Archiv m sta Stará Role

Státní okresní archiv Karlovy Vary

Archiv mČsta Stará Role

(1787) 1810−1945 (1988)

InventáĜ

EL NAD 91 Archivní pomĤcka þ. 279

Zpracoval Petr Cais

Karlovy Vary 2005

OBSAH

Úvod I. Vývoj pĤvodce fondu II. Vývoj a dČjiny fondu III. Archivní charakteristika IV. Struþný rozbor obsahu fondu V. Záznam o uspoĜádání vyhotovení pomĤcky PĜíloha þ. 1: Seznam použitých pramenĤ a literatury PĜíloha þ. 2: Seznam použitých zkratek PĜíloha þ. 3: Seznam starostĤ obce a mČsta Stará Role v letech 1850 – 1945 PĜíloha 4: Registraturní pĜehled dochovaných písemností

3 3 13 17 21 21 22 24

Inventární seznam I. ÚĜední knihy a rukopisy II. Spisový materiál III. Úþetní materiál IV. Ostatní materiál

29 30 32

25 26

39 43

2

ÚVOD I. Vývoj pĤvodce fondu Historie: Bývalé mČsto Stará Role (nČm. Alten Rohla, Altenrohlau, Alt-Rohlau, Alt Rohlau),1 vzdušnou þarou vzdálené od historického centra Karlových VarĤ pĜibližnČ 4,5 km severozápadním smČrem, se rozkládá v nadmoĜské výšce cca 385−390 m na plošinČ po obou bĜezích Ĝíþky Rolavy. Plošina se západnČ od mČsta rozevírá od zhruba 200 m širokého údolí toku Ĝeky jako vČjíĜ. Hned za jeho ústím ji na severu razantnČ ohraniþuje vrch Kukaþka (438 m), který v podobČ serpentin zdolává ulice Závodu míru, na opaþné stranČ Ĝeky na jihu je plošina podobnČ vymezena jiným terénním útvarem bez názvu. Na nČj se znaþným pĜevýšením zpĜíma stoupá ulice Svobodova (dĜíve Putschiner Strasse /Poþernická ulice/) a zvolna jej smČrem na jihovýchod do Karlových VarĤ pĜekonává pokraþující ulice Závodu míru (dĜíve Hauptsrasse /Hlavní ulice/). Oba svahy (jižní i severní) jsou již pokryty zástavbou. SmČrem k východu se okraje rozestupující se plochy zvyšují již povlovnČ; pouze na jihovýchodČ do ní zasahuje Bažantí vrch (417 m).2 Stará Role, byla pĤvodnČ poddanská vesnice. V roce 1926 byla povýšena na mČsto a roku 1976 došlo vzhledem k blízkosti obou aglomerací k jejímu pĜipojení ke Karlovým VarĤm. První zmínka o vsi Stará Role se objevuje jako Antiquum Ralun v listinném falzu − údajné darovací listinČ Václava I. Ĝádu kĜižovníkĤ s þervenou hvČzdou, z poloviny 14. století. Tímto padČlkem, datovaným 18. 1. 1240 si Ĝád snažil pojistit vlastnictví kostela v Sedleci a jeho filiálních kostelĤ v Lokti a Kynšperku a rovnČž vlastnictví kaple na hradČ Lokti a držbu vsi Stará Role.3 JeštČ v roce 1558 je ves zmiĖována jako církevní majetek, avšak zápisem do zemských desk z 1. 4. 1562 ji od krále Ferdinanda I. dČdiþnČ obdržel loketský zemský soudce Arnošt z Jonu (Ernst von der Jahn), jehož rodina již v roce 1525 vlastnila nedaleký statek Otovice. Tím se zapoþala první pĜíslušnost Staré Role k tomuto statku, která trvala až do roku 1614. Tehdy totiž pĜevedla Otilie z Jonu, rozená ze Žćáru, v té dobČ patrnČ již vdova po Arnoštovu vnukovi Jáchymovi z Jonu, vlastnictví tvrze a poplužního dvora ve Staré Roli s pĜíslušenstvím na svého zetČ Jana Zikmunda Rebitzera z Rebitz (Zikmund Rabicár z Rabic, Hans Sigismund von Rebitz), kterému dlužila 100 kop þeských grošĤ. Stará Role tak od té doby tvoĜila samostatnou patrimoniálnČ-správní jednotku − statek, za jehož majitele je Jan Zikmund z Rebitz uvádČn ještČ ve 2. pol 20. let 17. století. Soupis poddaných podle víry z roku 1651 a Berní rula pro Loketský kraj z r. 1654 zmiĖují jako majitele statku Stará Role již Rudolfa Jakuba ze Schönau (Rudolph Jacob von Schönau), jehož manželkou byla Barbora Eleonora z Rebitz. Roku 1685 pĜipadla Stará Role zatím nezjištČným zpĤsobem (prodejem?) opČt ke statku Otovice, který již pĜed 10 lety koupil kníže Julius František, vévoda saskolauenburský.4 Obec se tak stala souþástí fideikomisu knížat Sasko Lauenburských a pozdČji jejich dČdicĤ, markrabat Bádenských, jehož centrem byl zámek v OstrovČ. V jejím rámci byl 1

O variantách nČmeckého názvu viz PROFOUS, Antonín, Místní jména v ýechách. Díl III. − M−ě. Praha, 1951, s. 583 a inv. þ. 15 o správném nČmeckém úĜedním názvu mČsta. 2 Srov. Krušné hory − Karlovarsko. Porolaví, Jáchymovsko, Klínovec. Turistická mapa. 2. vyd. (aktualizovaný dotisk). Praha : Klub þeských turistĤ, 2002 (Edice Klubu þeských turistĤ, þ. 4). 3 Viz Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae. Sv. III/3. Olomouc : Univerzita Palackého, 2000, listina þ. 270. 4 ZpĤsob pĜipojení lze zcela jistČ zjistit studiem zemských desk, uložených v Národním archivu. NapĜ. koupČ statku Otovice je zaznamenána v Deskách zemských vČtších − viz ÚLOVEC, JiĜí, Bývalá panská sídla v PĜemilovicích, Otovicích a Dalovicích. In: HSK III. Karlovy Vary : SOkA, 1995, s. 51, pozn. 119.

3

statek Otovice se Starou Rolí pĜiĜazen ke statku Ruprechtov (Rüppelsgrün) a ten pozdČji k panství DČpoltovice (Tüppelsgrün), kde je v roce 1785 zmiĖován hospodáĜský úĜad. K panství DČpoltovice patĜila Stará Role až do zrušení feudálních vztahĤ v roce 1848.5 Po úmrtí posledního mužského potomka markrabat bádenských Augusta JiĜího 21. 10. 1771 pĜipadly na základČ smlouvy, kterou ještČ pĜed svou smrtí uzavĜel s císaĜovnou Marií Terezií 7. 6. 1771, þeské majetky bádenských markrabat Habsbursko-Lotrinskému rodu (dem Kaiserhause) s tím, že neteĜi AlžbČtČ AugustČ, dceĜi jeho staršího bratra Ludvíka JiĜího, bude náležet jejich doživotní užívání. AlžbČta Augusta užívání svých statkĤ v roce 1783 pronajala na dobu svého života svému pĜíbuznému (Vetter) knížeti Janu Schwarzenbergovi, vévodovi na KrumlovČ. CísaĜ Josef II. nájemní smlouvu v roce 1785 schválil a stanovil její platnost až do roku 1798 s ustanovením, že v pĜípadČ úmrtí AlžbČty Augusty bude nájemné odvádČno státu. Po smrti uživatelky v roce 1787 postupoval stát, aniž by zrušil platnost nájmu do roku 1798 vĤþi bývalým panstvím markrabat bádenských jako ke státním a dvorským dekretem z 8. 7. 1788 na nich naĜídil tzv. raabizaci. Spoþívala v tom že robota byla zrušena a pĜevedena na penČžitý plat (tzv. reluice) a pozemky a budovy hospodáĜských dvorĤ ve správČ panství byly rozdČleny a pronajaty jednotlivým zájemcĤm.6 V pĜípadČ panství DČpoltovice se tak stalo na základČ smlouvy mezi vrchností, tj. administrací státních statkĤ, a zástupci poddaných všech k panství náležejících vesnic z 24. 5. 1791.7 Rozparcelovány byly dvory v RuprechtovČ, Mezirolí, Otovicích, PĜemilovicích a Staré Roli, tj. všech kromČ dvora v samotných DČpoltovich, který díky tomu existuje dodnes. Panství DČpoltovice bylo spolu s ostrovským panstvím spravováno c.k. administrací státních statkĤ až do roku 1819, kdy bylo prodáno BedĜichu rytíĜi z NeupauerĤ (Friedrich Ritter von Neupauer). Ten jej ihned odprodal svému švagrovi Jakubu Veithovi, od nČhož ho v roce 1839 získala jeho dcera Anna, provdaná baronka von Kleist.8 Raabizace z roku 1791 a postupný prodej þi i pronájem vlastnictví dominikálních pozemkĤ i za dalších majitelĤ vedlo k výstavbČ nových domĤ a hospodáĜských budov v katastru obce a zvýšení poþtu obyvatelstva, neboĢ dominikální pĤdu si pronajímali nejen zdejší ale v dražbČ ji získávali i noví pĜistČhovalci do obce. Po první vlnČ parcelace stoupl poþet þísel popisných z pĤvodních 35 na 50 a to buć pĜestavbou pĤvodnČ hospodáĜských budov starorolského dvora, nejvČtšího z raabizovaných, nebo výstavbou nových selských hospodáĜství a prĤmyslových objektĤ na dominikálních pozemcích.9 Rozhodujícím a trvalým impulsem pro zvČtšování obce však byl industriální rozvoj. V letech 1812−1814 byl založen Benediktem Hasslacherem první moderní prĤmyslový podnik ve Staré Roli, továrna na kameninu (povolena 16. 12. 1811), která od r. 1838 fungovala jako porcelánka; k roku 1845 je 5

Uvedené informace byly þerpány z: ÚLOVEC, c. d., s. 32−33; SEDLÁýEK, August, Hrady zámky a tvrze království ýeského. XIII. díl − PlzeĖsko a Loketsko. Praha : F. Šimáþek, 1905, s. 174; SCHREIBER, Rudolf, Der Elbogener Kreis und seine Enklaven nach dem Dreissigjährigen Kriege. Prag, 1935, s. 189, 216, 288; BR 2, s. 413; Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Loketsko. Praha : SÚA, 1993, s. 229; GNIRS, Anton, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). München : R. Oldenbourg Verlag, 1996, s. 14. O hospodáĜském úĜadu v DČpoltovicích je zmínka v: SCHALLER, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen. 2. Theil − Elbogner Kreis. Prag, 1785, s. 76. 6 Viz KÜHNL, Josef, Geschichte der Stadt Schlackenwerth, der ehemal. Residenz der Herzoge von Lauenburg und der Markgrafen von Baden mit Berücksichtigung der Umgebung. Schlackenwerth : Stadtgemeinde Schlackenwerth, [1923], s. 169−172, 227 (odtud i nČmecké výrazy v závorkách v tomto odstavci); Hauenštejn. Horní Hrad. PlzeĖ : ýeské hrady, 2003, s. 14; VYKOUPIL, Libor, Slovník þeských dČjin. Brno : Georgetown, 1994 (Co nás spojuje, sv. 2), s. 263. 7 Viz inv. þ. 30. Na sousedním ostrovském panství byla smlouva podepsána 18. 5. 1791, viz KÜHNL, c. d., s. 227. 8 SOMMER, Johann Gottfried, Das Königreich Böhmen statistisch-topographisch dargestellt. 15. Band – Elbogner Kreis. Prag : Friedrich Ehrlich 1847, s. 102. 9 Viz inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. svazek), s. 31−32.

4

zmiĖován i kamenouhelný dĤl.10 V roce 1835 bylo v obci již 55 þp., o deset let pozdČji už 67 þp. se 484 obyvateli a k r. 1850 je doloženo již 525 osob. V polovinČ 19. stol. dosahovala populace okolních zemČdČlských obcí pouze v prĤmČru jen 40 % poþtu obyvatelstva Staré Role.11 Rozvoj prĤmyslu se pak plnČ rozvinul bČhem následujícího pĤlstoletí. V 1. pol. 20. let 20. století se tak ve Staré Roli nalézalo již 7 porcelánek, 13 malíren porcelánu, 5 obchodních firem, továrna na keramické barvy, firma provozující tČžbu uhlí − Lomnické tČžaĜstvo Stará Role (Lanzer Gewerkschaft Altrohlau), hliništČ (Tonwerk) a parní cihelna (Dampfziegelei). Z ostatních institucí to dále byla spoĜitelna a záložna (od r. 1879), obecní elektrický podnik, vodárna, pošta, telefon a telegraf, þetnická stanice (od r. 1898) a mČstská policie, obecní knihovna (od r. 1921), mateĜská (od r. 1893), obecná a mČšĢanská škola (poslednČ jmenovaná od r. 1904, od r. 1905 v nové školní budovČ), od roku 1921 živnostenská pokraþovací škola, v letech 1918−1925 i s odborným oddČlením pro porcelánový prĤmysl (zrušeno po otevĜení nové odborné keramické školy v dnešních Karlových Varech − RybáĜích), chudobinec (postaven po roce 1907) a farní úĜad s kostelem Nanebevstoupení PánČ (vysvČcen r. 1909).12 Obec se stala významným centrem porcelánového prĤmyslu, který v meziváleþném období zamČstnával 80 % jeho obyvatel,13 svým rozsahem a množstvím populace (podle sþítání z r. 1910 7058 obyv.) byla srovnatelná s lázeĖským mČstem Jáchymov, nebo s dalším industriálním stĜediskem regionu, mČstem Nejdek, pĜiþemž daleko za sebou nechávala bývalá poddanská avšak dnes mnohem známČjší mČsta jako Ostrov þi Žlutice, s pouhou tĜetinou jejího poþtu obyvatel.14 O povýšení na mČsto požádala obec Stará Role již v roce 1910, žádost však byla zamítnuta, údajnČ i pro pomlouvaþný anonymní dopis zaslaný okresnímu hejtmanství a þeskému místodržitelství, který obviĖoval místní sociálnČ demokratické þinitele, mající tehdy ve správČ mČsta rozhodující postavení, z neloajality ke státu. Druhá žádost byla podána roku 1922 a po mnohaletém šetĜení jí bylo rozhodnutím vlády z 16. 7. 1926 vyhovČno. ÚĜední materiály k povýšení na mČsto se ve fondu nedochovaly, rovnČž zde schází vyobrazení þi doklady o mČstském znaku, který popisuje Hemmerle;15 na kruhové uzavírací nálepce pocházející ještČ z doby obecního úĜadu (v inv. þ. 30), tj. pĜed povýšením na mČsto, je motiv, který se s Hemmerleovým popisem neshoduje. Vznik instituce a její správní vývoj do roku 1938: Správním orgánem ve vesnici až do utvoĜení obecní samosprávy v roce 1850 byl rychtáĜ. ProvádČl výkon hospodáĜské správy panství v dané obci a rovnČž byl þinný v oblasti policejní, soudní a správy obecního majetku. Ve Staré Roli byl jmenován vrchností vČtšinou z majitelĤ selských dvorĤ þp. 9 a 12, nemusel 10

Viz Porzellanfabriken in Böhmen 1791−1945. München : Sudetendeutsches Archiv; Benediktbeuern : RiessDruck und Verlag, 1990, s. 11 a Technické památky v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku. III. díl − P−S. Praha : Libri, 2003, s. 579 (heslo Stará Role). O dolu na kamenné uhlí se zmiĖuje SOMMER, c. d., s. 104. 11 Údaj pro rok 1835 viz inv. þ. 30 (listina o pĜevodu dominikální parcely pro Andrease Kretschamanna), pro rok 1845 SOMMER, c. d., s. 106 a pro r. 1850 viz Zevrubný popis rozdČlení zemČ Království ýeského, [Praha : 1854], s. 179 − popis uvádí stav k tomuto roku (informace ze s. 8). ZmČnu oproti stavu na konci 18. stol. lze zjistit srovnáním s údaji v SCHALLEROVI, c. d. 12 O prĤmyslových podnicích ve Staré Roli v té dobČ viz Adressbuch des Sprengels der Handels- und Gewerbekammer in Eger (ýechoslovakei). Karlsbad : K. Ullmann & Co., [1922], s. 2−3. O ostatních institucích viz zprávy v pamČtní knize − inv. þ. 9−11. 13 Viz inv. þ. 35 − Výjimeþná úprava dluhĤ ze zápĤjþek skupiny C…, dopis z 12. 10. 1937. 14 Viz tehdejší administrativní lexikony obcí a místní repertoria. 15 HEMMERLE, Rudolf, Sudetenland. Wegweiser durch ein unvergessenes Land. Augsburg : Bechtermünz Verlag im Weltbild Verlag 1996, s 36−37. K povýšení na mČsto pouze inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 693−695.

