Analýza distribuce WPC na českém trhu

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Marketing pro střední stupeň řízení

Analýza distribuce WPC na českém trhu

Červen 2014

Jana Vanková

Tento Tentoprojekt projektjejespolufinancován spolufinancovánEvropským Evropskýmsociálním sociálnímfondem fondemaastátním státnímrozpočtem rozpočtemCR. ČR.

Tato absolventská práce s názvem „Analýza distribuce WPC na českém trhu“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038

“Inovace

vzdělávacích programů dle poţadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.

ABSTRAKT Tato práce má za cíl analýzu moţných distribučních cest při zavedení nového výrobku společnosti Fatra. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou zpracovány literární prameny. Jsou zde vysvětleny pojmy jako distribuce, distribuční cesty, distribuční politika, distribuční strategie a ostatní související pojmy. V praktické části se práce zabývá charakteristikou společnosti Fatra, a.s., jejími výrobky. Jsou zde také popsány dřevo-plastové výrobky. Hlavní částí je analýza distribučních cest tuzemských i zahraničních společností, jejichţ WPC terasové a plotové profily jsou dostupné na českém trhu. V závěru praktické části jsou uvedena doporučení moţné distribuce při zavedení dřevo-plastových terasových a plotových dílců na trh. Klíčová slova: Distribuce, distribuční cesty, distribuční strategie. ABSTRAKT Goal of this theses is to analyse the possible distribution channels with the introduction of the new product made by the Fatra company. The work is divided into two parts, the theoretical and the practical. The theoretical part deals with the literary sources. There are terms such as distribution, distribution channels, distribution policy, distribution strategy and other relevants terms. In the practical part of the thesis deals with the characteristics of company Fatra, and its products. They also described the wood-plastic products. The main part of the analysis of the distribution channels of domestic and foreign companies whose WPC terrace and fence sections are available on the czech market. At the end of the practical recommendations are made possible distribution in the introduction of wood-plastic terrace and fence panels to the market. Keywords: Distribution, Distribution channels, Distribution strategy.

„Na tomto místě bych ráda poděkovala především společnosti Fatra, a.s. za umoţnění praxe, hlavně marketingovému oddělení této společnosti za přátelský přístup, moţnosti získání mnoha zkušeností a za podávání informací k dané problematice. Dále bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce Ing. Kamile Kopačkové a garantce mé práce paní Ing. Janě Šilhánové, které mi poskytovaly cenné rady, konzultace, připomínky a informace, díky kterým byla tato práce sepsána. Dále bych chtěla poděkovat svým kolegyním Michaele Pavlechové a Petře Trechové za obrovskou podporu, toleranci a rady během psaní absolventské práce a vykonávané praxe.“

Prohlášení

Já, Jana Vanková, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, ţe: a) jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma „Analýza distribuce WPC na českém trhu“, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem pouţila zdroje, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níţe specifikovanou licenci

Creativecommons,

jejíţ

plné

znění

je

dostupné

na

adrese

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: 

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vţdy s uvedením jména autora a názvu díla;



licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;



licence vylučuje jakékoli komerční vyuţití díla;

d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněna ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

V Olomouci, dne 7.5.2014 .......................................... podpis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8 1 DISTRIBUCE ............................................................................................................. 9 1.1 DISTRIBUCE A MARKETINGOVÝ MIX .................................................................. 9 1.2 DISTRIBUCE A MARKETINGOVÉ PROSTŘEDÍ ....................................................... 9 1.3 DISTRIBUČNÍ POLITIKA ...................................................................................... 9 1.3.1 Cíle distribuční politiky .................................................................... 10 2 NÁSTROJE DISTRIBUČNÍHO MIXU ................................................................. 11 2.1 DISTRIBUČNÍ CESTY ......................................................................................... 11 2.1.1 Formy distribučních cest .................................................................. 12 2.1.2 Funkce distribučních cest ................................................................. 13 2.1.3 Úrovně distribučních cest ................................................................. 14 2.1.4 Intenzita distribučních cest ............................................................... 15 2.2 DISTRIBUČNÍ MEZIČLÁNKY .............................................................................. 16 2.2.1 Vlastnosti optimálního prostředníka ................................................ 16 2.2.2 Vlastnosti optimálního výrobce........................................................ 17 2.3 DISTRIBUČNÍ SYSTÉMY .................................................................................... 17 2.3.1 Vertikální .......................................................................................... 17 2.3.2 Horizontální ...................................................................................... 18 2.3.3 Hybridní............................................................................................ 18 2.4 DISTRIBUČNÍ STRATEGIE ................................................................................. 19 3 MALOOBCHOD A VELKOOBCHOD ................................................................. 21 3.1.1 Maloobchod ...................................................................................... 21 3.1.2 Velkoobchod .................................................................................... 21 4 VÝBĚR DISTRIBUČNÍCH CEST A MEZIČLÁNKŮ ........................................ 23 4.1 ANALÝZA SLUŢEB VYŢADOVANÝCH ZÁKAZNÍKY ............................................ 24 4.2 STANOVENI CÍLŮ SYSTÉMU .............................................................................. 24 4.3 IDENTIFIKACE HLAVNÍCH DISTRIBUČNÍCH ALTERNATIV .................................. 25 4.4 POČET PROSTŘEDNÍKŮ, ZÁSTUPCŮ A ZPROSTŘEDKOVATELŮ ........................... 25 5 INTERNETOVÝ OBCHOD ................................................................................... 26 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 27 6 FATRA, A.S. ............................................................................................................. 28 6.1 AGROFERT ................................................................................................... 28 6.2 PROFIL SPOLEČNOSTI ....................................................................................... 28 6.3 TRŢNÍ SEGMENTY ............................................................................................ 28 6.3.1 Produkty ........................................................................................... 29 6.4 PLASTOVÉ PROFILY.......................................................................................... 30 7 WPC (WOOD-PLASTIC COMPOSITES)............................................................ 31 7.1 CHARAKTERISTIKA WPC ................................................................................ 31 7.2 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY .............................................................................. 31 7.3 VÝROBKY Z WPC............................................................................................ 32

7.3.1 Stavebnictví -exteriér ....................................................................... 32 7.3.2 Stavebnictví - interiér ....................................................................... 33 7.3.3 Automobilový průmysl..................................................................... 33 7.4 WPC TERASOVÉ A PLOTOVÉ DÍLCE .................................................................. 34 7.4.1 Technologické sloţení ...................................................................... 34 7.4.2 Povrchová úprava ............................................................................. 35 8 WPC NA ČESKÉM TRHU ..................................................................................... 36 8.1 DĚLENÍ DISTRIBUTORŮ .................................................................................... 36 8.2 TUZEMŠTÍ VÝROBCI WPC A DISTRIBUTOŘI ...................................................... 37 8.2.1 Grena, a.s. ......................................................................................... 37 8.2.2 Woodplastic ...................................................................................... 39 8.2.3 Perwood ............................................................................................ 39 8.3 ZAHRANIČNÍ VÝROBCI WPC NA ČESKÉM TRHU ............................................... 40 8.3.1 Silvadec ............................................................................................ 40 8.3.2 DŘEVOplus...................................................................................... 41 8.3.3 Grinwood .......................................................................................... 42 8.3.4 Fiberon.............................................................................................. 43 8.3.5 Gelend .............................................................................................. 44 8.3.6 Nextwood ......................................................................................... 44 8.3.7 Twinson ............................................................................................ 45 9 ANALÝZA DISTRIBUČNÍCH CEST ................................................................... 47 9.1 SOUHRNNÁ ANALÝZA- KAMENNÉ PRODEJNY A E-SHOPY.................................. 47 9.2 ANALÝZA INTERNETOVÝCH PRODEJCŮ ............................................................ 47 9.3 ANALÝZA KAMENNÝCH PRODEJEN .................................................................. 49 10 DOPORUČENÍ ......................................................................................................... 51 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 55 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 57 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 58 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 60 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 61

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

7

ÚVOD Společnost Fatra, a.s. je česká firma s dlouholetou tradicí ve zpracování plastů. V současné době tato společnost uvaţuje nad zahájením výroby dřevo-plastových terasových a plotových profilů. Jelikoţ se pro firmu jedná o zcela nový produkt, je nutné získat informace o moţné distribuci těchto produktů ke konečnému uţivateli. Proto je i cílem této práce zjistit kam by společnost mohla dané výrobky aplikovat, jaké zvolit distribuční cesty a mezičlánky. V teoretické části práce jsou obsaţeny informace, které se týkají distribuce, objasnění tohoto pojmu a pojmů s distribucí souvisejících. Dále jsou zde uvedeny moţnosti, které firmy mají při výběru distribučních cest, jedná se o moţnosti přímého prodeje, vyuţití mezičlánků a několika úrovňových distribučních cest. V teoretické části jsou také objasněny funkce, úrovně a moţná intenzita těchto distribučních kanálů. Dále je uvedena strategie, díky které je moţné zjistit kam umístit výrobek, podle určitých kroků, které vedou k nalezení nejlepší moţné varianty pro daný výrobek. Praktická část začíná seznámením se společností Fatra, a.s.. Uvedené informace se týkají produktů, které společnost vyrábí a především vytlačovaných profilů, které souvisejí právě s dřevo-plastovými terasovými a plotovými profily, tyto jsou popsány v další kapitole, kde je charakteristika, materiálové sloţení, technické informace a moţné vyuţití různých dřevo-plastových profilů. Nedílnou součástí praktické části je analýza českých a zahraničních výrobců dřevoplastových terasových a plotových dílců. Jejich distribuční cesty jsou popsány, rozděleny do skupin a dále vyhodnoceny jednotlivě. Tyto informace jsou poté zpracovány souhrnně a na základě výsledků těchto analýz je v závěru praktické části doporučení pro firmu Fatra, a.s..

I TEORETICKÁ ČÁST


1

9

DISTRIBUCE

„Smyslem distribuce je vytváření vhodných distribučních cest, tedy zajištění přesunu zboţí od výrobce tak, aby zákazník mohl výrobek zakoupit v určitém místě, čase a poţadovaném mnoţství.“ (Kincl, 2004, s. 69.)

1.1 Distribuce a marketingový mix „Distribuce jako součást marketingového mixu představuje umístění zboţí na trhu, nebo na trzích. Zahrnuje soubor aktivit (postupů a operací), prostřednictvím kterých se výrobek dostává postupně z místa vzniku do místa určení, kde bude spotřebován, nebo uţit. Distribuci nelze chápat jako pouhý pohyb zboţí ve fyzickém stavu, ale je třeba vidět i všechny nehmotné toky, které k distribučním operacím patří.“ (Boučková, 2003, s. 201) „Jedno z nejdůleţitějších rozhodnutí firemního managementu se týká řešení problému, komu a kde se budou výrobky prodávat. Dále jakým způsobem lze zajistit, aby výrobek byl nabízen na správném místě a ve správném okamţiku.“ (Světlík, 2005, s. 152)

1.2 Distribuce a marketingové prostředí „Marketingové prostředí podniků je tvořeno řadou na sobě závislých faktorů, a to velmi dynamických a charakterizovaných značným stupněm nejistoty jejich průběhu, ať jiţ probíhá

plynule

či

na makroprostředí

a

ve

skocích.

Samotné

mikroprostředí.

Mezi

marketingové mikroprostředí

prostředí patří

lze

členit

ty

vlivy,

které bezprostředně ovlivňují schopnost podniku realizovat jeho hlavní funkci – uspokojování potřeb zákazníků. Ústředním prvkem mikroprostředí je tedy podnik samotný, jeho zákazníci, dodavatelé, jeho distribuční cesty, které jsou ztvárňovány marketingovými prostředníky a konkurence.“ (Kincl, 2004, s. 26)

1.3 Distribuční politika „Podniková distribuční politika obsahuje rozsáhlý komplex konkrétních opatření, která na sebe jednak navazují, jednak se prolínají a týkají se přemístění zboţí od výrobce/dodavatele buď přímo, nebo prostřednictvím určitých mezistupňů na místo vybrané uţivatelem, nebo na místo, kde si jej můţe spotřebitel bez problémů obstarat. Na průmyslových trzích (trzích organizací) jsou dodávky směřovány na adresu spotřebitele nebo uţivatele, anebo na místo jím určené. Na spotřebitelských trzích je to místo, kde si


10

zboţí mohou potenciální zákazníci snadno koupit – převáţně maloobchodní síť. V podnikové distribuční politice se bezprostředně odráţí způsob a rozsah pokrytí potřeb cílového zákazníka – zabezpečení zpřístupnění výrobku nebo sluţby kupujícím. Svůj konkrétní výraz nachází distribuční politika v marketingových distribučních cestách.“ (Boučková, 2003, s. 201) 1.3.1 Cíle distribuční politiky „Cílem distribuční politiky je zajistit: Hospodárný pohyb zboţí vzhledem k vynaloţeným nákladům, proniknutí na cílové trhy, uspokojení poţadavků zákazníků na cílovém trhu – místo, čas, úroveň sluţeb, získání stanoveného trţního podílu, maximální trţby z prodejů v důsledku zvolené distribuční cesty aj.“ (Jakubíková, 2008, s. 242)


2

11

NÁSTROJE DISTRIBUČNÍHO MIXU

„Hovoříme-li o distribučním mixu, potaţmo o distribuční strategii, musíme nejprve důkladně zváţit samotné nástroje distribučního mixu: 

Distribuční cesty,



Distribuční mezičlánky,



Distribuční systémy,



Fyzickou distribuci.“ (Kincl, 2004, s. 69)

2.1 Distribuční cesty

Zdroj: Světlík, 2005, s. 153 Obr. 1. Počet transakcí při využití obchodního mezičlánku „Většina výrobců neprodává své zboţí konečným uţivatelům přímo. Stojí mezi nimi řada prostředníků, kteří plní rozmanité funkce. Tito prostředníci vytvářejí marketingový kanál (nazývaný téţ distribuční, obchodní či prodejní kanál). Z formálního hlediska jsou marketingové kanály (marketing channels) souborem vzájemně na sobě závislých společností zapojených do procesu zpřístupnění výrobku nebo sluţby k pouţití nebo spotřebě. Jedná se o soubor cest, jimiţ se ubírá výrobek nebo sluţba po svém vytvoření a které vrcholí jejich nákupem a pouţitím konečným uţivatelem. Firma vyuţívá konkrétní systém marketingových kanálů. Rozhodnutí o systému marketingových kanálů patří k těm nejdůleţitějším, před kterými se management ocitá. Zvolené kanály ovlivňují všechna další marketingová rozhodnutí. Tvorba cen společnosti záleţí na tom, zda pouţívá hromadné obchodníky nebo kvalitní specializované obchody. Prodejní síla firmy


