MĚSÍČNÍK PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

hn

ŘÍJEN 1999

MODERNÍ OBEC

10

CENA 55 Kč

MĚSÍČNÍK PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Mgr. Petr Roupec, náměstek ministra školství: Pokud zůstane odvětvové řízeni zachováno, dostanou dnešní školské úřady jinou podobu. Právní subjekt zůstane na kraj­ ské úrovni, na okresní bude pravděpodobně něco jako jeho detašované pracoviště »se zpro­ středkovaně rozhodujícím hla­ sem”, které bude zajišťovat kon­ takt se školami zřizovanými obcí.

(str. 6)

RUKOVĚŤ STAROSTY

OBECNĚ ZÁVAZNÍ VYHLÁŠKY OBCÍ KATALOG VELETRHU NISAINVEST ’99

as.

9771211050009

INVESTORSKO INŽENÝRSKÁ a. s. LIBEREC PŘIPRAVUJE PRŮMYSLOVOU ZÓNU LIBEREC-JIH (str. VII)

nastava

cas pro Váš dům firma STOMIX přichází s nabídkou akrylátových stárek, omítek a barev pro zpracování při nízkých teplotách. Pro použití na zateplovacich systémech se jedná o materiály ALFAFIX TIS-Z, BETADEKOR F-Z a BETADEKOR D-Z. Jsou to

Potřebujete prodloužit stavební sezónu? S produkty firmy STOMIX je to možné!

modifikace již vyráběných vodou ředitelných materiálů a vyzna­ čují se zejména zvýšenou odolností proti působeni nízkých teplot (po nanesení 1 °C, po 3-4 hodinách až -3°C) a odolností proti působeni náporového deště 1-3 hodiny (dle teploty) po nanesení. Pro použití na minerálních podkladech jsou určeny materiály

Nabízíme omítky, barvy a akrylátové stěrky pro zpracování při nízkých teplotách až do -10° C

zcela nové řady FRIGO - typy Alfa (mozaiková omítka), Beta (rustikální omítka), Gama (fasádní barva) a OMEGA (napouštědlo). Tyto materiály jsou formulovány na bázi akrylátového polymeru

v nfzkozápachovém netoxickém rozpouštědle

a umožňují zpracování při teplotách do -10 °C, tj. prakticky celoroční prováděni.

Zateplovací systémy • Omítkové směsi • Fasádní barvy • Barvy pro interiéry

STOMIX, spol. s r.o., 790 65 Žulová 178, tel.: 0645/48 41 11, www.stomix.cz STOMIX Brno, spol. s r.o.. Kaštanová 34, 620 00 Brno, tel.: 05/45 22 92 24. STOMIX České Budějovice, spol. s r.o., Nemanická 441.37010 české Budějovice, tel.: 038/722 21 08. STOMIX Děčín, spol. s r.o.. Dělnická 691.

405 02 Děčín, tel.: 0412/54 09 12. STOMIX H. Králové, spol. s r.o.. Orlická 245. 503 46 Třebechovice pod Orebem. tel.: 049/559 29 48. STOMIX Hodonín, spol. s r.o.. Brněnská 3540. 695 01 Hodonín, tel.: 0628/255 48. STOMIX, spol. s r.o., Bořivojova 127. 718 00 Ostrava - Kunčičky. tel.: 069/623 70 77 - 8. STOMIX Praha. spol. s r.o., Cukrovarská 33.196 00 Praha 9 - Čakovice. tel.: 02/51010 262 - 3. STOMIX. spol. s r.o.. 790 65 Žulo.á 178. tel.: 0645/48 4111. STOMIX Slovensko, spol. s r.o., 29. augusta 35.974 01 Banská Bystrica, tel.: *421/88/414 16 75

MO-00715

r

i

r ____

!_K

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY

Mí;

11

Deník pro ekonomiku a politiku

Jj

: SJ

^

-ť I

m v•

I

Hospodářské

lOlfiíJíU I

ídka pro noy<

íl

ydlitiku

3

15. 12. 1999

i

Tato speciální nabídka platí pouze v případě zaslání objednávky na uvedenou adresu

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY a MODERNÍ OBEC

(pouze pro nový odběr)

Roční předplatné: HOSPODÁŘSKÉ NOVINY 2451.- Kč a MODERNÍ OBEC nyní 300,- Kč

012501/292

Počet výtisků: PŘÍJMENÍ, JMÉNO, TITUL: NÁZEV ORGANIZACE: ULICE: "*■

LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL

LLL

ZPŮSOB PLATBY:

FAKTURA

SLOŽENKA

PLATEBNÍ KARTA

VYPLŇUJE JEN ORGANIZACE:

LLLLLLLLLL - LLL-LLLLLLLLLL č.učtu, llllllllllll LLLLLLLLLLLLLLLL “ LLLL LL/LL LLLL LLLLLLLLLL ««* LLLL LLLLLLLLLL — LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL PLATEB. KARTA:

EURO CARD/MASTERCARD JCB

VISA

DINERS CLUB INTERNATIONAL

ČÍSLO KARTY:

PLATNOST:

telefon:

www. ihned, cz

[email protected]

RAZÍTKO/PODPIS:

Informace o předplatném Vám poskytne: ECONOMIA, a. s., oddělení předplatného, Dobrovského 25,170 55 Praha 7, tel.: 02/33 07 11 77, fax: 33 07 20 09.

Stavební veletrhy Brno

UMB

S]

Brněnské veletrhy a výstavy, a. s.

BVV

Výstaviště 1, 647 00 Brno Czech Republic tel.: 05/41 15 29 16 fax: 05/41 15 30 45 e-mail: [email protected] http://www.bw.cz/ibf

Veletrhy Brno

OBSAH_____ Foto na titulní straně (archív) ROZHOVOR

✓ To není souboj mezi státní správou a samosprávou (Jaroslava Volfová)..............6 EKONOMIKA

PALMIF pomohl obcím (Vladimíra Bohatová)................................................................... 7 Jak se také likvidovaly následky povodní ......................................................................8 ✓ Investují bez dluhů (Jan Bednařík) ................................................................................... 10 ✓ Chystaný program regenerace sídlišť ......................................................................12-13 Čistota vod a Evropská unie (prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.) .............................................................................14-15 www.mfcr.cz............................................................................................................................ 15 Bytová výstavba v číslech (RNDr. Alois Andrle, CSc.)...............................................................................................16-17 Ekologicky šetrné výrobky mají budoucnost (Ivo Žaloudek) ..........................................................................................................................17 Optimalizuje sít svých poboček (Ing. Jaroslav Svoboda)..........................................................................................................18 PŘÍLOHY

Obecně závazné vyhlášky obcí ................................................................................... I-VIII Katalog veletrhu Nisainvest ’99.................................................................................... I-VIII PODNIKÁNÍ

✓ Nové trendy získávání a zpracování dat (Ing. Jaroslav Kučera)........................................................................................................19-20 Vnitřní kultura úřadu (PhDr. Věra Foretová)................................................................... 20 Elektronická komunikace šetří čas (Mgr. Květuše Schůllerová) ................................................................................................... 21 Stachovská radnice zeštíhluje (RNDr. Petr Šebelík, CSc.) ................................................................................................... 22 Záruka pro investory (Ing. Martina Mlčochová)...............................................................22 ✓ Omezit hrozbu Y2K (Ing. Michal Vaněček) ......................................................................24 ŘÍZENÍ A SPRÁVA

^ Realizace usnesení rady a zastupitelstva (Mgr. Jana Hamplová) ..................................................................................................... 25-26 Svaz měst a obcí ČR (Jaromír Jech) ................................................................................. 26 Dekoncentrace (Ing. Štěpán Mleziva) ...............................................................................27 Jihlavský kraj (Ing. Hana Veselá) ......................................................................................28 Regionální rozvojová agentura Most...............................................................................29 Dotované hypotéky .............................................................................................................. 29 LEGISLATIVA

✓ Trvalý pobyt v obci (Mgr. Romana Lužná)................................................................. 30-31 Právní předpisy ..................................................................................................................... 31 Volby do krajských zastupitelstev (Mgr. Josef Vedral) ............................................... 32 Otázky a odpovědi.................................................................................................................33 REGIONSPEKTRUM

Soutěž má stále větší popularitu ..................................................................................... 34 Výsledky regionálních kol (I. část) (Ing. Vladimír Glaser) ............................................................................................................ 35 Nasavrky trápí nezaměstnanost (Ing. Marta Stloukalová)..........................................................................................................36 Národní zahájení ...................................................................................................................37 Celostátní konference ........................................................................................................37 Do kalendáře ..........................................................................................................................37

'Váfettt čtevtáríi, denně se z přetopeného společen­ ského organismu uvolňuje množství in­ formací o stavu Země, státu, města, obce. Vedle těch, které se bezpro­ středně dotýkají naší osobní či pracov­ ní existence zaznamenáváme i takové, na jejichž vývoj sice nemáme vliv, ale které určují naše postoje. Třeba - kato­ lický kněz neodmítá kandidaturu na prezidenta republiky (tvrdí nicméně, že politický klerikalismus je mu cizí), díky opoziční smlouvě se levicová strana stává pravicovou a obráceně (tvrdí se, že nikoliv), asi budeme mít změněnou ústavu (tvrdíse, že k lepšímu)... Informace jsou tendenční. Stačí vzpomenout slibů o snižování daní, prohlášení o úspěšném potírání deale­ rů drog atd. Zatím ještě nikoho nepře­ kvapí, když se zpráva zvrátí ve svůj opak nebo mizí do ztracena (většinou se tak stává poté, co původní informa­ ci přehluší něco aktuálnějšího)._ Proč se nebije na poplach? Proč v České republice hrají všichni, od poslanců, přes zastupitele až po jednotlivé obča­ ny hru na »vidím, ale nedbám«? Státotvorné věci, vzdálené obvo­ dům českých obcí, vnímají lidé jaksi napůl, jako téma na poznámku, či úlevné vybití osobní agrese. Na druhé straně však existují informace, o něž se občané zajímají bytostně. Práce, výdělek, bezpečnost, bydlení, dopra­ va, služby... A protože vrostleji žijí ve své obci než ve státě, viní z občasné neexistence těchto věcí své samos­ právy. Onehdy jsem četl, že v jednom latinskoamerickém městečku starosta in­ formoval občany, že se musí chovat slušně, nesmějí mít zanedbaný ze­ vnějšek, je zakázáno povykovat, opíjet se, krást... Jinak následují sankce. Zkuste v tomto duchu »informovat« občany u nás! To by bylo křiku, pole­ mik, osobních útoků, příležitostí ke zviditelnění se nejrůznějších individuí, jako v případě ústecké zdi mezi při­ způsobivými a nepřízpůsobivými. Z lo­ kální informace se v tomto případě stala celonárodní polemika, jejíž pro­ sté jádro, díky převodu problému do ji­ ných rovin, bylo zamlženo. Kvalita informací o stavu země či obce je vždy přímo úměrná následně důvěře občanů v zastupitelstvo, ve vlá­ du. Bez ní- všeho do času... ZDENĚK KACETL

Uzávěrka tohoto čísla: 14. 9. 1999

VÝZVA MĚSTŮM A OBCÍM Moderní obec se obrací na pracovníky městských a obecních úřadů se žádostí o zaslání názvů, adres, telefonních a faxových čísel, popisu nabízených produktů a služeb těch firem, které kvalitně pracují pro veřejný sektor. Adresář pod ná­ zvem Zlaté firmy pro moderní obce, který hodláme pro potřeby radnic zveřejnit na komerční bázi, bude sloužit lepší orientaci při zadávání veřejných zakázek.

• PŘÍLOHA: Financování komunálních projektů • Regionální fórum v Liberci • Neziskové bytové společnosti • Nakládání s odpady • Euroregiony mají budoucnost • Vesnice roku '99 • Veřejné zakázky MODERNÍ OBEC 10/1999 □

5

ROZHOVOR____________________________________

TO NENÍ SOUBOJ MEZI STÁTNÍ SPRÁVOU A SAMOSPRÁVOU Nedlouho po začátku školního roku se v souvislosti s chystaným rozpočtem objevilo staronové téma. Budou nebo nebudou nadále existovat školské úřady? Posílí pravomoc obcí vůči školám, které zřizuje, nebo zůstane na stávající bázi? O vysvětlení záměrů ministerstva školství jsme požádali náměstka ministra Mgr. Petra Roupce. Zejména proto, že právě nyní ministerstvo předkládá široké veřejnosti k diskuzi dokumenty, které by měly vymezit dlouhodobou podobu vzdělávací politiky státu. • Jak jsou nyní rozděleny pravomoci vůči školám mezi státními a samos­ právnými orgány? Na úvod vyjasnění: nejde, a ani nesmí jít, o souboj mezi státní správou a samosprávou. Hledáme optimální řešení pro to, jak by měly fungovat a být řízeny školy, aby odpovídaly na požadavky svého regionu. Mám na mysli ma­ teřské a základní školy, které jsou zřizovány ob­ cemi; vztah je zde jasně stanovený zákonem. Ji­ ná věc je jak, kým a za jakých podmínek je ovlivňováno to, co se ve školách děje. Sem už musí vstupovat stát, neboť je ze zákona odpo­ vědný za kvalitu a dostupnost vzdělávacích pří­ ležitostí. Zároveň ovšem vše, co se ve škole dě­ lá, musí sloužit lidem v obci. Obec by zde proto měla mít poměrně značný prostor pro uplatnění svého vlivu. Pochopitelně vždy v dikci zákona. Ještě je tu třetí - velice významný - partner: to­ tiž rodiče a jejich děti. I jejich přání a názory by měly být brány v potaz. Podle mého názoru jsou nyní školy pod obcí zakotveny dobře. Pojistky systému zabraňující, aby z nerozumu nebo z ne­ znalosti věcí docházelo ve školách k obtížně napravitelným omylům, jsou však nutné a naštěstí snad i dostatečné. Opravit dopady nesprávných rozhodnutí trvá většinou velmi dlouho, protože vše stojí a padá s učiteli. A skutečné osobnosti se nehledají snadno.

• Uvažuje připravovaný školský zákon o změně ve vztahu obec - škola? V jednání jsou dvě. Návrh věcného záměru zákona předpokládá už ne dobrovolné, ale po­ vinné zřízení rady školy, v níž je jednou třetinou zastoupena obec, druhou rodiče a třetí pedago­ gové. Uvědomujeme si rizika, která mohou tuto povinnost provázet - zejména formální ustavení rady, na něž často upozorňují naši oponenti. Přesto se domnívám, že je to krok správným směrem. Vytváří totiž silnější motivaci pro po­ díl obcí i dalších možných partnerů na životě školy. I tady však musí platit stejný princip, kte­ rý se jako nit táhne navrhovaným zákonem: dáme-li někomu určitou pravomoc (a tu by rada školy měla mít), musí být ve stejné míře stano­ vena i odpovědnost. Není možné dát radě klíčo­ vé kompetence, ale k odpovědnosti za rozhod­ nutí rady volat ředitele školy nebo starostu. O tom se teprve bude jednat při tvorbě paragra­ fového znění zákona. Vliv obce jako zřizovatele na chod školy po­ sílí i spolurozhodování - ne-li přímo rozhodo­ vání - o tom, kdo má být ředitelem školy. A opět - odpovědnost za správný výběr kandi­ dáta. Pokud se skutečně shodneme na tom, že ----- 6

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

ředitele školy má jmenovat obec, musí tak být učiněno se souhlasem státu, který řekne, jaké podmínky musí člověk jmenovaný do této funk­ ce splnit - například funkční vzdělání pro ředi­ tele. To abychom předešli nebezpečí, na něž jsme často upozorňováni: aby by si starosta ne­ mohl do funkce vybrat kohokoli. Pravidla pro výběr se připravují.

• Obě změny však předpokládají, že zástupci vědí, jak škola může vypadat, i jakou ji chtějí mít. Zvykli jsme si prezentovat, že odborné strán­ ce věci rozumějí jen pedagogové; zbytek světa jsou laici, kteří nemohou být do výchovně vzdě­ lávacího procesu vpuštěni. Myslím, že tomu tak není. Jistě že tu opět musí existovat zákonná po­ jistka proti zneužití této pravomoci, což už je úkol zákonodárců. Sem patří například organi­ zační pravidla, závazné učební dokumenty a po­ dobně. Obec by měla mít určitý prostor pro vlastní rozhodování. Ostatně v konečném dů­ sledku jde přece o voliče a o děti.

• Co když starosta přese všechno ne­ jmenuje do čela školy toho pravého člověka? Nepodepíše se na dětech a na voličích? Jestliže vybere do ředitelské funkce člověka, který se mu zdá akceptovatelný a splňuje státem definované požadavky, nemůže se mýlit.

• Můžeme mít jistotu, že starosta, který je schopen zastavit školní budovu (a nebylo jich málo), bude zacházet od­ povědně se školními penězi? Ale to je přece něco docela jiného. Jestliže budova patří obci, může ji klidně prodat. Státní správu bude zajímat jediné: zda je zajištěno vzdělávání a zda jsou jeho podmínky v souladu se zákonnou normou. Jde o to, aby obec zajisti­ la odpovídající místo, v němž se budou děti učit.

• Je stát schopen nabídnout obcím vzdělávací kurz, který umožní hlubší nahlédnutí do školské problematiky? Pokud by obce projevily zájem, jistě bychom byli schopni takovou akci zorganizovat. Ještě jsme o tom nehovořili, ale zájem bych v tuto chvíli předpokládal dvojí: zájem starostů o pro­ blematiku, a zájem státu, aby možných konfliktů mezi státní správou, samosprávou a školou bylo co nejméně. Dovedu si představit, že bychom například pro starosty připravili informační kurz pedagogicko právního a správního minima.

• Jaký vývoj se předpokládá ve vztahu školského úřadu a obce?

Ještě není jasno. Návrh zákona předpokládá zachování tzv. odvětvového řízení, čili řízení orgánů státní správy v gesci rezortu školství. Existuje i odlišná představa, nepokládám ji však za šťastnou. Rozhodnutí by mělo přijít co nejdří­ ve - napřed ve vládě, pak v parlamentu. Pokud zůstane odvětvové řízení zachováno, dostanou dnešní školské úřady jinou podobu. Právní sub­ jekt zůstane na krajské úrovni, na okresní bude pravděpodobně něco jako jeho detašované pra­ coviště »se zprostředkovaně rozhodujícím hlasem«, které bude zajišťovat kontakt se školami zřizovanými obcí. Ostatní funkce úřadů zůsta­ nou zachovány: distribuce financí na přímé vzdělávací náklady jako jsou mzdy učitelů, učebnice a povinné náklady na vzdělávání. Tato pracoviště by měla být schopna zajistit napří­ klad poradenský systém a to nejen pro děti a je­ jich rodiče, ale také pro školu a učitele. Měla by také umět na požádání zajistit školám i obcím servis ve všem, co se vzděláváním souvisí. Ať už distribuci učebnic, právnickou, konzultační nebo metodickou pomoc.

• Návrh věcného záměru zákona ne­ mluví o právní subjektivitě škol, ale uvažuje o škole jako právnické osobě. Detailní popis ještě není hotový, stále probí­ hají jednání mezi námi a Ministerstvem financí. Podstatné je, že smysl právní subjektivity zůstá­ vá zachován. Nejde jen o ekonomickou samo­ statnost školy, ale zejména o možnost její peda­ gogické autonomie. Například každá škola musí být zaměstnavatelem, protože její kvalita stojí a padá s učiteli. Uvažujeme o jasně deklarované neziskové instituci s některými rysy příspěvko­ vé organizace.

• Co se stane, jestliže bude škola v no­ vém režimu shledána nevyhovující? Je sice zřízena obcí, ale odpovědnost ne­ se stát. Někteří naši kritikové říkají, že se snažíme odstámit školství, ale není to zcela pravda. Vět­ šina škol už vlastně odstátněna je, když jsou mateřské a základní školy zřizovány obcemi. Je zde ovšem právní mezera, jestliže je v koneč­ ném důsledku za kvalitu vzdělávání odpovědný stát. Nicméně řadu výkonných kompetencí má už v tomto okamžiku obec. Jestliže obec nebo škola nedostojí svým povinnostem a začne se chovat v rozporu se zákonem (nebo velmi neko­ rektně vůči dětem), je to výzva k hledání řešení, jak se ubránit fatálním chybám. Na rozdíl od podniků nelze v takovém případě řešit školní problém bankrotem. Proto by mělo být v para­ grafovém znění zákona stanoveno, jak se v ta­ kovém případě chovat. Například stanovit zvláštní, poněkud náročnější režim, který drží pevněji v rukou stát. V zákonem dané lhůtě by pak byla škola zbavena na přechodnou dobu ně­ kterých svých běžných práv - například auto­ nomního rozhodování - dokud se nevyvede z krize. Jestliže v obci zanikne obchod s preclí­ ky, určitě brzy vznikne někde poblíž nový. Se školou takhle zacházet nelze. JAROSLAVA VOLFOVÁ

^EKONOMIKA

PALMIF POMOHL OBCÍM I NEZAMĚSTNANÝM V letech 1991-1998 bylo realizováno 136 projektů, s celkovými náklady 2818,1 tisíc ECU, což je zhruba 95,8 miliónů Kč. Vzniklo 781 nových pracovních míst, z toho 123 pro zdravotně postižené a rekvalifikacemi prošlo 4419 občanů. Fond aktivních opatření PALMIF se zaměřil především na problematiku zaměstnanosti v po­ hraničních okresech, kde je nadprůměrná míra nezaměstnanosti, kde není v potřebné míře vy­ tvořena infrastruktura, kde jsou vážné dopravní problémy, kde je relativně nízká kvalifikační úroveň nezaměstnaných a kde se obtížně prosa­ zuje drobné a střední podnikání.

Účinnost projektu SKLOPLAST Do oblasti Hanušovická, Starého města a jejich okolí (okres Šumperk) byl umístěn pro­ jekt SKLOPLAST. Jeho záměrem bylo vybu­ dovat a efektivně provozovat novou kapacitu na komplexní výrobu vánočních ozdob a dalších ozdobnických předmětů. Průzkum trhu proká­ zal reálnost odbytu výrobků i do zahraničí. Podnikatelský záměr předpokládal vytvoření 55 nových pracovních míst pro nezaměstnané z evidence úřadu práce. V novém podniku našlo pracovní uplatnění 65 osob, z toho 56 žen a tři lidé se zdravotním postižením. V délce 10 měsí­ ců bylo rekvalifikováno celkem 22 pracovníků. Většina z nich měla pouze základní vzdělání a neodpovídala profesní struktuře požadované místními podmínkami trhu práce. Najedno nově vytvořené místo bylo vynalo­ ženo 176 tisíc korun a celková dotace PALMIF činila 1189,0 (v tis.Kč).

níků a dalších betonových prvků. Výroba je umístěna do nově postaveného a doposud nevy­ užívaného areálu. V blízkém sousedství s areá­ lem je pískovna, která má životnost 50 až 60 let a ze které bude materiál odebírán, sníží se tím náklady na surovinu i finálový výrobek. Projektem bylo vytvořeno 60 pracovních míst a předpokládá se jejich rozšíření. To ovšem mimo jiné i za předpokladu, že budou řešeny dopravní problémy v okrese. Ty doposud pře­ durčují možnost získávání pracovních sil pouze z nebližšího okolí. Dotace z fondu PALMIF do­ sáhla částky 1178,9 (v tis.Kč).

NOVÁ VÍSKA handicapovaným Občanské sdružení »Babkova společnosti se sídlem v Horní Poustevně na okrese Děčín

Cílem projektu LUKAS v okrese Náchod byla podpora vzniku prosperujících malých a středních firem prostřednictvím Poradenské informační a rekvalifikační agentury (PÍRA). Činnost agentury je soustředěna do dvou zá­ kladních programů: rekvalifikace a vzdělávací aktivity a informace, poradenství a další služby.

Užití dotace Projekt

Dotace PALMIF

Vlastní

Celkem

zdroje

Podíl

Mzdové

dotace v %

náklady

Administrativní Investiční náklady

náklady

REKUFOL

1744

10464

12208

14,3

1046,4

697,6

0

SKLOPLAST

1189

2455

3644

32,6

680,4

338,9

169,7

BELET

1698,9

1127,3

2826,2

60,1

1193,4

169,8

335,7

BETONSTAR

1178,9

5500

6678,9

17,7

981,3

0

AGRO E. 1.

1702,9

2781

4483,9

38,0

852,7

510,2

SPONTE SUA

1739,4

3500

5239,4

33,2

184,9

0

617,8

240,4

343,8

69,4

221

598,1

203

46,4

648,7

717

341,4

2604,5

65,2

72,8

1210,1

415,7

957,8

2526,3

62,1

245,5

1012,8

310,2

1385,6

2167,2

3552,8

39,0

230

878,7

276,9

1356,3

447,4

1803,7

75,2

162,6

922,1

271,6

836,7

282,8

1129,5

74,1

0

672

164,7

1677,3

1391,9

3069,2 j

54,6

307,4

1066

303,9

2808,5

52,1

41,3

1094,4

328,8

102710,7

22,6

7486,2

11340,1

4345,5

0

BELET pro druhou směnu

INTEPO

1202

43785

44987

ISŠTCOP

1022,1

450

1472,1

Do okresu Chomutov, kde míra nezaměstna­ nosti vykazuje v posledních měsících strmý ná­ růst, směřoval projekt BELET, umístěný do lo­ kality Vejprty. Podnik Belet, a. s„ vyrábí a montuje zdvihací a manipulační zařízení, kolečka a vozíky pro sta­ vební a zahradní účely. Velký zájem o výrobky léto firmy u nás i v zahraničí vyžadoval zvýšení výroby nejprve zavedením druhé směny a vyu­ žitím výrobního zařízení v co nej vyšší míře. Pro druhou směnu projekt předpokládal vy­ tvoření 120 nových pracovních míst, z toho 75 v dělnických profesích. Výroba náročná na kvalitu a dodržování technologických postupů vyžadovala kvalifikované pracovníky s dobrou pracovní morálkou. Proto bylo pro špičkové práce rekvalifikováno 30 pracovníků po dobu jednoho až tří měsíců. Bohužel, pro náročnost prací se nepodařilo přijmout na nová místa žádného občana se zdra­ votním poškozením, ani absolventa škol či mla­ distvého. Problémem byla i vysoká fluktuace způsobená neochotou dojíždět za prací, dvous­ měnný provoz, zvýšené náklady na zaškolení, počáteční nekvalitní plnění úkolů, neplnění no­ rem a podobně. Celková dotace PALMIF byla 1698.9 (v tis.Kč).

JESTR

1707,1

1969,6

3676,7

KREDIT

1698,6

905,9

LUKAS

1568,5

SANANIM Nová generace

Nová Víska NÁVRAT Celkem

342,5

0

0

Akademie J. A. K.

1212

197,6 340

0

0

Louny jsou okresem, který drží nelichotivý primát v počtu nezaměstnaných v ČR. Z tohoto důvodu sem byl umístěn projekt BETONSTAR, zaměřený na výrobu dlažby, pražců, obrub­

LUKAS podporuje podnikání

Finanční náklady na projekty 4. kola dotací fondu PALMIF (v tis. Kč)

ARCHE

BETONSTAR v okrese Louny

staveny domky pro zaměstnance. V současné době nabízí farma pracovní příležitosti s mini­ mální mzdou pro handicapované osoby a napo­ máhá zabydlet trvale neobydlenou osadu. Na farmě bylo vytvořeno 24 nových pracov­ ních míst, z nich je 13 určeno pro občany se ZPS. Kromě sociálního významu tohoto projek­ tu s celkovou dotací PALMIF 1677,3 (v tis.Kč) bylo dosaženo i nemalého ekonomic­ kého úspěchu v osidlování opuštěných osad a obdělávání nevyužité půdy. Na základě těchto zkušeností by bylo společensky prospěšné za­ kládání podobných farem i v jiných lokalitách.

1464,5 23171,3

1344 79538,9

hájí práva občanů s mentálním postižením a usi­ luje o jejich občanskou rehabilitaci. Zabezpeče­ ní pracovního uplatnění těchto lidí, kteří větši­ nou nemají ani základní vzdělání, je ve výrobních podmínkách podniků velmi obtížné. Z těchto skutečností vycházel projekt NOVÁ VlSKA a našel pro ně možnost uplatnění v opuštěné pohraniční oblasti s velmi dobrým mikroklimatem, kde se daří ovoci a v době pří­ pravy projektu tam leželo neobděláno asi 200 ha půdy. Záměrem bylo postavit na původních sta­ vebních parcelách farmu, která by zalesňovala neobdělanou půdu. využívala půdu k ovocnář­ ské. rostlinné i živočišné produkci pro vlastní spotřebu i potřeby sociálních zařízení v blízkém okolí, provozovala agroturistiku. především pro občany se zdravomírn postižením, umožňovala praxi studentů a školení absolventů a nabízela krátkodobou pracovní a sociální rehabilitaci. V průběhu realizace byl projekt doplněn o chov koz a zpracování mléka na sýry, včelař­ ství a chov králíků. V blízkosti farmy byly po­

2,7

PÍRA pořádá krátkodobé a střednědobé kur­ zy v trvání od 1 do 3 měsíců pro zhruba 600 účastníků. Ti zde mají možnost získat kvalifika­ ci v oboru management malých a středních pod­ niků, asistent podnikatele, specialista pro mar­ keting, ošetřovatelka a sanitář. Postupně byly aktivity rozšířeny o poradenské služby ve strojí­ renské technologii a textilní službě. Doškolovacími a rekvalifikačními kurzy prošlo 521 účast­ níků, z toho 219 žen. Velkou část absolventů školení tvořili mladí lidé do 18 let. Služby agentury PÍRA využívají i výrobní organizace, například Stako, s. r. o.. Elitex, a. s., Luko, s. r. o., ale též Obecní úřad v Červeném Kostelci. Žádost o dotace z fondu PALMIF se podá­ vají na příslušném úřadu práce (ÚP) v okre­ sním městě. Zde můžete získat i formuláře, kte­ ré žadatelé vyplní a předloží ÚP k posouzení. Výběrová komise posoudí cíle projektu, zdroje a náklady a na jejich základě poté případně schválí jednotlivé žádosti. VLADIMÍRA BOHATOVÁ MODERNÍ OBEC 10/1999 Q

7----

EKONOMIKA____________________________________

JAK SE TAKÉ LIKVIDOVALY NÁSLEDKY POVODNI Ne vždy je všechno jak má být, zejména, přijde-li velká voda. Pak dokonce i ve veřejné správě, která by v zacházení s financemi měla být příkladná, dochází k porušování norem. Celou řadu nedostatků ve využití finančních prostředků poskytnutých státem na odstranění následků povodní minulých let odhalil letos Nejvyšší kontrolní úřad. Povodně v letech 1997 a 1998 poničily rozsáhlá území na Mora­ vě a ve východních Čechách. Aby škody na komunikacích a budovách mohly být rychle od­ straněny, poskytly stát a Státní fond životního prostředí (SFŽP) postiženým oblastem finanční prostředky formou účelových in­ vestičních a neinvestičních dotací a návratné finanční výpomoci. Tak se posílily, vedle rozpočto­ vých kapitol ministerstev a dal­ ších ústředních orgánů, i rozpočty okresních úřadů a potažmo posti­ žených obcí. Povodňové škody dosáhly tako­ vých rozměrů, že je nebylo možné do závěru minulého roku zcela od­ stranit. Zákon o státním rozpočtu ale umožnil, aby částky vyčleněné na likvidaci škod, nevyčerpané v plné výši do konce roku 1997, mohly být ke stejnému účelu vyu­ žity i během roku 1998. Totéž se opakovalo loni. kdy povodně po­ stihly zejména okresy Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové a Náchod, takže nevyčerpané pení­ ze mohou být k obnově použity i v roce 1999.

Ministerstvo pro místní roz­ voj (MMR) poskytovalo pro­ střednictvím své rozpočtové ka­ pitoly v letech 1997-1998: - dotace na podporu výstavby nových nájemních bytů (756 mil. Kč), - státní půjčky obcím a městům na opravy bytového fondu (1015 mil. Kč),

Pravidla hry

- příspěvek na zajištění dočas­ ného ubytování občanů (215 mil. Kč).

Zásady a podmínky pro čerpání státních dotací určených k odstra­ ňování povodňových škod stanovil vždy příslušný správce rozpočtové kapitoly. Pokud šlo o dotace z vládního povodňového konta a prostředků SFŽP, byly podmín­ ky pro čerpání dotací uvedeny ve smlouvách s příjemci dotací. Finanční prostředky přiděle­ né do kapitol státního rozpočtu ministerstev představovaly ko­ lem 1 194 mil. Kč. Byly určeny především na opravy budov, např. Finančních ředitelství, odstranění následků ekologických škod. opra­ vy škol atd. Nedostatky zjistila kontrola na­ př. v rezortu Ministerstva sprave­ dlnosti, kde někteří příjemci dotací nepostupovali v souladu se záko­ nem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zadali totiž práci předem dohodnutému doda­ vateli. aniž by vyzvali alespoň tři zájemce a zakázku. Další nedostat­ ky byly v plnění kvalifikačních předpokladů dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva a v dodrže­ ní zákonem stanoveného postupu při vyhodnocování nabídek. ----- 8 □ MODERNÍ OBEC 10/1999

ků na akce nesouvisející s odstra­ ňováním přímých povodňových škod. Byl tak porušen zákon ČNR č. 576/1990 Sb. (V Hulíně použili 160 000 Kč určených k odstranění škod na školském majetku k opravě ko­ munikací, Blansko neoprávněně investovalo 521 901 Kč do opra­ vy komunikací poškozených pro­ vozem, nikoliv povodní, obec Zátor použila 1 100 000 Kč urče­ ných k odstraňování škod na školním majetku k výstavbě nové čistírny odpadních vod. Rada dal­ ších obcí porušila zákon tím, že např. v Bohušově finanční pro­ středky určené na náhradu zvýše­ ných nákladů a škod u sborů dob­ rovolných hasičů použili na

hodnutí o odstranění stavby nebo její části, budou prostřednictvím okresního úřadu nahrazeny ná­ klady odstranění stavby nebo její části na základě písemné žádosti podané do 31. května 1999 nebo, jde-li o povodně v červenci 1998, do 31. května 2000. Pokud náklady odstranění stavby nebo její části hradila obec, budou jí prostřednictvím okresního úřadu tyto náklady nahrazeny na zákla­ dě písemné žádosti; obec může požádat o náhradu nákladů sou­ hrnně za více odstraňovaných objektů...« Přesto Okresní úřad Kroměříž poskytl neoprávněně městu Kro­ měříž 459 444 Kč ze státního roz­ počtu za odstranění sedmi staveb zničených povodní, které k roz­ hodnému dni (4. červenec 1997) nebyly trvale obydleny. Dalších 165 001 Kč poskytl stejný úřad Chropyni jako úhra­ du za odstranění dvou staveb, pře­ stože nebyly ve vlastnictví občanů, ale města Chropyně a obce Zářiči. Jiní zase porušili zákon č. 50/1976 Sb., o územním plá­ nování a stavebním řádu. Na­ příklad město Česká Třebová re­ alizovalo rekonstrukci místní komunikace bez stavebního po­ volení. obec Opatov umožnila užívání mostu přes řeku Třebovku po dobu půl roku bez kolau­ dačního rozhodnutí.

Závěr kontroly

Závady Kontrola zjistila, že MMR po­ skytlo některým obcím a městům dotace na výstavbu nových ná­ jemních bytů, aniž žadatelé dolo­ žili své požadavky demoličními výměry s potvrzením stavebního úřadu, že byt byl odstraněn v dů­ sledku povodní. To bylo v rozpo­ ru s ustanovením »Programu podpory výstavby nájemních by­ tů pro občany postižené záplava­ mi v roce 1997«. Požadovaná dotace nebyla podložena po­ třebným počtem demoličních výměrů v případě měst Lipoválázně, Ostrava -Vítkovice, Ve­ selí nad Moravou, Přerov a dalších. Obce používaly dotace k jiné­ mu účelu, než který stanovily podmínky pro jejich poskytnutí a čerpání, přestože mohly nároko­ vat a čerpat prostředky z jiného dotačního titulu. Je to prostě tak, že většina kritických zjištění kon­ trolního orgánu se týká neopráv­ něného čerpání státních prostřed­

opravu lávek přes Svitavu, v Mikulovicích neopravili z účelové dotace místní komunikace, ale uhradili jí cestovné a opravili osobní auto.)

Právní vědomí Nikdo nepochybuje, že obce a města své problémy a prio­ rity znají nejlépe. To je ovšem neomlouvá v případě porušová­ ní zákonů. Pokud si příslušní pracovníci radnic pozorně pře­ čtou již zmíněný zákon ČNR č. 576/1990 Sb.. nemohou se do­ pustit porušení práva. Potřebné je znát i nařízení vlády č. 190/1997 Sb.. o poskytnutí finanční pomo­ ci v oblasti bydlení občanům po­ stiženým povodněmi v roce 1997 nebo v roce 1998, ve znění naří­ zení vlády č. 248/1997 Sb., naří­ zení vlády č. 170/1998 Sb a naří­ zení vlády č. 211/ 1998 Sb. V ustanovení § 14 se praví: »Občanům, kteří byli v rozhod­ ný den vlastníky domu nebo by­ tu užívaných k trvalému bydlení a stavba nebo její část byla po­ vodní zničena, v rámci záchran­ ných prací odstraněna nebo na ni bylo vydáno pravomocné roz­

Žádná kritika není příjemná. Na obhajobu přehmatů obcí je však třeba říci, že v některých případech nebyly podmínky a účel pro poskytování dotací jed­ noznačně stanoveny a tak dochá­ zelo, zejména v případě podmí­ nek vydaných MMR v průběhu let 1997 a 1998. k podstatným změnám a úpravám. Proto pro­ středky někteří příjemci používali k financování běžných provoz­ ních výdajů, nákupu směnek, po­ skytování půjček jiným právnic­ kým osobám a k dalším účelům, které neměly nic společného s opravou bytového fondu. Z kontroly vyplývá požadavek, aby Ministerstvo linancí zpraco­ valo a vydalo pravidla pro úhra­ du nákladů na zabezpečovací a záchranné práce a aby tato pra­ vidla byla vyhlášena v obecně zá­ vazném právním předpisu, např. v připravovaném zákoně o krizo­ vém řízení a integrovaném zá­ chranném systému. Správcům pří­ slušných rozpočtových kapitol by ale mělo být umožněno obecně platné zásady podrobněji upravit podzákonnými normami či jinými předpisy. - ktl FOTO ARCHIV

EKONOMIKA zoruhodné záběry, objevit dosud málo známý svět. Výstavky výtvarných prací dětí z mateř­ ské školy zase zaujmou návštěvníky knihovny.

Informační centrum

INVESTUJÍ BEZ DLUHŮ V zakládající listině břevnovského kláštera z roku 993 je první zmínka o Libčicích. Víc než tisíciletou historii má toto sídlo, které se rozložilo v údolí kolem širokého oblouku řeky. Městem byly Libčice nad Vltavou vyhlášeny teprve v roce 1948. Nová éra zde začala před deseti lety. O zdejší starostce Ing. Iloně Chrtové lze uvést, že ženou na radnici - poprvé v historii města - se stala díky svým zkušenostem z prá­ ce na obvodním úřadu, aktivně působila v městské radě a poté, v loňských komunál­ ních volbách, byla zvolena do funkce starost­ ky. Pochází z rodu, který zde zapustil kořeny již před několika staletími. Ing. Chrtová má v kanceláři umístěn roz­ měrný letecký snímek města. Inspiroval ji nej­ dříve k výkladu o tom, co její předchůdci od počátku devadesátých let pro Libčice vykona­ li. Podařilo se jim, až na menší okrajové části, vybudovat za několik desítek miliónů korun nejen vodovod a kanalizaci, ale zavést i plyn, který slouží jak domácnostem, tak výrobním podnikům. I když na celkovou technickou vy­ bavenost byly získány jen menší dotace, patří ke cti bývalých zastupitelstev, že výstavba in­ frastrukturní sítě byla financována převáž­ ně z prostředků města. »Nejsme tedy zadluženi. Proto stejně uváž­ livě vynakládáme peníze na investice i z letoš­ ního rozpočtu. Protože nepatříme k bohatším, musíme počítat s každou tisícikorunou,« do­ dává starostka.

Na řadě jsou komunikace Příjem městské pokladny letos představuje 24 miliónů korun. V Libčicích dodržují nepsa­ nou zásadu, že třetina rozpočtu je vydávána na investice a větší opravy. Letos to bude cel­ kem 7,700 tisíc korun. Vyšší částka než v mi­ nulém období je připravena na rekonstrukci komunikací včetně úpravy chodníků. Zlepšit jejich sjízdnost a schůdnost je jeden z hlavních současných úkolů radnice. Po nápravě volají rovněž občané. Stav ulic, některé jsou ještě prašné, k dobrému vzhledu města rozhodně nepřispívá. Pomoci mají platby od Středočeské plynárenské, a. s„ se kterými letošní rozpočet, jako zdrojem investic, ještě nepočítal. Obecní pokladna tak bude v tomto roce obohacena

10

O MODERNÍ OBEC 10/1999

0 dalších L200 tisíc korun. Zbývající peníze od společnosti do celkové výše 2 600 000 korun přijdou postupně do roku 2001. Zmíněný podnik za ně odkupuje plyno­ vody, které byly pořízeny za městské finance. »Získané prostředky z plynárny vložíme ta­ ké do rekonstrukce hlavní komunikace, která vede z náměstí. Ta je sice v majetku Okresní správy silnic Praha-západ. ale tento podnik potřebné finance nemá. Chceme-li mít Libčice hezčí, musíme investovat do úpravy silnice, 1 když nám nepatří,« vysvětlovala starostka.

