Aktualizovaný. manuál. inovace

Aktualizovaný

manuál inovace

Číslo výzvy: IPo – Oblast 2.2 (výzva 15) Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0485

Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně IMPLEMENTACE PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DO VÝUKY

Aktualizovaný

manuál inovace Denisa Hrubanová, Jan Koutný, Monika Petříčková, Hana Urbášková, Maxmilian Wittmann

© Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury Denisa Hrubanová, Jan Koutný, Monika Petříčková, Hana Urbášková, Maxmilian Wittmann Rok vydání 2012

Název projektu:

INOVACE

magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně

IMPLEMENTACE PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DO VÝUKY

MANUÁL INOVACE Sestavili: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D., Ing. Monika Petříčková, Ph.D., prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., Ing. Denisa Šamšulová Hrubanová

OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................................. 3

2

ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................................... 5

3

2.1

Základní principy udržitelného rozvoje ...................................................................... 5

2.2

Udržitelný rozvoj území.............................................................................................. 7

2.3

Prameny a dokumenty ............................................................................................... 8

2.4

Udržitelný rozvoj měst ............................................................................................. 13

2.5

Literatura.................................................................................................................. 15

POSTUP ŘEŠENÍ ................................................................................................................ 17 3.1

Postup řešení aktivity č. 1 ........................................................................................ 17

3.2

Partner...................................................................................................................... 18

3.3

Seznam kurzů ........................................................................................................... 20

3.4

Karty inovovaných předmětů................................................................................... 22

3.4.1

BSP 1. KURZ – Typologie trvale udržitelných budov ....................................... 22

3.4.2

BSP 2. KURZ – Typologie trvale udržitelné výstavby ....................................... 32

3.4.3

BSP 3. KURZ – Trvale udržitelné technologie .................................................. 44

3.4.4

BSP 4. KURZ – Typologie udržitelného města ................................................. 49

3.4.5

BSP 5. KURZ – Trvale udržitelný rozvoj území................................................. 67

3.4.6

BSP 6. KURZ – Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály .................. 72

3.4.7

BSP 7. KURZ – Navrhování trvale udržitelné výstavby .................................... 91 1

4

3.4.8

BSP 8. KURZ – Udržitelná vesnice.................................................................. 103

3.4.9

MSP 9. KURZ – Trvale udržitelná architektura .............................................. 108

3.4.10

MSP 10. KURZ – Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionů ....... 117

PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 135 4.1

Tvorba e-learningových materiálů ........................................................................ 136

4.2

Terminologie .......................................................................................................... 150

4.3

CV vědecko - odborných pracovníků..................................................................... 170

2

1 ÚVOD Projekt s názvem „Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně - implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky“ vychází z potřeby zkvalitnění studia na FA VUT v Brně v otázkách systematičtějšího a komplexnějšího začlenění otázek udržitelného rozvoje ve výchově mladých architektů. Ve stávajícím architektonickém vzdělávání nejsou studenti FA systematicky vedeni k navrhování řešení, která směřují k trvale udržitelnému rozvoji sídel. Tomuto tématu se věnují jen některé předměty, které jsou vedena různými učiteli z rozdílných ústavů bez vzájemné koordinace. Vytvořením systému kurzů z klíčových stávajících předmětů z různých ústavů (např. ústav stavitelství, ústav teorie, ústav navrhování) dojde k užší multidisciplinární spolupráci mezi pracovišti a tím k efektivnějšímu naplnění výuky splňující principy trvale udržitelného rozvoje (výstavba s nízkou spotřebou energie, s použitím ekologických materiálů, využívající alternativní energie, šetřící přírodní zdroje - půdu, vodu, ovzduší a vytvářející zdravé prostředí apod.).

První klíčová aktivita projektu „Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně - implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky“ zahrnuje tvorbu manuálu inovace a následné proškolení vědecko-pedagogických pracovníků a autorů přednášek, autorů elektronických podpor výuky a autorů skript podle vytvořeného manuálu inovace. V rámci této aktivity bude vytvořena ucelená koncepce pro realizaci klíčové aktivity „Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů“. Cílem první klíčové aktivity je: • vymezit rozsah tématu trvale udržitelný rozvoj, který bude do studijních programů implementován; • stanovit obsah, respektive podrobnost, ve které bude toto téma representováno; • přiřadit všem předmětům, navrženým k inovaci dílčí témata, o která bude předmět rozšířen. Při realizaci aktivovat průběžnou konzultační a poradenskou činnost aktivity budou partneři projektu (Ústav územního rozvoje, Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně) poskytovat průběžnou konzultační a poradenskou činnost, která bude zahrnuta oponenturou připravovaného materiálu inovace. V průběhu realizace aktivity bude uspořádán mezinárodní workshop s účastí zahraničních expertů, kteří budou materiál inovace oponovat a navrhnou opatření k jeho případné úpravě, a to s ohledem na dosažené zahraniční zkušenosti v oblasti udržitelného rozvoje sídel a krajiny. Dílčí aktivita školení podle vytvořeného manuálu inovace bude realizována vědecko– odbornými pracovníky. Cílem této dílčí aktivity je proškolení vědecko – pedagogických pracovníků a autorů studijních materiálů podle zpracovaného manuálu, tak, aby mohli úspěšně realizovat klíčovou aktivitu „Výuka podle inovovaných BSP a MSP“ respektive „Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů“ v případě autorů. 3

Výstupem prvním klíčové aktivity bude ucelený manuál inovace bakalářských a magisterských studijních programů FA VUT v Brně a sylaby nově vytvořených kurzů. Manuál inovace bude sloužit jako metodická podpora pro tvorbu obsahu inovovaných BSP a MSP včetně výukových materiálů. Ukončení první klíčové aktivity „Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů“ proběhne k 31. 10. 2011.

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D.

4

2 ZÁKLADNÍ POJMY

2.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím1. Udržitelný rozvoj je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. Udržitelný rozvoj vychází z poznání, že nelze zajistit ekonomický růst a společenský blahobyt při jednostranném čerpání přírodních zdrojů (mezi něž patří i území) a na úkor ekologické stability prostředí. Termín udržitelnost má svůj původ v ekologii, kde znamená schopnost ekosystému udržet ekologické procesy a funkce, biologickou rozmanitost a produktivitu, do budoucnosti. V dnešní době2 se rozsah pojmu udržitelnosti rozšířil prakticky do většiny oblastí života a činností společnosti a je vyjádřením současných představ budoucího rozvoje. První vědecké a filosofické souvislosti tématu udržitelnosti se objevují již v 19. století, kdy začal být hlouběji zkoumán mezi člověkem a přírodou, vztah mezi lidskými sídly a krajinou, vztah, který byl mysliteli a filosofy sledován od starověku, jejich myšlenky začaly být od počátku novověku oživovány3. Výrazným impulzem pro hlubší poznání tohoto zřetele rozvoje společnosti bylo zhoršující se životní prostředí v druhé polovině 20. století v důsledku energetické krize a nekontrolovaného rozvoje technologií ohrožujících životní prostředí. Na tento vysoce nepříznivý faktor civilizačního rozvoje upozornili v knize Meze růstu (Limits to Growth) autoři Donella a Dennis Meadowsovi, kteří v uvedené publikaci pravděpodobně poprvé použili pojem udržitelný rozvoj (sustainable development). Ve své knize4 poukázali, na základě vědecké analýzy prostředí planety, na výrazné negativní trendy vývoje přírodního prostředí světa v globálním měřítku. Od závěru 20. století je ustálena obecná formulace podle níž udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, 1

Principy a pravidla územního plánování, ÚÚR Brno, 2010.

2

Od konce 20. století.

3

Například Vitruvius.

4

Její pokračování vyšlo v devadesátých letech 20. století.

5

pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (Stavební zákon, § 18, odstavec 1). Jsou hledána hlediska a principy udržitelného rozvoje, vznikají první dokumenty zabývající se udržitelným rozvojem a koncepce, které ho akceptují. V udržitelném rozvoji bývají obecně uvažovány tři základní složky - pilíře udržitelnosti: – ekologický / environmentální, – sociální – ekonomický Udržitelný rozvoj by měl spočívat ve vyváženosti všech tří složek. Udržitelný rozvoj bývá obecně formulován řadou výše uvedených definic, jeho konkrétní realizace v oblasti rozvoje lidských sídel je však v záběru všech relevantních souvislostí dosud neujasněná. V území bývá princip udržitelného rozvoje v území zmiňován nejčastěji v ekologickém, environmentálním kontextu, především v souvislosti s hospodařením s přírodními zdroji - jejich spotřebováváním, přetvářením a produkcí odpadů. Je nutno poznamenat, že environmentální kontext udržitelného rozvoje je ze všech jeho pilířů nejvíc rozpracován. Ekonomický pilíř vychází z předpokladu rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. V „Principech a pravidlech územního plánování“ uvádí Maier, že „ Z ekonomického hlediska je území substrátem pro ekonomické činnosti – produkci, distribuci, spotřebu a inovace; protože je území ekonomickým statkem, jednotlivé subjekty ekonomického rozvoje o možnost využívat území k dosažení svých cílů soupeří. Podstata ekonomicky udržitelného rozvoje spočívá v tom, že nespotřebováváme více, nežli jsme vyprodukovali, že tedy zachováváme úhrn bohatství jako základní kapitál. Ten se sestává z přírodního kapitálu (tj. úhrnu přírodních zdrojů), vyrobeného kapitálu (tj. výrobků vzniklých lidskou prací) a „nepostižitelného“ (intangible) kapitálu představovaného lidmi, jejich vzděláním a institucemi. Pro zachování bohatství – tedy pro udržitelný ekonomický rozvoj – je důležité, zda a do jaké míry lze nahradit přírodní kapitál kapitálem vyrobeným nebo „nepostižitelným“. Urbanistická ekonomie vycházela v minulosti z „minimalizace“ nákladů. V udržitelném rozvoji musí být tato „minimalizace“ nebo „optimalizace“ nákladů uvažována v komplexnějších a dlouhodobých souvislostech a v úzké korelaci na environmentální a sociální pilíř. Sociální pilíř vyjadřuje složitou strukturu lidské společnosti v rozsáhlých mezilidských vztazích a měl by spět k polohám sociální soudržnosti, která by měla mít při posuzování udržitelného rozvoje území důležitou roli. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje i mezi jednotlivými aktéry mohou být často konfliktní. K trvalé sociální udržitelnosti proto musí být skladba populace, kapitálu a technologií ve společnosti vytvářena tak, aby životní úroveň každého jednotlivce byla adekvátní a bezpečná. Sociální rozměr udržitelnosti můžeme vyjádřit jako sociální soudržnost (kohezi). Socio-ekonomické aspekty udržitelného rozvoje a jejich aplikace nejsou zatím pro svoji složitost příliš rozpracovávány, jsou opomíjeny a projevuje se to i v podstatně slabším institucionálním zázemí pro sledování a prosazování sociálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. 6

V praxi rozhodování o územním rozvoji se sociální a ekonomická hlediska potom uplatňují spíše intuitivně, a převládají spíše krátkodobá hlediska, odpovídající politickým prioritám vztahovaným k cyklům volebních období a kriteriím tržní ekonomiky a zákonitostem kapitalismu, který se řídí dobou ekonomické návratnosti investic.

2.2 UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Území a udržitelný rozvoj Území je z ekologického hlediska nenahraditelný a neobnovitelný zdroj. Změna využívání území bývá obvykle spojena s jeho stavebním využitím. Zejména změna nezastavěného území na zastavěné zároveň znamená významný zásah do přírodního prostředí. Poškození nebo znehodnocení přírodních zdrojů v území má zpravidla dlouhodobé důsledky a jejich revitalizace usilující může být spojena s velkými náklady. Pro udržitelný rozvoj je hledisko územního rozvoje klíčové. Aplikace udržitelného rozvoje pro udržitelný rozvoj regionů, měst a venkovských sídel však nejsou vždy jednoznačné s obecně použitelnými pravidly. Rovněž priority pro rozdílné země, regiony, města či venkovská sídla mohou být odlišné.

Udržitelné osídlení v moderní společnosti V průběhu 20. století se proměnila města a osídlení z historické do své současné podoby. Funkcionalistická přestavba měst se snažila vyřešit kolaps historických měst, vzniklý jak přílivem obyvatelstva do měst, tak střetem jejich struktury s agresivním vpádem dopravy a průmyslu – nově vznikající provozní, funkční a hygienické problémy tehdejší nástroje rozvoje měst nebyly schopny řešit. Nové principy řešení dopravy, provozu a zónování měst spolu s novými prostorovými formami uspořádání jejich zástavby a s tím související transformace celkové měst i osídlení znamenaly principiální řešení nastolených problémů. V druhé polovině 20. století však začaly vznikat a narůstat problémy nové, související s nepříznivými urbanizačními trendy, extenzivním perimetrálním narůstáním sídel, růstem prostorových standartů (bydlení), enormním nárůstem dopravy, zhoršováním životního prostředí, úbytkem zeleně, stárnutím stavebních fondů (zvláště nových technologií) a dalšími souvisejícími kritickými faktory rozvoje. Dosavadní teorie i praxe územního plánování se začala ukazovat pro další rozvoj měst jako neúčinná. Od sedmdesátých let 20. století začínají vznikat ve světě (především v Evropě) myšlenkové a ideové proudy, které se snaží vrátit městu jeho urbanistické hodnoty, důležitým tématem se stává udržitelná mobilita, jsou hledány alternativy suburbanizace a městům jako ohniskům soudobé společnosti je věnována zvláštní pozornost. Udržitelnost měst začíná být chápána komplexně a v kontextu celého osídlení ve všech jeho formách.

7

2.3 PRAMENY A DOKUMENTY Ekologický pilíř Ekologický faktor udržitelnosti rozvoje v území je nejvíce uplatňován a v regionálním a lokálním měřítku je zajišťován především v národních systémech ochrany přírodního prostředí. V územním plánování je vyjádřen v limitech využití území. Celoevropskými nástroji jsou EECONET a NATURA 2000. Také Agenda 21 uplatňuje v praxi hlavně ekologickým pilířem udržitelnosti. Sociální pilíř Podle rozvojového programu OSN (United Nations Development Program, UNDP) je dlouhodobě sledován ve všech členských státech OSN tzv. index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI). Index je vícerozměrným údajem, který je složený ze tří dílčích indikátorů o stejné významové váze: (United Nations Development Program, UNDP) • •

index délky života vycházející z předpokládané délky života při narození, index vzdělávání vycházející z dat o podílu gramotných v dospělé populaci a průměrné době školního vzdělávání, • ekonomický index založený na hrubém domácím produktu na obyvatele. Každý dílčí index se konstruuje jako míra naplnění pásma mezi pevně stanovenými minimálními a maximálními hodnotami dosahovanými státy v celosvětovém měřítku. Celosvětově je srovnávána úroveň politických práv a občanských svobod, je sledována a míra stability demokratických institucí a státu, pokročilost demokratických institucí a právních jistot, různé úrovně příjmů, rozdíly v předpokládané délce života ap. Na regionální a místní úrovni může být kvalita sociálního pilíře udržitelného rozvoje vyjádřena mírou sociálního vyloučení nebo disparitami v prostorové a sociální dostupnosti vzdělání, zdravotní a sociální péče a rekreace. Ekonomický pilíř Ekonomický pilíř se zabývá otázkami ekonomického růstu a cestami jeho dosažení - intenzifikací, technologickou nebo organizační inovací, vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce – ne další exploatací přírodních zdrojů. Důležitá je šetrnost technologií k životnímu prostředí, nižší energetická a surovinová náročnost a odstraňování znečištění životního prostředí z minulosti. Ekonomická stránka udržitelnosti je těsně propojena se stránkou sociální.

8

ZÁKLADNÍ DOKUMENTY VYMEZUJÍCÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ Dokumenty světového společenství pro udržitelný rozvoj Deklarace o životním prostředí a rozvoji z Ria Dosavadním vrcholem pokusů o formulaci celosvětových obecně platných zásad udržitelného rozvoje je deklarace o životním prostředí a rozvoji z Ria (The Rio Declaration on Environment and Development). Tento dokument OSN, (The Rio Declaration on Environment and Development). byl přijatý Světovou konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) roku 1992 formuluje ve sociální, environmentální a ekonomické principy udržitelného rozvoje a rovněž stanovuje roli národních vlád při jeho realizaci. Konkretizace těchto principů upřesňuje pro jednotlivé oblasti lidské činnosti tzv. Agenda 21. Kapitola 7 Agendy 21 je věnována udržitelnému rozvoji lidských sídel, která stanovuje následující programové zásady: a) poskytovat odpovídající obydlí pro všechny, b) zlepšit správu a řízení lidských sídel, c) podporovat plánování a management vedoucí k udržitelnému územnímu rozvoji, d) poskytovat integrované infrastruktury pro zásobování vodou a odstraňování splašků a tuhých odpadů, e) zabezpečovat pro sídla udržitelné energetické a dopravní systémy, f) zabezpečovat plánování a management sídel v územích vystavovaných přírodním katastrofám, g) zabezpečovat udržitelnost stavebnictví, h) rozvíjet lidské zdroje a budovat kapacity pro rozvoj lidských sídel. Istanbulská deklarace o lidských sídlech Istanbulská deklarace o lidských sídlech (Istanbul Declaration on Human Settlements) byla vytvořena v roce 1996 jako výsledek konference OSN o lidských sídlech Habitat II, konané v roce 1996 v Istanbulu. Istanbulská deklarace vycházela z propojení environmentální problematiky s problematikou sociální a ekonomickou. Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji V tomto dokumentu byla vyjádřena rovnocennost všech tří pilířů udržitelného rozvoje, environmentálního, ekonomického i sociálního. Udržitelný rozvoj tak přestal být výhradní záležitostí ekologů.

9

Dokumenty udržitelného rozvoje Evropy Evropská perspektiva prostorového rozvoje Materiál Evropská perspektiva prostorového rozvoje (European Spatial Development Perspective, ESDP) byla vytvořena v roce 1999 a vycházela z dohody ministrů EU zodpovědných za územní plánování, této dohodě byly obsaženy následující principy: • • •

vyvážený a polycentrický systém osídlení; nový vztah venkova a města, rovnocenný přístup k infrastrukturám a informacím, prozíravá péče o přírodní a kulturní dědictví a jeho ochrana.

V ESDP byl formulován cíl udržitelného rozvoje Evropy, které spočínaly na třech pilířích: • hospodářské a sociální soudržnosti, • zachování přírodních zdrojů a kulturního dědictví, • vyváženější konkurenceschopnosti evropského území. Udržitelnost rozvoje se v ESDP promítla do konceptu polycentrického rozvoje, do rozvoje většího množství center, který umožňuje snížení disparit. Polycentricita je chápána ve třech prostorových úrovních: makro (celoevropské), mezo (národní a meziregionální) a na úrovni funkčních městských regionů. Řídicí principy trvale udržitelného rozvoje evropského kontinentu Dokument byl přijat v roce 2000 na zasedání Konference ministrů zodpovědných za územní plánování (CEMAT), je používán členskými zeměmi CEMAT pro posuzování udržitelnosti rozvoje. V dokumentu jsou stanoveny následující principy udržitelného územního plánování v Evropě: (1) územní soudržnost (teritoriální koheze), (2) zlepšování vztahu měst a venkova, (3) vyváženější dostupnost, (4) přístup k informacím a znalostem, (5) snižování škod na životním prostředí, (6) ochrana přírodních zdrojů a dědictví, (7) kulturní dědictví jako činitel rozvoje, (8) rozvoj energetických zdrojů při zachovávání bezpečnosti, (9) udržitelný turistický ruch, (10) omezení dopadů přírodních katastrof. Dokument je zaměřen na kulturní krajinu, urbanizované oblasti, venkov, hory, pobřeží a ostrovy, Eurokoridory, zaplavovaná území, nadbytečné vojenské oblasti a hraniční regiony, předpokládá se horizontální i vertikální spolupráce a participace veřejnosti. Lublaňská deklarace o územní dimenzi udržitelného rozvoje Deklaraci z 13. evropské konference CEMAT v roce 2003 jako hlavní oblasti politiky udržitelného územního rozvoje deklarace formuluje snížení disparit, vyvážený polycentrický rozvoj, oživení, revitalizaci upadajících sídel a brownfields, podporu hromadné dopravy, snížení zranitelnosti sídelních struktur, snížení zátěží životního prostředí, rovnováhu mezi ochranou kulturního dědictví a investičních činností a participaci veřejnosti. 10

Dokumenty pro udržitelný rozvoj regionů, měst a venkova Plánování udržitelného rozvoje v evropských městech a urbanizovaných oblastech Zásady politiky udržitelného územního plánování v Evropě (CEMAT 2000) stanovené v „Řídicích principech trvale udržitelného rozvoje evropského kontinentu“ vycházejí z toho, že „města a velkoměsta v nových členských státech stojí nyní tváří v tvář novým specifickým problémům, jako např. jak financovat výstavbu bydlení a jak udržovat stávající bytový fond. Novým trendům, které směřují k suburbanizaci a segregaci a pramení z neuspokojených požadavků na vlastnictví domů, je možné čelit zvýšením dodávek stavebních pozemků v rámci aglomerací.“ Z toho potom vycházejí konkrétní opatření pro urbanizované oblasti, která jsou v materiálu definována. Lipská charta o udržitelných evropských městech Charta (CEC 2007a) vznikla v Lipsku v květnu 2007. Ministři zodpovědní za rozvoj měst EU doporučili zahájit ve svých státech politickou diskusi o způsobech integrace zásad a strategií Lipské charty o udržitelných evropských městech do národních, regionálních a místních politik rozvoje, použít nástroj integrovaného městského rozvoje a související správy pro její provedení a za tímto účelem vytvořit nezbytný rámec na národní úrovni a podporovat zřízení vyvážené územní organizace na základě evropské polycentrické městské struktury. V Chartě bylo členským zemím doporučeno: • více využívat přístupy integrované politiky městského rozvoje, • usilovat o vytvoření vysoce kvalitních veřejných prostor, • modernizovat sítě infrastruktury a zlepšit energetickou účinnost, • aktivovat inovační a vzdělávací politiku. Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni (European Common Indicators, ECI) odrážejí vzájemné působení mezi ekonomickými, společenskými a environmentálními hledisky. Pomocí indikátorů se sleduje přibližování se či vzdalování se od udržitelné úrovně rozvoje a z rozsahu změn za určitý časový úsek se určují trendy a směry vývoje. Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje: • Spokojenost občanů s životem v obci - všeobecná spokojenost občanů s různými rysy života v obci. • Místní příspěvek ke globální změně klimatu - emise CO2. • Mobilita a místní doprava a přeprava osob - denní přepravní vzdálenosti a způsoby přepravy. • Dostupnost veřejné zeleně a místních služeb - dosažitelnost nejbližší veřejné zelené plochy pro místní obyvatele a dosažitelnost základních služeb. • Kvalita vnějšího ovzduší v místě - počet dnů s dobrou a zdravotně nezávadnou kvalitou ovzduší. • Cestování dětí do a ze školy - způsoby dopravy, které děti používají k cestování mezi domovem a školou. • Udržitelný management obce a místního podnikání - podíl státních i soukromých organizací, které přijaly a využívají environmentální a sociální způsoby řízení. 11

• • •

Hluková zátěž - podíl obyvatel vystavených škodlivým hladinám hluku. Udržitelné využívání půdy (land-use) - udržitelný rozvoj, obnova a ochrana stanovišť a půdy v rámci obce. Udržitelné výrobky - podíl certifikovaných ekologicky šetrných výrobků a produktů ekologického zemědělství na celkové spotřebě.

Udržitelnost rozvoje venkova Zásady politiky udržitelného územního plánování v Evropě (CEMAT 2000) konstatují, že „v mnoha členských státech Rady Evropy žije velká část obyvatelstva stále na venkově. Efektivní politiky rozvoje venkova jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo nežádoucí emigraci rozsáhlého měřítka z těchto oblastí. Cílem by měla být diverzifikace venkovského zaměstnání a zavedení nových partnerství mezi městem a venkovem. V tomto ohledu by v soukromém sektoru měl být rozvíjen především zpracovatelský průmysl a jiné generátory pracovních příležitostí.“ Světová komise pro životní prostředí a rozvoj formulovala v roce 1992 představu o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova pro využití v rámci Agendy 21: „…Hlavním cílem udržitelného zemědělství a rozvoje venkova je dostatečný nárůst produkce udržitelným způsobem při současném zvýšení bezpečnosti potravin. Tyto požadavky si vyžádají další vzdělání, ekonomické stimuly a rozvoj adekvátních technologií. Tím bude zaručen stálý přísun kaloricky přiměřené výživy a přístup k těmto komoditám i ohroženým skupinám obyvatel a nabídka trhům; měly by vzniknout další pracovní příležitosti, dojít k lepšímu řízení při využívání zdrojů a současně k ochraně prostředí. Vzhledem k tomu, že uvedené cíle mohou být dosaženy více způsoby, udržitelné zemědělství není výhradou určité technologie.“

Národní dokumenty pro udržitelný rozvoj v České republice Strategie udržitelného rozvoje České republiky5 Strategie byla schválena vládou v prosinci 2004. Dokument stanovil strategické cíle v oblasti ekonomického, environmentálního a sociálního pilíře udržitelného rozvoje. Ekonomický pilíř: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky Pro územní plánování mají zvláštní význam záměry vlády v oblasti dopravy: • zajistit podmínky pro udržitelnou mobilitu osob a nákladů (dopravu zaměřenou na uživatele), • rozvíjet ekologicky šetrné formy dopravy (veřejná doprava, podpora užívání alternativních pohonných hmot, cykloturistika). Environmentální pilíř: ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity Pro územní plánování mají zvláštní význam tyto záměry vlády: 5


12

• • • • •

v oblasti ochrany půdy v oblasti péče o urbanizovaná území v oblasti výstavby dopravní infrastruktury v oblasti strategického plánování v oblasti územního plánování

Sociální pilíř: posílení sociální soudržnosti a stability

Cíle udržitelného rozvoje v územním plánování Za obecné cíle aplikovatelné do praxe územního plánování lze považovat6: • udržitelnou úroveň čerpání přírodních zdrojů včetně území a energie – vyjádřenou například jako spotřeba nově zastavovaného území a kompaktnost sídel, • stabilitu / dynamickou rovnováhu ekologických systémů – vyjádřenou například jako fragmentace krajiny a funkčnost ÚSES, • udržitelnou formu a míru ekonomického rozvoje – soběstačnost a diversifikaci ekonomické základny, • soudržnost mezi sociálními skupinami a regiony, dostupnost infrastruktur a prostupnost vyjádřenou jako dosažitelnost funkčních ploch ve městech, • snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur – zastavěné plochy v záplavovém území; robustnost infrastrukturálních systémů (možnost náhradní obsluhy obyvatel v případě nefunkčního páteřního systému infrastruktury).

2.4 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST Udržitelné město je takové město, jehož sociální, ekonomický a fyzický rozvoj má předpoklady trvání. Udržitelné město má trvalý přísun přírodních zdrojů (médií) zajišťujících život společenstva. Udržitelné město vytváří podmínky pro zdravý a plnohodnotný život obyvatel. Neudržitelná/neudržená/zaniklá města historie: -

-

přírodní katastrofy/environmentální neudržitelnost (Pompeje, dnes např. záplavy) sociální konflikty/sociální neudržitelnost (starověké civilizace,…) Dnešní společenské pohyby a přesuny ve městech jsou způsobené špatnými podmínkami k životu. Města se vylidňují (proces deurbanizace a suburbanizace). ekonomicko - sociální neudržitelnost v důsledku vyčerpání ekonomického potenciálu podporujícího sociální udržitelnost (postindustriální města, brownfields,…)

Role architekta/urbanisty v kontextu udržitelného rozvoje měst: Udržitelnost rozvoje měst se řídí několika principy, které souvisí s činností architekta/urbanisty: 6


13

-

-

-

Architekt může navrhovat objekty šetřící svou energetickou spotřebou přírodní zdroje. Architekt může navrhnout objekt využívající místních zdrojů energie. Kvalita životního prostředí ve městech vychází z ekologické rovnováhy prostředí. Město usiluje o stabilizovanou bilanci a harmonický rozvoj přírodních i urbánních složek území.. Environmentální kvalita může být narušena zejména dopravou (zplodiny,…) a hromaděním odpadů. Na formování a rozvoji území se podílí architekt/urbanista. Respektování přírodních limitů rozvoje měst vede k jejich udržitelnosti z hlediska ochrany před přírodními (živelnými) katastrofami. Na plánování sídel s ohledem na přírodní limity (záplavová území,…) se podílí architekt/urbanista. Kvalita života, která je podmínkou sociální udržitelnosti plynoucí ze sociální soudržnosti, je určována společenským potenciálem města. Tento potenciál pomáhá utvářet a udržovat kvalita a kultura prostředí, kterou formuje architekt/urbanista. Ten definuje charakter a podmínky pro bydlení, práci, rekreaci, odpočinek a společenské vyžití.

Prvky udržitelné městské struktury: - udržitelné - energeticky šetrné objekty - objekty využívající místní zdroje energie -

multifunkční, flexibilní bloky umožňující aktuálně potřebnou funkční proměnu kompaktní městské formy pěší doprava podporující sociální pilíř udržitelnosti kvalitní a různorodá veřejná prostranství podporující sociální pilíř udržitelnosti všestranně kvalitní městská a příměstská zeleň mající dopad na environmentální i sociální pilíř udržitelnosti

Žádoucí principy rozvoje měst: -

podpora využití obnovitelných energetických zdrojů podpora přírodního zázemí podpora různorodých forem bydlení integrace sociálně vyloučených lokalit do celoměstské struktury podpora environmentálně příznivého ekonomického růstu a pracovních příležitostí podpora smíšeného využití území

14

2.5 LITERATURA AYMONINO, Aldo. Contemporary public space: un-volumetric architecture. Milano: Skira, 2006. 393 s.; ISBN 88-7624-273-2 BURDETT Ricky, SUDJIC Deyan, The Endless City. 1. vyd. Phaidon Press, 2010. 512 s. ISBN 0714859567 CALTHORPE Peter. Urbanism in the Age of Climate Change. 1. vyd. Island Press, 2010. 184 s. ISBN 1597267201. CALTHORPE Peter, FULTON William. The Regional City. 1. vyd. Island Press, 2001. 328 s. ISBN 1559637838 EISINGER, Angelus. Building Zurich: conceptual urbanism. Basel: Birkhäuser, 2007. 312 s.; ISBN 978-3-7643-7996-4 ENGLISH PARTNERSHIP/THE HOUSING CORPORATION: Urban Design Compendium. London 2004. Dostupné na: http://www.urbandesigncompendium.co.uk/public/documents/UDC1FULL.pdf ENGLISH PARTNERSHIP/THE HOUSING CORPORATION: Urban Design Compendium 2. London 2006. Dostupné na: http://www.urbandesigncompendium.co.uk/public/documents/UDC2FULL.pdf European Urbanity: European 7 and 8, Austria and Slovenia. Wien: Springer, 2007. 407 s.; ISBN 978-3-211-47605-5 FERNÁNDEZ Per. Density projects/Vitoria-Gasteiz. A+T ediciones, 2007. 397 s.; ISBN 978-84612-1335-1 GEDDES, Patrick. Cities in Evolution. Harper & Row, 1968. 448 s. ISBN 0061315532. HERZOG, Thomas. Solar Charter: charter for Solar Energy in Architecture and Urban Planning. Munich : Prestel, 2007. 126 s.; ISBN 978-3-7913-3928-3 HEXNER, Michal. – NOVÁK, Jaroslav. Urbanistická kompozice. ČVUT v Praze. 2.vyd. 1996. 202 s. ISBN 80-01-01451-7 KRIER, Rob. Town Spaces : contemporary Intertretations in Tradicional Urbanism. Basel Birkhäuser, 2003. 283 s.; ISBN 3-7643-6942-6 KOTTAS, Dimitris. Urban Spaces: squares and plazas. Barcelona: Lins, 2007. 178 s.; ISBN 97884-96424-72-2 KOUTNÝ, J.: Česká architektura a urbanismus v nové situaci, výzkumný záměr Fakulty architektury VUT v Brně, oborová zpráva, Brno, 2001 KOUTNÝ, J.: Moderní urbanistické koncepce, odborná monografie, edice Habilitační a inaugurační spisy, sv. 122, 2003, ISBN 80-214-2463-X KOUTNÝ, J.: Public Spaces and city conception, Public spaces and quqlity of live in cities, mezinárodní konference EURA, Brno, 2004 KOUTNÝ, J.: Veřejné prostory soudobého středoevropského města, 13. mezinárodní geografická konference, Brno, 6.9.2005, ISBN 80-210-3759-8

15

LYNCH, Kevin. Obraz města/The Image of the City. Bova Polygon, Praha. 202 s. 2004. ISBN 80-7273-094-0 MEADOWS Donella – MEADOWS Dennis. The Limits to Growth. Universe Books 1972. 205 s. ISBN 0-87663-165-0 MOSTAFAVI, Mohsen - GARETH, Roberty. Ecological Urbanism. 1. vyd. Lars Müller Publishers, 2010. 656 s. ISBN 3037781890.

Sustainable architecture in Japan: green buildings of Nikken Sekkei. London: Wiley-Academy, 2000. 190 s.; ISBN 0-471-86457-9 TREBERSPURG, Martin. Solar city: nachhaltige Stadtenwicklung. Wien: Springer Verlag, 2008. 214 s.; ISBN 978-3-211-30562-1 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Principy a pravidla územního plánování. Ústav územního rozvoje. 2007. Dostupné na www.uur.cz. VAN UFFELEN Chris, Collection – Krajinná architektura, 1. vyd. Slovart. 2010, 456 s. ISBN 978-80-7391-219-2. WHITE R.R.: Building the ecological city. Woodhead Publishing Ltd. 2002 WITTMANN, Maxmilian: Fenomén vodního prvku v kontextu rozvoje současných měst. Habilitační práce. VUT v Brně, Fakulta architektury. 2008 WITTMANN, Maxmilian - HUBÁČEK, Petr. Estetika veřejných prostranství – studijní materiál. Projekt FRVŠ 6/2008/F2/d. Závěrečná zpráva. 87 s. 2008

16

3 POSTUP ŘEŠENÍ K realizaci záměru grantu bylo vybráno 21 předmětů BSP a MSP FA VUT v Brně. K těmto předmětům určeno 10 kurzů, inovujících výuku předmětů z hlediska systematického implementace principů udržitelného rozvoje do výuky FA. Vytvoření kurzů bude vyžadovat inovaci a restrukturalizaci stávajících předmětů tak, aby přednášky jednotlivých předmětů na sebe navazovaly a vzájemně se doplňovaly. Budou vytvořeny nové přednášky s ohledem na potřeby praxe, s ohledem na nejnovější poznatky v oboru a ohledem na potřeby trvalé udržitelnosti. V rámci inovace budou vytvořeny nové výukové materiály (učební texty, e-learning) a učební pomůcky (atlas staveb, videofilmy). Každý kurz bude zakončen e-learningovým zkušebním testem.

3.1 POSTUP ŘEŠENÍ AKTIVITY Č. 1 •

Vymezení tématu udržitelného rozvoje pro implementaci do studijních programů.

•

Upřesnění jednotlivých složek aktivity, procedurálních a formálních náležitostí, podrobnějšího časového harmonogramu průběhu aktivity, zpracování přípravných materiálů.

•

Upřesnění řešitelů jednotlivých kurzů, upřesnění celkových i dílčích návazností, upřesnění struktury zaměření a obsahu inovace.

•

Podrobný návrh kurzů s inovací jednotlivých předmětů zpracovaný jednotlivými řešiteli do určených formulářů, jejich projednání a revize.

•

Uspořádání mezinárodního workshopu.

•

Zpracování výsledného manuálu inovace pro provedení školení a realizaci aktivity č. 2: „Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů.

•

Příprava a realizace dílčí aktivity školení podle vytvořeného materiálu inovace.

17

3.2 PARTNER Partner projektu: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Do projektu je zapojena Zahradnická fakulta Mendlovy lesnické a zemědělské univerzity. Při realizaci projektu partner poskytuje konzultační a poradenskou činnost v rámci klíčových aktivit č. 1 Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů a č. 2 Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů. Zapojení akademických a výzkumných pracovníků Zahradnické fakulty do přípravy procesu implementace principů trvale udržitelného rozvoje do vzdělávání urbanistů a architektů je garancí kvality inovace jednotlivých předmětů v rámci BSP a MSP FA VUT v Brně. Cesta k trvale udržitelnému rozvoji sídel i krajiny není jen hledáním univerzálních technických řešení, nýbrž vyžaduje akceptaci určité kvalitativní změny v pojetí urbanistického a architektonického návrhu. Právě obor Zahradní a krajinná architektura, který je vyučován na Zahradnické fakultě MZLU, hraje v tomto procesu významnou roli. Spolupráce Fakulty architektury VUT v Brně se Zahradnickou fakultou MZLU je přirozeným pokračováním dosavadní úspěšné kooperace a současně představuje její žádoucí rozšíření do nových oblastí. Zapojení partnera do projektu: V rámci klíčové aktivity Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů partner konzultuje tvorbu manuálu inovace bakalářských a magisterských studijních programů. Partner tento manuál nejen konzultuje, ale jeho úkolem je ho i oponovat. Daná opatření na doplnění budou diskutována na mezinárodním workshopu uskutečněným v průběhu závěrečné fáze realizace první klíčové aktivity. Zkušenost s prací s cílovou skupinou: Partner projektu má bohaté zkušenosti s prací s cílovou skupinou projektu, a to se studenty bakalářských a magisterských studijních programů. Zahradnická fakulta poskytuje vzdělávání v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech.

Partner projektu: Ústav územního rozvoje, Brno Ústav územního rozvoje je do projektu zapojen z důvodu zajištění konzultační a poradenské činnosti týkající se trvale udržitelného rozvoje sídel v rámci klíčových aktivit projektu Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů a Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů. Díky propojení výzkumné a vývojové činnosti pracovníků Ústavu územního rozvoje je zajištěno odborné zkvalitnění výuky FA o nejnovější poznatky výzkumu a legislativy ČR pro trvale udržitelný rozvoj sídel. Fakulta architektury s partnerem dlouhodobě spolupracuje při zadávání témat bakalářských a diplomových prací, pracovníci partnera působí jako oponenti. Pracovníci ÚÚR se rovněž účastní mezinárodních vědeckých konferencí pořádaných fakultou.

18

Ústav územního rozvoje se podílí na tvorbě legislativy ČR pro trvale udržitelný rozvoj, a proto dokáže zajistit nutnou provázanost odborných témat výuky s legislativou ČR. Kromě toho je do projektu zapojen konzultační a poradenskou činností týkající se trvale udržitelného rozvoje sídel, partner poskytuje služby knihovny ÚÚR, informační materiály a metodické příručky. Zapojení partnera do projektu: Partner se do projektu zapojuje během realizace klíčové aktivity č. 1. Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů a klíčové aktivity č. 2 Tvorba obsahu inovovaných BSP a MSP a výukových materiálů. V rámci klíčové aktivity Tvorba manuálu inovace BSP a MSP a školení pedagogů partner konzultuje a oponuje tvorbu manuálu inovace bakalářských a magisterských studijních programů z hlediska trvale udržitelného rozvoje sídel. Úkolem partnera je také sledovat provázanost odborných témat výuky s legislativou ČR. Zkušenost s prací s cílovou skupinou: Partner projektu pracuje s cílovou skupinou projektu - studenty bakalářských a magisterských studijních programů, to v rámci konzultačních a oponentních činností bakalářských a diplomových prací. Partner rovněž vydává odborné publikace, které studenti BSP a MSP využívají ke studiu a časopis "Urbanismus a územní rozvoj". Partner má rovněž zkušenosti s prací se sekundární cílovou skupinou projektu, a to akademickými pracovníky. Akademičtí pracovníci Fakulty architektury spolupracovali s ÚÚR Brno např. na odborné pomůcce "Principy a pravidla územního plánování".

