OBEC ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

MĚSÍČNÍK

hn

MODERNÍ OBEC

ČERVENEC 2001

7

CENA 75 Kč/113 Sk

ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

RNDr. Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra ČR:

Chtěl bych zdůraznit, že druhá etapa bude mnohem kompliko­ vanější než první, kdy šlo ze­ jména o vytvoření nového článku veřejné správy a o pře­ nos působností z centrálních orgánů. (str. 6)

■ FINANCOVANÍ REGIONÁLNÍ KULTURY ■ JAK NA ZADLUŽENOST ■ MODRÝ PÁS LABE ■ NOVÝ ZÁKON 0 ODPADECH ■ VÍTĚZSTVÍ DOLNÍlEČVY 9771211050009

RUKOVĚŤ ZASTUPITELE

NÁŠ KRAJ

12. mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu 11. mezinárodní veletrh turistických možnosti v regionech

REGIONTOUR I

I

2002

Brno - Výstaviště io. - 13. ledna 2002

Středoevropské centrum cestovního ruchu Veletrhy cestovního ruchu GO a REGIONTOUR připravují na rok 2002 novinky, které posouvají oba veletrhy do pozice středoevropského cestovatelského centra. I v následujících letech se oba veletrhy budou více internacionalizovat a poskytnou tak prostor pro větší prezentaci jednak příhraničních regionů, ale také zahraničních regionů vůbec. Nadějná jednání jsou v současné době vedena například s partnery v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Na konci všech těchto snah se veletrhy GO a REGIONTOUR stanou veletrhy evropských regionů. Prezentace měst a regionů v souvislosti s cestovním ruchem by nebyla kompletní, kdyby v ní chyběly i další firmy nabízející služby v cestovním ruchu. Pořadatelé proto budou iniciovat města a kraje ke spoluúčasti dalších firem z daného regionu, tedy například ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturních institucí, sportovních středisek, regionálních přepravců apod. Prezentace regionů tak získá na komplexnosti a společně s prezentací cestovních kanceláří na veletrhu GO vzniká v Brně skutečné centrum cestovního ruchu. Současně se tak ještě posílí odborný a kontraktační charakter veletrhů.

Jak budou veletrhy GO a REGIONTOUR v roce 2002 vypadat • Díky spolupráci s hejtmany nových krajů, starosty měst a obcí, sdruženími měst a obcí a regionálními rozvojovými agenturami se dá očekávat zvýšená účast českých a moravských regionů, měst a obcí. • Už v letošním roce se zvýšila účast příhraničních regionů a zahraničních partnerských měst. Prostřednictvím zahraničních zástupců, Českých center, velvyslanectví ČR a dalších spolupracujících organizací bude pokračovat zvýšený nábor vystavovatelů i odborných návštěvníků v zahraničí, především v sousedních zemích, ale také v zemích, o které mají čeští turisté největší zájem, tedy v Chorvatsku, Španělsku, Řecku, Itálii a Tunisku. • Letošní veletrhy GO a REGIONTOUR zaznamenaly rekordní počet návštěvníků přesahující 34 000 osob. Je to jasný důkaz zájmu veřejnosti o cestovní ruch a také právě o brněnské veletrhy cestovního ruchu. V příštím roce bude ještě posílen nábor návštěvníků jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Při tak kvalitní a početné návštěvnosti se účast všem vystavovatelům veletrhů vyplatí. • GO a REGIONTOUR mají i pro rok 2002 záštitu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva kultury ČR a získaly i podporu České centrály cestovního ruchu. • Nosnými tématy veletrhů GO a REGIONTOUR 2002 bude lázeňství, hrady, zámky a muzea, cyklostezky a ekoturistika (rok 2002 byl vyhlášen mezinárodním rokem ekoturistiky). Připravuje se nejen společná expozice lázeňských míst ČR, ale organizátoři jednají také se zahraničními lázeňskými městy především na Slovensku a v Maďarsku o jejich účasti. Ve společné expozici se představí také hrady a zámky. Cykloturistika je jedním z nejoblíbenějších způsobů trávení aktivní dovolené a vzhledem k budování cyklotras v jednotlivých regionech bude o informace o cyklostezkách velký zájem. • Výstavní část veletrhů bude v roce 2002 rozšířena o nové téma - vybavení pro cestování a sport. Návštěvníci zde najdou vše pro volný čas a sport, tedy například kempingové vybavení, batohy, mapy, atd. a získají také nové náměty a impulzy pro trávení volného času. Právě tato část veletrhu nazvaná GO SPORT uzavírá pomyslný kruh a z veletrhů GO a REGIONTOUR se tak stává cestovatelské centrum, ve kterém je všechno, co je k cestování potřeba (cestovní kanceláře, prodejci letenek, ubytovací zařízení, informace o jednotlivých regionech, mapy a vybavení pro cestování). • E-TRAVEL absolvovalo úspěšnou premiéru a v roce 2002 bude větší a obsáhlejší. Využívání internetu v cestovním ruchu je stále aktuálnější, narůstá počet uživatelů internetu a tedy i těch, kdo zde hledají i informace o cestování. 0 E-travel zónu byl při letošní premiéře velký zájem. 0 služby zde nabízené se zajímali nejen mladí lidé, kteří s internetem prakticky vyrůstají, ale také třeba zástupci veřejné správy, kteří zde názorně viděli, jaké možnosti jim internet nabízí pro prezentaci jejich regionů a měst. • GO KAMERA - festival filmů, fotografií a publikací s cestovatelskou tématikou - navštíví každý rok kolem 3 000 zájemců o zajímavé informace a setkání se známými cestovateli. Pro rok 2002 bylo jako hlavní téma festivalu vybráno Mongolsko. • SCHOLA TOUR je název doprovodné akce zaměřené na odborné školy vychovávající profesionály v cestovním ruchu. V rámci SCHOLA TOUR se uskuteční jednak workshop odborných škol v cestovním ruchu, ale také odborný seminář a řada soutěží určených studentům těchto škol. • Den juniorů a Den seniorů měly v letošním roce svoji úspěšnou premiéru, na kterou GO a REGIONTOUR 2002 navazují. Pro juniory bude připravena celá řada zajímavých doprovodných akcí směřujících nejen k pobavení, ale fungujících i jako nenásilná forma vzdělávání. Uskuteční se celá řada zajímavých přednášek o způsobech života v exotických zemích, o nástrahách cestování do exotických zemí, k vidění budou výstavy fotografií, atd. Brněnské veletrhy

Uzávěrka přihlášek pro vystavovatele na veletrhy GO a REGIONTOUR 2002 je 15. 9. 2001. Další informace najdete také na internetu na adrese

www.bvv.cz/go

a výstavy, a. s. Výstaviště 1 647 00 Brno tel.: 05/41 15 29 84 05/41 15 29 70 05/41 15 25 07 fax: 05/41 15 30 62 e-mail: [email protected]

BVV

n

Veletrhy Brno

/KOMERČNÍ PREZENTACE/

fA._____ Hydroizolační systém na bázi

________ V_______ aepian

/

^ --•W

Univerzální hydroizolační systém plochých střech na bázi VAE Nej vyšší nároky jsou ty nej lepší 30-ti létá tradice • přímá kompatibilita s živičnými hmotami a expandovanými i extrudovanými polystyrény, • vysoká teplotní odolnost od minus 40 "C do plus 100 "C, • spolehlivá odolnost vůči UV spektru slunečního zářeni a ozónu, • výrazná odolnost vůči chemikáliím, jako jsou pohonné hmoty, oleje a tuky, • vysoká odolnost proti přelétavému ohni a sálavému teplu,

i

• samozhášivé vlastnosti a • vysoká difúzní propustnost. %

£'

Výhradní zastoupení firmy Hirler GmbH pro Českou republiku:

výrobce je držitelem ISO 9001

VAEPLAN mechanicky kotvený systém

HIRLER VAEPLAN® ČR s.r.o. Ovenecká 36 / 348,170 00 - Praha 7 Tel.: (02)-333 73 103, Fax : (02)-333 73 666 E-mail: [email protected] MO-01179

MODERNÍ OCHRANA PLOCHÝCH STŘECH Ploché střechy nejrůznějších budov jsou vystaveny extremnímu povětr­ nostnímu zatížení. Jejich izolace musí být proto kvalitní. Náročné poža­ davky splňuje hydroizolační fólie VAEPLAN®. O její výrobě a aplikaci jsme hovořili s ředitelem Hirler Vaepian ČR, s. r. o., Stanislavem Pflégrem. • Jedná se o zcela novou technologii? Naše hydroizolační fólie staví na více než tři­ cetiletých zkušenostech vývoje a výroby této technologie. Už v roce 1938 byla popsána kopolymerizace etylenu s vinylacetátem. Z úspěš­ ného chemického procesu se později vyvinula hydroizolační fólie vyrobená na bázi vinylacetátetylenu. V současné době se pod značkou VAEPLAN® používá při rekonstrukcích, obno­ vách a sanacích plochých střech. Fólie se vyznačuje vysokou difúzní propust­ ností a díky optimální kombinaci pružnosti a pevnosti je vhodná pro všechny typy plo­ chých střech. Vyniká nejen kvalitou, ale i dlou­ hou životností a šetrností k životnímu prostředí -jak při výrobě, tak při aplikaci. Jedná se sku­ tečně o ekologický výrobek, který získal v Ně­ mecku certifikát podle ISO 9001.

• Platí přísné podmínky této normy i v České republice? Ano, materiál je certifikován i pro ČR do ro­ ku 2002. Naše hydroizolační fólie obstály i v atestu FLL odolnosti vůči prorůstání kořínků (zelené střechy), který byl vydán v SRN na základě dvou zkoušek: jedné simulované a dru­ hé dlouhodobé. Tento fakt potvrzuje především

QM-Zertifikat

trvanlivost materiálu. Je přitom kompatibilní se živičnými hmotami a expandovanými i extru­ dovanými polystyrény. Nevykazuje žádné změny v teplotách od Sahary po Grónsko, tj. od -40 °C do +100 °C. Je spolehlivě odolný vů­ či UV spektru slunečního záření a ozónu a dále vůči chemikáliím jako jsou pohonné hmoty, oleje a tuky. Vzdoruje přelétavému ohni a sála­ vému teplu, dokonce je samozhášivý. Navíc se tato jednovrstevná hydroizolační fólie snadno opravuje, technika spojovaní spočívá ve svá­ rech horkým vzduchem nebo leptadly.

• Kdo je výrobcem fólie? Jako první se začal zabývat kopolymerizací vinylacetátu jeho výrobce: firma Wacker- Che­ mie, aby dosáhl větší pmžnosti a transparentnos­ ti svých výrobků, které se objevily na trhu už v roce 1960. Později představil materiál VAE pod dalšími označeními jako výchozí surovinu pro hydroizolační fólie. Od roku 1984 vyrábí ty­ to fólie firma Hirler GmbH v Mórfeldenu v Hesensku, výrobní závod je v Hassfurtu. V ČR je zastoupena teprve od března 1999. Do té doby fólii distribuovala jedna pokrývačská firma, a to hlavně na Moravě. Předpokládá­ me, že postupně získáme zákazníky i v dalších

oblastech. Zájemcům nabízíme čtyři typy apli­ kace hydroizolační fólie VAEPLAN® (volně položený se stabilizační vrstvou, pro zelené střechy, mechanicky kotvený a lepený systém).

• Je možno použít tyto systémy při sa­ naci plochých střech panelových domů? Díky svým vlastnostem je střešní fólie VAE­ PLAN® přímo určena k sanacím, rekonstrukcím a opravám střech, na kterých byly použity živič­ né pásy, o čemž svědčí celá řada opravených ob­ jektů. Toto množství není zanedbatelné, protože se blížíme k číslu 900 000 nr sanovaných střech. EVAJUKLOVÁ FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

3

OKNO V PANELÁKU Jedním z největších problémů dosluhujících panelových domů jsou okna. Jejich výměna je jednou z nejdůležitějších podmínek nutných ke zvýšení komfortu bydlení a přede­ vším ke snížení nákladů na teplo. Dlouholetý program rekonstrukce panelových domů a bytů je zkoncipován tak, aby zajistil prodloužení jejich životnosti o mini­ málně padesát let, zvýšil kvalitu bydlení na úroveň odpovídající současným uživatelským požadavkům a současně bylo dosaže­ no maximálních úspor v oblasti energií a vytápění bytů.

ZÁKLAD - DVOJSKLA Perspektiva, že stávající nekvalitní okna vydrží po celou dobu ži­ votnosti panelového domu, je nulová, tudíž je třeba okna vymě­ nit hned při zateplování a neinvestovat do oprav současných oken. Základem je, že okna budou osazena dvojskly s nejlepší­ mi tepelnými parametry (2,5 krát lepšími, než má běžné dvoj­ sklo), a izolace fasády zakryje i celou plochu pevných rámů oken. Tímto opatřením se sníží tepelné ztráty okna asi o jednu třetinu. Nazrálý společenský problém vedl již v roce 1992 odborníky firmy HOCO k tomu, by se koncepčně zabývali vývojem oken, která by v náročných podmínkách vysokopodlažních panelových domů obstála jak po stránce funkční, tak i estetické. Proto byla vyvinuta ok­ na, která spolehlivě vyhovují všem zpřísněným kritériím odolnosti proti klimatickým vlivům a hluku. Okna jsou vybavena mikrovětráním, zesílenými závěsy pro komfortní manipulaci a samozřejmě požadovanými dvojskly.

SHODNÝ DESIGN Jednou z největších výhod je i design shodný s okny stávajícími. Je to důležitý fakt, který umožňuje výměnu oken, aniž by došlo k narušení nebo dokonce ke změnám vzhledu fasády. Díky tomu se dají okna měnit bez problémů i v jednotlivých bytech individuál­ ně. Právě tato vlastnost oken HOCO byla oceněna na mezinárodním stavebních veletrhu FOR ARCH '99 - Čestným uznáním. Okna HOCO se samozřejmě využívají na všech stavbách či rekonstrukcích, nejen v panelových domech. Firma HOCO zajišťuje komplexní služby v celé okenářské problematice. Od zaměření, přes vybourání starých oken (včetně jejich likvidace) až po montáž oken nových, nových parapetů a jejich následné začištění. Celá výměna je provedena prakticky za jeden den a nenaruší nijak běžný provoz v bytě. HOCO Bauellemente je držitelem certifikátu systému řízení kvality podle DIN EN ISO 9001, kvalitativní značky RAL mají CZ atest pro třetí zátěžové pásmo (do výšky 70 m). - ob FOTO ARCHIV

NAŠI ODBORNÍCI JSOU VÁM K DISPOZICI V CELÉ ČR

Ředitel regionu

Tel./fax

Mobil

Okresy

Ing. Eduard Korunka

019/785 5001

0602 1021 73

Plzeň, Rokycany, Klatovy, Domažlice, Prachatice, Strakonice, Písek, Tábor, Pelhřimov, Český Krumlov, České Budějovice,

017/33328 87

0602 10 21 79

Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Tachov, Chomutov

069/35 77 20

0603 42 45 13

Ostrava, Opava, Karviná, Nový Jiřin, Frýdek-Místek,

047/581 26 30

0602 10 21 74

Česká Bříza 78 330 11 Třemošná u Plzně

Jindřichův Hradec Petr Vinohradský

Keřová 3 360 07 Karlovy Vary Jiří Seiler

U Kotelny 12

Vsetín, Přerov

720 00 Ostrava František Wasserbauer

Brandtoya 32 400 11 Ústí nad Labem

Ústí n. L, Liberec, Česká Lípa, Děčín, Jablonec nad Nisou, Most, Louny, Litoměřice, Teplice, Zatec

HOCO BAUELEMENTE

Mgr. Marek Mucha

02/81 00 01 11 lax: 02/72 70 10 28

0602 1021 75

Praha a Středočeský kraj, Havlíčkův Brod, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové, Svitavy, Ústi n. Orlici

Ing. František Bělkn

02/81 91 09 27

0602 10 21 77

Praha a Středočeský kraj

Ing. Miroslav Horský

02/855 42 77

0602 10 21 76

Praho o Středočeský kroj

Jan Kamenický

02/55 13 46

0602 10 21 78

Praha o Středočeský kroj

Vladimír Michalec

02/781 74 11

0602 66 3032

Brno - areál BW Eden 3000

05/41 15 94 56 fox: 05/41 15 94 57

Brno - areál BW Eden 3000

05/41 15 94 56 fax: 05/41 15 94 57

Hodonin, Uherské Hradiště, Zlin, Znojmo, Břeclav, Kroměříž

Brno - areál BW Eden 3000

05/41 15 94 56 fax: 05/41 15 94 57

Brno, Bmo-venkov, Vyškov, Blansko, Třebič, Jihlavo, Zdar nad Sázovou

HOCO Bauelemente, spol. s r. o. - obchodní centrum, Černokostelecká 143 100 00 Praha 10, telefon: 81 00 01 11, fax: 81 00 02 00 e-mail: [email protected]

Praha a Středočeský kroj Šumperk, Bruntál, Olomouc, Prostějov, Jeseník

MO-01183

OBSAH Fontána v Pardubicích (Foto Jana Kracíková)

OTÁZKA PRO...

| ROZHOVOR

Druhá etapa bude složitější (Eva Stehlíková)........................................................... 6 ((ekonomika

✓ Praktické možnosti regulace zadluženosti (Ing. Luděk Tesař)................................. 7 Současné daně nestačí (Jiří Němeček)...................................................................... 8 Podivný odkup akcií České spořitelny (Radek Létal)................................................. 9 ✓ Reforma veřejných financí ve Francii (Ing. Zuzana Trhlinová)................................. 10 Modrý pás Labe před dokončením (I.) (Ing. Jaroslav Zahálka, CSc.)..................... 12 Důraz na ekologii (Josef Farský)............................................................................... 13 Regionální aspekty řízení podniku (Ing. Ivana Mandysová)................................... 14 Dynamika výstavby supermarketů bude menší (Mgr. Zdeněk Szczyrba, Ph. D.)........................................................................................15

Infotherma - recept na úspory (Ing. Libor Kostelný)............................................... 16 Dotace na projekty.................................................................................................... 16 ((téma

✓ Financování regionální kultury (Doc. Ing. Miroslav Pilný, CSc.)............................. 17 ((ŘÍZENÍ A SPRÁVA

✓ Rovnoprávné vztahy (Václav Drašnar).................................................................... 24 Srovnání čtyř měst (PhDr. Dana Špačková)............................................................ 25 ✓ Knihovny informačním centrem (Jan Bednařík)..................................................... 27 Elektronické podatelny mají budoucnost (Karel Žítek)......................................... 28 Konference o bydlení.............................................................................................. 28 Chybí lidskost (Ing. Josef Musil, DrSc.)................................................................... 29 Obecní starosti a psí problémy (II) (PhDr. Dana Špačková).................................. 30 ((legislativa

Nařízení nebo vyhláška? (JUDr. Josef Vedral, Ph. D.)........................................... 31 Vztahy okresních úřadů a obcí (JUDr. Hana Neumannová).................................. 32 Ý Komunální odpad v pojetí nového zákona (Mgr. Jiří Kasal).....................................34 Nové knihy................................................................................................................. 34 ✓ Otazníky nad hřbitovním právem (Mgr. Marek Hanák).......................................... 35 Předpokladem je odborná příprava (Josef Jelínek)............................................... 36 Honoráře a jejich zdaňování (Ing.Zdeněk Burda)................................................... 38 Vítězství Dolní Bečvy (HanaHradecká).....................................................................39 Otázky a odpovědi.................................................................................................... 40 ( REGIONSPEKTRUM

Britský projekt BEST VALUE (Nikola Foret, Bc. Kateřina Kopřivová)..................... 41 Podpora bydlení........................................................................................................ 42 Bezpečnost na břehu Rozkoše (Josef Farský)....................................................... 42 Aktivity pokračují...................................................................................................... 43 Perspektiva rozvoje (Ing. Josef Musil, DrSc.).......................................................... 43 v' Zdravá města po čtyřech letech (Petr Nový)............................................................44 Fontány nejsou jen příjemné(Jana Kracíková).........................................................45 | NÁŠ KRAJ

^

Priority máme odlišné (Václav Drašnar)........................................................................ I Meze rozhodování zastupitele (Mgr. Jana Hamplová).............................................II Protidrogová politika (Mgr. Josef Radimecký)......................................................... III Program rozvoje Libereckého kraje (Mgr. Jiří Kotek)............................................. IV Zkušenosti se vhodně doplňují (Mgr. Helena Mráčková)........................................ VI Zatím v sedmi krajích (Jan Strnad).........................................................................Vlil

JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST Redakce připravuje do čísla 9 speciální tematickou přílohu EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ VYTAPÉNl PRO OBCE a MĚSTA a MOŽNOSTI ÚSPOR Její nedílnou součástí bude představení fi­ rem na komerční bázi. Chcete-li oslovit naše čtenáře (hejtmany, primátory, starosty, zastupitele, pracov­ níky odborných útvarů městských úřadů a komunálních a technických služeb), pak vám nabízíme využít inzertní stránky. Zářijové číslo vyjde 12. 9. 2001, uzávěrka příjmu inzerce je 17. 8. 2001. Bližší informa­ ce na tel.: 02/3307 1409, 1408, e-mail: [email protected].

Jiřího Razskazova (ODS), náměstka primátora města Pardubic JAKÝM ZPŮSOBEM BY PODLE VÁS MĚLA PROBÍHAT DEREGULACE NÁJEMNÉHO? Výše nájemného musí v reálném čase dosáhnout částky, za kterou se soukro­ mým subjektům s pomocí státních a komu­ nálních dotací vyplatí budovat nájemní do­ my. Návratnost takových investic by se podle mého názoru měla pohybovat kolem 15 roků. Jestliže dnes dokážeme postavit průměrný byt I. kategorie za 16 000 Kč/m2, pak se při patnáctileté návratnosti investice jednoduchým výpočtem dostaneme na za­ okrouhlenou výši nájmu 90 Kč/m2 měsíč­ ně. Stát by se zřetelem k takto vypočtené­ mu nájemnému měl podle velikosti měst stanovit maximální částky za m2, na které by mohlo nájemné stoupnout v průběhu 3-5 let. Město samo potom musí mít mož­ nost určovat, v jaké výši a v jaké časové posloupnosti tuto hranici využije. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že ne všichni občané budou mít na to, aby platili výše vypočtené nájemné. Proto musí v majetku města existovat i kategorie bytů sociálních, startovacích a dalších, v nichž bude nájemné nižší, přibližně na úrovni trojnásobku dnešního regulovaného ná­ jemného, tedy okolo 55 Kč/m2 u bytů I. ka­ tegorie. V konkrétních prověřených přípa­ dech, tam, kde bude skutečně jasné, že sociální a finanční situace jednotlivce či ro­ diny není schopna pokrýt náklady na byd­ lení v přiměřeném bytě, musí být i v bu­ doucnu poskytován příspěvek na nájemné. Taková je tedy představa. A jaká je sku­ tečnost? Ministerstvo financí umožnilo od 1. července tohoto roku zvýšit nájemné o 4 %, což nepovažujeme za deregulaci, ale spíše za pouhé pokrytí inflace. Napří­ klad v bytech I. kategorie v centru Pardubic můžeme nájemné zvýšit z 22,60 Kč na 23,50 Kč/m2. Toto zvýšení samozřejmě vů­ bec nepřibližuje výši nájemného skuteč­ ným nákladům na provoz a údržbu bytů. Rada města Pardubic s předstíranou deregulací nesouhlasí, a proto svým usnesením ze dne 29. května schválila pro základní usměrňované nájemné koefi­ cient 1,4 (tedy zvýšení o 40 %). Je to z na­ ší strany ovšem pouze demonstrativní úkon, protože o více než ta nesmyslně nízká 4 procenta nájemné stejně zvýšit nemůžeme. Chceme však alespoň tímto způsobem upozornit na to, že pomalou (či spíše neexistující) deregulaci nájemného považujeme za chybný krok státu, který ani v nejmenším nenapomáhá řešení by­ tové problematiky, ale naopak nahrává černému trhu a spekulacím s byty.

Uzávěrka tohoto čísla: 12. 6. 2001 MODERNÍ OBEC 7/2001 Q

5

ROZHOVOR_____

DRUHÁ ETAPA BUDE SLOŽITÁ Počátkem března byl jmenován nový náměstek minis­ tra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. Josef Postránecký. • Jak hodnotíte úspěšnost první etapy reformy veřejné správy? Na to je zatím příliš brzy. Po­ kud mohu dosavadní postup ales­ poň dílčím způsobem zhodnotit, domnívám se, že zde byla rychlá legislativní příprava - zákony by­ ly schváleny relativně rychle a té­ měř bezproblémově. Také kraje zahájily svou činnost v termínu. Oceňuji, že se podařilo nastarto­ vat procesy decentralizace veřej­ né správy. Kraje převzaly a přebí­ rají velmi významné kompetence, zejména majetek, který dosud spravoval stát.

• Přetrvávají nějaké nedo­ statky či problémy? Je to podcenění logistické pří­ pravy celé etapy. Oprávněně jsou kritizovány některé věci, napří­ klad nedostatečná příprava budov krajských úřadů a jejich vybave­ nost. Problém je totiž v tom, že všechny vznikají rekonstrukcemi starých objektů, což je, jak zná­ mo, problematičtější než výstav­ ba na zelené louce. To je vlastně daň za rychlost celého procesu.

• Kolik budov je k dnešnímu dni v provozu? Zcela funguje sídlo úřadu v Li­ berci. V ostatních krajských měs­ tech probíhají kolaudace oprave­ ných objektů. Předpokládáme, že zhruba v polovině tohoto roku by budovy měly být ve většině krajů hotovy. Někde se přestavba pro­ táhne do konce letošního nebo začátku příštího roku. Největší problém je ve Zlín­ ském kraji, kde se oproti původ­ nímu záměru připravuje nové ře­ šení. Jako sídlo kraje bude sloužit historická správní budova býva­ lých Baťových závodů, která je navíc památkově chráněným ob­ jektem. Byla vybrána proto, že umožní lokalizaci více ůřadů na jednom místě. Zda se rekonstruk­ ce uskuteční, bude záležet na tom, jestli vláda peníze skutečně uvolní.

• Provedené analýzy tedy byly nekvalitní? Praxe ukazuje širší vazby pro­ blémů a nyní je patrné i jejich fi­ nanční podhodnocení. Mám však na mysli zejména přípravu druhé fáze reformy.

• Budete tedy zpracovávat nové analýzy? 6 □ MODERNÍ OBEC 7/2001

To jistě ne. Spíše chceme vyjít z již existujících a k tomu více dis­ kutovat s představiteli jednotli­ vých resortů. Ještě více než analý­ zu bych zdůraznil spolupráci. V této oblasti už došlo k výrazné­ mu posunu. Ministr vnitra Stani­ slav Gross se již domluvil s hejt­ many na tom, že se budou jednou za dva měsíce scházet a projedná­ vat otázky týkající se druhé fáze, dále se připravuje vytvoření spo­ lečné skupiny ministerstva a krajů. Také informatizace krajů má být řešena v rámci společných kroků. Tím vším sledujeme jeden cíl: aby důležité aspekty druhé etapy neby­ ly opomenuty a podhodnoceny.

• Může dojít ke zpoždění za­ hájení druhé a třetí etapy? To už by asi bylo věcí vlády a posléze parlamentu, aby roz­ hodly. Naším úkolem je připravit patřičné zákony a předložit je ke schválení. Zvláště v případě dru­ hé etapy reformy bych zdůraznil kvalitu řešení před rychlostí.

• Jaké jsou vaše pracovní priority? Dobudovat základní podmínky pro fungování krajů, zejména v oblasti materiálně technické, a kvalitně připravit po věcné a le­ gislativní stránce vše potřebné pro přenos působností z okresní úrovně na ostatní články veřejné správy. Znamená to přípravu zá­ kona o změně zákonů z hlediska přenosů působností, návrhu na přenos zřizovatelských funkcí, které nyní plní okresní úřady a zákona o určení středisek - ob­ cí pověřených výkonem státní správy vyššího stupně, označova­ ných pracovně jako obce III. stupně. Chtěl bych zdůraznit, že druhá etapa bude mnohem kom­ plikovanější než první, kdy šlo zejména o vytvoření nového článku veřejné správy a o přenos působností z centrálních orgánů. Ve druhé etapě však půjde o zru­ šení stávajícího, poměrně stabil­ ního článku a o přenos na více úrovní - obce, kraje - a zajištění převodu několikanásobně vyšší­ ho počtu pracovníků, než tomu bylo v první etapě. Jedná se o mi­ nimálně 12 000 pracovníků okresních úřadů.

• A to i za cenu nedodržení zákonného termínu? Ustanovení § 44 zákona o okresních úřadech hovoří vý­

slovně o ukončení platnosti toho­ to zákona k 31. prosinci 2002. Z toho lze předpokládat, že záko­ nodárce s další existencí okres­ ních úřadů po tomto datu nepočí­ tal. O termínu ukončení činnosti či zrušení okresních úřadů se však zákon výslovně nezmiňuje.

• Do jaké míry lze akcepto­ vat návrh vaší předchůdky­ ně, prof. Yvonne Streckové, na vymezení spádovosti ob­ cí III. stupně? Stávající návrh na určení 180 200 nových středisek pověřených výkonem státní správy, čili obcí III. typu, a na vymezení jejich spádových obvodů se doplňoval o stanoviska a požadavky obcí. Vznikla tzv. mapa přání. Nyní jsme ukončili vyhodnocení další etapy. Mohu konstatovat, že do­ šlo k dalšímu zpřesnění. Přesto zůstává několik sporných přípa­ dů. Jde přibližně o 20 - 30 středi­ sek, kde spory vznikají, například kvůli tomu, že o statut pověřené obce usilují střediska umístěná blízko sebe nebo obce, které nedosahují ani limitní hranice 15 000 obyvatel. Problematické je i určení středisek v okolí vel­ kých měst, kde se přirozená cent­ ra nevyvinula.

• Jak se s tím vypořádáte? Oslovili jsme Karlovu univeritu v Praze a Masarykovu univer­ zitu v Brně, které problém posou­ dí a navrhnou řešení. Rádi bychom oslovili více pracovišť, ale času není nazbyt. S obcemi, u nichž nedošlo ke shodě, bude­ me poté jednat.

• Objevují se i další problé­ my? Druhá etapa byla doposud spo­ jena s vymezením středisek a spádových obvodů. Méně se však mluvilo o přenosu působ­ ností či zřizovatelských funkcí a téměř se nemluvilo o řadě důle­ žitých aspektů, například že pů­ jde o novou územní organizaci veřejné správy. Je totiž naprosto nezbytné, aby spádové obvody obcí III. stupně byly sladěny s obvody živnostenských, finanč­

ních a pravděpodobně i dalších úřadů. Jinými slovy, aby občan nejezdil na tři různá místa jako dosud. Musí se vzít v úvahu, že koncepce nepředpokládá zacho­ vání systému stávajících pověře­ ných obcí II. stupně, jejichž spá­ dové obvody musejí být územně skladebné s obvody obcí III. stupně. To se podle mě až dopo­ sud opomíjelo. A mohu pokračovat: kam pře­ nést působnosti, které nyní vyko­ nával stát, respektive okresní úřa­ dy? Zejména v oblasti krizového řízení, kde jak ústava, tak mezi­ národní závazky tuto povinnost jednoznačně dávají státu. Je otáz­ kou, zda si stát může dovolit pře­ nést zmíněný výkon na samos­ právu. Problémem je také kontrolní a dozorová činnost, na­ příklad kontrola hospodaření ob­ cí, kterou zatím provádějí okresní úřady. Mají to po jejich zrušení dělat samosprávy - což je nepřípustné, nebo snad centrální orgány? Mů­ že Ministerstvo financí zabezpe­ čit kontrolu nad všemi více než 6000 obcemi? Také není známo, kdo bude od obcí získávat pod­ klady pro přípravu státního roz­ počtu, a zpětně, kdo bude kontro­ lovat využívání státních peněz. To jsou věci, s nimiž se budeme muset při přípravě zákonů vypo­ řádat.

• To jsou tedy podle vás dů­ sledky rychlé přípravy refor­ my? Do určité míry ano. Je také tře­ ba říci, že o ukončení činnosti okresních úřadů v tak krátké Ihůtě rozhodli poslanci. Vláda kon­ krétní termín nestanovila. Mohl bych mluvit i o dalších věcech. Při zrušení detašovaných praco­ višť se asi nedomyslelo, co nasta­ ne, až se zruší také okresní úřady a stát nebude mít v území svoji správu. S tím totiž souvisí i dota­ zy Evropské unie (EU), kdo bude zabezpečovat v území dohled nad acquis communitaire, když vůči EU bude za vše odpovědný stát. EVA STEHLÍKOVÁ

(EKONOMIKA_____________________________________

PRAKTICKÉ MOŽNOSTI REGULACE ZADLUŽENOSTI Zadluženost obcí a obava z nadměrného zadluzovam krajů vyvolávají stálé diskuze a katastrofické scénáře ejprve je zapotřebí zvážit o budoucnosti samospráv a státního rozpočtu ČR. ústavnost fiskální a ma­ jetkové regulace zadlu­ ženosti územních samosprávných • nucení fiskálně slabých obcí cí, jejichž zájmy jsou přehlíže­ celků. Pokud takový krok nebude k participaci na investičních pro­ ny. Národní kolorit a historie, shledán jako porušení ústavnosti, gramech poskytovaných státem které považuji za hodnotné dě­ je možné připravit následující opatření. Zadluženost samospráv principem: »bez tvého pevně sta­ dictví nesené na bedrech men­ ších obcí, jsou nedoceněny. noveného nemalého podílu nebu­ lze regulovat pouze zákonem, Způsob špatné investiční politi­ a to v případech obcí i krajů po­ de realizována žádná investice®, • nedostatek zdrojů malých obcí ky tomuto stavu jenom napomá­ dobně, bez větších rozdílů. há a rizikovost zadluženosti je na investování, Podle mého soudu by bylo toho dokladem. • nedostatečná prevence zadlu­ nej lepším řešením zadluženost samospráv vymezit samostat­ ženosti, REGULACE • absence sankčního systému ným zákonem. Taková cesta se A OPTIMALIZACE a systému blokování předluže­ však v současné situaci neuka­ Regulace a optimalizace za­ zuje jako reálná. Regulaci za­ ných samosprávných celků, • nemalým paradoxem se stává dluženosti nebude fungovat bez dluženosti je také možné určit systémového řešení zmíněných úpravou zákonů: o krajích, o ob­ fakt, že o některých investicích cích nebo o rozpočtových pravi­ do majetku krajů rozhodují re­ nedostatků investičního systé­ dlech územních rozpočtů.

N

Celková výše a struktura zadluženosti obcí ČR

SOUČASNÝ STAV Z podrobnější analýzy jedno­ značně vyplývá, že zadluženost obcí v ČR není tak hrozivá, jak se často uvádí v odborných kru­ zích (viz graf - data za rok 2000 potvrzují ustálení stavu). Existu­ je však několik nedostatků, které způsobují nezdravou zadluže­ nost jednotlivců a vybraných skupin obcí. Tyto nedostatky vesměs nespatřuji ve špatném fi­ nančním chování měst a obcí, ale v systémových chybách. Základními příčinami »nezdravého« zadlužování obcí jsou podle mého názoru zejmé­ na tyto faktory: • neexistuje jednotná úroveň základní vybavenosti každé obce v ČR - obce bez základní vyba­ venosti k poskytování služeb svým občanům se více zadlužují, aby takové vybavenosti v co nejkratší době docílily, • vicezdrojové financováni rozdrobení prostředků a nekomplexní přístup k investicím do vybavenosti obcí (systém nej­ dříve silnice, potom plynovod = plýtvání zdrojů), • časový průběh realizace in­ vestičních dotaci - považuji za výraznou systémovou chybu po­ vinnost samosprávy investovat poskytnuté prostředky do konce rozpočtového roku, ať je prosi­ nec nebo květen.

(v mld. Kč) I

I přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy komunální obligace

sorty - to považuji za jeden ze zhoubných nádorů nekoncepční­ ho přístupu k reformě veřejné správy, který se dnes ukazuje i ve vztahu k financím. Za těchto podmínek se největ­ ší riziko zadluženosti po obje­ mové stránce soustředí do roz­ počtů velkých měst. Vezmeme-li ale v potaz počet samosprávných celků, je riziko jednoznačně se­ lektováno do malých obcí, kde se sice nejedná o velké objemy zdrojů, ale zato se riziko týká poměrně velké množiny obcí. Tyto menší obce jsou jednou ze skupin, kterou bohužel nebe­ re vážně ani Svaz měst a obcí ČR, jenž často poukazuje na to, že zastupuje 70 % občanů této země. přitom si však neuvědo­ muje, že zastupuje pouze třetinu obcí ČR. Je zde zhruba 4000 ob­

mu. Optimalizace by měla spo­ čívat v tom, že všechny samos­ právy budou mít možnost efek­ tivně investovat a krýt tyto investice dlouhodobými zdroji. Krátkodobost a nevýhodnost dnešních úvěrových zdrojů je na závadu věci. Přesto je nutné při jakýchkoliv úvahách řešení roz­ dělit regulaci zadluženosti do dvou rovin. První je prevence, druhá spočívá v sankci. Bohužel dnes se nacházíme ve stádiu, kdy se více poukazuje na nezbytnost sankcí. Myslím si však, že by se mělo konečně za­ čít více uvažovat o prevenci. Sankce by měla být až poslední instancí. Teze preventivních opatře­ ní: 1. Omezení zástavy majetku samospráv

• definovat majetek, který nelze zastavit: mělo by jít o majetek sloužící k uspokojení základ­ ních veřejných služeb ve vyme­ zeném rozsahu, např. radnice, školy, nemocnice, ústavy sociál­ ní péče, komunikace apod. Na­ opak bylo by možné zastavit např. ostatní budovy a pozemky a věci movité, které nejsou sou­ částí majetku, jenž nelze zasta­ vit apod. • v případě zástavy ostatního majetku požadovat souhlas třípětinové většiny zastupitelstva 2. Omezení ručení za jinou osobu • územní samosprávný celek by nesměl ručit veškerým svým ma­ jetkem či svými příjmy za závaz­ kové vztahy osob (právnických i fyzických) vyjma těch, které zřídil nebo založil, a kde je jedi­ ným vlastníkem - možnost ruče­ ní samosprávy za takové závaz­ ky vlastním majetkem by bylo možné vymezit jen do určité vý­ še objemu vlastního majetku. 3. Bezpečnější přijetí úvěru • úvěr převyšující 50 % běžných příjmů obce by směla přijmout nejméně třipětinová většina za­ stupitelstva, v případě hl. m. Prahy a krajských úřadů je mož­ né uvažovat o zvýšení podílu hlasů (případně rozšíření na magistrátní úřady) - důvodem je fakt, že tato města se podílejí více než polovinou na celkové zadluženosti obcí a jednotlivé fiskální objemy jejich dluhů mohou být problémem i pro ná­ rodní hospodářství, riziko u nich není tak rozdrobené jako u ostatních obcí. • přijetí úvěru ze zahraničí a prostřednictvím vydáni tzv. komunálních obligací by mohlo být podmíněno souhlasem: - u obcí nad 10 000 obyvatel - Ministerstva financí ČR (MF ČR), - u ostatních obcí - okresního úřadu (OkÚ) /pokud zaniknou, je to bezpředmětné/, - u krajských úřadů - vlády po doporučení MF ČR. 4. Uvažovat o zřízení insti­ tutu Asociace zadlužených ob­ cí, popř. Asociace zadlužených krajů MODERNÍ OBEC 7/2001 □

7----

EKONOMIKA • obdobná »pojistka« jako v případě cestovních kanceláří donutit samosprávy pojistit se pro případ zadlužení. 5. Porušení těchto prevenčních regulačních pravidel by znamenalo: • neplatnost majetkoprávního úkonu, • následně finanční sankce udělená územnímu samospráv­ nému celku, sankce by nesměla způsobit vznik nucené správy. Sankci by mohly udělit: - vláda ČR do výše X* mld.Kč, - MF ČR do výše Y* mil. Kč, - okresní úřad do výše Z* mil. Kč (opět bezpředmětné při zrušení okresních úřadů). IPozn. autora: podle toho, na které územní samosprávné celky by byl tento orgán (zda vůbec) nucenou správu oprávněn uvalit (na obce nebo krajské úřady)/ Teze sankčních opatření: 6. Nucená správa - ta by by­ la velmi dobrým a užitečným fi­ nančním nástrojem při překro­ čení definovaného rizika a míry zadlužení samosprávy, o tako­ vém institutu by bylo možné uvažovat např. v případě, že dluhová služba samosprávného celku překročí 75 % vlastních příjmů běžného roku očištěných 0 běžné výdaje srovnatelného roku. Dluhovou službou se rozumí splátky úroků, úmor z dluhů, splátky jistin podle splátkového kalendáře, splátky leasingu a při jednorázových splátkách, splat­ ných po uplynutí dohodnuté lhůty, poměrná část splátky za jeden rok, u směnek se splatnos­ tí delší než jeden rok poměrná část celkové částky směnky při­ padající najeden rok. Samosprávné celky by byly povinny informovat o svém pře­ kročení definovaného rizika a míry zadluženosti toho, kdo na ně může uvalit nucenou správu. Při porušení informační povin­ nosti následuje sankce ve výši 1 % z celkové zadluženosti k 31. 12. předchozího roku. V období nucené správy by nu­ cený správce zabezpečit mj. za­ mezení nakládání s veškerým majetkem samosprávného celku bez souhlasu správce a hospo­ dárné využívání veškerých zdrojů na pokrytí nejnutnějších ----- 8 □ MODERNÍ OBEC 7/2001_

běžných výdajů. A také by zaji­ stil - okamžitě, jak to bude možné - neprodlené splácení dluhové služby. Nucenou sprá­ vu by ukončil na podnět správce ten, kdo ji uvalil, po návratu za­ dluženosti pod definované rizi­ ko a míru zadluženosti. Zdůraz­ ňuji, že institut nucené správy by neomezil jiné než finanční pravomoci samospráv. • zavedení nucené správy obce - nucenou správu na obec by mohl uvalit krajský úřad v pře­ nesené působnosti a jmenovat nuceného správce, - nebo by nucenou správu na obec mohl uvalit okresní úřad a přednosta jmenovat nuceného správce (při zániku OkÚ opět bezpředmětné), - nucenou správu na obec by také mohlo uvalit MF ČR na podnět okresního úřadu a nuce­ nou správu by prováděl OkÚ (při zániku OkÚ bezpředmět­ né). • zavedení nucené správy kraj­ ského úřadu včetně Id. m. Prahy - nucenou správu na kraj by mohly uvalit: - MF ČR a jmenovat nucené­ ho správce, - vláda na návrh MF ČR, nu­ ceného správce by jmenovala vláda, - Parlament ČR na návrh vlá­ dy, nuceného správce by jmeno­ vala vláda.

POMÁHAT, NIKOLIV TRESTAT Podle mého soudu je dnešní stav zadluženosti samospráv zveličován, a to přesto, že se zadluženost obcí v posledních letech ustálila. Je však dobré myslet dopředu. Je jisté, že ČR bude muset přikročit k preven­ tivním opatřením řešícím řadu špatných jevů v oblasti zadluže­ nosti samospráv, na které jsem se snažil poukázat. Věřím, že řadu řešení je možné uplat­ nit i v rámci reformy veřejné správy. V samotném výsledku by taková východiska měla sa­ mosprávám pomáhat, nikoliv je trestat.

LUDĚK TESAŘ, odbor financování územních rozpočtů, oddělení souhrnných rozpočtových vztahů územních rozpočtů Ministerstva financí ČR

Pěší zóna ve Stětí na Litoměřicku

SOUČASNÉ DANĚ NESTAČÍ Výdaje měst a obcí rostou rychleji než jejich příjmy. Od­ borníci varují, že obce nic nenutí bát se zadlužování. ském roce dosáhl celkový dluh éměř třetinu běžných vý­ dajů obcí u nás tvoří nákla­ měst a obcí výšky 41 mld. Kč. dy na nákup vody, paliv Bez započítání magistrátních měst je ale dluh jen o málo vyšší a energie. V rámci celé ČR utratí než 24 mld. Kč. města denně na tyto potřeby přes milión korun, což jen loni zname­ »Menší obce se navíc často za­ nalo vydání 36, 7 mld. Kč. dlužily v roce 1997, když stát na­ K dalším výrazným výdajům ordinoval tzv. balíčky a ještě při­ šly povodně,« připomíná ředitel patří dotace obcí pro základní odboru financování územních školy, nemocnice, hasičské sbo­ ry, záchrannou službu či domovy rozpočtů Ministerstva financí Rudolf Prokop. Přestože se obce důchodců. Na ně města přispěla v posledním roce snaží své hos­ částkou přes 20 mld. Kč, dalších 16,2 mld. Kč obce vyplatily podaření zlepšovat, uvažují poli­ svým zaměstnancům a 11,7 mld. tici i ekonomové o způsobech, jak zabránit případné finanční Kč získaly od obcí lidé na sociál­ ních dávkách. Téměř 11 mld. Kč krizi. Regulace municipálního musely navíc municipality ze zadlužení je ve světě obvyklá. Za svých rozpočtů zaplatit soukro­ dluhy obcí totiž stát neodpovídá a věřitelé by pak mohli při uplat­ mým podnikatelům k zajištění dopravní obslužnosti pro své ňování svého práva získat napří­ klad budovu místní školy. Město obyvatele. by pak jen těžko vykonávalo své Proti předcházejícím letům za­ čaly obce znovu investovat. Zna­ zákonem dané povinnosti vůči mená to především oživení byto­ občanům. vé a dopravní výstavby, zatímco Zatím mohou města pokrývat nákup cenných papírů se snížil. své potřeby z nestandardních Základní investice také nemalou zdrojů (např. právě prodeje akcií měrou míří na ekologické progra­ či privatizace bytů), tento zdroj ale podle odborníků brzy vy­ my (např. výstavba čističek) a do schne. Zbudou potom jen daňové nových průmyslových zón. Jen České Budějovice napří­ příjmy, které rostou jen o málo klad loni vynaložily nejvíce pe­ víc než běžné výdaje, dotace od něz (cca 4 mld. Kč) na výstavbu státu či evropských struktur a pří­ 101 bytových jednotek, domu jmy z vlastního podnikání. Zatím­ s pečovatelskou službou a rekon­ co celkové výdaje se ale během strukci radnice a zimního stadio­ loňského roku obcím zvýšily nu. Podobně investoval Liberec. o 9,3 %, celkové příjmy klesly Praha a další města. Investiční o 2,3 %. Podle expertů by obcím potřeby kryjí municipality z pro­ mohlo pomoci zavedení speciál­ ních místních daní, ale především deje akcií rozvodných energetic­ kých firem a z cizích zdrojů, což úsporná výdajová politika. ale zvyšuje jejich zadlužení a prohlubuje tolik kritizovaný de­ JIŘÍ NĚMEČEK ficit veřejných financí. V loň­ (Přetištěno z HN, 7. 5. 2001)

T

EKONOMIKA___________________

PODIVNÝ ODKUP AKCIÍ ČESKÉ SPOŘITELNY Erste Bank, jako majoritní akcionář, nedávno ohlásila program odkupu prioritních akcií České spořitelny, a. s., (ČS) od měst a obcí. Tento pro­ gram byl vyhlášen 4. dubna t. r.

podmínek, jimiž je cena a konečné vykoupené množství, odkoupí od měst a obcí jimi držené veřejně neobchodovatelné prioritní akcie ČS. Minimální slíbenou cenou za akcii bylo v této dohodě 120 Kč za akcii. Jak je vidno, Erste Bank jede stále podle předem připraveného scé­ náře. Vágní definice a jistá benevolence v této záležitosti ze strany státních úředníků byla možná zapříčiněna tehdejším přístupem měst­ ských zastupitelů k tzv. divoké privatizaci ener­ getik. Rozpor mezi státní koncepcí energetické­ ho programu a cinkotem německých marek přede dveřmi městských a obecních úřadů tak možná hrál svou roli i v této kauze.

