Archiv m sta Karlovy Vary

Státní oblastní archiv v Plzni

Státní okresní archiv Karlovy Vary

Archiv mČsta Karlovy Vary Spisový materiál Díl 1 Registraturní pomĤcky

1788 – 1945

Dílþí inventáĜ

EL NAD 75 Archivní pomĤcka þ.: 307

Antonín MaĜík

Karlovy Vary 2007

2

Obsah Úvod………………………………………………………………………….… s. 3 I. Vývoj pĤvodce archivního souboru…………………………………… s. 4 Období do roku 1850……………………………………….….. s. 4 Období 1850 – 1918…………………………………….…….. s. 18 Období 1918 – 1938………………………………………..…. s. 23 Období 1938 – 1945……………………………………………s. 32 II. Vývoj a dČjiny archivního souboru………………………….…….. s. 34 Uložení písemností u pĤvodce………………………………… s. 34 PĜedání archivního souboru do archivní péþe……………….… s. 35 Zásahy provedené v archivním souboru v dobČ uložení v archivu….…..……………………………………………….. s. 35 Popis pĤvodního registraturního systému ………………..…… s. 35 Skartace pĜed inventárním zpracováním……………………… s. 37 Ztráty registraturních pomĤcek pĜed pĜevzetím do archivní péþe…………………………………………….… s. 37 ýásti archivního souboru nacházející se v jiných archivech…. s. 38 III. Archivní charakteristika souboru…………………………….…… s. 38 PĜedchozí archivní zpracování a delimitace…….…………..… s. 38 Postup zpracování…………………………………………….. s. 39 VnitĜní skartace…………………………………………..……. s. 41 Delimitace do jiných archivních souborĤ………………..….… s. 41 Kategorizace, jazyk, fyzický stav………………………………s. 43 IV. Struþný rozbor obsahu archivního souboru ……………….……… s. 43 Možnosti badatelského využití…………………………………s. 44 V. Záznam o uspoĜádání archivního souboru a zpracování archivní pomĤcky………………………………………..…… s. 47 PĜílohy: PĜíloha þ. 1 Seznam použité literatury …………………………s. 48 PĜíloha þ. 2 Konkordantní tabulka pĜedchozích signatur a nových inventárních þísel……………………………....… s. 52 PĜíloha þ. 3 Archivní struktura registraturních pomĤcek……… s. 53 PĜíloha þ. 4 Spisové plány……………………………………. s. 55 PĜíloha þ. 5 Seznam použitých zkratek………….………..…… s. 68 Inventární seznam………………………………………….………………… s. 69 Období do roku 1850………………………………….…….………… s. 70 Období 1851 − 1906 ………….…………………….………....……… s. 83 Období 1907 − 1938 ……………………………………………...….. s. 95 Období 1938 − 1945 ………………………………….……………... s. 134 RejstĜík………………………………………..…….……………………… s. 138 RejstĜík vČcný …………………….…………….…………………… s. 139

3

Úvod

4

I. Vývoj pĤvodce archivního souboru Období do roku 1850 Vznik mČsta, první zmínka PĤvodcem archivního souboru je mČsto Karlovy Vary a jeho úĜady. V pĜedmagistrátním období mČsto reprezentuje mČstská rada v þele s purkmistrem. PísemnČ jsou Karlovy Vary poprvé doloženy v roce 1370. Tohoto roku obdržely 14. srpna mČstská práva. MČsto však již v té dobČ existovalo. Kdy pĜesnČ bylo založeno, není známo. Za rok založení mČsta se tradiþnČ považuje rok 1358, v nČmž Karel IV. mČl založit hrad nazvaný vlastním jménem, avšak tento rok se zakládá teprve na spise Kašpara Bruschia až ze 16. století a nelze jej považovat za spolehlivý. MČsto vzniklo spíše na poþátku padesátých let 14. století. Práva, která mČsto v roce 1370 obdrželo, byla práva mČsta Lokte, pro které zase bylo mateĜským právem chebské mČstské právo, spadající do norimberské právní oblasti. Územní rozsah MČsto vzniklo v bezprostĜední blízkosti VĜídla a tvoĜilo je pouze nČkolik desítek domĤ. Nebylo vymezeno hradbami, nýbrž pouze mČstskými branami, neboĢ již od roku 1401 mČlo právo azylu a bylo považováno za otevĜené mČsto. Na pĜelomu 16. a 17. století mČlo asi sto domĤ, což je Ĝadí mezi malá mČsta. Pro srovnání uvećme, že napĜ. bouĜlivČ se rozvíjející Jáchymov mČl již v roce 1534 asi 1200 domĤ. Karlovy Vary byly nČkolikrát poniþeny pohromami. 9. kvČtna 1582 povodeĖ zniþila asi dvČ tĜetiny domĤ, 13. srpna 1604 celé mČsto shoĜelo, 23. kvČtna 1759 vyhoĜela celá centrální þást mČsta. Z tČchto pohrom se však mČsto vždy velice rychle vzpamatovalo. Po požáru v roce 1759 byla krajským úĜadem zakázána chaotická výstavba, se stavbou jednotlivých domĤ se muselo poþkat na vypracování stavebního Ĝádu, þímž mČsto získalo moderní tváĜ. Karlovy Vary byly pravdČpodobnČ založeny jako komorní mČsto, avšak v listinČ, jíž obdržely mČstská práva, to není výslovnČ Ĝeþeno, což se stalo pĜíþinou pozdČjších sporĤ. V roce 1434 se totiž dostaly i s celým Loketským krajem do zástavy ŠlikĤ. Tím se Karlovy Vary dostaly do vážného ohrožení, že se z nich stane poddanské mČsto, za nČž je Šlikové skuteþnČ považovali a podle toho s ním nakládali. To vedlo ke sporĤm, v nichž sice Šlikové byli zemským soudem vyzýváni, aby dodržovali karlovarská privilegia, slabý jagellonský stát však nikterak nebyl s to je k tomu donutit. Zástavním držitelem se stal nejprve Kašpar Šlik, jenž však jako Ĝíšský kancléĜ se na Loketsku nezdržoval a vlastní správu kraje vþetnČ hodnosti loketského purkrabího pĜevzal jeho bratr Matyáš. Ten v roce 1455 zastavil Karlovy Vary rytíĜi Václavu Polackému z Polák. Vzniklé spory mezi Šlikem a Polackým vedly k válce, kterou ukonþilo až v roce 1475 rozhodnutí smírþí komise, jmenované králem. Matyáš Šlik musel zaplatit Polackému zástavní peníze a Karlovy Vary se vrátily do jeho rukou. Roku 1487 Matyáš Šlik zemĜel a Loketský kraj si rozdČlili jeho synové. Jeroným získal purkrabství a mČsta Loket, Karlovy Vary a Kynšperk, Kašpar II. obdržel panství Ostrov vþetnČ HroznČtína s celnicí a clo v RadošovČ a Mikuláš zdČdil Falknov (Sokolov), JindĜichovice, Ostroh, DČpoltovice a markrabský dĤm v Lokti. V roce 1491 Jeroným zahynul v Uhrách v bojích s Turky a Karlovy Vary zdČdili jeho synové Albrecht, Kvirin a Šebestián. Kvirin vstoupil do Ĝádu nČmeckých rytíĜĤ, Šebestián vládl v Karlových Varech do roku 1527, kdy padl v Sedmihradsku a Albrecht zĤstal jediným držitelem Karlových VarĤ, Kynšperku i Lokte. V roce 1541 pĜenechal Loketský kraj vþetnČ uvedených mČst výmČnou za jiné statky svému bratranci Jeronýmovi II., synu Kašpara II. Tomu byl roku 1547 zabaven majetek za úþast ve šmalkaldské válce. Od té doby byl panovník jediným lenním pánem mČsta. PotenciálnČ tu ovšem možnost zástavy a eventuelního ohrožení se strany zástavní vrchnosti zĤstávala. Otázku postavení mČsta jednoznaþnČ vyĜešila až konfirmace privilegií od Josefa I. z 13.

5 prosince 1707, po jejímž vystavení již nebylo pochyb, že Karlovy Vary jsou královským mČstem a toto oznaþení pak mČsto od té doby soustavnČ užívalo. PostupnČ si mČsto budovalo svĤj pozemkový majetek. Nejstarším majetkem mČsta byla ves Obora, zaniklá pravdČpodobnČ za tĜicetileté války. Roku 1493 mČsto koupilo od loketského komoĜího ŠtČpána ze Žćáru a jeho manželky Barbory dvĤr v Drahovicích, 11. kvČtna 1511 získalo odkazem RybáĜe, 16. prosince 1532 jim jako léno Jeroným Šlik daroval Rosnici, 12. prosince 1553 od Kryštofa z Gendorfu koupily Tuhnice a Horní i Dolní Dvory. V roce 1609 císaĜ Rudolf II. vesnice Tuhnice, Horní i Dolní Dvory, Rosnici a RybáĜe, dosud držené jako loketské lenní statky, zmČnil ve svobodné dČdiþné statky, aby tak pomohl mČstu, postiženému pĜed pČti lety požárem. 14. února 1614 mČsto koupilo od Volfa Bernarda Fictuma Dalovice se Všeborovicemi a Vysokou, ty však v záĜí 1636 v dĤsledku ožebraþení za tĜicetileté války zase muselo prodat. V þervenci 1615 mČsto koupilo od Lukrécie ze Schönau Bohatice. Roku 1794 zaþala výstavba Nových Tuhnic. Až do poþátku 19. století Karlovy Vary vlastnily Drahovice (bylo v nich 39 domĤ), Bohatice (14 domĤ), Rosnici (8 domĤ), RybáĜe (27 domĤ), Horní Dvory (6 domĤ), Dolní Dvory (9 domĤ), Staré Tuhnice (20 domĤ,) a Nové Tuhnice (18 domĤ). V roce 1831 bylo vyþlenČno z Bohatic sedm domkĤ, zvaných Schiffhäuseln, popĜ. též Schiffhäusern, které se nacházely pĜi levém bĜehu OhĜe a ty byly pĜiþlenČny k Drahovicím. KromČ uvedených vesnic mČsto vlastnilo další pozemkový majetek. MČstu zprvu náležel les zvaný MČstský statek, uprostĜed nČhož se nacházela ves Obora. 30. ledna 1483 mČsto koupilo od Václava Hýzrleho Hamerskou louku a Kamenný vrch (Hammerwiese a Steinberg), 6. ledna 1485 kostel v Karlových Varech získal od Jeronýma Šlika lesní pozemek Kaselgraben v revíru Ploben, r. 1493 mČsto koupilo od Hanse Rubendunsta dvČ louky u OhĜe v Tuhnicích, r. 1531 mČsto koupilo louku Kachní zobák (Entenschnabel) u OhĜe a Chodovského potoka, r. 1533 Kašpar Warnasko prodal Karlovým VarĤm tĜi a pĤl statku ve Staré Roli a dva statky v Rosnici, 1541 mČsto koupilo od loketského mČšĢana Matyáše Thumthuma rybník Thumthum v Rosnici, r. 1532 koupilo Starý rybník u Otovic a Wobesova mlýna od Erharta ze Štampachu, r. 1553 Erhart ze Štampachu propĤjþil špitálu rybník a louku nad PĜemilovicemi, 11. srpna 1598 mČsto koupilo lesy Soss a Ploben z panství Kyselka za 8500 kop míšenských, dále celnici v Karlových Varech a v Sedlci a dva mosty pĜes OhĜi, jeden z nich v Tuhnicích, druhý v Drahovicích a posléze Kamenný most pĜes Chodovský potok, r. 1602 Leonard Colonna z Felsu pronajal mČstu pozemky z panství AndČlská Hora. Roku 1721 byl mČstu darován pozemek VČþný život jako léno k panství Kyselka. VČcná kompetence Do kompetence mČsta náležely všechny záležitosti, které se týkaly jeho komunální správy, bezpeþnosti a hospodaĜení. Purkmistr vyĜizoval hospodáĜské, soudní i politické záležitosti a všechnu pĜenesenou agendu, spravoval kostelní úþty, kováĜské úþty a vše, co se týkalo péþe o zdraví. MČstská rada vedla obecní a soudní záležitosti, obecní starší se mohli zúþastnit všech zasedání mČstské rady. Prvním ze starších byl rychtáĜ. RychtáĜ mČl dále na starosti spory do 50 zl. a trestní agendu ménČ významných pĜestupkĤ. MČstská rada vystavovala kĜestní a rodné listy cizincĤm, jimž se bČhem pobytu v Karlových Varech narodilo dítČ, pĜiþemž si vyžádala pĜísahu o zachování pravé víry. Také udílela za poplatek mČšĢanské právo. K udČlení souhlasu k provozování obchodu nebylo mČšĢanské právo nutné. Rada urþovala dva dozorce na trhy, neboĢ maso, které se prodávalo, bylo špatné a drahé. PodobnČ byl zajištČn i dozor nad obchodem s rybami. Soudní pravomoc magistrátu mĤžeme poznat z radních protokolĤ a také z deníkĤ soudní taxy. Lze Ĝíci, že se týkala pĜedevším nesporného soudnictví a v menší míĜe i sporného. Magistrát zajišĢoval prodej nemovitostí, zapsání obligací a kvitancí, potvrzení testamentĤ, pĜihlášení o dČdictví a další dČdické záležitosti, manželské smlouvy, udČlení mČšĢanského

6 práva a složení mČšĢanské pĜísahy, rozvody od lože a stolu, prohlášení zletilosti, podání žaloby a rĤzné spory mČšĢanĤ atd. Sídlo instituce MČstská radnice, postavená v roce 1520, se nacházela na Tržišti vedle Tržního pramene. V letech 1604 a znovu 1759 shoĜela, poté bylo mČsto 18 let bez radnice a mČstská rada úĜadovala v létČ v ýeském sále, v zimČ v pivovaĜe a v budovČ školy. Nová radnice byla postavena v roce 1777. Svému úþelu sloužila až do roku 1854, kdy byla urþena k demolici, ke které však došlo až v roce 1875. Správní vývoj MČstskou správu Karlových VarĤ lze rozþlenit do tĜí období: pĜed vznikem regulovaného magistrátu v roce 1788, období regulovaného magistrátu 1788 – 1849 a období mČstského úĜadu 1850 – 1945. Obnova mČstské rady a úĜadĤ PĜedmagistrátní období, k nČmuž máme prameny až od poþátku 17. století, je charakterizováno pĜíslušností do chebské oblasti norimberského práva. Pro chebské právo bylo charakteristické, že ve funkci purkmistra se nestĜídali všichni radní, nýbrž jen þtyĜi, kteĜí byli zvoleni pĜi obnovČ rady. V poþtu radních a starších byly mezi jednotlivými mČsty odlišnosti. MČstská rada se nevolila pĜímo, nýbrž prostĜednictvím þtyĜ volitelĤ zvaných Churherren. Pro srovnání uvećme, že v Chebu i v Lokti obnova rady probíhala ve stĜedu po nedČli Invocavit, tj. po první nedČli postní (mezi 11. únorem a 17. bĜeznem). V Chebu byl jeden volitel nČkterý z purkmistrĤ, druhý z rady, tĜetí ze soudu a þtvrtý z pĜísežných. Zpoþátku byli voleni vždy jiní purkmistĜi, od roku 1607 stejné osoby. V Lokti vlastní volbu Ĝídil písaĜ. Dva z volitelĤ byli z rady a dva z obecních pĜísedících. V Lokti byla každoroþnČ obnovována jen polovina rady a dva z purkmistrĤ. V podrobnostech byly tedy mezi jednotlivými mČsty chebské právní oblasti menší odchylky. Právo samosprávy mČlo pro existenci samostatného mČsta zásadní význam. Karlovy Vary získaly toto právo hned pĜi udČlení mČstských práv. V dobČ šlikovské zástavy v 15. století bylo toto právo však vážnČ ohroženo. 5. srpna 1499 král konfirmoval mČstská privilegia vþetnČ práva na samosprávu. V tomtéž roce je prokázáno, že rada se obnovovala první postní pondČlí (mezi 9. únorem a 15. bĜeznem), a to tak, že rada zvolila dva volitele, i zde nazývané Churherren, a obec také dva. Tímto zpĤsobem probíhala obnova rady každoroþnČ, s výjimkou váleþných let 1621 – 1628, 1631 – 1633, 1635 – 1637, 1648 a 1742. Když nČkterý purkmistr zemĜel, rozdČlili si zbývající jeho období. Za války se mohlo stát, že postupnČ zemĜeli všichni purkmistĜi. PurkmistĜi, radní a pĜísežní tvoĜili vlastní neboli vnitĜní radu, spolu se staršími pak celou radu. PĜed radu smČli mČšĢané pĜedstoupit jen v þerném plášti. Až do 16. století byl volbČ pĜítomen zástupce vyslaný loketskou mČstskou radou, který mČl nad obnovou rady dozor. Do vlastní volby nezasahoval. Naposledy je jeho úþast doložena roku 1594. Nový rychtáĜ a þtyĜi pĜísedící z obce zvolili z vnitĜní rady dva volitele; byli to vždy dva z purkmistrĤ. Další dva volitelé byli z obce a ty pro zmČnu zvolili purkmistĜi a rada. Volby probČhly oddČlenČ, volitelé složili pĜísahu pĜed shromáždČnou obcí a mČstskou radou. Nato rada i obec opustily místnost a volitelé vykonali vlastní volbu. Volitelé zvolili vnitĜní radu (senát), tj. osm radních a þtyĜi obecní pĜísežné. V radČ nesmČli zasedat pĜíbuzní a do roku 1746 ani sešvagĜení, dále žádní pekaĜi, Ĝezníci a podobní "pod taxou stojící" Ĝemeslníci, aby nemohlo dojít ke stĜetu zájmĤ. O tĜi dny pozdČji bylo urþeno "ordo et sessiones senatorum," totiž poĜadí, v jakém radní zasedali. Následovalo "electio consulum," volba purkmistrĤ. Ti byli zvoleni z rady, pĜirozenČ opČt stále titíž lidé. SouþasnČ se volitelé stávali þleny rady, takže poþet þlenĤ rady zĤstával dvanáct – osm radních a þtyĜi pĜísežní. PurkmistĜi (nČkdy zvaní consules – toto slovo v Karlových Varech tedy neznamená radního, ale purkmistra) se stĜídali po tĜech mČsících. Proto se jejich funkþní období nazývalo trimestr nebo kvartál. Ke stĜídání purkmistrĤ docházelo v týdnu, v nČmž se držely suché dny.

7 První trimestr probíhal od Reminiscere, tj. druhé nedČle postní (mezi 15. únorem a 21. bĜeznem), do svátku sv. Trojice (první nedČle po seslání Ducha sv., tj.v období od 17. kvČtna do 20. þervna), druhý od sv. Trojice do Povýšení sv. KĜíže (14. záĜí), tĜetí od Povýšení sv. KĜíže do sv. Lucie (13. prosince) a þtvrtý od sv. Lucie do nedČle Reminiscere. Vládnoucí purkmistr mČl na starosti komorní úþty, z nichž na konci své vlády podal vyúþtování. Samotnou knihu mČstských úþtĤ vedl písaĜ. Také radní protokoly, které psal písaĜ, byly vedeny po kvartálech ve složkách nadepsaných jménem vládnoucího purkmistra; teprve od konce 17. století byly složky za jeden rok svazovány dohromady. Týden po obnovČ rady se nová rada sešla, aby zvolila dvanáct obecních starších a provedla obnovu úĜadĤ. Od roku 1657 byli purkmistĜi voleni ve stejný den, v nČmž se konala obnova rady a obecní starší byli voleni souþasnČ s úĜedníky. Pro nejvýznamnČjší odvČtví mČstského hospodaĜení a správy byly zĜízeny zvláštní úĜady, které zpravidla zastávali vždy dva úĜedníci: dva noþní rychtáĜi, dva hajní pro revír Ploben, dva hajní pro revír Soss, dva hajní pro revír MČstský statek, pozdČji dva hajní pro nový les, dva lázeĖští dozorci (mající dohled na láznČ pro muže a na láznČ pro nakažlivČ nemocné), dvČ lázeĖské dozorkynČ (mČly dozor na láznČ pro ženy – byl to jediný úĜad vykonávaný ženami; povČdomí, že úĜady jsou urþeny mužĤm, se tu projevovalo v tom, že nikdy nebyly zapsány svými vlastními jmény, nýbrž jen jmény mužĤ jako jejich manželky), dva solní páni (mČli na starosti dohled nad dovozem a prodejem soli), dva rychtáĜi žebrákĤ (byli prostĜedníky mezi mČstskou radou a žebráky; zajišĢovali, že kromČ povolené sbírky jednou týdnČ nebudou lázeĖští hosté žebrotou obtČžováni), dva tržní mistĜi (dozírali na poĜádek na trhu), dva pastýĜští páni (jim byl podĜízen mČstský pastýĜ), dva rybáĜští páni (kontrolovali rybolov a prodej ryb), dva dozorci na VĜídlo (Brudlvorsteher; dbali na to, aby nikdo VĜídlo nepoškozoval), dva dozorci na kvalitu šenkovaného vína (Weinsetzer), þtyĜi dozorci na mČstské þtvrti (Viertelmeister; odpovídali za poĜádek v jim pĜidČlené þtvrti, v þemž spolupracovali s rychtáĜem), dozorci na kvalitu chleba, z nichž dva jmenovala rada, dva volila obec a dva cech pekaĜĤ, podobnČ dozorci na kvalitu masa, volení rovnČž po dvou z mČstské rady, z obce a z cechu ĜezníkĤ, od roku 1654 dva stĜeleþtí hejtmani a od roku 1658 dva stĜelmistĜi. NČkolik týdnĤ po obnovČ rady, od roku 1793 týden poté, byli ustanovováni rychtáĜi a dva pĜísedící nad poddanskými vesnicemi: Tuhnicemi, Horními Dvory, Dolními Dvory, RybáĜemi, Bohaticemi, Drahovicemi a Rosnicí. Venkovský rychtáĜ mohl úĜad vykonávat maximálnČ tĜi roky. Další úĜedníci sice nejsou v radních protokolech pĜi obnovČ úĜadĤ výslovnČ uvádČni, ale o jejich þinnosti nám podávají svČdectví úþetní knihy. Jsou to dva stavební páni (Bau-Herren) neboli stavební úĜad, dva solní páni, kteĜí vedli úþty solního úĜadu a od roku 1757 je doložen správce lesĤ (Waldforster). Dva úĜedníci vedli pastýĜské úþty, v nichž se evidovaly poplatky mČšĢanĤ za pasení dobytka mČstským pasákem, a to zvlášĢ za období pĜed svatým Jakubem (25. þervence) a zvlášĢ po nČm, jiný úĜedník vedl úþty za pĤjþování obecních koní. Úþty celního úĜadu vedli dva úĜedníci, z nichž jeden byl výbČrþí, druhý byl nazýván Gegen Handler (patrnČ zastupoval obchodníky). Dále bylo tĜeba zajistit správu mČstských podnikĤ. Byl to pivovar, horní mlýn, stĜední mlýn, dolní mlýn, statek Tuhnice s dvory v RybáĜích, Rosnici, Horních a Dolních Dvorech, Drahovicích a doþasnČ také Dalovicích a Bohaticích, dále statek Dalovice a statek Bohatice po jejich oddČlení ze statku Tuhnice. Každý z tČchto podnikĤ mČl svého správce. Také Mlýnské láznČ mČly svého správce. Jediným trvale obsazeným, nevoleným a placeným úĜadem byl úĜad mČstského písaĜe neboli syndika. Obec a mČstská rada se vzájemnČ snažily omezit své pravomoci – oþ více práv mČla mČstská rada, o to ménČ jich zĤstalo obci. Bylo to možné proto, že nejvyšší úĜady ve mČstČ zĤstávaly vyhrazeny stejným nejzámožnČjším rodinám, zatímco v obci mČly pĜevahu stĜední a

8 nižší vrstvy. V tomto soupeĜení obec byla slabší a postupnČ byla ze správy vytlaþována. 15. bĜezna 1688 obec žádala, aby purkmistĜi nemohli zastávat žádný další úĜad. Nato radní prohlásili, že též žádný úĜad nepĜevezmou. Nyní protestovali zase starší s rychtáĜem, kteĜí by museli všechny úĜady vykonávat sami. DospČlo se tedy k dohodČ, že purkmistĜi mohou držet úĜad správce VĜídla a dozorce na kvalitu usazování vína, dva z nich mohli být soudními pĜísedícími (asesory), jeden školním inspektorem a jeden písaĜem taxy ĜezníkĤ a pekaĜĤ. Komorní a daĖový úĜad byly pĜeneseny na nČkterého radního, stavební úĜad, správa tuhnického dvora, pivovaru, špitálu, obou mlýnĤ a rybáĜství na jednoho radního a jednoho staršího, solní úĜad spravoval jeden starší, noþním rychtáĜem byl jeden z radních, úĜady hajných, správce pastýĜĤ, tržního mistra, správce váhy, dvou žebráckých písaĜĤ a žebráckého rychtáĜe vykonávali mČšĢané. Téhož dne byly stanoveny platy úĜedníkĤ. Inspektory školy byli dva nebo tĜi z purkmistrĤ, písaĜ a faráĜ. Ti mČli bČhem každého kvartálu provést vizitaci a vést mládež k pokoĜe, zbožnosti, píli a poslušnosti. Inspektory, odČné v þerných pláštích, doprovázel radní sluha s kloboukem plným krejcarĤ pro nejpilnČjší žáky. Také vizitátoĜi a uþitelé nepĜišli zkrátka. Zvláštní zájem byl o dozor na usazování vína. ÚĜad byl spojen s povinností vypít ochutnávku z každého sudu vína, a proto si jej nikdy nenechali ujít purkmistĜi, z nichž jej zastávali vždy dva. TĜetím úĜedníkem byl lékárník. Tito tĜi hlásili nedostatky radČ. PĜi šenkování vína byl zasílán vzorek z každého sudu mČstské radČ, proto také tento úĜad vykonával jeden z purkmistrĤ. Soudní pravomoc Soudnictví upravila listina Maxmiliána II. z 23. prosince 1575 vidimovaná v OstrovČ 26. þervence 1576 (AM Karlovy Vary, inv. þ. 56). Panovník v ní urþuje, že pĜestupky Ĝeší nižší soud v Karlových Varech a odvolání do Lokte není možné, zloþiny vyšší soud v Karlových Varech a odvolání je možné k soudu v Lokti. S tím souvisí policejní Ĝád, který pro Karlovy Vary vydal císaĜ Matyáš v roce 1615 a dále policejní Ĝád Ferdinanda II. z roku 1628. Karlovy Vary mČly hrdelní pravomoc. V roce 1593 Rudolf II. potvrdil Karlovým VarĤm již dlouhou dobu užívané právo hrdelní pravomoci a na místČ staré chátrající dĜevČné šibenice povolil postavit novou kamennou, obehnanou zdí. Vlastního kata však Karlovy Vary nemČly, zpoþátku býval za pĜíslušný plat zván kat z Chebu, pozdČji z Jáchymova. Muþírna se skĜipcem pro útrpné výslechy byla na Zámecké vČži. Pravomoc mČst v oblasti kriminálního soudnictví byla zrušena roku 1786. Salva quardia Za tĜicetileté války dostaly Karlovy Vary významné privilegium. Listinou zvanou salva quardia, kterou vydal 26. srpna 1641 v ěeznČ Ferdinand III., byly osvobozeny od povinnosti ubytovávat vojáky (AM Karlovy Vary, inv. þ.122). Ve skuteþnosti na toto privilegium nebrala žádný ohled nejen nepĜátelská, ale i císaĜská vojska, a to jak za tĜicetileté války, tak za válek v dobČ Marie Terezie. Správa špitálu Pod mČstskou správu spadal také špitál, zasvČcený jako vČtšina špitálĤ sv. Duchu. MČstu patĜil špitál navzdory okolnosti, že duchovní správu v Karlových Varech vykonávali kĜižovníci s þervenou hvČzdou, tedy Ĝád, jehož hlavním oborem þinnosti bývala právČ špitální péþe. Špitál založil v roce 1531 Albrecht Šlik a nenacházel se na okraji mČsta, jak bývalo zvykem, nýbrž v jeho centru na místČ, kde dnes stojí dĤm þp. 24 v LázeĖské ulici. Nelze ovšem vylouþit, že zde již mČsto konþilo, jestliže tehdy þítalo jen asi sto domĤ. O hospodaĜení špitálu poskytují zprávy špitální úþty. Úþty vedli dva správci špitálu. Z penČz špitálu byli placeni dva výbČrþí desátku (Zehendtrager) a špitální otec a matka (Spitalvater, Spitalmutter), kteĜí mČli na starosti bČžný chod špitálu. Byli to nepochybnČ manželé, neboĢ jejich plat þiní jedinou položku. Špitální matka mČla na starosti pĜedevším stravování špitálníkĤ. Chovanci dostávali stravu a 3 gr. týdnČ, také na pohĜeb se jim pĜispívalo.

9 Reforma karlovarské mČstské správy v dobČ Karla VI. V roce 1712 byla vydána instrukce o unifikaci mČstské správy, podle níž se chebská oblast mČla pĜizpĤsobit ostatním þeským mČstĤm. V þele mČsta mČla stát dvanáctiþlenná rada, jejíž þlenové se mČli v úĜadu purkmistra stĜídat po þtyĜech týdnech; první a zároveĖ poslední purkmistr by se nazýval primátor. Primátor mČl mít dozor na mČstské hospodáĜství, pĜiþemž vlastní hospodáĜství mČli vést þtyĜi odborníci – dva z rady a dva ze starších. 17. kvČtna toho roku se sešla obec a usnesla se zĤstat pĜi dosavadním zpĤsobu Ĝízení mČsta. MČstská rada vypracovala vlastní instrukci a císaĜ pĜešel záležitost mlþením. Vše tedy zĤstalo pĜi starém poĜádku. V instrukci byla kodifikována pravomoc rychtáĜe, mČstské rady, starších a mČstských úĜadĤ. V požárním Ĝádu byla výzva k bdČlosti, v pĜípadČ ohnČ byl každý povinen uþinit pokĜik a zúþastnit se hašení. Instrukce dále pamatovala na patronátní právo, které vycházelo z kompaktát uzavĜených s rytíĜským Ĝádem kĜižovníkĤ s þervenou hvČzdou 2. záĜí 1698, bylo však stanoveno, že kostelní úþty se již nemají pĜedkládat na faĜe, nýbrž, tak jak tomu bylo dĜíve, na radnici. Kostelní úþty vedli dva úĜedníci, kteĜí tvoĜili kostelní úĜad (Kirchenvater, Kirchenambt). Od druhé poloviny 17. století byly þteny nejen pĜed tzv. obojím senátem, ale také pĜed faráĜem. Vedeny byly od sv. Martina (11. listopadu) do sv. Martina a schvalovány v lednu následujícího roku. V roce 1739 vydal Karel VI. novou instrukci pro správu Karlových VarĤ (AM Karlovy Vary, inv. þ. 152). Je to jakási mČstská ústava. Ve 132 paragrafech probírá všechny závažné otázky politické, soudní a policejní správy mČsta. MČsto podle této instrukce i nadále spravovali þtyĜi purkmistĜi a dvanáct radních, z Ĝízení mČsta však byli prakticky vyĜazeni starší. Jejich poþet byl snížen na šest a nesmČli se zúþastnit Ĝádných zasedání rady, nýbrž jen když byli pozváni a to bylo tehdy, když rada projednávala vČci týkající se celé obce. V tČchto pĜípadech starší s rychtáĜem v þele vystupovali jako obránci a zástupci mČšĢanĤ (Defensores und Repräsentantes). MČstskou radu i nadále volili þtyĜi volitelé (Kührmänner). Radní nesmČli spravovat žádný úĜad kromČ mČstské komory. Všechny ostatní mČstské úĜady mČly být vykonávány staršími nebo mČšĢany. RychtáĜ po svém zvolení, pĜedstavení mČšĢanstvu a složení pĜísahy obdržel z rukou purkmistra rychtáĜskou hĤl. Pro výkon soudní pravomoci mu mČstská rada jmenovala þtyĜi pomocníky ze starších nebo z obce. Starší vþetnČ rychtáĜe skládali pĜísahu pĜed celou obcí. Jejich porady se konaly na radnici, ale v dĤležitých záležitostech byli povinni radit se s obcí a té podávali zprávy. Ve dvacátém paragrafu byli zmínČni stavební správci. Byli voleni dva ze starších nebo z obce a jejich hlavním úkolem byla péþe o stavebnictví ve mČstČ a dále o dobrý stav mostĤ, ulic a dláždČní. Pro kontrolu úþtĤ byli ustanoveni þtyĜi úþetní revidenti. Dva byli jmenováni z rady a dva z obce, vždy to však museli být odborníci. ProvádČli revizi všech úþtĤ, tj. komorních úþtĤ, úþtĤ dvorĤ, mlýnĤ, poruþenských a zĜejmČ i ostatních v instrukci nejmenovaných úþtĤ. O nedostatcích podávali zprávu mČstské radČ. NejménČ jednou za rok museli prohlédnout hlavní pokladnu a podat radČ zprávu, spolu se správci pivovaru museli navštívit sladovnu a rovnČž podat radČ zprávu o nedostatcích. Podle paragrafu 80 mČli být kvĤli zajištČní bezpeþnosti v noci po dobu lázeĖské sezóny ustanovováni þtyĜi hlídaþi z Ĝad mČšĢanĤ, kteĜí dávali pozor zejména na oheĖ a kteĜí všechny noþní výtržnosti hlásili druhého dne mČstské radČ. Kdo se ucházel o mČšĢanské právo, požádal úĜadujícího purkmistra o souhlas k pĜedstoupení pĜed radu. Té pĜedložil rodný list, potvrzení o dobrém chování a o katolické víĜe.

10 Po þtrnácti dnech složil poplatek, odpĜisáhl, že bude vždy zachovávat kĜesĢanskou katolickou víru a dále složil mČšĢanskou pĜísahu. Správce VĜídla mČl na starosti dozor na VĜídlo. K jeho povinnostem patĜilo provádČt vrty, aby se pĜedešlo výbuchĤm VĜídla, dále sledoval, zda si nČkdo neodvádí neoprávnČnČ vodu koryty domĤ a hlídal VĜídlo pĜed zneþištČním, k þemuž si mČl pĜibrat na pomoc þtyĜi mladíky z mČšĢanstva. Každé tĜi roky se mČly projít hranice mČsta a zkontrolovat, zda jsou znaþky na hraniþních kamenech zĜetelné. Hranice byly popsány a to pak zaneseno na papír. V uvedené instrukci se pamatovalo i na kvalitu a cenu potravin a na další pĜedpisy s tím související. Ve stejném roce vydal císaĜ instrukci pro karlovarské soudnictví (AM Karlovy Vary, inv. þ. 153), která vymezila pravomoc mČstské rady v této oblasti. V instrukci byl vymezen vztah mČstské rady k obecním starším a k rychtáĜi, pojednávalo se o prĤbČhu pĜe, bylo stanoveno, co smí být v místnosti, jak má být veden radní protokol a jaké jsou povinnosti písaĜe. Radním bylo pĜikázáno mlþení pĜed vynesením rozsudku. Dále se rozebíraly jednotlivé pĜe – testamenty, poruþenství, dluhy, smlouvy, trestní soudnictví apod. Posléze byly stanoveny soudní poplatky. V roce 1739 byla také vydána kontribuþní instrukce (AM Karlovy Vary, inv. þ.154). Ta je ve srovnání s pĜedcházejícími struþnČjší. Podává návod k vybírání daní, þímž se mČl zabývat daĖový písaĜ. KoneþnČ z téhož roku pochází instrukce pro pivovarnictví. Až do doby Josefa II. nedošlo k vČtším zmČnám. Karlovy Vary, od doby Josefa I. již dĤslednČ nazývané královským mČstem, patĜily mezi nČkolik privilegovaných mČst nepodléhajících podkomoĜímu. Regulace magistrátu V letech 1782 – 1783 gubernium ve snaze zabezpeþit vysloužilé dĤstojníky usilovalo o to, aby nejménČ jedno místo v mČstské správČ, tj. místo rychtáĜe, purkmistra, syndika nebo radního, bylo obsazeno vysloužilým dĤstojníkem, tzv. politickým subjektem. Byl to ovšem zásah do práva svobodné volby a mČsta se tomu bránila. V Loketském kraji se to týkalo Chebu, Lokte a Karlových VarĤ. Gubernium si prostĜednictvím krajského úĜadu nechalo pravidelnČ zasílat výkazy o uvolnČných místech. Karlovým VarĤm se daĜilo tuto povinnost obcházet a aby bylo možné se tomuto pĜíkazu vyhnout, v letech 1785 – 1787 nebyla provedena obnova mČstské rady; obnoveny byly pouze mČstské úĜady, jimž dosazení tzv. politického subjektu nehrozilo. Dosavadní mČstská rada se zmČnila v magistrát. Nešlo jen o zmČnu názvu, nýbrž o zásadní pĜemČnu celého úĜadu, kterou byla odstranČna dosavadní nesjednocenost mČstské správy v celé monarchii, v níž dosud každé mČsto se Ĝídilo vlastním právem. Regulací magistrátu byla mČstská správa sjednocena podle týchž pravidel, stanovených centrálnČ. Regulace magistrátu mČla probČhnout v roce 1788. MČstská rada zaslala guberniu rekurs se žádostí o ponechání starého práva, nebylo mu však vyhovČno. 19. srpna 1787 apelaþní soud pĜikázal pĜezkoušení všech kandidátĤ apelaþním soudem, aby regulovaný magistrát mohl zaþít pracovat od 1. ledna. 1. Ĝíjna mČl být zvolen výbor, který mČl 1. listopadu zvolit mČstskou radu. PĜi obou volbách mČl být pĜítomen krajský komisaĜ Grämling a jeden ze zvolených mČl být vysloužilý voják. K tomu vyšlo 22. srpna krajské naĜízení a 28. srpna vydal komisaĜ pokyny, podle nichž bylo možno do výboru zvolit pouze mČšĢany platící domovní daĖ. Guberniálním naĜízením z 18. Ĝíjna a krajským naĜízením z 2. prosince byl termín voleb stanoven na 6. prosinec. Byl zvolen purkmistr, jímž se stal bývalý syndikus Amberger a tĜi radní. 20. prosince gubernium naĜídilo, že syndikus má být zvolen referujícím radním, což se stalo 29. prosince. Byl jím Georg Christoph Futter. Amberger však úĜad buć

11 vĤbec nepĜevzal nebo jej velice brzy složil, neboĢ 31. ledna apelaþní soud naĜídil provést v bĜeznu nové volby. K tČm však nedošlo, protože se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten úĜad purkmistra pĜevzít. Proto v pĜechodném období správu mČsta vykonával jen rychtáĜ s pĜísežnými podléhajícími loketskému magistrátu, jenž byl povČĜen dozorem. Volby probČhly 27. kvČtna 1789. Dvanáctiþlenný výbor volitelĤ zvolil purkmistrem lékárníka Johanna Bechera, prvním a referujícím radním se stal syndikus Futter, dále byli zvoleni tĜi nezkoušení radní. 1. srpna mČl nový magistrát první zasedání, na nČmž byl pĜedstaven obci. Karlovy Vary se tak zaĜadily mezi mČsta s þásteþnČ regulovaným magistrátem s purkmistrem, jedním zkoušeným referujícím radním a tĜemi nezkoušenými radními. Referující radní tak jako dĜíve purkmistr pĜipravoval vyĜízení podání, které ostatní radní, mající jen poradní hlas, jednohlasnČ schválili. Nezkoušení purkmistĜi souþasnČ vykonávali své Ĝemeslo a ve funkci se stĜídali po þtyĜech letech, první z nich dokonce již po dvou letech. Navíc v Karlových Varech o tento úĜad nebyl zájem. Osobou, která o všem rozhodovala a bez jejíhož vČdomí se nic nemohlo stát, byl tedy první radní. Na základČ naĜízení císaĜe Františka z 21. 11. 1817 byli dosazováni dva zkoušení radní a jen tĜetí radní byl nezkoušený. Magistrát ovšem podléhal dozoru krajského úĜadu a ten nebyl nijak mírný, jak svČdþí þastá napomenutí krajského úĜadu, dochovaná ve spisovém materiálu mČstského archivu. Až dosud se krajský hejtman nemohl vmČšovat do voleb. Když se o to hejtman Ottilienfeld v šedesátých letech 18. století pokoušel, tehdejší purkmistr Franz Poltz jej dĤraznČ upozornil, že se smí zúþastnit jako host hostiny po volbČ, ale jiná práva nemá. Nyní nastala zmČna, volby probíhaly pod pĜímým dozorem krajského hejtmana. Samotné volby ovšem zĤstávaly svobodné. Lékárník Becher v roce 1800 zemĜel. ÚĜad purkmistra zĤstal po dva roky neobsazen, neboĢ jej nikdo nechtČl pĜevzít. MČsto zatím Ĝídil radní Franz Voigt. Aby se tato situace neprodlužovala, naĜídil krajský hejtman provedení voleb. 24. ledna 1802 všechny cechy zvolily dvacet volitelĤ. Menší cechy se mohly pĜidat k vČtším. Volba purkmistra mČla probČhnout 31. ledna. Avšak 30. ledna si stČžovali uþitelé, lékaĜi, ranhojiþi a obchodníci, že nepatĜí k žádnému cechu a jsou tedy vylouþeni z volby. Proto bylo 31. ledna znovu zvoleno dvanáct volitelĤ pro volbu purkmistra a stejný poþet pro volbu reprezentantĤ. Téhož dne krajský úĜad vyhlásil, že zájemci o úĜad purkmistra se mají ohlásit jako uchazeþi. NepĜihlásil se nikdo, byli však navrženi tĜi mČšĢané, z nichž nejvíce hlasĤ dostal Med.Dr. Leopold Michael, který volbu pĜijal. Krajský úĜad jej potvrdil až 10. prosince. Již poþátkem roku 1804 však dr. Michael podal rezignaci, k níž jej prý donutily obtíže všeho druhu. Gubernium rezignaci pĜijalo 5. þervence. Novým purkmistrem byl zvolen obchodník s kĤží Johann Gabriel Seidl, jehož potvrdilo gubernium 16. listopadu a který složil 18. prosince v Lokti služební pĜísahu. Po þtyĜech letech Seidl odstoupil ve vČku 73 let a novým purkmistrem byl zvolen dosavadní tĜetí radní Lorenz Deimel, jehož volbu gubernium potvrdilo 27. ledna 1809. Na Deimelovu žádost byl zvýšen plat purkmistra na 200 zlatých. Když však v roce 1811 byl vyhlášen bankrot, snížil se plat purkmistra a Deimel rezignoval. Rezignaci gubernium pĜijalo 17. ledna 1812. V dĤsledku dosavadních obtíží pĜi obsazování úĜadu purkmistra magistrát navrhl, aby byl jmenován zkoušený purkmistr. To by byl další krok k omezení samosprávy. NárĤst úĜední agendy sice vyžadoval placeného purkmistra, který by Ĝízení mČsta vČnoval svĤj veškerý pracovní þas a nezatČžoval by se již výkonem žádného dalšího zamČstnání, nicménČ je ponČkud pĜekvapující, že iniciativa vzešla na stranČ magistrátu a gubernium jí naopak bránilo. DĤvodem snad byl nedostatek financí v dobČ vrcholících napoleonských válek – státem placený purkmistr by zĜejmČ byl dražší než neprofesionální purkmistr mající jako hlavní zdroj obživy jiné zamČstnání. K ustanovení placeného purkmistra došlo pozdČji, o þemž viz níže. Zatím 3. dubna 1812 gubernium pĜikázalo provést volbu nezkoušeného

12 purkmistra, pĜiþemž otázku jeho platu ponechávalo na magistrátu. Trvalo celý rok, než se podaĜilo nového purkmistra najít. Stal se jím dosavadní radní cínaĜ Josef Lochner, ovšem plat mu byl zvýšen ze 100 zl. na 150 zl. Plat nezkoušených radních byl v roce 1810 zvýšen z 50 zl. na 80 zl. V roce 1816 žádali radní o nové zvýšení, gubernium však žádost zamítlo. 23. kvČtna 1820 purkmistr Lochner zemĜel. Volba nyní probČhla tak, že karlovarské cechy byly rozdČleny do dvanácti sekcí, z nichž každá zvolila po jednom þlenu volebního výboru. Ten 15. Ĝíjna zvolil obchodníka Josefa Bechera. V roce 1826 došlo k odhalení nepoĜádkĤ v mČstské správČ, které odstartovaly poslední etapu regulace magistrátu. Protože v magistrátu o všem rozhodoval první radní a nezkoušení radní i s purkmistrem zpravidla nevykonávali svĤj úĜad s velkou chutí, ponČvadž úĜad vykonávali na úkor svého Ĝemesla, jež bylo hlavním zdrojem jejich obživy, ležely všechny povinnosti na prvním radním. Purkmistr sice dostával plat, ne však takový, aby nebyl závislý na svém Ĝemesle. Zpoþátku první radní, jímž byl od roku 1791 Anton Sauer, vyĜizoval jen to nejdĤležitČjší, brzy však zaþal brát úplatky. Když úplatkáĜství vyšlo najevo, byl Sauer 12. ledna 1827 suspendován a pozdČji zatþen a postaven pĜed pražský kriminální soud. SouþasnČ byl pro úplatky vyšetĜován i další úĜedník, policejní rada Jettmar (þlen magistrátu povČĜený správou policie). Protože bezprostĜední pĜíþinou pĜijímání úplatkĤ byla okolnost, že sám první radní nestaþil vyĜizovat všechny záležitosti a nezkoušený purkmistr, aþ sám na úplatcích nemČl podíl, situaci nezvládal, došlo k zásadní reformČ mČstské správy. NaĜízením gubernia ze dne 30. listopadu 1827 bylo stanoveno, že mČsto bude Ĝídit zkoušený purkmistr, jeden zkoušený radní a dva nezkoušení neplacení radní. Purkmistr a první radní byli placeni, a proto nebyli odkázáni na žádný jiný zdroj obživy. SvĤj úĜad tedy vykonávali jako své jediné zamČstnání a mohli tudíž administrativČ vČnovat veškerou svou energii. Pouze nezkoušení radní byli voleni mČšĢanstvem. Prvním (a souþasnČ i posledním) zkoušeným purkmistrem v magistrátním období se stal Johann Josef Lenhart, dosud první radní v Teplicích. SvĤj úĜad pĜevzal 23. kvČtna 1828. Lenhart bČhem svého úĜadování zlepšil vedení úĜedních knih, vydal instrukce pro úĜedníky a zĜízence, jak již bylo výše uvedeno, rozdČlil mČsto do policejních obvodĤ a provedl další zmČny. TĜebaže tedy dosazením purkmistra a prvního radního byla mČstská samospráva znaþnČ oklestČna, pro vedení mČstského úĜadu znamenalo toto období nepochybnČ pĜínos. Registraturu mČl na starosti vedoucí pozemkových knih, který pĜedal vedení cizineckého protokolu civilnímu lázeĖskému inspektoru. Placenými úĜedníky magistrátu byli kromČ purkmistra a prvního radního ještČ tzv. úĜedník (Amtsmann), pokladník, vedoucí pozemkových knih, dva kancelisté, výbČrþí daní, kontrolor a soudní sluha. Ve funkci zkoušených radních se po Sauerovi ještČ vystĜídali Johann Pecher (1827 – 1832), Bernard Rubner (1832 – 1834), Franz Schmück (1834 – 1838) a August Tschepper (1838 – 1848). VýznamnČjší úlohu z nich sehráli Rubner a Schmück, z nichž prvý se stal po roce 1850 okresním soudcem v Karlových Varech a v letech 1855 – 1861 okresním pĜedstaveným v Ústí nad Labem a druhý po odchodu z Karlových VarĤ pĜevzal úĜad starosty v LitomČĜicích, pozdČji v letech 1843 – 1850 kriminálního rady apelaþního soudu a posléze v letech 1851 – 1854 vykonával úĜad krajského pĜedstaveného v Plzni. V roce 1843 byl horní mlýn pĜemČnČn v Mlýnský lázeĖský dĤm (v místČ pozdČjších Nových lázní) a v nČm obdrželi byty purkmistr a první radní.

