INZERCE
Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Radar: Vláda i kraje versus obce
www.krajskenoviny.cz
číslo 9 /září 2007
ročník 6
Regiony zaplavila voda
K TÉMATU
strana 4
Jiří Čunek, ministr po místní rozvoj
KOMENTÁŘ Paroubkovi přeběhlíci nezklamali, Tlustého parta také ne. Reformy byly odmávnuty a Topolánkova vláda přežila svůj první rok a nutno přiznat, že úporné a tvrdé práce. Pravda, ne všichni sedí ve svých ministerských křeslech třistašedesátpět dní a zdaleka ne všechny lze za jejich působení ve vládě obdivovat. Za chování některých by se občas dalo i zastydět. Tiše doufám, že prezident USA si cédéčko od naší ministryně obrany nepustil, a pokud ano, tak že bizarnímu textu o radaru nerozuměl. Přesto lze tuto vládu považovat za statečnou formaci, protože dokázala prosadit reformy, které jí v konečném důsledku nejspíš zlomí vaz. Těžká práce čeká všechny ministry, o něco těžší to však budou mít dva – Jiří Pospíšil a Ivan Langer. Ti musejí dohonit a vrátit do vlasti už ne jednoho, ale dva uprchlíky. Horká Pitrova stopa prý vede také do JAR, ale jeho kamarád Krejčíř se jen usmívá – vím, kde Tomáš je, ale neřeknu! Doufejme alespoň, že tato vládní koalice přežije bez úhony volbu prezidenta, která už pomalu klepe na dveře a jména nejrůznějších kandidátů vybíhají jak na běžícím pásu včetně toho, který už v minulých volbách proti Václavu Klausovi neuspěl. Jarmila Kudláčková šéfredaktorka INZERCE
cena 15 Kč
Začátek září byl pro několik krajů České republiky ve znamení velké vody. Povodňové potíže měl zejména sever Moravy, jižní Čechy a Královéhradecký kraj. Hasiči museli evakuovat desítky domů a na řadě míst byly budovány hráze. Záplavy, které přišly v době, kdy řada krajů spustila protipovodňové cvičení Vltava-Labe, způsobily podle pojišťoven škody v řádu několika desítek milionů korun. foto: HZS Moravskoslezský kraj
Mimořádná příležitost získat miliardy KRAJE ČR – V letech 2007 – 2013 získají veřejné subjekty přes polovinu z celkových sedmi set padesáti miliard korun, které připlují v podobě evropských dotací do českého prostředí. Kraje tak mají mimořádnou příležitost získat obrovské peníze, po roce 2013 už bude přísun peněz z Bruselu razantně omezen. Na dotacích tak v následujících letech může vydělat nejen stát, kraje a obce, ale také soukromý sektor. Zakázky osloví stavební firmy nebo vzdělávací agentury. Přestože Evropská komise už schválila pravidla pro rozdělování evropských dotací, subjekty, které se těší na dotace, stále nemají vyhráno. Každý ze čtyřiadvaceti operačních programů totiž ještě musí projít schvalovacím procesem.
„Kandidáty na rychlé schválení jsou programy jednotlivých krajů,“ řekla Katarína Mathernová z Evropské komise. Česká republika prodělala citelné zdržení. Národní strategický referenční rámec, důležitý pro čerpání z evropských fondů, předa-
la Evropské komisi až začátkem března letošního roku. Rakousko předložilo Národní strategický referenční rámec už v říjnu 2006, Slováci a Poláci v prosinci a kupříkladu Malta, která příslušné listiny odevzdala v listopadu, obdržela ještě na jaře ze strany Evropské
Kaly se budou spalovat v Dětmarovicích MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – ČEZ počítá se spalováním kalů z ostravských lagun v elektrárně Dětmarovice. Výsledky zkušebních testů dopadly dobře. Kaly se tak stanou takzvaným certifikovaným palivem nepoškozujícím životní prostředí ani samotnou elektrárnu. Zdá se, že odstranění jedné z největších ekologických zátěží v republice nestojí nic v cestě. Kromě Dětmarovic se na likvidaci budou podílet i některé cementárny. Celá akce by měla být ukončena v roce 2010. „Do dvou let může elektrárna spalovat vedle černého uhlí i směs uhlí a certifikovaného paliva, a to v poměru 96,4 ku 3,6,“ uvedla mluvčí společnosti ČEZ pro Moravu Alice Lutišanová. Spalovat se bude vzhledem k obrovskému množství zdraví nebezpečné hmoty několik let. Státní zakázku bude realizovat společ-
nost Geosan. Ta chce přistupovat k celé akci zodpovědně a ohleduplně k přírodě a lidem. Podle Aleny Orlíkové z firmy Geosan se časově nejbližší činnost bude odehrávat především na lagunách v blízkosti sídliště Fifejdy. „Čeká nás odtěžování obsahu lagun, ale obyvatelé sídliště se nemu-
sejí obávat, vlečka je bezpečně od sídliště odkloněna,“ uvedla Orlíková. Hmota se musí neutralizovat vápnem přímo v lagunách, následovat bude odvoz po železnici do skladu v Heřmanicích a nakonec doprava do Dětmarovic. Celou činnost bude monitorovat několik organizací včetně těch ekologických. Podle ředitele ostravské Vity Zdeňka Jakubky nemají lidé strach ze zápachu, který by měl odtěžování provázet. „Lidé se shodli na tom, že chtějí, aby to všechno bylo co nejdříve pryč, takže jsou ochotni tolerovat i zhoršení stavu ovzduší,“ vysvětlil Jakubka. Pavel Plohák
komise pozitivní rozhodnutí. Česká republika nespěchala, Národní strategický referenční rámec se do rukou Komise dostal jako poslední společně s Irskem a Lucemburskem.Jarní termín předání dokumentu vyvolal vlnu kritiky. (pokračování na straně 3)
Kraje sdružené v regionech soudržnosti obhospodařují sedm operačních programů, ve kterých se během sedmi let rozdělí 4,66 miliard eur. To představuje 17,46 procenta celkové alokované částky pro ČR v období 2007 až 2013. Kraje jsou klíčové pro zajištění vyváženého rozvoje regionů ČR a pro zlepšení kvality života obyvatel. Připravenost regionálních operačních programů je vysoká, přičemž jednotlivé operační programy budou podepisovány v období od září do listopadu. Termín schválení závisí hlavně na vyjednávací kapacitě Evropské komise. Čerpání prostředků alokovaných pro letošní rok ve výši 578 milionů eur bude možné ještě další tři roky. O správném rozhodnutí převést rozhodování o evropské pomoci na regionální úroveň svědčí fakt, že Evropská komise model sedmi regionálních operačních programů doporučila maďarské a polské vládě. Více informací o regionálních operačních programech je veřejnosti k dispozici na internetových stránkách řídících orgánů, kterými jsou rady regionů soudržnosti, nebo na stránce ministerstva pro místní rozvoj www.strukturalni-fondy.cz.
PODPORUJE PROJEKT
2
| KN | září 2007
INZERCE
Infolinka 800 100 777 www.csobpoj.cz
ČESKÁ REPUBLIKA
KN | září 2007 |
3
Mimořádná příležitost získat miliardy (pokračování ze strany 1) „Pro člověka pracujícího v privátní sféře je současné zpoždění nepochopitelné. Programové období začalo 1. ledna, což věděly všechny odpovědné složky státní správy několik let dopředu,“ rozčiloval se analytik České spořitelny Jan Jedlička. Období 2007 – 2013 je pro Českou republiku mimořádně významné, injekce, pro kterou se rozhodl Brusel, se už zřejmě nebude nikdy opakovat. Čerpání evropských dotací by krajům měly usnadnit některé novinky – v rámci Regionálních operačních programů získají žadatelé podporu i na zvelebování veřejných prostranství nebo občanskou vybavenost. Radost mohou mít kraje i v případě oprav pozemních komunikací, některým investicím totiž postačí finanční spoluúčast ve výši 7,5 procenta. V oblasti dopravy by měly hrát prim právě kraje, peníze mohou využívat například na budování silničních obchvatů. INVESTICE SPOLYKÁ I SCHENGEN Právě do dopravy chtějí kraje podle informací KN investovat nejvíce. Jen Pardubický kraj počítá s částkou přesahující dvě miliardy korun, nejmasovější podporu orientuje stejným směrem také Vysočina. „Nejvýraznější akce se budou týkat investic do dopravní infrastruktury,
v současné době již pracujeme na více než třiačtyřiceti projektech, které se týkají silnic druhé a třetí třídy, a kde bude investorem a předkladatelem projektů do Regionálního operačního programu kraj,“ potvrdila Marie Černá, náměstkyně hejtmana kraje Vysočina, zabývající se regionálním rozvojem. Investice do dopravy vyžaduje také skutečnost, že se Česká republika stane od 1. ledna příštího roku součástí schengenského prostoru. Některé kraje plánují obnovu přeshraničních silničních spojení. Peníze potečou do letišť – například v Karlových Varech nebo v Plané u Českých Budějovic. „Mezi významné projekty kraje se řadí přestavba někdejšího vojenského letiště u Českých Budějovic na civilní provoz s mezinárodním statutem, jehož realizace podmiňuje další rozvoj cestovního ruchu i podnikatelských aktivit v našem regionu,“ vysvětloval Pavel Pavel, radní Jihočeského kraje pro oblast regionálního rozvoje. JIHOČESKÉ NEMOCNICE SNÍŽÍ EMISE Podpora Evropské unie se projeví také ve školství nebo zdravotnictví, kterých se týká nabídka na rekonstrukce, modernizace nebo novou výstavbu. Jihočeský kraj se pustí do ekologizace nemocnic, jeho cílem je
Čerpání evropských dotací umožnil červencový podpis rozhodnutí o Národním strategickém referenčním rámci. Pod něj se podepsala eurokomisařka Danuta Hűbner a český ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. foto: EK snížení emisí, zejména skleníkových plynů. Peníze poslouží na výstavbau pavilónu urgentní péče krajské nemocnice v Liberci nebo na výstavbu pracoviště centrálního příjmu v karlovarské krajské nemocnici a koncentraci návazných urgentních oborů. „Jde nám o to, aby byly vytvořeny odpovídající podmínky pro péči
o nejakutnější pacienty v akutním ohrožení života, jako jsou například pacienti s infarktem myokardu, s mrtvicí či pacienti s mnohočetnými úrazy – například po autonehodách,“ přiblížil hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. A doplnil, že investice do krajské nemocnice bude největší jednotlivou investicí, kterou má Karlovarský kraj v plánu,
náklady přesáhnou tři čtvrtě miliardy korun. Stranou nezůstanou ani kulturní a turistická lákadla. Regionální programy totiž krajům a obcím umožní investovat do podpory cestovního ruchu – vznikat mohou nové cyklostezky, podporu mohou subjekty získat na opravy muzeí, galerií nebo skanzenů.
Vedle tvrdých projektů potečou peníze do tuzemských krajů i na měkké příležitosti, mohou tak posloužit například na vzdělávání zástupců samospráv. Obce a města budou moci financovat z evropských peněz poradenství pro občany, například při hledání zaměstnání. Jan Štifter
Starožitnosti a umělecké zboží stále lákají sběratele i drobné zájemce jmenovat například: AAA-Antikvity Art Aukce, Meissner-Neumann aukční dům, Antikva Pod Českým rozhlasem, Starožitnosti Pod Kinskou, Antique Ungelt, Galerie Antoš a další.
Od 4. do 7. října proběhne na pražském Výstavišti v Holešovicích výstava starožitností ANTIK 2007. Představuje širokou nabídku starožitného nábytku, obrazů, šperků a doplňků. Podle názorů návštěvníků je velice atraktivní spojení s výstavou Hodiny a Klenoty, která zaujme širokou nabídkou šperků nejenom českých, ale i světových výrobců a distributorů. V roce 1993 se poprvé uskutečnila výstava starožitností pod názvem Antik. První ročník se konal v Paláci u Hybernů. Garantem prvního ročníku se stalo Ministerstvo kultury ČR. Za dobu své existence si výstava Antik vydobyla prestižní postavení a dostala se do podvědomí nejenom českých odborníků a milovníků starožitností a umění. Na výstavě se i v tomto roce představí zhruba 60 společností a fyzických osob, podnikajících v oboru starožitností. V loňském roce zhlédlo ANTIK více než 7 tisíc návštěvníků. Výjimečný zájem se dá přičítat účasti prestižních českých starožitníků, aukčních síní a galerií i zájmu části české veřejnosti o originální starožitnosti a umělecká díla. Jejich nabídka je ucelená, naleznete zde starožitné obrazy, nábytek, bytové doplňky, až po starožitnosti soch, plastik, koberců a šperků. Z letošních vystavovatelů můžeme
Nezapomínejme, že starožitnosti a dobře volené výtvarné umění patří k lukrativním komoditám. Dokonce se říká, že po obchodu s ropou a zbrojním průmyslu se jedná o nejlepší finanční investice. I tomuto faktu přičítáme každoročně zvýšený zájem návštěvníků o prodejní výstavu Antik, která si za patnáct let svého trvání našla místo ve veletržním kalendáři a hlavně v zájmu českých a zahraničních zájemců a sběratelů. Výstavu dlouhodobě podporuje její generální partner Živnostenská banka, nejstarší česká banka, která již více než 130 let symbolizuje tradice v oblasti bankovnictví v naší zemi. Pražský trh se starožitnostmi prožívá od loňského roku neobvyklý boom. Rekordy padaly po celém světě, nejen v české metropoli. První velká podzimní aukce starožitností potvrdila toto tvrzení. Aukční dům Dorotheum vydražil 300 položek za více než 16 milionů korun.V Praze přibývá lidí, kteří neváhají dát milion korun za drobný šperk nebo za obraz autora se zvučným jménem. Částky, za něž se umělecká díla od loňského roku prodávají, ještě nikdy v minulosti nebyly tak vysoké. A stále stoupají. Přitom počet sběratelů, bohatých podnikatelů či obchodníků s uměním nijak zvlášť nenarůstá. Podle zástupců firmy Dorotheum se na pražském trhu pohybuje asi tak dvacítka milionářů, kteří mají stabilní zájem o nákup umění a starožitností.
I když nepřibývá a nestoupá ani počet prodaných kusů, rekordní jsou částky, za něž se jednotlivá díla prodávají. Začátek se traduje do 90. let, kdy se začaly prodávat první milionové položky. Loni na jaře padl v Praze tuzemský rekord: obraz Ivana Šiškina Před zrcadlem byl vydražen za 7,5 milionu korun. Následovalo dílo Jindřicha Štyrského Cirkus Simonette - bylo prodáno ještě - dráže - za 8.6 milionu korun. Souvisí to jednak s tím, jak v tuzemsku bohatí lidé stále víc bohatnou. Ale také s boomem, který prožívá světový trh a je vyvolaný vysokou poptávkou. Tuzemský trh je navíc specifický orientací na domácí autory. Momentálně nejžádanější je art deco, funkcionalismus, secese i česká klasická moderna. Nejnovější světové trendy - stoupající zájem o klasickou černobílou fotografii, výtvarné umění 60. let a design 70. let - k nám zatím ještě nedorazily. Na druhou stranu stoupá prodej starožitností dovezených na tuzemský trh ze zahraničí. Cenu moderního umění významně ovlivňuje móda. V druhé polovině devadesátých let byl kupříkladu na aukcích největší zájem o českou klasickou modernu, do které patří díla Václava Špály, Emila Filly, Josefa Čapka nebo Antonína Procházky. První obraz, který se prodal za cenu přesahující milion korun, byla Kytice Václava Špály. Cena Špálových obrazů stoupala až do roku 2001, pak došlo ke zvratu. Poptávka byla nasycena, ale na trhu se objevují stále další obrazy. Dnes už není snadné prodat jakoukoliv Špálovu Kytici ani za odhadní cenu. Vrcholí zájem o české surrealisty: Kupku, Toyen, Šímu, Štyrského. Jejich obrazy se prodávají i za několik milionů. Roste i zájem o umění šedesátých let minulého století a o krajiny z 19. století. Ten, kdo do
umění investoval v první polovině devadesátých let, mohl zbohatnout téměř okamžitě. Mnohá hodnotná díla a starožitnosti se v té době prodávaly hluboko pod cenou – majitelé se snažili získat co nejrychleji hotové peníze a nechtěli čekat. Jenže spěch se v obchodu s uměním nevyplácí, za pár let bylo možné ta samá díla zpeněžit daleko výhodněji. Toto období se už jak z hlediska šíře nabídky, tak především ceny nebude opakovat. Ve druhé polovině devadesátých let se na trh dostaly velké sbírky vydané v restituci. Začalo se obchodovat i v milionových částkách. Přesto zůstává umění i dnes spolehlivou investicí. Traduje se, že nejdražším plátnem prodaným na aukci v České republice jsou Zlaté rybičky Emila Filly za 7,3 milionu korun. Na druhém místě je Vejce Josefa Šímy vydražené za 6,7 milionu. Pak jsou tu prodeje probíhající mimo aukce mezi galerií a kupujícím nebo mezi majitelem a zájemcem. A tam šplhají ceny někdy ještě výš: obraz Oskara Kokoschky vrácený v restituci, změnil majitele za 13 milionů korun. Jeho cena se dnes podle některých údajů pohybuje kolem 5 milionů dolarů. Je vidět, že na investici do umění se dlouhodobě nedá prodělat. Je však třeba počkat na příhodný okamžik prodeje a na pravého kupce... Ceny obrazů v obchodech a uměleckých galeriích totiž určují obchodníci, jako nejobjektivnější způsob odahdu ceny se tak jeví dražby. Dovnitř přichází jeden kupující a konkrétní cenu buď přijme nebo odmítne. Na aukcích se však shromažďují všichni zájemci najednou a o jednotlivé předměty soutěží. Cena odráží zájem kupujících. Podle Jana Neumanna z aukční síně Meissner-Neumann už dávno neplatí, že se umě-
lecké hodnoty vyvážejí jediným směrem, a to od nás ven. Platí, že vzácné zbraně a hodiny dovážíme z Francie, z Německa sklo a granáty, stříbro z Anglie a mince je nejlepší dovézt ze Švýcarska. Přibývá lidí, jejichž jmění se pohybuje v miliardách. A právě tito lidé už narazili na otázku jak naložit s novým bohatstvím? Sbírání umění představuje jednu z odpovědí a může být zajímavé i proto, že je také dobrou investicí. Investice do umění přitom není zábavou jen pro pár vyvolených. V Čechách bohatne i střední vrstva. Na zdi si už někteří lidé nevěší reprodukce jako jejich rodiče. Zjišťují náhle, že chtějí mít kvalitní, cenné, originální a pěkné předměty, ať už jde o obrazy nebo o starý nábytek, sklo či porcelán. Výsledky aukčních síní podávají o těchto trendech výmluvné svědectví. Před patnácti lety se na všech českých aukcích prodalo umění asi za 15 milionů korun. V roce 2004 to už bylo 265 milionů korun. Nárůst je obrovský nejen v množství peněz, ale také v počtu obchodovaných předmětů. Aukce umění jsou zajímavým zážitkem i pro návštěvníky, kteří zrovna neoplývají plnou peněženkou. Cena nejcennějších obrazů, starožitností či šperků se může opravdu vyšplhat do statisícových částek. Při každé aukci se však objeví i desítky zajímavých váz, sošek, hodin nebo i obrazů, které je možné získat za vyvolávací cenu, jež bývá o třetinu nižší než cena skutečná. Nákup na aukci tak může být mnohem výhodnější než v kterékoliv prodejně. I člověk, který není sběratelem, tak má možnost získat nevšední dárek nebo obohacení bytového interiéru za několik tisíc. (PR)
4
| KN | září 2007
KRÁTCE Praha oficiálním uchazečem Pražský primátor Pavel Bém a Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru, na začátku září podepsali oficiální dopisy v českém, anglickém a francouzském jazyce Mezinárodnímu olympijskému výboru. Praha se tak zapojila do zápolení o možnost pořádat v roce 2016 letní olympijské hry a stala se uchazečským městem. Zároveň bylo oficiálně představeno logo pražské kandidatury. „Jsme si vědomi, že jsme teprve na začátku dlouhé cesty, ale my jsme všichni rozhodnuti vytrvat. Doufám, že vytrvá i pražská radnice a její politická reprezentace,“ řekl předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. „Kromě toho, že jsme hrdi na naše sportovce, že se těšíme na jejich úspěchy při letní olympiádě v Praze, ať už to bude rok 2016 nebo nějaký další rok, tak Praha i já naprosto přesně víme co děláme. Máme to naprosto přesně spočítáno, víme kolik do olympiády vložíme, a víme také, kolik z ní získáme. Víme, jaký význam má olympiáda pro dokončení nejenom městské pražské infrastruktury, ale pro dokončení infrastruktury celé České republiky. Jsme všichni v národním týmu, to znamená, že Praha je vlajkovou lodí, ale letní olympijské hry, jsou olympijskými hrami celé České republiky,“ řekl před slavnostním podpisem primátor hl. m. Prahy Pavel Bém. (zr)
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Pochodeň lidských práv vzali Češi za svou Celosvětová štafeta s pochodní lidských práv dorazila 5. září do Prahy. Akce upozorňuje na porušování lidských práv v Číně - zemi konání příští olympiády. Odstartovala v srpnu v řeckých Athénách a skončí v roce 2008 v Asii. Z rukou oběti perzekuce paní Xinxia Jiang, která strávila 2 roky v pracovním táboře v Šanghaji, převzal pochodeň poslanec Marek Benda. Na český úsek štafety s pochodní se pak vydali místopředseda vlády Martin Bursík, písničkář Pepa Nos, olympionik Lukáš Pollert, herec Jan Budař a další. „Sejdu se s velvyslankyní ČLR v České republice příští týden a budu s ní mluvit o porušování lidských práv v
