MODERNÍ -----OBEC MĚSÍČNÍK PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

CENA 29 Kč

SRPEN 1995

■ MODERNÍ -----OBEC— MĚSÍČNÍK PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ

<str. 12)

PŘÍLOHA; OBECNÍ KODEX - M. ČÁST ZMĚNA ROZPOČTOVÝCH PRAVIDEL

(s„. 52, sat

D 8. - 11. února 1996 (8. - 9. pro odborníky)

Výstaviště Praha Souhrnná prezentace turistických možností regionů České republiky Kdy/ se naši turisté podívali do světa, zatoužili po poznání vlasti. S radostí vítali vše nové, čeho se za šest let v regionech podařilo dosáhnout. Byli hrdí na to, jak krásnou dovolenou mohli strávit doma. 1 zahraniční turisté zamířili za hranice Prahy. Našli zalíbení v kráse a rozmanitosti, kterou v naší zemi nacházeli doslova na každém kroku. Zamilovali si naši pohostinnost. Pálila je ale jedna věc. Našince i cizince. Nebyli informováni. Region World vznikl, aby informoval zcestovalou pražskou a středočeskou veřejnost. Region World vznikl, aby pomohl obohatit nabídku zahraničních i tuzemských cestovních kanceláří. Region World vznikl, aby pomohl našim regionům.

ITTIÍIIII]

Rjcgion World jc integrální součásti Středoevropského veletrhu cestovního ruchu 1I0LIDAY WORLD, akce konané pod osobni záštitou ministra hospodářství Karla Dyby a začleněné do prestižní-Evropské asociace veletrhů cestovního ruchu ETTFA

>r
Agentura Triumf pořádá: Agentura Ttíumf, spol. s r. o. P.O.Box 15, Nad Primaskou 31 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 02/779719. 772406, fax: 02/779720

-V .K

PlpHELIOS9 LIGHTING

eW-MOMC 'K KATALOG FIREM ZABÝVAJÍCÍCH SE PROBLEMATIKOU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

INFORMUJE es3 o kontaktních údajích firem, podniku a podnikatelích, kteří ve své podnikatel­ ské činnosti zohledňují problematiku ochrany životního prostředí. Je to praktic­ ký seznam nových kontaktů pro zlepšení a zkvalitnění Vašich aktivit souvisejících s ekologií.

OBSAHUJE c®1 nejdůležitější údaje o firmách, které jsou formou placené nebo neplacené inzerce uvedeny v katalogu. V tematicky rozděle­ ných celcích jsou adresy, telefony, faxy a jména kontaktních pracovníků, kteří Vám poskytnou další informace o vlast­ ních aktivitách týkajících se ochrany ži­ votního prostředí. Katalog ĚKO-M0$fl!0 'ýS obsahuje také návratku, která slouží jako objednávka vlastní inzerce pro příští vy­ dání a pro zaslání požadovaného počtu výtisků katalogů.

VELKOOBCHOD S OSVĚTLENÍM • • • •

Veřejné osvětlení Osvětlení parků, hřbitovů Historické osvětlení Nasvícení historických objektů hradů, zámků, soch

KONZULTACE# NÁVRHY PROJEKTY • DODÁVKY HELIOS LIGHTING, s. r. o. Kamenice 3, 625 00 Brno tel.: 05 / 43 21 52 94, 43 21 60 82 fax: 05 / 43 21 60 57 HELIOS LIGHTING, nám. T. G. M. 1281, 760 01 Zlín, tel./fax: 067 / 251 43, tel.: 067 / 304 28 • HELIOS LIGHTING, Mečníkovova 14, 703 00 Ostrava, tel.: 069 / 662 59 04 kl. 240, fax. 069 / 37 15 25 • HELIOS LIGHTING, Štefánikova 1, 695 01 Hodo­ nín, tel./fax: 0628 / 260 52 • HELIOS LIGHTING, Za stanicou 1, 831 04 Bratislava, tel.fax: 07 / 204 52 87 • STÁREK & PRÁGR, Ban/ířská 17, 460 01 Liberec 3, tel./fax: 048 / 265 93 • TANÍ, Jiráskova 14, 772 00 Olomouc, tel./fax: 068 / 328 28 • TAU DESIGN, Dolní nám. 14, 772 00 Olomouc, tel./fax: 068 / 522 57 38, fax: 522 58 31

NABÍZÍ c®” možnost snadného navázání nových obchodních kontaktů a spolupráce přímo s tím, kdo odpovídá Vašim potře­ bám a požadavkům. Snadná orientace v katalogu umožňuje cílený dotaz na správnou akresu. Katalog dále nabízí možnost již nyní §i zajistit místo pro Vaši inzerci v příštím vydám. Stačí vyplnit a odeslat návratku a budete uvedeni se svými činnostmi na stránkách katalogu EKO-MOSAIC 'ÍMi. Vytvoříte tím ideál­ ní podmínky pro nové zájemce o Vaše produkty a služby. Podrobnosti o uzavření smlouvy za zveřejnění v katalogu Vám budou obratem zaslány.

/

4

¥

/NE

EKOLINE spol. s r. o. Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno

Telefon: 05 - 4521 8716 §& 05 -4521 8277 Fax:

05 - MODERNÍ 4521 8716 OBEC

8/1995

O

3

MODERNÍ OBEC ODBORNÝ SEMINÁŘ

FINANCOVÁNÍ MĚST A OBCÍ pro starosty, členy zastupitelstev, pra­ covníky finančních odborů, referátů OkÚ a všechny zájemce o financování komu­ nální sféry

čtvrtek 21. září 1995 v 9.00 hod. Slovanský dům Na příkopě 22, Praha 1 Program: 1. Novela zákona o pravidlech hospoda­ ření s rozpočtovými prostředky obcí ve světle příprav návrhu státního rozpo­ čtu na rok 1996 (Ing. R. Prokop, řed. odboru MF)

2. Rozpočtování měst a obcí (Ing. V. Kameníčková, CSc. - MF)

3. Úvěry, obligace, leasing

JIŘÍ VLACH Propast mezi obcí a vládou je (sir. 6-7) „Nesouhlasím s argumenty, že zřízením vyšších územních samosprávných celků by došlo k vytvoření nových úřadů pro nové úředníky. Ti v prostoru mezi okresem a centrem jsou již dnes v desítkách dekoncentrátů a detašovaných pracovišť, která rostou a bují dosti nekontrolované.“ Obrovská

ZDENĚK DEGEN „Czech Made“ pro obce (sir. W) „Připravenost budovat vlastními silami

(Ing. P. Klos, řed. odboru ČS Ing. J. Pospíchal, ALS ČR)

Pořádá: MODERNÍ OBEC, měsíčník Hospodářských novin pro komunální po­ litiku a regionální rozvoj Účastnický poplatek: 840 Kč (vč. 5 % DPH) Přihlášky zasílejte na adresu: Economia, a. s - Divize odborného tisku Na Florenci 3, 115 43 Praha 1 fax: 02 / 282 36 89 Další informace: tel. 02 / 282 23 55

AGENTURA TRIUMF, s. r. o. Nad Primaskou 31, 100 00 Praha 10 tel.: 02/77 97 19. fax: 02/77 97 20 B. A. T. Program, s. r. o. 1. máje 1000, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm tel/fax: 0651/56 45 21 DIRECT, s. r. o. Jateční 17. 170 00 Praha 7 tel.: 02/87 53 62. fax: 02/806 05 68 EKOLINE, s. r. o. Hviezdoslavova 29, 627 00 Bmo tel.: 05/4521 8277, fax: 05/4521 8716 EKOTRADE Táboritů 2122,431 II Most tel.: 035/277 15. fax: 035/427 58 EQUINVEST. s. r. o. Na Poříčí 9, 110 00 Praha 1 tel.. 02/232 4845. fax: 02/232 5102 FESAL, spol. s r. o. Strojírenská 791.264 01 Sedlčany fax: 0304/221 46 FRANCES, a. s. Povltavská 106/2. 180 00 Praha 8 tel.: 02/66 31 19 94. fax: 02/82 09 74 GAS - měření regulace, a. s. Husova 691.539 73 Skuteč tel.: 0454/51240. fax: (M54/5I355 HELIOS LIGHTING, s. r. o. Kamenice 3,625 00 Brno tel.: 05/43 21 60 82. fax: 05/43 21 60 57 P01NT.X/PSI0N Vodičkova 34. 11000 Praha I tel.: 02/2422 5347. fax: 02/2422 5356 SENZA - REÁL. s. r. o. Lipová 1225. 253 01 Hostivice tel/fax: 0184/99 24 34 SEVEROČESKÁ ARMATURKA, a. s. Jateční 1588/49.400 25 Ústi nad Labem tel.: 047/564 2581. fax: 047/560 1469 VOJENSKÉ STAVBY, a. o. z. DAST Čimická 809. 180 00 Praha 8 tel.: 02/855 1790

4

3

MODERNÍ OBEC 8/1995

ZDENKA AULICKÁ Regenerace panelových sídlišť (str. 12) „Třetina obyvatel ČR bydlí v panelo­ vých bytových objektech. Jejich kvantita byla v minulosti realizována za cenu nižší technické a architektonické kvality. Přehlí­ žení problematiky sídlišť může vést nejen ke zhoršování bytové situace a sociálního napětí, ale i k velkému tlaku na veřejné zdroje."

VĚRA KAMENÍČKOVÁ Změna rozpočtových pravidel

FOTO: ARCHY

Seznam inzerentů v tomto čísle:

ekonomickou prosperitu musí obce či města demonstrovat splněním požadavků progra­ mu certifikace. V případě, že uspějí, mají nárok získat od Ministerstva hospodářství osvědčení - certifikát, který je někdy při­ rovnáván ke značce „Czech Made“ pro obce.“

(str. 52, 53) „Změna rozpočtového určení daní pro ob­ ce a okresní úřady neznamená pro rok 1996 výraznější zásah do hospodaření obcí. Nelze však zastírat, že jejím smyslem je zpomalení dynamiky růstu místních rozpočtů ve srov­ nání s růstem rozpočtu centrálního."

OBECNÍ KODEX

ONDŘEJ ZEMINA

je ucelená příloha, obsahující úplná zně­ ní základních právních norem nezbytných pro práci členů zastupitelstev, pracovníků obecních a městských úřadů a všech dal­ ších činitelů, kten se ve státní správě i mi­ mo ni zabývají problematikou místní správy. Moderní obec v sedmém a osmém čísle na celkem 64 stranách přináší novelizova­ ná plná znění například: Evropskou chartu místní samosprávy, zákon o obcích, zákon o hl. m. Praze, zákon o okresních úřadech, správní řád, přestupkový zákon, rozpočto­ vá pravidla, zákon o obecní policii, zákon o majetku obcí. nařízení vlády o odměňo­ vání a další předpisy. Věříme, že OBECNÍ KODEX bude ví­ taným pomocníkem pro všechny obce a města, pro každého pracovníka státní správy. Uvedená čísla Moderní obce (č.7, 8) za nezměněnou cenu je možno objednat i sa­ mostatně. Adresa pro objednávky: Economia. a. s. - odbyt Na Florenci 19, 115 43 Praha 1 tel.: 02 / 282 22 23, fax: 02/24 21 49 27 Nezapomeňte uvést: jméno, adresu, IČO, počet kusů Zájemci o elektronickou verzi OBECNÍHO KODEXU na disketě nechť kontaktují redakci časopisu tel. : 282 39 76

Obecní policie by měla mít po­ řádkový charakter (str. 54,55) „Pokud bude obecní policie zachována, tak by měla mít jednoznačně pořádkový charakter. Je to však také limitováno fi­ nančními náklady. Nejsme ještě tak daleko, aby každý blok, každá ulice měla svého strážníka. Věřím, že alespoň ve větších městech jich bude stále více."

r>

moderní obec Komunální obligace - řešení finančních problémů 14 Počítače pro strážníky 50 Plánovací kalendář na září 16 a 49

Obsah Foto na titulní straně: Sídliště v Praze-Kunraticích (Dagmar Nováková)

Seminář: Financování měst a obcí

4

NA UVOĎ Propast mezi obcí a vládou je obrovská (Rozhovor s PhDr. Jiřím Vlachem) 6-7

Správní řád Zákon o přestupcích Zákon o obecní policii Zákon o vlastnictví obcí Zákon o místních poplatcích Rozpočtová pravidla Vyhláška o hospodaření s rozpočtovými prostředky Jihočeské putování

(33) (39) (47) (51) (52) (53) (58) 51

Změna rozpočtových pravidel (íng. Věra Kameníčková, CSc.) 52, 53 Zákon o drahách 53

OBECNÍ KURÝR Dny evropského dědictví Seminář s přesahem do praxe ŘÍZENI a SPRAVA Místní referendum a rozdělení obce (JUDr. Jiří Mašek) „Czech Made“ pro obce (RNDr. Zdeněk Degen) EKONOMIKA A FINANCE Kapitálové příjmy obcí (Ing. Stanislav Špringl)

8

8

10

Obecní policie by měla mít pořádkový charakter (Rozhovor s JUDr. Ondřejem Zeminou) Anotace Nové právní předpisy

11

Systém státní sociální podpory V pěkném prostředí

9

54-55 55 55 57 57

UZEMNI ROZVOJ A ŽIVOTNÉ PROSTŘEDÍ Regenerace panelových sídlišť (íng. arch. Zdenka Aulická) Pro ozdravení Ostravy (Ing. Radoslav Štědroň)

12 13

REGIONSPEKTRUM „Nejmladší" města ČR po roce (Antonín Podzimek, íng. Miroslav Šannan, RNDr. Jana Kočová, Slavoj Spičan)

60-61

hn MODERNÍ OBEC— Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník I., číslo 8 Vychází poslední týden v měsíci, cena 29 Kč Adresa redakce: Na Florenci 3, 115 43 Praha I tel.: 02/282 39 76,282 38 76,282 39 77, 282 38 77, fax: 282 36 89 Šéfredaktor: JUDr. Ing. Antonín Eliáš tel.: 02/282 39 76 Sekretariát: Magdalena Vévarová, tel.: 02/282 38 76 Redakce: Josef Sahánek. tel.: 02/282 39 77 Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/282 38 77 Grafická úprava: František Jankovský Jazyková úprava: Mgr. Jihna Michálková Vydává: ECONOMIA, a. s„ Na Florenci 3, 115 43 Praha 1 tel.: 02/282 23 13# fax: 02/24 21 49 27 Inzerci přijímá inzertní oddělení: Mikuláš Prusák (ředitel inzerce) tel.: 02/282 22 12 • fax: 02/232 99 36 - příjem domácí inzerce: Blanka Richterová, Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 tel.: 02/282 36 85 • fax: 02/2481 22 72, 232 98 03 - příjem zahraniční inzerce: Anna Párová, Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 tel.: 0042 02/232 96 72 e fax: 0042 02/232 98 03 - redakce komerčních příloh: PhDr. Šárka Trojanová Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 tel.: 02/282 22 24.fax: 02/282 37 84 Informace o inzerci získáte využitím informační faxové služby INFAX: 0609/97 55 10 Odbyt: Drahomíra Slaninová, Na Florenci 19, 115 43 Praha 1 tel.: 02/282 22 23efax: 2421 49 27 Předplatné: 348 Kč (pro rok 1995- 12 čísel) ECONOMIA. a. s. Na Florenci 19, 115 43 Praha 1 tel.: 02/282 23 16, 282 22 16, 282 37 54 fax: 242 14 927 Tiskne: Moraviapress, a. s., Břeclav Sazba a reprodukční část: LINEA, Praha Rozšiřuje: PNS, a. s. Podávání novinových zásilek povoleno RPP Pra­ ha č.j. 3243/94 ze ďne 23.12.1994. Ve SR rozšiřuje ECOPRESS, a. s., Bratislava. Podávání nov. zásilek povoleno RPP Bratislava pošta 12 č.j. 471/95 ze dne 18,1. 95 Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí. Materiály označené (P.R.) jsou placenou inzercí ISSN 1211-0507 Autorská práva k měsíčníku Moderní obec vykoná­ vá vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejmé­ na rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (ze­ jména mechanickým nebo elektronickým) bez výslovného svolení vydavatele je zakázáno. © 1995 ECONOMIA, a. s.

V PRISTIM CISLE >Téma měsíce: Školství > Evropská charta místní samosprávy a náš právní řád > Rozpočtování (manuál pro obce) > Sankce podle zákona o obcích FOTO: AAQflV

Ekologická mozaika

14

Uzávěrka tohoto čísla: 7. 8. 1995

> Co se změnilo novelou zákona o přestupcích > Municipální systém ve Švédsku MODERNÍ OBEC 8/1995

O

5

NA ÚVOD

Propast mezi obcí a vládou je obrovská Rozhovor s místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR PhDr. Jiřím Vlachem • Červnová schůze Poslanec­ ké sněmovny pro­ jednávala návrh ústavního záko­ na o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Jak hod­ notíte výsledek hlasování? V Parlamentu se nenašla ústavní většina pro schválení návrhu zákona o zřízení vyšších územních samospráv­ ných celků. Hlasoval jsem pro závěrečnou po­ dobu návrhu a nemám radost, že se nám nepo­ dařilo udělat tento důležitý krok reformy veřejné správy. Myslím si, že je velmi rozumné tento, chcete-li, střední článek státní správy a samosprávy, ustavit. Propast mezi obcí a vlá­ dou či Parlamentem je obrovská a neznám ze­ mi podobného charakteru (hustota osídlení atd.), kde by tomu tak bylo. • Připravoval jste spolu se stálou komisí Parlamentu pro reformu státní správy dos­ ti dlouho podklady pro rozhodování v této věci. Toto téma bylo poměrně žhavé před dvěma léty. Pak ochladlo a přestalo část veřejnosti za­ jímat. Byl jsem tomu rád, protože je-li kolem něčeho klid, snáz se hledá věcné řešení, bez emocí, bez výkřiků. Projednávání ve sněmovně bohužel přišlo ve chvíli, kdy tady nebyla nej­ lepší atmosféra, kdy začala být podpora návrhu podmiňována podporou či nepodporou něčeho jiného. Dostali jsme se do takového podivného řetězce. Jak se blíží volby, tyto situace budou asi stále častější. Netěší mne to, ale taková je realita. Jsem přesvědčen, že celá materie byla dobře připravena k projednání. Někteří poslanci se jí nevěnovali posledních několik měsíců, ale to je zcela normální a běžné. Každý nemůže být ex­ pertem na všechny oblasti ekonomiky, správy státu, kultury, zdravotnictví atd. Takže se spo­ léháme do značné míry' na stanoviska jednotli­ vých pracovních skupin poslaneckých klubů. • Některé návrhy snad byly příliš ovlivněny

lokálním patriotismem. Jsem z jižních Cech. kde je toto téma poměr­ ně neutrální. Jižní Cechy drží určitým způso­ bem pohromadě, jsme relativně bez konfliktu, bez rivality. Nejsem tedy hnán žádnou osobní motivací, která by souvisela s lokálním patrio­ tismem. přestože jsem velký jihočeský patriot. Snažil jsem se na tu záležitost podívat jako člen Parlamentu s pocitem zodpovědnosti za to, co se vytváří pro celek. Mrzelo mne, že neuspěl návrh na rozděleni severních Cech. Je podle mne nejvíc odůvod­ něný. Pánevní oblasti mají zcela jiný charakter 6

-J

MODERNÍ OBEC 8/1995

než Liberecko. Rád bych akceptoval i vznik Pardubicka a Zlínska. U ostatních návrhů jsem byl velmi skeptický. Je podle mého názoru velmi dobře pro po­ stupnou decentralizaci přenést výkon určitých pravomocí z oblasti kultury, dopravy, sociál­ ních věcí, školství a několika dalších z centra na regionální úroveň. Zde se o nich dá rozho­ dovat s lepší znalostí místních podmínek, efek­ tivněji a bez extrémních nákladů. • Řada názorů tvrdí, že zřizování vyšších územních celků bude drahá záležitost. Velmi nesouhlasím s argumenty, které mlu­ ví trochu demagogicky o tom, že by šlo o vy­ tváření nových úřadů pro nové úředníky. Úřed­ níci tak jako tak v prostoru mezi okresem a centrem jsou, jsou tam dnes už v desítkách dekoncentrátů a detašovaných pracovišť, která po každé linii rostou a bují dosti nekontrolova­ né. Taková situace je málo přehledná pro obča­ na. pro podnikatele, pro různé instituce a orga­ nizace. Sloučením těchto pracovišť na krajské úrovni do jednoho úřadu a důslednou racionali­ zací by došlo k úsporám. • K tomu by snad stačil jeden větší úřad. Samosprávný prvek je zde velmi důležitý, přestože kontrola z úrovně státní správy je ne­ smírně závažná a prospěšná. Na okresní úrovni má samosprávný charakter pouze nepřímo vo­ lené okresní shromáždění. Největší křik z obcí je proti mnohde nedobrému rozdělování finačních prostředků na úrovni okresu. Tam, kde dobře nefunguje spolupráce sněmu starostů a přednosty, tam, kde není dostatečný kontrolní tlak. kde nevyužívá svých pravomocí okresní shromáždění, tak tam je velká nespokojenost z úrovně obcí. Já tuto nespokojenost sdílím ja­ ko zastupitel jednoho města, který se měl mož­ nost seznámit s negativy a s nefunkčností toho­ to systému. Jde o to zapojit samosprávnou stránku, samosprávný článek do rozhodování o důležitých věcech na úrovni regionu. Mohl bych položit lehce demagogickou otázku, proč např. o prostředcích na konkrétní silnici nižší třídy z obce A do obce B má roz­ hodovat centrum v Praze, když zodpovědnost za takové rozhodnutí může převzít zastupitel­ stvo na regionální úrovni. Já se domnívám, že přesun obdobných působností je i velmi vhod­ ný a dobrý pro vládu v centru. Může si uvolnit ruce pro koncepčnější, důležitější rozhodování. Ministerstva nemusí být zavalena obrovskou operativou z míst a z regionů. • Ústavní zákon v této fázi neprošel, v ku­ loárech se hovoří o přípravě nového posla­ neckého návrhu. Jaká je naděje, že bude akceptován? V tomto letním období je velmi pravděpo­ dobné. že bude podán nějaký poslanecký ná­ vrh. který prakticky opíše variantu, která měla největší šanci na podporu. Přesto, že jsem vel­

ký zastánce ustavení a zřízení tohoto stupně státní správy a samosprávy, nejsem příliš opti­ mistický. S blížícími se volbami povede atmo­ sféra ve sněmovně k tomu, že se pro důležitá rozhodnutí bude hledat většina těžko a ústavní většina o to hůře. Nicméně velmi souhlasím s vládními doku­ menty, které hovoří o nutnosti realizace dlou­ hodobého procesu reformy veřejné správy. Je to náročný úkol. takže ptáte-li se mě na pro­ gnózu, jsem dosti skeptický k tomu, že by se podařilo dojít v této sněmovně k nějakému podstatnému rozhodnutí v uvedené věci. Mys­ lím si, že budeme spíše pracovat na dalších normách pro oblast veřejné správy, které je tře­ ba upravit a které nebudou tak konfliktní, ale pro život v obcích velmi podstatné. K vyšším územním samosprávným celkům se bude prav­ děpodobně muset vrátit politická reprezentace nejpozději po volbách v roce 1996. • Zásadní reformy veřejné správy při reali­ zaci trvají 10-15 let. Nestane se tedy nic dramatického, pokud k těmto věcem při­ stoupíme po volbách. Do té doby mohou být k dispozici další rozbory a návrhy. Já se v tomto okamžiku netvářím nijak tra­ gicky a netvrdím, že stát nebude fungovat. Myslím si však, že by fungoval pružněji, kdy­ bychom ten první krok udělali, anebo, že to lepší fungování by bylo blíže. Po případném rozhodnutí o ustavení zemí nebo krajů bude je­ jich uvedení do chodu ještě nějaký čas trvat. To je samozřejmé, neboť bude třeba přijmout při­ bližně dvacet navazujících právních norem. Pokud jde o analýzy, domnívám se, že by­ chom se měli poučit v okolních státech. Jejich zkušenosti mne utvrzují v přesvědčení, že usta­ vení tohoto článku je velmi prospěšné. V Ra­ kousku. Německu. Švýcarsku či Francii, v kaž­ dé zemi najdeme buď provincie, departementy, velké kantony, vládní okresy nebo jiné jednot­ ky, které odpovídají zhruba velikosti a struktu­ ře. jak byla navrhovaná v našem státě. • Měl jsem na mysli spíše propracovanost koncepce. Speciální zákony, které bude nutno přijmout, by možná zasluhovaly pro­ jednání v tezích či variantách, což by mohlo přinést určitý posun v názorech na první krok. Víte, když mluvíme o procesu, který’ bude tr­ vat dlouhá léta, je jasné, že všechno nelze udě­ lat v jednom okamžiku. Je nutno začít naopak právě tím krokem, který byl teď odmítnut. Uvedené normy jsou zhruba připraveny a není možno je dopracovat bez základního rozhod­ nutí. Nevíme-li. kolik a jak velké celky budou, těžko se rozhoduje o toku Finančních prostřed­ ků. o vazbách na okresní úřady, obce a o dal­ ších záležitostech. • Vraťme se ještě k odmítnutému návrhu.

Velmi důležitá je úloha hlavního města Prahy a související otázky.

NA ÚVOD

správa na úrovni okresu má velkou logiku a ne­ byl bych v rámci reformy veřejné správy pro její rušení. • Významné postavení mají statutární města. Kvalita jejich správy je na lokální úrovni nejvyšší. Je to dáno velikostí zdrojů, tradicí, možnostmi výběru managementu. Nebylo by z hlediska vyšších územních sa­ mosprávných celků logické, aby právě zde byl základ pro jejich centra? Určitě zde sídla v mnohých případech sply­ nou. Nicméně úprava postavení statutárních měst je samostatná otázka. Je to jedna z otázek v rámci reformy veřejné správy a má značnou logiku, aby statutární město bylo postaveno na roveň okresu. To bude možné realizovat právě v systému právě se středním článkem, protože pak by tento článek byl odvolacím orgánem. Dneska, pokud bychom postavili statutární města na roveň okresu, tak další stupeň nad tě­ mito obcemi je až centrum v Praze. Pro výkon státní správy je to velmi nevýhodné. Ano, po­ stavení statutárních měst je třeba také upravit a změnit. • Pokud vím, jste stále členem zastupitel­ stva v Českých Budějovicích. Jak Vám osobně jako místopředsedovi Poslanecké sněmovny pomáhá tato práce v samospráv­ ném orgánu? V modelu každého státu je vyřešení metro­ politního území určitým oříškem. Praha je spá­ dovou oblastí minimálně pro celé střední Če­ chy. Otázka je, jak vykrojit to kolečko uprostřed, jaký vytvořit prstýnek kolem. Kam mu umístit centrum. Bude-li to Praha, je to asi nejméně špatné řešení. Dokonce si myslím, že ještě větší logiku z hlediska výkonu správy stá­ tu by mělo zvláštní postavení Prahy jako sou­ části jednoho celku. Politická realita je taková, že se dá najít těž­ ko podpora pro řešení, kde by Praha nebyla sa­ mostatným krajem nebo zemí. Beru to jako fakt, přestože to nepovažuji za úplně optimální. To je jeden problém. Kdybych pokračoval dál, je zde Liberecko, dělení Moravy atd. Metropo­ litní území je však bezesporu jedním z nej­ obtížnějších problémů. • S problematikou vyšších územních sa­ mosprávných celků souvisí současná struk­ tura a množství malých obcí. Jak se díváte na tyto otázky? U nás došlo po roce 1989 k velkému oddělo­ vání malých obcí. Byla to reakce na dřívější model se střediskovými obcemi. Vzniklo asi 1600 nových obcí, takže celkový počet narostl na zhruba 6200. To je velká roztříštěnost. Do­ mnívám se, že k drobné, ale ne prudké integra­ ci se tento trend během nějakého času otočí. Je nutno vidět, že taková roztříštěnost a autono­ mie i těch nejmenších má u nás tradici. Aby však obce zajistily své základní funkce, budou

se muset sdružovat; k tomu je dotlačí život. Nejsme v situaci jako v Německu, kde se ko­ lem roku 1960 rozhodli a zákonem zřídili veli­ ké obce mezi 5 a 10 tisíci obyvateli. To už je určitá silná životaschopná jednotka. Je to tro­ chu jiný model, my spíše inklinujeme k tomu, co existuje v Rakousku a co má tradici i u nás. Chci zdůraznit, že vyšší územní samospráv­ né celky ve smyslu Ústavy nebudou nadřízeny obcím. Dnešní pravomoce obcí se nebudou přenášet jinam. Některé pravomoce, kde mají dnes absurdně a nelogicky první instanci mi­ nisterstva, by měly odcestovat na kraje nebo země. A možná některé dílčí věci, které dnes s vypětím všech sil a neekonomicky dělají okresy, bude rozumné posunout o půlstupínek výše a spravovat je na úrovni kraje. To je všechno. Okresy by podle mne měly zůstat dá­ le určitým prvním stupněm servisního orgánu pro obce, které se bez pomoci v oblasti státní správy neobejdou. • Tím jsme se vlastně dostali k další otázce, k úloze okresů. Já jsem zastáncem zachování stávajících okresů jako stabilního a stabilizovaného článku výkonu státní správy. Otázka je. zda ještě ně­ které pravomoce není možno přenést o stupí­ nek níže z okresního úřadu a zda není možno tento úřad zracionalizovat a zmenšit. S přechodem na jiné principy např. v oblasti sociálních záležitostí je ale na druhé straně na­ prosto logický určitý nárůst pracovníků. Státní

Pro mě je to velké školení, i když také zátěž navíc a ne vždy se podaří úplně skloubit všechny termíny. Nicméně poznávám, jaké problémy jsou s normami, které se týkají obcí a myje přijímáme v Parlamentu. Je to pro mě velmi podstatná a velmi důležitá zpětná vazba a doufám, že jsem schopen i některými infor­ macemi a snad nejenom informacemi přispět k práci zastupitelstva nebo našeho klubu za­ stupitelů. • V některých demokratických státech je v parlamentech silná lobby představitelů

místních samospráv. Řada poslanců vyko­ nává funkce starostů, nebo prošla samo­ správou. Nemyslíte, že by taková lobby po­ mohla i našemu Parlamentu např. při vytvoření vyšších územních samosprávných celků? Možná se budete divit, ale poměrně hodně současných poslanců bylo v minulých letech ve funkcích starostů, řada z nich stále pracuje v samosprávných orgánech obcí či měst. Je po­ chopitelné, že pro poslaneckou funkci je kon­ krétní zkušenost z práce zastupitelstva velkým zdrojem poznání. Domnívám se, že v demokra­ tickém státě je přirozené, když člověk, který se rozhodl pro politickou a veřejnou činnost, pro­ jde nejprve lokální úrovní. Na druhé straně by nebylo dobré, aby Parlament byl složen pouze z představitelů samosprávy. Antonín Eliáš Foto: Archiv MODERNÍ OBEC 8/1995

O

7

OBECNÍ KURÝR

Dny evropského dědictví ny evropského dědictví (EHD) vznikly v r. 1991 z iniciativy Rady Evropy. Tato každoroční událost nejenom, že otvírá dveře kulturních památek milionům návštěvníků, ale záro­ veň posiluje postavení všech in­ stitucí pověřených ochranou kul­ turního dědictví a usnadňuje jejich jednání s oficiálními orgá­ ny i jednotlivci. Mezinárodní význam EHD ne­ ustále vzrůstá, což dokazuje neje­ nom stoupající počet zúčastně­ ných zemí (24 v roce 1994 a očekávaných 30 v letošním ro­ ce), ale také obecná tendence roz­ šířit kulturní zálohy za hranice na­ šeho kontinentu. Svědčí to o vzrůstajícím úspěchu této udá­ losti v kalendáři evropského dě­ dictví. V Evropě prošlo v loňském roce přes 12 milionů návštěvníků branami 22 tisíc nejrůznějších pa­ mátek, které se otevřely při této příležitosti od Estonska k Portu­ galsku a od Bulharska až po Se­ verní Irsko. V ČR v těchto dnech vrcholí přípravy již 5. ročníku konání Dnů otevřených dveří památek. V září se otevřou zdarma pro návštěvní­ ky brány chrámů, kostelů, hradů a zámků, chráněných památek a jiných zajímavých objektů. Při­ vítají nejen naše, ale i zahraniční návštěvníky a umožní jim nahléd­

D

nout do svých tajemství. Většina měst připravuje, podobně jako v minulých ročnících, různé do­ provodné akce, koncerty, umělec­ ká vystoupení, výstavy, jarmarky a trhy, přednášky, divadelní před­ stavení, bohoslužby... Do letošního ročníku Dnů otevřených dveří památek se přihlásilo přes 100 měst a obcí, které 16. září 1995 zpřístupní ví­ ce než 500 nej různějších památ­ kových objektů. V loňském roce se poprvé u nás konalo národní za­ hájení Dnů otevřených dveří pa­ mátek. Letos tato pocta připadla jihočeskému městu Třeboni. Národní zahájení zde proběhne 9. září 1995. Po celý den bude probíhat Středověký rynek - tržiš­ tě na Masarykově náměstí, slav­ nostní zahájení v Divadle J. K. Tyla a koncert Třeboňských pišt­ ců se uskuteční v 11.00 hod., bude následovat prohlídka historické části města a koncert v kostele sv. Jiljí. V rámci EHD probíhá rovněž mezinárodní soutěž projektů, za­ měřených na posílení kulturních vztahů mezi zeměmi a regiony. Soutěže se mohou zúčastnit všechny kulturní iniciativy, orga­ nizované dvěma nebo více zúčast­ něnými zeměmi. Z šesti cen, udě­ lených v loňském roce obdržely dvě ceny projekty předložené ČR. „Švédové na Hané“ je projekt za spoluúčasti švédských autorů a re­ konstruuje některé epizody třiceti­ leté války. „Táborská setkání41 to je společný projekt měst Kost­ nice, Namburgu a Schmalkaldenu

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl zařazen na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

(SRN) a Compiegue (Francie). Mezi těmito městy, původně ne­ přátelskými bude organizováno mnoho kulturních výměn jako vý­ sledek zájmu o husitské hnutí. Soutěž v roce 1995 přinese au­ torům nej lepších projektů šest cen v maximální výši 5 000 ECU. Pro

ČR je uzávěrka přihlášek 10. října 1995 a informace zájemcům podá Sekretariát EHD v Táboře Žižkovo náměstí 3 390 01 Tábor 1 tel.: 0361/252 146 fax: 0361/253 339 -asFoto: Archiv

Seminář s přesahem do praxe

mu, řediteli odboru ekonomiky a správy kapitálu města Liberce a zástupci starosty města Smr­ žovky, Vladimíru Kahánkovi. Oba mají dost zkušeností z prak­ tického používání obligací ve fi­ nancování obcí, dovedli zhodnotit optimální úvěrové zatížení obce, jakož i výhody a nevýhody komu­ nálních obligací. Seminář nebyl jen platformou pro výměnu názorů, stal se i pod­ nětem pro hledání dalších netra­ dičních rozpočtových zdrojů, které jsou pro realizaci rozvojových programů nanejvýš důležité, do­ slova podmiňující, a to jak ve měs­ tech, tak i v obci. - mi-

akt, že informace má v posled­ ní době cenu zlata, si ověřili i účastníci semináře o financování měst a obcí, který se konal v Praze. Byl určen především starostům, ta­ jemníkům, finančním ředitelům a členům zastupitestva měst a ob­ cí. Firma Stock Consult, která se­ minář pořádala, si stanovila aktu­ ální záměr - seznámit posluchače s moderními způsoby financování měst a obcí se zvláštním důrazem na získáváni finančních prostředků prostřednictvím kapitálového trhu. Legislativě, daním ve vazbě na rozpočet obcí, stejně jako novým

F

8

□

MODERNÍ OBEC 8/1995

formám financování věnoval svou přednášku ing. Ladislav Kožíšek, specialista pro otázky financování měst a obcí. Soustředil se na objas­ nění změn, které se promítly do rozpočtu měst a obcí pro letošní rok. V konstrukcích vybraných do­ tací zdůraznil legislativně podmí­ něné změny. Jde zejména o dotace na sociální dávky, dotace do zdra­ votnictví a na sociální zabezpeče­ ní. Účastníci se zájmem sledovali jeho výklad a konkrétní příklady, na kterých si vysvětlili mnohá ús­ kalí, s nimiž se mohou setkat při sestavování rozpočtů, a to zejména

v oblasti majetkové, ve vazbě ke zřizovaným organizacím. Rovněž příjmová část rozpočtu a priority ve výdajích vyvolaly mnoho otá­ zek, na které diskutující vyslovili nejrůznější názory. O poznání teoretičtější přístup zvolil ve svém vstupu ing. Viktor Humen, specialista pro otázky financování municipalit v Inves­ tiční a Poštovní bance. Věnoval se metodice posuzování hospoda­ ření obce. jak je vidí banka a ja­ koby otevřel prostor pro větší konkrétnost dvěma zástupcům mu­ nicipalit, ing. Miloši Sladké­

řízeni a sprava

Místní referendum a rozdělení obce Jlftí MAŠEK Podle § 11 zákona o místním referendu lze plynulých pět let uká­ toto referendum konat pouze na návrh opráv­ zalo, že pouhýmněného občana. Pojem oprávněného občana vytvořením ma­ pak vyplývá z 8 3 odst. 1 citovaného zákona. Návrh na místní referendum, směřující lé samostatné k rozdělení obce, musí být opatřen příslušným obce se problé­ my obyvatel ne­ počtem podpisů oprávněných občanů, uvede­ ným v ustanovení 8 1 I zákona o místním refe­ vyřeší a na­ opak, drobí se rendu. V souvislosti s tímto počtem probíhaly ekonomický po­ v minulosti diskuze, zda procento podpisů od­ tenciál nezbyt­ vozovat od celkového počtu obyvatel obce či ný pro zajištění od počtu obyvatelů v té části, která se má od občanské vyba­ obce oddělit. Jde o problematiku značně složi­ venosti. Přesto tou. Již citované ustanovení 8 I I zákona tendence k oddělení některých částí přetrvá­ o místním referendu používá dva termíny, a to „obyvatel obce nebo městské části" a „opráv­ vají. něný občan". Kdo je oprávněným občanem Chtěl bych uvést svůj osobní názor, který k hlasování v místním referendu o rozdělení jsem si vytvořil na základě vlastních zkuše­ obce, je nesporné. S ohledem na ust. 8 9 ností z rozdělování obcí. Stávající volební systém pro volby do zastupitelstev v obcích odst. 5 zákona o místním referendu je jen ten, kdo splňuje podmínky ustanovení 8 3 zákona prakticky vylučuje, aby do zastupitelstva byli zvoleni členové za malé části obce, kte­ o místním referendu a navíc má trvalý pobyt ří by pak prosazovali jejich zájmy. Z hledis­ na území části obce, která se má oddělit. Na­ ka zastoupení zájmů částí obcí bych pro volbu proti tomu při kategorizaci velikosti obcí obecních zastupitelstev považoval proto za v ustanovení 8 11 zákona o místním referendu výhodnější prostý většinový volební systém, se operuje pouze s počtem obyvatel obce nebo tj. volbu členů zastupitelstva v jednomandátoměstské části, nikoli již s počtem obyvatel části obce. Důsledně gramatický výklad uve­ vých volebních obvodech. deného ustanovení by pak vedl k absurdním Specifika místního referenda závěrům, že od čím většího města se má část Současná právní úprava, dotýkající se roz­ oddělit, tím méně podporovatelů podepisuje návrh na konání referenda. Uvedu příklad ta­ dělování obcí, je obsažena ve dvou zákonech, a to v zákoně o obcích a v zákoně o místním kovéhoto závěru. V části, která se má oddělit, bydlí 600 referendu. Z ustanovení § 11 odst. 1 zákona o obcích oprávněných občanů. Má-li se oddělit od obce vyplývá, že obec podává návrh na své rozdě­ s 2 000 obyvatel, bylo by potřeba podpisů lení na základě výsledků místního referenda 30 % oprávněných občanů, tj. 180 podpisů. konaného v té části obce, která se chce od­ Pokud by však šlo o město s 50 000 obyvateli, dělit. bylo by podle čistě gramatického výkladu po­ Již zde nastává jeden právní problém, a to, třeba podpisů 10 % oprávněných občanů, což je pouze 60 podpisů. Takovýto závěr by byl co se rozumí částí obce a na jakém území by se tedy mělo místní referendum konat. Žádný samozřejmě nesmyslný. Nelze se postavit ani z platných právních předpisů nevymezuje na stanovisko opačné, tj. vycházet z počtu pojem „část obce" a nestanoví, jak část ob­ všech oprávněných občanů v obci bez ohledu ce vzniká, mění se nebo zaniká. Zákon o ob­ na velikost části, která se má oddělit. To by v již uvedeném případě totiž znamenalo cích zná pouze „městskou část územně členě­ ného statutárního města", což je ovšem zcela • u obce s 2 000 obyvateli 30 % podpisů jiná kategorie. Musí se ledy vycházet z praxe, oprávněných občanů, tj. 600 podpisů, která historicky chápe část obce jako územní • u města s 50 000 obyvateli 10 % podpisů jednotku, která má samostatnou číselnou řadu oprávněných občanů, tj. 5 000 podpisů. To by v obou případech znamenalo potřebu číslování domů a je jako část obce uvedena v Lexikonu obcí a jejich částí. Jde o kategorii více podpisů na petici, než by bylo třeba hlasů „zakonzervovanou", předpisy nestanoví způ­ v místním referendu ke schválení návrhu. sob vzniku ani zániku části obce. Z logiky vě­ Z výše uvedených příkladů vyplývá, že po­ ci lze pouze dovodit způsob vzniku části v dů­ čet potřebných podpisů na návrhu je třeba od­ sledku sloučení obcí podle § 10 zákona vozovat od počtu obyvatel části obce, která se o obcích, kdy připojená obec se stane částí ji­ má oddělit. né obce a zánik části obce jejím oddělením od Podstatnou otázkou je i výklad ustanovení obce (ať již v důsledku rozdělení obce nebo 8 12, zejména pokud jde o písm. c), tj. odů­ ' důsledku změny hranic obcí jejich vzájem­ vodnění návrhu včetně ekonomického rozbo­ nou dohodou). ru. Často je pod pojmem ekonomického roz­ Místní referendum směřující k rozdělení boru chápáno pouhé vyčíslení nákladů na obce lze tedy konat pouze na území, které je vykonáni místního referenda. To však není částí obce ve výše uvedeném smyslu. správné. Zákon požaduje určení nákladů na

U

vykonání rozhodnutí referenda a určení jejich zdrojů. Vykonáním rozhodnutí místního refe­ renda je v konečném důsledku vznik nové ob­ ce. Proto ekonomický rozbor v návrhu musí obsahovat náklady na ustavení obecních orgá­ nů včetně budovy a vybavení obecního úřadu, na jejich další fungování a zdroje, z nichž bu­ dou ty náklady hrazeny. Důležitým specifikem místního referen­ da, směřujícího k rozdělení obce, je potře­ ba nadpoloviční většiny hlasů všech opráv­ něných občanů k přijetí rozhodnutí (8 84 odst. 2 zákona o místním referendu). Uve­ dený požadavek má za účel co nejvíce omezit náhodné vlivy na tak závažné rozhodnutí, ja­ kým podání návrhu na rozdělení obce je.

Tři praktické problémy Obecně je tato problematika upravena v ustanovení 8 70-74 zákona o místním refe­ rendu. Chtěl bych se na tomto místě zmínit pouze o třech praktických problémech. Za prvé: Nejčastějším důvodem, kdy obec­ ní rada nevyhlásí místní referendum pro nedo­ statek náležitostí návrhu, bude chybějící nebo nedostatečný ekonomický rozbor. Vyčíslení nákladů na ustavení a fungování nové obce a určení zdrojů těchto nákladů je totiž velmi náročné. Za druhé: Právní předpisy neřeší případ, kdy obecní rada k podanému návrhu nepřijme žádná opatření a referendum prostě nevyhlásí, ačkoli návrh splňuje všechny zákonné poža­ davky. Ustanovení Hlavy čtvrté zákona o ob­ cích, 8 62 je nepoužitelné, protože předpoklá­ dá právě přijetí opatření. Ustanovení 8 11 odst. 1 zákona o obcích umožňuje pak okre­ snímu úřadu podat návrh na rozdělení obce, pokud tak obec neučiní do 30 dnů po vyhláše­ ní výsledků místního referenda, ale to předpo­ kládá, že místní referendum již proběhlo. Za třetí: Pokud jde o ustanovení 8 73 záko­ na o místním referendu, je pro případ rozděle­ ní obce nepoužitelná poslední část věty v odst. 1. Rozhodnutí místního referenda ve věci rozdělení obce totiž nelze nahradit roz­ hodnutím obecního zastupitelstva. Častou otázkou tedy je, jakou úlohu má tedy zastupi­ telstvo v této věci sehrát. Podle mého názoru by zastupitelstvo mělo přijmout stanovisko k tomu, zda považuje rozdělení obce za účelné či nikoli a zveřejněním tohoto stanoviska pak přispět k orientaci oprávněných občanů při hlasování. Autor JUDr. Jiří Mašek (1946) pracoval od roku 1971 ve státní správě a od roku 1984 do roku 1995 byt vedoucím odděleni v odboru správním MV ČR. Nyníje právní­ kem PVT Praha. Je uznávaným odborní­ kem na přestupkové a volební právo a věci územního členění MODERNÍ OBEC 8/1995

O

9

řízeni a sprava První kontakty Již koncem roku 1992 získalo Ministerstvo hospodářství (MH) informace o programu certifikace ekonomického rozvoje obcí (PCERO), který byl z iniciativy státního departmentu ekonomického rozvo­ je po dobu deseti let úspěšně reali­ zován v americkém státě Virginia. Z americké strany záhy přišla na­ bídka podobný program uskutečnit i u nás s tím, že potřebné prostřed­ ky ve formě grantu by bylo možno získat prostřednictvím americké nadace Andrew Foundation. Proto­ že charakter a cíle programu se do značné míry shodovaly se záměry ministerstva v oblasti místního (lokálního) ekonomického rozvo­ je v ČR, bylo započato s jeho reali­ zací. Institucionálním partnerem MH se na americké straně stala George Mason University z Fairfaxu ve Virginii, ke spolupráci by­ la též přizvána Česká agentura pro zahraniční investice - Czechinvest.