12

a rozhodnutí týkající se reklamy závisí na tom, kolik tréninku a motivace dealeři potřebují. Kromě toho rozhodnutí týkající se kanálů obsahují také relativně dlouhodobé závazky k jiným firmám a soubory zásad a postupů.“ (Kotler, 2007a, s. 506) 2.1.1 Formy distribučních cest „Obecně můţeme distribuční cesty dělit podle počtu článků. Na přímé (bezúrovňové) a nepřímé (víceúrovňové). Základním typem distribuční cesty je tzv. přímá distribuční cesta, tedy bezprostřední spojení mezi výrobcem a zákazníkem. Taková cesta zcela postrádá distribuční mezičlánek. Zahrnuje pouze výrobce, který prodává své zboţí přímo zákazníkovi (např. Avon, Oriflame atd.).“ (Kincl, 2004, s. 69)

Zdroj: Boučková, 2003, s.202 Obr. 2. Přímá distribuční cesta „Jsou 4 druhy přímého marketingu: 

Prodej ve vlastních prodejnách



Podomní prodej



Prodej pomocí automatů



Přímý marketing (telemarketing, zásilkový prodej).“ (Kincl, 2004, s. 69)

„Jestliţe se mezi výrobcem/dodavatelem a konečným kupujícím objeví distribuční mezičlánek, nebo mezičlánky (jestliţe distribuční aktivity provádějí různé externí subjekty), potom se jedná o cestu nepřímou. V tomto případě se cesta prodluţuje a někdy i komplikuje.“ (Boučková, 2003, s. 202)

Zdroj: Boučková, 2003, s. 202 Obr. 3. Nepřímá distribuční cesta


13

„Na tomto obrázku je zobrazena nepřímá distribuční cesta. Výrobce přenechává část úkonů nezbytných pro přemístění zboţí mezičlánkům. Ztrácí bezprostřední kontrolu nad zboţím, které přemisťuje a prodává někdo jiný.“ (Boučková, 2003, s. 202) 2.1.2 Funkce distribučních cest „Tím, ţe účastníci distribučního systému umoţňují spotřebitelům dosáhnout na zboţí a sluţby, vytvářejí přidanou hodnotu, protoţe zmenšují významně časové, materiální a vlastnické rozpory, jeţ výrobky a sluţby odděluji od jejich uţivatelů. Účastnici marketingového řetězce mají mnoho klíčových úkolů: •

Informace. Získávání a distribuce informací pocházejících z marketingového výzkumu o účastnících a silách v marketingovém prostředí, které jsou nezbytné pro plánování a provedení transakce.

•

Reklama. Tvorba a distribuce přesvědčivých sdělení týkajících se nabídky.

•

Kontakt. Nalezení potenciálních zákazníků a komunikace s nimi.

•

Sladění. Upravení a přizpůsobení nabídky potřebám kupujícího, včetně aktivit jako je výroba, klasifikace, montáţ a balení.

•

Jednání. Dosaţení dohody o ceně a dalších podmínkách nabídky, aby mohlo dojit k přesunu vlastnictví.“ (Kotler, 2007b, s. 960)

Z jiného pohledu se dělí funkce distribučních cest takto: „Obchodní – zahrnuje aktivity přímo ovlivňující transakce mezi výrobci, mezičlánky a zákazníky. Obchodníci kupují zboţí, prodávají je a přejímají riziko. Kupují zboţí od různých výrobců, coţ znamená, ţe musí vyhledávat a kontaktovat potenciální dodavatele. Vyhodnocují kvalitu, vlastnosti a cenu výrobku, projednávají nákup a podmínky s ním spojené. Prodej zboţí zahrnuje kromě fyzické distribuce i řadu jiných činností, například stimulaci prodeje reklamou, osobním prodejem a podporou prodeje. V průběhu času, který uběhne mezi nákupem zboţí a jeho prodejem, přejímají rizika plynoucí z jeho vlastnictví. Hospodářská logistika je disciplína zabývající se řízením toku materiálu v čase a prostoru v komplexu se souvisejícími toky informací. Jejím cílem je minimalizovat náklady spojené s činností a přitom zcela uspokojit poţadavky trhu. Marketingová logistika se zabývá toky hotových výrobků. Začíná skladováním hotových výrobků a přes různé prodejní cesty zajišťuje tok k odběrateli.“ (Světlík, 2005, s. 154)


14

„Logistická – zahrnuje činnosti potřebné k zajištění fyzické distribuce výrobku od výrobce ke spotřebiteli. Představuje především dopravu výrobku od výrobce. Zahrnuje i místo, kde jej zákazník kupuje, jeho skladování a roztřídění dle mnoţství, typů, stupňů či jiných kritérií dle poţadavků zákazníků. Kromě roztřídění zboţí a přetváření výrobního balení na spotřebitelské dochází zde i k přizpůsobování zboţí přání zákazníků v kompletaci zboţí, dohotovování a montáţi výrobků a speciálního balení.“ (Světlík, 2005, s. 155) „Podpůrné funkce - pomáhají zjednodušit a usnadnit pohyb zboţí od výrobce ke spotřebiteli. Mezičlánek se

často

podílí

na

finanční

pomoci jak výrobci,

tak i zákazníkům v podobě úvěru. Dále třídí zboţí dle kvality, klasifikuje je a zařazuje do jakostních tříd. S funkcí je spojen i marketingový výzkum a získávání informací pro potřeby lepšího poznání vlivů působících na trhu a předává je výrobci. Jedná se o nové módní trendy nebo očekávaný objem prodeje určitého výrobku.“ (Světlík, 2005, s. 155) 2.1.3 Úrovně distribučních cest „Podle počtu mezičlánků můţeme rozlišit následující typy nepřímých (víceúrovňových) cest. 

Jednoúrovňová cesta – zahrnuje jednoho zprostředkovatele, kterým je většinou maloobchodník.



Dvouúrovňová cesta – zahrnuje dva zprostředkovatele, na trzích se spotřebním zboţím se obvykle vyskytuje maloobchodník a velkoobchodník.



Tříúrovňová distribuční cesta – zahrnuje tři zprostředkovatele.

Existují i víceúrovňové cesty, ale jsou méně časté. Z hlediska výrobce se zvětšuje problém získání informací o konečných uţivatelích a je těţší vykonávat kontrolní činnost.“ (Kincl, 2004, s. 70)


15

Zdroj: Kotler, 2004, s. 540 Obr. 4. Obchodní metody používané při prodeji spotřebního a průmyslového zboží.

„Obrázek zobrazuje přímou a nepřímou distribuční cestu od výrobce ke spotřebiteli, nebo kupující firmě v případě prodeje průmyslového zboţí, a úrovně, které se vyuţívají při distribuci.“ (Kotler, 2004, s. 540) 2.1.4 Intenzita distribučních cest „Intenzita prodeje určuje, jaký způsob přesunu výrobce zvolí. Tato volba patří mezi nejzávaţnější rozhodnutí firmy, protoţe určuje způsob, pomocí kterého se bude realizovat samotný prodej zboţí. Rozlišuje se prodej intenzivní, selektivní a výhradní. Intenzivní prodej - pouţívají firmy u výrobků denní spotřeby, které se mají dostat co nejblíţe k zákazníkovi, cílem je, aby spotřebitel daný výrobek mohl koupit v co největším počtu prodejen, jsou to např. základní potraviny, noviny a časopisy, tabákové výrobky, Selektivní prodej – jedná se o zboţí, které vyţaduje určité nároky na prodej, zboţí se stává pro kupujícího zajímavým a je ochoten vynaloţit určité úsilí na jeho koupi. Zboţí je nabízeno ve specializovaných prodejnách, kde zákazník očekává dobře vyškolený


16

prodejní personál, je to například prodej pracovních oděvů, knihkupectví, prodejna s elektronikou apod., Výhradní prodej – týká se prodeje luxusního a značkového zboţí, jsou zde kladeny vysoké poţadavky na umístění prodejny (tzv. dobrá adresa hraje velmi důleţitou roli), vzhled prodejny a prodejní personál. Zákazník je ochoten vynaloţit i velké úsilí, aby si dané zboţí koupil (tedy za zboţím cestovat). Firma se nesnaţí nabízet toto zboţí v mnoha prodejnách, naopak pomáhá vytvářet jedinečnost ve velmi omezeném počtu prodejních jednotek, jedná se například o automobily, oblečení, šperky kosmetiku světových značek.“ (Moudrý, 2008, s. 110-111)

2.2 Distribuční mezičlánky „Prostředníci – přemisťované zboţí kupují, stávají se po určité časové období jeho vlastníky a znovu ho prodávají. Zprostředkovatelé – aktivně se podílejí na procesu směny přemisťovaného zboţí tím, ţe vyhledávají

pozitivní

kontakty

mezi

výrobcem

a

spotřebitelem.

Zboţí,

které je předmětem zájmu se nestává jejich vlastnictvím. Zprostředkovatel můţe mít stále vztahy s jedním, nebo více výrobci (případně spotřebiteli). Vztahy mohou být i jednorázové, nebo časově omezené. Podpůrné distribuční mezičlánky – podílejí se na přemísťování zboţí tím, ţe vlastní směnu pouze usnadňují. Nestávají se vlastníky přemísťovaného zboţí ani konkrétními zprostředkovateli kontaktů mezi výrobcem a spotřebitelem – nejsou faktickou součástí distribuční cesty (např. dopravní organizace, banky, propagační agentury).“ (Boučková, 2003, s. 203) 2.2.1 Vlastnosti optimálního prostředníka „Z pohledu výrobce by optimální prostředník měl splňovat tato kritéria: • má mít přístup k trţnímu segmentu, na který výrobce míří • udrţuje optimální zásoby produktů výrobce v odpovídající struktuře • uskutečňuje vlastní efektivní stimulační program v souladu se stimulačním mixem výrobce


17

• za dodané výrobky platí řádně a včas, má management na odpovídající úrovni.“ (Sitta, 2005, s. 30) 2.2.2 Vlastnosti optimálního výrobce „Optimální výrobce z pohledu prostředníků je přinejmenším ten, který: • dodává včas a v poţadovaném mnoţství ţádaný sortiment výrobků v odpovídající ceně, balení, kvalitě a designu • stimuluje poptávku po těchto výrobcích vhodnými formami reklamy • vyuţívá nástrojů podpory prodeje ve vztahu k prostředníkům • respektuje záruční lhůty a poskytuje opravy, instalací výrobků a ostatní sluţby související s projevem a pouţitím jeho výrobků apod.“ (Sitta, 2005, s. 30)

2.3 Distribuční systémy „Prodejní cesty jsou více neţ pouhým výčtem článků, které je tvoří. Články jsou na sobě závislé. Maloobchod závisí na výrobci a velkoobchodu, zda-li mu dodají lukrativní, cenově přijatelné výrobky, jejichţ prodej bude vhodně z jejich strany stimulován. Na druhé straně výrobce závisí na obchodnících. Zda jeho výrobky prodají, jak je budou nabízet, za jakou cenu a podobně. Úspěch kaţdého článku je závislý na úspěšném fungování celé prodejní cesty (od výrobce ke spotřebiteli). Proto by měly jednotlivé subjekty tvořící cestu spolupracovat. Jejich činnost by měla být koordinována. V praxi však většinou kaţdý článek sleduje své vlastní zájmy. Můţe to vést ke konfliktům a efektivitu prodejní cesty jako celku sniţovat. Konflikty mohou vznikat buď na horizontální úrovni (například mezi maloobchodníky), nebo vertikální (konflikty s dodavateli).“ (Světlík, 2005, s. 157) 2.3.1 Vertikální „Vertikální distribuční systém se skládá z výrobců a z článků velkoobchodní a maloobchodní sítě, kteří fungují jako jednotný systém. Jeden člen vlastní ostatní, má s nimi kontrakty a ostatní články musejí spolupracovat. V tomto systému můţe dominovat výrobce, velkoobchodní nebo maloobchodní firma. Vertikální distribuční systémy vznikly za účelem kontroly chování distribučního systému a řízení konfliktů. Existují tři základní typy vertikálního distribučního systému: uzavřený, smluvní a administrativně řízený.