Číně. Proč? Vychází to z mého přesvědčení a z mého nitra. Jsem si jistý, že pro otázky lidských práv se tentokrát otevře ještě větší prostor a že se o nich bude mluvit ještě otevřeněji než dříve,” slíbil místopředseda vlády Bursík. Jeho slova doplnil držitel zlaté olympijské medaile Lukáš Pollert: „Ze své pozice by sportovci měli upozorňovat na porušování lidských práv. Jako známé osoby to mohou dělat velmi účinně, tře-
Olympionik Lukáš Pollert převzal pochodeň lidských práv od Číňanky Fadu Dai. Otec této sedmileté dívky padl v roce 2001 v Číně za oběť perzekuci meditační praxe Falun Gong. foto: wwww.velkaepocha.cz
ba promluvit s novináři před odjezdem na olympiádu i v samotné Číně. Svědomí ke sportu patří a sportovec by měl vědět, do jaké země jede soutěžit, a co je v té zemi za problémy.” Záštitu nad slavnostním ceremoniálem na Staroměstském náměstí převzal primátor Pavel Bém a osobní zdravicí projekt podpořil i Václav Havel. Na počest „ohně lidských práv“ zněly na Staroměstském náměstí vokály Yellow Sisters a Ridiny Ahmedové, hudba Jiřího Dědečka, Laury a jejích tygrů nebo Švihadla. Dostavili se i představitelé nevládních organizací, protibetského občanského sdružení Lunghta a Asociace Falun Gong ČR. Kromě paní Xinxia vystoupila na pódiu na Staroměstském náměstí i sedmiletá Fadu Dai, kterou perzekuce Falun Gongu v Číně připravila o otce. Právě ona nakonec předala pochodeň do rukou olympionika Lukáše Pollerta, který s ní (za asistence herce Jana Budaře) vyběhl směrem k čínskému velvyslanectví. Zde ve večerních hodinách pochodeň převzali čeští ultramaratónští běžci. Ti ji „po svých“ donesli až do Brna, kde byla na druhý den představena veřejnosti na Moravském náměstí. Jakub Šmíd
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA K TÉMATU MĚSÍCE Hl. m. Praha v současné době intenzivně dokončuje přípravy na spuštění operačních programů Praha - Adaptabilita a Praha - Konkurenceschopnost, jejichž zahájení by mělo proběhnout v listopadu tohoto roku. Pevně věřím, že během září, nejpozději začátkem října dojde ke schválení konečné podoby obou programů Evropskou komisí, s níž v současné době probíhají závěrečná jednání o jejích připomínkách k předloženým návrhům. Na jejich schválení pak plynule naváže i příprava příruček pro žadatele o podporu z našich dotačních programů. Mnoho práce představuje rovněž nastavení informačních systémů, prostřednictvím kterých budou žadatelé předkládat projektové žádosti, tj. webové žádosti Benefit7+. Z právě realizovaných aktivit bych určitě ráda zmínila tvorbu nových webových stránek pro žadatele, které budou mít uživatelsky přátelské nastavení a řadu nových funkcí, jež žadatelům umožní lepší komunikaci s pracovníky Magistrátu, přípravu grafického manuálu, který stanoví jednotný vizuální styl propagace obou dotačních programů, a dále přípravu propagačních akcí a seminářů, na kterých budou žadatelům prezentovány informace o možnostech čerpat prostředky z fondů EU v Praze. Z více než 11 mld. Kč, které má Praha k dispozici pro následujících 7 let, bude podpořena široká škála projektů, z nichž se v současné době připravují např. revitalizace zeleně a vodních ploch, výstavba strategických komunikací a infrastruktury zajišťující důležité městské komunikační vazby, nové objekty pro aplikovaný výzkum a výuku, další vzdělávání pracovníků, pomoc znevýhodněným lidem při hledání práce nebo zlepšování vzdělávání na školách tak, aby lépe odpovíMarkéta Reedová, dalo požadavkům pracovního trhu. náměstkyně primátora
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Radar: Vláda i kraje versus obce STŘEDOČESKÝ KRAJ / PZEŇSKÝ KRAJ - Téměř dvě třetiny občanů České republiky jsou proti umístění americké radarové základny na českém území. Pro jsou především vláda a kraje. Hejtmanství se tak dostávají do konfliktu s obcemi – přestože starostové říkají americkým zájmům hlasité NE, Středočeský kraj jde svou vlastní cestou. A není sám, je mu mimo jiné nakloněn i jeho západočeský soused – kraj Plzeňský. Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl zavítal na jaře do Příbrami. „Smyslem těchto jednodenních cest je co nejblíže se seznámit s aktuálními problémy místních samospráv, potkat se s místními podnikateli a občany. Pro vytvoření reálného obrazu o potřebách kraje je takový kontakt nenahraditelný,“ vysvětloval Bendl. Při jedné z „hejtmanských jízd“ však nešlo jen o mapování terénu, tématem byl také záměr vybudovat v Brdech radarovou stanici. Kraj je
projektu nakloněn. Bendlovi nevadí, když si města o umístění radarové základny podnikají referenda, aby zjistila názor občanů. Na druhou stranu kroutí hlavou nad politikou sociální demokracie. „Vláda ČSSD utajovala, že o radaru vede jednání, a teď chce referendum?“ podivoval se. Silnou oporou je středočeskému hejtmanství Plzeňský kraj. Ten už v lednu vydal prohlášení, že s souhlasí s umístěním protiraketové
obranné stanice na území České republiky. „Jsme přesvědčeni, že toto zařízení přispěje k vlastní bezpečnosti našeho státu i k bezpečnosti v rámci celé euroamerické aliance,“ vysvětloval hejtman Petr Zimmermann. Západočeské hejtmanství se podílelo také na společném projektu ministerstva zahraničních věcí, úřadu vlády, ministerstva obrany, Středočeského kraje a českého velvyslanectví Spojených států amerických – spuštění informačního portálu k radarové stanici. „Webové stránky www.radarbrdy.cz shrnují maximum dostupných informací o americkém projektu protiraketové obrany – jeho historii, přehled o jeho jednotlivých komponentech i informace o jednání o protiraketové obra-
Radar v Brdech a problémy regionu byly na programu výjezdního zasedání vlády, které se uskutečnilo ve Spáleném Poříčí na začátku září. foto: Vláda ČR
ně v rámci NATO,“ přibližuje Alena Šatrová z kanceláře hejtmana Plzeňského kraje. Otázku radaru v Brdech však řeší především vláda. Opozice tvrdí, že se ministři rozhodli obyvatele obcí koupit, vláda to striktně odmítá. Na svém výjezdním zasedání ve Spáleném Poříčí totiž vláda potvrdila, že je připravena sehnat pro region peníze – Brdy se tak mohou těšit na nové pozemní komunikace, čističky odpadních vod nebo kanalizace. „V poslední době tu členové vlády byli kvůli radaru tak dvaadvacetkrát. Přesvědčili se, jak je tato oblast dlouhodobě zanedbaná,“ prohlásil český premiér Mirek Topolánek. A doplnil, že do místa by měly přijít stovky milionů korun. Starostové přesto dál požadují, aby radar vznikl dál od jejich sídel, hlouběji ve vojenském prostoru. To však vláda hned ve Spáleném Poříčí odmítla. „Vybraná lokalita je podle expertů ze všech nejvýhodnější,“ vysvětloval Topolánek. Na komplikované diskuse s představiteli státu si starostové už několikrát v stěžovali v médiích – tvrdí, že v českém prostředí schází otevřená diskuse o škodlivosti radaru na lidské zdraví, objevily se i hlasy tvrdící, že vláda svým občanům lže. „Jsem si naprosto jistý, že americký radar bude lidem životně nebezpečný. Česká vláda od samého začátku lže, zatajuje a neinformuje“ tvrdí nejhlasitější kritik z řad hlav obcí, starosta Trokavce Jan Neoral. Jan Štifter
STŘEDOČESKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Jako jednoznačnou prioritu jsme určili již při nastavování Regionálního operačního programu (ROP) financování dopravní infrastruktury. Středočeský kraj spravuje více něž 8600 km silnic II. a III. třídy a více než 1800 mostů. V porovnání s ostatními kraji ČR jde o největší závazek. Vzhledem k rostoucí dopravní zátěži na všech silnicích v rámci kraje a vzhledem k tomu, že stát investice do této infrastruktury v našem regionu dlouhodobě zanedbával, musíme právě do této oblasti upírat v současné době největší díl pozornosti i prostředků. Na projekty realizované ve Středočeském kraji by mělo v rámci ROPu přijít z Evropské unie více než 15 miliard korun. Na regionální dopravní infrastrukturu přitom připadá téměř 5 miliard korun. Rádi bychom větší část z této sumy získali na realizaci krajských záměrů. Mezi největší bude patřit rekonstrukce rozsáhlého soumostí přes Labe mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví. Náklady jen na tuto stavbu přesáhnou pravděpodobně 600 milionů korun. Necelé tři miliardy korun jsou v rámci ROPu vymezeny pro oblast cestovního ruchu. V současné době připravujeme vznik krajské akciové společnosti, která se bude starat o propagaci regionu jako atraktivní turistické destinace. Její dílčí projekty v oblasti podpory cestovního ruchu by měly být z velké části financovány právě z evropských prostředků. Rádi bychom také rozšířili síť cyklostezek. Ve spolupráci s městy, obcemi a Libereckým krajem chceme například vybudovat cyklostezku kolem Jizery. Téměř 6 miliard korun bude možné v rámci ROPu rozdělit mezi projekty zaměřené na rozvoj území. S pomocí těchto prostředků bychom rádi financovali zejména modernizaci krajských škol a nemocnic. Podmínkou je samozřejmě, aby krajské projekty v konkurenci dalších předkladaPetr Bendl, telů obstály.
hejtman
INZERCE
KN | září 2007 |
5
6
JIHOČESKÝ KRAJ
| KN | září 2007
Třeboň je opředená pověstmi
JIHOČESKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE
Město Třeboň realizovalo letos spolu se svým Informačním a kulturním střediskem nový projekt. Jmenuje se „Pověstmi opředená Třeboň“ a prostřednictvím zábavných zastavení spojuje zajímavá místa Třeboňska. Nečekejte ale jenom další z mnoha cyklotras. Na rozdíl od většiny cyklotras i naučných stezek na Třeboňsku, které jsou určeny spíše větším dětem a dospělým, má nová stezka oslovit především malé děti. Také proto není nutné absolvovat trasu celou najednou – řada odboček totiž umožňuje přizpůsobit výlet potřebám našich nejmenších. Ti na 40 kilometrů dlouhé stezce najdou dohromady třináct stanovišť, k nimž se váží zajímavé pověsti nebo báchorky. Některé jsou veselé, jiné trochu morbidní, ale všechny jsou velmi tajemné, a právě proto snad
Jihočeský kraj, coby samosprávný subjekt a jím zřizované organizace, má k dispozici vlastní zásobník projektů s ambicí na podporu z fondů Evropské unie v nadcházejícícm programovacím období. V současné době představuje zhruba tři stovky projektů, které svým zaměřeným směřují zejména do priorit Regionálního operačního programu, ale i do operačních programů rezortních, jako například životního prostředí. Celkové náklady na realizaci těchto projektů přesahují 4 miliardy korun. Jihočeský kraj se už poměrně dlouho intenzivně připravuje na čerpání prostředků strukturálních fondů EU v plánovacím období 2007-2013, takže řada projektů má již zpracovanou i potřebnou dokumentaci. Mezi významné projekty patří například ekologizace nemocnic, kde je našim cílem snížení emisí (zejména skleníkových plynů) z provozu nemocnic. Značné množství projektů směřuje do oblasti školství, a to do rozvoje škol, zlepšení výuky i modernizace budov. Za finančního přispění z fondů Evropské unie bychom rádi pokračovali i v intenzivní rekonstrukci silnic a mostů i ve výstavbě nutných přeložek silnic v majetku Jihočeského kraje. Mezi významné projekty kraje se řadí přestavba někdejšího vojenského letiště u Českých Budějovic na civilní provoz s mezinárodním statutem, jehož realizace podmiňuje další rozvoj cestovního ruchu i podnikatelských aktivit v našem regionu. Nejen v oblasti zdravotnictví, ale i sociální péče směřují naše projekty k modernizaci budov a technického zařízení s cílem zkvalitnit poskytovanou péči. Nezapomínáme ani na kulturu a s ní související cestovní ruch, kde připravujeme jednak projekty na zkvalitnění technického zázemí pro muzejní sbírky a zároveň řadu prezentačních a propagačních akcí, na které se hodláme ucházet o finanční zdroje i z programů podporujících přeshraniční spolupráci. Dlužno ovšem dodat, že Jihočeský kraj a jím zřizované organizace jsou jen jedním z možných příjemců peněz z fondů EU. Podobnou aktivitu očekáváme od měst a obcí a od celé řady dalších subjektů. Odhadujeme, že celkový počet projektů z jihu Čech by se mohl přiblížit až k jedné tisícovce. Jihočeský kraj mimo své vlastní přípravy aktivně organizuje řadu cílených akcí na posílení informovanosti a absorbční kapacity regionu jako celku. Navazujeme tak na dobré zkušenosti z předchozíPavel Pavel, ho plánovacího období. radní
k výletu lákají stále větší množství rodin. Skvělým vodítkem na cestě je přitom speciální brožura nazvaná „Když v dubu straší“. Vznikla díky stotisícovému grantu Jihočeského kraje, vyšla hned v pěti jazycích a k dostání je pochopitelně v třeboňském informačním středisku. Najdete v ní jak mapu celé stezky, tak i všech třináct pověstí. Jednou z nich je například báchorka o vodních pannách: „Na rybníku Káňově tančívaly vodní panny, průsvitné, v dlouhých řízách a s věnečky Při otevření nechyběla scénka „Jakub Krčín zapřažen v pluhu a ďáblem u rybna hlavách. Jednou jel okolo sedlák níka Hrádeček“. foto: archiv IKS Třeboň s čeledínem. Zastavili a pozorovali rej vodních žínek. Čeledín najednou když se škvaří koňská kopyta. Pra- ní a jejich hlavním smyslem je pohvízdl, vodní panny přestaly tančit ví se, že tu neskotačily vodní pan- bavit a ozvláštnit jindy obyčejnou a vznášely se směrem k pocestným. ny, ale ďáblové, kteří v této podobě procházku nebo vyjížďku na kole, V sedlákovi hrklo a zaklel. To je za- chtěli lidi ošálit...“ což se jim podle dosavadního záchránilo, neboť vodní panny zmize- Všechny pověsti přitom vycházejí jmu daří. ly. Ve vzduchu bylo cítit zápach, jako z dochovaných kronik či vyprávěMagda Kubínová
Čunek chválil i kritizoval Na české nejstarší zemědělské výstavě Země Živitelka v Českých Budějovicích se na konci srpna objevil také ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. V krajském městě se vyjádřil hned k několika záležitostem – komentoval stížnost moravských obcí ve Štrasburku nebo vyhlášení jihočeské vesnice roku.
Obcím, které spoléhají na Štrasburk, se nelíbí, že menším sídlům stát dává až šestapůlkrát méně peněz na jednoho obyvatele než největším městům České republiky. „Jejich právní názor není správný. Je to jen věcí národní, jak si rozdělit svůj rozpočet a koho favorizovat,“ domnívá se vicepremiér Čunek.
O poznání lepší náladu projevil Čunek v případě diskuse o Jihočeské vesnici roku. Tou se staly Ražice na Písecku. „Vesnice se dobrou obcí nestává tím, že je tam čisto nebo dobrá květinová výzdoba. Podstatné je pro mne společenství, které dává prostor pro spolkově činnosti, a dobré sousedské vztahy,“ poznamenal Čunek.
Ražice v soutěži porazily druhé Malenice, o třetí místo se dělí Jankov a Radětice. Obec zařadili na první tři místa všichni členové komise. Ražice se umístily už předloni, skončily na druhém místě, v roce 2004 byly porotou oceněny za společenské aktivity. Jan Štifter
www.regionservis.cz REGIONSERVIS spol. s r.o. Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, 156 00 email:
[email protected] Tel: 257 199 616 Fax: 257 199 615 GSM: 723 139 905
Jak efektivněji realizovat cíle obcí a zajistit lepší obchody firem? Česká republika je typická svým venkovem. Vývoj v obcích jde opravdu jen pomalinku dopředu. Co s tím? Cest je překvapivě mnoho. Obce ČR jsou většinou malé, nezajímavé pro politiky, nezajímavé pro firmy prodávající různé zboží a služby. Přesto má venkov obrovský potenciál. Stačí porovnat Rakousko a ČR.
a využít, pokud jsou obecní. Je toho moc, ale stačí se obrátit na správné místo. Tedy www.regionservis.cz
Typický obrázek z vesnice naší vlasti: Dvě babičky jedou na kolech z první republiky po návsi, psi štěkají. Jedno auto proletí obcí přes sjetou zebru kdysi dávno viditelného přechodu 80tkou. V další obci už přechod státní úřady natřely, protože tam porazilo auto před měsícem 10tiletého chlapce. Značky jsou zrezlé a zohýbané. Silnice připomíná sérii jam na mamuty z leteckého pohledu. Vítr si pohrává s několika odpadky a prastarý traktor s hnojem míjí přeplněný kontejner na odpadky. Karel Čmouda právě realizuje na své zahradě „recyklaci“ starých holínek žehem. Pražáci nadávají, že ani na chatě nemůžou mít čistý vzduch... Starostka obce si láme hlavu, jak vrátí dotaci na kanalizaci obce spolu s penále finančnímu úřadu za to, že se v prosinci nedalo stavět pro vysoké závěje a zmrzlou půdu a stavba se o 14 dní, deset hodin, dvě minuty a třicet pět sekund protáhla. Na stole jí leží stanovisko ministerstva, které je přesně opačné než stanovis-
Firmy by měly zakládat klastry, kde integrují za výhodných podmínek vzájemně se podporující služby a zboží a nenabízet jen např. stroje, techniku nebo software, ale komplexní službu v dané oblasti, včetně studie, tedy jakýsi audit a měly by umět navrhnout řešení. Zobchodovat klienta jako je obec není jednoduché, ale jsou zde cesty, jak k tomu přispět, tedy www.regionservis.cz.
ko jiného ministerstva a trochu jiné než je stanovisko kraje. Volá statistický úřad, kdy že obec zašle vyplněné formuláře vzor 68, co že to v obci dělají, že to tam tak dlouho visí. Obecní úředník Franta Všeděl dostal srdeční slabost... Kousek za obcí, nedaleko tři roky rozestavěného luxusního zimního stadionu pro 2000 diváků, který nechal jako svůj pomník vystavět poslanec Váchal - jenž neobhájil mandát - je živo. Místní dobrovolní hasiči předvádějí tance s muzeální technikou ze sedmdesátých let. Voda neteče. Teče. Zase neteče... a dnes už asi stříkačky nepoužijeme, trefně vtipkují muži. Dalo by se pokračovat, ale... Ale i v takové obci jsou obrovské příležitosti, i když to tak nevypadá. Obec se nachází v krásné přírodě, má pozemky v nádherné lokalitě, starostka i zastupitelé mají chuť do práce. Má to jeden háček. Nejsou peníze. V okolí je spousta obcí, které jsou na tom podobně. Z takové nebo podobné situace neumějí najít cestu ven ani obce, ani firmy. Nikdo
se malým obcím nepřizpůsobil. Každá společnost se snaží prodávat tak, jako by ČR byla Německo. K situaci se ale často nedobře staví i samotné obce. Místo služeb poptávají techniku. Stroj potom využijí na 5% jeho kapacity a dlouho šetří na další potřebné vybavení. Přitom cesta ven existuje a není zdaleka tak hrozně komplikovaná, jak by se mohlo zdát. Je to jako v té Werichově pohádce, kde se praví „všichni dohromady uděláme moc“. Malé obce musí v daleko větší míře spolupracovat, zakládat podstatně větší svazky obcí. Využívat kapitál ze soukromé sféry a bohužel také EU. Obce by měly sestavit společný plán rozvoje svého svazku. V Rakousku se postaví jedno velké lyžařské centrum v jedné obci, ale profitují všechny obce kolem. Také v ČR je pro obce nejcennější cíl, záměr. Obce musí poptat kapitál přes profesionální renomované agentury. Zdevastované velké kulturní památky lze bez velké aktivity obce opravit
Malé obce si dnes neuvědomují své příležitosti a obchodníci se zase soustředí jen na ty velké obce a města. Radní a zastupitelé si vybírají traktory. Kvete korupce a křivení trhu ze strany EU, která nutí podnikatele k tomu aby místo dobrých služeb nabízeli projekty k čerpání veřejných prostředků. Rozhodování o penězích je obcím stále více odpíráno a prostředky tečou do Bruselu. Není to výhodné, je to prostě obludný fenomén dnešní situace v Evropě. EU byla postavena pro zajištění jednoduššího podnikání, práv lidí a firem a místo toho distribuuje peníze.