Cíle programu Cílem programu v obecné rovi­ ně je zvýšit schopnost obecních a městských úřadů působit jako katalyzátor místního ekonomické­ ho rozvoje. To zahrnuje řadu čin­ ností, jako například vytváření příznivých podmínek pro potenci­ ální investory, přičemž hlavni mo­ tivací pro obec je kromě tvorby nových pracovních míst přede­ vším dlouhodobé posílení příjmů místního rozpočtu. Města a obce, která úspěšně absolvují PCERO, by tedy mimo jiné měla být na mezinárodně standardní úrovni a ve všech ohledech připravena na příchod investorů a jednání s nimi. Svou připravenost vlastními si­ lami budovat svou ekonomickou prosperitu musí obce demonstro­ vat tím, že splní určité standardy, které jsou programem vyžadová­ ny. V případě, že uspějí, mají ná­ rok získat od MH osvědčení - cer­ tifikát. Zjednodušeně je tento certifikát někdy přirovnáván ke značce „Czech Made“ pro obce. Co tedy certifikát pro obce zna­ mená? Především jde o potvrzení sku­ tečnosti, že v rámci své působnos­ ti vytvořila obec institucionální, personální, technické i další před­ poklady pro místní ekonomický rozvoj. Pro potenciální investory bude např. certifikát v návaznosti na pozitivní mezinárodní ratingové hodnocení ČR další informací o tom, kde u nás existují příznivé podmínky pro investování. Certifikovaná obec tedy mj. získá: zvý­ šenou kredibilitu u potenciálních investorů, větší domácí i meziná­

10

□ MODERNÍ OBEC 8/1995

„Czech Made“ pro obce ZDENĚK DEGEN rodní publicitu tím, že bude zařa­ zena do katalogu certifikovaných obcí, resp. dalších propagačních materiálů, vlastní schopnost vy­ tvářet obchodovatelný produkt (budovy, pozemky), který splňuje požadované náležitosti a zkuše­

ho místního průmyslu, který vy­ chází z poznání, že prosperující místní průmysl dlouhodobě vytvá­ ří zhruba 80 % pracovních míst a je vždy snazší jej udržet, než při­ lákat nové investory. 7. Průmyslové pozemky a bu­ dovy, jejichž existence, vyjasněné vlastnické vztahy, technická při­ pravenost a další aspekty jsou z hlediska průmyslového rozvoje a diverzifikace místní ekonomické základny kritické.

Dvě etapy programu Z časového hlediska má realiza­ ce PCERO v našich podmínkách dvě etapy. První byla zahájena v lednu 1994 odstartováním pilot­ ního projektu s využitím americké technické pomoci. Zúčastnila se jí pouze omezená skupina měst, na­ vržena MH tak, aby pokud možno reprezentovala všechny geografic­ nosti s tím, jak nejlépe nabízet ké oblasti CR a ve druhé etapě pro­ a obchodovat tento produkt (mar­ gramu mohla předávat své zkuše­ keting). nosti dalším zájemcům. Přednostní Kritéria PCERO nabídka byla též učiněna městům, které jsou administrativními centry Program certifikace má sedm hlavních položek, z nichž každá hospodářsky nejvíce problémo­ vých regionů. Výsledný soubor byl vyžaduje splnění několika stan­ pak modifikován také tím, která dardů: města nabídku akceptovala. Jedná 1. Založení místní rozvojové se o města: Hradec Králové, Pl­ organizace, která má vypracova­ zeň, Brno, Louny, Znojmo, Nový ný plán rozvoje místního průmys­ Jičín, Pardubice, Zlín a Olo­ lu, personální a technické zdroje mouc. Účast měst v programu je pro jeho realizaci a potřebné fi­ výsostné dobrovolná. nanční zdroje. Byl ustaven „Poradní výbor 2. Místní informační materiá­ ly kam patří například marke­ PCERO", ve kterém jsou zastou­ peni všichni partneři, podílející se tingová příručka pro potenciál­ ní investory, propagační brožu­ na zajišťování běhu programu. Rovněž Andrew Mellon Foundati­ ra s relevantními informacemi o městě, audiovizuální prezentace on podnikla již dvě kontrolní mise do CR k ověření toho, jak jsou lokalit připravených pro investo­ prostředky nadace programu vyu­ vání apod., jako celek zdůrazňují­ cí silné stránky příslušné obce. žívány. Účastníci PCERO během první 3. Kvalita života, tj. vyhodno­ fáze prošli cyklem školení. cení lokality z hlediska životních V dubnu tohoto roku se konala podmínek (služby ve městě, vzdě­ pracovní cesta účastníků do státu lání, rekreace, kultura, životní Virginia v USA. V „kolébce" pro­ prostředí), včetně programu jejich gramu certifikace se koordinátoři zlepšování. 4. Místní kontaktní skupina. PCERO z jednotlivých našich měst seznámili, s jakými nástroji a po­ tj. skupina lidí, připravená k jed­ mocí jakých institucí je zde zajiš­ nání s potenciálními investory, ťován místní ekonomický rozvoj. prezentaci a propagaci města či Poučné byly též exkurze do několi­ obce. ka průmyslových parků. 5. Způsoby financování, např. Poslední modul školení se bude existence fondu rozvoje měs­ konal v září t.r. a bude věnován ta, znalost existujících možnos­ především existujícím finančním tí financování místního ekonomic­ j zdrojům, využitelným pro financo­ kého rozvoje apod. vání lokálního ekonomického roz6. Program rozvoje existující­

voje a možným postupům při zři­ zování místních rozvojových orga­ nizací. V prvním případě získají účastníci přehled o tom, jaké zdro­ je financování municipální infra­ struktury v současné době existují a za jakých okolností je mohou vy­ užít. Ve druhém případě se pak města ucelenou formou seznámí s možnostmi při plnění prvního ze sedmi prvků PCERO. Ukončení první etapy se předpo­ kládá na jaře příštího roku. Po završení první „zkušební" etapy a vydání certifikátů úspěš­ ným městům bude program ote­ vřen pro všechna města a obce. Účast Američanů v programu bude ukončena. Potřebnou technickou pomoc obcím bude však nadále po­ skytovat MH ve spolupráci s Czechinvestem.

Nikoliv „navěky“ Certifikáty nebudou vydávány městům jednou provždy. Program certifikace stanoví minimální úro­ veň jednotlivých standardů ekono­ mického rozvoje, které musí obec splňovat, aby mohla o vydání certi­ fikátu požádat. Očekává se, že v průběhu času obce tyto podmín­ ky zdokonalí a posunou je na kva­ litativně vyšší úroveň. Přesto se však počítá s tím, že v určitých in­ tervalech bude účelné ověřit, zda obec skutečně splňuje alespoň tu minimální úroveň standardů, která ho k držení certifikátu opravňuje. V případě, že v některém městě „standardní" podmínky splněny nebudou, může dojít i k odebrání certifikátu. Věřím, že i přes problémy, které jednotlivá města s naplňováním některých standardů mohou mít, se podaří dovést pilotní fázi PCERO ke zdárnému konci a vytvořit tak podmínky pro plynulý přechod do druhé etapy.

I

|

Autor RNDr. Zdeněk Degen (1954) je předsedou Poradního výboru PCERO. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor geografie. V letech 1991-1992 studoval problematiku regionálního a místní­ ho ekonomického rozvoje na Massachusetts Institute of Technology v USA, od r. 1992 je poradcem ministra hospo­ dářství.

EKONOMIKA A FINANCE

Kapitálové příjmy obcí -

k zabezpečení vlivu obce v obchodních společnosSSMBm těch, které jsou často ve formě držení majetkových cenných papírů, reprezentované hlavně ak­ ciemi. Na rozdíl od předchozího pohledu, kdy investice volných peněž­ ních prostředků mají za cíl efektivně využít, tzn. získat výnosy z dočasně volných ravomoce obcí jsou upraveny prostředků, jsou investice v této zákonem ČNR č. 367/90 Sb„ druhé rovině odlišného charakteru. o obcích. Podle ustanovení odst. Obec sleduje především své zá­ § 14 tohoto zákona může obec sa­ mostatně hospodařit se svým ma­ jmy a úkoly, které zajištuje právě prostřednictvím majetkové účasti jetkem a může proto tuto pravo­ v obchodních společnostech. Mo­ moc plně využít i ve vztahu hou být výhradně obecní nebo jako nakládání s volnými finančními účast částečná s určitou výší podí­ prostředky s cílem nejefektivnější­ lu obce. V prvém případě plná ho využití těchto volných zdrojů. účast obce v obchodní společnosti Dvě základní roviny vlastně znamená přenesení plnění určitých úkolů na samostatnou Z pohledu obcí je možné sledo­ právnickou osobu - obchodní spo­ vat v jejich hospodaření s finanční­ lečnost, kterou však ze 100 % obec mi prostředky dvě základní roviny. vlastní, a proto také plně o její čin­ První je snaha z dočasně vol­ nosti rozhoduje. Hlavním motivem ných prostředků dosáhnout maxi­ tohoto jednání obce není zpravidla málního efektu v poměrně krátkém časovém období při minimálním maximalizace zisku, ale vyčlenění podnikatelských aktivit z přímého riziku, tj. v praxi značně využí­ obecního hospodaření s tím, že pri­ vaném uložení prostředků do oritou je přehlednost finančního x dlužných cenných papírů nebo na hospodaření, možnost zajištění vkladový účet, nejčastěji jako ter­ vyšší stimulace pracovníků a řídí­ mínovaný vklad. Tyto investice si­ cího managementu společnosti ce neskýtají zcela maximální vý­ v odměňování a v neposlední řadě nosy, avšak s ohledem na míru i otázky daňové - možnost uplat­ rizika, která je poměrně nízká, jsou do značné míry rozšířenétolužnýnění daňové ztráty u daně z příjmů nebo výhodnějšího odpočtu z hle­ mi cennými papíry jsou v tomto diska DPH. než jaké by měla ve případě míněny především obliga­ stejném hospodaření obec. ce, pokladniční poukázky a vklad­ ní listy, přičemž investice do Druhý způsob částečné účasti může spojovat jak záměr plnit úko­ pokladničních poukázek emitova­ ly ve prospěch obce, tak i zájem na ných státem nese pro investora mi­ kvalitním investování svých vol­ nimální riziko. Nejběžnější formou ných finančních zdrojů a podílet se uložení peněžních prostředků je tak na hospodářském výsledku ponechání prostředků ma běžném z podnikatelské činnosti těchto účtu. který je provázen opět po­ subjektů. Tyto podíly jsou pak nejměrně malou mírou rizika, ovšem častěji reprezentovány vyplácený­ s nevýraznými úrokovými výnosy. mi dividendami (z majetkové účas­ Podle zákona o daních z příjmů ti v akciové společnosti nebo (zákon č. 586/92 Sb. jehož posled­ podílovém fondu investiční spo­ ní novela, která upravuje řadu usta­ lečnosti), podíly na zisku z účastí novení i ve vztahu ke zdaňovacímu ve společnosti s ručením omeze­ období roku 1995, byla projednána ným nebo z členství v družstvu Parlamentem ČR v červnu t. r.), apod. nejsou ani nadále úrokové výnosy plynoucí obcím z finančních pro­ Investování s rizikem středků na běžném účtu předmě­ tem daně, což znamená, že tyto vý­ Jednou z dalších forem je zapo­ jení volných zdrojů obce pro­ nosy nejsou zdaňovány. střednictvím obchodníků s cen­ Druhou rovinou je možnost vy­ nými papíry do finančních užiti prostředků z rozpočtu obce

P

operací na trhu s cennými papí­ ry. Je ovšem nutné podotknout, že tato forma investování představuje nejvyšší míru rizika, a to přede­ vším ve vztahu k obchodování s akciemi. Případný výnos z prove­ dené investice však již v tomto pří­ padě není úrokovým či dividendo­ vým příjmem, nebo podílem na zisku, jak byly dosud výnosy z in­ vestování volných prostředků představeny, nýbrž se jedná o vý­ nosy, všeobecně označované jako kapitálové, z prodeje cenných pa­ pírů.

Postupy ve zdanění Protože tento článek má po­ skytnout orientaci především ve zdaňování kapitálových příjmů, které mohou v souvislosti s výše uvedenými možnostmi uložení volných finančních prostředků ob­ cí vzniknout, zaměříme se dále na možné postupy ve zdanění. U první skupiny příjmů, které mohou obci z dočasně investova­ ných volných finančních zdrojů plynout, jsou z pohledu zákona o daních z příjmů klasifikovány jako úrokové nebo dividendové příjmy. Nejběžnější příjem úrok z běžného účtu - není předmětem daně a není tedy zdaňován. V případě uložení pro­ středků na vkladový účet, případ­ ně ve formě termínovaného vkla­ du, nebo v případě pořízení dlužných cenných papírů jejich nákupem, podléhají úrokové a jiné výnosy z nich plynoucí režimu zdanění právnických osob, kde je na tyto výnosy aplikována zvlášt­ ní sazba daně, nebo-li tzv. srážko­ vá daň se sazbou ve výši 25 %. Tuto srážku je povinen provést plátce daně, tedy ten, kdo přísluš­ ný úrokový výnos vyplácí. Pří­ jemce úrokového výnosu obdrží již částku sníženou o daň a násled­ ně již nezahrnuje tento příjem do svého základu daně. Pokud však byla investice provedena for­ mou nákupu vkladních listů a vkladů jim na roveň postave­ ným před 1.6.1993, pak jsou ty­ to úrokové výnosy z nich zdaňo­ vány po celou dobu jejich platnosti sazbou ve výši 15 %. Výjimku tvoří úrokové výnosy ze státních dluhopisů a z hypotečních zástavních listů, které jsou od da­ ně osvobozeny. U druhé skupiny příjmů, které

mohou vyplývat z účasti na ob­ chodní společnosti či družstvu, jsou dividendové příjmy nebo po­ díly na zisku, přičemž dividendové příjmy vznikají pouze na základě vlastnictví již zmiňovaných majet­ kových cenných papírů - akcií, za­ tímních listů a podílových listů. Podíly na zisku, které jsou v pod­ statě opět dividendovými příjmy, lze ve vztahu k nejběžnějším účas­ tem obcí na podnikání jiných práv­ nických osob uvažovat zejména s podíly na zisku s účastí na spo­ lečnostech s ručením omezeným nebo s členstvím v družstvu, pří­ padně s účastí jako komandilisty v komanditní společnosti. Ve všech těchto případech, tak jako u úrokových výnosů (s výjimkou běžného účtu), jsou tyto dividen­ dové příjmy, resp. podíly na zis­ ku zdaňovány pomocí srážkové daně se sazbou ve výši 25 %. Třetí skupinu příjmů, jejichž dosažení v rámci své komerční čin­ nosti. je úzce spojeno s největším rizikem, představují spekulační nákupy a prodeje cenných papí­ rů s ohledem na možné růsty jejich tržních cen. V tomto případě již nejsou případné výnosy z jejich prodeje zdaňovány srážkovou da­ ní, ale vstupují do základu dané obce a podléhají obecné sazbě daně. Vzhledem k tomu, že zisky, resp. ztráty z prodeje většiny druhů dluhopisů, vkladních listů nebo vkladových certifikátů nejsou za­ hrnovány do základu daně, vztahu­ je se zdanění v podstatě pouze na majetkové cenné papíry, tj. na ak­ cie, zatímní listy a podílové listy. Protože s ohledem na rizikovost ta­ kovýchto obchodů, a na současný stav kapitálového trhu u nás, nelze vyloučit vznik ztráty z nákupu a prodeje cenného papíru (cena po­ řízení přesáhne cenu dosaženou prodejem). Praktická aplikace uplatnění ztráty z kapitálových ob­ chodů však nemá v případě obcí praktický význam, neboť v důsled­ ku současného systému je výnos daně z příjmů právnické osoby obce, příjmem rozpočtu obce. Uplatnění daňové ztráty u obce te­ dy neznamená reálné snížení daňo­ vé povinnosti, ale vlastně pouze účetní snížení svého rozpočtového příjmu z výnosu daně z příjmů právnické osoby - obce. Ing. Stanislav Špringl Ministerstvo financí ČR MODERNÍ OBEC 8/1995 O

11

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ současnos­ ti bydlí asi 1/3 obyvatel ČR v panelových bytových objek­ tech, které jsou většinou sou­ středěny do spe­ cifických obyt­ ných zón, tzv. sídlišť. V někte­ rých městech je podíl obyvatel žijících na sídlištích ve vztahu k celkovému počtu obyvatel města ještě vyš­ ší: např. Sokolov 73 %, Kladno 58 %, Blan­ sko 56 %, Krumlov 56 %, Klatovy 52 %, Hradec Králové 52 %, Praha 43 %, Olo­ mouc 42 %. Na rozdíl od států západní Evro­ py naše panelové byty však nejsou pouze by­ ty sociálními, ale tvoří základ běžného bytového fondu.

V

Výhody Sídliště v ČR se vyznačují zejména těmito klady: rovnoměrnou sociální skladbou obyva­ tel a dobrým standardem technické vybave­ nosti bytů. V současné době je největší hodno­ tou sídlišť množství nezainvestovaných po­ zemků, které jsou větši­ nou ve vlastnictví obce a s kterými je nutné vel­ mi uvážlivě disponovat. Jedním z dalších kladů některých sídlišť je kva­ lita jejich životního prostředí v důsledku rozvolnčné zástavby a jejich polohy na okraji města, v blízkosti zeleně a volných rekreačních ploch. Obytné prostředí sídlišť je nejpříznivější pro rodiny s malými dětmi, protože jim za­ jišťuje v přiměřené míře základní životní potře­ by: byt I. kategorie, jehož obytná plocha mla­ dým rodinám ještě vyhovuje, dětská hřiště a školky v zeleni.

Nedostatky Kvantita panelových bytových objektů a bytů však byla v minulosti realizována za cenu nižší technické a architektonické kvali­ ty. Většina sídlišt postrádá základní potřebné vybavení: pracovní příležitosti, školy vyššího stupně, širokou síť obchodů, potřebný rozsah zdravotnických a sportovních zařízení, kino, divadlo a zařízení pro přestárlé občany. V současné době se také začínají projevovat negativní vlivy sídlištního prostředí z hle­ diska sociálně patologických jevů, zejmé­ na u dospívající mládeže. Naši projektanti zpracovaly řadu návrhů na modernizaci panelových bytových objektů i regeneraci obytného prostředí sídlišť, ale re­ alizace komplexní regenerace sídliště v ČR neexistuje. Dosavadní dílčí zásahy se soustře­ dily na odstranění vad panelové technologie (zejména zateplování štítů panelových objek­ tů a výměnu bytových jader, popř. barevné ře-

12

□ MODERNÍ OBEC 8/1995

Regenerace panelových sídlišť

ZDENKA AULICKÁ

šení fasád). Tyto dílčí zásahy neřeší základní problém sídlišť, tj. negativní dopad „sídlištní­ ho" prostředí na obyvatele sídlišť.

Koncepční přístup Z hlediska komplexní přeměny života na sídlištích v rámci rozvoje obcí je proto nutný koncepční přístup k regeneraci sídlišť, který by zajistil nejen technické, urbanistické a este­ tické zásahy, ale i doplnění scházejících funk­ cí sídlišť a odstranění sociálně patologických jevů na sídlištích. Je třeba co nejrychleji zvážit váhu ekono­ mických důsledků zanedbané údržby panelo­ vých bytů a domů včetně jejich parteru, ztrátu společenské atraktivity sídlišť, negativní psy­ chologický dopad na obyvatele sídlišť a zvolit takový postup regenerace sídlišť, který by na­ pomohl obcím v dalších letech zvládat proble­

matiku sídlišť s co nejmenšími ztrátami a s co nejefektnějšími výsledky. V žádném případě není možné tento problém nevidět, popř. před­ pokládat, že sídliště se postupně vysídlí a že vzniklé slamy budou postupně demolovány. Přehlížení problematiky sídlišť může vést nejen ke zhoršování bytové situace a sociálního napětí, ale i k velkému tlaku na veřejné zdroje. Překročení ekonomické ži­ votnosti panelových staveb sebou ponese i ekonomické ztráty na infrastrukturách, kte­ rými jsou sídliště vybavena. Naopak vhodné využití volných pozemků na sídlištích může snížit nadměrný tlak na růst zastavěného úze­ mí v obcích, popř. tlak na další veřejné statky.

Příprava „Programu" Je zřejmé a zkušenosti z vyspělých zemí to dokazují, že pro proces regenerace bude zcela nezbytná součinnost mezi obyvateli, podnika­ teli. obcemi a státem. Nelze očekávat, že kom­ plexní proces regenerace sídlišť bude řešen pouze soukromým sektorem, popř. prostředky obcí. Na základě dlouhodobých průzkumných pra-

cí připravuje Ústav územního rozvoje řízený Ministerstvem hospodářství ČR vládní doku­ ment „Program regenerace panelových síd­ lišť", který by měl v souladu s východisky a zá­ sadami státní politiky bydlení vytvořit prostor pro zajištění organizačních a ekonomických podmínek regenerace panelové sídlištní zástav­ by. Cílem „Programu" je postupná koncepční přeměna sídlišť v plnohodnotné městské čás­ ti poskytující harmonicky vyvážené, ekolo­ gické a bezpečné místo pro život svých oby­ vatel. Pro jeho zajištění se předpokládá vytvoření místních projektů komplexní regene­ race sídlišť, řešících sídliště jako urbanistické celky. Nositelem těchto projektů by měly být na základě svého uvážení obce. Místní projek­ ty regenerace sídlišť by měly vycházet z platné územně plánovací dokumentace obce, měly by být v souladu s platnými programy rozvoje ob­ ce, nebo by měly být jejich nedílnou součástí. Příprava a zpracování projektů by měla být rea­ lizována za přímé spoluúčasti obyvatel sídlišť. Na financování přípravy, zpracování a realizace projektů regenerace panelových sídlišť se bu­ dou muset podílet všechny v úvahu přicházející finanční prostředky. Doporučuje se zřízení spe­ ciálního finančního fondu, který by měl mít většinou následující zdroje: - veřejné prostředky, tj. rozpočet obcí a finanční výpomoc poskytnutá ze státního rozpočtu formou subvencí a dotací, - soukromé prostředky, tj. finanční pro­ středky vlastníků bytových a nebytových ob­ jektů a pozemků nebo podnikatelů. Základním předpokladem a podmínkou realizace regene­ race panelových sídlišť, popř. získání určité formy finančního příspěvku by měla být pře­ devším vlastní iniciativa obcí a jejích oby­ vatel aktivně se zúčastnit na celém procesu. „Program" by měl být přístupný všem obcím, neměl by být nařizován administrativně, ale naopak by měl být realizován na základě vlastní iniciativy obce. Hlavním kritériem při posuzování přihlášek do „Programu" by proto měla být připravenost obce po stránce odborné-koncepční i stránce finanční. „Program" by se mohl stát hybným mo­ mentem v současné situaci, kdy názory na re­ generaci sídlišť jsou v široké veřejnosti značně rozporuplné a kdy nutnost regenerace sídlišť se stává aktuálním problémem. V současné době je však jeho vyhlášení značně proble­ matické, protože jak Ministerstvo hospo­ dářství, tak Ministerstvo financí tyto ten­ dence aktivně nepodporují. Autorka Ing. arch. Zdenka Aulickd (1944) absolvovala Fakultu architektury ČVUT. Působila v Obchodním projektu, SÚRPMO a ve VÚVA Praha. Nyní pracuje v Ústavu územního rozvoje v Praze a zabývá se mj. problematikou sídlištní zástavby. Foto: Autorka

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Pro ozdravení Ostravy RADOSLAV ŠTÉDROŇ

kologická politika města Ostravy byla připravována v dubnu a květnu 1991 a schvále­ na zastupitelstvem města na pod­ zim roku 1991. Hlavní ideou této politiky je princip obnovy měs­ ta. Veškeré stavby, za které od­ povídá obec - municipalita - je nutno obnovit, regenerovat, opra­ vit. Hlavní díl této práce je veške­ rá infrastrukturní síť. Vytyčili jsme úkoly pro dobudování kana­ lizační sítě, přechod na vytápění plynem či elektřinou. Vyjmeno­ vali jsme nejpostiženější obvody města z hlediska zamoření, de­ vastace prostředí. Takto schválená ekologická politika se v následujících letech jednoznačně promítla do inves­ tiční politiky města. Město a ob­ vody se vůlí a rozhodnutími svých zastupitelstev ve svých in­ vestičních plánech soustředily především na regeneraci, opravy a celkovou obnovu toho, co bylo za uplynulá období postaveno a co postaveno nebylo - kanaliza­ ce a plynovodní sítě.

E

Koordinátorem obec Do výstavby plynovodních sítí bylo investováno cca 360 mil. Kč. Některé obvody města mají zave­ denu tuto síť ve všech částech a všichni občané a právnické sub­ jekty mají možnost se napojit na vytápění plynem. Na dobudování plynovodní sítě v Ostravě bude nutno vložit ještě cca 430 mil. Kč. Předpokládáme, že do šesti let bude problém domácích, lokál­ ních topenišť vyřešen a spalová­ ní šlamů, či nekvalitního hnědé­ ho uhlí se stane pro město pouze tíživou vzpomínkou. Zastupitelstvo města Ostravy (ZMO) schválilo půjčku na vybu­ dování jedné z největších čističek odpadních vod v CR a na ni nava­ zujícího kanalizačního sběrače. Není vinou představitelů města, že 50 let od konce války asi třeti­ na znečištěných vod není čištěna a odtéká do řek. Na dobudování této akce bude zapotřebí ještě ne­ celá miliarda korun. Od I. čer­ vence 1997 chceme uvést ÚCOV

v Přívoze do trvalého provozu. Na dobudování kanalizačních sítí v okrajových částech města však bude město potřebovat ještě dal­ ších cca 1-1,5 mld. Kč. O tom, že se výrazně zlepší kvalita vody v Odře pod Ostravou, nesmíme pochybovat. ZMO počínaje rokem 1994 za­ čalo vyčleňovat určité částky z rozpočtu města i na protihlu­ ková opatření. V letošním roce připravíme s městským hygieni­ kem plán nejzatíženějších loka­ lit ve městě tak, abychom měli podklad pro další postup ve zmír­ ňování tohoto nepříznivého feno­ ménu velkoměst. Odpadové hospodářství města - z hlediska domovního odpadu -je vyřešeno skládkou v souladu s platnými předpisy. Problémy s odbytem vytříděného skla a pa­ píru dnes nemáme. Je třeba zno­ vu potvrdit, že občané zatím ne­ akceptují, že svoz odpadků, vodné, stočné a cena energie jsou položky v rozpočtu domác­ ností, které musí mít vzrůstající tendenci, chceme-li zabezpečit, aby životní prostředí CR nedegenerovalo. Firmy, které se domní­ vají, že dlouhodobě budou moci bezpracně pohodlně žít z přiro­ zeného monopolu, nemohou mít ve společnosti místo. Tuto sféru podle mého názoru musí koordi­ novat, a být za ni odpovědna, obec. Municipalita nemá bezpro­ střední vliv na opatření, která vy­ plývají pro všechny velké zdroje znečištění ovzduší ze zákona 309/1991 Sb„ proto můžeme oče­ kávat na počátku roku 1999 vý­ razné změny, vyplývající z pří­ slušných rozhodnutí ClŽP. Těšit nás samozřejmě musí, že v Ener­ getické infrastruktuře ČR a jejím vývoji do r. 2000. kterou zpraco­ valo MP ČR se píše o tom, že vlá­ da nesleví z limitů, které ze zákona vyplývají.

Speciality města Zmíním se také o některých specialitách, charakteristických pro naše město. Po téměř dvouapůlleté práci byla podepsána dohoda se spo­ lečností Ostramo, Vlček a spol. Mohu konstatovat, že se zatím pl­ ní. Chci však již dnes zavěštit, že bez přispění státu na containment

odpadových nádrží majitel nebu­ de schopen dostát závazkům. Při stoletém dědictví podniku, které na sebe převzal a dnešních pro­ blémech s upotřebenými motoro­ vými oleji v ČR, je ve velmi těž­ ké situaci. Po více než roční přípravě byla v březnu 1995 na ZMO schvále­ na dohoda s OKD o provozová­ ní báňských koksoven. V Ostra­

vají svými exhalacemi do ovzdu­ ší daleko méně než emise z vra­ ků, které po našich cestách stále jezdí. Pro pozitivní vývoj Ostravy má nesmírný význam nový schválený územní plán města. Územní systémy ekologické sta­ bility se budou významnou mě­ rou podílet na ozdravení města. Jejich realizace udělá z Ostravy

vě zůstávají tímto aktem nadále čtyři koksovny a město s tako­ výmto „ouvazkem" na světě patr­ ně neexistuje. Vzhledem k tomu, že třetina vyrobeného koksu se vyváží, již dnes je alespoň jedna koksovna úplně zbytečná. Věří­ me, že do dvou let bude zavřena alespoň poslední baterie vítkovic­ ké koksovny. Právě existence emisí z koksoven a jejich přítom­ nost ve městě podle mého názoru nepomáhá přitahovat investory. Chemické podniky v Ostravě výraznou část svých investic vkládají právě do obnovy a očisty svých výrob tak, aby se dostaly do limitů stanovených Českou in­ spekcí životního prostředí.

město - v dnešním srovnání k nepoznání. Všechna vyjmenovaná řešení jsou přirozeně spjata s hospodář­ skou silou Ostravy. Proto chceme vládě a Parlamentu vysvětlit, že je nutno dobudovat také dálnici z Bma do Ostravy. Po čtyřletých zkušenostech víme, že podnikate­ lům - finančníkům z Milána, Vídně, Mnichova, Paříže se pro­ stě nechce „kodrcat" cestami me­ zi Olomoucí a Přerovem směrem do našeho města. A Ostrava tím bezesporu ztrácí. „D 47“ musí být druhou v pořadí v budování dál­ niční sítě České republiky. Samo­ zřejmě, že očekáváme výraznější pomoc vlády i v řešení letiště Mošnov včetně jeho zázemí.

Dobudování dálnice I Ostrava zaznamenala po roce 1990 obrovský nárůst počtu osobních automobilů. Tento ná­ růst se od roku 1989 do roku 1994 rovná počtu osobních aut, které ve městě jezdily v roce 1968. Nezaznamenáváme výraz­ né problémy z hlediska exhalací. Naopak oprávněně empiricky můžeme konstatovat, že nová au­ ta s cizelovanými technologiemi spalováni a čištění spalin, přispí-

Autor Ing. Radoslav Štědrou (1955) absolvoval v r. 1980 Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, obor geografie. Pra­ coval na pracovišti pro urbanizntus města, jako horník, no­ vinář a posléze výzkumný pracovník v územním pláno­ váni. Od r. 1990je náměstkem primátora města Ostravy. Foto: Archiv MODERNÍ OBEC 8/1995 □

13

PODNIKÁME V REGIONECH

Ekologická mozaika loganem „Nehledejte zázraky v pří­ rodě, hledejte firmy, které je dokáží realizovat11 je uváděn nový katalog infor­ mací o firmách, přispívajících k řešení pro­ blémů ochrany životního prostředí. Tuto novinku, první vydání katalogu pod ná­ zvem ECO - MOSAIC 95 přináší uživa­ telům společnost EKOLINE z Brna. Městům a obcím, okresním úřadům, ale i jiným uživatelům se do rukou dostává ucelený a prakticky využitelný soubor in­ formací o více než 2 100 firmách s ekolo­ gicky zaměřenými aktivitami. Katalog má dvě základní části - informační a orientač­ ní. V informační, věcné části jsou základní údaje o jednotlivých firmách, v orientační pak jsou jejich seznamy a rejstřík ekolo­ gických aktivit, usnadňující vyhledávání potřebných informací v katalogu.

S

V katalogu zaujímají výjimečné místo firmy, jejichž výrobkům byla propůjčena Ministerstvem životního prostředí ČR ochranná známka „Ekologicky šetrný vý­ robek11. Tyto firmy svými aktivitami v rámci produkce takto označeného výrob­ ku přispívají k minimalizaci škodlivých vlivů na životní prostředí. V červenci t. r. byl katalog představen , na výstavě České republiky v Tokiu a bude prezentován na oficiální výstavě ve Velké Británii v říjnu 1995, v listopadu pak na veletrhu ENVI BRNO. O katalog již nyní projevili zájem zahraniční partneři. Firma EKOLINE, s. r. o., Brno, která nabízí řadu dalších služeb v oblasti ekolo­ gických databází, přinesla uživatelům a ze­ jména obcím a městům potřebnou a žáda­ nou příručku. Již v současné době se připravuje další vydání katalogu ECO MOSAIC 96 . (Viz. inzercil na sir. 3 ) -el-

14

J MODERNÍ OBEC 8/1995

Komunální obligace řešení finančních problémů ozvoj kapitálového trhu v r. 1994 byl charakterizován také využíváním no­ R vých možností financování projektů. To se promítlo i v oblasti financování obcí širším využitím komunálních obligací.

Komunální obligací rozumíme dlouho­ dobý cenný papír, který vyjadřuje dlužnický závazek emitenta tj. vydavatele vůči vlastníkovi tohoto papíru, kdy emitentem je obec. Vydavatel platí věřiteli konstantní roční kupónové platby (obdoba úrokových plateb u úvěrů, jejichž výše se odvíjí od úročení obligace). Splacení vlastní jmeno­ vité hodnoty emise se obvykle provádí jed­ norázově - v den, kdy končí lhůta. na kte­ rou byly obligace vydány. Jaký přínos mají obligace pro obec, pe­ př. pro budoucího vlastníka? Věřitel, tj. osoba, která obligace zakoupí, získává ná­ kupem cenný papír s velmi nízkým rizi­ kem, který mu každý rok přináší platbu srovnatelnou s variantou uložení finanč­ ních prostředků v bance (cca 11-13% p. a.). Tento může držet, nebo s ním ob­ chodovat. Po uplynutí doby, na níž je obli­ gace vydána, získává zpět investovanou částku. Hlavním cílem nákupu komunál­ ních obligací je diversifikace rizika při tvorbě portfolia cenných papírů. Kupující­ mi jsou obvykle banky, pojišťovny, penzij­ ní fondy, finančně silné podnikatelské sub­ jekty, a také drobní investoři z regionu emitenta. I pro emitenta je obligace většinou vý­ hodnější než získání úvěru. Počínaje splá­ cením, které se provádí jednorázově na konci období, nižší velikostí kupónové platby, než je splátka úroku a úmoru při úvěru až po úspory nákladů a možnost vy­ tváření dodatečných zdrojů pomocí umořovacího (sinking) fondu. Pro emilenty je zajímavým rysem ko­ munálních obligací i možnost volby použi­ tí získaných prostředků a fakt, že posouze­ ní bonity komunálních obligací a tím i obce investory na kapitálovém trhuje da­ leko objektivnější než jakýkoli jiný způ­ sob. Autoři: Stanislav Hecht, Martin Cou­ fal, Richard Bystrický, Miles Valta, spo­ lečnost EQUINVEST, spol. s r. o. Praha

o. z. Výpočetní techniky V mezihoří 2, Praha 8 tel.: 02/6631 0031

FRANCES

a.s. výrobce dopisních obálek Povltavská 106/2, Praha 8 - Libeň tel. 663 11 994, fax 82 09 74

výroba a prodej

dopisní obálky specializovaná tiskárna

obálky s Vaším logem doručenkové samolepicí recyklované a další

/

tú?

RELIÉFNÍ MAPY

PROGfrn

..............

^

z«x KOMIWÁLI^Í VíB/ OBLIGACE Eqyiovest Spoleřnosl Equinvesl, s. r. o— obchodník s cennými papíry, nabízí i Vám k dispozici svá znalosti a zku­ šenosti v nové oblasti financování samosprávy.

Nabízíme Vám: 1. Pomoc při rozhodování se o využití emis komunálních obligací > konzultace pro překonání >■ analýzy stran nabídky prvotní nedůvěry ve zmíněný a poptávky na daném trhu typ financování > analýzy míry rizika pro projekty 2. Klasickou přípravu emise >■ tvorbu emisních podmínek > technickou přípravu emise > provedení primárního prodeje > zabezpečení výplat kuponů a jistiny > umístění obligací na BCPP > průběžnou správu

Garantujeme: > vysokou kvalitu práce > zahraniční zkušenosti > osobní přístup k zákazníkovi > přijatelné finanční podmínky bez ohledu na velikost emise

VÝROBEK BYL OCENĚN „ZLATÝM ORBISEM" A CENOU ČASOPISU MODERNÍ OBEC

voice

FRXMODCM

Pokud V ais uvtMlvnri problemalika zaujala, kontaktujte nlis. Naši specialisté jsou schopni podat Vám další, mnohem podrobnější informace a zodpovědět Vaše případné dotazy. Jestliže máte zájem o jejich návštěvu, kontaktujte nás. prosím na naší adrese EQUINVEST, s. r. o.. Na poříčí 9. 110 00 Praha 1, ěi telefonních číslech: 02/ 222 48 45, 02 / 232 51 02. 02/24 81 60 26. 02/218 81 67 02.

Z----------------------------------------- \

specializovaná firma EK0TRADE Most s.r.o. nová bezplatná

INTEGROVANÁ HLASOVÁ A FAXMODEMOVÁ KARTA ELITE E1414CV-14400bps, MNP5, V.42bis

služba obcím

Tato počítačová interní karta dokáže nahradit telefonní záznamník, FAX a modem.

kvalifikovaně pro Vás provedeme

SuperVoice 2.0M for Windows rn

organizaci všech veřejných soutěží

+ E-FAX pro DOS zdarma !!! gg SuperVoice 'je v současné době to nejlepší “MP™BLE'

na trhu hlasového, faxového a datového komunikačního softwaru: pracuje na pozadí a využívá všech výhod multitaskingu umožňuje odesílání faxů ze všech aplikací pracujících pod Windows ^ obsahuje Fax on demand (Fax na přánO a BBS obsahuje hlasovou, faxovou a datovou poštu > umožňuje přístup pomocí hesla > a mnoho dalších možností, které běžné přístroje nemají.

Jateční 17, Praha 7s

DIRECT

které potřebujete vypsat

My: - projednáme s Vámi zadání veřejné soutěže - zveřejníme soutěž v obchod­ ním věstníku - garantujeme průběh soutěže dle zákona o zadávání veřej­ ných zakázek

Vy: -jmenujete komisi, vyberete nejvhodnější nabídku - uzavřete s vítězem smlouvu o dodávce

spoL s r. o.

EDITORS'

CHOICE

tel.: 02/ 87 53 62, fax: 02/ 80 65 68

kontakt: Most, Táboritů 2122 tel. 035-27715, 21907, 27740-367 fax: 035-427 58 \/

zatěžuje vás provoz a údržba majetku Vaší obce? Nabízíme Vám jednoduché řešení: Ve vlastní režii provádíme správu bytového fondu, vodohospodářství a tepelného hospodářství. Bližší informace: SENZA-REÁL, spol.sr.o. tel./fax: 0184/99 24 34 MODERNÍ OBEC 8/1995 J

15

PLÁNOVACÍ KALENDÁŘ B

B

mm

4 11 18 25

5 12 19 26

6 13 20 27

7 14 21 28

1 8 15 22 29

7 14 21 28

1 8 15 22 29

2 9 16 23 30

3 10 17 24 31

4 11 18 25

5 12 19 26

6 13 20 27

4 11 18 25

5 12 19 26

6 13 20 27

7 14 21 28

1 8 15 22 29

2 9 16 23 30

3 10 17 24

3 10 17 24 31

2 9 16 23 30

27 28 29 30 31 32 32 33 34 35 36 36 37 38 39 40

B

1

5 5 5 5 1 4 5 5 5 4 1 5 5 5 5

19

161,5

2*

17*

23

21

195,5

buzných oborů, 0616/228 40 • Dny malých obci III, semináře, přednášky a prezentace. 02/82 04 85

4 11 18 25

5 12 19 26

6 13 20 27

7 14 21 28

1 8 15 22 29

7 14 21 28

1 8 15 22 29

2 9 16 23 30

3 10 17 24

4 11 18 25

5 12 19 26

5 12 19 26

6 13 20 27

7 14 21 28

1 8 15 22 29

2 9 16 23 30

3 10 17 24 31

2 9 16 23 30

3 10 17 24 31

6 13 20 27 4 11 18 25

178,5

• Důchodové zabezpečení, Praha, seminář Právního rádce, 02/282 23 55 • Krajina českého venkova, Žďár nad Sázavou, kolokvium ekologie a pří­

B

40 41 42 43 44 45 45 46 47 48 49 49 50

5 5 5 5 2 3 5 5 5 4 1 5 5 5 3

51 52 53

• Doprava v historických sídlech, Prachatice, Konference Sdruženi historických sídel, 02/24 21 22 44 • Nebezpečné odpady, Praha, odborná konference, 02/437 90 44

22

187

22

187

19

161,5

+

+

2*

17*

1

Krajina českého venkova

2

3 > PRAGOTHERM

4 ►PRAGOTHERM ► Důchodové zabezpečení

5 ►PRAGOTHERM

6 ►PRAGOTHERM • Krajina českého venkova

7 • Krajina českého venkova

9

10

ii

1

1 3^ AUTOSALON PRAHA

1 4^ AUTOSALON PRAHA

1 5^ AUTOSALON PRAHA

1 7>RACIO EKO THERM

1 8>RACIO EKO THERM

1 9>nACIO EKO

20>RAC,° EK0 THERM * Doprava v histo­ rických sídlech

21 *Doprava v historických sídlech

22

27*portfin

28

29

1 6*Dny malých

obcí III

2>

AUTOSALON PRAHA

THERM * Doprava v histo­

rických sídlech 23*Dny malých obcí III

30

24

25*portfin •Nebezpečné odpady

26*p°Rtfin

► PRAGOTHERM, Praha - Strahovský areál, mezinárodní veletrh

► RACIO EKO THERM, Plzeň-výstaviště, výstava racionalizace spotřeby paliv a energie

vytápění a klimatizace ► AUTOSALON PRAHA, Praha-výstaviště, mezinárodní výstava

► PORTFIN, Praha - Palác kultury, veletrh investic, leasingu, bankovních a finančních služeb

automobilů

LEGENDA

NEZAPOMEŇTE NA

- přípravy a zahájení školního roku - Dny evropského dědictví (16. září Dny otevřených dveří památek) - reprezentace a marketing obce + pořízení fotografické, filmové aj. dokumentace obce + řádné vedení obecní kroniky + pořízení mapy regionu a plánu ob­ ce + vybudování orientačního systému v obci + prezentace v tisku a jiných médiích + podpora spolkové činnosti

DEN MALÝCH OBCÍ III Praha-16.10.1995 Praha-23.10.1995 Brno-21.11.1995 TRIADA, s. r. o., U SVOBODÁRNY 12/1110 PSČ 19000 PRAHA 9 TEUFAX: 02/684 09 87, 82 04 85,02/82 35 20

OÚ PZ RZ KZ

- obecni úřad - plenární zasedáni - rada zastupitelstva - komise zastupitelstva

VZ - výbor zastupitelstva

OkÚ - okresní úřad OkS - okresní shromáždéni SE - seminář SC - služební cesta D

- dovolená

OBECNI KODEX

správní řád Zákon č. 71/1967 Sb.,

o správním řízení (správní řád) Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Oddíl 1 Rozsah působnosti §

1

(1) Tento zákon se vztahuje na řízení, v němž o právech, právem chráně­ ných zájmech nebo povinnostech oběanů a organizací rozhodují v oblasti státní správy národní výbory, ministerstva a jiné ústřední orgány státni správy, orgány Slovenské národní rady a jiné orgány státní správy. (2) Podle tohoto zákona postupují také orgány státních organizací, jestliže jim zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů a organizací v oblasti státní správy. (3) Pokud se dále hovoří o správních orgánech, rozumějí se tím orgány uvedené v odstavcích 1 a 2.

§2 Ustanovení tohoto zákona se nevztahují a) na postup, v němž správní orgány rozhodují o právních poměrech organi­ zací, pracovníků nebo funkcionářů, jestliže tyto poměry souvisí s jejich podřízeností orgánu, který o věci rozhoduje, nebo na postup, v němž správ­ ní orgány rozhoduji o právních poměrech organizací při řízení jejich hos­ podářské činnosti, b) na projednávání a vyřizování stížností a podnětů občanů a organizací, kde platí zvláštní právní předpisy. Je-li však ze stížnosti nebo podnětu patrno, že je zcela nebo zčásti podáním ve smyslu tohoto zákona, postupuje se v tomto směru podle jeho ustanovení.