18

Kaţdý typ pouţívá odlišné prostředky pro ustanovení vedoucí role a rozhodujícího vlivu v distribučním systému.“ (Kotler, 2004, s. 542) 2.3.2 Horizontální „Jiným směrem vývoje distribučních systému je horizontální distribuční systém, ve kterém se spojují dva nebo více firem na stejné úrovni s cílem vyuţít nové marketingové příleţitosti. Spolupracující firmy mohou společně vyuţít svůj kapitál, výrobní kapacity a marketingové zdroje k dosaţení větších cílů, neţ by bylo reálné pro firmy samotné. Firmy, které se spojují nemusejí, ale mohou být přímými konkurenty.“ (Kotler, 2004, s. 546) 2.3.3 Hybridní „V minulosti pouţívalo mnoho firem jednoduché distribuční systémy s cílem dosáhnout jediného trhu nebo trţního segmentu. Vzhledem k rostoucímu počtu zákaznických segmentů a moţnosti distribučních systémů dnes stále více firem pouţívá mnohostranné distribuční systémy, které se často nazývají hybridní marketingové systémy. Mnohostranná distribuce: jedna firma například vytvoří dvě nebo vice marketingových cest k jednomu nebo několika zákaznickým segmentům. K dodání zboţí zákazníkům firma pouţívá řadu přímých i nepřímých přístupů.“ (Kotler, 2007b, s. 973)

Zdroj: Kotler, 2004, s. 547 Obr. 5. Hybridní (vícecestný) distribuční systém „Obrázek znázorňuje takový hybridní distribuční systém, v němţ výrobce zákazníkům ze spotřebitelského segmentu 1 prodává přímo s vyuţitím katalogů, telemarketingu


19

a internetu a zákazníkům ze spotřebitelského segmentu 2 prodává prostřednictvím maloobchodníka; firemnímu segmentu 1 prodává nepřímo prostřednictvím distributorů a dealerů a firemnímu segmentu 2 prostřednictvím vlastních prodejců.“ (Kotler, 2004, s. 547)

2.4 Distribuční strategie

Zdroj: Jakubíková, 2008, s. 203 Obr. 6. Jednotlivé kroky distribučního plánování „Celý postup tvorby distribučních strategií, respektive distribučního plánování, je znázorněn na obrázku Obr. 6. Tvorba distribučních systémů a volba distribuční strategie je součástí strategického marketingového rozhodování. Hovoříme-li o distribuční strategii, pak máme na mysli výběr distribuční cesty, distribuční intenzity, hlavního náporu distribuční strategie a kooperačních vztahů. Při výběru distribuční strategie vzniká klasické dilema (konfliktní postavení). Na jedné straně sílí tlak vlastníků a manaţerů firem na sniţování nákladů, na druhé straně stojí poţadavek maximalizace spokojenosti spotřebitelů.“ (Jakubíková, 2008, s. 202) „Uţívají se strategie tlaku (push) a tahu (pull). Při strategii tlaku je úsilí prodávajícího zaměřeno na nejbliţší článek kanálu – výrobce se snaţí prodat co nejvíce výrobků distributorovi. Při této strategii se vyuţívají cenové slevy a sráţky, obchodníkovi


20

se poskytují prostředky na propagaci výrobků, motivuje se zvyšování objemu prodeje. Tato strategie se vyuţívá na přesycených trzích v silné konkurenci výrobků, které se příliš neliší.“ (Stuchlík, 2003, s. 73) „Při strategii tahu je veškeré úsilí zaměřeno na cílový článek kanálu – zákazníka (reklama, zákaznické soutěţe). Zákazníka přesvědčujeme o výhodách nákupu. Pouţívá se především tehdy, kdyţ má výrobek charakter jedinečnosti a odlišuje se od konkurence vlastnostmi, které zákazník hodnotí vysoce pozitivně, a předpokládáme silnou poptávku. Podstata této strategie spočívá v „tahu koupěchtivého zákazníka za obchodníka“, aby zboţí měl a objednal si ho u výrobce.“ (Stuchlík, 2003, s. 73)


3

21

MALOOBCHOD A VELKOOBCHOD

Důleţité je zmínit dva nejvíce moţné zprostředkovatele. Jsou jimi maloobchodníci a velkoobchodníci, kteří mohou tvořit distribuční mezičlánky. 3.1.1 Maloobchod „Maloobchod zahrnuje veškeré činnosti související s prodejem zboţí a sluţeb přímo konečným spotřebitelům pro jejich osobní, neobchodní uţití. Většinu maloobchodního prodeje uskutečňují maloobchodní prodejci, tj. firmy, jejichţ trţby plynou převáţně z maloobchodní činnosti.“ (Šumberová, 2000, s. 81) Druhy maloobchodů: „Specializovaný obchod- nabízí úzkou řadu výrobků s moţností širokého výběru v rámci daného sortimentu, Obchodní dům – nabízí několik výrobkových řad, které jsou nabízeny ve zvláštním specializovaném oddělení, Supermarket – rozsáhlá prodejna s nízkými náklady, s nízkým ziskovým rozpětím a velkým objemem samoobsluţného prodeje, Místní obchody - malé prodejny, umístěné blízko obytných oblastí, které jsou otevřeny sedm dní v týdnu a nabízejí omezený sortiment vysoce ţádaného zboţí – základní potraviny, drogistické zboţí, ... Obchody s levným zbožím - Prodej ve velkém trvale za niţší ceny, Hypermarkety – kombinace supermarketu, obchodů s levným zboţím a skladištního prodeje – minimum manipulace ze strany prodejního personálu, Katalogové předváděcí prodejny – například QUELLE.“ (Šumberová, 2000, s. 78-79) 3.1.2 Velkoobchod „Velkoobchod plní svou nezastupitelnou roli v systému prodejních cest. Firmy zabývající se velkoobchodní činností kupují výrobky za účelem jejich dalšího prodeje maloobchodním, či jiným organizacím. Přitom plní řadu funkcí, jejichţ výkon a rozsah závisí na jejich postavení v systému distribuce mezi výrobou a konečným spotřebitelem.“ (Světlík, 2005, s. 161)


22

„Funkce velkoobchodů: •Prodej a marketingová komunikace, •nákup a tvorba sortimentu, •skladování, •doprava, •financování – poskytování obchodního úvěru zákazníkům, •přebírání rizika – nesou náklady za krádeţe, poškozené zboţí, zboţí prošlé záruční lhůtou, •informace o trhu – o nových výrobcích, cenových změnách, •poradenské sluţby – při školení prodejních sil, při vystavování zboţí, při řízení zásob.“ (Šumberová, 2000, s. 79)


4

23

VÝBĚR DISTRIBUČNÍCH CEST A MEZIČLÁNKŮ

„Cílem výrobce je vybrat takové mezičlánky v distribučním systému podniku, které uspokojí konečného kupujícího určitého produktu. Pokud kupující nebude spokojen, přestane kupovat od mezičlánků a ten nebude objednávat zboţí od výrobce. Proto je velmi důleţité, aby si výrobní firmy i firmy produkující sluţby zvolily správný typ prodeje. Tento postup však v mnoha případech vůbec neplatí.“ (Zamazalová, 2010, s. 232) „O tom přesvědčuje současná praxe. Místa v regálech maloobchodu jsou omezená, také prodejní plochy nelze donekonečna zvětšovat. Mnoho výrobních firem své produkty do regálů maloobchodů vůbec nedostane. Také kupující si vybírají prodejce: konečný zákazník si volí konkrétní maloobchod, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám – maloobchod si zase vybírá velkoobchod nebo i samotné výrobce, od kterých bude objednávat a odebírat produkty a vytvářet tak sortiment nabídky pro své zákazníky, velkoobchod si vybírá výrobce, nebo dovozce, aby uspokojil poptávku svých odběratelů. Tímto přístupem – zákaznické orientace – musí výrobce uspokojit konečného (spotřebitele) i bezprostředního zákazníka.“ (Zamazalová, 2010, s. 232) „Pro přesun produktu (zboţí) v distribučním systému od výrobce k finálnímu uţivateli můţe výrobní firma zvolit více způsobů. Výsledkem rozhodnutí, kolik úrovní distribučního systému v podniku výrobce pouţije, je vytvoření distribuční struktury, která můţe být singulární (jedna cesta), duální (dvě cesty), mnohonásobná (více cest) a zpětná. Distribuční cesty v distribučním systému se mohou lišit podle spotřebních a průmyslových trhů. Mnoho

firem

pouţívá

duální

a

mnohonásobnou

distribuční

cestu.

Výrobce

i velkoobchodník prodávají stejnou značku nebo stejný produkt prostřednictvím dvou nebo více konkurujících si distribučních cest, které směřují na stejný cílový trh.“ (Zamazalová, 2010, s. 232) „Nyní se podíváme, jaká rozhodnutí o distribučních systémech musí provádět výrobci. Při tvorbě marketingových kanálů se výrobci rozhodují mezi ideálním a praktickým stavem. Nová firma obvykle začne tím, ţe prodává v omezené trţní oblasti. Rozhodnutí o nejlepším marketingovém systému nemusí představovat problém: problém můţe spočívat v tom, jak přesvědčit jednoho nebo několik dobrých prostředníků, aby se produkty zabývali.“ (Kotler, 2007b, s. 973) „Pokud je firma úspěšná, můţe svou činnost rozšířit na nové trhy pomoci současných prostředníků. Na menších trzích můţe prodávat přímo maloobchodníkům, na větších trzích


24

pomoci distributorů. V jedné části země můţe udělit exkluzivní franšízy a jinde můţe prodávat v obchodech, které jsou ochotné zboţí přijímat. V jedné zemi můţe pouţít mezinárodní prodejce, jinde uzavře partnerství s místní firmou. Případně můţe vytvořit online obchod, který prodává přímo hůře dosaţitelným zákazníkům. Takto se distribuční systémy často vyvíjejí, aby vyhověly podmínkám trhu a vyuţily příleţitosti. Pro maximální vyuţití by však analýza a rozhodování o distribučních systémech měly podléhat konkrétním účelům.“ „Tvorba distribučního systému vyţaduje: • Analýzu sluţeb vyţadovaných zákazníky. • Definováni cílů systému a jeho omezení. • Identifikaci hlavních alternativ distribuce. • Hodnocení těchto alternativ.“ (Kotler, 2007b, s. 973)

4.1 Analýza sluţeb vyţadovaných zákazníky „Uţ jsme uvedli, ţe distribuční cesty jsou součástí celkové sítě poskytování hodnoty zákazníkovi, v niţ kaţdý účastník přidává pro zákazníka určitou hodnotu. Tvorba marketingové cesty proto začíná zjištěním, co zákazník od distribuce očekává. Čím rychlejší je dodávka, čím větší je výběr a počet doplňkových sluţeb, tím vyšší je úroveň distribuční sluţby. Nejrychlejší dodávka, největší výběr a nejširší sluţby však nemusí být moţné nebo praktické. Firma a účastníci jejího distribučního řetězce nemusí mít zdroje nebo schopnosti poskytovat všechny potřebné sluţby. Vyšší úroveň sluţeb nevede jen k vyšším nákladům distribuce, ale také k vyšším cenám zboţí. Firma musí nalézt rovnováhu mezi sluţbami poţadovanými zákazníky, jejich dostupností a náklady a cenovými představami zákazníka. Zákazníci obvykle vyvaţují kvalitu sluţeb ostatními faktory, například niţší cenou. Úspěšnost slev - na internetu i mimo něj - ukazuje, ţe zákazníci jsou často ochotni přijmout niţší úroveň sluţeb výměnou za nízké ceny.“ (Kotler, 2007b, s. 973)

4.2 Stanoveni cílů systému „Cíle distribučního systému by se měly odráţet v uvaţované úrovni zákaznických sluţeb. Firma obvykle dokáţe identifikovat několik segmentů, jeţ poţadují rozdílnou úroveň distribučních sluţeb. Firma by se měla rozhodnout, které segmenty bude obsluhovat a jaká


25

distribuční cesta je v kaţdém případě nejvhodnější. Měla by se snaţit minimalizovat celkové distribuční náklady potřebné ke splnění poţadavků zákazníka. Distribuční cíle firmy jsou také ovlivněny typem společnosti, jejími produkty, marketingovými prostředníky, konkurencí a prostředím. Firmy prodávající zboţí rychlé spotřeby například musí vice vyuţívat přímý marketing, aby nedocházelo ke zpoţděním a časté manipulaci. Velikost firmy a její finanční situace určují, jaké marketingové úlohy můţe zvládat sama a jaké svěří prostředníkům. V některých případech můţe firma chtít konkurovat v obchodech, které nabízejí zboţí konkurence, nebo v jejich přímém okolí. Proto firmy poţadují, aby jejich značky byly vystavovány vedle konkurenčních značek. Distribuční rozhodnutí nakonec ovlivňují také faktory prostředí, například ekonomické podmínky a právní omezení.“ (Kotler, 2007b, s. 973)

4.3 Identifikace hlavních distribučních alternativ „Jakmile firma definovala své cíle, měla by určit hlavní distribuční moţnosti, pokud jde o typ mezičlánku, počet a odpovědnost kaţdého člena distribučního systému. Firma by měla určit druh článku distribučního systému, který můţe uskutečnit poţadované funkce. Prodejní síť firmy: výrobce můţe rozšířit přímý prodej a najmout externí prodejce pro určitá teritoria. Tito prodejci budou kontaktovat všechny potenciální zákazníky v dané oblasti nebo v daném odvětví. Můţe téţ rozšířit interní tým telefonického prodeje, který je pouţíván pro malé a střední firmy. Zástupci: firma můţe najmout agentury, nezávislé firmy, které zajišťují prodej mnoha výrobků různých firem - v různých oblastech nebo oborech. Průmysloví distributoři: firma můţe vyhledat distributory pro různé oblasti nebo obory, kteří budou nakupovat a dále prodávat nový výrobek a poskytnout jim právo výhradního prodeje, dostatečně vysoké marţe, školení a prostředky podpory prodeje.“ (Kotler, 2007b, s. 973)

4.4 Počet prostředníků, zástupců a zprostředkovatelů Firmy musejí rovněţ určit kolik zprostředkovatelů, zástupců nebo prostředníků vyuţijí na kaţdé úrovni. (Kotler, 2004, s. 554)


5

26

INTERNETOVÝ OBCHOD

„Internet můţe představovat nový distribuční kanál a je rovněţ novým místem nákupu. Bereme-li v úvahu internet jako místo nákupu je v tomto případě zboţí přes internet pouze vybráno, případně zaplaceno. Internet tvoří tedy další způsob, jak se ke zboţí dostat, ale vlastní doručení probíhá jiným způsobem, například dobírkou, nebo kurýrní sluţbou. Internet nepovede ke zrušení distribučních mezičlánků, jak někdy můţeme slyšet v souvislosti s vyuţitím Internetu jako dalšího distribučního kanálu. Pro zákazníka je mnohem jednodušší zvolit si na Internetu obchodníka, který má ve své nabídce zboţí od několika výrobců, neţ aby prohlíţel stránky všech výrobců daného zboţí.“ (Boučková, 2003, s. 385)

II PRAKTICKÁ ČÁST

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 6

28

FATRA, A.S.

