SPRÁVA MAJETKU M STA

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veejná ekonomika

SPRÁVA MAJETKU MSTA Administration of property of city Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Jan ŠELEŠOVSKÝ, CSc.

Autor: Veronika PAÍZKOVÁ

Brno, duben 2006 Digitally signed by SVI(Jiri Polacek) Date: 2006.12.15 13:29:23 +01'00'

J mé n o a p í j me n í a u t o r a :

Veronika Paízková

N á z e v d i p l o mo v é p r á c e :

Správa majetku m sta

N á z e v p r á c e v a n g l i þ t i n :

Administration of property of city

Ka t e dr a :

Veejná ekonomie

V e d o u c í d i p l o mo v é p r á c e :

Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.

Rok obhajoby:

2006

Anotace Pedm tem diplomové práce „Správa majetku m sta“ je výzkum funkcí a významu majetku obce, identifikace specifik hospodaení a správy s tímto majetkem. Teoretická þást, tj. první, druhá a tetí kapitola, je zam ena na deskripci a rozbor teoretických východisek, na vymezení postavení obce jako vlastníka majetku, na sledování realizace funkcí majetku obce, na právní principy hospodaení a správy vþetn možnosti využití metod managementu v této oblasti. V praktické þásti, tj. ve þtvrté kapitole, je potom analyzována majetková základna, hospodaení s majetkem a jeho správa ve statutárním m st Brn .

Annotation The main subject of the diploma „Administration of property of city“ is represented by research of functions and relevancy of the municipal property, identification of specific management concerning municipal property. The theoretical part (i. e the first, the second and the third chapter) is focused on description and analyze of theoretical assumptions, status of the municipality as a possessor of municipal property, monitoring the realization of the functions of the municipal property, legal principles of management and administration as well as utilization manager methods in this sphere. In the practical part (i. e the forth chapter) are analyzed property base, property management and its administration of the corporate town Brno.

Klíþová slova Správa majetku, struktura majetku, rozpoþet, metody managementu, investice, majetková politika.

Keywords Administration of property, structure of property, budget, methods of management, investment, property policy.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Správa majetku m sta vypracovala samostatn pod vedením Doc. PhDr. Jana Šelešovského, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brn dne ______________

_______________________ vlastnoruþní podpis autora

Na tomto míst bych ráda pod kovala Doc. PhDr. Janovi Šelešovskému, CSc. za cenné pipomínky a odborné rady, kterými pisp l k vypracování této diplomové práce. Dále d kuji pracovník$m Magistrátu m sta Brna za poskytnuté informace a ochotnou spolupráci.

OBSAH ÚVOD.........................................................................................................................................8 1 OBEC A MAJETEK ...........................................................................................................10 1.1 Obec jako vlastník a spoluvlastník .................................................................................11 1.2 Vykonavatelé vlastnického práva obcí ..........................................................................13 1.2.1 Organizaþní složky obce..........................................................................................14 1.2.2 Písp vkové organizace ...........................................................................................14 1.2.3 Svazky obcí..............................................................................................................15 1.3 Majetek obce v historickém kontextu.............................................................................16 1.4 Význam majetku pro þinnost obce..................................................................................17 1.5 Druhy majetku ve vlastnictví obce .................................................................................19 1.6 Vhodná struktura majetku...............................................................................................23 1.7 Shrnutí kapitoly...............................................................................................................24 2 HOSPODAENÍ S MAJETKEM OBCE..........................................................................25 2.1 Základní povinnosti hospodaení....................................................................................25 2.2 Nakládání s majetkem.....................................................................................................28 2.3 Nabývání majetku ...........................................................................................................30 2.3.1 Smluvní nabývání ....................................................................................................30 2.3.2 Jiné zp$soby nabývání majetku ...............................................................................31 2.4 Evidence majetku............................................................................................................32 2.4.1 Úþetní evidence........................................................................................................32 2.4.2 Evidence v katastru nemovitostí ..............................................................................34 2.6 Rozpoþet obce.................................................................................................................34 2.7 Majetek statutárních m st ...............................................................................................37 2.8 Shrnutí kapitoly...............................................................................................................39 3 SPRÁVA MAJETKU OBCE..............................................................................................40 3. 1 Metody managementu v majetkové oblasti ...................................................................40 3.1.1 Facility management................................................................................................42 3.1.2 Projektové ízení ......................................................................................................45 3.2 Majetková politika ..........................................................................................................47 3.2.1 Zastupitelstvo obce a majetkoprávní úkony ............................................................49 3.2.2 Organizace majetkového odboru .............................................................................50 3.2.3 Rozhodování o investicích.......................................................................................51

3.3 Shrnutí kapitoly...............................................................................................................52 4 SPRÁVA MAJETKU STATUTÁRNÍHO MSTA BRNA .............................................53 4.1 Profil Brna.......................................................................................................................53 4.1.1 P$sobnost m sta a m stských þástí v majetkové oblasti .........................................54 4.2 Majetek statutárního m sta Brna ....................................................................................56 4.2.1 Struktura majetku.....................................................................................................58 4.3 Správa a hospodaení s majetkem m sta Brna................................................................64 4.3.1 Rozd lení správy majetku........................................................................................64 4.3.2 Nemovitý majetek....................................................................................................67 4.3.2 Movitý majetek ........................................................................................................77 4.4 Investiþní proces .............................................................................................................80 4.5 Shrnutí kapitoly...............................................................................................................84 ZÁVR ....................................................................................................................................85 POUŽITÉ ZROJE ..................................................................................................................89 SEZNAM OBRÁZK#, GRAF# A TABULEK ...................................................................92 SEZNAM PÍLOH.................................................................................................................93


Veronika Paízková

ÚVOD Po roce 1989 došlo k významným spoleþenským a ekonomickým zm nám. Obce znovu získaly na základ ústavního zákona þ. 294/1990 Sb. svou právní subjektivitu, z þehož plyne i znovunabytí práva vlastnit majetek, hospodait a nakládat s ním. V demokratické spoleþnosti je majetek pro obec nutným pedpokladem pro pln ní jejího poslání. Avšak díky þtyicetileté pauze, kdy obce majetek „jen spravovaly“, bylo teba vytvoit novou koncepci hospodaení s obecním majetkem. Obce se ocitly v nezávid níhodné pozici, kdy byly nuceny ešit pro n dosud nové situace plynoucí z pevád ní státního majetku na obce, z restituþních a privatizaþních proces$ apod. Musely si vytvoit vlastní koncepci majetkové politiky a podrobn ji rozpracovat pravidla pro hospodaení s majetkem, která by odpovídala daným podmínkám obce. Právní úprava je v tomto ohledu, dle mého názoru nedostateþná, protože jsou jí stanoveny pouze základní všeobecné principy hospodaení. Obce by m ly pedevším usilovat o vytvoení efektivního systému hospodaení, který by pispíval k jejímu lepšímu fungování a rozvoji, šetení veejných finanþních prostedk$ a vyšší spokojenosti obþan$.

D$vodem volby tohoto tématu byl zájem proniknout do tohoto složitého systému, nebo" majetková problematika se dotýká všech oblastí þinnosti obce a je jedním z d$ležitých kritérií jejího hodnocení. Domnívám se, že v souþasné dob je tomuto tématu v nována malá pozornost, a to nejen v praxi, ale i na úrovni akademické, což odráží i stav literatury vztahující se k této oblasti. Odborná literatura se dotýká spíše právních otázek a nepináší komplexn jší pohled na tuto problematiku. Proto bych svou prací cht la pisp t k rozšíení poznatk$ týkajících se majetku obcí jak z teoretického, tak praktického hlediska.

Cílem diplomové práce je poskytnout kompaktn jší pehled poznatk$ o jednotlivých aspektech, které souvisejí s majetkem ve vlastnictví obce, na základ analýzy dostupné literatury a píslušné právní legislativy. Takto získané poznatky potom konfrontovat se skuteþnou majetkovou situací ve vybraném m st , tj. ve statutárním m st Brn .

Pi zpracování diplomové práce jsem využila metodu deskripce a obsahové analýzy odborných publikací a legislativních zdroj$. Pi sb ru informací jsem pevážn aplikovala metodu ízeného rozhovoru se zam stnanci jednotlivých odbor$ Magistrátu m sta Brna a metodu analýzy poskytnutých interních pedpis$ a zpráv. Mezi další metody patila komparace teoretických a praktických poznatk$ a jejich následná syntéza. -8-


Veronika Paízková

Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních þástí. První þást je teoretická a druhá praktická. Dále je práce þlen na do þty základních kapitol.

V teoretické þásti je práce nejdíve zam ena na postavení obce v roli vlastníka, jsou zde zmín ni i možní vykonavatelé vlastnického práva obcí. Je zde vymezen význam majetku obce a pehled jednotlivých druh$ majetku dle r$zných hledisek klasifikace. Druhá kapitola je v nována problematice hospodaení s majetkem, jeho základním princip$m a souvisejícím aspekt$m. Tetí kapitola se zabývá správou majetku, možnostmi využití metod managementu v této oblasti a majetkové politice obce.

Praktická þást se pak soustedí na konkrétní situaci ve statutárním m st Brn . Je zde provedena analýza majetkové základny m sta, jsou zde vysv tleny vztahy mezi subjekty, které se podílejí na správ majetku m sta. Dále jsou popsána pijatá pravidla a samotný proces

hospodaení a správy majetku m sta. Toto m sto jsem si vybrala proto, že

pedpokládám, že zde budu i nadále žít a pracovat, a v ím, že díky této diplomové práci proniknu hloub ji do jeho d ní a budu tak schopna se do n j více zapojit.

Pi zpracování této práce jsem vycházela z dostupné literatury a relevantní legislativy. Použila jsem informací z dostupných internetových zdroj$ a z interních dokument$ poskytnutých pracovníky Magistrátu m sta Brna.

-9-


Veronika Paízková

1 OBEC A MAJETEK Podle Ústavy ýeské republiky se území ýeské republiky þlení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky1. Vyššími územními samosprávnými celky jsou kraje. Takže v ýeské republice je realizována dvoustupová územní samospráva. Pro každý stupe je typické, že pedstavuje urþitý územní celek, geograficky omezený, dále spoleþenství obþan$ a nakonec samosprávu veejných záležitostí, které se týkají daného spoleþenství obþan$. Obec uplatuje dva druhy p$sobnosti.

Do samostatné p$sobnosti patí záležitosti, které jsou v zájmu obce a obþan$ obce, pokud nejsou zákonem sv eny kraj$m nebo správním úad$m jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné p$sobnosti obce sv í zákon, a to hlavn zákon o obcích2. Rozsah samostatné p$sobnosti je pro všechny obce stejný bez ohledu na to, jde-li o obec s n kolika desítkami obyvatel nebo milionovou metropoli. D$vodem je skuteþnost, že právo obcí na samosprávu je ústavním právem zaruþené všem obcím stejn , a mezi obcemi tedy musí existovat naprostá rovnost. Do této p$sobností patí napíklad tyto þinnosti: schvalování programu rozvoje územního obvodu obce, hospodaení s majetkem obce, sestavování rozpoþtu obce, zakládání a zizování právnických osob, zabezpeþování místních záležitostí veejného poádku apod.

Dále obec zastává urþitý rozsah státní správy, který plní v zastoupení státu, vykonává tzv. penesenou p$sobnost. Pi výkonu této p$sobnosti se obec ídí zákony a jinými právními pedpisy, které upravují píslušný úsek státní správy. Rozsah penesené p$sobnosti se m$že v jednotlivých obcích lišit a závisí to na tom, o jaký typ obce jde. Zákon o obcích rozlišuje ti kategorie obcí, a to obce (minimální výkon státní správy), obce s pov enými obecními úady a obce s rozšíenou p$sobností3. Obce je možno dále þlenit na obce, m sta, což jsou obce, které mají alespo 3 000 obyvatel a které stanovil m stem pedseda Poslanecké sn movny, a statutární m sta, jedná se o velká m sta, která jsou oprávn na vydávat statut4. Do penesené p$sobnosti patí napíklad tyto þinnosti: evidence obyvatel, územní a stavební ízení, projednávání pestupk$, požární ochrana apod. 1

ýl. 99 a 100 ústavního zákona þ. 1/1993 Sb. – Ústava ýeské republiky. Hlava II. zákona þ. 128/2000 Sb., o obcích. 3 § 64 a § 66 zákona þ. 128/2000 Sb., o obcích. 4 Statut – zvláštní typ obecn závazné vyhlášky, ve které se stanovuje rozd lení m sta na m stské þásti nebo obvody, jejich pravomoci, souþinnost s m stskými orgány apod. 2

- 10 -


Veronika Paízková

Na svém území plní územní samospráva r$zné typy funkcí, které však spolu úzce souvisejí. V pípad funkcí sociáln -kulturního typu se územní samospráva angažuje v zabezpeþování sociální péþe a sociálních služeb pro chudší vrstvy obyvatel. Stará se o bezpeþnost obþan$, podílí se na ochran jejich majetku apod.

Typ ekonomicko-hospodáských funkcí souvisí s potebou zmírovat lokální projevy tržního selhání. Územní samospráva má za úkol zabezpeþovat veejné statky pro své obþany. Za urþitých okolností m$že vystupovat jako soukromoprávní subjekt, tzn. že m$že pronajímat þi prodávat sv$j majetek, v omezené míe m$že podnikat v rámci vedlejší hospodáské þinnosti apod. Územní samospráva ovlivuje v rámci možností daných jí zákonem sociáln ekonomický rozvoj svého území. Usiluje o zvýšení ekonomického potenciálu daného území vytváením píznivého podnikatelského prostedí, zejména v oblasti technické infrastruktury. Mezi další funkce, které souvisejí s þinností územních samospráv, patí typ technickosprávních funkcí. Tímto typem se rozumí optimální využití daného území obce, jejího majetku a potenciálu v rámci programu rozvoje obce a v souladu s územním plánem k r$zným aktivitám, které obec všeobecn preferuje.

1.1 Obec jako vlastník a spoluvlastník Obec je právnickou osobou5 a Ústava ýeské republiky i zákon o obcích ji oznaþují jako tzv. veejnoprávní korporaci, která m$že mít vlastní majetek a hospodaí podle vlastního rozpoþtu6. Postavení obce jako vlastníka upravují obecná ustanovení obþanského zákoníku o vlastnictví7. Z nich vyplývá, že: x obec je v mezích zákona oprávn na pedm t svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním; x jako vlastník je obec ve vztahu k jiným vlastník$m v rovném postavení a její vlastnické právo požívá stejnou ochranu jako vlastnické právo ostatních vlastník$; x je oprávn na domáhat se ochrany proti tomu, kdo do jejího vlastnického práva neoprávn n zasahuje;

5

§ 18 odst. 2 c) zákona þ. 40/1964 Sb., obþanský zákoník. § 2 zákona þ. 128/2000 Sb., o obcích. ýl. 101 odst. 3 ústavního zákona þ. 1/1993 Sb. – Ústava ýeské republiky. 7 Hlava první Vlastnické právo § 123 až § 135 b) zákona þ. 40/1964 Sb., obþanský zákoník.

6

- 11 -


Veronika Paízková

x je povinna zdržet se všeho, þím by nad míru pim enou pom r$m obt žovala jiného vlastníka nebo þím by vážn ohrožovala výkon jeho práv; x vlastníci (tedy i obec) sousedících pozemk$ jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míe vstup na své pozemky, popípad na stavby na nich stojící, pokud to nezbytn vyžaduje údržba a obhospodaování sousedících pozemk$ a staveb; x je povinna strp t, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém veejném zájmu byla na nezbytnou dobu, v nezbytné míe a za náhradu použita jeho v c, nelze-li úþelu dosáhnout jinak; x v c ve vlastnictví obce lze ve veejném zájmu vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout úþelu jinak, a to jen na základ zákona, jen pro tento úþel a za náhradu; x obci jako vlastníkovi náleží i pír$stky v ci, i když byly odd leny od v ci hlavní; x zvláštním pedpisem m$že být stanoveno, že urþité v ci mohou být pedm tem vlastnictví pouze obcí8.

Obce jsou pi výkonu svého vlastnického práva také speciáln „veejnoprávn “ omezovány. Vlastnictví je u obcí pojímáno z hlediska zájm$ obþan$ a m lo by tedy plnit i funkci sociální. Vzhledem k tomu, že jsou obce nezastupitelné v této funkci i ve funkci naplování veejného zájmu, je možné je oznaþit za vlastníky se „zvláštním posláním“9.

Vlastnictví majetku je d$ležitým ekonomickým pedpokladem existence samosprávy obcí. Z hospodaení s majetkem obcí plynou vlastní píjmy do jejich rozpoþtu. Jakým zp$sobem bude obec nakládat se svým majetkem, je jen její záležitostí, a má v tom naprostou suverenitu. O zp$sobu využívání majetku rozhodují volené orgány obcí, tedy zastupitelstva. Za hospodaení s majetkem obce odpovídají obþan$m10.

Obec m$že vystupovat i v roli spoluvlastníka, tzn. že se m$že podílet na výkonu vlastnických oprávn ní k urþité v ci spoleþn s jiným subjektem, popípad n kolika subjekty, a to jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou. Tato role je pro obec v tšinou rolí nežádoucí, protože obec je pi výkonu vlastnických opatení ke spoleþné v ci „omezována“ vlastnickými oprávn ními jiného vlastníka. Obec by proto m la zvažovat 8

Nap. § 9 odst. 1 zákona þ. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – Místní komunikace jsou ve vlastnictví obcí. 9 HAVLAN, P. Majetek obcí a kraj$ v platné právní úprav . Praha: Linde Praha, a. s., 2004. 10 PEKOVÁ, J. Hospodaení obcí a rozpoþet. Praha: Codex Bohemia, s. r. o., 1997.

- 12 -


Veronika Paízková

(pokud je to alespo trochu úþelné a hospodárné) opušt ní spoluvlastnického vztahu, a to nejlépe pevodem spoluvlastnického podílu na jiného spoluvlastníka nebo tetí osobu11.

Spoluvlastnictví obce má povahu spoluvlastnictví podílového. Rozhodování o hospodaení se spoleþnou v cí je založeno na tzv. majoritním principu, tzn. rozhoduje se v tšinou poþítanou podle velikosti podíl$. Pouze jde-li o d$ležitou zm nu spoleþné v ci (nap. pem na pozemkové parcely na parcelu stavební), mohou pehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o takové zm n rozhodl soud. Spoluvlastníci mají v$þi sob navzájem pedkupní právo. Proto v pípad , že chce n který ze spoluvlastník$ pevést sv$j podíl, je povinen ho nabídnout všem ostatním spoluvlastník$m.

Zvláštní úpravu spoluvlastnictví obsahuje zákon þ. 72/1994 Sb., o vlastnictví byt$, kterým se upravují spoluvlastnické vztahy k budovám, byt$m a nebytovým prostor$m. Spoluvlastníky tohoto typu jsou výluþn vlastníci tzv. jednotek12. Velikost podílu závisí na velikosti podlahové plochy jednotky vzhledem k celkové ploše všech jednotek v dom . Specifické je rozhodování o hospodaení se spoleþnými þástmi domu (nap. k rozhodnutí o podstatných zm nách týkajících se spoleþných þástí domu je zapotebí souhlasu všech vlastník$ jednotek).

1.2 Vykonavatelé vlastnického práva obcí Na výkonu vlastnických a jiných majetkových práv se mohou krom obcí podílet také jejich organizaþní složky a písp vkové organizace. Výkon vlastnického práva m$žeme rozlišit na pímý výkon, kdy jsou práva vykonávána jménem píslušného územního celku a na jeho úþet jeho orgány, dále organizaþn zprostedkovaný výkon, pi n mž práva vykonává jménem píslušného územního celku jeho organizaþní složka jako zaízení bez právní subjektivity, a právn zprostedkovaný výkon, kdy jsou práva vykonávána prostednictvím právnických subjekt$ – písp vkových organizací územního celku13.

11

HAVLAN, P. Majetek obcí a kraj$ v platné právní úprav . Praha: Linde Praha, a. s., 2004. Tj. byt$ nebo nebytových prostor anebo rozestav ných byt$ nebo rozestav ných nebytových prostor jako vymezených þástí domu podle zákona o vlastnictví byt$. 13 HAVLAN, P. Majetek obcí a kraj$ v platné právní úprav . Praha: Linde Praha, a. s., 2004. 12

- 13 -


Veronika Paízková

1.2.1 Organizaþní složky obce Obec má ze zákona14 právo zizovat vlastní organizaþní složky. Vznikají rozhodnutím zastupitelstva, které vydá zizovatelskou listinu. Organizaþní složka není právnickou osobou, a proto nem$že v právních vztazích vystupovat svým jménem, jedná tedy jménem svého zizovatele. Obce v tšinou tato zaízení zizují za úþelem pln ní svých úkol$, zejména k hospodáskému využití svého majetku a k zabezpeþení veejn prosp šných þinností. Zákon doporuþuje tuto formu hospodaení pro takové þinnosti, které nevyžadují velký poþet zam stnanc$, nepotebují složité a rozsáhlé strojní vybavení, nejsou vnitn organizaþn þlen né a nevstupují do složitých ekonomických nebo právnických vztah$.

Organizaþní složka nemá vlastní majetek, jen spravuje majetek, který jí byl pedán pi zízení do „správy“. Tento majetek m$že využívat pro úþely svého zízení, a to v rámci vymezených pravomocí zizovatelem. M$že vstupovat do majetkoprávních vztah$, které se týkají nabývání majetku danou obcí a nakládání s majetkem dané obce. Takto se ovšem d je v rámci rozhodovací pravomoci zastupitelstva a rady obce. Vedoucí organizaþní složky, kterého jmenuje zastupitelstvo, má nejširší jednatelské oprávn ní. Ten m$že þinit jménem obce všechny právní úkony týkající se dané organizaþní složky. Další osoby oprávn né p$sobit v organizaþní složce jsou zam stnanci obce. Dále je nutné uvést, že organizaþní složka obce není samostatnou úþetní jednotkou, její rozpoþet je souþástí rozpoþtu jejího zizovatele.

1.2.2 Písp vkové organizace

Obec zizuje písp vkové organizace pro takové þinnosti své p$sobnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Písp vková organizace vzniká na základ zizovatelské listiny, jejíž obsah je dán zákonem15. Jedná se o organizaci se samostatnou právní subjektivitou, tzn. že v právních vztazích vystupuje svým jménem.

14

§ 35 zákona þ. 218/2000 Sb., o obcích, nebo § 23 zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþt$. 15 § 27 odst. 2) zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþt$.

- 14 -


Veronika Paízková

Charakteristickým znakem písp vkové organizace je, že nemá majetek ve vlastnictví, ale jen ve „správ “. Proto ve zizovatelské listin musí být vymezen majetek ve vlastnictví zizovatele, který se písp vkové organizaci pedává do správy k jejímu vlastnímu hospodáskému využití. To se provádí na základ tzv. soupisu, který obsahuje veškeré údaje o pevád ném majetku. Vedle vymezení majetku je také d$ležité definovat majetková práva, která písp vkové organizaci umožní, aby sv ený majetek vþetn majetku získaného vlastní þinností, spravovala pro hlavní úþel, k n muž byla zízena.

Písp vková organizace hospodaí s pen žními prostedky získanými vlastní þinností a s pen žními prostedky pijatými z rozpoþtu zizovatele. Dále hospodaí s prostedky svých fond$ a s pen žními dary od fyzických a právnických osob. Územní samosprávný celek jako zizovatel poskytuje písp vek na provoz své písp vkové organizaci v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích poteb. Pokud písp vková organizace vytváí ve své doplkové þinnosti zisk, m$že jej použít jen ve prosp ch své hlavní þinnosti; zizovatel m$že organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Zizovatel má právo provád t kontrolu hospodaení písp vkové organizace.

1.2.3 Svazky obcí K pln ní n kterých spoleþných aktivit mohou obce vytváet dobrovolné svazky obcí16. Jedná se o úkoly v oblasti školství, sociální péþe, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veejného poádku, ochrany životního prostedí, shromažování a odvozu komunálních odpad$, zásobování vodou, þišt ní odpadních vod, systému veejné osobní dopravy. Pedm tem þinnosti svazku obcí m$že být také správa majetku obcí, zejména místních komunikací, les$, domovního a bytového fondu, sportovních a kulturních zaízení.

Svazek obcí je právnickou osobou a hospodaí s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho þlenské obce podle stanov svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou vlastní þinností. Majetek vložený obcí do hospodaení svazku obcí z$stává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na n þlenská obec penesla podle stanov svazku obcí. Svazek obcí hospodaí podle svého rozpoþtu, který si sestavuje a jehož návrh musí vhodným zp$sobem zveejnit nejmén do dobu 15 dn$ ped jeho projednáním. 16

ýást pátá zákona þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþt$.

- 15 -


Veronika Paízková

1.3 Majetek obce v historickém kontextu Prvním právním pedpisem, který vymezil ti hlavní atributy obcí, mezi než patila i existence vlastního majetku, byl íšský obecní zákon, vydaný v roce 1862. Jednotlivé stupn územní samosprávy na našem území vlastnily tradiþn r$zný majetek, jak movitý, tak nemovitý, a to až do konce roku 1949.

31. 12. 1949 došlo ke znárodn ní veškerého majetku obcí, stalo se tak po reorganizaci veejné správy, kdy zanikly zem a byly zízeny národní výbory. Od té doby až do roku 1990 národní výbory majetek pouze spravovaly.

Po sametové revoluci v roce 1989 nastal v zemi demokratizaþní proces. Obcím bylo nutné vrátit alespo þást majetku, stalo se tak na základ zákona þ. 172/1991 Sb., o pechodu n kterých v cí z majetku ýeské republiky do vlastnictví obcí, ve zn ní pozd jších pedpis$. Jednalo se o historický majetek17 a majetek, se kterým hospodaily bývalé národní výbory. Pokud po roce 1989 došlo k rozd lení obcí, vrácený historický majetek se d lil mezi nov vzniklé samosprávní obce rovným dílem, jestliže došlo po roce 1950 ke slouþení obcí, historický majetek bývalých samostatných obcí se vrátil nové slouþené obci. Není nic zvláštního na tom, že obcím nebyl vrácen veškerý majetek. D$vodem byl pesun vlastnictví na jiné subjekty v období pedcházejících þtyiceti let.