Oddíl 2 Základní pravidla řízení §3 (1) Správní orgány postupují v řízení v souladu se zákony a jinými práv­ ními předpisy. Jsou povinny chránit zájmy státu a společnosti, práva a zájmy občanů a organizací a důsledně vyžadovat plnění jejich povinností. (2) Správní orgány jsou povinny postupovat v řízení v úzké součinnosti s občany a organizacemi a dát j im vždy příležitost, aby mohli svá práva a zájmy účinně hájit, zejména se vyjádřit k podkladu rozhodnutí, a uplatnit své návrhy. Občanům a organizacím musí správní orgány poskytovat pomoc a poučeni, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli v řízení újmu. (3) Správní orgány jsou povinny svědomitě a odpovědně se zabývat každou věcí, která je předmětem řízení, vyřídit ji včas a bez zbytečných průtahů a použít nejvhodnějších prostředků, které vedou ke správnému vyřízení věci. Připouští-li to povaha věci, má se správní orgán vždy pokusit o její smírné vyřízení. Správní orgány dbají, aby řízení probíhalo hospodárně a bez zbytečného zatěžování občanů a organizací. (4) Rozhodnutí správních orgánů musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Řízení je třeba vést tak, aby posilovalo důvěru občanů ve správnost rozhodování, aby přijatá rozhodnutí byla přesvědčivá a vedla občany a organi­ zace k dobrovolnému plnění jejích povinností. (5) Ustanovení o základních pravidlech řízení (odstavec 1 až 4) se přimě­ řeně použiji též při vydávání osvědčení, posudků, vyjádření, doporučení a jiných podobných opatření.

§4 (1) Účasmíci řízení (§ 14) spolupracují se správními otgány v průběhu celého řízeni. (2) Všichni účastnici mají v řízeni rovná procesní práva a povinnosti.

ČÁST DRUHÁ SPRÁVNÍ ORGÁNY A ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Oddíl 1 Příslušnost §5 (1) K řízeni jsou věcně příslušné správní orgány, které určuje zvláštní zákon; nestanoví-li zvláštní zákon, který orgán je věcně příslušný, rozhoduje národní výbor. (2) Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, jsou k řízení před národními výbory v prvním stupni příslušné okresní národní výbory.

§6 (1) Je-li příslušný k řízení národní výbor, provádí řízení příslušný odbor národního výboru; není-Ii takový odbor zřízen, řízení provádí příslušná komise národního výboru, a není-li zřízena ani taková komise, řízení provádí rada národního výboru. Ustanovení § 39 odst. 3 a § 54 odst. 3 zákona o národních výborech zůstávají tímto nedotčena. (2) Zvláštní právní předpisy stanoví, ve kterých věcech jsou příslušné k řízení správní komise národního výboru.

§7 (1) V řízení, v němž jde o činnost účastníka, řídí se místní příslušnost místem této činnosti; týká-li se řízení nemovitosti, místem, kde nemovitost je. (2) V ostatních případech se místní příslušnost řídí trvalým pobytem účastníka řízení, a jde-li o organizaci, jejím sídlem nebo sídlem nižší složky organizace, týká-li se řízení této složky. Nemá-li účasmik trvalý pobyt (sídlo) v Československé socialistické republice, řídí se místní příslušnost podle jeho posledního trvalého pobytu (sídla) v Československé socialistické republice. (3) Je-li místně příslušných několik správních orgánů, koná řízení správní orgán, který řízení zahájil první, pokud se příslušné orgány nedohodly jinak. (4) Je-li místně příslušných několik správních orgánů a pokud každý z nich odmítá provést řízení, správní orgán vyššího stupně jim nejblíže nadřízený určí, který z nich řízení provede. (5) Nelze-li místní příslušnost určit podle předchozích ustanovení, stanoví ústřední orgán státní správy, do jehož působnosti věc patří, který věcně příslušný správní orgán řízení provede.

§8 Na žádost účastníka řízení nebo s jeho souhlasem může správní orgán příslušný podle § 7 odst. 2 postoupit věc k vyřízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu téhož stupně, v jehož obvodu má účastník řízení pracoviště nebo přechodný pobyt, souhlasí-li s tím ostatní účastníci řízení i orgán, kterému má být věc postoupena.

Oddíl 2 Vyloučení pracovníků nebo členů správního orgánu §9 (1) Pracovník správního orgánu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo kjejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. (2) Z projednávání a rozhodování před správními orgány je vyloučen také ten, kdo se v téže věci zúčastnil řízení jako pracovník správního orgánu jiného stupně. § 10

Účastník řízení oznámí správnímu orgánu skutečnosti nasvědčující vylou­ čení pracovníka správního orgánu (§ 9), jakmile se o nich dozví. §

11

(1) Jakmile se pracovník správního orgánu dozví o skutečnostech nasvěd­ čujících jeho vyloučení (§ 9), oznámí to neprodleně svému nejblíže nadřízenému vedoucímu; vedoucí správního orgánu to oznámí vedoucímu nadřízeného správ­ ního orgánu a vedoucí odboru národního výboru tajemníkovi národního výboru. (2) Podjatý pracovník správního orgánu provede pouze takové úkony, které nesnesou odkladu.

§12 (1) 0 tom, zdaje pracovník správního orgánu z řízení vyloučen, rozhoduje orgán, jemuž byly důvody vyloučení oznámeny (§ 11 odst. 1); jestliže bylo rozhodnuto, že pracovník správního orgánu je vyloučen, učiní tento orgán opatření k zajištění řádného provedení dalšího řízení. (2) Proti rozhodnutí o vyloučení pracovníka správního orgánu z řízeni nelze podat samostatné odvolání. §

13

(1) Z týchž důvodů jako pracovník správního orgánu (§ 9) je z projednávání a rozhodování věci vyloučen i člen komise (správní komise) národního výboru, která provádí řízeni. (2) Jakmile se člen komise (správní komise) národního výboru dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho vyloučení, oznámí to neprodleně radě ná­ rodního výboru, která rozhodne, je-li člen komise (správní komise) z řízení vyloučen. (3) Stane-li se komise (správní komise) vyloučením svých členů nezpůso­ bilou se usnášet, provede řízení rada národního výboru, pokud plenární zasedání národního výboru neučiní pro takový případ jiné opatření k zajištění dalšího řádného řízeni. (4) Ustanovení § 10, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 2 platí obdobně. MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

Q

33

OBECNI KODEX Oddíl 3

20

Postoupení

§ 14

Není-li správní orgán příslušný k rozhodnutí, je povinen podání neprodleně postoupit příslušnému správnímu orgánu a uvědomit o tom účasmíka řízení. Je-li nebezpečí z prodlení, učiní správní orgán nezbytné úkony, zejména k od­ vrácení hrozící škody.

§15 Účastník může samostamě jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Oddíl 4

Zastupování § 16 (1) Účastníka řízení, který nemůže v řízení jednat samostamě, zastupuje zákonný zástupce; nemá-li zákonného zástupce, a je-li toho třeba k hájení práv, ustanoví mu správní orgán opatrovníka. (2) Správní orgán ustanoví opatrovníka také účasmíku řízení, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit písemnost na známou adresu v cizině a který si neustanovil zástupce, jakož i účasmíku řízení, který je stižen duševní nebo jinou poruchou, pro kterou nemůže v řízení jednat, a nemá zá­ konného zástupce.

§17 (1) Účasmíci řízení, jejich zákonní zástupci a opatrovníci se mohou dát zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. (2) Organizace jedná v řízení prostřednictvím svých orgánů nebo prostřed­ nictvím svého zástupce. (3) Dobrovolná společenská organizace může v řízení zastupovat svého člena na jeho žádost. Jménem organizace jedná v řízení za zastoupeného člen nebo pracovník organizace, který byl touto organizací zasmpováním pověřen. (4) Zmocnění k zastupování je třeba prokázat písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu. Správní orgán může v nepochybných případech od průkazu plnou mocí upustit. (5) Učinilo-li několik účasmíků řízení společné podání, zvolí si společného zmocněnce pro doručování; jinak ho určí správní orgán.

ČÁST TŘETÍ PRŮBĚH ŘÍZENÍ Oddíl 1

Obecná ustanovení § 18 Zahájení řízení (1) Řízení se zahajuje na návrh účasmíka řízení nebo z podněm správního orgánu. (2) Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účasmíka řízení došlo správnímu orgánu příslušnému ve věci rozhodnout. Pokud se řízení zahajuje z podněm správního orgánu, je řízení zahájeno dnem, kdy tento orgán učinil vůči účasmíku řízení první úkon. (3) O zahájení řízení uvědomí správní orgán všechny známé účasmíky řízení; jestliže mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpis, uvědomí je o zahájení řízení veřejnou vy­ hláškou.

§ 19 Podání (1) Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu. Lze je též učinit telegraficky; takové podáni, obsahující návrh ve věci, je třeba písemně nebo úsmě do protokolu doplnit nejpozději do tří dnů. (2) Podání se posuzuje podle jeho obsahu. Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Zvláštní právní předpisy mohou stanovit jeho další náležitosti. (3) Pokud podání nemá předepsané náležitosti, pomůže správní orgán účastníku řízení nedostatky odstranit, popřípadě jej vyzve, aby je ve stanovené lhůtě odstranil; zároveň ho poučí, jaký význam může mít neodstranění nedostatků pro další průběh řízení. (4) Podání se činí u orgánu věcně a mísmě příslušného (§ 5 až 7); v řízení před národními výbory lze je však učinit též u mísmího (městského) národního výboru, v jehož obvodu má účasmík řízení trvalý pobyt nebo pracoviště. (5) Na žádost účasmíka řízení musí být přijetí podání potvrzeno. □

§

Účastníci řízení (1) Účastníkem řízení je ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny; účasmíkem řízení je i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak. (2) Účastníkem řízení je i ten, komu zvláštní právní předpis takové posta­ vení přiznává.

34

správni řqd

MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

§21

Ústní jednání (1) Správní orgán nařídí úsmí jednání, vyžaduje-li to povaha věci, zejména přispěje-li se tím k jejímu objasnění, nebo stánoví-li to zvláštní právní předpis. Má-li být při úsmím jednání provedeno ohledání, koná se ústní jednání zpravidla na místě ohledání. (2) K úsmímu jednání přizve správní orgán všechny účastníky řízení a po­ žádá je, aby při ústním jednám uplatnili své připomínky a náměty. Zvláštní právní předpisy stanoví, ve kterých případech se k později uplatněným připo­ mínkám a námitkám nepřihlíží; na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni. (3) Úsmí jednání je neveřejné, pokud zvláštní právní předpis nebo správní orgán nestanoví jmak.

§22

Protokol (1) 0 ústních podáních a o důležitých úkonech v řízení, zejména o prove­ dených důkazech, o vyjádřeních účastníků řízení, o úsmím jednání a o hlasování sepíše správní orgán protokol. (2) Z protokolu musí být zejména patrno, kdo, kde a kdy řízení prováděl, předmět řízení, které osoby se ho zúčasmily, jak řízení probíhalo, jaké návrhy byly podány a jaká opatření byla přijata; v protokolu o hlasování se uvede též výrok rozhodnutí a výsledek hlasováni. (3) Protokol podepisují po přečtení všechny osoby, které se jednání zú­ časmily, a pracovník (člen) správního orgánu provádějícího řízení, protokol o hlasování všichni přítomní členové správního orgánu. Odepření podpisu, dů­ vody tohoto odepření a námitky proti obsahu protokolu se v něm zaznamenají.

§23 Nahlížení do spisů (1) Účasmíci řízení a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisů s výjim­ kou protokolů o hlasování a pořizovat si z nich výpisy. (2) Správní orgán může povolit nahlédnout do spisů i jiným osobám, pokud prokáží odůvodněnost svého požadavku. (3) Správní orgán je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno stámí, hospodářské nebo služební tajemství, nebo zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.

Doručení do vlastních rukou §24 (1) Důležité písemnosti, zejména rozhodnutí, se doručují do vlastních rukou. (2) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel jej vhodným způso­ bem uvědomí, že písemnost přijde znovu doručit ve stanovený den a hodinu. Zůstane-li nový pokus o doručení bezvýsledný, doručovatel uloží písemnost na poště nebo u mísmího národního výboru a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedo­ zvěděl. (3) Odepřel-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; na to musí doručovatel adresáta upozornit. (4) Má-li účasmík řízení, který se zdržuje v cizině nebo tam má sídlo, opatrovníka anebo zástupce v tuzemsku, doručí se písemnost tomuto opatrov­ níku nebo zástupci.

§25 (1) Písemnosti, které jsou určeny orgánům nebo organizacím, domčují se pracovníkům oprávněným za orgány nebo organizace přijímat písemnosti. Ne­ ní-li takových pracovníků, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za orgán nebo organizaci jednat. (2) Písemnosti určené advokátům se doručují advokámí poradně. (3) Má-li účasmík řízení zástupce s plnou mocí pro celé řízení, domčuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však účastník řízení osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu.

§26 Doručení veřejnou vyhláškou (1) Doručení veřejnou vyhláškou použije správní orgán v případě, kdy mu účasmíci řízem nebo jejich pobyt nejsou známi nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (2) Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

Lhůty §27 (1) Je-li to třeba, stanoví správní orgán k provedení úkonu v řízení přimě­ řenou lhůtu, pokud není určena tímto zákonem nebo zvláštním právním před­ pisem. (2) Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek Ihůty. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližši příští pracovní den. (3) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u správ­ ního orgánu uvedeného v § 19 odst. 4, nebo je-li podání odevzdáno k poštovní přepravě. (4) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. §28 (1) Správní orgán promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Správní orgán může této žádosti přiznat odkladný účinek. (2) Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. (3) Proti rozhodnutí o návrhu na prominutí zmeškané lhůty se nelze odvolat. §29

Přerušení řízení (1) Správní orgán přeruší řízení, jestliže bylo zahájeno řízeni o předběžné otázce (§ 40) nebo jestliže byl účasmík řízení vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky podání (§ 19 odst. 3). (2) Správní orgán může též přerušit řízení nejdéle na dobu 30 dnů, jestliže to z důležitých důvodů navrhnou shodně účastníci řízení. (3) Proti rozhodnutí o přerušení řízeni se nelze odvolat. (4) Správní orgán v řízení pokračuje z vlastního podnětu nebo z podnětu účastníka řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, popřípadě jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 2. (5) Pokud je řízení přerušeno, lhůty podle tohoto zákona neběží. §30

Zastavení řízení Správní orgán zastaví řízení, vzal-li účasmík návrh na jeho zahájení zpět a souhlasí-li s tím ostatní účasmíci řízení, nebo odpadl-li důvod řízení zaháje­ ného z podnětu správního orgánu.

§31 Náklady řízení (1) Náklady řízení, které vznikly správnímu orgánu, nese tento orgán. Náklady, které v řízení vznikly účasmíkovi řízení, nese účastník. (2) Správní orgán může účasmíkům řízení, svědkům a znalcům uložit, aby nahradili náklady, které vznikly správnímu orgánu jejich zaviněním; může jim také uložit, aby nahradili náklady, které vznikly jejich zaviněním, ostamírn účastníkům řízení. (3) Správní orgán nahradí svědkovi hotové výdaje a mzdu. která mu pro­ kazatelně ušla. Nárok je třeba uplatnit do tří dnů po výslechu, jinak zaniká. (4) Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním, které vznikly tomu, kdo není účastníkem řízení, hradí správní orgán. (5) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumoční­ kům se řídí zvláštními právními předpisy.')

Oddíl 2 Zjišťování podkladů pro rozhodnutí Podklad rozhodnutí §32 (1) Správní orgán je povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnuti. Přitom není vázán jen návrhy účastníků řízení. (2) Podkladem pro rozhodnuti jsou zejména podání, návrhy a vyjádření účastníků řízení, důkazy, čestná prohlášení, jakož i skutečnosti všeobecně známé nebo známé správnímu orgánu z jeho úřední činnosti. Rozsah a způsob zjišťo­ vání podkladů pro rozhodnuti určuje správní orgán. (3) Na žádost správního orgánu jsou státní orgány a socialistické organizace povinny sdělit skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnuti. ') Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnicích, a vyhláška č. 37/1967 Sb., k pro­ vedeni zákona o znalcích a tlumočnicích.

§33 (1) Účastník řízení má právo navrhovat důkazy a jejich doplněni a klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním ohledání. (2) Správní orgán je povinen dát účastníkům řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnuti mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění. §34

Dokazování (1) K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze zjistit a objas­ nit skutečný stav věci a které jsou v souladu s právními předpisy. (2) Důkazy jsou zejména výslech svědků, znalecké posudky, listiny a ohle­ dání. (3) Účastník řízení je povinen navrhnout na podporu svých tvrzeni důkazy, které jsou mu známy. (4) Provádění důkazů přísluší správnímu orgánu. (5) Správní orgán hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. (6) Skutečnosti všeobecně známé nebo známé správnímu orgánu z úřední činnosti není třeba dokazovat. §35

Svědci (1) Každý občan je povinen vypovídat jako svědek; musí vypovídat prav­ divě a nesmí nic zamlčet. (2) Jako svědek nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil státní, hospodář­ ské, služební tajemství nebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povin­ nost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. (3) Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil nebezpečí tresmího stíhání sobě nebo osobám blízkým; jejich výčet se řídí občanským zákoníkem.2) (4) Správní orgán poučí svědka před výslechem o možnosti odepřít výpo­ věď, o jeho povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet a o právních násled­ cích nepravdivé nebo neúplné výpovědi.3) §36

Znalci Je-li k odbornému posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí třeba znaleckého posudku, ustanoví správní orgán znalce podle příslušných právních předpisů.1) §37

Listiny (1) Správní orgán může uložit účastníkovi řízení nebo občanovi (organi­ zaci), který má listinu potřebnou k provedení důkazů, aby ji předložil. (2) Předložení listiny nelze žádat nebo může být odepřeno z důvodů, pro které nesmí být vyslechnut nebo je oprávněn odepřít výpověď svědek. §38

Ohledání (1) Vlastník nebo uživatel věci je povinen předložit správnímu orgánu předmět ohledáni nebo strpět ohledání na místě. (2) Ohledání nelze provést nebo může být odepřeno z důvodů, pro které nesmí být vyslechnut nebo je oprávněn odepřít výpověď svědek. (3) K místnímu ohledání přizve správní orgán účastníka řízeni a toho, kdo je oprávněn předmětem ohledání nakládat. §39

Čestné prohlášení (1) Správní orgán může místo důkazu připustit čestné prohlášení účastníka řízeni, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (2) Čestné prohlášeni správní orgán nepřipustí, brání-li tomu obecný zájem nebo byla-li by tím porušena rovnost mezi účastníky řízení. Čestným prohláše­ ním nelze nahradit znalecký posudek. (3) V čestném prohlášení je účastník povinen uvést pravdivé údaje. Správní orgán musí upozornit účasmíka řízení na právní následky nepravdivého čestného prohlášení.3) §40

Předběžné otázky (1) Výskytne-li se v řízení otázka, o které již pravomocně rozhodl příslušný orgán, je správní orgán takovým rozhodnutím vázán; jinak si správní orgán může o takové otázce učinit úsudek nebo dá příslušnému orgánu podnět k za­ hájení řízení.

2) § 116 občanského zákoníku. 3) § 6 zákona č. 60/196! Sb., o úkolech národních výborů při zajišťováni socialistického pořádku. MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

O

35

OBECNI KODEX (2) Správní orgán si nemůže jako o předběžné otázce učinit úsudek o tom, zda a kým byl spáchán trestný čin, proviněni nebo přestupek, nebo o osobním stavu občana, přisluSí-li o něm rozhodovat soudu. Oddíl 3

Zajištění průběhu a účelu řízení §41 Předvolání (1) Správní orgán předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná. (2) V předvoláni správní orgán upozorni na právní následky nedostaveni se.

§42 Předvedení (1) Účastník řízení nebo svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvoláni nedostaví ke správnímu orgánu a bez jehož osobni účasti nelze řízení provádět, může být předveden. (2) O předvedení požádá správní orgán Veřejnou bezpečnost, o předvedení vojáků v činné službě nebo příslušníků veřejných ozbrojených sborů požádá jejich náčelníka.

§43 Předběžná opatření (1) Správní orgán může před skončením řízení v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění jeho účelu a) uložit účastníkům, aby něco vykonali, něčeho se zdrželi nebo něco strpěli; b) nařídit zajištění věcí, které mají být zničeny nebo učiněny nepotřebnými, anebo jichž je třeba k provedení důkazů. (2) Správní orgán zruší předběžné opatření, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno; jinak pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí ve věci nabylo právní moci. (3) Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný úči­ nek.

§44 Dožádání (1) Správní orgány provádějí procesní úkony v obvodu své působnosti. (2) Nemůže-li správní orgán provést některý procesní úkon v obvodu své působnosti nebo je-li to účelné z jiných důvodů, je oprávněn dožádat o jeho provedeni jiný správní orgán téhož nebo nižšího stupně. (3) Dožádaný správní orgán je povinen v mezích své působnosti dožádání vyhovět nejpozději ve lhůtě 15 dnů, není-li v dožádání stanovena lhůta delší.

§45 Pořádková opatření (1) Tomu, kdo ztěžuje postup řizení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu, ruší přes předchozí napomenutí pořádek, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď, předložení listiny nebo pro­ vedení ohledání, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 200 Kčs; u vojáků v činné službě a u příslušníků veřejných ozbrojených sborů odevzdá věc k vyřízeni podle kázeňských předpisů. (2) Toho, kdo hrubě ruší pořádek, může správní orgán také vykázat z místa jednání; je-li vykázán účastník řízení, může se jednat v jeho nepřítomnosti. (3) Správní orgán, který pořádkovou pokutu uložil, ji může prominout.

správni řád (5) V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede též orgán, který rozhod­ nutí vydal, datum vydání rozhodnutí, jméno a příjmení účasmíků řízení. Roz­ hodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. Zvláštní právní předpisy mohou stanovit další náležitosti rozhodnutí. (6) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyho­ toveni rozhodnutí správní orgán kdykoliv i bez návrhu opraví a vyrozumí o tom účastníky řízení.

§48 Smír (1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci řízení mezi sebou se schválením správního orgánu uzavřít smír. Správní orgán smír neschválí, jestliže odporuje právním předpisům nebo obecnému zájmu. (2) Schválený smír je vykonatelný.

§49 Lhůta pro rozhodnutí (1) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě do­ kladů předložených účastníkem řízem, rozhodne správní orgán bezodkladně. (2) V ostatních případech, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, je správní orgán povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů od zahájeni řízem; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k po­ vaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu). Nemůže-li správní orgán roz­ hodnout do 30, popřípadě do 60 dnů, je povinen o tom účastníka řízení s uve­ dením důvodů uvědomit.

§50 Opatření proti nečinnosti Dovoluje-li to povaha věci a nelze-li nápravy dosáhnout jinak, správní orgán, který by byl jinak oprávněn rozhodnout o odvolání, sám ve věci rozhodne, pokud správní orgán příslušný k rozhodnutí nezahájil řízení, ač je k tomu po­ vinen nebo pokud nerozhodl ve lhůtě stanovené v § 49 odst. 2.

§51 Oznámení rozhodnutí (1) Rozhodnutí se účastníkovi řízení oznamuje doručením písemného vy­ hotovení tohoto rozhodnutí. Den doručení rozhodnutí je dnem jeho oznámem. (2) Účastníku řízeni, který je přítomen, může být rozhodnutí oznámeno ústním vyhlášením; den úsmího vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení roz­ hodnutí, jen pokud se přítomný účastník řízení vzdal nároku na doručení pí­ semného vyhotovení rozhodnutí.

§52 Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí (1) Rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat (podat rozklad), je v právní moci. (2) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat (podat rozklad) nebo jestliže odvolání (rozklad) nemá odkladný účinek.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ Oddíl 1

Oddíl 4

Rozhodnutí §46 Rozhodnutí musí být v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, musí být vydáno orgánem k tomu příslušným, vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a obsahovat předepsané náležitosti.

§47 Náležitosti rozhodnutí (1) Rozhodnuti musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvoláni (rozkladu). Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se všem účastníkům řízeni v plném rozsahu. (2) Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto, popřípadě též rozhodnutí o povinnosti nahradit náklady řízení. Pokud se v rozhodnutí ukládá účastníkovi řízení po­ vinnost k plnění, stanoví pro ni správní orgán lhůtu; lhůta nesmí být kratší, než stanoví zvláštní právní předpis. (3) V odůvodnění rozhodnuti správní orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval. (4) Poučení o odvolání (rozkladu) obsahuje údaj, zdaje rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat (podat rozklad), v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a kde lze odvolání podat.

36

□

MODERNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

Odvolací řízení §53 Proti rozhodnutí správního orgánu má účasmik řizení právo podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud se účasmik řízení odvolání písemně nebo ústně do protokolu nevzdal.

§54 (1) Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. (2) Odvoláni je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámeni rozhodnutí, nestanoví-li jinou lhům zvláštní právní předpis. (3) Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal opravný prostředek po lhůtě. má se za to, že jej podal včas, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí.

§55 (1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, má včas podané odvolání odkladný účinek. (2) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem nebo je-li nebezpečí, že odkladem výkonu rozhodnuti utrpí účastník řízeni nebo někdo jiný nenahraditelnou újmu, může správní orgán odkladný účinek vyloučit; naléhavost je třeba řádně odů­ vodnit. Odkladný účinek nelze vyloučit, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (3) Proti rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku se nelze odvolat.

správni řad

OBECNI KODEX §56

§63

Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, vyrozumí ostatní účast­ níky řízení o obsahu podaného odvolání, vyzve je, aby se k němu vyjádřili a podle potřeby doplní řízení provedením nově navržených důkazů.

(1) Obnovu řízení povolí na návrh účastníka řízení nebo nařídí správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. (2) V návrhu na obnovu řízení je třeba uvést důvody obnovy řízení a sku­ tečnosti svědčící o tom, že je návrh podán včas. (3) Návrh se podává u správního orgánu uvedeného v odstavci 1 ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se účasmik dozvěděl o důvodech obnovy, nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí; ve stejné lhůtě může správní orgán obnovu řízení nařídit. Zmeškání lhůty (§ 28) nelze prominout. (4) Po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí se obnova povolí nebo nařídí jen tehdy, bylo-li rozhodnutí dosaženo tresmým činem. (5) Proti rozhodnutí o obnově řízení lze podat odvolání (rozklad). Roz­ hodnutí o povolení nebo nařízení obnovy má odkladný účinek, pokud napadené rozhodnutí nebylo ještě vykonáno.

§57 (1) Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může o odvolání sám rozhodnout, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví a jestliže se rozhodnutí netýká jiného účastníka řizení než odvolatele nebo jestliže s tím ostatní účastníci řízení souhlasí. (2) Nerozhodne-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o od­ volání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo.

§58 (1) Odvolacím orgánem je správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. (2) V řízení před národními výbory rozhoduje o odvolání příslušný odbor národního výbom nejblíže vyššího stupně, jestliže o odvolání nerozhoduje správ­ ní komise národního výboru4) nejblíže vyššího stupně zřízená podle zvláštních právních předpisů, popřípadě komise tohoto národního výboru.5) (3) O odvolání proti rozhodnutí orgánu krajského národního výboru roz­ hoduje příslušný ústřední orgán státní správy, na Slovensku v rámci své působ­ nosti příslušný orgán Slovenské národní rady. (4) Rozhodoval-li ve správním řízení orgán státní organizace, rozhoduje o odvolání správní orgán, který organizaci řídí.

§59 (1) Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu; je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popřípadě zjištěné vady odstraní. (2) Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší, jinak odvolání zamíme a rozhodnutí potvrdí. (3) Odvolací orgán rozhodnutí zruší a věc vrátí správnímu orgánu, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí, pokud je to vhodnější zejména z důvodů rychlosti nebo hospodárnosti; správní orgán je právním názorem odvolacího orgánu vázán. (4) Proti rozhodnutí o odvolám se nelze dále odvolat.

§60 Odvolací orgán je povinen přezkoumat i opožděné nebo nepřípustné od­ volání z toho hlediska, zda neodůvodňuje obnovu řízení anebo změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení; jinak odvolání zamítne.

§64 (1) Nové řízení ve věci provede správní orgán, jehož rozhodnutí se důvod obnovy řizení týká; týká-li se důvod obnovy řízení rozhodnutí správních orgánů prvého i druhého stupně, provede nové řízení správní orgán prvého stupně. (2) Pokud se důvod obnovy řízení týká pouze řízení před odvolacím orgánem, spojí se rozhodnutí o obnově řízení s novým rozhodnutím ve věci. (3) Novým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší. (4) Proti novému rozhodnutí ve věci se lze odvolat (podat rozklad). Oddíl 3

Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení §65 (1) Rozhodnutí, které je v právní moci, může z vlastního nebo jiného podněm přezkoumat správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který toto rozhodnutí vydal (§ 58), jde-li o rozhodnutí ústředního orgánu státní správy (orgánu Slovenské národní rady), jeho vedoucí na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise (§ 61 odst. 2). (2) Správní orgán příslušný k přezkoumání rozhodnutí je zruší nebo změní, bylo-li vydáno v rozporu se zákonem, obecně závazným právním předpisem nebo obecně závazným nařízením. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena. (3) Při přezkoumávání rozhodnutí vychází správní orgán z právního stavu a skutkových okolností v době vydání rozhodnutí. Nemůže proto zrušit nebo změnit rozhodnutí, jestliže se po jeho vydání dodatečně změnily rozhodující skutkové okolnosti, z nichž původní rozhodnutí vycházelo.

§61

§66

(1) Proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy (příslušného orgánu Slovenské národní rady), vydanému v prvním stupni, lze podat u tohoto orgánu ve lhůtč 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí rozklad; včas podaný rozklad má odkladný účinek. (2) O rozkladu rozhoduje vedoucí ústředního orgánu státní správy (orgánu Slovenské národní rady) na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise. Proti tomuto rozhodnuti se nelze odvolat. (3) Ustanovení o odvolacím řízení se vztahují přiměřeně i na řizení o roz­ kladu.

Podnětu účastníka řízení k přezkoumání rozhodnutí může v plném rozsahu vyhovět i správní orgán, který rozhodnutí vydal, v řízení před národními výbory též vyšší orgán národního výboru téhož stupně, netýká-li se rozhodnutí jiného účasmíka řízení nebo souhlasí-li s tím ostamí účasmíci řízení.

Oddíl 2

Obnova řízení §62 (1) Řízení před správním orgánem ukončené rozhodnutím, které je v právní moci, se na návrh účastníka řízení obnoví, jestliže a) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít podstamý vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízem uplatněny bez zavinění účasmíka řízeni; b) rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky, o niž bylo příslušným orgánem rozhodnuto jinak; c) byla nesprávným postupem správního orgánu účastníkovi řízení odňata možnost účasmit se řízení, mohlo-li to mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li náprava být zjednána v odvolacím řízeni; d) rozhodnutí bylo vydáno vyloučeným orgánem (§ 9 a 13), mohlo-li to mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li náprava být zjednána v odvo­ lacím řízeni; e) rozhodnutí se opírá o důkazy, které se ukázaly nepravdivými, nebo roz­ hodnutí bylo dosaženo tresmým činem. (2) Správní orgán nařídí obnovu řízeni z důvodů uvedených v odstavci 1, je-li na přezkoumání rozhodnutí obecný zájem. (3) Obnova řízení není přípustná, jestliže rozhodnutím byl účastníkovi řízeni udělen souhlas k občanskoprávnímu nebo pracovněprávnímu jednání nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu občana a účasmik řízeni nabyl práv v dobré víře. 4) § 57 zákona č. 69/1967 Sb„ o národních výborech. 5) § 54 odst. 3 zákona i. 69/1967 Sb„ o národních výborech.

§67 (1) Rozhodnutí, kterým byl účasmíkovi řízení dán souhlas k občansko­ právnímu nebo pracovněprávnímu úkonu, nebo kterým bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu občana, nelze mimo odvolací řízení zrušit nebo změnit, jestliže účastník řízení nabyl práv v dobré víře. (2) Je-li podle platných právních předpisů podán návrh na přezkoumání správního rozhodnutí soudem, nemůže správní orgán toto rozhodnutí mimo odvolací řízení zrušit nebo změnit, ledaže by plně vyhověl všem účastníkům řízem.

§68 (1) Správní orgán nemůže mimo odvolací řizení rozhodnutí zrušit nebo změnit po uplynutí tří let od právní moci napadeného rozhodnutí. (2) Proti rozhodnutí, jímž se ruší nebo mění rozhodnutí mimo odvolací řizení, se lze odvolat (podat rozklad). Oddíl 4

Řízení o protestu prokurátora §69 (1) Byl-li protest prokurátora podán u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí, proti němuž protest směřuje, zrušit nebo nahradit rozhodnutím odpovídajícím zákonu. (2) Nevyhoví-li takto správní orgán plně protestu sám, je povinen předložit jej spolu se spisovým materiálem ve lhůtě v protestu určené, a není-li lhůta určena, do 30 dnů k rozhodnutí nadřízenému správnímu orgánu nejblíže vyššího stupně (§ 58); jde-li o ústřední orgán stámí správy (orgán Slovenské národní rady), předloží protest svému vedoucímu, který rozhodne na základě návrhu jim ustavené zvláštní komise (§61 odst. 2). (3) Rozhodnutí o protestu prokurátora se doručí prokurátorovi a účasmíkům řízení. (4) Proti rozhodnutí o protestu prokurátora se mohou účastníci řízení od­ volat (podat rozklad). MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

O

37

OBECNI KODEX

spravni řqd

Oddíl 5

§77

Přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudem

Výkon rozhodnuti lze provést jen prostředky uvedenými v zákoně. Při výkonu rozhodnutí se použije prostředku, který účastníka řízení co nejméně postihuje a vede ještě k cíli.

§70 Zvláštní zákony stanoví, ve kterých případech soudy přezkoumávají rozr bodnuti správních orgánů.

Oddíl 2

Vymáhání peněžitých plnění

ČÁST PÁTÁ VÝKON ROZHODNUTÍ Oddíl 1

Společná ustanovení §71 (1) Nesplni-li účastník řízení ve stanovené lhůtě dobrovolně povinnost uloženou mu rozhodnutím, které je vykonatelné (§ 52 odst. 2), nebo smírem schváleným správním orgánem nebo výkazem nedoplatků jím sestaveným (dále jen »rozhodnutí«), jejich výkon se provede. Nebyla-li stanovena v rozhodnutí lhůta k plnění, určí ji orgán, který provádí výkon rozhodnutí; lhůta nesmí být kratší, než stanoví zvláštní právní předpis. (2) Výkaz nedoplatků lze vykonat, byl-li sestaven na základě vykonatelného rozhodnutí nebo na základě dlužníkovi povinnosti stanovené právním předpisem zaplatit bez vydání zvláštního rozhodnuti. (3) Rozhodnuti lze vykonat nejpozději do tří let po uplynuti Ihůty stanovené pro splnění uložené povinnosti (odstavec 1).

§78 (1) Výkon rozhodnuti ukládajícího peněžité plnění se provádí srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky. (2) Příkaz k provedeni srážek ze mzdy vydá správní orgán tomu, kdo vyplácí dlužníkovi mzdu, jinou odměnu za práci nebo náhradu za pracovní příjem. (3) Přikázání pohledávky provede správní orgán tak, že tomu. vůči nčmuž má dlužník pohledávku, přikáže, aby pohledávku do výše dlužné částky zaplatil správnímu orgánu. (4) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u příslušného peněž­ ního ústavu (peněžní organizace) se provede jejím odepsáním z účtu dlužníka. V případech, kde jako věřitel i jako dlužník vystupuji socialistické organizace, provede se výkon rozhodnuti podle předpisů o platebním styku na základě příkazu k vybráni7) vystaveného věřitelem; v ostatních případech se provede výkon rozhodnuti na základě příkazu správního orgánu vydaného podle odstav­ ce 3. (5) Při výkonu rozhodnutí srážkou ze mzdy a přikázáním pohledávky se přiměřeně použije ustanovení občanského soudního řádu.8)

§72

Oddíl 3

(1) Výkon rozhodnutí se provádí na návrh účastníka řízeni nebo z podnětu správního orgánu, který v prvním stupni vydal rozhodnutí, schválil smír nebo vyhotovil výkaz nedoplatků (vymáhající správní orgán). Pokud tento orgán není sám k výkonu rozhodnutí oprávněn, postoupí věc orgánu příslušnému podle §73. (2) Účastník řízení nebo vymáhající správní orgán mohou podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. §73

Vymáhání nepeněžitých plněni

(1) Výkon rozhodnutí národního výboru provádí podle povahy věci pří­ slušný odbor okresního národního výboru; jde-li o rozhodnuti městského ná­ rodního výboru, odbor tohoto národního výboru. Místní národní výbor provádí výkon rozhodnuti, byl-li k tomu příslušným odborem okresního národního vý­ boru zmocněn. (2) Výkon rozhodnutí jiných správních orgánů provádí podle povahy věci příslušný odbor okresního národního výboru, nestanovi-li zvláštní právní před­ pis, že jej provádí správní orgán sám. § 74 Orgán provádějící výkon rozhodnuti je povinen oznámit účastníku řízeni, jehož se výkon týká, zahájení výkonu rozhodnuti; je-li třeba stanovit lhůtu k plněni (§ 71 odst. 1), uvede se v tomto oznámeni.

§79 (1) Rozhodnutí ukládající nepeněžité plněni se vykoná náhradním výko­ nem, ukládáním peněžitých pokut nebo přímým vynucením uložené povinnosti. (2) Náhradní výkon spočívá v tom, že uložené práce a výkony se provedou na náklad a nebezpečí povinného, jestliže uloženou práci nebo výkon může provést též někdo jiný než povinný. (3) Neni-li náhradní výkon podle povahy věci možný nebo účelný, vymáhá se splnění povinnosti uložené v rozhodnutí postupným ukládáním pokut; úhrn všech uložených pokut nesmi převyšovat u občana částku 500 Kčs, u organizace částku 20 000 Kčs. (4) Přímé vynuceni povinnosti se provede zejména vyklizením bytu, ne­ bytového prostoru, nemovitosti nebo její části, odnětím věci nebo listiny a před­ vedením osoby. (5) Při vynuceni povinnosti vyklizením se přiměřeně použije ustanoveni občanského soudního řádu.9) Výkon rozhodnutí odnětím věci nebo listiny se provede za přítomnosti zástupce místního národního výbom. popřípadě jiné zletilé osoby. O předvedení osoby může orgán provádějící výkon rozhodnutí požádat Veřejnou bezpečnost, a jde-li o vojáky v činné službě nebo příslušníky veřejných ozbrojených sborů, jejich náčelníka. §80

§75 (1) Orgán provádějící výkon rozhodnuti může ze závažných důvodů na návrh účastníka řízeni nebo z vlastního, popřípadě jiného podnětu výkon roz­ hodnutí odložit; pokud národní výbor provádí výkon rozhodnutí jiného správního orgánu, vyžádá si jeho vyjádření. (2) Na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu orgán provádějící výkon rozhodnuti od výkonu upustí, jestliže a) vymáhaný nárok zanikl nebo se jeho vymáháni stalo bezpředmětným, b) podklad pro výkon rozhodnuti (§ 71 odst. 1) byl zrušen, c) splněni téže povinnosti vymáhá soud, d) výkon rozhodnutí je nepřipusmý. e) k předmětu, jehož se výkon rozhodnuti týká, bylo úspěšně uplatněno právo, jež výkon rozhodnutí nepřipouští. (3) O zastavení výkonu rozhodnuti, proti němuž prokurátor podal protest, platí ustanoveni zákona o prokuratuře.6) §76 (1) Proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnuti lze podat námitky. (2) Námitky mají odkladný účinek jen a) směřuji-li proti povolení odkladu nebo upuštěni od výkonu rozhodnuti. b) směřuji-li proti zahájení výkonu rozhodnutí při výkonu rozhodnuti vykli­ zením. c) uplatňuje-li se v nich, že vymáhané plnění již bylo provedeno nebo že ještě neuplynula lhůta k plněni, d) uplatňuje-li se v nich k předmětu, jehož se výkon rozhodnutí týká, právo, jež výkon rozhodnutí nepřipouští. (3) O námitkách rozhoduje orgán provádějící výkon rozhodnutí. Proti roz­ hodnutí o námitkách se nelze odvolat. 6) § 16 odst. 1 zákona č. 60/1965 Sb„ o prokuratuře.

38

□

MODERNÍ OBEC - PAÍLOHA 8/1995

(1) Pracovník pověřený provedením výkonu rozhodnutí provádí jednotlivé úkony podle písemného příkazu, který vydá orgán uvedený v § 73 odst. 1 a 2. Tímto příkazem je povinen se prokázat. • (2) Prokáže-li účasmík řízení, že vymáhaná povinnost byla již splněna nebo že se na vymáháni netrvá nebo že provedení výkonu rozhodnuti bylo odloženo nebo zastaveno, anebo že byly podány námitky, které mají odkladný účinek, pracovník pověřený provedením výkonu rozhodnuti úkon neprovede.

ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ §81 Správní orgán je povinen šetřit v řízeni imunit a výsad přiznávaných me­ zinárodními dohodami uzavřenými Československou socialistickou republikou nebo československými právními předpisy.10) §82 (1) Ustanovení tohoto zákona platí i pro řízení neskončené před počátkem jeho účinnosti. (2) Pokud rozhodnutí nabylo právní moci před počátkem účinnosti tohoto zákona, lze povolit obnovu řízeni, nebylo-li rozhodnuti dosaženo tresmým činem, nebo přezkoumat rozhodnuti mimo odvolací řízení jen tehdy, jestliže ode dne, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným, neuplynuly tři roky. 7) *) 9) 10)

Vyhláška č. 85/1966 Sb„ o platebním styku a zúčtováni na účtech organizaci. § 276 až 320 občanského soudního řádu. § 340 až 344 občanského soudního řádu. Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvé o diplomatických stycích.

přestuplcový zákon

OBECNI KODEX (3) Byla-Ii před počátkem účinnosti tohoto zákona zahájena správní exe­ kuce, dokončí se podle dosavadních předpisů.

§83 Zrušují se: 1. vládní nařízení č. 91/1960 Sb., o správním řízení; 2. § 28 odst. 1 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajiš­ ťování socialistického pořádku; 3. § 15 odst. 4 věta druhá zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře.

§84 Nedotčena zůstávají ustanovení zvláštních právních předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona, která upravuji správní řízení, avšak s vý­ jimkou ustanoveni, že o odvoláni proti rozhodnutím orgánů národního výboru rozhoduji orgány téhož národního výboru. Nedotčena zůstává i věcná příslušnost místních národních výborů založená k počátku účinnosti tohoto zákona zvlášt­ ními právními předpisy.

§85 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.

Zákon CNR č. 200/1990 Sb.,

o přestupcích, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb., zákona ČNR č. 344/1992 Sb., zákona ČNR č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.1)2

§1

Základní ustanovení Orgány státní správy a orgány obce (dále jen »správní orgány«) vedou občany k tomu, aby dodržovali zákony a jiné právní předpisy a respektovali práva spoluobčanů; dbaji zejména o to, aby občané neztěžovali plnění úkolů státní správy a nerušili veřejný pořádek a občanské soužití.

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ §2

Pojem přestupku (1) Přestupkem je zaviněné jednáni, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. (2) Přestupkem neni jednání, jímž někdo odvrací a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jed­ náním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.

Zavinění §3 K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.

§6 Porušení povinnosti uložené právnické osobě Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, ten, kdo dal k jednáni příkaz.

Působnost zákona §7 (1) Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele příznivější. (2) Pachateli lze uložit pouze takový druh sankce, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje. (3) O ochranném opatření se rozhodne podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.

§8 (1) Podle tohoto zákona nebo jiného zákona se posuzuje přestupek, který byl spáchán na území České republiky. (2) Podle tohoto zákona se posuzuje též přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. b) a.c) a přestupek proti majetku podle § 50, který spáchal v cizině státní občan České republiky anebo cizinec/) který má trvalý pobyt na území České republiky, pokud takové jednáni nebylo v cizině projed­ náno. Jiný přestupek spáchaný v cizině státnún občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, se posuzuje podle tohoto zákona nebojiného zákona jen tehdy, jestliže jím uvedená osoba porušila povinnost, kterou má podle předpisů platných v České republice mimo území republiky, nebo jestliže to vyplývá z vyhlášených mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.

§4

§9

(1) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zá­ konem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem nepomši nebo neohrozí, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. (2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo b) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn. (3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.

Jednáni, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat. Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba.jížbyla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva.

§5 Věk a nepříčetnost (1) Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spácháni nedovršil patnáctý rok svého věku. (2) Za přestupek neni odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spácháni nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohroženi zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se však nezbavuje

§

10

(1) Podle zvláštních předpisů3)*se * projedná jednání, které má znaky pře­ stupku, jehož se dopustili a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci Bezpečnosmí informační služby České republiky, Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky, b) soudci, prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, c) osoby během výkonu trestu odnětí svobody. *) § 1 odst 3 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 2) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 3) Např. zákon č. 76/1959 Sb, o některých služebních poměrech vojáků, ve zněni pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve zněni pozdějších předpisů.

MODERNÍ OBEC-PAÍLOHA 8/1995

O

39

OBECNI KODEX (2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.

přestupkový zákon (2) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednáni majícího znaky přestupku uplynuly dva roky. Ustanovení § 15 odst. 2 plati obdobně. (3) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.

Sankce

§11

§ 19

(1) Za přestupek lze uložit tyto sankce: a) napomenutí, b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci. (2) Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. (3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k ná­ pravě pachatele postačí samotné projednání přestupku.

Zvláštní ustanovení o mladistvých

§12 (1) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti pře­ stupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. (2) Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji po­ stižitelný. Zákaz činnosti lze uložit, jestliže ho lze uložit za některý z těchto přestupků.

(1) Při posuzování přestupku osoby, která v době jeho spáchání dovršila patoáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (dále jen »mladistvý«), se přihlíží ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje mládeži. (2) Přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení. (3) Horní hranice pokuty se u mladistvých snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší než 2000 Kč. V blokovém řízení nelze uložit mladistvému pokutu vyšší než 500 Kč; pokutu až do výše 1000 Kč lze uložit mladistvému, pokud tento zákon nebo zvláštní zákon připouští v blokovém řízení uložit pokutu vyšší než 1000 Kč. (4) Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku, nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolám.

§20 Zánik odpovědnosti za přestupek Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.

