MĚSÍČNÍK
hn
MODERNÍ 5 OBEC
KVETEN 2002
ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ
8. mezinárodní vodohospodářská výstava
VODOVODY-KANALIZACE 2002
Výstaviště ?/íjha - HiyJaševke 9771211050009
[EqoDkódwSí
G-servis Praha spoi.sr.o + + + + +
Projekce a instalace úpraven vod Moderní vodárenské technologie Průmyslová filtrační zařízení Reverzní osmózy Instalace automatizovaných systémů
Rádi Vás uvítáme v našem Stánku H 17 na výstavě Vodovody a kanalizace 2002 Praha 8 - Karlín, Sokolovská 44, 186 00 tel.: 02 24816927, fax: 02 24816903 pobočka Karlovy Vary: tel.: 017 3560316 pobočka Prostějov: tel: 0776 726 167 e-mail:
[email protected], www.g-servis.cz
sixeco Služby obcím a městům: • • • • • • •
projekty pro rekonstrukci a modernizaci veřejného osvětlení ekonomické analýzy -> úspory energie a provozních nákladů zpracování pasportu VO světelně-technické výpočty pro VO a interiérové osvětlení podpora při zajištění finančních prostředků pro VO dodávky svítidel pro VO a interiéry budov v majetku obcí a měst poradenství v oblasti světelné techniky
Rádi Vám poradíme, zašleme katalogy, ceníky, případně další informační materiál Fiat Lux, Ing. Ludvik Adámek Kostelní 25/25, 250 88 Čelákovice T: 0202 - 89 14 09 F: 0202 - 89 64 80 M:0602 - 37 73 04
[email protected]
l-Center, s. r. o. Stodůlecká 586/4, 158 00 Praha 5 T: 02 - 51 61 35 66 - 70 F: 02 - 51 61 15 96
[email protected]
l-Center, s. r. o. pobočka Brno Langrova 43, 627 00 Brno-Slatina T: 05 - 45 21 81 32 F: 05 - 45 21 82 44 krr->/~.ZÁTliz-qmtor
I 0 B L I C Ein Untemehmen der Slteco-Gruppe
Cenu pro Nový Jičín převzal starosta Pavel Wessely (uprostřed). Na snímku rovněž první náměstek ministra kultury Zdeněk Novák a starostka Františkových Lázní Libuše Chrástová.
v/
NAKLADATELSTVÍ ORAC, s. r. o., NABÍZÍ
PRESTIZM
JUDr. Petra Skřejpková: Sbírka právních předpisů pro obce a města Sbírka je určena zejména obecním a městským úřadům, kterým přiná ší v ucelené, přehledné a praktické formě vybrané zákony a vyhlášky, se kterými přicházejí velmi často do styku. Doporučená cena: 200 Kč
istorickým městem roku 2001 se stal Nový Jičín.
H
Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón převzal 17. dubna na Pražském hradě staros ta Pavel Wessely. Důležitost v péči o historické dědictví připomněli první náměstek minist ra kultury Zdeněk Novák, první náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Durčok a předseda pořádajícího Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Pavel Horák. S tradiční bo hatou účastí společenských celebrit kontrastovala úplná absence senáto rů. přednostů okresních úřadů a s je Doc. JUDr. Hana Marková, CSc.: dinou výjimkou i hejtmanů. Finance obcí, měst a krajů Cenu Moderní obce za loňský rok Publikace přináší ucelený výklad získalo též nominované město Pra chatice. Do programu regenerace se nového systému financování obcí, město zapojilo mezi prvními. Jen měst a krajů. Přehlednost textu v posledním desetiletí 20. století bylo a jeho zpracování z ní činí nezbyt v historickém jádru Prachatic proin nou praktickou a zasvěcenou po vestováno víc než 200 mil. korun. Po celkové rekonstrukci v roce 2000 zde můcku pro obecní, městské a kraj bylo předáno do užívání Velké ské orgány. a Kostelní náměstí, nejdůležitější ve Doporučená cena: 200 Kč řejné prostranství městské památko vé rezervace. Starosta Prachatic Ing. Jan Bauer, »Na ocenění mne potěšilo, že se radní Mgr. Hana Weissová (vlevo) netýká jenom péče o památky, ale a MUDr. Helena Sternová TÝDENNÍ KALENDÁŘ hodnotí i to, že se Prachatice stávají s cenou Moderní obce. i moderním turistickým a kulturním PRO OBCE A MĚSTA 2003 centrem regionu. Desetileté úsilí jsme zakončili v roce 2002 kompletní rekonstrukcí, nicméně v městské pa mátkové rezervaci je velké množství budov a nejrůznějších objektů. V le tošním roce chceme opravit další část hradeb, máme naplánovánu opravu několika měšťanských domů na náměstí a domů, které jsou ve vlastnictví soukromých osob. Na řadu přijde i areál bývalého pivovaru,« uvedl staros ta Prachatic Ing. Jan Bauer. Město roku - Nový Jičín má klasickou dispozicí centra se čtvercovým náměstím a pravoúhlým systémem přilehlých ulic, která odpovídá zakládá ní měst z doby vlády Přemysla Otakara II. Tradice vývoje byla narušena v druhé polovině minulého století v důsledku necitlivých stavebních zásahů i výměny obyvatelstva. Vedle státní finanční podpory programu regenerace Zde |e možno umístit retelamu jsou v městském rozpočtu vyčleněny peníze v tzv. estetizačním fondu, kte rý se využívá na obnovu budov v soukromém vlastnictví. Kromě oprav fa sád i celkové obnovy mnoha budov proběhly rozsáhlé rekonstrukce inže nýrských sítí, opravy komunikací a chodníků i výměna městského mobiliáře včetně osvětlení a informačního systému. S POPISEM KOMPETENČNÍCH ZMĚN Podle starosty Nového Jičína Pavla Wesselyho měli představitelé města praktická pomůcka pro občana i pro úřad již před jedenácti lety šťastnou ruku. když získali pro zpracování dokumen tů pro regeneraci památkové rezervace vynikající odborníky z Fakulty orientační cena 65 Kč architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě. »Vážím si také, !!! PRVNÍ NA TRHU !!! že naše zastupitelstva měla pochopení a že se vždy našly peníze na to, aby se město krok po kroku zkrášlovalo. Jsem přesvědčen, že ocenění velice povzbudí ty, kteří přijdou po volbách do čela města, aby v započaté práci pokračovali", dodal novojičínský starosta. Mezi nominovanými městy byly rovněž Františkovy Lázně v čele se starostkou Libuší Chrástovou. V tomto známém lázeňském městě byly po Bližší informace a objednávky na adrese: stupně obnovovány jednotlivé lázeňské domy i budovy celoměstského vý NAKLADATELSTVÍ ORAC, s. r. o. znamu. jako fara a pravoslavný kostel sv. Olgy. divadlo, kolonáda Solného a Lučního pramene a další. V roce 2001 bylo nejvýznamnější akcí obnove Limuzská 2110/8, 100 00 Praha 10 ni funkce Společenského domu a zprovozněni jeho velkého a malého sálu. tel.: 02/7401 3266, fax: 02/7401 3256 vinárny a kavárny. VÁCLAV DRAŠNAR FOTO AUTOR
e-mail:
[email protected], http://www.orac.cz
Odstraňovače graffiti a prostředky ochrany proti nim Gradili - problém evropských měst současnosti, který přinesl nutnost chránit omítky a stavební materiály nových i starých objektů proti barevnému pseudoumění, a s tím spojenou nutnost grafliti odstraňovat z různých druhů povrchů. Dnes Vám chceme představit zdařilou řadu přípravků českého výrobce. - BARBAKAN - přípravek pro preventivní ochranu nových i od gratíiti vyčištěných starších objektů - GRAFFITI-STOP - přípravky pro odstraňování stáva jících graditů Pro zajištění ochrany objektů před účinky gratíiti byl vyvinut přípravek BARBAKAN. po jehož aplikaci na po vrchy stavebních materiálů lze velice jednoduchým a nenáročným způsobem odstranit případné nápisy od sprejerů bez poškození podkladu. Je určen především na porézní (nasákavé) povrchy, zatímco jeho modifi kace s názvem BARBAKAN LIQUID je určen na hladké povrchy.
Proč použít BARBAKAN? - vzhled omítky či jiného stavebního materiálu zůstane nezměněn (bez lesku) a je zachována vysoká propust nost vodních par (stavba dýchá) - povrch po nanesení přípravku odpuzuje vodu - sprejer netuší, že je stavba proti jeho nájezdům „opev něna" - velmi snadné vyčištění povrchů bez narušení základní ho vzhledu - prodlužuje životnost stavby a chrání před nečistotami a lišejníky
- je přátelský k životnímu prostředí, neobsahuje aroma tické uhlovodíky, těžké kovy, ani chlorovaná roz pouštědla Podle typu materiálu lze přípravek použít buď samot ný (skupina 1) nebo v kombinaci se základovým siliká tovým nebo akrylátovým nátěrem (porézní povrchy skupina 2), viz tabulka. Pozn.: V případě fasádních barev hrozí nebezpečí odbar vení při odstraňování!
Aplikace přípravku BARBAKAN - na skupinu 1 - na stěny již ošetřené a omyté příprav kem GRAFFITI-STOP nanášíme BARBAKAN ve dvou vrstvách s dobou zasychání mezi jednotlivými vrstva mi 4 až 8 hodin. - na skupinu 2 - na stěny již ošetřené a omyté příprav kem GRAFFITI - STOP naneseme dvě vrstvy penetračního nátěru (např. silikátový primer) a po zaschnutí (4 až 8 hodin) přípravek BARBAKAN ve dvou vrstvách. Záruka ochrany je garantována po dobu 5 let.
Přípravek BARBAKAN se aplikuje neředěný, nanáší se štětkou, válečkem, případně vysokotlakým stříkáním (air-
less). Z 1 litru přípravku ošetříte 10-11 nf plochy, cena ošetření 1 m2 se pohybuje kolem 30 Kč (konkurenční přípravky se často pohybují v řádu 300 - 500 Kč/m2).
Přípravky GRAFFITI-STOP S jejich použitím lze odstranit gratíiti z hladkých nenasákavých povrchů (kabřinec, sklo, mramor, glazované obklady, kopilit, luxfery, ocelové a železné výrobky, po zinkované materiály apod.). Vyčistit nenasákavé povrchy některým z řady odstraňovačů GRAFFITI-STOP není problém. Odstraňovače jsou vyráběny ve formě roztoku nebo gelu.
Aplikace přípravků GRAFFITI-STOP Odstraňovače ve formě roztoku se aplikují stříkáním, štětcem nebo válečkem a ve formě gelu štětcem. Nechá se působit 2 až 10 minut, setře se hadrem nebo kartáčem s následným mytím intenzivní tlakovou vodou systémem WAP nebo hrubým kartáčem a vodou s tenzidem. Doba působení přípravků závisí na stáří nápisů a poréznosti povrchu. Na takto vyčištěný povrch naneseme ochranný přípravek BARBAKAN Skupina těchto přípravků byla uvedena na trh v září loňského roku a vyzkoušena skutečně „na ostro" při čištění velké části Prahy 1 před návštěvou finančníků Mezinárodního měnového fondu. Přípravky se v praxi osvědčily svou vysokou účinnosti a bylo jim na veletrhu For Arch 2000 uděleno „Čestné uznání".
Skupina 1
beton, umělý kámen, betonové tvárnice, pohledové cihly, obklady bez glazury, azbestocementové výrobky, přírodní kámen, mramor, ušlechtilé mnichovské omítky
Skupina 2
pálené cihly, minerální omítky (vápenné i vápenocementové), pískovec, granit, fasádní barvy (akrylátové, silikátové, silikonové)
Nejlepší obrana! Skrytá a vysoce účinná proti všem GRAFFITI! Barbakan je určen k preventivní povrchové ochraně VŠECH MATE RIÁLŮ před znečištěním graffiti. Nenáročná aplikace štětcem, váleč kem a pistolí. Jednoduché odstraně ní nápisů od sprejerů bez poškození podkladu pomocí řady přípravků GRAFFITI-STOP. Garantovaná doba ochrany až 10 let.
preventivní ochrana před graffiti
Qualichem, spol. s r.o., Sokolská 1041, Mělník, www.qualichem.cz, e-mail:
[email protected], odbyt tel./fax: 0206 / 67 13 92 KOMERČNÍ PREZENTACE
Mezinárodní výstava Vodovody a kanalizace 2002 (Foto archív Exposale, s. r. o.) Znak Středočeského kraje
OTÁZKA PRO...
E 0ZH0V0R 6
Kdo se přihlásí dříve, má větší šanci (Karel Zítek)
Komunální obligace (Ing. Liběna Tetřevová, Ph. D.) Rekultivace důlních děl (Richard Pokorný) Otevřený trh s elektřinou (Juraj Krivošík) Průvodce Evropskou unií (Ing. Igor Černý) Jak získat podporu z programu ISPA (Jan Bednařík)
7 8 9 9 10
Téma: městské systémy pro komunální odpad Stane se průkopníkem nové technologie? (Vladimír Zunt) Diferencovaný přístup (RNDr. František Čermák) Poplatky v Nové Roli (Václav Heřman) Financování systému v kontextu obecních rozpočtů (Ing. Erik Geuss) Třetí ročník konference Integrované služby v Itálii
11 12 12 14 16 17
ÍZENÍ A SPRÁVA Většina lidí bude mít blíže na úřady (Josef Kopecký) Změna je nutná (Ing. Luděk Tesař) Orlická výzva Azylové domy nabízejí bezpečí Poradna pro handicapované (Miriam Filipová) Dva modely Financování sociálních služeb (Jan Bednařík) Řízení městské policie v Neratovicích (Josef Jelínek) Proč ne žena? (Vladimír J. Hájek) Drogy se šíří do krajů Aby se děti nenudily Zkušenost z Francie (PhDr. Břetislav Hofbauer, CSc.) Regionální správa ve Finsku (Mgr. Jiří Daneš) Ženy v politice Kultura ve věnném městě (Josef Farský) Divadlo bez stálého souboru (Mgr. Ludmila Kučerová) Kutnohorská zlatá mince (Václav Drašnar) Oceněné prezentace (Mgr. Svatopluk K. Jedlička) Technická mapa města (Ing. Mojmír Nováček)
18 19 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 31 32 33
Legislativa Nový zákon pro vodovody a kanalizace (Mgr. Petr Kolman) Jak uplatňují systém malé obce (Eva Vítková) Vzájemný vztah právních norem (JUDr. Josef Vedral, Ph. D.) Případ z Pelhřimova (Mgr. Petr Kolman) Nezapomeňte na ředitele (Jaroslava Volfová) Nová příručka Ochrana ovzduší z pohledu obce (Doc. JUDr. Milan Damohorský, DrSc.) Kolotoč v Parlamentě (Josef Jelínek) Otázky a odpovědi
34 35 36 37 38 38 39 40 41
'GI0NSPEKTRUM Soutěživost v Suchém Dole (Josef Farský)
43
Náš kraj Snaha o kompaktní celek (Mgr. Helena Mráčková) Podpora lesního hospodářství (doc. Ing. Zdeněk Bludovský, CSc.) Dosáhnou na peníze? (Ing. Eva Vítková) Stamilióny proti povodním (Mgr. Helena Mráčková) Nový institut - integrovaná povolení (RNDr. Petr Petržilek) Na pomoc podnikání (Anna Kavková)
I II IV V VI VIII
Uzávěrka tohoto čísla: 15. dubna 2002
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL. + FAX
EXPOSALE s.r.o. G-SERVIS Praha spol. s r.o. SITECO NAKLADATELSTVÍ ORAC, s.r.o. Quallchem, spol. s r.o. RETHMANN - JEfiALA RECYCLING spol. s r.o. EKO-KOM, a.s. REO RWE Entsorqunq s.r.o. DIGIS, spol. s r.o. CAC LEASING, a.s. Artechnic - Schréder a.s. Renault ČR
02/81 96 22 62-3,02/81 96 12 85 02/24 81 69 27, 02/24 81 69 03
str.
02/74 01 32 66,02/74 01 32 56 0206/67 13 92,0206/67 13 92 02/33 32 27 05,02/33 35 85 20 02/33 02 72 11,02/33 32 34 37 02/22 07 44 14,02/22 07 44 23 069/69 38 98 6-7,069/693 89 72 02/57 09 11 11,02/57 32 88 81 02/22 31 49 97,02/22 31 47 94
ModcrniObec.ihned.cz/otazka
1 2 2 3 4 13 13 16 33 45 46 48
Ing. Petra Víchu, starostu města Bohumína CO ŘÍKÁTE NÁZORŮM, KTE RÉ ZPOCHYBŇUJÍ PROVOZ MĚSTSKÝCH KAMEROVÝCH SYSTÉMŮ? Myslím si, že muselo dojít k nějakému ne dorozumění, protože právě Ministerstvo vnit ra podporovalo a dotovalo pořizování kame rových systémů ve více než 70 městech České republiky. Důležitější než tyto spory by mělo být, aby se všechny prostředky využíva ly ve prospěch občanů a ke zvyšování bez pečnosti. Legislativa používání kamer neza kazuje. V zákoně o městské policii je uveden demonstrativní výčet činností obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřej ného pořádku. Mezi ně například patří to, že dohlíží na dodržování obecně závazných právních předpisů a přispívá k ochraně bez pečnosti osob a majetku či odhalování pře stupků. A to vše dělá mimo jiné také pomocí kamer. Také v Bohumíně se kamerový moni torovací systém plně osvědčil. V letech 1997 až 1999 bylo nainstalováno celkem osm ka mer, které si vyžádaly náklady ve výši 2 800 000 Kč. Z toho vlastní zdroje činily pouze 410 tis., zbývajících 2 390 000 Kč město získalo z dotací právě Ministerstva vnitra, které nyní provoz kamer paradoxně zpochybňuje. Navíc v Bohumíně funguje společné pracoviště městské policie a Policie České republiky. Obě složky mohou kamery obsluhovat a po zorovat dění ve městě. Díky kamerovému monitorovacímu systému došlo k poklesu trestné činnosti v místech pozorovaných ka merami (oproti roku 2000 sledujeme v Bohu míně pokles kriminality o 61 trestných činů, tedy 7,3 %). Například v roce 2001 předvedli strážníci na obvodní odděleni Policie ČR tři osoby, po kterých bylo policií vyhlášeno pát rání, bylo odhaleno sedm případů krádeží, byl zadržen mladík, který v herně stolního tenisu v budově městského úřadu rozbil okno, byli dopadeni dva sprejeři, kteří poškodili fasádu domu. Výborná je spolupráce se supermar kety a podnikem ŽDB, kde kamery hlídají par koviště. V nedávné době byla odhalena síť zlodějů jízdních kol, a to také díky kamerové mu systému. A co je nejdůležitější - došlo k záchraně lidského života, když strážníci na monitoru zjistili, že občan ztratil vědomí a při volali rychlou lékařskou pomoc. Už jen díky tomu se pořízení kamer vyplatilo. Kamery te dy v žádném případě nezrušíme. Existuje-li nějaký právní problém pň použiti záznamů ja ko důkazů, pak by jej mělo ministerstvo a po slanci odstranit.
MODERNÍ OBEC 5/2002 □
5
KDO SE PŘIHLÁSÍ DŘÍVE,
MÁ VETŠÍ ŠANCI Agentura Sapard byla v ČR oficiálně ustavena 1. srpna 2000 jako součást Ministerstva ze mědělství. Má sedm regionálních pracovišť - v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovi cích, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Opavě. V jejím čele stojí generální ředitel, Ing. Petr Buchal, kterému jsme položili několik otázek. O Jak dopadla lednová návštěva brusel ských auditorů, kteří prověřili, jak jsou Národní fond a agentura připraveny? Jsme rádi, že jejich návštěva pro nás skončila dobře - hodnotili nás pozitivně. Zjišťování a kontrolu na místě máme za sebou od adminis trativní části až po naší personální připravenost, technické zabezpečení a připravenost regionál ních pracovišť. Program Sapard je již nyní mož né považovat za připravený systém, který admi nistraci může zvládnout. Nyní probíhají procesy zpracování zprávy poslední mise na úrovni Evropské komise a je jích orgánů, které by měly skončit výrokem, že naše Agentura Sapard je pověřena řízením pro gramu v ČR. Tento výrok očekáváme v dubnu. Po podepsání potřebného dokumentu může pro gram Sapard v ČR začít fungovat. Tuto skuteč nost dáme veřejnosti zřetelně na vědomí. To znamená, že každý z beneficientů, potencionál ních žadatelů, bude vědět, že přichází etapa, kdy se se svými projekty bude moci přihlásit. Program úzce naváže na etapu, kterou proží váme od září 2001. Vyhlásili jsme konzultační období, během něhož jsme umožnili všem po tencionálním žadatelům přijít se svými náměty na naše pracoviště. Řada z nich nás už navštívi la a většina je se svými projekty na zahájení programu poměrně dobře připravena.
O Jaké projekty to jsou a kolik jich je? Největší zájem je zatím o opatření podporují cí trvale udržitelný rozvoj venkova - podpory investic do obnovy venkova, do infrastruktury a podnikatelských aktivit. Kolegové z Minister stva pro místní rozvoj nám avizují, že je připra veno více než 200 projektů. Z ostatních opatře ní, jako jsou zemědělské investice a investice do potravinářství a pozemkových úprav, je dal ších 200 prokonzultováno. Žadatelé je mají při praveny k předložení a přihlášení do programu.
O Můžete podrobněji přiblížit jednotli vé projekty a náměty? Program rozvoje zemědělství a venkova je rozdělen na několik opatření. Jednička jsou opatření, která podporují investice do úpravy stájí tak, aby se zlepšily podmínky pro chov zvířat - skotu a prasat. Jde také o investice do jímek na hnůj. kejdu, zařízení na močůvku. Další opatření se týká investic do skladů ovoce a zeleniny a jejich modernizace včetně klimati zace. Jiné investice počítají s modernizací pro vozů na zpracování potravin - masa včetně ryb a mléka. Každé opatření má z hlediska programu Sa pard svůj vlastní výčet přijatelných a nepřijatel ----- 6 □ MODERNÍ OBEC 5/2002
ných výdajů. Proto se veřejnost s programem musí seznámit, konzultovat jej s námi. Například u masa nepodporuje rozšiřování výroby, ale její modernizaci a přiblížení se nor mám EU. Jde o zvýšení kvality potravin, jejich lepší uplatnění na trhu, což souvisí i s jejich obaly, předzpracováním, další úpravou. Pro gram podporuje i kontrolní systémy kvality potravin. V tom to případě se tedy spíše jedná o podporu náku pu speciálních zařízení do potra vinářských pro vozů. Další opatření směřuje do pod pory pozemko vých úprav včet ně melioračních zásahů. O opatře ních, na kterých s námi spolupracuje Ministerstvo pro místní rozvoj, jsem se již zmiňoval. Týkají se obnovy venkova, rozvoje jeho insfrastruktury a podpo ry podnikatelských aktivit. Další opatření je za měřeno na speciální projekty ochrany životního prostředí. Jiný dílčí program se týká podpory vzdělávacích procesů, informování veřejnosti o programu samotném, nebo o některých zále žitostech souvisejících s podporovaným hospo dařením.
O Jak to bude s penězi? Program je stavěn na to. aby cosi podporo val, čili za podporou musí být konkrétní fi nanční prostředky. Je dotován 22 mil. eur ročně. K tomu ještě národní rozpočet dává dalších 25 %. Když to přepočteme na koruny, můžeme uvažovat o částce kolem jedné mi liardy korun ročně. A to platí od roku 2000. Peníze, které jsme v té době nevyčerpali, pro tože program Sapard ještě neběžel, se neztra tily. Jak ta část národní, tak ta z Bruselu je na účtech a čeká, až bude možněji čerpat. Po vy hlášení programu Sapard v ČR se prostředky, které máme v EU deponovány, přesunou na účet Sapardu v ČR a my budeme připraveni první projekty financovat. Jsme schopni je hradit v plné míře. Očekávám, že první peníze se k benecifientům dostanou v druhé polovině letošního roku. Nejdříve půjde o ty jednodušší projekty, které nebudou vyžadovat dlouhé období realizace. Jde například o zařízení na uložení vedlejších produktů živočišné výroby, jako jsou hnůj. močůvka. jímky na kejdu. Mohou to být i projekty, týkající se pozemkových úprav nebo opatření. ModurniObec.ihned.cz/rozhovor
která podporují modernizaci technologií do po travinářských a zpracovatelských podniků ma sa a mléka.
0 Zdá se mi, že při obnově venkova se nejvíce projektů týká agroturistiky. Jde o daleko širší záběr. Prostředky, které bu deme dávat na obnovu venkova, obsahují napří klad obnovu starých historických budov a bý valých škol, které zůstávají nevyužity. Jde 1 o obnovu vodních ploch, které souvisejí s ob cí. K obnově venkova patří i realizace infra strukturních investic, jako jsou inženýrské sítě nebo komunikace. Musí však na ně navazovat rozvoj podnikatelských aktivit. Sami o sobě nebudeme podporovat kanali zaci nebo výstavbu cest, akce ale musí souviset s vytvořením vyšších zaměstnaneckých ka pacit nebo dalších podnikatelsých aktivit ve vesnici. Když si vesnice naplánuje, že vytvoří prostor, na kterém bude pořádat trhy a jarmar ky, bude si muset vybudovat »odkanalizovanou« zpevněnou plochu s přípojkami elektřiny. Takové infrastrukturální záležitosti podporovat budeme.
O Jsou zájemci dobře připraveni? Do stane se na všechny? Protože se s projektem setkávají poprvé, je příprava neustálý proces. Ne všichni u něho zůstanou. Řeknou například, že je to složité a ne každý v regionech dokáže najít pracovníky, kte ří se tomu chtějí a mohou věnovat. Vyškolili jsme proto několik set lidí. Informace o našem programu jsou neustále zveřejňovány na internetu. Chceme, aby Sapard působil jako otevřený program, neděláme taj nosti s žádnou jeho částí. Myslíme si, že nej větším impulzem pro sféru žadatelů bude již fungující program a několik realizovaných projektů, na které se mohou podívat a říci - to je ono, do toho se dají peníze dát, půjdeme do toho také. Největší šanci však budou mít ti, co se dosta nou do prvních vln. Dnes máme shromážděny prostředky z minulých let. Proto se zdá, že vel ké procento žadatelů, pokud jejich projekty budou odpovídat programovým podmínkám, uspokojíme. Čím dříve se však přihlásí, tím spíše budou uspokojeni.
O Program skončí naším vstupem do Evropské unie? Je koncipován od roku 2000 do roku 2006. Jde o předvstupní program, který by měl končit naším vstupem do EU. Instituce, která byla u nás pro Sapard vytvořena, bude mít nepo chybně své pokračování. KAREL ZÍTEK
komunální obligace (Dokončení)
Úspěšnost emise komunálních dluhopisů je podmíněna získáním do statečného množství investorů. Předpokladem jejich zájmu je volba vhodného typu dluhopisů i správný výběr dalších charakteristik emise. u drobných individuálních investorů, bude mu ozornost přáním a požadavkům investorů set volit nižší nominální hodnotu dluhopisů na je třeba věnovat nejenom v době přípravy rozdíl od situace, kdy vydané cenné papíry bu a realizace emise dluhopisů, ale také bě dou umístěny u institucionálních investorů. hem celé doby jejich životnosti. V případě Dluhopisy mohou být vydávány v různých dobrých vztahů s investory si současně emitent zemích a měnách. Investoři při výběru dluhopi vytváří příznivé podmínky pro umístění mož sů z tohoto pohledu věnují pozornost především ných dalších emisí. rozdílům ve výši výnosu, kursovým rozdílům a kursovému riziku, rozdílům ve zdanění a da ALTERNATIVY INVESTOVÁNÍ ňovým rizikům. Jejich rozhodování ovlivní Na finančních trzích se lze setkat se dvěma i možná převoditelnost a obchodovatelnost KD. skupinami investorů: institucionální investoři Z hlediska investorů mají nižší likviditu dluho (investiční společnosti, podílové fondy, inves pisy na jméno. Určitou nevýhodu pro investory tiční fondy, penzijní fondy, banky či pojišťovny) představuje možnost emitenta podmínit svým a ostatní investoři (ostatní právnické a fyzické souhlasem zastavení těchto dluhopisů. Naopak osoby). Tito investoři mohou vložit své finanční veřejně obchodovatelné cenné papíry se vyzna prostředky do různých forem alternativních in čují vyšší likviditou a musí splňovat i přísnější vestičních instrumentů. Kromě dluhopisů to podmínky a podléhají přísnější regulaci. Navíc jsou zejména akcie, podílové listy a směnky. institucionální investoři jsou zákonem omezeni V rámci dluhopisů můžeme nalézt komunální při výběru charakteru investičních instrumentů. dluhopisy (KD), podnikové dluhopisy, bankov Například pojišťovny mohou mít v rámci své ní dluhopisy či hypotéční zástavní listy. skladby finančního umístění pouze veřejně ob chodovatelné komunální dluhopisy. Majetek v podílovém fondu a majetek investičního fon EMITENTI A POTENCIÁLNÍ INVESTOŘI du uložený v cenných papírech může být tvořen Chce-li obec nebo kraj realizovat úspěšnou jen komunálními dluhopisy, jejichž emilenty emisi KD, musí respektovat potřeby a přání in jsou banky a dále jinými KD, které jsou veřejně vestorů a promítnout je do svých rozhodnutí. obchodovatelné. Investoři posuzují zvláště bonitu emitenta, cha Dalším faktorem je způsob splácení dluho rakter a výši výnosu investičních instrumentů, pisů. Ten musí emitent přizpůsobit požadav finanční rizika (závaznost výplaty výnosů a jis kům investora na cash-flow investice. Zau tiny, záruky), daňové výhody (osvobození od jmout investory a podpořit jejich zájem o koupi daně, nižší sazba daně podle domácí legislativy daných cenných papírů mohou emitenti také či podle mezinárodní smlouvy, odložení daňo tím, že s vydávanými komunálními dluhopisy vé povinnosti), daňová rizika (neuznatelnost spojí určitá další práva. ztrát, cash-flow, daň z přidané hodnoty, nejasná právní úprava), účetní dopady, omezení inves EMITENTI A MAJITELÉ tic (obchodovatelnost, převoditelnost), možný vliv na řízení a rozhodování. Emitenti musejí udržet zájem investorů i bě Emitenti při vydávání KD musejí věnovat hem doby životnosti dluhopisů. Pozornost a zá pozornost zejména následujícím faktorům: jem investorů může emitent získat především • rating emitenta, poskytováním kvalitních a včasných infonnací • charakter a výše výnosu dluhopisů, o sobě. Naplnění tohoto záměru umožňují pře • výše nominální hodnoty dluhopisů, devším internetové stránky. Emitenti by měli • měna a země vydání dluhopisů, pro on-line komunikaci s investory dodržovat • převoditelnost a obchodovatelnost dluhopisů, tato základní pravidla: snadná dostupnost rub • způsob splácení dluhopisů, riky s informacemi pro investory, okamžité • další práva spojená s emitovanými dluhopisy. zveřejňování tiskových zpráv či jiných důleži Emitent by měl zadat provedení ratingu, kte tých sdělení, otevřený a rovnoprávný přístup rý zhodnotí jeho emisní schopnost a poskytne k informacím pro všechny, průběžná aktualiza významnou informaci nejenom pro investory, ce všech údajů. Většina emitentů v ČR v současné době ne ale i pro emitenta. Ratingové hodnocení totiž poskytuje dostatečné množství informací, na představuje výchozí podklad pro stanovení základě kterých by se mohli investoři zodpo podmínek emise, zejména pro stanovení výno su komunálních dluhopisů. Výnos dluhopisů je vědně rozhodovat. Pod hrozbou sankcí Komise klíčovým faktorem, který potenciální investoři pro cenné papíry plní pouze svou informační zvažují, přičemž pozornost věnují nejenom je povinnost vyplývající ze zákona o cenných ho výši ve vztahu k riziku a likviditě investiční papírech. Ten stanoví, že emitent registrova ho instrumentu, ale i jeho charaktem. Také vol ného cenného papíru je povinen jedenkrát ba výše nominální hodnoty KD bude závislá na ročně vypracovat výroční zprávu (dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) a uveřejnit ji typu investorů. V případě, že emitent bude mít zájem umístit vydané komunální dluhopisy v jednom či více celostátně distribuovaných de
P
ModerniObcc.ihncd.cz/ekononiika
nících, anebo ji bezplatně poskytovat v sídle emitenta a sídle organizátora veřejného trhu. na kterém je cenný papír přijat k obchodování a dále v sídle osob, jejichž služeb emitent vyu žívá k vyplácení výnosů. Emitent musí také uveřejnit pololetní zprávu, která obsahuje čísel né údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisků a ztrát a dalších podkladů, které má emitent k dispozici, dále odpovídající údaje za první po loletí předchozího roku, případně i výrok audi tora. Součástí pololetní zprávy je část popisná, která investorům slouží k přesnému a správné mu posouzení vývoje činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků. Obsahuje popis důle
žitých faktorů, které ovlivnily činnost a hospo dářské výsledky emitenta v daném pololetí. Emitent je rovněž povinen s dostatečným předstihem uveřejňovat informace o svolání schůze majitelů dluhopisů, výkonu práv z vy měnitelných dluhopisů, výplatě výnosů a splá cení dluhopisů. Dále je povinen uveřejňovat in formace o veškerých přijatých půjčkách nebo úvěrech a zárukách poskytnutých v souvislosti s nimi a o dalších skutečnostech, které mohou ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z emitovaných dluhopisů. Během životnosti dluhopisů se emitenti mo hou snažit vytvářet dobrý vztah s investory i tím, že pečují o kurs dluhopisů. V rámci život nosti dluhopisů se může emitent dostávat do kontaktu s investory při pravidelné výplatě vý nosů a také na konci jejich životnosti při spláce ní dluhopisů. Možností vzájemné komunikace mezi emitentem a investory může být i schůze majitelů dluhopisů, kterou může svolat jak emitent, tak majitel dluhopisu. Emitent je povinen svolat schůzi například v případě návrhu změn emisních podmínek, změny dluhopisového programu či za účelem návrhu společného postupu, je-li emitent dluho pisu v prodlení s uspokojováním práv s dluho pisem spojených. Pokud schůze nesouhlasí s některým z návrhů, má právo rozhodnout o předčasném splacení dluhopisů emitentem. Rozhodnutí o emisi KD představuje pro obce a kraje klíčové rozhodnutí strategického cha rakteru, které je třeba vždy posúzovat v širším kontextu, neboť ovlivní hospodářskou situaci, a tím i úroveň života dané lokality či regionu na dlouhou dobu.
LIBĚNA TETŘEVOVÁ, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav ekonomie Univerzity Pardubice FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 5/2002 □
7
KONOMIKA
REKULTIVACE DŮLNÍCH DĚL Kvalita přírodních složek životního prostředí je širokou veřejností, ale často i státní správou a samosprá vou posuzována především podle objemu vypouštěných emisí škodli vin, podle výše produkovaných a de ponovaných odpadů a podle toho, jak postupují rekultivační práce na krajině poznamenané lomovou těž bou hnědého uhlí. Menší pozornost je pak věnována devastaci krajiny.
dobře zachované stařiny hlubinného dobývání kaolinických pískovců na dole Orty u Českých Budějovic. Povinnost zabezpečovat nebo likvidovat ohlášená stará důlní díla je uložena Minister stvem životního prostředí ČR a legislativně je upravena § 35 horního zákona. Cílem je respektovat požadavky zákonem chráněných obecných zájmů. Stát tedy na sebe přebírá povinnost takto definované důlní dílo zabezpečit či zlikvidovat v nezbytně nutném rozsahu při zohlednění zákonných požadavků památkové péče, vlastníka pozemku a v nepo slední řadě i ochrany přírody. V tomto zákoně jsou rovněž definovány dva pojmy - úhrada a rezerva.
evastace vzbuzuje pozornost nejspíše tehdy, když postupující těžba štěrku či písku poznamenává výrazně reliéf kra ÚHRADY jiny či když povodně »odhalí« výrazný pokles retenční schopnosti oblastí poblíž řek. Praktic Horní zákon rozlišuje dva druhy úhrad: ky na okraji či stranou pozornosti pak stojí pro úhradu z dobývacího prostoru (§ 32a odst. 1. blematika rekultivace sta zákona) a úhra rých důlních děl, která jsou du z vydobytých charakterizovaná prokaza vyhrazených neros telnou neexistencí vlastníka tů (§ 32a odst. 2. či jeho právního nástupce. zákona). Tím se zásadně odlišují od Jde o úhrady důlních děl opuštěných, roční. Správcem u nichž je vazba na vlastní úhrad jsou přísluš ka prokázána. Povinností né obvodní báňské vést registr starých důlních úřady. děl je pověřeno báňsko-hisÚhradu z dobý torické pracoviště Geofon vacího prostoru je du ČR v Kutné Hoře. organizace povin Staré, zděděné ekologic na zaplatit na účet ké zátěže jsou velice speci obvodního báňské fické a z toho vyplývá ho úřadu ve výši i nutnost po odborné strán 10 000 Kč za kaž dý započatý km2 ce korektního přístupu k je jich řešení. plochy dobývacího Například vhodnou for prostoru. U malých mou technického zabezpe dobývacích prosto čení díla lze často negativní rů do 20 ha činí roční úhrada 2000 Kč. Úhrady převádí obvodní vlivy na přírodu a krajinu nejen zmírnit, ale v některých případech i cíleně využít. Opuštěné báňské úřady obcím, na jejichž zemí se dobývaštoly a dobývky jsou často tradičními zimovišti cí prostor nachází. vzácných druhů netopýrů. Jmenujme alespoň Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů ohrožené druhy Barbastella barbastellus (neto činí podle zákona nejvýš 10 % z tržní ceny vy pýr černý) a Myotis myotis (netopýr velký). dobytých nerostů. Z výnosu úhrady převede obvodní bánský úřad 50 % do státního rozpočtu HISTORICKÁ HODNOTA k účelovému využití těchto prostředků k nápra vě škod na životním prostředí způsobených do Tato důlní díla mají také svoji báňsko-histobýváním výhradních ložisek (změna horního rickou hodnotu a jsou často zařazována do kate zákona ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.), gorie technických památek, mnohdy jsou sou zbývajících 50 % převede báňský úřad do roz částí naučných stezek a dokladují technickou počtu obce, na jejímž území se dobývací pro úroveň práce předchozích generací horníků. stor nachází podle podílu těžby, který připadá V neposlední řadě je možné hledat i nová využi na území jednotlivých obcí v příslušném roce. tí, například pro rehabilitační účely, nadační Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě vzdělávací činnost nebo i v podnikatelské sféře. s Českým báňským úřadem a v součinnosti Takovým příkladem může být sanace histo s dotčenými orgány státní správy a se souhla rické štoly Marie Pomocné na lokalitě Mědník sem obcí může v odůvodněných případech sní v Krušných horách. Příznivá symbióza zákonné žit úhradu nebo povolit osvobození od ní. povinnosti státu a nadšení členů montanistické Zákon zmocnil bývalé Ministerstvo hospo Nadace Georgia Agricoly umožnila dílo nejen dářství k vydáni prováděcí vyhlášky k naplnění zabezpečit, ale byla zachována jeho báňsko-hiszákonného ustanovení o úhradách. Tato vyhláš torická hodnota a dílo je zpřístupněno veřejnos ka byla vydána pod č. 617/1992 Sb. ti. Obdobně by mohly být využity i atraktivní.
D
------8 Q MODERNÍ OBEC 5/2002
ModerniObec.ihned.cz/ekonomika
Novela horního zákona č. 541/1991 Sb. sta novila povinnost organizacím zajistit sanaci všech pozemků dotčených těžbou a na vypořá dání důlních škod vzniklých v souvislosti s plá novanou činností. Zákon (§ 31 odst. 5) stanoví, že sanace pozemků uvolněných v průběhu do bývání se provádí podle plánů otvírky, přípra vy a dobývání. Zároveň vymezil pojem sanace jako »odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur«. Další no vela horního zákona č. 168/1993 Sb. dovysvětlila pojem sanace tím, že pod něj zahrnula též rekultivaci podle jiných zákonů (zákony ČNR č. 334/1992 Sb. a č. 61/1977 Sb.) v rozsahu území dotčeného těžbou.
REZERVY Institut rezerv sleduje zvýšení ochrany život ního prostředí a nápravu nezbytných narušení životního prostředí dobýváním výhradních lo žisek a zabezpečení dostatečných finančních prostředků pro řádné a včasné vypořádáni a od stranění důlních škod v průběhu a po skončení dobývání. Zákon sleduje zejména to, aby již při pláno vání dobývání výhradních ložisek bylo zajiště no, že v průběhu dobývání nebo po jeho ukon čení bude mít těžební organizace dostatek finančních prostředků ke včasnému a řádnému zabezpečení komplexní úpravy krajiny. V návaznosti na finanční prostředky směro vané na řešení této problematiky a s ohledem na objem a náročnost prací konkrétního díla, je ročně zabezpečeno zhruba kolem 10 lokalit. Z toho následně vyplývá narůstající počet neza bezpečených starých důlních děl a preferování aktivit v těch oblastech, kde může být ohrožena bezpečnost občanů. Z důvodů omezených finančních prostředků bylo u některých starých důlních děl provedeno pouze prioritní technické zajištění. Jedním z nejvážnějších problémů současnos ti v zabezpečování starých důlních děl je hava rijní stav silnice v úseku Čistá - Podstrání, ne gativně ovlivněný výskytem stařin. Staré důlní dílo se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, asi 3,5 km od obce Rovné (zá padně od jámy dolu Jeroným) v okrese Soko lov. Komunikace je poddolována starými dobývkami, jejichž vliv se projevuje mírnými poklesy silničního svršku a jeho popraskáním. Staré dobývky na této lokalitě dokládají tech nickou úroveň a zručnost při dobývání »sázení ohněm«. Zpřístupnění části stařin a jejich citli vé zabezpečení je výsledkem spolupráce naše ho ministerstva se členy montanistické Nadace Georgia Agricoly, báňské společnosti Geomont, s. r. o., Příbram a Okresním muzeem v Sokolově. Další báňský průzkum však proká zal daleko větší rozsah ohrožení. Byly proto zpracovány alternativní projekty definitivního zabezpečení, bohužel přesahující finanční reali tu rozpočtu. RICHARD POKORNÝ, Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně Ústí nad Labem FOTO ARCHIV
TRH S ELEKTŘINOU
'X -
S otevíráním se trhu s elektřinou konkurenci a s rostoucím zájmem spotřebitelů o otázky ochrany život ního prostředí vznikají nové mož nosti, jak si vybírat při nákupu elek trické energie. Města a obce mohou hrát i v tomto procesu důležitou roli, dokonce hned z několika důvodů.
sou to totiž spotřebitelé a častokrát i vý robci elektřiny, mají zodpovědnost za in formování obyvatel a můžou vydávat zá vazné legislativní normy. Trh s elektrickou energií se od nového roku částečně otevřel konkurenci a největší spotře bitelé energie, tedy velké průmyslové podni ky, již mají možnost zvolit si svého dodavate le energie. Od 1. 1. 2003 si ale svého dodavatele bu dou moci vybrat řádově stovky zákazníků se spotřebou nad 9 GWh elektrické energie a od 1. 1.2005 již od 0,1 GWh. Se snižující se hranicí bude růst i počet městských a obecních zastupitelstev, které si pro objekty ve svém vlastnictví budou moci vybrat nového dodavatele energie. Pro doplnění, od 1. 1. 2006 se trh s elektric kou energií otevře všem zákazníkům, tedy i domácnostem. Základním motivem pro organizaci libera lizace trhu s elektrickou energií i plynem bylo dosáhnout nižších cen pro spotřebitele, další výhodou je ale i zkvalitnění služeb, které do davatelé energie poskytují. Úlohou místních zastupitelstev je zase kromě jiného spravovat majetek města nebo obce k veřejnému prospě chu. K tomu patří například snižování nákla dů na jeho provoz, snaha o veřejnou informo vanost nebo ochrana životního prostředí.
J
PRŮVODCE EVROPSKOU UNIÍ alším programem předvstupní pomoci je program ISPA. Je zaměřen na ochranu životního prostředí, dopravu a technickou pomoc. V oblasti ochrany ního prostředí se program soustředí zejména na řešení nejzávažnějších ekologických pro blémů, a to na zásobování pitnou vodou, čis tírny odpadních vod, likvidaci pevného odpa du a na znečištění ovzduší. V oblasti dopravy se ISPA zaměřuje na zkvalitnění dopravní in frastruktury v kandidátských zemích a jejich navázání na dopravní sítě v zemích EU. Po moc je směřována do projektů, které podporu jí udržitelné způsoby pohybu lidí a zboží. Koordinační infrastruktura pro implemen taci programu v ČR je složena z Národního koordinátora ISPA (Ministerstvo pro místní rozvoj), dále Ministerstva dopravy a spojů.
D
Jednou z konkrétních možností, jak lze uve dený pozitivní přístup k ochraně životního pro středí dokázat, je nákup tzv. zelené elektřiny.
ZELENÁ ELEKTŘINA V zemích, kde již byl otevřen trh s elektric kou energií, totiž energetické společnosti pro své zákazníky zavedli možnost koupit si elekt řinu, která je vyrobena pouze z obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce, voda, vítr a biomasa. Zákazník - velká firma, domácnost, nebo městské zastupitelstvo - získává koupí tohoto »produktu« jistotu, že spotřebovává elektřinu, která má minimální negativní dopady na život ní prostředí. Ať už to dělá z důvodů zlepšení marketingové politiky nebo čistě pro ochranu přírody, možnost to je příjemná. S postupně se snižující hranicí spotřeby energie, od které si zákazníci budou moci své ho dodavatele energie vybrat, pravděpodobně i u nás přibude možnost zvolit si, aby do zásu vek »přitékala« zelená elektřina (ve skutečnos ti se tam bude nacházet ve stejném složení jako předtím, ale dodavatel zabezpečí, že nakoupe né množství elektřiny bude skutečně vyrobeno z obnovitelných zdrojů energie a dodáno do veřejné sítě).
PRVNÍ MOŽNOST První z možností nákupu tohoto produktu již byla oznámena dokonce i u nás. Jedna z regio nálních distribučních společností plánuje
Ministerstva životního prostředí. Poslední dvě jmenovaná ministerstva jsou zodpovědná za posuzování návrhů projektů v rámci ČR. Žá dosti o finanční podporu jsou zasílány tzv. implementačním agenturám (např. Ředitelství silnic a dálnic pro oblast dopravní infrastruk tury, Státní fond životního prostředí v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí). Žadate lé - příjemci podpory jsou především obce, sdružení obcí, státní organizace, státní podni život ky apod. Rozhodování o poskytnutí podpory v rámci programu probíhá v několika kolech, nejdříve na národní úrovni a poté v EU. Projekty musí mít dostatečný rozsah, aby mohly' mít výrazný dopad na oblast ochrany životního prostředí nebo na zkvalitnění do pravní infrastruktury. Na základě zkušeností s Kohezním fondem a také vzhledem k přija tým směrnicím pro Phare se navrhuje, aby předložený projekt byl minimálně v rozsahu 5 mil. eur. Maximální výše podpory z ISPA je 75 % nákladů projektu. Pomoc Společenství v rámci ISPA má formu nevratné přímé po moci (dotace) nebo návratné pomoci (půjčky). ModemiObec.ihned.cz/ekonomika
v průběhu roku 2002 zahájit program prodeje zelené elektřiny, kterou bude prodávat s přiráž kou 0,10 Kč/kWh k běžné ceně elektrické energie. Beze změny měsíčních paušálních poplatků tak budou mít všichni její zákazníci - místní i oprávnění zákazníci z celé ČR - možnost za koupit si produkt, ke kterému dostanou i osvědčení o jeho environmentální výhodnos ti. Toto osvědčení pak mohou využít například pro své marketingové účely. Mezi aktuální otázky patří například tyto: Jaké jsou možnosti místních zastupitelstev při koupí elektřiny a dalších forem energie? Jaké jsou organizační nároky na výběr dodavatele? Mělo by město, obec nebo její složky uvažovat o koupi zelené elektřiny? Je v úsporách financí a úsporách energie přímý protiklad nebo nao pak? Měly by města a obce uvažovat o vlastní výrobě elektřiny, tepla či kogenerace? Jaká je úloha místních zastupitelstev při plánování vý roby, přepravy a spotřeby energie v jejich re gionu?