ředmětem transakce jsou prioritní akcie ČS kou 1,5 miliardy!« Jde snad o tytéž prostředky? (11211213 kusů, IS1N CZ0008023736), Pokud ano, vidíme snad poprvé v praxi soukro­ které nemají hlasovací právo a nejsou ve­ mý přerozdělovací systém, zaměřený na podpo­ řejně obchodovatelné. Celá emise prioritních ru státní ekonomiky. akcií představuje 7,4 % základního kapitálu ČS. Minimální cena, za niž chce Erste Bank odkou­ V ČEM SPOČÍVÁ PRIORITA? pit tyto akcie, je podle agenturní zprávy zveřej­ A CO DÁL? něné Českou kapitálovou informační agenturou Podle obchodního zákoníku mohou stanovy Abychom stále jen neplakali nad rozlitým (ČEKIA) 125 Kč za kus. V závislosti na pro­ společnosti určit vydání druhu akcií, s nimiž mlékem, podívejme se na východiska, která se centuální výši prodaných akcií se má cena za jsou spojena přednostní práva týkající se divi­ municipalitám nabízejí: akcii pohybovat v rozmezí patrném z tabulky. dendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Ty­ • prodat a zapomenout, Nabídka platí do 4. srpna 2001. to akcie nazýváme prioritními. Výhody ply­ • neprodat a čekat dividendy, noucí z tohoto druhu akcií lze ve stanovách • neprodat a tvrději vyjednávat. kompenzovat omezením hlasovacího práva na KAM SE PODĚLY 3 KČ? Prodávat akcie za nabízenou cenu ve chvíli, valné hromadě. To je případ akcií ČS v držení kdy ČS vykázala za první čtvrtletí roku 2001 měst a obcí. Tyto akcie mají však podle vyjá­ První zvláštností jsou dopisy rozesílané na nekonsolidovaný zisk po zdanění ve výši 877 dření ČS omezeno přednostní právo na dividen­ městské a obecní úřady. Ty obsahují, kromě miliónů korun, není nejrozumnější. Ve srovná­ du. Světové obchodní právo zná taktéž různé úvodního slova Sdružení měst a obcí - akcioná­ ní se stejným obdobím loňského roku to totiž řů České spořitelny, a. s., také písemnou nabíd­ druhy prioritních akcií. Většinou jsou rozděle­ představuje zlepšení o 114 procent. Podle ana­ ny do tříd, u kterých platí přímá úměra ve vzá­ ku podepsanou pány Wimmerem a Bergsmanlytiků by spořitelna měla již v příštím roce jemném vztahu - hlasovací právo versus před­ nem, prokuristy Erste Bank. Vtip je v tom, že svým akcionářům vyplatit dividendu. Majitel nostní právo na dividendu. Zároveň je na v celém dopise se hovoří o minimální ceně 122 ČS, rakouská Erste Bank, záro­ Kč za jednu akcii a maximální ceně 137 Kě. veň očekává, že ČS by v příš­ Kam se tedy poděly ony tři koruny? Zkoumá­ Prodané procento z emise Počet akcií Cena za akcii tím roce měla dosáhnout čisté­ ním navržené smlouvy nalezneme pouze urči­ ho zisku zhruba 5,1 miliard tou zmínku o převodních nákladech. 60 % až 70 % 7 847 851 ks 125 Kč korun (tedy 35 Kč na akcii). Mnohý by nad takovou malicherností má­ 70 % až 80 % 8 968 972 ks 130 Kč Takže alternativa číslo 2 není vnul rukou, ale matematicky deformovaný člo­ nejhorším řešením. Poslední věk se ptá: »Kde asi skončí oněch více než 33 80 % až 90 % 10 090 094 ks 135 Kč východisko (číslo 3), ke které­ miliónů korun?« Nevím. Určitě za ně nikde ni­ 90% až 100% 11 211 213 ks mu se někteří starostové i před­ 140 Kč kdo nepostaví vodovod, kanalizaci, chodník či stavitelé Sdružení měst a obcí mateřskou školu. Pokud to má být transakční Nabídka platí do 4. srpna 2001 akcionářů ČS stavějí skepticky, poplatek, obchodníci mi jistě dají za pravdu, že není nemožné. 2,5 % z objemu takové transakce je příliš drahá I tvrdá a navenek neochvějná provize. vyjednávači pozice Erste Bank, která podle zá­ světových trzích téměř pravidlem (hlavně u vel­ Namístě je dále připomenout, že stát inka­ kulisních informací hodlala původně nabídnout kých společností) prémiový, tedy výhodnější soval při loňském prodeji běžných akcií ČS jednotný odkup prioritních akcií za více než kurz prioritních akcií vůči běžným akciím. něco přes 260 Kč za jednu akcii. Proč nyní, 150 Kč, má své skuliny. Klíčem k dalšímu jed­ Logickým důvodem je fakt, že hlas na valné zhruba rok poté, nabídne tentýž kupující za nání o zvýšem odkupní ceny by mohly být příj­ hromadě velké společnosti je pro typického in­ »prioritní« (rozuměj přednostní či preferenční) my, které inkasuje spořitelna za poskytování vestora mizivým lákadlem a jeho hodnota v ce­ akcie ČS pouze polovinu této sumy? Že by se vldadových a úvěrových služeb pro komunální ně akcie je téměř nulová. Přesně opačným im­ finanční situace tohoto bankovního gigantu sfém. pulsem jsou však reálné peníze, tedy vidina tak přiostřila? Nebo se privatizační poradci Nevidím důvod, proč nevyužít obchodní ná­ dividendy či přednostní právo na podíl z likvi­ Erste Bank přepočítali při původním ocenění tlak a férový konkurenční boj mezi banka­ dačního zůstatku při zániku společnosti. aktiv, která kupují? Tím to asi nebude, vždyť mi v České republice. Proč ukládat peníze, Tato obecná fakta si pravděpodobně manaže­ burzovní kurz obchodovatelných akcií ČS se nebo čerpat úvěry u banky, která nám nevyšla ři Erste Bank neuvědomili při vytváření zmiňo­ poměrně stabilně pohybuje nad 230 Kč za jed­ vstříc v situaci, kterou mohla ovlivnit? Síla to­ vané nabídky na odkup prioritních akcií ČS. nu akcii. Rakouští manažeři se nejspíš pouze hoto postupu je v nekompromisním a plném Nebo se spíše spolehli na určitou neznalost na­ rychle zorientovali a přizpůsobili své kroky zapojení vlivu všech zúčastněných měst a ob­ šich zastupitelů v komunální sféře? Vždyť kdo tradičním »českým cestám« a postupům po­ cí, které jsou významným klientským segmen­ z nich má čas a možnosti ke sledování vývoje platným velikosti jejich podílu na základním tem ČS. burzovního kurzu akcií ČS a zlepšujícího se kapitálu spořitelny. Na jednání z pozice síly Na trhu je přece spousta jiných peněžních hospodaření této banky. Snad jen ti, kteří mají snad mělo vliv i úsloví: »Ušetřená koruna, vy­ ústavů. Ty kromě shodných podmínek a služeb po svém boku správce aktiv s poradenským dělaná koruna.« V tomto případě spíše schilmožná nabídnou i vstřícnější přístup při řešení mandátem. ling či euro. podobně specifických projektů. Rád bych do­ Pokud by totiž Erste Bank nabídla za priorit­ dal, že nikdy není pozdě. Od jednacího stolu se ní akcie ČS pouze tutéž cenu. jakou obdržela KDE SE STALA CHYBA? přece odchází proto, aby se mohlo později vrá­ státní kasa. musela by zaplatit městům a obcím tit do výhodnější pozice. dvojnásobek nabízené sumy. Tedy přibližně Základní chyba nastala již v průvodních jed­ o 1,5 miliardy korun více. Úsměvně působí, náních. exkluzivně vedených při privatizaci ČS když se pak dočteme v denním tisku: »Spořitelmezi státem a Erste Bank. V březnu loňského RADEK LÉTAL, na přispěje k rozvoji českého hospodářství část­ roku souhlasila Erste Bank s tím, že za určitých A & CE Global Finance, a. s.

P

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

9----

EKONOMIKA__________________________________________

REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ VE FRANCII Ve Francii se rozvíjejí nové formy spolupráce municipalit v rámci tzv. ákon »Chevenement« z 12. července 1999 rozšířil kompetence existujících sdružení obcí aglomerace. Nově spolků obcí a měst vytvořením struktu­ definovaný právní status této spo­ rálně nové formy spolupráce tzv. Communaulupráce s sebou přináší i význam­ té ďagglomération (dále jen sdružení obcí nou reformu veřejných financí, ze­ aglomerace). Sdružení obcí aglomerace jména systému místních daní. (SOA) je v zákoně vymezeno jako sdružení obcí a měst v rámci širšího územního celku (definovaného jako aglomerace), jehož hlav­ ním cílem je vytvářet a společně řídit projekty ho), jednak zabezpečit harmonický ekono­ urbanistického rozvoje ve propěch rozvoje mický i sociální rozvoj integrovaných územ­ územní solidarity. ních celků. Přijatý zákon umožňuje přede­ vším podporovat a rozvíjet soudržnost STRUČNÝ PŘEHLED a solidaritu mezi ekonomicky, sociálně i kul­ turně vzájemně propojenými územními sa­ Sdružení obcí aglomerací jsou výsledkem mosprávnými celky. dlouhotrvajících procesů slučování obcí a tendencí k vytváření různých forem spolu­ práce na municipální (resp. na mikroregioNOVÉ KOMPETENCE nální) úrovni. Tato sdružení vznikala původ­ K zajištění fungování nových samospráv­ ně zejména kvůli zpracovávání společných ných jednotek stanovil zákon od 1. 1. 2000 projektů územního rozvoje v rámci slučová­ ní společných prostředků (tzv. Syndikáty ob­ povinné a fakultativní kompetence. Povinné kompetence jsou sdružení obcí aglomerací cí a měst a distrikty - dle zákonů z r. 1959 povinny vykonávat plošně bez ohledu na a 1970). místní specifika. Fakultativní pravomoci Později se tyto základní formy spolupráce specializovaly a rozšiřovaly do více oblastí. jsou vymezeny na základě specifických pro­ Vznikly tzv. sdružení městských celků (dle jektů jednotlivých sdružení v souladu s prio­ ritami rozvoje obcí tvořících danou aglome­ zákona z r. 1966), tj. měst, resp. aglomerace raci. s více než 50 000 obyvateli a sdružení obcí Nový právní status a definování nových (dle zákona z r. 1992), tj. obcí s méně než 20 000 obyvateli. Mezi hlavní kompetence pravomocí sdružení obcí aglomerace jsou zá­ všech forem spolupráce obcí a měst patří za­ kladními východisky multiplikačních proce­ jištění trvale udržitelného rozvoje území. sů nejen finančních, ale i sociálních a kultur­ Hlavním smyslem spolků obcí a měst je ních zdrojů v rámci daného území. Vzniká sdružování finančních zdrojů k zajištění vy­ tak významný rozvojový potenciál rozsáhlej­ váženého ekonomického a sociálního rozvo­ ších územních celků, kde mohou jednotlivé je území. Sdružení obcí aglomerací na tyto obce dané aglomerace snadněji a rychleji existující formy sdružování navazuje rozši­ rozvíjet projekty místního rozvoje. řováním kompetencí v oblasti územního plá­ nování a ekonomického rozvoje včetně zavá­ POVINNÉ KOMPETENCE dění nových finančních a organizačních nástrojů kooperace. • Ekonomický rozvoj: zhodnocování a roz­ Probíhající rozsáhlé změny francouzského voj průmyslu, obchodu, řemeslné výroby administrativního systému mají významnou a zemědělství, stanovení zón výrobních akti­ ekonomickou a sociální dimenzi. Aglomeruvit v koordinaci s jednotlivými obcemi aglo­ jící se obce a města jednotlivých metropolí merací, podpora ekonomického rozvoje úze­ by měly vytvářet nové, zejména ekonomicky mí financovaná z výnosů jednotných silné územní jednotky (v průběhu reformy živnostenských daní, vytváření pozemko­ prozatím vzniklo 51 nových SOA). Organi­ vých rezerv a zajištění ochrany specifických zační změny v územní samosprávě směřují zón (např. zemědělských oblastí), rozvoj te­ ke zvyšování konkurenceschopnosti fran­ lekomunikačních sítí v rámci aglomerace, couzské veřejné správy v rámci evropské in­ podpora programů zaměřených na povzbuze­ tegrace. ní ekonomiky s příznivými dopady v sociál­ ní oblasti, výstavba a rozšiřování průmyslo­ CÍL REFORMY vých a technických zón. • Územní plánování v rámci společného Ve Francii je 36 000 obcí, mezi nimiž území: podpora bydlení, rozvoj a zkvalitňo­ převažují obce s méně než 1000 obyvateli. vání obytných zón, ochrana životního pro­ Během decentralizace (v 80. a zejména 90. středí a monitorování znečištění životního letech) byly na obce přeneseny rozsáhlé pra­ prostředí, společná dopravní politika, lokali­ vomoci v oblasti zabezpečování veřejných zace ekonomických aktivit, výstavba a rozši­ statků. Finanční zdroje malých a středních řování velké technické, dopravní a sociální obcí a měst stačí k pokrytí všech nezbytných infrastruktury, ochrana a monitoring přírod­ služeb, což vede mj. k nevyváženému roz­ ních a zemědělských oblastí. voji jednotlivých municipalit a nežádoucím • Politika bydlení a zvyšování životní regionálním rozdílům. úrovně: financování rehabilitací městských Reforma slučování obcí do sdružení obcí aglomerace má za cíl jednak zachovat auto­ čtvrtí, podpora sociálního bydlení včetně analytických studií poptávky po sociálním nomní status municipalit (včetně finanční-

Z

10

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

bydlení, rozšíření nabídky bytů určených pro handicapované občany. • Municipální politika (v rámci společného zájmu aglomerace): podpora společných pro­ jektů municipalit, financování programů spolupráce v oblasti bytové politiky, v oblas­ ti sociální politiky na základě principů vzá­ jemné solidarity mezi městy, rozšiřování stá­ vajících a zakládání nových vzdělávacích center včetně vysokých škol, prevence proti sociálně-patologickým jevům, společné kon­ cepce urbanistického rozvoje, strategie rov­ noměrného územního rozvoje a ozdravování městských center, rozvíjení kulturních pro­ jektů na úrovni aglomerace v souladu s kul­ turními projekty jednotlivých obcí, podpora rozvoje komunitních projektů, spolupráce v oblasti sociálního zabezpečení. FAKULTATIVNÍ KOMPETENCE • Zřizování a rozvoj, resp. údržba komu­ nikací v zájmu spolupráce: společné kon­ cepce v oblasti výstavby rychlostních komu­ nikací, rozšiřování/rušení parkovacích míst, vytváření cyklistických tras a jejich značení. • Asanace: financování komunálních služeb v rámci vodního hospodaření. • Ochrana a zhodnocování životního pro­ středí a životní úrovně: stanovení souhrnu opatření a technik v oblasti ochrany životní­ ho prostředí, zmírňování znečištění, omezo­ vání nadměrného hluku a prachu (výstavba antihlukových bariér), vytváření protipovod­ ňových opatření, vydávání nařízení proti po­ tulování zvířat. SYSTÉM FINANCOVÁNÍ Jedním z významných aspektů současné reformy veřejné správy je rozvoj principu tzv. víceúrovňové fiskální soustavy. Do ro­ ku 2000 patřily mezi nejvýznamnější příjmy obcí a měst čtyři přímé daně: živnostenská daň, daň z bydlení, daň ze zastavěných po­ zemků a daň z nezastavěných pozemků. Při tom živnostenská daň tvořila 50 % daňových příjmů obcí. Odhaduje se, že tři čtvrtiny ne­ žádoucích rozdílů v úrovni rozvoje jednotli­ vých obcí vyplývají z diverzifikované živno­ stenské daně. V rámci probíhající transformace územ­ ních celků byla stanovena nová rozpočtová pravidla, která mění rozdělení těchto čtyř přímých daní mezi novou správní jednotkou - sdružení obcí aglomerací a jednotlivými obcemi, které danou aglomeraci tvoří. Sprá­ va živnostenských daní (stanovení sazby, resp. změny sazby) přestává být v pravomo­ ci jednotlivých obcí a měst a přechází do kompetencí nové územní jednotky - sdruže­ ní obcí aglomerací. Část výnosu živnosten­ ské daně, která je určena jako příjem okres­ ních a regionálních rozpočtů, zůstává nezměněna. Stanovení jednotné sazby živnostenské daně je výsledkem dlouhodobých diskuzí o řešení některých negativních dopadů de-. centralizace. Mezi nejvýznamnější kroky f

EKONOMIKA vedoucí k vymezení jednotné daňové saz­ by patří: - Zákon z 30. července 1990, který zavádí limity stanovení sazby a základů živnosten­ ských daní (zákon byl schválen, ale nikdy nebyl uplatňován). - Zpráva Národní Rady pro daňová pravi­ dla »0 úpravě živnostenských daní« z r. 1997, která navrhuje, aby správa a výběr živnosten­ ských daní přešly z místní úrovně na národní úroveň a jejich výnos měl být následně pře­ rozdělen jednotlivým obcím ve formě dotace. - Daň z bydlení, daň ze zastavěných po­ zemků a daň z nezastavěných pozemků zů­ stávají ve výlučné pravomoci obcí. Kromě těchto tradičních daní spadá do příjmů míst­ ních rozpočtů více než 50 druhů povinných či fakultativních místních daní (silniční daň, daň z elektřiny, daň za odvoz odpadů atd.). Kompetence při stanovení sazeb a vý­ běru těchto daní nebyly přijetím zákona změněny. Výnosy živnostenských daní přecházejí do rozpočtů sdružení obcí aglomerace. Tyje bu­ dou na základě vybraných kritérií přerozdě­ lovat do jednotlivých obcí podle zvolené strategie územního rozvoje (dle jednotlivých projektů) a sociálních a ekonomických po­ třeb municipalit. Zavádění jednotné živno­ stenské daně pro všechny obce jednotlivých aglomerací by mělo napomoci odstranit dife­ renciaci v příjmech municipalit a omezit ne­ rovnoměrnost jejich vývoje v definovaném územním celku. Protože živnostenská daň je významným ekonomickým zdrojem obcí a měst, byl při­ jat princip tzv. přechodného období adap­ tace na jednotnou sazbu daně (do r. 2000 měly obce a města pravomoci upravovat si sazby živnostenských daní) a princip kom­ penzace finančních ztrát v příjmech místních rozpočtů v případě municipalit, jejichž daňo­ vé sazby byly vyšší než určená jednotná da­ ňová sazba. Přizpůsobovací proces sjednoco­ vání sazby živnostenské daně jednotlivých obcí aglomerací byl stanoven na období de­ seti let. Reforma místních rozpočtů se význam­ ným způsobem promítne i do rozhodování podnikatelských subjektů. Předpokládá se, že částečná centralizace místních daní sníží nežádoucí konkurenci mezi jednotlivými ob­ cemi (tzv. nekalé mechanismy přitahování podnikatelských subjektů). Rovněž se očeká­ vá, že jednotná sazba živnostenské daně, de­ finovaná pro delší časové období, zaručí vět­ ší stabilitu ve strategickém rozhodování nejen podnikatelského sektoru, ale také obcí. V případě obcí sdružených v aglomeraci »Grenoble« (region Rhone-Alpes) asi 80 % firem na sjednocení sazby živnostenské daně vydělá (viz graf). Transformace územní samosprávy a slu­ čování obcí do nové právní formy je doplně­ na ze strany vlády a nově vznikajících sdru­ ženi obcí aglomerací dotacemi. Vedle zavedených dotačních titulů (dotace spojené s přenesením působnosti za zabezpečení ve­ řejných služeb na lokální úroveň, dotace na kapitálové investice apod.) byly stanoveny nové druhy dotací: - kompenzační dotace je určena na neu­ tralizaci ztráty v příjmové stránce rozpočtů obcí sdružených v aglomeraci, dotace je fi­ nancována z rozpočtů aglomeraci a její výše

odpovídá kompenzaci ztráty výnosu živno­ stenské daně v obecních rozpočtech. - dotace solidarity je určena na vyrovná­ vání nejvýraznějších negativních dopadů přechodu na jednotnou sazbu živnostenské daně, dotace je poskytována ze státního roz­ počtu vybraným obcím. V pravomocích jed­ notlivých SOA je také schvalování a posky­ tování dalších dotací spojených s přechodem na nový systém financování. Často uplatňo­ vanou formou finanční pomoci je meziodvětvová vyrovnávací dotace. Jejím smys­ lem je neutralizovat negativní dopady přechodu na jednotnou sazbu živnostenské daně v bohatých obcích aglomerace. Mezi tzv. bohaté obce patří municipality, jejichž sazba živnostenské daně je větší než 20 % a přechodem na jednotnou sazbu tyto obce ztratí podstatnou část svých příjmů. Nová forma spolupráce obcí a měst v rám­ ci SOA je významnou organizační změnou

Firmy v aglomeraci »GRENOBLE«

děla systém jednotných sazeb živnosten­ ských daní. Cílem přijatých rozhodnutí 0 sjednocení daňových sazeb bylo zejména dlouhodobější investiční plánování v rámci většího územního kontextu. Hlavním motivem přechodu na jednotné sazby živnostenských daní bylo zamezení nežádoucí konkurence mezi municipalitami a zároveň zvýšení efektivnosti kapitálových investic. Reforma francouzské samosprávy má také významnou politickou dimenzi. Předmě­ tem rozsáhlých diskuzí je otázka výběru po­ litické reprezentace nového správního celku - sdružení obcí aglomerace. V současnosti jsou zastupitelé aglomerace vybírání z řad jednotlivých obecních zastupi­ telstev; počet delegovaných reprezentantů je stanoven podle kritéria počtu obyvatel obce. Politické zastoupení jednotlivých obcí tvoří­ cích aglomeraci se zpravidla výrazně liší a složení zastupitelů SOA nemusí vždy od­ povídat skutečnému poměru politických sil zvolených kandidátů v celé aglomeraci. Předpokládá se zavedení přímých voleb do zastupitelstva sdružení obcí aglomerace. Kvůli zachování principů participativní demokracie mohou jednotlivá sdružení za­ kládat tzv. ekonomické a sociální rady, které slouží jako konzultativní orgán místních obyvatel. RIZIKA

~| počet firem se sídlem v obcích, kde je současná sazba živnostenské daně menši než 20,95 % (2575 firem) | počet firem se sídlem v obcích, kde je současná sazba živnostenské daně větší než 20,95 % (9038 firem)

vedoucí k jisté »recentralizaci« francouzské samosprávy. Vytváření nových územních sa­ mosprávných celků může být chápáno jako nesystematický krok, který není v souladu s obecně přijatými principy decentralizace, neboť ve svých důsledcích částečně modifi­ kuje chápání místní autonomie a mění prin­ cipy místního fiskálního systému. Reforma místní správy směřuje především k vyváženějšímu rozvoji kompaktních územ­ ních celků, zejména ve smyslu zrovnopráv­ nění přístupu k základním veřejným službám obyvatel v společném území bez ohledu na to, ve které obci aglomerace mají své bydliš­ tě. Vznik sdružení obcí aglomerací je kom­ promisem mezi mírou lokální autonomie a principem rovnosti a spravedlnosti. Zave­ dení jednotné sazby živnostenské daně jako základního nástroje spolupráce obcí a měst sdružených do aglomerace je zároveň dílčím řešením současné krize místních financí, kte­ rá je mj. výsledkem nedostatečných finanč­ ních zdrojů místních rozpočtů na zabezpeče­ ní veřejných služeb. Již před vydáním zákona »Chevenement« v roce 1999 přijaly v některých lokalitách obce a města společná nařízení, která zavá­

Jedním z důsledků přechodu některých kompetencí z pravomoci municipalit do pra­ vomocí SOA je riziko oslabení tzv. přiroze­ né konkurence mezi obcemi a pokles motiva­ ce k jejich vlastnímu rozhodování. Lze očekávat tendence k omezování aktivity obcí a spoléhání se na rozhodovací procesy sdru­ žení obcí aglomerace. V zájmu SOA i obcí je jasné vymezení a stanovení kompetencí, tj. které záležitosti budou řídit jednotlivé municipality a které přejdou pod výlučnou pravomoc sdružení. V opačném případě může docházet k tzv. zdvojování aktivit, kdy stejný problém bu­ de řešit jak sdružení obcí aglomerace, tak 1 nezávisle samotné obce. Může však nastat i situace, kdy záležitost nebude spravována ani jednou institucí. VÝVOJOVÉ TENDENCE Vytváření nových nástrojů spolupráce ob­ cí a měst otevírá prostor pro rozvíjení a pro­ hlubování občanské společnosti. Organizač­ ní změny francouzské samosprávy umožňují dynamičtější vývoj územního rozvoje nejen v aspektu ekonomickém, ale také sociálním a kulturním, zejména prohlubováním solida­ rity. Ve prospěch perspektivy vyrovnanější­ ho rozvoje území je umožněno přenášení finačních břemen mezi jednotlivými obcemi a ekonomický rozvoj území se tak stává sku­ tečně společným. Základem perspektivního vývoje nových možností spolupráce munici­ palit je tedy přijetí principu partnerství v souladu s obecnými zásadami koncepcí Evropské unie. ZUZANA TRHLINOVÁ,

doktorandské studium na katedře veřejné správy a regionalistiky VŠE Praha MODERNÍ OBEC 7/2001 □

11

EKONOMIKA____________________

MODRÝ PÁS LABE PŘED DOKONČENÍM (» Koncem roku 1998 byl koncipován a v roce 1999 nastartován projekt Ev­ ropské unie Modrý pás Labe, který je součástí programu INTERREG II C. Jedná se o projekt na zvýšení turistické přitažlivosti labské vodní cesty a okolí, který zpracuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s obdobnými ministerstvy vybraných zemí SRN podél řeky Labe (Sachsen, Sachsen-Anhalt, Brandenburg). ředmětem projektu je řešení prostoru od pramene Labe (včetně přítoku Vlta­ vy) po Hamburg s důrazem na zajíma­ vosti měst Praha, Drážďany, Magdeburg, stupim, Berlín a dalších menších měst, dále na významné přírodní atraktivity a na zmapování a rozvoj turistické infrastruktury (dopravní na­ pojení, vybavenost, lůžková kapacita apod.). Součástí projektového řešení je též přeshraniční doprava mezi SRN a ČR a všestranná

P

ochrana přírodního, historického a kulturního bohatství ve vymezené oblasti.

a obcí (duben 2000 Ústí n. L., červenec 2000 Pardubice). Byla zpracována informační a propagační brožura (leták) o projektu »Modrý pás LABE/ELBE«. V druhé polovině roku 2000 a v prvních měsících roku 2001 se přistoupilo ke zpraco­ vání základních výstupních materiálů: Plá­ novací atlas. Plánovací příručka. K tomu byla vypracována jednotná metodika, prováděly se konzultace a sjednocování názorů českých a německých expertů (Praha, Freiburg). CÍLE PROJEKTU

nocení číselné, mapové, grafické a obrazové dokumentace a na metodickou a obsahovou pří­ pravu dalších projekčních prací. Po-Zajištění projektu LABE/ELBE v ČR rela­ tivně malým expertním týmem vyžadovalo vyhledávání potenciálních spolupracovníků, kontaktních osob a organizací. Vedle pracov­ níků MMR, kde se uskutečnila většina pra­ covních porad a koordinačních workshopů. to byli zejména zástupci měst, obcí a okresů a firmy Vodní cesty, a. s„ Praha.

Cílem projektu bylo koncepční řešení a vy­ tváření podmínek rozvoje cestovního ruchu a turistiky v zájmovém území Labe a Vltavy, vymezeném asi 10 km od osy řek. Základem bude lodní doprava v kombinaci s navazujícími dopravními systémy, jako jsou cykloturistika, hipoturistika, pěší turistika, taxislužby, půjčov­ ny aut a mikrobusů, navazující doprava autobu­ sy a mikrobusy místními přepravci. Labská vodní cesta je dnes v ČR využita jen z přibližně jedné třetiny, což svědčí o značných rezervách. Projekt Modrý pás LABE/ELBE by měl přispět ke zvýšení atraktivity lodní dopravy

Další spolupracující instituce: • Česká centrála cestovního ruchu - prezentace cestovního ruchu ČR na zahraničních trzích ce­ stovního ruchu, tvorba domácích turistických produktů, koordinace a spolupráce s regionální­ mi a profesními sdruženími cestovního ruchu. • Klub českých turistů - občanské sdružení na podporu vytváření podmínek pro turistiku, cykloturistiku, obnovu a údržbu lyžařských tras a vodních toků, • DELITEUS - občanské sdružení na podpo­ ru rozvoje cestovního ruchu a turistiky ve vy­ mezené oblasti okresů Děčín, Litoměřice, Te­ plice, Ústí nad Labem, • Euroregion LABE/ELBE - sdružení měst a obcí v příhraničních okresech na obou stra­ nách státní hranice. V druhé, závěrečné fázi projektu, bylo tře­ ba přeorientovat činnost expertů především na koncepční řešení podmínek rozvoje cestovní­ ho ruchu a turistiky v zájmové oblasti Labe a Vltavy. To vyžadovalo dále prohlubovat spolupráci s politickou a odbornou veřejností měst a okresů. Vedle individuálních kontaktů probíhaly koordinační porady zástupců měst

nejen v nákladní přepravě, ale zejména v re­ kreační přepravě osob a ve vodní turistice tuzemské i zahraniční. K tomu slouží již dnes řada osobních přístavišť a kotvišť na Labi a Vltavě, z nichž ovšem valná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Významným imperativem projektového ře­ šení musí být všestranná ochrana přírodního, kulturního a historického bohatství, které je zde mimořádně rozsáhlé a významné. O tom svědčí lokality a oblasti s vysokým stupněm společen­ ské ochrany (Labské pískovce. České Švýcar­ sko, České středohoří, Kokořínsko). Na druhé straně je žádoucí co největší zpřístupnění těchto zajímavostí, mnohdy unikátů, co nejširší veřej­ nosti. Vedle klasických turistických výletů se doporučuje využívat i vyhlídkových letů. Protože zájmové území Labe a Vltavy není homogenní oblastí, bylo třeba v projektu volit pro zvýšení turistické přitažlivosti diferencované a adekvátní přístupy a formy řešení. Na základě geografických a územně historických kritérií by­ ly vymezeny a definovány následující oblasti: • severní příhraniční oblast s významnými . centry Děčín. Ústí nad Labem a Litoměřice, r

ORGANIZAČNÍ A ČASOVÉ ZAJIŠTĚNÍ První schůzka česko-německé pracovní skupiny se uskutečnila v Postdam (SRN) kon­ cem ledna 1999. Jejím účelem bylo prodisku­ tovat a dohodnout spolu se zástupci EU a pří­ slušných ministerstev ČR a SRN základní organizační záležitosti, rámcový harmono­ gram spolupráce a nejbližší úkoly pro společ­ ný postup. Řešitelský tým za českou stranu byl složen ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a řady expertů: pro územní plánová­ ní, cestovní ruch, sociální a ekonomickou pro­ blematiku, využití labské vodní cesty. Postup­ ně se vytvářely odborné pracovní skupiny a navazovala spolupráce s místními a regio­ nálními orgány. Řídící a koordinační funkcí byla pověřena firma ARKADIS Magdeburg. Na projektu se aktivně podíleli někteří členo­ vé České společnosti pro životní prostředí. V počáteční etapě byla hlavní pozornost věnována analytické činnosti ve vymezeném zájmovém území podél řeky Labe a Vltavy. Vzhledem k plavebním možnostem na Labi a rozložení hlavních turistických atraktivit byla na české straně doporučena hlavní osa, směřují­ cí od státní hranice na Děčín, Ústí n. L., Litomě­ řice, Mělník, Prahu a Vltavskou vodní kaskádu až po Orlík. Od Mělníka to znamená využití ře­ ky Vltavy. Další osu tvoří část toku Labe od Mělníka přes Brandýs n. L. po Pardubice. Dnes je Labe splavné po Chvaletice, výhledově se po­ čítá se splavněním až do Pardubic. V této fázi byly zpracovány základní analy­ tické studie o řece Labi, turistické infrastruktuře a atraktivitách cestovního ruchu ve vymezeném území Labe a jeho okolí. Dále byly využity sta­ tistické podklady a různé druhy územně pláno­ vací dokumentace, stejně jako výsledky společ­ ných seminářů česko-německého týmu a exkurzí do povodí Labe a Vltavské vodní kas­ kády. Zaměření prací se soustředilo na vyhod­

---- 12

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

EKONOMIKA • centrální oblast s centry Mělník, hlavní město Praha a Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, • východní oblast s centry Nymburk, Podě­ brady, Kolín a Pardubice, • jižní oblast, která má na řece Vltavě vý­ znamná rekreační centra Slapy a Orlík. Jejich turistická a přírodní lákavost je obec­ ně vysoká, současně však diferencovaná z hlediska nabídky a možností využití. Významným záměrem projektu bylo rozví­ jet nejrůznější formy přeshraniční, nadnárodní a mezinárodní spolupráce ve sféře hospodář­ ské, sociální, kulturní a poskytnout v tomto směru řadu námětů a doporučení, na které je možno navázat a rozvíjet je. Cílem by mělo být vytvoření pevných struktur mezinárodní spolupráce, z nichž jednou z forem jsou sou­ časné euroregiony.

ZÁKLADNÍ VÝSTUPY Základním výstupem projektu je Plánovací atlas, obsahující základní charakteristiku (stav a výhled) vymezeného území v tabulko­ vé a grafické formě. Obě části (tabulková, grafická) na sebe navazují a jsou zpracovány podle jednotné metodiky pro českou i němec­ kou část projektovaného území. Expertní tým ČR navázal při plnění tohoto úkolu úzkou spolupráci a kontakty s referáty regionálního rozvoje okresních úřadů a s představiteli vybraných měst a obcí: ro­ zeslal tabulky a metodiku, spolupracoval při vyplňování a ověřování údajů a provedl jejich sumarizaci na PC. Tabulková část Plánovací­ ho atlasu zahrnuje následujících 19 měst a obcí (řazení od státní hranice): Hřensko, Děčín, Velké Březno, Ústí nad Labem, Lito­ měřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Měl­ ník, Praha, Brandýs nad Labem - Stará Bole­ slav. Čelákovice, Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Týnec nad Labem, Chvale­ tice, Přelouč, Pardubice. Grafická část Plánovacího atlasu je zpraco­ vána v systému GIS (geografický informační systém) Are Info. Složitým problémem bylo stanovení a do­ hodnutí jednotné legendy ukazatelů, stejně jako dosažení shody mezi českými a německými ex­ perty o obsahové a formální stránce této části Plánovacího atlasu. Informačním zdrojem byly údaje České centrály cestovního ruchu. Klubu českých turistů a také územní plány měst a obcí a velkých územních celků: Labské pískovce. Pražského regionu, okresu Litoměřice, Orlické nádrže, okresu Příbram, Severočeské hnědou­ helné pánve, Hradecko-Pardubické aglomerace, územní plány měst a obcí v zájmovém území. Prezentace Plánovacího atlasu v uvedených systémech je flexibilní a operativní, umožňu­ je rychlé provádění změn a zásahů z hlediska jeho exploatace uživateli. Dalším výstupem je Plánovací příručka, zpracovaná na PC v textové podobě a obsahu­ jící legislativní a územně - plánovací principy a modelové řešení rozvoje cestovního ruchu a turistiky. JAROSLAV ZAHÁLKA,

Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně Ústí n. L. FOTO ARCHIV

(Dokončení příště)

Ve vysokomýtské Karose se 1696 zaměstnanci probíhá v současné době komplexní rekonstrukce. Její dokončení má napomoci v příštím období k na­ plňování zásad ozdravování životního prostředí. Tím spíš, že podnik je výrob­ cem autobusů, jejichž výroba sama vyžaduje nemálo technologických postu­ pů v provozech, kde se pracuje s chemií a dalšími náročnými materiály. nejen na export, ale také na náš vnitřní trh. Vo­ očet vyrobených autobusů je úctyhodný. zidla budou vybavena motory, které splňují ná­ V roce 2000 jich vyjelo z Vysokého Mý­ ročné požadavky normy modelů EURO 3. ta 1251. Z nich asi 62 procent splnilo po­ žadavky na export. Polovinu - přesně 580 tvořily školní autobusy pro Francii, kde má čes­ TAKÉ ŠKOLNÍ TYPY ký výrobce u tohoto druhu zajištěn prioritní trh. Proč nepřipomenout, že je to díky kvalitnímu U školního typu Rekreo se v nejbližší době provedení, prokázané spolehlivosti a v neposled­ počítá s prodloužením z dosavadních 11,3 met­ ní řadě také dosažení menší spotřeby pohonných ru na rovných 12 metrů. K vybavení patří nové hmot. Rovněž tato skutečnost - i když vlastně typy sedadel včetně sedadla určeného pro řidi­ nepřímo, mimo výrobní závod, v silničním pro­ če. Pamatuje se rovněž na nízkopodlažní auto­ vozu - má vliv na ekologické podmínky. busy, u nichž se dbá na dodržení nejpřísnějších Uvedené autobusy patří k těm, jež společně ekologických norem. Kloubové provedení s ostatními typy pomohly vytvořit v roce 2000 v délce bezmála 18 metrů je vybavováno i pro obrat ve výši přes čtyři a půl miliardy korun, osoby se sníženou pohyblivostí a pro cestující což je oproti předešlým letům prokazatelný ná­ na invalidním vozíku. růst. Tuto situaci ovlivňují bezpochyby krátké Zatím se do předsériové výroby připravuje dodací lhůty - pěti i čtyřměsíční. linkový autobus 15 metrů dlouhý, až pro 105 cestujících, z nichž může 71 usednout. V souvislosti s výstavbou nové lakovny ROZMANITÉ POUŽITÍ a s rekonstrukcí výrobních provozoven si všim­ Letos už také »karosáři« dokončili na 440 něme i jedné výrobní technologické změny. Po vozidel. Z nich téměř 390 bylo do konce dubna třicetileté praxi se stavbou karoserií z panelů prodáno. Potvrzuje se, že prodej vysokomýtpřechází Karosa ke skeletovým konstrukcím. ských autobusů u nás zaznamenal jisté další Všechny připravované a už také vyráběné ty­ zvýšení zájmu. V loňském roce se v České re­ py může tedy zasáhnout kataforéza. Je to v pod­ publice prodalo 473 vozidel různého provedení. statě technologický postup s ponořováním Celou třetinu z nich nakoupily dopravní podni­ montážních celků do antikorozních ochranných ky, a tak se s těmito typy setkávají cestující nátěrových lázní. Vzniknou tak předpoklady v mnoha našich místech a městech. pro naprosté dodržování nejpřísnějších ekolo­ Mnohdy je to právě tam, kde se tak předchá­ gických norem. Jde o přínos nejenom pro pra­ zí vyšším provozním nákladům. Slouží napří­ covníky, ale také pro zvýšenou ochranu odpad­ klad i přepravě lyžařů a jiných návštěvníků hor. ních vod, vnitřního i vnějšího ovzduší. Je tomu tak třeba ve Špindlerově Mlýně, z Trut­ Rovněž o těchto faktorech se před novináři nova do Pece pod Sněžkou nebo do Prkenného nedávno např. při shromáždění manažerů a dal­ dolu u Žacléře. ších odborníků - zmínil generální ředitel Ing. Rudolf Černý. Připomněl, že se v počátku Slovensku bylo dodáno 120 provedení, do východních zemí zatím asi sedmdesát vozidel. devadesátých let šetřilo. Akcionáři Karosy zů­ K současnosti Karosy přidejme ještě nejbližstávali i bez dividend. Ovšem v zájmu nynější ší záměry, jejichž realizace, ač především výrekonstrukce. Přináší kromě zracionalizované robně-obchodního charakteru, přece jen souvi­ výroby a ozdravění pracovního prostředí i dů­ sejí s pozorností vůči ekologickým otázkám. raz na ekologii. JOSEF FARSKÝ Na počátek října se totiž připravuje výroba nových autobusů, s jejichž prodejem se počítá FOTO JAN PAVLIČEK

P

MODERNÍ OBEC 7/2001 O

13-J

EKONOMIKA Činitelé působící v regionu Obyvatelstvo Práce Příjmy Zásobování Vzdělání Bydlení

Výměna práce a mezd Zásobování zbožím a službami

Výměna práce a mezd, daně

Stát Infrastruktura (doprava, komunikace, vzdělání) daně Podpora hospodářství

Podniky Výroba Technologie Vztahy dodav.-odběr. Investice Založení - zavření podniku Lokalizace Tok zboží, financí a informací

REGIONÁLNÍ ASPEKTY ŘÍZENÍ PODNIKU Popisu spojitosti řízení podniku s rozvojem regionu musí předcházet vy­ mezení závislosti mezi jednotlivými činiteli a následné determinování va­ zeb a okolí. Pro přehlednost je vhodné vnímat tento vztah v rámci regio­ nální - prostorové struktury, která je výsledkem rozhodnutí určitých skupin činitelů. rozhodování pro řízení podniku je pozitivní rvní skupina je stát, jinak řečeno jeho a pro podniky důležitý. prodloužená ruka - místní státní správa, zajišťující infrastrukturu (dopravu, ko­ Odpovědnost managementu v těchto situa­ cích spočívá v předložení objektivně podlože­ munikace, vzdělání, daně a opatření na podpo­ ru hospodaření). Druhou skupinu tvoří obyva­ ných argumentů, které přesvědčí jak veřejné telstvo vymezeného teritoria se svými a právní instituce, tak co největší část veřejnos­ požadavky na práci, s příjmy, s nároky na ti o správnosti plánovaných záměrů. Vzhledem k aktuálním stavům veřejného mínění, které je uspokojování svých potřeb atd. Lidé v regio­ nální struktuře jednak jako koneční spotřebite­ demagogicky ovlivňováno sdělovacími pro­ lé služeb, jednak coby pracovní síly, podnika­ středky. jedná se většinou o úkol více než ob­ telé, investoři, vedoucí manažeři podniků. tížný. Rozhodování za popsaných okolností se Třetí a poslední skupinou jsou podniky, které realizuje v podmínkách kontinuální podnika­ považuji za podstatné v tom smyslu, že jejich telské nejistoty a zvýšeného rizika. vliv na prostorovou strukturu regionu je vý­ znamný.

P

ODPOVĚDNOST MANAŽERA

VZÁJEMNÁ PODMÍNĚNOST Pro mnoho odvětví jsou jiné podniky primár­ ními dodavateli vstupů či odběrateli konečných produktů. Jejich rozhodnutí o umístění své fir­ my v nějakém regionu určují tedy prostorovou strukturu dodavatelsko-odběratelského trhu ur­ čitého podniku. Koncentrace určitých podniků v nějakém regionu umožňuje úsporu nákladů v důsledku specializace, lokalizace specializo­ vaných podniků služeb, výrobců služeb, vývoj specializované pracovní síly, specifické zaříze­ ní infrastruktury atd. Tyto faktory mohou pod­ statně změnit přitažlivost určitého regionu nato­ lik, že se v těchto souvislostech rozhodování firemního managementu stává navzájem pod­ míněné. Většina výrobních podniků, zejména che­ mických a těch, které využívají přírodní zdroje, ovlivňuje nebo má tendenci ovlivňovat region životní prostředí regionu v negativním slova smyslu. V řadě oborů hraje stále větší úlohu soustavné zpřísňování předpisů pro ochranu ži­ votního prostředí. Tento proces změn prostoru

---- 14

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

Jak se v této situaci bránit nebezpečným chybným rozhodnutím? Je především nutné, aby manažer před závažným rozhodnutím vzal v úvahu nejen řadu okolností, které s řešeným problémem souvisejí, ale zároveň aby si uvědo­ mil svoji odpovědnost. V této souvislosti však musí vědět, vůči komu je zodpovědný. Ve vět­ šině případů je profesionální manažer odpověd­ ný především vlastnímu podniku, který jenom řídí, ale nevlastní. Odpovědnost má však i vůči zákonům a předpisům, zejména je-li třeba vlastník jiné státní příslušnosti, je odpovědný spolupracovní­ kům a v neposlední řadě i vůči těm etickým hodnotám, které vyznává. V zásadě je možné za odpovědný přístup k řízení považovat rozhod­ nutí po dokonalé, systematicky a systémově provedené přípravě. Tento přístup však nelze generalizovat, protože je-li v extrémní situaci potřeba rozhodnout rychle, musí být manažer schopen unést i váhu bezprostředního rozhod­ nutí při podstatně vyšší míře rizika. Každý podnik dnes rozhoduje v podmínkách nejistoty. Manažer je odpovědný především

vlastníkovi podniku, protože ten jej platí, záro­ veň o něm rozhoduje. Manažer rozhoduje o všem, k čemu je pověřen, zejména o záleži­ tostech, jež hájí kapitál vlastníka a rozmnožo­ vání kapitálu. Kdyby manažer nehájil zájmy akcionářů, manažerem nebude. Manažeři se s tímto problémem mají vypořádat i v situacích, kdy rozhodnutí vlastníka nemusí být zrovna nejčistší. Lidé posuzují jednání manažera, který se tak ocitá pod dvojím dohledem: dohledem vlast­ níka a jeho zájmů a dohledem podřízených a obecně mnoha lidí. Tíha rozhodování je opravdu značná. Při rozhodování velmi často jde nejenom o ekonomické hodnoty, ale též o některá rozhodnutí, která bezprostředně mo­ hou znamenat ohrožení okolí - negativní zásah do regionu. Může to být znečištění životního prostředí či ovlivnění zdraví obyvatel regionu nebo zaměst­ nanců podniku, nebo dokonce ohrožení jejich života. Pozitivní důsledky nasazení nové techniky se projevují velmi rychle - není však možné zapo­ menout, že tyto systémy jsou finančně náročné.

Zachování zdravého životního prostředí je tedy podmíněno finančními možnostmi. Spo­ lečnost prostě nejprve musí zbohatnout. Z toho­ to hlediska je vysoce cenný vývoj, který umož­ ňuje vstup zahraničního kapitálu a odstraňuje tak negativní bariéry z minulosti (izolaci od okolního světa).

BÝT ÚSPĚŠNÝ Pokud má jakýkoliv podnik v současných podmínkách splnit svůj základní úkol - dlouho­ době tvořit zisk - musí jeho řízení co nejrychle­ ji reagovat na změny vnějších poměrů a pova­ žovat prostor regionu za jeden z nejdůležitějších faktorů procesu rozhodování. Základním znakem odpovědného řízení v sou­ časnosti je především být úspěšný i v podmín­ kách turbulence či dokonce chaosu. Podnik jako hospodařící subjekt je zřízen a má za svůj konstantní cíl tvorbu zisku, která je primárním podnětem existence a fungování podniku. Bez tohoto podnětu podnik zaniká. A v tomto bodě se střetává zájem podniku se »zájmem regionu*. Manager podniku je posta­ ven před rozhodování, které má své etické a odpovědnostní aspekty. Rozhodování je výběrem jedné z několika možných variant, která má vést k dosažení sta­ noveného cíle. Povinností manažera je využít svých pravomocí a odhodlat se k činu. To je rozhodnout a nést za své rozhodnutí odpověd­ nost. V tomto pojetí rozšiřuji chápání rozhodo­ vání. Domnívám se, že na efekt řízení má vliv především příprava, která rozhodnutí předchá­ zí, a následné systematické úsilí, které směřuje do úspěšného konce. Rozhodnutí a dokonalá příprava rozhodnutí je jedna věc, podmínky, ve kterých manažer pracuje, je záležitost úplně ji­ ná. Podmínky se musí vždycky vzít v úvahu. Především jsou to nejenom vnitřní podmínky daného systému, ale i vnější, tzn. okolí řízeného objektu. Problém organizace a řízení ve vztahu k regi­ onu se postupně, ale velmi rychle dostává do ji­ né polohy: humanizace práce vyvolává nutnost řešit zcela nové problémy, a to především ve vztahu »člověk - prostor - systém*, »člověk region - technický systém*.

IVANA MANDYSOVÁ, doktorandské studium katedra veřejné správy a regionálního rozvoje, Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice

EKONOMIKA____________________________________

DYNAMIKA VÝSTAVBY HYPERMARKETU BUDE MENŠI Před dvěma roky jsem se na stránkách Moderní obce zamýšlel nad vývojem naší maloobchodní sítě kazuje se, že expanze hypermarketů, popř. hobby(č. 5/1999). Tehdy to bylo na popud zahájení masívní marketů či nákupních cen­ »ofenzívy« výstavby velkých obchodních areálů, dnes ter se s největší pravděpodobností je to bilancování dosavadního vývoje. dostává do své závěrečné etapy

U

a přichází období konsolidace. Menší diskontní prodejní jednotky a supermarkety nejsou až natolik zajímavé, neboť fungují na jiných parametrech územní obsluhy (lo­ kální až nadlokální rámec). Kone­ ckonců jsou dnes již téměř v kaž­ dém menším městě. Naproti tomu stupeň pokrytí území hypermarkety, jejichž spádové obvody dosa­ hují několika desítek kilometrů, je selektivní. Diskonty a supermarkety jsou velkoplošné prodejny, které se specializují na prodej rychloobrátkového zboží denní potřeby (po­ traviny a základní drogerie). Jako hypermarkety jsou označovány sa­ moobslužné velkoplošné maloob­ chodní prodejny, které nabízejí vedle potravinářského sortimentu také široký sortiment nepotravi­ nářského zboží. Zjednodušeně lze říci, že proces územní lokalizace moderních fo­ rem tuzemské maloobchodní sítě koreluje s hierarchií sídelní struk­ tury území. Nástup jednotlivých typů velkoprodejen závisí na po­ pulační velikosti střediska a jím obsluhovaného zázemí (viz tab. I). Populačním prahem pro lokalizaci diskontních jednotek (300 nr 1000 m2 prodejní plochy) je pří­ tomnost alespoň 10 000 obyvatel ve spádovém obvodu prodejny, zatím co v případě velkého super­ marketu či malého hypermarketu je tato hranice vesměs posunuta až k počtu 30 000 obyvatel. Mezi diskonty patří nejčastěji prodejny Penny Markét a Plus Diskont. Supermarkety ponejví­ ce reprezentují řetězce Albert, Billa a Delvita. Zatímco malé super­ markety (400 m2 - 1000 m2) pokrývají místní poptávku v men­ ších městech, větší supermarkety (1000 m2 - 2500 m2) jsou přítom­ ny až ve větších okresních měs­ tech. Vše funguje na skladebném principu, tj. jednotlivé typizační jednotky podle velikosti prodejní plochy se stávají automaticky sou­ částí hierarchicky vyššího stupně sídelní struktury. Z řady malých hypermarketů (2500 m2- 5000 m') jsou v men­ ších sídlech nejčastěji zastoupeny jednotky Prima, ve větších prodej­ ny Kaufland. Tyto velkoprodejny patři mezi nejčetnější na tuzem­ ském maloobchodním trhu. nepočítáme-li diskonty a supermarkety (viz tab. 2). Zatímco Kaufland pro­ vozuje malé i velké hypermarkety, ne všechny jednotky Prima splňují velikostní parametry malého hy­ permarketu. To však nic nemění

na situaci, že prodej zboží na ploše kolem 2000 m2 u některých Prim (např. v Náchodě) odpovídá krité­ riím pro jejich zařazení do skupiny malých hypermarketů. Snad i proto se u této prodejní linie lze setkat s netradičním ozna­ čením »megamarket«, i když ve skutečnosti se provozovatel spíše snaží odlišit tyto prodejny od kon­ kurence. Podobně se chová i řetě­ zec Inter-Spar, jehož sedm jedno­ tek unifikované řady velikosti okolo 4000 m2 splňuje výše uve­ dená hypermarketová kritéria. U sídel s asi 50 000 obyvateli je možno se již setkat s některými specializovanými nepotravinář­ skými velkoprodejnami. Ty se ta­ ké běžně označují jako tzv. hobbymarkety. Svým sortimentem se orientují na dům a zahradu (ta­ ké »do-it-yourself«, např. Baumax, Bauhaus, OB1, Bombách). Jejich prodejní plocha kolísá v rozmezí 4000 m - 10 000 m2, přičemž větší hobbymarkety jsou typické až pro velká města obslu­ hující více než 100 000 obyvatel ve svém spádovém obvodu (nej­ častěji krajská, popř. velká okres­ ní města). Obdobně, ale zatím pouze selektivně pro Prahu, Brno a Ostravu, vznikal koncept specia­ lizovaných velkoprodejen nábyt­

ku - IKEA, SCONTO a EVRO­ PA MOBEL. Postupně od roku 1997 se v České republice také zavádí kon­ cept výstavby regionálních ná­ kupních center. Je to zatím pro velikostní kategorii sídel, jejichž spádová území včetně jádra dosa­ hují většinou až 100 000 obyvatel. Základem každého takového cent­ ra, jehož umístění ve městech má téměř vždy explicitně perifémí po­ lohu, je velký hypermarket (nad 5000 m2) a hobbymarket, popř. ji­ ná nepotravinářská velkoprodejna (např. IKEA). Mezi největší provozovatelé velkých hypermarketů, jejichž prodejní plochy se zpravidla pohy­ bují mezi 7000 m2 - 12 000 m2. patří Carrefour, Tesco, Hypernova. Globus a zčásti i Kaufland. Velmi často se obchodní struktura nákupních center rozšiřuje o desít­ ky specializovaných prodejen elektro, obuvi, oděvů apod. Celko­ vé prodejní plochy tak v některých lokalitách dosahují až 50 000 m2. K těm největším, kde se mísí i mnohé neobchodní funkce zamě­ řené zejména na gastronomii a zá­ bavu (multikina), patří Centrum Cemý Most v Praze, Shopping Park Praha, Shopping Park Brno, nákupní centrum Olympia v Bmě-

Tab. 1 Typizace prodejních konceptů v závislosti na populační velikosti obsluhovaného území Středisko + zázemí

8-10 tis. obyv. 10-30 tis. obyv. 30-50 tis. obyv. 50-100 tis. obyv. A 100 tis. obyv.