§13 (1) Pokutu lze uložit do 1000 Kč, nestanoví-li zvláštní část tohoto zákona nebo jiný zákon pokutu vyšší. (2) V blokovém řízení (§ 84) lze uložit pokutu do 1000 Kč, pokud tento zákon nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší, a v příkazním řízení (§ 87) do 4000 Kč. (3) Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni, pokuta uložená okresním úřadem je příjmem okres­ ního úřadu. Pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního rozpočtu této republiky. (4) Příjmem obce nebo okresního úřaduje též výnos pokut uložených jiným správním orgánem, pokud je orgán obce nebo okresní úřad vymáhal. § 14 (1) Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle na dva roky, a jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k níž je třeba povolení nebo souhlasu stámího orgánu, a spáchal-li pachatel přestupek touto činnosti nebo v souvislosti s ní. (2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat. (3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života prokázal, že její další výkon není potřebný. §15 (1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc a) byla ke spácháni přestupku užita nebo určena, anebo b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou. (2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku. (3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

Ochranná opatření § 16 Ochrannými opatřeními jsou: a) omezující opatřeni, b) zabrání věci. §17 (1) Omezující opatřeni spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně pří­ stupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo se konají veřejné tělovýchovné, sportovní nebo kulturní podniky. Lze je uložit pachateli přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30), přestupky proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48) a přestupku proti občanskému soužití (§ 49). (2) Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku; lze je uložit jen spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku. §

18

(1) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) nebo b), lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat, nebo b) nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

40

□

MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ ČÁST Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě §21 Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou nebo s razítkem stámího orgánu nebo organizace, bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty, b) úmyslné uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést, c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody, d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy, e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku, f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku nebo pozmění její obsah, g) úmyslné podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v česmém prohlášení u správ­ ního orgánu, h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako veřejný činitel, ch) úmyslně nedodrží omezující opatření uložené v přestupkovém řízení, i) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zamě­ nitelné, ačkoliv neni příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kč.

§ 21a Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí (1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb„ ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejně­ ného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady č. 279/1992 Sb., tím, že a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají, b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce, c) neučiní stanovená opatření, ačkoliv ví, že osoba, která zastává takovou firnkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

OBECNÍ KODEX

přestupkový zákon

§22 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu

§27 Přestupky na úseku financí a měny

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg nedodrží ustanovení o omezení jízdy určené pro některé druhy vozidel, b) porušením obecně závazného právního předpisu o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu způsobí dopravní nehodu nebo vyvolá stav, kdy takový následek bezprostředné hrozí, c) se dopustí jednání uvedeného pod písmenem b) jako řidič vozidla hromadné dopravy osob nebo jako řidič nákladního automobilu přepravujícího na ložném prostoru více než šest osob nebo jako řidič traktoru přepravující osoby na ložném prostoru nákladního přivěsu traktoru, d) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmenem a), b), a c), poruší obecně závazný právní předpis o bezpečnosti a plynulosti silničního pro­ vozu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 2000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) pokutu do 5000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 7000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 10 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku. (3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 2000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) pokutu do 5000 Kč.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně zhotoví reprodukci nebo zaměnitelnou napodobeninu bankovky, mince, šeku, cenného papíru nebo pla­ tební karty znějící na tuzemskou nebo cizí měnu anebo neoprávněně zhotoví předmět úpravou napodobující bankovku, minci, šek, cenný papír nebo platební kartu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.

§23 Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství

§29 Přestupky na úseku zdravotnictví

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, po­ změní, zakryje, přemísti nebo umístí dopravní značku, návěstidlo, signální nebo návěstní znak, signální nebo návěstní zařízeni, informační zařízeni pro cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo jiného dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení, b) uzavře bez povolení pozemní komunikaci anebo překročí lhůtu stanovenou pro uzavírku nebo pro zvláštní užívání pozemní komunikace, c) provozuje nepovolenou nebo zakázanou činnost v ochranném pásmu dráhy či pozemní komunikace nebo pozemního leteckého zařízení anebo v územ­ ním obvodu vnitrozemského přístavu, d) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro stavbu či provoz civilních letadel včetně kluzáků, e) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke zdolání mimořádně na­ léhavých přepravních potřeb, f) provozuje dopravu bez povolení nebo poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro provozování dopravy, g) porušením povinnosti stanovené obecně závazným právním předpisem ohrozí bezpečnost nebo plynulost železničního, leteckého nebo plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu dopravní nehodu, h) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro dopravu nebo přepravu nebezpečných věcí, ch) znečisti nebo poškodí pozemní komunikaci tak, že způsobí závadu v její sjízdnosti nebo schůdnosti, i) úmyslně poškodí dopravní stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo zabezpečovacího zařízení, j) jako řidič užije dálnice nebo silnice dálničního typu motorovým vozidlem bez předchozího zaplacení poplatku podle zvláštního zákona.4) (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a g).

§24 Přestupky na úseku podnikání (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb. b) v obchodě nebo při j iném podnikání zpracovává, prodává nebo v souvislosti s tím skladuje nebo po provedené opravě či úpravě vydává zboží z drahých kovů, které neodpovídá právním předpisům o jeho povinném přezkoušení nebo úředním označení, c) padělá nebo úmyslně zneužije úřední značku pro zboží z drahých kovů anebo úmyslně uvede do oběhu zboží označené takovou značkou, d) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost, e) poruší podmínky stanovené obecně závazným právním předpisem nebo stanovené na jeho základě při vývozu nebo dovozu zboží a služeb. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5000 Kč a za přestupek podle odstavec 1 písm. c) až e) pokutu do 10 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).

§ 25 a 26 (zrušeny) ') § 6a zákona č. 135/1961 Sb„ o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona i. 27/1984 Sb„ zákona č. 213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb.

§28 Přestupky na úseku práce a sociálních věcí (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů o osvojení, b) maří výkon ochranné výchovy nezletilého anebo narušuje výchovu dítěte svěřeného do výchovy jiného občana než rodiče nebo do pěstounské péče, c) jako cizinec je zaměstnán v České republice bez pracovního povolení, pokud je takového povolení třeba, d) neoprávněně zprostředkovává pracovní činnost. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 5000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) a d) pokutu do 10 000 Kč.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskymuti zdravotnické služby nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčem, b) nedodrží opatření uložené ke sníženi hluku a vibrací nebo znečistí ovzduší škodlivinami nad stanovenou přípustnou mez, c) nedodrží opatření stanovené na ochranu přírodních léčebných lázní nebo přírodního léčivého zdroje, d) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost poživatin nebo pitné vody, e) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro dodržování hygienických požadavků na pracovní prostředí, f) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci, g) poruší povinnost při zacházení s jedy, omamnými látkami, psychotropními látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví anebo poruší povinnost k ochraně zdraví před ionizujícím zářením, h) poruší zákaz nebo nesplní povinnost stanovenou nebo uloženou v souvis­ losti s předcházením a výskytem přenosných nemocí, ch) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo pou­ žito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak neoprávněně získá takový tiskopis. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až ch) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) a ch).

§30 Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let nebo osobě, o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek, b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožni druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky, než je alkohol, c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek, d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu, e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj, f) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidi nebo poškodit majetek, g) po požití alkoholického nápoje nebo užije jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu f)> h) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v pís­ menu f), ch) při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo, byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč. za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5000 Kč a zákaz MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

□

41

OBECNI KODEX činnosti do šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. g) pokutu do 10 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku a za přestupek podle odstavce 1 písm. h) a ch) pokutu do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let. §31

Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže (1) Přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč. §32

přestupkový zákon §36

Přestupky na úseku spojů (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) pomší poštovní výhradu, b) se neoprávněně napojí na telekomunikační síť nebo na jiné zařízení správy spojů anebo do nich neoprávněně zasáhne, c) poruší zasílací podmínky, jde-li o poštovní zásilku obsahující nebezpečnou věc, d) poruší obecně závazný právní předpis o držení a provozu vysílacích radio­ vých stanic a jiných telekomunikačních zařízení, e) úmyslně mší příjem rozhlasového, televizního nebo jiného signálu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d).

Přestupky na úseku kultury (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) nedodrží podmínky stanovené pro pořádáni divadelního nebo filmového představení, hudební nebo jiné veřejné produkce, výstavy, přednášky nebo podniku lidové zábavy, b) neoprávněně užije dílo ve smyslu práva autorského nebo výkon výkonného umělce, záznam výkonu výkonného umělce anebo pořad rozhlasových nebo televizních organizací, c) poruší obecně závazný právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty, d) poruší obecně závazný právní předpis ve věcech ochrany církví a nábo­ ženských společností. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč.

§37 (zrušen) §38

Přestupky na úseku geologie (1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění státem organizovaných geologic­ kých prací, b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumné dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3000 Kč.

§33

§39

Přestupky na úseku lesního hospodářství

Přestupky na úseku ochrany a využiti nerostného bohatsví

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) naruší půdní kryt lesa nepovolenou těžbou, b) poruší povinnost stanovenou k ochraně lesního porostu před zvláště ne­ bezpečnými škůdci nebo chorobami, c) neoprávněně zabere pozemek z lesního půdního fondu nebo omezí jeho využívání bez rozhodnutí správního orgánu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c) pokutu do 15 000 Kč. §34

Přestupky na úseku vodního hospodářství (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) vysadí, pokácí nebo odstraní bez povolení strom nebo keř v zátopovém území anebo těží bez povolení říční materiál z koryta vodního toku, b) nakládá bez povolení nebo v rozporu s ním s povrchovou nebo podzemní vodou, pokud je takového povolení třeba, c) poškodí vodohospodářské dílo nebo zařízení sloužící vodnímu hospodář­ ství, d) zřídl nebo zruší bez povolení nebo v rozporu s ním vodohospodářské dílo nebo vodovodní anebo kanalizační přípojku, e) znečistí povrchovou nebo podzemní vodu anebo ohrozí její jakost nebo zdravotní nezávadnost, f) nesplní povinnost uloženou vodohospodářským orgánem nebo povodňovou komisí při povodni, g) vypustí bez povolení nebo v rozporu s nim odpadní vodu do povrchové nebo podzemní vody, popřípadě do veřejné kanalizace. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 3000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a f) pokutu do 5000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a g) pokutu do 15 000 Kč. §35

Přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či ne­ správně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin, b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek, c) nesplní opatření uložené podle obecně závazných právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, o rostlinné výrobě, o živočišné výrobě, o myslivosti nebo o rybářství, d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště nebezpečnými škůdci nebo chorobami, e) neoprávněně provede změnu kultury pozemku, který je součástí zeměděl­ ského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu ze­ mědělské výrobě nebo neoprávněně provádí činnost poškozující zeměděl­ skou výrobu na takové půdě, f) úmyslně neoprávněně zasáhne do práva myslivosti nebo do výkonu rybář­ ského práva anebo úmyslně loví zvěř nebo chytá ryby v době hájení. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f).

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykoná­ vána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán, b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství nebo k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem, včetně důlně měřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských zařízení, c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění důlních vod. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč. §40

Přestupky na úseku používání výbušnin (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) nedbá nebo zneužije výstražného znamení, výstražné nebo informační tabule nebo výstražného signálu při provádění trhacích nebo ohňostrojo­ vých prací anebo je úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní, b) neoprávněně získá nebo přechovává výbušninu, c) použije bez povolení výbušninu k trhacím nebo ohňostrojovým pracím. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kč. §41

Přestupky na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství (1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně a) odstraní zařízení pro rozvod elektřiny, tepla nebo topných plynů, popřípadě příslušenství nebo přípojky k těmto zařízením, měřící zařízení nebo plom­ bu, nadzemní nebo podzemní zařízení sdělovací nebo ovládací techniky energetiky, teplárenství nebo plynárenství, b) zasáhne do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, tepla nebo plynu, včemě odběrného rozvodního zařízení před měřícím zařízením. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč. §42

Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně poškodí, zneužije nebo zneváží stámí symbol anebo jiný symbol chráněný obecně závazným právním předpisem, b) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije občanský průkaz, c) neoprávněně si přisvojí vyznamenáni nebo čestné uznání udělované státním orgánem, d) nesplní povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený obecně závaznými práv­ ními předpisy na úseku zbraní a střeliva, e) nesplní povinnost stanovenou obecně závaznými právními předpisy o občanských průkazech a o hlášení a evidenci pobytu občanů. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 1000 Kč; přitom za přestupek spáchaný nepovoleným držením nebo nošemm nedovolených zbraní5) 5) § 34 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.

42

□

moderní obec

-

pAIloha

8/1995

OBECNI KODEX

přestupkový zákon §49 Přestupky proti občanskému soužití

nebo nedovoleného střeliva6) se vždy uloží propadnutí věci nebo vysloví zabrání věci.

§43 Přestupky na úseku obrany České republiky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) poruší odvodni povinnost nebo naruší průběh odvodního řízení, b) neuposlechne povolání vydaného na základě branného zákona orgánem vojenské správy, c) poruší povinnost uloženou k zabezpečeni úkolů civilní obrany, d) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije průkaz vydaný branci nebo vojákovi anebo průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě, e) úmyslně naruší režim ochrany a vstupu do vojenského objektu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.

§44 Přestupky na úseku ochrany a správy státních hranic (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní hraniční znak nebo výstražnou tabuli vyznačující státní hranici nebo hra­ niční pásmo, b) úmyslně neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu, zhorší-li se tím zře­ telnost průběhu státní hranice, nebo do břehu či koryta hraničního vodního toku, anebo do společné hraniční cesty, změní-li se tím její poloha. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch, b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví, c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 3000 Kč.

§50 Přestupky proti majetku (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, pokud škoda ne­ dosahuje částku nej nižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem,7) nebo se o takové jednání pokusí, b) úmyslně neoprávněně užívá cizi majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.

§45 Přestupky na úseku ochrany životního prostředí

ČÁST TŘETÍ ŘÍZENÍ 0 PŘESTUPCÍCH

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo pomšením obecně závazných právních předpisů o ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá z usta­ noveni § 21 až 44, zhorší živomí prostředí. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.

§46 Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě (1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ztíží plnění úkolů státní správy. (2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinnosti stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí vydaných na úseku jejich samostatné působnosti. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 5000 Kč.

§51 Obecné ustanovení Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení.8)

Příslušnost §52 a) b) c) d)

Přestupky projednávají obce, okresní úřady, orgány Policie České republiky (dále jen »orgány policie«), jde-li o pře­ stupky spáchané porušením obecně závazných právních předpisů o bez­ pečnosti a plynulosti silničního provozu, jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon.

§53 Přestupky proti veřejnému pořádku §47 (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) neuposlechne výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci, b) poruší noční klid, c) vzbudí veřejné pohoršení, d) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně pro­ spěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství, e) úmyslně zničí, poškodí, znečisti nebo neoprávněně odstraní, zamění, po­ změn i, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační ozna­ čení, f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřej­ ných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v mís­ tech určených k rekreaci nebo turistice, g) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, h) neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa, ch) na místě veřejnosti přístupném nabízí poskytnutí služeb směřujících bez­ prostředně k uspokojování sexuálních potřeb nebo na takovém místě tyto služby poskytne nebo poskytnutí těchto služeb organizuje. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 1000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 pism. g) a h) pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. ch) pokutu do 15 000 Kč.

§48 Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy, včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ohroz! nebo naruší veřejný pořádek. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 1000 Kč. 6) § 47 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb.

(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občan­ skému soužití, pokud nebyly spáchány porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. (2) Pokud u příslušné obce nejsou vytvořeny podmínky pro projednávání přestupků a obec sama neuzavře dohodu o zabezpečení projednáváni přestupků jinou obcí, určí příslušný okresní úřad, že přestupky bude projednávat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se příslušná obec nachází. (3) Okresní úřady projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostat­ ní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány. (4) Obce a okresní úřady mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složeni vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků;9) usnášejí se většinou hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by projedáváním přestupků byla pověřena komise obecní rady. (5) V hlavním městě Praze náleží a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech, které jsou jim svěřeny, b) působnost podle odstavce 3 městským částem Prahy 1 až 10 pro celé území jednotlivých obvodů.

§54 Přestupky spáchané porušením obecně závazných právních předpisů o bez­ pečnosti a plynulosti silničního provozu, pokud nebyly projednány uložením pokuty v blokovém řízení, projednávají v prvním stupni útvary Policie České republiky v okresech. 7) Nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb., o stanoveni nejnižši měsíční mzdy pro účely tresmího zákona. ®) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízeni (správní řád). ^ § I a 2 vyhlášky Ministerstva vnitra ČR č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způso­ bilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování. MODERNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

□

43

OBECNI KODEX §55 (1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.10) (2) Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, nebo nelze-li místo spáchání přestupku spolehlivě zjistit, projedná správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt. (3) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje. §56 (zrušen) §57 Společné řízení (1) Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, které je příslušný projed­ návat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení. (2) Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž přestupky spolu souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze věc některého pachatele přestupku vyloučit ze společného řízeni. Součinnost §58 (1) Státní orgány, orgány policie a obce oznamují příslušným správním orgánům pře sluply, o nichž se dozvědí, nejsou-li samy příslušný k jejich pro­ jednávání. V oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku spatřován, důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek a že byl spáchán určitou osobou. (2) Oznamuje-li přestupky příslušným správním orgánům orgán policie a jedná-li se o přestupky a) proti veřejnému pořádku, b) proti občanskému soužití, nasvědčují-li okolnosti tomu, že vjejich důsledku došlo k ublížení na zdraví, ' c) proti majetku, d) proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, e) proti pořádku ve státní správě, spáchané na úseku státní správy v působnosti Policie České republiky, ť) uvedené v § 29 odst. 1 písm. ch), § 30 odst. 1 písm. d) až ch) a § 35 odst. 1 písm. f), učiní orgán policie nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Oznámení učiní orgán policie nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví. (3) Orgán policie a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů,3) nebo jde-li o jiný správní delikt než přestupek anebo nasvědčuj í-li skutečnosti, že jde o tresmý čin, b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňuj ící podezření, že jej spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, nelze-li na místě věc vyřídit jinak. (4) Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na jeho žádost do třiceti dnů o provedených opatřeních. §59 Státní orgány a orgány policie provedou bez zbytečného odkladu na žádost správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o přestupcích, k pro­ jednávání přestupků a k výkonu rozhodnutí. Státní orgán nebo orgán policie žádost neprodleně vrátí, není-li k provedení požadovaných úkonů příslušný. §60 Podávání vysvětlení (1) Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k pro­ věření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za tresmý čin nebo by porušili stárni nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou po­ vinnost mlčenlivosti. (2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu k podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo bezdůvodně podáni vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 1000 Kč. (3) Pořádková pokuta uložená orgánem obce je příjmem této obce, pořád­ ková pokuta uložená okresním úřadem je příjmem okresního úřadu. Pořádková I0) § 7 odst. 1 správního řádu.

44

□

MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

přestupkovy zákon pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem stámího rozpočtu České republiky. § 61 až 65 (zrušeny)

§66 Odložení věci (1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, b) v době spáchání přestupku nedovršil pamáctý rok svého věku nebo trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání, c) zemřela před zahájením řízení. (2) Správní orgán může věc odložit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v trestním řízení. (3) Správní orgán věc dále odloží, jestliže a) došlé oznámení (§ 67 odst. 2) neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci podle § 71, b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného správního orgánu, c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení anebo v blokovém řízení, d) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a uložené opatření se považuje za postačující, e) odpovědnost za přestupek zanikla, f) návrh na zahájení řízení o přestupku byl podán opožděně (§ 68 odst. 2), g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. (4) Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se vyrozumí pouze poškozený. Zahájení řízení §67 (1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1). (2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu, orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v tresmím řízení. (3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nej později do še­ desáti dnů. (4) Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních.

§68 (1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky podle § 50 spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (dále jen »navrhovatel#). (2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat přísluš­ nému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel ozna­ čuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán. (3) Výjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) nebo přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti. (4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. §69 (zrušen) §70 Náhrada škody (1) Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu v řízení o přestupku, nebo u orgánu policie v trestním řízení, pokud věc byla postoupena správnímu orgánu k projednání a nejde o pře­ stupek, který se projedná jen na návrh (dále jen »poškozený«), působí správní orgán, který přestupek projedná, k tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena. (2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla do­ brovolně nahrazena, uloží správní oigán pachateli přestupku povinnost ji na­ hradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán. (3) Zemře-li poškozený, správní orgán o náhradě škody nerozhodne.

OBECNI KODEX §71 Postoupení věci Správní orgán postoupí věc a) prokurátorovi nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin, b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu3) k projednání skutku osoby uvedené v § 10 odst. 1, c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správ­ ním deliktem než přestupek.

§72 Účastníci řízení V řízení o přestupku jsou účastníci řízení a) obviněný z přestupku, b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem, c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci, d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1.

§73 Obviněný z přestupku (1) Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným rozhodnutím. (2) Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a na­ vrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K vý­ povědi ani k doznání nesmí být donucován.

§74 Ústní jednání (1) 0 přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V ne­ přítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy,jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. (2) Je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o nařizeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán péče o dítě; jim se také rozhodnuti o přestupku oznamuje.

§75 Vydání a odnětí věci (1) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci, nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (2) Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo zabranou, musí být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně patří; jinak tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.

§76 Zastavení řízení (1) Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem, b) skutek nespáchal obviněný z přestupku, c) spácháni skutku, o němž se vede řizení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno, d) obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva nebo zákona, e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil pamáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání, 0 odpovědnost za přestupek zanikla, g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení, h) za přestupek byla uložena bloková pokuta, ch) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řizení a rozhodnutí se po­ važuje za postačující, i) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel, j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájem řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k úsmimu jednáni bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil, k) v řizení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru, l) věc byla postoupena podle § 71 po zahájeni řízem.

přestiipkový zákon (2) Správní orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v tresmím řízení. (3) Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné pouze, bylo-li řizení zastaveno podle odstavce 1 písm. a), b), c) a j); v těchto případech se rozhodnutí o zastavení řízení účastníkům řízení oznamuje. V ostatních přípa­ dech se rozhodnutí o zastavení řízení vyznačí ve spisu a účasmíci řízení se o tom pouze vyrozumějí.

§77 Výrok rozhodnutí Výrok rozhodnutí o přestupku, jímžje obviněný z přestupku uznán vinným, musí obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vy­ slovení viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce (§ 11 odst. 3), o započtení doby do doby zákazu činnosti (§ 14 odst. 2), o uložení ochranného opatření (§ 16), o nároku na náhradu škody (§70 odst. 2) a o náhradě nákladů řízení (§ 79 odst. 1).

§78 Smír U přestupku urážky na cti se správní orgán pokusí uraženého na cti a obvi­ něného z přestupku smířit.

§79 Náhrada nákladů řízení (1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli, bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. a), b), c) nebo j), se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s Ministerstvem financí České republiky obec­ ně závazným právním předpisem. (2) Povinnost nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§ 84) ani v řízení příkazním (§ 87). (3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce I zcela nebo zčásti upustit. (4) Náhrada nákladů řízení je přijmem obce, jejíž orgán rozhodl o přestupku v prvním stupni, nebo příjmem okresního úřadu, pokud rozhodoval o přestupku v prvním stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který vedl jiný správní orgán České republiky, je přijmem státního rozpočtu této republiky.

§80 Doručování Rozhodnutí o přestupku nelze doručit veřejnou vyhláškou.

Odvolání §81 (1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku, a jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán péče o dítě. (2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody. (3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci. (4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady řízení; může se též odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76 odst. 2). (5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.

§82 V odvolacím řizení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v ne­ prospěch obviněného z přestupku.

§83 Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem (1) Soud nepřezkoumává rozhodnutí o přestupku, za nějž nelze uložit pokutu vyšší než 2000 Kč nebo zákaz činnosti; to neplatí, bylo-li vysloveno propadnutí věci nebo zabrání věci, jejíž hodnota přesahuje částku 2000 Kč. (2) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o pře­ stupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí,'4) správní orgán jeho žádosti vyhoví. (3) Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle zvláštního předpisu.15)

I4) § 75 správního rádu. ■5) § 244 až 250k občanského soudního řádu. moderní' obec

- příloha 8/1995 □ 45

Blokové řízení

níka. Správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí postupuje přitom přiměřeně podle občanského soudního řádu.16)

§84

(1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit. (2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. (3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem. (4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.

§85 (1) Bloky k ukládáni pokut (dále jen »pokutové bloky«) vydává Minister­ stvo financí České republiky. (2) Orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení odebírají pokutové bloký od příslušného finančního úřadu, plyne-li výnos z pokut do příslušného státního rozpočtu, a od příslušného okresního úřadu, plyne-li výnos z pokut do jeho rozpočtu nebo do rozpočtu obce. (3) Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí. (4) Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

§86 V blokovém řízení mohou projednávat a) orgány policie též přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a), b), h), ch) a j), § 24 odst. 1 písm. d), § 30, § 42 odst. 1 písm. a), b), d) a e), § 43 odst. 1 písm. a) a b) a § 44, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. b) až d) a § 48, přestupky ■ proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50, b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečnosti práce přestupky proti pořádku ve stárni správě podle § 21 odst. 1 písm. b). d) a f), § 30 odst. 1 písm. f), g) a ch) a § 46, pokud jimi byly porušeny obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích, c) orgány hygienické služby přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), e), g) a h).

ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ §89 Ústředním orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední orgán státní správy České republiky, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení povinnosti zakládajícímu přestupek. Po_kud nelze takto určit ústřední orgán stárni správy, je jím Ministerstvo vnitra České republiky ve věcech, k jejichž projednání jsou příslušné obce nebo okresní úřady.

§90 Amnestii ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České republiky, uděluje vláda České republiky usnesením, které se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.

§91 (zrušen)

§92 (1) 0 upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle § 14 odst. 3 roz­ hoduje na návrh osoby, jíž byla tato sankce uložena, správní orgán, který přestupek projednal v prvním stupni. U mladistvého může návrh podat též jeho zákonný zástupce nebo orgán péče o dítě. (2) Proti rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 se nelze odvolat; návrh rielze podat opětovně.

§94 Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjisti-li, že osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž skutek soudem pra­ vomocně odsouzena nebo obžaloby zproštěna. Uvedená osoba má nárok na vrácení částky, kterou zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.

§95 Ustanovení o nákladech řízeni se nevztahuje na řízeni o přestupku zahájená před počátkem účinnosti tohoto zákona.

§96 (zrušen)

§ 87

Příkazní řízení (1) Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku do­ pustil, a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§13 odst. 2). (2) Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena. (3) Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnuti o přestupku. Oznamuje se vždy písemně. (4) Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízem. Obviněnému z pře­ stupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenuti, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze. (5) Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí. (6) V příkazním řízeni nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh, ani nárok na náhradu škody.

§97 1. 2. 3. 4. 5.

Zrušují se: zákon. č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socia­ listického pořádku, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících, vyhláška č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění předpisů ji doplňu­ jících a pozměňujících, zákon č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku. ustanovení § 49 až 51 zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, zákonné opatření Předsednictva ČNR č. 10/1990 Sb., o udělování amnestie ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České socialistické republiky. §

98

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.

□ □□

§88

Výkon rozhodnutí (1) Rozhodnutí o uloženi pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení. (2) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze provést též prodejem movitých věcí dluž­

Zákon Zákon Zákon Zákon Zákon Zákon Zákon

č. č. č. č. č. č. č.

337/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 344/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 359/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 67/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. března 290/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 134/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 82/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června

16) § 321 až 334 občanského soudního řádu.

46

□

MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

1993. 1993. 1993. 1993. 1994. 1995. 1995.

gqkon o obecnž policii

OBECNI KODEX Zákon

ČNR.č. 553/1991

Sb.,

o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb. a zákona č. 153/1995 Sb. (změny a doplnění provedené s účinností od 1. listopadu 1995 zákonem ě. 153/1995 Sb. jsou v textu vyznačeny tučně) Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení §1 (1) Obecní policii zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo1) obecně závaznou vyhláškou. (2) Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rám­ ci působnosti obce.2) (3) Každý má právo obracet se na zaměstnance obce zařazené do obecní policie (dále jen »strážník«) se žádostí o pomoc; strážníci jsou povinni v rozsahu svých úkolů požadovanou pomoc poskytnout. (4) Při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií České republiky (dále jen »policie«). (5) Úkoly obecní policie podle tohoto zákona plní v obcích, které jsou městy3) nebo statutárními městý,4) a v hlavním městě Praze městská policie.

§2 (1) Při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku strážníci zejména a) dohlížejí na dodržování obecně závazných právních předpisů o ochraně veřejného pořádku, b) přispívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku, c) dohlížejí na dodržování pravidel občanského soužití, d) odhalují přestupky a v rozsahu stanoveném tímto zákonem též ukládají a vybírají v blokovém řízeni pokuty za přestupky,5) e) upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a podle kon­ krétní situace činí opatření k jejich odstranění. (2) Strážníci ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty za přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obcí; to neplatí, je-li k projednávání ta­ kových přestupků v blokovém řízení určen zvláštním zákonem jiný orgán.6) Mohou však v blokovém řízení projednávat přestupky podle § 30 odst. 1 písm. a) a b), § 47, 48, § 49 odst. 1 písm. b) a d) a § 50 zákona CNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. (3) Strážníci ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty též za přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu7) spáchané neuposlechnutím zákazu, který vyplývá z místní úpravy silničního provozu,8) a za přestupky spáchané stáním vozidla na chodníku, kde to není dovoleno.

§3 (1) Obecní policii řídi starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří říze­ ním obecní policie jiného člena obecního zastupitelstva. (2) Obecní rada může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka; nelze však pověřit strážníka, který- nepředložil negativní osvědčení podle § 8 zákona č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústav­ ního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb. (3) Obecní policii nesmí řídit poslanec zákonodárného sboru.

Strážníci §4 (1) Strážníkem se může stát bezúhonný občan České a Slovenské Federa­ tivní Republiky starší 21 let, který je tělesně a duševně způsobilý k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto zákona. (2) Strážníci jsou v pracovním poměru k obci. (3) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích strážníků osoba, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1). (4) Strážník smi vykonávat povinnosti a oprávnění podle tohoto zákona, jen má-li platné osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen »osvěděení«). ') 2) 3) 4) 5) ‘) ’) *)

§ 27 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízeni). § 14 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 367/1990 Sb. § 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. § 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Např. § 86 zákona ČNR i. 200/1990 Sb. § 22 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. Xýhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve zněni pozdějších předpisů.

(5) Osvědčení podle odstavce 4 vydává Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen »ministerstvo«). (6) Osvědčení podle odstavce 4 lze vydat s platností nejdéle na dobu tří let. Platnost osvědčení zaniká ke dni skončení pracovního poměru strážníka; to neplatí, navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka bezprostředně znovu pracovní poměr strážníka. (7) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem odborné předpoklady strážníků k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto zákona, jakož i způsob jejich ověřování.

§5 (1) Ministerstvo může odejmout osvědčení podle § 4 odst. 4, přestal-li strážník splňovat některou z podmínek stanovených v § 4 odst. 1 nebo nesplňuje-li předpoklady podle § 4 odst. 7. (2) V případech uvedených v odstavci 1 může přednosta okresního úřadu platnost osvědčení pozastavit. (3) Pozastaví-li přednosta okresního úřadu platnost osvědčení podle od­ stavce 2, je povinen vyrozumět o tom do tří dnů ministerstvo. (4) Oprávnění přednosty okresního úřadu ve vztahu ke strážníkům v hlav­ ním městě Praze přísluší ministru vnitra České republiky. (5) Ministerstvo nejpozději do 60 dnů od doby pozastavení platnosti osvěd­ čení podle odstavce 2 osvědčení odejme nebo vrátí. (6) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem postup při vydávání a odnímání osvědčení.

Povinnosti strážníků §6 (1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem. (2) Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.

§7 (1) Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní delikt anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání. (2) Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v tomto případě strážník nepro­ kazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie; vzor průkazu obecní policie je uveden v příloze, která je součástí tohoto zákona. (3) Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením »obecní policie« nebo »městská policie« (§ 1 odst. 5). Průkazem obecní policie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí. (4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okol­ nosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. (5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.

§8 Strážník není povinen provést zákrok k plněni úkolů podle tohoto zákona, jestliže a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání, b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, c) by jeho provedení bylo v rozpora s opatřeními policie nebo jiných ozbro­ jených bezpečnostních sborů.

§9 (1) Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce; vzor odznaku obecni policie je uveden v příloze, která je součástí tohoto zákona

MÓDĚNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995 □

47

OBECNI KODEX (2) Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo pod odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obce se nosí na záloktí rukávu. §

10

(1) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob. (2) Strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek nebo jiný správní delikt, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu. (3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 musí být doloženo důvody nebo důkazy, 0 něž se podezření opírá.

§11 Oprávnění požadovat vysvětlení (1) Strážník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečnosti důležitých pro odhalení přestupku a jeho pachatele nebo jiného správního deliktu, jakož i ke qištění skutečného stavu věci, a v připadě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podaném vysvětlení. (2) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět. (3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jim sobě, svému pří­ buznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek. (4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna. (5) Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4. (6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu numých výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen »náhrada«). Náhradu poskytuje obec. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednáni, anebo ten, kdo má nárok na náhradu podle zvláštních ’ předpisů.9) (7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena. (8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být k sepsání zápisu o podaném vysvětlení před­ vedena. (9) Zápis o podaném vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedeni; po jeho sepsání strážník osobu propusti. (10) O předvedení sepíše strážník úřední záznam.

zákon o obecni policii § 14

Oprávnění odebrat zbraň (1) Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě,11) nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život a zdraví jiných osob, a odebrat ji. (2) Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání zbraně odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti majetku a hrozí-li. že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí. Odebranou střelnou zbraň předá strážník příslušnému útvaru policie, který uvede v potvrzení podle předchozí věty. (3) Zbraní podle odstavců 1 a 2 se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.12) (4) Zbraň odebranou podle odstavce 1 je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o odebrání zbraně podle odstavce 1 sepíše strážník úřední záznam a osobě, které byla zbraň odebrána, vystaví potvrzení. (5) Jestliže pominuly důvody pro odebrání zbraně podle odstavce 2 a nebraní-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u úřadovny obecni policie, a jde-li o střelnou zbraň, u útvaru policie, uvedených v potvrzení o pře­ vzetí zbraně. §

(1) Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů obecní policie, je strážník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstu­ poval na určená místa nebo se na nich nezdržoval. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. (2) Úkon podle odstavce 1 je strážník oprávněn provést též na žádost orgánu, který- má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů.13) § 16 Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen »byt«), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního ne­ bezpečí. (2) Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení. (3) Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatřeni podle odstavce 1 je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba. (4) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední zá­ znam. § 17

Oprávnění strážníků § 12

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti (1) Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění jména, příjmení, data narozeni a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s niž se zjištění provádí. (2) Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby hodnověrným způsobem pro­ kázala svoji totožnost, a) jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie, b) jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního deliktu, c) jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11), d) jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií. (3) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět. §13 Oprávnění předvést osobu (1) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu podezřelou ze spácháni přestupku, neprokáže-li osoba hodnověrně svou totožnost a věc nelze vyřídit na místě v blokovém řízení. (2) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policií, jakož 1 osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií, neprokáže-li tato osoba hodnověrně svoji totožnost. (3) Strážník je oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu obce podle zvláštních předpisů.10) (4) O předvedení se sepíše krátký záznam. g) § 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce. 10) § 42 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní rád).

48

□

MÓDĚNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

15

Oprávnění zakázat vstup na určená místa

Oprávnění odejmout věc (1) Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci tuto věc odejmout, jestliže lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí14) nebo může být zabrána.15) (2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. (3) O odnětí věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzeni o odnětí věci; odňatou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout. § 17a (1) Strážník je oprávněn použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno zákazem vyplývajícím z místní úpravy silničního provozu, nebo stojí-li vozidlo na chodníku, kde to není povoleno, nebo je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a řidič se v blízkosti vozidla nezdržuje. (2) Technických prostředků k zabráněni odjezdu vozidla lze podle odstav­ ce 1 použít, jen jsou-li zajištěny nepřetržitě podmínky pro jejich bezodkladné odstranění. (3) Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po případném projednání přestupku v blokovém řízení nebo po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, nebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby. (4) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvede­ ných v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které 1') 12) 13) 14) 15)

§ 76 odst. 2 trestního řádu. § 89 odst. 5 trestního zákona. Např. § 20 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. § 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

OBECNI KODEX a) tvoři překážku silničního provozu,151) nebo b) je viditelné označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpeč­ nostních sborů, Sboru požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdra­ votnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. (5) Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vo­ zidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala. § 17b Oprávnění zastavovat vozidla Strážník je oprávněn zastavit vozidlo, jehož řidič spáchal přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu neuposlechnutím zákazu vjezdu všech vozidel, všech motorových vozidel s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku, nákladních automobilů, autobusů, traktorů, motocyk­ lů, potahových vozidel, ručních vozíků nebo cyklistů, zákazu vjezdu do pěší zóny a zákazu zastavení a zákazu stání, včetně těchto zákazů v zóně s do­ pravním omezením, vyplývajících z příslušných dopravních značek.l5b) Při zastavování vozidel postupuje strážník obdobně jako příslušník policie.151) § 17c Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven Strážník je při plnění úkolů obecní policie oprávněn vstupovat v živ­ nostenských provozovnách15d) v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky. Tím není dotčeno ustanovení § 16, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru. Použití donucovacích prostředků, psa a služební zbraně strážníkem § 18 Donucovací prostředky (1) Donucovacími prostředky jsou a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) slzotvorné prostředky, c) obušek, d) pouta, e) úder služební zbraní, f) hrozba služební zbraní, g) varovný výstřel ze služební zbraně, h) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla (§ 17a). (2) Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít k ochraně bezpeč­ nosti jiné osoby nebo své vlastní nebo majetku, k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážné narušován veřejný pořádek; pouta smí však použit jen při předvedení osoby, která klade odpor, nebo při omezení osobní svobody; donucovací prostředek podle odstavce 1 písm. e) je strážník oprávněn použit pouze, jestliže jsou splněny podmínky pro použití služební zbraně podle § 20 odst. 1. (3) Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou »jménem zákona«, že bude použito donuco­ vacích prostředků; to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu. (4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje strážník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, kletý je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. (5) Strážník je povinen dbát. aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání. §

19

Použití psa (1) Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích pro­ středků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně. (2) Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena policií.

zákon o obecní policii b) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet. (2) Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné. (3) Služební zbraní podle odstavce 1 se rozumí střelná zbraň, jejímž drži­ telem je podle zvláštních předpisů18) obec. (4) Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu. (5) Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje.

§21 Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně (1) Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. (2) Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskymout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně. (3) O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1), a sepsat úřední záznam.

§22 Zvláštní omezení Donucovací prostředky, psa a služební zbraň nesmí strážník použít při zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak. §23 Dojde-li při použití donucovacích prostředků, psa nebo služební zbraně ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné,19) je osoba, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1), povinna neprodleně vyrozumět prokurátora a nejbližší útvar policie. §24 Náhrada škody (1) Obec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (2) Obec odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen »poškozený«). Obec se této odpo­ vědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (3) Obec odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada nákladů spojených s po­ řízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém roz­ sahu a) náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů jed­ norázové mimořádné odškodnění; b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou. (5) Obec odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s po­ mocí poskytnutou strážníkovi nebo obecní policii; ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.

§20 Použití služební zbraně (1) Strážník je oprávněn použit služební zbraň a) za podmínek nutné obrany16) nebo za podmínek krajní nouze,17) 15*) § 37 vyhlášky č. 99/1989 Sb. Vyhláška č. 99/1989 Sb. 15c) § 53 vyhlášky č. 99/1989 Sb. ,5d) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16) § 13 trestního zákona. 17) § 14 trestního zákona.

Společná a závěrečná ustanovení §25 Školení a výcvik strážníků (1) Školení strážníků a jejich výcvik k výkonu oprávnění a používání slu­ žebních zbraní a donucovacích prostředků podle tohoto zákona zajišťuje obec; je povinna tak učinit do šesti měsíců od přijeti strážníka do pracovního poměru. (2) Na žádost obce zajistí výcvik strážníků podle odstavce 1 policie. '*) Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb. ,9) § 89 odst. 14 trestního zákona.

MÓDĚNÍ OBEC - PAILOHA 8/1995

O

49

OBECNI KODEX

zákon o obecni policiž

§26

§28

(1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se který­ mi se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skon-, čení pracovního poměru strážníka. (2) Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí po­ moci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. (3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uve­ denou v odstavci 2 starosta nebo jiná pověřená osoba.

Zákon České národní rady č. 367/1990 Sb„ o obcích (obecní zřízení), se mění takto: V § 70 se vypouští věta první a dosavadní věta druhá zní: »Nezřídí-li obecní zastupitelstvo obecní policii, může pověřit pracovníky obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti.* V poslední větě se slovo »občana« nahrazuje slovy »osobu přistiženou při páchání přestupku*.

§ 28a Omezení planosti osvědčení

§27 (1) Stejnokroje strážníků a označení motorových vozidel obecní poli­ cie musí obsahovat jednotné prvky, které stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Podrobnosti o stejnokroji, jakož i o jeho nošení, stanoví obecní zastu­ pitelstvo obecně závaznou vyhláškou; stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stej­ nokrojem příslušníků ozbrojených sil a sborů a dalších sborů nebo organizací zřízených zvláštními zákony.20'

§ 27a Strážník, který je k 1. listopadu 1995 pověřen plněním některých úko­ lů při řízení obecní policie podle § 3 odst. 2. je povinen předložit osvědčení uvedené v tomto ustanovení nejpozději do 31. ledna 1996.

Platnost osvědčení podle § 4 odst. 4 vydaných před 1. listopadem 1995 zaniká nejpozději dnem 30. června 1997.

§29 Tento zákon nabývá účinnosti dnem I. ledna 1992.

□ □□ Zákon č. 67/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. března 1993. Zákon č. 163/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1993. Zákon č. 82/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 1995. Zákon č. 153/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. listopadu 1995.

Příloha k zákonu České národní rady č. 553/1991 Sb. město

fotografie 35x45 mm

číslo

starosta (pnnátor)

Jméno Příjmení Zvláštní záznamy

Poučeni:

Nálezce je povinen neprodlené odevzdat tento průkaz na nejbližSÍ úradovné policie nebo místní správy. Ten,kdo převzal průkaz do úschovy,Je povinen bez průtahu ohlásit nález obci která jej vydala. Zneužiti tohoto průkazu se trestá.

POZNÁMKA REDAKCE: Z prostorových důvodů přetiskujeme pouze odznak a průkaz městské policie.

20)

50

Např. zákon CNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/19964 Sb., o drahch, ve znění pozdějších předpisů.

□ MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

Zákon CNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona ČNR č. 485/1991 Sb. a zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: §

1

(1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce1) a v hlavním městě Praze též na městské části,2)3) pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospo­ dařily. (2) Do vjastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce a v hlavním městě Praze též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na věci, které sloužily k plněni úkolů drobných provozoven národních výborů.

§2 (1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí' a) nezastavěné pozemky, b) pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob, c) stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1. (2) Pro účely tohoto zákona se za zastavěné pozemky považují též a) pozemky tvořicí se stavbou jeden funkční celek, b) pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou. (3) Je-li právním nástupcem obce zaniklé po 31. prosinci 1949 jediná obec, přechází věc do jejího vlastnictví. Je-li právních nástupců více, přechází věc do jejich podílového spoluvlastnictví rovným dílem. §3 (1) Do vlastnictví obci dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy4) a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňuji tyto podmínky: a) jsou v jejich katastrálních územích, b) jsou ve vlastnictví České republiky, c) právo hospodaření k nim náleží organizacím, u nichž na okresní úřady, obce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace,3) d) nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2. (2) Ustanovení § 1 odst. 3 se u věcí uvedených v odstavci 1 nepoužije. (3) Do vlastnictví obci dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlast­ nictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořicí s nimi jeden funkční celek, včetně práv a po­ vinností s nimi souvisejících, jestliže splňuji podmínky uvedené v odstavci 1 pism. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavni město Praha nebo města Bmo, Plzeň a Ostrava. (4) Do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí dnem účinnosti tohoto zákona, přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investor­ skou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Bmo, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.

c) nemovité věci s přislušenstvim, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona v trvalém užívání jiné než státní organizace,8) nejde-li o věci uvedené v § 2, d) pozemky lesního půdního fondu v národních parcích. (2) Do vlastnictví obcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České re­ publiky, k jejichž vydáni uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního před­ pisu.9) (3) Ode dne účinnosti tohoto zákona přísluší k věcem uvedeným v odstavci 1 právo hospodaření okresním úřadům a v hlavním městě Praze Ministerstvu financí České republiky. §5 (1) Na žádost obce může okresní úřad a v hlavním městě Praze Ministerstvo financí České republiky rozhodnout, že do vlastnictví obce přecházejí a) věci z vlastnictví České republiky uvedené v § 1 odst. 3, b) věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodařeni organizacím, jestliže na okresní úřady, obce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakla­ datele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace,5) pokud nepřecházejí do vlastnictví obci podle § 2 nebo § 3. (2) K rozhodnutí podle odstavce 1 si okresní úřad a v hlavním městě Praze Ministerstvo financí České republiky vyžádá předchozí souhlas Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky. (3) Jde-Ii o věci ve vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření státní m podnikům, jestliže na okresní úřady, obce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakladatele, může obec žádost podle odstavce 1 podat po uplynutí jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.