5

vykonávat robotu a po jejím zrušení bČhem raabizace roku 1791 mu byl vyplácen penČžitý plat. Pro rok 1846 je jako rychtáĜ zmínČn Josef Lorenz z þp. 9. S rychtáĜem spolupracoval pĜi správČ vsi sbor zástupcĤ jejích obyvatel, v pramenech nazývaný výbor; jeho þlen, rovnČž nazývaný výbor (Auschuss), podepisoval za Starou Roli spolu s rychtáĜem raabizaþní smlouvu s vrchností z 24. 5. 1791.16 NadĜízenou instancí vesnické správy byl vrchnostenský úĜad v DČpoltovicích (Amt Tüppelsgrün), který se staral o ekonomický provoz panství, agendu soudní − spornou a nespornou (vedení pozemkových knih, pozĤstalostí apod.) a veĜejnou politickou správu.17 Po zrušení poddanství patentem ze 7. 9. 1848 byla bČhem následné správní reformy odstranČna vrchnostenská správa a pĜíslušnost k panstvím nahrazena pĜíslušností k politickým okresĤm, Ĝízeným okresními hejtmanstvími, ve vČcech soudnictví k soudním okresĤm s pĜíslušným okresním soudem. Dosavadní vrchnostenské úĜady však pokraþovaly na státní útraty ve výkonu správy pravdČpodobnČ až do vzniku nových okresních institucí.18 Karlovarské okresní hejtmanství zahájilo þinnost 25. 2. 1850, Okresní soud v Karlových Varech 10. 6. téhož roku.19 Stará Role vždy náležela do soudního i politického okresu Karlovy Vary, po zabrání Sudet NČmeckem v roce 1938 do venkovského okresu Karlovy Vary (nČm. Landkreis Karlsbad) a k úĜednímu soudu (Amtsgericht) taméž. ZĜízením obecní samosprávy tzv. Stadionovým prozatímním obecním zĜízením ze 17. 3. 184920 (þ. 170/1849 Ĝ. z.) se staly nejnižší instancí veĜejné správy samosprávné obce. Jejich orgány, které nahradily dosavadní rychtáĜe a výbory, byl na tĜi roky na základČ volebního censu zvolený obecní výbor (Gemeinsdeausshuss) s náhradníky za pĜípadnČ rezignující þi zemĜelé þleny. Obecní výbor volil obecní pĜedstavenstvo (Gemeindevorstand), které tvoĜili starosta obce (Gemeindevorsteher) a minimálnČ 2 radní. Za neoabsolutismu 1851−1860 bylo v roce 1854 konání obecních voleb odloženo až do vydání nového obecního zĜízení, dosavadní pĜedstavitelé obce zĤstali ve svém úĜadČ a na místa zesnulých þi rezignujících þlenĤ, nastupovali náhradníci a pokud ani ti nestaþili, jmenoval nové þleny pĜedstavenstva þi výboru na základČ návrhu místodržitele ministr vnitra.21 Po obnovení ústavnosti stanovilo konání dalších obecních voleb podle dosavadních volebních ĜádĤ naĜízení státního ministerstva z 26. 11. 1860 (þ. 261/1860 Ĝ. z). Nová obecní zĜízení obsahující i volební Ĝády byla pro jednotlivé zemČ koruny ýeské vydána v letech 1863−1864, pro ýechy se tak stalo 16. 4. 1864 zákonem þ. 7/1864 z. z. Tato norma (dále jen obecní zĜízení, nebo OZ), novelizovaná spolu s obecními zĜízeními Moravy a 16

O pravomocí rychtáĜe a vývoji vrchnostenské správy viz JANÁK, Jan − HLEDÍKOVÁ, ZdeĖka, DČjiny správy v þeských zemích do roku 1945. Praha : SPN, 1989, s. 272−275 a pĜedevším MARTÍNEK, ZdenČk, Archiv obce − pĜíspČvek k vymezení a charakteristice archivního fondu. In: Metodický návod na poĜádání a inventarizaci archivních fondĤ Archiv obce. Praha : Archivní správa MV ýR, 2000 (vnitĜní smČrnice þj. AS/1-284/2000 z 31. 1. 2000), s. 12−17 O rychtáĜích ve Staré Roli viz inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. svazek), s. 43, o Josefu Lorenzovi tamtéž, s. 72. 17 Šéf tohoto vrchnostenského úĜadu se nazýval Ĝeditel a justiciár (Direktor und Justiziär), což naznaþuje spojení agend (správní, hospodáĜské a soudní), které byly u vČtších panství vykonávány oddČlenými orgány − viz inv. þ. 30 − listina o pĜevodu pozemkĤ pro Andrease Kretschmanna, a JANÁK, Jan − HLEDÍKOVÁ, ZdeĖka, c. d. s. 275. 18 O reformČ veĜejné správy po r. 1848 viz JANÁK − HLEDÍKOVÁ, c. d., s. 319, kde uvedeny i hlavní právní normy. Zde rovnČž i tvrzení, že správu vykonávaly patrimoniální (vrchnostenské) úĜady do 1. ledna 1850, kdy vstoupila v platnost nová organizace postátnČné veĜejné správy. Vzhledem k tomu, že instituce okresní správy v Karlových Varech zahájily þinnost až v následujících mČsících, lze pĜedpokládat pokraþování správní þinnosti jednotlivých vrchnostenských úĜadĤ i po tomto datu. 19 Inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 73, rovnČž i LENHART, Jos. Joh., Fortsetzung der Memorabilien Karlsbads vom Jahre 1840 bis Ende 1858. Prag, 1860, s. 51. 20 V JANÁK − HLEDÍKOVÁ, c. d., s. 348 chybnČ 20. bĜezna 1849. 21 Viz naĜízení ministra vnitra þ. 46/1854 Ĝ. z. a rovnČž MARTÍNEK, c. d, s. 18.

6

Slezska zákony þ. 75/1919 Sb. (zmČna volebního Ĝádu do obecního zastupitelstva) a þ. 76/1919 (novelizace samotných obecních zĜízení), platila v þeské þásti Sudet až do jejich pĜipojení k NČmecku v roce 1938. Obecní zĜízení z 16. 4. 1864 stanovilo volby do obecní samosprávy opČt s majetkovým censem a na tĜíleté volební období. Volen byl znovu obecní výbor, v té dobČ rovnČž oznaþován jako obecní zastupitelstvo (Gemeindevertretung),22 jehož poþet þlenĤ závisel na poþtu oprávnČných voliþĤ, a náhradníci v poþtu poloviny þlenĤ obecního výboru. Z nČj bylo opČt zvoleno obecní pĜedstavenstvo, tvoĜené starostou a obecní radou, pĜiþemž poþet þlenĤ obecního pĜedstavenstva nesmČl být vČtší než tĜetina þlenĤ obecního výboru/ zastupitelstva.23 Kdy pĜesnČ se konaly ve Staré Roli volby do obecního výboru a konstituování pĜedstavenstva po vydání prozatímního obecního zĜízení ze 17. 3. 1849 a dokonþení reformy státní správy v roce 1850, po 26. 11. 1860, kdy bylo vydáno zmínČné naĜízení státního ministerstva þ. 261, a po publikaci nového obecního zĜízení z 16. 4. 1864, není v materiálech fondu uvedeno (v blízkých Karlových Varech probČhly volby v záĜí 1850, lednu 1861 a záĜí 1864).24 Prvním doloženým orgánem obecní samosprávy ve Staré Roli je k roku 1856 starosta Josef Lorenz z þp. 9, bývalý rychtáĜ, který funkci vykonával až do roku 1859, kdy zemĜel.25 Zdali zastával svĤj úĜad od 1. obecních voleb, které se ve Staré Roli konaly pravdČpodobnČ také v roce 1850, nebo byl jmenován pozdČji není doloženo. K roku 1892 se objevuje první zmínka o obecním pĜedstavenstvu, které tvoĜili starosta a 3 radní. Se vzrĤstajícím množstvím obyvatelstva se poþet radních zvyšoval na 4 (údaje pro léta 1895 a 1899), poté na 5 (údaj k 14. 2. 1906) a od roku 1909 do vzniku republiky jich bylo 6, pĜiþemž pro rok 1912 je vedle obecního pĜedstavenstva k dispozici i první zmínka o 23 ostatních zastupitelích. Ti tvoĜili spolu se starostou a radou dohromady 30ti þlenný obecní výbor, þemuž odpovídá 601−1000 volitelĤ, pĜiþemž Stará Role mČla tehdy 7058 obyvatel (podle posledního sþítání lidu).26 První zpráva o volbách do obecního výboru ve Staré Roli se vztahuje až k 6.−7. 12. 1905, po níž došlo ke konstituování pĜedstavenstva 14. února následujícího roku.27 Po vzniku republiky stanovil prĤbČh voleb do obecních zastupitelstev nový volební Ĝád v obcích z 31. 1. 1919 (zák. þ. 75/1919 Sb.). Rušil volební census a všeobecné, rovné, tajné a pĜímé hlasovací právo pĜiznával mužĤm i ženám od 21 let, pĜiþemž museli mít v obci aspoĖ 3 mČsíce trvalé bydlištČ. VČtšinový systém byl nahrazen systémem pomČrného zastoupení a volby probíhaly na základČ vázaných kandidátních listin. Funkþní období bylo zvýšeno ze 3 na 4 roky, v roce 1933 na 6 let.28 Novela obecního zĜízení ze 7. 2. 1919 (zák. þ. 76/1919 Sb.), pĜejmenovala v § 1 obecní pĜedstavenstvo na obecní radu a obecní výbor na obecní zastupitelstvo.29 Na základČ nového volebního Ĝádu probČhly v obci 16. 6. 1919 volby do obecního zastupitelstva, bČhem nichž bylo zvoleno 36 zastupitelĤ + 18 náhradníkĤ. Z obecního zastupitelstva byl zvolen starosta, 1. a 2. zástupce a 9 radních. Poþet þlenĤ zastupitelstva, rady 22

V pamČtní knize Staré Role je ale výraz Gemeindevertretung užíván i ve smyslu obecní pĜedstavenstvo, tj starosta + rada, jindy správnČ jako obecní výbor − srov. inv. þ. 9, (PamČtní kniha, I. sv.), s. 181 a 246. 23 Viz JANÁK − HLEDÍKOVÁ, c. d., s. 351. 24 Viz LOEW, Ant. C., Kurzgefasste aber vollständige Chronik der weltberühmten Cur- und Badestadt Karlsbad seit deren Entstehung bis auf unsere Tage. Karlsbad : Hans Feller, 1874, s. 72, 122−123, 156. 25 Inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 74, 76. 26 Inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 128, 136, 150, 181, 198, 246−7. O poþtu obecních zastupitelĤ vzhledem k množství oprávnČných voliþĤ viz § 14 OZ. O tehdejším poþtu obyvatel ve Staré Roli viz Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen. Prag : Statthalterei-Buchdruckerei, 1913, s. 223. 27 Inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 180, 181. 28 Viz JANÁK − HLEDÍKOVÁ, c. d., s. 443. 29 Viz KLIMENT, Josef, Obecní zĜízení v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku. Praha : Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1936, s. 410.

7

a zástupcĤ starosty se v meziváleþném období již nemČnil, neboĢ i poþet obyvatel zĤstával nadále stejný (cca 7.000).30 PĤsobnost obcí byla podle § 27−29 OZ samostatná a pĜenesená. Do samostatné patĜila správa obecního majetku a obecního svazku jako záležitosti domovské pĜíslušnosti, þestného obþanství ad., k þemuž si obec mohla vést matriku obyvatel (ve fondu inv. þ. 2),31 starost o bezpeþnost osob a majetku (místní policie), údržba obecních komunikací, péþe o nezávadné potraviny a dozor nad trhy (potravní a tržní policie), péþe o zdraví a hygienu v obci, mravnostní policie, péþe o chudé a s tím spojená správa chudinského fondu, stavební (povolování staveb) a požární záležitosti (stavební a požární policie), úþast na správČ a vydržování škol ad. V rámci pĜenesené pĤsobnosti vykonávaly obce úkoly veĜejné správy, které na nČ stát pĜevedl zákonem. PatĜilo sem spolupĤsobení pĜi volbách do místních a okresních školních rad a okresních zastupitelstev, zemského snČmu (do zemského zastupitelstva po vzniku republiky) a Ĝíšské rady (po r. 1918 do Národního shromáždČní), dále v záležitostech zdravotnictví a hygieny (zvČrolékaĜství, boj proti nakažlivým chorovám, oþkování ad.), obþanských sĖatcích, sþítání lidu, v záležitostech sociální péþe (napĜ. podpora váleþných poškozencĤ a nezamČstnaných), civilního a trestního soudnictví (trestání pĜestupkĤ vČzením þi pokutami, které vykonával obecní trestní senát, tvoĜený starostou a 2 radními), výbČru daní a poplatkĤ (napĜ. školného), ve vojenských záležitostech (evidence brancĤ). RovnČž patĜilo k povinnostem obecní samosprávy sestavovat z postoupených trestních listĤ (ve fondu inv. þ. 18) záznamy trestĤ osob v obci narozených a poskytovat tyto údaje pro vysvČdþení o jejich zachovalosti a rovnČž spolupĤsobit pĜi evidenci obyvatel, k þemuž si obce popĜ. vedly pĜihlašovací knihu (inv. þ. 1).32 ýinnost vyplývající ze svých pĤsobností obec financovala v rámci svého Ĝádného rozpoþtu, do kterého plynuly pĜíjmy z obecního majetku a z obecních fondĤ, z výdČleþných podnikĤ, obecních poplatkĤ a dávek, státních pĜídČlĤ a z pĜirážek k zákonem stanoveným pĜímým daním (napĜ. pozemkové).33 Poplatky byly obce oprávnČny vybírat od všech obyvatel jako náhradu za užívání zaĜízení, zĜízených a udržovaných jimi ve veĜejném zájmu (napĜ. ve Staré Roli vybírané hĜbitovní poplatky (Friedhofgebühren − inv. þ. 51), za pĜenechání užívání veĜejného prostranství, tzv. poplatky z místa (Raumabgabe − inv. þ. 74), nebo za jednotlivé úkony obecních orgánĤ þi podnikĤ (napĜ. poplatek za odvoz smetí a popela − inv. þ. 73), þi další zákonem stanovené dávky, napĜ. ze psĤ (Hundeabgabe, Hundesteuer − inv. 72).34 Obec mohla vést i rozpoþet mimoĜádný, do kterého plynuly mimoĜádné pĜíjmy z obecního jmČní, pĜíjmy za prodaný obecní majetek, pĤjþky, mimoĜádnČ vypsané pĜíspČvky, 30

K volbám v roce 1919 viz inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 511−512, k poþtu zastupitelĤ a rady v dalším období tamtéž s. 637, 6−7, inv. þ. 10 (PamČtní kniha, sv. II), s. 175−176, inv. þ. 35 − Úprava dluhĤ ze zápĤjþek skupiny B…, soupis þlenĤ obecního zastupitelstva v pĜíloze k dopisu z 8. 5. 1937. 31 O obecních matrikách (Gemeindematrikel) viz HAEMMERLE, Heinrich, Handbuch für die Gemeinden über den selbständigen und übertragenen Wirkungskreis der Gemeinden und die Organe zur Ausübung desselben., 4. verb. u. verm. Aufl. Wien, Manz’sche k. k. Hofverlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1881, s. 21. 32 O samostatné a pĜenesené pĤsobnosti obce viz JANÁK − HLEDÍKOVÁ, c. d., s. 352−353, podrobnČji KLIMENT, c. d., s. 99−165, kde jsou ustanovení OZ komentována i s uvedením následných právních norem a relevantní literatury až do pozdní meziváleþné doby (vyd. 1936). Dobrý pĜehled formou otázek a odpovČdí k dané problematice poskytuje HAEMMERLE, Heinrich, c. d. O záznamech trestĤ a trestních listech (ve fondu inv. þ. 18) viz § 4 zák. þ. 198/1922 Sb., v úvodu i odvolání na pĜedcházející normy. O pĜihlašovací agendČ viz zák. þ. 33/1857 Ĝ. z, nahrazený zák. þ. 51/1935 Sb., kde v § 12 vyjmenovány pĜedešlé normy. 33 Viz zák. þ. 329/1921 Sb. (I. finanþní novela), § 2; o pĜirážkách k pĜímým daním viz zák. þ. 77/1927 Sb. (II. finanþní novela), § 1. 34 Poplatky a dávky vysvČtleny v: KLIMENT, c. d., s. 502−504 a 519−520, komentující § 28 a § 38 zák. þ. 329/1921 Sb. (I. fin. Novela).

