MĚSÍČNÍK
hn
MODERNÍ OBEC
ČERVENEC 2001
7
CENA 75 Kč/113 Sk
ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ
RNDr. Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra ČR:
Chtěl bych zdůraznit, že druhá etapa bude mnohem kompliko vanější než první, kdy šlo ze jména o vytvoření nového článku veřejné správy a o pře nos působností z centrálních orgánů. (str. 6)
■ FINANCOVANÍ REGIONÁLNÍ KULTURY ■ JAK NA ZADLUŽENOST ■ MODRÝ PÁS LABE ■ NOVÝ ZÁKON 0 ODPADECH ■ VÍTĚZSTVÍ DOLNÍlEČVY 9771211050009
RUKOVĚŤ ZASTUPITELE
NÁŠ KRAJ
12. mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu 11. mezinárodní veletrh turistických možnosti v regionech
REGIONTOUR I
I
2002
Brno - Výstaviště io. - 13. ledna 2002
Středoevropské centrum cestovního ruchu Veletrhy cestovního ruchu GO a REGIONTOUR připravují na rok 2002 novinky, které posouvají oba veletrhy do pozice středoevropského cestovatelského centra. I v následujících letech se oba veletrhy budou více internacionalizovat a poskytnou tak prostor pro větší prezentaci jednak příhraničních regionů, ale také zahraničních regionů vůbec. Nadějná jednání jsou v současné době vedena například s partnery v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Na konci všech těchto snah se veletrhy GO a REGIONTOUR stanou veletrhy evropských regionů. Prezentace měst a regionů v souvislosti s cestovním ruchem by nebyla kompletní, kdyby v ní chyběly i další firmy nabízející služby v cestovním ruchu. Pořadatelé proto budou iniciovat města a kraje ke spoluúčasti dalších firem z daného regionu, tedy například ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturních institucí, sportovních středisek, regionálních přepravců apod. Prezentace regionů tak získá na komplexnosti a společně s prezentací cestovních kanceláří na veletrhu GO vzniká v Brně skutečné centrum cestovního ruchu. Současně se tak ještě posílí odborný a kontraktační charakter veletrhů.
Jak budou veletrhy GO a REGIONTOUR v roce 2002 vypadat • Díky spolupráci s hejtmany nových krajů, starosty měst a obcí, sdruženími měst a obcí a regionálními rozvojovými agenturami se dá očekávat zvýšená účast českých a moravských regionů, měst a obcí. • Už v letošním roce se zvýšila účast příhraničních regionů a zahraničních partnerských měst. Prostřednictvím zahraničních zástupců, Českých center, velvyslanectví ČR a dalších spolupracujících organizací bude pokračovat zvýšený nábor vystavovatelů i odborných návštěvníků v zahraničí, především v sousedních zemích, ale také v zemích, o které mají čeští turisté největší zájem, tedy v Chorvatsku, Španělsku, Řecku, Itálii a Tunisku. • Letošní veletrhy GO a REGIONTOUR zaznamenaly rekordní počet návštěvníků přesahující 34 000 osob. Je to jasný důkaz zájmu veřejnosti o cestovní ruch a také právě o brněnské veletrhy cestovního ruchu. V příštím roce bude ještě posílen nábor návštěvníků jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Při tak kvalitní a početné návštěvnosti se účast všem vystavovatelům veletrhů vyplatí. • GO a REGIONTOUR mají i pro rok 2002 záštitu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva kultury ČR a získaly i podporu České centrály cestovního ruchu. • Nosnými tématy veletrhů GO a REGIONTOUR 2002 bude lázeňství, hrady, zámky a muzea, cyklostezky a ekoturistika (rok 2002 byl vyhlášen mezinárodním rokem ekoturistiky). Připravuje se nejen společná expozice lázeňských míst ČR, ale organizátoři jednají také se zahraničními lázeňskými městy především na Slovensku a v Maďarsku o jejich účasti. Ve společné expozici se představí také hrady a zámky. Cykloturistika je jedním z nejoblíbenějších způsobů trávení aktivní dovolené a vzhledem k budování cyklotras v jednotlivých regionech bude o informace o cyklostezkách velký zájem. • Výstavní část veletrhů bude v roce 2002 rozšířena o nové téma - vybavení pro cestování a sport. Návštěvníci zde najdou vše pro volný čas a sport, tedy například kempingové vybavení, batohy, mapy, atd. a získají také nové náměty a impulzy pro trávení volného času. Právě tato část veletrhu nazvaná GO SPORT uzavírá pomyslný kruh a z veletrhů GO a REGIONTOUR se tak stává cestovatelské centrum, ve kterém je všechno, co je k cestování potřeba (cestovní kanceláře, prodejci letenek, ubytovací zařízení, informace o jednotlivých regionech, mapy a vybavení pro cestování). • E-TRAVEL absolvovalo úspěšnou premiéru a v roce 2002 bude větší a obsáhlejší. Využívání internetu v cestovním ruchu je stále aktuálnější, narůstá počet uživatelů internetu a tedy i těch, kdo zde hledají i informace o cestování. 0 E-travel zónu byl při letošní premiéře velký zájem. 0 služby zde nabízené se zajímali nejen mladí lidé, kteří s internetem prakticky vyrůstají, ale také třeba zástupci veřejné správy, kteří zde názorně viděli, jaké možnosti jim internet nabízí pro prezentaci jejich regionů a měst. • GO KAMERA - festival filmů, fotografií a publikací s cestovatelskou tématikou - navštíví každý rok kolem 3 000 zájemců o zajímavé informace a setkání se známými cestovateli. Pro rok 2002 bylo jako hlavní téma festivalu vybráno Mongolsko. • SCHOLA TOUR je název doprovodné akce zaměřené na odborné školy vychovávající profesionály v cestovním ruchu. V rámci SCHOLA TOUR se uskuteční jednak workshop odborných škol v cestovním ruchu, ale také odborný seminář a řada soutěží určených studentům těchto škol. • Den juniorů a Den seniorů měly v letošním roce svoji úspěšnou premiéru, na kterou GO a REGIONTOUR 2002 navazují. Pro juniory bude připravena celá řada zajímavých doprovodných akcí směřujících nejen k pobavení, ale fungujících i jako nenásilná forma vzdělávání. Uskuteční se celá řada zajímavých přednášek o způsobech života v exotických zemích, o nástrahách cestování do exotických zemí, k vidění budou výstavy fotografií, atd. Brněnské veletrhy
Uzávěrka přihlášek pro vystavovatele na veletrhy GO a REGIONTOUR 2002 je 15. 9. 2001. Další informace najdete také na internetu na adrese
www.bvv.cz/go
a výstavy, a. s. Výstaviště 1 647 00 Brno tel.: 05/41 15 29 84 05/41 15 29 70 05/41 15 25 07 fax: 05/41 15 30 62 e-mail:
[email protected]
BVV
n
Veletrhy Brno
/KOMERČNÍ PREZENTACE/
fA._____ Hydroizolační systém na bázi
________ V_______ aepian
/
^ --•W
Univerzální hydroizolační systém plochých střech na bázi VAE Nej vyšší nároky jsou ty nej lepší 30-ti létá tradice • přímá kompatibilita s živičnými hmotami a expandovanými i extrudovanými polystyrény, • vysoká teplotní odolnost od minus 40 "C do plus 100 "C, • spolehlivá odolnost vůči UV spektru slunečního zářeni a ozónu, • výrazná odolnost vůči chemikáliím, jako jsou pohonné hmoty, oleje a tuky, • vysoká odolnost proti přelétavému ohni a sálavému teplu,
i
• samozhášivé vlastnosti a • vysoká difúzní propustnost. %
£'
Výhradní zastoupení firmy Hirler GmbH pro Českou republiku:
výrobce je držitelem ISO 9001
VAEPLAN mechanicky kotvený systém
HIRLER VAEPLAN® ČR s.r.o. Ovenecká 36 / 348,170 00 - Praha 7 Tel.: (02)-333 73 103, Fax : (02)-333 73 666 E-mail:
[email protected] MO-01179
MODERNÍ OCHRANA PLOCHÝCH STŘECH Ploché střechy nejrůznějších budov jsou vystaveny extremnímu povětr nostnímu zatížení. Jejich izolace musí být proto kvalitní. Náročné poža davky splňuje hydroizolační fólie VAEPLAN®. O její výrobě a aplikaci jsme hovořili s ředitelem Hirler Vaepian ČR, s. r. o., Stanislavem Pflégrem. • Jedná se o zcela novou technologii? Naše hydroizolační fólie staví na více než tři cetiletých zkušenostech vývoje a výroby této technologie. Už v roce 1938 byla popsána kopolymerizace etylenu s vinylacetátem. Z úspěš ného chemického procesu se později vyvinula hydroizolační fólie vyrobená na bázi vinylacetátetylenu. V současné době se pod značkou VAEPLAN® používá při rekonstrukcích, obno vách a sanacích plochých střech. Fólie se vyznačuje vysokou difúzní propust ností a díky optimální kombinaci pružnosti a pevnosti je vhodná pro všechny typy plo chých střech. Vyniká nejen kvalitou, ale i dlou hou životností a šetrností k životnímu prostředí -jak při výrobě, tak při aplikaci. Jedná se sku tečně o ekologický výrobek, který získal v Ně mecku certifikát podle ISO 9001.
• Platí přísné podmínky této normy i v České republice? Ano, materiál je certifikován i pro ČR do ro ku 2002. Naše hydroizolační fólie obstály i v atestu FLL odolnosti vůči prorůstání kořínků (zelené střechy), který byl vydán v SRN na základě dvou zkoušek: jedné simulované a dru hé dlouhodobé. Tento fakt potvrzuje především
QM-Zertifikat
trvanlivost materiálu. Je přitom kompatibilní se živičnými hmotami a expandovanými i extru dovanými polystyrény. Nevykazuje žádné změny v teplotách od Sahary po Grónsko, tj. od -40 °C do +100 °C. Je spolehlivě odolný vů či UV spektru slunečního záření a ozónu a dále vůči chemikáliím jako jsou pohonné hmoty, oleje a tuky. Vzdoruje přelétavému ohni a sála vému teplu, dokonce je samozhášivý. Navíc se tato jednovrstevná hydroizolační fólie snadno opravuje, technika spojovaní spočívá ve svá rech horkým vzduchem nebo leptadly.
• Kdo je výrobcem fólie? Jako první se začal zabývat kopolymerizací vinylacetátu jeho výrobce: firma Wacker- Che mie, aby dosáhl větší pmžnosti a transparentnos ti svých výrobků, které se objevily na trhu už v roce 1960. Později představil materiál VAE pod dalšími označeními jako výchozí surovinu pro hydroizolační fólie. Od roku 1984 vyrábí ty to fólie firma Hirler GmbH v Mórfeldenu v Hesensku, výrobní závod je v Hassfurtu. V ČR je zastoupena teprve od března 1999. Do té doby fólii distribuovala jedna pokrývačská firma, a to hlavně na Moravě. Předpokládá me, že postupně získáme zákazníky i v dalších
oblastech. Zájemcům nabízíme čtyři typy apli kace hydroizolační fólie VAEPLAN® (volně položený se stabilizační vrstvou, pro zelené střechy, mechanicky kotvený a lepený systém).
• Je možno použít tyto systémy při sa naci plochých střech panelových domů? Díky svým vlastnostem je střešní fólie VAE PLAN® přímo určena k sanacím, rekonstrukcím a opravám střech, na kterých byly použity živič né pásy, o čemž svědčí celá řada opravených ob jektů. Toto množství není zanedbatelné, protože se blížíme k číslu 900 000 nr sanovaných střech. EVAJUKLOVÁ FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
3
OKNO V PANELÁKU Jedním z největších problémů dosluhujících panelových domů jsou okna. Jejich výměna je jednou z nejdůležitějších podmínek nutných ke zvýšení komfortu bydlení a přede vším ke snížení nákladů na teplo. Dlouholetý program rekonstrukce panelových domů a bytů je zkoncipován tak, aby zajistil prodloužení jejich životnosti o mini málně padesát let, zvýšil kvalitu bydlení na úroveň odpovídající současným uživatelským požadavkům a současně bylo dosaže no maximálních úspor v oblasti energií a vytápění bytů.
ZÁKLAD - DVOJSKLA Perspektiva, že stávající nekvalitní okna vydrží po celou dobu ži votnosti panelového domu, je nulová, tudíž je třeba okna vymě nit hned při zateplování a neinvestovat do oprav současných oken. Základem je, že okna budou osazena dvojskly s nejlepší mi tepelnými parametry (2,5 krát lepšími, než má běžné dvoj sklo), a izolace fasády zakryje i celou plochu pevných rámů oken. Tímto opatřením se sníží tepelné ztráty okna asi o jednu třetinu. Nazrálý společenský problém vedl již v roce 1992 odborníky firmy HOCO k tomu, by se koncepčně zabývali vývojem oken, která by v náročných podmínkách vysokopodlažních panelových domů obstála jak po stránce funkční, tak i estetické. Proto byla vyvinuta ok na, která spolehlivě vyhovují všem zpřísněným kritériím odolnosti proti klimatickým vlivům a hluku. Okna jsou vybavena mikrovětráním, zesílenými závěsy pro komfortní manipulaci a samozřejmě požadovanými dvojskly.
SHODNÝ DESIGN Jednou z největších výhod je i design shodný s okny stávajícími. Je to důležitý fakt, který umožňuje výměnu oken, aniž by došlo k narušení nebo dokonce ke změnám vzhledu fasády. Díky tomu se dají okna měnit bez problémů i v jednotlivých bytech individuál ně. Právě tato vlastnost oken HOCO byla oceněna na mezinárodním stavebních veletrhu FOR ARCH '99 - Čestným uznáním. Okna HOCO se samozřejmě využívají na všech stavbách či rekonstrukcích, nejen v panelových domech. Firma HOCO zajišťuje komplexní služby v celé okenářské problematice. Od zaměření, přes vybourání starých oken (včetně jejich likvidace) až po montáž oken nových, nových parapetů a jejich následné začištění. Celá výměna je provedena prakticky za jeden den a nenaruší nijak běžný provoz v bytě. HOCO Bauellemente je držitelem certifikátu systému řízení kvality podle DIN EN ISO 9001, kvalitativní značky RAL mají CZ atest pro třetí zátěžové pásmo (do výšky 70 m). - ob FOTO ARCHIV
NAŠI ODBORNÍCI JSOU VÁM K DISPOZICI V CELÉ ČR
Ředitel regionu
Tel./fax
Mobil
Okresy
Ing. Eduard Korunka
019/785 5001
0602 1021 73
Plzeň, Rokycany, Klatovy, Domažlice, Prachatice, Strakonice, Písek, Tábor, Pelhřimov, Český Krumlov, České Budějovice,
017/33328 87
0602 10 21 79
Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Tachov, Chomutov
069/35 77 20
0603 42 45 13
Ostrava, Opava, Karviná, Nový Jiřin, Frýdek-Místek,
047/581 26 30
0602 10 21 74
Česká Bříza 78 330 11 Třemošná u Plzně
Jindřichův Hradec Petr Vinohradský
Keřová 3 360 07 Karlovy Vary Jiří Seiler
U Kotelny 12
Vsetín, Přerov
720 00 Ostrava František Wasserbauer
Brandtoya 32 400 11 Ústí nad Labem
Ústí n. L, Liberec, Česká Lípa, Děčín, Jablonec nad Nisou, Most, Louny, Litoměřice, Teplice, Zatec
HOCO BAUELEMENTE
Mgr. Marek Mucha
02/81 00 01 11 lax: 02/72 70 10 28
0602 1021 75
Praha a Středočeský kraj, Havlíčkův Brod, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové, Svitavy, Ústi n. Orlici
Ing. František Bělkn
02/81 91 09 27
0602 10 21 77
Praha a Středočeský kraj
Ing. Miroslav Horský
02/855 42 77
0602 10 21 76
Praho o Středočeský kroj
Jan Kamenický
02/55 13 46
0602 10 21 78
Praha o Středočeský kroj
Vladimír Michalec
02/781 74 11
0602 66 3032
Brno - areál BW Eden 3000
05/41 15 94 56 fox: 05/41 15 94 57
Brno - areál BW Eden 3000
05/41 15 94 56 fax: 05/41 15 94 57
Hodonin, Uherské Hradiště, Zlin, Znojmo, Břeclav, Kroměříž
Brno - areál BW Eden 3000
05/41 15 94 56 fax: 05/41 15 94 57
Brno, Bmo-venkov, Vyškov, Blansko, Třebič, Jihlavo, Zdar nad Sázovou
HOCO Bauelemente, spol. s r. o. - obchodní centrum, Černokostelecká 143 100 00 Praha 10, telefon: 81 00 01 11, fax: 81 00 02 00 e-mail:
[email protected]
Praha a Středočeský kroj Šumperk, Bruntál, Olomouc, Prostějov, Jeseník
MO-01183
OBSAH Fontána v Pardubicích (Foto Jana Kracíková)
OTÁZKA PRO...
| ROZHOVOR
Druhá etapa bude složitější (Eva Stehlíková)........................................................... 6 ((ekonomika
✓ Praktické možnosti regulace zadluženosti (Ing. Luděk Tesař)................................. 7 Současné daně nestačí (Jiří Němeček)...................................................................... 8 Podivný odkup akcií České spořitelny (Radek Létal)................................................. 9 ✓ Reforma veřejných financí ve Francii (Ing. Zuzana Trhlinová)................................. 10 Modrý pás Labe před dokončením (I.) (Ing. Jaroslav Zahálka, CSc.)..................... 12 Důraz na ekologii (Josef Farský)............................................................................... 13 Regionální aspekty řízení podniku (Ing. Ivana Mandysová)................................... 14 Dynamika výstavby supermarketů bude menší (Mgr. Zdeněk Szczyrba, Ph. D.)........................................................................................15
Infotherma - recept na úspory (Ing. Libor Kostelný)............................................... 16 Dotace na projekty.................................................................................................... 16 ((téma
✓ Financování regionální kultury (Doc. Ing. Miroslav Pilný, CSc.)............................. 17 ((ŘÍZENÍ A SPRÁVA
✓ Rovnoprávné vztahy (Václav Drašnar).................................................................... 24 Srovnání čtyř měst (PhDr. Dana Špačková)............................................................ 25 ✓ Knihovny informačním centrem (Jan Bednařík)..................................................... 27 Elektronické podatelny mají budoucnost (Karel Žítek)......................................... 28 Konference o bydlení.............................................................................................. 28 Chybí lidskost (Ing. Josef Musil, DrSc.)................................................................... 29 Obecní starosti a psí problémy (II) (PhDr. Dana Špačková).................................. 30 ((legislativa
Nařízení nebo vyhláška? (JUDr. Josef Vedral, Ph. D.)........................................... 31 Vztahy okresních úřadů a obcí (JUDr. Hana Neumannová).................................. 32 Ý Komunální odpad v pojetí nového zákona (Mgr. Jiří Kasal).....................................34 Nové knihy................................................................................................................. 34 ✓ Otazníky nad hřbitovním právem (Mgr. Marek Hanák).......................................... 35 Předpokladem je odborná příprava (Josef Jelínek)............................................... 36 Honoráře a jejich zdaňování (Ing.Zdeněk Burda)................................................... 38 Vítězství Dolní Bečvy (HanaHradecká).....................................................................39 Otázky a odpovědi.................................................................................................... 40 ( REGIONSPEKTRUM
Britský projekt BEST VALUE (Nikola Foret, Bc. Kateřina Kopřivová)..................... 41 Podpora bydlení........................................................................................................ 42 Bezpečnost na břehu Rozkoše (Josef Farský)....................................................... 42 Aktivity pokračují...................................................................................................... 43 Perspektiva rozvoje (Ing. Josef Musil, DrSc.).......................................................... 43 v' Zdravá města po čtyřech letech (Petr Nový)............................................................44 Fontány nejsou jen příjemné(Jana Kracíková).........................................................45 | NÁŠ KRAJ
^
Priority máme odlišné (Václav Drašnar)........................................................................ I Meze rozhodování zastupitele (Mgr. Jana Hamplová).............................................II Protidrogová politika (Mgr. Josef Radimecký)......................................................... III Program rozvoje Libereckého kraje (Mgr. Jiří Kotek)............................................. IV Zkušenosti se vhodně doplňují (Mgr. Helena Mráčková)........................................ VI Zatím v sedmi krajích (Jan Strnad).........................................................................Vlil
JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST Redakce připravuje do čísla 9 speciální tematickou přílohu EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ VYTAPÉNl PRO OBCE a MĚSTA a MOŽNOSTI ÚSPOR Její nedílnou součástí bude představení fi rem na komerční bázi. Chcete-li oslovit naše čtenáře (hejtmany, primátory, starosty, zastupitele, pracov níky odborných útvarů městských úřadů a komunálních a technických služeb), pak vám nabízíme využít inzertní stránky. Zářijové číslo vyjde 12. 9. 2001, uzávěrka příjmu inzerce je 17. 8. 2001. Bližší informa ce na tel.: 02/3307 1409, 1408, e-mail:
[email protected].
Jiřího Razskazova (ODS), náměstka primátora města Pardubic JAKÝM ZPŮSOBEM BY PODLE VÁS MĚLA PROBÍHAT DEREGULACE NÁJEMNÉHO? Výše nájemného musí v reálném čase dosáhnout částky, za kterou se soukro mým subjektům s pomocí státních a komu nálních dotací vyplatí budovat nájemní do my. Návratnost takových investic by se podle mého názoru měla pohybovat kolem 15 roků. Jestliže dnes dokážeme postavit průměrný byt I. kategorie za 16 000 Kč/m2, pak se při patnáctileté návratnosti investice jednoduchým výpočtem dostaneme na za okrouhlenou výši nájmu 90 Kč/m2 měsíč ně. Stát by se zřetelem k takto vypočtené mu nájemnému měl podle velikosti měst stanovit maximální částky za m2, na které by mohlo nájemné stoupnout v průběhu 3-5 let. Město samo potom musí mít mož nost určovat, v jaké výši a v jaké časové posloupnosti tuto hranici využije. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že ne všichni občané budou mít na to, aby platili výše vypočtené nájemné. Proto musí v majetku města existovat i kategorie bytů sociálních, startovacích a dalších, v nichž bude nájemné nižší, přibližně na úrovni trojnásobku dnešního regulovaného ná jemného, tedy okolo 55 Kč/m2 u bytů I. ka tegorie. V konkrétních prověřených přípa dech, tam, kde bude skutečně jasné, že sociální a finanční situace jednotlivce či ro diny není schopna pokrýt náklady na byd lení v přiměřeném bytě, musí být i v bu doucnu poskytován příspěvek na nájemné. Taková je tedy představa. A jaká je sku tečnost? Ministerstvo financí umožnilo od 1. července tohoto roku zvýšit nájemné o 4 %, což nepovažujeme za deregulaci, ale spíše za pouhé pokrytí inflace. Napří klad v bytech I. kategorie v centru Pardubic můžeme nájemné zvýšit z 22,60 Kč na 23,50 Kč/m2. Toto zvýšení samozřejmě vů bec nepřibližuje výši nájemného skuteč ným nákladům na provoz a údržbu bytů. Rada města Pardubic s předstíranou deregulací nesouhlasí, a proto svým usnesením ze dne 29. května schválila pro základní usměrňované nájemné koefi cient 1,4 (tedy zvýšení o 40 %). Je to z na ší strany ovšem pouze demonstrativní úkon, protože o více než ta nesmyslně nízká 4 procenta nájemné stejně zvýšit nemůžeme. Chceme však alespoň tímto způsobem upozornit na to, že pomalou (či spíše neexistující) deregulaci nájemného považujeme za chybný krok státu, který ani v nejmenším nenapomáhá řešení by tové problematiky, ale naopak nahrává černému trhu a spekulacím s byty.
Uzávěrka tohoto čísla: 12. 6. 2001 MODERNÍ OBEC 7/2001 Q
5
ROZHOVOR_____
DRUHÁ ETAPA BUDE SLOŽITÁ Počátkem března byl jmenován nový náměstek minis tra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. Josef Postránecký. • Jak hodnotíte úspěšnost první etapy reformy veřejné správy? Na to je zatím příliš brzy. Po kud mohu dosavadní postup ales poň dílčím způsobem zhodnotit, domnívám se, že zde byla rychlá legislativní příprava - zákony by ly schváleny relativně rychle a té měř bezproblémově. Také kraje zahájily svou činnost v termínu. Oceňuji, že se podařilo nastarto vat procesy decentralizace veřej né správy. Kraje převzaly a přebí rají velmi významné kompetence, zejména majetek, který dosud spravoval stát.
• Přetrvávají nějaké nedo statky či problémy? Je to podcenění logistické pří pravy celé etapy. Oprávněně jsou kritizovány některé věci, napří klad nedostatečná příprava budov krajských úřadů a jejich vybave nost. Problém je totiž v tom, že všechny vznikají rekonstrukcemi starých objektů, což je, jak zná mo, problematičtější než výstav ba na zelené louce. To je vlastně daň za rychlost celého procesu.
• Kolik budov je k dnešnímu dni v provozu? Zcela funguje sídlo úřadu v Li berci. V ostatních krajských měs tech probíhají kolaudace oprave ných objektů. Předpokládáme, že zhruba v polovině tohoto roku by budovy měly být ve většině krajů hotovy. Někde se přestavba pro táhne do konce letošního nebo začátku příštího roku. Největší problém je ve Zlín ském kraji, kde se oproti původ nímu záměru připravuje nové ře šení. Jako sídlo kraje bude sloužit historická správní budova býva lých Baťových závodů, která je navíc památkově chráněným ob jektem. Byla vybrána proto, že umožní lokalizaci více ůřadů na jednom místě. Zda se rekonstruk ce uskuteční, bude záležet na tom, jestli vláda peníze skutečně uvolní.
• Provedené analýzy tedy byly nekvalitní? Praxe ukazuje širší vazby pro blémů a nyní je patrné i jejich fi nanční podhodnocení. Mám však na mysli zejména přípravu druhé fáze reformy.
• Budete tedy zpracovávat nové analýzy? 6 □ MODERNÍ OBEC 7/2001
To jistě ne. Spíše chceme vyjít z již existujících a k tomu více dis kutovat s představiteli jednotli vých resortů. Ještě více než analý zu bych zdůraznil spolupráci. V této oblasti už došlo k výrazné mu posunu. Ministr vnitra Stani slav Gross se již domluvil s hejt many na tom, že se budou jednou za dva měsíce scházet a projedná vat otázky týkající se druhé fáze, dále se připravuje vytvoření spo lečné skupiny ministerstva a krajů. Také informatizace krajů má být řešena v rámci společných kroků. Tím vším sledujeme jeden cíl: aby důležité aspekty druhé etapy neby ly opomenuty a podhodnoceny.
• Může dojít ke zpoždění za hájení druhé a třetí etapy? To už by asi bylo věcí vlády a posléze parlamentu, aby roz hodly. Naším úkolem je připravit patřičné zákony a předložit je ke schválení. Zvláště v případě dru hé etapy reformy bych zdůraznil kvalitu řešení před rychlostí.
• Jaké jsou vaše pracovní priority? Dobudovat základní podmínky pro fungování krajů, zejména v oblasti materiálně technické, a kvalitně připravit po věcné a le gislativní stránce vše potřebné pro přenos působností z okresní úrovně na ostatní články veřejné správy. Znamená to přípravu zá kona o změně zákonů z hlediska přenosů působností, návrhu na přenos zřizovatelských funkcí, které nyní plní okresní úřady a zákona o určení středisek - ob cí pověřených výkonem státní správy vyššího stupně, označova ných pracovně jako obce III. stupně. Chtěl bych zdůraznit, že druhá etapa bude mnohem kom plikovanější než první, kdy šlo zejména o vytvoření nového článku veřejné správy a o přenos působností z centrálních orgánů. Ve druhé etapě však půjde o zru šení stávajícího, poměrně stabil ního článku a o přenos na více úrovní - obce, kraje - a zajištění převodu několikanásobně vyšší ho počtu pracovníků, než tomu bylo v první etapě. Jedná se o mi nimálně 12 000 pracovníků okresních úřadů.
• A to i za cenu nedodržení zákonného termínu? Ustanovení § 44 zákona o okresních úřadech hovoří vý
slovně o ukončení platnosti toho to zákona k 31. prosinci 2002. Z toho lze předpokládat, že záko nodárce s další existencí okres ních úřadů po tomto datu nepočí tal. O termínu ukončení činnosti či zrušení okresních úřadů se však zákon výslovně nezmiňuje.
• Do jaké míry lze akcepto vat návrh vaší předchůdky ně, prof. Yvonne Streckové, na vymezení spádovosti ob cí III. stupně? Stávající návrh na určení 180 200 nových středisek pověřených výkonem státní správy, čili obcí III. typu, a na vymezení jejich spádových obvodů se doplňoval o stanoviska a požadavky obcí. Vznikla tzv. mapa přání. Nyní jsme ukončili vyhodnocení další etapy. Mohu konstatovat, že do šlo k dalšímu zpřesnění. Přesto zůstává několik sporných přípa dů. Jde přibližně o 20 - 30 středi sek, kde spory vznikají, například kvůli tomu, že o statut pověřené obce usilují střediska umístěná blízko sebe nebo obce, které nedosahují ani limitní hranice 15 000 obyvatel. Problematické je i určení středisek v okolí vel kých měst, kde se přirozená cent ra nevyvinula.
• Jak se s tím vypořádáte? Oslovili jsme Karlovu univeritu v Praze a Masarykovu univer zitu v Brně, které problém posou dí a navrhnou řešení. Rádi bychom oslovili více pracovišť, ale času není nazbyt. S obcemi, u nichž nedošlo ke shodě, bude me poté jednat.
• Objevují se i další problé my? Druhá etapa byla doposud spo jena s vymezením středisek a spádových obvodů. Méně se však mluvilo o přenosu působ ností či zřizovatelských funkcí a téměř se nemluvilo o řadě důle žitých aspektů, například že pů jde o novou územní organizaci veřejné správy. Je totiž naprosto nezbytné, aby spádové obvody obcí III. stupně byly sladěny s obvody živnostenských, finanč
ních a pravděpodobně i dalších úřadů. Jinými slovy, aby občan nejezdil na tři různá místa jako dosud. Musí se vzít v úvahu, že koncepce nepředpokládá zacho vání systému stávajících pověře ných obcí II. stupně, jejichž spá dové obvody musejí být územně skladebné s obvody obcí III. stupně. To se podle mě až dopo sud opomíjelo. A mohu pokračovat: kam pře nést působnosti, které nyní vyko nával stát, respektive okresní úřa dy? Zejména v oblasti krizového řízení, kde jak ústava, tak mezi národní závazky tuto povinnost jednoznačně dávají státu. Je otáz kou, zda si stát může dovolit pře nést zmíněný výkon na samos právu. Problémem je také kontrolní a dozorová činnost, na příklad kontrola hospodaření ob cí, kterou zatím provádějí okresní úřady. Mají to po jejich zrušení dělat samosprávy - což je nepřípustné, nebo snad centrální orgány? Mů že Ministerstvo financí zabezpe čit kontrolu nad všemi více než 6000 obcemi? Také není známo, kdo bude od obcí získávat pod klady pro přípravu státního roz počtu, a zpětně, kdo bude kontro lovat využívání státních peněz. To jsou věci, s nimiž se budeme muset při přípravě zákonů vypo řádat.
• To jsou tedy podle vás dů sledky rychlé přípravy refor my? Do určité míry ano. Je také tře ba říci, že o ukončení činnosti okresních úřadů v tak krátké Ihůtě rozhodli poslanci. Vláda kon krétní termín nestanovila. Mohl bych mluvit i o dalších věcech. Při zrušení detašovaných praco višť se asi nedomyslelo, co nasta ne, až se zruší také okresní úřady a stát nebude mít v území svoji správu. S tím totiž souvisí i dota zy Evropské unie (EU), kdo bude zabezpečovat v území dohled nad acquis communitaire, když vůči EU bude za vše odpovědný stát. EVA STEHLÍKOVÁ
(EKONOMIKA_____________________________________
PRAKTICKÉ MOŽNOSTI REGULACE ZADLUŽENOSTI Zadluženost obcí a obava z nadměrného zadluzovam krajů vyvolávají stálé diskuze a katastrofické scénáře ejprve je zapotřebí zvážit o budoucnosti samospráv a státního rozpočtu ČR. ústavnost fiskální a ma jetkové regulace zadlu ženosti územních samosprávných • nucení fiskálně slabých obcí cí, jejichž zájmy jsou přehlíže celků. Pokud takový krok nebude k participaci na investičních pro ny. Národní kolorit a historie, shledán jako porušení ústavnosti, gramech poskytovaných státem které považuji za hodnotné dě je možné připravit následující opatření. Zadluženost samospráv principem: »bez tvého pevně sta dictví nesené na bedrech men ších obcí, jsou nedoceněny. noveného nemalého podílu nebu lze regulovat pouze zákonem, Způsob špatné investiční politi a to v případech obcí i krajů po de realizována žádná investice®, • nedostatek zdrojů malých obcí ky tomuto stavu jenom napomá dobně, bez větších rozdílů. há a rizikovost zadluženosti je na investování, Podle mého soudu by bylo toho dokladem. • nedostatečná prevence zadlu nej lepším řešením zadluženost samospráv vymezit samostat ženosti, REGULACE • absence sankčního systému ným zákonem. Taková cesta se A OPTIMALIZACE a systému blokování předluže však v současné situaci neuka Regulace a optimalizace za zuje jako reálná. Regulaci za ných samosprávných celků, • nemalým paradoxem se stává dluženosti nebude fungovat bez dluženosti je také možné určit systémového řešení zmíněných úpravou zákonů: o krajích, o ob fakt, že o některých investicích cích nebo o rozpočtových pravi do majetku krajů rozhodují re nedostatků investičního systé dlech územních rozpočtů.
N
Celková výše a struktura zadluženosti obcí ČR
SOUČASNÝ STAV Z podrobnější analýzy jedno značně vyplývá, že zadluženost obcí v ČR není tak hrozivá, jak se často uvádí v odborných kru zích (viz graf - data za rok 2000 potvrzují ustálení stavu). Existu je však několik nedostatků, které způsobují nezdravou zadluže nost jednotlivců a vybraných skupin obcí. Tyto nedostatky vesměs nespatřuji ve špatném fi nančním chování měst a obcí, ale v systémových chybách. Základními příčinami »nezdravého« zadlužování obcí jsou podle mého názoru zejmé na tyto faktory: • neexistuje jednotná úroveň základní vybavenosti každé obce v ČR - obce bez základní vyba venosti k poskytování služeb svým občanům se více zadlužují, aby takové vybavenosti v co nejkratší době docílily, • vicezdrojové financováni rozdrobení prostředků a nekomplexní přístup k investicím do vybavenosti obcí (systém nej dříve silnice, potom plynovod = plýtvání zdrojů), • časový průběh realizace in vestičních dotaci - považuji za výraznou systémovou chybu po vinnost samosprávy investovat poskytnuté prostředky do konce rozpočtového roku, ať je prosi nec nebo květen.
(v mld. Kč) I
I přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy komunální obligace
sorty - to považuji za jeden ze zhoubných nádorů nekoncepční ho přístupu k reformě veřejné správy, který se dnes ukazuje i ve vztahu k financím. Za těchto podmínek se největ ší riziko zadluženosti po obje mové stránce soustředí do roz počtů velkých měst. Vezmeme-li ale v potaz počet samosprávných celků, je riziko jednoznačně se lektováno do malých obcí, kde se sice nejedná o velké objemy zdrojů, ale zato se riziko týká poměrně velké množiny obcí. Tyto menší obce jsou jednou ze skupin, kterou bohužel nebe re vážně ani Svaz měst a obcí ČR, jenž často poukazuje na to, že zastupuje 70 % občanů této země. přitom si však neuvědo muje, že zastupuje pouze třetinu obcí ČR. Je zde zhruba 4000 ob
mu. Optimalizace by měla spo čívat v tom, že všechny samos právy budou mít možnost efek tivně investovat a krýt tyto investice dlouhodobými zdroji. Krátkodobost a nevýhodnost dnešních úvěrových zdrojů je na závadu věci. Přesto je nutné při jakýchkoliv úvahách řešení roz dělit regulaci zadluženosti do dvou rovin. První je prevence, druhá spočívá v sankci. Bohužel dnes se nacházíme ve stádiu, kdy se více poukazuje na nezbytnost sankcí. Myslím si však, že by se mělo konečně za čít více uvažovat o prevenci. Sankce by měla být až poslední instancí. Teze preventivních opatře ní: 1. Omezení zástavy majetku samospráv
• definovat majetek, který nelze zastavit: mělo by jít o majetek sloužící k uspokojení základ ních veřejných služeb ve vyme zeném rozsahu, např. radnice, školy, nemocnice, ústavy sociál ní péče, komunikace apod. Na opak bylo by možné zastavit např. ostatní budovy a pozemky a věci movité, které nejsou sou částí majetku, jenž nelze zasta vit apod. • v případě zástavy ostatního majetku požadovat souhlas třípětinové většiny zastupitelstva 2. Omezení ručení za jinou osobu • územní samosprávný celek by nesměl ručit veškerým svým ma jetkem či svými příjmy za závaz kové vztahy osob (právnických i fyzických) vyjma těch, které zřídil nebo založil, a kde je jedi ným vlastníkem - možnost ruče ní samosprávy za takové závaz ky vlastním majetkem by bylo možné vymezit jen do určité vý še objemu vlastního majetku. 3. Bezpečnější přijetí úvěru • úvěr převyšující 50 % běžných příjmů obce by směla přijmout nejméně třipětinová většina za stupitelstva, v případě hl. m. Prahy a krajských úřadů je mož né uvažovat o zvýšení podílu hlasů (případně rozšíření na magistrátní úřady) - důvodem je fakt, že tato města se podílejí více než polovinou na celkové zadluženosti obcí a jednotlivé fiskální objemy jejich dluhů mohou být problémem i pro ná rodní hospodářství, riziko u nich není tak rozdrobené jako u ostatních obcí. • přijetí úvěru ze zahraničí a prostřednictvím vydáni tzv. komunálních obligací by mohlo být podmíněno souhlasem: - u obcí nad 10 000 obyvatel - Ministerstva financí ČR (MF ČR), - u ostatních obcí - okresního úřadu (OkÚ) /pokud zaniknou, je to bezpředmětné/, - u krajských úřadů - vlády po doporučení MF ČR. 4. Uvažovat o zřízení insti tutu Asociace zadlužených ob cí, popř. Asociace zadlužených krajů MODERNÍ OBEC 7/2001 □
7----
EKONOMIKA • obdobná »pojistka« jako v případě cestovních kanceláří donutit samosprávy pojistit se pro případ zadlužení. 5. Porušení těchto prevenčních regulačních pravidel by znamenalo: • neplatnost majetkoprávního úkonu, • následně finanční sankce udělená územnímu samospráv nému celku, sankce by nesměla způsobit vznik nucené správy. Sankci by mohly udělit: - vláda ČR do výše X* mld.Kč, - MF ČR do výše Y* mil. Kč, - okresní úřad do výše Z* mil. Kč (opět bezpředmětné při zrušení okresních úřadů). IPozn. autora: podle toho, na které územní samosprávné celky by byl tento orgán (zda vůbec) nucenou správu oprávněn uvalit (na obce nebo krajské úřady)/ Teze sankčních opatření: 6. Nucená správa - ta by by la velmi dobrým a užitečným fi nančním nástrojem při překro čení definovaného rizika a míry zadlužení samosprávy, o tako vém institutu by bylo možné uvažovat např. v případě, že dluhová služba samosprávného celku překročí 75 % vlastních příjmů běžného roku očištěných 0 běžné výdaje srovnatelného roku. Dluhovou službou se rozumí splátky úroků, úmor z dluhů, splátky jistin podle splátkového kalendáře, splátky leasingu a při jednorázových splátkách, splat ných po uplynutí dohodnuté lhůty, poměrná část splátky za jeden rok, u směnek se splatnos tí delší než jeden rok poměrná část celkové částky směnky při padající najeden rok. Samosprávné celky by byly povinny informovat o svém pře kročení definovaného rizika a míry zadluženosti toho, kdo na ně může uvalit nucenou správu. Při porušení informační povin nosti následuje sankce ve výši 1 % z celkové zadluženosti k 31. 12. předchozího roku. V období nucené správy by nu cený správce zabezpečit mj. za mezení nakládání s veškerým majetkem samosprávného celku bez souhlasu správce a hospo dárné využívání veškerých zdrojů na pokrytí nejnutnějších ----- 8 □ MODERNÍ OBEC 7/2001_
běžných výdajů. A také by zaji stil - okamžitě, jak to bude možné - neprodlené splácení dluhové služby. Nucenou sprá vu by ukončil na podnět správce ten, kdo ji uvalil, po návratu za dluženosti pod definované rizi ko a míru zadluženosti. Zdůraz ňuji, že institut nucené správy by neomezil jiné než finanční pravomoci samospráv. • zavedení nucené správy obce - nucenou správu na obec by mohl uvalit krajský úřad v pře nesené působnosti a jmenovat nuceného správce, - nebo by nucenou správu na obec mohl uvalit okresní úřad a přednosta jmenovat nuceného správce (při zániku OkÚ opět bezpředmětné), - nucenou správu na obec by také mohlo uvalit MF ČR na podnět okresního úřadu a nuce nou správu by prováděl OkÚ (při zániku OkÚ bezpředmět né). • zavedení nucené správy kraj ského úřadu včetně Id. m. Prahy - nucenou správu na kraj by mohly uvalit: - MF ČR a jmenovat nucené ho správce, - vláda na návrh MF ČR, nu ceného správce by jmenovala vláda, - Parlament ČR na návrh vlá dy, nuceného správce by jmeno vala vláda.
POMÁHAT, NIKOLIV TRESTAT Podle mého soudu je dnešní stav zadluženosti samospráv zveličován, a to přesto, že se zadluženost obcí v posledních letech ustálila. Je však dobré myslet dopředu. Je jisté, že ČR bude muset přikročit k preven tivním opatřením řešícím řadu špatných jevů v oblasti zadluže nosti samospráv, na které jsem se snažil poukázat. Věřím, že řadu řešení je možné uplat nit i v rámci reformy veřejné správy. V samotném výsledku by taková východiska měla sa mosprávám pomáhat, nikoliv je trestat.
LUDĚK TESAŘ, odbor financování územních rozpočtů, oddělení souhrnných rozpočtových vztahů územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
Pěší zóna ve Stětí na Litoměřicku
SOUČASNÉ DANĚ NESTAČÍ Výdaje měst a obcí rostou rychleji než jejich příjmy. Od borníci varují, že obce nic nenutí bát se zadlužování. ském roce dosáhl celkový dluh éměř třetinu běžných vý dajů obcí u nás tvoří nákla měst a obcí výšky 41 mld. Kč. dy na nákup vody, paliv Bez započítání magistrátních měst je ale dluh jen o málo vyšší a energie. V rámci celé ČR utratí než 24 mld. Kč. města denně na tyto potřeby přes milión korun, což jen loni zname »Menší obce se navíc často za nalo vydání 36, 7 mld. Kč. dlužily v roce 1997, když stát na K dalším výrazným výdajům ordinoval tzv. balíčky a ještě při šly povodně,« připomíná ředitel patří dotace obcí pro základní odboru financování územních školy, nemocnice, hasičské sbo ry, záchrannou službu či domovy rozpočtů Ministerstva financí Rudolf Prokop. Přestože se obce důchodců. Na ně města přispěla v posledním roce snaží své hos částkou přes 20 mld. Kč, dalších 16,2 mld. Kč obce vyplatily podaření zlepšovat, uvažují poli svým zaměstnancům a 11,7 mld. tici i ekonomové o způsobech, jak zabránit případné finanční Kč získaly od obcí lidé na sociál ních dávkách. Téměř 11 mld. Kč krizi. Regulace municipálního musely navíc municipality ze zadlužení je ve světě obvyklá. Za svých rozpočtů zaplatit soukro dluhy obcí totiž stát neodpovídá a věřitelé by pak mohli při uplat mým podnikatelům k zajištění dopravní obslužnosti pro své ňování svého práva získat napří klad budovu místní školy. Město obyvatele. by pak jen těžko vykonávalo své Proti předcházejícím letům za čaly obce znovu investovat. Zna zákonem dané povinnosti vůči mená to především oživení byto občanům. vé a dopravní výstavby, zatímco Zatím mohou města pokrývat nákup cenných papírů se snížil. své potřeby z nestandardních Základní investice také nemalou zdrojů (např. právě prodeje akcií měrou míří na ekologické progra či privatizace bytů), tento zdroj ale podle odborníků brzy vy my (např. výstavba čističek) a do schne. Zbudou potom jen daňové nových průmyslových zón. Jen České Budějovice napří příjmy, které rostou jen o málo klad loni vynaložily nejvíce pe víc než běžné výdaje, dotace od něz (cca 4 mld. Kč) na výstavbu státu či evropských struktur a pří 101 bytových jednotek, domu jmy z vlastního podnikání. Zatím s pečovatelskou službou a rekon co celkové výdaje se ale během strukci radnice a zimního stadio loňského roku obcím zvýšily nu. Podobně investoval Liberec. o 9,3 %, celkové příjmy klesly Praha a další města. Investiční o 2,3 %. Podle expertů by obcím potřeby kryjí municipality z pro mohlo pomoci zavedení speciál ních místních daní, ale především deje akcií rozvodných energetic kých firem a z cizích zdrojů, což úsporná výdajová politika. ale zvyšuje jejich zadlužení a prohlubuje tolik kritizovaný de JIŘÍ NĚMEČEK ficit veřejných financí. V loň (Přetištěno z HN, 7. 5. 2001)
T
EKONOMIKA___________________
PODIVNÝ ODKUP AKCIÍ ČESKÉ SPOŘITELNY Erste Bank, jako majoritní akcionář, nedávno ohlásila program odkupu prioritních akcií České spořitelny, a. s., (ČS) od měst a obcí. Tento pro gram byl vyhlášen 4. dubna t. r.
podmínek, jimiž je cena a konečné vykoupené množství, odkoupí od měst a obcí jimi držené veřejně neobchodovatelné prioritní akcie ČS. Minimální slíbenou cenou za akcii bylo v této dohodě 120 Kč za akcii. Jak je vidno, Erste Bank jede stále podle předem připraveného scé náře. Vágní definice a jistá benevolence v této záležitosti ze strany státních úředníků byla možná zapříčiněna tehdejším přístupem měst ských zastupitelů k tzv. divoké privatizaci ener getik. Rozpor mezi státní koncepcí energetické ho programu a cinkotem německých marek přede dveřmi městských a obecních úřadů tak možná hrál svou roli i v této kauze.