Zdroj: Fatra 2013 Obr. 7. Logo společnosti Fatra - 2 varianty Tato část práce se věnuje společnosti samotné. Jsou v ní uvedeny informace týkající se společnosti jako základní údaje o společnosti, profil společnosti a produkty, které v současné době vyrábí. 6.1

AGROFERT

„Fatra, a.s. je členem koncernu Agrofert sdruţující silné subjekty, které mají vazbu na zemědělství, potravinářství a chemii. V současnosti Agrofert sdruţuje více neţ 230 významných subjektů ze sektoru chemie, zemědělství, potravinářství a pozemní techniky, přičemţ v rámci koncernu zaměstnává více neţ 27 tisíc zaměstnanců.“ (Fatra, a.s., 2014) 6.2

Profil společnosti

„Společnost Fatra a.s. patří mezi významné středoevropské zpracovatele plastů. Nabízí špičkové produkty a specializovaná zákaznická řešení, která zahrnují nejen výrobu, ale i vývojové aktivity a poradenské sluţby. V současnosti směřuje více jak polovina produkce na zahraniční trhy, Fatra a.s. Prodává své výrobky do 50 zemí světa. Svým zákazníkům poskytuje servis v oblasti oboru zkušebnictví a vývojových laboratoří, testování, přípravy vzorků a směsí, odborné poradenství a konzultace. Společnost Fatra má dva výrobní závody v Napajedlech a Chropyni, kde zaměstnává téměř 1000 zaměstnanců. Vysokou kvalitu výrobků a sluţeb podporují zavedené systémy řízení kvality a ekologie ČSN ISO 9001 a ČSN ISO 14001. V roce 2013 za výrobky a sluţby Fatra utrţila téměř 3,0 mld. Kč a více jak polovina produkce směřovala na zahraniční trhy.“ (Fatra, a.s., 2014)

6.3 Trţní segmenty „Organizační struktura společnosti, Fatra a.s., rozděluje výrobu a prodej na dvě hlavní skupiny- na skupinu zpracovávající PVC a na skupinu zpracovávající ostatní polymery.“ (Fatra, a.s., 2014)


29

„Produkty firmy Fatry Napajedla nachází uplatnění zejména v těchto odvětvích: Stavebnictví- izolační fólie, technické fólie, podlahové krytiny, PE fólie desky Potravinářství- PVC fólie, PVC obaly (kelímky, vaničky, víčka), BO PET fólie a lamináty Galanterii- PE desky, PVC-P fólie, profily Obuvnictví- granulát PVC Odvětví hygieny- paropropustné fólie a lamináty, loţní vloţky Zdravotnictví- Speciální PVC fólie, hadičky Spotřebním průmyslu- PE+PET+EVA fólie a desky, vstřikované výrobky, ubrusoviny, hračky Automobilovém průmyslu- PVC granulát, profily, PVC-P fólie, fólie na auto-koberečky.“ (Fatra, a.s., 2014) 6.3.1 Produkty „Vinylové podlahové krytiny- v současnosti je na trhu 5 produktových značek. Všechny zaručují kvalitní materiály pro aplikace v bytech, školách, nemocnicích, komerční výstavbě, sportovištích. Hydroizolační fólie a doplňky - vyráběné pod značkou Fatrafol, pro stavebnictví nabízí řešení pro různé typy střech a staveb, jsou určené pro izolaci střech, základů, balkónů a teras, jezírek a vodních ploch. Profily – výrobky v podobě profilů z měkčeného i neměkčeného PVC (lišty, hrany, trubičky, hadičky, ..). PVC granulát – polotovar určený k dalšímu průmyslovému zpracování. Paropropustné fólie a lamináty – určeny jako vnější strana při výrobě jednorázových hygienických potřeb – dětské pleny, dámská hygiena, inkontinenční vloţky. Fólie a desky z PE, PET, EVA – krycí fólie, auto-koberečky, izolace staveb, ochrana proti poškrábání, mechanickému poškození, výztuţe, těsnění. Vstřikované výrobky – boxy, nábytkové prvky – při dodání formy lze vyrobit jakýkoliv vstřikovaný výrobek podle parametrů zařízení.


30

BO PET fólie – vhodné pro balení potravin a technické výrobky, flexibilní obaly pro elektroizolace a pro ostatní průmyslové aplikace. Tvarované výrobky – vyrábí se ze zdravotně nezávadné měkčené PVC fólie, uţití v potravinářském průmyslu, nebo technické tvarované výrobky, které se zabývají výrobou desek chladících výplní. Technické fólie a svařované výrobky – z měkčeného PVC, slouţí jako polotovar v kancelářské a školní galanterii, v automobilovém průmyslu, ve zdravotnictví, obalovém průmyslu. Svařované výrobky z PVC a PE fólií, nejčastějším pouţitím je výroba hraček, rehabilitačních pomůcek, loţních vloţek, závěsů do sprchy.“ (Fatra, a.s., 2014)

6.4 Plastové profily Společnost Fatra v dnešní době zvaţuje zavedení výroby WPC profilů, přesněji terasových a plotových dílců. Tyto profily se vyrábí technologií extruze-vytlačování. Velkou výhodou pro zavedení výroby WPC terasových a plotových desek je dlouhodobá zkušenost společnosti s vytlačovacími stroji. „Kvalitní parametry vytlačovaných profilů umoţňují jejich pouţití nejen jako náhrady klasických materiálů, ale také jako samostatných konstrukčních a estetických prvků. Výroba vytlačovaných profilů byla ve Fatře, a.s. zahájena jiţ v roce 1954. Šedesátiletá historie výroby s vlastním vývojem tvářecích nástrojů i granulátů firmě dává status profesionálů ve výrobě profilů. Ročně firma vyrobí více neţ 2000 tun hotových výrobků pro více neţ 400 zákazníků. Velkou část profilů vyrábí firma zakázkově. To znamená, ţe na základě výkresu a konkrétní aplikace dokáţe vyrobit vytlačovací nástroje a navrhnout vhodný typ materiálu. Firma provozuje několik desítek vytlačovacích linek (extrudérů) na nichţ je moţnost vyrábět profily z nejrůznějších materiálů. Extrudéry mají průměr šneků od 32 do 90 mm. Profily lze vyrábět ze široké řady polymerů. Díky volbě materiálu, mohou mít profily naprosto rozlišné vlastnosti. Kombinovaným vytlačováním více druhů materiálu (koextruzí) dosahuje ještě vyšších uţitných vlastností profilů.“ (Fatra, a.s., 2014)


7

31

WPC (WOOD-PLASTIC COMPOSITES)

Jelikoţ je tato práce o distribuci WPC terasových a plotových desek věnuje se následující část práce materiálu WPC, jeho vlastnostem, vyuţití a technologickým postupům při výrobě dřevo-plastových produktů.

7.1 Charakteristika WPC „Wood-plastic composites je obecný název pro kompozitní materiály vyráběné ze dřeva a polymeru. Tato technologie výroby byla vynalezena před více neţ patnácti lety v Severní Americe, kde se nyní stává standardem při stavbě venkovních podlah, teras, tzv. deckingu. Cílem a hlavní myšlenkou vývoje WPC bylo vytvoření dokonalého materiálu, který bude na jedné straně eliminovat veškeré neţádoucí vlastnosti dřeva (hniloba, plísně, napadení hmyzem, změna barevnosti, sesychání, kroucení, nerovnosti, třísky, negativní vliv slunce, mrazu, vody, apod.) a na druhé straně bude podtrhávat vizuální efekt dřevěného povrchu. WPC je tedy uměle vytvořené "dřevo". Kompozitní materiál obsahuje dřevěné piliny, nebo dřevěný prášek. Někteří zahraniční výrobci nahrazují dřevo drtí z bambusu, nebo rýţových plev.“ (Kompozitní terasa.cz, 2012)

7.2 Technologické postupy Jak jiţ bylo uvedeno v předchozím bodu WPC se vyrábí ze směsi polymeru a plastu. Nejčastější technologické postupy budou popsány v následující části. „Pod pojmem "kompozit dřevná moučka/vlákna - plast" se rozumí výrobek vyrobený v podstatě běţným zařízením pro zpracování plastů, kde dřevná sloţka slouţí jako vyztuţující plnivo. Dřevná moučka je dostupným materiálem, je zpracovávána komerčně často z post-průmyslových materiálů jako hoblovací odřezky, drť a piliny. K dispozici jsou různé druhy v závislosti na druhu dřeva a velikosti částic. Dřevná moučka má však niţší hustotu a stupeň plnění můţe být vyšší. Pro zpracování platí stejné základní pravidlo jako u rostlinných vláken. Zpracovatelské teploty by tedy neměly překročit 200 ºC, aby nedocházelo k degradaci, uvolňování těkavých látek, změně barvy, zápachu či křehnutí dřevitých sloţek. Výběr vhodného termoplastu je i zde zúţen na PP, PE, PVC, PS apod. . V úvahu musí být brána i navlhavost materiálu. Dřevná moučka musí být buď předsušena, nebo musí být během zpracování odváděna vlhkost.“ (Fatra, a.s., 2013)


32

„Při vytlačování profilů a desek na bázi dřevo-kompozitů je moţno pouţít dvou základních technologických postupů, technologie přímého vytlačování, kdy je dřevo-kompozitní směs in-line míchána ze základních surovin a vytlačována, a technologie vytlačování z granulátů dřevo-kompozitních směsí. Tyto granuláty je moţno zakoupit u výrobce nebo je připravit ze základních surovin v separátním kroku před samotným krokem vytlačování. Jak v případě přímého vytlačování, tak v případě přípravy granulátu s následným vytlačováním je třeba pouţít specifického výrobního zařízení.“ (Fatra, a.s., 2013) „Dřevo-kompozitní materiály ve formě granulátů je moţno zpracovávat také vstřikováním. Aplikační oblast pro vstřikovací typ dřevo-kompozitu zahrnuje původně dřevěné výrobky, které byly později nahrazovány plastovými. Jde především o dílce pro automobilový průmysl, nebo např. o hračky, suvenýry, nábytkářské dílce, případně spojovací materiál pro dřevěné a dřevo-kompozitní díly, víčka, různé kontejnery a jiné obalové aplikace.“ (Fatra, a.s., 2013)

7.3 Výrobky z WPC Dvěma největšími spotřebiteli dřevem plněných plastů je automobilový a stavební průmysl. WPC dnes nachází uplatnění v mnoha oblastech, které můţeme rozdělit do 3 částí: Exteriér, interiér a automobilový průmysl. 7.3.1 Stavebnictví -exteriér Snad nejvýznamnější vyuţití má WPC právě v těchto oblastech: -

podlahy - terasy, zimní zahrady, kolem bazénů, sauny, koupelny, zahradní restaurace zahradní nábytek zahradní lavičky pergoly, zahradní ţebříky – opory pro popínavé rostliny odpadkové koše do parků ohrady ploty patníky obklady domů, podbití parapety květináče dětské hřiště okenní rámy palety


33

7.3.2 Stavebnictví - interiér Z interiérových dřevo-plastových výrobků jsou nejznámější tyto: -

zábradlí ke schodištím madla sokly prahy podlahové lišty schodové profily – obloţení schodů rámy obrázků, zrcadel obklady stěn, stropů nábytková dvířka – rámy, kuchyně, koupelny obloţky dveří parapety ochranné rohy garnyţe úchytky poličky

7.3.3 Automobilový průmysl „Moţnost aplikace dřevo-plastových kompozitů v oblasti silně se rozvíjejícího automobilového průmyslu, ačkoliv v tomto případě jde spíše o kompozity připravené s pouţitím jiných technologií neţ vytlačování. Automobilový průmysl se zajímá o kompozity s přírodními vlákny zejména z důvodu sníţení hmotnosti, ale samozřejmě také z důvodů ekonomických. Hlavní oblastí vyuţití přírodními vlákny vyztuţených kompozitů jsou interiérové aplikace, jako jsou např. loketní opěrky nebo obloţení interiéru. Výzkum se však zaměřuje také na moţnost pouţití těchto kompozitů v exteriérových aplikacích nebo v oblasti podvozku či motorového prostoru (kryt motoru nebo převodovky atd.). -

výplně vnitřních dveřních panelů

-

výplně střešních krytů

-

opěradla sedadel

-

zadní okenní panely

-

zavazadlové prostory

-

doplňky.“ (Fatra, a.s., 2013)


34

7.4 WPC terasové a plotové dílce Jednou z moţností jak vyuţít WPC materiály je výroba terasových a plotových desek. Tato práce je zaměřena na distribuci právě těchto produktů. Proto se v následující části věnuje pouze dřevo-plastovým plotovým a terasovým dílcům.

Zdroj: Moje terasa.cz Obr. 8. Různé zakončení plotových dílců Důleţitým aspektem je certifikace materiálu WPC. Existují různé nezávislé autorizované certifikační instituty, které dávají WPC materiálu značku, jenţ se zavazuje, ţe tento materiál prošel zkušebními zátěţovými a bezpečnostními testy. 7.4.1 Technologické sloţení „Jak jiţ bylo řečeno, WPC materiály se skládají z dřevěného substrátu a polymeru. Stejně jako dřevitá část můţe vykazovat různé rozdíly v kvalitě, tak především druh a podíl polymeru ovlivňují finální vlastnosti materiálu. Optimální poměr dřevité části a polymeru se pohybuje kolem 60 % - 70 % dřeva a 30 % - 40 % polymeru. Tento poměr většinou zaručuje vysokou míru imitace dřevěného povrchu. Čím více polymeru, tím je povrch pocitově i vizuálně více plastový. Hlavní polymery, které se vyskytují ve WPC materiálech, jsou HDPE (vysokotlaký polyetylén) nebo PP (polypropylen). HDPE je mnohem odolnější vůči teplotním výkyvům, především mrazu, coţ má vliv na celkovou odolnost WPC materiálu.“ (Moje terasa.cz, 2011)


35

7.4.2 Povrchová úprava „Cílem WPC materiálu je co nejvíce napodobovat dřevo a přitom si zachovat odolnost plastu. Jednotlivé WPC výrobky se liší svojí povrchovou úpravou (malé dráţky, velké

Zdroj: Moje terasa.cz, 2011 Obr. 9. Profil TerranovaExotics - Fiberon dráţky, hladký povrch, pískovaný povrch, apod.) a vzhledem povrchu, respektive imitací dřeva.“ (Moje terasa.cz, 2011) „V tomto případě platí jednoduché pravidlo, ţe čím více dřevěné sloţky je obsaţeno ve WPC materiálu, tím je větší imitace dřeva. U těch nejkvalitnějších WPC materiálů je vizuální i pocitový efekt dřeva dokonalý a běţný uţivatel rozdíl nepozná.“ (Moje terasa.cz, 2011) „WPC materiály určené pro podlahy (decking) se rozdělují do dvou skupin dle svého tvaru. Nejrozšířenější skupinou jsou profily neboli podlahová (obkladová) prkna. Vyrábějí se v různých délkách, odstínech a s různými povrchovými úpravami (broušení, pískování, kartáčování). Profily dále rozdělujeme na konstrukčně duté a plné (Obr. 10). Plotové profily se často dělají plné.

