Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
ANALÝZA INVESTIČNÍ ČINNOSTI VE VYBRANÝCH POJIŠŤOVNÁCH NA POJISTNÉM TRHU EU The analysis of investment activity in selected insurance companies in the insurance market of the EU Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. František ŘEZÁČ, Ph.D.
Jiří ČAGÁNEK
Brno, 2014
J mé n o a p ř í j me n í a ut o r a:
Jiří Čagánek
N á z e v b a k a l ář s ké pr á c e :
Analýza investiční činnosti ve vybraných pojišťovnách na pojistném trhu EU
N á z e v p r á c e v a n g l ič t i ně:
The analysis of investment activity in selected insurance companies in the insurance market of the EU
Ka t e d r a:
Financí
Ved o u c í d i p l o mové práce:
Ing. František Řezáč, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou investiční činnosti ve vybraných pojišťovnách na českém trhu, a následnou komparací s investiční činností jejich německých ekvivalentů. V první části je pozornost zaměřena na teoretické poznatky, se speciálním důrazem na německou, ale i tuzemskou legislativu. Praktická část je rozdělena do tří vzájemně navazujících oddílů. V první části jsou uvedena finanční umístění třech známých zahraničních pojišťoven a jejich tuzemských protějšků. Ve druhé části je poté provedena analýza dostupných dat s cílem porovnat vybrané pojišťovny z hlediska investování. Třetí část se poté zabývá zpracováním doporučení pro management pojišťoven.
Annotation The bachelor thesis deals with the analysis of investment activity in selected insurance companies on the Czech market, and subsequent comparison with the investment activities of their German equivalents. The first part is focused on theoretical knowledge, with special emphasis on Germany, but also domestic legislation. The practical part is divided into three inter-related sections. In the first part, I present investment position of three well-known foreign insurance companies and their domestic counterparts. The second part analyzes the available data in order to compare the selected insurance companies in terms of investment. Then the third part deals with the processing of recommendations for the management of insurance companies.
Klíčová slova Investování, pojišťovnictví, investiční činnost, finanční umístění, Německo, Evropská unie
Keywords Invest, insurance industry, investment activity, financial placing, Germany, European Union
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza investiční činnosti ve vybraných pojišťovnách na pojistném trhu EU vypracoval samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16. dubna 2014 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Františku Řezáčovi, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost, ochotu a cenné připomínky, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnoval.
OBSAH ÚVOD .....................................................................................................................................................................9 1
INVESTIČNÍ ČINNOST POJIŠŤOVEN ..................................................................................................11 1.1
2
FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ ..............................................................................................................................14 2.1
ČESKÁ REPUBLIKA ..................................................................................................................................14
2.1.1
Investiční nástroje .......................................................................................................................16
2.1.2
Kvantitativní omezení .................................................................................................................18
2.2
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO ..........................................................................................................18
2.2.1
Investiční nástroje .......................................................................................................................20
2.2.2
Kvantitativní omezení .................................................................................................................23
2.3 3
POJISTNĚ TECHNICKÉ REZERVY ..............................................................................................................12
KOMPARACE LEGISLATIVY FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ .................................................................................24
ANALÝZA FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN ..............................................30 3.1
ČESKÉ POJIŠŤOVNY .................................................................................................................................30
3.1.1
Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. ............................................................................................30
3.1.2
Wüstenrot pojišťovna a.s. ..........................................................................................................33
3.1.3
Allianz pojišťovna, a.s. ................................................................................................................34
3.2
NĚMECKÉ POJIŠŤOVNY ...........................................................................................................................38
3.2.1
Württembergische Lebensversicherung AG ...........................................................................38
3.2.2
Württembergische Versicherung AG ........................................................................................41
3.2.3
Allianz Societas Europaea .........................................................................................................43
3.3
KOMPARACE FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ ......................................................................................................45
3.3.1
Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. a Württembergische Lebensversicherung AG ...........45
3.3.2
Wüstenrot pojišťovna a.s. a Württembergische Versicherung AG.......................................46
3.3.3
Allianz pojišťovna, a.s. a Allianz Societas Europaea .............................................................47
3.3.4
Shrnutí...........................................................................................................................................47
3.4
DOPORUČENÍ ..........................................................................................................................................49
ZÁVĚR .................................................................................................................................................................51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ....................................................................................................................53 SEZNAM TABULEK..........................................................................................................................................56 SEZNAM GRAFŮ ...............................................................................................................................................56
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................................................................ 57 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 57
ÚVOD S pojišťovnami, chcete-li s pojišťovacím průmyslem, je velká část obyvatelstva civilizovaných zemí v určité interakci. Z pojišťoven to tak dělá důležitou a neodmyslitelnou součást finančních trhů. Literatura pojišťovnu definuje jako specifickou instituci, která je oprávněna provádět pojišťovací, případně zajišťovací činnost 1 . Pojišťovací činnost je uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu, správa pojištění a poskytování pojistných plnění z pojistných smluv 2 . Tím, že pojišťovny provozují pojišťovací činnost, musí vytvářet technické rezervy z přijatého pojistného klientů. Ty slouží k plnění závazků z pojišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik jejich vzniku 3 . Vedle svého hlavního úkolu, jímž je náhrada škod, mají pojišťovny i investiční funkci. Ta vyplývá ze skutečnosti, že existuje časový nesoulad mezi vybraným pojistným, jehož výše je stanovena ve smlouvě, a dobou kdy pojišťovna vyplatí pojistné plnění na základě pojistné události, což má za následek držení volných finančních prostředků, které by měly být zhodnocovány. Pojišťovny mají i další úkoly a vykonávají více činností, nicméně pro účely této práce se jimi zabývat nebudeme, neboť následující strany práce jsou zaměřeny výhradně na investiční činnost pojišťoven. Cílem této práce je za pomocí analýzy investiční činnosti vybraných pojišťoven na německy hovořících trzích porovnat jejich ekvivalenty působící na tuzemském trhu a na jejím základě zpracovat doporučení pro management ke zkvalitnění řízení této činnosti. Dílčím cílem, nezbytným pro dosažení hlavního cíle, je analýza a komparace legislativy upravující investiční činnost pojišťoven v České republice a Německu, které v práci reprezentuje námi vybraný pojistný trh EU.
1
SVOBODA, Martin. Základy financí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 195 s. ISBN 978-802-1049765, s.43. 2 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X, s.12. 3 CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8, s.193. 9
První část práce je zaměřena na teoretické aspekty investiční činnosti pojišťoven, konkrétně pak na východiska, jimiž je tato činnost podnícena, na tvorbu a členění technických rezerv, na zásady, skladbu a limity pro tvorbu finančního umístění, s důrazem na české a německé legislativní poměry. V návaznosti na analýzu zmíněných zákonných předpisů jsou tyto legislativní celky porovnávány, s cílem vyzdvihnout podstatné rozdíly. Při tvorbě této části práce jsou využity metody deskripce, analýzy, syntézy a komparace. Druhá část bakalářské práce, kterou můžeme označit za praktickou, vychází z konkrétních finančních umístění šesti pojišťoven. Na české straně se jedná o Wüstenrot, životní pojišťovnu a.s., Wüstenrot pojišťovnu a.s. a Allianz pojišťovnu a.s. Německé pojišťovací domy jsou pak zrcadlově zastoupeny Württembergische Lebensversicherung AG, Württembergische Versicherung AG a Allianz Societas Europaea. Tyto pojišťovny můžeme označit za ekvivalentní, neboť jsou součástí svých nadnárodních skupin. Nejprve jsou rozebrána a popsána jednotlivá finanční umístění každé z pojišťoven, přičemž jsou uvedeny příslušné grafy a tabulky pro lepší vypovídací schopnost, poté následuje jejich srovnání. Proces komparace sestává ze tří samostatných srovnání, přičemž je vždy porovnávána dvojice pojišťoven v rámci dané skupiny. Výstupem komparace jsou data, která dále slouží jako podklady pro možná doporučení managementu, jenž má na starosti finanční umístění. Samotné doporučení pro zkvalitnění investiční činnosti pojišťoven, včetně východisek, je poté uvedeno v závěrečné kapitole. Jsou zde použity metody deskripce, komparace, analýzy a syntézy.
10
1 INVESTIČNÍ ČINNOST POJIŠŤOVEN Jak již bylo uvedeno, pojišťovny vstupují s prostředky jim svěřenými, ale i vlastními na finanční trh s cílem zhodnocení těchto prostředků. Tato aktivita pojišťoven spadá do investiční funkce pojišťovny. Investiční funkci pojišťoven definujeme jako nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny 4 . Můžeme ovšem prohlásit, že pojišťovny nakládají i s aktivy, jejichž zdrojem je část jejich vlastního kapitálu. Pojišťovny plní investiční funkci prostřednictvím investiční činnosti, která je však někdy označována také jako finanční podnikání pojišťoven. Investiční činnost je souhrn nejrůznějších aktivit, při kterých pojišťovny využívají dočasně volných peněžních prostředků tak, aby dosáhly zhodnocení kapitálu, který pojišťovny vlastní a spravují. Komerční pojišťovna však musí investovat takovým způsobem, aby byla schopna v jakémkoli okamžiku v budoucnosti plně dostát svým závazkům vůči klientům 5 . Toto pravidlo je v sektoru pojišťovnictví velice důležité, neboť zajišťuje důvěru v celý systém. Pojistník si musí být jistý, že při pojistné události mu pojišťovna vyplatí pojistné plnění ve stanovené lhůtě a formě, což by při neschopnosti pojišťovny dostát svým závazkům nebylo možné. Vedle zhodnocení prostředků však pojišťovny vykonávají finanční podnikání také s cílem upevnit si své postavení tím, že se dostávají do povědomí široké veřejnosti včetně ekonomických sfér, čímž dokumentují svou opodstatněnost a zájem o rozvoj pojistného a finančního trhu 6 . Komerční pojišťovny mají k dispozici velice rozmanitou škálu produktů k uložení, chcete-li zhodnocení volných prostředků, ovšem jejich využití je omezeno ze zákona.
Vedle
klasických investičních instrumentů, jako jsou kupříkladu dluhopisy, akcie, nemovitosti, směnky, depozita, půjčky, pokladniční poukázky, hypoteční zástavní listy nebo podílové listy, které budou popsány v části o legislativě, pojišťovna také může držet spoluúčasti při zakládání nových společností.
4
ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 202 s. ISBN 978-80-210-4799-0, s.9. 5 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X, s.69. 6 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 129 s. ISBN 80210-3990-6, s.84. 11
Fyzickou investicí se vedle nemovitostí stávají také umělecké předměty a díla. Faktem však zůstává, že pojišťovny při investiční činnosti volí spíše méně rizikové instrumenty. Za předpokladu úspěchu investiční činnosti pojišťovny se část výnosů z finančního podnikání vrací do rezerv a slouží na rozvoj pojišťovací činnosti. Slouží zejména na další rozvoj nabídky pojistných produktů a umožňují komerční pojišťovně 7 :
krýt případné ztráty v pojistném plnění,
rozšiřovat pojistné krytí bez navyšování pojistného,
snižovat pojistné,
poskytovat slevy na pojistném,
krýt investiční potřeby.
1.1 Pojistně technické rezervy Definice pojistně technických rezerv je uvedena výše, avšak pro další postup při popisování investiční činnosti pojišťoven je nutno rozdělit pojistně technické rezervy podle způsobu jejich vzniku. Ty mohou mít původ v životním nebo neživotním pojištění. Z podstaty životního pojištění vyplývá jeho dlouhodobá povaha, a proto jsou technické rezervy z tohoto zdroje vhodné k investování na finančních trzích v delším časovém horizontu, přičemž se od nich očekává vyšší zhodnocení při nízkém riziku. Likvidita zde nehraje primární roli. Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří tyto technické rezervy 8 : a) rezervu na nezasloužené pojistné, b) rezervu na pojistná plnění, c) rezervu pojistného životních pojištění, d) rezervu na prémie a slevy, e) rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, f) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních 7
ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 129 s. ISBN 80210-3990-6, s.85. 8 Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-0304]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/zakony/pojistovnictvi/ § 51, ods.2 12
parametrů, g) rezervu pojistného neživotních pojištění, h) jinou rezervu. Naopak technické rezervy z neživotního pojištění, které slouží primárně ke krytí škod na majetku nebo zdraví, jsou investovány s důrazem na likviditu. Likvidita je vynucena tím, že k pojistným událostem a následnému krytí škod prostřednictvím pojistného plnění dochází náhodně. I zde je samozřejmě požadavek na minimální riziko, v poslední řadě pak stojí očekávaný výnos. Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří tuzemská pojišťovna tyto technické rezervy 9 : a) rezervu na nezasloužené pojistné, b) rezervu na pojistná plnění, c) rezervu na prémie a slevy, d) vyrovnávací rezervu, e) rezervu pojistného neživotních pojištění, f) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, g) jinou rezervu. Investování pojišťoven z velké části určuje objem jejích technických rezerv, který je ovlivněn zejména následujícími faktory 10 :
Strukturou pojištění v pojistných odvětvích;
Počtem pojistných smluv, které pojišťovna spravuje;
Mírou využití zajištění, popřípadě jiných způsobů eliminace pojistně technického rizika.
