné vzít v úvahu obecná lo výkon jeho práv. Z toho lze dovodit, že ne­ a specifická práva a povinnosti, které upravu­ smí nad míru přiměřenou místním poměrům jí vlastnictví psa. Právo vlastnit (i psa) náleží obtěžovat sousedy prachem, hlukem (soustav­ nesporně k nejvýznamnějším lidským prá­ ným štěkáním psa) a jinými psími projevy (pa­ vům, které je obsaženo v Listině základních chy, pevnými a tekutými exkrementy). Dále práv a svobod. Vlastník má právo psa nejen vlastník nesmí dopustit, aby jeho pes vnikl či vlastnit, tj. držet, ale i užívat a nakládat dokonce soustavně vnikal na pozemek souseda s ním. Chov psa je však vymezen nejen ob­ nebo jiného vlastníka. Dále aby nenapadal

Z

---- 32

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

ostatní psy, neobtěžoval občany a aby nezne­ čišťoval společné prostory činžovních domů, chodníky, parky či dětská hřiště. Posouzení, zda se pes chová v souladu s do­ brými mravy a do jaké míry obtěžuje okolí, nezávisí na názoru a hodnocení postiženého, ale přísluší v případě sporu místně a věcně pří­ slušnému orgánu veřejné správy, popř. sou­ dům, které při rozhodování ve věci samé vy­ chází z důkazů, tj. z odborných a znaleckých posudků, ohledáním na místě samém apod.

SPECIFICKÉ POVINNOSTI Vlastník psa má, kromě výše uvedených vymezených povinností obecného charakteru, také řadu povinností specifických, vztahují­ cích se k psovi a jeho okolí: • zabránit psovi volně pobíhat mimo místa k tomu určená (nemovitost vlastníka), • mimo tento objekt mít psa stále pod svým vlivem, • přihlásit psa k evidenci na místně přísluš­ ném obecním úřadě, jestli tak stanoví obecně závazná vyhláška, vycházející ze zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, • mít při sobě evidenční známku (označení psa evidenční známkou nelze právně vymáhat i sankcionovat, protože to neumožňuje zákon č. 565/1990 Sb.), • oznámit změnu v chovu psa, popř. jiné sku­ tečnosti, ztrátu nebo odcizení známky do 15 dnů příslušnému orgánu obce (opět na základě vydané vyhlášky obce o místním poplatku), e vodit psa na vodítku nebo ho opatřit náhub­ kem v místech taxativně vymezených vyhláš­ kou obce nebo jiným omezením (domovní řád), • neutrácet zdravá, ale nechtěná štěňata (§ 5 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání), • netýrat zvíře v souladu § 4 zákona č. 246/1992 Sb. (§ 2 zákona č. 246/1992 Sb.), • neopustit psa s úmyslem se ho zbavit (§ 6 zákona č. 246/1992 Sb.), • dát psa očkovat proti vzteklině (§ 4 odst. 1 písm. 0 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči), • nechat psa, který pokousal osobu, vyšetřit bez zbytečných odkladů veterinárním léka­ řem, dodržovat nařízená veterinárně - ochran­ ná opatření a vydat osobě zraněné psem po­ tvrzení o prohlídce psa (§ 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 166/1999 Sb.), e pohřbívat psy do hmotnosti 30 kg v souladu s § 40 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., tedy spálením nebo zakopáním na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochra­ ny životního prostředí, a to do hloubky ne­ jméně 80 cm a použitím desinfekčního pro­ středků, • zajistit psovi nezbytné zoohygienické pod­ mínky chovu (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb.), • respektovat zákaz volného pobíhání psů bez vlivu vedoucího v honitbě, a to v.souladu s § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud judikoval, že to, co je uprave­ no zákonem nebo obecně závazným právním k předpisem, nemohou obce upravovat odlišně, r

LEGISLATIVA___ resp. že to, co je upraveno zákonem nebo obec­ ně závazným právním předpisem, nemá být předmětem obecně závazných vyhlášek obce. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

Vlastník psa plně zodpovídá za škody, kte­ ré pes způsobil. Obecnou odpovědnost za škodu upravuje § 420 a násl. občanského zá­ koníku. Ke vzniku nároku na náhradu škody dochází již samým vznikem škody. Obecně platí, že odpovědnosti se zprostí ten, kdo pro­ káže, že škodu nezavinil. Obecně lze charak­ terizovat škodu jako majetkovou újmu vyjá­ dřenou v penězích. Náhradu škody lze vyrovnat vzájemnou dohodou účastníků, tzn. vlastníka psa s poškozeným, nebojí lze uplat­ nit u příslušného soudu. Je třeba si uvědomit, že pes, ač není obecně považován za zvíře de jure nebezpečné, se jím, protože je šelma, ve smyslu ustanovení jak občanského, tak i trestního zákona, za ur­ čitých okolností může stát. V případě, kdy je útokem volně pobíhajícího psa bezprostředně ohroženo zdraví či dokonce život napadené­ ho, má se za to, že se ocitl napadený ve velmi tíživé situaci, v nouzi. Tento právní výklad vychází ze skutečnos­ tí, že napadená osoba větším psem zpravidla není schopna při ohrožení či napadení odhad­ nout nebezpečnost jeho útoku ani přiměřenost obrany proti němu. Je proto v závislosti na povaze útoku a hrozící škody oprávněna brá­ nit se všemi dostupnými prostředky. Důsled­ kem takového jednání může být až smrt zvíře­ te. Příslušnost v rozhodování k adekvátnosti obrany má v poslední řadě soud. Odpověd­ nost za škodu může vlastník psa do určité mí­ ry zmírnit pojištěním. Z výše uvedené kvantifikace práv a povin­ ností vyplývá, že velkým problémem obcí a ostatních orgánů veřejné správy je nezamě­ nitelná identifikace psů s následnou evidencí. Identifikaci psa nelze držiteli obecně závaz­ nou vyhláškou nařídit. Tento nedostatek v právních předpisech znemožňuje postihová­ ní držitelů psa za porušování základní povin­ nosti, a to mít psa pod svým vlivem. Proto se zvyšuje počet bezprizorních psů na teritoriích obcí. Obec podle § 13 zákona č. 102/1992 Sb. je fakticky povinována se o ztraceného psa (podle zákona č. 246/1992 Sb.) postarat. Stoupá tak počet psů v azylech a útulcích, aniž by bylo možno chovatele porušující právní předpisy fakticky postihnout. S identi­ fikací a následnou evidencí psů dále souvisejí problémy se zdravotní evidencí včetně evi­ dence povinné vakcinace. a to zejména ve vazbě na identifikaci zvířete při poranění člo­ věka. Většina vakcinací proti vzteklině u člo­ věka se u nás provádí jen proto, že psa nelze identifikovat. Náklady na tento úkon se pohy­ bují ve výši 160 - 250 tis. Kč, které jsou fi­ nancovány z veřejných rozpočtů. Z uvedené právní analýzy vyplývá, že klí­ čovým problémem obcí a odborných orgánů veřejné správy není obecně nedokonalá legis­ lativa. ale schopnost obce prosazovat platné právní předpisy ve své působnosti. CTIRAD MIKEŠ, Městský úřad Mělník

• Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně ně­ kterých souvisejících zákonů, (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) upravuje posuzování vlivů v zákoně vyme­ zených záměrů na životní prostředí a po­ stup obcí a krajů při tomto posuzování, je­ hož účelem je získat objektivní odborný podklad pro vydávání rozhodnutí v říze­ ních podle zvláštních právních předpisů. Zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2002. • Pod č. 109/2001 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jak vyplývá ze změn pro­ vedených zákonem č. 103/1990 Sb., záko­ nem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 262/1992 Sb., zákonem č. 43/1994 Sb., zákonem č. 19/1997 Sb.. zákonem č. 83/1998 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 95/1998 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 96/1998 Sb., zá­ konem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 151/2000 Sb., zákonem č. 239/2000 Sb. a zákonem č. 59/2001 Sb. • Sdělením č. 113/2001 Sb. vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj 2. změnu a doplněk závazné části územního plánu velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace. Tento územní plán je uložen na okresních úřa­ dech Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Ná­ chod, Pardubice a Ústí nad Orlicí a na kraj­ ských úřadech Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje a na Ministerstvu pro místní rozvoj. • Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, (zákon o veřejných sbírkách) opravňuje pouze právnické osoby, obce a kraje konat za podmínek stanovených tímto zákonem veřejné sbírky na základě osvědčení nebo rozhodnutí, vydaného krajským úřadem. Tento zákon nabyl účinnosti 1. června 2001. • Nařízením vlády č. 132/2001 Sb. byly prohlášeny některé kulturní památky za ná­ rodní kulturní památky s účinností od 1. ledna 2002. • Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb., o územně pláno­ vacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, podrobněji upravuje jejich obsah, způsob pořizování, zpracování, pro­ jednávání a schvalování a obsah a způsob zpracování registračních listů. Vyhláška nabyla účinnosti 24. dubna 2001. • Opatřením Českého statistického úřa­ du, publikovaným v částce 62 Sbírky záko­ nů 2001, se doplňuje Program statistických zjišťování na rok 2001 o roční výkaz o přestupcích projednaných orgány místní správy. Zpravodajskými jednotka­ mi jsou obce. v jejichž působnosti je výkon státní správy na úseku projednávání pře­

stupků, okresní úřady a krajské úřady. Vy­ kazované údaje za rok 2001 poskytnou ob­ ce do 10. ledna 2002 a krajské úřady do 31. ledna 2002. • Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních mi­ nerálních vod, přírodních léčebných láz­ ních a lázeňských místech a o změně někte­ rých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), vymezuje obcím, na jejichž území se nachází zdroje přírodních léčivých nebo minerálních vod některé kompetence a podmínky pro stanovení lázeňských míst. Zákon nabyl účinnosti 18. června. • Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, stanoví druhy dokumentace požární ochra­ ny krajů, okresních úřadů a obcí, její obsah a vedení, minimální podmínky a rozsah po­ skytování péče zasahujícím osobám, systém pracovní pohotovosti mimo praco­ viště členů jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni, způsob poskytování náhrady ušlého výděl­ ku členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce a podmínky akceschopnosti jednotek sboru dobrovolných hasičů vybra­ ných obcí. Toto nařízení nabylo účinnosti 22. května 2001. • Nařízením vlády č. 173/2001 Sb. se mění nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům za­ stupitelstev. Podstatou provedené změny je doplnění přechodných ustanovení naří­ zení vlády o opatření týkající se další od­ měny v roce 2001. Toto nařízení nabylo účinnosti 22. května 2001. • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů sta­ noví pravidla pro předcházení vzniku od­ padů a pro nakládání s nimi při dodržová­ ní ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného roz­ voje, práva a povinnosti osob v odpado­ vém hospodářství a působnost orgánů ve­ řejné správy. Tímto zákonem se mimo jiné též mění zákon o místních poplatcích. Zákon nabývá účinnosti I. ledna 2002, s výjimkou některých ustanovení týkají­ cích se výroby a dovozu baterií a akumu­ látorů a povinnosti zpětného odběru ně­ kterých výrobků, která nabývají účinnosti 1. ledna 2003. • Vyhláška Ministerstva vnitra č. 193/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství ná­ zvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohláše­ ní a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, nabyla účin­ nosti 15. června 2001. -Ik -

FOTO IVO VAVňlNA

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

33----

LEGISLATIVA I___ SVAZKY OBCÍ A MAJETEK OTÁZKA: Ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů není úplně jasné, zda svazky obcí mohou mít vlastní majetek. Výslovně je pouze vyloučeno, aby byly vlastníky majetku, který do hospoda­ ření svazku vložila členská obec. Zákon vů­ bec nemluví o majetku, který svazek získá při své činnosti na základě stanov. Jak je to s tímto majetkem, má k němu svazek obcí vlastnické právo? ODPOVĚĎ: Hospodaření svazků obcí (SO) upravuje část pátá zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních roz­ počtů, zatímco jejich zřizování, působnost a činnost řeší § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. svazek obcí hospodaří s ma­ jetkem. který do SO vložily ze svého majetku členské obce podle stanov svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností. Podle § 38 odst. 2 tohoto zákona zůstává ma­ jetek vložený obcí do hospodaření SO ve vlastnictví obce. Orgány svazku s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členské obce přenesly podle sta­ nov svazku s tím, že majetková práva k vlast­ nímu majetku obcí, která jsou vyhrazena za, stupitelstvu obce, nelze na orgány svazku převést. Z toho jednoznačně vyplývá, že SO se ode dng,účinnosti zákona č. 250/2000 Sb., tzn. od 1. 1. 2001, nemůže stát vlastníkem majetku, který do něj po tomto datu členské obce vloží. Zákon č. 250/2000 Sb. už ale stejně jedno­ značným způsobem nevylučuje, aby se vlast­ nictvím svazku obcí stal majetek, který SO získal na základě stanov při své vlastní čin­ nosti (a nabyl vlastními právními úkony) jako právnická osoba (právnickou osobou je sva­ zek obcí podle § 49 odst. 3 zákona o obcích). Podle § 51 odst. 3 zákona o obcích o právní způsobilosti svazku obcí platí zvláštní zákon, kterým je občanský zákoník. Podle § 19a odst. 1 občanského zákoníku může být způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti omezena jen zákonem. Zákon č. 250/2000 Sb. ani zákon č. 128/2000 Sb. ne­ vylučují, aby se SO stal vlastníkem těch věcí, které nabude svou vlastní činností a ve smys­ lu citovaného ustanovení občanského zákoní­ ku proto nelze než svazku vlastnické právo k těmto věcem zcela jednoznačně přiznat, ne­ boť žádné zákonné omezení v tomto směru neexistuje. Zákon č. 250/2000 Sb. nevylučuje ani exi­ stenci a trvání vlastnického práva svazků obcí k tomu majetku, který svazky obcí nabyly od členských obcí před 1.1.2001, tj. před účin­ ností zákona č. 250/2000 Sb., kdy zákonná úprava nestanovila, že majetek vložený obcí do hospodaření svazku zůstává ve vlastnictví obce, a neobsahovala v tomto směru ani žád­ né jiné omezení. Podle § 20a odst. 3 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů mohly obce převést na svazek svůj