Typ maloobchodní prodejny

(DIS) DIS, MSM, DIS, MSM, DIS, MSM, DIS, MSM,

(VSM), (MHP) VSM, MHP VSM, MHP, (HBM), (VHP) VSM, MHP, VHP, HBM, RNC

Vysvětlivky: DIS - diskontní prodejna MSM - malý supermarket VSM - velký supermarket MHP - malý hypermarket VHP - velký hypermarket RNC - regionální nákupní centrum HBM - hobby market

Tab. 2

Modřicích, Borská Pole v Plzni, Centro Zlín nebo Futurum Ostra­ va. Budují se další, a to i v relativ­ ně menších sídlech (např. Centro Prostějov, 10000 nr atd.). Zatímco na konci roku 1999 by­ lo v CR 53 velkoplošných jedno­ tek, které bylo možno z hlediska platné velikostní a sortimentní kla­ sifikace zařadit mezi hypermarke­ ty, tj. přibližně 5,1 na 1 milión obyvatel, vloni tento ukazatel do­ sáhl osmi a pro letošní rok se pod­ le dostupných informací počítá již s deseti hypermarkety na 1 milión obyvatel. Svou síť budou nadále rozšiřovat největší hypermarketové řetězce v zemi, avšak s již men­ ší dynamikou výstavby. Podle posledních zveřejněných výsledků spotřebitelského šetření »Shopping Monitor 2000« firem Incoma a GfK volí tento velko­ plošný obchodní formát jako své hlavní místo nákupů rychloobrátkového zboží již pětina českých domácností. Před dvěma roky to byla pouhá 4 procenta. Z hlediska územního rozložení však již mnoho místa pro dynamic­ kou výstavbu nezbývá. Lze se jen domnívat, že nastává období rela­ tivního »klidu zbraní« a konsolida­ ce. Nedá se to však předvídat ve všech regionech, neboť bude muset ještě dojít k určitému vyrovnání existujících územních rozdílů. Obecně však můžeme konstato­ vat, že o něco větší investorský tlak lze očekávat v následujícím období 1-2 let na Moravě. »Patřičnou« vybavenost hypermarkety ve srovnání s většinou obdobně velkých měst nemají například

města Olomouc, Prostějov a Přerov. Vše je ale ve fázi »nápravy«, neboť v Prostějově se již buduje velký hypermarket Tesco, v Přerově Kaufland a v Olomouci se v krátké budoucnosti počítá s výstavbou dalšího velkého hy­ permarketu k již stávajícímu ná­ kupnímu centru firmy Globus. ZDENĚK SZCZYRBA,

katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc

Vývoj sítě velkoplošných maloobchodních prodejen v letech 1996-1999

(bez diskontů a supermarketů) Hypermarkety (vč. cash & carry MAKRO a megamarkety PRIMA) do 1996

5

do 1996

17

1997

1998

1999

2000

k 31. 12. 1999

34xKAUFLAND, 27xPRIMA, 9xGLOBUS, 29 9xMAKRO, 7xlNTERSPAR, BxTESCO 13 28 33 108 4xTERNO, SxHYPERNOVA, IxPRIOR IK, SxCARREFOUR Hobby-markety (vč. velkoprodejen nábytku IKEA, Europa Móbel a SCONTO) 1997

7

1998

12

1999

12

k 31. 12. 1999

2000

7

55

19xBAUMAX, 14xOBI, 7xBAUMARKT, 4xBAUHAUS, 3xHORNBACH, SxEuropa Móbel, 3xSCONTO, 2xlKEA MODERNÍ OBEC 7/2<M)l □

15----

tátní fond rozvoje bydlení (SFRB) mů­ že podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb. poskytovat dotace na výstavbu obecních nájemních bytů, a to na základě neuspokojených žádostí obcí podaných na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) do konce roku 2000. V loňském roce takto SFRB rozdělil více než třičtvrtě miliardy korun na výstavbu 1743 nájemních bytů. Letos má ve svém rozpočtu na tyto dotace 3 miliardy 960 mili­ ónů korun, z toho 960 miliónů Kč na byty v domech s pečovatelskou službou. Finanč­ ní prostředky však ještě nejsou plně k dispo­ zici. Je však předpoklad, že v průběhu roku budou postupně převedeny z Fondu národní­ ho majetku (FNM). Doposud SFRB tímto způsobem obdržel dvě miliardy korun, které rozdělil jeho vý­ bor na svém zasedání 16. května 2001. Pod-

S

Největší zastoupení na výstavě mají domácí a zahraniční výrobci kotlů a otopných systémů, kterých se zde v roce 2000 prezentovalo celkem 49

INFOTHERMA - RECEPT NA ÚSPORY Ve dnech 22. - 24. ledna se ve Frýdlantu nad Ostravicí bude konat mezi­ národní výstava INFOTHERMA 2001. Již podeváté bude zaměřena na ekologické a ekonomické vytápění malých a středních objektů. Cílem or­ ganizátorů a vystavovatelů je představit možnosti úspor paliva a energií. Mediálním partnerem je také Moderní obec. ýrazné zdražování cen ušlechtilých paliv zabývají vytápěním anebo mají k tomuto oboru a energie dělá vrásky nejen odběrate­ velice blízko, přivedla do Frýdlantu nad Ostra­ lům, ale i starostům obecních a měst­ vicí jak vystavovatele, tak i návštěvníky. Na ských úřadů. Nové ceny se v řadě domácností předcházejících osmi ročnících se celkem pre­ stávají neúnosné a odběratelé se opět ohlížejí po zentovalo I581 domácích a zahraničních vysta­ spalování tuhých, často odpadních paliv v za­ vovatelů a výstavy shlédlo 221 720 návštěvní­ staralých kotlích s nízkou účinností a vysokým ků. výskytem splodin. Naší snahou je okruh mediálních partnerů dále rozšiřovat. Začínající spolupráci s odbor­ ným časopisem Moderní obec jsme uvítali pře­ NABÍDKA VYSTAVOVATELŮ devším proto, že každoročně jsou mezi návštěv­ Vystavující firmy budou na mezinárodní vý­ níky stovky starostů obcí a měst, kteří se kromě stavě nabízet technické novinky, například výstavy v hojném počtu zúčastňují i odborného špičkové domácí a zahraniční kotle a otopné doprovodného programu. systémy. Avizovány jsou nové měřící a regu­ Pro ně připravili organizátoři výstavy s re­ lační jednotky, které podle časového nastavení dakcí časopisu Moderní obec a ve spolupráci a venkovních a vnitřních teplot dovedou co nejs nevládní a neziskovou organizací SEVEn šetměji řídit a regulovat vytápění a ohřev teplé střediskem pro efektivní využívání energie pa­ vody. nelovou diskuzi na téma »Příprava komunál­ Velkou skupinu vystavovatelů budou tvořit ních a energetických projektů a EPC v měst­ firmy prezentující nejrůznější tepelně izolační ském majetku«. Tato akce se uskuteční v úterý materiály a hmoty. Nabízeny budou větrané 22. ledna 2002 od 13 hodin na výstavišti v mo­ a nevětrané zateplovací fasády, těsnění oken telu Panorama. Kromě starostů se předpokládá a dveří a termoizolační rolety a žaluzie. Zvyšo­ účast přednostů okresních úřadů a krajských vání cen plynu a elektřiny také relativně zkracu­ hejtmanů. je investiční návratnost slunečních kolektorů, Po celou dobu výstavy bude přímo na výsta­ tepelných čerpadel, kogeneračních jednotek višti další bohatý odborný doprovodný pro­ a dalších zařízení na využívání netradičních gram. Na programu seminářů bude mj. nová le­ a obnovitelných zdrojů energie. Řada výrobců, gislativa v ochraně ovzduší, programy Státního distributorů a montážních firem představí nejen fondu životního prostředí ČR k úsporám ener­ tento sortiment, ale i poradí, v jakých kombina­ gie a využívání obnovitelných zdrojů energie cích s ostatními druhy energie by se měly vyu­ na rok 2002, dále Státní program úspor energie žívat a jaké jsou možnosti získání státních pod­ a využívání obnovitelných zdrojů energie na por a subvencí na jejich pořízení. Již tradičně rok 2002, zateplování rodinných domů, komu­ bude INFOTHERMA i největší přehlídkou do­ nálních a podnikatelských objektů, energetické mácích a zahraničních krbů, krbových vložek, využití biomasy, cílené pěstování rychle rostou­ kachláků a jejich modifikací. cích dřevin a bylin v ČR a další témata. Celkově bude výstava rozčleněna do 69 sa­ Výstava a doprovodné akce se konají, tak ja­ mostatných oborů, tak aby pojala problematiku ko každoročně, pod záštitou Ministerstva život­ vytápění a úspor v celkovém komplexu. ního prostředí Praha. Státního fondu životního prostředí Praha a České energetické agentury Praha. Novinkou a zpestřením INFOTHERMY POPRVÉ MODERNÍ OBEC 2002 bude expozice Valašského muzea z Rož­ Nemalou zásluhu na tom, že se v České nova pod Radhoštěm, která představí historii a Slovenské republice INFOTHERMA stala vytápění nejen na Valašsku. hned od prvních ročníků největší specializova­ nou topenářskou výstavou, mají mediální part­ LIBOR KOSTELNÝ, neři. Neformální spolupráce s 19 českými a slo­ ředitel výstavy venskými odbornými časopisy, které se přímo foto archív

V

---- 16

□ MODF.RNl OBEC 7/2001

DOTACE NA PROJEKTY le stanovených kritérií vybral celkem 223 projektů, a to ze žádostí, které byly do kon­ ce minulého roku podány na MMR. Jsou to projekty, u nichž se počítá se zahájením vý­ stavby v první polovině roku 2001 a pro ne­ dostatek finančních prostředků nemohly být dosud kladně vyřízeny. Konkrétní seznam schválených projektů obcí je uveřejněn na adrese www.sfrb.cz. Celkem by mělo začít budování více než 5000 bytových jednotek. Zčásti však půjde o byty pro důchodce v domech s pečovatel­ skou službou. Druhá část prostředků na vý­ stavbu nájemních bytů je přislíbena na ko­ nec září t. r. Státní fond rozvoje bydlení považuje ten­ to přesun finančních prostředků za příliš opožděný. Tento způsob zbytečně zdržuje výstavbu dalších asi 5000 bytů v obcích. Proto vyvíjí maximální snahu převod peněz urychlit. Pokud se to nepodaří, obdrží dalších více než 200 obcí dotace až v závěru roku, kdy na zahajování stavebních prací bývá větši­ nou pozdě. Finanční prostředky pak budou muset být přesunuty do dalšího roku. Lze předpokládat, že v dalších letech bu­ de pokračovat uspokojování žádostí obcí o státní příspěvky na výstavbu nájemních bytů. Objem finančních prostředků bude po­ dobný jako doposud. Přednost dostanou žá­ dosti neuspokojených obcí z databáze Mi­ nisterstva pro místní rozvoj. Postupně však stávající zastaralý program přímých dotací nahradí moderní progra­ my, které umožní získat levné a výhodné úvěry pro řešení široké škály problémů roz­ voje bytové politiky. Modernější úvěrové nástroje kladou výrazně menší nárok na stát­ ní, resp. veřejné finanční prostředky a dosa­ hují většího efektu v podpoře bydlení.

- mo -

«TEMA

D

Kultura patří v každém demokratickém prostředí do oblasti veřejné ekonomiky. Potřeba kulturních hodnot je individuální. Uspokojuje se převážně zajištěním ze strany společnosti. V kultuře však nelze uplatnit jed­ noznačně ekonomická hlediska, protože by mohla být ve svých konečných důsledcích diskriminační. Listina základních práv a svobod deklaruje rovné právo kaž­

dého občana spolupodílet se a užívat kulturní hodno­ ty. V oblasti kultury se nelze spolehnout na tržní me­ chanismy, protože konkurence je zde nedokonalá a není možné explicitně kvantifikovat ani kvalifikovat míru užitku pro konkrétního účastníka. V kultuře pře­ važují tzv. smíšené veřejné statky, úhrada jejich nákla­ dů se dělí mezi občany - spotřebitele a veřejný sektor.

KULTURA JAKO VEŘEJNÝ STATEK

• jak bude zajištěna kontrola správného využívání poskytnutých pro­ středků, e jak bude zajištěna maximální efektivnost vydaných prostředků pro ur­ čené akce aj. O velikosti spotřeby kulturních statků se v podstatě rozhoduje na tr­ hu kulturních statků, tj. občan sám rozhoduje o tom, jaký druh, jaké množství, jakou kvalitu a v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat. Jako čisté veřejné statky mohou mít kulturní statky spo­ třebu: - automatickou: např. péče o kulturní památky, pravidelné akce k ur­ čitým významným výročím celonárodního nebo místního charakteru aj., - fakultativní (výběrovou): např. využívání služeb místní knihovny, místního rozhlasu, určitých provozních zařízení, perspektivně internetu atd. Jedním z velmi náročných a často obtížně řešitelných problémů při poskytování kulturních statků je zjistit konkrétní preference občanů z hle­ diska jejich zájmu o produkci a spotřebu jednotlivých druhů kulturních statků v určitém množství, místě a ročním období a jiných specifických podmínek.

Kultura v nejširším pojetí je smíšený veřejný statek, na jehož trvalé produkci a spotřebě má každý kulturně vyspělý stát zájem, avšak jeho rozsah a skladbu přímo neurčuje, resp. k druhu a množství skladby pou­ žívá různé nepřímé nástroje. Z toho vyplývá, že část nákladů na jeho po­ řízení financuje příslušný občan - spotřebitel a zbylá část je financována z veřejných rozpočtů (státu, okresu a měst a obcí). Rozsah produkovaných kulturních činností a dalších kulturních pro­ duktů je stále větší a vzhledem k technickému pokroku a celkovému rozvoji společnosti kvalitnější. To s sebou nese zvýšené nároky na objem vynakládaných finančních prostředků pro tuto oblast, protože kvalitní kulturní činnosti a kulturní produkty patří mezi pozitivní externality. Příkladem pozitivní externality v oblasti kultury je např. oprava histo­ rické památky v určité obci či městě, která má za následek zvýšení ce­ stovního ruchu, prestiže určité oblasti, zájmu o bydlení v příslušné lokali­ tě a o práci atd. Rovněž vlastní spotřeba jednotlivých kulturních statků příslušnými občany má pozitivní vliv na jejich chování, názory, životní cí­ le, způsoby posuzování hodnot kolem sebe a stanovení jejich preferen­ cí. To se týká zejména mladých lidí, u kterých se teprve vytváří příslušná stupnice hodnot, které následně podřizují svá snažení a životní cíle. Je v zájmu všech úrovní veřejné správy, zejména představitelů municipalit vytvářet co nejlepší podmínky pro realizaci kulturních činností v jejich ob­ cích a městech.

ÚLOHA OBČANA PŘI FINANCOVÁNÍ KULTURY O rozsahu financování kultury rozhoduje zejména společenský zájem o produkci určitých kulturních statků. Z hlediska financování kultury z ve­ řejných rozpočtů jde o to: kolik chce občan z vlastní vůle (na základě ur­ čité potřeby konzumace kulturních statků) dát na umění, vědu, památko­ vou péči a ostatních významné složky kultury. Správce příslušné rozpočtové kapitoly na příslušné vládní a rozpočto­ vé úrovni (nejčastěji na úrovni zastupitelstva obce a rozpočtu obce) na základě příslušného politického rozhodnutí musí při realizaci finančních toků konkrétně rozhodnout: • kolik prostředků je třeba zajistit v daném čase (rok a delší období), • o prioritách použití prostředků z hlediska druhů produkovaných kultur­ ních statků (podpora filmového uměni, divadelního umění, lidové tvoři­ vosti, místní či regionální oslavy různých významných událostí a jubileí, údržba památek aj.), • komu, jakým způsobem a za jakých podmínek budou určité finanční, případně jiné prostředky (provozní budovy) poskytnuty, • jakými mechanismy (prostřednictvím kterých organizací nebo na zá­ kladě jakých veřejných či jiných soutěží aj.) budou finanční prostředky poskytnuty,

PRODUKCE A ROZDĚLENÍ KULTURNÍCH STATKŮ V oblasti kulturních statků se produkují všechny základní typy statků, tj.: Q veřejné statky: běžně se pro jejich spotřebu uplatňují stejné znaky ja­ ko pro ostatní veřejné znaky, tj. nevylučitelnost ze spotřeby, nedělitel­ nost spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spo­ třebitele, Q smíšené veřejné statky: např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu či jiné stavební památky, na jejíž udržování přispívá stát, obec či jiný veřejný rozpočet aj. Smíšené veřej­ né kulturní statky je možno rozdělit podle jejich vlivu na počet občanů na: - národní: mají maximálně široký vliv na nejširší vrstvy národa, - lokální: mají vliv na omezený okruh obyvatel. Q privátní statky: např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjek­ tem za tržní cenu aj. Základem ekonomické hodnoty kulturních statků je jejich vzácnost a užitná hodnota. Zvláštností hodnoty kulturních statků je to, že je velmi náročné objektivně stanovit užitnou hodnotu příslušného kulturního stat­ ku. O kulturních statcích platí, že je velký rozdíl v užitné hodnotě určitého statku pro různé spotřebitele a z toho vyplývá i cena příslušného statku. Např. různou hodnotu mají umělecké zážitky návštěvníků hradu či zám­ ku s různými exponáty obrazů, historických zbraní, kostýmů pro různé skupiny návštěvníků. Totéž platí o hodnotě uměleckých a jiných zážitků z vystoupení různých hudebních těles aj. Zde často velmi záleží na cel­ kovém profilu, předběžné přípravě příslušných návštěvníků či spotřebite­ lů příslušných druhů kulturních statků. MODERNÍ OBEC 7/2001 □

17----

TÉMA Vzhledem k potřebě poměrně vysoké kvalifikace, která je nutná k po­ souzení konkrétní užitné hodnoty určitého kulturního statku, dochází vel­ mi často k extrémům při financování produkce příslušných kulturních za­ řízení. Některé kulturní statky jsou proto: - nedoceňovány: např. udržování některých druhů stavebních historic­ kých památek aj., - přeceňovány: např. vystoupení některých hudebních skupin, projevy některých výtvarníků (malířů, sochařů) aj. Řešení spočívá v tom, že kulturní statky, o jejichž spotřebu je zvlášť velký zájem, jsou zařazeny mezi statky privátní (tržní), tj. nejsou na ně poskytovány finanční a jiné prostředky z veřejných rozpočtů, resp. tyto prostředky jsou poměrně nízké. Vztah veřejných rozpočtů ke kulturním statkům může být různý, tj. lze propagovat zvýšený podíl veřejných roz­ počtů na jejich financování, stejně tak jako názor opačný, tj. ať se na ná­ kladech produkce kulturních statků maximálně podílejí konkrétní občané - spotřebitelé příslušných kulturních statků. Názory na rozsah financo­ vání kulturních statků lze rozdělit v podstatě na dvě základní skupiny: zvýšené financování z veřejných rozpočtů, převážně tržní zabezpečení produkce a spotřeby kulturních statků. Pro každou skupinu lze uvést řa­ du argumentů. □ Argumenty pro zvýšené financování kulturních statků z veřej­ ných rozpočtů 1. Produkci, oceňování a distribuci kulturních statků nelze svěřit pou­ ze trhu, protože trh využívá příslušné kulturní statky hlavně k produkci maximálního zisku. Trh nerespektuje např. tzv. vnitřní hodnotu, již kul­ turní statky mohou přinášet jak jejich spotřebitelům, tak i jejich producen­ tům (je mnoho umělců, pro které je velkou odměnou spokojenost obča­ nů - spotřebitelů). 2. Trh nedokáže zabezpečit neziskovou produkci příslušných kultur­ ních statků v dostatečném množství, kvalitě a čase. Např. soukromý podnikatel bez dotací nemůže dost dobře zajišťovat produkci některého kulturního statku, jako je např. okresní či městské muzeum, galerie aj. I když jsou známé případy, že provozovatelem určité galerie je soukro­ má společnost, typu s. r. o. (např. v Kutné Hoře). 3. Spotřeba většiny druhů kulturních statků vede ke vzniku pozitiv­ ních externalit. Je proto v zájmu společnosti produkci a spotřebu kul­ turních statků podporovat, a tím zlepšovat celkovou sociální a ekonomic­ kou úroveň ve společnosti. Např. dotovaná přednáška (jako smíšený veřejný statek) kvalifikova­ ného ekologa může podnítit její účastníky nejen k ochraně některých biologických druhů, ale přispět např. i k zvýšené ochraně veřejné zeleně ve městě, ke změně v hierarchii lidských hodnot ve smyslu většího oce­ ňování živé části přírody jako zdroje zdraví a dalších lidských užitků, udr­ žování pořádku na veřejných prostorách, účelného využívání volného času jak mládeže, tak dospělých, k zvelebování okolí bydliště, zvýšení péče výchově vlastních dětí, vnoučat aj.). □ Argumenty pro tržní zabezpečení kulturních statků 1. Zabezpečování produkce kulturních statků z veřejných zdrojů sni­ žuje možnost svobodné volby při vybírání určitých druhů kulturních stat­ ků, může vést ke vzniku určité míry uniformity ve spotřebě některých kul­ turních statků. Občané navštěvují zpravidla více taková představení, na která je vstup buď volný (zdarma), nebo je velmi nízký, v okrajových ob­ lastech spotřebu příslušného kulturního statku významně pozitivně ovliv­ ňuje zajištěná a ne drahá doprava do místa produkce příslušného kultur­ ního statku. 2. Vzniká nebezpečí ztráty odpovědnosti každého občana za sebe sa­ ma. Zde vystupuje tzv. paternalistická role státu a občan se z určité čás­ ti vzdává vlastního rozhodování o tom, který statek a v jakém množství a kvalitě bude spotřebovávat. Toto počínání se označuje jako tzv. morál­ ní hazard. 3. Vzniká nebezpečí z neefektivnosti vynakládaných veřejných pro­ středků. K tomuto stavu dochází, pokud je produkce určitých kulturních statků alokována v nevhodné struktuře a množství na nevhodné místo a v nevhodnou dobu, a tak nemůže být občany příslušné obce dostateč­ ně využívána. 4. Často dochází i k projevu efektu přetížení (návalu): kulturní statky jsou nejčastěji poskytovány z ekonomického hlediska jako smíšené ve­ řejné statky za nižší náklady než jsou náklady skutečné (účast občanů na hrazení nákladů na jejich produkci je nízká). Tím se stává, že v někte­ rých případech přestává fungovat regulace konzumace statků prostřed­ nictvím vhodně volené ceny vstupenky či provedené propagace aj. Je věcí organizátora příslušné kulturní akce, aby buď formou časového har­ monogramu upravil využívání určitých statků a nebo, aby přistoupil k za­ vedení přiměřeně vysokých poplatků (vstupenek), které by měly funkci regulačního faktoru a přitom by svojí výší neodrazovaly od spotřeby pří­ slušného statku. 5. Vzniká možnost tzv. nadspotřeby určitého kulturního statku, proto­ že není dostatečný regulační účinek velikosti podílu občana - spotřebite­ le na ceně příslušného kulturního statku.

18

Q MODERNÍ OBEC 7/2001

ROZDĚLENÍ KULTURNÍCH STATKŮ PODLE ZPŮSOBU ŘÍZENÍ JEJICH PRODUKCE Produkci kulturních statků z hlediska jejího řízení lze rozdělit na: • neřízenou (přirozenou, spontánní), • řízenou (plánovanou).

NEŘÍZENÁ PRODUKCE Za neřízenou produkci kulturních statků počítáme takovou, která vy­ věrá z přirozených potřeb obyvatel určité obce či města. Může jít např. o vznik a reprodukci národních písní, tanců, kulturních obyčejů aj. Jde 0 činnosti, které z ekonomického hlediska nejsou v rozhodující míře zá­ vislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků. Z hle­ diska obecních rozpočtů je pro obce důležité to, že těmto kulturním akti­ vitám není třeba po ekonomické stránce věnovat zvýšenou pozornost.

ŘÍZENÁ PRODUKCE Jde o produkci velmi početných druhů kulturních statků ve specializo­ vaných kulturních zařízeních, která jsou, podobně jako jiné organizace, dost náročná na odpovídající přísun různých prostředků, zejména finanč­ ních. Zvláštností některých druhů kulturních zařízení jsou vysoce speciali­ zované činnosti (divadelní a filmová produkce, hudební produkce, malíř­ ské umění aj.). Tyto vysoce specializované činnosti jsou z ekonomického hlediska zpravidla vysoce náročné na: • kvalitu pracovní síly, • materiální vybavení pro realizaci vlastní produkce. Výsledkem uvedených druhů činností jsou určité druhy kulturních stat­ ků, které však nemají stejné uplatnění pro všechny občany. Někteří ob­ čané dávají např. přednost divadelnímu umění před hudbou aj. Pro eko­ nomickou efektivnost některých specializovaných kulturních zařízení je velmi důležitý marketing (předběžný průzkum potřeb a zájmů občanů příslušné obce, resp. aspoň obecná znalost kulturních potřeb obyvatel dané obce či mikroregionu (která se může odvíjet např. od určitých tra­ dic charakteristických pro danou oblast aj.). Samozřejmým předpokla­ dem spotřeby příslušných kulturních statků je také dostatečná informo­ vanost a propagační kampaň. Je třeba volit i vhodnou dobu (roční 1 denní) pro produkci příslušných kulturních statků.

VÝDAJE NA FINANCOVÁNÍ KULTURY Podle platné rozpočtové skladby) se výdaje na kulturu dělí podle čin­ ností: - umění: divadelní, hudební, kinematografie, knihovnictví, muzea a galerie, vydávání literárních, hudebních, výtvarných a audiovizuálních děl, výstavnictví, - ochrana památek a péče o kulturní dědictví: památkové ústavy, hra­ dy a zámky, zachování a obnova, výkup předmětů kulturní hodnoty, -církve a náboženské společnosti: kultovní činnost, náklady na zajiš­ tění činnosti, - sdělovací prostředky: rozhlas, televize, - správa v oblasti kultury: Ministerstvo kultury, ostatní správní složky v oblasti kultury, - ostatní činnosti: mezinárodní spolupráce, zájmová činnost (kluby, kulturní domy, kulturní střediska). Současný stav financování kultury v ČR je takový, že kulturní statky produkují převážně různé ekonomické subjekty, které hospodaří jako příspěvkové organizace (PO). Mezi tradiční producenty kulturních statků patří např. divadla, která hospodaří jako PO. Zřizovatelem příslušných kulturních PO je nejčastěji příslušný městský úřad, resp. magistrát. Z to­ ho vyplývá, že příslušný zřizovatel přispívá určitou částkou (která je zpravidla rozhodujícím příjmem příslušného kulturního zařízení) do roz­ počtu příslušné kulturní organizace. Zřizovatel poskytuje organizaci (kul­ turní organizaci) příspěvek k úhradě její provozní činnosti včetně výdajů na opravy a výdajů na údržbu základních prostředků, a to v případě, že tyto potřeby nelze uhradit jejími vlastními příjmy. Prostředky poskytova­ né na produkci kulturních statků se rozdělují podle: - místa zdroje: centrum, regionální a místní orgány, - způsobu rozdělování: přímo, nepřímo (grantová a jiná soutěž).

PROSTŘEDKY Z CENTRÁLNÍCH ZDROJŮ Rozhodujícím centrálním zdrojem pro financování výdajů na kulturu je státní rozpočet s příslušnými fondy. Jsou to: • Stání fond kultury ČR, • Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. □ Státní fond kutzury ČR Mezi hlavní příjmy Státního fondu kultury (dále jen fondu) patří výnosy k z veřejných sbírek a loterií tímto fondem organizovaných. Do fondu také f

TÉMA__________________ plynou výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře s výjim­ kou kinematografie. Od jiných subjektů získává 50 % z výnosů z nájmu památek, kde je správcem. Mezi další příjmy patří příjmy z podnikatel­ ských aktivit. Roční příjmy fondu činí kolem 70 mil. Kč. □ Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie Rozhodujícím příjmem tohoto fondu je příplatek k ceně vstupného na filmová představení. Roční příjmy fondu jsou zhruba 50 mil. Kč a výdaje 40 mil. Kč. Finanční prostředky uvedených fondů se poskytují jako úče­ lové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci s tím, že polovinu příslušných nákladů si musí žadatel hradit ze svých zdrojů. □ Ministerstvo kultury se svým rozpočtem Finanční prostředky rozpočtované ve státním rozpočtu pro resort Mi­ nisterstva kultury (MK), kap. 334 jsou využívány na: - provoz příspěvkových organizací: jde o několik desítek příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je MK, jako jsou např. ústavy památkové péče umístěné v regionech (historické objekty přístupné veřejnosti), 9 státních vědeckých knihoven (které mají postupně přejít do správy no­ vých krajů), Národní divadlo, Národní muzeum, Národní knihovna aj., • poskytování příspěvku na památkovou péči ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o památkové péči, • příspěvky na financování grantů pro občanská sdružení (celkový ob­ jem těchto prostředků např. pro rok 1999 činil asi 70 mil. Kč), • dotace územním rozpočtům, tj. rozpočtům okresních úřadů a obcí na regionální kulturu: např. v roce 1998 to bylo více než 300 mil. Kč (výdaje památkové péče na záchranu a ochranu nemovitého a movitého kultur­ ního dědictví) aj., • financování činnosti okresem zřizovaných muzeí a knihoven, • grantové financování aktuálních úkolů na úseku kultury, • finanční zajištění speciálních tondů: např. Fond na záchranu architek­ tonického dědictví apod., • zajištění provozu vlastního úřadu ministerstva.

PROSTŘEDKY Z MÍSTNÍCH (REGIONÁLNÍCH) ZDROJŮ Problematika financování kulturních činností se od roku 1990 stále ví­ ce posouvá směrem k bydlišti občanů, tj. do regionů (okresů a krajů) a přímo do municipalit. Problémem zůstává však stále vyšší disproporce mezi finančními zdroji a výdaji, jež municipality mají pro své činnosti a te­ dy i pro financování kulturních činností. Finanční prostředky pro místní kulturu se rámcově rozdělují do těchto základních skupin: 1. prostředky rozpočtů municipalit, 2. prostředky rozpočtů okresních úřadů, 3. prostředky státního rozpočtu (rozpočet Ministerstva kultury jako centrální zdroj), 4. dotace od jiných organizací a fondů, 5. příjmy z hospodářské činnosti kulturních organizací, 6. tržby od obyvatel - spotřebitelů kulturních statků, 7. ostatní zdroje: sponzorské dary, příspěvky aj., 8. přímá finanční účast uživatelů (občanů obcí a měst, turistů aj.).

PROSTŘEDKY MUNICIPÁLNÍCH ROZPOČTŮ V rámci rozpočtů municipalit se vychází hlavně ze zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.), podle kterého obec při výkonu samostatné pů­ sobnosti zabezpečuje také kulturní rozvoj pro obyvatele svého územní­ ho obvodu a uspokojuje potřeby občanů zřizováním, správou a provo­ zem příslušných kulturních zařízení. Mezi kulturní činnosti na úrovni municipalit patří zejména provoz: • divadel a filharmonií, • místních knihoven, • muzeí a galerií, • kulturních středisek, • dalších různých spolků a sdružení (patřících zpravidla do skupiny ne­ ziskových organizací, které mohou být jak státní, tak privátní), provozují­ cích kulturní nebo vzdělávací činnost. Základním předpokladem uskutečňování aktivit municipální kultury je, aby občané příslušných obcí měli potřebu místní kultury a není rozhodu­ jící, zda jsou jejími tvůrci. Dalším důležitým předpokladem pro existenci a rozvoj místní kultury je, aby občané měli přiměřené množství finanč­ ních prostředků, aby se mohli svým dílem podílet na hrazení výdajů vzni­ kajících pň realizací kulturních činností. Úkolem municipálních vlád (zastupitelstev obcí a rad obci) je v rámci každoročního sestavování a schvalování obecního rozpočtu rozhodnout, které druhy kulturních činností a v jakém rozsahu se budou v rámci akti­ vit obce provozovat, a zejména, jaká se předpokládá finanční účast roz­ počtu obce. Vzhledem k značné odlišnosti k podmínkám obcí z hlediska jejich dosavadní vybavenosti různými kulturními zařízeními a existenci různých kulturních objektů (nejčastěji různých druhů stavebních pamá­

tek) nejsou stanovena pravidla, které kulturní akce, resp. která kulturní zařízení má příslušná obec podporovat více nebo méně. Podle statistických údajů objem výdajů na kulturu z rozpočtů obcí činil např. v roce 1998 asi 8 mld. Kč. Podrobný přehled podává tab. 1. Regionální výdaje připadající na jednoho obyvatele se v jednotlivých okresech ČR v roce 1998 pohybovaly od 340 do 1150 Kč ročně.

PŘÍKLADY FINANCOVÁNÍ KULTURY Z ROZPOČTŮ MĚST Jako příklady byly vybrány výdaje na financování kultury v různě vel­ kých městech: Jindřichův Hradec, Nové Město n. Metují, Kutná Hora, Pardubice a Zlín. Odvětví kultury zdědily obce po národních výborech ve velice zubože­ ném stavu (stejně jako tomu bylo i v případě školství). Obce zřizují různé druhy organizací, které poskytují poměrně pestrý výčet kulturně osvěto­ vých činností. Známé byly zejména tzv. osvětové besedy a kulturní do­ my (které v řadě míst přetrvaly do současnosti). Dále jsou to knihovny, kina a ve větších městech divadla. Téměř všude se v nějaké formě a rozsahu projevuje péče o kulturní památky (ve vlastnictví obcí, soukro­ mých subjektů nebo církví). Do kulturní činnosti obcí patří také vztah or­ gánů obce k sdělovacím prostředkům (místní noviny, okresní noviny, rozhlas, televize aj.).

Jindřichův Hradec Mezi hlavní kulturní projekty financované z rozpočtu města v letech 1997 - 2000 patřily: Žulové sympozium, Folková růže, Concertino Praga a Jindřichohradecký zpravodaj. Přehled výdajů uvedených kulturních projektů obsahuje tab. 2.

Nové město nad Metují Osvětová beseda, stejně jako v jiných menších městech, nemá pra­ covníky na plný úvazek. Příslušné činnosti zastávají ve vedlejším pra­ covním poměru 1 - 2 pracovníci, nejčastěji učitelé a důchodci. Městské kino: malá města a obce již téměř nemají kina, která jsou vzhledem k malé návštěvnosti nerentabilní. Kina fungovala nebo ještě fungují jako tzv. zálohová zařízení bez právní subjektivity. V Novém Měs­ tě n. Metují městský úřad financuje program kina, poskytuje příspěvky k na Festival veselohry a dále pak financuje údržbu a opravy prostor kina. r Tab. 1

Struktura výdajů municipálních rozpočtů na kulturu (r. 1998) Druh výdajů tis. Kč Divadelní činnosti 537 944 Činnosti uměleckých sborů 259 724 Kina a audio archív 199 809 Činnost knihovnická 960 142 Činnost muzeí a galerií 770 316 19 971 Výstavní činnost v kultuře Záležitosti kultury 1 285 871 Zachování a obnova kultur, památek 1 673 233 Výkup předmětů kulturní hodnoty 17815 Ochrana kulturních památek 90 519 Církve a náboženské společnosti 4103 Rozhlas a televize 57 537 Sdělovací prostředky 74 479 216 752 Zájmová činnost v kultuře Kultura církví 167 641 Nejmenované paragrafy 4515 Celkem 8 018 088 Pramen: Informační a poradenské centrum pro místní kulturu Tab. 2

Výdaje kulturních projektů města Jindřichův Hradec (v tis. Kč) Projekt 1997 1998 1998 2000 X X Žulové sympozium 30 000 30 000 X X Folková růže 40 000 25 000 Concertino Praga 203 950 225 920 260 000 215 000 Jindřichohr. 390 670 490 000 450 000 323 110 zpravodaj x: akce se v daném roce nekonala MODERNÍ OBEC 7/2001 □

19

TÉMA (V roce 1988 poskytl městský úřad kinu částku 1 733 000 Kč na plynofi­ kaci a stavební úpravy.) Zbylou část provozních prostředků získává kino od sponzorů. Městská knihovna byla zřízena jako příspěvková organizace městské­ ho úřadu, který kontroluje a koriguje její činnost. Knihovna hospodaří se samostatným rozpočtem, který sestavuje ředitel a schvalují rada a za­ stupitelstvo města. Městské muzeum bylo zřízeno a funguje jako příspěvková organiza­ ce. Podstatnou část finančních prostředků na svůj provoz získává z městského rozpočtu. Samostatné kulturní akce: nejvýznamnější kulturní akcí je pravidelně novoměstský Festival veselohry - Hrnec smíchu. Je to každoroční pře­ hlídka nejlepších filmových komedií, kterou pořádá městský úřad spolu s novoměstským kinem. Akademické týdny: je několikatýdenní program přednášek, besed a debat zaměřených na různá atraktivní témata. Jsou to nejčastěji před­ nášky o životosprávě, problematice obezity, smyslu lidského života, po­ třebnosti lidské víry, přednášky o reinkarnaci (převtělení), o existenci ži­ vota ve vesmíru aj. Smetanovské dny: je několikadenní hudební program, věnovaný pa­ mátce Bedřicha Smetany, který jako malý chlapec trávil své prázdniny právě v Novém Městě n. Metují. Jeho strýc zde pracoval jako zámecký sládek. Program sestává z několika hudebních koncertů, které se konají v prostorách Novoměstského zámku nebo v městském klubu. Celkový přehled výdajů na kulturu v Novém městě je uveden v tab. 3.

Kutná Hora • • • •

Ve vlastnictví Městského úřadu Kutná Hora jsou: Městské Tylovo divadlo + kino Svět (příspěvková organizace), Městská knihovna (PO), Kulturní informační centrum, s. r. o., se 100% účastí města, Vlašský dvůr - městské muzeum,

Tab. 6 Rozpočet na kulturu města Zlín v roce 1998 (v tis. Kč) Položka Kč % Platy zaměstnanců 85 2,47 0,47 Povinné pojistné od zaměstnavatele 16 42 Nákup materiálu 1,22 Energie 292 8,46 256 6,54 Nákup služeb Ostatní nákupy 1473 42,69 Dotace podnikatelským subjektům 95 2,75. 1192 34,55 Investiční výdaje Celkem 3451 100,00 • Galerie F. Jeneweina. V rámci okresu působí ještě další kulturní organizace, např. Městské muzeum v Čáslavi a Dusíkovo divadlo Čáslav. Mezi soukromé kulturní organizace na okrese Kutná Hora patří bývalý cisterciácký klášter v Sedlci, muzeum Chotusice (auto-moto-veterán), mlýn Budčice, Rataje (vlastivědné muzeum) aj. Přehled příjmů a výdajů na kulturu v rozpočtu města Kutná Hora v le­ tech 1997 - 2000 podává tab. 4. Ztráta vzniklá v roce 1997 ve výši 21 571 tis. Kč byla financována úvě­ rem. Přehled výdajů na kulturu ve městě Kutná Hora v přepočtu na 1 oby­ vatele podle jednotlivých ekonomických subjektů je uveden v tab. 5.

Zlín

Ve městě Zlín působí kulturní instituce, které jsou financovány z roz­ počtu města: • Městské divadlo Zlín, e Filharmonie B. Martinů. Tab. 3 Výdaje na kulturu v Novém Městě nad Metují Výdaje na financování kultury Druh kulturní činnosti 1998 1999 2000 v roce 1998 se podílely na celko­ Filmová tvorba, distribuce, kino 2 036 000 238 000 150 000 vých výdajích rozpočtu města 7,1 %. Struktura výdajů je uvedena - v tom Festival veselohry 268 000 166 000 135 000 v tab. 6. Městská knihovna-příspěvek 1 550 000 1 410 000 1 490 000 Rozpočet městského divadla Městské muzeum 666 000 650 000 670 000 (v roce 1998) - v tom mzdy 207 000 249 000 Přehled hospodaření divadla je 235 000 patrný z údajů v tab. 7. Záležitosti kultury 726 000 261 000 1 060 000 v tom: betlém a vánoční výzdoba 185 000 114 000 100 000 Pardubice Zachování a obnova kulturních památek 8 123 000 1 781 000 4 800 000 Největší část kulturních aktivit Památky místní 0 131 000 110 000 (divadlo, filharmonie, muzeum, ga­ Městský rozhlas 64 000 61 000 90 000 lerie) je v rámci okresu soustředě­ Novoměstský zpravodaj 397 000 158 000 400 000 na v okresním městě Pardubice. Z toho vyplývá, že nejvíce finanč­ Městský klub 1 015 000 1 160 000 1 200 000 ních prostředků na činnost kultur­ Ostatní + církve 66 000 151 000 70 000 ních institucí se vydává z rozpočtu Výdaje celkem 14 404 000 6 240 000 10 040 000 města Pardubice. Celkové výdaje rozpočtu města 93 400 000 91 850 000 95 630 000 Východočeské divadlo v Pardubi­ cích (VČD) je zřízeno a hospodaří % podíl výdajů na kulturu z městského 15,42 6,79 10,49 rozpočtu jako příspěvková organizace. Zřizo­ vatelem je město Pardubice. Diva­ Pramen: Rozpočet města N. Město n. Met. dlo má regionální působnost. Je sa­ mostatnou hospodářskou jednotkou a nese bezprostřední odpovědnost Tab 4. Příjmy a výda e na kulturu města Kutná Hora v letech 1997-1999 (v tis. Kč) za svou kulturní i hospodářskou čin­ Rok Příjmy Výdaje Financování Příjmy Výdaje nost. Jedná svým jménem a může na 1 obyv. (v Kč) na 1 obyv. (v Kč) nabývat práv či zavazovat se. 1997 240 537 262 108 21 571 10 935,5 11 914,0 VČD se vnitřně dělí na tyto úse­ 1998 277 818 252 582 25 236 12 628,1 11 481,0 ky: umělecký soubor, úsek ekono1999 398 319 329 281 micko-provozní, úsek organizačně 69 038 18 105,4 14 967,3 obchodní, úsek technicko-výrobní 274 540 2000 332 698 58 158 12 479,1 15 122,6 a sekretariát ředitele. Divadlo hospodaří podle rozpo­ Tab. 5 Výdaje na kulturu v Kč v přepočtu na 1 obyv. v letech 1997-2000 čtu. Při sestavování rozpočtu je nejdůležitější dramaturgický plán. Subjekt/rok 1997 1998 1999 2000 Ten představuje stanovení veške­ Divadlo + kino 128,45 108,36 165,18 209,09 rých nákladů na jednotlivé pláno­ Knihovna 103,18 110,45 140,27 136,36 vané inscenace. Jde o stanovení Kult.inf.centrum 68,36 74,41 22,72 nejen nákladů na mzdy, ale i ná­ 45,45 kladů na potřebný materiál na vý­ Jeneweinova galerie 1045,00 524,00 1198,00 1000,00 robu dekorací, kulis, kostýmů atd. Záležitosti kultury 247,63 221,00 126,77 147,22 Náklady na jednotlivé inscenace l Obnova památek 516,5 413,82 616,91 1049,68 jsou samozřejmě různé. Při se- f

20

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

TÉMA Tab. 7.

Hospodaření divadla Zlín v roce 1998

Položka

tis. Kč

Náklady 5591

Materiálové náklady celkem Služby

8811

Mzdy

17 566

Průměrná mzda: 9205 Kč/měs. 7364

Odvody celkem Daně a poplatky

27

Jiné provozní náklady

123

Odpisy, prodaný majetek, aj.

5227

Daň z příjmů

313

Náklady celkem 42 415 Výnosy Tržby za výkony a služby

8837 62

Tržby za prodaný majetek Provozní příspěvek od města Ostatní příspěvky (MK, OkÚ)

31 500 972

Kulturní fond města Zlína

250 42 054

Výnosy celkem Hospodářský výsledek: ztráta

Tab. 8

-381

Celkové příjmy a výdaje VČD v Kč (r. 1998)

Druh příjmu Příspěvek od magistrátu na provoz Příspěvek od magistrátu na investice Dotace z MK ČR

Kč 20 653 000

% 72,48

237 000

0,83

757 000

Výnosy ze vstupného

5 200 000

2,66 18,24

Hospodářská činnost Ostatní výnosy

800 000 850 000

2,81 2,98

28 497 000

100,00

Celkem

stavování dramaturgického plánu a následně i rozpočtu je důležitý průzkum trhu (marketing). Jedná se o průzkum zájmu veřejnosti, škol a různých skupin obyvatel (např. podle věku) o určité druhy inscenací. Na základě tohoto průzkumu se stanovuje druh a počet inscenací včetně nákladů na příslušné inscenace. • Příjmy Příjmově je činnost VČD zabezpečována hlavně příspěvkem z měst­ ského rozpočtu, který schvaluje městské zastupitelstvo vždy na jeden kalendářní rok. Kromě základního příspěvku na provoz získává divadlo další prostředky jak z hlavní činnosti, tak i z další hospodářské činnosti. Dále může obdržet finanční prostředky také od fyzických a právnických osob (sponzorství). Přehled o struktuře a objemu hlavních příjmových položek VČD podává tab. 8. Z údajů v tab. 8 je patrné, že příjmy ze vstupného kryjí pouze asi 18 % celkových plánovaných příjmů divadla. Z toho vyplývá, že cena vstupenky je nejméně 5 krát nižší než odpovídá její skutečné hodnotě. Objem příjmů divadla získaného ze vstupného je relativně objektivním ukazatelem, podle kterého je hodnocena úspěšnost divadla. Výdaje na investice jsou určeny množstvím prostředků, které má di­ vadlo ve fondu reprodukce základních prostředků nebo přímou účelovou dotaci od zřizovatele. Pokud se ušetří prostředky na investice, lze je pře­ vést na provozní činnost. • Výdaje šedesát pět procent z celkových nákladů divadla a 87 % z příspěvku magistrátu představují mzdové náklady. Služby se podílejí na nákladech asi 15 % z celkových nákladů (běžná údržba budov, nájemné za ubyto­ vání zaměstnanců, inzerce, telefony, cestovné aj.). Spotřeba materiálu tvoří asi 6 % celkových nákladů. Spotřeba energie (teplo, elektřina, vo­ da, plyn) se podílí na nákladech asi 4 %, odpisy tvoří 4 % a ostatní ná­ klady 2 %. Např. v roce 1998 celkové provozní náklady činily 25 844 000 Kč a na rekonstrukci divadla bylo vynaloženo 3 802 000 Kč. Základem hmotné zainteresovanosti pracovníků divadla je zlepšený hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi skutečně dosaženým a plánova­ ným hospodářským výsledkem. V daném případě však jde vždy o ztrátu, protože obvykle jsou náklady vyšší než výnosy. Tento rozdíl se kryje z rozpočtu zřizovatele.

Komorní filharmonie Pardubice (KFP) funguje jako příspěvková orga­ nizace a jejím zřizovatelem je Magistrát města Pardubic. Celkové příjmy a celkové výdaje v letech 1996 - 1998 jsou uvedeny v tab. 9. Zvláštností hospodaření KFP je provozování vlastní hospodářské čin­ nosti, která jí přináší nezanedbatelné příjmy. Tyto příjmy mají v časovém horizontu posledních tří let rostoucí tendenci ve vztahu k jejich podílu na příjmech z hlavní činnosti na celkových příjmech. V roce 1996 činil podíl příjmů z hospodářské činnosti na příjmech z hlavní činnosti 5,4 %, v ro­ ce 1997 6,8 % a v roce 1998 již 24,2 %. Kulturní dům Dubina (KDD) hospodaří jako příspěvková organizace. Zřizovatelem je Magistrát města Pardubic. Přehled celkových příjmů a výdajů včetně poskytovaných dotací v letech 1996 - 1998 je v tab. 10. Mezi důležité financované akce KDD roku 1998 patřily zejména: • 20. ročník Pardubického hudebního jara (příjmy: 58 791 Kč, z toho 500 000 Kč byly příspěvky od pardubického magistrátu a od sponzorů, výdaje: 462 212 Kč, hospod, výsledek: zisk 96 579 Kč), • IFAS 94 - Mezinárodní festival akademických sborů (příjmy 202 076 Kč, výdaje 209 690 Kč, ztráta 7 614 Kč). Financování kultury v rámci města Holice - město patří spolu s městy Pardubice a Přelouč k nejdůležitějším mikroregionům okresu Pardubice. Nejdůležitějším kulturním zařízením ve městě Holice je Kulturní dům města Holic (KD). Jeho celkové příjmy za rok 1998 činily 4 774 000 Kč a celkové výdaje 4 796 000 Kč, ztráta 22 000 Kč.

PŘÍKLADY FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍ KULTURY Z ROZPOČTŮ OKRESNÍCH ÚŘADŮ Celkovou velikost výdajů na kulturu z rozpočtu okresního úřadu (OkÚ) lze posoudit nejvíce z položky kultura v rozpočtu příslušného OkÚ pro tu­ to oblast. V tab. 13 jsou uvedeny souhrnné částky, které které zachycují celkové výdaje na kulturu vydávaného z rozpočtů vybraných OkÚ. Na zá­ kladě komparace mezi jednotlivými okresními úřady lze posoudit velikost částky vydávané na kulturu v relativním vyjádření k celkovému rozpočtu příslušného OkÚ. Přehled údajů za vybrané okresy udává tab. 11. Mezi nejčastější kulturní instituce, jejichž zřizovateli jsou okresní úřa­ dy, a které se musí zejména starat o jejich dostatečné příjmy jsou: okres­ ní muzea a okresní knihovny.

OKRESNÍ ÚŘAD KUTNÁ HORA Odbor kultury je součástí referátu regionálního rozvoje (podobně jako v řadě dalších okresních úřadů). Výdaje na kulturu z rozpočtu OkÚ smě­ řují zejména na: - okresní muzeum - provoz (s podílem na celkových výdajích 2,34 %), - okresní muzeum - investice (s podílem na celkových výdajích 0,31 %), - příspěvky na památky (s podílem na celkových výdajích 0,46 %), - služby a projekty (s podílem na celkových výdajích 0,03 %). Okresní muzeum v Kutné Hoře - jeho příjmy se skládají hlavně z přís- w pěvku od OkÚ (tvoří asi 40 % celkových příjmů, ze vstupného je to asi r Tab. 9 Přehled příjmů a výdajů KFP v letech 1996-1998 (v tis. Kč) Položka

1996

1997

1998

12 024

Z toho dotace

13 169 8282

14 666 9440

Výdaje (náklady) Výsledek: ztráta, přebytek

12 982 +187

10 776 +1248

Celkové příjmy

Tab. 10

8986

12 742 +1924

Celkové příjmy a výdaje KDD (v tis. Kč) 1997

1998

8991

7736

Položka Celkové příjmy

1996 6470

Dotace

4528

5003

5478

Celkové výdaje(náklady) Výsledek: ztráta, přebytek

6683

8865

-213

+126

6629 +1107

Tab. 11

Výdaje referátu kultury okresních úřadů (r. 1999) % z cel.výdajů tis. Kč

Okresní úřad Pardubice

17 700

2,42

Chrudim Ústí n. Orlicí

13 699

4,28

10 620

4,32

Kroměříž

34 200

9,51 2,24 1,14

Kutná Hora Kladno

6020 5600

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

21----

TÉMA třetinu celkových příjmů). Dalšími příjmy jsou nájmy za byty, aktivace zboží, úroky na běžném účtu a prostředky rezervního fondu.

Tab. 14

Celkové příjmy a výdaje včetně muzea v letech 1996-1998 (v tis. Kč)

OKRESNÍ ÚŘAD JINDŘICHŮV HRADEC

Položka

1996

1997

1998

Okresní muzeum v Jindřichově Hradci hospodaří jako příspěvková or­ ganizace, jejímž zřizovatelem je OkÚ. Jeho hospodaření za rok 1999 je patrné z údajů v tab. 12.