§6 (1) Na žádost obce může Ministerstvo kultury České republiky rozhodnout, že do vlastnictví obce přecházejí z vlastnictví České republiky kulturní památky, muzea a galerie, včetně jejich sbírkových fondů, k nimž náleželo právo hospo­ daření organizacím, jestliže na obec a v hlavním městě Praze též na městskou část přešla funkce zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řidit a zrušovat tyto organizace,5) pokud nepřecházejí do vlastnictví obce podle § 3 nebo jako stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek podle § 2. (2) Na žádost obce může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky rozhodnout, že do vlastnictví obce přecházejí z vlastnictví České republiky objekty škol a školských zařízení, k nimž náleželo právo hos­ podaření organizacím a ve kterých jsou ke dni účinnosti tohoto zákona provo­ zovány školy a školská zařízení, jestliže na obec a v hlavním městě Praze též na městskou část přešla funkce zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řidit a zru­ šovat tyto organizace,5) pokud nepřecházejí do vlastnictví obce jako stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek podle § 2. §7 Na rozhodování podle § 5 a 6 tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízeni.10)

§8 Obce jsou povinny do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem podle tohoto zákona učinit návrh příslušnému středisku geodézie na zápis těchto nemovitých věci do evidence nemovitostí.11) §9 (zrušen)

§4

(1) Do vlastnictví obcí nepřecházejí tyto věci z vlastnictví České republiky: a) pozemky, k nimž bylo zřízeno právo osobního užívání6) a pozemky, které byly k tomuto účelu přiděleny. b) nemovité věci s příslušenstvím, které byly v trvalém užívání Komunistické strany Československa a ke dni 1. června 1990 jí byly odňaty,7)

') :) J) 4) 5)

§ 68 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.. o obcích (obecni zřízeni). §3 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. § 37 odst. 1 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. § 59 odst. 1 zákona ě. 41-1964 Sb., o hospodařeni s byty. § 67 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. § 36 zákona ČNR ě. 418/1990 Sb. 6) § 198 a násl. občanského zákoníku. 7) Nařízení vlády Českě a Slovenské Fcdcrativni Republiky č. 212/1990 Sb., o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užíváni Komunistické strany Československa.

§

10

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

□ □□ Zákon č. 172/1991 Sb. nabyl účinnosti dnem 24. května 1991. Zákon č. 485/1991 Sb. nabyl účinnosti dnem 29. listopadu 1991. Zákon č. 10/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. 8) § 70 hospodářského zákoníku. § 10 vyhlášky Federálního ministerstva financi č. 119/1988 Sb., o hospodaření s ná­ rodním majetkem, ve zněni pozdějších předpisů. 9) Např. zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 403/1990 Sb., o zmírněni následků některých majetkových křivd. ,0) Zákon č. 71/1967 Sb., o správní řízení (správní řád). ") Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. MODERNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

□

51

OBECNI KODEX_________________zákon o mistnich poplatcích Zákon ČNR č. 565/1990 Sb.,

o místních poplatcích, ve znění zákona ČNR č. 184/1991 Sb., zákona ČNR č. 338/1992 Sb. a zákona č. 48/1994 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§1 a) b) c) d) e) f)

Obce mohou vybírat tyto místní poplatky (dále jen »poplatky«): poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst.

§2 (1) Poplatek ze psů platí fyzická a právnická osoba, která je vlastníkem psa, obci příslušné podle místa svého trvalého pobytu1) nebo sídla. (2) Poplatek ze psů se platí ze psů starších 6 měsíců, vyjma psů užívaných k doprovázení nebo ochraně osob nevidomých, bezmocných a držitelů průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem). (3) Sazba poplatku ze psů činí až 1000 Kč ročně za jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehož vlastníkem je poživatel invalidního, starobního a vdov­ ského důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, činí až 200 Kč ročně. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici zvýšit až o 50 %.

§3 (1) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu. (2) Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají a) osoby nevidomé, bezmocné a držitelé průkazu ZTP-P (zvlášť těžce posti­ žený s průvodcem) a jejich průvodci, b) osoby, kterým byl poskytnut rekondiční pobyt podle zvláštních předpisů,3) c) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné),4) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vyko­ návají civilní službu. (3) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybírá pro obec fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba za poplatek ručí. (4) Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15 Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.

§4 (1) Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí umístění zařízení sloužících k posky­ tování služeb, umístění stavebních, prodejních nebo reklamních zařízení, zaří­ zení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístěni skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní a sportovní akce a potřeby tvorby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřej­ ném prostranství bez vstupného, nebo jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. (2) Veřejným prostranstvím podle tohoto zákona jsou zejména náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení. (3) Poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 1. (4) Poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby invalidní.5) (5) Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činí až 10 Kč za každý i započaty m2 užívaného veřejného prostranství a den. Za užívání veřej­ ného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu až na její desetinásobek. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.

§5 (zrušen) *) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. 3) § 135 odst. 4 zákoníku práce. 4) § 18 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. § 71 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 100/1988 Sb., ve zněm pozdějších předpisů.

52

□

MODERNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

§6 (1) Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní a prodejní akce a akce obdobného charakteru. Z akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. (2) Poplatek ze vstupného platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají. (3) Sazba poplatku ze vstupného činí až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného. Obec může po dohodě s poplatníkem poplatek stanovit paušální částkou.

§7 (1) Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v lázeňských místech nebo místech soustředěného turistického ruchu z ubytovací kapacity v zařízeních sloužících nebo určených k přechodnému ubytování za úplatu. (2) Poplatku ubytovací kapacity nepodléhá a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování stu­ dentů a žáků, b) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fy­ zických a právnických osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření, c) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízem, d) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním úče­ lům. (3) Poplatek platí fyzické a právnické osoby, které tato zařízení vlastní, nebo právnické osoby, které mají k těmto zařízením právo hospodaření. (4) Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 2 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou. § 8 a9 (zrušeny) §

10

(1) Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem12) do vybraných míst a částí měst (dále jen »vybraná místa«) platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povoleni k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastnící nemovitosti ve vybraném místě, osobyjim blízké,13) manželé těchto osob a jejich děti. Dále osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci. (2) Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou. (3) Sazba poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vy­ braných míst činí až 20 Kč za den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou. §

11

Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem a může zvýšit včas nezaplacené (neodvedené) poplatky až o 50 %. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 12

Pokud poplatník nesplní svoji oznamovací (poplatkovou) povinnost urče­ nou obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné částky vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém oznamovací (poplatková) povinnost vznikla. Pro ostatní promlčecí lhůty platí zvláštní předpisy.'4) § 13 O řízení ve věcech poplatků platí zvláštní předpisy,14) pokud tento zákon nestanoví jinak. § 14 Správu poplatků vykonává obec, která je ve svém územním obvodu zavedla.

12) § 2 bod 12 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). 13) § 116 občanského zákoníku. 14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě dani a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

rozpočtová pravidla

OBECNI KODEX §15 Zavedení poplatků stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a pří­ padné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která jsou v obci veřejným prostranstvím.

2. Pro území České republiky vyhláška Ministerstva financí č. 67/1966 Sb., o místních poplatcích. 3. Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 216/1988 Sb., o místním poplatku ze psů a o lázeňském poplatku. 4. Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 7/1989 Sb., o některých místních poplatcích vybíraných v Krkonošském národním parku.

§18

§ 16

Obec, která poplatky spravuje, může ke zmírnění nebo odstranění tvrdosti v jednotlivých případech poplatký snížit nebo prominout.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

□ □□

§17

Zákon č. 184/1991 Sb. nabyl účinnosti dnem 28. května 1991 Zákon č. 338/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Zákon č. 48/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1994.

Zrušují se: 1. Pro území České republiky zákon č. 82/1952 Sb., o mísmích poplatcích.

Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 579/1991 Sb., zákona ČNR č. 166/1992 Sb., zákona ČNR č. 321/1992 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. (změny a doplnění provedené s účinností od 1. ledna 1996 jsou v textu vyznačeny tučně) Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

(2) Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných úvěrem nebo pro­ dejem státních cenných papírů. Použití těchto prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní rady.

§ l

§5 Výdaje státního rozpočtu republiky

Základní ustanovení Zákon upravuje tvorbu, postavení a funkce státního rozpočtu České repub­ liky (dále jen »státní rozpočet republiky«), státního závěrečného účtu České republiky (dále jen »státní závěrečný účet republiky«), rozpočtů obcí a okresních úřadů. Stanoví zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky a kontroly tohoto hospodaření. Zákon stanoví příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky, roz­ počtu obcí1) a rozpočtů okresních úřadů2) a upravuje zřizování a zásady hos­ podaření státních fondů České republiky (dále jen »státní fondy republiky«).

STÁTNÍ ROZPOČET REPUBLIKY §2 Finanční hospodaření České republiky se řídí státním rozpočtem republiky.

§3 Obsah státního rozpočtu republiky Státní rozpočet republiky zahrnuje očekávané příjmy, jakož i výdaje na zabezpečení úkolů a krytí potřeb České republiky v daném rozpočtovém roce. Obsahuje i finanční vztahy k rozpočtům obcí, okresních úřadů a k rozpočtům státních fondů republiky.

§4 Příjmy státního rozpočtu republiky (1) Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak: a) daně, odvody, clo a jiné obdobné státní příjmy vybírané v České republice, b) poplatky vybírané orgány České republiky, c) příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen »ústřední orgány«), jakož i přijmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti, d) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu republiky v minulých letech. e) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu federace v minulých letech subjektům, jejichž sídlo je na území České republiky, í) vynosy ze státního majetku, g) další přijmy stanovené zvláštním zákonem. 'J Zákon ČNR i. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. 2) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o ně­ kterých dalších opatřeních s tím souvisqících.

(1) Ze státního rozpočtu republiky se hradí: a) výdaje na činnost ústředních orgánů a jejich prostřednictvím výdaje roz­ počtových organizací a příspěvky příspěvkovým organizacím v jejich pů­ sobnosti, b) výdaje na emisi stámích cenných papírů a na jejich správu, na úhradu výnosů jejich vlastníkům, včetně odkupu emise po skončení lhůty splat­ nosti, jakož i výdaje na nákup cenných papírů od jiných subjektů, realizo­ vaný prostřednictvím stámího rozpočtu republiky, c) splátky přijatých úvěrů a úroky z nich a případné splátky závazků vyplý­ vající z převzatých záruk za úvěry, d) dotace obcím a okresním úřadům, e) výdaje na úhradu majetkové újmy,3) f) další výdaje stanovené zákonem. (2) Na konkrétní akce nebo předem stanovené okruhy potřeb se poskytují účelové dotace, a to za podmínek stanovených zásadami dotační politiky. Mo­ hou být použity jen na určené účely a podléhají ročnímu zúčtování se státním rozpočtem republiky. (3) Ze státního rozpočtu republiky se mohou poskytovat: a) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám a fyzickým oso­ bám vyvijejicim podnikatelskou činnost,4) b) návratné finanční výpomoci obcím a okresním úřadům a jejich prostřed­ nictvím též organizacím jimi založeným nebo zřízeným, c) dotace občanských sdružením5) a politickým stranám,6) d) dotace právnickým osobám, které jsou založeny k poskytování zdravotních, vzdělávacích, kulturních a sociálních služeb, a fyzickým osobám, které takové služby poskytují, a to výhradně na tyto účely, e) dotace státním fondům republiky ve výši stapovené pro jednotlivé fondy zákonem o státním rozpočtu, f) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštních předpisů,7)

g) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a za­ bývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat,76) nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa. 3) 4) 5) 6) ^

§ 26e hospodářského zákoníku. § 2 hospodářského zákoníku. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb. Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách. Např. vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a indi­ viduální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb. Zákonné opatřeni Předsednictva Federálního shro­ máždění ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku. n) Zákon ČNR č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995 □

53

§6 Návrh státního rozpočtu republiky (1) Návrh státního rozpočtu republiky vypracovává Ministerstvo financí České republiky (dále jen »Ministerstvo rmancí«) v součinnosti s ústředními orgány _a orgány pověřenými správou státních fondů republiky a předkládá jej vládě České republiky (dále jen »vláda«). Při vypracování návrhu státního rozpočtu republiky se přihlíží k potřebám obcí. Dále se přihlíží ke stanovisku příslušného orgánu České národní rady k rozpočtům kapitol České národní rady a Nejvyššího kontrolního úřadu. (2) Státní rozpočet republiky schvaluje Česká národní rada na rozpočtový rok, který je shodný s kalendářním rokem. (3) Návrh státního rozpočtu republiky předkládá vláda ke schválení České národní radě tak. aby zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový rok mohl být schválen před 1. lednem tohoto roku.

jimkou politických stran a hnutí73) a subjekty, za které státní rozpočet republiky přebírá záruky za úvěry, jsou povinny předkládat údaje účetní závěrky a další údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu republiky podle opatření Ministerstva financí nebo podle opatření příslušného ústředního orgánu za jeho rozpočtovou kapitolu, vyhlášeného oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů České republiky. § 11

Časové použití a účelovost rozpočtových prostředků (1) Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze v příslušném rozpoč­ tovém roce, a to k účelům, na které byly státním rozpočtem republiky určeny. (2) K zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků lze obecně závazným právním předpisem stanovit odchylky od časového a účelo­ vého použití rozpočtových prostředků.

§12 §7

Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných

Řízení prací na vypracování návrhu státního rozpočtu republiky

(1) Vznikne-li v průběhu roku potřeba rozpočtově nezajištěné úhrady, lze ji zajistit hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu v rámci jednotlivých druhů rozpoč­ tových výdajů, použitím mimorozpočtových zdrojů organizace nebo nadřízené­ ho orgánu, případně rozpočtovým opatřením. (2) Rozpočtově nezajištěnou potřebu lze též uhradit z rozpočtových rezerv státního rozpočtu republiky. §13

(1) Ministerstvo financí řídí práce na vypracování návrhu státního rozpočtu republiky. (2) Ústřední orgány a orgány pověřené správou státních fondů republiky jsou povinny předložit Ministerstvu financí údaje potřebné pro vypracování návrhu státního rozpočtu republiky. Požádá-li Ministerstvo financí o takové podklady obce a okresní úřady, vztahuje se tato povinnost i na ně. (3) Ministerstvo financí metodicky usměrňuje vypracování rozpočtů ústřed­ ních orgánů, státních fondů republiky a okresních úřadů. (4) Po schválení státního rozpočtu republiky provede Ministerstvo financí rozpis jeho ukazatelů.

§8

Rozpočtové provizórium (1) Nebude-li zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný roz­ počtový rok schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do vyhlášení zákona o státním rozpočtu České republiky na tento rok podle návrhu státního rozpočtu republiky předloženého vládou České národní radě (dále jen »rozpočtové provizórium«). ■ (2) Nebude-li návrh státního rozpočtu republiky vládou předložen České národní radě před 1. lednem rozpočtového roku, učiní vláda s předchozím souhlasem České národní rady nezbytná opatření k zajištění rozpočtového hos­ podaření v době rozpočtového provizória. (3) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provi­ zória se zúčtují na státní rozpočet republiky po jeho vyhlášení. §9

Rozpočty ústředních orgánů (1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky se člení na kapitoly odpo­ vídající působnosti jednotlivých ústředních orgánů. Příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky, které mají všeobecný charakter a nepatří do působnosti určitého ústředního orgánu, tvoří rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa. Tuto kapitolu spravuje ministr financí. (2) Rozpočty ústředních orgánů obsahují jejich vlastni rozpočtové příjmy a výdaje, příjmy a výdaje rozpočtových organizací a příspěvky, popřípadě od­ vody příspěvkových organizací v jejich působnosti. Rozpočty ústředních orgánů obsahují též dotace ze stámího rozpočtu republiky na úkoly a činnosti, které jsou v jejich působnosti. (3) Ústřední orgány projednávají návrhy svých rozpočtů v příslušných orgánech České národní rady. Návrh rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa projednává v příslušných orgánech Ministerstvo financí.

Rozpočtová opatření (1) Rozpočtovým opatřením se rozumí: a) přesun rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů a výdajů rozpočtu, b) povolené překročení rozpočtu podřízené oiganizace, c) vázání rozpočtových prostředků v rámci rozpočtu. (2) Obecně závazný právní předpis stanoví způsob provádění rozpočtových opatření. (3) Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace musí ve svých rozpočtech vázat rozpočtové prostředky, jestliže o tomto vázání rozhodla vláda. (4) Vláda nebo na základě jejího pověřeni ministr financí může povolit uskutečněni výdajů nezbytných pro hospodaření České republiky a nezabezpe­ čených ve státním rozpočtu republiky, jestliže je nelze krýt z rozpočtu ústředního orgánu, zajistí-li úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu republiky nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně lze povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu republiky. O těchto opatřeních informuje vláda Českou národní radu ve zprávách o plnění stámího rozpočtu republiky nebo jestliže o to Česká národní rada požádá. K pře­ kročení rozpočtu rozpočtových nebo příspěvkových organizací může dojít též na základě uvolnění rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky. Rozpočtové opatření podle odstavce 1 písm. c) lze provést u rozpočtu kapitol Česká národní rada a Nejvyšší kontrolní úřad pouze se souhlasem České národní rady. §

14

Rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky (1) Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepřed­ vídaných výdajů vytvářejí ve stámím rozpočtu republiky rozpočtové rezervy. (2) Rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky tvoří vládní rozpočtová rezerva a účelové rezervy. Jejich výši schvaluje Česká národní rada v rámci stámího rozpočtu republiky. (3) Rozpočtovými rezervami státního rozpočtu republiky disponuje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financi. (4) O hospodaření s rozpočtovými rezervami stámího rozpočtu republiky podává vláda zprávu České národní radě ve zprávách o plnění stámího rozpočtu republiky.

ČÁST DRUHÁ

ČÁST TŘETÍ

HOSPODAŘENÍ PODLE STÁTNÍHO ROZPOČTU REPUBLIKY

STÁTNÍ FONDY REPUBLIKY

10 Odpovědnost za hospodaření §

(1) Vláda odpovídá České národní radě za plnění státního rozpočtu repub­ liky a podává jí čtvrtletně zprávy o jeho plnění. (2) Ministři a vedoucí ostamích ústředních orgánů a orgánů pověřených správou stámích fondů republiky odpovídají v oboru své působnosti za plněni státního rozpočtu republiky a projednávají zprávy o plnění svých rozpočtů v pří­ slušných orgánech České národní rady. Ministr financí projednává plnění roz­ počtové kapitoly Všeobecná pokladní správa v příslušném orgánu České národní rady. (3) Ministerstvo financí průběžně hodnotí plnění státního rozpočtu repub­ liky, rozpočtů obcí, rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů státních fondů repub­ liky a o výsledcích podává zprávy vládě. (4) Ústřední orgány, okresní úřady, obce. státní fondy republiky, rozpočtové a příspěvkové organizace, příjemci prostředků státního rozpočtu republiky s vý­

54

□

MODERNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

§15 (1) Pro finanční zabezpečeni zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených mohou byt zřízeny stámí fondy republiky. Každý stárni fond republiky se zřizuje zákonem České národní rady, který stanoví zásady jeho tvorby, způsob čerpání jeho prostředků a orgán, pověřený jeho správou. Rozsah činnosti státních fondů republiky stanoví podrobněji statuty, jejichž návrhy předkládají vládě ke schválení orgány pověřené správou stámích fondů reput> liky. (2) Orgán pověřený správou stámího fondu republiky předkládá Minister­ stvu financí pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet stámího fondu republiky. (3) Česká republika neodpovídá za závazky stámího fondu republiky a stát­ ní fond republiky neodpovídá za závazky České republiky. 7‘) § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružováni v politických stranách a v politických hnutích.

OBECNI KODEX ČÁST ČTVRTÁ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET REPUBLIKY A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASÍVA ČESKÉ REPUBLIKY § 16 Obsah státního závěrečného účtu republiky (1) Státní závěrečný účet republiky obsahuje výsledky ročního hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky. (2) Přílohu státního závěrečného účtu republiky tvoří závěrečné účty stát­ ních fondů republiky a základní údaje o závěrečných účtech obcí a okresních úřadů. (3) Součástí státního závěrečného účtu republiky je bilance státních finan­ čních aktiv a pasív České republiky. §

17

Návrh státního závěrečného účtu (1) Ústřední orgány sestavují o výsledcích svého ročního rozpočtového hospodaření závěrečný účet, a to ve shodném členění jako se sestavuje státní rozpočet republiky. Ústřední orgány jej projednávají v příslušných orgánech České národní rady. (2) Návrh státního závěrečného účtu republiky vypracovává Ministerstvo financí v součinnosti s ústředními orgány, obcemi, okresními úřady a orgány pověřenými správou státních fondů republiky a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření, popřípadě na úhradu jeho schodku. (3) Ústřední orgány, obce, okresní úřady a orgány pověřené správou státních fondů republiky, jsou povinny předložit Ministerstvu financí údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu republiky. (4) Návrh státního závěrečného účtu republiky včetně návrhu o použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo o způsobu náhrad jeho schodku před­ kládá vláda ke schválem České národní radě nejpozději do 30. dubna kalendář­ ního roku bezprostředně navazujícího na rozpočtový rok. (5) Ministerstvo financí řídí práce na vypracování státního závěrečného účtu republiky a závěrečných účtů ústředních orgánů a usměrňuje práce na vypracování závěrečných účtů obcí, okresních úřadů a státních fondů republiky. (6) O použití přebytku rozpočtového hospodaření ve státním závěrečném účtu republiky nebo o způsobu úhrady jeho schodku rozhodne na návrh vlády Česká národní rada. § 18 Státní finanční aktiva a pasíva České republiky (1) Prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a z dalšjch finančních operací České republiky jsou jejími finančními aktivy. Závazky České republiky z minulých let jsou jejími finančními pasívy. (2) Součástí státních finančních aktiv je »Zvláštní účet důchodového pojištění«, na kterém se vedou prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištěni a výdaji na dávky důchodového pojiš­ tění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištěni a výplatou dávek důchodového pojištění podle stavu ke dni 31. prosince příslušného rozpočtového roku. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze a) na zvýšení dávek důchodového pojištění, b) na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění. (3) Evidenci státních finančních aktiv a pasív České republiky (dále jen »státní finanční aktiva a pasíva republiky«) vede Ministerstvo financí. (4) Ministerstvo financí předkládá vládě přehled o státních finančních aktivech a pasívech republiky. (5) Vláda podává České národní radě spolu se státním závěrečným účtem republiky zprávu o stavu státních finančních aktiv a pasiv republiky. (6) Státních finančních aktiv České republiky z výsledků rozpočtového hospodaření České republiky z minulých let Jze použít pouze se souhlasem České národní rady. Státních finančních aktiv České republiky z dalších finan­ čních operací České republiky lze použít jen se souhlasem vlády.

ČÁST PÁTÁ KONTROLA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ

rozpočtová pravidla (2) Kontrolu plateb, které jsou příjmem státního rozpočtu republiky a stát­ ních fondů republiky, používání dotací poskytovaných ze státního rozpočtu republiky nebo státních fondů republiky organizacím v působnosti ústředních orgánů, obcím, okresním úřadům a organizacím v jejich působnosti, občanským sdružením a fyzickým osobám a kontrolu hospodaření s rozpočtem okresních úřadů provádějí územní finanční orgány za podmínek stanovených zvláštním předpisem. V případě potřeby může tyto kontroly za stejných podmínek provádět Ministerstvo financí.

ČÁST ŠESTÁ ROZPOČTY OBCÍ §21 Úloha rozpočtů obcí (1) Finanční hospodaření obcí se řídí jejich rozpočtem. (2) Rozpočet obce je se státním rozpočtem republiky spojen finančním vztahem, jímž je dotace a případně i návratná finanční výpomoc. (3) Při stanovení dotace ze státního rozpočtu republiky do rozpočtu obce nebo jejího podílu na daních odváděných do státního rozpočtu republiky se zabezpečí náhrada nákladů, které obci vznikají plněním úkolů v přenesené působnosti ve výkonu státní správy.8) (4) Odvody do státního rozpočtu republiky lze obci uložit jen podle tohoto nebo zvláštního zákona.

§22 Obsah rozpočtu obce (1) Obec hospodaří podle svého rozpočtu příjmů a výdajů s využitím vlast­ ních peněžních fondů.9) (2) Rozpočet obce obsahuje její příjmy a výdaje, v nichž jsou vyjádřeny všechny finanční vztahy obce a) k organizacím jí založeným a zřízeným, b) k ostatním subjektům, k nimž má obec finanční vztah na základě zákona nebo uzavřených smluv. §23 Příjmy rozpočtu obce (1) Příjmy rozpočtu obce tvoří: a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů, b) příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z výsledků vlastního hospodaření obce, c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce, d) výnos záloh9a) na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnos daně (vyrovnání a do­ datečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vy­ bírané srážkou podle zvláštní sazby98) a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků9c) srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby, e) 10 % výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků90) odváděné podle § 38h zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, plátcovou pokladnou91*) umístěnou na území obce nebo plátcem daně se sídlem, popř. bydlištěm na území obce, pokud daň odvádí přímo plátce, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Hlavnímu městu Praze a měs­ tům Brnu, Ostravě a Plzni plyne výnos uvedené daně ve výši 70 %, 0 podíl na 20 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků odváděné podle § 38h zákona o daních z příjmů s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o da­ ních z příjmů. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva okresu. Tento podíl není příjmem rozpočtů hlavního měs­ ta Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně, g) podíl na 20 % celostátního výnosu daně (záloh na daň) z příjmů práv­ nických osob,90) a to ve výši odpovídajíc! poměru počtu obyvatelstva obce k celkovému počtu obyvatelstva státu, h) výnos daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

§ 19 Kontrolní působnost vlády Hospodařeni s prostředky státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky kontroluje vláda. §

20

Kontrolní působnost Ministerstva financí (1) Ministerstvo financi provádí kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky u ústředních orgánů a státních fondů republiky.

8) § 2! odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. *) § 19 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. 9‘) § 38a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zněni pozdějších předpisů. »b) § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve zněni pozdějších předpisů. »=) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve zněni pozdějších předpisů. M) § 4 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě dani a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. fe) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

MODERNÍ OBEC - PAlLOHA 8/1995

□

55

OBECNI KODEX i) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí, j) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci, k) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy, l) dotace ze státního rozpočtu republiky a stámích fondů republiky, m) dotace z rozpočtu okresního úřadu, n) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů obce a jiné příjmy stanovené obecně závaznými práv­ ními předpisy. (2) Součástí výnosu daně podle odstavce 1 písm. c) až g) je příslušen­ ství daně91) s výjimkou pokut a exekučních nákladů. Součástí celostátního výnosu daně podle odstavce 1 písm. g) není výnos daně podle odstavce 1 písm. h). (3) Příjmem obce podle odstavce 1 písm. h) není příslušenství daně a daň, která nebvla přiznána nebo dodatečně přiznána ve stanovené Ihůtě.96) (4) Příjmy, které jsou předmětem daně podle zvláštního předpisu, jsou příjmem rozpočtu obce až po zdanění. §24 Výdaje z rozpočtu obce Z rozpočtu obce se hradí zejména: a) výdaje na činnost obce, výdaje a příspěvky ji řízených rozpočtových a pří­ spěvkových organizací, b) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám působícím v územním obvodu obce, jakož i dotace a návratné finanční výpomoci jiným obcím, c) výdaje na podporu soukromého podnikání občanů, d) splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich, e) splátky přijatých návratných finančních výpomocí, f) výdaje na emisi cenných papírů a na úhradu výnosů-jejich vlastníkům, jakož i výdaje na nákup cenných papírů realizovaný z prostředků rozpočtu obce, g) příspěvky na společnou činnost na základě sdružení.10) §25 Vypracování rozpočtů obcí a hospodaření podle jejich rozpočtů (1) Obec vypracovává svůj rozpočet na stejné období, na které se vypra­ covává státní rozpočet republiky. (2) Rozpočet obce schvaluje obecní zastupitelstvo.11) (3) Obec musí přednostně zabezpečit krytí veškerých závazků vyplývajících z plnění povinnosti stanovených jí zákonem. (4) Obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy, včetně vlastních peněžních fondů. Prostředky vlastních peněžních fondů používá obec v zásadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi jednotlivými fondy navzájem a dále kromě případů, kdy pro­ středky fondů slouží jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu rozpočtového roku. (5) Přebytky finančního hospodaření obce koncem roku nepropadají. (6) Nebude-li schválen rozpočet obce na příslušný rozpočtový rok před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do schválení rozpočtu obce pravidly rozpočtového provizó­ ria. Tato pravidla stanoví obecní zastupitelstvo k zajištění plynulého rozpočto­ vého hospodaření obce a organizací jí založených a zřízených. (7) Obec provádí kontrolu hospodaření se svými rozpočtovými prostředky. §26 Závěrečný účet obce (1) Vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok (dále jen »závěrečný účet obce«) obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji obce.12) (2) Součástí závěrečného účtu obce je vyúčtování finančních vztahů k orga­ nizacím v její působnosti, k okresním úřadům, ke státnímu rozpočtu republiky a ke stámím fondům republiky. (3) Závěrečný účet obce schvaluje obecní zastupitelstvo. §27 (1) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na hospodaření s rozpoč­ tovými prostředky obcí, platí rovněž pro rozpočtové hospodaření jejich měst­ ských částí nebo městských obvodů. (2) Obsah rozpočtů městských části, tj. strukturu jejich přijmů a výdajů, stanoví město ve svém statutu.

9I) § 58 zákona ČNR č. 337/1992 Sb„ ve znění pozdějších předpisů, ss) § 40 a 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. I0) § 17 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. § 360a hospodářského zákoníku. ") § 36 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 367/1990 Sb. I2) § 20 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

56

Q

MODERNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

rozpočtová pravidla ČÁST SEDMÁ ROZPOČTY OKRESNÍCH ÚŘADŮ §28 Rozpočty okresních úřadů (1) Finanční hospodaření okresního úřadu se řídí jeho rozpočtem. (2) Rozpočet okresního úřadu se vypracovává na stejné období jako státní rozpočet republiky.2) (3) Rozpočet okresního úřadu schvaluje a kontroluje okresní shromáž­ dění.13) (4) Příjmy okresního úřadu tvoří: a) 30 % celookresního výnosu daně z přijmů ze závislé činnosti a z funk­ čních požitků9c) odváděné podle § 38h zákona o daních z příjmů s vý­ jimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Součástí výnosu daně je příslušenství daně91) s výjimkou pokut a exekučních nákladů. Tato část celookresního výnosu není pří­ jmem rozpočtu hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně, b) příjmy z jeho činnosti a z činnosti jim řízených organizací, c) podíly na daních a odvodech odváděných do státního rozpočtu republiky, d) správní poplatky za úkony jím prováděné, e) úvěry, půjčky a návramé finanční výpomoci, f) sdružené prostředky, g) dotace ze státního rozpočtu republiky, h) jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy. (5) Z rozpočtu okresního úřadu se hradí: a) výdaje na jeho činnost, výdaje a příspěvky jim řízených rozpočtových a příspěvkových organizací, b) splátký přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich, c) splátky přijatých návratných finančních výpomocí, d) příspěvky na společnou činnost na základě sdružení. (6) Prostřednictvím rozpočtu okresního úřadu se poskytují dotace do roz­ počtu obcí ze státního rozpočtu republiky. Do rozpočtu obcí lze poskytovat též dotace z vlastních zdrojů rozpočtu okresního úřadu. (7) Okresní úřad zřizuje peněžní fondy v rozsahu stanoveném vládou. (8) Okresní úřad provádí kontrolu hospodaření svých rozpočtových pro­ středků a prostředků svých peněžních fondů. (9) Na hospodaření s rozpočtem okresního úřadu se vztahuje ustanovení § 11, 12a 13 tohoto zákona. (10) Okresní úřad je oprávněn vytvářet ve svém rozpočtu rozpočtové rezervy jen v rozsahu nezbytném k zabezpečení mimořádných potřeb, které nebylo možno rozpočtově zabezpečit při schválení rozpočtu. (11) V období rozpočtového provizória hospodaří okresní úřad v souladu s opatřeními vlády přijatými ve vztahu k jeho rozpočtu podle § 8 odst. 2 tohoto zákona. (12) Přebytky finančního hospodaření okresního úřadu koncem roku ne­ propadají. §29 Závěrečný účet okresního úřadu (1) Závěrečný účet okresního úřadu obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji okresního úřadu. (2) Součástí závěrečného účtu okresního úřadu je vyúčtování finančních vztahů k obcím, k organizacím v jeho působnosti, ke státnímu rozpočtu repub­ liky a ke stámím fondům republiky. (3) Závěrečný účet okresního úřadu se vypracovává za stejné období jako stámí závěrečný účet republiky. (4) Závěrečný účet okresního úřadu schvaluje okresní shromáždění.13)

ČÁST OSMÁ PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ §30 Důsledky porušení rozpočtové kázně (1) Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky stámiho rozpočtu re­ publiky nebo státních fondů republiky jsou subjekty, kterým byly poskymuty, povinny odvést ve stejné výši stámímu rozpočtu republiky, popřípadě stámirnu fondu republiky. Zároveň jsou tyto subjekty povinny zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. (2) Obdobně se postupuje při hospodařeni s prostředky rozpočtů obcí a okresních úřadů, přičemž neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včet­ ně penále se odvedou do státního rozpočtu republiky, do rozpočtu obce nebo okresního úřadu podle toho, který orgán nedostatek zjistil. (3) Bylo-li porušení rozpočtové kázně zjištěno vnitřní kontrolou orgánů nebo organizací a ohlášeno finančnímu orgánu uvedenému v § 20 tohoto zákona před započetím kontroly jím prováděné, snižuje se penále na polovinu. >3) § 24 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 425/1990 Sb.

rogpočtovq prcnridia

OBECNI KODEX (4) Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se neplatí. (5) Penále nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (6) Odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek, jakož i penále, uloží územní finanční orgán. (7) Ministerstvo financí může z důvodů zamezení tvrdosti povolit úlevy z odstavce 1. Obec může povolit úlevy z odstavce 2, pokud nejde o odvod do státního rozpočtu republiky.

ČÁST DEVÁTÁ ROZPOČTOVÉ A PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE §31 Zřizování, změny a zrušování rozpočtových a příspěvkových organizací

(1) Ústřední orgány, okresní úřady a obce (dále jen »zřizovatel«) zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace jako právnické osoby. Vznikaji-li zřízením a činností těchto organi­ zací nové požadavky na státní rozpočet republiky, je ke zřízení třeba souhlasu Ministerstva financí. (2) Zřizovatel vydá o vzniku organizace zřizovací listinu, která musí obsa­ hovat: a) označení zřizovatele, b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací, c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení statutárních orgánů, e) vymezeni majetku, k němuž má organizace právo hospodaření, 0 vymezeni doby, na kterou je organizace zřizována. (3) K rozdělení, sloučení případně splynutí rozpočtové nebo příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, v němž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové, popřípadě přejímající organizace. (4) Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zanikají, mimo případy uvedené v odstavci 3, též zrušením. V tomto případě zanikají dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení. Práva a závazky zrušené organizace přecházejí dnem zániku na zřizovatele. (5) Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení, sloučení, splynutí, rozděleni, případně zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace v Ústřed­ ním věstníku České republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2. Ozna­ movací povinnost neplatí v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bez­ pečnosti státu. (6) Ustanovení odstavců 1 a 5 platí, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. §32 Finanční hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací

(1) Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu. (2) Rozpočtové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dosahovaly stanovených příjmů. (3) Příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dodržely stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu republiky, případně rozpočtu svého zřizovatele. (4) Česká republika odpovídá za závazky rozpočtových a příspěvkových organizaci pouze v případě, že je to zvláštními předpisy stanoveno, nebo tehdy, když se k tomu zaváže. O převzetí takové záruky rozhoduje vláda na návrh ministra financí. (5) K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a pří­ spěvkové organizace vytvářet za podmínek stanovených obecně závazným práv­ ním předpisem zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají. (6) Podrobnosti hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací a okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízeni a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace, budou upraveny obecně závazným právním předpisem.

vrzích obecně závazných vyhlášek obci a okresních úřadů, jakož i v návrzích opatření stámích fondů republiky musí navrhovatel uvést a zdůvodnit předpo­ kládané hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů. Pokud se týkají stámího rozpočtu republiky, musí návrhy projednat s Ministerstvem financí. §34 Přechodná ustanovení

(1) Příjmem státního rozpočtu republiky jsou též vratký návratných finan­ čních výpomocí poskytnutých organizacím v působnosti federálních ústředních orgánů, které byly převedeny do působnosti České republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Porušení rozpočtové kázně, ke kterým došlo před účinnosti tohoto zákona a která byla zjištěna za jeho platnosti, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Pokud by odvody za porušení rozpočtové kázně byly podle dosavadních předpisů vyšší než podle tohoto zákona, použije se tento zákon. (3) Pro rozpočtové hospodaření v roce 1990 a pro sestavení státního zá­ věrečného účtu republiky za rok 1990 se použije zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky). §35 Zmocnění

(1) Vláda vydá obecně závazný právní předpis k zajištění restrukturalizace uhelného průmyslu. (2) Ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis, v němž a) provede § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 32 odst. 5 a § 32 odst. 6, b) upraví režim dofmancování rozestavěné komplexní bytové výstavby a re­ žim příspěvků poskytovaných právnickým a fyzickým osobám na býtovou výstavbu, c) stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně spravující daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu republiky, je povinen převést jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení. §36

(1) Ministr financí je oprávněn a) provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, zejména opatřovat prostředky úvěrem až do výše nákupní hodnoty 16 mld. Kč na peněžním trhu; k tomu může vydávat pokladniční poukázky České republiky, b) poskytovat státní záruky k zajištění splátek úvěrů a obdobných forem finanční výpomoci a úroků z nich, upravených o případné kurzovní roz­ díly, a dalších výdajů spojených s úvěry a obdobnými formami finanční výpomoci určených k financování vládou schválených rozvojových prog­ ramů. (2) Státní záruky lze poskytnout pouze do výše, v níž souhrn splátek podle odstavce 1 písm. b) splatných v jednotlivých kalendářních rocích nepřekročí v těchto rocích 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky. (3) Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, je povinna uhradit České republice vše, co Česká republika vynaložila v souvislosti s přípravou státní záruky a na základě ručení při uspokojování závazku. Při poskytnutí státní záruký může Ministerstvo financí k zajištění úplné nebo částečné úhrady vy­ plývající z ručení zřídit zástavní nebo podzástavní právo k majetku osoby, jejíž závazek má být státní zárukou zajištěn. §37 Zrušovací ustanovení Zrušují se 1. zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s roz­ počtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky), 2. zákon České národní rady č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení, 3. zákon České národní rady č. 208/1988 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě zemědělské daně a daně ze mzdy. §38 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

ČÁST DESÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ §33 Zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů a opatření V návrzích zákonů, zákonných opatření Předsednictva České národní rady, nařízení a usneseni vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, v ná­

□□□ Zákon č. 579/1991 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Zákon č. 166/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 15. dubna 1992. Zákon č. 321/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1992. Zákon č. 10/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Zákon č. 189/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 15. července 1993. Zákon č. 57/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 24. dubna 1995. Zákon č. 154/1995 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Zákon č. 160/1995 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.

MODERNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

O

57

OBECNI KODEX

vyhlqšltq o finančnim hospodařeni

Vyhláška č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění nařízení vlády č. 48/1995 Sb. Ministerstvo financí České republiky podle ustanovení § 35 k provedení ustanovení § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 32 odst. 5 a odst. 6 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky Čes­ ké republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), stanoví:

ČÁST DRUHÁ ROZPOČTOVÉ ORGANIZACE §4 Obecná ustanovení

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1

Rozsah úpravy (1) Touto vyhláškou se řídí finanční hospodaření ministerstev a ostatních ústředních orgánů České republiky (dále jen »ústřední orgány«) a jimi zřizova­ ných rozpočtových a příspěvkových organizací,1) jakož i hospodaření rozpoč­ tových a příspěvkových organizací zřízených obcemi a okresními úřady. (2) Ustanoveními částí čtvrté a páté se řídí též obce a okresní úřady.

§2 Společná ustanovení (1) Usměrňování mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích se řídi zvláštním předpisem.2) (2) Rozpočtová a příspěvková organizace vede účemictví a zpracovává účetní výkaznictví podle zvláštních předpisů.3) Tyto předpisy rovněž stanoví obsah a způsob předkládám výkazů rozpočtové a příspěvkové organizace o je­ jím hospodaření. (3) Jestliže rozpočtová nebo příspěvková organizace vznikla ze zákona a tento zákon nestanovil, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto fimkci příslušný orgán státní správy, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.

§3 Ústřední orgány (1) Ústřední orgány hospodaří _s rozpočtovými prostředky příslušné roz­ počtové kapitoly stámího rozpočtu České republiky4) (dále jen »kapitola#). (2) Jako správce kapitoly ústřední oigán především a) vypracovává návrh rozpočtu kapitoly a organizuje účast jí zřízených roz­ počtových a příspěvkových organizací na sestavení tohoto návrhu, b) rozepisuje schválené ukazatele rozpočtové kapitoly jednak pro vlastní činnost ústředního orgánu, jednak na rozpočtové a příspěvkové organizace, jejichž je zřizovatelem. Závazné ukazatele rozepisuje v rozsahu stanove­ ném touto vyhláškou nebo jinými obecně závaznými právními předpisy, zejména zákonem o stámím rozpočtu republiky na příslušný rok, c) otevírá, případně potvrzuje rozpočtové limity, d) usměrňuje a kontroluje hospodaření s rozpočtovými prostředky v rámci kapitoly, schvaluje rozpočtová opatření, která přesahují pravomoc organi­ zací, ale která lze provést beze změny ukazatelů schválených ve stámím rozpočtu republiky pro kapitolu jako celek, e) zpracovává zprávy o plnění rozpočtu kapitoly, ť) vypracovává souhrnné účetní výkazy za kapitolu podle zvláštního zákona,5) g) vypracovává návrhy závěrečných účtů kapitoly a organizuje účast podří­ zených rozpočtových a příspěvkových organizací na sestavení těchto ná­ vrhů. (3) Finanční hospodaření vlastního aparátu ústředního orgánu se řídí usta­ noveními této vyhlášky, která se týkají finančního hospodaření rozpočtových organizací, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.

■) § 31 zákona CNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodařeni s rozpočtovými pro­ středky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). 2) Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních véci č. 145/1991 Sb., o usměr­ ňování mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích. 3) Nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě organizaci. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 23/1990 Sb., o účemictví. Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve zněni zákona č. 128/1989 Sb. 4) § 9 zákona ČNR č. 576/1990 Sb. 5) Zákon č. 21/1971 Sb., ve znění zákona č. 128/1989 Sb.

58

□

MODERNÍ OBEC-PŘÍLOHA 8/1995

(1) Rozpočtová organizace hospodaří v rámci svého rozpočtu s rozpočto­ vými prostředky stanovenými jí zřizovatelem. Dále hospodáři s prostředky při­ jatými od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, s prostředky přijatými od stámích fondů České republiky (dále jen »státní fondy«), s prostředky zís­ kanými svou hospodářskou, obchodní a obdobnou činností (dále jen whospodářská činnost#), s prostředky svých fondů a s příspěvky a dary od fyzických a právnických osob. (2) Rozpočtová organizace sestavuje svůj rozpočet příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby. Veškeré dosažené rozpočtové příjmy v rámci svého hos­ podaření soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtě a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje jen z příslušných výdajových rozpočtových účtů zřízených u banky nebo spořitelny (dále jen »peněžní ústav#). Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může rozpočtová organizace jen v případech stanovených touto vyhláškou nebo se souhlasem Ministerstva financí České republiky (dále jen »Ministerstvo financí#). (3) V těch případech, kdy rozpočtová organizace dostává přímo ze stámího rozpočtu České republiky (dále jen »státni rozpočet republiky#) nebo z rozpočtu zřizovatele prostředky na jí zabezpečované služby a vyrobky, může tyto výrobky a služby poskytovat i za cenu nižší než činí skutečné náklady, případně bez­ platně.”)

§5 Finanční vztah k rozpočtu zřizovatele (1) Finanční vztah mezi zřizovatelem a rozpočtovou organizací je určen těmito závaznými ukazateli stanovenými zřizovatelem: a) rozpočtové příjmy celkem, b) investiční výdaje celkem, c) neinvestiční výdaje celkem. (2) V rámci ukazatele investiční výdaje celkem jsou stanoveny závazné individuální dotace ze státního rozpočtu na vybrané investiční akce. Zřizovatel je oprávněn stanovit rozpočtové organizaci další dotace na investiční výstavbu. (3) Zřizovatel je oprávněn stanovit rozpočtové organizaci limit na nákup devizových prostředků na zahraniční pracovní cesty. (4) Finanční vztah mezi stámím rozpočtem republiky a ústředním orgánem je stanoven zákonem o stámím rozpočtu republiky pro příslušný rok.

§6

Hmotná zainteresovanost (1) Základem hmomé zainteresovanosti rozpočtové organizace jsou úspory výdajů ve vztahu k úkolům a ukazatelům státního rozpočtu republiky stanove­ ným zřizovatelem. (2) Rozpočtové organizaci se pro účely hmomé zainteresovanosti pone­ chávají v plném rozsahu úspory neinvestičních výdajů mimo úspor mzdových prostředků.2) Předmětem hmomé zainteresovanosti nejsou úspory těchto výdajů dosažené nesplněním úkolů, omezováním nebo zhoršováním kvality poskyto­ vaných služeb anebo změnou podmínek, za nichž byly úkoly a závazné ukazatele stanoveny. Další úspory, které nemohou být předmětem hmomé zainteresova­ nosti, může určit zřizovatel při stanovení závazných ukazatelů státního rozpočtu republiky. (3) Opodstaměnost nároků připadajících rozpočtové organizaci z hmomé zainteresovanosti posuzuje zřizovatel.

