Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií
Analýza dopadů zákona o e-governmentu do praxe Diplomová práce
Autor:
Michal Hejduk Informační technologie a management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Budiš, Ph.D.
Červen 2009
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
……………… V Praze dne 15. června 2009
Michal Hejduk
Poděkování: Děkuji Ing. Petru Budišovi, Ph.D. za trpělivé vedení diplomové práce, za vstřícnou podporu a ochotné poskytnutí praktických informací potřebných k vypracování této práce.
Anotace Lisabonská strategie poţaduje, aby členské státy EU zajistily dosaţení veřejné správy online. Evropská komise monitoruje úroveň rozvoje e-governmentu v členských zemích a dotuje jeho zavádění. V České republice mohou občané v současnosti vyuţívat sluţby kontaktních míst veřejné správy Czech POINT. Prostřednictvím portálu veřejné správy je moţná obousměrná elektronická komunikace za pouţití elektronického podpisu v oblasti cel, daní a sociálního zabezpečení. Dnem 1. července 2009 nabude účinnosti zákon o e-governmentu, který zavádí nový způsob elektronické komunikace. Vznikne uzavřený informační systém datových schránek pro garantované doručování datových zpráv. Orgány veřejné moci budou mít povinnost doručovat dokumenty do datových schránek a musí zajistit příjem a zpracování elektronických úkonů občanů a firem. Tato práce se zabývá dopady nového zákona po stránce legislativní, technické, organizační a finanční. Ze sousedů ČR má zákon o e-governmentu pouze Rakousko. Rakouský zákon zahrnuje širší problematiku neţ je doručování, neboť upravuje i moţnost sdílení dat mezi úřady. V ČR bude sdílení dat upraveno zákonem o základních registrech od poloviny roku 2010.
Annotation Lisbon strategy requires that EU member states assure public administration going online. The European Commission oversees the level of development of e-government in member states and subsidizes its implementation. In the Czech Republic citizens can already use services of public administration contact points called Czech POINT. With use of electronic signature public administration portal enables two-way electronic communication in domain of duty, taxation and social security. On 1 July 2009 e-government law implementing new method of electronic communication comes into force. There will be set up a closed information system of data boxes for guaranteed delivering of data messages. Public authorities will be obliged to deliver documents into data boxes and have to ensure receiving and processing of electronic transactions of citizens and companies. This thesis addresses impacts of new law in legislative, technical, organization and financial aspects. The only neighbouring country to the Czech Republic that has got a law about e-government is Austria. Austrian law covers more problems than only data delivering, because it also regulates data sharing among public authorities. In the Czech Republic data sharing will be regulated by basic registers law since the second half of 2010.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1.
2.
3.
4.
5.
Vymezení e-governmentu................................................................................................... 9 1.1.
Veřejná správa a informační společnost ..................................................................... 9
1.2.
E-government a jeho cíle .......................................................................................... 10
1.3.
Přínosy e-governmentu ............................................................................................. 11
1.4.
Překáţky e-governmentu .......................................................................................... 12
Vývoj e-governmentu v EU.............................................................................................. 15 2.1.
Iniciativa eEurope ..................................................................................................... 15
2.2.
Akční plán eEurope 2002 ......................................................................................... 16
2.3.
Akční plán eEurope 2005 ......................................................................................... 16
2.4.
Akční plán eEurope+ 2003 ....................................................................................... 17
2.5.
Strategie i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost ............ 17
Vývoj e-governmentu v ČR.............................................................................................. 19 3.1.
Strategie zavádění e-governmentu ........................................................................... 19
3.2.
Promítnutí strategií do legislativy............................................................................. 22
Základní nástroje elektronické komunikace veřejné správy s občany v ČR .................... 27 4.1.
Komunikační infrastruktura veřejné správy ............................................................. 27
4.2.
Elektronické podepisování ....................................................................................... 28
4.3.
Elektronické podatelny ............................................................................................. 31
4.4.
Elektronické úřední desky ........................................................................................ 32
4.5.
Portál veřejné správy ................................................................................................ 33
4.6.
Portál územních samospráv ...................................................................................... 35
4.7.
Portál o veřejných zakázkách a koncesích ............................................................... 35
4.8.
Czech POINT ........................................................................................................... 36
Současný rozvoj sluţeb e-governmentu v ČR .................................................................. 39 5.1.
Sdílení dat ................................................................................................................. 39
5.2.
Datové schránky ....................................................................................................... 41
5.3.
Informační systém datových schránek ..................................................................... 48
5.4.
Autorizovaná konverze dokumentů .......................................................................... 52
6.
Dopady zákona o e-governmentu do praxe v ČR ............................................................. 55
7.
Aplikace e-governmentu v ČR a sousedních zemích ....................................................... 62
Závěr ......................................................................................................................................... 66 Seznam pouţité literatury a zdrojů ........................................................................................... 73 5
Úvod Vynález parního stroje zapříčinil ve druhé polovině 18. století tzv. průmyslovou revoluci. Došlo k celkové proměně tehdejší společnosti. Zakládaly se první továrny, lidé se stěhovali z venkova do měst. Na tuto změnu reagovali i tehdejší evropští panovníci a prováděli reformy ve způsobu správy státu. Marie Terezie a Josef II. se snaţili zajistit státní dohled nad městy a zařídit, aby města byla řízena profesionály. Města byla rozčleněna do tří kategorií podle velikosti a hospodářského potenciálu a správní orgány měst byly řízeny úřady z Vídně. Ke změně tohoto uspořádání došlo po revolučním roce 1848. Tehdy byla vytvořena správa říše na úrovni zemí, krajů a okresů. Pozdější tzv. Bachův absolutismus vedl ke zrušení krajů. V roce 1861 se monarchie přeměnila na konstituční, byla vydána říšská ústava, jejíţ součástí byly ústavy jednotlivých zemí. Byly vytvořeny zemské sněmy a působnost obcí byla rozdělena na samostatnou a přenesenou. K proměně veřejné správy na našem území došlo po vzniku samostatné Československé republiky. Byla vytvořena nová soustava orgánů státní moci, kterou tvořilo Národní shromáţdění, prezident republiky a vláda. Obce nadále vykonávaly jak vlastní, tak i přenesenou působnost. V roce 1928 vznikly země a okresy. Po okupaci Československa byla vytvořena soustava národních výborů. Právní úprava národních výborů rozlišovala státní správu a samosprávu, avšak obojí vykonával stejný orgán. Členění na země, okresy a obce zůstalo zachováno. Po převratu v roce 1948 byly zachovány národní výbory, ale ztratily samosprávnou úlohu. Staly se vykonavateli státní moci. Došlo ke zrušení zemí a vzniklo 19 krajů vykonávajících státní moc. V národních výborech platila zásada podřízenosti niţšího vyššímu. V roce 1960 byla vydána ústava federace. Vznikla federální vláda a vlády republikové. Federální stát byl rozdělen na deset krajů a 109 okresů. Státní správu vykonávaly krajské, okresní, městské a obecní národní výbory. Po roce 1989 bylo obnoveno demokratické zřízení. V rámci decentralizace státní moci došlo ke zrušení národních výborů. Státní moc vykonávala vláda federální, vlády republikové a nově zřízené okresní úřady jako orgány státní správy se všeobecnou působností. V roce 1993 došlo k rozdělení federace na samostatné státy a vzniku České republiky. V letech 2001 aţ 2003 proběhla zatím poslední institucionální reforma veřejné správy na našem území. Byly zrušeny okresní úřady a ustanoveny kraje jako vyšší územně samosprávné celky a obce jako niţší územně samosprávné celky. Kraje a některé obce vykonávají jak úkoly samosprávy, tak i přenesenou působnost v oblasti státní správy. V roce 2004 se Česká republika stala součástí 6
specifického nadnárodního celku, kterým je Evropská unie. Evropská komise a vlády jednotlivých členských zemí Evropské unie usilují o transformaci veřejné správy směrem k egovernmentu. Důvodem je skutečnost, ţe stejně jako kdysi způsobil vynález parního stroje tzv. průmyslovou revoluci a přispěl k celkové proměně tehdejší společnosti, tak vynález počítače a internet mění současnou společnost v tzv. společnost informací. Cílem této práce je objasnění problematiky e-governmentu, zhodnocení procesu zavádění elektronické komunikace veřejné správy s občany a podnikateli v České republice po stránce legislativní i technické a provedení komparace poskytovaných elektronických sluţeb veřejné správy pro občany a firmy ve vybraných státech Evropské unie a v České republice. Tématem této práce je, jak napovídá její název, analýza dopadů zákona o e-governmentu do praxe. Zákonem o e-governmentu je všeobecně míněn zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který byl vyhlášen dne 19. 8. 2008 jako zákon č. 300/2008 Sb. a který nabude účinnosti dnem 1. července 2009. Dříve neţ bude provedena analýza dopadů tohoto zákona do praxe v České republice, je třeba analyzovat výchozí stav v oblasti e-governmentu před nabytím účinnosti nového zákona, tj. faktický stav v době zpracování této práce. Analýza výchozího stavu je provedena v první aţ čtvrté kapitole. Zahrnuje obecné objasnění problematiky e-governmentu, vývoj egovernmentu v Evropské unii, vládní strategie zavádění e-governmentu a jejich promítnutí do legislativy v České republice a základní nástroje elektronické komunikace veřejné správy s občany a firmami, které je moţné vyuţívat. Zákon o e-governmentu je součástí celého provázaného balíku nových legislativních a technických opatření, která vycházejí z vládní strategie rozvoje sluţeb e-governmentu v České republice a přinesou nové nástroje elektronické komunikace veřejné správy s občany a podnikateli. Jedná se zejména o tvorbu základních registrů státu, které umoţní sdílení dat mezi úřady způsobem zabezpečujícím ochranu osobních údajů před zneuţitím, vznik datových schránek pro garantované elektronické doručování dokumentů, vybudování zabezpečeného uzavřeného informačního systému datových schránek a umoţnění autorizované konverze dokumentů v rozvinuté síti kontaktních míst veřejné správy. Této problematice se věnuje kapitola pátá. Analýza dopadů zákona o e-governmentu do praxe je provedena v šesté kapitole. Zahrnuje dopady nového zákona na fyzické a právnické osoby i na orgány veřejné moci z hlediska
7
technického, organizačního a finančního. Přihlíţí i k novele zákona o archivnictví a spisové sluţbě, který se zákonem o e-governmentu souvisí. V sedmé kapitole je provedena orientační komparace dosavadní praktické aplikace egovernmentu z hlediska úrovně dostupnosti elektronicky poskytovaných sluţeb veřejné správy v České republice a sousedních zemích. K této komparaci byla vyuţita data z portálu epractice.eu, který byl vybudován Evropskou unií a poskytuje informace o e-governmentu v jednotlivých evropských zemích. V závěru práce je provedeno shrnutí poznatků zjištěných v průběhu práce a zhodnocení procesu zavádění e-governmentu v České republice se zřetelem na přínosy a problémy vyplývající z nového zákona o e-governmentu. E-government je rozvíjející se téma. Tato práce reflektuje faktický a právní stav k 15. 6. 2009.
8
1.
Vymezení e-governmentu
1.1. Veřejná správa a informační společnost Veřejná správa prošla v historii mnoha různými podobami. Ve společnostech zaloţených na demokratických zásadách se předpokládá, ţe stát je řízen občany. S obrovským nárůstem byrokracie však dochází k tomu, ţe občané se cítí být řízeni státem. Od moderní vlády se však očekává, ţe bude jednat s občany jako se svými klienty. V současnosti panuje značná nespokojenost občanů s veřejnou správou, neboť úroveň sluţeb, které jim poskytují úřady, nebývá vysoká a reakce na kritiku bývá pomalá nebo také ţádná. Současný způsob výkonu veřejné správy postihuje nejen občany, ale i firmy, neboť je značně administrativně zatěţuje a tím sniţuje jejich konkurenční schopnost v globálním světě. Konkurenční schopnost firem totiţ ovlivňují i náklady, které vyţaduje vyřízení všech administrativních záleţitostí. Prostor pro sniţování těchto nákladů bývá na straně soukromých subjektů minimální a je tedy na veřejné správě, aby zlepšila jejich konkurenceschopnost zajištěním levnějších a kvalitnějších veřejných sluţeb. Od moderní veřejné správy se rovněţ poţaduje, aby plnila i jiné neţ nařizovací úkoly. Roste význam metodických a poradenských činností, které by měly orgány veřejné správy vykonávat. Od veřejné správy je také poţadována účelnost a hospodárnost její činnosti, komunikační pruţnost a dostupnost. Dosavadní systém veřejné správy v těchto ohledech dosahuje svých limitů a potřebuje být modernizován. S rozvojem informačních a komunikačních technologií na konci dvacátého století nastala výrazná proměna společnosti v tzv. informační společnost. Digitalizace klasických komunikací, zejména zpřístupnění internetu široké veřejnosti, umoţňuje rychlé šíření informací. Informace se staly globálním prvkem nevázaným místem ani časem. Současné moderní informační a komunikační technologie lze vyuţít i k zvýšení efektivity a racionalizaci procesů probíhajících ve veřejné správě. Veřejná správa v České republice se člení na státní správu a územní samosprávu. Orgány státní správy jsou především Úřad vlády ČR, ministerstva, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Český telekomunikační úřad, Národní bezpečnostní úřad a další. Územní samospráva se dále člení na obce, které jsou základními územně samosprávnými celky, a kraje, které tvoří vyšší územně samosprávné celky.
9
Veřejná správa zahrnuje všechny stupně řízení chodu státu od centrálních orgánů státu aţ po orgány místní s menší působností. Důleţitou úlohou v současnosti je zajistit efektivní propojení všech úrovní a orgánů veřejné správy mezi sebou a rovněţ propojení veřejné správy s občany a firmami co nejefektivnějším způsobem z pohledu migrace dat a vzájemné bezpečné dálkové komunikace. K tomu jsou vyuţívány moderní informační a komunikační technologie a dochází tak k elektronizaci veřejné správy, k zavádění e-governmentu.
1.2. E-government a jeho cíle Pojem e-government je běţně uţívaný zkrácený anglický výraz, který lze přeloţit jako elektronickou vládu, lépe však jako elektronickou veřejnou správu. E-government představuje aplikaci nejnovějších informačních a komunikačních technologií do veřejné správy s cílem zejména poskytovat sluţby veřejné správy online, tedy rychle a nákladově efektivně. Egovernment má především zvýšit výkonnost státní správy a přispět ke zjednodušení styku veřejnosti s ní. Aplikace e-governmentu by měla sledovat zároveň dosaţení vyšší efektivity vládnutí, zrychlení vnitřních procesů probíhajících ve veřejné správě a sníţení nákladů na její výkon. Bývalé Ministerstvo informatiky ČR definovalo e-government následovně: „E-government představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování sluţeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uţivatelům“.1 Vlády, které aplikují e-government, usilují o to, aby byl přístup online způsobem moţný v co největším počtu agend veřejné správy. Širokou nabídkou moţností chtějí motivovat občany k maximálnímu vyuţívání vzdáleného přístupu. Elektronická veřejná správa má usnadnit a zpříjemnit vzájemný vztah mezi občany a úředníky. Záměrem je, aby občané navštěvovali úředníky pouze tehdy, bude-li třeba řešit něco skutečně obtíţného. Po přechodnou dobu však musejí zůstat zachovány i tradiční formy sluţeb zaloţené zejména na papírové formě dokumentů a osobním kontaktu úředníků a občanů. Klasická forma výkonu veřejné správy nemůţe ze dne na den zaniknout a být nahrazena formou elektronickou. Snahou moderních vlád však je, aby i tradiční formy sluţeb mohly být poskytovány co nejúsporněji. 1
e-Government. Archiv stránek bývalého Ministerstva informatiky ČR [online]. 2008, [cit. 2009-05-13].
10
Aplikace e-governmentu není jednorázová záleţitost, jedná se o postupný proces elektronizace a transformace veřejné správy s cílem postupného vybudování nové formy veřejné správy na informačních a komunikačních technologiích. Vývojové etapy celého procesu znázorňuje následující obrázek.
Obrázek 1
Vývojové etapy e-governmentu
Zdroj: Role portálů v e-governmentu. Sborník konference Internet ve státní správě a samosprávě. ISSS, 2003, s. 186.
1.3. Přínosy e-governmentu Aplikace e-governmentu můţe přinést pozitiva všem zúčastněným subjektům. V orgánech veřejné správy zvyšuje efektivnost interní komunikace v rámci jednotlivých úřadů i mezi nimi a usnadňuje sdílení informací. Vyuţívání internetových aplikací šetří čas při sběru i přenosu dat, při poskytování informací a při komunikaci s občany a podnikateli. Zvýšení efektivity výkonu veřejné správy by se mělo projevit v úspoře nákladů díky menšímu papírování, menšímu počtu úředníků a menším nárokům na prostory pro úředníky. Aplikací egovernmentu lze předcházet také duplicitám při sběru informací. Občany mohou nabízené sluţby e-governmentu motivovat k tomu, aby si zajistili vlastní přístup k internetu. Veřejná správa se pro občany díky moţnosti vzdáleného přístupu stává více dostupnou, a to na všech úrovních. Dochází k výrazné úspoře času a transakčních 11
nákladů. Odpadá čekání ve frontě nebo čekání na to, aţ úřad vystaví patřičný doklad. Vyuţívání sluţeb e-governmentu můţe napomoci sníţení korupce a posílení důvěryhodnosti a transparentnosti veřejného sektoru a zvýšení otevřenosti vůči občanům. Podnikatelským subjektům nabízí e-government sníţení administrativní zátěţe, sníţení nákladů a další nové moţnosti a příleţitosti. Podniky mohou vyuţívat transakčních a informačních sluţeb nabízených orgány veřejné správy, mohou vyuţívat e-government při ţádostech o granty a dotace, mohou se stát v souvislosti s e-governmentem poskytovateli sluţeb nebo investory. Jako hlavní přínos se očekává zvýšení kvality všech veřejnou správou poskytovaných sluţeb, zlepšení komunikace uvnitř kaţdého úřadu, mezi úřady navzájem i mezi úřady a občany nebo podnikatelskými subjekty, poskytování sluţeb v odpovídajících termínech a zefektivnění organizace činností veřejné správy. Neméně důleţitým přínosem e-governmentu je větší transparentnost, neboť dochází k lepší veřejné kontrole na všech úrovních veřejné správy. Občané, občanská sdruţení či nezávislé nevládní organizace mají lepší přístup k dokumentům a podkladům, které vedly k rozhodnutí státního úřadu nebo místního zastupitelstva. Větší míra transparentnosti se také projevuje u elektronického zadávání veřejných zakázek. E-government umoţňuje v neposlední řadě větší participaci občanů na výkonu veřejné moci. Veřejná správa se stává více otevřenou pro široké spektrum občanů, kteří mají moţnost získat více informací o veřejné správě a mohou se účastnit diskusních skupin nebo jiných fór či anket, kde mohou vyjádřit svůj názor. E-government umoţňuje i organizaci elektronických voleb do zastupitelských orgánů, coţ je v některých zemích jiţ vyuţíváno.