KONFERENCEEEBW Uvedenenou problematikou se bude zabývat konference EEBW: Energie Efektivně 2002 (www.eebw.cz), která se ve dnech 5. - 7. listo padu 2002 bude konat v pražském Kongreso vém paláci. Organizátorem konference s podti tulem »Příležitost pro návratné investice* je SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s., mediálním partnerem je také Moderní obec. Součástí konference budou i další prezenta ce na téma hospodárného zacházení s energií. V případě zájmu o účast na konferenci či pre zentaci svých projektů kontaktujte organizáto ry konference. JURAJ KRIVOŠÍK SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s. FOTO ARCHIV
Opatření na něž je poskytovaná podpora musí mít charakter samostatného investičního pro jektu, finančně a technicky samostatné části investičního projektu nebo skupiny navazují cích investičních projektů. Malou část rozpo čtu ISPA je možno využít k financování pří pravných studií a technické pomoci. Hlavními kritérii pro udělení podpory jsou soulad s ná rodními programy dopravy a životního pro středí. rozsah a přínos projektu. V období let 2000 až 2006 má být mezi projekty na ochranu životního prostředí a pro jekty dopravní infrastruktury rozděleno rov noměrně celkem I 040 mil. eur ročně. Z této částky je pro ČR vyhrazeno 5,5 až 8,0 %, tj. cca 70 mil. eur ročně. Přestože je program schválen až do roku 2006, končí finanční pod pora v dané zemi okamžikem vstupu do EU. Prostředky ISPA se do ČR převádějí a jsou spravovány prostřednictvím Národního fon du, který byl založen na Ministerstvu financí. IGOR ČERNÝ, Centrum pro evropská studia, VŠB - TU Ostrava
MODERNÍ OBEC 5/2002 O
9----
'KONOMIKA
JAK ZÍSKAT PODPORU Z PROGRAMU ISPA? Program ISPA má pomoci kandidátským zemím splnit podmínky členství v Evropské unii v oblasti dopravy a životního prostředí. O tom, jaké mož nosti program nabízí obcím, jsme hovořili s ředitelem odboru integrované ho financování Ministerstva životního prostředí Ing. Ctiborem Kocmanem. • Komu je podpora v rámci tohoto pro gramu určena? Žadateli mohou být především obce. jejich sdružení a subjekty, v nichž mají města nebo obce trvale víc než 90 % majetkovou účast. Těmto ve řejným subjektům je určena finanční podpora na realizaci projektů zaměřených na ochranu vod. na příklad na rekonstrukci čistíren odpadních vod a kanalizaci podle požadavků předpisů EU. Pro středky z programu ISPA lze použít i na nakládání s odpady a na ochranu ovzduší.
jednoho projektu. V něm zůstává rekonstrukce ČOV a kanalizace v Náměšti nad Oslavou, Jemni ci, v Jaroměřicích nad Rokytnou. v Blansku. Bys třici nad Pernštejnem, v Novém Městě na Moravě, Boskovicích a Moravských Budějovicích, dále rekonstrukce kanalizace v Třebíči a v aglome raci Šlapanice. Celkový projekt má hodnotu více než 30 miliónů eur. Byl předložen Svazem vodo vodů a kanalizací měst a obcí, s. r. o. Tato společ
• S jakou finanční částkou můžeme v ČR počítat? Brusel nám na podporu realizace projektů při spívá 70 milióny eur ročně, přičemž polovina je určena na rekonstrukci dopravní sítě a druhá na zlepšování životního prostředí. Jestliže v letech 2000 až 2001 došlo v dopravě k navýšení schvále ných prostředků na úkor investic do životního pro středí, tak pro dosažení vyrovnání by se letos moh lo čerpat z programu víc, až 50 miliónů eur.
• Které projekty na ochranu životního prostředí již byly schváleny Evropskou komisí? Jako první v roce 2000 úspěšně prošly projekty rekonstrukce kanalizace v Ostravě a Brně. Loni byly schváleny tři projekty, mezi nimi rekon strukce čistírny odpadních vod a kanalizace v Jihlavě a kanalizace v Olomouci. Třetím je v od borné veřejnosti již známý první regionální pro jekt předložený Severočeskou vodárenskou spo lečností. V její oblasti zahrnuje rekonstrukci celkem pěti čistíren odpadních vod /ČOV/ (Žatcc. Jirkov a Údlice náležící k Chomutovu, Klášterec n. Ohří a Kadaň), přestavbu úpravny vod Hradiště, vodovodního potrubí Želenice - Bílina a částečnou rekonstrukci kanalizace v Ústí nad La bem. Je to rozsáhlý projekt, který se zaměřuje na celý region. Taková schémata chceme podporovat, přičemž do regionálních projektů mohou být zahr nuty podle směrnice ES k čištění městských od padních vod investiční záměry obcí, které mají mi nimálně 2000 obyvatel. Tento počet je jednou z podmínek k získání podpory z EU. Další pod mínkou, která v podstatě vylučuje samostatné pro jekty malých obcí. je minimální rozsah projektu 5 mil. eur (v současnosti mezi 150 - 160 mil. Kč). Na ministerstvu letos očekáváme konečné před ložení tří dalších komplexních regionálních pro jektů pod názvem Dyje, Bečva a Zlínsko, zaměře ných na ochranu vod. Každý z nich zahrnuje společné investiční akce nejméně pěli až deseti ob cí na rekonstrukce ČOV.
• Jsou k našim projektům v Bruselu při pomínky? Například k obsáhlému projektu Dyje. který byl pojat jako komplexní řešení na vymezeném území a který nám byl loni vrácen k přepracování. Pů vodně se předpokládalo, že bude realizován ve třech etapách. Po projednání v Evropské komisi bylo nám doporučeno jej redukovat, shrnout do
10
□ MODERNÍ OBEC 5/2002
vyzvat žadatele k vyjasnění uvedených údajů a po příznivém vyjádření předá dokument naší pracov ní skupině ISPA, složené ze zástupců příslušných ministerstev a fondu. Skupina posoudí, zdaje pro jekt vhodný k financování z fondů EU. Na základě jejího návrhu ministr životního prostředí rozhodne o projektu.
• A když je projekt v této etapě schválen? Potom následuje další, ve které žadatel vyplňu je složitější formulář zvaný Identifikační doku ment projektu. V něm rozpracovává a upřesňuje rozsah, umístění, náklady, efektivnost a rizika pro jektu. Dokument je klíčový pro určení konečné podoby projektu i pro případné spolufinancování jinými institucemi. Než se tak stane, identifikační dokument ještě posuzuje naše pracovní skupina. Její kladné vyjádření znamená, že žadatel je vy zván k předložení anglické verze přihlášky ISPA pro Brusel. Uspokojivé vyplnění všech požadovaných do kumentů včetně jejich příloh je spojeno s investič ní přípravou a s inženýrskou činností, což je fi nančně náročné. Jen tyto náklady dosahují u velkých projektů až několik miliónů korun. Všechny přípravné práce jsou nezbytné, jinak nelze očekávat příznivou od pověď z Bruselu. Veškeré informace o celém pro cesu přípravy, projednávání a schvalování žádosti jsou uvedeny na internetových stránkách Státního fondu živomího prostředí ČR (www.sfzp.cz) Další aktualizace směrnice se očekává ve 2. polovině le tošního roku ve spojitosti s přípravou na fond sou držnosti, který po vstupu ČR do EU fond ISPA na hradí.
• Co je podle vás nemalým problémem při této rozsáhlé přípravě?
Ve směrnici programu ISPA je uvedeno, že po žadované finanční prostředky z Bruselu mohou dosáhnout nejvýše 75 % přípustných investičních nákladů s přímým vztahem na zlepšení životního prostředí. Po našich zkušenostech z minulých dvou let ale očekáváme, že podpora pro ČR se bu de pohybovat mezi 60 % až 70 %. Žadatel může obdržet také dotaci na vypracování projektu i spo lufinancování ze Státního fondu životního prostře dí ČR. Zbývající část potřebných peněz hradí ze svého rozpočtu nebo si vezmou úvěr z banky.
Například vyjasnění vlastnických vztahů, jak to požaduje bruselská legislativa. Infrastruktura zahr nutá do projektu musí patřit veřejnému subjektu. Je přijatelné, když jej formálně tvoří akciová spo lečnost nebo společnost s ručením omezením, v níž, jak jsem již uvedl, je 90% až 100% účast ob cí. jejich sdružení nebo města či kraje. Nemůže to být společnost, ve které by měl významný podíl soukromý investor. Potom by příslušná komise Evropského spole čenství nemohla kontrolovat řádné čerpání poskyt nuté finanční podpory. Jinak nemalá část obcí by nejraději předložila samostatný projekt. Obtížně nacházíme integrující subjekt, který by mohl dát v regionu obce dohro mady a připravit pro ně jeden společný projekt. Je vítaný, když se má třeba řešit nakládání s odpady. Recyklační nebo spalovací zařízeni odpadů může být ekonomicky výhodné, jen když pracuje pro větší počet obcí. Takový projekt bychom rádi pod pořili.
• Jak by měly obce postupovat, aby zís kaly podporu z programu ISPA?
• Mohly by tomto případě sehrát svou roli kraje?
Naše ministerstvo společně se SFŽP aktualizo valo loni směrnici pro předkládání žádostí o pod poru z programu. V ní je obsažen přesný návod, jaké náležitosti má mít žádost, jak si počínat. V počáteční etapě žadatel kompletně vyplní regist rační tabulku projektu a předá ji zmíněnému stát nímu fondu. Tabulka zahrnuje základní údaje o projektu včetně jeho cíle. časového hannonogramu a zdroje financování. Fond může dodatečně
Jistě, už proto, že se změnou legislativy přebí rají odpovědnost za koncepce nakládání s odpady, snižování emisí do ovzduší i čištění městských od padních vod. Právě východisko krajských koncep ci by umožnilo navrhnout a realizovat skutečně prioritní projekty v malém regionu.
nost obcí se sídlem v Brně vznikla po privatizaci v regionu a zahrnuje dva kraje - Jihomoravský a Vysočinu.
• Jakou částí se na financování projektu podílejí investoři?
ModerniObec.ihnud.cz/ekonomika
JAN BEDNAŘÍK FOTO ARCHIV
STANE SE PRŮKOPNÍKEM NOVÍ TECHNOLOGIE? Separace odpadu je v Českém Krumlově vcelku zažitá. Není to však sa mospasitelné řešení. Je třeba hledat další možnosti. Jednou z nich je termolýza, která zaznamenává velký rozvoj v Japonsku. tu mezi 550 a 600 °C, kdy dochází ke štěpení po iž před půl druhým rokem začala jednání se Státním fondem životního prostředí o dotaci, lymerů na plynné uhlovodíky, jejichž směs vy která by umožnila městu Český Krumlov in tváří dále využitelný energoplyn. Na rozdíl od stalaci technologie, která může být průlomem technologií využívajících přímý plamen zde ne v řešení odpadového hospodářství v místech, kde vznikají dioxiny a furany, tj. škodliviny, které z kapacitních důvodů nelze odpad spalovat. představují největší nevýhodu spaloven. K tvor Prototyp termolýzní jednotky je zatím v polo bě těchto látek nedochází především proto, že se provozu v ZVVZ Milevsko, kde se postupně opti jedná o technologii využívající nepřímý ohřev malizují možnosti tohoto zařízení. Ve městě je již duplikátorovým systémem, prakticky bez přístu připravena výstavba zplyňovací jednotky, která pu vzduchu a za relativně nízkých teplot. spolu s uvažovanou výstavbou kompostámy bude Při likvidaci směsných plastů nastává depolypředstavovat další podstatný rozvoj nakládání merace a částečné štěpení, kdy vznikající vodík s odpady na území města. vzápětí reaguje s volnými radikály za vzniku na sycených uhlovodíků v různých stádiích. Obdob VYUŽITÍ POTENCIÁLU ně se váže i chlór, který reaguje se složkami kata lyzátoru. Co se týče celulózového odpadu, pro ten Obecně se dá říci, že základním problémem platí, že v reaktoru vzniká metan, oxidy uhlíku současného odpadového hospodářství v ČR je a voda. Pokud je obsažen chlor, je opět vázán ka jednak kapacita skládek, jednak stále sílící tlak na talyzátorem. omezení skládkování biologicky rozložitelných To je velmi stručný popis technologie. Při zva složek, vyvolaný požadavky především ze strany žování jejího využití v Českém Krumlově se usku EU. Jedním z řešení je klasické spalování. Spa tečnilo i výjezdní zasedání městského zastupitel lovna ovšem předpokládá pro svůj provoz znač stva, které zvažovalo všechna pro a proti. nou koncentraci obyvatel na relativně malém úze mí (běžně se udává minimální počet obyvatel Vedle ekologického provozu termolýzní jedno tky napomohl pro rozhodnutí o její výstavbě také kolem 3(X) (XM)). To automaticky vyřazuje ze spa lovacích technologií nejen malá města, ale celé fakt, že ve městě již existuje sklad a úpravna su oblasti s malou hustotou osídlení. roviny - dnes slouží jako třídírna komunálního Město Český Krumlov sice vybudovalo novou odpadu. Je nutno přidat jen drtič suroviny. skládku komunálního odpadu, ale vysoká finanč Výroba plynuje závislá jen na podavačích roz ní investice (více než 45 mi. Kě) řeší problém od drceného materiálu, plastu a celulóz, kterým jsou padového hospodářství na pouhých několik let. látky dopravovány do vlastního reaktoru. Krátce po vybudování skládky proto vedení měs Ani čištění plynu a úprava provozní vody není ta začalo hledal další, ekonomicky únosný způsob technologicky příliš náročná. Argumenty pro na odstraňování odpadů. konec podpořil i dostatečně propracovaný systém Volba padla na tennolýzní jednotku, která (přes separace ve městě, který se stane základním zdro zásadní počáteční investici) může za splnění před jem suroviny pro práci termolýzní jednotky. pokladů pro provoz minimalizovat ukládaný odpad Již dnes je zřejmé, že provoz jednotky by byl až na 20 % komunálního odpadu, vyváženého při množství komunálního odpadu v městě zajiš v současné době na skládku. Komunální odpad ob těn minimálně na dobu zimních měsíců. Další va sahuje kolem 40 % papíru a vícevrstvých obalů (teriantou je ale využití plastového a celulózového trapaku), 30 % plastů, 20 % kompostovatelného odpadu z oblasti dnešního okresu, kde produko odpadu a zbytek jsou ostatní suroviny. Tennolýzní vané množství již stačí na celoroční provoz bez jednotka je tedy schopna likvidovat největší objem zbytečně vysokých nákladů na svoz odpadu. Od odpadů- plasty a papír. pad ve městě je odhadován na množství okolo Zplyňovací technologie má navíc tu výhodu, l(X) tun směsných plastů a 150 tun směsné celuló že probíhá zcela ekologicky, bez vzniku škodli zy ročně. vých látek, které provázejí provoz klasických spa Při plném využití směsného odpadu z okresu loven. Navíc energetický potenciál zplyňovaných jde celkem asi o 1300 tun směsných odpadů, kte surovin, na rozdíl od skládkování, lze dále využít. ré udrží linku v chodu po celý rok. Platby za od stranění odpadu by pochopitelně zefektivnily pro TECHNOLOGIE voz celého zařízení. To vše je ale hudbou Zplyňovací jednotka spočívá v ohřevu směs budoucnosti a následujících jednání s okolními ného plastového a celulózového odpadu na teplo obcemi.
J
ModerniObcc.ihned.cz/tema
Rozhodnutí o stavbě termolýzní jednotky bylo vedeno především zájmem vedení města o řešení celé oblasti odpadového hospodářství s ohledem na co největší prodloužení životnosti současné skládky komunálního odpadu. Svou roli hrála i schopnost likvidovat dosud separovaný odpad. Jedinou obchodovatelnou složkou plastového od padu jsou PET lahve. Se zbytkem a jeho odbytem jsou často značné potíže a separace sama se tak
částečně míjí svým účinkem. V neposlední řadě »pro« hovoří i druhotný produkt jednotky, který by se měl stát médiem pro výrobu dále využitelné elektřiny. To všechno jsou důvody, pro které se město na jihu Čech může stát průkopníkem nové technolo gie. Nakonec ta by měla být zajímavá i pro všech na další menší sídla v ČR. Takový je názor radni ce, která pro odpadové hospodářství udělala v posledních letech maximum. A to s plným vě domím, že likvidace odpadů se může leckde stát noční můrou, když neschopnost věnovat se této problematice může mít v budoucnu i velmi ne příznivý dopad na hospodaření jednotlivých obcí.
VLADIMÍR ZUNT, Městský úřad Český Krumlov FOTO S. K. JEDLIČKA
MODERNÍ OBEC 5/2002 J
11
MĚSTSKÉ SYSTÉMY
DIFERENCOVANÝ PŘÍSTUP Město Rýmařov se snaží dlouho době vytvářet fungující koncepci v nakládání s odpady. Proto již od roku 1994 skutečně provádí me separaci odpadů, kdy občan má řadu možností, jak se odpadu zbavit.
SLEVY Základní poplatek, který v Rýmařově činí 469 Kč, platí pouze ti občané (kolem 20 % oby vatel), kteří vytápějí své domácnosti pevnými fosilními palivy (při jejichž spalování vzniká popel), a navíc nechtějí (nebo nemohou) využít
početnější skupina, kam náležejí prakticky všichni občané bydlící v nájemních bytových domech). Popelnice jsou pak vyváženy Ix za 14 dnů (nebo při polovičním objemu nádob Ix týdně). Nejvyšší slevu, 50 %, město poskytuje občanům, kteří pou žívají k vytápění výhradně ekologická paliva a zá roveň neodkládají bioodpad do nádoby na zbytko vý odpad. Těm pak postačuje vývoz Ix měsíčně. Na některou z těchto slev dosáhne přibližně 80 % lidí. Průměrný poplatek proto činí v Rý mařově 325 Kč na osobu a rok.
iž od tohoto roku funguje recyklační dvůr. 4x ročně je prováděn mobilní sběr recyklo vatelných a nebezpečných odpadů. 2x ročně sběr objemných odpadů, zhruba na 500 obyvatel je umístěno jedno separační hnízdo. V loňském roce jsme zahájili separaci organického odpadu.
J
EKONOMICKÁ STRÁNKA Vedle osvětové činnosti (kde nám velice po máhá občanské sdružení Dobromysl) jsme se při prosazování separování odpadu od počátku zaměřili též na ekonomickou stránku věci a zo hledňovali jsme proto v ceně za odvoz odpadu skutečnost, zda občan důsledně separuje. Proto jsme i při zavádění místního poplatku za komunální odpad chtěli zachovat co nejvíce prvků z našeho původního, fungujícího systé mu. V zastupitelstvu proto jednoznačně převlá dl názor, že generalizace tohoto poplatku by by la krokem zpět. lidé by ztratili jednu z motivací, proč separovat. Navíc zatížit stejným poplat kem občana, který za 30 000 Kč ročně vytápí svůj domek plynem, a navíc důsledně separuje vše, včetně organického odpadu, jako občana, který za zlomek této ceny zatěžuje životní pro středí spalováním uhelných kalů, by bylo ne spravedlivé. Vytvořili jsme proto obecně závazné vyhlášky (o nakládání s komunálním odpadem a o míst ním poplatku), ve kterých jsme se snažili při do statečném objemu nádob na zbytkový odpad (aby nikdo nebyl »nucen« ukládat odpad na čer né skládky) motivovat občany systémem slev.
jiným způsobem biologický odpad podléhající rozkladu a ukládají jej proto do nádob na zbyt kový odpad. Nádoby na zbytkový odpad jsou pak vyváženy jedenkrát týdně. Občané, kteří topí pevnými fosilními palivy, ale kompostují, zkrmují či odkládají odpad do speciálních kontejnerů na biologický odpad (a neukládají jej tedy do nádob na zbytkový od pad), mají slevu 25 %. V topném období je jim nádoba na zbytkový odpad vyvážena Ix týdně, mimo toto období pak Ix měsíčně. Stejnou slevu mají též občané, jejichž do mácnosti jsou vytápěny výhradně ekologickými palivy (u nás je tím míněn plyn, topný olej. elekt řina, dřevo), ale neseparují biologický odpad (nej
Jsme si vědomi toho. že zvolený systém není samospasitelný. Převládající zastánci jednot ného poplatku mají také svoji pravdu. Jsou schopni přinést řadu protiargumentů (největ ším zastáncem jednotného přístupu bývají z mnoha důvodů svozové firmy). V našem městě jsme se však rozhodli spojit výhody plateb formou místního poplatku (snazší vymahatelnost) a u nás osvědčeného diferen covaného systému (podle způsobu vytápění a úrovně separace). FRANTIŠEK ČERMÁK, vedoucí odboru životního prostředí a výstavby Městského úřadu v Rýmařově
vyhlášky č. 2/2001. o místním poplatku za provoz systému shro mažďování. sběru, přepravy komunálního odpadu. Většina občanů města chápe tuto problematiku v souvislostech s ochranou našeho životního prostředí. Na druhé straně berou tuto ovněž Nová Role stála před rozhodováním, jak se vypořádat problematiku v tomto momentě tak. že to pro ně znamená začátkem s novým zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. Město vlastní roku zaplatit větší částku najednou. A to zajedno pololetí 250 Kč na sice skládku odpadů, ale ta je na katastrálním území obce osobu. Vícečlenné rodiny tak musí najednou vydat větší částku Božičany. S ohledem na zvýšení celkových nákladů na uložení odpadů z rodinného rozpočtu, než byly zvyklé v minulých letech po na skládce, bylo nutné rozhodovat o zvýšení sazby i pro občany. Pokud jednotlivých měsících. Tento moment je dle mého názoru tím srovnáme poplatek na osobu a měsíc v minulém roce, což činilo stěžejním. průměrně 40 Kč, a násobíme 12 měsíci, vyjde nám částka 480 Kč za Apeloval jsem na občany, aby pochopili, že by bylo velice rok. Dle nové obecně závazné vyhlášky se jedná o 500 Kč za rok. problematické pro město vybírat tento poplatek měsíčně. Ani většině Takže fakticky dochází v průměru k nárůstu o 20 Kč na osobu ročně. občanů by se zřejmě nehodilo každý měsíc docházet s poplatkem za Mnohé rodiny však dosud neměly navýšené zálohy za odvoz odpadu sebe, či za rodinu na městský úřad. a platily proto např. jen 20 Kč - 30 Kč nebo dokonce jen 9 Kč na Přiznávám nedostatek v tom. že jsme občany měli o novém způsobu osobu. Při vyúčtování služeb za rok, pak na odvoz odpadů doplácely, vybírání místního poplatku za odpady informovat dříve a celou otázku nebo se nedoplatek vyrovnal z přeplatku ze záloh na teplo a teplou podrobněji osvětlit. Nedošlo by k mnoha nedorozuměním a dohadům. vodu. Věřím, že po vysvětlení všech souvislostí přijmou naše rozhodnutí Zastupitelé města se k tomuto problému nestavěli zády, ale naopak s pochopením. velice aktivně spolupracovali svými návrhy na tvorbě obecně závazné vyhlášky č. i/2001 o systému shromažďování, sběru, přepravě, třídění, VÁCLAV HEŘMAN, využívání a odstraňování komunálního odpadu, a obecně závazné starosta města
POPLATKY V NOVÉ ROLI
R
12
□ MODERNÍ OHEC 5/2002
ModerniObcc.ihned.cz/tcnia
RETHMANN JEŘALA
Uam®
centrála: Na Dělostřflnách 1060/4 162 00 Praha 6-Břevnov tel.: 02/33 32 27 05, fax: 02/33 35 85 20
[email protected], wvvvv.rethmann-jerala.cz Pobočky: Provozovny: Obchodní zastoupení:
Praha, Česká Lípa, Třebíč, Studénka Jílové u Prahy, Lysá nad Labem, Boskovice Brno
Aktuální reference: »LEDNIČKY KÁCOV« ČINNOSTI NAŠÍ SPOLEČNOSTI: >- Sběr, svoz a odstranění komunálního odpadu, zavedení a provozování tříděného sběru odpadu včetně zajištění odbytu sebraných komodit >- Sběr, svoz a odstranění všech druhů odpadů z průmyslu a živností včetně nebezpečného (s výjimkou radioaktivního) >- Svoz a odstranění vyřazených chladicích zařízení >- Čerpání a odvoz odpadu ze septiků a žump Čištění a zimní údržba komunikací >- Péče o veřejnou zeleň >- Poradenství MO-01341
»...nestačí o tom jen hovořit!
Systém EKO-KOM a novinky pro obce Společnosti EKO-KOM, a. s., bylo vydáno Ministerstvem životního prostředí ČR dne 28. 3. 2002 rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 4 zákona č. 477/2001 Sb., o oba lech. Na základě této skutečnosti se EKO-KOM, a. s., stala autorizovanou obalovou společností a jako taková je oprávněna zajišťovat sdružené plnění povinnosti zpětné ho odběru a využití odpadu z obalů.
Co znaMoná autorizace pro obco? Společnost EKO-KOM bude pokračovat v integrovaném systému nakládání s obalovým a komunálním odpadem, jehož činnost byla zahájena před třemi lety. Tento systém je upraven dle nových právních podmínek (především zákon č. 477/2001 Sb., o obalech).
1. Nové anlouvy Obce již dříve zapojené v systému EKO-KOM obdrží během dubna tohoto roku písem nou informaci a novou smlouvu (Smlouva o zajištění zpětného odběru a recyklaci odpadů z obalů), která navazuje na smlouvu předcházející. Obec se zavazuje zajistit zpětný odběr a recyklaci odpadů z obalů v rámci svého odpadového systému (systém nakládání s komunálním odpadem v obci). Za tuto činnost se EKO-KOM, a. s., zavazu je poskytovat obci finanční odměnu, informační sdělení (nálepky) na nádoby, vzdělá vací program pro školy, konzultační služby v oblasti nakládání s komunálním odpadem atd. Stejné podmínky platí samozřejmě i pro obce, které dosud nejsou zapojeny do systému EKO-KOM a projeví o uzavření smlouvy zájem.
Sazby odměn za zajištěni recyklace odpadů z obalů v obcích platné od 1.4. 2002 Sídla do 3000 obyvatel
Papír
Plasty
Sklo
Kovy
Kombinovaný materiáP
< 14
1000
4100
590
600
1450
14-28
1100
4500
620
700
1600
>28
1220
4800
700
800
1800
Sídla nad 3 000 obyvatel Platba za zajištění recyklace IKč/t obalových komunálních odpadů]
Výtěžnost" sběru na obyvatele [kg/rok] Papír
Plasty
Sklo
Kovy
Kombinovaný materiál7'
< 14
1000
4000
580
550
1400
14-28
1080
4400
600
650
1600
>28
1190
4700
650
750
1800
2. Nové odměny Odměna se skládá ze dvou složek: odměna za zajištění zpětného odběru (paušál 1,- Kč/o byv. za rok) a odměna za zajištění recyklace (podle výtěžnosti sběru a dalších ukazatelů). Odměny obsahují tzv. bonusy (motivační složky na rozšíření sběrné sítě a zkvalitnění nakládání s odpady). V průměru se sazby odměn zvyšují o cca 45 % opro ti roku 2001. Základní sazby odměn jsou uvedeny v tabulce. Další informace budou zveřejněny na www.ekokom.cz.
Platba za zajištění recyklace IKč/t obalových komunálních odpadů]
Výtěžnost" sběru na oby íele [kg/rok]
1) Výtěžnost je počítána jako součet hmotností všech uvedených vytříděných komodit 2 komunálního odpadu 2) Např. nápojové kartony od mléka, džusů, vína apod.
EKO-KOM AUTOtIZOVANA OBAIOVA SPOLEČNOST
EKO-KOM, a. s„ Pod novým lesem 76a, 162 00 Praha 6, tel.: 02/33 02 72 11, fax: 02/33 32 34 37, modrá linka 0844/111 11 70, www.ekokom.cz KOMERČNÍ PREZENTACE
MESTSKE SYSTÉMY
financovaní systému v kontextu
OBECNÍCH ROZPOČTŮ Zákon č. 185/2001 Sb. mimo jiné již v úvodu jednoznačně stanoví, že měs ta se stávají vlastníkem a právním pů vodcem odpadu v okamžiku, kdy fyzic ká osoba uloží odpad na místě a způsobem, který je určen v obec ně závazné vyhlášce. Od chvíle, kdy bude odpad takto uložen, nelze po ob čanech požadovat cenu služby, a po kud by města nezavedla místní popla tek za provoz systému shromaždbvání, sběru, přepravy, třídění, využívání a od straňování komunálních odpadů, mu sela by sama hradit odvoz veškerých komunálních odpadů, produkovaných občany města a vlastníky rekreačních objektů.
90. let, má pravdu, nicméně nejde o raritu v na ší legislativě. Jsou normy novelizované ještě častěji a protichůdněji... Přesto se domnívám, že lze systém financování nakládání s komu nálním odpadem řešil relativně racionálně a koncepčně. Je třeba »jen« respektovat platný právní rámec (od Ústavy a nálezů Ústavního soudu až po zákon o odpadech). A současně reflektovat trendy v Evropské unii. Není totiž až takovým tajemstvím, že předkladatel záko na o odpadech - Ministerstvo životního pro středí ČR - již v době schvalování zákona č. 185/2001 Sb. připouštěl, že do data našeho vstupu do EU bude nutno ještě zákon předělal. Města a obce však nejsou a nemají být »pasivním« divákem. Tím spíš, že v případě systé mů nakládání s komunálním odpadem mají ny ní v rukou velmi zajímavý ekonomický nástroj - místní poplatek. Správné použití tohoto ná stroje by jim mělo pomoci snížit »dotování« oblasti nakládání s komunálním odpadem z ji ných položek obecního rozpočtu. Trend, kdy přesuny položek uvnitř místních vedou ke
této souvislosti je zřejmé, že úsilí o novelu té části zákona o odpadech, která zavádí fakultativní místní po platek za systém shromažďování, sběru, pře pravy. třídění, využívání a odstraňování komu nálních odpadů (dále jen místní poplatek za komunální odpad), není zcela logické, neboť kritizovaná nemožnost dalšího provozování systémů, založených na smlouvách občanů se svozovými firmami, vychází již právě z výše uvedené jednoznačné povinnosti obcí směrem k vlastnictví komunálního odpadu (KO).
V
POKLADNO, CO V SOBĚ UKRÝVÁŠ? Financování systémů nakládání s městským odpadem je nutno posuzovat a komentovat v kontextu celkového rozpočtového hospoda ření měst a obcí. jehož problémy a napjatost jsou dostatečně známy. Je vhodné připome nout, že zatímco na úrovni státního rozpočtu lze případné výpadky příjmů či celkovou ztrá tovost rozpočtu »látat« na stojeden způsob (zvýší se daně - z tabáku, alkoholu či benzínu, vydají se dluhopisy či se »jen« obstarají jiné formy úvěrů, případně se Parlament ČR prostě přesvědčí o nezbytnosti toho či onoho vydání státních penízků), představitelé měst a obcí ta kovými možnostmi prostě nedisponují. Nao pak - velmi často jsou (podle vlastních v tisku často opakovaných slov) před vlastními spolu občany za hlupáky, kteří musí každoročně na základě novelizovaných zákonů a podzákon ných norem měnit svá ekonomická pravidla, rozpočty, rozvojové plány a záměry. A každý, kdo rozumí ekonomii, potvrdí, že nekoncepčnost. nestabilita a časté změny »pravidel hry« jsou téměř tím nejhorším, co se může v racio nálně vedeném hospodaření vyskytnout. Pokud se tedy v souvislosti s financováním systémů nakládání s odpady ptáme nu obsah městské pokladny, je třeba nevidět pro strom celý les, zvaný »obecní rozpočty«. A pokud někdo v dané souvislosti navíc upozorní na četnost novel zákona o odpadech od počátku
14
CJ MODERNÍ OBEC 5/2002
značné neprůhlednosti obecních rozpočtů (kdy není jednoduché určit kolik za co místní daňo vý poplatník vlastně platí), totiž rozhodně není ani moderní, ani dlouhodobě udržitelný. Jak vypadala současná situace před přijetím záko na č. 185/2001 Sb., lze dokumentovat na násle dujících číslech.
STATISTIKA A CO Z NÍ VYPLÝVÁ Při analýze současných ekonomických me chanismů při nakládání s komunálním odpa dem (např. studie Vysoké školy ekonomické /VŠE/, Praha 2000) bylo doloženo, že více než 90 % měst a obcí musí dotovat své systémy nakládání s komunálním odpadem z jiných po ložek svých rozpočtů. Existují obce, které ne vybírají od občanů žádné platby a systémy na kládání s tuhým komunálním odpadem (TKO) plně financují ze svých rozpočtů. Výše dotace je přitom velmi rozdílná. To potvrzuje nutnost diferencovaného přístupu, který prakticky není možno řešit na centrální úrovni. Z analýzy provedené na VŠE v Praze (Doc. Šauer a kol.) dále vyplývá, že statistické závis losti v oblasti ekonomiky nakládání s komu nálním odpadem jsou velmi komplikované. Vstupní údaje pro analýzu byly čerpány z vy ModerniObec.ihned.cz/tema
plněných dotazníků, které se vrátily z jednotli vých měst a obcí. Provedené ekonomicko-statistické výpočty umožňují konstatovat, že pro nejekonomičtější systém nakládání s odpady je »optimální« okresní město střední velikosti (průměrný po čet obyvatel 22 300). Roční produkce TKO je v takovém městě v průměru 0,387 tun na oby vatele. což současně představuje nejvyšší ob jem ze všech velikostních skupin měst a obcí. Průměrné náklady na svoz a zneškodnění 1 tu ny ve výši 1080 Kč jsou absolutním minimem ve velikostních skupinách. To ukazuje na zají mavé složení fixních a variabilních nákladů při nakládání s komunálním odpadem a současně to i podporuje nutnost dostatečného využití ka pacit jednotlivých zařízení, využívaných ke zneškodňování odpadu. Skupina větších okresních měst s počtem okolo 50 000 obyvatel vykazuje průměrné ná klady na svoz a zneškodnění 1 tuny za 1200 Kč, při průměrné roční produkci 0,315 tun tuhého komunálního odpadu na obyvatele. Na pomyslné třetí místo statistické vý zkumy řadí menší města a obce. Průměrná produkce odpadu je podobná jako ve vět ších městech (0.368 tun odpadu na osobu za rok), ovšem průměrné náklady na svoz a zneškodnění 1 tuny činí v případě ma lých obcí 1230 Kč. Uvedené propočty současně potvrzují poměrně malý rozptyl mezi průměrnými hodnotami nákladů u jednotlivých měst a obcí. který může být na hranici statistic ké chyby. Náklady na svoz a zneškodnění TKO ve skupině velkých měst jsou poněkud vyšší, a to při průměrné roční produkci přibližně 0,2 tuny na obyvatele. Toto může být způsobe no odlišným způsobem zneškodnění (zatímco v malých městech převládá stále ukládání TKO na skládku, ve velkých městech již fungují spa lovny a třídímy). Pokud jde o dotaci systémů nakládání s ko munálním odpadem z jiných položek místních rozpočtů, je třeba říci. že zatímco u měst mezi 20 000 - 50 000 obyvatel jsou dotace poskyto vané za účelem snížení plateb obyvatelstva té měř shodné a pohybují se kolem 200 Kč na jednu tunu. u menších měst a obcí jsou platby, kterými se občané podílejí na úhradě svozu a zneškodňováni TKO jsou podstatně nižší. V případě malých obcí se obecní úřady sna žily hradit velkou část financování nakládání s tuhým komunálním odpadem z obecních roz počtů, zřejmě proto, aby motivovaly občany k řízenému šetrnému odpadovému hospodář ství. V menších městech a obcích je totiž mno hem více příležitostí k ekologicky nevhodné mu nakládání s komunálním odpadem vlastními silami (např. spálením ve vlastním topném systému, uložení na černou skládku apod.) než v městech větších. Z uvedené statistiky vyplývá ještě jedna za jímavost. která se týká měst s více než 50 000 l obyvatel. Ačkoli i tato velká města vynakládají r
MĚSTSKÉ SYSTÉMY v absolutních číslech vysoké částky z obecních rozpočtů za účelem snížit plat bu občanů na odpadové hospodářství, i přes to se jejich obyvatelé podílejí pod statně vyššími částkami na svoz a zneš kodnění TKO, než u měst menších. Tento trend lze pouze spekulativně vysvětlit vyšší anonymitou, která může motivovat všechny aktéry - občany, firmy komu nálních služeb i představitele radnic k po kusům najít či maximalizovat soukromé či skupinové výhody. NESNESITELNÁ LEHKOST ROZHODOVÁNÍ Jak tedy ve stávajícím právním rámci a za popsaných omezení a nejistot koncipovat fi nancování nakládání s městskými odpady? Možná někomu trochu vadí, že to není řešeno »natvrdo« centrálně. Leč ruka státu zde končí u deformovaného zákona o odpadech a průběž ně měněných rozpočtových pravidel pro místní rozpočty (plus u několika dalších již nastíně ných »maličkostí«). Představitelé měst a obcí mají tedy pouze dílčí alibi (například maximál ní výše místního poplatku) - rozhodnout se musí sami a tento úkol není jednoduchý. Nejen z uvedených statistik a dalších vý sledků výzkumů, ale i z ekonomické teorie lze totiž doložit nutnost působení na faktory, ovlivňující poměr fixní a variabilní složky nákladů na nakládání s TKO, a návazně tak působit na řešení základní rozhodovací úlohy, týkající se vhodné struktury možných nástrojů, jako je zvýšení kapacit, zvýšení vytříděné slož ky odpadů či minimalizace celkového objemu odpadů. Proto je zřejmé, že občan - primární producent komunálního odpadu - musí být ak tivně zapojen »do hry«, a to transparentním a dokladovatelným způsobem. Není tedy vhod né například tlumit po zavedení nového záko na o odpadech aktivity těch obcí. kde se adres ný systém plateb za skutečně vyprodukované množství KO osvědčil. Na druhou stranu i ob čané z největších měst by měli mít možnost ovlivnit celkovou výši své platby na systém nakládání s TKO. Na rozdíl od řady kritiků platné právní úpra vy se domnívám, že prostor pro takovou dife renciaci platný zákon obsahuje, jak se pokusím dále ukázat. Je totiž velmi zajímavé a doložitelné. jak vel ká je diverzita přístupů k místním obecně zá vazným vyhláškám, upravujícím nakládání s komunálními odpady a poplatky za provoz obecních a městských systémů nakládání s tím to odpadem. Stačí se probrat množstvím vyhlá šek zveřejněných na internetu. Zjistíme, že ob ce a města (s výjimkou nespokojené Prahy a dalších zhruba tří stovek obcí) se pokoušejí řešit tyto vyhlášky »sobě na míru« a přitom v rámci zákona č. 185/2001. Objektivně je zde nutno říci. že existují i obecní vyhlášky, které v souladu se zákonem nejsou a je zřejmě jen otázkou času. kdy je někdo právně napadne. JAKÉ JSOU VARIANTY FINANCOVÁNÍ? V rámci platného zákona a na základě studia jednotlivých obecně závazných vyhlášek lze formulovat následující hlavní typy (varianty) financování systémů nakládání s městskými odpady: • Místní poplatek je stanoven jako hlavní zdroj směřující k plně autonomnímu financování systému nakládání s městskými komunálními
odpady. Tento přístup má celou řadu dílčích variant. Jde o systém perspektivní, podporující korektní vztahy mezi místní správou a občany, neboť je transparentní a měl by vést postupně k motivaci k minimalizaci množství odpadu. Nevýhodou je nepřipravenost občanů na tento typ motivace k minimalizaci odpadu, svou roli by měla sehrát větší osvěta a celková komuni kace představitelů města a obcí s občany. Vhodnou součástí tohoto typu systémů by mě ly být např.: - systémy úlev a osvobození (malé děti a senioři, občané, kteří se v místě prokazatelně nezdržují), - zlepšování a optimalizace třídění vybraných složek odpadů (přizpůsobení se obyvatelům, osvěta a propagace, ekonomický odbyt vytříděných složek). - diferenciace podmínek pro jednotlivé speci fické části města (sídliště - vilová čtvrť), mož nost zavedení prvků přímé vazby na množství netříděného odpadu. • Místní poplatek je marginalizován, případně je využita jen jeho jedna složka. Předpokládá se buď financování z jiných složek rozpočtu nebo se očekává rychlá změnu právní úpravy (přechod či návrat k přímému vztahu občan producent odpadu - společnost komunálních služeb). Pokud je využita jen paušální část místního poplatku, lze očekávat oprávněné otázky obyvatel města na důvod zakrývání skutečných nákladů města na nakládání s odpa dem (jejichž uvedení za předchozí období je podmínkou stanovení druhé složky místního poplatku). Očekávání dalších změn zákonů a legislativy může být oprávněné, nicméně je třeba si uvědomit, že například u poplatků za službu svozové firmy či cen za tuto službu se opouští prostředí zákona o správě daní a po platků. který je v tomto státě stále nejefektiv nějším nástrojem výběru jakýchkoliv veřej ných dávek, daní či poplatků. V jiných případech může jít o města, v jejichž roz počtech je relativní dostatek finančních pro středků a pro které je procedura spojená s vyměřováním místního poplatku příliš složitá a dávají přednost dotování systémů takříkajíc »odjinud«. • Místní poplatek není koncipován jako hlavní zdroj autonomního financování systému naklá dání s městskými komunálními odpady, před pokládá se dotování systémů z jiných položek místního rozpočtu. K tomuto »smíšenému« systému mohou vést konkrétní podmínky měs ta - často jsou celkové náklady na nakládání s odpadem vyšší než výnos z maximálního zá konem limitovaného místního poplatku. Svou roli hraje i sociální a demografická struktura, nčkde pro města není únosné stanovit vyšší po platek a stav místního rozpočtu umožňuje do taci systému nakládání s komunálním odpa dem. Tato varianta má »přechodný« charakter, neboť lze očekávat například tlak obyvatel měs-ta na jednoznačné a průhledné financová ní nakládání s odpady, porovnávání nákladů a poplatků mezi jednotlivými municipalitami apod. Závěrem je třeba konstatovat, že určitá reál ná možnost volby a optimálního vyladění systému financování nakládání s městským od padem je nesporným kladem současné právní úpravy, která však jako taková rozhodně není ideální. ERIK GEUSS, ekonom FOTO ALEŠ ADÁMEK
MuderniOlH-c.ihn ed.cz/tema
PŘÍNOSNÉ PROJEKTY
jedenáctém ročníku soutěže o »Cenu zdraví a bezpečného životního pro středí 2001«, kterou uděluje každo ročně asociace českých a mezinárodníc společností Business Leaders Fórum, byly oceněny převážně projekty zabývající se otázkami odpadového hospodářství. Cílem soutěže je soustředit a popularizo vat projekty, které uvědoměle přispívají ke zlepšení životního prostředí, zdraví a bez pečnosti práce. Příležitost měly všechny or ganizace, jejichž činnost vedla k měřitelné mu zlepšení životního prostředí, zdraví zaměstnanců či obyvatel v místě působení organizace. Přihlášené projekty ve finanč ním vyjádření reprezentují více než čtvrt mi liardy korun investovaných do životního prostředí. Projekty posuzovala nezávislá porota v čele s profesorem Bedřichem Moldanem. Byly hodnoceny bodově podle kritérií různé váhy, které se snaží postihnout komplexnost a šíři záběru, originalitu, dobrovolnost, pří nos a finanční rozsah projektu. Díky tomu je možné objektivně srovnat i velmi rozdílné projekty. Vítězem se stala Tesla Sezam, a. s., z Rožnova pod Radhoštěm za projekt »Snižování emisí do ovzduší«, ve kterém firma z vlastní iniciativy a bez legislativní ho tlaku prakticky eliminuje zatížení okolní obydlené zóny organickými těkavými látka mi. Koncentrace v odpadních plynech byly již před realizací projektu pod mezí zákonných limitů, nyní jsou ještě více než stokrát nižší. Zvláštní cena v oblasti veřejné správy by la udělena Městskému úřadu v Holešově za projekt »Informační, vyrozumívací a varovací systém obyvatelstva«. Město Holešov zavádí systém, který svojí kom plexností, propojením s jinými složkami státní správy i způsobem financování velkou měrou přispívá k ochraně obyvatel před prů myslovými haváriemi. Informační a varovací systém je navržen tak, aby mohl naprosto spolehlivě pracovat i v situaci, kdy by město postihla jakákoliv vážná přírodní katastrofa (například povo deň) nebo průmyslová havárie. Zvláštní ocenění směřuje do občanského sdružení Diakonie Broumov za příspěvek »Ekologické zpracování domovního odpa du*. Projekt je poněkud jiného charakteru než většina ostatních. Sdružení vytvořilo program »Celorepublikové banky použitých oděvů, hraček, školních potřeb a jiných ma teriálů vhodných pro další užití pro humani tární účely*, který velmi nápaditě využívá synergii s ochranou prostředí a nabízí sepa raci a zpracování druhu odpadu, který jinak zůstává nevyužit.
V
- jš -
MODERNÍ OBEC 5/2002 J
15
MĚSTSKÉ SYSTÉMY
TfilTf ROČNÍK KONFERENCI Ve dnech 12. a 13. června 2002 se v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové uskuteční již třetí roč ník konference Odpady a obce, zaměřené na pro blematiku odpadového hospodářství v městech a obcích.
L
etošní program konference je rozdělen do několika tematických cel ků, které sledují nejzajímavější otázky současnosti:
SYSTÉMY TRIDENI KOMUNÁLNÍCH ODPADU
V rámci tohoto celku budou provozovatelé třídiček komunálních od padů informovat o použitých technologiích a nárocích na suroviny. Po zornost bude věnována zejména ekonomice provozu a vlivu na vztah ob cí a zpracovatelů, velikosti svozových oblastí a dalším otázkám. Bude představen systém pro oddělený sběr nebezpečných odpadů i nová svozová technika pro tuhý komunální odpad (TKO).
ZPRACOVANÍ
druhotných surovin
Velmi oblíbený blok, jehož náplň zůstává již třetí ročník podobná: zpracovatelé jednotlivých složek vyseparovaných z komunálního odpa du informují o zcela praktických záležitostech, jako jsou kvalitativní po žadavky, finanční a technické podmínky pro zpracování a odběr složek. Vystoupí zde zástupci zpracovatelů papíru, plastů (otázky zpracování či rého a barevného PETu) nebo směsných plastů. Představí se také zpra covatelé nápojových kartonů.
ENERGETICKE VYUŽITI Blok má za cíl vysvětlit a specifikovat tento nový pojem, který se obi jevil v zákoně o odpadech, seznámit s použitelnými technologiemi a sta vem v České republice. Užitečné bude srovnání se stavem v zahraničí, i některé zajímavé projekty, jako je např. pyrolýza v Českém Krumlově. Garant bloku, Ing. Jiřina Vyštejnová, říká: »Chtěli bychom v našem te matickém bloku vyvrátit některé šířící se omyly kolem energetického využití. Například chceme poukázat na to, že spoluspalování odpadů ja ko alternativního paliva má omezené možnosti a neřeší problém odpadů. Na druhou stranu zde jsou technologie, které problém řeší, například kompostování. Postoj veřejnosti ke spalování odpadů se postupně mění a chtěli bychom proto poskytnout maximum odborných informací.«
ZPĚTNÝ ODBĚR VÝROBKU, AUTOVRAKY Je to další přehled praktických informací. V tomto bloku se budou prezentovat zástupci tzv. povinných osob, které podle nového zákona musí zajistit zpětný odběr svých výrobků. Týká se baterií, zářivek, autovraků, pneumatik a dalších komodit a jejich vztahu k obcím a svozovým firmám.
ZÁKON O OBALECH A OBCE Obaly jako jedna z komodit zpětného odběru mají svůj zákon. Na konferenci bude prezentován systém sdruženého plnění povinnosti zpět ného odběru a využití odpadu z obalů (autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., i některé závažné problémy, které vznikají v důsledku
ODPADOVÉ DNY
2002
neprovázanosti legislativy. Ga rant tohoto bloku RNDr. Martina Vrbová připomíná: »V důsledku nejasností v legislativě vznikají problé my v evidenci obalového a neobalového plastového odpadu, který se běžně v separovaných podílech nerozlišuje - loje jeden z problémů, kte rý bychom chtěli prodiskutovat.®
NAKLADY NA ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Tematický celek seznámí účastníky mimo jiné s česko-britským pro jektem magistrátních měst, která se na základě britského know-how po koušela stanovit náklady na odpadového hospodářství města a na sepa raci jednotlivých složek. Bude doplněno statistikou nákladů v ČR /na základě výzkumného projektu, podporovaného státem (VaV), šetření EKO-KOM/ a porovná ním nákladů se zahraničím. Důležité je také téma financování odpado vého hospodářství obcí pomocí místních poplatků, dotací, projektů, fon dů atd.
