Analýza mediální publicity: Monitorované téma: Zdravá m sta, obce a regiony R

Analýza mediální publicity: Monitorované téma: Zdravá m sta, obce a regiony R sledované období: leden - listopad 2005

Analýza byla zpracována v prosinci 2005 pro Národní sí Zdravých m st R v rámci projektu »Testování Kritérií MA21 – pilotní ukázky v R«, který byl finan podpo en Ministerstvem ivotního prost edí.

OBSAH I.

ÚVOD

3

co je obsahová analýza médií? cíle výzkumu monitorovaná média a zpracování literatura

3 3 4 4

II. MEDIÁLNÍ POKRYTÍ

5

mediální pokrytí mediální image relevance

5 7 8

III. MÉDIA A NOVINÁ I

10

dosah médií celostátní a specializovaná vs. regionální média noviná i

10 10 12

IV. KOMUNIKÁTO I

13

citované osoby kategorie osob

13 14

V. TÉMATA

15

tematické kategorie detailní témata ite nost informací

15 16 17

VI. ÚZEMÍ

18

nej ast ji medializované municipality návrh kritérií posuzování komunikace zdravých m st

18 19

VII. RESUMÉ

20

ÍLOHY íloha I. íloha II. íloha III.

Shrnutí mediální analýzy - PowerPointová prezentace Seznam monitorovaných médií P ehled a zn ní relevantních p ísp vk k tématu MA21 ve sledovaném období

MediaCon: analýza mediální publicity; monitorované téma: Zdravá m sta, obce a regiony

R – 2

I. ÚVOD CO JE OBSAHOVÁ ANALÝZA MÉDIÍ? Mohou, i nemohou mít média výrazn í vliv na to, co si lidé myslí o zna ce, firm nebo spole enském tématu? A pokud ano, je mo né z pozice zainteresované organizace aktivn vstoupit do tohoto ovliv ovacího procesu? Úsilí o nep edpojaté zkoumání hromadn ených obsah sahá u do raného novov ku. Výraznému boomu se analýzy masmédií t í ale a od nástupu hromadných sd lovacích prost edk , zejména rozhlasu. V sou asné dob vedle sebe stojí jak pr zkumy ve ejného mín ní, které dávají odpov na otázku, jak vypadá my lení lidí v okam iku zodpov zení otázky, tak analýzy mediálních obsah , které napomáhají odhalit, jakým sm rem se m e utvá et my lení lidí v budoucnu. Srovnáme-li trendy výzkum ve ejného mín ní a výzkum mín ní zve ejn ného v médiích, v ad ípad zjistíme, e k ivky se asto nápadn podobají. M eme íci, e mezi mín ním zve ejn ným a ve ejným se v n kterých obdobích objevuje provázanost: obsah médií se s ur itým zpo ním promítá do my lení ve ejnosti. Vezm me za p íklad pohyb volebních preferencí politických stran: intenzivní negativní tisk v i stran se s ur itým zpo ním promítá do poklesu jejích preferencí. Tím ne íkáme, e média ur ují, co p esn si budou lidé myslet, ale p inejmen ím ovliv ují, o em budou p emý let a jaké úhly pohledu k tomu budou pou ívat. Mediální analýza nabízí mo nost nep edpojatého poznání obsahu tím, e jednotlivé obsahy zpracovává podle p edem definované metodiky, tzv. kódovací knihy. Detailní popis metodiky v kódovací knize zaji uje, e se data získávají jednotným zp sobem, a u je analyzuje kdokoliv. Metodika slou í nejen ke klasifikaci informací, ale rovn k jejich rozklí ování a interpretaci. evedeno do praxe, seznámí-li se zadavatel podrobn s metodickými principy, rozumí dat m stejn jako analytik, který je zpracoval. To v podstat eliminuje prostor pro zkreslení. Podstata metodiky analýzy médií spole nosti MediaCon vychází z teorie a praxe obsahové analýzy dokument . Zabýváme se výzkumem vybraných aspekt obsahu sd lovacích prost edk , jejich souhrn analyzovanou oblast stru a výsti charakterizuje. Parametry zkoumání volíme podle typu zákazníka (médium, podnik, politický subjekt, státní instituce…) a jeho specifických po adavk .

CÍLE VÝZKUMU Analýza poskytuje odpov di na tyto, ale i dal í otázky: ü ü ü ü ü ü ü

Jaký je zájem médií o tematiku Zdravých m st? S jakými tématy bývají Zdravá m sta nej ast ji spojována? Která média a kte í noviná i informují o Zdravých m stech nejaktivn ji? Jak se téma prosazuje na regionální a celostátní úrovni? Které osoby se k problematice nej ast ji vyjad ují? Na jakých okolnostech je závislá kvalita publicity Projektu Zdravé m sto? Jak se v echny tyto charakteristiky vyvíjí v ase?

Cílem projektu je na základ t chto zji ní zmapovat chování médií v oblasti prezentace Zdravých m st, obcí a region a Kancelá e Národní sít Zdravých m st.


R – 3

MONITOROVANÁ MÉDIA A ZPRACOVÁNÍ Monitoring postihuje tyto typy sd lovacích prost edk : ü deníky ü regionální tisk / regionální periodika a regionální p ílohy deník ü magazíny / týdeníky a ostatní masové magazíny ü televize a rozhlas / zpravodajství, diskuse, publicistika ü internet / zpravodajství ü odborný tisk / periodika ve ejné správy, ostatní odborná média ísp vky jsme vybrali pomocí klí ového výrazu “zdrav* m st*“ z elektronické mediální databáze Anopress, postihující v echna významná eská média. Tým analytik podrobil detailnímu výzkumu 472 ísp vk zve ejn ných ve sledovaném jedenáctim sí ním období. Ka dou zmínku o Zdravých m stech (v jednom p ísp vku jich mohou být i desítky) jsme pe liv zkoumali. Ur ili jsme její téma, p adili autora, popisované území a n které dal í charakteristiky.

LITERATURA [1] PROROK, M.: Obsahová analýza médií, in N MEC, P. Public relations komunikace v konfliktních a krizových situacích, Praha: Management Press, 1999, 125 s. ISBN 80-85943-66-2. [2] HAVLÍ EK, P.: Obsahová analýza nabízí nezaujatost a p ehled, Praha: Economia, TREND Marketing 1/2005, 2005, s. 38. ISSN 1214-9594. [3] KRONICK, J. C.: Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat, Praha: Sociologický ústav AV R, Sociologický asopis 33 (1/1997), 1997, s. 57-67. ISSN 0038-0288.