1.4. Překážky e-governmentu Zavedení nových technologií do veřejné správy můţe znamenat velký přínos pro kvalitu a efektivitu sluţeb a moderní transformaci veřejné správy. Při implementaci e-governmentu však existují i určitá rizika a překáţky, na něţ by se nemělo zapomínat. Prvním velkým problémem je bezpečnost e-governmentu. Pro bezpečnou činnost egovernmentu je nutné přesně stanovit povinnosti a standardy, týkající se ochrany dat. Veřejná správa spravuje mnoho citlivých informací o občanech, podnicích a nemovitostech a je neúnosné, aby tyto informace mohly být zneuţívány. Ve světě internetu existuje celá řada subjektů, které napadají informační systémy. Do počítače připojeného k internetu se můţe 12
dostat kdokoliv z libovolného místa na světě. Ze statistik vyplývá, ţe se nezabezpečený počítač, připojený k celosvětové síti, stane terčem úspěšného útoku v průměru do dvaceti minut.2 Při implementaci e-governmentu je proto nutné tyto útoky předvídat a být na ně vhodně technologicky připraveni. Nebude-li nový systém bezpečný, nebude funkční. Občané nebudou vyuţívat online sluţby, jestliţe se budou bát o své osobní údaje nebo soukromí. Egovernment však musí být chráněn nejen technologicky, ale také legislativně. Absolutní nezbytností je právní rovnost procesů prováděných klasicky a elektronicky. Nové principy musí být dobře chráněny v platných zákonech, aby případný útok bylo moţné řešit v trestním či přestupkovém řízení. Legislativní a technologická ochrana musí být zaměřena na útoky zvenčí, ale nesmí být opomíjena ani vnitřní ochrana. Moţnost korupce se dotýká i oblasti ochrany dat a informačních systémů veřejné správy. Proto je třeba nastavit vhodné mechanismy uvnitř samotné veřejné správy, které umoţní těmto problémům předejít. Úspěch e-governmentu z velké části závisí na počítačové gramotnosti obyvatel, na moţnosti přístupu k internetu a na kvalitě tohoto přístupu. Nebude-li totiţ existovat moţnost kvalitního připojení k internetu a občané ho nebudou umět pouţívat, pak nemůţe být celý systém egovernmentu úspěšný. Pro rozdílnost v počítačové gramotnosti obyvatel a rozdíly v moţnosti přístupu k internetu se pouţívá anglický termín digital divide. Digital divide tvoří významnou překáţku elektronické veřejné správě, neboť lidé, kteří nemají přístup k internetu, nemohou vyuţívat online sluţby. I kdyţ se tato skupina lidí zmenšuje, je stále mnoho lidí bez přístupu k internetu. Tato skupina znevýhodněných bývá ovšem i nejčastějším klientem veřejné správy. Nízkopříjmové skupiny, které ţádají o sociální dávky, mají horší přístup k internetu neţ vysokopříjmové skupiny občanů. Neschopnost e-governmentu zpřístupnit online sluţby všem bez rozdílu můţe zapříčinit zpomalení rozvoje elektronické veřejné správy nebo diskriminaci určitých skupin obyvatelstva. K vyřešení tohoto problému můţe pomoci například budování informačních kiosků, státní podpora rozvoje internetu, podpora místních samospráv, specializované kurzy zabývající se informační problematikou, rekvalifikace a zavedení kvalitní výuky informačních a komunikačních technologií do škol. Systém veřejné správy zaloţený na sdílení dat, propojené infrastruktuře a rychlé reakci na neustále se měnící podmínky vyţaduje nemalé technologické zásahy do stávajících struktur. Takové změny zvyšují implementační náklady a přinášejí i rizika selhání projektů zavádění nových systémů. K základním chybám patří špatně definované poţadavky na změny,
2
PŘIBYL, T. Proč chránit elektronická data. E-government : elektronizace veřejné správy. 2004, č. 3, s. 26.
13
nedostatečná a chybná komunikace, špatné zajištění vstupních dat, nevyjasnění odpovědností, nevhodný výběr řešitele nebo špatně vyhotovená smlouva. Překáţkou úspěšné implementace e-governmentu můţe být i nezajištění vhodných školení pro pracovníky veřejné správy. Podcenění školení pracovníků veřejné správy můţe vést k neúspěchu celého projektu egovernmentu, neboť i ve veřejné správě mají dosud mnozí zaměstnanci problémy s počítačovou gramotností. Překáţky a rizika zabraňující úspěšné implementaci elektronické veřejné správy je třeba ošetřit příslušnými opatřeními. Zabezpečení příhodných podmínek je nutné provádět kontinuálně.
14
2.
Vývoj e-governmentu v EU
2.1. Iniciativa eEurope Pojem e-government se začal objevovat v první polovině devadesátých let dvacátého století. Nejprve se jednalo spíše o teoretické vymezení daného pojmu. Uvaţovalo se o tom, co vše by pomocí e-governmentu bylo moţné realizovat. Vlády jednotlivých zemí přistupovaly k jednotlivým vládním prohlášením, plánům a dokumentům. V roce 1993 americká vláda vydala dokument s názvem „National Performance Review“ a na něj navazující „Reengineering Government Through IT“, v nichţ byly poprvé nastíněny moţnosti reorganizace veřejné správy za pomoci informačních technologií. Podobná iniciativa s názvem „Clients First“ se v roce 1995 objevila v Austrálii, na ni v následujícím roce navázala Velká Británie dokumentem „Government Direct. A Green Paper on the Electronic Delivery of Government Services“ a Kanada dokumentem „Blueprint for Renewing Government Services Using Information Technology“. V roce 1998 se k těmto zemím připojilo Nizozemí s dokumentem „Actieprogramma Elektronische Overheid“ a následovaly také další státy. První zemí, kde pouhé politické proklamace byly vystřídány skutečnými činy, bylo Finsko, kde k 1. lednu 2000 vstoupil v účinnost zákon o elektronických sluţbách ve veřejné správě, jehoţ hlavním cílem bylo zvýšit plynulost, rychlost a bezpečnost procesů probíhajících ve veřejné správě.3 V Evropské unii vznikla prostřednictvím Evropské komise v roce 1999 iniciativa eEurope. Vznikl první ucelený dokument s názvem eEurope - Informační společnost pro všechny. Tento dokument byl oficiálně schválen Evropskou radou na Lisabonském summitu v březnu roku 2000. Iniciativa eEurope se stala součástí tzv. Lisabonské strategie, jejímţ hlavním cílem je: „Do roku 2010 přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udrţitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudrţností“. Tento cíl měl být dosaţen zejména prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překáţek na vnitřním trhu a
3
PRINS, J. E. J. Designing E-Government : On the Crossroads of Technological Innovation and Institutional
Change. 2001, s. 2.
15
zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu a podporou zaměstnanosti a udrţitelného rozvoje.4 Hlavním cílem iniciativy eEurope bylo zprostředkovat výhody, které informační společnost nabízí, všem občanům Evropské unie. Iniciativa se soustředila na deset oblastí, jako například zavedení internetu do škol a růst digitální vzdělanosti, urychlení rozvoje elektronického obchodu, zajištění levnějšího a rychlejšího přístupu k internetu apod. Jedním z klíčových cílů, které dokument definoval, bylo dosaţení veřejné správy online. Členské státy měly v této oblasti zajistit, aby se sluţby státního sektoru více přiblíţily občanovi, sníţily se výdaje na udrţování úřednického aparátu a občané měli obousměrný elektronický přístup k základním veřejným sluţbám.
2.2. Akční plán eEurope 2002 K dosaţení cílů iniciativy eEurope byl přijat akční plán eEurope 2002. Akční plán dával iniciativě konkrétnější obrysy a stanovoval detailnější cíle pro jednotlivé členské státy i pro Evropskou komisi. Označení 2002 nesl z toho důvodu, ţe většina cílů měla být splněna právě do tohoto roku. Prioritní oblasti tohoto plánu byly sloučeny do třech tzv. akčních linií, z nichţ první sledovala zabezpečení levnějšího, rychlejšího a bezpečnějšího internetu a druhá se věnovala investicím do lidí a jejich schopností. Poţadavek na zajištění elektronického přístupu k veřejným sluţbám, veřejná správa online, byl zařazen vedle dalších cílů do třetí linie. V oblasti veřejné správy byla poţadována základní veřejná data online, zajištění elektronického přístupu k základním veřejným sluţbám, zjednodušení online procedur pro podniky při zakládání firem, zajištění většiny transakcí s Evropskou komisí online, podpora elektronického podpisu a podpora open source softwaru ve veřejném sektoru.5
2.3. Akční plán eEurope 2005 Na akční plán eEurope 2002 navázal nový plán s názvem eEurope 2005. Akční plán eEurope 2005 vycházel z předpokladu, ţe dostupnost internetu je jiţ dostatečná a je na čase zaměřit se na podporu rozvoje bezpečných sluţeb, aplikací a obsahové náplně. Míra vyuţívání takových sluţeb však závisí na uţivatelském pohodlí. Do akčního plánu byl proto zařazen rozvoj širokopásmového připojení, které se vyznačuje vysokou rychlostí a dostupností.
4
Lisabonská strategie. Vláda České republiky [online]. 2000, [cit. 2009-05-22].
5
Akční plán eEurope 2002. Evropská komise [online]. 1999, revize září 2002 [cit. 2009-05-22].
16
V oblasti elektronické veřejné správy bylo členským státům konkrétně doporučeno, aby zajistily rychlé připojení všech veřejných úřadů tak, aby byly schopny komunikovat na národní i celoevropské úrovni. Základní veřejné sluţby měly být dostupné online všem občanům Evropské unie a to nediskriminujícím způsobem. Přístup k těmto sluţbám měl být zajištěn také prostřednictvím tzv. veřejných přístupových bodů, které měly být vybudovány v jednotlivých městech ve spolupráci se soukromým sektorem. Současně bylo zdůrazněno větší vyuţití internetu k propagaci Evropy v oblasti kultury a turistického ruchu. Akční plán eEurope 2005 rovněţ poţadoval, aby členské státy přijaly opatření v oblasti veřejných nákupů, tak aby tyto nákupy mohly být realizovány elektronickou cestou.6
2.4. Akční plán eEurope+ 2003 Iniciativa eEurope a akční plán eEurope 2002 byly primárně určeny pro tehdejší evropskou patnáctku. Z toho důvodu vznikl paralelně akční plán eEurope+, který vytvořily kandidátské země. Za podpory a přispění Evropské komise připravily kandidátské země vlastní akční plán do roku 2003. Program eEurope+ byl financován ze státních rozpočtů kandidátských zemí a dotován prostřednictvím programu Phare Evropskou unií. Akční plán eEurope+ obsahoval všechny tři linie akčního plánu eEurope 2002, tj. levnější, rychlejší a bezpečný internet, investice do lidských schopností a dovedností a podporu uţívání internetu plus linii „nultou“, směřující k odstranění rozdílů mezi stávajícími členy EU a kandidáty zejména v oblasti liberalizace telekomunikačního trhu a chybějící příslušné legislativy.
2.5. Strategie i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost V roce 2005 byla Evropskou unií revidována Lisabonská strategie. Nová verze se zaměřuje více na ekonomický růst a zvyšování zaměstnanosti, stále však počítá s přínosem informačních a komunikačních technologií. Vzniká nová zastřešující strategie i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost, která oproti eEurope zahrnuje kromě informační společnosti i média. Písmeno „e“ z předchozí iniciativy, které symbolizovalo pojem „electronic“, nahrazuje v názvu strategie písmeno „i“, které symbolizuje základní tři priority strategie, a to inovace, investice a integrace, které lépe charakterizují novou strategii.
6
Akční plán eEurope 2005. Evropská komise [online]. 2002, [cit. 2009-05-28].
17
Iniciativa i2010 si stanovuje tři základní priority s širší působností neţ předchozí iniciativa eEurope, a to dokončení jednotného evropského informačního prostoru, posílení inovací a investic do výzkumu informačních a komunikačních technologií a vytvoření široce přístupné evropské informační společnosti.7 V rámci strategie i2010 vznikají dílčí akční plány pro různé oblasti. Pro potřeby egovernmentu je to akční plán e-governmentu i2010 – Akcelerace e-governmentu v Evropě ku prospěchu všech. Akční plán stanovuje pět priorit, a to nikoho nevyřadit ze hry, zvýšit efektivitu veřejné správy, realizovat klíčové sluţby s velkým dopadem, uvést do chodu klíčové zpřístupňující mechanismy a posílit účast občanů na veřejném ţivotě a demokratickém rozhodování. Strategie i2010 je financována z celé řady programů EU, které napomáhají plnit cíle a priority dané dokumentem i2010. Pro podporu dodávání veřejných sluţeb občanům a podnikům napříč hranicemi členských států EU slouţí program IDABC. Jedná se o program pro období let 2005 aţ 2009. Tento program navazuje na předchozí programy IDA a IDA II. Program IDABC se skládá z celé řady projektů, které umoţňují získání kompletních dat a informací o EU a jednotlivých evropských zemích. Jedním z takových projektů je portál Your Europe, který slouţí občanům i podnikatelům při vyhledávání informací o EU. Informace o egovernmentu v EU i o e-governmentu v jednotlivých evropských zemích lze získat z portálu epractice.eu. Tento portál je společnou iniciativou generálního ředitelství pro informační společnost a média a generálního ředitelství pro informatiku. Portál epractice.eu je hlavním výstupem projektu e-Government Observatory.
7
Iniciativa i2010 - Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost . Evropská komise [online]. 2005, [cit. 2009-05-29].
18
3.
Vývoj e-governmentu v ČR
3.1. Strategie zavádění e-governmentu Vývoj informačních systémů veřejné správy v České republice započal v polovině devadesátých let. Z počátku se jednalo o jednotlivé dílčí kroky a neexistovala jednotná koncepce této problematiky. Státní informační systémy byly pod patronací především bývalého ministerstva hospodářství a úřadu vlády. První snaha o sjednocení státních informačních systémů se objevila v roce 1996. Tehdy na základě zákona č. 272/1996 Sb. vznikl Úřad pro státní informační systém. Tímto úřadem byl vypracován dokument s názvem Informační politika ČR – základy strategie, který řešil především otázku jednotnosti informačních systémů, jejich ochranu a bezpečnost, mezinárodní spolupráci a podporu elektronického obchodování. V roce 1998 byla vládou ustanovena Rada vlády pro státní informační politiku. Tento poradní orgán vypracoval dokument s názvem Státní informační politika – cesta k informační společnosti, který byl schválen usnesením vlády č. 525/1999. Jeho hlavním přínosem bylo stanovení priorit a cílů při cestě k informační společnosti. Tato strategie obsahovala 8 prioritních oblastí včetně e-governmentu. V roce 1999 vláda schválila svým usnesením č. 1059/1999 další dokument s názvem Koncepce budování informačních systémů veřejné správy. Tento dokument byl doplňkem ke Státní informační politice a stanovil cíl vybudovat a uvést do provozu integrovanou národní komunikační infrastrukturu, která by zajistila propojení jednotlivých ministerstev a jejich informačních systémů. V roce 2000 byl přijat zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Na základě tohoto zákona byl zřízen Úřad pro veřejné informační systémy, který nahradil původní Úřad pro státní informační systém. Zákon o informačních systémech veřejné správy upravil mimo jiné kompetence a rovněţ akreditace a atestace spojené s informačními systémy veřejné správy, které tak musí pravidelně procházet atestačním řízením, ve kterém se testuje shoda testovaného systému se závaznými standardy. V roce 2000 zpracovala Rada vlády pro státní informační politiku akční plán realizace státní informační politiky do konce roku 2002. Akční plán 2002 zahrnoval projekty ve třech oblastech, kterými jsou informační gramotnost, elektronické podnikání a elektronické veřejné
19
sluţby.8 V roce 2001 byl tento akční plán uveden do souladu s akčním plánem eEurope+ včetně cílů a priorit. Národní akční plán eEurope+ 2003 kladl největší důraz na informatizaci veřejné správy, ale vypouštěl poţadavek na liberalizaci telekomunikačního trhu a poţadavek na levnější a rychlejší internet. Liberalizace telekomunikačního trhu, která je podmínkou všeobecné dostupnosti komunikačních sluţeb, se v rámci tohoto plánu neuskutečnila. Na základě novely zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, vzniklo v lednu roku 2003 ministerstvo informatiky. Toto ministerstvo převzalo funkce a cíle od Úřadu pro veřejné informační systémy, který nahrazovalo. Kompetence ministerstva byly stanoveny v jiţ zmíněném zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Ministerstvo informatiky převzalo starost o zkvalitnění a rozvoj informačních systémů veřejné správy, zpracování strategických dokumentů v této oblasti, přípravu a koordinaci záměrů pro budování systémů, tvorbu standardů, spravování veřejně přístupného informačního systému a podporu rozvoje elektronického obchodu. V roce 2003 byla spuštěna zkušební fáze portálu veřejné správy, který je jednotným přístupovým místem k informacím a sluţbám v České republice a usnadňuje komunikaci s veřejnou správou. Po ročním zkušebním období byl projekt spuštěn oficiálně. V roce 2003 byl také zahájen Národní program počítačové gramotnosti, který spočíval v organizování kurzů práce s počítačem, internetem a portálem veřejné správy. V roce 2004 byla v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie vládou schválena nová koncepce státní informační politiky s názvem Státní informační a komunikační politika – e-Česko 2006. Tento strategický dokument propojil oblasti telekomunikačních a informačních technologií. Cílem bylo především zkoordinování aktivit v oblasti informačních a komunikačních systémů v ČR s aktivitami EU. Dokument respektoval akční plán eEurope 2005 a potřebu naplnit zbývající úkoly z eEurope+ 2003. Vláda se soustředila na budování elektronických sluţeb veřejné správy, podporu vysokorychlostního přístupu k internetu, dokončení legislativního zakotvení informační společnosti, pokračování liberalizace trhu elektronických komunikací, zvyšování informační gramotnosti občanů a podporu rozvoje elektronického podnikání. Vláda seřadila úkoly podle významnosti, kterou jim přikládala, a to dostupné a bezpečné komunikační sluţby, informační vzdělanost, moderní veřejné sluţby online a dynamické prostředí pro elektronické podnikání.
8
Akční plán realizace státní informační politiky do konce roku 2002. Rada vlády ČR pro státní informační
politiku [online]. 2000, [cit. 2009-05-30].
20
V oblasti dostupnosti komunikačních sluţeb byl přijat v roce 2005 zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Pokračovala liberalizace telekomunikačního trhu, vedoucí k prohlubování
konkurence
a
sniţování
koncových
cen.
Zlepšila
se
dostupnost
úzkopásmového přístupu k internetu pro nejširší vrstvy obyvatelstva. V roce 2005 vláda schválila usnesením č. 105/2005 dokument s názvem Národní politika pro vysokorychlostní přístup k internetu (tzv. broadband strategie). Hlavním úkolem této strategie je dotovat a jinak podporovat rozvoj vysokorychlostního internetu v ČR v letech 2006-2010. V oblasti bezpečnosti komunikačních sluţeb byla zpracována Národní strategie informační bezpečnosti a sestavena pracovní skupina pro boj s počítačovou kriminalitou. V oblasti e-governmentu novela zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, umoţnila přístup k autorizovaným výpisům z registrů z veřejně přístupných informačních systémů veřejné správy v kontaktních místech veřejné správy, jako jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, i na pobočkách České pošty. V roce 2007 bylo zrušeno ministerstvo informatiky a ústředním orgánem státní správy pro informační a komunikační technologie a koordinátorem rozvoje e-governmentu v České republice se stalo ministerstvo vnitra. Vláda ustanovila jako svůj poradní orgán Radu vlády pro informační společnost. Vláda vytýčila základní směřování ke zkvalitňování veřejné správy ve strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné sluţby (Smart Administration). Oblasti podpory e-governmentu a racionalizace vyuţívání informačních a komunikačních technologií se týká dokument s názvem Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost. Vychází ze strategických cílů předchozích koncepcí a klade důraz na pět klíčových programových oblastí. Za nejdůleţitější je povaţována problematika sdílení dat na platformě základních registrů, tj. registr územní identifikace a nemovitostí, registr obyvatel, registr osob a registr práv a povinností, a s tím související organizační architektura a technické zázemí, které umoţní propojení s agendovými registry, zabrání duplicitě dat a zachová poţadované standardy bezpečnosti. Další programovou oblastí nové strategie je vytvoření dostatečné a funkční struktury univerzálních kontaktních míst na úřadech, poštách a u hospodářské komory, která umoţní asistovanou komunikaci s veřejnou správou, portálem veřejné správy a jednotlivými agendovými portály, a rovněţ vytvoření systému datových schránek, který umoţní samoobsluţnou komunikaci s veřejnou správou. Třetí oblastí je zaručená a bezpečná elektronická komunikace mezi úřady navzájem a mezi občany a úřady včetně nezávislého dohledu nad dodrţováním
21
bezpečnostních a provozních pravidel. Čtvrtou programovou oblastí je digitalizace datových fondů a jejich archivace. Pátou oblastí strategie jsou tzv. vlastní sluţby pro informační společnost. Zahrnují zdravotnictví, důchodovou péči a školství zejména v oblasti elektronických karet uţivatelů těchto sluţeb, vedení elektronických spisů umoţňujících jednoduché předávání agendy mezi jednotlivými orgány veřejné správy, elektronizaci správních a soudních řízení apod. Součástí Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost je harmonogram přípravy základních zákonů pro realizaci strategie. Jedná se o tzv. zákon o e-governmentu, zákon o archivnictví a spisové sluţbě, zákon o základních centrálních registrech, zákony o jednotlivých registrech, zákon o elektronickém občanském průkazu a zákon o elektronické legislativě a elektronické Sbírce zákonů. Podle strategie bude legislativní proces všech norem souvisejících s realizací cílů strategie ukončen v roce 2010. Strategie předpokládá zprovoznění datových schránek a existenci rozvinuté sítě univerzálních kontaktních míst veřejné správy jiţ v roce 2009, zprovoznění centrálních registrů pak v roce 2010. V roce 2010 je také předpokládána moţnost činit veškerá podání vůči veřejné správě prostřednictvím sítě kontaktních míst veřejné správy. Strategie předpokládá funkčnost aplikací pro oblast zdravotnictví, sociální péče, správního, soudního a daňového řízení a funkčnost infrastruktury pro dlouhodobé ukládání a archivaci elektronických dokumentů v roce 2012. Do roku 2015 se očekává
dokončení
procesu
geografických informací.
elektronizace
datové
základny
včetně
elektronizace
9
3.2. Promítnutí strategií do legislativy V Evropských společenstvích vzniká na základě přijatých strategií celá řada směrnic komunitárního práva, které jsou členské země povinny implementovat do svých právních řádů. Směrnice týkající se e-governmentu byly v České republice v souladu s cíli národní vládní strategie promítnuty jak do zákonů přímo upravujících oblast e-governmentu, tak také do příslušných procesních právních předpisů, jako např. správní řád, zákon o správě daní a poplatků apod. Na tomto místě je uváděn přehled nejdůleţitějších právních předpisů upravujících oblast e-governmentu. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, upravuje pravidla pro poskytování informací. Ukládá státním orgánům a orgánům územní samosprávy povinnost
9
Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“. Vláda České republiky [online]. 2008, [cit. 2009-06-01].