ISTNI POPLATEK Jedno z hlavních témat počátku tohoto roku. V červnu uběhne půl ro ku od účinnosti nového zákona, a je tedy již možno hodnotit zkušenosti z měst a obcí. Garantem bloku bude JUDr. Zdeňka Jirásková z Minister stva financí.
POVINNOSTI OBCI A VÝKON STATNI SPRÁVY Nový zákon o odpadech přinesl kromě již pověstného paragrafu IV městům a obcím jako původcům odpadů další povinnosti a pravomoci. O tom byl měl hovořit blok. který bude řídit Ing. Ivana Jirásková: »Zákon o odpadech nejsou jen poplatky, ale také otázky evidence, živno stenského odpadu, výběrových řízení a vztahů se svozovými firmami. O tom bychom chtěli hovořit.®
INFORMOVANÍ A PROPAGACE V OH Otázky výchovy veřejnosti a propagace jsou při rozvoji separovaných sběrů stále významnější. Bude se jim věnovat jeden z bloků, který přine se i praktické ukázky, jak řeší tyto problémy v různá města.
VÝZKUMNÉ PROJEKTY Státem podporovaný výzkum v projektech VaV je jedním z dalších té mat. V projektu týkajícím se skladby komunálního odpadu jsou hotovy základní rozbory a do června by měly být známy výsledky a stanoveny standardy, které ovlivní vývoj odpadového hospodářství na několik let dopředu. O projektech bude infonnovat RNDr. Věra Havránková. Konference Odpady a obce je součástí třetího ročníku cyklu Od padové dny 2002, které pořádají společnost EKO-KOM, a. s., měsíč níky Hospodářských novin Odpady a Moderní obec spolu se Sva zem odpadového průmyslu ČR. Podrobný program naleznete na adrese: www.ekokom.cz. - hh -
nabízí sama či prostřednictvím svých dceřiných společností
KOMPLEXNÍ SLUŽBY V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ RWE Entsorgung s.r.o.
■ poradenské služby ■ svoz TKO včetně separovaného sběru ■ recyklace druhotných surovin ■ svoz a zneškodnění nebezpečných odpadů ■ sanace starých zátěží ■ skládkování odpadů ■ průmyslové čištění a další služby...
Kontaktní místo: Rumunská l, 120 00 Praha 2 tel.: 02/22 07 44 14 fax: 02/22 07 44 23 e-mail:
[email protected] http:// www.reo-rwe.cz
MO-01345
16
□ MODERNÍ OBEC 5/2002
ModcrniObec.ihncd.czVtcma
MĚSTSKÉ SYSTÉMY
INTEGROVANÉ SLUŽBY V ITALU Udržení vhodné infrastruktury a zlepšení kvalitativního a kvantitativního standardu veřejně prospěšných služeb bude v příštích letech vyžadovat komplexnější přístup. Z hlediska ekonomického i technického se zdá vhodnější překonání malých dimenzí podniků. Technickým službám), které v tomto oboru již Evropě dnes trend jasně směřuje působí. Díky tomu mohou obce rozhodovat k tvorbě velkých systémů. V tomto o strategii a podpoře pro jednotlivé provozní rámci už nebudou mít oblastní a ná oblasti. rodnostní hranice žádný význam. Veřejné i sou kromé podniky budou směřovat své služby V rámci toskánského projektu byly založeny tam. kde budou konkurenceschopné a budou se tři provozní společnosti: pro tento účel sdružovat do větších celků. O čistota prostředí (sběr. úklid, přeprava a zpra cování odpadu). PROJEKT
V
Podobné úvahy stá ly u zrodu projektu na vytvoření velké sku piny. která by se za bývala veřejně pro spěšnými službami v Toskánsku. Zákla dem jsou podniky ve vlastnictví obcí, které se mají stát protiváhou soukromým firmám působícím v obora. Magistráty měst Flo rencie. Prata, Pistoie a Empoli uzavřely smlouvu, v níž vyjá dřily svou vůli vy tvořit systém »integrovaných služeb« pro oblast životního pro středí. Schválením rám cových stanov a zásad ních podnikatelských plánů získal projekt konkrétní formu a byla spuštěna fáze slučování jednotlivých městských společností. První v pořadí byly vodohospodářské služby. Společný podnik bude po reorganizaci zá sobovat vodou 42 obcí (v dalších osmi bude po skytovat některé služby) se přibližně 800 000 obyvateli. Obratem dosáhne hodnot nad 200 mil. eur.
MOTIVACE Vykonávání veřejných místních služeb pro bíhá skoro ve všech případech v monopolním prostředí. To znamená, že zde chybí konku renční prostředí, které by působilo na regulaci cen a úrovně služeb. V takové situaci si spotře bitel nemůže vybrat poskytovatele služeb, který mu více vyhovuje. Regulace a veřejná kontrola musí zajistit, aby nepřítomnost konkurence ne poškodila spotřebitele ať už po stránce cen, či úrovně služeb. Nový systém počítá s výrazným oddělením toho. kdo řídí, od toho, kdo stanovuje ceny a kontroluje kvalitu služeb. Cílem projektu je založení jedné centrální společnosti, jejímiž členy a majiteli jsou obce. Skrze centrální společnost mají svůj podíl ve firmách, které působí v oboru. Základ mají v podnicích (ekvivalentních zhruba našim
O integrované vodohospodářské služby (vodo vody, kanalizace a čističky), provozování kou pališť, 3 energetika (rozvod plynu, teplárny, výmění ky a rozvod tepla). V průběhu procesu sdružování je ostatním obcím umožněn přístup do akcionářského se skupení.
LEGISLATIVNÍ RÁMEC Systém místních veřejných služeb považuje za svůj cíl zavedení regulačního a kontrolního systému, který by omezil monopolní vliv, což je podloženo legislativou v oblasti vod, odpadů a např. dodávky plynu. 3 Vodohospodářské služby. Zákon č. 36/94 (zákon Galii) o vodohospodářských službách oddělil řízení a kontrolu. Zahájil zásadní reor ganizaci, kdy jsou služby vodovodní, kanali zační a čistírenské spravovány jednotlivými územními celky. Toskánsko bylo jedním prv ních, který na základě tohoto zákona vydal re gionální vyhlášku č. 91/95. 3 Energetické služby. V oblasti rozvodu plynu je podle zákona č. 481/95 správa přidělena ob cím. a ne státu (na rozdíl od oblasti distribuce elektrické energie). Nový systém bude - podob ně jako u vodohospodářských služeb - vyžado ModerniObecJhned.cz/tema
vat výrazné oddělení řízení rozvodu plynu od dalších služeb poskytovaných podnikem. O Ochrana životního prostředí. Nařízení č. 22/97 (nařízení Rondu) doplňuje zákon č. 36/94, o vodohospodářských službách. Za vádí reorganizaci současných společností, za bývajících se čistotou města na základě územ ních celků. 1 v této oblasti byla již v Toskánsku schvále na regionální vyhláška č. 25/1998. Byly vyme zeny optimální územní celky a postupy, jak pře konat roztříštěnost řízení. Bylo stanoveno osm územních celků, jejichž území je definováno hranicemi provincií, a stanoveni byli i jeho »správci«. Toto rozdělení je již funkční zejména v oblasti zpracování odpadu. 3 Organizace skupiny. V centrální společnosti budou unifikovány různé činnosti, tak aby bylo dosaženo vyšší efektivity a byly lépe využity volné lidské síly. Mezi hlavní činnosti budou patřit: obchod a právní záležitosti, říze ní lidských zdrojů, řízení finančních zdrojů, strategický marketing, vnitřní a vnější vztahy, kvalita a bezpečnost. Sjednocení obchodních oddělení umožní uživatelům vyřídit u jedné pře pážky záležitosti týkající se všech po skytovaných služeb. Předpokládá se, že sdružená společ nost bude mít též funkci koordinátora v oblasti administrativy, aby bylo možné harmonizovat účetní postupy jednotlivých služeb vykonávajících společností. Další její úlohou bude ko ordinace a plánování údržby a výstav by sítí a zařízení.
EKONOMICKÉ PŘEDPOVĚDI Popsaná organizace má za cíl zlepšení úrov ně služeb a dosažení vyššího stupně efektivity. Tento cíl je možné dosáhnout těmito způsoby: O sjednocením strategických a operativních činností, a tím i zlepšení hospodárnosti díky jednotnému řízení více služeb, O dosažením optimálních produkčních rozmě rů. spojených s předpokládaným rozšířením po čtu uživatelů a reorganizací řízení, O dosažení větších finančních obratů na úrovni holdingu, který následně zvýší soliditu a kréd ibilitu nového průmyslového subjektu na kapitá lových trzích. Na základě provedených odhadů pro holdin govou společnost a pro výkonné společnosti je možné odhadnout celkové množství investic celého holdingu na částku více než. 250 mil. eur průběhu příštích pěti let. Přibližně 93 mil. eur je možné financovat z vlastních zdrojů a 166 mil. eur z cizích zdrojů. Celková hodnota investic a potřeba dalších finančních prostředků opodstatňují důležitost a potřebu uskutečnit proces koncentrace, jediný nástroj, který umožní zrealizovat takto náklad ný projekt rozvoje. -jh (Zdroj: Publisenizi Florencie) FOTO ARCHÍV
MODERNÍ OBEC 5/2002 -i
17
HÍZENÍA SPRÁVA
VĚTŠINA LIDI BUDE MÍT BLÍŽE NA ÚŘADY O kolik kvůli reformě okresů přibude úředníků, zatím stát neumí odhad nout. Od ledna příštího roku se lidé, kteří zatím musí dojíždět, aby si vyří dili své záležitosti, dostanou na úřa dy rychleji.
a přenesením kompetencí budou letos představo vat 1,2 miliardy korun, v příštím roce pak 1,4 miliardy korun. ODS. která hlasovala proti, však tvrdí, že reforma bude stát každý rok až 10 mi liard korun navíc. Přesné propočty zatím neexistují, neví se ani, jak se změní počet úředníků. Mohlo by přibýt patnáct až dvacet tisíc úředníků,« prohlásil šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. To oslanci schválili zákon, podle nějž by však ostře odmítl Gross. Řekl, že když se předpo pravomoci z necelých osmi desítek sou časných okresních úřadů měly přejít na věď Tlustého vyplní, odstoupí ze svých funkcí. téměř dvě stovky obcí s rozšířenou působností. Oproti vládou původně navrženému sezna mu obcí s rozšířenou působností se nakonec »Změnu zaznamenávají hlavně lidé. kteří bydlí dál od dnešních okresních měst. Budou mezi »vyvolené« dostala i další dvě města Varnsdorf a Železný Brod. moci jet do obce, do které to mají blíž,« uvedl ministr vnitra Stanislav Gross. Pro zákon jako celek zvedlo ruku 90 ze 166 přítomných poslanců. Koalice a ČSSD předtím »Jedná se například o vydávání cestovních dokladů, občanských průkazů, řidičských prů společně zablokovaly návrh ODS a komunistů, kazů či zajišťování živnostenského oprávnění aby po zrušení okresů zůstaly jejich kompeten jak pro vázané, tak pro volné živnosti,« uvedl ce jen v těch obcích, které dosud byly sídelními Gross některé pravomoci, které získají obce místy dosavadních okresů. s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra po »Rušení okresů bude sice v počátku zname čítá s tím, že náklady spojené s rušením okresů nat zvýšené investice, ale v konečném důsledku
P
ušetří občané,« tvrdí Gross. Ti, kteří nebudou muset jezdit do nynějšího okresního města, ale do obce, do níž to mají blíž, ušetří čas i peníze. Na zákonu by tak v konečném důsledku měli vydělat především lidé na venkově, zato obyva tel větších měst se druhá fáze reformy veřejné správy prakticky nedotkne. Přestože pro přenesení pravomocí hlasovali politici Koalice, někteří z nich se netajili tím, že mají k vládní představě reformy veřejné správy výhrady. »Jsme proti tomu. aby do obcí přešli všichni úředníci ze zrušených okresů. Reforma musí v konečném důsledku vést ke snížení po čtu úředníků,« řekl KUhnl. Ministerstvo vnitra ale tvrdí, že i kdyby se nakonec počet úředníků nesnížil, stát stejně ušetří. Podle Grosse jsou totiž náklady na úřed níky v obcích každoročně o desítky tisíc korun nižší než na okresních úřadech - obce si prý úředníky mnohem lépe hlídají. JOSEF KOPECKÝ,
HN, 20. 3. 2002 (Redakčně zkráceno a upraveno)
OBCE, KTERÉ PŘEVEZMOU OD 1. LEDNA 2003 OD OKRESNÍCH ÚŘADU VĚTŠINU PRAVOMOCÍ (ROZDÍLENÍ PODLE KRAJŮ) JIHOČESKÝ (17 OBCÍ)
PARDUBICKÝ (14 OBCÍ)
Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň. Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany
JIHOMORAVSKÝ (19 OBCÍ)
PLZEŇSKÝ (14 OBCÍ)
Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče. Ivančice, Kyjov, Mikulov. Moravský Krumlov, Rosice. Slavkov u Br na. Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice
Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně. Ostrov. So kolov
KRÁLOVÉHRADECKÝ (15 OBCI) Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Krá lové. Jaroměř, Jičín. Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou. Trutnov, Vrchlabí
LIBERECKÝ (10 OBCÍ) Česká Lípa, Frýdlant. Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, No vý Bor, Semily, Tanvald. Turnov, Železný Brod
MORAVSKOSLEZSKÝ (20 OBCÍ) Bílovec, Bohumín. Bruntál, Český Těšín. Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov. I llučín. Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec, Vítkov
OLOMOUCKÝ (12 OBCÍ) Hranice, Jeseník. Konice, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostě jov, Přerov, Šternberk. Šumperk, Uničov, Zábřeh
□ MODERNÍ OBEC 5/2002
Blovice. Domažlice, Horažďovice. Horšovský Týn, Klatovy. Krá lovice, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Ta chov
STŘEDOČESKÝ (25 OBCÍ)
KARLOVARSKÝ (7 OBCÍ)
18
Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim. Lanškroun. Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice. Polička. Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto. Žamberk
Benešov. Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čáslav, Černošice. Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín. Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady. Příbram, Ra kovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim
ÚSTECKÝ (16 OBCÍ) Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany. Roudnice nad Labem. Rumburk, Tepli ce. Ústí nad Labem, Žatec, Varnsdorf
VYSOČINA (14 OBCÍ) Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava. Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziří čí. Žďár nad Sázavou
ZLÍNSKÝ (11 OBCÍ) Bystřice pod Hostýnem. Holešov. Kroměříž, Otrokovice. Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod. Valašské Klobou ky, Valašské Meziříčí. Vsetín. Zlín
ModerniObec.ihned.cz/sprava
'UMMWTJim
ZMĚNA JE NUTNÁ Systém řízení reformy veřejné sprá vy je neucelený, málo komunikativní a příliš smířlivý. Reforma v dnešní podobě je prováděna centrálními úřa dy, které samy trpí mnoha nemocemi. >y'
ešením by dle mého názoru měla být refor ma ministerstev a centrálních úřadů. Samot ná reforma by měla ale podchytit i úřady krajů a obcí, protože podobné nedostatky jdou na příč úrovněmi veřejné správy. Jelikož se dnešní ve řejná správa utváří shora dolů, je nutné začít v centru.
Ř
FORMULOVAT CÍLE Především by měly být jasně formulovány skutečné cíle reformy. Například: • stanovení statutu koordinace a řízení refor my centrální správy Domnívám se, že místo vzniku řady odborů pro reformu na resortech by bylo účelnější za členit útvar pro reformu do úřadu vlády a pou žít osvědčené metody koordinátorů, řízených jedním centrem. Koordinátoři by měli za úkol mapovat a koordinovat reformu ve svěřeném úřadě (příp. úřadech). Měli by to být nejlépe li dé. kteří problematiku dané oblasti znají atd. Výsledkem by mohl být útvar odhadem max. o 15 lidech. • delimitace operativy - vymezení operativních činností resortů a stano vení prostředků na zajištění těchto činností. - přesun operativních činností včetně prostředků na nižší orgány veřejné správy (kraje, obce). • razantní redukce úředníků ministerstev, např. na třetinu (časově rozloženo do etap) • implementace moderních metod řízení do organizačních struktur resortů - výuka manažerů veřejné správy (slovo ma nažerů užívám úmyslně), - postupy projektového řízení u vybraných útvarů. - modernizace motivačních prvků. • vzájemné propojení orgánů ministerstev jasným a transparentním komunikačním roz hraním - stanovení požadavků a cílů systému s následu jícím technickým a finančním zabezpečením nikoliv opačně, jak jsme tomu svědky dnes, - vypracování centrální internetové podatelny atd. Cíle by měly být implementovány postupně s jasně stanoveným harmonogramem. Dokument s cíli by měla schválit vláda jako závazek pro všechny reformované centrální úřady. Metodika provádění reformy by měly být upravována pod le konkrétní situace vzniklou organizační jednot kou vlády. Po uzavření určité fáze reformy cent rální státní správy by byl vypracován jasný dokument, kde by byly shrnuty dosavadní dů sledky reformy včetně finančních dopadů. O po stupu reformy by měla být objektivně informová na vláda, která by na základě výsledků reformy rozhodovala o nápravě chyb. případně o postu pech odchylujících se od původně schváleného dokumentu. Audit dosavadní reformy by mohl napomoci k zamyšlení se nad změnou v řízení procesu transformace. Ke komplexnímu auditu dosavadní reformy je nutno najít širší záběr. Reforma nemá jen stinné stránky. Je nutné vyzdvihnout silné
stránky a chopit se příležitostí a naopak potlačit slabé stránky a respektovat ohrožení. SWOT ANALÝZA Pokusil jsem se o malou SWOT analýzu. Pro důkladnější rozbor by bylo třeba vymezit silné a slabé stránky, příležitosti i ohrožení podle jed notlivých odvětví. Silné stránky - razantní start, - postupná decentralizace a posilování samo správ, - vytvoření stabilnějšího a průhlednějšího systé mu rozdělování daní, - zkušenosti plynoucí z dosavadního průběhu re formy, - vznik účinných nižších článků řízení a koordi nace reformy v krajích, tzv. koordinátorů. Slahé stránky - současné vedení reformy - roztříštěnost, příliš mnoho ústupků, líbivá politika, málo osvěty a diskuse, perzekuce věcné kritiky, - zdražení veřejné správy ročně o zhruba 6,5 mld. Kč v roce 2001, - nárůst úředníků o zhruba 800 v roce 2001 (+181 zastupitelů. +172 úředníků na funkce, kte ré byly převedeny s resortů na kraje bez toho, aby byl převeden i odpovídající počet úředníků, +443 nových úředníků na krajích atd.), očekává se další razantní nárůst se zánikem okresních úřadů, - nízká osvěta, - příliš vágní materiály i cíle reformy, - neexistence ucelené jasné zprávy o piůběhu re formy; existující materiály jsou vágní a nepouži telné pro interní potřebu koordinace řízení, - vytvoření silných dotačních vztahů na kraje bez možnosti samosprávně rozhodovat. Příležitosti - pokračovat v razantnějších delimitacích, - využití zkušeností plynoucích z dosavadního průběhu reformy, - reformovat centrální orgány veřejné správy, aby nezabezpečovaly operativní úkony, ale meto dické. koncepční a pod.. - racionalizovat výkon veřejné správy a legisla tivně zabezpečit kvalitativní dozor, - zajistit i nejmenším obcím územní vybavenost na úrovni 21. století - vybudovat účinný informační systém veřejné správy zahrnující i stupeň krajů a obcí lil. typu. Ohrožení - další dopady reformy na veřejné finance o dal ších asi 3 mld. Kč v roce 2002 (subjektivní od had), - nestabilní politická situace, - špatný stav v přístupu k informacím a komuni kace na centrální úrovni veřejné správy. - byrokratizace územní veřejné správy velkými krajskými úřady. - nedostatek kvalitní pracovní síly, - nedostačující systém vzdělávání zaměstnanců veřejné správy. - ponechání systému řízení reformy veřejné sprá vy v současném stavu. Dokud nebudou skutečně nastartovány racio nalizační procesy vedoucí k flexibilitě úřadů a pl nění jejich skutečných funkcí pro maximální uspokojení občana, je reforma jen mlhavý obraz se špatnými finančními dopady a spoustou nepo chopitelných změn. Myslím, že je dobré vyvolat diskusi nad budoucností reformy, protože bu doucnost je důležitější než minulost. LUDĚK TESAŘ ModiTniObec.ihned.cz/sprava
tarostky a starostové okresu Rychnov nad Kněžnou na svém shromáždění 28. března 2002 ve Vamberku drti vou většinou vyjádřili svůj zásadní nesou hlas s realizací vládního návrhu II. fáze re formy veřejné správy. Z této mimořádné porady starostů vzešla Orlická výzva, která se obrací nejen na poslance a senátory, ale i na více než 6000 obcí, kraje, úřady, ale především na všechny spoluobčany. Mimo jiné se v ní píše: »Pokládáme zři zování obcí III. typu za nefunkční, neefek tivní a ještě k tomu ohromně nákladné. Agendy 73 rušených okresních úřadů by měly přejít na 194 »vyvolených« obcí, kte ré by ostatním byly »nadřízeným orgánem státní správy« např. i v rámci schvalování územního plánu. Aby byl chaos dokonán, podstatná část agend přejde ještě na kraje a další, mnohdy nově vzniklé úřady státní správy řízené ministerstvy - celkem asi na více než 520 institucí. Počet státních orgá nů tedy ještě výrazně vzroste. Jen zatím: 76 zůstatkových OkÚ, 76 pozemkových úřadů (MZe), 76 oblastních archívů (MV), 76 so ciálních úřadů (?), 14 finančních prokura
S
tur (MF) a 76 hygienických stanic (MZ). A to je jen začátek. Kancelářské i personál ní kapacity krajských úřadů se po více než roční činnosti budou muset zdvojnásobit, což je i názorný příklad prozíravosti a od bornosti reformátorů. Přibudou další obvo dy a úrovně výkonu veřejné správy. Na nás za to dolehnou starosti s aplikací nového správního řádu, zákona o elektro nickém podpisu, zveřejňování informací, ochraně osobních údajů, přípravou voleb, vytvořením systému finanční kontroly na obcích i našich zařízeních atd. Dochází k přívalu nové, ne vždy kvalitně zpracova né, legislativy. Nové zákony o úřednících podstatně zvýší náklady na práci našich za městnanců. Místo bezplatné metodické po moci nad námi bude bdít soustava správ ních soudů a náhrady škod způsobené nesprávným rozhodnutím nebudou výjim kou.« Starostové okresu Rychnov nad Kněžnou požadují otevření celospolečenské diskuse a ukončení informačního embarga: »Dove deme si totiž představit i jiná, lepší a takřka beznákladová řešení. Rádi také poradíme, kam je nutné směřovat uvažované stamiliardy (ohrožené menší nemocnice, školy, podpora vědy a kultury, silnice atd.).« Jak starostové ve výzvě dále uvedli, re forma, která přináší brutální nárůst institu cí. znepřehledňuje dosud vcelku logické správní členění a hrozí obrovskými inves tičními i provozními náklady, je nemravná. - ec -
MODERNÍ OBEC 5/2002 J
19
AZYLOVÉ DOMY NABÍZEJÍ BEZPEČÍ a zkušenosti a problémy s jejich provozem jsme se zeptali v několika městech.
N
X Mgr. ZUZANA LIŠKOVÁ, STAROSTKA MĚSTA MĚLNÍK: »Jedna část našeho azylového domu je urče na matkám s dětmi, druhá jednotlivcům. Dům byl značně zdevastovaný, téměř neobyvatelný, město se rozhodlo objekt rekonstmovat. Rekonstmkce proběhla v letech 1993 - 1994 nákladem zhruba 5 mil. Kč. O provoz azylové ho domu se od roku 1995 stará městský odbor sociální péče. Do azylového domu s kapacitou 33 lůžek, na doporučení okresního úřadu, každoročního po skytovatele dotací, byli přijímáni i občané z ji ných míst. Z Mělníka jich je v domě jen třetina. O chod zařízení se starají tři zaměstanci a tři tzv. civilkáři. V souladu s růstem cen energií se od letošní ho ledna zvýšily poplatky za ubytování a další služby. Za ubytování na jednu noc na 40 Kč a za celodenní pobyt včetně služeb vydá klient 2670 Kč měsíčně. Celkové náklady na provoz azylového domu dosáhly loni téměř 1,407 tisíc Kč, příjmy činily třičtvrtě miliónu, z toho 'dotace od okresního úřadu 250 tisíc Kč. Výda je města byly 656 tisíc Kč. Letos nám dotace od okresního úřadu již poskytována nebude. Proto se nyní řeší ubytování občanů, kteří ne pocházejí z našeho města. Proběhlo jednání u přednosty okresního úřadu, kterého se zú častnili starostové obcí, jejichž občané bydlí v azylovém domě. Starostové zatím nejen od mítají za ně platit příspěvek, ale také neřeší je jich bydlení. Bylo stanoveno, že pokud se obce nezaváži platit za každého svého občana přís pěvek 1000 Kč měsíčně, po 31. březnu se jim neprodlouží smlouva na pobyt v mělnickém azylovém domě.«
X MILAN LUKEŠ, VEDOUCÍ DOMOVA PRO MATKY V TÍSNI VE ZNOJMĚ: »Zřizovatelem a provozovatelem domova je Oblastní charita ve Znojmě. Poskytujeme azyl matkám s dětmi případně těhotným ženám, kte ré se ocitly v těžké životní situaci. U nás najdou ubytování, mohou se starat o děti a ušetřit je možného umístění v dětském domově. K dispo zici jsou tři pokoje se společnou kuchyní a soci álním zařízením. Nabízíme ubytování na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na půl roku. Po celých 24 hodin denně slouží v domově instruktorky, které pomáhají klientkám řešit problémy, vést je k odpovědnému přístupu k ži votu, výchově dětí a péči o domácnost. Instruk torky jsou pro mnohé ženy prvními lidmi, kteří jim dávají svou lásku, mají pro ně pochopení a jsou pro ně vzorem pro další život. Domov za dobu svého působení od září 1997 poskytl po moc 40 ženám a 49 dětem. Provoz našeho domova je financován z dota ce Ministerstva práce a sociálních věcí, z přís pěvků od sponzorů a jiných dárců. Ubytované matky platí nájemné. Mrzí nás, že jsme nenašli
---- 20
J MODERNÍ OBEC 5/2002
Mnozí občané se vinou různých nepříznivých životních událostí dostávají do situace, kterou nemo hou sami řešit. V obtížném posta vení se nacházejí zejména opuště né matky s malými dětmi, těhotné ženy a bezdomovci. Pomocnou ruku, i když dočasnou, jim po dávají sociální instituce, města a církve v azylových domech. podporu města Znojma, které loni na provoz ne přispělo. Abychom uspokojili mnohé další žadatelky o ubytování v domově, již od počátku hledáme možnosti jeho rozšíření. Od okresního úřadu se nám podařilo získat pronájem budovy bývalé prelatury v Louckém klášteře. Máme zpracovanou studii na její rekonstrukci, zato málo finančních prostředků na její realizaci.*
X Ing. JOSEF LABUDA, VEDOUCÍ SOCIÁLNÍHO ODBORU MAGISTRÁTU MĚSTA JIHLAVY: »Služby v našem azylovém domě, který je v provozu od června 2001, jsou určeny matkám s dětmi i těhotným ženám, které se ocitly v ne příznivé životní situaci a nemohou ji samy řešit. Podle individuálních potřeb jim poskytujeme komplex azylových služeb, zejména ubytování na dobu maximálně šesti měsíců, poradenství, výchovné a vzdělávací aktivační služby, pomoc při prosazování práv, psycho-sociální terapii a také pastorační rozhovory. Nabízíme možnost získat nové dovednosti včetně práce na počítači. Ženám v azylovém domě se pracovníci postara jí o jejich děti, pomohou s jejich doučováním a zabezpečí programy pro dětský klub. Klademe důraz na to, aby se klientky spolupodílely na ře šení své krizové situace. V průběhu půlročního provozu požádalo o ubytování v azylovém domě 20 matek s 28 dětmi, z nichž víc než polovina pochází z Jihla vy. Ostatní jsou z jiných míst kraje Vysočina. Ve skutečnosti bylo v domě do konce roku 2001 průběžně umístěno víc než 8 matek s dětmi. Loňské náklady na provoz azylového domu kry ly příjmy, které činily víc než 2 mil. Kč. Podíle ly se na nich především dotace města Jihlavy ve výši 905 tisíc Kč a skoro 500 tisíc Kč od Minis terstva práce a sociálních věcí. V Jihlavě se také nachází Středisko křesťan ské pomoci - Naděje pro život. Služeb tohoto azylového domu pro muže loni využilo 86 kli entů. Z nich víc než polovina má trvalé bydliště mimo okres Jihlava. Středisko poskytuje ubyto vání na nezbytně nutnou dobu, ošacení, částeč ně stravu a možnost její přípravy. Jeho pracov níci se snaží uvést klienty znovu do společnosti. Téměř polovina z nich získává nové zaměstná ní. nejčastěji ve stavebnictví, ale také ve firmě Bosch - Diesel, Moravské kovárny a jinde. Asi čtvrtina mužů nachází nové bydlení, další od cházejí do ústavů následné péče. Styky s rodinou udržuje necelá polovina kli entů. Osobní duchovní péčí se podařilo zacho ModerniObec.ihned.cz/sprava
vat několik man želství, další bý valí klienti žijí se svými druž kami. Hojně jsou navštěvová ny přednášky 0 drogové závis losti, alkoholis mu a zdravém životním stylu. Jsou pořádány pravidelné tera peutické skupi ny s psycholo gem. Nemalým přínosem této péče je celkové zklidnění klientů, kteří velmi těžce nesou svoji tíživou životní situaci. Duchovní programy nav štěvuje čtvrtina klientů. Co se týče pracovní terapie, klienti uklízejí v objektu Střediska křesťanské pomoci a podíle jí se na zvelebování města. Pomáhají při úklidu hradebního parkánu kolem historického centra, na školní zahradě a při čištění lesa v místním polesí apod. K provozu Střediska křesťanské po moci přispívají finanční dotace. Od města Jihla vy činily loni 348 tisíc Kč, o něco menší byla částka poskytnutá Ministerstvem práce a sociál ních věcí.«
X Ing. VĚRA HOROVÁ, VEDOUCÍ ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ MĚSTSKÉHO ÚŘADU LOUNY: »Ubytovna pro bezdomovce v Lounech vznikla rekonstrukcí budovy bývalých měst ských jeslí. Do provozu byla uvedena 1. 6. 1994. Jejím provozovatelem, který má budovu v pronájmu, se stal Oblastní spolek Českého červeného kříže v Lounech. Ten má v ubytovně 1 ošacovací středisko. Stavebními úpravami v roce 1999 se ubytovací kapacita zvýšila na 31 lůžek, která jsou v současné době obsazena. V ubytovně bydlí nejen místní občané, ale ta ké lidé z obcí v působnosti Městského úřadu Louny. Nad rámec kapacity je vyčleněno jedno lůžko, využívané pro přespání bezdomovců z ji ných lokalit, ale maximálně na jednu noc. Pro voz v ubytovně je nepřetržitý. Původní denní poplatek za ubytování ve výši 20 Kč byl od říj na 2001 zvýšen na 30 Kč, při podávání teplé snídaně činí 35 Kč. Ubytovna slouží mj. dů chodcům, lidem, kteří se vrátili z výkonu trestu. dále občanům, z nichž se vlastní vinou stali bez domovci, neboť řádně neplatili nájemné a byli soudně vystěhováni. Provoz ubytovny hradí ze svých prostředků především město. Loni vydalo z rozpočtu cel kem 418 tisíc Kč. Příspěvek Úřadu práce v Lou nech činil víc než 227 tisíc Kč. zatímco příjmy od ubytovaných bezdomovců dosáhly skoro 205 tisíc Kč. Všechny tyto finanční prostředky prak ticky pokryly celkové náklady na roční provoz ubytovny.* - jbFOTO ALEŠ ADÁMEK
IZENIA SPRAVA
PORADNA PRO HANDICAPOVANÉ Málokdo z nás si uvědomuje, že v naší společnosti žije hodně handicapova ných lidí. Lidí, jejichž handicap nemusí vždy být zdravotní, přesto však dokáže nepříjemně ovlivnit každodenní život. andicapovaní nemají stejné výchozí pod mínky. mají je naopak ztížené. A to nejen vlastním handicapem, ale též diskrimina cí, předsudky a častokrát i zbytečnými zábranami a nevhodným přijetím »ostatní společnosti«. A přitom většinou stačí »tak málo«: promluvit si o tom, naslouchat. Mají ztížený přístup k informa cím a kontaktům. Mívají i menší sebedůvěru a ji stotu, problémy s integrací. Po mnoha předchozích jednání a vzájemném dicapovaným věnují. Většinou se však jedná poznávání jsem se setkala se slovy jednoho vyso o »sociální a zdravotní poradenství®. Poznali ce postaveného manažera: »My máme zájem za jsme, že mezilidská komunikace je stále opomí městnávat zdravotně postižené, ale ty aktivní®. jená. Ale právě zde, snad víc než kdekoliv jinde, Aktivita handicapovaných nebývá příliš viditelná, je nezbytná. Dovolte mi, abych se s vámi poděli energii vynakládají především na již zmíněné pře la o svoje zkušenosti a dojmy z vedení poradny žití a »na ostatní již pak nemusí zbývat®. HARMONIE. To nedlouhé období, kdy poradna Vícekrát jsem se setkala s tím, že se hovoří nabízí svoje služby ukázalo, že to byl »šťastný (a to i na odborných akcích) o tom, že bychom nápad®. Zájemci se na nás obracejí s různými do měli handicapovaným život usnadnit. Já jsem tazy, přicházejí pro radu i povzbuzení. Mají zá však přesvědčená, že prvotní je neztěžovat ho. jem o kontakty. Těší nás, že přicházejí. Společně Stále je lu dělení: my a oni. To ne. My všichni. hledáme řešení problémů a předcházení novým. Nejčastěji se nás obrátili kvůli zaměstnání. Zají ŠŤASTNÝ NÁPAD mají se o možnosti uplatnění na trhu práce, chtějí I handicapovaní mají právo prožít plnohodnot získat větší jistotu před pohovorem, zodpovědně ný a zajímavý život. Chceme pomáhat ve snaze se připravit najednání. to dokázat. Nabídnout možnosti, jak toho dosáh Chceme pomáhat život usnadnit a zpříjemnit; nout, podat pomocnou ruku a sílu při naplňování nabídnout možnosti jak toho dosáhnout, dodat potřeb. Proto jsme založili občanské sdružení, chuť a sílu rozvíjet se. Ukázat např. i to, že nelze abychom mohli iniciovat a v rámci možností spoléhat jen na »podporu zvenku®, ale především podporovat činnosti, které vedou k rozvoji osob aktivní snahou přispět ke kvalitě svého života, nosti, větší jistotě, možnosti náležitého uplatnění, dosažení pozitivních změn. zlepšení kvality a podmínek života, a tím napomohou i následné integraci do společnosti. Začali MEZILIDSKÁ KOMUNIKACE jsme počátkem tohoto roku provozovat v Praze 14 poradnu pro handicapované. Chceme handi Naším přáním je také pomoci vytvořit »most« capovaným napomáhat k získávání informací, mezi handicapovanými a různými organizacemi, které by pro ně běžně byly obtížně dostupné či cestu k sobě navzájem, hledání společných cílů; zcela nedostupné. Víme, že není málo organizací napomáhat v komunikaci mezi handicapovanými i nestátních neziskových organizací, které se han a úřady, organizacemi, firmami, a to i s ohledem
H
AVII
na konkrétní zdravotně postiže né. Do poradny mohou přijít i ti občané, kteří nyní navštěvují úřady (např. sociální/zdravotní odbory apod. mohou »některé klienty svěřit do naší péče«, na příklad ty, kterým již poskytli odpovídající péči a zabezpeče ní - klienti je však stále vyhle dávají třeba i proto, že se doma cítí osamělí, nepotřební, hledají porozumění a vlídné slovo, po zorné ucho). Úředníci si tím »uvolní ruce« pro jiné klienty a činnosti. Oblast poradenství: mezilidská komunikace a re prezentace; pomoc a podpora v »běžném životě® i nepříznivé situaci - hledání (pracovního) uplat nění; partnera a přátel, sebe sama; integraci; na př. přijímací pohovory, jednání, vystupování; volba oblečení, představení sebe a svých doved ností; verbální i neverbální komunikace apod. Osobní rozvoj; jistota, samostatnost. Eventuální pomoc při zařizování interiéru včetně techniky. Ale také popovídání - spřízněná duše/pozorné ucho, empatie, porozumění. Nabízíme i praktické rady a nápady, příklady »jak na to«; jak se cítit co nejlépe. Teoretickými informacemi, ale i praktickými radami a příkla dy, napomáháme řešení vašich problémů a před cházení novým. Chceme klientům pomáhat ži vot usnadnit a zpříjemnit; dodat chuť a sílu rozvíjet se. Ukázat např. i to, že nelze spoléhat jen na »podporu zvenku®, ale především vlastní aktivní snahou přispět ke kvalitě svého vlastního života; dosažení pozitivních změn. Poznat svoji hodnotu. Pro organizace i soukromé firmy mohou být některé informace zajímavé i v souvislosti se zaměstnáváním zdravotně postižených. Bliž ší informace o poradně najdete na adrese: http: //www.HARMONIE.miria.cz.
MIROSLAVA FILIPOVÁ, jednatelka, o. s., Harmonie a styl FOTO J. ŠMlD
přijede za svými čtenáři
Veřejné zakázky jsou jedním z hlavních zdrojů pro většinu subjektů, působících na trhu stavebních prací. V procesu zadávání veřejných zaká zek však přináší každá doba určitý okruh problémů. Abyste měli možnost se co nejlépe v problémech orientovat, af jako investor zakázky či zhotovitel stavby, připravuje pro vás redakce měsíčníku Stavitel
ODBORNÉ DISKUSNÍ FÓRUM n« téma ZADÁVANÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Fórum se uskuteční ve čtvrtek 6. června 2002 od 14 hodin v aule Justiční školy
na Masarykově nám. 183 v Kroměříži. Odborníci na tuto problematiku - Ing. Petr Vrbka, Prot. Ing. Milík Tichý, DrSc. a Ing. Milan Oleríny jsou připraveni Vám zodpovědět Vaše konkrétní dotazy z praxe. Advokátka Mgr. Jana Hamplová vám může poradit v řešení problému Zákona o zadávání veřejných zakázek versus Zákon o obcích. Připravte si prosím své Potazy, očekáváme bohatou diskusi, která může pokračovat i při rautu v závěru akce. Pokud tedy chcete získat novů informace k této problematice, přihlaste se u pořadatele akce - Vydavatelství íconomia, a.s. na tel. 02/33 07 14 31, 33 07 19 50; tax: 02/33 0720 30 nebo na e-mail:
[email protected] do 7. května 2002.
pokud o ni bude záiem. přijedeme za vámi i do
di:
lili
LEM!
ÍZENÍ A SPRÁVA
DVA MODELY FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
jí reálnost a ri
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje reformu sociálních slu žeb. Hovořili jsme o ní se zástupkyní starosty Městské části Praha 11 Ing. Radkou Soukupovou. Je předsedkyní sociální komise Svazu měst a obcí ČR a členkou pracovní komise ministerstva, která má za úkol navrhnout budoucí model financování sociálních služeb. • Proč se přistupuje k reformě v této oblasti? V současné době nejsou u nás poskytovány sociální služby zcela v souladu s potřebami je jich uživatelů (klientů). Již několik let se uvažu je o tom, že systém sociálních služeb je nutné změnit tak. aby se přizpůsobil režimu platnému v zemích Evropské unie. Cílem reformy je ze jména přenesení rozhodování o těchto službách co nejblíže ke konkrétnímu občanovi při uplat nění moderních metod sociální politiky. Návrh reformy zahrnuje tři zájmové skupiny v sociální oblasti. Do první patří tzv. zadavate lé: právnické a fyzické osoby, které budou služ by objednávat a platit. Druhou skupinu předsta vují tzv. poskytovatelé, kteří požadované služby nabízejí a realizují. Za ně lze dnes pova žovat zejména státní ústavy sociální péče, zá jmové neziskové organizace zřizované občany, ale také centra sociálních služeb zřizovaná ob cemi apod. Ke třetí uživatelské skupině náleží klienti, tj. příjemci různých sociálních služeb. Mezi uvedenými skupinami by mělo dojít k určitému konsenzu, zejména by se měly do hodnout, v jakém standardu a za jakou cenu bu dou služby poskytovány. Neboť i v této sféře, jako jinde v Evropě, nastane tržní prostředí. Už dnes u nás existují soukromá zařízení, financo vaná převážně z příjmů, které obdrží od svých klientů. Dá se proto předpokládat, že sě počet těchto zařízení dále rozšíří. Zatím je však větši na sociálních služeb financována výhradně stá tem nebo obcemi.
• Znamená to, že dojde k novému strukturálnímu uspořádání v rámci so ciální péče?
Současné spektrum existujících služeb je již sice velmi široké, ale síť služeb je velmi nerov noměrná. Jednotlivé regiony nejsou vybaveny dle svých potřeb a ústavní služby mnohde pře važují nad službami komunitními. V souladu se světem se v budoucnu více uplatní např. tzv. osobní asistenti, kteří pomáhají lidem s určitým handicapem nejen v jejich domácnostech, ale i s dopravou do školy či do zaměstnání nebo i přímo při studiu či výkonu určité profese. Uvažuje se o rozvoji tzv. respitních služeb, kte ré pomáhají rodinám v mimořádných situacích, kdy je nezbytné z vážných důvodů, na týden, měsíc, možná i déle umístit člena rodiny mimo domov. Po překonání problému se klient znovu vrátí ke své rodině. Rozšíří se také asi chráněné bydlení, chráněné dílny či typy tzv. podporova ných zaměstnávání. S určitou pomocí by pak li dé sociálně či zdravotně znevýhodnění mohli žít mimo ústavy či domácí izolaci.
• Účinnější roli než dosud zřejmě se hrají neziskové organizace. Ano, podíl neziskového sektoru se bude patr ně nadále zvyšovat. Tyto organizace dokáží při velmi omezených zdrojích poskytovat velmi účinné služby. Lze očekávat, že při rozevírání sociálních nůžek, kdy lidé přijdou o práci, o do mov či se dostanou do jiných svízelných situací, se rozšíří počet azylových či terapeutických za řízení pro matky s dětmi, bezdomovce, narko many a jiné osoby v sociální tísni. V nezisko vém sektoru dnes působí stovky občanských sdružení, charitativních organizací, nadací či obecně prospěšných společností. Tyto subjekty jsou mnohdy poskytovali moderních sociálních služeb v duchu stávajících světových trendů.
Dosud převažují služby, které poskytuje stát. Orientuje se na ústavy rozmístěné po celé re publice, které slouží seniorům, zdravotně posti ženým lidem, sociálně znavýhodněným skupi nám apod. Světové trendy však zaznamenávají proces tzv. deinstitucionalizace. tedy větší smě rování ke komunitním službám. Cílem je po skytování takových služeb, které by umožnily klientům setrvání v jim blízkém prostředí. Seni oři či osoby se zdravotním postižením by pak nemuseli odcházet do specializovaných pečo vatelských ústavů, ale zůstávali by žít pokud možno co nejdéle ve svém domovu, v rodinném prostředí. Klienti by měli mít právo na nezávis lost, sociální a odbornou integraci a účast na ži votě místního společenství. K této i u nás předpokládané budoucnosti je však nezbytné upravit systém poskytování sociálních služeb.
• Budou se klienti na poskytovaných službách více finančně spolupodílet?
• Kterých s'užeb se bude připravova ná reforma týkat?
Na Ministerstvu práce a sociálních věcí nyní probíhá několik pilotních projektů, které ověřu-
---- 22
U MODERNÍ OBEC 5/2002
To bude podmíněno novým modelem finan cování sociálních služeb. Dá se předpokládat, že se budou klienti finančně podílet minimálně v té míře jako je tomu dnes. kdy příjmy od kli entů tvoří nemalou část rozpočtu ústavů sociál ní péče či domovů důchodců. Rovněž lidé, žijí cí mimo tyto ústavy, platí dnes za poskytování např. pečovatelských služeb. V budoucnosti se zcela jistě dostane do diskuse standard poskyto vané služby. Ten. kdo bude chtít nadstandardní služby, si bude muset připlatit. Může ale nastat situace, že klient obdrží od státu nějaký typ "kompenzační dávky« a za ni si sám službu »nakoupí«.
• Jaký je dosavadní průběh reformy?
ModemiObec.ihned.cz/sprava
a
zikovost no vých postupů v praxi. Hlav ním partnerem ministerstva je britská strana, která pomáhá s vedením pro jektů dle brit ských zkušeností. Nap tuje model kvality po služeb. V Písku probíh munitního plánu, který potřeby klientů s dost to vše za účasti široké veřejnosti. Vede se také diskuse o tom. co je možno včlenit do pojmu "Standard sociální služby«. Zatímco někde se praktikované služby považují za běžný standard, jinde se stejné služby vydá vají za péči navíc. Proto by standardy sociálních služeb měly být vyhlášeny zákonem. Je otáz kou, kdy bude ke standardům stanovena i cena. K poskytování služeb by podle představ Mi nisterstva práce a sociálních věcí měla být ne zbytná registrace a následná akreditace posky tovatelů služeb. Tento proces by měl garantovat určitou kvalitu služby. Dnes je totiž situace ta ková, že kvalita služeb není vždy kontrolovaná a stává se, že ten. kdo získá finanční prostředky, poskytuje službu, aniž by se zodpovídal za její kvalitu. Akreditace by měla garantovat, že její držitel, právnická nebo fyzická osoba, má per sonální a odborné předpoklady a potřebné tech nické vybavení, které zabezpečí požadovanou úroveň služeb.
• Vedle reformy probíhá jednání o ná vrhu zákona o sociálních službách. Ja ké má k němu připomínky Svaz obcí a měst, který zastupujete? Základní nedostatek návrhu zákona vidíme v tom, že neřeší financování sociálních služeb. Pokud zákon jednoznačně neurčí, z jakých zdrojů mají být služby hrazeny, snižuje se moti vace obcí, které by služby rády poskytovaly. Ji nak se (při známém nedostatku financí) obce mohou k sociálním službám jen těžko zavázat. O problematice financí jedná expertní skupi na ministerstva, složená z odborníků, poskyto vatelů služeb, zástupců ministerstev, našeho svazu i komunálních politiků. Snažíme se najít nejpřijatelnější způsob poskytování finančních prostředků na sociální služby, ale zatím bez jed noznačného výsledku. Existují totiž dva vyhra něné modely, jak sociální služby financovat.
• Jeden z modelů vypracovalo Minis terstvo financí. Tento model se týká aktuální situace převo du působnosti okresních úřadů, které k 31. 12. letošního roku zaniknou. Sociální služby, které převezmou obce a kraje, by měly být financo vány ze zvýšené daňové výtěžnosti obcí a kra- ^ jů. Určitým koeficientem by se jim navýšil stá- r
vající podíl z daní. Podle tohoto návrhu by obce a kraje přerozdělovaly finanční prostředky do sociálních služeb na základě svých vlastních rozhodnutí. Určité riziko je ale v tom, že někde by na tyto služby nemusely být vydávány tako vé prostředky, jaké jsou na základě dnešních potřeb žádoucí. Začínající kraje jsou totiž podfinancované, bez dostatku nutných prostředků na zajištění vlastních potřeb. Panuje proto obava, zda za té to situace by byly sociální služby plně zabezpe čeny. Neměl by se opakovat příklad převodu středních škol na kraje, kdy na jejich provoz by lo někde nutné vzít si úvěr a zadlužit se. Navíc mezi jednotlivými kraji a obcemi jsou značné rozdíly v daňových příjmech. Lze říci, že exis tují chudé kraje s nízkými příjmy, přitom s vel kou sociální zátěží, na vyšší nezaměstnanost se váží větší sociální potřeby. Naopak bohaté kra je s vyššími daňovými příjmy by si mohly do volit nadstandardní sociální služby. Otázkou potom zůstává, zdaje cílem dojít v této citlivé sociální oblasti k nerovnováze.