ředmětem transakce jsou prioritní akcie ČS kou 1,5 miliardy!« Jde snad o tytéž prostředky? (11211213 kusů, IS1N CZ0008023736), Pokud ano, vidíme snad poprvé v praxi soukro které nemají hlasovací právo a nejsou ve mý přerozdělovací systém, zaměřený na podpo řejně obchodovatelné. Celá emise prioritních ru státní ekonomiky. akcií představuje 7,4 % základního kapitálu ČS. Minimální cena, za niž chce Erste Bank odkou V ČEM SPOČÍVÁ PRIORITA? pit tyto akcie, je podle agenturní zprávy zveřej A CO DÁL? něné Českou kapitálovou informační agenturou Podle obchodního zákoníku mohou stanovy Abychom stále jen neplakali nad rozlitým (ČEKIA) 125 Kč za kus. V závislosti na pro společnosti určit vydání druhu akcií, s nimiž mlékem, podívejme se na východiska, která se centuální výši prodaných akcií se má cena za jsou spojena přednostní práva týkající se divi municipalitám nabízejí: akcii pohybovat v rozmezí patrném z tabulky. dendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Ty • prodat a zapomenout, Nabídka platí do 4. srpna 2001. to akcie nazýváme prioritními. Výhody ply • neprodat a čekat dividendy, noucí z tohoto druhu akcií lze ve stanovách • neprodat a tvrději vyjednávat. kompenzovat omezením hlasovacího práva na KAM SE PODĚLY 3 KČ? Prodávat akcie za nabízenou cenu ve chvíli, valné hromadě. To je případ akcií ČS v držení kdy ČS vykázala za první čtvrtletí roku 2001 měst a obcí. Tyto akcie mají však podle vyjá První zvláštností jsou dopisy rozesílané na nekonsolidovaný zisk po zdanění ve výši 877 dření ČS omezeno přednostní právo na dividen městské a obecní úřady. Ty obsahují, kromě miliónů korun, není nejrozumnější. Ve srovná du. Světové obchodní právo zná taktéž různé úvodního slova Sdružení měst a obcí - akcioná ní se stejným obdobím loňského roku to totiž řů České spořitelny, a. s., také písemnou nabíd druhy prioritních akcií. Většinou jsou rozděle představuje zlepšení o 114 procent. Podle ana ny do tříd, u kterých platí přímá úměra ve vzá ku podepsanou pány Wimmerem a Bergsmanlytiků by spořitelna měla již v příštím roce jemném vztahu - hlasovací právo versus před nem, prokuristy Erste Bank. Vtip je v tom, že svým akcionářům vyplatit dividendu. Majitel nostní právo na dividendu. Zároveň je na v celém dopise se hovoří o minimální ceně 122 ČS, rakouská Erste Bank, záro Kč za jednu akcii a maximální ceně 137 Kě. veň očekává, že ČS by v příš Kam se tedy poděly ony tři koruny? Zkoumá Prodané procento z emise Počet akcií Cena za akcii tím roce měla dosáhnout čisté ním navržené smlouvy nalezneme pouze urči ho zisku zhruba 5,1 miliard tou zmínku o převodních nákladech. 60 % až 70 % 7 847 851 ks 125 Kč korun (tedy 35 Kč na akcii). Mnohý by nad takovou malicherností má 70 % až 80 % 8 968 972 ks 130 Kč Takže alternativa číslo 2 není vnul rukou, ale matematicky deformovaný člo nejhorším řešením. Poslední věk se ptá: »Kde asi skončí oněch více než 33 80 % až 90 % 10 090 094 ks 135 Kč východisko (číslo 3), ke které miliónů korun?« Nevím. Určitě za ně nikde ni 90% až 100% 11 211 213 ks mu se někteří starostové i před 140 Kč kdo nepostaví vodovod, kanalizaci, chodník či stavitelé Sdružení měst a obcí mateřskou školu. Pokud to má být transakční Nabídka platí do 4. srpna 2001 akcionářů ČS stavějí skepticky, poplatek, obchodníci mi jistě dají za pravdu, že není nemožné. 2,5 % z objemu takové transakce je příliš drahá I tvrdá a navenek neochvějná provize. vyjednávači pozice Erste Bank, která podle zá světových trzích téměř pravidlem (hlavně u vel Namístě je dále připomenout, že stát inka kulisních informací hodlala původně nabídnout kých společností) prémiový, tedy výhodnější soval při loňském prodeji běžných akcií ČS jednotný odkup prioritních akcií za více než kurz prioritních akcií vůči běžným akciím. něco přes 260 Kč za jednu akcii. Proč nyní, 150 Kč, má své skuliny. Klíčem k dalšímu jed Logickým důvodem je fakt, že hlas na valné zhruba rok poté, nabídne tentýž kupující za nání o zvýšem odkupní ceny by mohly být příj hromadě velké společnosti je pro typického in »prioritní« (rozuměj přednostní či preferenční) my, které inkasuje spořitelna za poskytování vestora mizivým lákadlem a jeho hodnota v ce akcie ČS pouze polovinu této sumy? Že by se vldadových a úvěrových služeb pro komunální ně akcie je téměř nulová. Přesně opačným im finanční situace tohoto bankovního gigantu sfém. pulsem jsou však reálné peníze, tedy vidina tak přiostřila? Nebo se privatizační poradci Nevidím důvod, proč nevyužít obchodní ná dividendy či přednostní právo na podíl z likvi Erste Bank přepočítali při původním ocenění tlak a férový konkurenční boj mezi banka dačního zůstatku při zániku společnosti. aktiv, která kupují? Tím to asi nebude, vždyť mi v České republice. Proč ukládat peníze, Tato obecná fakta si pravděpodobně manaže burzovní kurz obchodovatelných akcií ČS se nebo čerpat úvěry u banky, která nám nevyšla ři Erste Bank neuvědomili při vytváření zmiňo poměrně stabilně pohybuje nad 230 Kč za jed vstříc v situaci, kterou mohla ovlivnit? Síla to vané nabídky na odkup prioritních akcií ČS. nu akcii. Rakouští manažeři se nejspíš pouze hoto postupu je v nekompromisním a plném Nebo se spíše spolehli na určitou neznalost na rychle zorientovali a přizpůsobili své kroky zapojení vlivu všech zúčastněných měst a ob šich zastupitelů v komunální sféře? Vždyť kdo tradičním »českým cestám« a postupům po cí, které jsou významným klientským segmen z nich má čas a možnosti ke sledování vývoje platným velikosti jejich podílu na základním tem ČS. burzovního kurzu akcií ČS a zlepšujícího se kapitálu spořitelny. Na jednání z pozice síly Na trhu je přece spousta jiných peněžních hospodaření této banky. Snad jen ti, kteří mají snad mělo vliv i úsloví: »Ušetřená koruna, vy ústavů. Ty kromě shodných podmínek a služeb po svém boku správce aktiv s poradenským dělaná koruna.« V tomto případě spíše schilmožná nabídnou i vstřícnější přístup při řešení mandátem. ling či euro. podobně specifických projektů. Rád bych do Pokud by totiž Erste Bank nabídla za priorit dal, že nikdy není pozdě. Od jednacího stolu se ní akcie ČS pouze tutéž cenu. jakou obdržela KDE SE STALA CHYBA? přece odchází proto, aby se mohlo později vrá státní kasa. musela by zaplatit městům a obcím tit do výhodnější pozice. dvojnásobek nabízené sumy. Tedy přibližně Základní chyba nastala již v průvodních jed o 1,5 miliardy korun více. Úsměvně působí, náních. exkluzivně vedených při privatizaci ČS když se pak dočteme v denním tisku: »Spořitelmezi státem a Erste Bank. V březnu loňského RADEK LÉTAL, na přispěje k rozvoji českého hospodářství část roku souhlasila Erste Bank s tím, že za určitých A & CE Global Finance, a. s.
P
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
9----
EKONOMIKA__________________________________________
REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ VE FRANCII Ve Francii se rozvíjejí nové formy spolupráce municipalit v rámci tzv. ákon »Chevenement« z 12. července 1999 rozšířil kompetence existujících sdružení obcí aglomerace. Nově spolků obcí a měst vytvořením struktu definovaný právní status této spo rálně nové formy spolupráce tzv. Communaulupráce s sebou přináší i význam té ďagglomération (dále jen sdružení obcí nou reformu veřejných financí, ze aglomerace). Sdružení obcí aglomerace jména systému místních daní. (SOA) je v zákoně vymezeno jako sdružení obcí a měst v rámci širšího územního celku (definovaného jako aglomerace), jehož hlav ním cílem je vytvářet a společně řídit projekty ho), jednak zabezpečit harmonický ekono urbanistického rozvoje ve propěch rozvoje mický i sociální rozvoj integrovaných územ územní solidarity. ních celků. Přijatý zákon umožňuje přede vším podporovat a rozvíjet soudržnost STRUČNÝ PŘEHLED a solidaritu mezi ekonomicky, sociálně i kul turně vzájemně propojenými územními sa Sdružení obcí aglomerací jsou výsledkem mosprávnými celky. dlouhotrvajících procesů slučování obcí a tendencí k vytváření různých forem spolu práce na municipální (resp. na mikroregioNOVÉ KOMPETENCE nální) úrovni. Tato sdružení vznikala původ K zajištění fungování nových samospráv ně zejména kvůli zpracovávání společných ných jednotek stanovil zákon od 1. 1. 2000 projektů územního rozvoje v rámci slučová ní společných prostředků (tzv. Syndikáty ob povinné a fakultativní kompetence. Povinné kompetence jsou sdružení obcí aglomerací cí a měst a distrikty - dle zákonů z r. 1959 povinny vykonávat plošně bez ohledu na a 1970). místní specifika. Fakultativní pravomoci Později se tyto základní formy spolupráce specializovaly a rozšiřovaly do více oblastí. jsou vymezeny na základě specifických pro Vznikly tzv. sdružení městských celků (dle jektů jednotlivých sdružení v souladu s prio ritami rozvoje obcí tvořících danou aglome zákona z r. 1966), tj. měst, resp. aglomerace raci. s více než 50 000 obyvateli a sdružení obcí Nový právní status a definování nových (dle zákona z r. 1992), tj. obcí s méně než 20 000 obyvateli. Mezi hlavní kompetence pravomocí sdružení obcí aglomerace jsou zá všech forem spolupráce obcí a měst patří za kladními východisky multiplikačních proce jištění trvale udržitelného rozvoje území. sů nejen finančních, ale i sociálních a kultur Hlavním smyslem spolků obcí a měst je ních zdrojů v rámci daného území. Vzniká sdružování finančních zdrojů k zajištění vy tak významný rozvojový potenciál rozsáhlej váženého ekonomického a sociálního rozvo ších územních celků, kde mohou jednotlivé je území. Sdružení obcí aglomerací na tyto obce dané aglomerace snadněji a rychleji existující formy sdružování navazuje rozši rozvíjet projekty místního rozvoje. řováním kompetencí v oblasti územního plá nování a ekonomického rozvoje včetně zavá POVINNÉ KOMPETENCE dění nových finančních a organizačních nástrojů kooperace. • Ekonomický rozvoj: zhodnocování a roz Probíhající rozsáhlé změny francouzského voj průmyslu, obchodu, řemeslné výroby administrativního systému mají významnou a zemědělství, stanovení zón výrobních akti ekonomickou a sociální dimenzi. Aglomeruvit v koordinaci s jednotlivými obcemi aglo jící se obce a města jednotlivých metropolí merací, podpora ekonomického rozvoje úze by měly vytvářet nové, zejména ekonomicky mí financovaná z výnosů jednotných silné územní jednotky (v průběhu reformy živnostenských daní, vytváření pozemko prozatím vzniklo 51 nových SOA). Organi vých rezerv a zajištění ochrany specifických zační změny v územní samosprávě směřují zón (např. zemědělských oblastí), rozvoj te ke zvyšování konkurenceschopnosti fran lekomunikačních sítí v rámci aglomerace, couzské veřejné správy v rámci evropské in podpora programů zaměřených na povzbuze tegrace. ní ekonomiky s příznivými dopady v sociál ní oblasti, výstavba a rozšiřování průmyslo CÍL REFORMY vých a technických zón. • Územní plánování v rámci společného Ve Francii je 36 000 obcí, mezi nimiž území: podpora bydlení, rozvoj a zkvalitňo převažují obce s méně než 1000 obyvateli. vání obytných zón, ochrana životního pro Během decentralizace (v 80. a zejména 90. středí a monitorování znečištění životního letech) byly na obce přeneseny rozsáhlé pra prostředí, společná dopravní politika, lokali vomoci v oblasti zabezpečování veřejných zace ekonomických aktivit, výstavba a rozši statků. Finanční zdroje malých a středních řování velké technické, dopravní a sociální obcí a měst stačí k pokrytí všech nezbytných infrastruktury, ochrana a monitoring přírod služeb, což vede mj. k nevyváženému roz ních a zemědělských oblastí. voji jednotlivých municipalit a nežádoucím • Politika bydlení a zvyšování životní regionálním rozdílům. úrovně: financování rehabilitací městských Reforma slučování obcí do sdružení obcí aglomerace má za cíl jednak zachovat auto čtvrtí, podpora sociálního bydlení včetně analytických studií poptávky po sociálním nomní status municipalit (včetně finanční-
Z
10
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
bydlení, rozšíření nabídky bytů určených pro handicapované občany. • Municipální politika (v rámci společného zájmu aglomerace): podpora společných pro jektů municipalit, financování programů spolupráce v oblasti bytové politiky, v oblas ti sociální politiky na základě principů vzá jemné solidarity mezi městy, rozšiřování stá vajících a zakládání nových vzdělávacích center včetně vysokých škol, prevence proti sociálně-patologickým jevům, společné kon cepce urbanistického rozvoje, strategie rov noměrného územního rozvoje a ozdravování městských center, rozvíjení kulturních pro jektů na úrovni aglomerace v souladu s kul turními projekty jednotlivých obcí, podpora rozvoje komunitních projektů, spolupráce v oblasti sociálního zabezpečení. FAKULTATIVNÍ KOMPETENCE • Zřizování a rozvoj, resp. údržba komu nikací v zájmu spolupráce: společné kon cepce v oblasti výstavby rychlostních komu nikací, rozšiřování/rušení parkovacích míst, vytváření cyklistických tras a jejich značení. • Asanace: financování komunálních služeb v rámci vodního hospodaření. • Ochrana a zhodnocování životního pro středí a životní úrovně: stanovení souhrnu opatření a technik v oblasti ochrany životní ho prostředí, zmírňování znečištění, omezo vání nadměrného hluku a prachu (výstavba antihlukových bariér), vytváření protipovod ňových opatření, vydávání nařízení proti po tulování zvířat. SYSTÉM FINANCOVÁNÍ Jedním z významných aspektů současné reformy veřejné správy je rozvoj principu tzv. víceúrovňové fiskální soustavy. Do ro ku 2000 patřily mezi nejvýznamnější příjmy obcí a měst čtyři přímé daně: živnostenská daň, daň z bydlení, daň ze zastavěných po zemků a daň z nezastavěných pozemků. Při tom živnostenská daň tvořila 50 % daňových příjmů obcí. Odhaduje se, že tři čtvrtiny ne žádoucích rozdílů v úrovni rozvoje jednotli vých obcí vyplývají z diverzifikované živno stenské daně. V rámci probíhající transformace územ ních celků byla stanovena nová rozpočtová pravidla, která mění rozdělení těchto čtyř přímých daní mezi novou správní jednotkou - sdružení obcí aglomerací a jednotlivými obcemi, které danou aglomeraci tvoří. Sprá va živnostenských daní (stanovení sazby, resp. změny sazby) přestává být v pravomo ci jednotlivých obcí a měst a přechází do kompetencí nové územní jednotky - sdruže ní obcí aglomerací. Část výnosu živnosten ské daně, která je určena jako příjem okres ních a regionálních rozpočtů, zůstává nezměněna. Stanovení jednotné sazby živnostenské daně je výsledkem dlouhodobých diskuzí o řešení některých negativních dopadů de-. centralizace. Mezi nejvýznamnější kroky f
EKONOMIKA vedoucí k vymezení jednotné daňové saz by patří: - Zákon z 30. července 1990, který zavádí limity stanovení sazby a základů živnosten ských daní (zákon byl schválen, ale nikdy nebyl uplatňován). - Zpráva Národní Rady pro daňová pravi dla »0 úpravě živnostenských daní« z r. 1997, která navrhuje, aby správa a výběr živnosten ských daní přešly z místní úrovně na národní úroveň a jejich výnos měl být následně pře rozdělen jednotlivým obcím ve formě dotace. - Daň z bydlení, daň ze zastavěných po zemků a daň z nezastavěných pozemků zů stávají ve výlučné pravomoci obcí. Kromě těchto tradičních daní spadá do příjmů míst ních rozpočtů více než 50 druhů povinných či fakultativních místních daní (silniční daň, daň z elektřiny, daň za odvoz odpadů atd.). Kompetence při stanovení sazeb a vý běru těchto daní nebyly přijetím zákona změněny. Výnosy živnostenských daní přecházejí do rozpočtů sdružení obcí aglomerace. Tyje bu dou na základě vybraných kritérií přerozdě lovat do jednotlivých obcí podle zvolené strategie územního rozvoje (dle jednotlivých projektů) a sociálních a ekonomických po třeb municipalit. Zavádění jednotné živno stenské daně pro všechny obce jednotlivých aglomerací by mělo napomoci odstranit dife renciaci v příjmech municipalit a omezit ne rovnoměrnost jejich vývoje v definovaném územním celku. Protože živnostenská daň je významným ekonomickým zdrojem obcí a měst, byl při jat princip tzv. přechodného období adap tace na jednotnou sazbu daně (do r. 2000 měly obce a města pravomoci upravovat si sazby živnostenských daní) a princip kom penzace finančních ztrát v příjmech místních rozpočtů v případě municipalit, jejichž daňo vé sazby byly vyšší než určená jednotná da ňová sazba. Přizpůsobovací proces sjednoco vání sazby živnostenské daně jednotlivých obcí aglomerací byl stanoven na období de seti let. Reforma místních rozpočtů se význam ným způsobem promítne i do rozhodování podnikatelských subjektů. Předpokládá se, že částečná centralizace místních daní sníží nežádoucí konkurenci mezi jednotlivými ob cemi (tzv. nekalé mechanismy přitahování podnikatelských subjektů). Rovněž se očeká vá, že jednotná sazba živnostenské daně, de finovaná pro delší časové období, zaručí vět ší stabilitu ve strategickém rozhodování nejen podnikatelského sektoru, ale také obcí. V případě obcí sdružených v aglomeraci »Grenoble« (region Rhone-Alpes) asi 80 % firem na sjednocení sazby živnostenské daně vydělá (viz graf). Transformace územní samosprávy a slu čování obcí do nové právní formy je doplně na ze strany vlády a nově vznikajících sdru ženi obcí aglomerací dotacemi. Vedle zavedených dotačních titulů (dotace spojené s přenesením působnosti za zabezpečení ve řejných služeb na lokální úroveň, dotace na kapitálové investice apod.) byly stanoveny nové druhy dotací: - kompenzační dotace je určena na neu tralizaci ztráty v příjmové stránce rozpočtů obcí sdružených v aglomeraci, dotace je fi nancována z rozpočtů aglomeraci a její výše
odpovídá kompenzaci ztráty výnosu živno stenské daně v obecních rozpočtech. - dotace solidarity je určena na vyrovná vání nejvýraznějších negativních dopadů přechodu na jednotnou sazbu živnostenské daně, dotace je poskytována ze státního roz počtu vybraným obcím. V pravomocích jed notlivých SOA je také schvalování a posky tování dalších dotací spojených s přechodem na nový systém financování. Často uplatňo vanou formou finanční pomoci je meziodvětvová vyrovnávací dotace. Jejím smys lem je neutralizovat negativní dopady přechodu na jednotnou sazbu živnostenské daně v bohatých obcích aglomerace. Mezi tzv. bohaté obce patří municipality, jejichž sazba živnostenské daně je větší než 20 % a přechodem na jednotnou sazbu tyto obce ztratí podstatnou část svých příjmů. Nová forma spolupráce obcí a měst v rám ci SOA je významnou organizační změnou
Firmy v aglomeraci »GRENOBLE«
děla systém jednotných sazeb živnosten ských daní. Cílem přijatých rozhodnutí 0 sjednocení daňových sazeb bylo zejména dlouhodobější investiční plánování v rámci většího územního kontextu. Hlavním motivem přechodu na jednotné sazby živnostenských daní bylo zamezení nežádoucí konkurence mezi municipalitami a zároveň zvýšení efektivnosti kapitálových investic. Reforma francouzské samosprávy má také významnou politickou dimenzi. Předmě tem rozsáhlých diskuzí je otázka výběru po litické reprezentace nového správního celku - sdružení obcí aglomerace. V současnosti jsou zastupitelé aglomerace vybírání z řad jednotlivých obecních zastupi telstev; počet delegovaných reprezentantů je stanoven podle kritéria počtu obyvatel obce. Politické zastoupení jednotlivých obcí tvoří cích aglomeraci se zpravidla výrazně liší a složení zastupitelů SOA nemusí vždy od povídat skutečnému poměru politických sil zvolených kandidátů v celé aglomeraci. Předpokládá se zavedení přímých voleb do zastupitelstva sdružení obcí aglomerace. Kvůli zachování principů participativní demokracie mohou jednotlivá sdružení za kládat tzv. ekonomické a sociální rady, které slouží jako konzultativní orgán místních obyvatel. RIZIKA
~| počet firem se sídlem v obcích, kde je současná sazba živnostenské daně menši než 20,95 % (2575 firem) | počet firem se sídlem v obcích, kde je současná sazba živnostenské daně větší než 20,95 % (9038 firem)
vedoucí k jisté »recentralizaci« francouzské samosprávy. Vytváření nových územních sa mosprávných celků může být chápáno jako nesystematický krok, který není v souladu s obecně přijatými principy decentralizace, neboť ve svých důsledcích částečně modifi kuje chápání místní autonomie a mění prin cipy místního fiskálního systému. Reforma místní správy směřuje především k vyváženějšímu rozvoji kompaktních územ ních celků, zejména ve smyslu zrovnopráv nění přístupu k základním veřejným službám obyvatel v společném území bez ohledu na to, ve které obci aglomerace mají své bydliš tě. Vznik sdružení obcí aglomerací je kom promisem mezi mírou lokální autonomie a principem rovnosti a spravedlnosti. Zave dení jednotné sazby živnostenské daně jako základního nástroje spolupráce obcí a měst sdružených do aglomerace je zároveň dílčím řešením současné krize místních financí, kte rá je mj. výsledkem nedostatečných finanč ních zdrojů místních rozpočtů na zabezpeče ní veřejných služeb. Již před vydáním zákona »Chevenement« v roce 1999 přijaly v některých lokalitách obce a města společná nařízení, která zavá
Jedním z důsledků přechodu některých kompetencí z pravomoci municipalit do pra vomocí SOA je riziko oslabení tzv. přiroze né konkurence mezi obcemi a pokles motiva ce k jejich vlastnímu rozhodování. Lze očekávat tendence k omezování aktivity obcí a spoléhání se na rozhodovací procesy sdru žení obcí aglomerace. V zájmu SOA i obcí je jasné vymezení a stanovení kompetencí, tj. které záležitosti budou řídit jednotlivé municipality a které přejdou pod výlučnou pravomoc sdružení. V opačném případě může docházet k tzv. zdvojování aktivit, kdy stejný problém bu de řešit jak sdružení obcí aglomerace, tak 1 nezávisle samotné obce. Může však nastat i situace, kdy záležitost nebude spravována ani jednou institucí. VÝVOJOVÉ TENDENCE Vytváření nových nástrojů spolupráce ob cí a měst otevírá prostor pro rozvíjení a pro hlubování občanské společnosti. Organizač ní změny francouzské samosprávy umožňují dynamičtější vývoj územního rozvoje nejen v aspektu ekonomickém, ale také sociálním a kulturním, zejména prohlubováním solida rity. Ve prospěch perspektivy vyrovnanější ho rozvoje území je umožněno přenášení finačních břemen mezi jednotlivými obcemi a ekonomický rozvoj území se tak stává sku tečně společným. Základem perspektivního vývoje nových možností spolupráce munici palit je tedy přijetí principu partnerství v souladu s obecnými zásadami koncepcí Evropské unie. ZUZANA TRHLINOVÁ,
doktorandské studium na katedře veřejné správy a regionalistiky VŠE Praha MODERNÍ OBEC 7/2001 □
11
EKONOMIKA____________________
MODRÝ PÁS LABE PŘED DOKONČENÍM (» Koncem roku 1998 byl koncipován a v roce 1999 nastartován projekt Ev ropské unie Modrý pás Labe, který je součástí programu INTERREG II C. Jedná se o projekt na zvýšení turistické přitažlivosti labské vodní cesty a okolí, který zpracuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s obdobnými ministerstvy vybraných zemí SRN podél řeky Labe (Sachsen, Sachsen-Anhalt, Brandenburg). ředmětem projektu je řešení prostoru od pramene Labe (včetně přítoku Vlta vy) po Hamburg s důrazem na zajíma vosti měst Praha, Drážďany, Magdeburg, stupim, Berlín a dalších menších měst, dále na významné přírodní atraktivity a na zmapování a rozvoj turistické infrastruktury (dopravní na pojení, vybavenost, lůžková kapacita apod.). Součástí projektového řešení je též přeshraniční doprava mezi SRN a ČR a všestranná
P
ochrana přírodního, historického a kulturního bohatství ve vymezené oblasti.
a obcí (duben 2000 Ústí n. L., červenec 2000 Pardubice). Byla zpracována informační a propagační brožura (leták) o projektu »Modrý pás LABE/ELBE«. V druhé polovině roku 2000 a v prvních měsících roku 2001 se přistoupilo ke zpraco vání základních výstupních materiálů: Plá novací atlas. Plánovací příručka. K tomu byla vypracována jednotná metodika, prováděly se konzultace a sjednocování názorů českých a německých expertů (Praha, Freiburg). CÍLE PROJEKTU
nocení číselné, mapové, grafické a obrazové dokumentace a na metodickou a obsahovou pří pravu dalších projekčních prací. Po-Zajištění projektu LABE/ELBE v ČR rela tivně malým expertním týmem vyžadovalo vyhledávání potenciálních spolupracovníků, kontaktních osob a organizací. Vedle pracov níků MMR, kde se uskutečnila většina pra covních porad a koordinačních workshopů. to byli zejména zástupci měst, obcí a okresů a firmy Vodní cesty, a. s„ Praha.
Cílem projektu bylo koncepční řešení a vy tváření podmínek rozvoje cestovního ruchu a turistiky v zájmovém území Labe a Vltavy, vymezeném asi 10 km od osy řek. Základem bude lodní doprava v kombinaci s navazujícími dopravními systémy, jako jsou cykloturistika, hipoturistika, pěší turistika, taxislužby, půjčov ny aut a mikrobusů, navazující doprava autobu sy a mikrobusy místními přepravci. Labská vodní cesta je dnes v ČR využita jen z přibližně jedné třetiny, což svědčí o značných rezervách. Projekt Modrý pás LABE/ELBE by měl přispět ke zvýšení atraktivity lodní dopravy
Další spolupracující instituce: • Česká centrála cestovního ruchu - prezentace cestovního ruchu ČR na zahraničních trzích ce stovního ruchu, tvorba domácích turistických produktů, koordinace a spolupráce s regionální mi a profesními sdruženími cestovního ruchu. • Klub českých turistů - občanské sdružení na podporu vytváření podmínek pro turistiku, cykloturistiku, obnovu a údržbu lyžařských tras a vodních toků, • DELITEUS - občanské sdružení na podpo ru rozvoje cestovního ruchu a turistiky ve vy mezené oblasti okresů Děčín, Litoměřice, Te plice, Ústí nad Labem, • Euroregion LABE/ELBE - sdružení měst a obcí v příhraničních okresech na obou stra nách státní hranice. V druhé, závěrečné fázi projektu, bylo tře ba přeorientovat činnost expertů především na koncepční řešení podmínek rozvoje cestovní ho ruchu a turistiky v zájmové oblasti Labe a Vltavy. To vyžadovalo dále prohlubovat spolupráci s politickou a odbornou veřejností měst a okresů. Vedle individuálních kontaktů probíhaly koordinační porady zástupců měst
nejen v nákladní přepravě, ale zejména v re kreační přepravě osob a ve vodní turistice tuzemské i zahraniční. K tomu slouží již dnes řada osobních přístavišť a kotvišť na Labi a Vltavě, z nichž ovšem valná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Významným imperativem projektového ře šení musí být všestranná ochrana přírodního, kulturního a historického bohatství, které je zde mimořádně rozsáhlé a významné. O tom svědčí lokality a oblasti s vysokým stupněm společen ské ochrany (Labské pískovce. České Švýcar sko, České středohoří, Kokořínsko). Na druhé straně je žádoucí co největší zpřístupnění těchto zajímavostí, mnohdy unikátů, co nejširší veřej nosti. Vedle klasických turistických výletů se doporučuje využívat i vyhlídkových letů. Protože zájmové území Labe a Vltavy není homogenní oblastí, bylo třeba v projektu volit pro zvýšení turistické přitažlivosti diferencované a adekvátní přístupy a formy řešení. Na základě geografických a územně historických kritérií by ly vymezeny a definovány následující oblasti: • severní příhraniční oblast s významnými . centry Děčín. Ústí nad Labem a Litoměřice, r
ORGANIZAČNÍ A ČASOVÉ ZAJIŠTĚNÍ První schůzka česko-německé pracovní skupiny se uskutečnila v Postdam (SRN) kon cem ledna 1999. Jejím účelem bylo prodisku tovat a dohodnout spolu se zástupci EU a pří slušných ministerstev ČR a SRN základní organizační záležitosti, rámcový harmono gram spolupráce a nejbližší úkoly pro společ ný postup. Řešitelský tým za českou stranu byl složen ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a řady expertů: pro územní plánová ní, cestovní ruch, sociální a ekonomickou pro blematiku, využití labské vodní cesty. Postup ně se vytvářely odborné pracovní skupiny a navazovala spolupráce s místními a regio nálními orgány. Řídící a koordinační funkcí byla pověřena firma ARKADIS Magdeburg. Na projektu se aktivně podíleli někteří členo vé České společnosti pro životní prostředí. V počáteční etapě byla hlavní pozornost věnována analytické činnosti ve vymezeném zájmovém území podél řeky Labe a Vltavy. Vzhledem k plavebním možnostem na Labi a rozložení hlavních turistických atraktivit byla na české straně doporučena hlavní osa, směřují cí od státní hranice na Děčín, Ústí n. L., Litomě řice, Mělník, Prahu a Vltavskou vodní kaskádu až po Orlík. Od Mělníka to znamená využití ře ky Vltavy. Další osu tvoří část toku Labe od Mělníka přes Brandýs n. L. po Pardubice. Dnes je Labe splavné po Chvaletice, výhledově se po čítá se splavněním až do Pardubic. V této fázi byly zpracovány základní analy tické studie o řece Labi, turistické infrastruktuře a atraktivitách cestovního ruchu ve vymezeném území Labe a jeho okolí. Dále byly využity sta tistické podklady a různé druhy územně pláno vací dokumentace, stejně jako výsledky společ ných seminářů česko-německého týmu a exkurzí do povodí Labe a Vltavské vodní kas kády. Zaměření prací se soustředilo na vyhod
---- 12
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
EKONOMIKA • centrální oblast s centry Mělník, hlavní město Praha a Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, • východní oblast s centry Nymburk, Podě brady, Kolín a Pardubice, • jižní oblast, která má na řece Vltavě vý znamná rekreační centra Slapy a Orlík. Jejich turistická a přírodní lákavost je obec ně vysoká, současně však diferencovaná z hlediska nabídky a možností využití. Významným záměrem projektu bylo rozví jet nejrůznější formy přeshraniční, nadnárodní a mezinárodní spolupráce ve sféře hospodář ské, sociální, kulturní a poskytnout v tomto směru řadu námětů a doporučení, na které je možno navázat a rozvíjet je. Cílem by mělo být vytvoření pevných struktur mezinárodní spolupráce, z nichž jednou z forem jsou sou časné euroregiony.
ZÁKLADNÍ VÝSTUPY Základním výstupem projektu je Plánovací atlas, obsahující základní charakteristiku (stav a výhled) vymezeného území v tabulko vé a grafické formě. Obě části (tabulková, grafická) na sebe navazují a jsou zpracovány podle jednotné metodiky pro českou i němec kou část projektovaného území. Expertní tým ČR navázal při plnění tohoto úkolu úzkou spolupráci a kontakty s referáty regionálního rozvoje okresních úřadů a s představiteli vybraných měst a obcí: ro zeslal tabulky a metodiku, spolupracoval při vyplňování a ověřování údajů a provedl jejich sumarizaci na PC. Tabulková část Plánovací ho atlasu zahrnuje následujících 19 měst a obcí (řazení od státní hranice): Hřensko, Děčín, Velké Březno, Ústí nad Labem, Lito měřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Měl ník, Praha, Brandýs nad Labem - Stará Bole slav. Čelákovice, Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Týnec nad Labem, Chvale tice, Přelouč, Pardubice. Grafická část Plánovacího atlasu je zpraco vána v systému GIS (geografický informační systém) Are Info. Složitým problémem bylo stanovení a do hodnutí jednotné legendy ukazatelů, stejně jako dosažení shody mezi českými a německými ex perty o obsahové a formální stránce této části Plánovacího atlasu. Informačním zdrojem byly údaje České centrály cestovního ruchu. Klubu českých turistů a také územní plány měst a obcí a velkých územních celků: Labské pískovce. Pražského regionu, okresu Litoměřice, Orlické nádrže, okresu Příbram, Severočeské hnědou helné pánve, Hradecko-Pardubické aglomerace, územní plány měst a obcí v zájmovém území. Prezentace Plánovacího atlasu v uvedených systémech je flexibilní a operativní, umožňu je rychlé provádění změn a zásahů z hlediska jeho exploatace uživateli. Dalším výstupem je Plánovací příručka, zpracovaná na PC v textové podobě a obsahu jící legislativní a územně - plánovací principy a modelové řešení rozvoje cestovního ruchu a turistiky. JAROSLAV ZAHÁLKA,
Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně Ústí n. L. FOTO ARCHIV
(Dokončení příště)
Ve vysokomýtské Karose se 1696 zaměstnanci probíhá v současné době komplexní rekonstrukce. Její dokončení má napomoci v příštím období k na plňování zásad ozdravování životního prostředí. Tím spíš, že podnik je výrob cem autobusů, jejichž výroba sama vyžaduje nemálo technologických postu pů v provozech, kde se pracuje s chemií a dalšími náročnými materiály. nejen na export, ale také na náš vnitřní trh. Vo očet vyrobených autobusů je úctyhodný. zidla budou vybavena motory, které splňují ná V roce 2000 jich vyjelo z Vysokého Mý ročné požadavky normy modelů EURO 3. ta 1251. Z nich asi 62 procent splnilo po žadavky na export. Polovinu - přesně 580 tvořily školní autobusy pro Francii, kde má čes TAKÉ ŠKOLNÍ TYPY ký výrobce u tohoto druhu zajištěn prioritní trh. Proč nepřipomenout, že je to díky kvalitnímu U školního typu Rekreo se v nejbližší době provedení, prokázané spolehlivosti a v neposled počítá s prodloužením z dosavadních 11,3 met ní řadě také dosažení menší spotřeby pohonných ru na rovných 12 metrů. K vybavení patří nové hmot. Rovněž tato skutečnost - i když vlastně typy sedadel včetně sedadla určeného pro řidi nepřímo, mimo výrobní závod, v silničním pro če. Pamatuje se rovněž na nízkopodlažní auto vozu - má vliv na ekologické podmínky. busy, u nichž se dbá na dodržení nejpřísnějších Uvedené autobusy patří k těm, jež společně ekologických norem. Kloubové provedení s ostatními typy pomohly vytvořit v roce 2000 v délce bezmála 18 metrů je vybavováno i pro obrat ve výši přes čtyři a půl miliardy korun, osoby se sníženou pohyblivostí a pro cestující což je oproti předešlým letům prokazatelný ná na invalidním vozíku. růst. Tuto situaci ovlivňují bezpochyby krátké Zatím se do předsériové výroby připravuje dodací lhůty - pěti i čtyřměsíční. linkový autobus 15 metrů dlouhý, až pro 105 cestujících, z nichž může 71 usednout. V souvislosti s výstavbou nové lakovny ROZMANITÉ POUŽITÍ a s rekonstrukcí výrobních provozoven si všim Letos už také »karosáři« dokončili na 440 něme i jedné výrobní technologické změny. Po vozidel. Z nich téměř 390 bylo do konce dubna třicetileté praxi se stavbou karoserií z panelů prodáno. Potvrzuje se, že prodej vysokomýtpřechází Karosa ke skeletovým konstrukcím. ských autobusů u nás zaznamenal jisté další Všechny připravované a už také vyráběné ty zvýšení zájmu. V loňském roce se v České re py může tedy zasáhnout kataforéza. Je to v pod publice prodalo 473 vozidel různého provedení. statě technologický postup s ponořováním Celou třetinu z nich nakoupily dopravní podni montážních celků do antikorozních ochranných ky, a tak se s těmito typy setkávají cestující nátěrových lázní. Vzniknou tak předpoklady v mnoha našich místech a městech. pro naprosté dodržování nejpřísnějších ekolo Mnohdy je to právě tam, kde se tak předchá gických norem. Jde o přínos nejenom pro pra zí vyšším provozním nákladům. Slouží napří covníky, ale také pro zvýšenou ochranu odpad klad i přepravě lyžařů a jiných návštěvníků hor. ních vod, vnitřního i vnějšího ovzduší. Je tomu tak třeba ve Špindlerově Mlýně, z Trut Rovněž o těchto faktorech se před novináři nova do Pece pod Sněžkou nebo do Prkenného nedávno např. při shromáždění manažerů a dal dolu u Žacléře. ších odborníků - zmínil generální ředitel Ing. Rudolf Černý. Připomněl, že se v počátku Slovensku bylo dodáno 120 provedení, do východních zemí zatím asi sedmdesát vozidel. devadesátých let šetřilo. Akcionáři Karosy zů K současnosti Karosy přidejme ještě nejbližstávali i bez dividend. Ovšem v zájmu nynější ší záměry, jejichž realizace, ač především výrekonstrukce. Přináší kromě zracionalizované robně-obchodního charakteru, přece jen souvi výroby a ozdravění pracovního prostředí i dů sejí s pozorností vůči ekologickým otázkám. raz na ekologii. JOSEF FARSKÝ Na počátek října se totiž připravuje výroba nových autobusů, s jejichž prodejem se počítá FOTO JAN PAVLIČEK
P
MODERNÍ OBEC 7/2001 O
13-J
EKONOMIKA Činitelé působící v regionu Obyvatelstvo Práce Příjmy Zásobování Vzdělání Bydlení
Výměna práce a mezd Zásobování zbožím a službami
Výměna práce a mezd, daně
Stát Infrastruktura (doprava, komunikace, vzdělání) daně Podpora hospodářství
Podniky Výroba Technologie Vztahy dodav.-odběr. Investice Založení - zavření podniku Lokalizace Tok zboží, financí a informací
REGIONÁLNÍ ASPEKTY ŘÍZENÍ PODNIKU Popisu spojitosti řízení podniku s rozvojem regionu musí předcházet vy mezení závislosti mezi jednotlivými činiteli a následné determinování va zeb a okolí. Pro přehlednost je vhodné vnímat tento vztah v rámci regio nální - prostorové struktury, která je výsledkem rozhodnutí určitých skupin činitelů. rozhodování pro řízení podniku je pozitivní rvní skupina je stát, jinak řečeno jeho a pro podniky důležitý. prodloužená ruka - místní státní správa, zajišťující infrastrukturu (dopravu, ko Odpovědnost managementu v těchto situa cích spočívá v předložení objektivně podlože munikace, vzdělání, daně a opatření na podpo ru hospodaření). Druhou skupinu tvoří obyva ných argumentů, které přesvědčí jak veřejné telstvo vymezeného teritoria se svými a právní instituce, tak co největší část veřejnos požadavky na práci, s příjmy, s nároky na ti o správnosti plánovaných záměrů. Vzhledem k aktuálním stavům veřejného mínění, které je uspokojování svých potřeb atd. Lidé v regio nální struktuře jednak jako koneční spotřebite demagogicky ovlivňováno sdělovacími pro lé služeb, jednak coby pracovní síly, podnika středky. jedná se většinou o úkol více než ob telé, investoři, vedoucí manažeři podniků. tížný. Rozhodování za popsaných okolností se Třetí a poslední skupinou jsou podniky, které realizuje v podmínkách kontinuální podnika považuji za podstatné v tom smyslu, že jejich telské nejistoty a zvýšeného rizika. vliv na prostorovou strukturu regionu je vý znamný.
P
ODPOVĚDNOST MANAŽERA
VZÁJEMNÁ PODMÍNĚNOST Pro mnoho odvětví jsou jiné podniky primár ními dodavateli vstupů či odběrateli konečných produktů. Jejich rozhodnutí o umístění své fir my v nějakém regionu určují tedy prostorovou strukturu dodavatelsko-odběratelského trhu ur čitého podniku. Koncentrace určitých podniků v nějakém regionu umožňuje úsporu nákladů v důsledku specializace, lokalizace specializo vaných podniků služeb, výrobců služeb, vývoj specializované pracovní síly, specifické zaříze ní infrastruktury atd. Tyto faktory mohou pod statně změnit přitažlivost určitého regionu nato lik, že se v těchto souvislostech rozhodování firemního managementu stává navzájem pod míněné. Většina výrobních podniků, zejména che mických a těch, které využívají přírodní zdroje, ovlivňuje nebo má tendenci ovlivňovat region životní prostředí regionu v negativním slova smyslu. V řadě oborů hraje stále větší úlohu soustavné zpřísňování předpisů pro ochranu ži votního prostředí. Tento proces změn prostoru
---- 14
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
Jak se v této situaci bránit nebezpečným chybným rozhodnutím? Je především nutné, aby manažer před závažným rozhodnutím vzal v úvahu nejen řadu okolností, které s řešeným problémem souvisejí, ale zároveň aby si uvědo mil svoji odpovědnost. V této souvislosti však musí vědět, vůči komu je zodpovědný. Ve vět šině případů je profesionální manažer odpověd ný především vlastnímu podniku, který jenom řídí, ale nevlastní. Odpovědnost má však i vůči zákonům a předpisům, zejména je-li třeba vlastník jiné státní příslušnosti, je odpovědný spolupracovní kům a v neposlední řadě i vůči těm etickým hodnotám, které vyznává. V zásadě je možné za odpovědný přístup k řízení považovat rozhod nutí po dokonalé, systematicky a systémově provedené přípravě. Tento přístup však nelze generalizovat, protože je-li v extrémní situaci potřeba rozhodnout rychle, musí být manažer schopen unést i váhu bezprostředního rozhod nutí při podstatně vyšší míře rizika. Každý podnik dnes rozhoduje v podmínkách nejistoty. Manažer je odpovědný především
vlastníkovi podniku, protože ten jej platí, záro veň o něm rozhoduje. Manažer rozhoduje o všem, k čemu je pověřen, zejména o záleži tostech, jež hájí kapitál vlastníka a rozmnožo vání kapitálu. Kdyby manažer nehájil zájmy akcionářů, manažerem nebude. Manažeři se s tímto problémem mají vypořádat i v situacích, kdy rozhodnutí vlastníka nemusí být zrovna nejčistší. Lidé posuzují jednání manažera, který se tak ocitá pod dvojím dohledem: dohledem vlast níka a jeho zájmů a dohledem podřízených a obecně mnoha lidí. Tíha rozhodování je opravdu značná. Při rozhodování velmi často jde nejenom o ekonomické hodnoty, ale též o některá rozhodnutí, která bezprostředně mo hou znamenat ohrožení okolí - negativní zásah do regionu. Může to být znečištění životního prostředí či ovlivnění zdraví obyvatel regionu nebo zaměst nanců podniku, nebo dokonce ohrožení jejich života. Pozitivní důsledky nasazení nové techniky se projevují velmi rychle - není však možné zapo menout, že tyto systémy jsou finančně náročné.
Zachování zdravého životního prostředí je tedy podmíněno finančními možnostmi. Spo lečnost prostě nejprve musí zbohatnout. Z toho to hlediska je vysoce cenný vývoj, který umož ňuje vstup zahraničního kapitálu a odstraňuje tak negativní bariéry z minulosti (izolaci od okolního světa).
BÝT ÚSPĚŠNÝ Pokud má jakýkoliv podnik v současných podmínkách splnit svůj základní úkol - dlouho době tvořit zisk - musí jeho řízení co nejrychle ji reagovat na změny vnějších poměrů a pova žovat prostor regionu za jeden z nejdůležitějších faktorů procesu rozhodování. Základním znakem odpovědného řízení v sou časnosti je především být úspěšný i v podmín kách turbulence či dokonce chaosu. Podnik jako hospodařící subjekt je zřízen a má za svůj konstantní cíl tvorbu zisku, která je primárním podnětem existence a fungování podniku. Bez tohoto podnětu podnik zaniká. A v tomto bodě se střetává zájem podniku se »zájmem regionu*. Manager podniku je posta ven před rozhodování, které má své etické a odpovědnostní aspekty. Rozhodování je výběrem jedné z několika možných variant, která má vést k dosažení sta noveného cíle. Povinností manažera je využít svých pravomocí a odhodlat se k činu. To je rozhodnout a nést za své rozhodnutí odpověd nost. V tomto pojetí rozšiřuji chápání rozhodo vání. Domnívám se, že na efekt řízení má vliv především příprava, která rozhodnutí předchá zí, a následné systematické úsilí, které směřuje do úspěšného konce. Rozhodnutí a dokonalá příprava rozhodnutí je jedna věc, podmínky, ve kterých manažer pracuje, je záležitost úplně ji ná. Podmínky se musí vždycky vzít v úvahu. Především jsou to nejenom vnitřní podmínky daného systému, ale i vnější, tzn. okolí řízeného objektu. Problém organizace a řízení ve vztahu k regi onu se postupně, ale velmi rychle dostává do ji né polohy: humanizace práce vyvolává nutnost řešit zcela nové problémy, a to především ve vztahu »člověk - prostor - systém*, »člověk region - technický systém*.
IVANA MANDYSOVÁ, doktorandské studium katedra veřejné správy a regionálního rozvoje, Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice
EKONOMIKA____________________________________
DYNAMIKA VÝSTAVBY HYPERMARKETU BUDE MENŠI Před dvěma roky jsem se na stránkách Moderní obce zamýšlel nad vývojem naší maloobchodní sítě kazuje se, že expanze hypermarketů, popř. hobby(č. 5/1999). Tehdy to bylo na popud zahájení masívní marketů či nákupních cen »ofenzívy« výstavby velkých obchodních areálů, dnes ter se s největší pravděpodobností je to bilancování dosavadního vývoje. dostává do své závěrečné etapy
U
a přichází období konsolidace. Menší diskontní prodejní jednotky a supermarkety nejsou až natolik zajímavé, neboť fungují na jiných parametrech územní obsluhy (lo kální až nadlokální rámec). Kone ckonců jsou dnes již téměř v kaž dém menším městě. Naproti tomu stupeň pokrytí území hypermarkety, jejichž spádové obvody dosa hují několika desítek kilometrů, je selektivní. Diskonty a supermarkety jsou velkoplošné prodejny, které se specializují na prodej rychloobrátkového zboží denní potřeby (po traviny a základní drogerie). Jako hypermarkety jsou označovány sa moobslužné velkoplošné maloob chodní prodejny, které nabízejí vedle potravinářského sortimentu také široký sortiment nepotravi nářského zboží. Zjednodušeně lze říci, že proces územní lokalizace moderních fo rem tuzemské maloobchodní sítě koreluje s hierarchií sídelní struk tury území. Nástup jednotlivých typů velkoprodejen závisí na po pulační velikosti střediska a jím obsluhovaného zázemí (viz tab. I). Populačním prahem pro lokalizaci diskontních jednotek (300 nr 1000 m2 prodejní plochy) je pří tomnost alespoň 10 000 obyvatel ve spádovém obvodu prodejny, zatím co v případě velkého super marketu či malého hypermarketu je tato hranice vesměs posunuta až k počtu 30 000 obyvatel. Mezi diskonty patří nejčastěji prodejny Penny Markét a Plus Diskont. Supermarkety ponejví ce reprezentují řetězce Albert, Billa a Delvita. Zatímco malé super markety (400 m2 - 1000 m2) pokrývají místní poptávku v men ších městech, větší supermarkety (1000 m2 - 2500 m2) jsou přítom ny až ve větších okresních měs tech. Vše funguje na skladebném principu, tj. jednotlivé typizační jednotky podle velikosti prodejní plochy se stávají automaticky sou částí hierarchicky vyššího stupně sídelní struktury. Z řady malých hypermarketů (2500 m2- 5000 m') jsou v men ších sídlech nejčastěji zastoupeny jednotky Prima, ve větších prodej ny Kaufland. Tyto velkoprodejny patři mezi nejčetnější na tuzem ském maloobchodním trhu. nepočítáme-li diskonty a supermarkety (viz tab. 2). Zatímco Kaufland pro vozuje malé i velké hypermarkety, ne všechny jednotky Prima splňují velikostní parametry malého hy permarketu. To však nic nemění
na situaci, že prodej zboží na ploše kolem 2000 m2 u některých Prim (např. v Náchodě) odpovídá krité riím pro jejich zařazení do skupiny malých hypermarketů. Snad i proto se u této prodejní linie lze setkat s netradičním ozna čením »megamarket«, i když ve skutečnosti se provozovatel spíše snaží odlišit tyto prodejny od kon kurence. Podobně se chová i řetě zec Inter-Spar, jehož sedm jedno tek unifikované řady velikosti okolo 4000 m2 splňuje výše uve dená hypermarketová kritéria. U sídel s asi 50 000 obyvateli je možno se již setkat s některými specializovanými nepotravinář skými velkoprodejnami. Ty se ta ké běžně označují jako tzv. hobbymarkety. Svým sortimentem se orientují na dům a zahradu (ta ké »do-it-yourself«, např. Baumax, Bauhaus, OB1, Bombách). Jejich prodejní plocha kolísá v rozmezí 4000 m - 10 000 m2, přičemž větší hobbymarkety jsou typické až pro velká města obslu hující více než 100 000 obyvatel ve svém spádovém obvodu (nej častěji krajská, popř. velká okres ní města). Obdobně, ale zatím pouze selektivně pro Prahu, Brno a Ostravu, vznikal koncept specia lizovaných velkoprodejen nábyt
ku - IKEA, SCONTO a EVRO PA MOBEL. Postupně od roku 1997 se v České republice také zavádí kon cept výstavby regionálních ná kupních center. Je to zatím pro velikostní kategorii sídel, jejichž spádová území včetně jádra dosa hují většinou až 100 000 obyvatel. Základem každého takového cent ra, jehož umístění ve městech má téměř vždy explicitně perifémí po lohu, je velký hypermarket (nad 5000 m2) a hobbymarket, popř. ji ná nepotravinářská velkoprodejna (např. IKEA). Mezi největší provozovatelé velkých hypermarketů, jejichž prodejní plochy se zpravidla pohy bují mezi 7000 m2 - 12 000 m2. patří Carrefour, Tesco, Hypernova. Globus a zčásti i Kaufland. Velmi často se obchodní struktura nákupních center rozšiřuje o desít ky specializovaných prodejen elektro, obuvi, oděvů apod. Celko vé prodejní plochy tak v některých lokalitách dosahují až 50 000 m2. K těm největším, kde se mísí i mnohé neobchodní funkce zamě řené zejména na gastronomii a zá bavu (multikina), patří Centrum Cemý Most v Praze, Shopping Park Praha, Shopping Park Brno, nákupní centrum Olympia v Bmě-
Tab. 1 Typizace prodejních konceptů v závislosti na populační velikosti obsluhovaného území Středisko + zázemí
8-10 tis. obyv. 10-30 tis. obyv. 30-50 tis. obyv. 50-100 tis. obyv. A 100 tis. obyv.