22
poskytnout informace vztahující se k jejich působnosti a to do patnácti dnů od obdrţení ţádosti. V případě zamítnutí ţádosti musí orgán vydat rozhodnutí o zamítnutí rovněţ do patnácti dnů. Proti tomuto rozhodnutí je moţné se odvolat. Povinnost zpřístupňovat informace o své činnosti dálkovým přístupem mají orgány státní správy od roku 2001, obecní úřady aţ od roku 2002. Poskytnutou informací je podle znění zákona „taková informace, která můţe být vţdy znovu vyhledána a získána, zejména vydána tiskem nebo na jiném nosiči dat umoţňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce s moţností dálkového přístupu nebo umístěná ve veřejné knihovně“. Skupinu informací, které nebudou poskytnuty, tvoří utajované informace, obchodní tajemství, informace o majetkových poměrech osob, které nejsou povinné je zveřejňovat, interní pokyny, informace vzniklé při přípravě ještě neučiněného rozhodnutí, informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, informace, které jsou předmětem práva autorského, informace o vyšetřování, o rozhodování soudů a aktivitách tajných sluţeb. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, upravuje nakládání se soukromými informacemi a daty a zabývá se jejich ochranou. Vztahuje se na osobní údaje, které jsou zpracovávány všemi subjekty veřejné správy, fyzickými a právnickými osobami. Zaručuje právo na ochranu občana před neoprávněným zásahem do jeho soukromí shromaţďováním, zveřejňováním, nebo jiným zneuţíváním osobních údajů. Zákon určuje jaké údaje a za jakým účelem jsou vedeny v databázi a stanoví moţnost poţádat o jejich vypuštění. Všechny organizace zpracovávající osobní údaje musí být registrovány Úřadem pro ochranu osobních údajů, který nad nimi vykonává dohled. Zákon vychází z Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (Rada Evropy r. 1981, ratifikace v ČR r. 2001) a ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volným pohybem těchto údajů.10 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, definuje pojmy, postupy a právní subjekty účastnící se na vytváření, pouţívání a ověřování elektronických podpisů. Zákon zavádí do tuzemského právního řádu elektronický podpis jako základní prostředek identifikace osoby a autentizace elektronického dokumentu. Zákon stanoví, ţe pro elektronickou výměnu informací s veřejnou správou je akceptovatelný pouze zaručený elektronický podpis v kombinaci s kvalifikovaným
certifikátem vydaným
akreditovaným
poskytovatelem
certifikačních sluţeb. V zákoně jsou vymezeny podmínky akreditace poskytovatele
10
MATES, P., SMEJKAL, V. E-government v českém právu. 2006, s. 195.
23
certifikačních sluţeb. Zákon převádí do české legislativy direktivu 1999/93/ES o zásadách společenství pro elektronické podpisy. V roce 2001 byla k zákonu vydána prováděcí vyhláška č. 366/2001 Sb., která upřesňuje podmínky a poţadavky na proces elektronického podepisování a certifikační autoritu, a nařízení vlády č. 304/2001 Sb., které nařizuje obcím zřídit elektronickou podatelnu pro přijímání elektronicky podepsaných emailů nebo elektronicky podepsaných vyplněných formulářů, které jsou uvedeny na webových stránkách obce. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, je klíčovým zákonem pro oblast e-governmentu v České republice. Představuje odklon od myšlenky vybudování jednotného státního informačního systému k reálnější soustavě informačních systémů veřejné správy. Na podkladě tohoto zákona je budována komunikační infrastruktura veřejné správy (intranet), bez které by se rozvoj e-governmentu nemohl uskutečňovat. V zákoně jsou stanoveny právní a organizačně technické podmínky pro předávání dat a zajištění ochrany informačních systémů. Zákon nestanoví způsob vedení informačního systému. Zákon upravuje povinnosti a práva fyzických a právnických osob i orgánů veřejné správy, které se podílejí na vytváření, uţívání, provozu a rozvoji informačních systémů veřejné správy. Zákon předpokládá zřízení a správu portálu veřejné sluţby. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, upravil moţnost vypisování veřejných zakázek prostřednictvím elektronických médií a umoţnil předkládání nabídek elektronickou formou. Zákonem č. 440/2004 Sb. byl novelizován zákon o elektronickém podpisu. Novela zavedla do tohoto zákona pojmy elektronická značka, kvalifikované časové razítko a elektronická veřejná listina. Na novelizaci zákona navazuje nařízení vlády č. 495/2004 Sb., které potvrzuje povinnost obcí zřídit a provozovat elektronickou podatelnu a nově zavádí vymahatelnost této povinnosti, a prováděcí vyhláška č. 496/2004 Sb., která upřesňuje náleţitosti provozu epodatelny. Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, upravuje elektronické obchodování a elektronické sluţby. Stanoví pravidla, povinnosti a odpovědnost týkající se některých aspektů sluţeb informační společnosti. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ukládá povinnost vykonávat spisovou sluţbu obcím s pověřeným obecním úřadem, se stavebním úřadem nebo matričním
24
úřadem. Připouští moţnost vedení spisové sluţby elektronicky. Vyhláška č. 646/2004 Sb. určuje podrobnosti výkonu spisové sluţby. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, upravuje pravidla digitalizace televizního vysílání, přenositelnost čísel u mobilních operátorů a povinnost uchovávat údaje vytvářené nebo zpracovávané v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných sluţeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí. Zákon o informačních systémech veřejné správy byl novelizován zákonem č. 30/2006 Sb. Novela přináší úpravu pravidel pro elektronickou komunikaci s veřejnou správou, upravuje předávání datových zpráv veřejnosti a poskytování výpisů z elektronických evidencí. Vydávání ověřených výpisů z elektronických evidencí je dáno do kompetence některých obcí, krajských úřadů, notářů, hospodářské komory a drţitele poštovní licence. Novelou zákona se rozšiřují sluţby portálu veřejné správy, který se stává přístupovým bodem pro elektronickou komunikaci s veřejnou správou – elektronickou podatelnou státu. V roce 2006 byla přijata pod č. 61/2006 Sb. novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Novela přináší zpřesnění náleţitostí ţádosti o poskytnutí informací, preference elektronické komunikace a vyuţívání portálu veřejné správy k uvádění základních informací o povinných subjektech. Nový zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nahradil původní zákon č. 40/2004 Sb. Zákon stanoví pravidla vyuţívání elektronických nástrojů v zadávacích řízeních, umoţňuje systém elektronické aukce jako moderní nákupní metody zaloţené na elektronických
komunikačních
prostředcích.
V souvislosti
s tímto
zákonem
vznikl
specializovaný portál o veřejných zakázkách a koncesích. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tzv. zákon o e-governmentu, nabude účinnosti dne 1. července 2009. Zákon zavádí do praxe institut datových schránek, stanoví základní pravidla správy a provozu informačního systému datových schránek a umoţňuje úředně provádět konverzi dokumentů z listinné formy do elektronické nebo naopak způsobem zajišťujícím, aby převedený dokument získal stejnou právní validitu jako má úředně ověřená fotokopie listinného dokumentu. Zákon umoţňuje činit úkony vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím informačního systému datových schránek a stanoví povinnost orgánům veřejné moci doručovat dokumenty prostřednictvím tohoto systému. Zákon neumoţňuje vyuţití systému datových schránek k doručování datových zpráv mezi právnickými osobami nebo fyzickými osobami. Zákon stanoví, ţe
25
ministerstvo vnitra vydá k zákonu prováděcí vyhlášky. Tyto vyhlášky v době zpracování této práce nebyly ještě vydány. Jejich návrhy jsou dostupné na webových stránkách ministerstva vnitra. Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, upravuje oblast sdílení dat. Uzákoňuje základní registry veřejné správy, a to základní registr obyvatel, základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí, a základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností. Zákon upravuje mimo jiné zajištění vazby stávajících agendových registrů veřejné správy na základní registry. Na základě tohoto zákona vznikne nový správní úřad Správa základních registrů se sídlem v Praze. Zákon nabyl platnosti dne 27. 4. 2009 a jeho účinnost je stanovena ke dni 1. 7. 2010, s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2010. V době zpracování této práce jiţ prošel legislativním procesem další zákon vycházející ze Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost. Jedná se o novelu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě, kterou jiţ podepsal prezident republiky a v nejbliţší době bude uveřejněna ve Sbírce zákonů. Základním principem právní úpravy spisové sluţby je preference spisové sluţby v elektronické podobě před spisovou sluţbou vedenou v listinné podobě. Státní orgány, státem zřízené právnické osoby, kraje a hlavní město Praha musí vést povinně spisovou sluţbu v elektronické podobě. Obce mohou vykonávat spisovou sluţbu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové sluţby nebo v listinné podobě. Jde o smíšený model, který uţívá elektronickou evidenci dokumentů a pracuje s elektronickými i listinnými dokumenty. Novela zákona č. 499/2004 Sb. přinese i některé změny v zákoně č. 300/2008 Sb. S účinností od 1. 7. 2009 bude hradit náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek stát ze státního rozpočtu a nikoliv orgány veřejné moci ze svých rozpočtů. Drţitelé datových schránek zřízených obligatorně ze zákona o egovernmentu si budou moci odloţit aktivaci datové schránky, nejpozději však do 1. 11. 2009. S účinností od 1. 7. 2010 novela umoţní komunikaci prostřednictvím informačního systému datových schránek mezi právnickými osobami navzájem.
26
4.
Základní nástroje elektronické komunikace veřejné správy s občany v ČR
4.1. Komunikační infrastruktura veřejné správy Orgány veřejné správy v České republice si budovaly vlastní informační systémy na samostatných počítačových sítích, nepropojených se sítěmi ostatních úřadů. Původně uvaţovaný koncept vybudování jednotného informačního systému, který měl podle Úřadu pro státní informační systém nahradit systémy jednotlivých úřadů, nebyl vládou přijat. Vláda se rozhodla pro koncept vytvoření integrované národní infrastruktury, která propojí stávající systémy jednotlivých úřadů. V roce 2001 vláda uzavřela rámcovou smlouvu na poskytování sluţeb komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy s Českým Telecomem, a.s. Cílem projektu bylo vytvoření první propojovací sítě pro všechny subjekty veřejné správy (intranet veřejné správy). Základním prvkem komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy se stal GovNet. Podle Koncepce rozvoje komunikační infrastruktury veřejné správy, kterou vláda schválila v listopadu 2006 a která připravila podmínky pro podpis nové rámcové smlouvy, jsou sluţby intranetu rozděleny na centrálně zajišťované sluţby nad komunikační infrastrukturou, kam spadá svým zaměřením GovNet, a sluţby přenosové infrastruktury. E-government přesahuje obě zmíněné úrovně sluţeb. Schéma struktury řešení znázorňuje následující obrázek.
Obrázek 2
Struktura služeb a řešení podle nové koncepce
Zdroj: eGovernment - Struktura sluţeb a řešení. Telefónica, 2007, s. 11. 27
V současnosti je komunikační infrastruktura veřejné správy koncipována tak, ţe má jedno centrum – centrální místo sluţeb, ve kterém se nastavuje veškerá logika. Centrální místo sluţeb je jediným místem výměny dat mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy a zároveň jediným místem propojení k veřejné síti internet a ke specifickým neveřejným sítím. Součástí centrálního místa sluţeb je realizace propojovací sítě poskytovatelů. V roce 2007 byli ve veřejné soutěţi vybráni tři operátoři, se kterými byla uzavřena rámcová smlouva na poskytování sluţeb komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy. Jsou jimi Telefónica O2, GTS Novera a konsorcium T-Systems a ČD Telematika. Pro následující období je rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy zaměřen na posílení infrastruktury centrálního místa sluţeb a přímé připojení systému Czech POINT a portálu veřejné správy, které s ním zatím komunikují prostřednictvím internetu.
4.2. Elektronické podepisování Jedním z principů moderní elektronické veřejné správy je rovnocenný přístup k listinným i elektronickým dokumentům. Při elektronické komunikaci ve sféře veřejné správy je nutné zajistit bezpečnost informací. Informace musí zůstat důvěrné, to znamená, ţe musí být systémově zabezpečeno, ţe přístup k důvěrným informacím mají pouze autorizované subjekty. Systém musí také zabezpečit integritu informace proti neautorizované modifikaci. Rovněţ je třeba, aby systém zajišťoval, ţe nebude odmítnuta odpovědnost za autorství, vlastnictví, odeslání nebo přijetí zprávy. Pouţívání vlastnoručních podpisů a razítek, uţívané při papírové komunikaci, je v elektronické komunikaci nahrazeno elektronickým podpisem a elektronickou značkou. Elektronický podpis je údaj, který je připojen k obsahu elektronického dokumentu. Je pro kaţdou zprávu odlišný a není podepisovacím heslem. Elektronický podpis je číslo, které je výsledkem výpočtu na základě sloţitých šifrovacích algoritmů v závislosti na právě podepisovaných elektronických dokumentech. Pokud by došlo ke změně i jen jediného znaku v dokumentu, změnil by se i výsledek celého výpočtu. Otázkou legalizace a standardizace elektronického podpisu na mezinárodní úrovni se zabývala jako první komise OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL (United Nations Commission on International Trade Law). V Evropské unii vznikla v roce 1999 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/93/ES. Zaměřuje se na pouţití a právní validitu elektronických podpisů připojených ke konkrétním dokumentům. Členské státy EU jsou povinny implementovat obsah směrnic do svých právních řádů. 28
V České republice byl přijat zákon o elektronickém podpisu v roce 2000. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, rozlišuje mezi obyčejným elektronickým podpisem a zaručeným elektronickým podpisem. Zákon upravuje především náleţitosti zaručeného elektronického podpisu. Pouze zaručený elektronický podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umoţňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba můţe udrţet pod svou výhradní kontrolou, a je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, ţe je moţno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, můţe být vyuţíván ve veřejném sektoru. Podle zákona o elektronickém podpisu smějí fyzické a právnické osoby pouţívat při podání vůči orgánům veřejné moci výhradně zaručené elektronické podpisy, zaloţené na kvalifikovaných certifikátech, vydaných akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. Ačkoliv si můţe kaţdý občan opatřit vlastní dvojici klíčů, tj. soukromý a veřejný, potřebných pro elektronický podpis sám tak, ţe si je vygeneruje pomocí běţného softwarového vybavení například pomocí programu PGP (Pretty Good Privacy), bez toho, ţe si poţádá o vystavení kvalifikovaného certifikátu některou akreditovanou certifikační autoritu, nemůţe podepisovat svá podání vůči úřadům elektronicky. Vystavením kvalifikovaného certifikátu stvrzuje certifikační autorita pravost veřejného klíče a garantuje jedinečnost subjektu podle uţité identifikace. Soukromý klíč slouţí k tomu, aby uţivatel mohl své dokumenty elektronicky podepisovat, prostřednictvím veřejného šifrovacího klíče je pak moţné elektronický podpis, vytvořený pomocí soukromého klíče, ověřit. Akreditované certifikační autority v České republice jsou První certifikační autorita, a.s., Česká pošta, s.p. a eIdentity, a.s. Certifikační autority opatřují certifikáty vlastními elektronickými podpisy, aby bylo moţno ověřit pravost certifikátu. Zákon o elektronickém podpisu stanoví, ţe podepisující osobou je fyzická osoba, která je drţitelem prostředku pro vytváření elektronických podpisů a jedná jménem svým nebo jménem jiné fyzické osoby nebo právnické osoby. Z tohoto ustanovení vyplývá, ţe elektronicky podepisovat můţe pouze a výhradně fyzická osoba. Při pouţívání elektronického podpisu musí právnické osoby i úřady veřejné správy dbát na zastupitelnost podepisujících pracovníků. Pracovník, který zastupuje běţně podepisujícího pracovníka, který je oprávněn daný úkon provádět, musí mít svůj vlastní kvalifikovaný certifikát pro podepisování. Je vyloučeno, aby si pracovníci jeden certifikát předávali.
29
V roce 2004 nabyla účinnosti novela zákona o elektronickém podpisu, která zavedla do zákona elektronickou značku, časové razítko a elektronickou veřejnou listinu. Elektronická značka se liší od elektronického podpisu tím, ţe se nejedná o podpis konkrétní osoby. Elektronická značka je vytvářena automatizovaně a má stejnou funkci jako úřední razítko a podpis úřední osoby na veřejné listině. Elektronická značka musí být podle zákona jednoznačně spojena s označující osobou a musí umoţnit její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémového certifikátu, musí být vytvořena a připojena k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření elektronických značek, které označující osoba můţe udrţet pod svou výhradní kontrolou, a připojena k datové zprávě, ke které se vztahuje, takovým způsobem, ţe je moţné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. O vystavení kvalifikovaného systémového certifikátu lze poţádat u některé z jiţ jmenovaných certifikačních autorit. Výhodou elektronické značky je to, ţe není vázána na jednu konkrétní osobu tak jako elektronický podpis, ale vztahuje se na celou instituci. Elektronické značky jsou nezbytné například pro vystavování výpisů ze státních rejstříků na poštách a matrikách. Příkladem vyuţití je také elektronické přijímání daňového přiznání finančními úřady, kdy je úřad ze zákona povinen potvrdit doručení kaţdé zprávy. V elektronické komunikaci ve veřejném sektoru se podle zákona o elektronickém podpisu pouţívají také kvalifikovaná časová razítka. Tato razítka jsou nezbytná zejména pro účely zpětného ověřování spojení nezpochybnitelného časového údaje s konkrétními daty. Zákon stanoví, ţe kvalifikovaným časovým razítkem je datová zpráva, kterou vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikačních sluţeb a která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s časovým okamţikem a zaručuje, ţe uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamţikem. Určení časového okamţiku je důleţité například při podávání elektronického daňového přiznání nebo nabídky ve veřejné soutěţi. Kvalifikovaná časová razítka jsou také důleţitá pro dlouhodobé uchovávání elektronicky podepsaných dokumentů. Kvalifikované certifikáty elektronického podpisu mají totiţ omezenou platnost a mohou být i před uplynutím doby platnosti zneplatněny. V takové situaci by mohlo dojít k tomu, ţe by poté, co certifikát pozbude platnosti, byl popírán podpis na něm zaloţený. Kvalifikované časové razítko dokazuje, ţe dokument byl podepsán v době platnosti certifikátu.
30
Časová razítka vydává časová autorita (Time Stamp Authority – TSA). V České republice je takovou autoritou První certifikační autorita, a.s.
