Obce, kraje, regiony „Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.“ (Čl.99 Ústavy ČR)
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) Obec • základní územní samosprávné společenství občanů • veřejnoprávní korporace • má vlastní majetek, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost, jež vyplývá z těchto vztahů • pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů • chrání veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech • tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce
Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení) • územní společenství občanů a veřejnoprávní korporace • má právo na samosprávu, a to v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje • vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů • pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů • chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech • má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených zákonem
Region • zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje „regiony soudržnosti“ (odpovídají úrovni NUTS II a jsou tvořeny jedním až třemi kraji) • kraje jsou ovšem také regiony • regiony se soustředěnou podporou státu – strukturálně postižené regiony – hospodářsky slabé regiony – venkovské regiony • tyto regiony jsou vymezeny v Strategii regionálního rozvoje, a to na úrovni okresů
Euroregiony a mikroregiony • euroregiony zaštiťují různé formy přeshraniční spolupráce a teritoriálně mohou zahrnovat i značně rozsáhlé oblasti • na opačném pólu z hlediska velikosti i organizační struktury jsou tzv. venkovské mikroregiony – spojují se v nich obce k realizaci společných projektů, např. vodovodů, čističek odpadních vod, skládek, zajištění rozvoje cestovního ruchu, budování cyklostezek apod. – snaha obcí „dosáhnout“ na finanční prostředky z fondů EU – mohou zahrnovat pouze několik obcí, avšak mohou být i rozsáhlejší (pilotní programy pro mikroregiony Haná a Jeseníky z roku 2000) – mikroregiony se někdy spojují do sdružení mikroregionů, které již bývají skutečně rozlehlé - jejich organizační struktury mohou být značně volné, nicméně i tyto formace je třeba pokládat za regiony (Severočeské sdružení obcí - 150 obcí, včetně největších měst Ústeckého kraje.
Definice regionu • „právo EU přebírá definici regionu ze softlaw, konkrétně pak z doporučujících aktů Rady Evropy a z Charty regionalizace, přijaté ve formě rezoluce Evropského parlamentu“ • „územní společenství na úrovni teritoriální jednotky, která má blíže k centru než k místním územním celkům“ (Pomahač)
Problémy s definicí regionu • „Na mapu lze sice zakreslit regiony 1. – 5. stupně ve smyslu nomenklatury EU, interpretace významu těchto jednotek pro EU je však často mlhavá. I v případě vyšších jednotek, s nimiž se především pracuje v regionální politice, se vyznačuje politický status těchto regionů velkou variabilitou – od suverénního národního státu přes členský stát federace či zemi, autonomní politickou jednotku, samosprávný kraj, dekoncentrovaný kraj či okres, až k pouhé statisticko-plánovací jednotce bez jakéhokoliv ústavního zakotvení.“ (Pomahač 2002: 43)
Regionalizace – vytyčování regionů region lze definovat z různých hledisek – – – – – – – – –
fyzická geografie sociální geografie demografie ekonomická struktury infrastruktura životní prostředí historie kultura administrativa
(administrativní hledisko je zvláště důležité – souvislost s reformami státní správy a samosprávy)
Regionalizace v českých zemích • 1848 –vytvoření politických a soudních okresů • 1949 – spolu se zrušením zemského zřízení bylo vytvořeno 187 okresů a 13 krajů • 1960 –územněsprávní reforma – podstatně zvětšila okresy a jejich počet snížila na 75 – zvětšila kraje, jejichž počet klesl na sedm
• další regionalizační změny a spory o ně nastaly po roce 1989 v rámci reformy územní veřejné správy v ČR
Mezinárodní politické regiony • panregiony • transnacionální regiony • mezihraniční regiony
Subnacionální samosprávné celky • představují významný článek v tvorbě a implementaci politiky ve vyspělých zemích • decentralizace souvisí se strukturální a regionální politikou EU • subsidiarita, partnerství a další principy, jež se v politice EU uplatňují, vytvářejí tlak na decentralizaci veřejné správy, na předávání pravomocí centrální správy samosprávným regionům a obcím, a to jak v oblasti politické, tak výkonné • regionalizace ve smyslu růstu významu subnacionálních úrovní politického rozhodování
Rada Evropy a decentralizace • Evropská charta místní samosprávy (Úmluva Rady Evropy č. 122) – ČR ji podepsala v květnu 1998 a ratifikovala v roce 1999 (pod č. 181/1999 Sb.).
• Článek 4 Evropské charty místní samosprávy (Rozsah místní samosprávy) zní: – Základní pravomoci a odpovědnost místních společenství stanoví ústava nebo zákon. – Místní společenství mají v rámci zákona plnou volnost uplatňovat svou iniciativu v jakékoli věci, která není vyňata z jejich působnosti ani svěřena jinému orgánu. – Odpovědnost za věci veřejné obvykle ponesou především ty orgány, které jsou občanu nejblíže. – Pravomoci poskytnuté místním společenstvím jsou zpravidla plné a výlučné. – S místními společenstvími se včas a vhodným způsobem konzultují otázky plánování a rozhodování ve všech věcech, které se jich přímo dotýkají.
Decentralizace v ČR • 1990 – obnovení obecního zřízení (Zákon č. 367/1990 Sb.), volby do obecních zastupitelstev • 1992 – obce dostaly právo schvalovat místní územní plány, později (1998) se staly i pořizovateli územních a regulačních plánů • 2000 – obecní zřízení bylo v rámci reformy veřejné správy postaveno na nový legislativní základ – zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) • 1997 – rozhodnuto o podobě VÚSC – kraje (ústavní zákon č. 347/1997 Sb.) • k vlastnímu krajskému zřízení se pak vztahovaly zákony 129/2000 Sb., 130/2000 Sb., 131/2000 Sb. a 132/2000 Sb. • v listopadu 2000 se uskutečnily krajské volby a kraje začaly působit od počátku roku 2001 • 2003 – II. etapa reformy územní veřejné správy
Otázky administrativní členění státu administrativní regionalizace v českých zemích centralizace a decentralizace euroregiony, mikroregiony mezinárodní politické regiony regionální rozvoj a demokratický proces vysvětlete pojmy: svrchovaný stát, národní stát, geografický determinismus vysvětlete pojmy: organické pojetí státu, životní prostor, geopolitika vysvětlete pojmy: region, regionalizace, jaké typy regionů znáte? vysvětlete pojmy: princip personality, princip teritoriality vztahy mezi teritoriem a státní mocí – vývojové tendence
