Analýza bankovního sektoru v ČR aktuální stav, vývoj, perspektiva

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Analýza bankovního sektoru v ČR – aktuální stav, vývoj, perspektiva Bakalářská práce

Autor:

Kristýna Alexandrovová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

Březen, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 31.3.2009

Kristýna Alexandrovová

1

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., který je vedoucí této práce, za cenné rady a odborné informace.

2

Anotace práce:

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou bankovního sektoru v České republice. Zaměřuje se na charakteristiku bankovního sektoru a na platnou legislativu, bez které by český bankovní sektor nemohl fungovat. Dále tato práce informuje o institucích, které na tuzemském bankovním trhu působí. Na základě analýzy bankovního sektoru v České republice, která je součástí této bakalářské práce, je proveden odhad budoucího vývoje. V současné době, kdy se svět potýká s globální krizí, je obtížné predikovat budoucí vývoj. Nicméně již dnes je jisté, že následky finanční krize se do české ekonomiky, stejně tak jako do českého bankovního sektoru, promítnou i v následujících měsících, pravděpodobně i letech.

Thesis annotation:

This bachelor thesis deals with the analysis of a Czech bank sector. It is focuses on the characteristic of the bank sector and established legislation which is necessary for a good function of the Czech bank sector. The thesis also gives information about institutions which exist on a domestic bank market. Based on the analysis of the Czech bank sector, which is included in this bachelor thesis, the future progress is forecast. At present when the world faces with a global crisis it is very difficult to predict the future development. Nevertheless, it is certain today that effects of financial crisis will probably display both in the Czech economy and in the Czech bank sector in following months or years.

3

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 5 1. Základní charakteristika a právní rámec bankovního sektoru v ČR .................................. 7 1.1 Česká národní banka........................................................................................................ 8 1.2 Obchodní banky............................................................................................................. 10 1.3 Ostatní instituce působící v bankovním sektoru v ČR .................................................. 11 1.3.1 Hypoteční banky ......................................................................................................... 11 1.3.2 Stavební spořitelny ..................................................................................................... 11 1.3.3 Družstevní záložny ..................................................................................................... 12 1.3.4 Banky se státní účastí ................................................................................................. 12 1.3.5 Ostatní subjekty .......................................................................................................... 14 1.4 Bankovní licence ........................................................................................................... 16 1.4.1 Vydávání bankovní licence ........................................................................................ 16 1.4.2 Zánik bankovní licence............................................................................................... 17 1.5 Bankovní regulace a dohled .......................................................................................... 17 1.6 Právní rámec bankovního sektoru v České republice.................................................... 19 2. Vývoj bankovního sektoru v ČR ..................................................................................... 21 2.1 Bankovnictví v českých zemích .................................................................................... 21 2.2 Bankovní systém po roce 1945...................................................................................... 21 2.3 Bankovní soustava po roce 1989 ................................................................................... 22 2.4. Bankovní sektor České republiky ................................................................................. 25 2.5 Integrace bank ............................................................................................................... 29 3. Aktuální situace v bankovním sektoru v ČR ................................................................... 30 3.1 Vznik finanční krize ...................................................................................................... 30 3.2 Průběh finanční krize ..................................................................................................... 31 3.2.1 Počátky finanční krize (léto 2007 – září 2008) .......................................................... 31 3.2.2 Vývoj finanční krize v roce 2008 ............................................................................... 31 3.2.3 Vývoj finanční krize v roce 2009 ............................................................................... 38 4. Očekávaný vývoj v bankovním sektoru v ČR ................................................................. 41 Závěr .................................................................................................................................... 43 Seznam použité literatury .................................................................................................... 45 Seznam použitých obrázků, grafů, tabulek, příloh .............................................................. 49 Příloha č. 1 ........................................................................................................................... 50 Příloha č. 2 ........................................................................................................................... 51 Příloha č. 3 ........................................................................................................................... 52 Příloha č. 4 ........................................................................................................................... 53 Příloha č. 5 ........................................................................................................................... 54 Příloha č. 6 ........................................................................................................................... 56 Příloha č. 7 ........................................................................................................................... 59

4

Úvod V úvodu této bakalářské práce bych chtěla zdůvodnit, proč jsem si vybrala právě toto téma, které zní „Analýza bankovního sektoru v ČR – aktuální stav, vývoj, perspektiva“. Již čtyři roky jsem zaměstnancem České spořitelny, a.s. Každý zaměstnanec by si měl uvědomit, že je součástí banky, která je součástí bankovního sektoru. A proto mě zajímalo, jaký je bankovní sektor v České republice a jak funguje. Cílem této bakalářské práce je na základě analýzy aktuálního stavu bankovního sektoru provést odhad jeho budoucího vývoje. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol a jejich podkapitol. Analýzu aktuálního stavu bankovního sektoru by nešlo provést bez základní charakteristiky bankovního sektoru. A proto jsem se v první kapitole zaměřila na charakteristiku bankovního sektoru v České republice. Jsou zde uvedeny instituce působící v bankovním sektoru na území ČR, jejich vstup na trh (popř. i výstup). Neboť i oblast bankovnictví je jako každá oblast regulována a je nad ní vykonáván dohled, je zde uvedena i podkapitola týkající se bankovní regulace a dohledu. K důležitému fungování je nutná legislativní úprava, a proto v poslední podkapitole je vymezen právní rámec českého bankovnictví, kde jsou uvedeny nejdůležitější zákony, kterými se banky musí řídit. Druhá kapitola pojednává o vývoji bankovního sektoru v České republice od jeho počátku. Vývoj bankovnictví má dlouholetou tradici. Zaměřila jsem se na vývoj bankovnictví především po roce 1989, kdy se udály velké změny a to nejen v oblasti bankovnictví. V letech 1990 – 1992 vzniklo na území České republiky mnoho nových bank. V roce 1993 se začínají objevovat první velké problémy a některé banky krachují. Třetí kapitolu jsem věnovala aktuálnímu stavu bankovního sektoru v České republice. V současné době se celý svět potýká s finanční krizí, a proto je tato kapitola zaměřena především na tuto krizi a její dopad na český bankovní sektor. Finanční krize vznikla ve Spojených státech amerických. Z krize americké se stala krize celosvětová - globální. Protože tato krize vznikla na území Spojených států amerických, nezaměřuji se v této bakalářské práci jen na finanční krizi na území České republiky, ale beru v úvahu finanční krizi jako celek. Proto v této práci zmiňuji názor na vznik této krize a její průběh. Jak již bylo uvedeno, americká krize se postupně rozšířila i na evropské finanční trhy, a proto jsou zde uvedeny i ostatní země, které krize zasáhla. Čtvrtou a zároveň závěrečnou kapitolou je odhad budoucího vývoje bankovního sektoru v České republice. Jak je uvedeno v názvu kapitoly, snažím se o odhad budoucího vývoje. S určitostí nelze říci, co se v brzké době odehraje v bankovním sektoru České republiky.

5

Důsledky finanční krize jsou velmi rozsáhlé. Pravděpodobně tyto důsledky pocítíme ještě v několika příštích letech, ale zejména v nastalém roce 2009.

6

1. Základní charakteristika a právní rámec bankovního sektoru v ČR Bankovní sektor v České republice lze charakterizovat jako odvětví, které sdružuje veškeré bankovní instituce. Jak uvádí Petr Dvořák ve své publikaci „Bankovním systémem rozumíme souhrn bank působících v určitém teritoriu, zpravidla v určité zemi, jejich vzájemné vazby a vazby k okolí1.“

„Do bankovního systému se zahrnuje: 1. Banky působící v dané zemi 2. Pobočky zahraničních bank 3. Reprezentace zahraničních bank 4. Ostatní, nebankovní instituce2.“

Existují dvě formy bankovního systému:
jednostupňový bankovní systém
dvoustupňový bankovní systém Jednostupňový bankovní systém V tomto bankovním systému neexistuje centrální banka, na trhu působí pouze plně univerzální banky. Tyto banky provádějí jak činnosti obchodních bank, tak i činnosti banky centrální např. emisi bankovek. Tento bankovní systém je typický pro centrálně řízené hospodářství. Na území Československa existoval v letech 1950-1990.

Diagram č. 1: Jednostupňový bankovní systém

BANKA

BANKA

1

BANKA

citát: zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání Praha: Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. 2 citát: zdroj: JIRÁSEK, František. Vybrané kapitoly z bankovnictví. 1.vydání Praha: Institut základů vzdělanosti UK ve spolupráci s vydavatelstvím Karolinum, 1995. 112 s. ISBN 80-7184-154-4.

7

Dvoustupňový bankovní systém Na trhu působí centrální banka (též nazývaná ústřední, cedulová, emisní, banka bank) a dále obchodní banky. Centrální banka plní své makroekonomické funkce (emise hotovostních bankovek a mincí, měnová politika, devizová činnost) a mikroekonomické funkce (regulace a dohled bankovního systému, banka bank, banka státu, reprezentace státu v měnové oblasti)3. Obchodní banky provádějí podnikatelskou činnost za účelem dosažení zisku. Tento systém je typický pro tržní ekonomiky. Dvoustupňový bankovní systém v České republice funguje od roku 1993 (vznik ČR). Před vznikem České republiky existoval dvoustupňový bankovní systém od roku 1990.

Diagram č. 2: Dvoustupňový bankovní systém CENTRÁLNÍ BANKA

BANKA

BANKA

BANKA

1.1 Česká národní banka Česká národní banka je zřízena článkem 98 Ústavy České republiky4. Činnost ČNB se řídí zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Tento zákon nabyl

účinnost dne 1. ledna 1993 a ruší zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance

československé.

„Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka: a) určuje měnovou politiku b) vydává bankovky a mince c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí

3 4

citát: zdroj: Jirásek, František. Prezentace z předmětu Repetitorium z ekonomie Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

8

se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji, d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku, e) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.

Českou národní banku tvoří: a) ústředí se sídlem v Praze b) pobočky c) účelové organizační jednotky

Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je bankovní rada České národní banky. Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky5, 2 víceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky.6“ Členy bankovní rady jmenuje (na dobu 6 let) a odvolává prezident republiky.