---- 34

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

majetek včetně finančních prostředků v rozsa­ hu sloužícím k vykonávání činností, které na svazek přenesly. Zákon č. 250/2000 Sb. neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by svazkům obcí ukládalo povinnost převést majetek, jehož vlastníky se svazky staly před 1.1. 2001, na členské obce, natož pak povinnost učinit tak v určité lhůtě. Požadavek, aby něco takového SO učinily, nemá žádnou oporu v zákoně a nelze jej ani dovozovat pouhým výkladem. To potvrzuje i nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 215/94, v němž se uvádí, že »ke zna­ kům právního státu neoddělitelně patří princip právní jistoty a ochrany důvěry občana v prá­ vo. Tento postup zahrnuje zákaz retroaktivity právních norem. resp. jejich retroaktivního výkladu®. Lze tedy konstatovat, že zákonná úprava vylučuje pouze existenci vlastnického práva svazku obcí k tomu majetku, který do něj členské obce vložily nebo vloží po 1. 1. 2001, nevylučuje však, aby byl SO vlastní­ kem majetku vloženého obcemi do svazku před 1. 1. 2001 ani majetku, který svazek získal nebo získá vlastní činností jako práv­ nická osoba. JUDr. JOSEF VEDRAL, Ph.D., Kancelář Svazu měst a obcí ČR

DAŇOVÉ ZÁKONY OTÁZKA: Jaký je vztah obce a nezisko­ vých organizací k daňovým zákonům? ODPOVĚĎ: Obec a neziskové organizace, které obec zřizuje, jsou poplatníky všech da­ ní, většinou však je u nich uplatňován omeze­ ný daňový režim. Daně platí obec ze svého rozpočtu jako běžný výdaj. V případě, že obec podniká, platí daň z příjmů právnických osob. Poněvadž tato daň je v takovém případě celá příjmem jejího rozpočtu, raději zdaní vše, co může, aby se náhodou nedostala do pozice da­ ňového dlužníka, protože příslušenství daně (penále apod.) by platila do státního rozpočtu. Jako poplatník ostatních daní platí v sou­ časné době tyto daně, kromě daně z nemovi­ tostí, do státního rozpočtu. Jsou tedy výdajem rozpočtu obce. Podle současné právní úpravy předmět da­ ně z příjmů u neziskových právnických osob vymezuje § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o da­ ních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon však rovněž specifikuje, co není před­ mětem daně z příjmů u těchto organizací. Ně­ které příjmy tedy předmětem daně z příjmů nejsou, některé jsou předmětem daně z příj­ mů, ale neziskové organizace jsou za určitých podmínek od placení daně osvobozeny. Zákon o dani z nemovitostí nevylučuje ob­ ce z okruhu poplatníků této daně, ale osvobo­ zuje je od jejího placení vzhledem k tomu, že celý výnos daně je určen do rozpočtu obcí. Daně dědická, darovací a z převodu nemo­ vitostí jsou upraveny v jednom zákoně. Podle něj může být obec poplatníkem daně dědické i daně darovací, je-li dědicem či obdarova­ ným, ale ve většině případů zákon poskytuje

obcím osvobození od placení těchto daní. Zá­ kon stanoví, že od daně dědické a daně daro­ vací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku Českou republikou, územními samosprávný­ mi celky a jimi zřízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi a dobrovolný­ mi svazky obcí. U daně z převodu nemovitostí jsou osvobo­ zeny převody a přechody vlastnictví k nemo­ vitostem v souvislosti s rozdělováním a slučo­ váním obcí nebo se změnami jejich území podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu ně­ kterých věcí z majetku ČR do vlastnictví ob­ cí, a převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí vytvořených podle zákona, a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných nemovi­ tostí.

SILNIČNÍ DAŇ OTÁZKA: Jsou neziskové organizace poplatníkem silniční daně? ODPOVĚĎ: Ano, pokud vlastní silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla s přidělenou státní poznávací značkou, které jsou předmětem daně. To znamená, že jsou využívána k podnikání, např. v rámci vedlejší hospodářské činnosti, ze které plynou nezis­ kové organizaci zdanitelné příjmy, tj. vykoná­ vané vedle hlavní - neziskové činnosti. Předmětem silniční daně tedy nejsou ta sil­ niční motorová vozidla, která nezisková orga­ nizace používá pouze v souladu s neziskovým posláním neziskové organizace, tzn. ze kte­ rých nedosahuje zdanitelných příjmů. I v případě silniční daně využívají však ne­ ziskové organizace osvobození od placení sil­ niční daně. Jedná se zejména o vozidla požár­ ní ochrany a vozidla zdravotnické a důlní záchranné služby. Musí být vybavena zvlášt­ ním výstražným světlem, rozhodné je však označení v technickém průkazu vozidla, spe­ ciálních vozidel na zametání, značkování ko­ munikací, vozidel používaných v celém zda­ ňovacím období výhradně k zabezpečení sjízdnosti a schůdnosti pozemních komunika­ cí (mimo osobních aut) atd. Nárok na osvobo­ zení od silniční daně musí nezisková organi­ zace prokázat. Mgr. ZDENA HUDCOVÁ, Právnická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc

ÍREGIONSPEKTRUM

OCENĚNÍ PRO MORAVSKÝ FRÝDLANT Mezi Zdravá města patří i severo­ moravský Frýdlant nad Ostravicí, jehož zástupci převzali nedávno v Praze zvláštní ocenění za vý­ chovný projekt »Mysli na zemi, ale začni u sebe«. Soutěž pořádá kaž­ doročně asociace Business Leaders Fórum pod záštitu ministra ži­ votního prostředí. ěsto má zhruba 10 tisíci obyvatel a leží v údolí řeky Ostravice, přímo pod nejvyšším vrcholem Morav­ skoslezských Beskyd - Lysou horou. Frýd­ lant je východiskem jak pro procházky, tak pro náročnou turistiku. Zároveň nabízí řadu dalších sportovních a jiných aktivit. Co vše musí udělat zastupitelstvo, aby město mohlo získat podobné ocenění.