Šedesát domků Dalšímu rozvoji města napomůže změna územního plánu Libčic. Její schválení umož­ ní uspokojit poptávku po výstavbě dalších asi 60 rodinných domků ve čtyřech lokalitách. Zájmu o získání nového bytu chce vyhovět i městský úřad. Jsou vypracovány studie na vybudování 5 bytových jednotek v půdních vestavbách v domech patřících městu. Byla podána žádost o přiznání státní účelové dotace ve výši 320 tisíc najeden byt. Pokud bude do­ tace schválena, další finanční příspěvek ve vý­ ši až 225 tisíc korun na byt zajistí město. Vstříc vycházejí v Libčicích občanům, kteří žádají o zvýhodněnou finanční půjčku na opravu nebo modernizaci svých domů. Z Fondu rozvoje bydlení obdrží letos 280 tisíc korun. Přívětivější vzhled bude mít po rekonstmkci donedávna omšelá budova městského úřadu. Nachází se v ní též knihovna a obřadní síň. Ce­ lý objekt dostane novou fasádu a v upravené obřadní síni uvítali první svatebčany již 9. 9. 1999. Síň, stejně jako knihovna, slouží více účelům. Jsou součástí městského kulturního střediska, místem, kde se uskutečňují zajímavá setkání nebo přednášky. K nim patřilo napří­ klad vyprávění Davida Procházky, spojené s promítáním diapozitivů. Na nich ukázal, že i při potápění v českých vodách lze pořídit po­

Městská rada usiluje o to, aby víc občanů než dosud našlo cestu ke kultuře a poznávání. Proto se má knihovna navíc stát informačním centrem v obci. Bude zde i nový počítač napo­ jený na internet, přístupný za menší poplatek veřejnosti. Na kulturní aktivity přispěje le­ tos radnice částkou 709 tisíc korun. Kulturní život v Libčicích nad Vltavou obohacuje rovněž pěvecký sbor Scandula, za­ ložený při evangelickém kostele. Má širší re­ pertoár, nejen duchovní hudbu a zpěv. Vystu­ puje při významných oslavách ve městě, v kostele účinkuje pro veřejnost v rámci Libčických hudebních večerů, soubor zajíždí do okolních obcí. Libčice jsou místem poznamenaným dá­ vnou historií. Svědčí o tom pozoruhodné nále­ zy z pravěku, z doby Keltů, které se staly po­ jmem v české archeologii. Mnohé z nich jsou uloženy v nedalekém Středočeském muzeu v Roztokách, ale město vlastní expozici o tomto bohatém dědictví dosud nemá. »Pokud získáme finanční prostředky,« říká Ing. Chrtová, »stálé výstavní prostory pro exponá­ ty bychom časem našli. Libčice by si to za­ sloužily. V roztockém muzeu jsem pro tento záměr našla porozumění.® Vedle aktivit radnice nelze opomenout bo­ hatou spolkovou činnost libčických občanů. Obětaví funkcionáři se věnují fotbalovému dorostu. Místní klub uspořádal na jaře první mezinárodní turnaj mladších žáků v kopané za účasti čtrnácti mužstev včetně dvou z Polska. S několika sportovními oddíly je velmi agilní místní Sokol. Více než sto let zde půso­ bí dobrovolní hasiči, dokonce dva sbory: SDH Libčice a SDH Letky. Dobrou tradici mají chovatelé drobného zvířectva, kteří pořádají výstavy ve vlastním areálu, zahrádkáři, včela­ ři, myslivci...

Areál pro děti a seniory Protože ke koupání neláká málo čistá Vlta­ va, slouží v Libčicích občanům pěkný areál se dvěma bazény a hřišti. Je v majetku města, které do jeho rekonstrukce vložilo před letošní sezónou na 200 tisíc korun. Počítá se s dalšími investicemi na jeho zvelebení. Nový areál se připravuje u největšího sídliště, na pozem­ ku, který dosud ležel ladem a nyní byl pře­ veden na město. Letos bude vypracována stu­ die a v příštím roce se začne stavět. Pohled na letecký snímek města přivádí pa­ ní starostku k dalšímu námětu. Ukazuje na místo, kde přívoz na Vltavě spojuje Libčice s druhým břehem. »Přispíváme na jeho pro­ voz, protože děti z protější obce navštěvují na­ ši školu a přes řeku se přepravují lidé do za­ městnání. Přívoz je stále častěji využíván cyklisty. Mohli bychom pro ně v součinnosti s dalšími obcemi a institucemi vybudovat za­ jímavou cyklotrasu. Vedla by po pravém bře­ hu Vltavy z Prahy - Troje k našemu přívozu, po překročení řeky do Libčic a dál po atraktiv­ ních cestách. I tímto způsobem bychom chtěli z Libčic udělat přitažlivější cíl, než je dosud.® JAN BEDNAŘÍK FOTO ARCHIV

----------------

Ctaeraao tofea pc® oDoesOa a ©fos©

--------------

Městské nemovitosti a hypotéky KB ajištění kompletního finančního servisu pro vaše město či obec - od vedení běž­ ného účtu, přes termínované účty až po hy­ poteční úvěry. To jsou produkty Komerční banky. Spektrum služeb KB rozšiřují nástro­ je elektronického bankovnictví, které začíná hrát prim ve finanční správě měst a obcí.

Z

Výhodnější úrok pro města a obre Základní součástí nabídky Komerční banky pro města a obce je běžný korunový účet. Největší domácí banka zdůraznila svoji pod­ poru obcím a městům poskytnutím vyšší úro­ kové sazby na běžných účtech těchto sub­ jektů, a to v době, kdy dochází k výraznému poklesu základních úrokových sazeb. Násle­ dující tabulka přehledně uvádí sazby původ­ ního a nového, výhodněji úročeného běžné­ ho korunového účtu pro města a obce.

nebo vyrovnání dříve poskytnutých půjček použitých na investice do nemovitosti. V Komerční bance mohou klienti získat hy­ poteční úvěry se splatností od 5 do 20 let. Dluh lze tedy rozložit na delší časové období a čerpat je možné vedle Kč také v americ­ kých dolarech, švýcarských francích a v ev­ ropské měně EURO. Na hypoteční úvěr se poskytuje až 70 % ceny pořizované nemovi­ tosti. Hypoteční stavební úvěr KB pro města a obce Město či obec se může ocitnout v situaci, kdy potřebuje finanční prostředky například na modernizaci či stavbu objektu, který je ur­ čen k následnému prodeji. Zejména v těchto případech finančně náročných investičních akcí - výstavby, rekonstrukce, modernizace

Původní úročení M & O (do 31. března 1999) Nové úročení M & O (od 1. dubna 1999) 0-5 mil. Kč

1% p.a.

0-0,5 mil. Kč

1 % p. a.

5 (včetnš)-50 mil. Kč

2% p.a.

0,5 (včelně)-l mil. Kč

2 % p. a.

50 (včetně)-! 00 mil. Kč

3 % p. a.

I (včetně)-5 mil. Kč

3 % p. a.

100 mil. Kč (včetně) a více

4

5 mil. Kč (včetně) a více

4 % p. a.

%

p. a.

Prostřednictvím termínovaného účtu Ko­ merční banky může klient - město či obec výhodně uložit dočasně volné prostředky na volitelnou dobu s výhodnějším úrokem než na běžném účtu. Termínovaný účet je úročen buď pevnou, nebo pohyblivou úro­ kovou sazbou, vázanou na Referenční saz­ bu KB. Je možné volit mezi termínovaným účtem krátkodobým (7 dní až 12 měsíců), středně­ dobým (2, 3, nebo 4 roky) a dlouhodobým (5 let). U krátkodobých termínovaných účtů lze zvolit splatnost vkladu jednorázovou, kdy bude vklad po ukončení doby splatnosti ukončen, nebo automatické obnovení, při kterém je vklad po době splatnosti vždy au­ tomaticky obnoven. Tato druhá možnost se týká pouze účtů s pevnou úrokovou sazbou. Ú automatického obnovování může klient v den splatnosti své vklady bezhotovostně či hotovostně zvyšovat, nebo snižovat. Dalším produktem je podnikatelské konto, které je svým charakterem spořicím účtem s různou délkou výpovědní lhůty od 14 dnů až do 5 let. Umožňuje využívat především bezhotovostních převodů nadměrného zů­ statku z běžného účtu vedeného u KB, a to jak v nepravidelných termínech, tak k auto­ matickému převodu. Podnikatelské konto nabízí klientům i možnost dalšího úročení úroku, tedy tzv. kapitalizaci úroku. Hypoteční úvěr Hypoteční, tedy dlouhodobé účelové úvěry KB zajištěné zástavním právem k nemovitos­ tem jistě uvítají města a obce, které plánují bytovou výstavbu nebo se chystají pořídit ne­ movitost. S pomocí hypotéky lze realizovat jak koupi nemovitosti do vlastnictví, tak koupi spoluvlastnického podílu nemovitosti, výstav­ bu, rekonstrukce nebo modernizace a opra­ vy nemovitosti. Hypoteční úvěr se rovněž úspěšně využívá při vypořádání spoluvlast­ nických a dědických nároků k nemovitostem

či úpravy nemovitosti, kdy tato nemovitost zpravidla nezůstává ve vlastnictví žadatele o úvěr, ale bude následně prodána či převe­ dena do vlastnictví nových vlastníků, může velmi dobře posloužit hypoteční stavební úvěr. Hypoteční stavební úvěr lze samozřejmě využít i k nákupu nemovitosti, jestliže je účelem úvěru nákup nemovitosti a součas­ ně její rekonstrukce, modernizace, úprava apod. V Komerční bance mohou klienti získat hy­ poteční stavební úvěry se splatností od 5 do 20 let. Dluh lze tedy rozložit na delší časové období. Úvěr je možné čerpat vedle Kč také v amerických dolarech, švýcarských francích a v evropské měně EURO. Na hypoteční úvěr se poskytuje až 70 % ceny pořizované nemovitosti. Dalším užitečným produktem může být podnikatelský úvěr. Při poskytování podnika­ telských úvěrů pro klienty měst a obcí nabízí Komerční banka maximální zvýhodnění. Jed­ ná se především o nejvýhodnější úrokovou sazbu, která je závislá na celkové úvěrové angažovanosti klienta. Zároveň s tím banka dává možnost individuálně posoudit cenu za zpracování podnikatelského úvěru. Státní půjčky na opravu bydlení Státní finanční podpora z tzv. Fondu rozvo­ je bydlení je určena obcím a městům a jejich prostřednictvím i soukromým vlastníkům do­ mů na opravy a modernizaci bytového fon­ du. Jde o bezúročnou půjčku obcím ze stát­ ního rozpočtu, o kterou žádají prostřednic­ tvím příslušného okresního úřadu. Podmínky pro její poskytování stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Postup poskytování úvěrů jednotlivým vlastníkům obytných budov upra­ vuje obec podrobněji obecně platnou vyhláš­ kou. Komerční banka zde vychází vstříc městům a obcím a ujímá se administrativy spojené

s poskytováním úvěrů občanům a podnikatel­ ským subjektům z Fondu rozvoje bydlení. Vázané účty pro asanaci skládek se v KB vyplatí Na základě zákona o odpadech č. 125/1997 Sb. a vyhlášky Ministerstva ži­ votního prostředí ČR č. 340/1997 je povinen provozovatel skládky zřídit v bance zvláštní vázaný účet, na který ukládá peněžní pro­ středky určené na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provo­ zu. Provozovatel skládky je povinen vytvářet pro uvedené účely finanční rezervu. Komerční banka nabízí městům a obcím vedení výhodně úročeného zvláštního účtu, na kterém jsou prostředky pro asanaci skládek uloženy. Informace o účtu po telefonu Hlasový informační systém Komerční ban­ ky (HIS KB) je službou, která umožňuje klientům získávat rychle, spolehlivě a poho­ dlně automatizovaným způsobem informace o jejich účtech v širokém rozsahu (např. zjiš­ tění běžného zůstatku, zjištění částky k čer­ pání úvěru atd.), a to v kteroukoli denní či noční dobu. Požadované informace může uživatel této služby získat na bezplatném telefonním čís­ le. Pro využití HIS stačí běžný telefonní pří­ stroj s možností přepnutí na tónovou volbu, kterou disponují téměř všechny modernější telefony. Pokud touto službou telefonní pří­ stroj není vybaven, je možné použít přídavný tónový generátor, popř. mobilní telefon. Bez­ pečnost je v tomto případě řešena jedineč­ ným PIN kódem, který si navíc uživatel v pří­ padě potřeby může sám měnit. Bezpečnost především Karta optického klíče (OPK) slouží k rychlé a spolehlivé identifikaci a verifikaci (ověření identity) klienta a nahrazuje tak vlastnoruční podpis a doklad totožnosti. Touto kartou kli­ ent KB rozšiřuje svá dispoziční práva na ce­ lou obchodní sít Komerční banky, neboť tímto klíčem se může prokázat jak v pobočce, kte­ rá vede jeho účet, tak v jakémkoliv jiném místě obchodní sítě KB. OPK je tedy ideál­ ním řešením pro klienty, kteří často cestují nebo potřebují využívat služeb různých po­ boček. V neposlední řadě tato karta přichází na pomoc klientům, kteří mohou mít problé­ my s opakovaným identickým podpisem a pracovník banky nemůže jednoznačně ověřit jejich podpis přímo u přepážky. Elektronické bankovnictví na úrovni Vysoký stupeň komfortu a služeb elektro­ nického bankovnictví poskytuje systém BEST KB, který zajišťuje přístup k několika účtům v několika pobočkách z jednoho místa a provoz aplikace 24 hodin denně. BEST KB umožňuje např. zasílat příkaz k převodům, získat přehled o kurzovním líst­ ku a stavu na burze, import a export dat z aplikace klienta do systému BEST KB a opačně, ověřuje autorizace příkazu k pro­ vedení platby a archivuje data. Organizace činností může být přímo rozdělena na praco­ višti klienta, pokud jsou do systému BEST KB zadána různá přístupová oprávnění jed­ notlivým uživatelům. Klientům Komerční banky je nyní instalo­ ván BEST KB spolu s dodatkovým progra­ mem BEST PLUS, který obsahuje další nad­ standardní programy pro správu účtů klienta. /KOMERČNÍ PREZENTACE/

EKONOMIKA_

CHYSTANÝ PROGRAM REGENERACE SÍDLIŠŤ Podle statistických údajů z roku 1991 stojí v České republice 62 456 bytových panelových domů, v nichž je 1 165 000 bytů, což představuje 31,42 % celkového trvale obydleného bytového fondu. Většina této výstavby je soustředěna do tzv. sídlišť, která, vzhledem k platným zásadám a technicko­ hospodářským standardům v době jejich vzniku, vykazují obdobné nedostatky a závady. Státní program renovace síd­ lišť, který připravuje Minister­ stvo pro místní rozvoj ČR, zajis­ tí užívání těchto domů pro příštích minimálně 50 let. Sídliš­ tě jsou v něm chápána jako své­ bytné obytné celky, vykazující charakteristické urbanistické, sociální a jiné znaky. Při tomto zohlednění (byly sledovány obce s více než 20 000 obyvateli a s počtem bytových jednotek v panelových domech vyšším než 2000) lze v ČR evidovat 308 mést a obcí, v nichž jsou si­ tuována sídliště. V těchto obcích je celkem 2 523 631 bytů, reali­ zovaných v různých formách zá­ stavby. Bytů v panelových do­ mech je I 072 614, což je 42,50 % z celkového počtu bytů v těchto městech. Z uvedených údajů je patrné, že byty v sídliš­ tích tvoří téměř polovinu bytové­ ho fondu ve větších obcích.

Koncentrace sídlišť Rozsah panelové výstavby ne­ ní na území ČR rovnoměrný. Hlavní koncentrace bytů v sídliš­ tích je v severních Čechách (64,86 %) a na severní Moravě (55,50 %). Naopak, v jižních Če­ chách je pouze 39,33 % bytů z celkového počtu realizováno v panelové technologii, na jižní Moravě je to 33,43 %. Kvantita panelové výstavby byla realizo­ vána za cenu nižší technické, ar­ chitektonické i urbanistické kva­

---- 12

3 MODERNÍ OBEC 10/1999

lity. Tato skutečnost se netýká jen bytových domů, ale veškerých sídlištních struktur. V důsledku omezených finančních možností navíc nebyla realizována řada plánovaných objektů, zejména tzv. vyššího občanského vybave­ ní, takže současná sídliště jsou často urbanistickými torzy pře­ sto, že se jedná o značné roz­ sáhlé obytné celky, velikostí srovnatelné se samostatnými obcemi či dokonce městy. Pro posuzování stavu sídliště, a z toho vyplývající nutnosti re­ generace, je významná doba je­ ho výstavby. Podíl nej starší síd­ lištní výstavby je obzvlášť výrazný na severní Moravě, kde bylo 40 % bytů v sídlištích postaveno v rozmezí let 19611970. Dalším činitelem, ovliv­ ňujícím problémy sídlišť, je veli­ kost obce, na jejímž území je sídliště situováno a jeho vzdále­ nost od centra obce. Společnými problémy sídlišť je monofunkčnost. technické zá­ vady, nevyhovující dopravní ře­ šení, zejména doprava v klidu, nekoncepční úpravy a nedostatek údržby volných ploch, nevyba­ vený parter, vzhled domů. K to­ mu přistupují závady charakte­ ristické pro dobu výstav­ by - např. pro sídliště z 60. a 70. let nedostatečný tepelný od­ por obvodových stěn. pro síd­ liště z 80. a dalších let vysoká hustota zástavby, nedostatek ze­ leně atd.

Pouze bydlení Původně funkcionalistický záměr »rozvolněné zástavby®

sídlišť, který reagoval odmítavě na uzavřenou blokovou zástav­ bu měst 19. století, nedopadl v realizaci většinou pozitivně. Sídliště byla koncipována v sou­ středěném čase, bez ohledu na potenciál okolního města a městské krajiny. Z dobře mí­ něného zónování města na zónu bydlení, zeleně a průmyslu byla realizována pouze zóna bydlení, která v důsledku unifikace vyka­ zuje značnou monotónnost. Ab­ sence administrativních a výrob­ ních jednotek má za následek absolutní nedostatek pracov­ ních příležitostí v sídlištích, což se dnes projevuje jako zá­ kladní funkční závada. Problé­ my vykazuje i dopravní řešení sídlišť, zejména napojení sídlišť na centrum města a v současné době naprostý nedostatek parko­ vacích míst.

Regenerace Mnohé z těchto kritických vý­ hrad byly vysloveny už v minu­ lých letech a projevovaly se i snahy o jejich nápravu. Byly zpracovány ideové návrhy na modernizaci objektů i regeneraci obytného prostředí, ale realizo­ vány byly pouze stavební úpravy jednotlivých objektů. Komplex­ ní regenerace sídlišť v České republice dosud uskutečňová­ na není. Přitom je nutné mít na zřeteli různorodost jednotlivých sídlišť, jejich velikost, stav atd; ne všechna budou projekt rege­ nerace potřebovat. Pomoc při ře­ šení problematiky sídlišť budou vyžadovat zejména velká sídliště v problémových oblastech.

Při průzkumu, který provedl Ústav územního rozvoje v 97 českých městech, vybraných podle předem stanovených kri­ térií, pouze 13 disponovalo do­ kumentací řešící alespoň větší část problémů; dalších 15 měst má dokumentaci zabývající se pouze dílčími problémy. K rea­ lizaci těchto návrhů však - s oje­ dinělými výjimkami architekto­ nických a stavebních úprav bytových domů - nedochází, převážně z finančních a majetko-právních důvodů. Pokud jsou v návrhu regenerace určeny plo­ chy pro nové podnikatelské akti­ vity, neprojevuje se výraznější zájem investorů o podnikání v místech, kde čím dále více po­ stupuje devastace. Uvedené dosavadní studie re­ generace jsou zpracovány se snahou nalézt způsob, jak zkva­ litnit obytné prostředí součas­ ných sídlišť. Studie zpravidla řeší jen část problémů; nejčas­ tější jsou návrhy na zkvalitnění zeleně. Tyto záměry bývají i re­ alizovány; nedostatek průběžné údržby však vede k opětovné­ mu znehodnocení. Náklady na realizaci úprav zeleně hradí město. Nejvíce pozornosti je však věnováno řešení stavebních úprav bytových domů, které jsou v mnoha případech nevy­ hnutelné. Pro umožnění oprav a modernizace bytových domů z hlediska stavebního, energe­ tického atd. byly a jsou vyhlašo­ vány státní podpůrné programy. Využití finanční podpory těchto programů přispívá k vyřešení te-

EKONOMIKA pelně-technických a stavebních závad panelových domů, což je velmi důležitý, ale nikoli jediný, problém. Navíc komplexní představa dalšího vývoje sídliště by měla být vždy závazně stanovena před stavebními úpravami jed­ notlivých objektů, má-li být vy­ loučeno nebezpečí opětovných zásahů při pozdějších realizacích a tím značných finančních ztrát. Komplexní studie, řešící všechny problémy sídliště, jsou zpracovávány pouze ve vý­ jimečných případech; zpravid­ la slouží jako nabídka ploch pro investory, další záměry zůstávají nerealizovány. Reali­ zace obvykle narážejí na nedo­ statek finančních prostředků a na nedořešené majetkové vztahy.

Přeměna sídlišť Podmínkou pro přeměnu sou­ časných sídlišť v atraktivní obyt­ né celky je - mimo dostupné finanční zdroje - aktivní kon­ cepční odborná činnost včetně úsilí o rozvoj participace všech zúčastněných tak, aby proces přeměny považovali za věc osobního zájmu. Pak bude zajiš­ těno, aby jednotlivé realizace pl­

ně sloužily stanoveným cílům a aby jim byla věnována trvalá péče. V opačném případě je často po několika letech stav prostředí stejně zanedbaný jako před úpravami a finanční prostředky jsou vynakládány neefektivně (jak ukazují i konkrétní příklady ze zahraničí). Program regenerace sídlišť je proto zaměřen ve značné míře na otázky osvěty a řešení soci­ álních vztahů - někdy se udává, že podíl »netechnických« pro­ blémů tvoří na sídlištích až 70%. Vzhledem k tomu, že v tomto směru nejsou v ČR praktické zkušenosti, poskytoval by navr­ hovaný státní program regenera­ ce panelových sídlišť značnou pomoc i v případě, že by pro po­ čáteční období byly na jeho pod­ poru určeny finanční prostředky pouze v omezené výši. Poznámka redakce: Zpraco­ vaný návrh programu regenera­ ce panelových domů je v sou­ časné době ve fázi připo­ mínkového řízení. Navrhovaná řešení mohou ještě doznat ně­ kterých změn. Jeho konečnou podobou se pak bude zabývat

vláda na některém ze svých za­ sedání.

Zkušeností ze zahraničí Poválečná sídliště, realizova­ ná v zemích západní Evropy ja­ ko forma sociální výstavby, vy­ kazovala přes značné rozdíly v řešení i kvalitě výstavby ob­ dobné nedostatky jako sídliště u nás. Vzhledem k postupně ros­ toucí nabídce kvalitnější výstav­ by začalo docházet k tomu, že příslušníci středních vrstev síd­ liště opouštěli, neboť jim při zvyšující se životní úrovni nevy­ hovoval zdejší standard a celko­ vá úroveň obytného prostředí. Přibližně od 70. let docházelo nejen ke zhoršování stavu síd­ lišť, ale i sociálních vztahů. Síd­ liště se stávala místy koncentra­ ce majetkově nejslabších vrstev, nezaměstnaných a jinak »společensky handicapovaných« lidí. Proto byly připravovány růz­ né projekty na úpravu těchto obytných celků. Rada z nich byla realizována, ale ne vždy s úspěšným výsledkem, a byly hledány vhodnější způsoby »zatraktivnění« těchto obytných celků. Tyto zahraniční zkuše­ nosti jsou pro přípravu ob­

dobného programu v ČR vel­ mi cenné. Postupy při řešení regenerace sídlišť v jednotlivých zemích vy­ cházejí vždy z odlišných konkrét­ ních podmínek - celkové ekono­ mické úrovně, koncepce státní bytové politiky a dalších význam­ ných faktorů. Přesto lze vysledo­ vat zásady, které úspěšnou přemě­ nu sídlišť v plnohodnotné obytné celky podmiňují. Je to především »morální«, odborná i finanční po­ moc, na které se spolupodílí stát, jednotlivé země (kraje, okresy, obce, podnikatelské subjekty, zá­ jmové organizace i občané). Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že nelze bez této širo­ ké participace realizaci přemě­ ny sídliště uskutečnit, pokud má být dosaženo trvalého výsledku. Jednotlivé subjekty musí být na projektech natolik zainteresová­ ny, aby je považovaly za věc osobního zájmu a prospěchu. (Poznámka redakce: konkrét­ ní poznatky a způsoby řešení v oblasti regenerace sídlišť ve vy­ braných evropských státech při­ neseme v dalších číslech.) Redakčně zkrácený a upravený materiál Ministerstva pro místní rozvoj ČR

VÝMĚNA PANELOVÝCH OKEN V CELE CR • od demontáže starých oken, osazení nových vč. parapetů až po likvidaci odpadu v nej kratších termínech bez omezení provozu v bytě • zkušenosti s panelovými domy všech konstrukčních soustav • certifikát pro výšku osazení až 70 metrů nad terénem • totožný DESIGN, ale navíc: ✓ BEZPEČNOST / zvýšená TEPELNÁ IZOLACE / zvýšená ZVUKOVÁ IZOLACE ✓ VÝMĚNA VZDUCHU - mikrovětrání ✓ KOMPETENCE A KVALITA ✓ VÝMĚNA I JEDNOTLIVÝCH OKEN Naši odborníci jsou k dispozici na celém území ČR. OBCHODNÍ centrum Černokostelecká 143, 100 00 Praha 10 Tel.: 02/81 00 01 11, fax: 02/72 70 10 28

HOCO BAUELEMENTE MO-00718

MODERNÍ OBEC 10/1999 □

13----

EKONOMIKA v/

ČISTOTA VOD A EVROPSKÁ UNIE Naše vodní zákonodárství má dlouhou tradici, je rozsáhlé a propracované. V rámci Evropské unie (EU) je však tato oblast upravena ještě důkladněji a podrobněji, takže po mnoha stránkách je nutno situaci u nás výrazně zlepšit. Životní prostředí je oblastí, které věnuje Evropská unie všeobecně mimořádnou pozor­ nost. Ve srovnání s jinými sektory zde existu­ je výjimečně vysoký počet právních norem, jež upravují, často velmi detailně, nejrůznější aspekty ochrany prostředí. Vodní politika je přitom pravděpodobně vůbec nejrozsáhlejší a nejnáročnější součástí celé oblasti. Tvoří ji více než 70 dokumentů, převážně směrnic a rozhodnuli Rady. Dalších asi 20 dokumentů zabývajících se jinými část­ mi prostředí (odpady, ochrana přírody a další) má přímý dopad do této oblasti. V souvislosti s procesem přípravy vstupu kandidátských států do Evropské unie provedla Evropská ko­ mise užší výběr nejzávažnějších dokumentů. V rámci „screeningu", který proběhl v Bruse­ lu na začátku roku 1999, bylo důkladně objas­ něno 16 nejdůležitějších směrnic, které budou tvořit základ pro posouzení připravenosti Čes­ ké republiky ke vstupu do EU. Obsahem vy­ brané legislativy jsou tato témata: • čištění komunálních odpadních vod, • ochrana vod před dusičnany ze země­ dělských zdrojů, • znečištění povrchových vod nebezpeč­ nými látkami, • kvalita vody určené ke koupání, • voda určená pro lidskou spotřebu. • surová voda pro výrobu pitné vody, • informační systém kvality povrchových vod. • ochrana podzemních vod, • podpora života ryb ve vodách, • integrovaná prevence a ome­ zování znečištění. Klíčový význam má přede­ vším směrnice o čištění komu­ nálních odpadních vod, která má za cíl ochranu povrchových vod před znečištěním z měst a vět­ ších sídel a před biologicky odbouratelným znečištěním průmy­ slových odpadních vod z potravinářského průmyslu. Proto je požadováno stanovení emisních limitů pro biologickou a chemickou spotřebu kyslíku, nerozpustné látky, pro systémy vzorkování, rozborů a kontroly.

Požadavky do roku 2005 Pro obce nad 2000 tzv. ekviva­ lentních obyvatel (mimo trvale žijící obyvatele se počítají turisté a různá zařízení produkující od­ padní vody) se požaduje zavedení

14

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

kanalizace a čistíren odpadních vod s biolo­ gickým stupněm do roku 2005. Právě tato podmínka je pro Českou republiku velmi ob­ tížně splnitelná, protože u nás existuje velké množství relativně malých sídel, pro něž je vybudování odpovídající čistírny odpadních vod investičně nadměrně náročné. V této sou­ vislosti bude Česká republika požadovat pře­ chodné období, které by umožnilo odložit splnění všech požadavků směrnice o několik

Autor prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., je ředitelem odboru evropské integrace a zmocněncem ministra životního pro­ středí pro přijetí do Evropské unie.

let. Je však třeba konstatovat, že v posledních osmi letech došlo v České republice k radi­ kálnímu poklesu vypouštěného znečištění z bodových zdrojů zvláště v ukazatelích cha­ rakterizujících organické znečištění. Napří­ klad v ukazateli biologické spotřeby kyslíku se podařilo snížit vypouštěné znečištění v ob­ dobí 1990-1998 o 83%.

Zemědělská praxe S čištěním komunálních vod souvisí směrnice o ochraně životního prostředí a půdy při užívání splaškových kalů v ze­ mědělství. Formuluje zásady pro hospoda­

ření s těmito kaly při jejich aplikaci jako hnojivá, stanovuje kritéria ochrany půdy, li­ mitní koncentrace škodlivin a požadavky na analýzy. Rovněž tyto požadavky nebude jed­ noduché splnit, avšak přechodné období zřejmě nebude zapotřebí. Ochrana vod před dusičnany ze zeměděl­ ských zdrojů je velmi složitým problémem, se kterým se obtížně vyrovnává většina států Evropské unie. Zejména v oblastech, kde se velmi intenzívně hnojí, je tato otázka ne­ smírně závažná. U nás není intenzita hnojení kritickým faktorem, ani přírodní podmínky nepatří k výjimečně nepříznivým. Přesto však je tento problém v České republice váž­ ný a v souvislosti s tím jsme oznámili, že bu­ deme žádat o několikaleté přechodné obdo­ bí. Důvodem je skutečnost, že na rozdíl od bodových zdrojů se u nás plošným zdrojům znečištění vod až dosud věnuje jenom malá pozornost. Základním opatřením pro zlepšení situace je nastolení správné zemědělské praxe, ze­ jména co do způsobů aplikace chemických i organických hnojiv. Vzhledem k tomu, že práce v této oblasti teprve začínají, bude zřejmě obtížné v krátké době situaci radikál­ ně změnit podle požadavků evropské legis­ lativy. Vypouštění nebezpečných látek do vod se u nás sleduje a současná legislativa do značné míry odpovídá evropské. Bohužel však ne úplně, protože až dosud nejsou vy­ tvořeny jak technické, tak právní předpokla­ dy pro její plné uplatnění. Bude třeba pod­ statně přísněji sledovat vypouštění nebezpečných látek (těžké kovy, vybrané or­ ganické sloučeniny) z jednotli­ vých konkrétních zdrojů znečiš­ tění včetně malých a středních podniků, které mnohdy vypou­ štějí své odpadní vody bez pat­ řičné kontroly do městské kana­ lizace. Uplatnění směrnice o znečištění povrchových vod nebezpečnými látkami bude vy­ žadovat podstatně zlepšené hos­ podaření s odpadními vodami zejména v průmyslových podni­ cích. To se neobejde - ve větši­ ně případů - bez investic. Evropská unie věnuje pozor­ nost kvalitě vody. ve které se li­ dé v přírodě koupají. Nejde je­ nom o pravidelná koupaliště obhospodařovaná různými sub­ jekty, například obcemi. Pří­ slušná směrnice ukládá státu povinnost zabývat se i těmi místy, kde se větší množství li­ dí spontánně v létě koupe. Kva­ lita vody na takových místech

EKONOMIKA • přijmout zákon o vodovodech a kanali­ zacích, e v rámci zákona o veřejném zdraví a pro­ váděcích předpisů upravit požadavky na Pitná voda kvalitu vod, které nebudou pokryty zákonem o vodách a zákonem o vodovodech a kanali­ Kvalita pitné vody je u nás na relativně slušné úrovni, za průměrným evropským zacích. • novelizovat zákon o rybářství, standardem nezaostáváme. Přesto nesplňuje­ • připravit restrukturalizaci státní správy me některé požadavky velmi moderní evrop­ a kontroly v oblasti vodního hospodářství ské legislativy, která je mimořádně náročná a ochrany vod s důrazem na členění po po­ především co do počtu monitorovaných lá­ vodích a decentralizaci rozhodovacího pro­ tek. Podstatným rozdílem proti naší praxi je cesu, důraz na kvalitu pitné vody přímo u jednotli­ vých spotřebitelů, to znamená v kohoutku • upravit a doplnit systémy monitoringu, domácností a jiných uživatelů. evidencí, sběru a zpracování dat, kategoriza­ ci oblastí a další informační systémy, Zbývající hlavní směrnice budou v Evrop­ • rozvíjet mezinárodní spolupráci při ské unii v brzké době nahrazeny novou ochraně velkých evropských řek (Labe, Od­ rámcovou směrnicí o vodní politice, která přinese řadu nových aspektů celé legislativy ry, Dunaje), • připravit akční plány řešení nepřízni­ vod: preventivní přístupy, nutnost integrova­ né ochrany celých povodí, ekosystémová vých stavů kvality vod v povodích a vymezit oblasti se zvláštním reži­ hlediska a další moderní mem ochrany, aspekty. Protože jde o zá­ MINISTERSTVO • dokončit plány vý­ sadně novou úpravu, ter­ životního stavby a rekonstrukcí ka­ mín jejího přijetí není do­ PROSTŘEDÍ ČR nalizací a čistíren odpad­ sud znám, předpokládá se ních vod, veřejných však během příštího roku. vodovodů a úpraven vody. Nová směrnice však roz­ hodně nebude mít vliv na požadavky týkající se čiš­ Soulad s EU tění komunálních odpad­ Oblast vody je považo­ ních vod ani ostatních zá­ vána za nejnáročnější ze ležitostí, které jsme všech podoblastí životní­ zmínili výše. Spíše přinese ho prostředí. Platí to prak­ nové nároky. ticky pro všechny kandi­ S oblastí vody úzce sou­ dátské země včetně České visí velmi náročná směr­ musí být pravidelně a spolehlivě sledována a obyvatelstvo musí být příslušně informo­ váno.

nice o integrované prevenci a omezování znečištění, která byla nedávno přijata a po­ stupně je v Evropě uplatňována. Bude zna­ menat, že zhruba 1500 (velmi přibližný od­ had) našich největších podniků bude muset používat tak zvané nejlepší dostupné tech­ nologie a na základě jejich uplatnění radi­ kálně snížit zátěž prostředí, ať už jde o ob­ last vod, ovzduší nebo další. Bude to znamenat radikálně nové administrativní postupy - povolení k provozu bude napří­ klad zásadně vydáváno jednou institucí, a to na omezenou dobu - a zejména značné in­ vestiční nároky.

Národní program Na jaře roku 1999 byl vypracován Národ­ ní program přístupu České republiky k Ev­ ropské unii. v němž byla životnímu prostředí věnována značná pozornost. Konkrétní úkoly v oblasti vody byly formulovány takto: • připravit novou komplexní právní úpra­ vu ochrany vod (nový vodní zákon a souvi­ sející předpisy), • novelizovat nařízení vlády o ukazate­ lích přípustného znečištění vod, • v rámci novely zákonů o hnojivech, o zemědělství, o ochraně půdy, případně dal­ ších, transponovat požadavky směrnic o du­ sičnanech a čistírenských kalech.

republiky. Ministerstvo životního prostředí v této oblasti spolupracuje s dalšími ústřed­ ními orgány státní správy, především s Mi­ nisterstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo životního pro­ středí provedlo hrubé odhady finanční ná­ ročnosti aproximačního procesu pro oblast životního prostředí. Dospělo se k celkové sumě zhruba 240 miliard korun do období přibližně roku 2010, kdy se předpokládá již plný soulad se všemi požadavky evropské vodní legislativy. Zhruba polovina celé část­ ky připadá právě na oblast vod. to znamená asi 130 miliard, přičemž 60-70 miliard při­ padá na výstavbu čistíren odpadních vod. (Do této částky nejsou započítány náklady na zavedení směrnice o integrované preven­ ci a omezování znečištění, které jsou odha­ dovány na desítky miliard korun, prakticky výhradně pro soukromý sektor.) Ministerstvo životního prostředí v součas­ né době zpracovává finanční strategii pro za­ jištění celého procesu přistoupení. Připra­ vují se rovněž projekty v rámci fondů Evropské unie. které by v nejbližších letech měly být podstatně rozšířeny. Je třeba zdů­ raznit, že smyslem uvedených výdajů není především zajistit hladký vstup České re­ publiky do Evropské unie. nýbrž zlepšit ži­ votní prostředí pro nás samotné a pro příští generace.

ez dostatku financí se nemůže město či obec rozvíjet. Proto má pro samosprávu pravidel­ né studium internetové stránky Ministerstva fi­ nancí (MF) s adresou www.mfcr.cz velký vý­ znam. Nabídka na titulní stránce (obr. 1) je velmi rozsáhlá a proto blíže charakterizujeme jen obsah některých významnějších položek: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA: tato po­ ložka patří ke standardní výbavě každé minister­ ské webové stránky. Je užitečná především k vy­ hledání kompetentního pracoviště a k navázání spojení s ním. REZORT MINISTERSTVA FINANCI: usnadňuje kontakty na instituce řízené Minister­ stvem financí, tj. Generální ředitelství cel. Daňo­ vá správa. Státní tiskárna cenin. Konsolidační banka a Středisko cenných papírů. LEGISLATIVA: na této stránce jsou sou­ středěna plná znění zákonů, vyhlášek a předpisů, které mají nějakou souvislost s rezortem MF. INSTITUCE: rozsáhlý a užitečný přehled odkazů na stránky různých vládních či finanč­ ních institucí, které bychom jinak v případě po­ třeby museli pracně vyhledávat. PHARE: tato stránka je textově obsáhlá, de­ tailně se zabývá národními i mezinárodními pro­ gramy Phare, ale přehledy a informace jsou už značně zastaralé, tudíž bez valné hodnoty. Strán­ ka je navíc zpracována dost nepřehledně, takže méně zběhlý zájemce o vstup do některého z pro­ gramů se musí nejprve prokousat spoustou nes­ rozumitelných pojmů a formulací. ROZPOČET: zde najdeme plné znění záko­ na o státním rozpočtu pro rok 1999, informace o plnění státního rozpočtu pro rok 1998 a výsled­ ky hospodaření, zveřejňované zhruba se čtyřmě­ síčním odstupem. Pro mnohé pracovníky samos­ právy bude užitečná kapitola Financování neziskových organizací, ve které se pojednává nejen o financování samotném, aleje zde detailní vysvětlení problematiky neziskových organizací. PLÁTCI DPH: na této stránce je formulář, ve kterém po zadání DIČ získáme informace o vybraném plátci. ADRESÁŘ FINANČNÍCH ÚŘADŮ (FÚ): další stránka s formulářem, ve kterém můžeme volit ze tří různých kritérií - zadáme sídlo FÚ, číslo FÚ, případně sídlo plátce DPH. Zobrazí se základní údaje o FÚ včetně adresy, telefonního a faxového spojení (mezi těmito údaji bohužel chybí e-mailové adresy). OSTATNÍ: v hlavní nabídce je také položka »Je dobré vědět«, v níž jsou uvedeny aktuální in­ formace z práce různých odborů MF. V položce »Periodika« si zase můžeme prolistovat elektro­ nickou verzi časopisu Finanční zpravodaj, najde­ me zde texty uveřejněné v čísle 1/98.

B

-jk-

FOTO ARCHÍV

--------------- MODERNÍ OBEC 10/1999 J

15------

EKONOMIKA___________________________________

BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČÍSLECH V roce 1998 bylo v České republice dokončeno celkem 22 183 bytů. Proti roku 1995, kdy došlo k největšímu propadu bytové výstavby, činil celkový hrubý přírůstek 9185 bytů a zvýšení představovalo 71 %. V minulém roce proti roku 1997 se tempo ročního růstu zvýšilo, vzestup činil 32 %.

z celkové výstavby. Takzvaná ostatní výstav­ ba zahrnuje výstavbu bytových domů prová­ děnou soukromými podnikateli, určenou ke komerčnímu využití (většinou prodej do vlast­ nictví). Dřívější rozsáhlá výstavba družstevních bytů se v roce 1998 (a nejen v tomto roce) sní­ žila na nepatrnou úroveň (v letech 1997 a 1998 asi 300 bytů). Klientela bytových družstev na byty stavěné bytovými družstvy nemá dostatek finančních prostředků. Část zájemců se přesu­ nula na dobře vybavené nadstandardní byty v rodinných a bytových domech a větší část se pokouší získat byt z komunální bytové výstav­ by, nebo vyčkává, respektive spoří prostředky.

Zvýšení počtu dokončených bytů lze bezpo­ obytná plocha rovněž zvýšila, ale pouze ze 44,7 m2 na 52,9 m2. Počet pokojů se v nových chyby považovat za úspěch, který byl dosažen v nelehkých ekonomických podmínkách. O ten­ bytech v bytových domech snížil (z 2,65 pokoje to výsledek se zasloužila výstavba v různých ty­ na 2,23 pokoje). Staví se tedy o něco menší by­ pech objektů. V roce 1998 se na celkovém po­ ty (co do počtu pokojů), ale s poněkud větší plo­ čtu dokončených bytů podílela 37,6 % výstavba chou. Jedná se patrně o určitý náznak výstavby bytů v rodinných domech, 30,8 % v bytových bytů tzv. startovních, více vhodných pro mla­ domech, 10,5 % přispěly dokončené nástavby dá manželství, zčásti pro seniory. a přístavby v rodinných a 11,4 % v bytových V roce 1998 se stavěly byty komunální domech. Ostatní formy zaujímaly 9,7 % z cel­ (městská výstavba nájemních bytů přede­ Zahájené byty kového počtu dokončených bytů. vším), dále byty v rodinných domech a v tzv. ostatní výstavbě. V komunální výstavbě se po­ Rozčlenění dokončených bytů do těchto fo­ Zahájená bytová výstavba se zvyšovala již od stavilo bezmála 30 % bytů, v rodinných do­ rem přineslo v letech 1997-1998 ve srovnání roku 1994. V roce 1993 klesla na nejnižší úro­ mech 50 % a v ostatní výstavbě 20 % bytů s rokem 1995, zejména zvýšení podílů nástaveb veň - na pouhých 7454 bytů (proti roku 1989 a přístaveb. To se projevilo kladně ve zlevnění a ve zkrácení Tab. 3 Počet a struktura rozestavěných bytů 1995-1998 podle druhu objektů doby výstavby. Celkové vývojo­ Úhrn Počet bytů Adaptace vtom vé tendence a strukturu nové Rok rozestavěných nebytových rozesta­ v nástavbách a přístavbách bytové výstavby za období věných z nové v bytových v rodin, v domovech v nebytových prostor výstavby’1 k rod. domům| k byt. domům - penziónech bytů domech domech objektech 1995-1998 vystihuje tab. 1. Horší je to (jak odhalují údaje Absolutně i za rok 1998) s velikostí bytů 1995 66172 66172 39 969 9138 13 600 3465 (počet pokojů a celková obytná 1996 74 726 73 452 42 327 10 088 16 542 3630 612 253 1274 a užitková plocha). V těchto 47 770 19 506 3854 1248 678 2181 1997 90 552 88 371 15315 2889 ukazatelích bude ještě určitou 1998 103191 100 302 53 204 17 453 23 506 4213 1061 865 dobu trvat než se přiblížíme V procentech z úhrnu nových bytů úrovni ve vyspělých zemích. 5,2 1995 100,0 100,0 60,4 13,8 20,6 V roce 1998 se ve srovnání 1996 100,0 98,3 56,7 13,5 22,1 4,9 0,8 0,3 1,7 s rokem 1989 zvýšila v rodin­ 97,6 16,9 21,5 4,3 1,4 0,7 2,4 1997 100,0 52,8 ných domech průměrná obytná 0,8 2,8 1998 100,0 97,2 51,6 16,9 22,8 4,1 1,0 plocha bytu ze 74,9 nr na ^ Bez adaptace nebytových prostor na byty. 96,4 m2. V bytových domech se Počet a struktura dokončených bytů 1995-1998 podle druhu objektů

Tab. 1

Rok

Úhrn

Počet bytů

všech

zahájených

nových

z nové výstavby1!

bytů

Adaptace

vtom

nebytových v rodin,

v bytových

v nástavbách a přístavbách

v domovech

v nebytových

domech

domech

k rod.domůmj k byt. domům

- penziónech

objektech

prostor

Absolutně 1995

12 998

12 662

5430

3583

1626

357

1609

57

336

1996

14 482

14 037

5730

4080

1852

931

1300

144

445

1997

16 757

15 904

6506

4571

2073

2009

613

132

853

1998

22183

21 245

8336

6827

2334

2530

811

407

938

V procentech z úhrnu nových bytů 1995

100,0

97,4

41,8

27,6

12,5

2,7

12,4

0,4

2,6

1996

100,0

96,9

39,5

28,2

12,8

6,4

9,0

1,0

3,1

1997

100,0

94,9

38,8

27,2

12,4

12,0

3,7

0,8

5,1

1998

100,0

95,8

37,6

30,8

10,5

11,4

3,7

1,8

4,2

1> Bez adaptace nebytových prostor na byty.

