KRONIKA M STA ROKYCANY

KRONIKA MSTA ROKYCANY

2009

I. INNOST MSTSKÉHO ZASTUPITELSTVA A JEHO ORGÁN

Vedení msta Starosta: Ing. Jan Baloun I. místostarostka: Marie Hlávková II. místostarosta: Ing. Jaroslav Mráz Tajemník: Slavomír Špicl Zastupitelstvo msta se schází ke svému jednání jedenkrát za šest týdn, rada msta jednou za ti týdny, výbory a komise podle poteby. lenové zastupitelstva msta byli zvoleni v komunálních volbách v íjnu 2006, po celý rok 2009 pracovali v tomto složení: Ing. Jan Baloun (ODS), Ing. Vladimír Bezdka, Petr erný (Obané Rokycan), Karel Halí (ODS), Mgr. Hana Jedliková (SSD), Marie Hlávková (Pro naše Rokycany), Václav Koí (Pro naše Rokycany), Oldich Kožíšek (SSD), JUDr. Zdeka Lišková (KSM), Ing. Jaroslav Mráz (ODS), Ing. Eva Nosková (ODS), František Pavelek (KSM), MUDr. Ludk Sefzig (ODS), Pavel Schwarz (Pro naše Rokycany), Ing. Stanislav Suda (SSD), Bc. Jan Šašek (ODS), Ing. Antonín Veverka, CSc. (Pro naše Rokycany), Karel Vodika (Pro naše Rokycany), MUDr. Karel Východský (Pro naše Rokycany), Ing. Miluše Vykopalová (ODS), Jií Zajíek (KSM). lenové rady msta Ing. Jan Baloun, Karel Halí, Marie Hlávková, Václav Koí, Ing. Jaroslav Mráz, Ing. Eva Nosková, Karel Vodika. Výbory zastupitelstva msta Finanní výbor: pedsedkyn Ing. Miluše Vykopalová, lenové: Bohumila Vodiková, Karel Kuera, Jií Zajíek, Miroslava Brožíková, Ing. Eva Ajšmanová, Ing. Tomáš Ryba v prbhu roku byl pro zaneprázdnnost v zamstnání odvolán a nahrazen Ing. Václavem Šebkem. Kontrolní výbor: pedsedkyn JUDr. Zdeka Lišková, lenové: Ing. Vladislav Bezdka, Petr Špelina Dr., Bc. Jan Šašek, Luboš Kiml, Ing. František Brožík, Oldich Kožíšek. lenové do Valné hromady Vodohospodáského sdružení Rokycanska: Ing. Jan Baloun, Ing. Antonín Veverka, CSc., Karel Halí, František Pavelek. Komise rady msta Komise životního prostedí: pedseda: Ing. Antonín Veverka, CSc., lenové: Vra Fialová, Bc. Jan Šašek, Ing. Václav íš, Jaroslav Svoboda, Václav Blecha DiS., Karel Šmejkal. Komise bytová: pedsedkyn: Ing. Eva Nosková, lenové: Ing. Jaroslav Mráz, Jií Horika, Mgr. Jan Engler, Ing. Petr Mudroch, Zdenk Smejkal, Martin erný, Mgr. Marie Jakoubková.

1

Komise dopravní a stavební: pedseda: Jií Vracovský, lenové: Ing. Jií Jaklín, Pavel Schwarz, Jií Horika, František Pavelek. Komise výchovn vzdlávací: pedseda: Miroslav Jedlika, lenové: Ivo Brož, Karel Halí, Karel Vodika, Bohuslav Tichý, Ing. Lubomír Nový, Marie Charouzová, Ing. Miluše Vykopalová, Mgr. Renata Wünschová. Marie Charouzová se zaátkem roku funkce vzdala. Komise zdravotní a sociální: pedseda: MUDr. Karel Východský, MUDr, Jaroslav Tichý, MUDr. Jií Klír, Mgr. Jana Štercliová, MUDr. Petr Hruška, MUDr. Pavel Pešek

Mstský úad Mstský úad je úad s rozšíenou psobností, jeho správní obvod se rozkládá v severovýchodní ásti Plzeského kraje, zabírá celé pvodní území bývalého okresu. Spravuje 68 obcí, svou rozlohou 57 508 ha se adí na sedmé místo v kraji, potem obyvatel je tvrtým nejpoetnjším obvodem. K 1. 1. 2009 bylo zamstnáno na úad celkem 184 pracovník vetn pracovník organizaních složek.

2

II. UDÁLOSTI NA RADNICI A VE MST Rok 2009 je Mezinárodním rokem astronomie Valné shromáždní OSN vyhlásilo rok 2009 Mezinárodním rokem astronomie, zámrem je, aby se rok 2009 stal oslavou astronomie a jejího pínosu spolenosti a kultue. Do tchto aktivit se zapojili i astronomové z naší republiky, samozejm, že nezstali pozadu ani astronomové v naší hvzdárn. Hned 1. ledna zorganizovali v rámci celosvtové aktivity Novoroní pozorování Slunce. I pes zataženou oblohu návštvníci neodcházeli zklamáni, dovdli se mnoho zajímavého, prohlédli si pipravené výstavy i astronomickou techniku. O týden pozdji dvee hvzdárny oteveli znovu – hlavní atrakcí bylo pozorování zákrytu hvzdokupy Plejády Msícem, další akcí byla pednáška Ing. Oty Kéhara na téma Planetky a role astronom. Spoustu dalších akcí a zajímavých pozorování pipravili pracovníci Hvzdárny v Rokycanech na celý rok, nejširší veejnost na n byla zvána tiskem nebo na internetových stránkách. Rýsuje se výstavba obchvatu Rokycany – Hrádek Po letech usilování, snahy, jednání, úedních cest pešla akce „Obchvat Rokycany – Hrádek“ z fáze sn do fáze realizace: v posledních dnech msíce ervna byla odsouhlasena dokumentace pro zadání veejné zakázky. Technický úsek Správy a údržby silnic Rokycany zaal pipravovat ve spolupráci s povenou firmou veejnou zakázku, zaalo se vyizovat i stavební povolení. Projekní firma odevzdala pedlanou dokumentaci pro zhotovení stavby o ti msíce díve. Pvodn byla stavba daleko velkorysejší. S pípravou se zaalo v roce 1999, plán obchvatu poítal s investicí za 660 milion korun, silnice mla být širší, uvažovalo se o více sjezdech. Tato vize se stala finann neprchodnou, proto plány musely projít finanním pehodnocením. Dnes je limitní cena stanovena na 365 milion K a kraj bude o peníze žádat z práv vyhlášené výzvy Regionálního operaního programu Jihozápad. Zaátkem ledna bylo oznámeno, že práce na obchvatu by mly zaít letos na podzim a to zemními pracemi na více místech soubžn. S dokonením se poítalo na podzim v roce 2010. Další pr bh: Dne 15. záí probhlo na rokycanské radnici dležité jednání, na kterém bylo oznámeno, že Krajský úad Plze má pipravenu žádost o dotaci – zatím jen pro úsek Š áhlavská a Veselská. Dvod, pro nelze požádat o celé dotaní peníze spoívá v tom, že v Hrádku zbývá vykoupit pozemek od pana Hatana, který prodej odmítá. Zpráva z listopadu: žádost o dotaci na kratší úsek nebyla podána, letos se výstavba zase nezahájila. O obchvatu se zaalo jednat ped deseti lety, celá vc se neustále z nejrznjších dvod prodlužuje, pitom jak prmyslové zóny v Rokycanech a v Hrádku, tak obané ho stále více potebují. Tíkrálová sbírka Letošní tíkrálová sbírka vynesla celkov 160.493 K, ímž byl pekonán více než dvojnásobn výnos minulého roku. Podailo se zajistit více skupinek /celkem 68 skupinek/, které se snažily obejít daleko vtší ást regionu. V Rokycanech a ásti Hrádku se vybralo 49.817 K, další obce pisply takto: Mirošov 8.737 K, Kamenný Újezd 6.876 K, Volduchy 6.678 K, Ejpovice 11.387 K, Klabava 4.429 K, Osek 5.258 K, Mýto 7.358 K, Holoubkov 2.261 K, Radnice 17.240, Stupno a Basy 4.851 K, Újezd u Svatého Kíže a Liblín 1.557 K, Zbiroh 18.887 K, Kaez 5.498 K, Kaízek 470 K, Líšná 1.127 K, 3

Týek 1.412 K, Cekov 983 K, Sirá 1.015 K, Drahov Újezd 2.070 K, Terešov 850 K, Mleice 1.732 K. Obnos, který dostanou zpt, použijí na vybavení terapeutických dílen. Rozbedlý sníh v ulicích msta Zaátkem ledna padal nkolik dn sníh, jeho pídl se však ve srovnání s minulými lety mén odklízel – a to jak majiteli dom, tak ty ásti ve mst, o které se ml starat Rumpold-R. Po nkolika dnech mráz trochu polevil, rozbedlý sníh se na mnoha místech neodklízel dál, což znan ztžovalo pohyb chodc, pedevším maminkám s koárky nebo starým lidem o holi. „Chodníky jsou spíše pro pekážkáe“ byl nápis v Rokycanském deníku, pracovníci firmy se hájili tím, že chodníky nesmli solit, jen sypat drtí, což nebylo úinné, s odklízením zaali pozd a po stížnostech je zaali provádt postupn, podle dležitosti. Dne 18. ledna bylo hlášeno náledí, špatn uklizené chodníky byly po dva dny skuten nebezpené, další obleva problém ásten vyešila sama. Daleko vtší snhová kalamita nastala v druhé polovin února, tolik snhu msto v tuto dobu nezažilo adu let. Rodie chválí kurz plavání pro nejmenší Jednou z možností, které náš plavecký bazén nabízí, je kurz plavání kojenc a batolat. Tato služba pro dti od šesti msíc do tí let se stala velice oblíbenou a hojn navštvovanou sportovní aktivitou maminek z celého Rokycanska. Dtský bazének je pro návštvu tak malých dtí speciáln upravený, voda i podlaha jsou speciáln prohívány a dtské pomcky pro plavání splují podmínky pro tak malé plavce. O kurz je velký zájem, je vždy prakticky obsazen, maminky jsou opravdu spokojené. Soutž o název parku Pro nov budovaný park v místech starého hbitova, na který bude msto žádat o dotaci z Evropské unie, byla vypsána v Rokycanských novinách soutž o nejlepší název. Setkala se s velkým zájmem, celkov pišlo devadesát rzných návrh. Snad nejvíce návrh obsahovalo oznaení „Starý hbitov“, další návrhy zdrazovaly dominantu této lokality - Park u kostela, U Svaté Trojice, další ást vycházela z místa, kde se park nachází nap. Na Plzeské, U Plzeské brány, Za Stelnicí, U Panského dvora. Pišla také ada návrh pojmenovat park po významných osobnostech nebo rodácích msta - nap. Jana Rokycany, Park purkmistra Novomstského, Fitzv park. Nechybly ani návrhy zcela moderní – Biopark, Florapark, Relaxaní park. S pknými nápady pišla i sedmiletá holika: Ržový park, Beruškový park. Takové množství návrh svdí o tom, že obané mají své msto rádi a rádi by se svým názvem také zapojili. Komise mla opravdu obtížný úkol, nakonec do užšího výbru byly vybrány názvy: U Trojice, Lipovka, U Panského dvora, U Starého hbitova. Konené rozhodnutí padlo 23. bezna na zasedání mstského zastupitelstva, které odhlasovalo název park U Plzeské brány. Stáda zve okupují krmelce Nevídaný pídl snhu, který u nás letos napadl, pinesl pro zv tžké období – nedostala se k potrav. editel Les msta Rokycan, s.r.o. Ing. Stanislav Suda informoval veejnost o zahájení pikrmování – krmelce zásobují senem, na odbyt jde obilí, kaštany, žaludy i suchý chleba nebo šrot, souasn žádal, aby lidé pi návštv lesa na zv nezapomínali, ale na druhé stran nenechali voln pobíhat psy, kteí asto nutí zv k vtšímu výdeji energie. V pírod jsou vidt v této zim stáda zve o potu nkolika desítek kus, 4

spárkatá zv, pedevším srní se sdružuje do tlup, které mají pomoci pežít zimní období. V pírod mže hrozit smrt z vysílení. Také lenové stanice handicapovaných živoich zorganizovali veejnou sbírku na pomoc zvíatm v nouzi, souasn informovali dobrovolníky o vhodném zpsobu pikrmování, i oni apelovali na zachování klidu v pírod. Vojensko-historický ples na demarkaní linii Dne 20. února byl v kulturním sále obce Volduchy uspoádán Vojensko- historický ples na demarkaní linii. Poadatelé plesu: msto Rokycany, Nadace pozemního vojska AR, eskoslovenská obec legionáská, Military Car Club Plze, Klub vojenského muzea Rokycany. Na úvod plesu byla pedána vyznamenání, ehož se ujala krajská hejtmanka doc. MUDr. Milada Emmerová,CSc. Vyznamenání in memoriam patilo Milanu Dlouhému, který po roce 1989 výrazn pispl k aktivizaci vojenských klub v regionu – vyznamenání Pamtní kíž III. ádu pevzal jeho syn. Další vyznamenání obdržela trojice záložák z Postekova František Jasan, Jan Strasser, Jií Knopf a domácí Jií Kaufner s Tomášem Kochem. Pijetí píslušníka vojenské mise pedstaviteli msta Dne 26. února pedstavitelé msta pijali Jaroslava Moravce, píslušníka vojenské policie, který ve svých sedmadvaceti letech absolvoval vojenské mise v nkolika zemích, podkovali mu za vzornou reprezentaci, ocenili jeho statenost, stal se píkladem ostatním. Zkoušku ohnm prodlal nejdíve v Iráku, a protože se osvdil, vzal si ho velitel na šest msíc do Kosova, v kvtnu 2008 pišel další rozkaz: pesunout se do neklidného Afghánistánu, kde dostal za úkol vycviit zdejší národní policii a zárove poskytovat ochranu civilním expertm z vysplých stát. Tento pobyt byl nejnebezpenjší. Dovezl si nkolik medailí, ale více si cení spousty zážitk. V tchto dnech se vrátil z Afghánistánu do rodných Rokycan, svým psobením v misích naplnil statut veterána. Památné stromy v našem mst Do roku 1995 jsme mli v Rokycanech evidovány dva památné stromy: Jinan dvoulaloný – pozemek, na kterém roste, se nachází ve stedu msta na zahrad bývalého gymnázia, nyní Stední odborné školy. Je to 100 let starý dvoukmen, byl vyhlášen za památný strom v roce 1985 na pozemku parcelní íslo 95 ve vlastnictví msta Rokycany. Šlo o strom 15 metr vysoký, obvody kmen ve výšce 130 cm iní 113cm a 150 cm. Javor klen byl vyhlášen za památný strom v roce 1995 na pozemku parcelní íslo 433/2, vlastníkem pozemku a zárove památného stromu je spolenost Lidl eská republika v.o.s. Praha. Je to strom výjimeného vzrstu a stáí, je dvacet metr vysoký s tém kulovitou korunou, obvod kmene ve výšce 130 cm iní 349 cm. Podle prmru kmene se dá usuzovat na stáí 200 až 250 let. Vzhledem k odhadovanému stáí je podstatn starší než okolní zástavba a pedstavuje proto v pozmnném prostedí výjimen cenný fragment pvodní vegetace. V posledních dvou letech k nim pibyly další dva: Lípy u demarkaní áry – jde o dva stromy: lípa srditá (Tilia cordata Mill.) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) Jejich obvod kmen je 323 cm a 310 cm, výška 19 m. Za památné stromy byly vyhlášeny dne 28. 11. 2007. Duby na staré hrázi – jde o ti duby letní (Quercus robur L.). obvod kmen 319 cm, 396 cm, 462 cm. Za památné stromy byly vyhlášeny dne 1. 1. 2009. Pipravuje se ízení k vyhlášení dalších dvou památných strom, v roce 2009 nebylo uskutenno. 5

Premiéra skladby v obadní síni Beznadjn zaplnná obadní sí rokycanské radnice byla dne 19. bezna djištm dalšího koncertu Kruhu pátel hudby. Šlo o výjimenou událost, kytarový virtuóz Milan Zelenka složil kytarový recitál „Chorál pro Mistra Jana Rokycanu“, který ml u nás pi této píležitosti svtovou premiéru. Umlec pozdravil posluchae slovy: „je to nejslavnjší osobnost vašeho krásného msta a jsem rád, že jsem se do projektu pustil“. Starostovi vnoval cenné dokumenty, které se ke skladb vztahují. Regionální kolo soutže o nejlepší webové stránky Zlatý erb Výsledky: Nejlepší stránka msta: 1. Mantín 2. Rokycany 3. Temošná Nejlepší stránka obce: 1. Netiny 2. Vre 3. ene Nejlepší elektronická služba 1. Domažlice: pítomnost úedník 2. Domažlice: podpora stánkového prodeje bhem pouti 1: Zvíkovec: Elektronická kronika Zvláštní cenu veejnosti obdržela obec Nmovice.

idii si za parkování v centru Rokycan více zaplatí Motoristé, parkující v centru Rokycan, musí poítat s tím, že tato služba bude dražší. Zpsobila to skutenost, že msto se stalo od 1. dubna plátcem dan z pidané hodnoty. Parkovné platí pro dny pondlí až sobota mezi pátou až devatenáctou hodinou, parkování na parkovišti v ulici Míru bude stát za 1 hodinu patnáct korun místo pvodních deseti korun a na Malém námstí se sazba zvýší z pti na deset korun. Zdražení se týká i majitel parkovacích karet, karta, která stála 2000 korun se zdražuje na dva a pl tisíce korun. Mladí plavci z Rokycan vytvoili eský rekord Okresní msto má díky mladým plavcm nový republikový rekord. Zasloužila se o nj štafeta jedenácti svenc Jiího ezáe, která se mže pochlubit vkovým prmrem pouhých jedenácti let. Fyzicky nejnáronjším zpsobem plavali nepetržit 24 hodin a v daném ase zdolali 52.847 metr . Podle trenéra se pitom jednalo o nejmladší skupinu eských plavc, která se do maratónu pustila. Svým výkonem vytvoili nejen eský rekord, ale zapsali se i do eské knihy kuriozit a rekord. Výkon byl souasn poslán do Guinessovy knihy rekord k posouzení, zda se nejedná o rekord svtový. Už za rok 2008 se stali držiteli rekordu vytrvalostního plavání, letos výsledek ješt zlepšili. Dti, které tohoto výborného výsledku dosáhly, se plavání nevnují závodn, ale rekrean. Jde o žáky plavecké školy, kteí trénují hodinu týdn. Jmenný seznam jedenácti borc: Barbora Stupková, Anna 6

Kotorová, Jií Hucl, Jana Krýnerová, Pavlína Pibylová, Barbora Berešová, Petr Š áhlavský, Jakub astorád, David Hron, Anna Hirmanová,Viktorie Shonová. Tlocviná jednota Sokol oslavuje 140 let své existence Oslavy 140 let existence Sokola zaaly v našem mst ve druhé polovin dubna akademií, pokraovaly ukázkovými hodinami, ást len v rámci oslav navštívila Národní divadlo. Dstojnou oslavou byl slavnostní koncert vážné hudby, uspoádaný v rámci poad Kruhu pátel vážné hudby dne 21. dubna ve velkém sále sokolovny. Vrcholem veera bylo pedvedení Novosvtské symfonie Antonína Dvoáka v podání Plzeské filharmonie, dále Scherzo z Triumfální symfonie, Koncert . l a moll pro violoncello v podání Jiího Hoška. Další den se uskutenily župní pebory nejmenších cvienc – benjamink se stovkou startujících, ve stejný den byl pro sokoly vyhrazen plavecký bazén, ve kterém probhly župní pebory v plavání, odpoledne pokraovala gymnastika a zálesácký závod zdatnosti. Po noní diskotéce ekalo závodníky atletické vyvrcholení ve víceúelovém areálu za ZŠ na Jižním pedmstí. Dokonení rekonstrukce kostela Nejsvtjší Trojice Letos uplyne tyi sta let od postavení chrámu Nejsvtjší Trojice v Rokycanech. K tomuto výroí chtjí pravoslavní dokonit jeho celkovou rekonstrukci. Zaátkem dubna z vže kostela zmizely ti kíže, zstal jediný – nejvýše na vži umístný a zlat se lesknoucí. Dva kíže byly sejmuty z míst nad chrámovou lodí, jeden ze stechy nad oltáem, všechny byly masivní, jejich výška se pohybovala kolem 130 metr. eká je podstatná zmna, budou doplnny dvma rameny a pozlacené, aby vypadaly jako pravoslavné, ješt jeden kíž se nechá pidlat a osadí se nad kapli svaté Rozálie. Hlavní kíž na špici kostela zstane pvodní – ímskokatolický. Nejvtší obavy byly ze snímání kíž, nikdo nevdl, jak jsou pichycené, zda celou operaci vydrží neporušené. Nakonec se zjistilo, že spoje úchyt se za ta léta natolik opotebovaly, že masivní kíže doslova držely na vlásku a hrozil brzký pád. Oprava a pesun kašny za ZŠ ulice Míru Dne 21. dubna v dopoledních hodinách se pod bedlivým dohledem památká uskutenil nevšední pesun: kašna za devítiletkou v ulici Míru, která pochází z první poloviny devatenáctého století a již dlouho nesloužila svému úelu, se sthovala o pár metr jinam, nebo pekážela doprav. Šlo o malou vzdálenost, pesto emeslníci vnovali píprav velikou pozornost. Na klasicistní nádrž, tžkou tináct až patnáct tun, namontovali devné rámy k upevnní lan, pesun sledovalo dosti pihlížejících oban. Nakonec se památka - navzdory negativním odhadm - neporušená a nepoškozená odlepila ze zem. „Vše dobe dopadlo“ oddychli si všichni. Zbylá ást kašny se rozebrala na jednotlivé ásti a byla odvezena do restaurátorského ateliéru Karla Granáta ve Starém Plzenci, který vyhrál výbrové ízení. První etapa generální opravy byla provedena v ateliéru do konce záí, potom se kašna vrátila zpt a dokonila se. V plné kráse se kašna pedvedla se souasným pedáním celé školy veejnosti. Technologie pro vodní hospodáství byla umístna v suterénu základní školy. Náklady na restaurování kašny na základ výbrového ízení inily 943.940 K, z toho 370 tisíc bylo pokryto dotací z programu Regenerace mstských památkových zón a rezervací. Ke kašn bude zavedena voda, projekt poítal s litinovým plotem, kamennou zídkou. V konené fázi kašna architektonicky voln pejde do vnjšího okolí budovy, aby se stala chloubou celého zákoutí této ásti msta. 7

Vž kostela Panny Marie Snžné pestala ukazovat as Bhem posledního dubnového týdne pišel kostel Panny Marie Snžné na njaký as o ciferníky a ruiky hodin. Hodinový stroj as odmuje dál, tvrt hodiny a celé hodiny stále odbíjejí. V poslední dob mosazné íslice však tak zašly, že je nebylo vidt, proto si vyžádaly opravu. Snímání ozdob asomíry se dne 22. dubna ujala specializovaná firma Impuls B, vedle hodiná se na úkonu podílel i horolezec Dan Macha. „Renovování ciferník a ruiek si vyžádalo ti sta šedesát tisíc, z toho 200 tisíc zaplatilo msto Rokycany, 160 tisíc korun ímskokatolická církev“ informoval technik rokycanského vikariátu Jaroslav Blohoubek. Na základ odborného posouzení restauratéra a pracovník památkové pée bylo rozhodnuto, že devná konstrukce ciferník zstane pvodní, desky budou potebovat jen místy poopravit, jinak jsou ve výborném stavu, takže po penetrování poslouží znova jako podklad pro nové plechové ciferníky. Pokud jde o hodinový stroj, prošel opravou v roce 2006, ve stejném roce bylo pidláno i elektrické vyzvánní. Unikátní Preventivní vlak na našem nádraží Na vlakové nádraží dorazil v pátek dne 24. dubna takzvaný Preventivní vlak, zdržel se u nás od osmi do šestnácti hodin, souprava složená ze speciáln upravených vagon si u nás odbyla svou premiéru. Akci uspoádali ve vybraných mstech eské dráhy ve spolupráci s policií a Drážní inspekcí. K vidní byl speciáln upravený kinovz, diskusní vagón a speciální vagón s výstavou o železniní historii. Naši obané a místní studenti se seznámili s unikátními zábry, jak dopadne lovk po stetu s vlakem, srovnáním brzdné dráhy vlaku a auta, následky stetu auta s vlakem na pejezdu a následky zásahu proudu z troleje. Krom reálných zábr návštvníci diskutovali s odborníky, záchranái jim pedvedli názornou ukázku, jak se zachovat v krizové situaci. 4. roník Jarního úklidu Rokycanské strán Jarního úklidu, uskutenného ve dnech 23. až 25. dubna, se první den zúastnilo zhruba sto dtí z místních základních škol – ZŠ ulice Míru a ZŠ T. G. Masaryka. Po zahájení celé akce pedvedli arboristé z firmy HD Strom, s.r.o. výstup do koruny stromu a záchranu ranného z koruny stromu. Dti byly rozdleny do tí skupin: první šla do Husových sad sbírat odpadky, druhá za odborného dohledu pracovník z firmy sázela deviny a poslední skupina inventarizovala hodnotné stromy ve zmínných sadech. V sobotu na akci pišlo 32 osob, pedevším zástupc z SOP Kulíšek, pijel i skautský oddíl z Plzn a nkolik oban, kteí vysázeli patnáct alejových strom. Na tyto výsadby získalo msto Rokycany peníze od Nadace Partnerství. Oslavy 64. výroí konce druhé svtové války Oslavy 64. výroí konce 2. svtové války a našeho osvobození se v našem mst uskutenily dne 7. kvtna s tímto programem: x 14,30 hodin položení vnc u pomníku na demarkaní linii v Borku x ve 14.50 hodin akt pokraoval položením vnc u pomníku obtem 2. svtové války na námstí 5. kvtna x od 15. hodin oslavy vyvrcholily na Masarykovo námstí slavnostními projevy, položením vnc u pamtní desky 2. pšího klubu 2. divize americké armády a koncertem kapely Bábydou. 8

Vedle celé ady oficiálních host jsme poprvé v našem mst pivítali vnuka generála 3. armády Spojených stát amerických George. Pattona Watersee, nelze zapomenout ani na zástupce americké veteránské organizace Veterans of foreign Wars Worth Putmana. D stojné oslavy pipravili i pracovníci Muzea na demarkaní linii – šlo o celodenní akci i s noním programem. Program byl zahájen od deváté hodiny, vstup byl pro veejnost po celou dobu zdarma, bylo zajištno stylové oberstvení i doprovodný program pro pravidelné návštvníky – dti, pro které byla pipravena dobrodružná stezka odvahy. V 15 hodin si návštvníci mohli poslechnout projevy, následoval pietní akt, první historická bojová ukázka se týkala osvobozování Rokycanska v roce 1945, druhá bojová ukázka byla zamena na eskoslovenskou lidovou armádu, další ukázkou byla jízda tžké techniky v terénu. Na devatenáctou hodinu byl naplánován táborák, na kterém bylo možné si opéci i uzeniny. Na jedenadvacátou hodinu byla pipravena tajemná noní prohlídka muzea s prvodcem. Celé dní bylo ukoneno až o plnoci. Zahájení provozu rokycanského koupališt v roce 2009 Naše koupališt zahájilo letos provoz 20. kvtna v 9 hodin. Návštvníky uvítaly upravené travnaté a písité plochy, istá voda a možnost oberstvení ve tech restauracích. Voda mla teplotu 20°C, první návštvníci byli spokojeni. Ped otevením bylo nkolik dn pkných, slunných, ale po otevení se poasí zhoršilo – oekávaný nápor vodychtivých návštvník se nedostavil. Nezbývá než držet palce, aby se slunce a teplo na koupališt vrátilo. Ceny vstupného jsou stejné jako v loském roce: x Dosplí : 50,- K/den, od 15,30 hodin 30,- K x Dti od 6 -15 let, studenti, dchodci, obané ZTP 30 K/den, od 15,30 hodin 20,- K. Provozní doba denn od 9.00 až do 20.00 hodin. estný dárce krve Karel Zíbar absolvoval stý odbr krve Dne 4. ervna byla transfuzní stanice Rokycanské nemocnice a.s. djištm slavnostního aktu – Karel Zíbar zde po sté daroval svou krev. Rokycanskou transfuzní stanici navštívil dnes tyiapadesátiletý dlouholetý zamstnanec ocelárny hrádeckých železáren poprvé v roce 1975, pravideln se vracel a zaátkem ervna 2009 se zapsal do historie tohoto zaízení. První gratulantkou byla primáka transfuzního oddlení Alena Laviková. Jeho krevní skupina je univerzální, takže bhem uplynulých ticeti let urit pomohla desítkám spoluobanm. V registru rokycanské transfuzní stanice je registrováno zhruba 1700 muž a žen. Pedstavitelky oddlení mají pro n jen slova chvály: díky jejich pístupu jsme se nikdy v Rokycanech nedostali do problém, navíc mžeme krev poskytovat okolním nemocnicím. Dárc krve si také váží vrcholoví pedstavitelé našeho msta, vždy koncem roku zvou na radnici jubilanty, kteí dosáhnou kulatého odbru, k veejnému ocenní a podkování. Volby do Evropského parlamentu Volby do Evropského parlamentu probhly v naší republice ve dnech 5. a 6. ervna, volební místnosti se otevely první den ve 14 hodin, hlasovat se mohlo do 22 hodin, na druhý den se hlasovalo od 8,00 do 14,00 hodiny. V celé republice kandidovalo celkem 33 stran a volebních seskupení, volilo se celkem 22 evropských poslanc. V Rokycanech bylo dvanáct volebních okrsk, volební místnosti byly stejné jako pi posledních volbách, jen u okrsku íslo 12 byla zmna – místo volební místnosti v Mateské škole v Borku, která je uzavena pro výskyt devomorky, se volební místnost pesthovala do hospody v Borku. Se zájmem se 9

oekávalo, jak vysoká bude volební úast, dá se íci, že stranití pedstavitelé byli zklamáni, k volbám se dostavilo málo oban, u nás volební úast dosáhla pouze 27,04 procenta. Letošní volby pinesly novinku pi sítání hlas: protože volby se konaly ve všech zemích Evropské unie ve stejném termínu bhem prvního ervnového víkendu, bylo rozhodnuto, že výsledky voleb se budou sítat až skoní s volbou poslední lenská zem. V praxi to dopadlo v naší republice tak, že se volební místnosti v sobotu ve 14 hodin zapeetily a lenové komise se dostavili ke sítání hlas až v nedli veer ve 22 hodin. Nové opatení bylo pedmtem kritiky, rozhodn tento postup byl náronjší. lenové volebních komisí s ním byli na školeních pedem seznámeni, ne vždy bylo pijato s nadšením, ale ukáznn se všichni podrobili a volby probhly v naprostém poádku. Celkové výsledky voleb za msto Rokycany Pro lepší pehled jsou do výsledkové tabulky uvedeny strany nebo seskupení, které dosáhly výsledek vyšší než jedno procento. íslo 2 3 4 5 8 21 22 23 26 33

název strany KDU Vci veejné ODS Suverenita Evr. Dem. Strana KSM Vaše alternativa Svobodní obané Strana zelených SSD

poet hlas

poet procent 118 67 1027 143 82 573 54 36 39 656

3,87 2,20 33,72 4,69 2,69 18,81 1,77 1,18 1,28 21,54

Výstava klubu kaktusá Klub kaktusá uspoádal ve dnech 6. až 10. ervna v pedsálí sokolovny výstavu kaktus a sukulent, na které pedvedli více než dva tisíce exemplá, nkteré z nich byly opravdu velice vzácné. Zájemci si mohli díky pstitelským pebytkm ty, které se jim nejvíce líbili, zakoupit. Po celou dobu trvání výstavy mohli využít i poradenskou službu. Pro všechny návštvníky byla urena tombola, kde cenami byly malé rostlinky. estná obanka msta Zdeka Fantlová navštívila Rokycany S ervnovými dny se v našem mst a na radnici každoron objevuje náš vzácný host – estná obanka msta paní Zdeka Fantlová. Žena, která se zde narodila a prožila své nezapomenutelné mládí, odtud byla za druhé svtové války poslána jako židovka do transportu do Terezína, pežila Osvtim, Bergen-Belsen, Mauthausen, v posledním táboe ji britský voják zázrakem vytáhl z hromady mrtvých tl a vlastn navrátil životu. Byla pevezena na léení do Švédska a dalších zemí, do své vlasti ji poválené události zpt nevrátily, ale naší zemi a našemu mstu zstala vrná. V devadesátých letech napsala knížku „ A klid je síla, ek’ tatínek“, ve které se ve vzpomínkách vrací do svého msta mládí, ale kde i útuje se strašnými zážitky válených let. Setkání s touto obdivuhodnou dámou je vždy velice zajímavé a pouné. Udivuje svým zjevem, vitalitou, duševní a fyzickou svžestí, zájmem, ale pedevším poutavým vyprávním a moudrostí. Ze všeho snad nejvíce obdivuji 10

její krásnou, spisovnou e. Pi poslední návštv jsme se spolu u tohoto tématu zastavily. Vyprávla: „po válce se ze mne stala svtobžnice, žila jsem ve Švédku, Austrálii, Spojených státech, Londýn, ten pravý domov jsem ztratila. Ve svt však vždy hrd íkám, že jsem eška. Mj domov – to je má eská e. Dbám na to, abych se vyjadovala jazykem, kterému jsem se nauila na rokycanském gymnáziu. Prvorepublikové školství znamenalo vysoce propracovaný systém, který poskytoval uznávaný stupe vzdlání. Spisovná eština byla opravdu dsledn pstována a zstala jsem jí vrná po celý život. Na besedách s mladými lidmi se pesvduji, že tomu tak již není, je mi to líto, ale svt pádí nkam jinam. Je to však vždy dobe?“ 20. roník Dne pozemního vojska Bahna 2009 Nejvtší prezentace Armády R a klub vojenské historie se konala dne 20. ervna v prostoru u Strašic. Burácející tanky, letouny L – 159, vrtulníky, bojové akce souasnosti, ale i z doby druhé svtové války, ukázka ženijní brigády nebo spolená prezentace vojenské policie a policie státní – to vše bylo obsahem programu Dne pozemního vojska Bahna 2009, na který se pijelo podívat padesát tisíc návštvník z celé republiky. Vtší ást ukázek pipravovala Armáda R s kluby vojenské historie. Návštvníci mohli sledovat rekonstrukce bitvy na Podkarpatské Rusi konané v roce 1938, karpatsko-dukelskou operaci z roku 1944 nebo obléhání Dunkerque na konci druhé svtové války. V rámci dynamické ukázky souasné vojenské techniky armáda pedstavila svou výzbroj v akci a souasn s ní i leny elitních jednotek, které se zúastují zahraniních misí. Tisíce návštvník se do prostoru tankodromu dostává pes naše msto, jde tedy souasn i o propagaci msta i regionu. Koncert dvou velkých dechových orchestr Dva velké dechové orchestry – Základní umlecké školy v Rokycanech a Domu kultury v Hrádku nacviily spolené vystoupení, na které pozvaly své píznivce na den 16. ervna v 19 hodin do velkého sálu sokolovny v Rokycanech. Šedesátilenný orchestr zahrál pod stídavým vedením dirigent Luboše Klasny a Františka Lukeše. V programu zaznly skladby širokého žánrového rozptí, krom dl slavných autor Julia Fuíka, Franze Lehára, Johanna Strausse byla na poadu i díla dalších hvzd. Koncert se tšil velkému zájmu návštvník z našeho msta i okolních vesnic. 44. Podbrdská krajská výstava ps V sobotu dne 19. ervna patil areál letišt majitelm tynohých pátel, uskutenila se zde 44. Podbrdská krajská výstava ps plemen FCI (mimo nmeckých ovák) a národních a neuznaných ras. Expozice byla doplnna kavkazskými a stedoasijskými pasteveckými psy, jihoruskými ováky a dalšími zajímavými zvíaty. Výstava byla zahájena v 9,30 hodin, následovalo hodnocení, vyvrcholením celé akce bylo závrené defilé tch nejlepších. Kynologové z Greizu a Rokycan soutžili Dne 27.ervna se uskutenil na kynologickém cviišti U Stromovky osmadvacátý roník Družebního závodu mezi kynology Greizu a Rokycan. Závody se konají vždy po roce, jednou u nás, jednou v Greizu, na celou akci dohlížel jeden náš a jeden nmecký trenér. Utkala se šestilenná družstva, za Rokycany nastoupili se svými tynohými svenci Michal Vataha, Zdenk Fibich, Jaroslav Vaník, Zdenk Babor, Ludk Eliáš a Pavel ížek. Odpoledne se za úasti pedstavitel msta na stupínek postavili dva eští kynologové a jeden závodník 11

z Greizu, který byl vítzem celého závodu. Vyhlášením vítz se však na cviišti nekonilo, pro naše hosty byl pipraven zábavný program. Od 1. ervence 2009 se zavádjí datové schránky Datové schránky, které mají pinést do komunikace veejné správy revoluní novinku, se zaaly zavádt podle zákona 300/2008 Sb. o elektronických úkonech dnem 1. ervence 2009. Díky informaním technologiím se mní pijímání a podávání úedních dokument. Pomocí datových schránek je možné od 1.ervence 2009 zasílat dokumenty v elektronické podob orgánm veejné správy a také je od nich pijímat. Tento zpsob komunikace nahradí klasický zpsob doruování v listinné podob, protože zákon o datových schránkách zrovnoprávuje papírovou a elektronickou verzi zasílaného dokumentu. Oekává se, že usnadní komunikaci mezi úady, poslouží pi komunikaci se státními institucemi, soudy, pozemkovým fondem, zdravotními pojiš ovnami, ale také s notái, podnikateli i ostatními obany. Co pinesl 1. ervenec? Právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstíku, úadm a institucím se zídila datová schránka, jejíž prostednictvím povinn komunikovaly s úady. Pro obany není komunikace pes datové schránky povinná, ale každý oban na svou datovou schránku nárok má, mže si o ni individuáln požádat ministerstvo vnitra. Mstský úad Rokycany zídil eGon centrum, které bude postupn zajiš ovat jednotlivé kroky, aby fungování bylo úspšné. Zavedení datových schránek se v dalších msících roku objevilo jako problémové, první kroky nebyly jednoduché, se zavedením byla ada potíží, objevily se chyby, nejasnosti, ne všude fungovalo vše tak, jak mlo. Nicmén se oekávalo, že až se datové schránky pln rozšíí a budou spolehliv pracovat, bude veejná správa efektivnjší – rychlejší, levnjší, spolehlivjší, což by mly pocítit úady a každý oban. Od 4. ervence 2009 se uzavel bazén Od 4. do 26. ervence se pro pravidelné návštvníky uzavel bazén z dvodu pravidelné technické odstávky. V ervenci - nejteplejším msíci roku – bylo pro milovníky koupání, plavání, slunní pipraveno koupališt se vzorn istou vodou, zábavou pro malé dti, možností míových her a nkolika stánky a restaurací s oberstvením. Je známo v širokém okolí a využíváno – pokud je pkné a teplé poasí. Bohužel, v posledních letech tomu tak vždycky nebývá. Vra me se však zpt k našemu uzavenému bazénu a podívejme se, jakými innostmi a pracemi musí projít, aby byl vzorn pipraven na další bezchybnou sezónu. Pedevším se musí vypustit voda ze všech bazén a akumulaních nádrží, provádí se pelivé ištní nádrží, oprava nátr, údržba cirkulaních erpadel a dávkovacího zaízení. V celém areálu dojde k opravám malby, vyspárování dlažby a k údržb, vyištní a dezinfekci vzduchotechniky. Dále je teba provést pravidelnou technickou údržbu vzduchotechniky a dávkovacího erpadla. Výsledek a pochvala na istotu vody a istotu celého zaízení bhem roku je opravdu zasloužená. V dob odstávky byla provedena oprava a rekonstrukce horní parní kabiny. Plastová parní kabina se nahradila novou z keramického obkladu, pára se obohatila solí. Po této rekonstrukci se pestala rozeznávat parní kabina pro muže a parní kabina pro ženy, ale vznikla solární parní kabina a klasická parní kabina. Bylo rozhodnuto provoz kabin ídit zvláštním ádem, který byl bez problém zaveden ihned po zahájení provozu po odstávce. Nová parní kabina se setkala s píznivým ohlasem, pispla ke zlepšení služeb a ke spokojenosti návštvník bazénu. 12