Typ maloobchodní prodejny
(DIS) DIS, MSM, DIS, MSM, DIS, MSM, DIS, MSM,
(VSM), (MHP) VSM, MHP VSM, MHP, (HBM), (VHP) VSM, MHP, VHP, HBM, RNC
Vysvětlivky: DIS - diskontní prodejna MSM - malý supermarket VSM - velký supermarket MHP - malý hypermarket VHP - velký hypermarket RNC - regionální nákupní centrum HBM - hobby market
Tab. 2
Modřicích, Borská Pole v Plzni, Centro Zlín nebo Futurum Ostra va. Budují se další, a to i v relativ ně menších sídlech (např. Centro Prostějov, 10000 nr atd.). Zatímco na konci roku 1999 by lo v CR 53 velkoplošných jedno tek, které bylo možno z hlediska platné velikostní a sortimentní kla sifikace zařadit mezi hypermarke ty, tj. přibližně 5,1 na 1 milión obyvatel, vloni tento ukazatel do sáhl osmi a pro letošní rok se pod le dostupných informací počítá již s deseti hypermarkety na 1 milión obyvatel. Svou síť budou nadále rozšiřovat největší hypermarketové řetězce v zemi, avšak s již men ší dynamikou výstavby. Podle posledních zveřejněných výsledků spotřebitelského šetření »Shopping Monitor 2000« firem Incoma a GfK volí tento velko plošný obchodní formát jako své hlavní místo nákupů rychloobrátkového zboží již pětina českých domácností. Před dvěma roky to byla pouhá 4 procenta. Z hlediska územního rozložení však již mnoho místa pro dynamic kou výstavbu nezbývá. Lze se jen domnívat, že nastává období rela tivního »klidu zbraní« a konsolida ce. Nedá se to však předvídat ve všech regionech, neboť bude muset ještě dojít k určitému vyrovnání existujících územních rozdílů. Obecně však můžeme konstato vat, že o něco větší investorský tlak lze očekávat v následujícím období 1-2 let na Moravě. »Patřičnou« vybavenost hypermarkety ve srovnání s většinou obdobně velkých měst nemají například
města Olomouc, Prostějov a Přerov. Vše je ale ve fázi »nápravy«, neboť v Prostějově se již buduje velký hypermarket Tesco, v Přerově Kaufland a v Olomouci se v krátké budoucnosti počítá s výstavbou dalšího velkého hy permarketu k již stávajícímu ná kupnímu centru firmy Globus. ZDENĚK SZCZYRBA,
katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc
Vývoj sítě velkoplošných maloobchodních prodejen v letech 1996-1999
(bez diskontů a supermarketů) Hypermarkety (vč. cash & carry MAKRO a megamarkety PRIMA) do 1996
5
do 1996
17
1997
1998
1999
2000
k 31. 12. 1999
34xKAUFLAND, 27xPRIMA, 9xGLOBUS, 29 9xMAKRO, 7xlNTERSPAR, BxTESCO 13 28 33 108 4xTERNO, SxHYPERNOVA, IxPRIOR IK, SxCARREFOUR Hobby-markety (vč. velkoprodejen nábytku IKEA, Europa Móbel a SCONTO) 1997
7
1998
12
1999
12
k 31. 12. 1999
2000
7
55
19xBAUMAX, 14xOBI, 7xBAUMARKT, 4xBAUHAUS, 3xHORNBACH, SxEuropa Móbel, 3xSCONTO, 2xlKEA MODERNÍ OBEC 7/2<M)l □
15----
tátní fond rozvoje bydlení (SFRB) mů že podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb. poskytovat dotace na výstavbu obecních nájemních bytů, a to na základě neuspokojených žádostí obcí podaných na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) do konce roku 2000. V loňském roce takto SFRB rozdělil více než třičtvrtě miliardy korun na výstavbu 1743 nájemních bytů. Letos má ve svém rozpočtu na tyto dotace 3 miliardy 960 mili ónů korun, z toho 960 miliónů Kč na byty v domech s pečovatelskou službou. Finanč ní prostředky však ještě nejsou plně k dispo zici. Je však předpoklad, že v průběhu roku budou postupně převedeny z Fondu národní ho majetku (FNM). Doposud SFRB tímto způsobem obdržel dvě miliardy korun, které rozdělil jeho vý bor na svém zasedání 16. května 2001. Pod-
S
Největší zastoupení na výstavě mají domácí a zahraniční výrobci kotlů a otopných systémů, kterých se zde v roce 2000 prezentovalo celkem 49
INFOTHERMA - RECEPT NA ÚSPORY Ve dnech 22. - 24. ledna se ve Frýdlantu nad Ostravicí bude konat mezi národní výstava INFOTHERMA 2001. Již podeváté bude zaměřena na ekologické a ekonomické vytápění malých a středních objektů. Cílem or ganizátorů a vystavovatelů je představit možnosti úspor paliva a energií. Mediálním partnerem je také Moderní obec. ýrazné zdražování cen ušlechtilých paliv zabývají vytápěním anebo mají k tomuto oboru a energie dělá vrásky nejen odběrate velice blízko, přivedla do Frýdlantu nad Ostra lům, ale i starostům obecních a měst vicí jak vystavovatele, tak i návštěvníky. Na ských úřadů. Nové ceny se v řadě domácností předcházejících osmi ročnících se celkem pre stávají neúnosné a odběratelé se opět ohlížejí po zentovalo I581 domácích a zahraničních vysta spalování tuhých, často odpadních paliv v za vovatelů a výstavy shlédlo 221 720 návštěvní staralých kotlích s nízkou účinností a vysokým ků. výskytem splodin. Naší snahou je okruh mediálních partnerů dále rozšiřovat. Začínající spolupráci s odbor ným časopisem Moderní obec jsme uvítali pře NABÍDKA VYSTAVOVATELŮ devším proto, že každoročně jsou mezi návštěv Vystavující firmy budou na mezinárodní vý níky stovky starostů obcí a měst, kteří se kromě stavě nabízet technické novinky, například výstavy v hojném počtu zúčastňují i odborného špičkové domácí a zahraniční kotle a otopné doprovodného programu. systémy. Avizovány jsou nové měřící a regu Pro ně připravili organizátoři výstavy s re lační jednotky, které podle časového nastavení dakcí časopisu Moderní obec a ve spolupráci a venkovních a vnitřních teplot dovedou co nejs nevládní a neziskovou organizací SEVEn šetměji řídit a regulovat vytápění a ohřev teplé střediskem pro efektivní využívání energie pa vody. nelovou diskuzi na téma »Příprava komunál Velkou skupinu vystavovatelů budou tvořit ních a energetických projektů a EPC v měst firmy prezentující nejrůznější tepelně izolační ském majetku«. Tato akce se uskuteční v úterý materiály a hmoty. Nabízeny budou větrané 22. ledna 2002 od 13 hodin na výstavišti v mo a nevětrané zateplovací fasády, těsnění oken telu Panorama. Kromě starostů se předpokládá a dveří a termoizolační rolety a žaluzie. Zvyšo účast přednostů okresních úřadů a krajských vání cen plynu a elektřiny také relativně zkracu hejtmanů. je investiční návratnost slunečních kolektorů, Po celou dobu výstavy bude přímo na výsta tepelných čerpadel, kogeneračních jednotek višti další bohatý odborný doprovodný pro a dalších zařízení na využívání netradičních gram. Na programu seminářů bude mj. nová le a obnovitelných zdrojů energie. Řada výrobců, gislativa v ochraně ovzduší, programy Státního distributorů a montážních firem představí nejen fondu životního prostředí ČR k úsporám ener tento sortiment, ale i poradí, v jakých kombina gie a využívání obnovitelných zdrojů energie cích s ostatními druhy energie by se měly vyu na rok 2002, dále Státní program úspor energie žívat a jaké jsou možnosti získání státních pod a využívání obnovitelných zdrojů energie na por a subvencí na jejich pořízení. Již tradičně rok 2002, zateplování rodinných domů, komu bude INFOTHERMA i největší přehlídkou do nálních a podnikatelských objektů, energetické mácích a zahraničních krbů, krbových vložek, využití biomasy, cílené pěstování rychle rostou kachláků a jejich modifikací. cích dřevin a bylin v ČR a další témata. Celkově bude výstava rozčleněna do 69 sa Výstava a doprovodné akce se konají, tak ja mostatných oborů, tak aby pojala problematiku ko každoročně, pod záštitou Ministerstva život vytápění a úspor v celkovém komplexu. ního prostředí Praha. Státního fondu životního prostředí Praha a České energetické agentury Praha. Novinkou a zpestřením INFOTHERMY POPRVÉ MODERNÍ OBEC 2002 bude expozice Valašského muzea z Rož Nemalou zásluhu na tom, že se v České nova pod Radhoštěm, která představí historii a Slovenské republice INFOTHERMA stala vytápění nejen na Valašsku. hned od prvních ročníků největší specializova nou topenářskou výstavou, mají mediální part LIBOR KOSTELNÝ, neři. Neformální spolupráce s 19 českými a slo ředitel výstavy venskými odbornými časopisy, které se přímo foto archív
V
---- 16
□ MODF.RNl OBEC 7/2001
DOTACE NA PROJEKTY le stanovených kritérií vybral celkem 223 projektů, a to ze žádostí, které byly do kon ce minulého roku podány na MMR. Jsou to projekty, u nichž se počítá se zahájením vý stavby v první polovině roku 2001 a pro ne dostatek finančních prostředků nemohly být dosud kladně vyřízeny. Konkrétní seznam schválených projektů obcí je uveřejněn na adrese www.sfrb.cz. Celkem by mělo začít budování více než 5000 bytových jednotek. Zčásti však půjde o byty pro důchodce v domech s pečovatel skou službou. Druhá část prostředků na vý stavbu nájemních bytů je přislíbena na ko nec září t. r. Státní fond rozvoje bydlení považuje ten to přesun finančních prostředků za příliš opožděný. Tento způsob zbytečně zdržuje výstavbu dalších asi 5000 bytů v obcích. Proto vyvíjí maximální snahu převod peněz urychlit. Pokud se to nepodaří, obdrží dalších více než 200 obcí dotace až v závěru roku, kdy na zahajování stavebních prací bývá větši nou pozdě. Finanční prostředky pak budou muset být přesunuty do dalšího roku. Lze předpokládat, že v dalších letech bu de pokračovat uspokojování žádostí obcí o státní příspěvky na výstavbu nájemních bytů. Objem finančních prostředků bude po dobný jako doposud. Přednost dostanou žá dosti neuspokojených obcí z databáze Mi nisterstva pro místní rozvoj. Postupně však stávající zastaralý program přímých dotací nahradí moderní progra my, které umožní získat levné a výhodné úvěry pro řešení široké škály problémů roz voje bytové politiky. Modernější úvěrové nástroje kladou výrazně menší nárok na stát ní, resp. veřejné finanční prostředky a dosa hují většího efektu v podpoře bydlení.
- mo -
«TEMA
D
Kultura patří v každém demokratickém prostředí do oblasti veřejné ekonomiky. Potřeba kulturních hodnot je individuální. Uspokojuje se převážně zajištěním ze strany společnosti. V kultuře však nelze uplatnit jed noznačně ekonomická hlediska, protože by mohla být ve svých konečných důsledcích diskriminační. Listina základních práv a svobod deklaruje rovné právo kaž
dého občana spolupodílet se a užívat kulturní hodno ty. V oblasti kultury se nelze spolehnout na tržní me chanismy, protože konkurence je zde nedokonalá a není možné explicitně kvantifikovat ani kvalifikovat míru užitku pro konkrétního účastníka. V kultuře pře važují tzv. smíšené veřejné statky, úhrada jejich nákla dů se dělí mezi občany - spotřebitele a veřejný sektor.
KULTURA JAKO VEŘEJNÝ STATEK
• jak bude zajištěna kontrola správného využívání poskytnutých pro středků, e jak bude zajištěna maximální efektivnost vydaných prostředků pro ur čené akce aj. O velikosti spotřeby kulturních statků se v podstatě rozhoduje na tr hu kulturních statků, tj. občan sám rozhoduje o tom, jaký druh, jaké množství, jakou kvalitu a v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat. Jako čisté veřejné statky mohou mít kulturní statky spo třebu: - automatickou: např. péče o kulturní památky, pravidelné akce k ur čitým významným výročím celonárodního nebo místního charakteru aj., - fakultativní (výběrovou): např. využívání služeb místní knihovny, místního rozhlasu, určitých provozních zařízení, perspektivně internetu atd. Jedním z velmi náročných a často obtížně řešitelných problémů při poskytování kulturních statků je zjistit konkrétní preference občanů z hle diska jejich zájmu o produkci a spotřebu jednotlivých druhů kulturních statků v určitém množství, místě a ročním období a jiných specifických podmínek.
Kultura v nejširším pojetí je smíšený veřejný statek, na jehož trvalé produkci a spotřebě má každý kulturně vyspělý stát zájem, avšak jeho rozsah a skladbu přímo neurčuje, resp. k druhu a množství skladby pou žívá různé nepřímé nástroje. Z toho vyplývá, že část nákladů na jeho po řízení financuje příslušný občan - spotřebitel a zbylá část je financována z veřejných rozpočtů (státu, okresu a měst a obcí). Rozsah produkovaných kulturních činností a dalších kulturních pro duktů je stále větší a vzhledem k technickému pokroku a celkovému rozvoji společnosti kvalitnější. To s sebou nese zvýšené nároky na objem vynakládaných finančních prostředků pro tuto oblast, protože kvalitní kulturní činnosti a kulturní produkty patří mezi pozitivní externality. Příkladem pozitivní externality v oblasti kultury je např. oprava histo rické památky v určité obci či městě, která má za následek zvýšení ce stovního ruchu, prestiže určité oblasti, zájmu o bydlení v příslušné lokali tě a o práci atd. Rovněž vlastní spotřeba jednotlivých kulturních statků příslušnými občany má pozitivní vliv na jejich chování, názory, životní cí le, způsoby posuzování hodnot kolem sebe a stanovení jejich preferen cí. To se týká zejména mladých lidí, u kterých se teprve vytváří příslušná stupnice hodnot, které následně podřizují svá snažení a životní cíle. Je v zájmu všech úrovní veřejné správy, zejména představitelů municipalit vytvářet co nejlepší podmínky pro realizaci kulturních činností v jejich ob cích a městech.
ÚLOHA OBČANA PŘI FINANCOVÁNÍ KULTURY O rozsahu financování kultury rozhoduje zejména společenský zájem o produkci určitých kulturních statků. Z hlediska financování kultury z ve řejných rozpočtů jde o to: kolik chce občan z vlastní vůle (na základě ur čité potřeby konzumace kulturních statků) dát na umění, vědu, památko vou péči a ostatních významné složky kultury. Správce příslušné rozpočtové kapitoly na příslušné vládní a rozpočto vé úrovni (nejčastěji na úrovni zastupitelstva obce a rozpočtu obce) na základě příslušného politického rozhodnutí musí při realizaci finančních toků konkrétně rozhodnout: • kolik prostředků je třeba zajistit v daném čase (rok a delší období), • o prioritách použití prostředků z hlediska druhů produkovaných kultur ních statků (podpora filmového uměni, divadelního umění, lidové tvoři vosti, místní či regionální oslavy různých významných událostí a jubileí, údržba památek aj.), • komu, jakým způsobem a za jakých podmínek budou určité finanční, případně jiné prostředky (provozní budovy) poskytnuty, • jakými mechanismy (prostřednictvím kterých organizací nebo na zá kladě jakých veřejných či jiných soutěží aj.) budou finanční prostředky poskytnuty,
PRODUKCE A ROZDĚLENÍ KULTURNÍCH STATKŮ V oblasti kulturních statků se produkují všechny základní typy statků, tj.: Q veřejné statky: běžně se pro jejich spotřebu uplatňují stejné znaky ja ko pro ostatní veřejné znaky, tj. nevylučitelnost ze spotřeby, nedělitel nost spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spo třebitele, Q smíšené veřejné statky: např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu či jiné stavební památky, na jejíž udržování přispívá stát, obec či jiný veřejný rozpočet aj. Smíšené veřej né kulturní statky je možno rozdělit podle jejich vlivu na počet občanů na: - národní: mají maximálně široký vliv na nejširší vrstvy národa, - lokální: mají vliv na omezený okruh obyvatel. Q privátní statky: např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjek tem za tržní cenu aj. Základem ekonomické hodnoty kulturních statků je jejich vzácnost a užitná hodnota. Zvláštností hodnoty kulturních statků je to, že je velmi náročné objektivně stanovit užitnou hodnotu příslušného kulturního stat ku. O kulturních statcích platí, že je velký rozdíl v užitné hodnotě určitého statku pro různé spotřebitele a z toho vyplývá i cena příslušného statku. Např. různou hodnotu mají umělecké zážitky návštěvníků hradu či zám ku s různými exponáty obrazů, historických zbraní, kostýmů pro různé skupiny návštěvníků. Totéž platí o hodnotě uměleckých a jiných zážitků z vystoupení různých hudebních těles aj. Zde často velmi záleží na cel kovém profilu, předběžné přípravě příslušných návštěvníků či spotřebite lů příslušných druhů kulturních statků. MODERNÍ OBEC 7/2001 □
17----
TÉMA Vzhledem k potřebě poměrně vysoké kvalifikace, která je nutná k po souzení konkrétní užitné hodnoty určitého kulturního statku, dochází vel mi často k extrémům při financování produkce příslušných kulturních za řízení. Některé kulturní statky jsou proto: - nedoceňovány: např. udržování některých druhů stavebních historic kých památek aj., - přeceňovány: např. vystoupení některých hudebních skupin, projevy některých výtvarníků (malířů, sochařů) aj. Řešení spočívá v tom, že kulturní statky, o jejichž spotřebu je zvlášť velký zájem, jsou zařazeny mezi statky privátní (tržní), tj. nejsou na ně poskytovány finanční a jiné prostředky z veřejných rozpočtů, resp. tyto prostředky jsou poměrně nízké. Vztah veřejných rozpočtů ke kulturním statkům může být různý, tj. lze propagovat zvýšený podíl veřejných roz počtů na jejich financování, stejně tak jako názor opačný, tj. ať se na ná kladech produkce kulturních statků maximálně podílejí konkrétní občané - spotřebitelé příslušných kulturních statků. Názory na rozsah financo vání kulturních statků lze rozdělit v podstatě na dvě základní skupiny: zvýšené financování z veřejných rozpočtů, převážně tržní zabezpečení produkce a spotřeby kulturních statků. Pro každou skupinu lze uvést řa du argumentů. □ Argumenty pro zvýšené financování kulturních statků z veřej ných rozpočtů 1. Produkci, oceňování a distribuci kulturních statků nelze svěřit pou ze trhu, protože trh využívá příslušné kulturní statky hlavně k produkci maximálního zisku. Trh nerespektuje např. tzv. vnitřní hodnotu, již kul turní statky mohou přinášet jak jejich spotřebitelům, tak i jejich producen tům (je mnoho umělců, pro které je velkou odměnou spokojenost obča nů - spotřebitelů). 2. Trh nedokáže zabezpečit neziskovou produkci příslušných kultur ních statků v dostatečném množství, kvalitě a čase. Např. soukromý podnikatel bez dotací nemůže dost dobře zajišťovat produkci některého kulturního statku, jako je např. okresní či městské muzeum, galerie aj. I když jsou známé případy, že provozovatelem určité galerie je soukro má společnost, typu s. r. o. (např. v Kutné Hoře). 3. Spotřeba většiny druhů kulturních statků vede ke vzniku pozitiv ních externalit. Je proto v zájmu společnosti produkci a spotřebu kul turních statků podporovat, a tím zlepšovat celkovou sociální a ekonomic kou úroveň ve společnosti. Např. dotovaná přednáška (jako smíšený veřejný statek) kvalifikova ného ekologa může podnítit její účastníky nejen k ochraně některých biologických druhů, ale přispět např. i k zvýšené ochraně veřejné zeleně ve městě, ke změně v hierarchii lidských hodnot ve smyslu většího oce ňování živé části přírody jako zdroje zdraví a dalších lidských užitků, udr žování pořádku na veřejných prostorách, účelného využívání volného času jak mládeže, tak dospělých, k zvelebování okolí bydliště, zvýšení péče výchově vlastních dětí, vnoučat aj.). □ Argumenty pro tržní zabezpečení kulturních statků 1. Zabezpečování produkce kulturních statků z veřejných zdrojů sni žuje možnost svobodné volby při vybírání určitých druhů kulturních stat ků, může vést ke vzniku určité míry uniformity ve spotřebě některých kul turních statků. Občané navštěvují zpravidla více taková představení, na která je vstup buď volný (zdarma), nebo je velmi nízký, v okrajových ob lastech spotřebu příslušného kulturního statku významně pozitivně ovliv ňuje zajištěná a ne drahá doprava do místa produkce příslušného kultur ního statku. 2. Vzniká nebezpečí ztráty odpovědnosti každého občana za sebe sa ma. Zde vystupuje tzv. paternalistická role státu a občan se z určité čás ti vzdává vlastního rozhodování o tom, který statek a v jakém množství a kvalitě bude spotřebovávat. Toto počínání se označuje jako tzv. morál ní hazard. 3. Vzniká nebezpečí z neefektivnosti vynakládaných veřejných pro středků. K tomuto stavu dochází, pokud je produkce určitých kulturních statků alokována v nevhodné struktuře a množství na nevhodné místo a v nevhodnou dobu, a tak nemůže být občany příslušné obce dostateč ně využívána. 4. Často dochází i k projevu efektu přetížení (návalu): kulturní statky jsou nejčastěji poskytovány z ekonomického hlediska jako smíšené ve řejné statky za nižší náklady než jsou náklady skutečné (účast občanů na hrazení nákladů na jejich produkci je nízká). Tím se stává, že v někte rých případech přestává fungovat regulace konzumace statků prostřed nictvím vhodně volené ceny vstupenky či provedené propagace aj. Je věcí organizátora příslušné kulturní akce, aby buď formou časového har monogramu upravil využívání určitých statků a nebo, aby přistoupil k za vedení přiměřeně vysokých poplatků (vstupenek), které by měly funkci regulačního faktoru a přitom by svojí výší neodrazovaly od spotřeby pří slušného statku. 5. Vzniká možnost tzv. nadspotřeby určitého kulturního statku, proto že není dostatečný regulační účinek velikosti podílu občana - spotřebite le na ceně příslušného kulturního statku.
18
Q MODERNÍ OBEC 7/2001
ROZDĚLENÍ KULTURNÍCH STATKŮ PODLE ZPŮSOBU ŘÍZENÍ JEJICH PRODUKCE Produkci kulturních statků z hlediska jejího řízení lze rozdělit na: • neřízenou (přirozenou, spontánní), • řízenou (plánovanou).
NEŘÍZENÁ PRODUKCE Za neřízenou produkci kulturních statků počítáme takovou, která vy věrá z přirozených potřeb obyvatel určité obce či města. Může jít např. o vznik a reprodukci národních písní, tanců, kulturních obyčejů aj. Jde 0 činnosti, které z ekonomického hlediska nejsou v rozhodující míře zá vislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků. Z hle diska obecních rozpočtů je pro obce důležité to, že těmto kulturním akti vitám není třeba po ekonomické stránce věnovat zvýšenou pozornost.
ŘÍZENÁ PRODUKCE Jde o produkci velmi početných druhů kulturních statků ve specializo vaných kulturních zařízeních, která jsou, podobně jako jiné organizace, dost náročná na odpovídající přísun různých prostředků, zejména finanč ních. Zvláštností některých druhů kulturních zařízení jsou vysoce speciali zované činnosti (divadelní a filmová produkce, hudební produkce, malíř ské umění aj.). Tyto vysoce specializované činnosti jsou z ekonomického hlediska zpravidla vysoce náročné na: • kvalitu pracovní síly, • materiální vybavení pro realizaci vlastní produkce. Výsledkem uvedených druhů činností jsou určité druhy kulturních stat ků, které však nemají stejné uplatnění pro všechny občany. Někteří ob čané dávají např. přednost divadelnímu umění před hudbou aj. Pro eko nomickou efektivnost některých specializovaných kulturních zařízení je velmi důležitý marketing (předběžný průzkum potřeb a zájmů občanů příslušné obce, resp. aspoň obecná znalost kulturních potřeb obyvatel dané obce či mikroregionu (která se může odvíjet např. od určitých tra dic charakteristických pro danou oblast aj.). Samozřejmým předpokla dem spotřeby příslušných kulturních statků je také dostatečná informo vanost a propagační kampaň. Je třeba volit i vhodnou dobu (roční 1 denní) pro produkci příslušných kulturních statků.
VÝDAJE NA FINANCOVÁNÍ KULTURY Podle platné rozpočtové skladby) se výdaje na kulturu dělí podle čin ností: - umění: divadelní, hudební, kinematografie, knihovnictví, muzea a galerie, vydávání literárních, hudebních, výtvarných a audiovizuálních děl, výstavnictví, - ochrana památek a péče o kulturní dědictví: památkové ústavy, hra dy a zámky, zachování a obnova, výkup předmětů kulturní hodnoty, -církve a náboženské společnosti: kultovní činnost, náklady na zajiš tění činnosti, - sdělovací prostředky: rozhlas, televize, - správa v oblasti kultury: Ministerstvo kultury, ostatní správní složky v oblasti kultury, - ostatní činnosti: mezinárodní spolupráce, zájmová činnost (kluby, kulturní domy, kulturní střediska). Současný stav financování kultury v ČR je takový, že kulturní statky produkují převážně různé ekonomické subjekty, které hospodaří jako příspěvkové organizace (PO). Mezi tradiční producenty kulturních statků patří např. divadla, která hospodaří jako PO. Zřizovatelem příslušných kulturních PO je nejčastěji příslušný městský úřad, resp. magistrát. Z to ho vyplývá, že příslušný zřizovatel přispívá určitou částkou (která je zpravidla rozhodujícím příjmem příslušného kulturního zařízení) do roz počtu příslušné kulturní organizace. Zřizovatel poskytuje organizaci (kul turní organizaci) příspěvek k úhradě její provozní činnosti včetně výdajů na opravy a výdajů na údržbu základních prostředků, a to v případě, že tyto potřeby nelze uhradit jejími vlastními příjmy. Prostředky poskytova né na produkci kulturních statků se rozdělují podle: - místa zdroje: centrum, regionální a místní orgány, - způsobu rozdělování: přímo, nepřímo (grantová a jiná soutěž).
PROSTŘEDKY Z CENTRÁLNÍCH ZDROJŮ Rozhodujícím centrálním zdrojem pro financování výdajů na kulturu je státní rozpočet s příslušnými fondy. Jsou to: • Stání fond kultury ČR, • Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. □ Státní fond kutzury ČR Mezi hlavní příjmy Státního fondu kultury (dále jen fondu) patří výnosy k z veřejných sbírek a loterií tímto fondem organizovaných. Do fondu také f
TÉMA__________________ plynou výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře s výjim kou kinematografie. Od jiných subjektů získává 50 % z výnosů z nájmu památek, kde je správcem. Mezi další příjmy patří příjmy z podnikatel ských aktivit. Roční příjmy fondu činí kolem 70 mil. Kč. □ Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie Rozhodujícím příjmem tohoto fondu je příplatek k ceně vstupného na filmová představení. Roční příjmy fondu jsou zhruba 50 mil. Kč a výdaje 40 mil. Kč. Finanční prostředky uvedených fondů se poskytují jako úče lové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci s tím, že polovinu příslušných nákladů si musí žadatel hradit ze svých zdrojů. □ Ministerstvo kultury se svým rozpočtem Finanční prostředky rozpočtované ve státním rozpočtu pro resort Mi nisterstva kultury (MK), kap. 334 jsou využívány na: - provoz příspěvkových organizací: jde o několik desítek příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je MK, jako jsou např. ústavy památkové péče umístěné v regionech (historické objekty přístupné veřejnosti), 9 státních vědeckých knihoven (které mají postupně přejít do správy no vých krajů), Národní divadlo, Národní muzeum, Národní knihovna aj., • poskytování příspěvku na památkovou péči ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o památkové péči, • příspěvky na financování grantů pro občanská sdružení (celkový ob jem těchto prostředků např. pro rok 1999 činil asi 70 mil. Kč), • dotace územním rozpočtům, tj. rozpočtům okresních úřadů a obcí na regionální kulturu: např. v roce 1998 to bylo více než 300 mil. Kč (výdaje památkové péče na záchranu a ochranu nemovitého a movitého kultur ního dědictví) aj., • financování činnosti okresem zřizovaných muzeí a knihoven, • grantové financování aktuálních úkolů na úseku kultury, • finanční zajištění speciálních tondů: např. Fond na záchranu architek tonického dědictví apod., • zajištění provozu vlastního úřadu ministerstva.
PROSTŘEDKY Z MÍSTNÍCH (REGIONÁLNÍCH) ZDROJŮ Problematika financování kulturních činností se od roku 1990 stále ví ce posouvá směrem k bydlišti občanů, tj. do regionů (okresů a krajů) a přímo do municipalit. Problémem zůstává však stále vyšší disproporce mezi finančními zdroji a výdaji, jež municipality mají pro své činnosti a te dy i pro financování kulturních činností. Finanční prostředky pro místní kulturu se rámcově rozdělují do těchto základních skupin: 1. prostředky rozpočtů municipalit, 2. prostředky rozpočtů okresních úřadů, 3. prostředky státního rozpočtu (rozpočet Ministerstva kultury jako centrální zdroj), 4. dotace od jiných organizací a fondů, 5. příjmy z hospodářské činnosti kulturních organizací, 6. tržby od obyvatel - spotřebitelů kulturních statků, 7. ostatní zdroje: sponzorské dary, příspěvky aj., 8. přímá finanční účast uživatelů (občanů obcí a měst, turistů aj.).
PROSTŘEDKY MUNICIPÁLNÍCH ROZPOČTŮ V rámci rozpočtů municipalit se vychází hlavně ze zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.), podle kterého obec při výkonu samostatné pů sobnosti zabezpečuje také kulturní rozvoj pro obyvatele svého územní ho obvodu a uspokojuje potřeby občanů zřizováním, správou a provo zem příslušných kulturních zařízení. Mezi kulturní činnosti na úrovni municipalit patří zejména provoz: • divadel a filharmonií, • místních knihoven, • muzeí a galerií, • kulturních středisek, • dalších různých spolků a sdružení (patřících zpravidla do skupiny ne ziskových organizací, které mohou být jak státní, tak privátní), provozují cích kulturní nebo vzdělávací činnost. Základním předpokladem uskutečňování aktivit municipální kultury je, aby občané příslušných obcí měli potřebu místní kultury a není rozhodu jící, zda jsou jejími tvůrci. Dalším důležitým předpokladem pro existenci a rozvoj místní kultury je, aby občané měli přiměřené množství finanč ních prostředků, aby se mohli svým dílem podílet na hrazení výdajů vzni kajících pň realizací kulturních činností. Úkolem municipálních vlád (zastupitelstev obcí a rad obci) je v rámci každoročního sestavování a schvalování obecního rozpočtu rozhodnout, které druhy kulturních činností a v jakém rozsahu se budou v rámci akti vit obce provozovat, a zejména, jaká se předpokládá finanční účast roz počtu obce. Vzhledem k značné odlišnosti k podmínkám obcí z hlediska jejich dosavadní vybavenosti různými kulturními zařízeními a existenci různých kulturních objektů (nejčastěji různých druhů stavebních pamá
tek) nejsou stanovena pravidla, které kulturní akce, resp. která kulturní zařízení má příslušná obec podporovat více nebo méně. Podle statistických údajů objem výdajů na kulturu z rozpočtů obcí činil např. v roce 1998 asi 8 mld. Kč. Podrobný přehled podává tab. 1. Regionální výdaje připadající na jednoho obyvatele se v jednotlivých okresech ČR v roce 1998 pohybovaly od 340 do 1150 Kč ročně.
PŘÍKLADY FINANCOVÁNÍ KULTURY Z ROZPOČTŮ MĚST Jako příklady byly vybrány výdaje na financování kultury v různě vel kých městech: Jindřichův Hradec, Nové Město n. Metují, Kutná Hora, Pardubice a Zlín. Odvětví kultury zdědily obce po národních výborech ve velice zubože ném stavu (stejně jako tomu bylo i v případě školství). Obce zřizují různé druhy organizací, které poskytují poměrně pestrý výčet kulturně osvěto vých činností. Známé byly zejména tzv. osvětové besedy a kulturní do my (které v řadě míst přetrvaly do současnosti). Dále jsou to knihovny, kina a ve větších městech divadla. Téměř všude se v nějaké formě a rozsahu projevuje péče o kulturní památky (ve vlastnictví obcí, soukro mých subjektů nebo církví). Do kulturní činnosti obcí patří také vztah or gánů obce k sdělovacím prostředkům (místní noviny, okresní noviny, rozhlas, televize aj.).
Jindřichův Hradec Mezi hlavní kulturní projekty financované z rozpočtu města v letech 1997 - 2000 patřily: Žulové sympozium, Folková růže, Concertino Praga a Jindřichohradecký zpravodaj. Přehled výdajů uvedených kulturních projektů obsahuje tab. 2.
Nové město nad Metují Osvětová beseda, stejně jako v jiných menších městech, nemá pra covníky na plný úvazek. Příslušné činnosti zastávají ve vedlejším pra covním poměru 1 - 2 pracovníci, nejčastěji učitelé a důchodci. Městské kino: malá města a obce již téměř nemají kina, která jsou vzhledem k malé návštěvnosti nerentabilní. Kina fungovala nebo ještě fungují jako tzv. zálohová zařízení bez právní subjektivity. V Novém Měs tě n. Metují městský úřad financuje program kina, poskytuje příspěvky k na Festival veselohry a dále pak financuje údržbu a opravy prostor kina. r Tab. 1
Struktura výdajů municipálních rozpočtů na kulturu (r. 1998) Druh výdajů tis. Kč Divadelní činnosti 537 944 Činnosti uměleckých sborů 259 724 Kina a audio archív 199 809 Činnost knihovnická 960 142 Činnost muzeí a galerií 770 316 19 971 Výstavní činnost v kultuře Záležitosti kultury 1 285 871 Zachování a obnova kultur, památek 1 673 233 Výkup předmětů kulturní hodnoty 17815 Ochrana kulturních památek 90 519 Církve a náboženské společnosti 4103 Rozhlas a televize 57 537 Sdělovací prostředky 74 479 216 752 Zájmová činnost v kultuře Kultura církví 167 641 Nejmenované paragrafy 4515 Celkem 8 018 088 Pramen: Informační a poradenské centrum pro místní kulturu Tab. 2
Výdaje kulturních projektů města Jindřichův Hradec (v tis. Kč) Projekt 1997 1998 1998 2000 X X Žulové sympozium 30 000 30 000 X X Folková růže 40 000 25 000 Concertino Praga 203 950 225 920 260 000 215 000 Jindřichohr. 390 670 490 000 450 000 323 110 zpravodaj x: akce se v daném roce nekonala MODERNÍ OBEC 7/2001 □
19
TÉMA (V roce 1988 poskytl městský úřad kinu částku 1 733 000 Kč na plynofi kaci a stavební úpravy.) Zbylou část provozních prostředků získává kino od sponzorů. Městská knihovna byla zřízena jako příspěvková organizace městské ho úřadu, který kontroluje a koriguje její činnost. Knihovna hospodaří se samostatným rozpočtem, který sestavuje ředitel a schvalují rada a za stupitelstvo města. Městské muzeum bylo zřízeno a funguje jako příspěvková organiza ce. Podstatnou část finančních prostředků na svůj provoz získává z městského rozpočtu. Samostatné kulturní akce: nejvýznamnější kulturní akcí je pravidelně novoměstský Festival veselohry - Hrnec smíchu. Je to každoroční pře hlídka nejlepších filmových komedií, kterou pořádá městský úřad spolu s novoměstským kinem. Akademické týdny: je několikatýdenní program přednášek, besed a debat zaměřených na různá atraktivní témata. Jsou to nejčastěji před nášky o životosprávě, problematice obezity, smyslu lidského života, po třebnosti lidské víry, přednášky o reinkarnaci (převtělení), o existenci ži vota ve vesmíru aj. Smetanovské dny: je několikadenní hudební program, věnovaný pa mátce Bedřicha Smetany, který jako malý chlapec trávil své prázdniny právě v Novém Městě n. Metují. Jeho strýc zde pracoval jako zámecký sládek. Program sestává z několika hudebních koncertů, které se konají v prostorách Novoměstského zámku nebo v městském klubu. Celkový přehled výdajů na kulturu v Novém městě je uveden v tab. 3.
Kutná Hora • • • •
Ve vlastnictví Městského úřadu Kutná Hora jsou: Městské Tylovo divadlo + kino Svět (příspěvková organizace), Městská knihovna (PO), Kulturní informační centrum, s. r. o., se 100% účastí města, Vlašský dvůr - městské muzeum,
Tab. 6 Rozpočet na kulturu města Zlín v roce 1998 (v tis. Kč) Položka Kč % Platy zaměstnanců 85 2,47 0,47 Povinné pojistné od zaměstnavatele 16 42 Nákup materiálu 1,22 Energie 292 8,46 256 6,54 Nákup služeb Ostatní nákupy 1473 42,69 Dotace podnikatelským subjektům 95 2,75. 1192 34,55 Investiční výdaje Celkem 3451 100,00 • Galerie F. Jeneweina. V rámci okresu působí ještě další kulturní organizace, např. Městské muzeum v Čáslavi a Dusíkovo divadlo Čáslav. Mezi soukromé kulturní organizace na okrese Kutná Hora patří bývalý cisterciácký klášter v Sedlci, muzeum Chotusice (auto-moto-veterán), mlýn Budčice, Rataje (vlastivědné muzeum) aj. Přehled příjmů a výdajů na kulturu v rozpočtu města Kutná Hora v le tech 1997 - 2000 podává tab. 4. Ztráta vzniklá v roce 1997 ve výši 21 571 tis. Kč byla financována úvě rem. Přehled výdajů na kulturu ve městě Kutná Hora v přepočtu na 1 oby vatele podle jednotlivých ekonomických subjektů je uveden v tab. 5.
Zlín
Ve městě Zlín působí kulturní instituce, které jsou financovány z roz počtu města: • Městské divadlo Zlín, e Filharmonie B. Martinů. Tab. 3 Výdaje na kulturu v Novém Městě nad Metují Výdaje na financování kultury Druh kulturní činnosti 1998 1999 2000 v roce 1998 se podílely na celko Filmová tvorba, distribuce, kino 2 036 000 238 000 150 000 vých výdajích rozpočtu města 7,1 %. Struktura výdajů je uvedena - v tom Festival veselohry 268 000 166 000 135 000 v tab. 6. Městská knihovna-příspěvek 1 550 000 1 410 000 1 490 000 Rozpočet městského divadla Městské muzeum 666 000 650 000 670 000 (v roce 1998) - v tom mzdy 207 000 249 000 Přehled hospodaření divadla je 235 000 patrný z údajů v tab. 7. Záležitosti kultury 726 000 261 000 1 060 000 v tom: betlém a vánoční výzdoba 185 000 114 000 100 000 Pardubice Zachování a obnova kulturních památek 8 123 000 1 781 000 4 800 000 Největší část kulturních aktivit Památky místní 0 131 000 110 000 (divadlo, filharmonie, muzeum, ga Městský rozhlas 64 000 61 000 90 000 lerie) je v rámci okresu soustředě Novoměstský zpravodaj 397 000 158 000 400 000 na v okresním městě Pardubice. Z toho vyplývá, že nejvíce finanč Městský klub 1 015 000 1 160 000 1 200 000 ních prostředků na činnost kultur Ostatní + církve 66 000 151 000 70 000 ních institucí se vydává z rozpočtu Výdaje celkem 14 404 000 6 240 000 10 040 000 města Pardubice. Celkové výdaje rozpočtu města 93 400 000 91 850 000 95 630 000 Východočeské divadlo v Pardubi cích (VČD) je zřízeno a hospodaří % podíl výdajů na kulturu z městského 15,42 6,79 10,49 rozpočtu jako příspěvková organizace. Zřizo vatelem je město Pardubice. Diva Pramen: Rozpočet města N. Město n. Met. dlo má regionální působnost. Je sa mostatnou hospodářskou jednotkou a nese bezprostřední odpovědnost Tab 4. Příjmy a výda e na kulturu města Kutná Hora v letech 1997-1999 (v tis. Kč) za svou kulturní i hospodářskou čin Rok Příjmy Výdaje Financování Příjmy Výdaje nost. Jedná svým jménem a může na 1 obyv. (v Kč) na 1 obyv. (v Kč) nabývat práv či zavazovat se. 1997 240 537 262 108 21 571 10 935,5 11 914,0 VČD se vnitřně dělí na tyto úse 1998 277 818 252 582 25 236 12 628,1 11 481,0 ky: umělecký soubor, úsek ekono1999 398 319 329 281 micko-provozní, úsek organizačně 69 038 18 105,4 14 967,3 obchodní, úsek technicko-výrobní 274 540 2000 332 698 58 158 12 479,1 15 122,6 a sekretariát ředitele. Divadlo hospodaří podle rozpo Tab. 5 Výdaje na kulturu v Kč v přepočtu na 1 obyv. v letech 1997-2000 čtu. Při sestavování rozpočtu je nejdůležitější dramaturgický plán. Subjekt/rok 1997 1998 1999 2000 Ten představuje stanovení veške Divadlo + kino 128,45 108,36 165,18 209,09 rých nákladů na jednotlivé pláno Knihovna 103,18 110,45 140,27 136,36 vané inscenace. Jde o stanovení Kult.inf.centrum 68,36 74,41 22,72 nejen nákladů na mzdy, ale i ná 45,45 kladů na potřebný materiál na vý Jeneweinova galerie 1045,00 524,00 1198,00 1000,00 robu dekorací, kulis, kostýmů atd. Záležitosti kultury 247,63 221,00 126,77 147,22 Náklady na jednotlivé inscenace l Obnova památek 516,5 413,82 616,91 1049,68 jsou samozřejmě různé. Při se- f
20
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
TÉMA Tab. 7.
Hospodaření divadla Zlín v roce 1998
Položka
tis. Kč
Náklady 5591
Materiálové náklady celkem Služby
8811
Mzdy
17 566
Průměrná mzda: 9205 Kč/měs. 7364
Odvody celkem Daně a poplatky
27
Jiné provozní náklady
123
Odpisy, prodaný majetek, aj.
5227
Daň z příjmů
313
Náklady celkem 42 415 Výnosy Tržby za výkony a služby
8837 62
Tržby za prodaný majetek Provozní příspěvek od města Ostatní příspěvky (MK, OkÚ)
31 500 972
Kulturní fond města Zlína
250 42 054
Výnosy celkem Hospodářský výsledek: ztráta
Tab. 8
-381
Celkové příjmy a výdaje VČD v Kč (r. 1998)
Druh příjmu Příspěvek od magistrátu na provoz Příspěvek od magistrátu na investice Dotace z MK ČR
Kč 20 653 000
% 72,48
237 000
0,83
757 000
Výnosy ze vstupného
5 200 000
2,66 18,24
Hospodářská činnost Ostatní výnosy
800 000 850 000
2,81 2,98
28 497 000
100,00
Celkem
stavování dramaturgického plánu a následně i rozpočtu je důležitý průzkum trhu (marketing). Jedná se o průzkum zájmu veřejnosti, škol a různých skupin obyvatel (např. podle věku) o určité druhy inscenací. Na základě tohoto průzkumu se stanovuje druh a počet inscenací včetně nákladů na příslušné inscenace. • Příjmy Příjmově je činnost VČD zabezpečována hlavně příspěvkem z měst ského rozpočtu, který schvaluje městské zastupitelstvo vždy na jeden kalendářní rok. Kromě základního příspěvku na provoz získává divadlo další prostředky jak z hlavní činnosti, tak i z další hospodářské činnosti. Dále může obdržet finanční prostředky také od fyzických a právnických osob (sponzorství). Přehled o struktuře a objemu hlavních příjmových položek VČD podává tab. 8. Z údajů v tab. 8 je patrné, že příjmy ze vstupného kryjí pouze asi 18 % celkových plánovaných příjmů divadla. Z toho vyplývá, že cena vstupenky je nejméně 5 krát nižší než odpovídá její skutečné hodnotě. Objem příjmů divadla získaného ze vstupného je relativně objektivním ukazatelem, podle kterého je hodnocena úspěšnost divadla. Výdaje na investice jsou určeny množstvím prostředků, které má di vadlo ve fondu reprodukce základních prostředků nebo přímou účelovou dotaci od zřizovatele. Pokud se ušetří prostředky na investice, lze je pře vést na provozní činnost. • Výdaje šedesát pět procent z celkových nákladů divadla a 87 % z příspěvku magistrátu představují mzdové náklady. Služby se podílejí na nákladech asi 15 % z celkových nákladů (běžná údržba budov, nájemné za ubyto vání zaměstnanců, inzerce, telefony, cestovné aj.). Spotřeba materiálu tvoří asi 6 % celkových nákladů. Spotřeba energie (teplo, elektřina, vo da, plyn) se podílí na nákladech asi 4 %, odpisy tvoří 4 % a ostatní ná klady 2 %. Např. v roce 1998 celkové provozní náklady činily 25 844 000 Kč a na rekonstrukci divadla bylo vynaloženo 3 802 000 Kč. Základem hmotné zainteresovanosti pracovníků divadla je zlepšený hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi skutečně dosaženým a plánova ným hospodářským výsledkem. V daném případě však jde vždy o ztrátu, protože obvykle jsou náklady vyšší než výnosy. Tento rozdíl se kryje z rozpočtu zřizovatele.
Komorní filharmonie Pardubice (KFP) funguje jako příspěvková orga nizace a jejím zřizovatelem je Magistrát města Pardubic. Celkové příjmy a celkové výdaje v letech 1996 - 1998 jsou uvedeny v tab. 9. Zvláštností hospodaření KFP je provozování vlastní hospodářské čin nosti, která jí přináší nezanedbatelné příjmy. Tyto příjmy mají v časovém horizontu posledních tří let rostoucí tendenci ve vztahu k jejich podílu na příjmech z hlavní činnosti na celkových příjmech. V roce 1996 činil podíl příjmů z hospodářské činnosti na příjmech z hlavní činnosti 5,4 %, v ro ce 1997 6,8 % a v roce 1998 již 24,2 %. Kulturní dům Dubina (KDD) hospodaří jako příspěvková organizace. Zřizovatelem je Magistrát města Pardubic. Přehled celkových příjmů a výdajů včetně poskytovaných dotací v letech 1996 - 1998 je v tab. 10. Mezi důležité financované akce KDD roku 1998 patřily zejména: • 20. ročník Pardubického hudebního jara (příjmy: 58 791 Kč, z toho 500 000 Kč byly příspěvky od pardubického magistrátu a od sponzorů, výdaje: 462 212 Kč, hospod, výsledek: zisk 96 579 Kč), • IFAS 94 - Mezinárodní festival akademických sborů (příjmy 202 076 Kč, výdaje 209 690 Kč, ztráta 7 614 Kč). Financování kultury v rámci města Holice - město patří spolu s městy Pardubice a Přelouč k nejdůležitějším mikroregionům okresu Pardubice. Nejdůležitějším kulturním zařízením ve městě Holice je Kulturní dům města Holic (KD). Jeho celkové příjmy za rok 1998 činily 4 774 000 Kč a celkové výdaje 4 796 000 Kč, ztráta 22 000 Kč.
PŘÍKLADY FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍ KULTURY Z ROZPOČTŮ OKRESNÍCH ÚŘADŮ Celkovou velikost výdajů na kulturu z rozpočtu okresního úřadu (OkÚ) lze posoudit nejvíce z položky kultura v rozpočtu příslušného OkÚ pro tu to oblast. V tab. 13 jsou uvedeny souhrnné částky, které které zachycují celkové výdaje na kulturu vydávaného z rozpočtů vybraných OkÚ. Na zá kladě komparace mezi jednotlivými okresními úřady lze posoudit velikost částky vydávané na kulturu v relativním vyjádření k celkovému rozpočtu příslušného OkÚ. Přehled údajů za vybrané okresy udává tab. 11. Mezi nejčastější kulturní instituce, jejichž zřizovateli jsou okresní úřa dy, a které se musí zejména starat o jejich dostatečné příjmy jsou: okres ní muzea a okresní knihovny.
OKRESNÍ ÚŘAD KUTNÁ HORA Odbor kultury je součástí referátu regionálního rozvoje (podobně jako v řadě dalších okresních úřadů). Výdaje na kulturu z rozpočtu OkÚ smě řují zejména na: - okresní muzeum - provoz (s podílem na celkových výdajích 2,34 %), - okresní muzeum - investice (s podílem na celkových výdajích 0,31 %), - příspěvky na památky (s podílem na celkových výdajích 0,46 %), - služby a projekty (s podílem na celkových výdajích 0,03 %). Okresní muzeum v Kutné Hoře - jeho příjmy se skládají hlavně z přís- w pěvku od OkÚ (tvoří asi 40 % celkových příjmů, ze vstupného je to asi r Tab. 9 Přehled příjmů a výdajů KFP v letech 1996-1998 (v tis. Kč) Položka
1996
1997
1998
12 024
Z toho dotace
13 169 8282
14 666 9440
Výdaje (náklady) Výsledek: ztráta, přebytek
12 982 +187
10 776 +1248
Celkové příjmy
Tab. 10
8986
12 742 +1924
Celkové příjmy a výdaje KDD (v tis. Kč) 1997
1998
8991
7736
Položka Celkové příjmy
1996 6470
Dotace
4528
5003
5478
Celkové výdaje(náklady) Výsledek: ztráta, přebytek
6683
8865
-213
+126
6629 +1107
Tab. 11
Výdaje referátu kultury okresních úřadů (r. 1999) % z cel.výdajů tis. Kč
Okresní úřad Pardubice
17 700
2,42
Chrudim Ústí n. Orlicí
13 699
4,28
10 620
4,32
Kroměříž
34 200
9,51 2,24 1,14
Kutná Hora Kladno
6020 5600
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
21----
TÉMA třetinu celkových příjmů). Dalšími příjmy jsou nájmy za byty, aktivace zboží, úroky na běžném účtu a prostředky rezervního fondu.
Tab. 14
Celkové příjmy a výdaje včetně muzea v letech 1996-1998 (v tis. Kč)
OKRESNÍ ÚŘAD JINDŘICHŮV HRADEC
Položka
1996
1997
1998
Okresní muzeum v Jindřichově Hradci hospodaří jako příspěvková or ganizace, jejímž zřizovatelem je OkÚ. Jeho hospodaření za rok 1999 je patrné z údajů v tab. 12.