Na základ rozhodnutí ministerstva kultury mohly obce získat zp t n které kulturní památky, muzea, galerie apod. Obcím se vrátil bytový fond s pozemky tvoícími jeden funkþní celek (jednak jako historický obecní majetek), a domy, které vlastnily obce v tzv. pímé správ (spravované podniky bytového hospodáství) nebo byly postavené po roce 1949 státem v rámci státní bytové výstavby, vþetn píslušenství dom$ (nap. zaízení prádelen apod.).

Do vlastnictví obcí zpravidla nepešly objekty nebytových dom$, nap. kotelny apod. Obce nezískaly ani majetek podléhající restitucím, tzn. na který uplatnily nároky oprávn né osoby. U nemovitého majetku, který dostaly v uplynulých letech obce do vlastnictví, a to jak

17

Historickým majetkem rozumíme majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949, zahrnoval zejména lesy, zem d lskou p$du, stavební pozemky, stavby a pozemky tvoící jeden funkþní celek, patil tam také majetek, který obce vlastnily mimo své katastrální území.

- 16 -


Veronika Paízková

ze zákona, tak rozhodnutím, musela být provedena zm na vlastnického práva zápisem do katastru nemovitostí u píslušného katastrálního úadu.

V letech 1992 – 1994 obce, zejména malé, prodávaly nemovitý majetek. Daly tak pednost okamžitému píjmu z prodeje ped menším, ale dlouhodobým píjmem z pronájmu nemovitostí. D$vodem pro prodej nemovitostí byl i jejich zchátralý stav (pedevším v pípad navráceného bytového fondu). Tento majetek se tak v mnoha pípadech stal pro obce bemenem, nebo" se jim nedostávaly v rozpoþtech finanþní prostedky na opravu a údržbu.

V 90. letech 20. století obce majetek prodávaly, zárove však mnoho obcí zv tšilo sv$j majetek. Získané kapitálové píjmy z prodeje navráceného majetku v tšina obcí totiž použila na financování investic, nákup a rozšíení zejména dlouhodobého hmotného majetku v rámci budování technické infrastruktury. To znamená, že obce postavily vodovody, þistiþky odpadních vod, budovaly obþanskou infrastrukturu, nakupovaly nemovitý a movitý majetek apod.

Zvláštní þást majetku obcí získaného od státu pedstavovaly cenné papíry. Obce je obdržely bezúplatným pevodem v rámci procesu privatizace od Fondu národního majetku. Cenné papíry byly vydány v zaknihované podob a jednalo se pedevším o akcie infrastrukturních podnik$ a distribuþních spoleþností v oblasti energetiky, teplárenství, vodárenství a kanalizace. Obce tak nap. získaly 34 % akcií plynárenských a energetických spoleþností a 80 – 90 % akcií podnik$ p$sobících v oblasti vodního hospodáství. Dále dostaly akcie n kterých velkých spoleþností celostátního významu, jako je nap. ýeská spoitelna, pípadn klíþových, ale i menších podnik$ daného regionu þi lokality.

1.4 Význam majetku pro þinnost obce M sta a obce zaazuje mezi subjekty, které mohou mít vlastní majetek, již ústava. Užívání majetku a nakládání s ním je pln v kompetenci píslušného þlánku územní samosprávy, na úrovni m st a obcí rozhoduje jejich zastupitelstvo. O využití majetku sice rozhoduje v mezích strategických dokument$ (nap. dle územního þi investiþního plánu) a právních pedpis$, ale jinak rozhodnutí spoþívá þist na jeho úsudku a preferencích, tudíž zde hrozí urþité riziko. Toto riziko spoþívá v tom, že majetkového potenciálu obce nebude využito - 17 -


Veronika Paízková

optimáln jším þi efektivn jším zp$sobem, než by tomu bylo v pípad , kdyby o majetku rozhodoval odborný tým.

Vlastnictví majetku má hned n kolik d$ležitých význam$. Dnes, v demokratickém stát si lze jen t žko pedstavit, že by obec žádný majetek nevlastnila a že by veškeré rozhodování záviselo jen na centrální moci. Obec potebuje urþitou míru nezávislosti a flexibility, aby mohla operativn reagovat na m nící se podmínky, které jsou specifické pro každé konkrétní území obce. Vlastní majetek je pro obec nutný už z prostého d$vodu: pro výkon vlastní þinnosti, tzn. þinnosti související s provozem úadu jako takového.

Dále obec jako veejnoprávní korporace v rámci své samostatné p$sobnosti zajiš"uje pro své obþany urþité druhy veejných služeb, které mají pedevším lokální charakter a slouží k uspokojování poteb obþan$ žijících na území obce. Základní závaznou povinností je vytváet podmínky pro školní docházku a vytváet podmínky pro nakládání s komunálním odpadem, ostatní veejné služby pak závisejí na rozhodnutí zastupitelstva a možnostech obce. Pokud se však zastupitelstvo rozhodne zídit urþitou veejnou službu, musí zaruþit její chod, kontrolu, financování, a to vyžaduje, aby také m la znaþný materiální potenciál.

Každá veejná služba potebuje ke svému výkonu urþitý majetek. Napíklad k zajišt ní bezpeþnosti a veejného poádku, což je st žejní souþástí péþe o všestranný rozvoj území a o poteby obþan$, m$že být zízena obecní policie. Její technické vybavení si podle bezpeþnostní situace a ekonomických možností urþuje obec. Nezbytností jsou uniformy, policejní vozidla, policejní budovy. Mnohé obecní policie mají svá operaþní stediska, linky tísového volání, kynologický oddíl, starají se o kamerový systém apod. Do samostatné p$sobnosti také patí zizování jednotky sboru dobrovolných hasiþ$. Zde musí obec napíklad zajistit hasiþská auta, výstroj hasiþ$, komunikaþní prostedky, musí peþovat o zdroje vody pro hašení požár$ a další skuteþnosti, které s výkonem této služby souvisejí. A takto by se dalo pokraþovat u každé jednotlivé služby, kterou má obec možnost poskytovat.

A" už se tedy jedná o služby v oblasti sociální péþe, zdravotní péþe, kultury, školství, dopravy, bydlení þi v oblasti ochrany životního prostedí, vždy obec musí zvážit, nakolik je služba potebná a zdali k jejímu zabezpeþení má dostatek finanþních a majetkových prostedk$. V praxi v tšina obcí využívá možnosti pevodu výkonu veejných služeb

- 18 -


Veronika Paízková

na své organizaþní složky þi písp vkové organizace. Sv uje jim tedy i potebný majetek, u kterého však musí být pesn vymezená vlastnická práva.

Majetek také pro obec pedstavuje možnost existence a rozvoje vlastní podnikatelské þinnosti, získání úv ru, nebo" m$že za úv r ruþit svým nemovitým majetkem. Zde je však otázkou, zda je vlastní podnikání pro obec píhodné a zda neohrozí základní poslání obce. Jist pedstavuje další pen žní zdroj obecního rozpoþtu, n kdy je to zdroj velmi podstatný. Na druhou stranu však existuje riziko, že honba za podnikatelským ziskem m$že potlaþit správný a ádný výkon základních funkcí obce. Existují proto r$zné názory a d$vody, proþ obcím podnikání umožnit þi nikoliv.

Zvlášt pro malé obce je vlastní podnikání možností, jak zabezpeþit pro své obþany ty oblasti, které jinak ve v tších obcích zastešuje soukromý sektor. V obcích s malým poþtem obyvatel nemusí být pro soukromé podnikatele dostateþn výhodné si zde otevít svou živnost, nap. obchod s potravinami. V obci však žijí obþané (zvlášt starší a nemocní), kteí nemají možnost dopravit se do v tší obce a tam si nakoupit. Obec je proto nucena zajistit prodej alespo základních potravin. Podnikání obcí m$že být i nástrojem, jak zvýšit turistický ruch na svém území. Provozování koupališ", kin a lyžaských vlek$ jist do obce piláká více návšt vník$ a navíc uspokojí poteby samotných obþan$ obce.

Otázkou zde však z$stává, aby takto vynaložené investice byly opravdu úþelné a obec se nedostala díky nim do finanþních potíží. Dalším argumentem proti výkonu hospodáské þinnosti obcemi je fakt, že by mohl ovlivnit výkon t ch þinností, které obci ukládá zákon. Panují také názory, že zajišt ní n kterých veejných služeb soukromým sektorem je mnohdy efektivn jší a úþeln jší.

1.5 Druhy majetku ve vlastnictví obce V odborné literatue jsou uvád ny r$zné klasifikace majetku obcí dle r$zných kritérií a aspekt$.

Hovoí-li se o základním þlen ní majetku, jedná se o v ci movité, které pedstavují vybavení úadu a obecních organizací, které jsou zízeny pro zabezpeþení veejných statk$, - 19 -


Veronika Paízková

stroje, dopravní prostedky apod. Další skupinou jsou v ci nemovité, což jsou hlavn pozemky, tj. pole, lesy, zahrady, stavební parcely, komunikace, veejná prostranství, chodníky, parky, rybníky, skládky komunálního odpadu, a budovy, tj. obecní úad, školy, školská zaízení, kulturní objekty, bytové domy, domy s peþovatelskou službou, domovy d$chodc$ apod. Dále to mohou být hrady a zámky, sportovní zaízení, hbitovy a krematoria. Nesmíme však zapomenout na skupinu, kterou tvoí finance, tzn. prostedky na b žném úþtu, termínovaném úþtu a finanþní investice, jako jsou akcie a podílové listy. Poslední skupinu pedstavuje infrastruktura, kde se jedná o vodovody, kanalizace, þistírny odpadních vod, veejné osv tlení, rozvody plynu, vedení rozhlasu, kabelové televize atd.

Samospráva obce by m la projít výþet výše zmín ného majetku nacházejícího se na jejím území a u každého zaízení ov it vlastnictví, stanovit zda je pro fungování obce potebný, v jakém rozsahu, jakému okruhu uživatel$ slouží a jak by m l být využíván a provozován.

Z hlediska ovlivování bonity je významné, jaký majetek obec vlastní a jaké je jeho ocen ní, jaké je jeho þlen ní podle toho, k jakému úþelu slouží. Proto je zde majetek rozd len dle hlediska jeho využití do n kolika skupin.

První je tzv. kmenový majetek, který slouží k výkonu správních funkcí obce, jak v penesené, tak samostatné p$sobnosti. Druhou skupinu pedstavuje majetek v sociální a vzd lávací oblasti, který je urþen vybrané skupin obyvatelstva; jedná se o mateské a základní školy, domy s peþovatelskou službou, domovy d$chodc$. Dále

obec vlastní

majetek ve veejné oblasti, jenž slouží v tšin obyvatelstva pro veejn prosp šné úþely, jako je veejná doprava, veejné osv tlení, komunikace, veejná zele, likvidace komunálního odpadu, hbitov atd. ýtvrtá skupina je zastoupena majetkem v zájmové oblasti, má nezastupitelnou funkci ve spoleþenském život obce; jedná se o sportovní zaízení a kulturní zaízení vþetn divadel a kin.

Krom toho má obec majetek, který m$že využít v komerþní oblasti a který dokáže být v tšinou na rozpoþtu obce nezávislý. Jde o dodávky tepla, vodovody, kanalizace. Jedná se o majetek, který je vložený do municipálních podnik$ nebo do spoleþností s ruþením omezeným ve form majetkových podíl$ za úþelem jeho zhodnocení a získání dalších zdroj$ pro rozpoþet. Je to majetek, který obec v krátkém þasovém horizontu nebude potebovat

- 20 -


Veronika Paízková

k uspokojování veejných poteb a m$že ho tedy takto využít. Poslední d$ležité využití zastupuje finanþní investování za úþelem ízení likvidity.

V ýeské republice majetek obce také pedstavuje historický majetek, který obec vlastnila k 31.12.1949 – pokud jde o nezastav né pozemky, pozemky zastav né stavbami ve vlastnictví fyzických osob a stavby s pozemky tvoícími se stavbou jeden funkþní celek. Patí sem majetek, ke kterému pešlo právo hospodaení na obec z národního výboru ke dni 23. 11. 1990 a pokud obec s tímto majetkem hospodaila ke dni úþinnosti zákona o majetku obce; dále v ci, se kterými zaþala obec hospodait po 23.11.1990; obytné domy a pozemky tvoící funkþní celek, pokud: jsou v katastru obce, jsou ve vlastnictví ýeské republiky a právo hospodaení k nim náleží organizacím, u kterých na obec pešla funkce zizovatele nebo funkce zakladatele a pokud nepecházejí do vlastnictví obce jako historický majetek.

Jak již bylo výše uvedeno, základním pedpokladem pro ádné fungování obce je mimo jiné i vlastnictví majetku. Klíþovou roli zde hraje vlastnictví infrastruktury18. Infrastruktura je chápána jako celý soubor odv tví, které zajiš"ují pedpoklady pro existenci a další rozvoj všech ostatních þinností obce, pedevším její ekonomiky. Infrastrukturu d líme na technickou infrastrukturu a sociální služby.

Do oblasti technické infrastruktury spadají technické sít (elektrické vedení, vodovody, kanalizace aj.) a jejich obslužné budovy a stavby (þistiþky odpadních vod, vodojemy aj.). Zvláštní místo zde zaujímá doprava, do jejíž oblasti spadají organizace ízené jak státem (ten má na starost železniþní, leteckou a vodní dopravu a správu a výstavbu dálnic a silniþní sít ), tak také municipalitami (zde se jedná o silniþní a m stskou hromadnou dopravu a správu místních komunikací). Tento sektor není v rámci municipalit píliš rozsáhlý, za to je velmi významný.

Dalším d$ležitým rozvíjejícím sektorem technické infrastruktury jsou spoje, pedevším v oblasti telekomunikace a informatizace. Jejich nezastupitelná úloha se projevuje na všech úsecích a stupních ízení a komunikace mezi lidmi. Náleží sem pošta, novinová služba, informaþní sít a telekomunikace.

18

TOTH, P. Ekonomika m st a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta národohospodáská, 1998.

- 21 -


Veronika Paízková

V oblasti energetiky spadají do technické infrastruktury obcí obvykle rozvody a místní zdroje, nikoliv hlavní producenti. Lze sem zahrnout jadernou, vodní a geotermální energii a další alternativní zdroje energie. Z komunálního pohledu lze tuto oblast rozd lit na energetické sít a výrobní zaízení. Mezi energetické sít patí rozvody elektrické energie, rozvod tepla a plynové rozvody, mezi výrobní zaízení m$žeme zaadit elektrárny, teplárny, výtopny a kotelny a místní zdroje tepla.

Nesmíme zapomenout ani na oblast vodního hospodáství, která obsahuje vodovodní sít , kanalizaþní sít , úpravny vody, þistírny odpadních vod, vodárenské nádrže aj. Veejné kanalizace zpravidla svým rozsahem odpovídají velikosti obce, což má dopad i na jejich tém výluþné municipální vlastnictví.

Poslední, nemén d$ležitou oblastí jsou služby, které souvisejí se životním prostedím a do kterých lze zahrnout i správu a údržbu veejné zelen a þistoty obce. Tuto oblast pedevším pedstavuje odvoz a zneškodování tuhých, komunálních odpad$, þišt ní komunikací, péþe o d tská hišt , údržba veejné zelen atd.

Pokud se jedná o þást infrastruktury zvanou sociální služby, m$žeme íct, že klasickým pedstavitelem jsou þinnosti týkající se školství. Tato služba je poskytována pevážn zdarma a je zdrojem kladných externalit. Obce v tšinou zizují pedškolní zaízení, základní školy a zaízení jim sloužící (jídelny, t locviþny apod.). Ne všechny obce však disponují školním zaízením - jde se pedevším o menší obce, které jsou proto závislé na t ch v tších.

Dalším typickým pestavitelem sociálních služeb s vysokými externími efekty je zdravotnictví. V ýeské republice mají všichni obþané díky zdravotnímu pojišt ní právo na bezplatnou péþi, na léky a zdravotní pom$cky za podmínek, které stanoví zákon. Potebná zdravotní péþe by m la zahrnovat ambulantní i ústavní léþebnou péþi, rehabilitaci, prevenci, poskytování lék$ a zdravotních pom$cek, lázeskou péþi a dopravu nemocných. Finanþní zdroje tvoí obþané (díky pojišt ní), podniky, státní rozpoþet, rozpoþty obcí a kraj$, úv ry, dary aj.

Služby a dávky sociálního zabezpeþení patí také do odv tví sociálních služeb. Jsou urþeny pro ty obþany, kteí se ocitli v nepíznivé životní situaci. Stát je povinen poskytovat urþité sociální služby každému obþanovi, když jeho píjem není natolik vysoký, aby si službu mohl - 22 -


Veronika Paízková

uhradit sám. M$že se napíklad jednat o zaízení sociální péþe, domovy pro matky s d tmi, jídelny pro d$chodce, stanice peþovatelské služby aj.

Finanþní zdroje obce mohou sm ovat i do oblasti kultury. Obec však nemá ze zákona povinnost zizovat þi dotovat kulturní zaízení. Asi nejvíce problémovou oblast pedstavují kina a divadla, jejichž ekonomické výsledky se zhoršují a n kterým hrozí zrušení.

Do oblasti sociálních služeb lze také v širším slova smyslu zahrnout bydlení a údržbu bytového fondu. Tato oblast je však natolik rozsáhlá, že bývá þasto hodnocena zvláš". Patí sem správa, udržování, reprodukce bytového fondu a další þinnosti související s bydlením. U bytového fondu existuje p t základních forem vlastnictví – obecní, státní, družstevní, osobní a soukromé a podnikové.

1.6 Vhodná struktura majetku Pro efektivní využívání majetku a efektivní hospodaení je nutné, aby m l uzemní samosprávný celek vhodnou strukturu majetku. Pro tuto strukturu nelze jednoznaþné urþit univerzální normu. Situace jednotlivých územních celk$ se od sebe navzájem liší. Tyto rozdíly jsou zp$sobeny nap. územní velikostí, rozdílným výkonem penesené p$sobnosti, jinými potebami obþan$ daného celku, zp$soby zajiš"ování veejných statk$ a služeb apod. Záleží zde hlavn na ídících orgánech konkrétních územních celk$, jak jsou schopny vlastní situaci posoudit a na základ toho pak þinit rozhodnutí.

D$ležitou roli v této oblasti hrají majetkové odbory, které pipravují podklady pro rozhodnutí zastupitelstva þi rady obce a následn tato rozhodnutí vykonávají. Je d$ležité jak je organizaþn zajišt na majetková problematika v dané obci, jaké vnitní pedpisy jsou k tomuto úþelu vytvoeny a uplatovány.

- 23 -


Veronika Paízková

1.7 Shrnutí kapitoly Obce získaly po roce 1989 op t svoji právní subjektivitu a ocitly se tak v postavení, které jim pineslo mnohem v tší svobodu. Bylo na n peneseno více pravomocí, ale také více zodpov dnosti za pln ní funkcí, jež obce pevzaly od státu. Obec jako vlastník majetku vstupuje do nejr$zn jších právních vztah$, ve kterých si však musí poþínat zvlášt obezetn , nebo" hospodaí s veejným majetkem, se kterým by m lo být nakládáno v rámci veejného zájmu obyvatel obce. Samotný výkon vlastnických práv m$že obec penést i na jiné subjekty, které bu jednají jménem obce, nebo jménem daných subjekt$. V tomto pípad je však pro obec nezbytné správné „ošetení“ t chto vztah$, nebo" delegace práv by m la obci pomoci a ne ji situaci komplikovat.

Do kapitoly je také zaazeno krátké ohlédnutí do historie samotné správy majetku. Je nutné podotknout, že s d$sledky zm n, které prob hly v letech 1949 až 1989, se mnoho obcí stále potýká a ješt dlouho potýkat bude. Zejména se jedná o znárodn ní nemovitého majetku a diferencovaný zp$sob evidence vlastnických vztah$. Obec nyní musí pracn ov ovat skuteþné vlastnictví „navráceného“ majetku a výsledky pak ádn vypoádat. Je však bezesporu, že majetek má pro obce hned n kolik d$ležitých význam$. Na druhou stranu je „smutné“, že mnohé obce majetkové oblasti nepikládají moc velkou prioritu, a to z d$vod$ kapacitních možností jak pracovních sil, tak i financí.

- 24 -


Veronika Paízková

2 HOSPODAENÍ S MAJETKEM OBCE

Právní úprava hospodaení s majetkem obcí je bohužel nedostateþn obsažena v zákon o obcích, jsou zde popsány jen základní principy hospodaení. Dosud nedošlo k pijetí samostatného zákona o majetku územních samosprávných celk$. Existuje jen zákon19 upravující majetek státu. Slovenská republika je v tomto ohledu dále, již v roce 1991 byl pijat zákon o majetku obcí20. Tento zákon komplexn eší majetkovou problematiku obcí, obsahuje úpravu pechodu vlastnictví na obce a jejich majetkové postavení, postavení organizací obcí, hospodaení s majetkem obce aj.

Kv$li chyb jící ucelené právní úprav se v této oblasti þasto využívá pedpis$, které mají obecný charakter (jedná se nap. o obþanský nebo obchodní zákoník). Hospodaení s majetkem obce si však pro svoji povahu vynucuje i „zvláštní“ úpravu, kterou zahrnují napíklad rozpoþtová pravidla územních rozpoþt$.

I když by obci byla dána komplexní právní úprava týkající se majetku obce, nezaruþovalo by to, že systém hospodaení bude efektivní. Jednotná právní úprava by však þásteþn zabránila omyl$m a rozdílným výklad$m

právních pedpis$, které jsou obcím pi hospodaení

s majetkem k dispozici. Záleží hlavn na orgánech veejné správy, jaké metody použije a jakými vnitními pedpisy doplní pravidla hospodaení tak, aby zajistili skuteþn hospodárné, efektivní a úþelné hospodaení se svým majetkem. Prakticky není myslitelné, že by existoval jeden univerzální systém, který by platil pro všechny územní celky, a" už by se jednalo o malé obce þi m sta nebo kraje. Každý územní celek se nachází v jiné situaci a výkon jednotlivých þinností ovlivují odlišné specifické okolnosti.

2.1 Základní povinnosti hospodaení Pehled základních povinností hospodaení poskytuje § 38 zákona o obcích21. Tato úprava je pímo zam ena na majetek obce. Krom t chto povinností musí však obec dodržovat další

19

Zákon þ. 219/2000 Sb., o majetku ýeské republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Zákon þ. 138/1991 Zb., o majetku obcí – zákon Slovenské republiky. 21 Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích.

20

- 25 -


Veronika Paízková

pedpisy, které platí jak pro fyzické, tak právnické osoby a váží se k majetku. Jedná se nap. o pedpisy o bezpeþnosti práce a technických zaízení nebo pedpisy na úseku ochrany kulturních památek.

První klíþovou povinností je využívat majetek úþeln a hospodárn v souladu se zájmy obce a s úkoly, které souvisejí s její zákonem danou p$sobností. Mezi vlastnická oprávn ní jako je právo v ci držet a nakládat s nimi patí také právo v ci užívat. Toto právo obec opravuje k použití majetku k tomu, aby mohla plnit své úkoly a poslání.

S majetkem však nem$že být nakládáno libovoln , jeho rozsah a zp$sob je dán jednak požadavkem úþelnosti a hospodárnosti pi využívání majetku a jednak požadavkem, aby byl majetek používán jen v rámci pln ní cíl$ obce. Existuje ada omezení pi využívání majetku. Obec jako vlastník se musí pi užívání v ci zdržet všeho, þím by ohrožovala výkon práv druhého subjektu. Napíklad nesmí ohrozit sousední stavby, obt žovat sousedy nadm rným hlukem a prachem, je povinna za urþitých podmínek umožnit vstup na pozemek druhé osob apod. To však byla omezení, která platí pro vlastníky obecn .

Existují ješt omezení, která jsou dána zvláštními právními pedpisy a slouží k ochran veejného zájmu. M$žeme je rozd lit do tí typ$. Za prvé jsou to pípady, kdy si zvláštní povaha v cí vyžaduje souhlas státního orgánu v c využívat22. Dále jsou to omezení v podob v cných bemen založených zvláštními právními pedpisy23. Tetím typem jsou omezení, která chrání okolí ped škodlivými následky užívání urþitých v cí nebo ped škodlivými následky urþitých živelných událostí24.

Mezi další povinnosti patí péþe o zachování a rozvoj majetku. Obec by se tedy m la snažit uchovat majetek ve stávající podob a zvyšovat jeho kvantitu a kvalitu, patí sem však i ochrana majetku ped zniþením, poškozením þi odcizením. K tomuto úþelu musí být vyvíjeny urþité aktivity a þin na urþitá opatení.

22

Nap. obec potebuje souhlas píslušného orgánu k odn tí p$dy ze zem d lského p$dního fondu podle zákona þ. 334/1992 Sb., o ochran zem d lského p$dního fondu. 23 Nap. obec je povinna strp t, aby osoba provozující urþité zaízení nebo vykonávající urþitou þinnost užívala v c ve vlastnictví obce – nap. zákon þ. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. 24 Nap. zákon þ. 199/1985 Sb., o požární ochran – obci m$že být zakázáno využívat majetek, který bezprostedn vyvolává nebezpeþí vzniku požáru.

- 26 -


Veronika Paízková

Údržba hmotného majetku obce je v tšinou sv ena do rukou jejich zam stnanc$, jen pokud údržba vyžaduje speciální znalosti, uzavírá obec smlouvu o dílo s píslušnou odbornou osobou. Financování údržby je otázkou rozpoþtu obce, u písp vkové organizace potom otázkou písp vku zizovatele na provozní výdaje. Zvláštní požadavky údržby mají pevážn stavby, nap. u staveb, které jsou kulturní památkou, m$že obec ohlášené udržovací práce provést jen na základ písemného sd lení stavebního úadu. Pokud údržba stavby není ádn provád na, m$že stavební úad naídit, aby v jím urþené lh$t a za jím stanovených podmínek došlo k náprav .