Rokycanský kostel má zase nové hodiny Nové vžní hodiny na našem kostele opt ukazují as do všech ty svtových stran. Sledovali jsme koncem dubna odstranní pvodních hodin, prošly omlazovací krou v ostravské firm: devná deska ciferníku zstala zachována, nov byly poízeny ímské íslice a jejich pozlacení. Po rekonstrukci se k nám tvery vžní hodiny vrátily 8. ervence. Na vž kostela je znovu instalovala firma za pomoci tžké techniky – pomáhal obí jeáb a tyi horolezci. Jen pípravy zabraly zhruba hodinu, každý z ciferník vážil pes metrák, silný vítr si s nimi ve dvaceti metrech pohazoval, hrozil náraz do zdi kostela. Po zajištní ze zem se tvercová deska pece jen uklidnila a ped devátou hodinou byl první ciferník na míst, ty další šly již rychleji. Vše se odehrávalo za živé pozornosti kolemjdoucích divák. Výstava našeho msta v partnerském mst Greiz Dne 25. ervna byla v partnerském mst Greiz zahájena výstava s názvem „ Rokycany se pedstavují“, kterou zahájila I. místostarostka našeho msta Marie Hlávková a starosta msta Greiz Gerd Grüner. Návštvníci mohli shlédnout historii partnerských vztah sahajících hluboko do sedmdesátých let, nejstarší a nejnovjší smlouvu, exponáty Muzea Dr. B. Horáka, pamtihodnosti Rokycan a okolí, seznámit se s volnoasovými zaízeními ve mst, s charakteristickými obrazy starých Rokycan od autora Miroslava Kozlíka. Souástí vernisáže byla i ochutnávka tradiních jídel našeho regionu. Výstava trvala do 20. srpna, v druhé polovin záí byla instalována i v našem druhém partnerském mst Pfinztalu. Naši hvzdái odletli do íny pozorovat nejdelší zatmní Slunce 21. století Dne 22. ervence došlo k úplnému zatmní Slunce – nejdelšímu v 21. století. Pás zatmní úpln minul Evropu, odborníci, kteí chtli vidt tento unikátní úkaz, museli navštívit západní polokouli. Pracovníci Hvzdárny, kteí si v posledních letech vytvoili tradici pozorování tchto mimoádných úkaz, pipravili mimoádnou akci: Expedici za erným Sluncem do íny. V této aktivit se k nim pidali i pracovníci Hvzdárny a planetária Plze a na as úkazu i pracovníci Hvzdárny a planetária Teplice. Píprava byla zahájena s velkým pedstihem již koncem roku 2007, zaínalo se opravdu dkladným studiem, pípravou rzných experiment spojených s fotografováním celého prbhu, pípravou nejrznjších objektiv a teleobjektiv, poizování videonahrávek prbhu zatmní atd. Hvzdái z Plzn chtli navázat na svou sérii meteorologických mení v prbhu zatmní. Pedpokládalo se, že materiál získaný pi úkazu budou odborn zpracovávat a bude sloužit i popularizaci innosti. Vlastnímu zatmní nepálo poasí, nepíznivou prognózu znali dopedu, ást výpravy sledovala pírodní úkaz co nejvýše v kopcích, další skupinka vyrazila do pobežního msta. V obou pípadech bylo sledování jevu na kovov zbarvené obloze obtížné. Pesto si pivezli spoustu zážitk a nových odborných znalostí. Oslava desátých narozenin rádia Blaník Rozhlasoví pracovníci rádia Blaník slavili dne 25. ervence v centru Rokycan své desáté narozeniny. Pozvali na Masarykovo námstí populární zpváky zvuných jmen. Na pódiu se za potlesku spokojených divák, jimž nevadila ani citelná zima, vystídal Jakub Smolík, Petr Muk a další. Souástí akce byl skákací stan, trampolína i vláek pro nejmenší návštvníky. Okolo dvaadvacáté hodiny se nebe rozzáilo velkoryse ladným ohostrojem.

13

Rokycanské letišt v popedí zájmu milovníku muziky Bhem prázdninových msíc se na našem letišti uskutenilo nkolik hudebních festival: Fluff Fest Jako první byl festival hardcoreové muziky, který se k nám tradin každoron vrací druhý ervencový víkend. Sjíždjí se k nám kapely z celého svta, letos jich byla tém ticítka, souasn s kapelami pijíždjí stovky našich i zahraniních fanoušk. Oblíbili si naše msto pro spoustu zelen, krásný plavecký areál, snadné možnosti stravování a oberstvení, vstícné obyvatele. Hudební scéna se otevela v pátek ve trnáct hodin, poslední koncert se rozezvuel v jedenadvacet hodin v nedli. Pravideln bhem festivalu bývá nádherné poasí, takže úastníky festivalu vyláká k návštv našeho koupališt, pípadn krytého plaveckého areálu, ímž se na dva dny viditeln zvýší i tržby našeho zaízení. Za celých deset let nebyly žádné stížnosti oban na velkou hlunost, policisté nezaznamenali narušení veejného poádku, s úklidem areálu si poadatelé akce s dobrovolníky poradili, k pedání pozemku dochází vždy v úterý. Festival nkterým hostm znepíjemnili stejn jako v minulosti nenechavci – tentokrát si ke svým nekalým úmyslm vyhlédli v noci dva stany, kde odcizili finanní hotovost a mobil, celková škoda byla vyíslena na trnáct tisíc korun. Pig Fest Historicky první Pig Fest se uskutenil ve dnech 7. a 8. srpna, kdy na letišti vyrostlo festivalové msteko se temi pódii. Zaplnili ho píznivci elektronické hudby. Reklamní letáky a texty na internetu seznamovaly úastníky s místem konání slovy: „Rokycanské letišt sousedící s dálnicí D5 z Prahy do Plzn má nejen vynikající dostupnost, ale mže se pochlubit také výhodnou pozicí blízko nejkrásnjšího a nejistšího veejného koupání v západních echách, k dispozici je i kemp zdarma.“ /Dobrá propagace našeho msta!/ Poadatele je nutno pochválit i za dobrou pípravu celé akce, pro návštvníky byly pipraveny informaní cedule a oznaení místa konání. Na festivalu se pedstavily desítky zahraniních a domácích projekt, nejvtší ohlas ml DJ RUSH z Ameriky. Z celé republiky se sjelo 7 tisíc nadšených návštvník. Krom kladného ohlasu se tentokrát objevily ale i stížnosti oban na hlunost, dokonce se ozvali obané ze vzdálenjších obcí – Beziny, Všenic, že se nevyspali. Již bhem prvního dne byla konána opatení ke snížení hlunosti, zásti byla úspšná, jen na nkterých místech se hluk nepodail zcela odstranit. Žádné jiné problémy s festivalem nebyly, areál byl za dva dny po skonení festivalu zcela v poádku pedán. Poadatelé si spolupráci s mstem a policií chválili. Pan starosta se k této problematice vyjádil v Rokycanském deníku, kde vysvtlil, že msto spolupoadatelem nebylo, ale zapjilo pozemky. Po dobrých zkušenostech s Fluf Festem nemlo msto dvod, pro festival odmítnout. Tyto akce naši pedstavitelé berou jako zpestení života pro mladé, zlepšení tržeb obchod, uritou propagaci msta. Pokud šlo o stížnosti, pan starosta osobn i telefonicky jednal s organizátory o ztišení produkce, k emuž skuten došlo, ale ne v dostatené míe. Po telefonátu ve 2.30 hodin z obce Osek provoval slyšitelnost na nkolika místech v Rokycanech, v obcích Litohlavy, Osek, Volduchy, úrove hluku u odboky letišt byla tém nulová, jinde znaná. Pro píští rok se bude teba z tchto chyb pouit.

14

Rokycany fest Ve dnech 14. a 15. srpna obsadili letišt ctitelé tvrdé hudby – konal se II. roník multižánrového hudebního festivalu Rokycany fest. Na podiu se vystídalo ptadvacet kapel nebo sólist. První den se zaalo ve trnáct hodin, vrchol obstarala rocková opera Antigona, která konila okolo tetí hodiny ranní. V sobotu od jedenácté hodiny festival pokraoval Jaroslavem Uhlíem, Bárou Zemanovou, Markem Ztraceným, Arakainem a dalšími veliinami tuzemské scény. Vstupné bylo 200 korun na oba dny, se slevami bylo pamatováno na rodinné týmy i na pojištnce pojiš ovny Kooperativa, která se na akci podílela jako spolupoadatel. Po špatných zkušenostech z pedešlého týdne informoval pan starosta o domluv se spolupoadateli, že ve dvanáct hodin bude zeteln zeslaben zvuk, tím vtšina obyvatel msta a okolních vesnic nemla s hlukem potíže. Navíc pi této akci jde o jiný typ muziky, pi tak rznorodé nabídce si každý mže podle svých zájm vybrat a poslouchat. Zvýšení nájemného v mstských bytech Rada msta se zabývala na svém ervnovém jednání zvýšením nájemného v souladu s právními pedpisy a vyhláškou ministerstva pro místní rozvoj na rok 2010. Zvýšení nájmu se bude týkat zhruba poloviny z 576 mstských byt, byly vyjmuty byty v Dom s peovatelskou službou a byty, které byly postaveny nebo zrekonstruovány s pomocí dotací, kde vyšší nájemné bylo hned od poátku. Nová úprava sjednotila platby do dvou kategorií s platností od 1.1.2010 takto: Bývalá I. kategorie: 44,91 K Bývalá II. kategorie: 44,91 K Bývalá III. kategorie: 40,42 K Bývalá IV.kategorie: 40,42 K. Dlouhodob nezamstnaní klienti úadu práce uklízejí Rokycany Píjemci píspvku na živobytí, kteí jsou více než pl roku v evidenci orgánu hmotné nouze, zaali pomáhat v rámci veejné služby v Rokycanech pi úklidových prací. Tuto povinnost ukládá zákon o pomoci v hmotné nouzi, a to nejmén v rozsahu dvaceti hodin msín. Požadovaný rozsah práce splnilo v ervnu dvaaticet osob, z toho patnáct odpracovalo dokonce ticet hodin. Obané, kteí vykonávají veejnou službu, byli zaazeni do ty skupin. Každý tým pracoval vždy jeden týden, celkem odpracovali 909 hodin do konce ervence. Provádli pedevším ištní a zametání krajnic místních komunikací a chodník, uklízeli erné skládky a podobné práce. Pracovník msta jim denn zadával úkoly a kontroloval jejich plnní. Tato innost se setkala s kladným ohlasem vtší ásti oban, kteí si pochvalovali, jak máme isté msto. Dne 26. srpna pochválila pedstavitele našeho msta i eská televize v reportáži po poledních zprávách v poadu Ohlasy z region. Projednání regulaního plánu lokality pod ilinou Dne 17. srpna 2009 bylo zahájeno projednání regulaního plánu lokality Pod ilinou s dotenými orgány státní správy. V této lokalit má v budoucnosti vzniknout rozsáhlé území pro výstavbu sedmi set rodinných dom, vetn potebné infrastruktury. Obané byli upozornni, že regulaní plán je k nahlédnutí na odboru rozvoje msta MÚ Rokycany a na webových stránkách msta www.rokycany.cz. Veejné projednání s obany a majiteli 15

pozemk bylo v msíci listopadu. Pipomínky a námitky mohou podávat po celou dobu projednávání na mstský úad. Sraz ultralehkých stroj na letišti Významnou vzdušnou kižovatkou se v sobotu dne 29. srpna stalo letišt našeho msta. Z rzných kout republiky se sem bhem dopoledne slétlo tyiapadesát ultralehkých stroj, bylo by jich daleko více, kdyby od Prahy smrem na Moravu nepršelo. Na našem letišti se uskutenil osmý slet ultralehkých letadel, který je známý jako memoriál Míry Forejta. Je památkou na muže, který tomuto koníku zasvtil celý život a postavil nkolik stroj, jejichž dolet se pohybuje až do 99 kilometr. Návštvníci byli s celým prbhem dne spokojeni, bhem pehlídky se mohli pokochat i legendárním vtronm L 13 a zatleskali seskoku tinácti parašutist. Po celý den byly pipraveny prohlídky letedel, ukázky let, možnost seznamovacích let, malé modely letadel. Jediný bod programu splnn nebyl – horkovzdušný balón k nebi nevzlétl, dvodem byl silný vítr. Naším mstem projíždla legendární souprava Wintonova vlaku Historický vlak Winton train vyjel dne 1. záí v devt hodin z pražského Wilsonova nádraží na tydenní cestu do Londýna. Hned za dvma lokomotivami byl v zelené a modré barv Masarykv salonní vz, dvojice správc byla pipravena po celé cest informovat návštvníky o prezidentském vybavení. První zastávka byla ped jedenáctou hodinou v Kaízku, kde se erpala voda, vyvolala obrovský zájem fanoušk železniní dopravy, nad soupravou létal vrtulník, natáející dokument pro eskou televizi, na nástupišti se vyádila spousta fotograf, kteí chtli být u prvních okamžik tydenní mise, na dílo škodovák se pišel podívat i šéf výroby, který ve Škodovce strávil dvaatyicet let. Rokycanským nádražím projela souprava krátce ped dvanáctou hodinou, i zde za zájmu fanoušk, oban a ostatních cestujících. Vlak pipomenul sedmdesáté výroí hrdinského inu Sira Nicolase Wintona, který zachránil ped vypuknutím druhé svtové války z naší republiky 699 židovských dtí tím, že zajistil postupn v osmi vlacích jejich pevoz pes hitlerovské Nmecko do Londýna. Pro dti musel tehdy opatit povolení k výjezdu, pijetí v britských rodinách, složit kauci. Tehdy byly pipraveny ješt i další dti, které odejet už nemohly, protože nás náhle obsadili Nmci. Zachránní, z nichž 16 žije v naší republice, mají dohromady asi pt tisíc potomk. Winton sám na svj in nikdy neupozornil, teprve ped dvaceti lety ho vyzdvihla historika Elizabeth Maxwellová a nedávno i slovenský režisér Matj Miná ve filmu Síla lidskosti. Winton byl královnou povýšen do rytíského stavu, obdržel adu britských a eských vyznamenání. Nynjší historická cesta vedla po stejné trase jako v roce 1939, ve vlaku cestovalo nkolik tehdy zachránných dtí a jejich potomci, Wintonova dcera Barbara, další cestující tehdejšího pražského spoje s rodinnými píslušníky. Ke 180 cestujícím patili výherci literárních, výtvarných, fotografických soutží vztahujících se k tomuto inu, osádku zvláštního vlaku tvoili krom ech, Brit i píslušníci dalších stát. Celá cesta byla medializována. Muzeum Dr. Bohuslava Horáka získalo dotaci z Norských fond Muzeu Dr. Bohuslava Horáka se díky dotaci z Norských fond ve výši dvou milion korun podailo zrestaurovat a vrátit zpt do sbírek deset cenných obraz. Obrazy pocházejí vtšinou z dar, které muzeum dostalo hned po svém založení. Restaurátorskou práci zastešil Atelier Fiala, práci na malbách odvedla akademická malíka Renáta Hronová. Autoi dl 16

nejsou známi, jde o lidovjší zpsob barokní malby, je poznat, že k tematice mli bližší vztah. Zatím se muzeu podailo zrestaurovat sbírku obraz po jednotlivostech, nyní prvn je to celý soubor najednou. Ješt nikdy nebyly vystavovány, pracovníci se nyní tší na jejich pedstavení veejnosti. Paní editelka urila, že se tak stane u píležitosti 105. výroí muzea. Muzeum dostalo souasn prostedky na zrestaurování starých tisk, pedmt ze sbírky textilu, na píklad starých prapor, také na vybrané depozitáe pro knihovnu. Zahájení nového školního roku Prvního záí zaal pro školáky nový školní rok. Nejsložitjší byl tento den pro stední školy, kde editelé v dsledku nového systému pijímání žák do poslední chvíle nevdli, kolik jim vlastn do prvního roníku nastoupí žák. Poet žák byl neustále promnlivý, teprve prvého záí bylo jasné, zda se všichni pihlášení žáci dostavili nebo ne. Na základních školách poty žák byly známy pedem, vtšinou byly o nco nižší, než v pedcházejícím roce. Do prvních tíd nastoupilo celkem 157 prvák, kteí na všech školách byli oekáváni pozornými paními uitelkami. Na tento den si peliv pipravily program, protože dobe vdí, že zážitky prvního dne školního roku budou ty malé žáky provázet celý život. Den eskoslovenské obce legionáské Muzeum na Demarkaní linii pipravilo na den 6. záí již II. roník vzpomínkové akce Den eskoslovenské obce legionáské. Areál zaplnil od rána hluk desítek motor tank, obrnných transportér a tžkých nákla ák. Technika vojenského muzea byla v pohotovosti stejn jako lenové klubu v ele s editelem Františkem Kochem a temi generacemi jeho rodiny. Pro stovky návštvník pipravili líbivou podívanou. Na své si pišly pedevším dti, které bývají nejpoetnjšími diváky. Organizátoi pro n letos pipravili i soutže, dti musely projít rznými stanovišti, kde plnily stanovené úkoly, za snahu byly odmnny. Na ti malé návštvníky, vítze akce poádané muzeem ve spolupráci s Deníkem, ekala odmna v podob projíž ky tankem i obrnným transportérem. Všichni kluci jim závidli. Prbh oslav se ídil programem od 9,00 až do 20,30 hodin, kdy bylo noní pedvedení tanku T-72. Spolupracovali s eskoslovenskou obcí legionáskou, pi muzeu mají tyiadvacetilennou jednotku, tvoí ji novodobí legionái. Mezi hosty oslav byl i 92letý generál Herz, plukovník Palika, kteí muzeum asto navštvují. K návštvníkm patí i poslanec Jií Pospíšil se starostou msta. Základní škola v ulici Míru spje do etapy ukonení rekonstrukce Devomorkou a ervotoem odepsaná škola se zázrakem promuje ve školu novou, ješt krásnjší. V listopadu by mla být definitivn hotová. Rekonstrukce probíhala za dohledu památká. Vnjší vzhled – fasáda, krásné ozdoby nad okny a mezi jednotlivými patry byly zachovány a nádhern opraveny, vnitek je dispozin rovnž jen mírn pozmnn, zaízení je pizpsobeno moderní dob. V záí zaali obané sledovat práci kameník kolem školy. Zaala se stavt kamenná zídka z velkých kvádr, na níž bude postaven nový litinový plot, který adu let chybl. Z restaurátorského ateliéru Karla Granáta ve Starém Plzenci se pivezla zrestaurovaná kašna, kterou zaali usazovat pomocí jeábu na konené místo. Pi osazování kašny dlníci ve spodní vrstv objevili vrstvu valounk, peliv je vybrali, omyli, oistili a stala se z nich dlažba kolem kašny. Nejen památkái, ale i obané jejich práci sledovali opravdu s nadšením – pkné dílo se podailo.

17

První roník Rallye Rokycany Dne 11. záí v pátek odpoledne zaplnila více než stovka aut nejen z naší republiky, ale i ze zahranií Masarykovo námstí. Na pl pátou bylo naplánováno seskupení všech soutžních vozidel, v osmnáct hodin slavnostní zahájení. Zájemci si mohli prohlédnout závodní techniku, uskutenilo se i pedstavení všech pihlášených jezdc s jejich posádkami, které se v sobotu postavily na start prvního roníku Rallye Rokycany. ekaly je ti trasy: x první byla dlouhá 8,13 km, vedla z Klabavy pes Litohlavy do Bušovic. x Druhá mila 5,54 km, vedla z voldušské ásti Díly do Habru ve Volduchách. x Tetí o délce 5,65 km vedla z Holoubkova pes Tškov do Lhoty pod Radem. Poadatelé celé akce, v jejichž ele je Roman Valeko, by si páli, aby se z rallye stala na Rokycansku tradice. Starosta msta o této možnosti s poadateli jednal, vyslovil názor, že by se mla konat jednou za dva roky, další by tedy picházela v úvahu v dubnu 2011. Brána koupališt se zavela 15. záí Koupališt se uzavelo pro veejnost, pro personál zaalo období oprav a úprav. Po vyprání pískových filtr bylo nutné provést vypuštní vody z koupališt, brouzdališt a akumulaních nádrží, pak následovalo technické ošetení zaízení istiky vody a kabinek. I když poasí zaátkem sezóny píliš koupání nepálo, srpen vše vynahradil. Za celou sezónu prošlo branou 40.476 návštvník , což je nejvíce od roku 2004, kdy koupališt provozuje organizaní složka msta. 1. slet prchajících stan Skupina nadšenc ze Svojkovic pod vedením Zdeka Synáka uspoádala ve dnech 11. -13. záí premiérový sraz aut znaky velorex, pro nž se ujal název prchající stany. Sešlo se jich okolo stovky, v sobotu v 10 hodin byl odstartován závod, oekávaný návrat posledních úastník byl okolo 17 hodiny. Na druhý den na sebe upozornila auta v ulicích našeho msta spanilou jízdou, zorganizovanou na trati Svojkovice – Volduchy, Osek, Rokycany, po cest sklidila zaslouženou pozornost ady oban a dtí. Akce byla zakonena na Masarykov námstí, kde byla pipravena výstava a oficiální vyhlášení výsledku závodu. Podzimní setkání dtských folklórních soubor Lidová muzika, píse a tanec sehrály hlavní roli pi Podzimním setkání dtských folklorních soubor , v jehož rámci došlo na nkolik vystoupení na rzných místech. Hlavním smyslem setkání bylo vytvoení nových pátelství mezi dtmi se stejnými zájmy. Úvodní, souasn nejvtší vystoupení se uskutenilo dne 11. záí od 18 hodin v rokycanské sokolovn, autoi ho pojmenovali „Jedna cestika vod Plzn, druhá vod Rokycan“. Krom domácích soubor Sluníko Rokycany a Rokytika Rokycany se o další program postaraly soubory Špindleráek ze Špindlerova Mlýna, Jitenka eský Krumlov a lidová muzika pi ZUŠ B. Smetany v Plzni Plzeáek. Po skonení poadu si mladí umlci mohli užít vlastní zábavy pi lidové muzice. Druhý den dopoledne všechny soubory vystoupily v plzeské Proluce v rámci festivalu Na konci léta, akce vyvrcholila odpoledne v Dýšin v tamním statku U Hroch, kde bylo od 15 hodin pedstavení „V Dejšin na dvoe“.

18

Kulturní slavnosti Setkání pod rokycanskou vží ve dnech 18. – 19. záí 2009 V centru našeho msta vyvrcholil ve dnech 18. – 19. záí další roník Setkání pod rokycanskou vží, akce, která se stala pehlídkou místních a pespolních skupin a soubor. Letos tento pravideln se opakující svátek byl ásten poznamenán ekonomickou krizí, proto pi sestavování programu dostaly pednost pedevším domácí skupiny. Na podiu se stídaly školní sbory a amatérské soubory, které dostaly šanci se pedvést, pro náronjší, pedevším mladým poslucham byla urena produkce skupin Barbus, Prázdné lahve, Katr. Tradin byl oekáván ohostroj nad vží kostela – námstí je vždy do posledního místeka zaplnno davy lidí, sledujícími barevnou hru svtel a létavic, jako vždy se všem líbil. V pátek veer se neuskutenilo atraktivní cyklistické kritérium, pítomnost zahraniních a eských hvzd by byla finann natolik nároná, že si ji partner klubu AC Sparta letos nemohl dovolit. Na druhý den byl program opt pestrý, kdo ml dost muziky, mohl si vyrazit za sportem na volejbal do haly gymnázia, na fotbalové utkání, ped jehož zaátkem byl slavnostn zahájen provoz nov vybudovaného trávníku. lenové TJ Sokol uspoádali bh pro zdraví pod názvem „Bžím a ješt pomáhám“, finanní výtžek ve výši 7 124 K byl vnován rehabilitanímu oddlení zdejší nemocnice. Program: Pátek 18. 9. 2009 hlavní scéna na Masarykov námstí: 15.30 Slavnostní zahájení 15.40 Spojené orchestry ZUŠ Rokycany a KD Hrádek + mažoretky 16.35 Pvecký sbor ZŠ T.G.Masaryka 17.00 Tanení skupina T.C.O. Dance 17.25 Pvecký sbor ZŠ echova 18.00 Pttet 19.00 Prázdné láhve 20.00 The Contact 21.00 Barbus 22.00 Ohostroj z ochozu vže kostela 22.15 Katr Sobota 19. 9. 2009 hlavní scéna na Masarykov námstí: 9.45 Fanfáry žes ového kvintetu z ochozu vže kostela 9.50 Rokytka 10.25 Pvecký sbor Gymnázia 10.45 Cantate 11.15 Cheznovanka 12.30 Disco Klub Team 13.00 Tanení soubor partnerského msta Greiz 14.00 Jakub Koínek a Kateina Misíková 15.15 Sortiment 16.30 Lords + pvecký sbor DA CAPO 18.00 Extra Band revival Sobota 19.9.2009 vedlejší scéna Klubu komorní kultury: 10.00 Divadlo pro nejmenší Moderátor celé akce: Radek Nakládal 19

Vyhlášení osobnosti msta Rokycany V pedveer konání Setkání pod rokycanskou vží se uskutenil slavnostní veer, na který byli pozváni sponzoi, podnikatelé, delegace partnerských mst Pfinztalu a Greiz, zastupitelé msta a ostatní hosté. Protože bylo teplé poasí, veer se premiérov uskutenil na slavnostn osvtleném nádvoí zadního traktu radnice Pítomným se nové prostedí velmi líbilo, autor scény pan tajemník Špicl okamžit plánoval vylepšení scénáe pro píští rok – pedpokladem by ovšem bylo opt pkné poasí. Dležitým bodem programu bylo vyhlášení osobnosti msta Rokycany, letos poctu obdržel pan Stanislav Gabriel. Diplom msta letos dostali od starosty mladí hokejisté z Domu dtí a mládeže. editel DDM a jejich vedoucí Karel Vodika jim souasn pedal pohár. Vyhráli sdružený pohár a jen tsn jim unikla liga. Více o osobnosti msta Stanislavu Gabrielovi Stanislav Gabriel je muž, který celý svj život zasvtil kolm. V beznu 1948 byl v Rokycanech poven ízením provozu podnik Tripol a Tudor, které vyrábly jízdní kola. Podniky byly v ervnu 1948 spojeny do jediného závodu a od roku 1953 se stal závod Rokycany samostatným podnikem s názvem Favorit, n. p. Rokycany. Pod vedením Stanislava Gabriela ve funkci technického a investiního námstka došlo k rozšíení výroby z pvodních 145 kol denn v obou podnicích na 300 sportovních kol denn. Více jak tvrtina kol šla na export. Díky jeho pracovní innosti se znaka Favorit stala známou a populární v mnoha státech svta. Byl zakládajícím lenem TJ Favorit, pod jejíž záštitou organizoval od roku 1950 cyklistické závody, nazvané od roku 1961 Velká cena Favoritu, pozdji Mezinárodní trofej Favorit /1973-1993/, kterých se zúastnili vynikající jezdci své doby. Závod ml velkou tradici a proslavil naše msto i za hranicemi. Ani jako dchodce nesložil ruce do klína. Je pedsedou sekce cykloturistiky Klubu eských turist v Rokycanech a ve svém vysokém vku stále organizuje dv cyklistické akce - Vakáv Zbiroh a Silvestr na kole kolem Rokycan. Ocenní mu pedal pan starosta Jan Baloun se svou zástupkyní Marií Hlávkovou v Harmonii v Mirošov. Vystoupení Sluníka na festivalu Folkloria v Karlsruhe V rámci velkého mezinárodního festivalu Folkloria v nmeckém Karlsruhe, poádaném ve dnech 19. až 21. záí, se s velkým úspchem pedstavil náš dtský soubor Sluníko s dtskou dudáckou muzikou a malou muzikou Rokytka. Vystoupení na festivalu se uskutenilo na základ pozvání našich pátel z partnerského msta Pfinztal, vzdáleného od místa konání jen nkolik kilometr. Krom našeho souboru se tídenní pehlídky zúastnily kapely a tanení soubory z Nmecka, Švýcarska, Španlska, Portugalska, Francie, Itálie, ecka, Chorvatska, Bulharska, Turecka, Ruska, Polska, Ukrajiny a Ma arska. V této obrovské konkurenci soubor pedvedl nejúspšnjší poady svého repertoáru, z nichž mnohé byly ocenné na jiných festivalech a pehlídkách. Mimoádnou poctou pro soubor bylo i zaazení Sluníka do zahajovacího ceremoniálu a po skonení festivalu také pozvání na další roník Folkloria. Souasn se Sluníkem odejeli do Karlsruhe naši sportovci Ján Korytár, Hana Rabatová, kteí se zúastnili populárního maratónu a velmi dobe náš reprezentovali. Ján Korytár se již potvrté stal vítzem plmaratónu, Hana Rabatová obhájila dobré umístní z minulého roníku a získala velmi pkné tetí místo.