Celkové příjmy
32 558
25 482
25 928
Náklady(výdaje)
23 922
25 031
Dotace
21 855
20 477
25 184 20 393
OKRESNÍ ÚŘAD PARDUBICE
Výsledek: přebytek, ztráta
+8636
+451
+744
V rámci okresu Pardubice jsou v současné době financována zejmé na tato kulturní zařízení: knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní do my aj. V roce 1998 na okrese Pardubice působilo: 138 veřejných kniho ven, 5 muzeí, 1 galerie, 1 divadlo, 4 kulturní domy aj. Okresní knihovny jsou příspěvkovými organizacemi, jejichž zřizovate lem je příslušný okresní úřad, z jehož rozpočtu je formou příspěvku za jišťován finanční provoz knihoven. V poslední době se u některých dříve okresních knihoven změnil zřizovatel a provozování těchto veřejných or ganizací přebírají obce, resp. města. Tato změna čeká v souvislosti se zánikem okresů v podstatě i zbývající okresní knihovny. Okresní knihovny nabízejí své služby všem občanům včetně zahranič ních návštěvníků. Řada knihoven má tzv. cirkulující výměnné fondy, kde na určitou dobu jsou některé knihy zapůjčovány do fondů přidružených obecních knihoven. Mezi speciální služby patří zvukové položky pro ne vidomé aj. Okresní knihovna Pardubice hospodaří jako příspěvková organizace. Přehled celkových příjmů, z toho podíl dotací a přehled celkových výdajů s výsledkem hospodaření (přebytek, ztráta) v letech 1996 - 1998 je uve den v tab. 13. Univerzitní knihovna s moderním vybavením všech prostor působí pro potřeby studentů a ostatních zájemců. Knihovna má kolem 200 000 svazků. Mezi hlavní nákladové položky např. v roce 1999 patřily: nákup zahraničních periodik (2,22 mil. Kč) a nákup nových knih (0,84 mil. Kč). Provozní náklady za činily 4,69 mil. Kč (včetně vybavení počítači a další ho technického vybavení). Mzdové náklady činily 2,24 mil. Kč a příjem (výdělek) knihovny byl 0,35 mil. Kč. Východočeské muzeum v Pardubicích hospodaří jako příspěvková or ganizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Přehled celkových příjmů a výdajů v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 14. Přehled příjmů kulturních organizaci za vlastní výkony na okrese Par dubice v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 15.
Tab. 12 Položka Příjmy
Hospodaření Okresního muzea Jindřichův Hradec tis. Kč
Dotace na provoz Dotace na obnovu památek Tržby za vlastní služby
%
7260 1850
72,18 18,39
947
9,41
10 057
100,00
z toho: vstupenky: 688,0 koncerty : 55,75 publikace: 203,12 ostatní tržby: 2 3312,18 Příjmy celkem Náklady Energie Opravy a údržba
356,59
Materiál Mzdy Celkem
2 879,07 2191,17
Hospodářský výsledek
ostatní výnosy dotace-příspěvek Celkové výdaje /+: chybí údaj
22
1080 482
2184
2182 1002
Východočeská galerie Kulturní dům Dubina Kulturní dům Holice Východočeské muzeum Celkem
/; 1623 1208 1695 13 924
1397 1397 7823
1214 10 158
/+: chybí údaj Přehled ostatních příjmů kulturních organizací- mezi ostatní příjmy patří nejčastěji výnosy z úroků, poplatky (např. poplatky z prodeje květin v muzeu, za zapůjčení různých rekvizit aj.) apod. Přehled příjmů v le tech 1996 - 1998 je uveden v tab. 16. Tab. 16
Příjmy kulturních organizací okresu Pardubice (tis. Kč)
Zařízení Východočeské divadlo Komorní filharmonie Okresní knihovna
1996
1997
642
/+
/+
14
13
13
743
1062 3544
715 4167
Východočeské muzeum
8925
DDM ALFA
1211
1998
430
1159 1118
2200
Kulturní dům Dubina Kulturní dům Holice
172
190
292
11 367
7086
7410
Celkem
65
/+: údai chybí Příjmy z provozování hospodářské činnosti - jsou to např. příjmy z re klamy a propagace pro cizí, pronájem divadelních kostýmů, rekvizit, his torického nábytku, příležitostný nebo trvalý pronájem nemovitostí, výu ková a výchovná činnost aj. Z analyzovaných kulturních organizací ve sledovaném období hospodářskou činnost vykazovaly pouze organiza ce Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Přehled dosahovaných objemů tržeb za realizované výkony v této oblasti v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 17.
Tab. 17
Příjmy kulturních organizací z hospodářské činnosti (v tis. Kč) 1998
46,67 28,30
Komorní filharmonie
710
814
1016
1016,9
307,9 1128,6
9157
8886,0 10 290,4
9100,0 10150,7
12 200,0 12 856,8
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
4198
680 /+
1997 1604
680,0 1032,0
9623
2165
432
1740
/+ /+
629,2
4118
Okresní knihovna
1996
Tab. 13 Celkové příjmy a výdaje Okresní knihovny v Pardubicích Položka 1996 1997 1998 1999 Celkové příjmy 9732,0 10 628,0 10 746,0 12 937,0 z toho: za vlastní výkony
4848
Komorní filharmonie
Východočeské divadlo
21,53 100,00
10174,06 -117,06
Východočeské divadlo
Zařízení
3,50
4 747,21
Tab. 15 Příjmy za vlastní výkony kulturních organizací (v tis. Kč) 1997 1996 1998 Zařízení
1820
• Přehled dotací pro kulturní organizace na okrese Pardubice Všechna kulturní zařízení v okrese jsou více nebo méně ekonomicky závislá na dotacích z veřejných rozpočtů, nejčastěji z rozpočtu příslušné municipality, okresního úřadu a v některých případech přímo z Minister stva kultury. Přehled dotací pro největší kulturní organizace v okrese Pardubice v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 18. • Komparace kulturních subjektů okresu Pardubice a ČR Mezi hlavní kulturní subjekty, které působí jako producenti kulturních statků v podstatě ve všech okresech patří: knihovny, muzea, galerie, di vadla a různé typy kulturních domů. Podle studie Informační a poraden ského střediska pro místní kulturu v Praze se výdaje veřejných rozpočtů v oblasti kultury na rok 1998 v jednotlivých okresech pohybovaly (v tis. Kč) od 5 378 Kč (Ústí n. L.) do 62 108 Kč (Uherské Hradiště). V okrese Pardubice činily 22 15 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele činily uve dené výdaje v okrese Ústí n. L. 45,31 Kč, v okrese Uherské Hradiště 426,59 Kč a v okrese Pardubice 136,58 Kč.
TÉMA* Tab. 18
Dotace pro kulturní organizace na okrese Pardubice (v tis. Kč) Zařízení 1997 1996 Východočeské divadlo 15 470 17 500 Komorní filharmonie 8282 8986 Okresní knihovna 7441 9157 Východočeské muzeum 21 855 20 447 Východočeská galerie /+ 1+ DDM Alfa 2582 2382 Kulturní dům Dubina 4528 5003 Kulturní dům Holice 1864 1960 Celkem 63 738 65 164 /+: chybí údaj
1998 18 200 9440 9000 20 393 2145 2663 5478 2340 69 659
Výdaje na muzea a galerie se pohybovaly (v tis. Kč) od 30 Kč (okres Olomouc) do 24 175 Kč (okres Most), v okrese Pardubice činily 118 Kč. Ve srovnatelném přepočtu na jednoho obyvatele to bylo v okrese Olo mouc 0,35 Kč, v okrese Most 201,87 Kč a v okrese Pardubice 0,72 Kč. Výdaje na knihovny (s vyloučením zvláštní situace v hlavním městě Pra ze) se pohybovaly (v tis. Kč) od 824 Kč (okres Tachov) do 37 753 Kč (okres Brno - město), v okrese Pardubice činily 20 759 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele byly uvedené výdaje v okrese Tachov 16,06 Kč, v okrese Brno - město 97,83 Kč a v okrese Pardubice 127,82 Kč.
ROZDĚLENÍ ZDROJŮ PODLE ZPŮSOBU PODPORY Podle způsobu, jakým jsou příslušné podpory na produkci kulturních statků produkovány, se tyto podpory rozdělují na: přímé a nepřímé.
ZDROJE PŘÍMÉ PODPORY • • • • • • •
Mezi základní zdroje přímé podpory patří: prostředky od ziskových subjektů i z veřejných rozpočtů, prostředky z vybíraných poplatků: za rozhlasový a televizní příjem, prostředky z vlastní činnosti, výnosy z vlastní činnosti, příspěvky od nadací, fondů, loterií, donátorství a sponzorství, výnosy veřejných sbírek aj.
Tab. 19 Celkové výdaje veře ných rozpočtů na kulturu (v tis. Kč) Rok MK-Kap. 334 Místní rozpočty Celkem 1991 2 490 419 3 324 899 5 815 318 1992 1 844 068 3 380 571 5 224 639 1993 2 405 635 3 955 984 6 361 619 1994 2 971 808 5 187 325 8 159 133 1995 3 320 429 6 400 000 9 720 429 1996 3 529 776 7 500 000 11 029 776 1997 3 776 307 7 648 087 11 424 394 1998 4 397 465 8 018 091 12 415 556 Pramen: Informační a poradenské středisko pro místní kulturu
ZDROJE NEPŘÍMÉ PODPORY Mezi zdroje nepřímé podpory produkce kulturních statků patří: • daňové úlevy pro neziskové organizace, produkující kulturní statky: např. nadace, • daňové úlevy pro umělce a umělecké instituce.
PŘEHLED CELKOVÝCH VÝDAJŮ NA KULTURU V ČR Přehled výdajů na kulturu v letech 1991 - 1998 poskytuje tab. 19. Z provedených šetření Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu vyplývá, že: • ve srovnání s celkovými výdaji přispívají veřejné rozpočty na náklady veřejných služeb kultury pouze v nezbytné míře, • finanční prostředky obecních rozpočtů jsou pouze ze dvou pětin urče ny příspěvkovým organizacím, • z rozpočtů okresních úřadů jsou financovány zejména náklady okres ních muzeí a zbylých okresních knihoven, • nejméně ze 30 % jsou výdaje veřejných rozpočtů užity na pořízení, opravu či rekonstrukci majetku obce nebo majetku státu, • vzhledem k rostoucím cenám se odhaduje, že reálná hodnota finanč ních prostředků vydaných veřejnými rozpočty na kulturu v roce 1998 je na úrovni let 1993 - 1994. Doc. Ing. JAROSLAV PILNÝ, CSc., Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice
PROGRAM TEST- nabídka finanční podpory nejen podnikatelům áte zájem v rámci své podnikatelské činnosti založit nebo rozvinout svůj malý nebo střední podnik v oblas ti výroby nebo služeb? Chtěli byste se podílet na roz voji venkovské turistiky? Chcete využít nabídky nevratné do tace ve výši jednoho miliónu korun ze státního rozpočtu? Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo program TEST, ve kterém si ověří administrativní postupy a příslušný software včetně hodnocení projektů pro připravovaný program SAPARD. Program TEST je novelou existujících programů, a to »Regionál ního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS II Severozápad a Ostravsko-' a "Progra mu obnovy venkova-. Je určen jednak podnikatelským subjektům v rámci regionů Severozápad a Ostravska, jednak mikroregionům, tj. obcím s více vesnickými sídly nebo svazkům obcí. Dotaci lze čerpat nejpozději do 15. prosince 2001. Celý projekt musí být do končen včetně pravomocného kolaudačního rozhodnutí, resp. ukončením zkušebního provozu do 31. prosince 2001. Podmínkou je, že jak sídlo nebo bydliště podnikatelských sub jektů, tak provozovna musí být v obci do 3000 obyvatel a projekt musí být v souladu s rozvojovou strategií příslušného mikroregio-
M
nu, svazku obcí nebo samotné obce. Předložené projekty musí splňovat podmínku vytvoření jednoho nového pracovního místa na každých 500 000 Kč dotace. Tento závazek bude trvat minimálně tři roky po datu dokončení realizace projektu. Součástí podnikatel ského projektu, jehož celkové přijatelné náklady mohou dosáhnout max. 2 mil. Kč, musí být podnikatelský záměr. Překročení limitu může povolit ministr pro místní rozvoj. Pro program TEST bylo ze státního rozpočtu pro každý výše uvedený region vyčleněno 20 mil. Kč. Žádosti včetně projektové dokumentace podnikatelských subjektů se budou osobně předklá dat na MMR v Praze 1, Staroměstské nám. 6, kancelář č. 203. Žá dosti obcí a svazků obcí se budou přijímat v úředních hodinách na regionálním pracovišti MMR regionu Severozápad v Ústí nad La bem, Masarykova 19/275. Žádosti budou podávány v období od vyhlášení programu (8. 6. 2001) do 16. července 2001, a to nejpo zději do 15.00 hodin. Bližší informace ohledně programu TEST jsou dostupné na webových stránkách MMR Zwww.mmr.cz/ (Regi onální politika-Program SAPARD-TEST). Ing. JIŘÍ NOVOTNÝ, odbor realizace programů Ministerstva pro místní rozvoj
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
23----
.1 ŘÍZENI A SPRAVA
ROVNOPRÁVNÉ VZTAHY Ve dnech 31. května a 1. června se konal v královéhradeckém kongre sovém centru ALDIS již VII. sněm Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR). Jednání se zúčastnilo na 700 starostů a primátorů měst a obcí České republiky, kteří získa li mandát k hlasování od dalších zhruba 600 obcí. vaz v době konání sněmu sdružoval 2192 municipalit, jež zastupovaly 7 122 280 obyvatel (tj. zhruba 70 % obyvatel ČR; počet členů se přitom neustále zvyšuje, přibý ho vztahu s krajskou samosprávou i příprava vá zejména malých obcí). obcí a měst na vstup do Evropské unie. Pro Pozvání přijala i řada hostů - zástupců Par příští roky bude důležité nadále udržet trend lamentu ČR, vlády, kanceláře prezidenta re zvyšování kvality výstupů SMO ČR, s čímž publiky, krajských zastupitelstev a dalších. souvisí i zvyšování odbornosti pracovníků je První den sněm nejprve projednal a schválil ho kanceláře. vnitřní svazové materiály. Delegáti přijali návrh na změnu metody ur K průběhu reformy veřejné správy se v dis čení výše členského příspěvku. Pro rok 2002 kuzi vyjádřila řada starostů. Například starost a následující byla odsouhlasena dvousložková ka Jílového u Prahy Mgr. Květa Halanová roční platba - pevná sazba 1000 Kč na obec uvedla, že příspěvky na výkon státní správy ročně a variabilní sazba 1,60 Kč na jednoho se nezvyšují, zatímco se zvyšují požadavky. obyvatele členské obce ročně. Sněm schválil Zazněl rovněž názor, podivující se nad tím, i nové členy a náhradníky rady SMO ČR že se do vybavují okresní úřady v době, kdy se a členy a náhradníky kontrolní komise. jejich existence chýlí ke konci.
S
HLAVNÍ SMĚRY
VZTAH KE KRAJŮM
Podstatná část jednání se zabývala vytýče ním hlavních směrů činnosti svazu po VII. sněmu, tedy do roku 2003. Prioritou svazové činnosti bude i nadále reforma veřejné správy, především její II. fáze, se kterou budou spoje ny i změny v samosprávných kompetencích obcí, a to především v oblasti sociálních slu žeb. Značná pozornost bude věnována systé mu příjmů do obecních rozpočtů v rámci ve řejného rozpočtu. Řešen bude rovněž dlouhotrvající problém narovnání majetko vých vztahů mezi obcemi a státem. K stěžejním úkolům bude patřit také budo vání rovnoprávného a oboustranně výhodné
Delegáti projednali a poté schválili »Prohlášení Vil. sněmu svazu ke vzniku samos právných krajů«, v němž je vyjádřen názor na činnost a strukturu SMO ČR ve vztahu k usta vení samosprávných krajů. Svaz vyjádřil pl nou podporu původní myšlence jednotného a celorepublikového Svazu měst a obcí ČR, hájícího v duchu principů, z nichž vychází Evropská charta místní samosprávy, společné zájmy a práva obcí, ve svazu sdružených. Svaz také plně respektuje stávající regio nální a zájmová sdružení či svazky obcí. Bu de podporovat i nově vznikající, a to jak na úrovni obcí, tak i krajů. V prohlášení rovněž
V KULOÁRECH SE STAROSTY a průběh jednání sněmu a názor na průběh reformy veřejné správy jsme se v kuloárech zeptali zástup ců zúčastněných obcí a měst: e Ing Jana Blažková, tajemnice městské ho úřadu, Kostelec nad Orlicí: »Jednání hodnotím jako velice pracovní. Podle mne ani organizátoři nečekali, že se vlastně vy vine tak, jak se vyvinulo - přineslo různé návrhy a změny. Někdo to může vnímat ne gativně, ale já to vidím jako pozitivní vlastně se zde objevují nuance. Při možnos ti vycházet z patových situací a nějakým způsobem je řešit, si je delegáti i více uvě domují. Co se tyče reformy, považuji ji v tuto do bu za dost »velikášskou«. Myslím si, že se
N
---- 24
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
s ní mohlo počkat, protože stát řeší i další problémy. Podle mého názoru bujení apará tu těžko někdo uhlídá. Deset let jsme se »rovnali« do určitého systému a dalších de set let budeme nastavovat nový běh věcí. Našemu městu jde o hodně, protože jsme potencionálním »městem třetího typu« a udělali jsme pro to maximum.« e Mgr. Květa Halanová, starostka, Jílové u Prahy: »Inspiruje mne zde setkání s kole gy, kteří už mají některé problémy vyřešené. Průběh jednání hodnotím vcelku dobře, mys lím, že jsou věci. na kterých se všechny obce nemohou dokonale shodnout, a podle mne to je v pořádku. Členství v SMO ČR nám při náší informace a pomoc v některých, hlavně legislativních otázkách.
vyzval všechny samosprávné obce a kraje, stejně jako jejich sdružení a svazky ke vzá jemné spolupráci.
ZNEPOKOJENÍ NAD REFORMOU Prohlášení VII. sněmu svazu k dosavadní mu postupu Ministerstva vnitra vyjadřuje vážné znepokojení nad dosavadní věcnou i časovou realizací II. fáze reformy veřejné správy. SMO ČR důrazně žádá Ministerstvo vnitra, aby činilo takové postupné kroky v rámci sta novených programových cílů. založených usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 268 ze dne 19. května 1999 a dále sta novených zákonem č. 147/2000 Sb., o okres ních úřadech, které povedou k realizaci druhé fáze reformy územní veřejné správy ve stano veném termínu, k 31. prosinci 2002. Sněm rovněž důrazně žádal Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí, aby byl urych leně připraven návrh zákona, řešícího přenos veškerých působností, které v současné době vykonávají okresní úřady včetně návrhu na jejich komplexní zabezpečení. Návrhy by měly před jejich předložením vládě projed nány s obcemi, respektive se Svazem měst a obcí ČR. VÁCLAV DRAŠNAR FOTO JAN PAVLIČEK
Vzhledem k tomu, že jsem od Prahy, ne hodnotím průběh reformy příliš pozitivně. V okrese Praha-západ, bez velkého města, bude Ministerstvo vnitra muset přistoupit k nějakému atypickému řešení. Dokud nebu deme znát kompetence a způsob jejich fi nančního zajištění, nemůžeme pokročit.« • Hana Žárská, starostka, Hrejkovicc (okr. Písek): »Jsem na sněmu poprvé a mys lím si, že je na úrovni. Materiály k jednání jsme dostali s předstihem. Je prospěšné, že se starostové sejdou a že si poradí v jednotli vých problémech. Členský příspěvek je pod le mne přiměřený. Tisíc korun nemůže v dnešní době žádnou obec položit. Reforma se zpozdila o celá léta a nyní se najednou chce vše dohonit. Nedá se provádět uspěcha ně, protože pak se samozřejmě vyskytnou problémy.«
nas • Meze rozhodování zastupitele
ČERVENEC
e Protidrogová politika
ROČNÍK 2001
MODERNÍ —OBEC—
• Zkušenosti odboru sociálních věcí a zdravotnictví KrÚ ve Zlíně
RUKOVĚŤ ZASTUPITELE
• Program rozvoje Libereckého kraje
PRIORITY MÁME ODLIŠNÉ Jihomoravský kraj je třetím největším co do počtu obyvatel a plošně čtvrtým největším krajem. O reformě veřejné správy, problémech regionu i zahranič ních aktivitách jsme hovořili s hejtmanem Ing. Stanislavem Juránkem. • Jaké jsou priority v rozvoji kraje? Priority v rozvoji našeho kraje jsou odlišné od jiných krajů. Například v rámci zemědělství je prioritní rozvoj vinic. Jsme prakticky jediným krajem, ve kterém se ve větším měřítku pěstuje vinná réva. V tuto chvíli komplikuje jejich rozvoj mimo ji né problém majetkového vypořádání pozemků. Podle norem Evropské unie může mít náš stát při rozloze 11,5 tisíce hektarů vinic až o 7 tisíc hektarů více. Vinice jsou pro nás prioritní i z ča sových důvodů, protože po vstupu do Evrop ské unie dojde k omezení této možnosti. Sa mozřejmě, že rozvoj kraje je také podmíněn cestovním ruchem, a to zvláště v jeho jižní části, která trpí vysokou nezaměstnaností.
Na okresních úřadech jsou různé typy čin ností. Jeden typ, týkající se výkonu státní správy, se dá přesunout na stávající pověřené úřady. Myslím si, že by se nemělo otálet a ty to činnosti by měly být převedeny co nejdříve. Zřizovatelské funkce lze z okresů rovněž převést. Rok a půl je sice solidní lhůta, ale přesto bude nutný včasný harmonogram, podle kterého bude převod probíhat. Existují takové funkce okresních úřadů, které logicky přejdou na kraj, o čemž se s přednosty při diskuzích shodneme. Pak je zde část, která logicky patří do území. Zde je zapotřebí vyřešit, jakým způsobem tato čin nost bude zajišfována. Považuji za velmi důležité, aby pro tento druh činnosti byly zachovány kapacity, které v tuto chvíli dostačují a svoji činnost vykoná vají dobře. Na druhé straně konstatuji, že nám zbude řekněme 10-15 % činností, které se dají ihned zrušit, protože se časem ukázalo, že jsou nepotřebné. Spolupráci s přednosty okresních úřadů v našem kraji hodnotím jako dobrou.
e Můžete zhodnotit spolupráci s místní samosprávou?
Možnosti pro rozvoj cestovního ruchu se nabí zejí podél celé hranice s Rakouskem. Podni katelské příležitosti se mohou napojit třeba na právě otevřené moravské vinařské stezky. Další aktivity jsou závislé na vybudování nové infrastruktury, která v bývalém pohraničí chybí.
• Měly by podle vás být okresní úřady zrušeny k původně stanovenému datu - do konce roku 2002? Probíhá spolu práce s nimi uspokojivě? Zdůrazňuji, že je zapotřebí, abychom řešili převod zřizovatelských funkcí a kompetencí z okresních úřadů na kraje k datu, které bylo schváleno Parlamentem ČR.
Se starosty jsme samozřejmě v kontaktu. Zatím jsme konkrétně podpořili žádosti někte rých obcí. V této souvislosti chci zmínit, že bu deme podporovat rozvoj přirozených regionů na území kraje. Nejkontroverznější záležitost, kterou jsme dosud řešili, se týkala matrik. Protože se v Br ně vyhrotila situace mezi starosty městských částí a městem Brnem, navrhli jsme kompro misní řešení. Město Brno původně navrhlo jednu matriku. To je v rámci republiky napros tou anomálií. Například Praha jich má 22 a Ostrava 5. Město Brno s 383 tisíci obyvatel je přitom »největším« okresním úřadem v re publice. V jiných okresech připadá jedna mat rika na 10-15 tisíc obyvatel. Starostové městských částí deklarovali, že s nimi návrh nebyl řádně projednán a chtěli ponechat 11 matrik. Náš kompromisní návrh počítá s 8 matrikami. Dospěli jsme k názoru, že se tři matriky dají ušetřit a náš návrh jsme odeslali na Ministerstvo vnitra.
e Jak jste spokojen s průběhem refor my veřejné správy? Je důležité, aby se v rámci reformy hledal i jiný model, než který je nám v tuto chvíli vnucován. Stále ještě existuje řada modelů,
Brno které připadají v úvahu pro další etapy refor my. Velmi nešťastně byl zvolen ten, který po čítá s třetím stupněm pověřených měst. Celá záležitost bude státní rozpočet stát 15 miliard korun. Tento moment je velmi důležitý pro zamyš lení nad tím, jestli je tento model správný ne bo jestli je třeba se s ohledem na státní roz počet vydat jinou cestou. Reforma je ale »nastartována« a samozřej mě se jednotlivá města už cítí být sídly ma lých okresů. Náklady na další kroky reformy je však třeba brát rovněž v úvahu. Druhou záležitostí, která je nedořešená a nad kterou je třeba se zamyslet, je přání měst a obcí přejít přes hranice do jiného kra je. Zde musí rozhodnout Parlament ČR, aby reforma veřejné správy postoupila dále. V těchto věcech nelze otálet.
• Které aktuální problémy krajský úřad řeší? Předesílám, že momentální situace je velmi výhodná pro koncepční práci. Vycházíme, jak jsem se již zmínil, z programu rozvoje kraje. Máme přitom dostatek prostoru pro to, aby chom začali řešit koncepční záležitosti af už ve školství, zdravotnictví nebo regionálním rozvoji. Na tom bude náš úřad, a to i s pomo cí odborných firem v letošním roce intenzívně pracovat. Aktuálním problémem je školství, které už ve významné míře přešlo na úroveň kraje. Je třeba se vyrovnat s řadou záležitostí, které se týkají majetku. Rovněž je třeba zvážit, jakým způsobem bude v dalším roce vypadat síť škol.
Je také nutné diskutovat o Bílé knize Minis terstva školství. Některé problémy mohly být v tuto chvíli již vyřešeny, ale přenechaly se krajům. V poslední době například nebyly omezovány počty škol, ačkoliv populační křiv ka velmi prudce klesá. Dostáváme se tak do situace, že politiku státu mají zcela nečekaně nakonec uskutečňovat kra je. Nebráníme se však tomu. Samozřejmě bude me postupovat na základě podrobných analýz.
• Setkáváte se s dostředivými nebo ta ké odstředivými tendencemi? Převažují dostředivé tendence. K dnešnímu dni chce 28 obcí patřit do našeho kraje a 4 ob ce chtějí »odejít« do jiných krajů. Ty ovšem chtějí paradoxně přejít pod Velkou Bíteš, která by ráda patřila do našeho kraje. V těchto případech rozhodla zastupitelstva obcí. Existují i tendence, které jsou deklarová ny třeba peticemi. Chci zmínit například Jevíč ko, kde je rozdílné rozhodnutí zastupitelstva a jiná je tendence obyvatel v rámci petice. Změny hranic nemůžeme řešit dohodou v rámci dvou krajů. Opakuji, že je povinností Par lamentu ČR, aby v této věci stanovil pravidla:
• Spolupracujete a hodláte i do bu doucna spolupracovat s Regionální rozvojovou agenturou? Považujeme naši regionální rozvojovou agenturu za nejlepší v republice. Velmi dobře se vyrovnala s novými podmínkami. Budeme s ní spolupracovat, chceme se stát jejími spolu zakladateli a podílet se na jejím dalším rozvoji.
• Na území kraje působí i regionální hospodářská komora... Rádi bychom spolupracovali i s ní. Zde je zapotřebí, podobně jako u krajů, aby byl pří slušný zákon upraven takovým způsobem, aby regionální hospodářská komora měla pravomoci. Pokud bude vázána na centrum, naše spolupráce může být vždy jen poloviční.
e Vyvíjíte také přeshraniční aktivity? Nedávno jsem navštívil Vídeň, kde jsme v Českém centru prezentovali jižní Moravu. Byla to pro mne velmi poučná cesta. Sešlo se zde mnoho podnikatelů i česky mluvících ra kouských občanů. Setkání se zúčastnili i po slanci českého a rakouského parlamentu. Jsme poměrně daleko ve spolupráci s Dol ním Rakouskem - naše zastupitelstvo schváli lo záměry vzájemné smlouvy. Navazujeme i na všechny dosavadní neformální svazky, které existovaly s městem Brnem nebo se Svazem měst a obcí jižní Moravy. V součas nosti tuto spolupráci rozšiřujeme na úroveň celokrajskou. V každém případě chceme jed nat i s dalšími kraji. V budoucnu začnou fungovat samosprávné celky na Slovensku. V každém případě chce me navázat kontakt s Trnavským a Bratislav ským krajem. Proběhla rovněž řada jednání s francouzskou stranou kvůli dvousetletému výročí bitvy u Slavkova. Druhého prosince 2005 proběhne vzpomínková akce u příleži tosti »bitvy tří císařů«. Doufám, že se nám podaří prokázat, že již ní Morava je právě v této souvislosti vhodným místem ke smíření národů a symbolem pro in tegraci nejen v Evropě. Slavkovská bitva totiž měla celosvětový význam.
VÁCLAV DRAŠNAR, FOTO AUTOR, ARCHÍV
MEZE ROZHODOVANÍ ZASTUPITELE Rozhodování člena zastupitelstva kraje je odpovědnou činností. Vyjad řuje se hlasováním o řadě velmi podstatných otázek života kraje. V ná sledujícím článku se pokusím shrnout základní aspekty této nelehké rozhodovací činnosti. a úvod musíme připomenout text slibu, který skládá člen zastupitelstva kraje: “Slibuji věrnost České republice. Slibu ji na svou čest a svědomí, že svoji funkci du vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České re publiky". Práv a povinností se člen zastupitelstva ují má právě až složením tohoto slibu. Ne náho dou. Zákonodárce v jeho textu vyjádřil v pod statě vše podstatné, co se týká vázanosti člena zastupitelstva. Ve svém slibu, jehož text je součástí záko na, a má tedy jeho váhu, se zastupitel přihla šuje hned ke třem základním atributům svého rozhodování. Jsou jimi: • Svědomitý výkon funkce Pod tímto pojmem si lze představit desítky věcí, připomeňme některé z nich. Patří sem: - řádná a včasná příprava na zasedání, - v případě nejasností vyžádání dalších materiálů, - kvalitní zakládání písemných materiálů souvisejících s výkonem funkce, - účast na zasedáních, v případě neúčasti zjištění si podstatných záležitostí, - zájem o dobré porozumění projednávané věci. • Zájem kraje a jeho občanů Jde o velmi důležité ustanovení, které zna mená, že zastupitel kraje by měl preferovat též jeho zájem. To bude složité zejména u za stupitelů, kteří jsou tzv. ve dvojí roli - jednak zastupitele krajského, jednak např. ve funkci starosty města či obce, primátora apod. V za stupitelstvu kraje je však hodnotící atribut dán - je jím výslovně zájem kraje a jeho občanů, e Vázanost Ústavou a zákony České re publiky Toto je v podstatě jediný druh vázanosti, který je krajskému zastupiteli dán. Ale o to ví ce - je důležitý. Zastupitelé by neměli podlé hat dojmu, že na svém území platí -zákon jsme my v zastupitelstvu kraje«, jako tomu podléhali v minulosti někteří zastupitelé obec ní. Měli by velmi dbát právní úpravy a své kro ky se zněním zákonů stále konfrontovat.
N
POUZE DOPORUČENÍ Zákon o krajích se neomezuje pouze na pozitivní vymezení v textu slibu, ale říká ještě výslovně v § 33 odst. 4: »Člen zastupitelstva vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými pří kazy-. Znovu tedy přikazuje zastupiteli vyko návat svůj mandát v souladu se slibem, a na víc přímo říká, že zastupitel není vázán při svém rozhodování žádnými příkazy. Bývá sice standardně pravidlem, že politic ké kluby fungující při zastupitelstvech dávají svým členům pokyny, jak mají hlasovat, a tito
je opět standardně plní, ale v okamžiku hla sování rozhoduje každý zastupitel tzv. za sebe a smí hlasovat podle svého svědomí. Tedy tak, jak mu v podstatě přikazuje jeho slib. Po bu kyn politického klubu jak hlasovat, má tedy vždy jen povahu doporučení. Může také nastat situace, kdy zastupitel sám nebo jeho kolegové rozhodnou, že v kon krétní věci zastupitel hlasovat prostě nemůže. Jde o případ střetu zájmů, který upravuje zá kon o krajích v § 34 odst. 3.
DALŠÍ ZÁKONNÉ MEZE Najdeme je přímo v zákoně o krajích, typic ky je to § 17 a § 18, který se týká hospodaře ní kraje. Jsou to například tato ustanovení: “Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působ nosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku-. Zde je dána mez způsobu hospodaření s majetkem - to musí být účelné, hospodárné
Práv a povinností se člen zastupitel stva ujímá až složením slibu. Ne náho dou. Zákonodárce v jeho textu vyjádřil v podstatě vše podstatné, co se týká vázanosti člena zastupitelstva.
apod., musí se pečovat o rozvoj majetku (te dy není na pořadu dne jeho rozprodávání apod.). >>Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat prá vo na náhradu škody a právo na vydání bez důvodného obohacení". Opět zákon přímo zastupitelům “přikazu je" podávat žaloby na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, resp. jinak se brát o tato práva. »Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulo vanou státem. Odchylka od ceny obvyklé mu sí být zdůvodněna". Zákon opět určuje zastupitelům, jak mají rozhodovat - zde například v otázce výše ce ny. Podobných ustanovení bychom jistě našli více. Je proto nutné si zejména uvědomit, že v rozhodování nejsou zastupitelé svobodni absolutně, že zákon jim určuje řadu zá vazných -návodů" a doporučení, kterými se musí řídit a které musí mít neustále na pa měti. Jen tak naplní beze zbytku text svého slibu.
JANA HAMPLOVÁ, stálá spolupracovnice redakce
problém užívání drog jako závažné společenské téma a mají nejenom zájem se na jeho řešení z titulu svých funkcí podílet, ale mají i své před stavy, jak k jeho řešení přistupovat. Souhlasili s ustavením funkce krajského pro tidrogového koordinátora, do jehož pracovní náplně by mělo spadat průběžné mapování a vyhodnocování situace v užívání drog, zpra covávání návrhů opatření, jak tomuto jevu čelit, a koordinace aktivit jednotlivých subjektů čin ných v protidrogové politice na území daného kraje.
KOORDINÁTOR
PROTIDROGOVÁ POLITIKA Působnost orgánů krajů a samosprávných orgánů obcí v oblasti protid rogových aktivit v současné době vymezuje zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Jak už vyplývá z názvu, pojímá připravovaný ákon schválený v období před masivním dokument problém užívání drog v jeho komplex nástupem drog u nás, který byl zahájen po ní šíři od všech tzv. -legálních- drog až po drogy změně politického systému v ČR, je v sou tzv. -ilegální-. Současně se připravovaný návrh časné době již překonaný, jak z hlediska věcné zabývá otázkou koordinace protidrogové politiky ho obsahu, tak i z hlediska systémového. Nepojí a vymezení kompetencí a odpovědností jednotli má problém užívání drog z komplexního, vých institucí veřejné správy na všech úrovních. meziresortního a mezioborového pohledu, který Ze systémového hlediska je navrhováno, aby jeho řešení vyžaduje. kraje realizovaly a koordinovaly protidrogové ak Navíc ukládá orgánům kraje řídit a koordinovat tivity na jimi spravovaném území výhradně v rám ochranu před alkoholismem a jinými toxikomani ci výkonu samosprávy. Protidrogová politika krajů emi a plnit úkoly na úseku státní protidrogové po by přitom měla vycházet ze základních principů, litiky ve správním obvodu kraje v přenesené východisek, zásad a cílů Národní strategie pro a současně v samostatné působnosti. tidrogové politiky schvalované vládou. Tento protimluv o plnění úkolů v přenesené
Z
i samostatné působnosti obsažený v jednotlivých paragrafech výše uvedeného zákona lze vyklá dat jako snahu zákonodárců zachovat primární roli státu při řešení problémů spojených s užívá ním drog, jako celospolečenského zájmu. Stát tak stanoví jakési základní mantinely pro tidrogové politiky, které jsou na území státu uplat ňovány a současně má k dispozici odpovídající nástroje nezbytné k prosazování této politiky. Uvedený zákon současně ukládá krajům povin nost, aby s přihlédnutím k místním poměrům řídi ly a koordinovaly protidrogové aktivity v rámci vý konu samosprávy. Tedy aby samosprávné orgány krajů, ale i obcí zabezpečovaly aktivity, které jsou nad rámec státní protidrogové politiky. Potud stávající legislativa, překonaná co do opatření k ochraně před užíváním drog a jeho dů sledky i co do systémového pojetí výkonu veřej né správy.
NÁVRH ZÁKONA Vzhledem k nedostatkům, které uvedený zá kon obsahuje, připravuje Ministerstvo zdravotnic tví návrh nového zákona o ochraně před škoda mi působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.
ROLE KRAJŮ Jaká by tedy měla být role krajů v protidrogo vé politice podle připravovaného zákona o ochra ně před škodami působenými tabákovými výrob ky, alkoholem a jinými návykovými látkami? Ve snaze najít konsensuální odpověď na tuto otázku navštívili pracovníci sekretariátu Meziresortní protidrogové komise, poradního orgánu Vlády CR pro otázky protidrogové politiky, v prů běhu prvních tří měsíců roku 2001 postupně hejt many krajů nebo jejich zástupce. Společně pak diskutovali o současné podobě protidrogové poli tiky, o možnostech a možných úskalích budoucí vzájemné spolupráce, o vzájemných očekává ních a především o potřebách krajů. Je všeobecně známo, že kompetence a způ sob hospodaření krajů nejsou dosud uspokojivě vyřešeny. Přesto přinesla společná setkání nejvyšších zástupců krajů s pracovníky sekretariátu Meziresortní protidrogové komise vlády ČR první výsledky a rámcové závěry. Ty si však v dalším období vyžádají další společná jednání a hledání optimálního způsobu spolupráce. Z jednání se zástupci nejvyšších představitelů nově vzniklých krajů vyplývá, že všichni vnímají
Krajský protidrogový koordinátor by měl ve spolupráci s krajskou protidrogovou komisí - po radním orgánem zastupitelstva kraje - zpracová vat krajský komplexní plán prevence užívání drog a léčby návykových nemocí. Členy protidrogové komise by měli být zá stupci státních i nestátních organizací pracujících v základních oblastech (prevence, léčba a repre se) protidrogové politiky na území kraje. Krajský plán prevence a léčby je plán zabezpečení kom plexního a multidisciplinárního postupu při řeše ní problému užívání tabákových výrobků, alkoho lu a jiných návykových látek na území daného kraje. Vychází z aktuální analýzy potřeb, poptávky a nabídky odpovídajících specifických služeb na území kraje v oblasti prevence užívání drog a léč by a resocializace drogově závislých. Na základě provedené analýzy definuje krajský plán hlavní cíle, úkoly a odpovědnosti při realizaci programů primární, sekundární a terciární prevence, stejně jako jejich odborné, finanční a časové zabezpe čení. Krajský plán prevence užívání drog a léčby ná vykových nemocí by měl protidrogový koordiná tor předkládat ke schválení zastupitelstvu kraje, které by na jeho podkladě mělo schvalovat i roz počet na zabezpečení protidrogových aktivit kra je v dalším období. Krajský plán by měl sloužit i jako projekt - žá dost kraje o dotaci, kterou budou orgány kraje na svůj program protidrogové politiky moci obdržet ze státního rozpočtu. Většina nejvyšších představitelů krajů chce vzhledem ke komplikovanému procesu přenosu kompetencí využít zkušeností a spolupráce exis tující sítě okresních protidrogových koordinátorů, kteří mají situaci v protidrogové oblasti na území jednotlivých okresů kraje dobře zmapovanou co do rozsahu problémů, tak i co do pokrytí existují cích potřeb odbornými službami. Ustanovení funkce krajských protidrogových koordinátorů je podmíněno vyjasněním financo vání a kompetencí orgánů krajů. Proto nelze předpokládat nástup krajských protidrogových koordinátorů dříve než v průběhu roku 2002. Je zřejmé, že každý kraj zvolí svůj specifický přístup k řešení problému užívání drog. To vyplý vá i ze situace, která je odlišná kraj od kraje, okres od okresu. Přijatá opatření budou vycházet z Národní strategie protidrogové politiky v letech 2001 až 2004, schválené usnesením vlády č. 1045/2000. Podstatné je, že se pracovníci sekretariátu Mezi resortní protidrogové komise Vlády ČR i odpo vědní zástupci krajů shodli na tom, že jsou při praveni spolupracovat a společně hledat optimální způsoby řešení problému užívání drog v naší republice.
JOSEF RADIMECKÝ, ředitel sekretariátu Meziresortní protidrogové komise Vlády ČR FOTO ARCHÍV
PROGRAM ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE článku přinášíme základní informace z ná vrhu programu rozvoje kraje (PRK). Pro gram je základním střednědobým doku mentem k podpoře regionálního rozvoje úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cíle ných opatření, případně intervencí, přijatý pro sti mulaci ekonomického a sociálního rozvoje. Připraven byl libereckou Agenturou regionální ho rozvoje, spol. s r. o., Saul, s. r. o., Liberec a Technickou universitou v Liberci. Program vy chází ze strategie rozvoje kraje a je »otevřeným« pracovním materiálem a rukovětí krajského za stupitelstva. Kraj je složen ze 4 okresů - Česká Lípa, Jab lonec nad Nisou, Liberec a Semily. Má 216 obcí, což je třetí nejnižší počet mezi kraji ČR. Největ ším městem je Liberec.
V
Rozkládá se na severu České kotli ny. Severní hranice je i státní hrani cí, v délce 20 km se SRN a 130 km s Polskem. Východním sousedem na je kraj Královéhradecký, na jihu leží Středočeský a na západě kraj Ús tecký, se kterým od roku 1960 tvořil jeden kraj - Severočeský. Problémem celého regionu je velké množství málo využívaných nebo zcela nevyužívaných průmyslových areálů a objektů a nedostatek při pravených ploch pro podnikatelské aktivity.
OBYVATELSTVO A OSÍDLENÍ EKONOMICKÝ POTENCIÁL Kraj má převážně průmyslově-zemědělský charakter s převahou textilní, sklářské, bižuterní a strojírenské výroby. Významné zastoupení má i subdodavatelská výroba pro automobilový prů mysl. Textilní průmysl se po roce 1990 dostal do útlumu a jeho podíl na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti se snížil. Podobná situace na stala i u některých strojírenských podniků a těž by uranu. Útlum činnosti byl do jisté míry kom penzován novými pracovními příležitostmi ve službách, strojírenském průmyslu, stavebnictví a rozvoji infrastruktury. Ve struktuře podniků podle velikosti převláda jí malé a střední. Z hlediska tvorby hrubého do mácího produktu na 1 obyvatele dosahuje Libe recký kraj 84 % úrovně ČR a přispívá v rámci ČR jen podílem 3,5 %. Významnými průmyslovými centry jsou města Česká Lípa, Liberec a Jablonec nad Nisou. Me zi hospodářsky slabé oblasti (vysoká nezaměst nanost, nízká intenzita podnikatelských aktivit, nízká daňová výtěžnost) lze v rámci kraje zařadit především oblast Frýdlantského výběžku, okolí Zdislavy, Ralsko a západní část okresu Česká Lípa. V intenzitě pořízení hmotných investic zaostá vá Liberecký kraj za republikovým průměrem a jeho podíl na celkových investicích ČR činí pouhá 3 %. Většina investic se koncentruje do městských aglomerací.
Počtem trvale bydlících obyvatel je Liberecký kraj druhým nejmenším z nových krajů. Na za čátku roku zde bydlelo 429 012 obyvatel, což či ní 4,2 % všech obyvatel ČR. V roce 1910 žilo na stejném území 572 tisíc obyvatel. Většina obcí má proto v současné době méně obyvatel než v předválečném období. Významné změny zaznamenala věková a so ciální struktura obyvatelstva, charakterizovaná úbytkem dětské populace, růstem sociálně slab ších skupin obyvatelstva a zvýšením počtu oby vatel v poproduktivním věku. Na území regionu je soustředěno množství ubytovacích kapacit pro rekreaci a cestovní ruch. I při malém růstu počtu obyvatel je zde stále velká potřeba bytů (zhruba 7,5 tisíce domácností nemá vlastní byt). Během posledních osmi let se výrazně snížil podíl v počtu osob zaměstnaných v zeměděl ství a lesnictví. Ve všech okresech dochází k úbytku počtu nezaměstnaných, ale také k úbytku počtu volných pracovních míst. Na za čátku roku 2000 bylo úřady práce regionu evi dováno 16,7 tisíc osob, tj. 7,8 % počtu ekono micky aktivních obyvatel. V oblasti školství dochází k poklesu počtu dětí v mateřských ško lách, k úbytku stavu žáků na středních odbor ných školách a učilištích. Naopak významný rozvoj zaznamenává Tech nická universita v Liberci s již šesti fakultami. V oblasti zdravotnictví je podle získaných údajů kraj mírně pod průměrem ČR jak v počtu lékařů
na tisíc obyvatel, tak v počtu lůžek v nemocnicích na tisíc obyvatel. Na území regionu se nachází 11 nemocnic, 6 léčeben pro dlouhodobě nemocné a 3 samostatné polikliniky. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením je nemocnice v Liberci s regionální působností. Na území kraje se nachází rozsáhlé kulturně-historické bohatství. Významnou součástí kulturního života je nedávno dokončená Státní vědecká kni hovna v Liberci.
DOPRAVA Území není přímo zapojeno do vysokorych lostní železniční sítě. Liberecký kraj je pokryt hus tou sítí železničních tras (0,18 km tratě/km2). Zá klad sítě byl postaven v 2. polovině 19. století. Současná situace v železniční dopravě je cha rakterizována zhoršující se obsluhou území osobní dopravou a snížením přepravních výkonů v dopravě nákladní. V oblasti silniční dopravy je území Libereckého kraje zapojeno v síti rychlostních komunikací. Zá těž silniční sítě s rozvojem motorizace prudce na rostla. V porovnání s rokem 1993 došlo k nárůs tu v roce 1998 u osobních automobilů o 32 %, u nákladních o 48 %. Současný stav silniční dopravy v Libereckém kraji je charakteristický zanedbanou údržbou sítě, hlavně silnic nižších kategorií a místních komuni kací a nedostatečnou kapacitou odstavných par kovacích ploch. V oblasti veřejné dopravy je zřejmý pokles pře pravy osob autobusovou dopravou. Do budoucna je uvažováno o výstavbě integrovaného tramva jového systému (Liberec - Jablonec nad Nisou Tanvald). V důsledku přetížení center měst do chází k postupnému zvyšování zájmu o měst skou hromadnou dopravu. Na území regionu se nacházejí 4 letiště, z kte rých má pouze liberecké statut mezinárodního le tiště, jehož platnost je v současné době pozasta vena. Letiště v České Lípě a Hodkovicích nad Mohelkou mají statut veřejného vnitrostátního le tiště s celoročním provozem. V Sosnové a Lom nici nad Popelkou mají charakter agroletiště. V současné době narůstá obliba cykloturistiky, provádí se postupné značení cyklotras, avšak stále chybí řešení ekologické cyklodopravy ve městech, kde chybí segregované trasy pro cyk listy.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Kvalita vody je vyhovující s dostatečnou ka pacitou, a to i výhledově. V budoucnu bude nut né provést místní rekonstrukce a opravy roz vodné sítě. Hlavním problémem technické infrastruktury je dobudování kanalizační sítě a čištění odpadních vod. Neuspokojivý stav je převážně v menších sídlech do 5000 obyvatel. Příznivým jevem je snižování znečištění vod ních toků. Zemním plynem bylo v roce 1998 zásobeno pouze 30 % obyvatel, stav elektrifikace je uspo kojivý, neboť je pokryto 100 % obyvatel. Problé mem je zastaralost místní sítě. Využívání netra dičních zdrojů energií je v Libereckém kraji minimální.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Turnov
Rozvoj území dosud probíhá bez souladu s principy udržitelného rozvoje. Kvalita ovzduší je ovlivňována emisemi z dopravy, ze spalova cích procesů a významně se projevuje dálkový přenos škodlivin z emisních zdrojů za hranicemi kraje (především z Polska). Za období 1996 1998 je patrné, že na území regionu dochází celkově k poklesu imisní koncentrace S02 o zhruba 30 %.
cím a specialitám vzniknout zají mavý turistický produkt.
ROZVOJ VENKOVA
Český Dub V rámci programu snižováni znečištování ovzduší neustále probíhá jak plošná plynofika ce obcí a měst, tak velkých stacionárních zdrojů. Mezi problémy spojené s ochranou ži votního prostředí patří kontaminace půdy a podzemních vod v bývalém vojenském pro storu Ralsko. Ke kontaminaci podzemních vod došlo také v lokalitách Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře v důsledku dřívější chemic ké těžby uranu. Celoplošným problémem kraje je vysoká spo třeba vstupních surovin, vysoká energetická ná ročnost, nevyužívání alternativních zdrojů ener gie a nedostatek preventivních přístupů k minimalizaci vzniku odpadů. K celkovému zhor šování kvality krajiny vede velké množství neošetřovaných a nevyužívaných zemědělských ploch. Na území kraje se nachází Krkonošský národ ní park, Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jizer ské hory, CHKO Lužické hory a CHKO Český ráj.