19

3.3 SEZNAM KURZŮ BSP - BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM – 8 KURZŮ / 15 PŘEDMĚTŮ 1. KURZ - Typologie trvale udržitelných budov 2 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY – 1. ročník BSP TY1 Typologie I – obytné stavby (1. ročník, zimní semestr) - studenti „A“ TY2 Typologie II – veřejné stavby (1. ročník, zimní semestr) - studenti „A“ 2. KURZ - Typologie trvale udržitelné výstavby 2 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY – 1. ročník BSP TY3 Typologie III – veřejné stavby (1. ročník, letní semestr) - studenti „B“ U11 Urbanismus I – základy a vývoj urbanismu (1. ročník, letní semestr) - studenti „B“ 3. KURZ - Trvale udržitelné technologie 1 INOVOVANÝ PŘEDMĚT – 2. ročník PS4 Pozemní stavitelství IV (2. ročník, letní semestr) - studenti „C“ 4. KURZ – Typologie udržitelného města 3 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY - 3. a 4. ročník UR4 Urbanismus IV – tvorba urbánního a krajinného prostředí (3. ročník, letní semestr) - studenti „D“ TZ2 TZB II - Technická zařízení budov II (3. ročník, letní semestr) - studenti „D“ UR5 Urbanismus V – územní plánování (4. ročník, zimní semestr) - studenti „D“ 5. KURZ – Trvale udržitelný rozvoj území 1 INOVOVANÝ PŘEDMĚT - 3. ročník APE Aplikovaná ekologie (3. ročník, zimní semestr, povinný) - studenti „C“ 6. KURZ – Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály 4 INOVOVANÉ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY - 4. ročník EUS Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství (4. ročník, zimní semestr) - část ze studentů „D“ VM1 Vědomá modernizace obytných budov (4. ročník, zimní semestr) - část ze studentů „D“ NES Zásady navrhování ekologických staveb (4. ročník, zimní semestr) - část ze studentů „D“ TIN Technická infrastruktura (4. ročník, zimní semestr) - část ze studentů „D“ 7. KURZ –Navrhování trvale udržitelné výstavby 1 INOVOVANÝ PŘEDMĚT - 2., 3. a 4. ročník AT4, AT5 Ateliér - volné zadání (2. a 3. ročník, letní semestr; 2., 3. a 4. ročník, zimní semestr) - část ze studentů „B, C, D“ BP Bakalářský projekt (4. ročník, letní semestr) - studenti „E“ 8. KURZ – Udržitelná vesnice 1 INOVOVANÝ PŘEDMĚT (povinný) – 2. ročník TY5 Typologie V – zemědělské stavby (2. ročník, zimní semestr) - studenti „B“

20

MSP – MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM - 2 KURZY / 5 PŘEDMĚTŮ Kurzy budou připraveny dvojjazyčně (čeština – angličtina). Výuka bude probíhat dvojjazyčně (čeština – angličtina). 9. KURZ – Trvale udržitelná architektura 2 INOVOVANÉ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY – 1. ročník AST Aktuální stavební techniky (1. ročník, letní semestr) - část ze studentů „F“ PUS Proces udržitelného stavění (1. ročník, letní semestr) - část ze studentů „F“ 10. KURZ - Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionu 3 INOVOVANÉ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY - 1. a 2. ročník MVU Moderní vývoj a teorie urbanismu (1. ročník, zimní semestr) - část ze studentů „E“ PRM Plánování rozvoje města a regionu (1. ročník, letní semestr) - část ze studentů „E“ A5 Modulový specializovaný ateliér M5 (1. ročník, letní i zimní semestr; 2. ročník, zimní semestr) - část ze studentů „E, F“

Legenda - Rozdělení podpořených osob: studenti „A“ - studenti, kteří zahájí studium BSP na Fakultě architektury ve školním roce 2012/2013 studenti „B“ - studenti, kteří zahájili studium BSP na Fakultě architektury ve školním roce 2011/2012 studenti „C“ - studenti, kteří zahájili studium BSP na Fakultě architektury ve školním roce 2010/2011 studenti „D“ - studenti, kteří zahájili studium BSP na Fakultě architektury ve školním roce 2009/2010 studenti „E“ - studenti, kteří zahájili studium BSP na Fakultě architektury ve školním roce 2008/2009 studenti „F“ - studenti, kteří zahájili studium MSP na Fakultě architektury ve školním roce 2011/2012 studenti „G“ - studenti, kteří zahájí studium MSP na Fakultě architektury ve školním roce 2012/2013

21

3.4 KARTY INOVOVANÝCH PŘEDMĚTŮ 3.4.1 BSP 1. KURZ – Typologie trvale udržitelných budov

INOVACE

Název projektu:


IMPLEMENTACE PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DO VÝUKY Studijní program

Bakalářský Ročník

Název kurzu

1.

1. KURZ - Typologie trvale udržitelných budov

Název předmětu

TY1 Typologie I – obytné stavby Anotace stávajícího předmětu

V předmětu se studenti seznamují se základy obecné typologie, se zásadami navrhování obytných staveb i staveb přechodného ubytování z hlediska architektonického, provozního a dispozičního. Současný stav (cca 1 strana)

Přednášky jsou rozděleny do čtyř základních bloků: • úvod; • bytová jednotka; • rodinné domy; • bytové domy; • další typologické druhy (polyfunkční domy, přechodné bydlení, výškové domy a další). Základem cvičení je typologický rozbor jednoho realizovaného objektu včetně tvorby modelu. Doplňkovým úkolem je rozbor vlastního bytu a esej na téma „ideální bydlení“. Současným problémem výuky typologie obytných staveb je její rozdrobenost a obsah výuky je nerovnoměrně rozložen v průběhu semestru. Z hlediska trvale udržitelného rozvoje obsahuje pouze náznaky řešení ekologického aspektu obytných budov, zcela se nevěnuje společenské a ekonomické stránce problému. 22

Zdůvodnění potřebnosti

Cílem navrhované inovace předmětu je přispět k řešení společensky velmi závažného tématu, kterým je strategie bytové výstavby z hlediska trvale udržitelného rozvoje. Výuka bude vedena s cílem: • • • •

Na základě studia současných zahraničních příkladů analyzovat a interpretovat hlavní tendence v navrhování obytných budov trvale udržitelné architektury, Analýza jednotlivých sociálních skupin a jejich požadavků na bydlení. Charakterizovat principy jednotlivých metod, jejich výhody případná úskalí použitelnosti (zájem bude soustředěn na praxi aplikovatelnou v současném středoevropském prostoru). Na základě výše uvedených závěrů formulovat takzvané ekologické minimum – tedy nejnutnější předpoklady ekologické architektury využívající obnovitelných zdrojů.

Přínos k rozvoji fakulty

Předpokládaná inovace výukového předmětu by měla přispět k naplnění Dlouhodobého záměru Vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti přijatého FA VUT v Brně pro období let 2011–2015 a jeho aktualizace (dále jen „DZ FA VUT 2011-2015“ a „Ak DZ FA VUT 2011“), konkrétně bodů: DZ FA VUT 2011 – 2015 2.1.2 Struktura „FA VUT v Brně bude postupně reagovat na dlouhodobé a perspektivní požadavky trhu práce a společenské potřeby. Její absolventi, i přes období vlekoucí se hospodářské krize, nepatří mezi osoby obtížně hledající zaměstnání nebo k nezaměstnaným. Obsahová náplň vzdělávacího procesu bude i v budoucích letech sledovat aktuální požadavky trhu, s cílem vytvoření komplexního a adaptabilního profilu absolventa - architekta, s minimalizací rizik, které by mohly vést k nezaměstnanosti.“ Celá navrhovaná inovace předmětu se snaží reagovat na jednu z vysoce aktuálních potřeb současných evropských urbánních prostorů – potřebu ekologické bytové výstavby s pozitivními dopady na životní prostředí. Inovace výuky by měla pomoci nové generaci nastupujících architektů chápat prvky nízkoenergetických staveb jako přirozenou součást moderní obytné budovy i jako další výrazový prostředek vedoucí k vytvoření svébytné architektury. Nové zaměření výuky by mělo přinést konkrétní podněty jak pro vlastní architektonickou tvorbu, tak pro vědní disciplíny zaměřené na sociální vztahy ve společnosti a zkoumání životního prostředí. 2.1.4 Progresivní formy a metody vzdělávání „V souvislosti s vědeckotechnickými aktivitami a projekty je současným i perspektivně aktuálním úkolem investovat do modernizace vzdělávací činnosti. To se týká v praxi vznikajících inovací a zavádění nových materiálů, které se mohou stát součástí procesů trvale udržitelného rozvoje. Je potřebné více otevřít téma energeticky úsporné výstavby, které se pro prostředí EU a také ČR stane významným. Tento trend najde uplatnění v moderních a perspektivních studijních programech.“ Navrhovaná inovace předmětu by měla přispět ke zkvalitnění výukového procesu a propojit témata jednotlivých výukových předmětů – konkrétně typologie obytných sta23

veb, urbanismu, pozemního stavitelství, ekologie a sociologie. Vnikla by tak platforma sdílení zkušeností pedagogů a nabývání nových pedagogických dovedností se záměrem připravit uchazeče pro praxi. V architektonické tvorbě patří navrhování obytného prostředí a kultivace životního prostředí z hlediska trvale udržitelného rozvoje mezi vysoce aktuální témata. Právě tato problematika je pro naši školu zamýšlena jako profilující. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -

Literatura a prameny - uvést nejdůležitější položky (cca 10)

Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Typologie I – obytné stavby“ Připravovaná inovace předmětu je zaměřena na architektonické navrhování obytného prostředí a různých typologických druhů obytné zástavby se zacílením na kontext středoevropského prostoru. Předmět by měl představit téma bydlení ve všech relevantních kontextech: ve vztahu k místu i ke svému uživateli (přesahy do oblasti urbanismu, ekonomie, sociologie). Téma obytné zástavby z hlediska udržitelné architektury je třeba zkoumat ve vztahu ke strategiím zahušťování sídel a omezování takzvaného urban sprawlu (neregulovaného rozpínání periferie měst do krajiny). Předpokládané úspory se totiž týkají nejen ekonomičnosti provozní, ale i prostorové. Z toho vyplývají další charakteristiky obytné zástavby udržitelné architektury: kompaktnost, flexibilita, vrstvení (prolínání s jinými funkcemi), v extrémních případech pak dále mobilita a symbióza (využívání či rekonverze již existující zástavby). Takové vnímání architektury v širším horizontu je spjato s interdisciplinární spoluprácí s odborníky oblastí stavebního a materiálového inženýrství, ekonomie, sociologie a s ohledem na politiku rozvoje daného regionu. Návaznost na ostatní předměty Jedná se o úvodní předmět nejen kurzu I, ale i celé série kurzů, proto je nutné, aby předmět obsahoval obecný úvod do problematiky trvale udržitelného rozvoje. Způsob řešení Předmět Typologie I bude inovován plošně: - Jednotlivé bloky budou doplněny se zaměřením na trvale udržitelný rozvoj takto: 1. blok (úvod do typologie bydlení) - bude doplněn obecný úvod do problematiky trvale udržitelného rozvoje. 2. blok (typologie bytu, zónování) – bude doplněn o různé přístupy architektonické typologie – západní vs. východní – a jejich společenské dopady. 2. blok (typologie bytu, podmínky návrhu bytu) – bude doplněn o moderní energetické řešení stavby a jeho vliv na typologii bytu, rozdělení na nízkoenergetické a pasivní domy. 3. blok (typologie rodinného domu) – bude doplněn o ekologické, ekono24

mické a společenské vazby umísťování rodinných domů – typ rodinného domu, topografie, struktura sídla, kompaktnost, urban sprawl) a vzájemné odstupy staveb dle vyhlášky 501/2006 Sb. 4. blok (typologie bytového domu) – mimo předchozího bude doplněna také o historické souvislosti hledání tzv. minima, kolektivního bydlení a přesahy těchto teorií do současnosti, především s orientací na ekologické, ekonomické a společenské vazby. 5. blok (další typologické typy) – bude inovován především jeho rozsah - Jednotlivé bloky budou doplněny o vhodné (realizované) příklady s důrazem na problematiku trvale udržitelného rozvoje. - Rozsah jednotlivých bloků bude upraven tak, aby jim byla věnována stejná pozornost. - Přednáška Ekologické bydlení bude vypuštěna, neboť informace v ní obsažené budou rozloženy mezi jednotlivé bloky. Předmět je třeba inovovat pouze rozšířením, neboť celý současný obsah je pro vzdělání architekta nezbytný. Časový prostor pro rozšíření existuje, zvláště po optimalizaci rozsahu jednotlivých bloků. Řešitelský tým Ing. arch. BcA. Barbora Ponešová, Ph.D. Ing. arch Jan Foretník, Ph.D. doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. Ing. arch. Lucie Látalová Ing. arch. David Křeček Formy výstupu 1. Inovované e-learningové materiály 2. Inovované přednáškové podklady Literatura a prameny Behling, Sophia and Stefan: Sol Power, The Evolution of Solar Architecture, Prestel, Munich, New York, 1996 Collective: A House of the future, AD, Architectural Design, The Transformable House, Wiley Academy, 2000 Collective: Archilab – Radical Experiments in Global Architecture, Thames&Hudson, London, 2003 Collective: Archilab´s Earth Buildings, Radical Experiments in Land Architecture, Thames&Hudson, London, 2003 Collective: Archilab´s Futurehouse: Radical Experiments in Living Space (Archilab Conference 2001), Thames & Hudson, May 2002 Collective: Self Sufficient Housing, Iaac, 1st Advanced Architecture Contest, Actar, Barcelona, 2006 Farr, Douglas: Sustainable Urbanism, Urban Design with Nature, Wiley, 2007 25

Herzog, T.: Solar Energy in Architecture and Urban Planning, Prestel, Munich, london, New York, 1998 Mc Leod, Virginia: Detail in Contemporary Landscape Architecture, Laurence King Publishers, 2008 Moneo, Rafael: Theoretical Anxiety and Design Strategies in the Work of Eight Contemporary Architects, Unknown, 2005 Shane, David Grahame: Recombinant Urbanism: Conceptual Modeling in Architecture, Urban Design and City Theory, Academy Press, 2005 Steele, James: Ecological architecture: a Critical History, Thames & Hudson, 2005 Přílohy Původní osnova přednášek: 1. Úvod do typologie, aspekty bydlení 2. Typologie bytu I. (definice, funkce, diagram, zónování, typy) 3. Typologie bytu II. (společenská zóna bytu) 4. Typologie bytu III. (klidová zóna bytu) 5. Typologie bytu IV. (ČSN, proslunění, plošné ukazatele) 6. Typologie RD (typologické druhy, zastavovací podmínky) 7. Typologie bytového domu I. (definice, historický vývoj) 8. Ekologické bydlení, jak bydlí architekti 9. Typologie bytového domu II. (typologické druhy) 10. Typologie bytového domu III. (zásady navrhování, komunikace, domovní vybavenost) 11. Přechodné bydlení I 12. Přechodné bydlení II 13. Test Inovovaná osnova: 1. Úvod do typologie obecně, aspekty bydlení, měřítko, proporce 2. Typologie bytu I. (definice, funkce, diagram, zónování, typy,) 3. Typologie bytu II. (společenská zóna bytu, klidová zóna bytu) 4. Typologie bytu III (ČSN, proslunění, plošné ukazatele) 5. Úvod do problematiky udržitelného rozvoje SANAA: architektonická topologie 6. Úvod do historie ekologické architektury 7. Typologie rodinného domu 8. Současná udržitelná architektura obytných staveb I. Využití sluneční energie v obytných budovách 9. Typologie bytového domu I. (definice, historický vývoj) 10. Typologie bytového domu II. Současná udržitelná architektura obytných staveb II 11. Přechodné ubytování I (hotely, motely, rekreační ubytování). 12. Přechodné ubytování II (VŠ koleje a internáty, bydlení seniorů) Současná udržitelná architektura obytných staveb 13. Test, e-learning

26

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

1.

1. KURZ - Typologie trvale udržitelných budov

Název předmětu

TY2 Typologie II - veřejné stavby Anotace stávajícího předmětu

Přednášky jsou zaměřeny na získání základních znalostí potřebných pro navrhování různých typologických celků v oblasti veřejných staveb. Obecně platné principy jsou prezentovány na individuelních způsobech řešení soudobých architektonických děl. Základní teoretické znalosti získané na přednáškách jsou prakticky využívány na jednoduchých úkolech zpracovávaných v rámci cvičení. Znalosti získané v rámci těchto přednášek jsou následně využívány v ateliérové výuce. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět Typologie II tvoří jeden ucelený blok s předmětem Typologie III. V zimním semestru 2010/2011 se v rámci Typologie II uskutečnily tyto přednášky: - muzea; - galerie; - církevní stavby (2 přednášky); - administrativa; - sportovní stavby (2 přednášky). K těmto tématům se souběžně věnují studenti ve cvičeních na jednoduchých dílčích typologických zadáních: - dimenzování a návrh sociálních zařízení ve veřejných budovách; - řešení jádra administrativní budovy včetně sociálních zařízení; - řešení jednoho patra administrativní budovy; - návrh malého kostela; - (řešení tělocvičny v rámci Typologie III). Každému tématu jsou věnována dvě cvičení. Problematice trvale udržitelného rozvoje se předmět Typologie II v současné době nevěnuje vůbec. 27





Předpokládaná inovace výukového předmětu by měla přispět k naplnění Dlouhodobého záměru Vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti přijatého FA VUT v Brně pro období let 2011–2015 a jeho aktualizace (dále jen „DZ FA VUT 2011-2015“ a „Ak DZ FA VUT 2011“), konkrétně bodů: DZ FA VUT 2011 – 2015 2.1.2 Struktura „FA VUT v Brně bude postupně reagovat na dlouhodobé a perspektivní požadavky trhu práce a společenské potřeby. Její absolventi, i přes období vlekoucí se hospodářské krize, nepatří mezi osoby obtížně hledající zaměstnání nebo k nezaměstnaným. Obsahová náplň vzdělávacího procesu bude i v budoucích letech sledovat aktuální požadavky trhu, s cílem vytvoření komplexního a adaptabilního profilu absolventa - architekta, s minimalizací rizik, které by mohly vést k nezaměstnanosti.“ Celá navrhovaná inovace předmětu se snaží reagovat na jednu z vysoce aktuálních potřeb současných evropských urbánních prostorů – potřebu ekologické bytové výstavby s pozitivními dopady na životní prostředí. Inovace výuky by měla pomoci nové generaci nastupujících architektů chápat prvky nízkoenergetických staveb jako přirozenou součást moderní obytné budovy i jako další výrazový prostředek vedoucí k vytvoření svébytné architektury. Nové zaměření výuky by mělo přinést konkrétní podněty jak pro vlastní architektonickou tvorbu, tak pro vědní disciplíny zaměřené na sociální vztahy ve společnosti a zkoumání životního prostředí. 2.1.4 Progresivní formy a metody vzdělávání „V souvislosti s vědeckotechnickými aktivitami a projekty je současným i perspektivně aktuálním úkolem investovat do modernizace vzdělávací činnosti. To se týká v praxi vznikajících inovací a zavádění nových materiálů, které se mohou stát součástí procesů trvale udržitelného rozvoje. Je potřebné více otevřít téma energeticky úsporné výstavby, které se pro prostředí EU a také ČR stane významným. Tento trend najde uplatnění v moderních a perspektivních studijních programech.“ Navrhovaná inovace předmětu by měla přispět ke zkvalitnění výukového procesu a propojit témata jednotlivých výukových předmětů – konkrétně typologie obytných sta28

veb, urbanismu, pozemního stavitelství, ekologie a sociologie. Vnikla by tak platforma sdílení zkušeností pedagogů a nabývání nových pedagogických dovedností se záměrem připravit uchazeče pro praxi. V architektonické tvorbě patří navrhování obytného prostředí a kultivace životního prostředí z hlediska trvale udržitelného rozvoje mezi vysoce aktuální témata. Právě tato problematika je pro naši školu zamýšlena jako profilující. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Typologie II – veřejné stavby“ Připravovaná inovace předmětu je zaměřena na architektonické navrhování různých typologických druhů veřejných staveb se zacílením na kontext středoevropského prostoru. Předmět by měl představovat téma veřejných staveb ve všech relevantních kontextech: ve vztahu k místu i ke svému uživateli (přesahy do oblasti urbanismu, ekonomie, sociologie). Téma veřejných staveb z hlediska udržitelné architektury je třeba zkoumat ve vztahu ke strategiím zahušťování sídel a omezování takzvaného urban sprawlu (neregulovaného rozpínání periferie měst do krajiny). Předpokládané úspory se totiž týkají nejen ekonomičnosti provozní, ale i prostorové. Z toho vyplývají další charakteristiky udržitelné architektury: kompaktnost, flexibilita, vrstvení (prolínání s jinými funkcemi), dále pak symbióza (využívání či rekonverze již existující zástavby) a variabilita (možnost změny typologického druhu v případě změny poptávky). Takové vnímání architektury v širším horizontu je spjato s interdisciplinární spoluprácí s odborníky oblastí stavebního a materiálového inženýrství, ekonomie, sociologie a s ohledem na politiku rozvoje daného regionu. Návaznost na ostatní předměty: Inovovaná část předmětu bude rozšiřovat znalosti o trvale udržitelném rozvoji získané v rámci předmětu Typologie I, aplikované na oblast veřejných staveb. Způsob řešení: Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Typologie I řeší předmět více typologických druhů, není vhodné inovovat tento předmět plošně, tj. každý typologický druh zvlášť. Navrhujeme inovovat předmět včleněním jedné společné přednášky zaměřené na trvale udržitelný rozvoj, především z hlediska energetických a ekonomických nákladů na výstavbu a provoz budov, výtěžnosti místa, variability budov z hlediska společenského vývoje a změn poptávky po různých typech veřejných budov. Nedílnou součástí této přednášky budou ukázky příkladů realizací veřejných staveb, a to jak pozitivních, tak negativních. Podobně navrhujeme inovovat také předmět Typologie III, v rámci Typologie II bude přenáška zaměřena přednostně na okruhy probrané v rámci tohoto předmětu. Předmět je třeba inovovat pouze rozšiřováním, neboť celý současný obsah je pro vzdělání architekta nezbytný. Časový prostor pro rozšíření existuje, zvláště po optimalizaci 29

rozsahu jednotlivých bloků. Řešitelský tým: Ing. arch. BcA. Barbora Ponešová, Ph.D. Ing. arch Jan Foretník, Ph.D Ing. arch. Lucie Látalová Formy výstupu 1. Inovované e-learningové materiály 2. Inovované přednáškové podklady Literatura a prameny Behling, Sophia and Stefan: Sol Power, The Evolution of Solar Architecture, Prestel, Munich, New York, 1996 Collective: A House of the future, AD, Architectural Design, The Transformable House, Wiley Academy, 2000 Collective: Archilab – Radical Experiments in Global Architecture, Thames&Hudson, London, 2003 Collective: Archilab´s Earth Buildings, Radical Experiments in Land Architecture, Thames&Hudson, London, 2003 Collective: Archilab´s Futurehouse: Radical Experiments in Living Space (Archilab Conference 2001), Thames & Hudson, May 2002 Collective: Self Sufficient Housing, Iaac, 1st Advanced Architecture Contest, Actar, Barcelona, 2006 Farr, Douglas: Sustainable Urbanism, Urban Design with Nature, Wiley, 2007 Herzog, T.: Solar Energy in Architecture and Urban Planning, Prestel, Munich, london, New York, 1998 Mc Leod, Virginia: Detail in Contemporary Landscape Architecture, Laurence King Publishers, 2008 Moneo, Rafael: Theoretical Anxiety and Design Strategies in the Work of Eight Contemporary Architects, Unknown, 2005 Shane, David Grahame: Recombinant Urbanism: Conceptual Modeling in Architecture, Urban Design and City Theory, Academy Press, 2005 Steele, James: Ecological architecture: a Critical History, Thames & Hudson, 2005 Přílohy -

Původní osnova předmětu (13 týdnů) Inovovaná osnova předmětu (13 týdnů)

Původní osnova přednášek: 1. muzea 2. galerie 3. církevní stavby I. 4. církevní stavby II. 5. pracovní prostředí, pracovní místo 6. administrativní budovy 30

7. školské stavby, pro předškolní mládež, základní , odborné a speciální 8. vysoké školy 9. sportovní stavby I. 10. sportovní stavby II. 11. prodejní plochy 12. handicap 13. aktuální téma Inovovaná osnova: 1. Muzea 2. Galerie 3. Církevní stavby I.,II. 4. Pracovní prostředí, pracovní místo 5. Administrativní budovy 6. Sportovní stavby I.,II. 7. Školské stavby, pro předškolní mládež, základní , odborné a speciální 8. Vysoké školy 9. Prodejní plochy 10. Handicap 11. Aktuální téma 12. Aktuální téma 13. Typologie trvale udržitelných veřejných budov. Současná udržitelná architektura veřejných staveb

31

3.4.2 BSP 2. KURZ – Typologie trvale udržitelné výstavby

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

1.

2. KURZ - Typologie trvale udržitelné výstavby

Název předmětu

TY3 Typologie III – veřejné stavby Anotace stávajícího předmětu

Přednášky jsou zaměřeny na získání základních znalostí potřebných pro navrhování různých typologických celků v oblasti veřejných staveb. Obecně platné principy jsou prezentovány na individuelních způsobech řešení soudobých architektonických děl. Základní teoretické znalosti získané na přednáškách jsou prakticky využívány na jednoduchých úkolech zpracovávaných v rámci cvičení. Znalosti získané v rámci těchto přednášek jsou následně využívány v ateliérové výuce. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět Typologie III tvoří jeden ucelený blok s předmětem Typologie II. V letním semestru 2010/2011 se v rámci Typologie III uskuteční tyto přednášky: - školy; - divadla; - kina; - konferenční sály; - knihovny; - dopravní stavby; - veřejné stravování; - nemocnice; - balneologie; - handicap. K těmto tématům se souběžně věnují studenti ve cvičeních na jednoduchých dílčích typologických zadáních: 32

- návrh tělocvičny; - návrh školky; - řešení křivky viditelnosti; - návrh hromadného parkování; - návrh baru. Každému tématu jsou věnována dvě cvičení. Problematice trvale udržitelného rozvoje se předmět Typologie II v současné době nevěnuje vůbec. Zdůvodnění potřebnosti




Předpokládaná inovace výukového předmětu by měla přispět k naplnění Dlouhodobého záměru Vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti přijatého FA VUT v Brně pro období let 2011–2015 a jeho aktualizace (dále jen „DZ FA VUT 2011-2015“ a „Ak DZ FA VUT 2011“), konkrétně bodů: DZ FA VUT 2011 – 2015 2.1.2 Struktura „FA VUT v Brně bude postupně reagovat na dlouhodobé a perspektivní požadavky trhu práce a společenské potřeby. Její absolventi, i přes období vlekoucí se hospodářské krize, nepatří mezi osoby obtížně hledající zaměstnání nebo k nezaměstnaným. Obsahová náplň vzdělávacího procesu bude i v budoucích letech sledovat aktuální požadavky trhu, s cílem vytvoření komplexního a adaptabilního profilu absolventa - architekta, s minimalizací rizik, které by mohly vést k nezaměstnanosti.“ Celá navrhovaná inovace předmětu se snaží reagovat na jednu z vysoce aktuálních potřeb současných evropských urbánních prostorů – potřebu ekologické výstavby s pozitivními dopady na životní prostředí. Inovace výuky by měla pomoci nové generaci nastupujících architektů chápat prvky nízkoenergetických staveb jako přirozenou součást moderní veřejné budovy i jako další výrazový prostředek vedoucí k vytvoření svébytné architektury. Nové zaměření výuky by mělo přinést konkrétní podněty jak pro vlastní architektonickou tvorbu, tak pro vědní disciplíny zaměřené na sociální vztahy ve společnosti a zkoumání životního prostředí.

33

2.1.4 Progresivní formy a metody vzdělávání „V souvislosti s vědeckotechnickými aktivitami a projekty je současným i perspektivně aktuálním úkolem investovat do modernizace vzdělávací činnosti. To se týká v praxi vznikajících inovací a zavádění nových materiálů, které se mohou stát součástí procesů trvale udržitelného rozvoje. Je potřebné více otevřít téma energeticky úsporné výstavby, které se pro prostředí EU a také ČR stane významným. Tento trend najde uplatnění v moderních a perspektivních studijních programech.“ Navrhovaná inovace předmětu by měla přispět ke zkvalitnění výukového procesu a propojit témata jednotlivých výukových předmětů – konkrétně typologie veřejných staveb, urbanismu, pozemního stavitelství, ekologie a sociologie. Vznikla by tak platforma sdílení zkušeností pedagogů a nabývání nových pedagogických dovedností se záměrem připravit uchazeče pro praxi. V architektonické tvorbě patří navrhování obytného prostředí a kultivace životního prostředí z hlediska trvale udržitelného rozvoje mezi vysoce aktuální témata. Právě tato problematika je pro naši školu zamýšlena jako profilující. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Typologie III – veřejné stavby" Připravovaná inovace předmětu je zaměřena na architektonické navrhování různých typologických druhů veřejných staveb se zacílením na kontext středoevropského prostoru. Předmět by měl představovat téma veřejných staveb ve všech relevantních kontextech: ve vztahu k místu i ke svému uživateli (přesahy do oblasti urbanismu, ekonomie, sociologie). Téma veřejných staveb z hlediska udržitelné architektury je třeba zkoumat ve vztahu ke strategiím zahušťování sídel a omezování takzvaného urban sprawlu (neregulovaného rozpínání periferie měst do krajiny). Předpokládané úspory se totiž týkají nejen ekonomičnosti provozní, ale i prostorové. Z toho vyplývají další charakteristiky udržitelné architektury: kompaktnost, flexibilita, vrstvení (prolínání s jinými funkcemi), dále pak symbióza (využívání či rekonverze již existující zástavby) a variabilita (možnost změny typologického druhu v případě změny poptávky). Takové vnímání architektury v širším horizontu je spjato s interdisciplinární spoluprácí s odborníky oblastí stavebního a materiálového inženýrství, ekonomie, sociologie a s ohledem na politiku rozvoje daného regionu. Návaznost na ostatní předměty: Inovovaná část předmětu bude rozšiřovat znalosti o trvale udržitelném rozvoji získané v rámci předmětu Typologie I, aplikované na oblast veřejných staveb. Způsob řešení: Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Typologie I řeší předmět více typologických druhů, není vhodné inovovat tento předmět plošně, tj. každý typologický druh zvlášť. 34

Navrhujeme inovovat předmět včleněním jedné společné přednášky zaměřené na trvale udržitelný rozvoj, především z hlediska energetických a ekonomických nákladů na výstavbu a provoz budov, výtěžnosti místa, variability budov z hlediska společenského vývoje a změn poptávky po různých typech veřejných budov. Nedílnou součástí této přednášky budou ukázky příkladů realizací veřejných staveb, a to jak pozitivních, tak negativních. Podobně navrhujeme inovovat také předmět Typologie II, v rámci Typologie III bude přenáška zaměřena přednostně na okruhy probrané v rámci tohoto předmětu. Předmět je třeba inovovat pouze rozšiřováním, neboť celý současný obsah je pro vzdělání architekta nezbytný. Časový prostor pro rozšíření existuje, zvláště po optimalizaci rozsahu jednotlivých bloků. Řešitelský tým: Ing. arch. BcA. Barbora Ponešová, Ph.D. Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D Ing. arch. Lucie Látalová Formy výstupu 1. Inovované e-learningové materiály 2. Inovované přednáškové podklady Literatura a prameny Behling, Sophia and Stefan: Sol Power, The Evolution of Solar Architecture, Prestel, Munich, New York, 1996 Collective: A House of the future, AD, Architectural Design, The Transformable House, Wiley Academy, 2000 Collective: Archilab – Radical Experiments in Global Architecture, Thames&Hudson, London, 2003 Collective: Archilab´s Earth Buildings, Radical Experiments in Land Architecture, Thames&Hudson, London, 2003 Collective: Archilab´s Futurehouse: Radical Experiments in Living Space (Archilab Conference 2001), Thames & Hudson, May 2002 Collective: Self Sufficient Housing, Iaac, 1st Advanced Architecture Contest, Actar, Barcelona, 2006 Farr, Douglas: Sustainable Urbanism, Urban Design with Nature, Wiley, 2007 Herzog, T.: Solar Energy in Architecture and Urban Planning, Prestel, Munich, london, New York, 1998 Mc Leod, Virginia: Detail in Contemporary Landscape Architecture, Laurence King Publishers, 2008 Moneo, Rafael: Theoretical Anxiety and Design Strategies in the Work of Eight Contemporary Architects, Unknown, 2005 Shane, David Grahame: Recombinant Urbanism: Conceptual Modeling in Architecture, Urban Design and City Theory, Academy Press, 2005 Steele, James: Ecological architecture: a Critical History, Thames & Hudson, 2005 35

Přílohy -


Původní osnova přednášek : 1. Školy 2. Divadla 3. Kina 4. Konferenční sály 5. Kongresová centra 6. Knihovny 7. Výstavnictví 8. Veřejné stravování 9. Zdravotnické stavby I. 10. Zdravotnické stavby II. 11. Lázeňské stavby 12. Stavby pro dopravu I. 13. Stavby pro dopravu II. Inovovaná osnova: 1. školská zařízení 2. divadla, koncertní sály 3. kina, 4. konferenční sály, kongresová centra 5. knihovny, výstavnictví 6. veřejné stravování 7. zdravotnické stavby I. 8. zdravotnické stavby II. 9. stavby pro dopravu I. (automobilová doprava, parkování) 10. stavby pro dopravu II. (železniční, letecká a lodní doprava) 11. Typologie trvale udržitelných veřejných budov 12. Design for All I 13. Design for All II

36

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

1.

2. KURZ - Typologie trvale udržitelné výstavby

Název předmětu

U11 Urbanismus I - základy a vývoj urbanismu Anotace stávajícího předmětu

Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ je úvodním předmětem bloku urbanistických předmětů. Je zaměřen na získání úvodních znalostí ze základů urbanismu s těžištěm ve vývoji stavby měst. Vývoj měst je rozčleněn na počátky osídlení a sídel, historické etapy a moderní vývoj měst a osídlení. Jednotlivé etapy vývoje a rozvoje měst jsou probírány se zaměřením na faktory, proudy a skutečnosti, které měly významný vliv na evropskou, potažmo domácí stavbu měst. Mimořádný důraz s vyšší podrobností je kladen na časové etapy od počátků 19. století, kdy začíná období, které přetvářelo a dotvářelo význam, charakter, strukturu a podobu měst. Největší pozornost je věnována obdobím 20. století a současnosti; na toto pak navazují následné urbanistické předměty typologického charakteru. Ve cvičení studenti zpracovávají samostatně pod vedením pedagoga seminární práci zaměřenou na vývoj a rozvoj určeného sídla nebo jeho části s důrazem na vývoj sídla nebo jeho části se zaměřením na současné období. Cílem předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ je poskytnout základní znalosti základů a vývoje stavby měst potřebných pro následné studium navazujících, zejména urbanistických disciplin v bakalářském a magisterském a doktorském studiu. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ je povinným předmětem Bakalářského studijního programu na FA VUT v Brně. Navazuje na znalosti získané na střední škole, na znalosti z oblasti historie, vývoje stavebnictví, umění a společenských věd apod. Výuka předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ (Urbanismu I.) je v 1. ročníku BSP je v letním semestru a má rozsah dvě hodiny přednášek a hodinu cvičení týdně. Úvodní předmět bloku urbanistických předmětů je zakončen získáním zápočtu ze cvičení a zkouškou. 37

Cílem předmětu je poskytnout studentům základní znalosti faktů a souvislostí ze základů urbanismu a základních etap vývoje měst v takovém rozsahu a kvalitě, aby byli připraveni pro výuku následných, zejména urbanistických a souvisejících předmětů bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu. Přednášky předmětu jsou rozděleny do základních tematických bloků:. • Základy urbanismu • Vznik pevných sídel, historická stavba měst • Moderní a současná stavba měst V úvodu přednášek předmětu jsou studenti seznámeni se základními pojmy, charakteristikou a principy urbanismu jako multidisciplinárního oboru, zabývajícího se uspořádání lidských sídel, oboru úzce spjatého s architekturou. Jsou seznámeni s fenoménem města, jeho charakteristikou a principy pojetí. Těžiště urbanismu spočívá v prostorovém uspořádání území, organizaci provozu a funkční struktuře; zákonitosti tohoto uspořádání by měly akceptovat jak přírodní danosti a hodnoty území, souvislosti společenské, sociální, kulturní a ekonomické. Vlastní vývoj stavby měst je rozčleněn do základních tematických kapitol vývoje podle obvyklého historického hlediska. Na začátku tohoto bloku předmětu je uveden výklad o počátcích vzniku stálého osídlení a prvních formách, funkcích a konkrétních lokalitách předměstského osídlení. Historické etapy vývoje měst jsou rozděleny na následující části: stavba měst ve starověku (mimo antické období), řecká a římská stavba měst, středověká stavba měst, novověká stavba měst. Starověká stavba měst předznamenala budoucí rozvoj měst a vytvořila řadu principů, které se uplatnily v pozdějších dobách, řada z nich dodnes neztratila svůj význam. Epochy středověké a novověké stavby jsou probírány s vyšší podrobností s ohledem na skutečnost, že se jedná o období, ve kterých vznikala a vyvíjela se česká města. Převážná většina českých měst vznikla ve středověku a pozůstatky těchto struktur, pozměněných v novověku, jsou obsaženy v jádrech většiny našich měst. Znalosti tohoto vývoje umožní hlubší a komplexnější pochopení procesů proměn v území. Důležitá část předmětu je věnována moderní epoše vývoje a proměn měst, epoše, ve které byla dotvořena naše sídla a osídlení do současné podoby. Je to stavba měst v období 19. století (přechod měst od historické do moderní podoby), stavba měst ve 20. století a soudobá stavba měst. Na období 20. století a současnost je kladen vyšší důraz s podrobnějším měřítkem detailu výkladu. Cvičení předmětu je organizováno do šesti dvouhodinových bloků. Na konkrétní určené město nebo jeho část zpracovávají studenti samostatně pod vedením pedagoga a podle určené osnovy (modifikované podle charakterem zkoumaného sídla nebo jeho části) seminární práci, ve které se snaží postihnout textovou a grafickou formou hlavní, případně problémové etapy vývoje s důrazem na současné období, ve které si vytipují určitý problém nebo úkol rozvoje a v seminární práci předloží svoji představu koncepce možného řešení.

38


Znalosti vývoje stavby měst je pro architekta velmi potřebné a nutné jak z hlediska získání všeobecného kulturního a odborného přehledu, tak především z potřeby těchto znalostí pro pochopení složitého procesu vývoje a rozvoje měst a osídlení v celkovém kontextu dějinného vývoje a souvisejících proměn sociálních a společenských, které jsou vždy v pozadí velkých proměn územních a vzniku, proměn a transformací měst a ostatních urbánních útvarů a struktur a v neposlední řadě pro vlastní tvůrčí činnost absolventů. Složitost vývoje a rozvoje urbánních struktur a osídlení v současné době (od konce 20. století) si vyžaduje, s ohledem na kriticky vypjaté ekonomické, politické a společenské podmínky a globální ohrožení ekologické stability planety zohledňovat při všech úvahách, koncepcích a realizacích proměn územního rozvoje hledisko udržitelného rozvoje jako hlavního nadřazeného principu. I když myšlenka udržitelného rozvoje vznikla v druhé polovině 20. století a první vědecké úvahy o vztahu k přírodě v 19. století, je problematika vztahu města a krajiny mnohem starší. Tento vztah se rozvíjel v pozitivních i negativních relacích, myšlenky o „harmonickém spojení“ s přírodou provázejí lidské dějiny už od starověku. V dosavadním profilu výuky předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ nejsou myšlenky a koncepce o vztahu města a krajiny systematicky a systémově zdůrazněny ve vztahu k jednotlivým epochám vývoje měst a principům jejich rozvoje. Je žádoucí, aby faktory související s proměnami vztahu města a krajiny byly důsledně objasněny ve vazbě na konkrétní proměny měst. Zvláštní pozornost je nutno věnovat obdobím 19. a 20. století, kdy negativní ovlivňování životního prostředí v souvislosti s rozvojem průmyslu a dopravy dospělo v druhé polovině 20. století do kritické fáze a bylo nutno hledat cesty řešení těchto otázek. Problémy rozvoje soudobých sídel a jejich řešení z hlediska udržitelného rozvoje mají, jak je zřejmé, své historické prameny a souvislosti; v inovovaném předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ bude možno je studentům přiblížit. Inovace předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ v rámci kurzu č. 2 – „Typologie trvale udržitelné výstavby“ je tedy žádoucí, zejména s ohledem na skutečnost, že se jedná u úvodní předmět bloku urbanistických předmětů. Přínos k rozvoji fakulty

Inovace předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ představuje zkvalitnění jeho obsahu a umožní hlubší pochopení vývoje, rozvoje a transformace měst ve vývojovém historickém procesu v kontextu vztahu sídla a krajiny, ve vztahu města a přírodního prostředí. Spolu s výukou ostatních předmětů kurzu „Udržitelná výstavba“ se studentům už na počátku studia přiblíží pohled na problematiku udržitelného rozvoje jako základní princip přístup k řešení problémů rozvoje staveb a sídel. V rámci urbanistických předmětů se jedná o počáteční fázi chápání a rozvíjení znalostí o principech udržitelného rozvoje a jeho aplikaci v problematice urbanistického rozvoje, v jeho specifických disciplinách a v mezioborovém kontextu. Takové zkvalitnění výuky předmětů FA VUT přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti jak samotných absolventů, tak fakulty architektury.