M

Náměstí dominuje radnice

PROJEKT JAKO PROSTŘEDEK prací ukázalo, musel být odstraněn. Lidem se Zapojení do projektu bylo vcelku jednodu­ to vůbec nelíbilo, ale konečný výsledek pak ché. »Viděli jsme vypsání soutěže v novi­ ano. S plynem vedly souběžně další sítě. Hloh nách. a protože plnění zadaných kritérií nám byl posléze nahrazen jinou zelení. Hlavní uli­ vcelku žádné problémy nedělalo, rozhodli ce je nyní lemována širokými chodníky s bez­ jsme se zabojovat,« říká Ing. Jiří Figura, člen bariérovými přejezdy a má zcela jinou dimen­ městského zastupitelstva a jeden z těch. kteří zi. Starosta Dolanský tvrdí, že jen pár občanů se na projektu podílejí nejvíce. Je totiž záro­ ví, jak tvrdě se na podobných akcích musí veň předsedou školské, kulturní a sportovní pracovat. Zastupitelé se mohou snažit, mít se­ komise, což ve svém důsledku znamená belepší představy - ale přesvědčit lidi, to je i předsednictví komise Zdravé město. Uvede­ většinou otázka delší Odoby. ného projektu se město účastní i letos. Cílem je nenásilným způsobem přesvědčovat obyva­ tele, že na životě města je možné ještě řadu SYSTÉM PŘESVĚDČOVÁNÍ věcí změnit v pozitivním směru. Při sestavování projektu Zdravé město za­ Devizou je, když se podaří obyvatele do stupitelé nejprve oslovili místní spolky dané akce plně »zatáhnout«. Starosta to uvá­ a sdružení, např. Klub seniorů. Sokol, Sdru­ dí na příkladu donedávna se bortící zdi kolem žení zdravotně postižených, Dia klub, hudeb­ hřbitova. Zeď se hroutila v důsledku stálého ní a pěvecké sdružení, zahrád­ působení kořenových systémů káře, chovatele a spolky další. velkých lip, které rostly přímo Ptali se jich zcela jednodu­ u ní. Padl návrh postavit zeď še, co je podle jejich názoru novou. Jenže to by bylo bez nutné zlepšit a změnit. Po zís­ efektu, za pár let by ničivé pů­ káni všeobecného přehledu sobení kořenů pokračovalo. pak 18 zastupitelů účast v da­ Ing. Bohumil Dolanský věděl, ném projektu jednoznačně od­ že bude nutné rozvířit veřej­ souhlasilo. Byl zpracován nou diskuzi a pro tu mít co systém priorit s tím, že věci nejvíce argumentů, například prospěje, když lidé budou vi­ efektivnost jednotlivých návr­ dět, jak jejich iniciativy město hů změny. Tímto směrem tla­ podporuje. Následně tak frýd­ čil i radní. lantští získali 800 000 Kč Jako bývalý učitel také hle­ Ing. Bohumil Dolanský, státní dotace k využití během dal možnosti, jak ovlivňovat starosta pěti let. Okresní úřad odsou­ myšlení a chování dětí. Škola hlasil 100 000 Kč na protidrogovou pomoc. jim v zásadách zdravého bydlení a ekologic­ Realizace projektu se neobešla bez kompli­ kého chování zase až tak hodně nedá, základ­ kaci. »Lidé si představují demokracii jako na­ ní principy získávají v rodině. I proto se prostou anarchii,« postěžoval si Ing. Bohumil v místním zpravodaji mikroregion Frýdlant­ Dolanský. starosta města. U mnohých dílčích sko - Beskydy objevuje hodně článků s téma­ projektů bylo nutné občany přesvědčit, že jim tikou zdravého žití. Lidé je čtou a uváděné město nechce ublížit, ale pomoci. Starosta to principy a návrhy postupně přijímají. Násled­ dokládá příkladem, kdy bylo nutné po 42 le­ ně o nich říkají i dětem. tech měnit páteřní větev plynovodu, vedoucí Výsledkem je čistění řeky a potoků nebo pod hlavní silnicí. Po okraji silnice byly aleje cesty cyklistů do různých horských lokalit přestárlého hlohu, který - jak se v průběhu s následným sběrem odpadků. Problematické

však stále zůstává vytápění, především obyt­ ných objektů, kdy se lidé snaží šetřit a spalují i neekologická paliva. Městu pomáhá každo­ ročně pořádaná mezinárodní výstava INFOTHERMA, zaměřená na vytápění a jeho sou­ vislosti, která dává městu popularitu. Ve Frýdlantu tvrdí, že projekt Zdravé měs­ to doslova vytváří pomyslný most mezi radni­ cí a veřejností. Zároveň také otevírá prostor pro další aktivity obyvatel města, protože se zabývá všemi oblastmi života, které mohou mít vliv na zdraví a pohodu obyvatel. Nejde jen o stav životního prostředí, ale také o život­ ní styl lidí a jejich pocit spokojenosti ve měs­ tě. Společným pojmem, jež vystihuje všechny uvedené oblasti, jsou podmínky pro zdravý život. Ty je nutné zachovat v dlouhodobém časovém horizontu.

CO JE NUTNÉ ZMĚNIT Jedním z cílů, které mají přispět k dalšímu rozvoji města, je zlepšení podmínek pro ce­ stovní ruch. Brána Beskyd - to je nyní jen no­ stalgie. Dříve velký zájem o návštěvu Beskyd, například obyvatel Prahy, se výrazně snížil. Jezdí jen někteří, například hrát tenis do velké tenisové haly. »Potřebujeme zde více atrakcí a zájem se zase určitě zvýší,« tvrdí starosta. Možná po­ může v nedaleké Čeladné stavěné golfové hřiště. Nepochybně by prospělo i lepší zázemí místního letiště nebo zlepšení kvality ubyto­ vání, protože většina rekreačních objektů je hodně stará. Pomohly by také jeden až dva rozlehlejší lyžařské areály, ale o nich zase ne­ chtějí slyšet ochránci přírody. V oblasti skon­ čily možnosti případného rozvoje zemědělské nebo průmyslové výroby. Stačí však projet Frýdlantem alespoň dva­ krát ročně a je zřejmé, že Zdravé město dále roste do krásy. JIŘÍ STARÝ FOTO AUTOR

MODERNÍ OBEC 8/2001 □

35

REGIONSPEKTRUM Mikroregion se nachází v blízkosti turisticky atraktivních Adršpašsko-teplických skal.

SPOLEČNÁ ŘEŠENÍ Dvanáct východočeských obcí se rozhodlo o dlouho­ dobější a smluvně upravené spolupráci - v rámci mikroregionu Jestřebí hory. Jejich spádové území totiž sužují podobné problémy. od Jestřebími horami, při­ tou tradici, avšak už nedávno za­ mykajícími se k Broumovniklou, těžbu uhlí. skému výběžku, a jejich nejvyšším vrcholem Žaltmanem TRADICE TĚŽBY se nalézá největší středisko - Úpi­ ce se 6000 obyvateli. Město se Součástí mikroregionu je také hodlá napříště víc orientovat na Odolov a nej severněji jsou polo­ cestovní ruch. Vedou odsud turis­ ženy Radvanice s 1050 obyvateli, tické stezky do širokého okolí. kde se také těžilo v minulých le­ Obdobně jsou na tom sousední tech uhlí, zejména po roce 1945. Batňovice. Rok 1775 je spojen V osadě Studénka slouží lyžař­ s centrem selského povstání ve ský vlek, na okraji osady Slavětín Rtyni v Podkrkonoší, městečku láká údolní přehradní nádrž. Osada se 3000 obyvateli. Tato událost Paseka, už téměř na hřebenu Jesti dějiny hornictví naplňují expo­ řebích hor, bývá celoročně navště­ zici městského muzea. vována turisty. Nej východněji Sousední Havlovice jsou v tomto výčtu se nachází Jívka. v podstatě podhradím Vízmburku V mikroregionu Jestřebí hory se a považují se za severní vstupní 16 000 obyvateli je zapsána jako bránu do Babiččinaa údolí, táh­ poslední mj. i proto, že zdejší sta­ noucím se téměř odtud podél ře­ rosta Jiří Gangur se současně stal ky Úpy. Libňatov má zvonici mluvčím. Obec se rozkládá téměř z roku 1835, Velké Svatoňovice na 32 čtverečních kilometrech, te­ vedou turisty »Po stopách dolo­ dy čtvrtině smluvního území. vání uhlí na Svatoňovicku« Mikroregion vznikl v zájmu a »Cestou bratří Capků«, Malé o společné řešení problémů a těs­ nější spolupráce. Je to v důsledku Svatoňovice poskytují v zimě absolutního útlumu zdejších, po ideální sportovní podmínky pro staletí trvajících hornických tra­ běžkaře. Zdejší naučné stezky dic, i existence textilního prů­ rovněž vedou po hornických pa­ mátkách. připomínajících 4001emyslu.