R – 4

II. MEDIÁLNÍ POKRYTÍ Tato kapitola p edstavuje vstupní bránu výsledk analýzy. Prezentuje základní charakteristiky mediální pokrytí a jeho relevanci, které v dal ích kapitolách zkoumáme podrobn ji.

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ Mediální pokrytí ukazuje, jaký byl zájem médií o problematiku Zdravých m st. Jako m rnou jednotku v grafech pou íváme: a) Po et ádk na nich byla tematika Zdravých m st prezentována b) Po et p ísp vk v nich byl Projekt Zdravé m sto zmi ován c) Procenta – podíl na celkovém mediálním pokrytí (kolá ový graf) Pro vyu íváme jako m rnou jednotku n kolik r zných ukazatel ? V dy je d le ité zhodnotit, která charakteristika nejlépe reprezentuje výsledná data. Co má v í zásah? Jeden obsáhlý popis Projektu Zdravé m sto, anebo stru né hodnocení jednotlivých místních akcí v deseti p ísp vcích r zných médií? Patrn druhá varianta. Absolutní ísla nejsou p íli významná. Podstatné je p edev ím porovnání s jinými hodnotami a trendy. Není d le ité, e soustava byla v konkrétním médiu zmi ována v jedenácti p ísp vcích. Zásadní je srovnání s jinými sd lovacími prost edky a dal ími veli inami ( asové a prostorové hledisko, struktura témat ap.). Nesledujte detailn konkrétní hodnoty. Rad ji srovnávejte. ASOVÝ VÝVOJ MEDIÁLNÍHO POKRYTÍ PROJEKTU ZDRAVÉ M STO V pr rném m síci sd lovací prost edky inesly cca 40 ísp vk zmi ujících Projekt Zdravé m sto. V pr hu asu jsme ak pozorovali výkyvy medializace. Viditelný byl propad v prázdninových m sících.

v médiích polevuje p etlak ostatních informací. Jednozna na centrální i regionální úrovni.

Domníváme se, e tematika Zdravých m st je dob e uplatnitelná i v letních m sících, kdy doporu ujeme proaktivní p ístup,

síc m se zvý enou publicitou dominovaly p edev ím tyto události: únor 2005: kampa 30 dní pro neziskový sektor duben 2005: akce po ádané ku p íle itosti Dne Zem kv ten 2005: kampa Dny bez úraz erven 2005: kampa Dny bez úraz , Sv tový den bez tabáku zá í 2005: Den bez aut íjen 2005: Dny zdraví listopad 2005: p íloha „M sta sob “ Lidových novin 24.11.2005 Na publicitu v druhé polovin sledovaného období m l pozitivní vliv také seriál „Kritéria místní Agendy 21 - ance pro aktivní m sta, obce a kraje“ zpracovaný Kancelá í NSZM R. V listopadu se navíc objevilo n kolik zmínek o prosincové konferenci “Jak úsp erpat zdroje EU?“.


R – 5

Nutno podotknout, e informace ke konferenci, ale i o Projektu Zdravé m sto se vyskytly také v ad zdroj nepokrytých monitoringem. Ten nepokrývá zcela nápl rozhlasu. P edm tem analýzy dále není „zelené“ internetové zpravodajství (enviweb.cz, ekolist.cz atp.). Do zpracování dále nemohly být zahrnovány webové prezentace institucí a iniciativ. Mezi p ísp vky s nejdel ími zmínkami o Projektu Zdravé m sto pat ily tyto: Moderní obec | 2.2.2005 | D le itou roli sehrála v Kop ivnici komunikace s ob any | 54 ádk * Rovnost | 10.2.2005 | B. Kuda: Zdravé m sto si vede dob e, nemáme se za co styd t | 66 ádk Ve ejná správa | 14.4.2005 | Stopy Zdravých m st | 104 ádk Osobní léka | 12.5.2005 | D ti v parlamentech? | 59 ádk Haló noviny | 28.5.2005 | Blí í se ervnová kampa prevence proti úraz m | 60 ádk Moderní obec | 4.8.2005 | Vzniká databáze p íklad dobré praxe | 50 ádk * Moderní obec | 8.9.2005 | Zdravá m sta sahají po alternativních zdrojích | 54 ádk * Lidové noviny | 24.11.2005 | Bezpe a bez bariér | 54 ádk * (s replikací na ihned.cz)

Celkov 128 p ísp vk zmi ovalo instituci Národní sí Zdravých m st. Nej ast ji se jednalo o krátkou zmínku ve smyslu „m sto X p istoupilo k NSZM v roce 1999...“ (celkem 42x), p em dal í obsah ji rozvíjel obsah Projektu Zdravé m sto. které p ísp vky zmi ovaly pouze Národní sí Zdravých m st, p em nezmi ovaly Projekt Zdravé sto. Popis lokálních aktivit se tak pon kud nesprávn v celém rozsahu promítnul i do mediálního profilu zast ující instituce. V nejv

ím rozsahu se tak stalo v následujících p ísp vcích:

D ti ze kolky se s pásovcem u ily, jak správn p echázet Rovnost - Brn nský deník, Rovnost - Deník Blanenska, 9.6.2005 Aby se p ede lo podobným zbyte ným zran ním d tí, po ádá Národní sí zdravých m st kampa Dny bez úrazu. Do kampan se zapojilo práv i m sto Ku im. D ti z ku imských mate ských a základních kol mají v tomto týdnu .....

Den bez aut: idi i dostávali pokuty Mladá fronta Dnes – Ji ní Morava, 23.9.2005 "Je to na e tradi ní akce, do které se zapojujeme jako len národní sít Zdravých m st. Povede to ke zklidn ní dopravy a zvý ení bezpe nosti chodc a ostatních ú astník silni ního provozu," dodal Kuda. .....

Hodonínské koly se ú astní Ekologického auditu Rovnost - Deník Slovácka, 3.5.2005 Proto rozhodla m stská rada o ú asti v iniciativ Ekologický audit, ím se Hodonín p ipojil k aktivit Národní sít zdravých m st, která zahrnuje posuzování kolských za ízení ve vztahu k ivotnímu prost edí. P i p íle itosti Dne Zem tak mohl být hodonínským kolám, které se této aktivity ú astnily, ud len certifikát...