CESTOVNÍ RUCH Území kraje již nyní těží a bude těžit z trendu rozvoje cestovního ruchu. Oplývá řadou hodnot ných atributů, vztahujících se k turistickému pro duktu. Vedle nabídky aktivně strávené dovolené region nabízí jako atrakci první třídy tradiční výro bu českého skla a křišťálu. Nachází se zde množství známých skláren, síť prodejen skla a muzea skla. Kraj charakterizuje jeho hornatá krajina s množstvím přírodních zají mavostí. Dále region nabízí několik přírodních atrakcí národního významu jako Český ráj, Bozkovské dolomitové jeskyně nebo Krkonošský ná rodní park. Podobně zde lze navštívit množství historických a kulturních památek, mezi které patří hrady Trosky a Bezděz, zámek Frýdlant a Lemberk, rozhledny Ještěd a Štěpánka, objek ty lidové architektury a sakrální stavby. Dobře rozvinutá zimní turistika a zimní sporty v Krkonoších, Jizerských horách a na Ještědu vytvářejí další významné turistické lákadlo a umožňují tak nabídnout v regionu téměř celo roční turistiku. Region se může pochlubit poměr ně vysokým standardem poskytování informací návštěvníkům přijíždějícím do oblasti zvláště diky fungující síti informačních center. Síť ubytovacích zařízení a objektů stravování je široká a v zásadě platí, že nabídka velmi převy šuje poptávku. Slabinou je však kvalita poskyto vaných služeb v těchto zařízeních a relativně níz ká úroveň péče o zákazníka. Nicméně do budoucna muže i v této oblasti cestovního ruchu s přihlédnutím k místním gastronomickým tradi
Území díky reliéfu i odlišnému historickému vývoji některých jeho částí disponuje velmi přízni vými i málo příznivými podmín kami pro zemědělskou a les nickou výrobu, myslivost a rybářství. Tyto činnosti zde mají dlouholetou tradici a v sou časné době také významnou po zici v rámci regionálního i celo republikového hospodářství. Z celoevropského hlediska patří zemědělství kraje k podhorskému až horskému typu. Pudně klimatic ké podmínky řadí region mezi ob lasti řepařské, obilnařské a pícninářské. Současné údaje o výměře ze mědělského půdního fondu jsou zavádějící a nepostihují současný stav. Ukazatel Hadem ležící půda« je pro zdejší příhraniční mikroregiony jedním ze základních ukazatelů pro stanovení strategie a programu rozvoje. Ve výměře zemědělské půdy na 1 obyvatele kraj zaostává za prů měrem ČR i EU. Lesy jsou zde rozšířeny přede vším v historicky determinovaných oblastech. V některých oblastech, jako Doksko, Jablonecko, Novoměstsko a Rokytnicko, překračuje lesnatost území 50 %. Venkov a krajina, jako jedna z nej zanedbanějších složek území, doznaly i v tomto kraji v posledních letech mnoha negativních změn, jako například vylidňování venkova, nárůst nezaměstnanosti, nedostatek pracovních příleži tostí atd.
STRATEGICKÁ OPERAČNÍ ČÁST Strategická operační část návrhu programu vycházela ze strategické vize: Liberecký kraj kraj s efektivní a funkční veřejnou správou, rozvi nutým ekonomickým a technicltym potenciálem území, kvalitním lidským potenciálem a zdravým životním prostředím. Hlavním všeobecným cílem je: vyvážený rozvoj Libereckého kraje při aktivním odstraňová ní nežádoucích disparit, zlepšování životních podmínek obývatelstva v souladu se zásadami tr vale udržitelného rozvoje, ochrany a tvorby život ního prostředí.
SPOLEČNÉ STRATEGICKÉ CÍLE e řízení a správa kraje na základě komplexních rozvojových dokumentů, • zkvalitnění státní správy a samosprávy, posíle ní pravomocí obcí s vyšší účastí veřejnosti na roz hodovacích procesech, • posílení výkonnosti, restrukturalizace a opti mální diverzifikace ekonomické základny včetně zemědělské výroby, služeb, cestovního ruchu aj., řešení politiky zaměstnanosti a zvýšení konku renceschopnosti ekonomických činností regionu, • zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimalizace obslužnosti území s ohledem na ži votní prostředí, • zlepšeni podmínek pro rozvoj osobnosti a zdra vý životní styl, zvýšení funkční gramotnosti oby vatelstva, vytvoření příznivého prostředí pro byd lení, práci, zdravotní a sociální péči, využití volného času obyvatel, • docílení dalšího zlepšování kvality životního prostředí, vytvoření podmínek pro revitalizaci venkova, pro ekologickou stabilitu přírody a kra jiny.
JIŘÍ KOTEK, Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec FOTO ARCHÍV
dnešního pohledu se reforma veřejné správy jeví jako soubor nedotažených kroků a jejich nepředpokládaných do padů, jako selhání té části státního aparátu, která reformu naplánovala v čase bez ohledu na zdroje a fakta. I když ve vedení reformy došlo k dílčím personálním změnám, je nutno mít na zřeteli fakt, že reforma běží a nelze ji zastavit. Nyní je důležité operativně řešit procesy, bez kterých ji nelze úspěšně dokončit. Nej palčivější jsou otázky financování krajů, fi nancování provozu a vybavení úřadů a jejich informatizace. Zde jsou velmi patrné znaky neochoty státních úředníků zbavit se vlivu na samosprávu. Namísto stanovení podmínek a rozdělení účelových dotací krajům, které jsou schop nější si vyřešit základní potřeby provozu rychleji, jsou vidět snahy o diktování nereál-
Z
INFORMAČNÍ SYSTÉMY ných, a zejména neúčinných postupů. Ty na jednu stranu vytvářejí závislost samosprávy a na druhou stranu ji rozhodně v budoucnu nezbaví odpovědnosti za nynější špatná roz hodnutí. Vlastní výkon informatiky na území kraje včetně technologií a organizačních struktur je podle zákona plně v kompetenci kraje, tj. za stupitelstva, rady a hejtmana. Státní orgány stále plánují jednotnou vel kou dodávku techniky a informačních techno logií a zajištění jednoho integrátora v termí nech, které se rozhodně neslučují se skutečností, že krajské úřady již pracují, za městnávají pracovníky, mají výdaje a přijíma jí rozhodnutí. To znamená, že minimálně v rozsahu oblastí ekonomiky, rozpočtu, účet nictví, majetku, personalistiky, mezd a usne sení již několik měsíců fungují. To jsou agen dy, které musí být zajištěny jako první, vlastně ihned po volbách včetně připojení k internetu. Koncem minulého roku přispěchaly na po moc krajským úřadům soukromé firmy, které tyto agendy dlouhodobě ve veřejné správě zajišťují a jejich informační systémy se již osvědčují na všech stupních veřejné správy. Firmy Flux a Gordic nabídly jako první kraj ským úřadům pomoc ve formě bezplatné vý půjčky specializovaného softwarového vyba vení z jejich výrobních řad a vypraco valy návrh na výstavbu informačních sys témů krajských úřadů. Tato výpůjčka eli minovala rizika vyvolání stavu nouze, ve kte rém se následně přijímají ukvapená rozhod nutí. Dnes již mají některé krajské úřady zahá jenou zmíněnou výstavbu informačních systémů i přes počáteční nepříznivý vývoj a skluz reformy. Nyní doufají, že je následné kroky státních orgánů nevrátí zpět na úplný začátek a že bude vyřešeno i jejich financo vání.
-js-
V/
v/
ZKUŠENOSTI SE VHODNÉ DOPLŇUJI Především na neodkladné úkoly, u nichž mohou »utéci« termíny, se v současné době zaměřují pracovníci odboru sociálních věcí a zdravot nictví Krajského úřadu Zlínského kraje. Kladou prioritní důraz na to, aby bezproblémově běžela veškerá řízení, v nichž je krajský úřad od začát ku letošního roku odvolacím orgánem. edoucí odboru Ing. Pavel Osoba uvedl: stupni. Kombinace obou pohledů je zřejmě »Když jsem prvního února nastoupil, optimální. v poště bylo shromážděno na 50 podání, Dá se také říci, že v podmínkách nynějších která jsme museli co nejrychleji vyřešit. Od menších té krajů je odvolací orgán blíž problé mům, které jsou předmětem odvolání. Existují doby jsme sice přijali další pracovníky, ale ještě stále nejsme kapacitně schopni zvládnout tuto tak lepší předpoklady k přesnějšímu zjištění, práci sami. Využíváme proto dohody mezi na proč a za jakých okolností orgán rozhodující ším a brněnským krajským úřadem.« v prvním stupni vydal příslušné rozhodnutí," konstatuje Pavel Osoha. Brno Zlínu zatím pomáhá posuzovat jednotlivé případy a připravuje podklady k výslednému roz hodnutí. Zlínští pracovníci následně připravená U sociálních služeb neexistuje zásadní rozhodnutí posoudí, případně doplní a vydají je. námitka proti jejich převedení do péče Počet materiálů zasílaných do Brna však po samosprávy, vyvstává však kardinální stupně klesá - s tím, jak se zvyšuje počet pra otázka: jak bude následně zabezpečeno covníků odboru. Ten v současné době zaměst jejich financování? nává sedm osob (ale dvě z toho vykonávají činnosti v oblasti náhradní rodinné péče pro Mi nisterstvo práce a sociálních věcí /MPSV/), cílo V této skutečnosti vidí výhodu pro klienty. vý stav do konce roku 2001 je dvacet lidí. Dnešní krajský úřad pro ně není tak vzdálený »Je pozitivní, že náš tým tvoří kolegové, kte a »anonymní« jako dříve odvolací orgán. ří předtím pracovali jak na okresním, tak také Současně však existuje i jisté »rizikO“, že na městském úřadě, tudíž se jejich zkušenosti někteří občané budou mít nyní tendenci přichá vhodně doplňují," zamýšlí se vedoucí. zet se svými problémy na krajské pracoviště osobně. V tomto směru je podle vedoucího tře ba co nejvhodněji vymezit svou pozici. - Krajský INSITUCE PRO OBČANY úřad je samozřejmě instituce pro lidi. Pro ope Část řešených odvolacích řízení se týká dávek rativní poradenství a pomoc je ovšem určen ně státní sociální podpory, druhým okruhem jsou kdo jiný, především příslušné útvary na jednot dávky sociální péče pro zdravotně postižené a tře livých obcích, případně referáty okresních tí oblast představují rozhodnutí týkající se ústavů úřadů. Naše pomoc má spočívat v něčem jiném sociální péče (umisťování, úhrady za pobyt). - v kvalitní metodice, koordinaci a kontrole »Pro naše zdokonalení v problematice je těchto orgánů a samozřejmě v řešení odvolání podstatná možnost srovnání dvou různých po vůči jejich rozhodnutím," uvažuje vedoucí. hledů na jednotlivá podání: brněnského a naše ho. V Brně zpracovávají podklady pro odvolací KONCEPCE ZATÍM TROCHU STRANOU řízení bývalí pracovníci MPSV, kteří mají v tom to směru delší praxi než my. Na naší straně jsou Odbor by měl vycházet z analýzy potřeb zase větší zkušenosti z rozhodování v prvním a z ní koncepčně odvíjet strategii rozvoje soci
V
ální péče a zdravotnictví v celém kraji. -Nebylo by šťastné, abychom se sami o své vůli snažili něco direktivně uplatňovat. Nový systém musí vznikat ve spolupráci s jednotlivými subjekty: s obcemi, okresními úřady i nestátními organi zacemi," míní šéf odboru. Spolupráce kraje a okresů je poznamenána určitou nejistotou. Všichni totiž čekají, s čím vlastně kraje přijdou. -Během prvních měsíců působení krajského úřadu ještě nebyl dostatečný prostor pro kon cepční práci. Zatím jsme se pouze s vedoucími jednotlivých referátů okresních úřadů navzájem seznámili, informovali se o své činnosti a pře dali si různé materiály. Dosud ale nebylo mož né navázat pravidelnou komunikaci směrem navenek," bilancuje Ing. Osoha. Třebaže se podoba výkonu kontrolní a meto dické funkce kraje vůči okresním úřadům tepr ve tvoří, předpokládá, že vztahy mezi všemi spolupracujícími subjekty uvnitř nového zlín ského samosprávného celku budou vstřícné a korektní.
LIMITY PRÁCE Za největší brzdu působení v nových kraj ských podmínkách lze označit skutečnost, že dosud není dokončena reforma veřejné správy v sociální oblasti: -Pořád není jasné, kam vlastně bude směřovat. Může se stát, že naše metodické, odvolací a kontrolní funkce se ješ tě podstatně rozšíří, stejně tak nelze vyloučit, že se kompetence kraje naopak zredukují. Všechno záleží na tom, jaký institucionální systém bude nakonec potvrzen," vysvětluje Ing. Osoha. Z toho logicky plyne celá řada problémů. Ne ní zcela jasné, jaké pracovníky přijímat, jakou organizační strukturu uvnitř odboru vytvářet, jak plánovat komunikaci s dalšími úřady. V dané si tuaci je velmi složité hledat jakékoli dlouhodobé řešení, protože záhy může vyjít najevo, že vy tvořený systém neodpovídá výsledné realitě. Ovšem přesto se pracovníci kraje musí rám cově připravovat tak, aby v okamžiku -najetína nové podmínky mohli bez výraznějších pro blémů pokračovat v práci. Na základě úkolu z Rady Zlínského kraje od bor sociálních věcí a zdravotnictví připravuje in formaci o dosavadním vývoji a výhledech refor my v sociální oblasti. -Reforma, která je připravována již deset let, je ovšem v takovém stavu rozpracovanosti na úrovni centrálních orgánů, majících k dispozici veškeré odborné zázemí, že není příliš reálné v čase a podmínkách, které máme k dispozici, do ní zásadnějším způsobem vstoupit. Ale ke konkrétním momentům, které by se měly sociální péče v kraji přímo dotknout, a to zejména v oblasti samosprávy, by si samozřej mě svůj názor kraj vytvořit měl,« míní Pavel Osoha.
SYSTÉM DOSUD NEVYTVOŘEN Zjednodušeně vzato, patří do sociální pro blematiky dvě základní oblasti: sociální služby a sociální dávky. Pokud jde o služby, představa dalšího vývoje je spojena s jejich garancí ze strany samosprávy - tedy obcí, případně krajů. Zásadním činitelem jsou zde jako konkrétní po-
DŮLEŽITÉ STAVBY NA VSETÍNSKU
skytovatelé i různé nestátní neziskové (charita tivní) organizace. Naopak sociální dávky jsou čistě záležitostí státní správy. Existují dvě varianty budoucího řešení: bud vznikne speciální státní úřad, a ten bude státní prostředky nadále sám obhospoda řovat výhradně prostřednictvím svých pracovní ků a svých uzavřených informačních toků nebo se ještě více posílí momentální systém tak, že agendy z okresních úřadů přejdou na obce a na kraje. Obě varianty mají své příznivce i odpůrce, oba modely mají totiž své výhody i nevýhody. Jednoznačně konstatovat, který způsob je opti mální, by podle Pavla Osohy bylo poměrně ob tížné.
»Obě tyto stavby mají pro okres Vsetín zásad roblematikou dopravy ve vsetínském ní význam, proto je jejich podpora nutná,« uvedl okrese se na svém výjezdním zasedání zástupce zlínského hejtmana Josef Mikeska. zabývala zlínská krajská rada. Její členo vé se společně se starosty obcí ze Vsetínska U komunikace 1/57 je pro celý úsek zpraco vána studie vedení nové trasy včetně průchodu a představiteli dalších institucí shodli na tom, že městem Valašské Meziříčí. Úsek je dlouhý asi je nutné vyjádřit podporu dvěma důležitým do 20 kilometrů. Pro úsek Semetín - Bystřička je pravním stavbám na území vsetínského okresu.' zpracována dokumentace pro územní řízení Jde o výstavbu rychlostní komunikace R 35 a je vydáno územní rozhodnutí; jde o úsek dlou v úseku Valašské Meziříčí - Palačov a rekon hý 9 kilometrů. strukci silnice 1/57 mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím. - pk -
NĚKTERÉ MOHOU ZANIKNOUT
ZNAK A PRAPOR LIBERECKÉHO KRAJE
U sociálních služeb neexistuje zásadní ná mitka proti jejich převedení do péče samos právy, vyvstává však kardinální otázka: jak bude následně zabezpečeno jejich financo vání? »V podstatě už nyní by obce nebo kraje mohly požádat o převedení určitých zařízení. V minulosti to některé obce skutečně učinily, jenže řada z nich následně tohoto kroku lito vala. Jde totiž o velmi nákladné provozy, a to i ve vztahu k výši obecních a městských roz počtů. Obec proto musí předem jasně vědět, kolik peněz dostane na jednoho klienta od stá tu, kolik zaplatí klient sám a kdo uhradí pří padný rozdíl. Specifický problém pak představují velká za řízení v malých obcích,« domnívá se zlínský od borník. Původní návrhy, aby se spojilo několik obcí dohromady, a ty společně takové zařízení pro vozovaly, se nezdají dostatečně reálnými. Problémem je také oblast dotací nestátním neziskovým organizacím, poskytujícím sociální služby, a to zejména v probíhajícím přechod ném období. Určité obavy, že by se některé pro vozy nemusely udržet »nad vodou«, tedy vy plývají z těchto skutečností.
ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Třebaže zlínský odbor v sobě zahrnuje i pro blematiku zdravotnictví, dosud se jí nemůže vě novat v dostatečném rozsahu. Zatím totiž není pro tuto oblast přijat žádný pracovník. Kompe tence, jež byly krajům určeny, jsou navíc zcela minimální a pro zlínský region nepředstavují ak tuální závazky. Také spolupráce mezi okresními zdravotními rady totiž ve Zlínském kraji fungu je dobře. "Vzhledem k tomu, že se do budoucna počí tá s převodem vytipovaných státních zdravot nických zařízení pod kraj, je ovšem nutné začít se zdravotnictvím vážně zabývat. Existuje zde reálná možnost, že se nakonec zcela oddělí od oblasti sociální. Je to tak široká a složitá sféra se spektrem svých specifických problémů, že se mi tato možnost jeví jako rozumná,« uzavřel Ing. Osoha.
HELENA MRÁČKOVÁ, tiskový odbor KrÚ Zlínského kraje FOTO ARCHÍV
P
po co nejlepším ztvárnění znaku kraje, které by astupitelstvo Libereckého kraje schválilo ale respektovalo pravidla heraldiků. podobu symbolů kraje. Znak kraje, který Několik dnů před zastupitelstvem jsem požá ještě čeká schvalovací proces ze strany dal heraldiky z okresních archivů kraje o posu podvýboru pro heraldiku Poslanecké sněmov dek na znak a prapor, které jsme vybrali na mi ny, má podobu francouzského štítu. V prvním nulém zasedání rady kraje. Podle jejich vyjádření a čtvrtém poli se nacházejí lvi, jako symboly vydutý hrot může symbolizovat nejen vysílač, ale státní a zemské, ve druhém poli pak představu i samotnou horu,« vysvětlil radní Ing. Jaroslav je klíčový derivát sídelního města kraje rederZámečník, CSc., pověřený vedením resortu kul novské kolo a ve třetím poli je vydutý hrot, sym tury, sportu a tělovýchovy, cestovního ruchu. bolizující Ještěd. Právě obsazení třetího pole Podle slov Mgr. Jana Tejkala, odborného po bylo nejproblematičtější. radce kraje, nelze znak kraje pojmout jako mo »Na minulém zasedání zastupitelstva jsme derní symbol, jakými jsou například loga firem. se neúspěšně pokoušeli »zlomit« některé po Prapor kraje bude složen z podkladů tří pruhů žadavky zastupitelů, které nekorespondovaly (odshora bílého, úzkého modrého, červeného), s heraldickými pravidly. Ta jsou velmi kompliko na nichž leží uprostřed znak. vaná a přísná. Podle výsledku hlasování musím - bs konstatovat, že zastupitelé pochopili naši vůli
Z
PRAVOMOCI KRAJSKÝCH ÚŘADU SE ZVÝŠÍ XA
»Od ledna, případně od pololetí 2002 se adu velkých stavebních záměrů z hle očekává značný nárůst prvostupňových pravo diska předpokládaného vlivu na životní mocí krajských úřadů v souvislosti s novými zá prostředí posuzují v současné době pra kony o odpadech, o ovzduší i o chemických lát covníci odboru životního prostředí a zeměděl kách a také s novelou zákona o vodách. ství Krajského úřadu ve Zlíně. Předpokládám tedy, že nároky na personální Pracoviště působí od ledna 2001 a okamžitě obsazení našeho pracoviště se budou ještě vy na sebe muselo převzít veškerou agendu, vy plývající ze zákona: tj. všechna odvolací řízení víjet," sdělil šéf odboru. Otázkou podle něj rovněž zůstává, zda po vůči okresním úřadům a zmíněné studie vlivu významných projektů na životní prostředí (na zrušení okresních úřadů přejdou všechny je příklad supermarketů, průmyslových a země jich dosavadní pravomoci na pověřené obce dělských podniků, speciálních chemických pro třetího stupně nebo spadnou do kompetence vozoven apod.). krajů. Domnívá se však, že by nebylo efektiv "Plynulý výkon státní správy jsme nemohli ní, aby takzvané malé okresy zaměstnávaly přerušit, neboť následky neplnění termínů jsou le odborníka na tři až čtyři případy ročně. gislativně jasně stanoveny. I když jsme ještě ne Pokud jde o priority odboru, akutně je třeba byli personálně ani technicky dostatečně vybave řešit koncepci odpadového hospodářství na ni, »rozjeté" akce jsme museli i ve ztížených území kraje. Současně zde připravují vydání podmínkách zabezpečit," uvedl vedoucí krajské publikace, která bude obsahovat souhrn aktuál ho odboru životního prostředí RNDr. Alan Ure. ních údajů o stavu životního prostředí. "Vzhledem k tomu, že Zlínský kraj vznikl na Momentálně odbor zaměstnává 5 specialistů a cílový stav ke konci letošního roku je 9 lidí. území bývalého Severomoravského a Jihomo V jejich kompetenci je oblast vodního, odpado ravského kraje, mezi nimiž existovala informač ní bariéra, dosud nemáme k dispozici ucelený vého a lesního hospodářství, ochrana zeměděl ského půdního fondu, ovzduší a přírody, dále materiál, který by soustřeďoval vyčerpávající rybářství, geologie, myslivost a evidence hos data o stavu životního prostředí v tomto regio podaření s chemickými látkami. Specifikem nu," shrnul RNDr. Alan Ure. Zlínského kraje je rovněž spolupráce se Sprá vami dvou chráněných krajinných oblastí (Bes kydy a Bílé Karpaty). - tO -
R
zatím v sedmi krajích Pro informační obsluhu regionů yl navržen z datového hlediska stavebni České republiky byl v letech 1999 cově (na bázi okresů) tak, aby byl použi a 2000 vyvinut v rámci projektu telný jak pro regiony založené např. na CBC Phare na hranicích s Němec sdružení obcí (euroregionech), tak pro regiony kem a Rakouskem typový projekt odpovídající novému krajskému správnímu regionálního informačního systé uspořádání. mu (RIS). Takto pojatý RIS se na úrovni kraje může stát integrální součástí krajského informačního systému (vedle ISOK - informačního systému orgánů kraje, resp. vedle dalších subsystémů). Obsahově je datová základna rozdělena na Do konce roku 2000 byl typový projekt RIS část tzv. datového jádra RIS, které je dodáváno aplikován v těchto regionech, definovaných na do regionálního informačního systému z centra bázi krajů: v Ústeckém, Karlovarském, Jihočes (z IRIS), a na část obsahující vlastní regionální kém, Jihomoravském a Zlínském a kraji Vysoči data, jejichž druhy určují a kvalitu zajišťují samy na. V Moravskoslezském kraji došlo k přizpůso RRA. Datové jádro regionálního informačního bení staršího informačního systému regionální systému obsahuje: rozvojové agentury (RRA) formě užité v typo - registr statistických dat s daty okresních vém projektu. Tím bylo pokryto řešení RIS a obecních statistik ČSÚ (databáze KROK v celkem sedmi krajích. a MOS) a navíc vybrané deskriptory pro sledo V koncepci regionálního informačního systé vání a vyhodnocování regionálních rozdílů, mu byl zabudován princip -datové subsidiarity«. Znamená to, že data, která je možno zajis tit racionálně v regionu, co nejblíže k jejich místu vzniku, jsou zajišťována v regionech. Ty pickými představiteli tohoto typu dat jsou data d historii regionu, o turistice, o euroregionech apod.
B
CENTRÁLNÍ DISTRIBUCE Na druhé straně ta data, která je účelné za řadit do regionálních informačních systémů, ale která je možno získat efektivněji v centru, budou shromaždována centrálně a do RIS přenášena v pravidelných časových interva lech. Jako příklad takto centrálně distribuova ných dat lze uvést data přebíraná ze sítě Čes kého statistického úřadu (ČSÚ). Jako další příklad mohou posloužit data o rozvojových programech. Aby tento mechanismus fungoval, musí exi stovat informační zastřešení RIS. Toto zastře šení, nazvané integrovaný regionální informač ní systém (IRIS), bylo koncepčně navrženo v prvé polovině roku 2000. V druhé polovině to hoto roku pak byla pro Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR) vytvořena prvá verze IRIS.
OBSAH Regionální informační systém má čtyři logic ké části: základ vytváří relační datová základna, za druhé obsahuje mapové podklady a softwa re na jejich správu. Další částí je tzv. analytický modul pro správu dat a jejich analýzy, konečně jako část nejviditelnější a nejefektivnější zahr nuje systém internetovou prezentaci dat.
□ Relační datová základna Technicky je datová základna realizována na počítačových serverech v RRA s využitím data báze ORACLE. V prvé etapě výstavby se jedná o jednorázovou licenci, kterou bude nutné pro širší využití dat (např. v síti krajské samosprávy) rozšířit na multilicenci.
jsou jednotně uloženy jako tematické vrstvy typu ArcView. Tímto softwarem firmy ESRI by ly vybaveny regionální rozvojové agentury, což jim dalo do ruky nástroj na samostatnou tvor bu analýz založených na geografických da tech. Pro konstrukci map pro internetovou prezenta ci byly použity mapové podklady ze zdroje ArcČR 500 (firma ArcData) v měřítku 1:500 000, resp. ze zdroje DMÚ-200 (Vojenský topografický ústav Dobruška) v měřítku 1 : 200 000.
□ Analytický modul Tato část RIS je tvořena softwarovou nad stavbou nad datovou základnou. Je určena k internímu využití, tedy pro pracovníky RRA, pro ostatní uživatele na regionální úrovni (mimo jiné i pracovníky krajské správy), resp. i pro dal ší privilegované pracovníky ve státní správě (CRR, resp. Ministerstvo pro místní rozvoj /MMR/). V současné době tento modul obsahuje ak tualizační programy umožňující odpovědným pracovníkům opravovat a doplňovat regionální data.
□ Internetová prezentace dat Prezentace dat RIS na internetu (tzv. web) je nejviditelnější částí tohoto informačního systé mu. Pro realizaci prezentace řešitel vytvořil jed notnou strukturu webu pro všechny regiony.
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ
- registr rozvojových programů, shrnující in formace o podpůrných programech financova ných z mezinárodních zdrojů i ze státního roz počtu, - registr regionálních projektů s informacemi o projektech zařazených do vybraných rozvojo vých programů (v prvé etapě výstavby RIS se jedná o projekty z programu CBC Phare a pro jekty implementované v moravských mikroregionech), - registr regionálních ekonomických subjek tů především s profily malých a středních pod niků, podporující obchodní kontakty všech druhů, - registr regionálních administrativních insti tucí se širokým spektrem kontaktních informaci na nejrůznější instituce státní správy i další in stituce na podporu regionálního rozvoje, - registr obcí, který je vlastně podmnožinou registru předchozího, s kontaktními informace mi na městské a obecní úřady, doplněnými o statistická data o obcích. V každém případě byla struktura databáze RIS navržena tak pružně, aby umožnila absor bovat libovolné typy regionálních informací.
□ Mapové podklady Při návrhu RIS bylo uplatněno stanovisko, že by měl obsahovat prvky geografického in formačního systému (GIS). Mapové podklady
Sjednocené je i grafické řešení, takže uživa tel najde ve všech webech stejné informace na stejných místech, a to stejným způsobem zo brazené. Jednotná soustava nabídek (menu) vede uživatele k požadovaným informacím. Soustava menu je přehledná, dvoustupňo vá. Vedle hlavního menu jsou podle potřeby rozvinuta doplňková podrobnější menu. Pro snadný přechod mezi jednotlivými RIS je do hlavní stránky internetové prezentace zařaze na mapka ČR (tzv. »klikací« mapka) s vyzna čenými regiony pokrytými regionálním infor mačním systémem, kde uživatel snadno kliknutím na vyžadovaný region vyvolá jeho web. Po aplikaci typového projektu RIS v sedmi krajích do konce roku 2000 proběhla "neveřej ná" testovací etapa, ve které se regionální roz vojové agentury, Centrum pro regionální rozvoj a vybraní pracovníci Ministerstva pro místní roz voj mohli s RIS seznámit a vznášet připomínky. Po tomto období je plánováno období "veřejné ho" testování, kdy bude web volně, bez hesla zpřístupněn všem zájemcům. Právě tak je v roce 2001 plánována aplikace typového projektu ve zbývajících krajích České republiky, konkrétně v Plzeňském, Středočes kém, Libereckém, Hradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji.
JAN STRNAD
ŘÍZENÍ A SPRÁVA__________________
SROVNÁNÍ ČTYŘ MÍST (Dokončení)
V Moderní obci č. 5 pod titulkem Agora Central Europe jsme psali o pří pravě projektu, jehož cílem je vzbudit zájem a účast občanů na řešení problémů sídla, ve kterém žijí. Nyní vás seznámíme s konkrétními výsled ky jeho realizace ve městech Klášterec nad Ohří, Cheb, Praha 12 - Mod řany a Varnsdorf. CHEB řipomeňme, že celou akci průběžně monitoroval pracovník Fakulty soci V Chebu bylo příznivou okolností, že se álních věd Karlovy univerzity Doc. o projekt zasadil sám starosta Ing. Václav PhDr. Hynek Jeřábek a Ing. Pavel Mička, Jakl. Projekt však provázely dvě nevýhody. student stejné fakulty. Získané zkušenosti Na jeho počátku nebyly nějaké jednoznačné jejich závěrů mohou být prospěšné budoucím palčivé problémy města. Ani zastupitelé, ani pěti aktérům dalšího kola projektu Agory obyvatelé nebo představitelé politických Central Europe, které bude sponzorováno stran nebo zájmových skupin se nesjednocov letošním roce. A samozřejmě pro všechny vali na ústředním problému, ani nevedli spor ostatní. 0 některý jiný. Druhou nevýhodou bylo, že starosta byl ve městě, v radě a zastupitelstvu KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ (alespoň zpočátku) sám, kdo projekt oprav du prosazoval. Jak mezi úředníky radnice, Klášterec nad Ohří vynikal mezi zúčast tak i mezi zastupiteli bylo hodně skeptiků něnými městy po celou dobu realizace pro a našli se mezi nimi dokonce lidé, kteří pro jektu vysokou motivací k vyřešení kon jektu vysloveně nepřáli. Starostu i další ak krétních problémů sídla. Také aktivita tivní občany stálo nemálo sil vzdorovat těm občanů byla v tomto městě jednoznačně nejto negativním postojům a projekt tedy měl vyšší. Iniciátorka projektu Ing. Lenka 1 fáze, kdy se práce nedařila. Město Cheb Kynéilová získala pro projekt podporu sta má také svá specifika související s příhra rosty, souhlas rozhodující části radních i za ničním umístěním - problém prostituce, stupitelů a našla ve městě mnoho občanů, který se občané rozhodli řešit jako jeden kteří se pustili s vervou a optimismem do z prioritních. práce. Přitom byl pozitivním způsobem V průběhu projektu se podařilo získat do v projektu využit i počáteční kritický postoj statek aktivních členů pracovních skupin aktivních účastníků z řad občanů. Ochota a připravit dostatečně konkrétní akční plány. městského úřadu přizvat je ke spolupráci da Starosta proměnil v dílčí úspěch i mediální la vyniknout myšlence interaktivního roz kampaň, která shodou okolností obrátila po hodování radnice spolu s občany. zornost občanů celé CR na několik dnů Město se stalo v některých ohledech vzo k Chebu a jeho problémům s prostitucí. Petice rem pro ostatní města zařazená v projektu starostů příhraničních měst ústavním činite a do určité míry i místem »pilotování« nových lům využila rozboru problému, který proved metod práce, prezentace a monitoringu. la pracovní skupina ustavená v Chebu právě Určitým limitem konečného úspěchu pro v tomto projektu. jektu se může stát malé zapojení zastupitelů. Protože projekt má své zastání v osobě sta Radní a zastupitelé jakoby se s důvěrou ne rosty, lze doufat, že bude úspěšně zakončen a že chali zastupovat aktivními úředníky radnice, budou realizovány některé z navržených akcí jakoby sami necítili potřebu přímé interakce zpracovaných akčních plánů. Zatím se ukazuje, s občany. Pokud by tato hypotéza platila, mohlo by že se tak v současné době skutečně děje. se ještě stát, že by úspěšný projekt byl za končen rozhodnutím zastupitelstva, které by MODŘANY-PRAHA 12 nevzalo dostatečně v úvahu akční plány a je Modřanský projekt byl od počátku prozá jich připomínkované znění zpracované řen mládím a optimismem. Byl zaměřen na městským úřadem na základě projednání otázky využití volného času, na problémy v komisích Městské rady v Klášterci nad mladých lidí a nevyhýbal se ani problematice Ohří. To by mohlo mít za následek deziluzi drog. Iniciátory byli dva aktivní pracovníci desítek občanů, kteří se aktivně projektu radnice, dr. Helena Chudomelová a doc. účastnili. Stanislav Labík. kteří našli velkou podporu (Jen malá poznámka: v současnosti se ukazuje, že tato hypotéza se zčásti splnila jak mezi radními a zastupiteli, tak i na školách a skutečné výsledky nejsou přesné takové, a mezi rodiči. Jednoznačným specifikem tohoto projektu jaké se očekávaly a jaké občané chtéli. bylo zapojení nej mladší generace do práce V tom existuje v této finálnífázi rozdíl mezi Kláčtercem a Chebem, kde se naopak poda komise pro spolupráci občanů s radnicí (CPC) řilo jednotlivé akční plány navrhované pra i jednotlivých pracovních skupin. Dialog me zi generacemi a aktivní vstup teenagerů do covními skupinami skutečně rozpracovat a uvést v život, ač se projekt ve svém průbě hledání problémů a navrhování jejich řešení znamená výhodu nadšení a optimismu, ale hu nezdál tak úspěšný jako v Klášterci nad i nevýhodu malých zkušeností. Poněkud slab Ohři.)
P
ším místem byly technické otázky a poma lejší rozjezd. Projekt byl od počátku koncipován jako specifický, nepříliš široce zaměřený. Tento výběr oblasti života města, v níž se aktivní občané, radní i pracovníci zúčastněných ne ziskových organizací nesetkávali s mocnými zájmovými skupinami, se ukázal pro okrajo vou část Prahy jako velmi vhodný. Přivedl na radnici občany, kteří pro svou obec chtěli ně co udělat. Získal radnici nadšené spolupra covníky a vytvořil atmosféru spolupráce a vzájemného respektu, na kterou bude možno v budoucnosti navazovat v dalších ob lastech. Je pochopitelné, že zvolené relativně úzké pole působnosti nedokázalo aktivizovat všechny obyvatele Modřan a okolí. Skupina účastníků z řad občanů však pracovala efek tivně a ve spolupráci s neúnavnou iniciátorkou projektu dr. Chudomelovou. zkuše ným moderátorem Agory, Ing. J. Vítkem a s neviditelným, ale účinným a všudypřítom ným zázemím radnice, dovedla akci k užiteč ným výsledkům. Dosažené výsledky v Praze 12 - Modřa nech odpovídají očekávání. Věcné návrhy jsou konkrétní. Přinášejí neotřelé inovace, jsou plny mladistvých nápadů. Nepříliš velká skupina aktivních občanů, která se s velkým nasazením věnovala po několik měsíců pro jektu, vydržela a předložila skutečný výsledek interaktivního vyjednávání občanů, a to i těch nej mladších, a radnice. Za nejcennější výsledek v Praze 12 Modřanech je možno považovat oboustran ný respekt účastníků projektu. Vytvořené partnerství mládeže (a dětí) a dospělých, ob čanů a radnice je významným úspěchem. Protože projekt neaspiroval na řešení problé mů, které by měly konfliktní povahu, lze očekávat i jeho příznivé přijetí zastupitel stvem a prosazení realizace většiny konkrét ních plánů.
VARNSDORF Specifikem Varnsdorfu bylo počáteční za měření projektu na otázky bydlení. Radni ce si již na začátku od projektu slibovala pod poru řešení této priority, a to jak věcnou, tak prostřednictvím peněz z veřejných zdrojů a od investorů i finanční. Ukázalo se, že tato pro blematika zajímá či trápí jen část obyvatel města a na setkání občanů byly mezi prioritní oblasti zařazeny další otázky: bezpečnost, čis tota a sportovní vyžití. Aktivita některých občanů a zastupitelů, je jich optimismus a zapálení překvapivě přesa hovala angažovanost radnice a městské rady v čele se starostou a místostarostou. V projek tu chyběla jejich řídící role a iniciativa. Sta rosta Jaroslav Tomášek, který projekt ve Varnsdorfu inicioval, a podobně i další radní, se k němu stavěli rezervovaně. Projekt nebyl ve městě náležitě propagován. Lidé o jeho existenci nevěděli a dosud málo vědí. Pro získávání názorů občanů nebylo použito telefonického dotazování obyvatel a návratnost vyplněných anketních dotazníků byla ze všech zúčastněných měst nejnižší.. Účast občanů v pracovních skupinách byla f MODERNÍ OBEC 7/2001 □
25
R ZENI A SPRAVA nízká. Účast radních byla rozhodně malá, buď zcela nulová, nebo jen formální a nezau jatá, bez patrné snahy projektu pomoci. Inici átor projektu - starosta - se prakticky do konce projektu nezbavil svých nerealistických představ o cíli, možnostech i o průběhu pro jektu. Několik zastupitelů a jeden či dva úřed níci radnice, kteří pomáhali věci udržovat v pohybu, mají zásluhu na tom, že projekt s vydatnou pomocí Agory dospěl až do závě rečné fáze. Pasivní obyvatelstvo, které ve své většině nevyhledává podíl na rozhodování, ne vzalo projekt dostatečně na vědomí. Důvodem patrně byla i malá angažovanost úředníků radnice na informační kampani. Projekt pomohl nebo patrně napomůže rea lizaci užitečných, dobře připravených akcí ve městě. Ty jsou součástí akčních plánů, které vznikly. Ani v tomto městě tedy nebyl zbyteč ný. Škoda jen, že se do něj nezapojilo více li dí - z radnice, zastupitelského sboru i z řad občanů. Škoda, že projekt plný elánu a opti mismu nepřispěl k prolomení atmosféry pře važující skepse a odevzdanosti, kterou lze ve městě pocítit. Hodnocení akce samotnými účastníky není jednotné. Jak ukázal monitoring, jsou skeptic ký realismus a mírný pragmatický optimis mus nejčastějšími polohami.
RADY PRO NOVÉ PROJEKTY Při výběru měst a regionů pro realizaci pro jektu Agora Central Europe je třeba: • Předem nevylučovat žádný z projektů pro nesplnění jen jednoho z kritérií výběru. • Vybírat přednostně města a regiony s jas nou představou, k čemu by chtěly projektu využít. • Vybírat města s ohledem na ochotu a při pravenost uplatnit pravidla a metody spolu práce, užívané ACE při projektech interaktiv ní spolupráce s občany. • Vybírat města, která jsou schopna projekt organizačně zajistit. • Dávat přednost městům, v nichž se najde iniciátor, který dovede strhnout ostatní ke spolupráci. • Při jednání dávat přednost městům a re gionům, které prokáží ochotu zastupitel stva restrukturovat rozpočet obce podle priorit, k nimž projekt spolupráce s občany
• Posoudit, zda se občané města budou chtít účastnit. • Posoudit, zda radnici a zastupitele skutečně zajímají názory a přání občanů, zda budou ochotni je respektovat jako partnery pro vy jednávání. • Uvážit, zda je radnice schopna a ochotna projekt organizačně zabezpečit. • Iniciátory by mělo zajímat, kterým oblas tem a problémům by měl být projekt v jejich městě nebo regionu věnován. Při volbě oblastí spolupráce bychom měli mít na zřeteli: • Rozsah projektu a složitost problémů, které lze očekávat, by měly být úměrné možnostem, které radnice má na jejich rea lizaci. • Iniciátoři by se neměli pouštět do příliš rozsáhlých a ambiciózních projektů, zahrnu jících všechny oblasti života města nebo re gionu, pokud nejsou schopni aktivizovat do statečné množství radních, zastupitelů a úředníků radnice. Jejich pomoc a podporu budou v rozsáhlých projektech zcela jistě potřebovat. • Totéž přiměřeně platí i o potřebném množ ství občanů, kteří by byli ochotni aktivně se podílet na vstřícném hledání problémů a na navrhování způsobu jejich řešení.
POZITIVNÍ FAKTORY
SPOLUPRÁCE S OBČANY
• Aktivní přístup iniciátorů projektu ve městě. • Pochopení principů občanské participace a snaha tyto principy v projektu prosazovat. • Pozitivní myšlení iniciátorů projektu ve městě, jejich aktivní snaha přesvědčit také ostatní účastníky projektu o potřebě pozitivní ho myšlení. • Konkretizace problému města, který zaktivizuje občany a podnítí jejich zájem o město. • Respekt iniciátorů a organizátorů akce k řadovým účastníkům i respekt zúčastně ných k názorům někoho jiného včetně opo nentů. • Výběr přiměřené oblasti spolupráce, odpo vídající možnostem iniciátorů a organizátorů akce. Volba takové sféry života města, v níž může spolupráce s občany přinést konkrétní výsledky.
Od začátku je třeba: • Informovat občany o smyslu a cílech pro jektu. • Vysvětlit jim principy, možnosti jejich spo luúčasti a metody spolupráce. • Projevit zájem o názory občanů a ochotu jim naslouchat. • Dát jasně najevo připravenost radnice zabý vat se názory oponentů. • Přizvat ke spolupráci občany, kteří mají kri tické připomínky k práci radnice a vyzvat je k věcné argumentaci a diskuzi. • Vyhnout se přijímání rozhodnutí, která by předjímala výsledky očekávané diskuze o problémech. Jak tedy zajistit, aby názory občanů bylo slyšet, aby s nimi radnice mohla počítat? Vždy bude třeba počítat s různými stupni účasti. Nejširší okruh lidí vyjádří svůj názor při dotazování (v telefonickém, osobním či v dotaznících a anketách). Ti o stupeň aktiv nější přijdou na shromáždění občanů. A je po chopitelné, že někteří z nich zde převezmou iniciativu. Pokud s nimi ostatní nebudou sou hlasit, je třeba zajistit, aby měli možnost je jich jednostrannou orientaci svými hlasy kori govat. Dalším, vyšším stupněm je účast na práci pracovních komisí a také zde je třeba nechat zaznít hlas menšiny. Reprezentace názorů občanů tedy není pro centním součtem jednotlivých, ne vždy hoto vých a ustálených mínění jednotlivců. Je tře ba ji vnímat jako podmíněnou aktivním zapojením občanů. Aktivní občan bude mít vždy větší vliv na dění v obci než ten, který se k věcem veřejným nevyjadřuje.
NEGATIVNÍ FAKTORY • Pasivita, zdrženlivost nebo rezervovanost iniciátorů projektu při jeho prosazování ve městě. • Snaha využít projekt k získání podpory ob čanů pro uskutečnění »hotových plánů« rad nice. • Nedostatek sympatizantů s projektem na radnici, v radě a v zastupitelstvu. • Pozdní, anebo nedostatečné vysvětlení prin cipů projektu v zastupitelstvu města. • Nezíská-li projekt dostatečnou podporu u »elity« města, vzniká vážné nebezpečí, že se o něm značná část občanů vůbec nedozví. • Formální pojetí projektu a úkolů z něj vy plývajících. • Podcenění informační kampaně. • Nedostatečné využití neformální mezilidské komunikace k seznámení veřejnosti s projek tem.
---- 26
3 MODERNÍ OBEC 7/2001
Chebská radnice Při rozhodování o iniciátorech projektu je nutno: • Uvážit, zda jsou dostatečně seznámeni s cíli a principy projektů sponzorovaných ACE, se známit se s těmito cíli a principy. • Uvážit, zda jsou seznámeni s metodami in teraktivního vyjednávání radnic s občany, požádat o vysvětlení, seznámit se s ukázka mi. • Uvážit, zda jsou ochotni a schopni používa né metody uplatnit v podmínkách svého měs ta (regionu). • Uvážit, zda jsou schopni získat nebo pře svědčit aktivní radní, zastupitele a úředníky radnice k účasti.
DANA ŠPAČKOVÁ FOTO ARCHÍV
řízeni a sprava_____________
KNIHOVNY INFORMAČNÍM CENTREM V Praze se konalo tradiční setkání knihovníků z celé republiky. V pořadí již šestá Knihovnická dílna mimo jiné seznámila účastníky se zajímavým pilotním projektem, který začal v Jihočeském kraji. Získali rovněž infor maci o grantech a připravovaném knihovním zákonu. spěšnou Místní knihovnu v Brodku u Přerova, která působí již 80 let, před stavila na videozáznamu její vedoucí Věra Hrabalová. V soutěži Vesnice roku byla vyhodnocena jako Knihovna roku 2000. Kni hovna slouží i sedmi okolním obcím a navště vuje ji víc než 300 pravidelných čtenářů. V Brodku se aktivně podílí na veřejné činnosti a na vydávání místního zpravodaje. Od loňské ho července knihovna přešla do kompetence obecního úřadu, který její činnost v rámci vlast ních i když omezených finančních zdrojů pod poruje. Věra Hrabalová předpokládá, že bude možné aktivity knihovny rozšířit, například v její dosud plně nevyužité prostorné budově vybudovat v nejbližších letech internetovou ka várnu. Podle Mgr. Mileny Kodýmové z vedení Svazu knihovníků a informačních pracovní ků se od letošního roku mění hodnocení kniho ven. V rámci soutěže Vesnice roku 2001 budou vyhlášeny nejlepší v jednotlivých krajích. Profesionální knihovny z krajských kol budou nominovány do celorepublikové soutěže. V ní komise posoudí, zda tato zařízení se stala samo zřejmou součástí společenského života v obci nebo ve městě. Jestli mají odpovídající knižní a informační fond, jsou vybaveny internetem a vede je zkušený pracovník. Důležitým krité riem bude, jak veřejná knihovna úspěšně slouží místní samosprávě, a zda je skutečným infor mačním centrem v obci.
Ú
LETOS 120 MILIÓNŮ K účinnějšímu poskytování služeb knihoven přispívají granty vyhlašované státními orgány. Na program Knihovna 21. století byly loni ur čeny skoro dva milióny korun a na grant pod zkratkou VISK vydalo Ministerstvo kultury celkem 20 miliónů korun. Letos na něj vyčleni lo ze svého rozpočtu již 120 miliónů korun. Z prostředků tohoto grantu má být zakoupeno potřebné počítačové vybavení a připojení k in ternetu, které dosud chybí především v knihov nách menších obcí. Cílem je, aby i v těchto síd lech byl přístup k internetu a občanům byla dána možnost snáze využívat široké nabídky in formační sítě. Peníze z grantu jsou rovněž urče ny na vzdělávání knihovníků v základních po čítačových dovednostech. Předpokládá se, že veřejné knihovny, vedle zkvalitňování vlastních služeb, se postupně sta nou víceúčelovým informačním centrem v obci. Tomuto požadavku vychází vstříc zají mavý pilotní projekt, který na pražském setkání představila předsedkyně jihočeské pobočky Svazu knihovníků a informačních pracovní ků Daniela Wimmerová. Projekt by měl ově řit, zda veřejné knihovny v obcích s více než 500 obyvateli mají náležité předpoklady plnit náročnější roli tohoto centra. Dále zda občané
mají přístup k potřebným informacím, jestli je místní samospráva spokojena s dosavadní kva litou a kvantitou moderního informačního ser visu poskytovaného prostřednictvím počítačo vé techniky a co je nezbytné ještě zlepšit. Získané zkušenosti se mohou uplatnit i v dal ších regionech. Projekt se uskutečňuje při vstřícné spoluprá ci se zástupci samosprávy a státní správy ve všech sedmi okresech kraje. Partnery jsou úřady práce. Na projektu se podílejí také Školy pro obnovu venkova ve Svatém Janu nad Malší a v Novosedlech nad Nežárkou. Odborným ga rantem je Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích. REKVALIFIKAČNÍ KURZ Součástí jihočeského projektu pod názvem Knihovna - informační centrum obce je první rekvalifikační několikaměsíční kurz pro kni hovníky, který začal v květnu. Jedná se o 15 zá jemců ze všech okresů kraje. Teoretickou část v počtu 160 vyučovacích hodin absolvují ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovi cích. Nejvíc, celkem 250 hodin, je věnováno praktické přípravě. Pod vedením zkušených lektorů se uskuteční v jednotlivých knihovnách, ve kterých pracují účastníci kurzu. Absolventi by měli být připraveni vykonávat nejen knihovnické služby, ale díky získaným poznatkům by mohli kvalifikovaně zabezpečit lepší zprostředkování informací v elektronické formě pro občany a pro potřeby státní správy a samosprávy. Navíc se mohou účinněji podílet na vedení kroniky, vydávání obecního zpravo daje apod. Každý účastník kurzu obdrží osvěd čení s celostátní působností, že prošel rekvali fikací a stal se knihovníkem, informačním pracovníkem. Finanční zabezpečení zmíněného projektu pochází z několika zdrojů. Například technic ké vybavení sestávající ze dvou počítačů s tis kárnou, napojení na internet a další nezbytné zařízení knihoven, která jsou součástí projek tu, bylo hrazeno z rozpočtu dotyčných obcí nebo z grantů Ministerstva kultury a Minis terstva pro místní rozvoj. Na příslušných mzdových nákladech participovaly zejména dotace okresních úřadů v kraji, přispěly na ně příjmy z placených služeb knihoven a jiné místní zdroje. NÁVRH NOVÉHO ZÁKONA Širší informaci o projednávání návrhu nové ho zákona o knihovnách a podmínkách jejich provozování poskytl účastníkům pražského setkáni předseda Svazu knihovníků a infor mačních pracovníků PhDr. Vít Richter. Diskuze o návrhu se zatím uskutečnila ve sně movním výboru pro vědu, vzdělávání a kultu
Městská knihovna v Praze ru, ve kterém byla přijata většina věcných při pomínek. První znění návrhu nepředpokládalo, že no vý zákon se bude týkat všech knihoven. Mimo jiné proto, že například nebylo ještě vyjasněné postavení školních a vojenských knihoven. Knihovny, které nebudou podle návrhu zákona registrovány, by byly nuceny řešit své vztahy individuálně a bez finančních výhod. Ve výbo ru Poslanecké sněmovny se diskutovalo i o tom, zda v rámci nového zákona mohou působit kni hovny, které zakládají organizace se živnosten ským oprávěním, tj. za účelem zisku. K tomuto problému se poslanci při dalším projednávání ještě vrátí. Návrh zákona uvádí služby, které je kni hovna povinna poskytovat. Kromě běžných výpůjček se jedná o zprostředkování informací z vnějších zdrojů, zejména ze státní správy a sa mosprávy, ke kterým má knihovna přístup po mocí telekomunikačního zařízení. Zde se vy chází ze svobodného přístupu k informacím. Ve sněmovním výboru se diskutovalo o tom, za které služby se má platit. V návrhu zákona je uvedeno, že provozovatel může požadovat úhradu za skutečně vynaložené náklady. Podle poslanců by ale nemělo docházet k extrémům, jak se někde v praxi ukazuje. Ministerstvo kul tury předpokládá, že základní služby knihoven budou jako dosud poskytovány bezplatně. Je stanoveno, že každý provozovatel knihov ny vydá knihovní řád, ve kterém podrobně uve de, jaké služby včetně informací zpřístupní všem zájemcům. Knihovní řád patří k dokla dům, které provozovatel bude povinen předat Ministerstvu kultury při své žádosti o registraci. Knihovní zákon by měl vejít v platnost 1. led na příštího roku. JAN BEDNAŘÍK FOTO VACLAV DRASNAR
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
27
ŘÍZENI A SPRAVA
ELEKTRONICKÉ PODATELNY MAJÍ BUDOUCNOST Od letošního dubna komunikují prostřednictvím internetu obyvatelé Hor ních Měcholup a Hostivaře s radnicí Prahy 15. Je to díky pilotnímu pro jektu http://www.podatelny.cz. Jak občané tuto službu využívají, o tom jsme hovořili se starostou Městské části Praha 15 Janem Nádvorníkem. • Kde a proč vznikl nápad zřídit elek tronickou podatelnu na Praze 15? Firma, která se zabývá tímto softwarem, nám nabídla demoverzi tohoto programu. Ta to myšlenka nás zaujala, protože v elektronic kém vyřizování různých žádostí vidíme bu doucnost. Dohodli jsme se s firmou na tom, že bychom to u nás na Praze 15 zkusili. Je fakt, že naše dohadování a jednání s firmou trvalo půl roku. Když jsme naše požadavky s jejich možnostmi sladili, rozhodli jsme se elektro nickou podatelnu spustit.