Počet a struktura zahajovaných bytů 1995-1998 podle druhu objektů

Tab. 2

Rok

Úhrn

Počet bytů

všech

dokončených

Adaptace

vtom

nebytových

nových

z nové

v rodin,

v bytových

bytů

výstavby'!

domech

domech

v nástavbách a přístavbách k rod.domům

k byt. domům

v domovech

v nebytových

-penziónech

objektech

prostor

Absolutně 1995

16 548

16 548

7205

5007

3 666

670

1996

22 680

21 481

8894

5855

4682

1351

389

310

1997

33152

31 370

12 521

9411

5086

2574

1183

595

1782

1998

35 027

33 255

14 933

7961

5820

3300

648

593

1772

1995

100,0

100,0

43,5

30,3

22,2

4,0

1996

100,0

94,7

39,2

25,8

20,6

6,0

1,7

1,4

5,3

1997

100,0

94,6

37,7

28,4

15,3

7,8

3,6

1,8

5,4

1998

100,0

94,9

42,6

22,7

16,6

9,4

1,9

1,7

5,1

1199

V procentech z úhrnu nových bytů

1) Bez adaptace nebytových prostor na byty.

16

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

propad bezmála na 1/8). Od té doby vystoupala až na 35 027 (v roce 1998), tj. na více než čtyřnásobek roku 1993. To je jistě povzbudivé, avšak není to důvod ke spokojenosti. Za prvé, i 35 tisíc bytů není vý­ sledkem, který by znamenal zlepšování v mezinárodním mě­ řítku (srovnání na 1000 obyvatel s vyspělými státy). Podle pro­ gnostických propočtů i při efek­ tivnějším hospodaření s byto­ vým fondem by se výstavba měla dlouhodobě pohybovat na 40-50 tisících bytů. Závažnou připomínkou je i zpomalení zahajované bytové výstavby v roce 1998. Ve srov­ nání s předcházejícím rokem 1997 se počet zahajovaných by­ tů zvedl pouze o 1875 bytů (jen o 5,7 %). V předcházejících le­ tech rostlo zahajování o 46 % (1997:1996) nebo o 37 % (1996:1995). Zpomalení růstu bylo v roce 1998 tudíž dosti vý­ znamné. Pokles dynamiky zahajované bytové výstavby přenáší do bu­ doucích let současnou nepříliš dobrou bytovou situaci. Zejmé­ na klesá přírůstek bytů v byto- k vých domech (1997 - 9411 by- r

EKONOMIKA____ tů, 1998 - 7961 bytů) a tento úbytek nenahrazu­ je růst počtu zahájených bytů v nástavbách a přístavbách bytových domů (726 bytů). Po­ klesl i počet zahájených bytů v domech - pensi­ onech. Růst počtu zahájených bytů v rodinných domech je sice v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997 dosti výrazný (25 %), avšak nižší než v předešlém roce (41 %). Vývoj a strukturu za­ hajovaných bytů za období 1995-1998 uvádí tab. 2.

Rozestavěnost Rozestavěnost bytů v období před rokem 1989 byla relativně vysoká a vyjadřovala (jako jeden z četných faktorů) neefektivnost direk­ tivního systému bytové ekonomiky. Po roce 1989 se na druhé straně tyto vysoké »zásoby« po několik let hodily k tomu, že se s menšími náklady (ovšem také s nepříliš dobrými para­ metry) dokončovaly byty v první polovině 90. let. Pokles rozestavěnosti byl v té době (1990-1994) výrazný. S oživením zahájené a dokončované bytové výstavby se rozestavě­ nost zvyšovala, což vcelku odpovídalo vzájem­ ným vazbám. V roce 1998 však již znovu přesá­ hla 100 tisíc bytů (103 191) a zejména se začala příliš rychle zvyšovat u rodinných domů. Růst rozestavěnosti předstihoval dokončované byty zejména v letech 1995-1997. Ukazatel počtu ro­ zestavěných bytů na 100 dokončených vykazo­ val v těchto letech podstatně vyšší hodnotu než v roce 1990.1 přes snížení v posledním roce stá­ le ještě převyšuje dřívější hodnoty, a to dosti vý­ razně. Růst rozestavěnosti rodinných domů a násta­ veb a přístaveb k rodinným domům by si za­ sloužil důkladnější vyhodnocení na základě průzkumu vlivu jednotlivých příčin (domy na klíč, svépomocná výstavba, přestřelení v odha­ dech poptávky, chybějící finanční zdroje) a pří­ padně nalezení vhodných stimulativních opatře­ ní. Vývojové trendy v rozestavěnosti a jejich struktuře ilustruje tab. 3.

Stručné shrnutí Z celkové charakteristiky bytové výstavby v roce 1998 v návaznosti časové i v návaznosti strukturní vyplývá: • v podmínkách obtížného ekonomického vývoje se v roce 1998 dařilo, zejména v dokon­ čených bytech dosáhnout pozitivních výsledků; je možné očekávat i růst v roce 1999 na základě předcházejícího vývoje zahajované výstavby; • u dokončených bytů v bytových domech jsou kvalitativní výsledky (počet pokojů, obyt­ ná plocha) méně výrazné; tato skutečnost je pa­ trně spojena s potřebou startovních bytů a je tu­ díž v současnosti akceptovatelná; • u zahájených bytů znamenal rok 1998 urči­ tou ztrátu tempa růstu; dílčí výsledky za I. polo­ letí roku 1999 ukazují, že zpomalení, jež je ne­ vítané právě z hlediska dalších let, bude patrně pokračovat; • rozestavěnost rostla v roce 1998 a posled­ ních třech letech absolutně, ale co je horšího i relativně v přepočtu na 100 dokončených bytů; i přes nevelké zlepšení v roce 1998 je tento rys bytové výstavby určitým mementem; • intenzita rozestavěnosti bytů koncem roku 1998 podle nových vyšších územních samos­ právných celků ukazuje, že se hodnoty dosti od­ lišují; zejména v těch celcích, v nichž je tradičně podíl bytů v rodinných domech vyšší, je i inten­ zita rozestavěnosti podstatně výraznější. ALOIS ANDRLE, ředitel Terplan, a. s.

EKOLOGICKY ŠETRNÍ VÝROBKY MAJI BUDOUCNOST Je málo oblastí, v nichž Česká republika pat­ ří ke světové špičce. Výjimkou je udělování známek »Ekologicky šetrný výrobek« Českým ekologickým ústavem (Agentura pro ekologic­ ky šetrné výrobky) za garance Ministerstva ži­ votního prostředí (MŽP). Touto akcí, zaháje­ nou v roce 1993, CR předběhla i země, které výrazně dbají na ochranu životního prostředí a zařadila se tak na deváté místo v Evropě. Označování ekologicky šetrných výrobků organizuje ve většině průmyslově vyspělých zemí stát (obvykle Ministerstvo životního pro­ středí), který daný systém nejen finančně pod­ poruje, ale ručí i za jeho správnou funkci. Dů­ ležitou součástí všech národních systémů jsou rady, v nichž působí zástupci spotřebitelů, ekologických hnutí, průmyslu a obchodu, vý­ zkumu a vysokých technických škol apod. Český národní program je plně kompatibilní s programem Evropské unie a vyspělých zemí. Vybrané výrobkové kategorie, které získaly ochrannou známku Počet Kategorie Počet firem známek Tepelně izolační materiály ze sběrového 1 1 papíru Oleje pro mazání řezných částí 1 motorových pil 1 Prací prostředky 1 1 pro textilie Nátěrové hmoty 37 9 ředitelné vodou Teplovodní kotle 10 7 na plynná paliva vybavené atmosférickým hořákem Teplovodní kotle na plynná paliva vybavené hořákem s nuceným přívodem 4 4 spalovaného vzduchu Tekuté čisticí přípravky 3 3 Lepidla a tmely 2 ředitelné vodou 3 Teplovodní kotle průtočné na plynná paliva do výkonu 50 kW 8 6 Aglomerované materiály na bázi dřeva a výrobky z nich 0 0 Teplovodní kotle ___ a lokální spotřebiče 5 3 na tuhá paliva Brikety z dřevního 2 2 odpadu 1 1 Hydraulické kapaliny Prostředky dočasné protikorozní ochrany 1 1 k přímému nanášení (Oceněných výrobků bylo celkem 86 od 43 firem.)

Hlavní zásady programu jsou: dobrovol­ ná účast výrobců, věrohodnost, průhlednost a účast veřejnosti, jasně stanovená kritéria pro jednotlivé kategorie výrobků, stejný přístup k domácím i dováženým výrobkům a úplná shoda se zákony a nařízeními na ochranu ži­ votního prostředí. Ekologicky šetrný je výrobek, který pod­ statně méně zatěžuje životní prostředí ve srov­ nání s výrobky stejných užitných vlastností. Ocenění se nevztahuje na skupiny výrobků, které vůbec neohrožují (nebo jen nepatrně) ži­ votní prostředí. Týká se výrobků relativně pro životní pro­ středí velmi škodlivých. Uvedené označení si zaslouží jen výrobek, který může být hodno­ cen jako šetrný v přímém testování po celý cyklus své existence - od výběru surovin přes výrobu a užití až po recyklaci nebo zneškodně­ ní odpadů - se snahou minimalizovat nepřízni­ vé vlivy na životní prostředí v každém stadiu. Známka Ekologicky šetrný výrobek se pro­ půjčuje na dva roky. Kritéria pro její udělení, která jsou uvedena v příslušné směrnici Minis­ terstva životního prostředí, se revidují vzhledem k nej novějším poznatkům o ochraně životního prostředí a modernizaci výrobních technologií. Podmínky pro propůjčení ekologické ochranné známky se stanoví pro jednotlivé ka­ tegorie výrobků. Každá kategorie zahrnuje všechny výrobky, které slouží danému účelu. Výběr se obecně řídí těmito zásadami: výrobky v dané kategorii se vyrábějí ve vel­ kém objemu a jedná se zejména o zboží spo­ třebního charakteru, mezi výrobky téže kate­ gorie ale od různých výrobců či dovozců existují významné rozdíly z hlediska jejich do­ padu na životní prostředí a v dané oblasti výro­ by existuje konkurenční prostředí. Do Národ­ ního programu nejsou zahrnuty potraviny, nápoje a farmaceutické výrobky, které se řídí vlastními předpisy. Přehled některých výrobkových kategorií, v nichž jsou směrnicemi Ministerstva životní­ ho prostředí stanoveny požadavky pro udělení ochranné známky a vybraný počet udělených známek a firem (k 6. 5. 1999) jsou uvedeny v tabulce. Absolutně nejúspěšnější firmou je diifa Praha, spol. s r. o., Praha 9 - Horní Počernice, která za výrobky v kategorii nátěrové hmoty ředitelné vodou, lepidla a tmely ředitelné vo­ dou získala jedenáct známek Ekologicky šetr­ ný výrobek. Těsně za ní následují s obdobnými výrobky Barvy Tebas, spol. s r. o., Praha (deset zná­ mek) a Teluria, spol. s r. o., Skrchov (devět známek). Dále v této kategorii výrobků získala firma Mistral, a. s., Nové Město nad Metují tři známky. Za plynové kotle pro ústřední vy­ tápění obdržela pět známek firma BUDERUS - tepelná technika Praha spol. s r. o., Praha a tři známky ŽDB, a. s., závod topenářské techniky VIADRUS, Bohumín. Stejný počet ocenění má i ATMOS Jaroslav Cankař a syn, Bělá p. Bezdězem, za kotle na dřevo. IVO ŽALOUDEK MODERNÍ OBEC 10/1999 3 17-----

„EKONOMIKA*

OPTIMALIZUJE Slf SVÝCH POBOČEK Česká spořitelna, a. s., se připravuje k úplné privatizaci. Ta byla prakticky zahájena už v roce 1992 transformací banky na akciovou společnost a následnou částečnou privatizací kupónovou metodou. Závěrečná etapa nastala 22. dubna 1999 veřejným oznámením Ministerstva financí České republiky a Fondu národního majetku o prodeji státem vlastněného podílu v bance. Formování vlastnických vzta­ hů spojené s kapitálovým posí­ lením banky by mělo být uza­ vřeno do konce letošního roku. V době, která do závěru privati­ zace zbývá, chce management realizovat řadu opatření tak, aby banka byla na privatizaci co nej­ lépe připravena. V roce 1999 bude dokonče­ na optimalizace pobočkové sí­ tě, jejímž cílem je zvýšit pro­

duktivitu práce a zefektivnit systém komunikace a řízení.

Cíle reorganizace Centrála banky připravuje re­ organizaci, jejímž cílem je vy­ budovat nákladově efektivní or­ ganizační strukturu, která po­ vede k posílení role obchodních útvarů banky a ke zlepšení ko­ munikace a spolupráce v rámci celé Finanční skupiny České spořitelny. Zvýšení kvality služeb a cel­ kové efektivnosti banky patří mezi stěžejní cíle České spoři­ telny. Mezi významné projekty patří směřováni k optimální struktuře a počtu obchodních míst. Optimalizace zahrnuje ce­ lou obchodní síť spořitelny, všechny pobočky, filiálky a dal­ ší distribuční kanály. Byla vybudována silná síť bankomatů, ze kterých mohou klienti vybírat hotovost 24 hodin denně. Rozrůstá se počet ob­ chodníků akceptujících platební karty při bezhotovostním placení zboží a služeb. Mnoho klientů České spořitelny je držiteli me­ zinárodních platebních karet díky jim mohou platit své náku­ py nebo vybírat hotovost zce­ la běžně i v zahraničí. Rozvíjí se moderní distribuční kanály a hledají nová vhodná místa v atraktivních lokalitách pro bu­ dování poboček. Dlouhodobá a systematická realizace těchto

---- 18

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

opatření je reakcí na měnící se podmínky trhu a potřeby klientů. Optimalizaci provází i rušení neefektivních a neperspektiv­ ních filiálek. Ty představují ka­

tegorii úřadoven, která byla v historických dobách nejrozší­ řenější. Během let se jejich po­ čet postupně snižoval. V souvis­ losti s přechodem na jednotnou platformu informačních techno­ logií došlo ke změnám ve způ­ sobu práce. Na rozdíl od pobo­ ček nebyly filiálky vybaveny informačními technologiemi. Z těchto důvodů se v nich nabízí pouze velmi limitované služby (v podstatě pouze vkladní kníž­ ky), omezená je i otvírací doba. Udržování samostatné sítě fi­ liálek České spořitelny vyžaduje nezanedbatelné náklady, které nejsou kompenzovány odpoví­ dajícím ekonomickým přínosem. Kromě běžných provozních ná­ kladů je třeba počítat i s náklady na údržbu nemovitostí a dalšími položkami souvisejícími se systémem zpracování. Současné bankovnictví se ne­ obejde bez silné podpory infor­ mačních technologií, klade značné nároky na zajištění bez­ pečnosti a vyžaduje vysoce kva­ lifikovaný personál. Filiálky již nemohou uspokojovat zvyšující se potřeby klientů. Proto byly některé z nich převedeny na vyšší typ - pobočku s komplet­ ním

sortimentem

nabídky.

Překážkou však bývá velmi omezený trh. jehož potenciál ne­ zaručuje dosahování příznivých ekonomických výsledků.

Nová organizace V loňském roce učinila České spořitelna další kvalitativní krok v optimalizaci spořitelní sítě rozhodlo se o vytváření větších organizačních celků a odstraně­ ní nadbytečných řídících mezi­ článků. Nejde o rušení poboček.

ale o jejich slučování. Z původ­ ních 76 okresních poboček je jich dnes 33. Cílem je snížení nákladů, jak provozních, tak in­ vestičních, a zvýšení výnosů. Tímto krokem dochází zároveň k redukci pracovníků v řídících a správních útvarech okresních poboček. Klienti České spořitel­ ny tuto změnu ale nepocítí. Česká spořitelna se chce ma­ ximálně přizpůsobit potřebám svých klientů. Změna potřeb souvisí se změnou návyků. V poslední době jsou oblíbené jednorázové velké nákupy v ob­ chodních centrech. Proto poboč­ ky České spořitelny dnes již pra-

žeb pomocí platební karty. Jedná se o velmi jednoduchý a pohodlný způsob placení výhodný i pro ob­ chodníky - přináší omezení práce s hotovými penězi. Elektronické bankovnictví je moderním způsobem komunika­ ce klienta s bankou. Klient může své operace provádět v libovol­ nou dobu z domova nebo praco­ viště. Používání produktů elek­ tronického bankovnictví šetří čas i peníze. V současné době nabízí Česká spořitelna např. te­ lefonické bankovnictví u sporo­ žirových účtů (SPOROTEL) ne­ bo HOMEBANK1NG u běžných účtů. Sporotel umožňuje klientům nejen operativně zjistit stav účtu, ale pomocí telefonu zadá­ vat i jednorázové a trvalé příka­ zy.

Vývoj jednotlivých distribučních kanálů v České spořitelně, a. s., od roku 1990 Rok

Počet úřadoven

Počet ATM

Akceptace platebních karet Počet misí

Elektronické bankovnictví

Home banking

Sporotel

Celkem

Z toho filiálky

31.12. 1990

2678

1873

69

1

0

0

31.12. 1995

1864

760

583

1156

0

0

31.12. 1998

1833

320

845

12 323

1833

8397

934

231

853

12160

2242

41 487

31.7. 1999

cují v některých hypermarketech (Hypernova Praha a Brno) a chystáme se otevřít v perspek­ tivních lokalitách další.

Elektronické bankovnictví Síť spořitelny netvoří pouze pobočky a filiálky. Její neod­ myslitelnou součástí jsou další velice významné prvky, které umožňují klientům využívat slu­ žeb spořitelny 7 dní v týdnu a 24 hodin denně. Jedná se např. o síť bankomatů. V současné době mohou klienti vybírat hotovost z 853 spořitelních bankomatů umístěných v každém větším městě. Navíc většina karet Čes­ ké spořitelny nese logo některé nadnárodní kartové společnosti (VISA, MAESTRO,EC/MC). Tyto karty lze používat v banko­ matech dalších bank a společ­ ností s uvedeným logem. Stále větší význam získává bezhotovostní placení zboží a slu-

Především firmy, obce a měs­ ta využívají homebanking. Dí­ ky této službě jsou spojeni se svou bankou 24 hodin denně. Pomocí BOMEBANKINGu kli­ enti získají např. aktuální infor­ mace o stavu účtu, o realizova­ ných obratech, mohou odesílat příkazy k úhradě i do zahraničí, zasílat žádosti o inkaso, přijímat kurzovní lístek. Česká spořitelna postupně vy­ tváří podmínky pro poskytování řady nových služeb v rámci své sítě poboček. Znamená to např. vklady a výběry se nemusí usku­ tečnit pouze v pobočce, která vede účet. ale i v kterékoli jiné. Trend je takový, že napříště bu­ de klient navštěvovat svoji poboč­ ku opravdu zřídka, například při založení nebo rašení účtu, změně disponování s účtem, či při kom­ plexním finančním poradenství. JAROSLAV SVOBODA, člen představenstva a náměstek generálního ředitele České spořitelny, a. s.

IRODNÍ KÁNÍ

Otázky dobře fungující, racionální administrativy jsou v současné době velmi aktuální. Vyplývají z množící se kritiky narůstajících počtů pracovníků státní i komunální správy i jiných orgánů, jejich nepružnosti a nízké produktivity práce. Kritika však

nic nepřinese, pokud nejsou navržena opatření, vedoucí k odstranění nedostatků a zamezení jejich opakování. K tomu je ovšem třeba znát úkoly administrativy v každé řízené jednotce, ke kterým patří i města a obce.

NOVÉ TRENDY ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ DAT Řízení a správa potřebují pro svou činnost podklady, zejména data. Ty má dodávat kva­ litně pracující administrativa. Předpokládá to vysokou produktivitu její práce, přiměřené ná­ klady, co nejmenší počet pracovníků a použití technických prostředků, vedoucích k zvýšení výkonnosti. Samy o sobě technické prostředky nedo­ statky neodstraní. Pokud komunální celky nestanoví cíle svého řízení a neurčí, jaké pod­ klady pro jejich dosažení budou potřebovat pokud neprovedou rozbor vlastní činnosti a vzájemných vztahů mezi subjekty a ob­ jekty správy včetně jejich výkonnosti - nel­ ze mluvit o předpokladu pro zavedení efektiv­ ní administrativy. Další podmínkou je, aby administrativa, její objem, odpovídala velikosti a potřebám ří­ zené jednotky. Musí tedy zákonitě existovat rozdíly mezi potřebami a prostředky, a stejně i finančními možnostmi obce s několika sty obyvateli a velkoměstem, jako je například Praha nebo Brno.

ritmus, získaný rozborem potřeb řízení a jeho cílů. Zpracování probíhá většinou na prostřed­ cích výpočetní techniky. Distribuce dat, jak zpracovaných, tak ne­ zpracovaných, vyplývá z potřeb řízení přísluš­ né organizační jednotky a ze vztahů jejich jed­ notlivých částí. Zde vzniká požadavek dobré vzájemné interní komunikace uvnitř organi­ zační jednotky a dále i komunikace navenek, jak směrem nahoru, k nadřízeným institucím, tak směrem dolů. Komunikace bývá dána i le­ gislativními předpisy všeho druhu. Pokud ne­

Hlavní činnosti Pohlížíme-li na administrativu jako celek, pak v ní můžeme vytypovat v podstatě tyto hlavní činnosti: • získávání a sběr dal, • zpracování dat. • distribuci dat zpracovaných a nezpraco­ vaných, • využívání dat (sem patří řídící a rozhodo­ vací procesy), • vzájemnou komunikaci a styk jak řídí­ cích. tak řízených jednotek. Každá z těchto činností má své charakteris­ tické prvky a pro zvýšení jejich efektivnosti existují i specifické technické prostředky. Získávání a sběr dat včetně jejich přípravy, tvoří obdohu získávání surovin pro průmyslo­ vou výrobu. Formy jsou však v tomto případě jednodušší. Data získáváme osobním stykem nebo záznamem, výkaznictvím, či jako ved­ lejší pnxlukt jiných činností. Technicky náročné je zpravidla zpraco­ vání dat. Podkladem pro tuto činnost je algo­

ní řízena a koordinována, může dojít k velkým nehospodárnostem. Je zřejmé, že vzájemná komunikace je těsně spojena nejen s distribucí dat, ale i s jejich získáváním, sběrem, stejně jako s řízením. Rozbor dat. vzešlých ze zpracování, tvoří podklad pro rozhodování řídící jednotky. Je hlavní činností, kterou se má zabývat lidský činitel. Zpravidla bývá obtížné tuto činnost algoritmizovat a tedy ji svěřit technickým pro­ středkům.

Předpoklady efektivnosti Často bývá kladena otázka, jaká je optimál­ ní velikost jednotky, v níž může být zavedena efektivní administrativa. Zde nelze dát jedno­

značnou odpověď. Může jít jak o obce a města různé velikosti, tak o okresy. Platí však, že fi­ nanční nároky na pořízení vhodných a potřeb­ ných technických prostředků rostou s velikos­ tí jednotky. Lze odhadnout, že na efektivní administra­ tivu, podpořenou dobrými technickými pro­ středky, budou mít k dispozici finanční zdroje komunální jednotky s více než 100 000 oby­ vateli, ať už jde o jednotlivé komunity, okresy nebo účelově vytvořené celky. U měst, kromě hlavního města Prahy, by to mohly být České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Olomouc a Ostrava. Těžko lze však považovat za efek­ tivní administrativu, která ve velkých komu­ nách izolovaně a nekomplexně používá perso­ nální počítače, jak to bývá v našich poměrech obvyklé. Příkladem efek­ tivní administrativy může být německý okres Dnna u Dort­ mundu. celkem 10 měst a obcí, kde je v provozu počítačová síť. V ní je zapojeno, kromě 7 sálových po­ čítačů, kolem 230 po­ čítačů personálních. Zpracování zahrnuje správní aplikace na úsecích financí, soci­ ální péče. povolování provozu motorových vozidel, pokut, řidič­ ských průkazů a cizi­ neckých záležitostí. Dále síť zabezpečuje tvorbu textů, např. povo­ lování staveb, katastrální plány, interaktivní grafiku a pod. Města a obce se mohou prostřed­ nictvím datexové služby obracet se žádostí o informace k vyšším správním jednotkám, na­ př. na automatizovanou pozemkovou knihu, provozovat výměnu dat s okresní správou. (Čtenáři, zajímajícímu se o další podrobnosti, doporučujeme vyhledat je v. Moderní obci č. 4/98 na str. 20.) Vybudování opravdu efek­ tivní administrativy si v tomto případě vyžáda­ lo několik let. Samozřejmě, i malé komunální celky jsou schopny vytvořit systém efektivní administ­ rativy. Použitá technika však bude - podle je­ jich velikosti - jednodušší a méně finančně náročná. MODERNÍ OBEC 10/1999 □

19----

PODNIKÁNÍ. Kromě běžného výkaznictví a sběru dat for­ mou osobního zjišťování bude vývoj směřovat ke sběru dat jako vedlejšího produktu jiné čin­ nosti. Přitom bude používat různých pro­ středků, např.: - opticky snímatelného písma, tak je tomu u sdruženého inkasa, poštovních poukázek a různých statistických zjišťování, - čárových kódů, které se dnes běžně použí­ vají např. k označování zboží a jeho cen, v kom­ binaci s plastickými kartami pak evidenci zásob v obchodních sítích, jak je známe z Delvity, - plastických karet s magnetickým zázna­ mem nebo s čipy, obsahujícími soubory dat. Typické aplikace jsou, např. karty CCS pro odběr pohonných hmot, průkazní karty někte­ rých pojišťoven a pod. Nadále poroste počet personálních počítačů. Pro efektivní administrativu však bude nutné jejich spojování do sítí v rámci organizační jednotky, kde pracují. Podle potřeby výstupů výsledků zpracování - bude přicházet v úvahu i intenzivnější nasazování reprografie, přede­ vším však kopírek, a to i velkých formátů jako A3, pracujících na xerografickém principu.

Speciální techniky Pokud budou v získávání a sběru dat použí­ vány speciální techniky, dojde ke zvýšenému zavádění optických snímačů písma, čáro­ vých kódů a plastických karet. Nasazení po­ sledních dvou je charakteristické mimo jiné pro obchodní síť firmy Delvita a Českou spořitelnu. U řady aplikací bude možné spojit zpraco­ vání dat s tiskem, kombinovaným s obálkováním formátů C6/5, tj. 114 x 229 mm a 105 x 241 mm na zařízení, uvedeným na trh pod názvem Prinserter (viz obrázek). Tato techni­ ka je vhodná pro menší až střední komunální jednotky. Nadále poroste užívání softwarových balíčků specializovaných programátorských fi­ rem, určených pro komunální celky. Distribuce dat úzce souvisí s vnitřní orga­ nizací uživatelské jednotky a její interní komu­ nikací. Lze však očekávat, že u větších jedno­ tek poroste používání dálkového přenosu dat různými formami až po radioreléové spoje. Otázky komunikace se vynořily již v textu o předešlých typech administrativních činnos­ tí. Jádro bude patrně stále dále spočívat v pou­ žití běžných telekomukačních prostředků. Dojde však v rostoucí míře k použití teleko­ munikací k přenosům dat a radiových pojítek v citlivých činnostech, jaké představují policie a protipožární ochrana. Zefektivňování jakékoli činnosti musí při­ nést především finanční výhody. Technika má být proto plně využívána celou pracovní dobu. Propočty za tím účelem prováděné mohou brát v úvahu pouze veličiny kvantifikovatelné a vyčíslitelné. V administrativě však někdy nelze dosažené efekty přesně numericky sta­ novit. Přesto úvahy o její efektivnosti v komu­ nální správě nemohou kvalifikovatelné vyčís­ lení nákladů a přínosů pominout. Mělo by se však bedlivě zvážit, co zrychlí vlastní admi­ nistrativu a co podstatně zlepší vztahy mezi komunální správou a jejími poplatníky. JAROSLAV KUČERA

---- 20 □ MODERNÍ OBEC 10/1999

VNITŘNÍ KULTUPA ÚŘADU Má-li být práce úředníků a politiků efektivní, musí být schopni komunikovat mezi sebou navzájem a také dokázat oslovit občany a zapojit je do rozhodovacích procesů. Musí umět získat jejich nápady a podněty a být schopni pomoci užitečné nápady realizovat. V tomto roce prováděl Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání (HMCE) na několika městských úřadech analýzu jejich vnitřní kultury. Z výsledků vyplynuly tyto základní tren­ dy: • Zaostává vzájemná informovanost mezi jednotlivými odbory a odděleními. Z toho občas pramení i pochybnosti o pracovní vytíženosti kolegů z jiných oddělení. Domníváme se, že s ohledem na efektivitu práce úřadu je nutné hledat optimální způsoby předávání informací v rámci úřadu a ověřovat, zda informace byly pochopeny. • Zaměstnanci uznávají autoritu vedoucích, ale cítí se nedostatečně ohodnoceni a motivová­ ni. Přitom nemusí jít o finanční odměnu. Spíše je nutné zaměřit se na morální ohodnocení a pěstování atmosféry spolupráce a zodpo­ vědnosti, tedy již zmíněné vytváření konsensu při zapojování spolupracovníků. To dokládají i grafy z výzkumu, který uskutečnil mezi svými zaměstnanci Městský úřad v Lázních Bohdaneč. • Ukázalo se, že všichni zaměstnanci si uvě­ domují význam pěstování identity a kultury radnice a záleží jim na tom, jak jsou vnímáni veřejností. Mají také zájem dále se v tomto směru vzdělávat. Do budoucna by bylo dobré ujasnit si co konkrétně si představují pod po­ jmem »vstřícnost vůči občanům«, aby svoje vi­ ze mohli sjednotit a mohli začít hledat a odstra­ ňovat překážky, na které občas občané při styku s radnicí narážejí. Zajímavé je, že napří­ klad nejrozporuplnější názory na komunikaci

Myslíte si, že vás váš přímý nadřízený dostatečně motivuje?

Myslíte si, že vaši práci váš přímý nadřízený dokáže ohodnotit?

s veřejností se objevují v odborech jako je útvar architekta nebo odbor hospodářského rozvoje. e Nejen občané, ale i zaměstnanci úřadu a politikové nemají zcela jasno v tom, na jakých principech funguje demokratická společnost. Zaměstnanci úřadu posuzují svoje zastupitele nepřesně. Značnou váhu jejich autority připisují jejich odbornosti a kvalifikaci. Tento jev můžeme interpretovat tak, že zastu­ pitelé jsou většinou voleni jako známé a vážené osobnosti nikoli jako ti, kteří svým volebním programem dokázali spoluobčany přesvědčit, že jejich volební program přinese městu a jeho obyvatelům nejvíce užitku. Přitom právě úřed­ níci jsou těmi skutečnými odborníky v dané ob­ lasti a problematice. Z hlediska větší efektivity práce radnice považujeme za pozitivní, že pře­ vážná většina úředníků si uvědomuje potřebu častějších pracovních kontaktů a spolupráce se zastupiteli a členy rady města. • Objevily se také rysy, které jsou zřejmě charakteristické pro celou naši společnost. Na jedné straně jsou úřednici ochomi přijímat změ­ ny - nejsou to však změny nových přístupů k práci, ale spíše ve smyslu: »Nás už nemůže nic překvapit.« Na druhé straně se objevuje velmi malá ochota nést zodpovědnost a rizika s tím spojená. Také tyto faktory výrazně ovlivňují efektivitu práce úřadu. Veřejná správa při své činnosti musí dokázat vytvářet rozvojové plány a koncepce, které spo­ lu s platnými zákony vytvoří rámec pro stano­ vení konkrétních cílů. Největším problémem měření efektivity práce úřadu je to, že cíle jeho práce bývají zahaleny do složité mluvy statutu, organizač­ ního řádu a příslušných paragrafů. Abychom se vůbec mohli začít zabývat efektivitou práce úřadu, musíme stručně a jasně definovat jeho cíle v jednotlivých oblastech a pokusit se najít ukazatele, které nám pomohou efektivitu mě­ řit. Rozhodně to však nemohou být pouze ukazatele typu - počet vydaných rozhodnutí, objem vynaložených prostředků, počet vyří­ zených žádostí, či počet registrovaných neza­ městnaných. Je nutné vytvářet takové ukazatele, které nám pomohou odhalit, zda vyřízené žádosti či vyda­ né peníze skutečně napomáhají řešení problé­ mů, ke kterým jsou určeny. V tomto směru je efektivita práce úřadu ve značné míře závislá na tom. zda politická repre­ zentace města je schopna k problematice města a jeho občanů přistupovat koncepčně a kon­ struktivně, vidět problémy města v širším kon­ textu. VĚRA FORETOVÁ ředitelka MMCE Brno

RUKOVĚŤ STAROSTY

OBECNÍ ZÁVAZNÍ VYHLÁŠKY OBCÍ ZPRACOVAL: Lubomír Šimek, vedoucí právního a kontrolního oddělení Okresního úřadu Nový Jičín

MODERNÍ —OBEC— č. 10/1999

OBSAH

str.

ÚVOD ...................................................................................................................................................................II Pravidla pro vydávání obecně závazných vyhlášek......................................................................................... II Legislativní proces..................................................................................................................................

II

Legislativně technická pravidla ...................................................................................................................... III Přehled zákonných zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek obcí ............................................V Obecně závazné vyhlášky obcí a sankce ...................................................................................................... VI

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ UVOĎ Obecně závazné vyhlášky obcí, právní teorií označované ja­ ko externí normativní správní akty, patří k velmi významným nástrojům, kterými obce realizují svou působnost. Jsou jedním z druhů obecně závazných právních předpisů a tedy součástí právního řádu České republiky. Na jejich základě vznikají, mění se, popř. zanikají významné právní vztahy a proto jejich vydá­ vání klade mimořádně vysoké nároky jak na znalost práva, tak na znalost jimi upravované věcné problematiky i legislativní techniky. Tato příloha si klade za cíl napomoci zvýšení kvality obecně závazných vyhlášek obcí i odstranění poměrně častých pochy­ bení na tomto úseku jejich činnosti. Stanoví postup při jejich pří­ pravě a vydávání a poukazuje na pravidla legislativně-technické povahy. Je určena především členům obecních resp. městských zastu­ pitelstev, pracovníkům obecních resp. městských úřadů, pracov­ níkům okresních úřadů a příslušných pracovníků ústředních or­ gánů státní správy.

PRAVIDLA PRO VYDÁVÁNÍ OBECNĚ ZÁVAZNÝCH VYHLÁŠEK ČLÁNEK 1 Ústavní a zákonné základy (1) Obce při výkonu přenesené působnosti mohou vydávat právní předpisy jen na základě a v mezích zákona, jsou-li k to­ mu zákonem zmocněny.1' Právním předpisem se rozumí obecně závazná vyhláška. Obecně závazné vyhlášky obcí v přenesené působnosti musí být v souladu se zákony a ostat­ ními právními předpisy a v jejich mezích s usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.2' (2) Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.3' Obecně závazné vyhlášky obcí v samostatné působnosti musí být v souladu se zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení.4' (3) Obecně závazné vyhlášky obcí mohou ukládat povinnos­ ti jen na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.5' Přehled stávajících zákonných zmocnění je uveden v příloze č. 1. Povinnostmi se rozumí jak příkaz tak zákaz určitého jednání.

- výhody a nevýhody případně navrhovaných variantních ře­ šení a zdůvodnění, která varianta se považuje za optimální, - finanční a hospodářský dopad navrhované právní úpravy ve vztahu k rozpočtu,7' - administrativní náročnost a způsob úhrady potřebných ná­ kladů, - dopad na pracovní síly a na občany. (3) Zpracovatel je povinen návrh před zahájením připomínko­ vého řízení projednat s právním útvarem a dále se všemi organi­ začními útvary obecního úřadu, jejichž působnosti se návrh věc­ ně dotýká.

ČLÁNEK 3 Připomínkové řízení (1) Návrh se zasílá k věcnému posouzení a k zaujetí stanovis­ ka státním orgánům, jejichž působnosti se věcně dotýká, a dále orgánům určeným zvláštními předpisy.8' Návrh obecně závazné vyhlášky obce v přenesené působnosti se vždy zasílá okresnímu úřadu, tento postup se doporučuje i u návrhu obecně závazné vyhlášky obce v samostatné působnosti.9' (2) K zaujetí stanoviska se určí zpravidla jednoměsíční lhůta. Tuto lhůtu lze prodloužit nebo zkrátit na alespoň 15 dnů s při­ hlédnutím ke složitosti a rozsahu navrhované úpravy, aby dožá­ dané orgány a osoby měly dostatek času na odpovědné vypra­ cování stanoviska. Lhůta se stanoví konkrétním datem. (3) Dožádaný orgán posuzuje návrh nejen z věcného hlediska ve vztahu k vlastní působnosti, ale i z hlediska souladu s právní­ mi předpisy a rovněž z hlediska požadavků kladených na tvorbu právních předpisů (legislativně technických pravidel). (4) Zaujímají-li dožádané orgány k návrhu odchylná stanovis­ ka, je třeba tato stanoviska s nimi projednat. Postup při projed­ návání je třeba volit podle povahy případu, a to bud individuálně nebo na společné poradě. Přitom je třeba vzít v úvahu, že izolo­ vané vyhovění připomínce jednoho orgánu může vyvolat nesou­ hlas orgánů jiných. Zpracovatel návrhu je povinen vyvinout po­ třebné úsilí ke sjednocení stanovisek, a to i jednáním příslušných vedoucích pracovníků tak, aby dořešení sporných otázek nebylo neodůvodněně přesouváno až do doby předložení návrhu ke schválení. (5) Průběh a výsledky připomínkového řízení uvádí zpracova­ tel návrhu v předkládací zprávě. V předkládací zprávě se uvádí zejména: - s kým byl návrh projednán, - výsledek projednání.

ČLÁNEK 4 Schválení návrhu

LEGISLATIVNÍ PROCES ČLÁNEK 2 Návrh obecně závazné vyhlášky obce (1) Návrh zpracovává věcně příslušný popř. určený pracovník nebo skupina pracovníků (zpracovatel). V případech stanovených zvláštními předpisy6' se na zpracování návrhu podílí pracovníci ji­ ných orgánů. Zpracovatel je povinen seznámit se s platnou právní úpravou a věcnými důvody navrhovaného předpisu. Návrh musí být zpracován v souladu s legislativně technickými pravidly. V ná­ vrhu se uvede podle potřeby i variantní řešení jednotlivých otázek. (2) Součástí návrhu je důvodová zpráva. Důvodová zpráva ob­ sahuje zejména: - výstižné a konkrétní zhodnocení platného stavu po stránce právní a ekonomické spolu s uvedením důvodů nové právní úpravy, - potřebné vysvětlení navrhované právní úpravy, cílů, které sleduje a způsobu jejich provádění,

II

(1) Obecně závaznou vyhlášku obce v přenesené působnosti schvaluje obecní rada a v obcích, kde se obecní rada nevolí, sta­ rosta. 16' (2) Obecně závaznou vyhlášku obce v samostatné působnos­ ti schvaluje obecní zastupitelstvo. 11' V nutných a neodkladných případech může vydat obecně závaznou vyhlášku obce v samo­ statné působnosti též obecní rada a v obcích, kde se obecní rada nevolí, starosta - tato obecně závazná vyhláška však pozbyde platnosti, nebude-li schválena na nejbližším zasedání obecního zastupitelstva. 12> (3) Obecně závaznou vyhlášku obce podepisuje starosta spo­ lu se zástupcem starosty nebo jiným radním.13'

ČLÁNEK 5 Účinnost a vyhlášení obecně závazných vyhlášek obcí (1) Obecně závazné vyhlášky obcí nabývají účinnosti: - patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení, nebo

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ - pozdějším v nich výslovně stanoveným dnem, nebo - dnem vyhlášení ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem. Zpětnou účinnost stanovit nelze. (2) Obecně závazné vyhlášky obcí musí být vyhlášeny, vy­ hlášení je podmínkou jejich platnosti. Obecně závazné vyhláš­ ky obcí se vyhlašují vyvěšením na úřední desce obecního úřa­ du na dobu 15 dnů, dnem vyhlášení je první den jejího vyvěšení na úřední desce. Kromě toho se obecně závazná vy­ hláška uveřejní způsobem v obci obvyklým.15) Způsobem ob­ vyklým se rozumí takový způsob, který umožňuje všem dotče­ ným osobám se s obecně závaznou vyhláškou dobře a včas seznámit (např. místní rozhlas, desky obecního úřadu v míst­ ních částech, místní tisk, přímé zaslání dotčeným osobám apod.). Den vyhlášení a sejmutí z úřední desky se uvede na obecně závazné vyhlášce. (3) Obecně závazné vyhlášky obce musí být každému pří­ stupny u obecního úřadu v obci, která je vydala. 16> (4) Obecní úřad je povinen zaslat obecně závaznou vyhláš­ ku, která nabyla účinnosti, neprodleně okresnímu úřadu 17> a stanoví-li tak zvláštní předpisy i dalším orgánům 18).