Tlak je dobré nechat si zkontrolovat Listy Pelh imovska – Vyso ina, 1.10.2005 Pelh imov M sto, jako len Národní sít zdravých m st, se letos prvním rokem p ipojuje k po ádání Dn zdraví. Tato kampa je nejrozsáhlej ím programem na podporu zdravého ivotního stylu a zlep ení kvality ivota v eské republice. Dny zdraví se v Pelh imov uskute ní od 4. do 10. íjna. B hem celého týdne ......

Metodická poznámka: echny informace zmi ující Národní sí Zdravých m st jsou zapo ítávány i do profilu Projektu Zdravé sto.


R – 6

ÍSP VKY O ZDRAVÝCH M STECH PODLE SVÉ FORMY ísp vky o Projektu Zdravé m sto mají zdaleka nej ast ji podobu b ného zpravodajství. Ostatními formami rozumíme rozhovory, komentá e, diskuse a podobn . Práv tyto formáty jsou názorov „otev ené“, dovolují ir í a nezkreslenou prezentaci vlastního tématu (jako nap íklad rozhovor s místním koordinátorem Projektu Zdravé m sto).

MEDIÁLNÍ IMAGE S ka dým výskytem klí ového slova „zdravé m sto“ v médiích zji ujeme jeho hodnocení v daném výroku. Rozli ujeme 5 typ hodnocení (uvádíme také fiktivní p íklady): pozitivní hodnocení: autor výroku vyjad uje ist pozitivní dojmy Zdravé m sto, to je unikátní my lenka s cílem, aby se nám v em ilo p íjemn ji. pozitivní image: autor výroku sledovaný subjekt nechválí, výrok v ak má pozitivní dopad Zapojením do projektu Zdravé m sto se zvý ila efektivita místní radnice. neutrální hodnocení: autor výroku subjekt nekritizuje ani nechválí, výrok má neutrální dopad Celkem je v R 63 Zdravých m st, obcí a region . Ve Zdravém m st prob hne kampa za zdrav í ivotní styl. negativní image: autor výroku sledovaný subjekt nekritizuje, výrok v ak má negativní dopad Dny bez aut m ly opa ný ú inek, automobil

z gará í vyjelo podstatn více.

negativní hodnocení: autor výroku vyjad uje ist negativní dojmy Zdravé m sto, to je jen dal í a pro ob any t

ko pochopitelný nesmysl.

Vyslovená pochvala nebo kritika Projektu Zdravé m sto se tém nevyskytovala. Média spí e informovala o výhodách a mén asto také o nevýhodách, které z Projektu vyplývají. V dal ích statistikách proto ob formy pozitivních resp. negativních informací slu ujeme. MEDIÁLNÍ IMAGE PROJEKTU ZDRAVÉ M STO - ABSOLUTN

Ve vývoji hodnocení lze t ko najít jasné trendy. V únoru 2005 se o podstatný díl pozitivní slo ky „postaral“ místostarosta Letovic Bohuslav Kuda v rozhovoru pro Rovnost z 10.2. Pozitivní image v m síci kv tnu získal Projekt Zdravé m sto díky výrok m o své podstat a poslání. Stalo se tak v souvislosti s následujícími událostmi: jmenování Ji ího unka p edsedou NSZM, p istoupení Sv tlé nad Sázavou k NSZM, tisková konference k p id lení dotace z ESF v Litom icích. Zásadní p ínos pro pozitivitu v m síci listopadu m la p íloha Lidových noviny „M sta sob “ z 24.11.2005.


R – 7

Výroky s negativním dopadem jsou ojedin lé. Nej ast ji byly spojeny s t mito událostmi: únor 2005: ud lování ádu osobnosti m sta v Chrudimi ezen 2005: p echod Zlína od ádného k p idru enému lenství v NSZM duben 2005: pivní slavnosti v T ebí i zá í 2005: Den bez aut v Letovicích eva ující podíl pozitivních výrok nad negativními je ka dopádn silnou stránkou mediálního profilu Projektu Zdravé m sto. Zásadní úlohu v ak sehrávají také informace neutrální. M eme íci, e jejich p ínos je takté pozitivní, jeliko utvá í pov domí o Projektu a po ádaných akcích.

RELEVANCE Ka dý p ísp vek jsme zkoumali z hlediska jeho relevance vzhledem k p edm tu výzkumu. Rozli ujeme n kolik typ : Terciální relevance: informace o zkoumané problematice nejsou podstatným sd lením p ísp vku; zmínka je jen dopl ující informací, p ípadn jednou z mnoha informací. íklad: lánek rozebírá program plánovaného jednání zastupitelstva, p em projednání p istoupení k Projektu Zdravé m sto je uvedeno jako jeden z mnoha bod . Sekundární relevance: v ina obsahu p ísp vku je v nována zkoumané problematice, ale explicitní zmínka o Zdravém m st je jen dopl ující informací. íklad: lánek popisuje pr h Dne bez aut, p em jen poslední v ta p ísp vku uvede, e akce je realizována v rámci Projektu Zdravé m sto. Primární relevance: obsah p ísp vku je primárn v nován problematice Zdravých m st. íklad: takovouto sta lze asto rozpoznat ji z nadpisu, nap .: B. Kuda: Zdravé m sto si vede dob e, nemáme se za co styd . ROZLO ENÍ INFORMACÍ O PROJEKTU ZDRAVÉ M STO PODLE RELEVANCE

Svým po tem p edstavují ísp vky s primární relevancí zhruba 10 % medializace Zdravých m st. Rozsahem (po tem ádk ) poskytnutých informací v ak ekonávají p ísp vky s terciální relevancí. Není se emu divit, takové lánky Projekt Zdravé m sto sice zmíní, ale ve svém obsahu mu v nují jen velmi málo prostoru. Relativn více primárních p ísp vk se p irozen objevilo ve specializovaných magazínech jakými jsou Ve ejná správa, Moderní obec (+ moderniobec.ihned.cz): celkem 14 p ísp vk . Dal í zdroje ji nelze tak snadno identifikovat (3 p ísp vky p inesly: Deník Litom icka, Listy Pelh imovska, Právo Zlínský kraj). Výskyt primárního p ísp vku je podmín n významnou lokální událostí (zvolení starosty edsedou NSZM, tisková konference k p id lení dotace z ESF, vstupy do NSZM, ap.). ísp vky s primární relevancí zdaleka nej ast ji informovaly o organiza ních tématech v rámci NSZM (po ádané seminá e a vzd lávání, sdílení dobré praxe, vysv tlení podstaty, po ty len , aj.), i na úrovni m st (zapojování ve ejnosti, zaji ní projekt ). Mén asto u referovaly o v cných tématech, ících konkrétní oblasti zájmu Zdravého m sta. P edev ím díky p ísp vku Haló novin z 28.5. Blí í se ervnová kampa prevence proti úraz vynikly tematizace orientované na bezpe nost (Dny bez úraz , Pásovec, Na kolo jen s p ilbou, Bezpe ná cesta do koly).