• Jak dlouho budete systém ověřovat? Elektronická podatelna je zatím ve zkušeb ním provozu. Její fungování budeme ověřovat tři měsíce. Do konce dubna k nám přišlo více než sto podání, v květnu zhruba stejně. Počet podání je limi tován tím, že elektronický podpis začne platit až na podzim. Pak to bude na prosto plnohodnotná záleži tost. Zatím to jsou spíše ta kové pokusy.
• Co lidé, kromě při znání poplatků ze psů a žádostí o stavební po volení či kolaudační ří zení, posílají? Zaznamenali jsme samo zřejmě poměrně hodně do tazů. Lidé nám na naše stránky píší. Snažíme se tímto způsobem poskytovat občanům informace, jak nám to ukládá zákon, aniž bychom za odpovědi chtěli zaplatit. Když jim odpovídáme tímto způsobem, nic za ně nechceme.
• Je podle vás zhruba sto podání mě síčně hodně nebo málo? Myslel jsem, že jich bude méně, takže mě to dost překvapilo. I reakce na zřízení elektro nické podatelny. U zahájení provozu asistova ly kupodivu všechny televize a celá záležitost měla velkou publicitu. Je to příznivý projekt, možná i trošku průlomový. Jsem rád. že elek tronická podatelna bude fungovat ve větší mí ře. Mám představu, že za pár let to bude u nás záležitost zcela normální.
• Hodláte tuto službu ještě roz šiřovat? Určitě. Jestliže budou nějaké ná vaznosti na tento program a já věřím, že softwarové firmy neustrnou, tak jakékoliv vylepšení budeme využí vat. Teď je to v podstatě zkušební provoz, takže občané posílají žádos ti, kde nemusí být podpis. Úředníci si mohou elektronické vyřizování žádostí osahat, podívat se, jak to fun guje, a občané také.
---- 28
□ MODERNÍ OBEC 7/20(11
Praha 15 je samosprávný obvod, který zahrnuje Horní Měcholupy a Hostivař. Od l. července vykonává státní správu pro Dubeč, Štěrboholy, Dolní Měcholupy a Petrovice, které se mohou na elektronickou podatel nu také připojit.
• Jaké další výhody má tento způsob komunikace? Tím. že člověk pošle podání, může sledo vat stav jeho vyřizování - kudy putuje, který úředník má jeho záležitost na starosti, komu to program přidělil. Občan vidí, jak jeho žá dost obíhá a zná termín jejího vyřízení, což vytváří i tlak na úředníky, aby ji nějakým způsobem a hlavně brzy vyřídili. Je to prů hledné.
• Víte kolik lidí využívá ve vaší oblasti internet? Odhadem 2 % - 15 %. Nejen doma, ale i v zaměst nání. Uvědomujeme si, že mnoho lidí k počítači s in ternetem nemá přístup. Pro to v budoucnu umístíme volně přístupný přístroj v naší budově a občané si na něm budou moci žádost či podání kdykoliv napsat.
• Jakou část agendy vaši městské části tato služba zatím zahrnuje a kdo ji zaplatil? Výsledky budeme znát po zkušebním období, ne troufám si v této fázi hádat. Zatím ji nezaplatil nikdo. Představa je, že do konce roku by měla fungovat ve zkušebním provozu. Uvidíme v příštím roce, kolik na to v rozpočtu vyčleníme. Počítáme, že to bude zhruba 2,5 miliónu korun.
• Chtějí znát vaše zkušenosti pražské městské části?
jiné
Měl jsem informace z Magistrátu hlavního města Prahy, že se o to zajímají. Jestli bude na tento systém napojena jedna městská část ne bo dvaadvacet, tak to nebude problém. Někde se to musí odzkoušet a tentokráte jsme to my. Jsme první vlaštovkou v republice. KAREL ŽITEK
Podle ministra Karla Březiny by obdobné systé my mohly v blízké době využívat i další města a obce: »My hovoříme o tom, že každý úřad by měl mít svoji elektronickou podatelnu. Úřady by měly být takto připraveny v okamžiku, kdy vyjdou příslušné podzákonné normy k zákonu o elektro nickému podpisu a já věřím, že to bude na počát ku čtvrtého čtvrtletí letošního roku.« Ministr dou fá, že v počáteční fázi bude tuto formu kontaktů s úřady využívat zhruba 5 % občanů.
ytová politika musí vycházet ze zá kladních ekonomických mechanizmů tržního hospodářství, která platí ne závisle na politické vůli. Apolitický přístup k bytové problematice založený na odbor ném posouzení možností a nástrojů je klí čem k zlepšení současné situace na trhu s byty. Na celostátní konferenci Bydlení v obcích České republiky, jež se konala koncem květ na v konferenčním centru Pražského veletrž ního areálu Letňany, to uvedl předseda byto vé komise Svazu měst a obcí ČR a zároveň starosta Městské části Praha-Letňany Josef Dobrý. Patronaci nad touto akcí převzalo Minis terstvo pro místní rozvoj a Svaz měst a obcí ČR. Jejím hlavním tématem byla úloha obcí v bytové politice, výstavba obecních bytů a otázky spojené s regenerací sídlištního pro středí a s rekonstrukcemi panelových domů.
B
KONFERENCE O BYDLENÍ Podle starosty Josefa Dobrého je také ne zbytné přistoupit ke skutečné deregulaci ná jemného tak, aby se narovnal současný stav, který mimo skutečně potřebných šetří také »bohaté«. »Pokud se nevyřeší nájemné, nel ze mluvit o rozhýbání trhu s byty,« uvedl. Díky regulacím nájemného navíc nezbývají peníze na ochranu skutečně potřebných. Sociální aspekt bydlení, tedy ochrana skupin občanů jako např. mladých domác ností, důchodců, zdravotně postižených je pro obce velmi důležitý. Cílem by přitom mělo být vytvoření skutečně sociálního byd lení pro tzv. znevýhodněné domácnosti, ob dobně jak sociální bydlení definuje Evrop ská unie. Dobrý zároveň poukázal na nevhodnou skladbu současného nájemného. Poplatky za energie a služby totiž rostly v posledních letech mnohem výrazněji než nájemné. Během konference zazněl názor, že sou časné programy rekonstrukce a regenerace zvýhodňují pouze panelová sídliště, ačkoliv do prakticky stejných problémů se dostávají i »cihlová sídliště«. Podle vedoucího oddě lení metodiky a veřejných dražeb RNDr. Ji řího Klímy přesto existují způsoby, jak lze pomoci i cihlovým objektům. Panelové do my jsou typizované, a tudíž se lze setkat s určitými »typizovanými vadami«. Účastníci diskuze rovněž požadovali kvů li regulérnímu odpisu investic sjednocení názvosloví týkajícího se rekonstrukcí, neboť určité, v praxi používané termíny stavební zákon nezná. Konference, kterou uspořádal Vzdělávací institut pro veřejnou správu ČR, byla sou částí doprovodného programu veletrhů byd lení, nábytku a moderního životního stylu HABITAT 2001, Glass & Ceramics 2001 a specializovaných výstav Zlatý kříž 2001 a Renovace a rekonstrukce. - ar -
CHYBÍ LIDSKOST
elostátní diskuzní fórum »Architcktura lidskosti« pořádané Minister stvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) a redakcí odborného časopis Sociální péče se konalo v Brně. Hlavním cí lem jednání bylo informovat o rekonstruk cích, modernizacích a přestavbách sociálně - zdravotních objektů, protože novou vý stavbu v této oblasti lze jen výjimečně oče kávat. Hlavním obsahem fóra bylo posoudit stá vající objekty sociální péče a jejich vhod ností, seznámit se s trendy vývoje bydlení, sociální péče, tvorby architektonických kon ceptů a univerzálnosti obytných prostor. Na programu byly dále otázky rekonstrukcí pro storu pro občany s mentálním a fyzickým handicapem, řešení interiéru obytných pro stor, zdravotnických a hygienických techno logií. Bylo konstatováno, že v současné době je v ČR 475 státních a 207 obecních zařízení sociální péče. Počet občanů, kteří je využí vají, se v letech 1990 - 2001 zvýšil z 54 950 na 68 000. Mnohé z těchto objektů jsou po staveny v 18. stol. i dříve. Téměř 20 % domovů důchodců a domů s pečovatelskou službou je v obcích do 1000 obyvatel. Jejich velká část, buď nově posta vených, anebo vzniklých využitím jiných objektů (zámků, škol apod.) překračuje roz lohu, a to jak pokojů, tak i lůžek. U většiny objektů včetně nových chybí hlavně lidskost - především univerzální obytný prostor, který by měl být pro člově ka novým domovem. Důraz byl kladen na standard vybavení, tvar, velikost a barvu pokojů s malým počtem (asi dvou lůžek), hygienu, toalety apod. Rozdíly standardu vybavení musí být také u zařízení pro kli enty s fyzickým nebo mentálním handica pem. V oblasti zdravotnictví byly uváděny ně které realizované příklady zdravotnické a hygienické technologie. V rámci soutěže »Architektura lidskosti* získaly cenu tři úspěšné příklady stavebních realizací sociálních služeb spojených s byd lením a ubytováním uživatelů. Šéfredaktor časopisu Sociální péče Mgr. Pavel Hanák připomněl, že »Architektura lidskosti* je projekt, který má za úkol nalé zat vhodná řešení v oblasti bydlení klientů sociálních služeb. Gigantické a investičně náročné stavby domovů důchodců a ústavů sociální péče s neúměrnými provozními ná klady se stále staví i přesto, že je již mnoho modelů, které ukazují levnější a smyslupl nější řešení. Očekává se, že projekt nalezne, díky sou středění odborníků ze sociálních služeb včetně odborníků MPSV ČR. řešení, které by pak mělo být zakotveno do legislativního rámce ČR.
C
Již potřetí - po dvojím zamítnutí na schůzi sněmovny - podala skupina pravicových poslanců návrh na novelu zákona o státní správě, která dá vá pravomoc jmenovat a odvolávat ředitele škol zřizovaných obcemi orgánu kraje v přenesené působnosti - i když se souhlasem obce. »Pouhý souhlas nestačí, kdo školu zřizuje, má mít právo také jmenovat,« říka jí poslanci. Učitelský terén váhá přibližně půl na půl. Záleží na konkrét ních zkušenostech každého ředitele. editelka Základní školy na Benecku Ale na Sírová tvrdí, že osobně by jí nevadilo, kdyby ředitele školy jmenovala obec. Ta »její« sídlí až nahoře na kopci. Dvoutřídka, kte rou v uplynulém školním roce navštěvovalo 28 dětí. Kromě toho zřizuje obec také mateřskou školu, která měla ještě v červnu detašovanou tří dou v Dolních Štěpanicích, a další základní ško lu tamtéž. Benecko je »dlouhá« obec kolem sil nice, která se klikatí vysoko do kopců. Ta původní má sice jen 372 obyvatel, ale s přidruže nými Horními a Dolními Štěpanicemi a Mrklovem jich napočítáte 1057. Domy rozeseté po stráních pod Žalým. Malebná žánrová idylka, pro lyžaře a turisty ráj, ale pro místní tu život ne bude snadný. Jak se vám daří, uživit tolik škol? - byla prv ní otázka, kterou jsem položila starostovi Milo ši Gerstnerovi. Žádnou nemáte na výjimku? »Dopláceli jsme na detašovanou třídu ma teřské školy, o prázdninách jsme ji museli zru šit. To víte, když se lidi netumlují. Mrzelo nás to, ale co se dá dělat? Dělije málo, diky letoš ní zimě jsme na vlecích vydělali místo obvy klých .? miliónů jen jeden, a to je znát. Nabízeli jsme štěpanickým rodičům, že děti ráno odve zeme autobusem do horní školy. Paní ředitelka ze ZS že je ohlídá cestou tam, pani učitelka ces tou zpátky. Ale rodičům se nechtělo vstávat na určitý čas. Ze děti radši odvezou do Jilemnice. Nechť, je to jejich volba. Konečně do nejbližší mateřinky v Hrobařově to jsou z Dolních Stěpanic jen 2 km a do jilemnické tři.« Rozpočet obce se pohybuje kolem 8 500 000 korun, loni bylo třeba vydat na mateřské školy 252 000 Kč, na základní školy 470 000 Kč a 244 000 Kč na žáky, kteří navštěvují školy v okolí. K tomu je třeba připočítat částečně i peníze, kte ré platí obec na autobus. Okolní obce se domlu vily a platí v průměru 120 Kč na trvale přihláše ného občana, aby se lidé dostali tam, kam potřebují. Do zaměsmání, k lékaři, na úřad. děti odpoledne do hudební školy nebo do kroužků.
Ř
Se školami je pan starosta spokojen, alespoň zatím si žádný z rodičů nestěžoval. Někteří se sice domnívají, že městská škola jejich dětí na učí víc, ale sám o tom přesvědčen není. »Inspektor nejsem, ale vidím, že když od nás děti po 5. ročníku odejdou, vedou si v městských školách stejně dobře. Sám jsem chodil do málotřidky jen krátce, ale pamatuji se, že jsem se tam nikdy nenudil. Když jsem zvládl svůj úkol dřív, poslouchal jsem, co se učí ti starší. Proti vrstevníkům z velké školy jsem byl vlastně v předstihu. Myslím, že málotřídka učí větší sa mostatnosti. Už mateřská škola děti dobře při praví ke vstupu do 1. třídy, tam pak mají na co navázat. Naše děti rozhodně nejsou opožděné.« Totéž ostatně potvrdila i Ludmila Brožková z benecké základní školy. Ze 14 dětí, které pro šly málotřídkou a nyní jsou na jilemnickém gymnáziu, má 8 vyznamenání. Starosti působí spíš neustále se měnící pravi dla. Sotva nechala obec z renovovat školní ku chyň, už aby ji kvůli nové hygienické vyhlášce předělávala. Ale investice do školství zastupi telstvo rozhodně nepokládá za ztracené. »Zrušili jsme vítání občánků, to je víc záleži tostí pana faráře,« říká M. Gerstner. »Místo to ho vítáme děti každého I. záři do školy. Za dří vějšího režimu dostávaly od obce vkladní knížku a v ní 50 Kčs, my pořídíme prvňáčkům školní vy baveni podle přáni ředitelek. Je to velká sláva, kterou si děti budou pamatovat celý život. Chtěla by obec mít možnost jmenovat a od volávat ředitele svých škol? Vždyť je to tak v podstatě už dneska. Vyjadřujeme se, jestli chceme nebo nechceme nový konkurz, konečné slovo nám patři také. Dokud škola pracuje dob ře, proč do ni zasahovat? Zastupitelům na škole záleží, vycházejí nám vstříc, oceňovala A. Sírová. Jiného starostu než pana Gerstnera jsem ve funkci ředitelky nezaži la, ale kdyby každý vedl obec jako on, škola by mohla být bez obav. JAROSLAVA VOLFOVÁ
JOSEF MUSIL
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
29----
ŘÍZENÍ A SPRÁVA►_________
OBECNÍ STAROSTI A PSÍ PROBLÉMY <„> V posledních týdnech se znovu diskutuje o psech vůbec a hlavně o těch volně pobíhajících a bezprizorních. Obrátili jsme se proto na několik městských úřadů s otázkou, jak si s tímto problémem poradily nebo jak se snaží jej řešit. • íng. Svatopluk Mika, vedoucí odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice: »V současné době se prakticky všechny vyspělé státy potýkají s obrovským nárůstem psů v městských aglo meracích. Soužití s lidmi ale není mnohdy bez problémové, neboť majitelé psů si mnohdy neu vědomují, co vše je spojené s vlastnictvím psa. Základem však je mít na paměti, že okolí nikdy neobtěžuje pes, ale rozhodování a chování jeho pána! Aby bylo možné usměrnit chování a rozho dování víastniků psů, je velice nutné mít přes nou evidenci, která je bezproblémová, jednodu chá a nezáměnná. Lépe řečeno, musíme přesně vědět, jaký okruh lidí vlastně chceme ovlivnit a regulovat jejich chování. Již mnoho desítek let se provádí tetování psů či výžehy. Tato značení však časem blednou a vůbec mají jednu velkou vadu: nejsou nezá měnná (je možné mít dva jedince stejné rasy a stejného tetování či výžehu), ať již nahodile, či záměrně. Navíc toto značení je pro psa mnohdy bolestivé. Nyní přichází nová nabídka tzv. radiofrekvenční identifikace zvířete. Jedná se o bezbo lestné zavedení čipu, který zůstává pod kůží po celý život psa. Technicky se jedná o váleček ve likosti třetiny zápalky, který kromě vlastního či pu obsahuje ještě malou anténku zatavenou v bio skle (vše se vejde do válečku o rozměrech 3x15 mm). Toto zařízení se chová jako »zrcátko«. Nemá žádný aktivní prvek ani baterii, čili pokud není vybuzeno, je zcela mrtvé a inertní. Pouze v případě vybuzení signálem o dané vl nové délce vyšle zpětný signál, ve kterém je vy slán kód daného čipu. Tento kód je pak přečten daným zařízením; pokud výrobce zajistí, aby čip nebylo možné přeprogramovat, jedná se o jasnou, nezáměnnou a jednoznačnou identifi kaci. Navíc vyjmout takový čip je možné pouze při celkové anestézii, což je spojeno s operač ním polem min. 10x10 cm a tudíž je pro zvíře velice riskantní. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že zneužití takovéhoto značení je tak řka nemožné. V roce 1995 bylo v Českých Budějovicích rozhodnuto zavést toto značení jako alternativu, neboť ze zákona není možné toto značení přiká zat (ze zákona je nutné mít tzv. psí známku). Proto byla vypracována zcela nová obecně zá vazná vyhláška. Byl velice zjednodušen popla tek (pouze dvě výše poplatků - normální a dů chodce + ZTP) a dále systém úlev z poplatku (pes odebraný z našeho psího útulku = rok zdar ma, slepečtí a služební psi osvobození od po platku). Jako motivace pro čipování byla zvolena sle va - konkrétně 300 Kč po dobu tří let (po dů chodce a ZTP odpuštění poplatku na dobu tří let). Čili pokud si u nás vezme důchodce psa z psího útulku a nechá si ho očipovat, nemusí platit po dobu čtyř let.
---- 30
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
A co konkrétně čipování městu přineslo: - zpřesněním evidence a následnými kon trolami bylo ve městě zaevidováno (a tedy i zpoplatněno) dalších více než 3300 psů (ná růst o více než 78 %), - na poplatcích se ročně vybere o 2,5 mili ónu korun více, a tudíž bylo možné provádět další opatření, která však jsou finančně nároč nější (nabídka sáčků na psí exkrementy zadar mo, nákup vysavače apod.), - proškolením zájemců byla zřízena odchy tová služba (24 hodin denně); díky čipům tak řka 20 % odchycených psů (154 psů za rok 2000) se nemusí vézt do útulku, ale služba je předá přímo majitelům, - pokud je pes očipován, zjištění majitele netrvá více než tři minuty (po 24 hodin den ně), - přestože projde psím útulkem více než 750 psů ročně, nikdy nedojde k odmítnutí psa pro nedostatek místa (kapacita 23 míst na sto tisícové město), - byla lépe zmapována situace ve městě s možností cíleného působení a častějších kontrol chovatelů psů, - důsledným zmapováním problematiky si vedení města uvědomilo, že se jedná o proble matiku složitou s dlouhodobým horizontem řešení. A co se konkrétně vyřešit nepodařilo: • sběr psích exkrementů majiteli psů je nedo statečný (asi 8 až 10 %), e ve městě je stále ještě asi 2000-2500 neevi dovaných psů. Avšak je třeba si uvědomit, že problemati ka chovu psů v městských aglomeracích je ši roká, všemi viditelná a politicky citlivá. Jedná se například o kontinuální zajištění přesného a vyčerpávajícího, ale jednoduchého právního rámce, o jasnou a nekompromisní kontrolní a sankční činnosti, o zajištění bezchybné od chytové služby po celých dvacet čtyři hodin o dostatečné kapacity psího útulku a kone ckonců o dostatek prostorů k venčení a k vol nému pobíhání psů.« • JUDr. Jaroslav Kout, vedoucí kanceláře primátora města Pardubice: »Z hlediska právaje pes věc, i když svého druhu. V zása dě každý ho tedy může držet a chovat, je však samozřejmě povinen respektovat příslušné právní předpisy. Tím základním je občanský zákoník, který vlastníku ukládá zdržet se vše ho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožo val výkon jeho práv. A zejména k tomuto ustanovení musí každý, kdo si chce psa poří dit, přihlížet. Problémy v souvislosti s držením psů jsou totiž na jedné straně působeny nekritickým přístupem jejich majitelů, kteří si pořídí psa pro svůj způsob života, bydlení či danou loka litu nevhodného. Následně se pak vůči spolu
občanům buď nemohou, nebo dokonce ani ne chtějí, chovat ohleduplně. Na druhé straně se však setkáváme s netolerancí a požadavky, aby města vůči držitelům psů činila často až nereálná opatření. Ne správný pohled bývá i na poplatek za držení psa. To není platba, za kterou by daná obec měla povinnost po psech uklízet. Jde spíše o jakousi kompenzaci ostatním občanům, kte ří jsou určitým způsobem omezeni či zkráceni na právech. 1 přesto je výtěžek z poplatků zpravidla alespoň zčásti užíván ve prospěch »pejskařů«, může jit například o nákup sáčků, odpadkových košů. vysavačů a dalších zaříze ní na psí výkaly a podobně. Je také třeba si uvědomit, jak jsou souvise jící problémy složité a jak relativně malé pravomoci k jejich řešení obce mají. Tako vá městská vyhláška sice »snese« hodně, pro blémy však vznikají s její vynutitelností a sa mozřejmě především s tím, aby byla v souladu s právním řádem. V Pardubicích je problematika držení psů v současné době upravena městskou vyhláškou o veřejném po řádku vydanou v samostatné působnosti. Stanoví povinnost vodit na veřejném pro stranství psa na vodítku, označit ho známkou vydanou úřadem, zajistit po něm úklid jeho tuhých výkalů ze zpevněných ploch a také zá kaz vodit psy na hřiště, sportoviště, pískoviště a do dalších prostor označených stanoveným nápisem »zákaz vstupu psů«. I když tuto úpravu lze posuzovat za poměrně rozumnou, je zčásti již na hranici občanskoprávní úpravy, protože její úprava je striktní, nerozlišuje a neumožňuje v odůvodněných případech in dividuální přístup. Na druhé straně připadá jiným občanům příliš volná. Požadují například, aby povin nost úklidu výkalů byla rozšířena i na ošetřo vané travnaté plochy, což (pomineme-li vynu titelnost) v zásadě přijatelné je; bohužel však jsou i požadavky na stanovení zákazu držení psů v určitých domech, lokalitách města a po dobně, což přijatelné není. Práce na úpravě vyhlášky již byly zaháje ny, je však otázkou, jaký bude výsledek.« (Příště Praha a Mělník) DANA ŠPAČKOVÁ FOTO MAGDALENA VÉVAROVÁ
< LEGISLATIVA_____________________
NAŘÍZENÍ NEBO VYHLÁŠKA? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, (obecní zřízení) přinesl ve srovnání s předchozí právní úpravou (zákonem č. 367/1990 Sb.) několik podstat ných změn. Jednou z nich je, že terminologicky rozlišuje mezi právními předpisy obce v samostatné a v přenesené působnosti. První označuje v souladu s čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR názvem »obecně závazná vyhláš ka^ pro druhé zavádí zcela nové označení »nařízení obce« (§11). »nařízení okresního úřadu*) bez toho, že by ato diferenciace by měla napříště od obsahoval přechodné ustanovení nebo že by stranit pochybnosti spojené s někte došlo ke změně jednotlivých zmocňovacích rými ustanoveními zvláštních záko ustanovení zvláštních zákonů (např. zákon nů, která zmocňovala obce k vydávání č. 265/1991 Sb. v § 4 odst. 1 ještě dnes obecně závazných vyhlášek (OZV), ale ne zmocňuje okresní úřady k vydávání obecně stanovila výslovně, má-li jít o obecně závaz závazných vyhlášek, a nikoliv nařízení né vyhlášky v samostatné či přenesené pů okresního úřadu, aniž by bylo známo, že by sobnosti. To byl případ § 20 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací (až tato skutečnost vyvolávala v praxi problé do novely provedené zákonem č. 102/2000 my). Lze proto učinit závěr, že v případech, Sb.) nebo § 21 zákona č. 111/1994 Sb., o sil kdy jsou obce zvláštními zákony zmocněny niční dopravě, (až do novely provedené zá konem č. 150/2000 Sb.). k vydávání obecně závazných vyhlášek v přenesené působnosti, budou po účinnosti Zákonodárce bude muset kvůli této nové zákona č. 128/2000 Sb. vydávat právní před úpravě napříště jednoznačně určit, směřujepisy nesoucí označení »nařízení obce*. li zmocnění k vydání právního předpisu ob ce do její samostatné či do přenesené působ nosti. NEJEDNOZNAČNÉ PŘÍPADY
T
NEPŘÍMÁ NOVELA Problémem této (pro praxi orgánů obcí ji stě velmi přínosné právní úpravy) je skuteč nost, že k § 11 zákona o obcích neexistuje v zákoně č. 128/2000 Sb. žádné přechodné ustanovení a ani v rámci zákona č. 132/2000 Sb. nedošlo ke změně těch ustanovení zvláštních zákonů, která obce zmocňovala (a zmocňují) k vydávání obecně závazných vyhlášek (v přenesené působnosti). Vzniká tak otázka, jak se k těmto ustanovením sta vět a jaké vlastně mohou obce na jejich zá kladě vydávat právní předpisy. Zákon o obcích v § I I vyhrazuje pro právní předpisy obce vydávané v přenesené působnosti název »nařízení obce«, což zna mená, že obec v současné době nemůže vy dávat právní předpisy v přenesené působ nosti, které by byly označeny jako »obecně závazné vyhlášky*. Ustanovení § 11 zákona o obcích lze proto chápat jako nepřímou no velu těch ustanovení zvláštních zákonů, kte rá zmocňovala obce k vydávání obecně zá vazných vyhlášek v přenesené působnosti (viz např. § 18 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnosten ský zákon), 4a odst. 1 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen nebo § 5 odst. 2 plsm. a) záko na č. 389/1991 Sb., o státní správě v ochra ně ovzduší a poplatcích za jeho znečišťová ní). Toto pojetí, tedy pojetí nepřímé novely, se v obdobné situaci týkající se tentokrát okresních úřadů uplatnilo i v roce 1994. Zá kon č. 254/1994 Sb. stejným způsobem změnil název právních předpisů vydávaných okresními úřady (i zde došlo k nahrazení po jmu »obecně závazná vyhláška* pojmem
Navzdory tomu zůstávají problémem ta ustanovení zvláštních zákonů, jež výslovně
Lze proto učinit závěr, že v případech, kdy jsou obce zvláštními zákony zmoc něny k vydávání obecně závazných vy hlášek v přenesené působnosti, budou po účinnosti zákona č. 128/2000 Sb. vy dávat právní předpisy nesoucí označe ní »nařízení obce*.
nestanovila nebo z nich alespoň jednoznač ně nevyplývalo, že zmocňují obce k vydává ní obecně závazných vyhlášek v přenesené působnosti (viz např. § 6 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, § 27 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. § 46 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči nebo § 5 odst. 7 zákona č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země). Nový zákon o obcích pro tyto případy, kdy působnost obce není jednoznačně stano vena, obsahuje řešení, a sice § 8. Podle něho v případě, kdy zvláštní zákon upravuje pů sobnost obcí a nestanoví, zda jde o působ nost samostatnou či přenesenou, jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti obcí, ovšem na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti nového zákona o obcích se toto ustanovení použije až od I. 1. 2003 (§ 152 odst. 1 zákona o obcích). Jestliže nový zákon o obcích zavedením nové terminologie odstranil problémy s ur čením typu působnosti obce při vydávání právních předpisů u těch zákonů, které bu dou vydány po 12. 11. 2000. nepodařilo se
mu to v případě zákonů platných ke dni jeho účinnosti. V těchto nejednoznačných přípa dech (nedojde-li samozřejmě ke změně ta kového zákona) bude proto až do 1. 1. 2003 nutné pro každé takové jednotlivé zmocňo vací ustanovení dovozovat výkladem, zda se na jeho základě má vydat právní předpis v samostatné či přenesené působnosti obce. Nelze totiž a priori vycházet z opačného výkladového pravidla, než jaké obsahuje § 8 zákona o obcích a tvrdit, že v případech, kdy působnost není výslovně stanovena, jedná se až do 1. 1. 2003 automaticky o pů sobnost přenesenou. Takový závěr nemá to tiž žádnou oporu v zákoně.
PŘÍKLAD POTÍŽÍ Praktickým příkladem těchto potíží je zá kon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který zmoc ňuje v § 6 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 3 písm. a) a b) obce k vydávání obecně závaz ných vyhlášek, jimiž se stanoví koeficienty pro výpočet této daně. V minulosti převlá dal diskutabilní názor, že se jedná o OZV v přenesené působnosti. Zákon o dani z ne movitostí ale podle svého § 1 upravuje daň z pozemků a daň ze staveb, nikoliv výkon státní správy. Rozhodováním o výši těchto koeficientů obec zároveň rozhoduje o výši části příjmů rozpočtu obce (srov. dříve § 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 576/1990 Sb., dnes § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 243/2000 Sb.) obdobně jako v případě stanovování sazeb místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb. Pravomoc ovlivňovat výši příjmů rozpo čtu obce je jednou z forem péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů obce podle § 35 odst. 2 věta druhá zákona o obcích (jde o za jišťování prostředků na provádění těchto činností), což je výkon samostatné působ nosti. Obecně závazné vyhlášky podle záko na o dani z nemovitostí jsou proto právními předpisy obcí v samostatné působnosti, k je jichž schválení je příslušné zastupitelstvo obce (§ 84 odst. 2 písm. i) zákona o obcích). Zbývá odpovědět na otázku, jak je to s obecně závaznými vyhláškami vydanými na základě zákona o dani z nemovitostí, kte ré obce dříve vydaly jako obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti. Tyto OZV jsou samozřejmě i nadále platné a účinné až do okamžiku, než budou zákonem stanove ným způsobem zrušeny, a to s ohledem na zásadu presumpce správnosti veřejnopráv ních aktů.
DEFINICE PŮSOBNOSTI V případě, že zákon výslovně nestanoví, zda určitá záležitost (tedy i vydávání právních předpisů obce) spadá do oblasti samosprávy či státní správy, je třeba si při výkladu přísluš ných ustanovení (až do 1. I. 2003) vždy nej prve ujasnit, kudy vede dělící čára mezi sa mostatnou a přenesenou působností obce. Samostatnou působnost obce definuje zákon o obcích v § 35 odst. 1 jako »spravování zále- l žitostí, které jsou v zájmu obce a jejích obča- r MODERNÍ OBEC 7/2001 □
31----
LEGISLATIVA nů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působ nosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon«. Podle § 35 odst. 2 patří do samostatné pů sobnosti obce zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102 zákona o obcích, s výjimkou vydávání nařízení obce, přičemž obec v samo statné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmí nek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojo vání potřeb svých občanů (jde především 0 uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby in formací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného po řádku). Citovaná ustanovení obecního zřízení je pak nutno vždy vykládat v souladu s přísluš nými ustanoveními hlavy sedmé Ústavy ČR obsahujícími základní principy územní samo správy, a to zejména čl. 105 a čl. 104 odst. 1 a 2. Podle čl. 105 lze výkon státní správy svě řit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon, což znamená, že zákon musí (s ohle dem na zásadu právní jistoty vyplývající z čl. 1 Ústavy) stanovit výslovně, že se v daném případě, kdy dochází jeho prostřednictvím k rozšíření působnosti obce, jedná o výkon státní správy, resp. tato skutečnost musí být alespoň nade vší pochybnost zřejmá ze smys lu, účelu, systematiky a předmětu úpravy pří slušného zákona. V opačném případě, tzn. není-li působ nost obce jednoznačně definována, resp. ne ní-li ze zákona zřejmá, platí, že se jedná 0 samostatnou působnost obce. To plyne 1 z čl. 104 odst. 1 Ústavy ČR. Podle něho působnost zastupitelstev může být stanove na jen zákonem a čl. 104 odst. 2 Ústavy ČR, podle něhož zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou záko nem svěřeny zastupitelstvu vyššího územní ho samosprávného celku. Z toho se ve vzta hu k cit. čl. 105 podává, že do samosprávy obce patří vše, co je zákonem svěřeno obci a není výslovně uvedeno, resp. není-li nepo chybné, že to je výkon státní správy (srov. např. Z. Koudelka: Obecně závazné vyhláš ky, Brno 1998, s. 28-29, P. Zářecký: Úprava územní samosprávy v Ústavě České republi ky, Správní právo 4/1993, s. 213). Je třeba v této souvislosti odkázat též na konstantní judikaturu Ústavního soudu, který v několika nálezech zopakoval, že »v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jednaje v souladu s ústavními zákony a mezi národními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR a druhá je s nimi v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Při jeho aplikaci je úkolem všech státních orgánů interpretovat dané ustanovení ústavně konformním způso bem.« (viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/96, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 6, 1997, str. 203). Tento názor Ústavního soudu je třeba vztáhnout i na výklad těch ustanovení zvlášt ních zákonů, o nichž byla výše řeč. JOSEF VEDRAL, Kancelář Svazu měst a obcí ČR —32 □ moderní obec 7/2001
VZTAHY OKRESNÍCH ÚŘADŮ A OBCÍ Základním právním předpisem upravujícím postavení a činnost okres ních úřadů je zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech (dále jen zákon o okresních úřadech). Působnost okresního úřadu je upravena v § 8-11 zákona o okresních úřadech. říspěvek se omezuje na vztahy mezi okresními úřady a obcemi tak, jak je upravuje zákon o obcích a zákon o okresních úřadech. Další ustanovení lze lézt rovněž v jiných právních předpisech (na př. zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném zá chranném systému, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích, v plat ném znění apod.).
P
SPOLUPRÁCE Dle 8 2 zákona o okresních úřadech okresní úřady při plnění svých úkolů spolupracují s ostatními územními správními úřady, orgá ny kraje a orgány obcí ve svých správních ob vodech. Zákon o okresních úřadech ale v 8 3 ok resním úřadům zakazuje vstupovat do dobro volných svazků obcí a jiných regionálních se skupení. Kromě toho jsou okresní úřady, které byly před účinností zákona o okresních úřa dech členy regionálních seskupení, povinny ukončit své členství v nich do 31. prosince 2002. V 8 2 zákona o okresních úřadech se okre sním úřadům dále ukládá koordinovat postup ostatních územních správních úřadů a orgánů obcí při plnění společných úkolů, které pro ně vyplývají z usnesení vlády. Podle 8 61 odst. 2 písm. b) zákona o obcích se totiž orgány obcí při výkonu přenesené pů sobnosti řídí (nejde-li o vydávání nařízení ob ce a o rozhodování o právech, právem chráně ných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob) nejen zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona, ale ta ké usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů. Obdobné platí podle 8 11 písm. b) zákona o okresních úřadech i pro činnost okresních úřadů. Na základě 8 13 odst. 2 zákona o ob cích jsou okresní úřady jako orgány státu po vinny poskytovat obcím na požádání bezplat ně údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti, pokud jejich poskytnutí ne brání zákony upravující mlčenlivost nebo zá kaz jejich zveřejnění. Tutéž povinnost mají obce vůči okresním úřadům jako orgánům státu. Okresní úřady jsou podle 8 8 odst. 2 písm. c) zákona o okres ních úřadech povinny obcím poskytovat od bornou pomoc při výkonu státní správy. Pod le 8 34 odst. 2 písm. b) téhož zákona Ministerstvo vnitra ve vztahu k okresním úřa dům a Magistrátům měst Brna, Plzeň a Ostra va kontroluje ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady a krajskými úřa dy dodržování opatření vlády v činnosti
okresních úřadů a poskytování odborné po moci okresními úřady obecním úřadům. Zákon o obcích stanoví v 8 37 obcím, v nichž sídlí orgány státu (tedy i okresní úřa na dy) povinnost napomoci zabezpečit pro ně dů stojné prostory odpovídající významu těchto orgánů. Zákon o okresních úřadech v 8 6 odst. 2 stanoví také povinnou součinnost obcí s ok resním úřadem ve vztahu k vydávání nařízení okresního úřadu. Podle tohoto ustanovení se nařízení okresního úřadu vyvěsí také na úřed ních deskách obecních úřadů působících ve správním obvodu okresního úřadu. Nařízení okresního úřadu musí být každému přístupné u všech obecních úřadů v jeho správním ob vodu.
PŘEZKUM ROZHODNUTÍ Podle 8 8 odst. 2 písm. a) zákona o okres ních úřadech okresní úřad přezkoumává roz hodnutí orgánů obcí a rozhodnutí pověřených obecních úřadů vydaná ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Okresní úřa dy jsou odvolacími orgány nejen v případě ří zení vedených podle správního řádu, ale též podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění.
Hodlá-li starosta obce podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích svěřit komi si rady obce výkon přenesené působ nosti, musí to předem projednat s pří slušným okresním úřadem (souhlas okresního úřadu se však nevyžaduje).
Okresní úřady tak působí jako odvolací orgán na mnoha úsecích státní správy, např. vodního a odpadového hospodářství, živnostenského podnikání atd. Odvolacími orgány příslušnými k rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím měst Brna, Plzně a Ostravy jsou krajské úřady.
PŘENESENÁ PŮSOBNOST Okresní úřady také dbají na řádné zabezpe čování výkonu přenesené působnosti obcemi. Podle 8 63 odst. I věty první zákona o obcích sousedící obce mohou navrhnout okresnímu úřadu společný výkon přenesené působnosti pro tyto obce. V případě souhlasu s tímto ná vrhem okresní úřad svým nařízením stanoví, že obecní úřad jedné z těchto obcí (nemusí se jednat o obec, v níž je pověřený obecní úřad) bude vykonávat vymezený rozsah přenesené působnosti na území ostatních zúčastněných obcí.
LEGISLATIVA Přednosta okresního úřadu současně stano ví rozdělení příspěvku státu na plnění úkolů dotčených obcí v přenesené působnosti podle rozsahu jejího výkonu. Nezabezpečuje-li obec řádný výkon přene sené působnosti, převezme v celém svěřeném rozsahu nebo jen na některém úseku výkon přenesené působnosti pověřený obecní úřad, do jehož územního obvodu obec patří. Na po věřený obecní úřad (tj. na obec, v níž je pově řený obecní úřad) se převede též odpovídající výše příspěvku na plnění úkolů v přenesené působnosti. Také zde by stanovení této výše měl podle mého názoru provést přednosta okresního úřadu. Okresní úřad svým nařízením stanoví, odkdy bude příslušný pověřený obecní úřad vykonávat přenesenou působnost za tuto obec. Podle § 84 odst. 2 písni, n) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno stanovení výše osobních a věcných výdajů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, je však vázáno stanoviskem okresního úřadu, jde-li o výkon přenesené působnosti (to nepla tí pro výkon samostatné působnosti obce). Hodlá-li starosta obce podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích svěřit komisi rady obce výkon přenesené působnosti, musí to předem projednat s příslušným okresním úřa dem (souhlas okresního úřadu se však nevy žaduje). Komise rady obce je při výkonu pře nesené působnosti podřízena okresnímu úřadu. Přednosta okresního úřadu je příslušný ke jmenování tzv. správce obce, je-li splněn ně který z předpokladů uvedených v § 98 odst. 1 zákona o obcích. Přednosta okresního úřadu může správce obce rovněž odvolat z funkce. Přednosta okresního úřadu dává obci sou hlas ke jmenování a odvolání tajemníka obec ního úřadu, bez souhlasu přednosty okresního úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obec ního úřadu neplatné (tajemníka obecního úřadu jmenuje a odvolává z funkce starosta obce). Kromě toho může okresní úřad např. stano vit podle § 124 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (sta vební zákon), v platném znění, že obec, ve které není stavební úřad, bude vykonávat část pravomoci stavebního úřadu. Dále např. pod le § 4 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matri kách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, okresní úřad ověřuje odbornou způsobilost matrikáře.
DOZOR Dále podle § 8 odst. 2 písm. b) okresní úřady provádějí dozor nad činností orgánů obcí, uklá dají jim opatření k odstranění zjištěných nedo statků a pokuty, stanoví-li tak zákon. Dozor okresních úřadů nad výkonem samostatné a přenesené působnosti orgánů obcí upravuje zákon o obcích v § 123-§ 129. Zákon o obcích stanoví v § 12 odst. 3 obec nímu úřadu povinnost zaslat neprodleně vyda ný právní předpis obce příslušnému okresnímu úřadu. Podle § 105 odst. 2 zákona o obcích je starosta obce povinen zaslat okresnímu úřadu usnesení zastupitelstva obce a rady obce, jestli že o to přednosta okresního úřadu požádá. Pozastavení výkonu právního předpisu obce, předložení návrhu na jejich zrušení Ústavnímu soudu ČR a pozastavení nebo zrušení jiného
Obecní úřad v Černých Voděradech (okres Kolín) opatření orgánu obce podle § 123-§ 129 zákona o obcích je vyhrazeno přednostovi okresního úřadu (v případech uvedených v § 15 odst. 3 zá kona o okresních úřadech plní úkoly přednosty okresního úřadu jeho zástupce). Postup okresního úřadu při provádění kon troly výkonu přenesené působnosti orgány obcí stanoví zákon o okresních v § 24-§ 31. Skutko vé podstaty správních deliktů obcí, u nichž je okresní úřad orgánem příslušným k uložení sankce, jsou uvedeny v 8 31 zákonu o okresních úřadech a v § 40 odst. 3, § 45 odst. 1 a 8 123 odst. 2 písm. e) zákona o obcích. Okresní úřad má dozorčí pravomoc nad obcí též v souvislosti s realizací výsledku místního referenda. V případě, že zastupitelstvo obce ne bo jiný orgán obce nepostupuje v souladu s vý sledky místního referenda, vyzve je přednosta okresního úřadu zastupitelstvo obce, aby ve lhůtě jím stanovené zjednalo nápravu. Pokud se tak nestane. Ministerstvo vnitra, a nikoli okres ní úřad, zastupitelstvo obce rozpustí. Obecní úřad je rovněž povinen neprodleně oznámit okresnímu úřadu skutečnost, že pokle sl počet členů zastupitelstva obce o více než po lovinu, nemůže-li být zastupitelstvo obce dopl něno z náhradníků. Dále okresní úřady přezkoumávají podle 8 8 odst. 2 písm. d) zákona o okresních úřadech hospodaření obce podle zvláštního právního předpisu, jsou-li o to obcí požádány. Je na obci. zda objedná přezkoumání hospodaření obce u auditora nebo o ně požádá okresní úřad. Totéž platí pro svazky obcí dle 8 49 zákona o obcích. Podle 8 9 zákona o okresních úřadech (a 8 41 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravi dlech a o změně některých souvisejících záko nů /rozpočtová pravidla/, v platném znění) pro vádí okresní úřad u obcí a jimi zřízených organizací finanční kontrolu podle zvláštního právního předpisu. Pojem finanční kontroly je pro účely zákona č. 218/2000 Sb. definován v jeho ust. 8 39 odst. 1. S příslušným okresním úřadem jsou obce po vinny projednat své sloučení, případně připoje ní jedné obce k jiné obci. Změny hranic obcí, při nichž dochází ke sloučení, rozdělení nebo
připojení obcí a jejich území patří do správních obvodů různých okresních úřadů, lze provést pouze zákonem. Další oprávnění přednosty vůči obci se vzta huje ke svolávání veřejného zasedání zastupi telstva obce. Přednosta okresního úřadu svolá vá ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, nesvolá-li je ve lhůtě uve dené v 8 91 odst. 1 zákona o obcích dosavadní starosta obce. Dále je přednosta okresního úřa du oprávněn požádat o svolání zasedání zastu pitelstva obce (kdykoli během jeho funkčního období). Zasedání zastupitelstva se musí konat do 21 dnů ode dne, kdy byla tato žádost doručena obecnímu úřadu. Zasedání zastupitelstva v pr vé řadě svolává starosta obce. Nesvolá-li sta rosta zasedání zastupitelstva obce, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitel stva obce. Kromě toho má přednosta okresního úřadu nebo jím určený zástupce právo kdykoli pro mluvit na zasedání zastupitelstva obce. Požádáli přednosta nebojím určený zástupce o slovo, musí mu být uděleno. Toto oprávnění se vzta huje jak na zasedání zastupitelstva obce svola ná na žádost přednosty okresního úřadu, tak i na ostatní zasedání zastupitelstva obce.
NESLUČITELNOST FUNKCÍ Zákon o okresních úřadech upravuje v 8 14 odst. I neslučitelnost funkce přednosty mj. s funkcí člena zastupitelstva orgánu územní sa mosprávy (zastupitelstva obce nebo kraje). Kromě toho zákon č. 152/1994 Sb., o vol bách do zastupitelstev obcí, v platném znění upravuje neslučitelnost funkce člena zastupi telstva obce s některými funkcemi, mj. s funk cí pracovníka okresního úřadu, který má pů sobnost vztahující se na územní obvod zastupitelstva, vykonávajícího přímo státní správu vztahující se k působnosti zastupitel stva (8 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 152/1994 Sb. v platném znění).
HANA NEUMANNOVÁ FOTO MIROSLAV VODÉRA
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
33
LEGISLATIVA_______________________________________
KOMUNÁLNÍ ODPAD V POJETÍ NOVÉHO ZÁKONA Právní úprava nakládání s odpady patří k té části našeho právního řá rvním krokem ke komplexní úpravě od padového hospodářství byl zákon du, která se mění takřka neustále. č. 238/1991 Sb. a navazující vyhlášky Zcela nový zákon č. 185/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí a prováděcí o odpadech schválil Parlament ČR nařízení vlády. Vznikl systém právních před 15. května 2001. pisů regulující nakládání s odpady na území
P
ČSFR a později i České republiky. Zákon č. 238 byl posléze nahrazen dosud platným zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech. I ten to, každoročně novelizovaný zákon však na rážel na určité problémy v praxi, a především při harmonizaci práva ČR s právem Evropské unie. Je pravděpodobně, že nový zákon se rovněž dočká změn, ať již přímých nebo nepřímých, neboť kompetence svěřené okresním úřadům budou muset, dojde-li skutečně k jejich zániku, přejít na jiné správní orgány.