4.3. Elektronické podatelny Klíčovým nástrojem elektronické komunikace v oblasti e-governmentu je elektronická podatelna. Zákon o elektronickém podpisu stanoví, ţe orgán veřejné moci přijímá a odesílá datové zprávy prostřednictvím elektronické podatelny. Zřízení elektronických podatelen je poţadováno v nařízení vlády ČR č. 495/2004 Sb. Toto nařízení vlády stanoví všem orgánům veřejné moci, které mají ze zvláštních právních předpisů povinnost přijímat a odesílat datové zprávy se zaručenými elektronickými podpisy zaloţenými na kvalifikovaných certifikátech, vydaných akreditovanými poskytovateli certifikačních sluţeb, povinnost zřídit elektronickou podatelnu a vybavit ji technickým a programovým vybavením. Dále je povinností zmíněných orgánů vybavit zaměstnance obsluhující e-podatelnu kvalifikovanými certifikáty, vydanými akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. Orgány veřejné moci také musí zveřejnit na své webové úřední desce elektronickou adresu e-podatelny, kontaktní údaje pro přijímání datových zpráv na technických nosičích, pravidla pro potvrzování doručení datových zpráv, technické parametry přijímaných zpráv a některé další informace. Funkce e-podatelny je definována ve vyhlášce Ministerstva informatiky ČR č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách. Vyhláška stanoví postupy orgánů veřejné moci při přijímání a odesílání
datových
zpráv
prostřednictvím
e-podatelny
a
rovněţ
strukturu
údajů
kvalifikovaného certifikátu, na základě kterých je moţné podepisující osobu při přijímání datových zpráv prostřednictvím e-podatelny jednoznačně identifikovat. Ministerstvo informatiky podpořilo zřizování e-podatelen projektem „e-podpis obcím“. Ve spolupráci s První certifikační autoritou, a.s. byly obce vybaveny kvalifikovanými certifikáty pro vytváření zaručených elektronických podpisů na jeden rok zdarma. S účinností od ledna 2006 je na základě zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pro případ, ţe správní orgán elektronickou podatelnu zřízenu nemá, stanovena povinnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu o provozování elektronické podatelny s obcí s rozšířenou působností, v jejímţ správním obvodu má správní orgán sídlo. Z právních předpisů vztahujících se k e-podatelnám vyplývá povinnost potvrzovat v případech, kdy to vyplývá ze zvláštních zákonů, doručení zpráv zasláním datové zprávy s připojením zákonem uznávaného elektronického podpisu oprávněného zaměstnance orgánu veřejné moci nebo s připojením zákonem uznávané elektronické značky orgánu veřejné moci. 31
Proto je třeba, aby pracovníci e-podatelen byli nejen vybaveni kvalifikovanými certifikáty, ale aby s certifikáty uměli i pracovat. Elektronické procesy musí zajistit stejnou úroveň bezpečnosti jako standardní úkony, zajišťované na základě osobní návštěvy úřadu. Na úřadech je standardně vyuţívána jasná identifikace ţadatele prostřednictvím osobního dokladu totoţnosti. V e-podatelnách toto nahrazuje zaručený elektronický podpis zaloţený na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. Vlastnosti zákonem uznávaného elektronického podpisu zajišťují detekci narušení integrity zprávy. Pokud by byla detekována následná změna obsahu zprávy, byla by zpráva povaţována za nedůvěryhodnou a nebylo by s ní dále pracováno. Tak jako zákonem uznávaný elektronický podpis ţadatele zajišťuje neodmítnutelnost odpovědnosti ţadatele za elektronicky podepsanou zprávu doručenou do e-podatelny, tak i zpráva odeslaná prostřednictvím e-podatelny zaručuje neodmítnutelnost odpovědnosti orgánu veřejné moci, je-li opatřena zákonem uznávaným elektronickým podpisem pracovníka orgánu veřejné moci nebo označena zákonem uznávanou elektronickou značkou orgánu veřejné moci. Přesné časy transakcí jsou označovány kvalifikovanými časovými razítky. To vše zajišťuje bezpečnost elektronické komunikace prostřednictvím e-podatelen. Zákon o elektronickém podpisu nedefinuje poţadavek na důvěrnost přenášených informací. Zvláštními zákony je však upravena ochrana osobních údajů a rovněţ ochrana bankovních informací.
4.4. Elektronické úřední desky Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, stanoví kaţdému správnímu orgánu povinnost zřídit úřední desku, umoţňující dálkový přístup. Správní orgán musí být schopen zajistit vyvěšení dokumentů nejen na klasické, ale i na elektronické úřední desce. Vyvěšením na úřední desce se provádí mimo jiné i doručování veřejných vyhlášek. Porušení povinnosti zveřejnění dokumentu na elektronické úřední desce můţe mít důsledky pro platnost dokumentů vydávaných správními orgány. Pokud správní orgán není schopen zveřejnění obsahu úřední desky na internetu zajistit, je povinen uzavřít veřejnoprávní smlouvu o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umoţňujícím dálkový přístup s obcí s rozšířenou působností, v jejímţ správním obvodu má sídlo.
32
4.5. Portál veřejné správy Portál veřejné správy České republiky se nalézá na webových stránkách portal.gov.cz. Jeho správou je v současné době pověřeno ministerstvo vnitra. Portál slouţí občanům, podnikatelům a institucím jako jednotný přístupový bod při získávání informací o veřejné správě elektronickou cestou. Zákon o informačních systémech veřejné správy definuje portál jako informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným informacím z veřejné správy. Úkolem portálu je integrovat informace pocházející z různých heterogenních zdrojů, tj. informačních systémů jednotlivých orgánů veřejné správy, a zpřístupnit je jednotným způsobem. Portál veřejné správy se na základě novelizace zákona o informačních systémech veřejné správy rozšířil o sluţby transakčního charakteru a stal se tak jednotnou elektronickou podatelnou státu. V současnosti je portál rozdělen na dvě části, informační a transakční. Transakční část portálu poskytuje moţnost online komunikace a oboustranného přenosu dat mezi občany a veřejnou správou, resp. podnikateli a veřejnou správou. Informační část portálu se skládá ze tří sekcí, a to sekce adresář, zákony a ţivotní situace. Sekce adresář obsahuje kontakty na orgány státní správy a územní samosprávy, tj. adresy, telefonní a emailová spojení. Dále bývá uvedeno bankovní spojení, úřední hodiny a identifikační číslo. U obecních úřadů systém nabízí i statistické informace. Vyhledat jednotlivé úřady lze podle názvu, podle druhu úřadu nebo podle regionu. Z této sekce portálu lze zjistit do jakého celního, katastrálního nebo jiného území spadá konkrétní obec. Sekce adresář spolupracuje s databází ţivotních situací, uţivatel tak můţe přímo zjistit, kde sídlí úřad, na který se v dané věci má obrátit. Sekce zákony umoţňuje vyhledávání právních předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů. Databáze právních předpisů je průběţně aktualizována. Právní předpisy mohou být vyhledávány podle jejich čísla ve Sbírce zákonů, podle názvu i podle klíčových slov. Předpisy je moţné nejen pročítat, ale i stahovat ve formě textových souborů. Výhodou oproti vyhledávání právních předpisů ve Sbírce zákonů je zobrazení předpisu v jeho úplném znění, tj. ve znění všech jeho novel. Sekce zákony obsahuje také právní předpisy Evropské unie. V sekci zákony lze nalézt i věstníky krajů. Sekce ţivotní situace poskytuje návody, jak řešit s úřady situace, které mohou nastat. Jednotlivé ţivotní situace jsou rozděleny do skupin na problémy českých občanů, cizinců a podnikatelů. Vyhledávat návody k řešení rozličných ţivotních situací lze pomocí klíčových 33
slov. Návody k řešení jsou rozděleny do jednotlivých okruhů, coţ usnadňuje vyhledávání. Součástí návodu k řešení konkrétních problémů je uvedení dokladů potřebných k řešení, označení právních předpisů, kterými je třeba se řídit, i rada, se kterým úřadem je třeba záleţitost řešit. U kaţdého návodu je také uvedeno, který orgán za správnost návodu zodpovídá. Návody zpracovávají různé resorty vţdy pro situace v jejich působnosti. Transakční část portálu veřejné správy představuje sekce podání. Tato sekce je koncipována jako centrální přístup k elektronickým sluţbám poskytovaným veřejnou správou. Bez tohoto centrálního přístupu by bylo nutné komunikovat pomocí samostatných aplikací pro jednotlivé sluţby s pouţitím samostatných přihlašovacích jmen a hesel. Sekce podání umoţňuje zaregistrovat se pouze jedenkrát. Registrovaní uţivatelé mohou prostřednictvím sekce podání portálu veřejné správy elektronicky komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení, s daňovou správou, s celní správou a dalšími, tj. s těmi subjekty, u kterých zvláštní právní předpisy tuto formu komunikace připouštějí. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v paragrafu 6f, ţe správce portálu veřejné správy zajišťuje podle podmínek stanovených tímto zákonem dodání datové zprávy orgánu veřejné moci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Příkladem takového zvláštního právního předpisu je zákon o správě daní a poplatků. Zvláštní právní předpisy v současné době umoţňují elektronickou komunikaci s Českou správou sociálního zabezpečení v případě podávání evidenčních listů důchodového pojištění, přihlášek a odhlášek nemocenského pojištění a zasílání přehledu o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných, s daňovou správou v případě všech podání daňové správě a s celní správou v případě podání celní správě (např. daňové přiznání ke spotřebním daním). Jak jiţ bylo zmíněno, podmínkou vyuţívání transakční části portálu veřejné správy k elektronické komunikaci s orgány veřejné moci je registrace uţivatele. Jednotlivá podání učiněná prostřednictvím portálu veřejné správy jako elektronické podatelny musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem zaloţeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. Kvalifikovaný certifikát musí podle zákona o elektronickém podpisu obsahovat taková údaje, aby osoba byla jednoznačně identifikovatelná. Na základě vyhlášky k tomuto zákonu se pro účely této identifikace pouţívá identifikátor klienta ministerstva práce a sociálních věcí. Toto ministerstvo poskytuje akreditovaným poskytovatelům certifikačních sluţeb, kteří vydávají kvalifikované certifikáty, se souhlasem ţadatele o certifikát hodnotu tohoto údaje vztahující se k osobě daného ţadatele. Poskytovatelé dodaný údaj uvádějí ve vydávaném certifikátu pro konkrétního ţadatele. 34
Identifikátor je bezvýznamový, neobsahuje rodné číslo a nelze z něj dovodit ţádné informace o subjektu, kterému je přidělen. Identifikátor ministerstva práce a sociálních věcí vyuţívají k jednoznačné identifikaci podávající osoby i další orgány veřejné správy, zejména ministerstvo financí, resp. daňová správa při příjmu daňových přiznání podávaných v elektronické podobě. Přijetí podání učiněného elektronicky prostřednictvím portálu veřejné správy jako hlavní elektronické podatelny musí být podle platných právních předpisů potvrzeno odesílateli adresátem. Kromě zmíněných sekcí portál veřejné správy nabízí další informace, jako například obchodní rejstřík, aktuální veřejné zakázky, náhled do katastru nemovitostí apod.
4.6. Portál územních samospráv Portál územních samospráv neboli e-Pusa se nachází na webové adrese www.epusa.cz. Vznikl v roce 2002 jako společný projekt ministerstva vnitra a krajských samospráv. Databáze obsahuje všechny obce v České republice členěné podle krajů i podle kategorií obcí. O všech obcích jsou k dispozici základní informace a odkazy na vlastní internetové stránky obce. Obce zodpovídají za správnost, kompletnost a aktuálnost údajů. Data dodávaná obcemi jsou doplňována i některými dalšími zdroji (Český statistický úřad, ministerstva). Portál územních samospráv slouţí jako primární zdroj informací o samosprávě pro portál veřejné správy. Portál e-Pusa vyuţívají sloţky Integrovaného záchranného systému nebo samosprávy pro vzájemnou spolupráci.
4.7. Portál o veřejných zakázkách a koncesích Portál o veřejných zakázkách a koncesích se nalézá na webové adrese www.portal-vz.cz. Zabývá se e-procurementem, tj. problematikou elektronického zadávání veřejných zakázek. Portál poskytuje informace z oblasti e-procurementu. Lze zde nalézt právní předpisy, metodiky, informace o mezinárodní spolupráci a PPP (Public Private Partnership). Součástí portálu je systém, který umoţňuje elektronické zadávání veřejných zakázek a elektronické aukce. Portál obsahuje rovněţ statistiky veřejných zakázek, rejstřík koncesních smluv, přístup ke klasifikacím a číselníkům a informace týkající se kvalifikovaných a certifikovaných dodavatelů.
35
4.8. Czech POINT Důleţitým nástrojem elektronické komunikace veřejné správy s občany jsou kontaktní místa veřejné správy, poskytující asistované sluţby elektronické komunikace veřejné správy s občany. Účel existence kontaktních míst veřejné správy je rámcově vymezen v § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kontaktní místa veřejné správy jsou označena modrým logem s nápisem Czech POINT. Slovo POINT v názvu kontaktního místa je zkratkovým slovem vytvořeným z celého názvu projektu Český podací, ověřovací a informační národní terminál. V názvu je obsaţen cíl projektu Czech POINT, a to vytvoření univerzální podatelny, ověřovacího místa a informačního centra, kde bude moţné získat ověřené výpisy z centrálních veřejných ale i neveřejných (např. rejstřík trestů) registrů. Zřizovateli kontaktních míst veřejné správy jsou ze zákona notáři, krajské úřady, matriční úřady, drţitel poštovní licence, kterým je Česká pošta, s.p., a Hospodářská komora České republiky. Kontaktní místa veřejné správy v obcích, které nejsou kontaktním místem ze zákona, jsou stanovena vyhláškou. V současné době platná vyhláška č. 324/2008 Sb., o kontaktních místech veřejné správy, rozšířila seznam kontaktních míst o 1114 obecních úřadů, městských částí, obvodů územně členěných statutárních měst, městských částí hlavního města Prahy a o 39 zastupitelských úřadů. Za pomoci finančních prostředků ze strukturálních fondů EU se zřídí kontaktní místa veřejné správy v dalších obcích, které budou zařazeny do nově připravované vyhlášky. Pilotní provoz projektu Czech POINT byl zahájen v březnu roku 2007 ve 37 pobočkách městských a obecních úřadů. V pilotním provozu měli občané moţnost obstarat si v těchto kontaktních místech veřejné správy ověřené výpisy z obchodního a ţivnostenského rejstříku a z katastru nemovitostí. Nabídka sluţeb pilotního provozu se rozšířila v září roku 2007 o výpisy z rejstříku trestů. Při spuštění ostrého provozu k 1. 1. 2008 měl projekt Czech POINT asi 800 poboček. K 15. 3. 2009 bylo do projektu zapojeno jiţ 3504 kamenných poboček.11 Vedle kamenných poboček Czech POINTu existuje také e-shop Czech POINTu, kde je moţné si na www.czechpoint.cz objednat doručení výpisu poštou na zadanou adresu. Jak jiţ bylo zmíněno, kontaktní místa veřejné správy Czech POINT plní tři úlohy, a to úlohu podací, ověřovací a informační. V rámci své informační úlohy v současné době Czech
11
ZAJÍČEK, Zdeněk. Představují se vám datové schránky. eGON NEWS - Speciál k ISSS. 2009, s. 5.
36
POINTy poskytují ověřené výpisy z obchodního a ţivnostenského rejstříku a z katastru nemovitostí, ověřené výpisy a opisy z rejstříku trestů, výpisy z centrálního registru řidičů, resp. z bodového hodnocení řidiče, a ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (veřejné zakázky). Nově kontaktní místa poskytují i výpisy z insolvenčního rejstříku. Insolvenční rejstřík je novým informačním systémem veřejné správy. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umoţnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dluţníků. K ţádostem o vystavení výpisů z veřejných registrů, jako je obchodní, ţivnostenský a insolvenční rejstřík a katastr nemovitostí, není třeba dokladovat totoţnost ţadatele. Výpis z rejstříku trestů a z bodového hodnocení řidiče smí být vydán ţadateli pouze po ověření jeho totoţnosti. V rámci své ověřovací úlohy provádějí pobočky Czech POINT legalizaci a vidimaci, tj. úřední ověřování dokumentů a podpisů na listinách. Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů, dosud neumoţňuje, aby vidimaci prováděl drţitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky. S účinností od 1. 7. 2009 budou moci legalizaci a vidimaci provádět i zaměstnanci těchto organizací, pokud získají od ministerstva vnitra osvědčení o vykonání zkoušky, která prověří jejich znalosti právních předpisů týkajících se vidimace a legalizace. Podací úlohu plní pobočky Czech POINTu v omezené míře, neboť v současnosti je moţné prostřednictvím Czech POINTu učinit pouze ohlášení ţivnosti či změn údajů o ţivnosti pro místní ţivnostenské úřady a podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH. Dnem 1. 1. 2009 byl v souladu se zákonem č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky, spuštěn online systém pro evidenci přijatých autovraků. Pro evidenci autovraků je nutné, aby se provozovatelé autovrakovišť zaregistrovali na MA ISOH, coţ mohou učinit pomocí Czech POINTu. Provozovatelé autovrakovišť musí získat přístupové údaje do systému evidence autovraků. Přístupové údaje obsahují přihlašovací jméno a heslo, které jednoznačně identifikují provozovatele a provozovnu. Přístup do systému můţe získat pouze podnikatelský subjekt, který k provozování činnosti sběru vybraných autovraků získal povolení od příslušného krajského úřadu. Registraci provádějí všechna kontaktní místa Czech POINT po předloţení příslušného povolení a kontrole totoţnosti ţadatele. Projekt Czech POINT je v současnosti nejvíce vnímaným projevem elektronizace veřejné správy. Občané nejvíce vyuţívají Czech POINTy k získávání ověřených výpisů z rejstříku 37
trestů, z katastru nemovitostí a z bodového hodnocení řidiče. Vyřízení ţádosti trvá několik minut, odpadá zdlouhavé cestování po úřadech. Počty vydaných výpisů na pobočkách Czech POINT od ledna roku 2008 do února roku 2009 znázorňuje následující graf.
Graf 1
Počty vydaných výpisů na Czech POINTech (leden 2008 – únor 2009)
Zdroj: eGON NEWS, Speciál k ISSS, 2009, s. 5.
38
5.
Současný rozvoj služeb e-governmentu v ČR
Vláda usiluje o vytvoření efektivní veřejné správy, která bude poskytovat uţivatelsky přátelské veřejné sluţby. Nová vládní Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost, která navazuje na vše, čeho se v rámci předchozích koncepcí jiţ podařilo dosáhnout, směřuje k tomu, aby celá veřejná správa fungovala podobně, jako fungují například banky. Ty poskytují sluţby v kamenných pobočkách i prostřednictvím elektronického bankovnictví a je pouze na klientech bank, pro jaký typ bankovních sluţeb se rozhodnou. Dosavadní nástroje elektronické komunikace veřejné správy s občany umoţňují elektronickou komunikaci zatím pouze v některých oblastech veřejné správy. Skutečnou transformaci veřejné správy a masivní rozvoj elektronických veřejných sluţeb je nutné teprve provést. Smyslem a cílem transformace veřejné správy je vytvoření zcela nového portfolia sluţeb veřejné správy, kdy občané nebudou nuceni obíhat úřady a úřady budou povinny si samy obstarávat jiţ existující data.