13 Magistrát se scházel v úterý a v pátek, nebo, byl-li to svátek, následujícího dne. V tyto dny pĜijímal podání od mČšĢanĤ. V dobČ lázeĖské sezóny zasedání zaþínala v 8.00, v zimČ v 9.00. MČstské hospodáĜství a mČstské úĜady HospodáĜství spravovali tĜi z mČšĢanstva volení tzv. reprezentanti (tato funkce nahrazovala bývalé starší) a jeden hospodáĜ neboli správce (Anwalt). Tito úĜedníci tvoĜili tzv. hospodáĜskou správu (Anwaltschaft). NezúþastĖovali se zasedání mČstské rady, nýbrž jen tzv. hospodáĜské konference a podepisovali všechna rozhodnutí mČstské rady, která se nČjak dotýkala financí a hospodáĜství. HospodáĜská správa vedla své vlastní podací deníky. Lesy spravovali lesní správce (Waldvorsteher) a lesní dozorce (Waldaufseher), pivovar mČl na starosti pivovarský správce. MČstskou kanceláĜ Ĝídil první radní. Radním kancelistou zĤstal dosavadní kancelista, který zapisoval písemnosti do podacího protokolu a vyhotovoval k nim elench, dále mČl na starosti jejich expedici. Kancelista vedl radní protokoly pro politicum i judiciale, psal koncepty i þistopisy, ukládal spisy do archivu, psal evidenþní pomĤcky (elenchy). Vedoucí pozemkových knih mČl kromČ tČchto knih na starosti ještČ evidenci lázeĖských hostĤ, podepisoval elenchy ke spisĤm a spolu s kancelistou vybíral správní poplatky. Kancelisté byli dva. TĜetím úĜedníkem kanceláĜe byl soudní sluha. Dalšími subalterními úĜedníky byli hospodáĜský úĜedník (krátce zvaný Amtsmann), pokladník, výbČrþí daní, kontrolor pokladny, který spolupodepisoval všechny úþetní knihy a sám vedl deník o využití hospodáĜských pĜíjmĤ, výbČrþí kontribuce, tĜi denní a noþní hlídaþi a vČžný. Všichni tito úĜedníci skládali magistrátu pĜísahu, pak obdrželi schválení od apelaþního soudu, s nímž se ohlásili u krajského úĜadu, který požádal gubernium o jejich potvrzení. VýbČrþí daní vedl hlavní daĖovou knihu, do níž zapisoval, jak velkou daĖ má od jednotlivých mČšĢanĤ vybrat. Každý poplatník mČl vyhrazenu jednu stránku. K tČmto knihám byly pro bČžnou potĜebu vedeny extrakty, (které na rozdíl od hlavní knihy nemusely být schvalovány krajským úĜadem,) do nichž se rovnČž psalo podle þp., ale poplatníci byli zapisováni prĤbČžnČ za sebou, takže zápisy jsou struþnČjší a byla v nich snazší orientace. VýbČrþí si rovnČž vedl deníky, jejichž existence je doložena alespoĖ pro poslední tĜi roky období regulovaného magistrátu. Uvedené knihy byly vedeny zvlášĢ pro mČsto a zvlášĢ pro poddanské vesnice. Pro jednotlivé knihy daní si výbČrþí vedl knihy subreparticí obsahující rozvržení daní na poplatníky. Živnostenská daĖ byla rovnČž zapisována do tabel živnostenské danČ. HospodáĜský úĜedník (Amtsmann) mČl na starosti knihu mČstských úþtĤ, kterou v pĜedmagistrátním období vedl písaĜ. Zapisoval do ní všechny pĜíjmy a vydání a podepisoval ji kontrolor. Tento úĜedník také každoroþnČ sepisoval inventáĜe veškerého mČstského majetku, díky jimž si mĤžeme uþinit pĜedstavu o vybavení jednotlivých budov a úĜadĤ (radnice, policejního úĜadu, školy, požárního skladu, mČstské vČže, vČzení, solivarny, cihlárny, obou mlýnĤ, statku v Tuhnicích atd.). Podepisoval je kontrolor. NČkdy mezi léty 1809 a 1815 zaþal být psán ve dvou Ĝadách, zvlášĢ pro nemovitosti a zvlášĢ pro finance. První z nich podepisoval zmínČný Amtsmann, druhou celý magistrát. Po roce 1838 byly, stejnČ jako jiné finanþní knihy, opatĜeny podpisem starosty, malou mČstskou peþetí a podpisem a razítkem krajského úĜadu. Dalším úĜedníkem byl úþetní chudinského fondu, který mČl na starosti kostelní úþty, úþty špitálu sv. Ducha i ostatních dobroþinných zaĜízení atd. KromČ špitálu sv. Ducha mČsto spravovalo chudobinec, založený roku 1785 z podnČtu Josefa II., špitál pro cizí pacienty založený roku 1812 z nadace hrabČte Ilinského a špitál pro služebnictvo z roku 1836. Péþi o chudé mČl na starosti otec chudých (Armenvater). Žebrota byla roku 1785 zakázána a téhož roku zanikl úĜad žebráckého rychtáĜe, ovšem žebráci nevymizeli. Dochovány jsou subskripþní listy otcĤ chudých, z nichž vysvítá, že otcĤ chudých bylo nČkolik (aspoĖ v

14 pozdČjším období) a každý mČl pĜidČlenu svou þtvrĢ, v níž konal sbírky. Po uzavĜení knih je otcové chudých pĜedkládali úþetnímu chudinského fondu.V letech 1839 – 1844 je doložen žebrácký fojt (Bettlvogt) – snad to byla obdoba zaniklého úĜadu žebráckého rychtáĜe. Tito fojtové byli jmenováni þtyĜi. LázeĖská a obchodní taxa K pĜíjmĤm mČsta patĜila od roku 1796 obligatornČ placená lázeĖská taxa, která nahradila dobrovolné pĜíspČvky lázeĖských hostĤ, zapisované od roku 1750 do tzv. VĜídelní knihy ("Sprudlbuch"), s níž navštČvoval radní sluha lázeĖské hosty, ale jejíž výnos byl pĜíliš malý, neboĢ lidé dávali málo nebo nic. Za poþátek lázeĖské taxy bývá považován poplatek, který od roku 1531 platili lázeĖští hosté na právČ založený špitál, ten však nebyl využíván na veškeré lázeĖské potĜeby a jeho výše byla patrnČ dobrovolná. Po vzoru Karlových VarĤ zavedly lázeĖskou taxu i Františkovy LáznČ, Mariánské LáznČ a Teplice. LázeĖská taxa byla dvorským dekretem z 19. 12. 1795 stanovena na 2 zl. pro osoby šlechtického pĤvodu a 1 zl. pro ostatní. Od roku 1804 se vybíraly 2 zl. nebo 1 zl. podle zámožnosti hosta bez ohledu na pĤvod. V roce 1820 byla taxa zdvojnásobena. Využívána byla na lázeĖské potĜeby mČsta. Platili ji hosté domácímu ihned pĜi pĜíjezdu. Jejich ubytovatel od nich neprodlenČ vybral jejich pasy a taxu; pasy a vyplnČné ohlašovací lístky (Anzeigezettel) odnesl lázeĖskému inspektoru, lázeĖskou taxu mČstskému pokladníku. Taxu platil každý, kdo se tu zdržel aspoĖ pČt dní, aĢ už se léþil nebo ne. V roce 1835 vznikl stálý LázeĖský orchestr a na jeho potĜeby byla vedle lázeĖské taxy zavedena ještČ hudební taxa. Dalším pĜíjmem mČsta byla obchodní taxa, vybíraná mČstským pokladníkem od podomních obchodníkĤ. Obchodníci byli podle prodávaného zboží þlenČni do þtyĜ tĜíd a v každé tĜídČ se odvádČl poplatek za jeden týden. V první tĜídČ se platilo 4 zl. 30 kr. týdnČ, ve þtvrté 30 kr. MČstský pokladník vedl deníky soudní taxy, kterou vybíral kancelista a vedoucí pozemkových knih. Do mČstské správy také doþasnČ patĜilo zasílání minerální vody. Dlouholetý pĜísný zákaz vývozu minerální vody, jehož dĤvodem byly obavy z poklesu návštČvnosti lázní, byl odstranČn až v roce 1843. Zasílání vody bylo pronajímáno soukromým podnikatelĤm, ale doþasnČ je mČsto vedlo rovnČž ve vlastní režii. Od roku 1857 mČl vývoz vody pronajat JindĜich Mattoni, s nímž mČsto pro jeho úspČch smlouvu pravidelnČ obnovovalo. Tato agenda již pĜesahuje do období mČstského úĜadu, ale její poþátek spadá ještČ do konce magistrátního období. Policejní správa Z nezkoušených radních byl jeden ustanoven policejním komisaĜem; patrnČ i ostatní nezkoušení radní dostali þást úĜední agendy. Funkce rychtáĜe zanikla, naposledy je rychtáĜ doložen v roce 1797. Policejní službu vykonávali tĜi policisté. V roce 1834 byl ustanoven þtvrtý policista, roku 1841 bylo zĜízeno místo policejního strážmistra. Jedním z policistĤ byl i žaláĜník (Gefangenwärter). V roce 1793 byla zĜízena policejní kanceláĜ v Karlových Varech. Služební pĜísaha policistĤ je dochována z roku 1813. PĜísahali poslušnost purkmistrovi, mČstské radČ, sekretáĜi a expeditorovi a tČmto i ostatním úĜedním osobám mČli zachovávat povinnou úctu. Policisté mČli legitimovat všechny podezĜelé osoby, dezertéry a tuláky, vykonávat dozor ve mČstČ a podávat hlášení radnímu, jenž byl povČĜen Ĝízením policie. Hlídaþi mČsta pĜi požáru svolávali všechny lidi k hašení, bránili rvaþkám a zatýkali zlodČje. Dále odpĜísáhli povinnost zachovávat mlþenlivost až do hrobu a nepĜijímat žádné úplatky. Policejní komisaĜ rozdČlil mČsto do þtyĜ þtvrtí, z nichž každá byla podĜízena dohledu jednoho dozorce (Viertelmeister), jmenovaného z mČšĢanĤ a potvrzeného krajským úĜadem. Funkce byla bezplatná. Instituce þtvrtních dozorcĤ tedy pĜežila z pĜedmagistrátního období, ale i zde spČl vývoj k byrokratizaci. Z Ĝad mČšĢanĤ byli vybíráni þtyĜi noþní hlídaþi a jimi placeni. 23. prosince 1789 zasedala komise v þele s krajským hejtmanem a zemským úþetním

15 Wolffem a zrušila je. 17. bĜezna 1790 mČšĢanský výbor zaslal guberniu žádost o ponechání této funkce, kterou zdĤvodnil blízkostí lesĤ, sahajících až k mČstu, z nichž se prý v noci mohou snadno do mČsta dostat nežádoucí živly, a dále potĜebou hlídání pĜed ohnČm. Gubernium žádost zamítlo, což krajský úĜad intimoval 6. srpna 1790. Byl to tedy další krok k nahrazení dobrovolných funkcí profesionály. ZĜejmČ se to neosvČdþilo, neboĢ v roce 1817 se mČšĢané v dĤsledku opakovaných noþních loupeží dožadovali obnovení noþní stráže. Noþních hlídaþĤ mČlo být osm a pozdČji 29. Ĝíjna bylo navrženo zvýšení poþtu na osmnáct, aby se mohli stĜídat a souþasnČ vykonávat své Ĝemeslo. Za tuto službu mČli dostávat 100 zl.roþnČ. Další náklady (na strážnici, na vybavení lucernami, na stĜíkaþku) se hradily formou danČ. Dále bylo rozhodnuto jmenovat 30 – 40 mČšĢanĤ, kteĜí mČli právo kontrolovat hlídaþe na strážnici. V roce 1828 purkmistr Lenhart po svém nástupu do funkce rozdČlil Karlovy Vary na osm okrskĤ a ke každému ustanovil jednoho dohlížitele (Bezirksvorsteher), jehož povinností bylo zejména: 1. s pomocí policie odstraĖovat cizí tuláky 2. dbát na dodržování protipožárních pĜedpisĤ 3. dbát, aby do prodeje nepĜišly žádné zdraví škodlivé potraviny, zejména maso z nemocných zvíĜat a nezralé ovoce 4. mít dozor na toulající se mladé lidi, tj. na tovaryše, uþnČ a služebnictvo 5. dennČ dbát na správné míry a váhy 6. mít nutný dozor na dČti. Ke zvláštním povinnostem patĜilo mít evidenci chudých žijících v jejich okrsku. V pĜípadČ potĜeby mohli být k hlídání mČsta pĜibíráni další pomocníci. V roce 1789 nČkolik mČšĢanĤ navrhlo magistrátu, že jejich synové sloužící v armádČ pomohou zajistit bezpeþnost mČsta v dobČ masopustu. Pod touto záminkou na jejich pĜání magistrát požádal pĜíslušné vojenské velitelství, aby jim byla udČlena dovolená. Protože bČhem letní sezóny se díky pĜílivu lázeĖských hostĤ, podomních obchodníkĤ a jiných lidí poþet obyvatel mČsta znásoboval, vypomáhali bČhem letní sezóny policisté, kteĜí sem byli povoláváni z Prahy. MČsto bylo povinno zajistit jim pĜes léto ubytování. KromČ policistĤ jsou ve þtyĜicátých letech doloženi ještČ þtyĜi fojtové žebrákĤ, dále pČt policejních pomocníkĤ (Polizeiaushilfsindividuum) a nČkolik hlídaþĤ pramenĤ (Brunnenwärter). Hlídaþi pramenĤ byli ustanoveni guberniálním naĜízením ze dne 7. kvČtna 1844. Ustanovováni byli jen pro letní sezónu a každý mČl pĜidČlené urþité území. Plat dozorcĤ na prameny a žebráckých fojtĤ byl 20 kr. k. m. dennČ. Také panstvím Doubí, Dalovice, DČpoltovice, Ostrov a Beþov jakož i magistrátĤm Loket a Jáchymov bylo uloženo uþinit pĜísná policejní opatĜení proti pronikání žebrákĤ. Všechny tyto policejní funkce vykonávali vysloužilí vojáci. K výkonu potravinové policie byli zvoleni þtyĜi mČšĢané, jejichž jména nahlásil magistrát 29. srpna 1792 krajskému úĜadu se žádostí o potvrzení. Tito þtyĜi policejní revizoĜi nebo policejní dohlížitelé byli ustanoveni z toho dĤvodu, že policejní komisaĜ sám nestaþil na kontrolu potravin, která v lázeĖském mČstČ byla potĜebnČjší než kdekoli jinde. Stalo se tak na stížnost krajského úĜadu a na jeho pĜíkaz. Tato kontrola se týkala zejména pekaĜĤ a ĜezníkĤ. MČstské radČ bylo roku 1796 pĜikázáno pĜedložit ke schválení hasiþský Ĝád, který musela mít každá obec. Evidence lázeĖských hostĤ 24. kvČtna 1793 gubernium pĜikázalo, aby byl nejvyššímu purkrabímu každý týden zasílán pĜehled zahraniþních lázeĖských hostĤ. Následujícího roku

16 byl pĜíkaz rozšíĜen na všechny lázeĖské hosty. Seznam byl posílán dvojmo a vzor byl pĜiložen, pozdČji trojmo a tĜetí exempláĜ zĤstával na krajském úĜadČ. 23. kvČtna 1808 vydal magistrát na pĜíkaz krajského úĜadu vyhlášku, že každý cizinec musí být nahlášen policejnímu inspektoru, i kdyby se zdržel jen jeden den nebo i kdyby zde jen pĜespal. Ohlašovací lístek se odevzdal ještČ téhož dne na radnici, jinak domácí pán platil pČt tolarĤ a v opakovaném pĜípadČ dvojnásobek. U cizincĤ se pĜísnČ kontrolovalo, zda mají v poĜádku pasy, jinak jim byl pobyt zakázán. PodezĜelé cizince, jichž nebylo málo, musel magistrát na pĜíkaz krajského úĜadu nechat sledovat. Automaticky byl podezĜelý každý Francouz nebo cizinec ze zemí Francií obsazených a každý Polák, aspoĖ v dobách povstání. I když mČstu bylo uloženo provádČt evidenci a z ní vyplývající kontrolu lázeĖských hostĤ, byl ještČ v roce 1796 ustanoven lázeĖský inspektor. KaždoroþnČ na zaþátku sezóny jej jmenovalo generální vojenské velitelství z Ĝad vysloužilých dĤstojníkĤ. Inspektor podléhal Nejvyššímu zemskému úĜadu. Byl to tedy další státní zásah do oblasti, která až dosud byla doménou mČstské správy. MČsto zavedení této funkce nijak nevítalo, neboĢ v jeho zájmu bylo, aby se tu host cítil co nejlépe, k þemuž vojenská inspekce jistČ nepĜispívala. LázeĖský inspektor se zamČĜoval pĜedevším na cizince, u nichž kontroloval pasy, dovolenky a jiné doklady. Dozíral nejen na lázeĖské hosty, ale i na pasanty. PĜitom jeho pravomoc nebyla pĜesnČ vymezena. Když magistrát 19. þervence 1796 žádal o pouþení, v jakých pĜípadech musí inspektorovi pomáhat, obdržel odpovČć, že není nutné, aby znal tajnou instrukci lázeĖského inspektora, protože ji nezná samo gubernium, magistrát je však povinen inspektorovi na jeho požádání poskytovat asistenci. Z toho vyplývalo, že magistrát musel vykonat jakýkoli pĜíkaz lázeĖského inspektora v oboru jeho pĤsobnosti. Inspektor sledoval všechny podezĜelé cizince a navštČvoval všechny koncerty a divadelní pĜedstavení, aby mČl pĜehled o vystupujících umČlcích. Magistrát musel pĜedkládat pĜehled všech pĜihlášených a odhlášených hostĤ. V létČ vedl seznamy hostĤ inspektor, v zimČ magistrát. V srpnu 1798 byla zavedena civilní lázeĖská inspekce. Záležitosti školy Školští dozorci byli i nadále jmenováni mČstskou radou, avšak v magistrátním období je schvaloval školský komisaĜ na krajském úĜadČ. MČstská rada volila dva svČtské dozorce. Krajský školní komisaĜ nahlásil jejich jména guberniu a to jim vystavilo jmenovací dekrety. KromČ svČtských školských dozorcĤ byl jmenován ještČ duchovní dozorce, jímž byl z titulu své funkce mČstský dČkan. Duchovní dozorce byl považován za þestného pĜedstaveného svČtských dozorcĤ, ovšem pĜirozenČ nevyplývala z toho pro nČho žádná práva, krom toho ovšem, že školství bylo nadále považováno za doménu církve. Školští dozorci byli Ĝízeni školským komisaĜem pĜi krajském úĜadČ. Hlavním a stále se opakujícím nedostatkem byla þinnost nezkoušených pokoutních uþitelĤ v poddanských vesnicích, odkud sedláci nechtČli posílat dČti až do sedlecké školy. MČšĢanské právo Udílení mČšĢanského práva zĤstávalo doménou mČstské rady. K získání mČšĢanského práva bylo nutné vlastnit ve mČstČ dĤm a mít zajištČnu obživu. Uchazeþ pĜedložil doklady – kĜestní list, mistrovský list, propouštČcí list od vrchnosti a potvrzení o zachovalosti. Bez mistrovského listu mohli mČšĢanské právo získat uþitelé, lékaĜi a další. Tovaryši, kteĜí vlastnili ve mČstČ dĤm, mohli pĜedložit mistrovský list dodateþnČ až po získání mistrovského práva. V pĜípadČ, že magistrát se rozhodl mČšĢanské právo udČlit, uchazeþ složil pĜísahu, o jejímž složení byl sepsán protokol. Touto pĜísahou se novČ pĜijatý mČšĢan zavazoval pĜi své cti, že bude usilovat o prospČch a dobro obce, podle možností bude ve dne v noci bránit všem škodám, dbát všech naĜízení magistrátu, nebude z mČsta posílat žádnou minerální vodu a kdyby ji nČkdo jiný odesílal, ihned to oznámí, dále, že bude odvádČt zemskou daĖ a Ĝídit se právem a obyþejem zemským a mČstským. Za obdržení mČšĢanského práva byl zaplacen poplatek 50 zl. KromČ toho nový mČšĢan uhradil správní poplatky – 3 kr. za rozhodnutí, 3 kr. za jeho vystavení a 1 zl. na chudé.

17 Povinnosti nových mČšĢanĤ v roce 1839 purkmistr Lenhart shrnul v šesti bodech, které v podstatČ vyžadovaly spoĜádaný morální život a poslušné plnČní císaĜských naĜízení a pĜíkazĤ magistrátu a jeho úĜedníkĤ. Dále bylo již roku 1828 stanoveno, že každý novČ pĜijatý mČšĢan musí alespoĖ tĜi roky sloužit jako mČstský stĜelec. Od toho roku také novČ pĜijímaní mČšĢané pĜispívali na špitál sv. Ducha a na chudobinec podle výše svého majetku 2 zl., 1 zl. nebo 30 kr., tak jak tomu bylo ve vČtšinČ jiných mČst. V roce 1840 byla služba u mČstských stĜelcĤ zmČnČna v pĜíspČvek 2 zl. na uniformy. Závazky novČ pĜijímaných mČšĢanĤ byly tedy rozšíĜeny i o záležitosti týkající se soukromého života, samozĜejmČ ovšem jen v tom pĜípadČ, kdy se jednalo o pohoršení na veĜejnosti. NepochybnČ byly vyžadovány i dĜíve, nyní však byl tento požadavek kodifikován písemnČ. Na rozdíl od minulosti se již nekladl dĤraz na náboženské otázky, neboĢ katolická víra již dávno nebyla jedinou povolenou. Metternichovský absolutismus vČtší význam kladl na vČrnost císaĜi. Léta 1848 – 1849 Také Karlovy Vary poznamenaly události roku 1848. Zpráva o pádu absolutismu pĜišla poštou dne 17. bĜezna. JeštČ téhož dne zaþala spontánnČ velká oslava, která vyvrcholila následujícího dne. 7. dubna se sešli þlenové magistrátu, hospodáĜské správy a stĜeleþtí dĤstojníci, aby se poradili o nejbližší budoucnosti. Výsledkem porady bylo jednak vytvoĜení mČšĢanského výboru, jednak založení národní gardy. PČtiþlenný mČšĢanský výbor byl zvolen 9. dubna v Saském sále a pĜevzal správu hospodáĜských záležitostí mČsta. 14. kvČtna byl výbor rozmnožen ještČ o pČt mužĤ. Národní garda se vytvoĜila 10. dubna. TvoĜilo ji pČt kompanií po 180 mužích. 1. kvČtna se národní garda pĜedvedla na pĜehlídce. TĜi prapory v rakouských, nČmeckých a þeských barvách vlající na mČstské vČži symbolizovaly poþáteþní spoleþný postup rakouských národĤ. Národní garda pĜevzala péþi o dodržování policejního poĜádku ve mČstČ. Svou úlohu se snažila navzdory nedostateþné výstroji vykonávat, jak nejlépe mohla. Až do záĜí mČstem procházely pravidelné hlídky, aby zajistily bezpeþnost mČšĢanĤ. V rámci demokratických pĜemČn mČšĢané usilovali též o zrušení lázeĖské inspekce. Žádost o její odstranČní byla odeslána 5. dubna. Bylo vyhovČno jen þásteþnČ. Magistrát pĜevzal pouze dozor nad civilními lázeĖskými hosty, ale vojenská inspekce zĤstala zachována. V boji za demokratizaci spoleþnosti zpoþátku þeský a nČmecký národ postupovaly spoleþnČ, brzy však došlo k narušení jednoty. To platilo i pro mČsto Karlovy Vary, které obeslalo tĜemi delegáty sjezd Deutschböhmen v Teplicích a dvČma delegáty sjezd nČmeckých spolkĤ v Chebu. Také do frankfurtského parlamentu karlovarští mČšĢané zvolili delegáta navrženého ve Vídni. V roce 1849 zmČny ve správČ mČsta pokraþovaly. 1. ledna 1849 byl zvolen tĜicetiþlenný mČstský výbor, jehož deset þlenĤ tvoĜilo užší výbor. PĜedsedou se stal dosavadní justiciár Heinz. PozdČji došlo k rozporĤm, v jejichž dĤsledku þást þlenĤ v kvČtnu rezignovala, mezi nimi i Heinz. V doplĖovacích volbách byl zvolen pĜedsedou souþasný purkmistr Lenhart. Zpoþátku funkci nechtČl pĜevzít, snad v nedĤvČĜe ke zmČnám, avšak okresní komisaĜ jej pĜesvČdþil o tom, že mĤže volbu bez obav pĜijmout. Revoluþní hnutí bylo vystĜídáno novým absolutismem, který odstranil Ĝadu vymožeností. JeštČ v roce 1849 byla obnovena civilní lázeĖská inspekce. Vojenská lázeĖská inspekce pĜetrvávala i nadále. K radikálním zmČnám však došlo v Ĝízení mČsta. Vydáním obecního zákona 17. bĜezna 1849 byl završen proces unifikace mČstské správy.

18

Období 1850 – 1918 MČstský výbor a mČstské pĜedstavenstvo Po pĜechodném zahájení demokratizace spoleþnosti v roce 1848 byl 17. bĜezna 1849 oktrojován obecní zákon þ. 170 Ĝ. z. (tzv. Stadionovo obecní zĜízení), na jehož základČ se mČly uskuteþnit nové obecní volby. V Karlových Varech se volby uskuteþnily teprve ve dnech 16. – 18. záĜí 1850. Novými správními orgány se staly mČstský výbor, obecní pĜedstavenstvo a obecní pĜedstavený. MČstský výbor mČl dvacet þtyĜi þlenĤ. TvoĜil jej obecní pĜedstavený, þtyĜi radní a devatenáct þlenĤ výboru. MČstský výbor rozhodoval jako kolegium hlasováním. MČl moc usnášející a dozorþí, ne však výkonnou. Výkonnou moc pĜedstavovalo obecní pĜedstavenstvo, které tvoĜili obecní pĜedstavený a þtyĜi radní. Obecní pĜedstavenstvo se však nescházelo jako kolegium, jednotliví radní pĤsobili pouze jako pomocníci, resp. zástupci pĜedstaveného. Obecní pĜedstavený (Gemeindevorstand) byl v podstatČ jiný název pro dosavadního purkmistra neboli starostu. Tento název se ovšem pĜíliš nevžil. Obecním pĜedstaveným byl zvolen Johann Peter Knoll, který až do té doby zastával funkci hospodáĜe. Dosavadní pĜedseda mČšĢanského výboru Lenhart složil funkci a nadále pĤsobil v mČstském výboru jako právní poradce. Volební období bylo tĜíleté, ve skuteþnosti, tak jako v jiných mČstech, nové volby probČhly až na poþátku roku 1861. 16. ledna 1861 byl staronovým starostou zvolen opČt J. P. Knoll. Podle kabinetního listu z 31. prosince 1851, vydaného ve vládním listČ z roku 1852 þ. 17, byla zrušena veĜejnost jednání mČstské správy kromČ mimoĜádnČ slavnostních aktĤ. Nové obecní zĜízení Stadionovo obecní zĜízení z roku 1849, považované za provizorní, nahradil nový obecní zákon, který vyšel až po pádu Bachova absolutismu. Byl vydán Ĝíšskou radou 5. bĜezna 1862 þ. 18 Ĝ. z. a na jeho základČ byl vydán pro ýechy zemský zákon dne 16. dubna 1864, þ. 7 z. z. Tento obecní zákon vymezil mČstĤm samostatnou a pĜenesenou pĤsobnost. Již od poloviny roku 1861 byl v Karlových Varech titul obecní pĜedstavený (Gemeindevorstand) nahrazen staronovým a již zažitým titulem Bürgermeister, který mĤžeme pĜekládat jako purkmistr nebo starosta. SouþasnČ bylo zavedeno oznaþení „ÚĜad starosty“ (Bürgermeisteramt). I nadále byli voleni þtyĜi radní, kteĜí však opČt tvoĜili kolegium, užívající namísto dosavadního názvu obecní pĜedstavenstvo znovu název mČstská rada. V roce 1892 jejich poþet stoupl na šest a v roce 1895 na osm. Dosavadní mČstský výbor se od roku 1864 nazýval kolegium mČstských poslancĤ (Stadt Verordneten Collegium). Bylo jich 36 a mimo nich byl ještČ zvolen poloviþní poþet náhradníkĤ, kteĜí sice nemČli žádnou pravomoc, ale v pĜípadČ potĜeby mohli na schĤzích hlasovat za nepĜítomné poslance. Byla obnovena veĜejnost jednání. Koncem osmdesátých let byl podán návrh na užívání názvĤ obecní pĜedstavenstvo a obecní výbor, avšak nebyl schválen a tudíž se zĤstalo u dosavadního oznaþení mČstská rada a kolegium mČstských poslancĤ. Volby dle nového obecního zákona Obecní zákon z roku 1864 rozdČlil voliþe do tĜí sborĤ podle výše placených daní tak, že v každém sboru byli poplatníci, kteĜí odvádČli celkem tĜetinu daní, pĜiþemž v prvním sboru bylo nejménČ voliþĤ platících nejvyšší danČ, ve tĜetím sboru nejvíce voliþĤ platících nejnižší danČ. Bylo tomu tak i v Karlových Varech. Volby se konaly v zimním nebo též podzimním období, aby nenarušovaly lázeĖskou sezónu. Voliþský seznam, který byl pĜed volbami vyhotoven, se þlenil podle jednotlivých sborĤ. V roce 1850 byl ještČ sepsán ruþnČ, ve všech dalších volbách byl již tištČn. PĜed volbami byly voliþské seznamy vyvČšeny po dobu þtyĜ týdnĤ na radnici a pĜípadné námitky proti nim projednávala reklamaþní komise. PĜi volbách byl pĜítomen zástupce okresního úĜadu, který však do voleb nijak nezasahoval, pouze dbal na to, aby hlasování i sþítání hlasĤ probČhlo bez závad a aby

19 byl ĜádnČ vyhotoven protokol o volbách. Za tím úþelem býval zván okresní hejtman, který však zpravidla vyslal za sebe nČkterého konceptního úĜedníka. Každý sbor volil dvanáct poslancĤ a šest náhradníkĤ. Protože v Karlových Varech jakožto lázeĖském mČstČ hráli významnou úlohu lékaĜi, 11. prosince 1863 mČstští poslanci navrhli nový obecní Ĝád, podle nČhož mČl být v Karlových Varech pĜidán þtvrtý voliþský sbor, v nČmž by volili lékaĜi a který mČl volit þtyĜi poslance z Ĝad lékaĜĤ. Tento návrh ovšem nemČl nadČji na schválení, neboĢ by neodpovídal obecnČ platným zákonĤm. Volby probíhaly po tĜi dny. Zahajoval je tĜetí sbor, po nČm volil druhý sbor a naposledy první. Volby se konaly v LázeĖském domČ, tj. v dnešních Lázních III., protože to byla nejvČtší reprezentativní budova, kterou mČlo mČsto k dispozici. TĜetí sbor volil ve velkém sále, ostatní sbory v malém sále. BČhem voleb byl postupnČ pĜedþítán voliþský seznam a voliþi vyvolaní jménem odevzdali své hlasy. Voliþi psali jména kandidátĤ ruþnČ. Forma hlasovacích lístkĤ byla neustálená. Pokud hlasovací lístek neobsahoval další identifikaþní údaje (bydlištČ, narození), docházelo k þastým nedorozumČním a neplatnosti hlasĤ, což mohlo vést k opakování voleb. Když byli po ĜadČ vyvoláni všichni voliþi daného sboru, následovalo druhé þtení, bČhem nČhož mohli volit ti, kteĜí se dostavili pozdČ. S nárĤstem poþtu obyvatelstva ovšem stoupal i poþet voliþĤ a volby se zejména ve tĜetím sboru protahovaly. Když poþet voliþĤ tĜetího sboru pĜesáhl dva tisíce, bylo nutno volbu tĜetího sboru rozdČlit do dvou dní. Po skonþení prvního dne voleb tĜetího sboru se urna uzavĜela, opatĜila mČstskou peþetí a peþetí okresního hejtmanství. Klíþe od kanceláĜe, kufru a urny pĜevzal vládní zmocnČnec, jímž byl zmínČný úĜedník okresního úĜadu. Druhého dne volby pokraþovaly. Jakmile skonþilo hlasování tĜetího sboru, zaþalo v kuleþníkové místnosti LázeĖského domu skrutinium. Na základČ výsledkĤ pak byla vyhlášena jména zvolených poslancĤ a náhradníkĤ, aby zvolení již nemohli být voleni v druhém nebo prvním sboru. Když tímto zpĤsobem byly seþteny i hlasy druhého a prvního sboru, byl sepsán protokol, který byl prošit a provázek byl pĜitištČn mČstskou peþetí, aby nebylo možno do protokolu nic vkládat. Bylo již pravidlem, že když volby skonþily, strana, která prohrála, podala reklamaci. O té rozhodovalo místodržitelství. Pokud byly námitky proti volbám oprávnČné, naĜídilo místodržitelství nové volby. ýastou záminkou k podávání reklamací byly plné moci. Volební právo mČl ten, kdo v obci platil živnostenskou daĖ, a to i v pĜípadČ, že v obci nebydlel. Pak mohl volit osobnČ nebo prostĜednictvím plnomocníkĤ. Pokud platily ženy živnostenskou daĖ (a teoreticky i nezletilí a nesvéprávní), mČly rovnČž právo volit, ale pouze skrze plnomocníky. Ženy témČĜ vždy zplnomocĖovaly své manžely. PĜi volbČ skrze plnomocníky docházelo k mnoha nejasnostem, þehož poražení bohatČ využívali k podávání protestĤ a žádostí o opakování voleb. Konstituování kolegia poslancĤ NovČ zvolené kolegium mČstských poslancĤ se konstituovalo na své první schĤzi. Nebyly-li problémy, mohlo to být provedeno hned po volbách, jinak se muselo þekat na vyĜízení reklamací, což trvalo celé mČsíce. Teprve pak se mohlo kolegium poprvé sejít. SchĤzi zahájil dosavadní starosta a pozván byl i okresní hejtman, jenž se jí na rozdíl od vlastních voleb zúþastĖoval osobnČ. Jakmile starosta pĜivítal hejtmana, pĜedal Ĝízení schĤze nejstaršímu poslanci, za jehož pĜedsednictví byl zvolen nový starosta. Ten pak pĜevzal další Ĝízení schĤze. Zpravidla v krátkém proslovu nastínil plány do dalšího volebního období. Poté byli postupnČ zvoleni radní, kteĜí vždy oznámili, zda volbu pĜijímají a v krátkém proslovu podČkovali za dĤvČru. Posléze se poslanci rozdČlili do sekcí a byly vytvoĜeny komise a výbory. Tím skonþila oficiální þást schĤze. Následoval lampiónový prĤvod, který doprovodil nového starostu až domĤ a pĜed domem mu byly uspoĜádány ovace, pĜi nichž pĜijímal gratulace, hrála hudba a zpíval sbor.

20 PĜedstavitelé mČsta v letech 1864 – 1918 Volby podle nového obecního zákona poprvé probČhly ve dnech 20., 22. a 23. záĜí 1864. 1. Ĝíjna téhož roku byl starostou opČt zvolen J. P. Knoll, který byl do této funkce zvolen znovu i v listopadu 1867. 19. listopadu 1870 byl zvolen starostou Med.Dr. Franz Sorger. Po jeho smrti pĜevzal tuto funkci 11. kvČtna 1876 Wilhelm Schindler. Toho v únoru 1877 vystĜídal ve funkci Eduard Knoll, synovec J. P. Knolla, který zĤstal starostou až do tragického 24. listopadu 1890, kdy byl stižen srdeþním záchvatem pĜi boji s pustošivou povodní. Doba úĜadování E. Knolla byla dobou velkého rozkvČtu Karlových VarĤ. Po KnollovČ smrti v roce 1890 se stal starostou Karl Zörkendörfer, jenž zĤstal ve funkci do roku 1894. 5. kvČtna 1894 složil ze zdravotních dĤvodĤ úĜad a ještČ téhož roku 14. þervna zemĜel. Jeho nástupcem byl 10. kvČtna zvolen Ludwig Schäffler, stejnČ jako Zörkendörfer þlen pokrokové strany. Schäffler vykonával funkci starosty do roku 1906. V tomto roce jej ve funkci starosty vystĜídal JUDr. Josef Pfeifer z pokrokové strany, který ji zastával až do poþátku roku 1919. BČhem první svČtové války se volby nekonaly. VyþlenČní soudní a politické agendy z mČstské samosprávy, vlastní a pĜenesená pravomoc mČsta MČstský úĜad byl od roku 1850 zbaven veškeré pravomoci v oblasti soudnictví, protože tato oblast správy zĤstala vyhrazena jenom soudĤm. RovnČž politickou þást agendy veĜejné správy vyĜizovalo výhradnČ novČ vzniklé okresní hejtmanství. Okresní soud a okresní hejtmanství byly v Karlových Varech vytvoĜeny 25. února 1850. MČsto uvolnilo pro soud celou dosavadní radnici a okresnímu hejtmanství byly až do postavení nové budovy na Nové louce na místČ mČstského skladu poskytnuty prostory ve VĜídelním sále. V letech 1849 – 1852 mČsto postavilo pro okresní hejtmanství novou budovu na Nové louce. Okresní hejtmanství se do ní nastČhovalo v roce 1853 a s ním se tam pĜemístil i okresní soud a daĖový úĜad, avšak budova samotná, i když v ní sídlily státní úĜady, zĤstala v majetku mČsta. MČstu Karlovy Vary tedy zĤstala správa, která se týkala pouze jeho vlastních záležitostí – správa vlastního majetku, personální záležitosti mČstských úĜedníkĤ a zamČstnancĤ, udílení domovského práva a þestného mČšĢanství, výkon místní policie, správa mČstských komunikací, záležitosti trhu, dozor na míry a váhy, zdravotní správa, obecní stavebnictví, kanalizace, vodovody, péþe o lázeĖské promenády, o sportovní zaĜízení, sociální záležitosti, správa vlastních škol (obecných škol, mČšĢanských škol, živnostenské pokraþovací a obchodní pokraþovací školy, pozdČji i gymnázia), správa mČstské knihovny, muzea a archivu, výrobky z minerálních pramenĤ, pronájem zasílání minerální vody, ochrana pramenĤ, záležitosti mČstské plavecké školy, plynárny, vodárny, cihelny, elektrárny a dalších mČstských podnikĤ, záležitosti lázeĖského a hudebního fondu, správa mČstského divadla, LázeĖského orchestru, lázeĖských ústavĤ aj. To byla tzv. samostatná pĤsobnost obce. Vedle toho i Karlovy Vary musely pĜevzít nČkteré úkoly, které na nČ pĜenášel stát za úþelem úspory vlastních nákladĤ, napĜ. spolupĤsobení pĜi volbách do školních rad, do okresních zastupitelstev, zemského snČmu a Ĝíšské rady, spolupĤsobení v boji proti nakažlivým chorobám, pĜi sþítání lidu, v matriþních záležitostech, pĜi údržbČ státních silnic, pĜi vybírání daní, spolupĤsobily v záležitostech vojenství a odvodĤ, pĜi dozoru nad živnostmi atd. Tato tzv. pĜenesená pĤsobnost mČsta postupnČ narĤstala. Radnice SchĤze mČstské rady se až do roku 1854 konaly na radnici. V roce 1854 se mČstská rada pĜestČhovala do právČ dokonþeného Vojenského lázeĖského ústavu. Dosavadní budova již ani vzhledem ani velikostí neodpovídala potĜebám rostoucího mČsta. Nebyl v ní ani dostateþnČ velký zasedací sál pro 36 mČstských poslancĤ, zvláštČ proto ne, že po vydání obecního zákona mČlo být zasedání veĜejné a bylo tedy tĜeba poþítat s úþastí mČšĢanĤ. Radnice byla demolována v roce 1875. V letech 1879 – 1880 byly postaveny Nové láznČ þp. 505 (pozdČjší LáznČ IV) a tam našla mČstská rada své sídlo až do roku 1892, kdy byla postavena radnice v Mlýnské ulici. Radnice v Mlýnské ulici se nazývala Stadthaus, þímž se

21 odlišovala od zboĜené staré radnice, které se Ĝíkalo Rathaus. Kolegium mČstských poslancĤ zasedalo od r. 1871 v bývalé þítárnČ v Mlýnských lázních. LázeĖský statut Pro þeské láznČ, totiž Karlovy Vary, Františkovy LáznČ, Mariánské LáznČ a Teplice, vydalo 29. dubna 1851 ministerstvo vnitra tzv. BachĤv lázeĖský statut þ. 234, jímž byly láznČ zcela podĜízeny státu. Státní kontrole podléhaly lázeĖské ústavy, veškerý lázeĖský personál byl vyĖat z mČstské správy a podĜízen státu. V každém z uvedených lázeĖských mČst byla zĜízena lázeĖská komise, kterou tvoĜil okresní hejtman, lázeĖský komisaĜ, lázeĖský lékaĜ a starosta. LázeĖský komisaĜ mČl stejnČ jako za dob pĜedrevoluþních na starosti cizineckou policii a sledoval plnČní pĜihlašovací povinnosti, v þemž mu stály k dispozici také mČstské orgány. LázeĖského lékaĜe ustanovovalo od roku 1844 místodržitelství. K údržbČ lázeĖských ústavĤ sloužil lázeĖský fond, který byl vytváĜen lázeĖskou taxou, obchodní taxou, pokutami za porušení lázeĖských pĜedpisĤ a zvláštními pĜíspČvky. LázeĖský fond spravovala obec, ale pro mimoĜádné výdaje si musela vyžádat souhlas krajského prezidenta. Zástupci lázeĖských mČst vypracovali vlastní návrh, který na základČ výnosu místodržitelství þ. 1717 z 25. dubna 1852 platil od roku 1852 jako provizorium a 21. þervence 1857 byl potvrzen výnosem ministerstva vnitra. Správa lázeĖského fondu byla pĜenesena na mČsto, které získalo právo volné dispozice s jeho prostĜedky. Toto právo bylo omezeno povinností pĜedkládat místodržitelství každoroþnČ vyúþtování a rozpoþet na další rok. Svobodná dispozice s fondem se projevila následujícím rozkvČtem mČsta, o þemž svČdþí Ĝada nových staveb a podnikĤ. MČstská správa nadále pokraþovala v úsilí o zajištČní toho, aby fondu mohlo být používáno výluþnČ k lázeĖským úþelĤm. Radní a poslanci zvolení v záĜí 1864 si pĜedsevzali dosáhnout pĜedevším zrušení lázeĖského statutu vnuceného Bachovým absolutismem. 3. bĜezna 1868 byla do VídnČ vypravena delegace, která vymohla vydání zákona þ. 38 z 27. Ĝíjna 1868 z. z., jímž bylo upraveno lázeĖství v Karlových Varech, Františkových Lázních, Mariánských Lázních a Teplicích. LázeĖská komise, kterou dle výnosu ze dne 19. února 1866 tvoĜil pĜedstavený okresního úĜadu, starosta a zemČpanský lázeĖský lékaĜ, byla zrušena a lázeĖstvím bylo povČĜeno mČsto ve své pĜenesené pĤsobnosti. Funkce zemČpanského lékaĜe byla zrušena a dozor nad prameny svČĜen mČstskému lékaĜi volenému, kolegiem poslancĤ. Starostovi bylo pĜiĜþeno právo stanovovat lázeĖskou taxu a obchodní taxu. LázeĖská taxa tvoĜila lázeĖský fond, jenž bylo možno použít jen na lázeĖské úþely; disponovala s ním mČstská rada a kontrolu si ponechalo místodržitelství. Jednací Ĝád kolegia mČstských poslancĤ Kolegium mČstských poslancĤ se Ĝídilo jednacími Ĝády. Starosta nebo jeho zástupce svolávali kolegium jednou mČsíþnČ k Ĝádným shromáždČním a dle potĜeby i k mimoĜádným schĤzím. MimoĜádnou schĤzi byli povinni svolat též na žádost jedné tĜetiny poslancĤ. SchĤzi Ĝídil starosta nebo jeho zástupce. K platnosti usnesení bylo nutné, aby byli všichni poslanci pozváni písemnČ. Pokud bylo zasedání pĜíliš rušné, mČl starosta právo jej pĜerušit anebo rozpustit. Program jednání sestavoval starosta. Pokud starosta pĜednášel vlastní návrh, pĜenechal pĜedsednictví zástupci. K jednání byla nutná pĜítomnost aspoĖ poloviny poslancĤ, pĜiþemž nepĜítomné zastupovali náhradníci. Jednací Ĝeþí byla samozĜejmČ nČmþina. Každý poslanec mČl právo obrátit se pĜed sestavením programu na pĜedsedajícího, mČstskou radu a na pĜedsedy sekcí nebo komisí písemnČ nebo ústnČ s návrhem nebo interpelací. PĜi projednávání jednoho pĜedmČtu mČl poslanec nárok na udČlení slova pouze dvakrát, potĜetí jen, byl-li na nČj vznesen dotaz. To neplatilo pro poslance pĜedkládajícího návrh. Po ukonþení debaty se hlasovalo zvednutím ruky, na pĜání pĜedsedajícího nebo þtvrtiny pĜítomných se hlasovalo jmenovitČ. PĜi hlasování rozhodovala absolutní vČtšina. Z hlasování byli vylouþeni poslanci, jejichž osobních zájmĤ nebo zájmĤ jejich pĜíbuzných a sešvagĜených do druhého stupnČ se projednávaný pĜedmČt