Ing. Luděk Tesař ekonom a odborník na problematiku financování samospráv a strategii rozvoje, obchodní ředitel společnosti REGIONSERVIS s.r.o. Předchozí režim rozděloval peníze z Prahy, dnes se děje dělba prostředků v Bruselu, zítra kdo ví. Regionservis je pro to, aby si o sobě rozhodovaly obce. Možná jste od tohoto článku čekali něco jiného. Každopádně úspěchem budoucnosti je integrovat zájmy obcí a měst se zájmy podnikatelů. Budoucnost mají projekty výhodné pro obce, ale také podnikatele. Jedině tak lze přežít v prostředí velké globalizace a odlivu
prostředků do mandatorních výdajů státu nebo rozhodování o nich mimo obce. Obce a podnikatelé by měly táhnout za jeden provaz, to je www.regionservis.cz. Spojujeme zájmy obcí, pomáháme jim s realizací cílů a zájmy podnikatelů s dobrými službami a produkty. Jste u nás vítáni, pomůžeme vám. Městům a obcím s realizací cílů a dobrým firmám s obchodem. (PR)
PLZEŇSKÝ KRAJ KRÁTCE Nemocnice na prodej Pět let uzavřená nemocnice v Plané u Mariánských Lázní je opět na prodej. Věřitelský výbor zdravotnického zařízení v konkurzu rozhodl, že odstoupí od smlouvy se Západočeskou nemocnicí Planá, která několik měsíců deklarovala, že zařízení koupí a investuje 100 milionů Kč do čtyř oddělení, lázní, luxusnějších lůžek a bytů pro seniory. ZNP ale nezaplatila 46 milionů Kč a podruhé jí propadla dvoumilionová kauce. (jb)
Minipivovar ve Stříbře Ve Stříbře bude od října letošního roku v provozu minipivovar, který má být přínosem turistického ruchu ve městě. Za více než deset milionů korun jej buduje místní podnikatel, jehož k záměru vařit vlastní pivo přivedla skutečnost, že v regionu s obrovskou pivovarskou tradicí je vysoká poptávka po jiných druzích piva než plzeňských. Minipivovar se stane součástí budované Pivní cesty, která povede po podobných západočeských zařízeních. (jb)
Spolupráce s Čínou Plzeňský kraj podepsal deklaraci o spolupráci s čínskou provincií Zhejiang. Obsahem deklarace je rozvíjení ekonomických a obchodních vztahů mezi Plzeňským krajem a čínskou provincií a podpora aktivit a spolupráce na poli vědy, techniky, kultury, vzdělání a cestovního ruchu. (jb)
GLOSA Salátová sezóna se v Plzeňském kraji nekonala. Léto se neslo ve znamení krachů známých firem. Zkrachovala jedna z nejvýznamnějších stavebních firem na západu Čech – Stavební podnik Klatovy – a zapříčinila tak horké léto nejen domažlické radnici, které rozestavěla zimní stadion, ale i 350 svým zaměstnancům. Stejně na tom jsou i zaměstnanci firmy Adex Agro. Největšího zpracovatele krůt v České republice poslali ke dnu dodavatelé a následné dluhy. Posledním, kdo si v létě vytáhl Černého Petra, byli zaměstnanci firmy Lunar ze Stráže na Tachovsku. Německý majitel českou provozovnu zrušil pro nedostatek odbytu výrobků. O práci tak přišlo čtyřicet zaměstnanců. Na lepší časy se naopak blýská v Zálesí na jižním Plzeňsku, kde Drůbežářský závod Klatovy chce vybudovat novou velkokapacitní farmu. Stavba má začít příští rok a nové zaměstnance by mohla přijmout již v roce 2009. Jana Bartošová
7
Půl miliardy na novou nemocnici Klatovští se mohou těšit na novou nemocnici. Plzeňský kraj rozhodl, že poskytne více než půl miliardy korun na výstavbu nové nemocnice v Kla-
tovech. Obyvatelstvo by se nového zdravotnického zařízení mělo dočkat do pěti let. Nová nemocnice vyroste v areálu té stávající v místech součas-
Zrušili výrobu Výrobce zdravotních matrací a vodních postelí Lunar ze Stráže na Tachovsku ukončil výrobu. Německý majitel českou provozovnu zrušil z důvodu toho, že přišel o významnou zakázku. Jeho hlavní odběratel, síť obchodních domů, změnil sortiment a výrobky Lunaru přestal kupovat. O práci tak přišlo všech 40 lidí. Jedná se především o osoby se základním vzděláním a ženy. (jb)
KN | září 2007 |
Historická fotografie klatovské nemocnice.
repro: KN
ného heliportu. Výstavba nijak neomezí provoz fungování nemocnice. Všechna oddělení a ambulance budou fungovat bez jakéhokoliv omezení. Lůžková oddělení, ambulance, laboratoře, radiologická pracoviště a ostatní oddělení budou přestěhovány ze současných prostor do nového až po definitivním dokončení nové nemocnice. Žádné z nemocničních oddělení by nemělo zůstat ve svých současných prostorách. Zrušen by také neměl být žádný ze současných oborů ani oddělení. Naopak by se poskytovaná péče mohla rozšířit o další obory. Nová nemocnice by rovněž měla zachovat stávající počet lůžek. Odejít by neměl ani žádný ze současných 560 zaměstnanců.
V říjnu se otevře Regionální operační program Jihozápad V říjnu letošního roku by měla Evropská unie otevřít žadatelům z Plzeňského kraje a Jihočeského kraje Regionální operační program Jihozápad (ROP), ze kterého mohou do roku 2013 získat 18 miliard korun. Jedná se o částku 21 x vyšší, než jakou oba kraje získaly v letech 2004 až 2006. Regionální operační program Jihozápad (ROP) patří údajně ke třem nejlépe připraveným i hodnoceným z 24 českých operačních programů. Uvedl to Jiří Trnka, šéf Úřadu Regionální rady Jihozápad, který program zastřešuje. Nezbytným krokem ke schválení všech 24 operačních programů bylo schválení Národního strategického referenčního rámce, tedy plánu, jak bude Česká republika v letech 2007 až 2013 peníze z Evropské unie čerpat. Plán byl Evropskou komisí (EK) schválen. Pozice regionálních programů je u EK údajně dobrá, první z nich mají být schváleny již v září letošního roku a v říjnu by se měly otevřít žadatelům. V průběhu měsíce srpna zpracovávaly kraje výhrady a připomínky komise, aby byla česká strana připravena na vrcholné setkání, které se uskuteční v Bruselu a Praze počátkem září. Nejvíce šancí na zisk finační pomoci mají projekty modernizací silnic, rozvoje veřejné
dopravy, rozvoje letišť, dále projekty, které budou usilovat o obnovu zanedbaných areálů měst a obcí, projekty směřující na rozvoj školství, zdravotnictví, sociální služby, bez šancí nebudou ani projekty cestovního ruchu. Finanční podpora by měla směřovat na prodloužení délky pobytu návštěvníků a přilákání většího množství turistů ze zahraničí. Peněz se tak mohou dočkat cyklostezky i zanedbané památky. Za stěžejní považuje region Jihozápad rozvoj silniční sítě. Sem by mělo jít nejvíce peněz, celých 7,8 miliardy Kč. Druhou prioritou budou obce, na jejich stabilizaci by mělo jít 5,7 miliardy Kč. Dalších 3,5 miliardy půjde na rozvoj cestovního ruchu.
V samotném Plzeňském kraji by mělo jít na dopravu 48 procent z devíti miliard korun, který kraj z programu ROP získá. Na krajské silnice II. a III. třídy to bude 2,9 miliardy Kč, zbytek získají místní komunikace v obcích. K prvním akcím by měl patřit severozápadní okruh kolem Plzně, kde chce investovat kraj nejvíce, celou jednu miliardu korun. Velké akce neplánuje Plzeňský kraj ale jen v dopravě. K velkým adeptům na peníze z ROP patří také plánovaná rekonstrukce klatovské nemocnice za půl miliardy korun nebo nová budova Západočeské galerie v Plzni U Zvonu, která si vyžádá 270 milionů Kč. 1,3 miliardy korun by mělo v letech 2008 až 2013 putovat na podporu cestovního ruchu. Plzeň bude žádat peníze na revitalizaci nábřeží, rozšíření zoologické zahrady, Klatovy chtějí za evropské peníze obnovit městské lázně, obec Klášter u Nepomuku chce spolu se soukromým investorem vybudovat hotel na zámku Zelená Hora.
mit předepsaného minimálního počtu deseti žáků na třídu. Základní školy představují pro obce základní prioritu a obce je nechtějí za žádnou cenu uzavřít. I ty nejmenší radnice neváhají investovat do základních oprav a údržby školních budov a na do-
ilustrační foto
zům klatovské nemocnice trvalé výhrady. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se kraj rozhodl pro výstavbu nové budovy před rekonstrukcí stávajících budov. Nemalou roli hrál však i fakt, že velký počet pavilónů je náročný na provoz i finance. Polovinu nákladů na výstavbu nové nemocnice by měly pokrýt dotace z Regionálního operačního programu, zbytek bude hradit Plzeňský kraj. Část peněz by měl přinést i prodej některých současných nemocničních pavilónů. Stavět by se mohlo začít již příští rok na jaře a nová nemocnice by měla pacientům otevřít své brány do čtyř let.
Jana Bartošová
PLZEŇSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Plzeňský kraj spolu s krajem Jihočeským tvoří region soudržnosti NUTS II Jihozápad. Přípravy na nové plánovací období EU probíhají již téměř dva roky a doufám, že se blíží do zdárného finále. Vyhlášení prvních výzev plánujeme ještě na letošní podzim, vše závisí na schválení Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad Evropskou komisí. Úřad regionální rady, který čerpání prostředků administrativně zajišťuje, dokončuje, doufejme, již poslední úpravy operačního dokumentu pro konečné vyjednávání s úředníky EK. Připravují se i další povinné dokumenty – prováděcí dokument, příručka pro žadatele, operační manuál. Dokončení těchto navazujících dokumentů je však zcela závislé právě na schválení konečné verze ROP. NUTS II Jihozápad bude administrovat prostředky cca 620 mil.euro, což je při dnešním kurzu necelých 17,5 mld. Kč. Téměř 45% z této částky je plánováno na podporu dostupnosti center, tj. modernizace regionální silniční sítě, podporu infrastruktury a vozového parku pro veřejnou dopravu, rozvoj regionálních letišť a místních komunikací. Více než 30% prostředků je připraveno na rozvoj měst a obcí ve třech velikostních kategoriích, na rozvoj infrastruktury pro školství a sociální a zdravotní péči. Poslední věcnou prioritou je cestovní ruch, kterému je vyhrazeno 20% prostředků. Podporována bude infrastruktura cestovního ruchu, využití památek a kulturního dědictví pro cestovní ruch a služby a marketing cestovního ruchu. Plzeňský kraj v letošním roce prováděl rozsáhlou informační a vzdělávací kampaň pro obecní samosprávy, neziskové Jiří Kalista, organizace i profesní sdružení radní na téma evropských dotací.
Jana Bartošová
Školy zůstávají pro obce prioritou V Plzeňském kraji stále klesají počty žáků základních škol, meziročně místy i o deset procent, situace však nemá výrazný dopad na počty školských zařízení. V letošním školním roce uzavřelo své brány jen pět škol v nejmenších obcích, kde nebyl splněn li-
Naopak! Rozšíření zdravotnických služeb by mělo přinést i navýšení stavu současného personálu. První městská nemocnice vznikla v Klatovech, v domě čp. 6 v Pawlíkově ulici, v druhé polovině 19. století. Měla pouhých 45 lůžek a její kapacita brzy nestačila. V roce 1908 bylo proto rozhodnuto vybudovat v prostoru pod Křesťanským vrškem novou veřejnou všeobecnou nemocnici. Výstavba byla dokončena v roce 1913 a provoz byl v nemocnici zahájen na začátku roku 1914. Řada oddělení sídlí doposud v původních budovách, které, ač byly postupem času modernizovány, jsou mnohdy v nevyhovujícím stavu. Hygienici mají k některým provo-
platky k platům učitelů stovky tisíc korun ročně. Školy v obcích v současné době nemají možnost získat peníze na provoz a investice z jiných zdrojů než z dotací na žáka. Ministerstvo školství sice vypisuje granty na speciální projekty a třídy, na ně ale vesnické školy nedosáhnou. Nehrnou se do nich ani peníze od sponzorů. Pouze větší obce mají možnost získat grant z kraje na stavby víceúčelových hřišť. Malé obce se tak stěží vypořádávají s úhradou provozu škol s nízkým počtem žáků. Problémem je ale také získání učitelů a učitelek pro takováto školská zařízení. Školy na vesnicích tak pomalu skomírají, do jejich rušení se však nikomu nechce. Jana Bartošová
Stavební podnik Klatovy skončil v konkurzu Klatovsko přišlo o jednu ze svých nejvýznamnějších firem, soud vyhlásil konkurz na Stavební podnik Klatovy. Firma, která měla závody v Klatovech, Sušici a Horažďovicích, zaměstnávala 350 lidí. Název Stavební podnik Klatovy používala od roku 1992, kdy se transformovala do akciové společnosti. Zaměřovala se na všechny druhy staveb a byla dlouho velmi úspěšná. V roce 2004 činily její tržby 900 milionů korun a v květnu následujícího roku byla vyhlášena firmou Plzeňského kraje. Patřila mezi největší stavební firmy v Plzeňském a Karlovarském kraji. První potíže se začaly projevovat již na konci roku
2006. Nyní je podnik v konkurzu a jeho úpadek zkomplikoval celou řadu staveb. Mezi největší z nich patří výstavba zimního stadionu v Domažlicích za 85 milionů korun, jelikož Stavební podnik Klatovy byl generálním dodavatelem této akce. Stadion je ve výstavbě od roku 2005 a prozatím bylo prostavěno 60 procent. V současné době chybí odčerpat ještě 15 milionů korun státních dotací. Město Domažlice je tak nuceno požádat ministerstvo financí o výjimku, která by umožnila dokončení prací přímo subdodavateli a dočerpání této státní dotace. Jana Bartošová
8
KARLOVARSKÝ KRAJ
| KN | září 2007
KRÁTCE Konference Budoucnost Na téma „ Projekty v oblasti dopravy v letech 2007 – 2013 v Karlovarském kraji“ uspořádá město Chodov ve spolupráci s Karlovarským krajem 5. ročník Konference Budoucnost. Konference proběhne ve dnech 2. – 3. října 2007 v prostorách KASS Chodov. Mezi účastníky akce se objeví poslanec Parlamentu ČR Lubomír Suk a zástupci MD ČR. Vicehejtman Jan Zborník bude hovořit o dopravní obslužnosti a dopravní infrastruktuře v kraji. O připravovaných projektech na silnicích II. a III. třídy v kraji bude informovat ředitel KSÚS Petr Želechovský a ředitel mezinárodního letiště v Karlových Varech Václav Černý zhodnotí průběh modernizace letiště. (zr)
Žádosti o dotace Do 10. listopadu mohou posílat žádosti o krajské dotace subjekty, které se zabývají sportovními a volnočasovými aktivitami dětí a mládeže. Příspěvky kraj poskytne na realizaci projektů, na kterých má zájem, významně prezentují region a není je možno realizovat z běžných provozních prostředků žadatele. Formuláře a bližší informace mohou zájemci získat na odboru školství, mládeže a tělovýchovy nebo internetových stránkách Karlovarského kraje. V roce 2007 podpořil kraj subjekty (organizace) v oblasti sportu a volného času dětí a mládeže finanční částkou 11 200 000 Kč. Pro příští rok počítá kraj se stejnou částkou jako letos. (zr)
Političky poznávaly v nestátní léčebně zdejší péči DOLNÍ RYCHNOV - Poznávání problematiky, v níž se propojuje zdravotnictví a pečovatelství, to je smyslem přeshraničního projektu, který připravila Střední zdravotnická škola v Chebu ve spolupráci s německou agenturou BFZ z Hoffu. V rámci projektu navštívila na konci srpna poslankyně německého parlamentu Elisabeth Scharfenbergová nestátní zdravotnické zařízení Dům ošetřovatelské péče v Dolním Rychnově v Karlovarském kraji. Poslankyni doprovázela ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Léčebnu dlouhodobě nemocných vybrali organizátoři proto, že se zabývá i pečovatelstvím a v září dokonce otevírá dům se sociálními lůžky, kde má být stálý lékařský dohled. Političky při své návštěvě zdůraznily potřebu poznávání problematiky v terénu v době, kdy se v obou státech o sociální a zdravotní péči diskutuje. Pro německou poslankyni, která v Bundestagu pracuje ve výboru pro zdravotnictví a pečovatelství, to byla první návštěva zdravotnického zařízení v ČR. Jak uvedla, nepřijela srovnávat, ale spíše poznávat a navazovat živé kontakty. „Žijeme spolu ve střední Evropě, je třeba se poznávat a hledat inspiraci. Nahlédla jsem do zdejších problémů v ošetřovatelské a pečovatelské oblasti. Považuji
Uprostřed poslankyně Scharfenbergová mezi pacienty, vedle ní ředitelka léčebny Magdaléna Scholzová. foto: autor za pěkné, že zařízení v Německu i toto v Čechách odvádí stejnou práci. O rozdílech budeme společně ještě hovořit. Ty jsou ale především v celkové struktuře zdravotnictví. Poznala jsem tu angažované, odvážné ženy, které léčebnu řídí. V Dolním Rychnově jsou na správné cestě,“ řekla poslankyně. „Chtěli jsme návštěvě ukázat, že i soukromé zdravotnické zařízení může poskytovat vysokou kvalitu péče,“ uvedla k tomu ředitelka rychnovského domu ošetřovatelské péče Magdaléna Scholzová. Ministryně Džamila Stehlíková se na návštěvu podívala z pohledu svého resortu. „Přijela jsem se seznámit s novými humanizujícími trendy ve zdravotní péči o seniory. Oslovilo mě, že péče je tu komplexní, od odborné lékařské až po socioterapii. Důležitý je tu individuál-
ní přístup k pacientům, vstřícný k jejich potřebám, což mi v rozhovoru potvrdili samotní pacienti. Líbí se mi, že u pacientů s náročnou péčí se tu nepoužívají tlumící prostředky, ale uklidňují se lidským přístupem,“ řekla ministryně. O stále větší důležitosti prolínání zdravotní a sociální péče pohovořil ředitel pořadatelské Střední zdravotnické školy v Chebu Zdeněk Hrkal. Uvedl, že nové zákony v této oblasti vytvářejí na jeho škole potřebu vzniku nových oborů a chebská zdravotnická škola dokonce usiluje o otevření sociálního oboru na úrovni vyšší školy. Po prohlídce léčebny v Dolním Rychnově navštívili účastníci projektu podobné zařízení v Německu.
KARLOVARSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Kraj se připravuje již několik let. Shromažďuje přebytky hospodaření a rezervy na tzv. Fondu budoucnosti, který je určen pro budoucí kofinancování evropských projektů - uvědomme si, že ani podpora Evropských fondů není zadarmo, předkladatel projektu má povinnost zajistit obvykle minimálně 15%, ale často i více celkových finančních prostředků projektu z vlastních zdrojů. Pokud do kraje může v rozpočtovém období 2007 - 2013 přijít cca. 7 miliard Kč, představuje to tzv. národní podíl ve výši minimálně 1 miliardy. Samozřejmě ne všechny projekty bude podávat Karlovarský kraj sám, ale budoucí potřebu volných finančních prostředků pro čerpání evropských peněz bylo prostě nutno řešit již několik let předem. Mezi nejdůležitější projekty, které chce kraj za pomoci evropské podpory realizovat, patří bezesporu obnova komunikací, kde kromě obrovské historické a technické zanedbanosti - počítáme se dvěma etapami rekonstrukcí, z nichž každá si vyžádá okolo tři čtvrtě miliardy korun - budeme muset v souvislosti se vstupem do Schengenu řešit také obnovu přeshraničních silničních spojení, spolu s dopravními návaznostmi na existující silniční síť budou stát 530 mil. Kč. S dopravou a cestovním ruchem souvisí také projekt Cyklostezky kolem Ohře v nákladu 240 mil. Kč či rozvoje Mezinárodního letiště Karlovy Vary. V Mariánských Lázních, Chodově a Sokolově vyrostou za celkem 200 mil. Kč nové dopravní terminály, které navážou na projekt integrovaného dopravního systému kraje (tzv. Karlovarská karta, projekt za 70 mil. Kč) a sblíží jednotlivé druhy dopravy (železniční, linkovou autobusovou a místní hromadnou). Největší jednotlivou investicí ve výši cca 800 milionů korun bude výstavba pracoviště centrálního příjmu v Karlovarské krajské nemocnici a koncentrace návazných urgentních oborů tak, aby byly vytvořeny odpovídající podmínky pro péči o ty nejakutnější pacienty v akutním ohrožení života, jako jsou například pacienti s infarktem myokardu, s mrtvicí či pacienti s mnohočetnými úrazy – například po autonehodách. Pro budoucnost regionu budou také důležité dva největší projekty školství, a to vytvoření centra technického vzdělávání v Ostrově a modernizace a rozšíření Integrované střední školy technologicko-ekonomické v Sokolově za Josef Pavel, 310, resp. 250 mil. Kč.