5.1. Sdílení dat Vládní strategie vytýčila prioritní programové oblasti rozvoje e-governmentu, které budou implementovány prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů. Jednou z priorit je vybudování základních registrů veřejné správy. Budování těchto registrů vyplývá ze zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který nabyl platnosti dne 27. 4. 2009 a jehoţ účinnost je stanovena k 1. 7. 2010, s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2010. V současné době probíhá legislativní proces schvalování doprovodného změnového zákona k zákonu o základních registrech, který v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech bude novelizovat celou řadu platných právních předpisů, např. zákon o občanských průkazech, zákon o evidenci obyvatel a několik desítek dalších. Základní registry veřejné správy budou slouţit jako zdroj potřebných informací pro veřejnou správu. Vytvoření těchto registrů umoţní, aby si orgány veřejné správy samy obstarávaly potřebné informace a nenutily občany údaje o sobě opakovaně poskytovat a dokládat. Základní registry bude tvořit jednotný, ucelený a vzájemně provázaný systém. Tento systém umoţní úřadům čerpat a sdílet data v dané oblasti z jediného relevantního datového zdroje. Kaţdý údaj bude občanem sdělen pouze jednou, následně se promítne do základního registru a jeho prostřednictvím do dalších informačních systémů veřejné správy. Vyuţívání systému základních registrů, resp. vyuţívání referenčních dat z těchto registrů, je pro příslušné úřady stanoveno zákonem obligatorně a 39
úřad nebude smět vyţadovat od občana, aby doloţil skutečnosti, které si úřad můţe ověřit v referenčních registrech. Ke kaţdému referenčnímu údaji v jednotlivých základních registrech bude moci přistupovat pouze úředník, který je k tomu ze zákona oprávněn. Ochrana dat před zneuţitím bude zajištěna pouţitím systému bezvýznamných identifikátorů fyzických osob. Kaţdá fyzická osoba bude mít přidělen zdrojový identifikátor, z něhoţ budou odvozeny další, tzv. agendové identifikátory fyzických osob (AIFO) pro kaţdou agendu, ve které daná osoba figuruje. Díky tomu, ţe v kaţdé agendě bude osoba označena jiným identifikátorem, bude zabráněno neoprávněnému sdílení údajů mezi agendami. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), resp. Úřad pro vytváření agendových identifikátorů fyzických osob, bude generovat zdrojové identifikátory a identifikátory fyzických osob pro jednotlivé agendy a na základě oprávněných poţadavků bude zajišťovat převod agendového identifikátoru fyzické osoby v jedné agendě na agendový identifikátor této fyzické osoby v jiné agendě. Součástí systému bude elektronický občanský průkaz (eOP), identifikační karta formátu ID 1, chráněná pomocí kódu PIN podobně jako bankovní karta. Elektronický občanský průkaz bude mít vlastní strojově čitelný agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO eOP). Vedle stávající funkce občanského průkazu, kterou je prokazování totoţnosti, bude elektronický občanský průkaz nově plnit funkci jedinečného a univerzálního prostředku, jehoţ uţitím ze strany občanů i ze strany orgánů veřejné správy bude moţné identifikovat občana pro přístup do základních registrů veřejné správy. Vyuţití 2D čárového kódu, v němţ bude obsaţen agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu občanských průkazů a číslo občanského průkazu, umoţní drţiteli elektronického občanského průkazu komunikovat se základními registry veřejné správy. Veškeré přístupy k referenčním údajům budou evidovány, coţ poskytne kdykoliv zpětně moţnost kontroly. Základní registry budou čtyři, a to základní registr obyvatel (ROB), základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), základní registr osob (ROS) a základní registr práv a povinností (RPP). ROB bude obsahovat jména a příjmení občanů, data narození a úmrtí, údaj o tom, zda má daná fyzická osoba zřízenou datovou schránku, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů a doručovací adresu. ROS bude obsahovat identifikační údaje o všech ekonomických subjektech v České republice, tj. o firmách, podnikajících osobách, církvích, politických stranách, občanských sdruţeních, o veškerých orgánech veřejné správy apod. RÚIAN bude obsahovat základní identifikační a lokalizační údaje vztahující se k územním prvkům. Nebude obsahovat ţádné osobní údaje. RPP bude uchovávat informace o právech a povinnostech občanů, hospodářských subjektů i orgánů veřejné moci a
40
garantovat tak, ţe data ze základních registrů čerpá pouze ten uţivatel, který je k tomu ze zákona oprávněn a čerpá je výhradně k zákonem stanovenému účelu. Informační systém základních registrů bude zajišťovat nový správní úřad Správa základních registrů. Jeho úlohou bude bezpečné zajištění sdílení dat mezi jednotlivými základními registry i mezi základními registry a agendovými registry. Informační systém základních registrů znázorňuje následující obrázek.
Obrázek 3
Informační systém základních registrů
Zdroj: eGON NEWS, 2008, č. 3, s. 3.
5.2. Datové schránky V současné době umoţňuje elektronickou komunikaci, tj. předávání datových zpráv, v oblasti orgánů veřejné moci jiţ řada právních předpisů. Některé z těchto předpisů jsou spíše obecné povahy, jiné upravují komunikaci pouze v určitých agendách. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, stanoví, ţe podání, tj. úkon směřující vůči správnímu orgánu, je moţno učinit téţ v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Přijímání podání v elektronické podobě má být zajištěno prostřednictvím elektronických podatelen. Tyto 41
podatelny jsou orgány veřejné moci povinny zřídit a provozovat podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon o elektronickém podpisu. Základem elektronické podatelny je příjem datových zpráv, z nichţ některé musí a jiné nemusí být opatřeny zaručeným elektronickým podpisem zaloţeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. To, zda uznávaný elektronický podpis musí či nemusí být připojen, záleţí zejména na charakteru datové zprávy. V případě elektronických podatelen se vyuţívá standardní nástroj elektronické pošty, který je všeobecně rozšířen, ale není garantovanou sluţbou. Pokud odešle odesilatel zásilku na adresu elektronické podatelny, ţádná třetí osoba negarantuje její doručení. Proto vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, poţaduje, aby přijetí datové zprávy bylo adresátem odesílateli neprodleně potvrzeno zasláním potvrzující datové zprávy, opatřené uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou. Elektronické podatelny lze vyuţít nejen k povinnému přijímání podání, ale také k odesílání elektronických dokumentů. Odesílání elektronických dokumentů na elektronické adresy účastníků řízení je však podle správního řádu pouze moţností a účastník řízení musí o tento způsob doručení poţádat. V takovém případě musí účastník řízení přijetí datové zprávy od orgánu veřejné moci zpětně potvrdit datovou zprávou opatřenou uznávaným elektronickým podpisem, coţ opět vychází z toho, ţe doručování prostřednictvím standardní elektronické pošty není v prostředí internetu garantovanou sluţbou. Skutečnost, ţe získání kvalifikovaného certifikátu je spojeno s finančními náklady a ţe certifikáty mají omezenou dobu platnosti, můţe být jednou z příčin, proč zatím nedošlo k jejich maximálnímu rozšíření mezi občany a elektronicky jsou dosud doručovány orgánům veřejné moci zpravidla pouze datové zprávy v případě opakujících se úkonů, které jsou právnické osoby povinny činit vůči státní správě, tj. podání pro daňovou a celní správu a podání vůči České správě sociálního zabezpečení. Rovněţ orgány veřejné moci komunikují elektronicky s jinými subjekty i mezi sebou navzájem v omezené míře, přičemţ se jedná především o odpovědi na elektronicky zaslané dotazy. Všechny orgány veřejné moci dokonce nemají dosud elektronické podatelny zřízeny. V rámci zefektivnění komunikace mezi orgány veřejné moci navzájem a komunikace orgánů veřejné moci s občany či podnikateli zavádí nový zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, s účinností od 1. 7. 2009 institut datových schránek, které budou součástí informačního systému datových schránek. V systému 42
datových schránek bude zajištěna vysoká míra spolehlivosti a důvěryhodnosti ve srovnání s běţnou komunikací za pomoci elektronické pošty a bude existovat legislativně ukotvená garance doručení. Datové schránky tak bude moţné pouţít i tam, kde zákon dosud vyţadoval ověřené doručení do vlastních rukou. Datová schránka je elektronické úloţiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, kam jsou orgány veřejné moci doručovány datové zprávy nebo posílány zprávy orgánům veřejné moci. Datové schránky zřizuje a spravuje ministerstvo vnitra. Bez podání ţádosti budou datové schránky zřízeny bezplatně pro právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, právnické osoby zřízené zákonem, organizační sloţky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, advokáty, daňové poradce a insolvenční správce. Pro tyto subjekty bude zřízení datových schránek povinné, u advokátů a daňových poradců tato povinnost vzniká aţ tři roky po nabytí účinnosti zákona. Bez ţádosti budou zřízeny datové schránky rovněţ všem orgánům veřejné moci. Za orgány veřejné moci se ve smyslu § 1, odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. povaţují státní orgány, orgány územních samosprávných celků, Pozemkový fond České republiky i jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři. O zřízení datové schránky mohou ministerstvo poţádat fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku a nejmenované v § 5, odst. 1 zákona. Náleţitosti ţádosti jsou definovány v § 3, odst. 3 a 4 pro fyzické osoby, v § 4, odst. 4 a 5 pro podnikající fyzické osoby a v § 5, odst. 4 a 5 pro právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Ţádost o zřízení datové schránky lze podat na kontaktním místě veřejné správy Czech POINT. V tomto případě není nutné ţádost opatřovat úředně ověřeným podpisem, neboť totoţnost ţadatele ověří asistent Czech POINTu na místě. O zřízení datové schránky lze písemně ţádat přímo ministerstvo vnitra, v tomto případě však musí být ţádost opatřena úředně ověřeným podpisem ţadatele. Poţádat o zřízení datové schránky lze i vyplněním elektronického formuláře ţádosti, jeho podepsáním uznávaným elektronickým podpisem a následným odesláním do servisního modulu informačního systému datových schránek. Ministerstvo zřídí bezplatně datovou schránku do třech pracovních dnů od přijetí ţádosti a ţadateli zašle přístupové údaje poštou do vlastních rukou. Schránka je zpřístupněna (aktivována) prvním přihlášením oprávněné osoby, nejpozději však patnáctým dnem po doručení přístupových údajů. 43
Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku (např. společenství vlastníků bytových jednotek) má nárok na zřízení vţdy jedné datové schránky. Fyzická osoba, která je současně podnikající fyzickou osobou, můţe poţadovat jednu datovou schránku pro sebe a jednu pro podnikání. Obdobně mohou poţádat i advokáti a daňoví poradci o zřízení jedné své datové schránky fyzické osoby a jedné datové schránky pro výkon advokátní nebo daňově poradenské činnosti, pokud si budou přát zřídit datovou schránku podnikající fyzické osoby dříve, neţ jim bude automaticky zřízena ze zákona. Proces zaloţení datové schránky znázorňuje následující obrázek.
Obrázek 4
Proces založení datové schránky
Zdroj: eGON NEWS, 2009, č. 4, s. 3.
Subjektům, které budou mít schránku zřízenu ze zákona, bude schránka zřízena nejpozději do devadesáti dnů od nabytí účinnosti zákona, tj. od 1. 7. 2009. Schránka bude zřízena automaticky, není nutné o ni ţádat, ale také ji není moţné odmítnout. Subjekty, kterým bude datová schránka zřízena na ţádost, mohou podat ţádost o znepřístupnění datové schránky. Ministerstvo takovou datovou schránku znepřístupní do tří pracovních dnů od podání ţádosti. Bude-li datová schránka na ţádost znepřístupněna dvakrát za poslední rok, lze ji zpřístupnit nejdříve uplynutím jednoho roku od jejího posledního znepřístupnění. Subjektům, kterým bude datová schránka zřízena ze zákona, bude automaticky zřízena pouze jedna. Přístupové údaje budou zaslány do vlastních rukou osobám oprávněným k přístupu do datové schránky, tj. členům statutárních orgánů právnických osob, vedoucím organizačních 44
sloţek podniku zahraniční právnické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, a vedoucím orgánů veřejné moci (např. ministr, hejtman, primátor, starosta obce, starosta městské části hlavního města Prahy apod.). Oprávněné osoby mohou dále pověřit k přístupu do datové schránky pověřené osoby, musí jim však stanovit rozsah jejich pověření. Oprávněné osoby mohou určit, ţe úkony, které jsou jim podle zákona vyhrazeny ve vztahu k pověřeným osobám a k ministerstvu, můţe činit osoba k tomu určená, tj. administrátor. Pověřená osoba bude oprávněna k přístupu k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta pouze v tom případě, stanoví-li to oprávněná osoba nebo administrátor. Ţádost o vygenerování přístupových údajů pro administrátora či pověřené osoby lze podat vyplněním elektronického formuláře ţádosti a jeho následným odesláním do servisního modulu informačního systému datových schránek, který ţadateli vrátí unikátní kód, se kterým se pověřená osoba dostaví na libovolné pracoviště Czech POINT. Zde pověřená osoba předá jednorázový kód asistentovi, ten stáhne formulář, vytiskne jej a nechá pověřenou osobu po kontrole její totoţnosti podepsat souhlas s přijetím pověření. Osoba oprávněná k přístupu do datové schránky je povinna zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneuţití. Ministerstvo neprodleně po oznámení oprávněné osoby zneplatní přístupové údaje a zašle nové. To se týká situací, kdy dojde ke ztrátě či odcizení přístupových údajů. Nové přístupové údaje budou vţdy zaslány do vlastních rukou oprávněné osoby nebo je bude moţné získat na počkání v pobočce Czech POINT. V případě zániku pověření administrátora nebo pověřené osoby, ministerstvo zneplatní jejich přístupové údaje neprodleně po oznámení oprávněné osoby. Ministerstvo rovněţ zneplatní přístupové údaje osob, které ukončily svoji vedoucí činnost v subjektu, pro který byla datová schránka zřízena, a to neprodleně poté, co tuto skutečnost oznámí nový vedoucí nebo administrátor. Nové přístupové údaje budou zaslány do vlastních rukou nově oprávněné vedoucí osobě. Po uplynutí doby tří let od zániku subjektu, pro který byla datová schránka zřízena, ministerstvo datovou schránku zruší. Záznamy o přenesených zprávách včetně obálek uchová informační systém datových schránek trvale. Datová schránka slouţí pro doručování zpráv, nezajišťuje však jejich dlouhodobé uchovávání. Obsah zprávy bude po uplynutí devadesáti dní automaticky smazán. Informace o zprávě však
45
zůstává ve schránce k dispozici. Je tak zachována moţnost, aby odesílatel i příjemce mohli s odstupem času prokázat doručení zprávy. Pokud má adresát zřízenu datovou schránku, má orgán veřejné moci povinnost doručovat mu dokumenty prostřednictvím datové schránky s výjimkou, kdy to neumoţňuje povaha dokumentu, kdy se doručuje veřejnou vyhláškou nebo se doručuje na místě. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamţikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se do datové schránky tato osoba ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, povaţuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, tzv. fikce doručení. To neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Doručení dokumentu do datové schránky má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou (obdoba doručení v poštovní obálce s modrým pruhem). Osoba, pro niţ byla datová schránka zřízena, můţe za podmínek stanovených jiným právním předpisem ţádat o určení neúčinnosti doručení. Správní řád umoţňuje ţádat o prominutí zmeškání úkonu do patnácti dnů ode dne, kdy odpadla překáţka, která bránila úkon učinit. Obdobně jako v případě posílání zásilek poštou v obálce s červeným pruhem lze i v systému datových schránek označit některé zásilky jako určené výhradně do vlastních rukou konkrétního adresáta. Rovněţ lze v datových zprávách, zasílaných orgánům veřejné moci pomocí systému datových schránek, vyznačit konkrétní odbor či osoby, k jejichţ rukám je zásilka určena. Označené datové zprávy bude moţné roztřídit v rámci organizace bez jejich otevření a odeslat uvnitř úřadu příslušné osobě. Datové zprávy, u kterých nebude moţné identifikovat adresáta, bude nutné otevřít a teprve podle obsahu určit příslušného adresáta. Tyto úkony však jiţ nebude zajišťovat informační systém datových schránek a předá je aplikaci pro vedení spisové sluţby, která by měla tyto úkony zajistit. Zákon ukládá orgánům veřejné moci povinnost doručovat jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datových schránek, umoţňuje-li to povaha dokumentu. Doručování mezi orgány veřejné moci prostřednictvím datové schránky se podle zákona nepouţije, pokud je z bezpečnostních důvodů mezi těmito orgány zavedena jiná forma elektronické komunikace. To se týká především ozbrojených sloţek a bezpečnostních sborů. Fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby mají moţnost, nikoliv povinnost, provádět úkony vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud ji mají zpřístupněnou. Podle § 18, odst. 2 takové úkony mají stejné účinky, jako úkon učiněný
46
písemně a podepsaný, ledaţe jiný právní předpis nebo vnitřní předpis poţaduje společný úkon více z uvedených osob. Z tohoto ustanovení zákona č. 300/2008 Sb. vyplývá, ţe tento zákon nevyţaduje, aby datové zprávy byly opatřené uznávaným elektronickým podpisem, pokud se nejedná o nutně společný úkon více osob, např. podpis dvou jednatelů společnosti s ručením omezeným. V takovém případě by musely být k datové zprávě připojeny zaručené elektronické podpisy všech takových osob. Zákon č. 300/2008 Sb. nevyţaduje, aby podání učiněné prostřednictvím datové schránky muselo být opatřeno zaručeným elektronickým podpisem z toho důvodu, ţe autenticitu dokumentu zajistí samotný systém datových schránek. Způsoby, kterými lze činit podání, tj. úkony vůči orgánům veřejné moci, upravují procesní předpisy. V souvislosti se schválením zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, byl schválen doprovodný zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony. Tento doprovodný zákon novelizoval trestní řád, exekuční řád, soudní řád správní, insolvenční zákon a zákon o správě daní a poplatků v tom smyslu, ţe doplnil do těchto právních předpisů ustanovení o doručování datových zpráv ze strany orgánů veřejné moci do datových schránek subjektů, kterým byly zpřístupněny. Pouze v jediném případě však došlo prostřednictvím zákona č. 301/2008 Sb. k novelizaci procesního předpisu také v tom smyslu, ţe byl konkrétní procesní právní předpis výslovně rozšířen o moţnost činit podání vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím zprávy odeslané z datové schránky. Jedná se o právní předpis upravující správu daní a poplatků, tj. zákon č. 337/1992 Sb. Zákon o správě daní a poplatků tak konkrétně reaguje na zavedení institutu datových schránek a v § 21 výslovně umoţňuje činit podání prostřednictvím datové schránky odesilatele. Jiná je situace v případě zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, kterým se řídí orgány veřejné moci. V § 37 odst. 4 tohoto zákona je i nadále stanoveno, ţe „Podání je moţno učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, ţe podání je do 5 dnů potvrzeno, popř. doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je moţno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez pouţití zaručeného elektronického podpisu“. Správní řád v této části, upravující úkony vůči orgánům veřejné moci, na zavedení datových schránek nereaguje, ačkoliv v části věnované doručování ze strany orgánů veřejné moci institut doručování do datové schránky účastníků řízení doplněn byl. Vzhledem k tomu, ţe správní řád umoţňuje činit písemná podání vůči orgánům veřejné moci a nevyţaduje přitom úředně ověřený podpis ve smyslu zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, bude moţné činit podání vůči orgánům veřejné
47
moci prostřednictvím datové schránky, neboť taková podání jsou podle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů povaţována za písemná a podepsaná. Pokud však zvláštní zákon, např. zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, stanoví, ţe některá podání je třeba opatřit úředně ověřeným podpisem ve smyslu zákona č. 21/2006 Sb., pak podání prostřednictvím datové schránky nebude moţné učinit.
5.3. Informační systém datových schránek Informační systém datových schránek je informačním systémem podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Je uzavřeným systémem v tom smyslu, ţe komunikovat prostřednictvím něj můţe pouze drţitel datové schránky. Vzhledem k tomu, ţe u kaţdé datové schránky jsou jednoznačně definované a předem identifikované oprávněné a pověřené osoby, které mohou prostřednictvím datových schránek provádět úkony, je kaţdý takový úkon jednoznačně svázán s fyzickou osobou, která jej provedla. Správcem informačního systému datových schránek je podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, Ministerstvo vnitra České republiky. Provozovatelem informačního systému datových schránek je drţitel poštovní licence, kterým je Česká pošta, s.p. Informační systém datových schránek obsahuje informace o datových schránkách, tj. identifikátor datové schránky, přesný čas zřízení, zpřístupnění, znepřístupnění a zrušení datové schránky, přesný čas přihlášení oprávněné osoby k přístupu do datové schránky a údaj identifikující tuto osobu, přesný čas odeslání dokumentu nebo provedení úkonu z datové schránky a údaj identifikující osobu, která odeslání dokumentu nebo úkon provedla. Informační systém datových schránek obsahuje také data o uţivatelích, jako např. jména, příjmení, datum a místo narození, adresa trvalého pobytu nebo bydliště fyzických a podnikajících fyzických osob, obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo a identifikační číslo, dále jména, příjmení, data narození a adresy oprávněných osob, pověřených osob a administrátorů, přístupové údaje, rozsah přístupu a přesný čas vzniku a zániku oprávnění k přístupu do datových schránek. Data, která informační systém datových schránek obsahuje, jsou neveřejná, jediné, co je moţné zveřejnit, je elektronická nebo jiná kontaktní adresa (např. číslo mobilního telefonu), na kterou má být doručováno adresátu vyrozumění o dodání datové zprávy do datové schránky, avšak pouze tehdy, byl-li dán předchozí souhlas se zveřejněním této adresy. Správce a provozovatel odpovídají za 48
bezpečnost informačního systému datových schránek a nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů. Povinností ministerstva je připojit prostřednictvím informačního systému datových schránek k datové zprávě odesílané z datové schránky kvalifikované časové razítko, dodat datovou zprávu do datové schránky adresáta, oznámit odesílateli, ţe datová zpráva byla dodána do datové schránky adresáta, a opatřit toto oznámení uznávanou elektronickou značkou, vyrozumět adresáta na jeho kontaktní elektronickou adresu, ţe do jeho datové schránky byla dodána datová zpráva, a oznámit odesílateli, ţe došlo k doručení zprávy, a opatřit toto oznámení uznávanou elektronickou značkou. Schéma fungování informačního systému datových schránek znázorňuje následující obrázek.