Celkové příjmy

32 558

25 482

25 928

Náklady(výdaje)

23 922

25 031

Dotace

21 855

20 477

25 184 20 393

OKRESNÍ ÚŘAD PARDUBICE

Výsledek: přebytek, ztráta

+8636

+451

+744

V rámci okresu Pardubice jsou v současné době financována zejmé­ na tato kulturní zařízení: knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní do­ my aj. V roce 1998 na okrese Pardubice působilo: 138 veřejných kniho­ ven, 5 muzeí, 1 galerie, 1 divadlo, 4 kulturní domy aj. Okresní knihovny jsou příspěvkovými organizacemi, jejichž zřizovate­ lem je příslušný okresní úřad, z jehož rozpočtu je formou příspěvku za­ jišťován finanční provoz knihoven. V poslední době se u některých dříve okresních knihoven změnil zřizovatel a provozování těchto veřejných or­ ganizací přebírají obce, resp. města. Tato změna čeká v souvislosti se zánikem okresů v podstatě i zbývající okresní knihovny. Okresní knihovny nabízejí své služby všem občanům včetně zahranič­ ních návštěvníků. Řada knihoven má tzv. cirkulující výměnné fondy, kde na určitou dobu jsou některé knihy zapůjčovány do fondů přidružených obecních knihoven. Mezi speciální služby patří zvukové položky pro ne­ vidomé aj. Okresní knihovna Pardubice hospodaří jako příspěvková organizace. Přehled celkových příjmů, z toho podíl dotací a přehled celkových výdajů s výsledkem hospodaření (přebytek, ztráta) v letech 1996 - 1998 je uve­ den v tab. 13. Univerzitní knihovna s moderním vybavením všech prostor působí pro potřeby studentů a ostatních zájemců. Knihovna má kolem 200 000 svazků. Mezi hlavní nákladové položky např. v roce 1999 patřily: nákup zahraničních periodik (2,22 mil. Kč) a nákup nových knih (0,84 mil. Kč). Provozní náklady za činily 4,69 mil. Kč (včetně vybavení počítači a další­ ho technického vybavení). Mzdové náklady činily 2,24 mil. Kč a příjem (výdělek) knihovny byl 0,35 mil. Kč. Východočeské muzeum v Pardubicích hospodaří jako příspěvková or­ ganizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Přehled celkových příjmů a výdajů v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 14. Přehled příjmů kulturních organizaci za vlastní výkony na okrese Par­ dubice v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 15.

Tab. 12 Položka Příjmy

Hospodaření Okresního muzea Jindřichův Hradec tis. Kč

Dotace na provoz Dotace na obnovu památek Tržby za vlastní služby

%

7260 1850

72,18 18,39

947

9,41

10 057

100,00

z toho: vstupenky: 688,0 koncerty : 55,75 publikace: 203,12 ostatní tržby: 2 3312,18 Příjmy celkem Náklady Energie Opravy a údržba

356,59

Materiál Mzdy Celkem

2 879,07 2191,17

Hospodářský výsledek

ostatní výnosy dotace-příspěvek Celkové výdaje /+: chybí údaj

22

1080 482

2184

2182 1002

Východočeská galerie Kulturní dům Dubina Kulturní dům Holice Východočeské muzeum Celkem

/; 1623 1208 1695 13 924

1397 1397 7823

1214 10 158

/+: chybí údaj Přehled ostatních příjmů kulturních organizací- mezi ostatní příjmy patří nejčastěji výnosy z úroků, poplatky (např. poplatky z prodeje květin v muzeu, za zapůjčení různých rekvizit aj.) apod. Přehled příjmů v le­ tech 1996 - 1998 je uveden v tab. 16. Tab. 16

Příjmy kulturních organizací okresu Pardubice (tis. Kč)

Zařízení Východočeské divadlo Komorní filharmonie Okresní knihovna

1996

1997

642

/+

/+

14

13

13

743

1062 3544

715 4167

Východočeské muzeum

8925

DDM ALFA

1211

1998

430

1159 1118

2200

Kulturní dům Dubina Kulturní dům Holice

172

190

292

11 367

7086

7410

Celkem

65

/+: údai chybí Příjmy z provozování hospodářské činnosti - jsou to např. příjmy z re­ klamy a propagace pro cizí, pronájem divadelních kostýmů, rekvizit, his­ torického nábytku, příležitostný nebo trvalý pronájem nemovitostí, výu­ ková a výchovná činnost aj. Z analyzovaných kulturních organizací ve sledovaném období hospodářskou činnost vykazovaly pouze organiza­ ce Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Přehled dosahovaných objemů tržeb za realizované výkony v této oblasti v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 17.

Tab. 17

Příjmy kulturních organizací z hospodářské činnosti (v tis. Kč) 1998

46,67 28,30

Komorní filharmonie

710

814

1016

1016,9

307,9 1128,6

9157

8886,0 10 290,4

9100,0 10150,7

12 200,0 12 856,8

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

4198

680 /+

1997 1604

680,0 1032,0

9623

2165

432

1740

/+ /+

629,2

4118

Okresní knihovna

1996

Tab. 13 Celkové příjmy a výdaje Okresní knihovny v Pardubicích Položka 1996 1997 1998 1999 Celkové příjmy 9732,0 10 628,0 10 746,0 12 937,0 z toho: za vlastní výkony

4848

Komorní filharmonie

Východočeské divadlo

21,53 100,00

10174,06 -117,06

Východočeské divadlo

Zařízení

3,50

4 747,21

Tab. 15 Příjmy za vlastní výkony kulturních organizací (v tis. Kč) 1997 1996 1998 Zařízení

1820

• Přehled dotací pro kulturní organizace na okrese Pardubice Všechna kulturní zařízení v okrese jsou více nebo méně ekonomicky závislá na dotacích z veřejných rozpočtů, nejčastěji z rozpočtu příslušné municipality, okresního úřadu a v některých případech přímo z Minister­ stva kultury. Přehled dotací pro největší kulturní organizace v okrese Pardubice v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 18. • Komparace kulturních subjektů okresu Pardubice a ČR Mezi hlavní kulturní subjekty, které působí jako producenti kulturních statků v podstatě ve všech okresech patří: knihovny, muzea, galerie, di­ vadla a různé typy kulturních domů. Podle studie Informační a poraden­ ského střediska pro místní kulturu v Praze se výdaje veřejných rozpočtů v oblasti kultury na rok 1998 v jednotlivých okresech pohybovaly (v tis. Kč) od 5 378 Kč (Ústí n. L.) do 62 108 Kč (Uherské Hradiště). V okrese Pardubice činily 22 15 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele činily uve­ dené výdaje v okrese Ústí n. L. 45,31 Kč, v okrese Uherské Hradiště 426,59 Kč a v okrese Pardubice 136,58 Kč.

TÉMA* Tab. 18

Dotace pro kulturní organizace na okrese Pardubice (v tis. Kč) Zařízení 1997 1996 Východočeské divadlo 15 470 17 500 Komorní filharmonie 8282 8986 Okresní knihovna 7441 9157 Východočeské muzeum 21 855 20 447 Východočeská galerie /+ 1+ DDM Alfa 2582 2382 Kulturní dům Dubina 4528 5003 Kulturní dům Holice 1864 1960 Celkem 63 738 65 164 /+: chybí údaj

1998 18 200 9440 9000 20 393 2145 2663 5478 2340 69 659

Výdaje na muzea a galerie se pohybovaly (v tis. Kč) od 30 Kč (okres Olomouc) do 24 175 Kč (okres Most), v okrese Pardubice činily 118 Kč. Ve srovnatelném přepočtu na jednoho obyvatele to bylo v okrese Olo­ mouc 0,35 Kč, v okrese Most 201,87 Kč a v okrese Pardubice 0,72 Kč. Výdaje na knihovny (s vyloučením zvláštní situace v hlavním městě Pra­ ze) se pohybovaly (v tis. Kč) od 824 Kč (okres Tachov) do 37 753 Kč (okres Brno - město), v okrese Pardubice činily 20 759 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele byly uvedené výdaje v okrese Tachov 16,06 Kč, v okrese Brno - město 97,83 Kč a v okrese Pardubice 127,82 Kč.

ROZDĚLENÍ ZDROJŮ PODLE ZPŮSOBU PODPORY Podle způsobu, jakým jsou příslušné podpory na produkci kulturních statků produkovány, se tyto podpory rozdělují na: přímé a nepřímé.

ZDROJE PŘÍMÉ PODPORY • • • • • • •

Mezi základní zdroje přímé podpory patří: prostředky od ziskových subjektů i z veřejných rozpočtů, prostředky z vybíraných poplatků: za rozhlasový a televizní příjem, prostředky z vlastní činnosti, výnosy z vlastní činnosti, příspěvky od nadací, fondů, loterií, donátorství a sponzorství, výnosy veřejných sbírek aj.

Tab. 19 Celkové výdaje veře ných rozpočtů na kulturu (v tis. Kč) Rok MK-Kap. 334 Místní rozpočty Celkem 1991 2 490 419 3 324 899 5 815 318 1992 1 844 068 3 380 571 5 224 639 1993 2 405 635 3 955 984 6 361 619 1994 2 971 808 5 187 325 8 159 133 1995 3 320 429 6 400 000 9 720 429 1996 3 529 776 7 500 000 11 029 776 1997 3 776 307 7 648 087 11 424 394 1998 4 397 465 8 018 091 12 415 556 Pramen: Informační a poradenské středisko pro místní kulturu

ZDROJE NEPŘÍMÉ PODPORY Mezi zdroje nepřímé podpory produkce kulturních statků patří: • daňové úlevy pro neziskové organizace, produkující kulturní statky: např. nadace, • daňové úlevy pro umělce a umělecké instituce.

PŘEHLED CELKOVÝCH VÝDAJŮ NA KULTURU V ČR Přehled výdajů na kulturu v letech 1991 - 1998 poskytuje tab. 19. Z provedených šetření Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu vyplývá, že: • ve srovnání s celkovými výdaji přispívají veřejné rozpočty na náklady veřejných služeb kultury pouze v nezbytné míře, • finanční prostředky obecních rozpočtů jsou pouze ze dvou pětin urče­ ny příspěvkovým organizacím, • z rozpočtů okresních úřadů jsou financovány zejména náklady okres­ ních muzeí a zbylých okresních knihoven, • nejméně ze 30 % jsou výdaje veřejných rozpočtů užity na pořízení, opravu či rekonstrukci majetku obce nebo majetku státu, • vzhledem k rostoucím cenám se odhaduje, že reálná hodnota finanč­ ních prostředků vydaných veřejnými rozpočty na kulturu v roce 1998 je na úrovni let 1993 - 1994. Doc. Ing. JAROSLAV PILNÝ, CSc., Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice

PROGRAM TEST- nabídka finanční podpory nejen podnikatelům áte zájem v rámci své podnikatelské činnosti založit nebo rozvinout svůj malý nebo střední podnik v oblas­ ti výroby nebo služeb? Chtěli byste se podílet na roz­ voji venkovské turistiky? Chcete využít nabídky nevratné do­ tace ve výši jednoho miliónu korun ze státního rozpočtu? Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo program TEST, ve kterém si ověří administrativní postupy a příslušný software včetně hodnocení projektů pro připravovaný program SAPARD. Program TEST je novelou existujících programů, a to »Regionál­ ního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS II Severozápad a Ostravsko-' a "Progra­ mu obnovy venkova-. Je určen jednak podnikatelským subjektům v rámci regionů Severozápad a Ostravska, jednak mikroregionům, tj. obcím s více vesnickými sídly nebo svazkům obcí. Dotaci lze čerpat nejpozději do 15. prosince 2001. Celý projekt musí být do­ končen včetně pravomocného kolaudačního rozhodnutí, resp. ukončením zkušebního provozu do 31. prosince 2001. Podmínkou je, že jak sídlo nebo bydliště podnikatelských sub­ jektů, tak provozovna musí být v obci do 3000 obyvatel a projekt musí být v souladu s rozvojovou strategií příslušného mikroregio-

M

nu, svazku obcí nebo samotné obce. Předložené projekty musí splňovat podmínku vytvoření jednoho nového pracovního místa na každých 500 000 Kč dotace. Tento závazek bude trvat minimálně tři roky po datu dokončení realizace projektu. Součástí podnikatel­ ského projektu, jehož celkové přijatelné náklady mohou dosáhnout max. 2 mil. Kč, musí být podnikatelský záměr. Překročení limitu může povolit ministr pro místní rozvoj. Pro program TEST bylo ze státního rozpočtu pro každý výše uvedený region vyčleněno 20 mil. Kč. Žádosti včetně projektové dokumentace podnikatelských subjektů se budou osobně předklá­ dat na MMR v Praze 1, Staroměstské nám. 6, kancelář č. 203. Žá­ dosti obcí a svazků obcí se budou přijímat v úředních hodinách na regionálním pracovišti MMR regionu Severozápad v Ústí nad La­ bem, Masarykova 19/275. Žádosti budou podávány v období od vyhlášení programu (8. 6. 2001) do 16. července 2001, a to nejpo­ zději do 15.00 hodin. Bližší informace ohledně programu TEST jsou dostupné na webových stránkách MMR Zwww.mmr.cz/ (Regi­ onální politika-Program SAPARD-TEST). Ing. JIŘÍ NOVOTNÝ, odbor realizace programů Ministerstva pro místní rozvoj

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

23----

.1 ŘÍZENI A SPRAVA

ROVNOPRÁVNÉ VZTAHY Ve dnech 31. května a 1. června se konal v královéhradeckém kongre­ sovém centru ALDIS již VII. sněm Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR). Jednání se zúčastnilo na 700 starostů a primátorů měst a obcí České republiky, kteří získa­ li mandát k hlasování od dalších zhruba 600 obcí. vaz v době konání sněmu sdružoval 2192 municipalit, jež zastupovaly 7 122 280 obyvatel (tj. zhruba 70 % obyvatel ČR; počet členů se přitom neustále zvyšuje, přibý­ ho vztahu s krajskou samosprávou i příprava vá zejména malých obcí). obcí a měst na vstup do Evropské unie. Pro Pozvání přijala i řada hostů - zástupců Par­ příští roky bude důležité nadále udržet trend lamentu ČR, vlády, kanceláře prezidenta re­ zvyšování kvality výstupů SMO ČR, s čímž publiky, krajských zastupitelstev a dalších. souvisí i zvyšování odbornosti pracovníků je­ První den sněm nejprve projednal a schválil ho kanceláře. vnitřní svazové materiály. Delegáti přijali návrh na změnu metody ur­ K průběhu reformy veřejné správy se v dis­ čení výše členského příspěvku. Pro rok 2002 kuzi vyjádřila řada starostů. Například starost­ a následující byla odsouhlasena dvousložková ka Jílového u Prahy Mgr. Květa Halanová roční platba - pevná sazba 1000 Kč na obec uvedla, že příspěvky na výkon státní správy ročně a variabilní sazba 1,60 Kč na jednoho se nezvyšují, zatímco se zvyšují požadavky. obyvatele členské obce ročně. Sněm schválil Zazněl rovněž názor, podivující se nad tím, i nové členy a náhradníky rady SMO ČR že se do vybavují okresní úřady v době, kdy se a členy a náhradníky kontrolní komise. jejich existence chýlí ke konci.

S

HLAVNÍ SMĚRY

VZTAH KE KRAJŮM

Podstatná část jednání se zabývala vytýče­ ním hlavních směrů činnosti svazu po VII. sněmu, tedy do roku 2003. Prioritou svazové činnosti bude i nadále reforma veřejné správy, především její II. fáze, se kterou budou spoje­ ny i změny v samosprávných kompetencích obcí, a to především v oblasti sociálních slu­ žeb. Značná pozornost bude věnována systé­ mu příjmů do obecních rozpočtů v rámci ve­ řejného rozpočtu. Řešen bude rovněž dlouhotrvající problém narovnání majetko­ vých vztahů mezi obcemi a státem. K stěžejním úkolům bude patřit také budo­ vání rovnoprávného a oboustranně výhodné­

Delegáti projednali a poté schválili »Prohlášení Vil. sněmu svazu ke vzniku samos­ právných krajů«, v němž je vyjádřen názor na činnost a strukturu SMO ČR ve vztahu k usta­ vení samosprávných krajů. Svaz vyjádřil pl­ nou podporu původní myšlence jednotného a celorepublikového Svazu měst a obcí ČR, hájícího v duchu principů, z nichž vychází Evropská charta místní samosprávy, společné zájmy a práva obcí, ve svazu sdružených. Svaz také plně respektuje stávající regio­ nální a zájmová sdružení či svazky obcí. Bu­ de podporovat i nově vznikající, a to jak na úrovni obcí, tak i krajů. V prohlášení rovněž

V KULOÁRECH SE STAROSTY a průběh jednání sněmu a názor na průběh reformy veřejné správy jsme se v kuloárech zeptali zástup­ ců zúčastněných obcí a měst: e Ing Jana Blažková, tajemnice městské­ ho úřadu, Kostelec nad Orlicí: »Jednání hodnotím jako velice pracovní. Podle mne ani organizátoři nečekali, že se vlastně vy­ vine tak, jak se vyvinulo - přineslo různé návrhy a změny. Někdo to může vnímat ne­ gativně, ale já to vidím jako pozitivní vlastně se zde objevují nuance. Při možnos­ ti vycházet z patových situací a nějakým způsobem je řešit, si je delegáti i více uvě­ domují. Co se tyče reformy, považuji ji v tuto do­ bu za dost »velikášskou«. Myslím si, že se

N

---- 24

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

s ní mohlo počkat, protože stát řeší i další problémy. Podle mého názoru bujení apará­ tu těžko někdo uhlídá. Deset let jsme se »rovnali« do určitého systému a dalších de­ set let budeme nastavovat nový běh věcí. Našemu městu jde o hodně, protože jsme potencionálním »městem třetího typu« a udělali jsme pro to maximum.« e Mgr. Květa Halanová, starostka, Jílové u Prahy: »Inspiruje mne zde setkání s kole­ gy, kteří už mají některé problémy vyřešené. Průběh jednání hodnotím vcelku dobře, mys­ lím, že jsou věci. na kterých se všechny obce nemohou dokonale shodnout, a podle mne to je v pořádku. Členství v SMO ČR nám při­ náší informace a pomoc v některých, hlavně legislativních otázkách.

vyzval všechny samosprávné obce a kraje, stejně jako jejich sdružení a svazky ke vzá­ jemné spolupráci.

ZNEPOKOJENÍ NAD REFORMOU Prohlášení VII. sněmu svazu k dosavadní­ mu postupu Ministerstva vnitra vyjadřuje vážné znepokojení nad dosavadní věcnou i časovou realizací II. fáze reformy veřejné správy. SMO ČR důrazně žádá Ministerstvo vnitra, aby činilo takové postupné kroky v rámci sta­ novených programových cílů. založených usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 268 ze dne 19. května 1999 a dále sta­ novených zákonem č. 147/2000 Sb., o okres­ ních úřadech, které povedou k realizaci druhé fáze reformy územní veřejné správy ve stano­ veném termínu, k 31. prosinci 2002. Sněm rovněž důrazně žádal Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí, aby byl urych­ leně připraven návrh zákona, řešícího přenos veškerých působností, které v současné době vykonávají okresní úřady včetně návrhu na jejich komplexní zabezpečení. Návrhy by měly před jejich předložením vládě projed­ nány s obcemi, respektive se Svazem měst a obcí ČR. VÁCLAV DRAŠNAR FOTO JAN PAVLIČEK

Vzhledem k tomu, že jsem od Prahy, ne­ hodnotím průběh reformy příliš pozitivně. V okrese Praha-západ, bez velkého města, bude Ministerstvo vnitra muset přistoupit k nějakému atypickému řešení. Dokud nebu­ deme znát kompetence a způsob jejich fi­ nančního zajištění, nemůžeme pokročit.« • Hana Žárská, starostka, Hrejkovicc (okr. Písek): »Jsem na sněmu poprvé a mys­ lím si, že je na úrovni. Materiály k jednání jsme dostali s předstihem. Je prospěšné, že se starostové sejdou a že si poradí v jednotli­ vých problémech. Členský příspěvek je pod­ le mne přiměřený. Tisíc korun nemůže v dnešní době žádnou obec položit. Reforma se zpozdila o celá léta a nyní se najednou chce vše dohonit. Nedá se provádět uspěcha­ ně, protože pak se samozřejmě vyskytnou problémy.«

nas • Meze rozhodování zastupitele

ČERVENEC

e Protidrogová politika

ROČNÍK 2001

MODERNÍ —OBEC—

• Zkušenosti odboru sociálních věcí a zdravotnictví KrÚ ve Zlíně

RUKOVĚŤ ZASTUPITELE

• Program rozvoje Libereckého kraje

PRIORITY MÁME ODLIŠNÉ Jihomoravský kraj je třetím největším co do počtu obyvatel a plošně čtvrtým největším krajem. O reformě veřejné správy, problémech regionu i zahranič­ ních aktivitách jsme hovořili s hejtmanem Ing. Stanislavem Juránkem. • Jaké jsou priority v rozvoji kraje? Priority v rozvoji našeho kraje jsou odlišné od jiných krajů. Například v rámci zemědělství je prioritní rozvoj vinic. Jsme prakticky jediným krajem, ve kterém se ve větším měřítku pěstuje vinná réva. V tuto chvíli komplikuje jejich rozvoj mimo ji­ né problém majetkového vypořádání pozemků. Podle norem Evropské unie může mít náš stát při rozloze 11,5 tisíce hektarů vinic až o 7 tisíc hektarů více. Vinice jsou pro nás prioritní i z ča­ sových důvodů, protože po vstupu do Evrop­ ské unie dojde k omezení této možnosti. Sa­ mozřejmě, že rozvoj kraje je také podmíněn cestovním ruchem, a to zvláště v jeho jižní části, která trpí vysokou nezaměstnaností.

Na okresních úřadech jsou různé typy čin­ ností. Jeden typ, týkající se výkonu státní správy, se dá přesunout na stávající pověřené úřady. Myslím si, že by se nemělo otálet a ty­ to činnosti by měly být převedeny co nejdříve. Zřizovatelské funkce lze z okresů rovněž převést. Rok a půl je sice solidní lhůta, ale přesto bude nutný včasný harmonogram, podle kterého bude převod probíhat. Existují takové funkce okresních úřadů, které logicky přejdou na kraj, o čemž se s přednosty při diskuzích shodneme. Pak je zde část, která logicky patří do území. Zde je zapotřebí vyřešit, jakým způsobem tato čin­ nost bude zajišfována. Považuji za velmi důležité, aby pro tento druh činnosti byly zachovány kapacity, které v tuto chvíli dostačují a svoji činnost vykoná­ vají dobře. Na druhé straně konstatuji, že nám zbude řekněme 10-15 % činností, které se dají ihned zrušit, protože se časem ukázalo, že jsou nepotřebné. Spolupráci s přednosty okresních úřadů v našem kraji hodnotím jako dobrou.

e Můžete zhodnotit spolupráci s místní samosprávou?

Možnosti pro rozvoj cestovního ruchu se nabí­ zejí podél celé hranice s Rakouskem. Podni­ katelské příležitosti se mohou napojit třeba na právě otevřené moravské vinařské stezky. Další aktivity jsou závislé na vybudování nové infrastruktury, která v bývalém pohraničí chybí.

• Měly by podle vás být okresní úřady zrušeny k původně stanovenému datu - do konce roku 2002? Probíhá spolu­ práce s nimi uspokojivě? Zdůrazňuji, že je zapotřebí, abychom řešili převod zřizovatelských funkcí a kompetencí z okresních úřadů na kraje k datu, které bylo schváleno Parlamentem ČR.

Se starosty jsme samozřejmě v kontaktu. Zatím jsme konkrétně podpořili žádosti někte­ rých obcí. V této souvislosti chci zmínit, že bu­ deme podporovat rozvoj přirozených regionů na území kraje. Nejkontroverznější záležitost, kterou jsme dosud řešili, se týkala matrik. Protože se v Br­ ně vyhrotila situace mezi starosty městských částí a městem Brnem, navrhli jsme kompro­ misní řešení. Město Brno původně navrhlo jednu matriku. To je v rámci republiky napros­ tou anomálií. Například Praha jich má 22 a Ostrava 5. Město Brno s 383 tisíci obyvatel je přitom »největším« okresním úřadem v re­ publice. V jiných okresech připadá jedna mat­ rika na 10-15 tisíc obyvatel. Starostové městských částí deklarovali, že s nimi návrh nebyl řádně projednán a chtěli ponechat 11 matrik. Náš kompromisní návrh počítá s 8 matrikami. Dospěli jsme k názoru, že se tři matriky dají ušetřit a náš návrh jsme odeslali na Ministerstvo vnitra.

e Jak jste spokojen s průběhem refor­ my veřejné správy? Je důležité, aby se v rámci reformy hledal i jiný model, než který je nám v tuto chvíli vnucován. Stále ještě existuje řada modelů,

Brno které připadají v úvahu pro další etapy refor­ my. Velmi nešťastně byl zvolen ten, který po­ čítá s třetím stupněm pověřených měst. Celá záležitost bude státní rozpočet stát 15 miliard korun. Tento moment je velmi důležitý pro zamyš­ lení nad tím, jestli je tento model správný ne­ bo jestli je třeba se s ohledem na státní roz­ počet vydat jinou cestou. Reforma je ale »nastartována« a samozřej­ mě se jednotlivá města už cítí být sídly ma­ lých okresů. Náklady na další kroky reformy je však třeba brát rovněž v úvahu. Druhou záležitostí, která je nedořešená a nad kterou je třeba se zamyslet, je přání měst a obcí přejít přes hranice do jiného kra­ je. Zde musí rozhodnout Parlament ČR, aby reforma veřejné správy postoupila dále. V těchto věcech nelze otálet.

• Které aktuální problémy krajský úřad řeší? Předesílám, že momentální situace je velmi výhodná pro koncepční práci. Vycházíme, jak jsem se již zmínil, z programu rozvoje kraje. Máme přitom dostatek prostoru pro to, aby­ chom začali řešit koncepční záležitosti af už ve školství, zdravotnictví nebo regionálním rozvoji. Na tom bude náš úřad, a to i s pomo­ cí odborných firem v letošním roce intenzívně pracovat. Aktuálním problémem je školství, které už ve významné míře přešlo na úroveň kraje. Je třeba se vyrovnat s řadou záležitostí, které se týkají majetku. Rovněž je třeba zvážit, jakým způsobem bude v dalším roce vypadat síť škol.

Je také nutné diskutovat o Bílé knize Minis­ terstva školství. Některé problémy mohly být v tuto chvíli již vyřešeny, ale přenechaly se krajům. V poslední době například nebyly omezovány počty škol, ačkoliv populační křiv­ ka velmi prudce klesá. Dostáváme se tak do situace, že politiku státu mají zcela nečekaně nakonec uskutečňovat kra­ je. Nebráníme se však tomu. Samozřejmě bude­ me postupovat na základě podrobných analýz.

• Setkáváte se s dostředivými nebo ta­ ké odstředivými tendencemi? Převažují dostředivé tendence. K dnešnímu dni chce 28 obcí patřit do našeho kraje a 4 ob­ ce chtějí »odejít« do jiných krajů. Ty ovšem chtějí paradoxně přejít pod Velkou Bíteš, která by ráda patřila do našeho kraje. V těchto případech rozhodla zastupitelstva obcí. Existují i tendence, které jsou deklarová­ ny třeba peticemi. Chci zmínit například Jevíč­ ko, kde je rozdílné rozhodnutí zastupitelstva a jiná je tendence obyvatel v rámci petice. Změny hranic nemůžeme řešit dohodou v rámci dvou krajů. Opakuji, že je povinností Par­ lamentu ČR, aby v této věci stanovil pravidla:

• Spolupracujete a hodláte i do bu­ doucna spolupracovat s Regionální rozvojovou agenturou? Považujeme naši regionální rozvojovou agenturu za nejlepší v republice. Velmi dobře se vyrovnala s novými podmínkami. Budeme s ní spolupracovat, chceme se stát jejími spolu­ zakladateli a podílet se na jejím dalším rozvoji.

• Na území kraje působí i regionální hospodářská komora... Rádi bychom spolupracovali i s ní. Zde je zapotřebí, podobně jako u krajů, aby byl pří­ slušný zákon upraven takovým způsobem, aby regionální hospodářská komora měla pravomoci. Pokud bude vázána na centrum, naše spolupráce může být vždy jen poloviční.

e Vyvíjíte také přeshraniční aktivity? Nedávno jsem navštívil Vídeň, kde jsme v Českém centru prezentovali jižní Moravu. Byla to pro mne velmi poučná cesta. Sešlo se zde mnoho podnikatelů i česky mluvících ra­ kouských občanů. Setkání se zúčastnili i po­ slanci českého a rakouského parlamentu. Jsme poměrně daleko ve spolupráci s Dol­ ním Rakouskem - naše zastupitelstvo schváli­ lo záměry vzájemné smlouvy. Navazujeme i na všechny dosavadní neformální svazky, které existovaly s městem Brnem nebo se Svazem měst a obcí jižní Moravy. V součas­ nosti tuto spolupráci rozšiřujeme na úroveň celokrajskou. V každém případě chceme jed­ nat i s dalšími kraji. V budoucnu začnou fungovat samosprávné celky na Slovensku. V každém případě chce­ me navázat kontakt s Trnavským a Bratislav­ ským krajem. Proběhla rovněž řada jednání s francouzskou stranou kvůli dvousetletému výročí bitvy u Slavkova. Druhého prosince 2005 proběhne vzpomínková akce u příleži­ tosti »bitvy tří císařů«. Doufám, že se nám podaří prokázat, že již­ ní Morava je právě v této souvislosti vhodným místem ke smíření národů a symbolem pro in­ tegraci nejen v Evropě. Slavkovská bitva totiž měla celosvětový význam.

VÁCLAV DRAŠNAR, FOTO AUTOR, ARCHÍV

MEZE ROZHODOVANÍ ZASTUPITELE Rozhodování člena zastupitelstva kraje je odpovědnou činností. Vyjad­ řuje se hlasováním o řadě velmi podstatných otázek života kraje. V ná­ sledujícím článku se pokusím shrnout základní aspekty této nelehké rozhodovací činnosti. a úvod musíme připomenout text slibu, který skládá člen zastupitelstva kraje: “Slibuji věrnost České republice. Slibu­ ji na svou čest a svědomí, že svoji funkci du vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České re­ publiky". Práv a povinností se člen zastupitelstva ují­ má právě až složením tohoto slibu. Ne náho­ dou. Zákonodárce v jeho textu vyjádřil v pod­ statě vše podstatné, co se týká vázanosti člena zastupitelstva. Ve svém slibu, jehož text je součástí záko­ na, a má tedy jeho váhu, se zastupitel přihla­ šuje hned ke třem základním atributům svého rozhodování. Jsou jimi: • Svědomitý výkon funkce Pod tímto pojmem si lze představit desítky věcí, připomeňme některé z nich. Patří sem: - řádná a včasná příprava na zasedání, - v případě nejasností vyžádání dalších materiálů, - kvalitní zakládání písemných materiálů souvisejících s výkonem funkce, - účast na zasedáních, v případě neúčasti zjištění si podstatných záležitostí, - zájem o dobré porozumění projednávané věci. • Zájem kraje a jeho občanů Jde o velmi důležité ustanovení, které zna­ mená, že zastupitel kraje by měl preferovat též jeho zájem. To bude složité zejména u za­ stupitelů, kteří jsou tzv. ve dvojí roli - jednak zastupitele krajského, jednak např. ve funkci starosty města či obce, primátora apod. V za­ stupitelstvu kraje je však hodnotící atribut dán - je jím výslovně zájem kraje a jeho občanů, e Vázanost Ústavou a zákony České re­ publiky Toto je v podstatě jediný druh vázanosti, který je krajskému zastupiteli dán. Ale o to ví­ ce - je důležitý. Zastupitelé by neměli podlé­ hat dojmu, že na svém území platí -zákon jsme my v zastupitelstvu kraje«, jako tomu podléhali v minulosti někteří zastupitelé obec­ ní. Měli by velmi dbát právní úpravy a své kro­ ky se zněním zákonů stále konfrontovat.

N

POUZE DOPORUČENÍ Zákon o krajích se neomezuje pouze na pozitivní vymezení v textu slibu, ale říká ještě výslovně v § 33 odst. 4: »Člen zastupitelstva vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými pří­ kazy-. Znovu tedy přikazuje zastupiteli vyko­ návat svůj mandát v souladu se slibem, a na­ víc přímo říká, že zastupitel není vázán při svém rozhodování žádnými příkazy. Bývá sice standardně pravidlem, že politic­ ké kluby fungující při zastupitelstvech dávají svým členům pokyny, jak mají hlasovat, a tito

je opět standardně plní, ale v okamžiku hla­ sování rozhoduje každý zastupitel tzv. za sebe a smí hlasovat podle svého svědomí. Tedy tak, jak mu v podstatě přikazuje jeho slib. Po­ bu­ kyn politického klubu jak hlasovat, má tedy vždy jen povahu doporučení. Může také nastat situace, kdy zastupitel sám nebo jeho kolegové rozhodnou, že v kon­ krétní věci zastupitel hlasovat prostě nemůže. Jde o případ střetu zájmů, který upravuje zá­ kon o krajích v § 34 odst. 3.

DALŠÍ ZÁKONNÉ MEZE Najdeme je přímo v zákoně o krajích, typic­ ky je to § 17 a § 18, který se týká hospodaře­ ní kraje. Jsou to například tato ustanovení: “Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působ­ nosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku-. Zde je dána mez způsobu hospodaření s majetkem - to musí být účelné, hospodárné

Práv a povinností se člen zastupitel­ stva ujímá až složením slibu. Ne náho­ dou. Zákonodárce v jeho textu vyjádřil v podstatě vše podstatné, co se týká vázanosti člena zastupitelstva.

apod., musí se pečovat o rozvoj majetku (te­ dy není na pořadu dne jeho rozprodávání apod.). >>Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat prá­ vo na náhradu škody a právo na vydání bez­ důvodného obohacení". Opět zákon přímo zastupitelům “přikazu­ je" podávat žaloby na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, resp. jinak se brát o tato práva. »Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulo­ vanou státem. Odchylka od ceny obvyklé mu­ sí být zdůvodněna". Zákon opět určuje zastupitelům, jak mají rozhodovat - zde například v otázce výše ce­ ny. Podobných ustanovení bychom jistě našli více. Je proto nutné si zejména uvědomit, že v rozhodování nejsou zastupitelé svobodni absolutně, že zákon jim určuje řadu zá­ vazných -návodů" a doporučení, kterými se musí řídit a které musí mít neustále na pa­ měti. Jen tak naplní beze zbytku text svého slibu.

JANA HAMPLOVÁ, stálá spolupracovnice redakce

problém užívání drog jako závažné společenské téma a mají nejenom zájem se na jeho řešení z titulu svých funkcí podílet, ale mají i své před­ stavy, jak k jeho řešení přistupovat. Souhlasili s ustavením funkce krajského pro­ tidrogového koordinátora, do jehož pracovní náplně by mělo spadat průběžné mapování a vyhodnocování situace v užívání drog, zpra­ covávání návrhů opatření, jak tomuto jevu čelit, a koordinace aktivit jednotlivých subjektů čin­ ných v protidrogové politice na území daného kraje.

KOORDINÁTOR

PROTIDROGOVÁ POLITIKA Působnost orgánů krajů a samosprávných orgánů obcí v oblasti protid­ rogových aktivit v současné době vymezuje zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Jak už vyplývá z názvu, pojímá připravovaný ákon schválený v období před masivním dokument problém užívání drog v jeho komplex­ nástupem drog u nás, který byl zahájen po ní šíři od všech tzv. -legálních- drog až po drogy změně politického systému v ČR, je v sou­ tzv. -ilegální-. Současně se připravovaný návrh časné době již překonaný, jak z hlediska věcné­ zabývá otázkou koordinace protidrogové politiky ho obsahu, tak i z hlediska systémového. Nepojí­ a vymezení kompetencí a odpovědností jednotli­ má problém užívání drog z komplexního, vých institucí veřejné správy na všech úrovních. meziresortního a mezioborového pohledu, který Ze systémového hlediska je navrhováno, aby jeho řešení vyžaduje. kraje realizovaly a koordinovaly protidrogové ak­ Navíc ukládá orgánům kraje řídit a koordinovat tivity na jimi spravovaném území výhradně v rám­ ochranu před alkoholismem a jinými toxikomani­ ci výkonu samosprávy. Protidrogová politika krajů emi a plnit úkoly na úseku státní protidrogové po­ by přitom měla vycházet ze základních principů, litiky ve správním obvodu kraje v přenesené východisek, zásad a cílů Národní strategie pro­ a současně v samostatné působnosti. tidrogové politiky schvalované vládou. Tento protimluv o plnění úkolů v přenesené

Z

i samostatné působnosti obsažený v jednotlivých paragrafech výše uvedeného zákona lze vyklá­ dat jako snahu zákonodárců zachovat primární roli státu při řešení problémů spojených s užívá­ ním drog, jako celospolečenského zájmu. Stát tak stanoví jakési základní mantinely pro­ tidrogové politiky, které jsou na území státu uplat­ ňovány a současně má k dispozici odpovídající nástroje nezbytné k prosazování této politiky. Uvedený zákon současně ukládá krajům povin­ nost, aby s přihlédnutím k místním poměrům řídi­ ly a koordinovaly protidrogové aktivity v rámci vý­ konu samosprávy. Tedy aby samosprávné orgány krajů, ale i obcí zabezpečovaly aktivity, které jsou nad rámec státní protidrogové politiky. Potud stávající legislativa, překonaná co do opatření k ochraně před užíváním drog a jeho dů­ sledky i co do systémového pojetí výkonu veřej­ né správy.

NÁVRH ZÁKONA Vzhledem k nedostatkům, které uvedený zá­ kon obsahuje, připravuje Ministerstvo zdravotnic­ tví návrh nového zákona o ochraně před škoda­ mi působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.

ROLE KRAJŮ Jaká by tedy měla být role krajů v protidrogo­ vé politice podle připravovaného zákona o ochra­ ně před škodami působenými tabákovými výrob­ ky, alkoholem a jinými návykovými látkami? Ve snaze najít konsensuální odpověď na tuto otázku navštívili pracovníci sekretariátu Meziresortní protidrogové komise, poradního orgánu Vlády CR pro otázky protidrogové politiky, v prů­ běhu prvních tří měsíců roku 2001 postupně hejt­ many krajů nebo jejich zástupce. Společně pak diskutovali o současné podobě protidrogové poli­ tiky, o možnostech a možných úskalích budoucí vzájemné spolupráce, o vzájemných očekává­ ních a především o potřebách krajů. Je všeobecně známo, že kompetence a způ­ sob hospodaření krajů nejsou dosud uspokojivě vyřešeny. Přesto přinesla společná setkání nejvyšších zástupců krajů s pracovníky sekretariátu Meziresortní protidrogové komise vlády ČR první výsledky a rámcové závěry. Ty si však v dalším období vyžádají další společná jednání a hledání optimálního způsobu spolupráce. Z jednání se zástupci nejvyšších představitelů nově vzniklých krajů vyplývá, že všichni vnímají

Krajský protidrogový koordinátor by měl ve spolupráci s krajskou protidrogovou komisí - po­ radním orgánem zastupitelstva kraje - zpracová­ vat krajský komplexní plán prevence užívání drog a léčby návykových nemocí. Členy protidrogové komise by měli být zá­ stupci státních i nestátních organizací pracujících v základních oblastech (prevence, léčba a repre­ se) protidrogové politiky na území kraje. Krajský plán prevence a léčby je plán zabezpečení kom­ plexního a multidisciplinárního postupu při řeše­ ní problému užívání tabákových výrobků, alkoho­ lu a jiných návykových látek na území daného kraje. Vychází z aktuální analýzy potřeb, poptávky a nabídky odpovídajících specifických služeb na území kraje v oblasti prevence užívání drog a léč­ by a resocializace drogově závislých. Na základě provedené analýzy definuje krajský plán hlavní cíle, úkoly a odpovědnosti při realizaci programů primární, sekundární a terciární prevence, stejně jako jejich odborné, finanční a časové zabezpe­ čení. Krajský plán prevence užívání drog a léčby ná­ vykových nemocí by měl protidrogový koordiná­ tor předkládat ke schválení zastupitelstvu kraje, které by na jeho podkladě mělo schvalovat i roz­ počet na zabezpečení protidrogových aktivit kra­ je v dalším období. Krajský plán by měl sloužit i jako projekt - žá­ dost kraje o dotaci, kterou budou orgány kraje na svůj program protidrogové politiky moci obdržet ze státního rozpočtu. Většina nejvyšších představitelů krajů chce vzhledem ke komplikovanému procesu přenosu kompetencí využít zkušeností a spolupráce exis­ tující sítě okresních protidrogových koordinátorů, kteří mají situaci v protidrogové oblasti na území jednotlivých okresů kraje dobře zmapovanou co do rozsahu problémů, tak i co do pokrytí existují­ cích potřeb odbornými službami. Ustanovení funkce krajských protidrogových koordinátorů je podmíněno vyjasněním financo­ vání a kompetencí orgánů krajů. Proto nelze předpokládat nástup krajských protidrogových koordinátorů dříve než v průběhu roku 2002. Je zřejmé, že každý kraj zvolí svůj specifický přístup k řešení problému užívání drog. To vyplý­ vá i ze situace, která je odlišná kraj od kraje, okres od okresu. Přijatá opatření budou vycházet z Národní strategie protidrogové politiky v letech 2001 až 2004, schválené usnesením vlády č. 1045/2000. Podstatné je, že se pracovníci sekretariátu Mezi­ resortní protidrogové komise Vlády ČR i odpo­ vědní zástupci krajů shodli na tom, že jsou při­ praveni spolupracovat a společně hledat optimální způsoby řešení problému užívání drog v naší republice.

JOSEF RADIMECKÝ, ředitel sekretariátu Meziresortní protidrogové komise Vlády ČR FOTO ARCHÍV

PROGRAM ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE článku přinášíme základní informace z ná­ vrhu programu rozvoje kraje (PRK). Pro­ gram je základním střednědobým doku­ mentem k podpoře regionálního rozvoje úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cíle­ ných opatření, případně intervencí, přijatý pro sti­ mulaci ekonomického a sociálního rozvoje. Připraven byl libereckou Agenturou regionální­ ho rozvoje, spol. s r. o., Saul, s. r. o., Liberec a Technickou universitou v Liberci. Program vy­ chází ze strategie rozvoje kraje a je »otevřeným« pracovním materiálem a rukovětí krajského za­ stupitelstva. Kraj je složen ze 4 okresů - Česká Lípa, Jab­ lonec nad Nisou, Liberec a Semily. Má 216 obcí, což je třetí nejnižší počet mezi kraji ČR. Největ­ ším městem je Liberec.

V

Rozkládá se na severu České kotli­ ny. Severní hranice je i státní hrani­ cí, v délce 20 km se SRN a 130 km s Polskem. Východním sousedem na je kraj Královéhradecký, na jihu leží Středočeský a na západě kraj Ús­ tecký, se kterým od roku 1960 tvořil jeden kraj - Severočeský. Problémem celého regionu je velké množství málo využívaných nebo zcela nevyužívaných průmyslových areálů a objektů a nedostatek při­ pravených ploch pro podnikatelské aktivity.

OBYVATELSTVO A OSÍDLENÍ EKONOMICKÝ POTENCIÁL Kraj má převážně průmyslově-zemědělský charakter s převahou textilní, sklářské, bižuterní a strojírenské výroby. Významné zastoupení má i subdodavatelská výroba pro automobilový prů­ mysl. Textilní průmysl se po roce 1990 dostal do útlumu a jeho podíl na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti se snížil. Podobná situace na­ stala i u některých strojírenských podniků a těž­ by uranu. Útlum činnosti byl do jisté míry kom­ penzován novými pracovními příležitostmi ve službách, strojírenském průmyslu, stavebnictví a rozvoji infrastruktury. Ve struktuře podniků podle velikosti převláda­ jí malé a střední. Z hlediska tvorby hrubého do­ mácího produktu na 1 obyvatele dosahuje Libe­ recký kraj 84 % úrovně ČR a přispívá v rámci ČR jen podílem 3,5 %. Významnými průmyslovými centry jsou města Česká Lípa, Liberec a Jablonec nad Nisou. Me­ zi hospodářsky slabé oblasti (vysoká nezaměst­ nanost, nízká intenzita podnikatelských aktivit, nízká daňová výtěžnost) lze v rámci kraje zařadit především oblast Frýdlantského výběžku, okolí Zdislavy, Ralsko a západní část okresu Česká Lípa. V intenzitě pořízení hmotných investic zaostá­ vá Liberecký kraj za republikovým průměrem a jeho podíl na celkových investicích ČR činí pouhá 3 %. Většina investic se koncentruje do městských aglomerací.

Počtem trvale bydlících obyvatel je Liberecký kraj druhým nejmenším z nových krajů. Na za­ čátku roku zde bydlelo 429 012 obyvatel, což či­ ní 4,2 % všech obyvatel ČR. V roce 1910 žilo na stejném území 572 tisíc obyvatel. Většina obcí má proto v současné době méně obyvatel než v předválečném období. Významné změny zaznamenala věková a so­ ciální struktura obyvatelstva, charakterizovaná úbytkem dětské populace, růstem sociálně slab­ ších skupin obyvatelstva a zvýšením počtu oby­ vatel v poproduktivním věku. Na území regionu je soustředěno množství ubytovacích kapacit pro rekreaci a cestovní ruch. I při malém růstu počtu obyvatel je zde stále velká potřeba bytů (zhruba 7,5 tisíce domácností nemá vlastní byt). Během posledních osmi let se výrazně snížil podíl v počtu osob zaměstnaných v zeměděl­ ství a lesnictví. Ve všech okresech dochází k úbytku počtu nezaměstnaných, ale také k úbytku počtu volných pracovních míst. Na za­ čátku roku 2000 bylo úřady práce regionu evi­ dováno 16,7 tisíc osob, tj. 7,8 % počtu ekono­ micky aktivních obyvatel. V oblasti školství dochází k poklesu počtu dětí v mateřských ško­ lách, k úbytku stavu žáků na středních odbor­ ných školách a učilištích. Naopak významný rozvoj zaznamenává Tech­ nická universita v Liberci s již šesti fakultami. V oblasti zdravotnictví je podle získaných údajů kraj mírně pod průměrem ČR jak v počtu lékařů

na tisíc obyvatel, tak v počtu lůžek v nemocnicích na tisíc obyvatel. Na území regionu se nachází 11 nemocnic, 6 léčeben pro dlouhodobě nemocné a 3 samostatné polikliniky. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením je nemocnice v Liberci s regionální působností. Na území kraje se nachází rozsáhlé kulturně-historické bohatství. Významnou součástí kulturního života je nedávno dokončená Státní vědecká kni­ hovna v Liberci.

DOPRAVA Území není přímo zapojeno do vysokorych­ lostní železniční sítě. Liberecký kraj je pokryt hus­ tou sítí železničních tras (0,18 km tratě/km2). Zá­ klad sítě byl postaven v 2. polovině 19. století. Současná situace v železniční dopravě je cha­ rakterizována zhoršující se obsluhou území osobní dopravou a snížením přepravních výkonů v dopravě nákladní. V oblasti silniční dopravy je území Libereckého kraje zapojeno v síti rychlostních komunikací. Zá­ těž silniční sítě s rozvojem motorizace prudce na­ rostla. V porovnání s rokem 1993 došlo k nárůs­ tu v roce 1998 u osobních automobilů o 32 %, u nákladních o 48 %. Současný stav silniční dopravy v Libereckém kraji je charakteristický zanedbanou údržbou sítě, hlavně silnic nižších kategorií a místních komuni­ kací a nedostatečnou kapacitou odstavných par­ kovacích ploch. V oblasti veřejné dopravy je zřejmý pokles pře­ pravy osob autobusovou dopravou. Do budoucna je uvažováno o výstavbě integrovaného tramva­ jového systému (Liberec - Jablonec nad Nisou Tanvald). V důsledku přetížení center měst do­ chází k postupnému zvyšování zájmu o měst­ skou hromadnou dopravu. Na území regionu se nacházejí 4 letiště, z kte­ rých má pouze liberecké statut mezinárodního le­ tiště, jehož platnost je v současné době pozasta­ vena. Letiště v České Lípě a Hodkovicích nad Mohelkou mají statut veřejného vnitrostátního le­ tiště s celoročním provozem. V Sosnové a Lom­ nici nad Popelkou mají charakter agroletiště. V současné době narůstá obliba cykloturistiky, provádí se postupné značení cyklotras, avšak stále chybí řešení ekologické cyklodopravy ve městech, kde chybí segregované trasy pro cyk­ listy.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Kvalita vody je vyhovující s dostatečnou ka­ pacitou, a to i výhledově. V budoucnu bude nut­ né provést místní rekonstrukce a opravy roz­ vodné sítě. Hlavním problémem technické infrastruktury je dobudování kanalizační sítě a čištění odpadních vod. Neuspokojivý stav je převážně v menších sídlech do 5000 obyvatel. Příznivým jevem je snižování znečištění vod­ ních toků. Zemním plynem bylo v roce 1998 zásobeno pouze 30 % obyvatel, stav elektrifikace je uspo­ kojivý, neboť je pokryto 100 % obyvatel. Problé­ mem je zastaralost místní sítě. Využívání netra­ dičních zdrojů energií je v Libereckém kraji minimální.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Turnov

Rozvoj území dosud probíhá bez souladu s principy udržitelného rozvoje. Kvalita ovzduší je ovlivňována emisemi z dopravy, ze spalova­ cích procesů a významně se projevuje dálkový přenos škodlivin z emisních zdrojů za hranicemi kraje (především z Polska). Za období 1996 1998 je patrné, že na území regionu dochází celkově k poklesu imisní koncentrace S02 o zhruba 30 %.

cím a specialitám vzniknout zají­ mavý turistický produkt.

ROZVOJ VENKOVA

Český Dub V rámci programu snižováni znečištování ovzduší neustále probíhá jak plošná plynofika­ ce obcí a měst, tak velkých stacionárních zdrojů. Mezi problémy spojené s ochranou ži­ votního prostředí patří kontaminace půdy a podzemních vod v bývalém vojenském pro­ storu Ralsko. Ke kontaminaci podzemních vod došlo také v lokalitách Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře v důsledku dřívější chemic­ ké těžby uranu. Celoplošným problémem kraje je vysoká spo­ třeba vstupních surovin, vysoká energetická ná­ ročnost, nevyužívání alternativních zdrojů ener­ gie a nedostatek preventivních přístupů k minimalizaci vzniku odpadů. K celkovému zhor­ šování kvality krajiny vede velké množství neošetřovaných a nevyužívaných zemědělských ploch. Na území kraje se nachází Krkonošský národ­ ní park, Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jizer­ ské hory, CHKO Lužické hory a CHKO Český ráj.