• Jaké východisko nabízí druhý návrh podporovaný Svazem měst a obcí? Druhý návrh se přiklání k modelu podporo vaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ministerstvem vnitra a také Svazem měst a ob cí. Tento návrh předpokládá, že v počátečním období, než se ustálí nové struktury, budou so ciální služby financovány formou státní dotace. Do budoucna by měl stát rozhodnout o výši minimálního státního standardu, který by byl jednotný pro všechny poskytovatele či pro srovnatelná území. Pokud by kraj či obec chtě ly standard služeb zvýšit, doplatily by rozdíl ze svých příjmů. Pravda je, že tento model je ad ministrativně náročnější.
• K čemu se přiklání Ministerstvo prá ce a sociálních věcí? Pro aktuální řešení převodu zřizovatelských funkcí k ústavům sociální péče se i ministerstvo přiklání k financování pomocí dotace na zaříze ní. Co se však týče budoucího systémového ře šení, přichází ministerstvo s myšlenkou směro vat státní podíl finančních prostředků na sociální služby na určité území, tzv. komunitu. Zatím ji sice nelze přesně charakterizovat, ale její požadavky na sociální služby mají vyply nout ze sociálně-demografické analýzy území a statistických sociálních dat. Konkrétní struktura a rozsah služeb by pak měl vyplynout z komunitního plánu konkrétní lokality. Komunitní plánování je nová forma zjišťování a vyjednávání o sociálních potřebách, založená na vyjednávání mezi zadavateli slu žeb, poskytovateli a klienty. Významným part nerem je široká veřejnost. Ta do celého procesu vstupuje se svými představami o rozvoji sociál ní péče v komunitě formou dotazníků, názory v místním tisku a prostřednictvím zájmových sdružení a organizací. Důležitým partnerem a konzultantem při tomto postupu jsou zejména organizace sdružující klienty sociálních služeb. Celková situace v oblasti sociálních služeb je však v tuto chvíli poměrně nejasná. Vzhledem k nutnosti vyřešit financování služeb, za něž zodpovídaly rušené okresní úřady, je však ne zbytné přijmout řešení velmi rychle. Doufejme, že dojde k takové dohodě, která neohrozí služ by stávající. JAN BEDNAŘÍK FOTO ARCHIV
ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ POLICIE
V NERATOVICÍCH Zákon o obecní policii č. 553/91 Sb. v § 3 odst. 1 říká, že obecní poli cii řídí starosta, případně jiný člen obecního zastupitelstva. Co se však pod slůvkem řízení rozumí, nevysvětluje. sedmnáctitisícových Neratovicích akce uvedeného charakteru. O závažných vě má městskou policii na starosti sta cech musí velitel bezprostředně informovat rosta František Morava, kterého starostu. jsem se zeptal, jak dosti početný bezpečnostní
V sbor řídí.
SLOVO MÁ VELITEL
NÁZOR STAROSTY »Uvedený zákon skuteč ně pojem říze ní nevymezu je. Jen v § 4 odst. 3 stanoví, že řídící osoba - u nás tedy starosta - jed ná jménem obce v pracovněprávních vztazích strážníků. Z tohoto ustanovení se dá odvodit ja ko řídící povinnost starosty i to, co zákon v § 25 ukládá obci - zajišťovat školení a výcvik strážníků. Mohlo by se tedy zdát, že záleží na jednom voleném funkcionáři, čím se městská policie zabývá. U nás to tak rozhodně není. Při řízení vycházím z usnesení zastupitel stva a rady ve veřejnopořádkových záležitos tech. Ukládám veliteli městské policie základ ní úkoly a také kontroluji jejich plnění. O výsledcích zase zpravuji radu a zastupitel stvo. Důraz kladu na dodržování vyhlášek města, na sledování čistoty a pořádku (skládky, kon tejnery), na parkovací kázeň, ale třeba i na okamžité řešení sousedských či rodinných sporů občanů.« Zákon o obecní policii v § 3 odst. 2 umož ňuje obecní radě pověřit některými úkoly při řízení obecní policie určeného strážníka. »Zřídili jsme funkci velitele této služby a na základě konkurzního řízení do ní jmeno vali Lubomíra Vinklera. Byly mu stanoveny povinnosti a odpovědnost. S velitelem jsem v denním kontaktu, informuje mě o situaci ve městě. Radíme se společně, jak na tu či onu záležitost reagovat, jak řešit problémy. Je lo gické, že se nezabývám organizováním kon krétní činnosti jednotlivých strážníků, ale o všem mám zevrubný přehled.« Povinnosti velitele městské policie jsou velmi podrobně popsány v pracovní smlouvě. Jsou tu stanoveny úkoly organizační, bezpeč nostní i ekonomické. Mimo jiné velitel odpo vídá za správný chod útvaru, za dodržování pracovního režimu a ústrojové kázně podříze ných. za provádění kontroly zbraní a střeliva i za provoz přidělených vozidel. Je povinen znát bezpečnostní, pořádkovou a dopravní situaci ve městě - zajišťovat a řídit všechny
ModemiObec.ihned.cz/sprava
»Neratovickým strážníkům velím dva roky. Vsadil jsem na soustavnou práci s těmito lidmi, na jejich znalosti a schopnosti, na důslednou kontrolu. To mě naučili v Policii ČR, kde jsem dost dlouho působil. Myslím si, že má me v současné době dobré výsledky re presivní. ale především preventivní. Jednotliví strážníci mají jednak stálé ra jóny, jednak se podílí na společných opatřeních. Co si budeme povídat práce 23 lidí je ve městě znát. Pomáhá nám i nedávno instalovaný kamerový systém. Také spolupráce s obvodním oddělením Poli cie ČR je dobrá, což značně usnadňuje řešení některých deliktů. V poslední době je to ze jména pytláctví. Ještě se zmíním o jedné formě kontroly strážníků. Do vozidel MP jsme zabudovali elektronickou »knihu jízd«. Umožňuje zpět ně vidět na monitoru - v časovém i prosto rovém sledu - kudy auto projíždělo, kde zastavi lo, jak dlou ho stálo. Údaje jsou nezpochynitelné. Osád ky to vědí, ví to i ve řejnost. Tím to zařízením se podařilo kontrolovat plnění pokynů pro strážnickou činnost a zá roveň zlikvidovat představy některých obča nů. že hlídky v noci v autech spí,« řekl veli tel Městské policie v Neratovicích Lubomír Vinkler. Jakožto náhodný pozorovatel nemohu zhod notit dosahovanou kvalitu práce komunální po licie a výslednost její činnosti. Zdá se však, že si vede dobře, že aktivně ovlivňuje veřejný po řádek ve městě. Nicméně mám drobnou připo mínku: strážníci nosí na náramenících stejnok roje funkční označení, což je v rozporu s vyhláškou č. 88/1996 Sb. (§ 11 odst. 2). K vy dání této vyhlášky zmocnil zákon č. 553/91 Sb. (§ 27 odst. 1) Ministerstvo vnitra. JOSEF JELÍNEK FOTO AUTOR
MODERNÍ OBEC 5/2002 O
23----
immEam
PROČ NE ŽENA? Rok 2002 představuje pro obecní policie první desetiletí trvání a dává příležitost k mnoha ohlédnutím. Ing. Bc. Dana Hetzlová spojila svůj profesní život s Městskou policií hlavního města Prahy a řadí se mezi strážníky, kteří stáli u jejího zrodu. V sou časné době je ředitelkou obvodního ředitelství Městské policie hlavního města Prahy v Praze 14. • Jaké vlastně začátky u městské poli cie byly, jak na ně vzpomínáte? Na počátky ráda vzpomínám. Začínali jsme, bylo to jako stavět na zelené louce. Dá se říci, že všechny nás spojoval zájem tuto práci dělat, vzájemná ochota vyjít vstříc v rámci možností jak veřejnosti, tak i sobě. Bylo nás poměrně málo v porovnání se sou časným stavem zhruba 1200 strážníků, všichni jsme se znali, jak z vlastní práce, tak i z různých zkoušek, školení a v neposlední řadě i z tatami. které někdy i »zabolelo«, ale také nezřídka na vodilo až komické situace. Žili jsme prvními úspěchy i neúspěchy. V té době nebyly nabízeny prakticky jakékoliv so ciální výhody, takže se dá říci, že se opravdu sešel kolektiv lidí, který chtěl v myšlence a po slání městské policie něčeho dosáhnout. V sou'časnosti se takové »opravdové fandovství# přece jen v takové míře a tak přesvědčivě ne projevuje.
• Žena a policie, jde to vůbec k sobě? Co vás vlastně na té práci přitahuje? Pochopitelně, že pojmy žena a policie jako pracovní proces se nevylučují, což ostatně po tvrzuje sama praxe. 1 když, pravda, muži jsou logicky v převaze. V prvé řadě asi záleží na tom. jak moc chce žena tuto profesi dělat, a když je to »chtění« opravdové a silné, pak se dokáže vyrovnat i s čistě ženskými minusy k povolání policisty, jako jsou mateřství, péče 0 rodinu, subtilnější fyzické předpoklady a pod. Ano, je to zaměstnání, které není nejen v na ší společnosti pro ženu zcela běžné a často se setkáváme s tímto tématem i na stránkách ji ných časopisů, kde je tato otázka prezentována na základě jednotlivých žen v dané profesi. Z hlediska posouzení asi většiny mužské po pulace si myslím, že je žena jako policistka spí še trpěnou než zcela přijatelnou, ale z hlediska žen - proč ne?! Žena do tohoto zaměstnání vná ší jiné prvky v jednání, rozhodování či řešení problémů, myslím si, že často pro veřejnost 1 přijatelnější, a to bez ohledu na funkci či zařa zení. Vím to ze své zkušenosti. Od roku 1991 jsem prošla jako strážník »ulicí«, pracovala jsem dlouhou dobu ve funkci operačního i ve funkci zástupce organizačního oddělení a nechci se chlubit, v konkurzním řízení na ředitele Měst ské policie hl. m. Prahy jsem se dostala až do závěrečného »finále#. Muž byl tehdy lepší... Moje současné funkční zařazení je velice za jímavé svou různorodostí a koneckonců i ná ročností. Zahrnuje samotnou oblast řízení výko nu, vlastní činnosti strážníků, administrativu.
---- 24
J
MODERNÍ OBEC 5/2002
pracovní setkání jak s představiteli úřadu měst ské části, tak i s veřejností. Ale je to zejména práce s lidmi.
• Máte nějaké krédo, kterým se v pra covním procesu řídíte a kde spatřujete určité rezervy? Veškerou naši činnost, práci strážníků, se snažím usměrňovat s vědomím, že jde o službu - službu veřejnosti a v její prospěch. Samozřej mě v rámci určitých objektivních možností, pů sobících jako mantinel, ale někdy i jako svěrací kazajka. Jsou problémy, které vyřeší snad čas a no vá kvalita. Mám na mysli například limitující finanční zdroje, které stojí třeba v pozadí opti malizace počtů strážníků, ještě lepšího a kva litnějšího technického vybavení. Jde tedy o to vytvářet předpoklady. Vlastní kvalita jakého koli pracovního procesu spočívá v umění ří dit, ale mít i kvalitní realizační složku - tedy strážníky. Tady je to již »o kvalitě lidského faktoru# třeba v tom, aby nám noví strážníci nepřicháze li z náboru, ale spíše po ještě náročnějším výbě ru z konkurujících si uchazečů. Pokud jde o re zervy, ty se jistě najdou v práci každého, ale většinou se na ně přijde při řešení problémů, kdy člověk zjistí, co by měl a mohl ještě v dané věci udělat. Potom již je to otázka nutnosti, čas to vůle i času a hlavně zodpovědnosti před ve řejností, před kolegy, před sebou...
• V pracovním zařazení ředitele obvod ního ředitelství jste více než dva roky. »Berou« vás strážníci, máte zvláštní metodu přístupu k nim? Chcete se jim jako žena líbit? Jestli mě strážníci »berou« a jak. by měli říci spíše oni. Nevím, jestli k nim mám zvláštní for mu přístupu, nikdy jsem o tom nepřemýšlela. Nechci sama sebe nějak hodnotit. Snad mohu jen říci, že jsem podřízenými respektována. I to již mohu vůči své osobě a s ohledem na naši společnou práci považovat za základní poziti vum. Snažím se jednat s nimi na rovinu. Myslím si, že když lidi chtějí, a navíc mají společný cíl. tak se domluví. V případě, že není jiná mož nost, nastupuje formální autorita. Domnívám se, že v některých případech je až na škodu o problému polemizovat a je mnohem účinnější řešení nařídit. Jako žena se samozřejmě chci líbit, a to neje nom strážníkům, ale snažím se s nimi držet krok i v oblasti fyzické kondice. Posilovna, tě locvična, tatami nejsou pro mne jen prázdné poModerniObec.ihned.cz/sprava
jmy. Ale mohu vám říci, že to jde rok od roku hůře, neboť člověk je tvor veskrze pohodlný.
• Stále častěji se v poslední době ob jevují názory na právní nedostatečnost stávajícího vymezení činnosti strážní ků, jejich pravomocí, kompetencí. Jsou oprávněné? To je na delší povídání, tak alespoň stručně. Myslím si, že některé rozumné požadavky, ve doucí ke zkvalitnění činnosti obecních a měst ských policií po jejich desetileté zkušenosti, jsou na místě. Praxe ukázala, kde jsou »hluchá místa# stávající právní úpravy a co je třeba upra vit tak, aby šlo současné problémy měst a obcí na úseku místních záležitostí veřejného pořádku a částečně i v oblasti provozu na pozemních ko munikacích efektivně a optimálně řešit. V průběhu let se objevily i hlasy, volající po zrušení institutu obecní policie, které zdaleka nejenom já považuji za nelogické, odtažené od reality, až diletantské. Čas pro odchod obecní policie jako takové »ze scény# zdaleka ještě ne nastal, spíše naopak... Zvýšení úspěšnosti práce strážníků by zcela určitě prospěly například takové legislativní změny, které by umožnily řešení přestupků až do konce, když v současné době je většina pře stupků jen v naší částečné kompetenci s tím, že je při jejich zjištění podstupována přísluš ným správním orgánům, v Praze například úřadům městských částí, magistrátu. Policii ČR apod. My se zpravidla již vůbec nedozví me, jak která věc byla vyřešena či zda vůbec řešena byla. Takovýto postup zaměstná i daleko více pra covních sil než přímé a úplné řešení jedním or gánem, který již přestupek zjistil. Asi nejenom v Praze by městské policie uvítaly možnost od tahovat provozu a občanům překážející vozidla nezodpovědných řidičů, kdy by se špatné par kování mohlo vyřešit okamžitě. Malé obce, které si jednotlivě nemohou z fi nančních důvodů dovolit vlastní obecní policii, by jistě ocenily možnost založit si tuto policii společnou pro několik sousedících obcí. Prob lémů je však daleko více než jsem uvedla. Zároveň bych však chtěla říci, že záběr práce strážníků - mám na mysli početnost řešených problematik - je široký a že záleží na každém, jestli chce problematiku vidět a řešit nebo ne. Jde tedy o odpovědnost každého strážníka, o je ho přístup k plnění svěřených úkolů. Tato sku tečnost souvisí a ovlivňuje prestiž policie jako takové. Ať už jde o republikovou, obecní nebo městskou. VLADIMÍR J. HÁJEK FOTO JOSEF DVOAÁK
nas ČÍSLO 5 KVĚTEN ROČNÍK 2002
MODERNÍ —OBEC—
RUKOVĚŤ ZASTUPITELE
• regionální aspekty lesního HOSPODÁŘSTVÍ • KONCENTROVANÉ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ • CENTRÁLNÍ ADMINISTRACE DOTA CÍ V EROPSKÉ UNII • SPOLUPRÁCE S HOSPODÁŘSKOU KOMOROU
SNAHA O KOMPAKTNÍ CELEK • Zatímco ostatní kraje měly už v první etapě reformy k dispozici svá vlastní sídla, Zlínský kraj če kal, jak dopadnou jednání o bu dovu Svitu a byl nucen usídlit se v části objektu okresního úřadu a v pronajatých prostorách v jiné části Zlína. Chápete provizorium jako výhodu nebo jako handicap?
Vláda ČR v únoru deklarovala snahu přistoupit k přesunutí pohledávky z České konsolidační agentury na Zlínský kraj, což zakládalo možnost zřídit sídlo krajského úřadu ve 21. budově Svitu v objektu někdejšího správního centra firmy Baťa. Nejen o otázkách spojených s chystanou, rekonstrukcí hovoříme s ředitelem zlínského krajského úřadu - Ing. Vladimírem Kutým.
Jiné kraje začínaly před rokem ve svých síd lech, ovšem nyní se prakticky všechny dostávají do situace, kdy pro nastávající druhou fázi refor my veřejné správy už tyto prostory kapacitně ne stačí, takže musí hledat další budovy a objekty. U nás se to, co jsme zatím vnímali jako znevý hodnění, začíná jevit jako štěstí v neštěstí. Máme totiž docela reálnou možnost, že - byť s velkými problémy, které nás ještě čekají na cestě k vybu dování vlastního pracoviště - nakonec budeme soustředěni na jednom místě. Navíc si je můžeme sami projektovat už na zá kladě určitých zkušeností s tím, co vlastně chod krajského úřadu obnáší. Jsem si však vědom, že potíží, které nastanou v souvislosti s převedením pohledávky a se samotnou rekonstrukcí památ kově chráněné budovy, bude ještě velmi mnoho.
• V objektu okresního úřadu působí kromě uvolněných zastupitelů asi 80 úředníků. Do odloučeného pracoviště se přestěhovalo již přes sto zaměst nanců. Jak je finančně náročný provoz instituce, rozdělené do dvou poměrně vzdálených objektů? Jsou s tím samozřejmě spojené nemalé fi nanční náklady. Kromě nutnosti vybavit obě pra coviště kancelářskou a výpočetní technikou vy vstávají také problémy v oblasti smluvních vztahů s majitelem, který pochopitelně má s objektem, kde momentálně sídlí naše odloučené pracoviš tě, své vlastní záměry do budoucna. Samotný ná jem zatím hradí Ministerstvo vnitra, je však otáz ka, jak dlouho tento stav potn/á. Další věcí, která nás zpočátku potrápila, byla otázka elektronického spojení obou námi použí vaných budov. Zatím sítové propojení řešíme mik rovlnnou parabolou, ale celkově se komplikuje práce hospodářské správy včetně podatelny, pošty a podobné. Af chceme nebo nechceme, objevuje se určitá komunikační bariéra, která úřad rozděluje, protože spontánní živé kontakty pracovníků jsou ztíženy. To je daň, s níž se budeme muset ještě na čas smířit. Snažím se alespoň svolávat pravidelné po rady vedoucích a vzájemnou komunikaci udržo vat všemi dostupnými formami. Myslím si, že čím dál tím víc je třeba krajský úřad chápat jako kom paktní jednotku, nikoliv resortně, a v tomto duchu je nutné tuto instituci vést, a tudíž veškeré barié ry v rámci možnosti eliminovat.
ModerniObec.ihned.cz/kraj
• Domníváte se, že by úředníci v budoucím sídle kraje měli praco vat v izolovaných kancelářích, jak je to u nás běž né dnes, anebo spíš upřednost ňujete model ote vřeného pros toru, členěného pouze »psychologickými« boxy, který se osvěd čuje v některých cizích zemích? Zvažuji obě vari anty. Faktem je, že v našich podmín kách se historicky zažil model uzavřených kan celáří, ovšem to ještě samo o sobě není to nej podstatnější. Domnívám se však, že systém volné kance lářské krajiny, tak jak byl koncipován v 21. bu dově ve třicátých letech minulého století, mohl dobře fungovat v situaci, kdy v jednom patře se děla velká skupina profesně příbuzných kolegů - například účetních, kteří ručně zapisovali jed notlivé položky do příslušných agend. Musíme se ale přenést o několik desítek let dál a posou dit nejen technické možnosti, ale především funkce, které by měl krajský úřad plnit. Je třeba vzít v úvahu, že zde vedle sebe pra cují odborníci nejrůznějších specializací. Každá problematika přitom s sebou nese svá specifika. Navíc u odborů typu zdravotnictví, sociální věci, školství a podobně je třeba v odvolacím řízení vést řadu jednání poměrně intimně. Klid pro prá ci potřebují obě strany. Mám za to, že díky citli vému rozdělení prostoru klient lépe získá pocit důvěry a klid pro práci přispěje ke kvalitě výko nu úředníků.
• Co vám momentálně působí největší starosti? Dokončení druhé fáze reformy veřejné správy je věc, která mě dnes tíží poměrně značně. Je nutné počítat s tím, že samotný převod agend na kraje či pověřené obce bude komplikovaný
a složitý. Uvědomuji si, že v okamžiku, kdy dojde ke zrušení okresních úřadů, nastane poměrně značný třesk, který v tuto chvíli ještě nemůžeme dostatečně docenit. Každopádně s postupující dobou a s detailnější roz pracovaností refor my vyvstávají další a další praktické úko ly, jež bude třeba vy řešit. Byl bych rád, kdyby se nám poda řilo během následují cího půl roku dokon čit výstavbu vnitřní struktury a chodu úřadu, protože po zději už možná ne bude čas se k urči tým provozním vě cem vracet. Předpokládám, že do některých úřadů třetího typu se bu dou obtížně shánět odborníci dostateč ně kvalifikovaní pro výkon státní správy. Tady vidím do bu doucna velký úkol pro krajský úřad, který bude muset být pro po věřené obce metodickou oporou.
• Působil jste ve vedení okresního úřadu v Kroměříži, máte tedy možnost srovnání dvou podobných, a přesto odlišných institucí. V čem pociťujete největší rozdíly? Zkušenosti z okresního úřadu jsou mi v kaž dodenní praxi velmi prospěšné, a to nejen co do odborných záležitostí, souvisejících s vedením státní správy, ale také díky zkušenostem s ve dením většího kolektivu. Každopádně práce v krajských strukturách mi připadá náročnější už tím, že spojený model veřejné správy je ve své podstatě složitější než onen čistě-státní úřad, v němž je podstatná část působnosti zce la jasně vymezena zákony. Krajský úřad pracuje nejen jako instituce, na kterou je významnou měrou přenesen výkon státní správy, ale také jako servisní organizace pro samosprávu a je zodpovědný za to, aby po litici včas dostali informace potřebné k rozhodo vání. Velmi důležité je vytvořit podmínky pro dobrou komunikaci mezi úřadem a samosprá vnou složkou. To je alfa a omega společného ži tí obou složek a úspěšné práce kraje jako celku. HELENA MRÁČKOVÁ FOTO AUTORKA
PODPORA LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), zastupu jící zájmy velké části nestátních lesních majetků, přistupuje v letošním roce k zásadnímu zvýraznění regionálních hledisek ve své organizační struktuře a v širokém spektru svých aktivit. ytváří své organizační články v rámci krajů V tomto ani v letošním roce ale k zásadní změně nedošlo. Žadatel sice podává žádost a předpokládá, že mu úzká spolupráce s představiteli krajských politických repre o poskytování a vyúčtování příspěvku kraji, do je zentací a s krajskými úřady umožní realizovat své hož působení spadá příslušné katastrální území, záměry: zlepšit hospodaření v nestátních lesích. příspěvky ale i nadále poskytuje Ministerstvo ze Regionální organizace SVOL se chtějí pře mědělství, které zodpovídá za dodržení finanč devším podílet na vypracování regionálních pro ních limitů, stanovených státním rozpočtem pro gramů rozvoje lesního hospodářství v rámci jednotlivé dotační tituly. Kraje mohou vlastníkům Strategie regionálního rozvoje ČR, neboť hospo lesa poskytovat jen tolik prostředků, kolik jim bu daření v obecních a soukromých lesích, zejména de ministerstvem přiděleno. z hlediska uplatnění veřejných zájmů má svá Představy některých členů našeho sdružení specifika. o tom, že regionální organizace nestátních lesů budou mít možnost ovlivňovat ve spolupráci s krajskými orgány jejich dotační politiku v les SYSTÉM DOTACÍ ním hospodářství, se zatím neuskuteční. Specifika se projevují z velké části v systému dotací, kterými stát podporuje hospodaření v le ZÁSADNÍ ZMĚNA sích podle zásad stanovených lesním zákonem č. 289/1995 Sb. Státní podpora dosahuje neza Uvědomujeme si, že změnit systém státní nedbatelného měřítka a bez přehánění můžeme podpory lesního hospodářství bez změny systé konstatovat, že bez ní by rozhodující záměry mu tvorby zdrojů, z nichž budou příspěvky po v péči o lesy ve veřejném zájmu neměly šanci skytovány, je nesmírně obtížný úkol. Systém fi na realizaci. (Příspěvky dosáhly v roce 1998 nanční podpory lesního hospodářství má být 927 mil. Kč, v roce 1999 949 mil. Kč a v roce zásadně upraven od roku 2003. Má se svou for 2000 961 mil. Kč.) mou i podstatou přiblížit systémům, uplatňova Sdružení vlastníků obecních a soukromých le ným v zemích sdružených v Evropské unii. Tato sů předkládalo každoročně náměty a doporuče okolnost je z hlediska náročnosti na přípravu vel ní na zdokonalení pravidel, podle kterých jsou mi důležitá. Do úvah o jeho podobě by měl být příspěvky ze státní podpory lesů poskytovány. zapojen co nejširší okruh odborné veřejnosti les K těmto námětům v současné době přibývá dal ního hospodářství a vlastníků lesa. ší, související se změnou územního uspořádání Také v nových podmínkách bude vývoj lesní státu. ho hospodářství ve značné míře ovlivňován po Do roku 2000 rozhodovalo o poskytování přís žadavky na zabezpečení veřejně prospěšných pěvků Ministerstvo zemědělství. Počínaje rokem funkcí lesa, ne vždy totožné s ekonomickými zá 2001 mělo být rozhodování přeneseno na kraje. jmy, a hlavně možnostmi jeho vlastníků.
Tím ale nejsou náměty Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů na orientaci finanč ní podpory soukromého a obecního lesního hos
V
Vlastnická struktura lesů
(v %)
l<>1?
I Obecni ■ Státní
ModerniObec.ihned.cz/kraj
podářství vyčerpány. Ekonomické výhledy les nického odvětví jsou totiž ve světle výsledků provedených analýz málo potěšující. Zatímco ceny surového dříví dosáhly svého maxima již v roce 1999 a od té doby stagnují, v posledním období dokonce s tendencí k pokle su, mzdy a ostatní nákladové položky se budou bezesporu zvyšovat a je jen otázkou času, kdy se nezanedbatelná část lesních majetků dosta ne do vážných ekonomických obtíží. Podpora lesních hospodářství, kterým v no vých podmínkách nepostačí zdroje vytvářené tržní realizací vytěženého dříví k úhradě nejnalé havějších reprodukčních nákladů, se postupně stane novým aktuálním problémem národní do tační politiky lesního hospodářství v ČR. Dopo ručujeme, aby na tyto problémy bylo při vy tváření nového dotačního systému lesního hospodářství pamatováno.
STRUKTURÁLNÍ FONDY Zvláštní místo v systému finanční podpory lesního hospodářství mají v zemích EU struktu rální fondy. Jsou především významným nástro jem regionální politiky. Jejich využití tedy předpo kládá především vyhotovení příslušných koncepčních materiálů v regionech. Očekává me, že se naše regionální organizace budou na tvorbě regionálních koncepcí rozvoje lesního hospodářství významné podílet. S přípravou na využívání budoucích struktu rálních fondů bychom neměli otálet. Již dnes to tiž vznikají některé programy, které jsou v ze mích připravujících se na vstup do EU svou povahou a formou velmi blízké strukturálním fon dům členských zemí. Jedná se například o vše obecně známý SAPARD. Hlavním cílem směrnice SAPARD je vlastně ověření způsobilosti jednotlivých kandidátských zemí na využívání strukturálních fondů (např. schopnost zpracovat příslušné programy rozvoje venkova, zavést fungující systém platebního sty ku, systémy kontrol atd.), a připravit se tak na období, kdy se dnešní kandidátské země stanou plnoprávnými členy EU s možností čerpat pro středky strukturálních fondů. Mezi aktivitami podporovanými v rámci směr nice SAPARD je uvedeno také lesnictví včetně zalesňování zemědělských půd, investic do les nictví nestátních vlastníků lesa, podpory lesnic kého podnikání, zpracování a marketingu lesnic-
kých výrobků. Přesto ale Česká republika zatím nezařadila podporu lesního hospodářství mezi priority programu, a proto účast lesnických zá stupců v národních orgánech SARARD (např. v Národním monitorovacím výboru či v regionál ních monitorovacích podvýborech) je více méně symbolická.
VÝJIMEČNÝ PŘÍSTUP Přístup České republiky je výjimečný, neboť při různých mezinárodních jednáních s lesníky jiných kandidátských zemí jsme se mohli přesvědčit, že implementaci programu SAPARD v lesnictví je zde věnována významná pozornost. Sdružení vlastníků obecních a soukromých le sů v ČR nepovažuje opomenutí specifických les nických problémů v programu SAPARD za defi nitivní. Určité možnosti shledáváme v rámci prací na jednotlivých programech jejich doplněním o podporu nestátních lesních majetků odbornou konzultační, poradenskou, popularizační a vzdě lávací činností. Vznikem regionálních organizací SVOL a je jich spoluprací s krajskými složkami byly vytvo řeny dobré předpoklady k prohloubení naší účasti na programu SAPARD. Z hlediska potřeb vlastníků a správců nestát ních lesů je zatím v ČR málo využíván další pod půrný projekt - program Phare. Zatím je sice orientován převážně jen na některé příhraniční oblasti, kde převažuje státní vlastnictví lesů. Ani podíl nestátních lesů zde však není zane dbatelný, a proto považujeme za oprávněný náš
požadavek, aby SVOL, jako zájmová organizace zastupující nestátní sektor vlastníků lesa, byl za stoupen v řídícím výboru Fondu pro obnovu a rozvoj lesa. Současně považujeme za nutné posoudit možnosti širšího využití prostředků Phare i na podporu trvale udržitelného obhospodařování nestátních lesů. Při jednání s našimi zahraniční mi partnery jsme totiž zjistili, že účinnost progra mu Phare je v některých zemích (např. Phare ACCESS v Litvě) aplikována na podstatně širší bázi než u nás. Hospodaření v lesích lze podporovat také z ji ných veřejných prostředků.
NEPŘIMĚŘENÁ PODPORA Již opakovaně upozorňujeme na nepřiměře ně nízký rozsah podpory lesního hospodářství z prostředků Státního fondu životního prostředí. Příspěvek lesnímu hospodářství, který se pohy buje ročně okolo 20 mil. Kč, je nepatrný nejen ve vztahu k sumě inkasovaných plateb za znečišťo vání ovzduší imisemi, ale zejména ve vztahu k obrovským škodám, které vlastníkům lesa škodlivými imisemi vznikají. K nedocenění možnosti využít prostředky Státního fondu životního prostředí přitom do chází v podmínkách, kdy požadavky na přizpů sobování hospodaření v lesích všech vlastnic kých kategorií zpřísněným ekologickým kritériím a představám soustavně a rychle rostou. V mnohých krajích České republiky trpí lesy poškozováním, které jim způsobují imise průmy
NAVSTEVA V DRÁŽĎANECH
slových podniků. S tím souvisí také otázka ná hrady škod působených vlastníkům lesa imise mi. Současný způsob vymáhání náhrad za imis ní poškozování lesů podle § 420a zákona č. 40/1964 Sb. v platném znění (Občanský záko ník) je pro absolutní většinu vlastníků lesa na prosto nevyhovující. Vlastníci středních a menších lesních majetků proto přivítali, když vláda v roce 2000 (vládní usnesení č. 532) uložila ministru životního pro středí zpracovat »návrh systémového řešení ná hrad škod působených imisemi vlastníkům lesů tak, aby na finančním zajištění navržených řeše ní byly zainteresováni především emitenti<<. Musíme ale konstatovat, že tento úkol splněn nebyl. V průběhu jeho projednávání byl některý mi účastníky přednesen názor, že "úspěšnost soudních sporů je poměrně vysoká- a že "po žadavek usnesení vlády č. 532 na vytvoření no vého systému náhrad škod není opodstatněný-. Převážná část vlastníků obecních a soukro mých lesů má zcela opačný názor. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že na úhradu imisních škod v současném systému nemají menší lesní ma jetky vůbec šanci. Je tudíž nutné, aby se jejich organizace - Sdružení obecních a soukromých vlastníků lesa - i nadále otázkami úhrady imis ních škod na lesích na celostátní úrovni i v jed notlivých regionech intenzivně zabývala. ZDENĚK BLUĎOVSKÝ, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR FOTO ARCHÍV
KLÍČE OD SÍDLA
ejtman kraje Vysočina František ne 25. března 2002 navštívil hejtman Libe Dohnal (na fotce vlevo) koncem reckého kraje RNDr. Pavel Pavlík Sasko, března z rukou odstupujícího kde se v Saské státní kanceláři zúčastnil přednosty Okresního úřadu Jihlava společného jednání hejtmanů příhraničních krajů Petra Menšíka (vpravo) slavnostně se saským ministrem pro evropské a spolkové převzal klíč od nového sídla. Budova záležitosti Stanislawem Tillichem. je prozatím ve výpůjčce od Minis Jednání se za českou stranu kromě hejtmana terstva vnitra, od července by měla Libereckého kraje zúčastnili hejtman Karlovarské pravděpodobně přejít do majetku ho kraje JUDr. Josef Pavel, hejtman Ústeckého kraje. kraje Ing. Jiří Šulc, generální konzul ČR v Drážďa Přednosta a hejtman si nejprve nech JUDr. Milan Dufek a ředitel odboru zemí poděkovali za vzájemnou spolupráci, střední Evropy Ministerstva zahraničních věcí ČR slova díků poté patřila hlavnímu dodavateli, kterým bylo konsorcium firem Podzimek a synové Třešf dr. Bedřich Kopecký. Za saskou stranu jednali mi a Geo-ing Jihlava, technickému dozoru investora firmě Garant Žďár nad Sázavou, projektové firmě nistr pro evropské a spolkové záležitosti Stanislaw Fortis Jihlava a v neposlední řadě také architektovi Jaroslavu Huňáčkovi. Tillich, drážďanský krajský vládní prezident Henry Slavnostního aktu se zúčastnili také první zástupce hejtmana Miloš Vystrčil a ředitelka Krajského Hasenpflug, saskokamenický krajský vládní prezi úřadu kraje Vysočina Simeona Zikmundová. Následovalo předání klíče, přestřižení pásky a nechyběl dent Karl Noltze, předseda smíšené mezivládní ani přípitek šampaňským. Poté se většina přítomných vydala na krátkou exkurzi novými prostory. komise Sasko-ČR dr. Roger Mackeldey ze státní Pro významné hosty a pro nejširší veřejnost připravuje oddělení vnějších vztahů sekretariátu kanceláře a předseda smíšené mezivládní komise hejtmana první »Den otevřených dveří-, který proběhne ve čtvrtek 30. května. Sasko-ČR a dr. Fritz Schnabel, ředitel odboru pro státní reformu saského ministerstva vnitra. RADKA BURKERTOVÁ FOTO ARCHÍV Hlavním tématem diskuse bylo stanovení part nerů pro české kraje na saské straně. Hlavní pře kážkou, která dosud bránila rozvoji vzájemných vztahů mezi českými kraji a saskými regiony, byl fakt, že zástupci saských krajů nejsou volení po litici, ale úředníci jmenovaní saskou vládou. Proti oncem března se hejtman Pardubického kraje Roman Línek zúčastnil pracovního setká tomu měli hejtmani výhrady a požadovali, aby bu ní u 73. záchranné a výcvikové základny v Rakovníku. Cílem bylo informovat přítomné doucí spolupráce byla rozvíjena na úrovni vole o probíhající reformě ozbrojených sil ČR, objasnit možnosti použití Armády České re ných orgánů. Podle mínění hejtmanů je nutné, publiky při provádění záchranných prací a plnění humanitárních úkolů civilní ochrany v případě aby spolu komunikovali politici našich krajů vzniku mimořádných událostí a prezentovat zde záchranné a výcvikové základny Sil územní a spolkové republiky Sasko. obrany jako hlavní prostředek Armády České republiky při poskytování podpory civilním orgá Jednání byla složitá a padlo na nich více ná nům. zorů. Nicméně všichni účastníci jednání se shod Za přítomnosti vojsk byl hejtman Pardubického kraje Roman Línek povýšen generálem veli li, že je nutné najít východisko z této situace a na telství Sil územní obrany Vladimírem Sovou do hodnosti kapitána v záloze. Do hodnosti nad plnit vzájemnou spolupráci konkrétními projekty.
H
D
POVÝŠENÍ HEJTMANŮ
K
poručíka v záloze byl povýšen hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík. MICHAL SEDLOŇ
- nar -
ModerniObec.ihned.cz/kraj
DOSÁHNOU NA PENÍZE? Politika finančních podpor Evropské unie slabším regionům je rozsá hlá (zhruba 40 % rozpočtu EU). O tom, zdali budou naše regiony na pří jem prostředků dostatečně připraveny, jsme hovořili s Ing. Evou Píšovou, která se danou problematikou léta profesně zabývá. Mimo jiné se zúčastnila screeningových jednání v Bruselu, týkajících se připrave nosti ČR na využívání strukturálních fondů. • Jsou ty podpory opravdu tak vý znamné? Kam budou směřovat?
e V čem pak bude spočívat role krajů a dalších regionálních subjektů?
Jde o širokou škálu podpor, například pro vý stavbu infrastruktury, podnikání a rozvoj nových technologií, vzdělávání, životní prostředí, rozvoj venkova a další oblasti. Pro úspěšná jednání je vždy klíčová připravenost potřebné dokumenta ce, účinný administrativní a kontrolní systém a schopnost své požadavky obhájit. Aby naše republika mohla peníze na projekty čerpat, mu sí předložit dobře připravené a dobře orientova né kvalitní projekty. To je obvykle nejnáročnější u projektů připra vovaných přímo v regionech. Na druhé straně právě tyto projekty přinášejí regionům největší efekty.
Ta bude záležet na přístupu krajských zá stupců. Na jejich iniciativě a zájmu, na schop nosti dojednat s centrem svůj podíl na řízení i administraci projektů, na schopnosti vybudovat funkční zázemí pro rozvojové aktivity, a to nejen pro jejich plánování a projektování, ale i pro re alizaci. Tady bych upozornila na to, že zvládnout daný úkol vyžaduje značné úsilí. Ponechat veš kerou administraci strukturálních fondů na cent rálních úřadech může být pro regiony sice po hodlné, ale z hlediska budoucnosti ne vždy výhodné. Faktem je, že systém, který se opírá o iniciativu a maximální zapojení subjektů v regionu, umož ňuje zajistit výraznější rozvoj právě regionům a obcím. Praxe v členských státech EU to jedno značně potvrzuje. Navržený centralistický model ostatně dává pravomoci regionálním zástupcům rozhodovat o výběru projektů a umožňuje jim i sledovat monitorovací a hodnotící procesy.
• Jak je to s připraveností u nás? Ačkoliv příprava na strukturální fondy v regio nech probíhá již řadu let, jsme stále na začátku. Problém není v tom, že bychom něco promeš kali. Regionální operační programy jsme zpra covali dokonce v předstihu oproti ostatním kan didátským zemím. Objevil se však jiný problém, a tím je admi nistrativa pro realizaci operačních programů a určení právních subjektů, které by mohly zod povídat za příjem finančních prostředků. Máme totiž čtrnáct krajů a osm regionů NUTS 2, které jsou podle pravidel EU základem pro poskyto vání podpor. Proto stojíme před otázkou, jak za jistit realizaci operačních programů dle pravidel EU na úrovni regionu NUTS 2, když je veškerá administrativa budována na úrovni krajů. A jak by to bylo s finanční odpovědností u regionů NUTS 2, složených ze dvou či dokonce tří krajů?
• Proto byl schválen centrální model? Dá se říci, že ano. Nelze se divit, že Evrop ská komise shledala náš systém čtrnácti krajů a osmi regionů NUTS 2 jako nevyjasněný a problematický. Výsledkem bylo rozhodnutí vlády vyjít z modelu centrálního, který bude jed noznačný a transparentní. V praxi to znamená zpracovat jediný Společný regionální program za celou Českou republiku. Tento model, přijatý usnesením vlády ČR č. 102/2002, bude logicky znamenat i centrální administraci dotací EU prostřednictvím Minister stva pro místní rozvoj a jemu podřízených pracovišf, jimiž jsou regionální výkonné jednotky Centra pro regionální rozvoj. Usnadní se tím jed nání s Evropskou komisí a prostředky bude možné uvnitř jednoho celostátního programu přerozdělovat. Nakonec, nebudeme jedinou ze zemí budoucí velké Evropy, která přijala jiný mo del, než jsou jednotky NUTS. Modely jsou v jed notlivých zemích různé.
ModerniObec.ihned.cz/kraj
e Které zkušenosti z členských zemí EU by bylo možné a vhodné v České republice využít? Zajímavé jsou hospodářské výsledky Irska a Skotska. Pro nás považuji za inspirativní pří klad Finska, které dobře zvládlo ekonomické potíže, spojené s rozpadem sovětského trhu po roce 1990, kam v té době směřovalo zhruba 50 % výroby. Během tří let zde dosáhla neza městnanost 25 %. Jak si s tím poradili? V průběhu pěti let došlo k restrukturalizaci průmyslu směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, zejména výrobků z oblasti telekomu nikací a elektroniky. Modernizace ekonomiky pokračovala, cílem bylo vytvořit »knowledge-based society«. Myšlenka se opírala o tzv. »inovativní regiony-- se specificky upravenými plány ve vazbě na charakter regionu. Programy byly te maticky zaměřené na oblasti jako jsou: agrobiotechnologie, telekomunikace, IT, farmaceutický rozvoj, polymerové technologie, materiálové technologie apod.
e Jak v celém procesu figurovaly fin ské regiony? V roce 1994 byly založeny regionální rady a ke zlepšení mezisektorové koordinace byl v roce 1997 ustaven v každém regionu společ ný regionální úřad pro obchod, průmysl, práci a zemědělství. Od roku 2001 Finové přijali no vou regionální politiku, která podporuje poly funkční rozvoj. Snaží se vytvářet funkční města a venkovské oblasti a také vyvažovat státní a re gionální politiku. Důležitou roli hrají regionální expertizní cent ra, kde například vznikla i Nokia, v nichž vzniká značné množství nových myšlenek a postupů
v různých specializovaných oblastech. Snahou je propojovat výzkumné organizace s podniky, přičemž je velmi důležitá spolupráce mezi sek tory. Kromě toho hrají centra významnou roli i při zajišťování finančních prostředků pro reali zaci inovací. Marketing a budování image regio nálních center stojí v popředí, neboť Finové je považují za jeden ze základních předpokladů pro uplatnění se na zahraničních trzích.
• Na co se mají kraje zaměřit? Především na procesy spojené s iniciací, pří pravou a koordinací projektů, se zpětným hod nocením jejich přínosu, včetně schopnosti rea govat na vývojové změny, s plným využitím partnerství se soukromým sektorem, specializo vanými agenturami, univerzitami a dalšími part nery a s celkově promyšlenou strategií i taktikou v rámci jednotlivých regionů. Zájem lidí o místo, kde žijí, jejich znalost místních a regionálních problémů a zaujetí pro zlepšení své situace mů že být, při dostatečné finanční podpoře, obrov ským motorem pozitivních změn. Jde jen o to tento potenciál využít. Chtěla bych opětovně zdůraznit, že kraje mají skutečně velkou úlohu: jakožto subjekty odpovědné za re gionální rozvoj mohou sehrát významnou koor dinační a iniciační roli. To ovšem předpokládá, že nebudou přemýš let jen o řešení uvnitř jednotlivých krajů, ale že začnou spolupracovat i mezi sebou a vypracují určitou společnou strategii přístupu pro toto plá novací období EU (tedy do roku 2006 - pozn. red.) i pro období po roce 2007. Přípravné fáze plánů EU jsou totiž velice dlouhé. Navíc Evrop ská komise očekává, že dnešní kandidátské ze mě svými názory přispějí k formulaci nové regi onální politiky EU.
e Co doporučit na závěr? Použiji slova bruselského experta na politiku soudržnosti, pana H. Bakera: >> V České republice máte dvě mimořádně cenné věci: tradice a vzdě lanost lidí. Ty je třeba využít v co největším spekt ru ekonomických aktivit. Oživit to, co je historicky osvědčené a specifické a současně se zaměřit na technologický a technický pokrok, přeměnit strukturu vašeho hospodářství směrem k výrob kům s vysokou přidanou hodnotou. K tomu moti vovat lidi a využit i finanční podporu EU.« Dokonalé regionální administrativní systémy fungují v EU spíše výjimečně a nejsou samy o sobě zárukou maximálních ekonomických pří nosů. Kde však vzniklo živé rozvojové prostředí, došlo k výraznému skoku v ekonomické a soci ální úrovni života lidí, snížila se nezaměstnanost a podařilo se navrátit dlouhodobě nezaměstna né občany do pracovního procesu. A o to přece jde nejvíc. EVA VÍTKOVÁ FOTO AUTORKA
PROTI POVODNÍM Ing. Václav Košacký, specialis ta generálního ředitele Povodí Moravy Brno.
NEJNÁROČNĚJŠÍ AKCE Pokud bychom chtěli dnes zhodnotit, které dokončené pro tipovodňové akce byly technicky a finančně nejnáročnější, byly to podle Ing. Ko Od povodní, které potrápily zejména šackého v první řadě ty práce, kterými muselo Po Moravu a východní Čechy v létě 1997, vodí urychleně obnovit funkce poškozených uplyne zanedlouho už pět let. Přesto úprav na tocích, tedy opravy či rekonstrukce ne dosud nejsou zcela odstraněny funkčních hrází a mnoha dalších objektů slouží cích protipovodňové ochraně. Dále to byly akce, všechny škody, připomínající vzpouru u nichž byla navíc poškozena či zničena infra vodního živlu. Jedním z citelně pozna strukturní zařízení, jako silnice, železnice, mosty, kanalizace, vodovody, plynovody apod. menaných regionů byl Zlínský kraj. Vzhledem k tomu, že prvními protipovodňový mi opatřeními byly nápravy povodňových škod, ajímá nás, jak je dnes proti případným zá vše byly aktivity směřující k ochraně Otrokovic, plavám podobného rozsahu zabezpečen Zlína, Vsetína, Rožnova pod Radhoštěm, Valaš a jaké stavební práce je tepn/e nutné usku tečnit, aby se protipovodňová ochrana na tomto ského Meziříčí, Kroměříže, Uherského Hradiště a dalších míst. území zvýšila. Devadesát procent všech akcí na Povodí Moravy podle svého specialisty plánuje území Zlínského kraje realizovala společnost Po i do budoucna řadu dalších významných staveb vodí Moravy Brno, jejíž pracovníci mají o situaci důležitých pro Zlínský kraj. v celém regionu nejucelenější přehled. Zásadní význam pro snížení povodňové vlny »Na průtoky povodně z července roku 1997 budou ochráněny jedině Otrokovice, a to po do na Dřevnici přitom má mít suchá nádrž v km 24,0 Veselá - Slušovice s retenčním objemem asi končení hrázování řeky Dřevnice. Po uskutečně 2,5 mil. m3. Zachytila by i průtoky Trnávky a Všení výstavby pro protipovodňovou ochranu rozho dujících retenčních objemů v předpokládané minky a výrazně by zvýšila ochranu sídel podél hodnotě asi 17 miliard korun v celém povodí Mo Dřevnice až po Otrokovice. Naprosto relevantní a rozhodující protipovod ravy stupeň ochrany vzroste. Musíme však brát na zřetel, že stále ještě všude nezabezpečí ňový význam pro části okresů Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště v inundaci řeky Moravy má ochranu na průtok srovnatelný s povodní v čer suchá nádrž na řece Bečvě nad lázeňským měs venci 1997, ale většinou na průtoky padesátileté tem Teplicemi nad Bečvou s retenčním objemem až stoleté. 95 mil. m3. »Tento objem by snížil průtoky tako Je nutné uvědomit si, že z hlediska ochrany vou měrou, že škody způsobené povodní v čer lidských životů a majetků není vždy nezbytná ochrana absolutní, leckde postačí časové od venci 1997 v rozsahu asi jedenadvaceti miliard dálení počátku povodně tak, aby bylo dosti korun by byly sníženy o 14 miliard, a to i včetně času na organizační i technická opatření až po Hodonínská, kde byly vzniklé materiální ztráty případnou evakuaci," bilancuje současný stav nepoměrně nižší," říká Václav Košacký.