ČLÁNEK 6 Sloučení a rozdělení obce (1) Zanikne-li sloučením obec, platí obecně závazné vyhláš­ ky jí vydané i nadále, avšak pouze pro tu část sloučené obce, která byla územním obvodem obce zaniklé. Pro tuto část však neplatí obecně závazné vyhlášky vydané obcí popř. obcemi, s nimiž se sloučila. Nejednotný právní režim je účelné odstra­ nit, např. zrušením obecně závazné vyhlášky platné pouze u části obce nebo rozšířením platnosti obecně závazné vy­ hlášky i na další části obce. (2) Vznikne-li rozdělením obce nová obec, platí obecně zá­ vazné vyhlášky vydané před rozdělením i na území nové obce nadále, dokud je nově vzniklá obec nezruší nebo nenahradí novou obecně závaznou vyhláškou.

ČLÁNEK 7 Změna a zrušení obecně závazné vyhlášky obce (1) Změna obecně závazné vyhlášky obce zpravidla spočívá ve vypuštění některých ustanovení a náhradě některých ustano­ vení novým zněním. Při změnách je nutno dát přednost noveliza­ cím přímým před nepřímými a dbát na co největší přehlednost a srozumitelnost, zejména pro dotčené osoby a orgány. Vzhle­ dem k tomu je účelné zejména u rozsáhlejších a zásadních změn a při několikáté novelizaci dát přednost zrušení stávající obecně závazné vyhlášky obce a vydání obecně závazné vyhlášky nové. (2) Při změně je třeba vždy posoudit dopad na právní vztahy vzniklé na základě původní obecně závazné vyhlášky a tyto do­ pady v případě potřeby upravit v přechodných ustanoveních. (3) Změnu a zrušení obecně závazné vyhlášky obce lze pro­ vést pouze obecně závaznou vyhláškou obce.

ČLÁNEK 8 Náprava vad obecně závazné vyhlášky obce okresním úřadem (1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce v samostat­ né působnosti zákonu, pozastaví okresní úřad její výkon. Nezjedná-li nápravu orgán obce, který ji vydal, předloží okresní úřad do 30 dnů od pozastavení věc Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k rozhodnutí nebo přednosta okresního úřadu podá návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky k Ústavnímu soudu ČR. 19) Rozhodnutí okresního úřadu o pozastavení vý­ konu obecně závazné vyhlášky nabývá účinnosti dnem doru­ čení obecnímu zastupitelstvu prostřednictvím starosty obce,

obecní úřad toto rozhodnutí vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Toto rozhodnutí zašle okresní úřad rov­ něž orgánům určeným zvláštními předpisy. 18> (2) Nesprávnou obecně závaznou vyhlášku obce v přenese­ né působnosti zruší okresní úřad, nezjedná-li nápravu orgán obce, který ji vydal. 2°) Rozhodnutí okresního úřadu o zrušení obecně závazné vyhlášky nabývá účinnosti dnem doručení obecní radě cestou starosty obce, obecní úřad toto rozhodnutí vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Toto rozhodnutí zašle okresní úřad rovněž orgánům určeným zvláštními předpisy. 18)

ČLÁNEK 9 Evidence O vydaných obecně závazných vyhláškách vede obecní úřad jednoduchou evidenci. V evidenci se uvádí zejména: - číslo vyhlášky (pořadové číslo v kalendářním roce a rok, na­ př. 3/1999), - datum schválení, - den vyhlášení a den sejmutí z úřední desky, - den nabytí účinnosti, - formou poznámky ta ustanovení, která byla zrušena nebo změněna.

LEGISLATIVNÍ TECHNICKÁ PRAVIDLA ČLÁNEK 10 Obecná legislativně technická pravidla (1) Obecně závazná vyhláška musí mít normativní obsah, nemá být mnohomluvná a upravovat věci, které jsou samo­ zřejmé. (2) Jednotlivá ustanovení je třeba formulovat tak, aby si na­ vzájem neodporovala a neumožňovala různý výklad. Je nutné respektovat obecně vžitý význam slov. Není-li možné se vy­ hnout použití slova s více významy, musí být z předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá. (3) Obecně závazná vyhláška musí být pojmově přesná a jednotná, jasná a srozumitelná a musí používat stejné pojmy vždy ve stejném významu a pro stejný institut. (4) Je třeba dbát na to, aby použité pojmy byly v souladu s pojmy použitými v navazujících a souvisejících právních předpisech tak, aby jejich vzájemný vztah nevyvolával po­ chybnosti. Je-li nutno výjimečně použít pojem, který byl v ji­ ném právním předpise použit v odlišném významu, je třeba ta­ kový pojem samostatně definovat. (5) Nelze přejímat ustanovení jiného právního předpisu, ne­ boť v důsledku takového postupu se převzaté ustanovení stá­ vá součástí obecně závazné vyhlášky, do které bylo převzato. Při zrušení nebo změně původního právního předpisu zůstane část tohoto předpisu nadále platit jako součást obecně závaz­ né vyhlášky. V nevyhnutelných případech lze uvést přesný ob­ sah převzatého ustanovení a toto ustanovení citovat v po­ známce pod čarou. (6) Při tvorbě obecně závazné vyhlášky se používá oznamo­ vacího způsobu přítomného času a zpravidla jednotného čísla. Zvlášť pozorně je třeba formulovat výrazy při použití tvaru, kte­ rý je totožný v prvém a čtvrtém pádě. Je nežádoucí používat složitá souvětí, zejména obsahují-li současně podmětné a předmětné vedlejší věty.

ČLÁNEK 11 Speciální legislativně technická pravidla (1) Cizí slova lze použít pouze výjimečně, jsou-li součástí vžité právní terminologie, jsou-li běžně užívána v jazyce upra-

III

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ vovaného oboru a nelze-li je dostatečně nahradit výrazem českým. (2) Alternativy se vyjadřují rozlučovacími spojkami »nebo« a »anebo«, při více možnostech se spojka klade mezi posled­ ní dvě. (3) Legislativní zkratky lze zavádět jen v případech, kdy ma­ jí své opodstatnění, zejména tam, kde by výraz zkratkou na­ hrazovaný měl být v textu vícekrát opakován. Legislativní zkratka se zařazuje na tom místě, kde se poprvé zkracovaný výraz používá, nikoliv však v nadpise. Vyjadřuje se slovy v zá­ vorce »(dále jen »....«)«. Zavedené legislativní zkratky mají být výstižné a je třeba je v dalším textu důsledně používat. Není přípustné vytvářet legislativní zkratky ze začátečních písmen, např. OÚ, MV, OkÚ apod. (4) Právní předpisy se citují tak, že k označení formy předpi­ su se připojí zlomek, jehož čitatelem je číslo předpisu, pod kte­ rým byl uveřejněn, a jmenovatelem nezkráceně vypsaný roč­ ník sbírky, k tomu se připojí označení této sbírky, (např. »zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech«). Právní předpisy, u kte­ rých se obecně ustálila slovní citace, lze citovat i tímto slovním označením (např. »trestní zákon«, »trestní řád«, »občanský zákoník«, »občanský soudní řád«, »obchodní zákoník"). Cituje-li se právní předpis novelizovaný, je nutno tuto skutečnost vyjádřit doplňkem, např. »ve znění...«, u opakovaných novel doplňkem »ve znění pozdějších předpisů" (např. »zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů"). Cituje-li se právní předpis, který byl republikován, připojí se za citaci tohoto předpisu odkaz na republikaci (např. »úplné znění č. ...«), tento způsob nelze použít, byl-li právní předpis po republikaci znovu novelizován. (5) Při souborné citaci několika paragrafů právního předpisu se vloží před příslušné číslice jednoduchá paragrafová značka (např. »§ 15 až 20«). Označení »§§« pro citaci několika para­ grafů se nepoužívá.

ČLÁNEK 12 Členění (1) Obecně závazné vyhlášky je třeba přehledně členit a při­ tom dbát na vnitřní souvislost a sled věcí podstatných a věcí méně důležitých. 2) Obsahově související úseky rozsáhlejší obecně závazné vyhlášky je účelné spojovat v části, hlavy, díly, popř. oddíly. Pořadí částí, hlav, dílů a oddílů se označuje bud slovním vy­ psáním pořadového čísla nebo číslicí. Nadpisy částí, hlav, dílů a oddílů se uvádějí pod jejich pořadovým číslem. (3) Obecně závazná vyhláška se zásadně člení na články. Jednotlivé články se označují arabskými číslicemi bez tečky. Vždy je třeba zachovat souvislý sled článků v celé obecně zá­ vazné vyhlášce. Nadpisy jednotlivých článků se uvádějí pod jejich pořadovým číslem. Označuje-li se několik článků společ­ ným nadpisem, uvádí se společný nadpis vždy nad pořadovým číslem prvního článku příslušné skupiny. (4) Jednotlivé články se člení na odstavce. Odstavce článků se na začátku označují arabskými číslicemi. Není přípustné členění článků odrážkami, zejména s ohledem na obtíže spo­ jené s citací takových ustanovení. (5) Novelizace se formulují podle svého obsahu, např.: - »vypouští se článek 2«, - »článek 3 se nahrazuje novým zněním:«, - »za článek 3 se vkládá nový článek 3a, který zní:«, - »dosavadní text článku 4 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:«, - »v článku 5 se vypouští odstavec 2, zároveň se zrušuje číslování odstavců". (6) Má-li právní předpis přílohu, je třeba na její existenci po­ ukázat v textu právního předpisu. Má-li právní předpis více pří­ loh, označují se jednotlivé přílohy arabskými číslicemi.

IV

ČLÁNEK 13 Název a úvodní věta (1) Název obsahuje označení formy právního předpisu, název or­ gánu, který jej vydává, číslo a rok vydání a stručné a výstižné ozna­ čení jeho hlavního obsahu, např.: - Vyhláška obce A. č. 1/1999, o místních poplatcích, - Vyhláška obce A. č. 2/1999, o koeficientu daně z nemovitostí, - Vyhláška obce A. č. 3/1999, kterou se mění (popř. a doplňu­ je) vyhláška č. 1/1999, o místních poplatcích. (2) V úvodní větě se uvádí, který orgán obce a kdy obecně zá­ vaznou vyhlášku vydal a na základě jakého ustanovení. Pokud zákonné zmocnění obsahuje některé další podmínky, které je nut­ no při vydání právního předpisu dodržet (např. dohodu s jiným or­ gánem nebo jeho souhlas), je nutno tuto skutečnost v úvodní vě­ tě vyjádřit. Úvodní věta může být formulována např. takto: - Obecní zastupitelstvo v A. se na svém zasedání dne..... usneslo vydat na základě § 15 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 16 a 36 odst. 1 písm. f) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku:, - Obecní rada v A. se na svém zasedání dne..... usnesla vy­ dat na základě § 6 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 3 písm. a) a b) zá­ kona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 24 s 45 písm. 1) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku:, - Obecní rada v A. se na svém zasedání dne...... usnesla vy­ dat na základě § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 16 a 45 písm. I) uvedeného zákona tuto obecně závaznou vyhlášku: - starosta obce A. rozhodl dne....... vydat na základě § záko­ na č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 24, 44 odst. 2 a 45 písm. I) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízeni"), ve znění pozdějších před tuto obecně závaznou vyhlášku:

ČLÁNEK 14 Přechodná ustanovení Obecně závazná vyhláška nemůže upravovat právní vztahy (práva a povinnosti) se zpětnou účinností. Dotýká-li se nový právní předpis práv a povinností vzniklých na základě obecně závazné vyhlášky dřívější, je třeba takový dopad upravit v pře­ chodných ustanoveních.

ČLÁNEK 15 Sankční ustanovení V obecně závazné vyhlášce obce nelze zavádět nové sankce za porušení stanovených povinností, neboť sankce lze zakládat jen zákonem. V sankčních ustanoveních se uvádí pouze odkaz na příslušný zákon, podle kterého lze sankce uložit. Sankční ustanovení lze formulovat např. takto: - porušení této obecně závazné vyhlášky lze postihovat podle zvláštních předpisů (a v poznámce pod čarou uvést tyto zvláštní předpisy), nebo - porušení této obecně závazné vyhlášky lze postihovat jako přestupek, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvlášt­ ních předpisů nebo o trestný čin (a v poznámce pod čarou uvést zákony o přestupcích a o souvisejících jiných správních deliktech).

ČLÁNEK 15 Zrušovací ustanovení Vzájemný soulad obecně závazných vyhlášek je nutno za­ bezpečit přesnými zrušovacími ustanoveními. Není přípustné spoléhat se na interpretační pravidla, byť obecně uznávaná,

•

TRADICE- KVALITA

TSML

• JISTOTA •

TRADICE- KVALITA • JISTOTA •

TECHNICKÉ SLUŽBY Města LIBERCE a. s.

TECHNICKÉ SLUŽBY MĚSTA LIBERCE a. s. se představuji roce 1954 byla v Liberci založena příspěvková organizace Technické služby měs­

ta Liberce, jejímž posláním byla komplexní starost o veškerý veřejný majetek ve Vměstě Liberci. Tato organizace vykonávala již od svého založeni správu, údržbu a provoz na veš­ kerém tecnnickém zázemí města, vyjma rozvodů tepla, vody a elektrické energie, a nesla tudíž i odpovědnost za dobrý technický stav tohoto zázemí. Pro zabezpečení těchto úkolů měla lato organizace právo hospodaření k rozsáhlým souborům státní­ ho majetku (komunikace, hřbitovy, veřejné osvětlení, kanalizace, mosty apod.). V roce 1992 převedl stát tento majetek na město Liberec, a tato skutečnost změnilo i poslání organizace. Od roku 1993 vykonávaly Technické služby města Liberce údrž­ bu a částečně i provoz na výše uvedeném technickém zázemí města, neodpovídaly však za jeho stav. Od roku 1999 Technické služby města Liberce postupně opět pře­ bírají správu výše uvedeného majetku. Příspěvková společnost Technické služby města Liberce se k 1.1.1997 transfor­ movala na akciovou společnost. Důvody transformace nespočívaly pouze ve vytvoře­ ní možností pro podnikání, ale i ve zprůhledněni a vyřešení úkolů firmy v samotném městě Liberci a v možnosti vytvoření strategického záměru v rámci celého regionu. Nastupující akciové společnosti zůstalo v majetku veřejné osvětlení, dopravní sig­ nalizace a hřbitovy města Liberce, ke kterým se váží některé z jejicn činností. Technické služby města Liberce a. s. byly v minulosti provozovateli městských sklá­ dek, nyní se zaměřily i na jejich rekultivace a mají s touto činností velké zkušenosti. Společnost se zabývá také nakládáním s nebezpečnými odpady. V současné době jsou Technické služby města Liberce a. s. dynamicky se rozvíjející společnost hospodařící se ziskem, která si již vydobyla své místo na trhu a nadále se vzhledem ke svým cílům snaží expandovat v celém Euroregionu Nisa. Společnost má motivovaný stabilní tým zaměstnanců, kteří vynikají vysokou odborností. Z organizace, která byla dříve plně podřízena potřebám města, se stal podnik fun­ gující na bázi obchodních vztahů, nakloněný novým aktivitám. Už od roku 1996 se firma otevírá ostatním trhům, což je součástí její strategie. Firma zaměstnává přes 170 pracovníků a v jejich řadách jsou odborníci, kteří ma­ jí dlouholeté zkušenosti ve svém oboru. /KOMERČNÍ PREZENTACE/

•

TRADICE- KVALITA • JISTOTA • TRADICE- KVALITA • JISTOTA •

TECHNICKÉ SLUŽBY MĚSTA LIBERCE a. s.

TSML

Erbenova 376, 460 08 Liberec 8 •

• • • • • • • • • •

Nabídka služeb: výstavba, opravy a údržba komunikací a mostů čištění komunikací, ploch a hal výsadba, údržba zeleně a 0 výstavba, opravy a údržba venkovního osvětlení výstavba, opravy a údržba světelně signalizačních zařízení svislé a vodorovné dopravní značení zimní údržba komunikací a ploch městské orientační systémy městský mobiliář likvidace černých skládek správa a údržba hřbitovů Poradenská činnost u všech služeb!

Kontakt - tel.: 048/241 03 29, 241 03 21 Fax: 048/48 51 59 E-mail: [email protected], [email protected] •

TRADICE- KVALITA • JISTOTA • TRADICE- KVALITA - JISTOTA •

----- II □ MODERNÍ OBEC 10/1999

POHLED DO HISTORIE Veletrh Nisainvest vznikl s cí­ lem představit zajímavé a priorit­ ní investiční projekty a rozvojové záměry regionů, měst a obcí po­ tenciálním investorům, dodavate­ lům staveb, architektům a ostatní odborné i laické veřejnosti. V roce 1994 se pod názvem Nisareal konal 1. ročník veletr­ hu. Jeho expozice mohli návštěv­ níci shlédnout v libereckém Do­ mě kultury. Premiérový ročník byl zaměřen hlavně na investice v oblasti realit. Záštitu nad ním převzaly město Liberec, okresní úřad. euroregion Nisa. okresní hospodářská komora a Asociace realitních kanceláří ČMS. Další ročník se konal o dva ro­ ky později pod novým názvem Nisainvest. Gestorem již byly Ministerstvo hospodářství ČR a město Liberec. Od 3. ročníku měl veletrh rozšířenou skladbu vystavova­ telů o zahraniční partnerská města Liberce. Loni poprvé se na veletrhu v rámci rozsáhlé expozice budou­ cích vyšších územních samos­ právných celků představila statu­ tární města a okresní úřady. Jednalo se o celostátní pre­ miéru. která odborné veřejnosti nabídla investiční příležitosti v regionech a přiblížila geogra­ fické a demografické údaje o no­ vých krajích. Další, nová část. byla věnová­ na státním orgánům, Českomo­ ravské záruční a rozvojové bance, která informovala o možnostech financování projektů a aktivit souvisejících s rozvojem regionů.

Toto rozšíření zařadilo liberecký Nisainvest mezi přední regionální veletrhy v ČR. Veletrhu se zúčastnila také řa­ da firem, nabízejících výrobky a služby pro města a obce. Ne­ chyběla ani partnerská města Liberce - nizozemský Amersfoort, švýcarský St. Gallen a ně­ mecký Augsburg. Jejich účast byla ještě umocněna holandský­ mi a česko-německými kulturní­ mi dny, které se konaly souběžně s Nisainvestem. Součástí celé akce byl dvou­ denní doprovodný program, za­ měřený na podpom rozvoje regi­ onů, měst a obcí, přípravu na vstup do Evropské unie a dalším tématům, která připravila Agen­ tura regionálního rozvoje Nisa. Souběžně proběhl i veletrh zá­ chranářství Přežít, na němž se představilo mnoho záchranář­ ských organizací z celé ČR. - mo FOTO ARCHIV

FRANCOUZSKO-ČESKÍ AKCE Francouzské velvyslanectví v Praze organizuje v letošním roce poprvé ve spolupráci s Francouzsko-českou obchodní komorou Francouzsko-české ekonomické dny v různých městech ČR. Cílem je posílení česko-francouzských vztahů v mimopražských regio­ nech. Ekonomické dny jsou pořá­ dány díky podpoře magistrátů a místních hospodářských komor. S velkým úspěchem se již setkaly v Plzni. Ostravě, Českých Budějo­ vicích a Pardubicích. Na základě podnětu Magistrátu města Liberce budou tyto dny probíhat v rámci veletrhu Nisa­ invest ve dnech 14.-15. října. Francouzské či francouzsko-čes­ ké společnosti se představí for­ mou Stánků v pavilónu 1 areálu Libereckých výstavních trhů.

Francouzsko-české ekonomic­ ké fórum se uskuteční ve stej­ ném pavilónu 14. října dopoled­ ne po oficiálním otevření primátorem města Liberce a vel­ vyslancem Francie. V rámci za­ hájení fóra vystoupí významné osobnosti regionu a zástupci fran­ couzské strany. Ekonomické fó­ rum bude vhodnou příležitostí k představení francouzských a českých společností. Dále budou následovat diskuzní kulaté stoly na téma: Zařízení obecní správy a delegované ří­ zení veřejných služeb. Transfer technologie a francouzské in­ vestice. Bližší informace: Obchodní oddělení Francouzského velvy­ slanectví, pan Loth nebo paní Bartošová, tel.: 02/232 08 80 j

PROJEKT V EUROREGIONU NISA Současná ekonomická situace s neustále rostoucí mírou nezaměstnanosti způsobuje nemalé problémy v celé zemi. I čelní představitelé měst na severu Čech si uvědomují, že je nutné hledat vhodná řešení jak podpořit rozvoj regionu. Jednou z možností je i volný kapitál pro investice. Domácí volný kapitál pro investice však ne­ ní dostatečně silný, a proto nelze sázet jen na český potenciál. Přitáhnout zahraniční investo­ ry však není snadná záležitost. Většinou očeká­ vají velmi výhodné podmínky, připravené zainvestované pozemky na tzv. »zelené louce« a pružný přístup veřejné správy bez zbytečných časových průtahů a složité administrativy.

Společná iniciativa Jednou z aktivit, kterou se rozhodly města Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Turnov řešit zlepšení stávající situace, je projekt nazvaný »Akreditace ekonomického rozvoje měst«.

Nositelem projektuje Agentura regionálního rozvoje Liberec, která zajistila 75 % nákladů z prostředků Phare, zbývajících 25 % nákladů tvoří finanční spoluúčast měst. Při výběrovém řízení byla vybrána jako nejlepší renomovaná společnost Thorbum Associates, která ve spo­ lupráci s konzultantskou firmou Berman Group získala zkušenosti nejen v České republice, ale i v zemích Evropské unie. Citované společnos­ ti úspěšně ukončily certifikaci ekonomického rozvoje několika českých měst a zpracovaly je­ jich rozvojový strategický plán.

Obsah akreditace Na projektu »Akreditace ekonomického rozvoje měst« probíhají v současné době in­ tenzívní práce. Jeho výstupem bude ekono­ mický audit měst, dále SWOT analýza regio­ nu a všech čtyř měst (stanovení silných a slabých stránek), regionální strategický eko­ nomický rozvojový plán, marketingová strate­ gie, mapa a strategie nemovitostí vhodných k průmyslovému využití a školení formou workshopů pro odborné pracovníky, kteří se i po ukončení projektu budou nadále zabývat ekonomickým rozvojem města.

Aktivní spolupráce Velkým přínosem projektu je i týmová prá­ ce všech zainteresovaných subjektů. Tým je veden konzultanty a tvoří jej pracovníci veřej­ né správy spolu s představiteli soukromého sektoru, rozpočtových organizací a jiných in­ stitucí. Tato forma aktivní spolupráce uvede­ ných subjektů není běžná, komunikace zpravi­ dla vázne. Výsledný efekt projektu akreditace je však založen právě na konsenzu všech těch­ to skupin, a tak se bez vzájemné aktivní spolu­ práce neobejde.

REGIONÁLNÍ FÓRUM PŘI VELETRHU NISAINVEST 14. a 15. října 1999 pavilon D a D 1

Spolupořadateli Regionálního fóra jsou měsíčník Moderní obec a Euro Info Centrum při Agentuře regionálního rozvoje Liberec.

čtvrtek 14.10. 13,00 hod. představení Akreditace ekonomického rozvoje měst Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Turnov (Berman Group) 13,45 hod. Czechinvest - Agentura pro rozvoj zahraničních investic v ČR (podpo­ ra průmyslových zón. pobídky zahraničním investorům) 14,30 hod. Státní bytová politika v ČR

Podstatným krokem realizace projektu bu­ de uvedení potřebných informací do databáze Czechinvestu, jehož zahraniční pobočky i pražská centrála budou schopny nabídnout potenciálním investorům vhodné objekty a pozemky v regionu akreditovaných měst. Jednou z dalších realizovaných podpůrných aktivit je i projekt města Liberec »Katalog in­ vestičních příležitostí«, kde opět 75 % je hraze­ no z prostředků Phare a 25 % z rozpočtu města. Výstupem projektu bude digitální katalog ploch a objektů na CD s interaktivní mapou, který vy­ tvoří databázi všech investičních příležitostí na území města Liberce. Databáze bude obsahovat všechny volné průmyslové objekty, volné admi­ nistrativní plochy, sklady a pozemky, které jsou v majetku města, realitních kanceláří, správců konkursní podstaty a dalších subjektů. Cílem realizace uvedených projektů je pod­ pořit příliv zahraničních investic a zvýšit pra­ covní příležitosti v akreditovaných městech euroregionu Nisa a tak zajistit i další hospo­ dářský rozvoj celé oblasti.

EDITA ZRADIČKOVÁ, oddělení rozvoje města Liberec FOTO ARCHIV

(MMR ČR) 15.15 hod. Program obnovy venkova (MMR ČR) 16.15 hod. Kulatý stůl na téma rozvojové možnosti regionu se zřetelem na zahra­ niční spolupráci v oblasti obchodu, služeb a investic (Czech Bussines and Tradě)

pátek 15.10. 9.30 hod. Rozvoj informačních technologií ve veřejné správě (datové centrum a přeshraniční datová síť) 10.15 hod. Regionální operační program oblasti Severovýchod (ARR Nisa) - představení programu 10.30 hod. Regionální operační program oblasti Severovýchod (RRA Most, předání zkušeností 11.15 hod. Strategické plánování měst a obcí (Berman Group)

MODERNÍ OBEC 10/1999 □

lll-^

Seznam vystavovatelů veletrhu: IXIISAIIMVEST • MĚSTO LIBEREC Náměstí Dr. E. Beneše 1,460 59 Liberec 1 tel.: 048/524 35 02, fax: 048/524 31 43 www.mml @ lbc.pvnet.cz Město Liberec představuje záměry na vytvoření průmyslových zón Doubí a Růžodol, dále koncepci bydlení ve městě a projekt akreditace ekonomického rozvoje města umístění: pavilon E

• MĚSTSKÝ ÚŘAD SEMILY Husova 82, 513 01 Semily tel.: 0431/62 14 31 umístění: pavilon D • MĚSTSKÝ ÚŘAD RUMBURK ul. 2. Polské armády 1366-1,408 01 Rumburk tel.: 0413/33 23 00 umístění: pavilon D

Spoluvystavovatelé Města Liberce: INVESTORSKO INŽENÝRSKÁ a. s Masarykova 457/4, 460 01 Liberec 1 tel.: 048/525 33 33, fax: 048/525 33 44 e-mail: [email protected]

CENTRUM O B4B7L0N

CENTRUM BABYLON a. s Nitranská 1,460 12 Liberec 3 tel.: 048/525 13 11, fax: 048/525 13 01 Od roku 1997 vzniká v Liberci na ploše 25 000 m2 unikátní pro­ jekt, svým složením ojedinělý v rámci celé Evropy. Společenský, zábavní a obchodní komplex. Centrum Babylon bylo otevřeno 1. listopadu 1998. Pod jednou střechou zde návštěvníci najdou rozmanité formy zábavy pro dospělé i děti, jako je Lunapark, bowling, lasergame, restaurační provozy a Nákupní městečko s 63 obchůdky. Završením výstavby Centra Babylon pak v polo­ vině roku 2000 bude otevření aquaparku s relaxačně-sportovním centrem a hotelem se širokou nabídkou služeb. EUROCENTRUM PLUS a. s. Švermova 421/12, 460 01 Liberec tel.: 02/42 41 21, fax: 02/42 41 21 SYNER s. r. o. Rumunská 655/9, 460 01 Liberec 4 tel.: 048/612 31 11, fax: 048/612 31 50 Zajišťujeme kompletní dodávku všech druhů staveb na klíč. INTERMA a. s. Masarykova 12, 460 01 Liberec 1 tel.: 048/522 11 11, fax: 048/522 12 22 VŠEOBECNÁ STAVEBNÍ SPOŘITELNA KOMERČNÍ BANKY a. s. regionální centrum Pražská 7/5, 460 01 Liberec 1 tel.: 048/510 27 08, fax: 048/510 78 40 VALBEK s. r. o. Vaňurova 505/17, 460 01 Liberec tel./fax: 048/510 33 36, 510 33 46, 510 64 47, 510 36 87 Předmět činnosti: projektová a inženýrská činnost ve stavebnictví Pobočky: Plzeň, Radyňská 21 tel./fax: 019/744 81 58, 744 62 75, 743 08 19 Ústí nad Labem, Děčínská 717/21 tel./fax: 047/533 41 12, 553 10 77 Karlovy Vary, Příčná 333/12, tel./fax: 017/489 84 MĚSTSKÝ ÚŘAD JABLONEC NAD NISOU Mírové nám. 19, 467 51 Jablonec nad Nisou tel.: 0428/35 71 11 umístění: pavilon D • MĚSTSKÝ ÚŘAD ČESKÁ LÍPA nám. T. G. Masaryka, 470 01 Česká Lípa tel.: 0425/33 82 67 umístění: pavilon D

----IV □

MODERNÍ OBEC 10/1999

• MĚSTSKÝ ÚŘAD FRÝDLANT V ČECHÁCH nám. T. G. Masaryka 37 464 01 Frýdlant v Čechách tel.: 0427/31 21 50 umístění: pavilon D • MĚSTSKÝ ÚŘAD TURNOV Antonína Dvořáka 335, 511 22 Turnov tel.: 0436/36 62 24 umístění: pavilon D • MĚSTSKÝ ÚŘAD SMRŽOVKA Nám. T. G. Masaryka 600, 468 51 Smržovka tel.: 0428/38 23 08 umístění: pavilon D • MĚSTSKÝ ÚŘAD HRÁDEK NAD NISOU Horní náměstí 73, 463 34 Hrádek nad Nisou tel.: 048/514 01 41 umístění: pavilon D • MĚSTSKÝ ÚŘAD TANVALD Palackého 359, 468 41 Tanvald tel.: 0428/39 45 41 umístění: pavilon D > MĚSTSKÝ ÚŘAD KRÁSNÁ LÍPA Masarykova 6, 407 46 Krásná Lípa tel.: 0413/38 33 29 umístění: pavilon D • MĚSTSKÝ ÚŘAD ČESKÝ DUB nám. B. Smetany 1,463 43 Český Dub tel.: 048/514 72 09 umístění: pavilon D • MĚSTSKÝ ÚŘAD MIMOŇ Mírová 120, 471 24 Mimoň tel.: 0425/86 26 74 umístění: pavilon D • NOVÁ VES NAD NISOU Nová Ves n. N. 281 tel.: 0428/209 17 umístění: pavilon D • OBECNÍ ÚŘAD CHUCHELNA Chuchelna 269 tel.: 0431/62 27 02 umístění: pavilon D • OBECNÍ ÚŘAD JINDŘICHOVICE POD SMRKEM 463 66 Jindřichovice pod Smrkem tel.: 0427/32 80 44 umístění: pavilon D • OkÚ JABLONEC NAD NISOU Podhorská 62, 467 52 Jablonec n. N. tel.: 0428/225 82 umístění: pavilon D

• OkÚ LIBEREC nám. Dr. E. Beneše 26, 460 73 Liberec, tel.: 048/525 41 11 umístění: pavilon D • REGIONÁLNÍ SDRUŽENÍ EUROREGIONU NISA U Jezu 2, 460 01 Liberec 4, tel.: 048/522 62 73 umístění: pavilon D • AGENTURA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NISA U Jezu 2, 460 01 Liberec, tel.: 048/522 63 14 umístění: pavilon D

• MĚSTO BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM Masarykovo náměstí 57, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem tel.: 0505/55 13 31, fax: 0505/55 13 32 umístění: pavilon D • REGIONÁLNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA BUDOUCÍHO VÚSC, tel : 049/585 33 87 umístění: pavilon D OkÚ Hradec Králové, třída ČSA 408, 502 06 Hr. Králové OkÚ Jičín, Havlíčkova 56, 506 14 Jičín

• OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA LIBEREC Moskevská 637, 460 01 Liberec, tel.: 048/510 01 48 umístění: pavilon D

OkÚ Náchod, Palachova 1303, 547 287 Náchod OkÚ Rychnov nad Kněžnou Havlíčkova 136, 516 16 Rychnov nad Kněžnou

• SDRUŽENÍ OBCÍ NOVOBORSKÁ: MĚSTO NOVÝ BOR, náměstí Míru 1,473 01 Nový Bor MĚSTO KAMENICKÝ ŠENOV nám. T. G. Masaryka 412, 470 01 Kamenický Šenov umístění: pavilon D MĚSTO CVIKOV, Nám. Osvobození 63, 471 54 Cvikov OBEC OKROUHLÁ, 473 01 Okrouhlá OBEC SKALICE U ČESKÉ LÍPY 471 17 Skalice u České Lípy

OkU Trutnov, Horská 5/1,541 18 Trutnov • FEREX - ZSO s. r. o. ■T LIBEREC Na Františku 346, 460 02 Liberec 3 tel.: 048/539 02 44 - ing. Barteček, fax: 048/539 02 65 - odlitky z šedé litiny o hmotnosti 0,5-500 kg vč. odlitků pro městský mobiliář - zvedáky osobních, náklad, a užitkových automobilů i kolejových vozidel, dopravníky, svařence, konstrukce umístění: pavilon B

Spoluvystavovatel Ferexu:

OBEC SLOUP V ČECHÁCH, 471 52 Sloup v Čechách OBEC SLUNEČNÁ, 471 17 Skalice u České Lípy OBEC RADVANEC, 471 52 Radvanec OBEC SVOJKOV, 471 53 Svojkov OBEC NOVÝ OLDŘICHOV, 471 13 Nový Oldřichov

VARIANT MB s. r. o. 5 VARIANT Tylova 598, 295 01 Mnichovo Hradiště tel.: 0329/77 11 87 - p. Finkous - pilařská výroba vč. sušicích boxů - výroba zahradního nábytku s litinovými prvky

MB,

• HICON s. r. o. Popůvky 140, 664 41 Troubsko tel.: 05/46 21 71 19, fax: 05/46 21 71 92 umístění: pavilon B

OBEC POLEVSKO, 471 16 Polevsko • TECHNICKÉ SLUŽBY MĚSTA LIBERCE a. s. Erbenova 376, 460 08 Liberec 8 tel.: 048/241 01 11, fax: 048/48 51 59 umístění: pavilon B + exteriér

OBEC SVOR, 471 51 Svor OBEC PRYSK, 471 15 Prysk OBEC KUNRATICE U CVIKOVÁ 471 55 Kunratice u Cviková

TSMi:

• K. E. S. s. r. o. Květnové revoluce, 460 14 Liberec V tel.: 048/510 16 99, fax: 048/510 16 9 umístění: pavilon B

OBEC KROMPACH, 471 57 Krompach OBEC MAŘENICE, 471 56 Mařenice • SDRUŽENÍ SKI 2005 nám. Dr. E. Beneše 1,460 59 Liberec 1 tel.: 048/524 37 00, fax: 048/524 31 83 e-mail: [email protected] umístění: pavilon D

5*1^2005 Vlit* EC-JA IVCVIC./W

• ÚŘAD MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE Lidická 2, 370 92 České Budějovice tel.: 038/635 10 85, fax: 038/635 58 88 umístění: pavilon D

Spoluvystavovatel ÚŘADU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE: REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA Husova 9, 370 01 České Budějovice • MĚSTO ZLÍN náměstí Míru 12, 761 40 Zlín, tel.: 067/763 02 55, fax: 067/329 01 umístění: pavilon D

• ATON CENTRUM s. r. o. Topolová 14/2916, 106 00 Praha 10-Zahradní Město tel.: 02/71 75 06 95, fax: 02/75 73 53 umístění: pavilon B • AUTOSTAR VELIMEX s. r. o. Hodkovická 747, 460 06 Liberec 6 tel.: 048/513 07 72, fax: 048/513 07 22 umístění: pavilon B + exteriér • ČESKOMORAVSKÁ HYPOTEČNÍ BANKA a. s. Budějovická 1, 140 00 Praha 4 tel.: 02/61 12 27 92, fax: 02/61 12 26 15 umístění: pavilon B + exteriér • INCRETE SYSTEMS CZ s. r. o. Sokolovská 633/66a, 186 00 Praha 8 tel.: 02/61 21 20 77, fax: 02/61 21 35 29 umístění: pavilon B MODERNÍ OBEC 10/1999 □

V

• ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, A. S. hlavní pobočka Liberec

tř. 1. máje 18, 461 78 Liberec 048/539 91 11,048/510 07 40

e

ČESKOSLOVENSKA

Obchodní

POSTER BOHEMIA s. r. o. Rečkova 7, 130 00 Praha 3

Banka

komplexní bankovní služby včetně hypotečních a obchodních úvěrů a stavebního spoření umístění: pavilon B • EKOSTAR s. r. o. Rečkova 5, 130 00 Praha 3 tel.: 02/628 01 69, fax: 02/628 01 66 umístění: pavilon B

Spoluvystavovatel Ekostaru:

£| i / ji--'-/-. -J- rJ r ,

m

J J'J J J

• ING. JIŘÍ MALEC Legií 167/10, 460 12 Liberec 12, tel.: 048/512 22 64 umístění: pavilon I • REHE s. r. o. Dlouhomostecká 684, Vratislavice n. N., 463 11 Liberec tel./fax: 048/510 10 65-66 umístění: pavilon B

Seznam vystavovatelů veletrhu záchranářství: PŘEŽÍT • MINISTERSTVO OBRANY - HLAVNÍ ÚŘAD CIVILNÍ OCHRANY ČR nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6 telefon: 02/20 21 07 39, fax: 02/24 31 06 42

GIS CO - Geografický informační systém Civilní ochrany • Činnost a vybavení záchranných a výcvikových základen CO • Činnost chemických laboratoří a školicích středisek CO • Civilní ochrana jako systémové opatření

Spoluvystavovatelé Závodní báňské záchranné služby DIAMO OS ČČK Paní Zdislavy 421,470 01 Česká Lípa, tel./fax: 0425/221 82 umístění: pavilon B

•

umístění: pavilon B, Stánek číslo 6 + exteriér • SZŠ a VZŠ BÍLÁ VLOČKA s. r. o. Zachariášova 3, 370 04 České Budějovice tel.: 038/387 33, fax: 038/387 33 umístění: pavilon B • RUBENA a. s. Českých bratří 338, 547 36 Náchod tel.: 0441/44 75 10, fax: 0441/233 12 umístění: pavilon B • VODNÍ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA ČČK Na Pískovně, 460 14 Liberec 14 tel.: 0603 20 31 05 umístění: pavilon B • ZÁVODNÍ BÁŇSKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA DIAMO s. p., TUÚ o. z. 471 27 Stráž pod Ralskem tel.: 0425/84 22 33, fax: 0425/85 15 23 umístění: pavilon B

OS ČČK Rumunská 14/6, 460 01 Liberec, tel.: 048/510 10 91 umístění: pavilon B • UNIMED v. o. s. 252 42 Vestec 41, tel. + fax: 02/643 80 71 umístění: pavilon B • HORSKÁ SLUŽBA ČR Oblast Jizerské hory, 468 12 Bedřichov 277 tel.: 0428/38 00 73 umístění: pavilon B • ARMÁDA ČR, VÚ 6793 Štefánikovo náměstí, 461 24 Liberec, tel.: 048/510 67 52 umístění: exteriér • MET. CHEM. s. r. o. Kralická 40/12, 460 07 Liberec 7 tel.: 048/515 13 02-3, fax: 048/515 13 03 umístění: exteriér • HASTEX & HASPR s. r. o. Gen. Svobody 355, 533 51 Rosice nad Labem tel.: 040/641 13 46, fax: 040/643 07 24 umístění: exteriér

VÝSTAVNÍ NOMENKLATURA I. Poptávko měst, obcí a firem po investorech II. Prezentace záměrů územního rozvoje měst a obcí - prezentace územních plánů, - nabídka pozemků, objektů a bytů, - prezentace o nabídka investičních záměrů a příležitosti, - prezentace firem a infrastruktury. III. Plánování, financování, investice a rozvoj IV. Doprava - stavba, údržba, opravy a rekonstrukce komunikací, tratí MHD, chodníků, pěších a cyklistických stezek opad., - dopravní značení a informační systémy, - dopravní prostředky pro hromadnou dopravu a taxislužbu, - parkoviště, garáže, čerpací stanice a jejich vybaveni, - stroje pro údržbu komunikaci. V. Energetika a telekomunikace - výroba, přeprava a užiti energie, - alternativní zdroje energií, - úsporná opatření, - telekomunikační zařízeni. VI. Životní prostředí - přeprava, skladováni, recyklace a likvidace odpadů,

VI

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

- péče o čistotu vod a ovzduší, - čistící a komunální úklidová technika, - chemie pro čištěni, - měřící a laboratorní technika pro životní prostředí, - městská zeleň a parky, - stroje, nářadí a služby pro údržbu parků a městské zeleně, -ochrano před hlukem. VII. Městský mobiliář - osvětlení, zábradlí, lavičky, odpadkové koše, hodiny, slánky, kiosky, veřejná WC, telefonní budky, čekárny, kašny a fontány, plakátovací plochy, dětská o dopravní hřiště, umělecká díla, městský rozhlas, televize apod. Vlil. Cestovní ruch, kultura a sport - nabídka kapacit restauračních a ubytovacích zařízeni, - nabídka sportovních a rekreačních možností, - prezentace kulturních zařízení a turistických zajímavostí. IX. Software a služby pro správu obcí a měst - městské informační systémy, - reklamní, komerční a obchodně-technické služby, - kancelářská technika a software pro správu měst a obci, - monitorovací a zabezpečovací zařízení. X. Veřejná správa, instituce a sdružení, sociální služby a partnerská města

Investorsko inženýrská a. s. připravuje v Liberci průmyslovou zónu Investorsko inženýrská a. s. byla založena počátkem letošního roku. Své kanceláře otevřela koncem června v rekonstruovaných prostorách vily č. p. 457/4 na Masarykově třídě v Liberci a zaměstnává především techniky - specialisty pro stěžejní směry svých rozvojových programů. Předseda představenstva Investorsko inženýrské a. s. Petr KUPF

Jeden z hlavních podnětů, který vedl akcioná­ ře k založeni této společnosti, byla snaha iniciovat rozvojové aktivity regionálního a nadregionálního významu s centrem ve městě Liberci a jeho okolí. Další oblast, kam společnost zaměřila své rozvojo­ vé programy, se nachází ve Stráži pod Ralskem v okrese Česká Lípa. Hlavní směry zahrnují zejména developerskou činnost v oblasti průmyslu, bydlení a sportu. Jedním z hlavním cílů společnosti je přispěl k nastartování podmínek pro průmyslový roz­ voj ve městě Liberec. Faktem je, že zejména v posledním období dochází k výrazným změnám ve struktuře stěžejních výrobců a zaměstnavatelů. Například, dříve pro Liberec tak charakteristický textilní průmysl, je na ústupu. Důsledkem stagnace tradičních výrobních odvětví, provázené rozpadem celé řady podniků, je poměrně strmý nárůst nezaměstnanosti. Jelikož se zdá být nereálné stavěl na rozvoji tradičních oborů, zbývá směrovat rozvoj do oblastí jiných. Jako jediný možný směr rozvoje se jeví vytvořit ve městě Liberci podmínky pro na­ startování ekonomické aktivity v podnicích, postavených na oželené louce«, a to i při vě­ domí skutečnosti, že v inlravilánu města budou opouštěny rozsáhlé průmyslové areály. Stavěl budoucí rozvoj města na průmyslových objektech, které vznikaly v minulém stole­ tí, je v absolutní většině nereálné. Po vyhodnoceni těchto faktů si naše společnost vytkla jako jeden ze svých nosných programů připravit pro vstup investorů kompaktní, morfologicky příznivou a snadno logisticky dostupnou průmyslovou zónu, která nese název »Liberec-jih«.