22 týkal. Totéž platilo pro poslance, kteĜí jako advokáti, stavitelé apod. zastupovali nČþí soukromé zájmy. Sekce a komise kolegia mČstských poslancĤ Záležitosti, které si nevyžadovaly plenární projednání, mohly být svČĜeny sekcím nebo komisím. Sekce byly þtyĜi: finanþní, stavební, lázeĖská a ekonomická. Finanþní sekce projednávala nájmy, mČla dozor nad úþty obce a všech fondĤ, nad pokladnou a zabývala se všemi záležitostmi týkajícími se financí. Stavební sekce mČla na starosti všechny stavby a opravy, nájmy staveb, dláždČní, ulice, mosty a lávky, kanalizaci. Do oblasti pĤsobnosti lázeĖské sekce náležely prameny, kolonády, vodovody pitné i užitkové vody, výrobky z pramenĤ a vĜídlovce, lázeĖské domy, sanitární péþe, knihovna, þítárna, mČstské muzeum, vycházkové cesty, osvČtlení mČsta, divadlo a pĜíslušné policejní pĜedpisy. HospodáĜská sekce se zabývala lesy, poli a dobytþím hospodáĜstvím, cihelnou, obecními pozemky, stanovením hranic a dozorem na mČstský pozemkový majetek, lovem a rybolovem. Každá sekce mČla právo posílit se o odborníky. ýlenové sekce si ze svého stĜedu zvolili pĜedsedu a jeho zástupce a tČm byl pĜidČlen jeden úĜedník jako jednatel. Zasedání sekce svolával pĜedseda nebo zástupce, uvČdomen o tom musel být starosta. Sekce byla usnášeníschopná za pĜítomnosti jedné tĜetiny þlenĤ. Všichni poslanci a náhradníci mČli právo zúþastnit se jednání kterékoli sekce s poradním hlasem, hlasovat však smČli jen v té sekci, jejímiž byli þleny. Pokud záležitost spadala do oblasti pĤsobnosti více sekcí, svolal starosta spoleþné zasedání. V roce 1910 bylo dČlení poslancĤ do sekcí zrušeno. Kolegium poslancĤ dále vytvoĜilo následující komise a výbory: pro právní záležitosti (podávala dobrozdání v rĤzných soudních pĜípadech, stížnostech, nadacích, nájmech, poplatcích, zejména lázeĖské taxy aj.), pro koupele (ochrana a záležitosti pramenĤ), pro výrobky z pramenĤ, pro osvČtlení, školní, zdravotní, pro nájmy, pro záležitosti vČdy a umČní, pro chudinské záležitosti, hĜbitovní komisi, komisi pro publicistiku a pro územní plánování. Pro jednání komisí platily stejné zásady jako pro jednání sekcí. Mezi komise byly nČkdy poþítány místní školní rada, školní výbor pro obchodní pokraþovací školu, školní výbor pro živnostenskou pokraþovací školu a výbor pro správu nemocnice, jimž pĜedsedal starosta. PozdČji ještČ pĜibyla komise sportovní. Policejní služba Policejní Ĝád byl vypracován a schválen kolegiem mČstských poslancĤ v roce 1862. Službu vykonávalo deset strážníkĤ a jeden strážmistr, v létČ byli ustanovováni dozorci na promenády. Roku 1870 kolegium mČstských poslancĤ schválilo služební instrukci pro policii. V následujícím roce byla zĜízena funkce policejního inspektora jako pĜedstaveného policistĤ, jehož zástupcem byl strážmistr. Stav mužstva byl zvýšen na 21 strážníkĤ. SouþasnČ byla zrušena instituce noþních hlídaþĤ. Prvním inspektorem byl od 7. února 1872 do roku 1879 Ignác Lustig z Prahy, v roce 1881 nastoupil Karl Leeb z VídnČ. Od 1. února 1899 mu byl podĜízen policejní inspektor Emil Bartl, zatímco Leeb se stal vrchním inspektorem. Vrchní inspektor mohl þasem získat titul Ĝeditel (napĜ. Leeb jej získal v roce 1899). V kanceláĜi ještČ pracoval vrchní oficiál, asistent a šest pomocných úĜedníkĤ. Od 27. þervence 1877 mČl strážmistr jednoho zástupce. Policejní a pĜihlašovací úĜad sídlil v domČ Filadelfia þp. 142 u Kostelního námČstí. PozdČji se pĜestČhoval do III. úĜední budovy ve VĜídelní ulici. Protože strážníci museli být nezávislí na soukromých osobách, byla jim zakázána jiná výdČleþná þinnost, a z toho dĤvodu jim byly v roce 1887 novČ vymČĜeny platy, s nimiž však strážníci po srovnání s platy þetníkĤ a vídeĖských strážníkĤ nesouhlasili. Dosáhli jejich zvýšení, avšak nestejnomČrnČ – strážníci byli rozdČleni na starší a mladší. Tím byl dán základ k dČlení strážníkĤ do dvou tĜíd. 9. dubna 1900 se kolegium poslancĤ usneslo na nové reorganizaci. Strážnice byly v úĜední budovČ v Mlýnské ulici, v domČ Adelenhof, pozdČji þp. 692 Rosenkranz v Pražské ulici a dále þp. 593 v Nádražní ulici. Jeden strážník byl na samotném nádraží. V roce 1910

23 bylo systemizováno místo policejního koncipisty, jímž se stal dr. Hans rytíĜ von Stein. Na zaþátku války vrchní inspektor Bartl narukoval a Stein pĜevzal Ĝízení úĜadu. Stav mužstva v té dobČ þinil: 1 strážmistr, 2 kontrolní strážmistĜi, 6 komandantĤ, 31 vrchních strážníkĤ, 24 strážníkĤ, celkem 64 uniformovaných mužĤ. Dále v kanceláĜi byl 1 komandant a 3 vrchní strážníci. Za války vČtší þást policistĤ narukovala. Vliv svobodné samosprávy na rozvoj mČsta Období druhé poloviny 19. století bylo nejen dobou, kdy si mČsto po pádu absolutismu opČt mohlo samo vládnout prostĜednictvím svobodnČ voleného mČstského úĜadu, ale též dobou znaþného rozkvČtu Karlových VarĤ. Tento rozkvČt pak vyvrcholil na pĜelomu století. Právem je tato doba nazývána zlatým vČkem Karlových VarĤ. Rozvoj svobodné mČstské samosprávy se projevil velkorysou stavební þinností. Vlastnictví léþivých pramenĤ mČstem spolu s možností svobodné dispozice s Ĝízením lázeĖských záležitostí mČlo za následek další nárĤst množství lázeĖských hostĤ, což zpČtnČ pĜineslo vyšší finance do mČstského rozpoþtu, které zase mohly být využity ve prospČch mČstských lázeĖských i jiných veĜejnČ prospČšných ústavĤ a zaĜízení. První svČtovou válkou zlatý vČk Karlových VarĤ skonþil. MČsto si i po ní Ĝídilo své záležitosti svobodnČ prostĜednictvím svých samosprávných úĜadĤ a orgánĤ, pováleþná a pozdČji hospodáĜská krize spolu se stoupajícím politickým napČtím však zpĤsobila, že další rozvoj mČsta již byl ménČ okázalý.

Období 1918 – 1938 ZaþlenČní Karlových VarĤ do ýSR Po vzniku ýSR se vedoucí pĜedstavitelé Karlových VarĤ i celého okresu pokusili prosadit odtržení od ýeskoslovenska. Již 27. Ĝíjna byla vytvoĜena NČmecká národní okresní rada, jejímž pĜedsedou byl zvolen karlovarský mČstský radní z pokrokové strany Viktor Tietz. Okresní rada se scházela podle potĜeby, její šestiþlenný výbor zasedal dennČ. Karlovarská mČstská rada na vznik republiky zareagovala tím, že 30. Ĝíjna vydala výnos, dle nČhož nemČla naĜízení þeské vlády na území Karlových VarĤ platnost a Karlovy Vary byly prohlášeny za souþást Deutsch-Böhmen, vyhlášeného o den dĜíve ve Vídni jako souþást Deutsch-Österreich, tedy NČmeckého Rakouska. Poslušnost státu Deutsch-Österreich vyhlásili též na svém shromáždČní dne 1. listopadu vojenští dĤstojníci a státní úĜedníci v okrese Karlovy Vary. Název Deutsch-Österreich napovídá, že se plánovalo pozdČjší pĜipojení k NČmecku. 3. listopadu se u VĜídla konalo shromáždČní všech politických stran, na nČmž byl vysloven požadavek zĜízení vojenské rady a pĜíslušnost Deutsch-Böhmen ke státu Deutsch-Österreich. Vojenská rada se vytvoĜila 6. listopadu. PĜedsedou byl sociální demokrat a redaktor z RybáĜ Karl Matouschek (v letech 1920 – 1921 rybáĜský starosta). Téhož dne poprvé zasedala národní okresní rada. Na svém zasedání se rozhodla vydat pro Karlovy Vary nouzové peníze. Snahám o odtržení uþinil þeskoslovenský stát ráznČ konec. 12. prosince obsadilo Karlovy Vary þeskoslovenské vojsko a národní okresní rada, vojenská rada, jakož i zde se formující Volkswehr, byly následujícího dne rozpuštČny. Vojsko v Karlových Varech setrvalo do prosince 1919, resp. do kvČtna 1920, kdy odešlo zbývajících padesát mužĤ vojenské policie. V té dobČ se již situace v Karlových Varech zkonsolidovala. Volby do mČstského zastupitelstva 7. února 1919 byla vydána novela obecního zákona (zákon þ. 76/1919 Sb.), která v § 1 pĜejmenovala obecní pĜedstavenstvo na obecní radu a obecní výbor na obecní zastupitelstvo. Na jejím základČ se v Karlových Varech kolegium mČstských poslancĤ od þervence tohoto roku nazývalo mČstské zastupitelstvo (Stadtvertretung). Poþet poslancĤ zĤstával 36, pozdČji po pĜipojení Tuhnic 42.

24 Po celé období první republiky až do roku 1933 v komunálních volbách v Karlových Varech vítČzila Deutsche Nationalpartei (DNP), druzí byli sociální demokraté. RovnČž Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) byla ve vedení mČsta zastoupena. V roce 1933 poslanci DNP a DNSAP si chtČli uchovat své mandáty i po zániku svých stran jako osobní, okresní hejtman se však zasadil o to, že jim to vláda neschválila a 21. prosince 1933 byly jejich mandáty rozdČleny ostatním stranám, a to tak, že mandáty DNP byly rozdČleny tzv. mČšĢanským stranám – Deutsche Arbeits u. Wirtschaftsgemeinschaft, kĜesĢanským sociálĤm a živnostenské stranČ, mandáty DNSAP, považované za dČlnickou stranu, získala sociální demokracie. Mezi poslance se za DNP v roce 1923 poprvé dostala žena, manželka jednoho lékaĜe. Jednoho nebo dva zástupce v mČstském zastupitelstvu mČla i þeská menšina. Podle nového volebního Ĝádu mČli všichni voliþi rovné právo, a proto se již nerozlišovaly volební sbory. Volby proto probíhaly v jediný den na rĤzných místech. MČsto se rozdČlilo na þásti I – IV, každá z nich pak na 3 – 4 volební obvody. Tuhnice byly po pĜipojení ke Karlovým VarĤm rozdČleny na tĜi þásti: I. stĜední, II. pĜední, tj. blíže ke Karlovým VarĤm, III. zadní; další þlenČní na obvody v Tuhnicích již nebylo. Po celý den voleb i den pĜedtím byl v celém mČstČ zakázán prodej alkoholu. Politické strany vyslaly po jednom zástupci do volebních komisí a nesmČli to být kandidáti, þlenem komise byl i jednatel. Komise si zvolila pĜedsedu a jeho zástupce, kteĜí nesmČli být ze stejné politické strany. Zástupce dozorþího úĜadu nebyl þlenem komise a nehlasoval, pouze dozíral na správnost voleb. Politické strany také urþily dĤvČrníky, kteĜí byli svČdky voleb. Nebyli þleny komise, nemČli rozhodující ani poradní hlasy a smČli kandidovat. PĜi hlasování pĜi rovnosti hlasĤ rozhodoval hlas pĜedsedy. Volit smČl pouze ten, kdo byl zapsán v seznamu. Pokud se stalo, že nČkdo byl zapsán v seznamu, ale komise vČdČla o nČjaké pĜekážce, napĜ. že je cizinec nebo bydlí v Karlových Varech kratší dobu než šest mČsícĤ nebo mu není 21 let, musel být k volbám pĜipuštČn. Volilo se osobnČ, vystavování plných mocí již nebylo možné. Po skonþení sþítání byl sepsán protokol. Centrální komise na základČ výsledkĤ rozdČlila mandáty. Konstituování mČstského zastupitelstva i volba starosty probíhaly obdobnČ jako pĜed rokem 1918, odpadly však ovace s prĤvodem po volbČ starosty. MČstské komise a výbory MČstské zastupitelstvo vytvoĜilo komise a výbory: chudinský, zamČstnanecký, lázeĖský, stavební, disciplinární, komisi pro obecní zamČstnance a zĜízence, finanþní komisi, zdravotní výbor, výbor pro jednací Ĝád, živnostenský výbor, výbor pro koupele, tržní a jateþní výbor, ekonomický výbor, kvalifikaþní výbor, právní výbor, sportovní výbor, divadelní a umČlecký výbor, dopravní výbor, stavební výbor, výbor pro údržbu pramenĤ, správní výbor pro osvČtlení, vodárnu a solivarnu, knihovní radu. LázeĖstvím se tedy zabývaly dvČ komise, resp. výbory, zvané v nČmþinČ Bäderausschuss a Kurkommission; první z nich zĜejmČ spravovala lázeĖské ústavy, druhá mČla na starosti agendu týkající se lázeĖských hostĤ. Podle potĜeby vznikaly a zase byly rušeny další výbory a komise. NapĜ. protilichevní komise je doložena od prosince 1919 do konce roku 1920. V tomto období byl na mČstském úĜadČ dennČ pĜítomen jeden její þlen, aby pĜijímal stížnosti. Komise pak buć zprostila obvinČného viny nebo pĜedala záležitost úĜadu s policejní pravomocí – okresnímu hejtmanství, policii, starostovi aj. V letech 1909 – 1924 jsou doloženy sjednocené výbory. DoþasnČ je doložen bytový výbor, smírþí výbor, nájemní úĜad. Propagandu lázní v zahraniþí zajišĢoval výbor pro publicistiku. V letech 1918 – 1919 pracovala hospodáĜská rada, v letech 1932 – 1938 byl zĜízen, patrnČ v souvislosti s hospodáĜskou krizí, sociální výbor. Komise byly obsazovány podle stranického klíþe na základČ výsledkĤ voleb. Výjimkou byl smírþí výbor, do nČhož byli voleni zástupci mČstských úĜadĤ. Volby do tohoto výboru probíhaly obdobnČ jako obecní volby, sþítání hlasĤ se provádČlo v pĜítomnosti voliþĤ – mČstských zamČstnancĤ. V roce 1925 pĜešla na základČ zákona þ. 302 z 11. dubna 1920 do

25 mČstské správy spoĜitelna, a proto byl zrušen spoĜitelní spolek a byl vytvoĜen výbor pro správu spoĜitelny, jehož pĜedsedou se stal starosta. PĜesto spoĜitelna zĤstala nezávislá, neboĢ se stala mČstským ústavem jen do té míry, do jaké mČsto pĜevzalo svým majetkem ruþení za vklady, jinak nebyla nijak spojena s mČstskými financemi. MČstská rada Výkonnou moc i nadále pĜedstavovala mČstská rada. V dĤsledku posílení obecního zastupitelstva o zástupce sociálnČ demokratické strany byli do mČstské rady zvoleni dva sociální demokraté, þímž poþet radních vzrostl na deset. Každý radní byl referentem pro urþitou agendu a podléhal mu nČkterý z mČstských úĜadĤ. Byla to þestná funkce, do vlastního chodu úĜadu referent nezasahoval, mČl však právo kdykoli vstoupit do úĜadu a nahlédnout do jeho spisĤ, eventuelnČ požadovat informace. Referenti, popĜ. pĜímo mČstská rada, dostávali hlášení o pĜijímání a propouštČní zamČstnancĤ. Referenti také pĤsobili pĜi sestavování rozpoþtu svého rezortu a kontrolovali jej. Starosta kontroloval všechny referáty a jemu náleželo pĜidČlování referátĤ. Starostové v období 1918 – 1938 JUDr. Josef Pfeifer oznámil 14. ledna 1919 rezignaci na funkci starosty. Demisi odĤvodnil zdravotním stavem, tĜebaže skuteþným dĤvodem byla jeho spjatost s monarchií. 4. února byl starostou zvolen knihkupec Hermann Jakob, þlen DNP. Jakob v úĜadČ setrval do roku 1933. V roce 1933 byl sice zvolen znovu, ale pro þlenství v zaniklé DNP nebyl vládou potvrzen. Nový starosta nebyl zvolen, nýbrž 2. ledna 1934 byl dosazen vrchní rada okresního úĜadu ve výslužbČ Anton Schreitter-Schwarzenfeld, který svĤj úĜad vykonával až do roku 1938. ÚĜední list Zprávy o schĤzích mČstské rady i protokoly ze schĤzí mČstského zastupitelstva, jakož i dĤležité vyhlášky, byly zveĜejĖovány v úĜedním listČ, jehož vydávání se pĜipravovalo od roku 1924 a jehož první þíslo posléze vyšlo v lednu 1927. List se nazýval Amtsblatt der Stadt Karlsbad a byl to þtrnáctideník. Šéfredaktorem byl dr. Hans Stein, vedoucí IV. oddČlení mČstské kanceláĜe, list vydával redaktor Josef Mascino, dosavadní novináĜ listu Karlsbader Tagblatt. ÚĜední list vycházel až do konce období první republiky. PostátnČní policie Policejní úĜad sídlil po válce na radnici v Mlýnské ulici. Poþet policistĤ se zvýšil, takže ke dni 1. kvČtna 1923 stav þinil 1 vrchní strážmistr, 3 strážmistĜi, 6 komandantĤ, 38 vrchních strážníkĤ, 24 strážníkĤ a 5 agentĤ. Policejní inspekci tvoĜil inspektor, kancelista, diurnista, strážmistr a strážce vČzení. Vrchní inspektor Bartl si roku 1919 zažádal o penzi a jeho úĜad pĜevzal Hans Stein s titulem policejního Ĝeditele. Jemu byl dán k ruce komisaĜ Hans Fuchs. Strážnice byly na radnici, v Pražské ulici a v domČ þp. 580 Bohemia v Nádražní ulici. Obecní arest mČl na starosti dohlížitel. Vláda byla zákonem o obecním zĜízení ze 7. února 1919 þ. 76 Sb. a zákonem ze 16. bĜezna 1920 þ. 165 Sb. oprávnČna pĜebírat do své správy mČstskou policii. Protože Karlovy Vary nebyly považovány za spolehlivé území, mČlo velký význam, zda se zde vláda mohla opĜít o policii. Z toho dĤvodu bylo rozhodnuto, že dosavadní mČstskou policii bude Ĝídit stát. 26. záĜí 1919 podala okresní politická správa ministerstvu vnitra dobrozdání. Okresní hejtman nedoporuþoval postátnČní, pokud by se jednalo jen o Karlovy Vary, neboĢ dle jeho pĜesvČdþení karlovarská policie plnila svou funkci spolehlivČ a objektivnČ a zpĤsobilo by to zbyteþné pobouĜení. Kdyby však došlo k postátnČní ve všech vČtších mČstech, nedalo by se to považovat za zvláštní zásah proti Karlovým VarĤm. Tato varianta byla skuteþnČ upĜednostnČna. PostátnČna mČla být policie nejen v Karlových Varech, ale též v dalších velkých mČstech s nČmeckým obyvatelstvem: v Chebu, Mostu, DuchcovČ, LitomČĜicích, Ústí nad Labem, BrnČ, OpavČ, ZnojmČ a dále mČla být vytvoĜena policejní Ĝeditelství v Liberci a Moravské OstravČ. Ke Karlovým VarĤm ovšem pĜiléhalo nČkolik obcí, které s nimi tvoĜily jedno centrum. V dobrozdání hejtman zdĤraznil, že pokud by k postátnČní došlo, musely by být do policejního rajónu zahrnuty i tyto obce, jejichž pĜipojení ke Karlovým VarĤm se v té

26 dobČ jevilo jako pravdČpodobné. Otázka postátnČní vyvolala velkou nevoli. NČmecká mČsta podnČcoval k odporu Verband der deutschen Selbstverwaltungskörper, sídlící v Teplicích. Vláda se však rozhodla jednat rychle. PĜíkaz o postátnČní policie, které se mČlo uskuteþnit 1. kvČtna 1923, pĜišel 27. dubna. PostátnČní bylo tedy provedeno témČĜ ze dne na den. Do þela státní policie byl v Karlových Varech postaven policejní rada JUDr. Adolf Wotawa, jmenovaný ministerstvem vnitra, jeho zástupcem byl vrchní komisaĜ Mleziva. V Karlových Varech nebylo policejní Ĝeditelství, jako napĜ. v Praze, Plzni, Liberci a dalších velkých mČstech, nýbrž jen komisariát, ovšem Wotawa pozdČji pro svou osobu získal titul policejní Ĝeditel. Komisariát zahrnoval Karlovy Vary, RybáĜe, Drahovice a Tuhnice. Také pĜihlašovací agenda nyní náležela státu. Stát pĜevzal 1. kvČtna 36 mČstských policistĤ, kteĜí téhož dne složili pĜísahu. Zbývajících 31 policistĤ mČlo být z vČkových dĤvodĤ penzionováno a péþi o nČ pĜevzalo na pČt let mČsto. K provedení tohoto úkolu mČsto jmenovalo 29. dubna svou komisi. Místo nepĜevzatých policistĤ jmenoval stát nové, þeské. MČstská rada na mimoĜádných schĤzích 29. a 30. dubna se usnesla žádat o pĜevzetí všech policistĤ do státní služby, nebylo jí však vyhovČno. Stát také pĜevzal všechny prostory dosud užívané mČstskou policií, tedy policejní úĜad v II. úĜední budovČ (Trautwein), strážnice v domČ þp. 590 a na radnici a vČzení (þp. 537). V roce 1925 byla strážnice z radnice pĜemístČna do domu Hans Sachs þp. 133 ve VĜídelní ulici. O tyto prostory mČsto peþovalo ještČ pČt let, pak za nČ dostávalo nájem. V roce 1933 bylo rozhodnuto o stavbČ nové budovy pro policejní komisaĜství a prostory v budovČ Trautwein byly vráceny mČstu. Policisté, kteĜí byli pĜevzati státem, dostali lhĤtu jednoho roku k tomu, aby se nauþili þesky. Dne 1. kvČtna 1924 složili zkoušku z þeštiny. 27 jich bylo pĜevzato definitivnČ, dvČma, kteĜí zkoušku nesložili, byla lhĤta prodloužena o pĤl roku, þtyĜi byli propuštČni z vČkových dĤvodĤ, zbývající tĜi, o nichž se nemluví, patrnČ odešli ještČ bČhem zkušební doby. Stát také pĜevzal strážníky, kteĜí dosud sloužili v RybáĜích, Tuhnicích a Dalovicích. MČsto 1. kvČtna 1924 zĜídilo vyšetĜovací úĜad, který mČl v náplni své þinnosti tu agendu, kterou nepĜevzala státní policie. SouþasnČ mČsto ustanovilo ze státem nepĜevzatých policistĤ stráž, která vykonávala dozor v mČstských lesích a na vycházkových cestách. Sídlo mČstské správy Radnice se nacházela v budovČ þp. 20 (Stadthaus) s pĜilehlou budovou þp. 19 a 20 v Mlýnské (dnes LázeĖské) ulici þ. 1, což byly bývalé Mlýnské láznČ. V roce 1908 dala mČstská spoĜitelna, postavená v roce 1905, k dispozici mČstu svĤj zasedací sál. V tomto sále zasedalo mČstské zastupitelstvo po celou dobu první republiky. ýást úĜadĤ sídlila v tzv. III. úĜední budovČ þp. 11 a 133 ve VĜídelní ulici 25. V roce 1912 mČsto koupilo Hotel Trautwein þ. p 541 na Hlavní ul., pozdČji T. G. Masaryka 3, za úþelem pĜestavby a umístČní mČstských úĜadĤ. PĜedpokládalo se, že tam budou soustĜedČny všechny mČstské úĜady a dosavadní budovy budou využity k jiným úþelĤm, napĜ. spojením III. úĜední budovy se špitálem pro cizí pacienty by mohl vzniknout nový velký lázeĖský dĤm. Proti pĜestavbČ hotelu Trautwein tehdy vystupoval pĜedstavitel DNP Hermann Jakob. Nesouhlas zdĤvodĖoval finanþními náklady, ve skuteþnosti chtČl zamezit centralizaci mČstské správy. ýlenové DNP však byli pĜehlasováni, a tak bylo rozhodnuto, že 1. Ĝíjna 1914 se zaþne s pĜestavbou. Mezitím válka pĜerušila všechny nákladnČjší podniky a po válce se DNP stala nejsilnČjší stranou. Nyní se již stČhování úĜadĤ nebránila. Do bývalého hotelu Trautwein, který dostal název II. úĜední budova, byla pĜestČhována jen þást mČstských úĜadĤ, pĜedevším z budovy ve VĜídelní ulici, kterou mČstské úĜady vyklidily, zatímco radnice v Mlýnské ulici zĤstala v provozu. III. úĜední budova se od roku 1927 nazývala bývalá radnice v Tuhnicích þp. 1448, kde byla expozitura pro Tuhnice. Od roku 1931 se nazýval IV. mČstská úĜední budova dĤm þp. 891, Horní Schillerova 1 (dnes I. P. Pavlova), v níž sídlily mČstský archiv a knihovna. Za okupace se þást úĜadĤ pĜestČhovala do dosavadní rybáĜské radnice, která sídlila v budovČ rybáĜské spoĜitelny, postavené v roce 1930 – 1931.

27

MČstské úĜady Souþástí mČstské správy byly níže uvedené úĜady. A) ÚĜady sídlící v domČ v Mlýnské ulici þp. 19 a 20 (Stadthaus): 1. ÚĜad starosty – tvoĜil jej starosta a oba jeho zástupci. 2. MČstský sekretariát KanceláĜ Ĝídil vrchní oficiál, ta se dále þlenila na kanceláĜská oddČlení A – F podle spisového plánu. OddČlení vedl oficiál, který mohl mít pomocného úĜedníka. Dále tu pracovalo nČkolik kanceláĜských pomocníkĤ, kteĜí nebyli pĜidČleni ke konkrétnímu oddČlení. Registraturu vedl kanceláĜský oficiál. Dalšími zamČstnanci byli úĜední sluhové. Každé oddČlení mČlo pĜidČleno svého referenta. K urþitým zmČnám došlo po postátnČní policie, kdy se bývalí policejní úĜedníci stali zamČstnanci sekretariátu. Ten se nyní dČlil na prezidium a þtyĜi oddČlení, z nichž každé mČlo pĜidČlenu nČkterou z XXI skupin spisového plánu. Prezidiu stál v þele Ĝeditel (Amtsdirektor). I. oddČlení (Geschäftsgruppe) vedlo všechnu agendu, v níž obec vystupovala po hospodáĜské a právní stránce jako soukromý subjekt, tedy zejména správu budov a pozemkĤ, správu pramenĤ a výrobkĤ z nich, polní, lesní a dobytþí hospodáĜství, vycházkové cesty, divadlo, sportovní zaĜízení atd. II. oddČlení mČlo ve své náplni vyuþování, vČdu a umČní, nemocniþní a úrazové pojištČní a vše, co souviselo s financemi vþetnČ lázeĖské a hudební taxy a obchodní taxy. Do III. oddČlení patĜily záležitosti kultu, stavební, požární a zdravotní policie, péþe o zdraví, chudinství, dobroþinné ústavy a nadace, živnosti a obchod. IV. oddČlení vyĜizovalo záležitosti ústavy, obce a okresu, sþítání lidu, státního obþanství a domovské pĜíslušnosti, matriþní záležitosti, manželské záležitosti, bezpeþnostní policie, zemČbrany a vojenství, pĜihlašování k pobytu, tedy všechny záležitosti, které do roku 1923 vedla policie a které nepĜevzala státní policie. V þele tohoto oddČlení stál bývalý policejní Ĝeditel Stein. Toto oddČlení sídlilo v II. úĜední budovČ, v níž byl dĜíve policejní úĜad. PozdČji bylo vytvoĜeno ještČ V. oddČlení, které pĜevzalo záležitosti hĜbitova, bytĤ, obchodní taxu, pĜechodný pobyt, nájemné, záležitosti dČlnictva a daĖ ze psĤ. 3. MČstská pokladna – Pokladník získal titul Ĝeditel pokladny, personál tvoĜili kontrolor, úþetní, adjunkt, asistenti, pomocní úĜedníci, inspektor nad hlavní a depozitní pokladnou, revident úþtĤ, sluhové. Kontrolor ovČĜoval správnost úþtĤ, oficiál mČl na starosti poplatky z vody, vína, piva, za psy, obchodní taxu a hĜbitovní záležitosti. Jeden asistent byl urþen pro daĖ z piva a vína, jiný pro vyúþtování lázeĖské taxy, další pro záležitosti pasantĤ a jeden byl urþen pro všeobecnou pomoc pĜi úþetnictví. Jeden kanceláĜský pomocník byl pĜidČlen pokladnČ nemocnice cizích pacientĤ, druhý lázeĖské taxe. 4. MČstskou úþtárnu vedl vrchní úþetní. 5. LázeĖská správa (Kuramt, Kurverwaltung) vznikla v roce 1908 vyþlenČním z mČstské policie. Sídlila rovnČž na radnici a Ĝídil ji lázeĖský sekretáĜ. Když se v roce 1930 pĜestČhoval okresní úĜad do nové budovy, uvolnila se jeho budova na Nové louce a po adaptaci byla do ní roku 1934 pĜestČhována správa lázní. NáplĖ þinnosti LázeĖské správy byla tvoĜena zejména následující agendou: a) VymČĜování lázeĖské taxy, pĜíjem žádostí o snížení lázeĖské taxy, pĜíjem a pĜešetĜování stížností na výši taxy. V prostorách správy lázní sídlilo také oddČlení mČstské pokladny, které pĜijímalo lázeĖskou taxu, takže lázeĖský host mČl v jedné budovČ lázeĖskou správu, která mu taxu vymČĜila, i oddČlení mČstské pokladny, jíž mohl ihned zaplatit. b) Správa nemocnice pro cizí pacienty.

28 c) Správa nadace AlžbČty Rosenové, umožĖující pobyt nemajetným lázeĖským hostĤm, správa nadace krále Oskara ve prospČch švédských hostĤ a správa novináĜského stipendia. d) Podávání legitimací pro domácí lázeĖské hosty a zvýhodnČné lázeĖské hosty. e) Obsluha u pramenĤ a každoroþní dosazování "Brunnenmädchen" – dívek podávajících lázeĖským hostĤm pohárky s vodou. f) Personální záležitosti lázeĖských zamČstnancĤ. g) Korespondence, podávání informací. h) Vyhotovování podkladĤ k SeznamĤm lázeĖských hostĤ bČhem sezóny. V zimČ seznamy nevycházely a toto oddČlení se zabývalo statistickým zpracováním návštČvnosti. ch) OddČlení propagandy, reklamy a styku s cizinou (od r. 1928). i) ýítárna a lékaĜská þítárna. 6. Stavební úĜad – PĜedstavený stavebního úĜadu se nazýval stavební Ĝeditel, dále zde byl stavební technik, stavební oficiál, osobní oddČlení a þtyĜi odborná oddČlení. OddČlení þ. 1 Ĝídilo hloubkové stavby, správu materiálu, stavební úþetnictví a provoz. OddČlení 2 mČlo na starosti výškové stavby a þlenilo se na oddČlení 2a a 2b. OddČlení þ. 3 Ĝídilo evidenci, vymČĜování a požární záležitosti a koneþnČ oddČlení þ. 4 vyĜizovalo úĜední agendu stavebního úĜadu a zdravotní a živnostenskou policii. PozdČji byl stavební úĜad pĜestČhován do II. úĜední budovy. 7. PĜihlašovací kanceláĜ tvoĜil kancelista a dva diurnisté. PozdČji splynula s policejním úĜadem. B) ÚĜady sídlící v II. úĜední budovČ þp. 541, bývalém hotelu Trautwein: 1. Chudinský úĜad vznikl z bývalé chudinské lázeĖské inspekce. PĜedstaveným byl jeden radní, jenž souþasnČ pĜedsedal chudinské komisi. Chudinský úĜad tvoĜil vedoucí kanceláĜe, jeden pomocný úĜedník a jeden sluha. Chudinská péþe byla ústavní a mimoústavní. Chudým byly vypláceny pĜíspČvky buć jednorázovČ nebo pravidelnČ. 2. MČstský fyzikát Ĝídil mČstský fyzikus neboli první lékaĜ. Ten také spravoval Ústav pro výzkum potravin. Podléhal mu druhý a tĜetí mČstský lékaĜ a sanitární sluha. LékaĜi podĜízení mČstskému fyzikovi mČli vyþlenČné obvody – jeden tvoĜil pravý bĜeh Teplé a druhý levý bĜeh. Funkce prvního lékaĜe byla personálnČ spojena s funkcí primáĜe v mČstské nemocnici, druhý a tĜetí lékaĜ byli zpravidla sekundárními lékaĜi v nemocnici. 3. Správa lázeĖských ústavĤ (Bäderverwaltung; není totožná s lázeĖskou správou neboli Kurverwaltung, Kuramt). TvoĜil ji jeden vedoucí, jeden úþetní, pČt vedoucích jednotlivých lázeĖských ústavĤ, jeden kanceláĜský úĜedník, jeden pokladní, dva pomocní úĜedníci a jeden sluha. 4. Vodní úĜad spravoval Ĝeditel, ale vlastní provoz vodárny Ĝídil provozní vedoucí. ZamČstnancem vodárny byl dále rourmistr, jeho zástupce, strojmistr a filtrmistr. 5. Plynárnu Ĝídil rovnČž Ĝeditel, dalšími úĜedníky byli plynmistr, první a druhý úþetní, tĜi obchodní úĜedníci a dva pokladníci, popĜ. praktikant. 6. Elektrárna mČla v þele také Ĝeditele, dále zamČstnávala mistra, úþetního, technického úĜedníka, obchodního úĜedníka a pokladníka.

29 C) III. úĜední budova byla, jak už bylo Ĝeþeno, v domČ þp. 1448 v Tuhnicích a byla v ní umístČna expozitura pro Tuhnice. D) Ostatní mČstské úĜady: 1. V roce 1911 byl vytvoĜen ÚĜad pro prameny (Quellenamt). Nacházel se na Zámeckém námČstí v domČ þp. 500. V þele stál vrchní inženýr, pozdČji Ĝeditel, dále jej tvoĜili dva techniþtí úĜedníci, jeden technický pomocný úĜedník a sluha. Hlavním úkolem tohoto úĜadu bylo zajištČní ochrany pramenĤ. 2. Lesní úĜad Ĝídil lesmistr (Forstmeister) s titulem vrchní lesní rada, pro službu v revírech byli urþení tĜi foĜti (Förster) a þtyĜi hajní (Höger). FoĜti byli zaĜazeni do kategorie úĜedníkĤ, hajní do kategorie podúĜedníkĤ. Dále zde byl sluha. ÚĜad zpoþátku sídlil v III. budovČ ve VĜídelní ulici, po první svČtové válce se lesní úĜad pĜemístil do první mateĜské školky v ulici Na vyhlídce, pozdČji do budovy archivu a knihovny. 3. Solivarna byla v domČ þp. 272. Vedoucím byl Ĝeditel, dále solivarna zamČstnávala inženýra-chemika, sudmistra, strojmistra, úĜedníky a vrchního baliþe. 4. Tržní úĜad a správa jatek – úĜad sídlil v mČstské tržnici a spravoval jej Ĝeditel, jímž byl mČstský zvČrolékaĜ a který mČl na starosti veškerou kontrolu potravin, veterináĜství a jatek. Jatka byla uvádČna jako souþást tržního úĜadu a kontroloval je jeden zvČrolékaĜ. Nad trhem dozírali dva komisaĜi, z nichž jeden mČl rovnČž vzdČlání zvČrolékaĜe, a ti kontrolovali potraviny, provádČli potravinovou a živnostenskou policii, vyúþtovávali peníze za místo na tržišti. KanceláĜskou agendu vedl kanceláĜský pomocník. KomisaĜĤm byli podĜízeni tĜi tržní dozorci. 5. MČstská hĜbitovní správa sídlila ve HĜbitovní ulici. V þele stál správce a jeho pomocník. 6. Správa mČstských zahrad sídlila v ulici Na vyhlídce þp. 1159 a tvoĜil ji inspektor a devČt pomocníkĤ. 7. K mČstským úĜadĤm dále patĜil mČstský archiv, mČstská knihovna a mČstské muzeum. Archiv byl umístČn v tzv. IV. úĜední budovČ v gymnáziu, od roku 1931 spoleþnČ s knihovnou v domČ þp. 891 v Horní SchillerovČ ulici (jenž pĜevzal název IV. úĜední budova) a spravoval jej PhDr. Karl Ludwig, muzeum bylo v 1. obecné škole v HeleninČ ulici (U Imperiálu); jeho historické oddČlení spravoval dr. Ludwig, geologické oddČlení doc. dr. Robert Kampe, pĜedstavený úĜadu pro prameny. MČsto užívalo služeb svého právního zástupce (Rechtsanwalt). V roce 1932 advokátní komora navrhla, aby mČstu sloužili všichni karlovarští advokáti, jichž bylo 72. Návrh neprošel stejnČ jako návrh sociálnČdemokratického radního de Witteho na zĜízení funkce syndika, který by sloužil pouze mČstu, neboĢ pro právního zástupce bylo mČsto jen jedním z jeho klientĤ. Jednacím jazykem byla nČmþina. Od þeských úĜadĤ mČstský úĜad žádal dvojjazyþná podání, sám však korespondoval výluþnČ nČmecky. Klasifikace mČstských úĜedníkĤ Pro každý úĜad bylo pĜedepsáno vzdČlání, podle nČhož byli úĜedníci dČleni do kategorií A – E. Kategorii A pĜedstavovali vysokoškoláci, stĜedoškoláci s maturitou byli zaĜazeni do kategorie C, v kategorii E byli úĜedníci bez odborného vzdČlání. O zaĜazení do kategorie rozhodovala kvalifikaþní komise v þele se starostou. Tento systém byl pĜevzat ještČ z Rakousko-Uherska. 15. þervence 1920 se zastupitelstvo usneslo na následující klasifikaci. ÚĜedníci byli þlenČni do XI. tĜíd.

30 Vysokoškoláci byli zaĜazeni do IX. tĜídy a mČli titul komisaĜ + oznaþení pĜíslušného úĜadu, tedy Amtskommmissär, Baukommissär, Polizeikommissär, Forstkommissär. VIII. tĜídČ odpovídal titul vrchní komisaĜ, VII. rada a VI. vrchní rada a vždy se pĜidával stejný doplnČk jako u komisaĜĤ. Manipulaþní úĜedníci byli zaĜazeni do VII. – XI. tĜídy a mČli titul ve formČ složeniny, jejíž první þást tvoĜilo slovo Kanzlei a druhou slovo asistent, oficiál, správce nebo vrchní správce. Techniþtí úĜedníci stavebního a pramenného úĜadu bez vysokoškolského vzdČlání (VI. – XI. tĜída) mČli titul asistent, inspicient, revident, vrchní revident a inspektor, vždy s pĜedponou Bau-. Neakademiþtí úĜedníci mČli stejné tituly, ale místo Bau- se pĜidávalo Betriebs-. Úþetní a pokladní úĜedníci (VII. – X. tĜída) mČli titul oficiál, kontrolor, vrchní kontrolor a úþetní rada, vždy se slovem Kassen-. K hájení svých zájmĤ byli mČstští úĜedníci a zĜízenci sdruženi ve svazu (Zentralverband der städtischen Festbesoldeten in Karlsbad), který Ĝídilo hlavní shromáždČní, hlavní výbor s pĜedsedou, dvČma zástupci, dvČma jednateli a dvČma þleny. Centrální svaz se skládal z jednotlivých skupin, které tvoĜili zamČstnanci jednoho úĜadu. Otázka slouþení se sousedními obcemi Území mČsta tvoĜily pouze vlastní Karlovy Vary; obce aglomerované po druhé svČtové válce byly dosud samostatné. Avšak již v této dobČ se bouĜlivČ diskutovalo o jejich zaþlenČní do Karlových VarĤ, pro což se vžil dobový termín „Eingemeindungsfrage“. Boj o tzv. Velké Karlovy Vary probíhal sice již Ĝadu let pĜed válkou, avšak vyhlídky na prosazení slouþení byly nepatrné, neboĢ to nebylo možné provést proti vĤli Karlových VarĤ, které slouþení dĤslednČ odmítaly. Po první svČtové válce se ovšem situace zmČnila. Zákony 295/1920 Sb., 117/1921 Sb., 406/1922 Sb. a 257/1923 Sb. zplnomocĖovaly vládu sluþovat a rozdČlovat obce i bez jejich souhlasu, pokud bylo jednání zahájeno ještČ v roce 1920. Obce v blízkosti Karlových VarĤ využily této zmČny v zákonodárství a hromadnČ žádaly vládu o pĜipojení ke Karlovým VarĤm. Týkalo se to Bohatic, BĜezové, Dalovic, Doubí, Drahovic, DvorĤ, HĤrek, RybáĜ, Sedlce, Staré Role a Tuhnic. V jednotlivých obcích probíhala shromáždČní obþanĤ, z nichž byly posílány rezoluce vládČ. Uvedené obce sledovaly svĤj prospČch. VČtšina z nich totiž byla zanedbaná – nemČla v poĜádku vodovod, osvČtlení, kanalizaci atd. a domnívala se, že tyto problémy vyĜeší s pomocí Karlových VarĤ, které by se po slouþení musely postarat o svá pĜedmČstí. Panovala pĜedstava, že Karlovy Vary jsou bohaté lázeĖské mČsto. Ve srovnání se sousedními vesnicemi s pĜevahou dČlnictva snad Karlovy Vary zámožné byly, ovšem tĜeba podotknout, že do nového státu vstoupily se znaþným dluhem. VČc mČla i svĤj politický dopad. Nacionalisté na karlovarské radnici v tom pĜirozenČ vidČli další bezpráví þeskoslovenského státu vĤþi jejich mČstu. Argumentovalo se nejen zvýšenými výdaji na budoucí pĜedmČstí, ale i ohrožením lázeĖství; hovoĜilo se pĜímo o jeho zkáze. Velká þást pĜedmČstí totiž mČla prĤmyslový charakter, který byl v pĜímém protikladu se zájmy lázeĖství. Zejména ožehavá byla otázka dolování hnČdého uhlí a kaolínu v blízkosti Karlových VarĤ. Uvedené obce mČly dohromady více obyvatelstva než Karlovy Vary. Z toho vyplývá, že po jejich pĜipojení by vČtšina obyvatelstva Karlových VarĤ nemČla zájem na rozvoji lázeĖství, nýbrž na industrializaci. Proto by v nejbližších volbách mohla zvolit takové zastupitelstvo, které by se zamČĜilo na rozvoj prĤmyslu na úkor lázní. Všechny tyto obce ovládali sociální demokraté. V Karlových Varech se sice sociální demokraté stali druhou nejsilnČjší stranou, pĜesto se svými þtrnácti hlasy v mČstském zastupitelstvu nemohli slouþení prosadit proti dvacíti dvČma hlasĤm ostatních stran, které v této záležitosti byly zajedno. PĜipojení obcí by mČlo za následek, že by jejich zástupci museli být pĜibráni do mČstského zastupitelstva a do mČstské rady, což by znamenalo, že by sociální demokraté získali vČtšinu. Také by stoupl poþet voliþĤ – stoupencĤ sociálních demokratĤ. Proto se sociální demokracie horlivČ postavila za slouþení a ze stejného dĤvodu všechny

31 ostatní strany, obávající se ztráty svých pozic, byly proti nČmu. A tak boj probíhal i uvnitĜ karlovarského mČstského zastupitelstva a na radnici. Nejprve se Karlovým VarĤm podaĜilo v roce 1920 dosáhnout toho, že se jednání omezilo na nejbližší obce, tedy RybáĜe, Drahovice, Tuhnice, BĜezovou a HĤrky. Slouþení s obcemi, které nebyly bezprostĜedními sousedy Karlových VarĤ, nebylo považováno za reálné. Ministerstvo vnitra vyhláškou z 23. srpna 1920 rozhodlo o pĜipojení zmínČných pČti sousedních obcí. Ve vládČ však pĜece jen posléze pĜevládlo opatrné stanovisko nenechat se dohnat k unáhlenému rozhodnutí, které by dalo nacionalistĤm do rukou další argumenty proti ní. Po þtyĜletém období, bČhem nČhož v této záležitosti zavládlo mlþení, se boj znovu rozhoĜel v roce 1924, kdy vláda naĜídila 20. záĜí zúþastnČným obcím, aby se k této otázce vyjádĜily do 30 dnĤ. Sociální demokracie mČla nadČji, že se jí podaĜí prosadit slouþení s pomocí vlády, neboĢ v této dobČ se již stala na rozdíl od dĤslednČ negativistické DNP stranou loajální k þeskoslovenskému státu, a proto vláda mČla zájem na posílení jejích pozic. Protože však dle citovaného zákona 257/1923 Sb. pravomoc vlády k prosazení slouþení i bez souhlasu obcí vypršela koncem roku 1924, podaĜilo se Karlovým VarĤm prozatím slouþení odvrátit. BČhem následujících dvou let pomČrného klidu došlo k náhlé zmČnČ stanoviska Karlových VarĤ. 24. þervna 1926 mČstská rada se sama usnesla zahájit jednání o slouþení s Tuhnicemi. Byly to nyní Karlovy Vary, od nichž vyšla iniciativa ke slouþení. MČsto, stísnČné v úzkém údolí, zaþalo pociĢovat nedostatek stavebních pozemkĤ pro nové projekty. To byl jeden z argumentĤ stoupencĤ slouþení, který þlenové DNP usilovnČ popírali, ale posléze si jej sami museli pĜipustit. 24. þervence návrh projednal tuhnický obecní úĜad a jak se dalo pĜedpokládat, souhlasil. ObČ obce vytvoĜily z þlenĤ svých zastupitelstev podle stranických klíþĤ výbory, které mČly pĜipravit slouþení. Karlovarský pĜípravný výbor vypracoval podmínky slouþení, k nimž se vyjádĜily všechny mČstské úĜady a podniky. BČhem dalších mČsícĤ byl v Karlových Varech vypracován návrh, který konkretizoval spoleþnou správu rĤzných záležitostí. Dosavadní tuhnická radnice se zmČnila v expozituru mČstského úĜadu, která pĜijímala podání z Tuhnic a jejíž personální obsazení tvoĜili bývalí úĜedníci tuhnického obecního úĜadu. Tento návrh byl 11. þervna 1927 schválen karlovarským mČstským zastupitelstvem. 16. þervna mČstská rada o tom uvČdomila prostĜednictvím vyhlášky karlovarské obþany. SouþasnČ byl návrh pĜedložen tuhnickému obecnímu výboru, který jej po provedení menších úprav schválil. 16. srpna dala souhlas ke slouþení okresní správní komise a poté bylo nutno získat schválení zemskou správou politickou. PĜi jednání okresní správní komise padl také návrh podmínit souhlas zahájením obdobných jednání i s Drahovicemi a RybáĜemi, avšak nebyl prosazen, neboĢ okresní správní komise uznala, že v této vČci nemá právo vyvíjet na mČsto nátlak. Poté 18. srpna žádost postoupila zemské správČ politické s doporuþením ke kladnému vyĜízení. 5. ledna 1928 udČlila zemská správa politická souhlas ke slouþení a 26. ledna rozpustila zastupitelstva obou obcí. Okresní politická správa jmenovala 30. ledna správní komisi, která pĜevzala správu slouþené obce na pĜechodné období až do voleb. ýleny komise navrhla ze svých þlenĤ dosavadní zastupitelstva. Karlovy Vary mČly ve správní komisi pĜedsedu, jímž se stal dosavadní karlovarský starosta Hermann Jakob, dále prvního zástupce a jedenáct þlenĤ dle stranického klíþe. Dosavadní tuhnický starosta, sociální demokrat Franz Holick, se stal druhým zástupcem pĜedsedy; mimo nČho mČly Tuhnice v komisi ještČ jednoho þlena. Okresní správa politická pak seznam doplnila o jednoho pĜedstavitele þeské volební skupiny (MUDr. Vincence Janatku). Tím se poþet þlenĤ za Karlovy Vary zvýšil na þtrnáct, celkovČ na šestnáct. Komise zahájila þinnost 3. února a na své první schĤzi stanovila termín voleb na 18. bĜezen. Téhož dne 3. února komise vytvoĜila chudinský výbor, lázeĖský výbor a finanþní výbor. Další výbory a komise nebyly pro pĜechodné období zĜízeny. Výnosem ministerstva vnitra z 20.