Česká národní banka je nezávislou institucí. Tato nezávislost vychází ze zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. „Česká národní banka a bankovní rada při plnění hlavního cíle České národní banky a při výkonu dalších činností nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného subjektu7.“

Česká národní banka je od 1. května 2004 členem Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Hlavním cílem ESCB je udržení cenové stability. „Podle Smlouvy o založení Evropského společenství plní ESCB ty to základní úkoly:
vymezuje a provádí měnovou politiku eurozóny,
provádí devizové operace,
drží a spravuje devizové rezervy států eurozóny (správa portfolií),
podporuje plynulé fungování platebních systémů8.“

5

Guvernérem České národní banky je Zdeněk Tůma. citát: zdroj: zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 7 citát: zdroj: zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 8 citát: zdroj: http://www.ecb.int/ecb/orga/tasks/html/index.cs.html (20.1.2009)

6

9

Do ESCB se řadí Evropská centrální banka (dále jen „ECB“) a národní centrální banky všech členských států Evropské unie (přehled ESCB viz příloha č. 1). ECB vznikla dne 1.6.1998 a sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. V současné době je prezidentem Jean-Claude Trichet. Hlavním cílem ECB je cenová stabilita v eurozóně. Do eurozóny se řadí členské státy EU, které přijaly euro za svou národní měnu. Eurozónu tvoří 16 států EU – Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko (Slovensko je zatím poslední zemí, která euro zavedla a to k 1.1.2009), Slovinsko a Španělsko.

1.2 Obchodní banky Na českém bankovním trhu dále působí obchodní banky. Činnosti obchodních bank se řídí zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. „Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost, které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci9.“ Obchodní banky uskutečňují i další činnosti, pokud tyto činnosti mají schváleny v bankovní licenci. Jedná se například o tyto činnosti:
platební styk a zúčtování
směnárenská činnost
vydávání a správa platebních prostředků
poskytování záruk
otevírání akreditivů
pronájem bezpečnostních schránek apod. Banky mají samozřejmě i mnoho dalších činností. Činnosti, které banka smí provádět, lze nalézt ve výpisu z obchodního rejstříku. Jedná se například o tyto činnosti:
vydávání hypotečních zástavních listů
výkon funkce depozitáře
poskytování bankovních informací
finanční makléřství 9

citát: zdroj: zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů

10


obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem

1.3 Ostatní instituce působící v bankovním sektoru v ČR Na českém bankovním trhu působí dva typy obchodních bank. Na jedné straně jsou to banky univerzální, které poskytují celou škálu produktů a služeb a na druhé straně jsou to banky specializované, které se zaměřují na poskytování specifických služeb. Mezi ně patří:
hypoteční banky
stavební spořitelny
družstevní záložny
banky se státní účastí
ostatní subjekty

1.3.1 Hypoteční banky Hypoteční banky jsou banky, které poskytují hypoteční úvěry. Tedy úvěry dlouhodobé, které slouží k nákupu nemovitosti. Hypoteční úvěry nemusejí poskytovat pouze hypoteční banky, ale i banky univerzální, které mají tuto činnosti uvedenou v bankovní licenci. V případě, že banka má zájem vydávat hypoteční zástavní listy, musí mít pro tuto činnost speciální licenci. Seznam bank, které mají povoleno vydávat hypoteční zástavní listy je uveden v příloze č. 2.

1.3.2 Stavební spořitelny Na českém bankovním trhu působí ještě další finanční společnosti, a těmi jsou stavební spořitelny. Důvodem založení stavebních spořitelen bylo stavební spoření. Stavební spoření se řídí zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a dále zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. „Stavebním spořením se podle uvedeného zákona rozumí:
přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření,
poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření,
poskytování příspěvku (státní podpory) fyzickým osobám – účastníkům stavebního spoření.

11

Účastníkem stavebního spoření může být fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území ČR a má přidělené rodné číslo, nebo právnická osoba se sídlem na území ČR a přiděleným identifikačním číslem (IČO)10.“ Seznam stavebních spořitelen je uveden v příloze č. 3.

1.3.3 Družstevní záložny Družstevní záložny nebo-li spořitelní a úvěrová družstva se řídí zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Družstevní záložny nejsou bankou dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Služby družstevních záložen nemohou využívat fyzické nebo právnické osoby. Mohly by je využívat pouze v případě, že se stanou členem družstevní záložny. „Družstevní záložna je v rámci svého podnikání oprávněna vykonávat tyto činnosti: a) přijímání vkladů od členů, b) poskytování úvěrů členům, c) finanční leasing pro členy, d) platební styk, zúčtování a vydávání a správa platebních prostředků pro členy, e) poskytování ručení za půjčky a úvěry členů, f) otvírání akreditivů pro členy, g) obstarání inkasa pro členy, h) směnárenská činnosti pro členy po udělení licence podle zvláštního právního předpisu, i) pronájem bezpečnostních schránek členům11.“ Družstevní záložny, které v současné době působí na území České republiky, jsou uvedeny v příloze č. 4.

1.3.4 Banky se státní účastí Na bankovním trhu v České republice figurují také banky se státní účastí. Mezi tyto banky patří:
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.
Česká exportní banka, a.s.

10

citát: zdroj: KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. 11

citát: zdroj: zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech

12

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (dále jen „ČMZRB“) je banka, která přispívá rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu, a to v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů. ČMZRB byla založena v roce 1992. Jejími akcionáři jsou Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (vlastní 72% akcií) a dále jsou to Komerční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s. a Československá obchodní banka, a.s.12 „Banka poskytuje především:
podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů,
podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci,
zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty13.“ „Česká exportní banka, a.s. (dále jen „ČEB“) je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu přímo a nepřímo vlastněná státem. Vznikla v roce 1995 a tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky. Posláním ČEB je poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících. ČEB tak doplňuje služby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyžadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. Umožňuje tím českým vývozcům vstupovat do soutěže na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které využívá jejich hlavní zahraniční konkurence14.“ Akcionáři ČEB, a.s. jsou:
stát (vlastní 75% akcií)
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.15 (vlastní 25% akcií).

12

citace: zdroj: http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ (11.10.2008) citát: zdroj: http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ (11.10.2008) 14 citát: zdroj: http://www.ceb.cz/content/view/92/35/ (11.10.2008) 15 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále jen „EGAP“) je státní úvěrová pojišťovna, která se zaměřuje na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. 13

13

1.3.5 Ostatní subjekty Na území České republiky působí i další subjekty, které jsou pro bankovní sektor velice důležité. Mezi ně patří Česká bankovní asociace, Fond pojištění vkladů a Finanční arbitr.

Od roku 1990 působí v České republice Česká bankovní asociace. Dříve se nazývala pouze Bankovní asociace. „Od roku 1992 působí Česká bankovní asociace jako dobrovolné sdružení právnických osob, podnikajících v peněžnictví a v oblastech úzce navazujících16.“ Existují dva druhy členství:
plné členství
přidružené členství Plné členství je určeno bankám a pobočkám zahraničních bank s licencí ČNB. Pro reprezentace zahraničních bank a pomocné organizace se vztahem k bankovnictví je vymezeno přidružené členství.

Plného členství nyní využívá 35 bank, které představují přes 99% bankovního sektoru. Seznam členů je k dispozici v příloze č. 5.

„Předmětem činnosti asociace je zejména:
zastupovat a prosazovat společné zájmy členů ve vztahu k Parlamentu, vládě, České národní bance a dalším právním subjektům;
prezentovat roli a zájmy bankovnictví vůči veřejnosti a zahraničí;
podílet se na standardizaci postupů v bankovnictví a na vytváření odborných usancí, podporovat harmonizaci bankovní legislativy s legislativou Evropské unie17.“

Další institucí, která působí v České republice, je Fond pojištění vkladů. Činnost fondu se řídí zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách (§41a - §41m). Do fondu jsou povinny přispívat všechny banky a pobočky zahraničních bank. Výše ročního příspěvku do Fondu je dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách pro banky 0,1% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků a pro stavební spořitelny je výše

16 17

citát: zdroj: www.czech-ba.cz (26.1.2009) citát: zdroj: www.czech-ba.cz (26.1.2009)

14

ročního příspěvku stanovena jako 0,05% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. „Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh)18.“

Další subjekt, který má v rámci bankovního sektoru významné postavení, je finanční arbitr. Finanční arbitr je osoba, která je oprávněna k rozhodování konfliktů mezi institucemi (např. banky nebo instituce vydávající elektronické platební prostředky) a jejich klienty při provádění převodů peněžních prostředků, opravného zúčtování, inkasní formy placení nebo užívání elektronických platebních prostředků19. Činnost finančního arbitra se řídí zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Tato instituce vznikla k 1.1.2003. Finančního arbitra volí Poslanecká sněmovna na 5 let. Jak je uvedeno v zákoně o arbitrovi, arbitrem a zástupcem arbitra mohou být zvoleny pouze osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti20. Finanční arbitr je osoba nezávislá a nestranná. Řešení těchto sporů je rychlé a bezplatné a hlavní výhodou je, že obě strany se vyhnou soudnímu řízení. Finanční arbitr řeší pouze spory, které vznikly v členských státech EU, jejich výše nepřesahuje částku EUR 50.000,a spor vznikl v době, kdy již byl účinný zákon o finančním arbitrovi. Řešení sporů se začíná tehdy, je-li podán návrh navrhovatele (Návrh na zahájení řízení viz Příloha č. 6). Celkem v kanceláři finančního arbitra pracuje šest osob (finanční arbitr ČR, zástupce finančního arbitra ČR, Právní expert finančního arbitra ČR, dva metodici specialisti finančního arbitra ČR a specialista finančního arbitra ČR)21. V současné době je finančním arbitrem České republiky Dr. Ing. František Klufa, který byl zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

18

citát: zdroj: zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů citace: zdroj: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr-poslani-a-ukoly-financniho-arbitra.html (21.1.2009) 20 citace: zdroj: zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 21 citace: zdroj: http://www.finarbitr.cz/cs/ (21.1.2009)

19

15

Prvním finančním arbitrem v České republice byl JUDr. Ing. Otakar Schlossberger. Dne 1.1.2003 začal vykonávat svou funkci – v tento den nabyl účinnost zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi.

1.4 Bankovní licence Banky potřebují k výkonu svých činností bankovní licenci. Bankovní licence je vydávána z důvodu ochrany bankovního sektoru před vstupem nekvalitních subjektů. Důsledky, které by mohly nastat v případě, že by na trh mohl vstoupit kdokoliv bez regulace pomocí bankovní licence, mohou být pro trh ohrožením.