Z
POCTA TGM současné době komunikuje Pardubický kraj s velvyslanectvím Čes ké republiky ve Washingtonu v USA. To proto, že se přímo podílí na poctě T. G. Masarykovi. Je zvykem, že většina demokratických zemí světa se uměleckou formou, zpravidla v podobě sochařského díla, snaží na území hlavního města Spo jených států amerických vzdát hold té osobnosti, kterou považují za nejvý znamnější pro formování principu svobody, nezávislosti a demokracie ve své zemi. Česká republika a její krajanská komunita jsou v tomto ohledu prvnímu prezidentovi samostatného Československa mnoho dlužny. Na hejtmana Pardubického kraje Romana Linka se obrátil velvyslanec České republiky v USA Martin Palouš s žádostí o finanční příspěvek na pro jekt -Socha TGM ve Washingtonu". Rada Pardubického kraje schválila na svém březnovém jednání uvolnění částky 40 000 Kč, kterou kraj přispěje ke zdárné realizaci projektu a svojí účastí zvýši jeho prestiž. Celkové výdaje spo jené s úspěšným dokončením tohoto záměru odhadují krajané na 275 000 USD (včetně výdajů na udržování sochy, které představují asi 150 000 USD). Náklady na pořízení sochy a její dopravu a instalaci činí 3 milióny Kč. Kromě centrálních orgánů přispěla již města Brno a Praha, a to částkami 400 000 a 200 000 Kč. Pro realizaci projektu bylo vybráno dílo Vincence Makovského, které je v současnosti ve vlastnictví Národní galerie v Praze. Socha TGM bude stát ve Washingtonu na velmi prestižním místě, asi pět minut chůze od Bílého domu. Souhlas k umístění sochy na tomto expono vaném místě byl v podobě zákona schválen Kongresem a podepsán prezi dentem Bushem. - oi -
V
Podle předpokládaného harmonogramu by v následujících letech měly být realizovány tyto stavby: suchá nádrž Dřevnice - Veselá (do roku 2007) a suchá nádrže v Teplicích nad Bečvou (do roku 2010). Ovšem eventuální prodloužení lhůt lze podle Košackého očekávat hlavně v přípravné fázi, a to v oblasti posuzování vlivů na životní pro středí a ve výkupech pozemků. Obtížné bude, jak míní, asi také zabezpečování finančních zdrojů.
DOSAVADNÍ INVESTICE Od roku 1997 bylo ve Zlínském kraji proinve stováno dosud asi 760 miliónů korun. »Náklady na zabezpečení ochrany nové »stoleté<< povodně lze odhadnout na více než deset miliard korun včetně výstavby suché nádrže v Teplicích nad Bečvou. Její rozpočet odhadujeme přibližně na pět miliard," zamýšlí se Ing. Košacký. Je známo, že záměry směřující k napravování povodňových škod a k uskutečňování akcí proti povodňové ochrany občas narážejí na nevoli ochránců přírody. A jakou zkušenost mají pracov níci Povodí Moravy? -Dosud jsme byli limitováni hlavně v oblastech Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ostatní insti tuce státní správy nás omezovaly méně. Dá se říct, že v průběhu častější spolupráce s orgány ochrany přírody, zejména od roku 1997, zazna menáváme postupné zlepšování vztahů zřejmě díky vývoji od amatérských, rigorózních nadšen ců z doby těsně po roce 1989 po dnes již větši nou profesionály znalé širších souvislostí, a tedy schopné komplexnějšího hodnocení. Posouzení vlivů na životní prostředí je jasnou zákonnou nor mou a bez něj nelze vydat územní rozhodnutí ke stavbě," konstatuje Košacký. Hlavními problémy, a tedy i specifiky Zlínského kraje z jeho pohledu jsou: především nedostatek retenčních prostor, nepodstatná možnost zpoma lení povrchových odtoků zvětšením zatravnění a zalesnění a dále stálá hrozba sesuvů půdy ve flyšovém pásmu.
- hm FOTO ARCHIV
ZNAK KRAJE tředočeský kraj používá svůj znak, kterým potvrzu je kontinuitu vývoje a kte rým zároveň dokazuje klíčové postavení kraje v českých ze mích a v jejich historii. Znak (též na titulní straně) má tuto podo bu: červeno-stříbrně čtvrcený štít, kde je v prvním a čtvrtém poli český lev, ve druhém poli pak černá plamenná orlice s červenou zbrojí a stříbrným tzv. perizoniem. Ve třetím poli se nacházejí dvě vl nitá modrá břevna. Figura českého Iva ukazuje, že Středočeský kraj je součástí České republiky. Opakování figury českého Iva připomíná, že právě na území Středočeského kraje byly položeny základy českého státu. Užití sva továclavské orlice, dynastického znaku Přemyslovců, připomíná, že jádro přemyslovského knížectví se rovněž nacházelo na území dneš ního Středočeského kraje. Dvě modré vlnovky symbolizují nejen dvě největší české řeky Vltavu a Labe, které protékají územím Středočes kého kraje, ale zároveň doplňují tinktury české trikolory.
S
- to ModerniObec.ihned.cz/kraj
NOVY INSTITUT - INTEGROVANÁ POVOLENI (Dokončení)
V minulém čísle jsme uvedli první část článku o závazném integrova ném povolení, vydávaném v tzv. koncentrovaném správním řízení (viz zákon č. 76/2002 Sb.). Nyní zveřejňujeme jeho dokončení. Tato vyjádření nemají závaznou povahu, ne okud žádost o integrované povolení není boť by jinak ani nemohlo dojít ke skutečné věc úplná, úřad ji může ve dvacetidenní lhůtě né integraci podmínek provozu z hlediska ži vrátit žadateli k dopracování. Přikláním votního prostředí jako celku. Jedinou výjimku se k tomu výkladu, že žádost je možné z toho tvoří podmínky uvedené ve vyjádření orgánu to hlediska posuzovat jak z formální, tak věcné ochrany veřejného zdraví (hygienika), které se stránky. Příslušný kraj se může obrátit s poža dotýkají zájmů chráněných zákonem o veřej davkem o pomoc při posouzení úplnosti žá ném zdraví, jež musí být do integrovaného po dosti na agenturu, která zajišťuje odbornou volení převzaty. podporu výkonu veřejné správy v oblasti inte grované prevence. Pokud je žádost úplná, úřad ji zveřejní. K zveřejňování žádosti se kromě tradičního institutu úřední desky obligatorně využívá i in ternet, konkrétně portál veřejné správy. S ohle dem na rozsah a odbornost žádosti (její sou částí mohou být i různé odborné nákresy, mapy apod.) se na úřední desce a na portálu veřejné správy zveřejňuje pouze stručné shr nutí podstatných údajů žádosti všeobecně sro zumitelným způsobem a zároveň informace o tom, kde a kdy lze do žádosti nahlížet a po řizovat z ní opisy, výpisy, případně kopie. S povinností úřadu zveřejnit žádost kores ponduje právo každého vyjádřit se k žádosti. Okamžik zveřejnění této informace je též oka mžikem počátku běhu třicetidenní lhůty, v kte ré se mohou za účastníky řízení přihlásit práv nické osoby (občanská sdružení, svazy, komory apod.), jejichž předmětem činnosti je ochrana (řízením dotčených) profesních nebo veřejných zájmů, dále obce a kraje, jejichž území může být zařízením ovlivněno. Na zasí lání stejnopisu žádosti těmto »kooptovaným« Pro krajský úřad jsou tato vyjádření důleži účastníkům řízení se již nevztahuje zákonná tým podkladem pro vydání integrovaného po lhůta. volení a musí se s nimi, mimo jiné, vypořádat v odůvodnění rozhodnutí, kterým se vydává in ODBORNÉ SUBJEKTY tegrované povolení, případně se žádost o vy dání integrovaného povolení zamítá. Kategorii vyjádření veřejnosti je třeba odlišit
P
od vyjádření subjektů zákonem přesně stano vených, vedle účastníků řízení se jedná o sub jekty, které by se měly podílet na odbornosti celého řízení. Těmto subjektům úřad rozesílá žádost po prověření úplnosti žádosti, součas ně se zveřejněním žádosti. Kromě účastníků ří zení se jedná o příslušné správní úřady a od borně způsobilou osobu. Kraj si může vybrat jakoukoliv odborně způ sobilou osobu zapsanou do Seznamu odborně způsobilých osob (dále též Seznam) nebo agenturu. Zvolí-li jinou odborně způsobilou osobu než agenturu, musí smluvně zajistit, aby tato osoba postupovala ve stanovených Ihůtách a stanoveným postupem. Vyjádření agen tury je oproti tomu bezúplatné a nevyžaduje zvláštní smluvní zabezpečení, neboť její povin nosti vyplývají přímo ze zákona. Příslušné správní úřady se k žádosti vyjad řují především z hlediska odbornosti. Jsou to úřady, které by jinak vydávaly dílčí »složkové« správní akty (vyjádření, souhlasy, povolení apod.). Ve svých vyjádřeních hodnotí navržené podmínky povolení, resp. navrhují další z hle diska své působnosti, tedy ochrany příslušné složky.
ModerniObec.ihned.cz/kraj
KOMPLEXNÍ POSOUZENÍ Vedle odborných vyjádření jednotlivých pří slušných správních úřadů, která by se měla tý kat vždy posouzení žádosti, a zejména návrhu podmínek integrovaného povolení z hlediska určité složky životního prostředí, resp. určité veřejným právem chráněné oblasti, právní úprava řízení vyžaduje i odborné stanovisko, které by posuzovalo žádost komplexně, zejmé na pak navržené podmínky integrovaného po volení z hlediska všech relevantních složek ži votního prostředí a z hlediska aplikace nejlepších dostupných technik. Takovýto odborný podklad by dle zákona měla zpracovávat odborně způsobilá právnic ká osoba (agentura nebo osoba zapsaná do Seznamu). Vyjádření odborně způsobilé osoby je obligatorní, neboť se jedná o velmi náročný pro ces, vyžadující nejen znalost problematiky ochrany jednotlivých složek životního prostře dí, ale především jednotlivých odvětví průmys lu případné zemědělství, nejlepších dostup ných technik a tzv. dokumentů BREF, přibližujících stav nejlepších dostupných tech
nik pro jednotlivá průmyslová a zemědělská odvětví na evropské úrovni. Měla by hodnotit z těchto hledisek žádost, jejíž součástí je i návrh podmínek integrované ho povolení, vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení a případně též navr hovat své podmínky integrovaného povolení. Vyjádření odborně způsobilé osoby se zveřej ňuje obdobně jako žádost. Pro krajský úřad není toto vyjádření automaticky rozhodující, resp. závazné. Předpokládám, že zejména v případě od lišných postojů účastníků řízení bude mít kraj k dispozici stanoviska několika odbor ně způsobi lých osob, které si jsou z hlediska důkazní váhy (zjištění ma teriální prav rovno dy) cenné. Zákon totiž nevylučuje, aby kdokoliv z účastníků řízení předlo žil vyjádření jiné odborně způsobilé osoby než té, kterou si kraj vybral a kte ré musí být tímto úřadem jako důkaz při zjišťování materiální pravdy taktéž respektováno. Krajský úřad podle návrhu zákona rozhodu je na základě všech výše uvedených vyjádře ní, přičemž se s nimi musí v odůvodnění roz hodnutí vypořádat. Rozhodnutí je čistě v jeho kompetenci a není žádným z vyjádření vázán. Je však vázán zásadou materiální pravdy, a proto, pokud chce rozhodnout v rozporu s odborným vyjádřením odborně způsobilé osoby, případně příslušných správních úřadů, musí to řádně a odborně zdůvodnit a přede vším doložit (např. jiným odborným posud kem). Dalším důležitým prvkem řízení je ústní jed nání k projednání žádosti, kterého se vedle účastníků řízení účastní zástupci příslušných správních úřadů a odborné způsobilá osoba. Toto jednání úřad svolává po obdržení všech vyjádření, resp. po marném uplynutí lhůt, ve kterých měly být úřadu doručeny. Konečně čtvrtým pilířem pro rozhodnutí (vedle všech vyjádření, ústního jednání a po rovnávání s použitím nejlepších dostupných technik) je zjištění místních podmínek - tedy citlivosti konkrétního území z hlediska jeho re generačních a absorpčních schopností. Toto zjištění může být náročné jak z hledis ka času, tak z hlediska např. laboratorních po stupů (budou-li v konkrétním případě třeba). Zákon proto krajským úřadům stanovuje povin nost při stanovování emisních limitů řídit se alespoň standardy životního prostředí, tj. nej-
častěji imisními, územními a hygienickými limi ty platnými pro daný region. Toto regionální hledisko je ovšem považová no za minimum z hlediska zjišťování stavu ži votního prostředí v místě umístění zařízení, a proto by při použití pouze tohoto hlediska měl krajský úřad zdůvodnit, proč nezjišťoval lo kální citlivost území. Lokální citlivost se zjišťuje zpravidla kombinací využití Geografických in formačních systémů (GIS) a odborného místní ho šetření. O takové lokální posouzení citlivos ti území může krajský úřad požádat také agenturu. Samotné rozhodnutí kraj vydá ve lhůtě 45 dnů od obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby, ve složitějších případech s možností prodloužení o dalších 45 dnů.
ODVOLÁNÍ Proti rozhodnutí o žádosti o vydání integro vaného povolení se lze odvolat k Ministerstvu životního prostředí, rozhodoval-li v prvním stupni kraj v přenesené působnosti, resp. po dat rozklad, o kterém rozhoduje ministr, rozhodovalo-li v prvním stupni ministerstvo. Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Mi nisterstvo zemědělství na základě žádosti druhoinstančního orgánu zasílají ve lhůtě 15 dnů svá vyjádření k předmětu odvolání nebo roz kladu z hlediska posouzení toho, zda došlo k pochybení při použití nejlepších dostupných technik v rámci stanovení závazných podmí nek provozu. Odbor, který bude o odvolání rozhodovat, resp. sekretariát rozkladové komise ministra, může využít uvedenou lhůtu pro získání stano viska k předmětu odvolání od agentury a od dalších organizačních (složkových) útvarů mi
nisterstva. Pro použití mimořádných oprav ných prostředků platí správní řád obdobně.
KONTROLA Kontrola integrovaného povolení anebo pro vozu zařízení prováděná krajskými úřady (dá le jen »kontrola«) je vedle integrovaného po volování a zásady veřejnosti údajů z integrovaného registru znečišťování třetím předpokladem zajištění aplikace zásady pre vence, která je v takové míře, jakou stanoví zákon o integrované prevenci v právu životní ho prostředí, ojedinělá. Povinnost provést kontrolu je krajským úřa dům zákonem přikázaná buď v důsledku uply nutí určité doby (pravidelná osmiletá kontrola), nebo v důsledku realizace zákonem stanove ných důvodů. Tyto důvody mohou být vyvolány samotným provozovatelem (změna zařízení nebo poru šení podmínek integrovaného povolení), vě deckým vývojem (změna v nejlepších dostup ných technologiích), změnou předpisů (změna požadavků na provozní bezpečnost nebo emisních limitů nebo standardů) anebo objek tivní příčinou (významné zhoršení životního prostředí v daném místě). Na kontrole se obligatorně (tj. ze zákona) podílí agentura a orgán ochrany veřejného zdraví (hygienik). Kontrolu zahajuje krajský úřad zpravidla z vlastního podnětu (výjimkou je ohlášení úmyslu provozovatele zařízení změnit zařízení). To ovšem klade na kraj obrovské nároky z hlediska sledování okolností, jejichž naplně ní je obligatorním důvodem pro zahájení kon troly. I když kraj zahajuje kontrolu i na základě podnětu zvenčí, například zjištění České in
spekce životního prostředí, nemůže spoléhat pouze na externí iniciaci. Systematický moni toring vybraných relevantních skutečností je proto předpokladem opravdové prevence a kraj, pokud jej není schopen zajistit sám, by měl jeho prováděním pověřit agenturu, která bude na tuto činnost odborně i technicky vy bavena. Pro provedení kontroly není stanovena žád ná zákonná lhůta, proto platí, že musí být pro vedena neprodleně - tzn. ve lhůtě, v níž lze provedení kontroly s ohledem na objektivní možnosti po kraji vyžadovat. Liknavost kraj ských úředníků při zahájení, opomenutí přizvat agenturu a hygienika či nezdůvodněné prodlu žování procesu kontroly by mohlo být považo váno za nesprávný úřední postup s případný mi negativními důsledky, které z něj pro kraj vyplývají. Jak již naznačuje zákonné označení kontro ly, jakožto kontroly integrovaného povolení anebo provozu zařízení, charakter kontroly se bude případ od případu lišit v závislosti na dů vodu zahájení kontroly. Administrativní zhod nocení integrovaného povolení bude zpravidla provedeno například z důvodu změny nejlep ších dostupných technik či změny emisních li mitů, popř. standardů v důsledku změny práv ních předpisů. Odborné místní šetření si bezpochyby vyžá dá posouzení změny životního prostředí v mís tě umístění zařízení nebo posouzení podezření na porušení podmínek povolení, nezajistila-li v tomto případě místní šetření již Česká in spekce životního prostředí. V ostatních přípa dech se předpokládá kombinace kontroly - to ho, zda integrované povolení vyhovuje (nebo zda nechybí) s ohledem na skutečný stav (ad-
ModerniObec.ihned.cz/kraj
ministrativní kontrola), s kontrolou konkrétního zařízení a jeho provozu (místní šetření). Typickým příkladem nutnosti použití této kombinace bude zjištění, zda provozní bezpeč nost zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky.
PROTOKOL S fyzickým ukončením kontroly sice není spojeno vydání žádného zákonem uvedeného správního aktu, nicméně je zřejmé, že o vý sledku kontroly sepíše krajský úřad s agentu rou a hygienikem protokol. Tento výsledek je krajský úřad povinen s provozovatelem zaříze ní projednat do 15 dnů ode dne sepsání proto kolu o kontrole. Význam tohoto jednání spočívá v tom, že pozitivní a aktivní přístup provozovatele zaříze ní může nejlépe zajistit výběr nejvhodnějšího postupu krajského úřadu s ohledem na mož nosti, které mu dává zákon. Poněkud formálním se může zdát tento po žadavek v případě, kdy kontrolní zjištění vede jednoznačně k vydání potvrzení souladu pro vozu zařízení s integrovaným povolením; v ostatních případech však může mít jednání, a zejména dohoda na dalším postupu mezi krajem a provozovatelem zařízení významný vliv na míru konfliktnosti a rychlosti v dalším postupu. Při rozhodnutí o tomto postupu bude muset krajský úřad dbát míry zavinění provozovatele zařízení, míry významnosti kontrolované změ ny a výše ekonomické nákladnosti realizace v úvahu připadajících opatření. Závěrem takového jednání může být jak vy dání správního aktu mimo správní řízení tak za hájení následného řízení, popř. jejich kombina ce. Protože není stanovena žádná lhůta pro vydání správního aktu či zahájení řízení, platí pro postup kraje totéž, co platilo u zahájení kontroly, tj. že má být proveden právní úkon úřadu neprodleně po uzavření jednání s provo zovatelem zařízení, o kterém se zpravidla tak též pořizuje protokol. Správním aktem vydaným mimo správní ří zení se rozumí potvrzení souladu s integrova ným povolením a výzva k podání žádosti o změnu integrovaného povolení. Za takový správní akt se může považovat též deklarace krajského úřadu o tom, že již vydané integro vané povolení zaniklo v důsledku naplnění sku tečností uvedených v zákoně (např. nevyužívá ní povolení bez vážného důvodu po dobu delší 8 let). Zahájením řízení se rozumí zahájení řízení o uložení opatření k nápravě či o zastavení provozu zařízení nebo jeho části. Shora de klarovanou kombinací obou postupů se má na mysli zahájení řízení o zastavení provozu zařízení nebo jeho části v případě, kdy pro vozovatel zařízení nepodal žádost o změnu integrovaného povolení ve stanovené lhůtě, ačkoliv k tomu byl vyzván, a zahájení říze ní o změně integrovaného povolení na zá kladě žádosti reagující na výzvu krajského úřadu. Takto uvedený postup dále nevylučuje mož nost provozovatele zařízení požádat o zaháje ní řízení o změně integrovaného povolení pří mo, tj. bez předcházející kontroly a výzvy. PETR PETRŽÍLEK, poradce ministra životního prostředí FOTO ARCHIV
ModerniObec.ihned.cz/kraj
NA POMOC PODNIKÁNÍ Na vzniku krajské hospodářské komory se v Olomouci praco valo od roku 1997. »Vlastní členskou základnu nyní nemá, je to zatím spíš takový du chovní orgán, který chce na vázat intenzivnější spolupráci s krajskými orgány,« vysvětluje ředitel Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Jaroslav Havelka.
výstavy, které komora občas pořádá. »Pokud mám správné informace, jsme jediná komo ra v zemi, která má galerii. Je to určitý nad standard, není to ovšem o penězích, ale o společenských kontaktech. Na těch výsta vách normálně běží jednání a nikdy se ne stalo, že by se pánové pohádali. Výstava je prostředí, které lidi vstřícně naladí a kultivu je myšlenky," tvrdí Havelka.
JEDINÁ V ZEMI
Další specialitou olomoucké hospodářské komory je pojišťování podnikatelských sub jektů, které dokonce dělá jako jediná v zemi. smičlenné představenstvo se schází Na druhé straně se stejně jako ostatní ko jednou za dva měsíce a tvoří ho mory nyní hodně zaměřuje na vzdělávání a organizování seminářů, na kterých se pod zástupci významných podniků z celého nikatelé dozvědí, jaké zásadní změny je oče kraje, kteří jsou současně členy představen kávají v souvislosti se vstu stev pěti okresních hospodář ských komor v Olomouckém pem země do Evropské unie. I v tomto regionu se však stá kraji. -•Smlouvu s krajským úřa vá, že podnikatel pro finanční, personální, materiálové, ex dem o spolupráci jsme podepsali letos v lednu a v první portní a další starosti o tyto in fázi si od ní slibujeme zejmé formace zatím nemá takový zájem, jaký by měl mít. »Pro na rychlejší předávání infor přiblížení k EU jsme také spo mací. V budoucnu by však mohla být tato vazba ještě lečně s českou marketingo užší. Možnosti spolupráce vi vou společností Associated dím všude, kam se jen podí Consultans vytvořili Centrum vám,<< říká Havelka. jakosti," podotkl Havelka. Samostatnou kapitolou »Malý zájem ovšem pozo jsou třeba tréninkové projekty rujeme i v legislativním proce směřující ke strukturálním su. Místo aby podnikatelé fondům Evropské unie. Pozi před schválením zákona řekli, Jaroslav Havelka tivní je podle něho i to, že že situace je trochu jiná okresní hospodářské komory a vznášeli připomínky, začnou v regionu mají své zastoupení v různých na zákon nadávat až ve chvíli, kdy vstoupí krajských komisích a výborech, například fi v platnost. Vykřikují, že je hloupý a neuvě nančním, strategického rozvoje a komisi pro domují si, že největší chybu vlastně udělali životní prostředí. Někteří členové hospodář oni, a to tím, že se nepodíleli na jeho tvorbě ské komory spolupracovali s krajem i při a přípravě." tvorbě jeho dokumentů strategického pláno Přiznává však, že rezervy jsou i ve spolu vání. práci okresních hospodářských komor. Olomoucký kraj již delší dobu vytváří nej"Každá je samostatným právním subjektem, nižší hrubý domácí produkt na jednoho oby každá si v rámci svých kompetencí vede vatele v zemi, a tak se nyní zaměřuje pře svoji komorovou politiku, pomáhají si v mno devším na rozvoj podnikání. "Zvýšit hrubý ha oblastech, ale jedním dechem musím říci, domácí produkt v kraji může jednoznačně že pamatuji doby, kdy spolupráce byla tro kvalifikovaná práce, export, výroba. Řada chu lepší. Možná je to způsobeno současný zdejších podnikatelů to už umí, jsou dosta mi vazbami na státoprávní uspořádání, a tak tečně flexibilní a v Evropské unii již v pod doufám, že je to krátkodobé období a že se statě jsou,<< tvrdí šéf krajské komory. to brzy změní."
O
ZAHRANIČNÍ INVESTICE
BOHATÁ TRADICE
S příchodem zahraničních investorů je to podle něho již trochu složitější. -Pokud bu de v regionu nezaměstnanost deset-dvanáct procent, zřejmě budeme rádi i za práci ve mzdě. I když i tady bych snad vybíral vý robu, která koresponduje s úrovní tohoto re gionu, jeho tradicí ve strojírenství, staveb nictví i dřevozpracujícím průmyslem. A samozřejmě by se mělo brát v úvahu, ja ký dopad má výroba na životní prostředí, aby se naše země nestala smetištěm Evro py," říká Havelka. Vážná jednání členů hospodářské komory v Olomouci a jejích hostů se neodehrávají jen u konferenčního stolu, ale na vernisáži
Inspiraci, jak by se měla dál odvíjet práce hospodářské komory v Olomouci, lze podle je jího šéfa najít nejen v její strategii, ale i v její historii. V regionu má totiž bohatou tradici. "Vloni v květnu jsme už slavili sto padesáté výročí založení Obchodní a živnostenské ko mory v Olomouci. Pro mne to byla i příležitost nahlédnout do archivů a seznámit se s mate riály, které o činnosti komory shromáždily sou kromé osoby. Bylo to zajímavé i poučné čtení a výsledkem byla i výstava v Senátu a v Kaiserštejnském paláci v Praze,« říká Havelka. ANNA KAVKOVÁ FOTO ARCHIV
zejména pervitinu a heroinu bylo loni mezi mládeží celkem 1763.
PROČ MLADÍ
Podle posledních údajů Hygienické stanice hlavního města Prahy, která je centrálním pracovištěm drogové epidemiologie, dochází u nás k neu těšenému nárůstu počtu uživatelů narkotik. Znepokojující je také sku tečnost, že drogy se kromě Prahy a krajských měst stále častěji obje vují i v menších sídlech. estliže se v polovině devadesátých let od hady konzumentů drog pohybovaly ko lem 50 tisíc, v současné době jich je dva krát víc, asi 100 tisíc. MUDr. Vladimír Polanecký, národní koordinátor drogové epidemio logie uvádí, že z nich na 30 ti síc pravidelně užívá narkotika, zatímco ostatní lze charakteri zovat jako experimentující. Za to Český statistický úřad odha duje, že je u nás čtvrt miliónu poživatelů konopných drog, 15 tisíc osob bere heroin, 22 tisíc pervitin a že další tisíce užívají LSD, kokain či diskotékovou drogu extázi. Stále se zvyšuje injekční aplikace narkotik a zá roveň se povážlivě snižuje věk jejich uživatelů. Snadnější do stupnost omamných látek je mimo jiné vyvolána tím, že ČR se stává nejen křižovatkou, ale též konečnou stanicí meziná rodních drogových cest. Léčebně kontaktní centra, kterých je v re publice celkem 234, na něž se obracejí narko mani se svými osobními a sociálními problé my. registrovala loni 4233 nově postižených osob. Z nich 1255 denně užívá zejména heroin a pervitin. Je to dosud nejvyší počet případů onemocnění v jednom roce. Počet problémo vých uživatelů opiátů v Praze výrazně převyšu je v porovnání s ostatními kraji. Jejich poměr ně vysoký nárůst zaznamenávají kontaktní centra v kraji Jihočeském a Ústeckém kraji. Velmi častými klienty center v Pardubickém, Jihomoravském, Plzeňském. Karlovarském a Libereckém jsou konzumenti pervitinu. V Moravskoslezském kraji jsou nejvíc evido váni čichači toluenu a jiných rozpustidel. Mezi novými drogově závislými, staršími dvaceti let se nacházejí skoro dvě třetiny neza městnaných nebo příležitostně pracujících.
J
Potvrzuje se, že společensky problémoví lidé na svoji dávku často získávají peníze z každo denních krádeží, různých loupežných přepade ní včetně lékáren. Kriminalisté varují, že při očekávané rostoucí ceně heroinu může dojít ke zvýšení počtu trestných činů.
CHOMUTOVSKÉ AKTIVITY Tyto příčinné souvislosti si uvědomují na příklad v Chomutově, kde jim chtějí v rámci svých možnosti předcházet. Městský manažer programu prevence kriminality je současně členem okresní protidrogové komise a s jejím koordinátorem konzultuje projekty, které jsou v této oblasti realizovány. Drogovou závislost
Výzkum ukázal, že prudký nárůst obliby omamných látek má několik příčin. Dvě třeti ny z dotazované skupiny mládeže jako hlavní důvod uvedly únik před životními problémy. Dalším je touha po získání dosud nepozna ných zážitků, přizpůsobení se partě kamarádů. K narkotikům, především k marihuaně se zá jemci dostávají snadno. Téměř polovina z nich si ji obstará od spolužáků ve škole. Ná vykové látky mladí lidé nejvíc požívají na různých mejdanech, diskotékách a na chatách. MUDr. Vladimír Polanecký je přesvědčen, že nedostatečná péče a nezájem o děti, jak se chovají ve volném čase, vede k závislosti na drogách. Týká se to zejména neúplných nebo rozvrácených rodin. Praxe též ukazuje, že ob starat si narkotika není problémem pro školá ky nebo studenty, kteří od zámožnějších rodi čů dostávají na útratu víc peněz. Ke kontaktním místům, která mají kom plexní protidrogový program zaměřený na mladou generaci, patří Krizové centrum v Třinci. Vzniklo v roce 1998 a slouží jako nízkoprahové zařízení poskytující krizovou in tervenci a informační servis. Jeho hlavním cí lem zůstává vytváření kontaktního místa pro »zachycení« rizikových, narkotiky postiže ných skupin s možností okamžité pomoci v krizových situacích s následným přirozeným výchovně vzdělávacícm působením. Centrum se zaměřuje na organizování besed a tzv. prožitkových programů pro žáky základních a středních škol a v této oblasti spolupracuje s Centrem nové naděje ve Frýdku-Místku. Nabízí účelné využití volného času a mimo jiné organizuje víkendové pobyty a letní tá bory, na kterých mládež přijatelnou formou informuje o nebezpečí drog.
PRVENSTVÍ PRAHY
především u mladých lidí se ve městě snaží ovlivňovat různými aktivitami. Patří k nim zapojování rizikových skupin mládeže do sportovních a vzdělávacích krouž ků ve zvláštních školách a sportovních klu bech. V Chomutově pracuje občanské sdružení Světlo, které je zřizovatelem K- centra. Měst ský úřad za výhodných podmínek pronajímá sdružení vhodné prostory k jeho činnosti a po skytuje mu i prostředky k překlenutí finanční tísně po dobu, než obdrží peníze od gestorů na schválené projekty. Varující čísla uvádí MUDr. Běla Studničková z Hygienické stanice hlavního města Prahy, která sleduje nárůst konzumace drog mezi mlá deží v ČR. Podle ní je nejpostiženější skupina ve věku 15 až 19 let. Z reprezentačního šetření uskutečněného mezi 10 až 14 tisíci žáky, stu denty a učni vyplývá, že skoro polovina z. nich má již. určitou zkušenost s drogou. Každý se dmý bere narkotika pravidelně, přičemž nej horší je situace na učilištích. Nových uživatelů ModemiObec.ihned.cz/sprava
Stále vážná je drogová scéna v Praze i pře sto, že nárůst nově registrovaných uživatelů není tak výrazný jako v ostatních krajích ČR. V hlavním městě nyní drogu potřebuje denně více než 43 % nově evidovaných osob, za tímco v republice je to necelých 30 %. V Pra ze se každoročně zvyšuje podíl heroinu jako základní drogy, kterou užívá víc než polovi na konzumentů narkotik. Nejpostiženější skupi nou je generace ve věku 20 až 24 let. Skoro dvě třetiny problémových osob apli kuje drogu injekčními stříkačkami. V hlavním městě se nachází také nejvíc osob sdílejících vzájemně stříkačky a jehly. Jejich společné užívání se loni projevilo i v nárůstu virových hepatitid provázených žloutenkou. Koncem ro ku 2001 bylo v celé republice mezi 551 HIV pozitivními jednotlivci zjištěno 21 injekčních uživatelů drog. Loni byl v ČR evidován rostoucí počet otrav v souvislosti s užíváním drog v 1183 případech. Nejvíc, 300 postižených, bylo hlášeno z Morav skoslezského kraje, z Prahy 263 a z Ústeckého kraje 252 osob. Intoxikaci zejména u mladých lidí způsobily heroin a pervitin. Na jejich ná sledky zemřelo v roce 2001 celkem 31 nemoc ných, z toho u 17 byI příčinou heroin a u pěti to luen. -bdFOTO JAN PAVLIČEK
MODERNÍ OBEC 5/2002 J
25----
MumnEExm
-
.......................................
ABY SE DĚTI NENUDILY nout žákům poměrně bohaté spektrum zájmo vých činností v klubech. To umožnilo vybrat většině zájemců obor, o který měli a mají opra vdový zájem.« Nabídka je opravdu bohatá. Od výtvarných (keramika, malba a další výtvarné techniky), Mnohé západoevropské metropole přes dovednosti (psaní na stroji, ruční práce, do a velká města se pokoušejí situaci vedné ruce) a hudební, pěvecké a taneční, balet ní, až po první pomoc a zdravý životní styl... řešit již delší dobu různým způso »Svůj talent, vědomosti a dovednosti rozvíjí bem a mají také různé výsledky. více než polovina ze současných 914 žáků ško ly v jednašedesáti kroužcích školního klubu. některých případech se více než ostat Stejně jako jinde ani u nás nechybějí kroužky ní experimenty osvědčila práce klubů přírodovědné, historické a literární včetně jazy mládeže s odborným vedením škole kových. Kroužky nabízejí různé druhy sportov ného pedagoga nebo psychologa. Tento způsob ního vyžití od gymnastiky po různé sportovní by byl možná v našich podmínkách vhodným hry. řešením pro sídliště velkých měst i menší obce. Velký zájem mezi děvčaty je o taneční, ryt Jeho prostřednictvím by bylo možné získat zá mickou a baletní přípravu a o kroužky mažorejem teenegerů i ostatních (zejména mladších) tek. Vybudovali jsme proto speciální učebnu ohrožených skupin mládeže. s baletní měkčenou podlahou v naší budově CHYBĚJÍ PENÍZE A SPECIALISTÉ v Českomalínské ulici.« Bohužel současná situace v ČR takový pří MINIMALIZOVAT NÁKLADY stup k problému v širokém měřítku z mnoha Většina klubové činnosti se realizuje v nor důvodů neumožňuje. V první řadě proto, že ani málních učebnách školy. Tím se minimalizují ve státní »kase«, ani v rozpočtech obcí a regio náklady na provoz klubů. Úřad Městské části nů není dost prostředků pro celoplošné řešení. Praha 6, přestože sám pracuje se značně napja Peníze chybějí i na zpracování odpovídající tým rozpočtem, ponechává všechny poplatky metodiky i na přípravu speciálně vyškolených od žáků (školní družina a školní klub) školám, výchovných pracovníků. které je vybraly. Zatím se zabývá přípravou odborníků, kteří Tyto prostředky však stačí jen na prostou re by mohli otázky primární prevence sociálně pa produkci činnosti jednotlivých kroužků a na za tologických jevů (na příklad aktivního využití jištění skutečně kvalitního vedení. volného času mládeže, i když třeba jen v širším VETSI PROJEKTY kontextu) řešit teoreticky i prakticky v terénu, např. vyšší odborná teologická škola JABOK. Při projektování a při realizaci větších pro Absolventi vedle pastorační činnosti mohou jektů pro smysluplné využití volného času má v širším rámci působit i v oborech, které se opí me velké rezervy. I proto se uvolnil poměrně rají o sociální pedagogiku. dlouhý časový prostor pro komerční aktivity. Speciální pedagogiku lze studovat i jako spe V ÚR investoři nezaváhali a v předtuše dobrého cializovaný obor na vysoké škole. Přednáší se byznysu začali budovat různá komerční centra, nejen na pedagogických fakultách, ale i v rámci kde je prodej širokého sortimentu doplňován studia příbuzných oborů i na filozofických fa restauracemi, kavárnami, hernami a několika kultách. biografy. Tato multiplexová centra, zejména V Praze velká část absolventů JABOKu po komerčně laděnými filmy, oslovují mladé ob kračuje ve studiu na Evangelické fakultě Karlo čany, formují je a utvářejí jejich vztah ke světu. vy Univerzity. Absolventi jak vyšší školy (po A jimi propagované životní postoje a aktivity dobně zaměřené jako JABOK), tak i univerzity vedou často některé mladé lidi nežádoucím dostávají širokou nabídku různých zaměstnání. smerem. Pokud ale neučí na speciálních školách, mizí po Ve světle těchto skutečností a trendů je po příchodu do praxe často v jiných specializacích stavení vychovatele značně nerovnovážné a je (je to mj. otázka peněz). Podobná situace je ho možnosti motivovat dětskou populaci jsou i s absolventy psychologických oborů. omezené.
klubech. I v rámci »nespecifické preven ce sociálně patolo gických jevů« jsme podpořili 64 projektů částkou dosahující té měř milión korun. Protidrogová prevence je součástí Komunitního projektu Zdravá Šestka, který jsme zahájili v Praze 6 v loňském roce a do kterého radnice v roce 2002 vložila 3,6 mil. Kč. Na tyto progra my přispíváme nemalými částkami, protože vě říme, že to má smysl a ve výsledku to pozitivně ovlivní chování mladých lidí a jejich postoj ke zdravému způsobu života. Proto oblast, kterou z rozpočtu městské části podporujeme nejvíce, je právě školství. Investujeme do něj zhruba 150 mil. Kč, což je více než pětina celého rozpočtu.® Vedle těchto aktivit organizuje úřad městské části ve spolupráci se školami, jež působí na území Prahy 6, projekt na podporu rozvojových pobytů, jehož cílem je obohatit práci učitelů metodami zážitkové pedagogiky. Nově budovaná centra s multikiny, multimarkety s diskotékou a dalšími druhy většinou zkomercionalizované a pasivní zábavy, jež je většinou konzumována stejným způsobem, ale zatím vítězí. Stálo by nesporně za to důkladně vyzkoušet a poté vyprojektovat a vybudovat (lze i svépo mocí) jiný typ středisek s menšími a malými prostorami, v nichž by bylo dostatek místa i pro finančně přístupnější aktivity. Nemusí jít o ná ročné projekty. Lze uvažovat např. o vybudová ní tanečního a nahrávacího studia pro veřejnost. »U-rampy« apod. Velmi důležitá bude v tomto případě vhodná geografická poloha v rámci městského celku nebo regionu, dopravní do stupnost... Tato zařízení mohou v budoucnosti vytvořit podmínky pro plynulý přechod mládeže z jed noho klubu do dmhého s vyšším věkovým prů měrem, aniž by zájemci s původním kolekti vem ztratili kontakt. Zůstanou kamarádi ze základní školy i z místa bydliště se všemi pozi tivními prvky. »Někdy mám dojem, uvažuje nahlas ředitel ka Fišerová, že úderem okamžiku, kdy žák zá kladní či student střední školy opustí vzdělávací zařízení, není nikdo, kdo by mu poskytoval možnost kvalitního využití volného času. A myslím, že to není vždy jen nedostatkem pe něz, prostor nebo odborníků, ale hlavně v této oblasti chybějí nápady, a tudíž i nabídka.®
KLUBY POMOHOU, ALE PROBLÉM NEVYŘEŠÍ
CO NATO OBEC?
NOVE TRENDY
»Bez peněz do hospody nelez«, nabádá staré české přísloví. Starosta Městské části Praha 6 MUDr. Pavel Bém: »Vše je otázkou priorit a politické vůle. V Praze 6 na volnočasové aktivity dáváme té měř 7 mil. Kč, z toho na granty směřující do oblasti využívání volného času - pro sporty a kulturní aktivity - téměř 2 milióny korun. Tak to bylo podpořeno celkem 83 projektů. Základní školy předložily a získaly prostředky pro deset projektů, které se realizují většinou ve školních
»Ve školních klubech v poslední době proje vují mladí lidé velký zájem o informační tech nologie. Na naší škole tyto kroužky využívají počítačové učebny. Díky kroužkům jsou využí vány i v době mimo vyučování, a tak se nároč né a nákladné investice do výpočetní techniky zefektivňují. Zvýšené využívání počítačů po mohlo. podle mého názoru, získat pro naši ško lu i připojení na internet. Díky internetu pak ná sledně stoupl zájem, a tak jsme museli rozšířit ^ počet počítačových kroužků na dnešních jede-
V obcích, a zejména ve větších městech na sídlištích se stále bez cílně toulají party »bezprizorních« dětí. Tento problém není specific kým jevem jen v České republice.
V
Určité řešení v současné době nabízejí školní kluby, které se na základních školách zaměřují na využití volného času žáků a organizují zá jmovou činnost mládeže. Kluby mohou pokrý vat poměrně široké spektrum činností, počínaje sportovním vyžitím až po zájmovou kulturně uměleckou činnost. Ředitelka Základní školy Emy Destinnové z Prahy 6 Mgr. Ludmila Fišerová, k tomu po znamenává: »Na naší škole se podařilo nabíd-
---- 26
□ MODERNÍ OBEC 5/2002
ModerniObec.ihned.cz/sprava
IZENIA SPRAVA
ZKUŠENOST Z FRANCIE Působení mezi dětmi a mládeží probouzí v současnosti pozornost regio nálních i místních správ a samospráv mnoha zemí Evropy. Patří k nim ta ké Francie, z jejíhož severu přinášíme zkušenost regionu Pas-de-Calais Sever (5,7 tis. km2, přes 2,5 mil. obyvatel, hlavní město Lilie).
náct. S výsledky své činnosti ve volném čase se mohou pochlubit žáci naší školy veřejnosti i ro dičům nejméně dvakrát ročně na veřejných vy stoupeních.® Lze tvrdit, že i práce školního klubu je jed nou z příčin, proč je o Základní školu Emy Des tinnové takový zájem mezi rodiči nejenom z Prahy 6, ale i mezi rodiči z okrajových obcí kolem Prahy. Takže škola ani dnes netrpí nedo statkem žáků. Příklad dokazuje, že v současných podmín kách tento způsob využívání volného času představuje pro naši mládež adekvátní řešení. Opravdový zájem, rozmanitý obsah a kvalitní vedení kroužků potvrzuje i fakt, že z iniciativy žáků vznikají další kroužky s novou náplní a s novým zaměřením, přestože s přihláškou se musí zaplatit nemalé poplatky, které slouží k za jištění kvalitního odborného vedení dětí a hradí i materiální náklady konkrétních činností.
KDE HLEDAT ŘEŠENÍ? Tyto skutečnosti by měly vzít v úvahu místní samosprávy, a pokud jim to umožní situace, spojit i malé prostředky s možnostmi místních škol a podpořit podmínky pro smysluplné napl nění volného času mládeže. Řešení v tomto pří padě napovídá přísloví »Méně je někdy více«. Aktivně prožitý volný čas neznamená jen od počinek a regeneraci duševních a tělesných sil, ale i vytváření předpokladů ke snížení případ ných deliktů mladistvých, podporu rozvoje schopností mladé generace, a tím i zvyšování její šance na budoucí uplatnění ve společnosti. Je třeba najít způsob a prostředky, jak připoutat k zájmové činnosti mládež i po jejím odchodu ze základní školy. Všichni jistě pokračovat ne budou. ale velká část absolventů základních škol zájem projevuje už v současné době. Prostředí střední školy je jiné a žáci často do jíždějí ze vzdálených sídel do okresního města nebo přes celou Prahu, takže jejich dřívější geo grafická blízkost nástupem do učení nebo na střední školu mizí. Bývalí spolužáci často jen posedávají před domy či v parku a později v hospodě, protože nemají jinou alternativu. Proto by se jim měl vytvořit prostor, kde by mohli pokračovat v rozvíjeni zájmové a spor tovní činnosti a navázat tak na základní školu. Možnost pokračovat v zájmové činnosti by i je jich přechod do nových institucí usnadnil. Z hlediska současného poznání, zkušeností i z letmého pohledu na problém se jasně ukazu je, že školní kluby jsou jednou z možných cest, která se v současné situaci ve společnosti přímo nabízí k využití. Nejsou cestou jedinou, ale určitě reálnou. A nikdo nám nebrání hledat společně další možnosti. - eč ILUSTRAČNÍ
foto
ARCHIV
e spoluodpovědnosti a společnému postupu v péči o mládež se přihlásila: organizace Francas. demokratické hnutí pro výchovu, oddech a volný čas založená v r. 1944: CEMEA, střediska vý chovy v metodách aktivní výchovy působící od druhé poloviny 30. let ve výchově animátorů pro děti, mládež i dospělé; Liga pro vzdělávání, vycházející z dlouhodobých de mokratických a laických zásad francouzské ho vzdělávání a výchovy. Tato tři sdružení podepsala v r. 1999 pro následující rok s místními složkami a institu cemi tří resortů (mládeže a sportů - školství - práce a zaměstnání) společné stanovisko a iniciovala v departementu program »Nové služby pro děti - mládeže®. Jeho cílem bylo motivovat místní činitele k většímu uznání volného času dětí a mládeže, podnítit nové aktivity, a v neposlední řadě tím vytvořit pro mladé lidi nová pracovní místa. Projekt měl touto činností oživit danou ob last sociálního života a zvýšit spoluodpověd nost jednotlivých činitelů, přitom posilovat význam navržených aktivit a sjednocovat ná zory i praktické postupy; rozšiřovat individu ální i kolektivní iniciativy a posilovat jejich společenskou prospěšnost; umožňovat peda gogické i sociální inovace a v konečném vý sledku zvýšit pružnost příslušných struktur reagujících na aktuální potřeby. V7 průběhu roku 2000 se uplatnily násle dující přístupy: Bylo zpracováno a podpořeno 45 pro jektů a jejich původně předpokládaný počet byl překročen; tři čtvrtiny z nich předložila dobrovolná sdružení a čtvrtinu obce. Projekty byly zaměřeny na umění a kulturu; výchovu k evropskému občanství; nové informační a komunikační technologie; zlepšování život ního prostředí. Týkaly se různých cílových skupin (od dětí předškolního věku - přes mla dé lidi zejména z vesnického prostředí - až po mimoškolní aktivity sociálně handicapova ných). Z hlediska obsahu 30 % projektů obsáhlo tradiční animační aktivity, 20 % lepší přístup nost k existujícím institucím, 20 % přístup ke kultuře a novým technologiím a další pětina rozvoj asociačního života. Pozoruhodné je. že se realizací projektů vytvořilo 75 - 80 nových pracovních míst pro mladé lidi. *" Uskutečnily se čtyři jednodenní semi náře zúčastněných institucí na tato témata: výzvy volného času (pro vytváření nových aktivit dětí a mládeže a ke zpracování pro jektů); volný čas občanů (k projektům ve prospěch působení v místě); inovace a soci ální užitečnost volného času: volný čas jako požadavek na sociální život a ekonomický rozvoj území.