32 února bylo stanoveno, že nová obec ponese po slouþení název Karlovy Vary, nČmecky Karlsbad. PĜipojením Tuhnic získala po volbách sociální demokracie a ztratila DNSAP, nejsilnČjší stranou však zĤstala DNP. Zisk stavebních pozemkĤ byl ihned využit k nové výstavbČ, zejména v prostoru západní þásti Tuhnic, navazující na Karlovy Vary.

Období 1938 – 1945 Po obsazení pohraniþí nacisté pĜebudovali veškerou správu zejména v tom smyslu, že vše podrobili Ĝídícímu centru a znaþnČ omezili samosprávu. PĜirozenČ se tomu nevyhnula ani mČstská správa. PĜedání mČsta nacistické správČ Po Mnichovu þeští vojáci, policie, þetnictvo, úĜedníci a finanþní stráž opustili Karlovy Vary, jen stráž obrany státu (SOS) v þele s npor. BČhounkem vytrvala do posledního okamžiku a s ní vojenská posádka, umístČná ve Vojenském lázeĖském ústavu, za úþelem zajištČní bezpeþnostní služby. JeštČ 1. Ĝíjna se SOS chystala k odporu. Internovala nČmecké policisty, hlídala mČstské úĜední budovy. Avšak 3. Ĝíjna dopoledne se okresní hejtman dr. Hosák sešel s pĜedstaviteli SdP, aby s nimi domluvil pĜedání správy. SOS pĜesto setrvávala ve mČstČ pĜipravena k zásahu. BČhem dne však þeští vojáci odcházeli z Karlových VarĤ a když veþer npor. BČhounek uslyšel, že wehrmacht již u Aše pĜekroþil hranici, odešla z Karlových VarĤ i SOS. 4. Ĝíjna kolem šesté hodiny ráno opustil poslední þeský voják mČsto. To bylo ihned zaplaveno prapory s hákovým kĜížem a obrázky Hitlera. V 11 hodin dopoledne obsadila mČsto motorizovaná armádní skupina IV pod velením generála dČlostĜelectva von Reichenaua. JeštČ téhož dne promluvil k obþanĤm z karlovarského divadla Hitler, provázený ministry Himmlerem a Lammersem, generálem von Reichenauem, Henleinem, K. H. Frankem, kreisleiterem Wollnerem a bezirksleiterem Tschörnerem. 5. Ĝíjna ministerský rada dr. Harald Turner pĜevzal civilní správu pĜi armádní skupinČ IV v Karlových Varech. Nacistická správa mČsta byla vytvoĜena až 10. Ĝíjna. Do té doby správu mČsta pĜechodnČ zajišĢovala SdP. Všechnu bezpeþnostní službu ve mČstČ pĜevzala FS (Freiwillige Schutzdienst, organizace podobná SS, kterou zĜídil Abwehr v Chebu 14. kvČtna 1938). 10. Ĝíjna šéf civilní správy armádní skupiny IV dr. Harald Turner odvolal dosavadního starostu Schreitter-Schwarzenfelda, mČstskou radu a mČstské zastupitelstvo, které už stejnČ zĤstávaly ve funkci jen formálnČ, a jmenoval nového starostu Richarda Rusyho. Druhého dne Rusy pĜevzal úĜad. Jeho zástupci se stali Josef Geyer a Otto Hüttl. Geyer pĜevzal dozor nad financemi, Hüttl byl povČĜen sektorem dČlnictva a zĜízencĤ. Dále bylo namísto dosavadních radních jmenováno deset povČĜencĤ pro následující oblasti mČstské správy: 1. chudinské záležitosti 2. obchod a živnosti 3. propaganda 4. právní a disciplinární záležitosti 5. zdravotnictví a vodárna 6. mzdy a záležitosti Tuhnic

33 7. lázeĖství 8. divadlo, umČní a vČda 9. mČstský majetek a živnosti 10. lesnictví a ekonomie, správa nemocnice Všichni tito úĜedníci byli jmenováni, po celou dobu okupace se nekonaly žádné obecní volby. PovČĜenci netvoĜili samostatné kolegium, nýbrž byli jen poradním orgánem starosty. Proto již není Ĝeþ o schĤzích a zasedáních, nýbrž jen o poradách starosty, který pak rozhodoval sám, rady povČĜencĤ nebyly závazné. PovČĜenci, všichni þlenové NSDAP, složili v den svého ustanovení do rukou Rusyho slib vČrnosti mČstu, VĤdci a NSDAP. Již z tohoto slibu tedy vyplývá, že funkci ve správČ mČsta mohl mít jen þlen strany, oddaný Hitlerovi. V mČstské správČ nebylo místo pro nikoho, kdo vykonával nČjaký úĜad již za republiky. Všichni nČmeþtí úĜedníci, kteĜí tehdy splnili požadavek nauþit se þesky, aby mohli zĤstat ve funkci, byli nyní považováni za zrádce. 28. listopadu byl vytvoĜen ÚĜad vládního prezidenta Karlovy Vary, do jehož þela ministr vnitra Frick jmenoval dr. Wilhelma Sebekowskyho. Tento úĜad se stal nadĜízeným úĜadem pro komunální úĜady. Sebekowsky nastoupil do funkce 5. prosince a téhož dne se dr. Turner vrátil do Berlína. MČstský kulturní úĜad Souþástí centralizace bylo i vytvoĜení mČstského kulturního úĜadu, což bylo dílem kulturního povČĜence Ernsta Scherzera. Tento úĜad soustĜećoval v sobČ veškerou kulturu ve mČstČ, která tak mČla být jednotnČ Ĝízena. KonkrétnČ bylo jeho náplní poĜádání slavností souvisejících s dČjinami, kulturou a lázeĖstvím Karlových VarĤ, pĜejmenovávání ulic a domĤ, propaganda mČsta, pouliþní reklama, zĜizování ukazatelĤ a nápisĤ na obchodech, boj proti brakové literatuĜe na školách a v knihovnách, zĜizování pamČtních desek významných lázeĖských hostĤ, vydávání mČstských plánĤ, zĜizování veĜejných budov, údržba mČstské zelenČ, správa divadla, orchestru a dalších mČstských kulturních zaĜízení. ProvizornČ se nacházel v prostorách archivu, ale poþítalo se s výstavbou nové velké budovy, v níž by kromČ kulturního úĜadu byly umístČny ještČ archiv, muzeum, knihovna a mČstská registratura a také tam mČly být sály pro pĜednášky, pro výstavy a pro zkoušky orchestru i pČveckých sborĤ, takže by vzniklo jedno velké monstrum, odpovídající velikášským plánĤm TĜetí Ĝíše v Karlových Varech. To bylo ovšem ještČ pĜed vypuknutím svČtové války, bČhem níž musel být tento podnik, stejnČ jako výstavba podobnČ megalomansky pojaté VĜídelní kolonády a velkého lázeĖského ústavu, odložen na neurþito. MČsto rovnČž pĜevzalo 1. záĜí 1939 do vlastní režie vývoz minerální vody. VytvoĜení mČstského okresu Karlovy Vary V roce 1939 se nacisté zamČĜili na zaþlenČní Sudet do Ĝíše, na výstavbu správního aparátu a na zaþlenČní sudetského hospodáĜství do nČmeckého. Obecní správa byla podĜízena státu, tj. stranČ a jejím dĤvČrníkĤm, obecní starostové mČli osobní odpovČdnost, radní byli deklasováni na poradce starosty, kteĜí netvoĜili kolegium a jejichž rady nebyly pro starostu závazné, starostové ani radní nebyli voleni, nýbrž jmenováni, kultura byla zcela podĜízena ideologii nacionálního socialismu. Na všech rozhodujících místech došlo k personálním zmČnám, pĜiþemž þlenství v NSDAP bylo podmínkou k výkonu jakéhokoli úĜadu. 15. dubna 1939 byl vydán Ĝíšský zákon o správním Ĝízení sudetonČmeckého území, na jehož základČ dle § 3 bylo 29. dubna 1939 vydáno naĜízení, jímž byla župa Sudety s platností od 1. kvČtna rozdČlena na mČstské a venkovské okresy (Stadtkreis, Landkreis). Dosavadní politický okres Karlovy Vary byl rozdČlen na mČstský okres Karlovy Vary, který tvoĜily dosavadní samostatné obce Karlovy Vary, Bohatice, BĜezová, Doubí, Drahovice, Dvory, Kolová, Olšová Vrata a RybáĜe, a dále venkovský okres Karlovy Vary, tvoĜený bez dvou obcí

34 a po pĜiþlenČní jedné obce zbytkem bývalého politického okresu. Richard Rusy získal titul Oberbürgermeister, což lze pĜeložit jako vrchní starosta (nČkdy se užívá pĜeklad primátor, ale funkce primátora není zcela totožná s funkcí pĜedstavitele mČstského okresu), a od tohoto dne nepodléhal landrátu, ale pĜímo úĜadu vládního prezidenta, který pĜesídlil do Chebu. PĜipojením výše jmenovaných obcí vznikly Velké Karlovy Vary s celkovým poþtem asi 54 900 obyvatel, z þehož Karlovy Vary samotné mČly asi 23 900 a RybáĜe 11 800 obyvatel. MČstský okres Karlovy Vary tedy svojí rozlohou odpovídal pĜibližnČ dnešnímu mČstu Karlovy Vary. VytvoĜení tzv. Velkých Karlových VarĤ tudíž bylo uskuteþnČno v míĜe podstatnČ vČtší, než jak o tom bylo jednáno v první polovinČ dvacátých let. Na rozdíl od tehdejší situace slouþení Karlových VarĤ s okolními obcemi neznamenalo ovládnutí Karlových VarĤ sociálními demokraty, nýbrž centralizaci správy pod dozorem totalitního státu. V bĜeznu 1939 byla jmenována nová mČstská rada, která složila slib do rukou okresního vedoucího NSDAP Tschörnera. Vrchní starosta mČl tĜi zástupce, z nichž první, jímž byl Josef Geyer, spravoval vlastní Karlovy Vary a mČl titul starosta. Odráželo se v tom tedy již plánované vytvoĜení Velkých Karlových VarĤ. Radní byli vrchnímu starostovi osobnČ odpovČdní a mČli být jen jeho poradními a výkonnými orgány. Byli jmenováni na šest let, ale v dĤsledku vytvoĜení Velkých Karlových VarĤ byli již 1. þervence 1939 jmenováni noví radní. V obnovené radČ zasedalo tedy jedenáct radních za Karlovy Vary, pČt za RybáĜe, tĜi za Drahovice a po jednom za Bohatice, BĜezovou, Doubí, Dvory, Kolovou a Olšová Vrata. Vrchního starostu Rusyho, starostu Geyera a radní uvedl do funkce gauleiter a místodržitel Henlein 21. þervence 1939. V této podobČ zĤstala okleštČná mČstská správa již beze zmČny do konce války. ýinnost nČmecké správy lze doložit jen do r. 1943, dokdy se dochoval písemný materiál; období z konce války lze doložit jen ze vzpomínek pamČtníkĤ na pĜevzetí správy do þeských rukou a na vznik Revoluþního národního výboru. Jiné prameny bohužel zcela chybí. Revoluþní národní výbor, pozdČji pĜejmenovaný na ýeský národní výbor, byl založen 4. kvČtna 1945 na schĤzce nČkolika þeských obyvatel mČsta, kteĜí zde þásteþnČ žili již za první republiky a þásteþnČ byli nasazeni v dobČ války. Do þela ýeského národního výboru byl zvolen starousedlík JindĜich Šipek. Dne 7. kvČtna dva vyslanci ýeského národního výboru jednali s americkou armádou v Chebu, která je povČĜila správou mČsta. K oficiálnímu pĜedání moci a souþasnému ukonþení dosavadní nČmecké správy došlo dne 8. kvČtna na úĜadČ vrchního starosty v Karlových Varech za pĜítomnosti dvou amerických dĤstojníkĤ þeského pĤvodu.

II. Vývoj a dČjiny archivního souboru Uložení písemností u pĤvodce Evidenþní pomĤcky byly bezesporu uloženy nejprve v kanceláĜi na radnici a po jejich ukonþení v mČstském archivu spolu s ostatními písemnostmi. Archiv byl totožný s registraturou, kterou v padesátých letech 19. století vedl registrátor Wenzl Filaus. Po jeho odchodu již není žádný registrátor doložen. Zdá se tudíž, že se o registraturu nikdo pĜíliš nestaral. Do roku 1875 se písemnosti nacházely na radnici, poté v LázeĖském domČ (dnešní LáznČ III) postupnČ v 1. patĜe, ve 2. patĜe a na pĤdČ této budovy a posléze od roku 1893 v kĤlnČ na dvorku solivarny. V roce 1894 se mČstské písemnosti pĜestČhovaly do budovy gymnázia (dnes þp. 932/20 na nábĜeží Jana Palacha). V roce 1935 se archiv pĜestČhoval do

35 budovy þp. 891 v ulici Karla IV. Tam setrval až do roku 1950, jen v dobČ nebezpeþí náletĤ byl pĜechodnČ umístČn v UmČlecké síni obchodní komory þp. 1215 na GoethovČ stezce. PĜed vyĜazením do archivu se evidenþní pomĤcky pĜirozenČ nalézaly v pĜíslušných kanceláĜích, v nichž byly vedeny, tj. v sídle mČstského úĜadu, které se nacházelo do roku 1854 na radnici, v letech 1854 – 1880 v budovČ Vojenského lázeĖského ústavu, v letech 1880 – 1892 v Nových lázních þp. 505 a od roku 1892 v budovČ radnice v Mlýnské ulici þp. 19 a 20.

PĜedání archivního souboru do archivní péþe Podle evidenþního listu NAD byl archivní soubor zaĜazen do evidence Okresního archivu Karlovy Vary v roce 1956; v knize pĜírĤstkĤ však o tom není záznam. V roce 1958 MČstNV Karlovy Vary pĜedal 492 knih, 803 kartonĤ, 100 balíkĤ, 100 evidenþních pomĤcek a jeden index. Tento pĜírĤstek byl zapsán pod þíslem 264/1958. PatrnČ se tedy jedná o materiál pĜedaný v roce 1956, ale zaevidovaný v knize pĜírĤstkĤ až o dva roky pozdČji. Poté již nedošlo k žádným pĜírĤstkĤm ani úbytkĤm evidenþních pomĤcek. V prĤbČhu poĜádání bylo z archivnČ nezpracovaného archivního souboru OF Karl Ludwig do fondu AM Karlovy Vary delimitováno pČt protokolĤ o pĜedávání registratury z let 1788 − 1858 o rozsahu 0,02 bm.

Zásahy provedené v archivním souboru v dobČ uložení v archivu Registraturní pomĤcky byly vloženy do kartonĤ, které byly popsány. PomĤcky, které pro jejich rozmČry nebylo možno do kartonĤ vložit, byly ponechány mimo kartony, pouze jejich desky byly zabaleny. Jinak žádné další zásahy nebyly provedeny.

Popis pĤvodního registraturního systému. PĤvodní registraturní systém zĜejmČ odpovídal þlenČní mČstské kanceláĜe, a tudíž byl takto rekonstruován pĤvodní registraturní systém. Z období pĜed regulovaným magistrátem není žádná spisová pomĤcka dochována a patrnČ ani žádné evidenþní pomĤcky nebyly pravidelnČ vedeny. V období regulovaného magistrátu byly vedeny podací protokoly, a sice zvlášĢ pro tzv. politicum neboli veĜejnou správu, tj. ke spisĤm signatury 1 − 9 dle spisového plánu, a dále v nich jsou zapisovány i spisy sign. 21, což jsou policejní záležitosti, které již patĜí mezi judiciale. Pro soudní záležitosti neboli judiciale byly vedeny zvláštní podací protokoly, které se nedochovaly. PĜesto lze jejich existenci pĜedpokládat, neboĢ jinak by nebylo nutné v názvu podacího protokolu výslovnČ uvádČt, že se jedná o podací protokol v záležitostech politica. Zvláštní podací protokoly byly vedeny pro spisy hospodáĜské správy. UvnitĜ tČchto oddČlení byly registraturní pomĤcky Ĝazeny chronologicky. Pro období mČstského úĜadu do roku 1906 jsou k dispozici podací protokoly a repertáĜe. Podací protokoly byly Ĝazeny pouze chronologicky. MČstský registrátor Wenzl Filaus, který složil služební pĜísahu 24. ledna 1853 (též se nČkdy podepisuje „beeideter Registrant“) a který pracoval v kanceláĜi od roku 1850, již nebyl s to vyhovČt požadavkĤm na vyhledávání materiálĤ k právním záležitostem, ke zjišĢování daĖových nedoplatkĤ apod. PĜi poĜádání spisĤ, které mu bylo okresním hejtmanem uloženo, zaþal sepisovat repertáĜe. PĜitom se ale projevovala nedĤslednost pĜi tĜídČní materiálu na listiny, knihy a spisy. V úvodu k repertáĜĤm Filaus podal zprávu o prĤbČhu prací (viz inv. þ. 2463), na jejichž nároþnost si neopomnČl postČžovat („Welche Gefühle diese Uibernahme in meinem Herzen erregte, ist nur mir allein bekannt.“) Spolu s ním pracoval aktuár Neumaier, který však tuto práci vykonával jen v zimním období a v létČ pracoval na lázeĖské inspekci a Filaus musel pĜevzít jeho agendu, údajnČ v nepoĜádku. Práci na repertáĜích Filaus dokonþil až v lednu 1861, tedy až po desíti letech, neboĢ mezitím byl vytížen dalšími neodkladnými

36 úkoly. V tČchto Filausových repertáĜích jsou zapsány všechny listiny a spisy od nejstarších po Filausovu souþasnost. Pro listiny Filaus sepsal vlastní repertáĜ, zachycující období 1312 – 1793. Z roku 1312 pocházelo udČlení práv mČstu Lokti, jež užívaly i Karlovy Vary. PĜirozenČ zde bylo jen v pozdním opise. RepertáĜ obsahuje i listinu ze 14. srpna 1370, v níž Karlovy Vary dostaly mČstská práva. Mohlo by být tedy dokladem pro existenci této listiny ještČ v roce 1859, pokud by se ovšem i v tomto pĜípadČ nejednalo jen o nČjaký pozdní neovČĜený opis. RepertáĜ obsahuje abecední seznam se struþným regestem, rok a ukládací znak (zde nazvaný Faszikel – Bezeichnung), což je trojmístná signatura, jakou zaþal oznaþovat spisy na zaþátku 19. století August Leopold Stöhr. NČkteré z písemností evidovaných v repertáĜi listin dnes za listiny nepovažujeme, napĜ. pamČtní listinu k pČtistému výroþí založení mČsta z 15. záĜí 1858, která samozĜejmČ listinou není. Další repertáĜe Filaus vyhotovil pro spisy, a sice podle období 1604 – 1700, 1701 – 1788, 1789 – 1849 a 1850 – 1857. Prvý z tČchto repertáĜĤ obsahuje i listiny; Filaus zkrátka spojil listiny, knihy i spisy dohromady. Nejstarší ze zde zapsaných spisĤ pocházejí z poloviny 16. století. Až do regulace magistrátu zápisy obsahují regesty Ĝazené abecednČ podle jmen, míst i pĜedmČtĤ. Spisy Filaus údajnČ oznaþil þervenČ a uložil ve skĜíni. Spisy z období regulovaného magistrátu Filaus nalezl þastým stČhováním zpĜeházeny, proto je seĜadil a roztĜídil. RepertáĜ ke spisĤm tohoto období již neobsahuje regesty, obsahovČ spíše pĜipomíná torzovitý spisový plán. Totéž lze Ĝíci i o repertáĜi pro spisy z krátkého období 1850 – 1857. V období regulovaného magistrátu byly sepisovány pro spisy elenchy. Elenchy vedl mČstský kancelista na dvojlistech v každé skupinČ spisového plánu pro každý jednotlivý rok. Elenchy obsahují þíslo, pod nímž byl spis uložen (uvnitĜ skupiny chronologicky), þíslo v podacím protokolu, regest a kanceláĜskou poznámku o zpĤsobu vyĜízení. Elenchy byly ukládány na zaþátku každého roþníku jednotlivé skupiny spisového plánu jako nedílná souþást tČchto spisĤ. Na toto místo organicky patĜí, v registratuĜe byly vždy evidovány jako souþást spisĤ a mají formu spisĤ, a proto pĜi poĜádání nebyly násilnČ odtrhovány a zaĜazovány do nČjaké umČle vytvoĜené skupiny v evidenþních pomĤckách, nýbrž byly ponechány u spisĤ. RepertáĜe z období regulovaného magistrátu jsou k dispozici jen pro politicum. Zpoþátku byl jeden svazek repertáĜĤ veden pro podací protokoly z více let, od roku 1828 byl pro každý rok veden samostatný repertáĜ. KromČ repertáĜĤ pro starší materiál, vyhotovených v letech 1853 − 1861 jednorázovČ Filausem, byly v období mČstského úĜadu pravidelnČ rovnČž vedeny repertáĜe pro každý rok, které byly také Ĝazeny chronologicky. V období 1907 – 1938 platil spisový plán, dle nČhož se spisy tĜídily na dvacet jedna skupin, znaþených Ĝímskými þísly. MČstská kanceláĜ se þlenila na kanceláĜská oddČlení, znaþená písmeny A – F. Každé kanceláĜské oddČlení vyĜizovalo spisy nČkolika skupin, které nemusely být a také nebyly po sobČ jdoucí. V rĤzných obdobích mohly jednotlivé záležitosti pĜecházet z kompetence jednotlivých kanceláĜských oddČlení do jiných. Jednotlivá kanceláĜská oddČlení mČla pĜidČlena tyto skupiny: A – I, VII, XVI B – II, XIV, XIX, XXI C – VI, X, XX D – III, IV, XIII, XVII E – V, VIII, XV, XVIII F – IX, XI, XII KromČ jednotlivých kanceláĜských oddČlení mohly mít vlastní evidenþní pomĤcky i nČkteré úĜady, které byly souþástí mČstského úĜadu (napĜ. mČstský fyzikát, potravinový úĜad).

37 UvnitĜ kanceláĜských oddČlení byly jednotlivé podací protokoly vedeny zpoþátku pro více skupin dle spisového plánu, pozdČji postupnČ byl pro jednotlivé skupiny dle spisového plánu zavádČn vlastní podací protokol, a proto v této souvislosti je vhodné se zmínit o spisových plánech. Spisy byly tĜídČny podle spisového plánu, který se nachází na zaþátku repertáĜe k podacím protokolĤm z let 1852 − 1867, v ponČkud struþnČjší podobČ též na pĜedsádce repertáĜe k podacím protokolĤm z let 1876 − 1879 a rovnČž na pĜedsádce repertáĜe spisĤ mČstské rady z roku 1880. V tomto období se spisový plán þlení na oddČlení A − N, na podskupiny však ještČ ne. Spisový plán pro období 1895 - 1900 je na zaþátku rejstĜíkĤ, a sice na zaþátku každého svazku vždy pro pododdČlení, jehož se pĜíslušný svazek rejstĜíkĤ týká. V podstatČ je to stejný spisový plán, který platil v letech 1850 − 1894, avšak nárĤst agendy si vyžádal již þlenČní do podskupin, znaþených arabskými þísly. Byl sestaven speciálnČ pro mČsto Karlovy Vary (objevují se v nČm instituce, které byly právČ v Karlových Varech). Plán mohl být podle potĜeby upravován – v již vytištČném plánu jsou rukopisnČ doplnČné vsuvky. Tentýž spisový plán témČĜ beze zmČn platil i pro období 1901 − 1906. V letech 1907 – 1938 se evidenþní pomĤcky dČlily podle kanceláĜských oddČlení A − F, pro jejichž agendu byly vedeny. Tentýž spisový plán se ještČ þlenil na oddČlení I – XXI a pododdČlení 1 – 267. Spisový plán období 1906 − 1938 je obsažen opČt na zaþátku rejstĜíkĤ téhož období. Z období okupace se dochovalo jen torzo evidenþních pomĤcek. Z tohoto období je k dispozici zĜejmČ neúplný spisový plán. Nebyl to však tehdy všeobecnČ užívaný spisový plán Theodora Porteleho,1 nýbrž Karlovy Vary si svĤj spisový plán vypracovaly na základČ formuláĜe, který v prĤbČhu roku 1939 postupnČ vypracovala Regis-Gesellschaft m. b. H. v Duisburgu. Tento spisový plán je založen na þíselném desetinném tĜídČní – hlavní skupiny (Hauptgruppe) tvoĜí þísla 1 – 9, nižší skupiny (Gruppe) jsou dvojciferné, podskupiny (Untergruppe) jsou trojciferné, nižší jednotky se tvoĜí pĜipojením spojovníku a dalšího dvojciferného þísla. Spisový plán nebyl vydán v knižní podobČ, nýbrž byly pouze vytištČny formuláĜe na volných listech. MČsto Karlovy Vary si tyto formuláĜe vyplnilo strojopisnČ a spojilo do poĜadaþe. V dĤsledku toho bylo možno v rubrice pro oznaþení spisĤ použít hesla vytvoĜená pĜímo pro dané mČsto. Z dochovaného torza spisĤ tohoto období je však zĜejmé, že v Karlových Varech tento spisový plán nebyl používán na všechny spisy. Spisové plány s výjimkou poslednČ jmenovaného, který je již dosti obsáhlý, jsou opsány v þeském pĜekladu v pĜíloze þ. 4.

Skartace pĜed inventárním zpracováním. Skartace evidenþních pomĤcek pĜed pĜevzetím do archivu není doložena a patrnČ k žádné nedošlo. RovnČž bČhem uložení v archivu nebyla provádČna žádná skartace.

Ztráty registraturních pomĤcek pĜed pĜevzetím do archivní péþe Pokud existovaly evidenþní pomĤcky ze staršího období, pak všechny shoĜely pĜi požáru mČsta v roce 1759. Ovšem ani z následujících let se až do provedení regulace magistrátu evidenþní pomĤcky nedochovaly, takže je spíše pravdČpodobnČjší, že až do roku 1789 žádné vedeny nebyly. Z období regulovaného magistrátu je až na výjimky dochována souvislá Ĝada podacích protokolĤ v záležitostech pro politicum; chybí jen roþníky 1793, 1797 a 1847. V záležitostech judiciale se však nedochoval až na jedinou výjimku v roce 1788 žádný podací protokol. Chybí rovnČž podací protokoly hospodáĜské správy do roku 1827, 1

Portele, Theodor: Akten-Plan für die Gemeindeverwaltungen des Sudetengaues, Stuttgart, R. Boorberg Verlag 1939.

38 pokud byly již v tČchto letech vedeny. K dispozici jsou repertáĜe spisĤ v záležitostech pro politicum, z nichž chybí roþníky 1830, 1833, 1835, 1839 – 1841 a 1845 – 1847. Poté k žádným významnČjším ztrátám až do roku 1906 nedošlo. Z následujícího období se ovšem nedochovaly zdaleka všechny evidenþní pomĤcky. ZvláštČ citelné jsou ztráty druhé poloviny tĜicátých let, na þemž se zĜejmČ podepsaly politické události konce tĜicátých let. Chybí zejména podací protokoly A I od r. 1934, A VII od r. 1936, B II od r. 1912, B XIV od r. 1935, B XXI od r. 1922, D XVII od r. 1935, E VIII od r. 1934, E XVIII od r. 1931, F IX od r. 1931 a F XI od r. 1931, zcela chybí skupina F XII. Z období 2. svČtové války je pak k dispozici jen torzo evidenþních pomĤcek, stejnČ jako se nedochovaly témČĜ žádné spisy. Je možné, že nČkteré z tČchto písemností byly na sklonku války zámČrnČ zniþeny; doklady pro to ovšem nejsou. Mnohé písemnosti urþitČ vzaly za své v nepokojném období po osvobození buć z neznalosti, nebo z averze novČ pĜíchozích obyvatel vĤþi nČmeckým písemnostem z období války, avšak i to se dnes již nedá spolehlivČ prokázat. Po uložení do archivu již k žádným ztrátám ani poškozením nedošlo.

ýásti archivního souboru nacházející se v jiných archivech Archivní soubor se nachází v hlavní budovČ archivu na nám. 17. listopadu 2 v Karlových Varech. Registraturní pomĤcky archivního souboru AM Karlovy Vary se pravdČpodobnČ v jiných archivech nebo archivních souborech nevyskytují.

III. Archivní charakteristika souboru PĜedchozí archivní zpracování a delimitace Po pĜedání do archivní evidence již nedošlo k žádným delimitacím evidenþních pomĤcek. O zpracování evidenþních pomĤcek pĜed rokem 1945 nejsou žádné doklady a protože vČtšina z nich tehdy tvoĜila ještČ živou agendu, je možno pĜedpokládat, že evidenþní pomĤcky ani nebyly zpracovávány. Také v lokaþním pĜehledu Repertorium über die in den Schränken aufbewahrten Akten není uvedena ani jediná evidenþní pomĤcka. V Osobním fondu Karl Ludwig EL NAD 903 se v kartonu 80 nacházejí regesta z repertáĜĤ, což jsou výpisky vybraných hesel z nejstarších repertáĜĤ do poloviny 19. století. PhDr. Alexandr Gross, jenž zaþal poĜádat mČstský archiv, se zabýval též registraturními pomĤckami. Žádný soupis se od nČho nedochoval, jeho poĜádání dosvČdþují pouze signatury napsané na kouscích papíru a pĜilepené na hĜbetech knih. A. Gross registraturní pomĤcky rozdČlil stejnČ jako knihy na starou a novou registraturu. Mezníkem byl rok 1850. Starou signaturu oznaþil StR, k poĜádání nové registratury se již nedostal. Jeho signaturu tvoĜilo arabské þíslo, dále Ĝímská þíslice lomená arabským þíslem. Tato signatura byla spoleþná urþitému druhu pomĤcek, konkrétní jednotlivé svazky stejného druhu pomĤcky pak mČly signaturu doplnČnu o pomlþku a arabské þíslo, oznaþující pĜíslušný svazek. V roce 1956 se stal vedoucím archivu Miroslav Sedlák, který rovnČž pĜevzal poĜádání archivního souboru. Sedlák archivní soubor rozdČlil na privilegia, nejstarší spisovnu do roku 1788, na magistrátní období 1789 – 1852 a na mČstský úĜad 1852 – 1945. Teprve uvnitĜ každého z tČchto období písemnosti tĜídil na knihy, evidenþní pomĤcky a spisy, pĜiþemž nedodržoval dĤslednČ ani vzájemné poĜadí evidenþních pomĤcek a spisĤ. Hlavní repertáĜe obsahující spisy z let 1605 – 1788 zaĜadil do nejstarší spisovny, pĜestože vznikly až po roce 1850. Poté roztĜídil úĜední knihy, k nimž poþítal i úþetní knihy, avšak k poĜádání evidenþních

39 pomĤcek se již zĜejmČ nedostal. Nelze ovšem vylouþit, že nČkolik posledních listĤ jeho pĜehledu se nedochovalo a že právČ na nich nebyly i evidenþní pomĤcky. V roce 1979 zaþal se zpracováváním archivního souboru AM Karlovy Vary tehdejší Ĝeditel archivu Rudolf Stránský. Stránský pomĤcky roztĜídil a vložil do kartonĤ. Po jeho náhlé smrti v roce 1981 se evidenþními pomĤckami nikdo nezabýval; pouze v devadesátých letech A. MaĜík koncept Stránského pĜepsal do elektronické podoby.

Postup zpracování K vyhotovení dílþího inventáĜe evidenþních pomĤcek se pĜistoupilo až v roce 2006, tedy þtvrt století po smrti Stránského. Rudolf Stránský evidenþní pomĤcky rozdČlil podle druhĤ a tyto pak srovnal chronologicky. Tento zpĤsob poĜádání sice odpovídá požadavkĤm základních pravidel, ta však byla stanovena s ohledem na to, že vČtšina archivních souborĤ je podstatnČ menší a poþet dochovaných evidenþních pomĤcek není pĜíliš velký, takže nevyžaduje další tĜídČní. Pro prĤmČrnČ velké soubory postaþí rozdČlení pomĤcek podle druhĤ a dále chronologicky, ale v pĜípadČ velkých archivních souborĤ, jako je Archiv mČsta Karlovy Vary, je nedostateþný, neboĢ se v nČm mísí pomĤcky ke spisĤm z rĤzných registraturních období. Bylo proto rozhodnuto rozdČlit pomĤcky podle registraturních období, což odpovídá i tĜídČní spisĤ, k nimž se pomĤcky vztahují. Tato období jsou u spisĤ vymezena na období pĜed regulovaným magistrátem (do roku 1788), období regulovaného magistrátu (1788 – 1850) a období mČstského úĜadu (1851 – 1945). Vzhledem k okolnosti, že z pĜedmagistrátního období se pĤvodní evidenþní pomĤcky nedochovaly, byla období pĜed regulací magistrátu a období regulovaného magistrátu slouþena v jedno období do roku 1850. Naopak v období mČstského úĜadu se vystĜídaly postupnČ tĜi spisové plány, a proto bylo toto období rozdČleno na tĜi þásti: 1851 – 1906, 1907 – 1938 a 1939 – 1945. SamozĜejmČ v ojedinČlých pĜípadech dochází k þasovým pĜesahĤm – napĜ. bylo by nelogické repertáĜ spisĤ hospodáĜské správy z let 1850 – 1851 odtrhávat od ostatních repertáĜĤ hospodáĜské správy a Ĝadit je jinam, když se jedná o jediný svazek, na který již pak žádá jiná kniha nenavázala. PodobnČ nČkteré pomĤcky vedené v prvních letech okupace mají ještČ signaturu dle spisového plánu z let 1907 – 1938, a proto byly ponechány v tomto období. UvnitĜ jednotlivých období byly pomĤcky roztĜídČny podle druhĤ a jednotlivé pomĤcky stejného druhu pak již chronologicky. Všechny registraturní pomĤcky období do roku 1906 tvoĜí jeden celek, s výjimkou hospodáĜské správy magistrátního období a prezidiálního oddČlení a mČstského archivu, knihovny a muzea období 1851 – 1906 nemáme k dispozici speciální registraturní pomĤcky pro jednotlivé úĜady. Proto v období do roku 1906 není nutné tĜídit registraturní pomĤcky podle úĜadĤ; tĜídČní podle druhĤ na podací protokoly, repertáĜe a ostatní registraturní pomĤcky s chronologickým Ĝazením uvnitĜ tČchto skupin v tomto období staþí. PĜi poĜádání registraturních pomĤcek období 1906 – 1938 byly roztĜídČny podle kanceláĜských oddČlení A − F a teprve uvnitĜ jednotlivých oddČlení podle druhĤ a tyto chronologicky. Tím je rekonstruováno jejich pĤvodní rozdČlení v kanceláĜi. Druhá možnost by byla seĜadit evidenþní pomĤcky dĤslednČ podle skupin spisového plánu, znaþených Ĝímskými þíslicemi, bez ohledu na to, kterému kanceláĜskému oddČlení náležely. Tato varianta však není prakticky proveditelná, protože nČkteré podací protokoly byly vedeny spoleþnČ pro více skupin téhož kanceláĜského oddČlení. Proto bylo tĜídČní podle kanceláĜských oddČlení upĜednostnČno. Spisy samotné jsou již tĜídČny dĤslednČ podle spisového plánu, tj. podle po sobČ jdoucích skupin, znaþených Ĝímskými þíslicemi, protože každý spis je možno pĜiĜadit jedné jediné skupinČ. Souþástí spisové znaþky je ovšem oznaþení pĜíslušného kanceláĜského oddČlení.

40 Uvedený zpĤsob tĜídČní lépe odráží strukturu kanceláĜe, než kdyby se evidenþní pomĤcky Ĝadily pouze chronologicky. Výhodou rovnČž je, že pĜehledy akt, repertáĜe a rejstĜíky k podacím protokolĤm mohou být zaĜazeny hned za podací protokoly v daném období, k nimž se vztahují a nikoli oddČlenČ do zvláštní Ĝady až za všemi podacími protokoly. Optimální by bylo, kdyby každý rejstĜík byl uložen spoleþnČ s podacím protokolem nebo pĜehledem akt, k nČmuž byl vyhotoven a rovnČž by byl zapsán v inventáĜi hned za ním. To by však bylo možné pouze v pĜípadČ, že þasové rozsahy podacích protokolĤ nebo pĜehledĤ akt by byly shodné s rejstĜíky k nim vyhotovenými; jinými slovy, kdyby každý rejstĜík byl veden pouze k jednomu podacímu protokolu. Protože však jeden rejstĜík mohl být veden k více roþníkĤm podacích protokolĤ nebo pĜehledĤ akt, jsou zde rejstĜíky evidovány oddČlenČ od podacích protokolĤ a pĜehledĤ, avšak v rámci téhož kanceláĜského oddČlení, do nČhož spolu s podacími protokoly a pĜehledy akt náleží. Po tomto stanovení schématu byla každá pomĤcka prohlédnuta, provČĜen její obsah a pĜidČlena inventární a evidenþní þísla. PomĤcky do roku 1850 dostaly regest doplnČný o struþný popis, který obsahuje údaj o jazyku, formátu knihy, vazbČ a pĜípadnČ poškození. VnitĜní smČrnice Ĝeditele SOA v Plzni pro zpracování, posuzování, schvalování a evidenci archivních pomĤcek, interní pĜedpis þ. 4/2006 popis vyžaduje pouze výjimeþnČ a z toho dĤvodu byly popsány jen pomĤcky do roku 1850. Protože v tomto období je jejich vypovídací hodnota vČtší, byly popsány všechny pomĤcky do roku 1850. NČmecký název pomĤcky se uvádí v období do roku 1850 vždy, po tomto roce jen v ojedinČlých pĜípadech, napĜ. u první pomĤcky na zaþátku delší Ĝady pomĤcek stejného druhu nebo tam, kde to bylo uznáno za vhodné pro výstižnost názvu. Inventárními þísly dílþí inventáĜ evidenþních pomĤcek navazuje na inventární þísla dílþího inventáĜe knih, evidenþní þísla zaþínají od þísla jedna. Údaj o jazyku je uvádČn jen pro úplnost; bylo by též možno se omezit na konstatování, že kromČ nČmeckého jazyka se zde s výjimkou podacího protokolu vyživovacího úĜadu z roku 1945 žádný jiný nevyskytuje. V inventáĜi se uvádí pĜípadné poškození i u pomĤcek po roce 1850, tĜebaže se nejedná o povinný údaj. Je tomu tak proto, aby již pĜi prohlídce inventáĜe bylo možno posoudit, zda mĤže být archiválie s ohledem na fyzický stav pĜedkládána ke studiu, eventuelnČ, zda pĜi studiu nedošlo k poškození. Inventární þísla byla napsána tužkou na pĜedsádku jednotlivých pomĤcek. PomĤcky byly ponechány v kartonech, které byly polepeny štítky obsahujícími název archivního souboru, evidenþní þíslo souboru NAD, název jeho þásti (registraturní pomĤcky), názvy archiválií, þasové rozsahy a evidenþní þísla. Filausovy repertáĜe spisĤ pĜedmagistrátního a magistrátního období (inv. þ. 2463 – 2466) byly ponechány v dílþím inventáĜi z následujících dĤvodĤ: I když se nejedná o pĤvodní registraturní pomĤcky (vznikly ke starším spisĤm teprve retrospektivnČ), jejich eventuální zaĜazení do spisové agendy se jeví jako problematické. Z hlediska praktického je výhodnČjší tyto þtyĜi registraturní pomĤcky ponechat v dílþím inventáĜi registraturních pomĤcek, neboĢ se zjevnČ jedná o repertáĜe. Je tĜeba rovnČž vzít v úvahu, že pokud budou používány k vyhledávání spisĤ (což bude možné s použitím konkordantní tabulky pĜedchozích signatur a souþasných inventárních þísel, která bude uvedena v pĜílohách ke spisovému materiálu pĜedmagistrátního období), pak budou pĜirozenČ hledány mezi registraturními pomĤckami. V archivním souboru byly ponechány podací protokoly mČstského archivu, knihovny a muzea, neboĢ tyto instituce byly zaĜízením mČsta a protože podací protokol byl veden pro všechny tĜi instituce spoleþnČ, nebylo by možné podací protokol zaĜadit pouze do jedné z nich. Všechny tyto tĜi instituce mČly zĜejmČ spoleþnou spisovnu a jejich písemnosti byly ukládány v jediné registratuĜe. Také podací razítko archivu se vyskytuje i na písemnostech týkajících se muzea.