hejtman Antonín Kunc
ÚSTECKÝ KRAJ Ústav slavil výročí
Kraj instaloval osmnáct internetových kiosků
Pětapadesáté výročí vzniku si počátkem září připomněl Výzkumný ústav anorganické chemie v Ústí nad Labem. V rámci oslav založení ústavu bylo také slavnostně otevřeno nové školící středisko. To bylo vybudováno pro podporu a rozvoj inženýrských činností a jeho vznik spolufinancoval Evropský fond pro regionální rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. (zr)
Kraj chce, aby lidé měli lepší přístup k informacím a pracovali s moderními informačními technologiemi. To jsou jedny z důvodů, proč je od konce prázdnin v Ústeckém kraji bezplatný internet v prostoru šestnácti nádražních budov, ve vestibulu Krajského úřadu a v hřenském informačním středisku. Šestnáct milionů korun přispěla Evropská unie, tři miliony doplatil kraj. „Kdo má přístup k internetu, může si lépe hledat práci nebo si zjistí, kdy mu odjíždí jaký autobus nebo vlak,“ vy-
KRÁTCE
světloval hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Prvních čtrnáct zářijových dní bylo pro projekt zkušebních. Pokračovat má vyhodnocování, na jehož konci by měla stát jasná pravidla – mimo jiné i maximální čas, který mohou lidé v kuse u veřejného počítače strávit. Internetové kiosky byly zakoupeny v rámci projektu Ústecký kraj On-line. Uživatelé budou moci nejen bezplatně surfovat, ale také jednodušeji získávat informace
z Krajského úřadu. Kiosky budou propojeny on-line s elektronickou podatelnou úřadu. „Po zkušenostech i ze západní Evropy jsou uchyceny pevně k zemi, nikdo je tak nemůže odcizit,“ uvedl hejtman Jiří Šulc. Ústecký kraj patří mezi regiony, kde se lidé ještě příliš nenaučili pracovat s internetem. Nejlépe je na tom ve využívání sítě Praha s podílem 39 procent, naopak v Ústeckém nebo Zlínském kraji využívá internet jen pětina domácností. Jan Štifter
Hejtman chce řešit sociální dávky Hejtman Jiří Šulc chce v následujícím období připravit a přijmout opatření, která by mohla řešit neuspokojivý stav se stále rostoucím objemem a nekontrolovatelným využíváním sociálních dávek v Ústeckém kraji. Posledním impulsem jsou statistiky vyplácených sociálních dávek na obecních úřadech a magistrátech za první pololetí 2007. Jejich celkový objem oproti stejnému období roku 2006 vzrostl o více než 13 milionů. Ústecký kraj patří mezi regiony, kde je pravidelně každý rok vyplácen jeden z nejvyšších objemů sociálních dávek. Vedení Ústeckého kraje si nechalo zpracovat statistiku, ze které vyplynulo, že celkový objem vyplacených sociálních dávek každoročně v Ústeckém kraji roste,
a také, že sociální dávky jsou vypláceny neefektivně a lze jen stěží kontrolovat jejich efektivní vynakládání a zabránit jejich zneužívání. Šulc se proto rozhodl přijmout několik opatření, která by mohla uvedené problémy v budoucnu řešit. Řada z nich bude rea-
lizována ve spolupráci s českou vládou. „Setkal jsem se v předchozích dnech s ministryní vlády pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilou Stehlíkovou. Jednání byla oboustranně velice přínosná. Dohodli jsme se na některých krocích, které budeme společně realizovat,“ řekl hejtman Jiří Šulc. Jedním z kroků je vznik specializované agentury v Ústeckém kraji, která bude řešit preventivní předcházení sociálnímu vyloučení nepřizpůsobivých osob. Z deseti pilotních testů agentury v České republice jich bude polovina právě v Ústeckém kra-
ji. „Myslím, že to jednoznačně vystihuje, jak důležitá je v Ústeckém kraji tato problematika,“ vysvětluje hejtman Jiří Šulc. Současně s tím chce vedení Ústeckého kraje vytvořit nový systém pro vyplácení sociálních dávek, který by zabránil jejich zneužívání. Při řešení problematiky sociálních dávek se chce Ústecký kraj zaměřit především na nejrizikovější místa. Patří mezi ně například okresy Most, Děčín a Chomutov. Záměrem je také využití zkušeností z jiných zemí Evropské unie. (zr)
ÚSTECKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Hlavním zdrojem evropských peněz pro nás v tomto období samozřejmě bude Regionální operační program NUTS II Severozápad. Musím se pochlubit, že pro tento program, z kterého bude moci čerpat náš a Karlovarský kraj, je vyčleněna v rámci republiky rekordní částka 21 miliarda, takže čerpat budeme mít opravdu z čeho. V současné době tedy Ústecký kraj rozpracovává prioritní projektové záměry pro první část plánovacího období, tedy pro roky 2007 – 2009. Dají se rozdělit na několik oblastí: oblast sociální, zdravotnictví, školství a oblast dopravy. Právě pro tuto posledně zmíněnou oblast bychom chtěli žádat asi největší objem prostředků. Jen pro první období byly vybrány k rozpracování projektové záměry za přibližně 1,2 miliardy Kč. Jde o investiční akce zaměřené na budování, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy, které jsme od státu dostali v žalostném stavu, se značným vnitřním dluhem. Chceme se zaměřit především na ty silnice, které napojují města našeho regionu na důležité komunikace, nebo je spojují s dalšími městy. Projektové záměry nezapomínají ani na mosty, kruhové objezdy, křižovatky a další slabá místa. V oblasti sociální připravujeme akce zaměřené především na rekonstrukce a modernizace krajem zřizovaných ústavů sociální péče a domovů důchodců. Podobné akce rozpracováváme i pro oblast školství – opravy škol, školních hřišť, jídelen. Zajímavé, ne tolik co do objemu financí, ale spíše obsahu, jsou projektové záměry pro oblast cestovního ruchu. Jsou zaměřené na propagaci Ústeckého kraje, rozšíření nabídky turistických informací nebo rozvoj informačních center. Je zpracovaná metodika pro kulturně - turistické značení Jiří Šulc, včetně seznamu cílů na území Ústeckého kraje. hejtman
VSTUP ČR DO SCHENGENU Schengen: Prostor, který sblíží Evropany PRAHA – Od ledna 2007 přestane Česká republika kontrolovat dva tisíce kilometrů svých hranic. Odpadnou kontroly pasů nebo občanských průkazů, „evropskému cestování“ už nebudou stát v cestě žádné nucené zastávky. 1. 1. 2008 se české země stanou součástí schengenského prostoru – části Evropy, na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států, aniž by musely projít hraniční prostoru, kontinent už po Silvestru nebude stejný jako dřív. Proč právě Schengen? Prostor získal název po vesnici Schengen v Lucembursku, kde byla 14. června 1985 podepsána mezistátní dohoda. Schengen se tak stal jednou z nejznámějších obcí nejen Lucemburska, ale také celého světa. „Až příští rok pojedu na Slovensko, tak už na hranicích nebudu ukazovat žádný průkaz,“ říká ministr vnitra Ivan Langer. A nejen na Slovensko. Zakladatelů schengenského prostoru bylo hned pět – Francie, Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Už teď je v Schengenu třináct zemí původní patnáctky (bez Británie a Irska), vedle nich jsou součástí i dva státy mimo Unii – Norsko a Island. Irsko a Británie dohodu podepsaly v roce 2000, ale účastní se jen její části, například policejní spolupráce. Rozhodnutím referenda z července 2005 byla schengenská smlouva ratifikována také ve Švýcarsku. Schengenský prostor se z hlediska průběhu evropské integrace vyznačoval několika specifiky – byl například prvním projektem v historii Společenství, do něhož nebyly zapojeny všechny členské země a na němž se nepodílela Komise. Zakládající státy Schengenu už měly zkušenosti se vzájemnou spoluprací v oblasti hraničních kontrol. Zavázaly se postupně odstranit hranice mezi sebou a přispět tak k volnému pohybu osob a zboží. Vytvoření schen-
genského prostoru bylo považováno za testovací laboratoř spolupráce v jinak velice citlivých oblastech vnitra, justice a policejní činnosti. Na Schengenskou dohodu, která nepodléhala ratifikaci a vstoupila v platnost téměř bezprostředně po svém podpisu, navázala takzvaná Schengenská prováděcí úmluva z 19. června 1990. Byla už dokumentem s řadou přesných definic a konkrétních opatření. Definovala už pojmy jako například vnitřní a vnější hranice, žádost o azyl nebo povolení k pobytu. PROSTOR BEZ VNITŘNÍCH HRANIC Země Schengenu zavedly společnou vízovou politiku, jsou domluveny na účinných kontrolách na svých vnějších hranicích. Jejich vnitřní hranice v podstatě neexistují. Na omezenou dobu je však možné kontroly obnovit – v případě, kdy by si takové řešení vyžádalo zachování veřejného pořádku nebo bezpečnost v jednotlivých zemích. Toho už využili Finové nebo Němci, hranice byly omezeny před dvěma lety při Mistrovství světa v atletice a Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006. „Schengen znamená nejen zrušení kontrol na vnitřních hranicích a jejich přesunutí na hranice vnější, vyžaduje také zřízení Schengenského informačních
systému, zavedení jednotné podoby víz, společnou azylovou politiku, spolupráci soudní i policejní nebo zajištění mezinárodního sledování činnosti kriminálních skupin a jednotlivců,“ vysvětluje Václav Veber, historik a autor uznávaných Dějin sjednocené Evropy. Největším nedostatkem je podle něho skutečnost, že některé signatářské státy nedostatečně plní závazky vyplývající ze schengenských dohod, zranitelnost prostoru je dána mimo jiné špatnou kontrolou teritoria Evropské unie a vysokými náklady na techniku a personál na vnějších hranicích. Schengenský prostor není automaticky rozšířen na všechna zámořská území členských států EU. Bez problémů se turisté dostanou na Kanárské ostrovy nebo Azory, do systému však naopak nepatří například německý ostrov Helgoland nebo norské Špicberky, nepatří sem také všechna zámořská území Francie. VEBER: SCHENGEN POSÍLÍ INTEGRACI Pro vládu České republiky znamená vstup do Schengenu velké vítězství. Zemi se podařilo vyjednat, že vstoupí do prostoru už po Silvestru 2007. 1. leden 2008 byl rozhodnut na schůzce ministrů vnitra Unie v Bruselu 5. prosince 2006. Nové členské země Unie (s výjimkou Kypru) původně plánovaly rozšíření Schengenu už na podzim 2007, rozrušení pak přinesly zprávy hovořící o připojení k prostoru v roce 2009. „Takové zdržení by nás dostalo do situace, která by byla nejen pro politiky, ale také pro veřejnost velmi těžko přijatelná,“
říká předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu České republiky Luděk Sefzig. Vstup do Schengenu je také věcí prestiže. „Je to velký projekt, mimořádné posílení integračních tendencí Evropské unie. Součinnost států sbližuje Evropany a je moc dobře, že se v tomto prostoru už brzy ocitne také Česká republika,“ popisuje Veber. Vstup se měl opozdit kvůli nové databázi Schengenského informačního systému II. Státy usilující o rozšíření však posunutí termínu otevřeně kritizovaly a nebály se hovořit o politických motivech, které vedou ke zkostnatělosti stávající situace. Proti rozšíření se částečně postavilo i Rakousko – nelíbily se mu nekvalitní systémy na ochranu hranic, které nakoupilo Slovensko. Ledy se ovšem podařilo prolomit a letošní Silvestr tak bude pro Čechy nejen oslavou nového roku. Republika bude muset odstranit překážky bránící plynulému provozu na přechodech. Padnou omezení rychlosti, řidič, který pojede přes hranice, by prakticky ani neměl poznat, že se právě ocitl v jiném státě. Upozorní ho na to jen cedule s dvanácti zlatými hvězdami a označením příslušného státu Unie. Česká mezinárodní letiště a letiště ostatních osmi nováčků zavedou dvojí režim pro cestující mezi zeměmi Schengenu a cestující, kteří směřují do schengenského prostoru z třetích zemí či opačně nejpozději do března 2008. Evropa se od příštího roku stane prostorem, kterým bude možné projet bez problémů z jihu Španělska až k severnímu pobřeží Estonska. Jan Štifter
KN | září 2007 |
9
Česká republika se od 1. září připojila do evropské policejní databáze, tzv. Schengenského informačního systému (SIS). Na podrobnosti jsme se zeptali náměstka ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaroslava Salivara.
Ing. Jaroslav Salivar, náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaké možnosti se ČR naskytnou připojením k SIS? SIS je společný informační systém zemí schengenského prostoru, který obsahuje zejména databázi údajů o osobách hledaných za účelem zatčení, příslušnících třetích zemí, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území států schengenského prostoru, pohřešovaných osobách a hledaných věcech (např. hledaná vozidla, odcizené nebo ztracené doklady totožnosti, evidované bankovky atd.). Připojením k SIS dne 1.9. získaly příslušné orgány ČR přístup k výše uvedeným údajům a zároveň v těchto dnech Česká republika postupně naplňuje tuto databázi svými údaji, tedy údaji, které o výše uvedených osobách a věcech vede ve vnitrostátních databázích. V čem spočívá hlavní přínos SIS? SIS je klíčovým nástrojem v boji proti kriminalitě a nelegální migraci ve společném prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. SIS je využíván při provádění kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru, při posuzování žádostí o udělení víza, vydávání povolení k pobytu nebo při registraci motorových vozidel. Používá se rovněž během běžných policejních či celních kontrol ve vnitrozemí. SIS zprostředkovává prakticky okamžitý přístup všech oprávněných orgánů k příslušným záznamům. Dotazování do SIS se provádí stejným způsobem jako do národních databází a koncový uživatel k tomu nepotřebuje žádnou speciální techniku. Informace ze SIS jsou pro uživatele z ČR přístupné v českém jazyce, což podporuje jejich rutinní využívání. Pomocí SIS tak může v podstatě kterýkoli policista v každém členském státě EU - ať už na hraničním přechodu nebo ve vnitrozemí odhalit nežádoucího cizince, osobu, která je v některé členské zemi hledána za účelem zatčení, pohřešovanou osobu, ukradené vozidlo nebo např. zneužitý cestovní doklad. To je v schengenském prostoru nesmírně důležité, neboť se tak eliminuje riziko, že se hledaná osoba či věc vyhne pátrání a odhalení pouhým přechodem přes hranice, na kterých se nevykonají žádné kontroly. Kdo v ČR bude mít k údajům SIS přístup? Přístup k údajům SIS a právo tyto údaje přímo vyhledávat mají policejní, celní a justiční orgány a orgány provádějící hraniční kontroly. Přístup k údajům týkajících se cizinců, kterým má být odepřen vstup do schengenského prostoru, mají rovněž úřady udělující víza a orgány příslušné k vydávání povolení k pobytu či udělování azylu. Orgány pověřené registrací vozidel (v ČR obecní úřady s rozšířenou působností) pak mají přístup k údajům o hledaných vozidlech. Jan Štifter
Rozšíření symbolizuje semafor
Památník schengenské smlouvy ve stejnojmenné vesnici v Lucembursku, kde byla 14. června 1985 podepsána průlomová mezistátní dohoda. zdroj: archiv KN
PRAHA – Kampaň ke vstupu České republiky do schengenského prostoru se rozjela naplno. V polovině července ji zahájil premiér Mirek Topolánek s ministrem vnitra Ivanem Langerem. Logem projektu se stal panel s textem EVROPOU VOLNOU CESTOU. Písmena O uvnitř jsou spojena do semaforu, kde všechna tři světla svítí zeleně. Emblém má symbolizovat, že občanům České republiky bude na cestách svítit pouze zelená. Autorem konceptu je společnost TBWA Praha. „Cílem kampaně je informovat o všech změnách souvisejících s rozšířením schengenského prostoru o ČR a zrušením kontrol na pozemních hranicích se sousedními státy dne 31. prosince 2007 (na mezinárodních letištích budou hraniční kontroly při letech z/do zemí schengenského prostoru zrušeny do konce března 2008),“ uvedl u příležitosti zahájení kampaně Úřad vlády ČR. Lidé, kteří mají zájem o informace o vstupu České republiky do Schengenu, naleznou řadu zpráv na webu www.euroskop.cz/schengen, který se stal hlavním internetovým zdrojem údajů o rozšíření schengenského prostoru.Ve spolupráci s dalšími resorty web pravidelně aktualizuje Ministerstvo vnitra ČR. (sti)
10
INZERCE
| KN | září 2007
SSŽ letos prostaví v Pardubickém kraji stamiliony Společnost SSŽ významně zlepší v letošním roce dopravní na chodníky, veřejné osvětleinfrastrukturu v Pardubickém kraji. Silniční a železniční ní nebo místní rozhlas. stavby v kraji celkem přijdou na stamiliony korun. Nová komunikace zlepší zimní i letní údržbu v tomto úseku. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na výstavbě tohoto díla podíleli. Je to stavařsky skutečně nevšední záležitost,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického SSŽ se například bude podí- Společnost SSŽ rovněž letos kraje Miroslav Němec. „Úsek let na modernizaci železnič- modernizuje silnice v kra- se zpřehlednil a je bezpečnějní trati z Pardubického kraje ji. V tomto měsíci dokonči- ší nejenom pro řidiče, ale i pro směrem do Polska. „Nejvý- la šestou, poslední etapu re- chodce a pro všechny občany znamnější stavbou, která se konstrukce vozovky II/322, obce,“ poznamenal předseda odsoutěžila v současné době, která je nejkratší spojnicí z Výboru pro dopravu Pardubického kraje Josef Jílek. je koridor Letohrad – Lichkov, Pardubic na silnici I/35. kde jsme ve sdružení s firma- Opravy silnice o délce asi Společnost SSŽ také v srpnu mi Skanska a Viamont,“ pro- osmi kilometrů si celkem vy- dokončila opravy silnice do hlásil ředitel pardubického žádaly přibližně 260 milionů Dolan od křižovatky se silnizávodu SSŽ Petr Dohnálek. korun. „Pardubický kraj po- cí II/333. Práce trvaly o květJde o poslední úsek z Balká- skytl asi 170 milionů korun, na loňského roku a vyžádaly nu do polských přístavů na Ředitelství silnic a dálnic dal- si celkem přes 42 milionů koBaltu, po kterém nemohou ších 70 milionů,“ řekl při slav- run. „Pardubický kraj na tuto jezdit lokomotivy na elek- nostním přestřižení pásky opravu uvolnil téměř 35 miliotrický pohon. Do poloviny vicehejman Roman Línek. nů korun,“ řekl krajský radní roku 2009 by měla být elek- Zbývající prostředky vynalo- zodpovědný za dopravu Ivo trifikována a zmodernizová- žila obec. „Je to největší akce Toman. na celá trať z Letohradu na financovaná pouze z krajských Ředitelství silnic a dálnic zahranici s Polskem. Moderni- peněz, bez úvěrů,“ prohlásil platilo šest milionů korun zace trati má stát 1,54 mili- krajský radní zodpovědný za a necelé dva miliony korun poskytla obec Dolany. „Voardy korun a bude se na ní dopravu Ivo Toman. podílet státní rozpočet a pe- „Měli jsme zde silnici více než zovka byla poškozena i během níze Evropské unie. Projekt 70 let starou, která již byla ve- výstavby dálnice D11, kdy předpokládá elektrifikaci lice nebezpečná,“ uvedla sta- sloužila jako objízdná trasa,“ trati, rekonstrukci všech že- rostka Dolní Rovně Iva Vina- vysvětlil Toman státní účast lezničních stanic a přejezdů, řová při pohledu na širokou, při této rekonstrukci. Oprainstalaci nového zabezpečo- novotou zářící asfaltovou vený úsek celkem měří přivacího zařízení a protihluko- komunikaci. Obec investo- bližně 1,3 kilometru, včetně vala kolem 20 milionů korun vjezdu do pískovny. „Silnice vých stěn.
je postavena pro těžký provoz, který si vyžádala existence přilehlé pískovny,“ dodal radní. Práce zahrnovaly odstranění komunikace o šířce 4,5 až 5,0 metrů a kompletní přebudování na silnici kategorie S 7,5/60. Rozšířena byla o dva metry. „Vozovka byla velmi sjetá směrem k okrajům a při náledí hrozilo, že vozidla spadnou do příkopu,“ uvedl starosta Dolan Miroslav Havránek. Nová komunikace podle něho zlepšila komfort jízdy i bezpečnost na této silnici. Stará silnice musela být odkopána a materiál odvezen. Stavbaři poté navezli nové konstrukční prvky a položili nový živičný povrch. Upravili příkopy, zřídili propustky, krajnice a svislé a vodorovné dopravní značení. Opraveny byly rovněž dva mostky. „Jezdila po nich těžká nákladní vozidla a mostky již neměly požadovanou nosnost,“ dodal starosta. Obec podél nové silnice též dobudovala chodníky a odstavnou plochu u hřiště. SSŽ nyní, spolu se společností Skanska, budují obchvat města Holice na I/35. „Co se týče jenom oblastí těchto staveb, myslím si, že se dostáváme kolem 300 milionů korun v letošním roce,“ shrnul na závěr Dohnálek.
Počet vozů s povinným ručením ČSOB Pojišťovny překročil 300 000 ČSOB Pojišťovna odměnila majitele jubilejního vozu
Dušan Bartek z Frýdku-Místku nebude muset platit po celý rok povinné ručení na své auto. Měl to štěstí, že jeho vůz Škoda Felicia Combi se stal jubilejním, třistatisícím autem, které ČSOB Pojišťovna pojistila na povinné ručení. Výhru pro majitele jubilejního vozu vypsala ČSOB Pojišťovna již minulý měsíc, kdy bylo zřejmé, že hranice 300 000 pojištěných vozidel bude brzy pokořena. „Skutečnost, že se výhercem stal řidič z Frýdku-Místku, jen potvrzuje, že na severní Moravě je o povinné ručení ČSOB Pojišťovny velký zájem, klienti nám zde přibývají rychlým tempem,“ řekla při předání certifikátu na roční bezplatné pojištění výherci ředitelka ČSOB Pojišťovny pro ostravský region Iva Tuhá. Kromě kompletního ročního pojištění – povinného ručení i havarijního pojištění – svého vozu zdarma získal Dušan Bartek, který je dlouholetým klientem ČSOB Pojišťovny, také GPS na-
vigaci do auta. Jak uvedl, ČSOB Pojišťovnu si pro pojištění svého auta vybral právě i kvůli dosavadním dobrým zkušenostem s jejími službami. ČSOB Pojišťovna patří mezi pojišťovny, jejichž tržní podíl v povinném ručení v posledních letech roste nejrychleji. Od roku 2004, kdy zavedla u tohoto pojištění tzv. segmentaci, která umožňuje spravedlivější stanovení výše pojistného, se počet u ní pojištěných vozidel zvýšil o více než polovinu. Jen za první pololetí letošního roku přibylo ČSOB Pojišťovně dalších více než 11 procent pojištěných vozidel. Z celkových 300 000 vozidel s povinným ručením ČSOB Pojišťovny připadá nyní na ostravský region, který z pohledu pojišťovny zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Vsetín, více než 40 000. Na Bruntálsku, Novojičínsku, Opavsku a Vsetínsku přitom mohou motoristé získat u ČSOB Pojišťovny na po-
Ředitelka ČSOB Pojišťovny pro ostravský region Iva Tuhá s výhercem kompletního ročního pojištění svého vozu zdarma Dušanem Bartekem. foto: ČSOB Pojišťovna vinné ručení 10procentní slevu, protože z jejích statistik vyplývá, že jde o okresy s nižší neho-
dovostí (celkem je v ČR takových okresů letos čtyřicet). Všem majitelům aut starších 10 let navíc
ČSOB Pojišťovna nabízí další slevu, a to dokonce 20 procent. Samozřejmostí pro všechny dobré
řidiče je pak bonus za jízdu bez nehod, který letos dosahuje až 35 procent.