P

36

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

Za hlavní předmět činnosti po­ važuje on i jeho spolupracovníci - ochranu společných zájmů a všestraný rozvoj oblasti. Jde současně o využití Programu ob­ novy venkova. Stalo se tak počátkem roku 1999 při setkání v Úpici, kam za­ interesované zástupce obcí po­ zval zdejší starosta. Obec Jívka zde byla pověřena přípravou a ří­ zením projektových prací na inte­ grovaném projektu mikroregio­ nu. Od té doby také vede účetní evidenci přijatých dotačních pro­ středků a jejich použití. Současně se Jívce dostalo pověření k podá­ vání žádostí k Programu obnovy venkova. Už tehdy se také rodil první kalendář kulturních, společen­ ských i sportovních akcí sdruže­ ných obcí. Okresní úřad byl po­ žádán o registraci a následovaly i další nezbytné administrativně-právní kroky. Bezprostředně potom požádala Jívka (z titulu sídla mluvčího) pro zúčastněné obce o dotaci z dotačního titulu číslo 7 Programu obnovy venko­ va. Získaná dotace podpořila zpracování úvodní projekční pří­ pravy a rovněž první realizační vstup roku 1999. Vznikl tak i prvotní záměr vydat společný informační mate­ riál, jímž by mohly jednotlivé ob­ ce dát o sobě vědět, aby se veřej­ nost seznámila s jejich polohou, zájmy a plány. Dotační částka ve výši 120 tisíc korun v prvním roce exi­ stence mikroregionu a druhá, následná, ve výši 200 000 ko­ run, posloužila k vybavení po­ čítačovou technikou ve všech obcích. Umožňuje se tak čin­ nost a spolupráce mezi obcemi pomocí internetu. Vynaložené prostředky se skládají z padesáti procent Pro­ gramu obnovy venkova, druhých padesát procent z financí obcí. Takto potřebných asi 500 000 »obecních« korun uhradila Jívka. Následovalo pak samozřejmě bez průtahů, proplacení příslušných dílčích podílů z každé obce. K in­ ternetové činnosti patří i zde za­ ložení webových stránek. Šance nabízí i program Sapard. Mluvčí sděluje, že požádali o zpracování studie, která by jim napomohla. Konkrétně by mohlo jít o pěstování plodin, jež by sloužily jako biomasa k vytápění středu obce. Lze využít i zdroje z okolních lesů v podobě napří­ klad dřevné štěpky, což zase mů­ že přispět k udržení ekologických předností lokality. Tyto představy opět počítají s eventuální dotací z Ministerstva životního prostředí, na níž by se obec mohla podílet částkou asi i

40 000 korun. V žádostech o zís­ kání finančních prostředků ze všech existujících zdrojů bude mikroregion, jak uvedl Jiří Gan­ gur, pokračovat. Je to např. žádost o prostřed­ ky na uspořádání poměrně ná­ ročného projektu cestovního ru­ chu. Jeho rozvoj by měl v nejbližší době - jak říká mluv­ čí - nejvíce prospívat celému re­ gionu a také Jívce, která rovněž musí hledat a vytvářet pro turis­ ty vhodná lákadla v podobě nej­ různějších. dosud zde chyběj ích služeb.

CYKLOTRASY Šance může poskytnout cyklotrasa. kterou navrhl pro mikro­ region starosta Havlovic. Vede po stávajících komunikacích, ale také jinými, dosud neužívanými úseky. Místy už začaly i terénní úpravy, dochází k osazování no­ vými směrovkami, stojany pro jízdní kola, informačními tabule­ mi a lavičkami. Podle možností a potřeby budou na někde poříze­ ny i přístřešky. Cyklotrasy mají tři okruhy. Červený z úpického náměstí kolem hvězdárny, okruhem až do Radvanic a přes Markoušovice do Suchovršic, pak už je opět na dosah výchozí náměstí. Trasa je asi 40kilometrová, s předpokladem na návaznost do Police nad Metují, Teplic nad Metují, nazpět do Trutnova a také na cyklostezku Povodí Labe. Spojovací, asi devítikilometrová, je označena modrou barvou, zele­ nou další lOkilometrová.

PLÁNY DO BUDOUCNA Pod Jestřebími horami se příz­ nivci a organizátoři turistiky za­ vázali rovněž k tomu, že jejich stezky budou navazovat v nej­ vhodnějších polohových místech na stávající celorepublikové tra­ sy, např. i ve směru Babiččino údolí nebo k Polici nad Metují ve směru na Broumov. Pamatuje se přitom samozřejmě na zásady ochrany přírody. Mělo by brzy dojít i na skutky související s agroturistikou, se sportovními akcemi, také v zim­ ním období. Sem. do klidnějšího předhoří Krkonoš, už dnes při­ jíždějí desítky lyžařů na mírnější svahy, na průjezdnou, mnohakilometrovou hlavní trasu i její od­ bočky. K tomu směřovala žá­ dost, tentokrát o prostředky na projekt pro uspořádání a realiza­ ci podmínek cestovního ruchu v Jestřebích horách a jejich rajó­ nu vůbec JOSEF FARSKÝ FOTO ARCHIV

REGIONSPEKTRUM*

KDE SE »TOCI«

MILIÓNY Špindlerův Mlýn s jeho turistický­ mi a lyžařskými tradicemi není tře­ ba představovat. Město žije i přes svoji výjimečnost podobnými sta­ rostmi jako jiná města a obce. Ta­ ké zde se připravuje mnoho nové­ ho. »Špindlerův Mlýn v nadmořské výšce mezi 715 - 1310 metry by mohl být bohatým městem,« říká jeho starosta Miloslav Plass. dyby ovšem daně podniků, působí­ cích ve Špindlerově Mlýně, naplňo­ valy jeho pokladny a neplynuly do sí­ delních míst příslušných firem. Za dlouhá léta nejrůznějších snah o změnu dosavadního systému se nic nezměnilo. Není vyhlášen jediný zákon, který by tyto poměry aspoň upravoval. V sezóně zde navíc bydlí se­ dmkrát více lidí - tedy na deset tisíc. »Proto musíme být zvlášt důslední ve vyčerpávání těch zdrojů, které máme k dispozici,® zdůraz­ ňuje starosta. Jsou to například poplatky z 9000 lůžek ho­ telů, penziónů a jiných ubytovacích zařízení. Že však ani tato činnost nebývá bez problé­ mů, by potvrdili i radní jiných, nejen krkonoš­ ských obcí. Nelze ovšem přehlédnout, že se ve Špindlerově Mlýně i tak milióny »jen to­ čí®. Celkovým rozpočtem tu projde každoroč­ ně 50 miliónů korun.

