Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Analýza depozitních produktů na bankovním trhu ČR Diplomová práce
Autor:
Bc. Jitka Vonášková Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Vanda Hadrabová
Duben, 2012
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Teplicích dne 15. dubna 2012
Jitka Vonášková
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé závěrečné práce, Ing. Vandě Hadrabové, za její vstřícný přístup, uţitečné rady, připomínky a názory, které mi poskytovala po celou dobu psaní diplomové práce a tím pomohla k jejímu zpracování.
Jitka Vonášková
Anotace Cílem mé diplomové práce je představení jednotlivých druhů depozitních produktů včetně investičních, jako vhodné alternativy a popis jejich parametrů, výhod a nevýhod. Teoretická část práce, kterou tvoří 3 kapitoly, prezentuje současný stav bankovního sektoru v České republice, vývoj v oblasti komerčního a investičního bankovnictví a charakterizuje jednotlivé druhy depozitních produktů. Praktická část je rozdělena do dvou částí. První z nich se zabývá poplatkovou politikou jednotlivých produktů a druhá část je věnována analýze a následně komparaci vybraných depozitních a investičních produktů, a to mezi třemi zvolenými bankami. Závěrečný bod praktické části uvádí syntézu získaných údajů a doporučení.
Klíčová slova: depozitní produkt, investice, běţný účet, spořící účet, termínovaný účet, podílový fond
Annotation The aim of my thesis is to introduce different types of deposit products, including investment, as suitable alternatives and a description of their parameters, advantages and disadvantages. The theoretical part, which consists of three chapters, presents the current state of the banking sector in the Czech Republic, development of commercial and investment banking, and describe the various types of deposit products. The practical part is divided into two parts. The first one deals with the fee policy of each product and the second part is devoted to analysis and subsequent comparison of selected deposit and investment products, and among the three selected banks. The final section provides a practical synthesis of data and recommendations.
Keywords: deposit product, investment, current account, savings account, term account, mutual fund
Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... 7 1 Bankovní a finanční sektor v ČR ............................................................................... 9 1.1 Finanční systém ..................................................................................................... 9 1.1.1 Finanční instituce........................................................................................... 10 1.1.2 Finanční trhy .................................................................................................. 12 1.1.3 Finanční dokumenty ...................................................................................... 14 1.2 Bankovní sektor v ČR ......................................................................................... 15 1.2.1 Stabilita českého bankovního sektoru ........................................................... 16 1.3 Pojetí a vymezení banky ...................................................................................... 17 2 Vývoj v oblasti vkladů a investic .............................................................................. 19 2.1 Komerční a investiční bankovnictví .................................................................... 20 2.2 Skupiny činností investičního bankovnictví ........................................................ 22 2.2.1 Investice do cenných papírů a obchodování s cennými papíry ..................... 22 2.2.2 Emise cenných papírů a jejich umístění na trhu ............................................ 23 2.2.3 Kapitálová restrukturalizace firem ................................................................ 23 2.2.4 Sekuritizace a finanční inţenýrství ................................................................ 23 2.3 Skupiny činností komerčního bankovnictví ........................................................ 24 2.3.1 Aktivní obchody ............................................................................................ 24 2.3.2 Pasivní obchody............................................................................................. 24 2.3.3 Obchody mimo bilanci .................................................................................. 24 3 Charakteristika vybraných depozitních produktů................................................. 25 3.1 Depozita, synonymum zodpovědného přístupu k financím ................................ 25 3.1.1 Daňové a pojišťovací aspekty depozitních produktů .................................... 25 3.1.2 Pojištění vkladů ............................................................................................. 26 3.1.3 Ochrana spotřebitele ...................................................................................... 27 3.2 Úrokové sazby z depozit...................................................................................... 27 3.3 Vybrané druhy depozit ........................................................................................ 29 3.3.1 Běţný účet ..................................................................................................... 29 3.3.2 Spořící a termínované účty ............................................................................ 30 3.3.3 Stavební spoření ............................................................................................ 32 3.3.4 Penzijní připojištění ....................................................................................... 35 3.4 Investice jako alternativa depozitních produktů .................................................. 37 3.4.1 Obchodování na peněţním trhu ..................................................................... 38 3.4.2 Obchodování na kapitálovém trhu................................................................. 39 3.4.3 Jednorázové a pravidelné investování ........................................................... 39 3.4.4 Otevřené podílové fondy ............................................................................... 40 3.4.5 Investiční ţivotní pojištění ............................................................................ 44 3.4.6 Optimální rozloţení rizika ............................................................................. 44 4 Náklady na depozita .................................................................................................. 46 4.1 Běţné účty ........................................................................................................... 46 4.2 Termínované účty ................................................................................................ 49 4.3 Stavební spoření .................................................................................................. 50 4.4 Penzijní připojištění ............................................................................................. 50 4.5 Podílové fondy..................................................................................................... 51 5 Analýza depozitních produktů obchodních/komerčních bank ............................ 52 5.1 Běţný účet v Kč................................................................................................... 53 5.1.1 Komerční banka, a.s. ..................................................................................... 54 5.1.2 ČSOB, a.s. ..................................................................................................... 55 5.1.3 Raiffeisenbank a.s.......................................................................................... 56 5
5.1.4 Srovnání běţných účtů z hlediska poměru ceny a nabízených sluţeb .......... 57 5.1.5 Srovnání studentských kont z hlediska poměru ceny a nabízených sluţeb... 58 5.1.6 Srovnání dětských kont z hlediska poměru ceny a nabízených sluţeb ......... 58 5.2 Spořící konto v Kč ............................................................................................... 59 5.2.1 Komerční banka, a.s., - „Spořící konto Bonus“ ............................................ 59 5.2.2 ČSOB, a.s., - „ČSOB Spořící účet s prémií“ ................................................ 59 5.2.3 Raiffeisenbank a.s., - „eKonto Plus“ ............................................................. 60 5.2.4 Srovnání spořících účtů z hlediska úrokových výnosů ................................ 60 5.3 Termínovaný účet v Kč ....................................................................................... 61 5.3.1 Komerční banka, a.s. – „Perfektní spoření“ .................................................. 62 5.3.2 ČSOB, a.s. – „Termínovaný vklad Plus“....................................................... 62 5.3.3 Raiffeisenbank a.s. – „eKonto Garant“ ......................................................... 62 5.3.4 Srovnání termínovaných účtů z hlediska úrokových výnosů ........................ 63 5.4 Jednorázová investice do podílového fondu ........................................................ 64 5.4.1 Komerční banka, a.s. - „KB Dluhopisový“ ................................................... 64 5.4.2 ČSOB, a.s. – „ČSOB Bond mix“ .................................................................. 64 5.4.3 Raiffeisenbank – „Český dluhopisový fond“ ................................................ 64 5.4.4 Srovnání jednorázové investice z hlediska výkonnosti fondu ....................... 65 5.5 Shrnutí získaných výsledků ................................................................................. 65 Závěr ................................................................................................................................... 67 Seznam použité literatury ................................................................................................. 69 Seznam obrázků................................................................................................................. 73 Seznam grafů ..................................................................................................................... 73 Seznam tabulek .................................................................................................................. 73
6
Úvod Otázka uloţení a zhodnocení finančních prostředků je blízká všem, kteří se ke svým úsporám chovají zodpovědně a kteří mají zájem si prostřednictvím těchto úspor splnit svá přání, případně zajistit do budoucna sebe i svou rodinu. Proto je velmi důleţité naučit se s vlastními úsporami hospodařit a najít pro ně vhodné vyuţití. Například prostřednictvím depozitních či investičních produktů obchodních/komerčních bank. Politické a ekonomické změny, které u nás proběhly v devadesátých letech, měly, mimo jiné, za následek velký rozmach nově vzniklých bank a jiných finančních institucí a s tím spojený velký počet produktů, slibujících zajímavé zhodnocení. Tehdejším střadatelům a investorům přinesly tyto produkty, bohuţel, většinou zápornou zkušenost. Namátkově zmíním zkrachovalé kampeličky nebo fondy. Proto je pro kaţdého, ať uţ stávajícího nebo potencionálního klienta, velmi důleţité znát a rozumět všem parametrům a výhodám či nevýhodám, které daný produkt nabízí. Přesněji řečeno těmto informacím rozumět. Neboť v dnešní době je k dispozici neomezené mnoţství informací a zdrojů k jejich získání, avšak orientace v nich není vţdy jednoduchá. Někdy mohou být tyto informace neúplné nebo zkreslené a proto vybrat správný produkt vyţaduje určité zkušenosti a vědomosti ve finanční oblasti, které lze aplikovat i v bankovní praxi. Cílem mé diplomové práce je analýza depozitních produktů na bankovním trhu ČR. Jelikoţ depozitních produktů, stejně jako bank, existuje celá řada, pro účely bliţšího zkoumání budou vybrány čtyři základní produkty, respektive jejich parametry, a to napříč třemi bankami. K naplnění stanoveného cíle přispěje jak teoretická, tak praktická část. Při jejich zpracování budou pouţity rozdílné metody. Zatímco v teoretické části, kterou tvoří první tři kapitoly, bude pouţita metoda sběru dat a deskripce, v praktické části bude cíle dosaţeno hlavně pomocí metody analýzy a komparace. Vlastní výsledky práce budou tvořit závěrečný bod poslední, páté, kapitoly. Diplomová práce je rozdělena do pěti samostatných kapitol. V první kapitole budou, převáţně v teoretické rovině, uvedeny informace o finančním a bankovním sektoru v 7
České republice, stabilitě bankovního sektoru, včetně pojetí a vymezení banky. V druhé kapitole následuje vývoj v oblasti vkladů a investic, a to odděleně v oblasti komerčního a investičního bankovnictví. Depozita, jako zodpovědný přístup k financím, včetně charakteristiky vybraných druhů depozitních a také investičních produktů, jako vhodné alternativy, popisuje třetí kapitola. Čtvrtá část je věnována nákladům na depozita, a to z pohledu klienta. Zkoumány budou veškeré poplatky, které se vybraných produktů týkají. V poslední, páté části, je analýza vybraných produktů. V jednom případě, a to u běţného účtu, z hlediska poměru a ceny nabízených sluţeb a u ostatních z hlediska úrokových výnosů pro klienta.
8
1 Bankovní a finanční sektor v ČR Bankovní a finanční sektor má, v porovnání s ostatními odvětvími ekonomiky, celou řadu specifických znaků. Daleko významněji je, na rozdíl od jiných ekonomických sektorů, ovlivněn právní úpravou, asymetrií informací, historií, zvyky a strukturou obyvatelstva, globalizací a novými technologiemi. Jeho struktura souvisí s počtem bank, poboček bank a zaměřením. Mezi malými a velkými finančními institucemi tkví hlavní rozdíl v produktové nabídce, síti poboček a poskytovaných sluţbách.1
1.1 Finanční systém Finanční sektor /systém je obecně tvořen finančními institucemi, finančními trhy a finančními dokumenty. Všechny tři součásti nabízí celou řadu finančních sluţeb. Pro přehlednost je moţné je rozdělit do následujících 4 skupin2: Transakční sluţby Zprostředkovatelské sluţby Pojišťovací sluţby Sluţby, týkající se obchodu s cennými papíry a investicemi do cenných papírů. Transakční služby Pod tímto pojmem rozumíme zejména platební a zúčtovací styk realizovaný zejména komerčními bankami. Základním dokumentem, který efektivní platební styk umoţňuje je běţný účet.3 Zprostředkovatelské služby Tyto sluţby umoţňují přechod finančních prostředků od střadatelů k investorům, čímţ je podporován růst úspor i investic a tím pádem rychlejší růst ekonomiky. Tento tok zdrojů, od subjektů spořících, k subjektům investujícím, je ve finančním systému zajištěn buď přímým anebo nepřímým způsobem (Obrázek 1).
1
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 1-4 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 1 3 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 1 2
9
Obrázek 1: Tok zdrojů a finančních dokumentů finančním systémem
Nepřímé financování
Finanční zprostředkovatelé
Věřitelé – střadatelé 1) Domácnosti 2)
Firmy
3)
Vláda
4)
Zdroje
Stát
Zdroje
Finanční trhy
Přímé financování
Dluţníci – investoři 1) Firmy 2)
Vláda
3)
Domácnosti
4)
Zahraniční subjekty
Zdroj: POLOUČEK, S. a kol.: Bankovnictví, str. 2
Pojišťovací služby Třetí skupinu sluţeb zajišťují pojišťovací instituce, jejichţ způsob a forma řízení je zcela odlišná od depozitních. Do této skupiny patří především pojišťovny a penzijní fondy.4 Poslední, čtvrtou skupinou sluţeb, které zajišťují finanční instituce, jsou služby spojené s obchodováním a investicemi do cenných papírů. V této oblasti mají obchodní banky relativně omezenou působnost, hlavní roli zde má celá řada nedepozitních finančních institucí, zejména investiční zprostředkovatelé.5
1.1.1 Finanční instituce Základní rozdělení finančních institucí je na depozitní a nedepozitní. Rozhodující je, zda mají licenci pro přijímání depozit a tím pádem umoţňují svým klientům uloţit své prostředky na různé druhy vkladových produktů nebo jim toto neumoţňují.6
4
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 4 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 4 6 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 5 5
10
Depozitní instituce Hlavními představiteli jsou zejména komerční banky, spořitelny a úvěrní druţstva. Prostředky získané na jedné straně formou vkladů pak transformují do podoby úvěrů klientům. Nedepozitní instituce V úvodu je potřeba zmínit, ţe název nedepozitní instituce neodpovídá zcela skutečnosti. Většina těchto společností nabízí produkty velice podobné těm, které poskytují instituce depozitní a odlišují se od nich pouze tím, ţe se zaměřují na specifické sluţby. Do této skupiny patří pojišťovny, obchodníci s cennými papíry, investiční banky, penzijní fondy, leasingové a faktoringové společnosti a také směnárny a zastavárny. V poválečném
období
finančnímu
sektoru
dominovaly
ještě
komerční
banky.
V následujících letech jejich počet klesá, coţ bylo způsobeno jednak faktem, ţe depozitní sluţby nabízela celá řada dalších institucí, ale také tím, ţe parametry vkladových produktů byly téměř totoţné. Dalším zásadním předělem ve finančním sektoru se stal v poválečném období tzv. proces desintermediace, který měl několik etap. Nejprve došlo k tomu, ţe část depozit, resp. úspor klientů bankám převzaly investiční, podílové a penzijní fondy. Tím došlo k rozvoji finančních trhů, a proto banky přišly o své výsadní postavení i v oblasti poskytování úvěrů. Následující etapa je rozvoj informačních technologií, např. back-office operace, rozšíření sítě bankomatů, první telefonní bankovnictví. Zatím poslední etapou je internetové bankovnictví, které způsobuje částečně vynechání banky při platbách a zúčtování.7
Informace o vývoji jednotlivých institucí finančního trhu pravidelně zveřejňuje Česká národní banka, čímţ odhaluje veřejnosti informace o velikosti, finanční situaci a obezřetnosti podnikání pojišťoven, obchodníků s cennými papíry, investičních společností, fondů kolektivního investování, penzijních fondů a druţstevních záloţen. Souhrnné informace za jednotlivé sektory finančního trhu jsou vykazovány většinou čtvrtletně, maximálně pololetně a vycházejí z výkazů, které jednotlivé instituce předkládají 7
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 5,6
11
České národní bance. Jejich rozsah, četnost a zejména termín předloţení vychází z legislativy a je pro jednotlivé sektory odlišné. Takto zveřejněné výsledky obsahují také metodické vysvětlivky, které vysvětlují způsoby zpracování dat a obsah některých méně povědomých ukazatelů. Rovněţ je v nich vysvětlen občasný rozdíl v informacích zveřejňovaných v rámci jiných publikací ČNB.8
1.1.2 Finanční trhy Posláním finančního trhu je shromaţďovat volné finanční prostředky jako úspory, rozčlenit je a umístit na základě nabídky a poptávky. Finanční trh znamená9: Místní a časovou nabídku volných finančních prostředků a poptávku po nich; Systém institucí, jejich vzájemného působení a nástrojů, které pouţívají k shromaţďování, přerozdělování a pouţití těchto prostředků; Mnoţinu finančních sluţeb. Lze ho dělit podle dvou pohledů, a to na základě empirické a ekonomické teorie. Empiricky se dělí podle druhů finančních nástrojů, se kterými se na něm obchoduje. Podle tohoto kritéria se dělí na10: Bankovní trh, kde je obchodováno s vklady a úvěry a s nimi spojenými poplatky. Kapitálový trh, kam patří trh akcií a dluhopisů. Tuzemský peněžní trh, na němţ se obchoduje s penězi a státními pokladničními poukázkami se splatností do 1 roku. Mezinárodní peněžní trh, kde probíhá obchod s velkými a standardizovanými objemy deviz a měnovými deriváty. Pojišťovací trh zahrnuje trh ţivotního pojištění, neţivotního pojištění a penzijního připojištění.