20

Celoroní soutž pro školáky Plavba staletími Akce je organizována k 900. výroí msta, bhem ní soutžící zjistí spoustu zajímavého o Rokycanech a okolí, poznají historii i souasnost, zajímavé osobnosti, povsti, tradice, pamtihodnosti. Byla zahájena v pondlí dne 5. íjna v rámci celostátní akce Týden knihoven. Na organizaci soutže se podílela mstská knihovna, státní okresní archiv, Muzeum Dr. B. Horáka, hvzdárna a mstský úad. Pravidla soutže: Zaátek: 1. íjen 2009 - konec: erven 2010. Je rozdlena do tí kategorií, urena dtem 4. – 9. tíd základních škol a vkov srovnatelných roník gymnázia z celého regionu. Soutžní družstvo tvoí ti stálí soutžící, jejich poet není v rámci jedné školy omezen. Každý msíc musí družstvo splnit rzné úkoly, zadání se soutžící dozvdí v knihovn nebo na webových stránkách www.rokycany.cz a to každý poslední pátek v msíci. Podle stanov soutže se úkoly vyhodnocují za každý msíc zvláš , zveejnní výsledk první týden dalšího msíce, na výherce ekají drobné ceny. Ukonení celé soutž probhne v ervnu 2010 na rokycanském Masarykov námstí, kdy se uskutení závrené klání nejlepších tým jednotlivých kategorií. Hlavní cenou celé soutže je karta ke vstupu do mstského bazénu. Konec analogového vysílání na Rokycansku Ke dni 30. záí došlo v našem regionu k vypnutí analogového vysílání. Obyvatelé byli s dostateným pedstihem upozornni, pokud chtjí pedejít komplikacím pi pechodu na digitální vysílání, je možné si poídit bud televizi s již zabudovaným digitálním píjmem nebo doplující krabiku zvanou set top box. Msíc ped ukonením analogového vysílání váhalo ješt asi osm procent domácností, na tuto skupinu v závrených týdnech byla soustedna informaní kampa, která se konala pravideln v Centru pro zdravotn postižené nebo váhající mohli více informací zjistit na bezplatné lince i na webových stránkách. Pechod na digitální vysílání probhl v našem mst plynule zcela bez potíží. Setkání kroniká Rokycanska Na den 13. íjna pozvala editelka Státního okresního archivu v Rokycanech PhDr. Hana Hrachová Ph.D. do sídla své instituce kronikáe Rokycanska. Na setkání se dostavilo pes ticet muž a žen, což je zhruba polovina tch, kteí se vedení kronik ve svých obcích vnují. Byla to skupina rznorodého vku – od nkolika mladých až k tm, kteí jsou už dávno v dchodu, tedy ti, kteí s prací kroniká zaínají i ti, kteí ji dlají adu let, nejdéle kroniká ze Strašic píše kroniku celých tyicet let. Na programu byla krom organizaních záležitostí pednáška PhDr. Markéty Novotné ze Státního okresního archivu Tachov, dále se všem dostala spousta užitených rad - napíklad jakým zpsobem a kde sehnat rzné materiály, byli informováni o digitalizaci kronik a dalších novinkách. Zajímavé bylo i pedávání vzájemných zkušeností pi shánní podklad pro psaní kronik. Všichni se shodli, že šlo o velice užitenou akci, která by mohla být v dalším roce opakována. Návštva pedstavitele Venezuely v našem mst Velvyslanec Bolívarské republiky Venezuela Victor Julián Hernandez. L. pekvapil svou návštvou naše msto. Všechny se kterými se setkal, snad nejvíce udivil svou výbornou eštinou – ped lety u nás totiž studoval. Nejdíve byl v našem mst hostem Stední odborné školy, kde pobesedoval se studentkami tetího roníku ekonomického lycea, vyprávl jim o své zemi, jejích pozoruhodnostech i lidech a porovnával leccos se skuteností v naší 21

republice. Svým pátelským pístupem, který dokázal okoenit humorem, si mladé posluchae zcela získal. Našeho hosta naopak okouzlila budova školy /pvodn historická budova gymnázia/, byl nadšen architekturou, zcela nevšední již v dob svého vzniku, která se snoubí s moderním vybavením. Ze školy pan velvyslanec zamíil na radnici, kde ho pijal starosta. Prodej ásti tepelného hospodáství Na základ doporuení vedení msta, v souvislosti s picházejícími žádostmi vlastník bytových dom o souhlas s pechodem na jiná topná media, byl dne 4. kvtna pedložen zastupitelstvu msta návrh zámru prodeje ásti spolenosti TEHOR s.r.o., Rokycany. Návrh se týkal prodeje nemovitého a movitého majetku ureného pro výrobu, dodávku a rozvod tepla z majetku msta Rokycany. Ve vlastnictví msta by nadále zstal movitý a nemovitý majetek týkající se objekt ve vlastnictví msta – ve školách, DPS, mstském úadu apod. Jedním z hledisek, která se zvažovala, byla nutnost budoucí investice do rozvod tepla, uvádlo se také, že soukromá firma bude umt kotelny provozovat efektivnji. Diskutovalo se i o skutenosti, že nkteré bytové domy pedešly tomuto vývoji vytvoením menších kotelen, fungujících pro dva až tyi vchody a dalo se pedpokládat, že tento trend by pokraoval. Navržený zámr prodeje po dlouhém jednání zastupitelstvo msta schválilo a bylo navrženo: x provozování hotelu Bílý lev a provozování Zimního stadionu v Rokycanech odlouit od spolenosti TEHOR, s.r.o. a pesunout pod Msto Rokycany x vyhlásit spolené výbrové ízení msta Rokycany a spolenosti TEHOR, s.r.o. na prodej uvedeného movitého a nemovitého majetku (kotelny a jejich píslušenství Pátek, Slavie, J. Knihy, U Václava, Kasárna). Ped výbrovým ízením si pišlo kotelny prohlédnout devt firem, pevažoval zájem o koupi celku nad dlením na objekty. Do výbrového ízení se pihlásilo osm firem, otevírání obálek provedlo zastupitelstvo na svém zasedání dne 10. íjna 2009. Výbrem firmy se zabývala zvolená výbrová komise ve složení: Ing. Jaroslav Mráz, Ing. Eva Nosková, Jií Zajíek, Ing. Stanislav Suda, Pavel Schwarz, Václav Koí, Jaroslav Anton, Jana Králová. Na základ jejího doporuení byla na dalším zastupitelstvu vybrána spolenost: Energie AG Teplo Bohemia s.r.o., eské Budjovice, která za majetek zaplatila 40 000 000 K. Vystoupení smíšeného sboru Cantate v Týnském chrámu K devítistému jubileu Rokycan se uskutenil v sobotu dne 24. íjna slavnostní koncert v Týnském chrámu v Praze. Pro velký zájem byly na nj vypraveny ti autobusy. V Týnském chrámu vystoupil rokycanský smíšený sbor Cantate a Pražský katedrální sbor a orchestr. Spolen pedstavil skladby Josepha Haydna, W. A. Mozarta, Antonína Dvoáka a dalších. Akce se konala v rámci koncert poádaných Kruhem pátel hudby Rokycany. Týnský chrám se dlouho opravoval, pro návštvníky byl uzaven. Rokycanští návštvníci mli možnost si ho prohlédnout nádhern osvtlený v kompletní vznešené kráse. Byl to nevídaný a opravdový svátek pro všechny pítomné. Msto pro byznys V celostátním hodnocení „Msto pro byznys“, zveejnném zaátkem listopadu, udlalo naše msto velký skok. Z 205 hodnocených mst Rokycany skonily na 17. míst, zatímco ped rokem to bylo 172 místo. Pi této zpráv zstává otazníkem do jaké míry je hodnocení objektivní a je-li možné, aby bhem dvou let bylo tak rozdílné. Pro hodnocení se používá 52 rzných pedem daných kriterií – nap. podnikatelské prostedí, kvalita lokality, pracovní trh, kvalita veejné zprávy, cenové podmínky, przkum mezi podnikateli. ada kriterií závisí 22

na subjektivním hodnocení, které nemusí odpovídat skutenosti. Z kriterií lze vybrat ty, které msto mže ovlivnit a pracovat na zlepšení. Uritou vypovídací schopnost toto hodnocení mže mít, ale je teba mít na mysli, že to není hodnocení zdaleka jediné. Pes veškeré výhrady si myslím, že tato zpráva mohla vedení msta do urité míry potšit. Plavci z Rokycan vytvoili další eský rekord Skupina plzeských a rokycanských plavc tréninkové skupiny Jiího ezáe vytvoila dne 28. íjna eský rekord v extrémn vytrvalostním plavání. Bhem tyiadvaceti hodin uplavali v bazénu TJ Radbuza v Plzni 58 830 metr. Výkon byl zapsán do eské knihy rekord a kuriozit a byl také zaslán do Giunesovy knihy rekord k posouzení, zda se nejedná o svtový rekord. V bazénu se plavalo nepetržit tyiadvacet hodin polohovým zp sobem. Každý plavec pravideln stídal všechny tyi plavecké zpsoby – motýlek, znak, prsa a kraul. Takto náronou vytrvalostní plaveckou akci se za devadesát let existence organizovaného plavání u nás ješt nikdy nikomu nepodailo úspšn absolvovat. Po dubnovém úspchu, kdy stejní plavci vytvoili nový eský rekord v plavání 24 hodin v nejtžším plaveckém stylu motýlek je tento rekord dalším úspchem našich plavc. Jazz bez hranic Dne 3. listopadu se naše msto stalo již potvrté jedním z djiš mezinárodního festivalu Jazz bez hranic, který si získal velké renomé a zájem poslucha. Festival zahajoval Junior Big Band ZUŠ Rokycany, po pestávce bylo se zájmem oekáváno vystoupení skupiny Czech Summit Orchestr. O závr festivalu se postaral Dan Bárta a Robert Baltazar Trio. Na akci navázal v sokolovn od 21,30 hodin after party Six or Three a jam session v Lebowski café baru. Letos se z akce Jazz bez hranic vedle Rokycan tšili také posluchai v Klatovech a nmeckém Schonsee. K festivalu nedíln patily výchovné koncerty Jak se dlá jazz, o jeho vzniku a vývoji pijel studentm gymnázia vyprávt spolu s Bandem Kryštofa Manka Antonín Procházka. Pidal nkolik slavných jmen skladatel, upozornil na slavné melodie jednotlivých období, mnohé z nich v podání bandu zaznly. Výlovy rybník na Rokycansku Vánoní svátky se každý rok s pedstihem hlásí na bezích rybník, kde zaínají výlovy ryb. Pracovníci Rybniního stediska Jerome Colloredo-Mansfeld ve Zbirohu ohlásili již dne 23. íjna, že rybník Dvorský byl vyloven. V sítích tentokrát uvízli zejména kapitální kapi, v prmru mli ti kila sedmdesát, ada tuto váhu pesáhla, nouze nebyla ani o ptikilové kusy, v menším množství vylovili štiky, líny a amury. Vtšina kapr se pipojila k tm ze sousedního rybníka áp, kde jsou pipraveni na vánoní trh. Posílili je i další šupinái z rybníku Štpán, který je nejvtším rybníkem na Rokycansku. Rybník vydal více než 300 metrických cent kapr a dalších ryb. O výlov byl tradin zájem, ze behu pihlíželi diváci, práci rybníká sledovali i vodní ptáci. Pracovníci byli s výlovem spokojeni, vedoucí informoval, že menší ryby se budou expedovat na zahraniní trh, vtší pijdou na vánoní trh, bude jich dostatek a cena bude stejná jako vloni. Dražby ty mstských byt V souladu se Zásadami prodeje mstských byt se uskutenila dne 12. listopadu v zasedací místnosti Triana dražba ty mstských byt. Tradiní licitátor Pavel Pech bhem 23

odpoledne tyikrát piklepl byt novým š astným žadatelm. Prbh dražby charakterizoval slovy: „na základ dívjších dražeb jsem pedpokládal, že msto získá více penz.“ Finanní krize se totiž podepsala i na trhu s byty, ceny byt za poslední dobu šly viditeln dol. Cena msta Rokycany Dne 13. listopadu, v pedveer blížícího se státního svátku Mezinárodního dne studentstva, se uskutenilo v zasedací místnosti Triana slavnostní vyhodnocení soutže Cena msta Rokycany. Letos se o tuto cenu ucházelo pt mladých vdc. Hodnotící komise, která v prvním kole kontrolovala splnní zadaných kriterií, vybrala do druhého kola všechny soutžící. Uchazei nejprve své práce pedstavili, pak došlo na vyhlášení výsledk. Hlavní cenu získala Petra Elizabeth Váchová s prací:“ Hedonie jako prediktor stability remise u pacient se závislostí na psychoaktivních látkách“. Druhé místo patilo Ev Vejvodové s prací: „Analýza šíení hluku z vtrných elektráren“. Letos se poprvé mohli zúastnit i studenti stedních škol, ale nikdo se nepihlásil. Celou soutž tradin moderoval komentátor eské televize David Borek. Dvacátý roník Dne veterán V nedli 15. listopadu jsme v našem mst oslavili tradiní Den veterán, letos ml slavnostnjší prbh – byl to totiž jubilejní dvacátý roník. Oslav organizovaných nepetržit od roku 1990 se nezúastnili ti zakládající lenové pánové Milan Tauš, Kamil Procházka, George Eby - od posledních oslav zemeli. Byla jim vnována pietní vzpomínka. Oslav se zúastnili zástupci americké veteránské organizace Veterans of foreign wars, Ambasády Spojených stát amerických v Praze, Konzulátu Ruské federace v Karlových Varech, Plzeského kraje, eského svazu bojovník za svobodu a další. Slavnostní program ml standardní poadí: modlitba a svcení prapor od devíti hodin v kostele Panny Marie Snžné, dále slavnostní prvod ulicemi Sladovnickou, J. Knihy a Palackého na Masarykovo námstí. Zde došlo nejprve k pietnímu aktu pokládání vnc, následovaly hymny, projevy, ocenní souasných amerických a eských válených veterán. Poprvé bylo ocenno pt píslušník misí v Afghánistánu a Iránu. Ocenní provedli zástupci Sdružení válených veterán eské republiky. V dalším programu si mohli diváci a jejich dti prohlédnout historickou techniku, kterou pedstavilo Vojenské muzeum na demarkaní linii Rokycany a Military Car Club Plze. Vystoupení rovnž pipravily americké kadetky z Vilsecku, zahrála hudba 35. pšího pluku ízená plukovníkem Jiím Kenem. Pedstavitelé msta Rokycan se rozhodli k jubilejnímu roníku vydat plaketu. Ob strany plakety jsou stejné, liší se pouze jazyk textu – jedna strana je v anglitin, druhá v eštin, ob zdobí vlajky obou stát. Byly vyrobeny v celkovém potu 330 kus, mezi sbrateli byl o n od zaátku velký zájem. Jsou ze zinkové slitiny s povrchovou úpravou v antické šedi a patinování. Jedna váží 37 gram, má prmr 47 milimetr a sílu 3,3 milimetry. Vyrobil je Václav Zeithaml z rokycanské firmy Elektronn. Historie oslav Dne veterán Den veterán se pvodn zaal slavit jako Den pímí, který byl pvodn oslavou konce I. svtové války. Pímí bylo podepsáno 11. listopadu 1918 v 11 hodin 11 minut na železniním vagonu v compiégneském lese za pítomnosti francouzských generál Focha a Weyganda, za britskou stranu admirálem Wemyssem, poražení byli reprezentováni nmeckými pedstaviteli. Poprvé byl Den pímí v USA pipomenut prezidentem W. Wilsonem v roce 1919, slavilo se ve ticeti amerických státech. V roce 1939 se tento den 24

stal svátkem federálním. Po druhé svtové a po korejské válce nahradil Kongres USA slovo pímí slovem „veteráni“. Od 1. ervna 1954 se 11. listopad slaví jako Den veterán, kdy uctívá americké veterány všech zahraniních válek. Vzpomínku padlých pipomíná vlí mák, objevuje na klop kabát veterán a v básni Flanderské pole. Bývá rozdáván americkými veterány na Masarykov námstí, dobe je znají i naše dti, pro které se stává tradiní trofejí. Odhalení pamtní desky student m v budov gymnázia Pi píležitosti oslav sedmdesátého výroí 17. listopadu 1939 byla odhalena v budov pvodního gymnázia /dnešní stední odborné škole/ pamtní deska, která pipomíná perzekuci bývalých student nkdejšího gymnázia. Pietní oslavy se zúastnil poslanec Parlamentu eské republiky Jií Pospíšil, pedstavitelé msta a eského svazu bojovník za svobodu, nynjší editelka gymnázia Drahomíra Rancová, dosud žijící pamtníci a další obané. K 70. výroí 17. listopadu 1939 vznikl na gymnáziu v rámci djepisného semináe pod vedením paní profesorky Jaroslavy Ježkové zajímavý projekt. Šlo o práce student, kteí studovali prameny ve Státním okresním archivu Rokycany a popsali osudy pronásledovaných bývalých rokycanských gymnazist. Jejich poznatky vyšly v 11. ísle Rokycanských novin. Podkování dárc m krve Dne 24. listopadu se konalo v obadní síni radnice setkání dárc krve s vedením msta, zástupci Oblastního sdružení eského erveného kíže, Rokycanské nemocnice, a. s. a transfuzní stanice. Navázalo se tak na tradici založenou starostou Ing. Balounem v roce 2002: podkovat tm, kteí nezištn pomáhají zachraovat lidské životy. Letos bylo pozváno kolem 120 dárc, kteí v letošním roce dosáhli kulatého potu odbru krve nebo dali krev poprvé. Tmto spoluobanm podkovali a drobný dárek pedali jak pedstavitelé msta, tak i zástupci Oblastního sdružení erveného kíže. Slavnostní atmosféru zpíjemnilo vystoupení dtského souboru Sluníko z DDM. Dv zprávy o ulici Boženy Nmcové bhem trnácti dn Špatná zpráva: na zaátku listopadu byla doruena na mstský úad petice podepsaná osmi desítkami oban, kteí si stžovali na velmi špatný stav ulice Boženy Nmcové. Stžovatelé jsou jak z ad pravidelných automobilist, tak z ad obyvatel domk, pilehlých k silnici. Pisatelé v petici mimo jiné píší:„ Silniní provoz v této ulici je velmi vysoký a poet vozidel, zejména v dob špiek je takový, že dochází k jejich hromadní a to ve dvou adách. Na mnoha místech je vozovka propadlá a pi projíždní, zejména prázdných nákladních vozidel a kamion, je takový hluk, že se otásají okna…“ Problém je v lokalit i s kanalizací, pi delších deštích nestaí ad vodu odvádt a ta zptn vniká do sklep dom. Vedení msta reagovalo vysvtlením: inkriminovaná ulice je nkolik let zaazena v seznamu priorit, dvodem odkladu je mimoádná nákladnost akce, která je odhadovaná na 60 milion, bylo nutno upednostnit výstavbu školy po havárii. Dobrá zpráva: za nkolik dn po obdržení petice bylo starostovi msta úedn sdleno, že msto usplo se svou žádostí o dotaci z regionálního operaního programu na opravu ulice Boženy Nmcové, výše odsouhlasené dotace iní 25 milion korun. Rekonstrukce je zaazena do návrhu rozpotu na píští rok, zbylou ástku do šedesáti milion bude msto financovat ze svého rozpotu.

25

Státní obanství Dne 6. listopadu složila do rukou tajemníka mstského úadu Slavomíra Špicla zákonem stanovený slib Svtlana Volešáková ze Zbirohu / pvodn z Ukrajiny/, na jehož základ dostala eské státní obanství a stala se eskou státní obanskou. O naše obanství mla zažádáno ti roky. Pan tajemník ji poblahopál a odevzdal jí kvtinu. Šampionát R ve fotografování pod vodou Dne 28. listopadu se do rokycanského bazénu sjeli úastníci šampionátu eské republiky ve fotografování pod vodou. Organizátor akce Bohumil Krámar z Tachova pi zahájení uvedl: „Máte být na co pyšni. Vynikající kvalita a perfektní svtelné podmínky – to jsou faktory, které nás každoron do Rokycan lákají“. Letošního mistrovství se zúastnilo sedmnáct soutžících, soutžilo se ve dvou disciplinách: akty a volné téma. O soutž byl zájem, zejména pi první disciplin mli pihlížející muži co obdivovat. Z celkového prvenství se radoval Pavel Bohonk z Prahy, ped Alenou Vorákovou z Plzn a Martinem Šanderou z Prahy. V nároné konkurenci se neztratil ani rokycanský fotograf Milan Solanský, který ve volné disciplin obsadil druhé místo, celkov to byla pátá pozice. Poadatelé si u vedoucího bazénu zajistili na píští rok termín 27. listopadu, kdy chtjí tuto vrcholnou událost opt zopakovat. Obliba solní parní kabiny v plaveckém bazénu Plavecký bazén se bhem pravidelné letní technické pestávky rozrostl o solnou parní kabinku, kterou si návštvníci velmi rychle oblíbili. Je otevená v pracovní dny od tinácti do jedenadvaceti hodin. Ohlasy na tuto novinku jsou velice kladné, pravidelní návštvníci chválí, že slouží k dobré relaxaci. Po nkolika msících provozu je brzy hodnotit, zda zvýší návštvnost, ale v dobách krize je teba bojovat o každého zákazníka. První podchod zprovoznn Nepohodlí cestujících na rokycanském nádraží bylo ukoneno v podveer dne 4. prosince - na vlakové nádraží byl zprovoznn pístup z Dukelské ulice. Obcházení cestujících po provizorní pístupové komunikaci starého nádraží, smující pes staveništ a provozovanou kolej se stalo minulostí – druhá etapa pestavby nádraží je hotová. Zprovoznila se tzv. sudá skupina železniní stanice, což je ást kolejišt bližší k výpravní budov. Pvodní podchod u nádraží byl zatím zprovoznn jen ásten – v takovém rozsahu, aby se jím mohli cestující dostat na ob nástupišt, obané mohou do podchodu vstoupit po zbrusu novém schodišti z Dukelské ulice, dostanou se však jen na peron a pes nádraží na námstí 5. kvtna – z obou stran po schodišti bude zpístupnn v roce 2010. Podchod spojuje jihozápadní ást msta s centrem, zpístupnním alespo ásti podchodu odpadlo obanm obcházení msta, což všechny generace chodc pivítaly s povdkem. Vzdlávací kurz pro maminky na mateské dovolené V polovin msíce prosince byl v prostorách sokolovny ukonen již nkolikátý bh tímsíního vzdlávacího kurzu pro maminky na mateské dovolené. Jeho cílem je pomoci ulehit maminkám po mateské dovolené návrat do zamstnání. Byl zamen na práci s poítai, lidské zdroje, výuku anglitiny a základy práva. Z šestnácti pihlášených úastnic úspšn dokonilo kurz trnáct z nich. Peníze na tento program jsou z Evropských 26

sociálních fond a je pro úastnice bezplatný. Po celou dobu kurzu bylo každé dopoledne v areálu sokolovny zaízeno i bezplatné hlídání dtí, což si mnoho maminek pochvalovalo, protože tím jim vlastn byl pobyt a výuka kurzu umožnna. Vánoní svátky Vánoce picházejí na naše Masarykovo námstí s vánoním stromem, který byl letos postaven již 1. prosince. O tom, že vánoní svátky už jsou tu ujistily obany i vánoní svítící hvzdy povšené na pouliních lampách, od 6. prosince svítila i sváten vyzdobená radnice. Ke slavnostnímu rozsvícení vánoního stromu došlo 5. prosince o pl páté odpoledne za široké úasti dosplých divák s dtmi. Pedcházela mu speciální vánoní akce s mohutnou mediální reklamou. Na námstí vyrostla vánoní vesnika s malými domeky, v níž zájemci mohli najít obchdky s dárky a oberstvením. Zahájení bylo v patnáct hodin, kdy dti vítali skítkové a pipravovali je na píjezd Santa Klause. Doba ekání byla vyplnna soutžením, zdobením komet, ty nejodvážnjší dti zpívaly, pednášely, vyprávly. Námstí bylo doslova plné, vánoní kamion Coca-coly se Santou Klausem pijel pesn na as, vyvolal hotové pozdvižení, ml co dlat, aby se prodral peplnným námstím. Nastala tlaenice, v níž obas šlo i o zdraví. Kamion se pemnil ve sváten vyšperkovanou komnatu, sedl zde Santa na vyzdobených saních, pokraovalo zpívání, soutžení, ale hlavn fotografování malých dtí na saních se Santou. Dti vytvoily zástup, ekat se muselo velmi dlouhou dobu, vládla i nervozita, ale tm malým pi fotografování oi záily. Akce byla mediáln dobe zvládnutá, moderátoi velmi dobe pipraveni pedvést pravou barevnou podívanou, nebyla jsem však pesvdena, že se to na rokycanské námstí beze zbytku hodilo. Celé dní mlo mít ješt jeden efekt – finanní výtžek z celé akce v ástce 24 420,24 K byl pedán na vnitní vybavení základní školy v ulici Míru, jejíž rekonstrukce v tyto dny skonila. Obas se ve stejnou dobu na námstí objevili naši Mikuláši se svou družinou, kteí šli nadlovat do domácností ekajícím dtem. V mém dtství nám ve školách íkali, že chodí nadlovat dda Mráz, avšak nikde v rodinách tato novinka nebyla tehdy pijata. Navzdory kiklavé výzdob Ddy Mráze v obchodních domech tehdejším dtem nadloval stále Mikuláš. Nyní je to zase Santa, pro musíme zase nco napodobovat? Byla bych ráda, aby ten náš Mikuláš, který patí do obrázk malíe Lady a je spojen s tradicí eských vánoc i nad touto nevkusnou mediální vlnou zvítzil. Svátení náladu dodaly druhému adventnímu týdnu dv kulturní akce: Adventní komorní koncert duchovní hudby poádaný v rámci cyklu koncert vážné hudby v sobotu 12. prosince od 18 hodin v kostele Panny Marie Snžné. Sopranistka Eva Charvátová, flétnista Václav Slivanský, houslistka Áda Slivanská a varhanista a violoncellista Jií Hošek, pedstavili díla takových umlc jako Františka Xavera Brixiho, J. S. Bacha, Franze Schuberta, W. A. Mozarta, Leoše Janáka a dalších. Koleda, koleda – tradiní pásmo koled, pedvánoního a vánoního zvykosloví v podání soubor Rokytka, Rokytika a Sluníko. Dv vystoupení se uskutenila 12. prosince ve velkém sále TJ Sokol Rokycany: v 15 hodin a 18 hodin. Ob pedstavení bývají tradin vyprodána, stálé obecenstvo si snad bez tohoto koledníku nedovede vánoce ani pestavit. První poad pod vedením Boži Auterské probhl v roce 1988, každé další pásmo je nové, neztratilo své kouzlo a stále dovede pinést poezii vánoc. Poet vystupujících se pohybuje kolem 180 a to od tch nejmenších až po naše tradiní taneníky, zpváky, stídav hrají ti dudácké muziky, jeden obraz stídá obraz druhý a vše je stále hezí a hezí. Píprava a nacviení musí být velmi nároná, podílela se na ní ada obtavých vedoucích, pedevším Jana Frühaufová a Zdenk Vejvoda. Naši taneníci, zpváci a muzikanti všech tí soubor potšili s tímto programem i krajskou metropoli, kde vystoupili ve Velkém sále Mš anské besedy s poadem nazvaným Cestou do Betléma. 27

Další zajímavou akcí bylo Vánoní zvonní s Torzem, uskutenilo se 13. prosince v sále restaurace Stelnice. Bylo ureno dtem, které jako vstupné pedložily doma namalovaný obrázek, ten byl uren pro slosování o ceny. Program obstaraly dti z tanení školy Torzo a tanení skupina TORZOBREAKERS, byly pipraveny rzné hry a soutže, v nichž se bojovalo o ceny, zpívalo se a veselilo celé odpoledne. Podobné zábavné odpoledne pipravil v sokolovn Divadelní spolek J. K. Tyl pod názvem ertování – i tady se zpívalo, hrály se hry, pedvádla se krátká veselá pásma, soutžilo o ceny, veselilo až do veera. Ve dnech 16. a 17. prosince se stedem pozornosti stalo Masarykovo námstí – vyrostly zde vkusné stánky a poádaly se vánoní trhy s tradiním vánoním zbožím. Bylo možné na nich zakoupit vánoní svíce a svícny, adventní vnce, snítky jmelí i jinou vánoní výzdobu, na jiných stáncích se nabízela keramika, výrobky ze deva, perníkové peivo, med, barevné zavaené dary lesa. Naši lesáci mli svj stánek, kde krom rzných vánoních dekorací nabídli i svíky ze velího vosku, petvoeného do rozmanitých motiv. Dti z klubu Korálky nabízely své vlastní výrobky – ozdbky na stromek, etízky, malé tkané kobereky a další dáreky. Naše pracovnice z Mstského úadu prodávaly vkusné kalendáe, které vydalo msto pro potšení svých oban. Mrzlo jen praštlo, námstím se z rozhlasu táhly zvuky koled, ale i vn svaeného vína. Kdo by takovým kulisám odolal? Po oba dny odpoledne pišly zazpívat koledy dti: první den to byly ty nejmenší ze všech mateských škol ve mst, prvn se zpívání zúastnila i soukromá mateská škola Harmonie. Na ty zpváky je úžasný pohled – ervené tváiky, záící oka, nadšení a neskrývaná radost, kolem pódia plno divák - maminek, babiek, fotograf, jedna koleda stídá koledu druhou, drobotina mává, nastupují zpváci další. Podívaná, které potší každého diváka. Další den se na námstí pedvedli školáci vtší: zpívání zahájil sbor ZŠ ulice Míru, byl vystídán sborem ZŠ TGM, po nich nastoupil sbor ZŠ echova ulice. V 16 hodin své koledy pedvedly sbory Základní umlecké školy Rokycany a nakonec vystoupil sbor student našeho gymnázia. Zpívání koled na našem námstí bylo zavedené v roce 1998, od té doby se režie stále vylepšuje, zpívá stále více dtí, je stále více divák, neodmysliteln k vánocm patí a stalo se pknou tradicí. Snad potší i zpráva, že pvecký sbor Základní umlecké školy Da CAPO vystupoval se svým pásmem na nkolika místech v Plzeském kraji, dostalo se mu však i pozvání do nmeckého pohraniního msta Furt im Wald, kde vystupoval spolen s eskými filharmoniky a hlavní hvzdou veera – svtov proslulou sopranistkou Evou Urbanovou. V úterý 22. prosince od 15 do 16 hodin na Masarykov námstí zaalo zájemce bavit Rádio BLANÍK. Jeho moderátoi nabídli zábavný program Vánoce, Vánoce picházejí. Pipravena byla i další muzika, soutže a jiná zábava. Prodej vánoních stromk . Pracovníci Les msta Rokycan zaali s jejich ezáním již s píchodem první adventní nedle na ilin, Ž áru, Kotli a Cháchov, njaké stromky dopravili i ze Sedlišt. Podle informací stromeky zásti pocházely z volného lesa, zásti z vánoních plantáží. S prodejem se zaalo již 7. prosince v prostorách sídla u Dkanského rybníku a v obou hájovnách na Ž áru. K dostání byly smrky, borovice i jedle, do sortimentu se navíc pidala borovice erná a smrk stíbrný, nebyly letos dražší než ty loské, za boroviku od metru do dvou se zaplatilo zhruba 150 korun a za velký smrek 120 korun. Borovice erná a smrk stíbrný byly dražší. Letos nepodražily ani ceny dalšího dležitého vánoního zboží kapr . Ceny se samozejm lišily podle region, nejlevnjší kapi byli v jižních echách pímo na sádkách, nejdražší v Praze a Brn. Ceny teboských výbrových kapr s váhou nad dv a pl kila se pohybovaly mezi ptasedmdesáti a devtasedmdesáti korun za kilogram, kapi o nco menší stáli o deset korun mén. Betlémské svtlo dorazilo s mírným zpoždním. Skupina našich skaut pešlapovala v mraze v sobotu 19. prosince na nástupišti, rychlík z Prahy, vezoucí betlémské svtlo, ml 28

zhruba patnáct minut zpoždní. Z pedposledního vagonu po jeho dojetí na chlapce mávala rovnž skupina skaut, která se o transport svtla starala. Na pipálení svíek mnoho asu nezbývalo, ale symbol vánoc byl pedán. Svtlo odnesli do stediska Skautská louka, kde ho pedali prvním zájemc, další skupina se vydala na faru, aby svtlo pedala knžím, kteí je opatrovali do Štdrého dne. Po dopolední mši bylo pedáno všem zájemcm, byl o n velký zájem. „Jsme tady tyi a skoro nestíháme pipalovat“ hlásil Dušan Hošek ze skautského stediska. Zástupci všech vkových kategorií, velké množství malých dtí se svými rodii – všichni odcházeli s hoící lucernikou, aby betlémské svtlo donesli do svých domov. Namrzající déš , který dva dny ped Štdrým dnem promnil u nás chodníky v ledovou plochu, ztížil cestu za ranními nákupy, vehnal do ordinace v Chirosu nkolik pacient, nejastji s poranním zápstí. Nebyly to ale jen chodníky, doprava kolabovala na celém okrese a piadili jsme se - podle zpráv v eské televizi - k nejvíce postiženým oblastem v celé republice. Nejhorší situace byla kolem Radnic i dál na sever, za Radnicemi na Skomelno nevyjel kopec idi kamionu a jeho stroj dokonale zablokoval frekventovanou cestu - lidé se nemohli dostat do zamstnání, atmosféra v dlouhé kolon houstla. A jaké byly vánoce v naší nemocnici? Pestože zdravotníci dlali vše pro to, aby pacienti mohli být se svými blízkými doma, pro nkteré akutní pípady to neplatilo. Na dtském oddlení zstalo pt kluk a dvátek, pracovalo se i na porodnickém oddlení. Zatímco loni se bhem Štdrého dne a na první vánoní svátek narodilo osm miminek, letos to bylo jen jedno. Pímo na Štdrý den po poledni se narodil Dominik Koka z Radnic, další miminko pišlo na svt až 26. prosince. Vánoní cena msta Rokycan Letošní roník Vánoní ceny msta Rokycan ve spoleenském tanci na zaátku probíhal s uritými potížemi. Pihlásilo se mén pár, nkteré páry, se kterými se poítalo, se odhlásily kvli chipce nebo pro složité cestování po zasnžených silnicích. Pesto organizátor soutže Evžen Krejík zajistil slušnou konkurenci a dal navíc píležitost elitním dvojicím z letních kurz. Podívaná na všechny byla v sobotním odpoledni psobivá, sedmilenný sbor rozhodích postavil na první pozici ve standardních tancích Martina Nigoše a Danu Jiíkovou /Astra Praha/, druzí skonili Jií Chadim s Petrou Kollerovou /TŠ Krejík/ a tetí jejich oddíloví kolegové Zdenk Janda a Lena Zhrynevska. Rovnž druhou disciplinu ovládli Pražané Ivo Kreisl a Ivana Kolmanová. Z kvarteta domácích dvojic ve speciální soutži dosáhli na prvenství Jií Groll se Simonou Morkovou. Silvestr Patnáctý roník oblíbené silvestrovské vyjížky cyklist všech vkových skupin pod názvem Silvestr na kole byl zahájen od 12,30 hodin do 13 hodin od restaurace Bílý lev. Píchozí si mohli vybrat z nkolika tras: x Rokycany – mstský okruh x Rokycany – cyklostezkou do Klabavy, Litohlav a Rokycan ( 9km) x Rokycany – Osek, Litohlavy, Rokycany ( 11 km) x Rokycany – Kotel, Rokycany ( 12 km) x Rokycany – Pivovarská, cyklostezkou do Hrádku, Domov Harmonie Mirošov a zpt (pozdravit pana Gabriela) 28 km. Úastníci byli po jeho skonení oekáváni v hotelu Bílý lev, zde se slosovala startovní ísla o ceny, vnované mstem Rokycany a dalšími sponzory.

29

Volné bruslení. Zaplnné parkovišt, které opouštly desítky malých i velkých brusla se sportovními taškami – tak to vypadalo poslední den v roce ped zimním stadionem, konalo se zde volné bruslení pro veejnost. Dti si pišly vyzkoušet nové brusle od Ježíška, led však pivábil i mládež, bylo zde plno. Oslava píchodu nového roku v restauracích obyvatele našeho msta píliš nelákala, vtšina z nich volila mén nákladné veselí doma. Zato plnoc na Masarykov námstí byla velmi rušná a veselá, silvestrovský plnoní ohostroj odpalovaný jednotlivci byl opravdu velkolepý.

30

III. HOSPODA ENÍ MSTA Plnní rozpotu píjm a výdaj msta Rokycany za rok 2009 Msto vede a útuje v podvojném úetnictví, ídí se zákonem o úetnictví a platnou rozpotovou skladbou, píjmy a výdaje jsou sledovány oddlen v povinném lenní podle rozpotové skladby. K 31.12.2009 je msto zizovatelem 8 píspvkových organizací s právní subjektivitou a 2 organizaních složek bez právní subjektivity. Msto je dále 100 % vlastníkem spoleností Lesy msta Rokycan, s.r.o., do 31.12.2009 bylo 100% vlastníkem TEHORu Rokycany, s.r.o., a vlastní 12 % podíl ve spolenosti Rumpold R Rokycany, s.r.o. Úetnictví dále zobrazuje i hospodáskou innost msta, kterou na základ mandátní smlouvy vykonává za msto p. Zdenk Smejkal – Inzula a od 1.11.2009 byl zízen – Odbor hospodáské innosti. Plnní rozpotu msta k 31. 12. 2009 v tis. K Schválený rozpoet

Upravený rozpoet

Skutenost

Daové

156 515,00

152 526,58

Nedaové

42 849,00

Kapitálové

PÍJMY

Plnní RS %

RU %

154 395,77

98,65

101,23

46 884,82

48 313,55

112,75

103,05

2 100,00

4 972,00

5 347,78

254,66

107,56

Dotace

106 928,84

176 257,02

176 766,46

165,31

100,29

CELKEM

308 392,84

380 640,42

384 823,56

124,78

101,10

VÝDAJE

Schválený rozpoet

Upravený rozpoet

Skutenost

Bžné

271 321,00

313 123,11

Kapitálové

161 111,00

CELKEM

432 432,00

Výsledek rozpotového hospodaení - rok 2008

Plnní RS %

RU %

300 413,75

110,72

95,94

197 584,29

177 795,89

110,36

89,98

510 707,40

478 209,64

110,59

93,64

Schválený rozpoet

Upravený rozpoet

Skutenost

-124 039,16

-130 066,98

- 93 386,08

Výsledek rozpotového hospodaení Rozpoet na rok 2009 byl v prosinci 2008 schválen jako schodkový ve výši schodku 124 039,16 tis. K. Na základ vývoje skutených píjm a výdaj v prbhu roku byl výsledek rozpotu upraven na schodkový ve výši 130 066,98 tis. K. Ve skutenosti byl vykázán schodek ve výši 93 386,08 tis. K.