9
Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-0304]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/zakony/pojistovnictvi/ § 51, ods.3 10 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X, s.69. 13
2 FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ Finanční umístění můžeme definovat jako samotnou realizaci investiční činnosti. Je to souhrn aktiv, které slouží ke krytí závazků pojišťovny, přičemž investování těchto aktiv ovlivňuje hospodářský výsledek pojišťovny. Cíl pojišťoven při finančním umístění, který můžeme shrnout jako vysoký celkový výnos s malým rizikem, je dosahován diverzifikací aktiv, v souladu s legislativou 11 . Pojišťovny nemají při tvorbě finančního umístění volné pole působnosti, jelikož zákon a vyhláška omezují realizaci investiční činnosti, a to zásadami finančního umístění, jeho skladbou a limity 12 . Tato omezení je možné chápat jako určitý druh dohledu. Z obecně používaných metod dohledu je dodnes využívaný nástroj materiálního dozoru, spočívající v podrobných periodických revizích hospodaření pojišťoven a také nástroj, zvaný kvótování aktiv. Při kvótování aktiv jde o stanovení minimální povinné kvóty, kterou musí pojišťovna z celkového objemu svých obligatorních pojistně-technických rezerv uložit do velmi bezpečných aktiv a stanovení povinné maximální kvóty, kterou může pojišťovna investovat do rizikovějších instrumentů finančního trhu 13 . Hlavním důvodem pro dohled ze strany státu je ochrana klientů pojišťovny s důrazem na splnitelnost pojišťovnou uzavřených pojistných smluv. Tyto zákonné skutečnosti jsou rozděleny podle země působnosti, a v následujících podkapitolách samostatně uvedeny pro Českou republiku a Spolkovou republiku Německo. Zmíněné podkapitoly čerpají z příslušných zákonů, nařízení, vyhlášek a směrnic.
2.1 Česká republika Investování českých pojišťoven podléhá určitým podmínkám, které tyto instituce musí dodržovat při tvorbě finančního umístění. Cílem této regulace je zajistit finanční stabilitu pojišťoven, která má sloužit zejména k ochraně klientů, potažmo k zachování důvěry ve finanční trhy. Investiční činnost pojišťoven je upravena zákonem č. 277/2009 Sb., o 11
LEVY, Haim. Kapitálové investice a finanční rozhodování. Vyd. 1. Grada, 1999, 920 s. ISBN 80-716-9504-1, s.359. 12 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X, s.70. 13 DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7, s.91.
14
pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, jež vstoupil v platnost 1.1.2010 14 . Tento zákon reguluje finanční umístění v návaznosti na evropské předpisy, konkrétně na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 15 . Aktuální znění zákona nabylo platnosti 1. 1. 2013, novelizovaná verze začne platit 1. 1. 2015. V tomto zákoně jsou vymezena přípustná aktiva, která mohou pojišťovny využívat pro umístění investic. Dalším legislativním dokumentem, který je nezbytný pro úpravu této oblasti je Vyhláška č. 434/2009 Sb., která slouží zejména ke kvantitativnímu omezování podoby finančního umístění. Tuzemské pojišťovny a zajišťovny jsou v jakémkoli okamžiku povinny mít finanční umístění v souladu s těmito závaznými předpisy. V zákoně o pojišťovnictví jsou také vymezeny zásady, podle kterých musí pojišťovna při své investiční činnosti postupovat. Při finančním umisťování aktiv je pojišťovna povinna dodržovat tyto zásady 16 :
Zásadu bezpečnosti - tzn., že jednotlivé složky finančního umístění musí poskytovat záruku návratnosti vložených prostředků;
Zásadu rentability - tzn., že jednotlivé složky finančního umístění musí zabezpečovat výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje;
Zásadu likvidity - tzn., že v závislosti na charakteru provozované pojišťovací činnost musí být část finančního umístění pohotově k dispozici na výplatu pojistných plnění ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem;
Zásadu diverzifikace - tzn., že jednotlivé složky finančního umístění musí být rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž není vztah ovládané a ovládající osoby ani osob, které jednají ve shodě podle zvláštního právního předpisu.
Kromě těchto obecných zásad musí být dodržena i skladba finančního umístění reprezentována investičními nástroji. Povolené investiční nástroje jsou obsahem následující kapitoly.
14
Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění [online]. [cit. 201403-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/zakony/pojistovnictvi/ 15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (solventnost II) [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:335:0001:0001:CS:PDF 16 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojistný trh. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-3661-3, s.55.
15
2.1.1 Investiční nástroje Komerční pojišťovny mohou umísťovat prostředky technických rezerv do aktiv, která jsou vymezena zákonem o pojišťovnictví 17 . Skladba finančního umístění je definována v § 70 zákona o pojišťovnictví. Finanční umístění v rámci členských států zahrnuje 18 : a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou, b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými institucemi členských států, c) dluhopisy vydané obchodními společnostmi přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, d) pokladniční poukázky, e) komunální dluhopisy přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, g) směnky, h) nemovitosti na území členských států, i) hypoteční zástavní listy, j) akcie přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, n) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropského společenství, o) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropského společenství,
17
ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X, s.70.
18
Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění [online]. [cit. 201403-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/zakony/pojistovnictvi/ § 70, ods.1
16
p) akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, které nebyly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, nejvýše do 1 měsíce po jejich splatnosti, s) vratky daní, t) pohledávky vůči garančnímu fondu. Dále jsou povoleny tyto investiční nástroje 19 : a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu v členských státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, c) zajišťovací deriváty, d) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 včetně podílu zajistitele na technických rezervách po odečtení závazků vůči zajistiteli. Z § 71 zákona o pojišťovnictví také vyplývá skutečnost týkající se pojistných plnění v cizích měnách. Jestliže se pojišťovna nebo zajišťovna zavázaly k pojistnému plnění v jiné než české měně, jsou povinny vytvořit aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně. To neplatí, jestliže 20 : a) by tato aktiva nepřesahovala 7 % výše těchto rezerv, b) měna není vhodná pro finanční umístění, c) by tato aktiva kryla závazek v cizí měně, který nepřesahuje 20 % všech závazků v této měně. Pro zajištění ještě větší bezpečnosti a udržení investičního rizika na přijatelné míře je pojišťovna povinna udržovat investice do aktiv neobchodovaných na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu na tzv. obezřetné míře. Následující kapitola se zaměří na limity skladby finančního umístění. 19
Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění [online]. [cit. 201403-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/zakony/pojistovnictvi/ § 70, ods.2 20
ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X, s.71.
17
2.1.2 Kvantitativní omezení Dosud byly zohledněny pouze obecné zásady a aktiva, do kterých může pojišťovna investovat prostředky z technických rezerv. Pojišťovna však musí při udržování výše finančního umístění dodržovat limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zařadit do skladby finančního umístění, stanovené vyhláškou 21 . Jedná se o Vyhlášku č. 434/2009 Sb. vydanou Českou národní bankou dne 24. listopadu 2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, konkrétně pak o její desátou část - § 13. Kompletní kvantitativní omezení je uvedeno v přílohách. Kromě omezení plynoucích z Vyhlášky č. 434/2009 Sb. platí i doplňující podmínka ze zákona o pojišťovnictví, která se týká zařazování jednotlivých aktiv do těchto kategorií. Konkrétně se jedná o druhý odstavec § 74, jenž stanovuje, že aktiva, která svojí povahou naplňují podmínky dvou, nebo více položek finanční skladby lze zahrnout pouze do jedné její položky 22 . V souladu se všemi výše uvedenými podmínkami pak pojišťovna předkládá České národní bance výkaz o skladbě finančního umístění. Způsob předkládání, formu a náležitosti tohoto výkazu včetně období, za které má být tento výkaz vypracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance předložen, stanoví vyhláška 23 . Závěrem této kapitoly by bylo též vhodné uvést, že byť nový občanský zákoník upravuje oblast pojišťovnictví, nedotýká se přímo oblasti investování pojišťoven a zajišťoven, potažmo finančního umístění, a tak jeho uvedení v platnost tuto oblast přímo neovlivnilo.
2.2 Spolková republika Německo Německé pojišťovny jsou největším institucionálním investorem na tamním trhu. Spravují investiční portfolio v celkové hodnotě více než 1250 miliard Eur. Z převážné části jsou 21
Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění [online]. [cit. 201403-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/zakony/pojistovnictvi/ § 74, ods.1 22
Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění [online]. [cit. 201403-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/zakony/pojistovnictvi/ § 74, ods.2 23
Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění [online]. [cit. 201403-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/zakony/pojistovnictvi/ § 73, ods.1.
18
portfolia zaměřená na dlouhodobé, méně rizikovější investice, což je určeno povahou činnosti pojišťoven, jež jsou nuceny plnit závazky vyplývající z pojistných smluv, a z těchto důvodů tak dozorčí orgán kontroluje a omezuje tuto investiční činnost z hlediska kvalitativního i kvantitativního. Pojišťovny s ohledem na zákonná omezení sledují v rámci správy (investování) aktiv zejména cíl vytvoření dlouhodobé konzistentní investiční politiky s následujícími parametry, které vycházejí z magického trojúhelníku investování:
Schopnost plnit stávající závazky vůči klientům
Maximalizace výnosů při zajištění přijatelné míry rizika
Investování německých pojišťoven ze zákona podléhá pěti obecným zásadám. Jde o bezpečnost, rentabilitu, likviditu, diverzifikaci a kvantitativní omezení. Vysvětlení těchto zásad je uvedeno v kapitole o legislativě České republiky. Dozorčí orgán na základě těchto obecných
zásad
výslovně
stanoví
i
specifické
zásady
týkající
se
přiměřeného
obhospodařování aktiv, vhodné vnitřní investiční politiky a kontrolních postupů 24 . Tyto zásady jsou popsány v kapitole o české legislativě. Finanční umístění je ve spolkové republice Německo (dále jen „Německo“) upraveno zákonem Versicherungsaufsichtsgesetz (dále jen „VAG“). Tak jako český ekvivalentní zákon je i německý VAG v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, konkrétně se články 132 až 135 v 6. oddílu „Investice“. Tento zákon (VAG) o dohledu nad pojišťovnami na území Německa, popřípadě pobočkami německých pojišťoven spadajících pod zákon VAG na území Evropské unie, obsahuje úpravu investiční činnosti v hlavě IV. s názvem Geschäftsführung der Versicherungsunternehmen (vedení pojišťoven), v díle 1 Kapitalausstattung, Vermögensanlage (kapitálové vybavení, investice). Konkrétně pak jde o §53c, §53d, §54, §54a, §54b, §54c, §54d. Zde je dále odkaz na konkrétní nařízení, které upravuje investiční činnost. Jedná se o nařízení nesoucí název Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen (dále jen „AnlV“), v překladu
24
GDV: Die Deutschen Versicherer. [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gdv.de/2011/04/anlagegrundsaetze-und-anlageziele-fuer-die-deutsche-versicherungswirtschaft/ 19
tedy nařízení o investování vázaných aktiv pojišťovny 25 . Toto nařízení vstoupilo v platnost 1. 1. 2002.