39

STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Urbanismus I - základy a vývoj urbanismu“. Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ umožňuje sledovat dynamický časový průběh kvalitativních proměn základních vztahů v historickém procesu urbanizace – vztahů osídleného (městského či venkovského) území a krajiny, vztahů přírodního a „umělého“ prostředí. Vztahy v procesu vývoje a rozvoje sídel, vztahy v historickém procesu urbanizace se vyvíjely od předvěkého období do současnosti. V předvěkém období (před vznikem prvních pevných sídel) existovala v území, pouze původní matrice krajiny, prakticky bez viditelných výsledků činnosti lidí. Od vzniku prvních stálých sídel, souvisejícím s rozvojem zemědělství, se tento stav až do současnosti měnil. Zatímco v historických epochách stavby měst a sídel probíhal vývoj bez výraznějších kritických extrémů ve vztahu obou základních fenoménů prostředí (přírodního a „umělého“), v moderních epochách (19. a 20. století, současnost) již tento vztah začal dosahovat kritického stavu a od druhé poloviny 20. století nabyly tyto kritické faktory celoplanetárního dosahu a globální ekologické ohrožení Země se reálným7. V závěru 20. století se jeví jako nutnost uplatňovat v územním rozvoji hledisko udržitelného rozvoje jako nejdůležitější principu soudobého urbánního rozvoje (a nejen pouze něho). Nebezpečí lokálních i globálních ekologických proměn je součástí širšího komplexu problémových jevů soudobého světa jako např. energetická krize, nárůst polarizace sociální a ekonomické struktury apod. Poznání vývoje a výsledků vzájemného působení základních fenoménů prostředí včetně hlavních souvisejících faktorů, jejich vzájemného ovlivňování, tendencí k harmonickému souladu v působení a vztahu obou složek nebo naopak ke vzájemné negaci nebo dokonce agresivnímu působení, je významným momentem hlubšího poznání složitého mechanismu proměn urbánního prostředí. Tyto znalosti mohou přispět k objektivizaci tvorby konkrétních principů a zásad udržitelného rozvoje soudobých měst a osídlení. Prohloubení obsahu inovovaného předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ bude zaměřeno na konkretizaci problémových jevů a následné zobecnění výsledků působení a proměn faktorů udržitelnosti v historickém procesu vývoje a rozvoje urbánního prostředí.

7

Medows, D.I. - Meadowsová, D.H. : Meze růstu, 1972; Meadowsová, D.H. - Medows, D.I. - Randers, J.: Překročení mezí, 1995

40

Návaznost na ostatní předměty Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ (Urbanismus I.) je v letním semestru 1. ročníku studia BSP na FA VUT, jako první urbanistický předmět, bez návaznosti na předchozí výuku odborných předmětů urbanistického charakteru. Souběžně s výukou předmětu začíná výuka předmětu „Vývoj architektury I.“ Na úvodní urbanistický předmět navazují v BSP další urbanistické a mezioborové předměty. Z povinných předmětů to jsou následující: •

Ve druhém ročníku BSP v ZS předmět „Stavba měst“ (Urbanismus II.) a v LS předmět „Soudobá města a osídlení“ (Urbanismus III.). Předmět „Základy a vývoj urbanismu“ spolu s urbanistickými předměty ve 2. ročníku BSP tvoří teoretický základ pro ateliérovou tvorbu BSP zaměřenou na urbanistickou problematiku.

•

Ve 3. ročníku BSP jsou to jednak předměty „Sociologie“ a Aplikovaná ekologie“, které dávají urbanistické problematice mezioborový rozměr, tak další urbanistický předmět “Tvorba urbánního a krajinného prostředí“ (Urbanismus IV.), který se zabývá specifickými otázkami urbanismu a urbanistické tvorby, především formami a způsoby prostorového uspořádání urbánního prostředí a přírodních prvků a jejich vazeb na krajinné prostředí.

•

Ve 4. ročníku BSP uzavírá výuku urbanismu (v BSP) předmět Územní plánování (Urbanismus V.), kde se studenti seznamují se základy plánování sídel a legislativy územního plánování. Obsah uvedeného souboru urbanistických předmětů V BSP na FA VUT vychází z koncepce profilu absolventa BSP na FA VUT v Brně, který byl v koncepci výuky urbanismu na FA VUT stanoven takto: „Příprava výkonného architekta projektanta - bakaláře. Znalost základů urbanismu a dějin urbanismu. Základní znalost urbanistických vazeb a souvislostí na úrovni města a jeho části. Základní znalosti o souvisejících disciplinách. Schopnost řešení základní urbanistické problematiky na úrovni areálu nebo souboru s ověřením v ateliéru urbanistické tvorby - připravenost praktického architekta k řešení základních urbanistických souvislostí a vazeb navazujících objektů.“ Způsob řešení Cílem inovace předmětu „bude rozšíření zaměření, obsahu ve výuce předmětu o důsledné prohloubení obsahu inovovaného předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ o poznání vývoje a výsledků vzájemného působení základních fenoménů prostředí včetně jejich hlavních souvisejících faktorů, jejich vzájemného ovlivňování, tendencí a bude zaměřeno na konkretizaci problémových jevů a zobecnění podmínek, příčin, trendů a důsledků faktorů udržitelnosti v historickém procesu vývoje a rozvoje urbánního prostředí.“ Struktura jednotlivých témat předmětu zůstane v podstatě stejná, ale obsah jednotlivých kapitol bude důsledně doplněn o charakteristiku a popis vztahu města (sídla) a krajiny) nejen na úrovni hmotného prostředí, ale i v oblasti teoretické a filosofické. Celkové poznatky z hlavních epoch vývoje měst (starověk, středověk a novověk, moderní období, současnost) budou na konci výkladu každého tematického bloku shrnuty. Závěrečná část předmětu (12. a 13. téma) se budou po charakteristice soudobého 41

města zabývat východisky udržitelného rozvoje soudobých měst a osídlení. Na závěrečnou část výuky inovovaného předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ bude navazovat v dalším ročníku studia BSP výuka urbanistické typologie v předmětech „Stavba měst“ a „Soudobá města a osídleni“ jako dovršení základní teoretické průpravy před urbanistickým ateliérem. Řešitelský tým Garantem předmětu je prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., který předmět vyučuje spolu s doc. Ing. arch. Maxmilianem Wittmannem, Ph.D., oba z ústavu teorie FA VUT. Řešitelem inovace předmětu „Základy a vývoj urbanismu“ v rámci 2. Kurzu „Udržitelná výstavba“ je prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Formy výstupu Základní výstupy 1. Publikace - učební texty „Základy a vývoj urbanismu“, doplněné obrázky, cca 60 – 100 normostran; digitální zpracování na CD. Vytištění a přidělení ISBN; 2. Vypracování „E-laerningového zkušebního testu“ (testovací otázky s odpovědí, ohodnocení otázek). Doplňkové výstupy 3. „E-learnigová podpora“ – 13 přednášek po min. 30 snímcích, presentace v pdf; 4. „Katalog příkladů a typů měst“, cca 50 stran. Literatura a prameny Clark, G.: Prehistorie světa, Pyramida, Praha, 1973 Evropská charta urbanismu, Rozhodnutí EU č.234, 1992 Gehl, J.: Život mezi budovami, Partnerství, 2000 Hall, P.: Cities in Civilization, Weidenfeld § Nicolson,1998, ISBN 0-297-84219-6 Hruška, E.: Stavba miest, vydavatelství SAV, Bratislava, 1970 Hruška, E.: Vývoj stavby miest, vydavatelství SAV, Bratislava, 1961 Hrůza, J.: Hledání soudobého města, Praha, 1973 Hrůza, J.: Charty moderního urbanismu, Praha, 2002 Hrůza, J.: Slovník soudobého urbanismu, Odeon, Praha, 1997 Hrůza, J. - Zajíc, J.: Vývoj urbanismu I., Vydavatelství ČVUT, Praha, 1996 Hrůza, J. - Zajíc, J.: Vývoj urbanismu II., Vydavatelství ČVUT, Praha, 1996 Jacobs, J.: Smrt a život amerických velkoměst, Odeon, Praha, 1976 Kolektiv: Česká architektura a urbanismus v nové situaci, výzk. záměr FA VUT Brno, 2000 Koutný, J.: Proměny českých měst na přelomu historické a moderní epochy, habilitační přednáška, 2003 Koutný, J.: Základy a vývoj urbanismu, přednášky, nepublikovaný materiál, 2005 -2011 Lorenc, V.: Nové Město pražské, SNTL, Praha, 1973 Lynch, K.: A good city form, Cambridge Maier, K.: Urbanistická čítanka I.,II, ČKA, Praha, 2000 Marhold, K. a kol.: Obnova sídel, ČVUT, Praha, 1992 42

Medows, D.I. - Meadowsová, D.H. : Meze růstu, 1972 Meadowsová, D.H. - Medows, D.I. - Randers, J.: Překročení mezí, Argo, Nadace EVA, Praha, 1995, ISBN 80-85794-83-7, ISBN 80-901890-0-8 Norberg - Schultz, Ch.: Genius Loci, Odeon, Praha, 1994 Sitte, C.: Stavba měst podle uměleckých zásad, ČKA, Praha, 1995 Valena, T.: Město a topografie, Národní technické muzeum, 1991 Vitruvius, M.P.:Deset knih o architektuře, SNKL, Praha, 1953 Voženílek, J: Vývoj urbanismu, ČVUT, Praha, 1979 Žák, L.: Obytná krajina, Praha, 1947 Přílohy: -


Původní osnova předmětu : 1. Úvod do urbanismu, základní pojmy. 2. Zaměření a charakteristika urbanismu, mezioborové souvislosti. 3. Zákonitosti vývoje a uspořádání sídel, vznik a rozvoj prvních sídel. 4. Nejstarší městské kultury. 5. Řecká a římská stavba měst. 6. Středověký vývoj. 7. Příklady středověkých měst a jejich prostorů 8. Novověký vývoj I. 9. Novověký vývoj II. 10. Vývoj měst v 19.století. 11. Meziválečný vývoj měst. 12. Poválečný vývoj měst. 13. Soudobé město. Inovovaná osnova předmětu : 1. Úvod do urbanismu 2. Vznik a rozvoj prvních sídel 3. Nejstarší městské kultury 4. Řecká a římská stavba měst 5. Středověký vývoj měst 6. Středověká stavba měst v českých zemích 7. Novověký vývoj měst 8. Přelom historického a moderního období vývoje měst 9. Moderní vývoj měst v první polovině 20.století 10. Vývoj měst v druhé polovině 20.století 11. Soudobé město a urbanizace 12. Zhodnocení moderního vývoje měst 13. Východiska udržitelného rozvoje soudobých měst a osídlení

43

3.4.3 BSP 3. KURZ – Trvale udržitelné technologie

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

2.

3. KURZ - Trvale udržitelné technologie

Název předmětu

PS4 Pozemní stavitelství IV Anotace stávajícího předmětu

Obsahem předmětu je studium technologií a stavebních konstrukcí (neprůsvitné a průsvitné části obvodové pláště), které zlepšují energetickou bilanci architektonického díla. Předpokladem je využití netradičních a obnovitelných zdrojů energie ve stavebnictví (např. sluneční záření, vítr, voda, biomasa, geotermální energie). Součástí předmětu je rovněž studium požární ochrany staveb. Cílem předmětu je získání komplexního pohledu na tvorbu budov a na znalosti uplatňujících se při návrhu konstrukčního systému za předpokladu energeticky úsporného navrhování. Jde o poznání správných zásad a postupů při navrhování nízkoenergetických a pasivně energetických domů. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět Pozemní stavitelství IV patří do kategorie předmětů, které mají inovativní charakter. Společně s předměty volitelnými sleduje jeho obsah trend uplatňovaný ve vývoji současných technologií, stavebních materiálů a konstrukcí. V rámci stávajícího stavu je student seznamován s poznatkovou základnou, běžnou v zemích Evropské unie, které jsou v předmětné oblasti na vyšší úrovni, nežli je tomu v České republice. Studenti prostřednictvím přednášek a seminářů poznávají novinky, které jsou nezbytnými složkami v oblasti udržitelného rozvoje. Nicméně tento předmět zatím neobsahuje komplexní hodnocení vlivů, které působí na životní prostředí. Po stránce architektonického navrhování se jedná o energeticky úsporné nízkoenergetické, pasivní, nulové nebo i plusové domy. Stranou zatím zůstávají domy inteligentní. Rozsáhlá pozornost je věnována studiu technologií a stavebních konstrukcí. Projevuje se to především v optimalizaci návrhu budovy jako celku a také jeho součásti. Zde se44

hrává důležitou roli faktor tvaru vyjádřený poměrem A/V, orientace budovy ke světovým stranám a podíl průsvitných a neprůsvitných konstrukcí. Důležitou stránkou je teoreticky zdůvodněná tvorba obálky, která tvoří systémovou hranici budovy. K tomu přistupuje konstrukční tvorba vyjádřena především prostřednictvím komplexního stavebního detailu. Této problematice se předmět věnuje především v seminářích. Přednášky vytvářejí teoretickou základnu, která poskytuje vědomosti k dosažení optimálního návrhu energeticky úsporného architektonického díla. S ním souvisejí také poznatky o obnovitelných zdrojích energie, které významně přispívají k příznivé energetické bilanci budovy. Bez nich je v současnosti návrh energeticky úsporné stavby prakticky nemožný. Významnou roli zde sehrává především účinek slunečního záření a jeho konverze, na technickými prostředky dosažitelné teplo nebo elektřinu. Student je tak systematicky a koncepčně seznamován s principy aktivního využití účinků slunečního záření. Vedle toho jsou studentům přiblíženy i další obnovitelné zdroje, jako je voda, vítr, biomasa nebo geotermální energie. Na řadě modelových příkladů nebo skutečných objektech probíhá seznámení s tím, jak se s těmito zdroji pracuje a co je potřeba zajistit, aby je bylo možno úspěšně použít. Předmět se zabývá také alternativními způsoby výstavby, které poskytují podzemní stavby nebo přírodní stavební materiály. Student je zde detailně seznamován s jejich zatím nepříliš rozvinutými, přesto možnými a v praxi užívanými a s dobrými výsledky ověřenými způsoby realizace. Nepostradatelnou složkou obsahu předmětu jsou úvahy o možnostech, jak dosáhnout nezávislosti na importovaných a z mnoha ohledů také problematických nebo z rizikových destinací získaných zdrojů energie. Jedná se především o neobnovitelné zdroje ropy nebo zemního plynu. V rámci netradičních energetických zdrojů je pozornost zaměřena také na stavební aspekty budování jaderných elektráren. Součástí předmětu Pozemního stavitelství IV je také disciplina, která vychází ze stavebně fyzikální teorie vysokých teplot, kterou je téma požární ochrany budov. Toto téma je nesmírně závažné a má vliv jak na správně pojatý návrh architektonický, tak i na návrh jehož materiálový i konstrukční koncept nebude zatížen obavami z potenciální možnosti vzniku komplikací. Jeho zanedbáním mohou vzniknout velké škody, jak při projektování, tak i při samotné výstavbě. V současnosti předpisy a normy, které se tohoto oboru týkají, procházejí složitou reformou. Jejich změny je nezbytně nutné zařadit do učební látky inovovaného předmětu. Předmět Pozemní stavitelství IV zapadá do struktury předmětů technického charakteru. S ohledem na jeho obsah však má i prvky, které lze definovat jako přírodovědné. Jedná se o discipliny jako je fyzika nebo klimatologie, což je možno chápat jako složku, která předmětem organicky prostupuje a obohacuje ho. Zdůvodnění potřebnosti

Technologie a stavební konstrukce jsou důležitými prvky v oblasti udržitelného stavebnictví a architektury. V oblasti architektonického a konstrukčního navrhování patří k nepostradatelným prvkům, které formují moderní energeticky úsporné systémy a zároveň determinují míru působení na zdraví osob, které se pohybují v interiéru budov anebo v urbanizovaném prostředí. Jsou neopominutelnými součástmi inovačních procesů, které vedou k významným kvalitativním změnám. Jedná se o vlivy, které komplexněji, nežli tomu bylo dosud, kvantifikují vlastnosti stavebních látek. Týká se to na45

příklad definování podílu primární energie nutné k výrobě a zabudování stavebních materiálů, stupně acidifikace životního prostředí anebo produkce skleníkových plynů. Totéž se vztahuje na potřeby a posléze spotřeby energie na vytápění, přípravu teplé vody a větrání. To vše jsou vlivy, které se dosud ve struktuře předmětu Pozemní stavitelství IV objevovaly pouze singulárně a bez vztahu k dalším veličinám. V rámci inovace předmětu bude mít studijní látka charakter komplexní provázanosti s explicitními vyjádřeními jednotlivých proměnných. Ve studijních programech se to operativně může vkomponovat jedině a právě prostřednictvím inovace předmětů. S tím úzce souvisí v současnosti probíhající revize základních normativních předpisů, z nichž pro navrhování je důležitá ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Její závěry se do předmětu nově také promítnou. Přínos k rozvoji fakulty

Inovovaný předmět rozšíří poznatkovou základnu, z níž mohou čerpat nejen studenti ročníku, kteří jej mají právě zapsaný. Může se stát inspiračním zdrojem i pro studenty ročníků vyšších, popřípadě pro akademické pracovníky mateřské fakulty a také dalších fakult v rámci celé univerzity. Projevit se to velmi markantně a s prvky rozvojového charakteru může tím, že studenti v tomto předmětu dostanou poměrně rozsáhlý soubor aktuálních informací, které se mohou stát východiskem při uplatnění v nejrůznějších národních i mezinárodních architektonických a urbanistických soutěžích, kterých se posluchači FA VUT v Brně rádi a úspěšně zúčastňují. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Pozemní stavitelství IV“ Podstatou trvale udržitelného rozvoje, jak jej představuje předmět Pozemní stavitelství IV, je rozšíření poznatkové základny a rozvinutí schopností, které povedou k energeticky úspornému navrhování budov. Zároveň je k tomu potřebné připočíst šetrný vztah k životnímu prostředí, což je v předmětu patrné z ekologicky reálného zhodnocení optimálních variant zvolených pro tvorbu budov. Důležitou roli sehrají suroviny z místních zdrojů a obnovitelné zdroje energie. Předmět Pozemní stavitelství IV je takto možno chápat jako moderní disciplinu, aktuálně přispívající k rozvoji poznatků o aktuální problematice, kterou je udržitelný rozvoj. Návaznost na ostatní předměty: Předmět Pozemní stavitelství IV je akreditován v rámci bakalářského studijního programu FA VUT v Brně. Je to povinný předmět, který je vyučován ve 2. ročníku, v jeho letním semestru. Navazuje na předměty Pozemní stavitelství I, Pozemní stavitelství II a Pozemní stavitelství III. Předmět je zároveň provázán s předmětem Typologie V – zemědělské stavby. Cílem kurzu je získání komplexního pohledu na tvorbu trvale udržitelných budov a 46

studium technologií a stavebních konstrukcí, které zlepšují energetickou bilanci architektonického díla. Studenti budou seznámeni s požadavky řešení konstrukcí zemědělských staveb a jejich skladbou konstrukcí, která se odlišuje od jiného typologického typu pozemních staveb. Způsob řešení: Předmět je povinný, vyučován v letním semestru 2. ročníku BSP. V rozsahu jednoho týdne je dotován 2 hodinami přednášek a 2 hodinami seminářů. Přednášky jsou nepovinné. Semináře jsou povinné. V nich studenti samostatně zpracovávají zadání, která jsou individuálně konzultována a klasifikována. Po absolvování semináře zakončeného testem a po získání zápočtu, má student právo absolvovat zkoušku. Pro výuku inovovaného předmětu budou pořízeny výukové materiály ve formě tištěné publikace a budou vydány elektronické učební texty s obrázky a tabulkami. Materiály budou přístupné prostřednictvím e-learningové podpory i mimo výukový rozvrh na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace studentů k aktivnímu a samostatnému studiu. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických ročnících a budou dále průběžně udržovány, aktualizovány a modernizovány. Řešitelský tým: Garantem předmětu Pozemní stavitelství IV je doc. Ing. Josef Chybík, CSc., který předmět vyučuje společně s Ing. Jaroslavem Štikarem. Oba jsou pracovníky stavu Ústav stavitelství FA VUT v Brně. Řešitelský tým 3. kurzu tvoří doc. Ing. Josef Chybík, CSc., z Ústavu stavitelství FA VUT v Brně. Formy výstupu: 1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky a tabulkami). Publikace budou zpracovány digitálně a uloženy na nosiči (CD), vytištěny s přiděleným ISBN. 2. Vypracování „E-learningového zkušebního testu (testovací otázky s odpovědí a bodovou hodnotou jednotlivých otázek). 3. E-learningové prvky pro podporu výuky předmětu (autorské archy výukových textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf nebo ppt). Literatura a prameny: Humm, O.: Nízkoenergetické domy. Praha, 1999. Chybík, J.: Přírodní stavební materiály. Praha, 2009. Marton, J.: Stavby ze slaměných balíků. 2010 Poslušná, I. – Meixner, M.: Moderní panelový byt. Brno, 2007. Šála, j. et al.: Tepelná ochrana budov. Praha 2008. Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy. Principy a příklady. Praha, 2005 Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy 2. Principy a příklady. Praha, 2008. Vaverka, J. et al.: Stavební tepelná technika a energetika budov. Brno 2006. Vaverka, J. et al.: Dřevostavby pro bydlení. Praha 2008. Smola, J.: Stavba rodinného domu krok za krokem. Praha 2007. 47

Sborníky z konference Zdravé domy. Sborníky z konference Pasivní domy. Inovace předmětu zajistí nákup odborné aktuální literatury, zejména zahraniční. Zakoupená literatura bude zahrnuta do fondů fakultní knihovny. Přílohy -


Původní osnova předmětu : 1. Energeticky úsporné budovy, obnovitelné zdroje energie. 2. Pasivní a aktivní využití sluneční energie v architektonickém díle. 3. Sklo v architektuře. Druhy skel, uložení skleněné výplně, těsnění. 4. Skleněné konstrukce stěnového a střešního pláště. Strukturální zasklení. 5. Ochrana před účinky sluneční tepelné zátěže – stínění: rolety, žaluzie, okenice, slunolamy, římsy, reflexní skla. 6. Ekologické stavby technické infrastruktury. Podzemní architektura. Venkovní úpravy a drobná architektura, venkovní schodiště, opěrné zdi, chodníky. Kašny a fontány. Protihlukové stěny. 7. Požární bezpečnost staveb I.: požární úsek, požární odolnost, požární zátěž. 8. Požární bezpečnost staveb II.: zvýšené požární odolnosti, únikové cesty, odstupy. 9. Stavební klempířské práce. 10. Zásady navrhování konstrukcí v objektech s vlhkým nebo mokrým provozem. Sanace vlhkého zdiva. 11. Konstrukční systémy průmyslových provozů. Stavební konstrukce pro inženýrské sítě, kolektory. 12. Ochrana proti biologické korozi. Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě. 13. Zásady volby konstrukčního systému objektu: kritéria technologie, staveniště, ekonomie, životní prostředí. Inovovaná osnova předmětu : 1. Teoretický základ energeticky úsporných domů. 2. Aplikace teoretického základu na tvorbu energeticky úsporných domů. 3. Obnovitelné zdroje energie jako determinant energeticky úsporného návrhu. 4. Příspěvek stínicího zařízení na optimalizaci interního prostředí. 5. Budovy kryté zemí. Ekologické stavby technické infrastruktury. 6. Energeticky a ekologicky racionální obvodové pláště budov. 7. Zabezpečení budov před účinky vysokých teplot – požární ochrana I. 8. Zabezpečení budov před účinky vysokých teplot – požární ochrana II. 9. Návrh budov s využitím stavebních prací klempířských. 10. Ekologicky přijatelné způsoby navrhování konstrukcí v objektech s vlhkým nebo mokrým provozem. Sanace vlhkého zdiva. 11. Energeticky úsporné konstrukční systémy průmyslových budov. 12. Zabezpečení a ochrana budov před účinky biologické koroze. 13. Energeticky hospodárný návrh volby konstrukčního systému budov.

48

3.4.4 BSP 4. KURZ – Typologie udržitelného města

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

3.

4. KURZ - Typologie udržitelného města

Název předmětu

UR4 Urbanismus IV - tvorba urbánního a krajinného prostředí Anotace stávajícího předmětu

Předmět "Tvorba urbánního a krajinného prostředí " navazuje na předchozí základní urbanistické předměty, které se zabývají zejména funkčními a provozními vztahy na úrovni jednotlivých urbanistických prvků a koncepce města. Předmět se zabývá pojetím a tvorbou městského prostředí. Podrobně jsou rozebírány historické i současné zásady prostorového utváření a jejich využitelnost v současném moderním městě (kompozice, problematika městského interiéru atd.). Druhá část přednášek je věnována základům zahradní tvorby a vlivu historického vývoje na současnou tvorbu. Sem patří i přírodní prostředí sídel a jeho utváření. V první části cvičení studenti zpracují kompoziční analýzu a návrh vybraného městského prostoru. Ve druhé části analyzují a navrhují městskou zeleň na vybraném území. Předmět slouží jako příprava pro atelierovou tvorbu a následnou praxi. Cílem předmětu je naučit studenty principům tvorby městského prostředí. Jsou seznamováni se zásadami prostorového utváření a jejich aplikací. Cílem druhé části předmětu je seznámení studentů se zahradní tvorbou a zásadami utváření zeleně. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět "Tvorba urbánního a krajinného prostředí " absolvují studenti 3. ročníku, kteří se v 1. ročníku seznámili s problematikou vývoje měst v historickém kontextu (předmět Základy a vývoj urbanismu), ve 2. ročníku v zimním semestru se setkali se základními urbanistickými typologickými pravidly (předmět Stavba měst) a v letním semestru 2. ročníku absolvovali předmět „Soudobá města a osídlení“ zaměřený na strukturální a rozvojové problémy a charakteristiky současných měst. 49

V návaznosti na tyto předchozí urbanistické předměty, které jsou zaměřeny na funkční a provozní vztahy na úrovni jednotlivých urbanistických prvků a na úrovni koncepce města, se předmět „Tvorba urbánního a krajinného prostředí“ detailně zabývá pojetím a tvorbou městského prostředí, tedy disciplínou která je tvůrčímu architektovi a urbanistovi velmi blízká a konkrétně ovlivňuje podobu sídel. Po úvodní přednášce zaměřené na základní funkční, provozní a prostorové vazby představující rozvojový potenciál sídla a vymezení základních pojmů se studenti seznamují s metodami vnímání a hodnocení prostředí. Této problematice je věnovaná přednáška týkající se pojmu Obraz města v interpretaci Kevina Lynche. V současném předmětu jsou rovněž podrobně rozebírány historické zásady prostorového utváření a jejich využitelnost v současném moderním městě (kompozice,..). Studenti se seznamují také s pojmem Městský interiér. Urbanisticko architektonická část předmětu je doplněna jeho aplikační částí, jsou prezentovány vybraná města, popř. jejich části se zvláštím zřetelem na kompoziční aspekty vybraných lokalit. Část přednášek a cvičení je věnována základům tvorby a principům formování městské zeleně, zmíněn je i vliv historického vývoje na současnou tvorbu. Součástí přednášek je i tematika ochrany přírodního prostředí sídel a krajiny zahrnující také problematiku krajinné kompozice a krajinného rázu. Cvičení z předmětu má dvě části – část architektonicko/urbanistickou a část, ve které se pracuje s městskou zelení. V první části cvičení studenti zpracovávají kompoziční analýzu vybraného urbanistického prostoru (ulice, náměstí, nábřeží,…), tak jak jej vnímá chodec - pozorovatel. Analýzu zahrnující popis problémů v území doplňuje návrhový výkres řešící problémy území pomocí běžných architektonicko - urbanistických nástrojů. Návrh má zohledňovat nejen kompoziční aspekty daného území, ale i provozní problémy nedílně spojené s atraktivitou území. Druhá část cvičení se zaměřuje na úpravy zeleně ve vhodně vybrané části území. Přizvaní odborní konzultanti seznamují studenty s vhodnou volbou konkrétního druhu zeleně pro vybrané území. Specifika konkrétních druhů a typů zeleně jsou vysvětlována ve vztahu ke konkrétní lokalitě a jejím problémům. Výsledkem této druhé části cvičení jsou stejně jako v jeho první části dva výkresy – první analyzující současný stav přírodních prvků a druhý prezentující úpravy prostředí pomocí vhodně aplikované vegetace. Tato praktická část předmětu představuje pro studenty ojedinělou možnost seznámit se jak s možnostmi architektonických úprav věřejného prostoru, tak s možnostmi využití zeleně. Problematika udržitelného rozvoje sídel není ucelenou a koncepční součástí přednášek a cvičení předmětu zabývajícího se formovaním všestranně kvalitního prostředí sídel. Přitom fukční, atraktivní a esteticky kvalitní prostředí současných sídel podporuje vitálnost sídel, má vliv na sociální soudržnost společnosti a obyvatel a ve svém důsledku představuje důležitý sociální pilíř udržitelného rozvoje sídel. Problematiku udržitelného rozvoje sídel je žádoucí do výuky přirozeně implementovat. Zdůvodnění potřebnosti

Funkčně, provozně a esteticky kvalitní prostředí současných měst bezprostředně ovlivňuje jejich budoucí prosperitu (životaschopnost, vitálnost) a rozvoj. Všestranně kvalitní prostředí zohledňující potřeby obyvatel má vliv na sociální soudržnost společnosti a obyvatel a ve svém důsledku představuje důležitý sociální pilíř udržitelného rozvoje sídel. Kvalita prostředí ve svém důsledku ovlivňuje a eliminuje některé nežádoucí urbanisticko – sociální jevy jako jsou např. nekoordinovaná suburbanizace nebo vznik sociálně vyločených lokalit. Tyto a další jevy negativně ovlivňují udržitelný rozvoj měst. Koncepční řešení území zahrnující jeho architektonicko – urbanistickou kvalitu musí být 50

organickou součástí teoretických úvah, projektů a studií a nemůže být vytvářeno dodatečně jako doplněk k hotové plánované koncepci. Problematika funkčně, provozně a esteticky kvalitního prostředí současných měst jako významného faktoru pilířů udržitelnosti je dosud na všech úrovního plánování, projektování i teoretických úvah neprávem opomíjena. Cílem inovovaného předmětu je tento nedostatek prostřednictvím výuky studentů Fakulty architektury VUT v Brně eliminovat. Přínos k rozvoji fakulty

Inovované předměty přináší novou, potřebnou kvalitu do výuky na Fakultě architektury VUT v Brně, což přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti absolventů i školy. Implementace koncepčních principů tvorby všestranně kvalitního prostředí současných měst jako významného faktoru pilířů udržitelnosti do výuky je z hlediska současných požadavků na harmonický rozvoj urbanizovaného území velmi žádoucí. Absolventi školy uplatní aktuální své znalosti při vedení multidisciplinárních týmů odborníků v praxi. Při jejich práci zaměřené na utváření a rozvoj urbanizovaného území je zohlednění mezioborových, transparentních a koncepčních poznatků řídících se principy udržitelného rozvoje sídel nezbytností. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata udržitelného rozvoje v rámci předmětu Tvorba urbánního a krajinného prostředí Architekt a urbanista – absolvent VUT v Brně Fakulty architektury (a předmětu Tvorba urbánního a krajinného prostředí) – svou tvůrčí prací a svými rozhodnutími ovlivňuje charakter a kvalitu prostředí sídel a ve svém důsledku i kvalitu života obyvatel. Kvalita života, která je podmínkou sociální udržitelnosti plynoucí ze sociální soudržnosti, je určována společenským potenciálem města. Tento potenciál pomáhá utvářet a udržovat kvalita a kultura prostředí, které svou prací formuje architekt/urbanista. Ten definuje charakter a podmínky pro bydlení, práci, rekreaci, odpočinek a společenské vyžití. Důležitým hlediskem kvality prostředí je bezproblémový pohyb pěších a atraktivita území pro obyvatele i návštěvníky. Kvalita životního prostředí ve městech vychází z ekologické rovnováhy prostředí. Město usiluje o stabilizovanou bilanci a harmonický rozvoj přírodních i urbánních složek území. Environmentální kvalita je důležitým indikátorem udržitelného rozvoje ve zdravých a všestranně atraktivních sídlech. Udržitelné město musí při svém utváření rovněž akceptovat ohrožení plynoucí z přírodních živlů (povodně,…). Aplikace principů prevence a ochrany s ohledem na pravidla utváření všestranně kvalitního prostředí představuje rovněž důležitý (z hlediska tematu předmětu doplňkový) indikátor udržitelného rozvoje sídel. Zmíněné Principy budou zejména součástí inovovaného přemětu TZB II – část Technická infrastruktura měst. 51

Podstata udržitelného rozvoje v rámci Kurzu č. 4 Typologie udržitelného města. Kurz je složen ze tří předmětů absolvovaných ve 3. a 4. ročníku BSP: Tvorba urbánního a krajinného prostředí, TZB II – část Technická infrastruktura měst a Urbanismus V – Územní plánování. Předměty specifikované v dílčích materiálech (kartách předmětu) jsou zaměřeny na utváření funkčně, provozně i esteticky kvalitního prostředí měst, Předmět TZB II se v části Technická infrastruktura měst zabývá technickými a lokačními aspekty městské infrastruktury a vymezuje její roli z hlediska udržitelného rozvoje území. Návaznost na ostatní předměty Předmět "Tvorba urbánního a krajinného prostředí " absolvují studenti 3. ročníku BSP, kteří se v 1. ročníku seznámili s problematikou vývoje měst v historickém kontextu (předmět Základy a vývoj urbanismu), ve 2. ročníku v zimním semestru absolvovali předmět „Stavba měst“ zaměřený na základní urbanistická typologická pravidla a v letním semestru 2. ročníku v předmětu „Soudobá města a osídlení“ byli seznámeni se strukturálními a rozvojovými problémy a charakteristikami současných měst. Předmět "Tvorba urbánního a krajinného prostředí předchází předmětu „Územní plánování“ a poskytuje průpravu pro atelierovou tvorbu a následnou praxi. Způsob řešení Cílem první fáze inovace předmětu Tvorba urbánního a krajinného prostředí je získání aktuálního přehledu informací o problematice udržitelného rozvoje sídel se zaměřením na formování jejich vnitřních (veřejných) prostranství. Byl sestaven přehled o existující domácí i zahraniční literatuře na dané téma. Byly rovněž shromážděny informace a dostupná dokumentace realizací sídelních prostranství, která svým charakterem naplňují principy udržitelného rozvoje. Takto získané informace se stanou součástí materiálu, který bude doplněn o teoretická východiska a závěry, a který bude transformován v učební pomůcku. V rámci předmětu Tvorba urbánního a krajinného prostředí vznikne materiál, který bude studentům na základě teoretických východisek a dokumentovaných příkladů prezentovat principy tvorby udržitelného rozvoje prostředí sídel. Budou v něm rozebírány zásady prostorového utváření a jejich využitelnost v současném moderním sídle včetně zásad formování zeleně a přírodního prostředí sídel. Předpokládá se, že v rámci celého agregovaného kurzu vznikne materiál s názvem Katalog udržitelného životního prostředí v sídlech. Řešitelský tým inovace předmětu Tvorba urbánního a krajinného prostředí: doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D., vyzvaní spolupracovníci: Ing. Denisa Šamšulová Hrubanová, Ing. Julie Horká, Ing. arch. Jan Kristek, Ing. arch. Kateřina Pazderková Dokoupilová, prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., doc. Ing. arch. Jiří Löw Řešitelský tým Kurzu č. 4 Typologie a formování udržitelného města: doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D. - garant kurzu, doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc., doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Jan Koutný, popř. další vyzvaní specialisté Formy výstupu (předběžný předpoklad): A) ZÁKLADNÍ VÝSTUPY 1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky). Publikace budou zpracovány digitálně na CD, vytištěny a přiděleny ISBN. 52

2. Vypracování „E-learningového zkušebního testu ( testovacích otázek s odpovědí a ohodnocením otázek). B) DOPLŇKOVÉ VÝSTUPY 3. VYPRACOVÁNÍ „E-LEARNINGOVÉ PODPORY" (autorské archy výukových textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf) 4. Učební pomůcka - Katalog příkladných realizací (předběžný záměr). Literatura: Hexner, M., Novák, J.: Urbanistická kompozice, Vydavatelství ČVUT, 1996 Lynch, K.: The Image of The City – Obraz města, BOVA, POLYGON, Praha 2004 MOSTAFAVI, M. GARETH, R.: Ecological Urbanism. 1. vyd. Lars Müller Publishers, 2010 English Partnership/The Housing Corporation: Urban Design Compendium. London 2004 English Partnership/The Housing Corporation: Urban Design Compendium 2. London 2006 VAN UFFELEN Ch.: Collection – Krajinná architektura, 1. vyd. Slovart. 2010 Harnik, P. Bloomberg, M.: Urban Green: Innovative Parks for Resurgent Cities. Island Press, 2010 Gehl, J.: Život mezi budovami, Nadace Partnerství, 1996 MINGUET Josep Maria: Sustainable Urban Landscapes, 1. vyd. Monsa, 2008 Forman, R.a Gordon, M.: Krajinná ekologie, ACADEMIA Praha 1993 Přílohy -


Původní osnova předmětu: 1. Pojetí a tvorba městského prostředí. Funkční, provozní a prostorové vazby. 2. Obraz města (K. Lynch), analýza, časově prostorový obraz. 3. Principy a historické přístupy k tvorbě městského prostředí. 4. Zásady prostorového utváření města I (urbanistická kompozice). 5. Zásady prostorového utváření města II. (aplikace kompozičních zásad). 6. Tvorba městských prostranství. 7. Historické dědictví a moderní vývoj. 8. Městský interiér a veřejné prostory. 9. Urbanistická kompozice vybraných měst (příklady). 10. Uplatnění a význam přírodních složek ve městě. 11. Městský park a měststká zeleň, historický vývoj a zásady. 12. Základy zahradní a krajinářské tvorby, kompoziční principy. 13. Krajina, krajinná kompozice a přírodní prostředí sídel. Inovovaná osnova předmětu: 1. Pojetí a tvorba městského prostředí. Funkční, provozní a prostorové vazby. Vliv tvorby na udržitelný rozvoj sídel. 2. Historické dědictví, historické přístupy k tvorbě a moderní vývoj urbánního prostředí. 3. Obraz města, analytické metody jeho hodnocení. 53

4. Zásady prostorového utváření města - urbanistická kompozice 1. 5. Zásady prostorového utváření města – urbanistická kompozice 2. 6. Evropské metropole – kompozice a utváření. 7. Velkoměsta v USA (New York, Chicago) 8. Pěší pohyb ve struktuře města, zahraniční příklady 9. Veřejné prostory. Význam z hlediska udržitelného rozvoje 10. Historický vývoj zahradního umění. 11. Vznik a vývoj městského parku a zeleně. 12. Uplatnění přírodních složek v sídlech. 13. Krajina, krajinná a sídelní kompozice, krajinný ráz (Praha, Brno).

54

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

3.