K tomu, aby byla zajišt na ochrana majetku obce, je nutné pesn vymezit práva a povinnosti zam stnanc$, kteí s ním hospodaí. Se zam stnancem je uzavena smlouva o hmotné odpov dnosti a ten pak odpovídá za pípadný vzniklý schodek, který je povinen nahradit v plné výši (pokud se nejedná o spoleþnou odpov dnosti zam stnanc$). Dalším ochranným prvkem majetku je pojišt ní. Žádný zákon ho sice neukládá, je však pro obec žádoucí. Rozhoduje o n m rada obce. Obec je povinna chránit i svá vlastnická práva proti t m, kteí stojí mimo vlastnickou sféru obce. Obec je oprávn na požadovat vydání v ci ve vlastnictví obce na tom, kdo ji neoprávn n zadržuje, a dožadovat se ochrany proti tomu, kdo neoprávn n do vlastnického práva obce zasahuje.

Obec je povinna vést majetek v evidenci. Evidenci majetku budu v novat jeden samostatný oddíl, proto uvedu jen základní fakta. Evidencí se rozumí vést majetek v úþetnictví. Zde se obec ídí zákonem þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví a vyhláškou Ministerstva financí þ. 505/2002 Sb. S úþetní evidencí je spjata také inventarizace, tedy zjiš"ování, zda evidence odpovídá skuteþnosti. Obec je také povinna evidovat nemovitý majetek v katastru nemovitostí, þímž potvrzuje své vlastnictví nemovitosti nebo opravuje ke „správ “ nemovitosti nap. svou písp vkovou organizaci.

Obec nesmí ruþit za závazky fyzických a právnických osob, zákon však uvádí adu výjimek25. Obecn platí, že všude tam, kde je obci „povoleno“ ruþit za závazky jiných osob, by m l její ruþitelský závazek sm ovat k pln ní úkol$ v rámci její p$sobnosti.

Poslední povinností, která je zde uvedena, je povinnost trvale sledovat, zda dlužníci vþas a ádn plní své závazky. Jedná se zde o majetková práva obce, þili o nehmotný majetek 25

§ 38 odst. 3 zákona þ. 218/2000 Sb., o obcích.

- 27 -


Veronika Paízková

obce. Pokud dlužník nezaplatí pohledávku do doby splatnosti, m$že obec zahájit fázi uplatování pohledávky. Nejprve dlužníka jednou až dvakrát informuje o nezaplacení, pokud ani tak nedojde k náprav , m$že se obec obrátit na soud. Nechce-li však dlužník pohledávku piznanou soudem dobrovoln zaplatit, m$že obec pistoupit k jejímu vymáhání, kdy je dlužníkovi soudem naízeno pohledávku zaplatit.

2.2 Nakládání s majetkem Dispozice s majetkem územních samosprávných celk$ není volná tak, jako je tomu u soukromoprávních subjekt$. Vzhledem k charakteru a poslání územních samosprávných celk$ je logické, že existují omezení dispozic s jejich majetkem. Obce by se svým majetkem m ly nakládat v souladu se zásadami hospodaení s majetkem, v souladu se strategickými dokumenty, které obce v rámci své samostatné p$sobnosti vyhotovují (nap. s územním plánem) a ve veejném zájmu svých obþan$.

Pi nakládání s majetkem se obec ídí pevážn obecnými pedpisy, a to obchodním a obþanským zákoníkem. Existují zde však veejnoprávní mantinely tohoto nakládání. Tyto mantinely pedstavuje stanovení specifických podmínek uzavírání smluv - jedná se hlavn o urþení, který orgán obce je ke kterému majetkoprávnímu úkonu oprávn n. Obec je povinna jakýkoliv zám r v nakládání s majetkem (a" už se jedná o prodej, sm nu, pronájem, darování nebo poskytnutí jako výp$jþku) zveejnit, aby m li zájemci možnost se k zám ru vyjádit, vznést pipomínky, pop. vznést své nabídky. Zveejn ní se realizuje vyv šením píslušného zám ru na úední desce obecního úadu, a to 15 dn$ ped rozhodnutím píslušného orgánu obce. Pokud obec zám r nezveejní, je právní úkon od poþátku neplatný.

Co se týká dispozic s majetkem mezi organizaþními složkami obce þi písp vkovými organizacemi, nedochází zde ke zm n vlastníka, ale ke zm n organizaþní složky, jíž byl majetek sv en zizovatelem. Tento typ dispozic není ale právními pedpisy upraven a otázkou je, jakou formu by takový úkon m l mít – zda zápis þi smlouva v pípad pevodu mezi písp vkovými organizacemi navzájem, nebo písp vkovou organizací a zizovatelem.

- 28 -


Veronika Paízková

Pevody majetku ve vlastnictví obce lze provád t v rámci obvyklého hospodaení, podle schváleného rozpoþtu radou, v rámci pedm tu þinnosti organizaþní složky apod., þi jinak, je-li majetek trvale nepotebný. Ve druhém pípad se jedná o pevody nad rámec obvyklého hospodaení. Písp vková organizace obce není oprávn na pevád t majetek darováním. V pípad úplatného pevodu se cena sjednává zpravidla jako cena obvyklá v daném míst a þase. V úvahu pichází i možnost bezúplatného pevodu z vlastnictví obce do vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby. K tomuto pevodu by m lo docházet zásadn jen tehdy, je-li na bezúplatném pevodu veejný zájem, je-li to hospodárn jší než jiný zp$sob naložení s v cí (posuzováno nap. ve vztahu k náklad$m na likvidaci takového majetku), pop. stanoví-li tak právní pedpis. I když to právní pedpisy nestanoví, m lo by k bezúplatnému pevodu dojít až tehdy, neprojeví-li jiné organizaþní složky obce o nabízený majetek zájem. Zp$sob nakládaní s majetkem je také ovlivován rozhodnutím orgán$, které jsou oprávn ny schválit zamýšlené dispozice. Obecn lze shrnout, že o: x pevodu nemovitých v cí rozhoduje zastupitelstvo obce; x pevodu movitých v cí rozhoduje rada obce (rada ovšem m$že vyhradit toto rozhodování jinému orgánu – nap. starostovi); x poskytnutí v cného daru v hodnot nad 20 000 Kþ u obce rozhoduje zastupitelstvo obce; x poskytnutí v cného daru o nižší hodnot , než je uvedeno v pedcházejícím bod , rozhoduje rada obce.

Na pevod byt$ a nebytových prostor se vztahuje zvláštní právní pedpis – zákon þ. 72/1994 Sb., kterým se upravují n které spoluvlastnické vztahy k budovám a n které vlastnické vztahy k byt$m a nebytovým prostor$m.

Dalším typem dispozice s majetkem, pi kterém majetek z$stává ve vlastnictví obce, je nájem (jakožto vztah úplatný) a popípad i výp$jþka (jakožto vtah bezúplatný). Obec zde nemá v úmyslu pozbýt své vlastnictví k danému majetku. Na tento typ dispozice se vztahují obdobná pravidla jako pro pevod vlastnictví. Zejména je nutné zd$raznit, že úmysl nájmu nemovitého majetku podléhá rovn ž obligatornímu zveejn ní. Souþasn by se i zde m lo uplatnit pravidlo, že pronajmout lze majetek, který je doþasn nepotebný nebo je-li taková dispozice úþeln jší než vlastní hospodaení s tímto majetkem. Dále by se m lo jednat - 29 -


Veronika Paízková

o vztahy uzavírané na dobu urþitou, která by nem la být píliš dlouhá. Politicko-ekonomické rozhodnutí orgánu v souþasném složení se totiž nemusí nadále jevit optimálním po zm n politické struktury. O tomto typu dispozice rozhoduje rada obce a i zde má zákonem danou možnost penést toto rozhodování na jiný orgán (starosta, hejtman, obecní úad, krajský úad). Dalším typem dispozice je zastavení nemovité v ci, které schvaluje podle hodnoty bu zastupitelstvo nebo rada.

2.3 Nabývání majetku V rámci pln ní svých funkcí a úkol$ obec potebuje majetek, o který však v d$sledku své þinnosti také pichází nebo si povaha v ci vynucuje poízení nového majetku. Tento oddíl je tedy v nován možnostem obce, které se nabízejí pi získávání majetku. Toto nabývání se m$že uskuteþovat na základ smlouvy, zákona nebo jinými zp$soby.

2.3.1 Smluvní nabývání

Jak už název napovídá, jedná se o nabývání majetku na základ uzavení smlouvy mezi obcí a druhou stranou, i když to právní pedpisy v urþitých pípadech nepikazují, m la by být smlouva vždy písemná. Smluvní nabývání m$žeme dále rozd lit na úplatné a bezúplatné.

V pípad bezúplatného nabývání obec majetek dostává na základ darovací smlouvy. Darem m$že obdržet jak nemovitosti, kdy vlastnictví pechází na obec dnem zápisu této skuteþnosti do katastru nemovitostí, tak v ci movité. Zde se obec stává vlastníkem dnem uvedeným ve smlouv nebo dnem pevzetí v ci. Rozhodnutí o pijetí je zcela v kompetenci zastupitelstva, které se rozhoduje na základ pedložených podklad$ rady obce, ke kterým pikládá své doporuþení þi nedoporuþení zamýšleného nabytí majetku. V podkladech by nem lo chyb t hodnocení úþelnosti a efektivnosti nov nabývaného majetku, zp$sob jeho využití, vþetn pípadných negativ26, které sebou pijetí nese. Pokud se jedná o darovací smlouvu, jež se týká nabývání movitých v cí vþetn pen žních prostedk$, rozhoduje o ní rada obce (pokud si toto právo nevyhradí zastupitelstvo).

26

Nap. podmínkou darování nemovitosti je uhrazení dluhu s ní spojeného.

- 30 -


Veronika Paízková

Úplatné nabývání majetku by m lo ctít zásadu, že takto získaný majetek bude použit k þinnostem, které souvisejí s pln ním úkol$ obce, a v rámci zájmu obþan$ obce. Cena v tomto pípad hraje d$ležitou roli. V tšinou se majetek oceuje cenou obvyklou, tzn. takovou, která je b žná v obvyklém obchodním styku. Aby byla zabezpeþena efektivnost a hospodárnost využití veejných financí, existuje systém tzv. zadávání veejných zakázek, který také usnaduje kontrolu a brání korupci. Systém upravuje zákon þ. 40/2004 Sb., o veejných zakázkách, který stanovuje závazný postup zadavatel$ veejných zakázek a zp$sob dohledu nad dodržováním tohoto zákona. Veejnou zakázkou se rozumí úplatná smlouva uzavená mezi zadavatelem a vybraným uchazeþem, pedm tem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb. Zadavateli jsou potom subjekty, které disponují s prostedky veejných financí, což platí tedy samozejm i pro obce.

2.3.2 Jiné zp$soby nabývání majetku

Jedná se o nabytí majetku d d ním ze záv ti, kdy je obec ustanovena jako d dic. Má stejná práva a povinnosti jako ostatní d dicové, má tedy, mimo jiné, právo d dictví odmítnout. Majetek obec nabývá dnem z$stavitelovy smrti.

Dalším zp$sobem je nabývání majetku na základ rozhodnutí píslušného orgánu. Jde napíklad o rozhodnutí stavebního úadu o vyvlastn ní, kdy má obec zájem pedm t vyvlastn ní využít k pln ní svého poslání. Pedm tem vyvlastn ní mohou být jen nemovitosti a práva k nim. Vyvlastn ní je však možné pouze za spln ní urþitých podmínek – nap. pokud cíle vyvlastn ní není možné dosáhnout dohodou, vyvlastnit lze jen v zájmu poízení veejn prosp šné stavby, která je schválena v územn plánovací dokumentaci, vyvlastnit lze jen v nezbytném rozsahu a za pen žní náhradu.

O nabytí majetku m$že také rozhodnout píslušný soud. Jde o situaci, kdy na pozemku ve vlastnictví obce n kdo zídil neoprávn n stavbu a v zájmu obce není odstran ní této stavby. Na základ rozhodnutí soudu tedy stavba pechází do vlastnictví obce, avšak d je se tak za urþitou náhradu.

- 31 -


Veronika Paízková

2.4 Evidence majetku 2.4.1 Úþetní evidence

Jak už jsem výše uvedla, jednou z povinností obce pi hospodaení s majetkem, je vést majetek v úþetní evidenci a provád t jeho inventarizaci. Obec stejn jako jí zízená písp vková organizace jsou samostatnými úþetními jednotkami. Organizaþní složky obce však samostatnými úþetními jednotkami nejsou (na rozdíl od organizaþních složek státu) a spadají do úþetní evidence obce.

Úþetní jednotky se ídí zákonem þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví. Tento zákon umožuje Ministerstvu financí vydávat provád cí pedpisy k úþetnictví formou vyhlášek. V pípad obcí platí vyhláška þ. 504/2002 Sb., pro úþetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, písp vkovými organizacemi, státními fondy a organizaþními složkami státu. K jednotlivým vyhláškám vydalo Ministerstvo financí ýeské úþetní standardy, které obsahují metodické pokyny k jejímu používání. Pro obec jsou závazné ýeské úþetní standardy þ. 501 až 522.

Úþetnictví se vede za jednu organizaþní jednotku jako celek a vede se po celou dobu existence organizaþní jednotky. Obec i organizaþní složka mohou pov it vedením svého úþetnictví jinou právnickou osobu. Obce, díky odlišné povaze pln ní svých úkol$, mají také specifické vedení úþetnictví. Zp$sob úþtování ovlivuje hospodaení podle rozpoþtu. Píjmy a výdaje jsou sledovány odd len v povinném þlen ní podle rozpoþtové skladby. Úþetní evidence vybraných druh$ majetku O dlouhodobém majetku se úþtuje v úþtové tíd 0. Jedná se o poízení jak hmotného, tak i nehmotného majetku, o poskytnutých zálohách na n j, o oprávkách a o jeho vyazení z evidence. Dlouhodobý nehmotný majetek se zde þlení na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, drobný dlouhodobý nehmotný majetek. Dlouhodobý hmotný majetek má toto þlen ní: stavby, samostatné movité v ci a soubory movitých v cí, p stitelské celky trvalých porost$, základní stádo a tažná zvíata, drobný hmotný majetek a ostatní dlouhodobý hmotný majetek. Obce nemají povinnost odepisovat dlouhodobý majetek. Mají-li však zájem na dobrém hospodaení, musí poþítat se zdroji pro obnovu investic. Jiné je to s odpisy v hospodáské þinnosti, pípadn v situaci, kdy vybudovaný objekt - 32 -


Veronika Paízková

bude vložen do obchodní spoleþnosti. Dále dlouhodobý majetek úþetn odpisují písp vkové organizace obcí.

O krátkodobém majetku neboli zásobách se úþtuje v úþtové tíd 1. Jde o materiál, zásoby vlastní výroby a o zboží. Úþtování krátkodobého finanþního majetku se v nuje úþtová tída 2. Zde jsou k dispozici úþty cenných papír$, pokladna, bankovní úþty a ceniny.

Inventarizace Pedpokladem kvalitní péþe obce o sv$j majetek je i pravidelná inventarizace majetku. Úþetní jednotky jsou povinny provád t inventarizaci k okamžiku, ke kterému sestavují ádnou nebo mimoádnou úþetní záv rku. Jedná se o srovnání skuteþného stavu majetku se stavem evidenþním, zjišt ní pípadných inventarizaþních rozdíl$ a o vypoádání t chto rozdíl$. Výsledkem inventarizace majetku by m l být seznam majetku – tzv. pasport majetku27, který by m l obsahovat následující informace: x identifikaþní údaje, které obsahují název majetku (nap. pozemek, budova), struþnou charakteristiku majetku a jméno osoby, která za majetek odpovídá; x lokalizaþní údaje, tzn. místo, kde se majetek nachází; x vlastnické vztahy, které se týkají daného majetku. Jedná se o vyjasn ní, zda je obec vlastníkem þi jen uživatelem majetku, pop. jaké jiné osoby se podílejí na správ majetku, zda je þi není na majetek uvaleno v cné bemeno atd. x cena majetku - pi oceování majetku se postupuje dle píslušného zákona28; x technické parametry, údaje o zp$sobu a množství potebné údržby, o plánovaných opravách a o dalších nezbytnostech, které si povaha majetku vyžaduje; x údaje o zp$sobu využití majetku; x ekonomické parametry, které jsou pro správné hospodaení s majetkem obzvlášt d$ležité, jedná se o vyþíslení náklad$ a výnos$, které s sebou majetek nese, zp$sob správy majetku apod.; x údaje o poízení pasportu, uvedení osoby odpov dné za správnost vyhotovení, píslušné podpisy.

27 28

PEKOVÁ, J. Hospodaení a finance územní samosprávy. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. Zákon þ. 151/1997 Sb., o oceování majetku.

- 33 -


Veronika Paízková

V souþasné dob však proces pasportizace ve v tšin obcí probíhá jen s velkými obtížemi, pokud v$bec probíhá. Pro obec by bylo samozejm ideální, kdyby m la pehled o veškerém majetku, který vlastní, a mohla by ho tak lépe využívat. Problém, proþ se tak ned je, tkví v tom, že v tšina obcí nedává pr$b žné terénní inventarizaci nemovitého majetku prioritu. D$vodem je strach ped nesouladem skuteþnosti s majetkovými listinami po uplynutí období, kdy se obec po léta nestarala o aktualizaci vlastní evidence majetku.

2.4.2 Evidence v katastru nemovitostí Obec má ze zákona29 povinnost registrovat sv$j nemovitý majetek v katastru nemovitostí30. Evidence nemovitostí musí být v souladu s údaji v katastru. Na obecním úad se majetek eviduje podle jednotlivých katastrálních

území a podle jednotlivých druh$ nemovitostí.

K nemovitostem obcí se do katastru zapisují zejména vlastnická práva obce, správa majetku, která opravuje písp vkové organizace zízené obcí hospodait se sv eným majetkem, a oprávn ní obce odpovídající v cnému bemeni.

2.6 Rozpoþet obce Hospodaení s majetkem se uskuteþuje odd len na bázi stálých a ob žných aktiv, tedy v principu v cí a nehmotného majetku na jedné stran a pen z na stran druhé. Provázanost obou systém$ je však evidentní. Rozsah hospodaení každé obce je urþován velikostí a strukturou majetku a zp$sobem, jak je s ním nakládáno. Z hlediska ízení hospodaení je podstatn jší ízení pen žního toku, jehož prostednictvím se ovlivuje požadovaná práce, rozsah a kvalita majetku m sta. Územní samospráva využívá svého rozpoþtu jako nástroje zabezpeþování veejných statk$ a své vlastní þinnosti. Znakem „zdravého“ hospodaení je udržování a zv tšování majetku. Z toho plyne, že základním kritériem dobrého hospodaení územního samosprávného celku není jen vyrovnaný rozpoþet, ale také rozšíená (reprodukovaná) majetková základna.

29

Zákon þ. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ýR. Katastr nemovitostí = soubor údaj$ o nemovitostech ýR, zahrnuje jejich soupis a popis, geometrické a polohové urþení, vlastnická práva s nimi spojená.

30

- 34 -


Veronika Paízková

Rozpoþet obce m$žeme chápat jako31: x decentralizovaný pen žní fond, ve kterém se koncentrují r$zné druhy veejných píjm$. Tyto píjmy se pak rozd lují a používají na financování veejných statk$, které mohou být zajiš"ovány jak na úrovní veejného tak i soukromého sektoru. x bilance píjm$ a výdaj$ za rozpoþtové období; x finanþní plán, podle kterého se v rozpoþtovém období hospodaí; x nástroj prosazování cíl$ obecní politiky. Tabulka þ. 1: Struktura rozpoþtu obce STRUKTURA ROZPOýTU PÍJMY B žné: daové - sv ené dan (da z nemovitostí) - sdílené dan (þást: DPFO, DPPO, DPH) - místní poplatky - správní poplatky nedaové - poplatky za služby - správní poplatky - píjmy z pronájmu majetku - píjmy od organizaþních složek a písp vkových organizací - zisk obecních podnik$ - dividendy z akcií, pijaté úroky dotace - transfery - úþelové, neúþelové

VÝDAJE B žné - neinvestiþní: - mzdy a platy - povinné pojistné za zam stnance - materiálové výdaje - energie - nájemné - sociální dávky - výdaje na municipální podniky - placené pokuty - placené úroky - ostatní (poskytnuté dary apod.) - dotace vlastním organizaþním složkám a jiným subjekt$m - písp vky písp vkovým organizacím - výdaje na sdružování finanþních prostedk$

Kapitálové: - píjmy z prodeje majetku - nemovitého a movitého dlouhodobého majetku - píjmy z prodeje akcií a majetkových podíl$ - kapitálové dotace - transfery - úþelové, neúþelové - pijaté úv ry - píjmy z emise komunálních obligací - pijaté splátky p$jþek

Kapitálové - investiþní: - výdaje na poízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku - výdaje na nákup cenných papír$ - výdaje na kapitálov poskytnuté dotace organizaþním složkám a r$zným subjekt$m - výdaje na investiþní písp vky písp vkovým organizacím výdaje na investiþní p$jþky poskytnuté r$zným subjekt$m - splátky úv ru

Ostatní

Ostatní

Zdroj: PEKOVÁ, J. Hospodaení a finance územní samosprávy.

31

PEKOVÁ, J. Hospodaení a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004.

- 35 -


Veronika Paízková

Rozpoþet obce obsahuje: x píjmy a výdaje spojené s þinností samosprávy i související s výkonem státní správy v rámci penesené p$sobnosti; x finanþní vztahy k podnikatelským subjekt$m, na stran píjm$ jde o napíklad o dan , které podnikatelé platí, a na stran výdaj$ jde napíklad o dotace soukromým podnikatel$m poskytnuté obcí; x finanþní vztahy k ostatním obcím, kdy více obcí spoleþn zajiš"uje n které veejné statky; x finanþní vztahy ke státnímu rozpoþtu a ke státním fond$m, tyto vztahy se pevážn uskuteþují prostednictvím dotací ze státního rozpoþtu a ze státních fond$; x finanþní vztahy k ostatním subjekt$m. Soubor þinností, které souvisejí se sestavováním, projednáváním, pln ním a kontrolou realizace rozpoþtu se souhrnn oznaþuje jako rozpoþtový proces. Návrh rozpoþtu sestavuje zpravidla finanþní výbor obecního úadu. Rozpoþet obce schvaluje zastupitelstvo. Návrh musí být zveejn n nejmén 15 dn$ pedem, aby se k n mu mohli vyjádit obþané. Obecní zastupitelstvo odpovídá za hospodaení s rozpoþtovými prostedky obce, a proto pln ní rozpoþtu pr$b žn kontroluje. V situaci nedostatku finanþních prostedk$ b hem roku je možné využít tzv. rozpoþtová opatení, což je pedevším pesun prostedk$ mezi jednotlivými kapitolami rozpoþtu.

Ekonomové vedou diskuse o tom, za jakých podmínek je možno pipustit deficitní rozpoþet. Shody se dosáhlo v tom, že by rozhodn nem lo jít o deficit b žného rozpoþtu. Názory se však velmi r$zní na deficit kapitálového rozpoþtu, z n hož se financují investice. Tato otázka by se mohla zjednodušit následovn : Co je lepší, nejdíve našetit a potom investovat, nebo vzít úv r, hned investovat a potom splácet úv r? Obecná odpov , která nepihlíží k místním specifik$m, není vhodným ešením.

Orgány obce musí mít jasnou investiþní strategii, zetelné priority podložené znalostí preference obyvatel. A proto i poadí uskuteþování jednotlivých investic by m lo být alespo rámcov obsahem pijaté strategie rozvoje. To znamená, že je žádoucí dosáhnout konsensu mezi zastupiteli a politickými stranami, zda je nap. nejdíve potebná stavba vodovodu, kanalizace þi stavba hišt þi bazénu. Jen za této situace lze udržet stabilitu rozpoþtu, nebo" realizace nároþných projekt$ m$že pesáhnout dobu volebních období. - 36 -


Veronika Paízková

Za normálních okolností, pokud nedojde k nepedvídatelným událostem (povodn apod.), nelze priority m nit ze dne na den a zastavovat rozestav né objekty bez negativních dopad$ na rozpoþet i život obce.

V tšina obcí a jejich orgán$ hospodaí s majetkem uvážliv , dává pednost spíše nájm$m ped prodejem a svou aktivitou majetkovou základnu obcí zvyšuje. Obce investovaly zejména do dlouhodobého hmotného majetku, nap. do výstavby nové infrastruktury, jako jsou vodovody, kanalizace, þistiþky odpadních vod apod. Bohužel se však ukazuje, že ne vždy se zastupitelstva n kterých obcí rozhodla racionáln .

2.7 Majetek statutárních m st Majetkové otázky ve m stech se zvláštním postavením, v tzv. statutárních m stech mají specifické ešení. Statutárními m sty jsou: Kladno, ýeské Bud jovice, Plze, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havíov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. Jednou z výsad statutárních m st je možnost þlenit své území na m stské obvody nebo m stské þásti s vlastními orgány samosprávy.

Územn þlen ná statutární m sta uspoádají své vnitní pom ry ve v cech správy m sta obecn závaznou vyhláškou (statutem). Statutem stanoví majetková vymezení, pravidla hospodaení a související oblasti; zdroje pen žních píjm$ m stských obvod$ a m stských þástí a druhy výdaj$ v souvislosti s pln ním úkol$ v samostatné a penesené p$sobnosti; zp$sob projednání územn plánovací dokumentace m sta a programu rozvoje m sta s m stskými obvody a m stskými þástmi; majetek m sta, který se sv uje m stským obvod$m a m stským þástem, a rozsah oprávn ní m stských obvod$ a m stských þástí pi nakládání s tímto majetkem a pi výkonu s tím souvisejících práv; rozsah oprávn ní m stských obvod$ a m stských þástí zakládat, zizovat a rušit právnické osoby a organizaþní složky.