PREZENTACE
KN | září 2007 |
11
FOSPOL je největší firmou v těžbě kamene na českém trhu Již více jak patnáct let existuje společnost FOSPOL, jejíž náplní činnosti je těžba a dobývání kamene v lomech. Nejen o způsobu těžby a historii společnosti, která má od ledna letošního roku nového majoritního akcionáře v podobě společnosti Explosia, jsme hovořili s ředitelem firmy FOSPOL a.s. ing. Davidem Jungem. Mohl byste přiblížit společnost FOSPOL, jak vznikla a čím se zabývá? FOSPOL vznikl v roce 1991 jako společnost pro povrchové dobývání. Název firmy je odvozen ze jména zakladatele pana Foršta. Společnost byla založena v Prachovicích oddělením části firmy od cementárny – tedy vrtaček, kladiv, bagrů atd. V průběhu let 1991 – 2006 se společnost dynamicky rozvíjela a kopírovala trend na trhu povrchového dobývání, až se dostala na roční objem těžby 5 milionů tun. V lednu 2007 vstoupila do FOSPOLU společnost Explosia a.s., která nyní vlastí 65 procent akcií firmy. Jaká je technologie dobývání kamene v lomech? Dobývá se pomocí výbušnin, pneumatických kladiv a hydraulických vrtaček, používají se bagry, pneumatická kladiva na různých nosičích, ale i geodetická zařízení pro měření stěn, vzdáleností a následné vytvoření projektu odstřelu. Liší se od sebe způsob dobývání kamene? Principiálně se neliší. Když se budeme bavit o dobývání pomocí výbušnin, tak se liší pouze tím, že se pro různé druhy hornin používají jiné výbušniny, jiné vrtné schéma. Princip je však vždy stejný, pouze se modifikuje podle toho, jak je materiál tvrdý či měkký, jak je drobivý. Kde všude působíte? Působíme asi v osmnácti lomech v celé republice od Klatov až po
Orlické hory. Těžíme různé materiály, například v Prachovicích se jedná o dobývání vápence na výrobu cementu. Společnost těží 5 milionů tun, z toho vápenec v Prachovicích tvoří jeden milion tun, ale těžíme také ruly, žuly, diabast a další vyvřeliny. Těžba kamene je u většiny veřejnosti vnímána jako nebezpečná činnost, jak dbáte na bezpečnostní opatření zaměstnanců? To je mýtus, že to je nebezpečná činnost, je to práce jako každá jiná. Lidé jsou proškoleni, po proškolení na TVO pracuje každý pod dozorem několik let, řádově tři až pět let. Probíhají také pravidelná periodická školení o bezpečnosti práce pro všechny zaměstnance, probíhají školení na speciální předpisy týkající se výbušnin, specifické předpisy platí pro povrchové dobývání hornin, na tyto všechny věci jsou naši zaměstnanci proškoleni. Jen tak pro informaci, za poslední dva roky u nás nedošlo k žádnému pracovnímu úrazu, za zmínku snad stojí jen větší rozlet kamení v roce 2000. Jsou speciální požadavky na vaše zaměstnance? Zaměstnance musíme rozdělit do dvou skupin. Jsou to jednak technici, kteří se zabývají těžbou. Ti musí být z oboru a musí to být fandové. Samozřejmě důraz je kladen na zdravotní stránku, ale také je podmínkou čistý trestní rejstřík. U dělníků je to obdobné, ale tam je navíc důležitý dobrý zdravot-
ní stav, protože pracují na zařízeních, která jsou v pohybu a pracují ve ztížených povětrnostních podmínkách. Jejich zdravotní stav je tedy pravidelně kontrolován lékaři. Jak probíhá takový odstřel v lomu? Těch odstřelů za rok uděláme asi 300. Odstřel spočívá v tom, že skupina kvalifikovaných lidí vypracuje projekt, provede se navrtání, nabití a následně samotný odstřel. Po odstřelu následuje ve většině případů rozbití nadrozměrných kusů materiálu pomocí hydraulických kladiv a protože naše činnosti jsou komplexní, provádíme i nakládku a svoz až k drtiči. Dopravu k drtiči zajišťujeme asi u 50 procent těžby. Jsou nějaké nové trendy v oboru dobývání kamene? Jsou dva takové nové trendy. Prvnímu se usmíváme. Kdosi totiž přišel s nápadem, když pneumatické kladivo umí rozdělit velký kámen na zemi, tak určitě umí bourat i skálu. Vyzkoušelo se to a z 95 procent to nejde, ze 4 procent to jde špatně a z jednoho procenta to jde. Nicméně novým vývojovým trendem je používání jiného časování tak, aby se eliminovaly vlivy jako je seismika, hluk atd., abychom neškodili našim spoluobčanům. Dbáte na to, abyste co nejméně obtěžovali okolí lomu hlukem? Snažíme se dbát na to, abychom eliminovali hluk a otřesy. Dnešním trendem je rozložení náloží na čas, tedy jinými slovy stále menší nálože rozložit v čase, aby došlo k dokonalému rozpojení, ale aby lidem v domech nepraskala okna. My na značné části lomů trvale měříme hodnoty jako je hluk a seismika tak,
Ing. David Jung se narodil 3. listopadu 1970 v Pardubicích. Vystudoval Gymnázium v Holicích, je absolventem VŠCHT Pardubice. Od roku 1994 pracoval v Synthesia a.s. Od června 2002 zastával pozici obchodního ředitele společnosti Explosia a.s. Po kapitálovém vstupu Explosia a.s. do Fospolu a.s. je od 1.1. 2007 pověřen funkcí předsedy představenstva a ředitele společnosti. abychom způsobili co nejmenší komplikace okolí. Z prováděných měření vyplývá, že se nám to úspěšně daří. Jaké výbušniny se používají? Je nutno zmínit, že FOSPOL byl průkopníkem nových výbušnin a nových receptur. V minulosti jsme vždy pro Explosii velmi ochotně zkoušeli nové typy
výbušnin. Používáme všechny typy výbušnin, od nejjednodušších dapů, přes emulzní trhaviny, amonledkové trhaviny až po trhaviny zvané dynamity. Nepoužíváme pouze černý prach, protože neděláme blokovou těžbu. Jak probíhá doprava materiálu? V souladu se strategií firmy jsme se rozhodli provádět veškerou činnost včetně svozu, vlastníme bagry, nakladače, vrtačky, hydraulická kladiva, jen nákladní auta si najímáme. Pracujete jen v lomech? Základní činností firmy je lomařská činnost. Tato firma byla založena jednak pro povrchové dobývání, ale také pro destrukce, tedy likvidace objektů a staveb, k tomu se chceme v následujících letech vrátit. Především demolicemi v průmyslových areálech. Jaké jsou úspěchy firmy? Samozřejmě největším mezníkem bylo založení firmy, protože legislativa je v tomto oboru tak komplikovaná, že není jednoduché založit firmu na těžbu v lomech. Finančně nákladná je i technika, například jedna vrtačka stojí 10 milionů korun. Po založení přišli zajímaví investoři, ale největším úspěchem je to, že se FOSPOL stal jedničkou na trhu v těžbě. To znamená, že 20-25 procent objemu roční těžby v ČR má na svědomí FOSPOL. Jsme jednoznačně největší firma v tomto
oboru na trhu a stále se naše pozice upevňuje. Jaké jsou výsledky hospodaření firmy? Ty zisky se pohybují v úrovni 5 až 15 milionů korun, rok od roku se to mění. Co firmě přineslo spojení s Explosií? Spojení s Explosií je strategickou záležitostí, i když je nutno dodat, že FOSPOL byl a je životaschopný, vstupem Explosie se kredit FOSPOLU podstatně zvýšil především u bank. Spojením s Explosií jsme získali silnou finanční sílu a partnera, který má dlouholeté zkušenosti s výrobou výbušnin. Partnerství s FOSPOLEM naopak Explosii pomůže při zavádění nových výrobků na trh, činnosti, které provádí Explosia, tedy vrtné a trhací práce, mohou být metodicky řízeny FOSPOLEM, který má s tímto oborem na rozdíl od Explosie mnohaleté zkušenosti. Tedy to, co Explosia vyvine, vy byste mohli odzkoušet? Určitě. Ale diskutujeme o civilní oblasti. Jaké má firma FOSPOL plány do budoucna? Společnost FOSPOL má do dvou let v plánu natěžit 10 milionů tun, výhledově se dostat na 50 procent celkového trhu v ČR a v historicky krátké době – řádu měsíců chceme expandovat na zahraniční trhy. (řeh)
12
PARDUBICKÝ KRAJ
| KN | září 2007
Chvaletický sklad opustily jedy
PARDUBICKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE
Po více než roce od svého objevení opustily nebezpečné chemikálie nelegální sklad ve Chvaleticích. Vysoce toxických a životní prostředí ohrožujících látek bylo na tomto místě více než sto tun. Na počátku září sklad opustil poslední transport, který jedy dopravil do spalovny v Ostravě. Přeprava se odehrála v noci, kdy na trasu z Chvaletic na sever Moravy vyrazily nákladní soupravy doprovázené vozidly policie, hasičů a specializované firmy Dekonta. „Ve chvaletickém skladu nám zůstaly prázdné haly. Vyjímku tvoří odorizační jednotky, o jejichž způsobu likvidace bude rozhodnuto tento týden. Buď budou specializovanou firmou odvezeny v celku, nebo je zlikvidují přímo na místě. Chladné počasí
nám k tomu teď přeje,“ řekl při odvozu látek radní Pardubického kraje Petr Šilar. Nelegální sklad ve Chvaleticích byl objeven v červnu 2006, kdy byla zároveň zahájena první etapa likvidačních prací. Ta trvala až do listopadu, druhá etapa na ni navázala na začátku letošních letních prázdnin. Sklad kromě chemikálií obsahoval i jedy, bojové látky, léky, střelivo nebo injekční stříkačky. (red)
KRÁTCE
Silničáři mají veletrh
Dny kraje Pardubický kraj oslavil na počátku září „své dny“. V Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem se odehrál už šestý ročník slavností „Dny Pardubického kraje“. Tisíce lidí byly svědky příjezdu císaře Františka Josefa I., který do Kladrub dorazil ve čtyřspřeží bílých kladrubských koní. Pak už se v programu střídaly hudební a divadelní vystoupení, ukázky koní a soutěže. (zr)
Rekordní byl podle představitelů kraje loňský rok z hlediska výstavby silniční sítě. Je proto jenom logické, že právě kraj a jeho Správa a údržba silnic je pořadatelem už šestého ročníku Silničního veletrhu. Ten se koná jako odborná prezentační akce v areálu SÚS Pardubického kraje v pátek 14. září. Hlavními aktéry veletrhu bude kolem pěti desítek firem z oblasti silničního hospodářství, výrobci a prodejci silniční techniky, výrobci stavebních materiálů, dodavatelé a představitelé měst a obcí Pardubického kraje. Jako hosty přivítají organizátoři
zástupce z ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic ČR a na veletrh by se měli sjet i ředitelé správ a údržeb silnic z celé republiky. Ti všichni budou svědky nejenom statické ukázky silniční techniky a technologií, ale i jejich praktického předvedení.
Akce konaná pod záštitou náměstka hejtmana Pardubického kraje zodpovědného za dopravu Ivo Tomana a předsedy zastupitelského výboru pro dopravu Josefa Jílka bude mít i další doprovodný program. „Bude zde i prezentace Integrovaného záchranného systému Pardubického kraje a součástí akce bude odkrytí několik let staré značky,“ řekl ředitel akce Radek Mašík.
(red)
Oblast využívání evropských fondů patřila k jedné z priorit Pardubického kraje v období 2004 - 2006, a tak tomu je i v současném období 2007 - 2013. Příprava projektů zaměřených na využívání evropských fondů v tomto období byla zahájena již v loňském roce a v současné době vrcholí zpracování investičních projektů do očekávaných prvních výzev. Největší počet těchto projektů připravujeme v oblasti dopravy, kde lze očekávat objem získaných prostředků z evropských zdrojů přesahující částku 2 mld. Kč. Z připravovaných projektů je možné uvést například obchvat Chvaletic, obchvat Kojic a celou řadu modernizovaných úseků silnic 2. třídy na Ústeckoorlicku, Chrudimsku i Svitavsku. V oblasti školství je připravováno několik projektů zaměřených na modernizaci dětských domovů na zařízení rodinného typu, například v Poličce, Pardubicích a Dolní a Horní Čermné. V přípravě je také regionální rekvalifikační centrum v Ústí nad Orlicí a další projekty. V oblasti sociální bude z evropských zdrojů financována transformace vybraného zařízení sociální péče a vytvoření chráněných dílen. Z oblasti životního prostředí chceme získat dotaci na sanaci skládky v obci Lukavice na Chrudimsku a na likvidaci dalších ekologických zátěží v kraji. Připravujeme rovněž několik projektů zaměřených na úspory energie u řady zařízení našich příspěvkových organizací. Kromě investičních projektů, jejichž některé příklady jsem uvedl, bude kraj usilovat o získání dotací na tzv. „měkké projekty“, které budou zaměřeny především do oblasti rozvoje lidských zdrojů, vzdělávání, sociálních služeb a cestovního ruchu. Jsem přesvědčen, že v soutěži o evropské zdroje v naRoman Línek, stávajícím období uspějeme. vicehejtman
LIBERECKÝ KRAJ KRÁTCE Policie šetří prodej pozemků Liberecké státní zastupitelstvo podalo podnět k prošetření Policii ČR, která se tak má zabývat prodejem pozemků pod Ještědem, které město letos prodalo hradecké firmě Autotrend. Důvodem je skutečnost, že neproběhlo řádné výběrové řízení a zároveň otazníky visí nad překvapivě nízkou cenou pozemků. Tak je zhruba třikrát nižší než její odhadovaná cena. Dalším významným ukazatelem se zdá být i fakt, že společnost Autotrend je hlavním dodavatel automobilů pro libereckou radnici. Podle krajského státního zastupitelství, jež podnět k prošetření podalo, se může jednat o trestný čin porušení pravidel při správě cizího majetku. (vgr)
Most se rozšíří o chodník Rekonstrukce historického mostu v Košťálově se blíží do finále. Podle Bohumila Chlumka ze stavební společnosti, která most od dubna opravuje, stihnou most dokončit o měsíc dřív, než původně plánovali, tedy do konce září. Klenby a celý most bylo třeba ovázat železem a zalít betonem. Původně byl most postaven z jílu a kamení na tehdejší hranici dvou obcí mezi Košťálovem a Libštátem. Automobily a zejména kamionová doprava ho uvedla do kritického stavu především v křídlech mostu. (vgr)
Starosta Pěnčína je stíhán za podvod Řady politiků, které státní orgány podezírají, že se skrze čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie pokusili obohatit sebe nebo své blízké, rozmnožil starosta obce Pěnčín na Jablonecku, Richard Hübel. Policie stíhá starostu Pěnčína Richarda Hübela kvůli falšování dokladů k žádosti o dotaci z fondů Evropské unie. Potvrdila to mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Veronika Dumková. Podle Dumkové starosta padělal, pozměnil a ověřil stavební povolení pro projekt, na který obec žádala 38 milionů korun ze Společného regionálního operačního programu. Na podvod se přišlo a dotace se nevyplatila. Vzhledem k výši částky hrozí starostovi za ODS podle zákona až dvanáct let vězení. Vyšetřování začalo po oznámení z ministerstva pro místní rozvoj. Obec chtěla dotaci ve výši 38 milionů Kč na projekt Pěnčínský náhrdelník. Přibrala do projektu jako partnera soukromou sklářskou firmu Fipobex. Liberecký kraj považoval Pěnčínský náhrdelník za jeden z nejvýznam-
nějších projektů na rozvoj turistiky a poskytl na něj dotaci. Obec a Fipobex pracovaly na přípravách projektu zhruba tři roky a vložily do něho asi tři miliony korun. Pěnčínský náhrdelník měl propojit průmysl, zemědělství a turistiku. Počítal s exkurzemi do sklářských dílen a továren, do stájí s domácími zvířaty nebo na farmu, kde se dělají kozí sýry. Plán ale kritizovali sami obyvatelé Pěnčína. Vadilo jim spojení obce právě se společností Fipobex, a to, že se tu měly obecní peníze investovat do soukromého majetku. Projekt následně prověřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v Brně.
Už v únoru proto místní zastupitelé, i po nátlaku občanů, odhlasovali odmítnutí projektu. Dotace ale byla zastavena z jiného důvodu, a to proto, jak uvedla mluvčí Dumková, že byl odhalen podvod ze strany starosty Hübela. Pěnčínským náhrdelníkem ale vyšetřování neskončilo. Pokračování má v prošetřování jedné z nejznámějších jizerskohorských památek, barokní usedlosti místního „jizerského fausta“ doktora Josefa Antonína Eleazara Kittela, který žil v dnešní Krásné na Pěnčínsku v 18. století a do povědomí místních horalů se zapsal jako zázračný léčitel. Podnět dostal ÚOHS na postup zadavatele obec Pěnčín. Že se jedná o zakázku Kittelův dům – oprava, potvrdil Kristián Chalupa z odboru vnějších vztahů. Bylo podáno také trestní oznámení zpochybňující spolupráci obce a firmy. Případem se zabývá také protikorupční policie. Vojtěch Grat
LIBERECKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Pokud se jedná o projekty, které jsou v současné době připravovány na území Libereckého kraje, tak v databázi projektů evidujeme přes 2 000 projektových záměrů, které předpokládají financování z různých operačních programů. Pokud se jedná o projekty samotného Libereckého kraje (včetně příspěvkových organizací kraje a organizací krajem zakládaných či zřizovaných), tak v současné době je připravováno či se plánuje celkem více než 100 projektových záměrů. Pro tyto projekty jsou vyhledávány vhodné dotační tituly především z fondů Evropské unie. Zároveň se ale budeme snažit najít i jiné dotační tituly, ze kterých by se připravované projekty daly financovat. Např. v oblasti životního prostředí se plánují projekty přesahující 300 mil. Kč, v oblasti dopravy se plánují projekty ve výši kolem 1,9 mld.Kč, v oblasti školství a vzdělávání zhruba 2,4 mld.Kč, v oblasti kultury a cestovního ruchu ve výši zhruba 330 mil.Kč, v oblasti zdravotnictví kolem 1,3 mld.Kč a v oblasti sociálních věcí zhruba 68 mil.Kč. Mezi největší projekty patří v současné době výstavba Centra vzdělanosti Libereckého kraje, výstavba pavilonu urgentní péče Krajské nemocnice Liberec, snížení energetické náročnosti ve vybraných školách a školských zařízeních, Regiotram Nisa, Podnikatelské inovační a vzdělávací centrum a inkubátor v Turnově, rekonstrukce silnic II. a III. třídy, rekonstrukce Oblastí galeVít Příkaský, rie v Liberci aj.
radní
Mimořádně o mistrovství Za značného zájmu liberecké veřejnosti se na konci srpna konalo mimořádné zasedání Zastupitelstva města Liberce, které bylo svoláno na popud opozice, která se tak chtěla dozvědět o důvodech, které vedly
k odvolání ředitele organizačního výboru pro přípravu lyžařského mistrovství Romana Kumpošta. Během zasedání vystoupil odvolaný ředitel Roman Kumpošt, který hájil výsledky své několi-
kaleté práce a zároveň odmítal nařčení ze strany ministerstva. Za nové vedení organizačního výboru se prezentoval nový výkonný ředitel Marek Rejman, který musel čelit mnoha dotazům ohledně odvolání Romana
Kumpošta i dalších změn v organizačním výboru. Jeho odpovědi, ale značnou část zastupitelů neuspokojily a dokonce padly návrhy na opětovné povolání Romana Kumpošta do funkce.