8

poplatky a dávky a ostatních nahodilých pĜíjmĤ. ProstĜedky z mimoĜádného rozpoþtu byly urþeny k oþekávaným doþasným výdajĤm, napĜ. koupi nového þi zvýšení hodnoty dosavadního majetku.35 MimoĜádný rozpoþet (Ausserordentlicher Voranschlag, Ausserordentliche Gebarung) je pro Starou Roli doložen od roku 1933 do konce úþetního roku 1943, tj. do 1. poloviny r. 1944.36 MČsto jím v jeho rámci pokrývalo své investiþní akce (stavbu vodovodu, kanalizaci, rozšíĜení veĜejných lázní, dláždČní ulic, úpravu koryta Ĝeky Rolavy ad.). K pĜedbČžnému zpracování þi posouzení a k pĜedložení návrhĤ stran jednotlivých záležitostí sloužily komise, složené ze þlenĤ zastupitelstva, v pĜípadČ potĜeby i z dalších odborníkĤ. Mohly být stálé þi pĜechodné jen do vyĜízení urþité záležitosti. Po roce 1919 byly rovnČž nazývány obecní výbory (Gemeindeausschüsse).37 První zpráva o tČchto orgánech ve Staré Roli se vztahuje k 20. Ĝíjnu 1909, kdy byly po utvoĜení nového obecního pĜedstavenstva 8. Ĝíjna téhož roku zvoleny komise (sekce) 1. finanþní, 2. stavební, 3. policejní. 4. zemČdČlská (Ökonomiesektion), 5. chudinská, 6. zdravotní (Sanitätssektion), k nimž byla 28. prosince ustavena 7. právní komise.38 V roce 1923, opČt po vzniku nové obecní rady 16. záĜí bylo zároveĖ stanoveno, že každý z 9 radních a 2 zástupcĤ starosty je odpovČdný za jednu z uvedených 11 oblastí správy, což patrnČ znamenalo, že byl pĜedsedou (Obmann) pĜíslušné komise. Byly to oblasti 1. finanþní a hospodáĜská (Finanz und Wirtschaftswesen), 2. obecní podniky (osvČtlení a vodovod), 3. stavební záležitosti, 4. zemČdČlství a lesnictví (Ökonomie, Forstwirtschaft), 5. chudinská péþe, 6. sociální péþe, 7. bytová otázka, 8. právní záležitosti, 9. zdravotnictví a hĜbitov (Sanitätswesen, Friedhof), 10. policie a bezpeþnostní záležitosti, 11. vzdČlání a osvČta.39 V roce 1931 mČlo mČsto komise (obecní výbory) shodné s oborem pĤsobností obecních radĤ z roku 1923, pĜiþemž každá z nich mČla 11 þlenĤ.40 Po obecních volbách v záĜí 1932 se poþet komisí zvČtšil o jednu rozdČlením komise pro mČstské finance a hospodáĜství na 2 samostatné celky (Wirtschaftswesen, Finanzwesen).41 Vedle nich byly v obci v prĤbČhu 20. let 20. století ustaveny i disciplinární komise pro obecní zĜízence (Gemeindebedienstete), disciplinární komise pro obecní zamČstnance (Gemeindebeamte), letopisecká komise (Ortsgeschichtsauschuss) a knihovní rada (Büchereirat) pro obecní knihovnu.42 PĤvodnČ byly podle OZ, § 41 všechny komise fakultativní, v období meziváleþného ýeskoslovenska byly obce povinny ustanovit komisi finanþní (§ 9 zákona þ. 329/1921 Sb.) a komisi letopiseckou.43

35

Viz zák. þ. 329/1921 Sb. (I. finanþní novela), § 3. Viz inv. þ. 49 a vČcné a hlavní knihy po r. 1940. 37 Viz § 41 OZ a její komentáĜ v KLIMENT, c. d., s. 189−195. O komisích pojednává i Geschäfts-Ordnung für die Erledigung der Gemeinde-Angelegenheiten im selbständigen Wirkungskreise. Tisk Bodenbach : Gärtner u. Co., [1922]. 38 Inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 198, 216. 39 Inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 637. 40 Kommunales Jahrbuch für die Tschechoslowakische Republik 1931. Rudolf Lodgmann (Hrsg.). Verband der deutschen Selbstverwaltungkörper in der Tschechoslowakischen Republik. [1931], s. 334. 41 Inv. þ. 10 (PamČtní kniha, II. sv.), s. 177. 42 Konkrétní zprávy o tČchto orgánech ve Staré Roli jsou v inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 561 a 569, inv. þ. 10 (PamČtní kniha, II. sv.), s. 30 a SOkA Karlovy Vary, EL NAD 1, Okresní úĜad Karlovy Vary, inv. þ. 230 (Ustavení disciplinární komise pro obecní zĜízence…), kde i zmínka o disciplinární komisi pro obecní úĜedníky. 43 PĜíslušné právní normy, týkající se poslednČ zmínČných komisí, uvádí Geschäfts-Ordnung für die Erledigung..., § 3. O tČchto orgánech viz JANÁK − HLEDÍKOVÁ, c. d., 443−445, kde i o zpĤsobu ustanovení finanþní komise.

36

9

KromČ komisí fungoval v rámci obecního/ mČstského úĜadu i pĜihlašovací úĜad (Meldeamt), který mČl na starosti jednu z pĜenesených pĤsobností obce − pĜihlašovací agendu. První zmínka je o nČm k roku 1925, kdy byl do nČj pĜijat pomocný úĜedník, pravdČpodobnČ v souvislosti se zavedením nových pĜihlašovacích karet a provedení zcela nového pĜihlášení všeho obyvatelstva ve Staré Roli.44 Ke zpracování bČžné písemné agendy existovala na mČstském úĜadČ kanceláĜ (Kanzlei), úþetní a finanþní záležitosti zpracovávala úþtárna (Rechnungskanzlei). Všechny tĜi instituce jsou doloženy na pĜíjmovém razítku používaném v letech 1930−1940. Ve správČ mČsta pracovala v rámci samostatné obecní/ mČstské pĤsobnosti i obecní (mČstská) policie.45 PĤvodnČ zamČstnávala obec 1 policistu, v roce 1923 jich už bylo 7 a v Ĝíjnu 1938 krátce po záboru pohraniþí NČmeckem 8. JeštČ v Ĝíjnu 1938 se stala mČstská policie souþástí státní ochranné policie (Schutzpolizei). MČsto pak na státní policii odvádČlo jednou roþnČ pĜíspČvek (Polizeikostenbeitrag).46 ÚĜedníci a zamČstnanci: Ke zpracování úĜední agendy byl urþen obecní sekretáĜ, zmínČný poprvé v roce 1908. V roce 1923 zamČstnávala obec Stará Role celkem 19 osob (bez dČlnických profesí v obecních podnicích) ve tĜech kategoriích. V úĜednické kategorii to byl Ĝeditel úĜadu (Amtsdirektor), který zároveĖ zastával funkci 1. konceptního úĜedníka (1. konceptní úĜedník byl rovnČž oznaþován jako obecní sekretáĜ), dále pokladník a zároveĖ 1. úþetní, 2. konceptní úĜedník, 2. úþetní, obecní a školní lékaĜ a uþitelka v mateĜské škole (6 osob); v podúĜednické kategorii: vrchní policejní strážmistr, 4 strážmistĜi, vrchní strážník, strážník, inkasista pro obecní elektrický podnik a nespecifikovaný pĜípravný pracovník (Vorarbeiter) (celkem 9 osob); ve zĜízenecké kategorii: úĜední sluha, školní sluha a hĜbitovní zahradník (3 osoby). Pro rok 1923 je rovnČž doložen provozní vedoucí obecního elektrického podniku. K tČmto zamČstnancĤm ještČ v prĤbČhu 20. let pĜistoupili manipulaþní úĜedník a pĜihlašovací úĜedník, který zároveĖ vykonával funkci zvanou Buchwart, není jasné zda termín oznaþuje zapisovatele do knih (obdoba ke slovu Schriftwart) nebo peþovatele o knihy (pĜihlašovacího þi celého mČstského úĜadu nebo obecní knihovny?). PravdČpodobnČ externČ byli zamČstnáni jeden penzionovaný policejní strážmistr, který vykonával prohlídku masa (Fleischbeschau) a kontrolu nápojové pĜirážky, a od roku 1921 i obecní kronikáĜ.47 MČstské podniky: Ve správČ mČsta se rovnČž nalézaly obecní (mČstské) podniky, mezi které od 90 let. 19. stol. patĜila vodárna (Wasserwerk). V souvislosti s elektrifikací obce byl ve Staré Roli založen elektrický podnik, kterému byla udČlena koncese 12. 1. 1911 a poté bylo v obci zapoþato s budováním elektrického osvČtlení a rozvodné sítČ. K tČmto podnikĤm pĜistoupilo obecní povoznictví (Gemeindefuhrwerk), jehož existence se poþíná zakoupením

44

Inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 652, 675. O místní bezpeþnostní policii viz OZ, § 28, odst. 2, bod. þ. 2 a §§ 35−37 a jejich komentáĜ v: KLIMENT, c. d., s. 133−135, 179−186. 46 O poþáteþním období policejní služby ve Staré Roli viz inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 139, kde zmínka, že 20. 12. 1896 zemĜel 70ti letý Josef Nahr, který byl po mnoho let jediným policistou ve Staré Roli. Ke stavu z roku 1923 viz tamtéž, s. 8. K situaci z roku 1938 viz inv. þ. 30 − Podkladový materiál k pamČtní knize − nedochovanému III. svazku, lístky s událostmi z 20. 9. 1937 − 21. 1. 1939). O pĜíspČvcích na státní ochrannou policii viz pĜíslušné vČcné knihy mČstského rozpoþtu, rozpoþtová položka (Haushaltsstelle) 10/01. 47 K úĜedníkĤm mČsta viz inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 7−8, 212, 610, 644 a inv. þ. 10 (PamČtní kniha, II. sv.), s. 81. 45

10

páru koní pro odvoz popela a smetí a pĜísun potravin (brambor, mouky a ovesné rýže) v létČ 1917 a ve 20. letech zemČdČlský provoz (landwirtschaftliches Betrieb).48 Správa a zamČstnanci v letech 1938−1945: Po pĜipojení pohraniþní ýeskoslovenské republiky k NČmecku bylo zrušeno dosavadní obecní zĜízení a s platností od 20. 11. 1938 nahrazeno nČmeckým obecním zĜízením z 30. ledna 1935 (dále NOZ). Volené orgány obecní samosprávy byly zrušeny. Vþele mČstské správy stál starosta, jmenovaný nadĜízeným státním úĜadem (vládním prezidentem þi zemským radou /Landrat/) na základČ návrhu povČĜence NSDAP, což byl nejþastČji okresní vedoucí NSDAP (Kreisleiter NSDAP). Návrh povČĜenec pĜedkládal po dohodČ s obecními rady. Krátce po záboru byl ve Staré Roli prozatímnČ jmenován tzv. komisaĜský starosta (kommissarischer Bürgermeister). Toho pak vystĜídal Ĝádný starosta Artur Kraus, slavnostnČ uvedený do úĜadu 31. 8. 1939, který funkci zastával až do roku 1945.49 Podle zákona musela každá obec pro úpravu své vnitĜní správy vydat hlavní zásady (Hauptsatzung), které podléhaly schválení dohlédacího úĜadu. V nich byly upraveny oblasti, které k úpravČ vyhrazoval zákon (§ 3, odst. 2 NOZ). Ve fondu AM Stará Role se tento dokument bohužel nedochoval. VĤdcovský princip v nové obecní správČ spoþíval v tom, že starosta vedl její výkon v naprosté a výhradní odpovČdnosti, pokud zákon ve vyjmenovaných oblastech nestanovil jinak (§ 32, odst. 1 NOZ). K zvládnutí jeho úkolu mu NOZ dávalo k dispozici nČkolik typĤ nevolených funkcionáĜĤ, kteĜí vystupovali pouze jako jednotlivci, žádná z tČchto skupin netvoĜila kolektivní orgán. Jako pomocníci ve výkonu správy sloužili starostovi pĜidČlenci (Beigeordneten), kteĜí byli jmenováni stejným zpĤsobem jako starosta. Podle NOZ se ve mČstech také nazývali mČstští radové (Stadträte − § 34, odst. 2 NOZ). PĜidČlenec byl podle zákona zástupcem starosty ve svČĜeném oboru pĤsobnosti, pĜiþemž starosta se mohl podle svého uvážení ujmout vyĜízení jakékoliv záležitosti, nebo jím povČĜit jiného úĜedníka þi zĜízence, popĜ. tento úkol svČĜit jinému pĜidČlenci (§ 35, odst. 2, 3 NOZ). Ve Staré Roli pĤsobili 3 pĜidČlenci, jeden z nich mČl na starosti dozor nad mČstskou pokladnou, ostatní nemČli stanovenu žádnou konkrétní oblast pĤsobnosti a byli patrnČ starostou využívání k vyĜízení jednotlivých záležitostí ad hoc.50 Dalšími funkcionáĜi obecní správy byli obecní radové (Gemeinderäte), ve mČstech nazývaní rovnČž radní (Ratsherren). Jejich úkolem bylo zajišĢovat trvalý styk správy se všemi vrstvami obþanstva a sjednávat porozumČní mezi ním pro opatĜení starosty. Zákon stanovil oblasti, které byly urþeny k poradám mezi obecními rady a starostou (§ 55, odst. 1 NOZ), v jehož kompetenci bylo urþit, zda daná porada bude veĜejná þi neveĜejná. BČhem porad nedocházelo ke hlasování, nýbrž jednotliví obecní radové sdČlili své názory, rĤzná mínČní pak byla zapsána do protokolu (§ 57, odst. 2, 3 NOZ). Obecní radové byli jmenováni na 6 let opČt povČĜencem NSDAP po dohodČ se starostou a ve mČstech do 10 tis. obyv. jich mohlo být maximálnČ 12. V tomto poþtu fungovali v roce 1940 i ve Staré Roli, na zaþátku roku 1943 48

K jednotlivým obecním (mČstským) podnikĤm viz zprávy v inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), které lze dohledat pomocí rejstĜíku (inv. þ. 11), a dále pĜíslušné kapitoly knih systematického úþtování (hlavní a po 1. 4. 1940 vČcné knihy obecního rozpoþtu). 49 K uvedení A. Krause do funkce viz inv. þ. 30 − PĜílohy k pamČtní knize − nedochovanému III. svazku; fakticky zaþal úĜadovat až po 15. záĜí 1939 − viz podpisy v inv. þ. 33 − PĤjþky u Landesbank…; pĜehled všech starostĤ ve Staré Roli od roku 1850 je v PĜíloze þ. 3 tohoto inventáĜe. 50 Das Sudetenbuch 1941. Erster Teil des Buches − Alphabetisches Verzeichnis der politischen Gemeinden im Reichsgau Sudetenland (Ortsbuch) mit dazugehörigen Ortsteilen. Bad Teplitz-Schönau : Wächter Verlag, [1941], s. 5; inv. þ. 16 − Soupisy zamČstnancĤ…

11

jich však bylo již jen 8.51 CelkovČ lze Ĝíci že orgány obecních radĤ nahradily nČkdejší obecní zastupitelstvo.52 Vedle obecních radĤ existovali i odborní poradci starosty pro urþitý obor správy (Beiräte), které jmenoval starosta (§ 58 NOZ). Mohli jimi být obecní radové i jiné, vČci znalé osoby. Jejich porady se starostou, popĜ. povČĜencem byla neveĜejná. Fungovali jako analogie k dĜívČjším komisím obecního zastupitelstva. Doklady pro jejich þinnost ve Staré Roli chybí, neznamená to však, že lze jejich existenci vylouþit.53 Uvedené orgány obecní správy byly buć þestné, tj. neplacené (ehrenamtlich), nebo, pokud tak hlavní zásady (Hauptsatzung) obce stanovily, v pĜípadČ starosty þi jednoho pĜidČlence úĜední, tj. placené (hauptamtlich). Placená funkce starosty þi jednoho pĜidČlence byla obligatorní pouze u obcí nad 10.000 obyv., hlavní zásady je zde popĜ. mohly rozšíĜit i na další funkcionáĜe (§ 39 NOZ). Stará Role mČla tehdy cca 7.000 obyv., jako placený úĜedník zde pĤsobil starosta, funkce ostatních obecních pĜedstavitelĤ byly þestné. O ostatním, úĜedním personálu a struktuĜe mČstského úĜadu té doby nás informuje Plán rozdČlení kompetencí mČstské správy Stará Role z 23. 1. 1943.54 Z nČj vyplývá, že MČstský úĜad ve Staré Roli byl v té dobČ rozdČlen na celkem 9 oddČlení neboli sekcí (I−IX) s urþenými kompetencemi. ěízení sekcí I−VII si mezi sebou rozdČlili starosta (odd. V a VI), vrchní mČstský inspektor (odd. I) a dva mČstští inspektoĜi (Stadtinspektore − Ĝídící odd. II, III, IV, VII). V þele zbylé sekce VIII (mČstské podniky) stál provozní vedoucí (Betriebsleiter) a sekci IX spravující obecní rozpoþet, úþetnictví a správu mČstského majetku, mČl na starosti dĤchodní (Rentmeister). V roce 1943 fungovaly v rámci tČchto oddČlení tyto jednotlivé mČstské úĜady: mČstská kanceláĜ (Registratur) a mzdová úþtárna (Lohnbüro) v odd. I., pomocná služebna finanþního úĜadu (Hilfsstelle des Finanzamtes) a personální úĜad v odd. II., matriþní úĜad (Standesamt) v odd. III, pĜihlašovací úĜad a úĜad sociální péþe (Fürsorgeamt) v odd. IV, vyživovací a hospodáĜský úĜad (Ernährungs- und Wirtschaftsamt) v odd. V a mČstská a daĖová pokladna (Stadt- und Steuerkasse) v odd. IX. V lednu 1943 zpracovávalo agendu mČstského úĜadu celkem 9 referentĤ (Sachbearbeiter), mezi nČž patĜili zmínČní 3 mČstští inspektoĜi. ReferentĤm bylo k dispozici 14 pomocných sil, vČtšinou žen. Dohromady s mČstskými podniky pracovalo na zaþátku roku 1943 pro mČsto Stará Role celkem 20 úĜedníkĤ (Beamte), 10 osob zaĜazených do kategorie zĜízenec (Angestellte) a 13 osob v kategorii dČlnické (Arbeiter). Sídlo obecního/ mČstského úĜadu: PĤvodnČ byl obecní úĜad umístČn v domČ þp. 139 (altes Gemeindeamt). Po stržení obytného domu þp. 8. byli jeho obyvatelé nastČhováni do budovy obecního úĜadu, takže jeho úĜadovny byly v prosinci 1923 provizornČ pĜemístČny do tČlocviþny dívþí obecné školy þp. 30 (tzv. stará škola). Zde setrvaly až do nastČhování do pĜízemí nové úĜední budovy v lednu 1925 (neues Amtsgebäude), postavené v letech 51

Viz Das Sudetenbuch 1940. Zweiter Teil des Buches − Alphabetisches Verzeichnis der politischen Gemeinden im Reichsgau Sudetenland (Ortsbuch) mit dazugehörigen Ortsteilen. Teplitz-Schönau : Wächter Verlag, [1940], s. 4 a inv. þ. 16 − Soupisy zamČstnancĤ… 52 NapĜ. ve mČstČ Horní Blatná byly zápisy z porad starosty a obecních radĤ nadále zapisovány do pĤvodní knihy protokolĤ ze zasedání obecního zastupitelstva − viz pĜíslušná kniha ve fondu EL NAD 82 Archiv mČsta Horní Blatná. 53 CelkovČ o obecní a mČstské samosprávČ tohoto období viz VRBATA, Jaroslav, PĜehled vývoje veĜejné správy v odtržených þeských oblastech v letech 1938−1945. In: SAP. Roþník XII (1962), þ. 2. Praha : Archivní správa ministerstva vnitra, Orbis, 1962, s. 53−54, JANÁK − HLEDÍKOVÁ, c. d., s. 478−479 a samozĜejmČ i samotné NOZ, 5. Teil − Verwaltung der Gemeinde, 1.−3. Abschnitt. O konkrétní situaci ve Staré Roli viz inv. þ. 16 − Soupisy zamČstnanĤ… 54 Viz inv. þ. 16 − Soupisy zamČstnancĤ…

12

1923−1924, kde je v dubnu 1938 doloženo 5 kanceláĜí mČstského úĜadu.55 Zasedání zastupitelstva se vČtšinou konala v kreslírnČ (Zeichensaal) mČšĢanské školy. Zánik instituce: Dne 16. kvČtna 1945 vytvoĜili ve mČstČ þeští obyvatelé Staré Role (revoluþní) místní národní výbor (nahrazen 19. 6. téhož roku místní správní komisí), který 20. kvČtna 1945 zbavil funkce dosavadního starostu Artura Krause.56 Toto datum lze považovat za konec dosavadní mČstské správy a mČstského úĜadu. NČmecký úĜední personál pĤsobil podle potĜeby ve svých funkcích i nadále, byl však postupnČ nahrazován þeskými úĜedníky a správu vykonával již v rámci nového samosprávného orgánu.