CESTOVNÍ RUCH Území kraje již nyní těží a bude těžit z trendu rozvoje cestovního ruchu. Oplývá řadou hodnot­ ných atributů, vztahujících se k turistickému pro­ duktu. Vedle nabídky aktivně strávené dovolené region nabízí jako atrakci první třídy tradiční výro­ bu českého skla a křišťálu. Nachází se zde množství známých skláren, síť prodejen skla a muzea skla. Kraj charakterizuje jeho hornatá krajina s množstvím přírodních zají­ mavostí. Dále region nabízí několik přírodních atrakcí národního významu jako Český ráj, Bozkovské dolomitové jeskyně nebo Krkonošský ná­ rodní park. Podobně zde lze navštívit množství historických a kulturních památek, mezi které patří hrady Trosky a Bezděz, zámek Frýdlant a Lemberk, rozhledny Ještěd a Štěpánka, objek­ ty lidové architektury a sakrální stavby. Dobře rozvinutá zimní turistika a zimní sporty v Krkonoších, Jizerských horách a na Ještědu vytvářejí další významné turistické lákadlo a umožňují tak nabídnout v regionu téměř celo­ roční turistiku. Region se může pochlubit poměr­ ně vysokým standardem poskytování informací návštěvníkům přijíždějícím do oblasti zvláště diky fungující síti informačních center. Síť ubytovacích zařízení a objektů stravování je široká a v zásadě platí, že nabídka velmi převy­ šuje poptávku. Slabinou je však kvalita poskyto­ vaných služeb v těchto zařízeních a relativně níz­ ká úroveň péče o zákazníka. Nicméně do budoucna muže i v této oblasti cestovního ruchu s přihlédnutím k místním gastronomickým tradi­

Území díky reliéfu i odlišnému historickému vývoji některých jeho částí disponuje velmi přízni­ vými i málo příznivými podmín­ kami pro zemědělskou a les­ nickou výrobu, myslivost a rybářství. Tyto činnosti zde mají dlouholetou tradici a v sou­ časné době také významnou po­ zici v rámci regionálního i celo­ republikového hospodářství. Z celoevropského hlediska patří zemědělství kraje k podhorskému až horskému typu. Pudně klimatic­ ké podmínky řadí region mezi ob­ lasti řepařské, obilnařské a pícninářské. Současné údaje o výměře ze­ mědělského půdního fondu jsou zavádějící a nepostihují současný stav. Ukazatel Hadem ležící půda« je pro zdejší příhraniční mikroregiony jedním ze základních ukazatelů pro stanovení strategie a programu rozvoje. Ve výměře zemědělské půdy na 1 obyvatele kraj zaostává za prů­ měrem ČR i EU. Lesy jsou zde rozšířeny přede­ vším v historicky determinovaných oblastech. V některých oblastech, jako Doksko, Jablonecko, Novoměstsko a Rokytnicko, překračuje lesnatost území 50 %. Venkov a krajina, jako jedna z nej­ zanedbanějších složek území, doznaly i v tomto kraji v posledních letech mnoha negativních změn, jako například vylidňování venkova, nárůst nezaměstnanosti, nedostatek pracovních příleži­ tostí atd.

STRATEGICKÁ OPERAČNÍ ČÁST Strategická operační část návrhu programu vycházela ze strategické vize: Liberecký kraj kraj s efektivní a funkční veřejnou správou, rozvi­ nutým ekonomickým a technicltym potenciálem území, kvalitním lidským potenciálem a zdravým životním prostředím. Hlavním všeobecným cílem je: vyvážený rozvoj Libereckého kraje při aktivním odstraňová­ ní nežádoucích disparit, zlepšování životních podmínek obývatelstva v souladu se zásadami tr­ vale udržitelného rozvoje, ochrany a tvorby život­ ního prostředí.

SPOLEČNÉ STRATEGICKÉ CÍLE e řízení a správa kraje na základě komplexních rozvojových dokumentů, • zkvalitnění státní správy a samosprávy, posíle­ ní pravomocí obcí s vyšší účastí veřejnosti na roz­ hodovacích procesech, • posílení výkonnosti, restrukturalizace a opti­ mální diverzifikace ekonomické základny včetně zemědělské výroby, služeb, cestovního ruchu aj., řešení politiky zaměstnanosti a zvýšení konku­ renceschopnosti ekonomických činností regionu, • zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimalizace obslužnosti území s ohledem na ži­ votní prostředí, • zlepšeni podmínek pro rozvoj osobnosti a zdra­ vý životní styl, zvýšení funkční gramotnosti oby­ vatelstva, vytvoření příznivého prostředí pro byd­ lení, práci, zdravotní a sociální péči, využití volného času obyvatel, • docílení dalšího zlepšování kvality životního prostředí, vytvoření podmínek pro revitalizaci venkova, pro ekologickou stabilitu přírody a kra­ jiny.

JIŘÍ KOTEK, Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec FOTO ARCHÍV

dnešního pohledu se reforma veřejné správy jeví jako soubor nedotažených kroků a jejich nepředpokládaných do­ padů, jako selhání té části státního aparátu, která reformu naplánovala v čase bez ohledu na zdroje a fakta. I když ve vedení reformy došlo k dílčím personálním změnám, je nutno mít na zřeteli fakt, že reforma běží a nelze ji zastavit. Nyní je důležité operativně řešit procesy, bez kterých ji nelze úspěšně dokončit. Nej­ palčivější jsou otázky financování krajů, fi­ nancování provozu a vybavení úřadů a jejich informatizace. Zde jsou velmi patrné znaky neochoty státních úředníků zbavit se vlivu na samosprávu. Namísto stanovení podmínek a rozdělení účelových dotací krajům, které jsou schop­ nější si vyřešit základní potřeby provozu rychleji, jsou vidět snahy o diktování nereál-

Z

INFORMAČNÍ SYSTÉMY ných, a zejména neúčinných postupů. Ty na jednu stranu vytvářejí závislost samosprávy a na druhou stranu ji rozhodně v budoucnu nezbaví odpovědnosti za nynější špatná roz­ hodnutí. Vlastní výkon informatiky na území kraje včetně technologií a organizačních struktur je podle zákona plně v kompetenci kraje, tj. za­ stupitelstva, rady a hejtmana. Státní orgány stále plánují jednotnou vel­ kou dodávku techniky a informačních techno­ logií a zajištění jednoho integrátora v termí­ nech, které se rozhodně neslučují se skutečností, že krajské úřady již pracují, za­ městnávají pracovníky, mají výdaje a přijíma­ jí rozhodnutí. To znamená, že minimálně v rozsahu oblastí ekonomiky, rozpočtu, účet­ nictví, majetku, personalistiky, mezd a usne­ sení již několik měsíců fungují. To jsou agen­ dy, které musí být zajištěny jako první, vlastně ihned po volbách včetně připojení k internetu. Koncem minulého roku přispěchaly na po­ moc krajským úřadům soukromé firmy, které tyto agendy dlouhodobě ve veřejné správě zajišťují a jejich informační systémy se již osvědčují na všech stupních veřejné správy. Firmy Flux a Gordic nabídly jako první kraj­ ským úřadům pomoc ve formě bezplatné vý­ půjčky specializovaného softwarového vyba­ vení z jejich výrobních řad a vypraco­ valy návrh na výstavbu informačních sys­ témů krajských úřadů. Tato výpůjčka eli­ minovala rizika vyvolání stavu nouze, ve kte­ rém se následně přijímají ukvapená rozhod­ nutí. Dnes již mají některé krajské úřady zahá­ jenou zmíněnou výstavbu informačních systémů i přes počáteční nepříznivý vývoj a skluz reformy. Nyní doufají, že je následné kroky státních orgánů nevrátí zpět na úplný začátek a že bude vyřešeno i jejich financo­ vání.

-js-

V/

v/

ZKUŠENOSTI SE VHODNÉ DOPLŇUJI Především na neodkladné úkoly, u nichž mohou »utéci« termíny, se v současné době zaměřují pracovníci odboru sociálních věcí a zdravot­ nictví Krajského úřadu Zlínského kraje. Kladou prioritní důraz na to, aby bezproblémově běžela veškerá řízení, v nichž je krajský úřad od začát­ ku letošního roku odvolacím orgánem. edoucí odboru Ing. Pavel Osoba uvedl: stupni. Kombinace obou pohledů je zřejmě »Když jsem prvního února nastoupil, optimální. v poště bylo shromážděno na 50 podání, Dá se také říci, že v podmínkách nynějších která jsme museli co nejrychleji vyřešit. Od menších té krajů je odvolací orgán blíž problé­ mům, které jsou předmětem odvolání. Existují doby jsme sice přijali další pracovníky, ale ještě stále nejsme kapacitně schopni zvládnout tuto tak lepší předpoklady k přesnějšímu zjištění, práci sami. Využíváme proto dohody mezi na­ proč a za jakých okolností orgán rozhodující ším a brněnským krajským úřadem.« v prvním stupni vydal příslušné rozhodnutí," konstatuje Pavel Osoha. Brno Zlínu zatím pomáhá posuzovat jednotlivé případy a připravuje podklady k výslednému roz­ hodnutí. Zlínští pracovníci následně připravená U sociálních služeb neexistuje zásadní rozhodnutí posoudí, případně doplní a vydají je. námitka proti jejich převedení do péče Počet materiálů zasílaných do Brna však po­ samosprávy, vyvstává však kardinální stupně klesá - s tím, jak se zvyšuje počet pra­ otázka: jak bude následně zabezpečeno covníků odboru. Ten v současné době zaměst­ jejich financování? nává sedm osob (ale dvě z toho vykonávají činnosti v oblasti náhradní rodinné péče pro Mi­ nisterstvo práce a sociálních věcí /MPSV/), cílo­ V této skutečnosti vidí výhodu pro klienty. vý stav do konce roku 2001 je dvacet lidí. Dnešní krajský úřad pro ně není tak vzdálený »Je pozitivní, že náš tým tvoří kolegové, kte­ a »anonymní« jako dříve odvolací orgán. ří předtím pracovali jak na okresním, tak také Současně však existuje i jisté »rizikO“, že na městském úřadě, tudíž se jejich zkušenosti někteří občané budou mít nyní tendenci přichá­ vhodně doplňují," zamýšlí se vedoucí. zet se svými problémy na krajské pracoviště osobně. V tomto směru je podle vedoucího tře­ ba co nejvhodněji vymezit svou pozici. - Krajský INSITUCE PRO OBČANY úřad je samozřejmě instituce pro lidi. Pro ope­ Část řešených odvolacích řízení se týká dávek rativní poradenství a pomoc je ovšem určen ně­ státní sociální podpory, druhým okruhem jsou kdo jiný, především příslušné útvary na jednot­ dávky sociální péče pro zdravotně postižené a tře­ livých obcích, případně referáty okresních tí oblast představují rozhodnutí týkající se ústavů úřadů. Naše pomoc má spočívat v něčem jiném sociální péče (umisťování, úhrady za pobyt). - v kvalitní metodice, koordinaci a kontrole »Pro naše zdokonalení v problematice je těchto orgánů a samozřejmě v řešení odvolání podstatná možnost srovnání dvou různých po­ vůči jejich rozhodnutím," uvažuje vedoucí. hledů na jednotlivá podání: brněnského a naše­ ho. V Brně zpracovávají podklady pro odvolací KONCEPCE ZATÍM TROCHU STRANOU řízení bývalí pracovníci MPSV, kteří mají v tom­ to směru delší praxi než my. Na naší straně jsou Odbor by měl vycházet z analýzy potřeb zase větší zkušenosti z rozhodování v prvním a z ní koncepčně odvíjet strategii rozvoje soci­

V

ální péče a zdravotnictví v celém kraji. -Nebylo by šťastné, abychom se sami o své vůli snažili něco direktivně uplatňovat. Nový systém musí vznikat ve spolupráci s jednotlivými subjekty: s obcemi, okresními úřady i nestátními organi­ zacemi," míní šéf odboru. Spolupráce kraje a okresů je poznamenána určitou nejistotou. Všichni totiž čekají, s čím vlastně kraje přijdou. -Během prvních měsíců působení krajského úřadu ještě nebyl dostatečný prostor pro kon­ cepční práci. Zatím jsme se pouze s vedoucími jednotlivých referátů okresních úřadů navzájem seznámili, informovali se o své činnosti a pře­ dali si různé materiály. Dosud ale nebylo mož­ né navázat pravidelnou komunikaci směrem navenek," bilancuje Ing. Osoha. Třebaže se podoba výkonu kontrolní a meto­ dické funkce kraje vůči okresním úřadům tepr­ ve tvoří, předpokládá, že vztahy mezi všemi spolupracujícími subjekty uvnitř nového zlín­ ského samosprávného celku budou vstřícné a korektní.

LIMITY PRÁCE Za největší brzdu působení v nových kraj­ ských podmínkách lze označit skutečnost, že dosud není dokončena reforma veřejné správy v sociální oblasti: -Pořád není jasné, kam vlastně bude směřovat. Může se stát, že naše metodické, odvolací a kontrolní funkce se ješ­ tě podstatně rozšíří, stejně tak nelze vyloučit, že se kompetence kraje naopak zredukují. Všechno záleží na tom, jaký institucionální systém bude nakonec potvrzen," vysvětluje Ing. Osoha. Z toho logicky plyne celá řada problémů. Ne­ ní zcela jasné, jaké pracovníky přijímat, jakou organizační strukturu uvnitř odboru vytvářet, jak plánovat komunikaci s dalšími úřady. V dané si­ tuaci je velmi složité hledat jakékoli dlouhodobé řešení, protože záhy může vyjít najevo, že vy­ tvořený systém neodpovídá výsledné realitě. Ovšem přesto se pracovníci kraje musí rám­ cově připravovat tak, aby v okamžiku -najetína nové podmínky mohli bez výraznějších pro­ blémů pokračovat v práci. Na základě úkolu z Rady Zlínského kraje od­ bor sociálních věcí a zdravotnictví připravuje in­ formaci o dosavadním vývoji a výhledech refor­ my v sociální oblasti. -Reforma, která je připravována již deset let, je ovšem v takovém stavu rozpracovanosti na úrovni centrálních orgánů, majících k dispozici veškeré odborné zázemí, že není příliš reálné v čase a podmínkách, které máme k dispozici, do ní zásadnějším způsobem vstoupit. Ale ke konkrétním momentům, které by se měly sociální péče v kraji přímo dotknout, a to zejména v oblasti samosprávy, by si samozřej­ mě svůj názor kraj vytvořit měl,« míní Pavel Osoha.

SYSTÉM DOSUD NEVYTVOŘEN Zjednodušeně vzato, patří do sociální pro­ blematiky dvě základní oblasti: sociální služby a sociální dávky. Pokud jde o služby, představa dalšího vývoje je spojena s jejich garancí ze strany samosprávy - tedy obcí, případně krajů. Zásadním činitelem jsou zde jako konkrétní po-

DŮLEŽITÉ STAVBY NA VSETÍNSKU

skytovatelé i různé nestátní neziskové (charita­ tivní) organizace. Naopak sociální dávky jsou čistě záležitostí státní správy. Existují dvě varianty budoucího řešení: bud vznikne speciální státní úřad, a ten bude státní prostředky nadále sám obhospoda­ řovat výhradně prostřednictvím svých pracovní­ ků a svých uzavřených informačních toků nebo se ještě více posílí momentální systém tak, že agendy z okresních úřadů přejdou na obce a na kraje. Obě varianty mají své příznivce i odpůrce, oba modely mají totiž své výhody i nevýhody. Jednoznačně konstatovat, který způsob je opti­ mální, by podle Pavla Osohy bylo poměrně ob­ tížné.

»Obě tyto stavby mají pro okres Vsetín zásad­ roblematikou dopravy ve vsetínském ní význam, proto je jejich podpora nutná,« uvedl okrese se na svém výjezdním zasedání zástupce zlínského hejtmana Josef Mikeska. zabývala zlínská krajská rada. Její členo­ vé se společně se starosty obcí ze Vsetínska U komunikace 1/57 je pro celý úsek zpraco­ vána studie vedení nové trasy včetně průchodu a představiteli dalších institucí shodli na tom, že městem Valašské Meziříčí. Úsek je dlouhý asi je nutné vyjádřit podporu dvěma důležitým do­ 20 kilometrů. Pro úsek Semetín - Bystřička je pravním stavbám na území vsetínského okresu.' zpracována dokumentace pro územní řízení Jde o výstavbu rychlostní komunikace R 35 a je vydáno územní rozhodnutí; jde o úsek dlou­ v úseku Valašské Meziříčí - Palačov a rekon­ hý 9 kilometrů. strukci silnice 1/57 mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím. - pk -

NĚKTERÉ MOHOU ZANIKNOUT

ZNAK A PRAPOR LIBERECKÉHO KRAJE

U sociálních služeb neexistuje zásadní ná­ mitka proti jejich převedení do péče samos­ právy, vyvstává však kardinální otázka: jak bude následně zabezpečeno jejich financo­ vání? »V podstatě už nyní by obce nebo kraje mohly požádat o převedení určitých zařízení. V minulosti to některé obce skutečně učinily, jenže řada z nich následně tohoto kroku lito­ vala. Jde totiž o velmi nákladné provozy, a to i ve vztahu k výši obecních a městských roz­ počtů. Obec proto musí předem jasně vědět, kolik peněz dostane na jednoho klienta od stá­ tu, kolik zaplatí klient sám a kdo uhradí pří­ padný rozdíl. Specifický problém pak představují velká za­ řízení v malých obcích,« domnívá se zlínský od­ borník. Původní návrhy, aby se spojilo několik obcí dohromady, a ty společně takové zařízení pro­ vozovaly, se nezdají dostatečně reálnými. Problémem je také oblast dotací nestátním neziskovým organizacím, poskytujícím sociální služby, a to zejména v probíhajícím přechod­ ném období. Určité obavy, že by se některé pro­ vozy nemusely udržet »nad vodou«, tedy vy­ plývají z těchto skutečností.

ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Třebaže zlínský odbor v sobě zahrnuje i pro­ blematiku zdravotnictví, dosud se jí nemůže vě­ novat v dostatečném rozsahu. Zatím totiž není pro tuto oblast přijat žádný pracovník. Kompe­ tence, jež byly krajům určeny, jsou navíc zcela minimální a pro zlínský region nepředstavují ak­ tuální závazky. Také spolupráce mezi okresními zdravotními rady totiž ve Zlínském kraji fungu­ je dobře. "Vzhledem k tomu, že se do budoucna počí­ tá s převodem vytipovaných státních zdravot­ nických zařízení pod kraj, je ovšem nutné začít se zdravotnictvím vážně zabývat. Existuje zde reálná možnost, že se nakonec zcela oddělí od oblasti sociální. Je to tak široká a složitá sféra se spektrem svých specifických problémů, že se mi tato možnost jeví jako rozumná,« uzavřel Ing. Osoha.

HELENA MRÁČKOVÁ, tiskový odbor KrÚ Zlínského kraje FOTO ARCHÍV

P

po co nejlepším ztvárnění znaku kraje, které by astupitelstvo Libereckého kraje schválilo ale respektovalo pravidla heraldiků. podobu symbolů kraje. Znak kraje, který Několik dnů před zastupitelstvem jsem požá­ ještě čeká schvalovací proces ze strany dal heraldiky z okresních archivů kraje o posu­ podvýboru pro heraldiku Poslanecké sněmov­ dek na znak a prapor, které jsme vybrali na mi­ ny, má podobu francouzského štítu. V prvním nulém zasedání rady kraje. Podle jejich vyjádření a čtvrtém poli se nacházejí lvi, jako symboly vydutý hrot může symbolizovat nejen vysílač, ale státní a zemské, ve druhém poli pak představu­ i samotnou horu,« vysvětlil radní Ing. Jaroslav je klíčový derivát sídelního města kraje rederZámečník, CSc., pověřený vedením resortu kul­ novské kolo a ve třetím poli je vydutý hrot, sym­ tury, sportu a tělovýchovy, cestovního ruchu. bolizující Ještěd. Právě obsazení třetího pole Podle slov Mgr. Jana Tejkala, odborného po­ bylo nejproblematičtější. radce kraje, nelze znak kraje pojmout jako mo­ »Na minulém zasedání zastupitelstva jsme derní symbol, jakými jsou například loga firem. se neúspěšně pokoušeli »zlomit« některé po­ Prapor kraje bude složen z podkladů tří pruhů žadavky zastupitelů, které nekorespondovaly (odshora bílého, úzkého modrého, červeného), s heraldickými pravidly. Ta jsou velmi kompliko­ na nichž leží uprostřed znak. vaná a přísná. Podle výsledku hlasování musím - bs konstatovat, že zastupitelé pochopili naši vůli

Z

PRAVOMOCI KRAJSKÝCH ÚŘADU SE ZVÝŠÍ XA

»Od ledna, případně od pololetí 2002 se adu velkých stavebních záměrů z hle­ očekává značný nárůst prvostupňových pravo­ diska předpokládaného vlivu na životní mocí krajských úřadů v souvislosti s novými zá­ prostředí posuzují v současné době pra­ kony o odpadech, o ovzduší i o chemických lát­ covníci odboru životního prostředí a zeměděl­ kách a také s novelou zákona o vodách. ství Krajského úřadu ve Zlíně. Předpokládám tedy, že nároky na personální Pracoviště působí od ledna 2001 a okamžitě obsazení našeho pracoviště se budou ještě vy­ na sebe muselo převzít veškerou agendu, vy­ plývající ze zákona: tj. všechna odvolací řízení víjet," sdělil šéf odboru. Otázkou podle něj rovněž zůstává, zda po vůči okresním úřadům a zmíněné studie vlivu významných projektů na životní prostředí (na­ zrušení okresních úřadů přejdou všechny je­ příklad supermarketů, průmyslových a země­ jich dosavadní pravomoci na pověřené obce dělských podniků, speciálních chemických pro­ třetího stupně nebo spadnou do kompetence vozoven apod.). krajů. Domnívá se však, že by nebylo efektiv­ "Plynulý výkon státní správy jsme nemohli ní, aby takzvané malé okresy zaměstnávaly přerušit, neboť následky neplnění termínů jsou le­ odborníka na tři až čtyři případy ročně. gislativně jasně stanoveny. I když jsme ještě ne­ Pokud jde o priority odboru, akutně je třeba byli personálně ani technicky dostatečně vybave­ řešit koncepci odpadového hospodářství na ni, »rozjeté" akce jsme museli i ve ztížených území kraje. Současně zde připravují vydání podmínkách zabezpečit," uvedl vedoucí krajské­ publikace, která bude obsahovat souhrn aktuál­ ho odboru životního prostředí RNDr. Alan Ure. ních údajů o stavu životního prostředí. "Vzhledem k tomu, že Zlínský kraj vznikl na Momentálně odbor zaměstnává 5 specialistů a cílový stav ke konci letošního roku je 9 lidí. území bývalého Severomoravského a Jihomo­ V jejich kompetenci je oblast vodního, odpado­ ravského kraje, mezi nimiž existovala informač­ ní bariéra, dosud nemáme k dispozici ucelený vého a lesního hospodářství, ochrana zeměděl­ ského půdního fondu, ovzduší a přírody, dále materiál, který by soustřeďoval vyčerpávající rybářství, geologie, myslivost a evidence hos­ data o stavu životního prostředí v tomto regio­ podaření s chemickými látkami. Specifikem nu," shrnul RNDr. Alan Ure. Zlínského kraje je rovněž spolupráce se Sprá­ vami dvou chráněných krajinných oblastí (Bes­ kydy a Bílé Karpaty). - tO -

R

zatím v sedmi krajích Pro informační obsluhu regionů yl navržen z datového hlediska stavebni­ České republiky byl v letech 1999 cově (na bázi okresů) tak, aby byl použi­ a 2000 vyvinut v rámci projektu telný jak pro regiony založené např. na CBC Phare na hranicích s Němec­ sdružení obcí (euroregionech), tak pro regiony kem a Rakouskem typový projekt odpovídající novému krajskému správnímu regionálního informačního systé­ uspořádání. mu (RIS). Takto pojatý RIS se na úrovni kraje může stát integrální součástí krajského informačního systému (vedle ISOK - informačního systému orgánů kraje, resp. vedle dalších subsystémů). Obsahově je datová základna rozdělena na Do konce roku 2000 byl typový projekt RIS část tzv. datového jádra RIS, které je dodáváno aplikován v těchto regionech, definovaných na do regionálního informačního systému z centra bázi krajů: v Ústeckém, Karlovarském, Jihočes­ (z IRIS), a na část obsahující vlastní regionální kém, Jihomoravském a Zlínském a kraji Vysoči­ data, jejichž druhy určují a kvalitu zajišťují samy na. V Moravskoslezském kraji došlo k přizpůso­ RRA. Datové jádro regionálního informačního bení staršího informačního systému regionální systému obsahuje: rozvojové agentury (RRA) formě užité v typo­ - registr statistických dat s daty okresních vém projektu. Tím bylo pokryto řešení RIS a obecních statistik ČSÚ (databáze KROK v celkem sedmi krajích. a MOS) a navíc vybrané deskriptory pro sledo­ V koncepci regionálního informačního systé­ vání a vyhodnocování regionálních rozdílů, mu byl zabudován princip -datové subsidiarity«. Znamená to, že data, která je možno zajis­ tit racionálně v regionu, co nejblíže k jejich místu vzniku, jsou zajišťována v regionech. Ty­ pickými představiteli tohoto typu dat jsou data d historii regionu, o turistice, o euroregionech apod.

B

CENTRÁLNÍ DISTRIBUCE Na druhé straně ta data, která je účelné za­ řadit do regionálních informačních systémů, ale která je možno získat efektivněji v centru, budou shromaždována centrálně a do RIS přenášena v pravidelných časových interva­ lech. Jako příklad takto centrálně distribuova­ ných dat lze uvést data přebíraná ze sítě Čes­ kého statistického úřadu (ČSÚ). Jako další příklad mohou posloužit data o rozvojových programech. Aby tento mechanismus fungoval, musí exi­ stovat informační zastřešení RIS. Toto zastře­ šení, nazvané integrovaný regionální informač­ ní systém (IRIS), bylo koncepčně navrženo v prvé polovině roku 2000. V druhé polovině to­ hoto roku pak byla pro Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR) vytvořena prvá verze IRIS.

OBSAH Regionální informační systém má čtyři logic­ ké části: základ vytváří relační datová základna, za druhé obsahuje mapové podklady a softwa­ re na jejich správu. Další částí je tzv. analytický modul pro správu dat a jejich analýzy, konečně jako část nejviditelnější a nejefektivnější zahr­ nuje systém internetovou prezentaci dat.

□ Relační datová základna Technicky je datová základna realizována na počítačových serverech v RRA s využitím data­ báze ORACLE. V prvé etapě výstavby se jedná o jednorázovou licenci, kterou bude nutné pro širší využití dat (např. v síti krajské samosprávy) rozšířit na multilicenci.

jsou jednotně uloženy jako tematické vrstvy typu ArcView. Tímto softwarem firmy ESRI by­ ly vybaveny regionální rozvojové agentury, což jim dalo do ruky nástroj na samostatnou tvor­ bu analýz založených na geografických da­ tech. Pro konstrukci map pro internetovou prezenta­ ci byly použity mapové podklady ze zdroje ArcČR 500 (firma ArcData) v měřítku 1:500 000, resp. ze zdroje DMÚ-200 (Vojenský topografický ústav Dobruška) v měřítku 1 : 200 000.

□ Analytický modul Tato část RIS je tvořena softwarovou nad­ stavbou nad datovou základnou. Je určena k internímu využití, tedy pro pracovníky RRA, pro ostatní uživatele na regionální úrovni (mimo jiné i pracovníky krajské správy), resp. i pro dal­ ší privilegované pracovníky ve státní správě (CRR, resp. Ministerstvo pro místní rozvoj /MMR/). V současné době tento modul obsahuje ak­ tualizační programy umožňující odpovědným pracovníkům opravovat a doplňovat regionální data.

□ Internetová prezentace dat Prezentace dat RIS na internetu (tzv. web) je nejviditelnější částí tohoto informačního systé­ mu. Pro realizaci prezentace řešitel vytvořil jed­ notnou strukturu webu pro všechny regiony.

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ

- registr rozvojových programů, shrnující in­ formace o podpůrných programech financova­ ných z mezinárodních zdrojů i ze státního roz­ počtu, - registr regionálních projektů s informacemi o projektech zařazených do vybraných rozvojo­ vých programů (v prvé etapě výstavby RIS se jedná o projekty z programu CBC Phare a pro­ jekty implementované v moravských mikroregionech), - registr regionálních ekonomických subjek­ tů především s profily malých a středních pod­ niků, podporující obchodní kontakty všech druhů, - registr regionálních administrativních insti­ tucí se širokým spektrem kontaktních informaci na nejrůznější instituce státní správy i další in­ stituce na podporu regionálního rozvoje, - registr obcí, který je vlastně podmnožinou registru předchozího, s kontaktními informace­ mi na městské a obecní úřady, doplněnými o statistická data o obcích. V každém případě byla struktura databáze RIS navržena tak pružně, aby umožnila absor­ bovat libovolné typy regionálních informací.

□ Mapové podklady Při návrhu RIS bylo uplatněno stanovisko, že by měl obsahovat prvky geografického in­ formačního systému (GIS). Mapové podklady

Sjednocené je i grafické řešení, takže uživa­ tel najde ve všech webech stejné informace na stejných místech, a to stejným způsobem zo­ brazené. Jednotná soustava nabídek (menu) vede uživatele k požadovaným informacím. Soustava menu je přehledná, dvoustupňo­ vá. Vedle hlavního menu jsou podle potřeby rozvinuta doplňková podrobnější menu. Pro snadný přechod mezi jednotlivými RIS je do hlavní stránky internetové prezentace zařaze­ na mapka ČR (tzv. »klikací« mapka) s vyzna­ čenými regiony pokrytými regionálním infor­ mačním systémem, kde uživatel snadno kliknutím na vyžadovaný region vyvolá jeho web. Po aplikaci typového projektu RIS v sedmi krajích do konce roku 2000 proběhla "neveřej­ ná" testovací etapa, ve které se regionální roz­ vojové agentury, Centrum pro regionální rozvoj a vybraní pracovníci Ministerstva pro místní roz­ voj mohli s RIS seznámit a vznášet připomínky. Po tomto období je plánováno období "veřejné­ ho" testování, kdy bude web volně, bez hesla zpřístupněn všem zájemcům. Právě tak je v roce 2001 plánována aplikace typového projektu ve zbývajících krajích České republiky, konkrétně v Plzeňském, Středočes­ kém, Libereckém, Hradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji.

JAN STRNAD

ŘÍZENÍ A SPRÁVA__________________

SROVNÁNÍ ČTYŘ MÍST (Dokončení)

V Moderní obci č. 5 pod titulkem Agora Central Europe jsme psali o pří­ pravě projektu, jehož cílem je vzbudit zájem a účast občanů na řešení problémů sídla, ve kterém žijí. Nyní vás seznámíme s konkrétními výsled­ ky jeho realizace ve městech Klášterec nad Ohří, Cheb, Praha 12 - Mod­ řany a Varnsdorf. CHEB řipomeňme, že celou akci průběžně monitoroval pracovník Fakulty soci­ V Chebu bylo příznivou okolností, že se álních věd Karlovy univerzity Doc. o projekt zasadil sám starosta Ing. Václav PhDr. Hynek Jeřábek a Ing. Pavel Mička, Jakl. Projekt však provázely dvě nevýhody. student stejné fakulty. Získané zkušenosti Na jeho počátku nebyly nějaké jednoznačné jejich závěrů mohou být prospěšné budoucím palčivé problémy města. Ani zastupitelé, ani pěti aktérům dalšího kola projektu Agory obyvatelé nebo představitelé politických Central Europe, které bude sponzorováno stran nebo zájmových skupin se nesjednocov letošním roce. A samozřejmě pro všechny vali na ústředním problému, ani nevedli spor ostatní. 0 některý jiný. Druhou nevýhodou bylo, že starosta byl ve městě, v radě a zastupitelstvu KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ (alespoň zpočátku) sám, kdo projekt oprav­ du prosazoval. Jak mezi úředníky radnice, Klášterec nad Ohří vynikal mezi zúčast­ tak i mezi zastupiteli bylo hodně skeptiků něnými městy po celou dobu realizace pro­ a našli se mezi nimi dokonce lidé, kteří pro­ jektu vysokou motivací k vyřešení kon­ jektu vysloveně nepřáli. Starostu i další ak­ krétních problémů sídla. Také aktivita tivní občany stálo nemálo sil vzdorovat těm­ občanů byla v tomto městě jednoznačně nejto negativním postojům a projekt tedy měl vyšší. Iniciátorka projektu Ing. Lenka 1 fáze, kdy se práce nedařila. Město Cheb Kynéilová získala pro projekt podporu sta­ má také svá specifika související s příhra­ rosty, souhlas rozhodující části radních i za­ ničním umístěním - problém prostituce, stupitelů a našla ve městě mnoho občanů, který se občané rozhodli řešit jako jeden kteří se pustili s vervou a optimismem do z prioritních. práce. Přitom byl pozitivním způsobem V průběhu projektu se podařilo získat do­ v projektu využit i počáteční kritický postoj statek aktivních členů pracovních skupin aktivních účastníků z řad občanů. Ochota a připravit dostatečně konkrétní akční plány. městského úřadu přizvat je ke spolupráci da­ Starosta proměnil v dílčí úspěch i mediální la vyniknout myšlence interaktivního roz­ kampaň, která shodou okolností obrátila po­ hodování radnice spolu s občany. zornost občanů celé CR na několik dnů Město se stalo v některých ohledech vzo­ k Chebu a jeho problémům s prostitucí. Petice rem pro ostatní města zařazená v projektu starostů příhraničních měst ústavním činite­ a do určité míry i místem »pilotování« nových lům využila rozboru problému, který proved­ metod práce, prezentace a monitoringu. la pracovní skupina ustavená v Chebu právě Určitým limitem konečného úspěchu pro­ v tomto projektu. jektu se může stát malé zapojení zastupitelů. Protože projekt má své zastání v osobě sta­ Radní a zastupitelé jakoby se s důvěrou ne­ rosty, lze doufat, že bude úspěšně zakončen a že chali zastupovat aktivními úředníky radnice, budou realizovány některé z navržených akcí jakoby sami necítili potřebu přímé interakce zpracovaných akčních plánů. Zatím se ukazuje, s občany. Pokud by tato hypotéza platila, mohlo by že se tak v současné době skutečně děje. se ještě stát, že by úspěšný projekt byl za­ končen rozhodnutím zastupitelstva, které by MODŘANY-PRAHA 12 nevzalo dostatečně v úvahu akční plány a je­ Modřanský projekt byl od počátku prozá­ jich připomínkované znění zpracované řen mládím a optimismem. Byl zaměřen na městským úřadem na základě projednání otázky využití volného času, na problémy v komisích Městské rady v Klášterci nad mladých lidí a nevyhýbal se ani problematice Ohří. To by mohlo mít za následek deziluzi drog. Iniciátory byli dva aktivní pracovníci desítek občanů, kteří se aktivně projektu radnice, dr. Helena Chudomelová a doc. účastnili. Stanislav Labík. kteří našli velkou podporu (Jen malá poznámka: v současnosti se ukazuje, že tato hypotéza se zčásti splnila jak mezi radními a zastupiteli, tak i na školách a skutečné výsledky nejsou přesné takové, a mezi rodiči. Jednoznačným specifikem tohoto projektu jaké se očekávaly a jaké občané chtéli. bylo zapojení nej mladší generace do práce V tom existuje v této finálnífázi rozdíl mezi Kláčtercem a Chebem, kde se naopak poda­ komise pro spolupráci občanů s radnicí (CPC) řilo jednotlivé akční plány navrhované pra­ i jednotlivých pracovních skupin. Dialog me­ zi generacemi a aktivní vstup teenagerů do covními skupinami skutečně rozpracovat a uvést v život, ač se projekt ve svém průbě­ hledání problémů a navrhování jejich řešení znamená výhodu nadšení a optimismu, ale hu nezdál tak úspěšný jako v Klášterci nad i nevýhodu malých zkušeností. Poněkud slab­ Ohři.)

P

ším místem byly technické otázky a poma­ lejší rozjezd. Projekt byl od počátku koncipován jako specifický, nepříliš široce zaměřený. Tento výběr oblasti života města, v níž se aktivní občané, radní i pracovníci zúčastněných ne­ ziskových organizací nesetkávali s mocnými zájmovými skupinami, se ukázal pro okrajo­ vou část Prahy jako velmi vhodný. Přivedl na radnici občany, kteří pro svou obec chtěli ně­ co udělat. Získal radnici nadšené spolupra­ covníky a vytvořil atmosféru spolupráce a vzájemného respektu, na kterou bude možno v budoucnosti navazovat v dalších ob­ lastech. Je pochopitelné, že zvolené relativně úzké pole působnosti nedokázalo aktivizovat všechny obyvatele Modřan a okolí. Skupina účastníků z řad občanů však pracovala efek­ tivně a ve spolupráci s neúnavnou iniciátorkou projektu dr. Chudomelovou. zkuše­ ným moderátorem Agory, Ing. J. Vítkem a s neviditelným, ale účinným a všudypřítom­ ným zázemím radnice, dovedla akci k užiteč­ ným výsledkům. Dosažené výsledky v Praze 12 - Modřa­ nech odpovídají očekávání. Věcné návrhy jsou konkrétní. Přinášejí neotřelé inovace, jsou plny mladistvých nápadů. Nepříliš velká skupina aktivních občanů, která se s velkým nasazením věnovala po několik měsíců pro­ jektu, vydržela a předložila skutečný výsledek interaktivního vyjednávání občanů, a to i těch nej mladších, a radnice. Za nejcennější výsledek v Praze 12 Modřanech je možno považovat oboustran­ ný respekt účastníků projektu. Vytvořené partnerství mládeže (a dětí) a dospělých, ob­ čanů a radnice je významným úspěchem. Protože projekt neaspiroval na řešení problé­ mů, které by měly konfliktní povahu, lze očekávat i jeho příznivé přijetí zastupitel­ stvem a prosazení realizace většiny konkrét­ ních plánů.

VARNSDORF Specifikem Varnsdorfu bylo počáteční za­ měření projektu na otázky bydlení. Radni­ ce si již na začátku od projektu slibovala pod­ poru řešení této priority, a to jak věcnou, tak prostřednictvím peněz z veřejných zdrojů a od investorů i finanční. Ukázalo se, že tato pro­ blematika zajímá či trápí jen část obyvatel města a na setkání občanů byly mezi prioritní oblasti zařazeny další otázky: bezpečnost, čis­ tota a sportovní vyžití. Aktivita některých občanů a zastupitelů, je­ jich optimismus a zapálení překvapivě přesa­ hovala angažovanost radnice a městské rady v čele se starostou a místostarostou. V projek­ tu chyběla jejich řídící role a iniciativa. Sta­ rosta Jaroslav Tomášek, který projekt ve Varnsdorfu inicioval, a podobně i další radní, se k němu stavěli rezervovaně. Projekt nebyl ve městě náležitě propagován. Lidé o jeho existenci nevěděli a dosud málo vědí. Pro získávání názorů občanů nebylo použito telefonického dotazování obyvatel a návratnost vyplněných anketních dotazníků byla ze všech zúčastněných měst nejnižší.. Účast občanů v pracovních skupinách byla f MODERNÍ OBEC 7/2001 □

25

R ZENI A SPRAVA nízká. Účast radních byla rozhodně malá, buď zcela nulová, nebo jen formální a nezau­ jatá, bez patrné snahy projektu pomoci. Inici­ átor projektu - starosta - se prakticky do konce projektu nezbavil svých nerealistických představ o cíli, možnostech i o průběhu pro­ jektu. Několik zastupitelů a jeden či dva úřed­ níci radnice, kteří pomáhali věci udržovat v pohybu, mají zásluhu na tom, že projekt s vydatnou pomocí Agory dospěl až do závě­ rečné fáze. Pasivní obyvatelstvo, které ve své většině nevyhledává podíl na rozhodování, ne­ vzalo projekt dostatečně na vědomí. Důvodem patrně byla i malá angažovanost úředníků radnice na informační kampani. Projekt pomohl nebo patrně napomůže rea­ lizaci užitečných, dobře připravených akcí ve městě. Ty jsou součástí akčních plánů, které vznikly. Ani v tomto městě tedy nebyl zbyteč­ ný. Škoda jen, že se do něj nezapojilo více li­ dí - z radnice, zastupitelského sboru i z řad občanů. Škoda, že projekt plný elánu a opti­ mismu nepřispěl k prolomení atmosféry pře­ važující skepse a odevzdanosti, kterou lze ve městě pocítit. Hodnocení akce samotnými účastníky není jednotné. Jak ukázal monitoring, jsou skeptic­ ký realismus a mírný pragmatický optimis­ mus nejčastějšími polohami.

RADY PRO NOVÉ PROJEKTY Při výběru měst a regionů pro realizaci pro­ jektu Agora Central Europe je třeba: • Předem nevylučovat žádný z projektů pro nesplnění jen jednoho z kritérií výběru. • Vybírat přednostně města a regiony s jas­ nou představou, k čemu by chtěly projektu využít. • Vybírat města s ohledem na ochotu a při­ pravenost uplatnit pravidla a metody spolu­ práce, užívané ACE při projektech interaktiv­ ní spolupráce s občany. • Vybírat města, která jsou schopna projekt organizačně zajistit. • Dávat přednost městům, v nichž se najde iniciátor, který dovede strhnout ostatní ke spolupráci. • Při jednání dávat přednost městům a re­ gionům, které prokáží ochotu zastupitel­ stva restrukturovat rozpočet obce podle priorit, k nimž projekt spolupráce s občany

• Posoudit, zda se občané města budou chtít účastnit. • Posoudit, zda radnici a zastupitele skutečně zajímají názory a přání občanů, zda budou ochotni je respektovat jako partnery pro vy­ jednávání. • Uvážit, zda je radnice schopna a ochotna projekt organizačně zabezpečit. • Iniciátory by mělo zajímat, kterým oblas­ tem a problémům by měl být projekt v jejich městě nebo regionu věnován. Při volbě oblastí spolupráce bychom měli mít na zřeteli: • Rozsah projektu a složitost problémů, které lze očekávat, by měly být úměrné možnostem, které radnice má na jejich rea­ lizaci. • Iniciátoři by se neměli pouštět do příliš rozsáhlých a ambiciózních projektů, zahrnu­ jících všechny oblasti života města nebo re­ gionu, pokud nejsou schopni aktivizovat do­ statečné množství radních, zastupitelů a úředníků radnice. Jejich pomoc a podporu budou v rozsáhlých projektech zcela jistě potřebovat. • Totéž přiměřeně platí i o potřebném množ­ ství občanů, kteří by byli ochotni aktivně se podílet na vstřícném hledání problémů a na navrhování způsobu jejich řešení.

POZITIVNÍ FAKTORY

SPOLUPRÁCE S OBČANY

• Aktivní přístup iniciátorů projektu ve městě. • Pochopení principů občanské participace a snaha tyto principy v projektu prosazovat. • Pozitivní myšlení iniciátorů projektu ve městě, jejich aktivní snaha přesvědčit také ostatní účastníky projektu o potřebě pozitivní­ ho myšlení. • Konkretizace problému města, který zaktivizuje občany a podnítí jejich zájem o město. • Respekt iniciátorů a organizátorů akce k řadovým účastníkům i respekt zúčastně­ ných k názorům někoho jiného včetně opo­ nentů. • Výběr přiměřené oblasti spolupráce, odpo­ vídající možnostem iniciátorů a organizátorů akce. Volba takové sféry života města, v níž může spolupráce s občany přinést konkrétní výsledky.

Od začátku je třeba: • Informovat občany o smyslu a cílech pro­ jektu. • Vysvětlit jim principy, možnosti jejich spo­ luúčasti a metody spolupráce. • Projevit zájem o názory občanů a ochotu jim naslouchat. • Dát jasně najevo připravenost radnice zabý­ vat se názory oponentů. • Přizvat ke spolupráci občany, kteří mají kri­ tické připomínky k práci radnice a vyzvat je k věcné argumentaci a diskuzi. • Vyhnout se přijímání rozhodnutí, která by předjímala výsledky očekávané diskuze o problémech. Jak tedy zajistit, aby názory občanů bylo slyšet, aby s nimi radnice mohla počítat? Vždy bude třeba počítat s různými stupni účasti. Nejširší okruh lidí vyjádří svůj názor při dotazování (v telefonickém, osobním či v dotaznících a anketách). Ti o stupeň aktiv­ nější přijdou na shromáždění občanů. A je po­ chopitelné, že někteří z nich zde převezmou iniciativu. Pokud s nimi ostatní nebudou sou­ hlasit, je třeba zajistit, aby měli možnost je­ jich jednostrannou orientaci svými hlasy kori­ govat. Dalším, vyšším stupněm je účast na práci pracovních komisí a také zde je třeba nechat zaznít hlas menšiny. Reprezentace názorů občanů tedy není pro­ centním součtem jednotlivých, ne vždy hoto­ vých a ustálených mínění jednotlivců. Je tře­ ba ji vnímat jako podmíněnou aktivním zapojením občanů. Aktivní občan bude mít vždy větší vliv na dění v obci než ten, který se k věcem veřejným nevyjadřuje.

NEGATIVNÍ FAKTORY • Pasivita, zdrženlivost nebo rezervovanost iniciátorů projektu při jeho prosazování ve městě. • Snaha využít projekt k získání podpory ob­ čanů pro uskutečnění »hotových plánů« rad­ nice. • Nedostatek sympatizantů s projektem na radnici, v radě a v zastupitelstvu. • Pozdní, anebo nedostatečné vysvětlení prin­ cipů projektu v zastupitelstvu města. • Nezíská-li projekt dostatečnou podporu u »elity« města, vzniká vážné nebezpečí, že se o něm značná část občanů vůbec nedozví. • Formální pojetí projektu a úkolů z něj vy­ plývajících. • Podcenění informační kampaně. • Nedostatečné využití neformální mezilidské komunikace k seznámení veřejnosti s projek­ tem.

---- 26

3 MODERNÍ OBEC 7/2001

Chebská radnice Při rozhodování o iniciátorech projektu je nutno: • Uvážit, zda jsou dostatečně seznámeni s cíli a principy projektů sponzorovaných ACE, se­ známit se s těmito cíli a principy. • Uvážit, zda jsou seznámeni s metodami in­ teraktivního vyjednávání radnic s občany, požádat o vysvětlení, seznámit se s ukázka­ mi. • Uvážit, zda jsou ochotni a schopni používa­ né metody uplatnit v podmínkách svého měs­ ta (regionu). • Uvážit, zda jsou schopni získat nebo pře­ svědčit aktivní radní, zastupitele a úředníky radnice k účasti.

DANA ŠPAČKOVÁ FOTO ARCHÍV

řízeni a sprava_____________

KNIHOVNY INFORMAČNÍM CENTREM V Praze se konalo tradiční setkání knihovníků z celé republiky. V pořadí již šestá Knihovnická dílna mimo jiné seznámila účastníky se zajímavým pilotním projektem, který začal v Jihočeském kraji. Získali rovněž infor­ maci o grantech a připravovaném knihovním zákonu. spěšnou Místní knihovnu v Brodku u Přerova, která působí již 80 let, před­ stavila na videozáznamu její vedoucí Věra Hrabalová. V soutěži Vesnice roku byla vyhodnocena jako Knihovna roku 2000. Kni­ hovna slouží i sedmi okolním obcím a navště­ vuje ji víc než 300 pravidelných čtenářů. V Brodku se aktivně podílí na veřejné činnosti a na vydávání místního zpravodaje. Od loňské­ ho července knihovna přešla do kompetence obecního úřadu, který její činnost v rámci vlast­ ních i když omezených finančních zdrojů pod­ poruje. Věra Hrabalová předpokládá, že bude možné aktivity knihovny rozšířit, například v její dosud plně nevyužité prostorné budově vybudovat v nejbližších letech internetovou ka­ várnu. Podle Mgr. Mileny Kodýmové z vedení Svazu knihovníků a informačních pracovní­ ků se od letošního roku mění hodnocení kniho­ ven. V rámci soutěže Vesnice roku 2001 budou vyhlášeny nejlepší v jednotlivých krajích. Profesionální knihovny z krajských kol budou nominovány do celorepublikové soutěže. V ní komise posoudí, zda tato zařízení se stala samo­ zřejmou součástí společenského života v obci nebo ve městě. Jestli mají odpovídající knižní a informační fond, jsou vybaveny internetem a vede je zkušený pracovník. Důležitým krité­ riem bude, jak veřejná knihovna úspěšně slouží místní samosprávě, a zda je skutečným infor­ mačním centrem v obci.

Ú

LETOS 120 MILIÓNŮ K účinnějšímu poskytování služeb knihoven přispívají granty vyhlašované státními orgány. Na program Knihovna 21. století byly loni ur­ čeny skoro dva milióny korun a na grant pod zkratkou VISK vydalo Ministerstvo kultury celkem 20 miliónů korun. Letos na něj vyčleni­ lo ze svého rozpočtu již 120 miliónů korun. Z prostředků tohoto grantu má být zakoupeno potřebné počítačové vybavení a připojení k in­ ternetu, které dosud chybí především v knihov­ nách menších obcí. Cílem je, aby i v těchto síd­ lech byl přístup k internetu a občanům byla dána možnost snáze využívat široké nabídky in­ formační sítě. Peníze z grantu jsou rovněž urče­ ny na vzdělávání knihovníků v základních po­ čítačových dovednostech. Předpokládá se, že veřejné knihovny, vedle zkvalitňování vlastních služeb, se postupně sta­ nou víceúčelovým informačním centrem v obci. Tomuto požadavku vychází vstříc zají­ mavý pilotní projekt, který na pražském setkání představila předsedkyně jihočeské pobočky Svazu knihovníků a informačních pracovní­ ků Daniela Wimmerová. Projekt by měl ově­ řit, zda veřejné knihovny v obcích s více než 500 obyvateli mají náležité předpoklady plnit náročnější roli tohoto centra. Dále zda občané

mají přístup k potřebným informacím, jestli je místní samospráva spokojena s dosavadní kva­ litou a kvantitou moderního informačního ser­ visu poskytovaného prostřednictvím počítačo­ vé techniky a co je nezbytné ještě zlepšit. Získané zkušenosti se mohou uplatnit i v dal­ ších regionech. Projekt se uskutečňuje při vstřícné spoluprá­ ci se zástupci samosprávy a státní správy ve všech sedmi okresech kraje. Partnery jsou úřady práce. Na projektu se podílejí také Školy pro obnovu venkova ve Svatém Janu nad Malší a v Novosedlech nad Nežárkou. Odborným ga­ rantem je Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích. REKVALIFIKAČNÍ KURZ Součástí jihočeského projektu pod názvem Knihovna - informační centrum obce je první rekvalifikační několikaměsíční kurz pro kni­ hovníky, který začal v květnu. Jedná se o 15 zá­ jemců ze všech okresů kraje. Teoretickou část v počtu 160 vyučovacích hodin absolvují ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovi­ cích. Nejvíc, celkem 250 hodin, je věnováno praktické přípravě. Pod vedením zkušených lektorů se uskuteční v jednotlivých knihovnách, ve kterých pracují účastníci kurzu. Absolventi by měli být připraveni vykonávat nejen knihovnické služby, ale díky získaným poznatkům by mohli kvalifikovaně zabezpečit lepší zprostředkování informací v elektronické formě pro občany a pro potřeby státní správy a samosprávy. Navíc se mohou účinněji podílet na vedení kroniky, vydávání obecního zpravo­ daje apod. Každý účastník kurzu obdrží osvěd­ čení s celostátní působností, že prošel rekvali­ fikací a stal se knihovníkem, informačním pracovníkem. Finanční zabezpečení zmíněného projektu pochází z několika zdrojů. Například technic­ ké vybavení sestávající ze dvou počítačů s tis­ kárnou, napojení na internet a další nezbytné zařízení knihoven, která jsou součástí projek­ tu, bylo hrazeno z rozpočtu dotyčných obcí nebo z grantů Ministerstva kultury a Minis­ terstva pro místní rozvoj. Na příslušných mzdových nákladech participovaly zejména dotace okresních úřadů v kraji, přispěly na ně příjmy z placených služeb knihoven a jiné místní zdroje. NÁVRH NOVÉHO ZÁKONA Širší informaci o projednávání návrhu nové­ ho zákona o knihovnách a podmínkách jejich provozování poskytl účastníkům pražského setkáni předseda Svazu knihovníků a infor­ mačních pracovníků PhDr. Vít Richter. Diskuze o návrhu se zatím uskutečnila ve sně­ movním výboru pro vědu, vzdělávání a kultu­

Městská knihovna v Praze ru, ve kterém byla přijata většina věcných při­ pomínek. První znění návrhu nepředpokládalo, že no­ vý zákon se bude týkat všech knihoven. Mimo jiné proto, že například nebylo ještě vyjasněné postavení školních a vojenských knihoven. Knihovny, které nebudou podle návrhu zákona registrovány, by byly nuceny řešit své vztahy individuálně a bez finančních výhod. Ve výbo­ ru Poslanecké sněmovny se diskutovalo i o tom, zda v rámci nového zákona mohou působit kni­ hovny, které zakládají organizace se živnosten­ ským oprávěním, tj. za účelem zisku. K tomuto problému se poslanci při dalším projednávání ještě vrátí. Návrh zákona uvádí služby, které je kni­ hovna povinna poskytovat. Kromě běžných výpůjček se jedná o zprostředkování informací z vnějších zdrojů, zejména ze státní správy a sa­ mosprávy, ke kterým má knihovna přístup po­ mocí telekomunikačního zařízení. Zde se vy­ chází ze svobodného přístupu k informacím. Ve sněmovním výboru se diskutovalo o tom, za které služby se má platit. V návrhu zákona je uvedeno, že provozovatel může požadovat úhradu za skutečně vynaložené náklady. Podle poslanců by ale nemělo docházet k extrémům, jak se někde v praxi ukazuje. Ministerstvo kul­ tury předpokládá, že základní služby knihoven budou jako dosud poskytovány bezplatně. Je stanoveno, že každý provozovatel knihov­ ny vydá knihovní řád, ve kterém podrobně uve­ de, jaké služby včetně informací zpřístupní všem zájemcům. Knihovní řád patří k dokla­ dům, které provozovatel bude povinen předat Ministerstvu kultury při své žádosti o registraci. Knihovní zákon by měl vejít v platnost 1. led­ na příštího roku. JAN BEDNAŘÍK FOTO VACLAV DRASNAR

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

27

ŘÍZENI A SPRAVA

ELEKTRONICKÉ PODATELNY MAJÍ BUDOUCNOST Od letošního dubna komunikují prostřednictvím internetu obyvatelé Hor­ ních Měcholup a Hostivaře s radnicí Prahy 15. Je to díky pilotnímu pro­ jektu http://www.podatelny.cz. Jak občané tuto službu využívají, o tom jsme hovořili se starostou Městské části Praha 15 Janem Nádvorníkem. • Kde a proč vznikl nápad zřídit elek­ tronickou podatelnu na Praze 15? Firma, která se zabývá tímto softwarem, nám nabídla demoverzi tohoto programu. Ta­ to myšlenka nás zaujala, protože v elektronic­ kém vyřizování různých žádostí vidíme bu­ doucnost. Dohodli jsme se s firmou na tom, že bychom to u nás na Praze 15 zkusili. Je fakt, že naše dohadování a jednání s firmou trvalo půl roku. Když jsme naše požadavky s jejich možnostmi sladili, rozhodli jsme se elektro­ nickou podatelnu spustit.