8 9
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/index.html
KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 19 BABOUČEK, I. a kol.: Regulace činnosti bank, str. 35
10
12
Pro představu uvádím schéma finančního trhu: Obrázek 2: Schéma finančního trhu podle nástrojů
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Financni_trhy.jpg
Ekonomicky se dělí na trhy efektivní a neefektivní. Trhy efektivní jsou trhy aukční, resp. burzovní, kdy11: Soustřeďují nabídku a poptávku po určitém obchodním produktu. Obchoduje se na nich s cennými papíry, standardizovanými deriváty nebo penězi. Cena je dána trhem. Transakce jsou promptní, tj. realizují se na základě dodávky proti platbě. Všichni účastníci trhu mají v danou chvíli stejné informace, tedy rovný přístup, který ovlivňuje zájem koupit nebo prodat cenný papír nebo objem deviz. Transakční náklady jsou tak nízké, ţe neovlivňují rozhodnutí koupit či prodat. Hlavními zástupci efektivních trhů jsou12: 11
BABOUČEK, I. a kol.: Regulace činnosti bank, str. 36
13
a) Mezinárodní peněžní trh, který je samoregulující, tj. je zaloţen na vlastní disciplíně, a který je veřejný, avšak vstup do něj je limitován ekonomicky. Největším centrem mezinárodního peněţního trhu je Londýn, dále New York, Bahrajn, Hong-Kong a Singapur. Peněţní trh má významný dopad na stanovení kurzů měn a tím jednoznačně ovlivňuje všechny národní ekonomiky. b) Likvidní burzovní trh, který je organizovaný a administrativa je ovlivňována státní agenturou. Nejvýznamnějším zástupcem je americká NYSE, londýnská burza, chicagská burza pro deriváty a další.
1.1.3 Finanční dokumenty Finanční dokumenty umoţňují pohyb peněţních prostředků od nebankovních subjektů do bank, a to v oblasti aktivních i pasivních obchodů. V následující tabulce je přehled těch nejznámějších podle druhů obchodů.13 Tabulka 1 Přehled finančních dokumentů podle typu obchodu
Typ obchodu
Finanční dokumenty (Smlouvy)
Pasivní obchody včetně produktů
-
Vkladní kníţky a vkladové listy
platebního styku a jejich smluvní
-
Depozitní certifikáty
zajištění
-
Běţné účty
-
Šeky, směnky
-
Platební karty
-
Akreditivy, depozitní směnky
-
Úvěrové smlouvy
-
Leasingy
-
Bankovní záruky
-
Emise a další operace s cennými papíry
-
Smlouvy v oblasti depozitářství
-
Promptní a termínované obchody
-
Swapové obchody, opce
-
Pokladniční poukázky
Aktivní obchody
Obchody investičního bankovnictví Obchody trhu
s produkty
finančního
Zdroj: PTÁČEK, J.: Úspory a vklady, str. 40, vlastní grafická úprava 12 13
BABOUČEK, I. a kol.: Regulace činnosti bank, str. 36-37 PTÁČEK, J.: Úspory a vklady, str. 40
14
1.2 Bankovní sektor v ČR Bankovnictví vzniklo v Itálii během období renesance, tj. ve 2. polovině 13. století. Impulsem jeho vzniku a rozvoje byl především obchod, kdy z důvodu moţnosti směny mincí různých zemí vznikaly první bankovní dokumenty (produkty). V českých zemích vznikly první banky počátkem 19. Století. Díky mírným podmínkám na zakládání bank jich vznikla celá řada, ale vlivem neobezřetného podnikání a burzovního krachu v r. 1873, rychle zanikly. Český bankovní sektor byl zasaţen vůbec nejvíc z celé Evropy a dlouho trvalo, neţ se obnovila důvěra v něj.14 Zásadní změnu pro bankovní sektor v České republice přineslo zavedení dvoustupňového bankovního systému – zřízení centrální banky.15 Příprava a vznik této banky byly dány zákonem, kde byly, kromě jejího jména, uvedeny i hlavní úkoly, a to: výhradní právo emitovat bankovky a určovat směnný kurz vůči orničním měnám. Tehdejší centrální banka, tedy Národní banka Československá zahájila svou činnost v dubnu 1926, byla akciovou společností a měla na 15 let výsadní právo emitovat bankovky a zároveň udrţovat kurz koruny české k plnohodnotným zlatým měnám na úrovni posledních dvou let. V současnosti je finanční, respektive bankovní sektor ovlivněn, kromě centrální banky, několika faktory. K těm nejvlivnějším bezesporu patří změna cenové hladiny, změna úrokových sazeb, vývoj informačních technologií, legislativy, regulace a deregulace, globalizace, privatizace, fúze a akvizice.16 Český bankovní sektor je řízen a dohlíţen Českou národní bankou. ČNB je uţ od roku 2006 institucí, která soustřeďuje veškerý dozor nejen nad celým bankovním trhem, ale i nad jeho součástmi, kterými jsou17: Pojišťovny Penzijní fondy Investiční společnosti Leasingové společnosti
14
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 38-39 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 39 16 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 39-44 17 http://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor 15
15
Bankovní sektor ČR je charakterizován tím, ţe je reprezentován zejména bankami, a to téměř z 99%. Jedná se hlavně o banky dominantní, ale nelze opomenout ani banky střední velikosti. Tyto svou aktivitou na trhu jednak podněcují dominantní banky k inovacím a zároveň v některých oblastech retailového i korporátního bankovnictví podporují přirozené konkurenční prostředí.18 Dalším, neméně zajímavým specifikem, je skutečnost, ţe téměř všechny zde působící finanční skupiny jsou vedeny některou z dominantních bank, tj. lze říci, ţe na finančním trhu jsou ve výsadní pozici finanční konglomeráty vedené bankami.19 Kaţdá oblast, stejně tak oblast bankovnictví, prochází svým vývojem. Z novodobé historie stojí za zmínku zejména roky 2009-2010, které ovlivnily bankovní trh významnou měrou, a to hlavně z důvodu světové finanční a ekonomické krize.20 Vlivem této krize se, dosud investicemi taţené ekonomické prostředí, změnilo a vytvořilo tak zcela odlišné podmínky pro fungování bankovního sektoru. Hlavní byly dvě změny: Niţší poptávka po financování, související s poklesem ekonomiky Zhoršení bonity ţadatelů, jako důsledek nárůstu rizika v ekonomice Český bankovní sektor se počátkem roku 2010 skládal ze 40 bank, z toho téměř 50 % tvořily pobočky zahraničních bank. Zajímavé je, ţe v tomto období si české banky uchovávaly jednu z nejstabilnějších pozic z hlediska poměru úvěrů a vkladů.21
1.2.1 Stabilita českého bankovního sektoru Česká národní banka popisuje stabilitu bankovního sektoru jako stav, kdy plní svou funkci bez poruch a bez zásadních dopadů do současného i budoucího vývoje ekonomiky. Stabilita je vyhodnocována pomocí zátěţového testu, který vyhodnocuje moţné dopady extrémně negativního a nepravděpodobného vývoje ekonomiky do bankovního sektoru.22
18
http://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor http://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor 20 http://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor/bankovni-sektor-zakladni-informace 21 http://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor; http://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor/bankovni-sektorzakladni-informace 22 http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/ 19
16
Zpráva o stabilitě finančního sektoru za rok 2010/2011 uvádí relativně příznivý vývoj v návaznosti na ekonomickou situaci. Penzijní fondy a pojišťovny uvádí dobré kapitálové vybavení a fondy kolektivního investování nadále zaznamenávají příliv klientů. Bankovní sektor vykazuje vysokou ziskovost a udrţuje uspokojivou kapitálovou přiměřenost.23 Kapitálová přiměřenost znamená minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udrţovat a vypovídá, jakou část kapitálu vloţili do banky její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, ţe banka dostojí svým závazkům, na druhé straně však znamená sniţování zisku banky připadajícího na jednotku kapitálu.24 Hodnota kapitálové přiměřenosti by neměla klesnout pod 8 %. Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru měla v posledních letech rostoucí trend a v roce 2011 překračuje 15 %. 25 Přes veškeré testy a výzkumy by se měl kaţdý klient zajímat o aktuální situaci přímo v konkrétní bance, která spravuje jeho finanční prostředky a jejíţ produkty vyuţívá. Bankovní sektor v ČR je pod nepřetrţitou kontrolou ČNB, která je velmi opatrná jiţ od počátku krize a pečlivě sleduje situaci bankovního sektoru a tok peněz od českých dceřinných společností k jejich zahraničním mateřským bankám. 26
1.3 Pojetí a vymezení banky Banku lze označit jako referenční depozitní instituci, coţ vyjadřuje skutečnost, ţe pokud poloţím skupině respondentů otázku, co si představí pod pojmem depozitní instituce, většina z nich odpoví, ţe právě banku. Nejjednodušeji lze banku definovat jako instituci, která přijímá vklady a poskytuje úvěry. I přesto se jedná o charakteristiku výstiţnou, obsahující obě klíčové činnosti banky.27 23
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_20102011/fs_2010-2011.pdf 24 BABOUČEK, I. a kol.: Regulace činnosti bank, str. 143; http://www.finance.cz/zpravy/finance/200915stabilita-domacich-bank-merena-kapitalovou-primerenosti/ 25 http://www.cnb.cz/cs/faq/faq_jak_jsou_na_tom_banky.html 26 http://www.cnb.cz/cs/faq/faq_jak_jsou_na_tom_banky.html 27 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 14
17
Výklad pojmu „banka“ tak, jak jej uvádí ČNB28: „Akciová společnost se sídlem na území ČR, která je na základě udělené bankovní licence oprávněna vykonávat bankovní činnost na území ČR a při dodrţení postupů stanovených právem ES (viz téţ pasportizace, notifikace), téţ na území jiných členských států EU (viz jednotná bankovní licence).“
28
http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/b.html
18
2 Vývoj v oblasti vkladů a investic Vklady neboli depozita jsou klíčovou a zároveň nejlevnější sloţkou cizích zdrojů bank. Jsou to prostředky, které do banky uloţili věřitelé a které jí půjčili. Mezi další zdroje patří základní kapitál a také syndikované úvěry (úvěry od jiných bank) nebo zdroje z mezibankovního trhu – např. obligace.29 Jak je vidět v následující tabulce, zatímco cizí zdroje bank ve formě úvěrů od bank a emisí obligací se aţ na výjimky, během let 2000 – 2005, nezměnily, vklady klientů kaţdoročně narůstají a tvoří téměř 80% zdrojů. Tabulka 2 Vývoj a struktura cizích zdrojů bank v mld. Kč
Vklady a úvěry od bank Vklady klientů Emise obligací 2000
356,2
1310,0
239,4
2001
366,7
1493,2
207,6
2002
301,9
1608,7
160,7
2003
285,2
1665,6
196,3
2004
361,0
1731,8
201,5
2005
380,6
1919,6
247,9
Zdroj: POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 334
Depozita byla a jsou nepřímým cenným papírem, který vydává banka, potaţmo zprostředkovatel a dají se členit podle různých hledisek. Nejčastější nebo nejrozšířenější je jejich rozdělení z hlediska doby splatnosti na depozita na viděnou, depozita termínovaná a depozita s výpovědní lhůtou.30 Depozita na poţádání jsou prostředky na běţných účtech, jejichţ prostřednictvím banka uskutečňuje platební styk, a to i alternativními distribučními kanály, jako jsou bankomaty, či elektronické bankovnictví. Termínovaná depozita jsou jedna z moţností, kterou banka nabízí klientům za účelem spoření. A podmínkou je závazek klienta, ţe po danou dobu nebude vklad vybrán, zrušen.
29 30
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 334 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 335-336
19
Většina bank nabízí také depozita s výpovědní lhůtou. Jedná se o produkt, většinou spojený s vkladní kníţkou a klient můţe prostředky vybrat, pokud předem vklad vypoví. Specifickou sluţbou jsou pak peníze uloţené klientem na ATS nebo NOW účtech, případně na účtu peněţního trhu. Tyto účty mají svůj původ v USA, kde je v osmdesátých letech zavedly nebankovní instituce s cílem soustředit veškeré volné finanční prostředky drobných střadatelů a tím zvýšit svou konkurenceschopnost vůči bankám. Výhodou těchto účtů je moţnost lepšího úročení, čerpání povoleného debetu a také moţnost uskutečňovat předem daný počet transakcí.31 Vlivem zavedení těchto účtů přestal existovat rozdíl mezi termínovanými depozity a depozity na poţádání a také mezi bankovními a nebankovními institucemi. 32 V současnosti banky nabízejí svým klientům kombinaci účtu a spořícího produktu tak, aby jim zajistila pruţný platební styk a zároveň umoţnila zhodnocení finančních prostředků.
2.1 Komerční a investiční bankovnictví Odborná literatura se zcela neshoduje ve výkladu pojmů investiční a komerční bankovnictví. Nicméně se shodne v tom, ţe historickým základem komerčního bankovnictví je přijímání vkladů a poskytování úvěrů a základem bankovnictví investičního je zprostředkování a zajišťování kapitálu pro podniky, a to primární emisí akcií a dluhopisů a obchodováním s těmito cennými papíry na sekundárním trhu.33 V souladu s výše uvedeným lze říci, ţe34: Pro oblast komerčního bankovnictví: a) Jsou hlavním zdrojem zisku: Úroková marţe z vkladů a úvěrů Provize a poplatky za vkladové a úvěrové sluţby b) Hlavními skupinami činností jsou: Přijímání vkladů a poskytování úvěrů
31
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 341 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 336-341 33 BABOUČEK, I. a kol.: Regulace činnosti bank, str. 78 34 BABOUČEK, I. a kol.: Regulace činnosti bank, str. 78; POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 394 32
20
Provádění zúčtovacího a platebního styku Vydávání a správa platebních prostředků (karet, šeků a bankovních směnek) Poskytování záruk, akreditivů a příslibů U investičního bankovnictví je pak: a) Hlavním zdrojem zisku: Provize za zprostředkování obchodů Rozdíl mezi kupní a prodejní cenou akcií, dluhopisů a jiných cenných papírů b) Hlavními skupinami činností: Podíl na vydávání cenných papírů Obchodování s těmito produkty na finančních trzích Správa fondů kolektivního investování Správa aktiv pro osoby, disponující velkým majetkem Analýza finančních trhů a vydávání doporučení pro investory
Z výše uvedeného vyplývá, ţe riziko, které komerční a investiční banky podstupují, je zcela rozdílné. Zatímco komerčním bankám plynou zisky z úroků, resp. z úrokové marţe, bankám investičním plynou z poplatků a provizí a jsou ovlivněny objemem obchodů. Hlavním rizikem je pro investiční banky riziko trţní, které vyplývá z volatility cen investičních nástrojů, nikoli riziko úvěrové.35
Tabulka 3 Srovnání investičního a komerčního bankovnictví
Ukazatele Obsah Zdroj zisku Velikost aktiv Druh převaţujícího rizika Zdroje financování
Komerční bankovnictví
Investiční bankovnictví
Obchody na cizí účet
Obchody na vlastní a cizí účet Poplatky a provize Niţší
Úroková marţe Vyšší (zisk závislý na velikosti aktiv) Úvěrové riziko Primární vklady
Zdroj: POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 394
35
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 393
21
Trţní rizika Kapitálový trh
Příjmy investičních bank z provizí a poplatků jsou také velmi výrazně závislé na počtu klientů a také cenách jejich depozitních produktů. V praxi je běţné, ţe klient, aby mohl pohodlně vyuţívat sluţeb investičního bankovnictví, by měl mít zaloţený běţný účet. Ve většině zemí, českou republiku nevyjímaje, tvoří poplatky provize poměrně výraznou část neúrokových příjmů bank.