Zdroj: Grena.cz Obr. 10. Grenadeck - duté profily Dutá prkna mají menší nosnost a hrozí u nich riziko popraskání vlivem mrazu.“ (Moje terasa.cz, 2011)


8

36

WPC NA ČESKÉM TRHU

Uvedená společnost Fatra v této době zvaţuje zahájení výroby plotových a terasových desek z materiálu WPC. Jelikoţ je tato společnost dlouhodobým výrobcem vytlačovaných profilů, coţ s nadsázkou znamená, ţe se zahájením výroby můţe firma začít téměř okamţitě, zajímá firmu další důleţitý prvek a to je distribuce, přesněji, na jaké distribuční cesty jsou zákazníci jiţ přivyklí a kam by se v budoucnosti měly orientovat vlastní výrobky – WPC terasová a plotová prkna společnosti Fatra. Jelikoţ je plánovací proces výroby pouze v prvopočátcích, není dostatek informací, s jakým poměrem dřevo-plastového materiálu, kvalitou a cenou plánuje firma nakládat. Aby práce odpověděla na otázku této firmy- kam v případě výroby své výrobky umístit, je zvolena analýza jiţ fungujících značek WPC plotových a terasových dílců, jak od tuzemských, tak zahraničních výrobců, které jsou dostupné na českém trhu. Další část se tedy věnuje distribučním cestám jednotlivých výrobců WPC terasových prken a plotových dílců. V první kapitole jsou uvedeny skupiny, do kterých se distribuční cesty ostatních značek rozdělují. Poté se práce zaměří na české výrobce, jelikoţ českých výrobců WPC profilů není mnoho, jsou zde uvedeni všichni, které se při sběru informací podařilo najít. U kaţdého z těchto výrobců jsou uvedeny distribuční cesty, které vyuţívají. Ve druhé části jsou vypsány nalezené zahraniční značky WPC terasových a plotových dílců, které jsou k dostání na českém trhu. Stejně jako u tuzemských značek zde nechybí distribuční cesty a hlavní dodavatelé ze zahraničí do České republiky.

8.1 Dělení distributorů Nejprve je důleţité ujasnit si segmentační kritéria, která jsou pouţita ve všech tabulkách i grafech v následujících kapitolách. Při sběru informací o distribučních cestách WPC terasových systémů a plotovek se vytvořily různé skupiny, do kterých se přidávaly další a další distribuční články. Výsledkem je šest skupin - stavební, bazénová, podlahová, plotová, hobby centra a truhlářství. Ne všechny distribuční kanály se daly jasně zařadit díky svému nabízenému sortimentu, proto následuje objasnění zařazení distribučních článků. Stavební centra- zahrnují jak montáţní a stavební firmy, tak velkoobchody se stavebními materiály i dřevo-prodejny. Ve stavebních centrech jsou k dostání jak terasová, tak plotová dřevo-plastová prkna.


37

Bazénová centra- jsou výbornou moţností jak spojit jeden hlavní produkt a okolí tohoto produktu v jeden celek. Nabízí jak terasové, tak plotové desky. Podlahová centra - zahrnují distributory, kteří se zabývají prodejem interiérových podlah, ale ve své nabídce mají i terasová prkna, a specializovaná centra zaměřená pouze na terasy. Plotová prkna distributoři podlahovin nenabízí, ale terasová centra mají v nabídce jak terasové, tak plotové dílce. Plotová centra- nabízí různé druhy plotů - dřevěné, z pletiva a WPC. Toto je největší distribuční kanál dřevo-plastových plotových dílců. Truhláři a truhlářství- obecně mají tu výhodu, ţe s WPC materiálem jsou schopni pracovat a z terasových, nebo plotových desek postaví pergolu, pískoviště nebo zákazníkovi zprostředkují obchod a namontují, popřípadě upraví desky na míru zákazníkovi. Často jsou udáváni jako regionální prodejci v nabídce kontaktů. Zákazník, který chce pouze terasová prkna bez úprav se na truhlářství zřejmě neobrátí. Jde o práci na zakázku a dle přání náročnějšího zákazníka. Hobby centra -v tomto úseku se nachází obchodníci se zahradním nábytkem a nářadím pro domácí kutily, kteří do svého sortimentu zahrnují jak plotové, tak terasové systémy z materiálu WPC.

8.2 Tuzemští výrobci WPC a distributoři Tato část práce se zabývá přímo českými výrobci a jejich distributory dřevo-plastových plotových a terasových dílců. Kaţdý výrobce se zaměřuje na určitý segment, jako jsou například bazénová, zahradní a jiná centra. 8.2.1 Grena, a.s. „Společnost Grena, a.s. vznikla roce 1992 a sídlí ve Veselí nad Luţnicí, v okrese Tábor. V současné době zaměstnává 140 zaměstnanců a roční obrat činí 15,4 mil. Euro. Výrobní prostory jsou umístěny v areálu o rozloze 270.000 m2, z čehoţ výrobní a skladovací plochy jsou 36.800 m2. Závod má vlastní ţelezniční vlečku. Společnost se věnuje výrobě kuchyňských dvířek a deskových materiálů. Nabídka desek zahrnuje protipoţární, nehořlavé a ţáruvzdorné materiály Grenamat, Grenaisol a Grenaboard, MDF desky s vysokým leskem a hlubokým matem Grenagloss a foliované desky FFB. Kromě toho


38

vyrábí WPC materiály - terasový systém Grenadeck, plotový systém Grenafence. (Grena.cz, 2014) „Terasový systém Grenadeck obsahuje 60% dřevěného podílu a 40% polypropylenu. Materiál podlahového profilu Grenadeck je probarven ve hmotě, to znamená, ţe při poškození plochy či poškrábání se zobrazí stále stejný a celistvý barevný tón. Podlahové profily jsou v nabídce kartáčované a nekartáčované a to v 5-ti barevných odstínech.“ (Grena.cz, 2014) „Plotový systém Grenafence zahrnuje plotová prkna, zábradlí a zástěny. Materiál je stejný jakou terasového systému společnosti Grena- 60% přírodních dřevěných vláken a 40% polypropylenu. Povrchová úprava a barevné provedení je rovněţ stejné jako u Grenadeck. Plotová prkna se nabízí ve třech provedeních, co se týče úpravy vzhledu, zákazník má na výběr ze 3 moţností - zkosené, do oblouku nebo rovné.“ (Grena.cz, 2014)

Distributoři Grena, a.s. 15%

15% Truhlářství Stavebniny

15%

Hobby centra 25% 5%

Bazénová centra Podlahová centra Plotová centra

25%

Zdroj: Vlastní zpracování 20.4.2014 (viz. Příloha I.) Graf 1. Přehled distribučních cest - Grena, a.s. Společnost Grena, a.s. vlastní své webové stránky, na kterých prezentuje a prodává své výrobky pomocí e-shopu na kterém nabízí nejen samotné terasové a plotové desky, ale i příslušenství nezbytné k montáţi – podkladové desky, ukončovací a rohové lišty, kování. Tato společnost spolupracuje s 20 různými distributory. Distributoři společnosti Grena, a.s. jsou stavební, bazénová, podlahová i plotová centra, čímţ oslovuje velký počet zákazníků. Většina z těchto distributorů nabízí dopravu aţ do domu s moţností montáţe na místě a to zdarma v rámci zákaznického servisu, nebo za příplatek. Grena, a.s. spolupracuje i s hobby centry, na internetových stránkách OBI a Baumax si zákazník můţe objednat terasy, či plotovky stejně jako v jiných e-shopech, ovšem výhodou spolupráce


39

se sítí OBI a Baumax je dostupnost kamenných prodejen po celé České republice a díky těmto kamenným obchodům má zákazník moţnost vizuálního i fyzického kontaktu s výrobky, které si v daném místě můţe ihned zakoupit. 8.2.2 Woodplastic „Společnost WPC-Woodplastic, a.s. vznikla v roce 2011 a zabývá se výrobou a prodejem dřevo-plastových profilů pod licencí Strandex®, USA. Společnost se nachází v Týnci nad Sázavou, kde je výrobna, vzorkovna i sklad společnosti. Dřevo-plastová prkna si zákazník můţe vybrat ze 4 různých řad a to Star, Forest, Style, Nature a to aţ v 8 různých barevných odstínech. Dále firma vyrábí plotové desky z materiálu WPC a to broušená, nebroušená, nebo Nature. Produkty, terasová prkna i plotová prkna, se skládají z 60% dřevitých pilin a 40% vysoce kvalitního polymeru HDPE.“ (Woodplastic.cz , 2014) Společnost Woodplastic, a.s. nemá svůj vlastní internetový obchod, ale v katalogu, který je umístěn na stránkách firmy je zákazník po kliknutí na produkt odkázán na internetové stránky www.mojeterasa.cz, které se zabývají distribucí a online prodejem dřevoplastových profilů značky Woodplastic, ale také terasovými prkny a plotovkami od jiných výrobců. Všech 5 distributorů tvoří specializovaná terasová centra. (viz. Příloha I.) 8.2.3 Perwood „FirmaTerrainEco, s.r.o. s provozovnou v Horní Suché vyrábí plné i komorové, terasové profily, sloţené z 50% dřevěných vláken a 50% PVC. Technologií vytlačování (extruzí). Opracování profilů je na zákazníkovi, můţe si zvolit mezi broušeným, nebo nebroušeným povrchem a 7 barevnými odstíny.“ (Perwood.cz, 2013)


40

Distributoři Perwood, a.s. 14% 29% Stavební centra Podlahová c. Hobby c.

57%

Zdroj: Vlastní zpracování 20.4.2014 (viz. Příloha I.) Graf 2. Přehled distribučních cest - Perwood, a.s. Společnost vlastní své internetové stránky, které jsou současně internetovým obchodem, coţ je jeden ze dvou největších distribučních kanálů. Celkem je 7 distributorů této značky. Druhým důleţitým distribučním kanálem je hobby market Mountfield, který se zabývá především prodejem zahradní techniky a bazénů. Terasová prkna značky Perwood jsou součástí bazénových systémů, které Mountfield nabízí. Dalšími distributory jsou podlahová centra a stavebniny, které provozují online obchod, některé z nich mají vzorkovny, coţ je velkou výhodou, zákazník se dostane do vizuálního i fyzického kontaktu s materiálem a jeho vlastnostmi.

8.3 Zahraniční výrobci WPC na českém trhu Na tuzemském trhu se nachází velké mnoţství zahraničních značek WPC plotových a terasových desek. Mnoţství zahraničních firem je oproti tuzemským výrobcům mnohem výraznější a na českém trhu zabírají větší podíl, neţ čeští výrobci. Tato část práce je věnována právě zahraničním výrobcům, kteří se objevují na českém trhu s dřevoplastovými profily. Ke kaţdému výrobci jsou zde uvedeny základní informace, kdo jej v České republice zastupuje, materiálové sloţení profilů a popsány zvolené distribuční cesty. 8.3.1 Silvadec „Společnost Silvadec byla zaloţena ve Francii v roce 2001 a jako první v Evropě začala vyrábět kompozitní dřevo. Spoluzakladatelé oslovili společnost ze Severní Ameriky, aby vyvinula speciální sloţení dřevěného kompozitu tvořeného převáţně dřevem,


41

a tak vznikl dřevěný kompozit Forexia® , který je tvořen směsí 65% dřevěné moučky a 35% polyetylenu. V České republice je za distribuci odpovědný Marcel Hoffmann, fyzická osoba, zastupující společnost Silvadec, sídlo společnosti v České republice je v Praze. Nabízena jsou dřevo-plastová terasová prkna Silvadec výrobních řad Elegance (s dráţkovaným, hladkým povrchem, nebo kresbou), Emotion (nepravidelné zbarvení a 'plovoucí' dekor, povrch je hladký) a Atmosphere (dvouvrstvý profil určený do komerčních prostor a prostor s větší zátěţí s hladkým povrchem). Plotová prkna jsou dráţkovaná, nebo hladká, ve třech různých odstínech.“ (Silvadec.com, 2014)

Distributoři Silvadec 25% Stavebniny Bazénová centra Podlahová centra 63%

12%

Zdroj: Vlastní zpracování 20.4.2014 (viz. Příloha I.) Graf 3. Přehled distribučních cest - Silvadec, a.s. Společnost Silvadec nabízí své dřevo-plastové profily v internetových obchodech, které se specializují přímo na WPC terasy a ploty, na těchto stránkách je větší mnoţství značek. Jediným odlišným článkem distribučního systému je bazénové centrum, které nabízí celé bazénové systémy, včetně okolí bazénů - wpc teras. 8.3.2 DŘEVOplus „Terasové systémy značky Dřevo-plus nabízí dvě varianty. V základní řadě jsou jak plné tak duté profily, které jsou ve dvou barvách- světlá(dub) a tmavá (bangkirai). Prkna jsou oboustranná. Systém Dřevoplus PROFI nabízí terasové desky v jednom barevném provedení, dále se od základního systému liší díky dvouvrstvému sloţení, jádro je s obsahem 60% dřevěné hmoty a 40% HDPE, celé je pak pokryté vrstvou odolného a tvrzeného 100% HDPE. Jedna strana desky je hladká s dekorem dřeva a druhá je pokryta


42

21 dráţkami. Plotová prkna jsou prováděna ve 2 stejných barevných odstínech jako terasy. Zakončení plotových prken je nabízeno ve třech variantách- rovné, šikmé, nebo oblé.“ (DŘEVOplus.cz, 2012)

Distributoři Dřevoplus 12% 25% Bazénová centra Stavebniny Podlahová centra Plotová centra 25%