• Jak dlouho budete systém ověřovat? Elektronická podatelna je zatím ve zkušeb­ ním provozu. Její fungování budeme ověřovat tři měsíce. Do konce dubna k nám přišlo více než sto podání, v květnu zhruba stejně. Počet podání je limi­ tován tím, že elektronický podpis začne platit až na podzim. Pak to bude na­ prosto plnohodnotná záleži­ tost. Zatím to jsou spíše ta­ kové pokusy.

• Co lidé, kromě při­ znání poplatků ze psů a žádostí o stavební po­ volení či kolaudační ří­ zení, posílají? Zaznamenali jsme samo­ zřejmě poměrně hodně do­ tazů. Lidé nám na naše stránky píší. Snažíme se tímto způsobem poskytovat občanům informace, jak nám to ukládá zákon, aniž bychom za odpovědi chtěli zaplatit. Když jim odpovídáme tímto způsobem, nic za ně nechceme.

• Je podle vás zhruba sto podání mě­ síčně hodně nebo málo? Myslel jsem, že jich bude méně, takže mě to dost překvapilo. I reakce na zřízení elektro­ nické podatelny. U zahájení provozu asistova­ ly kupodivu všechny televize a celá záležitost měla velkou publicitu. Je to příznivý projekt, možná i trošku průlomový. Jsem rád. že elek­ tronická podatelna bude fungovat ve větší mí­ ře. Mám představu, že za pár let to bude u nás záležitost zcela normální.

• Hodláte tuto službu ještě roz­ šiřovat? Určitě. Jestliže budou nějaké ná­ vaznosti na tento program a já věřím, že softwarové firmy neustrnou, tak jakékoliv vylepšení budeme využí­ vat. Teď je to v podstatě zkušební provoz, takže občané posílají žádos­ ti, kde nemusí být podpis. Úředníci si mohou elektronické vyřizování žádostí osahat, podívat se, jak to fun­ guje, a občané také.

---- 28

□ MODERNÍ OBEC 7/20(11

Praha 15 je samosprávný obvod, který zahrnuje Horní Měcholupy a Hostivař. Od l. července vykonává státní správu pro Dubeč, Štěrboholy, Dolní Měcholupy a Petrovice, které se mohou na elektronickou podatel­ nu také připojit.

• Jaké další výhody má tento způsob komunikace? Tím. že člověk pošle podání, může sledo­ vat stav jeho vyřizování - kudy putuje, který úředník má jeho záležitost na starosti, komu to program přidělil. Občan vidí, jak jeho žá­ dost obíhá a zná termín jejího vyřízení, což vytváří i tlak na úředníky, aby ji nějakým způsobem a hlavně brzy vyřídili. Je to prů­ hledné.

• Víte kolik lidí využívá ve vaší oblasti internet? Odhadem 2 % - 15 %. Nejen doma, ale i v zaměst­ nání. Uvědomujeme si, že mnoho lidí k počítači s in­ ternetem nemá přístup. Pro­ to v budoucnu umístíme volně přístupný přístroj v naší budově a občané si na něm budou moci žádost či podání kdykoliv napsat.

• Jakou část agendy vaši městské části tato služba zatím zahrnuje a kdo ji zaplatil? Výsledky budeme znát po zkušebním období, ne­ troufám si v této fázi hádat. Zatím ji nezaplatil nikdo. Představa je, že do konce roku by měla fungovat ve zkušebním provozu. Uvidíme v příštím roce, kolik na to v rozpočtu vyčleníme. Počítáme, že to bude zhruba 2,5 miliónu korun.

• Chtějí znát vaše zkušenosti pražské městské části?

jiné

Měl jsem informace z Magistrátu hlavního města Prahy, že se o to zajímají. Jestli bude na tento systém napojena jedna městská část ne­ bo dvaadvacet, tak to nebude problém. Někde se to musí odzkoušet a tentokráte jsme to my. Jsme první vlaštovkou v republice. KAREL ŽITEK

Podle ministra Karla Březiny by obdobné systé­ my mohly v blízké době využívat i další města a obce: »My hovoříme o tom, že každý úřad by měl mít svoji elektronickou podatelnu. Úřady by měly být takto připraveny v okamžiku, kdy vyjdou příslušné podzákonné normy k zákonu o elektro­ nickému podpisu a já věřím, že to bude na počát­ ku čtvrtého čtvrtletí letošního roku.« Ministr dou­ fá, že v počáteční fázi bude tuto formu kontaktů s úřady využívat zhruba 5 % občanů.

ytová politika musí vycházet ze zá­ kladních ekonomických mechanizmů tržního hospodářství, která platí ne­ závisle na politické vůli. Apolitický přístup k bytové problematice založený na odbor­ ném posouzení možností a nástrojů je klí­ čem k zlepšení současné situace na trhu s byty. Na celostátní konferenci Bydlení v obcích České republiky, jež se konala koncem květ­ na v konferenčním centru Pražského veletrž­ ního areálu Letňany, to uvedl předseda byto­ vé komise Svazu měst a obcí ČR a zároveň starosta Městské části Praha-Letňany Josef Dobrý. Patronaci nad touto akcí převzalo Minis­ terstvo pro místní rozvoj a Svaz měst a obcí ČR. Jejím hlavním tématem byla úloha obcí v bytové politice, výstavba obecních bytů a otázky spojené s regenerací sídlištního pro­ středí a s rekonstrukcemi panelových domů.

B

KONFERENCE O BYDLENÍ Podle starosty Josefa Dobrého je také ne­ zbytné přistoupit ke skutečné deregulaci ná­ jemného tak, aby se narovnal současný stav, který mimo skutečně potřebných šetří také »bohaté«. »Pokud se nevyřeší nájemné, nel­ ze mluvit o rozhýbání trhu s byty,« uvedl. Díky regulacím nájemného navíc nezbývají peníze na ochranu skutečně potřebných. Sociální aspekt bydlení, tedy ochrana skupin občanů jako např. mladých domác­ ností, důchodců, zdravotně postižených je pro obce velmi důležitý. Cílem by přitom mělo být vytvoření skutečně sociálního byd­ lení pro tzv. znevýhodněné domácnosti, ob­ dobně jak sociální bydlení definuje Evrop­ ská unie. Dobrý zároveň poukázal na nevhodnou skladbu současného nájemného. Poplatky za energie a služby totiž rostly v posledních letech mnohem výrazněji než nájemné. Během konference zazněl názor, že sou­ časné programy rekonstrukce a regenerace zvýhodňují pouze panelová sídliště, ačkoliv do prakticky stejných problémů se dostávají i »cihlová sídliště«. Podle vedoucího oddě­ lení metodiky a veřejných dražeb RNDr. Ji­ řího Klímy přesto existují způsoby, jak lze pomoci i cihlovým objektům. Panelové do­ my jsou typizované, a tudíž se lze setkat s určitými »typizovanými vadami«. Účastníci diskuze rovněž požadovali kvů­ li regulérnímu odpisu investic sjednocení názvosloví týkajícího se rekonstrukcí, neboť určité, v praxi používané termíny stavební zákon nezná. Konference, kterou uspořádal Vzdělávací institut pro veřejnou správu ČR, byla sou­ částí doprovodného programu veletrhů byd­ lení, nábytku a moderního životního stylu HABITAT 2001, Glass & Ceramics 2001 a specializovaných výstav Zlatý kříž 2001 a Renovace a rekonstrukce. - ar -

CHYBÍ LIDSKOST

elostátní diskuzní fórum »Architcktura lidskosti« pořádané Minister­ stvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) a redakcí odborného časopis Sociální péče se konalo v Brně. Hlavním cí­ lem jednání bylo informovat o rekonstruk­ cích, modernizacích a přestavbách sociálně - zdravotních objektů, protože novou vý­ stavbu v této oblasti lze jen výjimečně oče­ kávat. Hlavním obsahem fóra bylo posoudit stá­ vající objekty sociální péče a jejich vhod­ ností, seznámit se s trendy vývoje bydlení, sociální péče, tvorby architektonických kon­ ceptů a univerzálnosti obytných prostor. Na programu byly dále otázky rekonstrukcí pro­ storu pro občany s mentálním a fyzickým handicapem, řešení interiéru obytných pro­ stor, zdravotnických a hygienických techno­ logií. Bylo konstatováno, že v současné době je v ČR 475 státních a 207 obecních zařízení sociální péče. Počet občanů, kteří je využí­ vají, se v letech 1990 - 2001 zvýšil z 54 950 na 68 000. Mnohé z těchto objektů jsou po­ staveny v 18. stol. i dříve. Téměř 20 % domovů důchodců a domů s pečovatelskou službou je v obcích do 1000 obyvatel. Jejich velká část, buď nově posta­ vených, anebo vzniklých využitím jiných objektů (zámků, škol apod.) překračuje roz­ lohu, a to jak pokojů, tak i lůžek. U většiny objektů včetně nových chybí hlavně lidskost - především univerzální obytný prostor, který by měl být pro člově­ ka novým domovem. Důraz byl kladen na standard vybavení, tvar, velikost a barvu pokojů s malým počtem (asi dvou lůžek), hygienu, toalety apod. Rozdíly standardu vybavení musí být také u zařízení pro kli­ enty s fyzickým nebo mentálním handica­ pem. V oblasti zdravotnictví byly uváděny ně­ které realizované příklady zdravotnické a hygienické technologie. V rámci soutěže »Architektura lidskosti* získaly cenu tři úspěšné příklady stavebních realizací sociálních služeb spojených s byd­ lením a ubytováním uživatelů. Šéfredaktor časopisu Sociální péče Mgr. Pavel Hanák připomněl, že »Architektura lidskosti* je projekt, který má za úkol nalé­ zat vhodná řešení v oblasti bydlení klientů sociálních služeb. Gigantické a investičně náročné stavby domovů důchodců a ústavů sociální péče s neúměrnými provozními ná­ klady se stále staví i přesto, že je již mnoho modelů, které ukazují levnější a smyslupl­ nější řešení. Očekává se, že projekt nalezne, díky sou­ středění odborníků ze sociálních služeb včetně odborníků MPSV ČR. řešení, které by pak mělo být zakotveno do legislativního rámce ČR.

C

Již potřetí - po dvojím zamítnutí na schůzi sněmovny - podala skupina pravicových poslanců návrh na novelu zákona o státní správě, která dá­ vá pravomoc jmenovat a odvolávat ředitele škol zřizovaných obcemi orgánu kraje v přenesené působnosti - i když se souhlasem obce. »Pouhý souhlas nestačí, kdo školu zřizuje, má mít právo také jmenovat,« říka­ jí poslanci. Učitelský terén váhá přibližně půl na půl. Záleží na konkrét­ ních zkušenostech každého ředitele. editelka Základní školy na Benecku Ale­ na Sírová tvrdí, že osobně by jí nevadilo, kdyby ředitele školy jmenovala obec. Ta »její« sídlí až nahoře na kopci. Dvoutřídka, kte­ rou v uplynulém školním roce navštěvovalo 28 dětí. Kromě toho zřizuje obec také mateřskou školu, která měla ještě v červnu detašovanou tří­ dou v Dolních Štěpanicích, a další základní ško­ lu tamtéž. Benecko je »dlouhá« obec kolem sil­ nice, která se klikatí vysoko do kopců. Ta původní má sice jen 372 obyvatel, ale s přidruže­ nými Horními a Dolními Štěpanicemi a Mrklovem jich napočítáte 1057. Domy rozeseté po stráních pod Žalým. Malebná žánrová idylka, pro lyžaře a turisty ráj, ale pro místní tu život ne­ bude snadný. Jak se vám daří, uživit tolik škol? - byla prv­ ní otázka, kterou jsem položila starostovi Milo­ ši Gerstnerovi. Žádnou nemáte na výjimku? »Dopláceli jsme na detašovanou třídu ma­ teřské školy, o prázdninách jsme ji museli zru­ šit. To víte, když se lidi netumlují. Mrzelo nás to, ale co se dá dělat? Dělije málo, diky letoš­ ní zimě jsme na vlecích vydělali místo obvy­ klých .? miliónů jen jeden, a to je znát. Nabízeli jsme štěpanickým rodičům, že děti ráno odve­ zeme autobusem do horní školy. Paní ředitelka ze ZS že je ohlídá cestou tam, pani učitelka ces­ tou zpátky. Ale rodičům se nechtělo vstávat na určitý čas. Ze děti radši odvezou do Jilemnice. Nechť, je to jejich volba. Konečně do nejbližší mateřinky v Hrobařově to jsou z Dolních Stěpanic jen 2 km a do jilemnické tři.« Rozpočet obce se pohybuje kolem 8 500 000 korun, loni bylo třeba vydat na mateřské školy 252 000 Kč, na základní školy 470 000 Kč a 244 000 Kč na žáky, kteří navštěvují školy v okolí. K tomu je třeba připočítat částečně i peníze, kte­ ré platí obec na autobus. Okolní obce se domlu­ vily a platí v průměru 120 Kč na trvale přihláše­ ného občana, aby se lidé dostali tam, kam potřebují. Do zaměsmání, k lékaři, na úřad. děti odpoledne do hudební školy nebo do kroužků.

Ř

Se školami je pan starosta spokojen, alespoň zatím si žádný z rodičů nestěžoval. Někteří se sice domnívají, že městská škola jejich dětí na­ učí víc, ale sám o tom přesvědčen není. »Inspektor nejsem, ale vidím, že když od nás děti po 5. ročníku odejdou, vedou si v městských školách stejně dobře. Sám jsem chodil do málotřidky jen krátce, ale pamatuji se, že jsem se tam nikdy nenudil. Když jsem zvládl svůj úkol dřív, poslouchal jsem, co se učí ti starší. Proti vrstevníkům z velké školy jsem byl vlastně v předstihu. Myslím, že málotřídka učí větší sa­ mostatnosti. Už mateřská škola děti dobře při­ praví ke vstupu do 1. třídy, tam pak mají na co navázat. Naše děti rozhodně nejsou opožděné.« Totéž ostatně potvrdila i Ludmila Brožková z benecké základní školy. Ze 14 dětí, které pro­ šly málotřídkou a nyní jsou na jilemnickém gymnáziu, má 8 vyznamenání. Starosti působí spíš neustále se měnící pravi­ dla. Sotva nechala obec z renovovat školní ku­ chyň, už aby ji kvůli nové hygienické vyhlášce předělávala. Ale investice do školství zastupi­ telstvo rozhodně nepokládá za ztracené. »Zrušili jsme vítání občánků, to je víc záleži­ tostí pana faráře,« říká M. Gerstner. »Místo to­ ho vítáme děti každého I. záři do školy. Za dří­ vějšího režimu dostávaly od obce vkladní knížku a v ní 50 Kčs, my pořídíme prvňáčkům školní vy­ baveni podle přáni ředitelek. Je to velká sláva, kterou si děti budou pamatovat celý život. Chtěla by obec mít možnost jmenovat a od­ volávat ředitele svých škol? Vždyť je to tak v podstatě už dneska. Vyjadřujeme se, jestli chceme nebo nechceme nový konkurz, konečné slovo nám patři také. Dokud škola pracuje dob­ ře, proč do ni zasahovat? Zastupitelům na škole záleží, vycházejí nám vstříc, oceňovala A. Sírová. Jiného starostu než pana Gerstnera jsem ve funkci ředitelky nezaži­ la, ale kdyby každý vedl obec jako on, škola by mohla být bez obav. JAROSLAVA VOLFOVÁ

JOSEF MUSIL

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

29----

ŘÍZENÍ A SPRÁVA►_________

OBECNÍ STAROSTI A PSÍ PROBLÉMY <„> V posledních týdnech se znovu diskutuje o psech vůbec a hlavně o těch volně pobíhajících a bezprizorních. Obrátili jsme se proto na několik městských úřadů s otázkou, jak si s tímto problémem poradily nebo jak se snaží jej řešit. • íng. Svatopluk Mika, vedoucí odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice: »V současné době se prakticky všechny vyspělé státy potýkají s obrovským nárůstem psů v městských aglo­ meracích. Soužití s lidmi ale není mnohdy bez­ problémové, neboť majitelé psů si mnohdy neu­ vědomují, co vše je spojené s vlastnictvím psa. Základem však je mít na paměti, že okolí nikdy neobtěžuje pes, ale rozhodování a chování jeho pána! Aby bylo možné usměrnit chování a rozho­ dování víastniků psů, je velice nutné mít přes­ nou evidenci, která je bezproblémová, jednodu­ chá a nezáměnná. Lépe řečeno, musíme přesně vědět, jaký okruh lidí vlastně chceme ovlivnit a regulovat jejich chování. Již mnoho desítek let se provádí tetování psů či výžehy. Tato značení však časem blednou a vůbec mají jednu velkou vadu: nejsou nezá­ měnná (je možné mít dva jedince stejné rasy a stejného tetování či výžehu), ať již nahodile, či záměrně. Navíc toto značení je pro psa mnohdy bolestivé. Nyní přichází nová nabídka tzv. radiofrekvenční identifikace zvířete. Jedná se o bezbo­ lestné zavedení čipu, který zůstává pod kůží po celý život psa. Technicky se jedná o váleček ve­ likosti třetiny zápalky, který kromě vlastního či­ pu obsahuje ještě malou anténku zatavenou v bio skle (vše se vejde do válečku o rozměrech 3x15 mm). Toto zařízení se chová jako »zrcátko«. Nemá žádný aktivní prvek ani baterii, čili pokud není vybuzeno, je zcela mrtvé a inertní. Pouze v případě vybuzení signálem o dané vl­ nové délce vyšle zpětný signál, ve kterém je vy­ slán kód daného čipu. Tento kód je pak přečten daným zařízením; pokud výrobce zajistí, aby čip nebylo možné přeprogramovat, jedná se o jasnou, nezáměnnou a jednoznačnou identifi­ kaci. Navíc vyjmout takový čip je možné pouze při celkové anestézii, což je spojeno s operač­ ním polem min. 10x10 cm a tudíž je pro zvíře velice riskantní. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že zneužití takovéhoto značení je tak­ řka nemožné. V roce 1995 bylo v Českých Budějovicích rozhodnuto zavést toto značení jako alternativu, neboť ze zákona není možné toto značení přiká­ zat (ze zákona je nutné mít tzv. psí známku). Proto byla vypracována zcela nová obecně zá­ vazná vyhláška. Byl velice zjednodušen popla­ tek (pouze dvě výše poplatků - normální a dů­ chodce + ZTP) a dále systém úlev z poplatku (pes odebraný z našeho psího útulku = rok zdar­ ma, slepečtí a služební psi osvobození od po­ platku). Jako motivace pro čipování byla zvolena sle­ va - konkrétně 300 Kč po dobu tří let (po dů­ chodce a ZTP odpuštění poplatku na dobu tří let). Čili pokud si u nás vezme důchodce psa z psího útulku a nechá si ho očipovat, nemusí platit po dobu čtyř let.

---- 30

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

A co konkrétně čipování městu přineslo: - zpřesněním evidence a následnými kon­ trolami bylo ve městě zaevidováno (a tedy i zpoplatněno) dalších více než 3300 psů (ná­ růst o více než 78 %), - na poplatcích se ročně vybere o 2,5 mili­ ónu korun více, a tudíž bylo možné provádět další opatření, která však jsou finančně nároč­ nější (nabídka sáčků na psí exkrementy zadar­ mo, nákup vysavače apod.), - proškolením zájemců byla zřízena odchy­ tová služba (24 hodin denně); díky čipům tak­ řka 20 % odchycených psů (154 psů za rok 2000) se nemusí vézt do útulku, ale služba je předá přímo majitelům, - pokud je pes očipován, zjištění majitele netrvá více než tři minuty (po 24 hodin den­ ně), - přestože projde psím útulkem více než 750 psů ročně, nikdy nedojde k odmítnutí psa pro nedostatek místa (kapacita 23 míst na sto­ tisícové město), - byla lépe zmapována situace ve městě s možností cíleného působení a častějších kontrol chovatelů psů, - důsledným zmapováním problematiky si vedení města uvědomilo, že se jedná o proble­ matiku složitou s dlouhodobým horizontem řešení. A co se konkrétně vyřešit nepodařilo: • sběr psích exkrementů majiteli psů je nedo­ statečný (asi 8 až 10 %), e ve městě je stále ještě asi 2000-2500 neevi­ dovaných psů. Avšak je třeba si uvědomit, že problemati­ ka chovu psů v městských aglomeracích je ši­ roká, všemi viditelná a politicky citlivá. Jedná se například o kontinuální zajištění přesného a vyčerpávajícího, ale jednoduchého právního rámce, o jasnou a nekompromisní kontrolní a sankční činnosti, o zajištění bezchybné od­ chytové služby po celých dvacet čtyři hodin o dostatečné kapacity psího útulku a kone­ ckonců o dostatek prostorů k venčení a k vol­ nému pobíhání psů.« • JUDr. Jaroslav Kout, vedoucí kanceláře primátora města Pardubice: »Z hlediska právaje pes věc, i když svého druhu. V zása­ dě každý ho tedy může držet a chovat, je však samozřejmě povinen respektovat příslušné právní předpisy. Tím základním je občanský zákoník, který vlastníku ukládá zdržet se vše­ ho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožo­ val výkon jeho práv. A zejména k tomuto ustanovení musí každý, kdo si chce psa poří­ dit, přihlížet. Problémy v souvislosti s držením psů jsou totiž na jedné straně působeny nekritickým přístupem jejich majitelů, kteří si pořídí psa pro svůj způsob života, bydlení či danou loka­ litu nevhodného. Následně se pak vůči spolu­

občanům buď nemohou, nebo dokonce ani ne­ chtějí, chovat ohleduplně. Na druhé straně se však setkáváme s netolerancí a požadavky, aby města vůči držitelům psů činila často až nereálná opatření. Ne­ správný pohled bývá i na poplatek za držení psa. To není platba, za kterou by daná obec měla povinnost po psech uklízet. Jde spíše o jakousi kompenzaci ostatním občanům, kte­ ří jsou určitým způsobem omezeni či zkráceni na právech. 1 přesto je výtěžek z poplatků zpravidla alespoň zčásti užíván ve prospěch »pejskařů«, může jit například o nákup sáčků, odpadkových košů. vysavačů a dalších zaříze­ ní na psí výkaly a podobně. Je také třeba si uvědomit, jak jsou souvise­ jící problémy složité a jak relativně malé pravomoci k jejich řešení obce mají. Tako­ vá městská vyhláška sice »snese« hodně, pro­ blémy však vznikají s její vynutitelností a sa­ mozřejmě především s tím, aby byla v souladu s právním řádem. V Pardubicích je problematika držení psů v současné době upravena městskou vyhláškou o veřejném po­ řádku vydanou v samostatné působnosti. Stanoví povinnost vodit na veřejném pro­ stranství psa na vodítku, označit ho známkou vydanou úřadem, zajistit po něm úklid jeho tuhých výkalů ze zpevněných ploch a také zá­ kaz vodit psy na hřiště, sportoviště, pískoviště a do dalších prostor označených stanoveným nápisem »zákaz vstupu psů«. I když tuto úpravu lze posuzovat za poměrně rozumnou, je zčásti již na hranici občanskoprávní úpravy, protože její úprava je striktní, nerozlišuje a neumožňuje v odůvodněných případech in­ dividuální přístup. Na druhé straně připadá jiným občanům příliš volná. Požadují například, aby povin­ nost úklidu výkalů byla rozšířena i na ošetřo­ vané travnaté plochy, což (pomineme-li vynu­ titelnost) v zásadě přijatelné je; bohužel však jsou i požadavky na stanovení zákazu držení psů v určitých domech, lokalitách města a po­ dobně, což přijatelné není. Práce na úpravě vyhlášky již byly zaháje­ ny, je však otázkou, jaký bude výsledek.« (Příště Praha a Mělník) DANA ŠPAČKOVÁ FOTO MAGDALENA VÉVAROVÁ

< LEGISLATIVA_____________________

NAŘÍZENÍ NEBO VYHLÁŠKA? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, (obecní zřízení) přinesl ve srovnání s předchozí právní úpravou (zákonem č. 367/1990 Sb.) několik podstat­ ných změn. Jednou z nich je, že terminologicky rozlišuje mezi právními předpisy obce v samostatné a v přenesené působnosti. První označuje v souladu s čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR názvem »obecně závazná vyhláš­ ka^ pro druhé zavádí zcela nové označení »nařízení obce« (§11). »nařízení okresního úřadu*) bez toho, že by ato diferenciace by měla napříště od­ obsahoval přechodné ustanovení nebo že by stranit pochybnosti spojené s někte­ došlo ke změně jednotlivých zmocňovacích rými ustanoveními zvláštních záko­ ustanovení zvláštních zákonů (např. zákon nů, která zmocňovala obce k vydávání č. 265/1991 Sb. v § 4 odst. 1 ještě dnes obecně závazných vyhlášek (OZV), ale ne­ zmocňuje okresní úřady k vydávání obecně stanovila výslovně, má-li jít o obecně závaz­ závazných vyhlášek, a nikoliv nařízení né vyhlášky v samostatné či přenesené pů­ okresního úřadu, aniž by bylo známo, že by sobnosti. To byl případ § 20 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací (až tato skutečnost vyvolávala v praxi problé­ do novely provedené zákonem č. 102/2000 my). Lze proto učinit závěr, že v případech, Sb.) nebo § 21 zákona č. 111/1994 Sb., o sil­ kdy jsou obce zvláštními zákony zmocněny niční dopravě, (až do novely provedené zá­ konem č. 150/2000 Sb.). k vydávání obecně závazných vyhlášek v přenesené působnosti, budou po účinnosti Zákonodárce bude muset kvůli této nové zákona č. 128/2000 Sb. vydávat právní před­ úpravě napříště jednoznačně určit, směřujepisy nesoucí označení »nařízení obce*. li zmocnění k vydání právního předpisu ob­ ce do její samostatné či do přenesené působ­ nosti. NEJEDNOZNAČNÉ PŘÍPADY

T

NEPŘÍMÁ NOVELA Problémem této (pro praxi orgánů obcí ji­ stě velmi přínosné právní úpravy) je skuteč­ nost, že k § 11 zákona o obcích neexistuje v zákoně č. 128/2000 Sb. žádné přechodné ustanovení a ani v rámci zákona č. 132/2000 Sb. nedošlo ke změně těch ustanovení zvláštních zákonů, která obce zmocňovala (a zmocňují) k vydávání obecně závazných vyhlášek (v přenesené působnosti). Vzniká tak otázka, jak se k těmto ustanovením sta­ vět a jaké vlastně mohou obce na jejich zá­ kladě vydávat právní předpisy. Zákon o obcích v § I I vyhrazuje pro právní předpisy obce vydávané v přenesené působnosti název »nařízení obce«, což zna­ mená, že obec v současné době nemůže vy­ dávat právní předpisy v přenesené působ­ nosti, které by byly označeny jako »obecně závazné vyhlášky*. Ustanovení § 11 zákona o obcích lze proto chápat jako nepřímou no­ velu těch ustanovení zvláštních zákonů, kte­ rá zmocňovala obce k vydávání obecně zá­ vazných vyhlášek v přenesené působnosti (viz např. § 18 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnosten­ ský zákon), 4a odst. 1 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen nebo § 5 odst. 2 plsm. a) záko­ na č. 389/1991 Sb., o státní správě v ochra­ ně ovzduší a poplatcích za jeho znečišťová­ ní). Toto pojetí, tedy pojetí nepřímé novely, se v obdobné situaci týkající se tentokrát okresních úřadů uplatnilo i v roce 1994. Zá­ kon č. 254/1994 Sb. stejným způsobem změnil název právních předpisů vydávaných okresními úřady (i zde došlo k nahrazení po­ jmu »obecně závazná vyhláška* pojmem

Navzdory tomu zůstávají problémem ta ustanovení zvláštních zákonů, jež výslovně

Lze proto učinit závěr, že v případech, kdy jsou obce zvláštními zákony zmoc­ něny k vydávání obecně závazných vy­ hlášek v přenesené působnosti, budou po účinnosti zákona č. 128/2000 Sb. vy­ dávat právní předpisy nesoucí označe­ ní »nařízení obce*.

nestanovila nebo z nich alespoň jednoznač­ ně nevyplývalo, že zmocňují obce k vydává­ ní obecně závazných vyhlášek v přenesené působnosti (viz např. § 6 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, § 27 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. § 46 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči nebo § 5 odst. 7 zákona č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země). Nový zákon o obcích pro tyto případy, kdy působnost obce není jednoznačně stano­ vena, obsahuje řešení, a sice § 8. Podle něho v případě, kdy zvláštní zákon upravuje pů­ sobnost obcí a nestanoví, zda jde o působ­ nost samostatnou či přenesenou, jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti obcí, ovšem na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti nového zákona o obcích se toto ustanovení použije až od I. 1. 2003 (§ 152 odst. 1 zákona o obcích). Jestliže nový zákon o obcích zavedením nové terminologie odstranil problémy s ur­ čením typu působnosti obce při vydávání právních předpisů u těch zákonů, které bu­ dou vydány po 12. 11. 2000. nepodařilo se

mu to v případě zákonů platných ke dni jeho účinnosti. V těchto nejednoznačných přípa­ dech (nedojde-li samozřejmě ke změně ta­ kového zákona) bude proto až do 1. 1. 2003 nutné pro každé takové jednotlivé zmocňo­ vací ustanovení dovozovat výkladem, zda se na jeho základě má vydat právní předpis v samostatné či přenesené působnosti obce. Nelze totiž a priori vycházet z opačného výkladového pravidla, než jaké obsahuje § 8 zákona o obcích a tvrdit, že v případech, kdy působnost není výslovně stanovena, jedná se až do 1. 1. 2003 automaticky o pů­ sobnost přenesenou. Takový závěr nemá to­ tiž žádnou oporu v zákoně.

PŘÍKLAD POTÍŽÍ Praktickým příkladem těchto potíží je zá­ kon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který zmoc­ ňuje v § 6 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 3 písm. a) a b) obce k vydávání obecně závaz­ ných vyhlášek, jimiž se stanoví koeficienty pro výpočet této daně. V minulosti převlá­ dal diskutabilní názor, že se jedná o OZV v přenesené působnosti. Zákon o dani z ne­ movitostí ale podle svého § 1 upravuje daň z pozemků a daň ze staveb, nikoliv výkon státní správy. Rozhodováním o výši těchto koeficientů obec zároveň rozhoduje o výši části příjmů rozpočtu obce (srov. dříve § 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 576/1990 Sb., dnes § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 243/2000 Sb.) obdobně jako v případě stanovování sazeb místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb. Pravomoc ovlivňovat výši příjmů rozpo­ čtu obce je jednou z forem péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů obce podle § 35 odst. 2 věta druhá zákona o obcích (jde o za­ jišťování prostředků na provádění těchto činností), což je výkon samostatné působ­ nosti. Obecně závazné vyhlášky podle záko­ na o dani z nemovitostí jsou proto právními předpisy obcí v samostatné působnosti, k je­ jichž schválení je příslušné zastupitelstvo obce (§ 84 odst. 2 písm. i) zákona o obcích). Zbývá odpovědět na otázku, jak je to s obecně závaznými vyhláškami vydanými na základě zákona o dani z nemovitostí, kte­ ré obce dříve vydaly jako obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti. Tyto OZV jsou samozřejmě i nadále platné a účinné až do okamžiku, než budou zákonem stanove­ ným způsobem zrušeny, a to s ohledem na zásadu presumpce správnosti veřejnopráv­ ních aktů.

DEFINICE PŮSOBNOSTI V případě, že zákon výslovně nestanoví, zda určitá záležitost (tedy i vydávání právních předpisů obce) spadá do oblasti samosprávy či státní správy, je třeba si při výkladu přísluš­ ných ustanovení (až do 1. I. 2003) vždy nej­ prve ujasnit, kudy vede dělící čára mezi sa­ mostatnou a přenesenou působností obce. Samostatnou působnost obce definuje zákon o obcích v § 35 odst. 1 jako »spravování zále- l žitostí, které jsou v zájmu obce a jejích obča- r MODERNÍ OBEC 7/2001 □

31----

LEGISLATIVA nů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působ­ nosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon«. Podle § 35 odst. 2 patří do samostatné pů­ sobnosti obce zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102 zákona o obcích, s výjimkou vydávání nařízení obce, přičemž obec v samo­ statné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmí­ nek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojo­ vání potřeb svých občanů (jde především 0 uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby in­ formací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného po­ řádku). Citovaná ustanovení obecního zřízení je pak nutno vždy vykládat v souladu s přísluš­ nými ustanoveními hlavy sedmé Ústavy ČR obsahujícími základní principy územní samo­ správy, a to zejména čl. 105 a čl. 104 odst. 1 a 2. Podle čl. 105 lze výkon státní správy svě­ řit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon, což znamená, že zákon musí (s ohle­ dem na zásadu právní jistoty vyplývající z čl. 1 Ústavy) stanovit výslovně, že se v daném případě, kdy dochází jeho prostřednictvím k rozšíření působnosti obce, jedná o výkon státní správy, resp. tato skutečnost musí být alespoň nade vší pochybnost zřejmá ze smys­ lu, účelu, systematiky a předmětu úpravy pří­ slušného zákona. V opačném případě, tzn. není-li působ­ nost obce jednoznačně definována, resp. ne­ ní-li ze zákona zřejmá, platí, že se jedná 0 samostatnou působnost obce. To plyne 1 z čl. 104 odst. 1 Ústavy ČR. Podle něho působnost zastupitelstev může být stanove­ na jen zákonem a čl. 104 odst. 2 Ústavy ČR, podle něhož zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou záko­ nem svěřeny zastupitelstvu vyššího územní­ ho samosprávného celku. Z toho se ve vzta­ hu k cit. čl. 105 podává, že do samosprávy obce patří vše, co je zákonem svěřeno obci a není výslovně uvedeno, resp. není-li nepo­ chybné, že to je výkon státní správy (srov. např. Z. Koudelka: Obecně závazné vyhláš­ ky, Brno 1998, s. 28-29, P. Zářecký: Úprava územní samosprávy v Ústavě České republi­ ky, Správní právo 4/1993, s. 213). Je třeba v této souvislosti odkázat též na konstantní judikaturu Ústavního soudu, který v několika nálezech zopakoval, že »v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jednaje v souladu s ústavními zákony a mezi­ národními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR a druhá je s nimi v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Při jeho aplikaci je úkolem všech státních orgánů interpretovat dané ustanovení ústavně konformním způso­ bem.« (viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/96, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 6, 1997, str. 203). Tento názor Ústavního soudu je třeba vztáhnout i na výklad těch ustanovení zvlášt­ ních zákonů, o nichž byla výše řeč. JOSEF VEDRAL, Kancelář Svazu měst a obcí ČR —32 □ moderní obec 7/2001

VZTAHY OKRESNÍCH ÚŘADŮ A OBCÍ Základním právním předpisem upravujícím postavení a činnost okres­ ních úřadů je zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech (dále jen zákon o okresních úřadech). Působnost okresního úřadu je upravena v § 8-11 zákona o okresních úřadech. říspěvek se omezuje na vztahy mezi okresními úřady a obcemi tak, jak je upravuje zákon o obcích a zákon o okresních úřadech. Další ustanovení lze lézt rovněž v jiných právních předpisech (na­ př. zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném zá­ chranném systému, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích, v plat­ ném znění apod.).

P

SPOLUPRÁCE Dle 8 2 zákona o okresních úřadech okresní úřady při plnění svých úkolů spolupracují s ostatními územními správními úřady, orgá­ ny kraje a orgány obcí ve svých správních ob­ vodech. Zákon o okresních úřadech ale v 8 3 ok­ resním úřadům zakazuje vstupovat do dobro­ volných svazků obcí a jiných regionálních se­ skupení. Kromě toho jsou okresní úřady, které byly před účinností zákona o okresních úřa­ dech členy regionálních seskupení, povinny ukončit své členství v nich do 31. prosince 2002. V 8 2 zákona o okresních úřadech se okre­ sním úřadům dále ukládá koordinovat postup ostatních územních správních úřadů a orgánů obcí při plnění společných úkolů, které pro ně vyplývají z usnesení vlády. Podle 8 61 odst. 2 písm. b) zákona o obcích se totiž orgány obcí při výkonu přenesené pů­ sobnosti řídí (nejde-li o vydávání nařízení ob­ ce a o rozhodování o právech, právem chráně­ ných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob) nejen zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona, ale ta­ ké usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů. Obdobné platí podle 8 11 písm. b) zákona o okresních úřadech i pro činnost okresních úřadů. Na základě 8 13 odst. 2 zákona o ob­ cích jsou okresní úřady jako orgány státu po­ vinny poskytovat obcím na požádání bezplat­ ně údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti, pokud jejich poskytnutí ne­ brání zákony upravující mlčenlivost nebo zá­ kaz jejich zveřejnění. Tutéž povinnost mají obce vůči okresním úřadům jako orgánům státu. Okresní úřady jsou podle 8 8 odst. 2 písm. c) zákona o okres­ ních úřadech povinny obcím poskytovat od­ bornou pomoc při výkonu státní správy. Pod­ le 8 34 odst. 2 písm. b) téhož zákona Ministerstvo vnitra ve vztahu k okresním úřa­ dům a Magistrátům měst Brna, Plzeň a Ostra­ va kontroluje ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady a krajskými úřa­ dy dodržování opatření vlády v činnosti

okresních úřadů a poskytování odborné po­ moci okresními úřady obecním úřadům. Zákon o obcích stanoví v 8 37 obcím, v nichž sídlí orgány státu (tedy i okresní úřa­ na­ dy) povinnost napomoci zabezpečit pro ně dů­ stojné prostory odpovídající významu těchto orgánů. Zákon o okresních úřadech v 8 6 odst. 2 stanoví také povinnou součinnost obcí s ok­ resním úřadem ve vztahu k vydávání nařízení okresního úřadu. Podle tohoto ustanovení se nařízení okresního úřadu vyvěsí také na úřed­ ních deskách obecních úřadů působících ve správním obvodu okresního úřadu. Nařízení okresního úřadu musí být každému přístupné u všech obecních úřadů v jeho správním ob­ vodu.

PŘEZKUM ROZHODNUTÍ Podle 8 8 odst. 2 písm. a) zákona o okres­ ních úřadech okresní úřad přezkoumává roz­ hodnutí orgánů obcí a rozhodnutí pověřených obecních úřadů vydaná ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Okresní úřa­ dy jsou odvolacími orgány nejen v případě ří­ zení vedených podle správního řádu, ale též podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění.

Hodlá-li starosta obce podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích svěřit komi­ si rady obce výkon přenesené působ­ nosti, musí to předem projednat s pří­ slušným okresním úřadem (souhlas okresního úřadu se však nevyžaduje).

Okresní úřady tak působí jako odvolací orgán na mnoha úsecích státní správy, např. vodního a odpadového hospodářství, živnostenského podnikání atd. Odvolacími orgány příslušnými k rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím měst Brna, Plzně a Ostravy jsou krajské úřady.

PŘENESENÁ PŮSOBNOST Okresní úřady také dbají na řádné zabezpe­ čování výkonu přenesené působnosti obcemi. Podle 8 63 odst. I věty první zákona o obcích sousedící obce mohou navrhnout okresnímu úřadu společný výkon přenesené působnosti pro tyto obce. V případě souhlasu s tímto ná­ vrhem okresní úřad svým nařízením stanoví, že obecní úřad jedné z těchto obcí (nemusí se jednat o obec, v níž je pověřený obecní úřad) bude vykonávat vymezený rozsah přenesené působnosti na území ostatních zúčastněných obcí.

LEGISLATIVA Přednosta okresního úřadu současně stano­ ví rozdělení příspěvku státu na plnění úkolů dotčených obcí v přenesené působnosti podle rozsahu jejího výkonu. Nezabezpečuje-li obec řádný výkon přene­ sené působnosti, převezme v celém svěřeném rozsahu nebo jen na některém úseku výkon přenesené působnosti pověřený obecní úřad, do jehož územního obvodu obec patří. Na po­ věřený obecní úřad (tj. na obec, v níž je pově­ řený obecní úřad) se převede též odpovídající výše příspěvku na plnění úkolů v přenesené působnosti. Také zde by stanovení této výše měl podle mého názoru provést přednosta okresního úřadu. Okresní úřad svým nařízením stanoví, odkdy bude příslušný pověřený obecní úřad vykonávat přenesenou působnost za tuto obec. Podle § 84 odst. 2 písni, n) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno stanovení výše osobních a věcných výdajů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, je však vázáno stanoviskem okresního úřadu, jde-li o výkon přenesené působnosti (to nepla­ tí pro výkon samostatné působnosti obce). Hodlá-li starosta obce podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích svěřit komisi rady obce výkon přenesené působnosti, musí to předem projednat s příslušným okresním úřa­ dem (souhlas okresního úřadu se však nevy­ žaduje). Komise rady obce je při výkonu pře­ nesené působnosti podřízena okresnímu úřadu. Přednosta okresního úřadu je příslušný ke jmenování tzv. správce obce, je-li splněn ně­ který z předpokladů uvedených v § 98 odst. 1 zákona o obcích. Přednosta okresního úřadu může správce obce rovněž odvolat z funkce. Přednosta okresního úřadu dává obci sou­ hlas ke jmenování a odvolání tajemníka obec­ ního úřadu, bez souhlasu přednosty okresního úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obec­ ního úřadu neplatné (tajemníka obecního úřadu jmenuje a odvolává z funkce starosta obce). Kromě toho může okresní úřad např. stano­ vit podle § 124 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (sta­ vební zákon), v platném znění, že obec, ve které není stavební úřad, bude vykonávat část pravomoci stavebního úřadu. Dále např. pod­ le § 4 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matri­ kách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, okresní úřad ověřuje odbornou způsobilost matrikáře.

DOZOR Dále podle § 8 odst. 2 písm. b) okresní úřady provádějí dozor nad činností orgánů obcí, uklá­ dají jim opatření k odstranění zjištěných nedo­ statků a pokuty, stanoví-li tak zákon. Dozor okresních úřadů nad výkonem samostatné a přenesené působnosti orgánů obcí upravuje zákon o obcích v § 123-§ 129. Zákon o obcích stanoví v § 12 odst. 3 obec­ nímu úřadu povinnost zaslat neprodleně vyda­ ný právní předpis obce příslušnému okresnímu úřadu. Podle § 105 odst. 2 zákona o obcích je starosta obce povinen zaslat okresnímu úřadu usnesení zastupitelstva obce a rady obce, jestli­ že o to přednosta okresního úřadu požádá. Pozastavení výkonu právního předpisu obce, předložení návrhu na jejich zrušení Ústavnímu soudu ČR a pozastavení nebo zrušení jiného

Obecní úřad v Černých Voděradech (okres Kolín) opatření orgánu obce podle § 123-§ 129 zákona o obcích je vyhrazeno přednostovi okresního úřadu (v případech uvedených v § 15 odst. 3 zá­ kona o okresních úřadech plní úkoly přednosty okresního úřadu jeho zástupce). Postup okresního úřadu při provádění kon­ troly výkonu přenesené působnosti orgány obcí stanoví zákon o okresních v § 24-§ 31. Skutko­ vé podstaty správních deliktů obcí, u nichž je okresní úřad orgánem příslušným k uložení sankce, jsou uvedeny v 8 31 zákonu o okresních úřadech a v § 40 odst. 3, § 45 odst. 1 a 8 123 odst. 2 písm. e) zákona o obcích. Okresní úřad má dozorčí pravomoc nad obcí též v souvislosti s realizací výsledku místního referenda. V případě, že zastupitelstvo obce ne­ bo jiný orgán obce nepostupuje v souladu s vý­ sledky místního referenda, vyzve je přednosta okresního úřadu zastupitelstvo obce, aby ve lhůtě jím stanovené zjednalo nápravu. Pokud se tak nestane. Ministerstvo vnitra, a nikoli okres­ ní úřad, zastupitelstvo obce rozpustí. Obecní úřad je rovněž povinen neprodleně oznámit okresnímu úřadu skutečnost, že pokle­ sl počet členů zastupitelstva obce o více než po­ lovinu, nemůže-li být zastupitelstvo obce dopl­ něno z náhradníků. Dále okresní úřady přezkoumávají podle 8 8 odst. 2 písm. d) zákona o okresních úřadech hospodaření obce podle zvláštního právního předpisu, jsou-li o to obcí požádány. Je na obci. zda objedná přezkoumání hospodaření obce u auditora nebo o ně požádá okresní úřad. Totéž platí pro svazky obcí dle 8 49 zákona o obcích. Podle 8 9 zákona o okresních úřadech (a 8 41 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravi­ dlech a o změně některých souvisejících záko­ nů /rozpočtová pravidla/, v platném znění) pro­ vádí okresní úřad u obcí a jimi zřízených organizací finanční kontrolu podle zvláštního právního předpisu. Pojem finanční kontroly je pro účely zákona č. 218/2000 Sb. definován v jeho ust. 8 39 odst. 1. S příslušným okresním úřadem jsou obce po­ vinny projednat své sloučení, případně připoje­ ní jedné obce k jiné obci. Změny hranic obcí, při nichž dochází ke sloučení, rozdělení nebo

připojení obcí a jejich území patří do správních obvodů různých okresních úřadů, lze provést pouze zákonem. Další oprávnění přednosty vůči obci se vzta­ huje ke svolávání veřejného zasedání zastupi­ telstva obce. Přednosta okresního úřadu svolá­ vá ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, nesvolá-li je ve lhůtě uve­ dené v 8 91 odst. 1 zákona o obcích dosavadní starosta obce. Dále je přednosta okresního úřa­ du oprávněn požádat o svolání zasedání zastu­ pitelstva obce (kdykoli během jeho funkčního období). Zasedání zastupitelstva se musí konat do 21 dnů ode dne, kdy byla tato žádost doručena obecnímu úřadu. Zasedání zastupitelstva v pr­ vé řadě svolává starosta obce. Nesvolá-li sta­ rosta zasedání zastupitelstva obce, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitel­ stva obce. Kromě toho má přednosta okresního úřadu nebo jím určený zástupce právo kdykoli pro­ mluvit na zasedání zastupitelstva obce. Požádáli přednosta nebojím určený zástupce o slovo, musí mu být uděleno. Toto oprávnění se vzta­ huje jak na zasedání zastupitelstva obce svola­ ná na žádost přednosty okresního úřadu, tak i na ostatní zasedání zastupitelstva obce.

NESLUČITELNOST FUNKCÍ Zákon o okresních úřadech upravuje v 8 14 odst. I neslučitelnost funkce přednosty mj. s funkcí člena zastupitelstva orgánu územní sa­ mosprávy (zastupitelstva obce nebo kraje). Kromě toho zákon č. 152/1994 Sb., o vol­ bách do zastupitelstev obcí, v platném znění upravuje neslučitelnost funkce člena zastupi­ telstva obce s některými funkcemi, mj. s funk­ cí pracovníka okresního úřadu, který má pů­ sobnost vztahující se na územní obvod zastupitelstva, vykonávajícího přímo státní správu vztahující se k působnosti zastupitel­ stva (8 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 152/1994 Sb. v platném znění).

HANA NEUMANNOVÁ FOTO MIROSLAV VODÉRA

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

33

LEGISLATIVA_______________________________________

KOMUNÁLNÍ ODPAD V POJETÍ NOVÉHO ZÁKONA Právní úprava nakládání s odpady patří k té části našeho právního řá­ rvním krokem ke komplexní úpravě od­ padového hospodářství byl zákon du, která se mění takřka neustále. č. 238/1991 Sb. a navazující vyhlášky Zcela nový zákon č. 185/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí a prováděcí o odpadech schválil Parlament ČR nařízení vlády. Vznikl systém právních před­ 15. května 2001. pisů regulující nakládání s odpady na území

P

ČSFR a později i České republiky. Zákon č. 238 byl posléze nahrazen dosud platným zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech. I ten­ to, každoročně novelizovaný zákon však na­ rážel na určité problémy v praxi, a především při harmonizaci práva ČR s právem Evropské unie. Je pravděpodobně, že nový zákon se rovněž dočká změn, ať již přímých nebo nepřímých, neboť kompetence svěřené okresním úřadům budou muset, dojde-li skutečně k jejich zániku, přejít na jiné správní orgány.