§7 Fondy rozpočtové organizace (1) Rozpočtová organizace zřizuje tyto fondy: a) (zrušeno), b) fond kulturních a sociálních potřeb, c) rezervní fond. (2) Rozdělení zřizovatelem uznaných úspor ve výdajích se do jednotlivých fondů provede takto: a) (zrušeno), b) do fondu kulturních a sociálních potřeb s tím, že celkový přiděl nepřekročí dvojnásobek základního přídělu vyjádřeného v Kč, 6) Napr. § 4 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol.

D E^

í

W

nEV

<®sSEv-->‘li • --i ty-- ‘-w? EA

irsits

'V lilčisk

c) zbývající část po provedení přídělů do fondů podle písmen a) a b) tohoto odstavce do rezervního fondu.

§8 (zrušen) §9

Fond kulturních a sociálních potřeb (1) Fond se tvoří jednotným přídělem podle zvláštního předpisu7) a dalším přídělem ze zřizovatelem uznaných úspor neinvestičních výdajů mimo úspor mzdových prostředků. (2) Hospodaření s prostředky fondu se řídí zvláštním předpisem.7) § 10

Rezervní fond (1) Zdrojem fondu je příděl ze zřizovatelem uznaných úspor neinvestičních výdajů mimo úspor mzdových prostředků. Dalšími zdroji mohou být finanční dary včetně devizových. (2) Prostředků fondu lze použít jen a) k úhradě rozpočtem zřizovatele nezajištěných neinvestičních potřeb s vý­ jimkou přídělu do fondu odměn, b) k zabezpečení neinvestičních potřeb hospodářské činnosti, c) k úhradě sankcí podle § 12, d) k úhradě investičních potřeb ve výši účelově poskytoutých finančních darů.

§ 14

Hospodářská činnost (1) Rozpočtová organizace může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji hlavní činnost, pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené zřizovatelem, a že prostředky získané hospodář­ skou činností využívá ke zkvalitňování své činnosti. (2) Prostředky získané hospodářskou činností jsou mimorozpočtovými zdroji. Finanční hospodaření této činnosti je vedeno odděleně od hospodaření s prostředky jejího rozpočtu na zvláštním, k tomu účelu zřízeném běžném účtu. Jeho zůstatek může rozpočtová organizace převádět do následujícího roku. (3) Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví obecně závazný práv­ ní předpis.11) V případě, že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví je pro a) rozpočtovou organizaci zřízenou ústředním orgánem tento ústřední orgán po dohodě s ministerstvem financí, b) rozpočtovou organizaci zřízenou okresním úřadem nebo obcí zřizovatel, c) ústřední orgán jeho vedoucí po dohodě s ministerstvem financí. (4) Výdaje na tuto činnost musí být v plné výši pokryté příjmy z ní. Prostředky získané hospodářskou činností se mohou použít a) na krytí potřeb investičního i neinvestičního charakteru, b) na odměňování pracovníků podle zvláštního předpisu, c) na sdružování prostředků, d) na rozvoj hospodářské činnosti. (5) Výrobky, výkony, práce a služby prováděné v rámci hospodářské čin­ nosti se realizuji podle obecně platných cenových předpisů.

§ 11

ČÁST TŘETÍ

Investiční výdaje

PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

(1) Rozpočtová organizace financuje investice8) ze svého rozpočtu v rámci zřizovatelem stanoveného závazného ukazatele investičních výdajů. (2) K posílení těchto prostředků může jako doplňkové zdroje použít pro­ středky svého fondu kulturních a sociálních potřeb/) prostředky získané hos­ podářskou či rmostí, prostředky přijaté ke sdružené investiční činnosti, prostředky přijaté od státních fondů, dary a příspěvky od jiných subjektů, pokud jsou poskytnuty k investičním účelům. Prostředky doplňkových zdrojů určené na tento účel převede rozpočtová organizace na zvláštní příjmový účet stámího rozpočtu republiky pro doplňkové zdroje a o výši převedených prostředků může překročit limit investičních výdajů. Nepoužitý zůstatek takto převedených pro­ středků vrátí rozpočtová organizace zpět na účet, ze kterého byly tyto zdroje poukázány. (3) Rozpočtová organizace zřízená okresním úřadem nebo obcí hradí své investiční výdaje přímo ze svého rozpočtu; chce-li použít své doplňkové zdroje uvedené v odstavci 2 na posílení investičních výdajů nad limit stanovený ji podle § 5 odst. 1 písm. b), odvede prostředky těchto doplňkových zdrojů do rozpočtu zřizovatele a dohodne s ním překročení investičních výdajů. (4) Individuální dotace ze státního rozpočtu republiky poskytované roz­ počtovým organizacím na vybrané investiční akce prostřednictvím rozpočtu jejich zřizovatele se čerpají ze samostamého výdajového rozpočtového účtu, a to do výše limitu. (5) Jiný hmotný majetek vymezený zvláštním předpisem9) financuje roz­ počtová organizace z neinvestičních prostředků. § 12

Zdroje úhrady sankcí (1) Odvody a penále10) hradí rozpočtová organizace a) z rezervního fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s rozpočtovými prostředky, b) z fondu kultumich a sociálních potřeb, jde-li o porušeni pravidel o hospo­ dařeni tímto fondem. c) z fondu odměn, jde-li o porušení pravidel o hospodaření s tímto fondem. (2) V případě nedostatku prostředků v rezervním fondu se odvod či penále uhradí z rozpočtu rozpočtové organizace. § 13

Sdružování prostředků (1) Rozpočtová organizace je oprávněna poskytovat příspěvky podle uzav­ řené smlouvy o sdružení jen jsou-li poskytovány na činnost, pro kterou byly tyto prostředky v rozpočtu určeny. (2) Přijaté sdružené prostředky vede rozpočtová organizace do doby jejich použiti na zvláštním účm, jehož nepoužité zůstatky koncem roku se převádějí do dalších let. ’) Vyhláška Federálního ministerstva financí. Ministerstva financí cen a mezd ČSR a Ministerstva financi cen a mezd SSR č. 210/1989 Sb„ o fondu kulturních a sociál­ ních potřeb. *) § 4 vyhlášky Federálního ministerstva financi č. 586/1990 Sb., o odpisování základ­ ních prostředků. ’) § 5 vyhlášky Federálního ministerstva financi č. 586/1990 Sb. I0) § 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

§15

Obecná ustanovení (1) Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými vlastní činností a s prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele, případně ze stámího rozpočtu, a to v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem, dále s prostředky svých fondů, s prostředky přijatými od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, s prostředky přijatými od stámích fondů, s pro­ středky získanými svou hospodářskou činností a s příspěvky a dary od fyzických a právnických osob. (2) V případech, kdy příspěvková organizace dostává přímo ze stámího rozpočtu republiky nebo z rozpočtu zřizovatele na jí zabezpečované služby a výrobky prostředky, může tyto výrobky a služby poskytovat i za cenu nižší než činí skutečné náklady, případně bezplatně.6) (3) Příspěvková organizace může vkládat finanční prostředky svého re­ zervního fondu jako kapitál do činnosti jiných subjektů a nakupovat z něho cenné papíry jiných subjektů. Takováto operace však může být realizována pouze ve vztahu k subjektu, jehož činnost bezprostředně souvisí s činností organizace, a vkladem kapitálu nebo nákupem cenných papírů organizace získá možnost ovlivňovat činnost tohoto subjektu v zájmu činnosti své organizace. § 16

Finanční vztah k rozpočtu zřizovatele (1) Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací je určen těmito závaznými ukazateli stanovenými zřizovatelem: a) příspěvek zřizovatele na činnost organizace, b) dotace zřizovatele na investice, c) individuální dotace ze státního rozpočtu republiky na vybrané investiční akce. (2) Zřizovatel může příspěvkové organizaci stanovit závazně odvod z pro­ vozu a odvod z odpisů. (3) Zřizovatel je oprávněn stanovit organizaci limit na nákup devizových prostředků na zahraniční pracovní cesty. (4) V návaznosti na závazně stanovené ukazatele v odstavci 1 a odstavci 2 stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci rovněž hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi plánovanými náklady a výnosy, jako základ pro výpočet objemu přídělů do jejích fondů po ukončení hospodářského roku. § 17

Příspěvek na činnost a dotace z rozpočtu zřizovatele (1) Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na činnost, tj. příspěvek k úhradě její provozní činnosti včemě výdajů na opravy a údržbu základních prostředků, a to v případě, že tyto potřeby nelze uhradit jejími vlastními příjmy. (2) Výši příspěvku na činnost a jeho čerpání během roku může zřizovatel

n) Např. zákon č. 172/1990 Sb.. o vysokých školách, zákon ČNR č. 564'1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, nařízeni vlády ČSSR ě. 137/1989 Sb., o závodním stravováni, ve znění pozdějších předpisů. MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

□

59

OBECNI KODEX

vyhláška o finančnim hospodařeni

vázat na stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů nebo kapacit zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem. (3) Zřizovatel může příspěvkové organizaci krátit či zvýšit stanovený příspěvek při významnější změně podmínek, za nichž finanční vztah ke svému rozpočtu stanovil. (4) Kromě příspěvku na činnost poskytuje zřizovatel příspěvkové organi­ zaci dotace na investice v případě, že finanční prostředky ve fondu reprodukce základních prostředků příspěvkové organizace nestačí na její nezbytné investiční potřeby. § 18

Odvody do rozpočtu zřizovatele (1) Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její plánované výnosy překračují plánované náklady. (2) Odvod z odpisů může zřizovatel stanovit individuálně, jestliže nepočítá perspektivné s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost, nebo jestliže uvažuje se změnou formy příspěvkové orga­ nizace či s jejím zrušením. Odvod z odpisů může zřizovatel stanovit i v případě, kdy objem odpisů by výrazně převyšoval reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce základních prostředků; v tomto případě však nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů budov a staveb. (3) Zřizovatel může příspěvkové organizaci uložit i neplánovaný odvod z provozu nebo krátit či zvýšit stanovený příspěvek nebo odvod při změně podmínek, za nichž finanční vztah ke svému rozpočtu stanovil. (4) Příspěvková organizace provádí odvod z provozu a odvod z odpisů v průběhu roku zálohově do rozpočtu zřizovatele na jeho příjmový účet, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce ve výši 1/12 celoročně stanoveného odvodu. Příspěvková organizace v působnosti obce nebo okresního úřadu provádí odvod v termínech stanovených jí zřizovatelem.

§19

Investiční činnost (1) Rozsah investiční činnosti příspěvkové organizace je určen jejími fi­ nančními prostředky ve fondu reprodukce základních prostředků, prostředky poskytnutými jako individuální dotace ze stámího rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a přijatými investičními úvěry. (2) Individuální dotace ze státního rozpočtu republiky poskytované pří­ spěvkovým organizacím na vybrané investiční akce prostřednictvím rozpočtu jejich zřizovatele se čerpají ze samostatného výdajového rozpočtového účtu, a to do výše limitu.

§20 Hmotná zainteresovanost Základem hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace je zlepšený hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi skutečně dosaženým hospodářským vý­ sledkem a hospodářským výsledkem stanoveným ve finančním vztahu k roz­ počtu zřizovatele. Takto získané finanční prostředky se ponechají příspěvkové organizaci, která si je přiděluje podle stanovených pravidel do svých fondů.

§21 Fondy příspěvkové organizace (1) Příspěvková organizace zřizuje tyto fondy: fond reprodukce základních prostředků, rezervní fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. (2) Zlepšený hospodářský výsledek se rozděluje do jednotlivých fondů tak. že po převodu nevyčerpaných mzdových prostředků do fondu odměn se zbývající částka zlepšeného hospodářského výsledku rozdělí takto: a) do fondu odměn s tím, že celkový přiděl do fondu nepřekročí 20 % přípusmého objemu mzdových prostředků,2) b) do fondu kulturních a sociálních potřeb s tím, že celkový příděl do fondu nepřekročí dvojnásobek základního přídělu vyjádřeného v Kč,7) c) do výše 25 % do fondu reprodukce základních prostředků, d) zbývající část po provedení přídělů do fondů podle písmen a), b) a c) tohoto odstavce do rezervního fondu. (3) Převody do fondů provede příspěvková organizace zálohově koncem roku. Zřizovatel potvrdí oprávněnost převodu při schvalování účetní závěrky příspěvkové organizace. Po potvrzeni oprávněnosti provede příspěvková orga­ nizace doúčtování rozdílu mezi zúčtovaným zálohovým přídělem a skutečně přiznanou výší. a) b) c) d)

§22

Fond reprodukce základních prostředků (1) Zdrojem fondu jsou: a) odpisy základních prostředků,12) b) přiděl ze zlepšeného hospodářského výsledku.

*2) Vyhláška Federálního ministerstva financi č. 586/1990 Sb.

60

□

moderní obec

-

příloha

8/1995

c) d) e) ť)

dotace zřizovatele na investice, příspěvky ze státních fondů, výnosy z prodeje a likvidace základních prostředků, příspěvky na investice od jiných subjektů podle uzavřených smluv o sdru­ žení ke společné investiční činnosti, g) dary a vynosy povolených veřejných sbírek určené k investičním účelům. (2) Prostředků fondu se používá: a) k financování investic,9) b) k poskytování prostředků jiným organizacím v rámci uzavřených smluv o společné investiční činnosti, c) k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček, d) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování základních pro­ středků po zabezpečení investičních potřeb organizace. (3) Prostředky fondu použité pro financování oprav a údržby základních prostředků podle odstavce 2 pism. d) tohoto paragrafu se účtují do výnosů příspěvkové organizace. (4) Prostředků fondu reprodukce základních prostředků nelze použít na účely hrazené z fondu kulturních a sociálních potřeb.

§23

Rezervní fond (1) Zdrojem fondu je přiděl ze zlepšeného hospodářského výsledku. Dalšími zdroji mohou být finanční dary včetně devizových. (2) Prostředků fondu lze použít: a) k úhradě rozpočtem zřizovatele nezajištěných neinvestičních potřeb, b) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku, c) k úhradě sankcí podle § 28, d) ke krytí časového nesouladu mezi náklady a výnosy při sdružování k pro­ vozní činnosti ke konci roku, e) k doplnění fondu provozních prostředků, zejména pro rozvoj hospodářské činnosti, f) k nákupu cenných papírů a k úhradě kapitálové účasti v jiných subjektech. (3) Prostředků fondu lze se souhlasem zřizovatele u příspěvkové organizace zřízené obcí nebo okresním úřadem použít též k posílení fondu reprodukce základních prostředků.

§24

Fond odměn (1) Zdrojem fondů odměn jsou: a) nevyčerpané mzdové prostředky, na které má organizace nárok podle mzdo­ vých předpisů na příslušný rok2) (dále jen »mzdový nárok«); příděly do fondu odměn z nevyčerpaného mzdového nároku lze provádět pouze v pří­ padě, že jsou kryty finančně zlepšeným hospodářským výsledkem, b) příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku. (2) Hospodařeni s tímto fondem se řídí zvláštním předpisem.2) Přednostně se z něho uhrazuje případné překročení mzdového nároku. (3) Výplaty z fondu odměn se nezahrnují do mzdového nároku pro pří­ slušný rok.

§25

Fond kulturních a sociálních potřeb (1) Fond se tvoří jednomým přídělem podle zvláštního předpisu7) a dalším přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku. (2) Hospodaření s prostředky fondu se řídí zvláštním předpisem.7)

§26

Úvěry Příspěvková organizace je oprávněna přijímat úvěry a půjčky na investice i na provozní výdaje, pokud z jejich přijetí nevzniknou nároky vůči zřizovateli a pokud je zajištěna jejich návramost z výnosu hospodaření příspěvkové orga­ nizace, popřípadě z jejího rezervního fondu.

§27

Sdružování prostředků (1) Příspěvková organizace hradí příspěvky podle uzavřené smlouvy o sdružení pouze ze zdrojů, jež je oprávněna použít na činnost, k niž se sdružila. (2) Sdružené prostředky na investice jsou zdrojem fondu reprodukce zá­ kladních prostředků. Při sdružování prostředků k provozní činnosti se na konci roku převedou výnosy a náklady v patřičné výši za účelem krytí časového nesouladu mezi náklady a výnosy do rezervního fondu.

§28

Zdroje úhrady sankcí (1) Odvody a penále10) hradí příspěvková organizace a) z rezervního fondu, jde-li o porušeni pravidel hospodařeni s rozpočtovými prostředky, b) z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem.

OBECNI KODEX

vyhláška o financnim hospodařeni

(2) V případě nedostatku prostředků v rezervním fondu se úhrada odvodu či penále provede snížením příspěvku zřizovatele na činnost. §29

Hospodářská činnost (1) Příspěvková organizace může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji hlavní činnost, pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené zřizovatelem a že prostředky získané hospodář­ skou činností využívá též ke zkvalitňování své hlavní činnosti. (2) Hospodářská činnost je v účetnictví sledována odděleně od běžného hospodaření příspěvkové organizace. (3) Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví obecně závazný práv­ ní předpis.11) V případě, že rozsah a podmínky nejsou takto stanoveny, stanoví je pro příspěvkové organizace zřízené ústředním orgánem tento ústřední orgán. Pro příspěvkové organizace zřízené okresním úřadem nebo obcí může rozsah a podmínky stanovit pouze zřizovatel. (4) Výrobky, výkony, práce a služby produkované v rámci hospodářské činnosti se realizuji podle obecně platných cenových předpisů.

(7) Při financování úkolů z oblasti geologického průzkumu se postupuje obdobně jako v oblasti vědy a výzkumu. (8) Oznámení limitu se nepředkládá peněžnímu ústavu pro čerpání dávek nemocenského pojištění. (9) Ministerstvo financí může stanovit podle průběhu plnění příjmů a vý­ dajů státního rozpočtu republiky, že bude otevírat rozpočtové limity výdajů pro ústřední orgány samo, bude-li to vyžadovat zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu republiky nebo dojde-li v oboru působnosti ústředního orgánu k po­ rušování finančních a rozpočtových předpisů. (10) Rozpočtová organizace je oprávněna čerpat prostředky svého rozpočtu jen do výše stanovené jí pro dané období rozpočtovým limitem. (11) Rozpočtové organizaci se otevírají rozpočtové limity na tiskopisu »oznámení limitu výdajů«. Na tomto tiskopisu provádí rozpočtová organizace rovněž změnu limitu. (12) »Oznámeiú limitu výdajů« podepisuje a opatří razítkem jak zřizovatel, tak i organizace, která jej předkládá peněžnímu ústavu. §32

Investiční limity

ČÁST ČTVRTÁ

HOSPODAŘENÍ S ROZPOČTOVÝMI PROSTŘEDKY §30

(1) Rozpočtové limity na investiční výdaje se otevírají rozpočtové organi­ zaci podle zásad uvedených v § 31 na celý rozpočtový rok. (2) Příspěvková organizace může převádět z rozpočtového výdajového účtu na investice prostředky na svůj běžný účet (popřípadě na investiční účet) v závislosti na průběhu investiční výstavby a může čerpat finanční prostředky jen úměrně k věcnému plnění.

Všeobecná ustanovení (1) Následující úprava hospodaření s rozpočtovými prostředky (dále jen »hospodaření«) jek provedení § 11 zákona.13) (2) Organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky je povinna při plnění rozpočtu dbát, aby dosahovala maximálních příjmů a plnila úkoly hrazené ze státního rozpočtu republiky nej hospodárnějším způsobem a aby efektivně vy­ užívala rozpočtových prostředků. Rozpočtové prostředky může používat jen k účelům, pro které byly určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a k zajištění nerušeného chodu organizace; prostředky může čerpat jen do výše stanovené ve státním rozpočtu republiky nebo rozpočtu zřizovatele, a to v mezích závazných ukazatelů a v souladu s věc­ ným plněním.

§33

Limity neinvestičních výdajů pro rozpočtové organizace (1) Rozpočtové organizaci zřízené ústředním orgánem se otevírají rozpoč­ tové limity pro čerpání neinvestičních výdajů zvlášť na jednotlivá čtvrtletí rozpočtového roku. (2) Rozpočtové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem otevírá limit výdajů zřizovatel na období jím stanovené. (3) Limit neinvestičních výdajů se otevírá i na povolené překročeni roz­ počtu výdajů. §34

§31

Rozpočtové limity (1) Ústřední orgán otevírá rozpočtové limity pro vlastni hospodaření, roz­ počtové limity rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž je zřizovate­ lem, a dále zvlášť limity pro čerpání investičních a zvlášť pro čerpání neinves­ tičních dotací ze stámiho rozpočtu republiky pro ostatní organizace v jeho působnosti. Tuto působnost může delegovat na orgán, který rozpočtové a pří­ spěvkové organizace ekonomicky zajišťuje. Organizace jíž je limit ústředním orgánem otevřen, předloží peněžnímu ústavu tiskopis pro oznámení limitu výdajů nej později dva dny před začátkem období, v němž má být limit čerpán. (2) Rozpočtové organizaci se otevírají limity na čerpání prostředků z roz­ počtových výdajových účtů vedených u peněžního ústavu zvlášť na investiční výdaje, zvlášť na individuální dotace ze stámiho rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a zvlášť na neinvestiční výdaje. V rámci limitu investičních výdajů se stanoví limity pro čerpání jednotlivých dotací zřizovatele na investiční výstavbu. (3) Příspěvkové organizaci se otevírají limity zvlášť pro čerpání indivi­ duálních dotací ze stámiho rozpočtu republiky na vybrané investiční akce, zvlášť pro čerpání dotací zřizovatele na investice a zvlášť pro příspěvek zřizovatele na činnost organizace. (4) Rozpočtové organizaci zřízené obcí nebo okresním úřadem se otevírají limity zvlášť na individuální dotace ze stámiho rozpočtu republiky na vybrané investiční akce, zvlášť na dotace pro dokončení KBV a zvlášť pro čerpání neinvestičních výdajů. (5) Příspěvkové organizaci zřízené obci nebo okresním úřadem se otevírají zvlášť limity pro čerpání individuálních dotací ze stámiho rozpočtu republiky na vybrané investiční akce a zvlášť pro příspěvek zřizovatele na činnost orga­ nizace. (6) Pro financováni úkolů z oblasti vědy a výzkumu otevírá rozpočtové limity ústřední orgán stárni správy zadávající tyto úkoly. U úkolů plně finan­ covaných ze státního rozpočtu republiky mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen k úhradě plnění na základě hospodářských smluv za předpokladu, že si k výsledkům řešení zajistí právo hospodaření. U úkolů financovaných s po­ dílovou účasti rozpočtových prostředků mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen na základě hospodářských smluv, kletými se zavázaly k poskytnutí prostředků za předpokladu, že průběžně prověřují plnění smluvních podmínek. V případě, že zadavatel poskytne nositeli úkolu finanční prostředky na pořízení přístrojů, strojů a zařízeni potřebných pro řešení, musí současně s tím stanovit, jak s těmito předměty bude po skončeni řešení naloženo, a stanovit způsob finančního vypořádáni.

I3) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb.

Limit příspěvku na činnost příspěvkové organizaci (1) Příspěvková organizace čerpá příspěvek na činnost z výdajového roz­ počtového účtu na svůj běžný účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem. (2) Příspěvková organizace provede po uplynutí rozpočtového roku zúč­ tování finančních vztahů se zřizovatelem podle zásad stanovených zvláštními předpisy. §35

Poskytování příspěvků jiným organizacím (1) Rozpočtová organizace může poskytovat ze svého rozpočtu příspěvky jiným subjektům jen se souhlasem zřizovatele. Tento souhlas není nutný v pří­ padě, že poskytnutí příspěvku stanoví právní předpis. Rozpočtová organizace musí mít potřebné prostředky zajištěny ve svém rozpočtu. (2) Organizace požadující příspěvek musí předložit rozpočtové organizaci poskytující příspěvek zdůvodňující podklady. Rozpočtová organizace je povinna přezkoumat účelnost a nutnost poskytnutí příspěvku. §36

Rozpočtová opatření (1) Rozpočtovými opatřeními14) se rozumí: a) přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly uvnitř rozpoč­ tové nebo příspěvkové organizace a v rámci ukazatelů stanovených zřizo­ vatelem, b) povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem, c) vázáni rozpočtových prostředků v rámci závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem. (2) Rozpočtová a příspěvková organizace je povinna vést mimo soustavu účemictví chronologickou evidenci o všech v průběhu roku provedených roz­ počtových opatřeních uvedených v odstavci 1. (3) Ústřední orgány předloží spolu s předepsanými účetními výkazy Mi­ nisterstvu financi přehled o rozpočtových opatřeních provedených podle od­ stavce 1 v rozpočtu kapitoly v průběhu rozpočtového roku. Přehled se u příjmů i u výdajů zpracovává podle rozpočtových skupin a v nich podle oddílů a se­ skupení položek. (4) Ústřední orgány předloží návrhy na rozpočtová opatření vázaná na souhlas Ministerstva financí tomuto ministerstvu nejpozději do 15. prosince rozpočtového roku.

,4) § 13 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

MODERNÍ' OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

□

61

§37 Přesuny prostředků uvnitř rozpočtu

§40 Poskytování záloh

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna upravovat během roku vnitrní členěni svých příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů). (2) Nemůže-li rozpočtová nebo příspěvková organizace zajistit úhradu numého výdaje (nákladu), pro který byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je organizace povinna zajistit úhradu tohoto výdaje (nákladu) přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu. (3) Rozpočtová nebo příspěvková organizace může provádět přesuny roz­ počtových prostředků ve vlastni pravomoci nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku. (4) Rozpočtová a příspěvková organizace nemůže při provádění přesunů rozpočtových prostředků, které jsou v její pravomoci, měnit závazné ukazatele stanovené jí zřizovatelem.

(1) Rozpočtová organizace je oprávněna svým vnitřním organizačním jed­ notkám17) poskytovat zálohy na financování jejich provozních činnosti, a to v hotovosti nebo na zvláštní běžné účty v peněžních ústavech. Tyto zálohy se vyúčtují po ukončení období, na něž jsou poskytnuty, nejpozději však ke konci roku. (2) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna poskytovat jiným subjektům, t.j. dodavatelům nebo vlastním pracovníkům zálohy, jakožto platby k úhradě dodávek nebo provedených prací v průběhu provádění těchto dodávek a prací nebo před jejich zahájením. Tyto platby nejsou zálohami ve smyslu odstavce 1 a hodnotí se stejně jako výdaje, na něž jsou zálohami.18)

§38 Povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem

(1) Finanční prostředky stanovené zřizovatelem rozpočtové organizaci a nevyčerpané do 31. prosince běžného rozpočtového roku se nepřeváději do příštích let s výjimkou prostředků ve fondech zřizovaných podle této vyhlášky nebo jiných obecně závazných právních předpisů. (2) Rozpočtová organizace zúčtuje na vrub rozpočtu zřizovatele na běžný rok jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které peněžní ústav zúčtuje nejpozději s účinností k 31. prosinci běžného roku. Výdaje, které ne­ budou peněžním ústavem k tomuto dni zúčtovány, zatěžují rozpočet organizace následujícího roku, i když se hospodářsky týkají běžného rozpočtového roku. Výjimky jsou stanoveny v § 43. (3) Kritériem pro určení roku, kterého se výdaj hospodářsky týká, je skutečnost, kdy výdaj má nebo musí být proveden podle obecné závazných právních předpisů nebo smluvních vztahů jim odpovídajícím.

(1) Rozpočtová organizace je ve vlastní pravomoci oprávněna překročit závazné ukazatele svých rozpočtových výdajů jen o částky rovnající se objemu mimorozpočtových prostředků získaných hospodářskou činností a prostředků přijatých od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, dotací od státních fondů a prostředků z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob a o pou­ žité prostředky svých fondů. (2) Kromě povoleného překročení uvedeného v odstavci 1 může ústřední orgán ve svém rozpočtu se souhlasem Ministerstva financi překročit limit výdajů pouze do výše skutečně dosažených vyšších příjmů. Obdobný souhlas potřebuje ústřední orgán při povolování překročení výdajů rozpočtové organizaci, jejímž je zřizovatelem. (3) Překročení závazných ukazatelů v ostamích případech může rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povolit zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pokud by toto překročení mělo být kryto z rezerv státního rozpočtu republiky, postupuje se podle zákona.15) (4) Má-li dojít k překročení závazných ukazatelů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi organizacemi, předloží organizace, kterých se takové opat­ ření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující údaje o vzájemných převodech prostředků ze státního rozpočtu republiky a po­ vinnostech ke státnímu rozpočtu republiky. Ústřední orgán předloží tyto doklady Ministerstvu financí, jestliže z nich vyplývá změna závazných ukazatelů stano­ vených jim stámím rozpočtem republiky. Bez odsouhlasení uvedených dokladů Ministerstvem financí nelze závazné ukazatele stanovené státním rozpočtem republiky překročit. (5) Jde-li o rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je okresní úřad nebo obec, schvalují změnu jejich rozpočtů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi orgány a organizacemi po vzájemné dohodě zřizova­ telé organizací. Jestliže z ní vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky, postupuje se podle odstavce 4; Ministerstvu financí předkládají doklady o požadovaných změnách rozpočtu příslušné okresní úřady, resp. Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

§39 Vázání rozpočtových prostředků (1) Ústřední orgán musí ve svém vlastním rozpočtu a v rozpočtu organi­ zace, jejímž je zřizovatelem, vázat rozpočtové prostředky v případě, že a) v rozpočtu měl zajištěnou úhradu na úkoly, jejichž plnění přešlo na jiné orgány, b) neplní rozpočtované příjmy, c) o vázání rozpočtových prostředků rozhodla vláda České republiky16) nebo na základě jejího zmocnění ministr financi. (2) Rozpočtová organizace musí vázat rozpočtové prostředky v případech, kdy a) tyto prostředky byly určeny na úkoly, které se zcela nebo z části nebudou realizovat, b) neplní celkové rozpočtované příjmy; jestliže vyrovnáni úbytku příjmů nemůže rozpočtová organizace zajistit vázáním odpovídající části neinves­ tičních výdajů, projedná organizace způsob úhrady úbytku příjmů se zři­ zovatelem. (3) Rozpočtová organizace nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečňování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil. (4) Zřizovatel připojí k výkazu o plnění příjmů a výdajů rozpočtových organizací, který zasílá Ministerstvu financí, přehled o výši rozpočtových výdajů vázaných v rámci svého rozpočtu jako trvalou úsporu. Tato povinnost se netýká obci a okresních úřadů.

15) § 14 zákona ČNR č. 576/1990 Sb. '6) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

62

□

moderní obec

-

příloha 8/1995

§41 Časové použití rozpočtových prostředků

§42 Kompenzace příjmů a výdajů Vzájemná kompenzace příjmů a výdajů je u rozpočtové organizace pří­ pustná jen jde-li o dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v témže rozpočtovém roce, kterou jiný subjekt refunduje rozpočtové organizaci výdaje, které za něho rozpočtová organizace zaplatila.

§43 Úhrada výdajů po skončení rozpočtového roku (1) Rozpočtová organizace může uskutečnit na vrub rozpočtu výdaje před­ chozího roku ve lhůtě nejdéle do 10. ledna následujícího roku, jde-li o a) dodatkové úhrady za výrobky, práce a služby dodané, respektive vykonané do 31. prosince, b) vyúčtování záloh poskytnutých vnitřním organizačním jednotkám. c) převod základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu,7) d) převod příjmů z hospodářské činnosti, e) převod prostředků na výplatu mezd, ostatních odměn za práci a náhrad mezd "(dále jen »mzdy«) za běžný rok včetně cestovného vypláceného současně se mzdou. Nevyčerpané prostředky po výplatě mezd odvede rozpočtová organizace ihned po výplatním terminu pro mzdy za běžný rok na svůj příjmový účet, f) dodatkové výdaje na investice hrazené na vrub rozpočtu obcí nebo okres­ ních úřadů. (2) Rozpočtová a příspěvková organizace může provádět po skončení roz­ počtového roku na vrub rozpočtu předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 15. ledna následujícího roku dodatkové úhrady výdajů na a) investice hrazené ze stámího rozpočtu republiky, b) geologické práce hrazené ze státního rozpočtu republiky, c) řešeni rozpracovaných stámích úkolů a nových projektů vědy a výzkumu. (3) Dodatkovými úhradami výdajů z rozpočtu zřizovatele se rozumí platby za investiční práce a dodávky nebo platby za výrobky, práce a služby provedené do konce běžného rozpočtového roku, avšak splatné v příštím rozpočtovém roce nejdéle do 15. ledna, popřípadě platby splatné před začátkem příštího roku. avšak z různých důvodů neuhrazené.

§44 Zúčtování příjmů ve prospěch rozpočtu zřizovatele (1) Ve prospěch rozpočtu zřizovatele na běžný rozpočtový rok se zúčtuji jen platby, k jejichž převedeni obdrží peněžní ústav platební doldady nej později do 31. prosince běžného rozpočtového roku a k tomuto dni je zúčtuje. (2) Rozpočtová organizace složí příjmy přijaté v hotovosti nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na svůj příjmový rozpočtový účet u peněžního ústavu.

17) § 17 odst. 2 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník. 18) § 398 zákona č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zálohy na mzdy.

OBECNI KODEX___________vyhláška o finančnim hospodařeni (3) Nedoplatky příjmů z minulého roku a z let dřívějších vybrané po 1. led­ nu následujícího rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem následujícího rozpočtového roku, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku. (4) Příjmy za realizované práce a výkony v oblasti védy a výzkumu v prů­ běhu plnění smluvního závazku a příjmy za zbylé a nepotřebné předměty po dokončem smluvního závazku se do rozpočtu zřizovatele převedou v poměru, v jakém se stárni rozpočet republiky podílel na financování úkolu. Finanční vypořádání musí řešitelé provést nejpozději do šesti měsíců po ukončení úkolu. (5) Při nerealizování projektové dokumentace, popřípadě při trvalém za­ stavení investice může Ministerstvo financí uložit rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povinnost vrátit prostředky poskytnuté ze stámího rozpočtu republ iky na tuto investici. K odpisu nákladů na trvale zastavené investice, popřípadě na nerealizované projektové dokumentace, financované zcela nebo zčásti z pro­ středků stámího rozpočtu republiky, je třeba schválení Ministerstva financí. (6) Ve prospěch stámího rozpočtu republiky na běžný rozpočtový rok zúčtuje orgán státní správy pro oblast geologického průzkumu ze svého přijmového účtu nahodilé přijmy za předané výsledky geologického výzkumu, vyhledávacího a předběžného průzkumu. Výši úplat za předané výsledky u jed­ notlivých úkolů stanoví orgán stámí správy pro oblast geologického průzkumu. Výše úplat nesmí být nižší než náklady za předběžný průzkum. Úhrada těžebními organizacemi na příjmový účet orgánu stámí správy pro oblast geologického průzkumu musí být provedena nejpozdčji do 30 dnů od převzetí ložiska.

ČÁST PÁTÁ VÝDAJE NA ZDRAVOTNICKÁ, PŘEDŠKOLNÍ A JINÁ ZAŘÍZENÍ A ČINNOSTI V ROZPOČTOVÝCH A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍCH §45 Tato část vyhlášky se vztahuje na činnost zdravomických, předškolních a ubytovacích zařízení, která slouží vlastním zaměsmancům rozpočtové nebo příspěvkové organizace, resp. jejich dětem. Nevztahuje se na celkovou činnost zdravomických, školských a ubytovacích zařízení, u nichž je poskytování těchto služeb hlavní činností, pro kterou byly zřízeny.

§49

Závodní stravování Neinvestiční výdaje na závodní stravování hradí rozpočtová a příspěvková organizace podle zvláštního předpisu.20)

§50

Zdravotnická zařízení V závodních zdravomických zařízeních hradí organizace ty výdaje, u nichž povinnost úhrady nepřísluší jiným subjektům, t.j. orgánům státní správy ve zdravomictví.

§51

Předškolní zařízení (1) Rozpočtová a příspěvková organizace, která výjimečně po dohodě s příslušným orgánem provozuje jesle a předškolní zařízení mimo svoji hlavni činnost, hradí, s výjimkou nákladů, které hradí příslušný orgán,21) náklady na vybavení neinvestiční povahy a provozní náklady. (2) Rozpočtová a příspěvková organizace provozující předškolní zařízení je oprávněna požadovat náhradu poměrné části neinvestičních nákladů spojených s provozem těchto zařízení připadající na děti pracovníků jiných subjektů (dále jen »poměmá část nákladů«). Náhradu lze požadovat od subjektů, které jsou zaměstnavatelem matky nebo otce dítěte. Je též možné, aby se na náhradě podíleli oba zaměstnavatelé rodičů dítěte; v takovém případě je však třeba, aby se tito zaměstnavatelé na způsobu placení dohodli s provozovatelem předškol­ ního zařízení. (3) Rozpočtová a příspěvková organizace, jejíž pracovníci mají umístěny své děti v předškolních zařízeních provozovaných jinými organizacemi, hradí provozovatelům, pokud o úhradu požádají, poměrnou část jejich nákladů připadaj ící na děti svých pracovníků. Provozovateli územních předškolních zařízení lze úhradu poměrné části nákladů hradit jen na základě uzavřené smlouvy o sdružení. (4) Poměrná část nákladů se stanoví za dny, po které je dítě v předškolním zařízení zapsáno pro pobyt. Výše poměrné části nákladů může být dohodou stanovena i paušální částkou.

§52

Ubytovny §46

Obecná ustanovení (1) Pokud není stanoveno jinak, hradí rozpočtová a příspěvková organizace ve vlastních zařízeních a při zabezpečování činností uvedených v této části vyhlášky a) výdaje na investiční činnost, b) neinvestiční (provozní) výdaje, pokud nejsou podle zvláštních předpisů hrazeny jinými subjekty, a dále s výjimkou těch výdajů, které je organizace oprávněna hradit jen z fondu kulturních a sociálních potřeb.') (2) Ustanovení odstavce 1 se netýká rekreačních, kulturních, tělovýchov­ ných a sportovních zařízení, jejichž výdaje se hradí podle zvláštních předpisů plně z fondu kulturních a sociálních potřeb.7) (3) Rozpočtová a příspěvková organizace hradí z neinvestičních prostředků ostamí výdaje uvedené v této části vyhlášky včemě náhrad za dočasné užíváni zařízení pro účely upravované touto částí vyhlášky. (4) Při provozování jiných činností v zařízeních upravených touto částí vyhlášky se provádí poměrná úhrada všech neinvestičních výdajů v rozpočto­ vané výši ze zdrojů stanovených pro uvedené činnosti obecně závaznými práv­ ními předpisy.

§47

Rozpočtová nebo příspěvková organizace je oprávněna hradit rozdíl mezi provozními výdaji svých ubytoven a úhradou za ubýtování od vlastních zaměst­ nanců stanovenou v souladu s cenovými předpisy. Obdobně postupuje rozpoč­ tová nebo příspěvková organizace při ubytování svých pracovníků v ubytovnách jiné organizace.

§53

Vědecká a odborná sympozia, kongresy a konference (1) Rozpočtová nebo příspěvková organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých pracovníků na vědeckých a odborných sympoziích, kongresech a konferencích (dále jen »konference«), pokud jejich program souvisí s její činností. Pokud se jedná o zahraniční akce, je účast pracovníků podmíněna souhlasem zřizovatele. (2) Rozpočet konference musí být vyrovnán příspěvky účastníků, tj. orga­ nizací, popřípadě jednotlivců. Pořádající organizace je povinna požadovaný příspěvek rozčlenit na a) organizační výdaje na konferenci, b) výdaje na ubytování a stravování, pokud budou pořadatelem zajištěny a jím hromadně hrazeny, c) výdaje na exkurze, které odborně přímo nesouvisejí s pracovní problema­ tikou konference, vstupenky na kulturní akce, společné obědy a večeře.

Vzdělávání dospělých a příprava mládeže pro povolání (1) Rozpočtová a příspěvková organizace hradí a) výdaje na vybavení neinvestiční povahy ve vlastních vzdělávacích zaříze­ ních, b) náhradu poměrné části neinvestičních výdajů za vzdělávám vlastních pra­ covníků v zařízeních jiné organizace, resp. ve vlastních rekreačních zaří­ zeních financovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb,7) c) poměrnou část nákladů na přípravu svých žáků ve středních odborných učilištích podle zvláštních předpisů.19) (2) Jako součást příslušného školení lze hradit výdaje na exkurze, a to pouze v případech jejich zařazení do osnovy školení a za předpokladu, že v rámci této osnovy byly pořadatelem školení schváleny.

§48

§54

Pojištění (1) Výdaje na zákonné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provo­ zem motorových vozidel rozpočtových organizací, okresních úřadů a obcí, uhra­ zuje Ministerstvo financi.22) Příspěvkové organizace hradí toto pojištění v rámci svých nákladů. (2) Rozpočtová organizace se může pojistit pouze se souhlasem zřizovatele. (3) Příspěvková organizace hradí veškeré pojistné v rámci svých nákladů, o pojištění rozhoduje ve své kompetenci. (4) Příjmy z pojistné události může rozpočtová organizace použit pouze v běžném rozpočtovém roce, a to k likvidaci škod způsobených pojistnou udá­ lostí. O příjmy z pojistné události použité k likvidaci škod z pojismé události může rozpočtová organizace překročit výdaje.

Nákup knih, brožur a časopisů Organizace hradí nákup odborných knih, brožur, časopisů, mikrofilmů a jiných podobných předmětů pouze pro své knihovny.

'’) Zákon i. 29/1984 Sb., ve zněni pozdějších předpisů. Zákon ČNR i. 564/1990 Sb.

20) Nařízeni vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21) Nařízení vlády ČSR č. 92/1978 Sb., o zřizováni a provozu předškolních zařízeni socialistickými organizacemi. 22) § 18 vyhlášky č. 123/1974 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonněho pojištčnfodpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel provozo­ vaného Českou státni pojišťovnou, ve zněni pozdějších předpisů. MODERNÍ OBEC - PŘÍLOHA 8/1995

□

63

OBECNI KODEX

vyhláška o finančnim hospodařeni

ČÁST ŠESTÁ VŠEOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ §55 Změna způsobu financování rozpočtových a příspěvkových organizací Při zřizování nebo zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace, jakož i při změně její podřízenosti a způsobu financování, musí být v případě stano­ veném zákonem') návrhy na změnu způsobu financováni v novém rozpočtovém roce předloženy Ministerstvu financí k odsouhlasení nejpozději do 30. června běžného roku; ve stejné lhůtě musí být vzájemně odsouhlaseny připravované delimitace a předloženy delimitační protokoly. V delimitačních protokolech mu­ sí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny. § 56 Přechodná ustanovení

(1) Organizace, která na základě této vyhlášky bude přecházet z rozpočtové formy na příspěvkovou, může uskutečnit tento přechod výjimečně v průběhu roku 1991 v terminech dohodnutých se zřizovatelem a projednaných s Minis­ terstvem financí. V návrzích na změnu způsobu financování musí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny. (2) Pokud bude vytvořena nově příspěvková organizace, která byla součástí hospodářské organizace, převede zůstatky podílů rezervního fondu, fondu kul­ turních a sociálních potřeb, případně fondu odměn jako počáteční zůstatky těchto fondů příspěvkových organizaci. V případě, že hospodářská organizace netvoří fond odměn, převede příslušný podíl z rozdělení zisku určený k odměňování pracovníků do fondu odměn příspěvkové organizace. Podíl prostředků určených na financování reprodukce základních prostředků se převede z kmenového jmění jako počáteční zůstatek fondu reprodukce základních prostředků. Ostamí podíly fondů tvořených výlučně ze zisku a případný podíl na nerozděleném zisku se převádí do rezervního fondu. (3) Ustanovení odstavce 1 se týká rozpočtových a příspěvkových organi­ zací zřízených obcí jen v případě, že důsledky změny jejich financování uplat­ ňuje obec vůči státnímu rozpočtu republiky. (4) Rozpočtová organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení vlády CSR č. 175/1988, převede zůstatky jednotlivých fondů zřízených podle pravidel tohoto experimentu do roku 1991. Zůstatek fondu obnovy se po 31. prosinci 1991 převede do příjmů organizace. Pokud v průběhu roku 1991 přejde na formu příspěvkové organizace, převede zůstatky do pří­ slušných fondů podle této vyhlášky. K 31. prosinci 1991 se ruší u těchto orga­ nizací ty fondy, které byly zřízeny podle uvedeného usnesení vlády a které rozpočtová organizace nezřizuje podle této vyhlášky nebo podle jiného právního předpisu. (5) Příspěvková organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení vlády ČSR č. 175/1988, převede zůstatky fondů zřízených podle pravidel experimentu do příslušných fondů zřizovaných podle této vyhlášky. (6) Náklady na rekonstrukce a modernizace základních prostředků prová­ děné společně s opravou lze do 31. prosince 1991 hradit z provozních (neinves­ tičních) prostředků rozpočtové nebo příspěvkové organizace. Tato možnost se vztahuje pouze na akce zahájené za účinnosti vyhlášky č. 162/1980 Sb.. o fi­ nancováni reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 108/1985 Sb.

64

□

MODERNÍ OBEC

PŘÍLOHA 8/1995

§57 Výjimky Výjimky z ustanovení § 3 až 5, 11, 15, 16, 19, 32 až 35 a 37 může roz­ počtovým a přispěvkovým organizacím povolit na návrh zřizovatele v odůvod­ něných případech Ministerstvo financí.