R – 8

Zhruba polovina p ísp vk , jejich náplní bylo n které z v cných témat (viz Kapitolu 5: Témata) m la formu tzv. sekundární relevance. Tu charakterizujeme tak, e v ina obsahu p ísp vku je sice nována zkoumané problematice, ale explicitní zmínka o Zdravém m st p edstavuje jen dopl ující informaci. Tento typ p ísp vk je práv vhodný pro komunikaci k irokým masám. Popularizuje konkrétní nápln lokálních aktivit a p itom si zachovává z ejmou souvislost s rámcem Projektu Zdravé sto. Viz P íklady: Kop ivnice - Aktualizovat Plán zdraví a kvality ivota cht jí v Kop ivnici. Plán vznikl vloni v rámci Projektu Zdravé sto a místní Agenda 21 a p ipravily jej pracovní skupiny tvo ené ve ejností, zástupci místních neziskových organizací a m sta. Je zam en na komplexní rozvoj podmínek pro kvalitní ivot obyvatel m sta a sleduje adu oblastí s vlivem na zdraví obyvatel m sta. Gumová hra ka pásovce je symbolem celoevropské akce po ádané pod zá titou Evropské unie. Cílem kampan , kterou v esku podporuje ministerstvo dopravy spolu s organizací Besip, je zvý ení bezpe nosti d tí. V rámci projektu Zdravé m sto Prost jov se do ní zapojilo i st edisko prevence zdej í m stské policie.

i komentování kampaní a aktivit Zdravého m sta je opravdu ádoucí, aby byla zmín na ejmá souvislost s my lenkou Zdravých m st (je p itom jedno jestli noviná em, nebo citovanou osobou). Typickými uvozovacími spojeními jsou: v rámci Projektu Zdravé m sto realizujeme .... po ádáním akce se p ipojujeme k aktivitám Zdravého m sta ... Projektem Zdravé m sto usilujeme o celkové zp íjemn ní m sta. I proto jsme se rozhodli uspo ádat ... díky zapojení do sít Zdravých m st uspo ádáme ...

Jak dolo il graf z p edchozí strany, p ísp vky se sekundární relevancí mají nejv í podíl na celkovém pokrytí. V imn te si v ak po tu p ísp vk s terciální relevancí. Jejich po et je prakticky toto ný s mno stvím sekundárních p ísp vk . I kdy analýza p ímo nezji ovala v kolika p ípadech se dal Projekt Zdravé m sto odkomunikovat formou sekundární a nikoliv terciální relevance, víme, e tyto ípady nebyly ojedin lé. Jinými slovy, pou ít taková podání, aby termín Zdravé m sto nebyl jen dopl ující informací, ale aby si celý obsah (nap . k popisované kampani) zachoval z ejmou souvislost s Projektem Zdravé m sto. Je z ejmé, e podstatná ást komunikace v cných témat Zdravých m st musí probíhat práv formou p ísp vk , které metodicky ozna ujeme jako „sekundární relevance“. Ob asné „primární“ p ísp vky, které spojí místní v cná témata a srozumitelné vysv tlení podstaty iniciativy Zdravé m sto jsou v ak rozhodn ku prosp chu v ci. M jte p itom na pam ti, e ný ob an nepot ebuje znát detaily a „abstraktní“ tematiku.


R – 9

III. MÉDIA A NOVINÁ I DOSAH MÉDIÍ STRUKTURA MEDIÁLNÍHO POKRYTÍ PODLE DOSAHU SD LOVACÍCH PROST EDK Mezi sd lovací prost edky s regionálním dosahem adíme lokální tisk, krajské ílohy národních deník (MFD, Právo) a oblastní vysílání televizních stanic. V p ípad Zdravých m st si v ak tém m eme polo it rovnítko mezi regionální dosah a regionální tisk. Medializace v lokálním televizním zpravodajství toti byla minimální. V médiích s celostátním dosahem získávají Zdravá m sta jen slabé pokrytí. O polovinu publicity v celoplo ných médiích se p itom postarala ji d íve zmi ovaná p íloha Lidových novin „M sta sob “. Specializovaný dosah p edstavují úzkoprofilové oborové asopisy. V tomto p ípad p inesly informace pouze Moderní obec (z toho estkrát s replikací na moderniobec.ihned.cz), Ve ejná správa, Moderní ízení, Technický týdeník. Média s celostátním a specializovaným dosahem detailn ji rozebírá graf ní e. Tematika Zdravých m st je p ehlí ena týdeníky a magazíny (krom m sí níku Osobní léka ), rozhlasem a televizí i b ným internetovým zpravodajstvím (iDnes.cz, aktualne.cz ap.). Internet pochopiteln nabídl i informace mimo monitoring (kampan NSZM, konference NSZM), není ov em v mo nostech monitoringu ani analýzy postihnout v echny internetové zpravodaje a statické weby institucí a iniciativ. Jejich posláním není v eobecné zpravodajství. Poskytovaný informa ní obsah má trvalý, jen ob as aktualizovaný charakter (informace by se tak musela opakovan objevovat v monitoringu). CELOSTÁTNÍ a SPECIALIZOVANÁ vs. REGIONÁLNÍ MÉDIA MÉDIA INFORMUJÍCÍ O PROJEKTU ZDRAVÉ M STO (vý et v ech zaznamenaných médií) a) celostátn a specializovan