ZÁKLADNÍ ZMĚNY Systematikou a obsahem se nový zákon pří­ liš neliší od dosavadní úpravy. Mezi základní obecné změny patří zpřesnění definic, po­ drobnější úprava úředních postupů při po­ volování a schvalování definic a v případě příloh zákona, také zvýšení poplatkové povin­ nosti. Zákon přináší některé nově upravené institu­ ty, například úpravu zpětného odběru urči­ tých výrobků, pravidla pro nakládání s ně­ kterými specifickými odpady (autovraky, baterie, kaly z čistíren odpadních vod atd.). Ačkoliv si nový zákon vyžádá určité vyšší náklady na rozpočtovou sféru (důvodová zprá­ va je uvádí za období do roku 2003 ve výši 538 mil. Kč), dopad na soukromou sféru bude ve stejném období mnohem těžší (dle důvodové zprávy 14 177 mil. Kč). Zákonodárce také kromě zpřísnění podmínek pro nakládání s odpady posílil negativní moti­ vaci formou poplatku a sankcí, která směřuje k snížení produkce odpadů. To je jistě účelné, neboť sama obecná povinnost minimalizovat produkci odpadu a povinnost maximální šetr­ nosti k životnímu prostředí by dostatečně moti­ vovala jen velmi úzkou skupinu producentů od­ padu. Nový zákon se vztahuje na veškeré odpady s výjimkou vyjmenovaných odpadů. Nakládá­ ní s těmito vyjmenovanými odpady (odpadní vody, odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem uložené v odvalech, výsypkách a odkalištích, odpady dra­ hých kovů, radioaktivní odpady, mrtvá lidská těla a ostatky, konfiskáty živočišného původu, nezachycené emise znečišťující ovzduší a od­ pady trhavin, výbušnin a munice) upravují zvláštní předpisy. Nově přibylo ustanovení, podle kterého se tento zákon, pokud zvláštní zákon nestanoví ji­ nak, vztahuje i na nakládání s nepoužitelnými návykovými látkami, přípravky a prekurzory a nepoužitelnými léčivy. Nejdůležitější definicí v zákoně je definice odpadu. Zákon přejal definici odpadu, stano­ venou směrnicemi evropského společenství. Odpadem je nově (§ 3 odst. 1) každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do ně­ které ze skupin odpadů uvedených v přílo­ ze č. 1. Oproti dosavadnímu vymezení je tato definice zpřesněná. Odpadem je dle tohoto zá-

---- 34 □ MODERNÍ OBEC 7/2001

koná movitá věc, která splnila minimálně dvě kritéria. První je vždy objektivní: movitá věc náleží do některé ze skupin odpadů uvedených v pří­ loze č. 1. Druhé kritérium lze ve dvou přípa­ dech naplnit subjektivně, tj. chováním nebo úmyslem osoby (zbavuje se, má úmysl se zba­ vit) a v jednom případě i objektivně (je povin­ na se zbavit). Pro subjektivní naplnění druhého kritéria jistě netřeba uvádět příklady. Povinnost zbavit se může být založena zákonem nebo roz­ hodnutím, např. soudu nebo správního orgánu. Zákon stanovuje takovou povinnost v § 3 odst. 4: osoba má povinnost zbavit se věci, příslu­ šející do některé ze skupin odpadů uvede­ ných v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže jí nepoužívá k původnímu účelu a věc ohro­ žuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.

Pro účely tohoto zákona se rozumí: ko­ munálním odpadem veškerý odpad, vznikající na území obce při činnosti fy­ zických osob, s výjimkou odpadů vzni­ kajících u právnických osob nebo fyzic­ kých osob oprávněných k podnikání.

Odst. 3 téhož paragrafu stanoví vyvratitelnou domněnku, podle které se předpokládá úmysl zbavit se i těch movitých věcí. které vznikají jako vedlejší produkt při výrobě nebo pře­ měně energie, při výrobě nebo nakládání s látkami nebo výrobky nebo při jejich vyu­ žívání nebo při poskytování služeb, a dále velmi široká skupina věcí, jejichž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo, aniž by bezprostředně vzniklo jiné. Pokud jde o terminologické změny, nutno upozornit na 8 3 odst. 2, který zcela nově defi­ nuje pojem zbavování se odpadu a na celý ob­ sah § 4 a základní pojmy, v některých přípa­ dech (zejména využívání a odstraňování odpadů) nově, v jiných případech byly definice upřesněny.

NOVÁ DEFINICE Definice komunálního odpadu byla značně změněna. Původní je poměrně široká: »Konmnální odpad je veškerý odpad vznikající na úze­ mí obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikáni. Komunální od­ pad je také odpad vznikající při čištěni veřej­ ných komunikaci a prostranství, při údržbě ve­ řejné zeleně včetně hřbitovů.« V novém zákoně je podstatně stručnější a ta­ ké užší formulace: Pro účely tohoto zákona se rozumí: komunálním odpadem - veškerý od­ pad, vznikající na území obce při činnosti fyzic­ kých osob, s výjimkou odpadů vznikajících

u právnických osob nebo fyzických osob opráv­ něných k podnikání. Nová definice především vyřazuje z komu­ nálního odpadu poměrně velký objem odpadů, vznikajících při čištění veřejných komunikací a prostranství, údržbě veřejné zeleně a hřbitovů, pokud toto čištění a údržbu neprovádí fyzická osoba mimo svou podnikatelskou činnost. V praxi však většinu těchto odpadů produku­ jí právnické osoby (ať již obce, nebo jejich smluvní partneři). Za původce a současně vlastníka komunální­ ho odpadu se nadále považuje obec, a to od okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Od této doby se na ní ta­ ké vztahují rozsáhlé povinnosti původce odpa­ du, upravené v § 16. Tyto normy se příliš neliší od dosavadní právní úpravy. Možnosti obce upravit obecně závaznou vy­ hláškou povinnosti osob při nakládání s komu­ nálním odpadem, dosud stanovené v § 9 odst. 2-5, byly přeneseny do § 17 nového zákona o odpadech v podstatě beze změny. Obec nadále může ve své samostatné působ­ nosti stanovit obecně závaznou vyhláškou systém nakládání s komunálním odpadem, vznikajícím na jejím katastrálním územím včet­ ně systému nakládání se stavebním odpadem. Obec je stále povinna určit místa, kam mo­ hou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují a zajistit místa, kam mohou fy­ zické osoby odkládat nebezpečné složky komu­ nálního odpadu. Tuto povinnost obec splní, zajistí-li pravidelný svoz těchto odpadů oprávněnou osobou. Fyzické osoby jsou nadále povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a pokud jim to nařizuje obecně závazná vyhláš­ ka. třídit, odděleně shromažďovat a předávat k využití nebo odstraňování dle systému stano­ veného obcí, nově ovšem tehdy, pokud jej sa­ my nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními předpisy.

SMLOUVA O VYUŽÍVÁNÍ SYSTÉMU Je poměrně běžné, že systém obce, stanove­ ný pro nakládání s komunálním odpadem vyu­ žívají i právnické osoby a fyzické osoby opráv­ něné k podnikání. Ty produkují odpad (nově) zařazený v katalogu odpadů jako odpad po­ dobný komunálnímu a využívají na základě smlouvy s obcí systém nakládání s komunál­ ním odpadem. Tato smlouva musí být už za současné úpra­ vy písemná, nově Však přibyl další prvek smlouva musí obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu. Nepřímo je tak zakotvena úplatnost této smlouvy. V současnosti především neziskové právnic­ ké osoby a drobní živnostníci využívají tento systém bez smlouvy s obcí. Tato situace by mě­ la vést k zamyšlení a nápravě. Těmto subjektům hrozí vysoké pokuty. Obce jednak přicházejí o své příjmy, jednak připouštějí bezdůvodné obohacení výše uvedených subjektů na svůj úkor. Navíc obě tyto skutečnosti jsou poruše­ ním povinností při správě majetku, obsažených v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích.

POPLATEK Z ODPADŮ Dřívější poplatek za komunální odpad nahra- w zuje nový institut poplatku z odpadů, upravený f

„LEGISLATIVA

NOVÉ KNIHY OBCE A KRAJE

nově v § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o míst­ ních poplatcích. Vláda sice předpokládá, že v budoucnu bude tato problematika upravena v zákoně o místních daních, ten však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Osud nové verze, kte­ rou má do konce roku předložit Ministerstvo fi­ nancí, není jistý. Původní konstrukce poplatku znala dva da­ ňové (poplatkové) subjekty: poplatníka, kte­ rým byla každá fyzická osoba, produkující ko­ munální odpad (tedy de facto každá fyzická osoba, nacházející se na území obce) a plátce, kterým byl vlastník nebo správce budovy či ne­ movitosti, kde vzniká komunální odpad. Plátce měl povinnost rozúčtovat poplatek na jednotli­ vé poplatníky v jím vlastněné nebo spravované nemovitosti. Podle nové konstrukce poplatku je poplatní­ kem fyzická osoba, která má v obci trvalý ne­ bo dlouhodobý pobyt, a fyzická osoba, která vlastní stavbu určenou nebo sloužící k indi­ viduální rekreaci. Poplatník platí poplatek ob­ ci, v níž má svůj pobyt nebo k níž přísluší stav­ ba sloužící k individuální rekreaci. V případě, že má stavba určená či využí­ vaná k individuální rekreaci více vlastníků, platí tyto osoby společně a nerozdílně popla­ tek ve výši poplatku za jednu osobu. Poplat­ níkem je v takovém případě společný zástupce zvolený spoluvlastníky nebo určený správcem daně, pokud si spoluvlastníci společného zá­ stupce nezvolí. Předmětem zpoplatnění již není produkce komunálního odpadu (evidentně z důvodů do­ kazování). ale pobyt v obci, nebo vlastnictví objektu určeného nebo využívaného k indivi­ duální rekreaci. Zatímco předcházející úprava vycházela při určení výše poplatku ze skutečných nákladů na odvoz a likvidaci odpadu, rozpočítávaných podle komplikovaných a variabilních kritérií na jednotlivé poplatníky, nová úprava dává pevné rozmezí. Podle něho se výše poplatku může po­ hybovat v rozmezí 50 Kč - 42(1 Kč, pro vlast­ níky objektů určených nebo sloužících k in­ dividuální rekreaci se sazba poplatku snižuje o 50 %. Na rozdíl od podmínek výběru poplatku, te­ dy především doby splatnosti, úlev na poplat­ cích pro dlouhodobě nepřítomné poplatníky atd.. které byly v předcházející úpravě určová­ ny především na základě obecné závazných vy­ hlášek obcí, zákon nově jasně stanoví, že popla­ tek je splatný ve dvou stejných splátkách, a to do 30. června a 31. prosince příslušného roku. V případě kratšího pobytu nebo změny vlast­ nictví stavby se poplatek poměrně snižuje tak, že poplatník uhradí poplatek za každý byť jen započatý měsíc, kdy mu svědčila definice poplatníka. Tato nová úprava přináší značné zpřesnění a zjednodušení výběru poplatku pro obce.

Obec, která zde figuruje v roli správce daně, se opírá o zákon, který převezme většinu toho, co dosud obsahují obecně závazné vyhlášky obcí. Je bohužel známo mnoho případů, kdy si jedno­ tlivé části vyhlášek protiřečily nebo kdy obce překračovaly mantinely dané zákonem. Praxe ukáže, jaký dopad bude mít vypuštění institutu poplatníka. Osobně se domnívám, že bude pro celou věc přínosem. Obcím, jako správcům da­ ně, teoreticky vzroste počet subjektů, se který­ mi jednají. Dosavadní systém však také vyža­ doval, aby obce udržovaly přehled o počtu poplatníků. VÝKLADOVÉ PROBLÉMY Asi největší problémy - důkazní i výkladové - bude činit definice dlouhodobého pobytu, který není, na rozdíl od trvalého pobytu, upra­ ven. Rovněž bude problematická otázka uváže­ ní, co je individuální rekreací a co dlouhodo­ bým pobytem. Doba dvou měsíců může být dlouhodobým pobytem, ale například v případě učitele je to dovolena a není důvod, proč by se po tuto dobu nerekreoval. Jsem toho názoru, že výklad zákona by měl směřovat k tomu, kam ho zřejmě směřoval i zákonodárce, tj. ke vzniku poplatkové povin­ nosti u osob, které nemají v obci trvalé bydliš­ tě a přesto zde fakticky bydlí (zajeden z roz­ hodujících znaků bych považoval, zda zde vyvíjí ekonomickou aktivitu, nebo odsud pra­ videlně cestují do místa své ekonomické akti­ vity). Problémem také zůstává placení poplatků v případě, kdy osoba má v obci pobyt např. v nájemním bytě a současně rekreační stav­ bu (stavby). Zákon nijak neřeší souběžnou po­ platkovou povinnost. Podle mne se zde potká­ vají dva předměty zdanění (pobyt a vlastnictví stavby) a dotyčná osoba je povinna platit popla­ tek z obou titulů souběžně. Naopak zákon nestanovuje výši poplatků za počet pobytů (osoba může mít na jiné adrese tr­ valý pobyt a na jiném místě v této obci dlouho­ době pobývat) ani za počet rekreačních objektů. Výše poplatku se totiž stanoví za osobu a rok, odlišně potom pro vlastníka stavby určené nebo užívané k individuální rekreaci, vždy pro osobu a pro vlastníka. Vlastník více rekreačních ob­ jektů by.tedy měl platit poplatek ve stejné výši jako vlastník jednoho objektu. Ve svém výkladu jsem se nezabýval celým obsahem zákona o odpadech, pouze problema­ tikou komunálního odpadu. Lze však konstato­ vat, že nová zákonná úprava je přehlednější a praktičtější, což se pravděpodobně kladně projeví i při její aplikaci v běžném životě. JIŘÍ KASAL,

advokátní koncipient, Dačice FOTO ARCHIV

Publikace Obce a kraje, 2. aktualizované a doplněné vydání, (autor Zdeněk Koudel­ ka) je určena široké odborné veřejnosti, za­ bývající se územní samosprávou. Zabývá se novou právní úpravou obcí, okresních úřadů a krajů. Pozornost je věnována ekonomické­ mu zabezpečení obce, hospodaření s obec­ ním majetkem, zřizování právnických osob obcí, účasti v obchodních společnostech, zřizování obecní policie a jiných organizač­ ních jednotek obce bez právní subjektivity, vydávání právních předpisů obce a otázkám působnosti obcí. Popisuje také rozdíly mezi samostatnou a přenesenou působností a postavení jednot­ livých orgánů obce při vykonávání působ­ nosti obce. Publikace řeší rovněž otázky od­ povědnosti a náhrady škody za nezákonný postup obecních orgánů a funkcionářů při výkonu samostatné a přenesené působnosti, jakož i postup osob i státu při zjištění vadné­ ho rozhodnutí obce a jeho nápravě. Kniha se zabývá i novými kraji a jejich místem v územní správě v ČR a uvádí mož­ nosti využití praktických zkušeností získa­ ných v samosprávě obcí pro samosprávu krajů. Věnuje se též úpravě voleb do zastu­ pitelstev obcí a do zastupitelstev krajů podle nově schváleného volebního systému.

PRÁVNÍ PŘEDPISY SAMOSPRÁVY Kniha (autor Zdeněk Koudelka) vychází z dřívější publikace Obecně závazné vyhláš­ ky. Nově se však zaměřuje na právní předpi­ sy po reformě veřejné správy v roce 2000 včetně právních předpisů krajů. Publikace zachycuje legislativní stav k březnu 2001 a zahrnuje rovněž nové zákony o obcích i krajích. Popisuje proces přijetí, realizace, odpovědnosti a rušení právních předpisů sa­ mosprávy a jejich působnost. Nově věnuje pozornost předpisům zájmové samosprávy. Publikace je nejprve rozdělena do dvou dílů - obecného a zvláštního - věnovaných právním předpisům územní samosprávy se zaměřením na některé předpisy z pozice je­ jich různé věcně působnosti, a to především těch, k nimž se vyjádřil ve své judikatuře Ústavní soud ČR. Třetí díl se soustřeďuje na normotvorbu zájmové neúzemní samosprá­ vy, ovšem v nepoměrně menším rozsahu. V závěru práce jsou uvedeny příklady růz­ ných právních předpisů samosprávy. První kniha stojí 398 Kč, druhá 290 Kč. Můžete si je písemně objednat na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, kde vám zařídí její za­ slání na dobírku přímo z nakladatelství LINDĚ Praha. Případné informace na tel.: 02/ 24 21 22 14.

MODERNÍ OBEC 7/2001 O

35----

LEGISLATIVA_______________________________________

OTAZNÍKY NAD HŘBITOVNÍM PRÁVEM Při správě hřbitovů se města a obce, respektive pracovnici přísluš­ e svém článku Smlouva o propůjčení hrobového místa, publikovaném v ča­ ných odborů městských úřadů, sopise Moderní obec č. 6, jsem se vě­ mnohdy vypořádávají s takřka ne­ noval především problematice propůjčování řešitelnými právními situacemi. Je hrobových míst, zejména právům a povinnos­ to zejména proto, že chybí legisla­ tem vyplývajícím z tohoto občanskoprávního tivní úprava v oblasti hřbitovního vztahu. a pohřebního práva, pominu-li onu Některé problémy provozovatelů a správců vyhlášku č. 19/1988 Sb., jejíž exi­ pohřebišť by si však zasloužily více pozornos­ stence je navíc problematická ti. Mám přitom na mysli zejména opuštěné hroby a hrobky, trvání tzv. smluv na dobu tr­ z hlediska Ústavy ČR. vání hřbitova, dále vlastnictví hřbitovních sta­ veb, náhrobků, pomníků či jiných trvalých ozdob hrobu. Tyto otázky totiž působí správ­ cům pohřebišť řadu komplikací a nad jejich právně bezkonfliktním řešením stále visí mnoho otazníků.

V

OPUŠTĚNÉ HROBY A SMLOUVY To, že prakticky neexistuje v České repub­ lice hřbitov, na kterém by se nedalo najít ales­ poň jedno opuštěné hrobové místo či hrobka, potvrzuje obsah většiny hřbitovních řádů. kte­ ré s možným opuštěním hrobu počítají a vý­ slovně tyto případy upravují. Správci pohře■bišť se tuto situaci snaží řešit ve hřbitovních řádech tím, že např. formou veřejné vyhlášky, případně v místním tisku oznámí, že pokud se uživatel hrobového místa do určité doby ne­ přihlásí, bude postupováno podle ustanovení občanského zákoníku § 135 odst. 3 o opuštění věci. Tomuto postupu zpravidla předchází výzva učiněná také formou veřejné vyhlášky, ve kte­ ré správce pohřebiště upozorní dosavadního nájemce neznámého pobytu či adresy na mož­ nost zániku práva k hrobovému místu a na to, že opuštěním hrobky, pomníku či desky zani­ ká jeho vlastnické právo a tyto věci okamži­ kem opuštění připadají státu. Je třeba si ovšem uvědomit, že tento postup bude možné u tzv. smluv na věčné časy apli­ kovat jen zčásti. U hrobových míst pronaja­ tých na dobu existence hřbitova, nebude mít samotné opuštění hřbitovních staveb vliv na další trvání nájemního vztahu. Takový nájem­ ní vztah totiž není možné ukončit a takto v minulosti sjednaný nájem trvá po celou do­ bu existence hřbitova. Domnívám se, že tento závěr vyplývá ze základních, již římským prá­ vem respektovaných pravidel smluvního prá­ va a sice, že smluvní vztah lze měnit pouze za souhlasu obou smluvních stran. Pokud se tedy v minulosti pronajímatel a nájemce dohodli na uzavření tzv. věčné ná­ jemní smlouvy, tj. bez možnosti ji vypovědět, není možné podmínky, za kterých byla smlouva uzavřena, měnit jednostranným pro­ hlášením pronajímatele. Co se týče opuště­ ných hřbitovních staveb (pomníků, desek apod.) umístěných na hrobových místech pro­ najatých na dobu trvání hřbitova, bude možné využít postup dle § 135 odst. 3 občanského zákoníku. Jejich opuštěním však nájemní vztah k hrobovému místu nezaniká.

—36

3 moderní obec 7/2001

Obecný zákoník občanský přitom platil až do 31. 12. 1950. Od 1. I. 1951 nabyl účinnos­ ti občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který platil do 31. 3. 1964 a podle něj bylo možné přivlastnit si opuštěnou věc pouze nepatrné ceny. Posledním relevantním obdobím je ob­ dobí od 1.4. 1964, kdy nabyl účinnosti dosud platný občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Ten upravuje jako jediný právní důsledek opuštění věci nabytí vlastnického práva státem. Ze systematického a logického výkladu § 135 občanského zákoníku vyplývá, že nikdo není oprávněn ponechat si opuštěnou věc. Na­ opak ten. kdo ji nalezne, je povinen odevzdat ji příslušnému státnímu orgánu. Opuštěná věc se nestává věcí ničí, připadá do vlastnictví státu. K přechodu vlastnictví opuštěním věci není ani dnes zapotřebí rozhodnutí soudu ne­ bo správního orgánu.

STAVBY, NÁHROBKY, POMNÍKY

Budeme-li hrobky, pomníky, desky apod. považovat za věci opuštěné, je nezbytné si uvědomit, že opuštění (derelikce) věci je jed­ nostranný právní úkon, kterým se dosavadní vlastník dobrovolně vzdává svého vlastnické­ ho práva. De lege lata tímto způsobem dochá­ zí k zániku vlastnického práva původního vlastníka a opuštěná věc připadá do vlastnic­ tví státu. Za nejproblematičtější, především z hlediska dokazování, považuji prokazatelné určení doby, kdy k derelikci věci (hrobky, po­ mníku či desky) došlo. Tato skutečnost bude, zejména v případě hrobů nezřídka opuštěných i několik desítek let, zvlášť důležitá. Z hlediska zániku vlastnic­ kého práva bude nutno zkoumat, zda k opuš­ tění došlo ještě za platnosti Obecného zákoní­ ku občanského (OZO) č. 946 z roku 1811. který opuštěnou movitou věc považoval za tzv. res nullius, čili věc ničí, »kterou si může každý příslušník státu přivlastnili* (viz § 386 OZÓ).

V první řadě je třeba respektovat stávají­ cí právní úpravu, která důsledně rozlišuje pojem stavby a nemovitosti na straně jedné a dále činí rozdíl mezi nemovitostmi v ka­ tastru evidovanými a neevidovanými na straně druhé. Z hlediska stavebního zákona č. 50/1976 Sb. je potřeba vycházet z jeho ustanovení § 139 odst. 1, kde se uvádí, že za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. K tomu lze konstatovat jediné: platný stavební zákon aktivní definici pojmu stavba (natož stavba hřbitovní) neobsahuje. Pouze pro úplnost dodávám, že definici po­ jmu stavba bychom mamě hledali i v kterém­ koliv jiném právním předpise, který je sou­ částí našeho právního řádu. V pochybnostech, zda lze určitou věc po­ važovat za stavbu, je rozhodující stanovisko příslušného stavebního úřadu. Tento názor je v praxi respektován i soudy. Pochybnosti by snad neměly vyvolávat stavby hrobek, ji­ nak by tomu ovšem mohlo být v případě náhrobních desek, rámů či pomníků. Otáz­ ka, zdaje například pomník spojen se zemí pevným základem, je rozhodující pro posou­ zení, zda se jedná o nemovitost, nikoliv zda jde o stavbu. Z hlediska nabývání a zániku vlastnického práva je relevantní především to, jestli se jed­ ná o nemovitost, a jestli je tato předmětem evidence v katastru nemovitostí. V souladu s občanským zákoníkem se vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovi­ tostí nabývá vkladem, přičemž účinky vkladu nastávají zpětně ke dni podání návrhu na vklad. U nemovitostí v katastru neevidova­ ných se v souladu s § 133 odst. 3 občanského zákoníku vlastnické právo nabývá účinností smlouvy. Protože hrobky, ačkoliv jsou stavbami a nemovitostmi, předmětem evidence v ka- k tastru nejsou, bude pro nabytí vlastnického r

LEGISLATIVA práva k nim rozhodující účinnost smlouvy (kupní, darovací, směnné či jiné). I proto by pronajímatelé hrobových míst měli trvat na tom, aby obsahem nájemní smlouvy byla po­ vinnost nájemce oznámit změnu vlastníka hrobky či pomníku. V souvislosti s výkladem o vlastnickém právu ke hřbitovním stavbám, pomníkům a dalším nelze pominout ustanovení občan­ ského zákoníku o tom, co je možné považo­ vat za samostatnou věc a co za její součást. Tyto právní aspekty nabývají u hrobek, pomníků či náhrobních desek zvláště na vý­ znamu. Výstižně se k této věci vyjádřil Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 14. 9. 1976 sp.zn. Rc 9/79 9 Co 343/76: »Při posuzování právních vztahů týkajících se hrobů na pohřebištích (§ 19 vyhlášky č. 47/1966 Sb.) je třeba rozlišovat mezi prá­ vem z propůjčení místa pro hrob a mezi prá­ vem vlastnickým (popřípadě mezi právem užívání) k náhrobku, k pomníkům a k trva­ lým ozdobám hrobu (tzv. hrobovému příslu­ šenství). Propůjčení hrobového místa neza­ kládá vznik vlastnictví k této části pozemku pohřebiště. Hrobové příslušenství je před­ mětem vlastnictví toho, kdo je pořídil nebo nabyl jiným způsobem nabývání osobního vlastnictví. Pomník, náhrobek nebo jiná ozdoba hrobu, které mohou být bez znehod­ nocení hrobu odděleny, mají povahu věcí movitých.« Osobně nepovažuji pojem »hrobovépříslu­ šenství za příliš vhodný. Pomník, náhrobek či jiná věc jsou samostatnými věcmi v práv­ ním smyslu, protože hrob nelze považovat za věc hlavní, neboť není ve vlastnictví toho, kdo je vlastníkem například výše zmíněného po­ mníku. Přitom příslušenstvím může být dle § 120 odst. 1 občanského zákoníku pouze ta­ ková věc, která náleží vlastníku věci hlavní a je jím určena k tomu, aby byla s věcí hlavní trvale užívána. Lze tedy učinit závěr, že otázka vlastnictví hrobek, pomníků či náhrobních desek je znač­ ně složitá. Vždy bude záviset na posouzení, zdaje považovat za věci movité, či nemovité. K tomu však bude nejprve nezbytné určit, jestli se jedná o stavbu, která je spojená se ze­ mí pevným základem dle § 119 odst. 2 občan­ ského zákoníku. Některé nastíněné problémy by měl řešit nový zákon o pohřebnictví, který schválil Parlament ČR. Nyní nezbývá než doufat, že historicky první zákonná úprava hřbitovního a pohřebního práva v České republice odstra­ ní nejpalčivější problémy správců a vlastníků pohřebišť.

Prameny Mruzek K., Opuštění věci a její právní důsledky, Správ­ ní právo 5/1995, str. 268 Správní právo 2/1992, str. 54 Pauly J.. Hřbitovní a pohřební právo, Č.A.T. Praha, 1941 Informační zpravodaj Sdružení pohřebnictví 9/2000 Internetové stránky-www.pohrebnictvi.cz Hřbitovní řády (Rakovník, Přerov, Hustopeče, Kladno)

MAREK HANÁK,

Kancelář veřejného ochránce práv FOTO JAN PAVLIČEK

Z veletrhu Pragoalarm 2001

PŘEDPOKLADEM JE ODBORNÁ PRIPRAVA Zákon č. 367/1990 Sb. dal městům a obcím právo zřizovat obecní policii, a to k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Strážníci jsou v pracovním poměru k obci. Mohou se jimi stát bezúhonní, duševně a tělesně zdatní občané, starší 21 let. lenové obecní policie smí vykonávat po­ vinnosti a oprávnění dané zákonem 553/1991 Sb. (o obecní polici) jen tehdy, mají-li platné osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů. Strážník se musí naučit opravdu mnoho předpisů. Také prodělat výcvik k výkonu oprávnění a používání služebních zbraní a donucovacích prostředků. Vědomostní školení zpravidla zajišťuje některá z akreditovaných škol, praktický výcvik pak policie. Po absolvo­ vání přípravy zaměstnavatel přihlásí kandidáta ke zkoušce. Ověřování znalostí má na starost zkušební komise Ministerstva vnitra. Kandidáti nejprve odpoví písemně na 40 otázek a potom řeší úst­ ně tři praktické případy. Letos v březnu jsem se zúčastnil zkoušení 17 nováčků. Mohu říci, že bylo náročné a všichni přicházeli připraveni, s plnou vážností a odpo­ vědností. Patnáct mužů a dvě ženy v testu i u ústní zkoušky uspěli a získali právo nosit služební odznak a vykonávat službu, a to na do­ bu tří let. (Pak musí znovu předstoupit před ko­ misi.) Předseda komise JUDr. Pavel Macek, CSc., v závěru zkoušky připomněl, že strážník musí umět své znalosti »prodat«, pregnantně sdělit přestupcům, co spáchali, jakého protiprávního jednání se dopustili. Prostě, přesné užití odbor­ né terminologie je zásadním předpokladem dobré práce a naopak, že zcela nevhodné je li­ dové vyjadřování nebo sousedská familiámost. Strážníky v tom pravém slova smyslu se však stanou až naučenou teorii dokonale zažijí a naučí se ji používat v praxi. V této chvíli si musíme položit otázku: kdo v těch prvních týd­ nech a měsících usměrňuje praktický výkon no­ váčků? Existuje řízená praxe ? Věřím, že u po­ četně silných útvarů obecní policie ano. Ale jaká je situace u těch ostatních? Některé zákroky velké procvičování nepotře­ bují, jiné však ano. K těm druhým rozhodně patří použití donucovacích prostředků - přede­ vším zbraní. Strážníci je mohou použít za pod­ mínek daných zákonem (§ 13 - nutná obrana a § 14 trestního zákona - krajní nouze). Už sa­ mo posouzení, zda jednání pachatele naplňuje důvody ke střílení, je velmi náročné. Strážník musí ve velmi krátkém čase zvážit, koho chce střelbou zastavit, co provedl, a tedy zda radikál­

Č

ní zásah je tomuto činu přiměřený, zda střelbou neohrozí život jiné osoby. V krizové situaci nemá čas rozpomínat se na text zákona, na výklad jednotlivých pojmů. Su­ verénní znalost je nezbytným předpokladem. Tím druhým je schopnost a umění střílet. Ani to není v takových momentech snadné. Technika vytažení zbraně z pouzdra, nabíjení a střelba se proto musí stále cvičit. Děje se to všude? Nej­ spíš ne. Můj názor v podstatě potvrdil jeden ze starostů, když se mě v rozhovoru o přípravě strážníků zeptal: »Víte vůbec, že jeden pistolo­ vý náboj stojí pět šedesát?« V souvislosti s přípravou novely zákona o obecní policii bych doporučoval: 1. Uložit zaměstnavatelům povinnost zajišťo­ vat pravidelný střelecký výcvik pro ty strážní­ ky, jimž ukládají nosit zbraň. 2. První přezkoušení nových strážníků z vy­ braných částí vzdělávacího programu (zejména ze zákona o obecní policii a použití zbraně) za­ řazovat po půl roce služby. Starostové, kteří obecní policie řídí. jistě sle­ dují kvalitu práce svých strážníků, účinnost prosazování příslušných norem a stanovují bez­ pečnostní priority. Nemohou však rozhodovat 0 technice výkonu. Jednak na to nemají čas, jednak nemají potřebné znalosti. Spoléhají na kvalifikaci strážníků. Spoléhají oprávněně? Jsou vždy jejich postupy při zasahování správ­ né, jsou i pro ně bezpečné? Z poznatků, které jsem získal během ná­ vštěv některých obecních policií, bych nemohl odpovědět vždy kladně. Proč je takový stav? Nikdo totiž neovlivňuje pracovní postupy strážníků. Jsem přesvědčen, že by prospělo zřídit (u Ministerstva vnitra nebo při Kolegiu ředitelů MP) pracoviště, které by zpracováva­ lo a poskytovalo metodiku zákroků, soustře­ ďovalo zkušenosti a informace z činnosti obecních policií, ovlivňovalo výcvik, možná 1 ověřovalo účinnost doporučených metodic­ kých postupů. Někteří ředitelé MP statutárních měst, s ni­ miž jsem hovořil, by takový metodický útvar uvítali, dokonce se na určité formě přenosu in­ formací shodli. Ale zatím - zřejmě z finanč­ ních, možná i organizačních důvodů - není rea­ lizace příliš nadějná. JOSEF JELÍNEK FOTO AUTOR

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

37

„LEGISLATIVA

HONORÁRE A JEJICH ZDAŇOVÁNI

mm

V řadě obcí je možno se setkat s nesprávným postupem při zdaňování honorářů za příspěvky do novin a časopi­ sů, rozhlasu a televize (dále jen příspěvky). Tuto proble­ matiku je nutno zvládnout nejen v případě »velkých« (ce­ lostátních) sdělovacích prostředků, ale i nejrůznějších periodik vydávaných obcemi. říspěvky mohou být vytvářeny jednak na základě pracovněprávního vztahu, jed­ nak na základě smlouvy uzavřené podle zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon). • Příspěvky vytvořené v rámci závislé čin­ nosti Pokud je příspěvek do novin či časopisů vy­ tvářen na základě pracovněprávního vztahu, bu­ de zdaňován daní z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příj­ mů (dále jen ZDP). V takovém případě je zda­ ňován stejným způsobem jako kterýkoli jiný příjem ze závislé činnosti (zaměstnání). • Příspěvky vytvořené na základě autorské­ ho zákona V případě, že půjde o příspěvek, který nebu, de možno zahrnout do příjmů ze závislé činnos­ ti, bude se režim jeho zdanění řídit § 7 ZDP. Příspěvky vytvářené na základě autorského zá­ kona jsou příjmem podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy příjmem z jiné samostatně výděleč­ né činnosti. Pro správné zdanění je nutno sledovat, zda přesáhnou hranici 3000 Kč měsíčně či nikoli.

P

PŘÍSPĚVKY DO 3000 KČ Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopi­ sů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným zá­ kladem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně dle § 36 zákona za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendář­ ním měsíci 3000 Kč. Přitom je třeba vzít v úva­ hu, že autor si v tomto případě z daňového hle­ diska nemůže uplatnit žádné výdaje, a to ani procentem z příjmů, ani ve skutečné výši. Daň bude tedy srážena z hrubé částky, bez dalšího snížení. Příklad 1 Pan Janáček napsal pro občasník »Obecní noviny« článek, za který mu byl přiznán hono­ rář v hrubé výši 2000 Kč. Řešení: Vydavatel časopisu panu Novákovi z uvedené částky strhne daň dle § 36 zákona ve výši 10 %, tj. 200 Kč. Pan Novák obdrží hono­ rář v čisté výši 1800 Kč. Tuto částku nebude za­ hrnovat do daňového přiznání, protože deseti­ procentní srážkou byla jeho daňová povinnost již vyrovnána. Příklad 2 Jak bude vypadat situace z předchozího pří­ kladu za předpokladu, že honorář v hrubé výši bude činit 3000 Kč? Řešení: I v tomto případě se bude uplatňovat srážková daň ve výši 10 %, protože zákon ho­ voří o částce nepřesahující 3000 Kč. Příklad 3 Pan Dvořák napsal v září pro časopis »Obecní rádce« článek s hrubým honorářem 2500 Kč a pro časopis »Obec včera a dnes« další článek

38

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

s hrubým honorářem 1300 Kč. Každý časopis má jiného vydavatele. Autor oba honoráře obdr­ žel v říjnu. Řešení: Vydavatel ča­ sopisu »Obecní rádce« srazí panu Dvořákovi de­ setiprocentní daň, tj. 250 Kč a vydavatel časopisu »Obec včera a dnes« 130 Kč. Autor tedy obdrží čisté honoráře 2250 Kč a 1170 Kč. Tento postup je možný proto, že ačkoli částka honorářů v daném měsíci přesáhla 3000 Kč v celkové výši. nepřesáhla tuto hranici u jednoho plátce (tj. u jednoho vydavatele). Příklad 4 Pan Jiřík vytvořil v dubnu příspěvek pro »Obecní noviny«. Jeho hrubý honorář činil 2300 Kč. V tom samém měsíci napsal článek do časopisu »Obecní rádce« s hrubým honorá­ řem 2900 Kč. Obě periodika mají stejného vy­ davatele (tzn. jde o jednoho plátce daně). Oba honoráře obdržel v měsíci květnu. Řešení: Zde nepřichází desetiprocentní zda­ nění v úvahu, honorář od jednoho plátce přesá­ hl v daném měsíci 3000 Kč. Příklad 5 Pan Poláček přispívá do časopisu »Občasník«. V měsíci prosinci 2000 mu byl otištěn příspěvek (hrubý honorář 2400 Kč), v měsíci květnu 2001 pak další (hrubý honorář 2900 Kč). Vzhledem k platebním potížím vydavatele obdržel honorář za oba měsíce najednou až v květnu 2001. Řešení: Podle zákona desetiprocentní zda­ nění přichází v úvahu v případě, že úhrn příj­ mů od téhož plátce nepřesáhne v kalendář­ ním měsíci 3000 Kč.(Není zde tedy uvedeno, že limit 3000 Kč se počítá za měsíce, kdy byl příspěvek předán, resp. otištěn). Na základě uvedené dikce zákona nezbývá než konstato­ vat, že pan Poláček v měsíci prosinci a únoru žádný příjem neměl. Ten nastal až v měsíci květnu ve výši 5300 Kč, a tudíž není možno o desetiprocentním zdanění hovořit. Skuteč­ nost, že články byly otištěny v prosinci a únoru a odměny za ně v případě, že by se braly v úva­ hu měsíce vzniku nároku na honorář, by se »vešly« do 3000 Kč, není z hlediska dikce zá­ kona podstatná. Uvedený příklad se dá ovšem i obrátit: Příklad č. 6 Paní Nováková přispívá do časopisu »Pro­ gresivní obec«. V měsíci květnu 2001 jí byl otištěn příspěvek (hrubý honorář 5000 Kč). S vydavatelem bylo dohodnuto, že honorář ob­ drží ve dvou stejných splátkách. První splátku obdržela v červnu, druhou v červenci 2001.

Řešení: Konkrétní hrubý měsíční příjem je vždy 2500 Kč, tj. částka pod tří tisícovým limi­ tem. Podmínky pro desetiprocentní daň jsou za­ chovány. Další povinnosti vydavatele: Po skončení roku musí plátce honoráře (vy­ davatel) za uplynulé zdaňovací období vyplnit formulář »Vyúčtování daní z příjmů vybíra­ ných srážkou«. který je k dispozici na finanč­ ních úřadech. Tento tiskopis je nutno podat správci daně nejpozději do třiceti dnů od lhůty. v níž byl její plátce povinen odvést za rozhodné období poslední daňovou povinnost. Příklad č. 7 Obec Dolní Lhota vydává občasník »Novinky«. Poslední daň za rok 2000 srazila au­ torům s datem 31. 12., odvést ji tedy byla po­ vinna do 31. ledna 2001. Formulář »Vyúčtování daní z příjmů vybíraných srážkou« musela tedy podat nejpozději do 30 dnů od 31. ledna 2001.

PŘÍSPĚVKY NAD HRANICI 3000 KČ U honorářů přesahujících hranici 3000 Kč v daném měsíci od jednoho plátce daně již ne­ přichází v úvahu výhodnější desetiprocentní re­ žim zdanění. Daň také nesráží vydavatel, ale autor musí daný příjem zahrnout do svého da­ ňového přiznání. Je tedy nutno postupovat způ­ sobem obvyklým pro zdaňování příjmů v rámci § 7 ZDP. Znamená to tedy, že se autor musí rozhod­ nout. zda: a) se stane účetní jednotkou a povede jedno­ duché účetnictví, b) dobrovolně si zvolí vedení účetnictví po­ dvojného. c) či zda naopak zvolí metodu uplatňování výdajů procentem z příjmů. Při uplatnění této metody je autor poněkud zvýhodněn ve výši výdajů např. proti živnostníkům, protože si mů­ že uplatnit 30 % výdajů z příjmů (zatímco u živností je to pouze 25 %). Tyto výdaje může dále zvýšit sociální a zdravotní pojištění, jehož i zaplacení musí prokázat.

LEGISLATIVA Příklad 8 Pan Prchlík měl v daném roce příjmy za přís­ pěvky do novin ve výši 10 000 Kč a kromě to­ ho vykonává ještě živnost nákup za účelem dal­ šího prodeje a prodej. Musí se rozhodnout, zda u obou činností bude vést jednoduché účetnic­ tví, či zda u obou činností uplatní metodu stano­ vování výdajů procentem z příjmů. Není tedy možná kombinace, že by např. u živnosti byly uplatňovány výdaje ve skutečné výši a u autor­ ských honorářů výdaje procentem z příjmů.

VÍTĚZSTVÍ DOLNÍ BEČVY

PŘÍSPĚVKY POUZE PŘÍLEŽITOSTNĚ

• O jakou kauzu se konkrétně jedná?

Často se chybuje v případě, že autor své přís­ pěvky vytváří pouze příležitostně. Ti poplatní­ ci, kteří nesprávně pochopí zákon, dospějí k zá­ věru, že mohou využít ustanovení § 10 ZDP, který osvobozuje příjmy z příležitostných čin­ ností do částky 10 000 Kč ročně od daně z příj­ mů. Na rozdíl od těchto názorů se nedomnívám, že by příležitostný příspěvek do novin či časo­ pisů splňující nároky autorského zákona mohl být zdaňován dle § 10 ZDP jako »ostatní příjem«. Pod § 10 zákona spadají pouze takové příjmy (včetně příležitostných), pokud nejde o příjmy dle § 6 až § 9 zákona. Autorský zákon nerozlišuje mezi situací, kdy autor vytvoří své dílo »příležitostně« či »opakovaně«. Stejně tak zákon o daních z příjmů při definici příjmů z jiné výdělečné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a) nevyžaduje pro přiřazení uvede­ ných příjmů pod § 7 nutnost opakovanosti, resp. soustavnosti. Je tedy nutno tuto skutečnost zásadně odlišit např. od příjmů z podnikání, popř. ze živností, obchodní zákoník i živnosten­ ský zákon v definicích podnikání (živnosti) ob­ sahují podmínku soustavnosti, která pak jako jedno z kritérií umožňuje blíže definovat rozdí­ ly mezi zařazením daného příjmu pod § 7 či § 10 zákona o daních z příjmů. Převod autor­ ských práv však není podnikáním, ale jinou sa­ mostatnou výdělečnou činností, která uvedené kritérium soustavnosti neobsahuje, proto musí být zdaňován dle § 7 zákona o daních z příjmů.

OZNAMOVACÍ POVINNOST Na autorské honoráře se vztahuje oznamova­ cí povinnost ve smyslu §34 zákona o správě da­ ní a poplatků. V případě obcí však nebude příliš frekventovaná. Toto ustanovení se vztahuje na právnické a fyzické osoby mající příjmy z pod­ nikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu, které provádějí úhrady fy­ zickým osobám za jejich jinou samostatně výdělečnou činnost a z těchto úhrad nes ráže­ jí daň, jsou povinny uskutečněné úhrady ozna­ movat. Oznámení zasílá ten. kdo honorář vy­ platil, svému místně příslušnému správci daně pouze v případě, že u jednotlivé fyzické oso­ by přesáhne úhrada částku 40 000 Kč za ka­ lendářní rok. Oznámení se zašle nej později do 15. února po skončení kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena. Při zkoumání, zda honoráře přesáhly v daném roce částku 40 000 Kč pro zjištění nutnosti splnit oznamovací povinnost, bývají často mylně brány v úvahu i honoráře, které byly zdaněny srážkovou daní. Tyto úhrady se do uvedeného limitu nezahrnují a v ozná­ mení finančnímu úřadu neuvádějí. Oznáme­ ní o honorářích se nezasílá na finanční úřad pří­ slušný místu bydliště poplatníka (autora), ale naopak na finanční úřad místně příslušný plátci honoráře (vydavatele). ZDENĚK BURDA, daňový poradce, BD Consult, s. r. o. FOTO ARCHIV

Advokátka Mgr. Jana Hamplová z Mohelnice je naší stálou spolupracov­ nicí. Zaměřuje se zejména na obecní právo, tj. na zákon o obcích a sou­ visející právní předpisy. Neobává se přicházet s poměrně odvážnými vý­ klady a jednomu z nich dal v dubnu t. r. za pravdu i Ústavní soud ČR.

Je to známý případ obce Dolní Bečva, za kterou její bývalý starosta podepsal ručení ve výši více než 100 mil. Kč. Obec se to dozvě­ děla až tehdy, když se začali hlásit věřitelé. Bylo to nepříjemné překvapení. Roční rozpo­ čet této obce je totiž 10 mil. Kč. Kdyby mu­ sela plnit závazky z tohoto ručení, v podstatě by ji to na desítky let ekonomicky zcela ochromilo. Za velmi důležité považuji, že obec se za­ čala usilovně a trochu zoufale bránit. Ihned odvolala onoho starostu, a zvolila nového, který měl tolik odvahy, že tvrdě odmítl všech­ ny požadavky věřitelů. Spolu s kolegy v za­ stupitelstvu bojoval za to, aby obec nemusela nic z toho, k čemu ji bývalý sta­ rosta zavázal, platit. Nebylo to lehké. Věřitelé dali obec k sou­ du, a ta prohrávala jednu bitvu za druhou. Krajský soud dal za­ pravdu věřitelům. Vrchní soud v Olomouci také. Všechny soudy totiž přejaly ono tradované »starosta je statu­ tárním zástupcem obce«, a jeho podpis obec zavazuje. A dál tuto otázku nezkoumaly.

č. 367/1990 Sb. to nebylo výslovně uvedeno, jako je tomu v novém zákoně č. 128/2000 Sb., Ústavní soud řekl, že starosta ani tehdy nemo­ hl sám bez souhlasu příslušného orgánu obce za obec rozhodovat, a že podobné rozhodnutí obec nezavazuje.

• Jedno vítězství máte za sebou, do čeho se pustíte nyní? Velkým tématem, kterému se věnuji, a o němž vím, že v praxi přináší značné problé­ my, jsou obchodní společnosti obcí, zejmé­ na, kde je jediným společníkem obec. Dru­ hým jsou veřejné zakázky a třetím smluvní závazky obcí. V každém případě však dou­ fám, že stále více obcí podobně jako Dolní Bečva si budou své zájmy bedlivě hlídat, ať už preventivně kvalitními smlouvami a jinými dokumen­ ty, anebo, když už je nejhůř, soudně. Jde o to chtít a vydržet.

• Proč tak lpíte na důsled­ ném dodržování zákona?

Nový starosta se na mne obrátil v okamži­ ku, kdy prohráli skoro všechno. Požádal mne, abych se pokusila dát stížnost k Ústav­ nímu soudu. Zdůrazňuji, že za této situace bylo takové rozhodnutí Dolní Bečvy oprav­ du heroické.

Já tomu říkám ctít pravidla hry. Jsou věci, které lze pře­ hlédnout, a jiné, které nelze přehlédnout nikdy. Prodá-li sta­ rosta bez vědomí zastupitelů dům na náměstí, je to průšvih, který nelze odpustit. Zapomene-li starosta schválit banální pronájem a radní obvolá, zdali s tím souhla­ sí, namísto aby je svolal, a dodatečně to dá do zápisu, asi ho nebudeme kamenovat. Je však důležité, aby se z mávání rukou nestalo pravidlo a z porušování zákona běžná praxe. A to zásadní se zkrátka nesmí dít nikdy.

• Na čem jste postavila svoji stížnost?

• Jak to mají zastupitelé poznat?

Na tom, že projev vůle za obec nemůže uči­ nit jeden člověk, že starosta obce není statu­ tární zástupce. Tvrdila jsem, že starostova vů­ le není projevem vůle obce, a proto nemůže tuto obec zavázat. Ústavní stížnost měla mno­ ho stran a Ústavní soud CR se s ní ztotožnil, dokonce v řadě výroků v odůvodnění šel ještě dál.

Doba od obnovení samosprávy pokročila. Každý zastupitel už musí být aspoň trochu profesionál. Měl by v každém případě znát zákon o obcích, využívat svých práv a nebýt pouze »hlasovacím strojem®. Nacházejí-li za­ stupitelé smlouvy, které nikdy neviděli, zadávají-li se zakázky, o kterých nikdy ani nesly­ šeli, a v zápise se objevuje něco, co nikdy neprojednávali - to je přesně ten okamžik, kdy si musí uvědomit, že něco nehraje. Pokud pro­ ti tomu nezasáhnou, budou odpovědni stejně tak jako ten, kdo podobné nehoráznosti v obci páchá.

• Takže rozhodl až Ústavní soud?

• Co tento ústavní nález pro obce zna­ mená? Bezprostředně pro Dolní Bečvu znamenal, že byly zrušeny všechny rozsudky. Obec ne­ bude muset nikdy oněch více než 100 mil. Kč z protiprávně podepsaného ručení bez souhla­ su zastupitelstva hradit.

• A pro vás osobně? Je to pro mne významný profesionální ús­ pěch. Ústavní soud vyslovil, že mé úvahy a výklady byly správné, a že můj apel na obce, aby dbaly na schvalovací proces, byl více než na místě. Tím není význam tohoto nálezu vyčerpán, zejména pro období před listopadem roku 2000. I když v původním zákoně o obcích

• Jste v tomto směru více pesimistka nebo optimistka? Jednoznačně optimistka. Jinak bych nemo­ hla dělat, co dělám, a psát, co píšu. Nemělo by to smysl. Z ohlasů vím, že to smysl má. Tak­ že budoucí profesionalitě zastupitelů pevně věřím. A z toho. jak vypadají některá města a obce, už dnes usuzuji, že na mnoha místech už tací jsou. JANA HRADECKÁ MODERNÍ OBEC 7/2001 □

39----

LEGISLATIVA^___ ORGANIZAČNÍ SLOŽKA OBCE OTÁZKA: Stali jsme se jako bývalá rozpočtová organizace organizační slož­ kou obce. Není mi však zřejmé, jaké je naše postavení? ODPOVÉĎ: V poslední době se množí dotazy k problematice postavení organizač­ ní složky obce, a to zejména v souvislosti se zněním § 41 zákona č. 250/2000 Sb. Zákon v této pasáži totiž umožnil, aby se obec do 30. 6. 2001 rozhodla, zda zřídí příspěvkovou organizaci místo dosavadní organizační složky (která byla do 31. 12. 2000 rozpočto­ vou organizací), či zda vydá zřizovací listi­ nu organizační složky obce. Ovšem § 41 neumožňuje, aby se dosavad­ ní zálohově financovaná činnost (tzv. zálo­ hová organizace) ze zákona přeměnila na or­ ganizační složku obce. Pokud je (bývalá) zálohově financovaná činnost obce takové povahy, že vyžaduje jistou samostatnost, může obec kdykoliv rozhodnout o zřízení organizační složky. Příslušné Opatření Ministerstva financí (kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro územní samosprávné celky) . publikované ve Finančním zpravodaji č. 11/2000 neobsahuje tuto možnost formu­ lovanou tak, jak tomu bylo ve zrušené účto­ vé osnově a postupech účtování. Domnívám se, že tyto (zálohově financované) činnosti může účetní jednotka (obec, resp. územní samosprávný celek) zajistit ve smyslu čl. XIX cit. opatření, a to jako vnitroorganizační účetnictví. Soudím, že ve vztahu k předpokládané četnosti využití formy organizační složky k zajištění některých činností obce v rámci samostatné působnosti bude problematika postavení organizačních složek ještě mno­ hokrát předmětem diskuzí.

PRINCIPY VZNIKU OTÁZKA: Podle jakých principů je možno založit organizační složku obce? ODPOVĚĎ: Organizační složka vzniká (a zaniká) rozhodnutím zastupitelstva územ­ ního samosprávného celku (obce nebo kra­ je). O zřízení organizační složky musí zřizo­ vatel vydat zřizovací listinu, jejíž náležitosti jsou předepsány zákonem. Zákon předpokládá, že organizační složky bude územní samosprávný celek (obec nebo kraj) zřizovat tehdy, pokud zajišťované čin­ nosti nebudou vyžadovat velký počet za­ městnanců, nebudou potřebovat složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení, nebudou vnitřně či jinak organizačně členě­ né a nebudou vstupovat do složitých ekono­ mických nebo právních vztahů. Organizační složka není samostatnou právnickou osobou a zaměstnanci organizační složky jsou za­ městnanci obce (nebo kraje).