§58 Zrušovací ustanovení (1) Zrušují se: a) směrnice Ministerstva financí České socialistické republiky o hospodaření s rozpočtovými prostředky č.j. 112/1 700/1972 ze dne 26.1edna 1972 uve­ řejněná ve Finančním zpravodaji č. 3/1972 (reg. v částce 16/1972 Sb.), b) směrnice Ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje směrnice o hospodaření s rozpočtovými prostředky stámího rozpočtu České socialistické republiky č.j. 112/24542/1981 ze dne 9. pro­ since 1981 uveřejněná ve Finančnim zpravodaji č. 14/1981 (reg. v částce 32/1982 Sb.), c) výnos Ministerstva financí České socialistické republiky o finančnim hos­ podaření národních výborů a jimi spravovaných rozpočtových a příspěv­ kových organizací č.j. 121/19 921/1987 ze dne 19. prosince 1987 uveřej­ něný ve Finančním zpravodaji č. 6-7/1987 (reg. v částce 26/198$ Sb.), d) vyhláška Federálního ministerstva financí. Ministerstva financí České so­ cialistické republiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické repub­ liky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizaci, ve znění pozdějších předpisů, e) vyhláška Federálního ministerstva financí. Ministerstva financí České so­ cialistické republiky a Ministerstva financi Slovenské socialistické repub­ liky č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky, f) směrnice o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací č.j. 112/35 524/1972 ze dne 22. prosince 1972 uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 10/1972 (reg. v částce 7/1973 Sb.) pro rozpočtové a příspěvkové organizace řízené ústředními orgány, g) § I a § 10 až 20 vyhlášky Ministerstva financí, Státní plánovací komise a Ústředního geologického úřadu č. 9/1967 Sb., o projektování a financo­ vání geologických prací pro území České republiky, h) směrnice pro rozpočtováni a financování dodávek, prací a služeb souvise­ jících s budováním a_ realizací automatizovaného informačního systému národních výborů v České socialistické republice č.j. 38/24700/1979 ze dne 14. listopadu 1979, ve znění č.j. 121/21940/1983 publikovaném ve Finančním zpravodaji č. 14/1983. Úplné znění bylo publikováno v částce 20/1983 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory. (2) Nepostupuje se podle výnosu o poskytování přispěvku rozpočtových a příspěvkových organizací na Účty iniciativy mládeže č.j. 11/6 845/1986 uve­ řejněného ve Finančním zpravodaji č. 10/1986 ze dne 1. července 1986.

§59 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášeni.

□ □□ Vyhláška č. 205/1991 Sb. nabyla účinnosti dnem 31. května 1991. Nařízení vlády č. 48/1995 Sb. nabylo účinnosti dnem 27. března 1995.

MODERNÍ OBCE PONDĚLÍ

ÚTERÝ

STŘEDA

ČTVRTEK

záři 95 SOBOTA NEDĚLE

PÁTEK

0 Adéla M Fórum, kongres o projektovém řízení, GAMA Klub Praha, 02/24 23 22 61 * Progresivní hydroizolační hmoty, seminář o ekologických systémech, AUSTIS, 02/795 07 71 > Seminář informatiků pro okresní a magistrátní úřady, IMS Benešov, 02/24 22 61 12 * Mezinárodní dětský folklorní festival, soubory střední Evropy, Luhačovice Veletrh účetnictví, Olomouc, Omnis Expo, 068/551 65 84 * Kurz pro pracovníky kontroly, IMS Benešov, 02/24 22 61 12 Salon lázeňství, Karlovy Vary - hotel Thermal, Rapid, 02/24 19 51 11 *

Linda

0 Bronislav

0 Daniela Jindřiška

Boris * M Fórum RECYKLING 95 >- IFABO

>

Regina

Boleslav * M Fórum >- RECYKLING 95 > IFABO * Progresivní hydroizolační hmoty

* M Fórum >- RECYKLING 95| > IFABO

Mariana * M Fórum >- RECYKLING 95| > IFABO

>

IFABO

[Q Irma • Festival barokní opery • Slovácký i

E Ludmila Denisa

Marie

Lubor

>• Mezinárodní strojírenský veletrh

> Mezinárodni strojírenský veletrh

> Mezinárodní strojírenský veletrh > Seminář informatiků

Q Kryštof

IQ Zita >■ Zahrada Čech • Veletrh účetnictví * Kurz pro pracovníky kontroly

Q Zlata

IQ Radka > Mezinárodní strojírenský veletrh > Seminář informatiků

3 Oleg >■ Zahrada Čech • Veletrh účetnictví * Kurz pro pracovníky kontroly > INTERDIDAKTIKA

Jolana

Matouš * Financování měst a obcí >- Zahrada Čech * Veletrh účetnictví * Kurz pro pracovníky kontroly > INTERDIDAKTIKA

>■ Zahrada Čech * Mezinárod. dětský folklorní

□3 Naděžda >■ Zahrada Čech * Mezinárod. dětský folklorní

3 Darina >- Zahrada Čech * Kurz pro pracovníky kontroly > INTERDIDAKTIKA

ES Berta >• Zahrada Čech > INTERDIDAKTIKA

03 Jaromír >■ Zahrada Čech > INTERDIDAKTIK, > FOR ARCH

ETO Jeroným Andrea > FOR ARCH • Salon lázeňství

Václav

y Jonáš > FOR ARCH >■ Teplárenské dny • Salon lázeňství

>■ Teplárenské dny

]

Michal

I

►•Teplárenské dny • Salon lázeňství

FINANCOVANÍ MĚST A OBCÍ odborný seminář

► RECYKLING 95, Praha-Výstaviště, výstava ŽP a recyklace odpadů IFABO, Vídeň, Mezinárodní veletrh pro kanceláře, počítače, telekomunikace ^ Mezinárodni strojírenský veletrh, BVV Brno, tradiční strojírenský veletrh Zahrada Čech, Litoměřice, zahradnický veletrh, 0416/39 27 ^ FOR ARCH, Praha - výstaviště Strahov, mezinárodní stavební veletrh, ABF 02/24 22 92 84

Praha Slovanský dům 21. 9.1995 Informace:

02 / 282 23 55

^ INTERDIDAKTICA, České Budějovice - výstaviště, výstava odborného a učňovského školství Teplárenské dny, Pardubice, odborná výstava s konferencí, 040/463 12

Blíže viz str. 4

PODNIKÁME V REGIONECH

r

Počítače pro strážníky

® B ■$® 8 il! T I tS ' -$■■■»

dávat do společné evidence. Vhodný a jednoduchý program pro potřeby policie vytvořila praž­ ská firma POINT X v úzké spolu­ práci s kolínskou A-plus, která je autorem systému DERIK pro městské policie.

I

- - a■ws

ěstští policisté v Hradci Krá­ lové a Pardubicích mají po Praze také již první dobré zkuše­ nosti s používáním přístrojů PSI­ ON HC 110. Doposud tyto nejmenší počíta­ če používají především pracovníci ve skladech, technici v energetic­ kých provozech, při odečtech spotřeby plynu, vody, v lesním hospodářství - tedy všude tam, kde se sbírají data a kontrolují údaje. Podobně i městský strážník potřebuje mít po ruce řadu údajů, rychle je zaznamenávat a pře­

M

Hradec Králové O zkušenosti se s námi podělí zá­ stupce ředitele Městské policie v Hradci Králové ing. Jiří Nikl: „Počítače mají v paměti uloženy údaje např. o ukradených vozidlech, jízdních kolech, přehled o záborech prostranství ve městě, informace o přestupcích... To umožňuje stráž­ níkům velmi rychlena malém dis­ pleji vyhledat potřebné údaje, nové skutečnosti zaznamenat, pořídit pří­ padně protokol na místě. Nová technika odstraňuje spousty papírové agendy. Napří­ klad do nedávná jsme museli 50-60 denních přestupků složitě zapisovat a pak ručně zadávat do útvarového počítače. Ted se prů­

běžně zapisují do PSIONu a pak automaticky „přehrají". Zakoupili jsme i jednu tiskámičku, jež umož­ ňuje přímo na místě vytisknout tzv. výzvu - předvolání".

Pardubice Podobně dobré zkušenosti s nejmenšími počítači mají i v Pardu­ bicích, což potvrdil ing. Petr Kvaš, ředitel Městské policie: „S kolegy z Policie ČR jsme se domluvili, že PSIONy HC bude­ me využívat zejména při společ­ ných akcích. Například při kontro­ le jízdních kol, kdy jich máme v evidenci přes 2 000 ukradených za poslední 4 roky. A jejich počet bohužel stále roste. Počítačem bu­ dou vybaveni i „botičkáři" a policistky, které kontrolují dopravní situace uvnitř města. K jednomu počítači máme i tiskárnu, na které lze vytisknout kompletní hlášení, protokol. Odpadne tím celá od­ polední administrativa - hodiny práce se mění na sekundy."

Dva základní režimy Program pro městské policisty má dva základní režimy práce záznam přestupku a prohledávání databází. Při záznamu přestupku vyplní příslušný formulář (na obra­ zovce počítače), pro zrychlení prá­ ce jsou některé položky jako např. datum nebo číslo strážníka vyplňo­ vány automaticky. V průběhu vy­ plňování formuláře je automaticky kontrolováno, zda SPZ automobilu není na seznamu kradených, RČ není evidováno v seznamu „sta­ rých" přestupků atd. Pražská firma POINT X nabízí s novým typem Hand held počítače - PSION workabout, který má mnohem větší kapacitu - až 16 MB, nižší hmotností - 300 g, na 2 tužkové baterie pracuje několik týdnů. Počítači nevadí ani mráz -20 °C, déšť, ani pád na zem. Rov­ něž cena je nová 30-35 000 Kč. -ZHFoto: Autor

O = DC

Úplná novinka v nabídce kapesních počítačů! Přenosný počítač

PSION workabout

Výkonný kapesní počítač

PSION S 3a Umožňuje v češtině BS Psát a tisknout dopisy, smlouvy, faktury, články v perfektní kvalitě : Vést libovolnou evidenci, adresáře ■ Plánovat čas, provádět výpočty v tabulkovém kalkulátoru ■ Nyní až 2 M paměti RAM Grafický displej, záznam zvuku, snadné ovládání v češtině. Program Konvert (Logos) - bezproblémový přenos dat mezi Series 3a a Windows ■ Fax, modem ■ Přídavné paměťové moduly až 2 x 4 M H Komunikace s PC i Apple

Point.X/Psion 50

□ MODERNÍ OBEC 8/1995

e

Truhlářská 3

Ideální pro rychlé inventury, pro celníky, policii, dopravce, ří­ zení distribuce a rozvozu zboží, evidenci pohybu zboží, odečty spotřeby vody, tepla, plynu či elektřiny u zákazníků... Ergonomický tvar ES 16 bitový procesor Obrazovka s třemi odstíny a podsvícením ■ Přehledné grafické ovládání ■ Až 1 Mega základní paměti + 2 přídavné karty SSD - až 8 MB ■ Snímače čárového kódu ■ Komunikace k PC, modemu nebo tiskárně ■ Napájení 2 alkalickými bateriemi ■ Nízká váha, odolný proti vodě, prachu i pádu z 1 metru

Výhradní distributor v CR a SR: e Praha 1 • tel.: 02-231

86 36 e fax: 02-2481 0821

KULTURA

Jihočeské putování ižní Cechy mají mnoho co na­ bídnout domácím i zahraničním návštěvníkům: hrady a zámky, technické památky, poutní místa, objekty lidové architektury a další kulturně historické stavby. Oplý­ vají bezpočtem malých a velkých rybníků, hlubokými lesy, ale také přívětivými lidmi. Představitelé členských měst Jihočeské centrá­ ly cestovního ruchu - Veselí nad Lužnicí, Jindřichova Hradce, Tře­ boně, Českých Budějovic. Pracha­ tic, Strakonic, Písku, Týnu nad Vl­ tavou a Tábora se proto rádi ujali příležitosti obeznámil novináře s charakteristikou svých měst. »Veselí nad Lužnicí« Město ležící při soutoku Lužnice a Ne­ žárky má 6 680 obyvatel, ale kaž­ dé léto se tento počet zvyšuje o návštěvníky přicházející do Ve­ selí za příjemnou dovolenou spo­ jenou s rybařením, houbařením, sběrem borůvek, vodními sporty, cykloturistikou. Vyhledávaná je také pískovna s písečnými pláže­ mi a čistou vodou, tzv. Veselské Bibione. Písečný přesyp - ukázka jihočeské pouště, naučné stezky v okolí, stavební památky blatských vesnic a přetrvávající náro­ dopisné tradice i další atraktivity lákají v každou roční dobu. Podle starosty města Františka Nestá­ vala k ekologicky čistému pro­ středí přispívá i nově postavená čistírna a 60 % odkanalizovaných odpadních vod. ».lindřichův Hradec« Rozsá­ hlá rekonstrukce hradu a zámku v Jindřichově Hradci skončila z větší části již vloni. což. umožňu­ je prohlídku prakticky celého are­ álu. Návštěvníci si mohou vybrat ze tří základních prohlídkových okruhů. V zámeckém rondelu pro­ bíhají koncerty vážné hudby a v dalších prostorách hradu různé výstavy. Na příští rok jsou připra­ vovány expozice významných ev­ ropských osobnosti, např. Napo­ leona. Marie Terezie. Beethovena. Mozarta. Balzaca atd.

J

»Třeboň« Půvabné lázeňské město navštěvuje mnoho zahra­ ničních turistů. Nabízí jim pro­ hlídku historického zámku, klášte­ ra s kostelem sv. Jiljí, rodinné hrobky Schwarzenbergů. Za obje­ vení bezpochyby stojí původní in­ teriér divadla J. K. Tyla, který pat­ ří ke klenotům evropské městské divadelní architektury. Třeboň je také festivalovým městem Jiho­ českého hudebního festivalu. Sta­ rosta města ing. Jiří Houdek ne­ zapomene připomenout, že v r. 1991 městské zastupitelstvo přija­ lo základní projekt, jímž se Tře­ boň přihlásila k hnutí zdravých měst a podpoře zdraví. »Ceské Budějovice« V rámci jihočeského putování se předsta­ vily i České Budějovice. Historic­ ké jádro města je od r. 1980

městskou památkovou rezervací. Najdeme tu celkem 236 pozoru­ hodných objektů, měšťanských domů a dalších areálů. Zatímco po roce 1989 se zahraniční návštěv­ níci zejména z blízkého Rakouska soustředili na „nákupní" turistiku, levné a dobré jídlo a pivo. dnes se situace mění. Město spoléhá hlav­ ně na rozvoj kultury a umění. Pů­ sobí zde celá řada prestižních pě­ veckých a hudebních souborů. K nejvýznamnějším akcím patří Hudební slavnosti Emy Destinové. Hudební léto a další. K další­ mu rozvoji městských kulturních aktivit by měl přispět vznik Nada­ ce města Českých Budějovic. »Prachatice« Ve své historii prosluly obchodováním a dovo­ zem soli po Zlaté stezce ze Salc­ burku přes bavorský Pasov do Prachatic. V současné době připo­ mínají „zlatý věk" každoročně v červnu Slavnosti Zlaté stezky. Prachatice nabízejí turistům také obnovenou tvář historických ob­ jektů. Jejich rekonstrukce je však

technicky a finančně náročná. Jen v rámci Programu regenerace městských památkových zón in­ vestovalo město do historického jádra asi 12 mil. Kč, z toho od stá­ tu dostalo zhruba 6 mil. Kč. Podle slov starosty města ing. Mirosla­ va Bojanovského patří město v jihočeském regionu k nej navště­ vovanějším. »Strakonice« Jsou nazývány městem dudáků. Přispívá k tomu Mezinárodní dudácký festival, na který se sjíždějí soubory z celé Evropy. Příští rok se uskuteční již XII. ročník. Starosta Josef Štrébl říká. že po roce 1990 musel zuby nehty bojovat za to. aby se tato ak­ ce ve městě udržela. Strakonice kromě hradního areálu s Muzeem středního Pootaví sice neoplývají množstvím historických památek, ale mají také zájem o turisty. Du­ dácký festival je jednou z příleži­ tostí. jak je přilákat. Zdejší radní se snaží usměrnit i soukromé pod­ nikání ve prospěch rozvoje ce­ stovního ruchu, ač zatím bez vět­ šího úspěchu. »Tvn nad Vltavou« V těsné blízkosti sedmitisícového města stojí jaderná elektrárna Temelín, což asi na návštěvníky nepůsobí příznivě. Tento dojem zajisté vy­ váží mnoho zajímavých památek: radnice ze 16. stol., arcibiskupský zámek ze 17. stol. s expozicemi Městského muzea a sbírkami lou­ tek Matěje Kopeckého a jihočes­ kých vltavínů. Na místě bývalého hradu vybudovali členové soubo­ ru Vltavan otáčivé hlediště. Letos se tu hraje Goldoniho Poprask na Laguně. Kulturní život je výrazně ovlivněn i pozitivním přístupem podnikatelů. »Písek« I toto město nabývá na kráse. Den ode dne přibývají ba­

revné fasády, při procházce měs­ tem si všimneme obnovených do­ movních znamení. S historií města a s jeho přírodou se návštěvníci mohou seznámit v nedávno rekon­ struovaném Prácheňském muzeu. Podle starosty Torna Zajíčka při dalším rozvoji cestovního ruchu město preferuje sportovní a rekre­ ační vyžití. K tomu má ideální předpoklady: plavecký stadión, koupaliště, tenisové kurty, motokárovou dráhu, krytý zimní stadi­ ón a umělý lyžařský svah. Písecké hory jsou ideálním místem pro pě­ ší výlety a cykloturistiku. V sou­ časné době připravuje Písek pro­ jekt výstavby golfového hřiště. »Tábor« Poslední zastávka ji­ hočeského putování. K nej navště­ vovanějším táborským památkám patří expozice Husité v budově radnice a galerie výtvarného umě­ ní Husitského muzea Tábor. Na­ chází se zde též vchod do historic­ kého podzemí s prohlídkovým okruhem dlouhým asi 800 m. Vý­ sledkem snahy o oživení historic­ ké tradice Tábora je pořádání řady kulturních a společenských akcí. Již. tradičně je v září pořádán me­ zinárodní Táborská setkání. Účastní se ho jak představitelé měst nesoucích jméno Tábor, tak i zástupci historických spojenců, pokračovatelů i odpůrců husitské­ ho hnutí. Všechna navštívená města již otevřela informační střediska, která zprostředkovávají turis­ tům kulturní, ubytovací, stravo­ vací a další služby. Od členství v Jihočeské centrále si starostové slibují zejména propojení těchto středisek počítačovou sítí a spo­ lečnou propagaci na tuzemských a zahraničních veletrzích cestov­ ního ruchu. - stp MODERNÍ OBEC 8/1995 -I

51

LEGISLATIVA

______________________________

Změna rozpočtových pravidel VĚRA KAMENÍCKOVÁ červnu letošního roku schválil Parlament některé změny rozpočtových pravidel pro obce, které budou platit od roku 1996. Tyto změny jsou reakcí na vývoj místních rozpočtů vletech 1993-1995. V článku „Po dvou letech od reformy míst­ ních rozpočtů" (Moderní obec č. 6/95) jsem uvedla hlavní negativa, ke kterým systém při­ jatý v roce 1992 a aplikovaný od roku 1993 vedl. Mnohá z nich byla nevyhnutelná. Obce získaly novou roli a té se postupně přizpůso­ bují. Proces učení se probíhá také na straně exekutivy.

V

Negativa současného financování Nepříznivé rysy současného systému finan­ cování obcí lze rozdělit do tří oblastí. První oblastí je úzké „portfolio" daňových příjmů. Druhou neexistence skutečně místních daní a malá váha místních poplatků v příjmech ob­ cí. Třetí oblastí je dosud malá schopnost mno­ hých obcí objektivně posoudit svou finanční situaci a její vývoj. V důsledku současného rozdělení daňových výnosů mezi stát a obce vzniká tendence rych­ lejšího růstu daňových příjmů obcí než státu (viz tab. 1). Tím se narušuje proporcionalita mezi oběma typy rozpočtů. Rozdíly v dynamice výnosů jednotlivých

daní jsou z této tabulky zcela zřetelné. Ve svém souhrnu ukazují, jaké jsou dopady těch­ to rozdílů na stabilitu proporce mezi místními rozpočty a rozpočtem státním. Mezi roky 1993 a 1994 se zvýšil podíl příjmů místních rozpočtů na příjmech veřejných rozpočtů z 21,6 % na 26,5 %, což je nárůst značný. Navíc je daný způsob rozpočtového určení daní nespravedlivý v tom smyslu, že dvě „stejné" obce umístěné v různých okresech získávají z tohoto zdroje rozdílné množství peněz na obyvatele, aniž by se o to zasloužily. Obec v zásadě nemůže ovlivnit objem peněz získaných z výnosu daně ze závislé činnosti, je to pro ni pasivní příjem. A přitom výnosy daně ze závislé činnosti představují značnou část příjmů obcí.

Zúžený prostor pro obce Neexistence skutečně místních daní (tj. da­ ní, o jejichž výnosu by obce mohly samy roz­ hodovat, zejména stanovit jejich sazby) a ma­ lý význam místních poplatků vedou k tomu, že prostor pro rozhodování obce o svých příj­ mech je značně zúžen. 1 když je rozhodování o výdajích (s výjimkou účelových dotací) plně v kompetenci obce, rozhodování o výši příjmů je v zásadě omezeno na výnosy z prodeje a pronájmu obecního majetku a výnosy z fi­ nančních transakcí. Chybí tedy jeden ze zá­ kladních rysů samosprávy.

Tabulka 1 mld. Kč, % Vývoj jednotlivých daní

1994/93

1994

1993

(a)

(b)

(a)

(b)

17,7

28,2

36,1

48,7

172,7

27,1

35,6

9,0

13,1

3,0

2,9

3,8

126,7

(b)

A. daně místních rozpočtů: z příjmů fyzických osob - ze závislé činnosti - z podnikání z nemovitostí

3,6

ostatní1 místní rozpočty celkem

4,8

0,7

14,6 147,8

21,3

36,0

39,0

53,2

85,9

70,8

72,9

64,4

91,0

1,3

1,5

4,5

5,8

386,7

z přidané hodnoty

88,4

77,1

94,5

85,8

111,3

spotřební daně

38,0

40,0

42,1

46,4

116,0

clo

7,5

15,2

16,9

17,

114,5

silniční

4,1

4,3

2,7

4,1

95,3

majetkové3

0,9

0,8

3,7

2,1

262,5

4,1

27,7

236,1

224,5

237,3

230,1

102,5

B. státní rozpočet: z příjmů právnických osob z příjmů fyzických osob2

ostatní4 státní rozpočet celkem

14,8

Poznámky:

(a) rozpočet (b) skutečnost ' zejména doplatky daní z předchozí daňové sousta­ vy, od roku 1994 včetně daně z příjmů právnických osob v případě, že touto osobou je obec Pramen: Státní závěrečný účet za rok 1994, Ministerstvo financí 1995.

52

□ MODERNÍ OBEC 8/1995

pouze z kapitálových příjmů daň dědická a darovací a daň z převodu majetku zejména doplatky daní z předchozí daňové sousta­ vy

Výnosy z místních poplatků (jejichž výčet a horní hranici jejich sazeb stanoví Parlament) představují zanedbatelnou částku, ať je pomě­ řujeme k hrubému domácímu produktu nebo k celkovým příjmům obce. I zdvojnásobení jejich výnosu by celkové daňové břemeno obyvatelstva v České republice nijak výrazně neovlivnilo. Mám za to, že nelze nalézt mno­ ho důvodů pro to, aby byl výčet místních po­ platků tak úzký a aby byla zákonem stanovena jejich horní hranice. To, že obec získává výnosy z daní, které jsou jí rozpočtově určeny, od finančních úřa­ dů, najedná straně snižuje její administrativní náklady spojené s výběrem daní. Na straně druhé je však v těchto podmínkách pro obec krajně obtížné své příjmy prognózovat. Obec obvykle „nevidí" do struktury svých daňo­ vých příjmů a nemůže tudíž získat jasnější představu o značné části svých budoucích pří­ jmů a tudíž ani o možnostech ve výdajích. Přehled o finanční situaci obcí je velmi důle­ žitým dokumentem o hospodaření obce v da­ ném roce a letech následujících. Jeho správné vypracování, kromě výše uvedeného, ztěžuje nedostatek zkušeností obce s oceněním finanč­ ních toků a obecně s využíváním peněz. To je však otázka času. S rostoucím zadlužováním obcí lze očekávat silný tlak ze strany věřitelů na to, aby se postupy používané k vypracování finančního přehledu o hospodaření obce zdo­ konalovaly a postupně sjednocovaly. K výše uvedeným negativům současného systému fugování místní samosprávy lze ještě přidat další faktor a to, že obce (samosprávné orgány) a okresní úřady (orgány státní správy) jsou financovány v zásadě podle stejných principů v rámci místních rozpočtů. Institut okresního shromáždění je jediným „oprávně­ ním" pro tuto skutečnost. Pomineme-li to, že byl zaveden jako institut dočasný, pak díky způsobům, jakým funguje, dochází jeho pro­ střednictvím k nepřípustným zásahům samos­ právy do státní správy. Okresní shromáždění nejenomže rozhoduje o rozdělení části dotací z centrálního rozpočtu do rozpočtu obcí, ale také schvaluje rozpočet okresního úřadu. Sa­ mospráva tak de facto „diktuje", na co má státní správa utrácet veřejné peníze.

Co řeší schválená novela? Z vyjmenovaných oblastí řeší Parlamentem schválená změna pouze nastolení větší pro­ porcionality mezi růstem objemu místních rozpočtů a rozpočtu státního. Změna rozpočtového určení daní pro obce a okresní úřady neznamená pro rok 1996, po­ kud jde o agregáty na úrovni celé republiky, výraznější zásah do hospodaření obcí. Nelze však zastírat, že jejím smyslem je zpomalení dynamiky růstu místních rozpočtů ve srovnání s růstem rozpočtu centrálního. Nejde však o snížení objemu prostředků, kterými budou obce a okresní úřady v roce 1996 disponovat.

LEGISLATIVA Tabulka 2 Kvantitativní rozměr změn rozpočtového určení daní pro obce

mld. Kč 19951

19962

19963

13,8

16,4

8,9

místní rozpočty*: daň z příjmů ze závislé činnosti

10,1

ostatní daně

11,6

11,8

11,8

daňové příjmy celkem

25,4

28,2

30,8

státní rozpočet: daň z příjmů ze závislé 18,5

činnosti daň z příjmů právnických 64,5

63,0

50,3

ostatní daně

182,4

207,0

225,5

daňové příjmy celkem

246,9

270,0

275,8

osob

Poznámky: 1 2 3 4

očekávaná skutečnost odhad, rozpočtová pravidla roku 1995 odhad, rozpočtová pravidla roku 1996 bez okresních úřadů a magistrátních měst; díky té­ to skutečnosti se navzájem nekompenzují přesuny

(za rok 1996) mezi místními rozpočty a rozpočtem státním. Daňové příjmy okresních úřadů a magist­ rátních měst zde nejsou uvedeny, protože zde do­ jde k určité kompenzaci nižších daňových výnosů dotacemi; v současné době probíhají diskuze k této otázce.

Pramen: Interní propočty Ministerstva financí

ale v souhrnu místních rozpočtů pouze o nižší rychlost růstu daňových příjmů. Parlamentem schválená změna se týká pou­ ze rozpočtového určení daně z příjmů fyzic­ kých osob ze závislé činnosti a funkčních po­ žitků a daně z příjmů právnických osob. Nezměněn zůstává dosavadní režim daně z příjmů fyzických osob z podnikání a té části daně z příjmů právnických osob, kde je po­ platníkem obec (s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby). Zachován zůstává i princip, že se daň z pří­ jmu fyzických osob ze závislé činnosti rozdě­ luje podle výnosu vybraného v rámci okresu. Zavádí se odlišný způsob rozdělení výnosu té­ to daně u magistrátních měst (Praha, Brno, Plzeň a Ostrava - plní funkci jak obce, tak i okresního úřadu) a ostatních obcí. Z výnosu této daně v rámci okresu si magis­ trátní města ponechávají 70 % a 30 % se převe­ de do státního rozpočtu. V případě všech ostat­ ních obci se výnos této daně dělí následujícím způsobem. Okresním úřadům připadne 30 % výnosu vybraného v rámci okresu, obcím také 30 % a zbývající část, tj. 40 %, se převede do státního rozpočtu. Z uvedených 30 %, které bu­ dou patřit obcím, se dvě třetiny rozdělí mezi obce podle počtu obyvatel a jedna třetina se vrátí do obce, kde je plátcova pokladna. Nově se do příjmů rozpočtů obcí zařadí 20 % výnosu daně z příjmů právnických osob. Tento výnos až dosud patřil státnímu rozpo­ čtu. Mezi obce se bude rozdělovat celorepub­ likový výnos, a to podle počtu obyvatel jedno­ tlivých obcí. Rozpočet okresních úřadů bude posílen mj. zvýšením dotace na záchranné hasičské sbory. Uvedenou změnou tak dochází k náhradě části výnosu rychle rostoucí daně částí výnosu daně s pomalejším růstem. Kvantitativní vý­ raz této změny uvádí tab. 2. Údaje v této la-

ový zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995, otevřel především cestu k podnikání na drahách. Upravuje komplexně všechny

N

daň z příjmů právnických osob

Zákon o drahách

bulce vycházejí z odhadů očekávané skuteč­ nosti pro rok 1995, které se mohou v průběhu roku ještě měnit. V této době jsou nutně jen orientační.

Kompenzace zátěže Jako každé řešení je i toto určitým kompro­ misem. Netýká se všech problémů, které jsou již nyní v souvislosti s hospodařením obcí a okresních úřadů známy. Neexistence skuteč­ ně místních daní je zčásti nahrazena posílením rozpočtu těch obcí, ve kterých se nachází sídlo, resp. plátcova pokladna právnických osob. Má jít o kompenzace zátěže, která pro obec vyplý­ vá z existence podniku na jejím území. Ne kaž­ dá firma také „poškozuje1* zájmy obce stejně. Z teoretického hlediska se při tomto řešení obchází fakt, že daň není platbou za něco kon­ krétního, za protislužbu či pokutou. Tuto funkci obvykle plní (uživatelské) poplatky a případně peněžité či jiné postihy. Navíc z to­ ho, že podnik je lokalizován v určité obci, ob­ vykle má tato obec výhodu: zvyšuje se za­ městnanost na jejím území, vznikají větší možnosti pro drobné podnikatele jakožto do­ davatele subdodávek, podnik přitahuje lidi do obce, přispívá (s určitými výjimkami pokud jde o některá specifická odvětví či obory) k celkové atraktivitě obce a pod. Jaké konkrétní dopady bude mít systém fi­ nancování obcí po této změně na konkrétní ty­ py obcí, ukáže až budoucnost. Co je však jisté - ani tato změna není změnou konečnou. Autorka Ing. Věra Kameníčková, CSc., (1951) absolvovala VŠE a aspiranturu v Ekonomickém ústavu. Do ledna 1990 pracovala jako vědecká pracovnice. Nyní je poradkyni ministra financí ČR pro míst­ ní rozpočty.

dráhy, tj. dráhy železniční, tramvajové, trolejbusové a lanové. Železniční dráhy se dále člení na dráhy celostátní, regionální, vlečky, a speciální dráhy (dnes metro). Zákon důsledně odděluje dopravní cestu od dopravy na této cestě a stanovuje dva zcela samostatné právní režimy - jeden pro provozování dopravní cesty a druhý pro do­ pravu a podnikání v dopravě na této cestě. Provozování dráhy a drážní dopravy je vy­ jmuto z režimu živnostenského zákona a ce­ lá státní regulace je komplexně obsažena v novém zákonu o drahách. Stát reguluje přístup podnikatelů - do­ pravců na dráhu na základě licence, která má za cíl jednak prověřit způsobilost do­ pravce k provozování dopravy a dále elokovat (přidělit) určitou část dopravní infra­ struktury konkrétnímu dopravci.

Obec je drážním správním orgánem pro drážní dopravu na dráze tramvajové, trolejbusové, lanové nebo železniční spe­ ciální (metro). Tím se obcím dostává zcela nová působnost ve věcech provozování drá­ hy i drážní dopravy. Pokud tedy jde o dráhy tramvajové, tro­ lejbusové, lanové a speciální železniční, rozhoduje obec o zrušení takové dráhy (§ 5), zjišťuje zdroje jejich ohrožování, poškozo­ vání nebo rušení a rozhoduje o odstranění takového zdroje na náklad rušitele (§ 10). Obec dále u těchto drah rozhoduje o vydání úředního povolení k provozování (§ 11), o omezení provozování (§ 19) a o tom, zda převezme obec zajištění provozování, jestli­ že vlastník této dráhy nemůže provozování zajistit (§21). Obec též rozhoduje o udělení, odejmutí nebo změně licence k provozování dopravy na uvedených drahách (§§ 24, 32, 33) a o omezení drážní dopravy bez změny licence (§ 38). Rozhoduje též spory o uza­ vření smlouvy o provozování drážní dopra­ vy na těchto drahách a spory o výkonu práv a povinností plynoucí z této smlouvy (§31) a vydává průkazy způsobilosti k řízení dráž­ ního vozidla na dráze tramvajové, trolejbu­ sové a speciální železniční (§ 45). Obci též ze zákona přísluší schvalování jízdních řádů na příslušných drahách. Místně příslušná obec, ve které se dráha nachází, též rozhod­ ne o zařazení železniční dráhy do kategorie železniční speciální dráhy (§ 3). Na území hl. města Prahy navíc od ostat­ ních obcí hl. město Praha vykonává působ­ nost speciálního stavebního úřadu pro dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a železnič­ ní speciální dráhy (§ 7) a působnost spočíva­ jící v rozhodování o vydání průkazu způso­ bilosti k řízení lanových drah (§ 45). - dk -

MODERNÍ OBEC 8/1995 O

53

I LEGISLATIVA

Obecní policie by měla mít pořádkový charakter

•

Zákon o obecni policii byl od svého vzniku v roce 1991 několi­ krát novelizován. Pane poslance, byl jste předkladatelem právě schválené normy. Pročjste přišel s těmito dalšími změnami? Dosavadní novely zákona o obecní policii byly spíše kos­ metické a legislativně technic­ ké. Schválený návrh byl vyústě­ ním dvouleté práce skupiny poslanců, která se problemati­ kou obecní policie zabývá sou­ stavně, a to nejen v součinnosti s různými řediteli obecních po­ licií, ale i se starosty měst a obcí České republiky. Všichni jedno­ značně poukazovali ze svých zkušeností na to, že stávající zá­ kon je v mnoha směrech nedo­ statečný a často dokonce kon­ traproduktivní. To znamená, že jsou situace, kdy strážníci místo aby mohli zasáhnout, musí jen nečinně přihlížet, jak občané nedodržují zákony a jiné předpi­ sy této země. Tyto poznatky vedly k zpraco­ vání návrhu, který Poslanecká sněmovna podpořila. S návrhem souhlasila rovněž vláda a Minis­ terstvo vnitra, což je pro nás jako pro předkladatele velmi důležité, neboť jsme v žádném případě ne­ chtěli jít jinou cestou než tou, kte­ rá je současně koncepcí vlády v této oblasti.

Rozhovor s poslancem JUDr. Ondřejem Zeminou, místopředsedou mandátového a imunitního výboru a členem ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ko v zákoně o policii České repub­ liky. Chceme totiž, aby strážníci mohli v drobných živnostenských provozovnách aktivně působit proti drobné trestné činnosti, či přestupkům, např. když se alkoho­ lické nápoje nalévají podnapilým, mladistvým apod. Zákon dále přinesl řadu změn dílčích. Ministerstvo vnitra mělo vyhláškou upravit shodné prvky

přijaty. V čem spočívají přijaté změny? Rozdělil bych to do dvou sku­ pin. Jedna skupina návrhů směřo­ vala v podstatě do dvou oblastí. První oblast školení strážníků a lhůty, na kterou licenci od Minis­ terstva vnitra dostávají. Sněmovna odhlasovala návrh, že stávající pě­ tiletá licence se zkracuje na tři ro­

•

V čem spočívají hlavní změny, které novela přináší? Především jsou to dvě nová oprávnění, která novela strážní­ kům přináší. První se týká bez­ pečnosti a plynulosti silničního provozu. Umožňuje strážníkům zastavovat vozidla, jejichž řidiči vjedou do ulic. které jsou označe­ ny zákazem vjezdu, do pěších zón a pokutovat je. To doposud možné nebylo. Původně jsme na­ vrhovali toto ustanovení mnohem širší, uvědomili jsme si však, že by se tato pravomoc příliš blížila k pravomoci policie státní, a to v žádném případě nechceme. Takto formulované oprávnění to­ tiž skutečně splňuje pořádkový charakter činnosti strážníka obec­ ní policie. Druhé oprávnění dává strážní­ kům možnost vstupovat do živno­ stenských provozoven a zasahovat tam. Je to obdobné ustanovení ja­

na stejnokrojích a vozidlech všech obecních a městských poli­ cií v celé ČR. Domníváme se, že je velmi nutné, aby občan věděl okamžitě, kdo proti němu zakročuje, nebo, kdo ho legitimuje, zda se jedná o strážníka, policistu ČR či člena soukromé bezpečnostní agentury. Zmínil bych také mo­ ment, který se týká přeškolování strážníků v průběhu jejich pětile­ tého funkčního období a dále možnost, aby strážník mohl za­ kročit, ve vymezených případech, i v mimopracovní době, kdy není v uniformě.

•

V průběhu projednávání ně­ kteří poslanci navrhli další změ­ ny zákoně, z nichž některé byly

»’

ky, přičemž nynější platnost osvědčení končí v lednu 1997. Po­ té budou muset všichni strážníci znovu žádat o obnovení, budou řádně přeškolováni a kritéria pro jejich výběr, by měla být přísnější. Druhá věc se týkala již uvedeného označování stejnokrojů a vozidel. Další přijatá změna se týká lustračního zákona. Ti strážníci, kteří jsou starosty či jinými členy zastupitelstva pověřeni řídit obecní policii, budou nuceni před svým nástupem do takové funkce předložit lustrační osvědčení. Tu­ to změnu považuji za nesmírně důležitou a užitečnou.

•

Kdy nabude účinnosti přijatá novela?

Novela nabude účinnosti 1. li­ stopadu 1995 s tím, že pro stáva­ jící funkcionáře obecních a měst­ ských policií platí přechodné ustanovení, podle kterého musí do konce ledna 1996 předložit již zmíněné lustrační osvědčení.

• Jak se díváte na otázku posta­ vení obecních a městských poli­ cií do budoucna? Obecně převládají dva názory. Jeden říká, že obecní policie má určitou perspektivu vývoje, pro­ tože se osvědčuje a má získat pra­ vomoci, které jí jako pořádkové­ mu sboru příslušejí. Do léto skupiny patřím i já. Druhá skupi­ na se domnívá, že by se nemělo nic měnit na stávajícím zákoně a naopak by se měly podnikat kroky co nejrychlejšího splynutí obecních strážníků s pořádkový­ mi složkami Policie České repub­ liky. Podle mých zkušeností nejen z velkých měst, ale zejména z malých obcí, kde obecní policie fungují, bylo zavedení tohoto in­ stitutu správné. Tam. kde skuteč­ ně zastupitelstvo přikládá obecní policii patřičný význam, neboť obec ji financuje, tam policie fun­ gují velmi dobře. Samozřejmě, že bude v horizontu řekněme pěti až deseti let po přijetí nového záko­ na o Policii České republiky a po rekodifikaci trestního zákona a trestního řádu na zváženou -jak dále. V té době již řada kompe­ tencí, které nyní vykonává Poli­ cie České republiky přejde na ji­ né orgány a policisté se budou moci více věnovat pochůzkové a pořádkové činnosti. To bude podle mého názoru dále závislé na rozhodnutí, zda vypracovat o obecní policii nový zákon,nebo spíš doporučíme, aby obecní poli­ cie splynula s pořádkovou služ­ bou Policie ČR. Tu dobu nelze uspěchat i vzhledem k tomu, že jde o finanční prostředky obcí a bylo by velice neseriózní rozho­ dovat bez znalosti jejich názoru. Pokud však obce začnou hromad­ ně rušit obecní policii, bude to

LEGISLATIVA

Nové právní předpisy dostatečně jasný signál k tomu, že tato doba již nastává. • Dosavadní vývoj a zkušenosti ukazují, že tendence k rušení ne­ ní tak hromadná, jak se někdy o ní mluví. Přesto vstupuje do popředí otázka nákladnosti a efektivnosti činnosti obecnípo­ licie. Mluví se o tom zejména v Praze. Co si myslíte o těchto otázkách? Zastupitelstva se musí, zejmé­ na ve velkých městech, zabývat problémem hospodaření. Causa, která se nyní odehrává na Zastu­ pitelstvu hlavního města Prahy, je k lecčemu dobrá. Nutí nás to všechny k zamyšlení, jak obsazo­ vat místa ekonomických útvarů městských policií skutečnými odborníky, kteří budou vynaklá­ dat finanční prostředky velmi uvážlivě. Obvinění je třeba objektivně vyšetřit. Pro veřejnost i pro samot­ né strážníky je důležité, aby hos­ podaření bylo průhledné a názor na městskou policii byl jedno­ značný. Osobně se domnívám, že městští strážníci a jejich vedení v Praze funguje velice dobře. Kontaktoval jsem v poslední době všech 15 nových městských částí a zdrcující většina je spokojena se strážníky na svém obvodě. • Řadoví občané očekávají, že městská policie se bude starat o nejprostší otázky čistoty na uli­ cích, pořádku na veřejných pro­ stranstvích, dodržování povin­ nosti správců domů atd. Zatím činnost směřuje spíše do kompe­ tencí, kteréjsou velmi blízké po­ licii České republiky. Myslíte, že by se mohla činnost strážníků zaměřit na běžné starosti kolem pořádku na ulicích? Pokud bude obecní policie za­ chována v CR, tak by měla mít jednoznačně pořádkový charak­ ter. Je to však také limitováno fi­ nančními náklady. Nejsme ještě tak daleko, aby každý blok. každá ulice měla svého strážníka. Osob­ ně bych to přivítal a věřím, že alespoň v těch větších městech bude strážníků stále více. Zej mé- j na po rekodifikaci trestního záko­ na a trestního řádu to budou moci dělat nejen strážníci, ale i poli- 1 cistě CR. - as -

• Zprávy Ministerstva financí ČR pro finanční orgány okresních úřadů a obcí č. 3/1995 obsahují mimo jiné pojednání o závodním stravování, o vybírání poplatku za zvláštní užívání veřejného pro­ stranství a o přezkoumání hospo­ daření obce. V plném znění je zde publikováno opatření Minister­ stva financí, kterým se doplňuje opatření FMF ke stanovení účet­ ních výkazů pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce. Obsahuje změny v účetním výka­ zu Rozvaha Úč ROPO 3-02 a upřesnění způsobu sestavení Výkazu zisku a ztráty. Podle to­ hoto opatření se postupuje počí­ naje 1. lednem 1995. Rozsáhlý výklad je věnován cenovým ma­ pám stavebních pozemků, které měly být podle vyhlášky MF ČR č. 178/1994 Sb„ o oceňování sta­ veb, pozemků a trvalých porostů, posouzeny obcemi do 30. června 1995 z hlediska souladu 37 dosud vyhlášených cenových map sta­ vebních pozemků s požadavky, které na ně kladou jednotlivá ustanovení citované vyhlášky. V příloze výkladu je uveden do­ poručený vzor obecně závazné vyhlášky o vydání cenové mapy stavebních pozemků obce. • Zásady pro poskytování do­ tací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Ministerstvem zemědělství pro rok 1995 jsou publikovány ve Fi­ nančním zpravodaji č. 3/1995. Zásady obsahují podmínky pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí různým subjektům podle účelu dotace (tzv. dotační tituly). Obce mohou obdržet např. přímou nenávratnou dotaci jako vlastník původně ze­ mědělské půdy na zalesnění nebo jako uživatel lesa zařazeného do pásem ohrožení imisemi A, B, C, na podporu řešení důsledků vněj­ ších vlivů na hospodaření v le­ sích. dále dotace na podporo vy­ braných lesnických činností za účelem obnovy lesa a na podporo řešení problematiky vodního hos­ podářství. • Pod č. 91/1995 Sb. bylo vy­ hlášeno úplné znění zákona České národní rady č. 133/1995 Sb.. o požární ochraně, se změ­ nami a doplňky provedenými zá­ konem ČNR č. 425/1990 Sb., zá­ konem č. 40/1994 Sb. a zákonem č. 203/1994 Sb. • Sdělení Ministerstva zahranič­ ních věcí o sjednání Dohody me­

zi vládou ČR a SRN o zřízení turistických stezek protínají­ cích státní hranice bylo publiko­ váno pod č. 97/1995 Sb. Dohoda vstoupila v platnost dnem 30. pro­ since 1994. Obsahuje vymezení hraničních úseků turistických ste­ zek a způsob jejich použití ve sta­ novených denních časových úse­ cích na části společných státních hranic se Svobodným státem Ba­ vorsko a se Svobodným státem Sasko. • Opatření Ministerstva hospo­ dářství, publikovaným v částce 22 Sbírky zákonů 1995, s zveřejňuje seznam okresních a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. ledna 1995. • Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1995 Sb„ o sklado­ vání výbušnin, upravuje zásady provedení stavby skladu výbušnin a výbušných předmětů, podmínky pro jejich umístění a požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při skladování výbušnin. Dále upravuje zřizování a provoz úschovny výbušnin. Vyhláška na­ bývá účinnosti dnem 1. srpna 1995 a je doplněna přílohami a ta­ bulkami. • Vyhláškou Ministerstva do­ pravy č. 100/1995 Sb., se stanoví podmínky pro provoz, kon­ strukci a výrobu určených tech­ nických zařízení a jejich kon­ kretizace (Rád určených technických zařízení) s účinností od 20. Června 1995. Ustanovení vyhlášky se týkají především ob­ cí, které provozují tramvajové a lanové dráhy, pohyblivé schody a chodníky, výtahy a další do­ pravní zařízení. Přílohy k vyhláš­ ce stanoví časové intervaly revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení. • Rád pro zdravotní a odbor­ nou způsobilost osob při provo­ zování dráhy a drážní dopravy byl vydán vyhláškou Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., která nabývá účinnosti dnem 23. června 1995. V pěti přílohách vyhlášky jsou uvedeny podmínky zdravotní způsobilosti k řízení drážního vo­ zidla a provádění ostatní činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy, obsahové zaměření zkoušek k prokázání odborné způsobilosti k řízení hnacích vo­ zidel na drahách a k řízení lano­ vých drah. k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení. -Ik-

Anotace JUDr. Ing. Jiří Tillman: Veřej­ ná zakázka. Vydalo nakladatel­ ství Prospektrum Praha, 1995. Cena 170 Kč včetně DPH. Tato publikace byla napsána ve snaze poskytnout zaintereso­ vané veřejnosti podrobnější informace k textu zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání ve­ řejných zakázek v době, kdy s je­ ho fungováním dosud nejsou shromážděny a zobecněny po­ znatky a zkušenosti. Tomuto zá­ měru slouží jak zařazení důvodo­ vé zprávy vládního návrhu zákona, tak i bližší pohled na me­ zinárodní a vnitrostátní souvis­ losti přípravy a přijetí zákona. Vysvětlivky k jednotlivým ustanovením zákona jsou konci­ povány tak, aby co možná věrně odrážely autorské záměry a sou­ časně upozornily na některé pro­ blematické, popřípadě diskutabil­ ní aspekty této právní úpravy, převážně legislativní povahy. V příloze jsou evidenční list ve­ řejné zakázky, vzory Žádosti o zveřejnění v obchodním věstní­ ku, Podání nabídky do obchodní veřejné soutěže. Oznámení roz­ hodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky, Rozhodnutí o vyloučení ze soutěže a Smlouvy mandátní 0 výkonu zadavatelských činností. JUDr. Ivana Stenglová: Smlouvy ve výstavbě. Vydalo na­ kladatelství Prospektrum Praha, 1995. Cena 130 Kč včetně DPH. Cílem publikace je podat vý­ klad smluvního zabezpečení vý­ stavby, včetně postupu při uzaví­ rání smluv a uplatňování práv, která vzniknou z porušení smluv­ ních povinností. Zabývá se jak obchodními závazkovými vzta­ hy, tak i vztahy občanskoprávní­ mi. Příručku oceňují kromě práv­ níků nejen všichni investoři, ale 1 pracovníci stavebních organiza­ cí, realitních kanceláří a státní správy. V příloze je vzorová struktura smlouvy o dílo pro „zhotovení stavby" podle obchodního záko­ níku. Obě knihy si můžete objed­ nat na adrese Economia, a. s., VTÚ - Na poříčí 30, 112 86 Praha 1, kde Vám zařídí jejich zaslání na dobírku přímo z na­ kladatelství Prospektrum. Pří­ padné informace na tel. č. 02 / 472 47 54. - skMODERNÍ OBEC 8/1995 □

55

RYCHLE A KVALITNĚ ZEMNÍ A STAVEBNÍ PRÁCE - KOMPLETNÍ POLOŽENÍ KANALIZACE - VÝSTAVBA A OPRAVY KOMUNIKACÍ - ROZVODY TEPLA, PLYNU, ELEKTRO - SKLÁDKY KOMUNÁLNÍHO ODPADU - ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ZAJISTÍME VÁM TAKÉ INŽENÝRING A PROJEKTOVOU DOKUMENTACI SPOLEHLIVOU A RYCHLOU PŘEPRAVU SYPKÝCH I TUHÝCH MATERIÁLŮ NABÍZÍME

iir ifCCPIJ DEPIÍIMEPU PECIfÉ DEDIIDI IIÍV

VE VdEUÍl IlElllUllEOn UEOIVE ílElUDLIlVT

VOJENSKÉ STAVBY, a. S., 0. z. DAST ŘEDITELSTVÍ:

NAŠE ČTYŘI REGIONÁLNÍ DOPRAVNÍ STŘEDISKA:

Praha 8

Plzeň

České Budějovice

Litoměřice

Čimická 809

Koterovská ul.