R – 10

b) v regionech po et p ísp vk 34 MFD – krajské p ílohy 31 Noviny T ebí ska 28 Boleslavský deník 26 Deník Litom icka 25 Noviny Chrudimska 23 Právo – krajské p ílohy 19 Noviny Svitavska 19 Prost jovský den 18 Zlínské noviny 15 Moravskoslezský deník 14 Karvinský deník 13 Na e Vala sko 10 Klatovský deník 9 Rovnost - Deník Slovácka 8 Prost jovský týden 8 Novoji ínský deník 8 Listy Pelh imovska 6 Rovnost - Brn nský deník 5 eskobud jovické listy 5 Region Nový Ji ín 5 Slovácké Noviny 5 Region Karviná 4 Vyso ina 4 eská televize – reg. relace 4 Slovácko 4 Rovnost - Deník Blanenska

po et p ísp vk 4 Hradecké noviny 4 Olomoucký den 4 eskolipský deník 4 Týden u nás 4 Listy Jind ichohradecka 3 Noviny árska 3 Rovnost 3 Jihlavské noviny 2 Deník Jablonecka 2 Liberecký kraj 2 Liberecký den 2 Noviny Havlí skobrodska - Vyso ina 2 Nymburský deník 2 Ústecký kraj 2 Ústecký deník 2 íbramský deník 1 Rovnost - Deník B eclavska 1 Ve erník Praha 1 Týdeník Sokolovska 1 TV Praha 1 Haví ovský deník 1 Táborské listy 1 Nový ivot 1 Rovnost - Deník Vy kovska 1 Krkono ské noviny 1 St ední echy

Následující tabulky p iná í vý et v ech krajských p íloh deník Mladá fronta Dnes a Právo s po tem zji ných p ísp vk . po et p ísp vk 10 MFD - Zlínský kraj 7 MFD - Vyso ina 5 MFD - St ední echy 3 MFD - Ji ní echy 3 MFD - Pardubický kraj 3 MFD - Olomoucký kraj 2 MFD - Ji ní Morava 1 MFD - Praha 0 MFD - Liberecký kraj 0 MFD - Moravskoslezský kraj 0 MFD - Hradecký kraj 0 MFD - Plze ský kraj 0 MFD - Severní echy 0 MFD - Karlovarský kraj

po et p ísp vk 7 Právo - Zlínský kraj 5 Právo - Vyso ina 5 Právo - Olomoucký kraj 3 Právo - Severní Morava a Slezsko 1 Právo - Východní echy 1 Právo - Ústecký kraj 1 Právo - St ední echy 0 Právo - Ji ní echy 0 Právo - Ji ní Morava 0 Právo - Karlovarský kraj 0 Právo - Liberecký kraj 0 Právo - Plze ský kraj

Porovnáním medializace v krajských p ílohách národních deník zji ujeme, e oproti Mladé front Projekt Zdravé m sto nebyl zmi ován v p ílohách Práva pro Jiho eský a Jihomoravský kraj. Naopak Mladá fronta narozdíl od Práva nepokryla Moravskoslezský kraj.


R – 11

NOVINÁ I NEJAKTIVN I INFORMUJÍCÍ NOVINÁ I O PROJEKTU ZDRAVÉ M STO

autor

po et ísp vk

Karban Pavel TK ová Eva Valová Vladimíra Vomelová Zouharová Dagmar Vondrá ek Jan Netolická Romana Jelínková Blanka

17 17 16 15 13 12 11 11

idlická Markéta Svato ová Petra ka Ji í Ku erová Eva Martin Oborná Jana cle Tu ek Radim Nosálková Tereza gc my Kut j Richard Rohá ková Leona Chrástecký Ivo Januszek Tomá

11 9 8 7 7 6 6 6 5 5 5 5 5 5 5

za azení Moravskoslezský deník, Region Nový Ji ín, Novoji ínský deník Deník Litom icka, eskolipský deník Noviny T ebí ska Noviny Svitavska Zlínské noviny Noviny Chrudimska Rovnost - Deník Slovácka, Slovácko pracovnice agentury Spiralis (d íve zast ující mediální aktivity NSZM) Noviny Chrudimska Právo - Zlínský kraj, Právo - Olomoucký kraj Boleslavský deník Klatovský deník Na e Vala sko Prost jovský den Deník Litom icka Lidové noviny Karvinský deník MFD - Vyso ina Moravskoslezský deník, Karvinský deník Prost jovský den Deník Litom icka Moravskoslezský deník

Nejaktivn ím urnalistou byl Pavel Karban pí ící pro severomoravské mutace Deník Moravia. Zam uje se p itom na informace o Zdravém m st Kop ivnice. V em uvedeným noviná m doporu ujeme v novat p ednostní pozornost a vycházet jim vst íc vlastní aktivitou. Jak je vid t z umíst ní TK, vyplatí se i v regionech oslovovat národní tiskovou agenturu. A na jeden lánek Lidových novin byly toti v echny p ísp vky TK uve ejn ny regionálním tiskem.


R – 12

IV. KOMUNIKÁTO I Za komunikátory pova ujeme osoby, kterým noviná i dávají ve svých p ísp vcích prostor k vyjád ení. Význam prosadit se v médiích s vlastním výrokem je z ejmý – podpora vlastního zájmu, obhajoba a vná ení vlastních témat. CITOVANÉ OSOBY NEJ AST JI CITOVANÉ OSOBY V SOUVISLOSTI S PROJEKTEM ZDRAVÉ M STO - podle po tu unikátních p ísp vk s prostorem k vyjád ení

Ji í unek byl t ikrát citován jako p edseda NSZM a stejn tak t ikrát jako starosta m sta Vsetína. Na výrazn ím prostoru se mediáln dále prosadili: Bohuslav Kuda (místostarosta Letovic), Zuzana Hobzová (p edsedkyn servisní a mediální komise Studentského parlamentu T ebí , studentka soukromé SO a SOU T ebí ), Pavel Gryndler (vedoucí odboru ivotního prost edí MÚ Litom ice) a Miroslav P ív tivý (vedoucí odboru informací a vn ích vztah m sta Kop ivnice). Pokládáme za klí ové, aby v rámci municipalit jménem Zdravého m sta vystupovalo pokud mo no co nejvíce osob. Komunikace koordinátora je samoz ejmá, komunikace politika zvy uje d ryhodnost a komunikace ostatních p edstavitel radnic ji ukazuje na ir í osvojení a získání pro spole ný cíl. ipomínáme nutnost koordinace komunika ních aktivit. Protich dnost výpov dí p edstavitel stského ú adu p sobí ned ryhodn . Co se tý e osob stojících zcela mimo radnice, jejich citace jsou signálem rozvinutého pov domí o problematice.