41 V mČstské registratuĜe se vyskytuje spisová znaþka D-IV-50 – muzeum, knihovna, archiv. Podací protokoly muzea, knihovny a archivu však nebyly zaĜazeny pod znaþku D, nýbrž samostatnČ, neboĢ šlo o zvláštní mČstský úĜad. Pod znaþku D-IV-50 se ukládaly písemnosti mČstské rady v záležitostech mČstského muzea, knihovny a archivu a zapsané v podacím protokolu D - IV, nikoli písemnosti tČchto institucí samotných. Pod touto znaþkou ovšem mohou být zapsány písemnosti muzea, archivu a knihovny zaslané mČstské radČ nebo kopie písemností mČstské rady tČmto institucím odeslaných. V regestu je uvádČn pĜesný þasový rozsah i na dny, pokud se jej podaĜilo zjistit, protože období, po které byly pomĤcky vedeny, se nemuselo pĜesnČ krýt s kalendáĜním rokem. V nČkterých pomĤckách (napĜ. rejstĜících) ovšem pĜesný þasový rozsah na dny nelze stanovit. K inventárnímu seznamu byl vyhotoven pouze vČcný rejstĜík. Osobní rejstĜík by mČl pouze tĜi položky, místní údaje se v inventárním soupise nevyskytují vĤbec, proto osobní ani zemČpisný rejstĜík nebyly vyhotoveny. ýísla ve vČcném rejstĜíku odkazují na pĜíslušné inventární þíslo. U víceslovných hesel stojí v rejstĜíku na prvním místČ podstatné jméno, avšak jestliže se jedná o instituci, jejíž název zaþíná pĜídavným jménem, je heslo zaĜazeno podle pĜídavného jména. NapĜ. název LázeĖská správa je tĜeba v rejstĜíku hledat pod heslem LázeĖská správa, nikoli Správa lázeĖská. Protože v tiráži je tĜeba uvádČt poþet jednotlivých druhĤ evidenþních pomĤcek a protože pĜíslušná metodika zná jen podací protokoly, indexy, elenchy a repertáĜe, byly v tiráži pĜehledy spisĤ a akt poþítány jako elenchy a ostatní evidenþní pomĤcky podle své povahy buć za podací protokoly nebo indexy. Toto roztĜídČní však platí pouze pro evidenþní úþely v tiráži, samotným evidenþním pomĤckám byl ponechán název uvedený v inventárním soupisu.

VnitĜní skartace Do skartace byl v prĤbČhu poĜádacích prací zaĜazen materiál o celkovém rozsahu 0,20 bm, þásteþnČ ve formČ pČti svázaných knih a þásteþnČ ve formČ pČti sešitých složek. Jsou to pĜedevším knihy a složky obsahující zápĤjþky z mČstské registratury z let 1850 − 1855 a 1861 − 1879, seznam spisĤ z let 1855 – 1858 pĜedaných z expedice do registratury, poštovní doruþovací knihy z let 1917 − 1933, kniha pošty doruþené mČstským úĜedním sluhou mČstskému stavebnímu úĜadu z let 1922 − 1924, torzo kopie spisového plánu z roku 1939 a lokaþní pĜehled archiválií, uložených v mČstském archivu (Repertorium über die in den Schränken aufbewahrten Akten, Zimmer N. 16). Tyto písemnosti nemají témČĜ žádnou vypovídací hodnotu, neboĢ obsahují zpravidla jen þíslo spisu bez regestu; krom toho písemnosti v nich zapsané jsou podrobnČji evidovány v podacích protokolech. Lokaþní pĜehled písemností uložených v mČstském archivu již dávno neodpovídá skuteþnosti a ani by do tohoto archivního souboru náležet nemČl. Skartované písemnosti jsou zapsány ve skartaþním protokolu þ.j. SOAP/030-0005/2007 ze dne 3. ledna 2007, který byl zaslán Státnímu oblastnímu archivu v Plzni ke schválení souþasnČ s tímto inventáĜem.

Delimitace do jiných archivních souborĤ Delimitace byla provádČna pouze vnitĜní, tj. pouze v rámci SOkA Karlovy Vary. Do fondu AM Karlovy Vary byly mezi registraturní pomĤcky delimitovány 0,02 bm písemností z archivního souboru OF Karl Ludwig a z archivního souboru AM Karlovy Vary bylo do jiných souborĤ delimitováno 0,245 bm písemností. Delimitovány byly následující písemnosti:

42

a) vnitĜní pĜesun do jiného již existujícího archivního souboru: PĜi zpracování registraturních pomĤcek souboru AM Karlovy Vary byly nalezeny dva pĜehledy akt Okresní národní rady Karlovy Vary. PĜehledy jsou vedeny v sešitech, opatĜených záhlavím mČstské rady, jedná se však o agendu okresní národní rady. Také z obsahu zápisĤ je zĜejmé, že jde o úĜad, který Ĝídil celý okres. Nový fond vytváĜen nebyl, neboĢ by byl pĜíliš malý a dále proto, že okresní národní rada v podstatČ suplovala okresní úĜad. Proto, podobnČ jako písemnosti správních komisí jsou zaĜazovány do fondĤ národních výborĤ jakožto jejich pĜedchĤdci, byly tyto dva pĜehledy zaĜazeny do fondu Okresního úĜadu Karlovy Vary. Do fondu Okresní zastupitelstvo Karlovy Vary byly delimitovány dva podací protokoly z let 1913 a 1929. Okresní zastupitelstvo není sice v protokolech pĜímo jmenováno, avšak odesílatelé i pĜíjemci jsou pĜevážnČ z okresu Karlovy Vary, proto pĤvodcem musí být instituce s celookresní pĤsobností. Okresní hejtman je jedním z pĜíjemcĤ, nemĤže být proto pĤvodce. Podle obsahu se jedná o agendu okresního zastupitelstva. Dále byla nalezena kniha nadepsaná pouze Index 1940. PĜi prozkoumání obsahu bylo zjištČno, že obsahuje zápisy o písemnostech pĜijatých nebo odeslaných od institucí i soukromníkĤ zejména z Nejdku. Landrát Nejdek pĤvodcem pomĤcky není, neboĢ sám je mezi pĜíjemci a odesílateli písemností. Po obsahové stránce agendy pĜichází v úvahu pouze mČstský úĜad. PomĤcka byla tudíž zaĜazena do archivního souboru Archiv mČsta Nejdek. Nejedná se ovšem o rejstĜík, jak by se dalo vyvozovat z pĤvodního názvu, nýbrž o repertáĜ, neboĢ u abecednČ Ĝazených hesel je pĜipojen i struþný obsah písemností. b) vnitĜní pĜesun se vznikem nového archivního souboru: Ve fondu byl nalezen podací deník Svazu rakouských lázní (Kurorteverband, plným názvem Verband der österr. Kurorte) z let 1910 – 1919, rejstĜík téhož spolku z let 1910 − 1916 a dále na tento navazující dva svazky podacích protokolĤ Spolku nČmeckých lázní v ýeskoslovenské republice (Verein der deutschen Kurorte in der tschechoslovakischen Republik) z let 1921 − 1935 a 1935 − 1938. První z tČchto tĜí podacích protokolĤ byl veden v knize, na jejímž štítku bylo použito záhlaví karlovarské mČstské rady a která byla zakoupena od téhož dodavatele, od nČhož své podací deníky kupovalo mČsto. Kniha tedy evidentnČ pochází z majetku mČsta a vedl ji mČstský kancelista. PĜesto tyto tĜi podací protokoly a rejstĜík nelze považovat za souþást registratury mČsta, nýbrž za písemnosti uvedených dvou spolkĤ. Svaz rakouských lázní vznikl v roce 1911 a jeho pĜedsedou byl karlovarský starosta JUDr. Josef Pfeifer. Po rozpadu Rakousko-Uherska zanikl v roce 1919 i Svaz rakouských lázní a na jeho místČ byl v roce 1921 založen zmínČný Spolek nČmeckých lázní v ýeskoslovenské republice. Spolek nČmeckých lázní v ýeskoslovenské republice je zapsán ve spolkovém katastru Okresního úĜadu Karlovy Vary pod znaþkou A VIII, þíslo zápisu 18. Cílem spolku byla podpora spoleþných zájmĤ ve spolku zastoupených lázeĖských mČst. ýleny spolku nebyli jednotlivci, nýbrž celá lázeĖská mČsta (v roce 1927 jich bylo 24), která platila þlenské pĜíspČvky, pĜiþemž podle poþtu lázeĖských hostĤ za rok byla þlenČna do tĜí tĜíd. PĜedsedou spolku byl vždy zvolen karlovarský starosta, místopĜedsedou karlovarský zástupce starosty, pozdČji starosta Mariánských Lázní. Spolek mČl svĤj vlastní spisový Ĝád, nezávislý na mČstském spisovém plánu. ObsahovČ se jeho písemnosti týkají lázeĖství obecnČ (napĜ.jednotlivá mČsta si vzájemnČ vymČĖují zkušenosti). Z uvedených dĤvodĤ je nutno považovat tyto tĜi podací protokoly a rejstĜík za samostatný archivní soubor, který náleží mezi spolky, navzdory tomu, že byly vedeny úĜedníky mČsta a v pĜípadČ prvního z nich dokonce na formuláĜi pod záhlavím mČsta. Proto

43 byly delimitovány z archivního souboru AM Karlovy Vary a byl z nich vytvoĜen nový archivní soubor Spolek nČmeckých lázní v ýeskoslovenské republice. I když se jedná o dva spolky, byl vytvoĜen pouze jeden archivní soubor, ponČvadž Spolek nČmeckých lázní v ýeskoslovenské republice byl pouze pokraþováním spolku Svaz rakouských lázní, jen se dle zmČnČných podmínek upravila jeho místní pĤsobnost a v souvislosti s tím i název. Dále byly nalezeny dva podací protokoly Váleþné kuchynČ z let 1917 − 1918. Váleþná kuchynČ vznikla v roce 1916 jako spolek, avšak v roce 1917 ji pĜevzala do své správy mČstská rada, pĜidČlila jí místnosti a jmenovala její vedoucího. Pro správu Váleþné kuchynČ mČsto vytvoĜilo zvláštní výbor. Jeden z tČchto podacích protokolĤ byl veden v knize oznaþené záhlavím mČstské rady a razítkem potravinového úĜadu, které bylo škrtnuto a nahrazeno nápisem „Kriegsküchen.“ Z toho vyplývá, že podací protokol byl veden na mČstském úĜadČ, pravdČpodobnČ úĜedníky potravinového úĜadu. Také náplní své agendy se váleþná kuchynČ blížila potravinovému úĜadu. Z tČchto dĤvodĤ z Váleþné kuchynČ nebyl vytvoĜen samostatný fond, nýbrž byla ponechána ve fondu AM Karlovy Vary. Na podací protokol úĜadu pro výživu z období od 7. kvČtna 1945 do 15. þervna 1945 (inv. þ. 3055) navázal podací protokol HospodáĜského a vyživovacího úĜadu Místní správní komise Karlovy Vary z období od 20. þervna 1945 do 24. záĜí 1945, vedený ve stejném svazku. PĜestože více zápisĤ náleží již místní správní komisi, byl podací protokol ponechán ve fondu Archiv mČsta Karlovy Vary. Protokol tvoĜí souvislou Ĝadu s dvacíti dalšími podacími protokoly úĜadu pro výživu a nebylo by vhodné jej od nich oddČlovat, zatímco ve fondu MČstNV Karlovy Vary na nČj již žádná kniha nenavázala. V tomto pĜípadČ tudíž vnitĜní delimitace provedena nebyla.

Kategorizace, jazyk, fyzický stav Všechny dochované registraturní pomĤcky náleží do kategorie II. Registraturní pomĤcky byly vedeny nČmecky, v podacích denících mČstského fyzikátu byl v nČkterých zápisech použit tČsnopis. Podací protokol úĜadu pro výživu z roku 1945 (inv. þ. 3055) je v období od 2. þervence 1945 veden þesky; ovšem tato þást podacího protokolu již náleží do archivního souboru MČstNV Karlovy Vary. Registraturní pomĤcky jsou dochovány v relativnČ dobrém stavu, na pĜípadné poškození se upozorĖuje pĜímo v regestu. Z velké þásti se jedná o dosti velké a objemné svazky, z nichž mnohé mají poškozený hĜbet. NČkteré z nich by bylo tĜeba nechat znovu svázat, avšak vzhledem k tomu, že badatelsky nejsou využívány, to není nutné. Restaurace není nezbytnČ nutná u žádné registraturní pomĤcky.

IV. Struþný rozbor obsahu archivního souboru . NejþastČjší druhy evidenþních pomĤcek ke spisĤm, které se v archivním souboru vyskytují, jsou podací protokoly, repertáĜe, pĜehledy akt a rejstĜíky. RepertáĜe jsou þasto nazývány v nČmþinČ index, pĜiþemž se jedná o repertáĜe, protože mají struþný regest. Zpracovatel se rozhodl považovat dĤslednČ za rejstĜík pouze pomĤcky bez jakéhokoli regestu. V období 1906 – 1938 se vyskytují knihy zvané Nachschlagbuch, což R. Stránský pĜekládal jako repertorium. Knihy však obsahují vČtšinou pouze jméno a odkaz na þíslo jednací podacího protokolu, proto je zpracovatel nazval rejstĜíky a nikoli repertáĜe. PĜehledy akt se objevují až v období 1906 – 1938. Jejich úþelem byla evidence jednotlivých písemností k nČkterým rozsáhlým spisĤm. Písemnosti v urþité záležitosti byly ukládány pod jednou znaþkou a jedním þíslem jednacím jako jeden spis, obsahovaly však

44 vČtší množství jednotlivých písemností od rĤzných odesílatelĤ, eventuelnČ rĤzným pĜíjemcĤm. NapĜ. rĤzné dopisy v záležitostech doplĖování voliþských seznamĤ se zapisovaly pod znaþkou A I/6 a þíslem jednacím 5 jako jeden spis. Tento spis tvoĜilo velké množství písemností, zejména žádostí obþanĤ o doplnČní do voliþského seznamu apod. Podle souþasných zásad spisové služby by každá žádost o doplnČní do voliþského seznamu tvoĜila samostatný spis, v uvedeném období však byly všechny dopisy v záležitostech doplĖování voliþských seznamĤ evidovány v rámci jediného spisu. PodobnČ byly vyhotovovány pĜehledy akt i k jiným rozsáhlejším spisĤm. Jednotlivé písemnosti nebyly zapsány do podacího protokolu samostatnČ, nýbrž byl vyhotoven samostatný pĜehled akt k tomuto spisu a v nČm byly zapsány jednotlivé písemnosti. K jedinému spisu mohly existovat i stovky akt. Do pĜehledu spisĤ se zapsalo datum doruþení písemnosti, þ.j., regest, datum schĤze mČstské rady, usnesení, datum a podpis úĜedníka, který písemnost pĜevzal zpČt s pokynem k vyĜízení. PĜehledy akt byly buć svazovány spoleþnČ s podacími protokoly, zejména tehdy, když se skládaly z jednoho nebo nČkolika dvojlistĤ, nebo tvoĜily samostatný sešit. V prvním pĜípadČ je v inventáĜi zapsán podací protokol a pĜehledy akt nejsou výslovnČ uvádČny, ve druhém pĜípadČ, kdy byly pĜehledy akt svázány samostatnČ, jsou v inventáĜi zapsány jako samostatné inventární i evidenþní jednotky a v regestu je uvedeno kanceláĜské oddČlení a signatura podacího protokolu, k nČmuž se vztahují. V regestu se uvádí i þíslo jednací spisu, k nČmuž byl pĜehled akt vyhotoven, neboĢ každý pĜehled akt byl vyhotovován nejen ke konkrétní znaþce, ale pĜímo ke konkrétnímu spisu, takže uvést pouze znaþku nestaþí, k té mohlo náležet více dalších spisĤ, k nimž už se uvedený pĜehled nevztahuje. V inventárním soupise se objevují jednak pĜehledy spisĤ, jednak pĜehledy akt. PĜehledy spisĤ jsou registraturní pomĤcky ke spisĤm projednávaným mČstským zastupitelstvem, mČstskou radou nebo ke spisĤm vyĜizovaným nČkterým úĜadem (konkrétnČ mČstským fyzikátem). Rozdíl mezi pĜehledem spisĤ a pĜehledem akt spoþívá v tom, že pĜehled spisĤ eviduje všechny spisy, které daný úĜad vyĜizoval a z nichž každý má své þíslo jednací, zatímco pĜehled akt eviduje jednotlivá akta k jedinému spisu s jediným þíslem jednacím. PĜehled akt tedy vlastnČ plní u registraturních pomĤcek stejnou funkci, jakou má sbČrný arch u spisĤ. Na rozdíl od sbČrného archu však pĜehled akt obsahuje desítky i stovky zápisĤ, které zaujímají vČtší množství stránek, a proto pĜehled akt má formu knihy, resp. sešitu. Abecední rejstĜíky mohly být v období 1906 – 1938 zhotovovány buć k podacím protokolĤm nebo k pĜehledĤm akt. RejstĜíky k pĜehledĤm akt byly buć svazovány spoleþnČ s pĜehledy akt do jednoho svazku nebo tvoĜily samostatný svazek. V prvém pĜípadČ je v regestu pĜehledu akt zmínČno, že mají i rejstĜík, ve druhém pĜípadČ nejsou v regestu pĜehledu akt výslovnČ zmiĖovány, nýbrž tvoĜí samostatnou inventární i evidenþní jednotku a v jejím regestu se opČt uvádí, ke kterému pĜehledu akt se vztahují. V archivním souboru se vyskytují dva sešity odeslané tzv. oficiózní korespondence z let 1840 – 1844, což se dá chápat jako poloúĜední korespondence. Tyto sešity obsahují pouze adresáta písemnosti a podpis posla, který písemnost doruþil, z þehož nelze blíže charakterizovat, v þem spoþívala „poloúĜednost“ tČchto spisĤ; spisy samotné rovnČž k dispozici nejsou. PatrnČ se jednalo o ménČ dĤležité spisy, které nebyly podchyceny v podacích protokolech a k nimž nebyly vyhotoveny koncepty ani kopie.

Možnosti badatelského využití Registraturní pomĤcky mohou být pramenem k dČjinám správy mČsta, zejména k organizaci mČstské kanceláĜe. Mohou být rovnČž používány jako doplĖující materiál pĜi studiu spisĤ mČstského úĜadu pro nejrĤznČjší témata. ObecnČ lze Ĝíci, že výpovČdní hodnota je vČtší u starších pomĤcek, kde je regest obšírnČjší, a s nárĤstem písemné agendy se regest v pomĤckách zestruþĖuje, þímž výpovČdní hodnota pomĤcky klesá. Bohužel neexistují žádné

45 evidenþní pomĤcky z pĜedmagistrátního období. Nejsou k dispozici ani podací protokoly v soudních záležitostech magistrátního období, ale pro toto období jsou již dochovány spisy a k nim byly na každý rok sepsány elenchy, které jsou vždy na zaþátku každého roþníku. Podací protokoly v záležitostech veĜejné správy (politicum) mají dosti obšírné regesty, þímž se zvyšuje jejich vypovídací hodnota v rĤzných záležitostech. Regesty v tomto období jsou psány celou vČtou a obsahují nejdĤležitČjší informace, takže by eventuelnČ mohly nahradit spis. Ale spisový materiál se z vČtší þásti dochoval a k orientaci v nČm slouží elenchy, proto nelze pĜedpokládat, že by se podací protokoly staly pĜedmČtem studia. VČtší význam mohou mít podací protokoly pro léta, z nichž se spisový materiál regulovaného magistrátu nedochoval, tj. u signatur 4, 6 a 7 pro léta 1845 − 1850, u signatury 14 pro léta 1810 − 1820 a 1836 − 1850, u signatury 20 pro léta 1821 − 1850 a u sign. 21 pro léta 1789 − 1793 a 1841 − 1850. Podací protokoly hospodáĜské správy z magistrátního období mají regesty velmi struþné. Týkají se hlavnČ stavebních vČcí, takže by z nich bylo možno zjišĢovat, kdy se co stavČlo nebo pĜestavovalo vþetnČ soukromých staveb, ovšem ke studiu je nutno používat i repertáĜe, bez nichž by hledání bylo znaþnČ obtížné. Dále se v podacích denících hospodáĜské správy objevují napĜ. záležitosti lesního hospodáĜství, pronájmĤ krámkĤ, platĤ úĜedníkĤ aj. Podací protokoly období regulovaného magistrátu byly vedeny v sešitech, které byly teprve po ukonþení roku svázány do knih s tvrdou vazbou, o þemž svČdþí nejen papír odlišný od papíru pĜedsádky a pĜídeští, ale také okolnost, že první strana je ponČkud ušpinČna. S þastým využitím lze poþítat u repertáĜĤ období regulovaného magistrátu, neboĢ budou sloužit badatelĤm k orientaci ve spisovém materiálu. V repertáĜích badatel nalezne všechny spisy tohoto období, a proto budou pro nČj užiteþnou pomĤckou. Bohužel nejsou k dispozici ani podací protokoly ani repertáĜe pro oblast judiciale. RovnČž hlavní repertáĜe, které vyhotovil v letech 1850 – 1861 pro písemnosti pĜedmagistrátního i magistrátního období až po svou souþasnost registrátor Wenzel Filaus, budou zĜejmČ velmi cennou pomĤckou pro orientaci ve spisech tohoto období. Podací protokoly po roce 1850 mají stále regesty dosti obšírné, a proto stejnČ jako v období regulovaného magistrátu platí, že by v pĜípadČ potĜeby mohly nahradit nedochovaný spis. Tématicky nadále zahrnují veškerou agendu mČstského úĜadu. Po roce 1895 se již regesty zestruþĖují a již nemohou nahrazovat chybČjící spisy. Z regestĤ repertáĜĤ z let 1850 −1906 se lze sice dozvČdČt, o þem spis je, ale neobsahují všechny údaje a pĜípadnČ nedochované spisy nemohou nahradit. V období po roce 1906 pokraþuje nárĤst písemné agendy a s tím souvisí stoupající struþnost regestĤ v podacích protokolech. Regesty jsou už jen heslovité, takže se lze dovČdČt jen, že se o urþité záležitosti jednalo, ne však konkrétní údaje. V tomto období tedy registraturní pomĤcky mohou sloužit jako pomĤcky k orientaci ve spisech, ale využití k samostatnému studiu nelze pĜedpokládat. Vlastní výpovČdní hodnotu by mohly mít snad jen v ojedinČlých pĜípadech. V kanceláĜském oddČlení A se v podacích protokolech objevují zápisy o provádČní mČĜení pramenĤ, z þehož by bylo možno zjišĢovat jeho periodicitu (nikoli ovšem výsledky mČĜení samotného). Z personálních spisĤ tohoto oddČlení by bylo možno zjišĢovat jména mČstských úĜedníkĤ a zamČstnancĤ. Podací protokoly trestních pĜestupkĤ povozníkĤ sign. A XVI by mohl studovat badatel, který by se zajímal o tento druh mČstské dopravy. V kanceláĜském oddČlení B XI je v pĜehledech akt evidence prostitutek. Zde by bylo možno zjišĢovat jejich vČk a odkud pocházely. V pĜehledech akt B XIV / 190 lze sledovat, jak mnoho se v Karlových Varech vyskytovalo automobilĤ. V pĜehledech akt B XX / 266 je možno zjišĢovat, jakých pĜestupkĤ a v jaké kvantitČ se lidé v Karlových Varech dopouštČli. V oddČlení C lze v podacích protokolech a pĜehledech akt špitálu pro cizí pacienty vyhledávat

46 pacienty tohoto špitálu. Tito lidé nejsou zapsáni v Seznamech lázeĖských hostĤ, proto doklady o jejich léþbČ v Karlových Varech je možno hledat jen zde. V podacích protokolech oddČlení F se objevují témata jako stavba, údržba a oprava rĤzných ulic, cest, promenád, schodišĢ, pronájem mČstských nemovitostí a podnikĤ, stavba mČstských zaĜízení a podnikĤ, napĜ. v roce 1907 zámČr výstavby nového lázeĖského domu, demolice staré stĜelnice, v roce 1920 koupČ, pĜestavba a využití hotelu Trautwein jako sídla mČstských úĜadĤ, pronájem krámkĤ, stavba nového mostu pĜes OhĜi nebo stavba pĜehrady. Dalšími tématy jsou údržba mostĤ, údržba ulic a chodníkĤ, kanalizace, údržba rĤzných domĤ v majetku mČsta, ochrana pĜed povodnČmi. Stále ovšem nutno poþítat s tím, že z regestu v podacím protokolu se uživatel nedozví více, než že se nČjaký objekt v daném roce stavČl nebo opravoval. Lze zde rovnČž sledovat názvy mČstských ulic. Evidenþní pomĤcky potravinového úĜadu mohou být pramenem ke studiu sociálních pomČrĤ v druhé polovinČ první svČtové války a pováleþných let, zejména v oblasti Ĝešení zásobovací situace obyvatelstva. V podacích protokolech lázeĖské správy se objevují zejména žádosti o vystavení lázeĖských legitimací a o slevy na poplatcích, dalšími tématy jsou provoz nČkterých kulturních zaĜízení s lázeĖstvím tehdy souvisejících, napĜ. koncerty LázeĖského orchestru, provoz mČstské þítárny, dále propagace lázní – knihy o Karlových Varech, povolení fotografování u pramenĤ, obleþení tzv. Brunnenmädchen neboli dČvþat podávajících vodu u pramenĤ, informaþní služba na nádraží, nadace aj., vše opČt jen heslovitČ. Podací protokoly mČstského archivu, knihovny a muzea jsou vedeny spoleþnČ. Tyto tĜi instituce mČly spoleþného pĜedstaveného, dr. Karla Ludwiga. V pĜípadČ mČstského muzea dr. Ludwig spravoval jen jeho historickou þást, zatímco pĜírodovČdnou þást spravoval dr. Robert Kampe, Ĝeditel úĜadu pro ochranu pramenĤ (Quellenamt). Zde dochované podací protokoly se vztahují jen na historickou þást muzea. Z protokolu lze získávat informace o jednotlivých pĜírĤstcích sbírkovou þinností (zejména muzeálních pĜedmČtĤ), o badatelských dotazech, o vybavení muzea, archivu a knihovny. Regesty jsou ovšem tak heslovité, že se svojí struþností stávají až nesrozumitelné. Podací protokol stavebního úĜadu z období okupace by bylo možno v omezené míĜe používat ke zjišĢování stavebních úprav jednotlivých nemovitostí (nejen domĤ, ale napĜ. i hrobek) a pĜestavby sídel rĤzných úĜadĤ, ovšem zápisy nejsou Ĝazeny ani abecednČ ani podle þp., jen chronologicky podle toho, jak docházely jednotlivé stížnosti. Z toho je zĜejmé, že pĜi studiu bude nutno provČĜovat každou položku a je rovnČž nutno vzít v úvahu, že se nejedná o kompletní soupis všech staveb. Podací protokol úĜadu vrchního starosty pro výživu je možno využít ke studiu zásobovací situace za okupace. Protože protokol obsahuje dosti velké množství adres lidí, mohl by být vzhledem k absenci evidence obyvatelstva v nezbytném pĜípadČ podpĤrnČ využit i k hledání bydlištČ lidí z Velkých Karlových VarĤ za okupace, i když Ĝádnou evidenci obyvatelstva samozĜejmČ nahradit rozhodnČ nemĤže.

47

V. Záznam o uspoĜádání archivního souboru a zpracování archivní pomĤcky Registraturní pomĤcky archivního souboru AM Karlovy Vary uspoĜádal a inventáĜ vyhotovil jako první díl dílþího inventáĜe spisového materiálu ve Státním okresním archivu Karlovy Vary v letech 2006 − 2007 PhDr. Antonín MaĜík.

Karlovy Vary, dne 18. 6. 2007 Antonín MaĜík

48

PĜílohy PĜíloha þ. 1 Seznam použité literatury a) ObecnČ

Bretlová, Marie: K inventarizaci fondu Archiv mČsta Horšovský Týn. In: Roþenka Státního oblastního archivu v Plzni 2004, PlzeĖ, Státní oblastní archiv v Plzni 2005, s. 77-82. ýebišová, Taisia: Obec – postavení, správa, þinnost. Praha, Institut sociálních vztahĤ 1996. DvoĜák, Miloš: MČstská správa v ýeském BrodČ a její písemnosti do roku 1623. In: Sborník archivních prací 32, þ. 1. Praha, Orbis 1982, s. 170 – 224. Fiala, Jaroslav: InventáĜ Krajského úĜadu Loket. PlzeĖ, Státní archiv v Plzni 1962. Flögel, Jaroslav: Obecní zĜízení v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku a místní národní výbory. Praha, ýeské zemské ústĜedí obcí, mČst a okresĤ v Praze 1947. Flögel, Jaroslav: Praktická pĜíruþka pro obecní a okresní funkcionáĜe. Praha, Vladimír Orel 1933. Flögel, Jaroslav: Praktisches Handbuch für Gemeinde- und Bezirksfunktionäre. Prag, Vl. Orel. 1934. Görner, Jan: NČmecká terminologie z doby nacistické okupace. In: Sborník archivních prací 15, þ. 1. Praha, Orbis 1965, s. 173 – 228. Haemmerle, Heinrich: Handbuch für die Gemeinden über den selbständigen und übertragenen Wirkungskreis der Gemeinden und die Organe zur Ausübung desselben. Wien, Manz´sche Hof-Verlags- u. Universit. Buchhandlung 1881. Chalupa, Aleš: K otázkám moderního masového spisového materiálu. In: Sborník archivních prací 9, þ. 2. Praha, Orbis 1959, s. 283-296. Janák, Jan – Hledíková, ZdeĖka: DČjiny správy v þeských zemích. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1989. Janák, Jan: DČjiny správy v þeských zemích v letech 1848 – 1918 se soupisy pramenĤ a literatury. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1987. Janák, Jan: Vývoj správy v þeských zemích v epoše kapitalismu I, II. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1965, 1967. KaĖka, Josef: Základy správy obecní. Kutná Hora 1925. Kliment, Josef: Obecní zĜízení v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku. Praha, Právnické nakladatelství a knihkupectví V. Linhart 1936. Kloubek, Vilém: Obecní zĜízení. Praha 1922. Kommunales Jahrbuch für die Tschechoslowakische Republik 1931. Verband der deutschen Selbstverwaltungskörper in der Tschechoslowakischen Republik, [1931]. Kuþa, Karel: MČsta a mČsteþka v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku, 2. díl. Praha, Libri 1997. Macek, Jaroslav – Brzobohatý, Jan: Spisová manipulace nacistické okupaþní správy – zásady a vývoj. In: Sborník archivních prací 15, þ. 1. Praha, Orbis 1965, s. 229-276. Macek, Jaroslav – Žáþek, Václav: Krajská správa v þeských zemích a její archivní fondy. Praha, Archivní správa ministerstva vnitra 1958. Macková, Marie: K úĜadování a spisovnám obcí a mČst, které od 1. Ĝíjna 1938 náležely pod ĜíšskonČmeckou správu. In: Archivní þasopis 49, 1999, þ. 4, s. 235 – 240. Mužík, Petr: MČstská kanceláĜ, správa a hospodáĜské pomČry v Domažlicích v 16. a na poþátku 17. století. In: Sborník archivních prací 27, þ. 1. Praha, Orbis 1977, s. 53 – 109.

49 Pelant, Jan: MČsta a mČsteþka Západoþeského kraje. PlzeĖ, Západoþeské nakladatelství 1968. Portele, Theodor: Akten-Plan für die Gemeindeverwaltungen des Sudetengaues. Stuttgart, R. Boorberg Verlag 1939. Schelle, Karel: Vývoj veĜejné správy v letech 1848 – 1948. Praha 2002. Šlais, Josef: Praktický rádce v záležitostech obecních. Praha, Reinwart 1913. Volf, Miloslav: Popis mČstských archivĤ. Zprávy þeského zemského archivu. Praha, Zemský národní výbor 1947. Vrbata, Jaroslav: PĜehled vývoje veĜejné správy v odtržených þeských oblastech v letech 1938 − 1945. In: Sborník archivních prací 12, þ. 2. Praha, Orbis 1962, s. 45 – 67. Waska, Karel: NČkteré problémy poĜádání archivních fondĤ mČst do roku 1945. In: Roþenka Státního oblastního archivu v Plzni 2004, PlzeĖ, Státní oblastní archiv v Plzni 2005, s. 109 – 116. Wenisch, Rudolf: Gliederung der Stadtbücher Nord- und Westböhmens. Komotau, Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen 1931.

b) Regionální literatura

Adreß-Buch der Kurstadt Karlsbad 1914/1915. Karlsbad, Verlag der Stadtgemeinde Karlsbad 1914. Adreßbuch der Kurstadt Karlsbad 1924. Auf Grund amtlichen Materials bearbeitet vom Stadtrate. Karlsbad, Weltbäder Reklame- und Verlagsunternehmen Ullmann & Co. 1924. Adreßbuch der Kurstadt Karlsbad 1929. Auf Grund amtlichen Materials bearbeitet vom Stadtrate. Karlsbad, Weltbäder Reklame- und Verlagsunternehmen Ullmann & Co. 1929. Adreßbuch der Kurstadt Karlsbad 1934/1935. Auf Grund amtlichen Materials bearbeitet vom Stadtrate. Karlsbad, Weltbäder Reklame- und Verlagsunternehmen Ullmann & Co. 1934. Adreßbuch der Kurstadt Karlsbad, der Stadt Fischern und der Marktgemeinde Drahowitz 1938/1939. Herausgegeben auf Grund amtlichem Materials von der Stadt Karlsbad, der Stadt Fischern und der Marktgemeinde Drahowitz. Karlsbad, Weltbäder Reklame- und Verlagsunternehmen Ullmann & Co 1938. Augustin, Milan: Konec 2. svČtové války v Karlových Varech. Pokus o rekonstrukci. Karlovy Vary, ÚĜad mČsta Karlovy Vary ve spolupráci se Státním okresním archivem Karlovy Vary 1995. Behr, Wilhelm: Denkschrift anläßlich des 60. jährigen Bestandes der autonomen Bezirksverwaltung (Bezirksvertretung). Karlsbad, Wilhelm Behr 1926. Becher, David: Neue Abhandlungen über das Karlsbad. Leipzig, Siegfried Lebrecht Crusius 1789. Carlsbad, Marienbad, Franzensbad und ihre Umgebung vom naturhistorischen und medicinisch-geschichtlichen Standpunkte. Prag & Carlsbad, H. Dominicus 1862. DČjiny Karlovarska v pracích uþitelĤ. Karlovy Vary, Státní okresní archiv Karlovy Vary 2000. Fleckles, Leopold: Karlsbad, seine Gesundbrunnen und Mineralbäder. Stuttgart, J. Scheible´s Buchhandlung 1838. Gnirs, Anton: Karlsbader Geschichtsquellen in den älteren Ratschriften der Stadt Elbogen. Karlsbad, Walther Heinisch 1929. Gnirs, Anton: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. München, R. Oldenbourg Verlag 1996, s. 76 – 88.

50 Gross, Alexander: DČjiny Karlovarského kraje. 1. díl: Od pravČku do konce feudálního období. Karlovy Vary, Krajské vlastivČdné muzeum 1954. Grumbach, Franz Josef: Bezirkskunde. Der politische Bezirk Karlsbad umfassend die Gerichtsbezirke Karlsbad und Petschau. I. Theil. Karlsbad, Jacobsche Buchhaltung 1892. Haas, Antonín: Soupis privilegií mČst a mČsteþek v Západoþeském kraji od roku 1526. In: Minulostí Západoþeského kraje 6. PlzeĖ, Západoþeské nakladatelství 1968, s. 314. Historický sborník Karlovarska I – X. Karlovy Vary, Státní okresní archiv Karlovy Vary 1993 – 2004. Historický sborník Karlovarska. Karlovy Vary, Odbor kultury KNV 1955. Historický sborník Karlovarska. Karlovy Vary, Okresní archiv Karlovy Vary 1969. Historický semináĜ Karla Nejdla I – XIV. Karlovy Vary, ÚĜad mČsta Karlovy Vary (roþníky I – VI) a Klub pĜátel Karlových VarĤ (roþníky VII – XIV) 1993 – 2005. Karell, Viktor: Die Beziehungen Karlsbads zu Elbogen im 16. Jahrhundert. Deutsche Tageszeitung 73, 1932, þ. 149 ze 6. 6., s. 9 – 12. Karlovarsko. VlastivČdný sborník. Karlovy Vary, Krajské nakladatelství Karlovy Vary 1958. Karlsbad. Beschrieben zur Bequemlichkeit der Badegästen. Karlsbad, Maltheserkreuz 1788. Karlsbader Adress-Buch 1888. Karlsbad, Hermann Jakob 1888. Karlsbader historisches Jahrbuch I – IV. Karlsbad, Stadtarchiv Karlsbad 1938 – 1941. Kaufmann, Moritz: Ein Auschnitt aus der Geschichte der Karlsbader KommunalPolizei. Deutsche Tageszeitung 75, 1934, þ. 117, z 20. 5. s. 19 – 21 a þ. 122 z 27. 5, s. 9 – 11. Kobesová, Miluše: Vývoj lázeĖství v Karlových Varech koncem 19. a v 1. polovinČ 20. století. Diplomová práce Filozofické fakulty UK, Praha 1994. Kürschner, Franz: Das Stadtrecht von Eger und seine Verbreitung. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 6, 1868, s. 197 – 205. Lenhart, Johann Josef: Carlsbads Memorabilien vom Jahre 1325 bis Ende 1839. Prag, Gottlieb Haase Söhne 1840. Lenhart, Johann Josef: Fortsetzung der Memorabilien Karlsbads vom Jahre 1840 bis Ende 1858 mit einer kurzen Darstellung der merkwürdigen Ereignisse Karlsbads vom Jahre 1325 bis 1839. Prag, Carl Bellmann 1859. Linke, Eugen: Kunstgeschichte. I Teil: Baukunst und Bildnerei. In: Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad. Karlsbad, Karlsbader Bezirkslehrerverein 1937. Ludwig, Karl: Die alt-Karlsbader Rats-und Ämter-Verneuerung. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 51, 1913, s. 15 – 81. MaĜík, Antonín: Komunální volby v Karlových Varech v letech 1850 – 1939. In: Západoþeský historický sborník 4. PlzeĖ, Státní oblastní archiv v Plzni 1998, s. 187 – 210. Na západní výspČ. VlastivČdný sborník Karlovarska. PlzeĖ, Krajské nakladatelství v Plzni 1961. Pelant, Jan: MČsta a mČsteþka Západoþeského kraje. PlzeĖ, Západoþeské nakladatelství 1984, s. 102 – 103. Pilot durch die Weltkurortstadt Carlsbad und durch die Stadt“Fischern – Neustadt“ Fischern, G. Muziczka 1923. Platzer, Thaddeus – Platzer, Leopold: Karlsbader Adressenbuch. Mit Nachweisungen über die Geschichte der warmen und kalten Quellen, der merkwürdigen Denkmäler... Prag, Gottlieb Haase Söhne 1835. Popisná þísla domĤ v sídelním útvaru Karlovy Vary (stav k 1. 4. 1981). Karlovy Vary, Urbanistické stĜedisko mČsta Karlových Var 1981. Prökl, Vinzenz: Eger und das Egerland. 1. Band. Prag, Eger, 1843.

51 Prökl, Vinzenz, Geschichte der königlichen Stadt Karlsbad. Historisch, statistisch und topographisch dargestellt. Karlsbad, Hans Feller 1883. Prökl, Vinzenz: Geschichte der Stadt Elbogen. Historisch, statistisch und topographisch dargestellt. [1878]. Richter, Anton: Die karlsbader Bürgermeister von 1788 – 1849. Deutsche Tageszeitung, Karlsbad 80, 1939, þ. 158 z 9. 7., s. 4. Sedlák, Miroslav: Historický prĤvodce Karlovarskem. PlzeĖ, Krajské nakladatelství 1962. Schade, Ralf: Aufbau deutscher Verwaltungen und der ökonomische Transformationsprozess von der offenen Volkswirtschaft zur nationalsozialistischen Zentralverwaltungswirtsschaft in Karlsbad (Karlovy Vary). Leuna, Stadtarchiv Leuna 1997. Schaller, Jaroslav: Topographie des Königreiches Böhmen II. Vollständige Beschreibung des Elbogner Kreises im Königreiche Böhmen. Praha, Schönfeld 1787, s. 75 – 76. Schreiber, Rudolf: Der elbogner Kreis und seine Enklaven nach dem dreissigjährigen Kriege. Praha, Verlag der DgdWuK für Tsch. Rep. 1935. Sommer, Johann Gottfried: Das Königreich Böhmen XV, Elbogner Kreis. Prag 1847. Stöhr, Leopold August: Kaiser Karlsbad und dieses weit berühmten Gesundheitsortes Denkwürdigkeiten für Kurgäste, Nichtkurgäste und Karlsbader selbst. Karlsbad. 1812. Voigt, Josef: Adreß- und Geschäfts-Handbuch von Karlsbad und Umgebung 1904/1905. Karlsbad, Verlag der Internationalen Annoncen-Agentie Alfred Rosenfeld & Co. 1904. Voigt, Josef: Adreß- und Geschäfts-Handbuch von Karlsbad und Umgebung 1906/1907. Karlsbad, Rudolf Hengstenberg 1906.

52

PĜíloha þ. 2 Konkordantní tabulka pĜedchozích signatur a nových inventárních þísel PĜedchozí sign. 4 XI/4 – 5 StR 4 XI/4 – 4 StR 4 XI/4 – 6 StR 5 XI/4 – 16 StR 5 XI/4 – 17 StR 5 XI/4 – 18 StR 5 XIV/4 – 7 StR 5 XIV/4 – 8 StR 5 XIV/4 – 9 StR 5 XIV/4 – 10 StR 5 XIV/4 – 11 StR 5 XIV/4 – 13 StR 5 XIV/4 – 14 StR 5 XI/4 – 15 StR 6 XIV/4 – 1 StR 6 XIV/4 – 2 StR 6 XIV/4 – 3 StR 6 XIV/4 – 4 StR 6 XIV/4 – 5 StR 6 XIV/4 – 6 StR 6 XIV/4 – 7 StR 6 XIV/4 – 8 StR 6 XIV/4 – 9 StR 6 XIV/4 – 10 StR 6 XIV/4 – 11 StR 6 XIV/4 – 12 StR 6 XIV/4 – 12a StR 6 XIV/4 – 13 StR 6 XIV/4 – 14 StR

Nové inv. þ. 2289 2290 2291 2346 2347 2348 2328 2329 2330 2331 2332 2336 2337 2344 2292 2293 2294 2295 2296 2297 2298 2299 2300 2301 2302 2303 2362 2304 2305

PĜedchozí sign. 6 XIV/4 – 15 StR 6 XIV/4 – 16 StR 6 XIV/4 – 23 StR 6 XIV/4 – 24 StR 6 XIV/4 – 25 StR 6 XIV/4 – 26 StR 6 XIV/4 – 28 StR 6 XIV/4 – 29 StR 6 XIV/4 – 30 StR 6 XIV/4 – 31 StR 6 XIV/4 – 32 StR 6 XIV/4 – 33 StR 6 XIV/4 – 34 StR 6 XIV/4 – 35 StR 6 XIV/4 – 36 StR 6 XIV/4 – 37 StR 6 XIV/4 – 38 StR 6 XIV/4 – 38 StR 6 XIV/4 – 39 StR 6 XIV/4 – 40 StR 6 XIV/4 – 42 StR 6 XIV/4 – 43 StR 6 XIV/4 – 44 StR 6 XIV/4 – 45 StR 6 XIV/4 – 46 StR 6 XV/4 – 2 StR 6 XV/4 – 4 StR 6 XV/4 – 9 StR 6 XV/4 – 11 StR

Nové inv. þ. 2306 2307 2313 2314 2315 2316 2317 2318 2319 2320 2321 2322 2323 2324 2325 2326 2327 2365 2366 2367 2368 2369 2370 2371 2372 2373 2374 2375 2376

PĜedchozí sign.