Komerční i investiční bankovnictví prochází v posledních letech výraznými změnami. Zrušením fixních poplatků došlo k vytvoření konkurenčního prostředí, coţ podpořila i unifikace a standardizace investičního bankovnictví. Investiční produkty jiţ nejsou nabízeny jen několika málo specializovanými institucemi, ale i komerčními bankami, resp. jejich dceřinými společnostmi.36
2.2 Skupiny činností investičního bankovnictví Investiční bankovnictví je bezpochyby nedílnou součástí většiny světových i českých bank. Jejich pojetí je rozdílné, ale většinou zahrnuje veškeré činnosti na finančních trzích, týkající se emise a obchodování finančními dokumenty, správu finančních nástrojů a poradenství. Lze říci, ţe je více rizikové, proto je ve většině zemí přísně regulováno.37 Pokud bychom investiční bankovnictví chápali zejména jako trh s cennými papíry, pak hlavními činnostmi jsou:
2.2.1 Investice do cenných papírů a obchodování s cennými papíry Banka tím, ţe investuje do nákupu cenných papírů nebo zprostředkovává jejich uvedení na trh, získává do svého portfolia jednak cenné papíry firem, ale i státních a municipálních institucí a tím diverzifikuje svá aktiva. Investiční banka, resp. zprostředkovatel můţe při obchodování působit jako broker, či dealer. V prvním případě obchoduje vlastním jménem na vlastní účet a tím pádem nese riziko změny kurzu finančního dokumentu. Oproti tomu broker obchoduje vlastním jménem na cizí účet a nenese v tomto případě trţní riziko.38
36
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 393,394 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 418 38 POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 402,403 37
22
2.2.2 Emise cenných papírů a jejich umístění na trhu Jedná se o sloţitou činnost, která vyţaduje znalost legislativy, metod oceňování, aktuální situace na trhu, způsoby umístění emise na trhu a zejména rozsáhlé kontakty na investory. Z tohoto důvodu si emisi cenných papírů firmy samy téměř nezajišťují, ale vyuţívají právě sluţeb investičních bank. Kaţdá emise je specifická, proto nelze uplatnit unifikovaný postup. Investiční banka proto vţdy předkládá emitentovi několik variantních postupů. I přes uvedenou skutečnost lze uvést nejdůleţitější procesy, z nichţ nejstěţejnější je určení emisního kurzu. 39
2.2.3 Kapitálová restrukturalizace firem Tyto produkty investičního bankovnictví pomáhají firmám, které se nacházejí v problematické situaci – klesají jejich peněţní toky, jsou ve ztrátě, mají nadměrné závazky či nejsou konkurenceschopní. Těmto subjektům pomohou uchovat si svou hodnotu a zvýšené výnosy pro všechny poskytovatele kapitálu tím, ţe vytipuje a posoudí investiční příleţitosti a tím moţné zdroje peněz.40
2.2.4 Sekuritizace a finanční inženýrství Podstatou sekuritizace je převod pohledávek, respektive rizika z jejich nezaplacení na jiné subjekty prostřednictvím moderních finančních instrumentů. Jinými slovy banka se není ochotna vystavit riziku, ţe úvěry, které poskytla, nebudou řádně a včas splaceny, a tak vydá, přes zprostředkovatele, cenné papíry, které nabídne k prodeji investorům. Těm pak náleţí výnos, a to postupně, podle splácení úvěrů. Pokud jsou úvěry umořovány tak, jak bylo sjednáno, slíbený výnos obdrţí. V opačném případě, pokud se bonita dluţníka, potaţmo kvalita úvěrového portfolia zhoršuje, investoři dostávají výnosy niţší. Pokud tedy banka realizuje ztrátu z nesplacených úvěrů, není povinna vyplatit investorům výnosy, čímţ tyto ztráty převádí na ně.41
39
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 406 http://www.kpmg.com/CZ/cs/WhatWeDo/Advisory/TransactionsRestructuring/Restructuring/Stranky/default.aspx?utm_medium=cpc&utm_source=sklik&utm_campaign=res trukturalizace-firmy 41 http://www.finance.cz/zpravy/finance/261776-sekuritizace-novodoby-globalni-trend-s-nasledky-krize/ 40
23
2.3 Skupiny činností komerčního bankovnictví Zjednodušeně lze říci, ţe komerční banky jsou univerzální banky, které mají širokou produktovou nabídku, a to jak pro retailové, tak pro podnikové i korporátní subjekty. Kromě toho nabízejí i specifické druhy produktů, například penzijní fondy, stavební spoření, faktoring nebo pojištění.42 Nejčastější dělení bankovních obchodů je podle hlediska jejich souvislosti s bankovní bilancí:
2.3.1 Aktivní obchody Obsahem těchto obchodů je zejména úvěrová činnost, kdy banka je ve věřitelské pozici a disponuje prostředky a zdroji vlastními a cizími. Tyto prostředky poskytuje dluţníkům a umoţňuje jim rozšíření spotřeby výrobní, osobní i sociální a tím pádem podporuje ekonomiku a její růst.43
2.3.2 Pasivní obchody Obchody pasivní umoţňují bance shromáţdit finanční prostředky potřebné ke svému podnikání v oblasti aktivních obchodů. Banka je zde v pozici dluţníka, kdy nakupuje finanční prostředky tím, ţe hlavně přijímá vklady a dále např. emisí vlastních akcií.44
2.3.3 Obchody mimo bilanci Do této skupiny obchodů patří zejména zprostředkování platebního styku, ale také poskytování bankovních záruk, akreditivů, elektronické bankovnictví, investiční poradenství nebo úschova a správa cenných papírů. Za veškeré tyto produkty a sluţby si banka účtuje poplatky, které jsou pro banku neúrokovým příjmem. Tyto poplatky jsou stále více předmětem diskuse, protoţe tím, ţe se rozšiřuje škála a cena produktů mimo bilanci, roste i podíl neúrokových příjmů na úkor úrokových, které by mohly v budoucnu znamenat závazek banky. Banka zde není v pozici věřitele, ani dluţníka.45
42
http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 34, 92 44 KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 34, 121 45 KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 34; POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 236 a 422-426; 43
24
3 Charakteristika vybraných depozitních produktů Depozitní produkty jsou základem bankovnictví a především jejich prostřednictvím společnost, potaţmo finanční instituce, disponují zdroji na tvorbu dalšího kapitálu. Z hlediska banky jsou depozita neboli závazky vůči klientům důleţitým zdrojem financování aktivních obchodů banky.46
3.1 Depozita, synonymum zodpovědného přístupu k financím Depozitum zakládá závazkový právní stav, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (např. návratnost vkladů po určité době a výnosový úrok) a dluţníkovi vzniká závazek (např. vyplatit vklad a zaplatit nákladový úrok). Klienti bank stojí v centru pozornosti celého bankovního systému. Hlavními důvody jsou následující skutečnosti: Klient má peníze Chce jich mít víc Má hlavní slovo v tom, jak s nimi bude nakládat, na jak dlouho je ochoten je investovat a s jakým ziskem. Z výše uvedeného vyplývá, ţe bankovní obchody by byly bez klientských úspor takřka nemoţné.47
3.1.1 Daňové a pojišťovací aspekty depozitních produktů Česká daňová legislativa upravuje zdanění úrokových výnosů v § 8 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, v platném znění. Klienta finančních institucí se týkají zejména následující48: a) podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti a dále úroky a jiné výnosy z drţby cenných papírů; 46
PTÁČEK, J.: Úspory a vklady, str. 3 PTÁČEK, J.: Úspory a vklady, str. 3-6 48 http://www.pojistenec.cz/prijmy%20z%20kapitaloveho%20majetku.htm 47
25
b) úroky z běžných a termínovaných účtů, spořících vkladů a vkladních s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu; c) výnosy z vkladových listů a vkladů jim na roveň postavených; d) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem; e) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním; f) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení; g) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy). h) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání;
3.1.2 Pojištění vkladů Pojištění vkladů upravuje Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách. Institucí, která tuto činnost zajišťuje, je Fond pojištění vkladů, jehoţ hlavní funkcí je ochrana bankovních vkladů a tím také posilování důvěry v bankovní systém, zejména v hospodářsky nestabilních cyklech. Do Fondu pojištění vkladů ze zákona povinně přispívají všechny banky, stavební spořitelny a druţstevní záloţny se sídlem v České republice.49 Předmětem pojištění jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků, které jsou vedeny v české nebo cizí měně, a to: jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních kníţkách; nebo potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným, obdobným dokumentem. Vklady musí splňovat poţadavky na identifikaci, kterou se rozumí u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, příp. datum narození. U osob právnických pak obchodní firma nebo název, sídlo a u tuzemských právnických osob téţ IČ. 49
http://www.fpv.cz/cs/o-fpv.html
26
Výše pojištění činí 100% hodnoty pohledávky, maximálně můţe dosáhnout částky odpovídající 100.000,--EUR pro 1 klienta u jedné banky. Výplata je uskutečňována v české měně podle kurzu devizového trhu ČNB ke dni, kdy bylo Fondu pojištění vkladů písemně sděleno, ţe banka není schopna dostát svým závazkům.50 Naopak pojištěny nejsou vklady51: Bank, zahraničních bank Finančních institucí Zdravotních pojišťoven Státních fondů Pohledávky ze směnek a jiných cenných papírů
3.1.3 Ochrana spotřebitele Většina spotřebitelů disponuje určitými úsporami, které zamýšlí co nejvýhodněji zhodnotit, avšak při únosné míře rizika a likvidity. Moţností, kam, jak a na jak dlouho investovat je nepřeberné mnoţství a v dnešní době je i poměrně obtíţné se v široké nabídce finančního trhu vyznat. V první řadě by si kaţdý vkladatel, tedy potencionální klient banky, měl uvědomit, ţe svěřuje své prostředky do cizích rukou a v této souvislosti o nich přemýšlet. Tedy investovat je zodpovědně a s rozmyslem. Česká národní banka, která v září 2008 zřídila Samostatný odbor ochrany spotřebitele, uveřejňuje na svých stránkách, věnovaných osobním financím, Desatero spotřebitele - viz Příloha č. 1.52
3.2 Úrokové sazby z depozit Úrok je částka placená dluţníkem věřiteli za poskytnutí finančních prostředků, je to vlastně měřítko ceny peněz, kapitálu nebo někdy také cena za sluţbu peněz. Úrok je vyjadřován v procentech a je nazýván úroková sazba.53
50
http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-pojisteni-vkladu-otazky-aodpovedi.pdf?52d2dcb2022dd2bd977e4a111b5cc983 51 http://www.fpv.cz/cs/co-je-pojisteno.html 52 http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/ 53 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Arok
27
Teorie úrokových sazeb se zabývají54: Čistou úrokovou sazbou – aplikovatelnou na bezrizikově vloţený kapitál. Přirozenou úrokovou sazbu – odráţející efektivnost vloţeného kapitálu. Trţní úrokovou sazbou – zohledňující nabídku a poptávku po kapitálu. Vklady u bank jsou z hlediska klientů povaţovány za nejjednodušší a nejbezpečnější investice. Proto obvykle nesou niţší úrok neţ například investice do cenných papírů, či jiných derivátů. Při určení výše úrokové sazby z depozit banka zohledňuje okolnosti, které ovlivňují rozhodování vlastníků peněz. Patří k nim především55: a) Všeobecná situace na finančním trhu- nabídka a poptávka peněz, konkurence účastníků trhu, zejména komerčních bank. b) Míra inflace a očekávání jejího vývoje
- úrok neboli cena peněz by měla
korespondovat s cenou ostatního, nepeněţního zboţí a sluţeb, tj. měla by zahrnovat a pokrýt inflaci. c) Škála investičních moţností – jaké existují na trhu produkty s přibliţně stejným úročením. d) Výše vkladu a doba splatnosti – většinou platí, ţe čím větší obnos a delší doba úloţky, tím vyšší úrok. e) Potřeba finančních prostředků ze strany banky – nutnost potřeby volných peněţních prostředků pro aktivní obchody nebo omezená moţnost obstarat si prostředky jiným způsobem, např. půjčkou od jiné domácí, či zahraniční banky. f) Míra povinných minimálních rezerv – u běţných účtů je míra povinných minimálních rezerv nejvyšší; tyto rezervy nejsou centrální bankou úročeny, proto v dnešní době většina bank přistupuje k minimálnímu úročení vkladů na běţných účtech.
54 55
KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 80 KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 123
28
3.3 Vybrané druhy depozit Banky nabízejí pestrou a efektivní nabídku svých depozitních, z hlediska banky, pasivních produktů. K těm nejčastěji vyuţívaným v tuzemsku patří zejména: Běţný účet Spořící účet Termínovaný účet Penzijní připojištění Stavební spoření Jedná se o produkty velmi konzervativní a klienti jejich uzavřením nepodstupují téměř ţádné riziko.56
3.3.1 Běžný účet Běţný účet a transakce s ním spojené umoţňují klientům realizovat kaţdodenní platební styk a prostřednictvím vedení běţného účtu vstupuje banka do podvědomí klientů jako jejich banka. Z hlediska finančních institucí jsou běţné účty, díky mnoţství obratu peněz, počátkem vstupu na finanční trh. Běţný účet neboli vklad na viděnou, je prvotním a nejvyuţívanějším bankovním produktem, určeným pro správu klientských finančních prostředků. Jeho hlavním úkolem je, jak jiţ bylo zmíněno, umoţnit klientům vyuţívat sluţeb platebního styku, tedy hospodařit s penězi nejen hotovostně, ale i bezhotovostně. V současnosti je účet, resp. číslo běţného účtu jakási „adresa“, na kterou můţe sám klient, zmocněná osoba nebo třetí osoba zasílat/ukládat prostředky. Všechny produkty a sluţby poskytované obchodními bankami jsou vázány na existenci běţného účtu. Dalšími nástroji platebního styku tohoto produktu jsou jeho doplňkové komponenty, ať uţ se jedná o platební kartu, povolení inkasa, SIPO, expresní platby, vydávání šeků, internetové bankovnictví, kreditní kartu, zvýhodněné úročení, výběry z bankomatu zdarma nebo periodický výpis.