1.4.1 Vydávání bankovní licence V České republice uděluje bankovní licence Česká národní banka a to na základě písemné žádosti. ČNB si před svým rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Licence se poskytuje na dobu neurčitou a není ji možno převést na jinou osobu. „Bankou podle zákona o bankách může být pouze společnost, která je založená nebo již vznikla jako akciová společnost. Česká národní banka v zásadě při posuzování vhodnosti subjektu být bankou se zaměřuje na tyto základní oblasti, kterými jsou:
hlavní akcionáři zakládané banky,
výše základního kapitálu a jeho původ,
vrcholový management zakládané banky,
obchodní plán. Tyto oblasti nejsou posuzovány separátně, neboť kvalita každé z nich může ovlivnit činnost budoucí banky a v konečném důsledku i ohrozit stabilitu celého bankovního systému. Česká národní banka dále v rámci procesu licencování posuzuje:
organizační a materiálně technické předpoklady činnosti budoucí banky,
zpracování zásad pro vnitřní řídící a kontrolní systém, řízení rizik apod.22“ Z důvodu vstupu České republiky do Evropské unie (dne 1. května 2004) je také možno využít tzv. jednotnou licenci (lze se setkat i s jinými názvy, např. „evropský pas“, „jednotná evropská licence“, „jednotná bankovní licence“). Podmínky pro udělení licence jsou stejné ve všech členských zemích EU. Vlastník této licence je oprávněn vykonávat 22

citát: zdroj: BABOUČEK, Ivan a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., únor 2005. 318 s. ISBN 80-7265-071-8.

16

činnost nejen ve státě, kde licenci získal, ale mimo jiné i na území jiného členského státu Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska a Norska. „Jednotnou licenci může podle zákona o bankách využít banka, osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky a některé finanční instituce. Finanční instituce hodlající využívat výhod jednotné licence však musí splnit současně několik podmínek, z nichž nejvýznamnější je vlastnictví této instituce alespoň 90% bankou nebo bankami a ručitelský závazek mateřské banky nebo bank se souhlasem domovského orgánu dohledu za její závazky (splnění této podmínky však bude zřejmě v praxi vzácností). Mluvíme proto o tzv. oprávněné finanční instituci23.“

1.4.2 Zánik bankovní licence V případě, že zanikne bankovní licence, zanikne i banka, protože bankovní licence je potřebnou podmínkou existence banky.

„Bankovní licence může zaniknout některým z následujících způsobů:
odejmutí bankovní licence,
zrušením banky s likvidací,
rozhodnutím valné hromady, že dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
výmazem banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace24.“

1.5 Bankovní regulace a dohled Aby bankovní sektor správně fungoval, je nutné ho kontrolovat, regulovat a dohlížet na něj. Existuje mnoho pravidel, kterými jsou činnosti banky regulovány (tzv. bankovní regulace). Bankovní dohled je kontrolou dodržování těchto pravidel. „Bankovní dohled je v České republice věcně i institucionálně součástí České národní banky. Jeho práva a povinnosti vymezuje zákon o ČNB a zákon o bankách. Podle těchto zákonů bankovní dohled resp. ČNB:
vydává bankovní licence,
vydává opatření a vyhlášky definující pravidla obezřetného podnikání bank, 23

citát: zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/downlo ad/jednotna_licence.pdf (22.9.2008) 24 citát: zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání Praha: Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X.

17


monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen,
provádí dohlídky (kontroly) v bankách, včetně poboček zahraničních bank a v družstevních záložnách,
vydává předchozí souhlasy podle zákona o bankách např. při nabývání podílu na bance, při prodeji podniku banky, sloučení banky, zrušení banky či ukončení bankovních aktivit,
ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank,
rozhoduje o zavedení nucené správy a odnětí bankovní licence25.“ Formy bankovního dohledu: 1) dohled na dálku nebo-li off-site „Dohled na dálku je založen jednak na licencování a povolovací činnosti, tj. zejména na posuzování vstupu nových akcionářů do sektoru, jednak na monitoringu a analýze činnosti bank, tj. vyhodnocování finančních výkazů a hlášení obezřetného podnikání pro bankovní dohled a dalších dostupných informací o bance26.“ 2) dohlídky na místě nebo-li on-site Dohlídky se uskutečňují přímo v bance. Protože jsou velmi náročné na počet osob, konají se většinou jen jednou za dva až tři roky.

Dohled nad bankami je uskutečňován na tzv. individuálním i na tzv. konsolidovaném základě. V případě dohledu na individuálním základě se jedná o dohled nad jednotlivými bankami. „Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se pak rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku. Tento dohled není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami. Spočívá v posuzování charakteru vlivu ostatních firem, které jsou členy konsolidačního celku, na banku – člena konsolidačního celku. V závislosti na charakteru konsolidačních celků se rozlišují tři jejich

25

citát: zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/postaveni_bd/bank_regulace_dohle d/pravomoci_bd.html (5.11.2008) 26 citát: zdroj: BABOUČEK, Ivan a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., únor 2005. 318 s. ISBN 80-7265-071-8.

18

typy – skupina ovládající banky, skupina finanční holdingové společnosti nebo skupina smíšené holdingové společnosti (konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby)27.“

1.6 Právní rámec bankovního sektoru v České republice Aby vše mohlo správně fungovat, musí být bankovní sektor upraven legislativně. Bankovní sektor v České republice je vymezen především těmito zákony:
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance obsahuje základní charakteristiku České národní banky, její organizaci. Dále upravuje povinnosti a další činnosti, které ČNB vykonává, mezi které patří například emise bankovek a mincí, dohled nad bankami, pojišťovnami, obchodníky s cennými papíry a dalšími účastníky finančního trhu a její hospodaření.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách upravuje zejména vznik, podnikání, zánik bank, vydávání a zánik bankovní licence, organizaci banky, povinnost vést účetnictví, povinnost mlčenlivosti, informace o bankovním dohledu, který vykonává v České republice Česká národní banka, informace o zavedení nucené správy. Tento zákon zároveň upravuje zřízení a další činnosti Fondu pojištění vkladů.

Mezi další zákony lze zařadit zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tento zákon by měl zabránit, aby finanční systém nebyl zneužíván k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a dále obsahuje podmínky pro odhalování této činnosti.

Zákon č. 87/1995 Sb. ze dne 20. dubna 1995, o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů upravuje vznik a zánik spořitelních a úvěrních družstvech a také dohled nad družstevními záložnami.

27

citát: zdroj: BABOUČEK, Ivan a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., únor 2005. 318 s. ISBN 80-7265-071-8.

19

Dalším důležitým zákonem je zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). Tento zákon upravuje: a) „ provádění převodů peněžních prostředků na území České republiky v české měně a provádění přeshraničních převodů, b) vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, c) vznik a provozování platebních systémů v jakékoli měně a práva a povinnosti jejich účastníků, jestliže se tito účastníci dohodli, že se tyto platební systémy řídí právním řádem České republiky, a dále některé povinnosti účastníků platebních systémů provozovaných podle právního řádu některého z členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor28.“

28

citát: zdroj: zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku)

20

2. Vývoj bankovního sektoru v ČR Bankovnictví má ve světě dlouholetou tradici. První instituce, které se podobaly bankám, vznikly v Itálii přibližně ve 13. století. Pojem banka vznikl z italského slova „banco“, v překladu lavice. Od 13. století se začalo bankovnictví rozvíjet v Evropě. Nejprve se jednalo o malé finanční instituce, později začaly vznikat centrální banky. V roce 1657 vznikla ve Švédsku první centrální banka, dále následovalo v roce 1694 otevření anglické centrální banky – Bank of England. Tato banka vykonává svou činnost i v dnešní době29.

2.1 Bankovnictví v českých zemích Počátky českého bankovnictví jsou datovány do 19. století. Nejprve zde vznikaly filiálky velkých vídeňských bank (např. rakouská National Bank). Následně byly zakládány české banky. V roce 1824 česká šlechta založila Českou spořitelnu, dále v roce 1867 vznikla Živnostenská banka. Důležitým krokem pro rozvoj českého bankovnictví byl vznik Československé republiky dne 28. října 1918. Důležitým předpokladem vzniku nové republiky bylo vytvoření samostatné měny. Z tohoto důvodu vznikla na základě zákona č. 347/1920 Sb., a změněným a doplněným zákonem č. 102/1925 Sb. dne 1. dubna 1926 Národní banka československá. Jejími hlavními úkoly bylo vydávání bankovek a udržování kurzu k cizím měnám30.

2.2 Bankovní systém po roce 1945 Nejdůležitější událostí v bankovním sektoru poválečného období bylo znárodnění akciových bank v roce 1945 a soukromých bankovních domů v roce 1948. V roce 1950 byla založena Státní banka československá (dále jen „SBČS“). Její činnost byla velice rozsáhlá – od emise bankovek, přes banku státu, až po poskytování služeb podnikům. Kromě SBČS zde působily i další peněžní instituce. Mezi ně patřily:
Československá obchodní banka, a.s. 29

citace: zdroj: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. 30 citace: zdroj: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7.

21


Živnostenská banka
Investiční banka
Česká státní spořitelna
Slovenská státní spořitelna31.

2.3 Bankovní soustava po roce 1989 Rok 1989 byl velice významný a zlomový - 17. listopad 1989 se zapsal do našich dějin jako den, kdy došlo k pádu socialismu. „Základním institucionálním předpokladem realizace měnové politiky v nově vznikající tržní ekonomice bylo vytvoření dvoustupňové bankovní soustavy. Ještě v roce 1989 proto Federální shromáždění Československé socialistické republiky přijalo zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé, a zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách. Na základě těchto zákonů došlo k oddělení emisní funkce Státní banky československé od ostatních funkcí komerčních bank32.“ Od tohoto roku docházelo k důležitému rozvoji bankovnictví u nás. Lidé začali požadovat více nových bankovních služeb než doposud a proto již v roce 1990 začaly vznikat nové banky. Došlo k prudkému růstu počtu bankovních subjektů.

Tabulka č. 1: Počet bank v České republice 1990-1992

Státní peněžní ústavy Banky s rozhodujícím podílem státu Soukromé tuzemské banky Banky s minoritní zahraniční účastí Banky s majoritní zahraniční účastní Banky s plnou zahraniční účastí Pobočky zahraničních bank Celkem činných bank Banky s licencí, které nezahájily činnost Celkem bankovních licencí

1/90 4 1 0 0 0 0 0 5 1 6

12/90 4 1 3 0 1 0 0 9 12 21

12/91 5 1 13 0 5 4 0 28 5 33

12/92 1 5 17 1 5 7 2 38 8 46

Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích

31

citace: zdroj: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. 32 citát: zdroj: VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk; NOVOTNÝ, Jiří; PŮLPÁN, Karel; DVOŘÁK, Petr a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vydání Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0.

22

V níže uvedeném grafu je zřetelný prudký růst bankovních subjektů. Graf č. 1: Celkem činných bank 1990-1992 Celkem činných bank 1990-1992 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1/90

12/90

12/91

12/92

Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích

V tomto období vzniká mnoho nových bank, ale důležitou roli hraje na našem bankovním trhu pět bank. Mezi ně patří Komerční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s., Investiční a Poštovní banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a Živnostenská banka, a.s.

Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna, a.s. vznikla v roce 1992 jako akciová společnost. Je největší bankou na českém trhu – má téměř pět a půl milionu klientů. V roce 2000 se stala Česká spořitelna, a.s. členem Erste Group. Česká spořitelna, a.s. se zaměřuje na drobné klienty, firmy a na města a obce. Získala již řadu ocenění, mezi které patří například „Nejdůvěryhodnější banka roku 2007“ a „Účet roku 2007“.

Komerční banka, a.s. Komerční banka, a.s. vznikla rozdělením Státní banky československé dne 1.1.1990. Po SBČS přebrala mnoho klientů. „V souladu s privatizačním projektem schváleným vládou ČSFR 9.1.1992 byla transformována k 5.3.1992 na akciovou společnost33.“ V říjnu roku 2001

se

stala

součástí

skupiny

Société

Générale.

„Komerční

banka

patří

k nejvýznamnějším bankovním institucím v České republice a v regionu střední a východní 33

citát: zdroj: VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk; NOVOTNÝ, Jiří; PŮLPÁN, Karel; DVOŘÁK, Petr a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vydání Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0.

23

Evropy. Poskytuje komplexní služby drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Další společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí specializované služby, mezi které patří penzijní pojištění, stavební spoření, factoring, spotřebitelské úvěry a pojištění34“.

Československá obchodní banka, a.s. „Československá obchodní banka, a.s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku35.“

Investiční a poštovní banka, a.s. Investiční a poštovní banka, a.s. (dále jen „IPB“) vznikla 1. ledna 1994 spojením Investiční banky, a.s. a Poštovní banky, a.s. IPB patřila k největším bankám v České republice a proto zavedení nucené správy v roce 2000 a její následný prodej ČSOB za Kč 1,- se stal velmi diskutabilním tématem.

Živnostenská banka, a.s. „Živnostenská banka zahájila činnost 1.3.1867 jako akciová společnost, zaměřená na krytí hospodaření menších českých podnikatelů. Zdroji byly prostředky drobných střádalů (živnostníků, řemeslníků a majitelů malých českých firem). Živnostenská banka vznikla jako „zastřešující organizace“ sítě lidových záložen (kampeliček), které vznikaly v šedesátých letech 19. století.36“ Dne 5. listopadu 2007 se Živnostenská banka, a.s. sloučila s HVB Bank. Touto fúzí vznikla UniCredit Bank Czech Republic a.s.

Z důvodu existence problémových úvěrů vznikla dne 25.2.1991 Konsolidační banka (dále jen „KOB“). Byla založena Ministerstvem financí Československé federativní republiky. KOB neměla pobočkovou síť. Z důvodu rozdělení Československé federativní republiky zanikla i Konsolidační banka, s.p.ú a došlo ke vzniku Konsolidační banky Praha, s.p.ú. a 34

citát: zdroj: http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml (10.9.2008) citát: zdroj: http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/ (10.9.2008) 36 citát: zdroj: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. 35

24

Konsolidační banky Bratislava, š.p.ú. Dne 1. září 2001 skončilo působení KOBP z důvodu uplynutí lhůty, která byla daná zákonem, a proto vznikla nová instituce – Česká konsolidační agentura (dále jen „ČKA“). ČKA byla zřízena zákonem č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů. Byla právnickou osobou, hospodařila s majetkem státu a za závazky ručil stát. ČKA nesměla přijímat vklady od veřejnosti a poskytovat úvěry. Její fungování skončilo 31.12.2007.

Tabulka č. 2: Objem úvěrů na TOZ převedených v roce 1991 na Konsolidační banku

Banka

Objem převzatých úvěrů v mil. Kč

Komerční banka ČSOB Investiční banka Státní banka československá Čs. Státní spořitelna Všeobecná úverová banka

79 275,00 408,10 377,50 375,00 28,20 30 425,30

Celkem

110 889,10

Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích

2.4. Bankovní sektor České republiky Již v roce 1992 bylo jisté, že se Česká a Slovenská federativní republika rozdělí na dva samostatné státy. Dne 31.12.1992 zanikla Česká a Slovenská federativní republika na základě zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské federativní republiky. 1. ledna 1993 vznikly tudíž dva samostatné státy – Česká republika a Slovenská republika. Z tohoto důvodu skončilo i působení Státní banky československé a ústřední bankou se stala v České republice Česká národní banky (dále jen „ČNB“) a ve Slovenské republice Národná banka Slovenska. Činnost ČNB se řídí zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. V tomto roce se v bankovním sektoru ukázaly první významnější komplikace. Důvodem bylo předchozí nezkušené poskytování úvěrů. Mnoho úvěrů bylo také poskytováno jedincům, kteří měli blízko k členům vedení či vlastníkům bank. Tyto problémy například způsobily zavedení nucené správy v Kreditní a průmyslové bance. „A proto v roce 1993 došlo k útlumu ve vydávání povolení a zakládání nových tuzemských univerzálních bank.

25

Z 10 nově povolených bank v tomto roce byly 4 stavební spořitelny, 4 pobočky zahraničních bank a 2 banky se zahraniční účastí37“. Rok 1994 nebyl také pro banky zrovna příznivý. Nejdříve byla v Bance Bohemia zavedena nucená správa z důvodu finančních skandálů a poté byla ukončena i její činnost. Jen tři roky po zahájení činnosti opustila trh další relativně velká banka – AB banka, a.s. V roce 1995 získala licenci pouze Česká exportní banka, a.s. (dále jen „ČEB). ČEB je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu přímo a nepřímo vlastněná státem a řídí se zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími zvláštními předpisy upravujícími bankovnictví. V níže uvedené tabulce je uveden způsob řešení u problémových bank v roce 1996. Tabulka č. 3: Přístup ČNB k problémovým bankám v roce 1996 Název banky Ekoagrobanka COOP banka První slezská banka Podnikatelská banka Realitbanka Velkomoravská banka Kreditní banka Plzeň Agrobanka Bankovní dům Skala Evrobanka

Způsob řešení nucená správa, převzetí Union bankou nucená správa, převzetí Foresbankou likvidace nucená správa nucená správa nucená správa likvidace nucená správa, garance vkladů centrální bankou převzetí Union bankou převzetí Union bankou

Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích Jak je možné vidět v následující tabulce, počet bank v letech 1993-1998 neměl tendenci růst, ale oproti rokům 1990 – 1992 začal klesat. V prosinci roku 1993 působilo v České republice 57 bank a v prosinci roku 1998 už jen 45 bank, což znamená pokles o osm bank za šest let. Z tabulky lze také vypozorovat, že počet tuzemských obchodních bank klesal a počet bank s plnou zahraniční účastí, pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny začal růst.

37

citace: zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analyticke_pub/publikace_op_prehle d/publikace_op_prehled_1993.html (29.12.2008)

26

Tabulka č. 4: Počet bank v České republice 1993 – 1998 12/93 1 Státní peněžní ústavy 24 Tuzemské obchodní banky 12 Banky s částečnou zahraniční účastí 10 Banky s plnou zahraniční účastí 8 Pobočky zahraničních bank 2 Stavební spořitelny 57 Celkem činných bank 0 Ostatní banky s licencí 57 Celkem bankovních licencí

12/94 1 15 14 11 8 6 55 2 57

12/95 1 12 14 11 9 6 54 0 54

12/96 1 12 11 13 10 6 53 0 53

12/97 1 10 10 12 10 6 49 0 49

12/98 1 6 10 12 10 6 45 0 45

Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích K 31.12.1999 působilo na území České republiky 42 bank a poboček zahraničních bank. Během tohoto roku skončilo působení tří bank – Universal banka, Moravia banka a Foresbanka. V tomto roce nebyla udělena žádná nová bankovní licence. „V roce 1999 pokračoval proces privatizace bankovního sektoru. V polovině roku 1999 byl dokončen prodej státního podílu a podílu České národní banky v Čs. obchodní bance belgické KBC Bank. Intenzivně pokračovaly i práce na přípravě prodeje majoritního státního podílu v České spořitelně rakouské Erste Bank Sparkassen, který byl realizován na počátku roku 2000. Byly rovněž zahájeny práce na privatizaci státního podílu v Komerční bance, jehož prodej se předpokládá do konce roku 2000. Privatizací Komerční banky by měla být v zásadě dokončena privatizace bankovního sektoru, kdy stát si ponechá vlastnický podíl pouze v některých specializovaných bankách se specifickým zaměřením na financování vládních programů v oblasti exportu, podpory drobného podnikání, správy nekvalitních aktiv apod.38“ K 31.12.2000 tvořilo bankovní sektor České republiky 40 bank a poboček zahraničních bank. Počet bank oproti roku 1999 opět klesl. Důvodem byla fúze Erste Bank Sparkassen a České spořitelny k 30.9.2000. A k 1.12.2000 ukončila svoji činnosti Banka Haná. Během roku 2000 byla v Investiční a Poštovní bance zavedena nucená správa a po odsouhlasení ČNB byla většina aktiv převedena do Československé obchodní banky. V roce 2001 se v bankovním sektoru České republiky snížil počet bank o další dvě banky, tedy na 38 bank, což je zatím nejnižší počet bank, které působily v České republice od roku 1993. Důvodem bylo sloučení HypoVereinsbank CZ a Bank Austria Creditanstalt Czech 38

citát: zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analytic ke_pub/download/bd_1999_c.pdf (29.12.2008)

27

Republic. Tyto dvě banky se sloučily ke dni 1.10.2001. Dne 31.8.2001 své působení ukončila Konsolidační banka a činnost zahájila Česká konsolidační agentura. K 31.12.2002 působilo na území České republiky 37 bank a poboček zahraničních bank. Oproti roku 2001 se počet bank snížil o jednu banku. V roce 2002 ukončila svou činnost IP banka a též zanikla pobočka Societe Generale v Praze (ta byla sloučena s Komerční bankou, a.s.). V tomto roce byla udělena bankovní licence a to Wüstenrot hypoteční bance, a.s. „V českém bankovním sektoru vznikají v souladu s vývojovými trendy světového bankovnictví bankovní finanční skupiny. Banky usilují především o komplexní nabídku bankovních produktů a služeb pro své klienty v rámci možností své finanční skupiny. Druhou součást finančních skupin představují podniky pomocných bankovních služeb jako instituce poskytující servis pro bankovní podnikání. Bankovní finanční skupiny jsou tvořeny převážně tuzemskými velkými a středními bankami. Nejvýznamnější z nich představují finanční skupiny Československé obchodní banky, a.s., České spořitelny, a.s., a Komerční banky, a.s., které jsou současně členy zahraničních finančních skupin svých mateřských bank. Tyto celky zahrnují většinou investiční společnosti a fondy, pojišťovny, penzijní fondy, factoringové společnosti, stavební spořitelny, leasingové společnosti, poradenské firmy a v některých případech i další banky39.“ V roce 2003 tvoří bankovní sektor České republiky 35 bank a poboček zahraničních bank. V tomto roce se počet bank opět snížil – oproti minulému roku klesl počet bank o dvě banky. ČNB musela v tomto roce odejmout licenci Union bance, a.s. a Plzeňské bance, a.s. K 31.12.2004 nedošlo oproti konci roku 2003 k žádným změnám. Bankovní sektor České republiky tvořilo 35 bank a poboček zahraničních bank (26 bank a 9 poboček zahraničních bank). Ke konci roku 2005 se počet bank zvýšil o jednu banku. Celkem tedy na území České republiky působilo 36 bank a poboček zahraničních bank. V tomto roce se sloučila banka BAWAG Bank CZ a BAWAG International Bank CZ a začaly používat název BAWAG Bank CZ. V tomto roce začali svou činnost i dvě pobočky zahraničních bank – rakouská PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika a dále belgická Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika.