II. Vývoj a dČjiny fondu Uložení písemností pĜed pĜevzetím do archivu: Kde a jak byly písemnosti uloženy pĜed jejich pĜijetím do archivu není známo, pravdČpodobnČ se jednalo o Místní národní výbor Stará Role. PĜímo u pĤvodce pĜed rokem 1945 byly materiály umístČny v obecním (od r. 1926) mČstském úĜadČ v pĜízemí domu þp. 386 (neues Amtsgebäude), pĜiþemž knihy byly uloženy v ohnivzdorných azbestových skĜíních.57 Registraturní systém pĜed zpracováním: O vedení spisové agendy pĜed rokem 1850 nejsou žádné zprávy. Soustavná Ĝada spisĤ zaþíná rokem 1908, neboĢ materiály z pĜedcházejících let jsou pouhé jednotliviny, proto lze registraturní systém sledovat až od tohoto data. Na zaþátku sledovaného období byly došlé písemnosti opatĜeny vedle jednacího þísla i signaturou lomenou þíslem podskupiny (napĜ. 9/2). Signaturní þísla jednotlivých skupin odpovídají spisovému Ĝádu Okresního úĜadu Karlovy Vary, oznaþení podskupiny se s ním však již neshoduje. Toto tzv. 1. signaturní období je ve spisech doložitelné pro léta 1908−1916. Z té doby se dochovaly pouze inv. þ. 20 − sign. 9 (stavební záležitosti) a inv. þ. 26 − sign. 6 (školství).58 Po roce 1916 se signatury již neobjevují, jediným oznaþením spisu bylo nadále pouze þíslo jednací, samotná akta byla ukládána do oþíslovaných složek jednotlivých projednávaných záležitostí (napĜ. živnostenská pokraþovací škola), popĜ. podatelĤ, s nimiž byla obec v þastém písemném styku (napĜ. pĤvodní složka þ. 10 Konsumverein Altrohlau − v inv. þ. 20). PĜibližnČ v bĜeznu 1933 byl mČstským úĜadem zaveden k poĜádání spisĤ jednotný aktový plán (Einheitsaktenplan), vypracovaný podle desetinného systému.59 Místo jednacích þísel byla užívána trojmístná registraturní þísla (signatury) vČcných skupin, pĜiþemž první þíslo oznaþovalo skupinu, druhé její podskupinu a tĜetí další podoblast dané podskupiny. Hlavních skupin bylo celkem osm (oznaþeny þ. 1−7 a 9), þíslo 8 bylo ponecháno jako volné k pĜípadnému vytvoĜení zvláštní skupiny podle potĜeb úĜadu, k þemuž v pĜípadČ Staré Role 55

Viz inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 622, 698, poznámka na pĜedsádce knihy inv. þ. 1 a informace v inv. þ. 37. 56 Viz SOkA Karlovy Vary, EL NAD 307, Místní národní výbor Stará Role, Kronika mČsta Staré Role, s. 15, 19. 57 O uložení knih viz inv. þ. 37. 58 Srov. Spisový plán. Rok 1906−1936 (1. registratura) v STRÁNSKÝ, Rudolf − BOKOVÁ, Zdenka: Okresní úĜad Karlovy Vary. Karlovy Vary : Okresní archiv v Karlových Varech, 1969 (strojopis), s. 162−172. 59 Název tohoto registraturního systému byl stanoven podle návodu k jeho použití Erläuterungen zum Einheitsaktenplan und Richtlinien für die Aktenbehandlung, uložen v SOkA Tachov, EL NAD 257, Archiv mČsta Planá, sig. 147/1

13

nedošlo. Volné signatury byly k dispozici i v rámci podskupin jednotlivých hlavních celkĤ. Konkrétní vČcné podskupiny pak mohly být oznaþeny þísly 100−799, 900−999, lomenými v pĜípadČ potĜeby ještČ detailnČjšího rozdČlení dalším þíslem − v dochovaném materiálu jde pouze o jeden pĜípad (inv. þ. 28 − 673/1). Každé þíslo skupiny bylo vždy zakonþeno lomítkem, za nímž následovala zkatka reg. (napĜ. 141/reg.), což patrnČ naznaþovalo, že jde o registraturní þíslo (Registraturzahl), neboli signaturu. Pokud se spis vztahoval ke dvČma rĤzným skupinám, byla mu pĜiĜazena dvojí signatura, napĜ. inv. þ. 46 má sign. 932/993 naznaþující, že jde o záležitost nájmĤ z obecních bytĤ (sig. 932) a zároveĖ zástavu þi exekuci majetku (sig. 993), neboĢ se spis týká výnosĤ z nájmĤ obecních bytĤ, které pĜipadly vČĜiteli mČsta. S pĜijetím nového aktového plánu byly zavedeny úĜední papíry o velikosti A4. Pokyny k zavedení jednotného aktového plánu rovnČž pĜedpokládaly, že spisy budou po vyĜízení po stranČ dČrovány a ukládány do speciálních map (rychlovazaþĤ), chronologicky od nejstaršího k nejmladšímu, tak jak byly pĜijímány. V mČstském úĜadu Stará Role však toto bylo provádČno jen zhruba u þtvrtiny dochovaného materiálu − písemností týkajících se pĤjþek a pojistek a regulace Rolavy. Na pĜední stranČ mapy byla rubrika pro oznaþení skupiny (Gruppe), název spisu (Akt) a jeho obsah (Inhalt), vyplĖovány byly vČtšinou pouze poslední dvČ rubriky. K orientaci ke spisovnČ již nebylo tĜeba registraturních pomĤcek (podacího protokolu a elenchu), nýbrž pouze registraturního a aktového plánu poskytujícího pĜehled vČcných skupin a podskupin, který se však ve fondu nedochoval. Poslední signatura jednotného aktového plánu se objevuje v záĜí 1940, poté následuje mezidobí 1, 5 roku, kdy byly spisy pouze orazítkovány a oznaþeny datem pĜijetí, neopatĜeny však žádnou signaturou þi þíslem jednacím. Na jaĜe 1942 byl pĜijat registraturní systém Theodora Porteleho, používaný až do roku 1945. Byl urþen pro obecní správu Sudetské župy a jeho spisový plán vyšel knižnČ již v roce 1939.60 Šlo o modifikovaný desetinný systém, který výstižnČji zachycoval úĜední agendu v prostĜedí totalitního nacistického režimu bČhem války (viz napĜ. podskupiny 000/21−43. NSDAP a její þásti, 511. Péþe o dČdiþný základ populace a rasu /Erb- und Rassenpflege/). Od pĜedcházejícího se lišil detailnČjším dČlením, jak co do poþtu základních skupin, kterých bylo nyní 10 (þ. 0−9), tak i co do hloubky dČlení jednotlivých podskupin − lomení pĤvodního prvního trojþíslí þíslem ještČ další podskupiny (4. úroveĖ) již nyní bylo bČžné. Skupina 6 pĤvodního jednotného aktového plánu (náboženství, sĖatky, matriky, umČní, vČda, školy, lidová osvČta) byla u Porteleho rozdČlena do dvou skupin − 2 (školství) a 3 (kultura a péþe o národní spoleþenství, kde i církevní záležitosti) a vedle toho pĜidána nová skupina zvaná Podpora hospodáĜství a podpory potĜebná zaĜízení (Wirtschaftsförderung und wirtschaftsfördernde Einrichtungen), zaþínající þíslem 7.61 Na mČstském úĜadu ve Staré Roli bylo vedle signatury spisĤ pĜipisováno na pĜíjmové razítko i Ĝímské þíslo oddČlení (I−IX), které pĜíslušný spis vyĜizovalo. ýísel jednacích se neužívalo, výjimku tvoĜí dva dochované pĜípady z roku 1943 (z 15. 2. a 16. 8.).62 Spisy pokraþující v agendách, zapoþatých v minulém registraturním období, byly k aktĤm pĜíslušných záležitostí pĜikládány, tzn. pĜípadnČ rovnČž dČrovány a v rychlovazaþích svázány s pĜedcházejícími písemnostmi, poĜádanými podle nČkdejšího jednotného aktového plánu.

60

PORTELE, Theodor: Akten-Plan für die Gemeindeverwaltungen des Sudetengaues. Stuttgart : R. Boorberg Verlag, 1939, 235 s. 61 O registraturním systému Theodora Porteleho viz i MACKOVÁ, Marie, K úĜadování a spisovnám obcí a mČst, které od 1. Ĝíjna 1938 náležely pod ĜíšskonČmeckou správu. In: Archivní þasopis. Roþ. 49 (1999). Praha : Archivní správa MV ýR, 1999, s. 235−240. 62 Inv. þ. 33 − PĤjþky u Zemské banky…, spis pĜijatý 15. 2. 1943, PĤjþky a vedení konta u Karlovarské spoĜitelny…, spis pĜijatý 16. 8. 1943.

14

Úþetní knihy, vedené v rámci jednoduchého úþetnictví, lze rozlišit na knihy þasového úþtování, do kterých byly zapisovány pĜíjmy a výdaje chronologicky, tak jak postupnČ probČhly, a úþetní knihy systematické, neboli soustavné, v nichž byly pĜíjmy a výdaje zaznamenány do jednotlivých (rozpoþtových) kapitol þi podle plátcĤ. Jakýkoliv penČžní pohyb musel být zapsán do obou typĤ knih. Mimo tyto záznamy penČžních úþinĤ byly vedeny i knihy vČcného hospodaĜení, tj. pĜírĤstkĤ þi úbytkĤ v pĜedmČtech a nemovitostech (zásobníky, inventáĜe majetku). Z meziváleþného období se ve fondu Archiv mČsta Stará Role dochovaly i úþetní knihy fondĤ chudinského a školního. Zatímco správa chudinského fondu náležela obcím, školní fond mČla podle § 25 zák. þ. 292/1920 Sb. spravovat místní školní rada, fakticky ji však ve Staré Roli provádČl mČstský úĜad. Totéž se týká i úþetních knih školního svazu (Schulverband), vzniklého na základČ naĜízení z. 5. 11. 1940 a podle této normy právnČ stojícího na stejné úrovni jako obce63 − jeho úþtování bylo s obecním fondem spjaté ještČ více. Jak archivní fond místní školní rady tak školního svazu se však v pĜípadČ Staré Role nedochovaly. Z uvedených dĤvodĤ byly pĜíslušné úþetní knihy (2 + 3 ks) ponechány v archivním fondu mČsta Stará Role a samostatné archivní celky z nich nebyly vytvoĜeny. V období meziváleþného ýeskoslovenska, v inventárním seznamu tzv. 1. úþetní období, byl zpĤsob úþtování nazýván jednoduchý (kamerální) úþetní sloh, který byl provádČn podle správního roku, tj. od 1. 1. do 31. 12. Knihy chronologického úþtování − pokladní deníky, a knihy systematického úþtování − hlavní knihy, byly mČstem vedeny pro vlastní mČstské finance (tzv. obecní fond /Gemeindefond/ þi obecní rozpoþet) a ostatní fondy mČstem spravované (chudinský a školní). Hlavní knihy obecního fondu byly þlenČny do 12 rozpoþtových kapitol neboli hlav (I−XII), jejichž pĜehled podává J. V. Soukup.64 Pro pĜíjmy a výdaje v rámci mimoĜádného rozpoþtu obecního fondu (ausserordentiche Gebarung) byl v letech 1933−1940 veden zvláštní pokladní deník (inv. þ. 49), hlavní kniha však byla pro oba rozpoþty spoleþná, byĢ zde byly vedeny ve zvláštních oddílech. PĜíjmy a výdaje v Ĝádném i mimoĜádném rozpoþtu byly vedle pĜíslušného pokladního deníku zapsány i do knihy nazvané Pokladní strazza (Kassastrazze − inv. þ. 47), která tak sledovala veškerý penČžní pohyb v rámci finanþního hospodaĜení mČsta. Do strazzy byly zapisovány i nČkteré pĜíjmy a výdaje ve školním fondu a vČtšina penČžních poþinĤ ve fondu chudinském. Po pĜipojení Sudet k NČmecku v Ĝíjnu 1938 byl zaveden tzv. úþetní rok (Rechnungjahr). Byl poþítán od 1. 4. − 31. 3., pĜiþemž se stávalo, že penČžní pohyb v jeho rámci probíhal po 31. bĜeznu nadále v pĜesahu i nČkolika mČsícĤ, než došlo k jeho uzavĜení, a vedle toho byly další pĜíjmy a výdaje již úþtovány v rámci nového úþetního roku. Pro pĜechod na úþetní rok byla v období tzv. mezirozpoþtového þtvrtletí (Zwischenhaushaltsvierteljahr) od konce jednoho úþetního cyklu k 31. 12. správního roku 1938 do zaþátku nové úþetní periody 1. 4. 1939 vedena zvláštní hlavní kniha (od 1. 1. do 31. 3. 1939) − inv. þ. 53. Následující úþetní rok 1. 4. 1939 − 31. 3. 1940 probíhalo úþtování ve Staré Roli ještČ podle starého „meziváleþného“ systému, od 1. 4. 1940 byl zaveden systém nový, který vycházel z naĜízení þ. 190 nČmeckého Ĝíšského zákoníku z 2. 11. 193865 a 63

Reichsgesetzblatt 1940, Teil I., Nr. 193, s. 1476, § 4. SOUKUP, Josef V., Úþetní knihy obecní. In: Praktická pĜíruþka pro obecní a okresní funkcionáĜe, vyd. Jaroslav Flögel, Praha 1931, s. 648. V celém þlánku (s. 637−679) cenné informace o obecním úþetnictví meziváleþného ýeskoslovenska. 65 Reichsgesetzblatt 1938, Teil. I., Nr. 190 − Verordnung über das Kassen und Rechnungswesen der Gemeinden (pro obce s více než 3000 obyvateli), zde o úþetním roce − § 60, odst 1; o typech úþetních knih §§ 46−59. Vedle toho jsou úþetní knihy, používané ve Staré Roli, vyobrazené a popsané i ve Verordnungsblatt für den Reichsgau Sudetenland 1941, Nr. 8, Anlage 2, s. 94−134, i když jde o pĜílohu k zákonu o úþetnictví obcí s ménČ než 3000 obyvateli. 64

15

v inventárním seznamu tvoĜí 2. úþetní období. RovnČž i v nČm byly knihy rozdČleny na þasové (Zeitbücher) a vČcné (Sachbücher). PoslednČ jmenované zahrnovaly jak knihy penČžního systematického úþtování (Sachbücher für den Haushalt), tak i inventáĜe majetku (Sachbücher für das Vermögen − tyto se však ve fondu nedochovaly). PodobnČ jako u spisĤ v pĜípadČ Porteleho registratury byl tento systém komplikovanČjší. Z þasových úþetních knih byly založeny Hlavní knihy − Hauptbücher, které pĜebraly funkci pokladního deníku pĜedcházejícího úþetního období a byly vedeny ve dvou oddČlených Ĝadách, zvlášĢ pro pĜíjmy a pro výdaje, pĜiþemž až do 30. 11. 1940 ještČ existoval starý pokladní deník pro pĜíjmy a výdaje (inv. þ. 50) a zápisy do nČj a do novČ založené hlavní knihy výdajĤ (inv. þ. 63) byly provádČny paralelnČ (hlavní kniha pĜíjmĤ z té doby se nedochovala). Dále do této skupiny patĜila PĜedbČžná kniha pĜíjmĤ z výbČru daní a poplatkĤ − Vorbuch (þasto též Steuer- und Abgabenvorbuch), do které byly zaúþtovány pĜijaté danČ, poplatky a pĜirážky od jednotlivých plátcĤ. Vedení tČchto pĜíjmĤ ve zvláštní knize sloužilo k odlehþení hlavní knihy pĜíjmĤ. PĜijaté þástky byly totiž v pĜedbČžné knize vyúþtovány na konci každého mČsíce a teprve tento výsledek (Monatssumme) byl zapsán do hlavní pĜíjmové knihy, souþty jednotlivých daní þi poplatkĤ též do vČcné knihy rozpoþtu. Kniha denních uzávČrek s výkazem stavu v pokladnČ − Tagesabschlussbuch mit (Bar)bestandsnachweis sloužila k zaznamenání momentálního stavu finanþních prostĜedkĤ, a to tak že do ní byly zaznamenávány denní uzávČrky, zjištČné na základČ vyúþtování denních souþtĤ (Tagessumme) z hlavní knihy pĜíjmĤ, pĜedbČžné knihy pĜíjmĤ a hlavní knihy výdajĤ. Na protilehlé stranČ byl uveden podrobný rozpis hotovosti v pokladnČ (Nachweis des Barbestandes) v bankovkách, mincích, ceninách a cenných papírech. Ze systematických úþetních knih se ve fondu AM Stará Role dochovala VČcná kniha obecního rozpoþtu − Haushaltssachbuch, která odpovídala hlavní knize z 1. úþetního období, tj. pĜíjmy a výdaje do ní byly zapisovány v rámci jednotlivých rozpoþtových kapitol (Einzelpläne). TČch bylo celkem 10 (0−9) a byly totožné s hlavními skupinami Porteleho registratury.66 Pro školní svaz obcí pro mČšĢanskou školu (nazývána od 11. 9. 1941 hlavní škola) ve Staré Roli (Schulverband für Hauptschule), tvoĜený obcemi Sedlec, Mezirolí, DČpoltovice, Poþerny a Stará Role,67 vedl mČstský úĜad vlastní vČcné knihy, chronologické úþtování však bylo provádČno spolu s obecním fondem ve zmínČných obecních hlavních knihách pĜíjmĤ a výdajĤ, které mČly zvláštní kolonku pro školní svaz. Jako pomocné sloužily knihy výbČru obecních daní a dávek − Hebelisten für Gemeindesteuern und Gemeindeabgaben rozepsané podle jednotlivých plátcĤ. Po zaplacení poplatku þi danČ, byla þástka zapsána do pĜíslušné výbČrþí knihy a zároveĖ i pod datem zaplacení do pĜedbČžné knihy pĜíjmĤ. Roþní vyúþtování bylo rovnČž zaúþtováno do urþené kapitoly ve vČcné knize obecního rozpoþtu. V Knize úložek − Verwahrbuch, rovnČž rozþlenČné do jednotlivých kapitol, byly prozatímnČ zaúþtovány pĜíjmy, které nemČly pĜijít do žádného z mČstských fondĤ, nýbrž byly urþeny k pozdČjšímu vyplacení jiné osobČ, nebo pĜíjmy, jejichž koneþné vyúþtování zatím nebylo možné. Skartace písemností pĜed pĜevzetím do zpracovávajícího archivu: O skartaci pĜed pĜevzetím nejsou ve spisu o fondu dochovány žádné zprávy þi úĜední záznamy.