38%

Zdroj: Vlastní zpracování 20.4.2014 (viz. Příloha I.) Graf 4. Přehled distribučních cest - Dřevoplus Dřevoplus vlastní internetové stránky, na nichţ nejde produkt zakoupit přímo, není zde uvedena ani cena za produkty. Slouţí spíše jako informační stránka, která odkazuje na seznam distributorů. Celkový počet distributorů této značky je 8. Většinu těchto distributorů tvoří stavební firmy, které mají své kamenné prodejny, některé mají dokonce celé sítě kamenných prodejen. Dalším distribučním kanálem je bazénové centrum. Mezi další distributory patří terasová a plotová centra, která nabízí více různých značek WPC profilů. 8.3.3 Grinwood „Hlavním distributorem WPC profilů čínské značky Grinwood pro Českou republiku je společnost MAX DEVELOPING s.r.o. se sídlem v Olomouci. Materiál je ekologicky nezávadný, skládá se ze 30% HDPE, 10% chemických aditiv a 60% dřevo-bambusových vláken. Terasová prkna značky Grinwood jsou nabízena ve dvou variantách a to dutá, nebo plná, s různou úpravou povrchu- hladká, dráţkovaná, nebo s jemným dráţkováním. Plotové dílce mohou být s dráţkováním, nebo hladké. Oba profily se vyrábí v několika barevných variacích.“ (Grinwood.com, 2013)


43

Prodejci Grinwood 20% 40% Stavebniny Terasová centra Bazénová centra 40%

Zdroj: Vlastní zpracování 20.4.2014 (viz. Příloha I.) Graf 5. Přehled distribučních cest - Grinwood Na svém vlastním webu uvádí společnost pouze informace, týkající se dřevo-plastových profilů, vyřizování objednávek a e-shop je na partnerských stránkách, pomocí nichţ lze plotové dílce i terasové desky objednat. Dalším distribučním článkem je společnost Jezírka Banat, s.r.o., která se zabývá výstavbou jezírek, a díky WPC terasám, i okolí jezírek. Produkty Grinwood můţe zákazník také objednat ve stavebním, nebo dlaţebním centru. Dodavatelé umoţňují zákazníkům pouze online nákup zboţí, aţ na stavebniny, které mají 1 vzorkovou prodejnu. 8.3.4 Fiberon „Autorizovaným dovozcem produktů Fiberon z USA pro Českou republiku je firma Pechar s.r.o. se sídlem v Praze. K výrobě WPC pouţívá firma směsi 50% HDPE a 50% dřevěné moučky z recyklovaného dřeva amerického javoru. Fiberon má několik produktových řad, všechny profily jsou plné a dle náročnosti poţadavků zákazníka se stupňují nároky na kvalitu materiálu a povrchové úpravy. Barevných odstínů nabízí společnost u teras šest, jinak je tomu u plotových dílců, které jsou vyráběny ze stejného materiálu jako terasové desky, ale barevnost je omezena na 3 odstíny. Na své produkty poskytuje firma 20-ti letou záruku proti zešednutí, dřevokaznému hmyzu, třískování, či štěpení povrchu.“ (Fiberon.cz, 2013)


44

Prodejci Fiberon 14%

Podlahová centra 57% 29%

Plotová centra Stavebniny

Zdroj: Vlastní zpracování 20.4.2014 (viz. Příloha I.) Graf 6. Přehled distribučních cest - Fiberon Z celkového počtu 8 distribučních článků jsou plotová centra na druhém místě, soustředí se pouze na prodej plotů a plotových dílců z různých materiálů přes internet, současně mají kamenné prodejny, nebo vzorkovny. Dalším distributorem je specializované WPC centrum, které nabízí jak plotové dílce, tak terasová prkna přes internet i v kamenné prodejně. 8.3.5 Gelend „Výhradním dovozcem WPC plotů, teras, ale i zábradlí a brán ruské značky Gelend pro Českou republiku je společnost Aluris, s.r.o. se sídlem v Bučovicích, okres Brno. Terasové desky této značky obsahují 70% dřevité směsi listnatých a jehličnatých stromů a 30% primárního PVC. Prkna jsou dráţkovaná na jedné straně a na druhé s dekorem dřeva ve dvou odstínech hnědé. Ve své nabídce má společnost i prkna Gelend Plus, která jsou bezespárová. Plotové desky jsou komorové.“ (Gelend.cz, 2013) Na svých webových stránkách uvádějí informace týkající se profilů, včetně ceny, mezičlánkem při prodeji jsou regionální obchodní partneři, na které společnost odkazuje v kontaktech uvedených v liště nabídek. Mezi těmito je společnost, která se věnuje dodávání okenních parapetů, plotů, nerezového zábradlí a wpc profilů značky Gelend. V celkovém počtu 4 distribučních partnerů jsou všichni stavební firmy, dodávající stavební materiál a zajišťující stavební sluţby. (viz. Příloha I.) 8.3.6 Nextwood „Výhradním dovozcem dřevo-plastových profilů značky Nextwood pro Českou republiku je firma DG Tip, spol. s r.o., se sídlem v Brně, Horních Heršpicích. Terasové desky


45

i plotová prkna obsahují minimálně 50% dřeva, 38% kvalitních HDPE polymerů a 12% ekologických aditiv. Podlahová prkna jsou dostupná ve čtyřech základních barvách. Mají oboustranné provedení. Z jedné strany prkna jsou na povrchu dráţky, z druhé strany je povrch v imitaci dřeva. Plotová prkna mají také 4 barevná provedení, povrch je po obou stranách hladký, nebo hladký na jedné straně a dráţkovaný na druhé podle poţadavků zákazníka.“ (Nextwood, 2014)

Distributoři Nextwood 12%

9% Plotová centra

12%

Podlahová centra Bazénová centra Truhlářství

16%

30%

Stavebniny Hobby centra 21%

Zdroj: Vlastní zpracování 20.4.2014 (viz. Příloha I.) Graf 7. Přehled distribučních cest - Nextwood Terasová prkna a plotové dílce této značky jsou dostupné z vlastního internetového serveru, kde je rovněţ seznam smluvních prodejců, který čítá 43 různých prodejců, jenţ jsou rozmístěni po celé České republice. S největší podílem prodejců jsou stavebniny, na druhém místě truhlářství. Distributoři této značky mají své zastoupení ve všech oblastech, které jsou v této práci dány jako odvětví pro rozdělení distributorů. 8.3.7 Twinson „Deceuninck, spol. s r.o. je dceřinnou společností belgického koncernu Deceuninck, který má pobočky ve více neţ 75 zemích. Jednou z nich je i Česká republika, kam se z Belgie dodávají WPC profily, a odkud probíhá distribuce do třech dalších zemí.“ (Inoutic.cz, 2014) „Společnost Deceunick vyrábí jak plotová, tak terasová prkna pod značkou Twinson a jejich sloţení je 50 % borovicového dřeva s certifikací PEFC a 50 % PVC. Produktová řada terasových prken této značky je rozdělena do třech skupin podle rozlišností, které kaţdá

z nich

vlastní.

Twinson

O-Terrace

je

základní

terasový

systém,


46

který společnost nabízí, má dutý profil, O-Terrase+ má rovněţ dutý profil, ale je vybaven zaklepávacím systémem „clip&slide", TwinsonMassive se vyrábí s plným profilem. Všechny tři řady jsou dostupné v 8 barevných odstínech. Systém oplocení TwinsonFencing vyuţívá terasových desek Twinson O-Terrace.“ (Inoutic.cz, 2014)

Distributoři Twinson 5% 4% 39%

Stavebniny Podlahová centra Truhlářství

52%

Designové studio

Zdroj: Vlastní zpracování 20.4.2014 (viz. Příloha I.) Graf 8. Přehled distribučních cest - Twinson Z 23 distributorů WPC teras i plotů značky Twinson v České republice jsou především stavební a podlahová centra, která se nachází po celém území. Dvě výjimky tvoří jedno designové studio a truhlářství. Téměř všichni distributoři mají své vzorkovny, nebo showroom. Coţ je obrovskou výhodou pro značku tuto značku.


9

47

ANALÝZA DISTRIBUČNÍCH CEST

Informace zjištěné v předchozích bodech jsou následně zpracovány do tabulek a rozděleny na souhrnnou tabulku, tabulku e-shopů a kamenných prodejen, kaţdá je detailněji popsána.

9.1 Souhrnná analýza- kamenné prodejny a e-shopy Výrobci WPC Stavebniny Bazénová c. Grena 5 1 Perwood 2 0 Woodplastic 0 5 Silvadec 2 1 DŘEVOplus 3 1 Grinwood 2 1 Fiberon 1 1 Gelend 4 0 Nextwood 13 7 Twinson 9 0 Součet 41 17 % 31,5 13,1

Podlahová c. Plotová c. 3 3 4 0 0 0 5 0 2 2 2 0 4 2 0 0 5 4 12 0 37 11 28,5 8,5

Hobby c. 5 1 0 0 0 0 0 0 5 0 11 8,5

Truhlářství 3 0 0 0 0 0 0 0 9 1 13 10

Zdroj: Vlastní zpracování 21.4.2014 Tab. 1. Souhrnná tabulka distributorů a distribučních cest Tabulka Tab. 1. porovnává počet distributorů jiţ rozdělených do skupin. V kaţdém řádku je zapsán počet jednotlivých distribučních cest v daném odvětví, které je uvedeno v záhlaví tabulky - v první řádku. Ke kaţdé značce je uveden počet distributorů – souhrnně, jak internetové obchody, tak kamenné prodejny. Díky souhrnnému součtu distributorů v kaţdém odvětví a procentuálnímu znázornění se ukazuje, ţe nejvíce se firmy obracejí na stavební a podlahová centra. Stavební centra jsou jistě dobrou volbou pro distribuci terasových desek a plotů. Díky svým schopnostem a moţnostem nainstalovat je. Podlahová centra zahrnují i specializovaná centra na WPC terasové a plotové výrobky.

9.2

Analýza internetových prodejců

Stejně jako v první tabulce znázorňuje Tab. 2. V kaţdém řádku počet distributorů v daném odvětví, ovšem mezi tyto distributory jsou zahrnuti ti, jenţ se zabývají prodejem pouze přes internetové obchody.Součtem těchto internetových obchodů v předposledním řádku je viditelné, ve kterém odvětví jsou nejčastěji pouţívány internetové obchody. Procentuální vyjádření je jen doplňkovou formou součtu pro lepší orientaci.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Výrobci WPC Grena Perwood Woodplastic Silvadec DŘEVOplus Grinwood Fiberon Gelend Nextwood Twinson Celkem %

Stavebniny 0 0 0 2 0 1 0 2 1 2 8 16,7

Bazénová c. 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 2,1

Podlahová c. Plotová c. 2 2 2 0 3 0 2 0 0 1 1 0 2 0 0 0 0 0 3 0 15 3 31,3 6,3

Hobby c. 2 0 0 0 0 0 0 0 3 0 5 10,4

48 Truhlářství 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2,1

Zdroj: Vlastní zpracování 21.4.2014 Tab. 2. Tabulka internetových obchodů Do e-shopů byly zařazeny všechny internetové obchody, které jsou bez moţnosti fyzického kontaktu s produktem. Jedná se pouze o distribuci přes internet a to bez jakéhokoliv osobního kontaktu prodejce a zákazníka. Internetové stránky s kamennými prodejnami, nebo vzorkovnami, díky kterým se zákazník dostane to kontaktu jak s materiálem, tak osobně s prodávajícím a je zde moţné uskutečnění objednávky na místě, jsou zařazeny do kamenných prodejen. V dnešní moderní době je rozšířený a oblíbený způsob distribuce pomocí internetu. Není podmínkou, ţe všechny internetové stránky, na kterých lze WPC produkty vyhledat nutně zprostředkovávají prodej. Některé stránky jsou pouze informačním serverem, kde jsou informace o produktu a značce. Ovšem ne vţdy je uvedena cena, to můţe potencionálního zákazníka přesvědčit o zvolení jiné cesty, která nabídne jasné podmínky prodeje, a to eshopu, na kterém jsou uvedeny ceny vţdy. Stránky s touto informační funkcí odkazují na regionální prodejce, které zákazník v případě zájmu kontaktuje. Některé stránky dokonce při distribuci přes kontaktní prodejce mají na stránkách jednoduchou mapu s rozdělením podle regionů a díky tomu si zákazník můţe sám vyhledat a kontaktovat nejbliţšího prodejce. Tito kontaktní prodejci většinou mají své internetové stránky, kde nabízejí své sluţby (truhlářství, stavební firmy), ale o spolupráci s výrobci, či dodavateli a své distribuční činnost týkající se WPC materiálů se na nich zákazník nedozví, jsou uvedeni pouze v seznamu distributorů na stránkách výrobců, či hlavních dodavatelů do České republiky. Jedinou spojitostí je uvedení v seznamu distributorů.


49

Další moţností je přesměrování zákazníka z informační stránky na jinou internetovou stránku, která má v liště nabídek e-shop, nebo přímo na na e-shop nabízející produkty dané firmy. Další moţností prodeje přes internet je dotázání se samotným potencionálním zákazníkem. V tomto případě je důleţitý kontaktní formulář, který je nejlépe umístěn přímo u vybraného produktu a vyzívá zákazníka k poptávce, kterého posléze kontaktuje pomocí e-mailu, nebo uvedeného telefonního čísla pracovník dané společnosti. Nejvíce eshopů, které nabízí dřevo-plastová terasová prkna a plotové dílce jsou podlahová a stavební centra. U podlahových center, které jsou dostupné pouze přes internet je vhodné poukázat na velkou konkurenci těchto obchodů, zákazník si můţe vybrat firmu u které je moţnost fyzického kontaktu s produktem, kde si jej prohlédne, vybere, ale na internetu si poté zjistí nejniţší cenu, nejlepší podmínky pro koupi a provede objednávku u jiné společnosti, neţ ve které se byl na produkt podívat. To znamená, ţe mnoţství kamenných prodejen a vzorkoven dává moţnost právě i e-shopům bez moţnosti osobního kontaktu s prodávajícím. Internetová terasová centra nabízí mnoho různých značek, to dává příleţitost k vyuţití vzhledu prezentace produktu, jelikoţ ve větším mnoţství velmi podobných produktů, s podobnou cenou, podmínkami a zárukou, se zákazník můţe špatně orientovat a vybírá podle designu. Z tabulky je jasné, ţe stavební centra nabízející WPC profily pouze přes internet obsadily první místo, tato distribuční cesta je u dodavatelů zahraničních terasových a plotových systémů právem na prvním místě internetových obchodů.