R – 13

KATEGORIE OSOB KATEGORIE OSOB ZMI UJÍCÍCH SE O PROJEKTU ZDRAVÉ M STO

Komunikátory jsme rozt ídili do kategorií. Pro srovnání jsme v grafu ponechali i výroky, kdy informuje noviná sám. Úlohou politik Zdravých m st by m la být komunikace dlouhodobé vize a strategických cíl – tedy z velké ásti nev cných témat. A skute , 59 % komunikace politik bylo spojeno s informacemi o lenství municipality v síti Zdravých m st, nebo s organiza ní tematikou na radnicích. Koordinátor m naopak p íslu í operativní komunikace k po ádaným akcím. Rozdíl v jejich mediálním profilu oproti politik m byl z ejmý: 28 % informací s nev cnou tematizací. Výrazn ji se prosadili také ostatní p edstavitelé samospráv (v grafu odd lené kategorie „Místní správa – ostatní a „Tiskoví mluv í ZM“). Nej ast ji se jednalo o tiskové mluv í, vedoucí r zných odbor , i nám stky. Nev cná témata v jejich výrocích p edstavovala 43 % obsahu. Zaznamenali jsme komunikaci p ti r zných p edstavitel NSZM, krom Petra vece, Antonína Tyma a d íve zmi ovaného Ji ího unka to byli je v jednom p ípad Jitka Bou ková a Miroslav Andrt. ina citací p edstavitel zast ující organizace prob hla specializovanými magazíny a Lidovými novinami z 24.11.2005. Zástupci NSZM nej ast ji zmi ovali informace spojené s lenstvím v asociaci (informa ní nástroje NSZM, sdílení dobré praxe, erpání evropských pen z, p ínosy lenství ap.). Tematicky se výrazn ji odli oval jen p ísp vek Antonína Tyma pro Moderní obec z 8.9.2005 Zdravá sta sahají po alternativních zdrojích . Výroky mluv ích ze zbývajících kategorií byly spojeny s v cnými tématy nej ast ji – podíl nev cných informací v jejich souhrnu inil jen 14 %.


R – 14

V. TÉMATA Ka dý výrok o Zdravých m stech jsme spojili s jedním tématem. Tato témata adíme do kategorií. Vytvo ili jsme 15 kategorií, které obsahují 146 detailních témat. TEMATICKÉ KATEGORIE 1.

2.

3. 4. 5. 6.

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

lenství, slu by, projekty asociace (p istupující municipality, po ty len , typy lenství, p ínosy z lenství, erpáni z ESF, erpání evropských pen z obecn , projekty v rámci ZM obecn , seminá e a vzd lávání NSZM, zasedání NSZM, sdílení dobré praxe, informa ní nástroje NSZM, personálie a fungování asociace, historie Projektu, Projekt obecn , vysv tlení podstaty ap.), Strategický rozvoj, komunikace, finan ní podpora (rozhodování a aktivity samospráv, komunikace a zapojování ve ejnosti, financování a podpora aktivit, spolupráce s NNO, projednávání p istoupení, projektová administrativa, finan ní zaji ní Projektu ZM, strategické plány obcí, plány zdraví a kvality ivota ap.), kolství kolní sout e, studentský parlament, Zdravá kola, ekologie v prost edí kol, kolní ekologicky osv tové akce, univerzity t etího v ku ap.), Zdravotnictví a zdraví (Sv tový den bez tabáku, jiné akce proti kou ení, Dny zdraví, jiné zdravotn osv tové akce, zdravotnictví obecn ap.), Bezpe nost (Bezpe ná cesta do koly, Na kolo jen s p ilbou, Dny bez úraz a kampa Pásovec, jiná dopravn -bezpe nostní osv ta, bezpe nost obecn ap.), Sociální oblast (30 dní pro neziskový sektor, humanitární sbírky, komunitní plány sociální pé e, akce prevence proti drogám, aktivity posti ených, aktivity senior , sociální problematika obecn ap.), Bydlení (revitalizace sídli , sout o nejhez í balkon a zahrádku ap.), Sport (sportovní akce - ob an aktivn , sportovn -rekrea ní akce – start/cíl, vý lapy, sportovní akce - ob an pasivn , sport obecn ), Kultura (výstavy a galerie, koncerty, kultura obecn ap.), ivotní prost edí (nakládání s odpady, populariza ní osv tové akce, PET sout e, akce ní írody, alternativní energetika, ekologické stopy, ekologické audity kol ap.), Doprava (Evropský týden mobility, Den bez aut, m stská hromadná doprava, doprava obecn ), Cestovní ruch (neku ácké restaurace, cestovní ruch obecn ap.) stská vybavenost (bazény a koupali , rekonstrukce center m st a památek, psí exkrementy, stská zele , lavi ky, parky, h ve m st , p echody a trasy pro chodce a cyklisty, ap.) da (akce popularizující v du), Zábava (zábavné akce ve m stech, jiné akce pro d ti, slavnosti, ekojarmarky ap.).

TEMATICKÝ PROFIL PROJEKTU ZDRAVÉ M STO V KATEGORIÍCH

Strategický rozvoj, komunikace a finan ní podpora v m stech a informace spojené s lenstvím v NSZM, byly nej ast ji zmi ovanými tematickými kategoriemi. Práv tyto posuzujeme jako nev cné. Na celkové medializaci Projektu Zdravé m sto se podílely ty iceti procenty.


R – 15

DETAILNÍ TÉMATA NEJ AST

Í DETAILNÍ TÉMATA SPOJENÁ S PROJEKTEM ZDRAVÉ M STO

tematická kategorie

detailní téma komunikace a zapojování ve ejnosti Bezpe nost Dny bez úraz a kampa Pásovec St. rozvoj, komunikace, fin. podpora financování a podpora aktivit, granty Zdravotnictví a zdraví Dny zdraví ivotní prost edí alternativní energetika Bezpe nost Na kolo jen s p ilbou lenství, slu by, projekty asociace seminá e a p ínos vzd lávání NSZM kolství studentský parlament lenství, slu by, projekty asociace kritéria a indikátory UR Sociální oblast 30 dní pro neziskový sektor Bezpe nost Bezpe ná cesta do koly Zdravotnictví a zdraví jiné osv tové akce lenství, slu by, projekty asociace informa ní nástroje NSZM lenství, slu by, projekty asociace sdílení dobré praxe Doprava Den bez aut lenství, slu by, projekty asociace vysv tlení podstaty ivotní prost edí populariza ní osv tové akce Zábava zábavné akce ve m stech Bydlení sout o nejhez í balkon a zahrádku Bydlení revitalizace sídli lenství, slu by, projekty asociace projekty v rámci ZM obecn kolství výtvarné a literární sout e St. rozvoj, komunikace, fin. podpora rozhodování a aktivity samospráv Sport sportovní akce (ob an aktivn ) Sport sportovn -rekrea ní akce (vý lapy...) ivotní prost edí ní p írody kolství univerzity t etího v ku Zdravotnictví a zdraví Sv tový den bez tabáku St. rozvoj, komunikace, fin. podpora systémy ízení obcí lenství, slu by, projekty asociace erpání evropských pen z obecn St. rozvoj, komunikace, fin. podpora