66

Viz PORTELE, c. d., Vorwort, s. VIII (Hauptübersicht), nebo s. XX. O pĜejmenování školy viz EL NAD 417 1. Základní devítiletá škola Stará Role (1904−1974), Kronika Chlapecké mČšĢanské školy Stará Role, s. 214, obecnČ o tom viz ěEHÁýEK, Karel: Školství v okrese Žlutice v letech 1938−1945. In: HOP 2. Ústí nad Labem : UJEP, 1998, s. 130. O obcích tvoĜících školní svaz pro mČšĢanskou školu ve Staré Roli viz inv. þ. 79.

67

16

Ztráty a niþení pĜed pĜevzetím do zpracovávajícího archivu: Ve spisu o fondu se nenalézají žádné zprávy þi doklady o jeho ztrátách a niþení. Vzhledem k neúplnému dochování materiálĤ je lze pouze pĜedpokládat. PĜedání fondu do archivní péþe: Fond byl pĜevzat do péþe tehdejšího Okresního archivu Karlovy Vary v roce 1958 pod pĜír. þ. 283 v rozsahu 16 knih a 1 svazek spisĤ z let 1895−1942, bez uvedení z jaké instituce, pravdČpodobnČ to bylo MNV Stará Role. PĜedávací seznam buć nebyl vyhotoven, nebo se nedochoval. Další 2 knihy byly pĜevzaty 18. 11. 1996 pod pĜír. þ. 2010, opČt bez údaje z jakého úĜadu. Kdy pĜesnČ bylo pĜijato dalších 30 knih a 7 kartonĤ spisĤ nebylo zjištČno, neboĢ ve spisu o fondu se žádné písemnosti o pĜevzetí archiválií nedochovaly, pĜírĤstkové knihy k nim pĜíslušné zápisy neobsahují a zprávy z generálních inventur, provedených pĜed r. 2001 rozsahy jednotlivých fondĤ neuvádČjí. Pouze v 29 knih a 6 kartonĤ spisĤ lze upĜesnit, že se tak stalo pĜed listopadem 1992. Tehdy byl pracovníkem SOkA Karlovy Vary Milanem Augustinem vypracován Seznam písemností fondu Archivu mČsta Stará Role, obsahující údaje þi odkazující na celkem 45 knih (44 v seznamu knih a 1 mezi spisy) a o 6 kartonech spisĤ. V letech 1992−2001 byla do uvedeného seznamu písemností pĜipsána ještČ 1 kniha, nalezená mezi nezjištČnými materiály v SOkA Karlovy Vary. ObČ mapy byly nalezeny až bČhem zpracování fondu − jedna mezi spisy bez vztahu k aktovému materiálu, druhá v EL NAD 900, Sbírka map a plánĤ. Celkem fond pĜed zpracováním obsahoval 48 knih, 7 kartonĤ a 2 mapy. ýásti fondu nalézající se v jiných archivech resp. archivních souborech: Žádné þásti nalézající se v jiných archivech þi archivních fondech v ýeské republice nebo v zahraniþí nebyly zjištČny.

III. Archivní charakteristika fondu PĜedcházející evidence, zpracování a delimitace: PĜed inventarizací se fond nalézal v SOkA Karlovy Vary v rozsahu 46 evidovaných, 2 neevidovaných knih (1 jako rejstĜík k pamČtní knize a 1 založená mezi spisy − obČ zmínČny þi na nČ odkázáno v AugustinovČ soupisu) a 6 evidovaných a 1 neevidovaného kartonu (celkem v evidenci 2,40 bm) a 2 neevidovaných map. Do okamžiku inventarizace prošla evidovaná þást následujícími zpracováními: 1) 2 knihy (PamČtní kniha I. a II. svazek /MČstská kronika Stará Role/) byly v letech 1986−1988 spolu s dalšími kronikami mČst a obcí okresního archivu popsány pracovníkem SOkA Karlovy Vary PhDr. Antonínem MaĜíkem podle pokynu Archivní správy MV ýSR, þj. AS/2-1736/86 z 22. 9. 1986, postoupeném všem archivĤm tehdejšího Západoþeského kraje Státním oblastním archivem v Plzni, þj. Sar-1821/41-86 z 28. 10. 1986. Popis byl urþen do soupisu obecních kronik uložených v archivech národních výboru ve smyslu požadavku ÚstĜedního muzeologického kabinetu Národního muzea − viz SOkA Karlovy Vary, þj. 271/86-AM-IV/2 z 28. 11. 1988. 2) 41 knih a všechen evidovaný spisový materiál (6 kartonĤ) hrubČ uspoĜádal v roce 1992 pracovník SOkA Karlovy Vary Milan Augustin, pĜiþemž vypracoval Seznam písemností fondu Archivu mČsta Stará Role (dat. 23. 11. 1992, uloženo ve spisu o fondu). Do seznamu jím byla poté pĜipsána 1 další kniha, nalezená bČhem let 1992−2001. K údajĤm o kronikách odkazoval na popis A. MaĜíka.

17

V prĤbČhu generální inventury v roce 2001 byly bez dalšího zpracování zaevidovány ve FormuláĜi pro generální inventuru r. 2001 další 2 knihy, pĜijaté do SOkA Karlovy Vary v roce 1996 (pĜír. þ. 2010). BČhem vypracování inventáĜe byla evidenþnČ podchycena 1 kniha (RejstĜík k pamČtní knize − I. svazku), která byla dosud zachycena v soupisu A. MaĜíka, nebyla však považována za samostatnou evidenþní jednotku, a nalezeny 1 karton písemností (cca 0, 06 bm) a 1 kniha (sešit) mezi spisovým materiálem fondu − inv. þ. 5 − inventáĜ elektrického podniku. Po odevzdání konceptu inventáĜe k posouzení byl ještČ ve fondu MČstský národní výbor Karlovy Vary objeven svazek v rychlovazaþi spojených spisĤ (0, 03 bm), týkajících se regulace Rolavy. PĜi poĜádání fondu bylo delimitováno 0, 02 bm spisĤ a 1 kniha (0,01 bm − þ. 33 Seznamu písemností…) do fondu EL NAD 307 Místní národní výbor Stará Role. Další kniha (0,01 bm) z let 1928−1931 patĜící Lomnickému tČžaĜstvu Stará Role (þ. 14 Augustinova seznamu) byla z fondu delimitována rovnČž a uložena do pĜíslušného fondu. CelkovČ tak ve fondu AM Stará Role zbylo 46 knih a 7 kartonĤ, které jsou podchyceny tímto inventáĜem. Mezi spisy nalezené 3 publikace (pokyny k vedení pamČtních knih, Stanovy fy. Starorolský porcelán a seznam hledaných zajatcĤ z 1. svČtové války (KriegsgefangenenSuchliste) − dohromady 0, 01 bm) byly zaĜazeny do knihovny SOkA Karlovy Vary pod pĜ. þ. 17967−17969, kde jsou pĜístupné pomocí katalogizaþního programu Clavius. Celkem bylo bČhem inventarizace delimitováno 0, 05 bm materiálu, z toho do fondu Místní národní výbor Stará Role 0,03 bm. PĜed zpracováním byl rozsah fondu uvádČn jako 2, 40 bm, zpracovaný však mČĜí pouze 1, 96 bm. Rozdíl 0, 43 bm i se zapoþtením nálezĤ (+ 0, 03 + 0, 06 bm), delimitace (− 0, 05 bm) a skartace (− 0, 01 bm) výslednČ 0, 46 bm byl zpĤsobem pravdČpodobnČ pouze odhadem stanovenou metráží nezpracovaného fondu (jen podle kartonĤ), nikoliv zmČĜením jejich skuteþného obsahu. PoĜádací metoda: Jako poĜádací systém skupiny II. ÚĜední knihy a rukopisy (listiny se ve fondu nedochovaly) byl zvolen systém použitý v inventáĜi knih mČsta Horní Slavkov pro období po roce 1850, neboĢ se podle názoru zpracovatele jevil nejvíce vhodným i pro fond archivu mČsta Stará Role.68 2. oddíl tohoto schématu (Knihy majetkové a hospodáĜské) byl pouze precizován rozdČlením na skupinu 2a. Knihy zachycující vlastní obecní majetek a hospodáĜství a skupinu 2b. Knihy zaznamenávající všechen majetek v katastru obce tj. nejen obecní, ale i dalších subjektĤ (organizací a fyzických osob ve mČstČ). Spisy po roce 1850 byly inventarizovány podle jednotného aktového plánu, vypracovaného na základČ desetinného systému. Ve Staré Roli byl používán v od bĜezna 1933 do podzimu 1940 a z tohoto období pochází rozsahem nejvíce (cca 90%) spisového materiálu. VČnovat práci tvorbČ samostatných skupin celkem 4 ostatních používaných systémĤ (1. signaturního období a bez signatur (pouze s þísly jednacími) pĜed a bez signatur i þísel jednacích a Porteleho po jednotném aktovém plánu, to celé pouze pro zhruba 10 % spisĤ, by nebylo efektivní. ZároveĖ by pak muselo dojít k rozdČlení rychlovazaþi (mapami) svázaných celkĤ pĤjþek, pojistek a regulace Rolavy, obsahujících spisy od 20.−30. let do roku 68

Viz VLASÁK, Vladimír: Archiv mČsta Horního Slavkova. ÚĜední knihy (1509)−1945. JindĜichovice : Okresní archiv Sokolov se sídlem v JindĜichovicích, 1986 /strojopis/ (InventáĜe a katalogy fondĤ Okresního archivu Sokolov se sídlem v JindĜichovicích), s. 36−38.

18

1941−1945. OddČlovat od sebe takto organicky vzniklé soubory spisĤ, plynule postihujících vývoj jednotlivých agend, do rĤzných skupin by inventární seznam nadbyteþnČ komplikovalo. Na zaþátku inventarizace bylo ze spisového materiálu pouze zĜejmé, že jeho vČtšina byla pĤvodcem registrována podle desetinného systému, samotný registraturní plán však nebyl dochován. Proto byl pĜi jeho rekonstrukci použit Registraturní a Aktový plán mČsta Planá (Registratur und Aktenplan des Bürgermeisteramtes der Stadt Plan), pocházející ze stejného roku − 1933, kdy byl zaveden jednotný aktový plán ve Staré Roli. Tento plán po drobných úpravách nČkterých souhrnných názvĤ jednotlivých skupin a zmČnČ významu jedné signatury (sig. 684) zcela odpovídal registraturnímu systému používanému v mČstském úĜadu ve Staré Roli. Úskalí aplikace jednotného aktového plánu na všechen spisový materiál spoþívalo v tom, že, jak bylo v pĜedcházející kapitole Ĝeþeno, podmínky totalitní nacistické diktatury a váleþné období vytváĜely specifické agendy, jejichž vystižení nejlépe vyhovoval ve Staré Roli od roku 1942 používaný systém Porteleho. K rozhodnutí zpracovat tyto písemnosti podle jednotného aktového plánu, užívaném v podmínkách demokratické republiky, pĜispČl obsah nČkolika málo dochovaných spisĤ z pomnichovské doby. Jejich agenda se dala do zvoleného systému bez problému zaĜadit, þasto byla stejná jako v pĜedcházejícím období a její spisy proto sám pĤvodce spojil do jednotných celkĤ, v nichž se písemnosti z rĤzných registraturních systémĤ pouze liší svou signaturou (napĜ. spisy se znaþkou jednotného aktového plánu pro pĤjþky − 913/reg jsou v rychlovazaþích svázány spolu s mladšími spisy téže agendy s Porteleho signaturou 915/2). Ne u všech spisĤ, vzniklých v registraturním období jednotného aktového plánu (1933−1940), mohla být signatura, pĤvodnČ pĜiĜazená v kanceláĜi pĤvodce, bČhem inventarizace zohlednČna. V nČkolika pĜípadech byly písemnosti vzhledem ke svému obsahu pĤvodcem oznaþeny chybnČ a pĜi respektování tČchto signatur bČhem inventarizace by byla daná složka zaĜazena do skupiny, kam obsahovČ nepatĜí. NapĜíklad inv. þ. 35 − výjimeþná úprava dluhĤ skupiny C, má pĤvodní signaturu 913, nejedná se však pĜímo o pĤjþky, které tato signatura oznaþuje, nýbrž o skupinu 916. (subvence, dary, pĜídČly, úprava dluhĤ), proto byla daná složka pĜiĜazena sem, kam byly pĤvodcem správnČ zaĜazeny již úpravy dluhĤ skupiny A a B. BČhem zpracování byly mezi materiály fondu nalezeny písemnosti starorolského podnikatele Andrease Kretschmanna z 1. poloviny 19. století. − geometrický plán s jeho plánovanými stavbami z r. 1810 a listina o pĜevodu dominikálních pozemkĤ s domem þp. 55 na jeho osobu. SprávnČ by patĜily do jeho osobního fondu, vytváĜet jej kvĤli uvedeným 2 jednotlivinám by však nebylo praktické. Proto byly ponechány v Archivu mČsta Stará Role, listina ve složce inv. þ. 30 − pĜílohy k pamČtní knize, u níž byla pĤvodnČ nalezena, geometrický plán jako inv. þ. 83 v oddíle Mapy a plány. PodobnČ tomu bylo i v pĜípadČ materiálĤ dalších 2 osob a odznakĤ ze slavností poĜádaných ve Staré Roli, nalezených mezi pĜílohami k pamČtní knize (uloženy rovnČž v inv. þ. 30). PĜi poĜádání skupiny IV. Úþetní materiál, byly úþetní knihy rozdČleny na dvČ úþetní období podle dvou odlišných systémĤ, které byly bČhem nich používány. V jejich rámci pak byly knihy roztĜídČny podle typĤ úþtování (þasového þi systematického), pĜiþemž byla zohlednČna i pĜíslušnost dané knihy k jednotlivým mČstem spravovaným fondĤm (obecnímu, školnímu, chudinskému). Toto þlenČní odpovídá dobové odborné literatuĜe a právním normám, upravujícím úþetnictví mČst a obcí (viz výklad o úþetních knihách v pĜedcházející kapitole, odstavci Registraturní systém pĜed zpracováním).