Název předmětu

TZ2 TZB II - Technická zařízení budov II - dílčí část, téma „Technická infrastruktura“ Anotace stávajícího předmětu

Předmět " TZB II - Technická zařízení budov II " navazuje na první část předmětu TZB I. Technická zařízení v budovách mají výrazný podíl na zkvalitnění celého objemu stavební výroby, zabezpečují hygienické podmínky, pohodu a komfort člověka při pobytu v budově. Dílčí část TZB II, která bude inovovaná, je věnována „Technické infrastruktuře sídel„ a navazuje tematicky kromě vazby na „TZB I“ také na Urbanismus - „ Stavba měst“ ze druhého ročníku. Přednášky jsou zaměřené především na základní údaje o technické infrastruktuře měst, jejíž nedílnou součástí jsou inženýrské sítě, včetně provozních objektů na nich. Jde o zásobování sídel některými nezbytnými látkami a energiemi, udržování úrovně životního prostředí, zejména omezováním nepříznivých vlivů tekutých i pevných odpadů apod. Studenti jsou seznamováni s funkcí, významem a prostorovým uspořádáním sítí, jejich technologiemi výstavby, především v urbanizovaných územích. Cílem výuky je seznámení studentů s významem, těsnou vazbou na urbanismus a se zásadami navrhování technické infrastruktury. Hlavním úkolem předmětu je získání základních znalostí o vazbách technického vybavení měst inženýrskými sítěmi s objekty na ostatní zóny městského organizmu, které musí architekt znát pro zpracování všech stupňů projektové dokumentace, zejména s ohledem na aktivní spolupráci se specialisty. Současný stav (cca 1 strana)

V rámci předmětu TZB II je výuka věnována třem tematickým okruhům, z nichž první část je věnována vytápění, druhá část vzduchotechnice a třetí část technické infrastruktuře sídel. Tato dílčí část předmětu zahrnující téma „Technická infrastruktura sídel“bude inovována v rámci udržitelného rozvoje sídel a je zahrnuta do Kurzu č. 4 Typologie udržitelného města. V současné době poskytuje souhrnnou představu o dobře 55

technicky zabezpečeném urbanizovaném území, významu technické infrastruktury ve vztahu k urbanizovanému území, prostorovém uspořádání inženýrských sítí a vlivu technické infrastruktury při vytváření urbanistického konceptu nových i obnovovaných územních celků a sídelních útvarů (t.j. veškeré inženýrské sítě vodohospodářské, energetické a objekty na nich). Trend současného vývoje výstavby inženýrských sítí a objektů na nich klade nové požadavky zejména v zastavěných územích. Vlivem rostoucích požadavků na ekologické podmínky při výstavbě i provozu města se neustále uplatňují nové, moderní technologie, které umožňují komplexní pohled při řešení sídel, včetně veškerých aspektů technického zabezpečení provozu městského organismu. Posluchači se seznamují s technickým vybavením území, trubními i netrubními inženýrskými sítěmi, jejich koordinací, legislativními a dalšími základními podklady potřebnými pro zpracování koncepcí urbanizovaných území. V současném předmětu je rovněž část přednášek věnována historickému vývoji technické infrastruktury s vazbou na současný stav, ale pro nedostatek prostoru je málo informací věnováno hospodaření s vodou, strategii rozvoje měst po povodních nebo jednotlivým technickým objektům na inženýrských sítích (vodojemy, úpravny vod, čistírny odpadních vod, apod.). Navrhování urbanistické struktury měst je z pohledu urbánního rozvoje nutno řešit dlouhodobou koncepcí a již od samého počátku je třeba do něj integrovat technickou infrastrukturu. Uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje je v ČR legislativně zakotveno v zákoně o životním prostředí č. 17/1992 Sb. v § 6, kde je definováno: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystému“. Evropská unie ve svých předpisech, normách i prioritách podporuje cíle vyplývající ze základních požadavků udržitelného vývoje. Již v roce 2000 na Konferenci ministrů zodpovědných za územní plánování v Hannoveru zaznělo, že politika územního rozvoje je charakterizována důrazem na trvale udržitelný rozvoj území prakticky celé Evropy. V přednáškách této dílčí části předmětu TZB II není uceleně zahrnuta problematika udržitelného rozvoje sídel, zabývající se způsobem odvodňování urbanizovaných území, zejména hospodaření s dešťovou vodou, srážkovým odtokem v místě dopadu srážek, předcházení povodňovým škodám a dalším vodohospodářským problémům souvisejícím s urbanizovaným územím. Je proto velmi žádoucí tyto problémy do výuky implementovat. Zdůvodnění potřebnosti

Technická infrastruktura syntetizuje rozsáhlý materiál řady technických oborů a v urbanizovaném prostředí má nezastupitelnou funkci s těsnou vazbou na ostatní složky městského organismu. Její úroveň se odráží v kvalitě fungování zásobování sídel některými nezbytnými látkami a energiemi, sdělováním zpráv a udržováním úrovně životního prostředí, zejména pokud jde o omezování nepříznivých vlivů pevných i tekutých odpadů, srážkových vod apod. Nelze ji považovat pouze za jeden z činitelů, ovlivňujících životní úroveň obyvatel sídel, ale za jejich nepostradatelnou součást, podmiňující existenci měst a obcí jako celku i jejich jednotlivých složek. Koncepční řešení všech složek technické infrastruktury musí být organickou součástí urbanistického řešení a nemůže být vytvářeno dodatečně jako doplněk k hotové urbanistické koncepci. V rámci inovace předmětu bude spolu s ostatními předměty Kurzu č. 4 vytvořena 56

učební pomůcka s texty a obrázky ve formě katalogu. Dále bude využívána audiovizuální technika s využitím výpočetní techniky, jako podpora pro dílčí část předmětu TZB II - „technická infrastruktura“. Předmět úzce souvisí s výukou urbanismu. Inovovaný předmět bude zpracován v rámci celého kurzu č. 4 v e-learningové podobě, bude přístupný v prostředí Moodle na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Na základě zápisu do elektronického indexu bude automaticky umožněn vstup studentům, případně tzv. hostům (na základě hesla sděleného tutorem kurzu). Přínos k rozvoji fakulty

Inovace předmětu má za cíl zvýšení kvality odborného profilu studenta - budoucího absolventa Fakulty architektury VUT v Brně. Absolventi budou vybaveni zvýšenými vědomostmi v oblasti moderních technologických metod ukládání inženýrských sítí v zastavěném území, hospodaření s dešťovými vodami i technickými protipovodňovými opatřeními na urbanizovaných územích. Aktuální poznatky představující principy udržitelného rozvoje sídel uplatní při vedení multidisciplinárních týmů odborníků v praxi. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného Kurzu č. 4 Typologie udržitelného města Podstatou trvale udržitelného rozvoje tohoto tematického celku v rámci dílčí části Technická infrastruktura sídel předmětu „TZB II“, je přesvědčit budoucí architekty – urbanisty, že koncepční řešení všech složek technické infrastruktury musí být organickou součástí urbanistického řešení, včetně otázek odvodňování urbanizovaných území a řešení povodňových nebezpečí a rizik v ohrožených oblastech. Inovace výuky v tomto kurzu bakalářského studijního programu na fakultě architektury VUT v Brně se zaměřuje na koncepční otázky a vazby technické infrastruktury k urbanizovaným územím nejen v současnosti, ale s výhledem do budoucího kvalitního prostředí měst a obcí. Významným přínosem je také rozvoj schopností a dovedností potřebných pro práci v týmu. Vzhledem k výrazným změnám životního prostředí je třeba seznamovat posluchače i s dopady přírodních katastrof souvisejících s problematikou povodní, s předcházením povodňovým škodám a se způsoby hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaných územích. Návaznost na ostatní předměty Předkládaná inovace tohoto tematického zaměření se úzce váže k dalším předmětům, které posluchači 3. ročníku absolvovali, a to v 1., 2. a současném 3. ročníku. Je to vazba na 1. ročník, kde se vývoj technické infrastruktury váže na předmět „Základy a vývoj urbanismu“, ve druhém ročníku základní informace o Technické infrastruktuře měst na předmět „Stavba měst“ a v zimním semestru vazbou inženýrských sítí na rozvody některých médií (vody, kanalizace, energií, sdělovacích sítí) v budovách souvisejících 57

s tématikou „Technická zařízení v budovách“. Způsob řešení Cílem této části technické infrastruktury sídel je získání aktuálních informací o koncepčních otázkách vazeb mezi všemi složkami technické infrastruktury a ostatními složkami městského organismu, které zajímají urbanistu především v souvislostech s problematikou udržitelného rozvoje sídel. V této oblasti existuje již řada optimálních řešení a návrhů jak v naší republice, tak i v zahraničí. S vybranými programy budou posluchači v rámci tohoto kurzu seznamováni. Stejně jako v ostatních předmětech tohoto kurzu bude snahou získané informace doplněné o teoretická východiska a závěry včleněny do souborných materiálů, které budou transformovány v učební pomůcku s pracovním názvem „ Katalog udržitelného životního prostředí v sídlech“. Řešitelský tým inovace dílčí části předmětu TZB II: Doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc., doktorandi a přizvaní specialisté z oboru Technické infrastruktury - Ing. Dana Mičínová, Ph.D. (vodní hospodářství BVK), Ing. Oldřich Pírek (hospodaření se srážkovými vodami ASIO), Ing. arch. Lukáš Ležatka Ph.D. (Vodní toky ve městech), příp. další. Řešitelský tým Kurzu č. 4 Typologie udržitelného města doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. – garant kurzu, doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc., doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Jan Koutný, a další specialisté Formy výstupu: 1. Publikace inovovaných předmětů v Kurzu č. 4 (v elektronickém/ standardně tištěném provedení). Pracovní materiály pro tuto publikaci budou vytvářeny průběžně a budou zahrnovat aktuální informace. Výsledná publikace bude zpracována digitálně na CD, vytištěna s přidělenou ISBN. 2. V rámci e-learningové podpory výuky budou průběžně vytvářeny, aktualizovány a vystavovány výukové materiály (odborné texty, přednášky, obrázkový materiál apod.). 3. Vypracovaný „E-learningový zkušebního test (testovacích otázek s odpovědí a ohodnocením otázek). 4. Učební pomůcka - Katalog příkladů řešení území Literatura: Karel Maier,Jiří Čtyroký,Jakub Vorel,Daniel Franke: Územní plánování a udržitelný rozvoj (Národní stavební centrum, s.r.o.) Lhotáková Z.: Technická zařízení budov I.(1995) Šerek M., Lhotáková Z. a kol.: technická unfrastzruktura měst Hlavínek P. a kol.: Hospodaření s dešťovými vodami v urb. území (2007) Konvička M. a kol.: Město a povodeň,(2002) Krejčí V. a kol.:Odvodnění urbanizovaných území – koncepční přístup (2002) Geiger.W.:Dreiseiti H.: Neue Wege für das Regenwasser (2002) Meissner E. a kol: Přírodě blízké odvodnění dopravních ploch v sídlech (2005) Hexner,M.,Novák,J.:Urmanistická kompozice (1996) Gehl J: Živt mezi budovami (1996)

58

Firemní literatura a podklady http://www.tzb-info.cz http://www.ekosystém.cz http://www.wasser-speicher.de

Přílohy -


Původní osnova předmětu (Dílčí část věnovaná Technické infrastruktuře): 1. Technická infrastruktura měst, vývoj, význam, rozdělení 2. Prostorové uspořádání a způsoby vedení inženýrských sítí Inovovaná osnova předmětu (Dílčí část věnovaná Technické infrastruktuře): 1. Technické infrastruktury sídel, základní druhy prostorového uspořádání inženýrských sítí 2. Povodně z hlediska hospodaření s vodou, protipovodňová ochrana

59

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

4.


Název předmětu

UR5 Urbanismus V - územní plánování Anotace stávajícího předmětu

Stávající výukový program poskytuje základní informace o způsobu a metodách územního plánování v České republice, nahlíží do historických a soudobých trendů koordinace a řízení územního rozvoje v českém i širším evropském kontextu a také nabízí orientaci v související současné platné legislativě. Po absolvování kurzu přednášek a cvičení student porozumí obecným důvodům, smyslu a potřebě územního plánování, aby jako občan České republiky mohl být aktivním účastníkem územního rozvoje, jako budoucí architekt-urbanista měl rámcové předpoklady pro formulování rozvojových idejí do regulativů využívání území a jako architektprojektant domů věděl, jak tyto regulativy uplatnit. Současný stav (cca 1 strana)

Studijní předmět navazuje na předchozí čtyři semestry výuky urbanizmu. Teoretické vědomosti o obecném fungování města a jeho částí a o zásadách navrhování urbanistických konceptů, získané v prvních třech letech studia, doplňuje o implementační rovinu územního plánování. Po té, kdy studenti znají ideální zásady uspořádání města (KAM), tak se seznamují s možnostmi realizace (JAK). Rozsah předmětu: 13 x 2 hodiny přenášek, 6 x 2 hodiny cvičení Zaměření přednášek: − Základní termíny - plánování, území. Související obory - územní plánování, prostorové plánování, strategické plánování, urbanismus. Smysl a důvody územního plánování, obecný předmět územního pánování, obecné postupy a metody, specifika územního plánování. Literatura a prameny. − Předmět územního plánovaní - území a jeho rozvoj. Základní zákonitosti územního 60

rozvoje, společenské podmínky a požadavky, územní předpoklady, ekonomické opodstatnění sídel a měst, trvale udržitelný rozvoj. Účastníci územního rozvoje. Cílené ovlivňování a koordinace územního rozvoje. − Vývoj územního plánování. Počátky vědomého plánování změn v území - počátky sídel, zemědělství. Předmět, obsah a způsoby plánování v historickém kontextu. Plánování území ve starověku, středověku a novověku, 19. a 20. století Vznik vědního oboru územního plánování. Historie stavebního práva. − Územní plánování v Evropě. Materiály dokumenty a koncepce- Terrmolinská charta, Evropská charta měst, Nová aténská charta, Europe 2000+, Kompendium evropské unie o systémech, politikách a zásadách územního plánování, ESPD, Vision planet. Materiály ESPON. Česká republika v evropském kontextu (PÚR ČR). − Územní plánování v ČR, současnost, legislativa. Územní plánování ve stavebním zákoně a souvisejících předpisech. Základní pojmy. Cíle a úkoly územního plánování. Účastníci územního plánování, orgány územního plánování. Nástroje územního plánování - územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace. Proces pořizování územně plánovací dokumentace. Participace veřejnosti. Veřejně prospěšné stavby a opatření, předkupní právo, vyvlastnění. ÚPD v předchozím období, trendy. − Soudobé trendy v územním plánování. Evropa a její prostředí. Systémy a přístupy k plánování území v zemích EU. Řídící principy trvale udržitelného rozvoje EU. Celostátní nástroje územního rozvoje v zemích EU. − Výuka je doplněna aktuálními přenáškami z problematiky územního plánování města Brna a dalších území. Zaměření cvičení: Cílem cvičení je seznámení se s tvorbou regulačního plánu a zamyšlení se nad vybranou aktuální územně plánovací problematikou. Student na základě urbanistické studie zpracované v předchozím urbanistickém ateliéru vyhotoví hlavní výkres regulačního plánu ve smyslu stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) a souvisejících předpisů (zejména vyhl. č. 500/2006 Sb.), návrh podloží územně analytickými poklady (limity a problémy), urbanistickou studií a urbanistickou ekonomií. Samostatně zpracuje esej na vybrané aktuální územně plánovací téma. Literatura: Základní literaturou jsou skripta územního plánování (Maier, K.: Územní plánování, ČVUT, Praha, 1997) a stavební zákon a související předpisy. Vyučující: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. a další učitelé FA VUT Brno. Externí přednášející - aktuální problematika: Ing. Marie Zezůlková, Dr. (MMB); Ing. Dana Wendscheová, PhD. (MMB); Ing. arch. Jaroslav Dokoupil (Arch.Design), RNDr. Josef Glos (Ageris). Zdůvodnění potřebnosti

Požadavek udržitelného rozvoje se výrazně týká využívání území a územní plánování je právě oblast aktivní lidské činnosti, která může toto využívání výrazně ovlivnit. Přesto61

že se obecné teze udržitelného rozvoje objevují několik posledních desetiletí v řadě koncepčních materiálů, tak vlastní realizace zaostává. V současných podmínkách je praxe využívání území poznamenána cíli investorů získat ze svého území co nevětší užitek, žel většinou jen v krátkodobé perspektivě. Ale jak intenzita čerpání přírodních zdrojů a jejich případná obnova, tak způsob využívání již urbanizovaného území výrazně ovlivní život v budoucnosti. Proto je potřeba, aby se teze dlouhodobě udržitelného rozvoje dostaly do konkrétních nástrojů a metod územního plánování. První rámcové legislativní kroky byly již v českých podmínkách učiněny v novém stavebním zákoně, je nezbytné, aby se v této oblasti prohloubila také vysokoškolská výuka. Přínos k rozvoji fakulty

Územní plánování je multidisciplinárním oborem. V našich českých podmínkách a v prostředí Evropy vůbec je dlouhodobou tradicí vyučovat územní plánování na školách architektonického zaměření. Architekt urbanista je obvykle vedoucím týmu a hlavním zpracovatelem územních a regulačních plánů, musí být tedy komplexně vzdělán. A má to i své reálné praktické opodstatnění, proměny našich měst jsou úzce spojeny s architekturou. Pokud chce naše škola i nadále vychovávat architekta nejen jako tvůrce uměleckých solitérních artefaktů a designéra fasád domů, ale jako komplexní osobnost, která porozumí obecnějším otázkám rozvoje území, včetně nástrojů jeho řízení a koordinace, tak inovace předmětu územní plánování je nezbytným krokem. Bez implementace principů udržitelného rozvoje do výuky územního plánování by naše fakulta nebyla konkurenceschopná vůči jiným fakultám architektury, rozvíjejícím se architektonickým oborům na stavebních fakultách, nebo vůči geografickým fakultám, které mají stále větší chuť hrát v této oblasti hlavní roli. Větším zaměřením na problematiku udržitelného rozvoje se výuka tohoto předmětu více přiblíží dnešním potřebám, a to jak v oblasti teorie, tak praxe. Studenti lépe porozumí důvodům plánování rozvoje území, získají základní východiska a hodnotová kritéria pro zásahy do města a krajiny při vlastní projekční architektonické praxi a pro rozhodovací a koordinační činnost v rámci státní a městské správy a také se seznámí s aktuálními trendy posuzování dopadu na životní prostředí při pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace jako základních nástrojů územního plánování.



Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Urbanismus V - územní plánování" Proces územního rozvoje se projevuje změnami ve využití a uspořádání území, tyto 62

změny jsou vyvolávány poptávkou uživatelů území směřující k uspokojení svých potřeb, poptávkou, která je realizována většinou prostřednictvím trhu s nemovitostmi, snahou po dosažení co největšího zisku. Tento proces není z dlouhodobého hlediska a z pohledu společných (veřejných zájmů) vždy prospěšný, objevují se negativní externality, které neumí trh zvládnout. Proto nejdůležitějším úkolem územního plánování je koordinovat rozdílné představy o změnách v území tak, aby jeho rozvoj byl trvale udržitelný. Nový stavební zákon (183/2006 Sb. v platném znění, §18, odst. 1) to definuje takto: „Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“ Záměrem inovace předmětu „urbanismus V - územní plánování“ je rozšíření výuky o ty aspekty udržitelného rozvoje, jejichž potřeba se v posledních letech v územně plánovací praxi nejvíce objevuje. Jedná se zejména o následující okruhy problémů: − Udržitelný rozvoj v globálním měřítku. Ekologická stopa. Ekologie versus ekonomie. − Zamezení exploatace přírodních zdrojů, minimalizace extenzivního rozvoje, znovuzapojení brownfields do organismu města a krajiny. − Ochrana flory a fauny. − Zachování kvalitního životního prostředí - čistý vzduch, půda, voda. − Snižování množství odpadů, jejich segregace a recyklace. − Restrukturalizace výroby, minimalizace metod s vysokými nároky na energie a suroviny a znečisťující životní prostředí. − Minimalizace dopravy, ekologické formy dopravy, rozvoj hromadné dopravy na úkor individuální. − Rozvoj místních tradic. − Sociální rovnováha. Zdraví. Bezpečí. − Metody a postupy koordinace a řízení územního rozvoje. Posilování demokratických principů v územím rozvoji. Účast veřejnosti v procesu územního plánování. Zodpovědnost účastníků územního rozvoje. − Metody a postupy „rozboru trvale udržitelného rozvoje území“ jako součást nástrojů územního plánování (územně analytických podkladů).

Návaznost na ostatní předměty: Předmět „urbanismus V - územní plánování“ absolvují studenti 4. ročníku bakalářského studijního programu, kteří už za sebou mají celý cyklus předmětů věnovaných urbanismu: v prvním ročníku se seznámili se základy a historií (urbanismus I - základy a vývoj urbanismu), ve druhém ročníku s typologií ve dvou úrovních měřítka (urbanismus II - stavba měst, urbanismus III - soudobá města a osídlení) a ve třetím ročníku se zásadami urbanistické a krajinné tvorby (urbanismus IV - tvorba urbánního a krajinného prostředí). Předmět „urbanismus V - územní plánování“ tak doplňuje cyklus o implementační rovinu, která spočívá v nástrojích územního plánování. Způsob řešení: V první fázi byl analyzován současný obsah výukového předmětu „urbanismus V územní plánování) a konfrontován s obdobnými předměty na jiných fakultách podob63

ného zaměření, se zahraničními trendy a s potřebami praxe. Dále byly také shromážděny a prostudovány exitující materiály a odborná literatura. Výsledky byly zapracovány do anotace a osnovy předmětu, z které vyplývá jež podrobnější členění problematiky na jednotlivé kapitoly. Jednotlivé kapitoly zpracují konkrétní přednášející - řešitelé - do osnov jednotlivých přednášek a učebních textů. Inovována bude podstatná část přednášek Řešitelský tým: doc. Ing. arch Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; Ing. ach. Jan Šárka; externí specialisté (v oblasti životního prostředí, krajiny, RURÚ); spolupracovníci pro překlad vybraných textů do češtiny. Formy výstupu: 1.

Přednášky - prezentace inovovaných přednášek (digitální forma).

2.

Učební texty - Udržitelný rozvoj území (tištěná i digitální forma).

3.

Učební texty - překlady vybraných kapitol se zahraniční odborné literatury (tištěná i digitální podoba)

4.

Katalogy - vybrané části ÚPD a ÚPP jako referenční příklady.

5.

E-learningový zkušební test.

6.

E-learningová podpora předmětu - vybrané přednášek, učebních textů a referenčních příkladů ÚPD a ÚPP.

Literatura a prameny: Achieving Sustainable Urban form. Edited by Katie Williams, Elizabeth Burton, Mike Jenks. First publ. London : E & FN Spon, 2000, 389 str., ISBN 0-419-24450-6. Architecture of Change : Sustainability and Humanity in the Built Environment . Edited by Kristin and Lukas Feireiss. Berlin : [s.n.], 2008. 304 p. ISBN 978-3-89955-211-9. Ecological Urbanism. Editet by Mohsen Mostafavi with Gareth Doherty. Baden (Switzerland) : Lars Müller Publishers, c2010. 655 s. ISBN 978-3-03778-189-0. CHRISTOFER, Day. Duch a místo : Uzdravování našeho prostředí. Uzdravující prostředí. 1. české vydání. Brno : ERA, 2004. 273 s. ISBN 80-86517-95-0. Mitchell, William J. E-topia : život ve městě trochu jinak. 1. české vydání, Praha : Zlatý řez, 2004. 183 str., ISBN 80-902810-3-6. Sborník odborných příspěvků Fórum pro kreativní Evropu / A Collection of Contributions from the Forum for Creative Europe. Praha : Institut umění ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR, březen 2009, 135 s. (čes.), 135 s. (ang.). ISBN 978-80-7008-242-3. The Endless City : The Urban Age Project by the London Schoul of Economics and Deutsche Bank’s Alfred Herrhausen Society. Edited by Ricky Burdett and Deyan Sudjic. 1rd priting. London, New York : Phaidon Press Limited, 2007. 510 p. ISBN 978-0-71485956-9. The Compact City : A Sustainable Urban form?. Edited by Mike Jenks, Elizabeth Burton, Katie Williams. First publ. London : E & FN Spon, 2000, 350 p. ISBN 0-419-21300-7. 64

Thry it this Way : Die nachhaltige Entwicklung auf lokaler Ebene. 1 ed. Autonme Provinz Bozen - Südtirol : Europäischer Rat der Raumplaner, 2002. Urban Design Compendium [online]. 2 ed. London : English Partnershlps, Housing Corporation, 2007 [cit. 2010-11-5]. Dostupné z WWW: . Urban Design Compendium 2 : Delivering Quality Places [online]. 1 ed. London : English Partnershlps, Housing Corporation, 2007 [cit. 2010-11-5]. Dostupné z WWW: <www.urbandesigncompendium.co.uk>. Urbanistická čítanka I. Editor Kartel Maier. 1. vydání. Praha : ČKA 2000. 127 s. ISBN 80902735-3-X. Urbanistická čítanka II. Editor Kartel Maier. 1. vydání. Praha : ČKA 2003. 112 s. 80902735-8-0. Vyhláška č 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v aktuálním znění. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v aktuálním znění. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. ZELENKA, Josef. Ekologie a environmentalistika [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010 [cit. 201101-16]. Dostupné z WWW: . Přílohy -


Původní osnova předmětu: 1. Úvod do územního plánování. Základní termíny. Literatura a prameny. 2. Předmět územního plánovaní - území a jeho rozvoj. 3. Veřejná správa. 4. Vývoj územního plánování. Historie stavebního práva. 5. Územní plánování v Evropě. 6. Územní plánování v ČR, současnost, legislativa - I. 7. Územní plánování v ČR, současnost, legislativa - II. 8. Ochrana přírody. Krajinný ráz. ÚSES. 9. Strategie pro Brno - seznámí se se strategickým plánem města Brna. 10. Územní plán Brna očima pořizovatele. 11. Územní plán Brna očima zpracovatele. 12. Regulační plán na příkladu centra Zlína. 13. Soudobé trendy v územním plánování.

65

Inovovaná osnova předmětu: 1. Úvod do územního plánování 2. Území jako objekt územního plánování 3. Udržitelný rozvoj území I 4. Udržitelný rozvoj území II 5. Historický vývoj plánování v území 6. Moderní vývoj územního plánování 7. Veřejná správa a občan v územním plánování 8. Územní plánování v ČR I 9. Územní plánování v ČR II 10. Územní plánování v ČR III 11. Územní plánování v ČR IV 12. Územní plánování v ČR V 13. Soudobé trendy v územním plánování.

66

3.4.5 BSP 5. KURZ – Trvale udržitelný rozvoj území

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

3.

5. KURZ - Trvale udržitelný rozvoj území

Název předmětu

APE Aplikovaná ekologie Anotace stávajícího předmětu

Předmět "Aplikovaná ekologie" vstupuje do procesu vzdělávání jako účelový výběr poznatků z ekologických vědních disciplín, důležitých pro architektonickou a urbanistickou tvorbu. Navazuje na předchozí základní urbanistické a architektonické předměty, které se zabývají zejména funkčními a provozními vztahy. Předmět se zabývá základními krajinotvornými disciplínami, vytvářejícími přírodní prostředí pro stavby měst i domů. Základním hodnotovým měřítkem je přitom právě trvalá udržitelnost. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět se zabývá základními krajinotvornými disciplínami od: - úvodu do základů ekologie, přes aplikační výstupy - ekologie populací a druhů po krajinnou ekologii Na toto základní kompendium navazují aplikace a inspirace pro architektonickou a urbanistickou tvorbu, a to jak v detailu (typická skladba prvků v různých prostředích), tak i v širších kompozicích (krajinný ráz). V druhé části je právě pro pochopení trvalé udržitelnosti vývoje krajinných ekosystémů v interakci se socioekonomickými věnována zvláštní pozornost historickému vývoji prostředí, včetně měst. To umožní i pochopení fenoménů rázovitosti českých i světových krajin, včetně kompozičních daností. Hlavní důraz je přitom kladen právě na trvale udržitelné etapy vývoje krajin a jejich komunit, s rozborem příčin i důsledků. Třetí část je věnována legislativnímu zabezpečení tvorby a ochrany přírodních zdrojů (ochrana přírody a krajiny, pozemkové úpravy, lesní hospodářské plány, plány organizace povodí, těžební předpisy a zákonné procesy vlivů koncepcí a jiných záměrů na životní prostředí (EIA a SEA dokumentace).

67

V cvičeních jsou na praktickém příkladě ekologicky i ekonomicky uzavřeného území („Robinsonova ostrova“) procvičovány interaktivní vazby tvorby prostředí s prověřením trvalé udržitelnosti navrženého stavu. V první fázi posluchači navrhují přírodní vlastnosti ostrova, v druhé možnosti jeho využívání a v návrh krajinných kompozicí. To vše průkazně trvale udržitelné. Cílem předmětu je doplnit studentům znalosti zákonitostí přírodních vztahů do kontextů tvorby městského i venkovského prostředí, tedy krajiny. Jsou seznamováni se zásadami prostorového utváření a jejich využitelností v krajině. Zdůvodnění potřebnosti

Soubor informací pro architekty z pomocných přírodovědných disciplín je jednou ze zásadních komponent vzdělání budoucích tvůrců obytného prostředí. I jednotlivé domy se významně podílí na vyváženosti a udržitelnosti okolního prostředí. U sídel a aglomerací je pak znalost vztahů mezi potřebami obytnosti sídla a potřebami jeho přirozené funkce v krajinných ekosystémech dokonce klíčová. Přínos k rozvoji fakulty

I přes velmi malý rozsah výuky přírodovědných, potažmo ekologických disciplín v současných osnovách, umožňuje předmět alespoň základní orientaci studentů. Rozšířený rozsah výuky výrazným způsobem zkvalitní vědomostní základ absolventů školy a umožní jim mnohem větší invenční využití těchto poznatků v architektonické praxi. V oboru urbanismu a územního plánování je pak rozšířená výuka ekologických disciplín základní podmínkou úspěšného zapojení absolventů do procesů, formujících naše prostředí jako celku. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu - Literatura a prameny - uvést nejdůležitější položky (cca 10) Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Aplikovaná ekologie“ Architekt a urbanista – absolvent VUT v Brně Fakulty architektury (a předmětu aplikovaná ekologie) – svou tvůrčí prací a svými rozhodnutími ovlivňuje charakter a kvalitu přírodního a kulturního prostředí sídel i celé krajiny a ve svém důsledku i kvalitu života obyvatel. Kvalita života, která je podmínkou sociální udržitelnosti plynoucí ze sociální soudržnosti, je určována společenským potenciálem města. Tento potenciál pomáhá utvářet a udržovat kvalita a kultura prostředí, které svou prací formuje architekt/urbanista. Ten definuje charakter a podmínky pro bydlení, práci, rekreaci, odpočinek a společenské vyžití. Kvalita životního prostředí ve městech vychází z ekologické rovnováhy krajinných ekosystémů. I město, jako specifický typ ekosystémů usiluje o stabilizovanou bilanci a harmonický rozvoj přírodních i urbánních složek území. Zdravost městského i venkovského prostředí se v první řadě odvíjí od přírodních vlastností území a vhodnosti jejich využívání. Výsledná kvalita životního prostředí je důležitým indikátorem udržitelného

68

rozvoje ve zdravých a všestranně atraktivních krajinách. Udržitelná krajina, město i dům musí při svém utváření rovněž akceptovat základní přírodní zákonitosti a potenciály využití z nich plynoucí. Aplikace principů prevence již při hledání zadání pro architektonické či urbanistické dílo je rozhodujícím nástrojem pro omezení budoucích negativních dopadů lidské činnosti. Všechna následná a dodatečná opatření snižují trvalou udržitelnost krajiny a zvyšují ekologickou stopu v ní. Míra nutné ochrany, ovšem v opačné hodnotě, představuje rovněž důležitý indikátor udržitelného rozvoje krajiny, včetně sídel. Návaznost na ostatní předměty Předmět "Aplikovaná ekologie" absolvují studenti 3. ročníku BSP, kteří se v 1. ročníku seznámili s problematikou vývoje měst v historickém kontextu (předmět Základy a vývoj urbanismu), ve 2. ročníku v zimním semestru absolvovali předmět „Stavba měst“ zaměřený na základní urbanistická typologická pravidla a v letním semestru 2. ročníku v předmětu „Soudobá města a osídlení“ byli seznámeni se strukturálními a rozvojovými problémy a charakteristikami současných měst. Předmět předchází předmětu "Tvorba urbánního a krajinného prostředí" a „Územní plánování“ a poskytuje průpravu pro urbanistickou ateliérovou tvorbu a následnou praxi. Jiná situace je u oborů ryze architektonických. Možnost pojmout do jednoho jednosemestrálního předmětu celou škálu aplikací ekologických zákonitostí pro region, město i interiér domu je velmi malá, zvláště když negramotnost posluchačů i v samých základech ekologie je zřejmá a vysoká. Je proto důležité rozdělit předmět na dva semestry, z nichž v prvním bude výuka zaměřena na ekologické složkové pojetí základů přírodních věd a dále na ekologii druhů a populací, jako základů architektonické tvorby staveb a jejich souborů, v druhém semestru na krajinnou ekologii jako nezbytného základu tvorby měst a regionů, tedy celých krajin. Vzhledem k zadání tohoto úkolu je však navrženo i minimalistické řešení inovace. Způsob řešení Cílem první fáze inovace předmětu Aplikovaná ekologie je získání aktuálního přehledu informací o výuce ostatních předmětů v rámci jiných kurzů na fakultě v ekologické problematice. Jde zejména o individuální výuku v ústavech tvorby. Jedině tak lze získat ucelený přehled o vědomostním vybavení posluchačů v průběhu studia. V problematice udržitelného rozvoje krajiny byl již sestaven přehled o rozhodující existující domácí i zahraniční literatuře na dané téma. Takto získané informace se stanou součástí materiálu, který bude doplněn o teoretická východiska a závěry, a který bude transformován v učební pomůcky. V rámci předmětu Aplikovaná ekologie vznikne materiál, který bude studentům na základě teoretických východisek a dokumentovaných příkladů prezentovat principy tvorby udržitelného rozvoje prostředí krajiny, sídel i souborů staveb. Budou v něm rozebírány zásady prostorového utváření a jejich využitelnost v současném moderním pojetí tvorby a ochrany krajinného rázu, včetně zásad formování zeleně a přírodního prostředí sídel. Řešitelský tým Řešitelský tým inovace předmětu Aplikovaná ekologie: doc. Ing. arch Jiří Löw Formy výstupu Na základě inovace předmětu vzniknou učební pomůcky: Ekologie pro architekty - bude formou elektronických/tištěných skript doprovázet výuku a Katalog/Slovník typických znaků krajinného rázu v elektronické (popř. i standardní tištěné) formě jako speci69

fická součást Katalogu udržitelného životního prostředí v sídlech, který bude sestaven za celý kurz. Katalog/slovník bude sloužit jak k poznání podstaty krajinných fenoménů, tak i jako inspirace pro tvorbu. Realizaci tohoto cíle bude předcházet vytváření průběžných pracovních materiálů zahrnujících aktuální inovované informace. Literatura Ambroz, Z.: Charakteristiky skupin typů geobiocénů ČSFR, Folia Universitatis agriculturae, VŠZ, 1991 Buček A., Lacina J.: Geobiocenologie I. a II. Skriptum MZLU Brno, 1999 Culek M.: Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha 1996 European Environment Agency: The Dobříš Assessement, 1995 Forman,R. a Gordon,M.: Krajinná ekologie, ACADEMIA Praha 1993 Láznička Z.: Typy venkovského osídlení v Československu, Práce brněnské základny ČSAV, spis 338 Brno, 1956 Löw, J. Míchal I.: Krajinný ráz, Vydavatelství Lesnická práce, 2003 Löw, J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Nakladatelství Doplněk Brno, 1995 Mencl V.: Lidová architektura v Československu, Nakladatelství ČSAV Praha, 1980 Míchal I.: Ekologická stabilita krajiny, Veronice Brno, 1992 Odum E. P. The strategy of Ekosystem Development. Science, Vol. 164, 1969 Petráňovi J. et L.: Rolník v evropské tradiční kultuře, Set out Praha, 2000 Pleiner R. a kol.: Pravěké dějiny Čech, Academia Praha, 1978 Škabrada J.: Lidové stavby, architektura českého venkova, Agro Praha, 1998 Vorel J.: Hodnocení krajinného rázu – vývoj názoru a osnova postupu. In:Péče o krajinný ráz – cíle a metody: str. 103-110, Fakulta architektury ČVUT Praha, 1999 Přílohy -

Původní osnova předmětu (13 týdnů) Optimální osnova (26 TÝDNŮ) Inovovaná, ALE NEDOSTATEČNÁ, minimalistická osnova předmětu (13 týdnů)

Původní osnova předmětu: 1. Úvod, základní pojmy 2. Přírodní krajinné systémy 3. Ekologie druhů a populací – vliv na stavby i města 4. Základní přírodní složky ekosystémů – reliéf a půdotvorné procesy 5. Základní přírodní složky ekosystémů – klimatické podmínky, hydrologické vlastnosti 6. Krajinné ekosystémy a jejich vliv na urbanistickou koncepci 7. Inspirace ekologie pro architekty 8. Hospodářské a psychologické krajinné systémy 9. Časoprostorové vnímání krajiny a jejích ekosystémů 10. Rázovitost evropských krajin 11. Inspirace krajinnou ekologií pro urbanisty 12. Zákonná úprava ochrany životního prostředí (kategorie a stupně ochrany) 13. Oborové dokumenty pro tvorbu krajiny (pozemkové úpravy, lesní plány, EIA, SEA apod.)

70

Inovovaná osnova: 1. Úvod do základů ekologie 2. Krajinná ekologie 3. Primární krajinný systém 4. Sekundární krajinný systém 5. Terciární krajinný systém 6. Vývoj krajiny I. - geologické doby, pravěk, starověk 7. Vývoj krajiny II. - středověk, renesance, 30 ti-letá válka 8. Vývoj krajiny III. - baroko, klasicismus 9. Vývoj krajiny IV. - verneovská doba, světové války, komunismus, recent 10. Krajinná kompozice a krajinný ráz 11. Ochrana primární krajinné struktury 12. Krajina jako inspirace 13. Příkladové studie

71

3.4.6 BSP 6. KURZ – Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

4.

6. KURZ – Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály

Název předmětu

EUS Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství Anotace stávajícího předmětu

V předmětech Pozemní stavitelství I-IV jsou studenti seznamováni s konstrukcemi pozemních staveb. Další předměty z oblasti pozemního stavitelství již na FA VUT v Brně nejsou ve studijním programu zařazeny. Vývoj poznatků především v oblasti rozvoje technologií a materiálů používaných v oblasti materiálů, které se týkají energeticky úsporného stavitelství, však doplňují předměty volitelné, k nimž patří také „Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“. Jeho jádrem jsou moderní systémy, které umožňují výstavbu energeticky úsporných staveb. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět „Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“ je volitelný a otevírá se pro 20 až 25 studentů. Rozvíjí poznatky získané v předmětu Pozemní stavitelství I-IV, které jsou součásti studijních programů v prvních dvou ročnících. Jak již plyne z názvu, je jeho podstatou energeticky úsporné stavitelství, nahlížené však v širokém kontextu aktuálních společenských problémů. To znamená, že je koncipován interdisciplinárně v propojení se společenskými i přírodovědnými disciplinami. Má charakter předmětu volitelného. Je vyučován ve 4. ročníku bakalářského studijního programu. Studenti jsou v úvodní části předmětu seznamováni prostřednictvím přednášek se současným stavem oboru. V prvních šesti týdnech probíhají přednášky. Posléze jsou studenti rozděleni do skupin po dvou až třech studentech. Každý si v takto pojatém týmu zvolí téma, které zapadá do osnovy předmětu. V průběhu semestru jsou témata zpracována a prostřednictví elektronické prezentace přednesena. Záměrem je, aby témata 72

měla vztah k problematice energetických úspor, ochrany životního prostředí, reflektovala zdravý životní styl, sledovala vývoj environmentálně šetrného stavitelství a architektury jak v České republice, tak také v zahraničí. Na přednášku navazuje kritická diskuse. V ní je probíráno zaměření prezentace, způsob jejího představení, odhalována úskalí její obsahové náplně. Posluchač k těmto připomínkám zaujme stanovisko, popřípadě nejasné části ze své prezentace doplní o vysvětlující výklad. Součástí předmětu je také praktická část, která tematicky navazuje na teoretickou rovinu. Praktickou částí je zpravidla exkurze na rozestavěné nebo již dokončené stavby, z nichž je patrný environmentální a energeticky úsporný návrh. Zdůvodnění potřebnosti

Je cílenou snahou, aby stavební materiály byly vyráběny ve vysoké kvalitě a s pokud možno co nejnižším vkladem energie. Totéž se týká zabudování takto vyrobených materiálů do staveb. Tohoto cíle je možno dosáhnout jen se vzdělanými odborníky. FA VUT v Brně v současnosti vychovává architekty a urbanisty, kteří se během studia s těmito oblastmi seznamují. Dopad se projeví v úsporách energetických vkladů a environmentálně kvalitním životním prostředím. V tom je potřeba nacházet nejvyšší míru společenské potřebnosti. Cíle inovovaného předmětu: Doplnění výuky o nové poznatky v oboru navrhování konstrukcí vytvořených z nových přírodních materiálů umožňující výstavbu nízkoenergetických budov a v oboru technologie zásobování teplem s využitím obnovitelných surovin. Přínos k rozvoji fakulty

Volitelný předmět „Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“ se stane přínosem pro rozvoj Fakulty architektury VUT v Brně. Studenti s afinitou k energetickým úsporám mohou dosáhnout chvalitebný nadhled na současné trendy s přesahem na tolik frekventovaná environmentální témata ochrany životního prostředí. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“ Podstatou trvale udržitelného rozvoje, jak jej bude představovat inovovaný předmět je vytvoření nadstavbové poznatkové základny nad předměty Pozemní stavitelství I-IV. Jeho cílem je poskytnout vzdělání nové generaci architektů k tomu, aby dobře ovládali zákonitosti moderně pojaté architektonické tvorby, do které jistě patří faktory energeticky úsporného stavitelství a šetrného zacházení s životním prostředím. Takto koncipovaný předmět pak může být garancí kvalitativních změn, které jsou nezbytnou součástí procesů udržitelného rozvoje. Z hlediska architektonické tvorby, která je jádrem čin-

73

nosti mladého architekta, se jedná o energeticky úsporné systémy. Proto je třeba alespoň prostřednictvím volitelného předmětu, připravit pro zájemce o konstrukční stránku oboru prostředí k prohlubování stavitelského vzdělání. Právě pro inovaci připravovaný předmět bude tyto aktuální směry rozvíjet. Studijní látka se tak prohloubí v oblasti environmentálně šetrných a energeticky úsporných systémů.