56
KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 124
29
S běţným účtem neboli s prostředky na něm disponujete prostřednictvím platební karty, internetovým bankovnictvím nebo přímo při návštěvě banky. Samostatné běţné účty jsou dnes téměř výjimkou. Banky nabízí balíčky sluţeb, které si můţe klient přizpůsobit svým potřebám. Většina tuzemských bank má na svých internetových stránkách kalkulačku, s jejíţ pomocí si klient jednoduše spočítá náklady na vedení běţného účtu, případně dalších komponent. 57
3.3.2 Spořící a termínované účty Spořící účty Tento typ depozit patří mezi nejvyuţívanější finanční produkty. Jsou nabízeny prostřednictvím většiny bank a jejich základní myšlenkou je zajímavější úročení vloţených finančních prostředků, neţ jak je obvyklé u běţných účtů. Vyšší úroková míra je kompenzována tím, ţe spořicí účty nelze pouţívat pro kaţdodenní bankovní a transakční operace - běţný účet jimi tedy nelze nahradit. Výhodou spořicích účtů je bezesporu jejich dostupnost a také jednoduché parametry. Jednotlivé kroky jsou následující – k prostředkům, které klient vloţil na účet je připisován předem sjednaný úrok. Úrok je zde v podstatě hlavním faktorem, podle kterého se klient rozhoduje. Banky v dnešní době často argumentují podezřele vysokým úrokem, avšak při detailnějším zkoumání parametrů je podmínkou pro získání takového úroku konkrétně daný minimální zůstatek nebo vyuţití dalšího produktu dané banky. Při nesplnění těchto podmínek je pak úrok většinou zanedbatelný. Některé banky podmiňují zaloţení spořicího účtu zřízením běţného účtu. Tato kombinace a spojitost je většinou výhodná, neboť si klient můţe podle potřeby převádět na spořicí účet částky, které přesáhnou zvolený zůstatek na běţném účtu a naopak. Spořicí účty však nezhodnotí finanční prostředky tak zajímavě jako například investiční fondy. Spořicí účet je tedy výhodný pro ty, kteří mají volné peníze k dispozici, ale z nějakého důvodu je nemohou nebo nechtějí investovat dlouhodobě, nechtějí jít do vyššího rizika apod. 57
PTÁČEK, J.: Úspory a vklady, str. 87; http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/bezne-ucty/co-to-je/; KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 125; SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M.: Platební styk, str. 27 (platí pro celou kapitolu 3.3.1)
30
Termínované účty Jak jiţ z názvu vyplývá, u těchto vkladů má doba trvání přesně vymezenou dobu a finanční prostředky nejsou na účet vkládány postupně, ale jednorázově. Vklad probíhá na bankovní účet, kde se po dobu trvání peníze úročí. K takto uloţeným prostředkům se nedostane klient tak operativně jako je tomu u spořících účtů. Doba trvání se pohybuje od několika měsíců do několika let. Vkladový účet bývá úročen buď pevnou (fixní), nebo pohyblivou (variabilní) sazbou. Fixní úročení je po celou dobu trvání obchodu neměnné bez ohledu na aktuální situaci na trhu. Naopak variabilní je odvislé od aktuální situace na trhu - mění se v závislosti na vývoji úrokových sazeb na mezibankovním trhu. K termínovanému vkladu je moţné sjednat revolving - automatické obnovení vkladu za původních podmínek. Tabulka 4 Typy termínovaných vkladů podle různých hledisek dělení
Dělení termínovaných účtů Hledisko dělení
Typ termínovaného vkladu
Čas
Krátkodobé /Střednědobé /Dlouhodobé
Výpověď vkladu
S výpovědní lhůtou/ Bez výpovědní lhůty
Forma a způsob uloţení vkladu
Hotovostní/ Bezhotovostní
Velikost klienta
Malodepondent (občané, malé a střední podniky)/ Velkodepondent (velké podniky, municipality)
Měna
Domácí/ Zahraniční
Občanská/podnikatelská
Rezident/ Nerezident
příslušnost Úročení
Pohyblivé
(dle
aktuálně
platných
Fixní(platné po dobu trvání obchodu) Zdroj: PTÁČEK, J.: Úspory a vklady, str. 121
31
sazeb)/
Spořicí účet nebo termínovaný vklad58? spořicí účet má parametry běţného účtu, oproti němuţ má ovšem vyšší zhodnocení, je vhodnější spíše pro krátkodobé úloţky jako doplnění rezervních prostředků. Od termínovaného vkladu se spořicí účet výrazně liší tím, ţe bývá zaloţen bez výpovědní lhůty; termínovaný vklad se uzavírá na dobu určitou s pevně daným datem splatnosti, případně výpovědní lhůtou. To znamená, ţe takto uloţené prostředky se na čas stávají nepouţitelnými, coţ můţe být povaţováno za nevýhodu v porovnání s účtem spořícím. Samozřejmě záleţí na konkrétním druhu bankovního produktu a na jeho podmínkách; jak spořicí účet, tak termínovaný vklad patří mezi velmi bezpečné způsoby zhodnocení peněz, navíc si banky vesměs neúčtují za jejich vedení ţádné poplatky;
3.3.3 Stavební spoření První stavební spořitelny vznikly jiţ v r. 1993 a od té doby uzavřely více neţ 11 milionů smluv a poskytly úvěry v hodnotě 530 miliard korun. Za úspěchem tohoto produktu stojí, kromě státní podpory, také aktivita stavebních spořitelen, které prosazují myšlenku převzít odpovědnost za vlastní bydlení. Ţádný ze srovnatelných produktů neapeluje na tak širokou a různorodou část veřejnosti, jako právě stavební spoření. V průběhu devadesátých let byl na trhu nedostatek dlouhodobých zdrojů k financování a ty, které existovaly, byly velmi drahé.
To byl hlavní důvod, proč veřejnost začala
vyhledávat tento produkt, i kdyţ zpočátku byl stále vnímán spíše jako spořící, neţ jako nástroj k financování bydlení. 59
58
http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/sporici_ucty_terminovane_vklady.html http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/tiskove-zpravy/xv-evropsky-kongres-evropskeho-sdru-enistavebnich-sporitelen/ 59
32
Po představu uvádím počet nově uzavřených smluv o stavební spoření v letech 1997 – 2010. Graf 1 Statistika z oblasti bytové politiky, počet uzavřených smluv o stavebním spoření
Zdroj:http://www.mmr.cz/Bytova-politika/Statistiky-Analyzy/Statistiky-z-oblasti-bytove-politiky(1)/Stavebni-sporeni
Jak je z grafu patrné, zájem o stavební spoření pozvolna a plynule stoupal od roku 1997 aţ do roku 2002. Největší nárůst smluv o stavebním spoření byl v roce 2003, kdy došlo k přírůstku o 62,1%. To bylo způsobeno zatím největší novelou zákona o stavební spoření, a to sníţením roční státní podpory. Původní výše 4.500,--Kč měla být v r. 2004 zredukována na 3.000,--Kč, a proto se zájemci rozhodli smlouvu uzavřít ještě před novelou zákona. Za rok 2003 se tedy uzavřelo přes 2 miliony nových smluv. V následujícím roce došlo vlivem sníţení státního příspěvku a také nárůstem obdobným produktů k propadu na 315 tisíc uzavřených smluv. Očekávaný vývoj stavebního spoření je zejména v nárůstu objemu úvěrů a s tím souvisejícím poměrem mezi smlouvami ve spořící a úvěrové fázi ve prospěch úvěrových. Dále pak v připravované moţnosti financování vzdělání, respektive podpory dalších záměrů státní správy.60
60
http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/co-to-je/; http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/tiskovezpravy/xv-evropsky-kongres-evropskeho-sdru-eni-stavebnich-sporitelen/
33
Úvěrové stavební spoření úspěšně konkuruje hypotéčním úvěrům jak úrokovou sazbou, tak i méně přísnými kritérii při jeho poskytování.61 Jak jiţ bylo zmíněno, u stavebního spoření existují 2 varianty: Spořící – tato varianta předpokládá pravidelné měsíční ukládání úspor nebo jednorázový vklad na 1 rok nebo na celou dobu trvání stavebního spoření, tedy 6 let. Úvěrová – tato varianta je vhodná v případě, ţe je předpokládána potřeba financování vlastního bydlení, ale i druţstevního bytu, coţ je další velkou výhodou oproti hypotéčním úvěrům. Stavební spoření má své výhody a nevýhody62: Mezi výhody patří: Skutečnost, ţe jej lze uzavřít na všechny členy rodiny včetně malých dětí a získat tak více státních podpor. V současné době je maximální státní podpora 2.000,-- Kč ročně.63 Mimořádné splátky a celkové předčasné splacení úvěru bez sankcí. Výnosy se stavebního spoření nepodléhají dani z příjmu. Klientem stavební spořitelny můţe být i občan jiného státu (pokud má trvalý pobyt v ČR). Stavební spoření není omezeno věkem. Nevýhody stavebního spoření: Omezená moţnost výběru. Pokud klient potřebuje jen část naspořené částky, musí vyčerpat celou částku a spoření ukončit. V případě výběru naspořených prostředků před uplynutím šestileté lhůty je klientovi účtována pokuta a nebude mu přiznána státní podpora. Minimální doba, po kterou musí klient spořit, je 6 let. Úvěr je účelově omezen pouze na bydlení. 61
http://stavebnisporenisrovnani.com/hypoteka-nebo-stavebni-sporeni; http://www.istavebko.cz/; http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/stavebni_sporeni.html 62 http://stavebni-sporeni.nafinance.cz/dalsi-informace/ 63 http://prodej.finance.cz/sporeni/stavebni-sporeni/
34
3.3.4 Penzijní připojištění Penzijní připojištění je výhodnou formou spoření se státním příspěvkem. Legislativa tohoto produktu je upravena zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v platném znění.64 Umoţňuje docílit zajímavého objemu finančních prostředků za účelem zabezpečení v důchodovém věku a vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Hlavním důvodem pro zaloţení penzijního připojištění je vysoká pravděpodobnost, ţe v budoucnu vyplácený starobní důchod zdaleka nepokryje ani základní potřeby. Dalším důvodem je, ţe jde o dlouhodobé spoření, kdy klient můţe v průběhu svého ekonomicky aktivního ţivota střádat i nízké částky, které mu spolu se státními příspěvky a výnosy z hospodaření penzijního fondu pomohou k poměrně zajímavému příspěvku do rozpočtu v důchodu. Výše příspěvku účastníka na penzijní připojištění je subjektivní. Hlavní kritéria, která je třeba brát v úvahu, jsou65: současný příjem očekávaný budoucí příjem věk účastníka předpokládaný odchod do starobního důchodu příspěvky třetích osob. Penzijní připojištění znamená, ţe účastník pravidelně hradí zvolenou částku na svůj účet u penzijního fondu a z tohoto účtu je mu, po splnění zákonem daných a smluvních podmínek, vyplácena sjednaná penze. Jak jiţ bylo zmíněno, jedná se o produkt podporovaný státem, tedy kromě vlastních příspěvků jsou účastníkům připisovány i příspěvky státní.66
64
KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 130 http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/kdo-a-kdy-se-pripojistit/ 66 KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 131 65
35
Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc závisí na výši příspěvku účastníka: Příspěvek účastníka 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 a více
Státní příspěvek 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč
Pro získání maximálního státního příspěvku je potřeba spořit 500,--Kč měsíčně. Příspěvky nemusejí být zasílány měsíčně, klient si můţe zvolit čtvrtletní, pololetní nebo roční úloţku, která je však rozepsaná na dané období a stejně tak státní příspěvek. Příspěvky účastníků, které jsou na účet penzijního fondu vloţeny, jsou fondem nadále zhodnocovány. Pravidla pro jejich další investování jsou určena zákonem a podléhají státnímu dozoru. Příspěvky účastníka jsou tedy navíc zhodnocovány touto formou. 67 Z penzijního připojištění jsou poskytovány tyto dávky: 1. Penze – pravidelná doživotní výplata peněžní sumy. 2. Jednorázové vyrovnání – jednorázová dávka celé naspořené částky. 3. Odbytné - výplata prostředků v případě, že klient je v nepříznivé finanční situaci a platil přípěvky alespoň 12 po sobě jdoucích měsíců. Přichází pak samozřejmě o státní příspěvky.
Kromě starobní penze, lze zvolit i penzi invalidní (nárok na výplatu je po přiznání plného invalidního důchodu), výsluhovou (nárok na výplatu je po 180 měsících trvání připojištění) nebo pozůstalostní (nárok na výplatu vzniká úmrtím účastníka ve prospěch obmyšlené osoby). 68
67 68
http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/statni-prispevek/ KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 131
36
3.4 Investice jako alternativa depozitních produktů Pojem „investování“ má poněkud obsáhlejší význam. V současnosti nabízí finanční trh celou řadu nástrojů, kam lze investovat.
Nelze jednoznačně určit, který nástroj je
nejvhodnější, neboť záleţí na kaţdém investorovi/vkladateli, na jeho strategii, finančních a časových moţnostech. Právě povaha investora a jeho vztah k riziku ovlivňují, kam své prostředky vloţí. Moţností je několik, mezi nejvyuţívanější patří69: Akcie – cenný papír, který opravňuje akcionáře jako společníka podílet se na majetku, na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Dluhopisy/obligace - cenný papír,s nímţ je spojeno právo majitele poţadovat splacení dluţné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy tyto závazky plnit. Podílové listy – zvláštní druh cenného papíru, se kterým je spojeno právo podílníka (majitele) na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu. Státní pokladniční poukázky – cenné papíry vydávané státem nebo jím zmocněnou emisní bankou ke krytí státního dluhu. Znějí na určitou peněţní částku v domácí měně s krátkodobou splatností a jsou úročitelné. Hypotéční zástavní listy – cenný papír, který má právo emitovat banka, poskytující hypotéční úvěr. Od běţných dluhopisů se liší svou vysokou mírou bezpečnosti, kdy jejich krytí je zaručeno nejen emitující bankou, ale i zástavní právem k předmětné nemovitosti, na jejichţ úvěrování banka poskytla prostředky. Motiv obchodů s cennými papíry70: Investor má informace, o kterých je přesvědčen, ţe je ostatní investoři nemají a které ho vedou k tomu cenný papír koupi t nebo prodat – tj. jeho cena je dlouhodobě neudrţitelná. Investor má volné finanční prostředky, které chce zajímavě zhodnotit. 69 70
LIŠKA, V.; LACHKOVIČ, R.; NOVÁKOVÁ, J.; ZUMROVÁ, J.: Kolektivní investování, str.21-34 LIŠKA, V.; LACHKOVIČ, R.; NOVÁKOVÁ, J.; ZUMROVÁ, J.: Kolektivní investování, str.34
37
Tabulka 5 Dělení cenných papírů finančního trhu podle různých hledisek
Cenné papíry a jejich třídění Hledisko třídění Druh CP
Konkrétní příklad
Emise
Akcie,
CP hromadně vydávané
státní
dluhopisy,
pokladniční
poukázky, firemní a bankovní dluhopisy CP individuálně vydané
Směnky, zástavní listy, šeky
Charakter
CP přinášející stálý důchod
Dluhopisy, renty
příjmů
CP přinášející proměnlivý Akcie
plynoucích
důchod
z CP
CP neúročené
Losy, šeky, dispoziční CP
Dluţník
CP státní
Státní dluhopisy
CP
veřejnoprávních CP měst, obcí
institucí CP soukromé
CP firemní
Druh zosobnění CP věcného obsahu majetkového
CP
práva
závazky
vyjadřující
Zástavní listy peněţní Dluhopisy, Obligace
CP vyjadřující majetková Akcie, podíly práva Převoditelnost Forma
CP dispoziční
Šeky
CP na doručitele
Akcie
CP na řad
Směnka
a CP zaknihované
Pokladniční poukázky
moţnost
CP listinné
Akcie
manipulace
CP imobilizované
Depozitní směnky
Zdroj: PTÁČEK, J.: Úspory a vklady, str. 136
3.4.1 Obchodování na peněžním trhu Peněţní trh je součástí finančního trhu, je pro něj charakteristický velký objem transakcí a krátká doba splatnosti. Dělí se na trh diskontní (vyuţívání směnek a šeků), trh mezibankovní (půjčky a vyrovnání mezi bankami) a trh krátkodobých cenných papírů (depozitní certifikáty, státní pokladniční poukázky, atd).71 71
LIŠKA, V.; LACHKOVIČ, R.; NOVÁKOVÁ, J.; ZUMROVÁ, J.: Kolektivní investování, str.6
38
3.4.2 Obchodování na kapitálovém trhu Kapitálový trh je podskupinou finančního trhu, kde dochází k pohybu kapitálu prostřednictvím různých forem cenných papírů mezi účastníky trhu, přičemţ se obchoduje na dvou trzích, organizovaném a neorganizovaném. Organizovaný trh představuje Burza cenných papírů Praha, kde obchody probíhají za přísně vymezených podmínek, a to prostřednictvím licencovaného subjektu. Neorganizovaný trh je volně přístupný, poptávka a nabídka cenných papírů není organizována ţádným subjektem a sjednávají se zde velmi individuální podmínky obchodu.72 Účastníky kapitálového trhu mohou být občané, obchodní společnosti, banky, nadnárodní instituce, vlády jednotlivých zemí apod. Cennými papíry kapitálového trhu jsou73: Akcie Podílové listy Dluhopisy/obligace státní, firemní, měst a obcí Hypotéční zástavní listy Pro začátečníky a mírně pokročilé investory je vhodné zhodnocovat své úspory pomocí podílových fondů, a to jednorázově nebo pravidelně.