ZÁKLADNÍ ZMĚNY Systematikou a obsahem se nový zákon pří liš neliší od dosavadní úpravy. Mezi základní obecné změny patří zpřesnění definic, po drobnější úprava úředních postupů při po volování a schvalování definic a v případě příloh zákona, také zvýšení poplatkové povin nosti. Zákon přináší některé nově upravené institu ty, například úpravu zpětného odběru urči tých výrobků, pravidla pro nakládání s ně kterými specifickými odpady (autovraky, baterie, kaly z čistíren odpadních vod atd.). Ačkoliv si nový zákon vyžádá určité vyšší náklady na rozpočtovou sféru (důvodová zprá va je uvádí za období do roku 2003 ve výši 538 mil. Kč), dopad na soukromou sféru bude ve stejném období mnohem těžší (dle důvodové zprávy 14 177 mil. Kč). Zákonodárce také kromě zpřísnění podmínek pro nakládání s odpady posílil negativní moti vaci formou poplatku a sankcí, která směřuje k snížení produkce odpadů. To je jistě účelné, neboť sama obecná povinnost minimalizovat produkci odpadu a povinnost maximální šetr nosti k životnímu prostředí by dostatečně moti vovala jen velmi úzkou skupinu producentů od padu. Nový zákon se vztahuje na veškeré odpady s výjimkou vyjmenovaných odpadů. Nakládá ní s těmito vyjmenovanými odpady (odpadní vody, odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem uložené v odvalech, výsypkách a odkalištích, odpady dra hých kovů, radioaktivní odpady, mrtvá lidská těla a ostatky, konfiskáty živočišného původu, nezachycené emise znečišťující ovzduší a od pady trhavin, výbušnin a munice) upravují zvláštní předpisy. Nově přibylo ustanovení, podle kterého se tento zákon, pokud zvláštní zákon nestanoví ji nak, vztahuje i na nakládání s nepoužitelnými návykovými látkami, přípravky a prekurzory a nepoužitelnými léčivy. Nejdůležitější definicí v zákoně je definice odpadu. Zákon přejal definici odpadu, stano venou směrnicemi evropského společenství. Odpadem je nově (§ 3 odst. 1) každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do ně které ze skupin odpadů uvedených v přílo ze č. 1. Oproti dosavadnímu vymezení je tato definice zpřesněná. Odpadem je dle tohoto zá-
---- 34 □ MODERNÍ OBEC 7/2001
koná movitá věc, která splnila minimálně dvě kritéria. První je vždy objektivní: movitá věc náleží do některé ze skupin odpadů uvedených v pří loze č. 1. Druhé kritérium lze ve dvou přípa dech naplnit subjektivně, tj. chováním nebo úmyslem osoby (zbavuje se, má úmysl se zba vit) a v jednom případě i objektivně (je povin na se zbavit). Pro subjektivní naplnění druhého kritéria jistě netřeba uvádět příklady. Povinnost zbavit se může být založena zákonem nebo roz hodnutím, např. soudu nebo správního orgánu. Zákon stanovuje takovou povinnost v § 3 odst. 4: osoba má povinnost zbavit se věci, příslu šející do některé ze skupin odpadů uvede ných v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže jí nepoužívá k původnímu účelu a věc ohro žuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.
Pro účely tohoto zákona se rozumí: ko munálním odpadem veškerý odpad, vznikající na území obce při činnosti fy zických osob, s výjimkou odpadů vzni kajících u právnických osob nebo fyzic kých osob oprávněných k podnikání.
Odst. 3 téhož paragrafu stanoví vyvratitelnou domněnku, podle které se předpokládá úmysl zbavit se i těch movitých věcí. které vznikají jako vedlejší produkt při výrobě nebo pře měně energie, při výrobě nebo nakládání s látkami nebo výrobky nebo při jejich vyu žívání nebo při poskytování služeb, a dále velmi široká skupina věcí, jejichž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo, aniž by bezprostředně vzniklo jiné. Pokud jde o terminologické změny, nutno upozornit na 8 3 odst. 2, který zcela nově defi nuje pojem zbavování se odpadu a na celý ob sah § 4 a základní pojmy, v některých přípa dech (zejména využívání a odstraňování odpadů) nově, v jiných případech byly definice upřesněny.
NOVÁ DEFINICE Definice komunálního odpadu byla značně změněna. Původní je poměrně široká: »Konmnální odpad je veškerý odpad vznikající na úze mí obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikáni. Komunální od pad je také odpad vznikající při čištěni veřej ných komunikaci a prostranství, při údržbě ve řejné zeleně včetně hřbitovů.« V novém zákoně je podstatně stručnější a ta ké užší formulace: Pro účely tohoto zákona se rozumí: komunálním odpadem - veškerý od pad, vznikající na území obce při činnosti fyzic kých osob, s výjimkou odpadů vznikajících
u právnických osob nebo fyzických osob opráv něných k podnikání. Nová definice především vyřazuje z komu nálního odpadu poměrně velký objem odpadů, vznikajících při čištění veřejných komunikací a prostranství, údržbě veřejné zeleně a hřbitovů, pokud toto čištění a údržbu neprovádí fyzická osoba mimo svou podnikatelskou činnost. V praxi však většinu těchto odpadů produku jí právnické osoby (ať již obce, nebo jejich smluvní partneři). Za původce a současně vlastníka komunální ho odpadu se nadále považuje obec, a to od okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Od této doby se na ní ta ké vztahují rozsáhlé povinnosti původce odpa du, upravené v § 16. Tyto normy se příliš neliší od dosavadní právní úpravy. Možnosti obce upravit obecně závaznou vy hláškou povinnosti osob při nakládání s komu nálním odpadem, dosud stanovené v § 9 odst. 2-5, byly přeneseny do § 17 nového zákona o odpadech v podstatě beze změny. Obec nadále může ve své samostatné působ nosti stanovit obecně závaznou vyhláškou systém nakládání s komunálním odpadem, vznikajícím na jejím katastrálním územím včet ně systému nakládání se stavebním odpadem. Obec je stále povinna určit místa, kam mo hou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují a zajistit místa, kam mohou fy zické osoby odkládat nebezpečné složky komu nálního odpadu. Tuto povinnost obec splní, zajistí-li pravidelný svoz těchto odpadů oprávněnou osobou. Fyzické osoby jsou nadále povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a pokud jim to nařizuje obecně závazná vyhláš ka. třídit, odděleně shromažďovat a předávat k využití nebo odstraňování dle systému stano veného obcí, nově ovšem tehdy, pokud jej sa my nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními předpisy.
SMLOUVA O VYUŽÍVÁNÍ SYSTÉMU Je poměrně běžné, že systém obce, stanove ný pro nakládání s komunálním odpadem vyu žívají i právnické osoby a fyzické osoby opráv něné k podnikání. Ty produkují odpad (nově) zařazený v katalogu odpadů jako odpad po dobný komunálnímu a využívají na základě smlouvy s obcí systém nakládání s komunál ním odpadem. Tato smlouva musí být už za současné úpra vy písemná, nově Však přibyl další prvek smlouva musí obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu. Nepřímo je tak zakotvena úplatnost této smlouvy. V současnosti především neziskové právnic ké osoby a drobní živnostníci využívají tento systém bez smlouvy s obcí. Tato situace by mě la vést k zamyšlení a nápravě. Těmto subjektům hrozí vysoké pokuty. Obce jednak přicházejí o své příjmy, jednak připouštějí bezdůvodné obohacení výše uvedených subjektů na svůj úkor. Navíc obě tyto skutečnosti jsou poruše ním povinností při správě majetku, obsažených v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích.
POPLATEK Z ODPADŮ Dřívější poplatek za komunální odpad nahra- w zuje nový institut poplatku z odpadů, upravený f
„LEGISLATIVA
NOVÉ KNIHY OBCE A KRAJE
nově v § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o míst ních poplatcích. Vláda sice předpokládá, že v budoucnu bude tato problematika upravena v zákoně o místních daních, ten však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Osud nové verze, kte rou má do konce roku předložit Ministerstvo fi nancí, není jistý. Původní konstrukce poplatku znala dva da ňové (poplatkové) subjekty: poplatníka, kte rým byla každá fyzická osoba, produkující ko munální odpad (tedy de facto každá fyzická osoba, nacházející se na území obce) a plátce, kterým byl vlastník nebo správce budovy či ne movitosti, kde vzniká komunální odpad. Plátce měl povinnost rozúčtovat poplatek na jednotli vé poplatníky v jím vlastněné nebo spravované nemovitosti. Podle nové konstrukce poplatku je poplatní kem fyzická osoba, která má v obci trvalý ne bo dlouhodobý pobyt, a fyzická osoba, která vlastní stavbu určenou nebo sloužící k indi viduální rekreaci. Poplatník platí poplatek ob ci, v níž má svůj pobyt nebo k níž přísluší stav ba sloužící k individuální rekreaci. V případě, že má stavba určená či využí vaná k individuální rekreaci více vlastníků, platí tyto osoby společně a nerozdílně popla tek ve výši poplatku za jednu osobu. Poplat níkem je v takovém případě společný zástupce zvolený spoluvlastníky nebo určený správcem daně, pokud si spoluvlastníci společného zá stupce nezvolí. Předmětem zpoplatnění již není produkce komunálního odpadu (evidentně z důvodů do kazování). ale pobyt v obci, nebo vlastnictví objektu určeného nebo využívaného k indivi duální rekreaci. Zatímco předcházející úprava vycházela při určení výše poplatku ze skutečných nákladů na odvoz a likvidaci odpadu, rozpočítávaných podle komplikovaných a variabilních kritérií na jednotlivé poplatníky, nová úprava dává pevné rozmezí. Podle něho se výše poplatku může po hybovat v rozmezí 50 Kč - 42(1 Kč, pro vlast níky objektů určených nebo sloužících k in dividuální rekreaci se sazba poplatku snižuje o 50 %. Na rozdíl od podmínek výběru poplatku, te dy především doby splatnosti, úlev na poplat cích pro dlouhodobě nepřítomné poplatníky atd.. které byly v předcházející úpravě určová ny především na základě obecné závazných vy hlášek obcí, zákon nově jasně stanoví, že popla tek je splatný ve dvou stejných splátkách, a to do 30. června a 31. prosince příslušného roku. V případě kratšího pobytu nebo změny vlast nictví stavby se poplatek poměrně snižuje tak, že poplatník uhradí poplatek za každý byť jen započatý měsíc, kdy mu svědčila definice poplatníka. Tato nová úprava přináší značné zpřesnění a zjednodušení výběru poplatku pro obce.
Obec, která zde figuruje v roli správce daně, se opírá o zákon, který převezme většinu toho, co dosud obsahují obecně závazné vyhlášky obcí. Je bohužel známo mnoho případů, kdy si jedno tlivé části vyhlášek protiřečily nebo kdy obce překračovaly mantinely dané zákonem. Praxe ukáže, jaký dopad bude mít vypuštění institutu poplatníka. Osobně se domnívám, že bude pro celou věc přínosem. Obcím, jako správcům da ně, teoreticky vzroste počet subjektů, se který mi jednají. Dosavadní systém však také vyža doval, aby obce udržovaly přehled o počtu poplatníků. VÝKLADOVÉ PROBLÉMY Asi největší problémy - důkazní i výkladové - bude činit definice dlouhodobého pobytu, který není, na rozdíl od trvalého pobytu, upra ven. Rovněž bude problematická otázka uváže ní, co je individuální rekreací a co dlouhodo bým pobytem. Doba dvou měsíců může být dlouhodobým pobytem, ale například v případě učitele je to dovolena a není důvod, proč by se po tuto dobu nerekreoval. Jsem toho názoru, že výklad zákona by měl směřovat k tomu, kam ho zřejmě směřoval i zákonodárce, tj. ke vzniku poplatkové povin nosti u osob, které nemají v obci trvalé bydliš tě a přesto zde fakticky bydlí (zajeden z roz hodujících znaků bych považoval, zda zde vyvíjí ekonomickou aktivitu, nebo odsud pra videlně cestují do místa své ekonomické akti vity). Problémem také zůstává placení poplatků v případě, kdy osoba má v obci pobyt např. v nájemním bytě a současně rekreační stav bu (stavby). Zákon nijak neřeší souběžnou po platkovou povinnost. Podle mne se zde potká vají dva předměty zdanění (pobyt a vlastnictví stavby) a dotyčná osoba je povinna platit popla tek z obou titulů souběžně. Naopak zákon nestanovuje výši poplatků za počet pobytů (osoba může mít na jiné adrese tr valý pobyt a na jiném místě v této obci dlouho době pobývat) ani za počet rekreačních objektů. Výše poplatku se totiž stanoví za osobu a rok, odlišně potom pro vlastníka stavby určené nebo užívané k individuální rekreaci, vždy pro osobu a pro vlastníka. Vlastník více rekreačních ob jektů by.tedy měl platit poplatek ve stejné výši jako vlastník jednoho objektu. Ve svém výkladu jsem se nezabýval celým obsahem zákona o odpadech, pouze problema tikou komunálního odpadu. Lze však konstato vat, že nová zákonná úprava je přehlednější a praktičtější, což se pravděpodobně kladně projeví i při její aplikaci v běžném životě. JIŘÍ KASAL,
advokátní koncipient, Dačice FOTO ARCHIV
Publikace Obce a kraje, 2. aktualizované a doplněné vydání, (autor Zdeněk Koudel ka) je určena široké odborné veřejnosti, za bývající se územní samosprávou. Zabývá se novou právní úpravou obcí, okresních úřadů a krajů. Pozornost je věnována ekonomické mu zabezpečení obce, hospodaření s obec ním majetkem, zřizování právnických osob obcí, účasti v obchodních společnostech, zřizování obecní policie a jiných organizač ních jednotek obce bez právní subjektivity, vydávání právních předpisů obce a otázkám působnosti obcí. Popisuje také rozdíly mezi samostatnou a přenesenou působností a postavení jednot livých orgánů obce při vykonávání působ nosti obce. Publikace řeší rovněž otázky od povědnosti a náhrady škody za nezákonný postup obecních orgánů a funkcionářů při výkonu samostatné a přenesené působnosti, jakož i postup osob i státu při zjištění vadné ho rozhodnutí obce a jeho nápravě. Kniha se zabývá i novými kraji a jejich místem v územní správě v ČR a uvádí mož nosti využití praktických zkušeností získa ných v samosprávě obcí pro samosprávu krajů. Věnuje se též úpravě voleb do zastu pitelstev obcí a do zastupitelstev krajů podle nově schváleného volebního systému.
PRÁVNÍ PŘEDPISY SAMOSPRÁVY Kniha (autor Zdeněk Koudelka) vychází z dřívější publikace Obecně závazné vyhláš ky. Nově se však zaměřuje na právní předpi sy po reformě veřejné správy v roce 2000 včetně právních předpisů krajů. Publikace zachycuje legislativní stav k březnu 2001 a zahrnuje rovněž nové zákony o obcích i krajích. Popisuje proces přijetí, realizace, odpovědnosti a rušení právních předpisů sa mosprávy a jejich působnost. Nově věnuje pozornost předpisům zájmové samosprávy. Publikace je nejprve rozdělena do dvou dílů - obecného a zvláštního - věnovaných právním předpisům územní samosprávy se zaměřením na některé předpisy z pozice je jich různé věcně působnosti, a to především těch, k nimž se vyjádřil ve své judikatuře Ústavní soud ČR. Třetí díl se soustřeďuje na normotvorbu zájmové neúzemní samosprá vy, ovšem v nepoměrně menším rozsahu. V závěru práce jsou uvedeny příklady růz ných právních předpisů samosprávy. První kniha stojí 398 Kč, druhá 290 Kč. Můžete si je písemně objednat na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, kde vám zařídí její za slání na dobírku přímo z nakladatelství LINDĚ Praha. Případné informace na tel.: 02/ 24 21 22 14.
MODERNÍ OBEC 7/2001 O
35----
LEGISLATIVA_______________________________________
OTAZNÍKY NAD HŘBITOVNÍM PRÁVEM Při správě hřbitovů se města a obce, respektive pracovnici přísluš e svém článku Smlouva o propůjčení hrobového místa, publikovaném v ča ných odborů městských úřadů, sopise Moderní obec č. 6, jsem se vě mnohdy vypořádávají s takřka ne noval především problematice propůjčování řešitelnými právními situacemi. Je hrobových míst, zejména právům a povinnos to zejména proto, že chybí legisla tem vyplývajícím z tohoto občanskoprávního tivní úprava v oblasti hřbitovního vztahu. a pohřebního práva, pominu-li onu Některé problémy provozovatelů a správců vyhlášku č. 19/1988 Sb., jejíž exi pohřebišť by si však zasloužily více pozornos stence je navíc problematická ti. Mám přitom na mysli zejména opuštěné hroby a hrobky, trvání tzv. smluv na dobu tr z hlediska Ústavy ČR. vání hřbitova, dále vlastnictví hřbitovních sta veb, náhrobků, pomníků či jiných trvalých ozdob hrobu. Tyto otázky totiž působí správ cům pohřebišť řadu komplikací a nad jejich právně bezkonfliktním řešením stále visí mnoho otazníků.
V
OPUŠTĚNÉ HROBY A SMLOUVY To, že prakticky neexistuje v České repub lice hřbitov, na kterém by se nedalo najít ales poň jedno opuštěné hrobové místo či hrobka, potvrzuje obsah většiny hřbitovních řádů. kte ré s možným opuštěním hrobu počítají a vý slovně tyto případy upravují. Správci pohře■bišť se tuto situaci snaží řešit ve hřbitovních řádech tím, že např. formou veřejné vyhlášky, případně v místním tisku oznámí, že pokud se uživatel hrobového místa do určité doby ne přihlásí, bude postupováno podle ustanovení občanského zákoníku § 135 odst. 3 o opuštění věci. Tomuto postupu zpravidla předchází výzva učiněná také formou veřejné vyhlášky, ve kte ré správce pohřebiště upozorní dosavadního nájemce neznámého pobytu či adresy na mož nost zániku práva k hrobovému místu a na to, že opuštěním hrobky, pomníku či desky zani ká jeho vlastnické právo a tyto věci okamži kem opuštění připadají státu. Je třeba si ovšem uvědomit, že tento postup bude možné u tzv. smluv na věčné časy apli kovat jen zčásti. U hrobových míst pronaja tých na dobu existence hřbitova, nebude mít samotné opuštění hřbitovních staveb vliv na další trvání nájemního vztahu. Takový nájem ní vztah totiž není možné ukončit a takto v minulosti sjednaný nájem trvá po celou do bu existence hřbitova. Domnívám se, že tento závěr vyplývá ze základních, již římským prá vem respektovaných pravidel smluvního prá va a sice, že smluvní vztah lze měnit pouze za souhlasu obou smluvních stran. Pokud se tedy v minulosti pronajímatel a nájemce dohodli na uzavření tzv. věčné ná jemní smlouvy, tj. bez možnosti ji vypovědět, není možné podmínky, za kterých byla smlouva uzavřena, měnit jednostranným pro hlášením pronajímatele. Co se týče opuště ných hřbitovních staveb (pomníků, desek apod.) umístěných na hrobových místech pro najatých na dobu trvání hřbitova, bude možné využít postup dle § 135 odst. 3 občanského zákoníku. Jejich opuštěním však nájemní vztah k hrobovému místu nezaniká.
—36
3 moderní obec 7/2001
Obecný zákoník občanský přitom platil až do 31. 12. 1950. Od 1. I. 1951 nabyl účinnos ti občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který platil do 31. 3. 1964 a podle něj bylo možné přivlastnit si opuštěnou věc pouze nepatrné ceny. Posledním relevantním obdobím je ob dobí od 1.4. 1964, kdy nabyl účinnosti dosud platný občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Ten upravuje jako jediný právní důsledek opuštění věci nabytí vlastnického práva státem. Ze systematického a logického výkladu § 135 občanského zákoníku vyplývá, že nikdo není oprávněn ponechat si opuštěnou věc. Na opak ten. kdo ji nalezne, je povinen odevzdat ji příslušnému státnímu orgánu. Opuštěná věc se nestává věcí ničí, připadá do vlastnictví státu. K přechodu vlastnictví opuštěním věci není ani dnes zapotřebí rozhodnutí soudu ne bo správního orgánu.
STAVBY, NÁHROBKY, POMNÍKY
Budeme-li hrobky, pomníky, desky apod. považovat za věci opuštěné, je nezbytné si uvědomit, že opuštění (derelikce) věci je jed nostranný právní úkon, kterým se dosavadní vlastník dobrovolně vzdává svého vlastnické ho práva. De lege lata tímto způsobem dochá zí k zániku vlastnického práva původního vlastníka a opuštěná věc připadá do vlastnic tví státu. Za nejproblematičtější, především z hlediska dokazování, považuji prokazatelné určení doby, kdy k derelikci věci (hrobky, po mníku či desky) došlo. Tato skutečnost bude, zejména v případě hrobů nezřídka opuštěných i několik desítek let, zvlášť důležitá. Z hlediska zániku vlastnic kého práva bude nutno zkoumat, zda k opuš tění došlo ještě za platnosti Obecného zákoní ku občanského (OZO) č. 946 z roku 1811. který opuštěnou movitou věc považoval za tzv. res nullius, čili věc ničí, »kterou si může každý příslušník státu přivlastnili* (viz § 386 OZÓ).
V první řadě je třeba respektovat stávají cí právní úpravu, která důsledně rozlišuje pojem stavby a nemovitosti na straně jedné a dále činí rozdíl mezi nemovitostmi v ka tastru evidovanými a neevidovanými na straně druhé. Z hlediska stavebního zákona č. 50/1976 Sb. je potřeba vycházet z jeho ustanovení § 139 odst. 1, kde se uvádí, že za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. K tomu lze konstatovat jediné: platný stavební zákon aktivní definici pojmu stavba (natož stavba hřbitovní) neobsahuje. Pouze pro úplnost dodávám, že definici po jmu stavba bychom mamě hledali i v kterém koliv jiném právním předpise, který je sou částí našeho právního řádu. V pochybnostech, zda lze určitou věc po važovat za stavbu, je rozhodující stanovisko příslušného stavebního úřadu. Tento názor je v praxi respektován i soudy. Pochybnosti by snad neměly vyvolávat stavby hrobek, ji nak by tomu ovšem mohlo být v případě náhrobních desek, rámů či pomníků. Otáz ka, zdaje například pomník spojen se zemí pevným základem, je rozhodující pro posou zení, zda se jedná o nemovitost, nikoliv zda jde o stavbu. Z hlediska nabývání a zániku vlastnického práva je relevantní především to, jestli se jed ná o nemovitost, a jestli je tato předmětem evidence v katastru nemovitostí. V souladu s občanským zákoníkem se vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovi tostí nabývá vkladem, přičemž účinky vkladu nastávají zpětně ke dni podání návrhu na vklad. U nemovitostí v katastru neevidova ných se v souladu s § 133 odst. 3 občanského zákoníku vlastnické právo nabývá účinností smlouvy. Protože hrobky, ačkoliv jsou stavbami a nemovitostmi, předmětem evidence v ka- k tastru nejsou, bude pro nabytí vlastnického r
LEGISLATIVA práva k nim rozhodující účinnost smlouvy (kupní, darovací, směnné či jiné). I proto by pronajímatelé hrobových míst měli trvat na tom, aby obsahem nájemní smlouvy byla po vinnost nájemce oznámit změnu vlastníka hrobky či pomníku. V souvislosti s výkladem o vlastnickém právu ke hřbitovním stavbám, pomníkům a dalším nelze pominout ustanovení občan ského zákoníku o tom, co je možné považo vat za samostatnou věc a co za její součást. Tyto právní aspekty nabývají u hrobek, pomníků či náhrobních desek zvláště na vý znamu. Výstižně se k této věci vyjádřil Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 14. 9. 1976 sp.zn. Rc 9/79 9 Co 343/76: »Při posuzování právních vztahů týkajících se hrobů na pohřebištích (§ 19 vyhlášky č. 47/1966 Sb.) je třeba rozlišovat mezi prá vem z propůjčení místa pro hrob a mezi prá vem vlastnickým (popřípadě mezi právem užívání) k náhrobku, k pomníkům a k trva lým ozdobám hrobu (tzv. hrobovému příslu šenství). Propůjčení hrobového místa neza kládá vznik vlastnictví k této části pozemku pohřebiště. Hrobové příslušenství je před mětem vlastnictví toho, kdo je pořídil nebo nabyl jiným způsobem nabývání osobního vlastnictví. Pomník, náhrobek nebo jiná ozdoba hrobu, které mohou být bez znehod nocení hrobu odděleny, mají povahu věcí movitých.« Osobně nepovažuji pojem »hrobovépříslu šenství za příliš vhodný. Pomník, náhrobek či jiná věc jsou samostatnými věcmi v práv ním smyslu, protože hrob nelze považovat za věc hlavní, neboť není ve vlastnictví toho, kdo je vlastníkem například výše zmíněného po mníku. Přitom příslušenstvím může být dle § 120 odst. 1 občanského zákoníku pouze ta ková věc, která náleží vlastníku věci hlavní a je jím určena k tomu, aby byla s věcí hlavní trvale užívána. Lze tedy učinit závěr, že otázka vlastnictví hrobek, pomníků či náhrobních desek je znač ně složitá. Vždy bude záviset na posouzení, zdaje považovat za věci movité, či nemovité. K tomu však bude nejprve nezbytné určit, jestli se jedná o stavbu, která je spojená se ze mí pevným základem dle § 119 odst. 2 občan ského zákoníku. Některé nastíněné problémy by měl řešit nový zákon o pohřebnictví, který schválil Parlament ČR. Nyní nezbývá než doufat, že historicky první zákonná úprava hřbitovního a pohřebního práva v České republice odstra ní nejpalčivější problémy správců a vlastníků pohřebišť.
Prameny Mruzek K., Opuštění věci a její právní důsledky, Správ ní právo 5/1995, str. 268 Správní právo 2/1992, str. 54 Pauly J.. Hřbitovní a pohřební právo, Č.A.T. Praha, 1941 Informační zpravodaj Sdružení pohřebnictví 9/2000 Internetové stránky-www.pohrebnictvi.cz Hřbitovní řády (Rakovník, Přerov, Hustopeče, Kladno)
MAREK HANÁK,
Kancelář veřejného ochránce práv FOTO JAN PAVLIČEK
Z veletrhu Pragoalarm 2001
PŘEDPOKLADEM JE ODBORNÁ PRIPRAVA Zákon č. 367/1990 Sb. dal městům a obcím právo zřizovat obecní policii, a to k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Strážníci jsou v pracovním poměru k obci. Mohou se jimi stát bezúhonní, duševně a tělesně zdatní občané, starší 21 let. lenové obecní policie smí vykonávat po vinnosti a oprávnění dané zákonem 553/1991 Sb. (o obecní polici) jen tehdy, mají-li platné osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů. Strážník se musí naučit opravdu mnoho předpisů. Také prodělat výcvik k výkonu oprávnění a používání služebních zbraní a donucovacích prostředků. Vědomostní školení zpravidla zajišťuje některá z akreditovaných škol, praktický výcvik pak policie. Po absolvo vání přípravy zaměstnavatel přihlásí kandidáta ke zkoušce. Ověřování znalostí má na starost zkušební komise Ministerstva vnitra. Kandidáti nejprve odpoví písemně na 40 otázek a potom řeší úst ně tři praktické případy. Letos v březnu jsem se zúčastnil zkoušení 17 nováčků. Mohu říci, že bylo náročné a všichni přicházeli připraveni, s plnou vážností a odpo vědností. Patnáct mužů a dvě ženy v testu i u ústní zkoušky uspěli a získali právo nosit služební odznak a vykonávat službu, a to na do bu tří let. (Pak musí znovu předstoupit před ko misi.) Předseda komise JUDr. Pavel Macek, CSc., v závěru zkoušky připomněl, že strážník musí umět své znalosti »prodat«, pregnantně sdělit přestupcům, co spáchali, jakého protiprávního jednání se dopustili. Prostě, přesné užití odbor né terminologie je zásadním předpokladem dobré práce a naopak, že zcela nevhodné je li dové vyjadřování nebo sousedská familiámost. Strážníky v tom pravém slova smyslu se však stanou až naučenou teorii dokonale zažijí a naučí se ji používat v praxi. V této chvíli si musíme položit otázku: kdo v těch prvních týd nech a měsících usměrňuje praktický výkon no váčků? Existuje řízená praxe ? Věřím, že u po četně silných útvarů obecní policie ano. Ale jaká je situace u těch ostatních? Některé zákroky velké procvičování nepotře bují, jiné však ano. K těm druhým rozhodně patří použití donucovacích prostředků - přede vším zbraní. Strážníci je mohou použít za pod mínek daných zákonem (§ 13 - nutná obrana a § 14 trestního zákona - krajní nouze). Už sa mo posouzení, zda jednání pachatele naplňuje důvody ke střílení, je velmi náročné. Strážník musí ve velmi krátkém čase zvážit, koho chce střelbou zastavit, co provedl, a tedy zda radikál
Č
ní zásah je tomuto činu přiměřený, zda střelbou neohrozí život jiné osoby. V krizové situaci nemá čas rozpomínat se na text zákona, na výklad jednotlivých pojmů. Su verénní znalost je nezbytným předpokladem. Tím druhým je schopnost a umění střílet. Ani to není v takových momentech snadné. Technika vytažení zbraně z pouzdra, nabíjení a střelba se proto musí stále cvičit. Děje se to všude? Nej spíš ne. Můj názor v podstatě potvrdil jeden ze starostů, když se mě v rozhovoru o přípravě strážníků zeptal: »Víte vůbec, že jeden pistolo vý náboj stojí pět šedesát?« V souvislosti s přípravou novely zákona o obecní policii bych doporučoval: 1. Uložit zaměstnavatelům povinnost zajišťo vat pravidelný střelecký výcvik pro ty strážní ky, jimž ukládají nosit zbraň. 2. První přezkoušení nových strážníků z vy braných částí vzdělávacího programu (zejména ze zákona o obecní policii a použití zbraně) za řazovat po půl roce služby. Starostové, kteří obecní policie řídí. jistě sle dují kvalitu práce svých strážníků, účinnost prosazování příslušných norem a stanovují bez pečnostní priority. Nemohou však rozhodovat 0 technice výkonu. Jednak na to nemají čas, jednak nemají potřebné znalosti. Spoléhají na kvalifikaci strážníků. Spoléhají oprávněně? Jsou vždy jejich postupy při zasahování správ né, jsou i pro ně bezpečné? Z poznatků, které jsem získal během ná vštěv některých obecních policií, bych nemohl odpovědět vždy kladně. Proč je takový stav? Nikdo totiž neovlivňuje pracovní postupy strážníků. Jsem přesvědčen, že by prospělo zřídit (u Ministerstva vnitra nebo při Kolegiu ředitelů MP) pracoviště, které by zpracováva lo a poskytovalo metodiku zákroků, soustře ďovalo zkušenosti a informace z činnosti obecních policií, ovlivňovalo výcvik, možná 1 ověřovalo účinnost doporučených metodic kých postupů. Někteří ředitelé MP statutárních měst, s ni miž jsem hovořil, by takový metodický útvar uvítali, dokonce se na určité formě přenosu in formací shodli. Ale zatím - zřejmě z finanč ních, možná i organizačních důvodů - není rea lizace příliš nadějná. JOSEF JELÍNEK FOTO AUTOR
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
37
„LEGISLATIVA
HONORÁRE A JEJICH ZDAŇOVÁNI
mm
V řadě obcí je možno se setkat s nesprávným postupem při zdaňování honorářů za příspěvky do novin a časopi sů, rozhlasu a televize (dále jen příspěvky). Tuto proble matiku je nutno zvládnout nejen v případě »velkých« (ce lostátních) sdělovacích prostředků, ale i nejrůznějších periodik vydávaných obcemi. říspěvky mohou být vytvářeny jednak na základě pracovněprávního vztahu, jed nak na základě smlouvy uzavřené podle zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon). • Příspěvky vytvořené v rámci závislé čin nosti Pokud je příspěvek do novin či časopisů vy tvářen na základě pracovněprávního vztahu, bu de zdaňován daní z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příj mů (dále jen ZDP). V takovém případě je zda ňován stejným způsobem jako kterýkoli jiný příjem ze závislé činnosti (zaměstnání). • Příspěvky vytvořené na základě autorské ho zákona V případě, že půjde o příspěvek, který nebu, de možno zahrnout do příjmů ze závislé činnos ti, bude se režim jeho zdanění řídit § 7 ZDP. Příspěvky vytvářené na základě autorského zá kona jsou příjmem podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy příjmem z jiné samostatně výděleč né činnosti. Pro správné zdanění je nutno sledovat, zda přesáhnou hranici 3000 Kč měsíčně či nikoli.
P
PŘÍSPĚVKY DO 3000 KČ Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopi sů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným zá kladem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně dle § 36 zákona za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendář ním měsíci 3000 Kč. Přitom je třeba vzít v úva hu, že autor si v tomto případě z daňového hle diska nemůže uplatnit žádné výdaje, a to ani procentem z příjmů, ani ve skutečné výši. Daň bude tedy srážena z hrubé částky, bez dalšího snížení. Příklad 1 Pan Janáček napsal pro občasník »Obecní noviny« článek, za který mu byl přiznán hono rář v hrubé výši 2000 Kč. Řešení: Vydavatel časopisu panu Novákovi z uvedené částky strhne daň dle § 36 zákona ve výši 10 %, tj. 200 Kč. Pan Novák obdrží hono rář v čisté výši 1800 Kč. Tuto částku nebude za hrnovat do daňového přiznání, protože deseti procentní srážkou byla jeho daňová povinnost již vyrovnána. Příklad 2 Jak bude vypadat situace z předchozího pří kladu za předpokladu, že honorář v hrubé výši bude činit 3000 Kč? Řešení: I v tomto případě se bude uplatňovat srážková daň ve výši 10 %, protože zákon ho voří o částce nepřesahující 3000 Kč. Příklad 3 Pan Dvořák napsal v září pro časopis »Obecní rádce« článek s hrubým honorářem 2500 Kč a pro časopis »Obec včera a dnes« další článek
38
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
s hrubým honorářem 1300 Kč. Každý časopis má jiného vydavatele. Autor oba honoráře obdr žel v říjnu. Řešení: Vydavatel ča sopisu »Obecní rádce« srazí panu Dvořákovi de setiprocentní daň, tj. 250 Kč a vydavatel časopisu »Obec včera a dnes« 130 Kč. Autor tedy obdrží čisté honoráře 2250 Kč a 1170 Kč. Tento postup je možný proto, že ačkoli částka honorářů v daném měsíci přesáhla 3000 Kč v celkové výši. nepřesáhla tuto hranici u jednoho plátce (tj. u jednoho vydavatele). Příklad 4 Pan Jiřík vytvořil v dubnu příspěvek pro »Obecní noviny«. Jeho hrubý honorář činil 2300 Kč. V tom samém měsíci napsal článek do časopisu »Obecní rádce« s hrubým honorá řem 2900 Kč. Obě periodika mají stejného vy davatele (tzn. jde o jednoho plátce daně). Oba honoráře obdržel v měsíci květnu. Řešení: Zde nepřichází desetiprocentní zda nění v úvahu, honorář od jednoho plátce přesá hl v daném měsíci 3000 Kč. Příklad 5 Pan Poláček přispívá do časopisu »Občasník«. V měsíci prosinci 2000 mu byl otištěn příspěvek (hrubý honorář 2400 Kč), v měsíci květnu 2001 pak další (hrubý honorář 2900 Kč). Vzhledem k platebním potížím vydavatele obdržel honorář za oba měsíce najednou až v květnu 2001. Řešení: Podle zákona desetiprocentní zda nění přichází v úvahu v případě, že úhrn příj mů od téhož plátce nepřesáhne v kalendář ním měsíci 3000 Kč.(Není zde tedy uvedeno, že limit 3000 Kč se počítá za měsíce, kdy byl příspěvek předán, resp. otištěn). Na základě uvedené dikce zákona nezbývá než konstato vat, že pan Poláček v měsíci prosinci a únoru žádný příjem neměl. Ten nastal až v měsíci květnu ve výši 5300 Kč, a tudíž není možno o desetiprocentním zdanění hovořit. Skuteč nost, že články byly otištěny v prosinci a únoru a odměny za ně v případě, že by se braly v úva hu měsíce vzniku nároku na honorář, by se »vešly« do 3000 Kč, není z hlediska dikce zá kona podstatná. Uvedený příklad se dá ovšem i obrátit: Příklad č. 6 Paní Nováková přispívá do časopisu »Pro gresivní obec«. V měsíci květnu 2001 jí byl otištěn příspěvek (hrubý honorář 5000 Kč). S vydavatelem bylo dohodnuto, že honorář ob drží ve dvou stejných splátkách. První splátku obdržela v červnu, druhou v červenci 2001.
Řešení: Konkrétní hrubý měsíční příjem je vždy 2500 Kč, tj. částka pod tří tisícovým limi tem. Podmínky pro desetiprocentní daň jsou za chovány. Další povinnosti vydavatele: Po skončení roku musí plátce honoráře (vy davatel) za uplynulé zdaňovací období vyplnit formulář »Vyúčtování daní z příjmů vybíra ných srážkou«. který je k dispozici na finanč ních úřadech. Tento tiskopis je nutno podat správci daně nejpozději do třiceti dnů od lhůty. v níž byl její plátce povinen odvést za rozhodné období poslední daňovou povinnost. Příklad č. 7 Obec Dolní Lhota vydává občasník »Novinky«. Poslední daň za rok 2000 srazila au torům s datem 31. 12., odvést ji tedy byla po vinna do 31. ledna 2001. Formulář »Vyúčtování daní z příjmů vybíraných srážkou« musela tedy podat nejpozději do 30 dnů od 31. ledna 2001.
PŘÍSPĚVKY NAD HRANICI 3000 KČ U honorářů přesahujících hranici 3000 Kč v daném měsíci od jednoho plátce daně již ne přichází v úvahu výhodnější desetiprocentní re žim zdanění. Daň také nesráží vydavatel, ale autor musí daný příjem zahrnout do svého da ňového přiznání. Je tedy nutno postupovat způ sobem obvyklým pro zdaňování příjmů v rámci § 7 ZDP. Znamená to tedy, že se autor musí rozhod nout. zda: a) se stane účetní jednotkou a povede jedno duché účetnictví, b) dobrovolně si zvolí vedení účetnictví po dvojného. c) či zda naopak zvolí metodu uplatňování výdajů procentem z příjmů. Při uplatnění této metody je autor poněkud zvýhodněn ve výši výdajů např. proti živnostníkům, protože si mů že uplatnit 30 % výdajů z příjmů (zatímco u živností je to pouze 25 %). Tyto výdaje může dále zvýšit sociální a zdravotní pojištění, jehož i zaplacení musí prokázat.
LEGISLATIVA Příklad 8 Pan Prchlík měl v daném roce příjmy za přís pěvky do novin ve výši 10 000 Kč a kromě to ho vykonává ještě živnost nákup za účelem dal šího prodeje a prodej. Musí se rozhodnout, zda u obou činností bude vést jednoduché účetnic tví, či zda u obou činností uplatní metodu stano vování výdajů procentem z příjmů. Není tedy možná kombinace, že by např. u živnosti byly uplatňovány výdaje ve skutečné výši a u autor ských honorářů výdaje procentem z příjmů.
VÍTĚZSTVÍ DOLNÍ BEČVY
PŘÍSPĚVKY POUZE PŘÍLEŽITOSTNĚ
• O jakou kauzu se konkrétně jedná?
Často se chybuje v případě, že autor své přís pěvky vytváří pouze příležitostně. Ti poplatní ci, kteří nesprávně pochopí zákon, dospějí k zá věru, že mohou využít ustanovení § 10 ZDP, který osvobozuje příjmy z příležitostných čin ností do částky 10 000 Kč ročně od daně z příj mů. Na rozdíl od těchto názorů se nedomnívám, že by příležitostný příspěvek do novin či časo pisů splňující nároky autorského zákona mohl být zdaňován dle § 10 ZDP jako »ostatní příjem«. Pod § 10 zákona spadají pouze takové příjmy (včetně příležitostných), pokud nejde o příjmy dle § 6 až § 9 zákona. Autorský zákon nerozlišuje mezi situací, kdy autor vytvoří své dílo »příležitostně« či »opakovaně«. Stejně tak zákon o daních z příjmů při definici příjmů z jiné výdělečné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a) nevyžaduje pro přiřazení uvede ných příjmů pod § 7 nutnost opakovanosti, resp. soustavnosti. Je tedy nutno tuto skutečnost zásadně odlišit např. od příjmů z podnikání, popř. ze živností, obchodní zákoník i živnosten ský zákon v definicích podnikání (živnosti) ob sahují podmínku soustavnosti, která pak jako jedno z kritérií umožňuje blíže definovat rozdí ly mezi zařazením daného příjmu pod § 7 či § 10 zákona o daních z příjmů. Převod autor ských práv však není podnikáním, ale jinou sa mostatnou výdělečnou činností, která uvedené kritérium soustavnosti neobsahuje, proto musí být zdaňován dle § 7 zákona o daních z příjmů.
OZNAMOVACÍ POVINNOST Na autorské honoráře se vztahuje oznamova cí povinnost ve smyslu §34 zákona o správě da ní a poplatků. V případě obcí však nebude příliš frekventovaná. Toto ustanovení se vztahuje na právnické a fyzické osoby mající příjmy z pod nikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu, které provádějí úhrady fy zickým osobám za jejich jinou samostatně výdělečnou činnost a z těchto úhrad nes ráže jí daň, jsou povinny uskutečněné úhrady ozna movat. Oznámení zasílá ten. kdo honorář vy platil, svému místně příslušnému správci daně pouze v případě, že u jednotlivé fyzické oso by přesáhne úhrada částku 40 000 Kč za ka lendářní rok. Oznámení se zašle nej později do 15. února po skončení kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena. Při zkoumání, zda honoráře přesáhly v daném roce částku 40 000 Kč pro zjištění nutnosti splnit oznamovací povinnost, bývají často mylně brány v úvahu i honoráře, které byly zdaněny srážkovou daní. Tyto úhrady se do uvedeného limitu nezahrnují a v ozná mení finančnímu úřadu neuvádějí. Oznáme ní o honorářích se nezasílá na finanční úřad pří slušný místu bydliště poplatníka (autora), ale naopak na finanční úřad místně příslušný plátci honoráře (vydavatele). ZDENĚK BURDA, daňový poradce, BD Consult, s. r. o. FOTO ARCHIV
Advokátka Mgr. Jana Hamplová z Mohelnice je naší stálou spolupracov nicí. Zaměřuje se zejména na obecní právo, tj. na zákon o obcích a sou visející právní předpisy. Neobává se přicházet s poměrně odvážnými vý klady a jednomu z nich dal v dubnu t. r. za pravdu i Ústavní soud ČR.
Je to známý případ obce Dolní Bečva, za kterou její bývalý starosta podepsal ručení ve výši více než 100 mil. Kč. Obec se to dozvě děla až tehdy, když se začali hlásit věřitelé. Bylo to nepříjemné překvapení. Roční rozpo čet této obce je totiž 10 mil. Kč. Kdyby mu sela plnit závazky z tohoto ručení, v podstatě by ji to na desítky let ekonomicky zcela ochromilo. Za velmi důležité považuji, že obec se za čala usilovně a trochu zoufale bránit. Ihned odvolala onoho starostu, a zvolila nového, který měl tolik odvahy, že tvrdě odmítl všech ny požadavky věřitelů. Spolu s kolegy v za stupitelstvu bojoval za to, aby obec nemusela nic z toho, k čemu ji bývalý sta rosta zavázal, platit. Nebylo to lehké. Věřitelé dali obec k sou du, a ta prohrávala jednu bitvu za druhou. Krajský soud dal za pravdu věřitelům. Vrchní soud v Olomouci také. Všechny soudy totiž přejaly ono tradované »starosta je statu tárním zástupcem obce«, a jeho podpis obec zavazuje. A dál tuto otázku nezkoumaly.
č. 367/1990 Sb. to nebylo výslovně uvedeno, jako je tomu v novém zákoně č. 128/2000 Sb., Ústavní soud řekl, že starosta ani tehdy nemo hl sám bez souhlasu příslušného orgánu obce za obec rozhodovat, a že podobné rozhodnutí obec nezavazuje.
• Jedno vítězství máte za sebou, do čeho se pustíte nyní? Velkým tématem, kterému se věnuji, a o němž vím, že v praxi přináší značné problé my, jsou obchodní společnosti obcí, zejmé na, kde je jediným společníkem obec. Dru hým jsou veřejné zakázky a třetím smluvní závazky obcí. V každém případě však dou fám, že stále více obcí podobně jako Dolní Bečva si budou své zájmy bedlivě hlídat, ať už preventivně kvalitními smlouvami a jinými dokumen ty, anebo, když už je nejhůř, soudně. Jde o to chtít a vydržet.
• Proč tak lpíte na důsled ném dodržování zákona?
Nový starosta se na mne obrátil v okamži ku, kdy prohráli skoro všechno. Požádal mne, abych se pokusila dát stížnost k Ústav nímu soudu. Zdůrazňuji, že za této situace bylo takové rozhodnutí Dolní Bečvy oprav du heroické.
Já tomu říkám ctít pravidla hry. Jsou věci, které lze pře hlédnout, a jiné, které nelze přehlédnout nikdy. Prodá-li sta rosta bez vědomí zastupitelů dům na náměstí, je to průšvih, který nelze odpustit. Zapomene-li starosta schválit banální pronájem a radní obvolá, zdali s tím souhla sí, namísto aby je svolal, a dodatečně to dá do zápisu, asi ho nebudeme kamenovat. Je však důležité, aby se z mávání rukou nestalo pravidlo a z porušování zákona běžná praxe. A to zásadní se zkrátka nesmí dít nikdy.
• Na čem jste postavila svoji stížnost?
• Jak to mají zastupitelé poznat?
Na tom, že projev vůle za obec nemůže uči nit jeden člověk, že starosta obce není statu tární zástupce. Tvrdila jsem, že starostova vů le není projevem vůle obce, a proto nemůže tuto obec zavázat. Ústavní stížnost měla mno ho stran a Ústavní soud CR se s ní ztotožnil, dokonce v řadě výroků v odůvodnění šel ještě dál.
Doba od obnovení samosprávy pokročila. Každý zastupitel už musí být aspoň trochu profesionál. Měl by v každém případě znát zákon o obcích, využívat svých práv a nebýt pouze »hlasovacím strojem®. Nacházejí-li za stupitelé smlouvy, které nikdy neviděli, zadávají-li se zakázky, o kterých nikdy ani nesly šeli, a v zápise se objevuje něco, co nikdy neprojednávali - to je přesně ten okamžik, kdy si musí uvědomit, že něco nehraje. Pokud pro ti tomu nezasáhnou, budou odpovědni stejně tak jako ten, kdo podobné nehoráznosti v obci páchá.
• Takže rozhodl až Ústavní soud?
• Co tento ústavní nález pro obce zna mená? Bezprostředně pro Dolní Bečvu znamenal, že byly zrušeny všechny rozsudky. Obec ne bude muset nikdy oněch více než 100 mil. Kč z protiprávně podepsaného ručení bez souhla su zastupitelstva hradit.
• A pro vás osobně? Je to pro mne významný profesionální ús pěch. Ústavní soud vyslovil, že mé úvahy a výklady byly správné, a že můj apel na obce, aby dbaly na schvalovací proces, byl více než na místě. Tím není význam tohoto nálezu vyčerpán, zejména pro období před listopadem roku 2000. I když v původním zákoně o obcích
• Jste v tomto směru více pesimistka nebo optimistka? Jednoznačně optimistka. Jinak bych nemo hla dělat, co dělám, a psát, co píšu. Nemělo by to smysl. Z ohlasů vím, že to smysl má. Tak že budoucí profesionalitě zastupitelů pevně věřím. A z toho. jak vypadají některá města a obce, už dnes usuzuji, že na mnoha místech už tací jsou. JANA HRADECKÁ MODERNÍ OBEC 7/2001 □
39----
LEGISLATIVA^___ ORGANIZAČNÍ SLOŽKA OBCE OTÁZKA: Stali jsme se jako bývalá rozpočtová organizace organizační slož kou obce. Není mi však zřejmé, jaké je naše postavení? ODPOVÉĎ: V poslední době se množí dotazy k problematice postavení organizač ní složky obce, a to zejména v souvislosti se zněním § 41 zákona č. 250/2000 Sb. Zákon v této pasáži totiž umožnil, aby se obec do 30. 6. 2001 rozhodla, zda zřídí příspěvkovou organizaci místo dosavadní organizační složky (která byla do 31. 12. 2000 rozpočto vou organizací), či zda vydá zřizovací listi nu organizační složky obce. Ovšem § 41 neumožňuje, aby se dosavad ní zálohově financovaná činnost (tzv. zálo hová organizace) ze zákona přeměnila na or ganizační složku obce. Pokud je (bývalá) zálohově financovaná činnost obce takové povahy, že vyžaduje jistou samostatnost, může obec kdykoliv rozhodnout o zřízení organizační složky. Příslušné Opatření Ministerstva financí (kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro územní samosprávné celky) . publikované ve Finančním zpravodaji č. 11/2000 neobsahuje tuto možnost formu lovanou tak, jak tomu bylo ve zrušené účto vé osnově a postupech účtování. Domnívám se, že tyto (zálohově financované) činnosti může účetní jednotka (obec, resp. územní samosprávný celek) zajistit ve smyslu čl. XIX cit. opatření, a to jako vnitroorganizační účetnictví. Soudím, že ve vztahu k předpokládané četnosti využití formy organizační složky k zajištění některých činností obce v rámci samostatné působnosti bude problematika postavení organizačních složek ještě mno hokrát předmětem diskuzí.