39

citát: zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analytic ke_pub/download/bd_2002_c.pdf (29.12.2008)

28

K 31.12.2006 působilo na území České republiky 37 bank a poboček zahraničních bank (24 bank a 13 poboček zahraničních bank). Tento rok se počet bank zvýšil o jednu pobočku zahraniční banky – Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch. Na konci roku 2007 existovalo v České republice 37 bank a poboček zahraničních bank. Sice se počet bank nezměnil, ale v bankovním sektoru ČR došlo k některým změnám. V tomto roce se sloučila HVB Bank Czech Republic, a.s. a Živnostenská banka a tím vznikla UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Tato banka začala provozovat svou činnost dne 5.11.2007. Dne 25.11.2007 začala v České republice působit BRE Bank S:A pod značkou mBank. Na českém bankovním trhu působilo k 30.11.2008 37 bank (přesný přehled viz příloha č. 7). Z toho bylo 7 bank převážně s českou účastí, 14 bank převážně se zahraniční účastí a 16 poboček zahraničních bank.40

2.5 Integrace bank V posledních letech si lze všimnout celosvětového trendu a tím je slučování finančních a bankovních skupin. A jaké důvody vedou banky ke slučování? Hlavním důvodem je pevnější postavení na trhu. V dnešní době je konkurence silná a malé nebo i střední banky nemohou na trhu obstát tak, jak by si představovaly. Dalším důvodem je rozšíření nabídky produktů a služeb. Klienti se dnes nespokojí se základní nabídkou produktů a služeb a proto požadují co nejvyšší standard za nejlepší cenu. Pokud se banky sloučí, jsou schopné vyhovět klientovi a splnit mu jeho požadavky. Oproti tomu malá banka na trhu neobstojí a ztrácí tak své klienty. Pokud se banky sloučí, disponují větší likviditou a proto mohou lépe dostát svým závazkům. V případě, že banky ovládají různé trhy, tak po sloučení se rozšíří i jejich působnost. Samozřejmě se zvýší jejich kapitál, počet klientů, zaměstnanců a také se rozšíří nabídka produktů a služeb. Na území České republiky se v posledních letech sloučilo několik bank. Například lze uvést sloučení Raiffeisenbank, a.s. a eBanky, a.s. nebo sloučení HVB Bank, a.s. s Živnostenskou bankou, a.s.

40

citace: zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dnft_zpravy/download/dnft_2007_cz.pdf (29.12.2008)

29

3. Aktuální situace v bankovním sektoru v ČR V České republice je bankovní systém dvoustupňový. Působí zde centrální banka a dále banky obchodní. Na českém bankovním trhu působilo na začátku roku 2009 celkem 37 bank, z toho bylo sedm bank s převážně českou účastí, 14 bank s převážně zahraniční účastí a 16 poboček zahraničních bank. Bankovní sektor v České republice je stabilní. V současné době se svět potýká s finanční krizí, která se změnila v krizi globální a je tedy nutné se o této krizi zmínit.

3.1 Vznik finanční krize Finanční krize vypukla na amerických hypotečních trzích. Američtí investiční bankéři poskytovaly hypotéky nižší kategorie (subprime) občanům, kteří byli nezaměstnaní či chudí, neověřovali si úvěruschopnost žadatele a také poskytovali úvěr na 100% nebo více procent kupní ceny nemovitosti. „Laxní přístup hypotečních ústavů stavěl na očekávání, že ceny na trhu amerických nemovitostí porostou a hodnota záruk (domů, bytů, pozemků) bude vždy dostatečnou pojistkou při bankrotu jednotlivců. Vše se odehrávalo při politické podpoře přístupu nižších příjmových skupin k vlastnímu bydlení. Dalším faktorem byl rozvoj moderních finančních instrumentů v globalizované ekonomice, dostupných finančním institucím doslova po celém světě. Hypoteční banky byly schopny problematická portfolia prodat specializovaným institucím (většinou investičním bankám), které je sekuritizovaly. Vydaly kolateralizované dluhové obligace (CDO), tedy finanční instrumenty, zajištěné těmito portfolii, které (kromě prémie) zaručovaly plnou splatnost v okamžiku splacení hypotéky. Proč si takovou obligaci investoři kupovali ? Zajišťovací portfolia byla členěna do několika kategorií podle kvality a ratingové agentury jim dávaly vysoká hodnocení (AAA, AA, minimálně BBB), neboť vycházely z předpokladu, že podíl špatných aktiv je nízký a ztráty z jejich případné platební neschopnosti budou investorům nahrazeny výnosy jak z vlastních CDO, tak z dalších transakcí, na CDO založených. Navíc, CDO byla zajištěna dalším inovativním finančním nástrojem, credit default swaps (CDS), tedy smluvním pojištěním rizika třetí strany, kterou poskytuje pojišťovací instituce investorovi do CDO. CDS poskytují prémii a rychle se staly obchodovatelné. Nic netrvá věčně, ani růst cen amerických nemovitostí. Při více než očekávaném poklesu najednou mnoho Američanů přestalo hypotéky splácet, CDO měly náhle menší hodnotu, vznikl tlak na CDS, zajištění se ukázalo slabým, pojištění nedostatečným a ratingy nadsazené. Bublina

30

praskla41.“ Nyní tuto událost pociťuje nejen Amerika, ale i celý zbytek světa, neboť se tato krize postupně začala projevovat i na ostatních světových finančních trzích.

3.2 Průběh finanční krize Finanční krize se začala projevovat ve Spojených státech amerických v létě roku 2007, v České republice se o krizi začalo hovořit až v září 2008. Protože se nejedná o krizi, která by vznikla na území České republiky, je nutné se zaměřit nejen na průběh a dopady krize na bankovní sektor České republiky, ale také na bankovní sektor Spojených států amerických, kde krize vznikla a dále na evropské finanční trhy, kam se krize rychle rozšířila.

3.2.1 Počátky finanční krize (léto 2007 – září 2008) Jak již bylo řečeno, finanční krize vznikla ve Spojených státech amerických a začala se projevovat v létě roku 2007. Na začátku roku 2008 existovalo v USA pět velkých investičních bank. V září 2008 zůstaly jen dvě (dvě banky zbankrotovaly a jednu banku odkoupila banka jiná).

3.2.2 Vývoj finanční krize v roce 2008 Lidé v České republice začali pociťovat finanční krizi v září 2008. Jedním z důvodů byl pád čtvrté největší americké investiční banky Lehman Brothers dne 16.9.2008. Tento krach by se dal nazvat jako největší pád v historii. Najednou začal každý přemýšlet, koho se krize dotkne příště. A jak na tuto situaci budou reagovat finanční instituce v České republice? Mnoho institucí se bude muset smířit se snížením zisku, zlepšit řízení rizik, ale jinak by měly finanční krizi překonat. Pro klienty těchto institucí to bude znamenat, že pro ně už nebude tak snadné získat hypotéku, úvěr či kreditní kartu. Jak lze ukázat na příkladě, vše souvisí se vším a proto finanční krize bude mít dalekosáhlé důsledky. Pokud banka klientovi neposkytne například úvěr na podnikání, daný podnikatel nemůže nikoho zaměstnat. V případě, že klientovi nebude poskytnuta kreditní karta, nebude tolik nakupovat a obchodníci budou mít nižší zisky, a díky tomu budou obchodníci propouštět své zaměstnance.

41

citát: zdroj: Hospodářské noviny z 22. října 2008

31

Finanční krize zasáhla i oblast pojišťovnictví. Velké problémy pocítila i největší světová pojišťovna AIG. Pomohla jí americká centrální banka (Fed), která jí poskytla půjčku na dva roky. Mnoho klientů se strachovalo o své pojistky, ale i ČNB oznámila, že pojistky klientů První americko-české pojišťovny a.s., AMCICO AIG LIFE jsou i přes současnou krizi v pořádku a že pojišťovna je schopna dostát všem svým závazkům. Oznámení ČNB jsou velmi důležitá, v případě, že by ČNB nevydala žádná prohlášení, nastala by panika a následovalo by hromadné rušení pojistek. To platí i v případě bank. Pokud by banky nekomunikovaly s veřejností a nevydávaly by prohlášení v novinách nebo televizi, občané by bankám přestali důvěřovat a začali by hromadně vybírat své dlouholeté úspory, což by pro bankovní sektor znamenalo katastrofu. Všechny významnější české banky vlastní zahraniční majitelé (rakouská Erste Bank vlastní Českou spořitelnu, belgická KBC ovládá ČSOB a francouzská Société Générale vlastní KB). I přesto, že je finanční krize, má většina českých bank za rok 2008 rekordní zisk. Je to z toho důvodu, že se nepodílely na obchodování s americkými hypotékami, neinvestovaly tolik peněžních prostředků do rizikových oblastí, poskytovaly půjčky zejména na tuzemském trhu a mají přísnější úvěrová kritéria při poskytování půjček, než je tomu ve Spojených státech amerických. Dne 29. září 2008 byl v USA americkým kongresem zamítnut „záchranný plán“. Pokud by byl tento „záchranný plán“ schválen, měl stát dát 700 miliard dolarů, aby mohly být zachráněny americké banky. Vláda by tak měla možnost od amerických bank odkoupit špatné úvěry. Americký kongres tento „záchranný plán“ neschválil a proto v USA stále panuje panika, která se v průběhu roku 2008 začala projevovat i na ostatních finančních trzích. Objevuje se strach z nedostatku likvidity, banky si raději peněžní prostředky nechávají a ani si je raději mezi sebou nepůjčují (půjčují si na jeden den, maximálně na jeden týden za velmi nevýhodných podmínek – vysoké úrokové sazby). V říjnu 2008 se ve Spojených státech amerických stále hovořilo o záchranném plánu. Pokud by tento záchranný plán americký kongres nepřijal, důsledky by způsobily větší škody než je 700 miliard dolarů (částka, kterou by stát dal na záchranu amerických bank). Některé banky v Evropě již krize zasáhla, ale zahraniční vlastníci českých bank zatím nebyli nějak výrazněji postihnuti. Finanční krize nesouvisí jen s oblastí bankovnictví ale i s dalšími oblastmi. Pro příklad lze uvést automobilový či těžební průmysl. Kvůli finanční krizi zpomalila světová ekonomika, což je vidět i na domácím hospodářství. Zpomalení světové ekonomiky způsobilo pokles 32

českého vývozu do zahraničí. Důsledkem absence zakázek je snižování stavů zaměstnanců v mnoha firmách. Finanční krize zasáhla i splátkové společnosti, mezi které patří například společnost Home Credit, která musela omezit nabídku některých svých úvěrových karet. Dne 3. října 2008 americký kongres rozhodl uvolnit 700 miliard dolarů na řešení finanční krize. Důvodem je odkup rizikových aktiv finančních ústavů. Tato pomoc americkým bankám by měla alespoň trochu zklidnit aktuální situaci na finančních trzích. Nejen americký kongres vynaložil peněžní prostředky na záchranu bank. Aby byly banky zachráněny a nedocházelo k dalším krachům, byly vynaloženy miliardy dolarů po celém světě viz níže uvedený graf.