2.2.1 Investiční nástroje V prvním odstavci §2 Anlageformen (formy investice) nařízení o investování vázaných aktiv jsou uvedeny veškeré instrumenty, do kterých mohou německé pojišťovny ukládat prostředky, ale i instrumenty, které jsou pojišťovnám zapovězeny. Pojišťovny mohou využít pro investování vázaných aktiv tyto nástroje: 1. Vklady u a) evropské centrální banky nebo centrálních bank členských států Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“), nebo ve členských státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) b) uvěrových bank se sídlem v zemích EHP, pokud pojišťovna písemně potvrdí, že jsou dodrženy platné předpisy o potřebné likviditě. c) veřejnoprávních institucí d) rozvojových bank 2. Přímé půjčky (lze chápat jako dluhopisy) a) spolkovým zemím, místním samosprávám a sdružením obcí b) ostatním členským státům EHP nebo OECD, jejich vládám a místním úřadům c) ostatním regionálním vládám a místním úřadům nečlenských států EHP nebo OECD d) ostatním mezinárodním organizacím, ve kterých spolková republika Německo figuruje jako člen 3. Půjčky podnikům (lze chápat jako firemní obligace) a) jež sídlí ve státech EHP nebo OECD, s výjimkou úvěrových domů, pokud je půjčka vhodná s ohledem na dosavadní a očekávaný vývoj výnosu a stav podniku. b) ve kterých má pojišťovna podíl nebo zde vystupuje jako společník 25
Gesetz über die beaufsichtigung der versicherungsunternehmen. S.l.: Outlook Verlag. ISBN 978-395-5218843. hlava 4, článek 1
20
4. Hypoteční zástavní listy, dluhopisy místní samosprávy a ostatní dluhopisy od úvěrových bank se sídlem v EHP nebo OECD, za předpokladu, že úvěrová banka podléhá mimořádnému dohledu nad dodržováním zákonných předpisů, týkajících se nakládání s přijatými prostředky z emise dluhopisů k ochraně vlastníka těchto dluhopisů. 5. Dluhopisy a) které jsou veřejně obchodovatelné na organizovaném trhu, nebo b) které budou během jednoho roku zahrnuté k veřejnému obchodování na organizovaném trhu, nebo c) které se obchodují na burzovním trhu mimo země EHP 6. Ostatní dluhopisy 7. Pojištění dluhopisů v podobě swapů CDS 8. Pohledávky se zástavním právem k pozemkům nebo práv k nim v členských státech EHP, nebo OECD, nebo jiných státech, za předpokladu odpovídajících právních předpisů. 9. Pohledávky, které jsou postačujícím způsobem jištěny finančními zajišťovacími instrumenty v podobě kupříkladu směnek nebo bankovních záruk. 10. Pohledávky, vzniklé z neplnění původního závazku dotčeného podniku, nebo užívacích práv a) pokud má podnik sídlo v zemích EHP nebo OECD, nebo b) jsou tyto pohledávky obchodovatelné na organizovaném trhu nebo na burze ve státech mimo EHP 11.Asset Backed Securities 26 , Credit Linked Notes 27 a ostatní instrumenty, které podléhají úvěrovému riziku, pokud jsou tyto instrumenty
26
ABS jsou finanční instrumenty zajištěné skupinou podkladových aktiv, například právy k pohledávkám.
27
CLN je forma zajištění derivátu, jeho podstatou je přenesení úvěrového rizika na investory.
21
a) emitované subjekty v zemích EHP nebo OECD b) obchodovatelné na organizovaném trhu nebo na burze ve státech mimo EHP 12. Akcie, které jsou obchodovány na burze v zemích EHP, nebo na burze mimo země EHP, nebo na jiném organizovaném trhu v zemích EHP, nebo na jiném organizovaném trhu mimo země EHP 13. Ostatní akcie, obchodní podíly ve společnostech s.r.o. a komanditních společnostech, nebo společnostech, kde pojišťovna vystupuje jako tichý společník a) pokud má společnost sídlo v zemích EHP nebo OECD, a zároveň b) dala k dispozici výroční zprávu splňující dané právní předpisy, a zároveň c) se zavazuje předkládat výroční zprávu i v budoucnosti. 14. Nemovitosti ve formě a) již existující zástavby, nemovitostí ve výstavbě, pozemků ve státech EHP nebo OECD, nebo práv k pozemkům, dále také podílů na společnostech, jejímž jediným polem působnosti je výstavba a správa nemovitostí, potažmo jejich pronájem (developerské společnosti), do společností, zabývajících se nákupem a správou pozemků, nebo práv k nim. Pojišťovna si pro účely investování do nemovitostí musí nechávat zpracovávat znalecké posudky, jejichž výstupem je přiměřenost kupní ceny nemovitosti. b) akcií akciových společností, jejichž činnost je omezena výhradně na správu a pronájem nemovitostí (REIT společnosti), nebo podílů na srovnatelných kapitálových společnostech se sídlem v zemích EHP nebo OECD, které splňují předpisy pro REIT akciové společnosti c) ostatních akcií a podílů uzavřených fondů, jestliže tyto akciové nebo investiční společnosti se sídlem v zemích EHP podléhají veřejnému dozoru, za účelem ochrany investora. Investiční společnosti investují majetek do podílů na podnicích spravujících a pronajímajících nemovitosti a do otevřených a uzavřených nemovitostních fondů. Majetek fondů se musí z minimálně 80% skládat z nemovitostí a práv, zbytek se může využít pro investice do akcií popř. dluhopisů. 15. Speciální tuzemské (BRD) podílové fondy s výjimkou penzijních fondů 16. Kmenové akcie tuzemských (BRD) investičních společností.
22
17. Zahraniční investiční podíly podniků se sídlem v EHP, pokud podléhají kontrole k ochraně investorů, a pokud zde vládnou srovnatelné podmínky pro investování majetku zahraničních podniků 28 . Podle druhého odstavce § 3 nařízení o investování vázaných aktiv pojišťovny mohou být využity i jiné instrumenty, avšak s výjimkou instrumentů uvedených ve čtvrtém odstavci § 2. Pro využití nestandardních aktiv, sloužících k uložení prostředků, musí tato aktiva podléhat speciálnímu dohledu 29 .
Zákon zakazuje pro účely investování vázaných prostředků pojišťoven využívat tyto nástroje: 1. Přímé a nepřímé investice do spotřebitelských úvěrů a spotřebitelských úvěrů pro živnostníky 2. Movité věci, nebo pohledávky na movité věci 3. Životní pojištění a pojištění odpovědnosti 4. Podíly na koncernech, s výjimkou podniků, jejichž jediným předmětem podnikání je držení podílů zahraničních developerských koncernů, nebo podniků, jejichž jediným předmětem podnikání je držení podílů koncernů, jež se zabývají výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů 5. Jakékoli možné pohledávky, které se dle funkčního rozdělení týkají dceřiných společností pojišťovny 30 .
2.2.2 Kvantitativní omezení Výše uvedené investiční instrumenty vycházející z prvního odstavce § 2 nařízení o investování vázaných aktiv podléhají kvantitativnímu omezení, které je formulováno v prvním až čtvrtém odstavci §3 téhož nařízení, dle principu opatrnosti. Kvantitativní omezení 28
Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/anlv/__2.html, §2, odstavec 1 29 Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/anlv/__2.html, §2, odstavec 2 30 Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/anlv/__2.html, §2, odstavec 4
23
je vynuceno zákonem VAG, konkrétně pak obecnými zásadami pro investování vázaných aktiv pojišťovny. Kvantitativní omezení uvádí, jakou procentuální část celku vázaných aktiv může pojišťovna investovat do konkrétního instrumentu, a je zařazeno v přílohách.
2.3 Komparace legislativy finančního umístění I přesto, že Německo a Česká republika si jsou z geografického hlediska blízké, oba národy jsou odlišné. Tyto odlišnosti se nepochybně promítají i do legislativní problematiky, proto je porovnání nezbytnou součástí této práce. Česká i německá legislativa se značně liší v mnoha aspektech, proto je třeba tyto rozličné skutečnosti vyzdvihnout tak, aby byly přehledně seskupeny ať již z hlediska kvalitativního, nebo z hlediska kvantitativního. V této kapitole jsou nejprve porovnány jednotlivé investiční instrumenty, které mohou české a německé pojišťovací domy využít, a porovnatelné body finančního umístění jsou ohodnoceny s ohledem na limity finančního umístění v těchto zemích. Součástí této kapitoly je i interpretace těchto rozdílů. Z hlediska formálního je investiční činnost pojišťoven zakotvena v legislativě České republiky a Německa velice podobným způsobem. Hlavním zákonem v obou zemích je zákon o pojišťovnictví, který je rozveden nařízením v případě Německa a vyhláškou v Případě České republiky. Rozdíl lze však najít i zde, neboť německé nařízení upravuje jak skladbu finančního umístění, tak i limity, český ekvivalent ovšem upravuje pouze limity finančního umístění. Hlavní odlišnosti jsou ovšem patrné z hlediska obsahového. Komparace legislativy z pohledu investičních instrumentů Na úvod je potřeba zdůraznit, že velký rozdíl v legislativě je již v terminologii. Německý zákon totiž pod pojmem členské státy chápe i státy OECD, což pro německé pojišťovny znamená širší spektrum povolených investičních instrumentů. Následující kapitolu je proto nutné brát s ohledem na tuto skutečnost. Prvním evidentním rozdílem je obsáhlejší německá legislativa v této problematice. Německá legislativa upravuje další pohledávky, a různé podmínky, které se k těmto pohledávkám mají 24
vázat. Českým ekvivalentem pro tyto instrumenty je však pouze suché označení „jiné pohledávky“. Na německé straně můžeme těmito pohledávkami chápat například body 9 a 10 z kapitoly 2.2.1. Kvůli určité neporovnatelnosti se těmito možnostmi práce dále nezabývá. Dalším rozdílem je nepovolení některých složek finančního umístění v jedné ze zemí, byť ve druhé zemi povoleny jsou. Tyto položky nejsilněji reprezentuje skutečnost, že německé pojišťovny mohou investovat do podílů společností, nebo se stát společníkem jiné s.r.o. nebo komanditní společnosti ve členských zemích, což česká legislativa neumožňuje. Z opačné strany vyčnívá možnost českých pojišťoven zahrnout do finančního umístění vratky daní i pohledávky za pojistníky a pojišťovacími zprostředkovateli, i když se nejedná o investiční činnost pojišťovny jako takovou. Dalším absentujícím instrumentem v české legislativě jsou pokročilé investiční instrumenty jako ABS a CLN, do kterých mohou německé pojišťovny investovat prostředky. Velkým plusem pro české pojišťovny je ovšem možnost investovat do sbírek a uměleckých děl. V neposlední řadě mají německé pojišťovací domy pro finanční umístění možnost využít kmenových akcií, na což česká legislativa nepamatuje. Německý zákon naopak přímo neřeší pokladniční poukázky. Ty lze ovšem chápat jako přímou půjčku vládě, což poukazuje na odlišnou koncepci obou legislativních celků, a upozorňuje nás na to, že porovnávání dvou zdánlivě podobných oblastí je obtížnou činností. Vedle instrumentů, které nepovoluje jedna ze zemí, se vyskytují i instrumenty, jež pro své finanční umístění mohou použít jak české, tak i německé pojišťovny. Vklady: Německý zákon definuje povolené vklady zejména z hlediska geografického a z hlediska typu banky (např. úvěrová), kdežto český zákon řeší administrativní okolnosti vkladů (potvrzení certifikátem). Konečný důsledek a s ním i druhy povolených vkladů je však stejný. Státní dluhopisy: Pro potřeby tohoto srovnání jsou do oddílu státních dluhopisů zařazeny dluhopisy emitované vládou, centrální bankou, nebo podobnou institucí členského státu EU nebo EHP (popřípadě OECD), dluhopisy emitované místními samosprávami členských států (spolkových zemí) a dluhopisy emitované vládou nečlenských zemí EU a EHP (OECD). Prvním rozdílem v této oblasti je skutečnost, že české pojišťovny mohou na rozdíl od těch německých nakupovat dluhopisy místních samospráv (včetně místních samospráv nečlenských států), avšak pouze tehdy, pokud jsou tyto obligace přijaté k obchodování na regulovaném trhu. Druhým, zásadním rozdílem je to, že německá legislativa povoluje
25
pojišťovnám nakupovat státní dluhopisy nečlenských zemí EU, EHP a OECD, což český zákon nepovoluje. Podnikové obligace: V tomto bodě se projevuje větší benevolence německého zákona. České pojišťovny totiž mají povolené pouze podnikové obligace, jež jsou připuštěny k obchodování na regulovaném trhu. Další výhodou německých pojišťoven je i povolení nakupovat obligace podniků, v nichž má pojišťovna podíl nebo je společníkem. Ostatní obligace: Pokud obligace nejdou svou povahou zařadit do státních popřípadě podnikových obligací, nazýváme je v tomto kontextu jako ostatní obligace. České pojišťovny mohou investovat do těchto dluhopisů pouze v případě, že se obchodují na regulovaném trhu v zemích OECD, avšak německá legislativa umožňuje nakoupit v tomto smyslu obligace pocházející z celého světa. Dalším znakem benevolentnější německé legislativy je i klauzule o povolení obligací, které budou přijaty k obchodování na regulovaném trhu do jednoho roku. Hypoteční zástavní listy: U hypotečních zástavních listů jsou oba legislativní celky v zásadě jednotné, a nejsou zde patrné rozdíly. Zajišťovací deriváty: Obě legislativy umožňují investovat do zajišťovacích derivátů. Rozdíl pak nastává v kvantitativním omezení. Akcie: Oba zákony jsou jednotné v možnostech investování do akcií obchodovaných na trzích v členských zemích i mimo ně. Německá legislativa znovu obsahuje další klauzule a podmínky, nicméně důsledek je srovnatelný. Rozdíl u akcií však bude silně patrný z hlediska kvantitativních limitů. Nemovitosti: V oblasti nemovitostí jsou oba státy velmi podobné, německé nařízení však detailněji rozepisuje jednotlivé možnosti, včetně možnosti investovat do nemovitostí prostřednictvím akcií a podílů. Kolektivní investování: Do aktiv subjektů kolektivního investování mohou investovat jak české, tak německé pojišťovny. V této oblasti má naopak menší svazující efekt český zákon, což lze částečně vysvětlit oblíbeností této formy investování v tuzemsku. Z této komparace lze vyčíst větší benevolenci německého legislativního aparátu, nicméně se nejedná o nějaký zdrcující rozdíl. Skutečná ochota investovat našich západních sousedů se projeví až v následující části, jež srovnává zákony z pohledů kvantitativních limitů.