3.4.3 Jednorázové a pravidelné investování Jednoduše řečeno jednorázové investování se hodí pro klienty, kteří mají k dispozici větší sumu peněz a pravidelné příjmy, které pokryjí běţné výdaje. Pravidelné investování je vhodné pro ty, kteří nemají k dispozici větší sumu peněz, ale jsou schopni ze svého pravidelného příjmu část peněz věnovat spoření (investování). K nesporným výhodám patří74: 72 73
http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/petraskova/fm-financni_trhy.pdf LIŠKA, V.; LACHKOVIČ, R.; NOVÁKOVÁ, J.; ZUMROVÁ, J.: Kolektivní investování, str.7
39
Niţší riziko nesprávného načasování investice neboli pravidelným, například měsíčním, ukládáním si klient průměruje cenu. Ceny podílových listů kolísají a klient kaţdý měsíc investuje stejnou částku. Tedy kaţdý měsíc kupuje za stejný obnos jiné mnoţství podílových listů. Neomezení likvidity klienta, neboť do většiny fondů lze investovat poměrně malou částkou, která nezatíţí rozpočet. Tabulka 6 Příklad průměrování nákupní ceny podílových listů u pravidelné investice
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Kurz fondu
1 Kč
0,98 Kč
0,96 Kč
0,99 Kč
0,93 Kč
0,96 Kč
0,97 Kč
0,98 Kč
Investice
1000 Kč
1000 Kč
1000 Kč
1000 Kč
1000 Kč
1000 Kč
1000 Kč
1000 Kč
1000
1020
1042
1010
1075
1042
1031
1020
1000
2020
3062
4072
5147
6189
7220
8240
1000 Kč
1980 Kč
2940 Kč
4031 Kč
4787 Kč
5942 Kč
7003 Kč
8076 Kč
Koupené PL v ks Celkový počet PL Hodnota portfolia
Zdroj: SYROVÝ, P.: Investování pro začátečníky, str. 84
Kurz fondu se měnila kaţdý měsíc, klient kaţdý měsíc investoval částku 1000,-- Kč a nakoupil podílové listy. Hodnota podílového listu nejprve klesla, ale pak o něco vzrostla. Na konci sledovaného období byla hodnota fondu niţší, neţ na začátku, ale přesto se podařilo prostředky zhodnotit. Klient vloţil 8000,--Kč, avšak hodnota investice je 8076,-Kč a to i přesto, ţe hodnota fondu poklesla. U kaţdé investice je potřeba zvaţovat tři základní parametry – výnos, riziko a likvidita. Optimální kombinaci těchto třech proměnných nabízí otevřené podílové fondy.
3.4.4 Otevřené podílové fondy Podílníci těchto fondů získávají výměnou za vloţené prostředky tzv. podílové listy, jejichţ hodnota odpovídá podílu investovaných prostředků na vlastním jmění fondu. Kurs podílového listu tak vţdy dává přesnou informaci o tom, jaké je aktuální zhodnocení portfolia fondu. 75
74 75
SYROVÝ, P.: Investování pro začátečníky, str. 84 http://www.penize.cz/15723-co-jsou-otevrene-podilove-fondy
40
Na českém trhu existuje široká škála otevřených podílových fondů, v celosvětovém měřítku jsou jich tisíce. Princip, na kterém tyto fondy fungují, je u většiny v podstatě identický – vesměs umoţňují i jednotlivým investorům získat podíl na investicích, které by pro ně jinak byly nedostupné.Prodejem podílových listů otevřenému podílovému fondu shromaţďuje kapitál, který investiční společnost nadále investuje. Dostatečný objem majetku je zajištěn tím, ţe do fondu vloţí své prostředky velké mnoţství investorů, kteří se tím automaticky stávají podílníky fondu. Kaţdý fond se řídí svým statutem, který přesně vymezuje, kam má fond povoleno nebo zakázáno investovat. O tom, kam budou mířit vklady podílníků, rozhodují manaţeři fondů, kteří mají pro výkon svého povolání nejen profesionální předpoklady, ale zároveň i dostatek informací a nástrojů, aby byli schopni okamţitě a pohotově reagovat na situaci na kapitálových trzích. 76 Jednotliví investoři by měli v kaţdém případě znát svůj investiční profil a na jeho základě nebo s jeho pomocí by se měli rozhodnout, do jakého fondu vloţí své prostředky. Neméně důleţitá je i splatnost neboli investiční horizont. Tj. doba, po kterou by měly být prostředky ponechány ve fondu, aby dosáhly očekávaného zhodnocení. Základní rozdělení podílových fondů je následující77: :
Zajištěné fondy, vhodné zejména pro konzervativní aţ velmi konzervativní investory. Tyto fondy, stejně jako fondy garantované, zajišťují investorům při dodrţení investičního horizontu návratnost vloţené částky, ale zároveň obsahují mechanismy, prostřednictvím kterých je moţné docílit zajímavého výnosu. Fondy peněžního trhu investují do spolehlivých nástrojů – zejména do krátkodobých dluhopisů, státních pokladničních poukázek nebo termínovaných vkladů. Jsou téměř bezrizikové a jejich výnos bývá obvykle vyšší neţ úroky na termínovaných vkladech. Doporučený investiční horizont je 6 měsíců. Dluhopisové fondy investují převáţně do střednědobých dluhopisů. Jejich hodnota můţe v kratším období mírně kolísat, očekávaný výnos je však dlouhodobě vyšší neţ u fondů peněţního trhu a také většinou kryje inflaci. Tento typ fondů mají
76 77
http:// www.iks-kb.cz/web/nejcastejsi_dotazy.html http://www.iks-kb.cz/web/fondy.html
41
v oblibě konzervativní, avšak jiţ zkušenější, investoři. Dluhopisové fondy jsou vhodné pro střednědobé až dlouhodobé investice, přibližně v horizontu 2 let. Smíšené fondy jsou vhodné pro investory, kteří chtějí své prostředky rozložit mezi dluhopisové a akciové fondy a upřednostňují profesionální rozvrţení své investice. Investiční horizont 3 roky a více. Akciové fondy investují prostředky převáţně do akcií, v ČR obchodovaných hlavně na praţské burze, a jsou ochotni akceptovat a nést riziko, které pramení z koncentrace investic do stejného druhu investičního nástroje.
Volatilita cen
nástrojů těchto fondů však můţe být výrazná, proto je doporučován delší investiční horizont. A to především z důvodu výrazně vyšších zisků v dlouhém období v porovnání s investicemi do jiných typů fondů. Tyto fondy jsou určeny dynamickým investorům, kteří počítají se zhruba pětiletým horizontem investice. Kaţdý z fondů má poněkud jinou investiční strategii, hodí se pro jiný typ investorů a odlišný poměr mezi moţným výnosem a podstupovaným rizikem. Pro přehlednost uvádím v grafu, na kterém je patrné také základní investiční pravidlo, ţe s rostoucím výnosem, roste riziko: Graf 2 Výnos a riziko podle druhu podílového fondu
Zdroj : SYROVÝ, P.: Investování pro začátečníky, str. 33
42
Důleţité jsou výhody fondů proti jiným typům investic78: Odborná správa vložených prostředků Fondy, lépe řečeno investiční společnosti, které vloţené prostředky spravují, zaměstnávají odborníky, kteří aktivně vyhledávají nejzajímavější investiční příleţitosti a disponují větším a většinou přesnějším mnoţstvím informací, neţ které by teoreticky mohl mít jednotlivý investor. Také objem spravovaných prostředků fondům umoţňuje investovat do nástrojů, které si drobný investor sám koupit nemůţe nebo investice provádět za výhodnějších podmínek. Minimalizace rizik Portfolia jednotlivých fondů jsou tvořena několika druhy finančních nástrojů – dluhopisů, akcií nebo podílových listů jiných fondů, takţe pokles ceny některého z nich má na celkový výnos minimální vliv. Neboli pokles ceny jednoho druhu cenného papíru vyrovná růst ceny jiného druhu. Záleţí samozřejmě na typu fondu, na jeho investiční strategii a na sloţení podkladových aktiv. Dluhopisy v portfoliu zajišťují konzervativní, stabilní sloţku, akcie pak příleţitost k vyššímu výnosu. Vysoká likvidita Zatímco například u termínovaných vkladů v bance lze naspořenou částku vybrat aţ po uplynutí dohodnuté doby splatnosti (někdy lze termínovaný vklad vybrat i předčasně, ale se smluvní pokutou, která často koresponduje s úrokovým výnosem), podílové listy je investiční společnost povinna odkoupit ihned. Většinou mají správcovské společnosti ve svých stanovách vypořádání do 15 ti pracovních dnů, ale v praxi jde o 4 – 5 dnů, zejména u dceřiných společností velkých bank. Osvobození od daní Příjmy plynoucí z prodeje podílových listů jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud byly vlastněny déle neţ 6 měsíců.79
78
http://www.penize.cz/15723-co-jsou-otevrene-podilove-fondy; http://www.ikskb.cz/web/nejcastejsi_dotazy.html 79
http://www.mapor.cz/penize_z4-4.html
43
3.4.5 Investiční životní pojištění I ţivotní pojištění lze pouţít pro investování. Prvotně plní tento produkt ochrannou funkci, ale existuje i varianta ţivotní pojistky se spořící sloţkou, tj. klient dostane prostředky i v případě, ţe nedojde k pojistné události. Obecně nelze doporučit investování přes pojistku, neboť klient platí v podstatě dvojí poplatek. Pojišťovně nebo bance, kterým prostředky svěřuje a podílovému fondu, resp. investiční společnosti, která prostředky zhodnocuje.80
3.4.6 Optimální rozložení rizika V podvědomí většiny střadatelů je zvyk spoléhat jen na několik málo depozitních produktů a od toho se odvíjí snaha finančních institucí vytvořit pro tuto klientelu „ideální finanční produkt“. Jelikoţ ideální produkt neexistuje, lze říci, ţe existují alespoň optimální kombinace standardních produktů.81 Za nejvýhodnější spojení je povaţováno spojení depozitních účtů a zajištěných fondů. Takto sestavené portfolio zajistí 2 základní poţadavky: Nadstandardní zhodnocení vloţených prostředků – pomocí zajištěných fondů. 100% návratnost – pomocí termínovaného či spořícího účtu. Při volbě vhodného depozitního nebo investičního nástroje je vhodné se vyvarovat následujících motivů ke koupi82: 1. Vidina snadné a jednoduché cesty k výnosu - podezřelé nabídky s výnosem několikanásobně převyšujícím ostatní konkurenční nabídky. 2. Koupě podhodnocených aktiv – např. kupovat evropskou měnovou jednotku kdyţ klesne dolar, neboť je předpoklad, ţe dolar bude dále klesat. V těchto předpovědích se často mýlí i největší odborníci, natoţ laici.
80
SYROVÝ, P.: Investování pro začátečníky, str. 79 http://www.finance.cz/zpravy/finance/258784-existuje-idealni-financni-produkt-/ 82 SYROVÝ, P.: Investování pro začátečníky, str. 91-95 81
44
3. Volba investičního/depozitního nástroje na základě zkušeností z minulosti – z nabídky investičních společností se snáze vybírají fondy, které měly v minulých letech vysoké zhodnocení. Tyto fondy se také nejsnáze prodávají bankéřům. Mají jedno, poměrně zásadní, úskalí – bývají úzce zaměřené. 4. Emoce – u investorů jde hlavně o strach v době, kdy se trhům nedaří a investoři panikaří a o přílišnou ziskuchtivost v době, kdy se trhům daří a investoři ignorují rizika.
45
4 Náklady na depozita Cílem činnosti bank v oblasti depozit je nalézt jejich prostřednictvím zdroj pro vlastní investice a úvěrové aktivity. Při získávání těchto zdrojů banky hodnotí případné náklady na jejich získání. Tyto náklady měří úrokovými sazbami, transakčními náklady, stálostí či výkyvy transakcí nebo úrokových sazeb.
Nejvýrazněji jsou však náklady na získání
depozit, z pohledu banky, ovlivněny dvěma faktory, a to povinnými minimálními rezervami a platbami do Fondu pojištění vkladů.83 1) Povinné minimální rezervy84 Povinnost minimálních rezerv je jedním z nařízení centrální banky, kdy bankám ukládá povinnost určité procento primárních vkladů uloţit u centrální banky jako rezervu. Tím centrální banka obchodním bankám v podstatě redukuje moţnost pouţít tyto prostředky pro úvěrování svých klientů. Tím pádem zasahuje do hospodaření bank a přímo ovlivňuje výši úrokových sazeb. V případě úvěrových obchodů zvyšuje, v případě depozit sniţuje, úrokové sazby. Výše rezerv je ovlivněna objemem depozit klientů a druhem depozita. Nejvyšší míra je stanovena pro běţné účty. Pokud má banka drţet u centrální banky rezervy, jako podíl získaných depozit, cena těchto zdrojů je vyšší neţ úrokové sazby, kterými depozita úročí. Skutečné náklady je moţné vypočítat podle vzorce: Skutečné náklady = Úrokové sazby banky na depozita/ 1 – Poţadovaná míra bankovních rezerv Povinné minimální rezervy primárních vkladů činí pro banky i stavební spořitelny 2%., a to jiţ od roku 1999. 1) Fond pojištění vkladů85 Fond pojištění vkladů je institucí, která vyplácí náhrady vkladů poté, co obdrţí oznámení ČNB o neschopnosti konkrétní banky, stavební spořitelny, případně
83
POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 341, 362 http://www.ceed.cz/makroekonomie/31_PMR.htm; POLOUČEK, S. a kol.; Bankovnictví, str. 341, 362 85 http://www.fpv.cz/cs/informace-pro-banky.html; http://www.fpv.cz/cs/kolik-je-pojisteno.html 84
46
druţstevní záloţny dostát svým závazkům vůči vkladatelům. Výše náhrady je maximálně do výše 100.000,--EUR na jednoho vkladatele v jedné bance, stavební spořitelně či druţstevní záloţně. Banky i stavební spořitelny odvádí za tímto účelem do Fondu pojištění plateb příspěvky čtvrtletně, a to ve výši stanovené §41 c, odst. 6 a odst. 7 zákona o bankách. Výše příspěvku pro banky je stanovena ve výši 0,04% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za dané čtvrtletí, včetně úroků. Příspěvek je počítán z objemu vkladů k poslednímu dni čtvrtletí, a to včetně úroků, náleţejících klientovi, připsaných k danému dni. Stavební spořitelny odvádí poloviční příspěvky, tj. ve výši 0,02% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů, včetně úroků, za kalendářní čtvrtletí. Připsané státní příspěvky nejsou do objemu zahrnuty. Jak jiţ bylo zmíněno, zejména tyto dva aspekty ovlivňují konečnou cenu za depozitní produkt a také jeho úročení. Tyto náklady banka vezme v úvahu při konstrukci úrokových podmínek a v neposlední řadě podmínek poplatkových. Je ale třeba říci, ţe dalším určujícím faktorem, při stanovení výsledné nabídky klientovi je i srovnání s konkurencí na trhu.
4.1 Běžné účty Běţný účet je základnou platebního styku a spolu s různými nástroji, které se k němu váţí, je to primární produkt bankovních sluţeb. Hlavním motivem udrţování vkladů na běţném účtu je provádění platebního styku. Výši zůstatku, kterou si klienti na svých běţných účtech nechávají, můţeme, vzhledem k nízkému, či spíš nulovému úročení, označit za minimální.86 Základní poplatky, které se vztahují k běţnému účtu, jsou: poplatek za zřízení běţného účtu, poplatek za vedení běţného účtu, poplatky za zřízení SIPA, inkasa, případně trvalého příkazu, poplatek za oznámení o pohybu na účtu formou textové zprávy.87
86 87
DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, str. 271 Vlastní poznatky na základě existence běţného účtu
47
V současnosti se však, spíše neţ samostatné běţné účty, objevují balíčky produktů. Nejčastěji v kombinaci běţný účet, platební karta, internetové bankovnictví, případně elektronický nebo papírový výpis. Jednotlivé banky mají stanovenou různou výši minimálních vkladů, pod kterou by neměl zůstatek na běţném účtu klesnout. Pokud klient předpokládá, ţe by daný minimální zůstatek mohl přečerpat, lze sjednat, buď na základě doloţených příjmů anebo na základě obratu na účtu klienta, moţnost čerpání debetu. I tato sluţba bývá zpoplatněna.88 S inovací přišla v roce 2011 Komerční banka, a.s., která zavedla zajímavý koncept MojeOdměny.89 Tento koncept odměňuje klienty za jejich loajalitu a za necelý rok existence tohoto účtu, resp. konceptu bylo klientům zpětně vyplaceno 285 milionů Kč.90 Bonusy jsou vypláceny zpětně za předcházející měsíc, nejpozději do 15. dne a klient se nemusí nikam registrovat, banka vše ohlídá sama. Jednou z moţností je zajistit si libovolný počet bezplatných výběrů z bankomatu. Stačí platit platební kartou u obchodníků – pokud se počet výběrů z bankomatu rovná počtu plateb u obchodníka v daném měsíci, jsou veškeré výběry zdarma. Klient můţe také získat odměnu z ceny měsíčního poplatku.91 Podmínky pro získání odměny jsou92: Měsíční obrat na účtu minimálně ve výši 15.000,--Kč. Objem prostředků uloţených u KB, a.s. nebo dceřiných společností více neţ 250.000,--Kč. Úvěr, případně hypotéka u KB, a s. nebo Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. Měsíční platby ve prospěch dceřinných společností minimálně ve výši 2.000,--Kč.