9.3 Analýza kamenných prodejen Výrobci WPC Grena Perwood Woodplastic Silvadec DŘEVOplus Grinwood Fiberon Gelend Nextwood Twinson Součet %

Stavebniny 5 2 0 0 2 1 1 1 8 7 27 39,7

Bazénová c. Podlahová c. Plotová c. 1 1 1 0 2 0 0 2 0 1 3 0 0 2 1 1 1 0 1 2 2 0 0 0 2 0 0 0 9 0 6 22 4 8,8 32,4 5,9

Zdroj: Vlastní zpracování 21.4.2014 Tab. 3. Tabulka kamenných prodejen

Hobby c. 2 1 0 0 0 0 0 0 1 0 4 5,9

Truhlářství 4 0 0 0 0 0 0 0 0 1 5 7,4


50

Tab. 3. znázorňuje v kaţdém řádku počet distributorů v odvětví napsaném nad číselnými údaji. Tato tabulka znázorňuje pouze údaje o odvětvích, ve kterých je moţno zakoupit terasy a plotová prkna přímým prodejem. Součtem prodejen v odvětvích dochází k vyjádření, kolik kamenných prodejen je v jakém odvětví. Z čehoţ vyplývá, ţe s počtem 27 prodejen se umístily stavebniny a na druhém místě s počtem 22 prodejen jsou podlahová centra. Do kamenných prodejen jsou zařazeny i vzorkové prodejny, showroomy (výstavní prostory slouţící k prezentaci výrobků, kde samozřejmostí je vyškolený personál a moţnost fyzického kontaktu s produktem), jelikoţ je zde moţnost přímého kontaktu s materiálem a na těchto místech lze sjednat objednávku zboţí. Vzorkové prodejny jsou jednou z moţností jak přiblíţit potenciálnímu zákazníkovi produkt přímo, ovšem showroom umoţňuje vidět tento produkt jiţ namontovaný a zakomponovaný. Zákazník těchto moţností přímého kontaktu vyuţívá, jelikoţ obrázek na internetu můţe být zkreslující a proto se raději přesvědčí na vlastní oči. Další výhodou jsou prodejci přímo v místě prodeje – zaměstnanci. Můţou mít velký vliv na zákazníka, důleţité je aby byli velmi dobře proškoleni a informováni o daném produktu, ale i o celkovém procesu montáţe. Díky neprofesionalitě některých zaměstnanců/prodejců můţe být přímý prodej v tomto případě i o nevýhodu.


51

10 DOPORUČENÍ Klíčovou informací pro společnost Fatra a.s., která vyplývá z předešlých analýz je jasné umístění dřevo-plastových terasových a plotových profilů ve stavebních, podlahových a bazénových centrech. Společnost Fatra, a.s. má několik moţností jak distribuovat zboţí ke konečnému zákazníkovi. První z nich je prodej produktů velkoobchodníkům, kteří se jiţ o přesunutí v distribučním kanále postarají a budou jej směřovat k dalším mezičlánkům maloobchodníkům. Druhou variantou je prodej maloobchodníkům, kteří zprostředkují prodej přímo pro konečného uţivatele. Třetí varianta spočívá v online prodeji zboţí přes internet, kde je důleţitou poloţkou zajištění přepravy zboţí přímo k zákazníkovi. Společnost Fatra má jiţ navázáno mnoho kontaktů z prodeje svého zboţí, různí maloobchodníci a velkoobchodníci. Společnost by měla vyuţít jak svého jména na trhu, tak především všech kontaktů na své odběratele, kteří by se podle vytvořených tabulek dali zařadit do některé ze skupin – především stavební, podlahová, bazénová centra. Firma má jiţ zavedené stránky, kde nabízí veškerý svůj sortiment, tato distribuční cesta je pro zákazníky lehce dostupná a v dnešní době tvoří základní kámen prodejních cest. Stavební centra jsou vhodná pro umístění WPC plotových i terasových dílců a to jednoznačně vyplývá ze všech tabulek, kde se stavební centra umístila na 1. místě. Stavebních firem je nespočet a obrací se na ně zákazníci při stavbě, rekonstrukci, či zvelebování domu a jeho okolí. Především jsou důvěryhodným zdrojem informací pro zákazníka o novinkách ve stavebnictví , nových materiálech a vhodnosti pouţití.Ve stavebních centrech má společnost také své odběratele, proto se znovu doporučuje obrátit se na stávající odběratelské – prodejní firmy. Další moţností, kde by firma mohla získat velké mnoţství odběratelů je kooperace se stávajícími distributory podlahovin Fatra. Tato moţnost se přímo nabízí, jelikoţ podlahová centra se v analýzách umisťovaly na druhém místě hned za stavebními centry. V tomto ohledu je výhodou jiţ zřízený internetový showroom, který by byl obohacen o další, tentokrát exteriérovou poloţku. Propojení bazénových systémů a okolních WPC teras se umístilo na třetím místě v souhrnné analýze distribučních mezičlánků, autorka v tomto ale vidí velkou příleţitost. Z dostupných informací je propojení bazénů a jeho okolí naprosto realizovatelnou


52

moţností propagace a dalším místem, kam plotová a především terasová prkna umístit. Bazénová centra jsou moţností, jak spojit 1 hlavní produkt (bazén) a okolí (terasy a ploty) v jeden celek. Jak jiţ bylo v práci zmíněno Fatra, a.s. vyrábí hydroizolační fólie, které odběratelé pouţívají při budování jezírek a vodních ploch. Zde by se kontakty s odběrateli těchto fólií měly vyuţít a společnost by se měla pokusit navrhnout spolupráci i v ohledu na okolí jezírek – WPC teras a plotů, jako doplňujícího designového a funkčního prostředí. Plotová centra nejsou příliš rozšířená, ploty se nabízí spíše společně s terasovými deskami, a to ve stavebních a hobby centrech. Na které by se společnost měla při hledání vhodných distribučních článků zaměřit. Důleţitými faktory je, ţe WPC terasové a plotové desky nejsou zboţím denní potřeby, to znamená, ţe pokud zákazník uvaţuje o pořízení, je ochoten výběru věnovat delší čas, vynaloţí úsilí při hledání nejvhodnější varianty. Proto je důleţitá prezentace tohoto zboţí, vytvoření celistvé, informační strategie, která zákazníka zaujme a bude se chtít tímto zboţím dále zabývat. Příleţitostí mohou být i veletrhy, kde se zboţí prezentuje přímo a zákazník zde můţe získat veškeré informace o produktu. Záleţí na aspektech, jako jsou letáky, vzorníky, a v neposlední řadě způsob jakým je výrobek prezentován zaměstnancem, který se do přímého kontaktu s potenciálním zákazníkem dostane, ten můţe ovlivnit proces od počátečního zájmu aţ k samotnému prodeji. Další nesporná výhoda nastává, pokud konečnému zákazníkovi firma nabídne lepší servis neţ konkurence, jedná se například o dobu dodání zboţí, instalaci terasových a plotových dílců, splátkové programy. S ohledem na velké mnoţství zahraničních výrobců by bylo vhodné, aby společnost vyzdvyhla české jméno firmy, v České republice totiţ stále mnoho zákazníků věří spíše tradičním českým firmám, neţ zahraničním výrobcům. Jak jiţ bylo zmíněno v práci, zákazník rád vyuţívá moţnosti internetu, k hledání informací o terasách a plotech, ale před nákupem volí raději fyzický kontakt s materiálem – návštěva prodejny, vzorkovny, jenţ nabízí dané zboţí. Vede jej k tomu obava, ţe obrázek u zboţí na internetu nemusí být vţdy úplně stejný jako reálný produkt. Proto by bylo vhodné hledat spíše takové odběratele, kteří nabízejí právě moţnost osobního kontaktu v kamenných prodejnách, nebo vzorkovnách. Na trhu WPC teras i plotů dochází stále k vylepšování, především v oblastech designubarevnost, dekor dřeva, úprava povrchu, nebo v oblasti spár mezi terasovými prkny-


53

bezespárová, spárová. Tímto by se společnost před zahájením výroby měla zajímat velmi podrobně - sledovat trendy.


54

ZÁVĚR Problematika distribučních cest je jeden ze zásadních aspektů, které musí výrobní firma řešit. Umístění produktů můţe ovlivnit ţivotní cyklus výrobku jak negativně, tak pozitivně. Proto existují analýzy a postupy, jak zjistit kam daný produkt umístit aby byly distribuční cesty co nejefektivnější. Výrobce má na výběr z několika moţností, jako je přímá cesta prodeje konečnému uţivateli, dále můţe vyuţít jednoúrovňové, nebo více úrovňových cest. Jakékoliv rozhodnutí je těţko měnitelné, firmy uzavírají smlouvu na dlouhou dobu, proto je velmi důleţité věnovat pozornost analýze, která pomůţe určit kam výrobek umístit a komu svěřit právo dále s produktem nakládat tak, aby se dostal ke konečnému uţivateli. Při výběru distribučních cest a mezičlánků by se měly brát v potaz následující body, které ke zjištění správně zvolených distribučních kanálů výrobce potřebuje znát – analýza sluţeb vyţadovaných zákazníky, definování systému a jeho omezení, identifikaci hlavních alternativ a hodnocení těchto alternativ. Jelikoţ společnost Fatra a.s. v současné době produkt, pro který tato práce navrhuje distribuční cesty, nevyrábí a mnoho důleţitých aspektů není v současnosti jasně stanoveno, zaměřila se tato práce na ty části, které jsou v současné době známy. Díky analýze, kterou práce obsahuje, bylo zjištěno, kde se produkty - dřevo-plastové terasové desky a ploty – pohybují na českém trhu. Nejvíce distribučních článků tvoří stavební a plotová centra. Mimo to se objevují i v bazénových, hobby a plotových centrech, popřípadě v truhlářstvích. Jelikoţ je společnost Fatra dlouholetým výrobcem podlahových krytin a staveních materiálů, nabízí se umístit dřevo-plastové plotové s terasové desky ke stávajícím distributorům jiných produktů této společnosti, tzn. vyuţít svých kontaktů a dlouhodobých obchodních vztahů se stavebními a podlahářskými společnostmi. Další variantou, která je uvedena v doporučení pro společnost je vyuţít moţné spojitosti hydroizolačních fólií, které jsou pouţitelné mimo jiné i jako izolační materiál do jezírek a jiných vodních ploch - oslovení odběratelů/distributorů těchto fólií a nabídnutí rozšíření spolupráce o WPC terasové a plotové desky jako doplňkový produkt, který řeší okolí jezírek. Doporučení se týká i umístění produktu na stávajících, vlastních webových stránkách společnosti, na kterých jsou dostupné všechny produkty, které společnost vyrábí.


55

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1.

BOUČKOVÁ, Jana, 2003. Marketing. Praha: C. H. Beck, xvii, 432 s. ISBN 80-7179577-1.

2.

Fatra, a.s., 2013 – interní materiály společnosti Fatra

3.

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, 2008. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8.

4.

KINCL, Jan, 2004. Marketing podle trhů. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 172 s. ISBN 80-868-5102-8.

5.

KOTLER, Philip, 2007a. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5.

6.

KOTLER, Philip, 2004. Marketing. Praha: Grada, 855 s. ISBN 978-80-247-0513-2.

7.

KOTLER, Philip, 2007b. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.

8.

MOUDRÝ, Marek, 2008. Marketing: základy marketingu. Vyd. 1. Kralice na Hané: ComputerMedia, 3 sv. ISBN 978-80-7402-002-5.

9.

SITTA, Jiří, 2005. Marketing. Dostupné z WWW: http://lisak.webzdarma.cz/downloads//marketing_10.pdf

10. STUCHLÍK, Jan, 2003. Základy marketingu. 1. vyd. Zlín : VOŠE, 81 s.. 11. ŠUMBEROVÁ, Pavla, 2000. Základy marketingu. 2. upr. vyd. Zlín: VUT v Brně, 101 s. ISBN 80-214-1657-2. 12. SVĚTLÍK, Jaroslav, 2005. Marketing - cesta k trhu. Plzeň: Aleš Čeněk, 340 s. ISBN 80-868-9848-2. 13. ZAMAZALOVÁ, Marcela, 2010. Marketing. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, xxiv, 499 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-115-4. 14. České

Terasy

Woodplastic,

2014,

[online].[cit.

2014-04-29].

Dostupné

z WWW: http://www.woodplastic.cz 15. DŘEVOplus, 2012, Unikátní kompozit dřevěné hmoty a PE. [online]. [cit. 2014-0430]. Dostupné z WWW: http://drevo-plus.cz/ 16. Fatra, a.s., 2014,

Fatra -výroba a zpracování plastů [online].[cit. 2014-05-07].

Dostupné z WWW: http://www.fatra.cz/ 17. Grena.cz, 2014, [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z WWW: http://www.grena.cz 18. Grinwood.com,

2013,

GRINWOOD.cz

z WWW: http://www.grinwood.cz

[online].[cit.

2014-04-29].

Dostupné


56

19. Kompozitní terasy. 2012. Kompozitní terasy [online].[cit. 2014-04-30]. Dostupné z WWW: http://www.kompozitniterasa.cz 20. MOJETERASA.CZ. 2011. Terasy na celý život [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z WWW: http://www.mojeterasa.cz/ 21. Nextwood, 2014. WPC terasy, ploty [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.nextwood.cz/ 22. PECHAR S.R.O.2013. Fiberon WPC terasy [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z WWW: http://www.fiberon.cz 23. Ploty, zábradlí a brány od Gelend.cz, 2013. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z WWW: http://www.gelend.cz 24. SILVADEC, 2014, Silvadec Česká republika [online].[cit. 2014-04-29]. Dostupné z WWW: http://www.silvadec.com/cz-cz/Home 25. TERRAINECO, s.r.o., 2013. WPC desky na terasy [online].[cit. 2014-04-29]. Dostupné z WWW: http://www.perwood.cz 26. Terasy Twinson, ploty Twinson, 2014, INOUTIC. Plastové profily pro plastová okna

a

dveře,

terasy

Twinson

[online].[cit.