26
Komparace legislativy z pohledu kvantitativního omezení Z hlediska limitů skladby finančního umístění jsou porovnávány pouze ty položky, které jsou povoleny ve finančním umístění pojišťoven obou zemí. Vyřazeny jsou unikátní instrumenty povolené pouze jedním státem. Hlavním a nejvíce patrným rozdílem je nečinnost německého zákona při úpravě limitů pro konzervativní, defenzivní a vysoce bezpečné investice, představovány například státními dluhopisy, nebo vklady, což je marginální rozdíl oproti České republice, což vyplývá z následujících skutečností. Vklady podle legislativních náležitostí mohou české pojišťovny využít pro uložení prostředků až do výše 50% z celkových technických rezerv, pokud se jedná o jednu bankovní instituci je limit snížený na 20% z celkových technických rezerv, avšak německá legislativa je zde nečinná, tudíž neexistuje žádné omezení. Do dluhopisů emitovaných bankou, kromě dluhopisů emitovaných centrální bankou mohou české pojišťovny investovat až 50% z celkových technických rezerv, německá legislativa zde opět žádné omezení nestanovuje. Do dluhopisů emitovaných místní samosprávou (komunální dluhopisy) mohou české pojišťovny investovat až 20% z celkových technických rezerv, nebo až do výše 40% z celkových technických rezerv, za předpokladu, že za dluhopisy převzal záruku členský stát. Německá legislativa je zde však opět nečinná a žádné omezení nestanovuje. Stejně je v zákonech jednáno i s investicemi do hypotečních zástavních listů. V českém zákoně je stanoven limit 50%, německá legislativa problematiku neřeší. Naopak stejně si zákony obou zemí počínají u dluhopisů, vydaných členským státem nebo jeho centrální bankou a úvěrů členskému státu nebo jeho centrální bance. Zde jsou německé i české pojišťovny bez omezení. U ostatních úvěrů a pohledávek je situace opět podobná. Německé pojišťovny mohou investovat do těchto aktiv až 5% z celkových technických rezerv, po schválení příslušným úřadem až 10% z celkových technických rezerv. České zákony umožňují do těchto instrumentů vkládat až 10% z celkových technických rezerv.
27
Z těchto řádků je patrné, že německé pojišťovny mají při tvorbě finančního umístění ponecháno více svobody. Tato svoboda je však ještě umocněna. Krásným příkladem pro zažité vnímání české nechuti investovat, byť v korporátním světě, je srovnání z hlediska kvantitativního omezení investicí do akcií. Německé pojišťovny zde mají jednoznačnou volnost, neboť jsou omezeny limitem 35% z celkových technických rezerv, což je oproti českým pojišťovnám s limitem 10% opravdu propastný rozdíl. Německá legislativa rozvádí tento limit i do roviny akcií jedné společnosti. Pojišťovna tak nemůže investovat do akcií jedné společnosti více než 1% z celkových technických rezerv, což slouží k větší bezpečnosti. Touto kombinací je zajištěno vyšší potenciální zhodnocení aktiv při zachování přijatelného rizika. Tento bod je jedním z největších rozdílů napříč zeměmi a poukazuje na jisté ofenzivnější chování německých subjektů. Další rozdíly jsou uvedeny níže. Do aktiv subjektů kolektivního investování a investičních společností můžou německé pojišťovny investovat prostředky až do výše 5% z celkových technických rezerv, česká legislativa umožňuje provádět investice až do výše 20%. Německá legislativa však umožňuje navýšit celkovou sumu až na 10% z celkových technických rezerv za pomocí investování do fondů. Dalším bodem komparace jsou limity pro ostatní dluhopisy a poskytnuté půjčky (co se rozumí ostatními dluhopisy je vysvětleno výše). České pojišťovny do těchto instrumentů mohou vložit až 10% z celkových technických rezerv, německé ekvivalenty jsou vázány individuálními limity, jež jsou výsledkem procesu posuzování příslušným úřadem. Podnikové obligace jsou v německé legislativě omezeny 25% z celkových technických rezerv, český zákon pak deklaruje 20% z celkových technických rezerv, tento podíl však může být navýšen až na 40% z celkových technických rezerv, pokud jsou prostředky vloženy do podnikových dluhopisů, za které převzal záruku členský stát. Z tohoto pohledu jsou obě srovnávané země velice podobné. Dalším relativně nedůležitým rozdílem je limit pro investování do nemovitostí. V Německu platí omezení ve výši 25% z celkových technických rezerv, v České republice je tento limit nižší, konkrétně pak 20% z celkových technických rezerv. Při tvorbě tohoto porovnání byly zohledněny limity pro součet investic vyskytujících se v německém nařízení. I když jsou patrné rozdíly v legislativě upravující investiční činnost pojišťoven, ze zákonů plyne společný prvek. Tím je snaha zakázat pojišťovnám vysoce rizikové investice, typicky
28
na nerozvinutých a nefungujících trzích. Tvůrci obou zákonných celků tak svými nařízeními shodně „podporují“ zejména státní obligace. Bylo totiž zjištěno, že ačkoli je výnosnost obligací v porovnání kupříkladu s akciemi nižší, vyvažuje se tato nevýhoda výrazně nižším stupněm rizika těchto obligací 31 . I přesto se potvrdily původní očekávání, že německé pojišťovny mají ponechány větší svobodu při sestavování finančního umístění. Hlavním aspektem pro toto tvrzení je možnost německých pojišťoven investovat i v zemích OECD (české pojišťovny mají jen omezenou možnost, zejména obligace), dále neomezené limity, a vysoké limity na investice do akcií. Ze zákonů tak vyplývá i ofenzivnější naladění našeho západního souseda. Pro lepší představu uvádím tabulku, kde je legislativa komplexně srovnána. Tabulka č. 1: Srovnání legislativy Instrument Státní dluhopisy Bankovní vklady Podnikové dluhopisy Akcie Hypoteční zástavní listy Dluhopisy místní samosprávy Ostatní dluhopisy Jiné pohledávky ABS a CLN Nemovitosti Kolektivní investování Kmenové akcie Umělecká díla Pohledávky za pojistníky Vratky daní Pohledávky vůči garančnímu fondu Půjčky pojištěným (ŽP) Zdroj: Vlastní vyobrazení
31
SRN ANO / NE Limit ANO neomezeno ANO neomezeno ANO 25% ANO 35% ANO neomezeno ANO neomezeno ANO individuálně ANO 10% ANO 7,50% ANO 25% ANO 10% ANO 5% NE NE NE NE NE -
ČR ANO / NE Limit ANO 100% ANO 50% ANO 20% ANO 10% ANO 50% ANO 40% ANO 10% ANO 10% NE ANO 20% ANO 20% NE ANO 5% ANO 3% ANO 5% ANO 5% ANO 5%
SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994, 810 s. ISBN 80-856-0547-3, s.343.
29
3 ANALÝZA FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN Tato kapitola má za úkol zanalyzovat a porovnat konkrétní finanční umístění celkem šesti subjektů působících na poli životního i neživotního pojištění. V reprezentativním vzorku jsou rovným dílem zastoupeny tři české pojišťovny a jejich německé protějšky. Dvě z těchto šesti pojišťoven jsou navíc neživotní, aby bylo možné porovnat finanční umístění s ohledem na druh provozované pojišťovací činnosti. Data vychází z roku 2012, a to z důvodu nedostatečné dokumentace z české strany pro rok 2013, i přes to, že pojišťovací instituce mají povinnost zveřejňovat objektivní informace o své finanční situaci a obchodní činnosti z důvodu vyšší transparentnosti 32 . Na závěr zde figurují možná doporučení pro management spravující finanční umístění, s důrazem na možnou kooperaci v podobě vzájemného inspirování se. Defaultně se bere v úvahu reálná hodnota aktiv, pokud však pojišťovna ve své výroční zprávě není z technických důvodů schopná uvést reálnou hodnotu, je zapsána odpovídající hodnota. Tyto výjimky jsou v textu náležitě označeny. Jelikož každá pojišťovna publikuje své finanční umístění odlišným způsobem, vyskytují se v dílčích položkách rozdíly ve formulaci a formě, podstata však zůstává stejná, a data jsou porovnatelné.
3.1 České pojišťovny 3.1.1 Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Životní pojišťovna spadající pod Wüstenrot, patřila k datu srovnání (údaj platný k 30. 6. 2012) se svými 62 221 pojistných smluv k menším hráčům na trhu, byť se její podíl na trhu v posledním roce upevnil 33 . Finanční umístění je z povahy životního pojištění rozděleno na investice pojišťovny, která za ně taktéž nese riziko, a na investice jejichž základ je položen v investiční složce životního pojištění, tudíž za něj nese riziko klient, tedy pojistník. Jiná definice říká, že finanční umístění můžeme rozdělit podle nositele rizika na finanční umístění, je-li nositelem investičního rizika pojistitel (pojišťovna), a na finanční umístění, je-li
32
ŘEZÁČ, František. Řízení rizik v pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, c2011, 222 s. ISBN 978-80-210-5637-4, s.67.
33
Wüstenrot po dvaceti letech. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/onas/aktuality/wustenrot-po-dvaceti-letech.html 30
nositelem investičního rizika pojistník (klient). Souhrnná výše finančního umístění činí 1 452 733 tis. Kč 34 .
Tabulka č. 2: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistitel (2012) v tis. Kč Finanční umístění celkem I. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních II. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem III. Dluhové cenné papíry a) oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů b) dluhopisy „OECD“ držené do splatnosti (naběhlá hodnota) c) ostatní cenné papíry držené do splatnosti (reálná hodnota) IV. Depozita u finančních institucí
1 183 162
Meziroční změna v % 10,2
Podíl (2012) v % 100
200
200
-
0,015
8 674
2 387
263,39
0,665
869
649
33,89
0,066
696 009
737 218
-5,92
53,37
483 524
358 156
35
37,08
114 602
84 552
35,54
8,78
31. 12. 2012
31. 12. 2011
1 303 878
Zdroj: Autor podle výroční zprávy Wüstenrot, životní pojišťovny, a.s. v roce 2012 Wüstenrot, životní pojišťovna se zaměřuje na konzervativní investice do dluhových cenných papírů, následované vklady u bankovních institucí. Všechny investice jsou uvedeny v reálné hodnotě, s výjimkou dluhopisů „OECD“ držených do splatnosti, které jsou z technických důvodů oceněny naběhlou hodnotou 35 . Přesto je patrný velký nárůst finančního umístění v oblasti akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem.
34
Výroční zpráva Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. za rok 2012 [online]. Dostupné na: http://www.wuestenrot.cz, str. 33 35
Výroční zpráva Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. za rok 2012 [online]. Dostupné na: http://www.wuestenrot.cz, str. 32
31
Tabulka č. 3: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistník (2012) v tis. Kč
31.12.2012 31.12.2011
Meziroční změna v% 22,46
Podíl (2012) v% 100
Finanční umístění celkem 148 855 121 548 I. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem a) zahraniční 83 571 69 493 20,25 56,14 b) tuzemské 25 088 18 018 39,23 16,85 II. Dluhové cenné papíry a) tuzemské 26 397 23 709 11,33 17,73 b) depozita u finančních 13 799 10 328 33,61 9,27 institucí Zdroj: Autor podle výroční zprávy Wüstenrot, životní pojišťovny, a.s. v roce 2012
Za povšimnutí stojí, že jedná-li se o investice, kdy riziko podstupuje pojistník, jsou tyto investice zaměřeny na zejména na akcie. Souhrnná výše těchto investic je více než dvanáctkrát vyšší ve srovnání s investicemi, které představují riziko pro pojistitele. Překvapením může být nulová výše investic do nemovitostí. Graf č. 1: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem 8,80%
0,67%
37,11%
Dluhopisy „OECD“ držené do splatnosti (naběhlá hodnota) Ostatní dluhové cenné papíry držené do splatnosti (reálná hodnota)
53,42%
Depozita u finančních institucí
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Wüstenrot, životní pojišťovny, a.s. v roce 2012 Vyobrazení zahrnuje pouze čtyři druhy instrumentů s nejvyšším podílem, zanedbatelné investice v podobě přímých podílů v podnikatelských seskupeních a dluhopisů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům a výnosům zde nejsou zahrnuty. Jedná se pouze o investice, za něž nese zodpovědnost pojišťovna. Koláčový graf finančního umístění, je-li nositelem rizika pojistník, je zařazen v příloze. 32
Graf č. 2: Podíl finančního umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.