Návaznost na ostatní předměty: Předmět „Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství“ je volným pokračováním předmětů Pozemní stavitelství I-IV. Navazuje také na předměty „Technické zařízení budov“. V něm získané poznatky se stanou aktuálními podklady pro řešení ateliérových zadání a také pro předmět „Stavební projekt“. Jeho struktura je volena tak, aby rozvinul posluchačovy schopnosti v oblasti energeticky úsporného stavitelství. Způsob řešení: Předmět je volitelný a je zařazen do zimního semestru 4. ročníku bakalářského studijního programu. Jeho rozsah je 3 hodiny týdně. Z toho 1. hodina bude věnována přednášce učitele, 2. hodina bude věnována prezentacím studentů a třetí hodina bude věnována diskusi. Studenti budou samostatně zpracovávat prezentace, které budou klasifikovány. V tomto předmětu nebude výstupem test, v němž by se ověřily získané vědomosti. Důraz se bude klást na schopnost samostatného zpracování odborného tématu a kvalitu jeho prezentace. Pro výuku inovovaného předmětu budou pořízeny výukové materiály ve formě tištěné publikace a elektronické učební texty s ilustracemi a tabulkami. Materiály budou přístupné prostřednictvím e-learningové podpory i mimo výukový rozvrh na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace studentů k aktivnímu a samostatnému studiu. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických ročnících a budou jako studijní opory dále průběžně udržovány, aktualizovány a modernizovány. Řešitelský tým kurzu č. 6: doc. Ing. Josef Chybík, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., učitel Ústavu navrhování V. FA VUT v Brně doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně Formy výstupu: 1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky a tabulkami). Publikace budou zpracovány digitálně a uloženy na nosiči (CD), vytištěny s přiděleným ISBN. 2. E-learningové prvky pro podporu výuky předmětu (autorské archy výukových textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf nebo ppt). Literatura a prameny: Humm, O.: Nízkoenergetické domy. Praha, 1999. Chybík, J.: Přírodní stavební materiály. Praha, 2009. Marton, J.: Stavby ze slaměných balíků. 2010 74

Poslušná, I. – Meixner, M.: Moderní panelový byt. Brno, 2007. Šála, j. et al.: Tepelná ochrana budov. Praha 2008. Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy. Principy a příklady. Praha, 2005 Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy 2. Principy a příklady. Praha, 2008. Vaverka, J. et al.: Stavební tepelná technika a energetika budov. Brno 2006. Vaverka, J. et al.: Dřevostavby pro bydlení. Praha 2008. Smola, J.: Stavba rodinného domu krok za krokem. Praha 2007. Sborníky z konference Zdravé domy. Sborníky z konference Pasivní domy. Inovace předmětu zajistí nákup odborné aktuální literatury, zejména zahraniční. Zakoupená literatura bude zahrnuta do fondů fakultní knihovny. Přílohy -


Původní osnova předmětu 1. Východiska k energeticky úspornému navrhování budov. Cvičení tématu 2. 3. Nové stavební materiály vhodné k navrhování NED. 4. Cvičení tématu 5. Přírodní materiály umožňující výstavbu nízkoenergetických budov. 6. Cvičení tématu 7. Konstrukce vytvořené z nových a přírodních materiálů. 8. Cvičení tématu 9. Rekonstrukce budov s využitím nových a přírodních materiálů. 10. Cvičení tématu 11. Technologie zásobování teplem s využitím obnovitelných surovin. 12. Cvičení tématu 13. Závěrečná korekce a zápočet. Za každou z uvedených přednášek navazuje cvičení, kde je každé téma podrobně rozvedeno. Poslední týden probíhají závěrečné korekce a zápočet. Inovovaná osnova předmětu 1. Energeticky úsporné domy vybudované s použitím inovovaných materiálů a technologií 2. Cvičení tématu 3. Nová legislativa vztahující se k záměru budovat energeticky úsporné domy 4. Cvičení tématu 5. Řešení detailu v energeticky úsporných domech 6. Cvičení tématu 7. Vstup přírodních materiálů do výstavby energeticky úsporných domů 8. Cvičení tématu 9. Domy nízkoenergetické, pasivní a s nulovou spotřebou 10. Cvičení tématu 11. Energeticky úsporné rodinné domy 12. Cvičení tématu 13. Vlivy parametrů na chování pasivního domu, závěrečná korekce, zápočet

75

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

4.

6. KURZ – Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály

Název předmětu

VM1 Vědomá modernizace obytných budov I Anotace stávajícího předmětu

Stávající obytné budovy v České republice vykazují nedobrý až nevyhovující technický stav a zanedbanou údržbu, vysokou energetickou spotřebu a stále se zvyšující náklady na provoz. Výsledkem modernizace je zvýšení užitné kvality bytů a prostorového standardu bydlení i posílení jejich estetické kvality a rovněž ostatních prostorů v bytových domech. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ je povinně volitelný a otevírá se v bakalářském studijném programu pro 8 - 10 studentů. Obsah předmětu reaguje na aktuální problémy a požadavky v oblastech stavitelství, techniky staveb, stavební fyziky a energetiky staveb v oblasti stávajícího bytového fondu. V ČR je přibližně 3,9 mil. bytů a z toho přes 2,0 mil bytů je postavena panelovou technologií. Kvantita výstavby bytových domů postavených především panelovou technologií byla realizována za cenu nižší technické, architektonické i urbanistické kvality. Dále se zhoršující sídlištní prostředí, vysoká energetická náročnost, defekty objektů a nutnost oprav nabývá aktuálnosti řešit problém regenerace, modernizace, rekonstrukce a oprav bytových domů. Regenerace panelových sídlišť je dlouhodobý proces zaměřený na sociální, ekonomické, urbanistické a technické zhodnocení stávajících obytných celků. Postupná přeměna stávajících monofunkčních sídlištních celků v polyfunkční městské části přispěje k harmonickému fungování celých sídel. Cílem předmětu je seznámit studenty s hodnocením stávající struktury spotřeby energie a vypracování komplexního souboru technických řešení vedoucí ke kvalitativnímu zlepšení prostředí pro bydlení a snížení energetické náročnosti těchto budov. To znamená, že je koncipován interdisciplinárně v propojení se společenskými i přírodovědnými disciplinami. Má charakter předmětu volitelného. Je vyučován ve 4. ročníku bakalářského studijního programu. V úvodní přednášce předmětu „Vědomá modernizace obytných budov I“ lektor kurzu 76

představí studentům metodické zaměření, provede se výběr vhodných témat jednotlivých lekcí. Druhá přednáška a seminář je zajištěna pracovníkem Institutu celoživotního vzdělávání VUT a je zaměřena na získání prezentačních a komunikačních dovedností. Třetí a čtvrtou lekci provede lektor ve kterých provede analýzu energeticky úsporných opatření v budovách a nabídne možnosti vhodných řešení a ekonomickou návratnost navrhovaných opatření. Témata páté až dvanácté lekce si vyberou a připravují studenti ve spolupráci s lektorem kurzu. V přednášce se student nejdříve seznámí ostatní s vybraným tématem a následuje diskuse. Nedílnou součástí obou částí lekce bude hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí. Lze předpokládat, že vždy před zahájením semestrální výuky garant předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah přednášek. Zdůvodnění potřebnosti

Do oborů stavitelství, konstrukce i prostředí v architektuře neustále vstupují nové materiály a technologie a vyvolávají nová konstrukční řešení. Z těchto důvodů je program předmětu „Vědomá modernizace obytných budov I“ vždy před zahájením výuky aktualizován. Úpravy osnovy předmětu jsou dány novinkami v oblasti stavitelství, informacemi získanými účastí přednášejících na konferencích, seminářích a workshopech, popřípadě zájmem studentů. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup z hlediska řešení problému nezbytný a může se stát motivem ke zlepšení jejich odborných kvalit. Dopad se projeví v úsporách energetických vkladů a environmentálně kvalitním životním prostředím. V tom je potřeba nacházet nejvyšší míru společenské potřebnosti. Cíle inovovaného předmětu: Cílem je doplnění základní výuky o nové poznatky v oboru navrhování konstrukcí vytvořených z nových přírodních materiálů umožňující výstavbu nízkoenergetických budov a v oboru technologie zásobování teplem s využitím obnovitelných surovin. Před zahájením semestrální výuky garant předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah přednášek, část témat bude obměněna a popřípadě cíleně zaměřena na trvale udržitelné stavitelství. Praktickou částí bude rovněž exkurze na rozestavěné nebo již dokončené stavby, z nichž je patrný environmentální a energeticky úsporný návrh. Přínos k rozvoji fakulty

Inovovaný volitelný předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ se stane přínosem pro rozvoj Fakulty architektury VUT v Brně. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup ke svým architektonickým návrhům z hlediska řešení problému nezbytný, zároveň může být motivací ke zlepšení jejich odborných kvalit. Rozšířením znalostí studentů o perspektivních technických a konstrukčních řešeních, při uplatnění zásad trvale udržitelné výstavby, získá absolvent Fakulty architektury nástavbu, která mu umožní zvýšit pravděpodobnost uplatnit se na trhu práce. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým 77

- Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Vědomá modernizace obytných budov I" Podstatou trvale udržitelného rozvoje, jak jej bude představovat inovovaný předmět je vytvoření nadstavbové poznatkové základny. Uplatnění zásad trvale udržitelného rozvoje umožňuje pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Tato obecná teze je nedílnou součástí všech procesů v oblasti architektury a stavitelství a proto je potřebné definovat možnosti uplatnění trvale udržitelného rozvoje a komentovat jejich vztah v jednotlivých procesech od zadání, projekce, realizace, užívání a sanace na konci životnosti staveb. Jedná se o přednostní využívání obnovitelných zdrojů, doplňkově využití neobnovitelných zdrojů za podmínky úplné recyklace surovin získaných z přírodního prostředí a materiálů získaných přepracováním těchto surovin. Přitom musí být, z etických i čistě pragmatických důvodů, respektovány přírodní hodnoty, jako biologická rozmanitost nebo krajinný ráz. K tomu lze dojít dvěma způsoby. Návratem k osvědčeným přírodě blízkým způsobům hospodaření a technickým rozvojem zaměřeným na maximálně efektivní využívání omezených zdrojů. Takto koncipovaný předmět pak může být garancí kvalitativních změn, které jsou nezbytnou součástí procesů udržitelného rozvoje. Obsah volitelného předmětu se rozšíří v oblasti environmentálně šetrných a energeticky úsporných systémů. Návaznost na ostatní předměty Získání aktuálních informací z oboru stavitelství, techniky staveb, stavební fyziky a energetiky staveb. Znalost perspektivních technických a konstrukčních řešení od návrhu po realizaci a provozování při uplatnění zásad trvale udržitelné výstavby. Předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ je navazuje na odborné předměty bakalářského studijního programu. Získané poznatky uplatní student pro řešení ateliérových zadání a také pro předmět „Stavební projekt“. Jeho struktura je volena tak, aby rozvinul posluchačovy schopnosti v oblasti energeticky úsporného stavitelství. Způsob řešení: Předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ je volitelný a je zařazen do zimního semestru 4. ročníku bakalářského studijního programu. Jeho rozsah je 3 hodiny týdně. Z toho 1. hodina bude věnována přednášce učitele, 2. hodina bude věnována prezentacím studentů a třetí hodina bude věnována diskusi. Studenti budou samostatně zpracovávat prezentace, které budou klasifikovány. Důraz se bude klást na schopnost samostatného zpracování odborného tématu a kvalitu jeho prezentace. V úvodní přednášce předmětu „Vědomá modernizace obytných budov I“ lektor kurzu představí studentům metodické zaměření, provede se výběr vhodných témat jednotlivých lekcí. Druhá přednáška a seminář je zajištěna pracovníkem Institutu celoživotního vzdělávání VUT a je zaměřena na získání prezentačních a komunikačních dovedností. Třetí a čtvrtou lekci provede lektor ve kterých provede analýzu energeticky úsporných opatření v budovách a nabídne možnosti vhodných řešení a ekonomickou návratnost navrhovaných opatření. Témata páté až dvanácté lekce si vyberou a připravují studenti ve spolupráci s lektorem kurzu. V přednášce nejdříve student seznámí ostatní 78

s vybraným tématem a následuje diskuse. Část témat bude obměněna a popřípadě cíleně zaměřena na trvale udržitelné stavitelství. Nedílnou součástí obou částí lekce bude hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí. Závěrečná lekce je věnována celkovému hodnocení semestru lektorem i studenty. Ověření získaných prezentačních dovedností studenta je součástí jeho hodnocení. Řešitelský tým 6. kurzu: doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně doc. Ing. Josef Chybík, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., učitel Ústavu navrhování V. FA VUT v Brně doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně Formy výstupu Seminární práce studentů budou archivovány, soustředěny v souhrnném semestrálním souboru, vypáleny na CD a předány studentům. Zpracovaná témata z prezentací budou rovněž přístupné prostřednictvím elearningové podpory na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických ročnících a budou jako studijní opory dále průběžně udržovány, aktualizovány a modernizovány. Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace studentů k aktivnímu a samostatnému studiu. Literatura a prameny Chybík, J.: Přírodní stavební materiály, Grada a.s., Praha, 2009 Vaverka, J. a kol.: Dřevostavby pro bydlení, Grada a.s., Praha, 2008 Remmes, K.H. a kol.: Velká solární zařízení, Era group, Brno, 2007 Poslušná, I., Meixner, M.: Moderní panelový byt, Era group, Brno, 2007 Svoboda, L. a kol.: Stavební hmoty, Jaga, Bratislava, 2004 Daniels, K.: Technika budov, Jaga, Bratislava, 2003 MPO ČR: Komplexní regenerace panelových domu., CD ROM, Praha, 2000 MPO ČR: Technická řešení oprav, modernizace stavebních úprav panelových bytových domu, IC ČKAIT, Praha, 2000 Sborníky z konference Zdravé domy. Sborníky z konference Pasivní domy. http://www. tzb-info.cz http://www.ekosystem.cz www stránky a odborné firemní podklady k danému tématu Přílohy -


Původní osnova předmětu: 1. Historie bytové výstavby a struktura bytových domu v ČR 2. Prezentační dovednosti architekta 3. Program regenerace a revitalizace bytových domů a energeticky vědomé modernizace budov 79

4. Architektonické limity vestaveb, přístaveb, nástaveb a regenerace bytového domu 5. Analýza a tvorba provozních a konstrukčních řešení v budovách 6. Analýza a tvorba provozních a konstrukčních řešení v budovách 7. Návrh opatření ke snížení potřeby energií v budovách, 8. Energetické hodnocení objektů a potenciál dosažitelné úspory energie 9. Energetický audit a Průkaz energetické náročnosti 10. Koncepce objektů s nízkou energetickou náročností, inteligentní budovy 11. Modelová řešení - opatření ve stavební konstrukci, návrh a realizace nástaveb, přístaveb a dostaveb 12. Modelová řešení – opatření v technických zařízeních budov a využití alternativních zdrojů energií, koncepce objektu s nízkou energetickou náročností 13. Modelová řešení – ekonomická návratnost investic a environmentální hodnocení Inovovaná osnova předmětu: 1. Historie bytové výstavby a struktura bytových domu v ČR 2. Prezentační dovednosti architekta 3. Program regenerace a revitalizace bytových domů a energeticky vědomé modernizace budov s uplatněním trvale udržitelného stavitelství. 4. Architektonické limity vestaveb, přístaveb, nástaveb a regenerace bytového domu 5. Analýza a tvorba provozních a konstrukčních řešení v budovách 6. Přírodní stavební (trvale udržitelné) materiály jako součást programu regenerace a revitalizace bytových domů 7. Návrh opatření ke snížení potřeby energií v budovách 8. Obnovitelné a alternativní zdroje energie jako součást programu regenerace a revitalizace bytových domů 9. Energetické hodnocení objektů, potenciál dosažitelné úspory energie ekonomická návratnost investic, Energetický audit a Průkaz energetické náročnosti 10. Hodnocení navrhovaných opatření programu regenerace a revitalizace bytových domů z hlediska trvale udržitelné výstavby, vlivu na životní prostředí. 11. Koncepce objektů s nízkou energetickou náročností, inteligentní budovy 12. Modelová řešení - opatření ve stavební konstrukci, návrh a realizace nástaveb, přístaveb a dostaveb s uplatněním trvale udržitelného stavitelství. 13. Modelová řešení – opatření v technických zařízeních budov a využití alternativních zdrojů energií, koncepce objektu s nízkou energetickou náročností s uplatněním trvale udržitelného stavitelství.

80

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

4.

6. KURZ - Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály

Název předmětu

NES Zásady navrhování ekologických staveb Anotace stávajícího předmětu

Cílem je seznámit studenty budoucí architekty nejen s požadavky navrhování, ale i s realizacemi ekologických staveb, které budou vlivem rostoucích ekologických a zdravotních požadavků společnosti hrát ve stavebnictví stále významnější roli. Předmět seznamuje studenty se zásadami navrhování energeticky úsporných staveb, u nichž můžeme snížení energetické náročnosti docílit již urbanistickým a architektonickým řešením. Současný stav (cca 1 strana)

Velký rozmach průmyslově – technického rozvoje 20. století měl za následek velký nárůst spotřeby energie a plýtvání zdrojů. Za tento stav není odpovědná pouze průmyslová a zemědělská výroba a těžba nerostů, nýbrž i domácnosti. Je zřejmé, že většina rodin žije za hranicí ekologické únosnosti a že je nutné radikálně šetřit. Naproti tomu finální spotřeba energie, vody atd. vykazuje stále stoupající tendenci, přičemž náklady na odstraňování škod rostou rychleji než výrobní zisky. Cena, kterou platíme za znečištěné životní prostředí a poškozování zdraví populace, není dosud známa, avšak nejnovější vědecké poznatky ukazují stále více na to, že skutečný rozsah škod je větší a jejich následky nás postihnou dříve, než jsme předpokládali. Již v roce 1987 se v dokumentu nazvaném Brundtland Report konstatovalo, že ekonomický rozvoj a rostoucí populace vyžadují změny v průmyslových, zemědělských a energetických systémech. Agenda 21 formulovala na vrcholné schůzce v roce 1992 nutnost orientovat se na „trvale udržitelný rozvoj“, jehož hlavní zásadou je dlouhodobá kompatibilita ekonomických, sociálních a environmentálních cílů se zřetelem ke kvalitě lidského života. Řešení problémů sídel vyžaduje environmentální pohled na osídlení a na celé naše hmotné prostředí. Environmentální pohled představuje nejvyšší stupeň možné komplexnosti, tj. takový, kdy se při řešení rozvoje sídel sledují veškeré aspekty konání lidské společnosti jako nedílné součásti přírodních ekosystémů, jejichž dynamická rovno81

váha je zabezpečována na rozdíl od umělého prostředí samočinnými regulačními procesy. V těchto souvislostech je třeba co nejvíce znalostí o dlouhodobých důsledcích zásahů lidské činnosti do přírodních procesů, které se negativně projevují nejen v lokálním, ale i v globálním měřítku. Technické univerzity s výzkumnými pracovišti sehrávají v tomto systému významnou roli. Již v prohlášení Evropské urbanistické charty přijaté Stálou konferencí místních a regionálních správ Evropy (CLRAE) Rady Evropy ve Štrasburku 1992 a v prohlášení Evropské charty pro solární energii v architektuře a urbanismu v Berlíně 1996 se uvádí, že bude nutné změnit existující trendy ve výuce a výchově a že příprava a další vzdělávání architektů a inženýrů musí být orientovány na budoucí potřeby a měly by se odehrávat uvnitř vzájemně provázaných systémů na různých úrovních s využitím nových možností, které přinášejí média. Environmentálnímu navrhování staveb včetně zkoumání udržitelnosti sídel se věnují světově známé architektonické kanceláře, z nichž lze jmenovat britské Fosters and Partners, britské architektonické studio OMA, nizozemské architektonické studio MVRDV atd. Studenti architektury by měli být systematicky seznamováni s těmito novými trendy a informováni o stavu vývoje technologií umožňujících environmentální řešení urbanistických a architektonických úloh. KURZ 6 – Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály má přispět ke zlepšení podmínek pro vzdělávaní architektonických a urbanistických disciplín, které přispějí k větší flexibilitě a kreativitě absolventů v otevřeném evropském prostoru. Zdůvodnění potřebnosti

Trend hospodárného využívání energií a přírodními zdroji klade na stavebnictví a architekturu nové požadavky. Problematika větrání, plísní, roztočů, prachu, alergenů nebo radioaktivity stavebních materiálů přiměla architekty, stavitele i uživatele zabývat se kvalitou mikroklimatu stavby, která bude v budoucnu stále více ovlivňovat také její tržní hodnotu. Zdravotní a hygienická nezávadnost se stává spolu se spotřebou energie na vytápění kvalitativním indikátorem moderního domu. Projektanti ČR nejsou zatím připraveni na vypracování urbanistických a architektonických studií, které podporují ekologické technologie. Je proto nezbytně nutné, aby škola seznamovala budoucí architekty s novodobými trendy udržitelné výstavby, tzv. „Green New Deal“, který vytváří i příležitosti pro udržitelné územní plánování . Cílem inovace předmětu je vytvoření učebních pomůcek integrující výpočetní techniku s audiovizuální technikou na podporu učebních textů předmětu „Zásady navrhování ekologických staveb“, propojit ho s předmětem TIN - technická infrastruktura s nímž je součástí KURZU 6 – Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály. Inovovaný předmět bude přístupný v prostředí Moodle na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Vstup bude možný studentům automaticky na základě zápisu do elektronického indexu, případně tzv. hostům na základě hesla sděleného tutorem kurzu. Přínos k rozvoji fakulty

Nejdůležitějším přínosem k rozvoji fakulty je zkvalitnění a zatraktivnění výuky, což povede ke zvýšení zájmu studentů o studium a následně i o navrhování staveb s ohledem na ekologické aspekty. Vytvořením nových učebních textů s e-learningovou podporou bude dosaženo nadstandardního zkvalitnění výuky a umožněno studentům k přístupu informací i mimo výukový proces. Návrh inovace předmětu je v souladu s dlouhodo82

bým záměrem fakulty a podpoří koncepční vzdělávací rozvoj FA VUT v Brně. V rámci E-learningové podpory výuky budou zpracovány výukové texty včetně obrázků, prezentace přednášek v pdf a vypracovány autorské archy scénářů pro animace a videosekvence a doplněny katalogovými příklady pozitivních realizací staveb. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Zásady navrhování ekologických staveb" Koncem 20. a počátkem 21. století hledají architekti řešení, která eliminují využití území s negativními účinky pro krajinu, přihlíží k úspornému využívání zdrojů a mohou ovlivnit trvale udržitelný rozvoj sídla. Různá úsporná opatření, podpora výrobních programů založených na nízkoenergetických technologiích, které produkují neškodlivé zboží, omezování individuální automobilové dopravy, snižování množství odpadů, širší využívání obnovitelných zdrojů a výraznější recyklace jsou prioritními úkoly. Předmět se zaměřuje na udržitelný rozvoj sídel, hospodárné využívání přírodních zdrojů, hospodaření s vodou a navrhování energeticky soběstačných sídel s energeticky soběstačnými domy. Studenti se během výuky seznámí s navrhováním obytných území , které využívají možnosti využití obnovitelných zdrojů energie, především solární technologie, v sídelním prostředí. Návaznost na ostatní předměty Předmět je akreditován v rámci bakalářského studijního programu a navazuje na předměty 3. a 4. ročníku bakalářského studijního programu jmenovitě KURZ 4 – Typologie udržitelného města a KURZ 5 – Trvale udržitelný rozvoj území. Znalosti z výuky předmětu budou využity i pro potřeby ateliérové výuky (všechny ročníky bakalářského a magisterského studia). Způsob řešení Předmět je povinně volitelný, vyučován v zimním semestru 4. ročníku BSP v rozsahu 2 hodiny cvičení týdně a je hodnocen klasifikovaným zápočtem. Je provázán s předmětem TIN - technická infrastruktura s nímž je součástí KURZU 6 – Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály. Studenti kurzu absolvují společný vědomostní test. Výuka bude probíhat jednak formou přednášek, jednak formou zadání a konzultací seminární práce a formou samostudia pomocí vytvořené e-learningové podpory předmětu. Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace studentů k aktivnímu studiu. Studentům, kteří budou do výuky zapojeni se nabízí možnost pracovat s moderními pedagogickými a technologickými metodami, postupy a týmovou prací. V současné době internetu je nutné, aby 83

studenti uměli se získanými informacemi pracovat a byli schopni posoudit jejich relevantnost a uměli je zpracovat pro potřeby výuky. Inovace celkově zlepší srozumitelnost a dostupnost informací i výukových materiálů, včetně možnosti využít ke studiu i nově zakoupenou současnou zahraniční literaturu. Získané vědomosti studenti uplatní při dalším studiu MSP a především v následující praxi. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických rocích a budou dále průběžně aktualizovány a modernizovány. Běžné finanční náklady budou hrazeny z rozpočtu ústavu a fakulty. Řešitelský tým Garantem předmětu je prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. Na výuce se budou podílet také doktorandi, jejichž je školitelkou a jejichž disertační práce se danou problematikou zabývají (Ing. arch. Petr Novák, Ing. arch. Jitka Bidlová, Ph.D.) Formy výstupu 1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky). Publikace budou zpracovány digitálně na CD, vytištěny a přiděleny ISBN. 2. Vypracování „E-learningového zkušebního testu ( testovacích otázek s odpovědí a ohodnocením otázek). 3. „E-learningové prvky pro podporu výuky předmětu (autorské archy výukových textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf) 4. Vypracování autorských archů scénářů pro animace a videosekvence 5. Učební pomůcka - Katalog příkladných staveb. Literatura a prameny Inovace předmětu zajistí nákup odborné aktuální literatury, zejména zahraniční. Zakoupená literatura bude zahrnuta do fondů fakultní knihovny. Minguet,J.M.:Bioclimatic Architecture, Monsa, A + D, 2009, ISBN 9788496823419 Jiránek,T.,Všetečka,P. a kol.:Manuál energeticky úsporné architektury, Státní fond životního prostředí ve spolupráci s Českou komorou architektů, Tiskárna Libertas, a. s. Praha 2010, ISBN 978-80-904577-1-3 Ecological Urbanism , Lars Müller Publisher, ISBN 978-3-03778-189-0 Reinberg, G.W.: Okologische Architektur: Entwurf - Planung - Ausfuhrung/Ecologicla Architeture: Design - Planning - Realization , Springer Wien New York , 2008, ISBN: 9783-211-32770-8 Feireiss,K., Feireiss,L.:Architecture of Change, Sustainability and Humanity in the Built Environment, Die Gestalten Verlag 2008, ISBN: 9783899552119 Hegger,M., Fuchs,M., Stark,Th., Zeumer,M.: Energie Atlas, Nachhaltige Architektur, Edition Detail 2007, ISBN 978-3-7643-8385-5 Roberto Gonzalo,R., Habermann K.J.: Energieeffiziente ArchitekturGrundlagen für Planung und Konstruktion Birkhäuser Verlag für Architektur, Basel 2006, ISBN 978-3-76437255-2 84

Jodidio,Ph.: Green Architecture Now!, Taschen Verlag, Köln 2009, ISBN 978-3-83650373-0 Weik,H.: Sonnenenergie und solare Technikem, Expert Verlag, Renningen 2006, ISBN 978-3-8169-2538-5 NAGE, Eugen: Nízkoenergetický a energeticky pasivní dům, JAGA GROUP, Bratislava 2009, s. 206, ISBN 978-80-8076-077-9 Přílohy -


Původní osnova předmětu: 1. Architektura a ekologie 2. Stanovení urbanistických architektonických a zásad pro navrhování ekologických staveb 3. Využívání alternativních zdrojů energie při ekologické výstavbě 4. Stavebně fyzikální požadavky ekologické výstavby 5. Konstrukční požadavky ekologické výstavby 6. Výběr materiálů 7. Energetický koncept - Volba systému vytápění 8. Bilance energeticky úsporných opatření 9. Hospodaření s vodou 10. Vnitřní prostředí 11. Obecný metodický postup při zpracování ekologických plánů 12. Ekologické bydlení - zásady navrhování - umění bydlet 13. Příklady ekologické výstavby Inovovaná osnova předmětu: 1. Trvale udržitelný rozvoj, základní pojmy 2. Udržitelná sídla, příklady řešení 3. Hospodárné využívání přírodních zdrojů 4. Hospodaření s vodou, územní koncept 5. Ekologické aspekty v urbanismu a architektuře (zásady pro navrhování ekologických staveb) 6. Ekologické bydlení - umění bydlet. (Zadání seminární práce) 7. Kvalita pasivního domu. 8. Proč stavět ekologicky, zdravé domy, zdravé prostředí 9. Energetický koncept - bilance energeticky úsporných opatření, alternativní zdroje energie 10. Plusové domy. Odevzdání seminární práce, 11. Konstrukční požadavky ekologické výstavby, výběr materiálů 12. Příklady ekologické výstavby, 13. Soudobé trendy. Zkušební test. Vyhodnocení předmětu.

85

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

4.

6. KURZ - Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály

Název předmětu

TIN Technická infrastruktura Anotace stávajícího předmětu

Předmět poskytuje souhrnnou představu o dobře technicky zabezpečeném území, vlivu technické infrastruktury při vytváření urbanistického konceptu nových i obnovovaných územních celků a sídelních útvarů. Posluchači se seznámí s technickým vybavením území (tj. s veškerými inženýrskými sítěmi a objekty na nich, zejména s důrazem na významnou úlohu vodního hospodářství a energetiky), vzájemnou koordinací všech sítí, legislativními a dalšími základními podklady potřebnými pro zpracování koncepcí urbanizovaných území. Náplň předmětu je pojata tak, aby architekt - urbanista zvládl ucelené řešení technické obsluhy zájmového území. Současný stav (cca 1 strana)

V současné době dochází v urbanizovaných územích k efektivnímu využívání nových technologických postupů při budování a obnově technické infrastruktury, což představuje značný potenciál při plnění požadavků udržitelného rozvoje. Pojem udržitelný rozvoj vyjadřuje progresivní trendy rozvoje techniky, ekonomiky a společnosti, především se zřetelem na životní prostředí. V minulém století došlo k velkému rozvoji průmyslové výroby, takže velmi vzrostla potřeba energie i vody. Mezi hlavní cíle udržitelné výstavby patří řada environmentálních aspektů, které se týkají opatření na úsporu energie, ať již výrobních či provozních, jako např. nízkoenergetická řešení, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo v oblasti vodního hospodářství je cílem snížení spotřeby pitné vody, využívání dešťových vod apod. Srážková voda se dnes z povrchově uzavřených oblastí většinou nedostane přirozenou cestou zpět do recipientů a rovněž neškodné odvedení vodních toků za silných dešťů je často narušováno povodňovými stavy a vyžaduje značné technické i ekonomické výdaje. Proto je třeba rozšířit znalosti studentů nejen o technické infrastruktuře, ale i možnostech redukování povrchového odtoku vody, jeho dočasné akumulaci a vsakování, která nutně ke znalostem o urbanizovaných územích patří a je s nimi nerozlučně spjata. 86

Nové pojetí technické infrastruktury se netýká jen výstavby inženýrských sítí, musí být komplexní a zahrnovat řešení nejenom z hlediska technického, ale i ekonomického a environmentálního, technologií jejich výstavby, včetně uplatnění jejich organizace, nových metod apod. Takový přístup však vyžaduje akceptovat uplatňování nových principů návrhů, určité změny ve výstavbě a provozování inženýrských sítí (např. bezvýkopové technologie, dálkové ovládání sítí, zadržování dešťových vod v místě jejich dopadu, důsledné čištění odpadních vod aj). Koncepce udržitelného rozvoje zdůrazňuje harmonický a vyvážený rozvoj všech aspektů souvisejících s urbanizací území. Navrhování urbanistické struktury měst je z pohledu urbánního rozvoje nutno řešit dlouhodobou koncepcí a již od samého počátku je třeba do něj integrovat technickou infrastrukturu. Uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje je v ČR legislativně zakotveno v zákoně o životním prostředí č. 17/1992 Sb. v § 6, kde je definováno: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystému“. Evropská unie ve svých předpisech, normách i prioritách podporuje cíle vyplývající ze základních požadavků udržitelného vývoje. Již v roce 2000 na Konferencí ministrů zodpovědných za územní plánování v Hannoveru zaznělo, že politika územního rozvoje je charakterizována důrazem na trvale udržitelný rozvoj území prakticky celé Evropy. V rámci kurzu č. 6 “Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály“ je cílem naučit budoucí architekty - urbanisty schopnosti navrhovat základní vztahy technické infrastruktury a dalších funkčních složek v sídlech i v krajině tak, aby byla zaručena jejich kvalitní funkce a ochrana, podmiňují technický i ekonomický rozvoj s ohledem na životní prostředí. Zdůvodnění potřebnosti

Technická infrastruktura syntetizuje rozsáhlý materiál řady technických oborů a v dosavadním předmětu jsme se věnovali technickým problémům týkajícím se koncepčních otázek a vazby technické infrastruktury na ostatní složky urbanistického řešení především sídel. Současné trendy se zabývají racionálními způsoby ukládání inženýrských sítí, přináší potřebu využívání alternativních zdrojů a úsporných systémů hospodaření s energiemi i s vodou nejen v sídlech, ale i v krajině. Problematika zachycování srážkových vod v místě jejich dopadu úzce souvisí s možnostmi a způsoby akumulace, zasakování a zpětným využíváním dešťových vod. Tyto moderní ekologické technologie je třeba uplatňovat v urbanistických a architektonických studiích. Je proto cílem tohoto kurzu inovovat a rozšířit náplň předmětu Technická infrastruktura, aby budoucí absolventi – architekti a urbanisté byly připraveni při příchodu do praxe aplikovat v projektech tyto nové trendy rozvoje inženýrských sítí a hospodaření se zdroji na úrovni udržitelného územního rozvoje. V rámci inovace budou vytvořeny učební texty a pomůcky, integrující audiovizuální techniku s výpočetní technikou, které budou podporou pro předmět „technická infrastruktura“. Předmět úzce souvisí s výukou předmětu “Zásady navrhování ekologických staveb“ a bude s ním propojen v rámci kurzu č. 6 Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály. Inovovaný předmět bude přístupný v prostředí Moodle na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Na základě zápisu do elektronického indexu bude automaticky umožněn vstup studentům, případně tzv. hostům (na základě hesla sděleného tutorem kurzu). 87


Cílem inovace předmětu „Technická infrastruktura“ je aktualizování a zatraktivnění výuky, která vede ke zvýšení kvality odborného profilu studenta, budoucího architekta – urbanisty. Absolventi Fakulty architektury VUT v Brně budou mít rozšířené vědomosti v oblasti moderních technologických metod ukládání inženýrských sítí v zastavěném území, ekologické hospodaření s energiemi a vodou, především dešťovou i zásadními způsoby přírodních i technických protipovodňových opatření ve volné krajině i v urbanizovaných územích. Aktuální poznatky představující principy udržitelného rozvoje sídel uplatní při vedení multidisciplinárních týmů odborníků v praxi. Návrh inovace předmětu je v souladu s dlouhodobým záměrem pro vzdělávací rozvoj na fakultyě architektury VUT v Brně. Součástí inovace budou průběžně zpracovávány e-learningové podpory výuky (texty, obrázkový materiál a příklady studentských úspěšných projektů). STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu “Technická infrastruktura“ Podstatou trvale udržitelného rozvoje v rámci výuky předmětu Technická infrastruktura je seznámit posluchače s koncepčním řešením všech složek technické infrastruktury, které jsou organickou součástí urbanistického řešení, včetně otázek hospodaření s energiemi a vodou, zásadami odvodňování urbanizovaných území a řešením povodňových nebezpečí v ohrožených oblastech. Inovovaný předmět se zaměřuje na vazby technické infrastruktury k urbanizovaným územím i volné krajině nejen v současnosti, ale s výhledem do budoucího kvalitního životního prostředí. Posluchači získají znalosti v rámci předmětů kurzu č. 6, které spolu tematicky souvisí a vzájemně se budou doplňovat a prolínat. Po absolvování tohoto kurzu budou schopni spolupracovat s ostatními odborníky v týmu. Vzhledem k výrazným změnám životního prostředí je třeba seznamovat posluchače se způsoby hospodaření s energiemi, vodou i s problematikou předcházením povodňovým škodám a dopadů přírodních katastrof v urbanizovaných územích. Návaznost na ostatní předměty Předkládaná inovace tohoto akreditovaného předmětu se úzce váže k dalším předmětům, které posluchači 3. ročníku absolvují, a to na Technická zařízení budov vyučovaných v zimním semestru (vazbou inženýrských sítí na rozvody některých médií - vody, kanalizace, energií, sdělovacích sítí v budovách) a na předmět „Stavba měst“. V rámci nově inovovaných kurzů bude navazovat na Kurz č. 4 „ Typologie udržitelného města“ a na kurz č. 5 vyučovaný ve čtvrtém ročníku BSP „Trvale udržitelný rozvoj území“. Způsob řešení Tento předmět je povinně volitelný, vyučuje se ve čtvrtém ročníku bakalářského studijního programu v rozsahu 2 hodiny semináře týdně a je ukončen klasifikovaným zápočtem. Úzce se váže na předmět “Zásady navrhování ekologických staveb“ Kurzu č. 6 Trvale udržitelné stavitelství a stavební materiály. Cílem výuky je získání aktuálních in88

formací o koncepčních otázkách vazeb mezi všemi složkami technické infrastruktury a ostatními složkami městského organismu, o hospodaření s energiemi a vodou v řešeném území, které zajímají urbanistu především v souvislostech s problematikou udržitelného rozvoje sídel. Seminář bude zahrnovat nejen přednášky učitelů a renomovaných odborníků z praxe, seminární práci a konzultace, ale i exkurze na vybrané lokality (některé budou spojeny s druhým předmětem kurzu “Zásady navrhování ekologických staveb“. Část výuky bude věnována e-learningové podpoře předmětu, kde budou studenti pracovat formou samostudia. V současné době je práce studentů prostřednictvím aktuálních internetových informací nevyhnutelná, získané informace uplatnit nejen v seminární práci, ale i v týmu spoluřešitelů projektů. Na konci semináře absolvují studenti vědomostní test. Získané vědomosti uplatní studenti v dalším stupni vzdělávání, v magisterském, případně doktorském studijním programu a především následně v praxi. Stejně jako v druhém předmětu tohoto kurzu bude snahou získané informace doplněné o teoretická východiska a závěry zapracovat do studijních materiálů, které budou transformovány v učební pomůcku s pracovním názvem „katalog navrhování trvale udržitelné výstavby“ a budou průběžně aktualizovány. Finanční náklady s tím spojené budou hrazeny z výzkumu. Řešitelský tým: Předmět Technická infrastruktura zajišťuje doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc., dále budou spolupracovat vybraní doktorandi a přizvaní specialisté z oboru Technické infrastruktury - Ing. Dana Mičínová, Ph.D. (vodní hospodářství BVK), Ing. Oldřich Pírek (hospodaření se srážkovými vodami ASIO), Ing. arch. Lukáš Ležatka Ph.D. (vodní toky ve městech), příp. další. Formy výstupu: 1. Vytvoření učební pomůcky s názvem „Katalog vybraných příkladů udržitelného životního prostředí v sídlech“, která bude obsahovat vybrané práce studentů a textové výukové materiály, 2. Publikace (textové výukové materiály včetně tabulek a obrázků), která bude zpracována digitálně na CD, vytištěna (s ISBN). 3. E-learningový zkušební test společný pro oba předměty. 4. V rámci e-learningové výuky budou průběžně vytvářeny, aktualizovány a vystavovány výukové materiály ( odborné texty, přednášky, obrázkový materiál apod.). Literatura a podklady: Lhotáková Z.: Technická zařízení budov I.(1995) Lhotáková Z., Technická infrastruktura sídel Šálek J. a kol.: Přírodní čištění a využívání vody Šálek J., Tlapák V.: Přírodní způsoby čištění znečistěných povrchových a odp. vod Pavlovský T.:Voda v urbanizovaném prostředí Svratecký náhon v Brně (2010) Hlavínek P. a kol.: Hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaném území (2007) Krejčí V. a kol.:Odvodnění urbanizovaných území – koncepční přístup (2002) Geiger.W.:Dreiseiti H.: Neue Wege für das Regenwasser (2002) Šlezinger M.: Revitalizace toků Firemní materiály 89

Čsn 756261 Dešťové nádrže http://www.tzb-info.cz http://www.ekosystém.cz http://www.wasser-speicher.de Přílohy -


Původní osnova předmětu: 1. Technická infrastruktura, vztahy inženýrských sítí, zadání seminární práce 2. Úloha technické infrastruktury v urbanizovaném prostředí 3. Vodní hospodářství měst - zásobování vodou, odvodnění měst a orientační výpočty 4. Exkurze na úpravnu vody, 5. Exkurze na vodní hospodářství - aquapark Kohoutovice 6. Exkurze na vodojem 7. Exkurze čistírnu odpadních vod 8. Sdružené trasy v městských aglomeracích 9. Exkurze do městských podpovrchových kolektorů 10. Energetické hospodářství měst,plynovody,teplovody, rozvody elektrické energie 11. Zimní lázně Zábrdovice (arch.Fuks) 12. Exkurze na výměníkové stanice VUT 13. Ukončení prací na projektu, zápočet Inovovaná osnova předmětu: 1. Trvale udržitelný rozvoj technické infrastruktury, její význam a vývoj, základní principy a pojmy 2. Zadání seminární práce 3. Prostorové vztahy sítí technického vybavení 4. Aktuální hospodaření s vodou v sídlech i ve volné krajině 5. Zachycování, akumulace, vsakování a zpětné využívání dešťových vod 6. Retenční zařízení a objekty pro zadržování vody (průlehy, poldry apod.) 7. Práce na konceptu seminárního projektu, konzultace na návrhu technické infrastruktury 8. Technické objekty hospodaření s vodou, vodojemy a ČOV (odborná exkurze na vybranou lokalitu). 9. Revitalizace vodních toků a ploch, jejich obnova a splynutí s krajinou i urbanizovaným prostředím 10. Přírodní způsoby čištění odpadních vod – vegetační ČOV 11. Využití dešťové vody v městském prostoru 12. Zkušební test 13. Odevzdání seminární práce, vyhodnocení předmětu

90

3.4.7 BSP 7. KURZ – Navrhování trvale udržitelné výstavby

INOVACE

Název projektu:




2.,3.,4.