Vybrané akce a kampan tematickými kategoriemi: PUBLICITA PR

po ádané v rámci Projektu Zdravé m sto jsme ozna ili jako pr ezové

EZOVÝCH TÉMAT

Zde uvádíme rozbor jednotlivých kampaní dle jejich publicity v rámci tematických kategorií: Dny bez úraz : 97 % bezpe nost, dále kolství, sport Den zem : 57 % ivotní prost edí, 22 % kolství, 14 % zábava, dále kultura, bydlení, v da, organiza ní tematika st Dny zdraví: 67 % zdravotnictví a zdraví, 10 % zábava, dále sociální oblast, m stská vybavenost, organiza ní tematika st, kolství, lenství a jeho fundamenty, kultura Sv tový den bez tabáku: 58 % zdravotnictví a zdraví, 18 % sport, dále organiza ní tematika m st, kolství, cestovní ruch, sociální oblast Evropský týden mobility: 77 % doprava, 13 % bezpe nost, 10 % sociální oblast


R – 16

ITE NOST INFORMACÍ Ka dý výrok o Zdravých m stech jsme posuzovali také z hlediska bezprost ednosti u itku pro modelového p íjemce informací. Nap íklad výrok: Do p em ny sídli se Kop ivni tí pustili v rámci Projektu Zdravé m sto a místní Agendy 21. V rámci první etapy, která se uskute nila v druhé polovin roku 2004, ji na sídli ti vzniklo sedmat icet nových parkovacích míst, byla obnovena p íjezdová cesta ke gará ím, cesta do zásobovacího dvora Základní koly 17. listopadu, své místo na lo dvacet odpadkových ko a do lo k vým lavi ek. zpracováváme jako informaci s bezprost edním p ínosem, zatímco informace, jako nap íklad: Revitalizace sídli je prioritou kop ivnické radnice v rámci napl ování cíl Zdravého m sta. , NSZM se dlouhodob zasazuje o iroké rozvinutí místních Agend 21. , takto ozna it nem eme. Celkový zji ný podíl informací s bezprost edním u itkem iní 55 %. Tematizace, v nich se informace s bezprost edním u itkem objevovaly nej ast ji, p edstavuje následující graf. Pozor, nezam ujte v cné informace a informace s bezprost edním u itkem! V p ípad uvád ného íkladu revitalizace sídli v Kop ivnici jsou v cné oba výroky, ale bezprost ední u itek pro modelového p íjemce informací nese pouze první uvád ný. Jiným p íkladem budi : Rada m sta p ipravila novou koncepci dopravy v p ím stských zónách. íve rizikovou k ovatku nahradil moderní a bezpe ný kruhový objezd. Oba výroky jsou v cné, ale pouze druhý z nich nese okam itý u itek. INFORMACE S BEZPROST EDNÍM U ITKEM O PROJEKTU ZDRAVÉ M STO V KATEGORIÍCH Za pov imnutí stojí pozice kategorií „Strategický rozvoj, komunikace, finan ní podpora“ a „ lenství, slu by, projekty asociace“. Komunikovat nejen v cná témata, ale v jejich rámci i informace, z kterých je ihned patrný p ínos pro adového ob ana je klí ové pro navozování trvalé d ry obyvatel k poslání Projektu Zdravé m sto. P edstavují konkrétní aplikace a benefity pro sou ití v obci, dávají politickému motivu radnice ak ní nápl .

Za pozornost stojí následující komentá Vladimíry Valové: Ach, to Zdravé m sto Noviny T ebí ska – Vyso ina, 25.11.2005 Projekt s názvem Zdravé m sto pro m byl v dy trochu záhadou. A psát o n m. Jist , ka doro probíhá jeho velkolepá týdenní prezentace Dny zdraví, Národní dny bez úraz nebo Den bez aut, to e pod zá titou Zdravého m sta. Ale jak lidem vysv tlit, jaký praktický a u ite ný dopad má pro jejich ka dodenní ivot? Jak vysv tlit t eba ten neuv itelný pojem "indikátory udr itelného rozvoje", s ním Zdravé m sto rádo operuje? Ale aby nedo lo k omylu. Celá tahle aktivita podle m má sv j význam. ebí ská radnice ji ale nedoká e "prodat" tak, aby lidé její smysl pochopili a ocenili. Nebylo by nejjednodu í íct: Díky pen m z Projektu Zdravé m sto jsme otev eli h , zaplatili výlet de m a babi kám, podpo ili charitu v její práci s drogovými experimentátory atd.?


R – 17

VI. ÚZEMÍ S ka dým p ísp vkem jsme zkoumali i jeho prostorovou p íslu nost, tj. území, ke kterému se vá e. V této kapitole tedy p edstavujeme nejmedializovan í oblasti. fiktivní p íklady: Po roce 1989 se my lenky Projektu za aly realizovat i v eské republice. – vzta né území R Vedení Národní sít Zdravých m st, které p ijelo z Prahy, jednalo v Jihlav s vedením kraje Vyso ina o uspo ádání Dn zdraví v T ebí i. – vzta né území T ebí

NEJ AST JI MEDIALIZOVANÉ MUNICIPALITY MEDIÁLNÍ POKRYTÍ NEJ AST JI ZMI OVANÝCH ÚZEMÍ V SOUVISLOSTI S PROJEKTEM ZM

Ve vý tu dvaceti nej ast ji zmi ovaných území nalezneme v inu tradi ních lenských municipalit NSZM. V záv ru p edchozí kapitoly jsme rozebírali komunikaci informací se ejmým bezprost edním u itkem pro ného modelového tená e. Následující graf ukazuje, v jakých municipalitách se tak d lo nej ast ji. ZMI OVANÁ ÚZEMÍ V INFORMACÍCH S BEZPROST EDNÍM U ITKEM

Oproti prvnímu grafu vidíme zm ny v po adí. Pochvalu si zaslou í Litom ice, p edev ím díky alternativní energetice a akcím po ádaným v rámci kampan 30 dní pro neziskový sektor. Naopak výroky o Vsetínu byly úzce spjaty s informacemi o grantových ízeních a systémech ízení obcí.