Graf č. 2: Vynaložené miliardy dolarů na záchranu bank

Dexia Fortis Bradford & Bingley AIG Fannie Mae a Freddie Mac Northen Rock Záchranný balíček Americké vlády 0

100 200 300 400 500 600 700 800

Zdroj: Hospodářské noviny ze dne 6. října 2008

V níže uvedené tabulce je uvedeno, jaké následky měla finanční krize na některé zahraniční banky.

33

Tabulka č. 5: Největší světové banky jako oběti finanční krize Název banky Fannie Mae Freddie Mac Lehman Brothers Merrill Lynch HBOS Washington Mutual Fortis Bradford & Bingley Wachovia

Dopad krize na banku Znárodnění Znárodnění Krach Převzetí Převzetí Krach Znárodnění Znárodnění Převzetí

Zdroj: Hospodářské noviny ze dne 6. října 2008

Dopady finanční krize jsou rozsáhlé. Prvním státem, který se kvůli krizi dostal do velkých finančních potíží, se stal Island. Islandské banky investovaly velkou část peněžních prostředků v zahraničí. „Centrální banka se rozhodla zakročit a oznámila, že s okamžitou platností islandskou korunu vůči koši měn zafixuje na kurzu 131 korun za euro. Běžné makroekonomické ukazatele paradoxně žádnou krizi na Islandu neukazují. Hrubý domácí produkt na osobu tam činí 53.472 amerických dolarů – v tomto žebříčku je severská země čtvrtá nejlepší na světě. Právě rychlá ekonomická expanze a přehřátí ekonomiky však problémy způsobily42.“ Díky islandské krizi přišla belgická skupina KBC (vlastník ČSOB) o značnou část svých investic. Tyto chybné investice ovlivnily hospodářský výsledek celé skupiny za rok 2008. Největší světové centrální banky (například americký Fed či Evropská centrální banka) snížily úroky o půl procentního bodu. Tento krok učinily proto, aby ostatním bankám zlevnily peníze. Mnoho bank se v tuto chvíli setkává s problémem nedostatku hotovosti. V České republice je dvoutýdenní REPO sazba 3,5 procenta.

Jak již bylo uvedeno, informovanost klientů je velice důležitá, a proto společnost Stem/Mark provedla na začátku října 2008 průzkum, jak banky reagují na e-mailové dotazy klientů. „Potencionální klienti se zajímali o vliv krize na situaci v českých bankách, pojištění vkladů, možnosti výběru hotovosti a také změny podmínek poskytování hypotečních

42

citát: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 8. října 2008

34

úvěrů. Do několika hodin reagovaly na všechny dotazy potenciálních klientů jenom čtyři české banky z deseti. Například Česká spořitelna odpověděla na všechny tři dotazy do dvou hodin. V průběhu téhož dne odpověděly na všechny položené dotazy ještě mBank, Komerční banka a Volksbank43.“ Jak banky rychle odpovídaly lze vidět z níže uvedené tabulky.

Tabulka č. 6: Rychlost reakce bank do 24 hodin od zaslání dotazu (údaj v hod.:min.) Otázka 1

Banka

Česká spořitelna mBank Komerční banka Volksbank GE Money Bank UniCredit Bank ČSOB Raiffeisenbank Poštovní spořitelna Citibank

Otázka 2

Otázka 3

Opatření banky na ochranu klientů v Vliv finanční krize na Omezení a limity při případě krizových ceny za bankovní výběru hotovosti z účtu, služby, změna u situací, hrozba podobné výše pojištění vkladů události v ČR, oficiální hypotečních úvěrů a klientů. vyjádření banky na spotřebitelských půjček internetu 0:25 2:37 4:22 3:23 1:12 6:46 3:24 -

1:54 2:52 2:21 0:59 0:32 4:35 3:35 23:26 -

1:11 2:34 3:24 5:26 0:38 -

Zdroj: Hospodářské noviny ze dne 10. – 12. října 2008

Ostatní banky nezodpověděly všechny dotazy a banka Citibank nezodpověděla ani jediný dotaz. Banky by s klienty měly komunikovat a v době finanční krize to platí dvojnásob. Klienti všech bank ocení rychlé zodpovězení dotazu. V tomto průzkumu však uspěly jen první čtyři oslovené banky a z toho lze usoudit, že by se banky měly více zaměřit na komunikaci se svými klienty.

Lidé už nemají důvěru v bankéře a není se čemu divit. Záchranné plány bank budou stát v přepočtu desítky bilionů korun, a proto není nijak zvláštní, že tyto záchranné balíčky mají mnoho odpůrců. „Státy vlastně za peníze daňových poplatníků zachraňují finanční instituce, které poskytovaly špatné půjčky. Na záchranné akce si vlády budou muset půjčit. 43

citát: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 10. – 12. října 2008

35

Zvyšování daní by jim totiž nejspíš neprošlo. Například Američané získají peníze na světových finančních trzích, což zvedne už tak hrozivý dluh USA. Podle BBC vyjde záchrana finančního sektoru jen letos každou americkou domácnost na 15 tisíc dolarů44.“ Na kolik můžou vyjít záchranné balíčky, které vlády poskytnou na záchranu bank, které byly zasaženy krizí, lze znázornit na níže uvedeném grafu.

Graf č. 3: Na kolik mohou vyjít vládní balíčky na záchranu slabých bank (v bilionech Kč)

Portugalsko Norsko Rakousko Francie Irsko Německo Velká Británie USA 0

2

4

6

8

10

12

14

Zdroj: Hospodářské noviny ze den 14. října 2008

První zemí ve střední a východní Evropě, která si musela půjčit od ECB, se stalo Maďarsko. Maďarsko si muselo půjčit od ECB až pět miliard eur. Bylo to z toho důvodu, aby maďarské banky byly schopny poskytovat úvěry jak firmám tak i domácnostem45. Problém spočívá v dříve poskytnutých úvěrech v cizích měnách. Tím jak dochází k oslabování maďarského forintu, musejí maďarské domácnosti a firmy bankám platit vyšší částky v domácí měně na úhradu splátek v zahraničních měnách. „Naproti tomu český peněžní trh se s dopady krize vyrovnává běžnými prostředky. Jak dne 20. října uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma, nemá náš bankovní systém žádné problémy. Podle něj za to vděčíme malému vystavení českých bank riskantním investicím a důkladné restrukturalizaci sektoru v 90. letech46.“

44

citát: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 14. října 2008 citace: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 17. – 19. října 2008 46 citát: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 21. října 2008 45

36

„Končí doba, kdy firmy hledaly manažery pro expanzi a rozvoj. Světová krize přinesla do Česka nové požadavky. Hledají se krizoví manažeři: „čističi“, kteří osekají náklady, propustí přebytečné lidi a udrží ve firmy klid47.“ Dne 6. listopadu 2008 snížila Česká národní banka úrokové sazby. Sazby klesly o 0,75 procentního bodu (tedy z 3,5 procent na 2,75 procenta). „Důvod vlny snižování sazeb je jednoznačný: s tím, jak si banky odmítají půjčovat mezi sebou, zdražují i úvěry na bydlení nebo firmám na další investice. Poklesem úroků se centrální banky snaží donutit své komerční „kolegyně“, aby peníze pro lidi a firmy zlevnily. Tím, že se bude více utrácet, se hospodářství může vrátit znovu k růstu48.“ A jaké budou zisky čtyř největších českých bank? Komerční banka (vlastníkem je francozská Société Générale) za tři čtvrtě roku 2008 vykázala zisk ve výši 9,937 miliardy korun českých. České spořitelně narostl čistý zisk na 14,08 miliard korun českých. Těmto dvou bankám čistý zisk v roce 2008 narostl, oproti tomu ČSOB se zisk snížil – a to ze 7,4 miliard korun českých na 2,8 miliard korun českých49. Dne 11. listopadu 2008 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zvýšení záruk za bankovní vklady. Tato záruka se zvedla z částky 25 tisíc eur na 50 tisíc eur. Tudíž lidé, kteří mají v bance uloženou částku do výše 50 tisíc eur, se nemusejí obávat ze ztráty svých úspor. V případě, že by nějaká banky zkrachovala, lidé by peníze dostali od Fondu pojištění vkladů. Banky do toho fondu musí pravidelně přispívat v zákonem stanovené výši. I přesto, že se zvýšily garance za bankovní vklady, nezvýšily se roční příspěvky, které musí banky odvádět. Nyní se ještě čeká, zda tento zákon schválí Senát a podepíše prezident, teprve poté začne zákon platit.50

V České republice byla v prosinci roku 2008 z důvodu finanční krize založena Národní ekonomická rada vlády. „ Národní ekonomická rada vlády (dále též jen „Rada“ nebo „NERV“) byla ustavena dne 8. ledna 2009 jako odborný poradní a konzultační orgán vlády České republiky pro oblast ekonomiky a hospodářství, a to v návaznosti na Strategii připravenosti a akceleraci růstu („SPAR“), kterou předseda vlády České republiky Mirek Topolánek vyhlásil v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dne 2. prosince 2008, jako reakci na potenciální rizika a hrozby pro Českou republiku, plynoucí ze světové finanční krize. Primárním aktuálním úkolem Rady je analýza rizik a potenciálních dopadů 47

citát: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 4. listopadu 2008 citát: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 7. – 9. listopadu 2008 49 citace: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 10. listopadu 2008 50 Nová výše záruk za bankovní vklady je platná od 15.12.2008. 48