K
" ModurniObcc.ihncd.cz/sprava
Semináře se konaly v různých městech regionu (Lilie. Dunkerque aj.). Prosincové ho se účastnilo 120 zástupců institucí se dětí, vztahem k dané tématice: místní poslanci a představitelé kolektivit občanů: zástupci sdruže-ní, místní ekonomiky, výchovných a vzdělávacích institucí i animátoři. «■ Jako pomoc předkladatelům projektů proběhl kulatý stůl věnovaný optimalizaci rozvoje a sociál ního života úze mí. Také on sou středil široké spektrum zájem ců: starosty růz ných typů obcí počínaje vesni cemi; občanská sdružení dětí, mládeže i dospě lých (např. orga nizace »Stárněme jinak® nebo sdružení ředitelů místních podni ků). Cílem setkání bylo vzájemně se blíže poznat, ujasnit další po stupy a pružně řešit rozvoj úze mí s přihlédnu tím k jeho speci fikaci; usilovat o harmonizaci výzev globalizace s místními možnostmi; od povídat na potřeby obyvatel a různých oblastí jejich života (práce - volného času - bydlení - kulturní tvořivosti - občanské participace solidarity). *" Výsledkem spolupráce zmíněných tří dobrovolných sdružení se stalo rovněž vydá vání dvouměsíčního zpravodaje. Volný čas (Temps libře) s podtitulkem »Nové aktivity dětí a mládeže®. Zpravodaj má sice pouze čtyři stránky formátu A 4, zahrnuje však ob časné informace o dosavadní činnosti i příš tích plánech. V rámci uzavřené dohody ho financuje regionální rada Pas-de-Calais. Zpravodaj je zdarma rozesí-lán všem. kteří 0 něj projeví zájem. Také zde platí, že se možnosti společným postupem a spoluprací posilují. Stojí proto za úvahu využívat zkušeností takové spolupráce 1 v podmínkách současného vývoje naší spo lečnosti; aktuálnost tohoto přístupu zvyšuje vznik krajů, kterým se i v tomto směru oteví rá prostor a nové možnosti. BŘETISLAV HOFBAUER FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 5/2002 J
27
REGIONÁLNÍ SPRÁVA Ve Finsku je územní samospráva pouze jednostupňová a je jejím zákla d roku 1993 mají municipality jako své základní právo možnost vytvářet dem jsou volená obecní zastupitel hranice svého území. Změny hranice stva. Podle finské ústavy musí být mohou být prováděny pouze v případech, kdy místní správa založena na samosprá je to nezbytné pro efektivní nabídku veřej vě občanů, jejíž forma je blíže speci ných statků nebo k podpoře rozvoje obyvatel fikována ve zvláštních zákonech. stva a hospodářských zdrojů, případně i z ji
LKJ i
O
ných důležitých důvodů veřejného zájmu. Na změnách hranic se usnáší Státní rada. V přípa dech, kdy příslušné municipality s tímto roz hodnutím nesouhlasí, může být změna prove dena pouze zákonem.
STÁTNÍ SPRÁVA Na regionální úrovni působí od roku 1997 ve Finsku šest úřadů provincií jako orgánů státní správy, které mají všeobecnou působnost a jsou podřízeny Ministerstvu vnitra. Současně je stát ní správa na regionální úrovni vykonávána v závislosti na potřebách jednotlivých minis terstev, tak např. Ministerstvo práce. Minister stvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo země dělství a lesnictví zřídily 15 společných regionálních úřadů. Ministerstvo životního pro středí má třináct regionálních úřadoven. Některé činnosti v oblasti státní správy jsou zabezpečovány i na menších územních úrov ních, zde se jedná o policejní obvody, soudní obvody, obvody vymezené pro svoje aktivity Ministerstvem práce, daňové úřady a místní kanceláře Národního penzijního ústavu. V rám ci sjednocování místní státní správy postupně
přechází veškeré činnosti zabezpečované na místní úrovni pod 95 okresních úřadů. Zvláštní statut má přiznán ostrovní region Aland. na jehož území působí jeden ze šesti úřadů provincií, ale současně je zde zřízena i re gionální samospráva.
SPRÁVNÍ ORGÁNY Nejdůležitějším samosprávným orgánem je obecní zastupitelstvo, které je v rámci munici pality orgánem rozhodovacím. Zastupitelstvo má (v závislosti na počtu obyvatel municipali ty) 17 - 85 členů. Zastupitelstvo v obcích s mé ně než 2000 obyvatel však může rozhodnout, že počet jeho členů bude i nižší, spodní hranicí je pak třináctičlenné zastupitelstvo. Zastupitelstvo municipality je zodpovědné za rozpočtové a řídící činnosti a rozhoduje rovněž v dalších případech, které jsou pro obec významné. Může také přenést svoji roz hodovací ptavomoc na výkonnou radu nebo na některou z vytvořených komisí.
---- 28
J MODERNÍ OBEC 5/2002
Zastupitelstvo má vymezeno čtyřleté funkční období a je voleno poměrným volebním systé mem. Voleb se mohou účastnit občané Finska i ostatních států Evropské unie a dále rovněž Norska a Islandu, za podmínky, že dosáhli vě ku 18 let a mají na území dané municipality trvalé bydliště. Občané ostatních států musí pro účast v obecních volbách splňovat povinnost nepřetržitého dvouletého pobytu na území mu nicipality, ve které se chtějí voleb zúčastnit. Zastupitelstvo municipality jmenuje členy a předsedajícího výkonné rady, jejíž funkční období bývá zpravidla rovněž čtyřleté. Výkon ná rada je zodpovědná za přípravu a výkon roz hodnutí zastupitelstva. Každá obec má zřízeny i další funkční jednotky - každá municipalita má tzv. obecního manažera (starostu) zodpo vědného za řízení obecního úřadu, kontrolní ra du a profesionální auditory. Dále může zastupi telstvo rozhodnout o zřízení komisí, které budou mít za úkol výkon záležitostí v některých oblastech (povinně si ustavují volební a pořád kovou komisi) a řídící rady, jež mívají na sta rosti provoz založených obecních organizací a podniků. Obec může také vykonávat některé své čin nosti ve spolupráci s jinými municipalitami. Ta to spolupráce probíhá několika způsoby: smlouvami mezi municipalitami, založením společných organizací nebo podniků anebo pro střednictvím společné obecní rady s přesně vy mezenými kompetencemi (těch existuje v sou časné době ve Finsku okolo 280). K záležitostem, které spadají do pravomoci municipality, může zastupitelstvo vyhlásit refe rendum. které má však pouze poradní charak ter. Konečné rozhodnutí v dané záležitosti pak přesto spadá do působnosti zastupitelstva. Pro vyhlášení referenda je nezbytný požadavek ne jméně 5 % obyvatel obce, zastupitelstvo ale může vyhlásit referendum rovněž z vlastní ini ciativy. Obyvatelé obce mají také právo iniciovat jednání ve věcech, jež spadají do kompetence municipality. Veškeré záležitosti, které jsou
ModerniObcc.ihnťd.cz/sprava
podpořeny alespoň 5 % obyvatel obce. musí obecní zastupitelstvo do šesti měsíců pro jednat.
ROZDĚLENÍ PRAVOMOCÍ Kompetence municipalit jsou vymezeny zá kony a chráněny Ústavou, změna rozsahu pů sobnosti místních samospráv může být prove dena pouze zákonem. Centrální vláda je tak v těchto záležitostech omezena pouze na vyme zení standardů, vydávání směrnic a poskytová ní dotací pro zajištění nezbytných zdrojů na vý kon jednotlivých činností. Rozdělení kompetencí v oblasti poskytování veřejných služeb: • Výlučně do pravomoci municipalit spadají následující oblasti: předškolní, základní a střed ní vzdělávání a vzdělávání dospělých, nemoc nice. ochrana zdraví, jesle a školky, domy soci ální péče, bydlení, urbanistické plánování, vodní a odpadové hospodářství, kulturní zaříze ní, muzea, knihovny, veřejná zeleň, sportovní a rekreační zařízení, městská silniční doprava, přístavy, dodávky plynu, vytápění a elektrické energie. • V dalších záležitostech se pak samospráva dělí o kompetence se státní správou, která je v některých oblastech zastupována regionální mi orgány (územní plánování na regionální úrovni, silnice), centrálními institucemi (odbor né vzdělávání, sociální zabezpečení, ochrana spotřebitele, doprava, zemědělství, lesnictví, ry bolov, podpora hospodářského rozvoje, obchod a průmysl, cestovní ruch) nebo případně s celo státní i regionální územní úrovní státní správy (požární a civilní ochrana, silnice). • Výlučně do kompetence centrální vlády nále ží bezpečnost a policie, soudnictví, matriky, sta tistický úřad, volební registr, vysoké školství a letecká doprava.
FINANČNÍ PROSTŘEDKY Místní samosprávy získávají prostředky pro realizaci svých činností z několika zdrojů. Po díly jednotlivých finančních zdrojů na příjmové
stránce municipálních rozpočtů v roce 1996 vyjadřuje tabulka. Mezi daňovými příjmy má nejvýznamnější postavení daň z příjmu fyzických osob, v daňo vých příjmech obcí zaujímá více jak čtyři pětiny. O její výši rozho duje obecní zastupitelstvo a pohy bují se u jednotlivých municipalit mezi 15-20 %. Druhou nej vý znamnější položkou mezi daněmi je pro obce daň z příjmu právnic kých osob. Určení sazby této daně je v kompetenci parlamentu a činí 28 %, z nichž podíl obcí činí nece lých 45 %. Poslední významnou položkou je daň z nemovitostí, jenž je rozdělena na několik
Daně
45%
Státní dotace
23%
Poplatky a příjmy z poskytovaných statků
17%
Půjčky Jiné příjmy
2% 13%
druhů v závislosti na způsobu využití dané ne movitosti - na pozemky činí 0,61 %, trvale obývané prostory jsou zdaňovány 0,21 %, re kreační objekty mají sazbu 0,69 %, pro objekty elektráren je stanoveno 0,99 % a u jaderných elektráren je výše daně z nemovitosti 1,80 %. Poslední daní, kterou může zastupitelstvo vy měřit, je daň ze psů. Státní dotace jsou obcím poskytovány jak na běžné výdaje, tak i pro investiční činnost.
Grantový systém je vymezen zákony a z tohoto důvodu může k jeho změně dojít pouze na zá kladě rozhodnutí parlamentu. Nicméně objem investičních dotací se každoročně mění, výše grantů na běžné výdaje se naopak odvozuje od různých objektivních kritérií (počet obyvatel, demografická struktura, počet konečných uži vatelů veřejných statků atd.). Nejvíce finanč ních prostředků získávají obce ve formě zvlášt ních dotací na sociální a zdravotnické služby, dále je významnou položkou vzdělávání; obec né subvence bez zvláštního určení mají pro obecní rozpočty nepoměrně menší význam. V souvislosti s problematikou rozdělování státních podpor je nutné zmínit rovněž vyrov návací dotaci. Municipality, u kterých daňové příjmy nedosahují 90 % celostátního průměru, obdrží tento rozdíl ve formě státní vyrovnáva cí dotace. Obce, které se dostanou dočasně do finanční tísně, mohou také požádat o podporu na splácení úroků z přijatých úvěrů, jež je ovšem na rozdíl od dříve zmiňovaných dotací návratná. Podle zákona mohou návratnou fi nanční výpomoc získat ještě obce, které se rozhodly spojit. Pro příjímání půjček od finančních institucí neplatí pro místní samosprávy žádná nutnost žádat o jejich schvalování. Municipality mohou také, za účelem podpory hospodářského rozvo je nebo tvorby pracovních míst, poskytovat zá ruky na půjčky soukromých subjektů. Stav územních rozpočtů bývá posuzován při přijímání plánu rozvoje hospodářství na národ ní úrovni. Finanční situace municipalit byla ta ké jedním z důvodů snížení státních dotací ob
V POLITICE Vloni uskutečnil Sociologický ústav Aka demie věd pravidelné měsíční šetření názorů obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1036 osob reprezentujících obyvatelstvo starší 15 let. Po kud jde o účast žen v politice na místní a regi onální úrovni, byli respondenti toho názoru, že jsou na tom lépe muži (46 %), ve prospěch žen se vyslovilo 1 %, že jsou na tom obě po hlaví stejně, si myslí 17 % dotázaných (ostat Muž je společností vnímán jako ve ní neví). Pokud jde o účast v politice na celo řejný činitel, žena ještě pořád jako státní úrovni, je názor obdobný, jen se nenašel mezi respondenty nikdo, kdo by si myslel, že někdo, kdo patří do domácnosti. jsou na tom lépe ženy. Na dotaz »Domníváte Přitom není zpochybňováno, že že se, že je pro společnost užitečné, aby se ženy ny by měly ve větší míře působit zapojovaly do politických funkcí?« 70 - 80 % v aktivní v politice. dotázaných odpovědělo kladně. K tomu »co nejvíce limituje uplatnění žen v politice®, a téma účast žen v politickém dění se uvádějí respondenti, že jsou to rodinné povin provádí mnoho studií a výzkumů. Mezinosti (82 %), na druhém místě je tradice parlamentní unie provedla analýzu a společenské podmínky (76 %). pak následu a srovnání účasti žen v jednotlivých zemích jí další důvody, např. že politika je tvrdá, ne v roce 1995 a v roce 2000. Z ní vyplynulo, že hodí se pro ženy, že ženy samy mají o politi v roce 1995 bylo v Poslanecké sněmovně Par ku malý zájem, že je muži mezi sebou lamentu CR 20 žen z 200 poslanců, což je odmítají a další důvody. Nejméně pádným 10 %. V roce 20(X) je to již 30 zástupkyň něžné důvodem se podle respondentů jeví to, že že ho pohlaví, a tedy procentní nárůst na 15 %. ny v politice ztrácejí ženskost. Od roku 1996 Tradičně nejlépe v tomto ohledu jsou severské mírně poklesl pocit spojený s »brzdící« rolí země. Ve Švédsku bylo v roce 2000 zastoupe rodinných povinností, avšak pohled na vliv no v parlamentu 42.7 % žen. Zajímavý je po tradice a společenských podmínek zůstává hled do země svobody a demokracie, do Spoje prakticky nezměněný. ných států amerických, kde zastoupení žen Mínění veřejnosti se odráží v realitě: v ČR je v parlamentu je pouze necelých 13 %. více než 6000 obcí a pouze v 700 je v čele žena.
N
ModerniObcc.ihned.cz/sprava
cím, za účelem omezení růstu deficitu státního rozpočtu.
KONTROLA ÚZEMNÍCH ORGÁNŮ Dohled nad místními samosprávami je při znán orgánům státní správy působících na úrov ni provincií. Tato kontrola ovšem může být pro váděna pouze na základě stížnosti a zjišťuje se v rámci ní pouze skutečnost, zda právní akty municipalit jsou v souladu s platnou legislati vou. Kontrolní orgány mohou vynucovat sladě ní přijatých rozhodnutí samosprávných orgánů se zákonnou úpravou udělením pokuty. Kromě tohoto dohledu si každá municipalita zřizuje dozorčí radu a auditora. Tyto orgány zjišťují, zda způsob výkonu samosprávy odpo vídá celkovým záměrům a rozhodnutím zastu pitelstva a také zda jsou v souladu s právem. (Zpracováno podle materiálů Rady Evropy, Štrasburk)
JIŘÍ DANEŠ,
Ministerstvo pro místní rozvoj FOTO MARKÉTA ŠČERBINOVÁ
Příklad z Prahy: 57 městských částí, a tedy i radnic je obsazeno v poměru 49 mužů a 8 žen. Navíc jde zpravidla o malé obce nebo městské části. Při přijímání Všeobecné deklarace o demo kracii v roce 1997 parlamenty celého světa za stoupené v Meziparlamentní unii prohlásily, že jeden ze základních principů demokracie zní »Dosažení demokracie předpokládá skutečné partnerství mužů a žen ve společenských zále žitostech. ve kterém pracují rovnoprávně, vzá jemně se doplňují a k oboustrannému prospě chu těží ze svých odlišností®. Je to určitě pokrok v myšlení, protože ještě nedávno by jen ztěží někdo mohl definovat politickou absenci žen jako nedostatek demokracie s argumentem, že nikdo nebrání ženám, aby se o politické po sty ucházely. Boj o odstranění diskriminace vedou ženy s malou podporou sympatizujících mužů. Zá konné zajištění dodržování rovnosti obou po hlaví vedlo např. v severských zemích k zave dení funkce ombudsmana pro otázky rovnosti mužů a žen. Někdy se objevuje v politicé sna ha o zavedení kvót, ovšem ta je přijímána s oprávněnými rozpaky. A to ať jde o kvóty stanovené zákonem, jejichž cílem je vyprodu kovat určité procento žen do politických pozic, nebo pravidla uvnitř politických stran, která zajišťují určitý počet míst na kandidátkách že nám. Oba případy totiž eliminují základní rys politiky, kterým by měla být soutěž. Kvóty ne mohou být tedy dlouhodobě přijatelné, maxi málně mohou pomoci překonat existující ne rovnováhu.
-IkFOTO AUTORKA
MODERNÍ OBEC 5/2002 J
29----
IZENÍA SPRÁVA
KULTURA VE VĚNNÍM MÍSTĚ Václav Hanka, český filolog, údajně hlavní autor podvrženého Rukopi su královédvorského a zelenohor ského, žijící v letech 1791 - 1861, prospěl městu Dvůr Králové tím, že mu přisoudil nález uvedeného do kumentu.
i třicet přístavků, je 270 sedadel obsazováno právě předplatiteli. Ti mají zvýhodněné vstup né, což je v jistém smyslu pro příznivce di vadla lákadlem. Druhou oblastí programové náplně jsou koncerty. 1 těch je během roku desítka a na dvou z nich se podílí také místní pěvecký sbor Záboj, jehož činnost má ve městě už dlouhole-
tomto článku ovšem nejde o jakékoliv znovupřipomínání v podstatě vlaste neckého snažení v devatenáctém sto letí, které bylo nakonec označeno jako podvrh. Chceme si všimnout objektu, jehož historií a pojmenováním Královédvorští také vlastně přispěli k tomu. že se jejich město dostalo do podvědomí celého českého národa.
V
HANKŮVDŮM Je to Hankův dům, otevřený v roce 1874. Dodnes, i po nejnovější rekonstrukci, od které už také uběhlo dvacet sedm roků, zůstává na náměstí Odboje ozdobou. Tento dům, před nímž prostranství po léta sloužilo jako autobu sové nádraží, v sobě skrývá kulturní zařízení se vším komfortem i zaměřením. Je majetkem ně kdejšího královského věnného města. Ředitelka Zuzana Čermáková, znovu jmeno vaná v nedávném výběrovém řízení, připomíná, že se tu uplatňují pravidla platná pro příspěvko vé organizace, tedy i s právní subjektivitou a možností vlastního rozhodování. Uveďme, že technický provoz budovy a částky na mzdy vy žadují z městského rozpočtu kolem tří miliónů korun ročně. K provozu celého tohoto kulturního zařízení pro potřeby 18 tisíc místních a pro další stovky občanů z širého okolí je dána městem dotace ve výši asi tří miliónů korun. Představitelka hojně využívaného zařízení připomíná, že taková částka může v podstatě postačovat. »Ov.šem« - a na to dala při poskytnutí infor mací nejednou důraz - »musíme si dobře pora dit. To znamená kulturní programy Hankova domu připravit tak, aby pokud možno nebyly ztrátové. Naopak, jde vždy o to, aby takřka všechny napomáhaly ke krytí výdajů a samo zřejmě pamatovaly i na určitý zisk.« Hezké prostředí uvnitř budovy poskytuje ta kové podmínky, zejména k čilé programové činnosti se zaměřením na divadlo. Ovšem, za tím jsou tyto pořady jen jaksi dovezené, ale snad o to přitažlivější. Hostují zde profesionální divadla z Hradce Králové. Pardubic, Prahy, Mladé Boleslavi. Příbrami. Kolína, ale také např. ochotnický soubor z Hořic v Podkrkonoší nebo Jaroměře.
PŘEDPLATITELSKÝ KRUH Pro všechny obdivovatele je každoročně od září do června nabídnuto vždy deset předsta vení se zavedeným a opakovaným předplat ným. Ze 44C míst v hledišti, k nimž provozo vatelé občas, při velkém zájmu připojují
---- 30
O MODERNÍ OBEC 5/2002
Hankův dům ve Dvoře Králové nad Labem tou tradici. Popravdě řečeno, těmito programy se obsah pokladny, potřebný k zajištění celo ročního provozu příliš nezajišťuje. Pouze ze vstupného na divadelní představení, koncerty, a to nejen na ty, zaměřené pro Kruh přátel váž né hudby, ale i na další, tj. populárního charak teru, se může získat částka sotva kolem deseti procent. Pro Kruh přátel hudby poskytuje jednou roč ně 9000 korun Nadace český hudební fond. Ji né dotační přínosy ani sponzorské dary pro Hankův dům neexistují. Výdělečné nemohou být ani některé další akce, které provozovatelský kolektiv rovněž čas od času uspořádá. Jde zpravidla o odborné exkurze, přednášky, besedy, kongresy a podobně. Hankův dům. a zejména jeho interiér bývá lákadlem pro urči tý okruh, zejména stavařsky či památkově za měřených odborníků. Pro takové zájemce se např. spouští i historická divadelní opona. Její motiv rovněž připomíná Rukopis královédvor ský. Přínosové, ziskové zdroje je tedy nutno vy hledávat v podobě tzv. vedlejší činnosti.
VEDLEJŠÍ ČINNOST Především je lze spatřovat - což se už proje vuje v letité praxi - v organizovaném pronájmu celého společenského prostředí. Nejčastěji se to týká velkého sálu. Ten slouží pro organizování tanečních zábav, schůzí, konferencí, seminářů, kongresů, a zejména plesů, kterých se zde ode hraje za sezónu až čtrnáct. V této souvislosti mne upoutalo sdělení ředitelky Zuzany Čermá kové, že tu po zkušenostech zavedli tzv. »ples na klíč«. Organizace, instituce či třeba podnikatelé, chtějí uspořádat ples. Chybí jim však většinou čas, předpoklady i zkušenosti k jeho praktic kým. často náročným přípravám. Mají ovšem na to, aby za ně zaplatili těm. kdož se o zorga ModerniObec.ilmed.cz/sprava
nizování plesu dovedou postarat. A to jsou prá vě pracovníci Hankova domu. Mohou zajistit všechno sami - od prvního propagačního plakátu, pozvánek, předprodeje vstupenek apod. přes výzdobu sálu. třeba i s charakteristickými girlandami, předtančením a mnohé další drobnosti i rozsáhlejší programo vé úkony. Jde také podle požadavků o zajištění vhodné hudby a nejednou i hostitele, který se přičiní o při vítání návštěvníků, o zahájení a organizaci celého večera atd. Zajištění takové společenské slavnostní události, plánované zpravidla na čas mezi dvacátou a třetí hodinou ranní, je samo zřejmě náročné. Může být a musí být pro Hankův dům fi nančním přínosem, k prosperitě celého jeho kulturního zařízení. Nabízejí se k pronájmu a vyu žití i stále slavnostně připrave né salónky. A ještě jeden pozoruhodný jev, ač přímo s provozem ne souvisí, ale může jej ocenit každý z návštěvní ků právě společenských salonků. Je zde totiž k nahlédnutí »Vlastivědné čtení o našem městě i jeho oko!í«. Mistrně připravovaná publikace od redaktora Jana Schwarze, ač ne rodáka, ale zato zdejšího patriota. Přehledně seznamuje - i návštěvníky, přijíž dějící do Dvora Králové nad Labem, nejen za nalezištěm Rukopisu, ale také do zoo, za obra zy Zdeňka Buriana, do památné síně rodáka, skladatele, dirigenta i filmového umělce R. A. Dvorského - s bohatou historií i současností ži vota v místním úseku Polabí. Patří tak bezpo chyby k půvabné vizitce, hodné následování i jinde. Prodávaný časopis dotuje rovněž město. V Hankově domě existuje i vlastní restaura ce a také kavárna, která slouží každodenně rov něž předprodeji nejrůznějších druhů vstupenek. Díky těmto snahám může ředitelka s uspokoje ním konstatovat, že rozpočet i za uplynulý rok 2001 byl vyrovnaný. Kromě uvedených dotač ních částek je třeba připočítat ještě některé po ložky navíc. Je to 1 300 000 korun, které město uvolnilo na neodkladnou investici - novou vý měníkovou stanici a vzduchotechniku. Samozřejmě, že po sedmadvacetiletém pro vozu budou zapotřebí ještě další investiční pro středky. nyní především na opravu střechy. Na řadě by měla být i fasáda. Ředitelka je přesvěd čena. že tak jako se dosud činil celý její pracov ní kolektiv, bude mít ruku otevřenou nadále i město. Pomýšlí se totiž na opravu bortící se terasy před restaurací, ale i na úpravu parkoviště včet ně doplnění o zelené plochy. Královské věn né město Dvůr Králové nad Labem patří svou po zorností k vlastní kráse současné i historické k příkladným, a jistě v ní i nadále vytrvá. JOSEF FARSKÝ FOTO ARCHIV
HEN! A SPRAVA
BEZ STÁLÉHO SOUBORU ukončena. Od té doby se v divadle uplatní pouze technický provoz, ekonomické oddělení, propa gační oddělení a (sloučené) dramaturgické a ob chodní oddělení. Chod divadla v Kolíně tedy zajiš ťuje 13 kmenových zaměstnanců a dalších asi 15 externích (uvaděčky, osvětlovači ald.). Jeho ředitel Jiří Moravčík říká: »Každá z forem má své výhody a nevýhody. Pokud divadlo nemá Když se řekne divadlo, mnozí si vlastní soubor, je nevýhodou bezesporu to, že ne zřejmě vybaví soubor se svými ob vzniká vlastní tvorba. Na druhou stranu lze pozi hodnotit možnost, vytvořit velmi pestrou na líbenými herci, obklopenými lidmi tivně bídku a uspokojovat všechny druhy diváků od mnoha profesí, které najdou vždy těch, kteří preferují lehkou a zábavnou formu zá ve »svém« svatostánku zasvěce bavy, až po ty nejnáročnější.« V Kolíně svědčí pro provozování divadla for ném divadelní múze. Takový mo mou stagiona fakt, že v době stálého souboru bylo del už ale není pravidlem. kolem 700 předplatitelů, nyní je jich více než 2000. Takový úspěch je ale současně závislý na tále více divadel staví svou existenci na Izv. dobrém výběru přestavení. Princip nákupu hoto principu stagiona, což je divadlo bez stálé vých divadelních kusů, koncertů a dalších útvarů ho souboru. Divadlo na základě tohoto je spojen s širokou škálou nabídek od souborů ji principu nabízí svým divákům představení, která ných divadel, či různých agentur. nakoupí, takříkajíc hotová. Po uzavření smlouvy »Při kvalitním výběru je možné mluvit obrazně objednaný soubor přijede, odehraje představení řečeno o přehlídce českých divadel,« říká ředitel. a jede na další štaci. Na tento model po listopadu »V našem divadle je výběr a skladba představení 1989 přešlo více divadel v menších městech. v působnosti dramaturgického oddělení, ale aktiv Z velké části je důvodem finanční úspora. V di ně se podílí celé vedení divadla. Nic neponecháme vadle v tom případě nejsou potřeba některé pro náhodě; nikdy se nerozhodujeme jenom na základě fese vůbec, např. truhláři, krejčí, u dalších se po nabídky s případnou anotací, ale téměř ve sto čet zaměstnanců zmenší. Tak je tomu např. u administrativy. procentech nabízených představení seje snažíme Na tomto principu funguje také divadlo v Kolí shlédnout,« dodává. Teprve pak se nakupuje a uza vírají smlouvy. Přitom už v této fázi je brán zřetel ně. Dříve krajské divadlo je nyní institucí měst skou. Od roku 1948 až do roku 1992 byl v divadle na to, do které předplatitelské skupiny se předsta stálý herecký soubor. Poté byla činnost souboru vení hodí. Divadlo připravuje pro své věrné diváky
S
šest předplatitelských okruhů, z nichž každý má daný počet představení. Jsou to: A - hlavní diva delní okruh, B - výběrová řada, C - zábavná, D víkendová, E - pestrá a H - hudební varianta (sem paří jak koncerty, tak např. žánr operní). Při sesta vování jednotlivých předplatitelských skupin se sleduje co nejlepší profilace, aby měli diváci usnadněné rozhodování při jejich výběru. Cena vstupenky je v průměru kolem 100 korun, před platné je samozřejmě zvýhodněné. Např. v před platitelské skupině A je devět představení v ceně 600 - 890 korun, podle kvality místa v hledišti. Di vadlo má letošní roční rozpočet v celkové výši 9 miliónů korun, z toho příspěvek od města je 5,5 mil. Kč a vlastní příjmy 3,5 mil. Kč. Vlastní příjmy jsou jednak ze vstupného, jednak z dalších komerčních aktivit. Nyní například v ko línském divadle natáčí každý měsíc televize Nova pořad Dobroty Petra Novotného, což pro divadlo znamená významný příjem do rozpočtu. A nejen to, je to i svým způsobem oživení programové nabíd ky, které je divácky přitažlivé. Další příjmy v rámci hospodářské činnosti divadla zajišťuje prosperující půjčovna kostýmů. Na druhou stranu pořádá divadlo zcela neko merční záležitosti, mezi které patří národní festival s názvem »Otevřeno«. Je to nesoutěžní přehlídka pantomimy a pohybového divadla, kterou každo ročně pořádá Evropské centrum pantomimy nesly šících Brno, Artama Praha spolu s divadlem Ko lín. Letošní ročník proběhl v dubnu. LUDMILA KUČEROVÁ FOTO AUTORKA
KUTNOHORSKÁ ZLATÁ MINCE Koncem března vydala Česká národní banka do oběhu další zlatou pa mětní minci z cyklu Deset století architektury. Jedná se o minci v hodno tě 2000 Kč s pozdněgotickým motivem kutnohorské kamenné kašny. Regionální prezentace v Kutné Hoře se zúčastnili mimo jiné viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer a starosta Květoslav Hlavatý. ince se vydává ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém Kutnohorská pozdněgotická kašna nemá minimálně ve středoevrop (tzv. proof), které se liší povrchovou úpravou a hranou. Na ru ském měřítku srovnání, neexistuje známá analogie. bové straně je vyobrazena kamenná kašna ve stylizovaném per DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY spektivním pohledu. Typ písma respektuje dobu, ve které byla kašna po Emisní cyklus »Deset století architektury« začal v loňském roce 2001 stavena. románským slohem - Znojemskou rotundou, ranou gotiku reprezentoval Autorem návrhu je Josef Oplištil, minci razila Bižuterie Česká mincov motiv kláštera ve Vyšším Brodě. V letošním roce bude vedle prezentova na. a. s„ v Jablonci nad Nisou. né kutnohorské kašny koncem září emitována mince s renesančním litoUNIKÁTNÍ PAMÁTKA myšlským zámkem. Postupně by do roku 2005 měly být vydány ještě ty Kutnohorská kašna byla z obecních financí postavena v letech to mince: pozdní renesance - štíty domů ve Slavonicích, baroko - zámek 1493 - 1495, letopočet 1495 dokonče Buchlovice (2003), empír - zámek Kačina, novogotika - zámek ní stavby je vytesán na plášti stavby. Hluboká (2004). kubismus - lázeňský dům v Lázních Bohdaneč, Autorství kašny je problematické současnost - Tančící dům v Praze (2005). z archivních pramenů nevyplývá. Li Všechny mince mají, resp. budou mít, nominální hodnotu teratura uvažuje právě o Matěji Rej 2000 Kč, průměr 20 mm a hmotnost 6,22 g (1/5 troyské unce). Ra skovi, protože Rejsek se v devadesá ženy jsou ze zlata o ryzosti 999,9. Náklad je limitován - u běžné tých letech v Kutné Hoře podílel na kvality počtem 2500 kusů, u špičkové kvality 3300 kusů. Zájem stavbě chrámu svaté Barbory, kde veřejnosti o dosavadní ražby je velký. stavěl vysoký chór i jeho opěrný Bohatý emisní program má ČNB do roku 2005 i pro stříbrné pa systém. Kromě chrámu Svaté Barbo mětní mince. Koncem dubna byla vydána do oběhu mince k 550. ry působil i na řadě staveb měst výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem, následo ských a patrně i na přestavbě Vlašského dvora pro Vladislava II. vat bude mince s portrétem Jaroslava Vrchlického a mince k poctě dr. Kašna prošla dvěma rekonstrukcemi a původně vypadala trochu jinak Thomayera. než vypadá dnes. Po ztrátě své funkce byla využívána - poněkud kurióz VÁCLAV DRAŠNAR ně - i jako místo pro elektrický transformátor. FOTO ARCHIV
M
ModerniObec.ihned.cz/sprava
MODERNÍ OBEC 5/2002
J
31----
IZENIA SPRAVA
OCENÍ Z realizačního hlediska se pozor nost v letošním roce soustředila na základní a nejviditelnější strán ku informačních systémů - na webové prezentace a elektronickou poštu jednotlivých městských a obecních úřadů. Stále častěji se stávají aktuálním, bezprostředním a nepřetržitě přístupným komuni kačním rozhraním mezi veřejnou správou a občanem i mezi jednotli vými institucemi navzájem.
dech jednotlivých městských částí odděleně, kdy se rodila koncepce Institutu městské infor matiky a kdy se pořizovalo první softwarové a hardwarové vybavení, byla v polovině 90. let zahájena výstavba lokálních sítí a celoměstské neveřejné počítačové sítě ZR1S a MePNet, tvor ba aplikací klient - server nad robustní databá zí. Začal se využívat GIS, byla zavedena elek tronická pošta a vytvořen městský web server. V minulém roce odbor informatiky zpracoval dokument Informační strategie hl. města Prahy, který formuluje v souladu s požadavky národní legislativy vizi rozvoje města z hlediska infor mačních služeb na bázi digitální správy města, elektronické komunikace s veřejností a spolu více než šesti tisíc měst a obcí má dnes účastí v mezinárodních projektech. už téměř třetina vlastní webové strán Oceněná městská internetová prezentace v loň ky. Zlatého erbu, čtvrtého ročníku po ském roce integrovala dříve samostatně nabízené pulární a respektované soutěže o nejlepší weboaplikace a infomtační zdroje. V části označené ja vou prezentaci, se letos zúčastnilo 105 měst ko »potřebuji si vyřídit« naznačuje řešení podle a 107 obcí. Stránky v nominačním kole hodno konceptu životních situací - snaží se podat uživa tili nejen členové třináctičlenné odborné poro teli komplexní odpověď a radu na otázku, jak má ty, ale prostřednictvím internetu i více než tři ti řešit některou konkrétní záležitost. síce uživatelů z oblasti veřejné správy. Zajímavou aplikací je například i zobrazení Opět se zde prokázala rozdílnost v pojetí jed aktuálního odbaveného pořadového čísla na notlivých prezentací jejich tvůrci. Nezáleží připřepážce evidence řidičů a evidence motoro ,tom, zda se jedná o prezentaci malé obce nebo vých vozidel. Magistrát hlavního města Prahy velkého města, zda na tvorbě stránek spolupra také ve spolupráci s jednou ze softwarových fi cuje početný tým nebo pouze jeden nadšenec. rem připravil aplikaci, která umožňuje elektro Dokazují to i vítězové letošního Zlatého erbu. nické podávání a správu všech úředně používa autoři stránek www.praha-město.cz a www.poných formulářů. zlovice.cz. Na obou prezentacích je patrné, že POZLOVICE nevznikly náhodně, ale že patří do předem dané NEJLEPŠÍ Z OBCÍ koncepce informačních a komunikačních ná Druhým extrémním příkla strojů. dem jsou Pozlovice, malá STRATEGIE PRAHY obec nedaleko Luhačovic. V Praze, miliónové metropoli, která má sou Prezentace obce byla v letoš časně statut kraje, jsou koncepční a technolo ní soutěži Zlatý erb ohodno gické aspekty ICT řešeny centrálně v odboru cena jako nejlepší v kategorii informatiky o sedmi odděleních s více než še obcí. desáti zaměstnanci. Po první etapě, kdy vznika Také tato prezentace byla la pracoviště informatiky na magistrátu a úřa vytvořena na základě předem promyšlené koncepce, která navazuje na další informační systémy obce. V roce 1995 už nedostačoval kontakt pouze prostřednictvím klasického míst ního rozhlasu. Přišla na řadu kabelová televize, kterou obec zřídila na vlastní náklady. Zámě rem bylo připojit na televizní kabelové rozvody v podstatě každý dům. Prakticky všechny do mácnosti tak získaly kvalitní televizní signál a občané vlastní infokanál, který přináší aktuál ní informace připravované místním televizním studiem. Zdejší obecní úřad zaměstnává redak tora infokanálu, webmastera i správce sítě v jedné osobě. Kombinace kabelové televize, internetu a SMS zpráv rozesílaných na mobilní telefony představuje patrně maximálně možnou míru využití elektronické komunikace mezi obecním úřadem a občany v daném prostředí.
Z
PŘEKÁŽKA BYLA ODSTRANĚNA Z diskusních vystoupení na seminářích je pa trné, že na základě praktických zkušeností začí ná vznikat teorie tvorby webových stránek. Na řadě míst využívají metodické materiály nejen
32
-I MODERNÍ OBEC 5/2002
ModerniObec.ilined.cz/sprava
pro programování a grafické řešení stránek, ale i pro vytvoření jejich jasné koncepce, strukturo vání a zajímavé obsahové naplnění. Ukazuje se, že povinné zveřejňování informací v elektro nické podobě přináší starosti zejména těm nejmenším obcím, které zatím nemají pro širší vy užití internetu podmínky. Obecně je například problematická tvorba jména příslušné domény tak, aby měla logickou stavbu, byla jednodu chá, čitelná a snadno zapamatovatelná. Těžko říci, zda nabídka Úřadu pro veřejné informační systémy na sjednocení názvů městských a obecních webů pod doménou třetího řádu bu de v širším měřítku akceptována. Pro elektivní rozvoj elektronické komunika ce je však nezbytné co nejrychlejší zavedení systému elektronického podpisu a elektro nických podatelen. Zatím největší překážka v tomto směru, absence akreditované certifikační autority, byla odstraněna. V dubnu zahájila svoji činnost První certifikační autorita, a. s. O poskytování této služby neprojevil zájem žádný jiný subjekt. Tato spo lečnost je zatím skutečně první a také jediná. Po loňské euforii, která byla spojena s přijetím zákona o elektronickém podpisu, však přichá zejí rozpaky. Kdo vlastně kromě pracovníků veřejné správy bude formu ověřené elektro nické komunikace využívat? Budou to skuteč ně občané? Kdo z nich si pořídí a každoroč ně bude obnovovat elektronický podpis? Jak často a při vyřizování kte rých agend tu to formu uplat ní? Odpověď dává resort Mi nisterstva prá ce a sociálních věcí, který je v každodenním styku s vel kým okruhem klientů. Podobně jako se občanům osvědčil systém vyhledávání pra covních příležitostí prostřednictvím interneto vých stanic umístěných na pracovních úřadech, zdomácní patrně identifikační systém a elek tronický podpis nejrychleji právě v této oblasti. Občanům, kteří jsou velmi často v kontaktu s některou ze správ sociálního zabezpečení, může elektronická komunikace skutečně vý razně usnadnit kontakt s příslušným pracoviš těm. Zůstává však opět otázkou, zda právě sku pina těch nejpotřebnějších bude schopna zaplatit ročně několik set korun za pořízení karty s elektronickým podpisem nebo čipové identifikační karty - osobní návštěva i čekání u přepážky je přeci jen levnější. Bezesporu jsou zkušenosti z tohoto resortu inspirativní. Mohou se stát cenným poučením i pro městské a obecní úřady při zavádění různých forem elektronické komunikace s občany. SVATOPLUK K. JEDLIČKA FOTO AUTOR, ARCHIV
1ÍZENÍ A SPRÁVA
TECHNICKÁ MAPA MÍSTA Městské informační systémy na stupují stále více i na poli grafické informace. Především se jedná o digitální mapu katastru nemovi tostí, nad kterou lze řešit zvláště vlastnictví pozemků a budov. Ka tastrální mapu lze využít i jako lo kalizační podklad pro pasporty technického vybavení, ovšem je potřeba udělat terénní průzkum a požadované informace do tohoto mapového podkladu zachytit.
a 80. letech minulého století, byť pouze s grafickým výstupem. Pokud byla katastrální mapa měřena čí selně a je takto přepracována do digitální podoby, lze na toto dílo navázat a pouze doměřit všechny předměty měření, které má TMM mít. Přesnost je sice trochu nižší než u předchozích dvou případů, výhodnější však je nižší pracnost a vyšší rychlost zpracování. Stejně jako obsah technické mapy je důležité i jeho datové zpracování a uložení v informačním systému. Dnes se lze setkat s různými přístupy - od vysoce sofistikované datové struktury až po »obrázky«, které nelze datově rozebrat na jednotlivé zájmové prvky. Posuzování vykreslené technické mapy města podle »kvality« grafického zpracování je v mnoha případech protisměrné s »datovou« 'XZ' e se tak neděje měřickými metodami je nabí kvalitou mapy. TMM, která je zpracována s ohle ledni. a tak je poloha předmětů zakreslena dem na budoucí využití dat. není nejkrásnější na metodou »od oka«. Pro řadu aplikací je to do pohled - značky se překrývají či kolidují s čárovou stačující, např. pokud potřebujeme především za kresbou, stejně tak i podrobné výšky terénu, kde se chytit existenci předmětu. Jestliže ale budeme potře navíc nevyužívá běžného »zkracování dlouhých bovat od zájmových objektů cokoli odměřovat, čísel« atd. zjišťovat jejich kolize např. s inženýrskými sítěmi Pokud se má s technickou mapou dále datově a podobně, je tato metoda nedostatečná. Pak může pracovat, musí mít čistou topologii a nesmí obsaho nastoupit se svými kvalitami technická mapa města vat redundantní (zdvojené) údaje. Topologická čis (TMM). tota znamená dodržení následujících zásad: • Všechny plochy musí být uzavřeny hranicí. Nelze tedy za topologicky korektní považovat mapu, která má zaměřeny uliční čáry a jen přední strany budov včetně naznačení směrů bočních stěn a plotů. Sa mozřejmostí je též navazování čar, i milimetrové nedotahy ruší topologii a místo dvou optických ploch máme topologicky jen jednu. • Plochy musí být jednoznačně klasifikovány, což znamená, že mají právě jednu značku, která definu je povrch této plochy. Pokud by značek bylo více, už zde není jistota, že všechny značky v jedné ploše jsou stejné. • Hranice oddělující jednotlivé druhy ploch mají ta ké svou kvalitu, např. druh plotu. Nevhodné jsou systémy, kde je plocha definová na svým obrysem. Pokrytí celého území se pak sklá Výběr stromů z technické mapy města dá z řady vrstev jednotlivých druhů ploch a nelze Technická mapa města je zdroj informací o sku uhlídat neklasifikované plošky a »škvíry«. Např. tečné poloze a tvaru objektů na území města. Pod drátěný plot mezi dvěma zahradami zde musí být pojmem »objekty« ale nejsou myšleny jen objekty uložen až třikrát - jedenkrát ve vrstvě drátěných stavební, ale vše. co existuje v terénu. Mezi měřiči plotů a dvakrát jako obrys zahrady. se nazývají jako »předměty měření« a obvykle to Přitom TMM nemusí být zpracována jen v Arcjsou kromě stavebních objektů, plotů, komunikací, Info a dalších produktech firmy ESR1.1 mapy zpra chodníků a jiných zpevněných ploch též stromy, cované v AutoCADu, MicroStationu či dalších sloupy, lampy, kanalizační šachtice a vpusti a další CAD programech mohou být logicky bohatě členě tzv. nadzemní znaky vedení. Výčet předmětů měře ny, mohou umožňovat databázový přístup či jiný ní ale není dán předpisy, může být rozšiřován podle způsob výběru jen určitých zvolených prvků. požadavku odběratele, např. lze mezi předměty mě Z technické mapy pak lze elegantně vybírat zá ření zahrnout keře a keřové skupiny. jmové prvky do jednotlivých pasportů, jako např: TMM vzniká vždy měřickými metodami, ačkoli - stromy, keře, trávníky a květinové záhony pro i zde je několik variant: pasport zeleně, • Nové pozemní měření je metoda nejkvalitnější - svítidla, rozvaděče a transformátory do paspora také nejdražší. Výsledná mapa je z hlediska přes tu veřejného osvětlení, nosti vysoce konzistentní, přesnost vzdálenosti mezi - dopravní značky a další objekty do pasportů dvěma předměty je v řádu centimetrů. svislého dopravního značení. • Fotogrammetrická metoda, kombinovaná s pozem - plochy komunikací, svodidla a dešťové vpustě ním měřením je vysoce efektivní metoda, která vyu pro pasport komunikací. žívá leteckých snímků, přičemž klasicky jsou domě Jednotlivé vybrané prvky lze očíslovat a připojit řovány pouze zakryté předměty (např. pod stromy, k nim celou řadu dalších údajů, jako jsou záznamy pod parkujícími auty. apod.) a zakryté prostory (ko o údržbě, správcovství či další technologické para lem vysokých domů). Vyplatí se až při větším území, metry. přesnost je však stejná jako v prs ním případě. • Doměřeni digitální katastrální mapy na obsah MOJMÍR NOVÁČEK, TMM - takto vznikaly technické mapy měst v 70. DIGIS, s. r. o., Ostrava
Z
ModerniObec.ihned.cz/sprava
GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO MĚSTA A OBCE Společnost DIGIS je od svého založení v roce 1991 primárně zaměřena na tvorbu komplexních řešení v oblasti geografických informačních systémů. V této oblasti patří mezi nejvýznamnější dodavatele v České republice s pevnou pozicí na trhu, silným zázemím a progresivními technologiemi. Filozofií společnosti DIGIS je dodávka informačních systémů sloužících jako nástroj pro podporu rozhodování a řízení pracovníků úřadu.
Komplexní řešení zahrnuje tyto tématické oblasti: • Informace o parcele • Územní plán • Nemovitý majetek • Movitý majetek • Ohlašovna • Životní prostředí • Zeleň • Komunikace • Osvětlení • Poplatky za svoz komunálního odpadu • a jiné DIGIS, spol. s r. o. Gen. Sochora 6176 708 00 Ostrova-Poruba tel.: 069/6938986-7 fax: 069/693 89 72 email:
[email protected] www.digis.cz
* d i 6 I S
MODERNÍ OBEC 5/2002 □
33----
NOVÝ ZÁKON PRO VODOVODY A Prvního ledna letošního roku vstou pil v účinnost zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně ně kterých zákonů. Je to první sa mostatný zákon v oboru vodovodů a kanalizací nejen v ČR, ale i v Evro pě. V řadě bodů se dotýká zákon ných povinností a oprávnění obcí a krajů.
odpadních vod. Pod pojmem provozování vo dovodů a kanalizací se však rozhodně nemys lí správa majetku vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj. Pod pojmem vodovodní přípojka se ex lege chápe samostatná stavba tvořená úsekem po trubí od odbočení z vodovodního řadu k vo doměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby.
ákon č. 274/2001 Sb. (dále jen zákon) upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípo jek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Zákon jasně stanoví, že vodovo dy a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizu jí a provozují ve veřejném zájmu. To je nepo chybně jeden z neopomenutelných důvodů, proč této problematice musíme věnovat nále žitou odbornou péči. Zákon se nevztahuje na vodovody a kanali zace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m’ anebo je-li počet osob trvale Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. využívajících vodovod nebo kanalizaci menší Musíme taktéž připomenout, že vodovodní než padesát.. Zákonodárce měl na mysli oso přípojka není vodním dílem ve smyslu usta by fyzické. Ale i z tohoto ustanovení existují novení S 55 zákona č. 254/2001 o vodách výjimky. Může se tak stát, pokud vodoprávní a o změně některých dalších předpisů. úřad (bude specifikován v textu níže) ať už na Za kanalizační přípojku se pro potřeby zá návrh nebo z vlastního podnětu stanoví, že se kona o vodovodech a kanalizacích považuje tento zákon vztahuje také na vodovody a ka samostatná stavba tvořená úsekem potrubí od nalizace. u nichž, je průměrná denní produkce vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo od menší než 10 m’ anebo je-li počet fyzických vodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. osob trvale využívajících vodovod nebo kana Ani kanalizační přípojka není vodním dílem. lizaci menší než padesát. Tato rozšířená pů
Z
sobnost však musí být v zájmu ochrany veřej ného zdraví a zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod při pojeni alespoň dva odběratelé.