Není Vám zcela jasný tento graf? Pro osv tlení charakteristiky bezprost ednost u itku prosím znovu nalistujte p edcházející stranu.


R – 18

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH

Lokality jsme slou ili do kraj , ke kterým nále í a vyhodnotili nej ast ji zmi ované regiony. Za zmínku stojí, e publicita samotných lenských kraj (Zlínský kraj, kraj Vyso ina) byla oproti publicit m st na území t chto kraj minimální. Vyso in dominuje T ebí , Zlínskému kraji Krom a Vsetín. Na území Karlovarského kraje neexistuje municipalita zapojená do NSZM. Prakticky nulovou publicitu jsme tedy o ekávali. Královehradecký kraj ji stojí za pozornost, jeliko lenem NSZM je samotné sto Hradec Králové. Zajímavá je také publicita v Libereckém kraji. Tém zcela ji vyplnilo ne lenské sto eská Lípa, které po ádalo sout o nejhez í balkon a zahrádku s deklarovaným (tedy nikoliv faktickým) p ipojením k Projektu Zdravé m sto.

NÁVRH KRITÉRIÍ POSUZOVÁNÍ KOMUNIKACE ZDRAVÝCH M ST V analýze jsme pracovali s celou adou ukazatel . Na tomto míst se pokusíme o shrnutí indikátor , které jsou podstatné pro kvalitu komunikace Projektu Zdravé m sto na úrovni municipalit. Vý et a konstrukce n kterých kritérií je návrhem k dal í diskuzi. Uvádíme také vý et nejúsp ích municipalit p i pou ití daného kritéria. 1. Publicita spojená s municipalitou viz první graf této kapitoly

2. Pozitivní hodnocení v municipalit i celkové publicit v í ne 40 ádk ; stanoveno rozdílem podílu pozitivních a negativních výrok na celkové medializaci

3. Komunikace p edstavitel municipality dle po tu p ísp vk s prostorem k vyjád ení, viz kapitolu IV. - Komunikáto i; citaci koordinátora ZM hodnotíme jedním bodem, vyjád ení politika ZM a ostatních p edstavitel municipality dv ma body

4. Zapojení ostatních kategorií osob do komunikace dle po tu p ísp vk s prostorem k vyjád ení, viz kapitolu IV. - Komunikáto i

5. Komunikace v cných témat viz kapitolu V. - Témata

6. Komunikace bezprost edn p ínosných témat viz kapitolu V. - Témata


1. 2. 3. 1. 2. 3.

ebí Litom íce Kop ivnice Vsetín Stra ín Brno

1. Krom 2. Prost jov 3. ebí 1. 2. 3. 1. 2. 3. 1. 2. 3.

Prost ebí Litom Litom ebí Prost Litom Prost ebí

R – 19

jov íce íce jov íce jov

VII. RESUMÉ Tým analytik podrobil detailnímu výzkumu 472 p ísp vk o Projektu Zdravé m sto zve ejn ných ve sledovaném jedenáctim sí ním období. Celkov 128 p ísp vk zmi ovalo také instituci Národní sí Zdravých m st. Média p iná í sí v pr ru 40 p ísp vk o sledované problematice. V pr hu asu v ak pozorujeme výkyvy medializace. Viditelný je propad v prázdninových m sících. Domníváme se, e tematika Zdravých m st je dob e uplatnitelná práv i v tomto období, kdy v médiích polevuje etlak ostatních informací. Jednozna doporu ujeme proaktivní p ístup, na centrální i regionální úrovni. eva ující podíl pozitivních výrok nad negativními je silnou stránkou mediálního profilu Projektu. Zásadní úlohu v ak sehrávají také informace neutrální. M eme íci, e jejich p ínos je takté pozitivní, jeliko utvá í pov domí o Projektu a po ádaných akcích. Nej ast í formou prezentace v cných témat jsou p ísp vky, kdy je celý obsah v nován zkoumané problematice, ale explicitní zmínka o Zdravém m st je jen dopl ující, rámcovou informací (sekundární relevance). Tato forma je p itom vhodná pro komunikaci k irokým masám. Popularizuje konkrétní nápln lokálních aktivit, nezat uje tená e pro n j nepodstatnými detaily a itom si zachovává z ejmou souvislost s iniciativou Zdravé m sto. V médiích s celostátním dosahem dosahují Zdravá m sta jen slabého pokrytí. O polovinu publicity v celoplo ných médiích se p itom postarala p íloha Lidových novin z 24.11.2005 „M sta sob “. Tematika Zdravých m st je p ehlí ena týdeníky a magazíny (krom m sí níku Osobní léka ), rozhlasem a televizí i b ným internetovým zpravodajstvím (jako jsou iDnes.cz, aktualne.cz ap.). Nejaktivn ím urnalistou byl Pavel Karban pí ící pro severomoravské mutace Deník Moravia. Zam uje se p itom na informace o Zdravém m st Kop ivnice. V em uvedeným noviná m doporu ujeme v novat p ednostní pozornost a vycházet jim vst íc vlastní aktivitou. Vyplatí se oslovovat i agenturu TK. Nejaktivn ji komunikujícími skupinami osob byli politikové ZM, koordináto i ZM a zástupci NSZM. Strategický rozvoj, komunikace a finan ní podpora v m stech a informace spojené s lenstvím v NSZM byly nej ast ji zmi ovanými tematickými kategoriemi. Práv tyto posuzujeme jako nev cné. Na celkové medializaci Projektu Zdravé m sto se podílely ty iceti procenty. Ka dý výrok o Zdravých m stech jsme posuzovali také z hlediska bezprost ednosti u itku pro modelového p íjemce informací. Celkový zji ný podíl informací s bezprost edním u itkem inil 55 %. Komunikovat nejen v cná témata, ale v jejich rámci i informace, z kterých je ihned patrný p ínos pro adového ob ana je klí ové pro navozování trvalé d ry obyvatel k poslání Projektu Zdravé m sto. Ve vý tu dvaceti nej ast ji zmi ovaných území nalezneme v inu tradi ních lenských municipalit NSZM. Jejich po adí se promíchá p i odfiltrování informací, které modelovému íjemci informací neposkytují bezprost ední u itek (schvalování strategií, grantová ízení, projednávání p istoupení k NSZM ap.).


R – 20

V prosinci 2005 vyrobil MediaCon s.r.o. autor: Ing. Pavel Herot [email protected] | www.mediacon.cz


R – 21

Analýza mediální publicity: Monitorované téma: Zdravá m sta, obce a regiony R

Recommend Documents