10,25% Investice - riziko nese pojistitel Investice - riziko nese pojistník
89,75%
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Wüstenrot, životní pojišťovny, a.s. v roce 2012 Podíl investic ve finančním umístění je 9:1 ve prospěch investic, je-li nositelem rizika pojišťovna. Toto číslo nijak nevybočuje z očekávání.
3.1.2 Wüstenrot pojišťovna a.s. se sídlem Praha 4, Na Hřebenech II 1718/8, PSČ 140 23, IČ 28400682, zaps. u MS v Praze, odd. B, vložka
Česká skupina Wüstenrot provozuje kromě společnosti Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. taktéž skupinu zabývající se neživotním pojištěním Wüstenrot pojišťovna a.s. Jelikož se jedná o neživotní pojištění, je zde situace snazší, a finanční umístění se nikterak nedělí. Všechny investice jsou uvedeny v reálné hodnotě, s výjimkou dluhopisů „OECD“ držených do splatnosti, které jsou z technických důvodů oceněny naběhlou hodnotou 36 . Tabulka č. 4: Finanční umístění Wüstenrot pojišťovna, a.s. (2012) v tis. Kč Finanční umístění celkem I. Dluhopisy „OECD“ držené do splatnosti (naběhlá hodnota) II. Ostatní cenné papíry držené do splatnosti (reálná hodnota) III. Depozita u finančních institucí
601 095
537 838
Meziroční změna v % 11,76
307 355
267 369
14,95
51,13251649
81 224
77 368
4,98
13,51267271
212 516
193 101
10,05
35,3548108
31. 12. 2012 31. 12. 2011
Podíl (2012) v% 100
Zdroj: Autor podle výroční zprávy Wüstenrot pojišťovny, a.s. v roce 2012 36
Výroční zpráva Wüstenrot pojišťovna, a.s. za rok 2012 [online]. Dostupné na: http://www.wuestenrot.cz, str. 32
33
Wüstenrot pojišťovna, a.s. investuje prostředky z technických rezerv a jiné vázané prostředky pomocí maximálně konzervativní strategie. Ve finančním umístění jsou uvedeny pouze tři kategorie instrumentů, a to státní dluhopisy, vklady u bank, respektive depozita u finančních institucí a ostatní cenné papíry držené do splatnosti, které ovšem v průběhu času oslabují v portfoliu až na současných 13,5 %. Největší nárůst zaznamenali v roce 2012 dluhopisy „OECD“, což podtrhuje konzervativní strategii. Absence rozmanitějšího spektra instrumentů může být překvapující, i přesto, že se jedná o neživotní pojišťovnu.
Graf č. 3: Finanční umístění Wüstenrot pojišťovna, a.s.
Dluhopisy „OECD“ držené do splatnosti (naběhlá hodnota)
35,35%
51,13%
Ostatní cenné papíry držené do splatnosti (reálná hodnota) Depozita u finančních institucí
13,51%
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Wüstenrot pojišťovny, a.s. v roce 2012
Největší podíl v portfoliu patří dluhopisům emitovaným státy „OECD“, které překračují nadpoloviční většinu všech investic ve finančním umístění Wüstenrot pojišťovny, a.s. Velkou část vázaných prostředků drží pojišťovna jako depozita u finančních institucí, konkrétně pak téměř 35,5 %. Při celkové výši finančního umístění 601 095 tisíc Kč se jedná o 212 milionů Kč, držených u bank s minimálním výnosem. Tento nedostatek vyvažuje nutná dávka likvidity.
3.1.3 Allianz pojišťovna, a.s. Akciová společnost Allianz se na českém pojišťovacím trhu řadí na třetí místo seznamu největších tuzemských pojišťoven. Ve srovnání s životní i neživotní pojišťovnou Wüstenrot
34
nabývá podle celkového pojistného až 9x větší velikosti 37 . Finanční umístění je zde samozřejmě znovu rozděleno podle nositele rizika, jelikož Allianz provozuje taktéž životní pojištění. Tabulka č. 5: Finanční umístění Allianz pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistitel (2012)
v tis. Kč Finanční umístění celkem I. Pozemky a stavby (nemovitosti) a) provozní nemovitosti II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních 1. Podíly v ovládaných osobách 2. Dluhové cenné papíry vydané ovládanými osobami a půjčky těmto osobám 3. Podíly s podstatným vlivem 4. Dluhové cenné papíry vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv a půjčky těmto osobám a půjčky těmto osobám III. Jiná finanční umístění 1. Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly 2. Dluhové cenné papíry, v tom: a) cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů b) dluhopisy "OECD" držené do splatnosti 3. Finanční umístění v investičních sdruženích 4. Ostatní půjčky 5. Depozita u finančních institucí 6. Ostatní finanční umístění
31. 12. 2012
31. 12. 2011
Meziroční změna v %
18 109 978
18 476 121
2,02
Podíl (2012) v % 100
0
0
-
-
0
0
-
-
284 007
184 007
54,34
1,5682349
429800
0
0
0
0
393 650
253 806
256 476
-1,05
1,4014705
14 525 762
15 242 372
-4,91
80,208612
2 245 874
2 248 920
-0,13
12,401307
0
0
-
-
14 272 360 325 -3868
15 007 205 134 -69 445
-5,14 76,65 -94,43
0,0788074 1,989649 -
2,3732773 -
-
Zdroj: Autor podle výroční zprávy Allianz pojišťovna, a.s. v roce 2012 37
Pojistný trh: Podíl jednotlivých pojišťoven: Podíl na trhu dle celkového pojistného v roce 2012. [online]. [cit.
2014-04-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/statistiky/trzni-podil/2012/
35
Suma finančního umístění s rizikem na bedrech pojišťovny oscilovala v roce 2012 u hranice 18 109 978 tisíc Kč, což představovalo meziroční nárůst lehce přes dvě procenta. Raketový vzestup zažil sektor dluhových cenných papírů vydaných ovládanými osobami a půjček těmto osobám, naopak úplně vymizela kategorie investic do instrumentů označovaných jako dluhové cenné papíry vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv a půjčky těmto osobám. Další masivní nárůst zažili podíly v ovládaných osobách, kdy se cifra zastavila na meziročním nárůstu necelých 55 %. Rovněž narostly vklady u bankovních institucí a jiné vysoce likvidní prostředky, a to o 76,65 %.
Graf č. 4: Finanční umístění Allianz pojišťovna, a.s. Podíly v ovládaných osobách
12,41%
1,57% 2,37% 1,99% 1,40%
Dluhové cenné papíry vydané ovládanými osobami a půjčky těmto osobám Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly
80,25%
Dluhové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů Dluhopisy "OECD" držené do splatnosti Depozita u finančních institucí
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Allianz pojišťovna, a.s. v roce 2012 Největší podíl ve finančním umístění připadá na obligace, a to s různými oceňovacími metodami ke dnu tvorby rozvahy. Druhou nějvětší složkou jsou dluhové cenné papíry ovládaných osob, včetně půjček. Allianz se volí relativně konzervativní strategii, což dokládá i podíl akcií v portfoliu pouhých 1,4 %. Kromě tohoto finančního umístění obhospodařuje pojišťovna i níže uvedené investice, za něž nese riziko pojistník.
36
Tabulka č. 6: Finanční umístění Allianz pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistník (2012)
v tis. Kč Finanční umístění celkem Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem Dluhové cenné papíry Depozita u finančních institucí Deriváty
Podíl Meziroční (2012) v změna v % %
31. 12. 2012
31. 12. 2011
6 782 048
5 317 194
27,54
100
6 103 740
4 699 207
29,88
89,99848
629 645 50 107 -1 444
614 799 24 982 -21 794
2,41 100,57 -93,37
9,283995 0,738818 -
Zdroj: Autor podle výroční zprávy Allianz pojišťovna, a.s. v roce 2012 V investiční složce životního pojištění jsou hojně využívány akcie, které tvoří drtivou většinu finančního umístění. Tímto je částečně vyvážena konzervativní povaha finančního umístění, je-li nositelem rizika pojistitel. Celková souhrnná výše obou složek finančního umístění tedy v roce 2012 činila 24 892 026 tisíc Kč. Graf finančního umístění, je-li nositelem rizika pojistník, je uveden v příloze.
Graf č. 5: Podíl finančního umístění Allianz pojišťovna, a.s.
27,25% Investice - riziko nese pojistitel Investice - riziko nese pojistník 72,75%
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Allianz pojišťovna, a.s. v roce 2012
37
U Allianz pojišťovny, a.s. tvoří relativně velkou část finančního umístění investice, za něž nese riziko pojistník. Tento podíl je zhruba 2,5x větší než u Wüstenrot, životní pojišťovny, a.s.
3.2 Německé pojišťovny Pro relevanci výsledků je pro přepočet dat na české koruny využit zafixovaný kurz k 31. 12. 2012 tj. 25,14 Kč/Euro 38 .
3.2.1 Württembergische Lebensversicherung AG Německá skupina Wüstenrot má v tomto ohledu stejnou strukturu jako česká skupina, a disponuje tak samostatnými akciovými společnostmi pro životní a neživotní pojištění. Nejprve se podíváme na akciovou společnost Württembergische Lebensversicherung AG, jenž je německou obdobou české Wüstenrot, životní pojišťovny, a.s. Jak již z názvu vyplývá, jedná se o společnost, která se věnuje oblasti životního pojištění na německém pojistném trhu. I zde se finanční umístění samozřejmě dělí na dvě složky, zajímavost v tomto systému však nalezneme níže.
38
Graf EUR / Kč od 7.4.2012 do 4.4.2014,: ČNB, grafy kurzů měn. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z:
http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/nr/CZK-EUR/od-7.4.2012/
38
Tabulka č. 7: Finanční umístění Württembergische Lebensversicherung AG, je-li nositelem investičního rizika pojistitel (2012)
v tis. Kč
31. 12. 2012
Meziroční změna v %
Podíl (2012) v %
7,79
100,00
30 383 122,98
676 166 797,50 27 328 311,30
11,00
4,17
17 770 209,00
17 892 339,12
-1,00
2,44
4 336 222,62
5 089 140
-17
0,59
13 452 489,42
12 143 323,92
10,78
1,85
78 336,24
-
-
0,01
191 981 534,58
150 292 853
27,73
26,34
36 344 370,06
31 527 018
15,28
4,99
58 084 335,90
55 964 732,22
3,78
7,97
10,22
27,44
Finanční umístění celkem
728 856 921,34
I. Nemovitosti II. Podíly v přidružených společnostech III. Půjčky přidruženým společnostem IV. Ostatní podíly V. Půjčky ovládaným podnikům VI. Akcie a ostatní CP s proměnlivým výnosem VII. Dluhopisy na doručitele VIII. Hypoteční zástavní listy IX. Ostatní půjčky a) dluhopisy na jméno
31. 12. 2011
200 026 937,94
181 469 620,68 176 287 738,74 3 531 390,66 3 332 408
158 531 909,82 -11,2 21,75 b) podnikové dluhopisy c) půjčky pojistníkům 3 145 189,98 -12,27 0,43 d) další dluhopisy 2 491 676 -33,74 0,34 X. Depozita u finančních 8 990 592 7 999 523 12,38 1,23 institucí XI. Ostatní pohledávky 3 239 967,78 3 308 348,58 -2,11 0,44 XII. Bezpečnostní schránky 27,40 54,80 -100% ≈0 Zdroj: Autor podle výroční zprávy Württembergische Lebensversicherung AG v roce 2012 Můžeme vidět, že německá životní pojišťovna spadající pod Wüstenrot, má prostředky z technických rezerv a jiného vázaného majetku umístěny v relativně velkém spektru instrumentů, včetně nemovitostí. Finanční umístění je v souladu s platným zákonem. Zajímavostí je, že výroční zpráva nerozlišuje státní obligace, nýbrž je vede jako ostatní dluhopisy, a začleňuje je do skupin podle formy dluhopisu (na doručitele apod.). Oproti roku 2011 důvěřuje pojišťovna více akciím a nemovitostem, naopak pokles je patrný v oblasti podnikových obligací a půjček. Druhou částí finančního umístění jsou investice, za které nese riziko pojistník. Tato část finančního umístění je tvořena různými certifikáty domácích a zahraničních investičních 39
společností. V tomto případě má pojistník možnost zvolit si svoji osobní investiční strategii a podle ní si vybrat jeden, nebo několik certifikátů. Na výběr je celkem 99 certifikátů různého zaměření, od defenzivních, přes zajištěné až po ofenzivní certifikáty. V této složce finančního umístění je dalších 23 561 006,8 tis. Kč 39 . Celkem tedy finanční umístění činí 752 417 928,1 tis. Kč. Výše uvedená data jsou pro lepší představu uvedeny ve dvou grafech. Graf č. 6: Finanční umístění Württembergische Lebensversicherung AG
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Württembergische Lebensversicherung AG v roce 2012 Na první pohled je evidentní podíl jednotlivých instrumentů ve finančním umístění s výjimkou investic, jejichž riziko spadá na bedra klienta. Typicky největší podíl mají obligace (včetně hypotečních zástavních listů), které dohromady čítají téměř 61% celého finančního umístění.