19

PĜi tvorbČ inventárních záznamĤ u knih, které jsou všechny dochovány z doby po r. 1850, byl plný regest, vycházející ze Základních pravidel pro zpracování archivního materiálu (SAP X/1960, þ. 2, s. 228), použit pouze u knih zvláštního formátu þi poškozených, u ostatních knih je uveden pouze jejich popis a název v originálu, jak to dovoluje Metodický návod pro vyhotovování a vnČjší úpravu archivních pomĤcek v SOA PlzeĖ, þj. Sar-2613/99-61, s. 6. Pokud kniha obsahovala oddČlené záznamy dvou rĤzných agend, byla jí pĜiĜazena 2 inventární þísla a pod nimi každá agenda zvlášĢ popsána, pĜiþemž samotné þíslo knihy je stejné pro obČ inventární þísla (ve fondu inv. þ. 73 a 74 = kniha þ. 38). Inventární jednotka je nejnižší obsahová jednotka v archivním fondu, nemĤže jí tudíž být fyzická jednotlivina, v daném pĜípadČ svazek knihy (tj. evidenþní jednotka), pokud v nČm jsou zachyceny dva rozdílné obsahové, na dvou zvláštních místech knihy zaznamenané celky (agendy).69 Zvolený systém umožĖuje jednoduchou a logickou orientaci a jeví se, zvláštČ pĜi citaci þi odvolání se na pĜíslušný dokument s pomocí inventárních þísel, jako ménČ komplikovaný než, jak to stanoví zmínČný metodický návod Sar-2613/99-61 na s. 6, použití jednoho spoleþného inventárního þísla pro obČ agendy a následný popis obsahu druhé agendy knihy na dalším místČ bez nového inventárního a evidenþního þísla pouze s odkazem na pĜedchozí zaĜazení. Inspirací pro zvolený postup bylo stejné Ĝešení tohoto problému v pĜípadČ inventarizace knih Archivu mČsta Horní Slavkov.70 ýasové rozpČtí (datace) fondu bylo stanoveno (1787) 1810−1945 (1988). První údaj v závorce je uveden proto, že nejstarší písemnost z roku 1787 se dochovala ve strojopisném opisu (inv. þ. 30). PamČtní zápis o vybudování hĜbitova z roku 1890 se ve fondu dochoval pouze v opise z roku 1988 (inv. þ. 23 − originál byl po poĜízení opisu zazdČn zpČt do zdi hĜbitovní kaple, kde byl v uvedeném roce nalezen), odtud horní þasový mezník v závorce. PĜibližné þasové zaĜazení písemností, jejichž pĜesnou dataci se nepodaĜilo zjistit, je uvedeno v hranatých závorkách. U spisĤ inv. þ. 33 − PĤjþky u Penzijního spolku nČmeckých spoĜitelen a knih inv. þ. 7, 8, 66, 67, 69, 71−73 bylo pokraþováno v zápisech a vedení agendy i v období místního národního výboru (na poþátku jako místní správní komise), nástupnické organizace po mČstském úĜadu − odtud jejich þasový pĜesah do doby po zániku pĤvodce (uvedené spisy svázány s pĜedcházejícími v rychlovazaþi). Na tuto skuteþnost je upozornČno jak u tČchto položek v inventárním soupisu, tak i ve spisu o fondu Místní národní výbor Stará Role. VnitĜní skartace: BČhem zpracování bylo vyskartováno 0,01 bm. Jednalo se vČtšinou o podkladové úþetní poznámky, ojedinČle o duplicitní záznamy z rĤzných jednání a torzovitý materiál (seznamy pĜijatých odbČrných lístkĤ na obuv ze srpna z r. 1940) − viz Protokol o vnitĜní skartaci provedené pĜi poĜádání fondu Archiv mČsta Stará Role, þj. 652/04-Ca-41.3. Kategorizace fondu: Archiváliemi I. kategorie jsou inv. þ. 9 a 10 (PamČtní kniha − I. a II. svazek.71 Ostatní materiál fondu jsou archiválie II. kategorie.

69

viz Základní terminologie vztahující se k evidenci NAD a k archivním pomĤckám, þj. AS/1-2882/98, s. 2. Z logiky vČci je jasné, že v pĜípadČ svazku knihy, uvedeného ve zmínČné Základní terminologii… jako pĜíklad u definice inventární jednotky, je mínČn svazek s jednou, nikoliv dvČma þi více vedenými agendami a nelze jej tudíž dogmaticky uplatĖovat na všechny pĜípady. 70 Viz VLASÁK, c. d., s. 38. Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu. In: SAP X/1960, þ. 2, s. 228 (inventarizace knih archivĤ mČst a obcí) problematiku dvou þi více správních agend vedených v jedné knize neĜeší. 71 Viz zák. þ. 499/2004 Sb. − § 20, odst. 1−2, a PĜíloha 3, odst. 2.t. (s. 9776).

20

Fyzický stav fondu: Fond je zachován v dobrém fyzickém stavu, pouze nČkolika knihám chybí desky (inv. þ. 3, 5) a v jedné z nich (inv. þ. 67) je vytrhána þást listĤ (fol. 12−70). Napadena plísní nebo poškozena hmyzem þi hlodavci není žádná þást fondu.

IV. Struþný rozbor obsahu fondu Možnosti využití archiválií: NeúplnČ dochovaný materiál fondu umožĖuje studium tČchto témat: 1) Raabizace na panství DČpoltovice z 24. 5. 1791 (inv. þ. 30) 2) Finanþní hospodaĜení mČsta v obd. 30. let − 1945 a hospodáĜská situace mČsta za velké hospodáĜské krize a problémy se zadlužeností v obd. 30. let − 1945 (inv. þ. 32−35, 47−82). 3) PĤsobení Konzumního a spoĜitelního spolku „Vorwärts“ ve Staré Roli (inv. þ. 20). 4) Historie Staré Role v letech 1850−1932 /prĤmysl, výstavba, správa, školy, spolky, proces pĜemČny nČkdejší poddanské vesnice v moderní mČsto, jedno z prĤmyslových center porcelánového prĤmyslu/ (inv. þ. 9−11). 5) Velké stavební akce mČsta v meziváleþném období − vodovod (inv. þ. 11, inv. þ. 35 − úprava dluhĤ skupiny C, inv. þ. 40), úprava koryta potoka Rolavy (inv. þ. 22). 6) Odborné školství pro porcelánový prĤmysl, úsilí o zĜízení keramické odborné školy v letech 1911−1921 (inv. þ. 26, 38). 7) Genealogické studie (inv. þ. 1−4). Významné dokumenty a materiály: Inv. þ. 2 − Obecní matrika O−Z (1901−1941) Obsahuje zápisy podle pĜíjmení, dochován je bohužel pouze díl O−Z. Informace o hlavČ rodiny i rodinných pĜíslušnících, údaje o datu a místČ narození, sĖatku a pĜijetí do obce (rubrika Zuwachs), poznámky o úmrtí a sĖatku spojeném s odstČhováním z obce (rubrika Abgang), popĜ. poznámka o pĤvodní domovské obci (rubrika Anmerkung). Inv. þ. 9−11 − PamČtní kniha Staré Role I.+II. sv. + RejstĜík pro I. svazek. Hodnotný pramen s hojným obrazovým materiálem (vlepené dobové fotografie a pohlednice), založený mj. na výtazích z dnes již nedochovaných pramenĤ (zápisy ze schĤzí rady a zastupitelstva) a dobového tisku (Karlsbader Badeblatt), bohužel pouze do roku 1932, další svazky se nedochovaly. Inv. þ. 30 − Smlouva správy panství DČpoltovice s poddanskými vesnicemi (vþetnČ Staré Role) o provedení raabizace z r. 1791, opis z r. 1921.

V. Záznam o uspoĜádání fondu a vyhotovení pomĤcky InventáĜ zpracoval: Petr Cais. Doba zpracování inventáĜe: 1. 7. – 29. 10. 2004. Archiv: Státní okresní archiv Karlovy Vary. Datum dokonþení þistopisu: 13. 5. 2005

Petr Cais

PĜíloha þ. 1: Seznam použitých pramenĤ a literatury Prameny 21

Archivní materiály SOkA Karlovy Vary, EL NAD 1, Okresní úĜad Karlovy Vary, inv. þ. 230. SOkA Karlovy Vary, EL NAD 307, Místní národní výbor Stará Role, Kronika mČsta Staré Role. SOkA Karlovy Vary, NAD 417 1. Základní devítiletá škola Stará Role (1904−1974). SOkA Tachov, EL NAD 257, Archiv mČsta Planá, sig. 147/1. TištČné þi na internetu pĜístupné prameny a edice Administratives Gemeindelexikon der ýechoslovakischen Republik. I. Teil − Böhmen, Prag 1927. Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae. Sv. III/3 − Acta spuria et additamenta inde ab anno MCCXXXI usque ad annum MCCXL. Olomouc : Univerzita Palackého, 2000. Berní rula 2. Popis ýech r. 1954. Praha : SPN, 1953. Deutsche Gemeindeordnung vom 30. Januar 1935, pĜístupné na: www.verfassungen.de/de/de33-45/gemeindeordnung35.htm (Allgemeines) Reichs-Gesetz- (und Regierungs-)Blatt für das Kariserthum Oesterreich. Roþníky 1849, 1854. Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen, Prag 1913. Reichsgesetzblatt. Teil I. Jahrgang 1938. Zweites Halbjahr. Berlin: Reichsministerium des Innern, Reichsverlagsamt. Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich. Roþníky 1854, 1860. Sbírka zákonĤ a naĜízení státu þeskoslovenského. Roþníky 1919, 1921, 1922, 1927, 1935. Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Loketsko. Praha : SÚA, 1993. Das Sudetenbuch 1940. Zweiter Teil des Buches − Alphabetisches Verzeichnis der politischen Gemeinden im Reichsgau Sudetenland (Ortsbuch) mit dazugehörigen Ortsteilen. Teplitz-Schönau : Wächter Verlag, [1940], Das Sudetenbuch 1941. Erster Teil des Buches − Alphabetisches Verzeichnis der politischen Gemeinden im Reichsgau Sudetenland (Ortsbuch) mit dazugehörigen Ortsteilen. Bad Teplitz-Schönau : Wächter Verlag, [1941], Verordnungsblatt für den Reichsgau Sudetenland [1941]. Nummern 1 bis 39. Reichenberg : H. Winkler & Co., 1941.

Literatura Adressbuch des Sprengels der Handels- und Gewerbekammer in Eger (ýechoslovakei). Karlsbad : K. Ullmann & Co., [1922]. Berní rula. Sv. 2 − Popis ýech. Zprac. Karel Doskoþil. Praha : SPN, 1953. Geschäfts-Ordnung für die Erledigung der Gemeinde-Angelegenheiten im selbständigen Wirkungskreise. Druck: Bodenbach : Gärtner u. Co., [1922]. GNIRS, Anton, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). München : R. Oldenbourg Verlag, 1996. GÖRNER, Josef: NČmecká terminologie z doby nacistické okupace. In: Sborník archivních prací. Roþník XV (1965), þ. 2, s. 173−228. HAEMMERLE, Heinrich, Handbuch für die Gemeinden über den selbständigen und

22

übertragenen Wirkungskreis der Gemeinden und die Organe zur Ausübung desselben. 4. verb. u. verm. Augl. Wien, Manz’sche k.k. Hofverlags- und UniversitätsBuchhandlung, 1881. Hauenštejn. Horní Hrad (text: L. Zeman, K. Drhovský, M. ŠtČpánek, P. Palacký). PlzeĖ : ýeské hrady, 2003. HEMMERLE, Rudolf: Sudetenland. Wegweiser durch ein unvergessenes Land. Augsburg : Bechtermünz Verlag im Weltbild Verlag, 1996. JANÁK, Jan − HLEDÍKOVÁ, ZdeĖka: DČjiny správy v þeských zemích do roku 1945. Praha : SPN, 1989. KLIMENT, Josef, Obecní zĜízení v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku. Praha : Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1936. Kommunales Jahrbuch für die Tschechoslowakische Republik 1931. Rudolf Lodgmann (Hrsg.). Verband der deutschen Selbstverwaltungkörper in der Tschechoslowakischen Republik, [1931]. Krušné hory − Karlovarsko. Porolaví, Jáchymovsko, Klínovec. Turistická mapa. 2. vyd. (aktualizovaný dotisk), Praha : Klub þeských turistĤ, 2002 (Edice Klubu þeských turistĤ, þ. 4). KÜHNL, Josef, Geschichte der Stadt Schlackenwerth, der ehemal. Residenz der Herzoge von Lauenburg und der Markgrafen von Baden, mit Berücksichtigung der Umgebung. Schlackenwerth : Stadtgemeinde Schlackenwerth, [1923], LENHART, Jos. Joh., Fortsetzung der Memorabilien Karlsbads vom Jahre 1840 bis Ende 1858. Prag, 1860. LOEW, Ant. C., Kurzgefasste aber vollständige Chronik der weltberühmten Cur- und Badestadt Karlsbad seit deren Entstehung bis auf unsere Tage. Karlsbad : Hans Feller, 1874. MACKOVÁ, Marie, K úĜadování a spisovnám obcí a mČst, které od 1. Ĝíjna 1938 náležely pod ĜíšskonČmeckou správu. In: Archivní þasopis. Roþ. 49 (1999). Praha : Archivní správa MV ýR, 1999, s. 235−240. MARTÍNEK, ZdenČk, Archiv obce − pĜíspČvek k vymezení a charakteristice archivního fondu. In: Metodický návod na poĜádání a inventarizaci archivních fondĤ Archiv obce. Praha : Archivní správa MV ýR, 2000 (vnitĜní smČrnice þj. AS/1-284/2000 z 31. 1. 2000). Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen. Prag : Statthalterei-Buchdruckerei, 1913. PORTELE, Theodor: Akten-Plan für die Gemeindeverwaltungen des Sudetengaues. Stuttgart : R. Boorberg Verlag, 1939, 235 s. Porzellanfabriken in Böhmen 1791−1945. München : Sudetendeutsches Archiv; Benediktbeuern : Riess-Druck und Verlag, 1990. PROFOUS, Antonín, Místní jména v ýechách. Díl III. − M−ě. Praha, 1951. ěEHÁýEK, Karel: Školství v okrese Žlutice v letech 1938−1945. In: HOP 2. Ústí nad Labem : UJEP, 1998. SEDLÁýEK, August, Hrady zámky a tvrze království ýeského. XIII. díl − PlzeĖsko a Loketsko. Praha : F. Šimáþek, 1905. SCHALLER, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen. 2. Theil − Elbogner Kreis. Prag, 1785. SCHREIBER, Rudolf, Der Elbogener Kreis und seine Enklaven nach dem Dreissigjährigen Kriege. Prag, 1935. SOMMER, Johann Gottfried, Das Königreich Böhmen statistisch-topographisch dargestellt.

23

15. Band – Elbogner Kreis. Prag : Friedrich Ehrlich, 1847. SOUKUP, Josef V., Úþetní knihy obecní. In: Praktická pĜíruþka pro obecní a okresní funkcionáĜe. Vyd. Jaroslav Flögel. Praha : 1931, s. 637−679. Technické památky v ýechách, na MoravČ a ve Slezsku. III. díl − P−S. Praha : Libri, 2003. ÚLOVEC, JiĜí, Bývalá panská sídla v PĜemilovicích, Otovicích a Dalovicích. In: HSK III. Karlovy Vary : SOkA, 1995, s. 23−78. VRBATA, Jaroslav, PĜehled vývoje veĜejné správy v odtržených þeských oblastech v letech 1938−1945. In: Sborník archivních prací. Roþník XII (1962), þ. 2. Praha : Archivní správa ministerstva vnitra, Orbis, 1962, s. 45−67. VYKOUPIL, Libor, Slovník þeských dČjin. Brno : Georgetown, 1994 (Co nás spojuje, sv. 2). Zevrubný popis rozdČlení zemČ Království ýeského, [Praha, 1854]. Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu. In: Sborník archivních prací. Roþník X (1960), þ. 2, s. 218−310. Tiskem nevydané práce: STRÁNSKÝ, Rudolf − BOKOVÁ, Zdenka: Okresní úĜad Karlovy Vary. Karlovy Vary : Okresní archiv v Karlových Varech, 1969 /strojopis/ (InventáĜe a katalogy fondĤ Okresního archivu v Karlových Varech). VLASÁK, Vladimír: Archiv mČsta Horního Slavkova. ÚĜední knihy (1509)−1945. JindĜichovice : Okresní archiv Sokolov se sídlem v JindĜichovicích, 1986 /strojopis/ (InventáĜe a katalogy fondĤ Okresního archivu Sokolov se sídlem v JindĜichovicích).

PĜíloha þ. 2: Seznam použitých zkratek AM BR 2 EL NAD c. d. ýR ýSR HOP 2 HSK MNV MSK MV NAD NOZ NSDAP odst. OkÚ OZ pozn.

archiv mČsta Berní rula 2. Popis ýech r. 1954 (viz seznam literatury) evidenþní list národního archivního dČdictví citované dílo (v pĜedcházejících poznámkách) ýeská republika ýeská socialistická republika Historie okupovaného pohraniþí, 2. sv. Historický sborník Karlovarska místní národní výbor místní správní komise ministerstvo vnitra národní archivní dČdictví nČmecké obecní zĜízení = Deutsche Gemeindeordnung vom 30. Januar 1935. Nationalsozialistische deutsche Arbeiterpartei − NárodnČ socialistická nČmecká dČlnická strana odstavec okresní úĜad obecní zĜízení poznámka

24

Ĝ. z.

s. SAP SOA SOkA SPN SÚA sv. UJEP z. z.

Všeobecný zákoník Ĝíšský a vČstník vládní pro císaĜství Rakouské = Allgemeines Reichs-Gesetz- und Regierungsblatt für das Kaiserthum Oesterreich = Zákoník Ĝíšský pro císaĜství Rakouské = Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich strana Sborník archivních prací státní oblastní archiv státní okresní archiv Státní pedagogické nakladatelství Státní ústĜední archiv svazek Univerzita Jana Evangelisty PurkynČ Zákoník zemský království ýeského

PĜíloha þ. 3: Seznam starostĤ obce a mČsta Staré Role v letech 1850 – 1945 Pro dobu obecní a mČstské samosprávy od roku 1850 do roku 1945 lze ve Staré Roli doložit tyto starosty.72 Josef Lorenz (poslední obecní rychtáĜ, jako starosta poprvé zmínČn v roce 1856, ve funkci do své smrti r. 1859) Josef Schwengsbier (1859− poþ. 70. let 19. stol.?) Johann Rohm (poþ. 70. let. 19. stol. /poprvé zmínČn v r. 1873/−1883?) Rudolf Kohlert (1883−1886) Karl Reimer (1886−1889). Josef Plass (1889−1895) Rudolf Kohlert (1895 − až do své smrti 17. 6. 1898) Anton Glaser (1898−1899) Josef Dutz (1899−1909) Julius Harzer (1909−1911) 5ti þlenná správní komise (1911−1912)73 Josef Dutz (1912−1918) Ludwig Moder (1918−1919) Wenzel Lorenz (1919−1921) August Pecher (1921− až do své smrti 17. 1. 1930) Josef Möser (1930−1932) Josef Dörfl (1932−1934) Josef Möser (1934−1938) Karl Schreiter (po 4. 10. 1938 − 31. 8. 1939, komisaĜský starosta) Artur Kraus (1939−1945) 72

Do roku 1932 seznam vytvoĜen na základČ údajĤ z kroniky (inv. þ. 9−11), pro další léta na základČ podpisĤ v úĜedním materiálu. 73 Komisi jmenovalo místodržitelství, poté co 25. 7. 1911 rozpustilo obecní zastupitelstvo pro ochromení jeho þinnosti bojkotem zasedání sociálními demokraty a nČmeckými nacionály kvĤli jejich sporu s pĜedstavitelem kĜesĢanských sociálĤ Josefem Behrem − viz inv. þ. 9 (PamČtní kniha, I. sv.), s. 225.