Příprava lokalit

V současné době jsou nově vytipovány lokality pro rozvoj průmyslové výroby na úze­ mí Liberce. Podrobnou inventurou průmyslově využitelných ploch se zabývá koncepční materiál, jehož zadavatelem je Magistrát města Liberce a který byl zpracován v srpnu letošního roku. Z této koncepce a zejména z prosté inventury použitelných ploch vyplývá, že stávající nabídka pozemků pro investory je v zásadě dobrá, pokud jejich plošné náro­ ky nepřevýší 1-3 ha. Nabídka větších souvislých ploch o výměře 3-10 ha je již velmi úz­ ká a prakticky absentují souvislé, územně připravené plochy o výměře více než 10 ha. Očekávání strategických investorů se však pohybují v plochách nad 10 ha za investo­ vané plochy. Při předpokladu kumulace několika strategických investorů do souvislých území, což odpovídá celosvětovému trendu koncentrace kapacit se všemi jeho výhodami (kapacitní inženýrské sítě, lokalizace mimo obytné zóny, vzájemná kooperace, logistika, společné zázemí), vyhoví dle koncepce požadavkům na rozlohu pouze dvě území v Liberci. První, již poměrně dlouho připravovaná průmyslově-obchodní zóna LiberecRůžodol I, a druhá, naší společností rozvíjená, průmyslová zóna Liberec-jih. Hlavní klady průmyslové zóny Liberec-jih

Budoucí průmyslová zóna Liberec-jih leží v jihozápadní části města, v katastrálním území Doubí a Pilníkov. Skládá se ze dvou částí oddělených navzájem biokoridorem a biocentrem. Toto území o rozloze více než 120 hektarů vyniká celistvostí a příznivou morfo­ logii terénu. Jedná se o mírně svažité pozemky, které lze jednoduše komunikačně napo­ jit na rychlostní komunikaci 1/35 od Prahy a Mladé Boleslavi a na kapacitní městské sběrné komunikace. Napojení na železniční síť je též bezproblémové. Průmyslová zóna Liberec-jih logicky navazuje svou západní částí na druhou největší stabilizovanou výrobní zónu města (Peguform, Meritor, Liaz - většinou nové areály, kte­ ré však již mají omezené možnosti plošného rozvoje). V severní části budoucí průmyslové zóny jsou funkčně stabilizovány plochy technické vybavenosti, drobných výrob a výrob­ ních služeb. Naše společnost je přesvědčena o komerčním úspěchu nové průmyslové zóny Liberec-jih. Již dnes se zabýváme propagací území, marketingem, jsou navazovány kontakty s možnými investory. Souběžně akcelerujeme legislativní činnost, která předchází technic­ ké přípravě tohoto území pro vlastní výstavbu páteřních komunikací a inženýrských sítí. Svého cíle chceme dosáhnout mimo jiné i úzkou součinností se samosprávou města Liberec. Výrazem vůle společně řešit projekt průmyslové zóny Liberec-jih je i smlouva o spolupráci, uzavřená mezi naší akciovou společností a městem Liberec, na jejímž zákla­ dě jsme získali mandát jak k jednání s orgány státní správy, samosprávnými v případě změny územního plánu, územních a stavebních řízení, lak s organizacemi zabývajícími se vyhledáváním a umísťováním investorů, jako je například Czechlnvest. Stanovili jsme si za cíl realizoval přípravu průmyslové zóny tak, aby v druhé polovi­ ně roku 2000 bylo možné přivítat první investory, se kterými bychom zahájili výstavbu výrobních objektů. Obdobné aktivity, tj. napomoci využití přirozeného průmyslového potenciálu vhod­ ných sídelních útvarů, jsou rozvíjeny ve spolupráci s představiteli města Stráž pod Ralskem. Pro vlastní rozvojové programy i pro externí zakázky využíváme vlastních kapacit pro zajištění inženýrské činnosti. Divize elektroenergetiky

Nezanedbatelnou součástí naší akciové společnosti je divize, zabývající se dodávkou, montáží a oživováním regulačních optimalizačních systémů, které umožňuji výrazné sní­ žení nákladů na elektrickou energii. Základem je průmyslový řídicí systém, který prů­ běžně registruje spotřebu a čtvrthodinový výkon hlavního elektroměru a v době náhod­ ných výkonových špiček omezuje vybraná technologická zařízení tak, aby zabezpečil ne­ překročení sjednaných čtvrthodinových spotřeb a zrovnoměrnil celkový odběr. Rozšířená varianta umožňuje monitorování průběhu elektrických odběrů jednotlivých provozních celků. Divize energetiky se dále zabývá monitorováním odběrů plynů, vody a tlakového vzduchu a monitorováním a řízením parametrů technologických procesů.

• • • Naše společnost je přesvědčena, že svými záměry a soustavnou usilovnou prací při­ spěje k rozvoji průmyslové výroby, kvality bydlení, sportu a rekreace jak ve městě Liberci, tak i v celém regionu.

KONTAKT: Investorsko inženýrská a. s. Masarykova 457/4, 460 01 Liberec 1 tel.: 048/525 33 33, fax: 048/525 33 44 e-mail: [email protected], http: //www.iias.cz

_________ _

1.5.

INVESTORSKO INŽENÝRSKÁ

/KOMERČNÍ PREZENTACE/

PODNIKATELSKÝ PARK EUROCENTRUM Eurocentrum Liberec bude šedesátihektarový, dokonale projektovaný podnikatelský park, umístěný na okraji severočeské metropole. Vlastnická práva na majetek byla přezkoumána právním zástupcem a byla získána změna územního plánu. Akciová společnost Eurocentrum plus, a. s., byla vytvořena a zaregistrována speciálně na výstavbu této industriální zóny a nyní připravuje areál pro uživatele. Probíhá řada jednání se zainteresovanými stranami. Realizaci projektu zpomalují nedořešené administrativní problémy (územní rozhodnutí), zejména ze strany některých ústředních státních orgánů. EUROCENTRUM PLUS, a. s.

hlediska dopravního napoje­ ní je poloha parku ideální. Je umístěn na železniční trati Praha-Drážďany, v sousedství městského letiště (které bude brzy využíváno pro pravidelné lety), hlavního silničního tahu ve směru východ-západ a dalších silničních spojů mezi průmyslovými městy severních Čech.

Z

Kvalifikovaní pracovníci

Výstavba parku vychází z potřeb podnikatelských subjektů, zabývají­ cích se výrobou nebo distribucí. Bude postaven »na míru« podle jejich požadavků a záměrů, a to v oblasti, kde jsou k dispozici vysoce kvalifikované pracovní síly s konkurence­ schopnými mzdovými hladinami. Je to důsledek tradice textil­ ní a sklářské výroby, která se v této oblasti rozvíjela již před ví­ ce než čtyřmi sty lety. I v současné době má Liberec skvělou průmyslovou základ­ nu, zejména strojírenskou. Další firmy jsou zapojeny do výro­ by elektroniky, dílů pro osobní automobily, piva, alkoholických nápojů, vydělávání kůží atd. Značný rozvoj zaznamenaly také jiné obory, například lesnictví a služby. Vzhledem k pokračující privatizaci, restrukturalizaci průmys­ lu a zvyšujícím se ekologickým kritériím dochází v celých se­ verních Čechách k určitému přesunu a změně orientace pra­ covních sil. Pro nově příchozí podnikatele do Eurocentra by to mělo znamenat pohotový zdroj kvalitní pracovní síly.

Úspory nákladů

Kromě výhodné polohy nabízejí severní Čechy i značné úspory nákladů ve srovnání se sousedními státy a hlavním městem Prahou. Týká se to jak cen pozemků, tak i nákladů na pracovní síly. Přitom je Liberec vzdálen od Prahy pouhých 115 km, což představuje něco přes hodinu jízdy autem. Vedle společností provozujících výrobu a distribuci se v areálu parku předpokládá umístění obchodních prodejen včetně supermarketu, prodejny »Udělej si sám«, benzínového čerpadla apod. Toto tzv. polyfunkční centrum bude postaveno v celkové kapacitě 45 000 m2 pod střechou. Hlavním cílem Eurocentra je zajištění vysoké kvality pruž­ ných výrobních, distribučních a prodejních zařízení, která se svým projekčním pojetím a stavebním provedením naprosto vyrovnají standardům v západní Evropě a v USA, ale při mno­ hem nižších nákladech. Nájemcům budou nabídnuty komplet­ ní montážní a výrobní haly na klíč v celkové kapacitě 125 000 m2 pod střechou, které budou splňovat všechny jejich požadavky včetně výšky, podlažní kapacity, osvětlení, vytá­ pění a větrání. V celkové kapacitě 90 000 m2 vzniknou tzv. logis­ tická zařízení (skladiště, překladiště, distribuční centrum). Budou k dispozici příjezdové cesty, služby, řízení dopravy a parkovací plochy k zajištění plynulého, efektivního provozu. To vše bude obklopeno spoustou zeleně. Očekává se, že pro společnosti zapojené do výroby a distribuce na trzích v Německu, Polsku, České republice a dalších zemích střední a východní Evropy bude liberecké Eurocentrum velice přitažlivé. Tím pádem zde bude časem existovat významná alternativa k nákladnějším možnostem v jejich domovských zemích.

/KOMERČNÍ prezentace/

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ o vzájemným poměru právní normy nové k normě dřívější a právní normy obecné k normě speciální. Zrušovací ustano­ vení musí být proto konkrétní a výslovně uvádět ty obecně zá­ vazné vyhlášky, popř. jejich jednotlivá ustanovení, která se no­ vou obecně závaznou vyhláškou zrušují, popř. jsou jí dotčeny a v jakém směru.

POZNÁMKY 1>čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR 2> § 21 odst. 2 a § 24 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 3) ČI. 104 odst. 3 Ústavy ČR 4> 16 odst. 2 zákona o obcích 5>l. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod 6) Např. podle nař. vl. č. 397/1992 Sb., kterým se stanoví podrobněj­ ší úprava vztahů Policie ČR k orgánům obcí a obecní policii, může obecní rada požádat, aby se přípravy obecně závazné vyhlášky o ve­ řejném pořádku zúčastnil zástupce policejního útvaru. 7> § 33 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpo­ čtovými prostředky ČR a obcí v ČR (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů 8) Např. podle § 33 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospoda­ ření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR (rozpočtová pravidla republiky), se návrh týkající státního rozpočtu republiky povinně pro­ jednává s Ministerstvem financí. Podle § 10 odst. 5 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), se návrh obecné závazné vyhlášky o cenové mapě stavebních pozemků nebo její změny předkládá Ministerstvu financí k vyjádřeni. Podle § 19c odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a sa­ mosprávě ve školství, se návrh výše příspěvku na neinvestiční nákla­ dy mateřských škol, družin a školních klubů stanoveného obecně zá­ vaznou vyhláškou obce projednává se školským úřadem. Podle § 2 odst. 1 vl. nař. č. 397/1992 Sb., kterým se stanoví po­ drobnější úprava vztahů Policie ČR k orgánům obcí a obecní policii, se návrh obecně závazné vyhlášky k zabezpečení místních záležitostí ve­ řejného pořádku projednává s policejním útvarem. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunika­ cích, se návrh obecně závazné vyhlášky o úplatném stání silničních motorových vozidel a odstavení nákladních automobilů nebo jízdních souprav projednává s policejním útvarem. 91 Zásady pro vydávání obecně závazných vyhlášek okresními úřa­ dy a obcemi ve věcech státní správy schválené usnesením vlády ČR č. 236/1991 10) 45 písm. 1/ a § 44 odst. 1 písm. d/ zákona o obcích. ,1) § 36 odst. 1 písm. f/ zákona o obcích 12> § 45 písm. 1/ zákona o obcích. 13> § 52 odst. 3 zákona o obcích ,4> § 16 odst. 4 zákona o obcích 15) § 16 odst. 3 zákona o obcích ,6> § 16 odst. 5 zákona o obcích 17> § 16 odst. 5 zákona o obcích ,8) Např. podle § 5a odst. 5 vyhl. č. 176/1993 Sb., o nájemném z by­ tu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, se obecně závaz­ ná vyhláška zasílá do 30 dnů od její účinnosti na vědomí Ministerstvu financí. Podle § 10 odst. 5 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), se obecně závazná vyhláška zasílá současně s jejím vyhlášením Ministerstvu fi­ nancí k uveřejnění v Cenovém věstníku. Podle § 16a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, se obec­ ně závazná vyhláška zasílá do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti příslušnému správci daně. ,9) § 62 odst. 1 zákona o obcích § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu 20) § 62 odst. 3 zákona o obcích

PŘEHLED ZÁKONNÝCH ZMOCNĚNÍ K VYDÁVÁNÍ OBECNĚ ZÁVAZNÝCH VYHLÁŠEK OBCÍ Na úseku přenesené působnosti: 1. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řá­ du (stavební zákon) - vyhlášení závazné části územního plánu obce a regulačního plánu podle § 29 odst. 3, - vyhlášení stavební uzávěry podle § 33 odst. 3. 2. zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jiný­ mi toxikomániemi - omezení nebo zákaz prodeje a podávání alkoholických ná­ pojů nebo tabákových výrobků a prodeje jiných návykových látek nebo výrobků je obsahujících podle § 4 odst. 3. 3. zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen - stanovení maximálních cen nebo účely oceňování pozemků a dalšího majetku nižších nebo vyšších cen než cen stanovených Ministerstvem financí v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí Ministerstva financí podle § 4a odst. 1, - »rozhodnutí Ministerstva financí obsažené v cenovém výmě­ ru MF č. 01/99<< Seznam zboží s regulovanými cenami umožňu­ je obcím stanovit maximální ceny a) odtahové služby v případě nucených odtahů, b) dopravy osob městské hromadné dopravy, c) osobní taxislužby na území obce, d) služeb parkovišť, e) přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, f) zpopelnění zemřelého a ostatků v rakvi vč. uložení popele do úřední popelnice, g) růstu nájemného podle vyhl. č. 176/1993 Sb., ve znění po­ zdějších předpisů, h) sjednávané s fyzickými osobami při sběru, svozu, třídění a zneškodňování komunálního odpadu. 4. zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování - stanovení městských zón s omezením provozu zdrojů zne­ čišťování a zvláštních požadavků na druh paliva pro malé zdroje znečišťování podle § 5 odst. 2. 5. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živno­ stenský zákon) - vydání tržního řádu podle § 18 odst. 1. 6. zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí - stanovení koeficientu daně z pozemků podle § 6 odst. 4, - stanovení koeficientu daně ze staveb podle § 11 odst. 3. 7. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě - úprava podmínek provozování taxislužby na území obce (prokázání znalosti místopisu, znalosti právních předpisů upravu­ jících taxislužbu a ochranu spotřebitele a znalosti obsluhy taxa­ metru řidičem taxislužby a způsob ověřování těchto znalostí) podle § 41 odst. 2. 8. zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země - stanovení způsobu sběru látek a výrobků ohrožujících ozó­ novou vrstvu Země podle § 5 odst. 7. 9. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích - stanovení rozsahu, způsobu a lhůt odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic podle § 27 odst. 6 a 7. 10. zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) - stanovení cen stavebních pozemků v cenových mapách podle § 33 odst. 2. 11. zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změnách ně­ kterých souvisejících zákonů (veterinární zákon) - nařízení, rušení a mírnění mimořádných veterinárních opat­ ření podle § 46 písm. c).

NA ÚSEKU SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI: 1. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řá­ du (stavební zákon)

V

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ - stanovení požadavků na umisťování informačních, reklam­ ních a propagačních zařízení podle § 71 odst. 6. 2. zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) - stanovení omezujících opatření k zabezpečení místních zále­ žitostí veřejného pořádku podle § 17. 3. zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách - omezení provozu výherních hracích přístrojů podle § 50 odst. 4 a § 17 odst. 11. 4. zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství - stanovení povinnosti platit příspěvek na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a škol­ ních klubů, jeho výše a splatnosti podle § 19c odst. 1. 5. zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích - zavedení místních poplatků a stanovení podrobností jejich vybírání, zejména konkrétních sazeb, ohlašovací povinnosti ke vzniku poplatkové povinnosti, splatnosti, úlev a osvobození a u poplatku za užívání veřejného prostranství určení míst, která jsou v obci veřejným prostranstvím podle § 15. 6. zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii - zřízení (zrušení) obecní policie podle § 1 odst. 1, - stanovení podrobností o stejnokroji a jeho nošení podle § 27 odst. 2. 7. zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník - stanovení podrobnějších kritérií pro určení pořadí žádostí o bytovou náhradu podle § 3 odst. 2. 8. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích - vymezení místních komunikací nebo jejich úseků, které lze užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy ke stání silničního motorového vozidla na dobu časově omezenou, nejvý­ še však na dobu 24 hodin, nebo k odstavení nákladního automo­ bilu nebo jízdní soupravy na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení podle § 23 odst. 1, - vymezení místních komunikací v centrech měst a městských částí, na nichž je povoleno stání silničních motorových vozidel jen osobám s bydlištěm nebo sídlem ve vymezené oblasti, pokud splňu­ jí podmínky stanovené obecně závaznou vyhláškou obce, a to za cenu sjednanou podle cenových předpisů podle § 23 odst. 2. Poznámka: Uvedený zákon podle § 1 upravuje výkon státní správy. Vzhledem k tomu, že zavedení úplatného stání se přímo dotýká rozpočtu obce a tedy její samostatné působnosti, je na místě pojímat uvedená zmocnění jako zmocnění v samostatné působnosti obce. 9. zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech - stanovení systému sběru, třídění, využívání a zneškodňová­ ní komunálních odpadů vznikajících na území obce včetně míst určených k odkládání odpadů a stanovení systému nakládání se stavebním odpadem podle § 9 odst. 1..

OBECNÍ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ A SANKCE Obecně závazné vyhlášky obcí jsou součástí právního řádu ČR a jedním z mimořádně významných prostředků, kterými obce vstupují do právního postavení adresátů. Na jejich základě vzni­ kají, mění se a zanikají práva a povinnosti fyzických i právnických osob. Cílem tohoto příspěvku je shrnout problematiku sankcí ukládaných za jejich porušení. Úvodní obecná část je věnována ukládání povinností v obecně závazných vyhláškách a návazné­ mu institutu sankcí, zbývající části pak konkrétním sankcím pod­ le konkrétních obecně závazných vyhlášek vydávaných v přene­ sené a samostatné působnosti obcí. I.

Za základní východisko našeho zkoumání lze označit sku­ tečnost, že ukládání sankcí přichází v úvahu jen ve vztahu

VI

k porušení povinnosti, kterou se rozumí jak příkaz, tak zákaz určitého jednání. Obce jsou oprávněny ukládat povinnosti v obecně závazných vyhláškách jen při splnění základních podmínek vyjádřených v Listině základních práv a svobod. Podle čl. 2 odst. 3 Listiny může každý činit, co není zákonem zakázáno a nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Podle čl. 4 odst. 1 Listiny mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základ­ ních práv a svobod. Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze záko­ nem. Z ustálené judikatury Ústavního soudu ČR pak pro námi zkou­ manou problematiku vyplývá, že a) v obecně závazné vyhlášce lze stanovit povinnosti jen na základě výslovného zákonného zmocnění, b) v obecně závazné vyhlášce nelze stanovit povinnosti, které jsou zásahem do základních práv a svobod (takový zásah je vy­ hrazen pouze zákonu). Za meze základních práv a svobod je nutno považovat jakékoliv omezení svobodné vůle oprávněného subjektu, c) to, co je upraveno zákonem nebo jiným obecně závazným předpisem, nemůže obec upravovat odchylně, d) do samostatné působnosti obcí nepatří zákaz činností, které nejsou ničím jiným než parafrázováním skutkových podstat trest­ ných činů, e) je nepřípustné, aby obecně závazná vyhláška vymezovala nebo podrobněji formulovala znaky skutkové podstaty trestných činů nebo přestupků, které jsou definovány v trestním zákoně nebo v zákoně o přestupcích a jiných zákonech, f) v obecně závazné vyhlášce o místních záležitostech ve­ řejného pořádku lze stanovit skutkové podstaty přestupků podle § 48 zákona o přestupcích, nejde-li o zásah do základ­ ních práv a svobod podle ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy a na ně navazujících zákonů. Po­ tom platí, že předmětem úpravy přestupků proti pořádku ve věcech úzémní samosprávy podle § 46 odst. 2 zákona o pře­ stupcích jsou věci jiné, než přestupky proti veřejnému pořád­ ku, g) pokud je ustanovení obecně závazné vyhlášky v rozporu se zákonem, není možné za jeho porušení ukládat sankce. Sankce lze ukládat toliko za porušení právních povinností a právními po­ vinnostmi nejsou povinnosti uložené ustanoveními obecně zá­ vazné vyhlášky, které jsou v rozporu se zákonem. Protože obce mohou v obecně závazných vyhláškách ukládat povinnosti jen na základě výslovného zákonného zmocnění, při­ chází institut sankcí v úvahu jen u těch obecně závazných vyhlá­ šek, které jsou vydávány na základě výslovného zákonného zmocnění. Náš právní řád zná tří druhy deliktů, a to trestné činy, pře­ stupky a jiné správní delikty. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je přestupkem zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti, a je za pře­ stupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném záko­ ně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Není tedy přestupkem takové jednání, které za přestupek neoznačuje zákon. Naplňuje-li jednání znaky skutkové podstaty přestupku a současně »jiného správního deliktu« nebo trestného činu, nejde rovněž o přestupek. Zbývá odpověď na otázku jakým způsobem sankční ustano­ vení v obecně závazné vyhlášce obce formulovat. Není přitom přípustné vymezení nebo podrobnější formulace znaků skut­ kové podstaty deliktů (s výjimkou místních záležitostí veřejné­ ho pořádku zmíněnou výše). Uvedení jiných zákonů (přestupkového, trestního apod.), jejich konkrétních ustanovení a výše pokut podle nich ukládaných přímo do textu obecně závazné vyhlášky vyvolává pochybnosti, neboť změny uvedených zá­ konů následně vyvolávají i nutnost změny obecně závazné vy­ hlášky. Zřejmě optimálním řešením je formulace obecná (např. že porušení obecně závazné vyhlášky lze postihovat jako pře­ stupek, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvlášt-

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ nich předpisů anebo o trestný čin) a na konkrétní zákony a pří­ padně i jejich ustanovení odkázat v poznámce pod čarou. Ab­ sence sankčních ustanovení v obecně závazné vyhlášce pod­ le názoru autora nezakládá její nezákonnost, neboť sankce lze založit výhradně zákonem. II.

Věnujme nyní pozornost sankcím za porušení povinností sta­ novených obecně závaznými vyhláškami obcí v jejich přenese­ né působnosti. 1. Podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a sta­ vebním řádu (stavební zákon), obce obecně závaznou vyhláš­ kou vyhlašují závaznou část územního plánu obce a regulačního plánu (§ 29 odst. 3) a obce, které jsou stavebním úřadem, mo­ hou vyhlásit obecně závaznou vyhláškou chráněné území a sta­ vební uzávěru (§ 33 odst. 3). Ve vyhlášce se nestanoví sankce, neboť porušení stavebního zákona (nikoliv obecně závazné vy­ hlášky) je u fyzických osob přestupkem podle § 105 stavebního zákona u právnických a podnikajících fyzických osob jiným správním deliktem podle § 106 stavebního zákona. 2. Podle zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholis­ mem a jinými toxikomániemi, mohou obce obecně závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat prodej a podávání alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků a prodej jiných návykových lá­ tek nebo výrobků je obsahujících (§ 4 odst. 3). Porušení obecně závazné vyhlášky je u fyzických osob, ztíží-li takovým jednáním plnění úkolů státní správy, přestupkem podle § 46 odst. 1 přestupkového zákona a u právnických a podnikajících fyzických osob při výkonu jejich podnikatelské činnosti jiným správním de­ liktem podle § 12 odst. 1 a 2 zákona č. 37/1989 Sb. 3. Podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, mohou obce stanovit obecně závaznou vyhláškou maximální ceny, a to v mezích rozhodnutí Ministerstva financí (4a odst. 1). Tímto rozhodnutím je Cenový výměr Ministerstva fi­ nancí č. 01/99 4 »Seznam zboží s regulovanými cenami«, podle kterého mohou obce stanovit maximální ceny odtahové služby u nucených odtahů, dopravy osob městské a příměstské hro­ madné dopravy, osobní taxislužby na území obce, služeb parko­ višť, přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, zpopelnění zemřelého a ostatků v rakvi vč. ulo­ žení popele do úřední popelnice s označením, růstu nájemného podle vyhl. č. 176/1993 Sb. a cen sjednávaných s fyzickými oso­ bami při sběru, svozu, třídění a zneškodňování komunálního od­ padu. Porušení obecně závazné vyhlášky je jiným správním de­ liktem (porušení cenových předpisů) podle § 15 a § 17 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, za který ukládají sankce cenové kon­ trolní orgány. Těmito orgány jsou podle zákona č. 265/1991 Sb.: - finanční ředitelství (§ 3), - okresní úřady při prodeji uskutečňovaném na území okresu (§ 4), - obce při prodeji uskutečňovaném na území obce (§ 4a). 4. Podle zákona č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, mohou obce obec­ ně závaznou vyhláškou stanovit městské zóny s omezením pro­ vozu zdrojů znečišťování a zvláštní požadavky na druh paliva pro malé zdroje znečišťování (§ 5 odst. 2 písm. a). Porušení obecně závazné vyhlášky je jiným správním deliktem (§ 12 odst. 1 a 18 odst. 4 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečiš­ ťujícími látkami), za který ukládají sankce - obce, jde-li o provozovatele malých zdrojů znečišťování (§ 5 odst. 2 písm. b), - Česká inspekce životního prostředí, jde-li o provozovatele velkých a středních zdrojů znečišťování, výrobce a dovozce mo­ bilních zdrojů (§ 3 odst. 2 písm. f). 5. Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podni­ kání (živnostenský zákon) mohou obce vydat tržní řády (§ 18 odst. 1). Porušení tržního řádu je jiným správním deliktem, za které ukládá sankce živnostenský úřad (§ 58 odst. 5), a to na podnět obce a po předchozí marné výzvě obce k odstranění zjiš­ těného nedostatku ve stanovené lhůtě. 6. Podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, mo­ hou obce obecně závaznou vyhláškou stanovit koeficienty daně

z pozemků (§ 6 odst. 4) a ze staveb (§ 11 odst. 3). Stanovení ko­ eficientu slouží pro výpočet daně placené finančnímu úřadu, který v případě nezaplacení daně včas nebo ve správné výši postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 7. 'Podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, mohou obce obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky provozová­ ní taxislužby, tj. prokázání znalosti místopisu, znalosti právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a znalos­ ti obsluhy taxametru řidiči taxislužby a způsob ověřování těchto znalostí (§41 odst. 2). Nedodržení podmínek pro provozování ta­ xislužby je jiným správním deliktem, za který provozovateli uklá­ dají sankce dopravní úřady (§ 35), kterými jsou okresní úřady (§2 odst. 10). 8. Podle zákona č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země, mohou obce obecně závaznou vyhláškou stanovit způ­ sob sběru látek a výrobků ohrožujících ozónovou vrstvu (§ 5 odst. 7). Porušení obecně závazné vyhlášky není sankcionováno Českou inspekcí životního prostředí jako jiný správní delikt, jehožskutková podstata je uvedena v § 8 uvedeného zákona. V přípa­ dě právnických a podnikajících fyzických osob při výkonu jejich podnikatelské činnosti tedy půjde o jiný správní delikt postižitelný podle § 50 zákona o obcích a v ostatních případech o přestupek podle § 46 odst. 1 přestupkového zákona, ztíží-li se takovým jed­ náním plnění úkolů státní správy. 9. Podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunika­ cích, stanoví obce obecně závaznou vyhláškou rozsah, způ­ sob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komu­ nikací a průjezdních úseků silnic (§ 27 odst. 7). Způsobení nebo neodstranění závad ve schůdnosti právnickou osobou je jiným správním deliktem, za který ukládají sankce silniční správní úřady (§ 42 odst. 1). Ve věcech silnic jsou silničními správními úřady okresní úřady (§ 40 odst. 3) a ve věcech míst­ ních komunikací obce (§ 40 odst. 4). Lze konstatovat, že ne­ odstranění závad ve schůdnosti fyzickými osobami není pře­ stupkem podle § 23 přestupkového zákona. Toto jednání lze u podnikajících fyzických osob při výkonu jejich podnikatelské činnosti postihovat jako jiný správní delikt podle § 50 zákona o obcích a v ostatních případech, ztíží-li se takovým jednáním plnění úkolů státní správy, jako přestupek podle § 46 odst. 1 přestupkového zákona. 10. Podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), stanoví obec obecně závaznou vyhláškou cenovou mapu po­ zemků (§10). Cenová mapa slouží zejména pro účely sjednává­ ní cen a pro daňové účely a nestanoví sejí povinnosti, jejichž po­ rušení lze sankcionovat. III. V závěrečná části se budeme zabývat sankcemi za porušení povinností stanovených obecně závaznými vyhláškami obcí v je­ jich samostatné působnosti. 1. Podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a sta­ vebním řádu (stavební zákon), mohou obce obecně závaznou vyhláškou stanovit požadavky na umisťování informačních, reklam­ ních a propagačních zařízení (§ 71 odst. 6). Porušení obecně zá­ vazné vyhlášky je u fyzických osob přestupkem podle § 46 odst. 2 přestupkového zákona a u právnických a podnikajících fyzických osob jiným správním deliktem podle § 50 zákona o obcích. 2. Podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných po­ dobných hrách, mohou obce omezit, resp. zakázat provoz vý­ herních hracích přístrojů (§ 50 odst. 4 a § 48 odst. 1). Porušení obecně závazné vyhlášky (provozování výherního hracího pří­ stroje bez povoleni") je jiným správním deliktem, za který ukládají sankce obce (§ 46 odst. 1). 3. Podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), mohou obce obecně závaznou vyhláškou stanovit, které činnos­ ti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci, lze vykonávat pouze na místech a v čase vyhláškou určených nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných místech v obci jsou takové čin­ nosti zakázány (§ 17). Porušení obecně závazné vyhlášky práv­ nickými nebo podnikajícími fyzickými osobami při výkonu jejich podnikatelské činnosti je jiným správním deliktem podle § 50 zá-

VII

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY OBCÍ koná o obcích. V ostatních případech půjde (ve smyslu nálezů Ústavního soudu ČR zmíněných výše) o přestupek podle § 48 přestupkového zákona. K tomu jednu poznámku: při použití vý­ kladového pravidla, že speciální ustanovení má přednost před ustanovením obecným, bylo by možno dospět k závěru, že jde o přestupek podle § 46 odst. 2 přestupkového zákona, k čemuž se přiklání zejména Ministerstvo vnitra. Definitivní odstranění po­ chybností by předpokládalo změnu uvedené právní úpravy. 4. Podle zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samo­ správě ve školství, může obec obecně závaznou Vyhláškou stanovit povinnost platit příspěvek na částečnou náhradu nein­ vestičních nákladů mateřských škol, školních družin a školních klubů, jeho výši a splatnost (§ 19c odst. 1). Nezaplacení přís­ pěvku včas nebo ve správné výši lze sankcionovat institutem penále stanoveným obecně závaznou vyhláškou (§ 19c odst. 3). Podle výkladu MŠMT ze dne 27.1.1994 čj. 10098/94-24 ne­ ní neplacení příspěvku důvodem k vyloučení dítěte z docházky do mateřské školy, školní družiny nebo školního klubu. 5. Podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, může obec vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví zavedení místních poplatků, podrobnosti jejich vybírání, ze­ jména konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzni­ ku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případná osvobo­ zení od poplatků a u poplatku za užívání veřejného prostranství místa, která jsou v obci veřejným prostranstvím (§ 15). Nezaplacení poplatku včas nebo ve správné výši není přestupkem ani jiným správním deliktem, lze je sankcionovat zvýšením nezaplaceného poplatku v platebním výměru až o 50 % (§ 11). Nesplnění povinnosti nepeněžité povahy je ji­ ným správním deliktem postižitelným podle § 37 a § 37a záko­ na č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 6. Podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, se obecní policie zřizuje a zrušuje obecně závaznou vyhláškou (§ 1 odst. 1), ve které obec rovněž stanoví podrobnosti o stej­ nokroji a jeho nošení (§ 27). Obecně závazná vyhláška ne­ ukládá povinnosti, které lze sankcionovat. 7. Podle zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují ně­ které otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit podrobnější kritéria pro určení pořadí bytové náhrady (§ 3 odst. 2). Obecně závaz­ ná vyhláška neukládá povinnosti, které lze sankcionovat. 8. Podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunika­ cích, může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit úplatné stání vozidel na vymezených místních komunikacích nebo je­ jich úsecích (§ 23 odst. 1) a úplatné stání osob na vymezených místních komunikacích v centrech měst a městských částí

(§ 23 odst. 2). Uvedený zákon podle § 1 upravuje výkon státní správy. Protože se však zavedení úplatného stání přímo dotý­ ká rozpočtu obce a tedy její samostatné působnosti, převažuje názor, že uvedená zmocnění se vztahují k samostatné působ­ nosti obce. Názor na postih jednání spočívajícího v nezaplace­ ní ceny za stání podléhal změnám. Podle stanoviska Minister­ stva vnitra a Policejního prezídia nejde o přestupek a nelze tedy ani použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla. Argumentace spočívá v zásadě v tom, že obecně zá­ vazná vyhláška nemůže uložit povinnost zaplatit cenu za stání (povinnost zaplatit cenu za stání vyplývá přímo ze zákona) a příslušná skutková podstata přestupku není žádným záko­ nem stanovena. Na druhé straně Ministerstvo dopravy a spojů zastává názor, že stání v rozporu s obecně závaznou vyhláš­ kou obce naplňuje skutkovou podstatu přestupku proti bez­ pečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22 odst. 1 písm. d) přestupkového zákona. Definitivní odstranění pochyb­ ností zřejmě předpokládá novelizaci související právní úpravy. 9. Podle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů a stavebních odpadů a místa k odkládání odpadů (§ 9 odst. 1). Je nepo­ chybné, že nesplnění povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávně­ nou k podnikání, která uzavřela příslušnou dohodu s obcí, je ji­ ným správním deliktem, za který ukládá pokutu obec (§ 39 odst. 5). Nejasnosti vznikají ve vztahu k jiným osobám. Usta­ novení § 39 odst. 5 totiž umožňuje obcím ukládat pokuty za nesplnění povinností z obecně závazné vyhlášky i nepodnika­ jícím fyzickým osobám, ale takové jednání neoznačuje jako přestupek, pouze stanoví, že obec »přitom« postupuje podle zvláštního (podle poznámky pod čarou přestupkového) záko­ na. S použitím pravidla přednosti speciálního ustanovení před ustanovením obecným lze předně konstatovat, že neoprávně­ né založení skládky nebo odkládání odpadků nebo odpadů mi­ mo vyhrazená místa je přestupkem podle § 47 odst. 1 písm. h) přestupkového zákona. S výhradou, že jde o výklad nahrazují­ cí nejasnou právní úpravu, by bylo možno dospět k závěru, že nejde-li o jiný správní delikt podle § 39 odst. 5 zákona o odpa­ dech nebo o přestupek podle § 47 odst. 1 písm. h) přestupko­ vého zákona, lze jiná porušení obecně závazné vyhlášky sankcionovat jako: - jiný správní delikt, jde-li o právnické a podnikající fyzické osoby při výkonu jejich podnikatelské činnosti podle § 50 zá­ kona o obcích nebo - v ostatních případech o přestupek podle § 46 odst. 2 pře­ stupkového zákona.

\

Vlil

PODNIKANÍ_____________________

Dnes je zcela běžné, že na okresním úřadě pracují vedle »klasických« úředníků také informatici. O jejich činnosti jsme hovořili s Ing. Petrem Vobejdou, vedoucím Informačního a datového centra Okresního úřadu České Budějovice. • Do jaké míry se zavedení informačních technologií promítá do práce úředníků zdejšího okresního úřadu? Nejdříve jsme museli seznámit pracovníky s možnostmi, které výpočetní technika poskytu­ je. Formou školení a individuálních konzultací se nám to podařilo a díky tomu dnes prakticky neexistuje úředník, který by s počítačem neu­ měl pracovat. Napojením na zhmba dvacet síťových aplika­ cí, systémem právních informací ASPI počínaje a elektronickou poštou konče, jsme eliminovali problémy spojené se získáváním a poskytováním základních in­ formací na minimum. Ať už jde 0 informace právního charaktem, nebo třeba vedení evidence stíž­ ností, vzorů smluv anebo komu­ nikace mezi úředníky uvnitř i mi­ mo okresní úřad. Některé aplikace slouží všem referátům, specifičtější jsou jen pro dva tři referáty.

podstatně více žadatelů o informace než dosud? Z technického hlediska se lze v souvislosti s pružným poskytováním informací veřejnosti vypořádat několika způsoby. Jedním z nich, a ten považujeme za prvořadý, je vybudování vlastního www serveru. Zatím je umístěn u po­ skytovatele internetu, ale uvažujeme o vybudo­ vání a správě vlastního serveru přímo na okre­ sním úřadě. Tím se především zrychlí a zajistí možnost nepřetržité komunikace veřejnosti s úřadem a naopak, veřejnosti se usnadní přístup k informacím o jeho činnosti, což současně umožní jeho veřejnou kontrolu. Naše internetové řešení počítá s využitím softwaru, jenž mimo jiné nabízí vysoce nadstan­ dardní služby a přitom je finanč­ ně nenáročný.

• Se snahou o informační otevřenost, kterou v rámci reformy veřejné správy sle­ duje i vláda ovšem souvisí nutnost překonat různé, tře­ ba i technické problémy.

• Každý pracovník má svou e - mailovou adresu?

Přesně tak. Každý má součas­ Ing. Petr Vobejda Z návrhu Koncepce budování ně se svým účtem na síti elektro­ informačních systémů veřejné nickou adresu. Proto může veli­ správy, která rozpracovává cíle a závěry Státní ce rychle, efektivně a přitom bezplatně informační politiky ČR pro tuto oblast, mimo ji­ komunikovat s ostatními pracovníky úřadu, ale 1 s mnoha jinými institucemi, případně se sub­ né vyplývá, že formy poskytování informací jekty správního řízení, právnickými osobami občanům a právnickým subjektům úzce souvi­ i občany, pokud se na tomto způsobu kontaktu sejí s podporou státu při zavádění informačních dohodnou. a komunikačních technologií. Popravdě řečeno, jednotliví občané tuto mož­ Po stránce technické realizace podle mého nost nevyužívají v takové míře, jak bychom si názoru nepůjde o komplikované problémy. přáli, anebo jak je v některých vyspělých stá­ Složitěji se spíš jeví legislativní zajištění infor­ tech obvyklé. mačních systémů veřejné správy i jejich finanč­ ní a organizační zabezpečení. Samostatnou, leč • V okresech přejde od roku 2000 ci­ bezpodmínečně nutnou kapitolou všestranné vilní agenda Policie ČR na okresní úřa­ přípravy veřejné správy na nové podmínky bu­ dy. Co tato změna obnáší? de sestavení pracovních týmů fundovaných První krok už je za námi. Tím bylo propojení úředníků, jejichž hlavní náplní práce bude prá­ příslušných pracovišť ředitelství Okresní správy vě poskytování informací veřejnosti přiměře­ Policie ČR. respektive budovy kde sídlí, s no­ ným způsobem. vou budovou okresního úřadu, kam se agenda • Jak jste připraveni na změnu letopo­ přestěhuje. Propojení je založeno na principu čtu? mikrovlnného bezdrátového spojení v chráně­ ném pásmu. V souvislosti s problémeme tzv. počítačové­ My jsme, ve snaze využít státní finanční pro­ ho roku 2000jsme museli prověřit hlavně výpo­ středky co nejefektivněji, zvolili řešení odlišné četní techniku, síťový operační systém a apli­ od standardního, jímž je pronájem pevných li­ kační programové vybavení. Již v minulém roce nek za poměrně vysoké měsíční poplatky. Naše jsme počítače, které nejsou schopny s rokem řešení je. kromě počáteční investice, v podstatě 2000 »pracovat«, postupně modernizovali ane­ bezplatné. bo vyměnili za nové. Letos jsme také zmoderni­ Podobným způsobem plánujeme postupné zovali síťový operační systém, aby přechod na propojení lokální sítě okresního úřadu s lokální­ rok 2000 byl skutečně bezproblémový. To se mi sítěmi několika dalších organizací, jichž je týká i servisu aplikačního softwaru, který nám okresní úřad zřizovatelem. v rámci kupní smlouvy zajišťují externí autorské

• Prvního ledna příštího roku začne platit zákon o svobodném přístupu k informacím. Jste připraveni na to, že se bude i na okresní úřady obracet

firmy. KVĚTUŠE SCHŮLLEROVÁ FOTO AUTORKA

PAPIRIUS Vše pro kancelář Pozice firmy Papirius na trhu s kance­ lářskými potřebami sílí rok od roku. Ob­ chodní úspěch má v současné nelehké době pro podnikání řadu důvodů. První je v dokonalé organizaci, druhý v investicích do vlastního rozvoje, třetí ve firemní kultu­ ře, další v profesionalitě služeb apod. Heslem firmy je -Nechceme, abyste byli spokojeni. Chceme, abyste byli nadšeni.« Papirius nabízí na 3500 položek zboží, bez něhož se neobejde žádná kancelář nebo provoz. Z množství variant nabídky si lze vybrat tonery a pásky, počítačové příslušenství, veškeré druhy papíru, fa­ xy, telefony, skartovací stroje, kancelář­ ský nábytek atd. Zkrátka vše, co souvisí s administrativou a prezentací firem včetně vánočních ozdob, potravin, kávovarů, příborů či plastového nádobí. Zákazník může objednávku vyřídit zdarma na tel.: 08001 54322 nebo fa­ xem: 08001 54321. Dodací lhůty na ce­ lém území ČR představují 24 hodin. Výhody, které firma Papirius poskytuje: • individuální přístup k zákazníkovi s max. zaměřením na řešení jeho potřeb, • odstranění shánění kancelářských potřeb po několika obchodech, objednávání zdarma v pohodlí své kanceláře, ušetříte čas, • dovoz do 24 hodin na stůl, kam potřebu­ je zákazník, • spolehlivost dodávek 99 %, • odpadá potřeba příručního skladu, ušetří­ te prostor a peníze, • nepotřebujete nákupčího s autem, ušetří­ te peníze, • odstraníme fyzickou práci nákupčích, • zboží Vám ve skladu nezestárne, • můžete se naplno věnovat svému oboru, • barevný katalog s technickým popisem zboží, fotkami a cenou, • náš obchodní zástupce odborně a osob­ ně poradí při výběru, • 3500 položek v katalogu a v našem skla­ du (3300 m2) Vám umožní snížit počet dodavatelů, • řidiči mají firemní oblečení, nepůsobí u zákazníka anonymně, • možnost vrácení chybně objednávaného zboží do 7 dnů. Firma působí na trhu již se šestiletou tradicí a každoročně zvyšuje počet spoko­ jených zákazníků. Zřejmě platí, že kolik pozitivní energie se do věci vloží, takový se po čase dostaví úspěch. Dnes Papirius zaměstnává 250 lidí, kteří usilují nikoliv o pouhou spokojenost, ale přímo o nadše­ ní svých klientů z úrovně poskytovaných služeb. Kontaktní adresa: Papirius, s. r. o. Dopraváků 723, 184 00 Praha 8 http://www.papirius.cz e-mail: [email protected] MODERNÍ OBEC 10/1999 J

21

/KOMERČNÍ prezentace/

ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE ŠETŘI ČAS

PODNIKÁNÍ

STACHOVSKÁ RADNICE ZEŠTÍHLUJE Šumavská obec Stachy má 1200 obyvatel. Zdejší radnice spravuje rozsáhlé území rozklá­ dající se na 3500 ha. Obecní úřad má referát vnitřních věcí (matrika), stavební, ekonomiky a personalistiky a obecné administrativy. Nově zvolené zastupitelstvo i rada podpoři­ ly názory občanů, že je zapotřebí snížit počet­ ní stav zaměstnanců radnice. Od počátku le­ tošního roku se proto začal připravovat nový organizační řád. který již obsahoval rozdělení některých činností na jednotlivé re­ feráty tak, aby došlo ke skutečnému snížení počtu pracovníků, ne pouze k nějaké kosme­ tické úpravě.