39
Výroční zpráva Württembergische Lebensversicherung AG za rok 2012, str. 277
40
Druhým největším celkem je pak souhrn akcií a jiných proměnlivě úročených cenných papírů, jejichž podíl osciluje kolem 28%. Za zmínku pak ještě stojí sektor nemovitých investic v celkové výši přes 4%. Zbytek pak tvoří kupříkladu depozita u bank v celkové výši 1,38 % a podíly ve společnostech v souhrnné výši přes 4%.
Graf č. 7: Podíl finančního umístění Württembergische Lebensversicherung AG
3,13%
Investice - riziko nese pojistitel Investice - riziko nese pojistník
96,87%
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Württembergische Lebensversicherung AG v roce 2012 Velká většina finančního umístění je tvořena investicemi pojistně technických rezerv a dalšího vázaného majetku, za které nese riziko pojistitel (až 96,87 %). Zbylé 3,13 % jsou tvořena investicemi do certifikátů, které si každý pojistník sám zvolí, a za které tudíž nese riziko.
3.2.2 Württembergische Versicherung AG Württembergische Versicherung AG, náležící do skupiny Wüstenrot, je protějškem české Wüstenrot pojišťovny a.s., jenž se zabývá neživotním pojištěním. Jelikož se jedná o neživotní pojišťovnu, neexistují zde jakákoli aktiva, za jejichž vývoj a výnos by nesl riziko pojistník. Z tohoto důvodu je celá analýza poměrně jednoduchá. Níže můžeme vidět jak Württembergische Versicherung AG investuje prostředky z technických rezerv a jiného vázaného majetku.
41
Tabulka č. 8: Finanční umístění Württembergische Versicherung AG (2012) v tis. Kč
31. 12. 2012 31. 12. 2011
Meziroční změna v % 1,57 22,00
Podíl (2012) v % 100,00 4,11
2 360 135,00 2 323 658,00 Finanční umístění celkem I. Nemovitosti 97 010,00 79 747,00 II. Podíly v přidružených 142 392,00 151 639,00 -6,00 společnostech III. Půjčky přidruženým 25 000,00 25 000 společnostem IV. Ostatní podíly 99 666,00 86 872,00 14,72 VI. Akcie a ostatní CP s 663 916,00 513 784 29,22 proměnlivým výnosem VII. Dluhopisy na doručitele 272 893,00 310 694 -13,85 VIII. Hypoteční zástavní listy 16 461,00 18 739,00 -13,83 VIII. Další dluhopisy 776 376 849 941 -9,47 X. Depozita u finančních institucí 237 736 258 624,00 -8,78 XI. Ostatní pohledávky 28 685,00 28 618,00 0,23 Zdroj: Autor podle výroční zprávy Württembergische Versicherung AG v roce 2012
6,03 1,06 4,22 28,13 11,56 0,70 32,90 10,07 1,22
Největší nárůst je patrný u akcií a podobných cenných papírů s proměnlivým výnosem, následovaný růstem finančního umístění v oblasti pozemků a nemovitostí. Naproti tomu se pojišťovna rozhodla snížit podíl finančních prostředků uložených všeobecně do dluhových cenných papírů, speciálně pak odliv prostředků zažily dluhopisy na doručitele a hypoteční zástavní listy. Württembergische nerozlišuje emitenta dluhopisů, nýbrž pouze jeho formu. Graf č. 8: Finanční umístění Württembergische Versicherung AG
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Württembergische Versicherung AG v roce 2012 42
Největší položkou jsou veškeré dluhové cenné papíry v souhrnné výši až 46,22 %, překvapivě následovány akciemi s dvaceti osmi procentním podílem. Relativně velkým dílem jsou pak ve finančním umístění Württembergische Versicherung AG zastoupeny vklady u bank a jiná depozita u finančních institucí. Za zmínku pak ještě stojí nemovitosti, které v roce 2012 překročily čtyřprocentní hranici. Celkové finanční umístění k 31. 12. 2012 činilo 2 360 135 tisíc Kč.
3.2.3 Allianz Societas Europaea Koncern Allianz SE je suverénně největší pojišťovnou působící na německém trhu, a to ve všech ohledech. Ročně přijme téměř dvaceti pěti násobek pojistného vybraného životní i neživotní pojišťovnou spadající pod Wüstenrot 40 . Vzhledem k obrovským sumám jsou následující údaje uváděny v milionech korun českých, a je nutné si tuto vynucenou změnu při čtení uvědomit. Aby nedošlo ke zkreslení výsledků, jsou investice ze životního pojištění, jejichž nositelem je pojistník, stejně jako v předchozích případech odděleny. Tabulka č. 9: Finanční umístění Allianz SE, je-li nositelem investičního rizika pojistitel (2012)) v mil. Kč Finanční umístění celkem I. Podíly v přidružených společnostech II. Akcie a ostatní CP s proměnlivým výnosem III. Dluhové cenné papíry IV. Finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou proti účtu nákladů nebo výnosů a) Akcie b) Dluhopisy V. Půjčky pojistníkům; pohledávky za úvěrovými institucemi VII. Depozita u finančních institucí VIII. Ostatní pohledávky
Meziroční Podíl 31. 12. 2012 31. 12. 2011 změna v (2012) % v% 15 896 022 14 616 396 8,75 100 2 106 732 2 096 676 0,47 13,2532 746 658
726 546
2,76
4,69714
9 050 400
7 816 026
15,79
56,935
20 000 10 168
10 050 17 604
99 -73,13
0,12582 0,06397
3 250 602
3 356 190
-3,24
20,4492
261 456 447 492
183 522 409 782
42,46 9,2
1,64479 2,81512
Zdroj: Autor podle výroční zprávy Allianz Konzern v roce 2012 40
Liste der größten Versicherungen nach Beitragseinnahmen. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupnéz:http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_gr%C3%B6%C3%9Ften_Versicherungen_nach_Beitragseinn ahmen
43
Německá Allianz SE nejvíce věří dluhovým cenným papírům, bohužel ve výroční zprávě nejsou uvedeny podrobnosti, přestože tento dokument čítá 418 stran. Druhou největší složkou finančního umístění jsou pohledávky za úvěrovými institucemi, včetně půjček pojistníkům. Zajímavé však je, že do tohoto oddílu patří i nemovitosti, nicméně proč tomu tak je, zpráva nevysvětluje. Překvapující může být rovněž fakt, že do akcií a cenných papírů s proměnlivým výnosem investuje pojišťovna pouze necelých 5 % vázaných prostředků. Největší procentuální růst zažily ve finančním umístění depozita u bank, následované dluhovými cennými papíry. Kromě výše uvedených investic zahrnuje finanční umístění i investiční složku životního pojištění, za kterou nese riziko pojistník. Zde se jedná o částky 1 789 968 000 tisíc Kč k 31. 12. 2012, potažmo 1 596 390 000 tisíc Kč k 31. 12. 2011 41 . Konkrétně rozepsané finanční umístění, je-li nositelem rizika pojistník, ve výroční zprávě zařazeno není. Graf č. 9: Finanční umístění Allianz Societas Europaea
1,65%
2,82%
Podíly v přidružených společnostech
13,28% 4,71%
20,49%
Akcie a ostatní CP s proměnlivým výnosem Dluhové cenné papíry Půjčky pojistníkům; pohledávky za úvěrovými institucemi Depozita u finančních institucí
57,05% Ostatní pohledávky
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Allianz Konzern AG v roce 2012 I přes růst objemu vkladů u bankovních institucí zůstávají nadále tyto vysoce likvidní prostředky nejmenší složkou finančního umístění, což je patrné z výše uvedeného grafu.
41
Výroční zpráva Allianz Konzern za rok 2012 [online]. Dostupné na: https://www.allianz.com, str.181
44
Graf č. 10: Podíl finančního umístění Allianz Societas Europaea 10,12%
Investice - riziko nese pojistitel Investice - riziko nese pojistník
89,88%
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Allianz Konzern AG v roce 2012 Investiční složka u životního pojištění spravovaného německou Allianz, respektive investice, je-li nositelem rizika klient, vzrostla až na 10,12 % k 31. 12. 2012. Tento údaj je v souladu s očekáváním, a neodchyluje se od ostatních pojišťovacích domů.
3.3 Komparace finančního umístění Cílem kapitoly je porovnat finanční umístění (investice, je-li nositelem rizika pojistitel) jednotlivých pojišťoven, s důrazem na zvýraznění největších odlišností. V komparaci nejsou zohledněny investice z životního pojištění, u kterých je nositelem rizika klient, právě proto, že za ně pojišťovna nenese riziko. Toto dělení je platné i pro konečná doporučení. Přestože je tato komparace z důvodů odlišného pojetí každé z výročních zpráv komplikovaná, jedná se o vypovídající hodnoty. Všechna data jsou uvedena v procentech a vyjadřují podíl instrumentu na celkovém finančním umístění.
3.3.1 Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. a Württembergische Lebensversicherung AG Největší rozdíly ve finančním umístění Württembergische Lebensversicherung a její české obdoby Wüstenrot životní pojišťovny jsou zřetelné v oblasti podílů ve společnostech. Zatímco německý management této kategorii přisoudil souhrnné 4,29%, česká pobočka Wüstenrotu vložila do tohoto instrumentu přibližně 286 krát menší podíl prostředků. V Česku je tak využití tohoto druhu aktiva naprosto zanedbatelné. Uložení vázaných prostředků do akcií a
45
jiných cenných papírů s proměnlivým výnosem je v porovnávaných pojišťovnách znovu v podobném poměru. Zatímco finanční umístění německé strany je složeno z 26,34% akciovými tituly, v České republice akcie tvoří necelé jedno procento finančního umístění. Jedná se tedy o skoro 40 násobný rozdíl. Český management oproti tomu více důvěřuje konzervativnějším dluhovým cenným papírům v souhrnné výši 90,5% finančního umístění, zatímco Württembergische Lebensversicherung tvoří své portfolio dluhovými cennými papíry ve vyši 64,5%. Česká životní pojišťovna Wüstenrot taktéž více důvěřuje depozitním vkladům u finančních institucí, a to až sedminásobně v porovnání se západními kolegy. Důležitým rozdílem je rovněž absence pozemků a staveb ve finančním umístění Wüstenrot životní pojišťovny. Z těchto zjištěných údajů je patrné ofenzivnější naladění německé pojišťovny, zatímco investování českého protějšku můžeme označit za konzervativní, což dokládá i vysoký podíl depozit. Celkově lze také prohlásit, že Württembergische Württembergische při rozkládání prostředků využívá širší spektrum instrumentů.