31

Rozdíl mezi plánovaným a skuten dosaženým rozpotovým schodkem hospodaení vznikl jako dsledek cílených úspor v bžných výdajích a nkolika nerealizovaných nebo nedokonených investiních akcí (Podchod u Sokolovny, Rekonstrukce ul. U Nemocnice, Rekonstrukce MŠ Borek a další). Úetní výsledek hospodaení msta za rok 2009 inil -71 237 155,67 K. Tento schodek se dále navýšil o vrácené finanní prostedky za nevyerpané dotace v celkové výši 1 346 012,32 K a snížil o ást odvodu chybn pevedenou do Fondu rozvoje bydlení ve výši 201 719,00 K. Celkový úetní schodek hospodaení za rok 2009 tak iní 72 381 448,99 K. Po zapotení pebytk hospodaení z minulých let a roku 2009 je vykázán pebytek prostedk ve výši 75 238 tis. K, z toho však ástka 8 585 tis. K je již zapojena v rozpotu roku 2010. Disponibilní prostedky msta k 31.12.2009 tak iní 66 653 tis. K. Vzhledem k tomu, že výsledkem hospodaení za rok 2009 je schodek a nebyly tak vytvoeny žádné disponibilní prostedky, nelze z výsledku roku 2009 krýt žádné další investiní akce ani jiné výdaje. Hospodáská innost msta – Správa bytového fondu - skonila v roce 2009 pebytkem ve výši 3 436 976,12 K. Zálohov byla do rozpotu msta odvedena ástka 4 640 500,00 K. ástka 1 203 523,88 K, o kterou pevyšuje odvod vykázaný hospodáský výsledek, bude pokryta z uspoených prostedk minulých let a hospodáská innost ji zaútuje na úet Nerozdlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let podnikatelské innosti msta. Hospodáská innost msta – správa majetku – skonila za 2 msíce svého fungování (listopad – prosinec 2009) pebytkem ve výši 1 353 434,83 K, za jednotlivá stediska byl výsledek hospodaení následující: - nebytové prostory + 1 597 502,70 K - Hotel Bílý lev - 357 096,14 K - Zimní stadion + 113 028, 27 K Odvod do rozpotu msta nebyl v roce 2009 proveden, do rozpotu byla vrácena pouze jedna pjka stediska Hotel Bílý lev ve výši 1 000 000,- K. Kladný výsledek hospodaení hospodáské innosti ve výši 1 353 434, 83 K bude ponechán v hospodáské innosti a zaútován na úet Nerozdlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let.

32

IV. PRMYSL, DOPRAVA, ZEMDLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁ STVÍ Krize automobilového pr myslu V posledním tvrtletí roku 2008 se v našem národním hospodáství zaalo projevovat utlumování výroby a s tím spojené další negativní jevy, zaínalo se hovoit o nástupu krize. Její píznaky se snad nejvíce zaaly projevovat v automobilovém prmyslu, což také pocítily podniky našeho msta. Je dobe známo, že k našim nejvtším podnikm patí dv nmecké a jedna francouzská firma, které vyrábjí doplky pro automobilový prmysl svtových znaek a nejvíce se podílejí na zamstnanosti u nás. Pokles prodeje a následná zaínající krize automobilového prmyslu ve svt dopadl i na závody v Rokycanech. Koncem roku 2008 došlo k utlumení výroby, stávající zamstnanci si museli vybrat dovolenou nebo vzít neplacené volno, nkdy se zkrátil i pracovní úvazek, brigádníkm s pracovním pomrem na dobu uritou byl pracovní pomr ukonen. Celkov se dá íci, že vládla obava a skepse, jak bude dál. Podniky na zaátku ledna zaaly obtížn a s uritým zpoždním pozvolna rozjíždt výrobu, nkteí zamstnanci museli být i propuštni, nepracovalo se na plný poet hodin, postupn se zaal rozjíždt tísmnný provoz. Situace však byla stejná i v ostatních zemích. Uritým lékem mlo být zavedení v nkterých západních zemí tzv. „šrotovného“ – píspvku na koupi vozu, který ml zvýšit prodej automobil a tím i zvýšit výrobu. Tento píspvek na koupi vozu v ad zemí zvedl opravdu zájem o nákup, dokonce se zvýšil i zájem o škodovky. Podniky se však obávaly, že pjde jen o krátkodobý jev, nicmén k rozjezdu výroby to pisplo. Po tech msících zaala firma Auto Škoda vyjednávat s odborái o pti smnách navíc a pijetí agenturních zamstnanc. Opatení se projevilo i v rokycanském podniku Euwe Eugen Wexler, kde koncem prvního tvrtletí pijali 40 zamstnanc. Euwe Eugen Wexler Firma se v polovin roku vymanila z ekonomické recese, podailo se jí to jako jedné z mála v okrese. Pispla k tomu návaznost na automobilové výrobní podniky, pedevším Škodu Mladá Boleslav, jimž šrotovné v Nmecku zajistilo nový odbyt. Zda nepjde o pechodný jev, ml ukázat další vývoj spoteby a tím i výroby aut. Pozitivním jevem je kvtnový nábor nových zamstnanc. Zatím je stav pracovník ve srovnání s minulým prosincem o tyicet pracovník vyšší, oekává se, že další pibudou, nebo firma koncem kvtna uvedla do zkušebního provozu novou výrobní halu. Železárny v Hrádku snižují výrobu V souvislosti s ekonomickou krizí se zaala situace v první polovin roku v Železárnách Hrádek zhoršovat. Podle výkonného editele Z–group Steel Holding bylo v ervenci v rámci celého podniku propuštno 53 zamstnanc, což se dotklo i nkolika pracovník v železárnách Hrádku, mezi zamstnanci panovala nejistota. Holding se snažil dopady krize minimalizovat, realizoval rzné projekty, pi kterých se využívali zamstnanci, pro které by jinak nebyla práce. Situace ve výrob koncem roku 2009 Ve srovnání s koncem loského roku byla bilance výroby Rokycanska radostnjší. Závody nemusely pedasn uzavírat provozy a ukonovat výrobu kvli nedostatku práce, pracovníci si nemuseli brát neplacené volno. Stejn jako loni si však pracovníci mezi svátky 33

vybírali dovolenou, pokud jim njaká zbyla. editel firmy Eugen Wexler Rokycany informoval, že mezi svátky drželi výrobu na úrovni tetiny obvyklého standartu, v chodu zstaly nkteré nejdležitjší provozy, provádly se inventury a opravy, mezi svátky se i vybírala dovolená, na rozdíl od minulého roku bylo však tolik práce, že neplacené volno vybrat nemuseli. DOPRAVA Optimalizace železniní trati Beroun – Zbiroh – Rokycany – Plze Koncem bezna byla ve zbirožském zámku slavnostn zahájena optimalizace železniní trati v úseku Beroun – Zbiroh. Jde o jednu ze staveb III. koridoru na trase mezi Prahou a Plzní ve výši okolo pti miliard korun. Tra bude v budoucnu souástí transevropského koridoru Paíž-Frankfurt-Cheb-Plze-Praha-Ostrava-Žilina-Košice-Lvov. Má pinést rychlost až 130 km pro klasické soupravy a 150-160 km pro jednotky s naklápcí skíní. Ve všech stanicích a zastávkách mají vyrst nová nástupišt s bezbariérovými pístupy. Velké opravy ekají stanice Zdice a Hoovice, také ty menší se výrazn zmní. Úsek Beroun–Zbiroh se stavl od bezna, má být hotový v ervenci 2011, úsek ze Zbirohu do Rokycan má být dokonen v roce 2013, náklady na nj mají pesáhnout více než 4,5 miliard korun, stejn drahý má být i další úsek. V roce 2010 má zaít modernizace trati z Rokycan do Plzn. Jízdu zde má zrychlit peložka trati mezi Doubravkou a Ejpovicemi, nová tra mine Chrást. Cesta z Prahy do Plzn se vlakem Inter City zkrátí z jedné hodiny 42 minut na 45 minut. Z Plzn do Chebu to bude trvat hodinu 39 minut, což bude o 13 minut rychlejší. Optimalizace trati Zbiroh – Rokycany V msíci kvtnu se zaal budovat úsek ze Zbirohu do Rokycan, složitjší situace byla s trasou Rokycany-Plze, zámr naráží na výkupy pozemk, takže zahájení bylo odloženo na rok 2010. Na trati Zbiroh – Rokycany by mli lidé cestovat rychleji, pohodlnji a bezpenji do ty let. Rychlost se má zvýšit z pvodních 90 na 110 kilometr za hodinu pro klasické soupravy, pro Pendolino až na 140 kilometr. Stavební práce probhnou na 24 kilometrové trati. Úpravy prodlají i železniní stanice Zbiroh, Kaízek, Holoubkov, Rokycany a zastávky Mýto a Svojkovice. Jednou ze zmn je narovnání tra ového oblouku ve stanici Zbiroh, která bude zrušena a nahradí ji nová zastávka Kaez, posunutá pibližn o 1,5 na Plze. K dalšímu narovnání dojde ped vjezdem do stanice Mýto. Nejvtší promna ekala stanici v Rokycanech. Zdejší kolejišt zhubla o dv koleje, pro vtší bezpenost cestujících vyrostla místo nich dv nová ostrovní nástupišt. Lidé se na n dostali od nádražní budovy podchodem, který byl pechodn uzavený. Chodci mohli pechodn využívat podchod železniního mostu u Sokolovny, od poloviny listopadu pod mostem projíždli jen idii. Protože stávající podchod je nebezpený, zaal se budovat nový - podchází tra poblíž staré nádražní budovy. Nový podchod ze stejného dvodu vznikne i u zimního stadionu. Dále dojde k rekonstrukci dvou nadjezd, což si také vyžádá omezení silniního a pšího provozu. Pipravovaná akce neovlivnila jen dní na železnici, ale dotkla se i každodenního života obyvatel msta, protože provádné práce si od ervence vyžádaly ástené omezení silniního a pšího provozu. Zahrnovaly: x Podchod pro pší pod kolejištm železniní stanice – napravo od výpravní budovy vzhledem k rozsahu rekonstrukce bylo rozhodnuto podchod od 1. 7. do 17. 11. 2009 zcela uzavít

34

x x

po rekonstrukci má podchod zastávat dosavadní funkci spojení obou ástí msta, nov má sloužit i k pístupu na nov vybudované nástupišt náhradní trasa pro pší má vést pod mostem ulicí Svazu bojovník za svobodu nebo pod mostem ulicí Štáhlavskou Do 17. 11. podchod zcela oteven nebyl – došlo k provizoriu, definitivn bude zprovoznn až v roce 2010

Most pes ulici Svazu bojovník za svobodu x v dob rekonstrukce mostu od 1. 7. do 17. 11. 2009 byla pod mostem ásten omezena doprava – byla vedena jednosmrn smrem z centra msta. Prchod pro pší byl zachován x po 17. 11. 09 ml být stavebn dokonen nový podchod pod kolejemi v blízkosti mostu pes ulici Svazu bojovník za svobodu, k jeho otevení dojde až v roce 2010 Snesení a novostavba nadjezdu Rokycany – Borek, pevádjící místní komunikaci Ulice Ke Stelnici x ped zahájením prací bude zprovoznna provizorní komunikace a provizorní železniní pejezd x železniní pejezd byl zabezpeen pejezdovým zabezpeovacím zaízením s výstražnými svtly x doba trvání: od uzavírky stávajícího nadjezdu 10. 7. 09 do zprovoznní nadjezdu nového – v 12/2009 Snesení a novostavba nadjezdu Rokycany – ul. Žárská cesta x ped zahájením prací bude zprovoznna místní komunikace x železniní pejezd zabezpeen pejezdovým zabezpeovacím zaízením s výstražnými svtly x doba trvání: od uzavírky stávajícího nadjezdu 10. 7. 09 do zprovoznní nadjezdu nového Z výtu prací je patrné, že šlo o stavbu velkého rozsahu nejen po stránce organizaní a materiálové, ale i po stránce finanní. Po jejich skonení naše msto získá moderní ešení dležitého dopravního koridoru a zkrášlení míst kde se rekonstrukce provádla. Lze jen doufat, že obané pochopí uritá omezení a pizpsobí se. Výsledek za to bude stát. Hodnocení pr bhu práce od starosty msta Jana Balouna vyznlo kladn, pedevším vyzvedl dobrou organizaci práce, plné nasazení dlník a techniky, pracovalo se bez prostoj s cílem splnit úkol vas. Obyvatelé, kteí bydlí v okolí, a mli kvli stavebním pracím zhoršené podmínky nebo byli omezeni dopravou, si nestžovali, protože vidli snahu a dobrou práci. Všichni se tšili i na nové nádraží, nové podchody pro pší, do vlak se bude moci nastupovat bezbariérov – to jsou samé dobré zprávy! Dalo se to vydržet. Staré motorové vlaky skonily svou letitou innost eské dráhy, a.s. pokraovaly na Rokycansku koncem roku i v modernizaci vozového parku. Zmna se týkala regionální trat Rokycany – Nezvstice. Od nového jízdního ádu – to znamená s platností od 13. prosince byly klasické staré motorové vozy nahrazeny dvma vozy Regionovy. Oekávalo se, že pinesou zjednodušení celého provozu, navíc jsou ásten nízkopodlažní, takže je umožnn snadnjší nástup maminkám s koárky a starším nebo 35

obtížn se pohybujícím lidem. Pisply i k lepší návaznosti pípoj na osobní vlaky v Nezvsticích a rychlíky v Rokycanech. Strojvedoucí pi dojezdu do konené stanice jen pejde na opaný konec soupravy, aniž by se s ní muselo manipulovat. Podle zpráv se uvažuje o jejich zaazení v píštím roce i na trasu Chrást u Plzn – Radnice. ZEMDLSTVÍ Rokycansko pekonalo varroázu Velam na Rokycansku se podailo bhem uplynulé sezóny zdvojnásobit poet velstev. Pesto však podle odborník nejde o optimální stav a podobné ztráty, které v roce 2007 pesáhly padesát procent, mohou v budoucnu opt nastat. Masivní ztráty tehdy zpsobil rozto Varroa, v loském roce v našem okrese pezimovalo 1371 velstev, v tomto roce již 2659, optimální stav by byl 4500. Velai neví, že tohoto stavu se jim podaí dosáhnout, nebo velstev v celé republice dlouhodob ubývá, a to i bez zásahu roztoe. Velai se snaží vhodnými preventivními opateními o co nejlepší výsledky, dobrá zpráva pišla po loské zim, výsledky lednového a únorového vyšetení na varroázu dopadly výborn. Problematika produkce mléka v zemdlských podnicích Nkolik let zemdlské podniky upozorovaly na neešitelnou situaci zpsobenou neustále klesajícími výkupními cenami mléka. Pokles cen se zaal projevovat od prosince roku 2007. Tehdy dostávali farmái za každý litr v prmru okolo 10,60 korun, letos je to v prmru necelých šest korun. V celoroním prmru jsou výkupní ceny dokonce nejnižší od roku 1994. Pokles výkupních cen u zemdlc nekopíruje pokles cen na trhu s mlénými výrobky, ceny nkterých mléných výrobk naopak postupn vzrstaly – bohužel i se souasným poklesem kvality nkterých výrobk. Tato situace se v zemdlských podnicích stala katastrofální, pro mnohé z nich likvidaní, malí zemdlci bhem roku zaali svá stáda skotu vybíjet. Farmái bili na poplach a požadovali, aby byla zahájena okamžitá jednání, ze kterých by vzešla pravidla upravující obchodní vztahy mezi producenty mléka, zpracovateli a obchodními etzci. Pokud požadavky nebudou vyslyšeny, hrozí žalobami nejen na eský stát, ale i na radu EU z dvodu narušování konkurenního prostedí v rámci Unie. Protest zemdlc – mléko skonilo na polích Neudržitelná situace pivedla zoufalé zemdlce v celé republice k viditelné protestní akci: dne 29. íjna cisterny mléka místo u výrobc skonily na polích. V našem regionu poblíž Hadaky na severním Plzesku se sešli výrobci mléka z celého kraje a vylili do polí ptadvacet tisíc litr mléka, podobn tomu bylo i v jiných ástech republiky. Zemdlci spolenosti Píkosická zemdlská, a.s. akci na Hadace podpoili, podle dohody se na ztrát podíleli. editel spolenosti Ladislav Vágner tuto akci komentoval slovy, že nic jiného jim už nezbývá, bu se vybojuje vyšší cena, nebo se s hospodaením skoní. Pemýšlí nkdo vbec nad dsledky tohoto stavu?

36

OBCHOD Obchodní sí Obchodní sí potravináských obchod v našem mst je charakterizována v posledních letech tém expanzivním nástupem supermarket. Vedle prvního potravináského etzce NORMA, vznikly další: ALBERT, PENNY, BILLA, LIDL, loský rok pibyl – KAUFLAND s nejvtší prodejní plochou a nejvtší nabídkou zboží. Mezi obchodními etzci zavládla vtší konkurence, která by mohla být ponkud výhodná pro spotebitele – nižší ceny, na druhé stran však používají pi nabídce zboží rzné triky, takže spotebitel musí být pozorný a obezetný, aby pi propagaci nenaletl. Krom zboží potravináského a drogistického, nabízejí supermarkety další sortiment – poteby pro domácnost, zahrádkáe, náadí a širokou nabídku sortimentu pro kutily, dále papírnické zboží, sklo, porcelán a další. Dá se íci, že zavedením supermarket se rozšíila i nabídka rzných druh zboží, které díve u nás nebyly zcela bžné. Bohužel, podstatn se zvýšila konkurence pro naše tradiní zavedené menší prodejny, které bojují o svou existenci, ada drobných obchodník se shoduje v tom, že pedevším nástup prodejní sít Kaufland se pro n stal tém likvidaní. Hledají rzné zmny, nabídky prodeje, bojují o spotebitele rznými formami, vtšina z nich se drží na hranici existence.

37

V. VÝSTAVBA Ukonení prací na odbahnní rybníka v Borku a napuštní hráze V únoru byly ukoneny práce na odbahnní rybníka ásti msta Rokycany Borek. Akce byla financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 15 060 722 K, ze Státního fondu životního prostedí ástkou 885 925 K a z rozpotu msta Rokycany ve výši 1 771 850 K. S napouštním hráze, což bylo pro borecké obany velkou událostí, se zaalo v msíci beznu, dne 30. dubna byla celá stavba ukonena a úedn pedána veejnosti. Rekonstrukce ZŠ ulice Míru Po celý rok 2009 se pokraovalo s nákladnou rekonstrukcí. Protože šlo o význanou a krásnou sto let starou budovu v památkové zón, pracovalo se speciálními metodami, za pozornosti oban, pedevším pamtník msta. Práce probíhaly souladu s harmonogramem tak, aby se stavbu podailo dokonit do konce roku 2009. Na zaátku ervence byla hotova vnjší fasáda a zaalo se s odklízením lešení. Zárove se provádly vnitní omítky ve tídách a chodbách, zaaly se dlat podlahy, v nkterých tídách parkety, na poad pišlo i vybavení tíd moderními prostedky výuky a poítai. Koncem listopadu se uskutenila prohlídka vedoucími pracovníky msta a skupinou památká, všichni byli novou školou nadšeni. Dne 8. prosince probhla kolaudace, která byla bez pipomínek. V prbhu ledna 2010 bude škola slavnostn otevena. Zárove s rekonstrukcí školy se zaalo pracovat i na obnov školního dvora a jeho litinového oplocení. Mstu Rokycany se podailo zajistit za podpory ministerstva kultury finanní prostedky i na obnovu historické kašny za školou. Tyto práce byly vykonány s poctivou emeslnou i mistrnou zruností, celek je neobyejn psobivý. Rekonstrukcí školy a obnovou kašny opravdu došlo ke zkrásnní historické ásti msta. Rekonstrukce mateské školy Pohádka V msíci dubnu letošního roku byly zahájeny práce na rekonstrukci Mateské školy Pohádka v Raisov ulici v Rokycanech. Pístavbou a nástavbou má dojít k rozšíení kapacity mateských škol msta Rokycany o 39 míst. Msto k této akci pistoupilo na základ analýzy demografického vývoje v píštích letech a také skutenosti, že tato škola se jako jediná ve mst stane bezbariérovou a umožní vstup zdravotn postižených dtí do všech prostor školy. Msto Rokycany na akci obdrželo dotaci ve výši tém 12 milion korun z ROP NUTS II Jihozápad. Celkové náklady mají init 16 127 958 K. Na základ výbrového ízení jako zhotovitel byla vybrána firma BIS, a.s., Plze, Havíova ulice 5. Datum ukonení realizace projektu je stanoven na 31. 7. 2010. Bhem letošního roku se provedla výmna oken, pistaveno patro, schodišt, výtah. Oprava Mateské školy v Borku Koncem minulého roku bylo zjištno, že je další naše škola napadena devomorkou a ervotoem, což pro rozpoet msta znamenalo katastrofickou zprávu. Šlo o Mateskou školu v Borku, bylo rozhodnuto, aby byla od 1. ledna uzavena a dti umístny do jiných školních zaízení ve mst. Dále bylo nutné rozhodnout, jak celou situaci vyešit. V podstat šlo o tato ešení: 38

x

školu neobnovovat, zrušit, dti umístit do stávajících školských zaízení, kde byla kapacita zatím dostatená x školu zbourat a stavt od základu školu novou, poítat s delší dobou realizace a pedevším s vtší ástkou penžních prostedk x podrobit školu rozsáhlé oprav. Následovala etapa rozhodování, rodie žádali školu opravit co nejdíve, bez asových ztrát, byly s nimi uspoádány schzky, delegace rodi navštívila i jednání zastupitelstva, mnohá jednání byla docela složitá. Nakonec zastupitelé odhlasovali opravu školy, vedení msta rodim slíbilo, že i kdyby mstu nebyla schválena žádost o dotaci, peníze se v rezervách msta musí najít a škola se co nejdíve opraví. Výbrovým ízením byla vybrána firma PM KRÁL CENTRUM s.r.o.,Chebská 23, 32200 Plze – Kimice za celkovou ástku 3 151 000 K, letos bylo prostavna ástka 1 795 000 K, akce pechází do dalšího roku, financování probíhá z rozpotu msta. Mateská škola Školní, budova odloueného pracovišt v echov ulici Pi této akci se provádlo zateplení pavilonu A, B, ve výbrovém ízení byla vybrána firma VAKOS, s.r.o., Rokycany za cenu 2 444 440 K. Výstavba nové obytné zóny na Oseckém vrchu Msto Rokycany zahájilo za pispní Evropské unie výstavbu místní komunikace pro napojení rozvojové plochy Osecký vrch. Díky této pístupové komunikaci vznikla na Oseckém vrchu pipravovaná rozvojová plocha pro 37 rodinných dom. Zasí ování pozemk a kanalizace je ešeno pipojením na stávající sí , novými rozvody na vodu, elektinu a plyn. Celkové náklady dosáhly výše 11 343 865 korun, z nichž dotace z ROP NUTS II Jihozápad pedstavovala 9 311 346 korun, zbytek financovalo msto. Výmna technologického zaízení erpací stanice Osecká Výbrovým ízením byla vybrána firma Vodohospodáská spolenost Sokolov, s.r.o., Dimitrova 1619, Sokolov za cenu 572 469 K. Rekonstrukce komunikace U Nemocnice Rada msta schválila na uvedenou zakázku jako zhotovitele firmu STRABAC a.s., Domažlická 172, Plze s nabídkovou cenou 4.452,90 K v. DPH, akce skonila s uritou úsporou skuten vynaložené náklady inily 4 263 030 K. V roce 2010 se provedou sadové úpravy. Plavecký bazén – rekonstrukce parní kabiny V souvislosti s loskou úpravou mužské šatny došlo k rekonstrukci parní kabiny, která byla nahrazena parní kabinou solní. Ve výbrovém ízení byla vybrána firma EUROBALNEO s.r.o. za celkovou cenu 823.570 K. Kabina byla dána do provozu po letní odstávce, byl zaveden nový provoz, kabina je všem zájemcm k dispozici od 13 – 21 hodin, dopoledne je otevena jen parní kabina v pízemí.

39

Rekonstrukce fotbalového hišt s pírodním trávníkem V polovin kvtna vrcholila rekonstrukce fotbalového hišt, která byla zahájena v íjnu minulého roku. Dne 12. kvtna byl pi rekonstrukci spuštn unikátní stroj se temi násypkami, který má poítaov nastaven pomr zeminy, štukového a obyejného písku pro podklad budoucího trávníku. Podle Rokycanského deníku jsou na evropském kontinentu jen dva takové stroje. Substrát byl za pozornosti oban dne 13. kvtna v tlouš ce 12 centimetr rozprosten na rozlehlou plochu hlavního stadionu, pak pišla etapa netrpliv oekávaného zatravnní. Harmonogram prací byl nastaven tak, aby po tetím sekání byla investice pedána klubu, šest týdn však na zelenou plochu fotbalisti nesmli vstoupit. Nová sezona se zahájila dne 1. srpna. Desetimsíní akci za tyi a pl milionu financoval krajský úad a msto. RM schválila prodloužení termínu realizace do 30. 7. 2009. Hišt bylo pro veejnost slavnostn oteveno pi slavnostech Setkání pod rokycanskou vží za úasti starosty msta, editele fotbalového klubu Václava Koího a za široké úasti sportovních fanoušk. Dtské hišt Usmváek Pedmtem úprav byla ástená rekonstrukce, hišt bylo doplnno jednou herní sestavou a jednou kládovou houpakou. Za zhotovitele vybrána firma BIS, a.s., ástkova, Plze s celkovou cenou 308.340 K. Obnova povrchu víceúelového hišt Jižní pedmstí Jednalo se o obnovu sportovních povrch, na zakázku ve výbrovém ízení byla vybrána firma TUBECO SPORT, Rynholec 364, za cenu 1 109 464 K, akce nebyla v souvislosti se zadáním dokonena, dokonení se uskutení v píštím roce. Rekonstrukce a rozšíení parku Starý hbitov V letošním roce byla zpracována projektová dokumentace a vyízeno stavební povolení, souasn podána žádost na dotaci z ROP NUTS Jihozápad, eká se na její vyízení. Nákupní stedisko Žár, Masarykovo námstí V nákupním stedisku byla dokonena výmna oken, jako zhotovitel byla výbrovým ízením vybrána firma GATOS s.r.o. Hrádek u Rokycan za celkovou cenu 429 654 K. Dále byla provedena oprava vstupních dveí NS Ž ár, výbrovým ízením vybrána firma SBT stavby s.r.o. Rokycany za cenu 135 214 K. Ošetení lipové aleje v ulici Tebízského Výbrovým ízením byla vybrána firma PROSTROM Bohemia s.r.o. za celkovou cenu 133 283,57 K.

40

OPRAVY PAMÁTEK Oprava krytiny stechy stavby umístné na stavební parcele st. p. . 231 (Inzula) Jde o opravu šindelové krytiny na adrese Rokycany, Nové Msto, Pod Kostelem 117, /bývalý klášter/. Památkov chránný objekt prochází zmnou, kvli dlouhodobjšímu zatékání bylo teba nahradit šindelovou krytinu. Na její provedení rada msta minulého roku schválila spolenost RYTA, s.r.o., Bezruova 1159, Rokycany za celkovou výši 1 353 739,K v. DPH. Souasná krytina byla ze šindele ezaného, bylo rozhodnuto nahradit ji šindelem štípaným, dvojit loženým, jeho výroba je možná jen bhem zimy, proto byla. Realizace zakázky pesunuta na rok 2009. Realizace se provádla bhem msíce ervna a ervence za asistence všímavých oban, fotograf, dokonce i nkolika malých kluk. Taková stecha – to se jen tak nevidí! Dále byla provedena výroba a osazení nových devných dvoukídlých vrat do brány oplocení areálu domu . p. 117, výbrovým ízením byla vybrána firma Tomáše Svobody, umlecké truhláství Rokycany za celkovou cenu 128.008 K. Opravy památek z píspvku Programu regenerace mstských památkových zón Msto Rokycany obdrželo od ministerstva kultury z Programu regenerace mstských památkových zón ástku 400 tis. korun. K tomu z rozpotu pidalo dalších 500 tisíc korun. Na jednání zastupitelstva msta dne 4. kvtna bylo schváleno rozdlení celé ástky na tyto památky: x Kašna ve vlastnictví msta ve Smetanov ulici: z programu bude uhrazeno 370 tis. korun, msto 573 tis. korun x Kostel Nejsvtjší Trojice: program MPZ 10 tisíc korun, vlastník Pravoslavná církev 23 tisíc korun, msto 190 tisíc korun. Jednalo se o opravu dlažby a schodišt, výmnu okenních míží x Kostel Panny Marie Snžné: Program MPZ 10 tisíc, vlastník ímskokatolická církev 179 tisíc korun, msto 190 tisíc korun. Šlo o obnovu íselník a ruiek vžních hodin. x Mstský dm p. 133: Program MPZ 10 tisíc korun, vlastník Jednota 75 korun, msto 95 tisíc korun. Rekonstrukce se týkala opravy barokního portálu. VÝSTAVBA PROVÁDNÁ JINÝMI INVESTORY Dokonení bytového domu ve Štáhlavské ulici Výstavba prvního bytového domu byla dokonena v ervnu 2007 a od ervence se zaali sthovat první nájemníci. V prbhu roku 2008 se zaalo s budováním dalších dvou dom, které byly dokoneny koncem roku 2009. Souasn bylo velmi pkn upraveno celé okolí nové výstavby, vetn chodník i zelených pás. Místo, kde stávalo nedostavné torzo budovy z osmdesátých let, a bylo pedmtem kritiky, se bhem nkolika let pemnilo ve velmi úhledné zákoutí, na které se zalíbením spoinou oi kolemjdoucích oban.

41

Výrobní hala firmy Euwe Eugen Wexler Rozhodnutí o výstavb nové haly pišlo na jae roku 2008, bylo rozhodnuto pistoupit ke zkrácené variant haly o rozmrech 60 x 30 metr. Podailo se rychle zvládnout stavební projekt, rozhodnutí a realizaci. Navzdory nepíznivému zimnímu poasí se s výstavbou haly firma S+H dobe vypoádala, hala byla kolaudována 20. kvtna. Vlastní stavební práce si pitom vyžádaly ptasedmdesát milion, je v tom zahrnuta i trafostanice, dva kompresory a chladící zaízení. V msíci ervnu instalovali složitý robot, který urychlí výrobu a ušetí nkteré výrobní operace. Zatím v hale od konce kvtna probíhá zkušební provoz, zámrem závodu je do dvanácti msíc, až nabhnou všechny stroje, požádat o pevedení zkušebního provozu na plný.