Statutární m sto m$že statutem, v rámci samostatné p$sobnosti, pov it m stský obvod nebo m stskou þást následujícími úkoly: schvalování programu rozvoje m stského obvodu

- 37 -


Veronika Paízková

nebo m stské þásti, rozhodování o majetkoprávních úkonech uvedených v § 133 odst. 1 zákona o obcích a zizování trvalých a doþasných fond$ m stského obvodu a m stské þásti.

Sv enou v c z vlastnictví statutárního m sta lze m stskému obvodu nebo m stské þásti odejmout za úþelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního pedpisu nebo se souhlasem m stského obvodu nebo m stské þásti. Sv enou v c lze odejmout též v pípad , jestliže m stský obvod nebo m stská þást pi nakládání s touto v cí porušuje právní pedpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lh$t stanovené statutárním m stem, která nesmí být kratší než 60 dn$. O odejmutí v ci sv ené m stskému obvodu nebo m stské þásti z vlastnictví statutárního m sta rozhoduje zastupitelstvo statutárního m sta.

Statutární m sto m$že sv it statutem, za podmínek v n m stanovených, rozhodování zejména o t chto majetkoprávních úkonech: x pevod a zastavení nemovitých v cí vþetn vydání nemovitostí podle zvláštních zákon$ z majetku m sta sv eného m stskému obvodu nebo m stské þásti; x pevod a zastavení movitých v cí a práv; x postoupení pohledávek; x vzdání se práva a prominutí pohledávky; x uzavení smlouvy o pijetí a poskytnutí úv ru nebo p$jþky, o poskytnutí výp$jþky, o poskytnutí dotace, o pevzetí dluhu, o pevzetí ruþitelského závazku, o pistoupení k závazku a smlouvy o sdružení; x pen žité i nepen žité vklady do právnických osob; x majetková úþast na podnikání jiných právnických osob; x dohody o splátkách; x uzavírání nájemních smluv a smluv o výp$jþkách; x poskytování v cných a pen žitých dar$ fyzickým a právnickým osobám; x poskytování dotací obþanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám p$sobícím v oblasti mládeže, t lovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzd lávání a v dy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostedí.

- 38 -


Veronika Paízková

2.8 Shrnutí kapitoly Hospodaení s majetkem obce v souladu se základními principy stanovenými právními pedpisy, ješt neznamená, že hospodaení bude souþasn i hospodaením efektivním. Právní pedpisy ponechávají pom rn velký prostor pro vytvoení vlastního vnitního systému efektivního hospodaení.

Možnosti dispozic s majetkem a zp$soby evidence majetku

se samozejm uskuteþují

dle píslušných právních pedpis$. Mimo to si obce mohou vytvoit své vlastní pokyny, které budou konkrétn ji ešit postup realizace dispozice þi evidence pro jednotlivé charaktery majetku. Tato skuteþnost je spíše b žná ve v tších m stech s objemn jší majetkovou základnou. Za úvahu jist stojí otázka vytvoení systému obecných postup$ pro situace, které jsou pro obce více mén spoleþné. Systém by jist vyešil adu problém$, se kterými se potýkají pedevším malé obce v d$sledku nedostatku zkušeností a odbornosti pracovník$. Systém by m l mít však jen doporuþující charakter a záleželo by na obci, zda tohoto systému využije.

Problematika majetku statutárních m st je do této kapitoly zaazena zám rn , protože v praktické þásti práce bude analyzována majetková situace statutárního m sta Brna.

- 39 -


Veronika Paízková

3 SPRÁVA MAJETKU OBCE

U správy majetku obce vyvstává otázka, zda orgán veejné správy bude chtít na správu majetku uplatovat pímý vliv nebo zda založí organizaþní složku, písp vkovou organizaci nebo zídí obecn prosp šnou spoleþnost nebo založí obchodní spoleþnost, pop. zda zvolí dodavatelské zajišt ní této své poteby. Pi rozhodování je poteba uvážit, zda p$jde o þinnost ziskovou þi neziskovou a to, nakolik bude daná þinnost závislá na rozpoþtu obce. Každou variantu je teba zhodnotit z ekonomického i právního hlediska. Hodn záleží i na odborných a organizaþních schopnostech daného majetkového odboru.

V pípad založení obchodních spoleþností územními samosprávnými celky je potebné zajistit dobré kontrolní a informaþní mechanismy, nebo" funkci spoleþníka spoleþnosti zde vykonává rada. Doporuþuje se také, aby obec uzavírala se spoleþností smlouvy o vykonávaných þinnostech, zpravidla na jeden rok nebo s možností aktualizace prostednictvím dodatk$ tak, aby bylo možné reagovat na aktuální vývoj poteb obce nebo nap. potebu zm ny cen atd. Zpravidla obec vyhotovuje i objednávku na píslušný rok, jejíž obsah je souþasn i podkladem pro rozpoþet obce. To pispívá k lepší transparentnosti. Je vhodné ešit i vztah obce a obchodní spoleþnosti – systém informování, porady apod.

Vhodné je posuzovat efektivnost správy majetku i z pohledu subkontraktace. Smyslem subkontraktace je zavedení konkurence a snižování náklad$ þinností tím, že se provede konkurenþní nabídkové ízení pro dané služby. Orgány veejné správy potom sout ží s firmami soukromého sektoru. Takto zavedená konkurence m$že zajistit nízké ceny kontrakt$, a tak zajistit i úspornost a efektivnost.

3. 1 Metody managementu v majetkové oblasti Výb r vhodné metody managementu m$že pisp t k systémové a koncepþní správ majetku. Dnes se nejvíce hovoí o projektovém managementu a facility managementu. Sv$j význam

- 40 -


Veronika Paízková

má i ízení rizik a krizový management. Pi pechodu na tento typ správy majetku je nutné se vypoádat s následujícími etapami32: x analytická þást, tj. inventarizace stávajících podklad$ o majetku nemovitém a movitém, jejich verifikace a dopln ní o chyb jící podklady; x koncepce a strategické plánování se stanovením dlouhodobých cíl$. Správa majetku pracuje s horizontem plánu životnosti objekt$ (tj. obvykle 60 – 80 let). Souþasný stav pasportizace a dostupných podklad$ umožuje odbornou práci v plánovacím horizontu pouze asi 10 let. V praxi se však þasto vyskytuje majetková politika na konkrétní þtyleté volební období, což je samozejm velmi krátká doba; x realizaþní þást, která zahrnuje konkrétní kroky na stedn dobém a operativním plánu rozvoje materiáln technické základny, pípravnou a realizaþní fázi investiþní výstavby; x užívání akcí realizovaných v píslušných plánech reprodukce majetku spojené s monitorováním a hodnocením pedchozích krok$ až po dobu opotebení a likvidace majetku. Základní pracovní metodou koncepþního managementu majetkové politiky je multidisciplinarita. Za základní dokumenty v tomto sm ru lze pak považovat: x dlouhodobá koncepce rozvoje úseku veejných služeb obcí (zdravotnictví, dopravy, vzd lávání, sportu, bydlení atd.); x dlouhodobý strategický plán reprodukce majetku (nad 10 let); x stedn dobý program reprodukce majetku na 5 – 10 let; x programové prohlášení obce; x návrh roþního provád cího plánu reprodukce majetku s rozlišením na akce, které budou hrazeny z provozních prostedk$ (nap. opravy a údržba), a na akce hrazené z investiþních prostedk$. D$ležitou podmínku pro tvorbu koncepce a strategie v oblasti majetkové politiky pedstavuje slad ní poteb reprodukce majetku, která byla zjišt na na základ pasportizace a ohodnocení stavebn technického stavu majetku, s politickými pedstavami zastupitelstva. Protože rozhodování o podob , objemu, užití apod. spoþívá na bedrech zastupitelstva (jehož þlenové jsou v podstat laici volení svými obþany), m lo by tak þinit na základ odborných podklad$.

32

VODIýKA, K. Majetková politika m st a kraj$ – metody managementu. Veejná správa, 2004, þ. 10, s.15.

- 41 -


Veronika Paízková

Podklady jsou k tomuto úþelu vypracovány

autorizovanými osobami, které dané

problematice rozumí, zastupitelstvo musí také vycházet napíklad z demografických a koncepþních podklad$. Využitelná je ada koncepcí z oblasti životního prostedí, dív jší plány vztahující se k dopravní a energetické þi vodohospodáské infrastruktue, koncepce rozvoje vzd lávání atd.

3.1.1 Facility management

Tento obor je v ýeské republice pom rn nový a þasto bývá zúžen považován pouze za systém pro správu budov. Šíeji Facility Management (FM) definuje IFMA33: „Metoda, jak v organizacích vzájemn sladit pracovníky, pracovní þinnosti a pracovní prostedí, které v sob

zahrnuje

principy

obchodní

administrativy,

architektury,

humanitních

a technických v d."34 Sv tové studie IFMA ukazují, že pi d$sledném zavedení nástroj$ pro Facility Management lze docílit až 30 % úsporu provozních náklad$ a 40 % prostorovou úsporu. Jinak lze Facility Management prezentovat jako obor, který optimalizuje podp$rné procesy ve spoleþnostech s ohledem na typ organizace.

Oblast, kterou se FM zabývá je pom rn široká. Mezi podp$rné þinnosti m$žeme zaadit správu budov, správu majetku, využívání prostor, plánování rekonstrukcí a st hování, úklid, údržbu, stravování, dopravu, poštu, kopírovací služby atd. Tyto þinnosti jsou chápány pouze jako podp$rné, aþkoliv se svými náklady a výsledky významn podílejí na celkovém hospodaení organizací, a jejich optimalizaci a ízení není þasto v nována náležitá pozornost.

Facility Management m$že být využit nejen v rámci pr$myslových podnik$, obchodních center, finanþních institucí, ale také v rámci organizací veejné správy. Smysl Facility Managementu spoþívá ve vytvoení konsultaþních tým$ a v zajišt ní d$kladné analýzy všech þinností a proces$ probíhajících v dané organizaci. Koneþným cílem je vytvoení takových proces$, pomocí nichž pracovišt a pracovníci podají nejlepší výkony a v koneþném d$sledku pisp jí k celkovému úsp chu organizace. Už i v ýeské republice existují firmy, které se zam ují na poskytování služeb FM, pro pedstavu je v píloze þ. 1 uveden pehled poskytovaných výkon$ spoleþnosti C - FACILITY MANAGEMENT s. r. o.

33 34

IFMA = mezinárodní organizace facility managementu (International Facility Management Association). IFMA ýeská republika. Facility management [online].c 2004. [cit 2.2.2006]. Dostupné z: .

- 42 -


Veronika Paízková

Tabulka þ. 2: Facility management Hlavní pínosy Facility Managementu

Redukce provozních náklad$ Snížení prostorových nárok$ Strategický pehled pro plánování Zpesn ní úþetnictví a inventarizace Rozd lení nájemného a odpis$ Optimalizace prostedk$ Pesná adresace náklad$

Hlavní úkoly Facility Managementu

Strategické a taktické plánování zaízení a vybavení Financování zaízení a vybavení Výb r, nájem a správa nemovitostí Výb r nábytku, zaízení a externích služeb Výstavba, rekonstrukce a st hování Zdraví, bezpeþnost, ochrana

M ení a ízení kvality prostedí Architektura, inženýring Prostorové plánování a ízení Provoz budov, údržba a správa Dohled na obchodní služby (kopírování, doprava, úklid, stravování) Telekomunikace Životní prostedí

Stanovení organizaþních pravidel a postup$

Zdroj: C-FACILITY MANAGEMENT. Dostupné z:< http://www.c-fm.cz/cfm-facility-management.asp>.

Metodou FM se postupuje krok po kroku, po jednotlivých modulech tak, jak to vyžaduje praxe35. Pro obecní správu se jeví jako nejvýhodn jší zahájit práce od níže uvedených modul$: x Správa ploch je základní minimální modul x Modul CAD pímo propojený s tabulkovými, textovými, i fonetickými programy (syntetickým hlasovým programem)

35

technologickými

VODIýKA, K. Majetková politika m st a kraj$ – metody managementu. Veejná správa, 2004, þ. 10.

- 43 -


Veronika Paízková

x Správa klíþ$ nahrazuje stávající ruþn vedené seznamy, eviduje ztráty, odpov dnosti, pístupová práva x Správa nájm$ je osv dþeným modulem pro zajiš"ování plateb, vystavování faktur úþtování nájm$ x Požární technika – tento modul sleduje umíst ní hasících pístroj$ a r$zných typ$ hlásiþ$ a þidel x Správa únikových cest – je d$ležitým modulem k signalizaci uzamykání, otevírání, sledování na t chto komunikacích x Úklidové služby – modul, který sleduje a vyhodnocuje þinnost úklidových þet a jejich efektivitu, obdobn lze napojit domovnické služby x Správa st hování – sleduje rozmíst ní a optimalizaci pracoviš" x Správa místností – plánuje využívání konferenþních a návšt vních místností vþetn pípravy techniky x Odpadové hospodáství, kalendání termíny, historie atd. Základní nejmenší jednotkou, pro kterou lze správní akce provád t, je objekt, který pedstavují nap. stavby, budovy, dopravní prostedky, zdravotnické pístroje, inventá a vybavení. U tohoto konkrétního objektu se sledují a plánují náklady, pozornost se v nuje také plánované i skuteþné životnosti objektu, piazují se mu technické a jiné parametry, vše lze navázat na evidenci majetku. K jednotlivým objekt$m lze plánovat a provád t prohlídky, pi kterých se zjiš"uje jejich opotebení.

Facility manažer Pokud bychom hovoili o použití metod FM v organizacích veejné správy, konkrétn v obcích a krajích, m l by být celý proces strategického ízení správy majetku sv en do rukou kvalifikovaných osob s píslušnou odbornou zp$sobilostí. Facility manažer se zabývá dynamickým digitálním modelováním proces$ opotebení stavebních konstrukcí, které slouží k výpoþt$m pro dlouhodobé plány oprav a údržby. Má pedevším zásluhu na tom, že objekt bude dostateþn flexibilní.

- 44 -


Veronika Paízková

3.1.2 Projektové ízení

Další metodou managementu, která se využívá v oblasti správy majetku, je projektové ízení. Slovo „projekt“ má pro r$zné profesionální skupiny odlišný význam. ýasto je projekt oznaþován jako složka dokumentace, podle které se n co bude d lat, nebo se uvádí, že projekt je vlastn každý nový výrobek, který zavádíme, ale nic jiného.

Celkový význam tohoto slova lze shrnout takto: „...jedineþná soustava þinností sm ujících k pedem stanovenému a jasn definovanému cíli, která má urþený zaþátek a konec, která vyžaduje spolupráci r$zných profesí, váže jejich kapacity a jejich úsilí a využívá (pípadn spotebovává) pro vytvoení cílových výstup$ informace, materiál, peníze, schopnosti a dovednosti zúþastn ných lidí.“ 36

Obrázek znázoruje, že projekt je jednorázová transformace vstup$ (informace, prostedí, materiál, peníze, schopnosti a dovednosti zúþastn ných lidí) na výstupy – cílové produkty – za pomocí vývojových þinností, uspoádaných do etap, krok$ a úkon$ a koordinovaných ídícími þinnostmi. Obrázek þ. 1: Schéma projektu

Zdroj: STANÍýEK, Z. ízení projekt$.

ízení projekt$ je soubor model$, metod, postup$, nástroj$ a technik pro plánování a ízení realizace složitých projekt$. Mezi jeho specifika patí existence vysoké míry nejistoty, pesné definování zaþátku i konce projektu, pružná organizaþní struktura. Pi ízení projekt$ se sledují d$ležité charakteristiky projektu, jako je rozsah, þas, náklady, kvalita, zdroje, rizika projektu atd. Používají se i odpovídající analýzy zam ené na n které z t chto charakteristik. 36

STANÍýEK, Z. ízení projekt$. ýasopis IT systém, 2002, þ. 12, s.12

- 45 -


Veronika Paízková

Jak je výše uvedeno, projekt má definován sv$j zaþátek a konec a v rámci svého životního cyklu prochází r$znými fázemi. Pro každou fázi je vhodné si urþit vstupy, procesy, klíþové þinnosti, zlomové okamžiky a výstupy. Na rozhraní každé etapy se definuje a vyhodnocuje kvalita výstupních informací pro další etapu. Poþet fází se m$že lišit, zde jsou uvedeny þtyi základní: x fáze koncepþní pedstavuje analýzu problému s variantami možných ešení. Identifikují se poteby a cíle, pipravuje se potenciální tým, stanovuje se strategie, hodnotí se úrove rizika, odhadují se požadavky na zdroje. Tato poþáteþní fáze by m la vyústit ve studii proveditelnosti, která stanoví cíl, navrhne zásadní postup ešení a zhodnotí požadované zdroje. Dává odpov na otázky typu: Kdo je odpov dný? Kdo bude zapojen? apod. x fáze plánu spoþívá v detailním vyhotovení plánu projektu pro navrhovaný výstup. Vytváí se model projektu nap. ve form sí"ového grafu, pipravuje se vhodná organizaþní struktura. Vybírají se vhodní dodavatelé apod. x fáze realizace se vyznaþuje ízením a kontrolou projektu. ízení probíhá na základ plánu a sledují se odchylky od tohoto plánu. Pi zjišt ní pípadných nedostatk$ se pijímají vhodná korekþní opatení. x fáze pedání završuje životní cyklus projektu pedáním realizovaného výstupu uživateli V této fázi je výstup spoušt n do provozu a testován. Projektové ízení je zp$sob ízení pomocí projekt$. Jde o vysoce úþinný nástroj ízení zm n, komplexní koncepci efektivního dosahování projektových cíl$, která umožuje manažer$m dosáhnout odpovídající kvality výstupu s minimálními nároky na þas a ostatní zdroje. Pi ešení problém$ ešitelským týmem se využívá synergie, tzn. že dochází k synergickému efektu, kdy výkon týmu je vyšší než souhrn výkon$ jednotlivc$, kteí by ešili problém izolovan . U správy obecního þi krajského majetku zahraniþní zkušenosti hovoí až o 30 – 40 %37 úsporách.

Abychom mohli projekt považovat za úsp šný, musí splovat sv$j cíl ve tech dimenzích: v cn (CO se má ud lat), þasov (KDY se to má ud lat) a nákladov (ZA KOLIK se to má ud lat), jedná se o tzv. trojimperativ projektu.

37

VODIýKA, K. Majetková politika m st a kraj$ – metody managementu. Veejná správa, 2004, þ.10.

- 46 -


Veronika Paízková

Projektový manažer Projektový manažer má odpov dnost za projekt jako celek, plánuje, organizuje a koordinuje práce, odpovídá za výb r pracovní skupiny apod. Správná volba osoby na pozici projektového manažera je podmínkou úsp šnosti ízení projektu. Otázkou z$stává, jaký typ projektového manažera zvolit, zda technický þi manažerský. Dle docenta Fialy38 je výhodn jší preferovat manažerské schopnosti, um ní vyjednávání a komunikace. Schopnost pln využívat lidské zdroje je d$ležit jší, než rozum t technickým komplikacím projektu.

3.2 Majetková politika Majetková politika je velmi d$ležitou, þasto však þásteþn podceovanou, stránkou života obce. Hospodaení a správa majetku, zvlášt pak nemovitého majetku, má dlouhodob jší charakter. Ve v tšin pípad$ pesahuje volební období, na které jsou voleni zastupitelé m st a obcí. Proto je zde nezbytné, aby obce jasn definovaly své stedn dobé a dlouhodobé strategické priority. Existuje k tomu prostý d$vod. Aby obec mohla zajistit sv$j trvalý a plynulý rozvoj v budoucnu, musí poþítat s tím, že bude pro tento rozvoj (a" už se jedná o rozšíení sociálních služeb pro obþany nebo vybudování nových podnikatelských zón v obci) potebovat pozemky, budovy a jiné majetkové skuteþnosti. Obce proto pro své území zpracovávají strategickou dokumentaci, jedná se o program rozvoje obce, územní plán obce, regulaþní plán, cenové mapy, stedn dobý rozpoþtový výhled apod.

Smyslem programu rozvoje obce je v rámci priorit rozvoje definovat také dlouhodob jší, významn jší a zpravidla investiþn zajiš"ované zám ry obce. Vytvoený program samozejm neplatí jednou provždy, má-li být funkþní, musí být pravideln aktualizován a jeho þasový horizont posunut. Souþasn , protože se jedná o program obce, je významné, aby byl nejen pipravován za spoluúþasti obþan$, ale také aby byl zveejn n a prezentován.

Územní plán obce je nástrojem pomocí n hož se urþuje rozvoj celého správního území obce. Z územního plánu vycházejí regulativy, které se vyhlašují formou obecn závazné vyhlášky. Uzemní plán má nepochybn také dlouhodob jší charakter. Musí vyjadovat funkþní využití území tak, aby vytváelo podmínky pro fungování složitého organismu, jakým obec

38

FIALA, P.: Projektové ízení, modely, metody, analýzy. Praha: Profesional Publishing, 2004, s. 21.

- 47 -


Veronika Paízková

nepochybn je. Z územn plánovací dokumentace pak vyplývá, na kterých katastrálních pozemcích obec do budoucna uvažuje zajiš"ovat služby pro obyvatelstvo, která prostranství budou “veejná” apod. Územní plán obce se veejnoprávn projednává, a to jak s obþany obce a vlastníky nemovitostí, tak i s dotþenými orgány státní správy. Ty v procesu poizovaní územního plánu hájí veejné zájmy podle zvláštních pedpis$.

Regulaþní plán se vytváí následn po územním plánu obce, resp. pro ty þásti obce, které jsou historicky cenné nebo kde se pedpokládá rozsáhlejší výstavba þi pestavba. Píjmy z majetku, zejména nemovitého, výrazn ovlivuje zp$sob oceování. Nákup nemovitostí má zase vliv na výdajovou stránku rozpoþtu. Ocen ní staveb je podmín no jejich technickým stavem, vybaveností, stáím budov, polohou a samozejm nabídkou a poptávkou. Ocen ní p$dy je ovlivn no její omezeností, polohovou rentou, úþelem, ke kterému slouží apod. K ocen ní stavebních pozemk$ se využívají cenové mapy. Cenová mapa dává lepší obraz úvahám, zda pípadn prodávat a nakupovat pozemky a jak ocenit tuto þást obecního majetku. Cenové mapy zpracovávají obce a zveejují obecn závaznou vyhláškou.

Pro adekvátní rozhodnutí zastupitelstva v majetkové oblasti sehrává d$ležitou roli též rozpoþtový výhled. Rozpoþtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o píjmech a výdajích, zejména dlouhodob jších závazcích a pohledávkách, o finanþních zdrojích a potebách vyplývajících z þasov a finanþn nároþných investiþních akcí, o potebách reprodukce majetku apod.

Krom t chto dokument$ se doporuþuje u velkých obcí resp. m st s rozsáhlejším majetkovým vlastnictvím zpracování koncepce využití obecního majetku. Koncepce zahrnuje þást analytickou a projektovou. V analytické þástí se pomocí v cného auditu zjiš"uje reálný stav majetku ve vlastnictví obce i jejich organizací. Výstup analýzy slouží k pípadné restrukturalizaci majetku. Ta je obsahem projektové þásti, která obsahuje jednotlivá variantní ešení restrukturalizaþního procesu.

Koncepce by m la samozejm korespondovat se všemi jmenovanými dokumenty a souþasn sloužit jako iterativní podklad pro jejich aktualizaci. Nemusí vždy jít o koncepci pokrývající komplexn celý majetek, ale také o dílþí koncepce ešící jen vybrané segmenty, nap. majetek technické infrastruktury, dopravní infrastruktury, bytový fond, majetek sportovní, majetek

- 48 -


Veronika Paízková

v oblasti kultury apod. Realizace koncepce by m la napomoci najít dlouhodob udržitelný a efektivní zp$sob nakládání s majetkem.

3.2.1 Zastupitelstvo obce a majetkoprávní úkony

Výše uvedené dokumenty jsou nepostradatelné pro správné rozhodování zastupitelstva. Hospodaení s majetkem je sv eno zastupitelstvu obce. Pro každý kolektivní orgán je výhodn jší vyjádit svou shodu v názorech formou písemného materiálu, na základ studia analýz a prognóz, porovnáním dostateþných statistických ad, s pihlédnutím k dlouhodobým vizím a zám r$m, ve kterých jsou vyjádeny vzájemn související ešení, než rozhodovat o jednotlivostech.

Rozhodování o majetku obce, majetkoprávních úkonech a souvisejících úkolech je ve výluþné pravomoci zastupitelstva. Zastupitelstvu obce je v této oblasti vyhrazeno: x schvalovat program rozvoje obce; x schvalovat územní plán obce a regulaþní plán a vyhlašovat jejich závazné þásti obecn závaznou vyhláškou; x schvalovat rozpoþet obce a záv reþný úþet obce; x zizovat trvalé a doþasné pen žní fondy obce; x zizovat a rušit písp vkové organizace a organizaþní složky obce, schvalovat jejich zizovací listiny; x rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, spoleþenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o úþasti v již založených právnických osobách; x delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích, na valnou hromadu obchodních spoleþností, v nichž má obec majetkovou úþast; x navrhovat zástupce obce do ostatních orgán$ obchodních spoleþností, v nichž má obec majetkovou úþast, a navrhovat jejich odvolání; x navrhovat zm ny katastrálních území uvnit obce, schvalovat dohody o zm n hranic obce a o sluþování obcí; x rozhodovat o nabytí a pevodu nemovitých v cí vþetn vydání nemovitostí podle zvláštních zákon$, pevodu byt$ a nebytových prostor$ z majetku obce;

- 49 -


Veronika Paízková

x rozhodovat o poskytování v cných dar$ hodnot nad 20 000 Kþ a pen žitých dar$ ve výši nad 20 000 Kþ fyzické nebo právnické osob v jednom kalendáním roce; x rozhodovat o poskytování dotací nad 50 000 Kþ v jednotlivých pípadech obþanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám p$sobícím v oblasti mládeže, t lovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzd lávání a v dy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostedí; x rozhodovat o uzavení smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec úþastníkem; x schvalovat pen žité i nepen žité vklady do právnických osob; x rozhodovat o vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kþ; x rozhodovat o zastavení movitých v cí nebo práv v hodnot vyšší než 20 000 Kþ; x schvalovat dohody o splátkách s lh$tou splatnosti delší než 18 m síc$; x rozhodovat o postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kþ; x schvalovat uzavení smlouvy o pijetí a poskytnutí úv ru nebo p$jþky, o poskytnutí dotace, o pevzetí dluhu, o pevzetí ruþitelského závazku, o pistoupení k závazku a smlouvy o sdružení; x schvalovat zastavení nemovitých v cí; x schvalovat emise komunálních obligací. Tím, že zákonodárce sv il uvedené nakládání s majetkem obce a odvozené majetkoprávní úkony do pravomoci zastupitelstva, vyjádil d$ležitost, kterou mu pikládá.