---- 40 □ MODERNÍ OBEC 7/2001----------------

Organizační složka není účetní jednotkou. Příjmy a výdaje (rozpočet) organizační slož­ ky jsou obsaženy v rozpočtu jejího zřizova­ tele (obce nebo kraje). Pokud se uspokojivě vyřeší otázky pra­ covně právních vztahů zaměstnanců obce zařazených do organizační složky, pak je ta­ to forma (stejně jako zálohové financování činnosti obce) docela vhodná pro systema­ tické a koncepční zabezpečení služeb zajiš­ ťovaných obcí v rámci samostatné působ­ nosti, a to zejména v podmínkách menších obcí a měst. Je možné předpokládat, že for­ ma organizační složky bude úspěšně využita např. při organizačním a provozním zajiště­ ní pravidelně pořádaných místních slavností (poutí, festivalů, výročí) nebo jiných akcí, které obec pravidelně (každoročně)pořádá. K tomu, aby organizační složka byla (ze zákona) způsobilá vykonávat příslušné čin­ nosti, je nezbytně nutné, aby zřizovatel vy­ dal zřizovací listinu. Zákon č. 250/2000 Sb. celkem přehledně a jasně stanovuje náleži­ tosti takové zřizovací listiny. Připomínám, že zřizovací listinu organizační složky schvaluje zastupitelstvo obce (dle zákona č. 128/2000 Sb.), ale organizační složka ne­ ní samostatnou právnickou osobou. Tento fakt vyplývá i ze znění písm. d) § 26 cit. zá­ kona, který uvádí, že ve zřizovací listině or­ ganizační složky musí být uvedeno naznače­ ní osob oprávněných jednat za organizační jednotku«. (Zde asi musíme opomenout, ze zákon opět používá jiný termín než organizační složka, aniž by upřesnil, co to je organizač­ ní »jednotka«. 1 když je pravda, že nepřes­ nost v termínech zákonů může praxi přinést nejednu obtíž.) Vymezení účelu (zřízení organizační složky obce) a tomu odpovídajícího před­ mětu činnosti doporučuji věnovat značnou pozornost. Důvody lze nalézt ve znění živ­ nostenského zákona (konkrétně odst.3 písm. a) § 3 zákona č. 455/1991 Sb.) a v příloze k nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných. Jinak lze pokládat za samozřejmé, že organizační složka obce bude vykonávat výhradně takové činnosti, které spadají do samostatné působnosti obce ve smyslu zá­ kona č. 128/2000 Sb. Vymezení majetku ve vlastnictví zřizova­ tele, pokud je organizační složce předáván do správy, snad nebude činit zásadnější obtí­ že. Připomínám pouze, že obec je (dle záko­ na č. 128/2000 Sb.) zavázána k péči o svůj majetek včetně jeho evidence (dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Znamená to, že obec vede příslušnou majetkovou a účetní evidenci, která se k majetku (svěřenému do správy organizační složce) vztahuje. V pří­ padě svěření správy věcí movitých a práv je nutno vycházet z povinností uložených obci zákonem č. 128/2000 Sb. (zejména 38) a z příslušných souvislostí vyplývajících se zákona o účetnictví a ze souvisejících před­ pisů (zejména viz citované Opatření MF.)

V tomto směru jsou ustanovení § 25 a § 26 písm. g) a písm. h) zákona č. 250/2000 Sb celkem popisná a návodná. Bude užitečné pozastavit se u stanovení rozsahu oprávnění osob. které budou jednat za organizační složku obce navenek, tj. u jmenování a určení rozsahu pravomocí ve­ doucího organizační složky v takovémto jme­ nování. Za prioritní je třeba považovat sku­ tečnost, že takováto osoba je zaměstnancem obce. To znamená, že i v tomto případě platí všechna pravidla daná např. zákoníkem práce pro vztah zaměstnance a zaměstnavatele. Součástí jmenování by mělo být určeni práv a povinností vedoucího. Určení těchto práv se bude samozřejmě odvíjet i od rozsahu majet­ ku obce svěřeného do správy a rozsahu ma­ jetkových práv svěřených organizační složce. Nicméně jedná se o pracovně právní vztah, a tak by jmenování vedoucího organizační složky mělo mít i v tomto směru všechny ná­ ležitosti, které předpokládá zákoník práce. Rozsah zmocnění zajisté bude ovlivněn i pří­ slušnými ustanoveními zákoníku práce, která se dotýkají odpovědnosti za škodu. /Zaměst­ nanci obce (kraje) zařazení do organizační složky budou mít i z hlediska platového zařa­ zení poněkud jiné postavení než zaměstnanci obce (kraje) zařazení do úřadu obce (kraje)/.

DALŠÍ NÁLEŽITOSTI OTÁZKA: Jaká je forma a náležitosti písemností, které organizační složka bude vyhotovovat? ODPOVĚĎ: V tomto případě lze použít souvisejících ustanovení 111 zákona č. 128/2000 Sb. s tím, že organizační složka vyřizuje zásadně pouze věci týkající se sa­ mostatné působnosti obce a v rozsahu, který je vymezen zřizovací listinou organizační složky. OTÁZKA: Kdo vykonává funkci za­ městnavatele vůči zaměstnancům obce za­ řazeným do organizační složky? ODPOVĚĎ: V obcích, kde není zřízena funkce tajemníka, to pravděpodobně bude starosta, v obcích, kde funkce tajemníka obecního úřadu zřízena je, bude výhodné, bude-li tajemník výkonem funkce zaměstna­ vatele pověřen rozhodnutím zřizovatele or­ ganizační složky, tj. rozhodnutím zastupitel­ stva, není-li taková pravomoc svěřena radě. Mgr. ALENA M O C K O V ČIA KO VÁ,

vedoucí útvaru REGIS - 1POS Praha

• REGIONSPEKTRUM

BRITSKÝ PROJEKT BEST VALUE Již několikrát jsme otiskli materiály ze stránek www.komunikujici-město.cz. Tentokrát předkládáme pro inspiraci texty týkající se hodnocení služeb měst­ ské policie. klienty a komunitu« stanoven láda ve Velké Británii usi­ hlavní cíl »Poskytovat lidem služ­ luje o to, aby si radnice by, které chtějí za ceny, jež jsou uvědomily, že musí nabízet přiměřené, a hledat cest, jak by se vysoce kvalitní a hodnotné služby. k tomu mohl každý vyjádřit.« Za Proto také přišla s projektem prioritní je považováno »Naslou»BEST VALUE« (volně přeloženo chat tomu, co komunita říká a zaji­ Nejvyšší hodnota veřejné správy). stit vysokou úroveň spokojenosti®. Cílem tohoto projektu je zefek­ Pro tyto poměrně obecné cíle tivnění místní správy - zvýšení její si stanovují jako klíčové indiká­ hodnoty pro občany. Projekt vy­ tory »podíl projektů, které budou chází z úvahy, že správa poskytuje vypracovány se zapojením klien­ občanům různé služby za určitou tů® s cílovou hodnotou 100 % cenu. Občan není vnímám jako a »podíl občanů spokojených se pouhý příjemce, je to platící uživa­ všemi službami, které daná sprá­ tel služeb veřejné správy. Právě va poskytuje® s cílovou hodnotou občan by měl mít rozhodující slo­ 63 %. vo při posuzování »hodnoty« po­ Projekt tedy nepřímo naznaču­ skytované služby. je, že veřejná správa není jediná, To znamená, že se místní sprá­ kdo poskytuje služby a produkty vy musí zabývat následujícími občanům a pomáhá jim při řešení otázkami: jejich životních situací. Je třeba • Poskytují služby, které jejich ob­ také počítat se službami nabíze­ čané chtějí? nými podnikatelským sektorem • Jak dobře služby poskytují? Ne­ a neziskovými, nevládními orga­ byl by někdo jiný schopen posky­ nizacemi. I v této souvislosti pla­ tovat služby lépe? tí, čím lepší informační a komuni­ • Jak jsou služby poskytovány ně­ kační systémy, tím objektivnější kde jinde? a racionálnější mohou být naše rozhodnutí.

V

ČTYŘI C

Pro program Best Value byla definována 4 C, podle kterých má veřejná správa jednotlivé služby posuzovat: □ challenge - výzva k diskuzi o službě, tedy proč a jak poskytu­ jeme danou službu (s tím je spoje­ no i rozhodnutí o tom. zda vůbec službu poskytovat), □ compare - porovnání služeb a způsobů, jak jsou poskytovány jinými subjekty, □ consult - konzultace s klienty služby, ostatními občany, místní­ mi a národními organizacemi, je­ jichž cílem je ujasnit si, jaké služ­ by a standardy lidé chtějí, □ compete - soutěž, která zajistí, že služby budou konkurence­ schopné. budou zajišťovány tou nejefektivnější cestou. Je to dlouhodobý záměr a parti­ cipace místních správ na tomto projektu je poměrně volná. Pro jednotlivé oblasti poskytovaných služeb, které se místní správa roz­ hodne do programu zařadit, jsou definovány cíle, priority, ale pře­ devším měřitelné výstupy společ­ ně s cílovými hodnotami.

HLAVNÍ CÍL Konkrétně je například ve měs­ tě Yorku pro letošní rok pro oblast nazvanou »Hodnota pro občany.

CO OBSAHUJE LETÁK V úvodu stručně seznamuje s vládním programem zlepšování služeb veřejné správy - Best Va­ lue a podrobněji s vývojem situace ve West Midlandské policii (roste počet policistů v terénu - více než 600, nejnižší náklady na policejní management v zemi atd.) Policie již delší dobu pracuje s plány na zlepšení svých služeb a pravidelně přezkoumává kvalitu poskytova­ ného servisu. Dlouhodobě se snaží policisty přiblížit k občanské ko­ munitě, což se setkalo s velkým ohlasem u obyvatel West Midlands. »Naším cílem je být užitečnou městskou policejní silou a k tomu potřebujeme znát lépe Vaše názo­ ry a potřeby. Věnujte proto trochu času čtení tohoto letáku, který ob­ jasňuje co znamená Best Value v naší práci a dejte nám vědět, po­ kud máte připomínky nebo námě­ ty k jejímu zlepšení,® říká se v úvodu, který je podepsán vrchním konstáblem a předsedou policejní­ ho úřadu. Best Value v práci policie zna­ mená, stejně jako v případě jiných institucí, poskytovat co nej kvalit­ nější služby za co nejekonomičtěj­ ších podmínek. Policejní úřad má povinnost konzultovat problémy

s místními obyvateli a uživateli je­ ho služeb, stanovit cíle a kritéria k jejich dosažení, zveřejnit pro­ gram revizí a kontrol ve všech ob­ lastech policejních služeb na dal­ ších pět let a zajistit trvalé zlepšování policejních služeb. • Na jaké oblasti se kontrola za­ měří? • Jaké činnosti West Midlandská policie dnes vykonává, jak dobře je dělá a kolik její služby stojí? • Má policie zajišťovat všechny tyto činnosti nebo zde existuje alternativní poskytovatel, který by je zvládl lépe nebo levněji? • Jak dobře služby fungují? Tato oblast bude obsahovat zpětné zkoumání za delší časové období, bude potřeba provést srov­ nání s ostatními městskými polici­ emi (za srovnatelných podmínek). • Co obyvatelé West Midlands od policie očekávají, dostávají ten servis, který právě potřebu­ jí? Není Best Value pouze opat­ ření na snižování nákladů? Ne. Cílem Best Value je zlepšit poskytované služby zkvalitněním naší práce. • Není cílem Best Value pouze propouštění zaměstnanců? Rozhodně ne, cílem Best Value je hledat, jak pracovat lépe. Stráví­ me mnoho času revizí našich systémů a způsobů využívání zdrojů, které máme. Vrchní konstábl je povinen zabezpečit policii první linie, ne za každou cenu propouštět úředníky. • Znamená Best Value pouze kontrolu jednou za pět let? Ne, cílem Best Value je průběž­ né zlepšování našich služeb. Proto všechny oblasti naší práce budou kontrolovány pravidelně každý rok. Podle toho budou sestaveny akční plány a budeme se jimi řídit, abychom zajistili konstantní růst kvality. • Mohou občané sehrát v tomto procesu nějakou roli? Ano a velmi důležitou. Potřebu­ jeme znát vaše názory a postoje, abychom je mohli zapracovat do našeho procesu plánování. Pokud máte nějaké myšlenky, jak bychom mohli naše služby zlepšit, věnujete pozornost následujícím otázkám.

DOTAZNÍK Následuje dotazník, který je od­ povědní zásilkou - zdarma, adresa policejního úřadu, telefon, e-mail, internetové stránky. V tomto dotazníku jsou polože­ ny tři otázky: Jak si myslíte, že bychom mohli zlepšit naše služby? Co by měly být naše priority v příštích 12 měsících? Na co bychom měl »zaměřit« Best Value v první řadě? NIKOLA FORET, KATEŘINA KOPŘIVOVÁ, Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání v Brně FOTO ARCHÍV

MODERNÍ OBEC 7/2001 O

41----

REGIONSPEKTRUM___

PODPORA BYDLENÍ Malé Svatoňovice jsou ozdobou Jestřebích hor, vý­ chodního předhůří Krkonoš. Zvláště nyní, kdy se po­ dařilo zvelebit ve spolupráci s památkáři Mariánský sad. Práce na něm si do roku 2000 vyžádaly na půl­ druhého miliónu korun. vě třetiny uhradila obec ze Vloni zařadil obecní úřad do svého rozpočtu, třetinou místního časopisu přílohu - »Vypřispěl i trutnovský okresní hlášku obce Malé Svatoňovice čís­ úřad. Obec je spojována se jmény lo 1/2000 o vytvoření a použití bratří Josefa a Karla Čapka. K his­ účelových prostředků Fondu roz­ torii turisticky atraktivního města voje bydlení na území obce...« V úvodu se připomínala mož­ a okolí by také patřila alespoň zmínka o zdejší 4001eté těžbě uhlí. nost získání státní půjčky na opra­ vy, modernizaci a rozšíření byto­ Nedávno však zanikla, a dokonce po ní už téměř nezůstala ani ně­ vého fondu ve výši 1 100 000 kdejší mohutná halda hlušiny. korun a splatností do 10 let. Půjč­ K přednostem obce patří udržo­ ka je bezúročná a poskytující obci vání pořádku. Ano obce, protože, možnost získání dalších prostřed­ ač tu mají už zmíněné náměstí, ne­ ků. Může se dít formou 4% úroku patří Malé Svatoňovice se svými od zúčastněných občanů. Tímto výtěžkem lze rovněž ještě doplnit 1500 obyvateli na katastru, zahr­ nujícím také Strážkovice, Odolov, původní získanou částku.

D

BEZPEČNOST NA BŘEHU ROZKOŠE Česká Skalice nedávno oslavila 760 let své existence. Má 6000 obyvatel a dalších 2000 občanů žije v takzva­ ných spádových obcích a osadách. Katastr se rozklá­ dá na ploše 2700 hektarů. Z nich 1100 hektarů tvoří příměstské jezero, vodní nádrž Rozkoš. e městě, s velkým turistic­ botu, neděli, a to přiměřeně na rá­ kým ruchem, který zvyšuje no, odpoledne i na noc. i přitažlivost přehrady, ale »Preventivní činnost«, zdůraz­ také atraktivní přilehlé Ratibořické ňuje starosta, »pokládám za jednu údolí, bývají i nemalé starosti. Tý­ z nejdůležitčjších, protože tak je kají se především udržování po­ možno nejlépe zdůvodnit existenci řádku. Starosta Bc. Petr Fejfar, městského policejního útvaru. kterému ze zákona přísluší být V jistém smyslu už svou existencí současně velitelem městské poli­ předchází případné trestné činnos­ cie, říká, že k tomu jim slouží šes­ ti.® tičlenný sbor městské policie. Městské policii, jak známo, pří­ Ve městě mají také jistou sluší plnit úkoly při ochraně zdra­ zvláštnost, s níž se mohou pochlu­ ví, života a majetku občanů. To je­ bit jen málokde. Je to Česká rybář­ jí velitel a současně starosta města ská stráž, do níž patří i dva městští nepokládá za formalitu. strážníci. Toto zastoupení má jisté Pokud jde např. o zdraví a život, přednosti. Příslušníci policie mo­ uvedl příklad z léta roku 1999: hou tak s ostatními členy stráže »Naše českoskalická policie se při­ účinněji působit na rybáře, kteří činila o záchranu tří lidských živo­ sem přijíždějí za svým koníčkem. tů. Policisté dorazili při noční služ­ K nežádoucím jevům patří i to, bě k hořícímu objektu naštěstí že se nedodržují často přehradní či ještě dříve, než mohli zasáhnout plážové předpisy a ustanovení. hasiči. Chtěl bych připomenout, že Vyvolávají rovněž řadu drobných od té chvíle ustaly v našem městě konfliktů s návštěvníky, kteří se debaty o tom, zdaje městská poli­ cie potřebná. Škoda, že někdy zde chtějí koupat a svou přítom­ ností i pohybem prý narušují zá­ k podobným poznáním musí napo­ jmy rybářů. moci až událost, blížící se tragé­ Jezero Rozkoš a přilehlé pláže, dii.® kromě několika desítek metrů vy­ Většina občanů chápe, že útvar hrazených přírodní rezervaci, jsou nemůže být finančně soběstačný, přístupné všem návštěvníkům. tím spíš, že se nezabývá jakouko­ I když se v okolí vodního díla, liv formou výdělečné, třeba podni­ obklopeného nejen restauracemi, katelské činnosti, např. placenými ale také desítkami stanů, sejde službami pro některé podniky denně až půltřetího tisíce rekrean­ apod. Ani získáním třeba 30 000 tů. hlavní pozornost je soustředěna korun na pokutách se nemohou ná­ na střed města. Zde je totiž velmi klady krýt. S nimi se samozřejmě rušno nejen v létě, ale po celý rok. kalkuluje při sestavování rozpočtu Město je známé svým bohatým města. nočním životem. Proto jsou služby Stranu připravil hlídek po letitých zkušenostech JOSEF FARSKÝ rozloženy především na pátek, so­ FOTO ARCHIV

V

Petrovice, do kategorie měst. To prý ale není důležité, říká starostka Eva Hylmarová. Jeden z nejčer­ stvějších a nejvýznamnějších poči­ nů - moderní bytový dům se 24 byty - obdivují nejen občané Svatoňovic. Vyrostl ve velmi krátké době. Malosvatoňovičtí - jak uvedla jejich starostka - mají i další plány výstavby a rozvoje. V novém by­ tovém domě vzniklo následně dal­ ších 8 bytů. Do programu výstav­ by je bylo možno zařadit až ve chvíli, kdy obec získala státní do­ taci. Přesáhovala 2,5 mil. Kč. To je téměř polovina z celko­ vých nákladů, jež musí uhradit ze svého rozpočtu. Také 200 000 Kč bylo získáno z Programu obnovy venkova. Společně s dalšími 400 000 Kč z rozpočtových prostřed­ ků včetně těch ze základní školy, postačily k vybudování plynofikačního zařízení kotelny v budo­ vě. V modernizaci se bude pokra­ čovat.

---- 42

3 MODERNÍ OBEC 7/2001

Státní půjčka takto slouží k po­ skytování zvýhodněných úvěrů majitelům bytových a rodinných domů a bytů. K zásadám starostky patří zají­ mat se například v tisku o všechno, co by mohlo souviset se získáním případných výhod pro obec. Druhé kolo projednávání žádo­ stí proběhlo v létě minulého roku. Mezitím se našli také první zájem­ ci, kteří části půjčky uhrazovali. Navrácené peníze mohou znovu sloužit dalším, kdož je potřebují. Už v prosinci roku 2000 mohla ra­ da obce schválit dalších 5 žádostí na částky mezi 30 000 až 150 000 Kč. Pečlivě se sleduje tzv. účelo­ vost půjček. Kdo si uvedl jako dů­ vod k půjčce např. opravu střeš­ ních okapů, nemůže peníze použít, i kdyby byly podloženy řádně pro­ placenými účty, třeba k obnově oken apod. V započaté operativnosti před­ stavitelé Malých Svatoňovic po­ kračují i letos.

BEGIONSPEKTRUM______

AKTIVITY POKRAČUJÍ Sloup - vítězná obec soutěže »Vesnice roku« - se na­ chází asi 10 kilometrů severovýchodně od okresního města Blanska. Je křižovatkou tras pěších turistic­ kých stezek v prostředí Moravského krasu. ky, opravou dalších komunikací romě místních Sloupskoa tak dále.« šošůvských jeskyní jsou ze Bytová politika nezůstává také Sloupu snadno dostupné stranou: »Je také příznivé, že za­ všechny ostatní jeskyně a další počala výstavba obytného souboru krasové útvary v okolí včetně Ma­ v sídlišti Sloup-jih. V obytném cochy. souboru jde o »jednodomky« Starosta obce Ing. Josef Miku­ a dvoudomky. Přitom na pět dom­ lášek k vítězství v soutěži »Ves­ ků bylo již vydáno stavební povo­ nice roku 2000« (MO č. 3) uvedl: lení a ve čtyřech případech byla už »Uvědomili jsme si, že se nám mnohé již podařilo, a to nejen stavba zahájena. Je také pravděpodobné, že se v oblasti hospodářské, ale také v obci brzy dočkáme moderní v kulturní a společenské, že jsme mateřské školy. Její studie byla dospěli do stavu, kdy se máme již vypracována. Změny také čím pochlubit a co nabídnout. probíhají v odpadovém hospo­ Navíc, že při porovnání s ostatní­ dářství. Spočívají ve zrušení stá­ mi obcemi se můžeme také něče­ lého vystavení velkoobjemových mu přiučit. kontejnerů a zavedení separova­ Naše současné patnáctičlenné ného sběru směsných plastů a skobecní zastupitelstvo s jeho pětila.« člennou obecní radou se v posled­ Nemalý význam pro rozvoj ob­ ních uplynulých deseti letech příliš ce mají také zmíněné Sloupskonezměnilo. Mohlo proto navazo­ vat na všechno pozitivní, čeho by­ šošůvské jeskyně. Z podnětu obce byla mimo jiné realizována nauč­ lo v obci dosaženo a vytknout si ná stezka, aby se návštěvníci jes­ řadu dalších cílů - hlavně vytvoře­ kyně po prohlídce nemuseli vra­ ní hezké, upravené a perspektivní cet po frekventované státní obce. Prvním krokem bylo ji téměř silnici, ale aby mohli nerušeně projít krasovou krajinou. Sloup je celou rozkopat a položit všech­ ny chybějící sítě. Dnes si už jen také v širokém okolí znám pout­ ním kostelem. matně vzpomínáme na rozbité ulice s hlubokými výkopy pro Aktivity obecního úřadu, za­ stupitelstva, rady, komisí a zvláš­ kanalizaci, plynofikaci a tele­ fon. Po tom všem se v posled­ tě starosty obce probíhají nároč­ ným, ale přitom správným ních letech usilovně pracuje právě na vzhledu a čistotě ob­ směrem a dosahují nemalých vý­ sledků. Zájem obce o občany ce.« K plánům do budoucna staros­ všech generací, úroveň a formy komunikace s občany, doplněné ta dodává: »Kromě zajištění pro­ vozu obecního úřadu, škol, hasič­ Sloupským informačním zpravo­ ského domu a kulturního domu dajem, není jen informacemi počítáme s dokončením kanaliza­ o tom, co se v obci událo a co se dále připravuje. ce v některých částech obce a úpravy náměstí, s pokračováním Je také signálem pro občany, aby svými názory a zkušenostmi rekonstrukce veřejného osvětlení, úpravou a doplněním inženýr­ přispívali k dalšímu rozvoji již tak všestranně rozvinuté obce. ských sítí pro nové rodinné dom­

K

PERSPEKTIVA ROZVOJE Třebíč je okresním městem v jihozápadní části Mora­ vy. V současnosti v něm žije 39 400 obyvatel. Ve měs­ tě je mnoho dalších významných staveb, z nichž vět­ šina je zapsána v seznamu památkově chráněných objektů. První kroky revitalizace inicio­ ýznamnou akcí pro město vané naší radnicí již proběhly. Ze je projekt »Komunikační strany našeho města byly v rámci strategie pro místní samosprávu«, v němž Transparencyrekonstrukce In­ bývalé židovské čtvrti investovány prostředky na ternational ČR, ve spolupráci rekonstrukci inženýrských sítí, na s městským úřadem prostřednic­ ochranu proti povodním a na cel­ tvím anonymního dotazníku hod­ kové vylepšení přístupnosti této notí komunikaci mezi městským úřadem, zastupitelstvem a občany městské části. Děláme vše pro to, aby židov­ města. ská čtvrť byla zapsána do seznamu Město také ve spolupráci s part­ nerskými organizacemi projektu světového kulturního dědictví Zdravé město pozvalo v loňském UNESCO.* Třebíč je rovněž aktivním čle­ roce občany města na Dny zdraví. Hlavním obsahem rozhovoru se nem sdružení právnických osob starostou města Milošem Maškem Vysočina, které si klade za úkol celkovou obnovu turistiky v regio­ bylo hlavně to, co má město dále ve svém programu a jaké má sou­ nu. Město je sdružením zastoupe­ časné problémy. K tomu starosta no například na regionálních turis­ uvedl: »Mezi důležité úkoly rady tických výstavách. města a zastupitelstva města patří Pro podporu větší návštěvnosti vytváření reálných podmínek pro Třebíče jsou představitelé města život občanů našeho města a pro v aktivním kontaktu s izraelským spolupráci s okolními obcemi. Tel-Avivem. V rámci spolupráce Jsou to četné ekonomické, byla v Izraeli a také ve Spojených kulturní, sociální, urbanistic­ státech realizována mobilní výsta­ ké, architektonické, ekologické va židovských památek, která si a další otázky. Zahrnují bydlení, dává za cíl zvýšení informovanosti nezaměstnanost, ochranu a ob­ o městě a zvýšení zájmu turistů. novu památkového dědictví Město má ve svém programu ta­ (včetně židovské čtvrti), turisti­ ké péči o mladou generaci. Pro­ ku, péči o mladou generaci střednictvím Domu dětí a mládeže a o její zdraví, ekologii, životní Třebíč jsou dětem a mládeži nabí­ prostředí atd.« zeny četné zájmové kroužky (pří­ Rozhovor se starostou pokračo­ rodovědné, technické, hudební val o stavu a o dalším rozvoji ži­ a taneční, turistické a sportovní). dovského města, které představuje Zde má také své důležité místo největší Zachovalou čtvrť svého projekt»Zdravé město*. druhu v ČR a zřejmě i ve střední Aktivity města nepochybně při­ Evropě. K tomu starosta dodal: spějí k řešení současného problé­ »V územním plánu rozvoje měs­ mu - rostoucí nezaměstananosti. ta byla zahrnuta také forma revi­ Pro rozvoj zmíněného cestovního talizace židovské čtvrti, která se ruchu má také nezastupitelné mís­ řadí společně s románsko-goticto rozšíření ubytovacích kapacit. kou bazilikou sv. Prokopa k nejStranu připravil významčjším pamětihodnostem JOSEF MUSIL FOTO ARCHIV, MARTA STLOUKALOVÁ města.

V

MODERNÍ OBEC 7/2001 □

43

REGIONSPEKTRUM_______________

ZDRAVÁ MĚSTA PO ČTYŘECH LETECH MUDr. Jiří Sýkora, náměstek primátora Zlína, zastával úspěšně dvě funkční období post předsedy Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR). O tom, jaký je jeho pohled na minulost, současnost i budoucnost projektu Zdravé město v České republice, vypovídá následující rozhovor. • Kdy jste se seznámil s projektem Zdravého města a jaký je současný stav projektu?

práci, která je neméně důležitá. Odbornou náplň projektu do­ dají místní specialisté, kteří mají aktivity v nejrůznějších oblastech života ve městě, ale 5 b také tam žijí a nejlépe ho znají. Bylo to v roce 1995. Tehdy frTl BĚSI Naše město ve spolupráci byl Zlín po jeden rok pozoro­ eská brána s řadou partnerů Zdravého vatelským městem a po roce města již pravidelně podporuje do asociace NSZM ČR vstou­ Zdravá města a spoluparticipuje na řadě akcí pil. Byli jsme navrženi na (Den Země, Dny zdraví, Den předsednické město, což byla bez aut a jiné). Hodně investujeme např. do bu­ zajímavá výzva, takže jsem osobně převzal dování parků na Jižních svazích, do rozvoje funkci předsedy asociace. Dnes je členská zá­ a zlepšování dětských hřišť (v oblasti prevence kladna asociace o třetinu větší, avšak cesta pro­ úrazů a hygieny), do Stezky zdraví, do systému sazování mezinárodních projektů v podmín­ cyklotras apod.) kách ČR není lehká. V rámci městského rozpočtu existují speciál­ V roce 1996 převládalo ještě nadšení, také ní fondy se zaměřením na jednotlivé oblasti, ze­ bylo relativně více finančních prostředků. Při­ jména kulturní, sportovní i sociální fond a také tom řada věcí se dělala někdy až živelně. Dnes fond zdraví. Město je dotuje nemalými pro­ je finanční útlum, lidé se chovají velice střízlivě středky. Z nich financujeme a podporujeme ne­ až opatrně. Přesto vidím posun v rámci asocia­ vládní organizace, školy, spolky, sportovní klu­ ce k dobrému, a to v tom smyslu, že se začalo by, mládežnické organizace atd. Jsou to myslet koncepčně, kvalitně se plánuje je snaha například hygienická služba. Univerzita T. Bati o to, aby města vytvářela strategické plány. a nevládní organizace, třeba v ekologické nebo Projekt Zdravé město přináší do těchto stra­ sociální oblasti. tegií velkou hodnotu, která spočívá v evrop­ Jednu ucelenou část našeho Plánu zdraví tvo­ ských standardech - jako jsou zdraví a kvalita ří prevence sociopatologických života, udržitelný rozvoj - dopo­ jevů včetně protidrogové preven­ ručovaných také OSN. V tom vi­ ce. do které se zapojila např. po­ dím hlavní pole působnosti Zdra­ licie. Zájemcům o podrobnější vých měst v ČR. informace jsem k dispozici na • Ve Zlíně se nyní připravu­ elektronické adrese jirisykoje »Plán zdraví« podle mezi­ [email protected].

d mm

Č

národně uznávané metodi­ ky New Gate 21, kterou NSZM ČR rozvíjí společně s Univerzitou Karlovou a dalšími partnery již od ro­ ku 1998. V čem tkví jeho pří­ nos? Hlavní cíl projektu je v provázanosti Plánu zdraví a strategií v jednotlivých členských měs­ tech asociace. Tím by měla být zajištěna kvalita Místní agendy 21 a místní proces rozvoje a za­ pracování LEHAP i dalších mezinárodních do­ poručení. Velký význam má při tom nejen smě­ řování k udržitelnému rozvoji města, ale také široké zapojení veřejnosti a otevřený dialog radnice s veřejností. V každém Zdravém městě má velký význam systematické vytváření podmínek pro kvalitní život - například podpora zdravého životního stylu, informace o stavu města, propagace kva­ litních aktivit a mnoho dalších prvků. To všech­ no by mělo být pojímáno ve vzájemných vaz­ bách a určovat základní směřování.

• Je podle vás projekt běžnou součástí práce komunálního politika? Práci na projektu vždy musí podpořit a také začít místní politik. Bývá to většinou některý z místostarostů nebo náměstků primátora. Začá­ tek projektu je třeba mít »projednaný« na poli­ tické úrovni, úplně nejlepší je, pokud si politic­ ké strany dají Zdravé město do svého programu. Tím se vytvoří prostor pro odbornou

---- 44

3 MODERNÍ OBEC 7/2001

a

21

• Jaké jsou vaše zkušenos­ ti ze zahraničních měst? Několikrát jsem se účastnil mezinárodních setkání Zdravých měst a navštívil jsem zahraniční partnerská města Zlína. Zvláště si cením zkušeností z Kanady, například ze soutěže »Community in Bloom«, do které se naše město zapojilo. Zahraniční města bývají velice aktivní ve vy­ hledávání osvědčených mezinárodních projek­ tů, mj. protože je to součást jejich image a sig­ nál kvality politického vedení, což se u nás snad pomalu prosazuje. To také vysvětluje, proč v Evropě vznikla během několika let tisícovka Zdravých měst. Myslím si ale, že náš stát by měl mnohem více podporovat projekty, které přinášejí do ČR ev­ ropskou kvalitu. V porovnání s investicemi a vklady jednotlivých Zdravých měst do míst­ ních aktivit podpory zdraví, které se pohybují v miliónech, bych očekával odpovídající pod­ poru celostátní činnosti NSZM ČR ze strany ministerstev. Jsem přesvědčen, že projekt Zdravé město je pro Zlín i další města důležitá investice do bu­ doucna. Nejsem asi sám, kdo to takto cítí. Počet členů NSZM ČR neustále stoupá. Dosáhli jsme mezinárodně uznávané výsledky, na které se přijela podívat města z celé Evropy při nedávné konferenci WHO do Brna. PETR NOVÝ

ro další vývoj obcí je důležité, aby mě­ ly schválený územní plán rozvoje. Na­ kolik ho mají zpracovány a jaké zkuše­ nosti při jeho tvorbě získaly, to se na základě rozsáhlého dotazníkového šetření pokusil zjis­ tit pracovní tým Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice vedený PhDr. Ja­ nou Veselou, CSc. Návratnost dotazníků byla v podstatě sto­ procentní. Sledovaných 170 obcí bylo rozdě­ leno podle počtu obyvatel do 7 kategorií - od nejmenších do 500 obyvatel až po obce s více než 50 000 občany. Analýza získaných dat prokázala, že strategický plán rozvoje mají zpracovány nejvíce obce od 10 000 do 50 000 obyvatel, nejméně obce pod 500 obyvatel. Pro obce nad 100 000 občanů je zase příznačné, že již schválený plán chápou jako otevřený a systematicky ho doplňují. Respondenti se z 87,92 % domnívají, že projednané plány odrážejí střednědobé i dlou-

P

ROZVOJOVÉ PLÁNY hodobé priority rozvoje obce. Nejzávažnější je pro ně bytová výstavba, byť jim byly nabí­ zeny rovněž jiné priority: budování kanaliza­ ce, zavedení plynu apod. Dalším poznatkem je skutečnost, jak s přibývajícím počtem ob­ čanů vystupuje do popředí požadavek průmy­ slové zóny. A to od výchozího nulového sta­ vu v nejmenších obcích až po 42,86 % v obcích od 10 000 do 50 000 obyvatel. Ve většině obcí (87,77 %) přitom respondenti stanovené priority považují z ekonomického i sociálního hlediska za vyvážené. Problémem je malá informovanost veřej­ nosti. Z analýzy například vyplývá, že pouze menšina (40,92 %) má povědomí o stanove­ ných prioritách rozvoje své obce. Informace získala zpravidla z místního tisku a až s na­ růstajícím počtem obyvatel také na www stránkách příslušného obecního úřadu. Napro­ ti tomu pozitivním rysem je, že téměř 65 % respondentů se mělo možnost začlenit do tvorby příslušného plánu, a to převážně v ob­ cích do 10 000 obyvatel. Rozporuplně byl hodnocen přínos agentur, specializujících se na poradenskou službu při tvorbě strategických plánů. Téměř polovině z oslovených představitelů obcí se zdá, že po­ skytnuté studie se pohybují v příliš obecné ro­ vině a svými závěry tak neodpovídají finanční ceně, za kterou byly pořízeny. Stejně tak jsou uplatňovány výhrady vůči zapojení místních podnikatelů do tvorby plánu, poněvadž je jim přisuzována snaha prosazovat si do něj pouze osobní ekonomické zájmy. A jak samotní občané pojímají přijaté plá­ ny? Z oslovených se pouze 62,97 % osob do­ mnívá, že jejich realizace přispěje k lepším vztahům mezi veřejností a volenými předsta­ viteli, úředníky obecních úřadů i podnikatel­ skou veřejností. Je to memento, na které by zpracovatelé rozvojových plánů měli zejména brát zřetel při jejich nezbytné konkretizaci. MILOŠ CHARBUSKÝ,

Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice

REGIONSREKTRUM_______________

FONTÁNY NEJSOU JEN PŘÍJEMNÉ Následující zkrácený příběh jsem si vypůjčila z knihy Pražské legendy od Františka Langra. Tolik miloval pražské Vinohrady, denně je procházel ke »svému« divadlu. Věděl, co jim schází. A schází dodnes. cle teď sloji město, rozkládaly se boha­ té úsadby a dvorce s poli, s ovocnými sady a zahradami. Také prameny, stu­ dánky s křišťálovou vodou i studny s vrzající­ mi pumpami všude prozrazovaly bohatství podzemních vod. Do té krásy přišli podnikate­ lé. Skoupili dvory a zahrady, vymýtili všecko, co se zelenalo, půdu hluboko prokopali, zobraceli jalovou zem nad ornici, všude nasta­ věli domy do úzkých ulic a kolem temných dvorů, jen aby zastavěli každou píď místa a stržili za ně co nejvíc peněz. Stala se šeredná věc. Pro lidskou zištnost byl kus živého kraje, který mohl být utěšeným sídlištěm lidí, zbaven všeho, co ze země čerpá a zemi vrací vláhu a byl všecek neprodyšně zatlučen cihlovými základy činžáků a žulový­ mi kostkami dlážděni. Tak místo světlého měs­ ta vyrostlo bezduché předměstí, kde každý kout sloužil jen k tomu, aby vynášel tučné úro­ ky. město nehezké, jaké přesto přese všecko může mít rád jen někdo, kdo se v něm narodil. Tak suše by město vypadalo na věčné časy, kdyby moc svaté Ludmily je nevysvobodila z jeho zakletí. Nestalo se nic zvláštního, než že před kostelem svaté Ludmily, na náměstí, praskla roura, kterou pod zemí proudila vzác­ ná voda. Voda vystříkla tlustým střikem až do prvního poschodí a řítila se v širokých prou­ dech po třech cestách, voda zkrátka byla k ne­ zastaveni. Zahradníkům, kteří opatrovali suchý parčík na náměstí, bylo lito, že tu utíká zbůhdarma tolik vzácné vody, která by jejich trávníkům a květinám přišla k dohru. Zavolali na pomoc zedníky a s nimi narychlo vykopali kolem trys­ kajícího proudu prohlubeň, obezdili a vyložili cihlami, a tak vznikla slušná nádrž. Stalo se tak bez mnoha řeči a uvažováni. Mezi tím páni radní byli vysláni do světa, aby se podívali, co jiná města dělají s takovou vodou. Když se vrátili, na radnici bylo veliké zasedáni a jeden za druhým vyprávěl, jak že to je jinde. Co ve městech po světěje všelijakých vodojemů, jezírek, fontán a kaskád. Ze všech vyprávěni bylo zřejmo, že voda ve městech, v jejich zdech a kameni, nechce být jen stále zakopána, zavřena a neviditelná, ale že se chce dostat na povrch, vlažit, chladil, dýchat a zářit, pohrávat vlnami, odrážet obrazy, roz­ hazovat lesky a zlatá prasátka, šeptat a vonět, vůbec dělat všechny zázraky, které voda umí. Před kostelem byla narychlo vystavěná roz­ lehlá nádrž, v ni houfjásajících a vřískajících naháčů se brouzdá a máčí, kolem nádrže spousta polosvlečených nebo oblečených děti poušti po hladině papírové lodičky. Ze středu hladiny jako stříbrný prut se vysoko vznáší ti­ chý a mírný vodotrysk, nahoře se třepí a roz­ sévá kapičky na všechny strany po trávě i po parku. Tráva je orosená, svěže zelená, vzduch tu všude vane měkký, vlahý a chladivý. Účinek byl tak zřetelný, že se městská rada usnesla, že takové vodojemy zřídí i jinde, na každém prostranství, kde se scházejí lidé a ze­ leň. Tak se můžeme těšit, že tyhle bazény, kaš­

ny, vodotrysky, napajedla pro ptáky proslaví město v celém světě. A sám kostel, i prachoby­ čejná budova se odrážejí na hladině, vznášejí se nad svým vlastním obrazem, kletý k němu Z vodní hladiny roste.«

KAŠNY V PRAZE Vinohrady jsou. jak říká vodník Pivoda, nejsušším místem v Praze. Jenže od počátku století jich jen v Praze přibylo mnoho. U nás ve Strašnicích je hodně hezkých udržovaných míst a parků, ale kašna či fontánka žádná, ale ani ... a teď jsem chtěla jmenovat další krásné čtvrtě a navázat na panelová sídliště. Uvědo­ mila jsem si, že bych opsala telefonní seznam. Kašny v Praze jsou na Starém Městě, Malé Straně, v zahradách Hradu, v místech více než dvousetleté historie. Jsem však vděčná i za čtverec či obdélník zaplněný vodou a upro­ střed trubka jako vodotrysk. Krása sice žádná, alespoň osvěžení, pokud není voda černá a pl­ ná odpadků - loje však už jiná kapitola. »Ano, opravdu jako z učarování se za těch časů u nás nenacházely peníze, aby se za ně kupovaly sochy a obrazy, aby se jimi podpo­ rovali chudí básníci, aby se za ně posílali umělci do světa, uchovávaly starodávné pa­ mátky, aby se pomáhalo těm, kdo dělají dobré divadlo, dobrou hudbu a vůbec kdo vnášejí krásu do našeho života.«

Z téže legendy Františka Langra dost po­ dobné stýskání dnešnímu, i v okruhu mínus mnoho let a plus nevím. Technika nám však může v rozhodování pomoci. Když si uvědo­ míme, že dnes existují uzavřené vodní okru­ hy, to znamená nemusíme plýtvat vodou, že v mnoha městech jsou nefunkční starobylé kašny (dříve byly na každém náměstí, neboť sloužily jako zdroj vody pro obec). Přitom so­ chaři - restaurátoři dnes disponují mnoha technickými prostředky, jak kašnu či fontánu zprovoznit, že mnoho návrhů nových fon­ tán zůstalo u ledu. pak je dobré postoupit od Langrovy neblahé zkušenosti a připomenout nám všem důležitost fontán v dnešním, téměř odlidštěném světě. Vedle estetického hlediska fontány plní funkci společenskou, setkávají se u ní lidé, psychologickou, posezení či procházka kolem uklidňuje, ekologickou, požadovaná vlhkost pro okolní přírodu i prostředí, a zdravotní. Můžeme namítnout, že žijeme v mírném pásmu, slunce nás nesužuje. I sužuje, a pobý­ vat v letních měsících ve městech, není vůbec příjemné. A turisté? Srocují se u chladivé vo­ dy všech fungujících kašen. Neděláme my to­ též v cizině? Při výstavbě nových čtvrtí se ne­ bojme do architektury včlenit a také uskutečnit jakýkoli estetický zdroj vody. Fon­ tány mohou mít výtvarně jakýkoli tvar, veli­ kost. množství chrličů, vodotrysků, mohou být v prostoru, ale i v nice ve zdi. vidíme fon­ tány venku, na náměstí, v parku, ale pro zpří­ jemnění a ozdravění prostředí se navrhují i fontány uvnitř budov. Neosobní haly a pa­

Kašna v Králíkách sáže, multifunkční domy, obchodní centra, ale

i úřady a bankovní prostory, to vše ze spousty kovu a skla můžeme zlidštit na pracovní pro­ středí ne strojů, ale lidí, jejichž jednání, podle psychologů, silně ovlivňuje prostředí. Necitli­ vé prostředí nemůže stimulovat k citu v mezi­ lidských vztazích. POZITIVNÍ PŘÍKLADY Podobným způsobem uvažovali na pardu­ bickém magistrátu, který založil Nadaci měs­ ta Pardubic. Ta financovala originální a v za­ hraničí obdivovanou fontánu podle návrhu akad. architekta Petra Davida a provedení akad. sochaře Reného Tikala (viz titulní stra­ na). V Jablonném n. Orlicí se zase radní roz­ hodli pro zajímavý objekt, není to typická fontána, ale jakási dřevěná lžíce, do které při­ téká voda, s převážením (příklad kinetiky pro školáky). Jiná města, např. Olomouc, Lito­ myšl. ale i malé Třebechovice, Pecka, Česká Skalice, Králíky oslovily akad. sochaře - res­ taurátory Petra Dufka a Reného Tikala a fi­ nancovaly náročné rekonstrukce historických kašen. V Nové Páce například mění na pod­ zim vodu v kašně na pivo. Jistě jsem uvedla pouze několik příkladů. A vím, že jsou obce, kde jejich starostové a radní si váží tradice ne­ jen jako krásné, ale i účelné. A kde vytváříme tradici my, současnost, využijme náš duchovní potenciál, nečekejme, až nás cizina poučí. Dnes kašny neslouží jako zdroj vody. nepotřebujeme je. ale na ostatní funkce její a její sestry fontány nezapomíne­ jme. přenesme je do současnosti, i když v no­ vém výtvarném pohledu. JANA KRACI’KOVÁ FOTO RENÉ TIKAL

MODERNÍ OBEC 7/2001 3

45

MODERNÍ —OBEC—

1/ královéhradeckém kongresovém centru ALDIS se ve dnech 12. - 13. června konala konference -Odpady a obce". Proběhla jako součást -Odpadových dnů 2001". V programu, který počítal i diskusními příspěvky, vzbudily velkou pozornost například rakouské zkušenosti s odpadovým hospodářstvím nebo studie o informovanosti obyvatel ČR o třídění odpadu (bližší informace v příštím čísle). FOTO VÁCLAV DRAŠNAR

DOSTATEČNÝ PŘEDSTIH Pro region soudržnosti Praha se počátkem června konal dvoudenní seminář o využití strukturálních fondů a Kohezního fondu po vstupu do EU. Akci, pořádanou i v ostatních re­ gionech, organizovalo Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci projektu Partnerství (Twinnig). Na semináři zaznělo především upozornění na to, že patřičné struktury a mechanismy pro čerpání z fondů EU je třeba budovat s dostateč­ ným předstihem. Mechanismy jsou navíc odliš­ né od dosavadních předvstupních fondů. Zkušenosti s využíváním programů prezen­ tovala řada zahraničních odborníků. Velmi ús­ pěšné ve využívání prostředků bylo Irsko, které dnes patří k nejrychleji se rozvíjejícím ekono­ mikám.

- ob -

PRAGMATICKÉ SLAVNOSTI Poslední červnový víkend se konaly v Pra­ chaticích každoroční Slavnosti solné Zlaté stez­ ky, kterými si město připomíná historickou slá­ vu solného obchodu. Kromě dobových a kulturních pořadů dorazila do Prachatic i ne­ falšovaná karavana soumarů se solí z bavor­ ského Grainetu. Součástí doprovodných akcí bylo slavnostní otevření Kulturního centra ně­ meckého sochaře a malíře, prachatického rodá­ ka Otto Herberta Hajeka. - mo -

NOVÉ ZLATÉ STRÁNKY Český Telecom a Mediatel, spol. s r. o., již 10 let vydávají telekomunikační seznamy. Prv­ ní Zlaté stránky vyšly pro Prahu v červnu roku 1992. Z 631 000 výtisků bylo 500 000 určeno pro hlavní město, další pro střední Čechy. Letos bylo vydáno celkem 3 684 000 výtisků. Pražské bytové Zlaté stránky mají náklad 580 tisíc a fi­ remní 597 tisíc kusů. Od letošního roku zohlcd-

46

□ MODERNÍ OBEC 7/2001

ňují seznamy nové krajské uspořádání. Ve Zla­ tých stránkách pro hlavní město naleznou uži­ vatelé i základní informace o novém správním členění Prahy od 1. července 2001. V Informač­ ních stránkách se mohou seznámit s připravo­ vaným přečíslováním telefonní sítě v celé ČR od 22. září 2002. Je zde i přehled služeb dalších telekomunikačních operátorů a nových sloven­ ských směrových čísel, která platí od 1. červen­ ce 2001. Od roku 1997 existují Zlaté stránky i na in­ ternetu. Průběžně aktualizovaná databáze obsa­ huje čísla 252 000 firem z celé ČR. Od letošní­ ho června mají nejen novou podobu, ale i praktičtější způsob vyhledávání. - ec -

POTENCIÁL BUDE ZACHOVÁN Okresních úřadů by se měl týkat zákon o delimitaci pracovníků na pověřené »úřady III. stupně«. Řekl to na tiskové konferenci k průběhu reformy veřejné správy ministr vnitra Stanislav Gross. Tím by se měl zacho­ vat kvalitní potenciál zaměstnanců okresních úřadů. Zároveň znovu potvrdil zrušení okres­ ních úřadů ke stanovenému termínu, tj. ke 31. 12. 2002. Po tomto datu zůstanou po urči­ tou dobu pouze malá »zbytková pracoviště®. Podobně tomu bylo po zrušení bývalých KNV. Další zákony, týkající se reformy veřejné správy by měly být do Poslanecké sněmovny předány do listopadu t. r.. tak aby mohly být projednány ještě do konce roku.

- na -

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA

TEL. + FAX

BVV

05/41 152984,05/41 153062

2

HIRLER VAEPLAN

02/333731 03,02/33 373666

3

H0C0BAUELEMENTE 02/81 0001 11,02/81 000200

STR.

4

02/21 807350,02/2481 18 16

47

STACH GROUP

02/74 81 06 00,02/74 81 54 41

47

SEAT

-

48

MEDIATEL

Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník VII., číslo 7 Vychází 12.7. Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč Cena výtisku pro předplatitele 70 Kč Roční předplatné 825 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail: [email protected] httpV/www.ihned.cz Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/3307 14 08, e-mail: [email protected] Zástupce šéfredaktorky: PhDr. Václav Drašnar tel.: 02/3307 1407, fax: 02/3307 2012 [email protected] Grafická úprava: Jiří Stefíl (redakční strany) tel.: 02/3307 1406 Sekretariát: Magdalena Vévarová tel.: 02/3307 1409 [email protected] Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/33071403, fax: 02/3307 2010, e-mail: ludek.varbuchta @ inzerce.economia.cz Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové Vydává: ECONOMIA, a. s„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7 INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 02/33071788,02/3307 1766 fax: 02/3307 2730 Komerční přílohy: tel.: 02/33071701, fax: 02/3307 2780 DISTRIBUCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 02/33071110, fax: 02/3307 2009 e-mail: [email protected] Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: 080011 0022,02/33071177, fax: 02/3307 2009, e-mail: [email protected] http://www.ihned.cz Objednávky do zahraničí: tel.: 080011 00 22, fax: 02/3307 2009, e-mail: předplatné @ economia.cz Tisk: Reproprint, 76312 Zádveřice sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Ve volném prodeji rozšiřují: společnosti holdingu PNS, a. s., Česká pošta, s. p., a MEDIAPRINT & KAPA Pressegrosso, s. r. o. Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné v SR zajišfuje L. K. Permanent spol. s r. o., pošt. přihr. 4,834 14 Bratislava 34, tel.: 004212/44 45 3711, fax: 004212/44 37 3311, e-mail: [email protected] a www.lkpemianent.sk Distribuci v SR zajišfuje: Magnet Press, P.O.Box 169, Testová 12, 830 00 Bratislava, tel., fax: 004212/44 45 45 59, 44 45 46 28, e-mail: [email protected] ISSN 1211-0507 "Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronic­ kém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěv­ ku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz."' ©2001 ECONOMIA, a. S.