Jednání se nezúčastnila nově zvolená ředitelka organizačního výboru Kateřina Neumannová, která měla v té době schůzku s premiérem Topolánkem. Vojtěch Grat
KRAJ VYSOČINA KRÁTCE Peníze na kampus
KN | září 2007 |
13
Vysočina podpoří Zakarpatskou oblast
Kraj poskytne Vysoké škole polytechnické v Jihlavě pětimilionovou dotaci na přípravu projektové žádosti na vybudování vysokoškolského kampusu v areálu bývalé nemocnice. Dotaci schválili krajští radní a v polovině září ji s konečnou platností projednají zastupitelé. Projekt by měl být hotov během roku 2008, celkové náklady dosáhnou přibližně 800 milionů korun, které by měly uhradit fondy Evropské unie. Stavba má skončit do tří let. (ost)
Sedm zlatých Děti i jejich vedoucí slavnostně přijali představitelé kraje. Na 39. ročníku celostátní soutěže chovatelských dovedností mladých v Kroměříži slavila dvacítka dětí z Vysočiny velké úspěchy. Celkem si mladí chovatelé přivezli sedm zlatých, čtyři stříbrné a čtyři bronzové medaile. (ost)
Z pivovaru do pivovaru Pivovarská – takový je název nové cyklostezky na Třebíčsku, kterou si mohli v srpnu poprvé vyzkoušet příznivci jízdy na kole. Cyklostezka spojuje jedno z nejnavštěvovanějších míst Dalešický pivovar s pivovarem v nedalekých Oslavanech. Trasa je dlouhá šedesát kilometrů a patří mezi náročnější (ost)
GLOSA Nebýt pracovitosti, skromnosti a houževnatosti lidí na venkově, všechny malé vesnice by dávno zkrachovaly. A to doslova. Málo se totiž ví, že daně, které stát vybere od lidí, nepřerozděluje na obce podle toho, kolik mají na svém území aktivních firem, či jiných kritérií, ale pouze podle počtu obyvatel. A navíc tak, že čím větší obec či město, tím více na jednoho obyvatele dostávají. Praha tři tisíce a Kocourovy Lhotky tři koruny na obyvatele a rok – to je abstraktní příklad. Obéznímu dáme víc, protože je větší a vychrtlému méně, protože je menší. Tak tohle je absurdní logika našeho státu, díky které například Vysočina, která má jen třicet měst a šest stovek malých obcí, ročně přijde asi o miliardu korun. Je už na čase, aby takovou nespravedlnost vláda a parlament napravily. Je to jednoduché – hejtmani svůj recept předložili. Ondřej Štekl
Koncem srpna uskutečnila delegace kraje Vysočina vedená hejtmanem Milošem Vystrčilem čtyřdenní pracovní cestu do Zakarpatské oblasti. Delegaci tvořili zástupci všech politických klubů zastupitelstva a zástupci krajského úřadu. Cílem cesty bylo setkání s gubernátorem Zakarpatské oblasti a návštěva oblastí možné podpory, která by měla směřovat pravděpodobně do oblasti školství. Na snímku Romana Vostála vítají hejtmana žáci školy v Lazeščině. Ondřej Štekl
Větrné elektrárny na Vysočině stavět či nestavět? Kraj Vysočina zřejmě doporučí obcím, aby pečlivě zvažovaly vydávání souhlasu s umístěním větrných elektráren na jejich území a vyzve je k důkladnému, všestrannému posuzování všech ekonomických i mimoekonomických aspektů souvisejících s investičním záměrem. Vyplývá to z aktuálních vyjádření představitelů krajské rady. Nemine týden, aby se v nějaké obci nediskutovalo o možné výstavbě větrníku právě za jejími humny. Podnikání v oblasti výroby elektřiny je podpořeno rozhodnutím Evropské unie zvýšit podíl výroby z obnovitelných zdrojů, tedy z větru, slunce, biomasy apod. Argumentem odpůrců větrných elektráren je „nespolehlivost“, protože elektřinu větrníky dodávají, jen když fouká, dále zásah do krajiny, zvýšený hluk a infrahluk. Nezanedbatelné jsou i výrobní náklady, kdy jedna kW elektřiny z větrné elektrárny je dražší než například z jaderné. Mnozí lidé, zvyklí na poklidnou krajinu Vysočiny, se nemohou smířit se stometrovými stožáry s vrtulemi a bojují proti jejich „nekoncepční, živelné a nekontrolo-
vatelné výstavbě v České republice.“ Tito lidé se sdružují v občanská sdružení, která žádají vládu a parlament o vytvoření pravidel pro stavby větrných elektráren, například v oblastech ochrany zdraví obyvatel, ochrany majetku, přírody a zachování krajinného rázu. Zastánci naopak hovoří o větrných elektrárnách v souvislosti s výrobou čisté energie a o finančním přínosu pro jednotlivé obce. Za souhlas s větrnou elektrárnou získávají obce ročně několik set tisíc korun do svého rozpočtu. Firmy lákají obce na možnost získat peníze, které od státu nedostanou. Obecní rozpočty se obohatí asi o 150 tisíc korun ročně za jednu elektrárnu. „Když to nebude u nás, bude to vedle a koukat na to budeme stejně,“ odů-
vodňují kladné hlasování v obcích, kde s výstavbou větrných elektráren souhlasili. Čistá energie však není zadarmo. Samozřejmě, vítr se nespotřebuje, je čistý a zdarma, ale protože je jen někdy, musí se postavit rezervní uhelná elektrárna, která nahradí výpadky větru. Nespálí se sice tolik uhlí, ale někdo musí financovat výstavbu a údržbu takovéto „rezervní“ elektrárny. Ti, kteří staví větrnou elektrárnu, to určitě nebudou. Kdo tedy na čisté větrné energii vydělává? Jsou to hlavně ti, kteří takovou větrnou elektrárnu vlastní. Stát jim garantoval, že bude 15 let vykupovat, co vyrobí. Mohou to být také majitelé pozemků, na kterých se větrníky staví, ale i obec, pokud si již nyní ve smlouvě zakotví pravidelné zvyšování roční částky. Je to správná cesta ke zlepšení životního prostředí? Není tou cestou spíš šetrnost? Přírodě přece nejvíce pomůže ušetřená energie. Ondřej Štekl
KRAJ VYSOČINA K TÉMATU MĚSÍCE Kraj Vysočina věnuje dlouhodobě velkou pozornost přípravě projektů, které by splňovaly parametry pro získání finančních prostředků na kofinancování ze strukturálních fondů EU v rámci plánovacího období 2007 –2013, ale zároveň jsou to projekty potřebné pro další rozvoj kraje a jejichž realizace se díky evropským penězům mnohdy několikanásobně zkrátí. Nejvýraznější investice se budou týkat investic do dopravní infrastruktury, v současné době již pracujeme na více než 43 projektech, které se týkají silnic II. a III. třídy, a kde bude investorem a předkladatelem projektů do Regionálního operačního programu / ROP/ kraj. Tyto projekty zaměřené do silniční infrastruktury budou realizovány v rámci schválené Páteřní silniční sítě kraje Vysočina a patří do strategických komunikací, které zajistí napojení větších sídel na dálnici D1 a na krajské město. Máme příležitost dosáhnout na více než 3 mld. Kč dotací v příštích 7 letech na rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy. Do stejného programu připravuje kraj projekty modernizace všech pěti nemocnic, které zřizuje, za více než jednu miliardu korun.K velmi významným projektům, kde kraj bude předkladatelem, patří i projekt Vědeckotechnologického parku Vysočiny, který poskytne tolik potřebné zázemí pro aplikovaný výzkum s úzkou vazbou na Marie Černá, významné firmy regionu. náměstkyně hejtmana
Vysočina v radonovém ohrožení Lidé i veřejné instituce, kteří mají zájem o státní dotaci na protiradonová opatření v rodinných domech, bytech i veřejných budovách, ji mohou získat už jen v průběhu následujících dvou let. Radonový program ČR, který započal roku 2000, po deseti letech v roce 2009 skončí. Kraj Vysočina se rozkládá ze dvou třetin na území s předpokládaným vysokým radonovým indexem. V kraji je ještě 350 domů ohrožených nadměrným výskytem radonu. Jejich oby-
vatelům hrozí zvýšené riziko onemocnění rakovinou plic. Na Vysočině jde o nejvyšší počet v České republice. „Radonové nebezpečí nehrozí v bytech jen z nedostatečných
izolačních vlastností objektu, ale také i používané pitné vody z veřejných vodovodů s nadměrným obsahem radonu,“ řekla tisková mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová. V kraji bylo dosud proměřeno 95 procent objektů s předpokladem nadměrného výskytu radonu. Za 111 milionů korun bylo ozdraveno 596 bytů, 45 mateřských a základních škol, ale také
118 veřejných vodovodů. V evidenci kraje Vysočina zůstává na 350 převážně bytových objektů s nadměrným výskytem radonu: v průměru 1000 becquerelů na metr krychlový. Mezní hodnota je 400 Bq/m3. Radonový program nabízí bezplatné měření přítomnosti a úrovně výskytu radioaktivního plynu radonu. Na ozdravná opatření mohou do roku 2009
získat majitelé bytu dotaci 150 000 korun. V budovách veřejného zájmu stát zaplatí celou investici stejně jako na odradonování veřejných vodovodů. Tam se náklady pohybují řadově kolem dvou milionů korun. Dotace by mohli získat lidé ze dvou lokalit na Havlíčkobrodsku, čtyř na Jihlavsku, osmi na Pelhřimovsku, 20 na Třebíčsku a 12 na Žďársku. Odbor život-
ního prostředí vyzval starosty 46 obcí, aby se obrátili na kraj, získali potřebné údaje o objektech a upozornili majitele na možnost zaplacení ozdravných opatření domů. Krajský úřad pomůže zájemcům dotaci získat bezplatně. V republice za rok zbytečně zemře na rakovinu plic způsobenou ozářením z radonu asi 900 lidí. Ondřej Štekl
14
OLOMOUCKÝ KRAJ
| KN | září 2007
KRÁTCE Nová hala Obchodní akademie v Mohelnici získala novou sportovní halu. Investice hrazená z rozpočtu Olomouckého kraje ve výši 43 mil. Kč zahrnovala kromě novostavby také rekonstrukci stávající tělocvičny akademie, vybudování zázemí a okolní infrastruktury. „Sportovní hala bude sloužit kromě obchodní akademie také elektrotechnické průmyslovce, která sídlí nedaleko, sportovním oddílům i veřejnosti,“ upřesnil využití sportovní haly náměstek hejtmana Ladislav Kavřík. „Obě školy získaly kvalitní prostory pro výuku, město pak moderní sportoviště, které léta postrádalo“, doplnil hejtman Kosatík. (zr)
Maďarská návštěva Na pozvání hejtmana Ivana Kosatíka navštívila Olomoucký kraj sedmičlenná delegace z partnerského regionu maďarské župy Baranya pod vedením jejího prezidenta Dr. Jánose Hargitaie. Program hostů byl orientován na sociální a kulturní oblast. V doprovodu náměstkyně hejtmana Jitky Chalánkové si prohlédli například Středisko integrace menšin v Olomouci a další sociální zařízení kraje. Maďaři se také zúčastnili zahájení výstavy fotografií Antická Pécs, „antická“ Olomouc ve Vlastivědném muzeu, která zde potrvá až do konce října letošního roku. (zr)
Kraj uvítal první výzvu První zářijový týden byla vyhlášena historicky první výzva k podávání žádostí v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava. Vyhlášení navázalo na řádné zasedání Výboru regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, který tento postup schválil. První výzva je vyhlašována v prioritní ose 1 – Doprava v oblasti podpory 1.1 regionální dopravní infrastruktura. Dotaci lze získat především na modernizaci a rekonstrukci silnic II. a III.tříd a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací. Region soudržnosti Střední Morava tvoří území Olomouckého a Zlínského kraje. Regionální operační programy jsou v České republice novým nástrojem pro poskytování dotací ze strukturálních fondů Evropské unie pro období 2007 až 2013. Vyhlášení výzvy v regionu soudržnosti Střední Morava je zároveň první výzvou v rámci regionálních operačních programů v celé České republice. Podle prvního náměstka hejtmana Pavla Horáka Olomoucký kraj vyhlášení výzvy
vítá. „Jsme na tuto výzvu, ale i další možnosti čerpání prostředků z evropských fondů dobře připraveni,“ uvedl náměstek Horák. Pro první výzvu je uvolňováno cca 1 680 milionů korun (tedy více než jeden a půl miliardy). Částka je určena pro celé území regionu soudržnosti. V rámci první výzvy se Olomoucký kraj bude ucházet o dotaci například na rekonstrukci úseku silnice mezi Lipníkem a
Přáslavicemi, úseku silnice mezi Loučany a Náměští na Hané a vybudování okružní křižovatky v Uničově. Kraj chce pomocí takto získaných peněz rekonstruovat také komunikace na Konicku. Investičně největší akcí by měla být rekonstrukce silnice II.třídy č.444 v úseku mezi Mohelnicí a Stavenicemi. Jednotlivé akce jsou již nyní připravovány, žádosti o dotaci budou předloženy do konce října 2007. Samotné realizace by měly začít na jaře 2008. Nejzazší termín pro zahájení realizace projektů podpořených v rámci 1.výzvy je říjen 2008. Většina připravovaných projektů by měla být rovněž v roce 2008 ukončena. „Uděláme vše pro to, aby se naši občané již příští rok dočkali dalších desítek kilometrů opravených silnic,“ uvedl Pavel Horák. (zr)
Největší zdravotnická investice Slavnostní ráz mělo v srpnu otevření nové varny nemocnice v Přerově, které se profinancovanými více než 113 miliony korun stalo největší investicí do krajského zdravotnictví. Stavba zahrnovala mimo technologie pro přípravu jídla, obslužných prostor, jídelny s výdejnou a konrefenčního sálu také propojení do vyšších pater budovy novým schodištěm a výtahem. Provoz, jehož otevření se zúčastnil i hejtman Ivan Kosatík, je schopen zabezpečit přípravu přibližně tisícovky jídel denně. (zr)
OLOMOUCKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Olomoucký kraj se na čerpání prostředků z evropských zdrojů dlouhodobě připravuje. Krajský úřad má vytvořen tým odborníků, kteří mají s čerpáním a realizováním projektů s podporou Evropské unie zkušenosti. Příkladem projektů, s nimiž chceme uspět, mohou být například rekonstrukce silnic spravovaných krajem, modernizace a obnova sociálních, zdravotnických a školských zařízení a regionální rozvoj. Pro nejbližší období kraj plánuje podat 11 projektů na rekonstrukce silnic II. a III. třídy v celkovém objemu cca 570 milionů korun. Největší investice si vyžádá rekonstrukce silnice v úseku Mohelnice-Stavěnice v celkovém objemu přibližně 250 milionů korun. Dále bude kraj podporovat zvýšení bezpečnosti silnic, například výstavbou kruhové křižovatky v Uničově v plánovaných nákladech okolo 20 milionů korun. V březnu 2007 schválily orgány kraje finanční prostředky na přípravu projektů k podání žádostí o dotace z fondů Evropské unie ve výši cca 14 milionů korun. Zároveň byla uzavřena smlouva s Evropskou investiční bankou o financování těchto projektů. Kromě vlastních projektů pomáhá kraj připravovat projekty i cizím subjektům, například obcím, neziskovým organizacím a podnikatelům. Poskytuje jim poradenství k náležitostem podání žádostí, sbírá jejich projektové náměty a pomáhá je projednávat s partnery. K tomuto poradenství kraj připravuje vlastní projekt, který by měl přispět k získávání co největšího objemu prostředků z fondů Evropské unie Pavel Horák, do Olomouckého kraje.
vicehejtman
INZERCE ČR
SKA DS - inz Partner obcí 280 x 204 CB (2794) 02q.indd 1
27.6.2006 13:36:15
JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRÁTCE Zájem je velký Občanské sdružení IQ Roma servis se rozhodlo ocenit „etnicky přátelské“ zaměstnavatele exkluzivní značkou za to, že dodržují zásady rovného zacházení, a to bez ohledu na rasu a etnikum. Známku zatím dostali dva zaměstnavatelé – výrobce serverů Inventec a Úřad práce Brno – město. Zájem o značku je překvapivě veliký. Není divu, každá takto označená firma vylepšuje svůj obraz vzhledem k zákazníkům, zaměstnancům a veřejnosti. Získání značky je bezplatné, zatím se vydává jihomoravským zaměstnavatelům. Občanské sdružení chce však akci rozšířit do dalších krajů. Projekt zatím z 80 % dotuje Evropská unie – přispívá částkou 1,3 milionu korun, zbytek hradí stát. (neu)
Sociální firmy v Brně Městský magistrát chce pomoci méně přizpůsobivým lidem v nalezení zaměstnání, a to tím způsobem, že zřídí několik firem, které by tyto lidi zaměstnaly a pomohly jim zařadit se zpět do běžného života. Pracovní doba by byla „šitá na míru“ každému zaměstnanci a lidé by mohli dostávat svůj plat každý den. Konkrétní jednání se povedou v druhé polovině září. Magistrát chce získat zkušenosti například v chráněné dílně Eikón, která tímto způsobem funguje již od roku 2002. (neu)
Tiché knihy pro neslyšící Přemýšleli jste někdy o tom, jak mohou studovat neslyšící lidé? Určitě už jste někdy viděli, jak se dorozumívají znakovou řečí. To je vlastně jakýsi rodný jazyk neslyšících. Studenti Aleš Šturala a Dominika Sedlaczková právě této skutečnosti využili ve svém projektu Silent Books. Jde o jakýsi překladač tištěných knih pro neslyšící. Program, který mění textové informace v gesta znakové řeči, pracuje na běžném počítači pod systémem Windows. Projekt vyhrál národní kolo prestižní soutěže Imagine Cup 2007 a postoupil dál do celosvětového finále v Jižní Koreji, kde nakonec získal krásné 7.-12. místo. Ve finále se utkali 344 studenti z 59 zemí. Je možné, že toto ocenění pomůže projektu k jeho konečnému uskutečnění, protože oba dva studenti program vytvořili hlavně proto, aby pomáhal neslyšícím ve studiu nebo třeba při získávání informací v běžném životě. Dílo má před sebou ještě dlouhou cestu, finální verze bude obsahovat zhruba 5000 znaků české znakové řeči, a mělo by v budoucnu fungovat i na mobilních zařízeních. Projekt studentů vítají i sluchově postižení. „Fandíme jakémukoliv projektu, který posune komunikaci pro sluchově postižené kupředu, ale k tomuto projektu nemáme žádné použitelné informa-
ce, které bychom mohli nějak hodnotit či komentovat,“ řekl Ivan Poláček z Unie neslyšících Brno. „Asi platí pravidlo, že se pod svícnem nachází vždy tma… Myšlenka je perfektní, ale nejsme si jistí, jestli se nejedná jen o plácnutí do vody. Již v roce 2001 se objevil projekt zvaný Wisdom, který řešil tutéž problematiku převodu textu do znaků a naopak. Měl být použitelný v mobilní komunikaci prostřednictvím technologií UMTS. Bohužel se zjistilo, že se jedná o příliš ambiciózní dílo, které vyšumělo do ztracena. Asi před dvěma lety se hodně mluvilo o převodu hlasu do textu, hodně lidí se o tuto technologii zajímalo a vkládalo do ní velké naděje. Bohužel technolo-
Aleš Šturala s výsledkem projektu Silent Books. foto: Microsoft gie stále ještě zaostávají za přáním, ačkoliv se tato doba blíží. Myslím si, že spíše bude vyvinuta technologie nahrazující vidění, než-li komunikace převodu znaků do textu a naopak. Abych nebyl ale příliš pesimistický, takže pokud se jedná opravdu o program, který převádí znaky do slov a naopak, pak jde o převratnou novinku, kterou je třeba rozvinout.“ Žaneta Neužilová
KN | září 2007 |
15
JIHOMORAVSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Čerpání evropských peněz je téma, které je pro nás stále naléhavější. Programové období 2007 - 2013 totiž regionům soudružnosti v České republice přináší velkou šanci čerpání z vydatné pomoci strukturálních fondů EU - nutno však dodat, že se jedná o šanci jak mimořádnou, tak zřejmě poslední. S plánovaným přistoupením dalších zemí do EU se totiž naše pozice uvnitř EU zásadně změní. Vypracování Regionálního operačního programu na úrovni našeho regionu soudružnosti NUTS 2 Jihovýchod, který tvoří Jihomoravský kraj spolu se sousedním krajem Vysočina (ROP JV), nám v tomto programovém období let 2007 až 2013 umožní čerpat přibližně 700 milionů eur, což je více než 19 miliard korun pro naše dva kraje. V Jihomoravském kraji budou tyto peníze směřovat především do investičních záměrů v oblasti dopravní infrastruktury - například na rekonstrukci a obnovu silnic II. a III. tříd, které kraj spravuje, do výstavby mostů, protihlukových zdí a bariér, obchvatů nebo jejich částí, zklidnění průtahů, výstavby okružních křižovatek, přeložek silnic a dalších dopravních staveb na silnicích II. a III. třídy. V oblasti cestovního ruchu by tyto finance měly putovat na značení a úpravy cyklotras, stezek pro lyžaře či výstavbu hipostezek a doprovodné infrastruktury včetně Stanislav Juránek, doplňkového zařízení.
hejtman
JMK chce jednotný styl Někdo by mohl namítnout, že logo Jihomoravského kraje (krajina s nebem a sluníčkem) plně vyhovuje potřebám kraje, přesto se však na jednotlivých úřadech můžete setkat s rozdílnou prezentací, a tak je vizuální styl velice nejednotný. To je také jedním z důvodů, proč JMK vyhlásil dvoukolovou neanonymní veřejnou soutěž na vytvoření Manuálu jednotného vizuálního stylu. V prvním kole měl autor předložit logotyp, dále logotyp s heraldickým znakem, typ písma, vizitku, obálku a dopisní papír hejtmana, dopisní papír krajského úřadu
– v barevné i monochromatické variantě, prezentaci kraje a potisk CD. První kolo bylo uzavřeno 14. září 2007. Díla posoudí komise složená ze členů úřadu JMK, ale také z odborníků v oboru designu a typografie. Vybraných pět soutěžících postoupí do kola druhého, ve kterém musí svůj návrh podrobněji rozpracovat. Toto kolo končí 19. října 2007. Ti, kteří postoupí do druhého kola a obstojí s rozpracovaným návrhem, čeká skicovné ve výši 10 000 korun. Nejlepší návrh pak obdrží 50 000 Kč. Vítěz uzavře s krajem smlouvu na vypracování Manuálu a
jako odměnu získá 200 000 Kč (bez DPH). S prací by měl být hotov do konce roku. Proč kraj vyhlásil soutěž a kdy by měl začít Manuál využívat, odpověděl Krajským novinám tiskový mluvčí Jiří Klement: „Jednotný vizuální styl je nedílnou součástí marketingu a PR každé významné společnosti či subjektu, a to jak soukromého, tak i veřejnoprávního. Jihomoravský kraj se chce prezentovat jednotně a též zajímavě, aby upoutal pozornost na všech úrovních. Jednotný vizuální styl by měl začít fungovat na přelomu letošního a příštího roku.“ Žaneta Neužilová INZERCE Pk
už 15 let mění tvář Pardubic
466 822 822
OPERÁTORY VÝROBY
do výrobních provozů v Pardubicích
Nabízíme:
Požadujeme:
• Manuální zručnost a chuť pracovat • Zázemí stabilní české společnosti • Vyučení v oboru (není podmínkou) s více než 85letou tradicí • Dobrý zdravotní stav • Možnost profesního růstu • Ochotu pracovat ve směnném provozu • Zaškolení na pracovišti - chemický rekvalifikační kurz • Nadstandardní zaměstnanecké výhody • Mzdové ohodnocení dle pracovního zařazení Zkušenosti z výroby jsou výhodou, ne však podmínkou, důležité jsou Vaše schopnosti a chuť pracovat. Volejte: 466 822 822, www.synthesia.eu
Na Labišti. S investorem z Českého Těšína jsme úspěšně připravili marketing a všech 139 bytů jsme prodali. Za tenkrát neuvěřitelně vysoké ceny, za desetinásobek ceny, za kterou prodávalo byty město. Když jsme ten projekt dokončovali, měli jsme databanku zájemců o bydlení.
SYNTHESIA
přijmeme
největší výrobce kvalifikované chemie v České republice
Sází na znalost východočeského regionu, pracuje na projektech, které mění tvář Pardubic. U příležitosti patnáctého výročí společnosti ZEUS jsme vyzpovídali jejího majitele Vlastimila Freiberka.
Vlastimil Freiberk Realitní kancelář ZEUS slaví 15 let na českém trhu. Jaké byly vaše začátky? Podnikat jsem začal hned po listopadu 1989. Zajímal jsem se o výpočetní techniku. Konkurence tehdy ale ohromně narůstala, nastupovala mladá generace, která měla k počítačům blíž. Tak jsem se přeorientoval na zabezpečovací techniku. Zajímaly mě ale privatizační projekty. Chtěl jsem do téhle oblasti proniknout.
málo. V Domě hudby jsem realizoval první dražby malé privatizace. Takhle jsem se dostal do oblasti nemovitostí.
Podařilo se vám to? Přihlásil jsem se do konkurzu, ten jsem vyhrál a stal jsem se prvním pardubickým licitátorem.
Proč vaše společnost nese právě jméno ZEUS? Název vznikl v podstatě náhodou. Firmu, která se zajímala o zabezpečovací systémy, jsem pojmenoval Zařízení elektronické univerzální signalizace. Zkráceně ZEUS. A pod tímhle jménem jsem chtěl pokračovat. V roce 1992 se z nás stala společnost s ručeným omezením. Začali jsme se zabývat jak dražbami, tak aktuálními záležitostmi v oblasti nemovitostí.