Nové inv. þ. 6 XV/4 – 12 StR 2377 6 XV/4 – 3 StR 2338 6 XV/4 – 5 StR 2339 6 XV/4 – 6 StR 2340 6 XV/4 – 7 StR 2341 6 XV/4 – 8 StR 2342 6 XV/4 – 10 StR 2343 6 XV/4 – 11 StR 2358 6 XV/4 – 14 StR 2378 6 XV/4 – 13 StR 2345 7 XI/4 – 18 StR 2349 7 XV/4 – 1 StR 2350 7 XV/4 – 2 StR 2351 7 XV/4 – 3 StR 2352 7 XV/4 – 5 StR 2353 7 XV/4 – 6 StR 2354 7 XV/4 – 7 StR 2355 7 XV/4 – 8 StR 2356 7 XV/4 – 10 StR 2357 2358 7 XV/4 − 11 StR 7 XV/4 – 14 StR 2360 7 XV/4 – 17 StR 2361 7 XV/4 – 4 StR 2379 7 XV/4 – 9 StR 2380 7 XV/4 – 12 StR 2381 7 XV/4 – 13 StR 2382 7 XV/4 – 15 StR 2383 7 XVI/4 – 16 StR 2384 56 VII/5 – 14 StR 2387 56 VII/5 – 15 StR 2388

53

PĜíloha þ. 3 Archivní struktura registraturních pomĤcek

Období do roku 1850 Podací protokoly RepertáĜe Ostatní registraturní pomĤcky

Období 1851 – 1906 Podací protokoly RepertáĜe RejstĜíky k podacím protokolĤm Ostatní registraturní pomĤcky

Období 1907 − 1938 A. MČstská kanceláĜ

1. MČstské zastupitelstvo a komise PĜehledy spisĤ

2. MČstská rada PĜehledy spisĤ

3. OddČlení A Podací protokoly PĜehledy akt RejstĜíky k podacím protokolĤm a k pĜehledĤm akt

4. OddČlení B Podací protokoly PĜehledy akt RejstĜíky k podacím protokolĤm

5. OddČlení C Podací protokoly PĜehledy akt RejstĜíky k podacím protokolĤm

6. OddČlení D Podací protokoly PĜehledy akt RejstĜíky k podacím protokolĤm a k pĜehledu akt

7. OddČlení E Podací protokoly PĜehledy akt RejstĜíky k podacím protokolĤm a k pĜehledĤm akt

8. OddČlení F Podací protokoly RejstĜík k podacím protokolĤm B. Potravinový úĜad Podací protokoly PĜehledy akt RejstĜíky k podacím protokolĤm C. Váleþná kuchynČ Podací protokoly

54 D. Stavební úĜad Podací protokol E. MČstský fyzikát PĜehledy spisĤ F. LázeĖská správa Podací protokol RejstĜík k podacímu protokolu G. MČstský archiv, knihovna a muzeum Podací protokoly

Období 1938 − 1945 Spisové plány A. Prezidiální oddČlení PĜehledy spisĤ B. Stavební úĜad Podací protokoly C. ÚĜad pro výživu Podací protokoly

55

PĜíloha þ. 4 Spisové plány a) Spisový plán regulovaného magistrátu 1789 − 1850

I. Politicum 1. Všeobecná spisová agenda 2. Sociální, náboženská a školská agenda - chudinská péþe, záležitosti kostelĤ, far, nemocnic, škol a uþitelĤ 3. DanČ a poplatky 4. Vojenská agenda - militare 5. Personální záležitosti mČstských zamČstnancĤ 6. ěemesla a živnosti 7. Mýtné a cla 8. HospodáĜské záležitosti mČsta - lázeĖství, kupní záležitosti, stavební agenda, péþe o lesy, parky a celkový vzhled mČsta 9. Poddanské záležitosti

II. Judiciale 10. Civilní soudnictví sporné 11. 12. Agenda pozemkových knih 13. PozĤstalostní Ĝízení, poslední vĤle 14. Poruþenské záležitosti, sirotþí úþty 15. MČstská depozitní pokladna 16. 17. 18. Trestní agenda 19. 20. 21. Policejní agenda

III. HospodáĜský úĜad mČsta (Anwaltschaft)

b) Spisový plán mČstského úĜadu 1850 – 1894 A. Ústavní, obecní a okresní záležitosti, císaĜský dvĤr, zákonné vČci, normálie, služební a personální záležitosti, sluhové, úĜedníci, sþítání lidu B. Státní obþanství, domovské právo, matriky, manželské záležitosti, vystČhovalectví a pĜesídlení C. Vojenství, þetnictvo, stĜelecký spolek D. Školy, církev, hĜbitov, dobroþinné ústavy, jesle, muzeum, nadace E. Zdravotnictví, lázeĖství, péþe o chudinu, dobroþinné ústavy F. Lesy, doly, zemČdČlství, doprava, pošta, vodstvo, minerální prameny, protipovodĖová služba G. Živnosti, nemocenské pokladny, úrazové pojištČní, spoĜitelna, celní záležitosti, míry a váhy, obchod.

56

H. Stavebnictví, osvČtlení, zajištČní vody, mČstské zahrady, cihelny, prádelna, plavecká škola, ostatní stavební záležitosti, které nejsou ve skupinách D, E, F a G I. Policie, trhový a fiakrový poĜádek, požární a pouliþní policie, postrk, ztráty a nálezy, ostatní policejní záležitosti, které nesou ve skupinách D, E, F a G J. = I. K. Záležitosti lázeĖského a hudebního fondu (tato skupina jen v období 1895-1906) L. Obecní záležitosti, nájem, spolky, lázeĖské ústavy M. Finanþní záležitosti, danČ N. RĤzné, miscelanea, tj. vše, co nepatĜí do pĜedchozích skupin. Spolky2. AbecednČ

c) Spisový plán mČstského úĜadu 1895 - 1906

A. DvĤr, Ĝíše, zemČ, okres, obce, obecní úĜedníci a zamČstnanci 1. Záležitosti nejvyššího dvora a cizích dvorĤ, šlechty, ĜádĤ, nejvyšší vyznamenání, zemské deskové statky, zemská pozemková fideikomise, vyvazování pozemkĤ 2. ěíšské a zemské záležitosti, volby do Ĝíšské rady a zemského snČmu, Ĝíšské a zemské zákoníky, ministerstva, zemské ústĜední úĜady, zemČpanské úĜady obecnČ a vybavení úĜadĤ 3. Agenda obecních úĜadĤ obecnČ, služební záležitosti jednotlivých úĜedníkĤ 4. ÚĜedníci, pomocní úĜedníci, sluhové; jejich ustanovování, povyšování, pĜekládání, rezignace, propouštČní, dovolená, platy, odmČny, výpomoc, zálohy platĤ, osobní pĜíplatky, disciplinární a soukromé záležitosti, penzionování, vdovské a sirotþí zajištČní 4a Dtto - abecednČ

B. Státní obþanství, záležitosti domovského práva a civilního stavu, rodné, oddací a úmrtní matriky 1. Normálie, periodická podání a jednání týkající se státního obþanství a civilního stavu všeobecnČ 2. VystČhovalectví a pĜistČhovalectví, vývoz a dovoz majetku, jmenování þestných obþanĤ, propĤjþení mČšĢanského a domovského práva, 2a. Dtto abecednČ 3. Rodné, oddací a úmrtní obecní matriky, prohlášení za mrtvého, adopce, legitimace, zmČna jména 3a. Dtto abecednČ 4. Záležitosti pozĤstalostí, kuratoria, poruþnictví, sirotþí peníze, alimenty, výchovné 4a. Dtto abecednČ

C. Vojenské záležitosti a mČšĢanské sbory 1. Odvody obecnČ, repartice, osvobození, propuštČní, dovolená a pĜeložení vojákĤ ve službČ a v záloze, zemČbrana, domobrana, normálie, povinnost domobrany rĤzných spolkĤ, personálie 1a. Jednotlivé odvody, doþasná osvobození, dovolená a pĜeložení; /abecednČ/ 2. OšetĜování, ubytování, kasárna, jezdecké školy, transporty útvarĤ, dislokace na základČ 2

Spolky pĤvodnČ nebyly zaĜazovány jednoznaþnČ. Mohly být Ĝazeny – vzhledem k tomu, že nejstarší spolky byly prapor mČstských stĜelcĤ a spolek vojenských veteránĤ - do sign. C, ale také do sign. N nebo L.

57 manévrĤ nebo soustĜedČní, polní tábory a vojenská cviþení, holubí pošta, pĜípĜeží 3. Výzbroj a vyzbrojování, uniformy, munice, odvody koní, hĜebþince atd. 4. Záležitosti vojenské taxy /abecednČ/ 5. Péþe o nemocné, invalidy, Vojenský lázeĖský ústav, léþebné záležitosti dĤstojníkĤ 6. Mobilizace, opevnČní a pevnosti 7a. Soukromý stĜelecký sbor 7b. Vlastenecký váleþný sbor 7c. Spolek veteránĤ

D. Vyuþování, záležitosti církví, dobroþinné ústavy, nadace, stipendia, dobroþinné sbírky 1. Reálné gymnázium, personálie uþitelĤ, studentské nadace na tomto ústavu 2. MČšĢanská škola /od r. 1906 1. a 2. mČšĢanská škola/, personálie uþitelĤ 3. První obecná škola, personálie uþitelĤ 4. Druhá a tĜetí obecná škola, personálie uþitelĤ 5. Obecné školy vþetnČ mČšĢanských obecnČ, školství obecnČ 6. Živnostenská pokraþovací škola, obchodní pokraþovací škola 7. Obchodní pokraþovací školy 8. Jesle /opatrovna malých dČtí/ 9. MateĜská škola císaĜe Františka Josefa a dČtská hĜištČ 10. Soukromé školy 11. MČstská knihovna, mČstské muzeum a archiv, pomníky, lidová knihovna 12. Záležitosti církví obecnČ 13. Katolická církev, patronát, hĜbitov, márnice 13a. Dtto abecednČ 14. Záležitosti ostatních církví 15. Péþe o chudé a mČstské dobroþinné ústavy, dary 15a. Dtto abecednČ 16. Chudinské nadace s výjimkou nadací pro lázeĖské hosty, ochrana pĜíslušníkĤ cizích obcí 16a. Dtto abecednČ 17. Studijní nadace a stipendia, pokud se nepobírají na karlovarských vyuþovacích ústavech 17a. Dtto abecednČ 18. Dobroþinné sbírky pro postižené neštČstím nebo jednotlivé pĜípady

E. Zdravotnictví, lázeĖské léþby potĜební pacienti, záležitosti nemocnice, veterináĜství 1. Zdravotnictví obecnČ, normálie a periodická podání, personálie lékaĜĤ 1a. Dtto abecednČ 2. Výskyt infekþních nemocí, dezinfekþní pĜedpisy a provádČní dezinfekce obecnČ 2a. Dtto jednotlivČ abecednČ 3. Úmrtí obecnČ, úmrtí pĜi epidemických a infekþních chorobách, neštČstí a úmrtí, sebevraždy, pĜevozy mrtvol 3a. Dtto abecednČ 4. Všeobecná veĜejná nemocnice obecnČ 4a. Dtto jednotlivČ abecednČ, pĜehledy nemocných 5. Nemocnice pro cizí pacienty obecnČ 5a. Nemocnice pro cizí pacienty jednotlivČ abecednČ

58 6. LázeĖské léþby potĜební pacienti ve vČcech úpravy lázeĖské léþby, nadace krále Otty pro lázeĖské pacienty 6a. Dtto abecednČ 7. Náklady na léþbu nemocí, náklady na léky, náklady na pohĜby atd. 7a. Dtto abecednČ 8. Veterinární policie 8a. Dtto abecednČ 9. MČstská jatka a tržnice a záležitosti s tím spojené 9a. StanovištČ v tržnici abecednČ 10. MČstská zdravotní komise a její organizace 11. Odpadky a odvoz fekálií

F. Lesnictví, zemČdČlství, hornictví, železnice, pošta a telegraf, telefon, protipovodĖová ohlašovací služba, komunikace, minerální prameny, vodstvo atd. 1. Lesnictví, lov a rybolov obecnČ, normálie, periodická podání 2. Jednotlivá jednání v lesnických a loveckých záležitostech, pronájem lovu, lesní pych a pytláctví, rybáĜství, prodej dĜeva /abecednČ/ 3. Pozemkové transakce, zemČdČlství vĤbec, koupČ, prodej, výmČna a pronájem pozemkĤ atd. /abecednČ/ 4. Hornictví, ochrana pramenĤ /ochranný rajon/ 5. Minerální prameny, výrobky z minerálních pramenĤ, vývoz minerální vody, solivarna, komise pro vĜídelní sĤl, ochranné známky 6. Železnice, lodní doprava 7. Pošta a telegraf 8. Telefon 9. Ulice, cesty a mosty, cestovní a mostní mýto, aleje 10. ěeky, potoky, rybníky, pĜívozy, protipovodĖová služba 11. Pramenné stavby, mČĜení pramenĤ, geologická a meteorologická pozorování

G. Živnostenské záležitosti /koncesionované, svobodné a Ĝemeslné/, živnostenské policejní pĜestupky, družstva, jejich nemocniþní pokladny, okresní nemocniþní pokladna, dČlnické úrazové pojištČní, cejchy, celní záležitosti 1. Živnostenské záležitosti obecnČ, pĜedpisy, normálie, kongresy, výstavy 2. Koncesionované živnosti /abecednČ/ 3. Svobodné a Ĝemeslné živnosti /abecednČ/ 4. Živnostenské policejní pĜestupky /abecednČ/, konkursy, nedČlní klid 5. Živnostenská družstva obecnČ 6. Živnostenská družstva a jejich nemocniþní pokladny v abecedním poĜádku a v aritmetické ĜadČ þísel 7. Okresní nemocniþní pokladna a mČstská nemocniþní pokladna pro služebnictvo 7a. Dtto - abecednČ 8. DČlnické úrazové pojištČní 8a. Dtto – abecednČ 9. Cejchovnictví obecnČ 9a. Cejchovnictví jednotlivČ /abecednČ podle trestního jednání/ 10. Celní záležitosti, celní pĜestupky, spoleþnosti a monopoly 10a. Dtto – abecednČ 11. PojišĢovací spoleþnosti

59 12. SpoĜitelna 13. VeĜejná váha a mČĜicí ústavy 14. Ostatní

H. Stavebnictví, osvČtlení, zajištČní vody 1. MČstem provádČné výškové stavby - novostavby, pĜístavby, pĜestavby, opravy atd. 2. MČstské stavby silnic, chodníky a terasy, dláždČní, mosty, pĜechody 3. Kanalizace, vodní stavby, hloubkové stavby, nábĜeží, záchody. 4. Stavby zemČdČlských a opČrných zdí, ochrana svahĤ 5. Promenády, planýrování, odstraĖování skal, ukazatelé cest, nápisové tabule s výjimkou mČstských 6. Stavby sportovních zaĜízení, sport vĤbec 7. Záležitosti mČstského plánu a parcelace 7a. Dtto abecednČ 8. Soukromé stavby abecednČ /a vše, co s tím souvisí – soukromý prodej, koupČ, výmČna, postoupení, pronájem a záležitosti pozemkových knih/ 8a. Dtto – abecednČ 9. Domovní znamení, názvy domĤ, nápisové tabule na domech všeho druhu, výkladní skĜínČ, pojmenování ulic 9a. Dtto – abecednČ 10. MČstské zahradnictví a místní konzervace 11. Elektrárna 12. MČstská vodárna a zabezpeþení pitné vody, 13. Instalace plynu a vody 13a. Dtto – abecednČ 14. MČstská plavecká škola 15. Plynárna, plynové osvČtlení, instalace plynu pro soukromníky k živnostenským i jiným úþelĤm 16. MČstská cihelna 17. RĤzné 18. Prádelna

I. Policejní záležitosti, tržní a fiakrový Ĝád, stanovištČ, požární a pouliþní policie, postrk, ztráty a nálezy 1. Personální záležitosti /policejní stráž, promenádní dozor, mČstští vozkové a sluhové, dČvþata u pramenĤ – abecednČ 2. Policejní pĜestupky, pátrání, pokuty, trestní rejstĜík 2a. Dtto abecednČ 3. Cestovní pasy, zbrojní pasy, pracovní knížky dČlníkĤ a sluhĤ, výuþní listy a potvrzení o mravní zachovalosti 3a. Dtto – abecednČ 4. Tržní a fiakrový poĜádek, záležitosti stanovišĢ 4a. Dtto – abecednČ 5. Pouliþní a požární policie, užívání veĜejných pozemkĤ, jízdní a pČší dopravní Ĝád, pĜihlašovací pĜedpisy 5a. Dtto – abecednČ 6. Postrk – abecednČ, záloha na cestovné, trestanci, polepšovny, sirotþince 7. Ztráty a nálezy, abecednČ 8. RĤzné, koncerty, schĤze, strážní a stĜelecká spoleþnost 8a. Dtto – abecednČ

60

K. Záležitosti lázeĖského a hudebního fondu 1. Záležitosti lázeĖského fondu všeobecnČ 2. Záležitosti hudebního fondu všeobecnČ 3. LázeĖská a hudební taxa všeobecnČ 4. VymČĜování lázeĖské a hudební taxy, obchodní taxy /osvobození, reklamace/, taxa za projížćku oslem. 4a. Dtto – abecednČ 5. Publicistika v lázeĖském zájmu, novinové pĜedplatné, þítárny 5a. Dtto – abecednČ 6. Poskytování informací a vyĜizování stížností v lázeĖských záležitostech /abecednČ/ 6. Dtto – abecednČ 7. LázeĖský orchestr, koncerty, penzijní fond 8. Divadlo 9. OpatĜení v lázeĖském zájmu, žehnání pramenĤ

L. Záležitosti obce. MČstské ústavy, vyhlášky, spolky. 1. Periodická podání a zprávy, nájemní Ĝád, statistika 2. Dodávky a s tím související nabídkové jednání 2a. Dtto abecednČ 3. LázeĖské ústavy všeobecnČ. Stížnosti na personál a zaĜízení 3a. VĜídelní láznČ 3b. LázeĖský dĤm /LáznČ III/ 3c. Nové láznČ 3d. CísaĜské láznČ 3e. Železité a uhliþité láznČ 3f. Parní láznČ /nové v Lázních III/ 3g. NovČ zĜízené lázeĖské budovy, AlžbČtiny láznČ 4. Potahy, vozový park, mČstské dobytþí hospodáĜství, spotĜeba a pĜíjem materiálu, vybavení kanceláĜí atd. 5. MČstské domy a ústavy /pokud nejsou uvedeny v oddČlení H/, stánky, krámy 6. NaĜízení a vyhlášky obecnČ 6a. Dtto – mČstské 6b. Dtto – politických úĜadĤ 6c. Dtto – soudní 6d. Dtto – okresního zastupitelstva, c.k. pozemkového daĖového katastru, finanþního a daĖového úĜadu 7. Spolky obecnČ 7a. Jednotlivé spolky v abecedním poĜádku a v prĤbČžné þíselné ĜadČ

M. Pokladní záležitosti a danČ 1. PĤjþky 2. Fondy a renty 3. PĜíplatky, dávky obecnČ 3a. Dávky z nápojĤ - abecednČ 4. Kauce, depozita, odmČny, cestovní diety 4a. Dtto – abecednČ 5. Poplatky 6. Obecní úþet a roþní úþet

61 7. Dávky ze psĤ, dávky z ohledání mrtvol a za dezinfekci 8. Školní dávky a školné 9. Návrhy rozpoþtĤ 10. Penzijní fond mČstských úĜedníkĤ 11. InventáĜ majetku 12. Konto tČžby rašeliny 13. DaĖ z pĜíjmu, živnostenská, pozemková a domovní (abecednČ), pokuty, pĜírĤstek hodnoty nemovitostí 14. Pokladní záležitosti obecnČ, revize pokladny 15. Úþty

N. RĤzné, miscelanea, tj. vše, co nepatĜí do pĜedchozích skupin. Spolky. d) Spisový plán mČstského úĜadu 1906-1938 A.

I.

Ústavní, obecní a okresní záležitosti 1. CísaĜský dvĤr, cizí pĜedstavitelé státĤ, záležitosti šlechty. 2. ěíšské záležitosti 3. Zemské záležitosti 4. Okresní záležitosti 5. Území obce, slouþení, odlouþení, hranice obcí 6. Kolegium mČstských poslancĤ, mČstské zastupitelstvo 7. MČstská rada a starosta 8. Záležitosti politických stran ve volbách 9. MČstští poslanci 10. – 11.ýestní obþané a udílení þestného obþanství 12. ÚĜedníci 13. Sluhové 14. Okresní zastupitelstvo, okresní výbor 15. Ostatní úĜady a úĜedníci 16. Všeobecná služební ustanovení pro mČstské úĜedníky 17. Vybavení úĜadĤ 18. Národnostní záležitosti 19. DČlnictvo 20. Periodická podání skupiny I 21. Ostatní záležitosti skupiny I.

A.

VII.

Prameny a výrobky z pramenĤ 92. Zasílatelství minerální vody 93. Solivarna 94. Ochranná znaþka 95. Meteorologická pozorovací stanice 96. Údržba pramenĤ 97. Ochrana pramenĤ 98. Kolonády 99. Hornické záležitosti 100. Prameny a vĜídelní sĤl, kysliþník uhliþitý 101. –

62 102. – 103. – 104. Periodická podání skupiny VII 105. Ostatní záležitosti skupiny VII A.

XVI. Spolkové záležitosti, Ĝemesla a obchod 212. Spolky 213. Akciové spoleþnosti 214. SpoĜitelny 215. ěemeslná a hospodáĜská spoleþenstva 216. Železnice, doprava, jízdní Ĝády 217. Celní záležitosti 218. ěemesla a obchod 219. Obchodní a živnostenská komora, ochrana znaþek a vzorkĤ 220. Privilegia a patenty 221. Míry, váhy 222. Živnostenská inspekce 223. – 224. – 225. – 226. – 227. Periodická podání skupiny XVI. 228. Ostatní záležitosti skupiny XVI.

B.

II.

B

XIV. Bezpeþnostní policie 176. Bezpeþnostní policie (personální záležitosti policie, dozorci na promenády 177. Noþní stráž 178. VČzení 179. Naturální peþovatelská stanice 180. Postrk 181. Trestní /kriminální/ policie 182. Tisková policie 183. Spolková a shromažćovací policie 184. Zábavy 185. Zacházení s nebezpeþnými látkami (zacházení

Sþítání lidu, státní obþanství, domovské záležitosti, matrika, manželské záležitosti 22. Sþítání lidu, þíslování domĤ 23. Státní obþanství 24. Domovské právo 25. Manželské záležitosti 26. Matriþní záležitosti, zmČny náboženství 27. 28. 29. 30. 31. Periodická podání skupiny II 32. Ostatní záležitosti skupiny II.

63 s jedy, hoĜlavinami, zbranČmi, výbušninami) 186. Hlášení osob, dohled, pátrání, cestovní pasy, povolení k pobytu, evidence automobilĤ 187. Tuláci, cikáni, žebráci, bezdomovci 188. Mravnostní policie /prostitutky, homosexuálové/, ochrana dČtí a ochrana zvíĜat 189. VeĜejný klid a poĜádek, /kontumace psĤ a vzteklých zvíĜat, demonstrace, stávky, koupání na zakázaných místech, povolení k fotografování, stížnosti na smog z automobilĤ/ 190. Dopravní policie 191. Nehody, sebevraždy, záchrana života 192. Choromyslní, nalezenci 193. Ztráty a nálezy 194. Sbírky a loterie 195. Hlášení o pĜípadech 196. Znalecké posudky 197. ZaþlenČní do ěíše / 1938-1939/ 198. 199. Periodická podání skupiny XIV 200. Ostatní skupiny XIV. /vydávání úĜedních tiskĤ, rozpoþet policejního úĜadu, úĜední potvrzení, prodej tiskovin na veĜejných místech, potvrzení totožnosti…./ B

XIX

Domobrana, armáda, vojenská taxa 246. Pátrání 247. Povolávání a vojenské zastupování 248. Domobrana 249. Povolávání 250. Schopnost služby ve zbrani, dovolená 251. Evidence vojákĤ 252. Vojenské ubytování, opatrování, cviþení, pĜípĜež 253. Vojenské ústavy 254. Odvody koní 255. Vojenské služební konČ 256. Vojenská taxa 257. Porušování vojenských zákonĤ, trestní Ĝízení 258. Mobilizace 259. – 260. – 261. – 262. – 263. Periodická podání skupiny XIX 264. Ostatní záležitosti skupiny XIX

B

XXI

Trestní záležitosti 266. Trestní agenda mČstského úĜadu 267. Trestní listy

C

VI

LázeĖské záležitosti 74. LázeĖský a hudební fond

64 75. LázeĖské podpory 76. LázeĖská taxa 77. LázeĖský orchestr 78. Špitál pro cizí pacienty 79. Nadace AlžbČty Rosenové 80. MČstské zahradnictví 81. Promenády 82. Záchody, lesní záchodky 83. MČstské divadlo 84. ýítárna, lázeĖské þítárny 85. Sportovní záležitosti 86. Propagace 87. Obchodní taxa 88. Seznamy lázeĖských hostĤ 89. LázeĖské nadace 90. Periodická podání skupiny VI. 91. Ostatní záležitosti skupiny VI. C

X

LázeĖské ústavy 131. LázeĖské ústavy, jejich správa a provoz 132. CísaĜské láznČ 133. LázeĖský dĤm /LáznČ III./ 134. Nové láznČ 135. AlžbČtiny láznČ 136. VĜídelní láznČ 137. Železité láznČ 138. Uhliþité láznČ, plynové láznČ 139. Prádelna 140. LázeĖské doplĖky 141. MČstská plavecká škola 142. Lidové láznČ 143. LázeĖské prádlo 144. Centrální láznČ 145. Period. podání skupiny X, teplárna 146. Ostatní záležitosti skupiny X, inhalatorium

C

XX

RĤzné 265. Všeobecná korespondence, žádosti o právní pomoc, bČžné záležitosti

D

III

Náboženské a církevní záležitosti 33. Náboženské a církevní záležitosti 34. Kultovní stavby a pĜedmČty 35. Církevní zamČstnanci 36. Náboženské nadace a odkazy 37. Církevní daĖ 38. Výstavy 39. Periodická podání skupiny III 40. Ostatní skupiny III

65 D

IV

Záležitosti školství, umČní a vČdy 41. Školské úĜady, školní dohled 42. Vysoké školy, stĜední školy, vyšší uþitelské ústavy 43. Ostatní uþitelské a vzdČlávací ústavy 44. Obecné a mČšĢanské školy. ZĜizování, vybavení, správa 45. Obecné a mČšĢanské školy. Vyuþování, uþebnice 46. Obecné a mČšĢanské školy. Školní dČti, žáci 47. Obecné a mČšĢanské školy. Uþitelé 48. Školní hygiena, školní lékaĜi 49. MateĜské školy 50. Muzeum, knihovny, archivy 51. Historické pomníky 52. Školní pĜirážka, školní fondy, nadace a odkazy pro školské úþely 53. Kurzy, umČní výstavy 54. Školské zákony 55. 56. 57. Periodická podání skupiny IV 58. Ostatní skupiny IV.

D

XIII

Zdravotnictví 163. Zdravotní personál 164. Lékárny, léþiva, jedy 165. Zdravotní policie 166. PohĜby, hĜbitov 167. Tržní záležitosti, potravinová policie 168. Jatka 169. Veterinární policie 170. Dovoz mléka 171. V letech 1908–1924 Kongresy a sjezdy /nejen zdravotní/, v letech 1925–1938 Sociální zdravotní ústavy, léþebny, léþebná péþe 172. V letech 1918–1922 ZajištČní šatstva a obuvi, v ostatních letech neobsazeno 173. Informace 174. Periodická podání skupiny XIII 175. Ostatní skupiny XIII.

D

XVII Nemocenské a úrazové pojištČní 229. Nemocenské pojištČní. 230. Úrazové pojištČní 231. Penzijní pojištČní soukromých zamČstnancĤ 232. PojištČní mČstských domĤ a objektĤ 233. Nemocniþní pokladna služebnictva 234. Ostatní pojištČní 235. PojištČní dobytka 236. PojištČní proti živelným pohromám 237. Periodická podání skupiny XVII 238. Ostatní skupiny XVII

66 E

V

Správa obecního majetku 59. Obecní jmČní. Správa 60. Obecní pĜíjmy, právo, výsady 61. Záloha mČstské pokladny 62. MČstské pĤjþky 63. MČstské danČ 64. Dávkový ekvivalent 65. Dávkové záležitosti 66. Záležitosti fondĤ 67. Nadace 68. Depozita a cizí peníze, hypotéky 69. Zástavy, exekuce, nucené dražby, nucená správa, konkurzy, úpadek, subvence, dary, spolky 70. Úþty 71. 72. Periodická podání skupiny V 73. Ostatní skupiny V

E

VIII

Polní, lesní a dobytþí hospodáĜství 106. Dvory, dvorské pozemky 107. Lesní hospodáĜství obce 108. RybáĜské právo obce 109. Dobytþí hospodáĜství obce 110. Lesnictví všeobecnČ 111. Rašelinné pozemky 112. ZemČdČlské hospodáĜství, záležitosti lovu, lesa, ochrany ptákĤ a rybáĜství 113. Živelné události 114. ZemČdČlství a ochrana polí všeobecnČ 115. Periodická podání skupiny VIII 116. Ostatní záležitosti skupiny VIII

E

XV

Chudinské záležitosti, dobroþinné ústavy, nadace, služebnictvo 201. Chudinské záležitosti, péþe o nezamČstnané 202. Nemocnice 203. Lidová kuchynČ, fond chudinské polévky, obecní vývaĜovna 204. Lidová knihovna, obecní knihovna 205. Ostatní dobroþinné ústavy, ochrana nájemníkĤ 206. Dobroþinné fondy 207. Služebnický Ĝád 208. Alimenty a opatrovnictví, záležitosti pozĤstalostí 209. Zpoþátku neobsazeno, od r. 1924 dávky ze psa 210. Periodická podání skupiny XV 211. Ostatní záležitosti skupiny XV

E

XVIII Vodárna. plynárna, elektrárna 239. Vodárna 240. Plynárna 241. Elektrárna 242. Teplárna 243. -

67 244. Periodická podání skupiny XVIII 245. Ostatní záležitosti skupiny XVIII F

IX

MČstská údržba, materiál, cihelna 117. MČstské ulice, cesty a námČstí 118. Státní a okresní silnice 119. Chodníky 120. ýištČní a zkrášlování mČsta 121. Kanalizace. ýištČní odpadních vod. 122. Mosty a lávky 123. Vodní stavby, pĜehrada, ochrana proti povodním, regulace Ĝek. 124. Materiál, dČlníci, dodávky 125. Cihelna 126. 127. 128. 129. Periodická podání skupiny IX. 130. Ostatní záležitosti skupiny IX.

F

XI

MČstský domovní a pozemkový majetek, veĜejný majetek 147. MČstský domovní majetek, stavby, pronájem, prodej. 148. Pozemkový majetek, veĜejné budovy 149. Záležitosti pozemkových knih 150. 151. PĜídČly 152. Periodická podání skupiny XI. 153. Ostatní záležitosti skupiny XI.

F

XII

Stavební, požární a zdravotní policie týkající se budov, vodoprávní vČci 154. Stavební policie 155. Požární policie 156. Zdravotní policie s ohledem na budovy 157. Vodoprávní vČci 158. – 159. – 160. – 161. Periodická podání skupiny XII 162. Ostatní záležitosti skupiny XII

68

PĜíloha þ. 5 Seznam použitých zkratek AM Anw. betr. bm þ. þ. j. þp. DNP DNSAP Einr. EL NAD inv. þ. k. m. kr. MČstNV NSDAP OF Polit. Prot., Protoc. r. Ĝ. z. s. Sb. sign. SOA SOkA u. zl. z. z.

archiv mČsta Anwaltschaft betreffend bČžný metr þíslo þíslo jednací þíslo popisné Deutsche Nationalpartei Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei Einreichung evidenþní list národního archivního dČdictví inventární þíslo konvenþní mČna krejcar mČstský národní výbor Nationalsozialistische deutsche Arbeiterpartei Osobní fond Politicum Protocoll rok Ĝíšský zákoník strana Sbírka zákonĤ signatura státní oblastní archiv státní okresní archiv und zlatý zemský zákoník

69

Inventární seznam

70 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn.

Období do roku 1850 Podací protokoly 2289

Podací protokol (Protocollum exhibitorum) 1.1.1789 – 31.7.1789 politicum a judiciale, 1.8.1789 – 31.12.1789 judiciale NČmecky, 30 x 46 cm, vazba moderní papírová z konce 19. století, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 4 XI / 4 – 5 StR

1789

R1

2290

Podací protokol – politicum (Protocollum exhibitorum) 3.8.1789 – 31.12.1789 NČmecky, 30 x 46 cm, vazba moderní papírová z konce 19. století, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 4 XI / 4 – 4 StR

1789

R2

2291

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll) 1.1.1790 – 31.12.1790 NČmecky, 30 x 46 cm, vazba moderní papírová z konce 19. století – hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 4 XI / 4 – 6 StR

1790

R3

2292

Podací protokol – politicum (Einreichungs Protocoll) 1.1.1791 – 31.12.1791 NČmecky, 30 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 1 StR

1791

R4

2293

Podací protokol – politicum (Einreichungs Protokoll) 1.1.1792 – 31.12.1792 NČmecky, 30 x 46 cm, vazba papírová, nahoĜe a dole hĜbet odĜený PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 2 StR

1792

R5

2294

Podací protokol – politicum 1.1.1794 – 31.12.1794 NČmecky, 27,5 x 43 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 3 StR

1794

R6

2295

Podací protokol – politicum (Judiciale 1795, Protoc. In Politicis; pĤvodní oznaþení „Judiciale“ je mylné) 1.1.1795 – 31.12.1795 NČmecky, 29 x 41 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 4 StR

1795

R7

71 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2296 Podací protokol – politicum 1796 R8 (Judiciale 1796, Protoc. In Politicis; pĤvodní oznaþení „Judiciale“ je mylné) 1.1.1796 – 31.12.1796 NČmecky, 29 x 41 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 5 StR 2297

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll) 1.1.1798 – 31.12.1798 NČmecky, 29 x 41 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 6 StR

1798

R9

2298

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll in Politicis) 1.1.1799 – 31.12.1799 NČmecky, 29 x 41 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 7 StR

1799

R 10

2299

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1800 – 31.12.1800 NČmecky, 29 x 41 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 8 StR

1800

R 11

2300

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll) 1.1.1801 – 31.12.1801 NČmecky, 29 x 41 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 9 StR

1801

R 12

2301

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll in Politischen) 1.1.1802 – 31.12.1802 NČmecky, 29 x 41 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 10 StR

1802

R 13

2302

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1803 – 31.12.1803 NČmecky, 29 x 41 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 11 StR

1803

R 14

2303

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotocoll) 1.1.1804 – 31.12.1804

1804

R 15

72 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. NČmecky, 29 x 41 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 12 StR 2304

Podací protokol – politicum (Einreichungs Protokoll in Politischen) 1.1.1805 – 31.12.1805 NČmecky, 29 x 41 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 13 StR

1805

R 16

2305

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1806 – 31.12.1806 NČmecky, 29 x 41 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 14 StR

1806

R 17

2306

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll in Politischen) 1.1.1807 – 31.12.1807 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 15 StR

1807

R 18

2307

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll in Politischen) 1.1.1808 – 31.12.1808 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 16 StR

1808

R 19

2308

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll in Politischen) 1.1.1809 – 31.12.1809 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 17 StR

1809

R 20

2309

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll in Politischen) 1.1.1810 – 31.12.1810 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 18 StR

1810

R 21

2310

Podací protokol – politicum (Einreichungs Protokoll in Politicis) 1.1.1811 – 31.12.1811 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 19 StR

1811

R 22

2311

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1812 – 31.12.1812 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 20 StR

1812

R 23

73 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2312 Podací protokol – politicum 1813 R 24 (Einreichungs Protocoll in publicis politicis) 1.1.1813 – 31.12.1813 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 22 StR 2313

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1814 – 31.12.1814 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 23 StR

1814

R 25

2314

Podací protokol – politicum (Publico politicis, Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1815 – 31.12.1815 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 24 StR

1815

R 26

2315

Podací protokol – politicum (Publico politicis, Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1816 – 31.12.1816 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová, poškozeno vlhkostí PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 25 StR

1816

R 27

2316

Podací protokol – politicum (In Politico, Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1817 – 31.12.1817 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 26 StR

1817

R 28

2317

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1818 – 31.12.1818 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 28 StR

1818

R 29

2318

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll in politicis) 1.1.1819 – 31.12.1819 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 29 StR

1819

R 30

2319

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll. Politicum) 1.1.1820 – 31.12.1820 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová, mírnČ poškozený hĜbet (natržený) PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 30 StR

1820

R 31

74 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2320

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll. In Politicis) 1.1.1821 – 31.12.1821 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová, hĜbet nahoĜe a dole poškozený (natržený) PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 31 StR

1821

R 32

2321

Podací protokol – politicum (Protocollum exhibitorum Politicum) 1.1.1822 – 31.12.1822 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 32 StR

1822

R 33

2322

Podací protokol – politicum (Einreichungsprotokoll) 1.1.1823 – 31.12.1823 NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 33 StR

1823

R 34

2323

Podací protokol – politicum (Protocollum Exhibitorum Politicum) 1.1.1824 – 31.12.1824 NČmecky, 30 x 45 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 34 StR

1824

R 35

2324

Podací protokol – politicum (Protocollum Exhibitorum) 1.1.1825 – 31.12.1825 NČmecky, 30 x 45 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 35 StR

1825

R 36

2325

Podací protokol – politicum (Protocollum Exhibitorum Politicum) 1.1.1826 – 31.12.1826 NČmecky, 30 x 45 cm, vazba papírová, hĜbet nahoĜe a dole poškozený (natržený) PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 36 StR

1826

R 37

2326

Podací protokol – politicum (Protocollum Exhibitorum Politicum) 1.1.1827 – 31.12.1827 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 37 StR

1827

R 38

2327

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protocoll in Politici) 1.1.1828 – 31.12.1828 NČmecky, 30 x 45 cm, vazba papírová, hĜbet

1828

R 39

75 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. dole odĜený PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 38 StR 2328

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1829 – 31.12.1829 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XIV / 4 – 7 StR

1829

R 40

2329

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1830 – 31.12.1830 NČmecky, 30 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XIV / 4 – 8 StR

1830

R 41

2330

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1831 – 31.12.1831 NČmecky, 32 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XIV / 4 – 9 StR

1831

R 42

2331

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1832 – 31.12.1832 NČmecky, 32 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XIV / 4 – 10 StR

1832

R 43

2332

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1833 – 31.12.1833 NČmecky, 32 x 46 cm, vazba papírová, PĜedchozí signatura 5 XIV / 4 – 11 StR

1833

R 44

2333

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1834 – 31.12.1834 NČmecky, 32 x 46 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 46 StR

1834

R 45

2334

Podací protokol – politicum (Politisches Einreichungs – Protocoll) 1.1.1835 – 31.12.1835 NČmecky, 30 x 45 cm, vazba papírová, odĜené rohy, hĜbet nahoĜe poškozený (natržený) PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 47 StR

1835

R 46

76 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2335 Podací protokol – politicum 1836 R 47 (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1836 – 31.12.1836 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XIV / 4 – 12 StR 2336

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1837 – 2.7.1837 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené PĜedchozí signatura 5 XIV / 4 – 13 StR

1837

R 48

2337

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 2.7.1837 – 31.12.1837 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XIV / 4 – 14 StR

1837

R 49

2338

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protocoll in Politic.) 1.1.1838 – 31.12.1838 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 3 StR

1838

R 50

2339

Podací protokol – politicum (Politisches Einr. Protocoll) 1.1.1839 – 31.12.1839 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, nahoĜe hĜbet zcela utržený, dole rovnČž poškozený (natržený) PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 5 StR

1839

R 51

2340

Podací protokol – politicum (Politisches Einr. Protocoll) 1.1.1840 – 31.12.1840 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, hĜbet napĤl odtržený, kniha se svazovala tkalouny, které jsou utržené PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 6 StR

1840

R 52

2341

Podací protokol – politicum (Politisches Einreichungs Protocoll) 1.1.1841 – 31.12.1841 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, nahoĜe hĜbet odĜený, kniha se svazuje tkalouny PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 7 StR

1841

R 53

77 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2342

Podací protokol – politicum (Politisches Einreichungs Protocoll) 1.1.1842 – 31.12.1842 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, hĜbet poškozený (natržený), pĜední deska se odtrhává, tkalouny utržené PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 8 StR

1842

R 54

2343

Podací protokol – politicum (Politisches Einreichungs Protocoll) 1.1.1843 – 31.12.1843 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, hĜbet nahoĜe a dole poškozený (natržený), tkalouny utržené PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 10 StR

1843

R 55

2344

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1844 – 31.12.1844 NČmecky, 31 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XI / 4 – 15 StR

1844

R 56

2345

Podací protokol – politicum (Einreichungs Protocoll in Politico) 1.1.1845 – 31.12.1845 NČmecky, 31 x 46,5 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, nahoĜe hĜbet poškozený (natržený), utržené tkalouny PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 13 StR

1845

R 57

2346

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1846 – 31.12.1846 NČmecky, 31 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XI / 4 – 16 StR

1846

R 58

2347

Podací protokol – politicum (Einr. Protocoll in Polit.) 1.1.1848 – 31.12.1848 NČmecky, 32 x 46 cm, desky papírové, desky a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 5 XI / 4 – 17 StR

1848

R 59

2348

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 1.1.1849 – 31.12.1849 NČmecky, 32 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy

1849

R 60

78 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. z lepenky v dolní þásti poškozeno vlhkostí PĜedchozí signatura 5 XI / 4 – 18 StR 2349

Podací protokol – politicum (Einreichungs – Protokoll) 2.1.1850 – 31.12.1850 NČmecky, 32 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, poškozený hĜbet PĜedchozí signatura 7 XI / 4 – 18 StR

1850

R 61

2350

Podací protokol hospodáĜské správy (Einreichungs Protocoll, Anw.) 2.1.1828 – 30.12.1829 NČmecky, 30 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, tkalouny þásteþnČ utržené PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 1 StR

1828 – 1829

R 62

2351

Podací protokol hospodáĜské správy (Einreichungsprotocoll, Anw.) 2.1.1830 – 31.12.1830 NČmecky, 30 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, kniha se svazuje tkalouny PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 2 StR

1830

R 63

2352

Podací protokol hospodáĜské správy (Einreichungs – Protokoll, Anw.) 3.1.1831 – 6.4.1832 NČmecky, 30 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, v dolní þásti se hĜbet odtrhává, kniha se svazuje tkalouny PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 3 StR

1831 – 1832

R 64

2353

Podací protokol hospodáĜské správy (Einreichungs Protocoll, Anw.) 9.4.1832 – 19.3.1834 NČmecky, 30 x 46 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, tkalouny utržené PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 5 StR

1832 – 1834

R 65

2354

Podací protokol hospodáĜské správy (Einreichungs Protocoll, Anw.) 5.1.1834 – 7.4.1835 NČmecky, 26 x 43 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, kniha se svazuje tkalouny PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 6 StR

1834 – 1835

R 66

2355

Podací protokol hospodáĜské správy (Einreichungs Protokoll, Anw.) 13.4.1835 – 10.4.1836 NČmecky, 30 x 45 cm, desky papírové, hĜbet

1835 – 1836

R 67

79 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. a rohy kožené, dole hĜbet poškozený (natržený), tkalouny utržené PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 7 StR 2356

Podací protokol hospodáĜské správy (Einreichungs Protocoll, Anw.) 13.4.1836 – 23.12.1836 NČmecky, 27 x 41 cm, desky papírové, v pravém dolním rohu poškozené (stržený papír), hĜbet a rohy kožené PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 8 StR

1836

R 68

2357

Podací protokol hospodáĜské správy (Anwaltschaft Einreichungs Protocoll) 2.1.1837 – 31.12.1840 NČmecky, 31 x 47 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky, roþníky 1839 a 1840 uprostĜed prohnuté v dĤsledku pĜeložení pĜed svázáním PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 10 StR

1837 – 1840

R 69

2358

Podací protokol hospodáĜské správy (Anwaltschaft Einreichungs Protocoll) 2.1.1841 – 29.12.1843 NČmecky, 31 x 47 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 11 StR

1841 – 1843

R 70

2359

Podací protokol hospodáĜské správy (Anwaltschaft Einreichungs Protocoll) 4.1.1844 – 29.12.1845 NČmecky, 31 x 47 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura není

1844 – 1845

R 71

2360

Podací protokol hospodáĜské správy (Anwaltschaft Einreichungs Protocoll) 2.1.1846 – 31.12.1847 NČmecky, 31 x 47 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 14 StR

1846 – 1847

R 72

2361

Podací protokol hospodáĜské správy (Anwaltschaft Einreichungs Protocoll) 3.1.1848 – 31.12.1849 NČmecky, 32 x 47 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 17 StR

1848 – 1849

R 73

80 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn.