PRINCIPY VZNIKU OTÁZKA: Podle jakých principů je možno založit organizační složku obce? ODPOVĚĎ: Organizační složka vzniká (a zaniká) rozhodnutím zastupitelstva územ ního samosprávného celku (obce nebo kra je). O zřízení organizační složky musí zřizo vatel vydat zřizovací listinu, jejíž náležitosti jsou předepsány zákonem. Zákon předpokládá, že organizační složky bude územní samosprávný celek (obec nebo kraj) zřizovat tehdy, pokud zajišťované čin nosti nebudou vyžadovat velký počet za městnanců, nebudou potřebovat složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení, nebudou vnitřně či jinak organizačně členě né a nebudou vstupovat do složitých ekono mických nebo právních vztahů. Organizační složka není samostatnou právnickou osobou a zaměstnanci organizační složky jsou za městnanci obce (nebo kraje).
---- 40 □ MODERNÍ OBEC 7/2001----------------
Organizační složka není účetní jednotkou. Příjmy a výdaje (rozpočet) organizační slož ky jsou obsaženy v rozpočtu jejího zřizova tele (obce nebo kraje). Pokud se uspokojivě vyřeší otázky pra covně právních vztahů zaměstnanců obce zařazených do organizační složky, pak je ta to forma (stejně jako zálohové financování činnosti obce) docela vhodná pro systema tické a koncepční zabezpečení služeb zajiš ťovaných obcí v rámci samostatné působ nosti, a to zejména v podmínkách menších obcí a měst. Je možné předpokládat, že for ma organizační složky bude úspěšně využita např. při organizačním a provozním zajiště ní pravidelně pořádaných místních slavností (poutí, festivalů, výročí) nebo jiných akcí, které obec pravidelně (každoročně)pořádá. K tomu, aby organizační složka byla (ze zákona) způsobilá vykonávat příslušné čin nosti, je nezbytně nutné, aby zřizovatel vy dal zřizovací listinu. Zákon č. 250/2000 Sb. celkem přehledně a jasně stanovuje náleži tosti takové zřizovací listiny. Připomínám, že zřizovací listinu organizační složky schvaluje zastupitelstvo obce (dle zákona č. 128/2000 Sb.), ale organizační složka ne ní samostatnou právnickou osobou. Tento fakt vyplývá i ze znění písm. d) § 26 cit. zá kona, který uvádí, že ve zřizovací listině or ganizační složky musí být uvedeno naznače ní osob oprávněných jednat za organizační jednotku«. (Zde asi musíme opomenout, ze zákon opět používá jiný termín než organizační složka, aniž by upřesnil, co to je organizač ní »jednotka«. 1 když je pravda, že nepřes nost v termínech zákonů může praxi přinést nejednu obtíž.) Vymezení účelu (zřízení organizační složky obce) a tomu odpovídajícího před mětu činnosti doporučuji věnovat značnou pozornost. Důvody lze nalézt ve znění živ nostenského zákona (konkrétně odst.3 písm. a) § 3 zákona č. 455/1991 Sb.) a v příloze k nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných. Jinak lze pokládat za samozřejmé, že organizační složka obce bude vykonávat výhradně takové činnosti, které spadají do samostatné působnosti obce ve smyslu zá kona č. 128/2000 Sb. Vymezení majetku ve vlastnictví zřizova tele, pokud je organizační složce předáván do správy, snad nebude činit zásadnější obtí že. Připomínám pouze, že obec je (dle záko na č. 128/2000 Sb.) zavázána k péči o svůj majetek včetně jeho evidence (dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Znamená to, že obec vede příslušnou majetkovou a účetní evidenci, která se k majetku (svěřenému do správy organizační složce) vztahuje. V pří padě svěření správy věcí movitých a práv je nutno vycházet z povinností uložených obci zákonem č. 128/2000 Sb. (zejména 38) a z příslušných souvislostí vyplývajících se zákona o účetnictví a ze souvisejících před pisů (zejména viz citované Opatření MF.)
V tomto směru jsou ustanovení § 25 a § 26 písm. g) a písm. h) zákona č. 250/2000 Sb celkem popisná a návodná. Bude užitečné pozastavit se u stanovení rozsahu oprávnění osob. které budou jednat za organizační složku obce navenek, tj. u jmenování a určení rozsahu pravomocí ve doucího organizační složky v takovémto jme nování. Za prioritní je třeba považovat sku tečnost, že takováto osoba je zaměstnancem obce. To znamená, že i v tomto případě platí všechna pravidla daná např. zákoníkem práce pro vztah zaměstnance a zaměstnavatele. Součástí jmenování by mělo být určeni práv a povinností vedoucího. Určení těchto práv se bude samozřejmě odvíjet i od rozsahu majet ku obce svěřeného do správy a rozsahu ma jetkových práv svěřených organizační složce. Nicméně jedná se o pracovně právní vztah, a tak by jmenování vedoucího organizační složky mělo mít i v tomto směru všechny ná ležitosti, které předpokládá zákoník práce. Rozsah zmocnění zajisté bude ovlivněn i pří slušnými ustanoveními zákoníku práce, která se dotýkají odpovědnosti za škodu. /Zaměst nanci obce (kraje) zařazení do organizační složky budou mít i z hlediska platového zařa zení poněkud jiné postavení než zaměstnanci obce (kraje) zařazení do úřadu obce (kraje)/.
DALŠÍ NÁLEŽITOSTI OTÁZKA: Jaká je forma a náležitosti písemností, které organizační složka bude vyhotovovat? ODPOVĚĎ: V tomto případě lze použít souvisejících ustanovení 111 zákona č. 128/2000 Sb. s tím, že organizační složka vyřizuje zásadně pouze věci týkající se sa mostatné působnosti obce a v rozsahu, který je vymezen zřizovací listinou organizační složky. OTÁZKA: Kdo vykonává funkci za městnavatele vůči zaměstnancům obce za řazeným do organizační složky? ODPOVĚĎ: V obcích, kde není zřízena funkce tajemníka, to pravděpodobně bude starosta, v obcích, kde funkce tajemníka obecního úřadu zřízena je, bude výhodné, bude-li tajemník výkonem funkce zaměstna vatele pověřen rozhodnutím zřizovatele or ganizační složky, tj. rozhodnutím zastupitel stva, není-li taková pravomoc svěřena radě. Mgr. ALENA M O C K O V ČIA KO VÁ,
vedoucí útvaru REGIS - 1POS Praha
• REGIONSPEKTRUM
BRITSKÝ PROJEKT BEST VALUE Již několikrát jsme otiskli materiály ze stránek www.komunikujici-město.cz. Tentokrát předkládáme pro inspiraci texty týkající se hodnocení služeb měst ské policie. klienty a komunitu« stanoven láda ve Velké Británii usi hlavní cíl »Poskytovat lidem služ luje o to, aby si radnice by, které chtějí za ceny, jež jsou uvědomily, že musí nabízet přiměřené, a hledat cest, jak by se vysoce kvalitní a hodnotné služby. k tomu mohl každý vyjádřit.« Za Proto také přišla s projektem prioritní je považováno »Naslou»BEST VALUE« (volně přeloženo chat tomu, co komunita říká a zaji Nejvyšší hodnota veřejné správy). stit vysokou úroveň spokojenosti®. Cílem tohoto projektu je zefek Pro tyto poměrně obecné cíle tivnění místní správy - zvýšení její si stanovují jako klíčové indiká hodnoty pro občany. Projekt vy tory »podíl projektů, které budou chází z úvahy, že správa poskytuje vypracovány se zapojením klien občanům různé služby za určitou tů® s cílovou hodnotou 100 % cenu. Občan není vnímám jako a »podíl občanů spokojených se pouhý příjemce, je to platící uživa všemi službami, které daná sprá tel služeb veřejné správy. Právě va poskytuje® s cílovou hodnotou občan by měl mít rozhodující slo 63 %. vo při posuzování »hodnoty« po Projekt tedy nepřímo naznaču skytované služby. je, že veřejná správa není jediná, To znamená, že se místní sprá kdo poskytuje služby a produkty vy musí zabývat následujícími občanům a pomáhá jim při řešení otázkami: jejich životních situací. Je třeba • Poskytují služby, které jejich ob také počítat se službami nabíze čané chtějí? nými podnikatelským sektorem • Jak dobře služby poskytují? Ne a neziskovými, nevládními orga byl by někdo jiný schopen posky nizacemi. I v této souvislosti pla tovat služby lépe? tí, čím lepší informační a komuni • Jak jsou služby poskytovány ně kační systémy, tím objektivnější kde jinde? a racionálnější mohou být naše rozhodnutí.
V
ČTYŘI C
Pro program Best Value byla definována 4 C, podle kterých má veřejná správa jednotlivé služby posuzovat: □ challenge - výzva k diskuzi o službě, tedy proč a jak poskytu jeme danou službu (s tím je spoje no i rozhodnutí o tom. zda vůbec službu poskytovat), □ compare - porovnání služeb a způsobů, jak jsou poskytovány jinými subjekty, □ consult - konzultace s klienty služby, ostatními občany, místní mi a národními organizacemi, je jichž cílem je ujasnit si, jaké služ by a standardy lidé chtějí, □ compete - soutěž, která zajistí, že služby budou konkurence schopné. budou zajišťovány tou nejefektivnější cestou. Je to dlouhodobý záměr a parti cipace místních správ na tomto projektu je poměrně volná. Pro jednotlivé oblasti poskytovaných služeb, které se místní správa roz hodne do programu zařadit, jsou definovány cíle, priority, ale pře devším měřitelné výstupy společ ně s cílovými hodnotami.
HLAVNÍ CÍL Konkrétně je například ve měs tě Yorku pro letošní rok pro oblast nazvanou »Hodnota pro občany.
CO OBSAHUJE LETÁK V úvodu stručně seznamuje s vládním programem zlepšování služeb veřejné správy - Best Va lue a podrobněji s vývojem situace ve West Midlandské policii (roste počet policistů v terénu - více než 600, nejnižší náklady na policejní management v zemi atd.) Policie již delší dobu pracuje s plány na zlepšení svých služeb a pravidelně přezkoumává kvalitu poskytova ného servisu. Dlouhodobě se snaží policisty přiblížit k občanské ko munitě, což se setkalo s velkým ohlasem u obyvatel West Midlands. »Naším cílem je být užitečnou městskou policejní silou a k tomu potřebujeme znát lépe Vaše názo ry a potřeby. Věnujte proto trochu času čtení tohoto letáku, který ob jasňuje co znamená Best Value v naší práci a dejte nám vědět, po kud máte připomínky nebo námě ty k jejímu zlepšení,® říká se v úvodu, který je podepsán vrchním konstáblem a předsedou policejní ho úřadu. Best Value v práci policie zna mená, stejně jako v případě jiných institucí, poskytovat co nej kvalit nější služby za co nejekonomičtěj ších podmínek. Policejní úřad má povinnost konzultovat problémy
s místními obyvateli a uživateli je ho služeb, stanovit cíle a kritéria k jejich dosažení, zveřejnit pro gram revizí a kontrol ve všech ob lastech policejních služeb na dal ších pět let a zajistit trvalé zlepšování policejních služeb. • Na jaké oblasti se kontrola za měří? • Jaké činnosti West Midlandská policie dnes vykonává, jak dobře je dělá a kolik její služby stojí? • Má policie zajišťovat všechny tyto činnosti nebo zde existuje alternativní poskytovatel, který by je zvládl lépe nebo levněji? • Jak dobře služby fungují? Tato oblast bude obsahovat zpětné zkoumání za delší časové období, bude potřeba provést srov nání s ostatními městskými polici emi (za srovnatelných podmínek). • Co obyvatelé West Midlands od policie očekávají, dostávají ten servis, který právě potřebu jí? Není Best Value pouze opat ření na snižování nákladů? Ne. Cílem Best Value je zlepšit poskytované služby zkvalitněním naší práce. • Není cílem Best Value pouze propouštění zaměstnanců? Rozhodně ne, cílem Best Value je hledat, jak pracovat lépe. Stráví me mnoho času revizí našich systémů a způsobů využívání zdrojů, které máme. Vrchní konstábl je povinen zabezpečit policii první linie, ne za každou cenu propouštět úředníky. • Znamená Best Value pouze kontrolu jednou za pět let? Ne, cílem Best Value je průběž né zlepšování našich služeb. Proto všechny oblasti naší práce budou kontrolovány pravidelně každý rok. Podle toho budou sestaveny akční plány a budeme se jimi řídit, abychom zajistili konstantní růst kvality. • Mohou občané sehrát v tomto procesu nějakou roli? Ano a velmi důležitou. Potřebu jeme znát vaše názory a postoje, abychom je mohli zapracovat do našeho procesu plánování. Pokud máte nějaké myšlenky, jak bychom mohli naše služby zlepšit, věnujete pozornost následujícím otázkám.
DOTAZNÍK Následuje dotazník, který je od povědní zásilkou - zdarma, adresa policejního úřadu, telefon, e-mail, internetové stránky. V tomto dotazníku jsou polože ny tři otázky: Jak si myslíte, že bychom mohli zlepšit naše služby? Co by měly být naše priority v příštích 12 měsících? Na co bychom měl »zaměřit« Best Value v první řadě? NIKOLA FORET, KATEŘINA KOPŘIVOVÁ, Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání v Brně FOTO ARCHÍV
MODERNÍ OBEC 7/2001 O
41----
REGIONSPEKTRUM___
PODPORA BYDLENÍ Malé Svatoňovice jsou ozdobou Jestřebích hor, vý chodního předhůří Krkonoš. Zvláště nyní, kdy se po dařilo zvelebit ve spolupráci s památkáři Mariánský sad. Práce na něm si do roku 2000 vyžádaly na půl druhého miliónu korun. vě třetiny uhradila obec ze Vloni zařadil obecní úřad do svého rozpočtu, třetinou místního časopisu přílohu - »Vypřispěl i trutnovský okresní hlášku obce Malé Svatoňovice čís úřad. Obec je spojována se jmény lo 1/2000 o vytvoření a použití bratří Josefa a Karla Čapka. K his účelových prostředků Fondu roz torii turisticky atraktivního města voje bydlení na území obce...« V úvodu se připomínala mož a okolí by také patřila alespoň zmínka o zdejší 4001eté těžbě uhlí. nost získání státní půjčky na opra vy, modernizaci a rozšíření byto Nedávno však zanikla, a dokonce po ní už téměř nezůstala ani ně vého fondu ve výši 1 100 000 kdejší mohutná halda hlušiny. korun a splatností do 10 let. Půjč K přednostem obce patří udržo ka je bezúročná a poskytující obci vání pořádku. Ano obce, protože, možnost získání dalších prostřed ač tu mají už zmíněné náměstí, ne ků. Může se dít formou 4% úroku patří Malé Svatoňovice se svými od zúčastněných občanů. Tímto výtěžkem lze rovněž ještě doplnit 1500 obyvateli na katastru, zahr nujícím také Strážkovice, Odolov, původní získanou částku.
D
BEZPEČNOST NA BŘEHU ROZKOŠE Česká Skalice nedávno oslavila 760 let své existence. Má 6000 obyvatel a dalších 2000 občanů žije v takzva ných spádových obcích a osadách. Katastr se rozklá dá na ploše 2700 hektarů. Z nich 1100 hektarů tvoří příměstské jezero, vodní nádrž Rozkoš. e městě, s velkým turistic botu, neděli, a to přiměřeně na rá kým ruchem, který zvyšuje no, odpoledne i na noc. i přitažlivost přehrady, ale »Preventivní činnost«, zdůraz také atraktivní přilehlé Ratibořické ňuje starosta, »pokládám za jednu údolí, bývají i nemalé starosti. Tý z nejdůležitčjších, protože tak je kají se především udržování po možno nejlépe zdůvodnit existenci řádku. Starosta Bc. Petr Fejfar, městského policejního útvaru. kterému ze zákona přísluší být V jistém smyslu už svou existencí současně velitelem městské poli předchází případné trestné činnos cie, říká, že k tomu jim slouží šes ti.® tičlenný sbor městské policie. Městské policii, jak známo, pří Ve městě mají také jistou sluší plnit úkoly při ochraně zdra zvláštnost, s níž se mohou pochlu ví, života a majetku občanů. To je bit jen málokde. Je to Česká rybář jí velitel a současně starosta města ská stráž, do níž patří i dva městští nepokládá za formalitu. strážníci. Toto zastoupení má jisté Pokud jde např. o zdraví a život, přednosti. Příslušníci policie mo uvedl příklad z léta roku 1999: hou tak s ostatními členy stráže »Naše českoskalická policie se při účinněji působit na rybáře, kteří činila o záchranu tří lidských živo sem přijíždějí za svým koníčkem. tů. Policisté dorazili při noční služ K nežádoucím jevům patří i to, bě k hořícímu objektu naštěstí že se nedodržují často přehradní či ještě dříve, než mohli zasáhnout plážové předpisy a ustanovení. hasiči. Chtěl bych připomenout, že Vyvolávají rovněž řadu drobných od té chvíle ustaly v našem městě konfliktů s návštěvníky, kteří se debaty o tom, zdaje městská poli cie potřebná. Škoda, že někdy zde chtějí koupat a svou přítom ností i pohybem prý narušují zá k podobným poznáním musí napo jmy rybářů. moci až událost, blížící se tragé Jezero Rozkoš a přilehlé pláže, dii.® kromě několika desítek metrů vy Většina občanů chápe, že útvar hrazených přírodní rezervaci, jsou nemůže být finančně soběstačný, přístupné všem návštěvníkům. tím spíš, že se nezabývá jakouko I když se v okolí vodního díla, liv formou výdělečné, třeba podni obklopeného nejen restauracemi, katelské činnosti, např. placenými ale také desítkami stanů, sejde službami pro některé podniky denně až půltřetího tisíce rekrean apod. Ani získáním třeba 30 000 tů. hlavní pozornost je soustředěna korun na pokutách se nemohou ná na střed města. Zde je totiž velmi klady krýt. S nimi se samozřejmě rušno nejen v létě, ale po celý rok. kalkuluje při sestavování rozpočtu Město je známé svým bohatým města. nočním životem. Proto jsou služby Stranu připravil hlídek po letitých zkušenostech JOSEF FARSKÝ rozloženy především na pátek, so FOTO ARCHIV
V
Petrovice, do kategorie měst. To prý ale není důležité, říká starostka Eva Hylmarová. Jeden z nejčer stvějších a nejvýznamnějších poči nů - moderní bytový dům se 24 byty - obdivují nejen občané Svatoňovic. Vyrostl ve velmi krátké době. Malosvatoňovičtí - jak uvedla jejich starostka - mají i další plány výstavby a rozvoje. V novém by tovém domě vzniklo následně dal ších 8 bytů. Do programu výstav by je bylo možno zařadit až ve chvíli, kdy obec získala státní do taci. Přesáhovala 2,5 mil. Kč. To je téměř polovina z celko vých nákladů, jež musí uhradit ze svého rozpočtu. Také 200 000 Kč bylo získáno z Programu obnovy venkova. Společně s dalšími 400 000 Kč z rozpočtových prostřed ků včetně těch ze základní školy, postačily k vybudování plynofikačního zařízení kotelny v budo vě. V modernizaci se bude pokra čovat.
---- 42
3 MODERNÍ OBEC 7/2001
Státní půjčka takto slouží k po skytování zvýhodněných úvěrů majitelům bytových a rodinných domů a bytů. K zásadám starostky patří zají mat se například v tisku o všechno, co by mohlo souviset se získáním případných výhod pro obec. Druhé kolo projednávání žádo stí proběhlo v létě minulého roku. Mezitím se našli také první zájem ci, kteří části půjčky uhrazovali. Navrácené peníze mohou znovu sloužit dalším, kdož je potřebují. Už v prosinci roku 2000 mohla ra da obce schválit dalších 5 žádostí na částky mezi 30 000 až 150 000 Kč. Pečlivě se sleduje tzv. účelo vost půjček. Kdo si uvedl jako dů vod k půjčce např. opravu střeš ních okapů, nemůže peníze použít, i kdyby byly podloženy řádně pro placenými účty, třeba k obnově oken apod. V započaté operativnosti před stavitelé Malých Svatoňovic po kračují i letos.
BEGIONSPEKTRUM______
AKTIVITY POKRAČUJÍ Sloup - vítězná obec soutěže »Vesnice roku« - se na chází asi 10 kilometrů severovýchodně od okresního města Blanska. Je křižovatkou tras pěších turistic kých stezek v prostředí Moravského krasu. ky, opravou dalších komunikací romě místních Sloupskoa tak dále.« šošůvských jeskyní jsou ze Bytová politika nezůstává také Sloupu snadno dostupné stranou: »Je také příznivé, že za všechny ostatní jeskyně a další počala výstavba obytného souboru krasové útvary v okolí včetně Ma v sídlišti Sloup-jih. V obytném cochy. souboru jde o »jednodomky« Starosta obce Ing. Josef Miku a dvoudomky. Přitom na pět dom lášek k vítězství v soutěži »Ves ků bylo již vydáno stavební povo nice roku 2000« (MO č. 3) uvedl: lení a ve čtyřech případech byla už »Uvědomili jsme si, že se nám mnohé již podařilo, a to nejen stavba zahájena. Je také pravděpodobné, že se v oblasti hospodářské, ale také v obci brzy dočkáme moderní v kulturní a společenské, že jsme mateřské školy. Její studie byla dospěli do stavu, kdy se máme již vypracována. Změny také čím pochlubit a co nabídnout. probíhají v odpadovém hospo Navíc, že při porovnání s ostatní dářství. Spočívají ve zrušení stá mi obcemi se můžeme také něče lého vystavení velkoobjemových mu přiučit. kontejnerů a zavedení separova Naše současné patnáctičlenné ného sběru směsných plastů a skobecní zastupitelstvo s jeho pětila.« člennou obecní radou se v posled Nemalý význam pro rozvoj ob ních uplynulých deseti letech příliš ce mají také zmíněné Sloupskonezměnilo. Mohlo proto navazo vat na všechno pozitivní, čeho by šošůvské jeskyně. Z podnětu obce byla mimo jiné realizována nauč lo v obci dosaženo a vytknout si ná stezka, aby se návštěvníci jes řadu dalších cílů - hlavně vytvoře kyně po prohlídce nemuseli vra ní hezké, upravené a perspektivní cet po frekventované státní obce. Prvním krokem bylo ji téměř silnici, ale aby mohli nerušeně projít krasovou krajinou. Sloup je celou rozkopat a položit všech ny chybějící sítě. Dnes si už jen také v širokém okolí znám pout ním kostelem. matně vzpomínáme na rozbité ulice s hlubokými výkopy pro Aktivity obecního úřadu, za stupitelstva, rady, komisí a zvláš kanalizaci, plynofikaci a tele fon. Po tom všem se v posled tě starosty obce probíhají nároč ným, ale přitom správným ních letech usilovně pracuje právě na vzhledu a čistotě ob směrem a dosahují nemalých vý sledků. Zájem obce o občany ce.« K plánům do budoucna staros všech generací, úroveň a formy komunikace s občany, doplněné ta dodává: »Kromě zajištění pro vozu obecního úřadu, škol, hasič Sloupským informačním zpravo ského domu a kulturního domu dajem, není jen informacemi počítáme s dokončením kanaliza o tom, co se v obci událo a co se dále připravuje. ce v některých částech obce a úpravy náměstí, s pokračováním Je také signálem pro občany, aby svými názory a zkušenostmi rekonstrukce veřejného osvětlení, úpravou a doplněním inženýr přispívali k dalšímu rozvoji již tak všestranně rozvinuté obce. ských sítí pro nové rodinné dom
K
PERSPEKTIVA ROZVOJE Třebíč je okresním městem v jihozápadní části Mora vy. V současnosti v něm žije 39 400 obyvatel. Ve měs tě je mnoho dalších významných staveb, z nichž vět šina je zapsána v seznamu památkově chráněných objektů. První kroky revitalizace inicio ýznamnou akcí pro město vané naší radnicí již proběhly. Ze je projekt »Komunikační strany našeho města byly v rámci strategie pro místní samosprávu«, v němž Transparencyrekonstrukce In bývalé židovské čtvrti investovány prostředky na ternational ČR, ve spolupráci rekonstrukci inženýrských sítí, na s městským úřadem prostřednic ochranu proti povodním a na cel tvím anonymního dotazníku hod kové vylepšení přístupnosti této notí komunikaci mezi městským úřadem, zastupitelstvem a občany městské části. Děláme vše pro to, aby židov města. ská čtvrť byla zapsána do seznamu Město také ve spolupráci s part nerskými organizacemi projektu světového kulturního dědictví Zdravé město pozvalo v loňském UNESCO.* Třebíč je rovněž aktivním čle roce občany města na Dny zdraví. Hlavním obsahem rozhovoru se nem sdružení právnických osob starostou města Milošem Maškem Vysočina, které si klade za úkol celkovou obnovu turistiky v regio bylo hlavně to, co má město dále ve svém programu a jaké má sou nu. Město je sdružením zastoupe časné problémy. K tomu starosta no například na regionálních turis uvedl: »Mezi důležité úkoly rady tických výstavách. města a zastupitelstva města patří Pro podporu větší návštěvnosti vytváření reálných podmínek pro Třebíče jsou představitelé města život občanů našeho města a pro v aktivním kontaktu s izraelským spolupráci s okolními obcemi. Tel-Avivem. V rámci spolupráce Jsou to četné ekonomické, byla v Izraeli a také ve Spojených kulturní, sociální, urbanistic státech realizována mobilní výsta ké, architektonické, ekologické va židovských památek, která si a další otázky. Zahrnují bydlení, dává za cíl zvýšení informovanosti nezaměstnanost, ochranu a ob o městě a zvýšení zájmu turistů. novu památkového dědictví Město má ve svém programu ta (včetně židovské čtvrti), turisti ké péči o mladou generaci. Pro ku, péči o mladou generaci střednictvím Domu dětí a mládeže a o její zdraví, ekologii, životní Třebíč jsou dětem a mládeži nabí prostředí atd.« zeny četné zájmové kroužky (pří Rozhovor se starostou pokračo rodovědné, technické, hudební val o stavu a o dalším rozvoji ži a taneční, turistické a sportovní). dovského města, které představuje Zde má také své důležité místo největší Zachovalou čtvrť svého projekt»Zdravé město*. druhu v ČR a zřejmě i ve střední Aktivity města nepochybně při Evropě. K tomu starosta dodal: spějí k řešení současného problé »V územním plánu rozvoje měs mu - rostoucí nezaměstananosti. ta byla zahrnuta také forma revi Pro rozvoj zmíněného cestovního talizace židovské čtvrti, která se ruchu má také nezastupitelné mís řadí společně s románsko-goticto rozšíření ubytovacích kapacit. kou bazilikou sv. Prokopa k nejStranu připravil významčjším pamětihodnostem JOSEF MUSIL FOTO ARCHIV, MARTA STLOUKALOVÁ města.
V
MODERNÍ OBEC 7/2001 □
43
REGIONSPEKTRUM_______________
ZDRAVÁ MĚSTA PO ČTYŘECH LETECH MUDr. Jiří Sýkora, náměstek primátora Zlína, zastával úspěšně dvě funkční období post předsedy Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR). O tom, jaký je jeho pohled na minulost, současnost i budoucnost projektu Zdravé město v České republice, vypovídá následující rozhovor. • Kdy jste se seznámil s projektem Zdravého města a jaký je současný stav projektu?
práci, která je neméně důležitá. Odbornou náplň projektu do dají místní specialisté, kteří mají aktivity v nejrůznějších oblastech života ve městě, ale 5 b také tam žijí a nejlépe ho znají. Bylo to v roce 1995. Tehdy frTl BĚSI Naše město ve spolupráci byl Zlín po jeden rok pozoro eská brána s řadou partnerů Zdravého vatelským městem a po roce města již pravidelně podporuje do asociace NSZM ČR vstou Zdravá města a spoluparticipuje na řadě akcí pil. Byli jsme navrženi na (Den Země, Dny zdraví, Den předsednické město, což byla bez aut a jiné). Hodně investujeme např. do bu zajímavá výzva, takže jsem osobně převzal dování parků na Jižních svazích, do rozvoje funkci předsedy asociace. Dnes je členská zá a zlepšování dětských hřišť (v oblasti prevence kladna asociace o třetinu větší, avšak cesta pro úrazů a hygieny), do Stezky zdraví, do systému sazování mezinárodních projektů v podmín cyklotras apod.) kách ČR není lehká. V rámci městského rozpočtu existují speciál V roce 1996 převládalo ještě nadšení, také ní fondy se zaměřením na jednotlivé oblasti, ze bylo relativně více finančních prostředků. Při jména kulturní, sportovní i sociální fond a také tom řada věcí se dělala někdy až živelně. Dnes fond zdraví. Město je dotuje nemalými pro je finanční útlum, lidé se chovají velice střízlivě středky. Z nich financujeme a podporujeme ne až opatrně. Přesto vidím posun v rámci asocia vládní organizace, školy, spolky, sportovní klu ce k dobrému, a to v tom smyslu, že se začalo by, mládežnické organizace atd. Jsou to myslet koncepčně, kvalitně se plánuje je snaha například hygienická služba. Univerzita T. Bati o to, aby města vytvářela strategické plány. a nevládní organizace, třeba v ekologické nebo Projekt Zdravé město přináší do těchto stra sociální oblasti. tegií velkou hodnotu, která spočívá v evrop Jednu ucelenou část našeho Plánu zdraví tvo ských standardech - jako jsou zdraví a kvalita ří prevence sociopatologických života, udržitelný rozvoj - dopo jevů včetně protidrogové preven ručovaných také OSN. V tom vi ce. do které se zapojila např. po dím hlavní pole působnosti Zdra licie. Zájemcům o podrobnější vých měst v ČR. informace jsem k dispozici na • Ve Zlíně se nyní připravu elektronické adrese jirisykoje »Plán zdraví« podle mezi
[email protected].
d mm
Č
národně uznávané metodi ky New Gate 21, kterou NSZM ČR rozvíjí společně s Univerzitou Karlovou a dalšími partnery již od ro ku 1998. V čem tkví jeho pří nos? Hlavní cíl projektu je v provázanosti Plánu zdraví a strategií v jednotlivých členských měs tech asociace. Tím by měla být zajištěna kvalita Místní agendy 21 a místní proces rozvoje a za pracování LEHAP i dalších mezinárodních do poručení. Velký význam má při tom nejen smě řování k udržitelnému rozvoji města, ale také široké zapojení veřejnosti a otevřený dialog radnice s veřejností. V každém Zdravém městě má velký význam systematické vytváření podmínek pro kvalitní život - například podpora zdravého životního stylu, informace o stavu města, propagace kva litních aktivit a mnoho dalších prvků. To všech no by mělo být pojímáno ve vzájemných vaz bách a určovat základní směřování.
• Je podle vás projekt běžnou součástí práce komunálního politika? Práci na projektu vždy musí podpořit a také začít místní politik. Bývá to většinou některý z místostarostů nebo náměstků primátora. Začá tek projektu je třeba mít »projednaný« na poli tické úrovni, úplně nejlepší je, pokud si politic ké strany dají Zdravé město do svého programu. Tím se vytvoří prostor pro odbornou
---- 44
3 MODERNÍ OBEC 7/2001
a
21
• Jaké jsou vaše zkušenos ti ze zahraničních měst? Několikrát jsem se účastnil mezinárodních setkání Zdravých měst a navštívil jsem zahraniční partnerská města Zlína. Zvláště si cením zkušeností z Kanady, například ze soutěže »Community in Bloom«, do které se naše město zapojilo. Zahraniční města bývají velice aktivní ve vy hledávání osvědčených mezinárodních projek tů, mj. protože je to součást jejich image a sig nál kvality politického vedení, což se u nás snad pomalu prosazuje. To také vysvětluje, proč v Evropě vznikla během několika let tisícovka Zdravých měst. Myslím si ale, že náš stát by měl mnohem více podporovat projekty, které přinášejí do ČR ev ropskou kvalitu. V porovnání s investicemi a vklady jednotlivých Zdravých měst do míst ních aktivit podpory zdraví, které se pohybují v miliónech, bych očekával odpovídající pod poru celostátní činnosti NSZM ČR ze strany ministerstev. Jsem přesvědčen, že projekt Zdravé město je pro Zlín i další města důležitá investice do bu doucna. Nejsem asi sám, kdo to takto cítí. Počet členů NSZM ČR neustále stoupá. Dosáhli jsme mezinárodně uznávané výsledky, na které se přijela podívat města z celé Evropy při nedávné konferenci WHO do Brna. PETR NOVÝ
ro další vývoj obcí je důležité, aby mě ly schválený územní plán rozvoje. Na kolik ho mají zpracovány a jaké zkuše nosti při jeho tvorbě získaly, to se na základě rozsáhlého dotazníkového šetření pokusil zjis tit pracovní tým Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice vedený PhDr. Ja nou Veselou, CSc. Návratnost dotazníků byla v podstatě sto procentní. Sledovaných 170 obcí bylo rozdě leno podle počtu obyvatel do 7 kategorií - od nejmenších do 500 obyvatel až po obce s více než 50 000 občany. Analýza získaných dat prokázala, že strategický plán rozvoje mají zpracovány nejvíce obce od 10 000 do 50 000 obyvatel, nejméně obce pod 500 obyvatel. Pro obce nad 100 000 občanů je zase příznačné, že již schválený plán chápou jako otevřený a systematicky ho doplňují. Respondenti se z 87,92 % domnívají, že projednané plány odrážejí střednědobé i dlou-
P
ROZVOJOVÉ PLÁNY hodobé priority rozvoje obce. Nejzávažnější je pro ně bytová výstavba, byť jim byly nabí zeny rovněž jiné priority: budování kanaliza ce, zavedení plynu apod. Dalším poznatkem je skutečnost, jak s přibývajícím počtem ob čanů vystupuje do popředí požadavek průmy slové zóny. A to od výchozího nulového sta vu v nejmenších obcích až po 42,86 % v obcích od 10 000 do 50 000 obyvatel. Ve většině obcí (87,77 %) přitom respondenti stanovené priority považují z ekonomického i sociálního hlediska za vyvážené. Problémem je malá informovanost veřej nosti. Z analýzy například vyplývá, že pouze menšina (40,92 %) má povědomí o stanove ných prioritách rozvoje své obce. Informace získala zpravidla z místního tisku a až s na růstajícím počtem obyvatel také na www stránkách příslušného obecního úřadu. Napro ti tomu pozitivním rysem je, že téměř 65 % respondentů se mělo možnost začlenit do tvorby příslušného plánu, a to převážně v ob cích do 10 000 obyvatel. Rozporuplně byl hodnocen přínos agentur, specializujících se na poradenskou službu při tvorbě strategických plánů. Téměř polovině z oslovených představitelů obcí se zdá, že po skytnuté studie se pohybují v příliš obecné ro vině a svými závěry tak neodpovídají finanční ceně, za kterou byly pořízeny. Stejně tak jsou uplatňovány výhrady vůči zapojení místních podnikatelů do tvorby plánu, poněvadž je jim přisuzována snaha prosazovat si do něj pouze osobní ekonomické zájmy. A jak samotní občané pojímají přijaté plá ny? Z oslovených se pouze 62,97 % osob do mnívá, že jejich realizace přispěje k lepším vztahům mezi veřejností a volenými předsta viteli, úředníky obecních úřadů i podnikatel skou veřejností. Je to memento, na které by zpracovatelé rozvojových plánů měli zejména brát zřetel při jejich nezbytné konkretizaci. MILOŠ CHARBUSKÝ,
Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice
REGIONSREKTRUM_______________
FONTÁNY NEJSOU JEN PŘÍJEMNÉ Následující zkrácený příběh jsem si vypůjčila z knihy Pražské legendy od Františka Langra. Tolik miloval pražské Vinohrady, denně je procházel ke »svému« divadlu. Věděl, co jim schází. A schází dodnes. cle teď sloji město, rozkládaly se boha té úsadby a dvorce s poli, s ovocnými sady a zahradami. Také prameny, stu dánky s křišťálovou vodou i studny s vrzající mi pumpami všude prozrazovaly bohatství podzemních vod. Do té krásy přišli podnikate lé. Skoupili dvory a zahrady, vymýtili všecko, co se zelenalo, půdu hluboko prokopali, zobraceli jalovou zem nad ornici, všude nasta věli domy do úzkých ulic a kolem temných dvorů, jen aby zastavěli každou píď místa a stržili za ně co nejvíc peněz. Stala se šeredná věc. Pro lidskou zištnost byl kus živého kraje, který mohl být utěšeným sídlištěm lidí, zbaven všeho, co ze země čerpá a zemi vrací vláhu a byl všecek neprodyšně zatlučen cihlovými základy činžáků a žulový mi kostkami dlážděni. Tak místo světlého měs ta vyrostlo bezduché předměstí, kde každý kout sloužil jen k tomu, aby vynášel tučné úro ky. město nehezké, jaké přesto přese všecko může mít rád jen někdo, kdo se v něm narodil. Tak suše by město vypadalo na věčné časy, kdyby moc svaté Ludmily je nevysvobodila z jeho zakletí. Nestalo se nic zvláštního, než že před kostelem svaté Ludmily, na náměstí, praskla roura, kterou pod zemí proudila vzác ná voda. Voda vystříkla tlustým střikem až do prvního poschodí a řítila se v širokých prou dech po třech cestách, voda zkrátka byla k ne zastaveni. Zahradníkům, kteří opatrovali suchý parčík na náměstí, bylo lito, že tu utíká zbůhdarma tolik vzácné vody, která by jejich trávníkům a květinám přišla k dohru. Zavolali na pomoc zedníky a s nimi narychlo vykopali kolem trys kajícího proudu prohlubeň, obezdili a vyložili cihlami, a tak vznikla slušná nádrž. Stalo se tak bez mnoha řeči a uvažováni. Mezi tím páni radní byli vysláni do světa, aby se podívali, co jiná města dělají s takovou vodou. Když se vrátili, na radnici bylo veliké zasedáni a jeden za druhým vyprávěl, jak že to je jinde. Co ve městech po světěje všelijakých vodojemů, jezírek, fontán a kaskád. Ze všech vyprávěni bylo zřejmo, že voda ve městech, v jejich zdech a kameni, nechce být jen stále zakopána, zavřena a neviditelná, ale že se chce dostat na povrch, vlažit, chladil, dýchat a zářit, pohrávat vlnami, odrážet obrazy, roz hazovat lesky a zlatá prasátka, šeptat a vonět, vůbec dělat všechny zázraky, které voda umí. Před kostelem byla narychlo vystavěná roz lehlá nádrž, v ni houfjásajících a vřískajících naháčů se brouzdá a máčí, kolem nádrže spousta polosvlečených nebo oblečených děti poušti po hladině papírové lodičky. Ze středu hladiny jako stříbrný prut se vysoko vznáší ti chý a mírný vodotrysk, nahoře se třepí a roz sévá kapičky na všechny strany po trávě i po parku. Tráva je orosená, svěže zelená, vzduch tu všude vane měkký, vlahý a chladivý. Účinek byl tak zřetelný, že se městská rada usnesla, že takové vodojemy zřídí i jinde, na každém prostranství, kde se scházejí lidé a ze leň. Tak se můžeme těšit, že tyhle bazény, kaš
ny, vodotrysky, napajedla pro ptáky proslaví město v celém světě. A sám kostel, i prachoby čejná budova se odrážejí na hladině, vznášejí se nad svým vlastním obrazem, kletý k němu Z vodní hladiny roste.«
KAŠNY V PRAZE Vinohrady jsou. jak říká vodník Pivoda, nejsušším místem v Praze. Jenže od počátku století jich jen v Praze přibylo mnoho. U nás ve Strašnicích je hodně hezkých udržovaných míst a parků, ale kašna či fontánka žádná, ale ani ... a teď jsem chtěla jmenovat další krásné čtvrtě a navázat na panelová sídliště. Uvědo mila jsem si, že bych opsala telefonní seznam. Kašny v Praze jsou na Starém Městě, Malé Straně, v zahradách Hradu, v místech více než dvousetleté historie. Jsem však vděčná i za čtverec či obdélník zaplněný vodou a upro střed trubka jako vodotrysk. Krása sice žádná, alespoň osvěžení, pokud není voda černá a pl ná odpadků - loje však už jiná kapitola. »Ano, opravdu jako z učarování se za těch časů u nás nenacházely peníze, aby se za ně kupovaly sochy a obrazy, aby se jimi podpo rovali chudí básníci, aby se za ně posílali umělci do světa, uchovávaly starodávné pa mátky, aby se pomáhalo těm, kdo dělají dobré divadlo, dobrou hudbu a vůbec kdo vnášejí krásu do našeho života.«
Z téže legendy Františka Langra dost po dobné stýskání dnešnímu, i v okruhu mínus mnoho let a plus nevím. Technika nám však může v rozhodování pomoci. Když si uvědo míme, že dnes existují uzavřené vodní okru hy, to znamená nemusíme plýtvat vodou, že v mnoha městech jsou nefunkční starobylé kašny (dříve byly na každém náměstí, neboť sloužily jako zdroj vody pro obec). Přitom so chaři - restaurátoři dnes disponují mnoha technickými prostředky, jak kašnu či fontánu zprovoznit, že mnoho návrhů nových fon tán zůstalo u ledu. pak je dobré postoupit od Langrovy neblahé zkušenosti a připomenout nám všem důležitost fontán v dnešním, téměř odlidštěném světě. Vedle estetického hlediska fontány plní funkci společenskou, setkávají se u ní lidé, psychologickou, posezení či procházka kolem uklidňuje, ekologickou, požadovaná vlhkost pro okolní přírodu i prostředí, a zdravotní. Můžeme namítnout, že žijeme v mírném pásmu, slunce nás nesužuje. I sužuje, a pobý vat v letních měsících ve městech, není vůbec příjemné. A turisté? Srocují se u chladivé vo dy všech fungujících kašen. Neděláme my to též v cizině? Při výstavbě nových čtvrtí se ne bojme do architektury včlenit a také uskutečnit jakýkoli estetický zdroj vody. Fon tány mohou mít výtvarně jakýkoli tvar, veli kost. množství chrličů, vodotrysků, mohou být v prostoru, ale i v nice ve zdi. vidíme fon tány venku, na náměstí, v parku, ale pro zpří jemnění a ozdravění prostředí se navrhují i fontány uvnitř budov. Neosobní haly a pa
Kašna v Králíkách sáže, multifunkční domy, obchodní centra, ale
i úřady a bankovní prostory, to vše ze spousty kovu a skla můžeme zlidštit na pracovní pro středí ne strojů, ale lidí, jejichž jednání, podle psychologů, silně ovlivňuje prostředí. Necitli vé prostředí nemůže stimulovat k citu v mezi lidských vztazích. POZITIVNÍ PŘÍKLADY Podobným způsobem uvažovali na pardu bickém magistrátu, který založil Nadaci měs ta Pardubic. Ta financovala originální a v za hraničí obdivovanou fontánu podle návrhu akad. architekta Petra Davida a provedení akad. sochaře Reného Tikala (viz titulní stra na). V Jablonném n. Orlicí se zase radní roz hodli pro zajímavý objekt, není to typická fontána, ale jakási dřevěná lžíce, do které při téká voda, s převážením (příklad kinetiky pro školáky). Jiná města, např. Olomouc, Lito myšl. ale i malé Třebechovice, Pecka, Česká Skalice, Králíky oslovily akad. sochaře - res taurátory Petra Dufka a Reného Tikala a fi nancovaly náročné rekonstrukce historických kašen. V Nové Páce například mění na pod zim vodu v kašně na pivo. Jistě jsem uvedla pouze několik příkladů. A vím, že jsou obce, kde jejich starostové a radní si váží tradice ne jen jako krásné, ale i účelné. A kde vytváříme tradici my, současnost, využijme náš duchovní potenciál, nečekejme, až nás cizina poučí. Dnes kašny neslouží jako zdroj vody. nepotřebujeme je. ale na ostatní funkce její a její sestry fontány nezapomíne jme. přenesme je do současnosti, i když v no vém výtvarném pohledu. JANA KRACI’KOVÁ FOTO RENÉ TIKAL
MODERNÍ OBEC 7/2001 3
45
MODERNÍ —OBEC—
1/ královéhradeckém kongresovém centru ALDIS se ve dnech 12. - 13. června konala konference -Odpady a obce". Proběhla jako součást -Odpadových dnů 2001". V programu, který počítal i diskusními příspěvky, vzbudily velkou pozornost například rakouské zkušenosti s odpadovým hospodářstvím nebo studie o informovanosti obyvatel ČR o třídění odpadu (bližší informace v příštím čísle). FOTO VÁCLAV DRAŠNAR
DOSTATEČNÝ PŘEDSTIH Pro region soudržnosti Praha se počátkem června konal dvoudenní seminář o využití strukturálních fondů a Kohezního fondu po vstupu do EU. Akci, pořádanou i v ostatních re gionech, organizovalo Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci projektu Partnerství (Twinnig). Na semináři zaznělo především upozornění na to, že patřičné struktury a mechanismy pro čerpání z fondů EU je třeba budovat s dostateč ným předstihem. Mechanismy jsou navíc odliš né od dosavadních předvstupních fondů. Zkušenosti s využíváním programů prezen tovala řada zahraničních odborníků. Velmi ús pěšné ve využívání prostředků bylo Irsko, které dnes patří k nejrychleji se rozvíjejícím ekono mikám.
- ob -
PRAGMATICKÉ SLAVNOSTI Poslední červnový víkend se konaly v Pra chaticích každoroční Slavnosti solné Zlaté stez ky, kterými si město připomíná historickou slá vu solného obchodu. Kromě dobových a kulturních pořadů dorazila do Prachatic i ne falšovaná karavana soumarů se solí z bavor ského Grainetu. Součástí doprovodných akcí bylo slavnostní otevření Kulturního centra ně meckého sochaře a malíře, prachatického rodá ka Otto Herberta Hajeka. - mo -
NOVÉ ZLATÉ STRÁNKY Český Telecom a Mediatel, spol. s r. o., již 10 let vydávají telekomunikační seznamy. Prv ní Zlaté stránky vyšly pro Prahu v červnu roku 1992. Z 631 000 výtisků bylo 500 000 určeno pro hlavní město, další pro střední Čechy. Letos bylo vydáno celkem 3 684 000 výtisků. Pražské bytové Zlaté stránky mají náklad 580 tisíc a fi remní 597 tisíc kusů. Od letošního roku zohlcd-
46
□ MODERNÍ OBEC 7/2001
ňují seznamy nové krajské uspořádání. Ve Zla tých stránkách pro hlavní město naleznou uži vatelé i základní informace o novém správním členění Prahy od 1. července 2001. V Informač ních stránkách se mohou seznámit s připravo vaným přečíslováním telefonní sítě v celé ČR od 22. září 2002. Je zde i přehled služeb dalších telekomunikačních operátorů a nových sloven ských směrových čísel, která platí od 1. červen ce 2001. Od roku 1997 existují Zlaté stránky i na in ternetu. Průběžně aktualizovaná databáze obsa huje čísla 252 000 firem z celé ČR. Od letošní ho června mají nejen novou podobu, ale i praktičtější způsob vyhledávání. - ec -
POTENCIÁL BUDE ZACHOVÁN Okresních úřadů by se měl týkat zákon o delimitaci pracovníků na pověřené »úřady III. stupně«. Řekl to na tiskové konferenci k průběhu reformy veřejné správy ministr vnitra Stanislav Gross. Tím by se měl zacho vat kvalitní potenciál zaměstnanců okresních úřadů. Zároveň znovu potvrdil zrušení okres ních úřadů ke stanovenému termínu, tj. ke 31. 12. 2002. Po tomto datu zůstanou po urči tou dobu pouze malá »zbytková pracoviště®. Podobně tomu bylo po zrušení bývalých KNV. Další zákony, týkající se reformy veřejné správy by měly být do Poslanecké sněmovny předány do listopadu t. r.. tak aby mohly být projednány ještě do konce roku.
- na -
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL. + FAX
BVV
05/41 152984,05/41 153062
2
HIRLER VAEPLAN
02/333731 03,02/33 373666
3
H0C0BAUELEMENTE 02/81 0001 11,02/81 000200
STR.
4
02/21 807350,02/2481 18 16
47
STACH GROUP
02/74 81 06 00,02/74 81 54 41
47
SEAT
-
48
MEDIATEL
Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník VII., číslo 7 Vychází 12.7. Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč Cena výtisku pro předplatitele 70 Kč Roční předplatné 825 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail:
[email protected] httpV/www.ihned.cz Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/3307 14 08, e-mail:
[email protected] Zástupce šéfredaktorky: PhDr. Václav Drašnar tel.: 02/3307 1407, fax: 02/3307 2012
[email protected] Grafická úprava: Jiří Stefíl (redakční strany) tel.: 02/3307 1406 Sekretariát: Magdalena Vévarová tel.: 02/3307 1409
[email protected] Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/33071403, fax: 02/3307 2010, e-mail: ludek.varbuchta @ inzerce.economia.cz Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové Vydává: ECONOMIA, a. s„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7 INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 02/33071788,02/3307 1766 fax: 02/3307 2730 Komerční přílohy: tel.: 02/33071701, fax: 02/3307 2780 DISTRIBUCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 02/33071110, fax: 02/3307 2009 e-mail:
[email protected] Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: 080011 0022,02/33071177, fax: 02/3307 2009, e-mail:
[email protected] http://www.ihned.cz Objednávky do zahraničí: tel.: 080011 00 22, fax: 02/3307 2009, e-mail: předplatné @ economia.cz Tisk: Reproprint, 76312 Zádveřice sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Ve volném prodeji rozšiřují: společnosti holdingu PNS, a. s., Česká pošta, s. p., a MEDIAPRINT & KAPA Pressegrosso, s. r. o. Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné v SR zajišfuje L. K. Permanent spol. s r. o., pošt. přihr. 4,834 14 Bratislava 34, tel.: 004212/44 45 3711, fax: 004212/44 37 3311, e-mail:
[email protected] a www.lkpemianent.sk Distribuci v SR zajišfuje: Magnet Press, P.O.Box 169, Testová 12, 830 00 Bratislava, tel., fax: 004212/44 45 45 59, 44 45 46 28, e-mail:
[email protected] ISSN 1211-0507 "Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronic kém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěv ku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz."' ©2001 ECONOMIA, a. S.