Proč jste o takovou práci usiloval? Šlo mi hlavně o informace, tehdy jich bylo k privatizaci žalostně
Jaké velké projekty už máte za sebou? V roce 1996 jsme se účastnili prvního bytového projektu, bydlení
Ideální zázemí pro další činnost… Přesně tak. Přeskočili jsme do největšího projektu v naší historii – Poseidon na pardubickém Závodu Míru s 302 byty. Všech 302 jsme prodali, projekt se podařilo dotáhnout do konce. Poseidon je jedním z nejvýraznějších projektů v Pardubicích, zajímavá architektura, která se často objevuje i v televizi. Na jakých dalších projektech jste pracovali? Spolupracujeme se silnými partnery. S nimi jsme realizovali například bydlení v Rábech nebo v Pardubicích Mezi Mosty. V čem je know-how vaší společnosti? Spolupracujeme s firmami v regionu. Jsme firma úzce specializovaná na Pardubice a okolí. Dobře to tady známe, asi i proto jsme tak úspěšní. (PR)
16
ZLÍNSKÝ KRAJ
| KN | září 2007
Vsetín otevřel podnikatelský inkubátor
KRÁTCE Italové do kraje? Pomoci přitáhnout do kraje italské turisty by mohla návštěva, kterou v září absolvovala ve Zlíně manažerka milánského turistického centra Vania Brogi. „V Miláně začalo fungoval oficiální zastoupení agentury CzechTourism. Na základě průzkumu byl Zlínský kraj společně s jižní Moravou a jižními Čechami vytipován jako destinace, která má vůči italské klientele mimořádný potenciál,“ řekl krajský radní pro cestovní ruch Jindřich Ondruš. Kraj se koncem listopadu představí na prezentaci ČR v Miláně, na níž by neměli chybět zástupci významných společností zaměřených na cestovní ruch a odborná média. (zr)
Vyznamenání pro Danu První nositelkou záslužného vyznamenání 1. stupně uděleného Zlínským krajem bude Dana Zátopková, olympijská vítězka z XV. Olympijských her v Helsinkách v roce 1952 a několikanásobná světová rekordmanka. Vyznamenání je uděleno za její mimořádné a výjimečné zásluhy, a také jako společensky významné a uznávané osobnosti. Dana Zátopková se s atletikou poprvé aktivně setkala za studií na gymnáziu v Uherském Hradišti. Její manžel Emil Zátopek započal svoji atletickou kariéru ve Zlíně. Vyznamenání bude uděleno u příležitosti 85. narozenin Dany Zátopkové 15. září. (zr)
Ve zrekonstruovaných prostorách historického objektu Maštalisek ve Vsetíně byl v září slavnostně otevřen podnikatelský inkubátor. Stavební práce, kterými musela budova projít, trvaly více než rok. „Tímto bych chtěl poděkovat obyvatelům nedalekých bytových domů za trpělivost a shovívavost, protože po celou dobu stavby se museli potýkat se zhoršenými životními podmínkami. Na druhou stranu teď již nebude jejich výhled hyzdit chátrající památka,“ uvedl vsetínský místostarosta Lubomír Gajdušek. Oprava tři sta let staré budovy si vyžádala náklady převyšující 100 milionů korun, městu se
přitom podařilo získat téměř 78 milionů z evropských fondů a ze zdrojů státního rozpočtu. Inkubátor slouží svému účelu už od začátku letošního srpna, kdy se do něho začali stěhovat první začínající podnikatelé. Ti v něm fungují při splnění projektových podmínek za dotované nájemné. Den po slavnostním otevření podnikatelského inkubátoru se v jeho videokonferenčním
sále, který vznikl v původních prostorách maštale, uskutečnila první velká akce. „Jednalo se o závěrečnou konferenci týkající se mezinárodního ekologického projektu C2ENET, v rámci něhož město realizovalo mimo jiné nejrůznější dopravní studie,“ přiblížil Pavel Pelc, ředitel Společnosti pro komunitní práci Vsetín, která sdružuje městské projektové manažery. Prestižní akce se zúčastnilo přibližně šest desítek odborníků ze čtyř evropských zemí – Maďarska, Rakouska, Rumunska a České republiky. (zr)
Nový podnikatelský inkubátor prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která si vyžádala náklady převyšující sto milionů korun. foto: město Vsetín
Kraj podpoří základnu Příští rok olympiáda Dosavadní postup směřující k zachování vojenské základny v Přerově – Bochoři schválili na svém srpnovém jednání krajští radní, když odsouhlasili finanční spoluúčast Zlínského kraje potřebnou pro zachování letiště pro smíšený vojenský a civilní provoz ze závazné části krajského rozpočtu na rok 2008 a výhledově i z rozpočtu na rok 2009. Krajská rada doporučí Zastupitelstvu ZK, aby na podporu budování této strategicky nutné letecké infrastruktury uvolnilo příští rok částku tři a půl milionu korun. Zlínský kraj chce společně s krajem Olomouckým a s městem Přerov připravo-
vat rozvojový projekt financovatelný z fondů Evropské unie, jehož realizace by měla zajistit další rozvoj civilního využití letiště. Česká vláda celý záměr projedná v září tohoto roku. Důležitost základny pro Integrovaný záchranný systém Zlínského kraje se v minulosti prokázala například při záchraně ztraceného chlapce na Tesáku v Hostýnských vrších nebo při evakuaci zraněného lyžaře ve Zdislavicích – Troubkách v zimě 2006. (zr)
Pořadatelem třetích Her zimní Olympiády dětí a mládeže, které se uskuteční od 27. ledna do 1. února 2008, bude Zlínský kraj. Region byl pořadatelstvím pověřen Českým olympijským výborem a stane se tak šestým krajem, který olympiádu pro mladé sportovce uspořádá. Prvním krajem, který Olympiádu dětí a mládeže pořádal, byl Pardubický kraj, naposledy se letní varianta her konala v červnu v Ústeckém kraji. Centrem Her III. zimní Olympiády dětí a mládeže ČR, která je určena žákům základních škol, bude podle informací Zlínského kraje Rožnov pod Radhoštěm. Jednotlivé disciplíny se pak odehrají ve Vsetíně, Rožnově pod Radhoštěm a jeho okolí, na Soláni, Pustevnách a ve výčtu sportovišt nechybí ani krajské město Zlín. Zahajovací
ceremoniál her se uskuteční na zlínském stadionu Luďka Čajky, kde dojde ke slavnostnímu zapálení olympijského ohně. Děti budou soutěžit v těchto sportovních disciplínách: biatlon, krasobruslení, lední hokej, lyžování a rychlobruslení. Chybět nebudou ani kulturní disciplíny, a to folklórní tanec a folklórní zpěv. (zr) INZERCE Pk
DOSTIHOVÝ DEN na závodišti v Pardubicích Sobota 15. září 2007 od 13:00 hodin
„FRANCOUZSKÝ DEN DEN““ CENA BARGIELA
dotovaná společností CHARVÁT Group s.r.o. IV. kvalifikace na Velkou pardubickou České pojišťovny * Podívaná pro milovníky dostihů – zábava pro celou rodinu * Sázky * Děti do 15 let vstup ZDARMA * *Areál závodiště je otevřen 4 hodiny před startem prvního dostihu *
Generální partner:
Partner sezóny:
Mediální partneři:
www.pardubice-racecourse.cz
www.vpcp.cz
krajske_15_9.indd 1
8/31/07 11:29:04 AM VtaÏková ãerná
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRÁTCE Třinecké železárny nabízejí stipendium
KN | září 2007 |
17
Nová dominanta Ostravska
Až tříleté stipendium nabízejí letos Třinecké železárny studentům technických vysokých škol. Požadovány jsou obory zaměřené na hutnictví, strojírenství, elektrotechniku, technickou chemii, ale i na programování nebo aplikovanou matematiku. Počet stipendistů není omezen, rozhodovat ale bude odborná připravenost. Minimální výše stipendia je stanovena na 1 500 korun za měsíc. (pp)
Čeladná se představuje v zahraničí Nové webové stránky proslulé podbeskydské obce Čeladná - celadna.eu - mají přispět ke zvýšení povědomí o této obci u zahraničních turistů. Developerská společnost Conti Real Čeladná připravila i tiskové materiály v moderním designerském hávu nebo mobilní stojany, které budou cestovat s propagačními materiály po světě. (pp)
Landek centrem industriální turistiky? Těžařská společnost OKD připravuje projekty na zatraktivnění Ostravska a Karvinska. Jedním z nejvýraznějších má být kompletní revitalizace Hornického muzea pod petřkovickým Landekem. S pomocí evropských peněz by měla vzniknout unikátní industriální památka světového významu. Takzvaná zážitková turistika, které by se měl Landek stát centrem, nabídne návštěvníkům například prožitek obyčejného dne horníka. (pp)
Na webu kraje územní plány obcí O ledna 2008 budou na webových stránkách Moravskoslezského kraje přístupné územní plány obcí a velkých územních celků. Projekt za zhruba 8 milionů korun zaplatí kraj z grantu takzvaných norských fondů. Veřejnost se tak dočká zmapování celého Moravskoslezského kraje, zjednoduší se práce s územními plány a dosáhne se úspor času nebo nákladů na úrovni obcí a kraje. (pp)
Kraj otevře dveře Ve sváteční den, 28. září 2007, otevře Krajský úřad Moravskoslezského kraje své dveře veřejnosti. Prostřednictvím organizovaných prohlídek budou návštěvníci seznámeni s chodem samosprávy. Občané dostanou také příležitost setkat se s hejtmanem, jeho náměstky a vedením úřadu. Den otevřených dveří se uskuteční od 9 do 12 hodin. (zr)
Mezi dominanty dálnice D 47 bude patřit nový dálniční most přes Odru a Antošovické jezero. Jeho středová část bude upevněna ke skoro padesát metrů vysokému nosnému sloupu. Toto řešení si vyžádaly časté záplavy okolního území. (plo)
Co s opuštěnými budovami na hraničních přechodech? Po připojení České republiky k schengenskému prostoru zůstane na hranicích kraje s Polskem a Slovenskem několik budov opuštěných. Budou to ty, které využívala česká cizinecká a pohraniční policie k odbavování cestujících. Většinou jde o specifické budovy těsně na hranicích. Celkem jich je na hranicích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji devět, jedenáct patří Polsku a dvě Slovensku. Obce v některých případech ani neví, zda budou mít zájem o jejich využití, někde už se dokonce využívají, jinde se zatím o objekty vůbec nezajímají. Tam, kde už se plánuje co s nimi, zřejmě vzniknou například odpočívadla s čerpací stanicí, motoresty nebo restaurace. Využívat se budou i jako kancelářské prostory. Obce budou v takových případech budovy pronajímat. V Českém Těšíně našly některé hraniční objekty využití před nedávnem, další využití přibudou v nejbližší době. Své místo k podnikání tam našel řezník, prodejce potravin a výrobce oken. Nové sídlo tam našel i
Euroregion Těšínské Slezsko. „Inspirovali jsme se příkladem na hranicích mezi Německem a Francií,“ uvedl sekretář Euroregionu Václav Laštůvka. Na opravu budovy přispěla i Evropská unie. Další podobné projekty na pod-
poru turistického ruchu by na území Těšínského Slezska měly následovat. Ve Starém Městě pod Sněžníkem na Šumpersku je jeden z objektů na hraničním přechodu v majetku města. Jde o sty-
lovou roubenku, která by mohla sloužit jako ubytovna či stravovací zařízení. „Ale nechceme předjímat, pohraniční policisté tam zatím jsou, objekt mají v bezúplatné vypůjčce,“ řekl starosta Starého Města Vladimír Černín. V Šilheřovicích na Opavsku hraniční objekt již chátrá, ale vcelku se nic neděje. „Ministerstvo vnitra se ptalo na možné souvislosti s územním plánem, od té doby je ticho po pěšině. Pokud nám nakonec stát nabídne budovu k využití, budeme uvažovat o vybudování benzínky či moto-
restu,“ vysvětlil místní starosta Martin Čecháček. Z hraničních přechodů by měli odejít 663 zaměstnanci ostravského ředitelství cizinecké a pohraniční policie. Část zůstane u cizinecké policie, někteří přejdou ke státní policii. Budou sloužit na obvodních odděleních nebo u dopravní policie. „Někteří si podávají žádosti a odcházejí do civilu,“ uvedla mluvčí ostravského ředitelství Šárka Vlčková. Buď si našli zaměstnání, nebo odcházejí do důchodu. Pavel Plohák
Turisté mají o kraj zájem Nejvyšší nárůst turistů ve druhém čtvrtletí tohoto roku zaznamenaly hotely a rekreační zařízení v Moravskoslezském kraji. Nárůst počtu návštěvníků o 15 procent je nejvyšší v rámci celé republiky. Ukazuje se, že celý region profituje z přílivu zahraničního kapitálu, ale také z dlouhodobě výtečné práce kraje a jeho agentur na podporu cestovního ruchu. Kraj se systematicky zaměřoval na turisty ze Slovenska nebo z Pobaltí. „Tady se koncepční práce vyplatila,“ říká expert na cestovní ruch Vladimír Vavrečka. „Počet turistů v kraji roste již dlouhodobě, v posledních čtyřech čtvrtletích šlo o nejvyšší nárůst ze všech krajů,“ dodává. Výrazněji rostl počet zahraničních turistů, těch domácích přicestovalo pouze o necelou desetinu více. Je to dáno samozřejmě obrovským potenciálem růstu u cizinců, usnout na vav-
řínech ale místní hoteliéři a poskytovatelé turistických služeb nemohou. Pokud chtějí zachovat současný trend, budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Podle Vavrečky jsou nutné další investice. „Prozatím tady chybí kvalitní silniční síť, ale očekávaná dostavba dálnice D 47 a rychlostní silnice R 48 situaci značně zlepší. Chybí i hotely nejvyšší kategorie a další služby pro turisty.“ Slabinou je počet přenocování turistů v hromadných ubytovacích zařízeních, jejich absolutní
počet je mnohonásobně vyšší. V dubnu, květnu a červnu nocovalo v hotelích a ubytovnách regionu o sedm procent více návštěvníků než loni. Vavrečka to přičítá rostoucí oblibě takzvané obchodní či kongresové turistiky. „Jde o několikadenní pobyty, jejichž četnost se rok od roku zvyšuje.“ Výjimkou nejsou ani turisté, kteří se v kraji zdrží třeba dva, tři dny při cestě k moři. To v minulých letech nebylo. Co se dá podle odborníků v cestovním ruchu jednoznačně zlepšit, je vstřícnost a ochota hotelových zaměstnanců. Tam máme ve srovnání se zahraničím co dohánět.
Pavel Plohák
Moravskoslezský kraj může turistům nabídnout řadu památek. Na snímku je Kostel Nejsvětější Trojice, který najdete ve Fulneku. foto: CzechTourism
18
ČESKÁ REPUBLIKA
| KN | září 2007
Zkrachovala společnost Adex Agro PLZEŇSKÝ KRAJ - Zkrachoval největší český zpracovatel krůt společnost Adex Agro z Lomu u Tachova. Na podnik, který ročně vyprodukoval až 8000 tun baleného masa a 3000 tun masných výrobků, byl 3. srpna letošního roku vyhlášen konkurz. Adex Agro se ocitl v platební neschopnosti a dostal se do velkých dluhů. Podle správce konkurzní podstaty Vojtěcha Levory neodváděla firma od začátku roku 2007 za své zaměstnance zdravotní a sociální pojištění a v červenci jim již nevyplatila ani mzdu. Celkové pohledávky věřitelů činí okolo 120 milionů Kč. Firmě Adex Agro se stal osudným nedostatek suroviny - tedy krůt. K bezproblémovému fungování by firma potřebovala měsíčně zpraco-
vat minimálně 400 tun masa, což představuje více než 22 tisíc kusů krůt. Ještě počátek roku 2006 byl bezproblémový a firma zpra-
covávala 578 tun masa, na konci stejného roku to však již bylo jen 337 tun a v lednu letošního roku již jen 57 tun, což představovalo pouhé 3894 kusy krůt. Dodavatelé krůt totiž začali prodávat své krůty do Německa a Polska, kde je po nich velká poptávka. O společnost Adex Agro ztráceli zájem již od konce loňského roku, a to údajně i z důvodu špatné spolupráce. Závod Adex Agro zahájil svůj provoz v roce 1994. Rozšíření o masnou výrobu a výrobu mražených a
chlazených tvarovaných polotovarů se uskutečnilo v roce 1997. Majitelem společnosti je od července roku 2004 odbytové družstvo Agrokrocan. Export závodu činil až 2000 tun masa. Mezi největší odběratele patřily supermarkety, následoval maloobchod a gastroodběratelé. Existenční problémy měl závod i v minulosti. V konkurzu byl již v roce 1999, díky vysokým investicím a potížemi se splácením dluhů. Podnik v konkurzu tehdy koupila dceřin-
ná firma Agrofert za 130 milionů korun. Ke dni vyhlášení konkurzu byl ve firmě zaměstnán 121 pracovník. Z tohoto počtu jich ve firmě nadále setrvá pouhých pět, ti budou zajišťovat nezbytnou údržbu. Zbytek obdržel k 31. srpnu výpověď. Jedná se o lidi především se základním vzděláním a o vyučené, kteří bydlí na Tachovsku, ale i Mariánskolázeňsku. Žádný jiný podobný závod v oblasti není. Propuštění mají ale velkou šanci najít si nové
zaměstnání, neboť situace na Tachovsku je nejpříznivější za posledních pět let a v nabídce na úřadu práce je přes 700 volných míst. Bývalí zaměstnanci by mohli najít práci ve čtyři kilometry vzdáleném Tachově a v zóně Nová Hospoda 14 kilometrů od Lomu. Jedná se především o místa skladníků a montážních a výrobních dělníků. Problémem je ale doprava, neboť většina zaměstnanců nevlastní osobní automobil. Jana Bartošová
Železná Ruda vyhlásila stavební uzávěru PLZEŇSKÝ KRAJ - Představitelé horského městečka Železné Rudy chtějí omezit výstavbu rekreačních bytů. Pomoci by jim v tom měla stavební uzávěra. Záměrem železnorudské radnice je vytvořit kvalitní horské městečko, kde se investoři budou zaměřovat především na obnovu starších objektů. Ve městě se investorům nabízí celá řada nevyužitých objektů bývalých ubytoven a hotelů, pro něž se přestavba
na rekreační byty jeví jako nejvýhodnější. Radnice také chce, aby se budovaly objekty využívané delší část roku. Mezi obyvateli Železné Rudy převládá názor, že rekreačních bytů je v městečku již hodně a pro město nepředstavují žádný výrazný přínos. Panuje také obava, že vysoký počet takovýchto bytů by mohl mít negativní dopad na existenci hotelů, turistických ubytoven a penzio-
nů. Žádný zákaz staveb bytů však město doposud nevydalo. Radnice pouze chce s novými investory diskutovat o tom, jak budou nové stavby vypadat, aby již nevznikaly stavby podobné těm, které v minulosti poškodily vzhled městečka. Radnice si přeje kvalitní stavby a kvalitně upravená veřejná prostranství. Investoři, kteří chtějí stavět nové byty, musí platit městu poplatky. Železná Ruda potřebuje nemalé
investice na údržbu silnic ve svém rozsáhlém katastru, na svoz odpadků. Od letošního roku proto sjednává u nových bytů věcná břemena 120 Kč/m2/rok. Tuto podmínku obsahuje stavební uzávěra. Pokud ji investor splní, může stavět. Získané peníze jsou následně využity na údržbu silnic, veřejné osvětlení a svoz komunálního odpadu. Železná Ruda leží v nadmořské výšce 754 m, v údolí říčky Řezné,
ze všech stran ji obklopují horské vrcholy. Má 1690 stálých obyvatel, spolu s přidruženými obcemi, mezi které patří Alžbětín, Špičák, Pancíř a Hojsova Stráž, pak 2118 obyvatel. V současné době je největším šumavským zimním centrem v Plzeňském kraji. Rekreačních bytů je v současné době v Železné Rudě a v Špičáku 440. Využívány jsou především v období prázdnin, vánočních svátků a za příznivých zimních
podmínek. Po zbylou část roku jsou prázdné. Ve městě je 6500 lůžek v hotelích a penzionech. Z těchto zařízení plynou městu poplatky, které majitelé rekreačních bytů neplatí. Stát dává radnici příspěvek na 2 000 stálých obyvatel, v sezóně jich tam bydlí ale i pětkrát více, a z nich žádný poplatek od státu město nezíská. Jana Bartošová INZERCE
Podnikatelé jsou rozhořčeni přístupem správců konkurzní podstaty i soudců Podnikatelé na Chrudimsku jsou znepokojeni chováním správců konkurzní podstaty, stejně jako s rozhodováním soudců, kteří podle nich podporují jejich podezřelé praktiky. Správci se v některých společnostech, které dočasně řídí, chovají velmi podivně a mnohdy poškozují podnikatele, kteří se samotným konkurzem nemají nic společného. Jeden z případů, který je těžko pochopitelný se odehrál v areálu společnosti Vitka Brněnec na adrese Brněnec 17. Společnost Darren s.r.o. zde koupila podnik VITKA Brněnec od společnosti Vitka Brněnec a.s., která byla v konkurzu. Později však majitel zjistil, že pohledávky podniku Vitka Brněnec, které byly obsažené v kupní smlouvě, prodal správce konkurzní podstaty někomu jinému ( např. Živnostenské bance ). Jiné byly již uhrazené. Z 11 mil. Kč pohledávek existovalo podle něho reálně asi 2 miliony Kč. Vyzval správce k protokolárnímu předání podniku, aby mohl uplatnit slevu z ceny a deklaroval schopnost zaplatit kupní částku. Místo předání podniku správce odstoupil od smlouvy. Samotné odstoupení od smlouvy však proběhlo velmi nestandardně. Prostory firmy obsadil managament Vitky za účasti policie a zabavil i zásoby jiných společností v účetní hodnotě nejméně 40 621 000 Kč společností Randa s.r.o. a Anidor s.r.o.. Ty správce konkurzní podstaty následně v roz-
poru se zákonem zahrnul do svého majetku. „Podali jsme sice vylučovací žalobu. Dodnes se však nezačala projednávat. Přitom je náš majetek správcem konkurzní podstaty téměř rozprodán a prohospodařen, což je opět v rozporu se zákonem,“ řekl nám ing. Michal Skřivánek majitel firem Randa a Darren. Podle něho to nejsou navíc jediné peníze, které jeho firmám správce konkurzní podstaty Vitky Brněnec dluží. „Celkem nám dluží úpadce částku převyšující 100 milionů korun. Nechápu jak může soud, který má na konání správce dohlížet, něco takového vůbec připustit. Copak majetek Anidor s.r.o. a Randa s.r.o. přirostl k Vitce. Je to již dva roky a všechny mé snahy o nápravu jsou marné,“ dodal rozhořčeně ing. Michal Skřivánek. Další smutnou zkušenost má společnost Kvatro Chrudim s.r.o.. Ta provozuje Stanici technické kontroly. Aby měla jistotu, že lidé si na jejich firmu zvyknou, uzavřela s majitelem nemovitostí smlouvu o dlouhodobém pronájmu. Zaplatila ho až do roku 2019. Provozovatel
nemovitostí však o několik let později zkrachoval. Správce konkurzní podstaty, který budovy získal do podstaty zkrachovalé firmy, se od té doby snaží firmu Kvarto Chrudim z nemovitostí vystrnadit. Když se mu to nepodařilo, prodal nemovitosti firmě Himaya v dražbě, která nebyla řádně ohlášena vyvěšením na Městském úřadě v Chrudimi, tak jak to ukládá zákon. Firma Himaya se poté snažila firmu Kvatro Chrudim vystěhovat. Vše vyvrcholilo podáním návrhu na konkurs firmy Kvatro Chrudim i přesto, že nebyl důvod. Krajský soud do firmy Kvatro dosadil předběžného správce konkurzní podstaty Evu Rabasovou. Na informačním portále Krajského soudu se však objevilo, že je firma v konkursu. Přitom byl předběžný správce za krátkou dobu odvolán. „Sice se nám vedení soudu omluvilo, ale naše společnost byla poškozena, neboť konkurence začala všechny informovat, že jsme v konkursu,“ řekl nám Martin Coufal, jednatel firmy Kvatro Chrudim. Podle něho se s neprofesionalitou soudu potýkají stále. „Poslední případ je z června. Chtěli jsme uložit doklady do spisu našeho soudního případu. Byli jsme však informováni, že spis byl 21.6. odeslán k Vrchnímu soudu. Tam však nedorazil. Až po několikáté urgenci bylo místopředsedkyní sou-
du vypátráno, že spis odešel od soudu teprve 17. 7. 2007. Kde byl po celou dobu nevíme,“ dozvěděli jsme se od Martina Coufala. Dodnes také nebylo nařízeno projednávání žaloby na neplatnost řádně neohlášené dražby na nemovitosti. Firmě Himaya, která nemovitosti koupila se daří soudní jednání stále zdržovat. Pronajala nemovitosti anglické firmě Vintrim Capital Limited, která přistoupila do soudního sporu o neplatnost dražby a soudu se nedaří jí doručit obsílku k jednání. Společnost Kvatro podala i trestní oznámení na předběžnou správkyni konkurzní podstaty, která se pokusila uplatit jejich účetního a přivést firmu do konkurzu. Okresní soud ji uznal nedávno vinnou a odsoudil ji. Soudce Okresního soudu v Chrudimi prostudoval důkladně spis o konkursu a podle svých slov se přesvědčil o tom, že Rabasová se snažila zdravou firmu dostat do konkursu. I to prý přispělo k tomu, že uvěřil, že úplatek nabízela. Rozsudek není pravomocný, neboť Rabasová se odvolala, a tak se další jednání přesune ke Krajskému soudu. V nezáviděnihodné situaci je i podnikatel Zdeněk Martínek. Správce konkurzní podstaty firmy Autocentrum s.r.o. zahrnul do konkurzní podstaty i Benzínovou čerpací
KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajstvíakomunikace:MilošSpáčil.Redakce:JanŠtifter,JanŘeháček,MilošKolesár,regionálnízpravodajové. Rubrika Památky Unesco: PhDr. Jiří Kotyk. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava.