37

světové finanční krize na Českou republiku, a návrhy opatření, kroků a nástrojů, které budou potenciální dopady světové krize na Českou republiku eliminovat a zmírňovat. Trvalým úkolem Rady bude hledání a návrhy receptů, směřujících k udržení a akceleraci ekonomického růstu České republiky. Rada má 10 členů a její činnost řídí a koordinuje předseda vlády České republiky. Rada je apolitická a byly do ní přizvány výrazné osobnosti z ekonomického prostředí a institucí České republiky51.“

3.2.3 Vývoj finanční krize v roce 2009 Na začátku nového roku se stále hovoří o nezaměstnanosti. Podle nejhorších odhadů by se mohlo bez práce ocitnout až 480 tisíc lidí a míra nezaměstnanosti by se mohla dostat až do výše 8,5 procenta. V oblasti bankovnictví by se o svá místa měli bát nejvíce pracovníci investičních oddělení, portfolio manažeři, úvěroví analytici a dealeři. Na druhou stranu se nemusejí o své místo obávat manažeři, kteří analyzují rizika52. Dle Hospodářských novin ze dne 6.ledna 2009 mají tuzemské banky rekordně napůjčováno u ČNB. Ke konci roku 2007 činily úvěry od ČNB necelých devět milionů korun, v roce 2008 byla výše těchto úvěrů přes 38 miliard. Začaly se naplňovat nejhorší obavy zaměstnanců ČSOB. Tato banka, která má celkem deset tisíc zaměstnanců (včetně svých „dcer“) propustila již dvě stě svých zaměstnanců. Bohužel tato čísla nejsou ještě konečná. Počítá se s tím, že bude propuštěno pět set až šest set zaměstnanců. ČSOB potřebuje velice rychle snížit své náklady, a proto zbytek svých zaměstnanců chce propustit do konce prvního čtvrtletí. Důvod je jasný, ČSOB minulý rok klesl čistý zisk přibližně na jednu miliardu korun (pro porovnání v roce 2007 měla ČSOB čistý zisk 10,8 miliardy korun)53. Po své první schůzce předložil svůj plán NERV (Národní ekonomická rada vlády). A jaký je jejich plán ? Mezi nejdůležitější body patří podpoření zaměstnanosti, pro firmy by se měly zrychlit odpisy a mělo by se snížit sociální pojištění lidem, kteří jdou do práce po škole či po rekvalifikaci. V lednu 2009 vzrostla nezaměstnanost ze 6 procent na 6,8 procent. V lednu tedy 390 tisíc lidí bylo nezaměstnaných (z toho 50.000 lidí přišlo o práci v lednu). Toto číslo však není

51

citát: zdroj: http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodni-ekonomicka-rada-vlady-51371/ (31.1.2009) 52 citace: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 6. ledna 2009 53 citace: zdroj: Hospodářské noviny ze dne 23. – 25. ledna 2009

38

konečné, počítá se s tím, že míra nezaměstnanosti dále poroste. A jak se vyvíjela nezaměstnanost v posledním roce je vidět v následujícím grafu.

Graf č. 4: Vývoj nezaměstnanosti od ledna 2008 (v procentech)

Vývoj nezaměstnanosti od ledna 2008 (v procentech)

09 1/

08 12 /

08 11 /

08 10 /

08 9/

08 8/

08 7/

08 6/

08 5/

08 4/

08 3/

08 2/

1/

08

8 7 6 5 4 3 2 1 0

Zdroj: Hospodářské noviny ze dne 10. února 2009

V důsledku rostoucí nezaměstnanosti přijde česká ekonomika o statky či služby, které mohli nezaměstnaní vyrobit. Čím více lidí bude nezaměstnaných, tím více bude vypláceno dávek v nezaměstnanosti, jejichž důsledkem budou vysoké transferové výdaje státního rozpočtu. Díky těmto nečekaným výdajům musí vláda najít další zdroje ke krytí vyplácených sociálních dávek. Dne 5.2.2009 oznámila Česká národní banka, že ve svém novém odhadu očekává pokles ekonomiky o 0,3 procenta. A jak analytici očekávali, Česká národní banka snížila hlavní úrokovou sazbu na 1,75 procent. Banky si stále mezi sebou nepůjčují, a proto Česká národní banka snižuje tuto sazbu, aby si banky začaly mezi sebou půjčovat a mohly tak poskytovat úvěry svým klientům a podnikům. Obchodní banky však své sazby nesnižují. Důvodem je jejich opatrnost, bojí se, že poskytnou úvěr lidem, kteří nebudou mít na splátku či ztratí zaměstnání. A jak se vyvíjela základní úroková sazba ČNB od února 2008 lze vidět na následujícím grafu.

39

Graf č. 5: Základní úroková sazba ČNB (v %)

Základní úroková sazba ČNB (v %) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 6.2.2008

6.8.2008

5.11.2008

16.12.2008

5.2.2009

Zdroj: Hospodářské noviny ze dne 6. – 8. února 2009 Na začátku března roku 2009 snížila Evropská centrální banka úrokovou sazbu a to na 1,5 procenta. Snížila ji tedy o 0,5 procentního bodu. Tato výše úrokové sazby je nenižší v její historii. Důvodem snižování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou je snaha o překonání finanční krize. Do budoucna se dá očekávat další pokles těchto sazeb.

40

4. Očekávaný vývoj v bankovním sektoru v ČR Lze v současné době, kdy svět bojuje s finanční krizí, odhadnout budoucí vývoj? Ani ekonomové v současné době nedokáží odhadnout, jak dlouho bude finanční krize trvat a jak dlouho bude celý svět čelit jejím následkům. Jak uvedl Paul Samuelson54 v rozhovoru pro Global Viewpoint, současné prognózy možného zotavení v druhé polovině roku 2009 jsou vysoce nepravděpodobné.

Má

podezření, že do roku 2012, a možná ani do roku 2014, k žádnému zotavení nedojde. Dále uvedl, že mnohem spíše to bude trvat tak dlouho, jak to trvalo Rooseveltovi, od jeho nástupu do funkce v březnu 1933 do předvečera druhé světové války.55 Pokud by svět nezasáhla světová krize, domnívala bych se, že počet bank v bankovním sektoru v České republice zůstane stejný, případně se změní jen minimálně – důvodem by mohlo být spojení bank či vstup nového bankovního subjektu na trh. V současné době je však těžké budoucí vývoj odhadnout. I přesto, že české banky zasáhla finanční krize jen minimálně, neboť se nepodílely na obchodování s americkými hypotékami, jejich mateřské banky jsou již více ohroženy. V České republice finanční krize nejvíce zasáhla ČSOB (vlastníkem je belgická KBC). Domnívám se tedy, že se v bankovním sektoru bude i nadále projevovat celosvětový trend – fúze finančních a bankovních skupin. Banky jsou nyní oslabeny finanční krizí a lze usoudit, že se budou slučovat (zejména malé a střední banky), aby zamezily dalším problémům, byly na trhu silnější a ustály následky krize. Také je možné předpokládat, že některé malé banky a pobočky zahraničních bank opustí český trh. A co lze nyní od bank očekávat? Banky se jistě zaměří na zkvalitňování řízení rizik. Zpřísní se kritéria pro poskytování úvěrů. Mnoho klientů teď úvěr získá za mnohem přísnějších podmínek než tomu bylo doposud. Banky budou také důslednější při řízení delikvencí. I přesto, že české banky finanční krize nezasáhla tolik jak tomu bylo v USA, dá se očekávat, že banky budou rapidně snižovat náklady. Zejména se počítá s tím, že banky začnou propouštět své zaměstnance. Bude se pravděpodobně jednat především o pracovníky investičních oddělení, portfolio manažery, úvěrové analytiky a dealery. Na druhou stranu banky, stejně tak jako další společnosti, budou banky přijímat pracovníky 54

Paul Samuelson se narodil 15.5.1915. Je známým americkým ekonomem a profesorem ekonomie. V roce 1970 získal Nobelovu cenu za ekonomii. 55 citace: zdroj: http://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A090128_101003_ln_rozhovory_mtr (30.1.2009)

41

zabývající se krizovým managementem. Některé banky již začaly propouštět své zaměstnance (ČSOB) a dá se předpokládat, že i ostatní banky tento krok provedou. V lednu 2009 vzrostla míra nezaměstnanosti v České republice až na 6,8 procenta a dá se předpokládat, že i v dalších měsících míra nezaměstnanosti poroste. Snižování nákladů se dále projeví v omezení výdajů na projekty, na vzdělávání, na obnovu techniky nebo na zavedení nových technologií. Finanční krize ještě neskončila, lidé ji pociťují každý den a bohužel nelze přesně odhadnout, jak dlouho ještě finanční krize bude trvat a jaké následky s sebou ještě přinese.

42

Závěr Po provedení analýzy bankovního sektoru jsem zjistila, že v posledních letech se počet bank na území České republiky příliš neměnil, a proto by se dalo usoudit, že počet bank by se mohl v budoucnu změnit jen minimálně. Bylo by to pravděpodobně z důvodu sloučení některých bank či vstupu nového bankovního subjektu na trh. Na podzim roku 2008 se bohužel situace změnila, česká ekonomika začala vnímat finanční krizi, která vznikla ve Spojených státech amerických a která přešla i na ostatní světové finanční trhy. Český bankovní sektor se liší od bankovních sektorů západních zemí Evropy a Spojených států amerických. Tuzemské banky byly opatrné a neinvestovaly tolik peněžních prostředků do rizikových oblastí jako země západní Evropy či Spojené státy americké, a proto by české banky neměly pocítit takové následky jako tyto země. Největší české banky mají v současné době výhodnou pozici na trhu. Rizikové úvěry, které poskytovaly na začátku devadesátých let, byly před jejich privatizací převedeny do České konsolidační agentury a z tohoto důvodu mají české banky v současné době méně rizikové portfolio poskytnutých úvěrů. Díky tomu není nutné vytvářet tak vysoké opravné položky na nesplácené úvěry. Samozřejmě české banky budou finanční krizí zasáhnuty. Důvodem bude menší objem poskytnutých úvěrů, to bude pro banky znamenat pokles zisku, protože zisk banky tvoří zejména rozdíl mezi přijatými a placenými úroky (tzv. úroková marže), a vyšší objem opravných položek, které budou tvořeny z důvodu nesplácených úvěrů. Banky v současné době snižují náklady, a proto dochází i k propouštění zaměstnanců bank. Snižování stavu zaměstnanců se neodehrává jen v oblasti bankovnictví, ale i v jiných oblastech (například lze uvést automobilový či sklářský průmysl). Následkem je růst míry nezaměstnanosti, což má negativní vliv na českou ekonomiku. Ta přichází o statky a služby, které mohly být vyrobeny nezaměstnanými a zároveň jsou nezaměstnaným vypláceny dávky v nezaměstnanosti. Nezaměstnanost neovlivňuje jen českou ekonomiku, ale také nezaměstnané a jejich rodiny, neboť se snižuje jejich životní úroveň a zhoršuje také jejich psychiku. Finanční krize zasáhla i českou ekonomiku. Jedním z dopadů celosvětové finanční krize je snížení vývozu. Dopad je pro české podnikatele velice těžký a pro některé je omezení vývozu rozhodující pro jejich existenci, protože česká ekonomika je silně závislá na exportu.