tu ani korunu. A to každo­ roční běžná oprava komuni­ kací, které značně trpí tuhou zimou, mrazem, táním sně­ hu, vyžaduje vždy nejméně 3 milióny korun. Jen samotná zimní údrž­ ba, především vypluhování kolem třiceti kilometrů cest, jejich očištění od nánosů sněhu třeba i v metrových vrstvách, představuje částku 6 miliónů korun. Tyto práce mají ve své náplni většinou Technické služ­ by Špindlerův Mlýn. Zahrnuje i údržbu par­ kovacích ploch, běžná musí být péče o ko­ munikace. které trpí zejména neúměrným zatížením především přijíždějícími a projíž­ dějícími vozidly. Vždyť středisko, dělené do tří menších ka­ tastrů - Labská, centrum a Svatý Petr - se vzdouvá v některých dnech počtem třeba až třiceti tisíc návštěvníků, turistů a sportovců. Velký příliv hostí je samozřejmě vítán. Je to v zájmu města, které je připraveno veřejnosti poskytnout své zdravé prostředí a k tomu a stále lepší pohostinské podmínky. I tady však představitelé obce musí pamatovat na to - jak už se o tom po několik let každoročně

K

INVESTICE DO INFRASTRUKTURY Na investice z nich připadá jedna pětina. V současné době je využívána pro výstavbu 43 bytů, pro které tu nastaly vhodné počáteční podmínky před třemi lety. Tehdy však šlo o zajištění potřebné částky 16 miliónů korun. Se stavebními pracemi se proto muselo začí­ nat za finanční podpory samotných družstev­ níků, tedy zájemců o byt. Městu se přitom naštěstí postupně přece jen podařilo využít možnosti k získání finanční dotace. Přijalo ji od Ministerstva pro místní rozvoj, které tak naplňuje svůj záměr pro pod­ poru bydlení. K opravě sesutých břehů, cest apod. - se představitelům obce nepodařilo získat od stá­

Podpis smlouvy o Krkonošské lyžařské cestě (starosta M. Plass vlevo od mluvčího) přesvědčují - že se mnohá zařízení značně opotřebovávají a »volají« po obnovování, re­ konstrukci a podobně. Citelné to bývá například s vodovodní sítí. Nároky na ni, z hlediska potřeb a zvyklostí li­ dí, užívajících vodu, stále stoupají. Vybavení k tomu, především zemní vedení, rovněž vyža­ duje obnovu vodovodního řadu. Tyto záleži­ tosti rovněž patří do výčtu úkolů Technických služeb města. Roční obrat počítá s patnácti mi­ lióny korun. Je v něm rovněž zahrnuta i dotace města ve výši sedm miliónů korun.

DALŠÍZDROJE Kromě toho se Technické služby snaží vlastní finanční situaci zlepšovat příjmem z provozu parkovišť, který činí šest miliónů korun. Samozřejmě, že město s výhradní ori­ entací na cestovní ruch musí hledat další ces­ tičky k tomu, jak si samo získat co nejvíce fi­ nančních prostředků. Kolem devíti miliónů tak činí poplatky z ubytování v hotelích a jiných podobných za­ řízení. Kolem jednoho miliónu korun se snaží město získat z různých pronájmů. Jde napří­ klad o pozemky nebo nemovitostí, které se rovněž mohou týkat pohostinství nebo jiných objektů služeb.

-jf-

FOTO ARCHIV

PENÍZE DO REGIONU Stovku žádostí o státní dotaci obdrželo Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci regi­ onálního programu podpory rozvoje hospo­ dářsky slabých a strukturálně postižených regionů. V zásadách pro poskytování dotací pro rok 2001 byly vyhlášeny dva tituly: do­ tační titul č. 1 (investiční příprava průmy­ slových ploch a dalších objektů pro podni­ kání, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů) a dotační titul č. 2 (podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu). Hodnotitelská komise měla těžký úkol, rozhodnout kladně mohla nakonec u 78 akcí, když předtím vy­ řadila žádosti, které neodpovídaly zásadám. Většinu - 66 žádostí získaly akce dotačního titulu č. 2 (cestovní ruch) a 12 titulu č. 1. Komise se znovu přesvědčila, že některá místa v ČR jsou usilovnější, žádosti podáva­ jí ve větší míře, lépe vypracované a dolože­ né, jiné (například severozápadní Čechy) ja­ koby na tyto možnosti zapomínaly a je to vidět i na přidělených dotacích. Ukázaly se i pokusy o podvod, když podmínku zavést novou výrobu, a vytvořit tak nová pracovní místa chtěli chytrácky vyřešit způsobem, že starou firmu zrušili a založili novou, pro kte­ rou žádali státní podporu. Ve prospěch žá­ dostí hrál třeba i fakt, že se při výrobě počítá s místními surovinami (příklad ve zpracová­ ní dřeva u nás), že firma je bez dluhů i vůči státu, je perspektivní pro budoucnost. Zají­ mavé je i to, že dotované podniky jsou po tři roky sledovány, a tak kontrolovány v dal­ ších krocích. Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postiže­ ných regionů bude pokračovat. - dš -

KONZULTAČNÍ DNY Ministerstvo pro místní rozvoj opět pořádá bezplatné konzultační dny. Cílem je poskyt­ nout obcím jako vlastníkům bytového fondu a okresním úřadům metodicko-poradenskou pomoc v otázkách souvisejících s politikou bydlení, správou a provozem bytového fondu včetně nájmu bytů a nebytových prostor a vlastnictví bytů. Pro II. pololetí 2001 jsou připraveny násle­ dující termíny: 11. 9., 9. 10., 6. 11., 11.12. Témata budou operativně reagovat na plně­ ní opatření ze schválených záměrů vlády v bytové politice a připravovanou právní úpravu v oblasti bydlení. Další část bude vě­ nována odpovědím na dotazy a výměně zku­ šeností. Konzultačních dnů se také mohou účastnit správci bytového fondu. Konzultační dny se konají v budově Minis­ terstva pro místní rozvoj v Praze 1, ve velkém sále Divadla Iniage (vchod z ulice Pařížské č. 4) vždy v úterý v 9.30 hodin. Účast na těchto konzultačních dnech je dobrovolná. - ec MODERNÍ OBEC 8/2001 □

37----

MODERNÍ® OBEC— Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník VII., číslo 8 Vychází 15.8. Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč Cena výtisku pro předplatitele 70 Kč Roční předplatné 825 Kč Adresa redakce:

Třetí ročník hudebního festivalu etnické hudby a World Music se opět konal na terase Jízdárny Pražského hradu a v přilehlém malém parčíku. Během dvou víkendových dnů (16. - 17. června) zde vystoupily soubory z Indie (Mallik Family), Itálie (ZOE), Maďarska (Kanizsa Csillagai), Jižní Afriky (Mahotella Queens) a dalších zemí. Karel Schwarzenberg opravdu držel patronát nad akcí, když se svojí neodmyslitelnou dýmkou vmíšen mezi lidi vychutnával příjemnou atmosféru -vsfestivalu, na který zavítalo několik stovek lidí. FOTO AUTOR

INTERNET MÍNÍ SVÍT Od ledna do června probíhal v ČR unikátní projekt Internet mění svět, jehož posláním bylo přiblížit internet a jeho využití pro práci, zábavu, vzdělání a vyšší efektivitu podnikání i výkonu veřejné správy široké veřejnosti. Vzdělávací roadshow uspořádalo Sdružení pro informační společnost a jeho šest partne­ rů (Český Telecom. Intel, Novell, PVT, RadioMobil a Sap) pod záštitou ministrů Karla Březiny a Stanislava Grosse a poslanců Ivana Langera a Vladimíra Mlynáře. Akce se po­ stupně konala ve 12 krajských městech a skončila v Praze. Roadshow navštívilo zhruba 8500 lidí. Největší zájem projevili obyvatelé ve Zlíně, nej menší v Ústí nad La­ bem. Program v jednotlivých městech probíhal vždy celý den - formou srozumitelných a ži­ vých prezentací, panelových diskuzí i nefor­ málních setkání. Úspěšnost projektu dokazuje také dotazníková anketa, podle které 93 % účastníků hodnotilo akci jako dobrou, pouze 6 % jako uspokojivou a zbytek jako špatnou. - st -