88
Vlastní poznatky na základě existence běţného účtu http://www.czech-business.com/tiskova-zprava-20120070-komercni-banka-vyplatila-svym-klientum-naodmenach-jiz-vice-nez-270-mil-kc.php 90 http://www.mojeodmeny.cz/ 91 http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/ucty-a-platby/mujucet.shtml; http://www.kb.cz/mojeodmeny/?_s_icmp=kbhpref&hplink=11&element=MojeOdmeny&pos=AktualniNabid ka 92 http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/ucty-a-platby/mujucet.shtml 89
48
Za splnění jedné podmínky klient získává 25% odměnu z ceny za vedení účtu, pokud splní dvě a více podmínek, získává odměnu 50 % ceny za vedení účtu. 93 Kromě základní varianty pro získání odměna, existuje i program Rodina a Senior:94 Program Rodina umoţňuje svázání dvou manţelských/partnerských účtů, a to ve smyslu, ţe splnění podmínek se posuzuje za obě osoby společně a při jejím splnění získávají odměnu obě osoby. Program Senior je pro klienty starší 60 let a pro získání odměny stačí splnit poloviční parametry, tj. obrat vyšší neţ 7.500,--Kč, objem uloţených prostředků více neţ 125.000,-Kč, úvěr u KB, a.s. nebo Modré pyramidy stavební spořitelny a měsíční platby ve prospěch dceřiných společností minimálně ve výši 1.000,--Kč. V kaţdém případě pokračuje v bankovnictví trend minimalizovat realizaci platebního styku prostřednictvím osobní návštěvy klienta v bance. Upřednostňováno a poplatkově optimalizováno je provádění platebního styku přes alternativní distribuční kanály, jako je internetové, telefonní nebo mobilní bankovnictví.
4.2 Termínované účty Termínované účty jsou vedeny většinou bank zcela zdarma, navíc bez nutnosti existence běţného účtu. Jedinou podmínkou je stanovená výše minimálního vkladu. Dolní hranicí je většinou částka 5.000,-- Kč, horní hranice nebývá stanovena. Jediný poplatek, který se k termínovaným účtům váţe, je poplatek za nedodrţení termínu splatnosti vkladu, tedy sankce za předčasný výběr. Tato sankce bývá poměrně vysoká a úrok, který klient obdrţí, zdaleka nepokryje výši tohoto poplatku. Navíc je úrokový výnos zdaněn sráţkovou daní ve výši 15%.95 Zajímavou obdobou termínovaného vkladu je např. Garantovaný vklad Komerční banky, a.s., který klientům zajišťuje 100% návratnost vloţených prostředků i v případě nedodrţení
93
http://www.bankovnipoplatky.com/prumerny-klient-koncept-mojeodmeny-od-komercni-banky-se-vyplati-14162.html 94 http://www.mojeodmeny.cz/cs/obcane/depozitni-produkty/muj-ucet.shtml 95
http://www.osporeni.cz/terminovane-vklady/
49
termínu splatnosti. Klient v případě předčasného výběru celé částky neobdrţí sjednaný úrok, avšak neplatí sankci za nedodrţení termínu splatnosti. 96
4.3 Stavební spoření Náklady plynoucí ze stavebního spoření jsou nízké. Patří sem 3 hlavní poplatky. Poplatek za zřízení stavebního spoření, který se u většiny stavebních spořitelen pohybuje okolo 1% z cílové částky. Výjímku tvoří jednorázové reklamní akce nebo stavební spoření pro děti a mladistvé, kdy bývá poplatek sníţen na polovinu, tedy 0,5%. Ani v poplatku za roční vedení účtu u stavební spořitelny není markantní rozdíl. Všechna spoření se pohybují v rozmezí od 200,-- Kč do 315,-- Kč. Posledním poplatkem je sankce za předčasné ukončení smlouvy stavebního spoření před uplynutím lhůty šesti let. Tento poplatek je individuální a je stanoven téţ jako procento z cílové částky. Kromě této sankce přichází klient i o veškeré státní příspěvky.97
4.4 Penzijní připojištění Penzijní připojištění nemá ţádné vstupní poplatky. Existuje pouze poplatek za přestup z jednoho penzijního fondu do jiného, který činí 800,--Kč pro všechny penzijní fondy, avšak i toto platí pouze do konce února roku 2012, coţ je poslední moţný termín přestupu do jiného penzijního fondu. Dalším nákladem pro účastníka je v případě ukončení penzijního připojištění poplatek za nedodrţení některé ze zákonem stanovených podmínek, a to lhůty pěti let nebo dosaţení věkové hranice platné pro daný typ penzijního plánu. Účastník v tomto případě samozřejmě také přichází o státní příspěvky. 98 Dávky z penzijního pojištění jsou daněny 15% sráţkovou daní.
96
http://www.osporeni.cz/news/novy-depozitni-produkt-terminovany-ucet-s-garanci-predcasneho-vyberubez-sankci/ 97 http://www.mesec.cz/produkty/stavebnisporeni/?_sl1=radny_uver_zakladni_urokova_sazba&_sl2=sankce_za_predcasnou_vypoved_smlouvy&_sl3= poplatek_za_uzavreni_smlouvy&_sl4=poplatek_za_vedeni&tridit=radny_uver_zakladni_urokova_sazba&sm er=s; http://stavebnisporenisrovnani.com/stavebni-sporeni-predcasne-ukonceni (platí pro celou kapitolu 4.3) 98 http://www.mesec.cz/produkty/penzijnipripojisteni/?_sl1=prechod_k_jinemu_fondu_do_5_let_trvani_smlouvy&_sl2=vyplata_odbytneho_do_5_let_ trvani_smlouvy&_sl3=invalidni&_sl4=platebni_karta&tridit=platebni_karta&smer=s
50
4.5 Podílové fondy U podílových fondů jsou dva základní poplatky. Vstupní a pravidelný (manaţerský) a o celkových nákladech daného fondu pak vypovídá ukazatel Náklady měřené TER. Vstupní poplatek je cena, kterou klient platí v podstatě za zprostředkování, jinými slovy odměna tomu, kdo klientovi fond prodal. Je vyjádřen v procentech z objemu investované částky, ať v případě jednorázové, či pravidelné investice. Je vţdy vhodné jej zohlednit v očekávané výnosnosti, neboť zaplacením poplatku výnosnost investice klesá. Např. pokud klient investuje do fondu peněţního trhu, kde je vstupní poplatek 0,5% a který dosáhl ročního výnosu 2%, je vlastní zhodnocení investice pouze 1,5%. Pravidelný (manaţerský) poplatek je poplatkem za obhospodařování. Liší se podle druhu fondu. Obecně platí, ţe fondy peněţního trhu, tedy konzervativnější, mívají niţší poplatek, naopak fondy smíšené a akciové jej mají vyšší. Tento poplatek není hrazen zvlášť, je skrytý v ceně podílového listu. Výše tohoto poplatku je uváděna na internetových stránkách u konkrétních fondů. Ukazatel Náklady měřené TER – Total Expanse Ratio, představuje zatíţenost fondu veškerými náklady a pro klienty je prvním signálem, zda je fond drahý či nikoli. Výši tohoto ukazatele zpravidla nelze nalézt v základních informacích. Někdy je uveden v měsíčním komentáři fondu, případně ve statutu fondu.99 V současné době také stále platí, ţe drobní investoři jsou osvobozeni od platby daně ze zisku, pokud mezi nákupem a prodejem cenných papírů (podílových listů) uplyne alespoň půl roku. Toto osvobození bude platit pravděpodobně aţ do konce roku 2014. Od roku 2015 bude doba drţení cenných papírů, po kterou se neplatí daně, prodlouţena na 3 roky. Důleţité je, ţe změny se týkají jen cenných papírů nakoupených po 1.1.2015. Ty, které budou nakoupeny před tímto datem, budou daněny podle současných pravidel, i kdyţ k jejich prodeji dojde aţ v r. 2015.100
99
SYROVÝ, P.: Investování pro začátečníky, str. 69-70 http://finance.idnes.cz/schvaleno-dan-se-bude-platit-z-cennych-papiru-prodanych-do-tri-let-p93/p_dane.aspx?c=A120112_120539_p_dane_zuk 100
51
5 Analýza depozitních produktů obchodních/komerčních bank Poslední kapitola je věnována porovnání výnosnosti jednotlivých depozitních a investičních produktů, a to z pohledu klienta, fyzické osoby občana. Zohledněny budou také veškeré poplatky a ceny, které jsou s těmito produkty spojené. Aby byl vzorek vybraných bank reprezentativní a věrohodně odráţející podmínky v českém bankovním sektoru, jsou vybrány 3 stěţejní bankovní instituce, a to Komerční banku, a.s., ČSOB, a.s. a Raiffeisenbank, a.s. Komerční banka, a.s. je součástí mezinárodní skupiny Société Générale a patří mezi přední bankovní instituce nejen v ČR, ale také v oblasti střední a východní Evropy. Sluţeb Komerční banky vyuţívá 1,59 milionu zákazníků, a to prostřednictvím téměř 400 poboček, 677 bankomatů a také telefonního, internetového a mobilního bankovnictví. Za rok 2011 získala titul Banka roku 2011, a to zejména díky schopnosti poskytovat financování svým klientům i v době makroekonomické nejistoty a také díky celé řadě produktových novinek.101 ČSOB, a.s. je součástí mezinárodní skupiny KBC. Jejích sluţeb vyuţívá přes 3 miliony zákazníků, a to prostřednictvím 251 poboček, 815 bankomatů a taktéţ všech alternativních distribučních kanálů. Je opakovaně vyhlašována nejlepší bankou pro směnné operace102 Raiffeisenbank a.s působí v ČR od roku 1993, a to pro segment občanského i podnikového bankovnictví. Je 5. největší bankou v ČR a je pravidelně vyhlašována „Nejdynamičtější bankou roku“.103 Veškeré výnosy plynoucí z depozit a investic je vhodné poníţit o skutečné náklady, daň z těchto výnosů a také je porovnat s mírou inflace, která bezesporu úspory a investice znehodnocuje.Teprve poté je moţné objektivně určit výhodnost jednotlivých produktů.
101
http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 103 http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/profil-banky/ 102
52
Porovnáván bude napříč vybranými bankami běţný účet, termínovaný vklad, spořící konto, jednorázová a pravidelná investice, přičemţ uváděné úrokové míry jsou roční. Pouze u investice je úrokový výnos uveden kumulativní, za celé období trvání investice. Pro přehlednost budou ve všech zvolených druzích produktů zhodnocovány stejné částky a dále jednorázová investice. V případě běţného účtu, který bude srovnáván pouze z hlediska ceny za poţadované sluţby, bude uvedeno i srovnání dětských a studentských kont. Srovnávané produkty: 1. Běţný účet v Kč Běţný účet pro fyzické osoby - občany Studentské konto Dětské konto 2. Spořící konto v Kč 100.000,--Kč 3. Termínovaný vklad v Kč 100.000,-- Kč Splatnost 2 a 3 roky 4. Jednorázová investice do konzervativního/dluhopisového fondu 100.000,--Kč Splatnost dle daného doporučeného investičního horizontu
5.1 Běžný účet v Kč Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, běţný účet není primárně určen pro zhodnocování finančních prostředků. Je základnou platebního styku a zůstatek by měl být zhruba ve výši trojnásobku měsíčních výdajů. Jde o jakousi pohotovostní, rychle likvidní zásobu finančních prostředků. Srovnání běţných účtů provádím zejména za účelem porovnání poskytovaných sluţeb za danou cenu. Úročení je téměř nulové, ve všech případech 0,01%, tedy nepovaţuji za vhodné porovnávat tento depozitní produkt z hlediska zhodnocení vloţených prostředků.
53
V současné době banky nabízejí dva druhy běţných účtů – samostatné a balíčkové. Porovnávat budu běţné účty balíčkové, a to z důvodu, ţe obsahují související produkty a sluţby běţně vyuţívané a potřebné pro realizaci platebního styku.
5.1.1 Komerční banka, a.s. Běţný účet Komerční banky je jednou z novinek roku 2011.
Jak jiţ bylo zmíněno
v kapitole 4.1, produkt Můjúčet od Komerční banky má zcela odlišný koncept, neţ jak je obvyklé u běţných účtů jiných bank. Také studentské konto prošlo obnovou a jeho nová verze je novinkou loňského roku, oproti tomu Dětské konto je v nabídce KB jiţ několik let, nově má však zajímavé zhodnocení, čímţ se řadí mezi zajímavé spořící produkty. Tabulka 7 Parametry běţných účtů u Komerční banky, a.s.
Měsíční poplatek Obsah balíčku
MůjÚčet
Studentské konto G2.2 (15-25 let)
Dětské konto Beruška (0-15 let)
68,--Kč
Zdarma
zdarma
Vedení BÚ v Kč Elektronický měsíční výpis Veškeré příchozí transakce Internetové, telefonní nebo mobilní bankovnictví Embosovaná karta s cestovním pojištěním Zakládání trvalých příkazů, inkas a SIPA do 3 měsíců od zaloţení
Vedení BÚ v Kč Elektronický měsíční výpis Veškeré příchozí transakce Internetové, telefonní nebo mobilní bankovnictví Embosovaná karta s cestovním pojištěním Zakládání trvalých příkazů, inkas a SIPA do 3 měsíců od zaloţení 300,--Kč
Minimální vklad
Vedení BÚ v Kč Od 8 let bankomatová karta Výběry a vklady v hotovosti zdarma Výběry z bankomatů KB zdarma Dárek při zaloţení Do výše zůstatku 30.000,--Kč zhodnocení 2,5% p.a.
Zdroj:http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/depozitni-produkty/mujucet-a-g2-2-balicky-v-konceptumojeodmeny.shtml
54
5.1.2 ČSOB, a.s. ČSOB, a.s. nabízí několik druhů občanských běţných účtů, pro přehlednost jsem vybrala pouze dva, které cenou i rozsahem sluţeb odpovídají standardu. Dále uvedu, stejně jako u Komerční banky, parametry studentského a dětského konta. Tabulka 8 Parametry běţných účtů u ČSOB, a.s.
Měsíční poplatek Obsah balíčku
ČSOB Konto/Aktivní konto*
ČSOB Studentské konto Plus
Dětské konto Slůně
50,--Kč/90,--Kč*
Zdarma
Zdarma
Vedení BÚ v Kč 2/5* příchozích transakcí měsíčně 2/5* výběrů z bankomatů ČSOB měsíčně 2/10* odchozích plateb měsíčně elektronicky 0/5* inkaso, SIPO měsíčně 2ks elektronická karta/2 ks embosovaná karta* Pojištění ztráty PK u Aktivního konta Internetové, telefonní nebo mobilní bankovnictví 1 kreditní karta u Aktivního konta Elektronický výpis 0/5*Informačních zpráv o transakcích Povolené přečerpání Obnova certifikátu k internet.bank.