RepertáĜe 2362

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacím protokolĤm politica z let 1792 – 1804 (Hauptrepertorium über die Registraturs Akten im Politischen vom Jahre 1792 bis einschlüßig 1804) NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová, hĜbet u dolního okraje stržen PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 12a StR

1792 – 1804

R 74

2363

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacím protokolĤm politica z let 1805 – 1812 (Hauptrepertorium vom Jahre 1805 bis 1812 Polit.) NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová, uvolnČný hĜbet PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 21 StR

1805 – 1812

R 75

2364

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacím protokolĤm politica z let 1813 – 1817 (Hauptrepertorium vom Jahre 1813 bis 1817 Polit.) NČmecky, 29 x 43 cm, vazba papírová, hĜbet mírnČ poškozený PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 27 StR

1813 – 1817

R 76

2365

RepertáĜ spisĤ – politicum A – K k podacím protokolĤm politica z let 1818 – 1827 (Haupt – Repertorium in Politico) NČmecky, 30 x 44 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 38 StR

1818 – 1827

R 77

2366

RepertáĜ spisĤ – politicum L – Z k podacím protokolĤm politica z let 1818 – 1827 (Haupt – Repertorium in Politico) NČmecky, 30 x 44 cm, vazba papírová PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 39 StR

1818 – 1827

R 78

2367

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1828 (Repertorium in Polit.) NČmecky, 29 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 40 StR

1828

R 79

2368

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1829 (Repertorium in Polit. ) NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 42 StR

1829

R 80

81 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2369

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1831 (Repertorium in Polit) NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 43 StR

1831

R 81

2370

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1832 (Repertorium In Polit.) NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 44 StR

1832

R 82

2371

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1834 (Repertorium in Polit) NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 45 StR

1834

R 83

2372

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1836 (Repertorium in Polit.) NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XIV / 4 – 46 StR

1836

R 84

2373

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1837 NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 2 StR

1837

R 85

2374

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1838 NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 4 StR

1838

R 86

2375

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1842 (Repertorium in Politico) NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 9 StR

1842

R 87

2376

RepertáĜ spisĤ – politicum (Repertorium in Politico) k podacímu protokolu

1843

R 88

82 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. politica z roku 1843 NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 11 StR 2377

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1844 (Repertorium in Politico) NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 12 StR

1844

R 89

2378

RepertáĜ spisĤ – politicum k podacímu protokolu politica z roku 1848 (Repertorium in Politicis) NČmecky, 28 x 42 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 6 XV / 4 – 14 StR

1848

R 90

2379

RepertáĜ spisĤ hospodáĜské správy k podacím protokolĤm hospodáĜské správy z let 1819 – 1832 (Anwaltschaft Repertorium) NČmecky, 27 x 41 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 4 StR

1819 – 1832

R 91

2380

RepertáĜ spisĤ hospodáĜské správy k podacím protokolĤm hospodáĜské správy z let 1833 – 1837 (Anwaltschaft Repertorium) NČmecky, 27 x 41 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 9 StR

1833 – 1837

R 92

2381

RepertáĜ spisĤ hospodáĜské správy k podacím protokolĤm hospodáĜské správy z let 1838 – 1842 (Anwaltschaft Repertorium) NČmecky, 28 x 40 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 12 StR

1838 – 1842

R 93

2382

RepertáĜ spisĤ hospodáĜské správy k podacím protokolĤm hospodáĜské správy z let 1843 – 1846 (Anwaltschaft Repertorium) NČmecky, 28 x 40 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 13 StR

1843 – 1846

R 94

2383

RepertáĜ spisĤ hospodáĜské správy k podacímu protokolu hospodáĜské správy z roku 1847 (Anwaltschaft Repertorium)

1847

R 95

83 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. NČmecky, 28 x 40 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XV / 4 – 15 StR 2384

RepertáĜ spisĤ hospodáĜské správy k podacím protokolĤm hospodáĜské správy z let 1848 – 1849 (Anwaltschaft Repertorium) NČmecky, 29,5 x 42,5 cm, desky papírové, hĜbet a rohy z lepenky PĜedchozí signatura 7 XVI / 4 – 16 StR

1848 – 1849

R 96

2385

RepertáĜ spisĤ hospodáĜské správy k (nedochovaným) podacím protokolĤm hospodáĜské správy z let 1850 – 1851 NČmecky, 28 x 43 cm, desky papírové, hĜbet a rohy kožené, hĜbet u horního a dolního okraje poškozený

1850 – 1851

R 97

2386

Deník spisĤ doruþených krajskému úĜadu 1830 – 1833 NČmecky, 18 x 22 cm, desky papírové, na pĜední stranČ þásteþnČ prasklé, hĜbet a rohy kožené, kniha se zavazuje tkalouny

R 98

2387

Deník odeslaných spisĤ nezapisovaných do podacího protokolu (oficiózní pošta) (Post – Journal über ausgegebene officiöse Korrespondenz von Mai 1840 II) 13.5.1840 – 31.12.1841 NČmecky, 24 x 38 cm, sešit PĜedchozí signatura 56 VII / 5 – 14 StR

1840 – 1841

R 99

2388

Deník odeslaných spisĤ nezapisovaných do podacího protokolu (oficiózní pošta) 2.1.1842 – 1.7.1844 NČmecky, 24 x 38 cm, sešit PĜedchozí signatura 56 VII / 5 – 15 StR

1842 – 1844

R 100

Podací protokol 1851 – 1852 (II. Heft Einreichungsprotocol Pro anno 1851; na hĜbetČ nalepen lístek s mylným oznaþením Anw. Einreichungsprot.) 2.10.1851 – 3.1.1852

R 101

Ostatní registraturní pomĤcky

Období 1851 – 1906 Podací protokoly 2389

84 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2390

Podací protokol (Stadtgemeinde Karlsbad. Einreichungsprotocoll) 2.1.1852 – 31.12.1852

1852

R 102

2391

Podací protokol 1.1.1853 – 31.12.1853

1853

R 103

2392

Podací protokol 1.1.1854 – 31.12.1854

1854

R 104

2393

Podací protokol 1.1.1855 – 31.12.1855

1855

R 105

2394

Podací protokol 2.1.1856 – 31.12.1856

1856

R 106

2395

Podací protokol 2.1.1857 – 31.12.1857

1857

R 107

2396

Podací protokol 2.1.1858 – 31.12.1858

1858

R 108

2397

Podací protokol 2.1.1859 – 31.12.1859

1859

R 109

2398

Podací protokol 2.1.1860 – 31.12.1860

1860

R 110

2399

Podací protokol 1.1.1861 – 31.12.1861

1861

R 111

2400

Podací protokol 1.1.1862 – 31.12.1862

1862

R 112

2401

Podací protokol 1.1.1863 – 31.12.1863

1863

R 113

2402

Podací protokol 1.1.1864 – 31.12.1864 Zadní deska znaþnČ poškozena – potrhaná, poslední listy poškozeny vlhkostí

1864

R 114

2403

Podací protokol 1.1.1865 – 31.12.1865

1865

R 115

2404

Podací protokol 2.1.1866 – 31.12.1866 Poškozený hĜbet

1866

R 116

85 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2405 Podací protokol 1867 R 117 2.1.1867 – 31.12.1867 2406

Podací protokol 2.1.1868 – 31.12.1868

1868

R 118

2407

Podací protokol 2.1.1869 – 31.12.1869

1869

R 119

2408

Podací protokol 1.1.1870 – 31.12.1870

1870

R 120

2409

Podací protokol 1.1.1871 – 31.12.1871 Poškozený hĜbet

1871

R 121

2410

Podací protokol 1.1.1872 – 31.12.1872 Poškozený hĜbet

1872

R 122

2411

Podací protokol 1.1.1873 – 31.12.1873 Poškozený hĜbet

1873

R 123

2412

Podací protokol 1.1.1874 – 31.12.1874 Poškozený hĜbet

1874

R 124

2413

Podací protokol 1.1.1875 – 31.12.1875 Poškozený hĜbet

1875

R 125

2414

Podací protokol 3.1.1876 – 31.12.1876 Poškozený hĜbet

1876

R 126

2415

Podací protokol 2.1.1877 – 31.12.1877 Poškozený hĜbet

1877

R 127

2416

Podací protokol 2.1.1878 – 31.12.1878 ZnaþnČ poškozený hĜbet

1878

R 128

2417

Podací protokol 2.1.1879 – 31.12.1879 HĜbet dole poškozený

1879

R 129

2418

Podací protokol 2.1.1880 – 31.12.1880

1880

R 130

86 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2419

Podací protokol 2.1.1881 – 31.12.1881 ZnaþnČ poškozený hĜbet

1881

R 131

2420

Podací protokol 2.1.1882 – 31.12.1882 Stržený hĜbet

1882

R 132

2421

Podací protokol 2.1.1883 – 31.12.1883 Poškozený hĜbet

1883

R 133

2422

Podací protokol 2.1.1884 – 31.12.1884 Poškozený hĜbet

1884

R 134

2423

Podací protokol 2.1.1885 – 31.12.1885 Stržený hĜbet

1885

R 135

2424

Podací protokol 2.1.1886 – 31.12.1886 Stržený hĜbet

1886

R 136

2425

Podací protokol 2.1.1887 – 31.12.1887

1887

R 137

2426

Podací protokol 2.1.1888 – 31.12.1888 Poškozený hĜbet

1888

R 138

2427

Podací protokol 2.1.1889 – 31.12.1889 Poškozený hĜbet

1889

R 139

2428

Podací protokol 2.1.1890 – 31.12.1890 MírnČ poškozený hĜbet

1890

R 140

2429

Podací protokol 2.1.1891 – 24.7.1891

1891

R 141

2430

Podací protokol 24.7.1891 – 31.12.1891

1891

R 142

2431

Podací protokol 2.1.1892 – 11.7.1892 Dolní þást deníku v dĤsledku vlhkosti zvlnČna

1892

R 143

87 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2432 Podací protokol 1892 R 144 11.7.1892 – 31.12.1892 2433

Podací protokol 2.1.1893 – 3.7.1893 Poškozený hĜbet

1893

R 145

2434

Podací protokol 3.7.1893 – 31.12.1893

1893

R 146

2435

Podací protokol 1.1.1894 – 9.7.1894 Odtržený hĜbet

1894

R 147

2436

Podací protokol 9.7.1894 – 31.12.1894 Odtržený hĜbet, utržený pravý dolní roh desek, listy v pravém dolním rohu pomaþkané

1894

R 148

2437

Podací protokol 2.1.1895 – 9.7.1895 HĜbet poškozený v horní a dolní þásti

1895

R 149

2438

Podací protokol 9.7.1895 – 31.12.1895 HĜbet dole poškozený, desky poškozené vlhkostí, pĜedsádka a první dva listy pomaþkané

1895

R 150

2439

Podací protokol 2.1.1896 – 26.6.1896 Na pĜední desce v pravém dolním rohu stržené plátno

1896

R 151

2440

Podací protokol 26.6.1896 – 31.12.1896

1896

R 152

2441

Podací protokol 2.1.1897 – 20.6.1897 MírnČ poškozeno vlhkostí

1897

R 153

2442

Podací protokol 20.6.1897 – 31.12.1897 HĜbet dole natržený

1897

R 154

2443

Podací protokol 2.1.1898 – 22.6.1898 HĜbet dole natržený

1898

R 155

2444

Podací protokol 22.6.1898 – 31.12.1898 Poškozený hĜbet

1898

R 156

88 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2445

Podací protokol 2.1.1899 – 13.6.1899

1899

R 157

2446

Podací protokol 13.6.1899 – 31.12.1899

1899

R 158

2447

Podací protokol 2.1.1900 – 10.7.1900

1900

R 159

2448

Podací protokol 10.7.1900 – 31.12.1900

1900

R 160

2449

Podací protokol 2.1.1901 – 10.7.1901

1901

R 161

2450

Podací protokol 10.7.1901 – 31.12.1901

1901

R 162

2451

Podací protokol 2.1.1902 – 2.7.1902

1902

R 163

2452

Podací protokol 2.7.1902 – 31.12.1902

1902

R 164

2453

Podací protokol 2.1.1903 – 26.6.1903

1903

R 165

2454

Podací protokol 26.6.1903 – 31.12.1903

1903

R 166

2455

Podací protokol 2.1.1904 – 24.6.1904 V dolní þásti poškozený hĜbet, poslední listy poškozeny vodou

1904

R 167

2456

Podací protokol 24.6.1904 – 31.12.1904

1904

R 168

2457

Podací protokol 2.1.1905 –28.6.1905

1905

R 169

2458

Podací protokol 28.6.1905 – 31.12.1905

1905

R 170

2459

Podací protokol 2.1.1906 – 2.7.1906

1906

R 171

2460

Podací protokol 2.7.1906 – 13.3.1907

1906 – 1907

R 172

89 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2461

Podací protokol prezidiálního oddČlení (Präsidial Einreichungs Protocoll angefangen am 1. Januar 1890) 1.1.1890 – 28.10.1895

1890 – 1895

R 173

2462

Podací protokol mČstského archivu, knihovny a muzea (Geschäftsbuch für Stadt – Archiv, Bibliothek und Museum) 1.1.1902 – 31.12.1907

1902 – 1907

R 174

RepertáĜe 2463

RepertáĜ listin a spisĤ z let 1341 – 1700, vyhotovené registrátorem Wenzlem Filausem (Repertorium über die vom Jahre 1604 bis 1700 aufbewahrt in dem Kasten mit der rothen Bezeichnung „Archivs Abtheilung I alte Acten vom Jahre 1604 bis 1788; þasový rozsah uvedený v pĤvodním názvu není pĜesný; repertáĜ se nevztahuje k žádnému podacímu protokolu)

1850 – 1861

R 175

2464

RepertáĜ spisĤ z let 1701 – 1788, vyhotovené registrátorem Wenzlem Filausem (Repertorium über die vom Jahre 1701 bis 1788 aufbewahrt in dem Kasten mit der rothen Bezeichnung „alte Acten vom Jahre 1604 bis 1788 N. 1 Archivs Abtheilung I.; repertáĜ se nevztahuje k žádnému podacímu protokolu)

1850 – 1861

R 176

2465

RepertáĜ listin z let 1312 – 1793 a pamČtního spisu 1850 – 1861 k 500. výroþí založení mČsta z r. 1858, vyhotovené registrátorem Wenzlem Filausem (Repertorium über die in der Eisenkassa deponierten Urkunden vom Jahre 1312 bis 1793 mit der Urkunde des 500. jährigen Gründungs – Jubiloeums von Karlsbad vom 15. September 1858; repertáĜ se nevztahuje k žádnému podacímu protokolu)

R 177

2466

RepertáĜ spisĤ z let 1789 – 1849, vyhotovené registrátorem Wenzlem Filausem (Hauptrepertorium über die von dem ehemaligen Magistrate untern 20. Februar 1850 übergebenen Acten vom Jahre 1789 bis 1849 aufbewahrt in den Kästen mit rothen Bezeichnung „Archivs Abtheilung II“ N. 2, 3, 4, 5 und 6; repertáĜ se nevztahuje k žádnému podacímu protokolu.)

R 178

1850 – 1861

90 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2467 RepertáĜ spisĤ z let 1850 – 1858, vyhotovené 1850 – 1861 R 179 registrátorem Wenzlem Filausem (Hauptrepertorium über die Acten der auf Grund des Gemeindegesetzes vom 17. Maerz 1849 constituirten Gemeinde Karlsbad vom Jahre 1850 bis 1858; repertáĜ se nevztahuje k žádnému podacímu protokolu) 2468

RepertáĜ spisĤ k podacímu protokolu z roku 1853

1853

R 180

2469 RepertáĜ spisĤ k podacímu protokolu z roku 1855

1855

R 181

2470 RepertáĜ spisĤ k podacímu protokolu z roku 1856

1856

R 182

2471 RepertáĜ spisĤ k podacímu protokolu z roku 1857

1857

R 183

2472 RepertáĜ spisĤ k podacímu protokolu z roku 1858

1858

R 184

2473

RepertáĜ k podacím protokolĤm z let 1852 – 1867

1852 – 1867

R 185

2474

RepertáĜ k podacím protokolĤm z let 1868 – 1871 (Index 1868 – 1871)

1868 – 1871

R 186

2475

RepertáĜ k podacím protokolĤm z let 1872 – 1875

1872 – 1875

R 187

2476

RepertáĜ k podacím protokolĤm z let 1876 – 1879 Na pĜedsádce je spisový plán

1876 – 1879

R 188

2477

RepertáĜ spisĤ projednávaných mČstskou radou k podacímu protokolu z roku 1880 (Stadtrath – Index; na pĜedsádce je spisový plán) ZnaþnČ poškozený hĜbet

1880

R 189

2478

RepertáĜ spisĤ projednávaných mČstskou radou k podacímu protokolu z roku 1881 (Stadtrath – Index) ZnaþnČ poškozený hĜbet

1881

R 190

2479

RepertáĜ k podacím protokolĤm z let 1882 – 1885 (Index von 1882 – 1885)

1882 – 1885

R 191

2480

RepertáĜ k podacím protokolĤm z let 1886 – 1890

1886 – 1890

R 192

2481

RepertáĜ k podacím protokolĤm z let 1891 – 1894 Poškozený hĜbet a pravý dolní roh pĜední desky

1891 – 1894

R 193

2482

RepertáĜ k podacím protokolĤm z let 1895 – 1896

1895 – 1896

R 194

91 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn.

RejstĜíky k podacím protokolĤm 2483

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1898, hlavní registraturní oddČlení G – M

1895 – 1898

R 195

2484

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení A a B (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ)

1895 –1900

R 196

2485

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení C (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1895 – 1900

R 197

2486

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení D (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) RejstĜík k pododdČlení L 2

1895 –1900

R 198

2487

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení E (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) NahoĜe natržený hĜbet

1895 – 1900

R 199

2488

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení F (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1895 – 1900

R 200

2489

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení G (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1895 – 1900

R 201

2490

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení H (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) Dole natržený hĜbet

1895 – 1900

R 202

92 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2491 RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 1895 – 1900 R 203 hlavní registraturní oddČlení J (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) NahoĜe natržený hĜbet 2492

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení K (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1895 – 1900

R 204

2493

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení L (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) RejstĜík k pododdČlení L 2 je v repertáĜi pro hlavní oddČlení D

1895 – 1900

R 205

2494

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení M (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1895 – 1900

R 206

2495

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1895 – 1900 hlavní registraturní oddČlení N (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1895 – 1900

R 207

2496

RejstĜík k nedochovanému podacímu protokolu prezidiálního oddČlení (Praes Index)

1897 – 1907

2497

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení A (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1901 – 1906

R 209

2498

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení B (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1901 – 1906

R 210

2499

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení C (Ĝazeno dle

1901 – 1906

R 211

R 208

93 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) 2500

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení D (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) MírnČ poškozený hĜbet

1901 – 1906

R 212

2501

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení E (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) Poškozený hĜbet

1901 – 1906

R 213

2502

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení F (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) Poškozený hĜbet

1901 – 1906

R 214

2503

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení G (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1901 – 1906

R 215

2504

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení H (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) Poškozený hĜbet

1901 – 1906

R 216

2505

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení J (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) Poškozený hĜbet

1901 – 1906

R 217

2506

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení K (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) Poškozený hĜbet

1901 – 1906

R 218

94 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2507

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení L (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) V dolní þásti poškozený hĜbet

1901 – 1906

R 219

2508

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení M (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení) Poškozený hĜbet

1901 – 1906

R 220

2509

RejstĜík k podacím protokolĤm z let 1901 – 1906, hlavní registraturní oddČlení N (Ĝazeno dle registraturních oddČlení, pododdČlení a ukládacích znakĤ; na zaþátku je spisový plán tohoto oddČlení)

1901 – 1906

R 221

2510

RejstĜík k nedochovanému podacímu protokolu špitálu pro cizí pacienty (Fremden Hospital 1901) Sešit, pĜední strana má otrhané okraje a je odtržena, zadní strana chybí zcela

1901

R 222

2511

RejstĜík k nedochovanému podacímu protokolu špitálu pro cizí pacienty

1902

R 223

2512

RejstĜík k nedochovanému podacímu protokolu špitálu pro cizí pacienty

1903

R 224

2513

RejstĜík k nedochovanému podacímu protokolu špitálu pro cizí pacienty

1900 – 1904

R 225

2514

RejstĜík k nedochovanému podacímu protokolu špitálu pro cizí pacienty

1905

R 226

95 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn.

Období 1907 – 1938 A. MČstská kanceláĜ

MČstské zastupitelstvo a komise PĜehledy spisĤ 2515

PĜehled spisĤ kolegia mČstských poslancĤ a jeho 1909 – 1912 sekcí a komisí (Vormerk über Kommissions-Sektions u. Kollegiums-A/kten/) 21.8.1909 – 29. 2. 1912 Na vazbČ strženo plátno, pĜední stranČ desek chybí pravý dolní roh, první list má roztĜepený pravý dolní roh, poškozeno vodou

R 227

2516

PĜehled spisĤ kolegia mČstských poslancĤ a jeho výborĤ 1912 – 1913 (Eingangsbuch für Ausschuss-u. Kollegiums-Akten) 1.3.1912 – 9.12.1913 Na vazbČ stržené plátno, potrhané desky, listy poškozeny vodou

R 228

MČstská rada PĜehledy spisĤ 2517

PĜehled spisĤ mČstské rady 1907 (Vormerk über die für Stadtratssitzungen übernommenen Akten) 18.7.1907 – 6.12.1907 Poškozená vazba

R 229

2518

PĜehled spisĤ mČstské rady (Stadtrats – Akten) 19.11.1913 – 17.4.1915 Na dolních rozích pĜední i zadní strany stržena kĤže, na zadní stranČ v levém dolním rohu odtrženo plátno vazby

R 230

1913 – 1915

OddČlení A I - Ústavní a okresní záležitosti, VII - prameny a výrobky z pramenĤ, XVI - spolkové záležitosti, Ĝemesla a obchod

Podací protokoly 2519

Podací protokol A I, VII (Eingangsbuch I – VII) 14.3.1907 – 27.12.1907

1907

R 231

96 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2520 Podací protokol A I, VII 1908 R 232 3.1.1908 – 25.12.1908 2521

Podací protokol A I, VII 2.1.1909 – 29.12.1909

1909

R 233

2522

Podací protokol A I, VII 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 234

2523

Podací protokol A I, VII 2.1.1911 – 29.12.1911

1911

R 235

2524

Podací protokol A I, VII 2.1.1912 – 29.12.1912

1912

R 236

2525

Podací protokol A I, VII 3.1.1913 – 26.12.1913

1913

R 237

2526

Podací protokol A I, VII 2.1.1914 – 30.12.1915

1914 – 1915

R 238

2527

Podací protokol A I, VII 12.1.1916 – 29.12.1917

1916 – 1917

R 239

2528

Podací protokol A I, VII 3.1.1918 – 30.12.1919

1918 – 1919

R 240

2529

Podací protokol A I, VII 2.1.1920 – 29.12.1920

1920

R 241

2530

Podací protokol A I, VII 3.1.1921 – 29.12.1921

1921

R 242

2531

Podací protokol A I, VII 2.1.1922 – 30.12.1922 Poškozený hĜbet

1922

R 243

2532

Podací protokol A I, VII 1.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 244

2533

Podací protokol A I 1.1.1924 – 31.12.1924

1924

R 245

2534

Podací protokol A I 1.1.1925 – 31.12.1925

1925

R 246

2535

Podací protokol A I 1.1.1926 – 31.12.1926

1926

R 247

97 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2536 Podací protokol A I 1927 R 248 1.1.1927 – 31.12.1927 2537

Podací protokol A I 1.1.1928 – 31.12.1930

1928 – 1930

R 249

2538

Podací protokol A I 1.1.1931 – 31.12.1933

1931 – 1933

R 250

2539

Podací protokol A I / 12, 13 – personální záležitosti mČstských zamČstnancĤ (Übersicht I / 6 Aktive Angestellter) 1.1.1928 – 31.12.1930

1928 – 1930

R 251

2540

Podací protokol A I / 12, 13 – personální záležitosti mČstských zamČstnancĤ 1.1.1931 – 31.12.1937

1931 – 1937

R 252

2541

Podací protokol A I / 19 – záležitosti dČlnictva 31.5.1927 – 30.12.1930

1927 – 1930

R 253

2542

Podací protokol A I / 19 – záležitosti dČlnictva 3.1.1931 – 31.12.1932 Poškozený hĜbet

1931 – 1932

R 254

2543

Podací protokol A I / 19 – záležitosti dČlnictva 3.1.1933 – 24.12.1934

1933 – 1934

R 255

2544

Podací protokol A VII 1.1.1923 – 31.12.1928 Poškozený hĜbet

1923 – 1928

R 256

2545

Podací protokol A VII 1.1.1929 – 31.12.1935 ZnaþnČ poškozený hĜbet

1929 – 1935

R 257

2546

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1907 – 31.12.1907

1907

R 258

2547

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 259

2548

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 260

2549

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 261

2550

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 262

98 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2551

Podací protokol A XVI / 216 a 218 (obsahuje též pĜehledy akt a rejstĜíky pro rok 1911) 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 263

2552

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 264

2553

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1914 – 31.12.1915

1914 – 1915

R 265

2554

Podací protokol A XVI / 216 a 218 (obsahuje též pĜehledy akt a rejstĜíky pro léta 1914 – 1917) 1.1.1916 – 31.12.1917

1914 – 1917

R 266

2555

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1918 – 31.12.1919

1918 – 1919

R 267

2556

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1920 – 31.12.1920

1920

R 268

2557

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 269

2558

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1922 – 31.12.1922

1922

R 270

2559

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 271

2560

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1924 – 31.12.1924

1924

R 272

2561

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1925 – 31.12.1925

1925

R 273

2562

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1926 – 31.12.1927

1926 – 1927

R 274

2563

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1928 – 31.12.1928

1928

R 275

2564

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1929 – 31.12.1929 Poškozený hĜbet

1929

R 276

2565

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1930 – 31.12.1930

1930

R 277

99 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2566 Podací protokol A XVI / 216 a 218 1931 – 1932 R 278 1.1.1931 – 31.12.1932 2567

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1933 – 31.12.1933

1933

R 279

2568

Podací protokol A XVI / 216 a 218 1.1.1934 – 31.12.1937

1934 – 1937

R 280

2569

Podací protokol A XVI / 216 – mČstský telefon 1930 – 1934 (Eingangsbuch für Städt. Telefone Übersicht XVI / 216) 1.1.1930 – 20.10.1934

R 281

2570

Podací protokol A XVI / 218 – trestní pĜestupky 1911 povozníkĤ (4. Eingangs-Buch der Gruppe XVI – 218 betr. Lohnfuhrgewerbe – Betriebsordnungsstrafsachen) 3.5.1911 – 23.11.1911

R 282

2571

Podací protokol A XVI / 218 – trestní pĜestupky povozníkĤ 7.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 283

2572

Podací protokol A XVI / 218 – trestní pĜestupky povozníkĤ 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 284

2573

Podací protokol A XVI / 218 – trestní pĜestupky povozníkĤ 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 285

2574

Podací protokol A XVI / 218 – trestní pĜestupky povozníkĤ 1.1.1915 – 31.12.1922 HĜbet nahoĜe natržený

1915 – 1922

R 286

2575

Podací protokol A XVI / 218 – hotely, hostinské živnosti 1.1.1926 – 8.6.1939 Poškozený hĜbet

1926 – 1939

R 287

PĜehledy akt 2576

PĜehled akt ke spisu A I, þ.j. 1 2.6.1919 – 31.12.1922 Listy vytržené z papírových desek

1919 – 1922

R 288

2577

PĜehledy akt ke spisu A I , þ.j. 2 (Aktenübersicht) 1.1.1930 – 31.12.1930

1930

R 289

100 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2578 PĜehled akt ke spisu A I / 6, þ.j. 4 – obecní volby 1914–1931 R 290 24.2.1914 – 19.2.1931 2579

PĜehled akt ke spisu A I / 6, þ.j. 5 – voliþské seznamy, s rejstĜíkem 28.2.1923 – 31.12.1925

1923 – 1925

R 291

2580

PĜehled akt ke spisu A I / 21, þ.j. 33 – žádosti o místo, s rejstĜíkem 2.1.1928 – 31.12.1929 Potrhané desky

1928 – 1929

R 292

2581

PĜehled akt ke spisu A I / 21, þ.j. 8 – žádosti o místo, s rejstĜíkem 2.1.1930 – 31.12.1930

1930

R 293

2582

PĜehled akt ke spisu A I / 21, þ.j. 8 – žádosti o místo, s rejstĜíkem 2.1.1931 – 30.12.1932

1931 – 1932

R 294

2583

PĜehled akt ke spisu A I / 21, þ.j. 8 – žádosti o místo, s rejstĜíkem 3.1.1933 – 29.12.1936

1933 – 1936

R 295

2584

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 3.1.1920 – 29.12.1920

1920

R 296

2585

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 4.1.1921 – 30.12.1921 Poškozené desky

1921

R 297

2586

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem, 4.1.1922 – 23.12.1922

1922

R 298

2587

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 3.1.1923 – 13.3.1924

1923 – 1924

R 299

2588

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ. j. 215 živnostenské pĜestupky, s rejstĜíkem 10.3.1923 – 6.12.1923

1923

R 300

2589

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 2.1.1924 – 31.12.1925

1924 – 1925

R 301

101 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2590 PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, 1928 R 302 s rejstĜíkem 4.1.1928 – 31.12.1928 2591

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 2.1.1929 – 28.12.1929

1929

R 303

2592

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 2.1.1930 – 30.12.1930

1930

R 304

2593

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 3.1.1931 – 30.12.1931

1931

R 305

2594

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 7.1.1932 – 29.12.1932

1932

R 306

2595

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 2.1.1933 – 30.12.1933

1933

R 307

2596

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 2.1.1934 – 29.12.1934

1934

R 308

2597

PĜehled akt ke spisu A XVI / 218, þ.j. 1, s rejstĜíkem 2.1.1935 – 29.12.1936

1935 – 1936

R 309

RejstĜíky k podacím protokolĤm a k pĜehledĤm akt 2598

RejstĜík k podacím protokolĤm A I, VII (Nachschlage-Buch A für die Gruppe VII u. I.)

1907 – 1931

R 310

2599

RejstĜík k podacím protokolĤm A XVI / 218 – trestní 1914 – 1922 pĜestupky povozníkĤ (Nachschlage-Buch B für Kutscher-Betriebsordnungsstrafen bzw. Gewerbestrafen XVI – 218 A)

R 311

2600

RejstĜík k podacímu protokolu A XVI / 218 – hotely, hostinské živnosti (Gastgewerbe Häuserindex Abt. A) 1.1.1926 – 8.6.1939

1926 – 1939

R 312

2601

RejstĜík k (nedochovanému) pĜehledu akt spisĤ A I / 12, 13

[1924 – 1930]

R 313

102 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2602

RejstĜík k (nedochovanému) pĜehledu akt spisĤ A I / 12, 13

[1924 – 1930]

R 314

OddČlení B II – Sþítání lidu, státní obþanství, domovské záležitosti, matrika, manželské záležitosti, XIV – bezpeþnostní policie, XIX – domobrana, armáda, vojenská taxa, XXI – trestní záležitosti

Podací protokoly 2603

Podací protokol B II, XIV 14.3.1907 – 31.12.1907

1907

R 315

2604

Podací protokol B II, XIV 1.1.1908 – 31.12.1908 Poškozený hĜbet

1908

R 316

2605

Podací protokol B II, XIV 1.1.1909 – 31.12.1909 Chybí hĜbet

1909

R 317

2606

Podací protokol B II, XIV 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 318

2607

Podací protokol B II, XIV 2.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 319

2608

Podací protokol B XIV 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 320

2609

Podací protokol B XIV 2.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 321

2610

Podací protokol B XIV 2.1.1914 – 28.4.1914 V dolní þásti natržená vazba

1914

R 322

2611

Podací protokol B XIV 28.4.1914 – 18.8.1914

1914

R 323

2612

Podací protokol B XIV 19.8.1914 – 31.12.1914

1914

R 324

2613

Podací protokol B XIV 1.1.1915 – 16.7.1915

1915

R 325

2614

Podací protokol B XIV 16.7.1915 – 31.12.1915

1915

R 326

103 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2615

Podací protokol B XIV 1.1.1916 – 5.9.1916

1916

R 327

2616

Podací protokol B XIV 6.9.1916 – 30.12.1916

1916

R 328

2617

Podací protokol B XIV 1.1.1917 – 15.7.1917

1917

R 329

2618

Podací protokol B XIV 16.7.1917 – 31.12.1917

1917

R 330

2619

Podací protokol B XIV 2.1.1918 – 21.8.1918

1918

R 331

2620

Podací protokol B XIV 21.8.1918 – 30.12.1918

1918

R 332

2621

Podací protokol B XIV 1.1.1818 – 28.4.1919

1919

R 333

2622

Podací protokol B XIV 28.4.1919 – 31.12.1919

1919

R 334

2623

Podací protokol B XIV 8.1.1920 – 9.6.1920

1920

R 335

2624

Podací protokol B XIV 9.6.1920 – 31.12.1920

1920

R 336

2625

Podací protokol B XIV 2.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 337

2626

Podací protokol B XIV 2.1.1922 – 26.7.1922

1922

R 338

2627

Podací protokol B XIV 27.7.1922 – 31.12.1922

1922

R 339

2628

Podací protokol B XIV 1.1.1923 – 31.12.1926 Poškozený hĜbet

1923 – 1926

R 340

2629

Podací protokol B XIV 3.1.1927 – 29.12.1934 Poškozený hĜbet

1927 – 1934

R 341

2630

Podací protokol B XIX / 248 – domobrana 4.7.1908 – 21.12.1911

1908 – 1911

R 342

104 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. Podací protokol B XIX / 249 – odvody 20.6.1908 – 21.12.1911 (Übersichts – Eingangs-Buch für Vornahme der Anlegung der B. a. Landsturmrolle u. des Assentverzeichnisses ab 1908 in fremde gleiche Angelegenheiten) Poškozený hĜbet 2631

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1909 úĜadu 2.1.1909 – 31.12.1909

R 343

2632

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1910 úĜadu 2.1.1910 – 9.6.1910 Poškozený hĜbet

R 344

2633

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1910 úĜadu 9.6.1910 – 26.7.1910 Poškozený hĜbet

R 345

2634

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1910 úĜadu 26.7.1910 – 15.11.1910

R 346

2635

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1911 úĜadu 1.1.1911 – 22.6.1911

R 347

2636

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1911 úĜadu 22.6.1911 – 31.12.1911 Poškozený hĜbet

R 348

2637

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1912 úĜadu (Strafsachen des eigenen Amtes) 1.1.1912 – 10.6.1912

R 349

2638

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1912 úĜadu 10.6.1912 – 31.12.1912

R 350

2639

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1913 úĜadu 1.1.1913 – 12.6.1913

R 351

2640

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1913 úĜadu 12.6.1913 – 31.12.1913

R 352

105 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2641

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1914 úĜadu 1.1.1914 – 5.6.1914

R 353

2642

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1914 úĜadu 5.6.1914 – 31.12.1914

R 354

2643

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1915 – 1916 úĜadu 1.1.1915 – 31.12.1916

R 355

2644

Podací protokol B XXI / 266 – trestní agenda mČstského 1921 úĜadu 1.1.1921 – 30.6.1921

R 356

PĜehledy akt 2645

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 2 – soudní pĜedvolání, s rejstĜíkem, 10.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 357

2646

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 2 – soudní pĜedvolání 1.1.1909 – 27.12.1909

1909

R 358

2647

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 2 – soudní pĜedvolání 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 359

2648

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 2 – soudní pĜedvolání 1.1.1911 – 29.12.1911

1911

R 360

2649

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 2 – soudní pĜedvolání 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 361

2650

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 2 – soudní pĜedvolání 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 362

2651

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 2 – soudní pĜedvolání, s rejstĜíkem 15.1.1923 – 22.10.1923

1923

R 363

2652

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 364

106 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2653 PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání 1909 R 365 a trestní stíhání, s rejstĜíkem 1.1.1909 – 31.12.1909 2654

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 366

2655

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ. j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 367

2656

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 368

2657

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem. 1. 1.1913 – 30.12.1913

1913

R 369

2658

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 370

2659

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 1.1.1915 – 31.12.1917

1915 – 1917

R 371

2660

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 3.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 372

2661

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 2.1.1922 – 30.12.1922

1922

R 373

2662

PĜehled akt ke spisu B XIV / 181, þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem 1.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 374

2663

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.4.1907 – 31.12.1907

1907

R 375

2664

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 376

2665

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem, 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 377

107 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2666

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 378

2667

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 379

2668

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 380

2669

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 381

2670

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.1.1915 – 31.12.1915

1915

R 382

2671

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.1.1916 – 31.12.1917

1916 – 1917

R 383

2672

PĜehledy akt ke spisĤm B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem, 1.1.1918 – 31.12.1920 þ.j. 3 – pátrání a trestní stíhání, s rejstĜíkem, 1.1.1918 – 31.12.1920 þ.j. 5 – policejní hlášení pĜípadĤ, s rejstĜíkem 1.1.1916 – 31.12.1920, þ.j. 7 – pátrání, pĜedvolávání, 1.1.1919 – 31.12.1920 (Eingangs – Buch. Übersichten XIV – 1, 3, 5 und 7)

1916 – 1920

R 384

2673

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 3.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 385

2674

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 1.1.1922 – 31.12.1922

1922

R 386

2675

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186, þ.j. 1 – informace o pobytu, s rejstĜíkem 5.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 387

2676

PĜehled akt ke spisu B XIV / 186 – cestovní pasy 9.1.1923 – 22.12.1923

1923

R 388

108 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2677 PĜehled akt ke spisu B XIV / 186 − informace o pobytu [1928 − 1930] R 389 2678

PĜehled akt ke spisu B XIV / 188, þ.j. 4 – evidence prostitutek 8.4.1907 – 15.12.1907

1907

R 390

2679

PĜehled akt ke spisu B XIV / 188, þ.j. 4 – evidence prostitutek 3.1.1908 – 20.12.1908

1908

R 391

2680

PĜehled akt ke spisu B XIV / 188 þ.j. 4 – evidence prostitutek 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 392

2681

PĜehled akt ke spisu B XIV / 188 þ.j. 4 – evidence prostitutek 2.2.1912 – 18.12.1912

1912

R 393

2682

PĜehled akt ke spisu B XIV / 188 þ.j. 4 – evidence prostitutek 1.1.1913 – 6.12.1913

1913

R 394

2683

PĜehled akt ke spisu B XIV / 188 þ.j. 4 – evidence prostitutek 7.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 395

2684

PĜehled akt ke spisu B XIV / 190, þ.j. 530 – automobily 1913 1.3.1913 – 8.12.1913

R 396

2685

PĜehled akt ke spisu B XIV / 193, þ.j. 6 – hlášení ztrát 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 397

2686

PĜehled akt ke spisu B XIV / 193, þ.j. 6 – hlášení ztrát 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 398

2687

PĜehled akt ke spisu B XIV / 193, þ.j. 6 – hlášení ztrát 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 399

2688

PĜehled akt ke spisu B XIV / 193, þ.j. 6 – hlášení ztrát 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 400

2689

PĜehled akt ke spisu B XIV / 193, þ.j. 6 – hlášení ztrát 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 401

2690

PĜehled akt ke spisĤm B XIV / 176, þ.j. 5 – policejní hlášení pĜípadĤ, s rejstĜíkem 1.1.1910 – 31.12.1910 Svrchní dvojlist odtržený

1910

R 402

109 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2691 PĜehled akt ke spisu B XIV / 195, þ.j. 5 – policejní 1912 R 403 hlášení pĜípadĤ, s rejstĜíkem 1.1.1912 – 31.12.1912 2692

PĜehled akt ke spisu B XIV / 195, þ.j. 5 – policejní hlášení pĜípadĤ, s rejstĜíkem 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 404

2693

PĜehled akt ke spisu B XIV / 195, þ.j. 5 – policejní hlášení pĜípadĤ, s rejstĜíkem 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 405

2694

PĜehled akt ke spisu B XIV / 195, þ.j. 5 – policejní hlášení pĜípadĤ, s rejstĜíkem 3.1.1921 – 30.12.1922

1921 – 1922

R 406

2695

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – žádosti úĜadĤ o právní pomoc, s rejstĜíkem 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 407

2696

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – žádosti úĜadĤ o právní pomoc, s rejstĜíkem 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 408

2697

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – žádosti úĜadĤ o právní pomoc, s rejstĜíkem 1.1.1915 – 31.12.1916

1915 – 1916

R 409

2698

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – žádosti úĜadĤ o právní pomoc, s rejstĜíkem 1.1917 – 31.12.1917

1917

R 410

2699

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – žádosti úĜadĤ o právní pomoc, s rejstĜíkem 2.1.1918 – 31.12.1918

1918

R 411

2700

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – žádosti úĜadĤ o právní pomoc, s rejstĜíkem 1.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 412

2701

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – žádosti úĜadĤ o právní pomoc, s rejstĜíkem 2.1.1922 – 31.12.1922

1922

R 413

2702

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – žádosti úĜadĤ o právní pomoc, s rejstĜíkem 1.1.1923 – 2.2.1924

1923 – 1924

R 414

2703

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 9 – pokuty, s rejstĜíkem, 5.4.1923 – 31.12.1923

1923

R 415

110 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2704

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 1/B – informace o pobytu, pĜedvolání, výslechy, s rejstĜíkem 1.1.1935 – 31.12.1935

1935

R 416

2705

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 1/B – informace o pobytu, pĜedvolání, výslechy, s rejstĜíkem 1.1.1936 – 31.12.1936

1936

R 417

2706

PĜehled akt ke spisu B XIV / 200, þ.j. 7 – informace o pobytu, pĜedvolání, výslechy, s rejstĜíkem 1.1.1937 – 31.12.1937

1937

R 418

2707

PĜehled akt ke spisu B XIX / 246, þ.j. 1 – pátrání a trestní stíhání vojenských osob 1.1.1909 – 16.11.1909

1909

R 419

2708

PĜehled akt ke spisu B XIX / 247, þ. j. 4 – povolávání vojenských osob 14.3.1907 – 31.12.1907

1907

R 420

2709

PĜehled akt ke spisu B XIX – 247, þ.j. 4 – povolávání vojenských osob, s rejstĜíkem 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 421

2710

PĜehled akt ke spisu B XIX / 247, þ.j. 4 – povolávání vojenských osob, jednotlivci, s rejstĜíkem 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 422

2711

PĜehled akt ke spisu B XIX / 247, þ.j. 5 – povolávání vojenských osob, partaje (tj. 2 – 3 osoby najednou) 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 423

2712

PĜehled akt ke spisu B XIX / 247, þ.j. 1 – povolávání vojenských osob, s rejstĜíkem 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 424

2713

PĜehled akt ke spisu B XIX / 247, þ.j. 1 – povolávání vojenských osob, s rejstĜíkem 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 425

2714

PĜehled akt ke spisu B XIX / 248, þ.j. 4 – zemČbrana 3.8.1907 – 17.12.1907

1907

R 426

2715

PĜehled akt ke spisu B XIX / 249, þ.j. 400 – odvody 2.10.1907 – 21.12.1907

1907

R 427

2716

PĜehled akt ke spisu B XIX / 251, þ.j. 12 – vojenské doklady 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 428

111 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2717 PĜehled akt ke spisu B XIX / 251, þ.j. 12 – vojenské 1909 R 429 doklady 1.1.1909 –3.12.1909 2718

PĜehled akt ke spisu B XIX / 251, þ.j. 5 – vojenské dokl. 1912 1.1.1912 – 31.12.1912

R 430

2719

PĜehled akt ke spisu B XIX / 256, þ.j. 248 – vojenská taxa 1.1.1907 – 31.12.1907

1907

R 431

2720

PĜehled akt ke spisu B XIX / 256, þ.j. 13 – vojenská taxa 1908 1.1.1908 – 31.12.1908

R 432

2721

PĜehled akt ke spisu B XIX / 256, þ.j. 13 – vojenská taxa 1909 1.1.1909 – 31.12.1909

R 433

2722

PĜehled akt ke spisu B XIX / 256 – vojenská taxa 1.1.1912 – 31.1.1912

1912

R 434

2723

PĜehled akt ke spisu B XXI / 266 – trestní agenda cizích úĜadĤ 2.8.1907 – 31.12.1908

1907 – 1908

R 435

2724

PĜehled akt ke spisu B XXI / 266 – trestní agenda cizích úĜadĤ 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 436

2725

PĜehled akt ke spisu B XXI / 266 – trestní agenda cizích úĜadĤ 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 437

2726

PĜehled akt ke spisu B XXI / 266, þ.j. 1 – trestní agenda 1911 – 1912 cizích úĜadĤ 1.1.1911 – 31.12.1912

R 438

2727

PĜehled akt ke spisu B XXI / 266, þ.j. 1 – trestní agenda 1913 cizích úĜadĤ 1.1.1913 – 31.12.1913

R 439

2728

PĜehled akt ke spisu B XXI / 266, þ.j. 1 – trestní agenda 1914 cizích úĜadĤ 1.1.1914 – 31.12.1914

R 440

2729

PĜehled akt ke spisu B XXI / 266, þ.j. 1 – trestní agenda 1920 cizích úĜadĤ 1.1.1920 – 31.12.1920

R 441

2730

PĜehled akt ke spisu B XXI / 266, þ.j. 3 – trestní agenda 1921 cizích úĜadĤ 1.1.1921 – 31.1921

R 442

112 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2731

PĜehled akt ke spisu B XXI / 267, þ.j. 2 – trestní listy 15.3.1907 – 31.12.1907

1907

R 443

2732

PĜehled akt ke spisu B XXI / 267, þ.j.. 2 – trestní listy 3.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 444

2733

PĜehled akt ke spisu B XXI / 267, þ.j. 2 – trestní listy 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 445

2734

PĜehled akt ke spisu B XXI / 267, þ.j. 2 – trestní listy 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 446

2735

PĜehled akt ke spisu B XXI / 267, þ.j. 2 – trestní listy 3.1.1918 – 31.12.1918

1918

R 447

2736

PĜehled akt ke spisu B – potvrzení o stČhování 24.11.1938 – 31.12.1938

1938

R 448

RejstĜíky k podacím protokolĤm 2737

RejstĜík domĤ k nedochovanému podacímu protokolu B II (Aktenübersicht. Häuserindex)

1920 – 1921

R 449

2738

RejstĜík k podacím protokolĤm B II, XIV

1907 – 1909

R 450

2739

RejstĜík k podacím protokolĤm B XIV ZnaþnČ poškozený hĜbet

1910 – 1921

R 451

2740

RejstĜík k podacím protokolĤm B XIV

1922 – 1939

R 452

2741

RejstĜík k podacím protokolĤm B XXI 14.3.1907 – 31.12.1913

1907 – 1913

R 453

OddČlení C VI – LázeĖské záležitosti, X – lázeĖské ústavy, XX - rĤzné

Podací protokoly 2742

Podací protokol C VI, X (Eingangs-Buch. Kanzlei Abteilung C für die Gruppen VI. und X.) 14.3.1907 – 22.6.1907

1907

R 454

113 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2743

Podací protokol C VI, X 23.6.1907 – 31.12.1907

1907

R 455

2744

Podací protokol C VI, X 1.1.1908 – 19.6.1908

1908

R 456

2745

Podací protokol C VI, X 19.5.1908 – 31.12.1908

1908

R 457

2476

Podací protokol C VI, X 1.1.1909 – 13.7.1909

1909

R 458

2747

Podací protokol C VI, X 13.7.1909 – 31.12.1909

1909

R 459

2748

Podací protokol C VI, X 1.1.1910 – 5.7.1910

1910

R 460

2749

Podací protokol C VI, X 5.7.1910 – 31.12.1910

1910

R 461

2750

Podací protokol C VI, X 1.1.1911 – 18.7.1911

1911

R 462

2751

Podací protokol C VI, X 18.7.1911 – 31.12.1911

1911

R 463

2752

Podací protokol C VI, X 1.1.1912 – 10.7.1912 Poškozený hĜbet

1912

R 464

2753

Podací protokol C VI, X 10.7.1912 – 31.12.1912

1912

R 465

2754

Podací protokol C VI, X 1.1.1913 – 24.7.1913 Poškozený hĜbet

1913

R 466

2755

Podací protokol C VI, X 25.7.1913 – 31.12.1913

1913

R 467

2756

Podací protokol C VI, X 1.1.1914 – 9.9.1914

1914

R 468

2757

Podací protokol C VI, X 1.1.1915 – 31.12.1915

1915

R 469

2758

Podací protokol C VI, X 1.1.1916 – 31.12.1916

1916

R 470

114 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2759

Podací protokol C VI, X 1.1.1917 – 31.12.1917

1917

R 471

2760

Podací protokol C VI, X 1.1.1918 – 31.12.1919

1918 – 1919

R 472

2761

Podací protokol C VI, X 1.1.1920 – 31.12.1920

1920

R 473

2762

Podací protokol C VI, X 1.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 474

2763

Podací protokol C VI, X 1.1.1922 – 31.12.1922

1922

R 475

2764

Podací protokol C VI, X 1.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 476

2765

Podací protokol C VI, X 1.1.1924 – 31.12.1926 Poškozený hĜbet

1924 – 1926

R 477

2766

Podací protokol C VI 1.1.1925 – 31.12.1930

1925 – 1930

R 478

2767

Podací protokol C VI 1.1.1931 – 31.12.1932

1931 – 1932

R 479

2768

Podací protokol C VI 1.1.1933 – 31.12.1937

1933 – 1937

R 480

2769

Podací protokol C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty 1.1.1908 – 31.12.1908 HĜbet dole natržený

1908

R 481

2770

Podací protokol C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty 1.1.1909 – 31.12.1909 HĜbet dole natržený Podací protokol C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty 1.1.1910 – 31.12.1910

1909

R 482

1910

R 483

2772

Podací protokol C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 484

2773

Podací protokol C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 485

2774

Podací protokol C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 486

2771

115 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. ZnaþnČ poškozen, roztržený hĜbet, souþástí je pĜehled spisĤ s rejstĜíkem, který je odtržený a chybí první listy a zadní krycí desky 2775

Podací protokol C VI / 79 – nadace AlžbČty Rosenové 1.1.1908 – 31.12.1910 Dole natržený hĜbet

1908 – 1910

R 487

2776

Podací protokol C X 1.1.1027 – 31.12.1931

1927 – 1931

R 488

2777

Podací protokol C XX / 265 14.3.1907 – 31.12.1907

1907

R 489

2778

Podací protokol C XX / 265 1.1.1908 – 31.12.1912 ZnaþnČ poškozený hĜbet

1908 – 1912

R 490

2779

Podací protokol C XX / 265 1.1.1913 – 30.1.1939

1913 – 1939

R 491

2780

PĜehled akt ke spisu C VI, bez þ.j. – stížnosti lázeĖských 1931 – 1934 hostĤ (Aktenübersicht. Kurörtliche Beschwerden) 1.1.1931 – 24.10.1934

R 492

2781

PĜehled akt ke spisu C VI / 76, bez þ.j. – odvolání proti výmČĜe lázeĖské taxy 1.1.1931 – 24.12.1934

R 493

2782

PĜehled akt ke spisu C VI / 78, bez þ.j. – špitál pro cizí 1936 pacienty (Verwaltung des städtischen Fremdenhospitales) 1.1.1936 – 31.12.1936

R 494

2783

PĜehled akt ke spisu C VI / 78, bez þ.j. – špitál pro cizí pacienty 1.1.1937 – 31.12.1937

1937

R 495

2784

PĜehled akt ke spisu C X / 131, þ. j. 8 – žádosti o pĜijetí lázeĖského personálu 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 496

2785

PĜehled akt ke spisu C X / 131, þ.j. 2 – žádosti o pĜijetí lázeĖského personálu 1.1.1910 – 7.12.1910

1910

R 497

2786

PĜehled akt ke spisu C X / 131, þ.j. 2 – žádosti o pĜijetí lázeĖského personálu 9.12.1910 – 31.12.1910

1910

R 498

PĜehledy akt

1931 – 1934

116 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2787

PĜehled akt ke spisu C X / 131, þ.j. 2 – žádosti o pĜijetí lázeĖského personálu 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 499

2788

PĜehled akt ke spisu C X / 131, þ. j. 2 – žádosti o pĜijetí lázeĖského personálu 1.1.1915 – 31.12.1915

1915

R 500

2789

PĜehled akt ke spisu C X / 131, þ.j. 80 – pĜestupky pĜi rašelinných zábalech 23.1.1925 – 27.8.1929

1925 – 1929

R 501

2790

PĜehled akt ke spisu C X / 131, þ.j. 1 – pĜestupky pĜi rašelinných zábalech (Aktenübersicht zu Stammzahl 1, Moorumschläge – Strafsachen) 17.5.1927 – 8.9.1927

1927

R 502

2791

PĜehled akt ke spisu C XX / 265, þ.j. 2 – doruþenky 1.1.1920 – 31.12.1923

1920 – 1923

R 503

2792

PĜehled akt ke spisu C XX / 265, þ.j. 1 – žádosti o místo 1924 – 1926 2.1.1924 – 31.12.1926

R 504

RejstĜíky k podacím protokolĤm 2793

RejstĜík k podacím protokolĤm C VI, X

1907 – 1909

R 505

2794

RejstĜík k podacím protokolĤm C VI, X

1910 – 1913

R 506

2795

RejstĜík k podacím protokolĤm C VI, X

1914 – 1923

R 507

2796

RejstĜík k podacím protokolĤm C XX / 265

1907 – 1926

R 508

2797

RejstĜík k podacímu protokolu C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty

1909

R 509

2798

RejstĜík k podacímu protokolu C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty

1910

R 510

2799

RejstĜík k podacímu protokolu C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty

1911

R 511

2800

RejstĜík k podacímu protokolu C VI / 78 – špitál pro cizí pacienty

1912

R 512

117 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn.