Název kurzu

7. KURZ - Navrhování trvale udržitelné výstavby

Název předmětu

AT4, AT5 Ateliér - volné zadání - ATELIÉROVÝ PROJEKT Anotace stávajícího předmětu

Ateliér volného zadání je povinně volitelný předmět semestrální projektové práce studenta, který doplňuje tématickou nabídku ke dvěma základním ateliérům AT1, AT2, a AT3. Ateliérová tvorba je hlavním a nosným prostředkem výuky architektury. Je založena na metodě "learning by doing" tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Je vedena dialogem pedagoga a studenta nad rozpracovaným projektem. Výuka tohoto předmětu si klade za cíl připravit studenty k řešení architektonického návrhu malé či velké stavby, případně řešení území s odpovídajícími provozními, konstrukčními a urbanistickými vazbami. Architektonický návrh objektu a jeho vazeb na místo, případně urbanistická studie území jsou dokumentovány odpovídajícími přílohami dle zadání – situacemi, pohledy, řezy, modely, průvodní zprávou, případně analytickou a návrhovou částí urbanistické studie. Konstrukční řešení je individuální dle konkrétního zadání dané řešenou problematikou, obdobně problematika dopravy a inženýrských sítí v případě urbanistické studie. Práce zadává a hodnotí vedoucí práce. Projekt podle typu zadání konzultují odborníci z Ústavu stavitelství a techniky staveb, případně další odborníci z praxe. Ateliérový projekt je ve fázích rozpracování předveden na kritikách a průběžně hodnocen podle předem stanovených kriterií. Úspěšným absolvováním student získá schopnost řešit zadané téma pomocí odpovídajících nástrojů. Ateliérová práce je klasifikována stupnicí známek ECTS. Zápis do ateliéru předpokládá základní znalosti navrhování staveb, pozemního stavitelství, inženýrské infrastruktury a případně základní znalosti urbanistického navrhování. Dle vypsaného tématu zadání také znalosti obecné, specifické nebo urbanistické typologie. 91

Doporučená literatura: Ernst Neufert : Navrhování staveb, normy a předpisy související s tématem zadání. Aktuální odborná literatura, časopisy a jiné informační zdroje související se zadáním, obvykle dle doporučení vedoucího práce. Zdůvodnění potřebnosti

Z výše uvedené anotace předmětu je patrné, že obsah ateliérové výuky je zcela bez zmínky o uplatňování principů udržitelného rozvoje. Je jen na jednotlivých ústavech, nebo konkrétním vedoucím práce, zda svým osobním angažováním principy udržitelnosti do tématu zadání zařadí. Nutnost konzultací s disciplinami jiných ústavů je jen vágně naznačena, přesto že zejména na ústavech je řada pracovišť, kde se principy udržitelnost cílevědomě sledují a jsou uplatňovány také v některých předmětech. Také seznam doporučené literatury je neúplný a vágní, bez jakékoliv zmínky o udržitelnosti Přínos k rozvoji fakulty

Inovací předmětů AT4 a AT5 se zhodnotí dosud víceméně isolované aktivity některých ústavů i jednotlivých pedagogů zabývající se z různých pohledů a disciplin uplatňováním principů udržitelnosti ve výuce. Potřebná systematičnost a synergie dosud ve výuce chybí a je spíše intuitivní a spontánní aktivitou vzájemně kooperujících pedagogů, případně na výuce se podílejících doktorandů. Systémový přístup vzájemně provázaných kurzů s potřebnou posloupností nabývaných informací a mezioborovými vazbami je přínosem jak pro zhodnocení snahy jednotlivých pracovních skupin i jednotlivců, tak odstraňuje dosud vzájemnou neinformovanost v pedagogické části výuky. Pro studenty je nabízený předmět šancí, jak se individuálně projevit ve vlastních spíše tušených šetrných konceptech a stále častěji se projevujících se názorech inklinujících k principům udržitelnosti. V přímé kontaktní výuce ateliérů je při osobním kontaktu student – učitel optimální prostor pro aplikaci postupně získávaných teoretických vědomostí z jiných inovovaných kurzů uplatňujících principy udržitelnosti na konkrétním tématu zadání. Pro rozvoj fakulty jsou oba inovované předměty šancí již v bakalářském studiu prokázat komplexnost přístupu v uplatňování principů udržitelnosti. Systematičnost a vzájemná synergie mezi inovovanými kurzy může mnohem efektivněji zhodnotit čas a energii vkládanou všemi participujícími na aktuální inovaci výuky. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "AT4, AT5 Ateliér - volné zadání" Ateliérová tvorba zůstává hlavním a nosným prostředkem výuky architektury i urbanismu také v inovovaných studijních programech, zaměřených na implementaci principů udržitelnost do výuky. Je založena na metodě „learning by doing“ tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Je vedena dialogem pedagoga a studenta nad 92

rozpracovaným projektem. Specializované ateliéry AT4 a AT5 v bakalářském studijním programu představují ucelenou platformu pro práci na zadaném tématu, která vede k aplikaci teoretické průpravy na principech udržitelnosti do navrhování v rozdílných prostředích a na úrovni rozdílných měřítek. Tato výchozí platforma obsahuje nejen vlastní část tvorby návrhu, ale také související informace a vstupy, které jsou provázány s ostatními kurzy inovace (většinou předcházejícími) bakalářského studijního programu. Hlavní tématické okruhy obsahu ateliérů AT4 a AT5 jsou: postindustriální město, obnova malých a středních měst, venkov a krajina Témata zadání jsou připravována k postupné aplikaci měřítek i rozsahu podle klíče: město a krajina (urbanismus) město a místo (urbanismus + architektura) dům a místo (architektura + stavba) Student si výběrem zadání zvolí vlastní postup a cíl vybraného tématu, měřítka i rozsahu pro semestrální práci v ateliéru, včetně doplňujících volitelných předmětů vázaných k hlavnímu tématickému okruhu zadání. Témata jsou volena tak, aby obsahovala vždy aktuální společensky angažované řešení problematiky současného a budoucího rozvoje s uplatněním principů udržitelnosti na všech úrovních. Metodika a praktický průběh ateliérů zůstává nezměněn ve srovnávání s běžnými ateliérovými předměty. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti musí být dodržena již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. V každém zadání zaměřeném na konkrétní rozsah a měřítko musí být uplatněn vztah globálně myslet lokálně hledat řešení. Logika posloupnosti postupu v ateliérech urbanismus – architektura – stavba musí být uplatněna také v metodice vedení a postupu práce v ateliéru, byť ve „zkráceném řízení“ ve fázi analýz. Stejně důležité je také hodnocení východisek směřujících ke konceptu, které by vždy mělo být založené na třech pilířích udržitelnosti, rovnováze mezi společenskými, ekologickými a ekonomickými hodnotami. Okruhy hlavních aspektů trvale udržitelného rozvoje uplatňované v procesu navrhování (důležité je jejich začlenění již v prvních fázích práce, od analýz ke konceptu): Voda , ovzduší a hluk, půda a země, příroda a ekologie, doprava a mobilita, energie, odpad, lokální/místní tradice a jejich obnova, nebezpečí a prevence, sociální rovnováha. Návaznost na ostatní předměty Ateliérová tvorba je založena na metodě získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací, proto logicky vychází z teoretické průpravy získané v průběhu celého dosud absolvovaného cyklu bakalářského studia jednotlivým studentem. Aplikace proto vycházejí z reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména s problematikou udržitelnosti: 1. KURZ - Typologie trvale udržitelných budov. Garant: Ponešová 2 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY – 1. ročník TY1 typologie I – obytné stavby. Garant doc. Glosová TY2 typologie II – veřejné stavby. Garant Ing. Nový 2. KURZ - Typologie trvale udržitelné výstavby. Garant: Foretník 2 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY – 1. ročník TY3 Typologie III – veřejné stavby. Garant Ing. Nový U11 Urbanismus I – základy a vývoj urbanismu. Garant prof. Koutný 93

3. KURZ - Trvale udržitelné technologie. Garant: Chybík 1 INOVOVANÝ PŘEDMĚT – 2. ročník PS4 Pozemní stavitelství IV 4. KURZ – Typologie udržitelného města. Garant: Wittmann 3 INOVOVANÉ PŘEDMĚTY - 3. a 4. ročník UR4 Urbanismus IV – tvorba urbánního a krajinného prostředí TZ2 TZB II - Technická zařízení budov II UR5 Urbanismus V – územní plánování Řešitelský tým Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.; doc. Ing. arch. Karel Havliš; doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. Způsob řešení Inovace předmětu AT4, AT5 Ateliér volného zadání spočívá zejména v aplikaci znalostí reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména s problematikou udržitelnosti, tedy na vlastním obsahu semestrální práce ateliérového projektu. Metodika a praktický průběh ateliérů zůstává nezměněn ve srovnávání s běžnými ateliérovými předměty. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru aktuálního zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti musí být dodržena již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. Vlastní inovace spočívá tedy na důsledném dodržování hledisek vyplývající z principů udržitelnosti již při volbě tématu zadání a zejména způsobů přemýšlení v každé postupné fázi navrhování. Vedoucí práce musí sám být přesvědčen o správnosti principů udržitelnosti a v kontaktní výuce při konzultacích nalézt vhodnou formu ve správný čas principy udržitelnosti implementovat do řešení konkrétního zadání. Formy výstupu Inovovaný předmět AT4, AT5 Ateliér volného zadání má výstup srovnatelný s běžnou semestrální ateliérovou prací standardního rozsahu. Minimální rozsah zpracování souboru výkresů a textů je stanoven již v zadání práce vedoucím pedagogem, liší se obvykle mírou detailu odpovídající měřítku a vybranému typu ateliéru (urbanismus – architektura – stavba). Forma a způsob výsledného vypracování : - komplexní soubor výkresů a textů (viz výše) v přehledné brožuře formátu A3 - 1 plakát představující hlavní myšlenky návrhu (100x70 cm) ; - 1 archivní CD se všemi výstupy použitého formátu (CAD..) a v tiskovém formátu + presentace PowerPoint; K tomu, aby obsahová kvalita výsledné ateliérové práce naplnila smysl inovace – uplatnění principů udržitelnosti bude vytvořeno několik učebních pomůcek pro výuku: 1. Katalog vybraných ateliérových studentských projektů 2. Katalog vybraných realizovaných řešení s uplatněním principů udržitelnosti

94

Literatura a prameny TRY IT THIS WAY- Die Nachhalaltige Entwicklung auf Lokaler Ebene, Leitfaden des Europäischen Rates der Raumplaner 2002 Jan Gehl – Život mezi budovami (1998) Gehl, J. , Gemzoe, L. - Nové městské prostory Christian Norberg-Schulz – Genius loci- ODEON Praha1994, ISBN 80-207-0241-5 Christopher Day – Duch a místo Architecture of Change – Sustainabilityand Humanityin the bulit Enviroment, Edited by Kristin Freireiss and Lukas Freireiss, Berlin 2008 ISBN978-3-89955-211-9 The Endless City, ,Phaidon Press Ltd 2007 ISBN 978-0-7148-5956-9 Michael Koch - (Inovative Ökologische Stadtentwicklung Konzepte für Städtebau, Verkehr ) Kohlhammer 2001, ISBN 3-17-014908-3 Mohsen Mostafavi, Gareth Roberty – ECOLOGICAL URBANISM (Harvard University 2010) ISBN 978-3-03778-189-0 DVD – Jane Jacobs: Urban Wisdom ( 2003 ) DVD – Recycling City Space ( 1999 ) Přílohy -


Původní i inovovaná osnova předmětu zůstává stejná, mění se pouze obsah, viz předešlé informace o struktuře a obsahu inovovaného předmětu: Zadání ateliérů: AT4, 5 – VOLNÉ ZADÁNÍ Po registraci s výběrem vedoucího práce a tématu zadání je student na prvním setkání při zahájení práce na začátku semestru podrobněji seznámen vedoucím práce s postupem: 1. Název práce a předmět práce 2. Zásady řešení 3. Minimální rozsah zpracování 4. Forma a způsob výsledného vypracování : - komplexní soubor výkresů a textů (viz bod 3) v přehledné brožuře formátu A3 - 1 plakát představující hlavní myšlenky návrhu (100x70 cm) ; - 1 archivní CD se všemi výstupy použitého formátu (CAD..) a v tiskovém formátu + presentace PowerPoint; (na základě INDIVIDUÁLNÍ domluvy s vedoucím práce lze v odůvodněných případech v dílčích aspektech upřesnit jak formu zpracování tak podrobnost práce). 5. Časový harmonogram a podmínky klasifikace : Ateliérová práce je předvedena na třech kritikách: 1. kritika –východiska řešení, urbanistická situace, upřesněné zadání, ideový návrh doložený libovolnou prezenční formou (bez použití výpočetní techniky) - 4. týden semestru 2. kritika – koncept architektonického řešení – tj.charakteristické výkresy dokumentující ideový záměr konceptu a pracovní model osazený do terénu (digitální forma presentace, promítnutí projektorem) - 9. týden semestru 3. kritika – obhajoba kompletní práce před odevzdáním (promítnutí projektorem všech hotových digitálních výkresů, např. ve formátu PDF) – 13. týden semestru Odevzdání ateliérové práce: - termín odevzdání jednotný , určen pro semestr směrnicí děkana 95

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

4.

7. KURZ - Navrhování trvale udržitelné výstavby

Název předmětu

BP Bakalářský projekt – ATELIÉROVÝ PROJEKT Anotace stávajícího předmětu

Bakalářský projekt je povinně volitelný předmět – vysokoškolská kvalifikační práce, jejíž obhajoba je poslední částí státní závěrečné zkoušky bakalářského studijního programu. Hlavní tematické okruhy zadání bakalářského projektu jsou voleny s ohledem na požadavek prokázání schopnosti absolventa navrhovat stavby jakékoli typologické povahy jako zaměstnanec projekční kanceláře. Bakalářský projekt má prokázat schopnost studenta prakticky aplikovat znalosti a dovednosti získané v rámci studia speciálně zaměřených typologických disciplín. Úspěšné zvládnutí bakalářského projektu předpokládá osvojené znalosti v obecné typologii, navrhování obytných staveb, staveb přechodného ubytování, veřejných staveb, staveb výrobních, dále v problematice památkové péče a v oblasti interiérové tvorby architektonického prostoru. Nedílnou součástí je i respektování základních principů trvalé udržitelnosti a schopnost praktické aplikace. Povahou tento projekt je koncipován jako stěžejní předmět studia - ateliérová tvorba, která je hlavním a nosným prostředkem výuky architektury. Je založena na metodě "learning by doing" tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Bakalářský projekt má prokázat jejich nabytí na srovnatelném jednotném zadání pro celou skupinu studentů letního semestru 4. ročníku. Práce na bakalářském projektu probíhá v délce 12 týdnů formou konzultací pedagoga a studenta. Pokud student práci nedokončí nebo neodevzdá, může ukončit bakalářský studijní program v nejbližším řádném termínu s novým zadáním projektu. Zadání bakalářského projektu obdrží student až po úspěšném absolvování ústní části stát96

ní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu, a to v 8. semestru studia. Je posuzován vedoucím práce a zvoleným oponentem a závěrečná obhajoba projektu probíhá před státní zkušební komisí a je klasifikována v systému ECTS. Literatura, na níž je předmět vystavěn: 1. související normy, předpisy, vyhlášky 2. doporučené zdroje související s tématem zadání ód Zdůvodnění potřebnosti

Z výše uvedené anotace předmětu je patrné, že bakalářský projekt, stejně jako předcházející ateliérová výuka, požaduje znalost podmínek uplatňování principů udržitelného rozvoje. Vzhledem k vypisování jednotného tématu pro celý ročník jsou také realizovány společné doprovodné přednášky, jednak tematicky zaměřené k řešené typologické i kontextuální problematice, jednak ke konstrukční stránce projektu, stejně tak právě k aplikaci principů trvale udržitelného rozvoje. Je ale jen na jednotlivých vedoucích této závěrečné práce, zda svým osobním angažováním principy udržitelnosti v průběhu práce na projektu budou prosazovat. Potřebná nutnost konzultací s disciplinami jiných ústavů, případně odkaz na související disciplíny mimo fakultu je jen naznačena. Málo se zdůrazňuje fakt, že i na jiných ústavech je řada pracovišť, kde se principy udržitelnost cílevědomě sledují a jsou uplatňovány také v některých stávajících předmětech. Seznam doporučené literatury je sestavován většinou vedoucím práce ke konkrétnímu tématu, chybí však komplexněji pojatá obecnější metoda uplatňující principy udržitelnosti v ateliérových projektech.


Inovací předmětu Bakalářský projekt se zhodnotí dosud víceméně isolované aktivity některých ústavů i jednotlivých pedagogů zabývajících se z různých pohledů a disciplin uplatňováním principů udržitelnosti ve výuce. Potřebná systematičnost a synergie dosud ve výuce chybí a je spíše intuitivní a spontánní aktivitou vzájemně kooperujících pedagogů, případně na výuce se podílejících doktorandů. Systémový přístup vzájemně provázaných inovovaných kurzů s potřebnou posloupností nabývaných informací a mezioborovými vazbami je přínosem jak pro zhodnocení snahy jednotlivých pracovních skupin i jednotlivců, tak odstraňuje dosud vzájemnou neprovázanost v pedagogické praxi ústavů Fakulty architektury. Pro studenty je závěrečný projekt šancí, jak se individuálně projevit ve vlastních spíše tušených šetrných konceptech a stále častěji se projevujících se názorech inklinujících k principům udržitelnosti. V přímé kontaktní výuce předmětů povahy ateliérové tvorby, jakým bakalářský projekt je, je při osobním kontaktu student – učitel vytvořen optimální prostor pro aplikaci postupně získávaných teoretických vědomostí z jiných inovovaných kurzů uplatňujících principy udržitelnosti na konkrétním tématu zadání. Pro rozvoj fakulty je inovovaný předmět kvalifikační práce příležitostí zhodnotit znalosti z inovovaných kurzů orientovaných na udržitelný rozvoj získaných již v předchozích předmětech bakalářského studia, prokázat jejich praktické užití v procesu navrhování. Postup při zpracování bakalářského projektu představuje komplexní architektonickou 97

studii se všemi polohami, kde lze aplikovat završení znalostí v uplatňování principů udržitelnosti. Systematičnost a vzájemná synergie mezi inovovanými kurzy mnohem efektivněji zhodnocuje čas a energii vkládanou všemi participujícími pedagogy na aktuální inovaci výuky. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Bakalářský projekt" Ateliérová tvorba zůstává hlavním a nosným prostředkem výuky architektury i urbanismu také v inovovaných studijních programech, zaměřených na implementaci principů udržitelnost do výuky. Je založena na metodě „learning by doing“ tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Je vedena dialogem pedagoga a studenta nad rozpracovaným projektem. Bakalářský projekt představuje vysokoškolskou kvalifikační práci, která završuje studium v Bakalářském studijním programu. Představuje ucelenou platformu pro práci na zadaném tématu, která vede k aplikaci teoretické průpravy na principech udržitelnosti do navrhování. Tato výchozí platforma obsahuje nejen vlastní část tvorby návrhu, ale také související informace a získané znalosti, které jsou provázány s ostatními kurzy inovace většinou již předcházejícími v bakalářském studijním programu. Hlavní součásti projektu k uplatnění principů udržitelnosti jsou: -

vstupní analýzy širší vztahy vlastní koncept konstrukční řešení Témata pro bakalářský projekt jsou volena tak, aby obsahovala vždy aktuální společensky angažované řešení problematiky současného a budoucího rozvoje s uplatněním principů udržitelnosti na všech úrovních. Metodika a praktický průběh práce zůstává nezměněn ve srovnávání s jinými ateliérovými předměty předchozích ročníků studia. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti je určována již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. V každém zadání zaměřeném na konkrétní rozsah a měřítko musí být uplatněn vztah globálně myslet, lokálně hledat řešení. Podobně jako v ateliérech musí být uplatněna logika posloupnosti postupu práce kontext - urbanismus – architektura – stavba. Důležité je hodnocení východisek směřujících ke konceptu, které by vždy mělo být založené na třech pilířích udržitelnosti, rovnováze mezi společenskými, ekologickými a ekonomickými hodnotami. Okruhy hlavních aspektů trvale udržitelného rozvoje uplatňované v procesu navrhování (důležité je jejich začlenění již v prvních fázích práce, od analýz ke konceptu): Voda, ovzduší a hluk, půda a země, příroda a ekologie, doprava a mobilita, energie, odpad, lokální/místní tradice a jejich obnova, nebezpečí a prevence, sociální rovnováha. 98

Návaznost na ostatní předměty Bakalářský projekt je stejně jako jiná ateliérová tvorba založen na metodě získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací, proto logicky vychází z teoretické průpravy získané v průběhu celého dosud absolvovaného cyklu bakalářského studia jednotlivým studentem. Aplikace proto vycházejí z reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména s problematikou udržitelnost. Projekt jako absolventská práce je završením a zúročením všech poznatků a dovedností získaných studiem. Způsob řešení Inovace předmětu Bakalářský projekt spočívá zejména v aplikaci znalostí reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména s problematikou udržitelnosti, tedy na vlastním obsahu kvalifikační práce bakalářského studijního programu. Metodika a praktický průběh ateliérů zůstávají nezměněny ve srovnávání s běžnými ateliérovými předměty. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru aktuálního zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti musí být dodržena již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. Vlastní inovace spočívá tedy na důsledném dodržování hledisek vyplývající z principů udržitelnosti již při volbě tématu zadání, ale zejména způsobů přemýšlení v každé postupné fázi navrhování. Vedoucí práce musí sám být přesvědčen o správnosti principů udržitelnosti a v kontaktní výuce při konzultacích nalézt vhodnou formu ve správný čas principy udržitelnosti implementovat do řešení konkrétního zadání. Řešitelský tým Ing. arch. Luboš Františák Ph.D.; doc. Ing. arch. Karel Havliš; doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.; prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.; doc.Ing.arch. Glosová Dagmar, CSc., Ing. arch. Foretník Jan, Ph.D., doc. Ing. arch. Poslušná Iva, Ph.D., Ing. arch. Ponešová Barbora, Ph.D., doc. Ing. arch. Jiří Oplatek, prof. Ing. arch. Ivan Koleček Formy výstupu Inovovaný předmět Bakalářský projekt má výstup srovnatelný s běžnou semestrální ateliérovou prací standardního rozsahu. Minimální rozsah zpracování souboru výkresů, textů a modelů je stanoven již v jednotně zpracovaném zadání práce pověřeným pracovištěm, které téma předkládá spolu s podklady. Forma a způsob výsledného vypracování: TEXTOVÁ ČÁST Textová část obsahuje Průvodní zprávu projektu na formátu A4 (297 x 210 mm), tabulku bilancí, výpočet energetického štítku. VÝKRESOVÁ ČÁST Výkresová část je zpracována na maximální počet 6 formátů B1 (700 x 1000mm) na výšku. Na formátech budou prezentovány následující části projektu: Situace - měřítko 1:1000 Půdorysy, řezy, pohledy - měřítko 1:200 KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A SCHÉMA NOSNÉ KONSTRUKCE perspektivy

99

Energetické schéma s funkcí domu v letním a zimním období MODEL 1:200 prezentační panel B1 (700 x 1000mm) na výšku a podlepen kapa deskou paré A3(420 x 297 mm) elektronická podoba v databázi univerzity a fakulty

K tomu, aby obsahová kvalita výsledného projektu naplnila smysl inovace – uplatnění principů udržitelnosti bude vytvořeno několik učebních a podpůrných pomůcek pro výuku: 1.učební texty pro výuku ateliérové tvorby na principech udržitelnosti v podobě příručky Příručka pro udržitelné plánování, obdoba příručky „TRY IT THIS WAY“(viz literatura) 2.e-learningová podpora předmětu pro inovovaný předmět, elektronická podoba příručky s vybranými vzorovými příklady řešení, s uvedenými odkazy na webstránky zdrojů 3. katalog vybraných ateliérových projektů - studentských prací, které byly již dříve vypracovány na principech udržitelnosti, doplněný aktuálními recenzemi a autorskými texty 4. katalog vybraných příkladů a rešerší – sborník příkladných realizovaných řešení s uplatněním principů udržitelnosti, s aktuálními recenzemi a autorskými texty, s fotodokumentací z odborných tematických exkurzí zaměřených na udržitelný rozvoj Literatura a prameny TRY IT THIS WAY- Die Nachhalaltige Entwicklung auf Lokaler Ebene, Leitfaden des Europäischen Rates der Raumplaner 2002 Jan Gehl – Život mezi budovami (1998) Gehl, J. , Gemzoe, L. - Nové městské prostory Christian Norberg-Schulz – Genius loci- ODEON Praha1994, ISBN 80-207-0241-5 Christopher Day – Duch a místo Architecture of Change – Sustainabilityand Humanityin the bulit Enviroment, Edited by Kristin Freireiss and Lukas Freireiss, Berlin 2008 ISBN978-3-89955-211-9 The Endless City, ,Phaidon Press Ltd 2007 ISBN 978-0-7148-5956-9 Michael Koch - (Inovative Ökologische Stadtentwicklung Konzepte für Städtebau, Verkehr…… ) Kohlhammer 2001, ISBN 3-17-014908-3 Mohsen Mostafavi, Gareth Roberty – ECOLOGICAL URBANISM (Harvard University 2010) ISBN 978-3-03778-189-0 DVD – Recycling City Space ( 1999 ) Přílohy -


100

Původní i inovovaná osnova předmětu zůstává stejná, mění se pouze obsah, viz předešlé informace o struktuře a obsahu inovovaného předmětu: Zadání Bakalářské práce Po registraci do předmětu Bakalářský projekt s výběrem vedoucího práce jsou studenti spolu s vedoucími učiteli pozváni ke společnému zahájení práce v termínu stanoveném v časovém plánu akademického roku – v 8. semestru studia. Proděkan pro studium a pověřený zpracovatel zadání a podkladů podrobně představí časový průběh práce, téma zadání, obsah podkladů, požadované výstupy: 1. Název práce a předmět práce 2. Zásady řešení 3. Minimální rozsah zpracování 4. Forma a způsob výsledného vypracování OBSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jednotlivé části bakalářské práce budou zpracovány dále popsaným způsobem a obsahem. Veškeré přílohy kromě panelu B1 a modelu budou zabaleny ve společných tuhých deskách, uložení výkresové části do tubusu není přípustné. Student odevzdává maximálně 6 formátů B1 (do tohoto počtu se nezapočítává prezentační panel). TEXTOVÁ ČÁST Textová část bude obsahovat Průvodní zprávu projektu na formátu A4 (297 x 210 mm) na výšku. Rozsah průvodní zprávy bude max. 3 normostrany (60 úhozů na řádek, 30 řádků na stranu - tj. např. písmo Arial, velikost 12, řádkování odstavce 1.5, okraje 25 mm). Součástí textové části bude tabulka bilancí dle přiloženého vzoru. VÝKRESOVÁ ČÁST Výkresová část bude zpracována na maximální počet 6 formátů B1 (700 x 1000mm) na výšku. Na formátech budou prezentovány následující části projektu, umístění na jednotlivé formáty je libovolné. Situace - měřítko 1:1000 Situace navrhované zástavby a okolí v rozsahu dle podkladu. Výkres musí dostatečným způsobem dokumentovat urbanistické řešení, zejména plochu zastavěnou nadzemními podlažími, plochu zastavěnou podzemním podlažími, napojení stavby na dopravní infrastrukturu. Půdorysy - měřítko 1:200 Půdorysy všech podlaží (typická tj. opakující se podlaží znázorněna pouze jednou s uvedením ostatních shodných podlaží). Jednotlivé plány musí dostatečným způsobem znázornit funkční využití jednotlivých částí, koncepční řešení nosné konstrukce, koncepční řešení vertikálních a horizontálních komunikací a provozní řešení návrhu. řezy, pohledy - měřítko 1:200 Typický příčný a podélný řez se znázorněním vztahu k přilehlým stávajícím budovám. Čelní pohledy z ulice a z vnitrobloku vč. přilehlých sousedních objektů. Výkres musí dostatečným způsobem znázornit výškové řešení jednotlivých úrovní navrhované zástavby (např. konstrukční výšky jednotlivých podlaží). 101

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A SCHÉMA NOSNÉ KONSTRUKCE Typický svislý řez fasádou a pohled na odpovídající fragment fasády v měřítku 1:50. Výkres musí dostatečně znázorňovat konstrukční a materiálové řešení obvodového pláště vč. navazujících konstrukcí, a to od úrovně základové spáry po atiku (nejvyšší bod) objektu. Prostorové schéma bude vypovídajícím způsobem znázorňovat řešení nosných konstrukcí v jednotlivých podlažích objektu. perspektivy Jeden zákres do předepsané fotografie dle podkladu a minimálně jeden další exteriérový zákres do fotografie dle volby autora (pro další exteriérový zákres je možné využít fotografie uvedené v podkladu nebo vlastní fotografie). Energetické schéma s funkcí domu v letním a zimním období Na dvou schematických řezech navrhovaného objektu (pro letní a zimní období) znázornit zdroj tepla, obnovitelné zdroje, zacházení s dešťovou vodou. MODEL Model bude zpracován v měřítku 1:200 jako vkládací do podložek předem připravených skupinami studentů. Velikost zobrazovaného území je uvedena v příloze. Materiál, barva ani grafické zpracování není určeno. prezentační panel Panel prezentující koncept a řešení projektu a pro potřeby vystavení, požadovaný obsah (situace, půdorysy, řezy, pohledy, vizualizace, text) je závazný. Panel bude zpracován na formátu B1 (700 x 1000mm) na výšku a podlepen kapa deskou. Při dolním okraji bude vynechán pruh v šířce 7cm pro dodatečné vlepení identifikace. paré A3 Jedno paré projektu formátu A3 (420 x 297 mm) pro potřeby oponenta. ELEKTRONICKÁ PODOBA Určena směrnicí děkana na akademický rok. 5. Časový harmonogram a podmínky absolvování: Bakalářský projekt stejně jako ateliérové práce je předveden na třech kritikách: 1. kritika – východiska řešení, urbanistická situace, upřesněné zadání, ideový návrh doložený libovolnou prezenční formou (bez použití výpočetní techniky) - 4. týden 2. kritika – koncept architektonického řešení – tj.charakteristické výkresy dokumentující ideový záměr konceptu a pracovní model osazený do terénu (digitální forma prezentace, promítnutí projektorem) - 9. týden semestru 3. kritika – prezentace práce před odevzdáním (promítnutí projektorem všech hotových digitálních výkresů, např. ve formátu PDF) – 12. týden semestru Odevzdání, nezávislé hodnocení a obhajoba bakalářské práce před státní zkušební komisí: - termín odevzdání jednotný, určen pro akademický rok směrnicí děkana. V ateliérové výuce jsou prakticky ověřovány znalosti z inovovaných předmětů

102

3.4.8 BSP 8. KURZ – Udržitelná vesnice

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

2.

8. KURZ - Udržitelná vesnice

Název předmětu

TY5 Typologie V - zemědělské stavby Anotace stávajícího předmětu

Cílem předmětu je získání znalostí pro navrhování architektury zemědělských staveb s ohledem na ochranu životního prostředí a ochranu krajinného rázu a získat přehled o soudobém dění na venkově. Současný stav (cca 1 strana)

Většina drobných českých farem dnes funguje v původních venkovských usedlostech. V lepším případě byly tyto usedlosti užívány po generace nepřetržitě rodinami zemědělců, které nemohly v minulém režimu svobodně vykonávat svou činnost, nebo v horším případě byly navráceny původním majitelům v restituci zcela zdevastované necitlivým užíváním bez jakéhokoli vztahu k nemovitosti a bez výkonu jakékoli údržby. Velké farmy v tuzemsku fungují v přestavěných bývalých státních statcích a zemědělských družstvech, které byly po letech užívání v komunistickém režimu mnohdy ještě v katastrofálnějším stavu. Jejich stavební fond byl sice novějšího data, ale pro stavbu bylo z nedostatku v té době běžném použito nekvalitních stavebních materiálů, navíc většina těchto staveb se stavěla v „akcích Z“, tudíž šlo obvykle o stavby tzv. „ušité horkou jehlou“ amatéry bez dodržení správných technologických postupů při výstavbě . Situace se nikterak nezlepšila ani po roce 1989. Běžná praxe v začátcích působení prvních tuzemských soukromě hospodařících rolníků i ekologických zemědělců byla, že až už zemědělcům tzv. „teklo do bot” a hrozila sankce, provedli nejnutnější opravy a stavební úpravy stavebního fondu farmy svépomocí, tak aby odpovídaly neustále přísnějším hygienickým požadavkům a zafinancovali to z vlastních vyšetřených finančních prostředků. To se mnohdy odrazilo na estetice staveb.

103

Postupem času a lepší schopností využití dotačních titulů z národních fondů a EU se situace v tuzemsku změnila a farmy byly schopny realizovat i velké profesionálně vedené projekty přestaveb a novostaveb některých nových provozních objektů. Dnes je i většina malých původních farem po rekonstrukci, či ve fázi postupné rekonstrukce zdařilé i méně zdařilé. Probíhá i výstavba zcela nových drobnějších objektů farem. S narůstající suburbanizací se zmenšuje plocha venkovské krajiny na úkor příměstské aglomerace, což donutilo některé především ekologicky hospodařící zemědělce v zahraničí, hlavně v sousedním Rakousku, opustit tradiční usedlosti v centrech obcí a postavit si novou moderní farmu obklopenou vlastními pozemky ve volné krajině. Takový vývoj lze očekávat s rozvojem trvale udržitelného zemědělství i v České republice. Vzrůstající zájem o ekologii v zemědělském hospodaření se v budoucnosti promítne i do nárůstu počtu nových staveb farem a ekofarem, jejichž urbanistické a architektonické řešení by mělo odpovídat současným moderním a ekologickým trendům ve stavebnictví. Nové farmy se pomalu, ale jistě stanou vzorovými stavbami propagujícími selskou kulturu a zdravý způsob života. Zdůvodnění potřebnosti

Snaha o maximální výnosy ze zemědělské výroby související s rozvojem mechanizace a intenzifikací v minulosti přerostla v nadprodukci potravin. Ruku v ruce s tím šla degradace úrodnosti půdy a destrukce životního prostředí příliš intenzivní výrobou v některých pro zemědělství vhodných oblastech. Takový vývoj nebyl dále trvale ekonomicky, enviromentálně ani sociálně udržitelný. Začalo docházet k úpadku prvovýroby a odlivu pracovních sil. Nešetrné zemědělské postupy měly obrovský vliv na tvář kulturní venkovské krajiny směrem k horšímu. Trvale udržitelný rozvoj zemědělství spočívá ve zmírnění intenzity zemědělské produkce, používání vůči životnímu prostředí a krajině šetrných zemědělských metod a postupů. Zemědělec se stává spíše udržovatelem krajiny, než producentem potravin a výrobcem alternativních energií. Jedním z pilířů trvale udržitelného rozvoje zemědělství je i nárůst počtu farem hospodařících v režimu ekologického zemědělství. Trvale udržitelný rozvoj zemědělství, rozvoj agroturistiky i výroby biopotravin v režimu ekologické zemědělství se odráží i do výstavby na stávajících i nových farmách. Nová trvale udržitelná výstavba by měla být navržena v souladu s principy energeticky nenáročné, ekologické architektury s použitím zdravých a přírodě blízkých materiálů. Seznámení studentů architektury s postupy při navrhování zemědělských a souvisejících staveb vycházejících z nových šetrných technologií živočišné a rostlinné produkce, s navazujícími aktivitami, venkovským prostorem a životním stylem při respektování hodnot okolního prostředí, tvorby a ochrany krajiny je nezbytným krokem k připravenosti studentů do budoucí architektonické praxe. Přínos k rozvoji fakulty

Nejdůležitějším přínosem k rozvoji fakulty je zkvalitnění a zatraktivnění výuky. Současné metody výuky typologie navrhování staveb by měly zohlednit, že studenti vyrůstají v multimediálním prostředí a jsou vystaveni mnohem většímu tlaku informací než v minulosti. Inovace kurzu zahrnuje vytvoření nových učebních textů s e-learningovou podporou, která umožňuje studentům přístup k výukovým materiálům i mimo výukový proces. V rámci E-learningové podpory výuky budou zpracovány výukové texty včetně obráz104

ků, prezentace přednášek v pdf a vypracovány autorské archy scénářů pro animace a videosekvence a doplněny katalogovými příklady pozitivních realizací staveb. Zvýšení zájmu studentů o probíranou látku bude mít také pozitivní dopad na jejich studijní výsledky. Pokračování činnosti po skončení programu je reálně zajištěno, neboť inovovaný předmět je jedním ze základních povinných předmětů akreditovaného bakalářského studijního programu. Pokračování je tedy jednoznačně zajištěno v rámci platné akreditace bakalářského studijního programu FA VUT v Brně.

STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu Literatura a prameny - uvést nejdůležitější položky (cca 10)

Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu „Typologie V - zemědělské stavby“ Je nutné seznámit studenty architektury a urbanismu již během studia s návrhem nových moderních farem hospodařících v souladu s trvale udržitelným zemědělstvím od celkové urbanistické koncepce, přes prostorové parametry jednotlivých funkcí a dispozic, architektonický a technický návrh konstrukcí, výběr vhodných k životnímu prostředí šetrných stavebních materiálů až k vytvoření základní trvale udržitelné energetické koncepce farmy a koncepce hospodaření s odpady. Návaznost na ostatní předměty Současná stavební praxe vyžaduje u absolventů studijního programu FA VUT v Brně komplexní znalosti široké problematiky navrhování budov. Předmět Typologie V – zemědělské stavby je akreditován v rámci bakalářského studijního programu. Je to povinný předmět, který je vyučován ve 2. ročníku, zimního semestru. Navazuje na předměty Typologie I - obytné stavby, Typologie II - veřejné stavby, Typologie III - veřejné stavby a Typologie IV - průmyslové stavby. Znalosti z výuky předmětu jsou využity i pro potřeby ateliérové výuky BSP a MSP. Předmět je provázán s výukou Pozemní stavitelství IV. Cílem kurzu je získání komplexního pohledu na tvorbu trvale udržitelných budov a studium technologií a stavebních konstrukcí, které zlepšují energetickou bilanci architektonického díla. Způsob řešení Předmět je povinný, vyučován v zimním semestru 2. ročníku BSP. Výuka bude probíhat jednak formou přednášek, jednak formou samostudia pomocí vytvořené e- learningové podpory předmětu. Tímto způsobem se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace studentů k aktivnímu studiu. Studentům, kteří budou do výuky zapojeni se nabízí možnost pracovat s moderními pedagogickými a technologickými metodami. Inovace celkově zlepší srozumitelnost a dostupnost informací i výukových materiálů, včetně možnosti využít ke studiu i nově zakoupenou 105

současnou zahraniční literaturu. Získané vědomosti studenti uplatní při dalším studiu MSP a především v následující praxi. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických rocích a budou dále průběžně aktualizovány a modernizovány. Běžné finanční náklady budou hrazeny z rozpočtu ústavu a fakulty. Řešitelský tým Garantem předmětu je prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. Na výuce se bude podílet také doktorand Ing. arch. Lucie Pohanková, která zpracovává disertační práci na danou problematiku. Formy výstupu 1. Publikace – (textové výukové materiály, doplněny obrázky). Publikace budou zpracovány digitálně na CD, vytištěny a přiděleny ISBN. 2. Vypracování „E-learningového zkušebního testu ( testovacích otázek s odpovědí a ohodnocením otázek). 3. „E-learningové prvky pro podporu výuky předmětu (autorské archy výukových textů včetně obrázků, prezentace přednášky v pdf) 4. Vypracování autorských archů scénářů pro animace a videosekvence 5. Učební pomůcka - Katalog příkladných staveb. Literatura a prameny Inovace předmětu zajistí nákup odborné aktuální literatury, zejména zahraniční. Zakoupená literatura bude zahrnuta do fondů fakultní knihovny. BOEGE,Helmbrecht.Landwirtschaftliche Gebäude - Zukunftsorientiert planen, landschaftsgerecht und nachhaltig bauen. a.i.d. Special, 2011. 152s. ISBN: 978-3-8308-0929-6 Lehmann,B.; Gronauer ,A. Sinnvoller Umgang mit Energie auf dem Bauernhof Hinweise für einen sparsamen und angemessenen Energieeinsatz auf dem Öko-Hof. SÖL-Sonderausgabe Nr. 55, 1992. 145 Seiten . ISBN 3-926104-55-4 Wege zum neuen Stall. Von der Projektidee über das Genehmigungsverfahren zum neuen Stall - ein Leitfaden für erfolgreiche Stallbauprojekte. KTBL-Heft, Band 85. Kuratorium für Technik und Bauwesen in der Landwirtschaft e.V. -KTBL-, Darmstadt: 2009, 60 S., ISBN 978-3-941583-29-0 Natura 2000. Auswirkungen auf Genehmigungsverfahren von Stahlbauten. KTBL-Heft. Kuratorium für Technik und Bauwesen in der Landwirtschaft e.V. -KTBL-, Darmstadt: 2007, 56 S. ISBN 978-3-939371-43-4 Norma ČSN 73 45 01 Stavby pro hospodářská zvířata – základní požadavky Norma ČSN pro požární bezpečnost 73 08 42 Objekty pro zemědělskou výrobu Norma ČSN 75 54 90 Stavby pro hospodářská zvířata – Vnitřní stájový vodovod Norma ČSN 75 67 90 Stavby pro hospodářská zvířata – Odkliz stájových hnojiv, vnitřní stájová kanalizace Norma ČSN 75 61 90 Stavby pro hospodářská zvířata – Faremní stokové sítě a kanalizační přípojky, skladování statkových hnojiv Norma ČSN 73 05 43 -1 Vnitřní prostředí stájových objektů část 1: Tepelná ochrana Norma ČSN 73 05 43 – 2 Vnitřní prostředí stájových objektů část 2: Vytápění a větrání 106

Přílohy -


- Původní osnova předmětu: 1. Historie zemědělských staveb a obydlí 2. . Architektura zemědělských staveb 3. Stavby pro ustájení skotu 4. Stavby pro ustájení ostatních zemědělských zvířat 5. Doplňkové stavby pro živočišnou výrobu 6. Stavby pro rostlinnou výrobu (sklady, posklizňové úpravy) 7. Stavby pro skladování a ošetřování zemědělské techniky 8. Skleníkové hospodářství, viniční hospodářství 9. Obnova vesnice a zemědělsky využívané krajiny 10. Přestavba zemědělských staveb v rámci privatizace 11. Navrhování rodinných farem, agroturistika 12. Využívání alternativních zdrojů energie v zemědělství 13. Územní systémy ekologické stability a pozemkové úpravy - Inovovaná osnova předmětu: 1. Význam venkovského prostoru v soudobé civilizaci 2. Trvale udržitelný rozvoj venkova 3. Prostorové plánování vesnice 4. Vývoj vesnice. Uses 5. Kulturní hodnoty venkova 6. Stavby pro ustájení a chov skotu, ovcí, koz a prasat 7. Stavby pro ustájení a chov koní 8. Doplňkové stavby a skleníkové hospodářství. Konstrukce a materiály zemědělských staveb. 9. Zásady navrhováni farem a ekofarem. 10. Odpadni hospodářství na farmách a ekofarmách, bezodpadové hospodářství 11. Energetický koncept farem a ekofarem. Obnovitelné zdroje energie. 12. Stavby viničních hospodářství 13. Architektura zemědělských staveb

107

3.4.9 MSP 9. KURZ – Trvale udržitelná architektura

INOVACE

Název projektu:



Magisterský Ročník

Název kurzu

1.