VYMEZENÍ POJMŮ Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové vody nebo vody podzemní a její úpravy a shromaž ďování. Připomeňme, že vodovod je podle ustanovení § 55 odst. I písmeno c) zákona č. 254/2001, o vodách a o změně některých předpisů vodním dílem. Kanalizací se ex lege rozumí provozně sa mostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod, kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod. jakož i stavby k čiště ní odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Taktéž kanalizace je vodním dí lem ve smyslu vodního zákona. Pod výrazem provozování vodovodů a ka nalizací se rozumí souhrn činností k zajištění dodávky pitné vody nebo odvádění a čištění
---- 34
O MODERNÍ OBEC 5/2002
OPRÁVNĚNÍ K PROVOZOVÁNÍ Osoba, která hodlá provozovat vodovod ne bo kanalizaci (dále jen provozovatel), požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. Příslušný krajský úřad vydá povolení jen osobě, která splňuje následující zákonné podmínky: - má oprávnění provozovat živnost »Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu®, a to podle zákona č. 455/1991 Sb.. o živnostenském podnikání (živnostenský zá kon) ve znění pozdějších předpisů. - je řádným vlastníkem vodovodu anebo kanalizace či uzavřela platnou smlouvu s vlastníkem vodovodu anebo kanalizace, kte rá ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci pro vozovat. Nebo uzavřela s vlastníkem vodovo du anebo kanalizace smlouvu o smlouvě budoucí o provozování vodovodu nebo kana lizace, - splňuje kvalifikaci odpovídající typu vo dovodu anebo kanalizace v závislosti na počtu osob trvale užívajících tento vodovod nebo kanalizaci. Hraniční pásma (podle počtu uži vatelů) jsou do 500. od 500 do 5000 a nad ModerniObec.ihnťd.cz/legislativa
5000 osob. V prvním pásmu je potřeba mít kvalifikaci (vyučení v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody anebo ka nalizace či v příbuzném oboru) a současně ta to osoba musí mít minimálně 3 roky praxe v oboru vodovody anebo kanalizace. V dru hém pásmu je už potřeba středoškolské vzdě lání (maturitní zkouška v oboru obsahově za měřeném na vodovody nebo kanalizace či příbuzném oboru) a současně tato osoba musí mít minimálně 2 roky praxe v oboru vodovo dy anebo kanalizace. Ve třetím pásmu je ne zbytné mít vysokoškolské vzdělání (obor ob sahově zaměřený na vodovody anebo kanalizace či příbuzný obor) a současně tato osoba musí mít minimálně jeden rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace. Existují i zákonem stanovené přípa dy, kdy krajský úřad povolení k provo zování vodovodu či kanalizace nesmí vydat. Jedná se o případ, že povolení k provozování vodovodu nebo kanali zace, které je předmětem žádosti o vy dání daného povolení, bylo již vydáno jiné osobě splňující zákonné požadav ky. To znamená, že zde byla uplatněna právní zásada priority. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit prů běžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Připomeňme, že vlastnické vztahy k vodovodům a kana lizacím. jakož i vodovodním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na tuto majetkovou evidenci se nevzta huje zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněná majetková evidence se použije i při povolování. V povolení k provozování vodovodů nebo kanaliza cí krajský úřad uvede vodovody nebo kanalizace, pro které se povolení k pro vozování vydává, a to v souladu s výše zmíněnou majetkovou evidencí.
VÝJIMKY PRO OBCE Ze zákona krajský úřad musí vydat povole ní k provozování vodovodů nebo kanalizací i těm obcím, které nesplňují podmínky stano vující, že provozovatel má mít oprávnění pro vozovat živnost »Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu®, a to podle zákona č. 455/1991 Sb.. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění po zdějších předpisů. Anebo nesplňuje podmín ku, že je vlastníkem vodovodu nebo kanaliza ce či nebyla uzavřena platná smlouva s vlastníkem vodovodu anebo kanalizace, kte rá obec opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat. Krajský úřad v takových přípa dech vydá povolení, avšak pouze těm obcím, které neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku.
EGISLATIVA
KANALIZACE JAK UPLATŇUJÍ SYSTÉM MALÉ OBCE ,2 DŮVODY ZRUŠENÍ POVOLENÍ
Krajský úřad může za určitých zákonných podmínek zrušit povolení k provozování vodo vodů a kanalizací. A to v případě, že provozo vatel opakovaně (!) porušuje zákon o vodovo dech a kanalizacích nebo související právní předpisy a činí tak i po upozornění příslušného krajského úřadu. Nebo provozovatel přestane splňovat podmínky nutné pro vydání tohoto po volení, např. o kvalifikaci (viz podrobněji výše) či je mu odebráno povolení provozovat živnost »Provozování vodovodů a kanalizací pro veřej nou potřebu«. Dalším důvodem k zrušení toho to povolení je skutečnost, že technickým audi tem byly zjištěny závažné nedostatky. Pod pojmem technický audit vo dovodů a kanalizací se ex lege (viz. ustanovení § 38 odst.l zákona č. 274/2001) rozumí specializovaná od borná činnost sloužící ke kontrole technického stavu vodovodů a kanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních nákladů, jakož i pořizovacích nákladů a ná kladů navrhovaného rozvoje vodovodů a kanalizací. O provedení tohoto tech nického auditu rozhoduje Ministerstvo zemědělství ČR na návrh. Navrhovateli mohou ze zákona být: - obec, - vlastník vodovodu nebo kanalizace, - provozovatel vodovodu nebo kanalizace, - Úřad pro ochranu hos podářské soutěže, - Ministerstvo financí ČR. - orgán kraje. - okresní úřad. Pro úplnost dodejme, že náklady na technický audit hradí navrhovatel. Vlastník a provozovatel vo dovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout auditorům potřebné údaje a součinnost. Výsled kem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními ke zlepšení hospodárnosti pro vozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací. Tato zpráva se předává navrhovateli a Ministerstvu zemědělství ČR. Kdo je odvolacím orgánem pro (či spíše pro ti) rozhodnutím vydaným krajským úřadem na tomto úseku? Pro všechny krajské úřady je tím to orgánem Ministerstvo zemědělství ČR /usta novení S 29 písmeno b) zákona o vodovodech a kanalizacích/. f Příště Práva a povinnosti vlastníka i provo zovatele vodovodu a kanalizace) PETR KOLMAN, právník, zastupitel v Brně - Komíně FOTO ALEŠ ADAMEK
Od 1. ledna platí zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který změnil způ sob výběru poplatků za provoz systému nakládání s odpady. Několika starostům malých obcí jsme položili dvě otázky, abychom zjistili, jak na tuto skutečnost zareagovaly radnice. © Jak řešíte novou situaci v poplatcích za odpady? © Jaký je váš názor na nový zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.? ALENKA ANTOŠOVÁ, STAROSTKA OBCE PROBOŠTOV (okr. Teplice), 2292 obyvatel © Ačkoliv s původním (stávajícím) systé mem jsme neměli problémy, koncem roku 2001 schválili zastupitelé dvě nové vyhláš ky o odpadech: obecně závaznou vyhlášku č. 13/2001, o nakládání s komunálním odpa dem a systému nakládání se stavebním odpa dem a obecně závaznou vyhlášku č. 14/2001, 0 místním poplatku za provoz systému shro mažďování, sběru, přepravy, využívání a od straňování komunálních odpadů. Náklady na odvoz odpadu za rok 2001 čini ly více než jeden milión korun. V přepočtu na obyvatele vychází platba na jednoho obyvatele obce na 480 Kč. Poplatek 480 Kč se tedy skládá z 250 Kč záko nem stanovených a z částky 230 Kč vy počtené obcí. Vloni byl poplatek za dům či bytovou jednotku 1000 Kč roč ně. To znevýhodňovalo samostatně žijí cí obyvatele. V roce 2002 zaplatí pouze 480 Kč. Děti do 18 let platí pouze záko nem stanovenou částku - 250 Kč. Vy hláška obsahuje i osvobození od po platku pro vojsko a studující mimo okres. PhDr. VLASTA ČEPIČKOVÁ, STAROSTKA OBCE LHOTA (okr. Kladno), 540 obyvatel © Novou vyhlášku jsme již schválili a vy dali. Došlo tím pádem k několika změnám. Nyní musí každý obyvatel obce mít vlastní popelnici a platit za odvoz, poplatek činí 1350 Kč ročně. Občané, kteří žijí sami nebo mají elektrické topení, nemusí platit za popel nici. Mohou si koupit lístky na svoz. a to ne jméně šest na období jednoho roku. Cena líst ku je 50 Kč. Všichni podnikatelé, kteří v obci působí, mají povinně smlouvu s firmou, která odpad sváží, aby tak byla zajištěna kontrola 1 likvidace jejich odpadu. Praktikujeme sepa raci odpadu, což vyhláška nemění. Občané i nadále odpad třídí a sklo a plasty dávají do veřejných kontejnerů, které obec vyváží. Popelnice se vyváží jednou týdně. Obec ještě zajišťuje úklid listí. V průběhu roku ma jí lidé možnost odpad vozit na kompost k místnímu farmáři sídlícímu nedaleko obce. Na jaře a na podzim jsou pak přistaveny kon tejnery. Stávajícím systémem se nám dařilo svážet komunální odpad, a to i separovaný sběr a nebezpečný odpad, bez dotace z obec ní pokladny. Systém se tedy zaplatil a zaplatí se podle našich propočtu i nadále. Podle dří vější praktiky občané platili jen za domovní
ModerniObec.ihned.cz/legislativa
odpad a ti, co popelnici neměli, museli vydat prohlášení o tom, jak odpad likvidují. Sice nám to nepůsobilo problémy, ale asi nešlo o ideální stav. © Zdali je zákon dobrý, nebo špatný, neu mím kvalifikovaně posoudit. Myslím, že od pověď dá čas a hlavně konkrétní výsledky. Vedli jsme i takové diskuse, zdali by se popla tek za odvoz odpadu neměl skládat ze dvou složek, stálých nákladů a proměnlivé složky. V naší obci by zavedení podobného systému nečinilo problémy, protože už několik let na čistotu prostředí velice přísně dbáme. A mu sím říci. že se to vyplácí. Jako mnoho dalších obcí, i my máme nedobré zkušenosti s chataři a chalupáři, kteří přijíždějí na víkend a s oblibou se zbavují svých odpadků jinde než doma. V našem případě to jsou příkopy, kam odhazují pytle s od padky. Proto každé dva až tři měsíce trasy objíždíme a svépomocí tuto pro dukci sbíráme. Ukazuje se, že pokud jsou trasy čisté, ubývá i těch odpadků podél příkopů. Lidé si to více rozmys lí hodit pytel do uklizeného. JAROSLAV ODLEHLA, STAROSTA MĚSTA NĚMČÍCE NAD HANOU (okr. Prostějov), 2129 obyvatel © Byli jsme na účinnost zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech velice dobře připraveni. V první polovině prosince roku 2001 schválilo zastupitelstvo obecně závaznou vyhlášku o nakládání s ko munálním odpadem a obecně závaznou vy hlášku o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, vyu žívání a odstraňování komunálních odpadů. V loňském roce jsme měli náklady za ko munální odpad včetně nebezpečných odpadů a vytříděných složek komunálního odpadu 608 214 Kč. S dřívějším systémem jsme vzhledem k delší době fungování problémy neměli, i pře sto jsme přistoupili k novému. Po zavedení no vého systému jsme řešili v průběhu ledna ně kolik nesrovnalostí, které jsou nyní už v pořádku. Podle mě opravdové problémy zřejmě uká že teprve čas. Také čekáme na ukončení splat nosti a vyúčtování nového místního poplatku. © Jsem zastáncem a obhájcem myšlenky zavedení místního poplatku, který by měl omezit černé skládky vyskytující se na území města. Myje totiž, asi podobně jako řada ostat ních obcí, musíme na naše náklady odstraňo vat. Snad každý však musí vidět určitou diskri minaci a demotivaci poctivě třídících občanů. PŘIPRAVILA EVA VÍTKOVÁ
MODERNÍ OBEC 5/2002
□ 35----
EGISLATIVA
VZÁJEMNÝ VZTAH PRÁVNÍCH NOREM V č. 3/2002 Moderní obce byl
(domnělý) rozpor se zákonem nebo dokonce oto přechodné ustanovení reagovalo na v rubrice věnované otázkám pravomoc spočívající v posuzování platnosti to, že nový zákon o obcích upravil (ve a odpovědím publikován názor (!) jiného právního předpisu přisuzovat orgá srovnání se zákonem č. 367/1990 Sb.) od nům veřejné správy, neboť by to bylo v rozpo lišně obsah statutu statutárního města (srov. § 25Mgr. Jany Hamplové týkající ru s citovanými ustanoveními Ústavy upravují zákona č. 367/1990 Sb. a § 130 a násl. zákona se právních účinků ustanovení cími postavení Ústavního soudu, resp. č. 128/2000 Sb.). Na základě této skutečnosti § 152 odst. 5 zákona č. 128/2000 obecných soudů. bylo v § 152 odst. 5 nového zákona o obcích sta Sb., o obcích. noveno, že »statutární města, jejichž statuty ne JAK JE TO SE STATUTEM odpovídají ustanovením tohoto zákona, uvedou odst. I písm. a) a b) Ústavy/. Obecně též platí, V cit. ustanovení zákona o obcích, které se své statuty do souladu s tímto zákonem do kon týká přizpůsobení statutů nové zákonné úpra že právní norma může být zrušena jen normou ce roku 2001. Do doby nabytí účinnosti nového stejné nebo vyšší právní síly (zákon může být vě, se navíc výslovně uvádí, že »do doby naby statutu platí na úseku samostatné i přenesené pů tí účinnosti nového statutu platí na úseku sa zrušen zákonem nebo ústavním zákonem, naří sobnosti ustanovení dosavadních statutů«. mostatné i přenesené působnosti ustanovení zení vlády může být zrušeno nařízením vlády, V ROZPORU S OBECNÝMI PRINCIPY zákonem nebo ústavním zákonem atd.), tedy ji dosavadních statutů« (!). Z ničeho tedy nelze dovozovat zánik platnosti (účinnosti) těch sta nými slovy, že právní normu může zrušit jen Mgr. Hamplová dovozuje, že nebyl-li v ně ten orgán, který ji vydal nebo normotvůrce, tutů. které do 31. 12. 2001 do souladu se záko kterém statutárním městě statut uveden do sou nem uvedeny nebyly. Toto ustanovení mlu který je mu z hlediska norladu s novým zákonem o obcích do 31. 12. ví naopak výslovně o platnosti motvorby hierarchicky 2001, skončila tímto datem ze zákona jeho dosavadních statutů«. Právní nor nadřízen (viz např. platnost. Připouští zároveň i výklad, že by O zrušení statutu města mů ma je platná a účinná do oka vztah vlády a Parla v původním statutu pozbylo platnosti jen to, co že rozhodnout jen Ústavní soud ne mentu ÚR). Právní mžiku, než je zákonem stano je s novým zákonem v rozporu, resp. to, co je bo (dokud Ústavní soud nerozhodne) sa veným způsobem zrušena, normu může zrušit motné zastupitelstvo města. Zánik platnosti ve vztahu k novému zákonu upraveno odlišně. též ten, kdo sice popř. než je její účinnost po Uzavírá tím. že ať již by převážil přísnější či (účinnosti) právního předpisu nemůže sám právní normy zastavena (např. pozastavení mírnější výklad, nastalo tím pro určitou oblast být v žádném případě důsledkem účinnosti právního předpisu ob nevydává, ale komu vnitřních vztahů statutárního města období, pouhého výkladu práva. (ústavní) zákon takovou ce v rámci výkonu dozoru nad pů v němž nejsou právní vztahy upraveny sobností obce). kompetenci přiznává (v našem 'a v němž může být zpochybněna platnost roz případě tedy Ústavní soud v rámci kontroly Nikde v obecním zřízení nenalezneme hodování orgánů městských částí. v souvislosti se statuty ustanovení, které by se ústavnosti a zákonnosti norem). Uvedené závěry je třeba jednoznačně a roz byť jen podobalo § 6 odst. 1 ústavního zákona V žádném případě ale nelze přistoupit na hodně odmítnout, neboť odporují obecným závěr, že právní norma pozbývá platnosti č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina zá principům právní teorie i tvorby práva, samot kladních práv a svobod jako ústavní zákon (účinnosti) pouze pro rozpor s právní normou nému textu zákona o obcích a v neposlední řa ÚSFR, který stanovil, že »zákony a jiné práv vyšší právní síly. aniž by tato skutečnost byla dě i zásadě právní jistoty vyvěrající z pojmu ní předpisy musí být uvedeny do souladu právem stanoveným způsobem rozhodnuta právní stát obsaženém v čl. 1 Ústavy CR. a prohlášena. Takový rozpor a s ním spojené s Listinou základních práv a svobod nejpo Teorie práva rozeznává právní normy různé právní důsledky (zrušení právní normy nebo zději do 31. 12. 1991. Tímto dnem pozbývají právní síly (ústavní zákony, mezinárodní její části) musí být stanoveným způsobem vy účinnosti ustanovení, která s Listinou základ smlouvy o lidských právech a základních svo sloveny (v nálezu Ústavního soudu). Pokud by ních práv a svobod nejsou v souladu«. I takto bodách podle čl. 10 Ústavy, zákony Parlamen tomu tak nebylo, mělo by to pro výkon veřejné explicitně formulované ustanovení znamena tu a zákonná opatření Senátu, nařízení vlády moci katastrofální důsledky, neboť by si každý jící zánik účinnosti (nikoliv však platnosti) a vyhlášky ministerstev a jiných správních úřa orgán veřejné moci mohl činit úsudek o tom. právních předpisů odporujících Listině zá dů. nařízení okresních úřadů, obecně závazné kladních práv a svobod však Ústavní soud in zda ta která vyhláška platí nebo pro rozpor se vyhlášky a nařízení orgánů územních samos zákonem naopak neplatí (stejnou úvahu by by terpretuje velmi restriktivně (srov. nález I. se právných celků). Nejvyšší právní sílu mají nátu ÚS č. 36/1994 Sb. nál., sv. 1. s. 264), lo možné aplikovat i na vztah zákonů a ústav ústavní zákony, s nimiž musí být v souladu jak ních zákonů). K čemu by taková anarchie ved když ani obecným soudům nepřiznávají kom zákony tak podzákonné právní předpisy. Stej la, zřejmě netřeba rozebírat. petenci deklarovat s právně relevantními nou právní sílu jako ústavní zákony mají me Připomeňme jen, že ani soudcům obecných účinky zánik účinnosti právního předpisu na zinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy (pro soudů nepřiznává Ústava kompetenci rozhodo základě § 6 odst. 1 ústavního zákona úplnost dodejme, že toto bude platit jen do č. 23/1991 Sb. vat o rušení podzákonných předpisů, ale dává 1. 6. 2002, kdy nabude účinnosti ústavní zákon jim v čl. 95 odst. 1 pouze oprávnění posoudit Lze tedy uzavřít konstatováním, že po č. 395/2001 Sb.. který mění vztah vnitrostátní soulad jiného (podzákonného) právního před kud by po 31. 12. 2001 byl statut některého ho a mezinárodního práva). pisu se zákonem a na základě toho jím nebýt statutárního města v rozporu se zákonem ZRUŠENÍ PRÁVNÍCH NOREM v konkrétním případě při rozhodování věci vá o obcích, musí se postupovat podle příslušných Obecně platí, že právní norma nižší právní zán (např. v řízení o správní žalobě může soud ustanovení obecního zřízení o dozoru, tzn. síly musí být v souladu s normou vyšší právní ce dojít k závěru, že obecně závazná vyhláška podle § 124 odst. 1 (v případě měst Brna. síly. Ustanovení odpovídající této klasické zá obce je v rozporu se zákonem a na základě to Ostravy a Plzně podle § 142 odst. 2) a násled sadě teorie právních norem nalezneme ho sejí při vydávání rozhodnutí v dané věci ne ně podle příslušných ustanovení zákona i v Ústavě (srov. čl. 78 a 79 odst. 3, resp. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. O zrušení řídí). Toto »posouzení« je ale relevantní jen statutu města může rozhodnout jen Ústavní čl. 104 odst. 1 a 3) a odpovídají jí i kompeten pro danou kausu. kterou se soudce zabývá, ce Ústavního soudu rušit zákony (nebo jejich soud nebo (dokud Ústavní soud nerozhodne) a kde se takový podzákonný právní předpis vy jednotlivá ustanovení) pro rozpor s ústavním skytne, neznamená ale v žádném případě kom samotné zastupitelstvo města. Zánik platnosti zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle petenci soudce rozhodnout o zrušení takové (účinnosti) právního předpisu nemůže být čl. 10 Ústavy a rušit jiné právní předpisy (nebo podzákonné normy (tuto kompetenci má jen v žádném případě důsledkem pouhého výkladu Ústavní soud). V žádném případě proto nelze práva. jejich jednotlivá ustanovení) pro rozpor s ústavním zákonem, zákonem nebo meziná takové pravomoci, tedy pravomoc spočívající JOSEF VEDRAL, rodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy /viz čl. 87 v možnosti neaplikovat jiný právní předpis pro Kancelář Svazu měst a obcí ČR
T
36
□ MODERNÍ OBEC 5/2002
ModerniObec.ihned.cz/legislativa
mmum
V Moderní obci č. 1/2002 jsme v článku Provozování výherních hracích přístrojů vysvětlili právní aspekty provozování výherních hracích přístrojů ve vztahu k obci. Nyní se budeme zabývat jedním zajímavým »praktickým otazníkem« z praxe. edná se o interpretaci pojmu část výtěžku podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podob ných hrách (dále jen loterijní zákon). Městský úřad v Pelhřimově uložil jedné společnosti s ručením omezeným, která se za bývá provozováním výherních hracích přístrojů (VHP) uhradit nedoplatek části výtěžku podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Proti tomu se zmíněný subjekt odvolal k Okres nímu úřadu v Pelhřimově. Okresní úřad však dal za pravdu městskému úřadu a jeho rozhod nutí v této věci potvrdil. Poté výše zmíněný podnikatelský subjekt (dále jen žalobce) podal žalobu proti okresnímu úřadu (dále jen žalovaný) ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalobce postavil odů vodnění své soudní žaloby následujícím způso bem: žalovaný nesprávně interpretoval pojem část výtěžku podle ustanovení § 4 odst. 2 loterijního zákona. Za středobod celé causy označil výklad legálního pojmu výtěžek. Ten podle tvr zení žalobce v ustanovení § 4 odst. 3 loterijního zákona uvažuje se snížením o náklady provozo vatele výherních hracích přístrojů, které souvi sejí s provozováním her. na rozdíl od ustanove ní § 4 odst. 2 písm. a). Žalobce dále uváděl, že z gramatického (ja zykového) znění loterijního zákona vyplývají dva různé závěry o obsahu pojmu výtěžek, kte ré je nezbytné překlenout použitím výklado vých metod a dospět k adekvátnímu závěru. Přitom je nutno respektovat to, co zákonodárce do zákona vtělil a je nerozhodné, jaký účel tím sledoval.(za laskavé povšimnutí jistě stojí, jak se žalobce postavil proti principu teleologické ho výkladu právních norem ). Žalobce dále uvá děl. že výklad právního pojmu část výtěžku je nejednoznačný, nejasný a nemůže být v žád ném případě vykládán v neprospěch žalobce. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odůvod nil to tím. že odvod části výtěžku je jednou ze základních podmínek pro vydání úředního po
J
volení provozování VHP. Tento odvod se pak vypočte tak. jak jasně stanoví ustanovení § 4 odst. 2 loterijního zákona. Vlastní náklady pro vozovatele nemají a nemohou mít vliv na výši vykalkulované části výtěžku pro odvod obci dle § 18 odst.4 loterijního zákona . Na základě údajů uvedených ve správních podkladech k tomuto soudnímu řízení bylo zjiš těno, že žalobci bylo úředně povoleno provozo vání dvou výherních hracích přístrojů. Jednou z relevantních podmínek vydání povolení bylo odvedení části výtěžku dle ustanovení § 4 záko na do rozpočtu obce. Žalobce ovšem uhradil jen část výtěžku, který si sám vypočetl, což Měst ský úřad v Pelhřimově pokládal za nesprávné. Městský úřad tedy vyzval žalobce k úhradě zbylé části odvodu. Jak bylo dále zjištěno, žalo vaný tak neučinil, i když byl opětovně vyzván. V odůvodnění mu bylo vysvětleno, že výpočet výše zmíněného odvodu je přesně specifikován v zákoně a tento odvod je legální podmínkou pro vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů. A rovněž bylo žalující straně sděleno, že vlastní náklady nelze odečíst.
VÝŠE ODVODU Podstatou této soudní přeje otázka, jakou částku je žalobce jako provozovatel výherních hracích přístrojů povinen odvést do rozpočtu obce. Řešení je zřejmé: výše odvodu je zakot vena v ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) záko na č. 202/1990 Sb., ve znění zákona č. 148/1999 Sb., o loteriích a jiných podob ných hrách. Částka odvodu do rozpočtu obce pro veřejně prospěšné účely odpovídá v tabul ce stanovenému procentu, které činí nejméně 6 % až 20 % rozdílu, o který příjem provozo vatele (tvořený všemi uvedenými částkami ze všech jím provozovaných her, podléhajících vyúčtování v účetním období) převyšuje vý hry vyplacené sázejícím, správní poplatky a náklady státního dozoru. Přitom úhrada to hoto odvodu je legálně stanovena jako jedna z podmínek pro vydání povolení k provozová ní VHP. Kdyby provozovatel takový odvod neprováděl, nebylo by možno vydat povolení k provozování výherních hracích přístrojů. Ustanovení o výpočtu částky pro odvod do rozpočtu obce na veřejně prospěšné účely je tedy zcela přesné a naprosto jednoznačné. Je srozumitelně řečeno, jaké částky jsou odečita telné jako náklady (jsou přesně specifikovány jako náklady na výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky a náklady státního dozoru). Podnikatelskému subjektu je tedy již v čase podání žádosti k povolení podnikání v tomto sektoru loterijních činností známo, jak velké bude jeho finanční zatížení. Proto nelze při svědčit tvrzení žalobce, že ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) loterijního zákona je nejednoznačné a že podnikateli nebylo zcela jasné, kolik má zaplatit do rozpočtu obce na veřejně prospěšné účely.
ZCELA ODLIŠNÉ POJMY Konstatujme tedy, že část výtěžku a výtěžek jsou dva zcela odlišné pojmy. První určuje část odvodu pro veřejně prospěšné účely, druhý slouží k účelům jiným (např. daňovým). Pro nesprávnost výkladu výpočtu částky, kterou je povinen provozovatel VHP odvést do rozpo čtu obce na veřejně prospěšné účely, svědčí i skutečnost, že v ustanovení § 18 odst. 4 lote rijního zákona se praví, že tento výtěžek je pří jmem rozpočtu obce, která vydá úřední povo lení k jejich provozování podle odst. 1 písm a) zmíněného paragrafu. Kdyby byl na výpočet ModerniObec.ihned.ezyiegislativa
použit výklad zastávaný žalobcem, pak by to znamenalo, že provozovatel je povinen odvést do rozpočtu obce celý čistý zisk (což je samo o sobě absurdní), a nikoliv podíl z jiného zá kladu stanoveného v ustanovení § 4 odst. 2) loterijního zákona.
VÝKLAD ZÁKONA Přitom z úpravy výše odvodu pro veřejné účely, čistého zisku, jakož i daňového osvobo zení je nutné dovodit, že loterijní zákon presumuje, že provozovatel bude mít vlastní příjem z provozu zařízení, loterie, či jiné hry. Odvod části výtěžku reprezentuje vlastní náklady pro vozovatele (ve smyslu ustanovení § 4 odst. 3 lo terijního zákona ) a je zákonem uznaným daňo vým výdajem, který má taktéž vliv na možnost uplatnit fiskální osvobození. Tedy část výtěžku vypočtená dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) loterijního zákona reprezentuje jeden z vlast ních nákladů daného provozovatele VHP, a to proto, že povinnost odvést přesně specifikova nou částku pro veřejné účely je zákonnou pod mínkou pro vydání povolení k provozu hracích přístrojů. Výtěžek a část výtěžku jsou proto dva různé pojmy a nelze přisvědčit žalobci, že část výtěžku je potřeba poměřovat s výtěžkem sta noveným v ustanovení § 4 odst. 3 loterijního zákona. Jak jsme uvedli výše, žalobce mj. argumen toval jazykovým (gramatickým) výkladem zmíněného zákona. Zde je nutné uvést, že kon formní výklad určitého právního předpisu lze provést interpretačními pravidly. Nicméně žád ný výklad, tedy ani jazykový, nelze použít izo lovaně. Pro objasnění smyslu a obsahu té které právní normy je nutné použít veškerých rele vantních interpretačních pravidel. Žalobce kupříkladu opomněl důležitá výkla dová pravidla: systematická a logická. Tedy je li nezbytnou podmínkou pro povolení provozo vání loterie či jiné podobné hry odvod na veřejně prospěšné účely, pak za použití výše zmíněných interpretačních pravidel nelze do spět k odlišnému závěru, než že část výtěžku re prezentující zmíněný odvod je vlastním nákla dem provozovatele VHP. Je-li mimo jiné smyslem loterijního zákona přispět na určité ve řejně prospěšné účely, potom se při užití inter pretace zastávané žalující stranou nabízí zají mavá otázka, zda vůbec a jaká částka by pro odvod na veřejně prospěšné účely zůstala, kdy by byla vypočítávána, jak navrhuje žalobce, tj. z čistého zisku po odečtení veškerých vlastních nákladů daného provozovatele. Povolování lo terií a jiných podobných her včetně výherních hracích přístrojů by se pak naprosto minulo svým účinkem. Výpočet částky rovnající se části výtěžku pro veřejně prospěšné účely je naprosto jasně defi novaný a je zákonnou podmínkou pro vydání povolení k provozování loterie či jiné obdobné hry. Reprezentuje jiný právní pojem odlišný od výtěžku formulovaného v ustanovení § 4 odst. 3 loterijního zákona. Jak každého pozorného čtenáře jistě už na padlo, Krajský soud v Pelhřimově tuto žalobu neuznal jako důvodnou. (Pozn. autora: tento článek byl zpracován za použiti juclikátu Krajského soudu v Čes kých Budějovicích ze dne 6. 12. 2000 čj. 10 Čti 323/2000-28). PETR KOLMAN, právník, zastupitel v Brně - Komíně FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 5/2002 3
37
Y íT
i
■
Volby do obecních zastupitelstev, které se až na výjimky dodatečných a nových voleb konají ve všech ob cích 1. a 2. listopadu 2002, počítají stejně jako před lety, že kandidovat a stát se zastupiteli budou moci i ře ditelé škol a organizací, které obce zřizují. Byla by škoda, kdyby tato možnost - zejména pokud jde o ško ly - zůstala nevyužita. e to skoro pravidlo. Tam, kde vztahy mezi školou a radnicí klapou, bývá členem za stupitelstva alespoň jeden pedagog. »Nedovedu si představit, že by škola nebyla na radnici zastoupena.® svěřují se ředitelé. »Nejde o to, že bychom si snad vyvzdorovali nebo vyplakali lepší podmínky, ale o rychlou a hlavně přesnou výměnu informací - na obou stranách. To je - vedle důvěry - základ do brých vztahů.®
J
NA DOBRÝCH VZTAZÍCH OPRAVDU ZÁLEŽÍ Většina ředitelů vidí v rozumné dohodě s obcí prioritu. Určitě nejenom proto, že obec takzvaně drží kasu. Znát se znamená umět si vyjít vstříc. Obec škole, škola obci. Vůbec to není fráze. Konečně, žáci budou jednou řídit obecní záležitosti. Pokud je dnes kantoři naučí, co všechno k životu v místě patří, čeho si mají všímat a o co dbát. je tu značná šance, že - až dospějí - nebudou ke svému okolí nevšímaví. Teď to mohou pro někoho být zdánlivé malič kosti. V rámci Dne Země vyčistí děti koryto potůčku nebo kus lesa. Zajdou zazpívat do do mova důchodců, pomáhají oživovat tradice. Při projektovém vyučování žáci vyzpovídají míst ní pamětníky, aby se dověděli víc o minulosti obce. Jindy zjišťují, co by si lidé přáli v místě, kde žijí, zlepšit. Žáci se přesvědčí, že i strohá učební látka může dostat reálnou, pochopitel nou podobu. Že její konkrétní výsledek něko mu pomůže, jiného potěší. Obec získá naději na budoucí rozumné občany, možná i zastupi tele. To není málo. »Na našeho starostu nedáme dopustit. Nebýt jeho a podpory zastupitelů, nebyla by škola ta ková, jaká je,® slýchávám ve školách. V Nalžovských Horách se obec zadlužila, aby se základní škola mohla přestěhovat ze zámku, který se vrátil restituentům, do nové moderní budovy.
---- 38
Q MODERNÍ OBEC 5/2002
Ve Velkých Popovicích vy nakládá pro středky navíc, aby školu moh ly navštěvovat i dívenky od kázané na in validní vozík. Ve Městě Alb rechtice, v Ta chově, v Buštěhradu pod poruje radnice základní umě leckou školu, aby se dětem rozšířily obzo ry... Pokračovat bych mohla dlouho. Jde o to, aby radnice poznala možnosti školy a škola vě děla o tom, co radnice potřebuje.
NE KAŽDÉMU SE TO PODAŘÍ A zase je možné vystopovat téměř pravi dlo. K nedorozuměním dochází tam, kde městský úřad a škola o sobě příliš nevědí. Ře ditel, který nezná ekonomické možnosti obce, může vznášet nepřiměřené požadavky. Sta rosta, který nikdy neslyšel o alternativách vzdělávacích programů, si může myslet, že když děti nesedí v lavicích jako putky s ruka ma za zády, nic se nenaučí. Přitom pochyb nosti nad někomu nepochopitelnými žádostmi o vybavení tříd jsou jenom drobínkem, který může spustit nekontrolovatelnou lavinu nepří jemností. Takových případů bylo! Často úpl ně zbytečných...
JAK TO VIDÍ ŘEDITELÉ »Red i tel školy by měl mít možnost podílet se na utváření školské politiky města, ve kte rém působí. Ovlivňovat myšlení lidí, zastupite lů a radních ve své obci je pro školu velmi dů ležité, sám to teď vidím a cítím.® říká Anton Ivánek z hodonínské základní školy. »Zvlášť pokud ředitel není místní, může se stát, že rad nice neví, co se ve škole děje, jaká škola doo pravdy je. Zastupitelem nejsem a cítím, že je to škoda. Setkal jsem s názory zastupitelů: Jsem stavař. školství nerozumím, rozhoduji podle to ho. co mi předloží jiní. To není dobře.® Bohužel, možnost stát se zastupiteli všichni ře ditelé nemají. Zvlášť v malých obcích s málotřídkami je spíš výjimkou, když jsou učitelé místní. Učitelských bytů ubývá, bariéry se zvětšují. Ani ředitel Základní školy ve Lhotě pod Libčany Václav Machač není místní. Jako občan nedalekého Hradce Králové do školy dojíždí. O lhoteckém starostovi mluví s uznáním, spo lupráci s místním úřadem chválí. Ale jako mnoho dalších ředitelů ví, že jako zastupitel by byl s obcí ve větším kontaktu. »Málo platné, škola je důležitou součástí jakékoli obce.® Proto přicházím s apelem: Zkuste přesvědčit ředitele svých škol. pokud v místě bydlí, aby v obecních volbách kandidovali. Pokud nejsou místní, pak na ně při závažných jednáních ne zapomeňte. Obci se to mnohonásobně vrátí. Minimálně v tom. že se navzájem naučíte chá pat a vycházet si vstříc. JAROSLAVA VOLFOVÁ ILUSTRAČNÍ
foto autorka
ModerniObec.ihned.cz/legislativa
e nesporným faktem, že řada našich spolu občanů se za celý svůj život nikdy nestane účastníkem soudního řízení. Osoby působí cí v příslušných budovách proto víceméně ob cházíme s jakousi posvátnou úctou. Do styku s policejními orgány však každý z nás ať už pa sivněji anebo aktivněji tu a tam přichází. O je jich činnosti bychom proto měli mít určitou su mu vědomostí. Realita však je dosti odlišná. Co ostatně říci k počínání jistého občana, který se na místím policejním oddělení domáhal přizná ní náhrady škody vzniklé na jeho majetku údaj ně z nedbalosti souseda? Právě k odstranění takovýchto mezer v práv ním vědomí by mohla přispět nyní vycházející publikace spoluautorů Pavla Matese, Břetislava Čechmánka, Matěje Hromádky, Květoslava Kramáře a Jindřicha Rajmana s názvem Poli cejní právo. Ve své edici Soubor platných předpisů ji společně vydávají nakladatelství LINDĚ Praha. a. s„ a 1FEC, s. r. o. Vlastní obsah publikace tvoří především tex ty platných právních předpisů. K nim náleží ze jména zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Texty, jak bylo výše naznačeno, jsou uváděny v aktuální verzi. To
J
NOVÁ PŘÍRUČKA již samo o sobě představuje pro čtenáře značný přínos pokud zvážíme, že zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů byl od svého vydání novelizován téměř dvacet krát a zákon č. 553/1991 Sb. ve znění pozděj ších předpisů pětkrát. V této souvislosti je třeba ocenit i skutečnost, že text zákona o Policii České republiky v sobě zahrnuje i text novely provedené zákonem č.265/2001 Sb.. která na byla účinnosti ke dni I. 1. 2002. Jednotlivá ustanovení uvedených předpisů jsou komento vána, což představuje další cenný zdroj infor mací. Osobně se domníván, že nezasvěcený čtenář musí po seznámení se s příslušným textem jed noznačně opustit velmi silně zakořeněnou před stavu, podle níž těžiště činnosti obou policej ních složek spočívá v represivní činnosti. Publikace dále obsahuje texty prováděcích předpisů k výše uvedeným zákonům a předpisů s nimi souvisejících resp. výňatky z těchto předpisů. Tato ustanovení jsou, vzhledem k rozsahovým omezením, opatřena jen stručný mi poznámkami anebo ponechána bez vysvětli vek. Pořízení knihy tedy lze doporučit každému, ať už z řad laické nebo odborné veřejnosti, kdo chce získat zevrubnější přehled o práci policej ních orgánů. Zároveň však je třeba zmíněnou publikaci chápat i jako určitý závazek, a to pro autory i pro obě nakladatelství. Nepochybně totiž lze očekávat, že zde uváděné předpisy v horizontu několika let doznají výraznějších změn a příručka si vyžádá nové. aktualizované vydání. JIŘÍ MAŠTALKA
OCHRANA OVZDUŠÍ Z POHLEDU OBCE ový zákon o ovzduší je jakousi dílčí komplexní kodifikací, když zrušuje a nahrazuje dosavadní tří zákony platné na tomto úseku, a to zákon č. 309/1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, a zá kon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země. Nová právní úprava ochrany ovzduší vstupuje v účinnost dne 1. června 2002, a to s výjimkou některých ustanovení (např. týkají cích se poplatků za znečišťování ovzduší), která nabudou účinnosti až dne 1. ledna 2003.
N
NOVÁ ÚPRAVA Ačkoliv je nový zákon značně podrobný, ne liší se ve svých základních principech a »stavebních prvcích* příliš od dosavadních práv ních úprav. Základní odpovědnou osobou je i nadále provozovatel zdroje znečištění. Celý zákon vychází z potřeby průběžného snižování míry znečištění ovzduší, a to na rozdíl od záka zů výroby a dovozu látek poškozujících ozóno vou vrstvu Země, které jsou upraveny v hlavě lil. zákona. Značně odlišná či zcela nová je však právní úprava ve svých jednotlivých tech nických a právních detailech. Zákon vychází jako dosavadní právní úprava ze stanovení, regulace a kontroly dodržování tzv. emisních limitů a přípustné tmavosti kouře. Jako nové prvky, resp. ukazatele však zavádí i tzv. emisní stropy a úrovně znečištění. Nově též sleduje a reguluje otázky spojené s tzv. pa chovými látkami. Pozornost je ve zvláštní hlavě IV. věnována ochraně klimatického systému Země, která navazuje na závazky České repub liky, vyplývající z mezinárodních úmluv. Jako speciální problematika byla do zákona na po slední chvíli zařazena i otázka tzv. světelného znečištění, které zahrnuje všechny formy osvět lení umělým světlem, které je rozptýleno mimo oblasti, do kterých je určeno, zejména míří-li nad hladinu obzoru. Podle různých kritérií v zákoně nově prove dená kategorizace zdrojů znečištění je pak dosti podobná kategorizaci stávající. Za povšimnutí však stojí, že je nově (vedle stacionárních zdro jů malých, středních a velkých) zavedena i ka tegorie tzv. zvláště velkých stacionárních zdro jů. která zahrnuje zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším bez přihléd nutí ke jmenovitému tepelnému výkonu. Mezi zdroje mobilní, které jsou převážně upraveny v jiných zvláštních právních předpisech, pak jsou zařazeny vedle »klasických mobilních zdrojů*, tedy dopravních prostředků i nesilniční mobilní zdroje a tzv. přenosná nářadí vyba vená spalovacím motorem (např. motorové se kačky a pily. křovinořezy, sbíječky a jiné obdobné výrobky). Základní povinnosti všech právnických a fy zických osob jsou stanoveny již v § 3 zákona, kde je mimo jiné určena i povinnost každého omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství vypouštěných znečišťují cích látek stanovené podle zákona o ochraně
Na počátku roku 2002 byl Parlamen tem ČR přijat a dne 12. března 2002 v částce 38 Sbírky zákonů ČR publiko Sb., ván nový zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně někte rých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Vzhledem k tomu, že se jed ná o rozsáhlý a velmi významný ekolo gický právní předpis, je vhodné se mu podrobněji věnovat a poukázat zejmé na na některá nová a klíčová ustanove ní, a to zvláště z pohledu obcí. ovzduší a jeho prováděcích právních předpisů. Další ustanovení jsou velmi významná, a to i ve vztahu k obcím, když je v nich uvedeno, že veš kerá paliva lze vyrábět, skladovat, dovážet, pro dávat a používat jen v souladu se zvláštními právními předpisy a zákonem o ochraně ovzdu ší a v souladu s požadavky na kvalitu ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem.
Tím by měla být vbrzku přijatá vyhláška Minis terstva životního prostředí.
ZÁKAZ ODPADU JAKO PALIVA Pro tzv. komunální ekologii pak má zásadní význam ustanovení výslovně zakazující použít odpad (podle zákona o odpadech) jako palivo. Tím samozřejmě není dotčena možnost odstra ňování odpadů (včetně komunálních) ve spa lovnách tak, jak je připouští nejen zákon o od padech. ale i zákon o ochraně ovzduší, který spalovny odpadů zařazuje ve svém ustanovení § 4 odst. 8 jako zvláště velké nebo velké zdroje znečišťování ovzduší. Používat odpadů (včetně komunálních) jako palivo je tedy zakázáno. Pá lení v kamnech či kotli z odpadu vytříděného a spalitelného materiálu v podobě nekontaminovaného papíru či dřeva však zjevně nepřed stavuje porušení výše uvedeného zákazu. Pále ní smíšených domovních odpadků však takovým porušením již zjevně je. ModerniObec.ihned.cz/legislativa
Pro obce jsou důležitá zejména ustanovení týkající se spalování na otevřených prostran stvích. Zákon v této souvislosti výslovně stano ví, že v otevřených ohništích, zahradních kr bech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rost linné materiály a plynná paliva určená výrob cem. přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látka mi. Výkladem opaku lze tedy dovodit, že spalo vání všech ostatních materiálů je za výše uvede ných podmínek zakázáno. Zákon o ochraně ovzduší dále uvádí, že orgán obce v přenesené působnosti může nařízením obce stanovit pod mínky pro spalování rostlinných materiálů (§ 3 odst. 5 a § 50 odst. 1 písm. h) nebo jejich spalo vání zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro je jich odstranění podle zvláštního právního před pisu (zde zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech).
MOŽNOSTI OBCÍ Orgány obcí mají tedy tři možnosti jak se v této souvislosti zachovat. Buď není problém spalování listí (včetně jírovcového napadeného klíněnkou), větví, bramborové natě a dalších rostlinných materiálů, při němž může vznikat značně nepříznivé a pobyt v prostředí znepří jemňující znečištění, pro danou obec aktuální, a pak je není třeba regulovat, a tedy ani využít zákonného zmocnění. Druhým případem jc ak tuálnost výše popsaného stavu a využití opráv nění plynoucích z nového zákona o ochraně ovzduší, kdy obce svými nařízeními stanoví podmínky výše uvedeného spalování, zejména pak zřejmě podmínky časové, resp. dobu, kdy se tak činit nesmí. Třetí cestou pak je úplný a tr valý zákaz pálení rostlinných materiálů. Ten je však zásahem vcelku dosti »drastickým«, a pro to jej zákon váže na jasně stanovenou podmín ku, že obec zajistí jiný způsob odstranění těchto odpadů. Nejčastěji půjde o možnost jejich od kládaní na obecní skládku, společný kompost či odvoz do spalovny. Dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona mohou dále orgány obce v přenesené působnosti vydá vat nařízení, jimiž mohou na svém území zaká zat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování. Jejich seznam je obsažen v příloze č. 11 zákona. Konkrétně se jedná o hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky, tedy o méně kvalitní paliva s vyš ším obsahem síry a příměsí dalších látek, které mají při spalování nepříznivý vliv na kvalitu ovzduší. Dále mohou orgány obce vydávat i na řízení, jimiž na svém území stanoví opatření ke snižování nebo předcházení výskytu světelného znečištění ovzduší. Podrobnosti k tomu budou však teprve specifikovány v prováděcích práv ních předpisech k zákonu. Jako dosud i nadále jsou v kompetenci obce tzv. malé stacionární spalovací zdroje, tedy zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném vý konu nižším než 0,2 MW. Orgán obce v přene sené působnosti tyto zdroje kontroluje, nařizuje odstranění závad nebo ukládá pokuty za póru- i šení příslušných povinností, dále vede evidenci r MODERNÍ OBEC 5/2002 J
39----
u
EGISLATIVA těch malých stacionárních zdrojů, u nichž zá kon o ochraně ovzduší stanoví ohlašovací po vinnost či vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvali tou. Provozovatelé malých stacionárních zdrojů znečišťování musí (dle § 12 zákona) zejména dodržovat přípustnou tmavost kouře a pachové číslo, je-li stanoveno, a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti. Jsou dále povinni uvádět do provozu a provozovat tyto zdroje jen v souladu s pod mínkami pro jejich provoz. U malých stacio nárních zdrojů provozovaných při podnikatel ské činnosti musí navíc jejich provozovatelé nejméně jednou za dva roky zajišťovat pro střednictvím oprávněné osoby (držitele živno stenského oprávnění v oboru kominictví) mě ření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest. Dále musí samozřejmě odstraňovat při tom zjištěné závady. Tyto povinnosti plní provozovatelé zdrojů spalujících tuhá paliva od jmenovitého tepelného výkonu 15 kW a zdrojů spalujících plynná nebo kapalná paliva od jme novitého výkonu 11 kW. Tyto povinnosti se však nevztahují na provozovatele malých staci onárních zdrojů umístěných v rodinných do mech. bytech a stavbách pro individuální rekre aci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost.
Zvláště velké, velké a střední zdroje znečiš ťování ovzduší již do kompetence orgánů obcí nespadají a »starají« se o ně orgány krajů a okresní úřady, resp. Česká inspekce životního prostředí. Neznamená to však, že by orgán ob ce nemohl i ve vztahu k těmto zdrojům dát pod nět věcně příslušnému orgánu k jejich kontrole, uložení sankce či nápravného opatření.