42

VI. KULTURNÍ, SPORTOVNÍ, POLITICKÝ A NÁBOŽENSKÝ ŽIVOT KULTURNÍ ŽIVOT Msto podporovalo v roce 2009 kulturní život pedevším tím, že na rozvoj kultury pisplo pímo z rozpotu msta ástkou jeden milion korun na rzné akce, které jsou finann nároné, a bez píspvku by nebylo možné, aby se uskutenily. Výbr tchto titul provedl odbor školství a kultury a to tak, aby byly uspokojeny rzné vkové kategorie i žánry. Mimoádnou kulturní akcí bylo organizování a poádání hodnotných koncert, které se uskutenily v rámci Kruhu pátel hudby Rokycany. Program prvního roníku Kruhu pátel hudby Rokycany První roník Kruhu pátel hudby byl zahájen 18. záí 2008, uskutenil se díky podpoe msta Rokycany a grantu Plzeského kraje. Tuto náronou kulturní akci založil a umlecky pipravil docent Hudební fakulty AMU v Praze Mgr. Jií Hošek. Cyklus v roce 2009 pokraoval tmito poady: 22. leden 2009: Novoroní orchestrální koncert Místo konání orchestru: Aula budovy bývalého Gymnázia Rokycany. Úinkující: Symfonický orchestr Plze: Jan Souek – hoboj, Jií Štrunc – dirigent. Program: Antonín Dvoák: Valík A dur pro smycový orchestr op. 54 . 1 Joseph Haydn: Koncert pro hoboj a orchestr C dur Hob: VII, C1 Leoš Janáek: Svita pro smyce 17. února: Pocta Bedichu Smetanovi: Místo konání orchestru: Základní umlecká škola Rokycany, koncertní sál. Úinkující: Klavírní trio Ester: Ester Goldovská – klavír, Anna Veverková – housle, Dominika Hošková – violoncello Program: Wolfgang Amadeus Mozart: Trio – Divertimento . 12, Es dur K 252 Bedich Smetana: eské tance Bohuslav Martin: Bergerettes Antonín Dvoák: Rondo g moll pro violoncello op. 94 Bedich Smetana: Trio g moll op. 15 19. bezna 2009: Kytarový recitál „Chorál pro Mistra Jana Rokycana“ Místo konání: Radnice Rokycany - obadní sí Úinkující: Milan Zelenka Program: František Max Kníže: Andante cantabile Václav Tomáš Matjka: Rondo Milan Zelenka:Chorál pro Mistra Jana Niccolo Paganini. Romance Fernando Sor: Variace na Mozartovo téma Isaac Alneniz: Cadiz, Granada, Legenda José Vignas: Fantasie originál Pieter van der Staak: Bellefleur Manuel de Ponce: Scherzino Mexiané 43

A. Barrios Mangové: Maxixe Angel Iglesias: Arabesca 21. dubna 2009: Jarní filharmonický koncert Místo konání koncertu: Sokol Rokycany, spoleenský sál Úinkují: Plzeská filharmonie, Jií Hošek – violoncello, Hynek Farka – dirigent Program: Bedich Smetana: Scherzo z Triumfální symfonie Antonín Dvoák: Symfonie . 9 e moll, op. 95 Novosvtská Camille Saint-Saens: Koncert . 1 a moll pro violoncello op. 33 31. kvten 2009: Slavnostní koncert k svátku Navštívení Panny Marie. Místo konání: Poutní kostel Navštívení Panny Marie na Vršíku Úinkují: Miriam ížková - soprán, Jií Hošek - violoncello, Hana Kindlová – cembalo Program: Antonio Vivaldi: Aleluja, J. S. Bach: Sonáta pro violoncello a cembalo BWV 1029, Charles Guonod: Ave Maria, Domenito Scarlati: Sonato a moll pro cembalo, Jean Batiste Bréval: Sonáta G dur pro violoncello a cembalo, Antonín Dvoák: Biblické písn op 99, . 3 Slyš, ó Bože, W. A. Mozart: Allejula Zahájen druhý roník Kruhu pátel hudby Koncerty Kruhu pátel hudby díky velmi fundované umlecké a organizaní píprav doc. Jiího Hoška byly s ohlasem pijaty hudební veejností a na všeobecné pání se pokraovalo s pípravou druhého roníku. Umleckým garantem se stal opt pan docent, který s nevšedním nadšením pipravil krásný program. Pedprodej vstupenek a programových brožur nadále zajiš ovalo Informaní centrum, program koncert byl uveejnn i na internetu. První koncert se uskutenil v kostele Nejsvtjší Trojice v den 400. výroí posvcení kostela. Úinkovalo Pražské mužské filharmonické kvarteto, umlecký vedoucí tenorista Viktor Byek. Na programu byly pravoslavné liturgické zpvy. Druhý koncert ml zvláštní atmosféru, byl uspoádán 24. íjna jako Slavnostní koncert k 900. jubileu Rokycan v Týnském chrámu v Praze. Úinkoval smíšený sbor Cantate Rokycany, Pražský katedrální sbor a orchestr. Pro všechny naše pítomné obany to byl nezapomenutelný zážitek. / Viz Kap. II. / Tetí koncert ml název Slavnostní symfonický koncert k Státnímu svátku R – místem konání spoleenský sál TJ Sokol, vystupovala Plzeská filharmonie. tvrtý koncert byl poádán jako Adventní komorní koncert duchovní hudby v kostele Panny Marie Snžné, vystoupila mimo jiné Eva Charvátová – soprán – lenka Národního divadla. Všechny koncerty probíhaly za neekaného zájmu návštvník. Díky panu docentu Hoškovi se do našeho msta dostala velice kvalitní nabídka hudebních poad. Lady club aneb klub volného asu Jde o další velmi oblíbený cyklus klubových poad, který byl letos u nás organizován již jako 12. cyklus. Je poádán mstem Rokycany a ART 38 a.s. Umleckou agenturou Plze, letos zahrnoval tato témata: x Setkání s úsmvem – hostem veera byla populární televizní hlasatelka Marie Retková, držitelka ceny TÝTÝ 44

x

Etiketa a my – Ing. Vydrová, pední specialistka na etiku a image uvedla do zásad spoleenského vystupování x Veer s Tinou – aneb „jak se dlá asopis“ povídání s redaktorkami populárního asopisu Tina x as adventní pichází …Vánoní výzdoba, nejnovjší trendy v aranžování adventních vazeb, praktické ukázky s floristkou Hanou Šebestovou Poady se konaly zpravidla v pondlí v salonku sokolovny. Rokycanské letní koncerty Koncerty se staly tradicí, našly si své pravidelné posluchae, patily ke koloritu letních dn. Konaly se v Klubu komorní kultury na Masarykov námstí za každého poasí, vstup zdarma. Letošní program: 24. 6. S harmonikou kolem svta – duo manželé Renata a Josef Pospíšilovi 15. 7. Koncert na pání aneb Jazzové a swingové evergreeny – JAZZ REVUE kvartet Praha 5. 8. Podveer s E.F.S. – SKUPINA Experimentální folkové studio v ele s M. B. Karpíškem 20. 8. S Cimbálovkou od Mistína. Sokolovna – kulturní úsek Sokolovna – kulturní úsek byl nejvtším provozovatelem poad a akcí pro všechny vkové kategorie. Dje se tak v úzké spolupráci s mstem, které na kulturní poady na rok 2009 pispívalo ástkou 400.000 K. Byla to divadelní pedstavení pedevším pražských herc, pohádková pedstavení pro nejmenší dti, které jsou nejvdnjšími diváky, rzné výchovné poady pro školáky. K mimoádnému zážitku patilo nap. divadlo „Mj bájený rozvod“ s Eliškou Balcarovou, navštvovaná byla i divadelní pedstavení pražské divadelní skupiny Háta. Kulturní úsek organizoval pedplatné do plzeského divadla a nkolik zájezd do pražských divadel. Další skupinou akcí, která se tší vtšímu zájmu jsou plesy, mezi n patily pedevším Šibinky – maškarní bál poádaný TJ Sokol, dtské Šibinky, maturitní plesy gymnázia a stední odborné školy, Ochranáský a další plesy. ERTOVÁNÍ – dtská tanení show s nadílkou. Tradiní bylo i organizování dvou taneních kurz pro zaáteníky a jednoho taneního kurzu pro dosplé. Pracovníci kulturního úseku byli poadateli rzných vzdlávacích kurz, organizovali vzdlávací centrum – pednášky pro ženy na mateské dovolené, osoby dlouhodob nezamstnané, vzdlávání matek na mateské dovolené, kdy bylo zabezpeeno i hlídání dtí. Oblíbenými byly poítaové kurzy pro seniory. Organizátory a nositeli kulturních poad jsou další kulturní instituce, mezi nž pedevším patí: Mstská knihovna innost knihovny v roce 2009 probíhala ve stabilizovaných podmínkách, jak finanních, tak i technických. Z dvodu nedostatku místa byly vytvoeny nové skladovací prostory ve druhém pate knihovny, kanceláe zamstnanc byly spojeny v jednu kancelá. Sthování probíhalo i ve skladu, který je umístný mimo prostory knihovny v Dom s peovatelskou službou v Hradební ulici. Tam byly pesunuty nejstarší knihy z oblasti beletrie. Prostory dtského oddlení byly nov vymalovány, vybaveny novým linoleem a dtskými židlikami s motivy pohádkových Mumínk. Pokraovalo se v rozvoji regionální innosti knihovny – Mstská knihovna Rokycany obsluhuje 56 knihoven regionu, z toho je 45

7 profesionálních. Pro svoji innost knihovna obdržela nkolik grant ze státního a krajského rozpotu: Rokycanský písmák 2009 – Píšu, píšeš, píšeme... /literární a výtvarná soutž pro dti/ Klíování – Písmenková knihovna eská knihovna 2009 /11. roník dotace MK R na dodání knih eských autor do knihoven/ Dotace na výkon regionální funkce v Plzeském kraji v r. 2009. Knihovna i v roce 2009 provozovala tzv. Komorní scénu, urenou pro produkci pedevším amatérských soubor z regionu. Pokraovala též donáška dokument imobilním tenám. Knihovní fond Knihovní fond byl dkladn aktualizován a byly z nho vyazeny zejména duplicitní knihovní jednotky. Proto je poet úbytk navýšen. Pesto doplování knihovního fondu bylo plynulé, pravidelné a dostatené. Zejména vzrostl nákup zvukových a elektronických dokument. tenái Celkový poet návštvník se zvýšil, a to ve všech oddleních knihovny. Díky nové metodice statistického vykazování knihovna získala podrobnjší pehled o potu tená z rzných hledisek, nap. v oblasti virtuálních návštv /poet vstup do elektronického katalogu, poet vstup do elektronického výpjního protokolu a jiné/. Výp jky Díky nové metodice používaného systému prudce vzrostl poet výpjek dokument. Systém poítá i tzv. prodloužené výpjky /prolongace/, které tená pi aktuální návštv nevrací, ale zstávají mu doma. Tyto výpjky tvoily více než polovinu celkových výpjek. Nárst výpjek byl patrný zejména v oddílech nauné literatury, periodik, zvukových a elektronických dokument. Nov se vykazují i výpjky prezenní. Další údaje Údaje o meziknihovní výpjní služb jsou srovnatelné s pedcházejícím obdobím. Zvýšil se poet soubor knih poskytnutých knihovnám v regionu i poet svazk v souborech. Knihovna pravideln poádala besedy, soutže a knihovnické lekce pro žáky rokycanských škol. Pravideln poádá pednášky pro Klub rokycanských dchodc, spolupracuje se sdružením Korálky. Knihovna vydala velmi pkný a zajímavý sborník vítzných literárních a výtvarných prací dtí z vyhlášené soutže Píšu, píšeš, píšeme. Zamstnanci, hospodaení V knihovn i nadále pracuje 14 pracovník. Bhem roku odešla pracovnice hudebního oddlení, byla pijata nová zamstnankyn. Pracovníci pjoven se zúastnili seminá Krádeže v knihovnách, poádaných Národním muzeem v Praze a Studijní a vdeckou knihovnou v Plzni. Nkteí pracovníci navštívili mezinárodní knižní veletrh v Praze Svt knihy. Dv pracovnice knihovny aktivn pracují v knihovnických spolcích: Svaz knihovník a informaních pracovník a jeho dtské sekci Klubko. Hospodaení organizace bylo vyvážené a skonilo ziskem. Knihovna erpala finance z grant a dotace na regionální funkci, nejvtší ást penžních prostedk dostala od zizovatele.

46

Významné akce knihovny Celostátní akce: Noc s H. Ch. Andersenem Bezen msíc internetu Vyhodnocení akce SUK – o nejlepší eskou knihu pro dti Už jsem tená – Kniha pro prváka Týden knihoven Den pro dtskou knihu – Kdo si hraje nezlobí Kniha mého srdce Samostatné akce: Pasování prvák na rytíe ádu tenáského Mouníkové klání – soutž o nejlepší mouník Písmenkování Akce na otevené Komorní scén: Harcíi, sbory ZUŠ, základních škol, Gymnázia Rokycany, TS Sluníko a Rokytika, divadelní spolek J. K. Tyl, divadelní spolek Radnice, Rokycanské hudební trio, komorní kvartet hudebník, Pttet, Prázdné lahve, školní akademie, vyazení školák a pedškolák. Další akce: Muzejní noc Malování na chodník Besedy pro žáky ZŠ a gymnázia se spisovatelkou Renatou Štulcovou Setkání s knihovníky – dchodci, bývalými zamstnanci naší knihovny Slavnostní vyhlášení vítz literární soutže Píšu, píšeš, píšeme spojené s poktním sborníku Výstava výtvarných prací k výroí Františka Nepila a Ondeje Sekory Výstava Obnovitelné zdroje energie Pravidelné besedy pro žáky škol všech stup z Rokycan i celého regionu Pravidelné pátky pro družiny – Pohádkové hádání Pravidelné msíní pondlky pro klub dchodc Setkání nejvrnjších tená Setkání knihovník regionu Rokycany Pravidelné msíní porady pro profesionální knihovny regionu Letní aktivity pro dti na prázdninách Plavba staletími – celoroní soutž k 900. výroí Rokycan Poznávací zájezd do nov zrekonstruované knihovny ve Strašicích a do Muzea Stedních Brd tamtéž, urený pro knihovníky regionu. Zvláštní pochvala: Mstská knihovna Rokycany nabízela dtem bhem prázdnin pátení výlety „Prázdninové pátky s knihovnou“. Program pracovníci pipravili se zamením na turistiku, poznávání pírody, pohybové aktivity, soutžení, malování, tvoení z pírodních materiál a další píjemné innosti, které dti bavily. V pípad špatného poasí se poítalo s náhradním programem. Organizátoi upozorovali na nutnost vhodného obleení a obuvi, vzít pití a svainu na celý den, nutná byla i kartika zdravotní pojiš ovny a písemný souhlas rodie s výpravou. Muzeum Dr. Bohuslava Horáka Zizovatelem muzea je Krajský úad Plzeského kraje, editelkou RNDr. Miroslava Šandová. Organizan se dlí na oddlení: hospodásko správní, historie a spoleenské vdy, paleontologie, pírodní vdy, informace a knihovna. Vyznauje se specializací v oboru paleontologie, kde dokumentuje celou oblast Barrandienu, specializací na železáství, kde 47

zachycuje Rokycansko, Plzesko, Berounsko. Poboku muzea tvoí technická památka Vodní hamr v Dobív a Pamtní sí Jindicha Mošny. Nejd ležitjší kulturní akce O dudách a dudácích – poad byl letos poádán dne 11. února a to již osmý rok ve spolupráci s Klubem pátel taneního souboru Rokytka. Návštvníci se dovídají o nejlepších postavách eského folklóru a historii dud. Do Rokycan pijíždjí pravideln dudátí misti, nejlepší interpreti na tento lidový nástroj. Velikonoce v muzeu – nejvtší a nejnavštvovanjší akce muzea celého roku – oslava velikononích svátk. tyiadvacet vystavovatel staroeských rukodlných prací se postaralo o to, že návštvníci nevdli, kam se mají dív podívat – zda obdivovat perníkáky, maléreky tradiních kraslic, výrobu vizovického peiva, tvorbu keramiky, malování hedvábných šátk, nebo výrobu košík z pedigu, figurek ze šustí, palikování krajek, pletení pomlázek nebo košík a ošatek. Všechny pracovnice muzea se od rána opravdu tužily – nkteré nabízely staroeské velikononí jídlo puálku, boží milosti a další tradiní peivo, které doma samy napekly, paní editelka od rána až do veera byla obklopena zaujatými dtmi – uila je vyválet a upéci Jidášky. Souástí svátení expozice byla i soutž „O nejchutnjší velikononí nádivku“ Bohatý byl i tradin hodnotný doprovodný kulturní program, který byl zahájený v 10 hodin – písn, tance, muzika pokraovaly až do odpoledních hodin. Mimoádn úspšná akce pilákala okolo tisícovky nadšených návštvník. Hamernický den – se tradin konal dne 19. kvtna v Dobív, tak jako jiné roky se tšil velkému zájmu návštvník, nejvtší pozornost byla soustedna na pedvádní práce ve vodním hamru a práce umleckých ková v areálu. Probíhala i soutž u o Dobívský cvoek roku 2009. Letošní roník byl z hlediska návštvnosti zvláš úspšný, nebo zlomil loský rekord, navštívilo ho 3 478 velmi spokojených návštvník. Muzejní noc – letos to byla již tvrtá muzejní noc, konala se dne 5. ervna v rámci Festivalu muzejních nocí za spolupráce Hvzdárny Rokycany a Mstské knihovny Rokycany na téma: Rudolf II. a jeho doba. Rudolfinské téma souvisí s výroím povýšení Rokycan na královské msto v roce 1584 práv Rudolfem II. Vtšina programu se uskutenila v expoziní budov muzea, v muzejní knihovn na Malém námstí a v Mstské knihovn Rokycany. V budov muzea dobovou muziku pedstavilo duo Elthin a skupina Holba s tanenicí, divadelní spolek J. K. Tyl vyvolával Skradl, pedvedl veejnou pitvu, ped plnocí Oživení Golema. Bylo možné absolvovat pednášky Karla Halíe, návštvníci mohli absolvovat prohlídky muzea, k dispozici byla výtvarná díla inspirovaná Arciboldem. Knihovna naplánovala pednášky na téma Rudolfinská knihovna, mstská knihovna ve spolupráci s Domem dtí a mládeže pipravila pro malé návštvníky Noc s Rudolfem II., dti si hrály na alchymisty, hvzdáe. Kest publikace: K. L. Hájek: Rokycanské povsti 3 – publikaci poktil v muzeu dne 7. záí v rámci vernisáže výstavy „Zmizelé rokycansko aneb Promny Rokycanska na pohlednicích ze sbírek muzea“ radní pro kulturu a památkovou péi Plzeského kraje Václav Koubík, š astnou cestu jí popál za vydavatele Petr Ks, který knihu pipravil redakn. Kniha vznikla na základ povstí a vyprávní zaznamenaných mezi obany regionu sbratelem a regionálním historikem K. L. Hájkem ve 30 letech dvacátého století a pinesla i další povsti z Rokycanska.

48

Výstavy 15. 1 – 22. 1 Patí mezi nás XI. aneb Zvíkovecké kytiky vás zvou práce z keramické a textilní dílny dvat z domova Zvíkovecké kytika 5. 3. – 13. 4. POSLEDNÍ ÚTOIŠT aneb Zvlášt chránné území eského lesa oima botanika 23. 4. – 28. 6. Platím…aneb pt kilo, deset kilo, navážíme, zabalíme historie obchodu – ve spolupráci s Muzeem obchodu v Bratislav 9. 7. – 13. 9. Letní pohádkové zastavení ve spolupráci s Pohádkovou chalupou Mlázovy 2. 7. – 30. 8. Aleš Sedláek – barevný pozdrav z ostrov v Jihoínském moi Výstava rodáka z našeho msta 17. 9. – 1. 11. Zmizelé Rokycansko aneb Promny Rokycanska na pohlednicích ze sbírek muzea 15. 10. – 31. 12. Od myšlenky k realizaci aneb divadelní kostýmy a jejich návrhy Návrhy divadelních kostým vetn realizace pro divadlo J. K. Tyla v Plzni – práce 13 výtvarník z posledních dvou desetiletí 12. 11. – 31. 12. Svt betlém Pednášky 26. 2. PhDr. Jaroslav Malík: Od Sokrata k Freudovi aneb historie uchování dobré mysli a duševního zdraví 26. 3. Šebastián Šulc: Národní parky severozápadu USA – s diapozitivy Známý cestovatel nás provede nejzajímavjšími národními parky 30. 4. PhDr. Václav F. Chvátal: Židovský hbitov – kamenný archiv seznámení s výsledky nkolikaletých výzkum vnovaných opomíjeným památkám v krajin 28. 5. Mgr. Václav Zdráhal: Jak se mnil pohled na eskoslovenské legionáe Pohled na rzné období innosti legií 18. 5. Mgr. Karel Foud: Lidový d m na Rokycansku a Plzesku 24. 9. Mgr. Štpán Rak: Trilobiti – vládci pravku 22. 10. RNDr. Karel Wolf: Namibie, píroda a historie – s videofilmem Cestovatel nás zavede do nitra erného kontinentu za poznáním pírodních krás 11. 11. David Koutský: 77. skotský regiment Vojenské muzeum a Klub vojenského muzea na demarkaní linii v Rokycanech Vojenské muzeum je zamené na vozidla a bojovou techniku, výzbroj a výstroj s. armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a nmecké branné moci v posledních letech II. svtové války, doplnné výzbrojí a výstrojí SLA. Vnitní expozice je tvoená ukázkami stejnokroj, výstrojních souástí a znehodnocených runích zbraní. Venkovní expozici tvoí více než 100 kus automobilní a dlostelecké techniky vetn tank a další tžké techniky. Klub vojenského muzea se zamuje pedevším na záchranu historické ale i souasné vojenské techniky, na spolupráci s muzeem, armádou a eskoslovenskou obcí legionáskou, dále na osvtovou innost ve vojenské historii naší republiky. Mezi nejdležitjší aktivity patí spolupoadatelská innost na akci BAHNA, kde klub zajiš uje a obsluhuje vojenskou techniku do statických a bojových ukázek. Další veejnosti dobe známé akce jsou oslavy osvobození v Plzni, Postekov, Praze a Den veterán v Rokycanech. Klub pedvádí vlastní i muzejní techniku a uniformy na mnoha vzpomínkových akcích v celé republice i zahranií. 49

Státní archiv v Rokycanech editelkou je PhDr. Hana Hrachová, PhD. innost Státního okresního archivu v Rokycanech se v roce 2009 ídila schváleným plánem práce. V rámci pedarchivní pée archiv projednal v pti pípadech zabezpeení dokument a archiválií zanikajících pvodc podle §93 zákona . 499/2004 Sb. Prbžn byla také poskytována metodická innost týkající se vedení spisové služby u Obecních úad Basy a Strašice a Mstských úad Hrádek, Mirošov a Mýto. U kontrolovaných subjekt nebyly shledány zásadní nedostatky, archiv následn provedl také mimoskartaní ízení. Celkem bylo uskutenno 6 výbr archiválií a 24 v mimoskartaním ízení. Pevzaty byly pedevším písemnosti z innosti samospráv. Celkem se do archivu dostalo 48,47 bm nových písemností. Zrušen byl fond Sbírka duplikát matrik o rozsahu 4,5, který byl delimitován do SOA v Plzni. Ze zajímavých pírstk lze jmenovat nap. kroniku Vejvanova z let 1996 – 2003 vetn píloh. Archivu byla pedána také pozstalost dr. Jaroslava Vyichla, bývalého editele Studijní a vdecké knihovny Plzeského kraje a zárove radnického obana. Osobní fond dokládá pedevším innost radnických ochotník, jejichž elným pedstavitelem byl. V prbhu roku byly prostednictvím Národního archivu v Praze pevzaty písemnosti bývalého Likvidaního fondu mnového kraje, které byly roztídny a tvoí vtšinu pírstk k fondm kampeliek, spoitelen a záložen z ady míst okresu. Státní oblastní archiv pedal SOA v Rokycanech také vtší množství matriních doklad, které byly zpracovány jako pírstky k jednotlivým farním a dkanským úadm, dále celý fond Hospodáského a skladištního družstva, s.r.o., Rokycany. Svazek písemností pedal archivu také Státní okresní archiv Plze-jih se sídlem v Blovicích. Inventarizace se v roce 2009 zkomplikovala vzhledem k velkému pírstku fotografií z Mstského úadu v Hrádku – tém 5 tisíc kus. V tomto roce se ješt podailo uzavít inventarizaci fond mstských národních výbor z Rokycan a Mýta. Bhem následujícího roku bude dokonena inventarizace již rozpracovaných fond MNV Radnice, Mirošov a Zbiroh. Velkou pomocí pi zpracování archiválií byla plroní praxe frekventantky administrativního kurzu poádaného Akademií J. A. Komenského v Sokolov ve spolupráci s Úadem práce v Rokycanech – zpracovala 19 fond menších škol. Ve stejné praxi pokraovala Ivana Krýslová, která uspoádala nkteré fondy MNV. Mimo to kratší praxe v archivu vykonaly dv studentky Stední odborné školy profesora Švejcara v Plzni a o prázdninách student Jihoeské univerzity Petr Zárobský. Pomrn znaný zájem o regionální prameny pilákal adu badatel, bylo zaznamenáno 467 badatelských návštv, badatelský list vyplnilo 82 badatel. Zájem byl pedevším o kroniky, fotografie a mapy. Nkolik student erpalo z archivních pramen materiál pro své diplomové práce. Archivái vyhotovili celkem 148 rešerší a výpis pro úední a soukromou potebu žadatel. V archivu probíhala výuka historického semináe student gymnázia, kteí mapovali osudy student gymnázia za druhé svtové války. Z archivních fond se zapjovaly materiály vtšinou pro poteby úad, samosprávy i jiných archiv. Archiv spolupracoval rovnž s Rokycanským deníkem a Podbrdskými novinami. editelka pracovala jako lenka komise pro organizování oslav 900. let msta Rokycany, k této píležitosti pipravila knihu Rokycany 1110 – 2010. Dále se podílela na píprav soutže pro žáky 4. – 9. tíd s názvem Plavba staletími, která byla zahájena v íjnu 2009. Bhem roku pracovala na zajiš ování programu pro oslavy 900 let Rokycan v roce 2010, bylo domluveno konání pti odborných pednášek, pipraveny plakáty a pozvánky. Po nkolikaleté odmlce byl 13. íjna uspoádán seminá kroniká okresu Rokycany, který byl hojn navštíven. Na seminái byli kronikái vyzváni k úasti v soutži vyhlášené Plzeským krajem o nejlepší kroniku kraje. Na slavnostním vyhodnocení 8. 12. 2009, kterého 50

se zúastnila editelka archivu, byly ocenny tyi obce z území okresu Rokycany, piemž Strašice zvítzily v kategorii obcí nad 500 obyvatel. V roce 2009 pokraovalo také doplování archivní knihovny, která nyní ítá 13 964 svazk. Do programu Clavius zaneseno 981 knih, 37 periodik a 872 komplet periodik. Ve spolupráci se SOA v Plzni digitalizováno 36 vedut, celkem 13 kronik bylo pevedeno do elektronické podoby se SOA v Tachov. V konzervátorské díln Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týn byly zrestaurovány 4 knihy a poškozený aktový materiál. Ve spolupráci s Janem Jedlikou bylo obnoveno 211 sklenných negativ a zárove provedena jejich digitalizace. editelka archivu se podílela na innosti poradních komisí editele SOA a vyuovala na katede historie na Pedagogické fakult v Plzni. tyi archivái prezentovali archiv na podzimním seminái západoeských archivá v Lublin, stejn jako na 13. konferenci archivá R v Brn. V závru roku došlo v souvislosti se závry kontroly majetku k peíslování objektu, nová adresa je nyní Jeabinová 1043. Hvzdárna Je píspvková organizace zízená Plzeským krajem, editel Karel Halí. Hlavním úkolem hvzdárny je seznamovat zájemce s astronomií a ostatními píbuznými obory a popularizovat je. Na hvzdárn je zavedena tradice pozorovacích tvrtk, kdy veejnost mže navštvovat hvzdárnu, sledovat noní oblohu, získat další poznatky a novinky z astronomie a píbuzných obor. Pracovníci hvzdárny nabízejí všem typm škol rzné výukové poady. Jsou sestaveny tak, aby v souladu s osnovami pimeným zpsobem doplovaly a pedvádly moderní pedstavy o planet Zemi, slunení soustav a vesmíru. Uplynulý rok 2009 byl rokem, kterému byla podízena ada poádaných akcí. Za zmínku stojí Meisserovský maratón, poádaný ve dnech 20. – 21. bezna, Dovolená s dalekohledem ve dnech 14 – 21 srpna. Jako nejvýznamnjší kci je teba vyzvednout dvoutýdenní expedici za úplným zatmním Slunce, která se konala na konci ervence v ín. Louení s letním asem. Pracovníci hvzdárny pipravili originální akci na rozlouenou s letním asem ze soboty 24. na nedli 25. íjna. Djištm byla hvzdárna, zaali v pravé poledne, kdy akci zahájili a pedstavili, zaalo se prohlídkou celé hvzdárny, následovaly vzpomínky na cestu do íny, sledování planet a hlavn symbolické uložení asu k ledu. O pl páté se uskutenila pednáška o dalekohledu, o které promluvil pracovník pražské hvzdárny, následovalo pozorování oblohy, bylo pipraveno i promítání. Po noním maratónu ráno pohlédli na Venuši. Akce byla zakonena v nedli v poledne, díky asovému posunu trvala ptadvacet hodin. D m dtí a mládeže Zizovatelem domu dtí a mládeže je Krajský úad Plzeského kraje, editelem je Karel Vodika. Jeho hlavním úkolem je souste ovat dti a mládež a zajiš ovat jim využití volného asu po stránce zájmové i po stránce výchovné. Nabídka innosti a zábavy je rznorodá, každý chlapec nebo dívka si mže vybrat kroužek podle svého zamení a zálib. Zájmová innost pravidelná: Zájmová innost pravidelná je hlavní souástí výchovného procesu. V letošním školním roce pracovalo 68 zájmových útvar s potem 884 len. Ukázka nabídky jednotlivých zájmových útvar: Oblast sportu: Karate, Vodáci, Sport a turistika, Volejbal, Veejná škola bruslení, Lední hokej, Fotbalová pípravka, FK Kohouti, Break Dance. Hlavní vedoucí: Karel Vodika. Pírodovda: Brontosaui, Lezení na stn, Klub deskových her, Sportovní stelba, Ochrana pírody, Plastikoví modelái. Hlavní vedoucí: Daniel Šatra. 51

Estetika a jazyky: Nmina, Anglitina, Výtvarný kroužek, Kurzy keramiky, Kurz šití, Hrajte si s námi, Tvrí a dramatický kroužek, Divadelní kroužek, Palikování, Mateský klub. Hlavní vedoucí: Marie Moulisová. Tanení: Rokytka, Rokytika, Sluníko, Hejhálek. Hlavní vedoucí: Jana Frühaufová, velmi aktivní Zdenk Vejvoda. Technický: rzné kroužky pro práci s poítai. Soubory Rokytka, Sluníko Rokytka – soubor, který reprezentuje msto Rokycany v republice i v zahranií. Jeho vystoupení jsou velice etná: je možno se s ním setkat na rzných folklorních slavnostech a také pi píležitostných oslavách v okolních mstech. Vedle tohoto nejstaršího souboru postupn vznikly další odnože – v souasné dob soubory Sluníko, Hejhálek, dv muziky. Soubor Sluníko si vede velmi dobe, známý je z vystoupení ve Strážnici, na Slovensku a jinde. Na výbornou se letos pedvedl na oslavách 800. výroí první zmínky o partnerském mst Greiz. Na vystoupení do partnerského msta odjeli bez Velké muziky, která byla práv na turné ve Švýcarsku a Rakousku. Malé taneníky a zpváky doprovodila jejich vlastní muzika – Lidová muzika Sluníko, muzikantm je v prmru necelých dvanáct let. Mají nacviený více než hodinový repertoár, propojení muziky, zpvu a tance vyvrcholilo temi malými pásmy: Vandrovala blecha, Za tou naší stodolikou a Dudácká polka, pipravenými speciáln pro Greiz. Našim pátelm se vystoupení velmi líbilo, byla to dobrá prezentace msta. Základní umlecká škola Nejznámjším souborem je pvecký sbor Da Capo, který proslavuje dobré jméno školy již druhé desetiletí. Sbor má dobrý zvuk po celých echách, ale vystupuje i v zahranií. Úinkoval na slavnostech msta, Dnu veterán, spolupracoval s Lions clubem. Nejvíce vystoupení ml v dob vánoc – nkolik vánoních koncert absolvoval nejen u nás, ale i v dalších mstech. Ped vánocemi pipravili vánon ladný koncert všech tí pveckých sbor: nejstarší Da Capo, Ještrky a nejmladší Pípravný dtský sbor. Úspšný je také soubor mažoretek. Úspchy dtí: Reprezentace ve výtvarné soutži Cestou dvou bratí. Dvanáctiletá Anika Š áhlavská z našeho msta reprezentovala Základní umleckou školu a vyhrála druhé místo na tvrtém roníku výtvarné soutže pro dti prvního stupn, která se konala v rámci oslav státního svátku Cyrila a Metodje na Velehrad. Za obraz, který nazvala Vyuování za doby Cyrila a Metodje obdržela diplom z rukou paní Livie Klausové. K oblastem, v nichž škola vzdlává, pidala od nového školního roku i divadlo. Prvním krkem bylo založení divadelního kroužku, jeho vedoucím se stala Pavla Vitingerová. Kroužek má mít dv vkové kategorie: mladší - dti ve vku od 6 – 11 let, starší ve vku 12 – 18 let. Cílem kroužku je také pedbžn ovit zájem o literárn dramatické oddlení, jehož otevení pipravuje škola na píští rok. Smíšený pvecký sbor Cantate Provozovatel: Smíšený pvecký sbor CANTATE, jednatel Václav Kouba. Jde o pvecký sbor dosplých, kteí se scházejí ke zkouškám jednou týdn v prostorách muzea. Sbor je dobe známý v celém regionu, vystupuje na rzných kulturních slavnostech okolních 52

obcí a mst, podílí se tak i na propagaci našeho msta. V Rokycanech pravideln vystupuje na slavnostech Setkání pod rokycanskou vží a samostatných koncertech, poádaných v kostele Panny Marie Snžné. Tradiní je jejich vystoupení v období vánoních svátk, eskou Rybovou mší vánoní dlají každý rok poslucham radost. Zcela mimoádnou akcí byl letos jejich slavnostní koncert v Týnském chrámu v Praze. / Viz Kronika, kapitola II, Události ve mst./ Harcíi z Rokycan Šermíské sdružení Harcíi, vedoucí Dalibor Neumaier. Sdružení tvoí 7 muž a 1 žena. Scházejí se k provozování historického šermu, výsledky svého umní pedvádjí v letních msících na rzných slavnostech na hradech Rokycanska a Plzeska, v našem mst zpestují programy Dne dtí, Hamernického dne, Setkání pod rokycanskou vží. Jsou hlavními aktéry akce „Pasování prvák na rytíe ádu tenáského“ v knihovn. Lions club Rokycany Koncem minulého roku oslavil LC ROKYCANY deset let své úspšné práce, naplováním svého motta „WE SERVE“ /Sloužíme/. Jejich akce mají povzbudit kulturní život ve mst a získané finance vnovat zdravotn postiženým a jinak potebným. Pro letošní rok vydali mimoádn úspšný nástnný kalendá s malbami Rokycan a blízkého okolí od Miroslava Kozlíka. Ze získaných prostedk se rozhodli okamžit pomoci postiženým pi bleskových povodních a hned 3. ervence odeslali do mstyse Hustopee na Bevou, kde živel napáchal znané škody, finanní pomoc ve výši deset tisíc korun na nejnutnjší poteby a pomcky pi asanaci píbytk. Jejich píspvek dostal i Ústav sociální pée ve Zvíkovci. Koncem roku pispli mstu Rokycany 5 000 K na provedení studie Librovy stavby na mstském koupališti, na její popularizaci pracují již adu let. Sdružení pro obnovu památek Rokycan a okolí Na den 23. kvtna pipravili tématický osvtový zájezd v oboru kulturních památek pod názvem Neznámé Brdy a Strašicko. Ing. arch. Jan Soukup pítomné provedl kostelem sv. Václava ve Skoicích, sv. Vavince ve Strašicích, Mgr. Makaj piblížil bývalý klášter Teslíny, hrad Valdek, František Kub lovecký zámeek Ti trubky, seznámili se s dalšími místy, o kterých se hovoilo v souvislosti s budováním radaru. Oblastní charita Dne 24. kvtna se konalo slavnostní uvedení projekt Oblastní charity do provozu. Pracovnice zorganizovaly slavnostní požehnání nov vybudovaných objekt – Domu s peovatelkou službou sv. Pavla v Kozlerov ulici a Sociáln terapeutických dílen a stacionáe Pohodika v ulici Dlostelc, které provedl biskup Mons. František Radkovský. Na tuto slavnost byli pozváni pedstavitelé msta i obané, kteí se mohli seznámit s dosavadními výsledky práce a plány, které ve stacionái Pohodika jsou pipravovány. Téhož odpoledne se v Domov pro seniory uskutenil koncert, na programu byla hudba starých mistr.