3.3.2 Wüstenrot pojišťovna a.s. a Württembergische Versicherung AG Komparace finančního umístění neživotní Württembergische Versicherung AG s neživotní Wüstenrot pojišťovnou a.s. se nese ve velmi podobném duchu jako u jejich sesterských životních pojišťoven. Výroční zpráva Wüstenrot pojišťovny je nejslabší z celé šestice společností, nelze totiž rozlišit, z jaké části se kategorie ostatních cenných papírů skládá z akcií, popřípadě dluhových cenných papírů. I přesto lze říci, že česká neživotní pojišťovna převyšuje německou v oblasti dluhových cenných papírů a to minimálně poměrem 51,13 : 46,22 ve prospěch české Wüstenrot. Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem ve finančním umístění německé pojišťovny tvoří vyšší podíl, než podíl akcií v českém portfoliu, a to i v případě, že by veškeré investice z kategorie ostatních cenných papírů byly tvořeny akciovými tituly. V tomto případě se jedná o minimálně dvojnásobnou převahu akcií ve finančním umístění Württembergische Versicherung v porovnání s Wüstenrot neživotní pojišťovnou. Předpokládat však lze, že skutečný rozdíl je ještě vyšší. Za přesně porovnatelnou kategorii však můžeme označit depozita u finančních institucí, ve kterých česká pojišťovací společnost drží výraznější podíl (35,35%), než je tomu u německého protějšku, který v depozitech drží pouhých 10 % prostředků. Další velké rozdíly jsou tvořeny absencí nemovitostí a podílů ve společnostech ve finančním umístění Wüstenrot 46
pojišťovny, což je tendence zčásti patrná i u životních „kolegyň“. Celkově opatrné naladění české neživotní pojišťovny Wüstenrot je nejvíce patrné právě z depozit uložených u finančních institucí, kde pojišťovna drží více než třetinu vázaných prostředků, což je i přes fakt, že se jedná o neživotní pojišťovnu poněkud vysoké číslo. I zde platí, že německý management využívá větší spektrum nástrojů.
3.3.3 Allianz pojišťovna, a.s. a Allianz Societas Europaea Při komparaci těchto dvou životních pojišťoven se potvrzují předchozí závěry. Allianz pojišťovna se nepouští do riskantních akcí, a téměř 95 % všech vázaných prostředků investuje do dluhových cenných papírů, což je největší podíl ze všech zde uvedených pojišťovacích domů. Německá Allianz v kategorii dluhových cenných papírů eviduje celkem 77,4 procentní podíl, což je citelně méně. Důkazem konzervativnější politiky české strany je i menší podíl akciových a podobných cenných papírů (s proměnlivým výnosem), které jsou ve finančním umístění Allianz Societas Europaea zastoupeny více než trojnásobným podílem. Zajímavostí je že Allianz pojišťovna, a.s. věří akciím nejméně ze všech zde uvedených životních pojišťoven. Tento nepoměr je dále patrný u v případě podílů ve společnostech. I zde je rozdíl více než osminásobný, a to samozřejmě v neprospěch české společnosti. Naopak depozita u finančních institucí jsou téměř vyrovnaná, rozdíl je v řádech desetiny procenta. I přesto, že ve výroční zprávě české Allianz figuruje bohatší rozdělení jednotlivých instrumentů, lze prohlásit, že německý management využívá větší počet investičních instrumentů, což je patrné z následujícího ukazatele. Podíl čtyř největších nástrojů (akcie, dluhové cenné papíry, depozita a podíly ve společnostech) na celkovém finančním umístění je v Allianz pojišťovně 99,94 %, v německé Allianz pak 97,16 %.
3.3.4 Shrnutí Ve všech dílčích komparacích je patrné opatrnější, chcete-li defenzivnější naladění českého managementu, zodpovědného za tvorbu finančního umístění v jednotlivých pojišťovnách. Tento fakt se projevuje zejména v menším využití akcií a podílů ve společnostech, naopak větším využití dluhových cenných papírů a depozit u finančních institucí. U každé z porovnávaných dvojic jsou sice rozdíly odlišné, nicméně platí bez výjimky všude.
47
Pro lepší přehlednost jsou výše uvedená data pocházející z procesu komparace uvedená v tabulce. Jedná se o procentní vyjádření, které má lepší vypovídající schopnost než samotné částky, neboť pojišťovny jsou v oblasti celkových objemů aktiv diametrálně odlišné. V tabulce jsou zařazeny hlavní kategorie finančního umístění v souhrnné výši, a jedná se pouze o investice, je-li nositelem rizika pojišťovna. Tabulka č. 10: Komparace finančního umístění
v%
Akcie a ostatní Dluhové cenné papíry Podíly ve cenné s proměnlivým společnostech papíry výnosem
Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Württembergische Lebensversicherung AG Wüstenrot pojišťovna a.s. Württembergische Versicherung AG Allianz pojišťovna, a.s. Allianz Societas Europaea
Depozita u finančních institucí
Podíl těchto 4 kategorií na celkovém finančním umístění
0,665
90,516
0,015
8,78
99,98
26,34
64,52
4,29
1,23
96,38
64,65*
64,65*
-
35,35
100
28,13
46,22
6,03
10,07
90,45
1,401
94,98
1,568
1,989
99,94
4,822
77,438
13,253
1,644
97,16
*výroční zpráva Wüstenrot pojišťovna a.s. prezentuje údaje o finančním umístění tak, že není možné tyto dvě kategorie rozlišit
Zdroj: Vlastní vyobrazení Z posledního sloupce je patrné, že německé pojišťovny mají prostředky rozložené do širšího spektra instrumentů, což jen reflektuje celkový stav. Dalším výsledkem komparace je potvrzení skutečnosti, že neživotní pojišťovny drží větší podíl likvidních aktiv, což vyplývá z podstaty pojišťovací činnosti. Teoretické východisko je uvedeno v kapitole o pojistně technických rezervách.
48
3.4 Doporučení Výše uvedené rozbory a komparace zde vyústí ve formulaci možných doporučení pro management spravující finanční umístění. České pojišťovny by mohly čerpat inspiraci u německých protějšků, a aktivněji se zajímat o akciovou oblast. Jako zdroj pro toto tvrzení poslouží údaj o realizovaném výnosu, který dosáhly akcie ve finančním umístění Allianz Societas Europaea. V roce 2012 získaly akcie, do kterých management německé Allianz uložil vázané prostředky celkem 2524 milionů EUR, které však musíme očistit o ztráty. Čistý výnos z akciových titulů pak činil 2147 milionů EUR, což v procentním vyjádření znamená celkový růst akcií v portfoliu o 7,04 % 42 . Tento výnos byl navíc dosažen v roce, kdy se akciím nepříliš dařilo. Jako podklad pak slouží tři vybrané významné akciové indexy, konkrétně DAX, DJIA a NASDAQ. V roce 2012 oslabil index DAX o více než 19 %, index DJIA dokázal vzrůst o podprůměrné 4,6 % a index NASDAQ poklesl o 3,3 % 43 . Vezmeme-li navíc v potaz úrokové sazby (Repo i diskontní), které se ke konci roku 2012 pohybovali u svých historických minim na 0.05 % (ke 2. 11. 2012) 44 , a výnosy státních obligací (s výborným ratingem, jako USA s výnosem 1,85 %, Německo s 1,5 % ročním výnosem, ale i s horším ratingem, kupříkladu španělské s 5,1 % výnosem, nebo italské státní dluhopisy s výnosem 4,2 %), můžeme prohlásit, že akcie představují zajímavý instrument, vhodný pro rozšíření v „českém“ finančním umístění 45 . Výše uvedená data beru jako dostatečné argumenty, a důkaz, že doporučení českým pojišťovnám jednat při sestavování finančního umístění agresivněji, není pouhá otřepaná fráze. Druhou oblastí pro možnou inspiraci, ve které české pojišťovny jednají přespříliš opatrně, jsou objemy depozit, což je patrné zejména u neživotní pojišťovny. I přesto, že povaha neživotního pojištění vyžaduje vyšší míru likvidních aktiv (teoretické východisko je uvedeno v kapitole o pojistně technických rezervách), se celých 35 % vázaných prostředků Wüstenrot pojišťovny uložených u bank na „běžných účtech“, zdá být až zbytečně mnoho. Německý ekvivalent vše zvládá při 10 % vázaných prostředků držených jako depozita, a přesto netrpí platební neschopností. Pokud jde o opačný směr možné spolupráce, lze prohlásit, že české pojišťovny mají z povahy 42
Výroční zpráva Allianz Konzern za rok 2012 [online]. Dostupné na: https://www.allianz.com, str. 336
43
AKCIE ONLINE [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/kurzy-svet/indexy-svet/ Jak se vyvíjela diskontní sazba ČNB? [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html 44
45
Dluhopisy 2012 [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.penize.cz/dluhopisy/248965-dluhopisy2012-a-2013-bublina-roste
49
instrumentů méně riziková portfolia, čímž je zaručena určitá stabilita a likvidita. Daní za to je ovšem nižší míra výnosnosti, a proto je nutné brát český management jako inspirující prvek pro německé pojišťovny spíše s rezervou.
50
ZÁVĚR Text této bakalářské práce se zabýval investiční činností pojišťoven jako jedním z mnoha procesů, které pojišťovna vykonává. Nejprve byla v této práci prezentována teoretická východiska pro investiční činnost pojišťoven, dále se pozornost zaměřila na technické rezervy a samotné finanční umístění, zejména na příslušnou legislativu. Následovalo porovnání této legislativy v rámci České republiky a Spolkové republiky Německo a také vyřčení následujících závěrů. I když jsou v legislativě upravující investiční činnost pojišťoven patrné rozdíly, ze zákonů plyne společný prvek. Tím je snaha zakázat pojišťovnám vysoce rizikové investice, typicky na nerozvinutých a nefungujících trzích. Tvůrci obou zákonných celků tak svými nařízeními shodně „podporují“ zejména státní obligace. Bylo totiž zjištěno, že ačkoli je výnosnost obligací v porovnání kupříkladu s akciemi nižší, vyvažuje se tato nevýhoda výrazně nižším stupněm rizika těchto obligací 46 . I přesto se potvrdily původní očekávání, že německé pojišťovny mají ponechány větší svobodu při sestavování finančního umístění. Hlavním aspektem pro toto tvrzení je možnost německých pojišťoven investovat i v zemích OECD (české pojišťovny mají v rámci zemí OECD jen velmi omezenou možnost pro investování), dále neomezené limity na určité instrumenty (státní obligace, vklady u bankovních institucí) a zejména vysoké limity na investice do akcií (německé pojišťovny jsou u akcií omezeny limitem 35% z celkových technických rezerv, což je oproti českým pojišťovnám s limitem 10% opravdu propastný rozdíl). Je také nutné zdůraznit, že legislativní celky obou zemí jsou v souladu se směrnicí EU. Ze zákonů tedy vyplynulo ofenzivnější naladění našeho západního souseda, které se následně potvrdilo i ze samotné komparace konkrétních finančních umístění šesti českých a německých pojišťoven. V této i následující části bakalářské práce byly využity metody analýzy, deskripce, komparace a syntézy. Samotná práce výše uvedené poznatky využila i ve druhé části, která se zabývala již zmíněnými konkrétními finančními umístěními. Po analýze finančních umístění Wüstenrot, životní pojišťovny a.s., Wüstenrot pojišťovny a.s., Allianz pojišťovny a.s., Württembergische 46
SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994, 810 s. ISBN 80-856-0547-3, s.343.
51
Lebensversicherung AG, Württembergische Versicherung AG a Allianz Societas Europaea následovala komparace, která vyústila v následující zjištění. Ve všech dílčích komparacích je patrné opatrnější, chcete-li defenzivnější naladění českého managementu, zodpovědného za tvorbu finančního umístění v jednotlivých pojišťovnách. Tento fakt se projevuje zejména v menším využití akcií a podílů ve společnostech, a naopak ve větším využití dluhových cenných papírů a depozit u finančních institucí. Dalším výsledkem komparace bylo potvrzení skutečnosti, že neživotní pojišťovny drží větší podíl likvidních aktiv, což vyplývá z podstaty pojišťovací činnosti. V neposlední řadě se prokázalo, že německé pojišťovny mají prostředky rozložené do širšího spektra instrumentů, což jen reflektuje celkový stav. Každá z porovnávaných dvojic se liší jinou měrou, nicméně rozdíly jsou patrné všude. Celý předchozí postup pak poskytoval nezbytné informace pro samotný cíl práce. Cílem této práce bylo za pomocí analýzy investiční činnosti vybraných pojišťoven na německy hovořících trzích porovnat jejich ekvivalenty působící na tuzemském trhu a na jejím základě zpracovat doporučení pro management ke zkvalitnění řízení této činnosti. Výstupem práce je tedy následující formulace možných doporučení. České pojišťovny by mohly čerpat inspiraci u německých protějšků a aktivněji se zajímat o akciovou oblast. Jako zdroj pro toto tvrzení slouží údaj o realizovaném výnosu, který dosáhly akcie ve finančním umístění německé Allianz Societas Europaea. Druhou oblastí pro možnou inspiraci, ve které české pojišťovny jednají přespříliš opatrně, jsou až trojnásobné objemy depozit. Pokud jde o opačný směr možné spolupráce, lze prohlásit, že české pojišťovny mají z povahy instrumentů méně riziková portfolia, čímž je zaručena určitá stabilita a likvidita. Daní za to je ovšem nižší míra výnosnosti, proto je nutné brát český management jako inspirující prvek pro německé pojišťovny spíše s rezervou.