25

PĜíloha þ. 4: Registraturní pĜehled dochovaných písemností fondu Archiv mČsta Stará Role − Inv. þ.

Oznaþení skupiny I. ÚĜední knihy a rukopisy A) Knihy po roce 1850 1. Knihy evidenþní 2. Knihy majetkové a hospodáĜské a) vlastní obecní majetek a hospodáĜství b) majetek a hospodáĜství obce a dalších subjektĤ 3. Ostatní knihy (kroniky)

− 1−4 − 5−6 − 7−8 − 9−11

II. Spisový materiál Po roce 1850 A) Spisy 1. Politické zĜízení a správa 10. Státní zĜízení 101. Prezident republiky 11. Zemské zĜízení 110. Všeob. − vyhlášky zemských orgánĤ 13. Okresní zĜízení a správa 130. Všeob. − vyhlášky okresních orgánĤ 14. Obecní zĜízení 141. Územní rozsah, hranice a název obce 146. Obecní zamČstnanci 15. Volby 151. Volby do zastupitelských sborĤ 2. Bezpeþnost a vojenství 21. Bezpeþnostní policie 212. Trestní listy 24. Vojenské záležitosti 242. Vojenská služba 3. Stavební záležitosti, doprava, ulice, vodstvo 30. Stavební záležitosti 301. Povolování staveb, kolaudace 301/206. Povolování staveb, kolaudace/ Naturální vyživovací stanice 34. Obecní ulice, cesty 344. Kanalizace 37. Vodstvo 374. Úprava tokĤ Ĝek, stavidla, jezy 4. Zdravotnictví, zvČrolékaĜství 42. PohĜební záležitosti 422. HĜbitovy

26

− 12 − 13 − 14 − 15 − 16 − 17 − 18 − 19 − 20 − 20 − 21 − 22 − 23

45. Potravinová policie 451. Kontrola cen, oznaþování zboží − 24 6. Náboženství, manželství, matriky, umČní , vČda školy, lidová osvČta, historie a pamČtní kniha 62. Matriþní záležitosti 623. Opravy matrik, dodateþné zápisy − 25 63. Vysoké, stĜední, odborné školy 633/634. Odborné školy/Živnostenské a obchodní pokraþovací školy − 26 66. Muzea, knihovny, archivy, umČl. sbírky a ústavy 664. Archivy − 27 67. Pomníky, památky a pamČtní desky 673. Pomníky 673/1 Pomníky padlým ve svČtové válce − 28 68. Lidová osvČta, historie, a pamČtní kniha 682. PĜednášky − 29 684. Historie a pamČtní kniha − 30 7. Státní obþanství, domovská pĜíslušnost, sþítání lidu, chudinská a sociální péþe 70. Státní obþanství, domov. pĜíslušnost, sþítání lidu 701/702. Státní obþanství/Domovská pĜíslušnost − 31 9. Majetek obce, obecní podniky a ústavy, finanþní hospodaĜení 91. Finanþní hospodaĜení obce 910. VšeobecnČ − 32 913. PĤjþky obce − 33 914. Fondy a nadace − 34 916. Subvence, dary, úprava dluhĤ − 35 916/917. Subvence, dary, pĜídČly, regulace dluhĤ/Obecní rozpoþet − 35 93. Vlastnictví budov a pozemkĤ 932. Využití (nájmy a þinže) − 36 933. Domovní danČ, pojištČní domĤ − 37 934. KoupČ a prodeje domĤ − 38 936. KoupČ a prodej pozemkĤ − 39 95. Obecní podniky a ústavy 958. Vodárna, vodovod − 40 96. Obecní podniky a ústavy − pokraþování 968. LáznČ − 41 97. Záležitosti pozemkových knih mČsta, pojištČní, práce a dodávky pro mČsto, vymáhání mČst. pohledávek 971. Záležitosti pozemkových knih obce − 42 972. PojištČní − 43 973. Práce a dodávky pro mČsto − 44

27

99. Vlastnictví movitých pĜedmČtĤ, zástavy a exekuce majetku. 991. Prodej a ochrana movitých pĜedmČtĤ ve vlastnictví mČsta − 45 932/993. Využití (nájmy, þinže)/Zástavy, exekuce majetku, nucené dražby, úpadek, konkurzy, vyrovnání − 46

III. Úþetní materiál Po roce 1850 A) Úþetní knihy 1. úþetní období (do 31. 3. 1940) a) Úþetní knihy všech fondĤ mČsta (strazza) − 47 b) Úþetní knihy obecního fondu 1. Knihy þasového úþtování Pokladní deníky Ostatní knihy þasového úþtování 2. Knihy systematického úþtování a) Hlavní knihy b) Pomocné hlavní knihy

− 48−50 − 51 − 52−54 − 55

c) Úþetní knihy ostatních mČstských fondĤ 1. Chudinský fond 2. Školní fond

− 56−57 − 58−59

2. úþetní období (od 1. 4. 1940) a) Knihy þasového úþtování (Zeitbücher) 1. PĜedbČžné knihy pĜíjmĤ (Vorbücher) 2. Hlavní knihy výdajĤ a pĜíjmĤ 3. Knihy denních uzávČrek

− 60−62 − 63−67 − 68−69

b) Knihy systematického úþtování 1. Berní a poplatkové knihy a) DanČ b) Obecní dávky c) Nájmy z obecních bytĤ 2. VČcné knihy rozpoþtu a) Obecní rozpoþet b) Rozpoþet školního svazu 3. Kniha úložek

− 70−71 − 72−74 − 75 − 76−78 − 79−81 − 82

IV. Ostatní materiál A) Mapy a plány

− 83−84

28

INVENTÁRNÍ SEZNAM

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah ý. knihy

I. ÚěEDNÍ KNIHY A RUKOPISY A/ Knihy po roce 1850 1 2 3

4

1) Knihy evidenþní PĜihlašovací kniha (zápisy podle jednotlivých þp.)

1895−1943

K1

Obecní matrika O−Z (zápisy podle pĜíjmení) (na desce: O − Z)

1901−1941

K2

Prvotní daĖový seznam, odd. I. Fyzické osoby (podle jednotlivých þp.) (Urliste 1940, Abteilung I. Natürliche Personen) nČm., 42x56 cm, vazba stržena a nedochovala se

1940

K3

Prvotní daĖový seznam, odd I. Fyzické osoby (podle jednotlivých þp.) (na desce: Urliste J. 1943)

1943

K4

2) Knihy majetkové a hospodáĜské

5

6

7

8

9

a) vlastní obecní majetek a hospodáĜství (knihy hospodaĜení vČcného) InventáĜ nástrojĤ a pĜístrojĤ Elektrického podniku obce Stará Role (Inventar über Werkzeuge u. Apparate des ElektrizitätsUnternehmen der Gemeinde Alt-Rohlau) nČm. 29x42 cm, sešit bez desek 1925−1940 K 5 InventáĜ veškerého obecního majetku (Inventar des gesamten Gemeindevermögens der Gemeinde Altrohlau) nČm. 47x49,5 cm, vazba poloplátČná

1927−1932

K6

b) majetek a hospodáĜství obce a dalších subjektĤ Parcelní protokol (v zápisech pokraþováno i v období MNV) (Parzellen-Protokoll der Gemeinde Altrohlau) 1923−1953

K7

RejstĜík k parcelnímu protokolu (v zápisech pokraþováno i v období MNV) [1900−1953] K 8 3) Ostatní knihy PamČtní kniha, I. svazek − 1. díl (všeobecná þást), 2. díl (chronologická þást, léta 1100−1926) (Gemeinde-Gedenkbuch, na desce: Gedenkbuch der Stadtgemeinde Altrohlau, 1. Band) 30

1920−1930

K9

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

10

11

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah ý. knihy

PamČtní kniha, II. svazek − léta 1927 − 29. 9. 1932 (Gemeinde-Gedenkbuch, na desce: PamČtní kniha Staré Role II)

[1927−1932] K 10

RejstĜík k pamČtní knize − I. svazku (na desce: Inhaltsverzeichnis zum Gemeindegedenkbuch) [1931]

31

K 11

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

(1787) 1810–1945 (1988)

Sign.

Název

ýas. rozsah

Karton

II. SPISOVÝ MATERIÁL Po roce 1850 A/ Spisy 1. Politické zĜízení a správa 12

13

14

101

110

130

10. Státní zĜízení Prezident republiky − úmrtí bývalého prezidenta T. G. Masaryka (smuteþní zasedání zastupitelstva, kondolence mČsta)

1937

11. Zemské zĜízení Vyhlášky zemských orgánĤ (mj. o zákazu nošení stejnokrojĤ politických stran z 16. 9. 1938)

1938

13. Okresní zĜízení a správa Vyhlášky okresního hejtmana a vládního rady a policejního Ĝeditele (mj. bČhem záĜijové krize r. 1938 − stanné právo ad.)

1931−1938

15

141

14. Obecní zĜízení a zamČstnanci NČmecký úĜední název mČsta

1935

16

146

PĜijetí správce domu þp. 208 ve vlastnictví obce

1918

Kondolence a smuteþní oznámení vydaná mČstským úĜadem k úmrtí zamČstnancĤ mČsta (August Pecher − starosta; Anton Pilz − kronikáĜ)

1930−1936

Kolektivní úrazové pojištČní mČstských zamČstnancĤ

1935−1943

Soupisy zamČstnancĤ mČstského úĜadu a jejich pĤsobnosti za úþelem kontroly efektivního váleþného nasazení (mj. Plán rozdČlení kompetencí mČstské správy Stará Role) 1942−1943 17

151

15. Volby Volby do zastupitelských sborĤ (mj. Obecní volby 11. 19 1932; volby do okresního a zemského zastupitelstva 26. 5. 1935; doplĖovací volby do Ĝíšského snČmu 4. 12. 1938 − seznamy kandidátĤ, korespondence, výzvy, volební lístky) 1932−1938

2. Bezpeþnost a vojenství 18

212

21. Bezpeþnostní policie Trestní listy − písmena B−F, G−H 32

1894−1940

1

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

19

Sign.

242

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah

Karton

Trestní listy − písmena I−L, M, N, P, R−U

1899−1939

2

Trestní listy − písmena V, W, Z

1903−1939

3

24. Vojenské záležitosti Vojenská služba − výzva k dokonþení, urþená sudetonČmeckým brancĤm po záboru pohraniþí

1938

3. Stavební záležitosti, doprava, ulice, vodstvo 20

301

30. Stavební záležitosti Stavby soukromých osob ve Staré Roli (mj. 4 plány)

301/206 Stavební poþiny spolku Konsum- und Sparverein „Vorwärts“ (mj. 5 plánĤ) 301

21

344

22

374

1908−1942 1911−1934

Stavba obecních domĤ þp. 386 a 387 ve Staré Roli

1923−1925

OdstranČní nehygienických a neestetických dĜevČných krámkĤ

1938

34. Obecní ulice, cesty, kanalizace Kanalizace − stavba kanálu na pozemku ýSD

1931−1933

37. Vodstvo Úprava koryta (regulace) Ĝeky Rolavy (Rohlauregulierung) − stavební práce, žádosti o subvence (mj. 5 plánĤ) 1930−1941

4. Zdravotnictví, zvČrolékaĜství 23

24

422

451

42. PohĜební záležitosti PamČtní zápis (Gedenkschrift) z 14. 11. 1890 o vybudování hĜbitova ve Staré Roli a s dalšími informacemi (mj. statistické údaje, složení obecního zastupitelstva, stavba mostu pĜes Rolavu, spolky ve Staré Roli) (opis)

(1890) 1988 4

45. Potravinová policie Vyhláška mČstského úĜadu o platbČ daní, zamezení zvýšení cen a o kursu pĜepoþtu þeskoslovenských korun na Ĝíšské marky po pĜipojení Sudet k NČmecku 1938

6. Náboženství, manželství, matriky, umČní, vČda, školy, lidová osvČta, historie a pamČtní kniha 25

623

62. Matriþní záležitosti Opravy v domovské matrice

33

1900−1941

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

26

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah

63. Vysoké, stĜední a odborné školy 633/634 Úsilí obce o zĜízení odborné keramické školy pro porcelánový prĤmysl (keramische Fachschule für Porzellanindustrie) ve Staré Roli (mj. založení Živnostenské pokraþovací školy ve Staré Roli a jejího odborného oddČlení pro porcelánový prĤmysl jako výsledek jednání) 4 664

28

67. Pomníky, památky a pamČtní desky 673/1 Popis pomníku padlým v 1. svČtové válce ve Staré Roli

29

682

684

1911−1921

66. Muzea, knihovny, archivy, umČlecké sbírky a ústavy Žádost Odborného svazu absolventĤ Státní odborné školy pro porcelánový prĤmyslu v Karlových Varech 3 (keramická škola v RybáĜích) o povolení bádání v mČstském archivu 1934

27

30

Karton

68. Lidová osvČta, historie a pamČtní kniha Pokraþovací kurzy poĜádané spolkem Deutschvölkische Vereine Altrohlau

1937

1910−1911

PĜílohy k pamČtní knize − I. a II. sv. (mj. pohlednice − 3ks /napĜ. porcel. manufaktura Ch. Ahrenfeld/; fotografie − 4ks /budovy ve mČstČ, novostavba mČstského úĜadu [1924]/; jednotliviny z písemných pozĤstalostí obyvatel mČsta /Andreas Kretschmann − pĜevod vlastnictví dominikálních pozemkĤ s domem þp. 55, Anna Zettlová, August Pecher − úmrtní oznámení rodiny/; pamČtní odznaky z rĤz. slavností, poĜádaných ve Staré Roli − 2 ks; ostatní ilustraþní mater. /napĜ. ukázky úĜedních formuláĜĤ, poukázka na levný chléb, kruhová uzavírací nálepka obecního úĜadu − na uzavíraní dopisĤ/) 1835−1939 Podkladový materiál k pamČtní knize − I. svazku (mj. poznámky kronikáĜe Antona Pilze; opis daĖové fase z r. 1787 o obci (Hauptgemeinde) Stará Role s místními jmény polí, luk, pastvin a lesĤ, opis smlouvy z r. 1791 správy panství DČpoltovice s poddanskými vesnicemi (vþetnČ Staré Role) o provedení raabizace, výpisy z matriky a školních kronik pro r. 1932 − 37 lístkĤ) (1787−1791) [1920−1938] Vyhláška mČstského úĜadu o vystavení mČstské pamČtní knihy − I. svazku veĜejnosti k nahlédnutí a o možnosti navrhnout doplnČní zápisu 1930

34

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah

Karton

Dotazy a zjišĢování zpráv a statistických údajĤ mČstským úĜadem pro potĜeby pamČtní knihy − nedochovanému III. svazku (mj. zpráva o hospodaĜení SpoĜitelny a záložny Stará Role (Spar- und Vorschuss-Kassa Altrohlau) a její fúzi se Všeobecným lidovým úvČrním ústavem (Allgemeine Volkskreditanstalt) v roce 1935 1934−1938

4

Zpráva o historii, výstavbČ a souþasném stavu mČsta Staré Role pro redakci dodatkĤ k Ottovu slovníku nauþnému 1937−1938 PĜílohy k pamČtní knize − nedochovanému III. sv. (novinové výstĜižky, pohlednice − 1 ks /katafalk s rakví T.G. Masaryka/, plakáty, prospekty a pozvánky k oslavám, pĜednáškám, výstavám a dobroþinným akcím /napĜ. zimní pomoc (Winterhilfswerk), slavnostní uvedení starosty Artura Krause do úĜadu 31. 8. 1939/, úmrtní oznámení /Johann Preis, malíĜ porcelánu/) 1937−1939 Podkladový materiál k pamČtní knize − nedochovanému III. sv. (mj. výpisy z matriky a školních kronik pro r. 1932, zápisy událostí z 20. 9. 1937 − 21. 1. 1939 /24 lístkĤ/)

1937−1939

7. Státní obþanství, domovská pĜíslušnost, sþítání lidu, chudinská a sociální péþe 70. Státní obþanství a domovská pĜíslušnost 31 701/702 Korespondence stran státního obþanství a domovské pĜíslušnosti

1919−1942

9. Majetek obce, obecní podniky a ústavy, finanþní hospodaĜení 32

910

91. Finanþní hospodaĜení obce MČsíþní vyúþtování aktiv a pasiv

1932−1937

Soupis naléhavých plateb (pĜíl. k nedochovanému spisu)

1936

Náhrada za pĜíspČvek k vyrovnání kapitálu (Beitrag zum Kapitalausgleich), zaplacený mČstem jako dlužníkem v Protektorátu ýechy a Morava sídlících subjektĤ v souvislosti s vyrovnáním kurzu mČny po zavedení Ĝíšské marky v sudetonČmeckých oblastech 1941 Soupis vkladních knížek, výpisĤ z kont a dalších dokladĤ týkajících se finanþního hospodaĜení mČsta (Wertgegenstände)

35

1941

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

33

Sign.