53

innost sociáln terapeutické dílny a denního stacionáe Pohodika: Dne 25. ervna uspoádali v denním stacionái Pohodika ped svou budovou Léto v duchu indiánském. Celá innost a program byla tímto názvem inspirována – tanec, soutže, pomalované tváe, elenky, náhrdelníky a další ozdoby. Pi kulturních slavnostech Setkání pod rokycanskou vží pracovnice terapeutické dílny mly na námstí prodejní stánek, kde seznamovaly s inností dílny a nabízely své výrobky. Šlo o vkusné doplky nebo obleení – pona, kabátky. S pedstihem zaaly žít adventem, daly se do pípravy adventních vnek a jiných vánoních vcí i dárek. Nco je ureno pro náhodné zájemce, další pímo na vánoní trhy i do obchod. Diakonie Naše okresní msto patilo mezi tyi místa v republice, kam zamíilo benefiní Turné pro nízkoprahové kluby. První z koncert se u nás uskutenil 3. listopadu v sálu CE v Jiráskov ulici v rámci soutžního pedkola pro zaínající skupiny. Zúastnilo se ho sedm kapel, z pedkola byly vybrány pedkapely pro turné hlavních úinkujících - kapely Vypsaná fixa a Xaver Baumaxa. Svým umním posluchae potšila i kapela Kyanid z eského Krumlova. Hlavní koncert se uskutenil dne 18. 12. ve 20 hodin ve velkém sále sokolovny, výtžek turné byl uren na podporu innosti nízkoprahových klub. Celou akci finann zaštitovala Nadace Vodafone R a organizan eská asociace streekwork. ONKO KLUB Jaro zahájily lenky klubu turnajem v kuželkách, v dalším týdnu pišla na adu odborná zdravotnická pednáška, dále uspoádaly týdenní ozdravný pobyt v Železné Rud. Každé úterý mezi devátou a jedenáctou se lenky vnují osvt. Pozvaly všechny zájemkyn do svého sídla v prvním pate basketbalové haly SKB Rokycany. V podobných akcích pokraovaly po celý rok, smyslem jejich akcí je aktivní pístup k životu a vzájemná pomoc. Centrum pro tlesn postižené Územní organizace Svazu diabetik R v Rokycanech uspoádala dne 14. listopadu již tetí roník akce Mením ke zdraví. Obané byli pozváni, aby si pišli nechat zmit hladinu cholesterolu a glykémie, krevní tlak, tlesný tuk a citlivost konetin. Po celou dobu byla pítomna dietní sestra z Fakultní nemocnice v Plzni, která na dotazy velice ochotn odpovídala. Letos byl navíc pítomen i psycholog Jaroslav Linka, o jehož pomoc byl rovnž veliký zájem. Návštvník pišla celá ada a to nejen tch nejstarších, poadatelé mohli být se zájmem a úrovní spokojeni. Dne 24. listopadu Centrum pro zdravotn postižené zorganizovalo v sále Stelnice další pravidelnou a populární akci Den pro zdraví. Byla spojena s výstavou a možností nákupu zdravotnických a rehabilitaních pomcek a sociálním poradenstvím. Nabídka byla opravdu široká, pijeli vystavovatelé z celé republiky, ale i místní. Organizátoi se snažili, aby píchozí získali informace o zdravém životním stylu i povdomí o ochranných zdravotních pomckách, které mohou podstatn ovlivnit reálný život postiženým. Nejvtší pozornost vzbudila ukázka výcviku vodících a asistenních ps. Bylo zde možné pedvést úpravy automobil pro tlesn postižené. Návštvníci se seznámili s rznými potravinovými doplky, biopotravinami, dia sladkostmi, mli možnost nákupu jablek a podobn. Probíhala ochutnávka aj, celozrnného a bezlepkového domácího peiva. Provádlo se i mení krevního tlaku a tuku. lenky ONKO klubu mly pro píchozí rady i nabídku kompenzaních 54

pomcek. V rámci výstavy se pedvedli i lenové klubu Korálky, svými výrobky ukázali, kolik radosti druhým navzdory nepízni osudu umí pinášet. Celia club Sdružuje necelou desítku žen, které se souste ují na osvtu a vysvtlování problematiky onemocnní celiatik, seznamují veejnost s dietou i potížemi tch, kteí jsou na tuto dietu odkázáni, poádají asté výstavy s nabídkou bezlepkového peiva. Známou propagátorkou je Jana Sovadinová, která se svou skupinou pedvádí své výrobky všude tam, kde je to možné – nap. na akcích velikonoce v muzeu, týden knihoven, vánoních trzích, Dnu zdraví, jejich innost je mezi našimi obany známa. eský svaz ochránc pírody eský svaz ochránc pírody je nejvtší nevládní organizací, v eské republice sdružující zájemce o ochranu pírody a trvale udržitelný rozvoj. V Rokycanech má sídlo ve Švermov ulici, odpovdným vedoucím je Pavel Moulis. V roce 2009 mla organizace kolem 225 len, z toho byla polovina dtí. Provádli rozmanitou innost, která je pedevším zamena na práci s mládeží. K nejdležitjším akcím patily: provedení jarního úklidu Strán v Husových sadech, podzimní výsadby strom, záchrana voln žijících živoich. Krom toho se napíklad vnovali i pozorování opeenc pi podzimních tazích. Organizovali sbr suchých lesních plod, starého peiva a starali se o dokrmování lesní zve i ptactva v kruté zim. Svj zájem obracejí pedevším k mládeži, vedou je k ochran pírody a péi o životní prostedí. Junák – svaz skaut a skautek eské republiky, stedisko RARÁŠEK, Skautská 1117 Stedisko má své sídlo v klubovn v ulici Skautská, areál je nazývaný „Skautská louka“. Statutární zástupce Tomáš Šach. V roce 2006 mli organizováno 49 dtských len, další desítka byla dtí neregistrovaných, dosplých bylo celkem registrováno 58 len, z nichž ást je již v dchodovém vku. Skauti vykazují rznorodou innost, jsou zameni pedevším na smysluplné využití volného asu dtí a mládeže, vedou je k lásce a ochran pírody a k dalšímu vzdlávání. Ukázka z innosti: dne 4. záí uspoádali zajímavou akci „Pohádkový svt na Skautské louce. Byl vyplnn spoustou soutžních disciplin a her, kterými úastníky provedli nejrznjší pohádkové postavy. Bylo pipraveno i malé oberstvení a pro ty nejšikovnjší i njaká odmna. V sobotu 21. listopadu si v sále Skautského domova pipomenuli 20. výroí obnovení Junáka. Krom pipomínky obnovy skautingu ped dvaceti lety byly také pipravené kroniky, zápisníky, fotografie a další památky vztahující se k uplynulé innosti. Protože organizátoi se pedem obrátili se žádostí na své leny, aby pispli do této ásti oslav, sešel se zde opravdu zajímavý materiál. Na programu krom vzpomínání byl také dotazník o rokycanském skautském stedisku a volná diskuse s pohoštním. SPORTOVNÍ ŽIVOT Organizování sportovního života je pro jednotlivé sportovní kluby stále více složitjší. Zvyšují se náklady na provoz tlocvien a hiš , ada sportovních hal dožívá a nutn potebuje rekonstrukci, chybí však jakékoliv penžní prostedky. Zvyšují se požadavky na vybavení sportoviš náiním i potebným zaízením, rostou náklady na zápasy, cestovné, rozhodí. Nejpednjší kluby nejsou schopny po finanní stránce udržet své družstvo v nejvyšší soutži, 55

v obav, že nebudou mít na soutž dostatek finanních prostedk radji odcházejí do krajské soutže. S tžkou finanní situací zápasí jak se dá. Vtírá se otázka: Jak to pjde takhle dál? Hokej Hokej u nás v minulém roce provozovaly dva kluby: Hokejový klub Pr mstav Develop o.s. Pedseda správní rady Ing. Pavel Liškutín. Po velmi úspšné sezon 2007/2008, kdy mužstvo zvítzilo v základní ásti II. ligy R, ale poté neusplo již v I. kole play off byla následující sezona velmi nároná a tžká. Klub opustil generální partner a hokej u nás se ocitl ve velmi svízelné finanní situaci. Mužstvo sice zaalo soutž velmi dobe, ješt po 12 kolech bylo v absolutní špice II. ligové soutže, s adou úsporných opatení došlo v klubu k výkonnostnímu poklesu, mužstvo se propadlo do druhé poloviny II. ligové soutže. Ped zaátkem nové soutže rozhodlo vedení klubu, že A mužstvo nepihlásí do celorepublikové soutže v obav z nenaplnní klubového rozpotu. Mužstvo se pihlásilo do krajské ligy, kde je rozpoet podstatn nižší než ve II. lize. V souasné dob vede suverénn krajskou ligu, kolektiv má plný poet bod, nepoznal hokost porážky, nepochybn smuje do kvalifikaní soutže o postup do II. ligy R. Družstvo junior , které startovalo v I. lize R muselo být rovnž z ekonomických d vod v pr bhu soutže odvoláno z republikového soutže, soutž byla pevedena do Benešova. Vzhledem k tomu, že mužstvo junior má v Rokycanech i HC DDM Rokycany šlo rozhodnutí smutné, ale nutné. Lze jen doufat, že v hokeji v našem mst dojde ke konsolidaci nejen hráské, ale i finanní a nastanou v našem mst lepší asy. Sportovní klub Policie Rokycany – oddíl ledního hokeje Byl založen v roce 1996, kdy se stal úastníkem nov založeného peboru muž. V sezón 2007/2008 a 2008/2009 se družstvo umístilo vždy na tvrtém míst krajského peboru. Kádr hrá SKP tvoí vtšinou hrái z okresního msta, na dresech mají logo SPK ROKYCANY, poet registrovaných žák je ticet. Hrái Bedná, Koukolík a Hanzlík jsou trenéry žákovských družstev Rokycan, ímž se podílejí na výchov hokejist msta. innost mužstva je financována z velké ásti samotnými hrái a funkcionái mužstva. Jedná se o náklady za pronájem ledové plochy a odmny rozhodím. Cestovné na zápasy si hrái hradí sami. Fotbal Hlavní událostí celého roku bylo dokonení rekonstrukce travnaté plochy. Akce, která byla zahájena 27. íjna .2008, byla finann realizována z rozpotu Krajského úadu Plzeského kraje a msta Rokycany. Celé dílo bylo dokoneno 30. ervna 2009 s tím, že zahájení bylo investorem ureno na záí, slavnostn se uskutenilo pi slavnostech Setkání pod rokycanskou vží. FC Rokycany má celkem 10 družstev, z toho 3 družstva muž, 3 družstva dorostu, 4 družstva žák s celkovým potem 183 hrá . Jednotlivá družstva hrála v tchto soutžích: Muži „A“ krajský pebor, muži „B“ I.B tída, stará garda okresní soutž. Dorost „starší“ divize R, dorost „mladší“ divize R. Žáci starší „A“ krajský pebor, žáci starší „B“ krajská soutž. Žáci mladší „A“ krajský pebor, žáci mladší „B“ krajská soutž. 56

Fotbalový klub Kohouti Provozovatelem je FK Kohouti, pedsedou Klement Kanaloš. Je to mládežnický sportovní oddíl se zamením na kopanou pro chlapce ve vku 5 –12 let. Pracuje zcela samostatn v úzké spolupráci a návaznosti na FC Rokycany, ligová družstva žák. V letošním roce ml šest družstev s celkovým potem 90 len, z toho okresní soutž hrálo 70 žák, mstský pebor 25 žák. Družstva se zúastovala i soutží poádaných eskomoravským fotbalovým svazem v rokycanském a plzeském regionu. Klub má uzavenu smlouvu s Fotbalovým klubem FC Rokycany, pro který vychovávají hráskou základnu v žákovských soutžích. Házená Veškerá innost oddílu házená byla zamena na využití volného asu oban, zejména mládeže. V házenkáské hale trénovala i mládež se zamením na florball. Také zde probhl turnaj základních škol. V roce 2008 se jim podailo provést výmnu palubové podlahy, každoroní opravy zniené podlahy již nestaily. Na výmnu si vzali úvr od S ve výši 500 tisíc korun, jehož splácení znan zatížil provozní rozpoet. Oddíl házená organizoval v roce 2009 sportovní innost ty družstev: Minižáci – 12 žák, trénovali dvakrát týdn Mladší žáci – 14 hrá, hráli Západoeskou ligu mladšího žactva, týden v srpnu soustední Dorost – 16 hrá, hráli celostátní II. ligu Muži – hráli celostátní II. ligu, úastnili se republikových turnaj. Basketbal Klub házené ml pt družstev a to dv družstva muž a ti družstva mládeže. Družstvo muž „A“ hrálo II. ligu, v sezon 2008/2009 se umístilo na druhém míst II. ligy. Muži „B“ hráli I. tídu Plzeského kraje, umístili se na 7. míst. V srpnu 2009 udlali nábor nejmladších minižák, získali 8 len. V srpnu 2009 probhlo každoroní letní soustední pro nejmladší žáky v Žihli. Ve stejnou dobu probhl i nábor žáky – získali 22 nových hráek. V prbhu listopadu 2009 se konal turnaj nejmladších žák. Basketbalový klub má ím dál vtší ekonomické potíže s udržením basketbalové haly, v msíci íjnu proto vedení klubu nabídlo mstu Rokycany, aby si halu pevzalo a provozovalo ji samo. Nabídka se zvažovala, návrh mlo rozhodnout zastupitelstvo msta. Protože hala je ve stavu, který by poteboval znané investiní náklady, které v souasné dob nejsou v síle msta, zastupitelstvo návrh na pedání neodsouhlasilo. Vedení sportovního klubu bude pi uritých organizaních a úsporných opateních basketbalovou halu nadále provozovat. Volejbal Sportovní innost provozují ve svém venkovním areálu na Ostrvku a v pronajímané hale Gymnázia Rokycany. Výkonnostní volejbal: V kategorii dosplých mají 57 len , tvoí dv družstva žen, ženy „A“ hrají II. ligu žen, v polovin soutže jsou na 5. míst, ženy „B“ soutží v krajském peboru, jsou na 4. míst. V kategorii dtí a mládeže mají 131 len , z toho poetná pípravka, která má 44 len. Tvoí: družstvo kadetek – vybojovaly postup do nejvyšší republikové soutže, kde jsou 57

v souasné dob na 5. míst. Juniorky – vedou krajský pebor a je pedpoklad, že se jim podaí vybojovat postup do 1. ligy. Žákyn bojují v krajském peboru, v souasné dob na 2. míst s pedpokladem pro píští roník úasti na mistrovství R. Mladší žákyn jsou úastnicemi krajského peboru, tvoí dv družstva, jedno je na 3. míst, druhé na 7. míst. Sportovní kuželkáský klub Sportovní kuželkáský klub je velmi aktivní, celkem má v soutži zapojeno šest družstev muž a žen, z toho v soutži muž bojovala ti družstva nad rámec kraje. Družstvo A obsadilo ve II. KLM šesté místo, družstvo B ve II. KLM obsadilo osmé místo. Nejlepšího výsledku dosáhlo družstvo žen, které obsadilo ve III. KLM tvrté místo. Potšitelná je práce s mládeží, kde pracují se dvma družstvy dorostu. Dále mají družstva dtí, která soutží v Poháru nadjí na krajské i celostátní úrovni a velmi dobe si vedou. V kategorii mladší žáci se v Poháru mladých nadjí Plzeského kraje umístil Pavel Andrlík na tetím míst a v kategorii mladších žáky Adéla Hoanová na 2. míst, Denisa Pytlíková obsadila 1. místo a postoupila na mistrovství republiky do Blanska, kde se umístila na 16. míst. V dorostenecké kategorii se v Krajském peboru umístil Michal Pytlík na 1. míst, Tomáš Pikner na 2. míst a Michal Wohlmut na 3. míst, všichni se zúastnili mistrovství republiky ve Valašském Meziíí, kde dosáhli vynikajících výsledk – Wohlmut 7. místo, Bittner 3. místo a Michal Pytlík se stal mistrem eské republiky dorostu. Byl nominován do reprezentaního družstva a zúastnil se mistrovství svta. V soutžích družstev dorostu se umístilo jedno družstvo v krajském peboru na 5. míst, ve 2. lize dorostu družstvo B se umístilo na 5. míst a družstvo A v I. lize na 4. míst. Pi podzimním náboru se pihlásilo daleko více dtí než pedpokládali, takže zaali pracovat se základnou 22 dtí. Zápornou stránkou innosti jsou vysoké náklady spojené s udržením vysokého potu soutžících, zejména v situaci, kdy dotace v roce 2009 ze státních prostedk byly sníženy o více jak 50 procent. Zrakov postižení sportovci Nevidomí kuželkái si velmi dobe vedli na mistrovství republiky v eské Tebové. Jan Kemeny se stal mistrem republiky, mezi elitní desítku se umístil i Auinger a Fair. Dne 25. íjna uspoádali 17. roník mezinárodního kuželkáského turnaje O putovní pohár msta Rokycan, kterého se zúastnilo trnáct družstev ze ty stát: eska, Slovenska, Rakouska a Nmecka. V dramatickém finále turnaj naši vyhráli, druhý byl nmecký Wolfen, tetí skonila pražská Slavia. Pedání cen se odehrálo v hotelu Bílý lev za pítomnosti starosty msta Jana Balouna. V dalších týdnech pokraovali v prvoligovém tažení: dne 14. listopadu závodili v Brn s Lokomotivou Ingstav, o týden pozdji v naší kuželn hostili Slavii Praha, další týden závodili ve Zlín. Pozadu nezstávají ani nevidomí šachisté. Hrají šachy závodn v mistrovské soutži na Plzesku. Obas se sejdou k hraní šach v dom . 80 na Masarykov námstí. Lukostelecký klub Pevážná ást lukostelecké pípravy probíhala v lukosteleckém areálu Pod Husovými sady. V ervenci 2009 se u nás uskutenil závod prvního kola I. ligy. V záí klub technicky zajistil uspoádání 75. mistrovství eské republiky v terové lukostelb. Poet dosplých 58

26 len, v soutži jednotlivc se zúastují soutží v eském poháru a obsazují pední místa. Poet dtí: celkem 13, rovnž jsou zaazeni do soutží v eském poháru. Tlovýchovná jednota Sokol TJ Sokol pracuje jako základní jednotka eské obce sokolské, hlavní innost sokolského hnutí je zamena na masovost a pístupnost cviení pro širokou veejnost a kulturní vyžití. Celkový poet ádn evidovaného žactva a dorostu je 540 len, týdn je v rámci všestrannosti 13 cviebních hodin, další aktivity mládeže jsou v oddílech florball, gymnastiky, taneního kroužku, kde se trenéi vnují mládeži v prmru 16 hodin týdn. V rámci všestrannosti poádali pravidelné pebory v gymnastice, atletice, plavání a zálesáckých závod zdatnosti. Organizovali pravidelné výlety do pírody, uspoádali dva letní pobytové tábory za úasti 40 dtí z našeho msta. Souástí Sokola je i Divadelní kroužek K. J. Tyl, který pipravuje pohádky pro dti, jednoaktovky pro dosplé, pravideln vystupuje v Klubu komorní kultury v poadech pro školní mládež a v rámci slavností Setkání pod rokycanskou vží. Spolupracovali s mstskou knihovnou na akcích Týden knihoven, Noc s Andersenem, s Muzeem Dr. B. Horáka na akci Noc v muzeu. Desátého íjna od 18. hodin uspoádali celoveerní pedstavení pro dosplé ve velkém sále sokolovny a ve stejném sále dvanáctého íjna od 14 hodin: pohádkovou hru pro dti. V kvtnu se zúastnili pehlídky sokolských divadelních soubor, kde získali zvláštní cenu. Rokycanské veejnosti je známé i smycové trio ve složení: Josef Kunc a Bedich Brož – housle, František Šmaus – viola. Modelái V sídle leteckých modelá zaínají s výrobou unikátního modelu. Jde o hornoplošník Big Lift, který je uren k vleení velkých vtro. Pohonem je šedesátiletý motor o obsahu šedesát kubických centimetr. Na vzniku stroje se podílí Petr Tausig s Petrem Bortelem a dalšími obtavci. Výsledek bude pedstaven v areálu letišt na Memoriálu Míry Forejta. Krom toho pravideln vedou své nástupce na pravidelných páteních schzkách, pod rukama nadšených šikul se rodí jednodušší vznášedla, která venku zalétávají. Stolní tenis Oddíl stolního tenisu si pro svou innost pronajímá sál Gymnázia Rokycany. Pravidelné tréninky mají dvakrát týdn, mistrovská utkání se hrají v sobotu a nedli. lenská základna iní 14 muž a jedno družstvo žák. „A“ družstvo muž hraje krajskou soutž I. tídy a jsou na druhém míst, „B“ mužstvo hraje okresní pebor a bojuje o postup, „C“ družstvo muž hraje okresní soutž I. tídy a družstvo žák hraje okresní pebor. Lehká atletika Je provozována sportovním klubem AC Falcon. Sportovní odvtví a u nás poetn slabší, tradin vykazuje úspšnou innost. Velmi zdailou reprezentací msta bylo poádání I. roníku „Rokycanského krosu“, který byl zárove „Mistrovstvím západoeského regionu“. Medailová umístní z této akce pivezli Diana Mezuliáníková, Jakub Hána, František Babický a Šimon Ekl. Na mistrovství republiky si nejlépe vedla Diana Mezuliáníková – získala v bhu na 800 metr titul dorostenecké mistryn republiky, zvítzila s náskokem tí vtein, dále získala jednu stíbrnou a jednu bronzovou medaili. Další zlato na mistrovství eské republiky 59

získal ve své kategorii v plmaratónu Ján Korytár. Tento závodník krom jiného vyhrál po tvrté plmaratón v nmeckém Karlsruhe, zde si zopakovala pedloský úspch v plmaratónu Hana Rabatová, která obhájila 3. místo. Bez rozdílu kategorií zvítzila v prestižním bžeckém seriálu „Zátopkv týden“ /5 a 10 km, maratón/ Zlata Lukášová. Dobrou výkonnost potvrdila veteránka Jaroslava Popovová tvrtým místem na mistrovství svta do vrchu v oblasti Kralického Snžníku. Další bžci – Špitálník, Babický, Fri, Rázková se zúastnili ady závod v krosech, na silnici i na dráze, v nich z vtší ásti obsazovali medailová místa. Zaátkem msíce ervna navštívilo sportovní areál kvarteto hokejových hvzd Špaek, Straka, Vosták, Andršovský, kde se pod vedením Michala Šchy vnovali zlepšování fyzické kondice. Michal Šcha se v souasné dob podílí na kondiním stavu hokejist HC Plze. Klub eských turist Každoron sestavuje na všechny msíce v roce kalendá výšlap, které jsou pravideln obsazovány mladými i seniory – milovníky turistických pochod. Píklad jedné akce: Rokycanskem na kole V sobotu dne 23. srpna se uskutenil 28. roník cykloturistického výšlapu kouzelným krajem kolem Brd. Organizátory byli nadšenci ze Sokola Dobív. I když ráno hust pršelo, na start se dostavilo 147 cyklist, nejvzdálenjší úastník dorazil z Brna, nejstarším byl osmdesátiletý Bohumír Hynek. Organizátoi pipravili pt tras, nejpopulárnjší bylo padesát kilometr pro jezdce na horských a trekových kolech. Vyvrcholením celé akce byla tombola v areálu Václava Svobody, díky sponzorm si odvezlo rzné pozornosti sedmdesát muž a žen. POLITICKÝ ŽIVOT eská strana sociáln demokratická Pedsedou okresní organizace je František Brožík, funkci pedsedy místní organizace vykonával Jií Ajšman, pozdji F. Brožík. V komunálních volbách v listopadu 2006 byli do mstského zastupitelstva zvoleni ti zastupitelé, v tomto roce pracovali ve složení Mgr. Hana Jedliková, Ing. Stanislav Suda, Oldich Kožíšek. Ve volbách do krajského zastupitelstva byli za celou naši oblast zvoleni: František Bláha, Basy, Václav Koubík, Hrky a Jan Neoral, Trokavec. Komunistická strana ech a Moravy Funkci pedsedy okresního výboru v roce 2009 vykonával nový pedseda Karel Šmejkal. V zastupitelstvu msta stranu zastupují ti zastupitelé: JUDr. Zdeka Lišková, František Pavelek, Jií Zajíek, do krajského zastupitelstva byla zvolena JUDr. Zdeka Lišková.

60

Kes anská demokratická unie – eská strana lidová V zastupitelstvu msta nemá strana v tomto období žádné zastoupení, jedna lenka pracuje ve výchovn vzdlávací komisi, jedna v bytové komisi. Obanská demokratická strana Pedsedkyní místní organizace je Ing. Eva Nosková, funkci pedsedy okresní organizace zastává Ing. Miroslav Jaroš, který v období 2004-2008 pracoval jako radní pro dopravu Plzeského kraje, v souasných krajských volbách byl Ing. Jaroš zvolen pouze jako len krajského zastupitelstva. Senátorem za náš volební obvod je od roku 2000 MUDr. Ludk Sefzig. V zastupitelstvu msta má strana osm zastupitel, Ing. Jan Baloun je starostou, Ing. Jaroslav Mráz místostarostou. Z akcí, které ODS uspoádala, byl nejzdailejší Koncert duchovní hudby v kostele sv. Vavince ve Strašicích, konaný na strašickou pou . Strana pro otevenou spolenost Pedsedou místní a okresní organizace je Ing. Petr Hlávka. Pro komunální volby spolu s nezávislými kandidáty vytvoili volební seskupení „Pro naše Rokycany“, ve volbách získali 6 zastupitel – z toho Marie Hlávková vykonává funkci I. místostarostky. V prbhu roku uspoádali v Klubu komorní kultury besedu s obany, kde odpovídali na dotazy, pipomínky a podnty. Vznik dvou nových politických stran Bhem msíce prosince vznikly v našem mst dv nové politické strany: TOP 09 V rámci republiky byla strana založena v msíci srpnu, pedsedou je senátor a bývalý ministr zahraniních vcí Karel Schwarzenberg, místopedsedou je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Krajským lídrem se stal Jaroslav Lobkovicz. Dne 1. prosince byla v Rokycanech založena místní organizace TOP 09, jejím pedsedou se stal Demeter Jurista, místopedsedou Pavel Adamec a lenem výboru Libor Marek. Strana práv oban Nejvýznamnjším pedstavitelem nové strany je expedseda vlády Miloš Zeman. Pedseda pípravného výboru této strany v Rokycanech pozval všechny zájemce na ustavující schzi místní organizace, která se konala 22. prosince v 18 hodin v pohostinství Železná. Zúastnil se jí i krajský koordinátor Vladimír Gabriel. Tetí vznikající stranou, která je pedmtem zájmu hromadných sdlovacích prostedk, je strana s názvem Vci veejné - zakladatelem je noviná Radek John, má již své zastoupení v Plzni, u nás do konce roku strana založena nebyla.

61

CÍRKEVNÍ ŽIVOT V našem mst jsou zastoupeny tyto církve: Církev ímskokatolická, Rokycanv sbor eskobratrské církve evangelické, Církev eskoslovenská husitská, Pravoslavná církevní obec v Rokycanech. Církev ímskokatolická Správcem farnosti je pan viká PhMgr. Jaroslav Hlle, druhým knzem je PhMgr. Robert Bergman a dalším knzem je Mikhaylo Cherevatyy. Krom rokycanské farnosti mají ješt na starosti farnosti v Mirošov, Mýt, Hrádku – Chylicích u svatého Jakuba, Strašicích, Oseku, Ejpovicích, kam jezdí sloužit mše svaté. Církev eskobratrská evangelická Bohoslužby jsou vykonávány v modlitebn sboru v Jiráskov ulici, kterých se zúastuje pravidelný okruh vících. Faráem je Ondej Pellar. Ostatní místnosti sboru slouží neziskové organizaci Diakonie. Nkolik let pracuje farní sbor, tvoí ho hlavn mladí, je využíván jako doprovod pi bohoslužbách, dále k poádání nkolika koncert pro veejnost. Krom farního sboru vystupují na koncertech i pozvaní hosté. Známé jsou i adventní koncerty. Farní sbor a msto Rokycany uspoádali dne 2. kvtna úspšný koncert barokní a renesanní hudby pod názvem Tre Fontane – trio zobcových fléten. Dne 3. prosince ve spolupráci s Filmovým klubem Rokycany pozvali do modlitebny známého hudebního publicistu Jiího erného, který vystoupil v poadu „Od sametové revoluce k…“. Církev eskoslovenská husitská Farákou církve je Mgr. Jaroslava Švábová, pedsedkyní rady starších je Libuše Nmeková. Církev sídlí ve stejném objektu jako eskobratrská církev evangelická, bohoslužby se slouží v jinou dobu, termíny jsou uvedeny s pedstihem na vývsce sboru. Bhem roku rovnž poádají pro své vící i veejnost nkolik koncert. Pravoslavná církevní obec v Rokycanech Duchovní správce pravoslavné církve je Jer. David Dudáš, v ele jsou lenové Rady starších. Tato církev byla u nás ustanovena asi ped šesti lety, kdy jí katolická církev darovala kostel Nejsvtjší Trojice, který nevyužívala. Letní tématické veery v Pravoslavném chrámu Svaté Trojice v Rokycanech Na oslavu tystého výroí od založení chrámu Svaté Trojice uspoádala Pravoslavná církev letní tématické veery. Na jejich zahájení v nedli 28. 6. od 18. hodin vystoupil vzácný host arcibiskup pražský, metropolita eských zemí a Slovenska vladyka Kryštof s tímto programem: 18.00 – 18.30 hodin pednáška na téma: Život jako dar, jak nalézt jeho smysl?“ 18.30 -19.10 hodin diskuse k pednesenému tématu. lenové církve se o svj svatostánek starají, drobnými úpravami jej každoron vylepšují.

62

VII. ŠKOLSTVÍ Školství v našem mst bylo v roce 2009 zastoupeno školami mateskými, základními, stedními. Zizovatelem mateských a základních škol je Msto Rokycany, zizovatelem Základní školy v echov ulici p. 40 (díve zvláštní škola), Základní umlecké školy a stedních škol je Krajský úad Plzeského kraje. MATE SKÉ ŠKOLY Mateská škola Rokycany, U Saské brány, píspvková organizace, Tebízského 224 editelkou je Olga Zíková, zástupkyn editelky Iveta Nosková. Má dv místa výkonu vzdlávání a služeb: pracovišt Tebízského 224 Poet tíd 4, poet dtí 100, z toho dívky 44. K budov patí i pilehlá zahrada, pln dtmi využívána. Provoz je od 6 do 16 hodin. Vypracované tídní plány využívaly publikaci „Barevné kamínky“. Zájmové aktivity byly zameny na seznamování a první krky s anglickým jazykem. pracovišt Raisova 829 Poet tíd 3, poet dtí 75, z toho dívky 38. Každá tída má svj znak a název: Berušky, Sluníka, Dráci. Bhem školního roku probíhala ve škole rozsáhlá rekonstrukce, která bude ukonena až v roce 2010. Výuka probíhala za složitjší organizace práce, bylo teba vzájemné pizpsobivosti a maximální ohleduplnosti. Je teba pochválit celý uitelský kolektiv za zvládnutí všech úkol, ale i pochopení rodi. Svým programem se škola zamuje pedevším na oblast estetické výchovy, velká pozornost byla vnována výchovám výtvarné, pracovní, hudební a tlesné. Ve škole je keramická dílna, kterou dti pravideln využívají ve výchovném procesu v rámci jednotlivých tíd. Práce v keramické díln dti baví, je radost je pozorovat s jakým zaujetím pracují. Další zájmové aktivity: veselé pískání – hra na flétnu, výtvarné hry – rozvoj dtské kresby, keramický kroužek – tvoivý pístup k práci s hlínou. Mateská škola Rokycany, píspvková organizace, Školní ul. 642 editelkou školy je Eva Blechová, zástupkyní editelky je Bc. Marie Vinšová. Má ti místa výkonu vzdlávání a služeb: pracovišt Školní 642 Poet tíd 3, poet dtí 82, z toho dívek 48. Speciální tídy 2, poet dtí 23, z toho dívek 5. Do speciálních tíd byly zaazeny dti s vadami ei a postižené více vadami. Provoz je od 6 do 16 hodin, budova je típodlažní se suterénem, kde je jídelna, což je výhodné pro výchovnou innost, dti mohou mít své práce rozpracovány a nejsou nuceny je vždy ped jídlem uklízet. K budov patí i zahrada se vzrostlými stromy, dobe vybavená pro dtské hry. pracovišt echova 147 Poet tíd 4, poet dtí 110, z toho 48 dívek. pracovišt Borek Poet tíd 1, poet dtí 17, z toho dívek 13.

63

Mateská škola Harmonie Je to soukromá škola, provozovatelé manželé Rázkovi, sídlo Jeabinová ulice. Tato škola dostává na svou innost píspvek od státu, rodie dtí platí vyšší ástky školného než u mateských škol zizovaných mstem. Pijímá dti mladší než ti roky, takže umožuje ženám nastoupit po mateské dovolené díve do zamstnání, má delší provoz, což je výhodné pro maminky, které mají prodlouženou pracovní dobu, pijímá i dti mírn handicapované, které potebují individuální péi. Co do potu dtí je podstatn menší, než jsou ostatní zaízení msta. Dti z tohoto zaízení je možno vidt si hrát za pkného poasí na dtském hišti ulice Josefa Knihy – vlastn v zadním traktu mstského úadu, pravideln se zúastují akce „Malování na chodníku“ na námstí pi Týdnu knihoven. Už poosmé uspoádaly lampiónový prvod ke svátku svaté Kateiny. Sraz byl u mateské školy, prvod se vydal na Masarykovo námstí, kde bylo tradiní zpívání u kašny. Této akce se letos již podruhé zúastnili i pionýi z Hrádku. ZÁKLADNÍ ŠKOLY Základní škola Rokycany, echova 585 Je nejmladší školou ve mst, potem nejvtší, nejlépe a nejmodernji vybavená. editelkou školy je Mgr. Anna Ratajová, zástupci editele školy Mgr. Pavel Hudeek a Jana Borková, výchovná poradkyn Mgr. Libuše Hráchová, speciální pedagog Mgr. Jana Štercliová, logoped Mgr. Radka Valachová. Na škole je 33 tíd, z toho na I. stupni 17, na II. stupni 16 tíd. Celkový poet žák je 786, z toho 359 dívek. Na prvním stupni bylo 408 žák, na druhém stupni 378 žák. Od školního roku 2007/2008 zaala škola vyuovat podle vlastního školního vzdlávacího programu, rodie mohou své dti pihlásit k výuce cizího jazyka už od první tídy, pokud by dít nezvládalo základní výuku, mohou pokat a rozhodnout se až ve druhé nebo tetí tíd, od šestého roníku je na škole povinná výuka druhého cizího jazyka. Z jazyk nabízí výuku nmeckého, anglického nebo ruského jazyka. Od šestých roník jsou na škole zavedeny tídy s rozšíenou výukou matematiky, pírodovdných obor a tlesné výchovy. Uritou nevýhodou školy je kapacitní petíženost, škola je sice vybavena odbornými uebnami, které jsou však zárove kmenovými tídami. Pro poteby výuky v odborné uebn je teba kmenovou tídu vysthovat a navzájem ji vymnit. Tento stav není ideální – ztížená práce tídních uitel, asté sthování. Škola nabízí i další možnosti nejen ve vzdlávání, ale také se snaží vyplnit volný as dtí zájmovými aktivitami, letos bylo oteveno 19 zájmových kroužk. Vzhledem k integraci postižených žák zamstnává škola dva pedagogické asistenty. Škola je dále zapojena do mnoha projekt, zúastuje se soutží, kulturních program, jezdí na zotavovací a ozdravné pobyty, exkurze a výlety. Na škole pracují 4 oddlení školní družiny, do kterých dochází 140 žák. Po dohod se zizovatelem a hygienickou službou vzhledem k vtší nemocnosti dtí vyhlásila editelka školy od 15. – 22. 12. 2009 chipkové prázdniny. Procento nemocnosti se poslední týden neustále zvyšovalo, 14. 12. bylo doma 34 procent žák. Na jiných školách chipkové prázdniny do konce roku vyhlášeny nebyly. Základní škola T. G. Masaryka, Rokycany, píspvková organizace, Tebízského 32 editelkou školy je Mgr. Alena Halíová, zástupcem editelky je Mgr. Antonie Pršová. Poet tíd 17, z toho na I. stupni 10 tíd, na II. stupni 7 tíd. Celkový poet žák je 384, z toho 64

dívek 221. Na I. stupni se vzdlávalo 222 žák, na druhém 162 žák. Škola nabízí žákm rozšíenou výuku cizích jazyk. Od první tídy se žáci uí jeden jazyk a to bu anglitinu nebo nminu, druhý jazyk se vyuuje od šesté tídy. Rozšíená výuka jazyk byla zavedena i na jiných základních školách. Na škole pracovala ti oddlení školních družin o celkovém potu 75 žák. V prosinci byla na škole uspoádána mimoádná akce: putovní výstava prací žák škol ležících na historické Zlaté stezce. Své práce zde pedstavili vedle eských žák i mladí Nmci, Lucemburané a Poláci. Z eských škol to vedle rokycanských kluk a dvat byli ješt žáci ze Stíbra a Kladrub. Výstava byla dne 2. prosince zahájena slavnostní vernisáží s bohatým programem, které se zúastnila mimo dalších host i malá delegace z partnerské školy TGM Sulzbach-Rosenberg, s otcem myšlenky spojení národ pes školy mst ležících na stezce Rainerem Christophem, z Altenstadtu. S editelem školy dorazili malí zpváci se svou sbormistryní, dalšími hosty byli editelé dalších dvou škol na stezce z Mýta a Cheznovic. Slavnostního setkání využil také Tomáš Vlášek, editel Stediska služeb školám Plzeska, aby pedal ZŠ TGM – druhé nejaktivnjší škole v kraji diplom a symbolickou keramickou knihu za úspchy ve vdomostních soutžích. Program pi vernisáži zajistil sbor školy pod vedením uitelky Jitky Pánkové, jeho lenové zazpívali a zahráli sms písní, vtšinou vánon ladných, muzikantský píspvek pidali malí flétnisté, klávesisté a zpváci, vedení Veronikou Webovou. Hudebním pozdravem pispli i zpváci z Altenstadtu, kteí správnou eštinou u nazdobeného stromeku zazpívali „Pjdem spolu do Betléma“. Pan Rainer Christoph promítl a slovem doprovodil snímky z pedvánoního dní na školách, které se na výstav podílely. Velmi zdailá akce. Z mimoškolních aktivit za pochvalu stojí innost pveckého kroužku, který je veejnosti známý pravidelným vystupováním v Klubu komorní kultury, na slavnostech msta a pi tradiním zpívání koled u vánoního stromu. Základní škola Rokycany, ulice Míru 64, píspvková organizace editelem školy je Mgr. Josef Baum, zástupcem editele Mgr. Ludmila Moulisová, výchovný poradce Mgr. Marie Humlová. Poet tíd 14, z toho na prvním stupni 6 tíd, na druhém stupni 8 tíd. Celkový poet žák 257, z toho 99 dívek. Na prvním stupni bylo 92 žák, na druhém 154 žák. Po celý školní rok se rekonstruovala budova školy v ulici Míru, žáci byli dislokováni do tí míst po mst: v základní škole v ulici Josefa Knihy bylo umístno 5 tíd druhého stupn s celkovým potem 105 žák, v ulici Františka Kotyzy bylo 92 žák na 1. stupni, v ulici Jiráskova v budov sokolovny byly dv 2 tídy devt roník o celkovém potu 49 žák. Z výtu je nejlépe patrná obtížnost výuky – vyuující na druhém stupni byli nuceni pecházet z jednoho místa na druhé, v sokolovn nešlo o typické tídy, na vyuování do hodin se nezvonilo, udržet káze i pozornost bylo složitjší než v typické škole. Na škole bhem celého roku 2009 pracovaly i dv družiny s celkovým potem 35 žák - byly umístny v ulici Josefa Knihy. Vyznamenání pro dv základní školy z Rokycanska Koncem ervna byly vyznamenány dv základní devítileté školy z Rokycanska mezinárodním titulem „Ekoškola“. Šlo pedevším o ZŠ echova ulice, které se podailo titul získat již ped dvma lety, kdy se zaadila mezi trnáct nejlepších škol v republice. Pro ZŠ Osek to bylo ocenní premiérové. K získání tohoto titulu musely školy splnit nároná kritéria programu, vetn ekologické analýzy a plánu na zlepšení, na nmž spolupracovali sami žáci. Do programu Ekoškola je zapojeno dvacet jedna tisíc škol ze tyiceti zemí z celého svta. 65

Titul mají napíklad v Jihoafrické republice, Maroku, Kazachstánu nebo Chile. Program v eské republice organizuje sdružení Tereza. Certifikát a vlajku si zástupci vítzných tým pevzali na pd Senátu Parlamentu R, rokycanskou základní školu reprezentovali vyslanci sedmnáctilenné skupiny mladých ekolog Jan Pouska a Milan Šnajdr s paní editelkou Mgr. Annou Ratajovou. Ziskem ocenní práce školy nekoní. Titul se udluje na dva roky, o jeho obnovení se musí znovu požádat a splnit stanovené podmínky. Statut píspvkových organizací mají také dv školní jídelny: Školní jídelna Základní školy Rokycany píspvková organizace echova 855 Celkový poet strávník 675. Školní jídelna Základní školy T. G. Masaryka píspvková organizace Tebízského 32. Poet strávník 478. Základní škola speciální, Rokycany, echova 40 Zizovatelem školy je Krajský úad Plzeského kraje, editelem Mgr. Josef Ungerman, zástupkyn editele školy MUDr. Ivana Faitová, výchovný poradce Mgr. Romana Oplíštilová. Ve škole (základní škola praktická – kapacita 80 žák, základní škola speciální – kapacita 26 žák, pípravný stupe základní školy speciální – kapacita 6 žák, školní družina – kapacita 10 žák) se vzdlávají žáci se speciálními vzdlávacími potebami. Souástí školy je odlouené pracovišt – tída základní školy speciální na ZŠ Mleice, kterou navštvuje 6 žák z ÚSP Zvíkovec. Zizovatelem školy je od 1. 7. 2001 Plzeský kraj. Zizovatel školu dobe ekonomicky zabezpeuje. Škola je jedinou školou pro žáky se speciálními vzdlávacími potebami bývalého okresu Rokycany, v níž se plní povinná školní docházka, a má tedy pomrn širokou psobnost. Ve školním roce 2008/2009 jsme zajiš ovali péi o žáky základní školy praktické (55 žák) a žáky základní školy speciální (18 žák). Vlastní výuka probíhá v šesti tídách základní školy praktické a ve tech tídách základní školy speciální, 7 žák navštvuje jedno oddlení školní družiny. Škola pavilónového charakteru je umístna v zahrad v pomrn klidnjším prostedí, jednotlivé uebny jsou prosvtleny sluncem, vymalovány jemnými barvami, rovnž chodby mají vkusnou estetickou úpravu, prostedí psobí velmi pkn. Základní umlecká škola, Rokycany, Jiráskova ul. Zizovatelem školy je Krajský úad Plzeského kraje. editel školy Luboš Klasna, zástupkyn editele Alena Vimrová. Vyuuje se v tchto oborech: hudební, výtvarný, tanení. Na škole vyuuje celkem 35 uitel, z toho 20 žen, 15 muž. Žáci školy vykazují dobré výsledky na rzných soutžích, umís ují se na pedních místech, výsledky práce pedvádjí na rzných akcích ve mst.