Obrázek 5
Fungování informačního systému datových schránek
Zdroj: eGON NEWS, Speciál k ISSS, 2009, s. 2.
Ministerstvo prostřednictvím informačního systému ohlásí odesilateli, ţe datová schránka, do které datovou zprávu odeslal, neexistuje nebo byla znepřístupněna či zrušena. Ministerstvo je oprávněno zničit datovou zprávu, pokud se u ní zjistí výskyt chybného formátu nebo počítačového programu, které jsou způsobilé přivodit škodu na informačním systému datových schránek nebo na informacích v tomto informačním systému. Ministerstvo vede v informačním systému datových schránek evidenci o datech a přesných časech všech událostí. Ministerstvo bude zajišťovat přidělování identifikátoru datové schránky. Identifikátor je bezvýznamový a nezaměnitelný s ţádným jiným identifikátorem vyuţívaným orgány veřejné moci (např. rodné číslo, identifikátor ministerstva práce a sociálních věcí nebo 49
zdrojový či agendový identifikátor dle zákona č. 111/2009 Sb.). Způsob tvorby identifikátoru stanoví ministerstvo vnitra vyhláškou. Tato vyhláška, stejně jako další vyhláška, jejíţ vydání předpokládá zákon č. 300/2008 Sb., v době zpracování této práce stále není vydána a dostupné jsou pouze návrhy prováděcích vyhlášek na webových stránkách ministerstva vnitra. Stejná je situace v případě provozního řádu informačního systému datových schránek, který je dostupný zatím pouze v pracovní verzi aktualizované dne 15. 4. 2009. Navrhovaná vyhláška o stanovení podrobností uţívání a provozu informačního systému datových schránek upravuje náleţitosti přístupových údajů pro přihlašování do datové schránky, tj. automaticky vygenerované uţivatelské jméno (6 aţ 12 znaků) a bezpečnostní heslo (8 aţ 32 znaků v kombinaci písmen, číslic a speciálních znaků). Bezpečnostní heslo si uţivatel můţe změnit způsobem umoţňujícím dálkový přístup. Z návrhu této vyhlášky dále vyplývá, ţe pro zvýšení bezpečnosti přístupu je moţné pouţít navíc i elektronický kryptografický prostředek, specifikovaný ve vyhlášce a provozním řádu informačního systému datových schránek.12 Je-li do informačního systému datových schránek zaregistrován k vyuţití elektronický kryptografický prostředek, musí být pouţit vţdy spolu s uţivatelským jménem a heslem a nelze se uţ přihlásit pouze uţivatelským jménem a heslem. Pokud dochází k přístupu do datové schránky prostřednictvím elektronického systému spisové sluţby nebo jiné elektronické aplikace třetí strany s uţitím systémového certifikátu, uţivatelské jméno a bezpečnostní heslo se nepouţije. Správce informačního systému datových schránek zajistí, aby v případech, kdy se nevyuţívá elektronický kryptografický prostředek a kdy dojde k pátému chybnému pokusu o přihlášení se do datové schránky z důvodu, ţe je opakovaně zadáváno chybné heslo, byl znemoţněn přístup do datové schránky na dobu jedné hodiny. Správce vyrozumí o tom, ţe došlo k pokusu o neoprávněné přihlášení do datové schránky, oprávněnou osobu na její elektronickou adresu a doporučí okamţitou změnu bezpečnostního hesla. Přípustnými formáty datové zprávy dodávané do datové schránky jsou všechny formáty s výjimkou formátů určených pro ukládání spustitelných a komprimovaných souborů. Maximální velikost datové zprávy, dodávané do datové schránky, činí 10 MB. Doba uloţení datové zprávy v datové schránce je omezena na 90 dnů od doručení zprávy. Nedoručenou datovou zprávu uchovává informační systém datových schránek po neomezenou dobu. Z pracovní verze provozního řádu zveřejněné na webových stránkách datových schránek
12
Komerční certifikát vydaný jednou z akreditovaných certifikačních autorit na tokenu nebo čipové kartě
50
vyplývá, ţe provozovatel má právo takové zprávy po devadesáti dnech od fikce doručení přemístit do offline datového úloţiště, ze kterého lze zprávu na ţádost příjemce zprávy vrátit zpět do jeho datové schránky. Správce informačního systému datových schránek nepřijme k odeslání datovou zprávu, která není v přípustném formátu, převyšuje maximální velikost nebo obsahuje počítačový program, který můţe poškodit celý systém nebo data v něm obsaţená. Uţivatel informačního systému datových schránek, tj. oprávněná nebo pověřená osoba, se přihlašuje do datové schránky na webovém portálu informačního systému datových schránek. Informační systém datových schránek umoţňuje napojení aplikací třetích stran, jako například agendových informačních systémů orgánů veřejné moci nebo spisových sluţeb orgánů veřejné moci, pomocí webových sluţeb (web services). Pro získání přístupu k funkcím informačního systému datových schránek pomocí aplikací třetích stran je podle pracovní verze provozního řádu vyuţit stejný princip, jako u přihlášení uţivatelů. Při přístupu do kontextu, určeného pro web services, dojde k ověření identity uţivatele pomocí základní http autentizace (uţivatelské jméno a heslo) nebo pomocí klientského komerčního certifikátu. Po úspěšném ověření uţivatele je aplikaci umoţněno vyuţívat funkcí web services poskytovaných informačním systémem datových schránek. Pro výměnu a uchovávání informací o spojení je vyuţíváno tzv. cookie protokolu http. Úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky je nutné podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, povaţovat za učiněný okamţikem dodání datové zprávy do datové schránky orgánu veřejné moci. Orgán veřejné moci musí i nadále pro příjem podání pouţívat elektronickou podatelnu a spisovou sluţbu. Podle § 29 zákona č. 300/2008 Sb. je nezbytné, aby elektronická podatelna a spisová sluţba mohly komunikovat s informačním systémem datových schránek. Obce, které dosud nepouţívají elektronickou spisovou sluţbu, budou muset převést elektronicky učiněná podání do listinné podoby, dále s nimi pracovat v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě, ve znění pozdějších předpisů, v listinné formě a výsledné rozhodnutí nebo dokument převést do elektronické podoby a v této formě je podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zaslat účastníku řízení prostřednictvím informačního systému datových schránek. V době zpracování této práce je jiţ schválena, ale zatím nepublikována ve Sbírce zákonů, novela zákona č. 499/2004 Sb., která upravuje mimo jiné smíšený model spisové sluţby, který uţívá elektronickou evidenci dokumentů a pracuje s elektronickými i listinnými dokumenty. Zmíněná novela mění i zákon č. 300/2008 Sb. v tom 51
smyslu, ţe náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek bude hradit stát ze státního rozpočtu a nikoliv orgány veřejné moci ze svých rozpočtů, jak bylo původně stanoveno.
5.4. Autorizovaná konverze dokumentů Autorizovaná konverze je proces, který umoţňuje zrovnoprávnění elektronické a listinné podoby téhoţ dokumentu. Výstupy z autorizované konverze budou vyuţívány v případech, kdy subjekt potřebuje dokument v jiné formě, neţ je originální dokument a přitom potřebuje zachovat jeho právní validitu. Autorizovaná konverze dokumentů je upravena v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v paragrafech 22 aţ 26. Jedná se o obdobu vidimace, tj. úřední ověření shody kopie s originálem, která se provádí podle současných právních předpisů. Konverzí se rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaţeného v datové zprávě, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doloţky, nebo úplné převedení dokumentu obsaţeného v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doloţky. Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen výstup), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehoţ převedením výstup vznikl (dále jen vstup). Má-li být podle jiného právního předpisu předloţen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, soudu nebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl uţit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předloţením jeho výstupu. Konverzi na ţádost provádějí kontaktní místa veřejné správy, tj. Czech POINTy. Konverze na ţádost je zpoplatněna stejně jako vidimace a to částkou 30,- Kč za kaţdou i započatou stránku. Konvertovaný dokument bude moţné odeslat do datové schránky ţadatele, případně odeslat přes internetovou úschovnu za pouţití jednorázového hesla, nebo na ţádost ţadatele vypálit na kompaktní disk. Konverzi z moci úřední provádějí orgány veřejné moci pro výkon své působnosti. Při konverzi do dokumentu v listinné podobě subjekt provádějící konverzi ověří platnost kvalifikovaného časového razítka vstupu, ověří, ţe kvalifikovaný certifikát vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb, na němţ je zaloţen zaručený elektronický podpis, kterým je podepsán vstup, nebo kvalifikovaný systémový certifikát vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb, na němţ je zaloţena elektronická značka, kterou je označen vstup, nebyly před okamţikem, uvedeným v kvalifikovaném časovém razítku, zneplatněny a ověří platnost zaručeného elektronického 52
podpisu zaloţeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb (dále jen uznávaný elektronický podpis) nebo platnost uznávané elektronické značky. Bezodkladně poté, kdy subjekt provádějící konverzi ověří shodu výstupu se vstupem a shoduje-li se výstup se vstupem, připojí k výstupu ověřovací doloţku. Při konverzi do dokumentu obsaţeného v datové zprávě opatří subjekt, který konverzi provedl, výstup svou uznávanou elektronickou značkou nebo uznávaným elektronickým podpisem osoby, která konverzi provedla, a zajistí, aby byl výstup opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. Technické náleţitosti provádění konverze, vstupu a výstupu stanoví ministerstvo vnitra vyhláškou. V době zpracování této práce je dostupný pouze návrh vyhlášky o stanovení podrobností autorizované konverze. Ve vyhlášce budou uvedeny minimální poţadavky na skenery a tiskárny. U konverze na ţádost budou dále stanoveny datové formáty vstupu a výstupu v elektronické podobě. Konverzi nelze provést, je-li dokument v jiné neţ listinné podobě či v podobě datové zprávy, nebo jde-li o dokument v listinné podobě, jehoţ jedinečnost nelze konverzí nahradit (například občanský průkaz, vkladní kníţka apod.). Konverzi nelze provést rovněţ, jsou-li v dokumentu v listinné podobě změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit jeho věrohodnost, nebo není-li z dokumentu v listinné podobě patrné, zda se jedná o prvopis, vidimovaný dokument, opis nebo kopii pořízenou ze spisu, nebo stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí anebo výroku rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu, nebo je-li dokument v listinné podobě opatřen plastickým textem nebo otiskem plastického razítka. V případě provedení konverze na ţádost nelze konverzi provést, nebylo-li k dokumentu, obsaţeném v datové zprávě, připojeno kvalifikované časové razítko, nebo nebyl-li
podepsán
uznávaným
elektronickým
podpisem
nebo
označen
uznávanou
elektronickou značkou toho, kdo dokument vydal nebo vytvořil. Autorizovanou konverzi zásadně nelze provést, jedná-li se o výstup z konverze. Konverzí se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsaţených ve vstupu a jejich soulad s právními předpisy. Ověřovací doloţka konverze do dokumentu obsaţeného v datové zprávě je součástí výstupu a obsahuje název subjektu, který konverzi provedl, pořadové číslo, pod kterým je konverze vedena v evidenci provedených konverzí, údaj o ověření toho, ţe obsah výstupu odpovídá obsahu vstupu, údaj o tom, z kolika listů se skládá vstup, údaj o tom, zda vstup obsahuje
53
vodoznak, reliéfní tisk nebo embossing, suchou pečeť nebo reliéfní raţbu, opticky variabilní prvek nebo jiný zajišťovací prvek, datum vyhotovení ověřovací doloţky, jméno a příjmení osoby, která konverzi provedla. Při konverzi do dokumentu obsaţeného v datové zprávě opatří subjekt, který konverzi provedl, výstup svou uznávanou elektronickou značkou nebo uznávaným elektronickým podpisem osoby, která konverzi provedla, a zajistí, aby byl výstup opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. Ověřovací doloţka konverze do dokumentu v listinné podobě je součástí výstupu a obsahuje název subjektu, který konverzi provedl, pořadové číslo, pod kterým je konverze vedena v evidenci provedených konverzí, údaj o ověření toho, ţe obsah výstupu odpovídá obsahu vstupu, údaj o tom, z kolika listů se skládá výstup, datum vyhotovení ověřovací doloţky, údaj o tom, zda byl vstup podepsán platným uznávaným elektronickým podpisem nebo označen platnou uznávanou elektronickou značkou, číslo kvalifikovaného certifikátu, na němţ je uznávaný elektronický podpis zaloţen, nebo číslo kvalifikovaného systémového certifikátu, na němţ je zaloţena uznávaná elektronická značka, a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, který kvalifikovaný certifikát nebo kvalifikovaný systémový certifikát vydal. Ověřovací doloţka dále obsahuje datum a čas uvedené v kvalifikovaném časovém razítku, číslo kvalifikovaného razítka a obchodní firmu akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, který kvalifikované časové razítko vydal a otisk úředního razítka, jméno, příjmení a podpis osoby, která konverzi provedla. Subjekt provádějící konverzi je povinen vést evidenci provedených konverzí. Záznamy obsahují pořadové číslo, pod kterým je konverze vedena v evidenci provedených konverzí, datum provedení konverze, konkrétní označení vstupu a datum jeho sepsání, údaj o uhrazení správního poplatku nebo odměny notáře, nebo údaj o osvobození od správního poplatku s odkazem na právní předpis. Údaje se uchovávají v evidenci provedených konverzí po dobu deseti let od provedení konverze.
54
6.
Dopady zákona o e-governmentu do praxe v ČR
Dosavadní nástroje elektronické komunikace umoţňují jiţ dnes obousměrnou elektronickou komunikaci orgánů veřejné moci s občany a podnikateli za podmínek daných zákonem o elektronickém podpisu a příslušnými procesními právními předpisy. Obousměrnou komunikací je míněn stav, kdy orgán veřejné moci poskytuje na svých webových stránkách formuláře potřebné k vyřízení záleţitosti a zároveň umoţňuje je vyplněné a s přílohami elektronicky přijmout jako podání. Současná legislativa však neumoţňuje úplné elektronické dokončení řízení, neboť rozhodnutí orgánů veřejné moci si musí občané a podnikatelé vyzvednout osobně u příslušného orgánu nebo je jim zasláno poštou v obálce s barevným pruhem. Příjemce zásilky musí potvrdit její přijetí svým podpisem na doručence. Doručenku dodá pošta zpět tomu orgánu veřejné moci, který ji doručením zásilky pověřil. Zákon o e-governmentu, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2009, rozšiřuje dosavadní moţnost obousměrné elektronické komunikace občanů a podnikatelů s orgány veřejné moci o moţnost obdrţet rozhodnutí orgánů veřejné moci rovněţ elektronicky. Dokument bude doručen v podobě datové zprávy prostřednictvím informačního systému datových schránek. Budou-li mít občané a podnikatelé zřízenu datovou schránku, budou jim veškerá rozhodnutí zasílána do této schránky. Za doručená se budou pokládat momentem, kdy se drţitel datové schránky přihlásí svým uţivatelským jménem a bezpečnostním heslem do informačního systému datových schránek, nebo marným uplynutím lhůty deseti dnů od dodání zprávy do datové schránky. Drţitel datové schránky si můţe určit kontaktní adresu (e-mail nebo mobilní telefon), na kterou dostane vyrozumění o dodání zprávy do datové schránky. Dokument, který drţitel datové schránky obdrţí ve formě datové zprávy, bude moci být autorizovaně konvertován do listinné formy na libovolném kontaktním místě s označením Czech POINT, pokud bude opatřen uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem. Vyuţívání informačního systému datových schránek k úkonům vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky je bezplatné, a to pro fyzické i právnické osoby. Úkony učiněné prostřednictvím datové schránky vůči orgánům veřejné moci není třeba opatřovat elektronickým podpisem, neboť identifikaci a autenticitu zaručuje samotný systém datových schránek. Výjimkou je situace, kdy je poţadován nutně společný podpis více osob, např. dvou statutárních zástupců. V takovém případě je třeba uznávané elektronické podpisy k datové
55
zprávě připojit. Způsob, jakým se provádí úkon vůči orgánům veřejné moci, stanoví procesní právní předpisy. Zákon o e-governmentu dává moţnost fyzickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a např. společenstvím vlastníků bytových jednotek poţádat o zřízení datové schránky a vyuţívat ke komunikaci s orgány veřejné moci elektronický způsob doručování, který nahradí klasickou papírovou doporučenou poštu a bude stejně garantovaný a bezpečný. Systém datových schránek je samostatný zabezpečený uzavřený informační systém, nikoliv email v otevřeném prostředí internetu. To ovšem nezbavuje uţivatele tohoto systému zodpovědnosti za zabezpečení svého počítače proti infiltraci škodlivými kódy. Ze zákona o e-governmentu nevyplývají pro fyzické osoby a podnikající fyzické osoby ţádné povinnosti. Zda se v praxi tyto subjekty rozhodnou vyuţívat systém datových schránek pro elektronickou komunikaci s orgány veřejné moci se ukáţe v budoucích letech. Právnickým osobám zřízeným zákonem, právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, organizačním sloţkám podniku zahraniční právnické osoby zapsaným v obchodním rejstříku a insolvenčním správcům budou datové schránky zřízeny povinně po nabytí účinnosti zákona o e-governmentu. Advokátům a daňovým poradcům budou povinně zřízeny za tři roky od nabytí účinnosti zákona. Právnické osoby, kterým bude datová schránka zřízena povinně, budou muset respektovat skutečnost, ţe jim orgány veřejné moci budou doručovat dokumenty výhradně do této schránky. Zákon vychází z předpokladu, ţe právnické osoby nebudou mít problém se s touto skutečností vypořádat a naopak uvítají moţnost úplného vyřizování svých záleţitostí s orgány veřejné moci elektronickou cestou. Právnické osoby, které se zabývají ekonomickou činností, vyuţívají jiţ dnes moţnost činit podání vůči České správě sociálního zabezpečení elektronicky. Právnickými osobami zapsanými v obchodním rejstříku je však velký počet druţstev a společností s ručením omezeným, které zaloţili nájemníci bytů v souvislosti s privatizací bytového fondu v době, kdy nebylo moţné privatizovat jednotlivé byty do osobního vlastnictví a bylo nutné prodávat celé domy právnickým osobám sloţeným z nájemníků. Některá takto vzniklá druţstva nebo společnosti s ručením omezeným se skládají z pouhých jednotek členů a jejich statutárním orgánem mohou být osoby, které nemají přístup k internetu, nevlastní počítač a neumí s ním pracovat. Pro některé tyto specifické právnické
56
osoby zapsané v obchodním rejstříku můţe být zákon o e-governmentu komplikací a nikoliv přínosem. Výrazný dopad bude mít zákon o e-governmentu na orgány veřejné moci. Pro účely tohoto zákona jsou za tyto orgány povaţovány státní orgány, tj. ministerstva a všechny úřady, Česká policie apod., orgány územních samosprávních celků (tj. hlavní město Praha a kraje, územně členěná statutární města, města s rozšířenou působností bez územního členění, obce s matrikou, stavebním úřadem nebo pověřeným obecním úřadem a malé obce bez matriky a stavebního úřadu), Pozemkový fond České republiky a jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři. Všem orgánům veřejné moci ukládá zákon povinnost doručovat dokumenty, umoţňuje-li to povaha dokumentu, do datových schránek jiných orgánů veřejné moci a do datových schránek fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob, jsou-li jim datové schránky zřízeny. Orgány veřejné moci musí také zajistit příjem a zpracování elektronických úkonů, které vůči nim provádějí fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby prostřednictvím svých datových schránek. Implementace zákona o e-governmentu klade zvýšené nároky na orgány veřejné moci, které musí zajistit celý soubor opatření technického a organizačního charakteru. Elektronická podatelna musí umoţňovat doručování dokumentů a provádění úkonů prostřednictvím datové schránky. Zavedení datových schránek nezakládá moţnost zrušení stávajících elektronických podatelen. Z pohledu elektronické podatelny je informační systém datových schránek jenom novým zdrojem datových zpráv. Uţívaný elektronický systém spisové sluţby musí spolupracovat s datovou schránkou. Na zákon o e-governmentu navazuje jiţ schválená, ale nevyhlášená, novela zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě, která povoluje obcím, které dosud nevedou spisovou sluţbu elektronicky, hybridní model vedení spisové sluţby, který uţívá elektronickou evidenci dokumentů a pracuje s elektronickými i listinnými dokumenty. Aplikace pro vedení spisové sluţby musí zajistit načítání doručených datových zpráv z datové schránky do elektronické podatelny, kontrolu zpráv a jejich zaevidování do spisové sluţby, částečnou nebo plnou automatizaci rozdělování dokumentů na odbory podle příznaku uvedeného v obálce datové zprávy, vyhledávání datových schránek adresátů při vypravování dokumentu, vypravení připravených dokumentů prostřednictvím datové schránky a načítání 57
datových zpráv o dodání a doručení vypraveného dokumentu a přiřazení této informace do spisu. Elektronický systém spisové sluţby musí podporovat elektronické podepisování dokumentů a kontrolu platnosti podpisů, jsou-li připojeny na došlých elektronických podáních. Orgány veřejné moci musí sladit podpisový řád s vyuţíváním elektronického podpisu. Všem pracovníkům, kteří mají právo podepisovat dokumenty odcházející z úřadu, je třeba přidělit a obnovovat kvalifikované certifikáty. Aplikace spisové sluţby musí umoţňovat převod dokumentů do formátů podporovaných datovými schránkami. Elektronický systém spisové sluţby by měl být schopen umoţnit nebo alespoň podpořit proces nahlíţení do elektronických spisů. Účastníci správních a daňových řízení mají podle příslušných procesních právních předpisů právo nahlíţet do spisu. Toto právo lze naplňovat jako dosud nahlíţením do spisu v listinné podobě nebo je třeba vytvořit prostředí, tj. místo vybavené počítačem, kde bude moţné toto právo uplatnit. Je třeba zajistit bezpečné krátkodobé a dlouhodobé uloţení elektronických spisů. Novela zákona č. 499/2004 Sb. předpokládá tříleté přechodné období na vybudování bezpečných dlouhodobých úloţišť elektronických spisů. Po tuto dobu se budou uzavřené elektronické spisy převádět do listinné podoby. Po zřízení datové schránky orgánu veřejné moci obdrţí osoba stojící v čele tohoto orgánu jako oprávněná osoba přístupové údaje k datové schránce do vlastních rukou. Dále je třeba pověřit administrátory a pověřené osoby. Pověřenými osobami by se měli stát všichni pracovníci podatelny nebo výpravny tak, aby byla zajištěna jejich zastupitelnost. Vedoucí zaměstnanci by měli být proškoleni na vyuţívání elektronického podpisu, zaměstnanci podatelny a výpravny, případně další pověřené osoby, by měli absolvovat školení na práci s datovou schránkou prostřednictvím elektronického systému spisové sluţby, v načítání a vypravování datových zpráv a vyhledávání datových schránek adresátů. Všichni uţivatelé spisové sluţby by měli absolvovat školení o nové legislativě a změnách v elektronickém systému spisové sluţby. Zákon o e-governmentu zavádí do praxe institut autorizované konverze dokumentů. Se stoupajícím podílem elektronické komunikace bude existovat stále více dokumentů v elektronické formě a je nutné, aby je bylo v případě potřeby moţné konvertovat do listinné formy. Dosavadní dokumenty existují převáţně v listinné podobě a je nezbytné umoţnit jejich konverzi do elektronické formy. Autorizovaná konverze dokumentů je obdobou vidimace.