3.2.2 Organizace majetkového odboru Z organizaþního hlediska je pro dobe fungující majetkové struktury nutné, aby píslušní pracovníci byli správn zaazeni do organizaþních struktur dle vztahu k majetku. Majetkové odd lení je odd lením interoborovým a týmovým. Vedoucí majetkového odboru musí být v interakci s majetkoprávním odd lením, investiþním odd lením a odd lením správy majetku. Tato odd lení musí být schopna týmové spolupráce a musí zde docházet obousm rn k penosu potebných informací. Organizaþní struktura majetkového odboru musí mít nastavenu strukturu na oþekávané události a nikoliv na konzervaci stávajícího stavu.

- 50 -


Veronika Paízková

3.2.3 Rozhodování o investicích

Investice jsou velice d$ležitým nástrojem, který obcím umožuje naplovat jeden z jejich základních cíl$, a to peþovat o všestranný rozvoj svého území, o poteby svých obþan$ a ochranu veejného zájmu. Jsou úzce spojeny s obecnou zásadou úþelného a hospodárného využívání majetku v souladu se zájmy a úkoly obce vyplívajícími ze zákona. Pi investiþním rozhodování je teba pihlížet k místní situaci – struktue majetku obce, finanþnímu omezení, zájmu obyvatel atd. Plánované investice by m ly být v souladu s programem rozvoje obce, s územním plánem apod.

Díve než zastupitelstvo pistoupí k rozhodování o nové investici, m la by být provedena inventura stávajících zaízení a posouzení stupn jejich využívání. Na základ takto získaných informací by se m lo zvážit, zda je nová investice opravdu pro obci potebná a žádoucí. Nemén d$ležité je rozhodnutí o množství zamýšlených projekt$ a v jakých termínech budou tyto projekty zahajovány a dokonþovány tak, aby nebyly pekroþeny finanþní možnosti obce. Nesmí být opomenuty ani technologické aspekty pedpokládané investice.

Zohlednit je nutné též ekologické aspekty a v pípad dlouhodob jších projekt$ i budoucí inflaþní vývoj, který m$že zp$sobit prodražování investice. Nemalou roli zde sehrává i velikost a charakter skupiny obyvatel, kterým bude investice urþena. V n kterých situacích je vhodné provedení pr$zkumu u obþan$ a zjistit tak, jakou investici by preferovali. Protože jde o investice, jejichž dokonþení m$že zahrnovat i n kolik let, není možné vycházet z dnešního stavu, nýbrž prognózovat budoucí poteby, demografický vývoj, v kovou strukturu obyvatel, jejich ekonomicko-sociální situaci apod.

Pro rozhodování o nových investicích je jist urþující zp$sob jejich finanþního zajišt ní. Ve v tšin pípad$ obce využijí návratné finanþní prostedky, je tedy nutné zvážit víceleté zatížení rozpoþtu dluhovou službou. Nesmí být také opomenut rozsah provozních náklad$, které realizace investice vyvolá. Pi nedostateþné kalkulaci m$že nastat situace, kdy sice obec vybuduje urþitý objekt, ale pak nebude mít prostedky na jeho provoz.

- 51 -


Veronika Paízková

Obce by m ly zvažovat pi rozhodování o rozsáhlejších akcích, které by mohly sloužit více obcím, zda nebude lepší realizovat tento projekt spoleþn , a to prostednictvím zakládání dobrovolných svazk$ obcí. V souþasné dob se to d je nejþast ji za úþelem výstavby kanalizací a þistíren odpadních vod.

K optimálnímu rozhodování je vhodné vypracovat více variant ešení, které by braly v úvahu jak rozdílnost možného užitku z dané investice, tak i investiþní nároþnost, délku výstavby, budoucí provozní výdaje, disponibilní kapitálové výdaje apod. Dále stanovit kritéria þi priority pro posuzování. U dlouhodobých projekt$, které jsou finanþn nároþné, by m lo dojít ke zpracování komplexní studie zahrnující i ekonomickou analýzu tak, aby vzrostla úrove informovanosti o daném pedm tu rozhodnutí, nákladech a užitcích.

3.3 Shrnutí kapitoly Organizace

správy

majetku

je

pln

v kompetenci

píslušných

orgán$

územních

samosprávných celk$, kdy si takový orgán m$že zvolit mezi pímou správou nebo správou pov it jiný subjekt. Dobe nastavený mechanismus pravidel správy je polovinou úsp chu efektivního využívání majetku obce. D$ležitý krok v této oblasti pedstavuje také výb r vhodných metod managementu, proto jsou v této kapitole podrobn ji popsány principy facility managementu a projektového ízení, které se v souþasné dob dostávají stále více do podv domí nejen subjekt$m soukromého sektoru, ale také, což je rozhodn pozitivní skuteþnost, subjekt$m veejného sektoru.

Vzhledem k tomu, že obec má svou stálou existenci „relativn zaruþenou“, je nezbytné precizní stanovení dlouhodobých zám r$ v majetkové oblasti. V praxi se bohužel obþas projevuje, že tyto dlouhodobé zám ry mají platnost délky trvání jednoho volebního období, což samozejm v prosp ch efektivního využití majetkového potenciálu nehovoí. ešení se nabízí ve zpracování strategické dokumentace, zvlášt územního plánu obce, programu rozvoje obce, koncepce využití obecního majetku apod. ýlenové zastupitelstev by m li jednat pedevším v zájmu dané obce a poteb obþan$ a þinit taková rozhodnutí, která by vedla ke zdárnému budoucímu rozvoji obce.

- 52 -


Veronika Paízková

4 SPRÁVA MAJETKU STATUTÁRNÍHO MSTA BRNA

4.1 Profil Brna

Brno se adí dle zákona o obcích39 mezi tzv. statutární m sta. Jeho území se od roku 1990 þlení na 29 m stských þástí40. Má pibližn 370 00041 obyvatel a rozkládá se na ploše 230 km2. Sídlí zde instituce celonárodního významu - Nejvyšší soud, Ústavní soud, Úad na ochranu hospodáské sout že, kancelá Veejného ochránce práv a Nejvyšší správní soud.

Rozsah výkonu samosprávy a penesené státní správy jednotlivými m stskými þástmi je urþen Statutem m sta Brna. V pípad aktivit charakteristických intenzivním kontaktem s obyvateli (sociální péþe, evidence obyvatelstva, apod.) je žádoucí jejich zabezpeþení v rámci m stských þástí. Naopak n které þinnosti, jako nap. koordinace dopravního systému þi vn jší vztahy m sta, vyžadují centrální ízení.

Nejvyšším orgánem samostatné p$sobnosti je Zastupitelstvo m sta Brna (dále „ZMB“), které má 55 zastupitel$, v m stských þástech pak zastupitelstva m stských þástí. V þele Magistrátu m sta Brna (dále „MMB“) stojí primátor. Výkonným orgánem v oblasti samostatné p$sobnosti na úrovni m sta je jedenáctiþlenná Rada m sta Brna (dále „RMB“) v þele s primátorem PhDr. Richardem Svobodou a jeho nám stky Ing. Janem Holíkem, Ing. Radomírem Jonášem a Ing. Miroslavem Hoškem. „editelem“ MMB je tajemník MMB, který plní funkci statutárního orgánu zam stnavatele dle zvláštních pedpis$. ízení MMB je rozd leno do 4 úsek$. Vedoucí úsek$ ídí pid lené odbory42,43.

39

§ 4 zákona þ. 128/2000 Sb., o obcích. Mapka þlen ní m sta viz. píloha þ. 2. 41 Zdroj: ýSÚ – stav k 31.12.2003. 42 Schéma ízení statutárního m sta Brna a Magistrátu m sta Brna viz. píloha þ. 3. 43 Odbory MMB prošly restrukturalizací, proto jsou v práci použity p$vodní názvy odbor$ i ty názvy nové.

40

- 53 -


Veronika Paízková

4.1.1 P$sobnost m sta a m stských þástí v majetkové oblasti

Statutární m sto Brno nemá v majetkové oblasti žádnou penesenou p$sobnost, vykonává pouze samostatnou p$sobnost a to44: x vede evidenci a úþetnictví o majetku m sta a zajiš"uje a metodicky ídí jeho inventarizaci, vyhledává podklady a zajiš"uje technické a právní listiny potebné pro zápis majetku m sta do katastru nemovitostí; x provádí dispozice s majetkem m sta vþetn pohledávek a závazk$ podle zvláštních pedpis$, zejména uzavírá kupní a darovací smlouvy, smlouvy o nájmu, výp$jþce a zástavní smlouvy a smlouvy o zízení v cného bemene; x zastupuje m sto v majetkoprávních záležitostech ped soudy, Státním zastupitelstvím a ostatními orgány; x zabezpeþuje nabývání majetku a pevody z vlastnictví ýR do vlastnictví m sta a pevody zem d lských pozemk$ z vlastnictví ýR - správy Pozemkového fondu ýR do vlastnictví m sta podle zvláštních pedpis$; x zastupuje m sto jako vlastníka nemovitostí v ízeních provád ných podle stavebního zákona a pi ízeních o pozemkových úpravách; x zabezpeþuje pípravu a zpracování informací o majetkových vztazích v rámci realizace strategických a rozvojových investic m sta, provádí výkupy nemovitostí pro úþely realizace rozvojových zám r$ m sta; x zabezpeþuje prezentaci rozvojových zám r$ týkajících se nemovitého majetku m sta v médiích a pi propagaþních akcích; x zabezpeþuje ekonomické využití majetku m sta, zajiš"uje jeho ocen ní, navrhuje výši kupních cen a výši nájm$, zajiš"uje výkon správy Cenové mapy pozemk$ m sta Brna a její aktualizaci; x navrhuje sv ení majetku m sta m stským þástem, eviduje dispozice se sv eným majetkem; x zabezpeþuje a provádí další þinnosti, které vyplývají ze zvláštních pedpis$, zabezpeþuje zveejování zám r$ obce podle zvláštních pedpis$; x vyhlašuje, provádí a vyhodnocuje nabídková ízení a stanovuje podmínky pro tato ízení;

44

ýlánek 25 Statutu m sta Brna.

- 54 -


Veronika Paízková

x zabezpeþuje správu majetku m sta zejména prostednictvím odborných útvar$ MMB, organizaþních složek a právnických osob založených nebo zízených m stem, majetku sv eného m stským þástem apod., zajiš"uje výkon práv a povinností vyplývajících z vlastnictví a správy majetku m sta; x upravuje podmínky pro nakládání a správu majetku m sta; x zajiš"uje

majetkoprávní

vypoádání

pozemk$

ve

vlastnictví

fyzických

a právnických osob zastav nými stavbami ve vlastnictví m sta a pevody pozemk$ ve vlastnictví m sta vlastník$m bytových dom$ stojících na t chto pozemcích. M stským þástem jsou na základ Statutu m sta Brna v rámci jejich samostatné p$sobnosti vymezeny tyto þinnosti45 (penesenou p$sobnost nevykonává): x vedou evidenci a úþetnictví o majetku m sta sv eného m stským þástem, zajiš"ují jeho inventarizaci a spolupracují s m stem pi doplování údaj$ k evidenci majetku m sta, pedávají m stu aktualizované informace o majetkové úþasti v obchodních spoleþnostech, organizaþních složkách a písp vkových organizacích zízených a založených m stem - píslušnou m stskou þástí; x zajiš"ují správu sv eného majetku a disponují jím v rozsahu daném tímto Statutem vþetn pohledávek a závazk$ vyplývajících z t chto dispozic, uzavírají jménem m sta smlouvy a þiní další úkony v rozsahu daném tímto Statutem a zvláštními pedpisy; x zastupují m sto v majetkoprávních záležitostech týkajících se majetku m sta jim sv eného ped soudy, státním zastupitelstvím a jinými orgány, zastupují m sto jako vlastníka v ízeních provád ných podle stavebního zákona ve v cech týkajících se sv eného nemovitého majetku m sta; x navrhují m stu sv ení majetku m stským þástem; x zabezpeþují zveejování zám r$ podle zvláštních pedpis$, vyhlašují, provád jí a vyhodnocují u sv eného majetku nabídková ízení a stanovují ekonomické podmínky pro tato ízení; x zajiš"ují ekonomické využití sv eného majetku.

45

ýlánek 26 Statutu m sta Brna.

- 55 -


Veronika Paízková

4.2 Majetek statutárního m sta Brna Právní postavení obcí (v zákon se neuvádí pojem „m sta“) vychází pedevším z Ústavy ýR, podle které jsou obce právními celky. Jako takové mají vlastní majetek, se kterým samostatn hospodaí podle svého rozpoþtu. Postavení obcí, jakožto právnických osob, tzn. osob zp$sobilých mít práva a povinnosti, respektive závazky, stanoví Obþanský zákoník.

Statutární m sto Brno nabylo sv$j majetek hned n kolika zp$soby. Významný mezník z hlediska vlastnictví m st a obcí pedstavuje zákon þ. 172/1991 Sb., o pechodu n kterých v cí z majetku ýR do vlastnictví obcí. Na základ tohoto zákona získalo m sto Brno pom rn rozsáhlý a r$znorodý majetek, celkov to þinilo asi 90 % majetku m sta. Jednalo se zejména o majetek bývalých Obvodních národních výbor$. Pedevším to byly veejné plochy, tzv. provozní majetek, který m sto potebuje k pln ní svých základních funkcí daných zákonem, a bytové domy s funkþními celky ve vlastnictví organizací zízených m stem Brnem. Dále m sto získalo majetek, který vlastnilo jako Zemské hlavní m sto Brno k datu 31.12.1949, tzv. historický majetek.

Následn byl uvedený zákon n kolikrát novelizován. T mito novelami získalo m sto další majetek, nap. nemovitosti v obvodu bývalé komplexní bytové výstavby. M sto také využilo možnosti požádat o bezúplatný pevod konkrétních nemovitostí z vlastnictví ýR, o t chto žádostech rozhodovalo Ministerstvo financí a Ministerstvo kultury. Jednalo se pevážn o kulturní památky, pozemky pod komunikacemi apod.

I když uvedený zákon zajistil m stu pesun urþitého majetku státu do vlastnictví m sta, situaci znaþn zkomplikoval diferencovaný zp$sob evidence vlastnických vztah$ k nemovitostem. Do roku 1950 fungoval systém zápis$ do pozemkových knih, tzv. pozemkový katastr, do kterého se zapisovala vlastnická a jiná v cná práva k nemovitostem. Tyto zápisy m ly konstitutivní povahu.

Tato dokonale fungující struktura byla nahrazena roku 1951, kdy nabyl úþinnosti obþanský zákoník46, který zrušil konstitutivnost zápis$ do pozemkových knih. Pitom bylo ponecháno na v$li vlastník$ nemovitostí, zda zápis zm ny právního vztahu do pozemkových knih sami

46

Zákon þ. 141/1950 Sb., obþanský zákoník.

- 56 -


Veronika Paízková

navrhnou. V polovin 50. let se pestal udržovat v souladu se skuteþným stavem i pozemkový katastr a postupn se tak vytváela situace, kdy se jen velmi obtížn zjiš"ovaly údaje o vlastnících nemovitostí, nezbytné pro právní úkony s nemovitostmi.

Postupem doby však byla velmi t žce poci"ována absence ádné evidence, a proto byl pijat roku 1964 zákon47, který založil novou Evidenci nemovitostí, kterou m ly na starost orgány Geodézie. Tento nový zp$sob evidence byl však ovlivn n politickou situací státu, kdy bylo vlastnictví fyzických a právnických osob potlaþováno a zápisy do evidence nemovitostí m ly pouze evidenþní charakter, bez právních podklad$. Evidovali se zejména uživatelé48 a ne vlastníci.

Vzhledem k tomuto diferencovanému zp$sobu evidence vlastnických vztah$ je poteba v souþasné dob pi prokazování vlastnictví m sta navázat na zápisy vlastnických práv v pozemkových knihách, které platily do roku 1950. Ve m st Brn situaci znaþn zkomplikovala konfiskace majetku, píd lová a scelovací ízení, kdy byly nemovitosti pid lovány ve v tšin pípad$ ne podle zápis$ v pozemkových knihách, ale podle grafických píd lových plán$, které m ly pouze orientaþní charakter, a vým ra byla urþována pibližn . Mnohdy docházelo k pid lení stejných pozemk$ dv ma r$zným subjekt$m. Tento stav se napravuje dodnes, þásteþn komplexními pozemkovými úpravami, þásteþn soudními spory nebo mimosoudními dohodami.

V rámci území m sta Brna byla situace složit jší v tom, že se zapisovali pozemky bez ádného odd lení geometrickými plány, þímž došlo k tomu, že parcely m ly n kolik vlastník$, mezi nimiž byly i bývalé Obvodní národní výbory. Tyto pozemky byly automaticky zapisovány jako nevypoádané na listy vlastnictví pro bývalé Obvodní národní výbory, a pak následn pevedeny z vlastnictví státu do majetku m sta.

V souþasné dob se pevádí z vlastnictví ýR ve správ Pozemkového fondu bezúplatn do vlastnictví statutárního m sta Brna pozemky urþené pro bytovou výstavbu a veejn prosp šné stavby. Zm nami legislativy, v pr$b hu let 1949 až 1991, jak v oblasti nakládání s majetkem, tak v oblasti zápis$ vlastnických práv v Pozemkových knihách a bývalé Geodézii, nastal chaos ve vlastnických vztazích. Náprava tohoto stavu nutí statutární m sto

47 48

Zákon þ. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Uživatele zde pedstavovala jednotná zem d lská družstva, státní lesy, státní statky a pod.

- 57 -


Veronika Paízková

Brno vynakládat nemalé finanþní prostedky na uspoádání vlastnických vztah$ nemovitého majetku m sta. Proto hlavním úkolem bývalého Majetkového odboru MMB bylo pesn specifikovat majetek m sta, správn ho zapsat do katastru nemovitostí a dohledat doklady prokazující vlastnictví m sta. Tuto práci komplikuje zejména neúplnost sbírky listin katastru nemovitostí z d$vod$ absence povinnosti evidovat majetek v uplynulých 40-ti letech.

4.2.1 Struktura majetku

Majetek na území m sta Brna je ve vlastnictví jak statutárního m sta Brna, ýeské republiky, tak právnických a fyzických osob. Následující graf ukazuje, že m sto Brno vlastní tém ¼ nemovitostí na území m sta. Do vlastnictví m sta se zde zahrnuje i majetek sv ený m stským þástem a písp vkovým organizacím, ostatní subjekty potom pedstavují soukromé fyzické osoby, právnické osoby a stát.

Graf þ. 1: Pehled nemovitého majetku v Brn z hlediska vlastnictví obce Pehled nemovitého majetku v Brn z hlediska vlastnictví obce - vým ra

Pehled nemovitého majetku v Brn z hlediska vlastnictví obce - poþet parcel

ve vlastnictví jiných subjekt$ 76,50%


ve vlastnictví m sta Brna 23,45%


Zdroj: Informativní zpráva o stavu nemovitého majetku statutárního m sta Brna k 31.12.2004.

Následující graf zobrazuje þlen ní majetku statutárního m sta Brna podle druh$ pozemk$. Skladba majetku do urþité míry urþuje specifika jednotlivých m stských þástí, nap. hospodaení, vývoj územního plánování apod. M sto Brno vlastní zejména ostatní plochy, které zahrnují pedevším veejnou zele, komunikace, nám stí apod.

- 58 -


Veronika Paízková

Graf þ. 2 : Nemovitý majetek statutárního m sta Brna Nemovitý majetek statutárního m sta Brna - druh vlastn ných pozemk$ Lesní p$dní fond 19,02%

Zast av né plochy 4,74%

Ost at ní plochy 52,52%

Zem d lský p$dní fond 22,80% Vodní plochy 0,93%


Do majetku m sta Brna patí také budovy a stavby, které jsou potebné k zajiš"ování r$zných druh$ veejných služeb pro obþany m sta. V grafu je procentuáln znázorn no, jak jsou budovy m sta Brna rozd leny dle svého funkþního využití. Toto þlen ní zahrnuje jak budovy v pímé správ m sta Brna, tak budovy sv ené m stským þástem a organizacím, které byly zízeny nebo založeny m stem Brnem za úþelem poskytování urþitých veejných služeb obþan$m. Následující graf zobrazuje funkþní využití objekt$ dle jednotlivých odbor$ MMB, pod které objekty spadají.

Graf þ. 3: Pehled budov dle funkþního využití Pe hle d budov dle funkþního využ ití Bytový odbor 82,02 Odbor školství mládeže a t lovýchovy Odbor obrany

6,11

0,26 Odbor správy budov 5,26 Odbor kultury

Odbor zdravotnictví 0,39

1,42 Odbor životního prostedí 0,50

Odbor dispozic s majetkem 3,37

Odbor sociální péþe 0,66

Zdroj: Sestaveno autorkou na základ analýzy interních materiál$ MMB.

Statutární m sto Brno však vlastní majetek nejen v rámci svého území, ale i mimo n . Získalo ho pevážn privatizací státních podnik$, zejména Brn nských vodáren a kanalizací s.p. Druhý zdroj tohoto majetku byl dán již zmiovaným zákonem þ. 172/1991 Sb., kdy se m stu navrátil historický majetek. Nabývání majetku mimo území m sta bylo historicky dáno - 59 -


Veronika Paízková

snahou získat statut Zemského hlavního m sta, kdy m sto muselo prokázat svoji solventnost. Tato solventnost se dokazovala hlavn rozsáhlým objemem majetku, který sv dþil o tom, že m sto je natolik bohaté, že m$že být hodno titulu Zemského hlavního m sta.

V souþasné dob však tento majetek nemá pro m sto moc velký význam, spíše znamená další výdaje na jeho správu. Výjimku tvoí lesní pozemky, ze kterých m stu plyne urþitý píjem. M sto se proto snaží tento majetek nabídnout k prodeji jiným subjekt$m, nebo ho alespo za symbolickou cenu pronajímá.

V následujících grafech je pehled majetku statutárního m sta Brna rozþlen n podle bývalých okres$ a druh$ pozemk$.

Graf þ. 4: Nemovitý majetek v bývalých mimobrn nských okresech Nemovitý majetek v bývalých mimobrn nských okresech - poþet parcel

Nemovitý majetek v bývalých mimobrn nských okresech - vým ra Brno - venkov 55,38%

Brno - venkov 49,28% Blansko 22,74%

Svitavy 22,90%

Žár nad Sázavou 3,64%

Svitavy 2,79% Blansko 38,83%

Okresy Je,Pr,Šu,T ,Vy, Zl 1,44%

Žár nad Sázavou 2,96%

Okresy Je,Pr,Šu,T,Vy, Zl 0,04%

Nemovitý majetek v bývalých mimobrn nských okresech - druh vlastn ných pozemk$ Lesní p$dní fond 74,49% Zem d lský p$dní fond 23,05% Vodní plochy 0,17%

Zastav né plochy 0,04%

Ostatní plochy 2,26%


- 60 -


Veronika Paízková

Struktura majetku z úþetního hlediska V následujícím grafu je znázorn n veškerý majetek, který vlastní statutární m sto Brno. Zahrnuje tedy majetek v pímé správ MMB a majetek ve správ m stských þástí. Nejv tší podíl na majetku tvoí dlouhodobý hmotný majetek, kde budovy a stavby mají hodnotu pibližn 25 mld. Kþ, pozemky pak 8,5 mld. Kþ.

Graf þ. 5: Majetek statutárního m sta Brna Maje te k statutární ho m sta Brna (v ti s. Kþ) Dlouhodobý hm otný m aj etek 40 658 128; 80%

Dlouhodobý nehm otný m aj etek 275 676; 1% Krátkodobý finaþní m aj etek 543 795; 1%

Dlouhodobý finanþní m aj etek 8 964 834; 18%

Zásoby 9 044; 0,01%


Za zmínku stojí i dlouhodobý finanþní majetek, kde majetkové úþasti v obchodních spoleþnostech dosahují þástky 8,5 mld. Kþ. Tyto majetkové úþasti slouží k prosazení a koordinaci dlouhodobých zájm$ m sta Brna.

- 61 -


Veronika Paízková

Tabulka þ. 3: Obchodní spoleþnosti s majetkovou úþastí m sta Brna OBCHODNÍ SPOLEýNOSTI S MAJETKOVOU ÚýASTÍ MSTA BRNA

Brn nské komunikace, a.s.

Základní kapitál v

Podíl m sta

tis. Kþ

v%

247 318

100,00

3 863 802

100,00

1)

100,00

925 469

100,00

24 993

100,00

Technické sít Brno, a.s.

1 174 456

100,00

Tepelné zásobování Brno, a.s.

1 840 600

100,00

190 891

100,00

3 892

100,00

Brn nské vodárny a kanalizace, a.s.

492 471

51,00

Technologický park Brno, a.s.