2014-04-30].

z WWW: http://www.inoutic.cz/cz/terasy-a-ploty/terasy-a-ploty.html

Dostupné


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK WPC

„Wood-plastic composite“= dřevo-plastový materiál

PVC

Polyvinylchlorid

PE

Polyethylen

PVC-P

Měkčený polyvinylchlorid

PET

Polyethylentereftalát

EVA

Ethylene vinyl acetate

HDPE

Vysokohustotní polyethylen

MDF

Středně zhuštěné dřevovláknité desky

PEFC

Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů

ČSN

Chráněné označení českých technických norem

ISO

Mezinárodní organizace zabývající se tvorbou norem

57


58

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Souhrnná tabulka distributorů a distribučních cest .................................................. 47 Tab. 2. Tabulka internetových obchodů .............................................................................. 48 Tab. 3. Tabulka kamenných prodejen .................................................................................. 49


59

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Počet transakcí při vyuţití obchodního mezičlánku ................................................ 11 Obr. 2. Přímá distribuční cesta............................................................................................. 12 Obr. 3. Nepřímá distribuční cesta ........................................................................................ 12 Obr. 4. Obchodní metody pouţívané při prodeji spotřebního a průmyslového zboţí. ........ 15 Obr. 5. Hybridní (vícecestný) distribuční systém ................................................................ 18 Obr. 6. Jednotlivé kroky distribučního plánování................................................................ 19 Obr. 7. Logo společnosti Fatra - 2 varianty ......................................................................... 28 Obr. 8. Různé zakončení plotových dílců ............................................................................ 34 Obr. 9. Profil TerranovaExotics - Fiberon ........................................................................... 35 Obr. 10. Grenadeck - duté profily ........................................................................................ 35


60

SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Přehled distribučních cest - Grena, a.s. ................................................................... 38 Graf 2. Přehled distribučních cest - Perwood, a.s. ............................................................... 40 Graf 3. Přehled distribučních cest - Silvadec, a.s. ............................................................... 41 Graf 4. Přehled distribučních cest - Dřevoplus .................................................................... 42 Graf 5. Přehled distribučních cest - Grinwood .................................................................... 43 Graf 6. Přehled distribučních cest - Fiberon ........................................................................ 44 Graf 7. Přehled distribučních cest - Nextwood .................................................................... 45 Graf 8. Přehled distribučních cest - Twinson ...................................................................... 46


SEZNAM PŘÍLOH PI

Seznam distributorů uvedených společností (údaje v tabulkách a grafech)

61

PŘÍLOHA P I: SEZNAM DISTRIBUTORŮ UVEDENÝCH SPOLEČNOSTÍ (ÚDAJE V TABULKÁCH A GRAFECH) 1. Grena, a.s. Plotová centra, bránywww.abploty.cz - Českobrodská 28, Praha 9 www.a-zbrany.cz - A-Z brány Chvátal Marek, Šestajovice www.cemamoravia.info – Cema Moravia, spol. s r.o., Zlín Podlahová centra www.podlahy-blaha.cz - Tomáš Bláha, Kolín III www.dverepodlahy.cz - Radek Ouředník Centrum dveří a podlah, Strakonice www.evans.cz - EVANS spol.s r.o., Baška Truhlářství- dřevoprodej www.apokork.cz - Apokork studio Beroun, Beroun- Králův Dvůr www.montaze-nabytku.eu - Martin Vlček - Truhlářství, montáţní práce, www.palubky-koten.net - Zdeněk Koten ml., Jihlava www.europalivo.cz - Europalivo, s.r.o., Říčany u Prahy www.palubky-plotovky-domky.cz - ARTISAN DŘEVOPRODEJ S.R.O., Frýdek-Místek Hobbywww.zahrada.astranet.cz- JM4 Trade s.r.o., Zábřeh www.asko-as.cz - ASKO a.s., Praha 10 www.hobbycentrum-krejci.cz - HobbycentrumMilan Krejčí, Měřín www.palubky-plotovky-domky.cz - ARTISAN DŘEVOPRODEJ S.R.O., Frýdek-Místek Stavebninywww.stavbahrou.cz - Kamil Moša - stavbahrou.cz, Kobeřice www.bydlenisnu.cz - ECOMAT s.r.o., Třebíč www.plastpo.cz - PLASTPO s.r.o., Tábor

www.deokork.cz - DEOKORK s.r.o., Uherské Hradiště www.drevoobchoddolezal.cz - Dřevoobchod Doleţal, s.r.o., Mladá Boleslav Bazénová centra www.s-bazeny.cz – Bazény Švejnoha, Mirošov 2. Perwood Stavebniny, stavební firmywww.inexrekonstrukce.cz - Kryštof Kiedroň, Ropice www.translignumbm.cz - Translignum BM, s.r.o., Návsí Podlahové centrum www.e-terasy.cz - Tesařství Rudolf Ceplecha, Holýšov www.podlahyzmoravy.cz - Moravia Floor s.r.o., Staré Město u Uherského Hradiště www.infloor-podlahy.cz – Infloor podlahářství, Praha 5 www.hq-terasy.cz - Vladimír Dvořáček, Hradištko 276 Hobby centrumwww.mountfield.cz - Mountfield, a.s., Strančice-Všechromy 3. Nextwood Stavebniny: stavebniny Germa, s.r.o. - Praţská 617, Slaný www.rpmstav.cz - RPM STAV- Roman Mahďák, Fryšták, Horní Ves, Zlín www.held-staviva.cz - Held Staviva, Praha 10 www.pyramida.tym.cz - STAVEBNINY PYRAMIDA s.r.o., Praha 9 www.stavebninyhrou.cz - Stavebniny hrou, Opava Jan Flieger ATIKA stavebniny- Nové Hrady www.stavbahrou.cz - Kamil Moša- STAVBAHROU- Kobeřice www.ferdasgroup.cz - FERDA´S Group, s.r.o., Domaţlice www.mikl-bartosik.cz - MIKL - BARTOŠÍK s.r.o., Ţelechovice nad Dřevnicí

www.olegdohnal.webnode.cz - OD - Oleg Dohnal sdruţ. stav. spol. f.o., Karviná www.stavebniny-besta.cz - BESTA – Berný s.r.o., Jičín www.aleszavrel.cz - ALEŠ ZAVŘEL s.r.o., Vysoké Mýto www.dbest.cz - DBEST, s.r.o., Brno Truhlářství : www.mholas.wz.cz - Truhlářství Holas, Frenštát pod Radhoštěm www.podlahy-pokr.cz - Pokr. S.r.o., Lanškroun www.strechy-kralik.cz - Marcel Králík, Hranice-Drahotuše www.truhlarstvi-trakt.cz - Truhlářství Trakt s.r.o., Opatovice nad Labem www.truhlar-kocandrle.cz - Petr Kočandrle, Starý Plzenec www.truhlari-trutnov.cz - Truhlářství Broţ-Popovič, Trutnov www.truhlarstvi-samek.cz - SAMEK TRUHLÁŘSTVÍ - INTERIÉRY s.r.o., Dobruška www.truhlarstvi.trutnovsko.com - Roman Honzák, Truhlářství Cradis, Trutnov www.firamont.cz - FIRAmont, Trutnov Bazénová centra: www.srservis.cz - S&R servis s.r.o., Olomouc www.plastyotahal.cz - AMM Otáhal, Kobylí na Moravě www.bazeny-waltr.cz - Bazény Waltr, Kladno www.koeko.cz - KOEKO, Hořovice www.kingspas.cz - Petr Matějka - KINGSPAS, Pelhřimov www.mop-plasty.cz - Luboš Ondráček - MOP plasty, Hodonín www.swimbazeny.cz - LEKRA terasy, Líně Podlahová centra: www.persan.cz - Peršan- terasy, podlahy, Prostějov www.dumparket.cz - Dům parket Klíma s.r.o., Ostrava www.palubky-podlahovky.cz - FORTEX - CZ, s.r.o., Pardubice, Přelouč

www.podlahybrouk.cz - BROUK centrum s.r.o., Šumperk www.sumiservis.cz - SUMI SERVIS s.r.o., Mladá Boleslav, Liberec Plotová centra: www.ploty.rozboud.cz - Petr Rozboud,Třeboň www.pletiva-ploty.cz - Jiří Novák – Komplet, Týniště nad Orlicí www.ploty-saka.cz - Ploty SAKA, Havířov www.ploty-levne.eu - JIREČEK - Plotové centrum, Ústí nad Labem Hobby: www.gardenmat.cz -Gardenmat, Těšetice www.abnd.cz - A.B.N. Design, s.r.o., Modřice www.kp-terasy.cz - Ing. Pavel Krobot - KP INTERIERY, Opava www.persika.cz - Ing. Jaroslav Míček - Persika, Roţnov pod Radhoštěm www.zahradadarios.cz - Libor Pospíchal, Jihlava 4. DŘEVOplus - http://drevo-plus.cz/ Bazénové centrum www.albixon.cz- bazénové centrum, Praha, celá ČR Podlahové centrum www.levnaterasa.cz,www.vseproploty.cz - České Ploty s.r.o., Praha www.podlahy-turek.cz - Podlahové centrum Lanškroun Plotové centrum www.plotovestudio.cz - PLOTOVÉ STUDIO PP, Praha www.p-mont.cz - P-mont, Bojkovice Stavebniny www.dektrade.cz -Dektrade, a.s., Praha 10 www.prony.cz -Prony s.r.o., Sokolov www.drevostavmont.cz - Hustopeče u Brna

5. Silvadec Stavebniny: www.termokeko.cz -TERMOK EKO s.r.o., Brno www.n-construction.cz - N-construction s.r.o. , Brno Bazénová centra: www.s-bazeny.cz-BAZÉNY ŠVEJNOHA, MIROŠOV Terasová, podlahová centra www.gardengroup.cz/ -GARDEN GROUP, Tábor www.profi-terasy.czPROFI TERASY , Praha www.terasyplzen.cz- Marin Jeţek – WPC terasy , Třemošná www.terasy-wpc.cz- Centrum teras, Praha www.mojeterasa.cz WPC - WOODPLASTIC a.s., Praha 6. Grinwood www.grinwood.cz, www.centrumteras.cz - MAX DEVELOPING, s.r.o.,Olomouc, Stavebniny: www.zizka-stavebniny.cz - Ţiţka stavebniny, Olomouc www.mosagres.cz - MOSAGRES s.r.o, Bohuslavice Terasové centrum www.wpccentrum.cz - David Šlambor, Heřmanice www.centrumteras.cz - Max Developing, s.r.o., Olomouc Bazénové centrum www.jezirkabanat.cz/ -JEZÍRKA BANAT, s.r.o, Olomouc 7. Gelend www.gelend.cz,www.sloupky-ploty.cz- ALURIS s.r.o, Bučovice Stavebniny www.studioamos.cz –Amoshome studio, s.r.o., Praha 4

www.stavebni-prvky.cz, www.altotec.cz - ALTOtec s.r.o., Brno www.efios.cz - Efios spol. s r.o., Valašské Meziříčí www.prony.cz -Prony, s.r.o., Sokolov 8. Woodplastic www.woodplastic.cz - WOODPLASTIC, a.s., Týnec nad Sázavou Podlahová centra www.wpcterasy.cz - Stará Boleslav, Aneta Markovičová www.terasy-ploty.cz -MV Komplet s.r.o., Otnice www.kvalitni-terasa.cz - Kvalitní terasa s.r.o, Ostrava www.mojeterasa.cz WPC - WOODPLASTIC a.s., Týnec nad Sázavou www.terasyexpert.cz - Terasy Expert s.r.o., Votice 9. Fiberon www.pechar.cz - Pechar, s.r.o., Praha 9 Terasová centra: www.levnyplot.cz, www.levnaterasa.cz- České Ploty s.r.o., Praha 10 www.zahradniterasy.cz - Ing. Ladislav Dvořák, Pardubice www.wpccentrum.cz - David Šlambor - WPC centrum, Jablonné v Podještědí Plotová centra: www.plotovestudio.cz - Plotové studio PP, Praha 10 www.ploty-pardubice.cz- Ploty Pardubice, s.r.o., Pardubice Stavebniny www.drevoset.cz -Dřevoset, s.r.o., Mladá Boleslav Bazénové centrum: www.swimbazeny.cz - LEKRA terasy, Líně 10. Twinson Stavební centra

www.prostavbu.cz - PROSTAVBU s.r.o., Brno www.rsp.cz- R.S.P., s.r.o., Týn nad Vltavou www.stavebni-prvky.cz - ALTOtec s.r.o., Brno www.dk1.cz - Ing. Daniel Kozel - DK1, Kravaře www.lnservis.cz – LN servis, s.r.o., Louny www.hokr.cz - HOKR, spol. s r. o., Pardubice www.dddomy.cz - DD Domy, spol. s r.o., Kolín www.au-mex.cz- Au-Mex s.r.o., Praha www.woodcote.cz - WOODCOTE CZ, a.s., Praha Podlahová centra www.parketywolfel.cz- PARKETY WÖLFEL s.r.o. České Budějovice www.floor.cz- AVIKO, spol. s r.o., Praha www.denkmann.cz - Denkmann s. r. o., Brno www.brastav.cz - Brastav-terasy, s.r.o., Pohořelice www.realstep.cz- Realstep – sdruţení, Karlovy Vary www.studioaxa.cz- Studio AXA s.r.o., Liberec – showroom www.triton-podlahy.cz - TRITON HB spol. s r.o., Havlíčkův Brod www.deokork.cz- DEOKORK s.r.o. , Uherské Hradiště www.empiri.cz - EMPIRI Wood Design, s.r.o., Praha www.podlaharstvi-tvrdik.cz- Podlahy - dveře Tomáš Tvrdík, Kutná Hora www.md-podlahy.cz - Podlahářství M&D s.r.o., Plzeň www.napodlahu.eu – Petr Čech, Kroměříţ Truhlářství www.azdrevointerier.cz - AZ Dřevo interiér s.r.o., Velký Týnec designová c. www.mery-interiery.cz - Mery interiéry s.r.o., Černošice - showroom

Analýza distribuce WPC na českém trhu

Recommend Documents