Dobrovodská silnice

Kamýcká ul.

Hradec králové Bří Štefanů

Tel.: 02/855 17 90

019/724 1927

038 / 731 2575

0416/4860

049 / 541 0052

PLYNOFIKUJETE VAŠÍ OBEC ? Gas - měření, regulace, a.s.

tel.0454/51240 0454/542111

Husova 691

fax0454/51355

: ESI í

539 73 SKUTEČ

TTEd-IKI IICXX.

Vyrábí a dodává: • středotlaké regulátory tlaku plynu na zemní plyn, svítiplyn .. malé domovní regulátory RP-6 a RP-10 (1290,- Kč) - regulační soupravy S1 RP-6 s rohovým kohoutem (2030,- Kč) - regulátory pro větší průtoky (kotelny) ALz6U • skříně a rámy pro zabudování regulátorů a plynoměrů -

Pro obecní úřady nabízíme kompletní dodávky regulátorů a skříní pro jednotné provedení plynofikace v obci.

0130

• detektory úniku plynu řady GAMON - přenosné - stabilní pro hlídání úniku plynu a následnou signalizaci, včetně uzavíracích ventilů • elektronické přepočítače množství plynu pro velkoodběratele plynu (fakturační měřidlo) • soupravy pro vyhledávání kovových potrubí a kabelů umístěných v zemi

56

J MODERNÍ OBEC 8/1995

oncem května t. r. přijal Parlament ČR zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který je jedním ze zá­ kladních zákonů, jimiž se realizu­ je sociální reforma. Jedná se o zákon důležitý, kte­ rý se dotkne všech občanů - kaž­ dého z nás. Tento nový zákon vy­ jadřuje změny, jež do našeho společenského života vnesly pro­ měny politické a hospodářské. Dosavadní systém plošného poskytování dávek bez ohledu na příjmovou situaci rodin vytváří bariéru dalšího užilí a rozvoje to­ hoto systému. Pokud by se stáva­ jící dávky valorizovaly, zvýšily by se výrazně sociální výdaje stá­ tu. přitom by však byla pouze za­ chována reálná úroveň dávek bez možnosti více posílit příjmy ně­ kterých skupin. Při tvorbě nového zákona byly stejně jako v jiných oblastech prosazeny principy solidarity, spoluzodpovědnosti a adresnosti sociální pomoci. Zákon o státní sociální podpo­ ře (dále jen SSP) přináší v podsta­ tě tři základní změny: • sjednocuje státní sociální dáv­ ky vyjadřující podporu státu ob­ čanům a rodinám s dětmi do jed­ noho komplexu, • nově definuje v tomto systému i ty dávky, které byly dosud sou­ částí jiných systémů, např. nemo­ cenského pojištění nebo sociální péče, • zavádí nové dávky, reagující na dosud neřešené sociální si­ tuace.

K

Systém státní sociální podpory začne fungovat 1. října STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA

PŘÍSPĚVEK na bydleni

ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK

DOKLAD O SPOM CNf. POSUZOVANÝCH OSOBÁCH

Systém uplatňování dávek je jednoduchý a přehledný. Dávky SSP budou: a) dávky poskytnuté v závislosti na výši příjmu (testované) 1. přídavek na dítě 2. sociální příplatek 3. příspěvek na bydlení 4. příspěvek na dopravu b) dávky netestované 1. rodičovský příspěvek 2. zaopatřovací příspěvek 3. dávky pěstounské péče 4. porodné 5. pohřebné Všechny dávky poskytované v systému SSP jsou dávkami stát­ ními, poskytovanými ze státního rozpočtu. Dávky budou poskyto­ vat na základě písemné žádosti

žadatelů okresní úřady, které pro zvýšení dostupnosti pro ob­ čany zřizují svá pracoviště na tzv. kontaktních místech. (Infor­ mace o adresách jednotlivých kontaktních míst budou na pří­ slušných okresních úřadech a v předstihu budou zveřejněny v místním tisku). Příslušným k rozhodování bude okresní úřad v místě trvalého pobytu oprávně­ né osoby. V řízení o dávkách bu­ dou OkÚ postupovat podle správ­ ního řádu s výjimkou případů v zákoně výslovně stanovených, které směřují ke zjednodušení a zefektivnění postupu a zvýšení pohodlí občanů. Dávky nebudou tedy vypláceny zaměstnavatelem spolu se mzdou.

ale oprávněné osoby je budou dostávat na svůj účet (např. spo­ rožiro, postžiro či jiný), nebo si je budou vyzvedávat na poště. Systém SSP bude zaveden po­ stupně. Od 1. října 1995 budou okresní úřady poskytovat rodičov­ ský příspěvek, zaopatřovací příspě­ vek, dávky pěstounské péče, po­ rodné a pohřebné. Od 1. ledna 1996 budou okres­ ní úřady poskytovat přídavek na dítě, příspěvek na dopravu, soci­ ální příplatek a příspěvek na bydlení. Předtím, než zákon o SSP nabu­ de účinnosti, byla veřejnost infor­ mována souborem materiálů v do­ pise doručovaném do rodin a prostřednictvím televize, rozJilasu a tisku. To umožní podrobné se­ známení s jednotlivými druhy dá­ vek a podmínkami pro jejich poskytnutí a s nároky občanů, které mohou oprávněně uplatňovat. Protože výplatu dávek nebudou nadále zajišťovat zaměstnavatelé ale okresní úřady, objektivně to ve­ de k nutnosti vytvořit personálně i technicky dostatečně vybavená pracoviště na okresních úřadech, které budou výplatu dávek SSP věcně garantovat. Jak jsou na tyto nové úkoly okresní úřady připrave­ ny, ukazuje následující příklad okresu Praha-východ. - sk -

oto pěkné prostředí připra­ vil Okresní úřad Praha-vý­ chod pro referát sociálních věcí a jeho dávkové oddělení k reali­ zaci zákona o státní sociální pod­ poře, který byl Parlamentem ČR schválen dne 26. 5.1995. Z bývalé zasedací síně v budově OkÚ Praha-východ na náměstí Re­ publiky vkusným architektonic­ kým řešením při zachování všech historických prvků budovy je vy­ tvořeno příjemné prostředí, kde se budou pracovníci i klienti cítit dobře. Samozřejmě celý prostor je ře­ šen bezbariérově, vybaven moder­ ní technikou i dostatečným počtem srozumitelných informačních ta­ bulí tak. aby vyřizování žádostí probíhalo důstojně a v klidu, bez zbytečných průtahů. Pro bližší kontakt s občany byla obdobným způsobem zřízena v okrese kontaktní místa i v Brandýse nad Labem, Říča­ nech a Čelákovicích. - jv Foto: Archiv

T

MODERNÍ OBEC 8/1995 J

57

OTÁZKY A ODPOVĚDI Obecní zastupitelstva Otázka: Má člen obecního za­ stupitelstva, který není členem obecní rady, právo zúčastňovat se schůzí obecní rady a nahlížet do zápisů z jednání obecní rady? Odpověď: Obecní rada podle § 44 odst. 4 zákona o obcích (obecní zřízení), ve znění pozděj­ ších předpisů, je tvořena staros­ tou, zástupcem (zástupci) starosty a dalšími radními, které do těchto funkcí volí podle § 36 odst. 1 písm. g) citovaného zákona obec­ ní zastupitelstvo. V § 44 odst. 6 pak zákon o obcích stanoví, že schůze obecní rady jsou neveřej­ né. Z uvedeného vyplývá, že schůzí obecní rady se zúčastňují ti členové obecního zastupitelstva, kteří byli tímto zastupitelstvem zvoleni do funkce starosty, zá­ stupce starosty nebo radního. Čle­ nům obecního zastupitelstva, kteří jsou členy obecní rady, je účast na zasedání obecní rady uložena jako povinnost v § 35 zákona o obcích. Pro další členy obecního zastupi­ telstva, kteří nebyli zvoleni členy obecní rady, zákon nezakládá prá­ vo zúčastňovat se dle vlastního uvážení zasedání obecní rady. Po­ kud by měl zákonodárce v úmyslu zakotvit právo účasti na schůzích obecní rady i dalším členům obec­ ního zastupitelstva, kteří nejsou jejími členy, stanovil by tak vý­ slovně v zákoně o obcích. Z osob, kteří nejsou členy obecní rady, je takové právo a povinnost stanove­ na pouze tajemníkovi obecního úřadu (§ 59 odst. 4). Tato skuteč­ nost ovšem nebrání tomu, aby člen obecního zastupitelstva, který není členem obecní rady, požádal o přizvání ke konkrétnímu bodu jednání obecní rady a bude pak na rozhodnutí rady samotné, zda ta­ kové žádosti vyhoví či nikoliv. Obdobně může obecní rada z vlastního podnětu přizvat na své zasedání k projednání konkrétní záležitosti i další osoby, které ne­ jsou jejími členy, např. vedoucí odborů obecního úřadu, další ad­ resáty úkolů vyplývajících z usne­ sení rady apod. Poněkud jiná je situace pokud jde o právo nahlížet do zápisů z jednání obecní rady. Na rozdíl od úpravy v § 42 zákona o obcích, v němž se taxativně stanoví pod­ mínky pořizování zápisu zjednání obecního zastupitelstva, jeho nále­ žitosti a způsobu nahlížení do něj, nejsou takto výslovně v zákoně upraveny náležitosti zápisu z jed­ nání obecní rady. Podle 44 odst. 1 zákona o obcích odpovídá obecní

58

□ MODERNÍ OBEC 8/1995

rada při výkonu samostatné pů­ sobnosti obecnímu zastupitelstvu, které její členy volí a také je z funkce může odvolat. Z této pra­ vomoci vyplývá, že obecní zastu­ pitelstvo má také pravomoc čin­ nost obecní rady kontrolovat. Realizaci této pravomoci odpoví­ dá právo vědět, o čem obecní rada jedná a znát výsledky jejího roz­ hodování. Tyto informace získá člen obecního zastupitelstva pře­ devším ze zpráv o činnosti obecní rady a ze zápisů z jednání obecní rady. Proto by měla být členům obecního zastupitelstva, i když ne­ jsou členy obecní rady, dána mož­ nost nahlížet do zápisů z jednání obecní rady, ovšem s výjimkou protokolů o hlasování. Otázka: Může obec na svém území zakázat obecně závaznou vyhláškou propagaci stran a hnutí šířících národnostní, nábožen­ skou, politickou a třídní nenávist? Odpověď: V poslední době je otázka na toto téma často diskuto­ vána. Některá obecní zastupitel­ stva jsou přesvědčena, že se jedná o jejich nezadatelné právo. Bohu­ žel, v řadě případů při přijímání takto koncipovaných vyhlášek převládají emoce nad stránkou právní. Zbavme se proto emocí a hledejme odpověď na tuto otáz­ ku v platném právním řádu. K výkonu své samosprávy mo­ hou zastupitelstva v mezích své působnosti vydávat obecně závaz­ né vyhlášky, (čl. 104 odst. 3 Ústa­ va ČR). Podle § 14 odst. 1 písm. i), zák. čís. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozděj­ ších změn a doplňků, je v samo­ statné působnosti obce vydávání obecně závazných vyhlášek ve vě­ cech, které jsou v její samostatné působnosti. Pouze v takovém pří­ padě je obecní zastupitelstvo oprávněno podle ust. § 36 odst. 1 písm. f) zák. o obcích vydávat obecně závazné vyhlášky - vyhra­ zená působnost zastupitelstva ob­ ce. Obecní rada podle § 45 písm. 1) cit. zákona může vydávat obecně závazné vyhlášky pouze v oblasti přenesené působnosti, v nutných a neodkladných přípa­ dech i v samostatné působnosti, obecně závazná vyhláška v samo­ statné působnosti však pozbude platnosti, nebude-li schválena na nejbližším zasedání obecního za­ stupitelstva. V rámci své samo­ statné působnosti může obec obecně závaznými vyhláškami ře­ šit jen ty úkoly veřejné správy, které jsou (zákony, zejména záko­ nem o obcích) takto, jako úkoly v rámci samostatné působnosti označeny. Samozřejmostí pak je,

že zde není rozpor s ústavními zá­ kony, mezinárodními smlouvami (čl. 110 Ústavy ČR), zákony a právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení (čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR, § 16 odst. 2 zák. o obcích). Obec však v žádném případě ne­ může upravit obecně závaznou vy­ hláškou něco (vztahy), co je vyhra­ zeno k úpravě zákonem. Zákon, který by něco takového umožňo­ val, by byl sám v rozporu s ústav­ ními předpisy. Nutno zdůraznit, že zákon o obcích neumožňuje obcím zakázat propagaci stran a hnutí. Tyto vztahy jsou vyhrazeny k právní úpravě toliko zákonu. Podle čl. 15 odst. 1 Ústavy ČR mů­ že tyto vztahy upravovat výlučně Parlament ČR jako orgán moci zá­ konodárné. Tato skutečnost ostatně vyplývá také z ustanovení čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mohou být meze základních práv a svobod upraveny pouze zákonem, jakož i z čl. 4 odst. 3 cit. „Listiny1*, která hovoří pouze o „zákonných ome­ zeních" základních práv a svobod. V úpravě doposud vydaných vy­ hlášek jsou pak zpravidla tato prá­ va stanovena Listinou základních práv a svobod omezována. Jedná se zejména o svobodu projevu a právo na informace (čl. 17 odst. 1), právo na pokojné shromažďo­ vání (čl. 19 odst. 1), právo svobod­ ně se sdružovat (čl. 20 odst. 20) a v případě občanů České republi­ ky též právo zakládat politické strany a hnutí a sdružovat se v nich (čl. 20 odst. 2). V souvislosti s výše uvedeným je nutné ještě upozornit na další ne­ dostatek, který se zpravidla obje­ vuje, kdy vyhlášky obsahují usta­ novení, že porušení této vyhlášky podléhá stíhání trestního zákona. Zde je nutno podotknout, že poru­ šení obecně závazné vyhlášky ob­ ce fyzickou osobou sankcionuje zák. č. 200/1990 Sb., o přestup­ cích, ve znění pozdějších změn a doplňků, v případě právnických osob a podnikajících osob je sank­ ce stanovena podle zákona o ob­ cích (§ 50). Podle č. 104 odst. I Ústavy ČR může být působnost obecního zastupitelstva stanovena pouze zákonem. Z toho vyplývá, že zastupitelstvo si samo nemůže tuto působnost rozšiřovat formou obecně závazných vyhlášek.

Řízení a správa Otázka: Jaký postup má zvolit obec, která chce být určena měs­ tem?

Odpověď: Za podstatnou for­ mální záležitost je třeba považo­ vat usnesení obecního zastupitel­ stva, kterým je obvykle pověřen starosta, aby podal příslušný ná­ vrh. Ačkoliv se běžně stává, že tako­ vý návrh je adresován Parlamentu, event. vládě, vždy bude předán Ministerstvu vnitra k prověření (přímo v obci) a ke zpracování podkladů pro vládu. Prostřednic­ tvím vlády a s jejím stanoviskem žádost o určení obce městem ob­ drží předseda Poslanecké sněmov­ ny Parlamentu ČR a rozhodne o ní. Podpůrně jsou při vyřizování této agendy využívána kritéria, schválená usnesením vlády č. 638/1993 a doplněná usnesením vlády č. 7/1994. Jejich splnění mj. hodnotí ve svém vyjádření k žá­ dosti i příslušný okresní úřad. Kritéria vycházejí z objektivní sídelní struktury České republiky, současného stavu a funkcí měst, jejich uspořádání a významu v systému osídlení. Obsahují zá­ kladní ukazatele pro posuzování návrhů obcí na určení městy podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozděj­ ších změn a doplňků.

Ukazatele pro určení obce městem: 1. Celkový počet obyvatel trva­ le bydlících na zastavěném území obce minimálně 3 000. V odůvod­ něných případech může vláda to­ lerovat nižší počet trvale bydlících obyvatel u obcí, které jsou vý­ znamným historickým sídlem, mají výrazně městský charakter a splňují všechna další stanovená kritéria. 2. Soustředěná městská zástav­ ba středu obce (náměstí) se zpev­ něným povrchem a chodníky, pře­ važující vícepodlažní nadzemní zástavba. Všechny ulice a veřejná prostranství v obci jsou pojmeno­ vány. 3. Celková zástavba obce se vy­ značuje obytnými domy se dvěma a více byty a budovami sloužícími všeobecně potřebným službám. Větší část obce je vybavena veřej­ ným vodovodem a kanalizací, místními komunikacemi a chodní­ ky s bezprašným povrchem a ve­ řejným osvětlením. 4. Rozvinutá síť veřejných a všeobecně potřebných služeb, přesahující znatelné potřeby míst­ ního obyvatelstva a sloužící i pro spádové území. 5. Udržovaná veřejná zeleň

OTÁZKY A ODPOVĚDI a stavební objekty včetně kultur­ ních památek, organizovaný svoz tuhých domovních odpadů. 6. Obec je vybavena základní školou, zdravotním zařízením s alespoň třemi stálými lékařský­ mi místy a lékárnou, společen­ ským sálem, kinem, poštou a pe­ něžními službami, sportovištěm, tělocvičnou, ubytovacím zaříze­ ním s nejméně 20 lůžky a vede obecní kroniku. Do stávající vybavenosti obce lze započítat i zařízení, které je ve výstavbě, případně rekonstrukci. 7. Vzdálenost obce, která žádá o určení městem, od dalšího města v dané oblasti.

Pracovní právo Otázka: Náš zaměstnanec od­ mítl převzít na pracovišti píse­ mnou výpověď z pracovního po­ měru. Musíme mu výpověď poslat poštou? Odkdy běží výpovědní Ihitta? Odpověď: Písemnosti zaměst­ navatele, týkající se vzniku a záni­ ku pracovního poměru nebo vzni­ ku, změn a zániku povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Totéž platí ob­ dobně o písemnostech týkajících se vzniku, změn a zániku práv a povinností vyplývajících z do­ hod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Písemnosti lze doručit zaměstnanci na pracovišti, v bytě nebo kdekoliv bude zasti­ žen. Nelze-li využít uvedených možnosti, doručuje se dle zákoní­ ku práce písemnost poštou. V da­ ném případě účinky doručení vý­ povědi nastaly i přesto, že zaměstnanec výpověď odmítl pře­ vzít. Výpovědní lhůta počíná bě­ žet dnem, který následuje po dni, v kterém došlo k odmítnutí pře­ vzetí výpovědi. Pro snadnější do­ kazování v případném pracov­ něprávním sporu doporučuji přítomnost svědků při osobním předávání výpovědi. Otázka: Zaměstnanec našeho úřadu nastupuje vojenskou zá­ kladní službu. Jaká práva mu z to­ ho plynou a jaké povinnosti pro nás jako zaměstnavatele? Odpověď: Zaměstnanci, nastu­ pujícímu vojenskou základní (ná­ hradní) službu nebo službu civilní, poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výděl­ ku za dobu prvních dvou týdnů té­ to služby. Mimo to lze stanovit v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu nárok zaměstnance na náhradu mzdy za dobu delší nebo možnost zaměstnavatele tuto ná­ hradu za delší dobu poskytnout.

Za každou pracovní směnu (pracovní den) nebo její podstat­ nou část, kterou zaměstnanec neo­ mluveně zamešká v době čtyř týd­ nů bezprostředně předcházejících nástupu vojenské služby nebo ci­ vilní služby, může mu zaměstna­ vatel zkrátit náhradu mzdy za je­ den až tři dny. Zamešká-li zaměstnanec neomluveně směnu nebo její převážnou část v době po vyplacení náhrady mzdy, je povi­ nen vrátit zaměstnavateli částku odpovídající zkrácení mzdy. Při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených si­ lách, s výjimkou vojenské základ­ ní (náhradní) služby, při výkonu civilní služby, při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení přísluší zaměstnanci od zaměstna­ vatele po dobu této služby náhra­ da mzdy ve výši stanovené naříze­ ním vlády. V kolektivních smlouvách nebo vnitřních předpi­ sech lze výši náhrady mzdy stano­ vené podle předchozí věty zvýšit. Náhrady mzdy nesmí přitom pře­ kročit výši průměrného výdělku. Vykonává-li zaměstnanec po skončení jednoho druhu služby v ozbrojených silách bezprostřed­ ně službu téhož nebo jiného druhu nebo civilní službu, posuzuje se navazující služba z hlediska náro­ ku na náhradu mzdy jako pokra­ čování předcházející služby. Vy­ konává-li vojenskou základní (náhradní) službu ve dvou nebo více částech, přísluší mu před na­ stoupením druhé nebo další části služby od zaměstnavatele náhrada mzdy za jeden týden ode dne sta­ noveného k nastoupení druhé ne­ bo další části této služby. Po skončení služby v ozbroje­ ných silách nebo civilní služby přísluší zaměstnanci mzda ode dne opětovného nastoupení do práce. Otázka náhrady mzdy v daném případě řeší mimo § 125 zák. prá­ ce dále vládní nařízení, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony (č. 108/94 Sb.). Uve­ dené nařízení vlády stanoví náro­ ky zaměstnanců a povinnosti za­ městnavatelů v souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách a v souvislosti s výkonem služby civilní. Otázka: Jaké jsou základní údaje o zvláštní odborné způsobi­ losti a za jakých podmínek mohu požádat o prominutí zkoušek této způsobilosti? Odpověď: Zvláštní odborná způsobilost pracovníků okresních a obecních úřadů je souhrn odbor­ ných znalosti a praktických zku­ šeností. nezbytných pro řádný I výkon činnosti, vyplývají­

cích z pracovní smlouvy. Tato problematika je upravena vyhláškou MV CR č. 260/1991 Sb.. ve znění novely č. 535/1992 Sb., která stanoví okruh pracovní­ ků okresních úřadů, jakož i obec­ ních úřadů v přenesené působnos­ ti, kteří pro výkon své pracovní činnosti potřebují zvláštní odbor­ nou způsobilost. Současně tato vyhláška stanoví obsah odborné způsobilosti, způsob jejího ověřo­ vání a organizační zabezpečení. Příprava ke zkoušce se uskuteč­ ňuje bud organizovaným studiem, které zajišťuje Ministerstvo vnitra formou vícedenních seminářů v Institutu pro místní správu ane­ bo studiem individuálním (bez ab­ solvování těchto seminářů). For­ mu přípravy, kterou si pracovník zvolí a plán jejího provádění pře­ dem dohodne s příslušným úřa­ dem (§ 5). Ustanovení, umožňující po­ skytnout výjimku z této povinnos­ ti. je uvedeno pod § 2 odst. 2 této vyhlášky: „Povinnost podrobit se ověření může prominout pracov­ níkovi, jemuž do dvou let ode dne, do kterého je povinen podat při­ hlášku ke zkoušce (§ 3 odst. 1), vznikne nárok na starobní důchod, přednosta okresního úřadu, jde-li o pracovníka okresního úřadu, a tajemník obecního úřadu, jde-li o pracovníka obecního úřadu, po­ případě starosta obce, není-li ta­ jemník obce ustanoven nebo má-li se ověření podrobit tajemník obecního úřadu." Z uvedeného vyplývá, že na zá­ kladě Vaší žádosti a při splnění daných podmínek může (ale ne­ musí) o prominutí rozhodnout pouze příslušný nadřízený. Jiná varianta prominutí povinnosti podrobit se ověření neexistuje. Nejde totiž o zvládnutí pouze ně­ které úzce vymezené odvětvové odbornosti, ale rovněž o ověření obecných znalostí, např. ústavní­ ho pořádku, úlohy okresních úřa­ dů, principů obecního zřízení. Vy­ žaduje se znalost přestupkového zákona a především správního řá­ du. Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti však v žádném přípa­ dě nenahrazuje kvalifikační před­ poklady vzdělání a praxe stanove­ né pro jednotlivé funkce.

Veřejné zakázky Otázka: Chystáme se zadat vcřejnou zakázku dle § 49 zák. ě. 199/94 Sb. výzvou k podáni nabíd­ ky více zájemcům. Musíme usta­ novit komise pro otevíráni obálek s nabídkami a pro posouzení a hodnoceni nabídek?

Odpověď: Ze zákona není za­ davatel povinen při uvedené for­ mě zadání veřejné zakázky postu­ povat podle ustanovení části druhé zák. č. 199/94 Sb. Je pouze na jeho rozhodnutí zda komise dle § 29 a § 31 ustanoví. Zadavatel je však povinen stanovit pro všechny zájemce o veřejnou zakázku stej­ né požadavky a stanovit kriteria jejich hodnocení. Při hodnocení nabídek musí zadavatel v řešeném případě postupovat také dle § 11 (zvýhodnění některých uchazečů) a § 36 (mimořádně nízká nabídko­ vá cena). Otázka: Obdrželi jsme infor­ maci, že jeden z uchazečů o veřej­ nou zakázku neplatí daně. Jak má naše obec postupovat při výběro­ vém řízení? Odpověď: Každý z uchazečů o plnění veřejné zakázky musí splňovat základní kvalifikační předpoklady. Tyto předpoklady mj. nesplňuje uchazeč, který má v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky (viz. § 17 odst. 1 písni, f zákona č. 199/1994 Sb.). Uchazeč o plnění veřejné za­ kázky prokazuje základní kvalifi­ kační předpoklady v souladu s § 18 zákona o zadávání veřej­ ných zakázek. Skutečnost, že uchazeč nemá v evidenci zachyce­ ny daňové nedoplatky, prokazuje každý z uchazečů vlastním pro­ hlášením. Uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější, je povinen zadavateli předložit to­ to vlastní prohlášení potvrzené příslušným finančním úřadem. Uvedené potvrzení uchazeč před­ loží na základě výzvy zadavatele (§ 38 odst. 4). Pokud uchazeč nesplní některý ze základních kvalifikačních před­ pokladů. tedy i popsaný způsob prokázání zákonných daňových povinností vůči státu, musí ho za­ davatel vyloučit z účasti v ob­ chodní veřejné soutěži. V tako­ vém případě zákon zadavateli ukládá povinnost sdělit rozhodnu­ tí o vyloučení z účasti na soutěži tomuto uchazeči bezodkladně. Ten totiž může na základě píse­ mného vyrozumnění podat proti rozhodnutí námitky (§ 53 odst. 2 zákona č. 199/1995 Sb., o zadává­ ní veřejných zakázek). Na dotazy v tomto čísle odpo­ vídali: JUDr. Eva Matrasová a JUDr. Pavel Soustružnik (obecni zastupitelstva), JUDr. Miroslav Brůna (řízení a sprá­ va). Ing. Jan Bek, JUDr. Jaro­ slav Veselý a JUDr. Ing. Anto­ nín Eliáš (pracovní právo a veřejné zakázky). MODERNÍ OBEC 8/1995 □

59

REGIONSPEKTRUM Je lomu letos rok, co předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím ze dne 28. 6. 1994 určil 14 vybraných obcí novými měst)’. Protože je chceme našim čtenářům postupně představit, zajímali jsme se o jejich současný život a per­ spektivy dalšího rozkvětu. Proto redakce požádala starosty těchto měst, aby od­ pověděli na otázku: Co se ve městě zlepšilo za uplynulý rok a na které problémy soustřeďuje městské zastupitelstvo nyní pozornost a jak je chce řešit?

„Nejmladší“

Dnes vám představujeme další čtyři z nich. kanalizace, na kterou město ne­ má peníze. Zcela také zatím chy­ bí prostředky na opravy místních komunikací v osadách, kterých má Sedlec-Prčice 36. V současné době se pro osady dokončují ur­ banistické studie, pro samotné město plán územního rozvoje, na jehož základě pak bude zpraco­ ván program regenerace městské památkové zóny. V oblasti správy si zastupitel-

Sedlec-Prčice okres Benešov

(3 200 obyvatel) Naše město leží v nejjižnější části okresu. V uplynulém roce byla nejvýznamnější investiční akcí výstavba právě dokončova­ né čistírny odpadních vod a ka­ nalizačního sběrače. Město věnovalo značnou po­ zornost své centrální části, která byla vyhlášena městskou pa­ mátkovou zónou a ve které se nachází řada architektonických památek. V loňském roce pro­ běhla celková oprava dominan­ ty Prčice-kostela sv. Vavřince, letos bude opraven kostel sv. Je­ ronýma v Sedlci a zanedbaný židovský hřbitov v Prčici. Potě­

Třemošnice

|

okres Chrudim (3 428 obyvatel) Z rozpočtu města byly v loň­ ském roce plně hrazeny tři nej­ větší stavby. Byla dokončena výstavba tělocvičny, která slou­ ží nejen žákům ZŠ, ale i široké veřejnosti. V místní části Starý Dvůr byl vybudován vodovod

60

□ MODERNÍ OBEC 8/1995

šitelné také je, že majitelé prčického zámku se rozhodli přistou­ pit k jeho finančně velmi nároč­ né opravě. Velmi citlivě byla provedena rekonstrukce sedlecké radnice, ve které má městský úřad skuteč­ ně kulturní prostředí. Nejtíživější problémy má městské zastupitelstvo s budo­ vou základní školy, která byla

vystavěna v letech 1947-48 a která je v neutěšeném stavu. Na celkovou rekonstrukci však zatím nejsou prostředky. Celo­ roční rozpočet města je 11,5 mil. Kč, zatímco oprava školy si vy­ žádá asi 19 mil. Kč, takže bude muset být prováděna po etapách a s částečným financováním z úvěru. Ve špatném stavu je městská

stvo uložilo získat pro město sta­ tut pověřeného obecního úřadu. Okresní úřad v Benešově jeho žádost podpořil, avšak Minister­ stvo vnitra jí nevyhovělo. Měst­ ské zastupitelstvo je však pře­ svědčeno, že jeho požadavek je oprávněný a v žádném případě od něj nehodlá odstoupit. Antonín Podzimek starosta města

a v místní části Závratec byla dokončena plynofikace s mož­ ností napojení všech vlastníků bytových jednotek. Městské zastupitelstvo má zá­ jem na pokračování plynofika­ ce, resp. zplynofikování všech kotelen, které jsou v objektech majetku města a výstavbu ply­ novodu v místních částech Starý Dvůr a Skoranov. Veškeré akce jsou připraveny projektově

a podařilo se shromáždit potřeb­ né podklady k podání žádosti na MŽP do Programu na ozdravení ovzduší. Řešení plynofikace zá­ leží na výši poskytnuté dotace. V současné době probíhá vý­ stavba úpravny vody a rekon­ strukce koupaliště, hrazená z rozpočtu města. Dlouhodo­ bým cílem je dobudovat spor­ tovní areál včetně výstavby kry­ tého bazénu.

Projektově je připravena vý­ stavba vodovodu v místní části Skoranov, která by měla být provedena v tomto roce. V letošním roce jsou zpraco­ vány územní podklady pro re­ konstrukci středu města. RNDr. Jana Kočová tajemnice městského úřadu Foto: Archiv

REGIONSPEKTRUM

města ČR po roce Dvoustránku připravil redaktor JOSEF SAHÁNEK

Lomnice nad Lužnicí okr. Jindřichův Hradec (1 575 obyvatel) Naše město patří mezi nej­ mladší města spíše omylem.neboť již v roce 1382 byla Lomnice nad Lužnicí jmenována z rozhodnutí krále Václava IV. městem králov­ ským a jen na tři desítky let tuto skutečnost přerušilo rozhodnutí z éry Antonína Novotného. Před­ sedovi Poslanecké sněmovny jsme vděčni, že dal za pravdu Václavu IV. a určil Lomnici zno­ vu městem. Město neoplývá příjmy, a proto změny k lepšímu nejsou tak výraz­ né, jak by si přálo zastupitelstvo i občané. V loňském roce se poda­ řilo provést poměrně rozsáhlé re­ konstrukce místních komunikací a opraveny byly i některé z obec­ ních domů. Začalo se s opravami fasád na školských budovách a ty­ to pokračují i v letošním roce. Po celý rok probíhaly závěrečné práce na „Územním plánu města" a tento byl v závěru roku 1994 schválen. Součástí tohoto plánu je i řešení energetické situace hlavně v oblas­ ti vytápění. Lomnice se nachází v centrální části CHKO Třeboňsko a charakter katastru, kde více než 35 % rozlohy zaujímají vodní plo­ chy a leží zde státní přírodní rezer­ vace Velký a Malý Tisý, vyžaduje zpřísněná ekologická hlediska.

Veltrusy okr. Benešov (1 502 obyvatel) Město oslavilo v roce 1994 850. výročí založení. Za uplynulý rok byl v našem

T mg *-f-> T

Hlavně z těchto důvodů vyhrál plyn jako rozhodující topné mé­ dium. Připravit plošnou plynofikaci města je hlavní úkol roku 1995. Probíhají projektové a zaměřova­ či práce a na stavbu je již vydáno územní rozhodnutí. Finančních prostředků je samozřejmě málo, a proto byla podána žádost Mi­ nisterstvu životního prostředí o poskytnutí dotace a půjčky ze Státního fondu životního prostře­

dí. Celá plynofikace je pro městečko hlavním úkolem celého volebního programu a fakticky by měla být reali­ zována v roce 1996. Závazky půjček zatíží rozpočet města ještě v dalších letech. S touto akcí souvisí rekonstrukce několika ko­ telen, které si rovněž vyžádají mi­ lionové částky. Přes nákladnost a obtížnost celého záměru jsme přesvědčeni o jeho správnosti a věříme, že se nám podaří zacho­ vat jednu z pěkných částí jižních Cech. Považovali bychom za svou prohru, kdyby naši potomci museli odstraňovat škody, které by s největší pravděpodobností

vznikly v důsledku našeho necit­ livého a neprozíravého přístupu ke krajině.

městě dobudován plynovod do celého města (25 mil.), bylo zre­ konstruováno elektrické veřejné osvětlení v ceně 1,5 mil. Kč. V současné době pro lepší ži­ votní prostředí připravujeme vy­ budování kanalizace celého měs­ ta, která by měla být provedena do 2-3 let. Byly opraveny všech­ ny domy, které jsou majetkem obce.

Slavoj Špičan starosta města MODERNÍ OBEC 8/1995 O

61

zXx SEVEROČESKÁ ^ ARMATURKAa.s.

Regulační stanice plynu Severočeská armaturka, a. s., Ústí nad Labem je renomova­ ný výrobce regulačních stanic plynu. S výrobou regulačních stanic (dále jen RS) jsme začali již před více než 25ti lety. Bě­ hem této dlouhé doby získali naši pracovníci v tomto oboru řa­ du zkušeností. V minulých letech se vyráběli RS v určité standardní podobě. Z této doby zůstává stále mezi projektanty i jinými plynáren­ skými pracovníky podkladový materiál, který však již dnes ne­ odpovídá skutečnosti. V současnosti se do výroby zahrnuje řa­ da inovací, které směřují k jedinému cíli - vyrábět a dodávat RS dle požadavků a k úplné spokojenosti našich zákazníků. Vlastní regulační stanice je soubor strojního zařízení a vyba­ vení pro automatickou regulaci vstupního přetlaku topného plynu na nižší výstupní přetlak. Jsou vyráběny pro středotlaký, vysokotlaký a velmi vysokotlaký vstupní přetlak. Plynové arma­ tury, které jsou osazovány do RS, jsou z převážné většiny vlastní výroby. Jedná se především o redukční ventily, bezpeč­ nostní rychlouzávěry, filtry, elektrické předehřívače plynu a vý­ měníky voda-plyn. V případě požadavku však může být RS osazena i armaturami od jiných firem. Součástí strojního vyba­ vení regulační stanice je také plynoměr (nebo mezikus pro ply­ noměr) a přepočítávač (popř. včetně záznamů tlaků a teplot) podle požadavku příslušné plynárenské společnosti. RS jsou začleněny do základních tříd velikosti: RS 200, 500, 1200, 2000, 3000, 5000, 10 000, 15 000, 20 000 (výkon RS určité třídy SČA vždy určuje podle konkrétních parametrů). Podle požadavků SČA dodá i RS jiných tříd velikosti. SČA patří autorství rozdělení RS do výše uvedených základních tříd i au­ torství dalšího třídění (viz klíč RS, který je k dostání u výrobce). Vyráběné RS jsou kompletně zpracovány podle požadavků zákazníka (v souladu s ČSN 38 6417, regulační zařízení podle ČSN 38 6443, regulační zařízení pro kotelny či jiné zařízení). V případě dodávky RS podle zahraničních norem je třeba tento požadavek projednat s pracovníky SČA. Barevné provedení strojního zařízení, skříní i dveří je možno volit tak, aby objekt RS bylo možno urbanisticky začlenit do daného prostředí. Všechny náležitosti pro objednávání RS jsou řešeny formou dotazníku, který je možno poskytnout s každou nabídkou. RS jsou obvykle dodávány ve smontovaném stavu na rámu ve skříni (obvykle do třídy velikosti RS 2000), nebo jen na rá­ mu (větší třídy velikosti RS) s možností dodávky zděné budo­ vy. Dodávané skříně jsou v provedení oceloplastových domků nebo železobetonových skříní.

62

□ MODERNÍ OBEC 8/1995

Oceloplastový domek je tvořen kostrou skříně svařenou z ocelových profilů s opláštěním sklolaminátovými prvky a samonosnou skloiaminátovou střechou opatřenou otvorem pro vyvedení odfukové trubky. Domek je vybaven dvoukřídlými dveřmi na obou delších stranách, případně je navíc vybaven jednokřídlými bočními dveřmi na jedné kratší straně. Celý tento komplet je položen na rámu RS a s ním v dané poloze pevně spojen. Rozměry oceloplastových domků jsou následující d x š x v: -2,1 x 1,1 x2 ,4 m -3x2x2,4 m - 3,5 x 2,4 x 2,6 m Železobetonová skříň je tvořena ze železobetono­ vých skeletů, s otvorem ve stropě pro vyvedení odfukové trubky. Domek se dodává ve smontovaném stavu s provede­ nými povrchovými úpravami. Dveře jsou použity dvoukřídlé na obou delších stranách skříně, případně je skříň navíc vyba­ vena jednokřídlými bočními dveřmi na jedné kratší straně. Domek je opatřen dvěma podélnými nosníky (v úrovni prahu vstupních dveří), se kterými je rám RS pevně spojen. Rozměry železobetonových skříní jsou následující d x š x v: - 2,7 x 1,2 x 2,6 m - 3,6 x 2,1 x 2,6 m (variantně se sedlovou střechou x 3,3 m) - 3,6 x 2,5 x 2,6 m (variantně se sedlovou střechou x 3,6 m) Další variantou železobetonových skříní i oceloplastových domků jsou skříně 5 x 2,5 m s odděleným prostorem plynotěsnou přepážkou pro umístění elektrického rozvaděče, zá­ věsných kotlů, přepočítávače apod. Přístup ke strojnímu zařízení je vytvořen otevřením dvou­ křídlých dveří a jejich zajištěním v otevřené poloze. V případě dalších bočních dveří lze vstoupit do prostoru skříně. Na skříni je namontován elektrický rozvaděč a je provedeno kompletní elektrické propojení mezi elektrickými přístroji v RS a rozvaděčem. Při osazení RS se skříní na místě provo­ zu se provede připojení plynového potrubí na vstup a výstup RS a připojení hlavního přívodu do elektrického rozvaděče. Skříně jsou opatřeny výstražnými tabulkami „Nebezpečí vý­ buchu SNV 1“ a „Zákaz kouření a manipulace s ohněm". U RS o vyšším vstupním přetlaku než 0,6-0,8 MPa je třeba předehřívat zemní plyn před vstupem do redukčního ventilu. Do potřebného tepelného příkonu 18 kW je možné použít, buď přímý ohřev elektrickými předehřevy, nebo nepřímý přes kapalinové výměníky v kombinaci s plynovými kotli (kotel-

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENI REGULAČNÍCH STANIC vstup

[m3(n)h-1]

PN 16

200-15 000

PN 40

200 - 20 000

PN 63

300-15 000

PN100

po projednání

výstup nízkotlak středotlak vysokotlak

pozn. jiné výkony po projednání

Kotelny 6 - 232 kW příp. jiné výkony podle potřeb nou). Zákazník si tak může zvolit druh energie pro ohřev plynu a náklady na provoz RS. U přímého elektrického předehřívání SČA dodává nový způsob regulace, který minimalizuje souč­ tový el. příkon v závislosti na skutečných provozních podmín­ kách (tlak, teplota). Pro tepelný příkon nad 18 kW se používa­ jí plynové kotle. Kotelna může být dodána jako samostatná část a pak propojení s RS se provádí na místě, nebo závěsné kotle jsou zabudovány do skříně RS a propojení je již prove­ deno v SČA. RS je možno vybavit i odorizačním zařízením. SČA zabezpečuje kompletní servis­ ní služby strojního zařízení RS, elektročástí i stavebních prací: poraden­ skou a projektovou činnost, záruční a pozáruční servis RS, uvádění RS do provozu, montáž a stavbu RS na klíč, rekonstrukce RS. Na všechny servisní činnosti vystavují pracovníci SČA atesty dle požadavků zákazníka.

certifikátem inspekční společnost RW TUV stvrzuje splně­ ní požadavků norem ISO na zabezpečení jakosti výrobků při jejich navrhování, vývoji, výrobě, uvedení do provozu a obsluze. Z výše uvedených informací je zřejmá snaha SČA, a. s. uspokojit veškeré požadavky našich zákazníků. Proto se při jakýchkoli dotazech můžete s důvěrou obrátit na naše pracov­ níky, kteří Vám rádi poskytnou potřebné informace.

Dodávku RS provádíme běžně do 2-3 měsíců od vyjasnění a podepsání kupní smlouvy. Rychlejší dodáv­ ku lze projednat s pracovníky odboru prodeje. V případě použití armatur z dovozu se termín dodávky prodlužuje o lhůtu dodání těchto armatur. Severočeské armaturce, a. s. byl začátkem roku 1994 udělen certifikát systému jakosti dle ISO 9001. Tímto Kontaktní adresa:

SEVEROČESKÁ ARMATURKA, a. s. Jateční 1588/49, 400 25 Ústí nad Labem Tel.: 047/560 10 17 • Fax: 047 / 560 13 37

MODERNÍ OBEC 8/1995 J

63

*

Strojírenská 791 264 01 Sedlčany tel.: 0304/422 73 fax: 0304 / 422 59