52
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborná literatura [1] ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X. [2] ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojistný trh. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-3661-3. [3] ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 129 s. ISBN 80-210-3990-6. [4] CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-861-1954-8. [5] DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. [6] LEVY, Haim a SARNAT, Marshall. Kapitálové investice a finanční rozhodování. Vyd. 1. Grada, 1999, 920 s. ISBN 80-716-9504-1. [7] SVOBODA, Martin. Základy financí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 195 s. ISBN 978-802-1049-765. [8] ŘEZÁČ, František. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 202 s. ISBN 978-80-210-4799-0. [9] ŘEZÁČ, František. Řízení rizik v pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, c2011, 222 s. ISBN 978-80-210-5637-4. [10] SHARPE, William F. Investice. Praha: Victoria Publishing, 1994, 810 s. ISBN 80-8560547-3.
Právní předpisy [11] Gesetz über die beaufsichtigung der versicherungsunternehmen. S.l.: Outlook Verlag. v aktuálním znění, ISBN 978-395-5218-843. [12] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (solventnost II) 53
[13] Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [14] Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, v aktuálním znění [15] Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, v aktuálním znění
Elektronické zdroje [16] AKCIE ONLINE [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/kurzy-
svet/indexy-svet/ [17] Dluhopisy 2012 [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.penize.cz/dluhopisy/248965-dluhopisy-2012-a-2013-bublina-roste [18] GDV: Die Deutschen Versicherer: Anlagegrundsätze und Anlageziele für die deutsche Versicherungswirtschaft [online]. Dostupné na: http://www.gdv.de [19] Graf EUR / Kč od 7.4.2012 do 4.4.2014,: ČNB, grafy kurzů měn. [online]. [cit. 2014-0407]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/nr/CZK-EUR/od-7.4.2012/ [20] Jak se vyvíjela diskontní sazba ČNB? [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html [21] Liste der größten Versicherungen nach Beitragseinnahmen. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupnéz:http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_gr%C3%B6%C3%9Ften_Versicherun gen_nach_Beitragseinnahmen [22] Pojistný trh: Podíl jednotlivých pojišťoven: Podíl na trhu dle celkového pojistného v roce 2012. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/statistiky/trzni-podil/2012/ [23] Výroční zpráva Württembergische Lebensversicherung AG za rok 2012 [online]. Dostupné na: http://www.ww-ag.com [24] Výroční zpráva Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. za rok 2012 [online]. Dostupné na: http://www.wuestenrot.cz [25] Výroční zpráva Allianz Konzern za rok 2012 [online]. Dostupné na: https://www.allianz.com
54
[26] Výroční zpráva Allianz pojišťovna, a.s. za rok 2012 [online]. Dostupné na: https://www.allianz.cz [27] Výroční zpráva Württembergische Versicherung AG za rok 2012 [online]. Dostupné na: http://www.ww-ag.com [28] Výroční zpráva Wüstenrot pojišťovna, a.s. za rok 2012 [online]. Dostupné na: http://www.wuestenrot.cz [29] Wüstenrot po dvaceti letech. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/aktuality/wustenrot-po-dvaceti-letech.html
55
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Srovnání legislativy.............................................................................................29 Tabulka č. 2: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistitel (2012) ..........................................................................................31 Tabulka č. 3: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistník (2012) ..........................................................................................32 Tabulka č. 4: Finanční umístění Wüstenrot pojišťovna, a.s. (2012) .........................................33 Tabulka č. 5: Finanční umístění Allianz pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistitel (2012).........................................................................................................................35 Tabulka č. 6: Finanční umístění Allianz pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistník (2012).........................................................................................................................37 Tabulka č. 7: Finanční umístění Württembergische Lebensversicherung AG, je-li nositelem investičního rizika pojistitel (2012) ..........................................................................................39 Tabulka č. 8: Finanční umístění Württembergische Versicherung AG (2012) .........................42 Tabulka č. 9: Finanční umístění Allianz SE, je-li nositelem investičního rizika pojistitel (2012)) ......................................................................................................................................43 Tabulka č. 10: Komparace finančního umístění .......................................................................48
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. .............................................32 Graf č. 2: Podíl finančního umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s..................................33 Graf č. 3: Finanční umístění Wüstenrot pojišťovna, a.s. ..........................................................34 Graf č. 4: Finanční umístění Allianz pojišťovna, a.s. ...............................................................36 Graf č. 5: Podíl finančního umístění Allianz pojišťovna, a.s....................................................37 Graf č. 6: Finanční umístění Württembergische Lebensversicherung AG ...............................40 Graf č. 7: Podíl finančního umístění Württembergische Lebensversicherung AG...................41 Graf č. 8: Finanční umístění Württembergische Versicherung AG ..........................................42 Graf č. 9: Finanční umístění Allianz Societas Europaea ..........................................................44 Graf č. 10: Podíl finančního umístění Allianz Societas Europaea............................................45 56
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ABS - Asset backed security, finanční instrumenty zajištěné skupinou podkladových aktiv CLN - Credit-linked note, forma zajištění derivátu, jeho podstatou je přenesení úvěrového rizika na investory. OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj EHP – Evropský hospodářský prostor REIT - Ein Real-Estate-Investment-Trust, akciová společnost zabývající se správou a pronájmem nemovitostí BRD – Bundes Republik Deutschland, Spolková republika Německo CDS - credit default swap, Swap úvěrového selhání SRN - Spolková republika Německo ES - Evropské společenství VAG – Versicherungsaufsichtgesetz, zákon o dohledu nad pojišťovnami DJIA - Dow Jones Industrial Average, Dow Jonesův insex DAX - Deutscher Aktien IndeX, německý akciový index NASDAQ - National Association of Securities Dealers Automated Quotations EU – Evropská unie
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Limity finančního umístění podle Vyhlášky č. 434/2009 Sb. Příloha č. 2: Limity finančního umístění podle Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen Příloha č. 3: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistník Příloha č. 4: Finanční umístění Allianz pojišťovna a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistník
57
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Limity finančního umístění podle Vyhlášky č. 434/2009 Sb. Jednotlivé formy investic vázaných aktiv z pojistné činnosti podléhají tomuto kvantitativnímu omezení: a) dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“) nebo jeho centrální bankou a úvěry členskému státu nebo jeho centrální bance, až do výše 100 % z celkových technických rezerv, b) kótované dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané bankami a obdobnými institucemi členských států, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; pro nekótované dluhopisy vydané těmito emitenty nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, c) kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %, d) kótované komunální dluhopisy nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u komunálních dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %, e) poskytnuté půjčky, úvěry a jiné pohledávky jiné než uvedené v písmenu a), j) nebo l) nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, f)směnky nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, g) nemovitosti na území členských států nejvýše 20 % z celkových technických rezerv, přičemž do jednoho pozemku nebo budovy nebo několika pozemků nebo budov, které spolu tvoří jeden celek tak, že se dají považovat za jednu investici, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, h) hypoteční zástavní listy nejvýše 50 % z celkových technických rezerv, i) kótované akcie nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, j) vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, půjčky, úvěry a jiné pohledávky za těmito bankami nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u jedné banky a půjčky, úvěry a jiné pohledávky za touto bankou nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv, k) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci nejvýše 5 % z celkových technických rezerv,
l) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj a úvěry poskytnuté těmto osobám až do výše 100 % z celkových technických rezerv, m) cenné papíry vydané fondy kolektivního investování, které splňují požadavky práva Evropského společenství, nejvýše 20 % z celkových technických rezerv, n) cenné papíry vydané fondy kolektivního investování, které nesplňují požadavky práva Evropského společenství, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv, o) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv, p) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, pokud ode dne jejich splatnosti uplynula doba kratší než 1 měsíc, nejvýše 3 % z celkových technických rezerv, q) vratky daní, na které byl vydán platební poukaz, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, r) pohledávky vůči garančnímu fondu České kanceláře pojistitelů, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, s) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulované trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, t) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, u) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 zákona o pojišťovnictví, včetně podílu zajistitele na technických rezervách, po odečtení všech závazků vůči zajistiteli, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv 47 .
47
Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vyhlasky/vyhl_434_2009.pdf/ § 13, ods.1
Příloha č. 2: Limity finančního umístění podle Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen Jednotlivé formy investic vázaných aktiv z pojistné činnosti podléhají tomuto kvantitativnímu omezení: 1. Přímé a nepřímé investice do aktiv spravovaných subjekty kolektivního investování, do akcií investičních akciových společností s odpovídající investiční politikou se sídlem v zemích EHP, a ostatní investice, jejichž výnos je vázán na subjekty kolektivního investování, až do výše 5 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku 48 . 2. Přímé a nepřímé investice podle čtvrtého odstavce § 4 do pohledávek jedné společnosti, vzniklých z neplnění původního závazku dotčeného podniku, nebo užívacích práv, až do výše 1 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku. 3. Přímé a nepřímé investice podle čtvrtého odstavce § 4 do akcií jedné společnosti, které jsou obchodovány na burze v zemích EHP, nebo na burze mimo země EHP, nebo na jiném organizovaném trhu v zemích EHP, nebo na jiném organizovaném trhu mimo země EHP, až do výše 1 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku. 4. Přímé a nepřímé investice podle čtvrtého odstavce § 4 do ostatních akcií jedné společnosti, obchodních podílů ve společnosti s.r.o. a komanditní společnosti, nebo společnosti, kde pojišťovna vystupuje jako tichý společník, až do výše 1 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku 49 . 5. Přímé a nepřímé investice podle § 2 do kmenových akcií tuzemských (BRD) investičních společností, až do výše 5 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku. 6. Přímé a nepřímé investice podle § 2 do speciálních tuzemských (BRD) podílových fondů s výjimkou penzijních fondů, až do výše 5 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku.
48
Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/anlv/__2.html, §3, odstavec 2 49
Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/anlv/__2.html, §4, odstavec 4
7. Přímé a nepřímé investice podle § 2 do Asset Backed Securities, Credit Linked Notes a ostatních instrumentů, které podléhají úvěrovému riziku, až do výše 7.5 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku. 8. Přímé a nepřímé investice podle prvního odstavce § 2, čísla 17 do zahraničních investičních podílů podniků se sídlem v EHP, až do výše 5 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku. 9. Ostatní přímé a nepřímé investice podle prvního odstavce § 2, až do výše 5 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku, po zásahu příslušného úřadu může být tato hranice zvýšena až na 10 % technických rezerv a ostatního vázaného majetku 50 . 10. Přímé a nepřímé investice podle § 2 do pohledávek, které jsou postačujícím způsobem jištěny finančními zajišťovacími instrumenty, nebo do půjček dlužníkům se sídlem mimo země EHP, u nichž není zaručen dohled, podléhají omezením na základě individuálního posouzení, z důvodů vyšší rizikovosti. 11. Přímé a nepřímé investice podle § 2 do ostatních dluhopisů podléhají omezením na základě individuálního posouzení, z důvodů vyšší rizikovosti 51 . 12. Přímé a nepřímé investice podle § 2 do půjček podnikům, až do výše 25 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku. 13. Přímé a nepřímé investice podle § 2 do nemovitostí, až do výše 25 % z celkových technických rezerv a ostatního vázaného majetku. 14. Výše součet investic z bodů 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 10 může být v případě potřeby ochrany klientů pojišťovny snížena na 10 % 52 .
50
Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/anlv/__2.html, §3, odstavec 2 51
Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/anlv/__2.html, §3, odstavec 1 52
Verordnung über die Anlage des gebundenen Vermögens von Versicherungsunternehmen, v aktuálním znění [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/anlv/__2.html, §3, odstavec 3, 4, 5, 6
Příloha č. 3: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistník Zahraniční akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem 9,27% 17,73%
56,14% 16,85%
Tuzemské akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem Tuzemské dluhové cenné papíry Depozita u finančních institucí
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Wüstenrot, životní pojišťovny, a.s. v roce 2012 Příloha č. 4: Finanční umístění Allianz pojišťovna a.s., je-li nositelem investičního rizika pojistník
4,64%
44,99%
0,37%
Finanční umístění celkem
49,99%
Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem Dluhové cenné papíry Depozita u finančních institucí
Zdroj: Autor podle dat z výroční zprávy Allianz pojišťovna a.s., v roce 2012