236 001

50,00

1 000

49,00

Veletrhy Brno, a.s.

1 083 375

33,79

Teplárny Brno, a.s.

885 650

10,39

15 200 000

0,30

Jm Energetika, a.s.

3 531 570

-

Jm Plynárenská, a.s.

2 687 483

-

Dopravní podnik m sta Brna, a.s. Jižní centrum, a.s.

602 000

SAKO Brno, a.s. STAREZ - SPORT, a.s.

Lesy m sta Brna, s.r.o. Pohební služby m sta Brna, s.r.o.

KORDIS JMK, s.r.o.

ýeská spoitelna, a.s.

1)

ZK je vyšší o hodnotu pozemk$ vložených m stem v celkové výši 461 mil Kþ.

Zdroj: Brno v þíslech 2004.

Rozvojové lokality Nejdynamiþt jší souþasné zm ny se odehrávají v okrajových pím stských þástech. Markantními projevy prostorové expanze m sta jsou masivní rozvoj bytové výstavby (zejména ve form rodinných dom$ a rozsáhlých obytných kondominií) a prudký nár$st velkoprostorových nákupních stedisek.

Do pedm stských oblastí jsou také situovány tzv. rozvojové lokality, které tvoí zvláštní skupinu majetku m sta Brna. Jedná se o plochy v tšího rozsahu v majetku m sta jako celku, nebo jsou scelovány výkupem do majetku m sta. U takto vytypovaných lokalit pipravuje Odbor dispozic s majetkem MMB (bývalý Majetkový odbor MMB) ve spolupráci s odbornými odbory MMB „Soubor informací o lokalit “, obsahující informace zejména - 62 -


Veronika Paízková

o komplexním vyhodnocení možnosti realizace výstavby, o vlastnictví nemovitostí tvoících lokalitu (pozemky a stavby), o územní pipravenosti – o možnostech dopravního napojení, o stavu inženýrských sítí. Dále dokumentace obsahuje informace o životním prostedí, o ocen ní nemovitostí a o vyvolaných a podmiujících investicích.

Lokality jsou nabízeny investor$m v nabídkových ízeních i v rámci mezinárodních veletrh$ nemovitostí. Dosud bylo pipraveno a nabídnuto 16 lokalit, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka þ. 4: Rozvojové lokality m sta Brna

Rozvojové lokality m sta Brna Ozn. 1 2 3

Lokalita, katastr. Území Hn vkovského, Komárov ípská, Slatina Pátení - Nad d dinou, Bystrc

Vým ra

Využití dle Územního plánu 2

Obchod, služby

2

Výroba

2

Výroba

2

Nákupní, administr., kulturní centrum

10 975 m 10 517 m

15 829 m

4

Západní brána, Starý Lískovec

45 000 m

5

Bohunická, Horní Heršpice

17 942 m2 Výroba

6

Moravanská, Pízeenice

7

Díly za kostelem, Kuim

38 000 m2 Smíšené plochy

8

Záhoí, Kuim

84 000 m2 Výroba

9

Vídeská - Heršpická, Štýice

16 284 m2 Obchod, služby

10

Heršpická - Renneská, Štýice

11

Neumannova, Pisárky

4 028 m2 Všeobecné bydlení

12

Nové Sady, Staré Brno

13

Kounicova - Moravské nám., Veveí

484 m2 Smíšené plochy centrálního charakteru 1 646 m2 Hromadné garáže

14

Jírova - Novolíšeská, Líše

15

Hostilavova - Chrpova, Žeb tín

7 458 m2 Smíšená plocha centrálního charakteru 1 346 m2 Provozovna služeb, pípadn bydlení

16

Pi ul. Urlrychova, Komín

2 821 m2 Bydlení

150 000 m2 Zem d lský p$dní fond

862 m2 Veejná vybavenost


Uvedená tabulka se neustále dopluje a m ní na základ schválených dispozic s majetkem m sta. Krom shora uvedených lokalit jsou Odborem dispozic s majetkem MMB zabezpeþovány majetkové dispozice v rámci významných rozvojových zám r$. M sto je iniciátorem þi se podílí na projektech, které výhledov pispívají k ešení n kterých latentních problém$ m sta a zárove posilují jeho konkurenceschopnost v rámci ýR i stedoevropského - 63 -


Veronika Paízková

prostoru. V tšina projekt$ je zohledn na ve stávajícím územním plánu m sta Brna. Níže je zmín no n kolik nejvýznamn jších projekt$.

Brn nská pr$myslová zóna – ýernovická terasa, projekt pedinvestované pr$myslové zóny, vznikl jako reakce na nutnost aktivního pilákání zahraniþních investic do Brna a tím i zvýšení zam stnanosti regionu. Je jedním z nejúþinn jších nástroj$ ekonomického marketingu a nespornou lokalizaþní výhodou. Svým plánovaným rozsahem patí k nejv tším v rámci ýR a je schopen pokrýt i prostorov nároþné investice.

Jižní centrum je projektem revitalizace rozsáhlé oblasti piléhající k centru m sta. Zám rem je rozšíení stávajícího centra m sta a vytvoení prostoru pro lokalizaci vyvážené nabídky služeb, obchodu, administrativy, kultury a bydlení. ýeský technologický park, projekt m sta Brna, anglické firmy BOVIS (resp. P&O) a VUT Brno. Na principu akciové spoleþnosti je provozován technologický park nabízející podmínky pro umíst ní tzv. hightech výrob.

4.3 Správa a hospodaení s majetkem m sta Brna S nabytím majetku vznikla m stu povinnost zajistit jeho správu a hospodait s ním, aby co nejlépe plnilo svoji funkci ve prosp ch m sta a jeho obþan$. Majetek pedstavuje významný zdroj píjm$ m stského rozpoþtu a nástroj na realizaci m stských rozvojových program$. Podle charakteru lze majetek rozd lit na tzv. provozní, který slouží k zajišt ní základních funkcí m sta nebo k nim bude sloužit v budoucnu (komunikace, zele, školy, úady, kulturní a sociální zaízení, apod.), a neprovozní majetek, který lze výhodn ekonomicky odprodat (pozemky urþené k zástavb nebo již zastav né stavbami fyzických a právnických osob, areály podnik$, apod.).

4.3.1 Rozd lení správy majetku

Správa majetku sloužícího k veejným úþel$m (komunikace, veejná zele) je realizována podle píslušných þlánk$ Statutu m sta Brna. Majetek potebný k výkonu þinností m sta vyplývajících ze zákona je dle svého charakteru pronajímán, sv ován nebo vkládán k tomuto - 64 -


Veronika Paízková

úþelu m stem zízeným nebo založeným organizacím, které zodpovídají za správu tohoto majetku. Jedná se o písp vkové organizace, organizaþní složky obce a obchodní spoleþnosti s majetkovým podílem m sta a také m stské þásti.

Obrázek þ. 2: Struktura správy majetku statutárního m sta Brna Statutární m sto Brno Obchodní spoleþnosti Organizaþní složky m sta

M stské þásti

Písp vkové organizace

Písp vkové organizace

Obchodní spoleþnosti

Zdroj: Autorka.

Obchodním spoleþnostem m sta Brna je nemovitý majetek statutárního m sta Brna v pevážné míe vkládán pouze v rozsahu nezbytn nutném pro zajiš"ování jejich þinností, ostatní majetek, pedevším pozemky, jsou pronajímány. Pi rozhodování o form dispozic s vymezeným majetkem m sta v$þi obchodní spoleþnosti m sta hraje významnou roli úþel založení spoleþnosti. Jiné postavení mají Brn nské vodárny a kanalizace, kde m sto Brno nemá 100 % podíl, proto mají od m sta pozemky a þást provozních budov pouze pronajaty. Hospodárnost a úþelné nakládání s vloženým a pronajatým majetkem jsou zajiš"ovány tím, že þleny ve statutárních orgánech spoleþností jsou lidé, kteí jsou zárove þleny ZMB.

Písp vkovým organizacím, jejichž zizovatelem je statutární m sto Brno, je majetek dán do správy na základ zizovacích listin, které vymezují konkrétní pravidla pro nakládání se sv eným majetkem. Jedná se pedevším o sv ení budov, pozemky jsou organizacím pronajaty za symbolickou cenu. Písp vková organizace m$že z prostedk$, které získala na základ vlastní þinnosti, nakupovat movitý majetek, který jí pak z$stává ve vlastnictví. Nemovitý majetek (nap. darem) nabývá vždy jménem statutárního m sta Brna.

- 65 -


Veronika Paízková

Krom zizovací listiny se musí písp vková organizace pi správ majetku ídit dalšími pedpisy danými zákonem a poddodržovat metodiku MMB, která se týká movitého majetku a metodiku úþetnictví, která upravuje postup pi vyazení majetku z úþetní evidence. Sv ený majetek si odpisuje písp vková organizace sama.

M stským þástem je sv en majetek m sta Brna, a to jak budovy tak i pozemky. Pravidla pro nakládání se sv eným majetkem upravuje zvláštní píloha Statutu m sta Brna. I když nemají m stské þásti právní subjektivitu, mohou jménem m sta nakupovat jak movitý, tak i nemovitý majetek - ten se sice stává majetkem m sta Brna, ale není zde nutné pedchozí odsouhlasení nabytí majetku ZMB. Tento majetek je po ohlášení RMB automaticky sv en m stské þásti, která s ním dále nakládá jako s každým jiným sv eným majetkem dle píslušných þlánk$ statutu. Movité v ci nabývají m stské þásti bez oznámení m stu a nakládají s nimi bez jakéhokoliv omezení. Právní vztahy s katastrem nemovitostí zajiš"uje Odbor dispozic s majetkem MMB.

M stským þástem bylo odebráno právo prodávat majetek m sta Brna, prodej se realizuje pes Odbor dispozic s majetkem MMB na základ žádosti zájemce o nemovitost. M stská þást k prodeji vydává pouze své stanovisko s argumenty.

Pi hospodaení a nakládání s majetkem je pro m stské þásti závazný Statut m sta Brna, jinak záleží na m stské þásti, jak si sama zorganizuje svoji majetkovou þinnost. M$že využít metodik MMB nebo i poradenských služeb MMB.

M stská þást je oprávn na zizovat své písp vkové organizace a zakládat obchodní spoleþnosti. V souþasné dob však m stské þásti druhé varianty využívají zídka, v minulosti zizovaly napíklad technické služby pro údržbu území Mý. Uspoádání majetkových vztah$ v$þi písp vkovým organizacím m stské þásti je výhradn v kompetenci m stské þásti, která je zizovatelem. Pevážn se jedná o základní a mateské školy.

- 66 -


Veronika Paízková

Tabulka þ. 5: Právní úprava hospodaení s majetkem m sta dle typu správce Právní úprava hospodaení s majetkem m sta dle typu správce Typy správc$ Závazná pravidla hospodaení obsažena v: Písp vkové organizace Zizovací listina Metodika upravující hospodaení PO s movitým majetkem Metodika upravující zp$sob vyazení majetku z úþetní evidence Obchodní spoleþnosti Nájemní smlouvy M stské þásti

Statut m sta Brna


4.3.2 Nemovitý majetek

Správou nemovitého majetku statutárního m sta Brna se zabývá Odbor dispozic s majetkem MMB. Vede evidenci nemovitého majetku m sta Brna a spolupracuje pi zpracování jeho evidence s píslušnými orgány, zajiš"uje jeho správu vþetn sv ování majetku m stským þástem, realizuje dispozice s nemovitým majetkem jako jsou nap. pronájmy, odprodeje, výp$jþky a bezúplatné pevody nemovitého majetku m sta. Po schválení návrh$ dispozic píslušnými orgány m sta je pak realizuje.

Tento odbor také zpracovává koncepci bydlení v m st Brn , rozbory poteb bydlení a stavu bytového fondu v majetku m sta vþetn sv eného majetku m stským þástem a zajiš"uje její realizaci. Dále také zastupuje m sto v majetkoprávních záležitostech ped soudy, státním zastupitelstvím a ostatními orgány. Zabezpeþuje a provádí i další þinnosti, které vyplývají ze zvláštních pedpis$.

Nejv tší podíl na správ pozemk$ m sta mají m stské þásti a Lesy m sta Brna, s. r. o. Pro srovnání je v následujících grafech vyjáden podíl správy ze dvou hledisek, a to z hlediska poþtu parcel a jejich vým r. M stské þásti vykonávají správu k velkému poþtu parcel s menší vým rou v porovnání s Lesy m sta Brna, s. r. o., které spravují zanedbatelný poþet pozemk$ o velké vým e.

- 67 -


Veronika Paízková

Graf þ. 6: Rozd lení správy nemovitého majetku ve vlastnictví m sta Brna Rozd lení správy nemovitého majetku ve vlastnictví statutárního m sta Brna - vým ra

Rozd lení správy nemovitého majetku ve vlastnictví statutárního m sta Brna - poþet parcel

ve správ ostatních 17,56%

ve správ BKOM, a.s. 5,09% ve správ Lesy m sta Brna, s.r.o. 1,59%

ve správ m stských þástí 39,32%

ve správ ostatních 29,59%

ve správ m stských þástí 74,52%

ve správ Lesy m sta Brna, s.r.o. 21,02%

ve správ BVK, a.s. 1,28%

ve správ BVK, a.s. 1,47%

ve správ BKOM, a.s. 7,76%


Následující tabulka zobrazuje, jaký podíl mají jednotlivé typy správc$ na celkovém nemovitém majetku m sta vþetn samotného MMB. Op t je možné se na objem majetku dívat ze dvou pohled$, a to dle poþtu parcel a vým ry.

Tabulka þ. 6: Podíl jednotlivých skupin správc$ na správ nemovitého majetku m sta Podíl jednotlivých typ$ správc$ na správ nemovitého majetku m sta

Magistrát m sta Brna M stké þásti Písp vkové organizace Obchodní spoleþnosti* Celkem

poþet parcel % 24 657 46,18 21 393 40,07 2 466 4,62 4 874 9,13 53 390 100,00

vým ra (m2) % 19 736 749 36,47 15 306 059 28,28 5 767 174 10,66 13 311 447 24,60 54 121 429 100,00

*správa na základ nájemní smlouvy


Jednotlivým subjekt$m dle rozhodnutí ZMB byly sv eny i budovy a stavby m sta Brna. Zde mají nejv tší podíl na správ op t m stské þásti. Jedná se pevážn o bytové domy, budovy školských zaízení, kulturní a sportovní zaízení místního významu, apod.

- 68 -


Veronika Paízková

Tabulka þ. 7: Organizace, kterým byly sv eny budovy m sta Brna Organizace, kterým byly sv eny budovy m sta Brna M stské divadlo Brno, p.o.

Centrum sociálních služeb, p.o.

Muzeum m sta Brna, p.o.

Domovy d$chodc$, p.o. (Kosmonaut$,

Národní divadlo v Brn , p.o.

Nopova, V stonická aj.)

Státní filharmonie Brno, p.o. Hv zdárna a planetárium Mikuláše Koperníka, p.o. Kulturní a informaþní centrum m sta Brna, p.o. D$m um ní m sta Brna, p.o. Knihovna Jiího Mahena v Brn , p.o. Centrum experimentálního divadla v Brn , p.o. Loutkové divadlo Radost, p.o.

Domov mládeže Juventus, p.o. Lázn m sta Brna, p.o. M stská policie Brno, p.o. Veejná zele m sta Brna, p.o. Pohební a hbitovní služby m sta Brna, s.r.o. Správa hbitov$ m sta Brna, p.o. ZOO m sta Brna, p.o. aj.


Celkový poþet objekt$ ve správ organizací zízených nebo založených m stem, které slouží k provozním úþel$m t chto subjekt$ þiní, 107 objekt$. Ve správ m stských þástí se nachází 3 490 objekt$ a v pímé správ odbor$ MMB 202 objekt$.

Graf þ. 7: Pehled budov dle zajišt né správy Pe hle d budov dle z ajišt né správy ve správ m stských þástí 92% ve správ m stem zízených nebo založených organizací 3%

v pímé správ odbor$ MMB 5%


Do vlastnictví m sta pešly také nemovitosti, které neslouží k zajiš"ování základních funkcí m sta, a z hlediska dlouhodobého rozvoje, daného územním plánem m sta Brna, je úþelné tento majetek odprodat. Dispozice s tímto majetkem jsou realizovány na základ - 69 -


Veronika Paízková

podn t$ fyzických nebo právnických osob. Odbor dispozic s majetkem MMB pijme roþn cca 1100 žádostí o prodej nebo pronájem majetku statutárního m sta Brna. Majetek je prodáván pímo žadatel$m, jedná se zejména o pozemky, které tvoí funkþní celky s okolními nemovitostmi. Samostatn zastavitelné pozemky jsou nabízeny formou nabídkových ízení tak, aby byla zajišt na realizace výstavby v souladu se schváleným územním plánem a v co nejkratším termínu.

Do þinností Odboru dispozic s majetkem také spadá prov ování vlastnických vztah$, tj. dokládání listin prokazujících, že se jedná o majetek m sta. Jak již bylo výše uvedeno, úkol je to nelehký. Je nutné se obeznámit s vyhláškami a naízeními bývalých územních národních výbor$ a m stských národních výbor$, které upravovaly hospodaení se státním majetkem. Rovn ž je komplikované orientovat se v archiváliích vzhledem ke skuteþnosti, že v r$zných obdobích platila r$zná naízení o archivování.

Práce spojené s identifikací tohoto majetku jsou bohužel závislé na kapacitních možnostech katastrálního úadu, a proto jsou pednostn identifikovány nemovitosti v majetku ýR v právu hospodaení privatizovaných státních podnik$. Vzhledem k tomu, že v okrajových þástech m sta Brna docházelo k n kolikerému peþíslování parcel, piþemž se vycházelo z map r$zných m ítek, je identifikace tohoto majetku velice obtížná. Tuto složitou situaci eší pozemkové úpravy, eventuáln komplexní pozemkové úpravy. Dosud bylo vlastnicky prov eno cca 61 % majetku statutárního m sta Brna.

V d$sledku r$znorodého charakteru majetku m sta nelze pravidla správy a hospodaení s majetkem pojmout plošn . Za úþelem zjednodušení a zpehledn ní postup$ pi nakládání s nemovitým majetkem byly v minulosti zpracovány metodiky a postupy. Tyto metodiky však vznikly jen z iniciativy Odboru dispozic s majetkem, v jiných m stech není totiž b žné takto organizovat vlastní majetkovou þinnost. Neexistují žádné všeobecné postupy, které by obcím mohly usnadnit hospodaení a nakládání s majetkem, záleží pouze na nich, jak si výkon této þinnosti zajistí. Odbor dispozic s majetkem vydal celkem

23 dokument$49, které byly

odsouhlaseny RMB. Níže jsou uvedeny ty nejd$ležit jší.

49

Pehled schválených postup$ a metodik pi nakládaní s nemovitým majetkem viz. píloha þ. 4.

- 70 -


Veronika Paízková

Metodika upravující postup Odboru dispozic s majetkem pi píprav a projednávání návrh$ dispozic s nemovitým majetkem ve vlastnictví statutárního m sta Brna. Podle této metodiky je postupováno pi výb ru zájemc$ o pevod, pronájem, výp$jþku, nebo o jinou dispozici s nemovitostmi ve vlastnictví statutárního m sta Brna. Návrhy na uskuteþn ní dispozice mohou pedložit jednotlivé odbory MMB, m stské þásti nebo tetí osoby. Tyto návrhy jsou prostednictvím Odboru dispozic s majetkem MMB pedloženy Komisi majetkové RMB. Zveejn ní zám ru, které ukládá zákon nejmén po dobu 15 dn$ ped projednáním, zajiš"uje Odbor dispozic s majetkem MMB. Návrhy na pevod nemovitostí jsou po projednání v Komisi majetkové RMB a v RMB pedloženy ke schválení ZMB s uvedením podmínek pevodu. Návrhy na pronájem nebo výp$jþku nemovitostí jsou po projednání v Komisi majetkové RMB pedloženy ke schválení RMB s uvedením podmínek pronájmu nebo výp$jþky. Ped projednáním návrhu musí být zajišt no ov ení nabývacích doklad$ sv dþících o vlastnickém právu m sta Brna. Dále musí být ov eno, zda k nemovitostem není uplatn n restituþní nárok, o kterém dosud nebylo pravomocn rozhodnuto nebo nejsou dány jiné pekážky, které znemožují þi zt žují zamýšlenou dispozici s nemovitostmi. Pi projednávání dispozice je orgán$m m sta Brna pedkládáno vyjádení Odboru územního plánování a rozvoje MMB, Odboru technických sítí MMB a vyjádení píslušné m stské þásti, na jejímž území se nemovitost nachází. Orgán$m m sta musí být pedložena také vyjádení a nabídky obþan$ a jiných odv tvových odbor$ MMB podle charakteru prodávaného majetku (nap. Odboru dopravy MMB, Odboru životního prostedí MMB apod.).

Výb r vhodného zájemce se uskuteþuje na základ vyhlášení nabídkového ízení schváleného RMB, které obsahuje podmínky50. Odbor dispozic s majetkem MMB zajiš"uje základní údaje o nabízené lokalit a po zaplacení píslušného poplatku je dává k dispozici pípadným zájemc$m. Vše se zveejuje v tisku, na Úední desce MMB, Úedních deskách m stských þástí a v internetové síti. Základním kritériem pro výb r zájemce se zpravidla považuje nabídnutá výše kupní ceny þi nájemného. V pípad obdržení shodných cenových nabídek od zájemc$, nerozhodnou-li orgány m sta jinak, jsou tito zájemci vyzváni k navýšení cenové nabídky nad cenu již nabídnutou, nebo je vyhlášeno nové nabídkové ízení. Po projednání dispozice v orgánech m sta jsou zájemci (navrhovatelé dispozice) o výsledku vyrozum ni písemn . 50

Nap. platební podmínky, místo a lh$ta, kam a do kdy lze podávat uzavené obálky s nabídkami a pod.

- 71 -


Veronika Paízková

Postup pro vypoádání spoluvlastnických vztah$ k nemovitostem ve vlastnictví statutárního m sta Brna a fyzických a právnických osob. Jak už je výše uvedeno, statutární m sto Brno se snaží své spoluvlastnické podíly prodat, protože je pro n mén výhodné v tomto vztahu setrvat. V této situaci m sto Brno postupuje následovn : Nejdíve je zám r prodeje spoluvlastnických podíl$ zveejn n, poté jsou všichni spoluvlastníci vyrozum ni doporuþeným dopisem o r$zných variantách postupu51. Neprojevíli spoluvlastník ani tetí osoba zájem o odprodej spoluvlastnického podílu, je navrhováno zrušení a vypoádání spoluvlastnictví ešeno soudní cestou. Pokud projeví o prodej zájem tetí osoba, m$že se tento prodej uskuteþnit až po marném uplynutí doby, kdy mohli stávající spoluvlastníci uplatnit svoje zákonné pedkupní právo. Pokud zájem projeví více tetích osob, zahájí se nabídkové ízení, kdy kritériem výb ru je výše kupní ceny a návrh její splatnosti.

Pravidla pro oceování, prodej a pronájem m stského nemovitého majetku. Zdroj: Metodika MMB. Pravidla pro oceování, prodej a pronájem m stského nemovitého majetku.

PRODEJ A NÁJEM I. POZEMKY

II. BUDOVY

A PODNIKATELSKÉ

A PODNIKATELSKÉ

A1. KOMERCE I

A1. KOMERCE I

urþené pro stavbu s urychlenou návratností stavby a rekonstrukce s urychlenou návratností investic investic hotely, banky, obchody, adm. budovy, restaurace, hotely, banky, obchody, adm. budovy, restaurace, parkovišt parkovišt A2. KOMERCE II

A2. KOMERCE II

nestátní zdravotnictví a školství, výstavba bytových dom$, drobné provozovny, služby, kultura, sport

nestátní zdravotnictví a školství, výstavba bytových dom$, drobné provozovny, služby, kultura, sport

B NEPODNIKATELSKÉ

B NEPODNIKATELSKÉ

zahrady, rekreace, výstavba RD, státní zdravotnictví a školství, kultura

rodinné domky, státní zdravotnictví a školství, kultura, byty, bytové domy

C GARÁŽE C1 - individuální výstavba C2 - ostatní

51

Spoluvlastnické podíly mohou být prodány za kupní cenu navrženou dle urþité metodiky. Cena m$že být navržena tetí osobou, pokud spoluvlastník nevyužil svého pedkupního práva. Další možností je prodej celé nemovitosti tetí osob , pokud s tím všichni ostatní spoluvlastníci souhlasí apod.