9. KURZ – Trvale udržitelná architektura

Název předmětu

AST Aktuální stavební techniky Anotace stávajícího předmětu

Informace o nových konstrukcích a technologických postupech současného stavitelství, o nových stavebních materiálech, jejich fyzikálních vlastnostech, úsporách energie a jejich vlivu na životní prostředí. Zásady technického návrhu objektů s pasivní nebo nízkou energetickou spotřebou a řešení inteligentně řízené spotřeby energie v budovách. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět „Aktuální stavební techniky“ je povinně volitelný a otevírá se v magisterském studijném programu pro 25 - 30 studentů. Obsah předmětu reaguje na aktuální problémy a požadavky v oblastech stavitelství, techniky staveb, stavební fyziky a energetiky staveb, nabízí současná a perspektivní technická a konstrukční řešení při projektování a realizaci staveb. Přednášky informují o nových konstrukcích a technologických postupech současného stavitelství, o nových stavebních materiálech, jejich fyzikálních vlastnostech, úsporách energie a jejich vlivu na životní prostředí. Poukazují na zásady architektonického a technického návrhu objektů s pasivní nebo nízkou energetickou spotřebou a na řešení inteligentně řízené spotřeby energie v budovách. Cílem je rozšíření základních znalostí bakalářského stupně studia, získání aktuálních informací z oboru a jejich schopnost aplikace konkrétní projektové a stavební činnosti. V přednášce se student nejdříve seznámí ostatní s vybraným tématem a následuje diskuse. Nedílnou součástí obou částí lekce bude hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí. Lze předpokládat, že vždy před zahájením semestrální výuky garant předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah přednášek. 108


Do oborů stavitelství, konstrukce i prostředí v architektuře neustále vstupují nové materiály a technologie a vyvolávají nová konstrukční řešení, z těchto důvodů je program předmětu „Aktuální stavební techniky“ vždy před zahájením výuky aktualizován. Úpravy osnovy předmětu jsou dány novinkami v oblasti stavitelství, informacemi získanými účastí přednášejících na konferencích, seminářích a workshopech, popřípadě zájmem studentů. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup z hlediska řešení problému nezbytný a může se stát motivem ke zlepšení jejich odborných kvalit. Dopad se projeví v úsporách energetických vkladů a environmentálně kvalitním životním prostředím. V tom je potřeba nacházet nejvyšší míru společenské potřebnosti. Cíle inovovaného předmětu: Cílem je doplnění základní výuky o nové poznatky v oboru navrhování konstrukcí vytvořených z nových přírodních materiálů umožňující výstavbu nízkoenergetických budov a v oboru technologie zásobování teplem s využitím obnovitelných surovin. Z nichž je patrný environmentální a energeticky úsporný návrh. Před zahájením semestrální výuky garant předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah přednášek, část témat bude obměněna a popřípadě cíleně zaměřena na trvale udržitelné stavitelství. Přínos k rozvoji fakulty

Inovovaný volitelný předmět „Aktuální stavební techniky“ se stane přínosem pro rozvoj Fakulty architektury VUT v Brně. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup ke svým architektonickým návrhům z hlediska řešení problému nezbytný, zároveň může být motivací ke zlepšení jejich odborných kvalit. Rozšířením znalostí studentů o perspektivních technických a konstrukčních řešeních, při uplatnění zásad trvale udržitelné výstavby, získá absolvent Fakulty architektury nástavbu, kterou uplatní v nejrůznějších národních i mezinárodních architektonických a urbanistických soutěžích, v ateliérech, při vypracování diplomového projektu a současně mu umožní zvýšit pravděpodobnost uplatnit se na trhu práce. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu Aktuální stavební techniky Uplatnění zásad trvale udržitelného rozvoje umožňuje pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Tato obecná teze je nedílnou součástí všech procesů v oblasti architektury a stavitelství a proto je potřebné definovat možnosti uplatnění trvale udržitelného rozvoje a komentovat jejich vztah v jednotlivých procesech od zadání, projekce, realizace, užívání a sanace na konci životnosti staveb. Jedná se o přednostní využívání obnovitelných zdrojů, doplňkově využití neobnovitelných zdrojů za podmínky úplné recyklace surovin získaných z přírodního prostředí a 109

materiálů získaných přepracováním těchto surovin. Přitom musí být, z etických i čistě pragmatických důvodů, respektovány přírodní hodnoty, jako biologická rozmanitost nebo krajinný ráz. K tomu lze dojít dvěma způsoby. Návratem k osvědčeným přírodě blízkým způsobům hospodaření a technickým rozvojem zaměřeným na maximálně efektivní využívání omezených zdrojů. Vzhledem k účelnosti mnoha civilizačních vymožeností je rozumné oba způsoby kombinovat, jak je ve svých stěžejních pracích z počátku 90. let 20. století definoval Josef Vavroušek. Takto koncipovaný předmět pak může být garancí kvalitativních změn, které jsou nezbytnou součástí procesů udržitelného rozvoje. Obsah volitelného předmětu se rozšíří v oblasti environmentálně šetrných a energeticky úsporných systémů. Návaznost na ostatní předměty Získání aktuálních informací z oboru stavitelství, techniky staveb, stavební fyziky a energetiky staveb. Znalost perspektivních technických a konstrukčních řešení od návrhu po realizaci a provozování při uplatnění zásad trvale udržitelné výstavby. Předmět „Vědomá modernizace obytných budov I“ je navazuje na odborné předměty bakalářského studijního programu. Získané poznatky uplatní student pro řešení ateliérových zadání a rovněž v diplomové práci. Jeho struktura je volena tak, aby rozvinul posluchačovy schopnosti v oblasti energeticky úsporného stavitelství. Způsob řešení Předmět „Aktuální stavební techniky“ je volitelný a je zařazen do zimního semestru . ročníku magisterského studijního programu. Jeho rozsah je 3 hodiny týdně, úvod bude věnován přednášce učitele, část prezentacím studentů a třetí hodina bude věnována diskusi. Studenti budou samostatně zpracovávat prezentace, které budou klasifikovány. Důraz se bude klást na schopnost samostatného zpracování odborného tématu a kvalitu jeho prezentace. Ověření získaných prezentačních dovedností studenta je součástí jeho hodnocení. V semestrálním programu předmětu „Aktuální stavební techniky“ garant předmětu inovuje témata jednotlivých přednášek a přednášející aktualizuje obsah přednášek Součástí lekce bude hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí. Závěrečná lekce je věnována celkovému hodnocení semestru lektorem a studenty. Lze předpokládat, že třetina témat bude obměněna a rovněž třetina bude cíleně zaměřena na trvale udržitelnou architekturu. Řešitelský tým: doc. Ing. Žabičková Ivana, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc., učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně Ing. Svoboda Jiří, učitel Ústavu stavitelství FA VUT v Brně Jana Halamíčková Cigošová, student DSP Ústavu stavitelství FA VUT v Brně Tomáš Hlavsa, student DSP Ústavu stavitelství FA VUT v Brně Formy výstupu Přednášky lektorů budou archivovány, soustředěny v souhrnném semestrálním souboru, vypáleny na CD a předány studentům. Zpracovaná témata z prezentací budou rovněž přístupné prostřednictvím elearningové podpory na internetové adrese www.vutbr.cz/elearning. Vytvořené studijní materiály budou použity i v následujících akademických ročnících a budou jako studijní opory dále průběžně udržovány, aktualizovány a modernizovány. Tímto způsobem 110

se docílí zlepšení efektivnosti výuky uvedeného předmětu a celkově se zvýší motivace studentů k aktivnímu a samostatnému studiu. Literatura a prameny Chybík, J.: Přírodní stavební materiály, Grada a.s., Praha, 2009 Vaverka, J. a kol.: Dřevostavby pro bydlení, Grada a.s., Praha, 2008 Remmes, K.H. a kol.: Velká solární zařízení, Era group, Brno, 2007 Svoboda, L. a kol.: Stavební hmoty, Jaga, Bratislava, 2004 Daniels, K.: Technika budov, Jaga, Bratislava, 2003 MPO ČR: Komplexní regenerace panelových domu., CD ROM, Praha, 2000 MPO ČR: Technická řešení oprav, modernizace stavebních úprav panelových bytových domu, IC ČKAIT, Praha, 2000 Sborníky z konference Zdravé domy. Sborníky z konference Pasivní domy. http://www. tzb-info.cz http://www.ekosystém.cz www stránky a odborné firemní podklady k danému tématu Přílohy -


Původní osnova předmětu: 1. Akustika koncertních prostorů 2. Konstrukce výškových staveb 3. Balneotechnika, nové způsoby ukládání inženýrských sítí 4. Geotextilie a plastové sítě při vyztužování zemin a opěrných zdí 5. Sakrální stavby v ČR a zahraničí, zásady interiérového komfortu a technické aspekty interiérů 6. Zdící materiály obvodového pláště pasívních budov 7. Inteligentně řízené budovy 8. Analýza a tvorba energeticky úsporných řešení v budovách 9. Nové metody hydroizolací a moderní řešení plochých střech 10. Ochrana stavebních objektů proti radonu 11. Rekonstrukce staveb, konstrukční návrh, způsoby provádění 12. Transparentní fóliové střešní systémy 13. Řešení konstrukcí skleněných fasád Inovovaná osnova předmětu: 1. Přírodní stavební materiály jako prvky moderní architektury 2. Projekt „Otevřená zahrada - Údolní“, myšlenková východiska domu a zahrady, architektonický koncept, hlediska ekologické příznivosti 3. Speciální systémy denního osvětlení (světlovody, heliostaty, anidoly,...) 4. Inteligentní dům a jeho vnímání architektem 111

5. Tepelně-technické sanace budov (výměny oken, KZS, tepelné mosty.......), provádění, poruchy, vývoj technologií, materiály..... 6. Střechy od historie po současnost, tradice v současném pokrývačství 7. Sláma a hlína, tradiční materiály v moderním designu 8. Hydroizolace spodní stavby - zásady, detaily, realizace, poruchy, ochrana staveb proti radonu z podloží 9. Vady a poruchy střech od projektu po realizaci, …. lze zjistit netěsnosti Blower Doorem, termovizí ?, atd. 10. Soudobé dřevěné velkorozponové konstrukce v praxi 11. Kritická místa zateplených šikmých střech 12. Lázeňství a lázeňská technika – komunální a léčebné lázeňství, wellness 13. Projekt „Otevřená zahrada - Údolní“, konstrukční řešení, technologický koncept a vybavení, monitoring během užívání stavby

112

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

1.

9. KURZ – Trvale udržitelná architektura

Název předmětu

PUS Proces udržitelného stavění Anotace stávajícího předmětu

Volitelný předmět "Proces udržitelného stavění" syntetizuje novodobý pohled na bioarchitekturu, hospodaření s vodou v přírodě i v urbanizovaném prostředí a energetické vstupy do stavby počínaje procesem výstavby přes užívání stavby až po její demolici a recyklaci. V přednáškách a v seminářích seznamuje studenta se zkušenostmi z již provedených staveb a s užívanými technologiemi stavění v návaznosti na práci architekta. Současný stav (cca 1 strana)

Obsah předmětu „Proces udržitelného stavění“ byl vytvořen v reakci na aktuální problémy a požadavky v oblasti stavitelství a další aspekty udržitelnosti, jako je hodnocení budovy z hlediska životního cyklu budov a materiálů, hospodaření s vodou a energetické vstupy při výstavbě budov. Přednášky informují o zdravém vnitřním prostředí staveb a jeho udržení, o obnovitelných zdrojích surovin vhodných pro stavbu domů, jejich fyzikálních vlastnostech a vlivu na životní prostředí. Poukazují na zásady architektonického a technického návrhu objektů s pasivní nebo nízkou energetickou spotřebou provedených z přírodních materiálů i v tradičním pojetí. Cílem je rozšíření základních znalostí bakalářského stupně studia, získání aktuálních informací z oboru a jejich schopnost aplikace v konkrétní projektové a stavební činnosti. Zdůvodnění potřebnosti

V odborné veřejnosti se mnohdy pojem udržitelnost zaměňuje za úspory energií, které jsou sice nedílnou součástí celého procesu, ale přitom pouze součástí. Předmět „Proces udržitelného stavění byl vytvořen proto, aby byli studenti seznámeni se širším pohledem na stavění, aby byli schopni vytvořit správný návrh stavby či její rekonstrukci. Program předmětu „Proces udržitelného stavění“ je vždy před zahájením výuky aktualizován. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup z hlediska řešení problému nezbytný a může se stát motivem ke zlepšení jejich odborných kvalit. 113

Student získá schopnost kritického hodnocení staveb v rámci seminářů, diskuse. Součástí je přednášková činnost externistů – odborníků z praxe a exkurze na stavby. Přínos k rozvoji fakulty

Rozvoj poznatků a informací, ke kterému u studentů dojde, bude žádoucí i pro odborný rozvoj fakulty. Pro studenty, budoucí architekty, je komplexní přístup ke svým architektonickým návrhům z hlediska řešení problému nezbytný, zároveň může být motivací ke zlepšení jejich odborných kvalit. Absolvent Fakulty architektury získá absolvováním předmětu „Proces udržitelného stavění“ širší rozhled, který přispěje ke zvýšení pravděpodobnosti uplatnění na trhu práce a schopnost vytvářet díla v souladu se zásadami trvale udržitelné výstavby. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu - "Proces udržitelného stavění" V rámci řešeného předmětu byly zařazeny v původním provedení převážně oblasti vztahující se ke stavbám, které byly v jiných předmětech opomíjené. Evropský parlament definoval udržitelný rozvoj jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.“ Nelze tedy vnímat udržitelný rozvoj pouze jako úsporu energií během života stavby, jak se to často děje, ale jako celý komplex procesů týkajících se stavitelství a architektury počínaje návrhem stavby přes její výstavbu, užívání, sanaci a dožitím - recyklací konče. Zdravé vnitřní prostředí musí být zajištěno nejenom po celou dobu životnosti stavby, ale nesmí být narušeno ani zdraví pracovníků, kteří stavbu připravují a budují. Součástí komplexu environmentálních aspektů, kterým bude věnovaná pozornost, budou nízkoenergetická řešení založená na využívání obnovitelných zdrojích energie, užívání obnovitelných zdrojích surovin, využívání dešťových vod, úsporná řešení užití vody v budovách, recyklace surovin a řada dalších. Podstatu předmětu nejlépe vystihuje program přednášek, uvedený v závěru. Návaznost na ostatní předměty Proces udržitelného stavění těsně navazuje na ostatní předměty a vhodně je doplňuje. Studenti magisterského studia znalostí získaných ve volitelném předmětu využijí především v ateliérové práci, kde mohou do návrhů budov vložit své poznatky a tvořit budovy zdařilé nejenom po architektonické stránce, ale i se všemi atributy udržitelné výstavby. Způsob řešení: V semestrálním programu předmětu „Proces udržitelného rozvoje“ bude při zachování tří hlavních pilířů předmětu – a to životní cyklus budov a zdravé vnitřní prostředí, hospodaření s vodou a energetické vstupy v procesu výstavby, každý rok aktualizace téma114

tu o poslední novinky v rámci přednášek, i exkurzí. Součástí lekce bude hodnocení vlivu na snížení zátěže životního prostředí. Lze předpokládat, že třetina témat bude obměněna a rovněž třetina bude cíleně zaměřena na trvale udržitelnou architekturu. Řešitelský tým: doc. Ing. Žabičková Ivana, CSc. doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. doc. Ing. Lhotáková Zdeňka, CSc. Ing. Jiří Svoboda Ing. arch. Jana Halamíčková Cigošová K přednáškám mohou být vyzváni odborníci z praxe, např. Tomáš Růžička (Partnerství), Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D., Ing. Oldřich Pírek, Ing. Milan Uher (ASIO – hospodaření s dešťovými vodami) a další. Formy výstupu Přednášky budou postupně přidávány na e-learning, z exkurzí studenti udělají prezentace, kde zachytí klady, ale i nedostatky navštívených staveb. V závěrečné lekci bude provedeno celkové hodnocení semestru lektorem i studenty. Literatura a prameny Chybík, J.: Přírodní stavební materiály, Grada a.s., Praha, 2009 L. a kol.: Stavební hmoty, Jaga, Bratislava, 2004 Daniels, K.: Technika budov, Jaga, Bratislava, 2003 MPO ČR: Komplexní regenerace panelových domu., CD ROM, Praha, 2000 MPO ČR: Technická řešení oprav, modernizace stavebních úprav panelových bytových domu, IC ČKAIT, Praha, 2000 http://www. tzb-info.cz http://www.ekosystém.cz www stránky a odborné firemní podklady k danému tématu Lhotáková Z.: Technická zařízení budov I.(1995) Lhotáková Z., Technická infrastruktura sídel Šálek J. a kol.: Přírodní čištění a využívání vody Hlavínek P. a kol.: Hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaném území (2007) ČSN 756261 Dešťové nádrže http://www.tzb-info.cz http://www.ekosystém.cz http://www.wasser-speicher.de Přílohy -


Původní osnova předmětu 1. Stavební materiály a životní prostředí, životní cyklus stavebních materiálů 2. Stavební konstrukce s využitím přírodních materiálů 3. Škodliviny 4. Hodnocení staveb z hlediska trvale udržitelného rozvoje 115

5. Energetika a životní prostředí 6. Obnovitelné a alternativní formy energie - realita, realizace, efektivnost, … 7. Energeticky úsporné objekty – analýza, koncept, hodnocení, … 8. Stavební a technická řešení úsporných staveb 9. Voda v přírodě 10. Využívání srážkových vod 11. Zásady hospodaření s vodou 12. Trvale udržitelné (šetrné) využívání vody v krajině 13. Závěrečný seminář, klasifikovaný zápočet Inovovaná osnova předmětu 1. Obecné principy udržitelnosti 2. Udržitelná architektura 3. Životní cyklus staveb, životní cyklus stavebních materiálů 4. Škodliviny, negativní vlivy budov a prostředí působící na člověka 5. Historické a alternativní způsoby stavění pro zachování principů zdravého vnitřního prostředí, vliv způsobu života na kvalitu vnitřního prostředí 6. Stavby z přírodních materiálů - exkurze 7. Decentralizované systémy odvádění a opětovného využití odpadních vod v praxi 8. Hospodaření s dešťovými vodami v budovách pro bydlení 9. Hospodaření s vodami - exkurze 10. Přestavby staveb z hlediska udržitelného rozvoje, rekonstrukce versus demolice a novostavba, zpětné užití materiálů 11. Energetická náročnost – realita, realizace, efektivnost 12. Obnovitelné zdroje energie - exkurze 13. Hodnocení staveb z hlediska udržitelného rozvoje, hodnotící kritéria

116

3.4.10 MSP 10. KURZ – Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionů

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

1.

10. KURZ - Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionů

Název předmětu

MVU Moderní vývoj a teorie urbanismu Anotace stávajícího předmětu

Předmět „Moderní vývoj urbanismu“ je povinně volitelný předmět magisterského studijního programu. Na základě absolvovaného bakalářského studia se předpokládá orientace v otázkách urbanismu a územního plánování, včetně základních znalosti vývoje a hlavních problémů současných měst. Jedná se o specializovaný seminář, ve kterém si mají studenti doplnit a prohloubit nejnovější poznatky soudobé stavby měst, získat orientaci v literatuře (Internetu), schopnost zpracovat a obhájit informační materiál o vybraném tématu. Předmět je rozdělen na základní tematické bloky; s pilotní přednáškou nebo přednáškami ke každému tématu. Jednotlivé bloky jsou zaměřeny na moderní urbanistické koncepce města, jeho částí a souborů a názory významných osobností na jeho utváření. Pod vedením učitelů předmětu studenti zpracovávají seminární práce z některého tematického bloku. Cílem předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ je získání profesionálních teoretických znalostí o moderním vývoji a teorii urbanismu a schopnost orientovat se v literatuře. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět „Moderní vývoj urbanismu“ je povinně volitelným předmětem Magisterského studijního programu na FA VUT v Brně v rozsahu 3 hodin týdně. Navazuje na dosavadní odborné znalosti získané v bakalářském studijním programu. Předmět je zaměřen na zásadní aktuální myšlenkové a tvůrčí proudy rozvoje a revitalizace měst a urbánního prostředí, teorie, osobnosti a konkrétní koncepce a realizace rozvojových a revitalizačních záměrů s cílem jejich využití v profilujícím ateliérovém 117

zaměření jednotlivých studentů. Předpokládá se profesionální orientace v otázkách urbanismu, územního plánování a územního rozvoje, základní znalosti vývoje a hlavních problémů současných měst. V tomto specializovaném semináři si studenti mohou rozšířit své teoretické znalosti o nejnovější poznatky o problematice stavby měst a jejích soudobých trendech, ale i získat hlubší orientaci v literatuře a ostatních pramenech. Cílem předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ je prohloubení profesionálních teoretických znalostí o moderním vývoji a teorii urbanismu v návaznosti na profilující téma specializovaného ateliéru; dalším cílem je prohloubení schopnosti orientovat se v literatuře. Předmět je zaměřen na moderní urbanistické koncepce města, jeho částí a souborů a názory významných osobností na jeho utváření v následujících hlavních teoretických oblastech soudobého urbanismu: − − − − − − −

Proměny městského prostředí Proměny současného světa, globalizace, proměny životního prostředí Současný stav rozvoje sídel a území Suburbanizace, její souvislosti a důsledky Trendy rozvoje urbanizovaného území, udržitelný rozvoj Koncepce rozvoje sídel v Evropě a ČR Moderní urbanistické koncepce

Specializovaný seminář je členěn ve svém průběhu na následující obsahové celky: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Úvod, organizační náležitosti Úvodní předvedení jednotlivých zadání studenty, rozdělení do tematických skupin zpracování seminární práce - eseje přednášky a semináře na vybraná nebo zvolená témata předvedení rozpracovaných materiálů výsledná presentace

Seminární práce – esej - bývá členěna na následující obsahové celky: -

Řešené téma (lokalita, souvislosti, vazby) Historické souvislosti problematiky, retrospektivní vývoj území Teoretická východiska Referenční příklady Koncepce, strategie a řešení využitelné v ateliérové práci


Soudobá stavba měst je ve znamení nejen v době výrazných společenských, kulturních, technologických a ekonomických proměn, ale i době proměn životního prostředí a době globálního ohrožení životního prostředí. 20. století sice přineslo pokrok v řešení provozu a fungování moderního města, ale za cenu porušení některých tradičních hodnot a priorit města, za cenu narušení přírodního prostředí, za cenu nastolení nových problémů urbánního prostředí širšího rámce osídlení. Závěr 20. století je proto na jedné straně ve znamení hledání řešení problémů a dopadů soudobé urbanizace, zvětšování a zahušťování urbánních struktur, rostoucí devastace přírodního prostředí v globálním měřítku apod. 118

Na straně druhé je to znovuobjevování prostorových hodnot města, pestrého koloritu jeho života, jeho obyvatelnosti a pohody. Začínají být hodnoceny prostředí a kvality kompaktního města, padají zábrany monofunkčnosti městských celků, veřejné prostory získávají znovu svůj mýtotvorný význam. Obdobně jako v 19. století, kdy teoretická základna stavby měst nebyla teoreticky připravena na dopady expanze dopravy a průmyslu do měst, tak i dnešní doba vyžaduje vytvoření nových teoretických přístupů k řešení soudobých problémů územního rozvoje sídel a osídlení. Oba naznačené proudy nových úvah a koncepcí o budoucnosti urbánního rozvoje vyústily v závěru 20. století v ucelenějším systému přístupu, pod zastřešujícím zřetelem udržitelného rozvoje, vyjadřujícího nejen trendy „šetrnosti“ ke zdrojům v území a obnovy rovnováhy přírodních prvků, ale ve svých důsledcích i hledání prvků „udržitelnosti“ v oblasti sociální, společenské a kulturní. Magisterské studium na Fakultě architektury VUT v Brně má přinést posílení koncepčních předpokladů a schopností absolventů, proto je nutné posílit v maximální možné míře jejich povědomí o soudobých teoretických možnostech a formách i realizovaných příkladech udržitelného přístupu v urbánním rozvoji sídel a osídlení. Inovace předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ v rámci kurzu č. 10 „Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionu“ je žádoucí; posílí teoretické vědomosti a koncepční schopnosti studentů magisterského studia v širší tematické problematice ateliérového zaměření. Přínos k rozvoji fakulty

Inovace předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ představuje svým zaměřením zkvalitnění tohoto dosud volněji směrovaného povinně volitelného předmětu a může přispět k vyšší teoretické a koncepční připravenosti studentů při řešení profilujícího ateliérového zaměření. Teoretické znalosti, získané v rámci předmětu přispějí k posílení odborného profilu absolventů a jejich orientaci v náročných odborných a koncepčních otázkách řešení a uspořádání urbánního prostředí. Toto zkvalitnění výuky je potřebné a žádoucí. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Moderní vývoj urbanismu" Předmět „Moderní vývoj urbanismu“ přibližuje teoretické a koncepční principy udržitelného rozvoje urbánního prostředí měst a osídlení v soudobých podmínkách urbanizačního procesu, který směřuje v Evropě a světě k převaze městského osídlení a rostoucí koncentraci aglomeračních a metropolitních jader a polycentrické struktuře osídlení. V podmínkách rostoucí mobility, zvýšené exploatace přírodních zdrojů a narušování 119

přírodního prostředí nabývá na důležitosti územní a urbánní rozvoj, který je nejen v oblasti environmentální, ale i sociální, společenské, ekonomické a územní citlivý k problémovým a kritickým jevům jak uvnitř těchto oblastí tak mezi nimi. Teoretické poznatky v oblasti udržitelného rozvoje vycházejí jak z poznání příčinných souvislostí v dějinném vývoji urbánních proměn, tak v postižení podstaty stěžejních soudobých problémů koncepce a uspořádání urbánních struktur v území. V rámci předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ jsou k podrobnějšímu zkoumání a studiu udržitelnosti předpokládány především následující celky: - fenomén města, - obnova a revitalizace měst, - koncepce a uspořádání městského území, - obytné území. - veřejné prostory měst, U těchto tematických celků by bylo vhodné sledovat udržitelnost v průřezu dokumentů, koncepcí rozvoje a multidisciplinárních souvislostí jak v rámci měst a osídlení, tak podrobněji v rámci městského a venkovského prostředí. Návaznost na ostatní předměty Předmět „Moderní vývoj urbanismu“ probíhá v 1. ročníku Magisterského studijního programu. Z předchozího studia navazuje především na urbanistické předměty Bakalářského studijního programu. V Magisterském studijním programu je předmět bezprostředně vázán na Specializovaný atelier, na jeho profilující zaměření po celou dobu magisterského studia v širších tematických i mezioborových souvislostech s důrazem na vlastní prostorové, funkční a provozní uspořádání. V zaměření na teorii urbanismu má předmět vazbu na povinné předměty „Teorie architektury a urbanismu“ a „Soudobá architektura a urbanismus“, které dovršují základní teoretickou průpravu studentů na úrovni magisterského studia. Zatímco uvedené povinné předměty předkládají poznatky s důrazem na postižení podstaty konkrétního jevu v příčinných teoretických souvislostech, v předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ jde studium problému v principu do hlubší podrobnosti a do souvislostí vycházejících ze zaměření, tématu a rozsahu zadáním ateliéru. Způsob řešení Cílem inovovaného předmětu „Moderní vývoj urbanismu“ je podrobné zkoumání vybraného problému (vazba na širší rámec ateliérového zadání) s důslednou analýzou konkrétního problému a důsledným hledáním udržitelných principů jeho řešení. Specializovaný seminář bude členěn ve svém průběhu na následující obsahové celky: – Úvod, organizační náležitosti – Úvodní předvedení jednotlivých zadání studenty, rozdělení do tematických skupin – zpracování seminární práce - eseje – přednášky a semináře na vybraná nebo zvolená témata – předvedení rozpracovaných materiálů – výsledná presentace

120

Seminární práce – esej - bývá členěna na následující obsahové celky: Řešené téma (lokalita, souvislosti, vazby) Historické souvislosti problematiky, retrospektivní vývoj území Teoretická východiska Referenční příklady Koncepce, strategie a řešení využitelné v ateliérové práci

-

Řešitelský tým Garant kurzu: „Plánování trvale udržitelného růstu sídel a regionů“: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Garantem předmětu „Moderní vývoj urbanismu“: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., který zajišťuje výuku předmětu. Řešitel inovace předmětu „Moderní vývoj urbanismu“: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Formy výstupu A) Základní výstupy 1. Publikace - učební texty „Moderní vývoj urbanismu“, doplněné obrázky, cca 50 normostran; digitální zpracování na CD. Vytištění a přidělení ISBN; 2. Vypracování „E-laerningového zkušebního testu“ (testovací otázky s odpovědí, ohodnocení otázek). B) Doplňkové výstupy 3. „E-learnigová podpora“ – 6 přednášek po min. 20 snímcích, presentace v pdf; 4. „Katalog seminárních prací“, cca 50 stran. Literatura a prameny Boeminghaus, D.: Fusgängerzonen, 1992 Europa and architecture tomorrow, Architects´Council of Europe Bruxelles, 1995, ČKA, Letenská 5, Praha, 1997 Contemporaly European Architecture, B. Taschn Verlag, Köln 1994 (knižnice) Česká architektura a urbanismus v nové situaci, výzkumný úkol FA VUT Brno, 2000 Gehl, J.: Nové veřejné prostory, 2001 Gehl, J.: Život mezi budovami, Partnerství, 2000 Hall, P.: Cities of Tomorrow, Blackwell, Oxford, 1995 Hrůza, J.: Charty moderního urbanismu, Praha, 2002 Komrska J., Boháč B.: Aktuální vývoj teorie urbanismu a nové trendy v prostorovém plánování. Bratislava – Newcastle –Grenoble – Hannover, 2000, ISBN 80-88999-01-4 Musil, Jiří: Sociologie soudobého města. Nakladatelství Svoboda, Praha, 1967 The Word of Contemporaly Architecture, Könemann, Köln 2000 Valena, T.: Město a topografie, Národní technické muzeum, 1991 Přílohy -


121

Původní osnova předmětu 1. Úvod do předmětu, organizační náležitosti, předvedení jednotlivých zadání studentů, rozdělení do tematických skupin. Zadání seminárních prací 2. Téma I.- Trendy rozvoje soudobého města, přednáška. Seminář ke zpracování seminárních prací. 3. Téma II. - Evropské metropole, nová města, přednáška. Seminář k tématu I. 4. Téma III. - Moderní pojetí urbanistických souborů, obytné a veřejné soubory, soubory volného prostoru. Seminář k tématu II. 5. Téma IV. - Osobnosti urbanistické tvorby. Seminář k tématu III. 6. Seminář k tématu IV. Seminář ke zpracování seminárních prací. 7. Seminář ke zpracování seminárních prací. 8. Presentace seminárních prací. 9. Presentace seminárních prací. 10. Presentace seminárních prací. 11. Presentace seminárních prací. 12. Presentace seminárních prací. 13. Závěrečný seminář Inovovaná osnova předmětu 1. Růst měst I: PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE – FORDISMUS – POSTFORDISMUS 2. Seminář k tématu 3. Růst měst II: VELKOMĚSTA – GLOBALIZACE – SHRINKING CITIES 4. Seminář k tématu 5. Ideologie I: OD EBENEZERA HOWARDA K MÝTŮM MODERNITY / KATEGORIZACE F. CHOAY 6. Seminář k tématu 7. Ideologie II: OD POSTMODERNISMU K SUPERMODERNISMU / KATEGORIZACE F. FROMONOT 8. Seminář k tématu 9. Ideologie III: MĚSTO JAKO PRODUKT – BRANDING 10. Seminář k tématu 11. Moc a násilí: CCTV / KONTROLA – NEPOKOJE VE MĚSTĚ – KRIZE / VÁLKA / TERORISMUS 12. Seminář k tématu 13. Presentace vybraných seminárních prací. Závěrečný seminář

122

INOVACE

Název projektu:




Název kurzu

1.


Název předmětu

PRM Plánování rozvoje města a regionu Anotace stávajícího předmětu

Předmět „Plánování rozvoje města a regionu“ je povinně volitelný předmět magisterského studijního programu. Na základě absolvovaného bakalářského studia se předpokládá orientace v otázkách urbanismu a územního plánování, včetně základních znalostí vývoje, plánování a hlavních problémů současných měst. Jedná se o specializovaný seminář, který je zaměřen na profesionální přípravu budoucích absolventů magisterského studia jako završující teoretická průprava plánování města a regionu. Teoretické principy a zásady plánování měst a regionů jsou zaměřeny jak na další prohloubení znalostí územně plánovacího procesu, tak na specifické otázky funkční, provozní a prostorové skladby sídla a jeho koncepce. Plánování města má interdisciplinární souvislosti související s ochranou životního prostředí, dopravou, ekonomií a dalšími důležitými faktory týkajícími se města a jeho území. Předmět je rozdělen na základní tematické bloky; s pilotní přednáškou nebo přednáškami ke každému tématu. Jednotlivé bloky jsou zaměřeny na moderní koncepce rozvoje a plánování města, funkční, provozní a prostorové transformace města jako celku i jeho částí. Pod vedením učitele předmětu zpracovávají studenti seminární práce z některého tematického bloku. Zaměření seminární práce je vztaženo k profilujícímu tématu specializovaného ateliéru magisterského studia a jeho širším souvislostem. Cílem předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ je získání profesionálních teoretických znalostí o moderních koncepcích rozvoje a plánování sídel a osídlení v multidisciplinárních souvislostech. Současný stav (cca 1 strana)

Předmět „Plánování rozvoje města a regionu“ je povinně volitelný předmět magisterského studijního programu. Na základě absolvovaného bakalářského studia se předpokládá orientace v otázkách urbanismu a územního plánování, včetně základních znalos123

ti vývoje a hlavních problémů současných měst. Předmět je zaměřen na metody, formy, koncepce a scénáře rozvoje a plánování měst a osídlení, na principy jejich uspořádání. Předpokládá se profesionální orientace v otázkách urbanismu, územního plánování a územního rozvoje, základní znalosti vývoje a hlavních problémů současných měst. V tomto specializovaném semináři si mohou studenti rozšířit své teoretické znalosti o rozvoji a plánování měst a jejich soudobých trendech. Cílem předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ je tedy prohloubení profesionálních muiltidisciplinárních znalostí o metodách, formách a koncepcích rozvoje a plánování sídel a osídlení v návaznosti na profilující téma specializovaného ateliéru. Předmět je v současné době zaměřen na studium následujících okruhů problémů: - Urbanizace, problémy současných měst - Ekonomie v území - Doprava provoz území - Město a krajina - Rozvoj venkovského území - Urbanizace a osídlení - Koncepce rozvoje měst - Principy evropské koncepce rozvoje území - Tvorba a revitalizace městského území - Příklady realizace městských souborů a revitalizace městského - Územní plánování jako nástroj rozvoje měst - Soudobá evropská a světová města Ve svém průběhu je specializovaný seminář členěn na následující obsahové celky: 1.Úvod, organizační náležitosti 2.Úvodní předvedení jednotlivých zadání studenty, rozdělení do tematických skupin 3.Zpracování seminární práce 4.Přednášky a semináře na vybraná nebo zvolená témata 5.Předvedení rozpracovaných materiálů 6.Výsledná presentace Seminární práce bývá členěna na následující obsahové celky: -

Řešené téma (lokalita, souvislosti, vazby) Historické souvislosti problematiky, retrospektivní vývoj území Teoretická východiska Referenční příklady Funkční, provozní a prostorové principy rozvoje využitelné v ateliérové práci


Soudobá urbanizace je výslednicí dlouhodobého rozvoje měst; její moderní, kvalitativně odlišná epocha započala v průběhu 19. století. Proces urbanizace, který započal na přelomu 19. a 20. století umožnil, na rozdíl od předchozích epoch, rozrůstání města do jeho předměstského a venkovského zázemí. V druhé polovině 20. století proces urbanizace začal dostávat do etapy suburbanizace a deurbanizace, která znamenala další, často kritický, úpadek jader měst. V této etapě z měst nekontrolovatelně expandují aktivity bydlení i pracovních aktivit, jedním z důsledků je zvýšení objemu a intenzity do124

pravy a proměna předměstského území, provázená výraznými negativními dopady na přírodní prostředí a celkový ekologický systém krajiny. V důsledku dalších technologických proměn se těžiště pracovních příležitostí přesouvá do oblastí terciéru a kvartéru; všechny tyto změny a nové skutečnosti měly a mají vliv na proměnu životního způsobu. V městském prostředí žije stále vyšší procento obyvatel, osídlení se zahušťuje kolem aglomeračních a metropolitních jader, osídlení dostává v urbanizovaných územích polycentrický charakter. Pro plánování rozvoje území, které má multidisciplinární charakter, se v konci 20. století stává nezbytnou a existenční nutností uplatnění principů udržitelného rozvoje. Pro rozvoj území, které je prostředím pro lidskou společnost a všechny lidské aktivity (společenské, kulturní, apod.) je velmi obtížné stanovení konkrétních principů udržitelného rozvoje. Základní environmentální, sociální a ekonomická kritéria udržitelného rozvoje je nutno podrobit dalšímu zpřesňování pro postižení skutečně účinných konkrétních zásad rozvoje ve vazbě na hlavní discipliny související s rozvojem území v podrobnějších intencích profilujícího zaměření tématu magisterského ateliéru. (doprava, technická infrastruktura, zeleň, ekonomie v území apod.). Dopravní a technické infrastruktuře bude v předmětu věnována pozornost, jejich koncepční řešení je důležitou součástí součástí každého urbanistického řešení. Magisterské studium na Fakultě architektury VUT v Brně má posílit koncepční předpoklady a schopností absolventů, oblast plánování sídel a osídlení mezi tyto oblasti bezesporu patří. Inovace předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ v rámci kurzu č.10 „Plánování trvale udržitelného rozvoje sídel a regionu“ je žádoucí; posílí multidisciplinární vědomosti a koncepční schopnosti studentů magisterského studia v širší tematické problematice ateliérového zaměření. Přínos k rozvoji fakulty

Inovace předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ představuje svým zaměřením zkvalitnění tohoto dosud volněji směrovaného povinně volitelného předmětu a může přispět k vyšší teoretické a koncepční připravenosti studentů při řešení profilujícího ateliérového zaměření. Teoretické znalosti, získané v rámci předmětu přispějí k posílení odborného profilu absolventů a jejich orientaci v náročných odborných a koncepčních otázkách řešení a koncepce plánování a uspořádání urbánního prostředí v mezioborových souvislostech. Toto zkvalitnění výuky bude přínosem nejen v teoretické oblasti, ale může přispět i k hlubšímu promyšlení a kvalitnějšímu řešení ateliérových výstupů.



125

Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Plánování rozvoje města a regionu". Hledisko územního rozvoje je pro udržitelný rozvoj velmi významné. Obecné principy udržitelného rozvoje jsou sice uznávány, ale pro jejich aplikace v rozvoji sídel a regionů neexistují obecné platné zásady, bývají sledována a uplatňována rozdílná kritéria a priority. Jako základní problémové okruhy a témata rozvoje měst a regionů definovali Gates a Stout (2004): – funkční využití sídel – kompaktní města o přiměřené intenzitě využití, s promísením funkcí umožňujícím snadnou dostupnost základního občanského vybavení a pracovišť a efektivní fungování dopravních a technických infrastruktur, –

doprava – příklon k energeticky méně náročným a environmentálně málo zatěžujícím způsobům dopravy; omezování zbytné dopravy,

–

ochrana a maximální zachování přírodních a přírodě blízkých systémů,

–

hospodaření se zdroji a odpady – „uzavřený metabolismus“ – využívání obnovitelných zdrojů energie; recyklace území; užívání recyklovatelných materiálů na stavby,

–

environmentální spravedlnost a sociální rovnost – kvalitní životní prostředí pro všechny obyvatele; všeobecně dostupný, bezpečný a kvalitní veřejný prostor,

–

regionální soudržnost – vyvážený regionální rozvoj, rozmanitost ekonomických aktivit v regionu.