66

ST EDNÍ ŠKOLY Zavedený systém pijímání žák ke studiu na stední školy, který je platný pro rok 2009 znan komplikuje situaci editel škol. Žáci se mohou ucházet o pijetí hned na ti školy a nkteí mohli být pijati do všech tí škol. I když platí pravidla pro pijímací ízení, systém odhlašování a pihlašování situaci komplikuje natolik, že školy ješt v ervenci neznají pesné stavy žák a nevdí, jak to bude s obsazováním jednotlivých obor. Za nejlepší systém pijímání považují ten, aby se mohly volit dv školy, pokud by to zájemci s jednou školou nevyšlo, automaticky by pecházel na školu druhou a situace by byla pehlednjší. Gymnázium a stední odborná škola Škola tvoí dva samostatn se rozvíjející celky, je umístna ve dvou oddlených budovách, editelkou je Ing. Drahomíra Rancová. Gymnázium Gymnázium je pilotní školou k vypracování školního vzdlávacího programu s názvem Moje škola, možnost tvorby vlastních uebních plán si vtšina uitel chválí, zajímavjší metody výuky vítají i samotní žáci. Ve školním roce 2008/2009 byli studenti vzdláváni v tchto oborech. Gymnázium tyleté – 8 tíd Gymnázium osmileté – 8 tíd. Celkový poet žák 479, celkový poet pedagog 42. Škola je velmi dobe vybavena poítaovými, jazykovými laboratoemi, specializovanými pracovišti pro jednotlivé odborné pedmty. Vyuují se jazyky: anglický, nmecký, francouzský, ruský, španlský. Je zde všestrann zaízená tlocvina a sportovní hala, celý prostor školy je bezbariérový. Na hlavní budovu je napojena vývaovna s jídelnou, kam chodí žáci obou škol na obd, je zde i bufet. Stední odborná škola Škola je umístna v pvodní historické budov gymnázia, zástupkyní editele školy je Ing. Milada Mužíková. Ve školním roce 2008/2009 byly na škole oteveny tyto obory: slaboproudá elektrotechnika – 1 tída – dobíhající obor management drobného podnikání a služeb – 2 tídy – dobíhající obor elektrické poítaové systémy – 4 tídy automatizaní technika – 3 tídy ekonomické lyceum – 2 tídy. Celkový poet žák 307, pedagogických pracovník 25. Škola se postupn každoron modern vybavuje, má ti poítaové uebny pipojené ke školní síti, uebnu elektrotechnických mení, automatizaci a dílny. Jsou zde dv rekonstruované tlocviny a posilovna. Bhem prázdnin vedení školy vnovalo vtší pozornost zlepšení vzhledu obou škol. Patrné to bylo pedevším u stední odborné školy, kde postupn došlo v celé budov, krom tlocviny a auly, k výmn oken, byl radikáln opraven vstup do hlavní budovy vetn provedení kamenických prací, celá škola byla vymalována. V gymnáziu rekonstruovali nové sociální zaízení ve dvou patrech, v prvním pate barevn ladná erven a mode, ve druhém pate do tón oranžových a zelených.

67

Nkolik krátkých zpráv z tisku: Dvanáct gymnazist darovalo krev: Dne 19. íjna patila transfuzní stanice v Rokycanech dvanácti studentm a studentkám gymnázia, kteí pišli darovat krev. Pi premiérovém odbru, kterému pedcházelo nezbytné vstupní vyšetení, každý úastník daroval 400 ml vzácné tekutiny. Zhruba po tyech msících budou pozváni formou SMS zpráv znovu a všichni slíbili, že zase pijdou. Tuto skutenost ocenili nejen pracovníci transfuzní stanice, ale i lékai naší nemocnice, protože této nejvzácnjší tekutiny není nikdy dostatek. V gymnáziu nešlo o ojedinlou akci, tímto zpsobem spolupracuje transfuzní stanice s gymnáziem již po nkolikáté, mohl by to být i píklad pro jiná msta. Setkání našich sekundán se studenty z Nittenau na Šumav. Ve druhé polovin íjna studenti sekundy strávili se stejn starými studenty z Nittenau na Šumav tzv. Wanderwoche. Pedagogové pro n pipravili pestrý program, v nmž šlo hlavn o procviení nminy. Akce je již dlouholetou tradicí, ani tentokrát nebyla o sportovní a zábavné zážitky nouze. Nco o sportu. Zaátkem prosince se ve sportovní hale gymnázia uskutenil florbalový šampionát Rokycanska. Byl vystídán studenty stedních škol Plzeského kraje, probhlo zde regionální finále ve volejbale. Díví družstvo v základní skupin porazilo Plasy, Tachov, zvládlo semifinále, na cest za prvenstvím je porazily Plzeaky. Kluci z gymnázia rovnž staten bojovali, nakonec skonili na druhém míst za Klatovy. Stední škola Rokycany, Jeabinová ulice 190 editelem školy je Mgr. Václav Vild. Škola je zapojena do projektu UNIV 2 Kraje. Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem a státním rozpotem eské republiky. Na škole založili v rámci projektu Motivace pro technické vzdlávání mládeže Plzeského kraje pro kluky z devátých tíd kroužek, kde je zábavnou formou pipravují pro absolvování technických obor. Do kroužku se zapsalo deset zájemc, je jim trnáct, patnáct let, nadchly je motory, v praxi pronikají snadnji do oboru, který chtjí studovat. Škola si tak zaala vychovávat píští zájemce o výuní obor automechanik. Ve druhé polovin msíce listopadu celý týden organizovali Týden otevených dveí. Zatímco kluci se seznamovali s technickými obory, dvata zaujalo vaení, servírování. Zájem mly všechny školy v regionu, žáky ze vzdálenjších míst pivážely i autobusy. Po vstupu do školského zaízení byli rozdleni, chlapci a dívky se pak v malých skupinkách zúastnili i výuky ve tídách a dílnách. Dostali ochranné pomcky, a kdo ml odvahu, mohl si práci i zkusit. V pátek byla škola otevena i pro veejnost, pišli i mnozí rodie. Zapojování žák osmých a devátých tíd do vzdlávacího procesu se uskuteuje v rámci „zelené“ technickým oborm, sponzorsky je zajiš uje Krajská hospodáská komora Plzeska. Velký úspch získali žáci Marek Voká, Lukáš Kantoík, Pavel Kratochvíl na republikové soutži kuchaského a íšnického mládí v Ostrav, odkud si pivezli zlaté medaile. Stední odborné uilišt lesnické a zemdlské Zizovatelem školy je Krajský úad Plzeského kraje, editel školy Ing. Miroslav Randl. Ve školním roce 2008/2009 škola nabízela vzdlání ve studijních oborech zakonených maturitou, výuním listem ve tíletých oborech a dvouletých oborech. Zahrnují: Studijní obor: tyletý obor – zemdlský podnikatel – koní maturitou Dvouletý obor: podnikání – nástavbové studium Tíleté studijní obory: obory urené pouze pro chlapce: opravá zemdlských stroj, mechanik opravá pro lesní stroje a zaízení, mechanizátor lesní výroby. 68

Obory urené dívkám i chlapcm: Krejí, krejová pro dámské odvy, zemdlec, hospodyka, krajiná, krajináka. Obory urené pouze dívkám: provoz služeb. Dvouleté uební obory: obory urené pouze dívkám: provoz domácnosti, obory urené pouze chlapcm – lesní výroba, obory urené pro chlapce a dívky – zemdlská výroba. Ve dnech 4. až 8. ledna uspoádali výstavu mysliveckých trofejí, o kterou je tradin velký zájem. 8. únor byl dnem otevených dveí pro potenciální zájemce o výuku píští rok.

69

VIII. ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉE Lékai z Rokycanské nemocnice, a.s. protestují Lékai ve zmínném zaízení se rozhodli nepistoupit na dohodu s vedením nemocnice o vykonávání služeb ve druhém pololetí roku 2009. Vydlávají si totiž mén než jejich kolegové nejen v soukromých a fakultních zaízení, ale i v jiných zaízeních zizovaných krajem. Smíili se s tím, že mají základní platy nižší než ve státních nemocnicích, ale odmítali se nechat odírat ješt na službách, nkteí byli odhodláni z nemocnice odejít. Hejtmanka Plzeského kraje Milada Emmerová pipustila, že je zde nejobtížnjší personální situace ze všech krajských zaízení, nejvtší úbytek pracovních sil. Chyby nejsou jen v ízení nemocnic, ale také ve špatném rozdlování penz zdravotními pojiš ovnami, které upednostují fakultní nemocnice. Informovala, že kraj chystá novou organizaci zdravotní pée, která by mla postupn zlepšit prác zdravotník. Do jaké míry lékae pesvdila bylo otázkou dalších msíc. Rokycanské nemocnici, a.s. chybjí peníze Rokycanská nemocnice, a.s., se dostala do velkých finanních ztrát. Z obavy, aby nevyústily insolventním ízením, pedstavitelé na svém mimoádném zasedání rozhodli, že zaízení navýší základní jmní, stejn jako nemocnici v Klatovech a Domažlicích, které jsou na tom obdobn. Hospodáský výsledek naší nemocnice za rok 2008 je mínus 11 398 000 korun. Celková ztráta po zapoítání deficit let minulých je 50 136 000 korun. Pokud nemocnice dostane zmínné prostedky, byly by použity na úhradu závazk vi dodavatelm. Zmna ve vedení Rokycanské nemocnice, a.s. Od 1. záí došlo ke zmn vedení, za odstupujícího editele Františka Janeka byla do funkce od 1. záí jmenována Hana Perková, dále se rozšíil poet len pedstavenstva z pvodního jednolenného na tílenné. Novými leny byli zvoleni primá František Jírava a zastupitel Plzeského kraje František Bláha. Otevení nové lékárny Dne 7. kvtna byl zahájen provoz v nov zrekonstruované lékárn v Rokycanské nemocnici, a.s., která nahradila nevyhovující a stísnné prostory v prvním pate. Pro novou lékárnu byl použit bývalý objekt u vstupu do areálu nemocnice, který ped lety patil Jednot, sloužil jako obchod a oberstvení pro návštvníky i ležící pacienty. Pozdji se zde mnili majitelé i sortiment, objekt se dál nevyužíval a chátral. S pestavbou zaala stavební firma S&H v záí minulého roku, investice byla financována píspvkem z Krajského úadu Plzeského kraje ve výši 7,5 milionu korun, dne 6. kvtna byl objekt lékárny pedstaven odborné veejnosti a pedstavitelm institucí, další den zaal sloužit veejnosti. Zaízení lékárny obsahuje pípravnu lék pro nemocnici, kontrolu surovin, výrobu oních pípravk se speciálním laminátovým boxem pro sterilní prostedí, umývárnu náiní, novinkou je specializace pro rozšíený prodej zdravotnických pomcek, je pamatováno na zkušební kabinku, kam se bez problém vejdou pacienti vozíkái. Otevení lékárny bylo pivítáno pespolními pacienty, kterým umožuje pímo v nemocnici si obstarat léky a ihned po píjezdu do msta pokraovat dom dalším autobusem. 70

Modernizace provozu rentgenologického zaízení V záí probhly stavební úpravy, kdy zastaralá technika byla nahrazena moderním technologickým pracovištm. Nároná modernizace si vyžádala 20 milion, k tomu stavební úpravy spolkly další 2 miliony, vzhledem k finanní náronosti na ást erpali i prostedky z Evropské unie. Stavební úpravy si vyžádalo ztíženjší podmínky pro pacienty, proto se vedení nemocnice obrátilo na pacienty se žádostí o pochopení a spolupráci, odmnou jim budou pro další vyšetení moderní pístroje a prostedí. První ást zaízení byla uvedena do zkušebního provozu v msíci prosinci. Celý projekt, který je financovaný z regionálního operaního programu, má být zprovoznn v polovin roku 2010. Další menší stavební úpravy v nemocnici V druhé polovin roku byla zahájena modernizace nevyhovujícího sociálního zaízení, do konce roku byla provedena jeho menší pestavba, šlo pedevším o sociální zaízení pro pacienty a veejnost v pízemí a druhém pate polikliniky. Tato akce probhla za spolufinancování kraje. Zastupitelé odhlasovali píspvek na okování dtí Zastupitelé se zabývali na svém ervencovém jednání problematikou okování dtí proti pneumokokové infekci a odhlasovali píspvek na toto okování. Bhem celého roku 2009 msto pisplo na okování 163 rokycanských dtí ástkou 89 116 K. Z tohoto potu u 36 dtí šlo o úhradu okování proti meningitid a píspvek inil 26 616 K, u 127 dtí se potom jednalo o píspvek 500 K na jednu vakcínu proti pneumokokové infekci. Porodnické oddlení V posledních letech docházelo k pírstkm v porodnosti, hovoilo se o „baby boomu“. Rok 2009 byl oznaen za rok, kdy rst v potech narozených dtí byl ukonen. Na porodnickém oddlení rokycanské nemocnice zaznamenali v tomto roce jen kosmetický pokles porodnosti. Lékai a sestiky tu pi 529 porodech pomohli na svt 532 klukm a dvátkm, ve tech pípadech se totiž jednalo o dvojátka. Msto Rokycany darovalo záchraná m 190 tisíc Vedoucí léka Zdravotnické záchranné služby MUDr. Jií Klír se obrátil v první polovin roku na vtší obce Rokycanska s prosbou o finanní píspvek na pístrojové a technické vybavení výjezdových stanoviš Rokycan a Radnic. Msto Rokycany poskytlo v msíci prosinci ástku 190 tisíc korun, dalších 15 obcí darovalo dohromady 87 500 korun. Za 250 tisíc byl zakoupen automatický resuscitátor, který provádí srdení masáž kvalitnji a efektivnji, za 38 tisíc poídili dv bateriové intraoseální vrtaky se sadou dtských a dosplých jehel, které jsou pínosem pro pacienty bezprostedn ohrožených na život. Msto obdrželo podkování za poskytnutí daru ve prospch potebných pacient.

71

Nezamstnanost Nejvtším zamstnavatelem v našem regionu jsou firmy pracující pro automobilový prmysl. Tyto podniky už v lednu 2009 neobnovovaly pracovní smlouvy na dobu uritou, pi emž se netajily tím, že by si rádi udržely kádr kvalitních zamstnanc. Vývoj v jednotlivých msících: Únor: na trhu práce se v okrese zaalo výrazn piostovat. Jen za první únorový týden zaevidovali na úadu práce dalších 170 uchaze o práci. Šlo pedevším o propuštné z Olbrichtu, dále jedné dýšinské firmy, zvláštní kapitolu tvoila nmecká Hebra v Radnicích, která produkovala plasty do aut. Bez uplatnní zde zstalo všech ticet lidí, nejsmutnjší je, že neobdrželi mzdu za dva msíce, vedení spolenosti s nimi vbec nekomunikovalo. Bezen: firm Wexler se zvýšily objednávky zásluhou automobilek v Mladé Boleslavi a Nošovicích, proto bhem prvních beznových dn pijala patnáct nových pracovník – vedení splnilo tak slib daný lidem pi propouštní koncem roku 2008. Firma zárove uskutenila pibrání jedenadvaceti dalších pracovník na zatím zkrácený tydenní pracovní úvazek. Další velká firma Borgers zatím obrat k lepšímu ješt nezaznamenala. Aby nemusela propouštt další pracovníky, zavedla od zaátku tohoto msíce tydenní pracovní týden s následnou úpravou pracovních smluv a snížením mzdy. Výrobní prostoje ml i Hutchinson. K oživení výroby dosud nedošlo. Stav zamstnanc by ale rádi zachovali, protože jim zstal jen kádr osvdených lidí, k ešení situace zavedli rovnž tydenní pracovní týden – vypustili pátky, smlouvy dosud nemnili, ekají na další vývoj. Záí, íjen: Rokycansko patilo mezi 48 region, kde nezamstnanost bhem obou msíc klesla, v poklesu jsme se dostali na druhé místo – došlo o snížení o 5,2 procentních bod na 7,9 procent. Navíc nkteré závody zaaly pibírat – nap. Železárny Hrádek získaly zakázky a bhem dvou msíc pibraly osmdesát zamstnanc. Oživení se týkalo také Kovohutí, udávaly, že msíc záí byl pro n msíc, kdy se jim dailo nejlépe, další vývoj však stále nedovedly odhadnout, dležité pro n je, jak se povede západním ekonomikám. Pokles nezamstnanosti nebyl trvalý. V msíci listopadu vzrostl opt o sezónní dlníky a o dvacet absolvent škol. Otevení Domova pokojného stáí Dne 1. února byl za úasti I. místostarostky Marie Hlávkové oficiáln zahájen provoz Domu pokojného stáí v Rokycanech. Slavnostní pedání, vetn vysvcení biskupem, se uskutenilo až v dubnu. Domov byl vybudován v objektu v Kozlerov ulici, doplnil tak Azylový byt pro muže a ubytovnu pro ženy v tísni. Provozuje ho Oblastní charita, pestavba se vyšplhala na více než pt a pl milionu korun, na uskutenní zámru charita obdržela dotaci z evropských fond, více než milion získala pes katolický sbírkový fond Renovabis, další ástkou pisplo msto a soukromí dárci. Domov pro seniory tvoí šest pokoj se sociálním zázemím, spoleenskou místností, kuchykou a skladovými prostory. Zaízení má sloužit seniorm, o které doma nemá kdo peovat. Na tuto práci bylo pijato v zaízení šest pracovník, tyi ženy, dva muži, vedoucí Jana Kováová. Vzhledem ke kapacit dvanácti míst se bude možné pln vnovat individuálním potebám senior a poskytnout jim plnohodnotný život, který mohou trávit ve mst, které znají. Finanní výbor zastupitelstva msta dvakrát navštívil toto zaízení a uznal práci pracovnic za záslužnou a obtavou.

72

IX. POASÍ Leden Pranostika: Když v lednu hímá, pijde ješt tuhá zima. První lednový týden se teploty pohybovaly v rozmezí –3 až –8 °C, v dalším týdnu zaalo více mrznout, teplota klesla na –13 až –18 °C. Od druhého ledna zaal padat sníh, snžilo každý den až do 24. ledna. Konen k nám pišla krásná zima jako z obrázk malíe Lady, dti vytáhly sán a obsadily každý možný kopeek, na kterém to alespo trochu jezdilo, milovníci bruslení obsadili zimní stadion pi volném bruslení, ale v druhé dekád bruslili pedevším na pírodním kluzišti, plno bylo hlavn na rybníku Ježek. Bžky vytáhli lyžai, zapínali je na okrajích msta a bhali po ilin, Kotli, na polích smrem k Vršíku, prost všude tam, kde to alespo trochu šlo. Rubem této poezie a lyžování byly nedostaten uklizené chodníky, špatný pohyb po mst pro starší osoby nebo maminky s koárky i malými dtmi. Objevila se ada stížností, pipomínek, pracovníci úklidových prací nemohli vše stait, bylo teba situaci ešit, nikde nedošlo k njaké krizové situaci i pádm na chodníku, vše se pi vzájemném pochopení zvládlo. Dne 19. ledna nastala mírná obleva. Sníh nebo sníh s deštm padal až do 24. ledna, postupn odtával. Na námstí beka, na okrajích msta trvala snhová poezie o nkolik dn déle. Nejvyšší ranní teplota 19. 1. +1 °C, nejnižší ranní teplota 9. 1., kdy bylo –18 °C. Nejvyšší polední teplota 20. 1. +5 °C, nejnižší polední teplota 9. 1., 10. 1., 11. 1. vždy –9 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 19. 1., 20. 1. +2,25 °C, 23. 1. +2 °C, nejnižší prmrná denní teplota 16. 1. –3,75 °C, 10. 1. –3,75 °C. Únor Pranostika: Veliké zimy a málo snhu v únoru, psobí polím a stromm samou nehodu. Ve dnech 1. až 2. února snžilo, sníh vždy v poledne roztál. Dne 10. února zasáhla Plzeský kraj vichice, která ve vysokých polohách dosáhla síly orkánu. V Plzni byly hlášeny spadlé stromy a popadané elektrické vedení. V Rokycanech škody zaznamenány nebyly. Dne 11. února v noci napadla viditelná vrstva snhu, všude nádhern bílo, sníh pak padal každý den až do 22. února, tolik snhu jako za uplynulý týden v našem mst už dlouho nebylo. Nejvíce se osádky posypových voz zapotily v noci z 20. na 21. února, kdy s úklidem zaaly ped veerem a stroje zaparkovaly až ráno. Další noc se daly do pohybu ped tetí hodinou, konily okolo deváté hodiny. Dne 23. února teplota vystoupila kolem 0 °C, nejdíve padal sníh s deštm, pozdji pršelo, zaala obleva, sníh tál nkolik dn, na ulicích bylo hodn beky a vody, do konce msíce sníh, až na nepatrné výjimky, zcela zmizel, tém každý den s rznou intenzitou pršelo. Nejvyšší ranní teplota 28. 2. +4 °C, nejnižší ranní teplota 16. 2. –8 °C. Nejvyšší polední teplota 11. 2. +8 °C, nejnižší polední teplota –4 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 27.2. +4,25 °C, nejnižší prmrná denní teplota 28. 2. +2,75 °C.

73

Bezen Pranostika: Suchý bezen a máj mokrý, dlají rok dobrý. První beznové dny byly /stejn jako poslední únorové dny/ ve znamení dešt. Pokraovala obleva, tálo i na horách, zaaly být obavy z povodní. Již 1. bezna byl na ece Berounce vyhlášen I. stupe povodového ohrožení, o nkolik dn pozdji byl první stupe ohrožení vyhlášen na krátkou dobu i v oblasti Padr ských rybník. Odtávání snhu na horách probíhalo pomaleji a dá se íci plynuleji, takže k žádné katastrof nedošlo. Ranní mrazík se u nás ješt objevil ve dnech 20. – 22. bezna, padal i sníh, ale dlouho se neudržel. Poslední beznové dny probhly již ve znamení pkného slunného poasí. Nejvyšší ranní teplota 15.1. +6°C, ve dnech 5., 13., 15., 23., 27., 28., 29., vždy +5 °C, nejnižší ranní teplota 25. 1., 31. 1. –2 °C. Nejvyšší denní teplota 14. 1. +12 °C, nejnižší denní teplota 19. 1., 20. 1., 24. 1. +3 °C, Nejvyšší pr mrná denní teplota 15. 1., 28. 1. vždy 6,75 °C, nejnižší prmrná denní teplota byla 20. 1., 21. 1. 0 °C. Duben Je-li duben boulivý, shnije kopa a mandel zplesniví. První dva dny se zaalo poasí vylepšovat, ale vál docela silný vítr, tetího dubna bylo nádherné slunné poasí – snad první jarní den, dokonce byly pekonány dva teplotní rekordy: v Praze Libuši nameno 22,2 °C, tím padl rekord z roku 2001, v Plzni Bolevci bylo 22,1 °C, dosud bylo nejtepleji v roce 1976 ve Stakov na Domažlicku 21,7 °C. Od tvrtého dubna nastoupila série extrémn teplých, slunných dn , ve kterých byly postupn pekonány teplotní rekordy. Dne 10. dubna padl rekord v Klementinu, kde v 15 hodin namili 23,3 °C, dosavadní rekord 22,4 °C pocházel z roku 1877. V Plzni bylo 24,8 °C, ímž padl rekord starý 35 let, ve Strážnici bylo dokonce 25,4 °C. Dne 11. dubna byl v Klementinu teplotou 22,5 °C pekonán rekord dokonce z roku 1781, ten den byly nameny vysoké teploty i na jiných místech, nejtepleji bylo v Brodu nad Dyjí na Beclavsku – 25,2 °C. Dne 12. dubna rekordní teplotu namili v Doksech ve výši 23,3 °C, Jiín 22,3 °C. Nádherné slunné dny bez mráku trvaly do 16. dubna, 17. dubna pišel soustavný déš , proistil vzduch, který byl v teplých a suchých dnech plný ástic pylu i prachu ze Sahary. Ulevilo se tak lidem s dýchacími potížemi. Pršelo celý den, déš zvedl v noci hladiny ek, 3. stupe povodové aktivity byl vyhlášen na Otav a Vyde, druhý stupe byl v našem regionu v Hrádku. Tolik potebný déš trval dva dny, teplota klesla na 12 – 16 °C. Od 18. se vrátilo slunné poasí s teplotami od 16 do 18 °C, rána jen málo °C nad nulou, i pízemní mrazíky. Nejvyšší ranní teplota 28. 4. +15 °C, nejnižší ranní teplota 5. 4. +4 °C. Nejvyšší polední teplota 28. 4. +23 °C, nejnižší polední teplota 1. 4. byla +9 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 27. 4. + 7 °C, nejnižší prmrná denní teplota 1. 4. +8 °C. Kvten Pranostika: Je-li už máj zahradníkem, není zase rolníkem. Po celý msíc panovalo velmi pkné teplé poasí s poledními teplotami vtšinou nad 20 až 29 °C. Byly zaznamenány tikrát bouky a to ve dnech 8. 5., 15. 5., 26. 5. Nejvyšší ranní teplota 22. 5. +15 °C, nejnižší ranní teplota 29. 5. +3 °C. 74

Nejvyšší polední teplota 26. 5. +29 °C, nejnižší polední teplota +9 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 26. 5. +18 °C, nejnižší prmrná denní teplota namena 29. 5. +7,5 °C. erven Pranostika: Prší li na svatého Medarda, prší ješt 40 dní po sob a zkazí se sena. První polovinu msíce bylo chladnjší poasí. Na první letní den namili v Šindelové na Sokolovsku tsn nad zemí dokonce –0,7 °C a 22. 6. –0,2 °C, za erven byly mrazíky nameny celkem šestkrát. Hydrometeorologický ústav vyhlásil pro dny 21. 6. do 23. 6. výstražné varování ped silným deštm s nebezpenými jevy, varování ped pívalovými dešti a boukami se postupn rozšiovalo na další dny až do konce msíce. Naši zemi postihla tetí nejtragitjší povode v historii, která stála životy tinácti obtí. Nejdíve – již 23. ervna se zaaly zvedat hladiny jihoeských ek, dne 24. ervna záplavy nejvíce postihly Novojiínsko /pedevším Jeseník nad Odrou/ a nkterá místa na Valašsku /Zubí/. Další den se zaaly rozšiovat i na jiná místa Moravskoslezského a Olomouckého kraje, vylily se i nkteré eky Jihoeského kraje, velké naptí bylo okolo eky Blanice. Voda se rozlila i v nkterých jiných místech, kde zpsobila místní povodn. Hned od zaátku nastoupily na pomoc hasiské záchranné sbory, na Moravu byl povolán tisíc voják, s pibývající povodní se poet pomocník rozšioval. Byl to opravdu bezmocný pohled na šíící se katastrofu, o které nikdo nevdl, zda koní nebo se bude dál rozšiovat. Nejvtší hrza byla v tom, že nkterá místa i domy zaplavila voda po letech znovu – sotva lidé staili škody odstranit a domy opravit, dostavila se nová katastrofa, se kterou se daleko he vyrovnávali. Nejvyšší ranní teplota 28. 6. +18 °C, nejnižší ranní teplota 13. 6. +5 °C. Nejvyšší polední teplota 18. 6 +27 °C, nejnižší polední teplota 24. 6. +14 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 15. 7. +20,75 °C, nejnižší prmrná denní teplota 12. 6. +13 °C. ervenec Pranostika: ervenec zatopí, až obilí na poli praská. Na první ervencové dny platila stejná pedpov z posledních ervnových dn: teplota mezi 26 až 29 °C, až 90 % vlhkost vzduchu – takové poasí bývá v Singapuru, Hongkongu, ale nejsme na n zvyklí u nás. Klimatologové upozorovali na to, že podobný ráz poasí a na tak dlouhou dobu u nás nebyl dvacet let. Negativn psobil na chronicky nemocné lidi – kardiaky, astmatiky, ale i zdraví obané si stžovali na únavu, pocení, špatný spánek. Nadále trvalo nkolikrát v msíci varování ped boukami s nebezpenými jevy a pívalovými dešti, hrozila možnost místních bleskových povodní kdekoliv na území republiky, nebezpeí pedem lokalizovat nedovedli. Píkladem bleskové povodn byl podveerní pívalový déš dne 1. ervence ve Fulneku, který nebezpen zvedl hladinu místního potoka, bhem dvaceti minut bylo nkolik ulic pod vodou. Silné pívalové dešt napáchaly škody v Podještdí, 3 dny byly místními povodnmi zaplaveny nkteré tvrt. Nejvyšší ranní teplota 15. 7. +17 °C. nejnižší ranní teplota 31. 7. +10 °C. Nejvyšší polední teplota +28 °C, nejnižší polední teplota 20. 7. +17 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 22. 7. +20,75 °C, nejnižší prmrná denní teplota 26. 7. +15,7 °C.

75

Meteorologický úkaz: Zatmní slunce. Dne 27. 7. se uskutenilo úplné zatmní slunce, bylo pozorovatelné pouze v severní polokouli, oblast viditelnosti zaínala v severovýchodní Indii, protínala od západu k východu ínu a po pekroení Pacifiku konila na západním pobeží Chile. Srpen Pranostika: Teplý a suchý srpen – výborné víno. Po celý msíc panovalo suché poasí, pouze 2. srpna v podveerních hodinách byla bouka a za celý msíc jen jednou zapršelo – v pondlí 17. srpna. Deficit vody byl poci ován na polích i na zahrádkách, kde zaaly vysychat studny, voda nebyla ani na zalévání úrody, ani k nejnutnjší spoteb. Sucho ztžovalo práce na polích pi sklizni obilí a epky. Nejvyšší ranní teplota 8. a 13. 8. +17 °C, nejnižší ranní teplota 30. a 31. 8. +6 °C. Nejvyšší polední teplota 16. 8. +31 °C, nejnižší polední teplota 30. 8. +21 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 17. 8. + 21,75 °C, nejnižší prmrná denní teplota 30. 8. +21,75 °C. Záí Pranostika: Svatováclavské asy pinesou pkné poasí. Po celé záí nadprmrn teplé poasí charakterizované velkým suchem. V Praze Libuši byla za celé záí namena v osmnácti dnech odpolední teplota pes 20 °C, v jedenácti dnech pes 25 °C a 1. záí dokonce byla namena tropická teplota 30,9 °C. Za celý msíc ani jednou nezapršelo, takže bylo extrémn sucho, což se zaalo jevit jako velký problém. Byly ohroženy zemdlské práce, nedalo se orat, ubývala voda ve studních, snižovala se hladina podzemních vod. Hydrometeorologický ústav vyhlásil tém pro celou republiku nebezpeí z velkého sucha, zákaz zakládání oh nejen v pírod, ale i na pozemcích v okolí zahrad a jiných pozemk. Tímto naízením se mlo omezit nebezpeí vzniku požár. Poslední víkend probhl ve znamení pravého babího léta. Nejvyšší ranní teplota 2. 9. +9 °C, nejnižší ranní teplota 26. 9. +4°C. Nejvyšší polední teplota 1. 9. +19 °C, nejnižší polední teplota +15 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 2. 10. +21 °C, nejnižší prmrná denní teplota 26. 10. +10,75 °C.