- 72 -


Veronika Paízková

Pedcházející tabulka zobrazuje rozd lení nemovitostí dle aktivit. Následující tabulka zachycuje konkrétní metody oceování nemovitostí dle výše uvedeného rozd lení. METODIKA OCEOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ PRODEJ I. POZEMKY

II. BUDOVY

A PODNIKATELSKÉ

A PODNIKATELSKÉ

A1. KOMERCE I

A1. KOMERCE I

tržní ohodnocení

þasová cena

A2. KOMERCE II

A2. KOMERCE II

tržní ohodnocení

platný cenový pedpis vyhl. MF ýR þ. 178/1994 Sb. znalecký posudek

B NEPODNIKATELSKÉ B NEPODNIKATELSKÉ

platný cenový pedpis vyhl. MF ýR þ. 178/1994 Sb. cenová mapa

platný cenový pedpis vyhl. MF ýR þ. 178/1994 Sb. znalecký posudek *1)

C GARÁŽE C1 - platný cenový pedpis vyhl. MF ýR þ. 178/1994 Sb. cenová mapa C2 - tržní ohodnocení

NÁJEM I. POZEMKY

II. BUDOVY

A PODNIKATELSKÉ

A PODNIKATELSKÉ

A1. KOMERCE I

A1. KOMERCE I

z hodnoty pozemku 8 % - 12 % *4)

každý zám r se bude posuzovat samostatn s tím, že v nájemném budou zohledn ny vložené investice *2)

A2. KOMERCE II z hodnoty pozemku 5 % - 10 % *4)

A2. KOMERCE II

vým r MF ýR þ. 01/1995

každý zám r se bude posuzovat samostatn s tím, že v nájemném budou zohledn ny vložené investice *2)

C GARÁŽE

B NEPODNIKATELSKÉ

C1 - vým r MF ýR þ. 01/1995

vým r MF ýR þ. 01/1995 *3)

B NEPODNIKATELSKÉ

C2 - z hodnoty pozemku 3 % - 5 % *4) *) POZNÁMKA: 1) • "Metodika oceování bytových dom$ pi odprodeji spoluvlastnických podíl$" byla schválena na 21/II. sch$zi RMB a pedložena jako informativní zpráva na VI/II. zasedání ZMB

- 73 -


Veronika Paízková

• oceování byt$ a bytových dom$ pi jejich odprodeji v souladu se zákonem þ. 72/1994 Sb. (zákon o vlastnictví byt$), bude zpracováno až na základ celkové koncepce bytové problematiky ve m st Brn (XLII. zasedání ZMB) - eší zásady hospodaení s bytovým fondem • prodej objekt$ pro státní zdravotnictví, školství a kulturu je v kompetenci píslušných odbor$ MMB (pokud v$bec jsou pedm tem odprodeje) 2) • jedná se o pronájem celého objektu, pronájem nebytového prostoru, eší vyhláška þ. 17/1994 m sta Brna o urþení výhodnosti polohy nebytového prostoru (eší OBH) • nájemné z byt$ eší vyhlášky þ. 176/1993 Sb. o nájemném z bytu 3) • pronájem z budov zpracovává píslušný odbor MMB v souladu s danými vyhláškami MF ýR þ. 585/1990 Sb. ve zn ní vyhlášky þ. 168/1994 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor a vyhláškou þ. 17/1995 m sta Brna o urþení výhodnosti polohy nebytového prostoru 4)

Úpravy nájemného v pípad pronájmu dle A1, A2, C2

a.

aktualizace nájemného - základní nájemné bude každý rok upraveno v závislosti na míe inflace

b.

úleva po dobu výstavby -

po dobu výstavby bude stanoveno poþáteþní nájemné ve

výši 10 % ze

základního nájemného, minimáln však 10 Kþ/m2/rok. Doba poþáteþního nájemného bude pedem dohodnuta v podmínkách smlouvy.

Metodika vypoádání pozemk$ zastav ných stavbami ve vlastnictví m sta Brna.

Majetkoprávní vypoádání se uskuteþuje na základ žádosti, kterou podává vlastník pozemku zastav ného stavbou ve vlastnictví statutárního m sta Brna a píp. pozemku tvoícího se zastav ným pozemkem funkþní celek nebo z úrovn m sta. Žádost musí být dopln na t mito doklady a informacemi: nabývací titul; rozsah zastav ného pozemku doložený výpisem z katastru nemovitostí; dobu, kdy byl pozemek odejmut a charakteristiku stavby, kterou byl pozemek zastav n; návrh na vypoádání.

Zp$soby ešení majetkoprávního vypoádání: x darovací smlouvou ze strany vlastníka pozemku – nap. pi zanedbatelné velikosti zastav ného pozemku, kdy se nepovažuje za adekvátní výsledná náhrada za pozemek k vynaloženému úsilí na její dosažení; x náhradními pozemky o stejné vým e v majetku statutárního m sta Brna v bývalých okresech mimo statutární m sto Brno bez vzájemného finanþního vyrovnání; x výkupem, kdy se kupní cena sjednává ve výši ceny zjišt né podle platného cenového pedpisu znaleckým posudkem.

Pokud vlastník pozemku nepistoupí na n kterou z nabízených variant ešení, tak o vypoádání rozhodne soud ve smyslu píslušných ustanovení obþanského zákoníku. V rámci - 74 -


Veronika Paízková

soudního ízení m sto Brno uplatuje zízení v cného bemene k užívání pozemku. Náklady spojené s vypracováním znaleckých posudk$, vyhotovením geometrických plán$, vkladem do Katastru nemovitostí apod. hradí m sto Brno. Možnost nabytí majetku schvaluje ZMB. Odbor dispozic s majetkem MMB vypracovává v souladu se schválenými podmínkami kupní smlouvu, zajiš"uje její podpis a vklad do katastru nemovitostí.

Správa budov Správu budov díky svému velkému rozsahu zajiš"uje samostatný odbor MMB. Odbor správy budov MMB zpracovává plán rozvoje spravovaných zaízení, uzavírá smlouvy na dodávky, výkony, materiál, práce a služby pro m sto Brno. Zajiš"uje pln ní úkol$ ZMB, RMB, tajemníka MMB a vedoucího hospodáského úseku. Zajiš"uje právní agendu spojenou s výkonem správy majetku m sta Brna. Provádí kontrolu a odstraování sprejerských maleb z fasád dom$ na území v oblasti historického jádra m sta.

Budovy a stavby tvoí významnou þást majetku. Budovy lze dle charakteru rozþlenit na budovy s pevážn bytovými prostory, tzn. bytové domy, a budovy s pevážn nebytovými prostory. Tém veškerý bytový fond ve vlastnictví m sta byl sv en m stským þástem, které jsou povinny zabezpeþit jejich správu a údržbu.

Graf þ. 8: Pehled bytových dom$ m sta Brna Pehled bytových dom$ m sta Brna - poþet parcel Pehled bytových dom$ m sta Brna - vým ra ve vlastnictví jiných subjekt$ 87,34%





M stské þásti v pevážné v tšin pípad$ využívají specializovaných správcovských firem, které správu bytových dom$ zajiš"ují. Samotné statutární m sto Brno si ponechalo v pímé správ jen velmi malou þást bytového fondu, a to ze dvou d$vod$. Prvním d$vodem je,

- 75 -


Veronika Paízková

že se byty v pímé správ m sta využívají k úþel$m celom stského významu, tzn. poskytují se osobám, které jsou významné pro m sto (nap. soudci Ústavního soudu) a je nutné pro n zajistit ubytování v souvislosti s jejich þinností na území Brna. Druhým d$vodem je ešení mimoádných situací, kdy je poteba obþan$m poskytnout náhradní bydlení52.

Odbor správy budov MMB se tedy stará o budovy, které nebyly sv eny m stským þástem ani organizacím zízeným nebo založeným m stem Brnem. Jedná se pevážn o nebytové prostory. Lze je rozd lit do tí kategorií:

První kategorii tvoí prostory þi celé budovy, kde p$sobí státní organizaþní složky a zajiš"ují výkon státní správy. Jedná se napíklad o budovu Nejvyššího státního zastupitelství, budovu Úadu pro hospodáskou sout ž, pracovišt státní policie, pracovních úad$ a pod. Tyto státní organizaþní složky, které využívají budov v majetku m sta, jsou v$þi m stu ve vztahu nájemním. Zde vyvstává otázka, proþ m sto tyto budovy státu neprodá a neušetí si tak starosti související s jejich správou? D$vodem je, že se zpravidla jedná o velké budovy, kde sídlí nejen státní organizaþní složky, ale také m stské nebo jiné organizace. I když by celou budovu využíval jen státní aparát, tak není v zájmu m sta budovu prodat, protože stát má snahu budovu získat zdarma nebo za cenu, která nedosahuje výše pi prodeji nabídkovým ízením.

Další kategorii tvoí budovy, které slouží k výkonu þinnosti MMB. Ten sídlí hned na

n kolika

místech.

Do

poslední

kategorie

m$žeme

zaadit

ostatní

budovy,

které se využívají k prodeji nebo pronájmu tetím osobám, jak právnickým tak fyzickým. Jsou to osoby jak z komerþní oblasti, tak r$zné nevládní neziskové organizace.

Portfolium majetku m sta se stále m ní. Na jedné stran se majetek privatizuje, prodává a pedává do správy jiným subjekt$m. Na stran druhé m sto majetek stále získává od státu. Jedná se o pípady, kde „dobíhají“ restituþní spory. Mnoho majetku, který statutární m sto Brno nabylo zákonem þ. 172/1991 Sb., je zatíženo restituþními nároky, které eší soud. Po nabytí právní moci rozhodnutí je majetek zapsán do vlastnictví m sta a zaveden do úþetnictví. Takto nabylo m sto n kolik desítek dom$, u kterých je spoluvlastníkem a které se snaží následn prodat.

52

Nap. výbuch plynu v dom na Tržní ulici v roce 2002.

- 76 -


Veronika Paízková

Proces pebírání budovy þi stavby do vlastnictví Pokud m sto získá výše zmín ným nebo n jakým jiným zp$sobem novou budu þi jiný objekt, je úkolem Odboru správy budov MMB zajistit co nejvíce podklad$ k nov nabytému majetku, nap. stavební dokumentaci a pasporty, stavební provolení, dosavadní smluvní vztahy, které se k nemovitosti vážou apod.

Dále zajiš"uje kontrolu a zprovozn ní objektu, pokud nebyl tento objekt déle užíván. Obstarává nap. revizi energií, jejich op tovné zapojení, zabezpeþení objektu proti neoprávn nému vniknutí, opravy píslušenství objektu (nap. výtah) apod.

Pokud je nový objekt užívání schopný a pokud není nikým obsazen, zveejní se na úední desce zám r, který m sto s tímto objektem zamýšlí. Na základ pijatých žádostí pak Odbor správy budov vyhotovuje podklady pro rozhodnutí Bytové komise a následn pak RMB, která vybere vhodného zájemce. Asi z 90 %53 se upednostuje nejvyšší navržená cena a až pak úmysl žadatele. M sto Brno má však urþitou strategii, které þinnosti nebude ve svých prostorách podporovat, takže v t chto pípadech navržená cena nehraje roli. M sto naopak podporuje ty organizace, jejichž þinnost považuje za potebnou a pro m sto pínosnou, tím, že jim stanovuje nájemné nižší, než je obvyklá komerþní výše. Jedná se pevážn o organizace ze sociální a zdravotní oblasti.

Odbor má pibližn 50 zam stnanc$. ýásti z nich je jednotliv pid len urþitý poþet objekt$, za které zodpovídají a zastávají u nich funkci správce. Nápl práce takového zam stnance spoþívá v kontrole objektu a v ešení drobných technických závad. Musí zajistit správné využití objektu. V pípad , že se objekt uvolní, pipravuje potebnou dokumentaci, na jejímž základ se zpracuje nový zám r. Na každý sv ený objekt si zpracovává roþní plán oprav a zajiš"uje jejich provedení. Pro havarijní situace má m sto uzavenu smlouvu se temi firmami, které drží nepetržitou pohotovost.

4.3.2 Movitý majetek

St žejním dokumentem, který eší problematiku movitého majetku, je sm rnice MMB „Hospodaení s movitým majetkem statutárního m sta Brna – MMB a organizaþních

53

Expertní odhad vedoucího Odboru správy budov MMB Ing. Gabriela.

- 77 -


Veronika Paízková

složek m sta“. Zvláš" je upraveno hospodaení s majetkem sv eným písp vkovým organizacím, jejichž zizovatelem je m sto Brno, a hospodaení m stských þástí.

Movitým majetkem se zde rozumí samostatné hmotné i nehmotné v ci s poizovací cenou nad 200 Kþ, um lecká díla a zásoby. Do operativní evidence se adí majetek v poizovací cen od 200 Kþ do 1 000 Kþ. Dále se vede zvláš" evidence drobného hmotného a nehmotného majetku a evidence dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Evidence jednotlivých druh$ majetku se provádí na kartách, které mají své pedepsané náležitosti.

Správci majetku, tedy t mi, kdo zabezpeþují hospodaení s majetkem, jsou zejména tyto útvary MMB: x Odbor vnitních v cí MMB (dále OVV MMB), který zajiš"uje vybavení útvar$ majetkem pro zabezpeþení správní a samosprávní þinnosti. x Odbor m stské informatiky MMB (dále OMI MMB), který zabezpeþuje vybavení útvar$ výpoþetní, telekomunikaþní a reprografickou technikou. x Odbor sociální péþe MMB (dále OSP MMB), který poizuje majetek sloužící k zabezpeþení þinnosti na úseku sociální péþe. x Odbor správy budov MMB (dále OSB MMB), který zajiš"uje hospodaení s majetkem poízeným z prostedk$ hospodáské þinnosti a pebírá majetek po zrušených organizacích jejichž zizovatelem je statutární m sto Brno. x M stská policie zajiš"uje vybavení majetkem sloužícím k zabezpeþení þinností M stské policie.

Výše uvedené útvary MMB poizují majetek v rámci þerpání pid lených rozpoþtových prostedk$. V útvarech jsou vždy urþeni zam stnanci, kteí zajiš"ují evidenci majetku, pedávají podklady k jeho zaúþtování na Odboru rozpoþtu a financí MMB (dále ORF MMB) a provád jí vzájemné odsouhlasení stav$ majetku na úþetní stavy.

Správci i uživatelé jsou povinni s majetkem ádn hospodait, zejména zabezpeþovat ekonomické využití majetku, ve stanoveném rozsahu využívat všech práv vlastníka tak, jako by je vykonával vlastník sám, a plnit další povinnosti vlastníka tak, jak to vyžadují obecn závazné právní pedpisy.

- 78 -


Veronika Paízková

Pro zajišt ní ochrany majetku je každý zam stnanec MMB hmotn zodpov dný za majetek, který pevzal proti podpisu na osobní kart . Na každém odboru MMB je pov en vedoucím útvaru jeden zam stnanec, který zodpovídá za to, že z místnosti nebude majetek pemís"ován do jiných místností v rámci útvaru, dále je odpov dný za agendu majetku v užívání a za provedení inventarizace. Inventurní soupisy, vþetn všech dokument$ souvisejících se sv eným majetkem, musí být k dispozici inventarizaþní komisi a kontrolním orgán$m. Odpov dnost za movitý majetek, který se nachází ve spoleþných prostorách budov, nese ten útvar MMB, který má budovu ve správ .

Pokud mají útvary MMB požadavek ve v ci vybavení novým majetkem na OVV MMB þi OMI MMB, musí být ve zd$vodn ní uvedeno, zda jde o náhradu opotebeného majetku, nebo o vybavení novým majetkem s ohledem na úþelnost a hospodárnost. Spolu s majetkem je vždy pedávána na útvar i výdejka/píjemka a je vyhotoven zápis o pevzetí. Pevody majetku mezi správci a v rámci statutárního m sta Brna je možné provád t jen na základ pedávacích protokol$, které jsou poté pedány majetkové úþtárn , která provede proúþtování.

Požadavky na opravy majetku pedávají útvary písemn píslušnému správci majetku. Tyto opravy jsou vyizovány dle druhu, nap. OVV MMB zajiš"uje opravy nábytku, elektrospotebiþ$ apod.

I likvidace majetku má písná pravidla. Likvidací se zde rozumí fyzická likvidace, prodej, pípadn vyazení na spotební materiál (nap. tiskopisy k dalšímu použití). Majetek je pro úþely likvidace rozd len do dvou kategorií, první je majetek v reprodukþní cen do 5 000 Kþ, druhá zahrnuje majetek v reprodukþní cen nad 5 000 Kþ. Likvidaci zajiš"uje aspo tíþlenná likvidaþní komise54, kterou jmenuje správce majetku. Tato komise projednává likvidaci a doporuþuje nejvhodn jší zp$sob jejího provedení správci majetku. Z jednání likvidaþní komise správce majetku vyhotoví likvidaþní protokol, poté rozhodne o likvidaci nevyužitelného majetku a likvidaci provede. Dále je vyhotoven doklad o vyazení a vyjmutí likvidovaného majetku z úþetní evidence majetku zajistí ORF MMB.

Pi vyazování majetku je správce povinen zohlednit další hospodárné využití majetku (použití na náhradní díly, k opravám apod.). Pouze v pípad , že tento majetek je zcela

54

Likvidaþním komisím jednotlivých správc$ je stanovena kategorie a druh majetku, o kterém rozhoduje, a závazný postup likvidace.

- 79 -


Veronika Paízková

neupotebitelný, rozhodne správce o jeho fyzické likvidaci. Jestliže se likvidace majetku uskuteþuje

prostednictvím

prodeje,

který

realizuje

správce

majetku,

je

nutné

prokazatelným zp$sobem doložit pr$b h nabídkového ízení. Zejména se tak d je v pípadech, kdy je prodej realizován za cenu nižší, než je cena majetku stanovená znaleckým posudkem.

4.4 Investiþní proces Statutární m sto Brno vyvíjí všechny investiþní aktivity v samostatné p$sobnosti. Investiþní proces je tedy ízen volenými orgány m sta, tedy ZMB a RMB. Dále se pak podílí odborné komise RMB, výbory ZMB, odborné složky MMB, organizace zízené m stem, organizace pov ené správou m stského majetku a jednotlivé m stské þásti.

Dle svého charakteru se investice d lí do následujících skupin: x nové stavby a technologické celky; x rekonstrukce stávajícího hmotného dlouhodobého majetku; x modernizace stávajícího hmotného dlouhodobého majetku; x stroje a zaízení nevyžadující montáž, jejichž poizovací hodnota pesahuje hodnotu stanovenou zákonem o daních z píjm$ pro tento druh majetku a doba životnosti pesahuje 1 rok; x nehmotné investice (software atd.), jejichž poizovací hodnota pesahuje hodnotu stanovenou zákonem o daních z píjm$ pro tento druh majetku; x pozemky. Uvedenými investicemi zajiš"uje m sto sv$j rozvoj, investiþní obnovu svého majetku a své provozní poteby.

Technicko-ekonomické zadání Díve než se zahájí jednání o realizaci investice, zpracuje se technicko-ekonomické zadání investice (dále jen TEZ), které objektivizuje potebu investice a definuje ji v celém jejím rozsahu i s jejími úþinky ve všech souvislostech. Stanovuje závazné technicko-ekonomické ukazatele investice, tj. celkové náklady investice, provozní náklady investice a nároky

- 80 -


Veronika Paízková

na standard provedení. Obsah TEZ se skládá z osmi þástí - od identifikaþních údaj$ investice, pes zd$vodn ní investice, pehled náklad$ až po schvalovací protokol TEZ.

Zpracování TEZ zajiš"uje Odbor investiþní Magistrátu m sta Brna. Aby byl zajišt n jednotný zp$sob oceování investiþních akcí, postupuje se v souladu se zákonem o veejných zakázkách a píslušnými interními pedpisy. Práce na dokumentaci TEZ mohou být zahájeny pouze po pedchozím souhlasu RMB..

Pak následuje fáze projednávání TEZ a jeho schvalování. Principem projednávání TEZ je dosáhnout všeobecného souhlasu zúþastn ných55 o tom, že daná investice se m$že realizovat v pedpokládaných nákladech a v navržené dob realizace, že eší nejefektivn jším zp$sobem danou problematiku a že její následné zaazení do plánu investic nezp$sobí nové v cné ani finanþní rozpory. Ve fázi schvalování se TEZ nejdíve pedkládá Komisi investiþní, která vyjádí své stanovisko a pipomínky, pak je TEZ pedložena k rozhodnutí RMB. Jestliže RMB doporuþí TEZ ke schválení, je následn pedloženo ZMB. Pokud TEZ schválí, vniká tzv. „plánovaná investice“, která je zaazena do operativní þásti plánu investic. Pokud ZMB rozhodne o zaazení „plánované investice“ do rozpoþtu, vzniká „jmenovitá investice“, která je souþástí závazné þásti plánu investic.

TEZ však pouze definuje investiþní zám r a nenahrazuje projektovou dokumentaci ešící problém v širších souvislostech.

Zajiš"ování investic Velmi d$ležitým nástrojem pi zajiš"ování investic je plán investic, který obsahuje operativní a závaznou þást. Operativní þást pedstavují všechny investice, u kterých bylo schváleno TEZ, ale které nebyly souþasn zaazeny do rozpoþtu m sta. Závaznou þást pak tvoí tzv. jmenovité investice, které jsou v daném roce zaazeny do rozpoþtu. ýasovým horizontem plánu investic by m lo být období nejmén p ti let, aby byla zajišt na kontinuita investiþního procesu m sta.

Odbor investiþní MMB se aktivn podílí na fázi vzniku investice a pln odpovídá nejen za pedprojektovou pípravu (zpracování TEZ), ale také za projektovou pípravu, vlastní realizaci a uvád ní dokonþených investic do hmotného majetku statutárního m sta Brna. 55

Nap. zainteresované odbory MMB, dotþené m stské þásti, právnické osoby dotþené realizací zám ru apod.

- 81 -


Veronika Paízková

Zp$soby zajiš"ování investic Následující výþet není úplný, ale obsahuje základní zp$soby zajiš"ování investic: x Pímé zajiš"ování investic zam stnanci Odboru investiþního MMB – zajiš"ují komplexní investorskou þinnost. x Zajiš"ování investic prostednictvím mandatáe – zabezpeþuje dohodnuté þinnosti od projednávání pípravné dokumentace až po kolaudaci staveb. Výb r mandatá$ provádí Odbor investiþní MMB. x Zajiš"ování investic prostednictvím m stských þástí – jedná se pevážn o investice, které eší jednoznaþn dislokaci orgánu m stské þásti a jeho provozní problematiku, nezasahuje svým rozsahem do území jiné m stské þásti a její pedpokládaná cena nepesáhne limit pro vyhlášení obchodní veejné sout že56. Krom toho se m$že jednat také o jakoukoli investici do 5 mil. Kþ, která svým rozsahem nezasahuje do jiné m stské þásti. x Zajiš"ování investic prostednictvím organizací majících právní subjektivitu, zízených statutárním m stem Brnem pro rekonstrukce a obnovu specifického druhu investiþního majetku a majících tuto þinnost zakotvenou pímo ve zizovací listin .

Než dojde k technické realizaci jmenovité investice, je teba zajistit výb r smluvních partner$57, kteí budou poskytovat pln ní v pr$b hu investiþního procesu. Jedná se jak o zhotovitele investiþní dokumentace, tak o zhotovitele vlastní investice. Po vydání stavebního povolení, provedení výb ru zhotovitele a uzavení obchodní smlouvy zaþíná vlastní realizace investice, konþící úsp šným aktem pedání a pevzetí sjednaného pedm tu pln ní. Tato þinnost probíhá podle povahy investice za trvalého þi obþasného technického dozoru investora, provád ného bu vlastními zam stnanci Odboru investiþního MMB þi pov ené m stské þásti nebo jinými osobami na základ uzavených mandátních smluv.

Po vydání kolaudaþního rozhodnutí a jeho nabytí právní moci zajistí píslušný útvar uvedení investice do dlouhodobého hmotného majetku m sta Brna. Pokud vznikla realizací investice nová stavba, je prostednictvím Odboru dispozic s majetkem zapsána do Katastru nemovitostí. Souþasn je pedána uživateli investice veškerá dokumentace, aby uživatel mohl

56

Zákon þ. 40/2004 Sb., o veejných zakázkách. Výb r smluvních partner$ se d$sledn ídí zákonem þ. 40/2004 Sb., o veejných zakázkách a interními pedpisy v rámci MMB.

57

- 82 -


Veronika Paízková

kvalifikovan uplatovat veškerá práva vázaná na realizovanou investici v pr$b hu záruþní doby.

Tabulka þ. 8: Investice v roce 2004 HLAVNÍ INVESTICE V ROCE 2004 UKONýENÉ INVESTICE (výb r) celková cena název investice (v mil. Kþ) Oddílný kanalizaþní systém 74 Brno-Bohunice, I. a II. etapa Kolektory a technické sít 383 pro I. etapu výstavby v jižním centru Rekonstrukce ul. Hudcova, III. etapa 57 ZŠ Merhautova - rekonstrukce stechy a zateplení fasády ZŠ Krásného - rekonstrukce školní jídelny Jesle Fügnerova - rekonstrukce objektu Areál Riviéra

25 14 18 76

ROZPRACOVANÉ INVESTICE (výb r) celková cena název investice (v mil.Kþ) Stoková sí" m sta Brna projekt 1 668 ISPA 2000/CZ/16/P/PE/002 Soubor staveb BPZ - ýernovická 171 terasa - IV. stavba Komplexní regenerace historického 300 jádra - ostatní komunikace Rekonstrukce systému 212 sv teln -signalizaþních zaízení Rekonstrukce a dostavba 73 Archívu m sta Brna Nemocnice Milosrdných bratí Brno 453 - výstavba pavilonu akutní medicíny ZŠ Tuháþkova - rekonstrukce stávajících 105 objekt$ a pístavba odborných uþeben Rekonstrukce divadla Reduta 383 Soubor staveb rekonstrukce NKP Špilberk - II. etapa Rekonstrukce kulturního domu Kinokavárna, SNP 33

209 27

ZAHÁJENÉ INVESTICE V ROCE 2004 název investice Soubor staveb BZP - ýernovická terasa, III. etapa, Most M1 Soubor staveb BPZ - ýernovická terasa, V. etapa, Most M2 Rychlá tramvaj Líše, ukonþení Jírova Rekonstrukce vozovek Sob šice - I. Etapa Výstavba Domova d$chodc$ Brno-Tuany - novostavba Domov d$chodc$ Nopova - evakuaþní terasy a výtahy Vila Tugendhat - rekonstrukce Rekonstrukce objektu Bílý d$m Stavební úpravy Nové radnice a interiér$ reprezentaþních prostor Zdroj: Interní materiály Odboru investiþního MMB.

- 83 -

celková cena (v mil. Kþ) 356 178 42 75 1243 23 112 62 40


Veronika Paízková

4.5 Shrnutí kapitoly Objem majetku statutárního m sta Brna je znaþn rozsáhlý, což je dáno jeho územní velikostí, poþtem obyvatel a hlavn historickými souvislostmi, kdy Brno bylo držitelem titulu Zemské m sto. Kv$li tomu je zajišt ní efektivního hospodaení a správy tohoto majetku velmi komplikované. Majetkové vztahy MMB a zízených písp vkových organizací se realizují na smluvním základ . M stským þástem byly vymezeny majetkoprávní þinnosti v rozsahu daném územím, kdy organizace majetkové oblasti je v kompetenci jednotlivých úad$ m stských þástí. MMB však m stským þástem nabízí odborné poradenství, aby se tak pedešlo zbyteþným problém$m, jejichž d$sledky musí ešit MMB, nebo" m stské þásti jednají jeho jménem.