Vedení BÚ v Kč Elektronický měsíční výpis Veškeré příchozí transakce Výběry z bankomatů ČSOB neomezeně Tuzemské odchozí transakce zadané elektronicky Embosovaná karta Povolené přečerpání Internetové, telefonní nebo mobilní bankovnictví Informační emailové zprávy
Minimální vklad
Vedení BÚ v Kč Veškeré příchozí transakce Od 8 let bankomatová karta se čtyřmi výběry z bankomatu ČSOB Elektronická karta pro majitele Internetové, telefonní nebo mobilní bankovnictví Informační emailové zprávy Do výše zůstatku 25.000,--Kč zhodnocení 2,5%
200,--Kč
Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.aspx
55
ČSOB Aktivní konto není zpoplatněno, pokud je klient současně majitelem některého podnikatelského účtu u ČSOB, jehoţ kreditní obrat v předchozím měsíci byl vyšší neţ 100.000,--Kč. V tabulce nespecifikované ČSOB Exkluzivní konto je zpoplatněno částkou 400,--Kč, zdarma je v případě, ţe u ČSOB klient zhodnocuje více neţ 1.000.000,--Kč.104
5.1.3 Raiffeisenbank a.s. Třetí bankou, jejíţ produkt kaţdodenního bankovnictví představím, je Raiffeisenbank, a.s.. Její běţný účet eKonto získalo cenu Účet roku 2011. Jako jediná z vybraných bank nenabízí dětské konto. Tabulka 9 Parametry běţných účtů u Raiffeisenbank a.s.
Měsíční poplatek Obsah balíčku
eKonto/eKonto Extra*/eKonto Premium** 75,--Kč/29,-Kč*/zdarma** Vedení BÚ v Kč Papírový výpis z účtu 2 výběry z bankomatů Raiffeisenbank Vedení BÚ v 1 – 3 cizích měnách** Vyuţití povoleného debetu** Elektronická nebo Embosovaná karta** Internetové, telefonní, mobilní bankovnictví**
Student 30,--Kč Vedení BÚ v Kč Internetové, telefonní, mobilní bankovnictví Papírový výpis z účtu 2 výběry kartou z bankomatů Raiffeisenbank
Minimální vklad
Včelička Zdarma Vedení BÚ v Kč Internetové, telefonní, mobilní bankovnictví** Papírový výpis z účtu Příchozí transakce
500,--Kč
Zdroj: http://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/cenik-produktu-sluzeb-soukromeos_2011.pdf
104
http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.aspx
56
eKonto Extra za zvýhodněnou cenu 29,--Kč můţe klient vyuţívat, pokud splní podmínku kreditního obratu na BÚ 20.000,--Kč nebo 15.000,--Kč měsíčně a zároveň zhodnocuje u banky více neţ 100.000,--Kč depozit a investic.105 eKonto Prémium pak v případě, ţe splní podmínku kreditního obratu 25.000,--Kč nebo výše depozit a investic je vyšší neţ 500.000,--Kč.106
5.1.4 Srovnání běžných účtů z hlediska poměru ceny a nabízených služeb Objektivní srovnání běţných účtů podle mého názoru nelze provést. Kaţdý klient vyţaduje jiné sluţby a nástroje platebního styku. Zatímco u někoho můţe být dostačující běţný účet a platební karta, jiný klient poţaduje internetové bankovnictví, neomezené výběry z bankomatu a podobně. Srovnání bude provedeno na základě parametrů, které fiktivní klient splňuje a jeho poţadavků na běţný účet. Tj.: Kreditní obrat větší neţ 15.000,--Kč, nezhodnocuje ţádné další prostředky; Internetové bankovnictví; Platební karta embosovaná; Pojištění karty proti krádeţi/ztrátě; 3 příchozí platby;5 odchozích plateb pořízených elektronicky; Tabulka 10 Srovnání běţných účtů na základě vybraných parametrů
Základní cena Kreditní obrat více neţ 15.000,--Kč Internetové bankovnictví
Komerční banka, a.s.
ČSOB, a.s.
Raiffeisenbank, a.s. 75,--Kč
68,--Kč
90,--Kč
Odměna ve výši 25% z ceny účtu V ceně účtu
Neovlivňuje cenu V ceně účtu
Neovlivňuje cenu 90,--Kč
Platební karta embosovaná Pojištění karty pro krádeţi/ztrátě 3 příchozí platby
V ceně účtu
V ceně účtu
65,--Kč
276,--Kč ročně, tj. 23,-Kč měsíčně V ceně účtu
V ceně účtu
15,--Kč
V ceně účtu
V ceně účtu
5 odchozích plateb
30,--Kč
V ceně účtu
20,--Kč
Cena celkem
104,--Kč
90,--Kč
265,--Kč
Zdroj: sazebníky vybraných bank, vlastní výpočty, vlastní grafická úprava 105
http://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/cenik-produktu-sluzeb-soukromeos_2011.pdf 106 http://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/cenik-produktu-sluzeb-soukromeos_2011.pdf
57
Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe na základě mnou zvolených parametrů, se nejvýhodněji jeví občanský účet u ČSOB, a.s.. Osobně vyuţívám Můjúčet u Komerční banky, a to zejména z důvodu dlouholeté zkušenosti s touto bankou a také proto, ţe si svým způsobem sama mohu ovlivňovat cenu za tento produkt. Samozřejmě záleţí na kaţdém jedinci, co od svého běţného účtu očekává, jaké parametry, sluţby, dále existenci poboček dané banky v místě bydliště, ochota, vstřícnost a spokojenost s obsluhou v bance a také flexibilita a škála nabízených produktů.
5.1.5 Srovnání studentských kont z hlediska poměru ceny a nabízených služeb Studentské konto Komerční banky a ČSOB je z hlediska nabízených sluţeb na srovnatelné úrovni, obě jsou zdarma. U Komerční banky, má student v rámci platební karty cestovní pojištění, coţ je výhodné zejména v případě studijního pobytu v zahraničí. U ČSOB má oproti tomu zdarma veškeré odchozí transakce zadané elektronicky a neomezený počet výběrů z bankomatů ČSOB. Také potvrzení o studiu stačí dokládat pouze jednou během studia na dané škole. Tyto skutečnosti staví, podle mého názoru, ČSOB na první místo. Nejméně výhodný se mi jeví studentský účet u Raiffeisenbank, který stojí 30,--Kč a pokud by chtěl student vyuţívat veškeré sluţby, které zdarma nabízí KB i ČSOB, výsledná cena by byla 125,--Kč (embosovaná karta 45,-- a přečerpání účtu 50,--Kč).
5.1.6 Srovnání dětských kont z hlediska poměru ceny a nabízených služeb Dětské konto je běţným účtem s vlastnostmi účtu spořícího. Všechny ze tří vybraných bank produkt nabízejí, a to s různými parametry. Rozdíl tkví zejména ve výši úročení dětského účtu. Zatímco u Raiffeisenbank je úroková sazba aţ do zůstatku 200.000,--Kč ve výši 0,3% u ČSOB je do zůstatku 25.000,--Kč, v případě KB do 30.000,--Kč, vklad zhodnocován shodně 2,5%. Avšak při překročení tohoto zůstatku je vklad úročen u ČSOB, a.s 1,5% a u KB, a.s. 0,1%. Tato skutečnost staví na první místo ČSOB, a to jednak z výše uvedeného důvodu zajímavého úročení i při překročení zůstatku 25.000,--Kč a také proto, ţe u něj lze zvolit za
58
zanedbatelnou cenu 15,--Kč měsíčně úrazové pojištění dítěte s plněním aţ 600.000,--Kč v případě trvalých následků a do výše 1.200.000,--Kč v případě dopravní nehody.107
5.2 Spořící konto v Kč Spořící konto je účet, který umoţňuje průběţně vkládat i vybírat finanční prostředky bez jakýchkoli sankcí, bez výpovědní lhůty a se zajímavým zhodnocením oproti běţnému účtu. Všechny uváděné produkty jsou ovladatelné přes internetové bankovnictví, nemají výpovědní lhůtu, tedy jsou okamţitě k dispozici, jejich zřízení, vedení a elektronický nebo papírový výpis jsou zdarma.
5.2.1 Komerční banka, a.s., - „Spořící konto Bonus“ Spořící konto Bonus je úročeno dvousloţkovou úrokovou sazbou, která se skládá ze sazby základní a bonusové. Aktuálně ve výši 1,50% (1% základ + 0,5% bonus). Připisování úroků ze základní sazby probíhá čtvrtletně, připisování úroků z bonusové sazby pololetně a je počítáno z nejniţšího zůstatku za pololetí. Minimální poţadovaný zůstatek je 5.000,-Kč. Podmínkou zřízení je vedení běţného účtu.108
5.2.2 ČSOB, a.s., - „ČSOB Spořící účet s prémií“ ČSOB Spořící účet s prémií je, stejně jako Spořící konto Bonus, úročen dvousloţkovou úrokovou sazbou a stejně také probíhá připisování úroků. Vedení běţného účtu však není podmínkou pro jeho zřízení. Nicméně pokud klient běţný účet vyuţívá, je zvýhodněn výší úrokové sazby. Aktuálně platné úrokové sazby jsou pro neklienty 1,40% ( 0,90% základ + 0,50% bonus), pro klienty 1,70% ( 1,20% základ + 0,50% bonus).109
107
http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-platby/Stranky/CSOB-Detske-konto-Slune.aspx; http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/urokove-sazby/kb-urokove-sazby-czk.pdf?20120229140540; http://www.csob.cz/cz/Csob/Urokove-sazby/Stranky/Urokove-sazby-korunove-ucty-obcane.aspx 108 http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/sporeni-a-investovani/kb-sporici-konto-bonus.shtml; http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/terminovane-a-sporici-ucty/terminovane-a-sporici-ucty.shtml 109 http://www.csob.cz/cz/Lide/Sporeni-a-investovani/sporici-produkty/Stranky/CSOB-Sporici-ucet.aspx; http://www.csob.cz/cz/Csob/Urokove-sazby/Stranky/Urokove-sazby-korunove-ucty-obcane.aspx#kcossu
59
5.2.3 Raiffeisenbank a.s., - „eKonto Plus“ eKonto Plus má, jako jediný z porovnávaných, pásmové úročení, není zde poţadován minimální zůstatek a obsahuje sluţbu Inteligentní spoření, tzn. automatické převody z běţného účtu na spořící a zpátky, na základě předem sjednaných limitů. Podmínkou je vedení běţného účtu.110
5.2.4 Srovnání spořících účtů z hlediska úrokových výnosů Pro srovnání jsem si zvolila vklad ve výši 100.000,--Kč, který se během půlročního sledování nemění, tj. klient nevkládá ani nevybírá prostředky. Doba vkladu 1.1. – 30.6. 2012. Pro výpočet úrokového výnosu jsem pouţila následující vzorec111: Jistina * Roční úroková sazba v % * Doba splatnosti ve dnech Úrokový výnos = --------------------------------------------------------------------------------100*360 (365) Je vhodný pro případ, kdy jsou úrokovací termíny kratší neţ jeden rok. Vzorec odpovídá německé úrokové uzanci, která pracuje s 360 dny v roce a s 30 dny v měsíci.112 Tento způsob pouţívá Komerční banka a také ČSOB. Raiffeisenbank pouţívá vzorec 365 dnů v roce a skutečný počet dnů v měsíci.113
110
http://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/cenik-produktu-sluzeb-soukromeos_2011.pdf; http://www.rb.cz/o-bance/informacni-a-online-sluzby/urokove-sazby/;http://www.rb.cz/osobnifinance/zhodnocovani-uspor/sporici-ucty/ekonto-plus/ 111 KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 84 112 KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, str. 84 113 http://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/produktove-podminky-uctu-a-vkladu.pdf; http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-20110101-vseobecne-obchodnipodminky.pdf?42a96a6feba067c52e2ea1284ea4cda8
60
Tabulka 11 Srovnání úrokového výnosu vybraných spořících produktů při vkladu 100.000,--Kč
Produkt KB Spořící konto Bonus
Úroková sazba v
Úrok
Úrok
% p.a. (základní
připsaný
připsaný
+ bonusová)
v 1. čtvrtletí
v 2. čtvrtletí
1,00 + 0,50
250,-- Kč
250,625 Kč
500,--
1.000,625 Kč
1,20 + 0,50
300,-- Kč
300,90 Kč
500,--
1.100,90 Kč
0,90 + 0,50
225,--
225,50
500,--
950,50 Kč
0,30
---
---
---
149,60 Kč
Bonus
Úrokový výnos
ČSOB Spořící účet s prémií klient ČSOB Spořící účet s prémií neklient eKonto Plus
Zdroj: vlastní výpočty, vlastní grafická úprava, sazebníky vybraných bank
V případě srovnání z hlediska poskytované úrokové sazby je třeba brát dva pohledy. Pokud bych se měla rozhodovat jako neklient, tedy zájemce, který nechce mít u banky běţný účet, rozhodnu se pro ČSOB, a to z důvodu, ţe jiná z porovnávaných bank mi neumoţní, bez existence běţného účtu, zřízení spořícího konta. V případě, ţe jsem klient, se budu rozhodovat, zda zvolím ČSOB nebo KB, neboť obě banky pro své klienty nabízí podobné podmínky. ČSOB sice převyšuje základní úrokovou sazbu KB o 0,20%, ale záleţí na mnoha okolnostech, v první řadě jaké podmínky nabízí daná banka svým klientům při poskytování sluţeb spojených s vyuţíváním běţného účtu.
5.3 Termínovaný účet v Kč Termínovaný účet je, obdobně jako spořící účet, vhodný k uloţení a zhodnocení volných prostředků. V současné době jsou nabízené úrokové sazby na termínovaných vkladech velmi nízké, zejména na období do jednoho roku. Proto volím srovnání termínovaných účtů, respektive úrokových sazeb na nich, na období 2 a 3 roky. Také z nabídky bank volím ty, které mají moţnost předčasného výběru bez sankce. Připisování úroků probíhá
61
čtvrtletně, případně podle splatnosti vkladu a klient si můţe zvolit 3 moţnosti, jak disponovat s úrokem, a to114: Převést v den splatnosti, automatické obnovy na běţný účet; Vybrat v hotovosti; Ponechat na termínovaném vkladu, kde se ale pro splatnost delší 1 roku jiţ dále neúročí;
5.3.1 Komerční banka, a.s. – „Perfektní spoření“ Perfektní spoření od Komerční banky jako jediné není podmíněno existencí běţného účtu. Nabízí vedení zdarma, obsluhu v den splatnosti/obnovy přes telefonní nebo internetové bankovnictví. Umoţňuje předčasné výběry bez sankce a nastavení automatické funkce.115
5.3.2 ČSOB, a.s. – „Termínovaný vklad Plus“ Vklad je veden zdarma, je ovladatelný přes internetové bankovnictví, umoţňuje klientům předčasný výběr aţ do výše 20% zůstatku bez sankcí a lze u něj nastavit automatickou obnovu s automatickou funkcí. Automatická funkce znamená, ţe v den splatnosti vkladu dojde k převodu peněz mezi termínovaným a běţným účtem tak, aby byl na běţném účtu udrţen stanovený limit. Termínovaný vklad se poté obnoví v nové výši. Tj. klient si určí, jaký zůstatek chce udrţovat na svém běţném účtu a v den splatnosti dojde k automatickému převodu nadbytku prostředků z běţného účtu na termínovaný nebo naopak při nedostatku peněz na běţném účtu dojde k převodu z termínovaného účtu na běţný.116
5.3.3 Raiffeisenbank a.s. – „eKonto Garant“ eKonto Garant nabízí, stejně jako konkurenční termínované účty, předčasný výběr aţ do výše 20% zůstatku vkladu bez sankce, vedení zdarma a ovládání přes internetové bankovnictví. Jediné, co neumoţňuje, je nastavení funkce automatického převodu v den splatnosti/obnovy.117
114
http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/terminovany-ucet.shtml http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/terminovany-ucet.shtml 116 http://www.csob.cz/cz/Lide/Sporeni-a-investovani/sporici-produkty/Stranky/CSOB-Terminovany-vkladPlus.aspx 117 http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/terminovane-vklady/ekonto-garant/ 115
62
5.3.4 Srovnání termínovaných účtů z hlediska úrokových výnosů Pro srovnání bude zvolen, stejně jako u spořících účtů vklad ve výši 100.000,--Kč, který se během sledování nemění, tj. klient nevkládá ani nevybírá prostředky. Doba vkladu 2/3 roky. Pro způsob výpočtu úroků je pouţito jednoduché úročení, neboť jak jiţ bylo zmíněno, v případě vkladů delších jednoho roku, se úroky dále neúročí. Tedy podle následujícího vzorce118: Úrokový výnos „u“ = K · i · t u = úrok K = vklad i = úroková sazba v p.a. t = doba splatnosti v letech Tabulka 12 Srovnání úrokového výnosu termínovaných účtů při vkladu 100.000,--Kč
Produkt KB Perfektní spoření ČSOB Termínovaný vklad Plus Raiffeisenbank eKonto Garant
Úrok p.a.