43

Finanční krizi jsme začali pociťovat na podzim minulého roku. Domnívám se, že rok 2009 bude pro české banky obtížný, ale finanční krize by se neměla dotknout jejich existence a ani v příštích několika letech by české banky neměla finanční krize již více zasáhnout.

44

Seznam použité literatury Tištěné monografie

1. BABOUČEK, Ivan a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., únor 2005. 318 s. ISBN 80-7265-071-8.

2. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání Praha: Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X.

3. JIRÁSEK, František. Vybrané kapitoly z bankovnictví. 1.vydání Praha: Institut základů vzdělanosti

UK

ve

spolupráci

s vydavatelstvím

Karolinum,

1995.

112

s.

ISBN 80-7184-154-4.

4. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1.

5. Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7.

6. POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7.

7. SEKERKA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty. Praha: Miroslav Háša PROFESS, říjen 1997. 532 s. ISBN 80-85235-51-X.

8. VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk; NOVOTNÝ, Jiří; PŮLPÁN, Karel; DVOŘÁK, Petr a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vydání Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0.

45

Periodika

9.Hospodářské noviny

Internetové zdroje

10.http://www.ecb.int/ecb/orga/tasks/html/index.cs.html (20.1.2009)

11.http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ (11.10.2008)

12.http://www.ceb.cz/content/view/92/35/ (11.10.2008)

13.www.czech-ba.cz (26.1.2009)

14.http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr-poslani-a-ukoly-financniho-arbitra.html (21.1.2009)

15.http://www.finarbitr.cz/cs/ (21.1.2009)

16.http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/ban kovni_dohled/download/jednotna_licence.pdf (22.9.2008)

17.http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/postaveni_bd/ bank_regulace_dohled/pravomoci_bd.html (5.11.2008)

18.http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml (10.9.2008)

19.http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/ (10.9.2008)

20.http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analyticke_pub /publikace_op_prehled/publikace_op_prehled_1993.html (29.12.2008)

21.http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/ban kovni_sektor/analyticke_pub/download/bd_1999_c.pdf (29.12.2008) 46

22.http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/ban kovni_sektor/analyticke_pub/download/bd_2002_c.pdf (29.12.2008)

23.http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dnft_zpravy/download/dnft_2007_cz.pdf (29.12.2008) 24.http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodni-ekonomicka-rada-vlady-51371/ (31.1.2009)

25.http://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A090128_101003_ln_rozhovory_mtr (30.1.2009)

26.http://www.ecb.int/ecb/educational/facts/html/index.en.html (20.1.2009)

27.http://www.finance.cz/financovani-bydleni/seznamy/stavebni-sporitelny/ (10.3.2009)

28.http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz &p_DATUM=10.03.2009&p_hie=HU&p_rec_per_page=60&p_ses_idx=2 (10.3.2009)

29.http://www.czech-ba.cz/index.php?akce=kat&kat=3&lang=cz (26.1.2009)

30.http://www.finarbitr.cz/download/59_cs_navrh_na_zahajeni_riz.pdf (21.1.2009)

31.http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/seznam_institu ci/seznam_bank/index.html (2.1.2009)

Legislativní zdroje

32.Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 33.Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 34.Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 35.Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech 36.Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi

47

37. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku)

Semináře 38. JIRÁSEK, František. Prezentace z předmětu Repetitorium z ekonomie.

48

Seznam použitých obrázků, grafů, tabulek, příloh Diagram č. 1: Jednostupňový bankovní systém Diagram č. 2: Dvoustupňový bankovní systém

Graf č. 1: Celkem činných bank 1990-1992 Graf č. 2: Vynaložené miliardy dolarů na záchranu bank Graf č. 3: Na kolik mohou vyjít vládní balíčky na záchranu slabých bank (v bilionech Kč) Graf č. 4: Vývoj nezaměstnanosti od ledna 2008 (v procentech) Graf č. 5: Základní úroková sazba ČNB (v %)

Tabulka č. 1: Počet bank v České republice 1990-1992 Tabulka č. 2: Objem úvěrů na TOZ převedených v roce 1991 na Konsolidační banku Tabulka č. 3: Přístup ČNB k problémovým bankám v roce 1996 Tabulka č. 4: Počet bank v České republice 1993-1998 Tabulka č. 5: Největší světové banky jako oběti finanční krize Tabulka č. 6: Rychlost reakce bank do 24 hodin od zaslání dotazu (údaj v hod.:min.)

Příloha č. 1: Evropský systém centrálních bank (ESCB) Příloha č. 2: Seznam bank, které mají povoleno vydávat hypoteční zástavní listy (březen 2009) Příloha č. 3: Přehled stavebních spořitelen k 10.3.2009 Příloha č. 4: Seznam družstevních záložen (stav ke dni 10.3.2009) Příloha č. 5: Seznam členů České bankovní asociace Příloha č. 6: Návrh na zahájení řízení Příloha č. 7: Seznam bank k 30.11.2008

49

Příloha č. 1 Evropský systém centrálních bank (ESCB)

56

56

http://www.ecb.int/ecb/educational/facts/html/index.en.html (20.1.2009)

50

Příloha č. 2 Seznam bank, které mají povoleno vydávat hypoteční zástavní listy (březen 2009)

Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s. Hypoteční banka, a.s. Komerční banka, a.s. Raiffeisenbank a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Volksbank CZ, a.s. Wüstenrot hypoteční banka a.s.57

57

Zdrojem pro vytvoření tohoto seznamu byly výpisy bank z obchodního rejstříku a jejich zákaznické linky

51

Příloha č. 3 Přehled stavebních spořitelen k 10.3.2009

Stavební spořitelna ČS Českomoravská stavební spořitelna Modrá pyramida stavební spořitelna Raiffeisen stavební spořitelna Wüstenrot stavební spořitelna58

58

http://www.finance.cz/financovani-bydleni/seznamy/stavebni-sporitelny/ (10.3.2009)

52

Příloha č. 4 Seznam družstevních záložen (stav ke dni 10.3.2009)

AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo Citfin, spořitelní družstvo České spořitelní družstvo Družstevní záložna Kredit Družstevní záložna PSD Fio, družstevní záložna Metropolitní spořitelní družstvo, zkratka MSD Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo Peněžní dům, spořitelní družstvo Podnikatelská družstevní záložna Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo Úvěrní družstvo PDW, Praha Vojenská družstevní záložna WPB Capital, spořitelní družstvo 1. investiční záložna – spořitelní a úvěrní družstvo 1. TZ, družstevní záložna59

59

http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=10.03. 2009&p_hie=HU&p_rec_per_page=60&p_ses_idx=2 (10.3.2009)

53

Příloha č. 5 Seznam členů České bankovní asociace

Plní členové (aktuální stav k 26.1.2009) ABN AMRO Bank N.V. (konvertuje se do Royal Bank of Scotland) Banco Popolare Česká republika, a.s. Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland( N.V. Pratur Branc, organizační složka BRE Bank S.A., organizační složka podniku CALYON S.A., organizační složka Citibank Europe plc, organizační složka Commerzbank AG, pobočka Praha Česká exportní banka, a.s. Česká spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Československá obchodní banka, a.s. Deutsche Bank AG, pobočka Praha Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika GE Money Bank, a.s. HSBC Bank plc-pobočka Praha Hypoteční banka, a.s. ING Bank N.V., pobočka Praha J & T Banka, a.s. Komerční banka, a.s. LBBW Bank CZ a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Oberbank CZ, pobočka Česká republika PPF Banka, a.s. Raiffeisenbank, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Volksbank CZ, a.s. Všeobecná úverová banka, a.s., pobočka Praha

54

Waldviertler Sparkasse von 1842, pobočka Jindřichův Hradec Wüstenrot – hypoteční banka, a.s. Wüstenrot – stavební spořitelna, a.s.

Přidružení členové Bankovní institut vysoká škola, a.s. Global Payments Europe, a.s.60

60

http://www.czech-ba.cz/index.php?akce=kat&kat=3&lang=cz (26.1.2009)

55

Příloha č. 6 Návrh na zahájení řízení

56

57

61

61

http://www.finarbitr.cz/download/59_cs_navrh_na_zahajeni_riz.pdf (21.1.2009)

58

Příloha č. 7 Seznam bank k 30.11.2008

I. Centrální banka -

Česká národní banka

II. Banky s převážně (více než 50%) českou účastí -

Česká exportní banka, a.s.

-

Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

-

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

-

Hypoteční banka, a.s.

-

J&T BANKA, a.s.

-

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.

-

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.

III. Banky s převážně (více než 50%) zahraniční účastí -

Banco Popolare Česká republika, a.s.

-

Banka mezinárodní spolupráce, a.s.

-

Česká spořitelna, a.s.

-

Československá obchodní banka, a.s.

-

GE Money Bank, a.s.

-

Komerční banka, a.s.

-

LBBW Bank CZ a.s.

-

PPF banka a.s.

-

Raiffeisenbank a.s.

-

Raiffeisen stavební spořitelna a.s.

-

UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

-

Volksbank CZ, a.s.

-

Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.

-

Wüstenrot hypoteční banka a.s.

IV. Pobočky zahraničních bank (v režimu jednotné licence) -

ABN AMRO Bank N.V.

59

-

Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Pratur Branch, organizační složka

-

BRE Bank S.A., organizační složka podniku

-

CALYON S.A., organizační složka

-

Citibank Europe plc, organizační složka

-

COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha

-

Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka

-

Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika

-

ING Bank N.V.

-

HSBC Bank plc – pobočka Praha

-

Oberbank AG pobočka Česká republika

-

PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika

-

Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod

-

Straumur-Burdaras Investment Bank hf – organizační složka

-

Všeobecná úvěrová banka a.s., pobočka Praha

-

Waldviertler Sparkasse von 1842 AG

V. Banky se sídlem v ČR poskytující služby v zahraničí

a) Banky se sídlem v ČR poskytující služby na území jiného členského státu EU bez založení pobočky (v rámci volného pohybu služeb) 1. Komerční banka, a.s. – stát: Slovenská republika 2. GE Money Bank, a.s. – stát: Slovenská republika

b) Banky se sídlem v ČR poskytující služby prostřednictvím pobočky v zahraničí J&T BANKA, a.s. – stát: Slovenská republika62

62

http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/seznam_instituci/seznam_bank/inde x.html (2.1.2009)

60