Organizace správy majetku na úrovni samotného MMB se m$že jevit obþanovi jako zcela nepehledná a nelogická, vynucuje si to ovšem velikost úadu a rozsah majetku, který MMB spravuje. N které obory si na základ své iniciativy a poteb vytvoily obecn jší pravidla pro hospodaení s majetkem, který mají na starost, a tím znaþn zefektivnily svoji þinnost a zajistily si urþitou kontrolu.

Tato kapitola také obsahuje analýzu majetkové základny m sta Brna, je však nutné poznamenat, že dosud nebyl zpracován komplexní pehled o veškerém majetku, jeho využití a pohybech, ani žádný dokument zastešující veškeré metody a postupy uplatované v této oblasti. D$vodem je neustále se m nící stav majetkové struktury a t žkopádná komunikace mezi jednotlivými odbory.

- 84 -


Veronika Paízková

ZÁVR Cílem diplomové práce bylo poskytnout kompaktn jší pehled teoretických poznatk$ o jednotlivých aspektech, které souvisejí s majetkem ve vlastnictví obce, a následn tyto poznatky konfrontovat s praxí. Na základ podrobné analýzy píslušné legislativy a odborných zdroj$ byl cíl práce v teoretické oblasti napln n. Cíl stanovený pro oblast praxe však byl napln n jen zþásti, nebo" majetková problematika statutárního m sta Brna je velice obsáhlá a její detailn jší zpracování by znaþn pekroþilo rozsah této práce. Nicmén byly uþin ny následující záv ry.

Obce získaly po roce 1989 op t svoji právní subjektivitu a ocitly se tak v postavení, které jim pineslo mnohem v tší svobodu, bylo na n peneseno více pravomocí, ale také více zodpov dnosti za pln ní funkcí, jež obce pevzaly od státu. Obec jako vlastník majetku vstupuje do nejr$zn jších právních vztah$, ve kterých si však musí poþínat zvlášt obezetn , nebo" hospodaí s veejným majetkem, s kterým by m lo by být nakládáno v rámci veejného zájmu obyvatel obce. Samotný výkon vlastnických práv m$že obec penést i na jiné subjekty, které bu jednají jménem obce nebo jménem daných subjekt$. V tomto pípad je však pro obec nezbytné správné „ošetení“ t chto vztah$, nebo" delegace práv by m la obci pomoci a ne ji situaci komplikovat.

Je nutné podotknout, že s d$sledky zm n, které prob hly v letech 1949 až 1989, se mnoho obcí stále potýká a ješt dlouho potýkat bude. Zejména se jedná znárodn ní nemovitého majetku a diferencovaný zp$sob evidence vlastnických vztah$. Obec nyní musí pracn ov ovat skuteþné vlastnictví „navráceného“ majetku a výsledky pak ádn vypoádat. Je však bezesporu, že majetek má pro obce hned n kolik d$ležitých význam$. Na druhou stranu je „smutné“, že mnohé obce majetkové oblasti nepikládají moc velkou prioritu a to z d$vod$ kapacitních možností jak pracovních sil tak i finanþních prostedk$.

Hospodaení s majetkem obce v souladu se základními principy stanovenými právními pedpisy, ješt neznamená, že hospodaení bude souþasn i hospodaením efektivním. Právní pedpisy ponechávají pom rn velký prostor pro vytvoení vlastního vnitního systému efektivního hospodaení.

- 85 -


Veronika Paízková

Obce si mohou vytvoit své vlastní pokyny, které budou konkrétn ji ešit postup realizace dispozice þi evidence pro jednotlivé charaktery majetku. Tato skuteþnost je spíše b žná ve v tších m stech s objemn jší majetkovou základnou. Za úvahu jist stojí otázka vytvoení systému obecných postup$ pro situace, které jsou pro obce více mén spoleþné. Systém by jist vyešil adu problém$, s kterými se potýkají pedevším malé obce v d$sledku nedostatku zkušeností a odbornosti pracovník$. Systém by m l mít však jen doporuþující charakter a záleželo by na obci, zda tohoto systému využije.

Organizace

správy

majetku

je

pln

v kompetenci

píslušných

orgán$

územních

samosprávných celk$, kdy si takový orgán m$že zvolit mezi pímou správou nebo správou pov it jiný subjekt. Dobe nastavený mechanismus pravidel správy je polovinou úsp chu efektivního využívání majetku obce. D$ležitý krok v této oblasti pedstavuje také výb r vhodných metod managementu, proto jsou v této práci podrobn ji popsány principy facility managementu a projektového ízení, které se v souþasné dob dostávají stále více do podv domí nejen subjekt$m soukromého sektoru, ale také, což je rozhodn pozitivní skuteþnost, subjekt$m veejného sektoru.

Vzhledem k tomu, že obec má svou stálou existenci „relativn zaruþenou“, je nezbytné precizní stanovení dlouhodobých zám r$ v majetkové oblasti. V praxi se bohužel obþas projevuje, že tyto dlouhodobé zám ry mají platnost délky trvání jednoho volebního období, což samozejm ve prosp ch efektivního využití majetkového potenciálu nehovoí. ešení se nabízí ve zpracování strategické dokumentace, zvlášt územního plánu obce, programu rozvoje obce, koncepce využití obecního majetku apod. ýlenové zastupitelstev by m li jednat pedevším v zájmu dané obce a poteb obþan$ a þinit taková rozhodnutí, která by vedla ke zdárnému budoucímu rozvoji obce, þasto však obsah této v ty vyzní jako pouhá fráze.

Praktická þást týkající se statutárního m sta Brna byla zpracována pevážn na základ poznatk$ získaných z ízených rozhovor$ s vedoucími jednotlivých obor$ MMB, které se problematikou správy a hospodaení s majetkem zabývají. Na tomto míst je nutné vyzdvihnout ochotnou spolupráci všech oslovených pracovník$ MMB.

Objem majetku statutárního m sta Brna je znaþn rozsáhlý, což je dáno jeho územní velikostí, poþtem obyvatel a hlavn historickými souvislostmi, kdy Brno bylo držitelem titulu Zemské m sto. Díky tomu je zajišt ní efektivního hospodaení a správy tohoto majetku velmi - 86 -


Veronika Paízková

komplikované. Proto v této práci byla pozornost v nována subjekt$m, které se na správ majetku podílejí.

Za patnáct let existence m sta jako samostatného právního celku byl vytvoen vcelku dobe fungující systém. Majetkové vztahy MMB a zízených písp vkových organizací se realizují na smluvním základ a velké problémy v této oblasti zpravidla nenastávají. M stským þástem byly vymezeny majetkoprávní þinnosti v rozsahu daném územím, kdy organizace majetkové oblasti je v kompetenci jednotlivých úad$ m stských þástí. MMB s m stskými þástmi pravideln komunikuje, provádí školení týkající se zm n legislativy a nabízí odborné rady, které by m stské þásti m ly využívat hlavn v právní oblasti. Pedešlo by se tak zbyteþným problém$m plynoucím z nevýhodn uzavených smluv, jejichž d$sledky musí ešit MMB, jelikož m stská þást jedná jménem MMB. Organizace správy majetku na úrovni samotného MMB se m$že jevit obþanovi jako zcela nepehledná a nelogická, vynucuje si to ovšem velikost úadu a rozsah majetku, který spravuje.

U analýzy samotné majetkové základny m sta Brna, je však nutné poznamenat, že analýza je provád na na základ podklad$ poskytnutých Odborem dispozic s majetkem MMB a tedy není zohledn n majetek ostatních odbor$ (nap. Odboru sociální péþe MMB), které majetek m sta využívají pro výkon své þinnosti.

Dosud nebyl zpracován komplexní pehled

o veškerém majetku, jeho využití a pohybech, ani žádný dokument zastešující veškeré metody a postupy uplatované v této oblasti. D$vodem je neustále se m nící stav majetkové struktury a t žkopádná komunikace mezi jednotlivými odbory. Zde se nabízí doporuþení takto uþinit, nebo" to pisp je k v tší transparentnosti, k vyšší efektivnosti þinností a k v tší podpoe obþanské iniciativy.

Na základ výše uvedeného doporuþuji pro oblast legislativy vytvoit komplexní a samostatný právní pedpis, který by upravoval hospodaení s majetkem samosprávy. Dále zvážit možnost vytvoení pedpisu týkajícího se vlastnických vztah$ mezi obcí a jí zízenými organizacemi.

Obcím navrhuji pikládat své majetkové problematice vyšší prioritu. Obec by m la dbát na dodržování základních právních pravidel obsažených v právních pedpisech a rozvést tato pravidla v rámci vnitních norem. Dále by obec m la koncipovat svou majetkovou politiku dlouhodob ji a vytvoit si takovou závaznou strategickou dokumentaci, která by zohledovala - 87 -


Veronika Paízková

budoucí zájmy a poteby obþan$. Na celonárodní úrovni jist stojí za úvahu vytvoení systému obecných postup$, který by ešil situace, jež jsou pro obce n þím spoleþné.

Vzhledem k d$ležitosti obecního majetku, jeho správ a hospodaení, bych doporuþila pro oblast vzd lávání více tuto problematiku reflektovat ve výuce

u studijních obor$

souvisejících s veejnou správou. Pro teorii a výzkum navrhuji toto téma dále podrobn ji zpracovávat zadáváním úžeji specifikovaných témat diplomových þi bakaláských prací. Vhodné by bylo bližší zkoumání této problematiky v praxi, zejména v oblasti využívání nástroj$ plánování, investiþního rozhodování, uplatování metod managementu, efektivního rozhodování a vnitního systému kontroly hospodaení.

Na základ uskuteþn ných záv r$ z praktické þásti diplomové práce doporuþuji statutárnímu m stu Brnu vytvoit souhrnný pehled o stavu majetku m sta a jeho využití. Dále navrhuji vybudovat systém, který by dokázal monitorovat zm ny v majetkové struktue jednotlivých odbor$ MMB. M stským þástem bych doporuþila využívat odborného poradenství MMB a vypracovat obecné postupy v majetkové oblasti.

- 88 -


Veronika Paízková

POUŽITÉ ZROJE Monografie FIALA, P. Projektové ízení, modely, metody, analýzy. Praha: Profesional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-24-X. HAVLAN, P. Majetek obcí a kraj$ v platné právní úprav . Praha: Linde Praha, a. s., 2004. ISBN 80-7201-453-6. CHABURSKÝ, M. Veejná správa. Správa m st a obcí. Pardubice: Univerzita Pardubice, fakulta ekonomicko-správní, 2002. ISBN 80-7194-457-2. LACINA, K. Územní správa. Kunovice: Evropský polytechnický institutu, s.r.o., 2005. ISBN 80-7314-067-5. MATES, P. Kapitoly z historie þeské veejné správy v letech 1848 – 1989. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-846-7. MELION, M. Finance územních samospráv. Hradec Králové: E. I. A. – Ekonomická a informaþní agentura, 2000. ISBN 80-85490-79-X. MUSGRAVE, R. A.; MUSGRAVEOVÁ, P. B. Veejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-76-4. OCHRANA, F. Veejné zakázky. Praha: Ekopress s. r. o., 2004. ISBN 80-7179-556-9. PEKOVÁ, J. Hospodaení a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J. Veejná správa a finance veejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, 2002. ISBN 80-86395-21-9. PLÍVA, S. Hospodaení s majetkem státu. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-556-9. REKTOÍK, J. a kol. Píruþka pro zastupitele m st a obcí. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 1998. ISBN 80-210-1939-5. REKTOÍK, J.; ŠELEŠOVSKÝ, J. a kol. Strategie rozvoje m st, obcí, region$ a jejich organizací. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 1999. ISBN 80-210-2126-8. REKTOÍK, J.; ŠELEŠOVSKÝ, J. Zvláštní þást vzd lávání vedoucích pracovník$ územních samosprávných celk$. Díl II. Brno: Masarykova univerzita v Brn a Ministerstvo vnitra ýR, 2004. ISBN 80-210-3534-X. STIGLITZ, J. E. Ekonomie veejného sektoru. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 1997. ISBN 80-7169-454-1. SVOBODA, K., GROSPIý, J. Územní samospráva a státní správa. Praha: EUROUNION, s.r.o., 2000. ISBN 80-85858-90-8. - 89 -


Veronika Paízková

TOTH, P. Ekonomika m st a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. ISBN 80-7079-693-6. ZÁMOSTNÁ, O.: Hospodaení s majetkem obcí. In: Píruþka þlena zastupitelstva obce. Praha: VCVS ýR, 2002. ISBN 80-238-9120-0.

ýlánky STANÍýEK, Z. ízení projekt$. ýasopis IT systém, 2002, þ. 12. VODIýKA, K. Majetek v rukou kraj$, m st a obcí – co s ním. Veejná správa, 2003, þ. 29. VODIýKA, K. Majetková politika m st a kraj$ – metody managementu. Veejná správa, 2004, þ. 10. VODIýKA, K. ízení jakosti správy majetku – ISO 9000:2000. Veejná správa, 2003, þ. 37.

Internetové zdroje Portál veejné správy ýR: . Webové stránky statutárního m sta Brna: . Webové stránky Svazu m st a obcí: . Webové stránky Ministerstva financí ýR: . Webové stránky spoleþnosti C - FACILITY MANAGEMENT s.r.o.: .

Zákony Ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky. Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení) v platném zn ní. Zákon þ. 40/1964 Sb., obþanský zákoník. Zákon þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþt$. Zákon þ. 172/1991 Sb., o pechodu n kterých v cí z majetku ýeské republiky do vlastnictví obcí. Zákon þ. 290/2002 Sb., o pechodu n kterých dalších v cí, práv a závazk$ ýeské republiky na kraje a obce, obþanská sdružení p$sobící v oblasti t lovýchovy a sportu a o souvisejících

- 90 -


Veronika Paízková

zm nách a o zm n zákona þ. 157/2000 Sb., o pechodu n kterých v cí, práv a závazk$ z majetku ýeské republiky. Zákon þ. 420/2004 Sb., o pezkoumávání hospodaení územních samosprávných celk$ a dobrovolných svazk$ obcí. Zákon þ. 40/2004 Sb., o veejných zakázkách. Zákon þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví. Zákon þ. 219/2000 Sb., o majetku ýeské republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Zákon þ. 138/1991 Zb., o majetku obcí – zákon Slovenské republiky.

Jiné zdroje Materiály vydané MMB: Brno v þíslech 2004 Dokument Strategie Brna 2002 Informativní zpráva o stavu nemovitého majetku statutárního m sta Brna k 31.12.2004 Metodiky a postupy MMB Statut m sta Brna

- 91 -


Veronika Paízková

SEZNAM OBRÁZK#, GRAF# A TABULEK Seznam obrázk$

Obrázek þ. 1: Schéma projektu Obrázek þ. 2: Struktura správy majetku statutárního m sta Brna

Seznam graf$

Graf þ. 1: Pehled nemovitého majetku v Brn z hlediska vlastnictví obce Graf þ. 2 : Nemovitý majetek statutárního m sta Brna Graf þ. 3: Pehled budov dle funkþního využití Graf þ. 4: Nemovitý majetek v bývalých mimobrn nských okresech Graf þ. 5: Majetek statutárního m sta Brna Graf þ. 6: Rozd lení správy nemovitého majetku ve vlastnictví m sta Brna Graf þ. 7: Pehled budov dle zajišt né správy Graf þ. 8: Pehled bytových dom$ m sta Brna

Seznam tabulek

Tabulka þ. 1: Struktura rozpoþtu obce Tabulka þ. 2: Facility management Tabulka þ. 3: Obchodní spoleþnosti s majetkovou úþastí m sta Brna Tabulka þ. 4: Rozvojové lokality m sta Brna Tabulka þ. 5: Právní úprava hospodaení s majetkem m sta dle typu správce Tabulka þ. 6: Podíl jednotlivých skupin správc$ na správ nemovitého majetku m sta Tabulka þ. 7: Organizace, kterým byly sv eny budovy m sta Brna Tabulka þ. 8: Investice v roce 2004

- 92 -


Veronika Paízková

SEZNAM PÍLOH Píloha þ. 1: Kompletní pehled poskytovaných výkon$ v rámci facility managementu spoleþnosti C - FACILITY MANAGEMENT, s. r. o. Píloha þ. 2: Schéma ízení Magistrátu m sta Brna Píloha þ. 3: Mapka þlen ní m sta Brna na území m stských þástí Píloha þ. 4: Pehled schválených postup$ a metodik pi nakládání s nemovitým majetkem statutárního m sta Brna

- 93 -


Veronika Paízková

Píloha þ. 1: Kompletní pehled poskytovaných výkon$ v rámci facility managementu spoleþnosti C - FACILITY MANAGEMENT s. r. o. Správa objekt$ bezpeþn fungující spravovaný majetek pi optimální ekonomické efektivnosti dobré vztahy s nájemci vytváející podmínky pro maximální obsazenost pronajímatelných prostor minimalizace pohledávek za nájemné a služby po lh$t splatnosti, dosahovaná pr$b žným sledováním a projednáváním s nájemci pr$b žná kontrola provozn technického stavu spravovaného majetku zajiš"ující odhalování a odstraování píþin hrozících škod

Technická supervize majetku do dlouhodobého programu péþe o majetek zpracovaná analýza poteb spravovaného majetku zpracovaný návrh dlouhodobého plánu oprav a investic zpracovaný návrh roþního plánu oprav a investic pr$b žná, kvalifikovaná kontrola stavu majetku pr$b žná, kvalifikovaná kontrola provád ní oprav a investic

Technicko inženýrské zajišt ní oprav a investic pr$b žná a kvalifikovaná píprava a realizace oprav a investic na nemovitém a movitém majetku objednatele – project management

Úþetnictví a správa daní komplexn a pr$b žn vedená úþetní agenda vþetn zpracované úþetní záv rky ke stanovenému datu v souladu s platnými právními pedpisy zpracované veškeré typy daových piznání a jejich vþasné podání v souladu s platnými právními pedpisy

Evidence majetku ádn a pehledn evidovaný veškerý hmotný a nehmotný majetek objednatele zabezpeþené inventury majetku k píslušnému datu, resp. probíhající pr$b žn

Finanþní management a controlling pehledn a v cn správn zpracované pehledy ekonomického charakteru v podob vyhovující managementu objednatele umožující pohotové a bezproblémové rozhodování a þasov nenároþnou kontrolu hospodaení objednatele, zpracované finanþní plány

Nájemní vztahy uzavená a kvalitn zpracovaná nájemní smlouva, dodatek, související dohody ke smlouvám právní akty k ukonþení nájemního vztahu zpracované splátkové kalendáe výpoþtové listy náklad$ evidenþní listy k byt$m kvalitn fungující nájemní a užívací vztahy, vþ. bezpeþn vyízených administrativních úkon$

Obchod s nemovitostmi, realitní þinnost vyhledaný zájemce o koupi/pronájem nemovitosti, nebytových nebo bytových prostor vyhledaná nemovitost vhodná ke koupi a investici bezchybn zpracované smluvní zajišt ní pípadu zrealizovaný prodej/nákup nemovitosti nebo movité v ci kvalitn zrealizované obchodní zakázky za odpovídající cenu zajiš"ující trvalý rozvoj objednatele

Poradenství v oblasti realit odborné konzultace k prodeji, nákupu a pronájmu nemovitostí eliminace rizik v obchodu s nemovitostmi odborné konzultace v otázkách vzniku a zániku zástavního práva analýza daové a poplatkové zát že v oblasti nemovitostí, v cných bemen a dalších v cných práv

Agenda pojišt ní komplexn zabezpeþený majetek objednatele a samotný objednatel z hlediska pojišt ní vþasné a ádné zabezpeþení zm n pojistných smluv v závislosti na aktuálním stavu majetku, zam stnanc$ apod. vyešené pojistné události v co nejkratším termínu zabezpeþené potvrzení od pojiš"ovny o vinkulaci pojistného pln ní

Správa pohledávek


Veronika Paízková

vþas identifikované pohledávky po lh$t splatnosti, dle požadavk$ vedený pehled soudních spor$ vymožené pohledávky pop. nevymožené pohledávky daov využitelné minimum nových pohledávek po lh$t splatnosti

Agenda požární ochrany, bezpeþnosti a ochrany zdraví pi práci a ochrany životního prostedí pravidla stanovená obecn závaznými právními pedpisy v oblasti PO, BOZP a ŽP objednatelem jsou bezezbytku respektovaná zajišt na bezpeþnost objednatele ve vztahu k možným postih$m za porušování pedpis$ orgány veejné správy vþas odhalené hrozící nebezpeþí vzniku škod na zdraví zam stnanc$ nebo majetku objednatel zajišt na bezpeþnost majetku a zam stnanc$ objednatele

Autoprovoz provozuschopný, ádn právn ošetený a efektivn spravovaný vozový park objednatele, tj. zejména kvalitní technický stav vozidel, promptn vyízené požadavky objednatele, snadná analýza technických a ekonomických parametr$ a ekonomiky vozidel, patiþn vyškolení a pezkoušení idiþi

Fotodokumentace shromažování, tíd ní a strukturované ukládání fotodokumentace o spravovaném majetku vþetn fotodokumentace podstatných událostí (havárie, rekonstrukce, opravy)

Mzdová agenda komplexn a pr$b žn vedená mzdová agenda, vþas a ve správné výši vyplacené mzdy zpracovaná piznání k dani z píjmu ze závislé þinnosti a ke srážkové dani a jejich podání v souladu s platnými právními pedpisy

Personální agenda dostatek loajálního, kvalifikovaného a zacviþeného personálu v souladu s aktuálními potebami objednatele ádn a pehledn vedená evidence personální agendy bezpeþné pracovn právní vztahy

Právní servis související s facility managementem živnostenská a jiná oprávn ní k podnikání v souladu s požadavky platných pedpis$ dle požadavk$ vedený pehled soudních spor$ vyešené soudní kauzy vþasná informovanost o legislativních zm nách proškolení pracovníci

Depozitá um leckých d l bezpeþn spravovaná um lecká díla neztrácející svou hodnotu pehledn a aktuáln vedený katalog um leckých d l bezpeþné právní vztahy jak ve vztahu k uživatel$m um leckých d l tak ve vztahu k autor$m nebo autory zastupujícím subjekt$m

Vedení archivu pedaná dokumentace optimáln zpracovaná, uložená a evidovaná vþas vyhledané a pedané požadované informace a dokumenty ádn provedená skartace


Píloha þ. 2: Schéma ízení Magistrátu m sta Brna

Zdroj: Webové stránky m sta Brna.

Veronika Paízková


Veronika Paízková

Píloha þ. 3: Mapka þlen ní m sta Brna na území m stských þástí

Zdroj: Statut m sta Brna


Veronika Paízková

Píloha þ. 4: Pehled schválených postup$ a metodik pi nakládání s nemovitým majetkem statutárního m sta Brna 1. Metodika upravující postup Majetkového odboru MMB pi píprav a projednávání návrh$ dispozic s nemovitým majetkem ve vlastnictví m sta. 2. Postup pro vypoádání spoluvlastnických vztah$ k nemovitostem ve vlastnictví statutárního m sta Brna a fyzických a právnických osob. 3. Metodika vypoádání pozemk$ zastav ných stavbami ve vlastnictví m sta Brna. 4. Darování finanþních prostedk$ fyzickým osobám, které m stu Brnu prodaly pozemky zastav né stavbami ve vlastnictví m sta Brna. 5. Podmínky darovacích smluv, jejichž pedm tem je darování pen z ve výši rovnající se zaplacené dani z pevodu nemovitostí zvýšené o þástku pipadající na da darovací. 6. Postup pi majetkoprávním vypoádání pozemk$ ve vlastnictví statutárního m sta Brna zastav ných bytovými domy a zp$sob výpoþtu náhrady za zízení v cného bemene. 7. Postup pi pronájmech pozemk$ ve vlastnictví m sta Brna spoleþnosti Jihomoravská energetika, a.s. 8. Podmínky prodeje pozemk$ spoleþnosti Jihomoravská energetika, a.s. 9. Postup pi pronájmech pozemk$ ve vlastnictví m sta Brna spoleþnosti Jihomoravská plynárenská, a.s. 10. Podmínky prodeje pozemk$ spoleþnosti Jihomoravská plynárenská, a.s. 11. Postup pi nakládání s pozemky v rekreaþní oblasti Brn nské pehrady, pronájem a prodej pozemk$. 12. Postup pi nakládání s pozemky v rekreaþní oblasti Brn nské pehrady, prodej pozemk$. 13. Postup pi vypoádání vykoupených a v souþasné dob zbytkových samostatn nezastavitelných pozemk$ p$vodním vlastník$m a d dic$m. 14. Metodika hospodaení vykoupených a v souþasné dob zbytkových samostatn nezastavitelných pozemk$ p$vodním vlastník$m a d dic$m. 15. Pravidla pro oceování, prodej a pronájem m stského nemovitého majetku. 16. Metodika oceování bytových dom$, vþetn souvisejících pozemk$ pi prodeji spoluvlastnických díl$ z majetku m sta Brna. 17. Metodika stanovení výše nájemného pozemk$ nesloužících pro podnikání a zp$sob stanovení nájemného pozemk$ náležejících do zem d lského p$dního fondu pro zem d lské využití. 18. Postup v pípad nepln ní finanþních závazk$ ze smluv. 19. Postup pípravy vybraných rozvojových lokalit. 20. Obecné stanovisko k identifikaci historického majetku m sta Brna. 21. Obecné stanovisko ZMB k ešení restituþních nárok$ nad rámec restituþních pedpis$. 22. Pravidla pro sv ování majetku m sta m stským þástem. 23. Postup pro aukþní výb r kupce nemovitostí.

SPRÁVA MAJETKU M STA

Recommend Documents