JIČÍN - MÍSTO POHÁDKY Letošní ročník Jičín - město pohádky se koná od 10. do 15. září s mottem Jsme rádi spolu a na téma Rumcajs a jeho rodina. Seznam akcí bohatého programu je rozsáhlý. Najdeme v něm pohádkový průvod, divadelní představení, knihvazačskou, knihovnickou a výtvarnou dílnu, fdmová představení. Děti mohou vystoupit na pódiích, bude vysazen lesík a pokřtěn Cipískův Ráholeček, půjde se na výlety, ohňostroj, bude i sport. - dš -

KONTO POVODEŇ UKONČENO Pro soustředění finančních sbírek a darů, které věnovali různí dárci na pomoc obyvate­ lům území postižených povodněmi v roce 1997 a 1998, zřídila vláda tzv. vládní povod­ ňové konto číslo 1023-001/0710. Správou to­ hoto konta vláda pověřila Státní fond životní­ ho prostředí ČR (SFŽP). Na uvedené konto přicházely finanční dary od července 1997 až do roku 1999. Soustředě­ né finanční prostředky od tuzemských i zahra­ ničních dárců v celkové výši 239 035 769,90

38

□ MODERNÍ OBEC 8/2001

Kč z něj byly uvolňovány podle potřeby od počátku až do roku 2000. kdy toto konto bylo ukončeno a sbírka byla k 31. 12. 2000 řádně vyúčtována a auditována. Státní fond, který po celou dobu zabezpe­ čoval správu konta, finanční, účetní a smluvní agendu konta, vydal Závěrečnou zprávu o vy­ užití vládního povodňového konta tiskem. Ta­ to brožurka byla poskytnuta poslancům a se­ nátorům z obou předmětných výborů. Dále byla rozesílána významným dárcům, kraj­ ským a okresním úřadům v dotčeném území a všem obecním a městským úřadům, které z vládního povodňového konta v minulých le­ tech čerpaly. - dř -

Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail: moderni .obec @ economia.cz http://www.ihned.cz Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/330714 08, e-mail: [email protected] Zástupce šéfredaktorky: PhDr. Václav Drašnar tel.: 02/3307 1407, fax: 02/3307 2012 vaclav.drasnar® economia.cz Grafická úprava: Aleš Adámek (redakční strany) tel.: 02/33071411 Sekretariát: Magdalena Vévarová tel.: 02/33071409 [email protected]

Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/33071403, fax: 02/3307 2010, e-mail: [email protected]

Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB Ing. Dagmar Nádvomiková, vedoucí odd. MF Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové

Vydává: ECONOMIA, a. s„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7

INZERCE:

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ Významnou a již tradiční aktivitou budou 8. - 9. 9. Dny evropského dědictví. V těchto dnech se pro veřejnost zpřístupňuje řada his­ torických památek, nechybí ani doprovodné programy. Hlavním garantem je Sdružení his­ torických sídel Čech Moravy a Slezska. Letos se národní zahájení uskuteční v Olomouci ve dnech 31. 8. a 1.9. Při této příležitosti proběh­ ne slavnostní vyhlášení zápisu Sloupu Nejsvětější Trojice na seznam UNESCO a řada dalších akcí - například předání titulů »Nositel tradice lidových řemesel®, vystoupení ná­ rodopisného souboru a tradiční řemeslný jar­ mark. - na -

Dobrovského 25,170 55 Praha 7

Příjem inzerce: tel.: 02/3307 1788,02/3307 1766 fax: 02/3307 2730

Komerční přílohy: tel.: 02/3307 1701, fax: 02/3307 2780

DISTRIBUCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7

Volný prodej: tel.: 02/33071110, fax: 02/3307 2009 e-mail: [email protected]

Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: 080011 0022,02/33071177, fax: 02/3307 2009, e-mail: předplatné @ economia.cz http://www.ihned.cz

Objednávky do zahraničí: tel.: 0800 11 00 22. fax: 02/3307 2009. e-mail: [email protected]

Tisk: Reproprint, 76312 Zádvence sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia

Ve volném prodeji rozšiřují:

DO KALENDÁŘE 31. 8 - 2. 9. FESTIVAL CULTURAL VILLAGE OF EUROPE (Bystré) -meziná­ rodní festival kultury, zvyků a tradic 7.- 9. 9. HASIČSKÉ SLAVNOSTI (Lito­ měřice) - věnováno tématu hasičských pamá­ tek a tradic, akce probíhá v rámci Dnů evrop­ ského dědictví 11. - 15. 9. FOR ARCH (Praha - PVA Letňany) - mezinárodní stavební veletrh 12. - 14. 9. SEMINÁŘ O LIDOVÉM STAVITELSTVÍ (Broumov) - ochrana a re­ generace vesnických staveb a sídel v chráně­ ných územích 17. - 18. 9. MEZINÁRODNÍ KONFE­ RENCE Lidský kapitál a investice do vzdělá­ ní - na prahu vzdělanostní společnosti (Praha - hotel Olympik Gami) - pořádá Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., informace na tel.: 02/2272 1147, 2271 6747.

společnosti holdingu PNS, a. s., Česká pošta, s. p„ a MEDIAPRINT & KAPA Pressegrosso, s. r. o.

Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné v SR zajišfuje L. K. Pemanent spol. s r. o., pošt. pňhr. 4,834 14 Bratislava 34, tel.: 004212/44 453711, fax: 004212/44 373311, e-mail: [email protected] a www.lkpermanent.sk

Distribuci v SR zajišťuje: Magnet Press, P.O.Box 169, Teslova 12, 830 00 Bratislava, tel., fax: 004212/44 45 45 59, 44 45 46 28, e-mail: [email protected]

ISSN 1211-0507 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronic­ kém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěv­ ku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz.

©2001 ECONOMIA, a. S.

'

LIBERECKÝ NISAINVEST 2001 Pro letošní 7. ročník veletrhu Nisalnvest, který proběhne v říjnu v Liberci, je připraveno několik zásadních změn, které se odrazí i v ročnících násle­ dujících. Pořadatelstvím je pověřena Agentura regionál­ ního rozvoje Liberec (ARR). Mediálním partnerem je Mo­ derní obec. a základě návrhu statutárního zástupce hejtmana Libereckého kraje Ing. Luďka Suchomela dojde ke změně koncepce Nisalnvestu. V letošním roce se bude jednat o pře­ chodový ročník zaměřený především na pracovní setkání subjektů spolupracujících v rozvojové a investiční oblasti (představitelé samosprávy, státní správy a soukromých sub­ jektů). Fórum bude složeno z řady workshopů se zajímavými tématy a konference. Workshopy představují odbornou a pracov­ ní část Nisalnvestu. Zaměří se především na vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi soukromými subjekty a státní správou a sa­ mosprávou v oblasti rozvoje a investic. Jedná se o zhruba 5 odborných sekcí, které mají růz­ ná témata (např. investice do infrastruktury, program rozvoje kraje, úvěry, investiční fon­ dy, rizikový kapitál). Určeny jsou pro soukro­ mé subjekty, stavební firmy, realitní kancelá­ ře, zástupce měst a obcí.