íjen Pranostika: Dešt v íjnu znamenají píští úrodný rok. Prvních deset dn msíce bylo velmi pkné teplé poasí, které vrcholilo rekordními teplotami v posledních dnech dekády. Dne 7. íjna bylo nameno v Plzni na Mikulce 25,7 °C, ímž byl pekonán rekord o 0,5 °C, Praha - Klementinum hlásilo 25,1 °C, rovnž pekonán rekord o 0,5 °C z roku 1966, ve Znojm byla dosažena rekordní teplota 26,7 °C, rekordní teploty hlásila i jiná msta na Morav. Na druhý den byl v Praze – Klementinu pekonán rekord z roku 1966 o 0,5 °C, nová rekordní teplota 24,1 °C . Zdálo se, že šlo o poslední výkiky léta, což se v dalších dnech potvrdilo. Došlo k rychlému ochlazení – bhem nkolika dn o 20 °C, první sníh 5 cm napadl 12. íjna v Krkonoších, další den pibyl sníh i v dalších našich horách. Dne 13. íjna vydal Hydrometeorologický ústav Praha 76

varování ped nebezpeím silného vtru, v horách až na 90 km za hodinu. Vlivem noního silného vtru a snžení byl od rána 15. íjna zkomplikován provoz na železnici a silnicích v celé republice, sníh a spadlé stromy zpsobily vyazení desítky vlak. EZ vyhlásil kalamitu pro osm okres severní Moravy a ech /od Vsetína až Liberec/, kde bylo 70 tisíc domácností bez dodávek elektiny nkde i tepla. I poslední dekáda byla ve znamení teplejších dn. Nejvyšší ranní teplota 7. 10. +14 °C, nejnižší ranní teplota 31. 10. –1 °C Nejvyšší polední teplota 8. 10. +24 °C, nejnižší polední teplota 20. 10. +3 °C Nejvyšší pr mrná denní teplota +17,5 °C, nejnižší prmrná denní teplota 31. 10. +11,25 °C. Listopad Pranostika. Má-li listopad déš a potom mrazy, osení se asto zkazí. Od prvního listopadového dne panovalo skuten dušikové poasí – chladno, mrholení, obas déš , prost poasí, kdy se nechce vyjít ani z domu. Deštivo bylo celou první dekádu, meteorologové uvádli, že spadlo trojnásobné množství srážek, než je obvyklé. Druhá dekáda byla také vlhká, ale teplejší, než je dlouhodobý prmr. Dne 14. listopadu padly na nkolika místech na Morav teplotní rekordy. Nejvyšší teplota 17 °C byla namena v Javorníku na Morav, platný rekord z roku 2002 ml hodnotu 14,2 °C. 17. listopadu padl rekord v západních echách na sedmi místech z jedenácti míst, kde je provádno mení. I další dny vládly nezvykle teplé i slunné dny. V našem mst namena nejvyšší ranní teplota 11 °C, stejný den i nejvyšší polední teplota 15 °C a nejvyšší prmrná denní teplota 13 °C. Bhem celého msíce jen jednou klesl teplomr pod nulu a to 21. listopadu bylo –l °C. Nejvyšší ranní teplota 18. 11. +11 °C, nejnižší ranní teplota 21. 11., kdy bylo –1 °C. Nejvyšší polední teplota 18. 11. +15 °C, nejnižší polední teplota 1. 11. +3 °C. Nejvyšší pr mrná denní teplota 18. 11. +13 °C, nejnižší prmrná denní teplota 1. 11., kdy bylo –0,5 °C. Prosinec Pranostika: Jasné vánoce, hojnost vína a ovoce. Když v prosinci mrzne a snží, úrodný rok nato bží. V první dekád prosince vládly teplé dny s teplotou nad nulou. Od 13. prosince zaala teplota klesat pod 0 °C, 15. prosince nastal výrazný pokles, od 18. prosince nastaly arktické mrazy, v celé zemi si mrazy vyžádaly životy osmi lidí – hlavn bezdomovc, kteí zemeli na podchlazení. Rekordní teploty: 18. 12. Horská Kvilda zaznamenala mráz –24 °C, 19. 12. Horská Kvilda –25,6 °C. Souasn s chladnými teplotami v Rokycanech napadl sníh, hlavn poslední adventní sobotu a nedli provázela nádherná snhová kulisa, všichni se tšili, že vánoce budou bílé. Na Zlatou nedli chladné poasí vyvrcholilo, od pondlí nastalo postupné oteplování, den ped Štdrým dnem zaalo tát a sníh ve mst se promoval v nevzhlednou beku. Oteplování bylo zetelné, na Štdrý den byl zaznamenán teplotní rekord 12,7 °C v Mošnov, na druhý den ve výši 14 °C v Brn, i u nás se teplota pohybovala kolem 8 °C. Teplotní rozdíl bhem jednoho týdne velmi výrazný. Dne 27. prosince teplota poklesla opt pod nulu, další den k veeru napadl sníh, který sliboval alespo Nový rok pod snhem, místo toho opt obleva, beka, déš – poezie nenávratn pry. 77

X. POHYB OBYVATELSTVA Pehled o stavu obyvatelstva uvádíme z údaj známých k 9. 2. 2010. Podle zákona . 133/2000 Sb. ve znní pozdjších pedpis se vedou v evidenci obyvatel údaje o: - státních obanech eské republiky (dále jen oban) - cizincích s povolením k pobytu, povolením k pechodnému pobytu nebo povolením k trvalému pobytu na území eské republiky - cizincích, kterým byl udlen azyl na území R Sjednotit údaje za obany a cizince je problematické. Jiné údaje vykazuje ohlašovna msta Rokycany (tam se vedou jen obané), jiné Ministerstvo vnitra a jiné eský statistický úad. Údaje se rozcházejí jak v potu oban, tak v potu cizinc. Nap. poet oban na ohlašovn k 31. 12. 2009 je 13 662, u Ministerstva vnitra 13 652. Poet cizinc v Rokycanech vykazuje Cizinecká policie ve výši 780 osob, Ministerstvo vnitra ve výši 1 012 osob. Údaje z eského statistického úadu jsou známy pozdji, ale také jsou vždy rozdílné od údaj MV R i ohlašovny msta Rokycany. 1. Obané (dle ohlašovny msta Rokycany)

1. 1. 2009 31. 12. 2009

Muži 6 668 6 642

Ženy 7 048 7 020

Celkem 13 716 13 662

Narození: Bhem roku 2009 se narodilo 157 obánk, z toho 87 chlapc a 70 dvat. Nejvíce dtí se narodilo v msíci záí – 19 a v ervnu – 18. Prvním obánkem byl Tobiáš Žibid, který udlal radost rodim již 1. 1. 2009, posledním narozeným v roce 2009 byla holika – Eliška Chýnovská, nar. 22. 12. 2009. Úmrtí: Bhem roku 2009 zemelo celkem 143 oban, z toho 63 žen a 80 muž. Nejvíce oban zemelo v msíci beznu – 21 a v ervenci – 19. Srovnáním natality a mortality došlo ve mst Rokycany k nárstu o 14 oban . Pisthování: Bhem roku 2009 se pisthovalo 231 oban, z toho 126 žen a 105 muž. Nejvíce se jich pisthovalo v ervnu a ervenci a to v obou msících po 33 lidech. Odsthovaní: Poet odsthovaných byl znaný: 299 oban, z toho 161 žen a 138 muž. Nejvíce se jich odsthovalo v dubnu a v kvtnu a to po 36 lidech. Srovnáním údaj pisthováno, odsthováno došlo k úbytku o 68 oban . Dáme–li dohromady pírstky (narození, pisthování) a úbytky (úmrtí, odsthování) došlo k poklesu o 54 oban . Pokles oban je „každoroní trend“, který nám pomáhá vylepšit jen nárst cizinc.

78

2. Cizinci (dle údaj Ministerstva vnitra) Muži

Ženy

Celkem

K 1. 1. 2009

757

452

1 209

K 31. 12. 2009

650

362

1 012

3. Celkem obyvatelé Rokycan (obané a cizinci) K 1. 1. 2009 K 31. 12. 2009

Muži 7 425 7 292

Ženy 7 500 7 382

Celkem 14 925 14 674

Matrika Matrika pedstavuje státní evidenci narození, uzavení manželství a úmrtí osob na území eské republiky a narození, uzavení manželství a úmrtí, k nimž došlo v cizin, jde-li o obany R. Píslušný k zápisu narození a úmrtí matriní knihy je matriní úad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemela. K zápisu o uzavení manželství je píslušný matriní úad, v jehož správním obvodu došlo k uzavení manželství. Vzhledem k tomu, že máme v našem okresním mst nemocnici s porodnicí, provádí naše matrika zápisy a vydávání matriních doklad všem zde narozeným dtem. Jen pro zajímavost: od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 v Rokycanské nemocnici, a.s., narodilo 532 dtí, z toho 3x dvojata, dtí pímo z Rokycan bylo 155. Bylo o 20 narozených dtí mén než v roce 2008, ale i tak je to krásný pírstek. Matriní úad v Rokycanech pipravil za rok 2009 celkem 53 svatebních obad, z toho 1 na obecním úadu ve Volduchách, 2 na obecním úadu v Oseku, 3 na zícenin Kamýk v Oseku. Jeden obad byl v ímskokatolickém kostele v Rokycanech a jeden církevní obad v ímskokatolickém kostele v Oseku. Vlivem možnosti uzavírání satk v rekonstruovaném zámku v Mirošov a ve Zbirohu dochází k poklesu svateb v Rokycanech. Je s podivem, že v tak krásné datum jako bylo 9. 9. 2009 nebo 29. 9. 2009 nebyla uzavena ani jedna svatba. Svatby se konají zpravidla každou druhou sobotu, termíny svatebních obad jsou známy na celý rok dopedu, obadní sí se nachází pímo v budov mstského úadu. Manželství je možné po splnní zákonných podmínek uzavít i mimo stanovenou dobu nebo mimo úedn urenou místnost. Mimo stanovené termíny se konalo v r. 2009 sedm svatebních obad. Termín svatby si mohou snoubenci pedbžn rezervovat na matrice mstského úadu telefonicky nebo e-mailem, a to pokud možno v dostateném pedstihu. V rokycanské obadní síni je možné uspoádat i zlaté svatby. V roce 2009 zde oslavily 2 manželské páry 50 spolených let .

79

Statistika matriní innosti za rok 2009 Zápisy do matrik

narození Satky Úmrtí Potvrzení o rodinném stavu o odevzdání OP Duplikáty matriních doklad Urení otcovství u soudu Dodatené zápisy do matrik Poet zapsaných rozvod Vysvdení o právní zpsobilosti, církevní osvdení Podklady pro zvláštní matriku Brno Rozhodnutí o zmn jména a píjmení Rozhodnutí o prominutí pedložení doklad Rozhodnutí - jiné vhodné místo, jiná doba Rozhodnutí – zamítavé Doslovné výpisy a potvrzení ze sbírky listin Vedeno jednání o urení otcovství Ovování listin a podpis na listinách Statistická hlášení Založení dodatených záznam do sbírky listin Žádosti o vydání osvdení o státním obanství Státoobanské sliby Vyútování úpravy zevnjšku – poet ks

80

532 61 339 106 678 436 8 126 70 6 16 12 6 11 3 8 117 9431 924 68 183 5 253

OBSAH I. INNOST M STSKÉHO ZASTUPITELSTVA A JEHO ORGÁN .................................. 1 Vedení msta ................................................................................................................................... 1 Zastupitelstvo msta ........................................................................................................................ 1 lenové rady msta ......................................................................................................................... 1 Výbory zastupitelstva msta ............................................................................................................ 1 Komise rady msta .......................................................................................................................... 1 Mstský úad ................................................................................................................................... 2

II. UDÁLOSTI NA RADNICI A VE M ST .......................................................................... 3 Rok 2009 je Mezinárodním rokem astronomie ............................................................................... 3 Rýsuje se výstavba obchvatu Rokycany – Hrádek .......................................................................... 3 Tíkrálová sbírka ............................................................................................................................. 3 Rozbedlý sníh v ulicích msta ....................................................................................................... 4 Rodie chválí kurz plavání pro nejmenší ........................................................................................ 4 Soutž o název parku....................................................................................................................... 4 Stáda zve okupují krmelce ........................................................................................................... 4 Vojensko-historický ples na demarkaní linii ................................................................................. 5 Pijetí píslušníka vojenské mise pedstaviteli msta ...................................................................... 5 Památné stromy v našem mst....................................................................................................... 5 Premiéra skladby v obadní síni ...................................................................................................... 6 Regionální kolo soutže o nejlepší webové stránky Zlatý erb ........................................................ 6 idii si za parkování v centru Rokycan více zaplatí...................................................................... 6 Mladí plavci z Rokycan vytvoili eský rekord .............................................................................. 6 Tlocviná jednota Sokol oslavuje 140 let své existence ................................................................ 7 Dokonení rekonstrukce kostela Nejsvtjší Trojice ...................................................................... 7 Oprava a pesun kašny za ZŠ ulice Míru......................................................................................... 7 Vž kostela Panny Marie Snžné pestala ukazovat as ................................................................. 8 Unikátní Preventivní vlak na našem nádraží ................................................................................... 8 4. roník Jarního úklidu Rokycanské strán .................................................................................... 8 Oslavy 64. výroí konce druhé svtové války ................................................................................. 8 Zahájení provozu rokycanského koupališt v roce 2009................................................................. 9 estný dárce krve Karel Zíbar absolvoval stý odbr krve............................................................... 9 Volby do Evropského parlamentu ................................................................................................... 9 Výstava klubu kaktusá ............................................................................................................... 10 estná obanka msta Zdeka Fantlová navštívila Rokycany ...................................................... 10

81

20. roník Dne pozemního vojska Bahna 2009 ............................................................................. 11 Koncert dvou velkých dechových orchestr ................................................................................. 11 44. Podbrdská krajská výstava ps ................................................................................................ 11 Kynologové z Greizu a Rokycan soutžili .................................................................................... 11 Od 1. ervence 2009 se zavádjí datové schránky ........................................................................ 12 Od 4. ervence 2009 se uzavel bazén........................................................................................... 12 Rokycanský kostel má zase nové hodiny ...................................................................................... 13 Výstava našeho msta v partnerském mst Greiz........................................................................ 13 Naši hvzdái odletli do íny pozorovat nejdelší zatmní Slunce 21. století.............................. 13 Oslava desátých narozenin rádia Blaník........................................................................................ 13 Rokycanské letišt v popedí zájmu milovníku muziky................................................................ 14 Fluff Fest ....................................................................................................................................... 14 Pig Fest .......................................................................................................................................... 14 Rokycany fest ................................................................................................................................ 15 Zvýšení nájemného v mstských bytech ....................................................................................... 15 Dlouhodob nezamstnaní klienti úadu práce uklízejí Rokycany ............................................... 15 Projednání regulaního plánu lokality pod ilinou ....................................................................... 15 Sraz ultralehkých stroj na letišti .................................................................................................. 16 Naším mstem projíždla legendární souprava Wintonova vlaku ................................................ 16 Muzeum Dr. Bohuslava Horáka získalo dotaci z Norských fond ............................................... 16 Zahájení nového školního roku ..................................................................................................... 17 Den eskoslovenské obce legionáské .......................................................................................... 17 Základní škola v ulici Míru spje do etapy ukonení rekonstrukce .............................................. 17 První roník Rallye Rokycany ...................................................................................................... 18 Brána koupališt se zavela 15. záí .............................................................................................. 18 1. slet prchajících stan ................................................................................................................. 18 Podzimní setkání dtských folklórních soubor............................................................................ 18 Kulturní slavnosti Setkání pod rokycanskou vží ......................................................................... 19 Vyhlášení osobnosti msta Rokycany ........................................................................................... 20 Vystoupení Sluníka na festivalu Folkloria v Karlsruhe ............................................................... 20 Celoroní soutž pro školáky Plavba staletími .............................................................................. 21 Konec analogového vysílání na Rokycansku ................................................................................ 21 Setkání kroniká Rokycanska ...................................................................................................... 21 Návštva pedstavitele Venezuely v našem mst ........................................................................ 21 Prodej ásti tepelného hospodáství .............................................................................................. 22 Vystoupení smíšeného sboru Cantate v Týnském chrámu ............................................................ 22 Msto pro byznys .......................................................................................................................... 22

82

Plavci z Rokycan vytvoili další eský rekord .............................................................................. 23 Jazz bez hranic .............................................................................................................................. 23 Výlovy rybník na Rokycansku .................................................................................................... 23 Dražby ty mstských byt .......................................................................................................... 23 Cena msta Rokycany ................................................................................................................... 24 Dvacátý roník Dne veterán ........................................................................................................ 24 Historie oslav Dne veterán .......................................................................................................... 24 Odhalení pamtní desky studentm v budov gymnázia .............................................................. 25 Podkování dárcm krve ............................................................................................................... 25 Dv zprávy o ulici Boženy Nmcové bhem trnácti dn ............................................................ 25 Státní obanství ............................................................................................................................. 26 Šampionát R ve fotografování pod vodou .................................................................................. 26 Obliba solní parní kabiny v plaveckém bazénu ............................................................................. 26 První podchod zprovoznn ............................................................................................................ 26 Vzdlávací kurz pro maminky na mateské dovolené ................................................................... 26 Vánoní svátky .............................................................................................................................. 27 Vánoní cena msta Rokycan........................................................................................................ 29 Silvestr ........................................................................................................................................... 29

III. HOSPODAENÍ M STA ................................................................................................. 31 Plnní rozpotu píjm a výdaj msta Rokycany za rok 2009 .................................................... 31 Výsledek rozpotového hospodaení............................................................................................. 31

IV. PR MYSL, DOPRAVA, ZEM D LSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁSTVÍ ...................... 33 Krize automobilového prmyslu ................................................................................................... 33 Euwe Eugen Wexler ...................................................................................................................... 33 Železárny v Hrádku snižují výrobu ............................................................................................... 33 Situace ve výrob koncem roku 2009 ........................................................................................... 33 DOPRAVA........................................................................................................................................ 34 Optimalizace železniní trati Beroun – Zbiroh – Rokycany – Plze ............................................ 34 Optimalizace trati Zbiroh – Rokycany .......................................................................................... 34 Staré motorové vlaky skonily svou letitou innost ...................................................................... 35 ZEM D LSTVÍ ............................................................................................................................... 36 Rokycansko pekonalo varroázu ................................................................................................... 36 Problematika produkce mléka v zemdlských podnicích ............................................................ 36 Protest zemdlc – mléko skonilo na polích.............................................................................. 36

83

OBCHOD .......................................................................................................................................... 37 Obchodní sí .................................................................................................................................. 37

V. VÝSTAVBA ....................................................................................................................... 38 Ukonení prací na odbahnní rybníka v Borku a napuštní hráze ................................................ 38 Rekonstrukce ZŠ ulice Míru.......................................................................................................... 38 Rekonstrukce mateské školy Pohádka ......................................................................................... 38 Oprava Mateské školy v Borku .................................................................................................... 38 Mateská škola Školní, budova odloueného pracovišt v echov ulici ..................................... 39 Výstavba nové obytné zóny na Oseckém vrchu ............................................................................ 39 Výmna technologického zaízení erpací stanice Osecká ........................................................... 39 Rekonstrukce komunikace U Nemocnice ..................................................................................... 39 Plavecký bazén – rekonstrukce parní kabiny ................................................................................ 39 Rekonstrukce fotbalového hišt s pírodním trávníkem .............................................................. 40 Dtské hišt Usmváek .............................................................................................................. 40 Obnova povrchu víceúelového hišt Jižní pedmstí ................................................................. 40 Rekonstrukce a rozšíení parku Starý hbitov ............................................................................... 40 Nákupní stedisko Ž ár, Masarykovo námstí ............................................................................. 40 Ošetení lipové aleje v ulici Tebízského ...................................................................................... 40 OPRAVY PAMÁTEK ...................................................................................................................... 41 Oprava krytiny stechy stavby umístné na stavební parcele st. p. . 231(Inzula) ........................ 41 Opravy památek z píspvku Programu regenerace mstských památkových zón ....................... 41 VÝSTAVBA PROVÁD NÁ JINÝMI INVESTORY ..................................................................... 41 Dokonení bytového domu ve Štáhlavské ulici ............................................................................ 41 Výrobní hala firmy Euwe Eugen Wexler ...................................................................................... 42

VI. KULTURNÍ, SPORTOVNÍ, POLITICKÝ A NÁBOŽENSKÝ ŽIVOT ........................... 43 KULTURNÍ ŽIVOT ......................................................................................................................... 43 Program prvního roníku Kruhu pátel hudby Rokycany ............................................................. 43 Zahájen druhý roník Kruhu pátel hudby .................................................................................... 44 Lady club aneb klub volného asu ................................................................................................ 44 Rokycanské letní koncerty ............................................................................................................ 45 Sokolovna – kulturní úsek ............................................................................................................. 45 Mstská knihovna .......................................................................................................................... 45 Muzeum Dr. Bohuslava Horáka .................................................................................................... 47 Vojenské muzeum a Klub vojenského muzea na demarkaní linii v Rokycanech ....................... 49 Státní archiv v Rokycanech ........................................................................................................... 50

84

Hvzdárna...................................................................................................................................... 51 Dm dtí a mládeže ....................................................................................................................... 51 Soubory Rokytka, Sluníko ........................................................................................................... 52 Základní umlecká škola ............................................................................................................... 52 Smíšený pvecký sbor Cantate ...................................................................................................... 52 Harcíi z Rokycan.......................................................................................................................... 53 Lions club Rokycany ..................................................................................................................... 53 Sdružení pro obnovu památek Rokycan a okolí ............................................................................ 53 Oblastní charita ............................................................................................................................. 53 Diakonie ........................................................................................................................................ 54 ONKO KLUB ............................................................................................................................... 54 Centrum pro tlesn postižené ...................................................................................................... 54 Celia club....................................................................................................................................... 55 eský svaz ochránc pírody ........................................................................................................ 55 Junák – svaz skaut a skautek eské republiky, stedisko RARÁŠEK, Skautská 1117 ............... 55 SPORTOVNÍ ŽIVOT ....................................................................................................................... 55 Hokej ............................................................................................................................................. 56 Hokejový klub Prmstav Develop o.s. .......................................................................................... 56 Sportovní klub Policie Rokycany – oddíl ledního hokeje ............................................................. 56 Fotbal............................................................................................................................................. 56 Fotbalový klub Kohouti................................................................................................................. 57 Házená ........................................................................................................................................... 57 Basketbal ....................................................................................................................................... 57 Volejbal ......................................................................................................................................... 57 Sportovní kuželkáský klub ........................................................................................................... 58 Zrakov postižení sportovci .......................................................................................................... 58 Lukostelecký klub ........................................................................................................................ 58 Tlovýchovná jednota Sokol ......................................................................................................... 59 Modelái ........................................................................................................................................ 59 Stolní tenis ..................................................................................................................................... 59 Lehká atletika ................................................................................................................................ 59 Klub eských turist ...................................................................................................................... 60 Rokycanskem na kole.................................................................................................................... 60 POLITICKÝ ŽIVOT ......................................................................................................................... 60 eská strana sociáln demokratická .............................................................................................. 60 Komunistická strana ech a Moravy ............................................................................................ 60

85

Kes anská demokratická unie – eská strana lidová ................................................................... 61 Obanská demokratická strana ...................................................................................................... 61 Strana pro otevenou spolenost.................................................................................................... 61 Vznik dvou nových politických stran ............................................................................................ 61 TOP 09 .......................................................................................................................................... 61 Strana práv oban ........................................................................................................................ 61 CÍRKEVNÍ ŽIVOT ........................................................................................................................... 62 Církev ímskokatolická ................................................................................................................. 62 Církev eskobratrská evangelická ................................................................................................. 62 Církev eskoslovenská husitská .................................................................................................... 62 Pravoslavná církevní obec v Rokycanech ..................................................................................... 62

VII. ŠKOLSTVÍ ....................................................................................................................... 63 MATESKÉ ŠKOLY ....................................................................................................................... 63 Mateská škola Rokycany, U Saské brány .................................................................................... 63 Mateská škola Rokycany, Školní ul. 642 ..................................................................................... 63 Mateská škola Harmonie .............................................................................................................. 64 ZÁKLADNÍ ŠKOLY ........................................................................................................................ 64 Základní škola Rokycany, echova ............................................................................................. 64 Základní škola T. G. Masaryka, Rokycany ................................................................................... 64 Základní škola Rokycany, ulice Míru ........................................................................................... 65 Vyznamenání pro dv základní školy z Rokycanska .................................................................... 65 Školní jídelna Základní školy Rokycany....................................................................................... 66 Školní jídelna Základní školy T. G. Masaryka .............................................................................. 66 Základní škola speciální, Rokycany, echova .............................................................................. 66 Základní umlecká škola, Rokycany, Jiráskova ul. ....................................................................... 66 STEDNÍ ŠKOLY ............................................................................................................................ 67 Gymnázium a stední odborná škola ............................................................................................. 67 Stední škola Rokycany, Jeabinová ulice ..................................................................................... 68 Stední odborné uilišt lesnické a zemdlské ............................................................................ 68

VIII. ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉE ...................................................................... 70 Lékai z Rokycanské nemocnice, a.s. protestují............................................................................ 70 Rokycanské nemocnici, a.s. chybjí peníze .................................................................................. 70 Zmna ve vedení Rokycanské nemocnice, a.s. ............................................................................. 70 Otevení nové lékárny ................................................................................................................... 70 Modernizace provozu rentgenologického zaízení ........................................................................ 71

86

Další menší stavební úpravy v nemocnici ..................................................................................... 71 Zastupitelé odhlasovali píspvek na okování dtí ...................................................................... 71 Porodnické oddlení ...................................................................................................................... 71 Msto Rokycany darovalo záchranám 190 tisíc......................................................................... 71 Nezamstnanost ............................................................................................................................. 72 Otevení Domova pokojného stáí ................................................................................................ 72

IX. POASÍ ............................................................................................................................. 73 Leden ............................................................................................................................................. 73 Únor............................................................................................................................................... 73 Bezen............................................................................................................................................ 74 Duben ............................................................................................................................................ 74 Kvten ........................................................................................................................................... 74 erven ........................................................................................................................................... 75 ervenec ........................................................................................................................................ 75 Srpen.............................................................................................................................................. 76 Záí ................................................................................................................................................ 76 íjen .............................................................................................................................................. 76 Listopad ......................................................................................................................................... 77 Prosinec ......................................................................................................................................... 77

X. POHYB OBYVATELSTVA .............................................................................................. 78 Matrika .......................................................................................................................................... 79 Obsah..............................................................................................................................................81 Jmenný rejstík...............................................................................................................................88

87

JMENNÝ REJST ÍK Emmerová Milada doc. MUDr. CSc., 5, 70 Engler Jan Mgr., 1

A Adamec Pavel, 61 Ajšman Jií, 60 Ajšmanová Eva Ing., 1 Alneniz Isaac, 43 Andersen H. Ch., 47, 59 Andrlík Pavel, 58 Anton Jaroslav, 22 Auterská Boži, 27

F Faitová Ivana MUDr., 66 Fantlová Zdeka, 10, 81 Farka Hynek, 44 Fialová Vra, 1 Fibich Zdenk, 11 Forejt Míra, 16, 59 Foud Karel Mgr., 49 Fri Jií, 60 Frühaufová Jana, 27, 52 Fuík Julius, 11

B Babický František, 59 Babor Zdenk, 11 Bach Johann Sebastian, 44 Balcarová Eliška, 45 Baloun Jan Ing., 1, 20, 35, 58, 61 Bárta Dan, 23 Baum Josef Mgr., 65 Blohoubek Jaroslav, 8 Berešová Barbora, 7 Bergman Robert PhMgr., 62 Bezdka Vladimír Ing., 1 Bláha František, 60, 70 Blecha Václav DiS., 1 Blechová Eva, 63 Bohonk Pavel, 26 Borek David, 24 Borková Jana, 64 Bortel Petr, 59 Brož Bedich, 59 Brož Ivo, 2 Brožík František Ing., 1, 60 Brožíková Miroslava, 1 Byek Viktor, 44

G Gabriel Stanislav, 20, 29 Gabriel Vladimír, 61 Goldovská Ester, 43 Granát Karel, 7, 17 Grüner Gerd, 13 Guonod Charles, 44

H Hájek K. L., 48 Halí Karel, 1, 2, 48, 51 Halíová Alena Mgr., 64 Hána Jakub, 59 Haydn Joseph, 43 Hernandez L. Victor Julián, 21 Herz Josef (generál), 17 Hirmanová Anna, 7 Hlávka Petr Ing., 61 Hlávková Marie, 1, 13, 20, 61, 72 Horika Jií, 1, 2 Hoanová Adéla, 58 Hošek Jií Doc., 7, 27, 29, 43, 44 Hošková Dominika, 43 Hrachová Hana PhDr, Ph.D., 21, 50 Hráchová Libuše Mgr., 64 Hron David, 7 Hronová Renáta, 16 Hruška Petr MUDr., 2 Hucl Jií, 7 Hudeek Pavel Mgr., 64 Hlle Jaroslav, PhMgr., 62 Humlová Marie Mgr., 65 Hynek Bohumír, 44, 60

 astorád Jakub, 7 erný Jií, 62 erný Martin, 1 erný Petr, 1 ížek Pavel, 11 ížková Miriam, 44

D Dlouhý Milan, 5 Dudáš David Jer., 62 Dvoák Antonín, 7, 22, 43, 44

Ch

E Chadim Jií, 29 Charouzová Marie, 2 Charvátová Eva, 27, 44

Eby George, 24 Ekl Šimon, 59 Eliáš Ludk, 11

88

Krýnerová Jana, 7 Krýslová Ivana, 50 Kryštof doc. ThDr, PhD. (vladyka), 62 Ken Jií (plukovník), 24 Kub František, 53 Kuera Karel, 1 Kunc Josef, 59 Ks Petr, 48

Cherevatyy Mykhaylo, 62 Christoph Rainer, 65 Chvátal Václav F. PhDr., 49 Chýnovská Eliška, 78

I Iglesias Angel, 44

J

L

Jaklín Jií Ing., 2 Jakoubková Marie Mgr., 1 Janáek Leoš, 43 Janda Zdenk, 29 Janeek František, 70 Jaroš Miroslav Ing., 61 Jasan František, 5 Jedlika Jan, 51 Jedlika Miroslav, 2 Jedliková Hana Mgr., 1, 60 Ježková Jaroslava, 25 Jírava františek, 70 Jiíková Dana, 29 John Radek, 61 Jurista Demeter, 61

Laviková Alena MUDr., 9 Lehár Franz, 11 Lišková Zdeka JUDr., 1, 60 Liškutín Pavel Ing., 56 Lobkovicz Jaroslav, 61 Lukášová Zlata, 60 Lukeš František, 11

M Macha Dan, 8 Makaj Mgr., 53 Malík Jaroslav PhDr., 49 manželé Rázkovi, 64 Marek Libor, 61, 68 Martin Bohuslav, 43 Matjka Václav Tomáš, 43 Maxwellová Elizabeth, 16 Mezuliáníková Diana, 59 Miná Matj, 16 Moravec Jaroslav, 5 Morková Simona, 29 Moulis Pavel, 55 Moulisová Ludmila Mgr., 65 Moulisová Marie, 52 Mozart Wolfgang Amadeus, 43, 44 Mráz Jaroslav Ing., 1, 22, 27, 61 Muk Petr, 13 Mužíková Milada Ing., 67

K Kalousek Miroslav, 61 Kanaloš Klement, 57 Kantoík Lukáš, 68 Karpíšek M. B., 45 Kaufner Jií, 5 Kéhar Ota Ing., 3 Kemeny Jan, 58 Kiml Luboš, 1 Kindlová Hana, 44 Klasna Luboš, 11, 66 Klausová Livia, 52 Klír Jií MUDr., 2, 71 Kníže František Max, 43 Knopf Jií, 5 Koí Václav, 1, 22 Koka Dominik, 29 Koch František, 17 Koch Tomáš, 5 Kollerová Petra, 29 Korytár Ján, 20, 60 Kotorová Anna, 7 Kouba Václav, 52 Koubík Václav, 48, 60 Koutský David, 49 Kováová Jana, 72 Kozlík Miroslav, 13, 53 Kožíšek Oldich, 1, 60 Krámar Bohumil, 26 Králová Jana, 22 Kratochvíl Pavel, 68 Kreisl Ivo, 29 Krejík Evžen, 29

N Nmeková Libuše, 62 Neoral Jan, 60 Nepil František, 47 Neumaier Dalibor, 53 Nigoš Martin, 29 Nosková Eva Ing., 1, 22, 61 Nosková Iveta, 63 Novotná Markéta PhDr., 21 Nový Lubomír Ing., 2, 34, 77

O Oplíštilová Romana Mgr., 66

P Paganini Niccolo, 43 Palika Vladimír (generál), 17 Pánková Jitka, 65

89

Svoboda Jaroslav, 1 Svoboda Václav, 41, 60 Synáek Zdenk, 18

Pavelek František, 1, 2, 60 Pech Pavel, 23 Pellar Ondej, 62 Perková Hana, 70 Pešek Pavel MUDr., 2 Pikner Tomáš, 58 Ponce Manuel de, 43 Popovová Jaroslava, 60 Pospíšil Jií JUDr., 17, 25 Pospíšil Josef a Renata, 45 Pouska Jan, 66 Procházka Antonín, 23 Procházka Kamil, 24 Pršová Antonie Mgr., 64 Pibylová Pavlína, 7 Putman Worth, 9 Pytlík Michal, 58 Pytlíková Denisa, 58

Š Šandera Martin, 26 Šandová Miroslava RNDr., 47 Šašek Jan Bc., 1 Šatra Daniel, 51 Šebek Václav Ing., 1 Šebestová Hana, 45 Šmaus František, 59 Šmejkal Karel, 1, 60 Šnajdr Milan, 66 Špelina Petr Dr., 1 Špicl Slavomír, 1, 20, 26 Š áhlavská Anika, 3, 52 Š áhlavský Petr, 7 Štercliová Jana Mgr., 2, 64 Štrunc Jií, 43 Štulcová Renata, 47 Šcha Michal, 60 Šulc Šebastián, 49 Švábová Jaroslava Mgr., 62

R Rabatová Hana, 20, 60 Radkovský František Mons., 53 Rak Štpán Mgr., 49 Rancová Drahomíra Ing., 25, 67 Randl Miroslav Ing., 68 Ratajová Anna Mgr., 64, 66 Retková Marie, 44 Rokycana Jan, 43 Rudolf II., 48 Ryba Tomáš Ing., 1

T Tausig Petr, 59 Tauš Milan, 24 Tichý Bohuslav, 2 Tichý Jaroslav MUDr., 2



U

ezá Jií, 6, 23 íš Václav Ing., 1

Uhlí Jaroslav, 15 Ungerman Josef Mgr., 66 Urbanová Eva, 28

S Saint-Saens Camille, 44 Scarlati Domenito, 44 Sefzig Ludk MUDr., 1, 61 Sekora Ondej, 47 Shonová Viktorie, 7 Schwarz Pavel, 1, 2, 22 Schwarzenberg Karel, 61 Slivanská Áda, 27 Slivanský Václav, 27 Smejkal Zdenk, 1, 31 Smetana Bedich, 43, 44 Smolík Jakub, 13 Solanský Milan, 26 Sor Fernando, 43 Souek Jan, 43 Soukup Jan Ing. arch., 53 Sovadinová Jana, 55 Staak Pieter van der, 43 Strasser Jan, 5 Strauss Johan, 11 Stupková Barbora, 6 Suda Stanislav Ing., 1, 4, 22, 60

V Váchová Petra Elizabeth, 24 Valachová Radka Mgr., 64 Valeko Roman, 18 Vaník Jaroslav, 11 Vataha Michal, 11 Vejvoda Zdenk, 27, 52 Vejvodová Eva, 24 Veverka Antonín Ing. CSc., 1 Veverková Anna, 43 Vignas José, 43 Vild Václav Mgr., 68 Vimrová Alena, 66 Vinšová Marie Bc., 63 Vitingerová Pavla, 52 Vivaldi Antonio, 44 Vlášek Tomáš, 65 Vodika Karel, 1, 2, 20, 51 Vodiková Bohumila, 1 Voká Marek, 68 Volešáková Svtlana, 26

90

Voráková Alena, 26 Vracovský Jií, 2 Vyichlo Jaroslav Dr., 50 Vydrová Ing., 45 Východský Karel MUDr., 1, 2 Vykopalová Miluše Ing., 1, 2

Z Zajíek Jií, 1, 22, 60 Zárobský Petr, 50 Zdráhal Václav Mgr., 49 Zeithaml Václav, 24 Zelenka Milan, 6, 43 Zeman Miloš, 61 Zemanová Bára, 15 Zhrynevska Lena, 29 Zíbar Karel, 9, 81 Zíková Olga, 63 Ztracený Marek, 15

W Webová Veronika, 65 Winton Nicolas, 16 Wohlmut Michal, 58 Wolf Karel RNDr., 49 Wünschová Renata Mgr., 2

91