58
Autorizovaná konverze na ţádost bude prováděna v kontaktních místech veřejné správy Czech POINT. Orgány územní samosprávy musí vybavit stávající Czech POINTy technickými a technologickými prostředky umoţňujícími provádět konverzi a zajistit výběr a vyškolení zaměstnanců, kteří budou autorizovanou konverzi provádět. Školení budou zajišťovat školitelé ministerstva vnitra a jeho eGON centra. Obce a jimi zřizované a zakládané organizace mohou vyuţít dotace na zřízení nového nebo upgrade stávajících regionálních a místních kontaktních míst veřejné správy z integrovaného operačního programu. Maximální limit na uznatelné náklady zřízení jednoho pracoviště Czech POINT je 93 927,- Kč, u upgradu stávajícího pracoviště 68 540,- Kč. Dotace z evropských fondů činí 85 % celkových uznatelných nákladů. Kraje, velké obce a svazky obcí mohou získat ze stejného zdroje dotaci na zřízení technologických center, která budou určena k provozu spisových sluţeb včetně pracovních datových úloţišť, zálohování a dlouhodobých úloţišť. Pro finanční zajištění provozu regionálních eGON center byla vyhlášena výzva z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Celkové finanční náklady na vybudování informačního systému datových schránek, rozeslání přístupových údajů a vybavení kontaktních míst odpovídající technikou včetně nákladů pro první rok provozu informačního systému datových schránek by měly činit podle důvodové zprávy k návrhu zákona o e-governmentu 1 400 mil. Kč, z nichţ 15 %, tj. 210 mil. Kč, má být hrazeno z rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Zbylých 85 %, tj. 1 190 mil. Kč, by mělo být podle předpokladů hrazeno ze strukturálních fondů Evropských společenství v rámci Integrovaného operačního programu Smart Administration. Náklady na softwarové a hardwarové vybavení Czech POINTů jsou odhadovány na částku 140 mil. Kč a jsou zahrnuty v celkové částce 1 400 mil. Kč. Ministerstvo vnitra odhaduje v důvodové zprávě k zákonu náklady na přizpůsobení či pořízení systémů spisových sluţeb a elektronických podatelen z rozpočtu obcí na celkových 63 mil. Kč, přičemţ odhaduje výdaje na přizpůsobení či pořízení systému spisových sluţeb a elektronických podatelen ve výši 10 tis. Kč na jednu obec. Tato částka údajně zahrnuje licenční a instalační poplatky, zaškolení uţivatelů a případné nastavení systému na ţádost příslušné obce. Orgány veřejné moci budou mít v prvotní fázi zvýšené náklady spojené s nezbytnými úpravami některých stávajících informačních systémů veřejné správy, konkrétně s úpravami 59
rozhraní pro zajištění komunikace s
informačním systémem datových schránek,
s přizpůsobením systému spisové sluţby a s vybavením pro provádění autorizované konverze. Ministerstvo vnitra však v důvodové zprávě k zákonu odhaduje, ţe úspora výdajů všech subjektů, které budou vyuţívat komunikaci prostřednictvím datových schránek, tj. orgánů veřejné moci, fyzických a právnických osob, dosáhne na poštovném několika miliard ročně. Správcem informačního systému datových schránek je ministerstvo vnitra a provozovatelem Česká pošta, s.p. Zpoplatnění datových schránek je zákonem stanoveno tak, ţe uţívání informačního systému datových schránek hradí pouze orgány veřejné moci. Fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby za uţívání informačního systému datových schránek ke komunikaci s orgány veřejné moci neplatí. Cena datové zprávy je určena smlouvou o provozování informačního systému datových schránek, kterou dne 27. února 2009 uzavřeli ministr vnitra a generální ředitel České pošty, s.p. Při tvorbě ceny se vycházelo z garantovaného objemu přenesených zpráv. Cena datové zprávy se bude postupně sniţovat s rostoucím počtem všech zpráv odeslaných orgány veřejné moci. Startovní cena včetně DPH je necelých 18 korun za zprávu. Výsledná cena skončí na 9,90 Kč včetně DPH, coţ je pod cenou dnešního obyčejného dopisu. Průměrná cena dnešní zásilky v obálce s barevným pruhem je 31 korun. Tvorbu ceny datových zpráv znázorňuje následující tabulka.
Tabulka 1
Cena datové zprávy pro orgány veřejné moci
Zdroj: eGON NEWS, Speciál k ISSS, 2009, s. 3.
Jak jiţ bylo řečeno, v současné době byla schválena, ale zatím nevyhlášena, novela zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě, která novelizuje i zákon o e-governmentu. Novela mění způsob financování provozu informačního systému datových schránek. S účinností od 1. 7. 2009 bude hradit náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek stát ze státního rozpočtu z kapitoly všeobecná pokladní správa a nikoliv orgány veřejné moci ze svých rozpočtů. Orgány veřejné moci, kterým bude datová schránka zřízena automaticky ze zákona, si mohou nejpozději do 1. listopadu 2009 schránku aktivovat. 60
K tomuto datu jim bude datová schránka zaktivována automaticky. Orgány veřejné moci si mohou poţádat o zřízení více datových schránek pro potřeby vnitřních organizačních jednotek orgánů veřejné moci. V případě přístupu do datové schránky prostřednictvím systémového certifikátu za podmínek stanovených v provozní dokumentaci informačního systému datových schránek se ustanovení o pověřených osobách nepouţijí, neboť přístup prostřednictvím systémového certifikátu zahrnuje i přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta. Osoby provádějící autorizovanou konverzi na ţádost nebudou muset skládat zkoušku, pokud splní poţadavky odbornosti pro provádění vidimace a legalizace podle zákona o ověřování. Ministerstvo umoţní na ţádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby dodávání dokumentů z datové schránky jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do datové schránky této osoby. Za dodání dokumentu zaplatí odesilatel. Od 1. 7. 2010 bude moţné privátní komunikaci uţívat pro zasílání faktur a obdobných ţádostí o zaplacení. Jako ochrana před nevyţádanými obchodními a jinými obtěţujícími sděleními a škodlivými programy byla novelou do zákona zavedena nová skutková podstata přestupků a jiných správních deliktů včetně sankcí. O uloţení pokut bude rozhodovat v prvním stupni správního řízení ministerstvo vnitra. Fyzickým osobám bude moţné uloţit pokutu aţ do výše 20 tis. Kč, právnickým osobám do výše 20 mil. Kč.
61
7.
Aplikace e-governmentu v ČR a sousedních zemích
Tato práce se věnuje analýze současné úrovně e-governmentu a dopadům zákona o egovernmentu do praxe v České republice. Zákon o e-governmentu má jiţ od roku 2004 sousední Rakousko. V Rakousku je vyuţíváno elektronické doručování dokumentů, elektronická identifikace, elektronický podpis na bankovních kartách, elektronické pasy a elektronické zdravotní kníţky. Tyto nástroje mohou mít vliv na úroveň dostupnosti sluţeb egovernmentu v Rakousku, a proto je vhodné provést komparaci úrovně dostupnosti elektronických veřejných sluţeb v Rakousku a České republice. Porovnání úrovně dostupnosti elektronických veřejných sluţeb pro občany a podnikatelské subjekty v České republice a Rakousku lze rozšířit i na komparaci s dalšími státy EU. Pro potřeby této práce byly pro srovnání zvoleny státy sousedící s Českou republikou. Pro porovnání praktické aplikace e-governmentu a úrovně dostupnosti online veřejných sluţeb v zemích Evropské unie lze vyuţít informace z portálu epractice.eu, který byl jiţ zmiňován v kapitole 2.5. Pro kaţdou zemi jednotlivě jsou zde uvedeny informace o egovernmentu v jednotném členění a to základní profilové informace, historie vývoje egovernmentu, strategie rozvoje e-governmentu, instituce zodpovědné za rozvoj egovernmentu, právní rámec, infrastruktura e-governmentu a dostupnost sluţeb e-governmentu pro občany a podnikatele. Publikace představující jednotlivé země jsou v anglickém jazyce a údaje v nich jsou průběţně aktualizovány. Publikace o České republice byla revidována v květnu tohoto roku. Informace o dostupnosti sluţeb e-governmentu pro občany a podnikatele se průběţně neaktualizují, ale vycházejí ze zprávy společnosti Capgemini, která pro Evropskou komisi provádí pravidelný průzkum a porovnání úrovně sluţeb e-governmentu v jednotlivých členských zemích EU. Společnost Capgemini provedla zatím poslední publikované sedmé měření v roce 2007. Měření dostupnosti sluţeb e-governmentu se provádí na základě metodiky, podle které jsou bodovány úrovně poskytovaných sluţeb. Jeden bod získá sluţba, která je pouze informativního charakteru, dva body sluţba jednosměrná, kdy je moţné stáhnout formulář, vyplnit ho a podání odeslat poštou nebo doručit osobně. Tři body jsou přiřazovány obousměrné interakci, která umoţňuje získat formulář, vyplnit ho i odeslat elektronicky. Rozhodnutí je třeba si vyzvednout nebo je zasláno poštou. Čtyři body jsou přiřazovány sluţbě na transakční úrovni, která plně nahrazuje osobní kontakt nebo kontakt pomocí klasické pošty. Není třeba ţádný administrativní papírový úkon, klient obdrţí rozhodnutí elektronicky. 62
Ohodnocení pěti body můţe získat sluţba vysoce sofistikovaná, která se snaţí přizpůsobit potřebám klienta a je zaloţena na principu, ţe na základě předcházející registrace se sluţba vykonává automaticky. Podle metodiky Evropské komise a poradensko-konzultační firmy Capgemini se hodnotí úroveň definovaných 20 sluţeb e-governmentu, z toho 12 sluţeb pro občany a 8 pro podnikatele. Ne všechny sluţby však mohou dosáhnout nejvyšších úrovní a nejvyššího bodového ohodnocení, coţ vyplývá z povahy jednotlivých sluţeb. Typickým příkladem sluţby, která nikdy nemůţe dosáhnout nejvyššího bodového hodnocení, je oznámení na policii. Z tohoto důvodu se ve zprávě společnosti Capgemini uvádí u kaţdé sluţby maximální bodové ohodnocení, kterého můţe daná sluţba dosáhnout, a hodnocení jednotlivých sluţeb v jednotlivých zemích se porovnává s tímto maximem. Pro porovnání míry dostupnosti elektronických veřejných sluţeb v České republice, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku bylo bodové ohodnocení jednotlivých sluţeb v jednotlivých zemích, získané z portálu epractice.eu, uspořádáno do následujících tabulek. Tabulka č. 2 obsahuje sluţby pro občany a tabulka č. 3 sluţby pro podnikatelské subjekty. Porovnání dostupnosti sluţeb e-governmentu pro občany i podnikatele v jednotlivých
Maximum bodů
Česko
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko
srovnávaných zemích pak znázorňuje následující graf (graf č. 2).
1
Daňové přiznání a platba daně z příjmu
5,0
4,0
5,0
4,0
5,0
4,0
2
Hledání zaměstnání
4,0
4,0
4,0
4,0
4,0
4,0
3
Vyřizování sociálních dávek
5,0
3,5
4,5
1,5
4,5
1,5
4
Žádost o vystavení osobních dokladů
4,0
1,0
2,5
1,5
4,0
1,0
5
Registrace automobilu
4,0
1,0
4,0
1,5
0,0
2,0
6
Žádost o stavební povolení
4,0
2,5
2,0
1,5
4,0
1,5
7
Trestní oznámení
3,0
3,0
3,0
1,0
3,0
1,0
8
Dostupné katalogy veřejných knihoven
5,0
3,0
5,0
3,0
4,0
0,5
9
Žádost o vystavení rodného listu, potvrzení o sňatku
4,0
1,5
2,5
2,0
4,0
1,0
10
Přihlašování na střední a vysoké školy
4,0
2,5
3,0
2,5
4,0
2,0
11
Oznámení změny adresy
4,0
1,0
2,5
1,5
4,0
2,0
12
Služby v oblasti zdravotnictví
4,0
0,0
0,0
0,5
0,0
1,0
Celkem bodů
50,0
27,0
38,0
24,5
40,5
21,5
V procentech
100,0%
54,0%
76,0%
49,0%
81,0%
43,0%
Elektronické veřejné služby pro občany
Tabulka 2
Míra dostupnosti elektronických veřejných služeb pro občany
Zdroj dat: Portál epractice.eu.
63
Maximum bodů
Česko
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko
1
Vyřizování a platba sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců
4,0
4,0
4,0
4,0
4,0
4,0
2
Daňové přiznání a platba daně z příjmu
4,0
4,0
4,0
2,0
4,0
4,0
3
Daňové přiznání a platba DPH
4,0
4,0
4,0
2,0
4,0
4,0
4
Registrace podnikatelských subjektů
4,0
4,0
3,0
2,0
4,0
3,0
5
Vyplňování statistických výkazů
5,0
4,0
5,0
3,0
5,0
3,0
6
Celní deklarace
4,0
4,0
4,0
4,0
4,0
3,0
7
Žádosti o povolení související se životním prostředím
5,0
4,0
4,0
0,5
5,0
1,0
8
Veřejné zakázky
4,0
4,0
4,0
3,0
4,0
4,0
Celkem bodů
34,0
32,0
32,0
20,5
34,0
26,0
V procentech
100,0%
94,1%
94,1%
Elektronické veřejné služby pro podnikatele
Tabulka 3
60,3% 100,0%
Míra dostupnosti elektronických veřejných služeb pro podnikatele
Zdroj dat: Portál epractice.eu.
Graf 2
Porovnání elektronických veřejných služeb v ČR a sousedních zemích
Zdroj dat: Portál epractice.eu.
64
76,5%
Z grafu číslo 2 vyplývá, ţe nejvyšší úroveň dostupnosti elektronických veřejných sluţeb pro občany i podnikatele je v Rakousku. Rakouský zákon o e-governmentu vytvořil právní základ nástrojů pro rozvoj e-governmentu a umoţnil kooperaci všech orgánů veřejné moci. Rakousko je jedinou ze sousedních zemí, která má oblast e-governmentu upravenou v zákoně o e-governmentu, a to včetně problematiky sdílení dat, sektorových specifických personálních identifikátorů a elektronických občanských průkazů. Rakouský zákon o e-governmentu vytvořil optimální podmínky pro elektronickou komunikaci občanů a podnikatelů s úřady, coţ se odrazilo v úrovni sluţeb poskytovaných různými resorty elektronickou cestou.
65
Závěr Evropská rada schválila v roce 2000 tzv. Lisabonskou strategii, jejímţ hlavním cílem je přeměnit do roku 2010 Evropskou unii v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udrţitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudrţností. Součástí Lisabonské strategie je iniciativa Evropské komise s názvem eEurope, zaměřující se na zavedení internetu do škol a růst digitální vzdělanosti, urychlení rozvoje elektronického obchodu, zajištění levnějšího a rychlejšího přístupu k internetu a dosaţení veřejné správy online. Členské státy mají zajistit, aby se sluţby státního sektoru více přiblíţily občanovi, sníţily se výdaje na udrţování úřednického aparátu a občané měli obousměrný elektronický přístup k základním veřejným sluţbám. Česká republika se svým vstupem do Evropské unie přihlásila i k Lisabonské strategii, a proto se nelze divit, ţe se snaţí naplňovat její cíle včetně pozdějších modifikací. Evropská komise si nechává provádět pravidelná měření úrovně rozvoje e-governmentu v jednotlivých zemích, zveřejňuje je a sleduje, jaké úrovně dostupnosti online sluţby veřejné správy dosahují. To svádí některé vlády členských zemí k jakési soutěţi o umístění v čele tabulky. Jak jinak si vysvětlit, ţe v dokumentu s názvem Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost, který přijala v roce 2008 česká vláda, je uvedena jako jediná vize strategie „ČR jako jedna z pěti nejlepších zemí EU v úrovni rozvoje e-governmentu“? Na základě zmíněné ambiciózní strategie přijaté vládou České republiky vznikají v současné době nové zákony a dochází k novelizacím stávajících zákonů. Dnem 1. července 2009 nabude účinnosti zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, novela zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové sluţbě a novela zákona 99/1963 Sb. občanského soudního řádu. Dále byl jiţ vyhlášen zákon č. 111/2009 Sb. o základních registrech a projednává se zákon, který v souvislosti s nabytím plné účinnosti zákona o základních registrech dnem 1. 7. 2010 bude měnit několik desítek stávajících zákonů. Tato legislativní smršť výrazným způsobem změní dosavadní praxi v oblasti veřejné správy v České republice. Lze ji stručně charakterizovat heslem zelektronizujme vše, co se zelektronizovat dá.