Na konci cesty bude snížen počet za­ městnanců úřadu. Na jedné straně se tak zmenší náklady na správu obce, na druhé se zvýší zájem úředníků o usnad­ něnou práci. Aby mohly být nový organizační řád, orga­ nizační schéma a popisy pracovních činností uvedeny bez zádrhelů v život, musel být nej­ prve vybrán systém, jenž by zvýšil efektivitu všech činností úřadu. Návrh nového systému řízení spočíval v masivním nasazení nejmodernějších osobních počítačů, přidělení po­ čítače každému pracovníkovi, vybrání nej­ vhodnějšího programového vybavení a zaškolení všech pracovníků. Nejprve byl vybírán vhodný software pro činnosti obecního úřadu. Zpočátku byl zkou­ šen systém MS-OFFICE 97, který sice splňo­ val nároky pro administrativní činnosti obec­ ně, nikoli však pro specializované agendy (matrika, pozemková evidence, ekonomika) obecního úřadu. Posléze, po odzkoušení nabízeného systému MUN1S 2000, však i bez hlubších znalostí pro­ gramu bylo zřejmé, že hřebík byl uhozen na hla­ vičku. Tento systém totiž představuje globální řešení našich problémů a požadavků. MUN1S 2000 je programový balík, obsahující moduly pro operační systémy DOS i Windows 98. Moduly Evidence obyvatel a Matrika bu­ de využívat referát vnitřních věcí, modul Po­ zemky stavební referát a moduly Poplatky a Účetnictví referát ekonomiky a personalisti­ ky. Spojovací a řídící modul Kancelář využije především starosta a s nim všechny referáty. Jako každý velký programový balík, nabí­ zející velké množství možností práce, vyžadu­ je i MUNIS 2000 rozsáhlé znalosti k jeho efektivnímu využití. Předpokladem je nejen ovládání Windows 98, ale zejména funkcí jed­ notlivých modulů. Ke cti programátorů MUNlSu budiž řečeno, že ovládání jejich progra­ mu je snadné, logické a efektivní. Přesto uživatel musí být seznámen s prací ve zvole­ ném textovém editoru (Word 97). Jednou z mála nevýhod je typicky programátorské zpracování popisu ovládání programu, vychá­

22

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

zející z analýzy a způsobu programování soft­ waru. Pro běžného uživatele nemá logiku od nejjednoduššího ke složitějšímu, ale popisuje ovládání z hlediska rutinního uživatele po dlouhé době zacvičení. Nejvýraznější ulehčení práce přináší modul Kancelář, značně zjednodušující všeobecnou administrativní práci na obecním úřadě. Zvlád­ ne evidenci pošty, vedení podacích deníků, roz­ dělování úkolů jednotlivým referátům a v nepo­ slední řadě velice efektivní vytváření korespondence. Lze říci, že modul Kancelář umožnil zrušení jednoho pracovního místa obecné administrativy. Práce s ostatními modu­ ly pak výrazně ulehčuje práci jejich uživatelům. Každý pracovník úřadu má svůj vlastní po­ čítač, všechny pracují ve Windows 98 a jsou spolu propojeny sítí Windows. Všechny počí­ tače jsou typu Intel Pentium 233 až 333 MHz. Hlavní počítač má nainstalovány všechny mo­ duly a jsou v něm uloženy datové soubory sdí­ lené jednotlivými uživateli. Referentské počí­ tače mají nainstalovány pouze provozované moduly. Celá síť je napojena modemem na in­ ternet, zejména kvůli elektronické poště. Bez předchozích dlouholetých zkušeností bych sám nemohl uváděnou změnu provést. První překážkou je myšlení zaměstnanců, kteří se podvědomě brání jakékoli změně na­ vyklého stereotypu. V našem úřadě byl jejich postoj změněn trpělivým vysvětlováním a pro­ cvičováním základů Windows 98 a textového editoru Word 97. Celý systém MUNIS 2000 byl nejprve nainstalován na jednom počítači, kde jsem se s ním podrobně seznámil a ověřil si jeho ovládání. Čím hlouběji jsem vnikal do progra­ mu. tím více jsem si uvědomoval jeho přednos­ ti a snadnost ovládání. Poté byl nainstalován na ostatní počítače, které se propojily do sítě. Zno­ vu začalo vysvětlování a seznamování pracov­ níků úřadu s ovládáním modulů, což v podstatě probíhá dosud. Ostrý náběh nastane začátkem roku 2000, ale přípravy trvaly asi sedm měsíců; tři měsíce byly věnovány prozkoumávání vlastností s ověřováním ovládání a další čtyři měsíce trpělivému zaškolování pracovníků. Na konci cesty bude snížen počet zaměst­ nanců úřadu. Na jedné straně se tak zmenší náklady na správu obce, na druhé se zvýší zá­ jem úředníků o usnadněnou práci. Výhodou je vyšší výkon a spokojenost pracovníků, nevý­ hodou potřeba alespoň jednoho zaměstnance s poměrně hlubokými znalostmi počítačové techniky, systému Windows a aplikačních programů pracujících v tomto prostředí. Podle mého názom by měla existovat pora­ denská firma v oblasti racionalizace práce a zavádění nových informačních technologií pro obecní správu. Bez pomoci nebo vlastních znalostí není přechod k efektivní administrati­ vě snadný.

PETR ŠEBELÍK, starosta obce

Asociace stavitelů plynovodů Členové a produktovodů (ASPP) se na letošní mi­ mořádné valné hromadě usnesli o založení Garančního fondu členů ASPP (GF ASPP), který slouží jako záruka pro investora, že jeho investice bude dokončena i v případě selhání dodavatele stavby. Členství v GF ASPP je pro členy asociace povinné a vzniká současně se členstvím v aso­ ciaci. Členové se zavazují, že za přesně stano­ vených podmínek zabezpečí na základě žá­ dosti investora dokončení stavby v původním cenovém rámci novým zhotovitelem, a to po­ skytnutím finančních prostředků až do výše rozdílu mezi nečerpanými prostředky investo­ ra a potřebou stavby, nejvýše však ve výši 4 mil. Kč. O čerpání z GF ASPP žádá investor akce v přesně specifikovaných případech. Napři-

ZÁRUKA PRO INVESTORY klad, dojde-li k neočekávané živelné události, která poškodí rozestavěné dílo a v práci je tře­ ba pokračovat ještě před obdržením plnění z pojištění stavby. Zhotovitel, člen ASPP. se vlivem špatného odhadu peněžních toků může dostat do krátkodobé insolventnosti a není schopen řádně pokračovat v plnění zakázky, V krajním případě se může stát, že se zho­ tovitel dostane do vážných ekonomických, technických nebo personálních problémů, kdy není předpoklad jejich rychlého vyřešení a hrozí likvidace společnosti nebo konkursní řízení. S požadavkem na čerpání z GF ASPP se může investor obrátit na představenstvo aso­ ciace tehdy, byly-li vyčerpány veškeré pro­ středky dohody s původním zhotovitelem. Pro žádost o čerpání z GF musí investor prokázat splnění přesně specifikovaných podmínek. Na základě zhodnocení předložených doku­ mentů představenstvo rozhodne o dokončení stavby se zárukou ASPP a případném čerpání prostředků z garančního fondu. Zdrojem pro dokončení stavby jsou veškeré zbylé prostředky investora včetně případných dotací i jiného spolupůsobení investora a zby­ lý materiál, doplněné prostředky GF ASPP. Na základě investorem předložených doku­ mentů představenstvo asociace rozhodne o potřebném rozsahu prací, dodávek materiálu a subdodávek, které zajistí dokončení stavby. Takto definovaný rozsah prací se stane zadá­ ním pro vnitřní výběrové řízení, které předsta­ venstvo vypíše pro členy ASPP. Vítěz výběrového řízení se stane novým zhotovitelem stavby. Investor je povinen roz­ hodnutí představenstva ASPP o novém zhoto­ viteli respektovat a neprodleně s ním uzavřít smlouvu o dílo na dokončení stavby za podmí­ nek vítězné nabídky výběrového řízení Aso­ ciace stavitelů plynovodů a produktovodů.

MARTINA MLČOCHOVA, tajemnice ASPP

Váš dodavatel komplexních komunikačních infrastruktur budovaných na prvcích renomovaných společností: ODBORNÉ SLUŽBY návrh řešení Vaší komunikační infrastruktury analýza a zpracování projektových dokumentací LAN, MAN, WAN a slaboproudých rozvodů analýza optimalizace sítí LAN a WAN instalační a servisní služby na optických trasách , .. .

gSCŽyMj

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE Systémová integrace zahrnující projekční činnosti, koncepční návrhy a dodávky v oblastech: • Telefonní ústředny • Docházkové systémy • Řídící systémy • Televizní systémy Záložní systémy Elektro rozvody do 1000V • EZS

AMR • MOD TAP• 3COM Nortel Networks •

|3|l

a nově Value Added Reseller pro LAN a WAN řešení Lucent Technologies •

BRNO 602 00, tř. kpt. Jaroše 26 Tel.: 05/45240972, Fax: 05/45240971 OSTRAVA 701 55, 28. října 119 Tel.: 069/6604392, Fax: 069/6604395 PRAHA 106 17, Žirovnická 5/3146 Tel.: 02/67287406-9 http://www.netprosys.cz e-mail: [email protected]

komunikace mezi vámi navštivte nás v průběhu výstavy Invex v Moravské chalupě 4. a 5.10.1999

PODNIKANÍ.

OMEZIT HROZBU Y2K Problém tzv. počítačového roku 2000 vyjadřuje závislost lidstva na informačních technologiích. Pravdou je, že řetězový výpadek v základní infrastruktuře může společnost zaskočit z různých příčin kdykoli. Rok 2000 je jen zkouškou, zda jsme schopni se s takovou situací vypořádat. Vzhledem k závislosti energeti­ ky, dopravy, výroby i řídicích funkcí státu na využití informač­ ních technologií byly závažné pro­ blémy v počítačových systémech u důležitých organizací identifiko­ vány a vyřešeny. Nicméně žádné řešení nemá stoprocentní spolehli­ vost a řada dalších organizací, kte­ ré mohou v řetězcích společnosti způsobit problém, tuto záležitost pojala nedůsledně anebo se jí ne­ věnovala vůbec. Navíc, problém označovaný ja­ ko Y2K, rok 2000 apod., je otázka širšího časového období, začína­ jící technicky 9. 9. 1999, pokra­ čující přechodem 1999/2000, dále 28. 2. 2000. Přechod roku 1999/2000 je te­ dy možno chápat jako určitou hrozbu vzniku nebo vytvoření mimořádných situací, které mo­ hou přerůst v krizi.

a demonstrovat vůli řešit problé­ my před veřejností. V našich podmínkách budou pravděpodobně nejvíce expo­ nované jednotlivé okresní úřa­ dy a velká města. Zde by měla být zřízena obdobná střediska jak pro komunikaci v rámci státní správy, tak pro vazby s rozhodu­ jícími dodavateli na svém území a konečně i pro řešení problémů vzhledem k občanům. Samozřejmě by taková centra měla pracovat na centrálních or­

operačních postupů, které pomo­ hou vyřešit nejen problémy spo­ jené s rokem 2000, ale zejména zvýší připravenost státní správy i podnikové sféry na jakékoliv další mimořádné situace.

Možný postup Celá záležitost zachování kon­ tinuity je v převažující míře zále­ žitostí informační. Zavedení systému by se mělo dotknout ne­ jen státní správy, ale je potřeba vytvořit i potřebné vazby do sa­ mosprávy a klíčových odvětví hospodářství tak, aby se jejich střediska stala prakticky součástí celé sítě a byla umožněna obou­ stranná komunikace. Pro vytvoření sítě středisek je potřeba zajistit přinejmen­ ším následující kroky:

Řídící centra V současné době dochází ve světě k vytváření tzv. řídicích center pro rok 2000, která mají za cíl koordinovat činnosti souvise­ jící s přechodem do dalšího roku, ale nejen to - jde o střediska pra­ cující ve prospěch veškerých dal­ ších činností souvisejících se za­ chováním kontinuity, která budou dále pracovat i po odeznění počí­ tačových problémů. Tato střediska mají několik základních funkcí: - Informovat a vyrozumět v případě hrozících i nastalých problémů vedoucí pracovníky jak vlastní organizace, tak všech or­ ganizací navazujících. Jejich cí­ lem je také poskytnutí kvalifiko­ vaných informací zaměstnancům či veřejnosti. - Řídit - středisko je schopno řídit akce podle připravených plá­ nů, vyhledávat zdroje a osoby po­ třebné k řešení nastalých i hrozí­ cích situací a vydávat pokyny vedoucí k obnovení normálního stavu. - Ověřovat a zaznamenávat - řídicí středisko musí vytvořit mechanismus k ověřování kroků, které byly podniknuty k zameze­ ní hrozeb a zaznamenávat tyto kroky k následné analýze. To po­ může podpořit zodpovědný pří­ stup jednotlivých pracovníků

---- 24

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

gánech státní správy a v klíčo­ vých odvětvích, jako jsou energe­ tika, doprava, spoje a podobně. Přitom vytvoření centra nemusí znamenat nákladné budování roz­ sáhlých dispečinků. Na okresní i celostátní úrovni jsou již pracoviště se stálou služ­ bou vybudována a v provozu v rámci Integrovaného záchran­ ného systému. Pro řešení proble­ matiky roku 2000 a souvisejících hrozeb jde o jejich doplnění systémem pro uvedený typ opera­ cí. Jedná se převážně o efektivní vytvoření souboru standardních operačních postupů pro zúčastně­ né strany. Do konce roku 1999 je ještě možnost síť takovýchto středisek vybudovat s využitím stávajících prostředků a doplňků pro rok 2000. Je možné vytvořit jejich propojení a navrhnout vzájemně provázané soubory standardních

• Vytvořit pracovní skupinu střediska (na příslušné úrovni, tj. okres, obec, rezort). • Připravit materiální podmín­ ky funkce střediska (místo, spoje­ ní, vybavení). • Určit procedury komunikace, včetně komunikace s veřejností. • Vybrat a implementovat in­ formační systém. • Popsat standardní operační postupy řešení typických událostí. • Zmapovat specialisty, kteří mohou přispět při řešení specific­ kých záležitostí. • Vytvořit či prověřit evidenci zdrojů a prostředků, které mohou být při řešení mimořádných situa­ cí použity. • Určit způsob dokumentování činnosti pro následné analýzy. • Provést cvičení týmů a jejich interoperability. • Zahájit provoz střediska ře­ šením běžných událostí.

Řešení krizových situací je sa­ mozřejmou součástí jakéhokoliv řídicího procesu. Nejdůležitějším nástrojem pro krizový manage­ ment je přehled o disponibilních zdrojích a prostředcích. Právě ta­ kový systém je v současné době budován v gesci Správy státních hmotných rezerv jako Systém pro plánování civilních zdrojů s celostátní působností. Pro nasazení systému řídicích středisek by bylo možno využít akce související s nasazením toho­ to systému, které organizuje Sprá­ va státních hmotných rezerv a kte­ ré budou probíhat v druhé polovině roku 1999 a vytvoří tak celostátní propojenou a bezpečnou síť pro evidenci zdrojů a prostřed­ ků. Rozšířením této akce o modu­ ly poskytující podporu vytváření a provozu řídicích středisek by by­ lo možno rychle a efektivně do­ sáhnout vytvoření sítě řídicích středisek s vazbou na rezorty.

Systém ARGIS Spolu s budováním takovéto sítě mohou probíhat práce na centrální přípravě standardních operačních postupů, které mo­ hou být pak šířeny pomocí unifi­ kovaných prostředků na jednotli­ vé okresy, které si je mohou doplnit o svá specifika. To by představovalo podstatnou pomoc centrálních orgánů okresním úřadům. Systém pro plánování civilních zdrojů ARGIS je vyvi­ nut s pomocí technologií interne­ tu, takže i jeho propojení na okresní úroveň bude poměrně jednoduché. Systém ARGIS bude zasaho­ vat i do rozhodujících průmyslo­ vých organizací, takže jeho rozší­ ření o modul Y2K by bylo přirozené. Projekt ARGIS počítá se školením uživatelů v průběhu instalace, kterého se zúčastní pracovníci referátů obrany a ochrany okresů a informatici - tato školení by opět po rozšíření mohla posloužit i pro vyškolení v problematice postupů a techno­ logií pro rok 2000 a případné dal­ ší hrozby. Systém ARGIS bude dále rozví­ jen, takže představuje vhodný zá­ klad pro další existenci středisek i po odeznění problému roku 2000. Příprava na tzv. počítačový rok 2000 je ve své podstatě přípravou na řetězové krize velkého ekono­ mického a sociálního dopadu. Lze namítnout, že nyní lze již ob­ tížně dosáhnout kvalitní připrave­ nosti, když do okamžiku možné­ ho vzniku problému zbývá pár měsíců. Připravenost na rok 2000 se ovšem neztratí.

MICHAL VANĚČEK, T-SOFT, s. r. o.

« řízeni a sprava________________________

REALIZACE USNESENÍ RADY A ZASTUPITELSTVA KDO, KDY A JAK MÁ ROZHODNUTÍ VYKONAT (1) Setkávám se s řadou otázek týkajících se realizace usnesení obecní rady nebo obecního zastupitelstva v praxi. Některé pochybnosti vyjdou většinou najevo, když orgány obce zjistí, že některé usnesení nebylo realizováno tak, jak si představovaly, že smlouva není toho znění, jak ji zamýšlely, že peníze odešly v jiném termínu a jiným režimem, než měly apod. V sérii článků se pokusím rozhodování orgánů obce více osvětlit a poradit, jak se vyvarovat přehmatů výkonného aparátu, popř. starosty. Zpětné výhrady se mohou týkat záležitos­ tí méně závažných nebo dokonce nepodstat­ ných, ale někdy může obci či městu velmi zkomplikovat život chybný výkon usnesení zásadního významu, chybné vyhotovení smlouvy apod. Začneme zobecněním klasického rozho­ dovacího procesu orgánu obce: • Orgán obce na základě předložených materiálů rozhodne usnesením, jak se má da­ ná věc řešit. • Usnesení je vyhotoveno v písemné po­ době a ověřeno ověřovateli. • Výkon tohoto usnesení pak zpravidla jde již zcela mimo zastupitelstvo či radu. V lepším případě se ještě realizace usne­ sení nějakým mechanismem kontroluje (kontrolní komisí, samotným orgánem), v horším případě pouští zastupitelé věc ze zřetele a na pochybení přicházejí až v oka­ mžiku, v němž se objeví problém a kdy se většinou stejně nedá již nic dělat. Preventiv­ ní kontrola je výjimečná. Na řadu pak při­ chází obviňování, kdo za to může a často pak důsledky »odnášejí« úředníci, popř. sta­ rosta čelí kritice, že špatně jednal. Zastupitelé a radní si však musí uvědomit zásadní věc: Na nich především je zodpovědnost za to, jak si zajistí realizaci svých rozhodnu­ tí, jaká pravidla nastolí, jak je budou kontro­ lovat a co všechno připustí.

Odpovědnost za »neposlušnost« Hledat viníka vně zastupitelstva je možné v jediném případě - pokud zastupitelé nebo radní zcela jednoznačně řekli, co chtějí a jak, a někdo toto rozhodnutí svévolně po­ rušil. Ale i potom ještě »visí« ve vzduchu otázka, zdali si zastupitelstvo nemohlo reali­ zaci lépe ohlídat. V žádném případě to ne­ znamená, že zastupitelé a radní musí chodit jako hlídači a kontrolovat každou čárku. Je třeba vytvořit určitý standard rozhodova­ cího procesu a hned zpočátku vyvozovat přísnou odpovědnost za »neposlu.šnost« vůči vůli zastupitelstva. K tomu vede několik cest, z nichž některé nalézají oporu přímo v zákoně, jiné vychá­ zejí spíše ze zdravého rozumu, další ze spe­ cifik místních poměrů.

□ Usnesení městského zastupitelstva (MZ) nebo městské rady (MR) musí být určité a srozumitelné To je naprosto nezbytný předpoklad k to­ mu, aby zastupitelé mohli očekávat, že ten, kdo toto usnesení bude realizovat, se zacho­ vá tak, jak předpokládali. Takže usnáší-li se zastupitelstvo o uzavření nějaké smlouvy, musí být v usnesení všechny její podstatné náležitosti, a dále vše, co zastupitelé chtějí navíc. V usnesení tedy musí být všechny údaje, které jsou pro jeho výkon podstatné, a které nepřipouštějí pochybnosti nebo více výkladů.

To, jak má vypadat usnesení rady či za­ stupitelstva, zákon neukládá. Zpravidla je však upravují jednací řády, v nich je také prostor pro stanovení standardního a přesnějšího obsahu usnesení orgánů obce. Zde se dá také zakotvit řada kon­ trolních mechanismů souladu usnesení s následným právním aktem. Porovnejme dva texty usnesení: »MZ rozhodlo udělit jednordzovu odměnu členu zastupitelstva Janu Novákovi ve výši 3000- Kč« nebo »MZ rozhodlo udělit jednorázovou odměnu členu zastupitelstva Janu Novákovi ve výši 3000,- Kč, za účast při jednáních ve věci zís­ kání státní dotace na bytovou výstavbu v obci. Odměna je splatná do 30. 3. 1999 a je vyplá­ cena za období 1.1. 1999 až 28. 2. 1999.« V prvním usnesení nevíme, za co zastupi­ tel odměnu dostává, kdy je splatná a za jaké období se poskytuje. Podobně je to s dotačními platbami: Například: »MZ rozhodlo přiznat městskému bazénu ve Lhotě dotaci 400 000,- Kč« nebo »MZ rozhodlo přiznat městskému bazénu ve Lhotě dotaci 420 000,- Kč, která je urče­ na na provoz v období 1. pololetí 1999, a bude čerpána měsíčními platbami ve výši 70 000,- Kč, splatnými vždy k 1. dni daného měsíce.* V prvním usnesení nevíme, jak se má do­ tace »vyplácet® a za jaké období.

Máme však i zásadnější smlouvy, jako na­ příklad převody nemovitostí nebo smlouvy o dílo na mnohamilionové zakázky. Zastupi­ telé, pokud neschvalují celý text smlouvy, což bych ve složitějších případech doporu­ čovala, by měli schválit vše podstatné, re­ spektive hlavní body a podmínky smlouvy. Opět porovnejme dva texty usnesení v přípa­ dě prodeje nemovitosti a v případě smlouvy 0 dílo. Prodej nemovitosti: »MZ schvaluje odprodej nemovitosti, a to domu číslo popisné 656, panu Janu Nováko­ vi, za cenu 1 000 000,- Kč« nebo »MZ schvaluje odprodej nemovitosti, a to domu číslo popisné 656, včetně pozemku číslo 1673, v k. ú. obce Lhota, za cenu 1 000 000,- Kč, splatnou před podpisem kupní smlouvy. Kupní smlouvu MZ ukládá uzavřít nejpozději do 30. dubna 1999. V pří­ padě, že smlouva nebude z důvodů na straně kupujícího uzavřena do tohoto termínu, MZ rozhodne na příštím zasedáni o dalším z uchazečů.* V první smlouvě nevíme, kdy se má smlouva uzavřít, kdy se má platit kupní ce­ na, zdali se převádí i pozemek apod. Součas­ ně je možné dále zakotvit do smluv o převo­ du nemovitosti další instituty, které zatím zcela zbytečně zůstávají stranou pozor­ nosti zastupitelů: - institut předkupního práva (zejména u objektů, které jsou svým způsobem výji­ mečné), - právo odstoupení od smlouvy (např. ne­ bude splněn závazek rekonstrukce nebo rea­ lizace určitého záměru), - věcná břemena (například závazek po­ nechat v objektu charitativní organizaci (ná­ jemní smlouvy nejsou tou nejjistější pojist­ kou). Často se stává, že zastupitelé se k těmto problémům v diskuzi vyjadřují, v usnesení se ale neobjeví a smlouvy jsou realizovány bez těchto ustanovení. Smlouva o dílo: »MR schvaluje zadání díla firmě ABS, s. r. o., za cenu 400 000,- Kč* nebo »MR schvaluje uzavřít s firmou ABS, s. r. o. smlouvu o dílo s těmito podmínkami: - zálohová platba maximálně 20 % z cel­ kové ceny - dodávka díla nejpozději ke dni 15. 5. 1999 - měsíční platby za dílo podle skutečně vykonané práce - záruční doba minimálně 12 měsíců - za prodlení smluvní pokuta 0,1 % z cel­ kové ceny díla za každý započatý den pro­ dleni.*

MODERNÍ OBEC 10/1999 □ 25

_ŘÍZENÍ A SPRÁVA Rozdíly v textu jsou patrné. Samozřejmě by je neměli vymýšlet zastupitelé a radní na zasedání, ale v návrhové podobě je dostat od právníků. Na zasedání se dá také formovat aktuální požadavek, který může vyřešit situ­ aci vzniklou až na zasedání, např. tohoto znění: »MZ schvaluje odprodej nemovitosti, a to domu číslo popisné 656, panu Janu Nováko­ vi, za cenu l 000 000,- Kč, a ukládá odboru právnímu (starostovi), zajistit zakotvení možnosti od smlouvy odstoupit v případě ne­ splnění záměru uchazeče, a dále umožnit městu dům koupit zpět, kdyby ho uchazeč chtěl prodat. Současně se MZ usnáší, že dům nemůže být převeden před úhradou kupní ceny.« I takto se dá vyjádřit vůle zastupitelstva, kterou je výkonný aparát samozřejmě vázán.

Nejlepší obranný mechanismus Přes všechno uvedené je však nejlepším obranným mechanismem a jistotou preven­ ce, tedy kontrola konečného právního ak­ tu, což se týká především podpisu smlouvy. Možnosti kontroly jsou různé. □ Kontrola celého textu smlouvy Tento postup dává téměř absolutní jistotu správnosti toho, co se podepisuje, je ovšem také velmi zdlouhavý a nepružný. Není patr­ ně důležitý u standardních smluv, na kterých není tzv. co pokazit. Pokud chtějí zastupitelé některou smlouvu vidět jako celek, měli by si to vyhradit už při schvalování jejích nále­ žitostí. □ Kontrola celého textu smlouvy před podpisem To je možné více způsoby - například ji může provádět kontrolní komise, anebo zvláštní, legislativní komise, ustavená pro tento cíl. Účel je jasný, je jím kontrola sou­ ladu usnesení zastupitelstva s textem smlou­ vy. Je-li taková skupina zastupitelů garan­ tem souladu znění usnesení a smlouvy, i při projednávání dbá na to, aby usnesení MZ ne­ bo MR bylo srozumitelné. I zde je možný kompromis - kontrolní komise nahlédne před podpisem do těch smluv, které jí určí rada. tedy do smluv slo­ žitějších, významnějších, s velkým finanč­ ním plněním nebo složitějším právním reži­ mem. □ Dvojí podpis Za statutárního zástupce obce je považo­ ván starosta, a jeho podpis také stačí na smlouvách uzavíraných obcí či městem. Za určitých okolností může smlouvu podepsat také zástupce starosty (je-li starosta nepříto­ men anebo je-li zástupce přímo zmocněn ra­ dou či zastupitelstvem), zákon však neřeší situaci, kdy rada nebo zastupitelstvo určí, že určité dokumenty, resp. smlouvy, musí po­ depsat nejen starosta, ale například i zástup­ ce nebo další radní. Lze usuzovat, že vůči třetím osobám podobné usnesení nemá účin­

26

O MODERNÍ OBEC 10/1999

Sv/a^riěs^obc/'

ky (nemá tedy neexistence druhého podpisu vliv na platnost), ale význam směrem do­ vnitř obce či města má a je podle mého ná­ zoru možné takové usnesení jako interní směrnici přijmout. Jde o to, že podpisové právo tak není jen v rukou jedné osoby, ale dvou lidí, i to je určitá »pojistka« obsahu toho, co podepisují.

Bezvadnost textu usnesení To, jak má vypadat usnesení rady či zastu­ pitelstva, zákon neukládá. Zpravidla je však upravují jednací řády, v nich je také prostor pro stanovení standardního a přesnějšího ob­ sahu usnesení orgánů obce. Zde se dá také zakotvit řada kontrolních mechanismů sou­ ladu usnesení s následným právním aktem. Ve velké většině je totiž usnesení pouze podkladem pro další postup - uzavření smlouvy, poukázání peněžní částky apod. Usnesení zastupitelstva nemá konstitutivní charakter, tedy až na výjimky nestačí k to­ mu, aby podle něj smluvní strany mohly jed­ nat - je k tomu zapotřebí jejich vůli zachytit v jiné listině. A je-li usnesení nedokonalé, neúplné, ne­ přesné, může se (úmyslně i neúmyslně) stát chyba, která nelze napravit. Co z toho vyplývá? Zastupitelé a radní musí dbát na to, aby byl bezvadný nejen roz­ hodovací proces (tedy aby věc schvaloval správný orgán, správným postupem a ku prospěchu města či obce), ale hlavně musí velmi dobře dohlédnout na finální část tj. na realizaci svých vlastních rozhodnutí v praxi. Vyhnou se nepříjemným překvapením, ochrání své město před lidskou slabostí a ne­ poctivostí a mohou velmi přispět k prevenci škod následně vzniklých. Zdali tak učiní a ja­ ký čas tomu budou věnovat, záleží jen na nich. Ovšem, bez dohlédnutí na výsledek je často zmařeno vše pozitivní, co celé věci dali.

Kdo usnesení vykonává Bývá to nej častěji starosta a odborný apa­ rát úřadu. I z toho je zřejmé, že tito lidé ne­ mohou sami měnit žádné podmínky toho, co MZ schválilo. Obecně lze říci, že za to, co podepíše, odpovídá starosta - ten bývá zpravidla povoláván k odpovědnosti v přípa­ dě, že podepíše něco jiného, než co bylo schváleno MZ nebo MR. Jak aparát úřadu, tak starosta by měli být velmi na pozoru, jak usnesení realizují. Po­ kud jim ovšem zastupitelé nedají jasné man­ tinely, nelze po nich chtít zázraky. Je-li usnesení tak obecné, jak jsem uváděla, mo­ hou v podstatě vše, a nelze jim nic zazlívat. (Příště: Co je a co není překročení pra­ vomoci) JANA HAMPLOVÁ, stálá spolupracovnice redakce

ČESKÉ REPUBUKY Diskuze o konečné podobě návrhů zákonů souvisejících s reformou veřej­ né správy a jejich připomínkování, tak lze charakterizovat svazovou činnost v posledních týdnech. Předsednictvo a jeho komise se za­ bývaly zejména návrhy nejdůležitěj­ ších zákonů - o obcích, o okresních úřadech a pro porovnání také o hlavním městě Praze. Svaz měst a obcí projednal 2. září souhrn názorů na mimořádném zase­ dání předsednictva. 6. září byly připo­ mínky v rozsahu 17 stran předány na Ministerstvo vnitra. Některé zásadní připomínky k návr­ hům zákonů o obcích a o okresních úřadech jsou tyto: □ Návrh zákona o obcích není zcela v souladu s cíli reformy, a to především v pasážích, v nichž je odkaz na okresní úřady, které mají byt, podle doporučení Poslanecké sněmovny, výhledově zru­ šeny, respektive jejich kompetence ma­ jí převzít pověřené obecní úřady, pří­ padně krajské úřady. Proto je nutné neprodleně připravo­ vat návrh zákona »o transformaci okresních úřadů« podle cíle reformy, vyjádřeného a doporučeného usnese­ ním k Návrhu koncepce reformy veřej­ né správy na 13. schůzi Poslanecké sněmovny dne 19. května 1999. Návrh by zahrnoval změny v působnosti a po­ stavení okresních úřadů, respektive kra­ jů a dále obcí, v nichž bude zřízen »nový pověřený obecní úřad, kterému budou svěřeny některé kompetence dnešních okresních úřadů". □ Přenesenou působnost svěřit (»uložit tímto zákonem nebo zvláštními záko­ ny") obci a ne orgánům obce. □ Celý návrh zákona o obcích uvést do souladu s Evropskou chartou místní sa­ mosprávy, respektive s _těmi ustanove­ ními, kteiými se cítí být Česká republika vázána. □ Definovat jasně kompetence zastupi­ telstva obce a rady obce, aby nemohlo docházet v praxi ke sporům. □ Výbory/komise ponechat jako orgány rady obce. □ Navrhujeme, aby obce mohly při vý­ konu své samostatné působnosti vzá­ jemně spolupracovat (vytvářet svazky a sdruženi-)) a vzájemně hospodařit ve všech oblastech, ve kterých mohou spravovat - v rámci samostatné působ­ nosti - svoji obec. (V každém případě by měly mít svazky či sdružení obcí možnost spolupracovat v oblasti ce­ stovního ruchu, distribuce energií, udr­ žování pořádku, ekologické oblasti, mě­ ly by mít možnost »obhajovat společné zájmy měst a obcí«.) □ K platnému usnesení, rozhodnutí ne­ bo volbě je vždy a ve všech případech třeba nadpolovičního souhlasu všech členů zastupitelstva obce, rady obce, případně dalších orgánů.

JAROMÍR JECH, výkonný místopředseda Svazu mést a obcí ČR

řízeni a sprava------------------------

DEKONCENTRACE Leitmotivem vládního návrhu koncepce reformy veřejné správy se staly zcela zaslouženě decentralizace, dekoncentrace a profesionalizace. Zkusme se nad těmito hesly postupně zamyslet. Začněme dekoncentrací, protože se jedná o jediný proces, s nímž má (jak se dále ukáže) naše veřejná správa velmi bohaté zkušenosti. Dosavadní systém veřejné správy, v němž existuje velmi řídká síť kontaktních míst ob­ čan - stát v podobě okresních úřaduje neudr­ žitelný. Tvůrci reformy veřejné správy mají naprostou pravdu v tom, že je třeba provést dekoncentrací veřejné správy, jejímž smyslem je přiblížení místa výkonu správy občanovi.

Období 1948-1989 Kořeny tohoto problému sahají do roku 1949, kdy komunistická diktatura provedla územní a organizační reformu veřejné správy i soudnictví. Na tom není nic překvapivého. Neuvěřitelně však zní další tvrzení, že veřejná správa byla v několika vlnách silně dekoncentrována, a přesto je nyní třeba provádět další dekoncentrací. Tento paradox je však jen zdánlivý. Provádíme-li přesun agendy z vyš­ ších stupňů na nižší stupně, musíme respekto­ vat jistá omezení. V opačném případě se na­ startuje spirála, která ve svém důsledku původní nižší stupně nakonec učiní vyššími. Pro dokreslení uvedu modelový příklad. Představme si nyní na okamžik, že všechny agendy a kompetence okresního úřadu budou převedeny na obce. Bude potom našich 6242 obcí obcemi, anebo budeme mít co dělat s 6242 okresy (jejichž kompetence by v na­ šem příkladu obce vykonávaly)?. Vraťme se nyní ke skutečnosti a ukažme si, jakým způsobem a v jaké míře byla dekon­ centrace státní správy provedena. Řeč bude o opatřeních v letech 1949, 1952, 1960. 1971, 1982 a 1990. Na základě reformy let 1948-1949 byly do­ savadní země nahrazeny kraji. Počet správ­ ních (dřívějších politických) okresů byl mírně zvýšen. Přesto byly na základě zákona o ná­ rodních výborech a příslušných prováděcích nařízení provedeny dosud nevídané přesuny z vyšších úrovní na nižší úrovně.x) Cíl této snahy byl jediný: vytvoření autoritativního systému, který umožní vládnoucí straně ovliv­ ňovat téměř vše. O obrovském nárůstu byro­ kratického aparátu není jistě pochyb. Zákony o národních výborech z let 1948. 1954, 1960, 1967. 1972. 1982 a 1988 udávají pouze počty »poslanců« (členů, referentů apod.). Samo­ zřejmě nic neříkají o referentech a o dalším nejrůznějším aparátu, který byl mezi »zástup­ ce lidu« postupně infiltrován. Již koncem 50. let byl rozpor mezi přebyrokratizovanou věc­ nou a ještě vcelku rozumnou územní organi­ zaci nepřekonatelný. Proto přikročila komu­ nistická moc k další územní reformě. Ta byla provedena v roce 1960 v souvislos­ ti s vydáním nové ústavy, která deklarovala "konec přechodného období a současně vybu­

dování socialismu*. V důvodové zprávě k provedení reformy roku 1960 se říká mj.: »Snaha podřídit národním výborům zejména okresním národním výborům další hospodář­ ské organizace, stejně jako nutnost rozšiřovat přímou účast pracujících na správě a řízení hospodářské a kulturní výstavby, narážela stá­ le více na nesoulad mezi dosavadním územ­ ním členěním okresů a krajů a organizační strukturou podniků a institucí řízených národ­ ními výbory*. Výsledkem byla nevídaná redukce krajů i okresů navíc v direktivně vymezených a ne­ přirozených hranicích. Těžiště správy bylo de­ finitivně přesunuto na okresy. Zatímco v období 1949-1960 byla defor­ mace v oblasti organizační, od roku 1960 rovněž v oblasti územní. Pokračování tohoto procesu vede nutně k tomu, že z okresů se po­ stupně stávají kraje, z obcí malé okresy apod. To vše již tentokrát nevedlo k přiblížení, ale naopak k vzdálení místa výkonu správy se všemi důsledky z toho vyplývajícími a dodnes pociťovanými. Tradiční chápání kraje a okre­ su z hlediska organizačního i územního bylo postupně deformováno. Tento vývoj potvrzuje i téměř nepřetržité násilné administrativní slučování obcí, je­ jichž počet musel být přizpůsobován nízkému počtu krajů a okresů, ležícími již zcela mimo rámec jejich tradičního pojetí do roku 1948. Další vlna dekoncentrace proběhla na počátku normalizační éry, a to na základě zákona ČNR č. 146/71 Sb, který znamenal opět přesuny ně­ kolika desítek položek shora dolů. Nejen územní obvody, ale i rozsah agendy okresních národních výborů (ONV) tak dosáhl oblud­ ných rozměrů. Řešením bylo vytvoření tzv. středisko­ vých obcí (zákon ČNR č. 49/82 Sb. účinný od 1. 7. 1982). Jednalo se o předání části agendy ONV národním výborům ve střediskových obcích a MNV. Komunisté se však obávali rozbití současných okresů, a proto možnost působnosti zmíněných národních výborů ve většině případů ponechali pouze pro samot­ nou střediskovou obec, či obec městského charakteru. Rozhodně nelze hovořit o vytváře­ ní celoplošných územních obvodů zahrnují­ cích několik obcí. Území střediskových obcí však bylo zpra­ vidla silně předimenzováno, a nastolovalo otázku, zda střediskové obce byly ještě obce­ mi, anebo již malými okresy, přestože nepo­ krývaly plochu celé republiky. Myšlenka střediskových obcí vedla v kontextu polisto­ padové demokratizace k vytvoření nej nižší instance státní správy, tj. k další dekoncentraci.

Ta proběhla v roce 1990 především zruše­ ním krajských národních výborů (KNV). Jejich působnost převzaly zčásti ústřední orgány stát­ ní správy, zčásti okresní úřady (OkÚ), které se vyvinuly z dosavadních ONV. Některé obce, v nichž působil národní výbor s rozšířenou pů­ sobností (tj. obce "střediskové* a "městského charakteru*), se staly obcemi s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Jeho kompetence by­ ly rozšířeny. Tak byl alespoň částečně vyplněn prostor mezi obcemi a okresy. Zrušení KNV si rovněž vyžádalo vyplnit prostor mezi okresy a státem. Díky tomu vznikly dva typy tzv. dekoncentrátů. Prv­ ním z nich byla tzv. detašovaná pracoviště jednotlivých ministerstev vytvořená v síd­ lech krajů. Jednalo se o orgány s všeobecnou působností, zčásti nahrazující KNV. Druhým typem se staly tzv. dekoncentrované orgány státní správy se specializovanou působností. Zmíněné POÚ tedy tvoří na své úrovni ana­ logii detašovaných pracovišť tím, že vykonáva­ jí (byť jen některé) agendy z oblasti všeobecné vnitřní správy. V tomto procesu "nepřetržité dekoncentrace* lze hledat jednu z hlavních příčin současného nárůstu byrokratického aparátu, který je navíc (díky téměř neexistující decentralizaci) zcela živelný a neregulovaný.