OddČlení D III – náboženské a církevní záležitosti, IV – záležitosti školství, umČní a vČdy, XIII – zdravotnictví, XVII – nemocenské a úrazové pojištČní

Podací protokoly 2801

Podací protokol D III, XIII, XVII 14.3.1907 – 31.12.1907

1907

R 513

2802

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 514

2803

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 515

2804

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 516

2805

Podací protokol D III, XIII, XVII (Eingangs Buch) 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 517

2806

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 518

2807

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 519

2808

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1914 – 31.12.1914 Poškozený hĜbet

1914

R 520

2809

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1915 – 31.12.1915

1915

R 521

2810

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1916 – 31.12.1916

1916

R 522

2811

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1917 – 31.12.1918 Dole poškozený hĜbet

1917 – 1918

R 523

2812

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1919 – 31.12.1920

1919 – 1920

R 524

2813

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 525

118 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2814

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1922 – 31.12.1922

1922

R 526

2815

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 527

2816

Podací protokol D III, XIII, XVII 1.1.1924 – 31.12.1925

1924 – 1925

R 528

2817

Podací protokol D III 1.1.1924 – 5.8.1940 ZnaþnČ poškozený hĜbet

1924 – 1940

R 529

2818

Podací protokol D IV 14.3.1907 – 31.12.1907

1907

R 530

2819

Podací protokol D IV 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 531

2820

Podací protokol D IV 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 532

2821

Podací protokol D IV 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 533

2822

Podací protokol D IV 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 534

2823

Podací protokol D IV 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 535

2824

Podací protokol D IV 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 536

2825

Podací protokol D IV (Eingangs-Buch) 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 537

2826

Podací protokol D IV 1.1.1915 – 31.12.1915 HĜbet dole natržený

1915

R 538

2827

Podací protokol D IV 1.1.1916 – 31.12.1918

1916 – 1918

R 539

2828

Podací protokol D IV 1.1.1919 – 31.12.1920

1919 – 1920

R 540

119 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2829

Podací protokol D IV 1.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 541

2830

Podací protokol D IV 1.1.1922 – 31.12.1922

1922

R 542

2831

Podací protokol D IV 1.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 543

2832

Podací protokol D IV 1.1.1924 – 31.12.1925

1924 – 1925

R 544

2833

Podací protokol D IV 1.1.1926 – 31.12.1927

1926 – 1927

R 545

2834

Podací protokol D IV 1.1.1928 – 31.12.1929 Poškozený hĜbet, þásteþnČ vytržené listy

1928 – 1929

R 546

2835

Podací protokol D IV 1.1.1930 – 31.12.1932 ZnaþnČ poškozený hĜbet

1930 – 1932

R 547

2836

Podací protokol D IV 1.1.1933 – 31.12.1934

1933 – 1934

R 548

2837

Podací protokol D IV 1.1.1935 – 31.12.1937

1935 – 1937

R 549

2838

Podací protokol D IV 1.1.1938 – 11.4.1941 UvolnČný hĜbet

1938 – 1941

R 550

2839

Podací protokol D XIII 1.1.1926 – 31.12.1927

1926 – 1927

R 551

2840

Podací protokol D XIII 1.1.1928 – 31.12.1930 Poškozený hĜbet

1928 – 1930

R 552

2841

Podací protokol D XIII 1.1.1931 – 31.12.1934 Poškozený hĜbet

1931 – 1934

R 553

2842

Podací protokol D XIII 1.1.1935 – 16.5.1939 UvolnČný hĜbet

1935 – 1939

R 554

120 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2843

Podací protokol D XIII 16.5.1939 – 15.5.1942

1939 – 1942

R 555

2844

Podací protokol D XVII 1.1.1924 – 31.12.1926 Poškozený hĜbet

1924 – 1926

R 556

2845

Podací protokol D XVII 1.1.1927 – 15.7.1929 Poškozený hĜbet

1927 – 1929

R 557

2846

Podací protokol D XVII 18.7.1929 – 24.12.1931 Poškozený hĜbet

1929 – 1931

R 558

2847

Podací protokol D XVII 1.1.1932 – 31.12.1934 Poškozený hĜbet

1932 – 1934

R 559

PĜehledy akt 2848

PĜehled akt ke spisu D IV / 46, þ.j. 1 – stČhování žákĤ (Schüler-Übersiedlungen) 1.1.1933 – 29.12.1934

1933 – 1934

R 560

2849

PĜehled akt ke spisu D IV / 46, þ.j. 1 – stČhování žákĤ 1.1.1935 – 24.12.1937

1935 – 1937

R 561

2850

PĜehled akt ke spisu D IV / 46, þ.j. 1 – stČhování žákĤ 1.1.1938 – 11.9.1940

1938 – 1940

R 562

2851

PĜehled akt ke spisu D XIII / 167, þ.j. 6 – potravináĜská policie (Aktenübersicht 6. XIII – 167. Strafen wegen Übertretungen der Lebensmittel-PreiseFleischgenuss- u.ä. Vorschriften. Preise Fleisch. Höchstpreis-Überschreitungen) 1.1.1919 – 31.12.1920

1919 – 1920

R 563

2852

PĜehled akt ke spisu D XIII / 174, þ.j. 4 – dotazy a 1936 – 1939 informace v záležitostech zdravotní a veterinární policie (Auskünfte, Einhebungen, Zustellungen, Einvernahmen. Übertretung der Hundesperre.) 1.1.1936 – 3.6.1939

R 564

2853

PĜehled akt ke spisu D XIII / 174, þ.j. 4 – dotazy a 1939 – 1941 informace v záležitostech zdravotní a veterinární policie 8.6.1939 – 15.9.1941

R 565

121 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2854

PĜehled akt ke spisu D XVII / 229, þ.j. 1 – starobní podpora 1.1.1931 – 31.12.1932

1931 – 1932

R 566

2855

PĜehled akt ke spisu D XVII / 229, þ.j. 1 – starobní podpora 1.1.1933 – 31.12.1934

1933 – 1934

R 567

2856

PĜehled akt ke spisu D XVII / 229, þ.j. 1 – starobní podpora 1.1.1935 – 31.12.1938

1935 – 1938

R 568

2857

PĜehled akt ke spisu D XVII / 230, þ.j. 4 – dČlnické úrazové pojištČní 12.1.1934 – 24.12.1936

1934 – 1936

R 569

2858

PĜehled akt ke spisu D XVII / 231, þ.j. 5 – dĤchodové pojištČní 1.1.1934 – 31.12.1936

1934 – 1936

R 570

2859

PĜehled akt ke spisu D XVII / 231, þ.j. 5 – dĤchodové pojištČní 1.1.1937 – 11.7.1939

1937 – 1939

R 571

RejstĜíky k podacím protokolĤm a k pĜehledu akt 2860

RejstĜík k podacím protokolĤm D III, XIII a XVII Poškozený hĜbet

1907 – 1923

R 572

2861

RejstĜík k podacím protokolĤm D IV

1907 – 1938

R 573

2862

RejstĜík k podacím protokolĤm D III

1924 – 1938

R 574

2863

RejstĜík k podacím protokolĤm D XIII UvolnČný hĜbet

1924 – 1938

R 575

2864

RejstĜík k nedochovanému pĜehledu akt D XVII / 230, bez þ.j.

[1921 – 1923]

R 576

OddČlení E V – Správa obecního majetku, VIII – polní, lesní a dobytþí hospodáĜství, XV – chudinské záležitosti, dobroþinné ústavy, nadace, služebnictvo, XVIII – vodárna, plynárna, elektrárna

122 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn.

Podací protokoly 2865

Podací protokol E V, XV 15.3.1907 – 31.12.1907

1907

R 577

2866

Podací protokol E V, XV 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 578

2867

Podací protokol E V, XV 1.1.1909 – 31.12.1909 UvolnČný hĜbet

1909

R 579

2868

Podací protokol E V, XV 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 580

2869

Podací protokol E V, XV 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 581

2870

Podací protokol E V, XV 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 582

2871

Podací protokol E V, XV 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 583

2872

Podací protokol E V, XV 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 584

2873

Podací protokol E V, XV 1.1.1915 – 31.12.1915

1915

R 585

2874

Podací protokol E V, XV 1.1.1916 – 31.12.1916

1916

R 586

2875

Podací protokol E V, XV 1.1.1917 – 31.12.1917

1917

R 587

2876

Podací protokol E V, XV 1.1.1918 – 31.12.1918

1918

R 588

2877

Podací protokol E V, XV 1.1.1919 – 31.12.1919

1919

R 589

2878

Podací protokol E V, XV 1.1.1920 – 31.12.1920

1920

R 590

2879

Podací protokol E V, XV 1.1.1921 – 31.12.1921

1921

R 591

123 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2880

Podací protokol E V, XV 1.1.1922 – 31.12.1922

1922

R 592

2881

Podací protokol E V 1.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 593

2882

Podací protokol E V 1.1.1924 – 31.12.1924

1924

R 594

2883

Podací protokol E V 1.1.1925 – 31.12.1925

1925

R 595

2884

Podací protokol E V 1.1.1926 – 31.12.1926

1926

R 596

2885

Podací protokol E V 1.1.1927 – 31.12.1927

1927

R 597

2886

Podací protokol E V 1.1.1928 – 31.12.1928 UvolnČný hĜbet

1928

R 598

2887

Podací protokol E V 1.1.1929 – 31.12.1929 Poškozený hĜbet

1929

R 599

2888

Podací protokol E V 1.1.1930 – 31.12.1930 HĜbet v dolní þásti natržený

1930

R 600

2889

Podací protokol E V 1.1.1931 – 31.12.1931

1931

R 601

2890

Podací protokol E V 1.1.1932 – 31.12.1932

1932

R 602

2891

Podací protokol E V / 60 – 4 – dávka z ubytování (V = 4 Herbergsabgabe 1931) 16.7.1931 – 12.10.1932

1931 – 1932

R 603

2892

Podací protokol E V / 60 – 4 – dávka z ubytování 10.5.1932 – 10.5.1938

1932 – 1938

R 604

2893

Podací protokol E V / 60 – 4 – dávka z ubytování 12.5.1933 – 8.10.1935

1933 – 1935

R 605

2894

Podací protokol E V / 60 – 4 – dávka z ubytování 5.2.1934 – 5.11.1935

1934 – 1935

R 606

124 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2895

Podací protokol E V / 60 – 4 – dávka z ubytování 22.5.1935 – 11.8.1937

1935 – 1937

R 607

2896

Podací protokol E V / 60 – 4 – dávka z ubytování 4.6.1936 – 21.12.1937

1936 – 1937

R 608

2897

Podací protokol E V / 60 –4 – dávka z ubytování 23.4.1937 – 19.11.1938

1937 – 1938

R 609

2898

Podací protokol E V / 60 – 4 – dávka z ubytování 15.7.1938 – 28.9.1938

1938

R 610

2899

Podací protokol E V / 60 – 7 – poplatky za užívání kanalizace a za odvoz popela a odpadu 1.1.1934 – 23.12.1935

1934 – 1935

R 611

2900

Podací protokol E V / 69 – exekuce, konkurzy apod. 1.1.1931 – 31.12.1932

1931 – 1932

R 612

2901

Podací protokol E V / 69 – exekuce, konkurzy apod. 1.1.1933 – 31.12.1935

1933 – 1935

R 613

2902

Podací protokol E VIII, XVIII 14.3.1907 – 31.12.1907

1907

R 614

2903

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 615

2904

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 616

2905

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 617

2906

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1911 – 31.12.1911

1911

R 618

2907

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 619

2908

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 620

2909

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1914 – 31.12.1914

1914

R 621

2910

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1915 – 31.12.1915

1915

R 622

125 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2911 Podací protokol E VIII, XVIII 1916 R 623 1.1.1916 – 31.12.1916 2912

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1917 – 31.12.1918

1917 – 1918

R 624

2913

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1919 – 31.12.1920

1919 – 1920

R 625

2914

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1921 – 31.12.1922

1921 – 1922

R 626

2915

Podací protokol E VIII, XVIII 1.1.1923 – 31.12.1923

1923

R 627

2916

Podací protokol E VIII 1.1.1924 – 31.12.1926

1924 – 1926

R 628

2917

Podací protokol E VIII 1.1.1927 – 31.12.1933 UvolnČný hĜbet

1927 – 1933

R 629

2918

Podací protokol E XV 1.1.1924 – 31.12.1926

1924 – 1926

R 630

2919

Podací protokol E XV 1.1.1927 – 31.12.1930 Poškozený hĜbet

1927 – 1930

R 631

2920

Podací protokol E XV 1.1.1931 – 31.12.1932

1931 – 1932

R 632

2921

Podací protokol E XV 1.1.1933 – 31.12.1933

1933

R 633

2922

Podací protokol E XV 1.1.1934 – 31.12.1934

1934

R 634

2923

Podací protokol E XV 1.1.1934 – 31.12.1935

1935

R 635

2924

Podací protokol E XV 1.1.1936 – 31.12.1936

1936

R 636

2925

Podací protokol E XV 1.1.1937 – 31.12.1937

1937

R 637

2926

Podací protokol E XV 1.1.1938 – 11.4.1941 UvolnČný hĜbet

1938 – 1941

R 638

126 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2927

Podací protokol E XVIII 1.1.1924 – 31.12.1926

1924 – 1926

R 639

2928

Podací protokol E XVIII 1.1.1927 – 31.12.1930 Poškozený hĜbet

1927 – 1930

R 640

PĜehledy akt 2929

PĜehled akt ke spisu E V / 69, þ.j. 2 – vyhlášky o dražbách, 15.1.1937 – 5.9.1938 Chybí krycí desky

1937 – 1938

R 641

2930

PĜehled akt ke spisu E V / 73, þ.j. 1 – informace, upomínky, pĜedvolání, 1.1.1936 – 31.12.1936 Chybí krycí desky

1936

R 642

2931

PĜehled akt ke spisu E V / 73, þ.j. 1 – informace, upomínky, pĜedvolání, 1.1.1937 – 31.12.1937 Chybí krycí desky

1937

R 643

2932

PĜehled akt ke spisu E V / 73, þ.j. 1 – informace, upomínky, pĜedvolání, 1.1.1938 – 5.5.1938 Chybí krycí desky

1938

R 644

2933

PĜehled akt ke spisu E V, bez þ.j. – lázeĖské nabídky, s rejstĜíkem 10.1.1931 – 15.12.1934

1931 – 1934

R 645

2934

PĜehled akt ke spisu E V / 60, bez þ.j. – nájemní úĜad 18.11.1919 – 31.12.1919 Natržený hĜbet

1919

R 646

2935

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 4 – dávka z ubytování 1926 7.1.1926 – 9.4.1926

R 647

2936

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 4 – dávka z ubytování 13.4.1926 – 8.7.1927

1926 – 1927

R 648

2937

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 4 – dávka z ubytování 12.1.1927 – 17.5.1928

1927 – 1928

R 649

2938

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 4 – dávka z ubytování (Aktenübersicht 4 Herbergsabgabe 1927), s rejstĜíkem 19.11.1927 – 3.2.1930

1927 – 1930

R 650

127 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2939

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 4 – dávka z ubytování, s rejstĜíkem 18.8.1928 – 7.11.1933

1928 – 1933

R 651

2940

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 4 – dávka z ubytování, s rejstĜíkem 4.9.1929 – 6.3.1934

1929 – 1934

R 652

2941

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 4 – dávka z ubytování, s rejstĜíkem 22.8.1930 – 14.9.1936

1930 – 1936

R 653

2942

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 5 – pĜirážka 1928 – 1936 k poplatku z pĜevodu penČz (Aktenübersicht 5. 10 % Zuschlag zur Übertragungsgebühr) 2.1.1928 – 16.12.1936 UvolnČný hĜbet; osm pĤvodnČ samostatných sešitĤ volnČ všitých do spoleþných desek

R 654

2943

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 5 – pĜirážka 1937 k poplatku z pĜevodu penČz 5.1.1937 – 31.12.1937 Sešit, pĤvodnČ tvoĜící spoleþný svazek s pĜehledem akt ke spisĤm E V / 60, þ. j. 5 z let 1928 – 1936

R 655

2944

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 5 – pĜirážka k poplatku z pĜevodu penČz 22.1.1938 – 13.6.1939 Sešit, pĤvodnČ tvoĜící spoleþný svazek s pĜehledem akt ke spisĤm E V / 60, þ. j. 5 z let 1928 – 1936

1938

R 656

2945

PĜehled akt ke spisĤm E V / 60, þ. j. 420 – – odvolání proti poplatkĤm za užívání kanalizace 3.6.1933 – 19.12.1933

1933

R 657

2946

PĜehled akt ke spisu E V / 60, þ.j. 558 – poplatky za odvoz popela a odpadu 27.7.1933 – 23.12.1933

1933

R 658

2947

PĜehled akt ke spisu E XV / 202, þ.j. 3 – korespondence s cizími nemocnicemi 1.1.1930 – 31.12.1930

1930

R 659

2948

PĜehled akt ke spisu E XV / 202, þ.j. 3 – korespondence s cizími nemocnicemi 1.1.1932 – 30.12.1932

1932

R 660

2949

PĜehled akt ke spisu E XV / 202, þ.j. 3 – korespondence s cizími nemocnicemi 1.1.1933 – 31.12.1933

1933

R 661

128 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2950

PĜehled akt ke spisu E XV / 202, þ.j. 3 – korespondence s cizími nemocnicemi 1.1.1934 – 31.12.1934

1934

R 662

2951

PĜehled akt ke spisu E XV / 202, þ.j. 3 – korespondence s cizími nemocnicemi 1.1.1935 – 31.12.1935

1935

R 663

2952

PĜehled akt ke spisu E XV / 202, þ. j. 3 – korespondence s cizími nemocnicemi 1.1.1936 – 31.12.1936

1936

R 664

2953

PĜehled akt ke spisu E XV / 202, þ.j. 3 – korespondence s cizími nemocnicemi 1.1.1937 – 14.12.1937

1937

R 665

2954

PĜehled akt ke spisu E XV / 239, þ.j. 1 – zpČtné náhrady vodárny (Aktenübersicht 1. Wasserwerk – Rückvergütungen) 1.1.1917 – 20.12.1917

1917

R 666

2955

PĜehled akt ke spisu E XVIII / 239, þ.j. 2 – pĜezkoušení plánu

1917 – 1918

R 667

1930

R 668

2956 PĜehled akt ke spisu E XVIII / 1, þ. j. 2 – pĜezkoušení plánu

RejstĜíky k podacím protokolĤm a pĜehledĤm akt 2957

RejstĜík podacím protokolĤm E V, XV 14.5.1907 – 31.12.1916

1907 – 1916

R 669

2958

RejstĜík k podacím protokolĤm E V, XV 1.1.1917 – 31.12.1923

1917 – 1923

R 670

2959

RejstĜík k podacím protokolĤm E XV 1.1.1924 – 1940

1924 – 1940

R 671

2960

RejstĜík k podacím protokolĤm E VIII, XVIII 14.3.1907 – 4.12.1923

1907 – 1923

R 672

2961

RejstĜík k (nedochovanému) pĜehledu akt nájemního úĜadu Poškozený hĜbet, na pĜední stranČ utržený pravý dolní roh

1919 – 1921

R 673

1926 – 1927

R 674

2962 RejstĜík k pĜehledu akt nájemního úĜadu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování (Index. Herbergsabgabe)

129 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2963 RejstĜík k podacímu protokolu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování Natržený hĜbet

1931

R 675

2964 RejstĜík k podacímu protokolu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování Chybí svrchní desky

1932 – 1938

R 676

2965 RejstĜík k podacímu protokolu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování

1933 – 1935

R 677

2966 RejstĜík k podacímu protokolu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování

1934 – 1935

R 678

2967 RejstĜík k podacímu protokolu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování

1935 – 1937

R 679

2968 RejstĜík k podacímu protokolu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování

1936 – 1937

R 680

2969 RejstĜík k podacímu protokolu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování

1937 – 1938

R 681

2970 RejstĜík k podacímu protokolu E V / 60 – 4 – dávka z ubytování

1938

R 682

2971 RejstĜík k pĜehledu akt ke spisĤm E V / 60, þ.j. 5 – pĜirážka k poplatku z pĜevodu penČz Svrchní desky potrhané

1928 – 1938

R 683

OddČlení F IX – MČstská údržba, matriál, cihelna, XI – mČstský domovní a pozemkový majetek, veĜejný majetek, XII – stavební, požární a zdravotní policie týkající se budov, vodoprávní vČci

Podací protokoly 2972 Podací protokol F IX, XI 14.3.1907 – 31.12.1907 Poškozený hĜbet

1907

R 684

2973 Podací protokol F IX, XI 1.1.1908 – 31.12.1908

1908

R 685

2974 Podací protokol F IX, XI 1.1.1909 – 31.12.1909

1909

R 686

130 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2975

Podací protokol F IX, XI 1.1.1910 – 31.12.1910

1910

R 687

2976 Podací protokol F IX, XI 1.1.1911 – 31.12.1911 Poškozený hĜbet, roztĜepený horní okraj desek

1911

R 688

2977 Podací protokol F IX, XI 1.1.1912 – 31.12.1912

1912

R 689

2978 Podací protokol F IX, XI 1.1.1913 – 31.12.1913

1913

R 690

2979

1914 – 1915

R 691

2980 Podací protokol F IX, XI 1.1.1916 – 31.12.1917 Horní þást poškozena vlhkostí

1916 – 1917

R 692

2981 Podací protokol F IX, XI 1.1.1918 – 31.12.1919 Horní þást poškozena vlhkostí

1918 – 1919

R 693

2982 Podací protokol F IX, XI 1.1.1920 – 31.12.1920

1920

R 694

2983 Podací protokol F IX, XI 1.1.1921 – 31.12.1921 Poškozený hĜbet

1921

R 695

2984 Podací protokol F IX, XI 1.1.1922 – 31.12.1922 V horní þásti poškozeno vlhkostí

1922

R 696

2985 Podací protokol F IX, XI 1.1.1923 – 31.12.1923 Poškozený hĜbet, v horní þásti poškozeno vlhkostí

1923

R 697

2986

Podací protokol F IX, XI 1.1.1924 – 31.12.1924 Poškozený hĜbet, v horní þásti poškozeno vlhkostí

1924

R 698

2987 Podací protokol F IX, XI 1.1.1925 – 31.12.1925 Poškozený hĜbet, v horní þásti poškozeno vlhkostí

1925

R 699

Podací protokol F IX, XI 1.1.1914 – 23.12.1915 Poškozený hĜbet, horní þást poškozena vlhkostí

131 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2988 Podací protokol F IX, XI 1.1.1926 – 31.12.1926 Poškozený hĜbet

1926

R 700

2989 Podací protokol F IX, XI 1.1.1927 – 31.12.1927 Poškozený hĜbet

1927

R 701

2990 Podací protokol F IX, XI 1.1.1928 – 14.8.1928 ZnaþnČ poškozený hĜbet

1928

R 702

2991 Podací protokol F IX, XI 16.8.1928 – 31.12.1928 Poškozený hĜbet

1928

R 703

2992 Podací protokol F IX, XI 1.1.1929 – 8.6.1929 Poškozený hĜbet

1929

R 704

2993 Podací protokol F IX, XI 10.6.1929 – 31.12.1929 Poškozený hĜbet, v horní þásti poškozeno vlhkostí

1929

R 705

2994 Podací protokol F IX, XI 1.1.1930 – 31.5.1930 Poškozený hĜbet

1930

R 706

2995 Podací protokol F IX, XI 31.5.1930 – 31.12.1930 Poškozený hĜbet, v horní þásti poškozeno vlhkostí

1930

R 707

1907 – 1916

R 708

RejstĜík k podacím protokolĤm 2996 RejstĜík k podacím protokolĤm F IX, XI 14.3.1907 – 31.12.1916

B. Potravinový úĜad (Lebensmittelamt)

Podací protokoly 2997

Podací protokol potravinového úĜadu 12.4. – 16.8. neuvedeného roku

[1915 – 1918]

R 709

2998

Podací protokol potravinového úĜadu, sign. I – XIX obecnČ

1915 – 1916

R 710

132 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 2999

Podací protokol potravinového úĜadu, sign. I – XIX obecnČ 8.1.1917 – 31.12.1917 Poškozený hĜbet

1917

R 711

3000

Podací protokol potravinového úĜadu, sign. I – XIX obecnČ 4.1.1918 – 31.12.1918

1918

R 712

3001

Podací protokol potravinového úĜadu, sign. I – XIX obecnČ 6.1.1919 – 24.6.1922

1919 – 1922

R 713

3002

Podací protokol potravinového úĜadu, sign. I – XIX jednotlivČ podle osob 3.1.1916 – 31.12.1916

1916

R 714

3003

Podací protokol potravinového úĜadu, sign. I – XIX jednotlivČ podle osob 8.1.1917 – 31.12.1917

1917

R 715

3004

Podací protokol potravinového úĜadu, sign. I – XIX jednotlivČ podle osob 1.1.1918 – 31.12.1918

1918

R 716

3005

Podací protokol potravinového úĜadu, sign. I – XIX jednotlivČ podle osob 9.1.1919 – 12.4.1922

1919 – 1922

R 717

3006

Podací protokol potravinového úĜadu – nabídky podle dodavatelĤ 12.4.1918 – 31.12.1920

1918 – 1920

R 718

3007

Podací protokol potravinového úĜadu – nabídky podle zboží 1.1.1918 – 31.12.1919

1918 – 1919

R 719

PĜehledy akt 3008

PĜehled akt potravinového úĜadu þ. 6 (Lebensmittelamt Karlsbad. Aktenübersicht. 6 Lebensmittel – Überlassung. Notstand) 17.11.1916 – 1. 6. 1917

1916 – 1917

R 720

3009

PĜehled akt potravinového úĜadu – úþetní oddČlení (Rechnungen ! Aktenübersicht) 1.1.1918 – 30.12.1918

1918

R 721

133 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 3010

PĜehled akt potravinového úĜadu – úþetní oddČlení 9.1.1919 – 17.12.1921

1919 – 1921

R 722

RejstĜíky k podacím protokolĤm 3011

RejstĜík k podacímu protokolu potravinového úĜadu sign. I – XIX jednotlivČ podle osob Na pĜední stranČ desky poškozeny vlhkostí

1919 – 1921

R 723

3012

RejstĜík k podacímu protokolu potravinového úĜadu – nabídky podle dodavatelĤ 12.4.1918 – 31.12.1920 Natržený hĜbet

1918 – 1920

R 724

3013

RejstĜík k podacímu protokolu potravinového úĜadu k lístkĤm na suchary pro pĜespolní obyvatele mČsta

1918

R 725

C. Váleþná kuchynČ (Kriegsküchen) Podací protokoly 3014

Podací protokol váleþné kuchynČ (Kriegsküchen) 8.6.1917 − 29.5.1918

1917 − 1918

R 726

3015

Podací protokol váleþné kuchynČ 6.5.1918 – 31.12.1918

1918

R 727

1936

R 728

D. Stavební úĜad (Bauamt) Podací protokol 3016

Podací protokol úþtĤ stavebního úĜadu 2.1.1936 – 31.12.1936

E. MČstský fyzikát (Stadtphysikat)

PĜehledy spisĤ 3017

PĜehled spisĤ mČstského fyzikátu od 2.1.1933 do 12.11.1934 a rejstĜík k pĜehledĤm spisĤ mČstského fyzikátu z let 1933 – 1941 V nČkterých zápisech použit tČsnopis Poškozený hĜbet, na pĜední stranČ desek nahoĜe stržen papír

1933 – 1941

R 729

134 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 3018

PĜehled spisĤ mČstského fyzikátu 15.1.1935 – 7.10.1939 V nČkterých zápisech použit tČsnopis

1935 – 1939

R 730

F. LázeĖská správa (Kurverwaltung) Podací protokol

3019 Podací protokol LázeĖské správy 6.8.1932 – 21.12.1934

1932 – 1934

R 731

1930 – 1934

R 732

RejstĜík k podacímu protokolu 3020 VČcný rejstĜík k podacímu protokolu LázeĖské správy

G. MČstský archiv, knihovna a muzeum (Stadtarchiv, Bibliothek, Museum)

Podací protokoly 3021

Podací protokol mČstského archivu, knihovny a muzea 1908 – 1912 (Geschäftsbuch für Stadt-Archiv, Bibliothek und Museum) 1.1.1908 – 31.12.1912

R 733

3022

Podací protokol mČstského archivu, knihovny a muzea 1.1.1913 – 31.12.1918

1913 – 1918

R 734

3023

Podací protokol mČstského archivu, knihovny a muzea 1.1.1919 – 21.10.1924

1919 – 1924

R 735

3024

Podací protokol mČstského archivu, knihovny a muzea 22.10.1924 – 1.7.1927

1924 – 1927

R 736

3025

Podací protokol mČstského archivu, knihovny a muzea 12.7.1927 – 5.9.1930

1927 – 1930

R 737

[1939]

R 738

Období 1938 – 1945 Spisové plány 3026

Spisový plán Karlových VarĤ vypracovaný na pĜedtisku vydaném Regis-Gesellschaft m. b. H.,

135 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. Duisburg 1939, neúplný (Aktenverzeichnis für die Verwaltung der Stadt Karlsbad) 3027

Výtah ze spisového plánu Karlových VarĤ vypracovaného na pĜedtisku vydaném Regis-Gesellschaft m. b. H., Duisburg 1939, poĜízený pro LázeĖskou správu (Kam. Günther Heinrich, Aktenverzeichnis) PĜedchozí signatura II B – 378

[1939]

R 739

A. Prezidiální oddČlení PĜehledy spisĤ 3028

PĜehled spisĤ prezidiálního oddČlení (tj. spisĤ vyĜizovaných samotným vrchním starostou; Präsidial-Akten) 10.10.1938 − 6.12.1940

1938 − 1940

R 740

3029

PĜehled spisĤ mČstské rady (Akten zur Ratsitzung) 13.12.1939 − 17.6.1943

1939 − 1943

R 741

B. Stavební úĜad Podací protokoly 3030

Podací protokol stavebního úĜadu Podací protokol spisĤ stavebního úĜadu 1.1.1936 – 31.12.1939, 2.3.1943 – 24.4.1945, podací protokol úþtĤ stavebního úĜadu 27.1.1943 – 10.8.1943, 21.3.1944 – 4.4.1944 a 5.5.1944 – 6.6.1945 V dolní þásti natržený hĜbet

1936 – 1945

3031

Podací protokol pĜijaté korespondence stavebního úĜadu 1940 – 1941 13.7.1940 – 31.3.1941

R 743

3032

Podací protokol pĜijaté korespondence stavebního úĜadu 1941 – 1943 1.4.1941 – 18.9.1943 NahoĜe natržený hĜbet

R 744

3033

Podací protokol pronájmĤ bytĤ, s rejstĜíkem 16.5.1939 – 31.3.1941 ZnaþnČ poškozený hĜbet

R 745

1939 – 1941

R 742

136 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 3034 Podací protokol pronájmĤ bytĤ 1941 – 1945 R 746 31.3.1941 – 2.8.1945

C. ÚĜad pro výživu Podací protokoly 3035

Podací protokol úĜadu pro výživu [III] (Der Oberbürgermeister der Stadt Karlsbad Ernährungsamt B.) 23.10.1940 – 13.5.1941

1940 – 1941

R 747

3036

Podací protokol úĜadu pro výživu IV. 31.5.1941 – 13.10.1941

1941

R 748

3037

Podací protokol úĜadu pro výživu V. 7.10.1941 – 16.1.1942

1941 – 1942

R 749

3038

Podací protokol úĜadu pro výživu [VI.] 16.1.1942 – 28.5.1942

1942

R 750

3039

Podací protokol úĜadu pro výživu VIII. 29.6.1942 – 31.7.1942

1942

R 751

3040

Podací protokol úĜadu pro výživu X. 5.9.1942 – 22.10.1942

1942

R 752

3041

Podací protokol úĜadu pro výživu XI. 8.10.1942 – 3.12.1942

1942

R 753

3042

Podací protokol úĜadu pro výživu XII. 3.12.1942 – 5.3.1943 UvolnČný hĜbet

1942 – 1943

R 754

3043

Podací protokol úĜadu pro výživu XIII. 5.3.1943 – 10.5.1943 UvolnČný hĜbet

1943

R 755

3044

Podací protokol úĜadu pro výživu XIV. 10.5.1943 – 24.6.1943 UvolnČný hĜbet

1943

R 756

3045

Podací protokol úĜadu pro výživu XV. 24.6.1943 – 6.8.1943 MírnČ uvolnČný hĜbet

1943

R 757

3046

Podací protokol úĜadu pro výživu XVI. 6.8.1943 − 30.9.1943 UvolnČný hĜbet

1943

R 758

137 AM Karlovy Vary, spisový materiál − registraturní pomĤcky 1788 − 1945 Inv. þ. Obsah a popis ýasový rozsah ý. ev. jedn. 3047

Podací protokol úĜadu pro výživu XVII. 30.9.1943 – 23.11.1943

1943

R 759

3048

Podací protokol úĜadu pro výživu XVIII. 23.11.1943 − 3.3.1944

1943 − 1944

R 760

3049

Podací protokol úĜadu pro výživu XIX 2.3.1944 − 11.5.1944

1944

R 761

3050

Podací protokol úĜadu pro výživu XX 11.5.1944 − 30.6.1944

1944

R 762

3051

Podací protokol úĜadu pro výživu XXII 23.8.1944 − 13.10.1944

1944

R 763

3052

Podací protokol úĜadu pro výživu XXIII 13.10.1944 − 19.12.1944 UvolnČný hĜbet

1944

R 764

3053

Podací protokol úĜadu pro výživu XXIV 19.12.1944 − 12.2.1945

1944 − 1945

R 765

3054

Podací protokol úĜadu pro výživu XXV 12.2.1945 − 1.3.1945 UvolnČný hĜbet

1945

R 766

3055

Podací protokol úĜadu pro výživu XXX 7.5.1945 − 15.6.1945 Podací protokol HospodáĜského a vyživovacího úĜadu Místní správní komise Karlovy Vary 20.6.1945 − 24.9.1945

1945

R 767

138

RejstĜík Vyhotoven byl pouze vČcný rejstĜík, protože osobní a místní jména se v inventárním soupise témČĜ žádná nevyskytují. ýísla použitá v rejstĜíku znamenají odkaz na inventární þíslo.

139

RejstĜík vČcný Agenda trestní, trestní stíhání 2631 – 2644, 2652 – 2662, 2672, 2707, 2723 – 2735 Anwaltschaft viz HospodáĜská správa Archiv mČstský 2462, 3021 – 3025 Automobily 2684 Byty 3033, 3034 Dávka z ubytování 2891 – 2898, 2935 – 2941, 2962 – 2970 DČlnictvo 2541 – 2543 Dodavatelé 3006 Domobrana 2630 Domy 2737 Dražby 2929 Exekuce 2900, 2901 Fyzikát mČstský 3017 – 3018 HospodáĜská správa (Anwaltschaft, Wirtschaftsamt) 2350 – 2361, 2379 – 2385 Hosté lázeĖští 2780 Hotely 2575, 2600 Informace 2663 – 2675, 2677, 2704 – 2706, 2852, 2853, 2930 – 2932 Kanalizace 2899, 2945 Knihovna mČstská 2462, 3021 – 3025 Komise kolegia mČstských poslancĤ 2515 Konkurzy 2900, 2901 Krajský úĜad 2386 LázeĖská správa 3019, 3020 Listiny 2463, 2465 Lístky na suchary 3013 Listy trestní 2731 – 2735 MČstská rada 2477, 2478, 2517, 2518, 3029 Místní správní komise 3055 Kolegium mČstských poslancĤ 2515, 2516 Muzeum mČstské 2462, 3021 – 3025 Nabídky lázeĖské 2933 Nabídky potravin 3006, 3007, 3012 Nadace 2775 Nájemní úĜad 2934, 2962 Nemocnice 2947 – 2953 OddČlení prezidiální 2461, 2496, 3028 Odpad 2899, 2946 Odvody 2630, 2715 Pasy cestovní 2676 Pátrání 2652 – 2662, 2672, Personál lázeĖský 2784 – 2788 Plán spisový 3026, 3027 Pobyt 2663 – 2675, 2677, 2704 – 2706 Podpora starobní 2854 – 2856 PojištČní dČlnické úrazové 2857 PojištČní dĤchodové 2858, 2859

140 Pokuty 2703 Policie potravináĜská 2851 Policie zdravotní a veterináĜská 2852, 2853 Popel 2899, 2946 Poplatek z pĜevodu penČz 2942 – 2944, 2971 Poslanci mČstští 2515, 2516 Pošta oficiózní 2387, 2388 Potravinový úĜad 2997 – 3013 Povozníci 2570 – 2574 Prostitutky 2678 – 2683 Protokoly podací 2289 – 2385, 2387 – 2462, 2468 – 2514, 2519 – 2575, 2598 – 2600, 2603 – 2644, 2737 – 2779, 2793 – 2847, 2860 – 2863, 2865 – 2928, 2957 – 2960, 2963 – 2970, 2972 – 3007, 3011 – 3016, 3019 – 3025, 3030 – 3055 PĜedvolání 2645 – 2651, 2704 – 2706, 2930 – 2932 PĜehledy akt a spisĤ 2515 – 2518, 2551, 2554, 2576 – 2597, 2601, 2602, 2645 – 2736, 2780 – 2792, 2848 – 2859, 2864, 2929 – 2956, 2961, 2962, 2971, 3008 – 3010, 3017, 3018, 3028, 3029 PĜestupky trestní 2570 – 2574 PĜevod penČz 2942 – 2944, 2971 Regis-Gesellschaft m. b. H., Duisburg 3026, 3027 RejstĜíky 2483 – 2514, 2551, 2554, 2579 – 2602, 2645, 2651 – 2675, 2690 – 2706, 2709 – 2710, 2712, 2713, 2737 – 2741, 2793 – 2800, 2860 – 2864, 2933, 2938 – 2941, 2957 – 2971, 2996, 3011 – 3013, 3020, 3033 RepertáĜe 2362 – 2385, 2463 – 2482 Seznamy voliþské 2579 Stavební úĜad 3030 – 3032 StČhování 2736, 2848 – 2850 Stížnosti 2780 Suchary 3013 Špitál pro cizí pacienty 2510 – 2514, 2769 – 2774, 2782, 2783, 2797 – 2800 Taxa lázeĖská 2781 Taxa vojenská 2719 – 2722 Telefon 2569 Trestní agenda viz Agenda trestní, Listy trestní, PĜestupky trestní Úþty, úþetní oddČlení 3009, 3010, 3016, 3030 Upomínky 2930 – 2932 ÚĜad pro výživu 3035 – 3055 ÚĜad potravinový viz Potravinový úĜad ÚĜad stavební viz Stavební úĜad Váleþná kuchynČ 3014, 3015 Vodárna 2954 Volby obecní 2578 Výbory kolegia mČstských poslancĤ 2516 Vyhlášky 2929 Výslechy 2704 – 2706 Vyživovací úĜad viz ÚĜad pro výživu Wirtschaftsamt viz HospodáĜská správa Zábaly rašelinné 2789, 2790 ZamČstnanci mČstští 2539, 2540 Zboží 3007

141 ZemČbrana 2714 Ztráty 2685 – 2689 Žáci 2848 – 2850 Žádosti o místo 2580 – 2583

Název archivní pomĤcky:

Archiv mČsta Karlovy Vary, spisový materiál, Díl 1: Registraturní pomĤcky ýasový rozsah: 1788 − 1945 Poþet evidenþních jednotek: 767 (767 registraturních pomĤcek, z toho 468 podacích protokolĤ, 77 indexĤ, 178 elenchĤ a 44 repertáĜĤ) Poþet inventárních jednotek: 767 (inv. þ. 2289 − 3055) Rozsah v bm: 21,92 bm (21,92 bm registraturních pomĤcek, z toho 16,27 bm podacích protokolĤ, 2,62 bm indexĤ, 1,70 bm elenchĤ a 1,33 bm repertáĜĤ) Stav ke dni: 18. 6. 2007 Zpracoval: Antonín MaĜík PomĤcku sestavil: Antonín MaĜík Poþet stran: 142 Poþet exempláĜĤ pomĤcky: 4 Schválil: Mgr. Milan Augustin, dne 18. 6. 2007 þ.j. SOAP/030–0339/2007

Nová tiráž GI 2012–2013

Název archivní pomůcky:

Archiv města Karlovy Vary. Spisový materiál. Díl 1: Registraturní pomůcky

Značka archivního fondu:

AM Karlovy Vary

Časový rozsah části fondu:

1788–1945

Počet evidenčních jednotek:

767 (468 podacích protokolů, 77 indexů, 178 elenchů, 44 repertářů)

Počet inventárních jednotek:

767 (inv. č. 2289–3055)

Rozsah části fondu v bm:

31,64 bm

Stav ke dni:

4. 12. 2012

Vypracoval:

PhDr. Antonín Mařík