66
Nelze popřít, ţe vyuţívání informačních a komunikačních technologií je přínosné pro všechny sloţky společnosti. V komerčním sektoru se moderní informační a komunikační technologie jiţ dávno zabydlely a nikdo nepochybuje o jejich prospěšnosti a uţitečnosti. Podniky si pořizují informační a komunikační technologie za své vlastní prostředky a tyto své investice vyuţívají k tvorbě zisku. Veřejná správa si pořizuje tyto technologie za peníze daňových poplatníků a je otázkou, jaký zisk ze své investice daňoví poplatníci získají. V současné době mohou občané vyuţívat ke komunikaci s orgány veřejné správy některé stávající nástroje elektronické komunikace. Pozitivně přijímanou sluţbou veřejné správy, zaloţenou na vyuţití informačních a komunikačních technologií, jsou Czech POINTy. Občané vítají moţnost obstarat si v kontaktních místech veřejné správy v blízkosti svého bydliště nebo pracoviště potřebné výpisy ze státních registrů, jako je výpis z trestního rejstříku, z katastru nemovitostí nebo z bodového hodnocení řidiče. Občané vyuţívají Czech POINTy i k ţádostem o vidimaci, tj. ověření shody obsahu kopie s originálem nebo ověření pravosti podpisu na listině. Další sluţbou je portál veřejné správy, který poskytuje uceleným a přehledným způsobem informace z oblasti veřejné správy, formuláře ke staţení a funguje také jako elektronická podatelna státu. Osoby disponující kvalifikovaným certifikátem vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb mohou po svém zaregistrování v systému vyuţívat transakční část portálu k provádění úkonů vůči některým orgánům veřejné moci, konkrétně v oblasti celní a daňové správy a České správy sociálního zabezpečení. Podnikatelé vyuţívají tuto moţnost zejména tehdy, jedná-li se o opakující se úkony, které jsou povinni činit vůči státní správě. Těm, kdo činí ojedinělé úkony vůči státní správě, se nevyplatí pořizovat si kvalifikovaný certifikát elektronického podpisu s omezenou časovou platností, který je nutný pro elektronickou komunikaci s veřejnou správou. Ti občané, kteří disponují patřičným certifikátem, mohou činit svá podání orgánům veřejné moci datovou zprávou podepsanou elektronickým podpisem. Protoţe elektronická komunikace probíhá po internetu, kde nikdo negarantuje doručení zásilky adresátovi, vyţadují právní předpisy, aby orgán veřejné moci přijetí podání ve formě datové zprávy odesilateli potvrdil datovou zprávou opatřenou uznávanou elektronickou značkou nebo uznávaným elektronickým podpisem pracovníka příslušného orgánu. Občan, který činí své podání vůči orgánu veřejné moci datovou zprávou podepsanou elektronickým podpisem, můţe poţádat, aby mu orgán veřejné moci odpověděl stejným
67
způsobem. V takovém případě je občan povinen přijetí datové zprávy od orgánu veřejné moci potvrdit datovou zprávou a svým elektronickým podpisem. Pokud orgán veřejné moci vydává rozhodnutí podle příslušného procesního právního předpisu a toto rozhodnutí má být podle tohoto právního předpisu zasláno účastníku řízení do vlastních rukou, nelze je zaslat na emailovou adresu a musí být vyuţita papírová pošta. Pošta garantuje orgánu veřejné moci doručení zásilky, vrací doručenku s uvedením data doručení a vlastnoručním podpisem adresáta. Vzhledem k tomu, ţe lhůty pro podání opravných prostředků se odvíjejí od data doručení, je třeba, aby orgán veřejné moci měl garantováno datum doručení. Výše uvedené charakterizuje dosavadní praxi v komunikaci veřejné správy s občany či podnikateli, na kterou si obě strany jiţ přivykly a která víceméně vyhovovala. Problémem bylo podle mého názoru pouze to, ţe se nedařilo v některých případech doručovat poštovní zásilky adresátům, neboť se nezdrţovali ve svém bydlišti nebo sídle, popřípadě se vyzvedávání uloţených zásilek na poštách záměrně vyhýbali. Tento problém se vyskytoval jak u správních řízení, tak v soudních řízeních, a výraznou měrou přispíval k průtahům v těchto řízeních. Proto se zákonodárci rozhodli upravit příslušné procesní právní předpisy a změnit dosavadní způsob doručování zásilek do vlastních rukou v tom smyslu, ţe adresát bude mít deset dní na to, aby si obálku na poště vyzvedl, neučiní-li tak, bude mu vhozena do domovní schránky a bude se povaţovat za doručenou. Toto zpřísnění zákonů povaţuji za správné, neboť zůstává zachována stávající moţnost poţádat o prominutí zmeškání úkonu z omluvitelných důvodů. Princip fikce doručení obsahuje i nový, pro oblast veřejné správy revoluční, zákon o egovernmentu, přesněji zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Nejpodstatnější změnou, kterou nový právní předpis od 1. července 2009 přináší, je to, ţe orgány veřejné moci budou mít povinnost doručovat veškeré dokumenty, pokud to jejich povaha umoţní, ve formě datových zpráv do datových schránek těch subjektů, které ji budou mít zřízenou. Ze zákona to budou veškeré orgány veřejné moci a právnické osoby, notáři a insolvenční správci. Fyzické a podnikající fyzické osoby si budou moci o bezplatné zřízení datové schránky poţádat. Advokátům a daňovým poradcům je ponechán čas tři roky, aby se mohli připravit a vybavit se potřebnou technikou. Zákon vychází z předpokladu, ţe právnické osoby nebudou mít problém se s touto skutečností vypořádat, neboť jsou jiţ vybaveny výpočetní technikou a připojením k internetu a umí s elektronickými dokumenty pracovat, a naopak uvítají moţnost úplného vyřizování svých
68
záleţitostí s orgány veřejné moci elektronickou cestou jako moţnost úspory kapacit nutných pro zajištění předmětných činností. Podle mého soudu je tato úvaha předkladatelů zákona a zákonodárců v případě některých právnických osob chybná. Zdaleka ne všechny právnické osoby jsou vybaveny výpočetní technikou, mají přístup k internetu a umí pracovat s počítačem. Jedná se zejména o druţstva a společnosti s ručením omezeným, které byly zaloţeny nájemníky v souvislosti s privatizací bytového fondu v době, kdy byly nabízeny k prodeji celé domy právnickým společnostem sloţeným z nájemníků a kdy nebylo moţné privatizovat jednotlivé byty. Předmětem činnosti mnoha těchto právnických osob je pouze pronájem bytů vlastním členům, coţ zvládají bez nutnosti pořizovat si výpočetní techniku a připojení k internetu. Navíc mohou být členy statutárních orgánů těchto druţstev nebo společností osoby, které neumějí s počítači pracovat. Druhou podstatnou změnou vyplývající ze zákona o e-governmentu je zavedení institutu autorizované konverze dokumentů do českého právního pořádku. V dosavadní praxi převaţují dokumenty v listinné podobě a je nezbytné umoţnit jejich konverzi do elektronické formy. Se stoupajícím podílem elektronické komunikace bude existovat stále více dokumentů v elektronické formě a je nutné, aby je bylo v případě potřeby moţné konvertovat do listinné podoby. Autorizovanou konverzi dokumentů z jedné formy do druhé budou provádět kontaktní místa veřejné správy. Dokument, který provedením konverze vznikne, bude mít stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehoţ převedením vznikl. Autorizovaná konverze dokumentů bude zpoplatněna stejně, jako je zpoplatněna vidimace. Zákon o e-governmentu bude velkým soustem pro orgány veřejné moci a jejich zaměstnance. Orgány veřejné moci musí zajistit příjem a zpracování elektronických úkonů, které vůči nim budou subjekty provádět prostřednictvím datových schránek. Zejména právnické osoby, ale i ti občané, kteří se rozhodnou vyuţít moţnost činit svá podání vůči orgánům veřejné moci bezplatně prostřednictvím své datové schránky bez nutnosti připojení elektronického podpisu, budou zasílat datové zprávy do datových schránek orgánů veřejné moci. Ty budou muset zajistit propojení nového informačního systému datových schránek se svými stávajícími elektronickými podatelnami a elektronickými systémy spisových sluţeb. Některé obce dosud nemají zřízenu elektronickou podatelnu a nepracují s elektronickým systémem spisové sluţby. Těmto obcím zákon o e-governmentu ve spojení s novelou zákona o archivnictví a spisové sluţbě ukládá nové povinnosti, které musí zajistit. Na tomto místě je třeba zdůraznit, ţe orientaci v nových povinnostech značně komplikuje zpoţdění ve vydávání
69
právních předpisů. Novela zákona o archivnictví a spisové sluţbě, která má nabýt účinnosti spolu se zákonem o e-governmentu k 1. 7. 2009 a která s ním úzce souvisí a dokonce ho i novelizuje, nebyla ke dni 15. 6. 2009, tj. ke dni ukončení zpracovávání této práce, dosud vyhlášena. Stejná je situace v případě prováděcích vyhlášek k zákonu o e-governmentu a provozního řádu informačního systému datových schránek i prováděcí vyhlášky k zákonu o archivnictví a spisové sluţbě. Zákon o e-governmentu ve spojení s novelou zákona o archivnictví a spisové sluţbě ukládá orgánům veřejné moci zajistit celý soubor opatření technického a organizačního charakteru, která budou mít i finanční dopady. Jedná se zejména o pořízení napojení elektronického systému spisové sluţby a elektronické podatelny na informační systém datových schránek, pořízení a přidělení digitálních certifikátů vybraným pracovníkům, zajištění příslušných proškolení zaměstnanců a úpravy interních předpisů jako je například organizační řád, spisový řád nebo podpisový řád. Ministerstvo vnitra jako předkladatel zákona o egovernmentu v důvodové zprávě k návrhu zákona uvedlo, ţe náklady obcí na přizpůsobení či pořízení elektronických systémů spisových sluţeb a elektronických podatelen včetně zaškolení uţivatelů se předpokládají ve výši 10 tis. Kč na jednu obec. Tento předpoklad povaţuji za silně podhodnocený. Orgány územní samosprávy musí vybavit stávající Czech POINTy technickými a technologickými prostředky umoţňujícími provádět autorizovanou konverzi dokumentů a zajistit vyškolení příslušných zaměstnanců. Na to mohou čerpat dotace z evropských fondů do výše 85 % uznatelných nákladů. Celkové náklady na vybudování informačního systému datových schránek, rozeslání přístupových údajů do vlastních rukou a vybavení kontaktních míst veřejné správy odpovídající technikou včetně nákladů pro první rok provozu informačního systému datových schránek odhadlo ministerstvo vnitra na 1400 mil. Kč, z toho má být 85 % hrazeno ze strukturálních fondů Evropských společenství v rámci Integrovaného operačního programu Smart Administration a zbytek z rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Daňovým poplatníkům nezbývá neţ doufat, ţe celkové náklady nebudou značně překročeny a ţe se skutečně podaří čerpat dotace z evropských fondů. Zákon o e-governmentu má jiţ od roku 2004 sousední Rakousko jako jediná ze zemí sousedících s Českou republikou. Porovnáním úrovně dostupnosti elektronických veřejných sluţeb v České republice a sousedních zemích s vyuţitím dat, publikovaných Evropskou
70
komisí, bylo zjištěno, ţe zákon o e-governmentu v Rakousku skutečně přispěl k dosaţení vysoké úrovně dostupnosti online veřejných sluţeb pro občany i podnikatele. Rakouský zákon o e-governmentu upravuje nejen způsob doručování, ale i problematiku sdílení dat, sektorových specifických personálních identifikátorů a elektronických občanských průkazů. Dosaţení podobné úrovně dostupnosti online sluţeb veřejné správy jako v Rakousku bude moţné teprve poté, aţ budou uvedeny do praxe zákon o základních registrech a novely mnoha dalších zákonů, zejména novela umoţňující zavedení elektronického občanského průkazu. Zavádění těchto dalších nástrojů elektronické komunikace si vyţádá vynaloţení značných finančních prostředků a vznik dalšího správního úřadu, coţ nebude za současného stavu veřejných financí nikterak jednoduché. Jiţ pouhé zavádění datových schránek činí v současné době obrovské finanční problémy například v justici, kde soudy nemají přidělen dostatek prostředků ani na zajištění běţného provozu soudních budov. Za situace, kdy ministerstvo spravedlnosti přemýšlí o tom, zda nebude potřeba vyhlásit soudní prázdniny, podobně jako byly kdysi vyhlašovány školní uhelné prázdniny, by se Česká republika neměla účastnit evropských závodů o prvenství v zavádění e-governmentu. Občané by sice uvítali, kdyby jiţ brzo nemuseli například při ţádosti o ţivnostenský list shánět a dokládat potvrzení o bezúhonnosti, o bezdluţnosti apod. a úřad by si tyto údaje opatřil sám, ale to pouze tehdy, kdyţ zavádění těchto přátelských sluţeb nepovede k navyšování schodku ve státním rozpočtu a prohlubování státního dluhu, který budou muset občané nebo jejich děti v budoucnu zaplatit. Jedním z cílů vládní Strategie rozvoje sluţeb pro informační společnost je sníţení administrativních nákladů spojených s chodem veřejné správy v souvislosti se zaváděním egovernmentu o 20 % do roku 2013. Jsem přesvědčen, ţe tento cíl nebude naplněn. V letech 2000 aţ 2003 proběhla institucionální reforma veřejné správy, kdy v souvislosti se zřízením krajů byly zrušeny okresní úřady a jejich pravomoci přešly do kompetencí krajů jako vyšších územně samosprávných celků a vybraných obcí jako niţších územně samosprávných celků. K očekávanému sníţení počtu státních úředníků nebo k jejich převodu na orgány samosprávy však nedošlo a tito úředníci nebo jejich volná tabulková místa byla vyuţita k novým činnostem státní správy, zejména kontrolního charakteru. Neušetřilo se nic a naopak došlo k prodraţení, neboť celkový počet zaměstnanců státu a samosprávy stoupl. Rovněţ značné investice, vynaloţené v minulých letech do informačních a komunikačních technologií, nepřinesly ţádné úspory v nákladech, naopak narostl počet úředníků a regulací.
71
Lze očekávat, ţe uvedení zákona o e-governmentu do praxe skutečně můţe přinést v budoucnu významné finanční úspory zejména na poštovném, které dosud hradí orgány veřejné moci, neboť předpokládaná konečná cena jedné datové zprávy činí asi třetinu současných průměrných nákladů na doručení jedné zásilky či obsílky v obálce s barevným pruhem. Daňoví poplatníci však podle mého názoru nemohou očekávat, ţe tyto prostředky budou uspořeny přímo jim. Velmi pravděpodobné je, ţe tyto prostředky vyuţijí orgány veřejné moci k financování dalších regulací, tj. k tvorbě řady dalších předpisů, ve kterých se uţ prakticky nikdo neorientuje. Vládě České republiky bych do budoucna doporučil potlačit potřebu soutěţivosti s ostatními vládami členských zemí Evropské unie a zamýšlené budoucí realizace e-governmentu, ejustice a e-health dobře promyslet a pečlivěji připravit, a to jak po stránce finanční, tak po stránce legislativní. Od schválení zákona o e-governmentu uplynul téměř rok a ještě nejsou vyhlášeny potřebné prováděcí předpisy. Rovněţ zásadním způsobem související novela zákona o archivnictví a spisové sluţbě nebyla vyhlášena včas. Rozvoj e-governmentu bude pokračovat ještě několik let. Tato práce však mohla reflektovat pouze stav k 15. 6. 2009.
72
Seznam použité literatury a zdrojů Bibliografie a internetové dokumenty [1]
BUDIŠ, P., ŠTĚDROŇ, B. Elektronické komunikace. Magnet Press, Slovakia, 2008. 110 s. ISBN 978-80-89169-11-5.
[2]
MATES, P., SMEJKAL, V. E-government v českém právu. Praha : Linde, 2006. 244 s. ISBN 80-7201-614-8.
[3]
MOC, Břetislav. Role portálů v e-governmentu. In: Konference Internet ve státní správě a samosprávě. ISSS [online]. 2003, [cit. 2009-05-11]. 314 s. Dostupný z WWW: <www.isss.cz\\archiv\\2003\\download\\isss2003.pdf>.
[4]
PRINS, J. E. J. Designing E-Government : On the Crossroads of Technological Innovation and Institutional Change. The Hague : Kluwer Law International, 2001. 218 s. ISBN 90-4111621-4.
[5]
PŘIBYL, Tomáš. Proč chránit elektronická data. E-government : elektronizace veřejné správy, 2004, č. 3, s. 25-26. ISSN 1801-9420.
[6]
RIEGER, P. E-government – současné problémy a výhled do budoucna. In: Územní samospráva v České republice a Evropě. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. s. 247–258. ISBN 978-807380-028-4.
[7]
URBANOVÁ, Lucie. eGONův mozek – základní registry. eGON NEWS [online]. 2008, č. 3, 8 s. Dostupný z WWW:
.
[8]
ZAJÍČEK, Zdeněk. Představují se vám datové schránky. eGON NEWS - Speciál k ISSS [online]. 2009, 12 s. Dostupný z WWW: .
[9]
Komunikace s úřady z jednoho místa má jméno Czech POINT. eGON NEWS, Speciál k ISSS [online]. 2009, 12 s. Dostupný z WWW: .
[10] Proces zaloţení datové schránky. eGON NEWS [online]. 2009, č. 4, 8 s. Dostupný z WWW: .
73
[11] Akční plán eEurope 2002. Evropská komise [online]. 1999, revize září 2002, [cit. 2009-0522]. Dostupný z WWW: . [12] Akční plán eEurope 2005. Evropská komise [online]. 2002, [cit. 2009-05-28]. Dostupný z WWW: . [13] Akční plán realizace státní informační politiky do konce roku 2002. Rada vlády ČR pro státní informační politiku [online]. 2000, [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: . [14] An overview of the eGovernment and eInclusion situation in Europe. E-practice.eu – factsheets [online]. [cit. 2009-06-11]. Dostupný z WWW: . [15] e-Government. Archiv stránek bývalého Ministerstva informatiky ČR [online]. 2008, [cit. 2009-05-13]. Dostupný z WWW: . [16] eGovernment - Struktura služeb a řešení. Telefónica [online]. 2007, [cit. 2009-06-01]. Dostupný z WWW: . [17] Informační strategie Úřadu pro veřejné informační systémy. ISSS [online]. 2002, [cit. 200906-01]. Dostupný z WWW: . [18] Iniciativa i2010 - Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost. Evropská komise [online]. 2005, [cit. 2009-05-29]. Dostupný z WWW: . [19] Lisabonská strategie. Vláda České republiky [online]. 2000, [cit. 2009-05-22]. Dostupný z WWW: . [20] Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“. Vláda České republiky [online]. 2008, [cit. 2009-06-01]. Dostupný z WWW: .
74
Ostatní zdroje [21] ePractice.eu http://epractice.eu [22] Egovernment – elektronizace veřejné správy http://www.egovernment.cz [23] eGONcentrum http://www.egoncentrum.cz [24] ISSS – Internet ve státní správě a samosprávě http://www.isss.cz [25] Vláda České republiky http://www.vlada.cz [26] Strukturální fondy Evropské unie http://www.strukturalni-fondy.cz [27] Informační systémy veřejné správy http://isvs.cz [28] eStat.cz – Efektivní stát http://www.estat.cz [29] Datové schránky http://www.datoveschranky.info [30] Senát Parlamentu České republiky http://www.senat.cz [31] Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky http://www.psp.cz [32] Ministerstvo vnitra http://mvcr.cz [33] Ministerstvo pro místní rozvoj http://www.mmr.cz [34] eJustice.cz http://www.ejustice.cz [35] Evropská komise http://ec.europa.eu [36] Archiv ministerstva informatiky http://web.mvcr.cz/archiv2008/micr/default.htm [37] Úřad pro ochranu osobních údajů http://www.uoou.cz [38] Sagit, a.s. http://www.sagit.cz [39] První certifikační autorita, a.s. http://www.ica.cz [40] eIdentity a.s. http://www.eidentity.cz [41] Česká pošta, s.p. http://cpost.cz [42] Česká pošta, s.p. – PostSignum QCA http://qca.postsignum.cz [43] Projekt Czech point http://www.czechpoint.cz [44] Portál o veřejných zakázkách a koncesích http://www.portal-vz.cz [45] Portál veřejné správy České republiky http://portal.gov.cz [46] Portál územních samospráv http://www.epusa.cz
75