Dílčí závěry Z toho co bylo uvedeno, plynou tyto dílčí závěry: • Díky dosud provedeným dekoncentracím se původní významy dosavadních správních jednotek kvalitativně mění (z obcí se postupně stávají faktické okresy, z okresů faktické kraje apod.). • Přestože se dekoncentrace uskutečnila již v pěti vlnách (1949, 1952, 1971. 1982, 1990), nevyhneme se další dekoncentrací, která ko­ nečně přiblíží místo výkonu správy. Má-li být očekávaná dekoncentrace efek­ tivní a přinášet přiblížení místa výkonu sprá­ vy, je nutno pohlížet na POÚ a jejich obvody jako na okresy, a na OkÚ a jejich obvody jako na kraje. Díky tomuto pohledu dostáváme v současné době 383 okresů a 77 krajů. Má­ li tedy poslední vlna dekoncentrace přinést žá­ doucí efekt, musí se zaměřit na redukci takto pojímaných krajů a na přesun pravomocí agend dosavadních OkÚ na POÚ, které se co­ by nové okresy stanou těžištěm správy. ŠTĚPÁN MLEZIVA,

publicista Poznámka: x) agendu ZNV převzaly KNV, kromč toho došlo dle nař. č. 305/48 Sb a č. 116/49 Sb k přesunům kompetencí v rozsahu: - z ústř. orgánů na KNV, resp. ONV (329, resp. 89 po­ ložek), - z ZNV na ONV (22 položek), - z KNV na ONV (276 položek), - z ONV na MNV (9 položek). Několik desítek přesunů shora dolů proběhlo také na zá­ kladě nařízení č. 122/51 Sb.

MODERNÍ OBEC 10/1999 □

27

řízeni a sprava

...................

...■

JIHLAVSKÝ KRAJ Významnou polohu v centrální části republiky, na hlavní trase mezi Prahou a Brnem, zaujímá Jihlavský kraj. Rozlohou je pátým největším krajem v České republice. Jako vyšší územní samosprávný celek je tvořen 5 okresy (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou). Administrativní i sídelní struktura Jihlav­ ského kraje je značně roztříštěná. V porovnání s ostatními regiony republiky vykazuje vůbec největší podíl obcí o velikosti do 500 obyvatel (v 574 malých obcích žije cca 20 % obyvatel­ stva). Podíl městského obyvatelstva je podprů­ měrný (57 %), ve městech nad 10 tis. obyvatel žije pouze 37 % populace. Krajským centrem je Jihlava (52 tis. obyva­ tel, největší město regionu), která je významná i z hlediska koncentrace pracovních příležitostí. Dalšími regionálními centry jsou okresní města Třebíč (40 tis. obyv.), Havlíčkův Brod (27 tis. obyv.). Zdar nad Sázavou (25 tis. obyv.) a Pelh­ řimov (17 tis. obyv.).

Obyvatelstvo Jihlavský kraj má venkovský charakter osídlení, s podprůměrnou hustotou obyvatel (pouze cca 76 obyv. na 1 km2). Region je uvnitř slabě propojen, což je důsledek nejen vytvoření této územně samosprávné jednotky z území 3 dosavadních krajů, ale i historického vývoje a charakteru území, ovlivněného vertikální čle­ nitostí terénu. Základním rysem současného demografic­ kého vývoje je pokles počtu trvale bydlících obyvatel, který se v rámci kraje projevil poprvé v roce 1995. Do té doby vykazovaly okresy Ji­ hlavského kraje vysoké přirozené přírůstky obyvatel. Nynější pokles počtu obyvatel je dů­ sledkem pasivního migračního salda (v r. 1997: 246 osob, zejména okresy Zdar nad Sázavou a Třebíč) a přirozené měny (o 587 osob). Jihlavský kraj se svou příznivou strukturou věkové skladby zařazuje na 3. místě v rámci České republiky. Převládá populace v předproduktivním věku (22,2 %) nad populací ve věku poproduktivním (20,1 %). Prii měrný věk činí 37,3 let (z toho muži 35,7 a ženy 38,1 let) a po­ hybuje se pod průměrem ČR (37,9 let).

Technická a dopravní infrastruktura V regionu je na úseku technické infrastruktu­ ry velký rozdíl mezi počtem bytů napojených na veřejnou kanalizaci (jen 60,8 %) a bytových jednotek zásobovaných vodou z veřejných vo­ dovodů (98,1 % obyv.). Zejména vybavenost Ji­ hlavského kraje veřejnou kanalizací je nedo­ statečná, a tudíž silně pod republikovým průmě­ rem (68,1 % bytů). Všeobecným problémem je

nízká vybavenost rozvojových ploch přísluš­ nou technickou infrastrukturou. Jihlavský kraj je exponovaným regionem, kterým ve směm východ - západ prochází sil­ niční i železniční komunikace mezinárodního

---- 28

O MODERNÍ OBEC 10/1999

významu. Problémem některých lokalit je za­ jištění dopravní obslužnosti, ovlivněné zejmé­ na typem sídelní struktury a přírodními pod­ mínkami. V síti silniční dopravy dominuje dálnice Dl (resp. E50, E65) a silnice 1/38 (E59) Jihla­ va - Vídeň. Železniční tepnou je trať Berlín Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň, dále pak trať Brno - Třebíč - Jihlava - České Budějovice.

Průmysl a zaměstnanost Zaměstnanost v odvětví průmyslu (37 %), stejně jako zaměstnanost v zemědělství a lesnic­ tví (14 %) je nad průměrem České republiky, naopak v odvětví služeb (zejména v pojišťov­

Základní údaje Výměra území v km2 Počet okresů Počet obcí (z toho měst)

6925 5 730 (29)

Počet obyvatel (k 31.12.1997 522 616 Hustota obyvatel na km2 Přírůstek (úbytek) obyvatel v roce 1997 Míra nezaměstnanosti (k 31.7. 1999)

76

Zaměstnanost I přes transformační změny, spojené s priva­ tizaci a restrukturalizací činností v sektorech průmyslu a zemědělství, se v minulých letech podařilo udržet celkovou míru nezaměstna­ nosti regionu na podprůměrné úrovni. Počet pracovních míst v průmyslu se v období 1989 - 1997 snížil o 10 tis. (t.j. na 10 % původ­ ního stavu regionu). Volná pracovní síla byla absorbována zejména terciémí sférou (obcho­ dem, a službami: vzrůst zaměstnanosti o 25 %) a stavebnictvím (vzrůst o 40 %). Míra neza­ městnanosti kraje (8,7 % k 31. 7. 1999) je dlou­ hodobě mírně pod celorepublikovým průměrem (8,8 %), avšak s tendencí k růstu.

Změnou struktury průmyslové výroby byl nejvíce postižen okres Třebíč. Vlivem restrik­ ce kožedělné výroby se jeho míra nezaměstna­ nosti (12,5 %) pohybuje na 14. místě v celore­ publikovém rámci a z okresů Jihlavského kraje vykazuje i nejhorší poměr mezi evidovanou po­ ptávkou a nabídkou pracovní síly (k 31.7. 1999 celkem 18,9 uchazečů na 1 volné místo). Ačkoli z pohledu rozvoje cestovního ruchu je Jihlavský kraj perspektivním regionem, díky svým přírodním předpokladům (Českomorav­ ská vrchovina), není dosud tento potenciál plně využíván.

246

Perspektivy kraje 8,73 %

Hrubý domácí produkt na 1 obyv. v roce 1995

8222

Daně celkem na 1 obyv. v roce 1996

4848

Počet soukromých podnikatelů (k 31. 12. 1997)

Průmyslové organizace (s 20 a více zaměst­ nanci) zaznamenaly v roce 1997 tržby ze své činnosti ve výši 53 085 mil. Kč, čímž se v po­ rovnání s ostatními umístil Jihlavský kraj až na 11. pozici.

59 737

nictví, peněžnictví a komerčních službách) je podíl pracovníků podprůměrný. Odvětvová skladba průmyslu Jihlavského kraje je pestrá, nejvyšší počty pracovníků vy­ kazuje průmysl oděvní a textilní, v menší mí­ ře pak i kovodělný, dřevozpracující a potravi­ nářský. Z hlediska přidané hodnoty je však nej významnější všeobecné strojírenství, které je dominantním průmyslovým odvětvím ve všech okresech kraje. Dalším významným odvětvím je výroba elektrické energie (Jaderná elektrárna Dukovany v okrese Třebíč produkuje 20 % vý­ roby elektrické energie ČR). Největšími průmyslovými centry jsou města Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Počet za­ městnanců průmyslových organizací činil 87 034 osob (tedy výrazný pokles oproti roku 1989). průměrná měsíční mzda v kraji (9383 Kč) dosahovala jen 88 % průměrné mzdy ČR.

Velkým přínosem do budoucna, především pro posilování podnikatelské sféry a podporu při adaptaci na podmínky Evropské unie. bylo založení Regionální rozvojové agentury Vyso­ čina, a. s., se sídlem v Jihlavě. Přestože má kraj vnitrozemskou polohu, vztahuje se na okresy Jihlava a Třebíč pomoc poskytovaná v rámci projektů programu Phare pro přeshraniční spolupráci (Phare CBC). Důvodem zařazení obou okresů byl dopad je­ jich socioekonomických aktivit na členskou zemi Evropské unie, tj. na Rakousko. Projekty jsou podporovány v případech, kdy lze proká­ zat dosažení výrazného přeshraničního efektu akce. V letošním roce byl okres Třebíč zařazen mezi tzv. hospodářsky slabé oblasti, kde pů­ sobí regionální programy podpory malého a středního podnikání. Cílem těchto programů je jednak podpora podnikatelských činností (např. zvýhodněnými úvěry) a usnadnění ne­ zbytných restrukturalizačních procesů, jednak podpora budování infrastruktury, bezprostřed­ ně podmiňující rozvoj podnikání a tedy příliv investorů vytvářejících nová pracovní místa. HANA VESELÁ, odbor regionální a municipální politiky Ministerstva pro místní rozvoj

řízen! a správa_____________

REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ V AGENTURA MOST Regionální agentura je od roku 1995 za­ Podporu a koordinaci hospodářského a so­ psána v Centrálním konzultantském regist­ ciálního rozvoje severních Čech má ve své ná­ ru Phare/Tacis Evropské komise pod č. plni práce Regionální rozvojová agentura, CZE - 20597. Je hostitelskou organizací regi­ a. s., (RRA) Most. Pod její působnost spadá onálního Euro Info Centra (EIC) začleněného budoucí Ústecký kraj s okresy Chomutov, do mezinárodní sítě EIC Evropské komise. Most, Teplice, Ústí ned Labem, Děčín, Lito­ Bylo vytvořeno na podporu malého a střední­ měřice a Louny. ho podnikání a zabývá se tedy organizováním Struktura a činnost RRA byla koncipována evropských akcí jako je IBEX nebo 1NTERPpodle vzoru regionálních rozvojových orga­ RISE, zprostředkováváním účasti českých nizací úspěšně působících v zemích Evrop­ podnikateků na zahraničních akcích, organi­ ské unie (EU) s tím, že její cíle a struktura zováním Dnů Evropy v Ústeckém kraji, pořá­ byly přizpůsobeny specifickým podmínkám dáním seminářů atd. regionu. Agentura byla založena v roce 1994 Dalšín nástrojem je Regionální informač­ deseti organizacemi veřejné a hospodářské ní centrum (RIC). Funguje od roku 1995 sféry regionu. a poskytuje informační služby institucím a or­ Statutárním orgánem je pětičlenné předsta­ ganizacím veřejného a soukromého sektoru. venstvo složené ze zástupců akcionářů. Kon­ Základ tvoří geografický in­ trolním orgánem je sedmičlen­ formační systém, který ná dozorčí rada a výkonnou umožňuje přehledné zobraze­ složku tvoří patnáctičlenná REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ ní dat a informací o území pracovní skupina s týmem ex­ budoucího Ústeckého kraje. terních odborníků různého Od prosince 1997 vykoná­ profesního zaměření. vá RRA funkci sekretariátu Základním posláním agen­ Fondu malých projektů tury je, obecně řečeno, pod­ Phare CBC (FMP). Ten je pora a koordinace činností vedoucích k systematickému součástí Programu přeshraAGENTURA,A.S.MOST niční spolupráce Phare CBC rozvoji regionu. Musí proto se SRN - Sasko. Poskytuje finanční podpory spolupracovat se státní správou, samospráva­ místním a regionálním neziskovým institucím mi, institucemi EU, euroregiony, hospodář­ v příhraničních regionech na realizaci men­ skou sférou, společenskými organizacemi, za­ ších neinvestičních akcí. hraničními institucemi... Ve spolupráci s Czechlnvestem, úřady ve­ Regionální rozvojová agentura je členem řejné správy a podniky regionu zajišťuje RRA Evropského sdružení rozvojových agentur informační a komunikační servis při přípravě EURADA a České asociace rozvojových agentur (ČARA) a zastupuje národní agen­ a realizaci zahraničních investic. Pro zájemce o společné podnikání hledá turu pro zahraniční investice CZECHINVEST. Mezi její stěžejní činnosti patří zpra­ strategické partnery doma i v zahraničí. Součástí agentury je rovněž Regionální ur­ covávání strategických rozvojových banistické centrum (RUC). Jeho cílem je za­ dokumentů pro veřejné instituce i soukromý sektor, které působí na území budoucího Ús­ jistit kvalitní prostorové (územní) plánování pro celé území severozápadních Čech. teckého kraje. Jedná se o analýzy, rozvojové studie, hos­ Dalším z článků RRA je Regionální cent­ rum cestovního ruchu (RCCR), což je volné podářské a sociální rozbory. Strategické doku­ sdružení organizací, zabývajících se koordina­ menty jsou důležitými podklady pro koncepč­ cí a rozvojem turistiky, rekreace a souvisejí­ ní a proporcionální hospodářský, sociální a kulturní rozvoj regionu, menších území ne­ cích aktivit. bo obcí. Tyto dokumenty jsou základním Aby byl výčet aktivit RRA téměř úplný, předpokladem pro účast různých subjektů zbývá se ještě zmínit, že zde byl vytvořen Sekretariát strukturálních fondů. Jeho v rozvojových programech vlády ČR nebo hlavním úkolem je poskytovat administra­ Evropské komise. tivní a technickou podporu Regionálnímu ří­ Poslání RRA je nelehké v tom, že vedle po­ dícímu a monitorovacímu výboru NUTS 2 skytování odborných služeb, jako je komplex­ oblast Severozápad, který je odpovědný ní pomoc investorům, koordinace mezinárod­ za systém podpory rozvoje regionu dle ni spolupráce, propagace regionu atd.. má směrnic EU. zároveň sdružovat zdejší lidské, materální Pokud máji všechny zmíněné aktivity fun­ a finanční zdroje a komerčně zužitkovat govat harmonicky a vzájemně se doplňovat, všechny regionální pozitivní faktory. Aby mo­ potřebují být řízeny z jednoho místa. Tím je hla tuto škálu úkolů plnit, musí mít vytvořeny právě RRA. nástroje, jejichž prostřednictvím se hypotéza může stát realitou. - mo -

yhlídky na další výstavbu a rozšiřování bytového fondu se zlepšily poté, co vlá­ da schválila 15. září 1999 nařízení o změ­ ně podpory hypotečních úvěrů. Obcím a bytovým družstvům se tak otevřela možnost čerpat státní příspěvek k hypoté­ kám. Potřebu samostatně bydlet má dnes v Čes­ ké republice kolem 290 tisíc domácností. Vláda se snaží tyto bolestivé otázky řešit a podniká, co je v dané chvíli možné, ke zlepšení situace. Navíc je jasné, že pokud zintenzívní aktivitu stavebnictví, které je in­ dikátorem konjunkturálního stavu ekonomi­ ky, výrazně to pozitivně ovlivní celou řadu dalších odvětví. Protože státní politika bydlení musí být provázána s potřebami regionů, měst a obcí, je její součástí i podpora výstavby nových nájemních bytů.

DOTOVANÉ HYPOTÉKY Smyslem novely je vytvořit příznivější prostředí při financování výstavby jak ná­ jemních bytů, tak přístaveb. Navíc se tímto opatřením anuluje až dosud nevýhodné po­ stavení bytových družstev, která pro svoji stavební činnost dosud neměla možnost vyu­ žívat státní podpůrné programy. To mělo za následek, že družstva musela během posled­ ních deseti let prakticky omezit na minimum své stavební aktivity. V letošním roce by z vládní novely, podle vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj ČR, neměl vyplynout nárok na státní rozpo­ čet a v roce 2000 by si rozšíření okruhu pří­ jemců podpory nevyžádalo více než 20 mi­ liónů korun. Jedná se o krok, který je v souladu s programovým prohlášením vlá­ dy - rozšiřuje se nárok na podporu právnic­ kých osob, které neprovádějí bytovou vý­ stavbu podnikatelským způsobem. Státní dotací se sníží komerční úroky z hypoteč­ ních úvěrů o čtyři procenta. Pokud jde o úrokové sazby hypoték obec­ ně, dá se říci, že se drží pod hranicí deseti procent. Sazba většiny úvěrů se pohybuje od 9,8 do 10,2 procenta. Výjimkou nejsou ani úvěry od osmi procent. Hypoteční banky působící na českém trhu do konce června letošního roku poskytly (podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj ČR) 18.316 hypotečníchn úvěrů v objemu 34.617 miliardy korun. Průměrná výše hy­ potečního úvěru představuje 1,89 miliónu korun. Z toho na bytové účely banky poskyt­ ly 17.042 úvěrů v objemu 22.299 miliardy korun. Z celkového počtu smluv mělo 6691 ná­ rok na státní finanční podporu, která je po­ skytována jako čtyřprocentní bonifikace úroků. Z toho fyzické osoby získaly podporu na 6618 úvěrů. Z celkového počtu hypoték představují hypotéky zvýhodněné státem asi jednu třetinu. - ktl MODERNÍ OBEC 10/1999 □

29----

.4 LEGISLATIVA____________________

TRVALÝ POBYT V OBCI

movská obec nebo než někde nabyli domov­ ského práva.

V České republice je v současnosti 6242 obcí a měst. Jedním ze základních znaků, které obce charakterizují, jsou jejich občané. Podle zákona o obcích jsou občany obce všechny osoby, které zde mají trvalý pobyt nebo jim bylo uděleno čestné občanství.

O přijetí do obecního svazku bylo nutné žádat, a to i v případě, že osobě vznikl nárok na udělení občanství na základě vydržení. Žádost o udělení občanství si mohl podat i cizinec. V tomto případě se však jednalo pouze o udělení slibu, že bude do obecního svazku přijat, bude-li mu uděleno státní ob­ čanství. O žádosti rozhodovalo obecní zastupitel­ stvo. Muselo o ní rozhodnout do šesti měsí­ ců od jejího podání a proti rozhodnutí bylo možné podat stížnost do patnácti dnů k nad­ řízenému politickému orgánu. Nadřízený or­ gán rozhodoval také v případě, že obec o žá­ dosti nerozhodla ve stanovené šestiměsíční lhůtě. Za dobrovolné udělení domovského práva nebo za jeho přislíbení cizinci byla obec oprávněna vybírat zvláštní poplatek, a to až deset tisíc korun. V případě, že obec rozhodla o udělení do­ movského práva kladně, vydala žadateli tzv. domovský list. Jednalo se o veřejnou listi­ nu, která ovšem domovské právo nezakláda­ la, pouze osvědčovala jeho vznik ve pro­ spěch osoby na listině uvedené. V případě, že se prokázalo, že majitel domovského listu má domovské právo v jiné obci nebo že ne­ splnil podmínku státního občanství, stal se domovský list neplatný a byl jeho držiteli odňat.

Vzorem institutu »občanství obce« jsou ustanovení obecních zřízení, která byla vy­ dána v roce 1863 pro Slezsko a v roce 1864 pro Moravu a Čechy. Tyto předpisy pak zů­ staly podle československého ústavního zá­ kona č. 263/1920 Sb. až na menší změny v platnosti. Podle obecního zřízení byli občany ob­ ce: • příslušníci obce, tj. osoby, které měly v obci domovské právo, - společníci obce, tj• osoby, které měly v obci dům nebo po­ zemek nebo platily daň ze živnosti či z příj­ mu a řádně v obci bydlely, o korporace, horní nákladnictva a spolky zřízené na akcie, mající v obci nemovitost nebo v ní platící daň z výdělku či příjmu. Podle této úpravy mohla obec udělovat ta­ ké čestné občanství. Občané, na rozdíl od tzv. přespolních, mě­ li volební právo, mohli se podílet na rozho­ dování o obecním hospodářství, užívat fon­ dy a jiné výhody. Volební právo do obecních orgánů však bylo v zásadě podmíněno ma­ jetkovým cenzem a bylo založeno na princi­ pu zastoupení jmění. Občané měli kromě práv i povinnosti a dopadala na ně obecní břemena.

Domovské právo Příslušníky obce byly označovány osoby, které zde měly domovské právo. Subjektem domovského práva mohly být pouze fyzické osoby - českoslovenští státní občané s vý­ jimkou členů rodu habsbursko-lotrinského. Platilo, že každý státní občan musel mít v některé obci, ale pouze v jediné, domovské právo. Domovské právo zakládalo právní vztah mezi obcí a občanem. Obsahem tohoto právního vztahu, označovaného jako obecní příslušnost, byla řada práv a povinností, a to pro obě strany. Nejdůležitějším bylo právo nerušeného pobytu v obci a právo na chudin­ ské zaopatření občana obcí. Příslušníci obce nemohli být z domovské obce vypovězeni, pouze v případě, že se dopustili trestného či­ nu, mohli být z místa pobytu vykázáni »postrkem«. Vypovězeny mohly být z obce pou­ ze osoby bez domovského práva, a to v případě, že vedly nespořádaný život nebo byly na obtíž veřejné dobročinnosti. V rámci péče o chudinství byly zřizovány např. stravovny pro podporu osob hledají-

---- 30 □ MODERNÍ OBEC 10/1999

cích práci, sirotčince, chorobince, dětské útulky. Domovské právo mělo velký význam, protože na něm záviselo nabytí českoslo­ venského státního občanství a podle do­ movských obcí se vedla evidence vojenská a trestní.

Původní nebo odvozené nabývání Domovské právo bylo možné nabýt pů­ vodně nebo odvozeně. Původně se domovské právo nabývalo: - výslovným přijetím, které mohlo být buď dobrovolné (na což ovšem nebyl právní nárok) anebo nucené (např. po desetiletém Obec může udělit a odejmout čestné ob­ čanství obce. Obec může za významná umělecká, vědecká a jiná významná díla udělovat ceny obce (viz § 8 zákona o obcích). dobrovolném a nepřetržitém pobytu po do­ sažení svéprávnosti), - nastoupením úřadu (toto platilo pro čes­ ké země) - definitivně ustanovení úředníci a zřízenci dvorští, státní, zemští, okresní, obecní a veřejných fondů, duchovní, veřejní učitelé a notáři nabývali domovské právo nástupem do úřadu, a to v té obci, ve které se nacházelo stálé sídlo daného úřadu, - přikázáním osob, které nabyly státní ob­ čanství podle ústavního zákona č. 236/1920 Sb., kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé.1* Odvozeně nabývaly domovské právo děti narozené v manželství v té obci, ve které měl domovské právo otec v době jejich na­ rození. Děti prohlášené za manželské nabý­ vají domovské právo tam, kde měl domov­ ské právo otec v době prohlášení (k odvozenému nabytí nedochází v případě, že dítě je již osobou svéprávnou). U dětí ne­ manželských je rozhodující obecní přísluš­ nost jejich matky v době porodu. Ženy nabývaly domovské právo svého muže při sňatku nebo při změně jeho obec­ ní příslušnosti. Vdova příslušela tam, kam je­ jí muž v době úmrtí. Pro manželky rozvedené soudně nebo rozloučené zůstávala v platnosti příslušnost v době rozvodu nebo rozloučení. Od nabytí obecní příslušnosti se odlišova­ lo prozatímní přikázání bezdomovců, kte­ ré platilo do té doby, než se zjistila jejich do­

Na základě žádosti

Současná úprava V současnosti jsou podle ust. § 7 odst. 1 zákona o obcích občany obce všechny oso­ by, které mají v obci trvalý pobyt nebo jim bylo uděleno čestné občanství obce. Běžně vzniká občanství obce na základě trvalého pobytu v obci a není nutné o něj žá­ dat nebo činit jiné zvláštní právní úkony k jeho získání. Osoba tedy získává práva a povinnosti občanů obce ze zákona. V zákoně o obcích je uveden odkaz na zá­ kon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci po­ bytu občanů. Tento zákon se vztahuje na ob­ čany České republiky a osoby, kterým byl přiznán statut uprchlíka. Protože však tento odkaz je nezávazný, je nutné brát v úvahu i zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, ve znění pozdějších předpisů. Protože zákon o obcích přiznává statut občana obce všem osobám s trvalým poby­ tem na území obce, může touto osobou, na základě dvou výše uvedených zákonů, být jak občan ČR nebo osoba, které byl přiznán statut uprchlíka, tak i cizinec, kterému byl povolen trvalý pobyt na území ČR. Státní občanství tedy není podmínkou vzniku ob­ čanství obce. Občan obce, který nemá české státní ob-, čanství, však nebude mít veškerá oprávnění. |

LEGISLATIVA která z občanství obce vyplývají. Zejména nebude mít volební právo do zastupitelstev obcí, protože podle zákona č. 152/1994 Sb„ 0 volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů mají volební právo pou­ ze občané ČR. Dále se takovýto občan nebu­ de moci účastnit místního referenda, protože 1 k tomu je podle zákona ČNR č. 298/1992 Sb., o místním referendu, nutné státní ob­ čanství ČR. Občanství obce může být získáno také na základě jeho udělení jako čestného občan­ ství. Udělení čestného občanství není pod­ míněno občanstvím ČR, i když po vzniku re­ publiky tomu tak bylo. V současnosti lze tedy čestné občanství obce udělit i cizinci. Ovšem ani čestný občan nemá všechna

práva jako občan ČR trvale v obci byd­ V zákoně není upraven vztah občanství obce a občanství státního. Situace je navíc komplikovaná ještě tím, že neexi­ stuje ani legální definice státního ob­ čanství. V teorii je zastáváno stanovis­ ko, podle něhož se jedná o relativně trvalý právní vztah subjektu ke státu, je­ hož obsahem jsou veřejnoprávní prá­ va a povinnosti. Všeobecně se má za to, že občanem může být pouze fyzická osoba. Jak patrno, není toto vyme­ zení použitelné, pokud jde o občanství obce. 2)

lící. Jeho práva jsou omezena obdobně jako práva občana - cizince, který získal ob­ čanství obce na základě trvalého pobytu v obci. O udělení čestného občanství rozhoduje obecní zastupitelstvo v rámci samostatné pů­ sobnosti a tento orgán je také oprávněn takto získané občanství odejmout. Práva občanů Občané obce získávají na základě svého občanství určitá oprávnění. V plném rozsahu je nabývají občané obce, kteří jsou současně občany ČR a trvale v obci bydlí. Další pod­ mínkou je dosažení 18. roku věku. V prvé řadě jde o právo volit a být volen do zastupitelstva obce. Aktivní i pasivní volební právo upravuje zákon o volbách do zastupitelstev v obcích. Podmínkami jsou státní občanství ČR, dosažení 18. let, trvalý pobyt v obci a neexistence některé z překá­ žek výkonu volebního práva, které zákon uvádí. Dalším právem občanů obce je účastnit

se zasedání obecního zastupitelstva, nahlí­ žet do zápisů o jeho jednání a podávat or­ gánům obce písemné návrhy (§ 7 odst. 2 zákona o obcích). Obdobná práva mají také občané obcí, : které vytvořily dobrovolný svazek obcí, tzn. mají právo účastnit se zasedání orgánů svaz­ ku, nahlížet do zápisů o jeho jednání a po­ dávat orgánu svazku písemné návrhy | (§ 20c zákona o obcích).

Občané se mohou účastnit pouze jednání obecního zastupitelstva; toto právo se ne­ vztahuje na jednání jiných orgánů obce. O jaký orgán se bude jednat u svazku obcí, určují podle § 20f a násl. občanského záko­ níku stanovy svazku. Pod pojem návrhy spadají jakékoli podně­ ty v písemné formě, které jsou adresované některému z orgánů obce. Nespadají sem však petice, které jsou upraveny samostatně v ust. § 7 odst. 3 zákona o obcích. Zde je sta­ noveno, že právo podávat petice má kaž­

dý, tzn. i osoby, které nemají občanství obce. Občané obce se rovněž mohou vyjadřovat k návrhu rozpočtu a k vyúčtování hos­ podaření obce. Připomínky mohou občané uplatnit buď písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně na zasedání zastupitelstva (§ 20 odst. 2 zákona o obcích). Obdobně to platí i pro občany obcí, které vytvořily dob­ rovolný svazek (§ 20b odst. 3 zákona o ob­ cích). Rozhodovat při referendu konaném v obci podle ust. § 3 odst. 1 zákona o místním refe­ rendu mají právo pouze občané ČR, kteří mají v obci trvalý pobyt. Další významnější veřejnoprávní opráv­ nění již z občanství obce neplynou. Stá­ vající podobu tohoto institutu nelze tedy po­ važovat za dostatečnou. Většina lidí si dokonce ani neuvědomuje, že jsou občany obce. Pokud by měl nabýt na významu, muselo by dojít k jeho doplnění, resp. rozšíření ze­ jména ve sféře sociálních práv (např. zajiště­ ní pomoci v případě nemajetnosti nebo soci­ ální nouze ze strany příslušné obce, což plynulo z předpisů domovského práva, které bylo jednou z podmínek občanství obce pod­ le obecních zřízení). To by samozřejmě zna­ menalo nemalé změny v celé řadě právních předpisů. Na druhé straně, pokud se tak nestane, zů­ stane občanství obce bezvýznamným usta­ novením, které nebude mít nikdo potřebu prakticky realizovat.31 Poznámky: Pokud osoba, která se podle ustanovení tohoto záko­ na stala nebo stane státním občanem československým, nemá na území Československé republiky obce domov­ ské, nabývá domovského práva v té obci, která byla na­ posledy její obcí domovskou, nebo domovskou obcí její­ ho manželského otce. nebo manželské matky, není-li takové obce. tedy v oné obci řečeného území, kde měla ona, nebo její právě uvedení předkové, naposledy své řádné bydliště, není-li ani takové obce, tedy v oné obci řečeného území, kde se ona sama nebo její právě uvedení předkové narodili. Nelze-li ani tak určili její obec domovskou, přísluší jí právo domovské v obci, kde se poprvé po svém návratu z ciziny, jako v řádném bydlišti usadí. (§ 14 zákona č. 236/1920 Sb.) 21 Mates. P.: Občanství obce. Státní správa a samos­ práva, ročník 1995, č. 17, str. 3 ■b Mates, P.: Občanství obce. Státní správa a samos­ práva, ročník 1995, č. 17, str. 21

ROMANA LUZNÁ, advokátní koncipientka (Právní rádce č. 8/1999)

- Vyhláškou Ministerstva kultury č. 139/1999 Sb. se mění vyhláška Mi­ nisterstva kultury ČSR č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé­ či. Vyhláška nabyla účinnosti 1. října 1999. - Nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení některých kultur­ ních památek za národní kulturní pa­ mátky, prohlašuje podle okresů národ­ ní kulturní památky a ruší některé dosud prohlášené národní kulturní pa­ mátky. V příloze nařízení se uvádí umístění, popis a prostorová identifika­ ce národních kulturních památek pro­ hlášených tímto nařízením. Účinnosti nabylo 15. července 1999. - Sčítání lidu, domů a bytů se podle zákona č. 158/1999 Sb. usku­ teční v roce 2001. Ve sčítání budou zjišťovány údaje podle stavu o půlnoci z 28. února do 1. března roku 2001. Obcím z tohoto zákona vyplývá úkol poskytnout součinnost Českému statis­ tickému úřadu při stanovení sčítacích obvodů, jmenování sčítacích komisařů a revizorů a zveřejnění jejich seznamu a seznamu sčítacích obvodů, při pře­ vzetí vyplněných tiskopisů nebo ná­ hradním vydání sčítacích tiskopisů apod. Zákon nabyl účinnosti 7. srpna 1999. - Zákonem č. 161/1999 Sb. byl vy­ hlášen Národní park České Švýcar­ sko a změněn zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Mapy, v nichž je zakresleno území národního parku bu­ dou uloženy na okresních úřadech a obecních úřadech obcí, na jejichž území se národní park rozkládá, na bu­ doucí správě národního parku se síd­ lem v Krásné Lípě a na příslušných ka­ tastrálních úřadech. Zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2000. - Dnem 28. září 1999 nabyl účinnos­ ti nový zákon č. 166/1999 Sb., o vete­ rinární péči a o změně některých sou­ visejících zákonů (veterinární zákon). Zákon stanoví požadavky veterinární péče na chov a zdraví zvířat a na živo­ čišné produkty a upravuje práva a po­ vinnosti fyzických a právnických osob, jakož i soustavu, působnost a pravo­ moc orgánů vykonávajících státní sprá­ vu v oblasti veterinární péče, tj. i obcí. -Zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně někte­ rých souvisejících zákonů (zákon o po­ jištění odpovědnosti z provozu vozidla) upravuje tento druh pojištění, zřizuje Českou kancelář pojistitelů a vymezuje její působnost. Tento zákon nabyl účin­ nosti dnem 30. července 1999, s výjim­ kou některých ustanovení, která nabý­ vají účinnosti dnem 1. ledna 2000. - Podle sdělení Ministerstva zahra­ ničních věcí č. 181/1999 Sb. vstoupila 1. září 1999 v platnost pro Českou re­ publiku Evropská charta místní sa­ mosprávy. - Ik-

MODERNÍ OBEC 10/1999 □

31----

LEGISLATIVA______________________

VOLBY DO KRAJSKÝCH ZASTUPITELSTEV

úvahu, nelze nicméně přehlédnout, že v jiných bikamerálních systémech je druhá komora parlamentu na územní jednotky, z nichž se stát skládá, určitým způsobem vázána.

Vláda 26. srpna 1999 schválila návrh zákona o volbách do zastupitelstev krajů a zastupitelstva hlavního města Prahy. Jedná se o jeden z prvních návrhů vyplývajících z reformy veřejné správy. Z návrhu zákona i z důvodové zprávy je zřejmé, že vychází z principů, na nichž je založen jednak zákon o volbách do zastupitelstev v obcích, jednak zákon o volbách do Parlamentu ČR. Zároveň ale nalezneme řadu rozdílů, které tento návrh od zmíněných norem odlišují.

Poměrné zastoupení

Jednou z podstatných změn má být konání voleb v jeden den, kdy se jako variantní řešení navrhuje, aby se volby konaly buďto v sobotu nebo v neděli, jak je to obvyklé v jiných stá­ tech. To by nesporně usnadnilo činnost voleb­ ních komisí (odpadla by zejména nutnost zapečeťování volebních místností přes noc a možné dohady z toho plynoucí, volby by by­ ly méně časově náročné atd.). Je otázkou, co by takové řešení přineslo z hlediska volební účasti, což je ovšem problém spíše politologický nežli právní. Dalším podstatným rozdílem je to, že za­ bezpečování voleb do zastupitelstev krajů má zákon výslovně prohlásit za výkon státní správy, na což navazuje ustanovení, podle něhož se mají veškeré výdaje spojené s vol­ bami hradit ze státního rozpočtu. Volebními orgány zajišťujícími průběh voleb mají být Státní volební komise. Ministerstvo vnitra (MV), Český statistický úřad (ČSÚ), okresní úřady (OkÚ), magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně a hl. města Prahy, pověřené obecní úřady, obecní úřady, starostové a okrskové volební komise. Zcela tak odpadají místní, městské, okresní a krajské volební komise ja­ kožto orgány sestavované ze zástupců voleb­ ních stran.

Úloha volební komise Stálým orgánem pro volby do krajských zastupitelstev má být Státní volební komise jmenovaná a odvolávaná vládou na návrh ministra vnitra, která má být tvořena zástupci vybraných ministerstev. Českého statistické­ ho úřadu a Kanceláře prezidenta republiky.

Předsedou má být ze zákona ministr vnit­ ra. Úlohou tohoto orgánu bude především koordinace přípravy a průběhu voleb, přidě­ lování čísel, kterými budou označeny hlaso­ vací lístky a vyhlašování celkových výsledků voleb. Registrace kandidátních listin, zajišťování tisku volebních lístků pro kraj a vyhlašování výsledků voleb do zastupitelstva kraje připad­ ne okresním úřadům v sídlech krajů. Ostatní OkÚ budou především zajišťovat průběh a provedení voleb v okrese, jakož i ověřování odborné způsobilosti v oblasti voleb v případě zaměstnanců obcí zařazených do pověřených obecních úřadů (pro zaměstnance OkÚ bude tuto činnost provádět MV). To vyplývá ze skutečnosti, že zajišťování průběhu voleb má být výkonem státní správy.

---- 32

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

Pokud jde o podmínky výkonu volebního práva, předpokládá návrh zákona prakticky

stejné podmínky, jaké jsou obsaženy v zá­ koně o volbách do zastupitelstev v obcích, tedy státní občanství, dosažení věku 18 let alespoň v den voleb a trvalý pobyt na území některé obce v územním obvodu kraje.

Neslučitelnost funkce Pokud jde o neslučitelnost funkce člena krajského zastupitelstva s jinými funkcemi, předpokládá návrh inkompatibilitu s funkcí senátora a poslance Parlamentu ČR. s funkcí starosty obce nebo města, primátora statutár­ ního města a v hlavním městě Praze s funkcí starosty městské části. Dále je členství v krajském zastupitelstvu neslučitelné s funkcí zaměstnance státu zařa­ zeného do některého ze správních úřadů, tedy státních orgánů, jakož i s funkcí zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, resp. za­ městnance obce v územním obvodu kraje za­ řazeného do obecního úřadu, a konečně s funkcemi statutárního orgánu rozpočtové a příspěvkové organizace zřizované krajem nebo statutárního orgánu společnosti (míní se snad obchodní společnosti, z textu návrhu zá­ kona ani z důvodové zprávy to nicméně jasné není), ve které má kraj většinový podíl. Posledně jmenovaný okruh činností, s ni­ miž má být funkce člena krajského zastupitel­ stva neslučitelná, má být zřejmě jakýmsi po­ kusem o částečné řešení tzv. konfliktu zájmů. Nelze se nicméně ubránit dojmu, že by ustanovení mělo být formulováno o něco precizněji a zahrnovat členy všech orgánů právnických osob, které byly krajem založeny nebo zřízeny nebo v nichž má kraj většinový podíl. Tak by se dalo vyhnout výčtu typů právnických osob, o něž se jedná a který není, jak jsme viděli, ani zdaleka přesný. Diskutabilní je rovněž v důvodové zprávě nezdůvodněná neslučitelnost funkce člena

krajského zastupitelstva s funkcí senátora nebo poslance. Zejména pokud jde o inkom­ patibilitu s členstvím v horní komoře Parla­ mentu, lze soudit, že se takovým řešením promarňuje možnost učinit ze Senátu představitele regionů, jako je tomu např. ve Francii (tam je ovšem senát volen nepřímo), v Nizozemí či ve Španělsku (ve všech přípa­ dech jde o unitární státy stejně jako ČR). Přehodnocení postavení Senátu v našem ústavním systému by jistě vyžadovalo hlubší

Volby do krajských zastupitelstev mají pro­ bíhat podle zásad poměrného zastoupení. Pomineme-li nepřesnost tohoto z Ústavy převza­ tého termínu (pojmy většinový systém a poměrné zastoupení jsou pojmy politologickými, které lze ztěží jednoznačně normativně definovat), bude to znamenat, že volební systém, tedy způsob přidělování mandátů,

bude obdobný jako ve volbách do obecních zastupitelstev. Přidělování mandátů bude probíhat v jedi­ ném skrutiniu prostřednictvím Saint-Lagueova volebního dělitele (počet platných hlasů odevzdaných volebním stranám se postupně dělí lichými čísly počínaje jedničkou, pak se podíly seřadí sestupně podle velikosti, a to v seznamu, který má stejný počet položek ja­ ko činí počet členů zastupitelstva, který má být zvolen a za každý podíl v tomto seznamu získává volební strana jeden mandát). Důvodová zpráva nepřesně a neodůvodně­ ně zmiňuje též ďHondtův volební systém, který ale předpokládá jako volební dělitele čísla 1,2, 3,4 atd., tedy nikoliv jen čísla lichá. Oproti volebnímu systému uplatňovanému v obecních volbách nicméně zákon předpo­ kládá omezující tříprocentní klausuli (do skrutinia postupují pouze strany, které získaly alespoň tři procenta z celkového počtu v kraji odevzdaných platných hlasů) a především možnost podávat kandidátní listiny pouze pro politické strany, politická hnutí a jejich koali­ ce.

Nepředpokládá se tedy možnost kandi­ datury nezávislých kandidátů nebo jejich sdružení, pro což se v důvodové zprávě argu­ mentuje tím, že volební systém s omezující tříprocentní klauzulí svým charakterem soutěž jednotlivých nezávislých kandidátů v podstatě znemožňuje. To je ale sotva důvodem pro to, aby zákon jejich účast ve volbách naprosto vyloučil, nehledě k tomu, že Listina základ­ ních práv a svobod předpokládá, že občané mají právo podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo svobodnou volbou svých zástup­ ců, nikoliv pouze prostřednictvím politických stran (čl. 21 odst. 1 Listiny). Návrh zákona o volbách do krajských za­ stupitelstev se jistě stane v Parlamentu před­ mětem rozsáhlých debat, pokud jde o podobu volebního systému, inkompatibilitu členství v krajských zastupitelstvech, či postavení Za­ stupitelstva hlavního města Prahy zvoleného před dvěma lety. Na konečnou podobu zákona si tedy budeme muset ještě několik měsíců počkat. (Příště: Volby do zastupitelstva hl. města Prahy) JOSEF VEDRAL, místní zastupitelstvo Městské části Praha - Zbraslav

„LEGISLATIVA!___ POZNATKY SPRÁVNÍCH ÚŘADU OTÁZKA: Jaké jsou zkušenosti správ­ ních úřadů s nadacemi a jejich právními kroky ve smyslu zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech? ODPOVĚĎ: Zmíněný zákon je v účinnosti téměř dva roky. Některé z nadací, které re­ gistrovaly správní úřady dle občanského zá­ koníku, jsou již dnes »lransformovány«, nejčastěji na obecně prospěšné společnosti (OPS) nebo nadační fondy. »Transformované« nada­ ce velmi pružně reagovaly na nový zákon, a krajským obchodním soudům nečinilo pro­ blém zapsat je do příslušných rejstříků. Na základě usnesení krajského obchodní­ ho soudu o zápisu správní úřad vydával a vydává osvědčení o provedení výmazu na­ dace, kterou registroval. Předmětné osvěd­ čení je pro nově vzniklé subjekty potřebné, neboť jej vyžadují některé specializované or­ gány státní správy (správa sociálního zabez­ pečení, statistický úřad). V praxi však správ­ ní úřady samy informují o uskutečněném výmazu příslušné orgány. Uvedené »transformované« nadace tvoří první skupinu, se kterou již není třeba z hlediska správního úřadu operovat. Je tu však druhá, mnohem početnější sku­ pina nadací registrovaných podle občanského zákoníku. Jedná se o nadace, které sice poda­ ly ve lhůtě stanovené zákonem návrh na zápis do nadačního rejstříku, případně rejstříku obecně prospěšných společností, ale z růz­ ných důvodů - formálních či věcných - kraj­ ský obchodní soud návrh na zápis zamítnul. Příkladem důvodu zamítnutí návrhu na zápis může být nedostatek aktivní legitima­ ce, kdy návrh na zápis podává nesprávný subjekt. Dalším důvodem zamítavého roz­ hodnutí soudu bývá skutečnost, že druh obecně prospěšných služeb se neztotožňuje s původním statutem nadace registrované dle občanského zákoníku. Vyskytují se i pří­ pady, kdy příčinou zamítnutí bývá fakt. že nově vzniklý subjekt by prováděl činnosti, na které je třeba zvláštního povolení. Proti zamítnutí návrhu na zapsání do pří­ slušných rejstříků krajského obchodního soudu podávají ve většině případů nadace odvolání k vrchnímu soudu. S těmito »netransformovanými nadacemi# musí správní úřad i nadálé počítat. Třetí skupina jsou nadace, u nichž statu­ tární orgán rozhodl o jejich zrušení a vstupu do likvidace. Na likvidací nadací se vztahují společně se zákonem o nadacích a nadačních fondech i příslušná ustanovení obchodního zákoníku (§ 70 - 75 likvidace společnosti). Povinnost, kterou měl správní úřad vůči na­ daci je ta. že vydal na základě jejího ozná­ mení osvědčení o vstupu do likvidace, ve kterém mj. uvedl jméno, příjmení likvidáto­ ra a jeho bydliště. Osvědčení o tom, že nada­ ce vstoupila do likvidace zaslal na vědomí finančnímu a statistickému úřadu. Dále již správní úřad jenom očekával závěrečnou zprávu likvidátora o průběhu likvidace.