Úrokový výnos
Úrokový výnos
2 roky/3 roky
2 roky
3 roky
1,50/1,60
3.000,--
4.800,--
1,10/1,25
2.200,--
3.750,--
1,40/1,60
2.800,--
4.800,--
Zdroj: vlastní výpočty, vlastní grafická úprava, sazebníky vybraných bank
Na základě uvedených výpočtů se jeví při splatnosti 2 let jako nejvýhodnější produkt Komerční banky, a při splatnosti 3 let mají stejný výnos produkty Komerční banky a Raiffeisenbank. Opět je potřeba brát pohled ze strany klienta a neklienta. Pro neklienta je, podle mého názoru, nejvýhodnější produkt Komerční banky, kdy není potřeba zřizovat běţný účet.
118
RADOVÁ, J.; DVOŘÁK, P.: Finanční matematika pro kaţdého, str. 25
63
5.4 Jednorázová investice do podílového fondu Pro účely srovnání výnosnosti jednorázové investice do podílového fondu zvolím podílové fondy dluhopisové, které mohou být alternativou k termínovaným účtům. Jejich doporučená doba trvání neboli investiční horizont jsou 2 - 3 roky. Aktiva těchto fondů tvoří z 90% dluhopisy, doplněné o státní pokladniční poukázky a hotovost. U fondů mohou být 3 druhy poplatků. Vstupní, obhospodařovatelné a výstupní. Výstupní jsou u všech tří fondů nulové a poplatky za obhospodařování jsou průběţně promítány do kurzu podílového listu, proto budou zohledněny pouze poplatky vstupní.119 Investice jsou nabízené prostřednictvím pobočkové sítě jednotlivých bank, avšak správcem těchto fondů jsou dceřinné společnosti těchto bank.120
5.4.1 Komerční banka, a.s. - „KB Dluhopisový“ KB Dluhopisový fond je nabízen Investiční kapitálovou společností KB, a.s. V roce 2011 získal ocenění Konzervativní dluhopisový fond. V mezinárodním hodnocení taktéţ získal prvenství, a to zejména z hlediska uchování hodnoty majetku investorů a dále z hlediska konkurenceschopnosti.121 Zhodnocení v % p.a. při dodrţení doporučeného investičního horizontu 3 let: 5,59%122
5.4.2 ČSOB, a.s. – „ČSOB Bond mix“ ČSOB Bond Mix je nabízen ČSOB Asset Management, a.s., investiční společností. 123 Zhodnocení v % p.a. při dodrţení doporučeného investičního horizontu 3 let 3,96%124
5.4.3 Raiffeisenbank – „Český dluhopisový fond“ Fond je nabízen společností Raiffeisen Capital Management, jedná se rovněţ o společnost v rámci skupiny Raiffeisenbank. Zhodnocení v % p.a. při dodrţení doporučeného investičního horizontu 3 let 125: 5,33% 119
http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/web/nejcastejsi_dotazy.html http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/web/detail_fondu.html; http://www.csob.cz/cz/fondy/Dluhopisove-fondy/Stranky/770000001147.aspx; http://www.rb.cz/osobnifinance/zhodnocovani-uspor/podilove-fondy/detail-fondu-raiffeisen/cesky-dluhopisovy-fond/ 121 http://www.ikskb.cz/opencms/opencms/web/detail_fondu.html?Fond=KB_Dluhopisovy&FundId=10000151 122 http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/web/detail_fondu.html 123 http://www.csob.cz/cz/CSOBIS/Stranky/default.aspx 124 http://www.csob.cz/cz/fondy/Dluhopisove-fondy/Stranky/770000001147.aspx 125 http://www.rcm.at/cs/rcm/DokumentDownload/PB_42504_CZ_mB_mG_cs_aktuell.pdf 120
64
5.4.4 Srovnání jednorázové investice z hlediska výkonnosti fondu Tabulka 13 Výnos jednotlivých fondů při počáteční investici 100.000,--Kč
Fond KB
Vstupní
Skutečná
Teritoriální
poplatek
investice
zaměření
1%
99.000,--
ČR
Dluhopisový ČSOB Bond
Zhodnocení
Roční
v % p.a.
výnos
5,59
5.534,10
3,96
3.940,20
5,33
4.717,05
Stát, firmy
0,5%
99.500,--
ČR
mix Raiffeisen Čs.
Odvětví
Stát, firmy
1,5%
88.500,--
ČR
dluhopisový
Stát, firmy
fond Zdroj:vlastní výpočty, vlastní grafická úprava
Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, nejvýkonnějším fondem byl KB Dluhopisový. Jak jiţ bylo zmíněno, skutečnou výkonnost fondu lze zjistit po odečtení vstupních poplatků. Samozřejmě vţdy záleţí u konkrétního fondu na sloţení podkladových aktiv. Neboť stejně jako je tomu u jiných druhů produktů, tak i zde platí, ţe velmi záleţí na kvalitě daného dluhopisu. V případě státních dluhopisů na bonitě dané země, v případě firemních dluhopisů na bonitě konkrétního podniku.
5.5 Shrnutí získaných výsledků V poslední, páté kapitole, byly porovnány podmínky vybraných produktů a poplatky s nimi spojené. Jednotlivé produkty byly hodnoceny a srovnávány samostatně, ale aby jednotlivé výsledky měly větší vypovídací hodnotu, je vhodné, v rámci komparace, porovnat všech pět produktů současně. Za kaţdý produkt obdrţí konkrétní banka bodové hodnocení, a to v rozmezí 1 – 3. Banka s nejvyšším počtem bodů je, podle vybraných kritérií, bankou, která nabízí v rámci depozitních produktů, nejvýhodnější podmínky. U všech zvolených produktů bylo vhodné nalézt jednotící bázi. Smyslem analýzy tedy byly srovnatelné parametry jednotlivých produktů.
65
Dalším důleţitým aspektem byla kritéria hodnocení. V případě běţného účtu to byl poměr cena/nabízené sluţby a v ostatních případech roční úrokový výnos. Tabulka 14 Hodnocení produktů jednotlivých bank
Hodnotící kritérium
KB, a.s.
ČSOB, a.s.
Raiffeisenbank a.s.
Běţný účet
Cena/sluţby
2
3
1
Studentský účet
Cena/sluţby
2
3
1
Dětský účet
Cena/sluţby
2
3
1
Spořící účet
Úrokový výnos
2
3
1
Termínovaný účet
Úrokový výnos
3
1
2
Investice
Úrokový výnos
3
1
2
14
14
8
Celkem Zdroj:vlastní hodnocení, vlastní grafická úprava
Vzhledem k bodům, které banky za jednotlivé produkty získaly, můţeme shrnout, ţe KB, a.s. a ČSOB, a.s. jsou, z pohledu klienta, na srovnatelné úrovni. Je důleţité zmínit, ţe srovnání bylo provedeno pouze na základě ceny a výnosu. V komplexním hodnocení banky jsou důleţité i jiné faktory, jako je dostupnost sluţeb, pobočková síť, vstřícnost, důvěryhodnost a profesionalita zaměstnanců a v neposlední řadě přehlednost a transparentnost nabízených sluţeb a produktů.
66
Závěr Depozitní produkty jsou v současnosti napříč bankami velmi podobné. Mají podobné parametry i výnosnost. To je jedním z důvodů, proč se aktuálně banky snaţí klienty získat nejen výhodnými podmínkami, ale také garancí kvality poskytovaných sluţeb, sítí poboček, bankomatů a zejména segmentací klientů a tím pádem osobnějším přístupem. Jelikoţ pracuji v bankovní sféře a mám moţnost aktivně s depozitními i investičními produkty dané banky pracovat, vycházela jsem, kromě uvedených zdrojů i z informací, které jsem během své bankovní praxe získala a které předávám svým klientům. Z mého pohledu bylo nejpoutavější zjišťování a studování nabídky jednotlivých bank, neboť je pro mě důleţité vědět, zejména z profesního hlediska, jaká je situace v oblasti zhodnocování úspor napříč vybranými bankami. Překvapilo mne mnoţství a variabilita produktů, které jsou bankami nabízeny. Cílem mé práce byla problematika analýzy depozitních produktů na bankovním trhu ČR. Svůj cíl povaţuji za splněný, neboť se domnívám, ţe se mi podařilo zanalyzovat a srovnat vybrané depozitní a investiční produkty, zjistit jejich parametry, moţnosti a výnosnost. Diplomová práce se zaměřila na představení bankovního sektoru obecně, o moţnostech vyuţití depozitních a investičních produktů a na jejich parametry. Aby bylo moţné produkty zanalyzovat, tedy naplnit cíl diplomové práce, muselo dojít k podrobnější specifikaci zmíněných produktů. Byly uvedeny jejich výhody, nevýhody a poplatky, které se k nim vztahují. Srovnávala jsem čtyři produkty, a to běţný účet, jako pohotovostní rezervu, který byl jako jediný měřen z hlediska poměru ceny a nabízených sluţeb, dále spořící účet, termínovaný vklad a také alternativu depozit, jednorázovou investici, které jsem hodnotila na základě získaných úroků. Praktická část diplomové práce je rozdělena na dvě oblasti. První z nich se věnuje poplatkům, které se vztahují k depozitním a investičním produktům a rovněţ k produktům se státní podporou. 67
Druhá oblast je věnována samotné analýze vybraných produktů, a to mezi třemi zvolenými bankami. Zabývá se, na základě zvolených jednotících prvků, produkty, které jednotlivé banky nabízejí. V závěrečné kapitole je pak pro přehlednost uvedena tabulka, ve které je celkový počet bodů, které banka za své produkty obdrţela. Závěrem bych ráda zmínila, ţe výsledek, ke kterému jsem dospěla, je čistě subjektivní a nelze z něj dedukovat obecné závěry. Samozřejmě vţdy záleţí na jednotlivci, jak optimálně uloţí své prostředky, co je pro něj v jeho situaci důleţité a co od daného produktu očekává, ať uţ z hlediska ceny, nabízených sluţeb, či zhodnocení. I přes mnoţství, kvalitu, dostupnost a různorodost veškerých bankovních produktů spatřuji mezeru ve znalostech a v kvalitě podávaných informací ze strany zaměstnanců bank a finančních institucí. Podle mého názoru právě tato oblast bankovní činnosti potřebuje zlepšení.
68
Seznam použité literatury 1) BABOUČEK, Ivan a kol. Regulace činnosti bank. 1. vydání. Bankovní institut, a.s. Praha 2005. ISBN: 80-7265-071-8. 2) DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha, a.s. 2005. ISBN 80-7201-515-X. 3) DVOŘÁK, Petr; RADOVÁ Jarmila. Finanční matematika pro každého. GRADA. 1993. ISBN: 80-85623-27-7.
4) KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Bankovní institut, a.s. Praha 2006. ISBN: 978-80-7265-099-6. 5) LIŠKA, Václav; LACHKOVIČ, Rudolf; NOVÁKOVÁ, Jana; ZUMROVÁ, Jana. Kolektivní investování. 1. vydání. Bankovní institut, a.s. Praha 1997.
6) POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-462-7. 7) PTÁČEK, Jiří. Úspory a vklady. 2. aktualizované vydání. Bankovní institut, a.s. Praha 1999. 8) SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2. přepracované vydání. GRADA Publishing, a.s., 2010. ISBN: 978-80-247-3486-6. Internetové stránky 9) Komerční banka, a.s. Dostupné z WWW:
10) ČSOB, a.s. Dostupné z WWW:
11) Raifeissenbank. Dostupné z WWW: 69
12) Česká národní banka. Dostupné z www:
13) KPMG. Dostupné z www:
14) Wikipedie. Internetová encyklopedie. Dostupné z www:
15) Česká bankovní asociace. Dostupné z www:
16) Finance.cz. Dostupné z www: < http://www.finance.cz/>
17) Prodej.finance.cz. Dostupné z www:
18) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra matematiky. Finanční aktiva. Finanční trhy. Dostupné z www: 19) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Bytová politika. Statistika z oblasti bytové politiky. Stavební spoření. Dostupné z www:
20) Pojištěnec.cz. Pro ty, kteří chtějí znát. Daně, pojistné. Téma daně, sociální a zdravotní pojištění. Příjmy z kapitálového majetku a jejich danění. Dostupné z www:
21) Fond pojištění vkladů. Dostupné z www:
70
22) Stavební spoření. Srovnání. Dostupné z www:
23) iStavebko.cz. Stavební spoření. Dostupné z www:
24) Peníze.cz. Investice. Podílové fondy. Dostupné z www:
25) Investiční kapitálová společnost Komerční banky. Dostupné z www:
26) MAPOR. Nestranný rádce klienta ve světě financí. Potřebujeme zhodnotit peníze. Podílové fondy. Dostupné z www:
27) CZECH – BUSINESS.com. Tiskové zprávy. Banky, pojišťovny, finance. Komerční banka. Dostupné z www:
28) Mojeodměny.cz, Komerční banka. Dostupné z www:
29) Bankovnípoplatky.com. Internetový ombudsman bankovních klientů. Banky. Bankovní účty. Dostupné z www: < http://www.bankovnipoplatky.com/prumernyklient-koncept-mojeodmeny-od-komercni-banky-se-vyplati--14162.html> 30) O spoření.cz. Termínované vklady. Dostupné z www: 31) Měšec.cz. Průvodce finančním světem. Dostupné z www: http://www.mesec.cz/>
71
Internetové články 32) Ivana Valová: Stabilita domácích bank měřená kapitálovou přiměřeností. 28.11.2008. Finance.cz. Bankovnictví. Dostupné z www:
33) Veronika Bučková: Sekuritizace – novodobý globální trend s následky krize. 29.4.2010. Finance.cz. Bankovnictví. Dostupné z www:
34) Andreas J., Zehnder: XV. Evropský kongres Evropského sdruţení stavebních spořitelen. Praha, 24. Říjen, 2007. Asociace českých stavebních spořitelen. Tiskové zprávy. Dostupné z www: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/tiskovezpravy/>
35) Maria Rojíková, Tomáš Sobotka: Existuje ideální finanční produkt? 8.4.2010. Finance.cz. Bankovnictví. Dostupné z www:
36) Zuzana Kohoutová: Schváleno – daň se bude platit z cenných papírů prodaných do tří let. 16.1.2012. iDnes.cz.Finance. Daně. Dostupné z www:
72
Seznam obrázků Obrázek 1: Tok zdrojů a finančních dokumentů finančním systémem ............................... 10 Obrázek 2: Schéma finančního trhu podle nástrojů............................................................. 13 Seznam grafů Graf 1 Statistika z oblasti bytové politiky, počet uzavřených smluv o stavebním spoření . 33 Graf 2 Výnos a riziko podle druhu podílového fondu ......................................................... 42
Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled finančních dokumentů podle typu obchodu .......................................... 14 Tabulka 2 Vývoj a struktura cizích zdrojů bank v mld. Kč................................................. 19 Tabulka 3 Srovnání investičního a komerčního bankovnictví ............................................ 21 Tabulka 4 Typy termínovaných vkladů podle různých hledisek dělení .............................. 31 Tabulka 5 Dělení cenných papírů finančního trhu podle různých hledisek ........................ 38 Tabulka 6 Příklad průměrování nákupní ceny podílových listů u pravidelné investice ...... 40 Tabulka 7 Parametry běţných účtů u Komerční banky, a.s. ............................................... 54 Tabulka 8 Parametry běţných účtů u ČSOB, a.s. ................................................................ 55 Tabulka 9 Parametry běţných účtů u Raiffeisenbank a.s. ................................................... 56 Tabulka 10 Srovnání běţných účtů na základě vybraných parametrů ................................ 57 Tabulka 11 Srovnání úrokového výnosu vybraných spořících produktů při vkladu 100.000,--Kč ........................................................................................................................ 61 Tabulka 12 Srovnání úrokového výnosu termínovaných účtů při vkladu 100.000,--Kč .... 63 Tabulka 13 Výnos jednotlivých fondů při počáteční investici 100.000,--Kč...................... 65 Tabulka 14 Hodnocení produktů jednotlivých bank ........................................................... 66
73