N

V letošním roce bude v rámci Nisalnvestu vyhlášena soutěž Projekt roku 2002 Liberec­ kého kraje. V navrhovaném pojetí veletrhu je soutěž nosnou akcí a představuje prestižní část projektu. Vyhlašovatelem soutěže bude Krajský úřad Libereckého kraje. Soutěž se týká projektů loňského roku v oblasti rozvoje (např. dům roku, developer roku, manager roku, obec Li­ bereckého kraje). Akce bude otevřena pro re­ gionální projekty soukromých firem, měst a obcí. Zúčastnit se mohou stavební, investič­ ní a developerské firmy, města a obce. V tom­ to pojetí půjde o prezentací soutěžních projek­ tů, investičních možností v regionu a potenciálních vystavovatelů.


SUBJEKTY VEŘEJNÉHO PRAVA V »NEKALOSOUTÉŽNÍM<< SVĚTLE

asarykova univerzita v Brně vydala věru je hledisko nekalé soutěže vztaženo ke spotřebiteli, smluvním závazkům a ochranným knihu našeho renomovaného komerznámkám. cionalisty prof. JUDr. Petra Hajna s názvem »Soutěžní chování a právo proti Pokud ne­ jde o zmíněnou kapitolu pátou, čili o otázky »relace« tzv. subjektů veřejného prá­ kalé soutěži« (str. 329). Dílo oslovuje širokou va a nekalé soutěže, je to patrně první kom­ odbornou veřejnost včetně té, která působí ve plexní zpracování této problematiky u nás, ač veřejné správě. V první kapitole se čtenář dozví o biologic­ její základ byl dán již dávným judikátem Nejvyššího soudu, podle něhož »jednání jsoucího kém a kulturním rozměru lidského soutěžního v rozporu s dobrými mravy soutěže se mohou chování, možnostech a mezích práva při jeho regulaci, jakož i normativním základu práva dopustit i úřady« (Vážný č. 11 742). V úvodu kapitoly autor připomíná čl. 26 na soutěžní chování. Druhá kapitola je již vě­ nována soutěži hospodářské povahy. Ve třetí Listiny, podle něhož právo podnikat a provo­ zovat jinou hospodářskou činnost je přiznáno a čtvrté kapitole přibližuje autor účastníky té­ to soutěže. Pro čtenáře »Modemí obce« je ob­ »každému«, s tím ovšem, že je tu současně dána možnost stanovit zákonem podmínky zvlášť zajímavá kapitola pátá. nazvaná »Subjekty veřejného práva a nekalá soutěž« (proto a omezení pro výkon určitých povolání a čin­ ností. To lze přirozeně vztáhnout i k určitým k ní ještě později). Následuje kapitola zkou­ mající kolizní otázky v právu nekalé soutěže. druhům právních subjektů. Zopakován byl též V celkem 13 kapitolách najdeme ucelené obsah § 41 obch. zák., z něhož mj. vyplývá, že soutěžitelem mohou být i nepodnikatelé. zpracování klasické nekalosoutěžní problema­ tiky, jako je: »generální klauzule proti nekalé Na základě těchto předpokladů a v kontex­ tu se zmíněným rozhodnutím Nejvyššího soutěži«, »zabraňovací soutěž«, »klamavá resoudu formuluje autor základní otázku. »za klama«, »skrytá reklama« a další otázky. V zá­

M

Jednací místo jednotlivých works­ hopů je zároveň prezentací jejich ga­ rantujících partnerů a místem pro za­ sedání hodnotitelských komisí, které vyberou v jeden den vítězné projekty. Součástí letošního ročníku bude také oslava 150 let hospodářské komory na Liberecku. Pořádající Agentura re­ gionálního rozvoje má s organizací obdobných akcí bohaté zkušenosti. Zaměřuje se zvláště na ty aktivity, jež přispívají k rozvoji regionu. Agentura nabízí městům a obcím poradenství, zpracování studií a projektů, dodava­ telskou činnost a optimalizaci jejich financování včetně využití dotací. Jedná se o zabezpečení činností od rozhodování obce o dalším rozvoji, přípravy úvodních studií, projektů financová­ ní přes vyhledání investorů a dodavatelů, or­ ganizování veřejných soutěží, jejich zabezpe­ čení a vyhodnocení až po marketingové služby. ARR také spravuje Fond malých projektů programu Phare CBC. Zaměřuje se rovněž na malé a střední podnikatele. Spolu s Okresní hospodářskou komorou Liberec je hostitel­ skou organizací Euro Info Centra Liberec. Jeho hlavní úkolem je podpora malého a středního podnikání, rozšiřování informací o programech a politice Evropské unie atd. IDA SVOBODOVÁ, Agentura regionálního rozvoje, s. r. o. FOTO ARCHIV

jakých podmínek (s jakým omezením) se hospodářské soutěže mohou účastnit i sub­ jekty veřejného práva«. Při hledání odpovědi je např. jako dílčí problém zkoumáno porušo­ vání norem soutěžního práva, když »orgány státu a zejména obcí poskytují zjevnou pod­ poru těm subjektům soukromého práva, v ni­ chž mají majetkovou účast« (str. 80). Zajímavý a důležitý je rovněž pohled na subjekty veřejného práva, figurují-li na po­ ptávkové straně trhu. To znamená, když stát, územní samosprávné celky apod. zabezpečují veřejné potřeby. Za zásadní je možno považo­ vat autorovo upozornění, že tyto subjekty ma­ jí v řadě případů náročnější pravidla soutěžení než subjekty jiné. Těmi náročnějšími pravidly jsou myšlena zejména pravidla pro zadávání veřejných zakázek (str. 80-81). Neméně důležitý je problém »racionalizace při zajišťování věcí veřejného zájmu« (str. 81 - 83), kde dochází ke kolizím s nor­ mami soutěžního práva i tehdy, když státní a samosprávné orgány plní naléhavé úkoly veřejného zájmu prostřednictvím určitých soukromoprávních subjektů, jimž zajišťují vý­ hodnější soutěžní pozici. Při posuzování těch­ to případů je proto nutné pečlivě zjišťovat, zda určitá opatření veřejnoprávních subjektů sku­ tečně prospěla »vyšším zájmům«. P. HAVLAN

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ: byznys s ohledem na ekologii Odborný časopis Odpady přináší kompletní informace z oboru. Informuje o současném stavu, trendech i povinnostech a prezen­ tuje technické, ekonomické, právní ekologické souvislosti odpadového hospodářství. Čtenáře také seznamují s progresivními projekty, podnikatel­ skými subjekty a názory odborníků, pracovníků veřejné správy, podnikatelů i zahraničních expertů.

POŽÁDEJTE O UKÁZKOVÝ VÝTISK ZDARMA!

Informace o předplatném měsíčníku získáte na adrese: ECONOMIA a.s., oddělení předplatného, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Telefon zdarma: 0800 11 00 22; fax: 02/33 07 20 09; e-mail: [email protected] Ukázkový výtisk zdarma zašleme na vyžádání.

odborně a ekonomicky