stanici, kterou Martínek vlastnil v sousedství firmy, která je v konkurzu. Ač již v roce 2001 podal Martínek návrh na vyjmutí z konkurzní podstaty, soud začal případ projednávat až v roce 2005. Mezitím se již správce konkurzní podstaty domáhal vyklizení benzínové pumpy pomocí předběžných opatření, jež Vrchní soud vždy zamítl. 26.7. 2006 soudce Krajského soudu JUDr. Pavel Voseček rozhodl o tom, že čerpací stanice do konkurzní podstaty nepatří a jejím vlastníkem je Zdeněk Martínek. O dva dny později 28.7. 2006 však rozhoduje soudce stejného soudu Jiří Kratochvíl o předběžném opatření, které nařizuje Zdeňkovi Martínkovi čerpací stanici PHM vyklidit. Proti jeho rozhodnutí tentokrát již není odvolání. Naopak proti prvnímu rozhodnutí soudce Vosečka se správce konkurzní podstaty odvolává k Vrchnímu soudu v Praze. Zajímavé je, že v tu chvíli dává žádost o přistoupení ke sporu opět zahraniční společnost Vintrim Capital Limited. Krajský soud jí nejprve musí vyrozumět. Společnost ale opět nepřebírá poštu a Vrchní soud, který má řešit odvolání, tak nemohl začít jednat. Odvolací řízení je na neurčito zablokováno. Zatím musel podnikatel Martínek vyklidit čerpací stanici a správce konkurzní pod-
staty vypisuje na její provozování soutěž. Martínek se sice přihlásí, ale vybrán není. Vybrána je jiná společnost, která nabídla nápadně jen o málo jiné podmínky než Martínek. Podnikatel se tak od té doby chodí dívat, jak jeho čerpací stanici provozuje někdo cizí. Navíc, jak se může kdokoliv přesvědčit z dokladu o zaplacení, není to společnost Gilbert Insurance Services, která soutěž vyhrála, ale jiný podnikatel. „Nechápu to. Mám v ruce sice v této chvíli nepravomocný, ale pořád rozsudek o tom, že čerpací stanice je moje. Přesto mi je předběžným rozhodnutím odebrána a již přes rok ji nemohu provozovat. Nikde přitom nemám dovolání,“ je zklamaný podnikatel Martínek. Průběh řady soudů týkajících se těchto i podobných kauz, ve kterých jde o mnohamilionové majetky, probíhá velmi nestandardně. Jsou i případy, kdy si soudce v rozsudku splete žalovanou stranu s žalobcem. Spisy na několik týdnů zmizí a na soudu nejsou k dispozici. Některými, příliš křiklavými případy, se již začala zaobírat i policie. Je však otázkou, zda se jí podaří vše prošetřit a lidi, kteří si na konkursech nashromáždili mnohamilionový majetek, pohnat k zodpovědnosti. (Jiří Dlouhý, PR)
Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjemobjednávek:telefon:+420541233232,fax:+420541616160,e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 6. Číslo: 9. Vychází: 14. září 2007 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRÁTCE Hejtman spustil internet Hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík v září slavnostně otevřel veřejný přístup k internetu pro české krajany v obci Češko Selo v Srbsku. Královéhradecký kraj na zřízení internetového připojení v obci s početnou českou komunitou přispěl skoro padesáti tisíci korun. „Spolupráce kraje s českou menšinou žijící v Banátu na severovýchodě Srbska trvá již přes pět let, během kterých jsme přispěli krajanům kolem půl milionu korun. Pomohli jsme například s renovací školy, s počítačovou výukou či pořízením dětského hřiště v obci Kruščica. Nyní chceme pomoci srbským regionům při integraci do Evropské unie,“ řekl Bradík. (zr)
GLOSA „Volal mi Spáčil z Krajskejch, ať mu vymyslím nějakou glosu,“ říkám manželce myjící nádobí od oběda. „Kdo je Spáčil?“ - Táže se žena. Odpovídám: „Editor těch novin.“ – „Aha,“ vnímá přijatou informaci žena a pokračuje: „A jakou glosu?“ – Co jí na to říct? „Jdu na záchod, třeba mě něco napadne,“ pokračuji ve svém kultivovaném sdělení. „Tam nechoď, tam vymyslíš leda tak „hov..“,“ říká mi manželka a myslí si asi, bůhvíjak není vtipná. „Má potřeba není, na rozdíl od potřeby Spáčila, kterého tlačí uzávěrka, velká,“ oponuji ženě. Tolik k tomu, co předcházelo volbě tématu mé dnešní glosy. Budu psát o tom, kterak při rekonstrukci Riegrova náměstí v Hradci, to je u „vlakáče“, byl objeven kryt z války. Respektive ne o tom, jak byl objeven, ale zamyslím se nad tím, co s ním. Zahrabat ho? Nevím, co o tom soudí vedení města, ale já bych z toho krytu udělal turistickou atrakci. Sakryš, zase prozrazuji podnikatelský záměr! Co třeba sklepení plné archivního vínka…? Na jednom konci náměstí bych vykopal vstup do krytu, na druhém konci bych vykopal výstup. Archivní sklepení, do něhož by se po nezbytných úpravách navezla nejrůznější vínka, by bylo, předpokládám, vyhlášeným turistickým tahákem! Na jednom konci by turista, ale klidně i místní, do krytu vlezl, pak by jím s průvodcem prošel, a až by si vychutnal veškeré ochutnávky, mohl by na druhé straně vylézt. Co vy na to? Myslím si, že by to jistě podpořilo turistický význam města! Ba co víc, kdybych měl finance, které nemám, šel bych do toho i z toho důvodu, že je kryt umístěn ve strategické poloze – v blízkosti hlavního vlakového i autobusového nádraží, takže by potácející se turista vylezl z krytu a hned by naskočil na linku, která by ho přiblížila, kam by potřeboval, což by vlastně ještě více umocnilo význam stavějícího se terminálu hromadné dopravy a navíc by to, že lidé po opuštění „krytu“ mohou odjet autobusem, vlakem či MHD, zabránilo, aspoň částečně, nadměrnému pohybu podnapilých osob ve městě. Takže by na to možná šlo sehnat i nějaký grant z odboru prevence kriminality, nevím… Otázkou jen zůstává, zda je tam na uskladnění vína ta správná teplota, to fakt nevím, já mám sklep jen v paneláku… Petr Neckař
KN | září 2007 |
19
Ve školství byl zahájen nový informační projekt HRADEC KRÁLOVÉ – Dvacet škol z celé České republiky je zapojeno do pilotní fáze projektu Školní informační kanál (ŠIK). Do vybraných škol byly umístěny velkoplošné obrazovky. Programová náplň vysílání je zaměřena např. na prevenci kriminality, nabídku volnočasových aktivit atd. V každém kraji ČR je do projektu zapojena minimálně jedna škola. Projekt realizuje společnost LeTkom s.r.o., která dne 5. září ŠIK oficiálně prezentovala před zástupci médií v královéhradecké Základní škole Pouchov, která je zatím jedinou „základkou“ zapojenou do tohoto projektu, zbylé školy jsou střední.
„Na projektu společnost LeTkom s.r.o. spolupracuje s řadou státních institucí, například s ministerstvem vnitra, školství a s ministerstvem spravedlnosti. Zapojeni do něho jsou i různé neziskové organizace, například ty, které se zabývají protidrogovou problematikou, prevencí kriminality atd. Dále personální agentury a v neposlední řadě i úřady práce, krajské úřady, Policie ČR, ale i společnosti, které chtějí jako zaměstnance získat absolventy daných škol,“ konstatovala Jana Vosáhlová, product manažerka Školního informačního kanálu. „Naše spolupráce na projektu ŠIK zatím spočívala na bázi vzájemných konzultací. Projekt se mi
osobně líbí, má potenciál být velmi prospěšný. Jeho partnerem jsme se stali hlavně z toho důvodu, že v něm vidím potenciál v oblasti kariérového poradenství a v oblasti prevence. Myslím si, že projekt přináší příležitost i pro řadu neziskových organizací, které dělají zajímavé programy a potřebují je propagovat na základních a středních školách,“ řekl RNDr. Jindřich Kitzberger, náměstek ministryně školství. Organizátoři projektu ŠIK spolupracují také např. s Ministerstvem vnitra České republiky. „Možnost naší spolupráce v rámci projektu ŠIK vidím hlavně v oblasti prevence kriminality, to znamená v oblasti řešení sociálně pa-
Projekt Školní informační kanál byl před zástupci médií prezentován 5. září v ZŠ Pouchov v Hradci Králové, kde jsme také pořídili tento snímek. foto: autor tologických jevů, otázek dopravní bezpečnosti, prevence dětských úrazů atd.,“ uvedl JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra
ČR. Záměr projektu hodnotí jako velmi dobrý. „Jsme rádi, že informace i z oblasti prevence kriminality se budou dostávat k dané cílové skupině – to znamená
k dětem a mládeži,“ konstatoval Koníček. Organizátoři projektu plánují v dalších letech počet koncových míst neustále rozšiřovat. Petr Neckař
Při rekonstrukci byl objeven Gočárova třída kryt z druhé světové války bude bezpečnější V současné době se ve městě rekonstruuje Riegrovo náměstí. Kvůli tomu na náměstí došlo k přesunu stanovišť autobusových linek a k omezení dopravy v tomto místě. „Teď probíhají stavební práce. Ve druhé polovině srpna se nám díky nim podařilo objevit pod silnicí u VČE starý letecký kryt z druhé světové války. Nemáme k dispozici žádnou dokumentaci k tomuto krytu, údajně se tato stavba rozprostírá pod celým Riegrovým náměstím. Zatím nemáme důvod kryt s chodbami zkoumat, jen jsme zjišťovali, jestli nehrozí zřícení některých jeho částí. Stavba je udělána z železobetonových odlitků a zřícení nehrozí,“ uvedl tiskový mluvčí města Hradce Králové Václav Svoboda. Dodal, že tento „nález“ nebude mít vliv na cenu stavby. Pokud dojde k navýšení finančních prostředků potřebných na rekonstrukci náměstí, pak jen v řádech několika tisíců korun, které budou užity na zabezpečení krytu před „nezvanými hosty“. Celkové náklady na konstrukci Riegrova náměstí činí 100 milionů Kč. „V tuto chvíli ani nevíme, komu kyt patří, protože od války ho nikdo nevyužíval. To, že jsme se o
něm dozvěděli, je dílo náhody,“ uvedl Svoboda. Riegrovo náměstí, které leží hned vedle hradeckého hlavního vlakového nádraží, bude propojeno s novým terminálem autobusové dopravy. „Mezi terminálem a vlakovým nádražím bude jezdit kyvadlově městská hromadná doprava, přičemž v úvahách se počítá s tím, že by tato cesta byla pro cestující zdarma. Kolem 15.
Stavba královéhradeckého terminálu autobusové dopravy by měla být dokončena do konce listopadu. foto: autor
září budou nad terminálem instalovány plachty, takže stavba začne dostávat finální podobu. Stavba je velmi technicky náročná, což také způsobilo její prodražení. Díky terminálu se sjednotí stanoviště městské a meziměstské dopravy na jedno místo a současně tam vznikne zcela nové zázemí pro cestující – nové sociální zařízení, restaurace, obchody,“ řekl Václav Svoboda. A kdy bude terminál hotov? Václav Svoboda na tuto otázku odpověděl, že hradecké zastupitelstvo souhlasilo s prodloužením termínu dokončení stavby terminálu hromadné dopravy. „Původní termín dostavby této části byl stanoven na 31. srpna 2007, přičemž už 1. září si město mohlo v případě nedodržení termínu nárokovat smluvní garanci ve výši 80 milionů korun. Stavba by měla být podle nové dohody dokončena do 30. listopadu. Město Hradec Králové, bude-li stavba včas dokončena, má do konce roku nárok na dotaci z Evropské unie ve výši 60 milionů. Pokud by stavební firma nestihla do 30. listopadu práci dodělat, má město právo si vzít zmíněnou smluvní garanci,“ informoval nás Václav Svoboda. Ač je Hradec Králové krajským městem, plnohodnotné autobusové nádraží doposud neměl, neboť autobusy odjížděly z provizorních míst u vlakového nádraží a z blízké lokality U Koruny. „Předpokládám, že zhruba od nového roku by mohlo být nové nádraží využíváno,“ konstatoval mluvčí Svoboda. Petr Neckař
Celkem 23 miliony Kč si vyžádá rekonstrukce Gočárovy třídy v Hradci Králové, která byla zahájena začátkem července, kdy byla tato ulice uzavřena pro veškerou dopravu. „Od 3. září je Gočárova třída již otevřena pro autobusy městské hromadné dopravy, od 9. září se na Gočárovu třídu vrátila veškerá automobilová doprava,“ řekl nám Václav Svoboda, mluvčí města Hradce Králové. Dodal, že na Gočárovu třídu byl položen nový živičný povrch a úpravy se dočkala i světelná signalizace. „Jednalo se o kompletní rekonstrukci povrchu včetně podzemních sítí, chodníků, vybudována tam byla také cyklostezka. Hlavním cílem bylo zvýšit bezpečnost chodců – u přechodů vznikly dva nové ostrůvky, přechody budou přisvětlené,“ uvedl Svoboda. (nec)
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Královéhradecký kraj je na čerpání financí z evropských fondů připraven. Do nového projektovacího období vstupuje vybaven dobrými zkušenostmi z období minulého i silným partnerem v podobě své příspěvkové organizace Centra evropského projektování, která kromě přípravy, řízení a kontroly projektů pracuje i jako servisní organizace kraje. Významným mezníkem ve prospěch další práce a přípravy projektů byl unikátní veletrh uskutečněných projektů „Best Practices“, který se v prostorách královéhradeckého Krajského úřadu konal 18. června 2007. Nové programovací období je koncepčně připravováno ve spolupráci v rámci NUTS II Severovýchod. Pro tento region soudržnosti je určeno plných 18 mld. korun, na kterých se budou partnerské kraje podílet. Královéhradecký kraj vstupuje do let 2007 – 13 s vizí řady projektů v rámci své Strategie rozvoje. Mezi nejzajímavější můžeme řadit přeshraničně významnou Obnovu Lázní Běloves, Revitalizaci areálu Kuks vedoucí k obnově relaxační turistiky v celém areálu památkové rezervace, Valdštejnskou univerzitu Jičín s plánem rozšíření možností vysokoškolského studia v regionu nebo řada projektů na výstavby čističek odpadních vod. Unikátní a rozsáhlý projekt se také zaměří na Integrovaný záchranný systém v Hradci Králové, na podporu prevence rizik, včetně rozvoje a provádění plánů pro Rostislav Všetečka, prevenci a řešení přírodních a náměstek hejtmana technologických rizik
Projekt Krajské noviny je podporován Královéhradeckým krajem
20
| KN | září 2007
INZERCE/PREZENTACE
VSTUP DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU SE BLÍŽÍ Česká republika a spolu s ní dalších osm států se připravuje na zrušení hraničních kontrol k 31. prosinci 2007. Po vstupu České republiky do Schengenu bude možné: • překračovat hranice se sousedními státy bez hraničních kontrol, • plně využívat práva volného pohybu po zemích rozšířeného schengenského prostoru, • plynule projíždět bývalé hraniční přechody bez zastavení.
Po plném zapojení České republiky do schengenské spolupráce zůstanou zachována určitá pravidla, mezi která patří např.: • povinnost cestovat s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem, • omezení pohybu vyplývající z ochrany životního prostředí, soukromého majetku a z bezpečnosti silničního provozu, • možnost dočasně obnovit kontroly na vnitřních hranicích v případě ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti ČR. Informujte se o všech souvislostech rozšíření Schengenu o Českou republiku. Bližší informace získáte na stránkách vlády ČR www.euroskop.cz/schengen
Vzdělávání je podmínkou k udržení práce Inzerce_Krajskenoviny_280x204.indd 1
Vývoj společnosti spěchá stále rychleji kupředu a technologické postupy se mění každým okamžikem. Celoživotní vzdělávání je proto nezbytnou podmínkou k udržení se na trhu práce. Pardubický kraj celoživotní vzdělávání podporuje již třetím rokem a snaží se tak smazat handicap naší země. „Česká republika zaostává za Evropskou unií v zájmu o celoživotní vzdělávání. Pouze 6,3% dospělých lidí je zapojeno do některé z forem dalšího vzdělávání, což je o 3% méně než je evropský průměr,“ říká krajská radní zodpovědná za rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a zaměstnanost Jana Smetanová. Problém však tkví i na straně podniků. „Bohužel jen 62% tzv. malých zaměstnavatelů (do
49 pracovníků) je ochotno poskytovat svým zaměstnancům další vzdělání,“ dodává Smetanová. Krajský úřad proto po celý podzim pořádá kampaň, která různou formou nabízí informace o kurzech, vzdělávacích institucích i bezplatné poradenství. Zřízena je telefonní poradenská linka 464 623 333 i webové stránky www.sebevzdelani.cz, kde kromě již zmiňovaných informací lze nalézt i vzdělávací internetovou hru o ceny. Letáčky s informacemi o kampani dostanou všechny domácnosti v Pardubickém kraji
Celostátní zahájení Týdnů vzdělávání dospělých. Na snímku zprava je radní Jana Smetanová s moderátorem Martinem Stratílkem a Zdeňkem Palánem, prezidentem Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky. zdroj: archiv Pk
do svých schránek. Tváří letošní kampaně je v moderní podobě Učitel národů Jan Ámos Komenský, jehož 415. výročí narození letos slaví nejen učitelé. Pardubický kraj také pořádá Týden vzdělávání dospělých, který nabízí možnost bezplatných kurzů, přednášek i seminářů. V Pardubicích také proběhlo 3. září poprvé v České republice Celostátní zahájení Týdnů vzdělávání dospělých, na němž své aktivity představily krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů z osmi krajů České republiky i vzdělávací instituce. Pro obyvatele Pardubic byla k dispozici mimo jiné nabídka kurzů některých vzdělávacích agentur, které zde měly své propagační stánky. Kampaň má napomoci nepříznivé situaci, ve které se Pardubický kraj také potýká s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků. Tento nežádoucí stav ohrožuje rozvoj firem v regionu, protože počet zájemců o nedostatkové obory v oblasti stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky či chemie zdaleka nepokrývá potřeby zaměstnavatelů. „Chceme proto už u dětí na základních školách zvýšit zájem o technické obory, vzděláváme výchovné poradce v oblasti kariérového poradenství a rozvíjíme spolupráci škol a firem,“ vyjmenovává Smetanová a hned uvádí konkrétní projekt: „Zájem o vědu a techniku je třeba probouzet už na základních školách, proto kraj připravil festival vědeckých a technických projektů pro děti a mládež od 6. ročníku základních škol až po maturanty na všech typech škol středních,“ přiblížila. Tento projekt je součástí připravovaného Programu vytváření a rozvíjení zájmu dětí a mládeže o vědecké a technické obory v České republice a zahájen bude 17. září mezinárodní konferencí Mládež, věda a technika. Projekt na podporu technického vzdělávání přitom v předchozích letech už slavil drobné úspěchy. Pro letošní školní rok stoupl počet zájemců o studium technických oborů na středních školách v Pardubickém kraji o tři procenta. Ve srovnání s minulým školním
Stánek Centra celoživotního vzdělávání Jezerka, o.p.s. rokem vzrostl nejvíce zájem dětí vycházejících ze základních škol o obory truhlář, strojírenství, zámečník, informační technologie-aplikace osobních počítačů, mechanik strojů a zařízení, mechatronik, výpočetní technika, technické lyceum, systémy informační, mechanizace a služby, lakýrník, pozemní stavitelství, reprodukční grafik, mechanik elektronik, truhlářské práce, instalatér a tesař. „Přestože má náš kraj tradici v chemické výrobě, nemají děti dlouhodobě zájem o obor chemik laborant a aplikovanou chemii, což je škoda, protože i v těchto oborech by se velmi dobře uplatnily,“ lituje Jana Smetanová. Pardubický kraj však kromě probouzení zájmu dětí o technické obory či ochoty dospělých neustále doplňovat a rozšiřovat své znalosti podporuje i podnikatele. Snaží se ocenit jejich přínos pro kraj především v oblasti inovací. „Kraj společně s mezinárodní
6.9.2007 15:10:03
zdroj: archiv Pk
agenturou Ernst&Young vyhlásí soutěž Podnikatel roku a Technologický podnikatel roku 2007 Pardubického kraje. Poprvé v České republice bude vyhlášena i kategorie pro firmu, která se zabývá inovacemi,“ přibližuje záměry Smetanová. Kraj předal organizátorům seznam inovačních firem, které byly podchyceny při zpracování Regionální inovační strategie. „Naším zájmem je podporovat tyto firmy, které nabízejí vysoce kvalifikovanou práci a věřím, že soutěž bude úspěšná.“ doplnila. Konečný příjem nominací je stanoven na 30. listopadu a hodnocení provádí odborná porota. Vítěz Podnikatele roku postupuje do celostátního kola a nejlepší z něho pak do finále v Monte Carlu. Kategorie Technologický podnikatel končí oceněním na úrovní kraje, protože jinde zatím vyhlašována není. Krajské kolo soutěže proběhne na přelomu ledna a února.