Poslední skupinu tvoří nadace, kterých bude bezpochyby nejvíce. Jsou to ty nadace, jejichž »transformace« bude příslušným rej­ stříkovým soudem zamítnuta. Dále se jedná o nadace, u nichž se zřizovatelé zřekli jaké­ koli odpovědnosti za založenou právnickou osobu, na platnost nového právního předpisu nereagují, staví se do pozice »mrtvého brou­ ka# a nemají nejmenší zájem komunikovat se správním úřadem. Tyto nadace bude mu­ set z moci úřední na základě zákonem ulo­ žené povinnost likvidovat sám správní úřad.

ZRUŠENÍ A LIKVIDACE NADACE OTÁZKA: Které dokumenty požaduje správní úřad po likvidátorovi nadace kvůli provedení výmazu nadace? ODPOVĚĎ: Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech blíže nespe­ cifikuje dokumenty, které má správní úřad vyžadovat po likvidátorovi nadace. Z praxe správních úřadů je požadován na likvidáto­ rovi především souhlas správce daně s ukon­ čením činnosti daňového subjektu podle § 35 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Souhlas se vydává na základě šetření účetních a daňových dokladů, neboť nadace jako právnické osoby měly povinnost se re­ gistrovat u finančních úřadů. Dále je to čest­ né prohlášení statutárního orgánu nadace, že nadace neměla v době svého působení žádné zaměstnance. Čestné prohlášení může být podpořeno potvrzením správy sociálního za­ bezpečení, že nadace nebyla evidována v rejstříku organizací správy sociálního za­ bezpečení a potvrzením zdravotní pojišťov­ ny, že nadace není přihlášena jako plátce po­ jistného na veřejné zdravotní pojištění. Správní úřad musí upozornit likvidátora na povinnost zveřejnit vstup nadace do li­ kvidace v Obchodním věstníku, neboť je možné, že na základě tohoto zveřejnění se li­ kvidátorovi přihlásí věřitel, s nímž nebylo jednáno dle dostupné účetní dokumentace. Správní úřad nemůže provést výmaz dříve, než budou uspokojeny nároky případných věřitelů. V případě, že nadace vedla účetnic­ tví, může si správní úřad na likvidátorovi vyžádat fotokopie peněžního deníku. Dalším dokumentem, jenž likvidátor předloží správnímu úřadu, bude potvrzení bankovního ústavu o zrušení účtu nadace. Samozřejmostí pro likvidátora je předložení závěrečné zprávy o průběhu likvidace nada­ ce, v níž popíše celý likvidační postup. Na základě uvedených dokumentů provede správní úřad výmaz nadace ze své evidence.

KDYŽ ZŘIZOVATELÉ NEREAGUJÍ OTÁZKA: Jak mají postupovat správ­ ní úřady u nadací, jejichž zřizovatelé ne­ reagují na nadační zákon?

sMUs,

WfA ODPOVĚĎ: Komunikace s takovými subjekty je nelehkou záležitostí. Většinou se jedná o subjekty, jejichž registrace spadá až do roku 1990, kdy registraci prováděly správní úřady na základě ustanovení § 389b, odst. 2 z. č. 109/1964 Sb., ve znění pozděj­ ších předpisů (hospodářský zákoník). Někte­ ré správní úřady registrovaly za dobu před účinností zákona č. 227/1997 Sb. až několik stovek subjektů. Jakékoliv vazby mezi správním úřadem a nadacemi byly zpřetrhá­ ny, neboť na správní úřad byla zákonem kla­ dena povinnost nadace pouze registrovat a vést je ve své evidenci. Přestože správní úřady v předstihu začaly vyzývat příslušné zástupce nadací, aby sdě­ lili volbu postupu ve smyslu nadačního zá­ kona, mnoho z nich na učiněné výzvy ne­ bralo ohled, měnilo sídla, aniž by tuto skutečnost oznámilo správnímu úřadu. Něk­ teří z »nezastižitelných« zástupců jsou dnes v šetření orgánů činných v trestním řízení, neboť dluží značné peněžní částky. Pro správní úřady nastává doslova »mravenčí práce#, kdy shromažďují potřebné podklady pro budoucího likvidátora. Probí­ há tak neustálé dotazování se u různých evi­ dencí, místní šetření v místě sídel nadací. Přes všechny obtíže se často podaří některé­ ho zástupce nadací nalézt. V takovém přípa­ dě je vhodné dohodnout s ním provedení zrušení a likvidaci nadace. Zrušení a likvida­ ce nadace bude prováděna již správním úřa­ dem, neboť došlo k marnému uplynutí lhůty, stanovené nadačním zákonem, která oprav­ ňovala statutární zástupce k rozhodnutí zru­ šit nadaci a učinit vstup do likvidace. Je nutno dodat, že úřad, jenž vede evidenci, bude povinen vydat správní rozhodnutí, kte­ rým zruší nadaci a nařídí její likvidaci. Pokud jde o jmenování likvidátora (je vhodné, aby byl jmenován z řad zástupců nadace), tento úkon by mohl učinit vedoucí správního úřadu, nejlépe »osvědčením o jmenování likvidáto­ ra#. Může zvolit i variantu, kdy vydá o jmeno­ vání správní rozhodnutí. Likvidátor bude postupovat standardním způsobem dle ob­ chodního zákoníku a nadačního zákona. U na­ dací, jejichž zřizovatelé jsou skutečně »nezastižitelní#, bude nutné provést likvidaci prostřednictvím externího likvidátora. Postup, který souvisí se zrušením, naříze­ ním likvidace a jmenováním likvidátora bu­ de obdobný tomu, který jsem uvedl výše, výjimku tvoří osoba likvidátora, který již ne­ bude z řad zástupců nadace. Mgr. PETR VESELÝ MODERNÍ OBEC 1(1/1999 □

33----

IREGIOSPEKTRUMJg____________________________

SOUTĚŽ MÁ STÁLE VĚTŠÍ POPULARITU • Kdy vznikla soutěž Vesnice roku? Soutěž vznikala z podnětu obdobných soutě­ ží v sousedních zemích, především v Rakousku a Německu a celoevropské soutěže. První myš­ lenky se objevily již začátkem devadesátých let. Konkrétní podobu však začala mít až začátkem roku 1995, kdy se o ni začali intenzivněji starat Ing. Ivan Dejmal a Ing. Jan Kruml. Na přelomu let 1995 a 1996 objížděly poprvé hodnotící ko­ mise jednotlivé přihlášené obce. Tuším, že jich bylo asi 140. V letošním roce se počet vyšplhal až na 267. Praktických významů pro rozvoj venkova má hned několik. Již při vyplňování přihlášky se musí starosta na chvilku zastavit, shrnout a zhodnotit vše, co se v jeho obci za poslední rok stalo. Při samotné návštěvě obce komisí dochází k obrovské výměně informací. Komise jsou vět­ šinou tvořeny zkušenými starosty a odborníky na Program obnovy venkova. Starostové i čle­ nové komisí tak mají jeden druhému co říct, po­ dívají se na problém druhého nezaujatýma oči­ ma a mohou tak odhalit věci, které starosta v každodenním shonu nevidí. Členové hodnotících komisí mají navíc velký přehled o dalších odbornících, mohou starostovi doporučit někoho, kdo mu s problémem pomů­ že. Vyhlašování a zveřejňování výsledků pak ukazuje dobré příklady hodné následování a in­ spirující další v jejich práci. Zároveň si plno ne­ zainteresovaných lidí uvědomí potřebu venkova pro naši společnost. V neposlední řadě jsou výsledky signálem všem, kteří rozdělují dotace a jiné prostředky. Ohodnocené obce většinou nemají problémy s připraveností na investice a ani problémy s je­ jich řádným využitím.

• Tradičně se soutěže nejhojněji účastní moravské obce. Co je toho příčinou? Máte pravdu. Přesnější by bylo označení ji­ homoravské obce. 1 když letos byla silná i střed­ ní Morava. Severní Morava patří vždy k těm nejmenším. Je to dáno mnoha faktory. První je technický. Jihomoravský region je i co do plochy výrazně největší. Sahá od Vrchoviny až po hranice se Slovenskem. Druhým faktorem je historický vývoj venkova. Ten měl na jižní Moravě vždy velkou váhu. A třetím faktorem je stmktura ob­ cí. Podíváme-li se na mapu republiky, zjistíme, že zhruba na rozmezí Čech a Moravy se struktu­ ra mění. V Čechách je to hustá pavučina malých obcí, kdežto na Moravě je síť řidší, zato obce jsou větší. A právě mnoho nejmenších obcí v Čechách má plno problémů se svou existencí a mají po­ cit. že nemají co ukázat. Moravské obce jsou většinou větší, bohatší a vědí, že mají co před­ vést. I když i tam se na mnoha místech, zejména na architektuře, podepsala šedesátá a sedmdesá­ tá léta.

• Pokud jde o soutěžní kritéria - změnila se v průběhu let? Kritéria se postupně měnila, i když ne nějak výrazně. Vždy v hodnocení převládal duch ven­ kova nad počtem investičních akcí a ani vzhled

---- 34

3 MODERNÍ OBEC 10/1999

V současné době jsou již známy výsledky regionálních kol soutěže Vesnice roku 99. O praktickém významu soutěže pro rozvoj a obnovu venkova jsme hovořili s jejím tajemníkem Ing. Vladimírem Glaserem. obce není nejdůležitější. Víc se změnila oceně­ ní. Zatímco v prvním ročníku byl ve většině re­ gionů vyhlášen pouze vítěz a dodatečně vzniklo ocenění modrou stuhou za výjimečný společen­ ský život, objevuje se letošním hodnocení i ně­ kolik desítek ocenění v regionu. Není to inflace ocenění, ale vyzdvižení všech větších regionál­ ních úspěchů. Je to nejen oceněním dané práce, ale i nápovědou pro ostatní, kde a čemu se mo­ hou přiučit. V letošním roce navíc byla poprvé udělena ocenění nejen obcím, ale i občanským sdružením a školám za práci na Programu ob­ novy venkova.

• Soutěž není výlučně záležitostí před­ stavitelů obcí. Jaký je přínos občanů? Soutěž je záležitostí především občanů. Ti naplňují Program obnovy venkova svou každo­ denní činností. Představitelé obcí je jen zastupu­ jí, a to i v soutěži. Není možné, aby komisi víta­ la celá obec a celá obec představovala svojí práci. Představitelé obcí bývají ale v programu největšími tahouny. Právě proto jsou na svých starostenských funkcích, sami, bez občanů nic nezvládnou.

• V Programu obnovy venkova byly upraveny dotační tituly. Jakým způso­ bem? Programy obnovy se musí stejně jako celá re­ publika přibližovat Evropě. I na realizaci míst­ ních programů bude možné čerpat prostředky z evropských fondů. Je třeba se jim tedy přizpů­ sobit. Předkládání žádostí se tím ovšem stává složitějším.

• Může realizace programu zastavit vylidňování venkovských sídel? Ano. Program obnovy venkova je projekt, který by měl komplexně řešit problémy venko­ va. Tedy i otázky bydlení a pracovních nabídek. To jsou dnes nej vážnější faktory ovlivňující vylidňování venkova.

• Již dva roky pracují školy obnovy ven­ kova. S jakými výsledky? Vzdělávání v Programu obnovy venkova exi­ stuje již 5 let. Tedy od doby, kdy ještě obnova venkova spadala pod Ministerstvo zemědělství. Jsem rád, že jsem mohl být u úplných začátků vzniku škol obnovy venkova. Společně s Jiřím Vášou a Václavem Patřičným jsme se učili při­ pravovat semináře a sháněli první přednášející. Od té doby se dostaly školy obnovy venkova do zcela jiné roviny. V Čechách existuje systém regionálních škol. Starostové a další zájemci o vědomosti tak nemusí dojíždět pro informace do Prahy nebo jiného centra, přednášející přije­ dou za nimi. Navíc mohou řešit problémy z re­ gionálního pohledu. Nutno přiznat, že i sami přednášející jsou rádi, že mohou řešit otázky »v terénu«. Ve všech těchto regionálních ško­ lách jsou organizovány semináře na obdobná témata. Nepodaří-li se někomu zúčastnit se jed­ noho semináře v jeho regionu, může se ho zú­ častnit v regionu sousedním. Regionální školy jsou zaměřeny na vzdělává­ ní v každodenních praktických pracovních otáz­ kách a problémech. Nezapomíná se ani na »tahouny« venkovských občanských sdružení a aktivit a základní informace dostávají i žáci základních škol. Škola obnovy venkova v Mod­ ré u Velehradu prokazuje svými mezinárodními semináři, že se ani v této oblasti v Evropě ne­ ztratíme. Úspěchy všech škol jsou zřejmé. Propagují myšlenky obnovy venkova. Tato myšlenka jde za lidmi do regionů, je jim tedy přístupnější a lé­ pe je získává. Rovněž úroveň práce starostů a aktivistů Programu obnovy venkova je díky vzájemné výměně zkušeností větší. Nejlépe je to vidět na soutěži Vesnice roku.

• V čem tkví podle vašeho názoru pozi­ tivní perspektiva českého venkova? Český venkov je jedna z alternativ míst pro život lidí. Lidé chtějí žít v menších komunitách, ve svých domech, blízko přírodě. Ale zároveň tam potřebují mít snesitelné podmínky. Tedy zaměstnání a alespoň trochu odpovídající služ­ by a prostředí. Ve většině případů jsou ochotni pro to i více udělat než lidé ve městech. Zlepšo­ vání těchto podmínek je tak i relativně levnější. Navíc je třeba udržovat krajinu. Všichni lidé jezdí na výlety, víkendy a dovolené na venkov, nebo alespoň touto krajinou projíždějí. Nebudeli se o ní nikdo starat, bude na ni nepěkný po­ hled. Český venkov je zatím ještě pořád poměrně Zachovalý a je dobře že se pomalu ale jistě ob­ novuje. 1 když jsou místa, o kterých to nemůže­ me tvrdit. Jen je třeba, aby se venkov rozvíjel rovnoměrně s městy. Zatím je podpora rozvoje měst ve společnosti výrazně větší. - ktl -

REGIONSPEKTRUM_______________ VÝSLEDKY REGIONÁLNÍCH KOL (I. ČÁST) Soutěže Vesnice roku ’99 se zúčastnilo rekordních 267 obcí, nejvíce již tradičně z regionu jižní Morava (66). Nejvyšší nárůst zaznamenaly střední Čechy (téměř o 100 % proti minulým letům). Letošní soutěž má rovněž jednu novinku. Vedle vítězné ceny a jednotlivých stuh (mod­ rá za společenský život, zelená za péči o ze­ leň a veřejná prostranství, bílá za péči o děti a mládež) udělovaly komise i zvláštní oceně­ ní za významné výsledky práce na jednotli­ vých akcích a činnostech v rámci Programu obnovy venkova v daném regionu.

STŘEDNÍ ČECHY 1. místo - Zlatá stuha, Svatý Jan pod Ska­ lou. okr. Beroun, starosta Jiří Ševčík 2. místo - Boseň, okr. Mladá Boleslav, sta­ rostka Marie Pšeničková 3. místo - Velký Chlumec, okr. Beroun, starosta Jaroslav Routa Stuhy

ci Základní škole Ořech, starosta Miroslav Helt; Čičovice, okr. Praha - západ, za péči o zvláštní školu, starosta Jaromír Holiš; Bratronice, okr. Kladno, za všestranné sportovní aktivity mládeže a školy, starosta Vladimír Štěrba; Bojanovice. okr. Praha západ, za práci spolků s dětmi a mládeží, starostka Helena Dufková; Kanina, okr. Mělník, za spolupráci místních obyvatel, chatařů a chalupářů, starosta Václav Štajnc;

péči o naučnou stezku; Anně Pilátové, sta­ rostce obce Babice, okr. Prachatice, za neu­ tuchající elán v prosazování myšlenek místní­ ho Programu obnovy vesnice; Vladimíru Koupalovi, starostovi obce ftímov, okr. České Budějovice, za mimořádnou snahu o prohlubování mezinárodní spolupráce folk­ lórních souborů.

SEVERNÍ ČECHY - LIBEREC Vítěz regionálního kola Svijanský Újezd, okr. Liberec, starosta Bo­ huslav Kratochvíl

Zelená Stuha - obce Rádlo, okr. Jablonec n.Nisou, starosta Jaroslav Cvrček Modrá Stuha - obec Poniklá, okr. Semily, starosta Jan Holubec Bílá Stuha - Martinice v Krkonoších, okr. Semily, starosta Jan Jindra

Modrá Stuha - Otročiněves, okr. Beroun,

VESNICE ROKU ’99

starosta Václav Lulák Zelená Stuha - Dublovice, okr. Příbram, starosta Jindřich Bláha Bílá Stuha - obec Příčovy, okr. Příbram, starosta Pavel Nevlida

Milešov, okr. Příbram, za rozvoj turistické­ ho ruchu, starosta Jaroslav Květ; Zadní Třebáň, okr. Beroun za práci Miroslava Frýdla a dobrovolných hasičů na udržování tradic, starosta Lubomír Schneider.

Josefův Důl. okr. Jablonec nad Nisou, za práci ochotnického divadla, starosta Josef Kozlovský; Horní Branná, okr. Semily, za péči o historické památky, starosta Miloslav Martinec; Benešov u Semil. okr. Semily, za práci sboru dobrovolných hasičů, starosta Da­ libor Lampa.

Zvláštní ocenění

JIŽNÍ ČECHY

ZÁPADNÍ ČECHY

Sedlec - Prčice, část Nové Dvory, okr. Benešov, za práci Sboru dobrovolných ha­ sičů a Sboru dobrovolných hasičů Nové Dvory, za práci na Programu obnovy venko­ va, starosta Antonín Podzimek; Krakovaný, okr. Kolín, starosta Josef Polák; Stra­ ky, okr. Nymburk, starosta Václav Zvěřina; Blažejovice, okr. Benešov, starosta Karel Říha.

1. místo - Sudoměřice u Bechyně, okr. Tábor 2. místo - Brloh. okr. Český Krumlov a Častrov, okr. Pelhřimov 3. místo - Běleč, okr. Tábor

Za péči o veřejná prostranství Slabce, okr. Rakovník za budování ob­ čanské společnosti, starosta Filip Celba a občanské sdružení Rousínov a Country Slabce a Sbor dobrovolných hasičů Slab­ ce, Modřejovice a Svinařov za práci na Programu obnovy venkova, okr. Rakovník; Onětice, okr. Praha - západ, za vytváření občanské společnosti a Spolku pro obnovu únětické kultury za práci na Programu ob­ novy venkova, starosta Vladimír Vytiska; Lazsko, okr. Příbram, za vytváření občan­ ské společnosti, starosta Jaroslav Hrubý; Vrcholový Janovice, okr. Benešov, za akti­ vity seniorů, starosta Josef Kukla; Chotý.šany, okr. Benešov, za vedení kroniky a péči o historii obce, starosta Jiří Granát; Trhový Štěpánov, okr. Benešov, za rozvoj podnika­ telských aktivit, starosta Josef Tomaides; Křížkový Újezdec. okr. Praha - východ, za dokončení komplexních pozemkových úprav, starosta Jiří Junk; Březovice, okr. Mladá Boleslav, za citlivý přístup k vesnic­ ké památkové zóně, starostka Miroslava Kašpárková; Ořech, okr. Praha - západ, za práci na Programu obnovy venkova a za prá­

Zvláštní ocenění:

Modrá Stuha - Doudleby, okr. České

1. místo - Zavlckov, okr. Klatovy, starosta Blažej Černík 2. místo - Žákava. okr. Plzeň - jih, staros­ ta Václav Kotora 3. místo - Dražeň. okr. Plzeň - sever, sta­ rostka Marie Koderová

Budějovice

Zelená Stuha - Dražen, okr. Plzeň -

Zelená Stuha - obec Běleč, okr. Tábor Bílá Stuha - Jiřice, okr. Pelhřimov

sever, starostka Marie Koderová Modrá stuha - Štichovice, okr. Plzeň sever, starosta Martin Holota Bílá Stuha - Příchovice, okr. Plzeň - jih, starosta Karel Šašek

Zvláštní ocenění Rynárec, okr. Pelhřimov, za významný rozvoj venkovské pospolitosti; Katovice, okr. Strakonice, za vynikající úroveň prezentace obce a Karlu Kuncipálovi, kronikáři obce, za osobité zaznamenávání událostí v kronice; Kovářov, okr. Písek, za naplňování rozvojo­ vého sociálního programu; Bernartice, okr. Písek, za výjimečnou ekonomickou stabilitu obce; Dub, okr. Prachatice, za velmi dobrou spolupráci školních a výchovných zařízení s obcí a za rozsáhlé zapojení mládeže do ži­ vota obce; Chyšky, okr. Písek, za mimořádné zapojení občanů do místního programu obno­ vy vesnice; Dvory nad Lužnicí, okr. Jindři­ chův Hradec, za obnovu společenských vazeb v obci a kronikáři za osobité zaznamenávání událostí obce v kronice; Lubomíru Šrucovi, starostovi obce Hadravova Rosička, okr. Jindřichův Hradec, za podporu harmonického soužití v malé obci; Svatopluku Veroňkovi, starostovi obce Jiřice, okr. Pelhřimov, za tr­ vale dobré výsledky v plnění místního Pro­ gramu obnovy venkova; Bohuslavu Hedvikovi, učiteli z obce Nadčjkov za celoživotní

Zvláštní ocenění Žinkovy, okr. Plzeň - jih, za podporu tělo­ výchovy a sportu, starosta Tomáš Zdvořan; Ždírec, okr. Plzeň - jih, za obnovu tradice májů, starosta Vlastimil Vrátník; Díly, okr. Domažlice, za úpravu a čistotu obce starosta Milan Volfík; Dobršín, okr. Klatovy, za péči o původní zástavbu a za vedení kroniky, sta­ rosta František Chmelík; Žichovice, okr. Kla­ tovy, za péči o kulturní památky starosta, Vác­ lav Bublík; Švihov, okr. Klatovy, za organizaci mimořádné akce - Švihovského hudebního léta, starosta Václav Petrus; Druztová, okr. Plzeň - sever, za úroveň místního zpravodaje, starosta Jiří Šulc; Dýšina. okr. Pl­ zeň - sever, za mimořádnou péči o starší spo­ luobčany, starostka Václava Kuklíková; Halže, okr. Tachov, za přeshraniční aktivity, starosta František Čurka.

VLADIMÍR GLASER, tajemník soutěže Vesnice roku

MODERNÍ OBEC 10/1999 □

35----

REGIONSPEKTRUM

NASAVRKY TRAPI NEZAMĚSTNANOST tf. Obec na severovýchodním úpatí Železných hor tvoří svou polohou přirozený vstup do stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Ač jsou Nasavrky typickým městečkem, ve smyslu zákona o obcích jím nejsou, nesplňují požadavek počtu obyvatel. Čítají spolu s přilehlými částmi asi 1450 obyvatel. Byl jim však udělen znak (se třemi pahorky a rozkvetlým kaštanem) a prapor. Již řadu let využívají obyvatelé Nasavrk ve­ řejný vodovod. Nedávno tam ukončili plynofi­ kaci a státní dotace přispěla majitelům rodin­ ných domů na změnu topného média z pevných paliv ve prospěch ekologicky příznivějšího zemního plynu. Jen stará kanalizace již nevyho­ vuje úplně současným požadavkům a je nutno dořešit problém odpadních vod.

Skládka vydělává Jak přiznal starosta Nasavrk Mgr. Milan Chvojka, zvažuje obecní zastupitelstvo, zda vybudovat čistírnu odpadních vod či zvolit jiné řešení. »Čistíma představuje finančně náročnou investici a obec peněz nazbyt nemá.«

Roční rozpočet dosahuje přibližně 20 mil. Kč. K vyrovnanému hospodaření, o které obec­ ní zastupitelstvo každý rok usiluje, přispívají příjmy z řízené skládky tuhého komunálního odpadu, jediné v širokém okolí. V současné do­ bě se připravuje zvýšení její kapacity a tím také její životnosti. Starosta se ale netají snahou využívat všech státních dotací, které by obec mohla získat. »Vždy však musíme doložit náš finanční podíl, takže akce musíme rozložit na více let, nebo je odložit, až na ně bude. Rozpočet je sice vyrov­ naný, ale vždy značně napnutý,# uvedl Mgr. Milan Chvojka.

Chybí řemesla V obci působí praktický lékař, zubař, pediatr a gynekolog. Je tam lékárna, pošta, základní a mateřská škola, pobočka České spořitelny, sídlo správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

36

□ MODERNÍ OBEC 10/1999

Železné hory, nákupní středisko Jednoty atd. Určitou zvláštností je včelařská škola, jediná svého druhu v ČR. Nedávno však byla vyčle­ něna ze sítě státních škol a nadále působí jako soukromé učiliště Českého včelařského svazu. Donedávna mělo městečko i stálou posádku Po­ licie ČR, kterou však zrušili a ve služebně se jen dvakrát týdně střídá služba pro potřeby obyva­ tel. »Chybí nám ale některé služby, čistírna, švec a další řemesla, která nabízí až 15 km vzdálené okresní město Chrudim. Tam se ovšem musí li­ dé dopravit autobusem nebo vlastním autem. Ať tak, či tak, je to dnes drahé,# řekl starosta. Mnohem závažnějším problémem je neza­ městnanost místních obyvatel. V současné době se Nasavrky svými téměř 17 % řadí k lo­ kalitám s nej vyšší nezaměstnaností v chrudim­ ském okrese. »Nepříjemně nás postihlo, když tu společnost Tonak Nový Jičín zrušila svůj zá­ vod. Letos v červnu ukončil činnost i závod podniku Lesy ČR a konkurz pohltil chrudim­ skou Transportu, kam za práci dojíždělo hodně lidí také od nás. Není ale v našich silách pro všechny, kteří přišli o zaměstnání, vytvořit v krátké době nové odpovídající pracovní příle­ žitosti,# posteskl si Mgr. Chvojka.

Staví se Aby Nasavrky alespoň trochu ožily, obec se snaží stavět. Například s pomocí státní dotace buduje pětibytovky a vykoupila pozemky urče­ né pro další výstavbu. »Chtěli bychom dokončit rozestavěnou loka­ litu asi 15 rodinných domů nad náměstím, tam

je potřeba dobudovat infrastrukturu. Pozemky nabízíme za velmi přijatelnou cenu a již připra­ vené k výstavbě, tedy s inženýrskými sítěmi. A protože je tu opravdu krásná krajina, věříme že se zájem stavebníků projeví i žádoucím zvý­ šením počtu obyvatel,# dodal starosta. Bolavým místem obce je i dopravní obslužnost. Nasavrky leží poměrně daleko od želez­ niční trati a jsou odkázány na autobusovou do­ pravu. Tyto služby poskytuje ČSAD, a. s., Chrudim a kratší tratě zajišťuje soukromý do­ pravce. Protože bylo z úsporných důvodů mno­ ho tratí zrušeno, zejména ve dnech pracovního klidu je spojení s okolním světem problematic­ ké. Ve všedních dnech však v Nasavrkách staví několik dálkových spojů, které dopravní deficit poněkud vyvažují. Od roku 1990 je obecní úřad Nasavrky pově­ řeným úřadem, to znamená, že je na něj delego­ ván výkon státní správy z Okresního úřadu Chrudim. »Vedle vlastní správy obce tu působí odbor sociální, živnostenský, stavební a matrika,# uvedla pracovnice obecního úřadu Veronika Musilová. Obyvatelé nemusí tedy s každou zá­ ležitostí cestovat do Chrudimi. »Neumím si představit, že by s každou malič­ kostí museli jezdit, právě s ohledem na omeze­ né dopravní možnosti. V obci vzniklo i kontakt­ ní místo sociální pomoci, kde jednou v týdnu si lidé mohou vyřizovat i starosti tohoto typu,# do­ plnila Veronika Musilová.

Přilákat turisty Perspektivně by chtěla obec věnovat pozor­ nost turistickému ruchu: »Kdyby se nám poda­ řilo rozhýbat cestovní ruch, museli bychom za­ jistit celou řadu služeb. A to by přineslo nové pracovní příležitosti pro obyvatele z Nasavrk i okolních obcí. Ale stmí to za úsilí, protože pří­ rodní scenérie CHKO Železné hory jsou oprav­ du jedinečné. V současné době by však turisté museli přenocovat v některé ze sousedních ob­ cí, nebo využít služeb jednoduché turistické ubytovny zřízené obecním úřadem na náměstí. Jediný nasavrcký hotel je již několik let mimo provoz,# řekl starosta. Své představy na zbytek volebního období má však starosta ujasněné. Jako učitel tělocviku a aktivní sportovec by si přál udělat něco víc pro sportovní aktivity obyvatel, především mládeže. Nasavrkům citelně chybí vyhovující koupaliště či lépe vybavený sportovní areál. A třebaže sám ještě patří k mladší generaci, chtěl by vybudovat dům s pečovatelskou služ­ bou. To znamená asi 25 bytových jednotek, v nichž by mohli důstojně trávit svůj život starší občané. Žádosti o umístění do domu s pečova­ telskou službou má obec již nyní víc než dost. Bohatý kulturní život Nasavrk vrcholí již 29 let v létě výstavami výtvarného umění Nasavrcká paleta. V uplynulých letech měli návštěvníci možnost shlédnout monotematické výstavy Julia Mařáka. Jana Slavíčka, Vojtěcha Sedláčka a dal­ ších ze sbírek Národní galerie Praha. Po roce 1990 se však tato spolupráce zbrzdila kvůli eko­ nomickým možnostem obce, na pronájem a po­ jištění obrazů prostředky nejsou. V současné době dokončuje radnice opravy nasavrckého zámku, který skýtá krásné a vyho­ vující výstavní prostory a do nějž byly zabudo­ vány předpisové zabezpečovací systémy. Z fi­ nančních důvodů musí však hledat jiné možnosti než pronájem z Národní galerie. Pod­ le slov Veroniky Musilové se již nyní začíná připravovat jubilejní třicátá výstava Nasavrcká paleta pro léto roku 2000. MARTA STLOUKALOVÁ FOTO ARCHIV

REGIONSPEKTRUMt

PRIMAPLYN ROZHODNUTÍ, KTERÉ ZAHŘEJE Společnost PRIMAPLYN. Clen skupiny PRIMAGAZ, má dlouholeté zkušenosti s výstavbou propanových

TOPNÝCH SYSTÉMŮ A PO CELÉ REPUBLICE NABlZl následující služby: • • •

• • •

BEZPLATNOU KONZULTACI A PORADENSKOU SLUŽBU PŘÍPRA VU TECHNICKÝCH PODKLADŮ A DOKUMENTACE POTŘEBNÉ pro schvalovací řízení PRONÁJEM ZÁSOBNÍKŮ INSTALACI ZÁSOBNÍKŮ A JEJICH NAPOJENÍ NA TOPNÝ SYSTÉM OBJEKTU PRA VIDELNOU ÚDRŽBU A REVIZE ZÁSOBNÍKŮ VČETNĚ JEJICH POJIŠTĚNÍ GARANTOVANÉ DODÁ VKY VYSOCE KVALITNÍHO PLYNU

PRIMAPLYN S. R. O. BAAROVA2 140 00 PRAHA 4 TEL./FAX: 02/41 48 01 25-6 41 48 11 53

PRIMAPLYN - PLNÍRNA PB DĚLNICKÁ UL. 735 35 HORNÍ SUCHÁ TEL./FAX: 069/642 56 18. 642 56 44

politiky. O prognó­ zách a programech bydlení bude infor­ movat předseda České společnosti pro rozvoj bydlení doc. RNDr. Alois Andrle, CSc. Ná­ městek brněnského primátora Bc. Pavel Kuba seznámí účastníky s koncep­ cí politiky bydlení v Brně, zástupce starosty Mladé Bo­ leslavi Ing. Robert Sýkora přednese zkušenosti ze svého města. - mo -

MO-00611/A

NÁRODNÍ ZAHÁJENÍ

DO KALENDÁŘE

Počátek září již tradičně patřil Dnům ev­ ropského dědictví, k nimž se hlásí 44 zemí. Tato akce byla letos »obohacena« (k 50. vý­ ročí existence Rady Evropy) událostí Kam­ paň Evropa - společné dědictví 1999-2000, která prezentovala také dědictví přírodní. Národní zahájení obou akcí probíhalo v Ji­ hlavě, která celý den žila komponovaným pořadem Návrat do historie. V rámci Ná­ rodního zahájení se o týden později otevře­ lo na 725 památek ve 260 městech a ob­ cích. -jk-

CELOSTÁTNÍ KONFERENCE Celostátní konfe­ rence Státní, regio­ nální a obecní by­ tová politika se bude konat 19. říj­ na v zasedací síni Magistrátu hl. města Prahy. Je ur­ čena zástupcům měst a obcí, státní správy, pracovní­ kům výzkumu, vy­ sokých škol a ostat­ ním odborníkům. Na programu konference je úvod­ ní vystoupení minis­ tra pro místní rozvoj Jaromíra Císaře o aktuálních otáz­ kách státní bytové

2.-4. 10. ODPADY LUHAČOVICE ’99 (Luhačovice - Kulturní dům Elektra) - mezi­ národní kongres a výstava o odpadovém hos­ podářství 4. a 18. 11. REFORMA VEŘEJNÉ SP­ RÁVY (Praha a Olomouc) - seminář (IPOSREGIS) poskytne aktuální informace o stavu transformace veřejné správy 16.-18. 11. CLEANTEC (Praha - Veletrž­ ní palác) - mezinárodní veletrh čisticí a úkli­ dové techniky 17.-19. 11. MORAVAINVEST (Olomouc - Výstaviště Flóra) - veletrh investičních příležitostí, výrobků a služeb pro komunální sféru 23.-27.11. AQUA - THERM PRAHA ’99 (Praha - Výstaviště) - mezinárodní veletrh vy­ tápění, ventilace, klimatizační a ekologické techniky

^

Výroba plastových oken cz a dveří

Systém Veka - jednička ve světě oken

Z Z Z Z Z Z

zimní zahrady zasklívání balkonů předokenní rolety, sítě proti hmyzu zaměření + montáž životnost minim. 50-60 let doprava do 50 km ZDARMA 301 41 Plzeň, Sladkovského 39 Tel./fax: 019/744 25 63

MODERNÍ® OBEC Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník V., číslo 10 Vychází poslední týden v měsíci Cena výtisku ve volném prodeji 55,- Kč Cena výtisku pro předplatitele 50,- Kč Roční předplatné 600,- Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail: [email protected] http://www.ihned.cz Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/330714 08, e-mail: [email protected] Sekretariát: Magdalena Vévarová tel.: 02/3307 14 09 Zástupce šéfredaktorky: PhDr. Zdeněk Kacetl tel.: 02/3307 14 07, fax: 02/3307 20 12 Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/330714 03, fax: 02/3307 2010, e-mail: inzerce ©economia. cz Grafická úprava: Jiří Šteffl (redakční strany) tel.: 02/3307 14 06 Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, předsedkyně Senátu Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové RNDr. Ivo Šanc, CSc., starosta Kutné Hory Vydává: ECONOMIA, a. s. Dobrovského 25,170 55 Praha 7 INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 02/3307 17 88,02/3307 17 66 fax: 02/3307 27 30 Komerční přílohy: tel.: 02/3307 1701, fax: 02/3307 2719 ÚTVAR PRODEJE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Odbyt: tel.: 02/330711 08, fax: 02/3307 20 09 Objednávky do zahraničí: tel.: 02/282 22 40, fax: 02/24 21 49 27 Předplatné: tel: 02/330711 17, fax: 02/3307 21 14 http://www.economia.cz/predplatne/ Tisk: Reproprint, 76312 Zádveřice sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Rozšiřuje: PNS, a. s., Česká pošta, s. p. a soukromí distributon Podáváni novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné ve SR zajišfuje L. K. Permanent s. r. o., pošt. pr. 4,834 14 Bratislava 34, tel.: 004217/525 3710, fax: 004217/27 3311. Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí. ISSN 1211-0507 Autorská práva k měsíčníku MODERNÍ OBEC vyko­ nává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožo­ vání a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým ne­ bo elektronickým) bez výslovného svolení vydavate­ le je zakázáno. ©1999 ECONOMIA, a. s.

MO-00709

MODERNÍ OBEC 10/1999 □

37----

Konniux tubus speciální

otopná

tě

esa

Schréder Schl ód* Group GK:

Artechnic - Schréder a.s. 1 Pluku 12a- 186 00 PRAHA 8 Tel.: 4420 2 231 49 97 Fax: 4420 2 231 47 94 hnpV/www.schrcder.com e-mail: [email protected] Member of Schréder Group G.I.E.

nabízí vysoce kvalitní svítidla pouliční, dekorativní, tunelová, průmyslová, speciální napr. pro osvětlení přechodu pro chodce a také svítidla pro sportovní zařízení. Světelně technické návrhy zdarma!

DOVOLUJEME Sl VÁS POZVAT DO NAŠÍ EXPOZICE V HALEG I PRAHA

23.-27. 11. 1999

MO-OQ596/E

aqua-mcníi

llNTE RNATIONAL

NEPŘEHLEDNĚTE NÁS

TEPLO PROVAS O

topné trubkové těleso KORALUX TUBUS je vhodné | I k vytápění koupelen, chodeb, použiti a popis výrobku __WC, kuchyňských koutů. posiloven apod. Moderní I konstrukce a design umožňuje dokonalé využití prostoru interiérů. Toto otopné těleso je vyrobeno z ocelových tru- I bek 0 24 x 1,5 mm a ocelových profilů 40 x 35 x 1,5 mm. KORALUX TUBUS je určeno pro otopné soustavy v indi- | viduální a hromadné výstavbě, ve kterých se běžně pou- j žívá upravená voda nebo jiná vhodná teplonosná látka. | s nuceným nebo samotížným oběhem.

low

PRO VAŠE MESTO^ OBEC INFORMACE • KATALOG • PORADENSTVÍ A VÝTVARNÉ NÁVRHY ZDARMA NA ADRESE:

^/ITELIĚR^IŽil^ 307 01 Plzeň Tel./fox: 019/724 00 33, 745 50 94

info line: 0800 111 506 http://www.korado.cz e-mail: infoQkorado.cz

yÝZDOBY MÉST • SLAVNOSTNÍ OSVĚTLENÍ ARCHITEKTU^ • RESTAURÁTORSKÉ PRÁCE • ORIENTAČNÍ SYSTÉMY • • FONTÁNY* PAMĚTNÍ DISKY •PLASTIKY • OBRAZY... < MO-00705

VIADRUS

Pa/? Ohniví s[ mne ruce:

„Naši budovu vytápí

kotel VIADRUS s účinností spalování přes 92%. tomu říkám hospodárnost." Piv získání informací stačíposlat tento kupón. ždb a.s., závod topenářské techniky VIADRUS Bezručova 300, 735 93 Bohumín, tel.: 069/608 3052, fax: 069/608 2822

□ pošlete ml bližší Informace o kotil C 500 □ pošlete mi ucelenou sortimentní nabídku □ očekávám kontakt vašeho prodejce

.

VIADRUS 0500 je litinový článkový kotel s přetlakovou spalovací komorou, určený pro vytápění objektů plynnými i kapalnými palivy. Jednoznačnými přednostmi jsou dlouholetá životnost, vysoká hospodárnost provozu a plně automatický dvoustupňový provoz. ZAVOĎ TOPENÁŘSKÉ exp TECHNIKY VIADRUS

'•

□ spotřebitel □ projektant □ prodejce □montážník

ŽDB a.s.« Bohumín. Závod topenářské techniky Vl.XDRLS, Bemičova .VM). "55 95 Bohumín, td: 069/608.50 52.608 2.5 52. fax: 060/608 28 09.608 28 22 Podniková prodejna Bohumín: tel.: 069/608 54 01. Podniková prodejna Praha lO-lMněves: tel.: 02T0 63 29

N A R reklam;

< i*.

Kyslík od Lindě: Pro vyšší výkon vaší čističky

Pro vaši čističku, jejíž kapacita už nestačí, nabízí firma Lindě řešení v podobě cíleného dávkování kyslíku. Tato moderní technologie má řadu výhod a je rovněž mnohem levnější, než drahé rozšiřování nádrží. Know-how firmy Lindě zahrnuje celou škálu aplikací technických plynů pro ochranu životního prostředí a je neustále rozšiřováno. Tyto vědomosti rádi předáváme našim zákazníkům.

Plyny k ochraně životního prostředí od firmy Lindě, protože s produktem získáte také know-how. Chcete se o tom dozvědět víc? Jednoduše nám zavolejte v ČR na číslo: 02 / 72 10 01 11, v SR: 07 / 44 25 22 02.

LINDĚ TECHNOPLYN a.s.

U Technoplynu 1324 198 00 Praha 9 - Kyje LINDĚ TECHNICKÉ PLYNY k.s.

Račianska 71 832 59 Bratislava http://www.linde.com/linde-gas