913

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah

Karton

PĜihláška pohledávek mČsta vĤþi penČžním ústavĤm v Protektorátu ýechy a Morava za úþelem získání pĜíplatku od Landesbank und Girozentrale für das Sudetenland 1941−1942

4

PĤjþky u Zemské banky království ýeského (mj. splátkové plány, žaloba pro nesplácení dluhĤ, kvitance za splátky)

1891−1943

5

PĤjþky u ÚstĜední banky nČmeckých spoĜitelen (Centralbank der deutschen Sparkassen) (mj. Teplická akce)

1904−1943

Státní záruka na pĤjþky 146. 900, 124. 900 a 61. 000,- Kþ

1926

PĤjþky u Všeobecného penzijního ústavu v Praze (Allgemeine Pensionsanstalt in Prag)

1926−1941

PĤjþky a vedení konta u Karlovarské spoĜitelny

1926−1943

PĤjþky, konta a hypotéky u SpoĜitelní a záložní pokladny Stará Role (Spar- und Vorschuss-Kassa Altrohlau), pozdČji Všeobecného lidového úvČrního ústavu, poboþkou Stará Role (Allgemeine Volkskreditanstalt, Zweigstelle Altrohlau), pozdČji Volksbank Altrohlau 1930−1945 PĤjþky u Penzijního spolku nČmeckých spoĜitelen Praha (Pensionsverein der deutschen Sparkassen Prag) (þást agendy i z doby MSK)

1933−1945

PĤjþky u Landesbank und Girozentrale für das Sudetenland

1939−1944 1937−1942

34

914

Fondy pro udržování regulace Rolavy

35

916

Úprava dluhĤ ze zápĤjþek skupiny A, uzavĜených pĜed 1. 1. 1935 (mj. Podrobný výkaz všech dluhĤ mČsta (Ausführlicher Ausweis/, rozpoþet a úþetní uzávČrka za rok 1935 − pĜílohy k dopisu ze 17. 8. 1936) 1935−1937 Úprava dluhĤ ze zápĤjþek skupiny B, uzavĜených po 1. 1. 1935 k vyrovnání dlužných anuit splatných pĜed tímto datem (mj. jmenný seznam þlenĤ zastupitelstva /Zustellungsbogen/, rozpoþet a úþetní uzávČrka za rok 1936 − pĜílohy k dopisu z 8. 5. 1937)

36

1936−1937

6

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah

Dodateþné zaĜazení dluhu ze zápĤjþky 651. 500,- Kþ od Karlovarské spoĜitelny, uzavĜené po 1. 1. 1935 k vyrovnání dlužných anuit splatných pĜed tímto datem, do Ĝádné úpravy dluhĤ 916/917

36 37 38

932 933 934

Karton

1937−1938

Výjimeþná úprava dluhĤ ze zápĤjþek skupiny C pro podniky a zaĜízení spravované podle zásad soukromohospodáĜských /elektrifikace, stavba vodovodu, stavba veĜejných lázní/ (mj. výmČr OkÚ Nejdek ve vČci spoleþného vodovodu pro Starou Roli a DČpoltovice z r. 1931, technický popis situace zásobování vodou obcí Stará Role a DČpoltovice z r. 1932, úþetní uzávČrka z r. 1935 a 1937, rozpoþet mČsta pro rok 1937 a 1938 − pĜílohy k dopisĤm ze 6. 12. 1937 a 6. 8. 1938) 1937−1938

6

93. Vlastnictví budov a pozemkĤ VýbČr a vymáhání nájmĤ obecních domĤ þp. 32, 139, 211, 386

1934−1936

7

PojištČní proti vloupání do úĜadoven a pokladen v domČ þp. 386 (mČstský úĜad)

1938

KoupČ domu þp. 208 od Carla Bossharda (Bosshard’sche Realität) pro potĜeby plánované odborné keramické školy pro porcelánový prĤmysl ve Staré Roli 1918 Nabídka k prodeji domu þp. 208 (Bosshard’sche Realität) − korespondence s fy. Eberl, Möschl & Co. a HospodáĜským svazem pro porcelánový prĤmysl ýsl. republiky 1922

39

936

Prodej domu þp. 387 SpoĜitelní a záložní pokladnČ Stará Role (Spar- und Vorschusskassa Altrohlau)

1928−1929

Návrh porcelánové továrny „Victoria“ Schmidt & Co. na odkoupení pozemkových parcel þ. 328 a 329 náležejících domu þp. 208 (Bosshard’sche Realität) od obce Stará Role

1919

Prodej þásti pozemkové parcely þ. 472 Konzumnímu a spoĜitelnímu spolku „Vorwärts“ (mj. geometrický plán) 1932 40

958

95. Obecní podniky a ústavy Stavba spoleþného vodovodu pro Starou Roli a DČpoltovice

1929−1930

Stavba vodovodu v rámci vodovodního svazu „Karlsbad − Land“ se sídlem ve Staré Roli

1929−1936

37

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

(1787) 1810–1945 (1988)

Sign.

Název

ýas. rozsah

Karton

Stížnost fy. Zinngewerkschaft Karlsbad k Nejvyššímu správnímu soudu proti propĤjþení dĤlních vod v katastru obcí PĜebuz a Rolava vodovod. svazu „Karlsbad − Land“ 1934−1935 41

968

96. Obecní podniky a ústavy − pokraþování Vyhláška mČstského úĜadu o opČtovném otevĜení veĜejných lázní s uvedením poplatkĤ za vstup

1937

42

971

97. Záležitosti pozemkových knih obce, pojištČní, práce a dodávky pro obec, vymáhání obecních pohledávek Pozemnostní archy (mČstská obec, škola veĜejný statek) 1904−1933

43

972

PojištČní proti ohni

1927−1943

PojištČní proti povinnému ruþení

1931−1944

Ostatní pojistky: pojištČní obecního býka, proti škodám na telefonním zaĜízení, úrazové pojištČní þlenĤ protiletecké obrany (Luftschutzunfallversicherung)

1932−1944

Náklady na dodávky uhlí pro školy ve Staré Roli (pĜíloha þ. 2 k neznámému spisu)

1936

99. Vlastnictví movitých pĜedmČtĤ, zástavy a exekuce majetku. Prodej parní pumpy a požární stĜíkaþky

1918

Protest proti obstavení pĜedmČtĤ ve vlastnictví obce pĜi exekuci fy. Möschl ve Staré Roli

1924

44

45

46

973

991

932/993 Nucená správa mČstem vlastnČného domu þp. 32 kvĤli nespláceným dluhĤm u SpoĜitelny mČsta ýeský Krumlov 1936−1937

38

7

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah ý. knihy

III. ÚýETNÍ MATERIÁL

Po roce 1850 A/ Úþetní knihy 1. úþetní období (do 31. 3. 1940) a) Úþetní knihy všech fondĤ mČsta 47

Pokladní strazza (Kassastrazze der Gemeinde Alt-Rohlau)

1938−1940

K 12

a) Pokladní deníky Pokladní deník (Kassajournal der Gemeinde. Verwaltungsjahr 1932 − , na desce: Journal Gemeindefond)

1932−1938

K 13

Pokladní deník mimoĜádného rozpoþtu (Kassajournal der Gemeinde Altrohlau. Ausserordentl. Gebarung)

1933−1940

K 14

Pokladní deník (1. 1. 1939 − 30. 11. 1940) (Kassajournal der Gemeinde, na desce: Kassa-Journal 1939−1940)

1939−1940

K 15

b) Ostatní knihy þasového úþtování Kniha hĜbitovních poplatkĤ (s uvedením data a vČku úmrtí a þp., seĜazeno podle data úmrtí) (Friedhof-Grabgebühren, na desce: Grabstellen Gebühr)

1901−1918

K 16

a) Hlavní knihy Hlavní kniha (Hauptbuch der Gemeinde Altrohlau….)

1938

K 17

Hlavní kniha 1. 1. − 31. 3. 1939 (Hauptbuch der Gemeinde Altrohlau…)

1939

K 18

Hlavní kniha pro úþetní rok 1939 (Hauptbuch der Gemeinde Altrohlau… vom 1./4. 39 − 31./3. 1940)

1939−1940

K 19

b) Úþetní knihy obecního fondu 1. Knihy þasového úþtování 48

49

50

51

2. Knihy systematického úþtování 52 53 54

39

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

55

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah ý. knihy

b) Pomocné hlavní knihy Pomocná hlavní kniha vybraných domovních þinží (na desce: Hilfshauptbuch der Mietzinse) nČm., 48x61 cm, vazba poloplátČná

1931−1940

K 20

c) Úþetní knihy ostatních mČstských fondĤ 56 57

58 59

1. chudinský fond Hlavní kniha chudinského fondu (Hauptbuch der Gemeinde Altrohlau „Armenfond“)

1933−1939

K 21

Pokladní deník chudinského fondu (Kassajournal des Armenfondes der Gemeinde Altrohlau) 1932−1940

K 22

2. školní fond Hlavní kniha školního fondu (Hauptbuch der Gemeinde Altrohlau „Schule“)

1933−1939

K 23

Pokladní deník školního fondu (Kassajournal der Gemeinde Altrohlau. Schulfond)

1933−1940

K 24

2. úþetní období (od 1. 4. 1940) a) Knihy þasového úþtování (Zeitbücher) 60

61

62

63

64

1. PĜedbČžné knihy pĜíjmĤ PĜedbČžná kniha pĜíjmĤ z výbČru daní a obecních dávek pro úþetní rok 1940 (Vorbuch der Stadtkasse Altrohlau für das Rechnungsjahr 1940)

1940−1941

PĜedbČžná kniha pĜíjmĤ z výbČru daní a obecních dávek pro úþetní rok 1941 (na desce: Vorbuch Rj. 1941) 1941−1942

K 26

PĜedbČžná kniha pĜíjmĤ z výbČru daní a obecních dávek a nájmĤ z obecních bytĤ pro úþetní rok 1942 (na desce: Vorbuch Rj. 1942) 1942−1943

K 27

2. Hlavní knihy výdajĤ a pĜíjmĤ Hlavní kniha výdajĤ pro úþetní rok 1940 (Ausgabe-Hauptbuch der Stadkasse Altrohlau für das Rechnungsjahr 1940)

K 25

1940−1941

K 28

Hlavní kniha výdajĤ pro úþetní roky 1941−1942 (do 10. 3. 1943) (Hauptbuch über die Ausgaben der Stadkasse Altrohlau...) 1941−1943

K 29

40

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

65

66

67

68

69

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah ý. knihy

Hlavní kniha pĜíjmĤ pro úþetní roky 1941−1942 (do 16. 1. 1943) (Hauptbuch über die Einnahmen der Stadkasse Altrohlau…)

1941−1943

K 30

Hlavní kniha výdajĤ pro úþetní roky 1942(!)−1944 (od 10. 3. 1943, prodlouženo až do 2. 2. 1946, již v období MNV) (Hauptbuch über die Ausgaben der Stadgemeinde Altrohlau…)

1943−1946

K 31

Hlavní kniha pĜíjmĤ pro úþetní roky 1942(!)−1944 (od 16. 1. 1943, prodlouženo až do 2. 2. 1946, již v období MNV) (Hauptbuch über die Einnahmen der Stadgemeinde Altrohlau…) nČm., 31x42,5 cm, vazba poloplátČná, fol. 12−70 vytrženy a nedochovaly se

1943−1946

K 32

3. Knihy denních uzávČrek Kniha denních uzávČrek (Tagesabschlußbuch der Stadt-Gemeinde Altrohlau mit Bestandsnachweis)

1943−1945

K 33

Kniha denních uzávČrek (v zápisech pokraþováno i v období MNV) (Tagesabschlußbuch der Stadt-Gemeinde Altrohlau mit Bestandsnachweis)

1945−1947

K 34

b) Knihy systematického (vČcného) úþtování (Sachbücher) 70

71

72

1. Berní a poplatkové knihy a) danČ Kniha výbČru pozemkové danČ pro úþetní rok 1944 (Sollbuch und Hebeliste zur Berechnung und Einhebung der Grundsteuer für das Rechnungsjahr 1944, na desce: Grundsteuer Solbuch 1944)

1944−1945

K 35

Kniha výbČru pozemkové danČ pro úþetní rok 1945 (v zápisech pokraþováno i v období MNV) (Sollbuch und Hebeliste zur Berechnung und Einhebung der Grundsteuer für das Rechnungsjahr 1945, na desce: Grundsteuer Solbuch 1945)

1945−1946

K 36

b) obecní dávky Kniha výbČru poplatkĤ za psy pro úþetní roky 1942−1945 (v zápisech pokraþováno i v období MNV) (na desce: Hundesteuer Sollbuch) 1942−1946

K 37

41

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

73

74

75

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah ý. knihy

Kniha výbČru poplatkĤ za odvoz popela a smetí pro úþetní roky 1944−1945 (v zápisech pokraþováno i v období MNV) (Hebeliste für die Asche- u. Kehrichtabfuhrgebühr. Rj. 1944 u. 1945)

1944−1946

K 38

Seznam nedoplatkĤ u poplatkĤ z místa (Raumabgabe: Rückstandsliste)

[1944]

K 38

c) nájmy z obecních bytĤ Kniha výbČru domovních þinží pro úþetní roky 1942−1944 (Hebeliste für Mietzinse) nČm., 31x43 cm, 3 sešity bez desek

1942−1945

K 39

a) obecní rozpoþet VČcná kniha obecního rozpoþtu pro úþetní rok 1940 (Haushaltssachbuch für das Rechnungsjahr 1940)

1940−1941

K 40

VČcná kniha obecního rozpoþtu pro úþetní roky 1941−1942 (Haushaltssachbuch für das Rechnungsjahr 1941 und 1942)

1941−1943

K 41

VČcná kniha obecního rozpoþtu pro úþetní rok 1943 (Haushaltssachbuch für das Rechnungsjahr 1943)

1943−1944

K 42

b) rozpoþet školního svazu VČcná kniha rozpoþtu školního svazu pro úþet. rok 1942 (Sachbuch der Stadtgemeinde Altrohlau für das Rechnungsjahr 1942, na desce: Schulverband. Sachbuch 1942)

1942−1943

K 43

VČcná kniha rozpoþtu školního svazu pro úþet. rok 1943 (Haushaltssachbuch für das Rechnungsjahr 1943, na desce: Schulverband. Sachbuch 1943)

1943−1944

K 44

VČcná kniha rozpoþtu školního svazu pro úþet. rok 1944 (Haushaltssachbuch für das Rechnungsjahr 1944, na desce: Schulverband. Sachbuch 1944)

1944−1945

K 45

3. Knihy úložek Kniha úložek pro úþetní roky 1941−1942 (Verwahrbuch der Stadtgemeinde Altrohlau für das Rechnungsjahr 1941 und 1942)

1941−1943

K 46

2. VČcné knihy rozpoþtu 76 77

78

79

80

81

82

42

Archiv mČsta Stará Role Inv. þ.

Sign.

(1787) 1810–1945 (1988) Název

ýas. rozsah ý. mapy

IV. OSTATNÍ MATERIÁL A/ Mapy a plány 83

84

Geometrický plán pozemkĤ Andrease Kretschmanna u Staré Role, s novostavbami cihelny, plavírny kaolinu a jedné budovy (oblast u soutoku již neexistujícího mlýnského potoka (Mühlbach) a Ĝeky Rolavy) (Geometrischer Plan uiber die…Grundstücken bei Alt-Rohlau… zur Erbauung einer Ziegelhütten, einer Schlam Miehle, und eines Gebäudes) Ing. Franz Daubek, místo neuvedeno, mČĜítko cca 1 : 730, kolor. rukop., 50,5x38 cm 1810 Plán mČsta Stará Role (Stadtplan von Altrohlau) autor a místo neuvedeny, mČĜítko neuvedeno (cca 1:10.000), kolor. rukopis, 88x60 cm, na rubu výĜez þásti mapy (oblasti jižnČ od nádraží), stejné mČĜítko a provedení, 43,5x28 cm

43

M1

[1926–1938] M 2

Název archivní pomĤcky: ýasové rozmezí: Poþet evidenþních jednotek: Poþet inventárních jednotek: Rozsah v bm: Stav ke dni: Zpracoval: PomĤcku sestavil: Poþet stran: Schválil: ýíslo jednací

Archiv mČsta Stará Role (1787) 1810−1945 (1988) 55 (46 knih, 7 kartonĤ, 1 mapa, 1 plán) 84 1, 96 bm 13. kvČtna 2005 Petr Cais Petr Cais 43 Mgr. Milan Augustin 336/05-Ca-72.2.2

Nově vymezené a revidované evidenční jednotky při GI 2012–2013

Název archivní pomůcky:

Archiv města Stará Role

Značka archivního fondu:

AM Stará Role

Časový rozsah části fondu:

(1787) 1810–1945 (1988)

Počet evidenčních jednotek:

69 (48 úředních knih /viz níže/, 7 kartonů /viz níže/, 2 mapy /inv. č. 83–84/, 4 fotografie na papírové podložce /v inv. č. 30/, 4 pohlednice /v inv. č. 30/, 2 předměty faleristické povahy /v inv. č. 30/, 2 jiné /v inv. č. 30/)

Počet inventárních jednotek:

84

Rozsah části fondu v bm:

2,70 bm

Stav ke dni:

3. 1. 2013

Vypracoval:

Mgr. Pavel Andrš

úřední knihy – inv. č. 1–11, 47–82, v inv. č. 75 byly definovány celkem 3 úřední knihy kartony – inv. č. 12–29, v inv. č. 30, inv. č. 31–46