POPLATKY A SANKCE Důležitou součástí nového zákona o ochraně ovzduší jsou ustanovení o poplatcích za zne čišťování ovzduší, které jsou upraveny v § 19 a následujících. Platí zásada, že provozovatelé všech stacionárních zdrojů platí poplatky, o je jichž výši rozhoduje příslušný orgán. O výši poplatků provozovatelů malých stacionárních zdrojů rozhoduje a poplatek vybírá a vymáhá orgán obce, a to podle zákona č. 337/1992 Sb.. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
---- 40
O MODERNÍ OBEC 5/2002
předpisů. Orgán obce vede evidenci zpoplatně ných malých stacionárních zdrojů a evidenci o vyměřených poplatcích za znečišťování ovzduší. Výnosy poplatků jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostře dí. V § 19 odst. 1 zákona je dále stanoveno, že poplatky, jejichž výše nedosahuje 500 Kč, se nevyměří a řízení o vyměření poplatku se zasta ví. Poplatkovým obdobím je kalendářní rok, v němž je stacionární zdroj provozován. Roční výši poplatku pro malý stacionární zdroj vyměří orgány obce pevnou částkou v rozmezí uvedeném v příloze č. 1 zákona o ochraně ovzduší, a to úměrně k velikosti sta cionárního zdroje a době jeho provozu v poplat kovém období, případně podle druhu a spotře by paliva. U malých zdrojů musí jít o pevně stanovenou částku zejména proto, že na rozdíl od zdrojů zvláště velkých, velkých a středních, se u nich druhy a množství znečišťujících látek nezjišťují ani neevidují. Není proto z čeho ob jektivně vycházet. Příloha č. 1 zákona dělí pro účely zpoplatnění malé zdroje do tří skupin, a to o jmenovitém tepelném výkonu pod 50 kW. od 50 do 100 KW a od 100 do 200 kW. U malých spalovacích zdrojů do 50 kW včetně nebo u zdrojů používajících jako paliva koks, dřevo, zemní plyn nebo topný olej s obsahem síry do 0,1 % není sazba poplatku stanovena, což zna mená, že tyto nejsou zpoplatněny, resp. že se poplatek nevybírá. U ostatních malých zdrojů pak v závislosti na jejich velikosti a druhu paliva přichází v úvahu stano vení poplatku od 1000 do 40 000 Kč. Důležitá jsou i ustano vení hlav VI a VII záko na, která upravují opatře ní k nápravě a sankce za správní delikty na úseku ochrany ovzduší a dále orgány ochrany ovzduší vykonávající správní čin nosti na úseku ochrany ovzduší, ozónové vrstvy a klimatického systému Země. Jsou jimi Minis terstvo životního prostře dí. Ministerstvo zdravot nictví, Česká inspekce životního prostředí. Čes ká obchodní inspekce, celní úřady, kraje, okres ní úřady, obce a obecní úřady s rozšířenou pře nesenou působností. Můj příspěvek si nekladl za cíl vyčerpat ce lou problematiku nové právní úpravy ochrany ovzduší v České republice. Chtěl jsem však po ukázat a upozornit na hlavní novinky i zvláštní ustanovení, a to zejména z pohledu obcí, které jako orgány rozhodující o ochraně ovzduší v přenesené působnosti, ale mnohdy i jako pro vozovatelé zdrojů znečištění ve své samostatné působnosti, zajisté brzy přijdou s novým záko nem o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy do styku. MILAN DAMOHORSKÝ, proděkan Právnické fakulty v Praze, učitel na tamní katedře práva životního prostředí, předseda České společnosti pro právo životního prostředí FOTO MIROSLAV VODÉRA
ModerniObec.ihnud.cz/Iegislativa
KOLOTOČ V PARLAMENTĚ
a své 46. schůzi Poslanecká sněmovna projednala v prvním čtení poslanecký návrh novely zákona o obecní policii (sněmovní tisk 1179). Po rozpravě rozhodl přikázat předložený návrh k projednání výbo rům pro obranu a bezpečnost a také pro veřej nou správu, regionální rozvoj a životní pro středí. Poté půjde do druhého čtení. Stanovisko vlády k návrhu novely je nesou hlasné. Konstatuje sice, že dosavadní zákon č. 553/91 Sb. již zcela nevyhovuje praxi. Zá roveň připomíná, že současné problémy v této oblasti nelze odstranit mechanickým a nekon cepčním rozšiřováním pravomocí obecní po licie (OP). Mimo jiné zdůrazňuje, že obecní policie musí zůstat především nástrojem obce k zabezpečení pořádku ve věcech veřejných, jež náleží do samostatné působnosti obce. No vela by proto neměla přesouvat těžiště úkolů do oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, což je svěřeno Policii ČR. V poslanecké diskusi zpravodaj Radim Turek uvedl: »Navrhovaná právní úprava dostatečně nezohledňuje, že strážníci obecní policie jsou v pracovněprávním vztahu a ni koliv ve služebním, jako je tomu u příslušní ků Policie ČR, z čehož vyplývá, že jejich po vinnosti nejsou shodné. Rozšíření pravomocí OP není v předloženém návrhu zákona dopro vázeno zvýšením požadavků na odbornou a morální způsobilost strážníků. Z návrhu ply ne, že subjektem odpovědným za plnění úko lů OP má být tato policie jako celek, avšak odpovědnost za plnění těchto úkolů musí nést jednotliví strážníci (citace vládního stanovis ka). Přibližně jedna třetina sborů OP nemá více než tři strážníky. Je tedy otázka, zda navrho vaná úprava vlastně posílí jejich činnost, nebo může vést k rozčarování v obcích. Zda budou schopni plnit to, co se podle nového návrhu bude od nich vyžadovat. Nebudou na to zřej mě dostatečně vybaveni a vycvičeni a budou postrádat odpovídající služební zázemí. Nelze souhlasit s iniciující skupinou poslanců, že navrhovaná novela nezatíží obecní rozpočet. Předpokládám, že v řadě případů její akcepto vání povede k zániku malých obecních policií či k adekvátnímu snížení stavu strážníků u větších OP. V menších místech bude novela neúčinná, kontraproduktivní.* Ministr vnitra Stanislav Gross mj. řekl: »Zákon staví obecní policii do role orgánu ob ce. V tom není zásadní problém, kromě jedi ného. Je asi obtížné, aby orgán jedné obce mohl působit a vykonávat některé činnosti mimo území své obce. byť v případech, které jsou vyjmenovány. Veliteli obecních a měst ských policií jsou starostové a primátoři. Ji nak řečeno, o změnách zákona je třeba jednat právě s nimi a nejen komunikovat s asociace mi a výkonnými vedoucími obecních policií. Nejreprezentativnějším shromážděním staros tů je Svaz měst a obcí.«
N
JOSEF JELÍNEK
ZALOŽENÍ STRANY OTÁZKA: Jsem nezávislým členem za stupitelstva obce, ale během svého působení v rámci komunální politiky jsem zjistil, že sám skoro nic nezmůžu. Je nás takových více, ale žádná ze stá vajících politických stran nám nevyho vuje. Proto jsme se rozhodli, že si zalo žíme vlastní stranu. Jaké jsou formální podmínky? ODPOVĚĎ: Podle dnešního právaje nutný píse mný návrh na registraci, který musí být podán ne jméně tříčlenným přípravným výborem předmětné vznikající politické strany nebo hnutí. Členy výbo ru mohou být pouze státní občané ČR starší 18 let. Tito členové musí svůj návrh podepsat - a dále či telně uvést jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště. Přípravný výbor vybere ze svého středu tzv. zmoc něnce, který bude oprávněn jednat jeho jménem. Další podmínkou je petice nejméně 1000 občanů (každý musí mimo své signace uvést své jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště). V petici musí být naspáno, že tito podepsaní občané žádají vznik da ného politického subjektu. Nutnou náležitostí jsou i stanovy, které se podávají ve dvou vyhotoveních a musí obsahovat: • sídlo politické strany nebo hnutí, • název a zkratku politické strany nebo hnutí. • programové cíle, • práva a povinnosti členů. • způsob stanovení členských příspěvků (pouze když je strana bude vybírat). Ex lege nesmí výše členských příspěvků přesáhnout 50 000 Kč za rok. • ustanovení o organizačních jednotkách, přede vším vymezení rozsahu, v němž mohou pro před mětný politický subjekt nabývat majetek a hospo dařit s ním nebo popřípadě nabývat jiná majetková práva, a o rozsahu, ve kterém mohou jednat a za vazovat se jménem daného politického subjektu. • vyjmenování všech orgánů připravované strany či hnutí, orgánů statutárních i revizních a rozhod čích. Dále musíte uvést způsob ustavování těchto orgánů a vymezení jejich kompetencí. • způsob, kterým statutární orgány jednají a pode pisují. A zda-li (popřípadě vymezení rozsahu) mo hou činit právní úkony jménem strany či hnutí i další členové nebo pracovníci, • zásady hospodaření, • způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany nebo hnutí. Návrh na registraci se podává na Ministerstvo vnitra v Praze, odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování (Ministerstvo vnitra ČR, U obecního domu 3 112 20 Praha 1). Na tuto ad resu se podávají i návrhy na výmaz, oznámení o zrušení nebo oznámení změny stanov politické strany nebo hnutí. Správní poplatek se při podání registrace poli tické strany nebo hnutí neplatí, bez správního po platku jsou rovněž návrhy na výmaz, oznámení o zrušení nebo oznámení změny stanov politické strany nebo hnutí. Proti rozhodnutí o odmítnutí registrace politic ké strany či hnutí je možné se odvolat. Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním Ministerstva vnitra ČR. že jeho návrh na registraci nemá záko nem stanovené náležitosti, nebo že jsou v něm ne úplné nebo nepřesné údaje, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat u krajského soudu určeni, že návrh na registraci nemá nedostatky. Proti rozhodnutí krajského soudu se již nelze od volat. Proti rozhodnutí o odmítnutí registrace mo hou však členové přípravného výboru podat do 30
dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí řádně doručeno zmocněnci, opravný prostředek k Nejvyššímu soudu ČR v Brně (NS ČR Burešova 20, 657 37 Bmo).
^ C/ZS '<{r.
Mgr. PETR KOLMAN, právník, člen Zastupitelstva MČ Brno - Komín
POLITICKÁ REKLAMA VÝBĚR AUDITORA OTÁZKA: Kdo a podle čeho je opráv něn vybrat auditorskou firmu (staros ta, rada, zastupitelstvo)? Je nutno pro vést výběrové řízení? ODPOVĚĎ: Zákon o obcích neupravuje způsob výběru auditora (auditorské firmy) pro provede ní ročního přezkoumání hospodaření obce. Od povědnost za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok má podle § 104 odst. 4 písm. a) starosta. Rozhodnutí o výběru auditora vydá rada obce, neboť tato čin nost není zákonem vyhrazena zastupitelstvu. V případě, že si však zastupitelstvo rozhodování o určení auditora vyhradí, rozhoduje tento orgán. Smlouvu o provedení přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok mezi obcí a au ditorem (auditorskou firmou) podepisuje staros ta obce (opět, není-li vnitřními předpisy určeno jinak). Jelikož úhrada za auditorské služby, kromě hl. m. Prahy a největších statutárních měst, pravdě podobně nepřekročí zákonnou hranici stanovenou pro veřejnou obchodní soutěž ani pro výzvu více zájemcům zákonem č. 199/1994 Sb„ o zadávání veřejných zakázek, obec není povinna dle zákona o veřejných zakázkách provést výběrové řízení. V praxi obce nejčastěji oslovují více auditorů z dů vodu zajištění nejpříznivější ceny.
STAVEBNÍ ÚŘADY Otázka: Který orgán bude vyřizovat odvolání proti rozhodnutí stavebních úřadů I. stupně? ODPOVĚĎ: Podle novely zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích, bude odvolání proti roz hodnutí stavebních úřadů vyřizovat krajský úřad. K eliminaci možných dopadů na zvýšení nákla dů a prodlužování lhůt při vyřizování odvolání lze využít některá organizační opatření kraj ských úřadů, např. zřízení detašovaných praco višť nebo kontaktních míst pro vyřizování těchto záležitostí na území kraje, čímž by prakticky uváděné dopady nepřicházely v úvahu. Takové řešení je však pouze v kompetenci kraje, nemů že jej stanovit zákon jako povinnost kraje (nedo volený zásah státu do samosprávy). S ohledem na rozdílnou velikost krajů by však takové opat ření přicházelo v úvahu pouze u největších krajů co do počtu obcí a obyvatel (např. Středočeský, Jihočeský, Vysočina, Jihomoravský a Morav skoslezský kraj). Zásadnějším řešením je koncentrace rozhodo vat ve stavebním řízení v I. stupni do menšího po čtu stavebních úřadů v dalším období. Kontrolně metodickou činnost stavebně správní agendy bude vykonávat rovněž krajský úřad /(§ 67 odst. 1 písm. c) a odst. 2)/ včetně možností přiblí žení léto činnosti k obcím. (Z internetové diskuse
Moderní obce k reformě veřejné sprdvv)
OTÁZKA: Podle § 48 odst. 1 písm. d) zá kona č. 231/2001 Sb., o provozování roz hlasového a televizního vysílání, je pro vozovateli zakázáno zařazovat do vysílání tzv. politickou reklamu. Je poli tickou reklamou, např. pozvánka politic ké strany na společenskou akci (ples, koncert atd.) nebo oznámení politické strany o uspořádání setkání s občany na obecné téma (likvidace odpadu, vý sadba a kácení stromů, diskuse nad obecně závaznými vyhláškami atd.)? ODPOVĚĎ: Podle $ 48 odst. I písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysí lání, jsou provozovatelé vysílání povinni nezařazo vat do vysílání mimo jiné reklamy politických stran a hnutí a reklamy nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva města nebo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Co rozumí zákon pojmem »reklama«, je definováno v jeho § 2 odst. 1 písm. 1). Reklamou se rozumí jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní pro pagace provozovatele vysílání, určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo slu žeb nebo k dosažení jiného účinku sledovaného za davatelem reklamy nebo provozovatelem vysílání. Má-li být tedy ve smyslu citovaného ustanovení určité vysílání pokládáno za reklamu, bude rozho dující, zda půjde buďto o »veřejné oznámení vysí lané za úplatu nebo jinou protihodnotu#, nebo zda půjde o »veřejné oznámení vysílané za účelem do sažení jiného účinku sledovaného zadavatelem re klamy nebo provozovatelem vysílání#. V případě »úplaty nebo jiné protihodnoty# by mělo jít o právní vztah mezi zadavatelem reklamy a provozovatelem vysílání spočívající v plnění a jí odpovídající povinnosti (ze strany zadavatele re klamy poskytnuté úplatě nebo jiné protihodnotě bude odpovídat povinnost provozovatele vysílání reklamu odvysílat). Ve druhém případě (veřejné oznámení vysílané za účelem dosažení jiného účin ku) nemusí ale být vždy jednoduché tento motiv a cíl (»dosažení jiného účinku#) rozpoznat, neboť půjde o »neviditelný« vnitřní vztah zadavatele re klamy (politické strany nebo politického hnutí) k účinkům, které má podle jeho záměru reklama vyvolat. Vzhledem k tomu, že cit. ustanovení mlu ví vedle příkladmo uvedené podpory prodeje, ná kupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb jen obecně o »jiném účinku#, aniž by se z něj něco vy lučovalo, může být takovým zamýšleným »jiným účinkem# propagace vlastního programu politické strany, která určitou akci pořádá, i »pouhé« upou tání pozornosti na činnost politické strany. Jen obtížně si lze představit situaci, že by zadavatel re klamy zadáním reklamy nic nesledoval (vždy asi bude cílem reklamy minimálně upozornit na exi stenci a činnost jejího zadavatele). Proto se lze při klonit k závěru, že v otázce uvedené příklady ozná mení, resp. pozvánky budou podléhat omezením, která zákon č. 231/2001 Sb. předpokládá pro § 48 odst. 1 písm. d).
RNDr. JOSEF POSTRÁNECKÝ,
JUDr. JOSEF VEDRAL,
náměstek ministra vnitra ČR
Kancelář Svazu města a obcí ČR
ModemiObec.ihned.cz/legislativa
MODERNÍ OBEC 5/2002 J
41
KDE VŽDY
\EZNAM PRODEJEN Praha;
Praha 1, Trafika DAVIDOFF, Vestibul metra A - výstup směr Můstek (pod ČKD); Praha 5, TABÁK - TISK v hypermarketu Nový Smíchov, Plzeňská 2974/4
NAJDETE
Praha 5, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Stodůlky, ul. Armády
AKTUÁLNÍ
Čestlice Dobřejovice, TABÁK - TISK v hypermarketu Hypernova Průhonice, Obchodní ul. 1 11
Praha 5 - Zličín, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Zličín, Sárská 2/133 Praha 9 - Letňany, TABÁK - TISK v hypermarketu Tesco Letňany, Veselská Ó63 Praha 9 - Čakovice, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Čakovice, Kostelecká 822
Střední Čechy
Kladno 1, Energie (hotel Kladno), Sítenské nám. 3113, tel.: 0312/óá 15 8ó; Kladno, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Kladno, Italská 50; Mladá Boleslav, Tabák - tisk, tř. Václava Klementa 822, tel.: 032Ó/251 55; Mladá Boleslav, TABÁK - TISK v hypermarketu Olympia Mladá Boleslav, Jičínská 1350/111.;
ČÍSLA
Kolín, Trafika TOP ADRA, Legerova 29, tel.: 0321/72 72 53; Kutná Hora, Tabák Mertová, Palackého nám. 15ó, tel.: 0327/51 22 47; Příbram, Tabák Smejkal, Pražská ul. 14ó, tel.: 030Ó/Ó3 54 98;
Jižní Čechy:
J. Hradec, IBIS - Tabák, T. G. Masaryka 71/111, tel.: 0331/3Ó 24 52; Prachatice, Tabáčnictví Věra Vachtová, Zvolenská 115, tel.: 0338/229 00; Pelhřimov, Vytopilovo knihkupectví, Poděbradova 20, tel.: 03Ó6/224 40; Písek, Trafika Portyč, Čechova 448/4, tel.: 03Ó2/27 27 13;
ODBORNÝCH
Strakonice, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Strakonice, Katovická I./22;
Západní Čechy:
A ZÁJMOVÝCH
Klatovy, Tabák - copy centrum, nám. Míru 1 ó9, tel.: 01 8Ó/200 57; Plzeň, Admina, s.r.o., Oslovská 2, tel.: 019/745 ó4 39; Plzeň, Tabák REPRE, Americká 33, tel.: 019/723 71 70; Plzeň, TABÁK - TISK v hypermarketu NC Borská Pole, U letiště 1074; Plzeň, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Plzeň, Otýlie Beníškové, Lochotínská; Plzeň, TABÁK - TISK v hypermarketu Tesco Plzeň, Rokycanská ul.;
TITULU:
Cheb, Efrex, s.r.o., Karlova 31, tel.: Olóá/43 71 31; K. Vary, Městská tržnice - oddělení tabák, Horova 1, tel.: 017/322 44 1 ó; Sokolov, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Sokolov, Pod Pekárnou;
Východní Čechy:
Trutnov, Infomat S. Hrabal, Jihoslovanská 24/2, tel.: 0439/81 22 5ó; Turnov, Infomat S. Hrabal, Hluboká 145, tel.: 043Ó/32 21 61; Rychnov nad Kněžnou, EPOS - OSA Weisová, Panská 76, tel.: 0445/53 47 13;
Hospodářské noviny
Pardubice, Tabák na Hrádku, tř. Míru 98, tel.: 040/651 33 42; Pardubice, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Pardubice, Poděbradská 293;
Ekonom
Hradec Králové, TABÁK - TISK v hypermarketu Tesco Hradec Králové, Rašínová tř. 1669;
Severní Čechy:
Ústí n. L, Tabák - DRINK, Seifertova ulice (st. MHD), tel.: 047/273 21 19;
Marketing & Media
Ústí n. L, HZ Tabák, Z. Holeyšovský, Hrnčířská 2, tel.: 047/522 05 00;
Bankovnictví
Jablonec n. N., Prodejna tisku a tabáku KAFKA, Komenského 2 (Mírové nám.), tel.: 0428/71 06 52; Liberec, TABÁK - TISK v hypermarketu Hypernova Liberec, České mládeže 456;
Ústí n. L, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Ústí nad Labem, Solvajova ulice; Ústí n. L., TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Ústí nad Labem, Tyršova 869;
Chomutov, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Chomutov, Černovickó;
Listy Logistika
Teplice, TABÁK - TISK v hypermarketu Olympia Teplice, Srbická 464;
Severní Morava:
Ostrava, P.K.L. spol. s r.o., Poštovní 29, tel.: 069/612 15 10; Ostrava - Marián. Hory, Tabák-tisk v hypermarketu Kaufland Ostrava, Grmelova 2/2032; Ostrava, TABÁK - TISK v hypermarketu Futurum Ostrava, Novinářská 3178/6A;
Moderní obec
Opava, Prodejna tisku, Horní nám. 49, tel.: 0653/21 83 05; Nový Jičín, Trafika R & Š, Masarykovo nám. 22, tel.: 0604/30 21 58;
Moderní řízení
Karviná - Fryštát, Trafika u zvonku, Fryštátská 88/4, tel.: 069/631 1 3 62; Karviná, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Karviná, Zižkova ul.; Frýdek-Mistek, TABÁK - TISK v hypermarketu Tesco Frýdek-Místek, Příborská 2270;
Obchodník
Střední Morava:
Přerov, VI. Bureš, Kratochvílova 11, tel.: 0641/30 74 16; Přerov, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Přerov, Lipnická ul.; Zábřeh na Moravě, R. Kalvodová - TABÁK, Žižkova 18, tel.: 0648/41 12 39;
Odpady
Olomouc, Pavlík Group, s. r. o., Horní náměstí 25, tel.: 068/522 56 25; Olomouc, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Olomouc, Pražská ul.;
Právní rádce
Olomouc, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Olomouc, Štursova ul.; Šumperk, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Šumperk, Vítězná ul.; Zlín, Prodejna upomínkových předmětů, vestibul Hotelu Moskva, nám. Práce, tel.: 068/522 56 25; Zlín, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Zlín, Sokolovská;
Stavitel
Zlín, TABÁK - TISK v hypermarketu Centro Zlín, Malenovice;
Technik
Jižní Morava;
Brno, Tabák ZAHIR, Poštovská ul. 6/E, tel.: 05/42 21 19 18; Brno, Marlboro Tabák, Josefská 16, tel.: 0606/95 87 01; Brno, Prodejna tisku, Moravské nám. 12, tel.: 05/49 24 61 43; Brno, TABÁK - TISK v hypermarketu Shopping Park Brno, Skandinávská 2;
Novinky, odborné informace i zajímavé počtení přináší vydavatelství ECONOMIA a.s.
Brno - Ivanovice, TABÁK - TISK v hypermarketu Globus Brno, Hradecká 40; Jihlava, TABÁK - TISK v hypermarketu Kaufland Jihlava, ul. Romana Havelky; Jihlava, TABÁK - TISK v hypermarketu Hypernova Jihlava, ul. Romana Havelky; Uherské Hradiště, Trafika RENNO, Havlíčkova 157, tel.: 0632/55 32 95; Kroměříž, Prodejna tisku Petra, Masarykovo nám. 492, tel.: 0634/33 03 94 Břeclav 4 - Poštorná, TABÁK - TISK v hypermarketu Hypernova Břeclav, Hraniční 1257;
AKTUALNI SEZNAM PLNOSORTIMENTNICH PRODEJEN NALEZNETE VŽDY NA WWW.ECONOMIA.CZ
SOUTĚŽIVOST V SUCHÉM DOLE čast na soutěžích pomáhá Mohlo by se zdát, že v Suchém Dole (okr. Ná tisíciletí i s ohňostrojem. Populární k naplnění zdejších představ chod) se 404 obyvateli žijí obyvatelé pro sou jsou sportovní soutěže nejrůznějšího o zkrášlení obce, která vznikla těže. Jsou vlastníky Bílé stuhy, také Zelené druhu. Pokračují rovněž snahy o ochranu kolem roku 1253, tedy před 750 léty. stuhy v soutěži Vesnice roku a nyní by rádi přírody. Občané proměnili v roce 2001 Poprvé se Suchodolští ocitli mezi pěticí získali další ocenění. Má to své ověřené a po poměrně nevzhlednou náves ve středu nejúspěšnějších obcí v roce 2000. Zís obce, kde bývala kdysi traktorová sta kali tak dotaci 400 000 korun z dotační tvrzené důvody. ho fondu pro obnovu venkova. nice, v pohlednou parkovou plochu. Povšimněme si ještě, co významného se Přidali i pamětní kámen a obstarali do kaple Za předpokladu ovšem, jak to vyžadují skrývalo v »soutěžním« životě Suchého Dolu nový zvon. Mají také pořádná vydání. předpisy, že si na své tvůrčí plány pro roz Dlužné částky doplatí - podle uzavřené voj obce přidají dalších 600 000 korun ze roku 2001. Starosta jej považuje za velmi ús smlouvy a stanovených dvou splátek - v prv pěšný. Už také proto, že obecní rozpočet byl svého rozpočtu. Z rozhodnutí devítičlennéním pololetí letošního roku. Šlo o náklad cel ho zastupitelstva peníze také přidali »už ze vyrovnaný. V části Slavný, v jedné z místních kem 730 000 korun. Suchodolští se totiž pus svého«. lokalit, byla upravena autobusová zastávka a přebudována na hasičskou zbrojnici za ne tili do závěrečné, už třetí, nejnáročnější etapy »Ne proto, že bychom chtěli obsadit místo jen v jakési tabulce vítězů, ale naopak, hodlá jméně jednostotisícíkorunový náklad. Pokra rekonstrukce a budování obecního osvětlení čovala kompletní rekonstrukce nízkého napětí s 50 světelnými body. O ledačems z toho, me i tímto způsobem posilovat náš rozpočet a - pokud to jde - získávat další prostředky a veřejného osvětlení. co je v tom to článku k povznesení obce,« připomíná starosta Vítěz Nejrozsáhlejší prací je za hájení nástavby nad prodej podrobněji slav Vítek. Tentokrát se stal milión dobrou posilou pro první etapu zamýšlené nástavby nou, kde také vznikne prostor rozvedeno, »Supro obecní úřad. prodejny. »Jenže k jejímu dokončení - s pořízením chodolský sedlové střechy, umožňující vybudování byto občasník*. NIKOLIV MARNÁ SNAHA vých prostor - bude třeba ještě další dva miliPro obča Úspěch lze spatřovat ny je to óny,« dodává. i v pokračující dobré práci vlastně ja Místostarosta Ing. Václav Podstata také při s mládeží, za kterou získali kési zrcad pomněl, že by snad prospěla účast ještě v dal Suchodolští už ono první lo jejich ším ročníku soutěže. Suchodolští se do soutě ocenění - Bílou stuhu. Co se že, kterou tehdy obeslalo celkem 217 obcí ze obce, ob za tímto konstatováním skrý třinácti krajů, opravdu znovu přihlásili. čas i dávné valo? Jednak všestranná po A opět uspěli. historie. Je zornost školce se třinácti dět V září roku 2001 jim bylo uděleno ve na místě mi, jednak pokračující ruch připome Skuhrově nad Bělou čestné uznání za péči v pětitřídní základní škole, otevřené ke spoko o zeleň. Vloni v listopadu pak ve vítězné obci nout, že zde mají svého kronikáře, videokaze jenosti občanů znovu po patnáctileté přestáv Kameničky na Chrudimsku převzali zástupci ty o významných událostech obce, tj. např. ce právě před deseti léty. Suchého Dolu z rukou ministra pro místní o praporu a znaku, o průběhu posvícení, o no Šestadvacet školáků má k dispozici opět rozvoj tentokrát Zelenou stuhu. Rovněž za pé vém zvonu atd. či o zeleň. Připevnili si ji na prapor obce na i rozsáhlou zahradu a teď i s obnoveným Byla vydána také pohlednice, ve spolupráci veřejné schůzi za účasti téměř 90 občanů. Ke altánkem. Suchý Důl se dostal do podvědomí se sousedními obcemi propagační skládačka stuze jim bylo přidáno opět 400 000 korun. národní přírodní rezervace Broumovské stěny i v okolních obcích činností svého loutkového divadla. Nazývá se poněkud provokativně a Stolové hory. Obec přispěla i správě zdejší chráněné krajinné oblasti, do které patří, na »Marná snaha« - s kterou se tu mladí lidé PÉČE O LES úpravu křížů procházející Vambeřické cesty, »rozjeli« po dvacetileté přestávce. Hraje se Není divu, že je obec Zelenou stuhou ozdo připomínané kdysi i v Babičce Boženy Něm v sále hostince, tři tituly za rok, představení bena. Přispělo k tomu i kácení a využití dřeva cové. vždy pro sto lidí, opakovaně a nejednou také ze stotřicetiletého porostu na ploše bezmála Pamatuje se také na cykloturistické cesty. v okolních obcích. jednoho hektaru. (Celkem obec vlastní asi Jedna s názvem »Okruh stěny* měří 53 kilo Z dalších činností připomeňme aspoň to, že osm hektarů lesa.) K pomoci při výsadbě cel metry, druhá je »Vyhlídková«, o poloviční zde působí čtyři mládežnická hasičská družstva. kem 3500 smrčků, borovic, jedlí, buků a mod délce, zato se startem i cílem v obci. V okolí Povznášející sezóna v obci trvá vlastně po řínů bylo vyzváno obyvatelstvo. jsou místa pro tábory skautů z Prahy, pioný celý rok. Třemi králi začíná - obchůzkou Účast na bezplatné brigádě svědčí o zauja rů z Dobrušky, podmínky pro soutěže Pos koledami po domech, následují plesy včetně tosti a dobrém vztahu ve prospěch obce. Jedi lický vandr, Rallye, Běh Broumovskými stě dětského karnevalu. nou odměnou zde bylo přiměřené občerstve nami. Letošní masopust ožil už po sedmé. Pocho Přijíždějí kluby i ze Šumavy, z Pardubicka ní. Celkové příjmy za asi 340 kubíků pitelně s maskami a průvodem. Slaví se Veli atd. V popředí zájmu, napříště patrně i turis vytěženého dřeva se přiblížily půlmiliónové konoce s pomlázkami, připomíná se historka tického, bude »Šolcovna«, jakési neoficiální částce. o vzniku tzv. Čertovy skály, kde se pálí čaro místní muzeum staré zemědělské techniky, dějnice. Suchodolský den je zase hasičskou vytvářené jedním ze zdejších nadšenců. záležitostí pro děti a rovněž veřejným louče ÚSPĚŠNÝ ROK Dá se říci, že o co z činností a zájmů našich ním s prázdninami. Následuje Svatováclavské občanů zavadíme, to najdeme i v předhůří Starosta Vítězslav Vítek sdělil další záměr posvícení s pohárem hasičských družstev, tan Broumovských stěn - v Suchém Dole. Právě - přihlásit se do soutěže i pro rok 2002, což cem i následným pondělním průvodem k po pestrost života a práce může být i předpokla předpisy dovolují. Vždyť šlo loni. ve srovnání mníku padlých s položením květin. dem k případnému vítězství v soutěži Vesnice s vítěznou obcí Skuhrov nad Bělou, snad jen K první neděli adventní se staví vánoční roku. o nevelký rozdíl. Nejvyšší vítězství bylo teh strom, kolem Mikuláše se prohánějí čerti dy na dosah. V roce 2002 není úkolů pro Sua naděluje se dětem, které také samy připra JOSEF FARSKÝ chodolské méně. vují každoroční besídky. Silvestr byl na konci FOTO ARCHIV
Ú
ModerniOhec.ihned.cz/region ----------------------------------MODERNÍ OBEC 5/2002 □
43
MODERNÍ® —OBEC^— Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník Vlil., číslo 5 Vychází 9.5.2002 Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč Roční předplatné 900 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail:
[email protected] httpž/moderniobec.ihned.cz Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/3307 1408, e-mail:
[email protected] Zástupce šéfredaktorky: PhDr. Václav Drašnar tel.: 02/33071407, fax: 02/3307 2012
[email protected] Grafická úprava: Aleš Adámek (redakční strany)
Ve dnech 23. - 27. dubna proběhl v Brně mezinárodni veletrh investičních příležitostí URBIS 2002. V rámci jeho doprovodného programu se konalo již 9. fórum primátorů a starostů, které po řádá Svaz měst a obcí ČR. Setkání se zúčastnili předseda SMO ČR a primátor Hradce Králové Oldřich Vlasák, výkonný místopředseda Jaromír Jech a další zástupci svazu i ministerstev. Na programu jednání byla právní úprava zadlužováni obcí a nový zákon o odpadech. Naše redakce zde předala Cenu Moderní obce, kterou získala jedna z vystavujících firem na URBISu - společ nost DIGIS, spol. s r. o., z Ostravy. Redakce ocenila dlouhodobý přinos společnosti v oblasti geo grafických informačních systémů jako nástroje pro řízeni a rozhodování měst a obcí. Cenu pře vzal její ředitel Ing. Libor Štefek a Ing. Lucie Tesková z divize marketingu a obchodu (viz foto). Další informace z veletrhu a fóra starostu přineseme v následujícím čísle. - ec -
FOTO VÁCLAV DRAŠNAR
VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Českou komorou architektů vyhlásilo 11. dubna t. r. soutěž »Nový domov roku 2001«, jejímž posláním je podpořit všechny formy kvalitního bydlení. Soutěž je zacílena na architekty, projektanty, investory a developery. Je vypisována ve čtyřech základních katego riích: novostavba rodinného domu. novostav ba bytového domu, rekonstrukce obytné nebo jiné budovy pro účel bydlení, dům s pečovatel skou službou. Vztahuje se na objekty bytové výstavby, které byly kolaudovány v období od 1. 1. do 31. 12. 2001. Porota v čele s Ing. arch. Radomírou Sedlákovou, CSc., bude posuzovat architektonické řešení díla, jeho začlenění do daného prostředí, využití pozemků, řešení do pravy v klidu (parkování, garáže), provedení stavby, originálnost jejího konstrukčního řeše ní, ekonomické parametry a energetickou ná ročnost jejího provozu. Uzávěrka soutěže je 24. května 2002. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 9. září. Nejúspěšnější projekty v jednotlivých kategoriích získají cenu Grand prix »Nový domov« roku 2001 a finanční odměnu 45 000 Kč. Zvláštní cena Ministerstva pro místní rozvoj byla stanovena na 25 000 Kč. Další podrobnosti o soutěži jsou na adrese www.mmr.cz. - ob -
ZDRAVÁ MĚSTA Projekt Zdravé město Světové zdravotnic ké organizace (WHO) se snaží prosadit zdraví do programu politických představitelů měst a vybudovat silnou podporu veřejného zdraví na místní úrovni. Tuto skutečnost připomenul
44
□
MODERNÍ OBEC 5/2002
na IX. konferenci Zdravých měst ČR v Čes kých Budějovicích Agis Tsouros, vedoucí kanceláře pro zdraví ve městech evropské úřadovny WHO v Kodani. Jak uvedl, zdraví lidí ve městech evropského regionu je nejvíce ovlivněno nejen životními a pracovními pod mínkami. ale též kvalitou sociálního prostředí a služeb. O tom, co je to trvale udržitelný roz voj a jaká je jeho úloha ve Zdravých městech ČR, hovořil RNDr. Ivan Rynda z Univerzity Karlovy v Praze. V Evropě pracují místní a regionální sítě spojující zhruba 1000 měst ve 29 zemích. Pouze 16 z nich získalo od WHO certifikát kvality, česká síť je jednou z nich. Asociace Zdravých měst ČR v současné době sdružuje 31 měst, v nichž žije asi 1,1 mil. obyvatel. Spolupráci s asociací navázaly rovněž kraj Vysočina a Liberecký kraj.
tel.: 02/3307 1411 Sekretariát: Magdalena Vévarová, tel.: 02/33071409
[email protected] Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/3307 1403, fax: 02/3307 2010, e-mail:
[email protected] Elektronická inzerce: e-mail:
[email protected] Dalibor Tuček, tel.: 02/3307 4166, e-mail:
[email protected] Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11, Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov, Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB, Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF, Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové Vydává: ECONOMIA, a. s„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7 INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 02/33071788,02/33071766 fax: 02/3307 2730 Komerční přílohy: tel.: 02/3307 1701, fax: 02/3307 2780 DISTRIBUCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 02/33071110, fax: 02/3307 2001 e-mail:
[email protected] Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: 080011 0022,02/33071197, fax: 02/3307 2009, e-mail:
[email protected] httpž/www.ihned.cz Objednávky do zahraničí: tel.: 02/33071197, fax: 02/3307 2009, e-mail: předplatné @ economia.cz Tisk: Reproprint, 76312 Zádveřice sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Ve volném prodeji rozšiřují: společnosti holdingu PNS, a. s., MEDIAPRINT & KAPA Pressegrosso, s. r. o. Doručováni předplatného provádí:
- ob -
Předplatné tisku, s. r. o., Hvoždanská 5 - 7,148 31 Praha 4 Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP
SEMINÁŘ K REFORMĚ
č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné v SR zajišťuje L. K. Permanent spol. s r. o., pošt. pňhr. 4,83414 Bratislava 34, tel.: 004212/44 45 37 11, fax: 004212/44 37 3311, e-mail:
[email protected], www.lkpermanent.sk
Ve dnech 22. -23. května proběhne v Mos tě seminář na téma Reforma, strategie finan cí a rozvoje měst a obcí, který pořádá Infor mační a vzdělávací program Regionservis. První den (22.5.) je na programu vystoupení Ing. Jiřího Kleina z Ministerstva vnitra »Právní aspekty reformy veřejné správy a změny zákonů«. O rozpočtech, střednědo bém výhledu a financování aktuální predik ce výnosů daní bude hovořit Ing. Luděk Tesař z Úřadu vlády ČR (23. 5.). Přednášku k refor mě, funkci a financování pověřených obcí III. typu přednese Ing. Mgr. Pavel Vlach z Minis terstva vnitra. Mediálním partnerem seminá ře je časopis Moderní obec. Další informace na adrese: www.regionservis.cz. - mo ModcrniObec.ihned.cz
PONS, a. s.,tel.: 004212/50 24 5214, fax: 004212/50 24 53 61 Distribuci v SR zajištuje: Magnet Press, P.O.Box 169, Testová 12, 830 00 Bratislava, tel., fax: 004212/44 45 45 59, 44 45 46 28, e-mail:
[email protected] ISSN 1211-0507 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronic kém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěv ku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. ©2002 ECONOMIA, a. s.
NÁRODN SNEM
REGION e dnech 14. - 17. května proběhne v Telči Národní sněm re gionů 2002 se zaměřením na cestovní ruch, rozvoj území a dobré jméno regionu. Pořadatelem akce je Informační a vzdělávací program Regionservis, hostitelem město Telč a kraj Vysočina, generálním partnerem Velkotržnice Lipence, s. r. o., ge nerálním sponzorem Lindě technoplyn, a. s., a mediálním partnerem Moderní obec. První den sněmu »Stát samosprávě« bude věnován prezentacím programů a strategií Ministerstva kultury. Státního fondu životního prostředí a Státního fondu dopravní infrastruktury. »Cizina je u nás doma« je název druhého dne, kdy se očekává vystoupení velvyslan ců nebo atašé vybraných zemí. Na programu jsou dále informace o programu Sapard, o programu KnowEurope, o možnostech získá ní zahraničních investic prostřednictvím agentury Czechlnvest. Kastelán zámku Rosice představí Sdružení kastelánů Moravy. O roz voj měst zejména z hlediska cestovního ruchu - Moravského Krumlova, Českého Kruml ova, Olomouce, Moravských Budějovic, Tábora i lázeňských měst - budou informovat třetí den sněmu před stavitelé jednotlivých radnic. Na programu bude též prezentace roz vojových programů krajů. Závěrečný den se bude odehrávat na telčském náměstí u zámku, kde proběhne již tradiční »Májová rallye historických vozidel«. Součástí programu budou též různé soutěže, kulturní vystoupení, divadelní představení apod. Bližší informace na adrese: www.regionservis.cz
V
gX-<3l
Nakupujte s CAC LEASING. Splátkový prodej
KLÁNÍ DŘEVORUBCŮ
■ Vhodný pro subjekty využívající státní dotace ■ Připraven pro všechny druhy investic: osobní :t užitkové automobily, dopravní technika, technologie, stroje a zařízem ■ Doba splácení dle Vašeho výběru ■ Nultá splátka
d 7. do 11. dubna se po roce opět otevřely brány brněnského vý staviště pro příznivce výrobců, prodejců a dovozců zemědělské, lesnické a veterinární techniky, kteří se mohli seznámit s novin kami nabitými veletrhy S1LVA REGINA, Techargo a Animal Vetex. Velké pozornosti se těšily i různé doprovodné akce. Šlo například o ukázky sokolnického výciku dravých ptáků nebo klání dřevorubců pořádané BVV a firmou Husquarna, která na veletrhu vedle řetězových pil předvedla zajímavou zahradní techniku - různé sekačky, vyžínače, křovinořezy, prořezávače, plotostřihy, traktory, také pařezovou frézu, odmechovač, provzdušňovač i řezač koberce trávníků. Ing. Jiří Vodiček, zástupce Husqvarny, přiblížil náplň soutěží: »Při pravili jsme disciplíny přímo navazující na lesnickou praxi, které záro veň tvoří náplň mezinárodních dřevorubeckých akcí. Jedná se o výmě nu řetězů v motorových pilách, řezání kotoučů z kmenů, a to deseti nad sebou nastojato, pak tří volně stojících a konečně soutěž v odvětvová ní. Pro zpestření si závodníci zaházeli, po vzoru patriota Mela Gibsona, sekerou na terč.« Jak to nakonec dopadlo? Favorizovaný Hubert Barták z Osečné u Stráže pod Ralskem, mj. také vicemistr světa v dřevorubeckých dis ciplínách z roku 1996, skončil na 2. místě v práci s motorovou pilou, ale do terče se trefoval nejpřesněji. S pilou si nejlépe porozuměl Jiří Anděl z Lesonic u Moravských Budějovic. Jan Průša z Chlumce skončil na 3. místě v obou soutěžích.
■ Předmět pořízený prostřednictvím splátkového prodeje se stává okamžitě Vaším vlastnictvím ■ Možnost uplatnění celého ročního odpisu v roce převzetí ■ Máte okamžitý
kupní ceny obvykle od 25 %
A navíc:
O
- kž-
nárok na odpočet DPH
LEASING www.cac.cz
[email protected]
CAC LEASING, a.s„ Janáčkovo nábř. 55/140,150 05 Praha 5 tel.: 02/57 09 11 11, fax: 02/57 32 88 81
Schréder
Artechnlc - Schréder a.s. Prvního pluku 12a - 186 00 PRAHA 8 Tel.: 02/2231 4997 Fax: 02/2231 4794 GSM: 0603 164 603 www.schreder.com e-mail:inío@artechnic-schréder.cz Member of Schréder Group G.I.E.
Partner pro města a obce rownfields jsou ekonomicky »podvyužité« trolují soukromé finanční instituce. Pozemky a in vestiční rozhodnutí jsou často v rukou soukromých pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizova vlastníků, kteří mohou vidět věc jinak. ného území, které ztratily svoji původní funkci a využití. Pro obce a města představují eko V čem by tedy měla spočívat role místní samo správy? Zejména v následujícím: učinit znovuvyu nomický. právní, sociální, estetický a ekologický (Z) problém. Z hlediska současného stavu územního žití Brownfields místní prioritou, zainteresovat ve < TI
< plánování tato problematika zatím nehraje podstat řejnost na přípravě znovuvyužití. propagovat O N
výrazně snižují náklady na údržbu použitím hermeticky uzavřeného optického systému - IP66, Dlouhá životnost, výběr odolných materiálů, systém snadné výměny zdrojů. Úspora energie.
B
OBJIDRIÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obee na 12 měsíeů aa cenu BOO Kč.
MODERNÍ OBEC'
Cena je platná od 1. 1. 2002 (POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR).
542
KÓD:
^DRESA OBJEDNAVATELE:
^fc»ŮSOB PLATBY:
NÁZEV ORGANIZACE:
FAKTURA O
PŘÍJMENÍ:
SIPO
JMÉNO:
PLATEBNÍ KARTA Q
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
TITUL:
ULICE , Č. P.:
4^'ílAJE PRO FAKTURACI: PSČ:
OBEC:
IČO:
PROFESE:
DIČ:
^LAVNÍ OBOR ČINNOSTI FIRMY: Průmysl a stavebnictví
^)
Obchod, služby a doprava
školství, kultura a organizace ^j)
Veřejná správa
Č. UČTU.
BĚSA PRO DORUČOVANÍ: ^Yplňte
NÁZEV ORGANIZACE:
kontakt:
příjmení:
TELEFON:
JMÉNO:
E-MAIL:
ULICE, Č. P.:
RAZÍTKO/PODPIS:
OBEC:
PSČ:
Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a.s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 0800 11 00 22, internet - http://www.economia.cz a e-mail: [email protected].
Souhlasím se zařazením výše uvedených údajů do databáze a s jejich použitím k marketingovým účelům.
Nový středeční IN MAGAZÍN Která místa u nás i v zahraničí stojí za to navštívit? Kam si jet zalyžovat, zahrát golf, zajezdit na koni nebo na kole? Kam zamířit s dětmi? Na tyto otázky každou středu odpovídá naše nová příloha IN magazín. Na několika desítkách stran najdete Wysr.';";" ir:;............ tipy, plánky, mapy, adresy, ceny, ote vírací hodiny a další užitečné informace. Nechybí ani progra my multikin. www.in.ihned.cz
ÉBPteBáti
SiĚigesl
Naši budoucí čtenáři se většinou prozradí záhy...
Nová úterní příloha DIGITAL Počítače, multimédia, mobilní komu nikace a internet - to jsou čtyři obsa hové pilíře nové přílohy Digital. V každém čísle technologická novinka. V rubrice Zadarmo příloha přináší popis užitečných programů, které lze po internetu získat legálně a bez placení.
OSOBNÍ FINANCE A INVESTICE denně Jak šetřit? Kam investovat? Jak neztrácet, ale naopak získávat? Dobře odpovědět na tyto otázky je úkolem nově koncipované sekce Osobní finance a investice. A to vše z pohledu vaší kapsy!
Pravidelná stránka ZÁBAVNÍ PRŮMYSL Ekonomické stránce showbusinessu, marketingu, reklamě a médiím je každý den věnována naše další novinka - strana se záhlavím Zábavní průmysl. Ta vždy uzavírá druhou sekci listu (Podniky a trhy).
O autech nejen úterní AUTO-MOTO Každé úterý vychází dvoustránková příloha Auto-Moto. která představuje novinky různých značek. Zároveň je příloha plná praktických rad a užitečných informací. Automobilový průmy sl je současně pravidelně monitorován v sekci Podniky a trhy.
Příloha VĚDA A LIDÉ nově Nejnovější objevy a nejzajímavější vědecké výzkumy - lak lze charakterizovat zaměření přílohy Věda a lidé. která vychází každý čtvrtek. Na čtyřech stranách redaktoři popisují, co právě hýbe českými i světovými vědeckými a výzkumnými pracovišti.
Páteční magazín VÍKEND HN nejsou deníkem pro každého... A stejné je to s přílohou Víkend. Čtou nás ti. kteří nechtějí být oslo vováni rádobyscnzacemi a zahlco váni rozhovory s hvězdičkami, na jejichž, jméno si po několika letech nikdo nevzpomene. Víkend hledá podstatuwěcí a události ukazuje v souvislostech.
Mezi našimi čtenáři už dávno nepřevažují účetní, ekonomové a ředitelé "těžkotonážních" podniků. Vedle obchodníků, makléřů a ekonomických odborníků nás dnes čtou živnostníci, podnikatelé, právníci, lékaři, státní úředníci, lidé z reklamy, marketingoví specialisté či vysokoškolští studenti. Čtou nás ti, kteří vědí, že nepíšeme jen o ekonomice, ale spíše se na svět díváme jejíma očima. Ekonomika je totiž něco, co svými důsledky bezprostředně zasahuje do našich životů. Čtou nás ti, kteří patří k aktivnější a vzdělanější části populace Jsou to lidé otevření novým trendům a informacím, mají chuť poznávat svět, vnímat jej v souvislostech a prosadit se v něm. Jste také takoví? Tak to bychom si vážně mohli rozumět!
S Gúirtemn Grassem o jeho novém románu • TUEVUNl noc RAM N. »- tu-
f]
mtxWM&wIA
hn
Od čtvrtka M •fimHÓg
HOSPODÁŘSKO NOVINY
...a máte přehled!
NA ZKOUŠKU ZDARMA! Objednejte si bezplatné zasílání HN na dva týdny. Tel.: 0800/11 00 22, fax: 33 07 20 09, předplatné@economia.cz, www.ihned.cz,www.economia.cz Na uvedeném spojení můžete objednat i standardní předplatné.
TVŮRCE
AUTOMOBILŮ
RENAULT Trape
Nový Renault Trafic. Provozní náklady jsme snížili na minimum, výkony jsme zvýšili na maximum: • servisní interval dosáhl 30 000 km
SERVISNÍ INTERVAL 30 000 KM: TÉMĚŘ KOLEM SVĚTA BEZ ZASTÁVKY
nebo 2 roky • 1 200 km na jedno natankováni • dynamické a úsporné dCi motory • 4 kotoučové brzdy • nákladový prostor až 5,9 m3 • nosnost až 1 200 kg • k dispozici šestimístná verze s odpočtem DPH Moderním designem bude skvěle
VAN OF THE YEAR
reprezentovat vaši firmu. Svými
2002
výkony, jízdnými vlastnostmi a vysokou úrovní bezpečnosti se blíží parametrům osobních vozů. Není divu, že nový Renault Trafic získal ocenění Užitkové auto roku 2002.
Cena již od 459 900 Kč. www.renault.cz
‘
- '
•
r.V —V'
■ :r>
--• "
■
.
."v*;*'
rr ' • '•
>*
- ^
"r..
MO-Ot342'->
;