Na dalších významových úrovních (zejména na místní úrovni) jsou potom důležité okruhy: – Rekonverze a intenzifikace urbanizovaného území jako alternativa rozvoje „na zelené louce“. –

Únosná kapacita v centrálních oblastech měst – využívání alternativ, omezení / kompenzačních opatření s cílem omezit růst hustoty zastavění, obyvatel a intenzity funkčního využití při přestavbách a dalších regeneračních zásazích.

–

Polyfunkční využití, obzvláště v předměstských a periferních územích. Zelené ekosystémy vytvářející podmínky pro stabilitu místních ekosystémů, hospodaření s územím v souladu s ekologickými principy.

Významným faktorem v rozvoji sídel a regionů se stává udržitelná mobilita, jako jeden ze základních faktorů uspořádání urbánního území a v návaznosti na řešení problémů souvisejících se suburbanizací. V této oblasti existuje řada iniciativ, které hledají alternativy k suburbanizaci, zejména v polyfunkčním uspořádání sídel, podpoře veřejné dopravy, v návratu významu veřejných prostranství, v kompaktním pojetí jádrové oblasti, polycentrickém uspořádání osídlení apod. Udržitelný rozvoj dopravní a technické infrastruktury sídel i regionů musí být založený na strategii dosažení harmonického vztahu životního prostředí, technického, ekologického a ekonomického rozvoje urbanizovaného území sídel a regionů Návaznost na ostatní předměty Předmět „Plánování rozvoje města a regionu“ probíhá v 1. ročníku Magisterského stu126

dijního programu. Z předchozího studia navazuje především na urbanistické předměty Bakalářského studijního programu, zejména Předmětu Územní plánování. V Magisterském studijním programu je předmět bezprostředně vázán na Specializovaný atelier, na jeho profilující zaměření po celou dobu magisterského studia v širších tematických i mezioborových souvislostech s důrazem na vlastní prostorové, funkční a provozní uspořádání. V zaměření na teorii urbanismu má předmět vazbu na povinné předměty „Teorie architektury a urbanismu“ a „Soudobá architektura a urbanismus“, které dovršují základní teoretickou průpravu studentů na úrovni magisterského studia. Zatímco uvedené povinné předměty předkládají poznatky s důrazem na postižení podstaty konkrétního jevu v příčinných teoretických souvislostech, v předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ jde ve studiu řešeného problému především o postižení podstaty a fungování a realizovatelnosti struktury urbánních prvků v relevanci k tématu ateliéru. Způsob řešení Cílem inovovaného předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“ je podrobné zkoumání urbanistických souvislostí vybraného problému (vazba na širší rámec ateliérového zadání) s důslednou analýzou konkrétního problému a hledáním udržitelných principů jeho řešení. Hlavní tematické okruhy předmětu: -

Udržitelné plánování rozvoje měst a osídlení Obnova a revitalizace sídel Suburbanizace Rozvoj venkovského území Dopravní systémy měst Technická infrastruktura ve městech Koncepce a uspořádání městského území Veřejné prostory měst Ekonomické souvislosti

Specializovaný seminář bude členěn ve svém průběhu na následující obsahové celky: – Úvod, organizační náležitosti – Úvodní předvedení jednotlivých zadání studenty, rozdělení do tematických skupin – zpracování seminární práce – přednášky a semináře na vybraná nebo zvolená témata – exkurze – předvedení rozpracovaných materiálů – výsledná presentace Členění seminární práce: -

Popis a charakteristika řešeného tématu (lokalita, souvislosti, vazby) Historické souvislosti problematiky, retrospektivní vývoj území Šitší a multidiscipli nární souvislosti řešeného tématu Teoretická východiska koncepce řešení Referenční příklady Koncepce a strategie řešení řešeného problému

127

Řešitelský tým Garant kurzu: „Plánování trvale udržitelného růstu sídel a regionů“: Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Garantem předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; Výuka předmětu: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. Řešitelé inovace předmětu „Plánování rozvoje města a regionu“: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. Formy výstupu A) Základní výstupy 1. Publikace - učební texty „Plánování rozvoje města a regionu“, doplněné obrázky, cca 70 normostran (Koutný 50 stran, Lhotáková 20 stran); digitální zpracování na CD. Vytištění a přidělení ISBN; 2. Vypracování „E-laerningového zkušebního testu“ (testovací otázky s odpovědí, ohodnocení otázek); Koutný, Lhotáková. B) Doplňkové výstupy 3. „E-learnigová podpora“ – 10 přednášek po min. 20 snímcích (Koutný: cca 6 přednášek, Lhotáková: cca 4 přednášky), presentace v pdf; 4. „Katalog seminárních prací“, cca 50 stran, editor Koutný Literatura a prameny Rozhodnutí EU č.234, 1992 Europa and architecture tomorrow, ČKA, Letenská 5, Praha I, 1997 Hrůza, J. : Slovník soudobého urbanismu, Odeon, Praha 1977 Gehl, J.: Život mezi budovami, Partnerství, 2000 Hexner,M.,Novák,J.:Urbanistická kompozice(1996) Internet: http://www.tzb-info.cz Internet: http://www.UUR.cz Krier, L.: Architektura, volba nebo osud, Academia 2001 Komrska J., Boháč B.: Aktuální vývoj teorie urbanismu a nové trendy v prostorovém plánování. Bratislava – Newcastle –Grenoble – Hannover, 2000, ISBN 80-88999-01-4 Koutný J.,Šilhánková V.: Veřejné prostory v územně plánovací praxi, 2001 Lhotáková Z.: Technická zařízení budov I, 1995 Lynch,K.: The Image of The City, 1992 Maier, K. – Řezáč, V.: Ekonomika v území, Urbanistická ekonomika a územní rozvoj, ČVUT, Praha, 1997 Proměny městských center, Asociace pro urbanismus a územní plánování, Praha, 1997 Prováděcí vyhlášky k Zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Strategické materiály rozvoje krajů ČR: stránky www krajů a krajských měst Short, J.R.: Lidská sídla, Nakladatelský dům OP, Praha, 1994 Vyhlášky MMR ČR 128

Strategický plán hlavního města Prahy, Útvar rozvoje hl. m. Prahy, 2000 Šerek M., Lhotáková Z. a kol.: Technická infrastruktura měst Šrytr J. a kol: Městské inženýrství I. a II. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a prováděcí vyhlášky Územní plány měst: Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové apod Urbanismus a územní rozvoj, ÚÚR, časopis, Brno Přílohy -


Původní osnova předmětu 1. Úvod, organizační náležitosti, rozdělení do tematických skupin 2. Plánování rozvoje měst a osídlení 3. Koncepce rozvoje měst 4. Tvorba a revitalizace městského území 5. Obnova a revitalizace sídel 6. Ekonomické souvislosti 7. Seminář ke zpracování seminárních prací 8. Presentace seminárních prací 9. Presentace seminárních prací 10. Presentace seminárních prací 11. Presentace seminárních prací 12. Presentace seminárních prací 13. Závěrečný seminář Inovovaná osnova předmětu 1. Plánování rozvoje měst a osídlení. Vztah města a okolí. Vybrané souvislosti plánování. 2. Principy rozvoje měst a osídlení 3. Obnova a revitalizace sídel 4. Venkovské území a jeho rozvoj 5. Rozvoj území v evropském kontextu 6. Zadání seminární práce 7. Technická infrastruktura v urbanizovaném území 1 (Moderní technologie, bezvýkopové technologie) 8. Technická infrastruktura v urbanizovaném území 2 (Sdružené trasy, kolektory) 9. Technická infrastruktura v urbanizovaném území 3 (Vodní plochy a prvky ve veřejných prostorách měst a obcí. Technické objekty na inženýrských sítích) 10. Presentace vybraných seminárních prací 11. Presentace vybraných seminárních prací 12. Presentace vybraných seminárních prací 13. Závěrečný seminář

129

INOVACE

Název projektu:




1., 2.

Název kurzu


Název předmětu

A5 Modulový specializovaný ateliér M5 Anotace stávajícího předmětu

Modulový ateliér je povinně volitelný předmět semestrální projektové práce studenta magisterského studia, který je součástí tématické nabídky modulové výuky M5 - „Postindustriální město – postagrární krajina“. Hlavní tématické okruhy obsahu ateliérů i volitelných předmětů jsou postindustriální město, obnova malých a středních měst, venkov a krajina. Témata zadání jsou připravována k postupné aplikaci měřítek i rozsahu podle klíče: město a krajina (urbanismus) město a místo (urbanismus + architektura) dům a místo (architektura + stavba) Student si zvolí vlastní postup a cíl výběrem tématu, měřítka i rozsahu každý semestr, včetně doplňujících volitelných předmětů vázaných k hlavním tématickým okruhům modulu. Témata jsou volena tak, aby obsahovala vždy aktuální společensky angažované řešení problematiky současného a budoucího rozvoje s uplatněním principů udržitelnosti na všech úrovních. Zdůvodnění potřebnosti

Z výše uvedené anotace předmětu je patrné, že ateliérová výuka M5 již obsahuje zmínky o uplatňování principů udržitelného rozvoje. Je ale jen na jednotlivých pracovištích ústavů které ateliérové práce zadávají, nebo konkrétním vedoucím práce, zda svým osobním angažováním principy udržitelnosti do tématu zadání zařadí. Potřebná nutnost konzultací s disciplinami jiných ústavů, případně odkaz na související disciplíny mimo fakultu je jen naznačena. Málo se zdůrazňuje fakt, že i na jiných ústavech je řada 130

pracovišť, kde se principy udržitelnosti cílevědomě sledují a jsou uplatňovány také v některých stávajících předmětech. Seznam doporučené literatury je sestavován většinou vedoucím práce ke konkrétnímu tématu, chybí však komplexněji pojatá obecnější metoda uplatňující principy udržitelnosti v ateliérových projektech. Přínos k rozvoji fakulty

Inovací předmětů Modulových ateliérů M5 se zhodnotí dosud víceméně isolované aktivity některých ústavů i jednotlivých pedagogů zabývající se z různých pohledů a disciplin uplatňováním principů udržitelnosti ve výuce. Potřebná systematičnost a synergie dosud ve výuce chybí a je spíše intuitivní a spontánní aktivitou vzájemně kooperujících pedagogů, případně na výuce se podílejících doktorandů. Systémový přístup vzájemně provázaných inovovaných kurzů s potřebnou posloupností nabývaných informací a mezioborovými vazbami je přínosem jak pro zhodnocení snahy jednotlivých pracovních skupin i jednotlivců, tak odstraňuje dosud vzájemnou neprovázanost v pedagogické praxi ústavů Fakulty architektury. Pro studenty je nabízený předmět šancí, jak se individuálně projevit ve vlastních spíše tušených šetrných konceptech a stále častěji se projevujících se názorech inklinujících k principům udržitelnosti. V přímé kontaktní výuce předmětu ateliérů je při osobním kontaktu student – učitel optimální prostor pro aplikaci postupně získávaných teoretických vědomostí z jiných inovovaných kurzů uplatňujících principy udržitelnosti na konkrétním tématu zadání. Pro rozvoj fakulty jsou inovované předměty modulových ateliérů nabídkou zhodnotit znalosti z inovovaných kurzů orientovaných na udržitelný rozvoj získaných již v bakalářském studiu, prokázat jejich praktické užití v procesu navrhování. Postup v modulové výuce, který nabízí volba výběru témat na sebe navazujících semestrů prohlubuje komplexnost přístupu v uplatňování principů udržitelnosti. Systematičnost a vzájemná synergie mezi inovovanými kurzy mnohem efektivněji zhodnocuje čas a energii vkládanou všemi participujícími pedagogy na aktuální inovaci výuky. STRUKTURA A OBSAH UPRAVENÉ (NOVÉ) ČÁSTI - Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci řešeného předmětu řešeného tématu kurzu (rozvést) - Návaznost na ostatní předměty - Způsob řešení - Řešitelský tým - Formy výstupu -


Podstata trvale udržitelného rozvoje v rámci předmětu "Modulový ateliér" Ateliérová tvorba zůstává hlavním a nosným prostředkem výuky architektury i urbanismu také v inovovaných studijních programech, zaměřených na implementaci principů udržitelnosti do výuky. Je založena na metodě „learning by doing“ tj. získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací. Je vedena dialogem pedagoga a studenta nad rozpracovaným projektem. Specializované ateliéry M5 v Magisterském studijním programu představují ucelenou platformu pro práci na zadaném tématu, která vede k aplikaci teoretické průpravy na principech udržitelnosti do navrhování v rozdílných prostředích a na úrovni rozdílných měřítek. Tato výchozí platforma obsahuje nejen vlastní část tvorby návrhu, ale také související informace a získané znalosti, které jsou provázány s ostatními kurzy inovace většinou předcházejícími již v bakalářském studij131

ního programu, nebo paralelně probíhajících v rámci magisterského studia. Hlavní tématické okruhy obsahu modulových ateliérů M5 jsou: postindustriální město, obnova malých a středních měst, venkov a krajina Témata zadání jsou připravována k postupné aplikaci měřítek i rozsahu podle klíče: město a krajina (urbanismus) město a místo (urbanismus + architektura) dům a místo (architektura + stavba) Student si výběrem zadání zvolí vlastní postup a cíl vybraného tématu, měřítka i rozsahu pro semestrální práci v ateliéru, včetně doplňujících volitelných předmětů vázaných k hlavnímu tématickému okruhu zadání. Témata jsou volena tak, aby obsahovala vždy aktuální společensky angažované řešení problematiky současného a budoucího rozvoje s uplatněním principů udržitelnosti na všech úrovních. Metodika a praktický průběh ateliérů zůstává nezměněn ve srovnávání s jinými ateliérovými předměty jiných modulů. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti je určována již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. V každém zadání zaměřeném na konkrétní rozsah a měřítko musí být uplatněn vztah globálně myslet lokálně hledat řešení. Logika posloupnosti postupu v ateliérech urbanismus – architektura – stavba musí být uplatněna také v metodice vedení a postupu práce v ateliérech na sebe navazujících semestrů. Je na studentově rozhodnutí k výběru nosného tématu i postupu ve volbě měřítka a šíře problematiky. Důležité je hodnocení východisek směřujících ke konceptu, které by vždy mělo být založené na třech pilířích udržitelnosti, rovnováze mezi společenskými, ekologickými a ekonomickými hodnotami. Okruhy hlavních aspektů trvale udržitelného rozvoje uplatňované v procesu navrhování (důležité je jejich začlenění již v prvních fázích práce, od analýz ke konceptu): Voda , ovzduší a hluk, půda a země, příroda a ekologie, doprava a mobilita, energie, odpad, lokální/místní tradice a jejich obnova, nebezpečí a prevence, sociální rovnováha. Návaznost na ostatní předměty Modulové ateliéry M5 jsou stejně jako jiná ateliérová tvorba založeny na metodě získávání znalostí a dovedností praktickou aplikací, proto logicky vychází z teoretické průpravy získané v průběhu celého dosud absolvovaného cyklu bakalářského i magisterského studia jednotlivým studentem. Aplikace proto vycházejí z reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména s problematikou udržitelnost. Řešitelský tým Ing. arch. Luboš Františák Ph.D.; doc. Ing. arch. Karel Havliš; doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.; prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.; prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann Způsob řešení Inovace předmětu M5 Modulový ateliér spočívá zejména v aplikaci znalostí reálně dostupných a získaných informací absolvovaných inovovaných kurzů, zejména s problematikou udržitelnosti, tedy na vlastním obsahu semestrální práce ateliérového projektu. Metodika a praktický průběh ateliérů zůstávají nezměněny ve srovnávání s běžnými ateliérovými předměty. Rozdíl je jen ve kvalitě obsahu a výběru aktuálního 132

zadání. Potřebná komplexnost při uplatňování principů udržitelnosti musí být dodržena již v začátku práce při hledání hlavního motivu konceptu. Vlastní inovace spočívá tedy na důsledném dodržování hledisek vyplývající z principů udržitelnosti již při volbě tématu zadání v rámci nabídky modulu M5, ale zejména způsobů přemýšlení v každé postupné fázi navrhování jednotlivých ateliérových prací. Vedoucí práce musí sám být přesvědčen o správnosti principů udržitelnosti a v kontaktní výuce při konzultacích nalézt vhodnou formu ve správný čas principy udržitelnosti implementovat do řešení konkrétního zadání. Formy výstupu Inovovaný předmět Modulový ateliér M5 má výstup srovnatelný s běžnou semestrální ateliérovou prací standardního rozsahu. Minimální rozsah zpracování souboru výkresů a textů je stanoven již v zadání práce vedoucím pedagogem, liší se obvykle mírou detailu odpovídající měřítku a vybranému typu ateliéru (urbanismus – architektura – stavba). Forma a způsob výsledného vypracování : - komplexní soubor výkresů a textů (viz výše) v přehledné brožuře formátu A3 - 1 plakát představující hlavní myšlenky návrhu (100x70 cm) ; - 1 archivní CD se všemi výstupy použitého formátu (CAD..) a v tiskovém formátu + presentace PowerPoint; K tomu, aby obsahová kvalita výsledné ateliérové práce naplnila smysl inovace – uplatnění principů udržitelnosti bude vytvořeno několik podpůrných pomůcek pro výuku: 1. Překlad „Příručky pro udržitelné plánování - TRY IT THIS WAY“(viz literatura) 2. katalog vybraných ateliérových projektů - studentských prací, které byly již dříve vypracovány na principech udržitelnosti, doplněný aktuálními recenzemi a autorskými texty 3. katalog vybraných příkladů a rešerší – sborník příkladných realizovaných řešení s uplatněním principů udržitelnosti, s aktuálními recenzemi a autorskými texty, s forodokumentací z odborných tématických exkurzí zaměřených na udržitelný rozvoj Literatura a prameny TRY IT THIS WAY- Die Nachhalaltige Entwicklung auf Lokaler Ebene, Leitfaden des Europäischen Rates der Raumplaner 2002 Jan Gehl – Život mezi budovami (1998) Gehl, J. , Gemzoe, L. - Nové městské prostory Christian Norberg-Schulz – Genius loci- ODEON Praha1994, ISBN 80-207-0241-5 Christopher Day – Duch a místo Architecture of Change – Sustainabilityand Humanityin the bulit Enviroment, Edited by Kristin Freireiss and Lukas Freireiss, Berlin 2008 ISBN978-3-89955-211-9 The Endless City, ,Phaidon Press Ltd 2007 ISBN 978-0-7148-5956-9 Michael Koch - (Inovative Ökologische Stadtentwicklung Konzepte für Städtebau, Verkehr…… ) Kohlhammer 2001, ISBN 3-17-014908-3 Mohsen Mostafavi, Gareth Roberty – ECOLOGICAL URBANISM (Harvard University 2010) ISBN 978-3-03778-189-0 DVD – Jane Jacobs: Urban Wisdom ( 2003 ) DVD – Recycling City Space ( 1999 ) 133

Přílohy -


Původní i inovovaná osnova předmětu zůstává stejná, mění se pouze obsah, viz předešlé informace o struktuře a obsahu inovovaného předmětu: Zadání ateliérů: Modulový ateliér M5 Po registraci do Modulu s výběrem vedoucího práce a tématu zadání je student na prvním setkání při zahájení práce na začátku semestru podrobněji seznámen vedoucím práce s postupem: 1. Název práce a předmět práce 2. Zásady řešení 3. Minimální rozsah zpracování 4. Forma a způsob výsledného vypracování : komplexní soubor výkresů a textů (viz bod 3) v přehledné brožuře formátu A3 - 1 plakát představující hlavní myšlenky návrhu (100x70 cm) ; - 1 archivní CD se všemi výstupy použitého formátu (CAD..) a v tiskovém formátu + presentace PowerPoint; (na základě INDIVIDUÁLNÍ domluvy s vedoucím práce lze v odůvodněných případech v dílčích aspektech upřesnit jak formu zpracování tak podrobnost práce). 5. Časový harmonogram a podmínky klasifikace : Ateliérová práce je předvedena na třech kritikách: 1. kritika –východiska řešení, urbanistická situace, upřesněné zadání, ideový návrh doložený libovolnou prezenční formou (bez použití výpočetní techniky) - 4. týden semestru 2. kritika – koncept architektonického řešení – tj. charakteristické výkresy dokumentující ideový záměr konceptu a pracovní model osazený do terénu (digitální forma presentace, promítnutí projektorem) - 9. týden semestru 3. kritika – obhajoba kompletní práce před odevzdáním (promítnutí projektorem všech hotových digitálních výkresů, např. ve formátu PDF) – 13. týden semestru Odevzdání ateliérové (DIPLOMOVÉ) práce: - termín odevzdání jednotný , určen pro semestr směrnicí děkana V ateliérové výuce jsou prakticky ověřovány znalosti z inovovaných předmětů.

134

4 PŘÍLOHY TVORBA E-LEARNINGOVÝCH MATERIÁLŮ TERMINOLOGIE CV VĚDECKO – ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ

135

4.1 TVORBA E-LEARNINGOVÝCH MATERIÁLŮ

e-

E-LEARNINGOVÁ PODPORA K NOVĚ VYTVOŘENÝM KURZŮM METODICKÝ MANUÁL

Ing. Monika Petříčková, Ph.D.

136

ZÁKLADNÍ POJMY Moodle je zkratkou pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment, což v doslovném překladu znamená Modulární objektově orientované dynamické prostředí pro výuku, které je softwarovým balíčkem pro tvorbu výukových systémů a elektronických kurzů na internetu. Moodle je poskytován zdarma jako Open Source8 software. Původním autorem programu Moodle je Martin Dougiamas z Austrálie, který koordinuje jeho vývoj za podpory celé komunity vývojářů pracujících po celém světě. První verze byla zveřejněna 20. srpna 2002, česká verze je v provozu od počátku roku 2003. Zásluhy o českou verzi jsou připisovány Davidu Mudrákovi z Univerzity Karlovy v Praze. Na VUT byl systém implementován od roku 2005 centrálně z CVISu. LMS systém (Learning Management Systém) je virtuální řídící prostředí, řídicí výukový systém (systém pro řízení výuky), tedy aplikace řešící administrativu a organizaci výuky v rámci e-learningu – systém, ve kterém probíhá výuka formou E-learningu. LMS jsou aplikace, které v sobě integrují zpravidla nejrůznější on-line nástroje pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence ad.) a zároveň zpřístupňují studentům učební materiály či výukový obsah on-line nebo i off-line. LMS aplikací je řada od těch jednoduchých přes nejrůznější LMS z akademické sféry až po rozsáhlé a složité komerční aplikace (Adobe Connect, Fronter, Blackboard). Řada LMS je šířených i jako free nebo open source software (např.Moodle). Jak definovat e-learning? Existují různé stupně úrovní definice od elementárního až po složité formy popisů. Uveďme si alespoň některé: • •

•

•

•

E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu. E-learning je využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky - prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd. v systému pro řízení studia (LMS). Jde o takový typ učení, při němž získávání a používání znalostí je distribuováno a usnadňováno elektronickými zařízeními.

8

Open source je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost - licenci software, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat.

137

Z uvedeného plyne, že e-learning v sobě zahrnuje řadu dílčích aktivit, které mohou být propojené do uceleného systému, ale také nemusejí. Může se jednat o rozsáhlé kurzy plně distančního charakteru anebo může jít jen o doplnění prezenční výuky. E-learning je možné aplikovat • • •

při tvorbě distančních studijních programů v kombinované formě výuky, jako doplněk prezenční výuky – blended learning – častá forma využití.

Oblíbenost použití e-learningu je patrná z jeho možných výhod: • • • •

dostupnost masovost zpětnovazební prvky – interaktivita možnost průběžné kontroly

Je zapotřebí pamatovat na možné negativní důsledky e- learningu v podobě osamocenosti studenta, náročnost vstupní přípravy či možnou závislost na technologiích. Pozitivní a negativní faktory jsou posilovány anebo oslabovány podmíněností vhodné aplikace zvolené formy studia, zdá se, že blended learning adekvátně vyvažuje pozitivní a negativní stránku a proto je nejčastěji praktikovanou formou výuky.

Pravidla na VUT Při tvorbě kurzů a opor v rámci uváděného projektu OPVK budeme vycházet z pravidel pro tvorbu e-learningových kurzů, které jsou předepsány a vyvěšeny na stránkách CVISu: • • • • • • • • • •

kurz musí být v celoškolském systému Moodle kurz musí být použit ve výuce (musí být zveřejněn, kritérium počet logů na celkový počet studentů kurzu) povinně musí být zobrazen postranní blok „Správa“ volitelně mohou být zobrazeny další bloky (doporučené - Osoby, Činnosti, Kalendář, Připojení uživatelé) úvodní blok by měl obsahovat didaktické vymezení cíle kurzu, osnovu, dobu potřebnou ke studiu, odkazy na literaturu apod. kurz by měl být rozčleněn do týdenních nebo tématických výukových bloků v úvodu každého bloku by měly být formulovány dílčí cíle, doba potřebná ke studiu apod. (možnost použití grafických ikon (piktogramů)) jednotlivé výukové bloky by měly tvořit relativně uzavřené celky a měly by být vyvážené (jak rozsahem, tak obsahově) vložené studijní opory (přednášky, cvičení apod.) nesmí být pouhou kopií papírové verze (naskenovaná skripta apod.)! možnost použití odkazů na libovolné zdroje na Internetu – kurz ale nesmí obsahovat pouze odkazy! 138

• • • •

využití prostředků pro komunikaci – fórum, chat (jak moc je fórum využíváno, jestli učitelé přispívají atd.) využití zpětnovazebních a aktivizačních prvků – úkol, test, anketa, dotazník volitelně využití nástrojů přednáška, kniha, slovník, wiki, workshop, popisek volitelně využití animací a dalších interaktivních multimediálních prvků – videosoubory, flash animace, zvukové soubory apod. (v případě nestandardních formátů nabídnout uživateli ke stažení jejich přehrávače nebo prohlížeče)

Elearningový kurz nebo opora Na začátku kurzu musíme promyslet vhodný pracovní postup, zvážit možnosti e-learningu tak, abychom byli schopni efektivně s daným prostředím pracovat. V rámci projektu OPVK existuje volba ze dvou možností e- kurz anebo e-opora. • • •

E-kurz – povinné multimediální prvky – animace, zpětnovazební prvky E-opora absence multimediálních prvků Pro e-kurz i oporu je povinně předepsaný závěrečný test

Jak postupovat při tvorbě kurzu - začínáme? Kurzy budeme vkládat do prostředí Modle. Toto prostředí je uživatelsky komfortní s přehledným řazením. Minimální požadavek na vstupu je elementární znalost práce s PC. Orientace v prostředí je snadná přes nastavení parametrů kurzu s možností volitelných nabídek, podpořených u každé položky nápovědou. Moodle umožňuje vkládání souborů – studijních materiálů. Informuje nás o činnosti studentů, jejich aktivitě prostřednictvím zobrazení profilů studentů. Činnost studentů je statisticky vyhodnocována. První krok - přihlášení do systému Do systému je možné vstoupit na základě přihlášení na https://www.vutbr.cz/elearning/. K tomu je zapotřebí Vaše VUT login a heslo. Garanti kurzů Aplikace Moodle, která je propojená s Informačním systémem VUT(Apollo, Brutis), vychází z databáze předmětů a učitelů a právo editovat kurzy v Moodle mají garanti předmětů, pro studenty jsou kurzy dostupné na základě zápisu v elektronickém indexu. Prostředí, které je zobrazováno garantovi a studentovi je odlišné, pro učitele je možnost nahlédnout na kurz i „očima studenta“ a pak se vrátit ke své obvyklé roli v položce Nastavení kurzu.

139

Vstup do našeho kurzu a nastavení kurzu Po přihlášení se zobrazí stránka viz obr. 1. , kde je viditelný přehled veškerých kurzů, které jsou otevřeny, zpřístupněné kurzy pro studenty a přehled událostí jednotlivých kurzů. Do Kliknutím na příslušný kurz se dostaneme do prostředí kurzu

Zpřístupněné kurzy pro studenty – modré prosvícení

Přehled kurzů

Přehled událostí

obr. 1 Titulní strana

svého kurzu můžete vstoupit kliknutím na kurz. Jsme-li v prostředí poprvé musíme: • • •

zapnout režim úprav, Nastavit parametr celého kurzu, zobrazit Správa kurzu přes modul Bloky

obr. 2 Nastavení bloků

140

Další krok je celkové Nastavení kurzu, přes blok Správa – Nastavení kurzu. Celkový vzhled kurzu je dán pak tímto nastavením, které nám umožňuje použít nastavení tématické či týdenní – důležitý krok, nastavující strukturu celého kurzu, dostupnost kurzu, klíče k zápisu, přístup pro hosty, počátek otevření kurzu, maximální velikost vkládaných souborů. Pracovat s kurzem můžeme pouze v režimu „zapnutý režim úprav“, tím je kurz aktivizovaný a přístupný obr. 3.

obr. 3 Možnosti činností, které můžeme v kurzu nastavit Pouze zapnutím tohoto režimu lze upravovat kurz, tj. vkládat různé studijní materiály, odkazy na soubory, vytvářet textové stránky, popisky apod., ukázka možností obr. 4

obr. 4 ukázka úpravy bloku-

141

Vkládání souborů – blok Soubory – import

obr.5 Blok soubor pro vkládání

obr. 6 Vkládání souborů

Pro práci se soubory je nezbytně nutné všechny soubory, se kterými budeme pracovat, importovat do prostředí Moodle. K tomu budeme využívat blok Soubor obr. 5, prostřednictvím kterého můžeme soubory vkládat a třídit je do adresářů. Pro práci se soubory je tedy nezbytně nutné nejprve soubory vložit obr. 6, příslušný postup jednotlivých kroků je patrný se 142

souslednosti obrázků 5 a 6. Vloženy musíme mít i všechny obrázky se kterými pracujeme. Možný vzhled stránky pak lze vytvořit i s použitím piktogramů jako motivačních prvků prostřednictvím nástroje popisek obr. 7

obr. 7 piktogramy

Moduly činností Pro tvorbu kurzů je k dispozici řada modulů, které lze použít k individuální tvorbě kurzu. Pro tvorbu vybírám následující typy, o kterých lze předpokládat, že je budeme při tvorbě kurzů v rámci projektu využívat. Anketa • • •

tento modul umožňuje položit otázku se zadáním několika odpovědí z nichž si student může vybrat, rychlé hlasování, průzkum, lze využít k vypsání témat, která si studenti zapíší, lze nastavit vyloučení duplicity, studenti vidí na sebe navzájem.

Fóra • • • •

umožňuje diskutovat, možné je různé třídění, včetně hodnocení ostatními účastníky kurzu či učitelem, účastníci kurzu mají možnost přihlásit se k odběru příspěvků, kopie každého vloženého příspěvku jim v tom případě bude zasílána e-mailem, učitel má možnost vnutit odebírání příspěvků všem účastníkům.

143

Slovníky umožňuje účastníkům kurzu vytvářet a průběžně spravovat seznam definic obr. 8, slovník také umožňuje učitelům přenášet hesla z jednoho slovníku do druhého (hlavního) v rámci jednoho kurzu, slovník navíc nabízí funkci, která automaticky vytvoří odkaz na slovníkové heslo, pokud se příslušný termín objeví v kterémkoliv textu celého kurzu.

• • •

obr. 8 slovník

Úkoly • • •

úkoly umožňují učiteli zadávat úlohy obr. 9, vyžaduje, aby student vytvořil digitální obsah (v libovolném formátu) a uložil ho na server, typickými úkoly jsou eseje, projekty, referáty atd. Modul obsahuje také nástroje pro hodnocení.

obr. 9 odevzdání úkolů

144

Testy Tento modul umožňuje učiteli vytvářet a zadávat testy, skládající se z úloh typu • • • • • • •

výběr z několika možností, pravda/nepravda, tvořená odpověď, krátká tvořená odpověď, přiřazování, numerická úloha doplňovací úloha (cloze).

Otázky jsou ukládány do databáze, kde je lze podle potřeby seskupovat do kategorií a mohou být opakovaně použity v jednom i více kurzech. Studentům lze povolit pro řešení testu více pokusů. Každý pokus je automaticky obodován a podle nastavení může být studentům zobrazena správná odpověď, případně podrobnější komentář. Součástí modulu jsou také nástroje pro hodnocení v rámci celého kurzu. Tento modul umožňuje učiteli vytvářet a zadávat testy, skládající se z úloh typu výběr z několika možností, pravda/nepravda, tvořená odpověď, krátká tvořená odpověď, přiřazování, numerická úloha a doplňovací úloha (cloze). Úlohy jsou uchovávány v utříděné databázi a mohou být použity opakovaně, jak v rámci jednoho, tak i v rámci několika různých kurzů. U testu lze povolit více pokusů. Každý pokus je automaticky ohodnocen a učitel si může vybrat, zda k jednotlivým úlohám poskytne studentům komentář, nebo zobrazí správnou odpověď. Modul obsahuje také nástroje pro známkování.

VYTVOŘENÍ NOVÉ ÚLOHY Do vybrané kategorie můžete přidat několik různých typů úloh:

ÚLOHY S VÝBĚREM ODPOVĚDÍ Při řešení této úlohy (může obsahovat i obrázek) vybírá student odpověď z několika možností. Existují dva druhy úloh s výběrem odpovědí: úlohy s jedinou správnou odpovědí a úlohy s více správnými odpověďmi.obr 10 V úlohách s jedinou správnou odpovědí vybírá studenti právě jednu odpověď. V těchto úlohách by známky za jednotlivé odpovědi měly mít kladnou (nebo nulovou) hodnotu. V úlohách s více správnými odpověďmi vybírá student jednu či více odpovědí. Každá odpověď může mít přiřazenu známku kladnou i zápornou – zatržením VŠECH nabízených odpovědí tedy student nutně nezíská dobrou známku. Je-li součet známek za vybrané odpovědi zápor145

ný, získá student za danou úlohu známku 0 (nula). Buďte pozorní – systém dovoluje vytvářet i úlohy, u kterých může být celkové skóre větší než 100 %. Každá odpověď (správná i nesprávná) by měla obsahovat komentář, který se studentovi zobrazí u vybraných odpovědí (pokud je v testu zobrazování komentářů nastaveno).

obr. 10 ukázka úlohy s výběrem odpovědi

ÚLOHY S KRÁTKOU TVOŘENOU ODPOVĚDÍ Při řešení této úlohy (může obsahovat i obrázek) napíše student jedno slovo nebo sousloví. Může existovat více správných odpovědí, a to s různým bodovým ohodnocením. U odpovědí lze povolit možnost "Rozlišovat malá/ VELKÁ". V takovém případě se počet bodů za odpovědi "Slovo" a "slovo" může lišit. Znak hvězdičky (*) můžete použít jako masku, která odpovídá jakékoliv řadě znaků. Pokud například použijete slovo "ob*it", budou za správnou odpověď považována všechna slova nebo sousloví začínající na "ob" a končící na "it". Jestliže nechcete použít hvězdičku jako masku, ale jako konkrétní znak, použijte zároveň zpětné lomítko: \*

obr.11 ukázka úlohy s krátkou tvořenou odpovědí

NUMERICKÉ ÚLOHY Z pohledu studenta vypadá numerická úloha stejně jako úloha s krátkou tvořenou odpovědí.

146

Rozdíl je v tom, že u numerické úlohy je stanovena přijatelná chyba. Učitel tak může definovat souvislý interval odpovědí, které jsou považovány za správné. Jestliže je například správná odpověď 30 s přijatelnou chybou 5, pak všechna čísla v intervalu 25 až 35 budou akceptována jako správná odpověď. Poznámka: Jako oddělovač desetinných míst je nutné použít tečku, nikoliv čárku, a to jak při vytváření úloh, tak při odpovídání. Numerické úlohy mohou mít i nečíselné odpovědi, které nerozlišují velikost písmen. To může být užitečné, je-li odpovědí na numerickou úlohu slovo (podstatné nebo přídavné jméno, infinitiv slovesa), slovní spojení, zkratka apod.

obr 12 úloha s krátkou tvořenou odpovědí

ÚLOHY PRAVDA/NEPRAVDA Při řešení této úlohy (může obsahovat i obrázek) vybírá student ze dvou možností: pravda nebo nepravda, obr. 13. Pokud je nastaveno zobrazování komentářů, studentovi se po zodpovězení testu zobrazí odpovídající komentář. Pokud je například správná odpověď "nepravda", ale student odpověděl "pravda" (otázku tedy zodpověděl nesprávně), zobrazí se mu komentář k odpovědi "pravda".

obr 13 úloha pravda/ nepravda

147

PŘIŘAZOVACÍ ÚLOHY Úloha může obsahovat krátký úvodní text, po kterém je studentovi předloženo několik otázek a několik zamíchaných odpovědí. Pro každou otázku existuje právě jedna správná odpověď. Student tedy musí vybrat odpověď, která patří k zadané otázce. Při výpočtu celkové známky za úlohu mají všechny otázky stejnou váhu.

obr. 14 úloha přiřazovací

NÁHODNĚ VYBRANÁ ÚLOHA Náhodně vybrané úlohy mohou být přidány do jakékoliv kategorie. Pokud tuto úlohu v testu použijete, bude na její místo při každém studentově pokusu dosazena náhodně vybraná úloha ze zvolené kategorie. To znamená, že různým studentům bude při pokusu o splnění testu přidělen různý výběr úloh. Pokud mají studenti u testu povoleno více pokusů, bude i každý pokus obsahovat nový výběr úloh. Stejná úloha se v daném pokusu nikdy neobjeví dvakrát. Pokud do testu přidáte více náhodně vybraných úloh, budou do každého pokusu zařazeny vždy různé úlohy. Pokud budou v testu zařazeny jak náhodně vybrané úlohy, tak i pevně stanovené úlohy, budou náhodně vybrané úlohy zvoleny tak, aby se žádná z pevně stanovených úloh v testu neopakovala. Z tohoto důvodu je nutné, aby kategorie, ze které mají být náhodně vybrané úlohy vybírány, obsahovala dostatečný počet úloh, jinak se studentovi zobrazí chybové hlášení. Čím více úloh bude daná kategorie obsahovat, tím je pravděpodobnější, že studenti při každém pokusu obdrží různé úlohy. 148

Bodové ohodnocení každé vybrané úlohy se přepočítá tak, aby byl zachován nejvyšší bodový zisk, který jste stanovili při založení náhodně vybrané úlohy.

Struktura e-kurzu pro OPVK Struktura kurzu – úvod, tematické bloky, závěr. Obsah úvodní části • Studijní cíl a osnova výuky • Požadované znalosti na vstupu • Nastavení pravidel pro hodnocení • Motivační prvky • Tematický slovníček • Doporučená literatura • Self test vstupních znalostí • Časový harmonogram Dílčí bloky • Studijní cíl bloku, časová náročnost, klíčová slova, • Obecná teorie – výklad dané problematiky, • Zadání úkolů, lze využít modul ANKETA, odevzdání elektonické? Zvážit, termíny odevzdání • Multimediální opory – povinný pro kurz ne pro oporu • Tematický slovníček • Dotazování • FAQ • Self – testy Závěr • Závěrečný test • hodnocení ze zadaných úkolů • Výsledné hodnocení

Seznam informačních zdrojů http://www.vutrb.cs//cviswiki/Pravidla http://moodle.cz Weiter M., Moodle na VUT průvodce pro začínající uživatele Petříčková M., e-learningový kurz: Stavební mechanika I

149

4.2 TERMINOLOGIE Základní pojmy a jejich definice Agenda 21 Definice dle jiných publikovaných zdrojů dokument podepsaný na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, červen 1992), který pojednává problematiku ochrany životního prostředí a rozvoje všech států (skupin států) komplexně a globálně. Staví na principech trvale udržitelného rozvoje. Agenda 21 je akčním plánem států světa pro 21. století. Má 40 kapitol, rozdělených do čtyř částí: sociální a ekonomické aspekty, ochrana zdrojů a hospodaření s nimi, posilování úlohy velkých skupin, nástroje a mechanismy k uskutečňování. Kromě doporučení a návodů vyzývá text Agendy 21 k přijetí státních politik (strategií) trvale udržitelného rozvoje. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000.

Architekutra Definice dle jiných publikovaných zdrojů anglicky architecture Všechna stavební umění, která formují zdivo nebo jinak utvářejí urbanizovaný prostor. Dělí se podle účelu a funkce, stylu (slohu), dále podle typu materiálu, techniky. Utváří kulturní krajinu a životní prostředí. Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Brownfields Definice dle jiných publikovaných zdrojů "Brownfields", resp. "brownfield sites" jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve "volné" krajině. Představují zásadní problém a překážku pro další rozvoj obcí, měst i regionů směrem k udržitelnosti. Vyznačují se neprůhledným majetkoprávním uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými budovami a přítomností starých ekologických zátěží. Ty jsou reprezentovány cizorodými, velmi často toxickými látkami, jimiž je kontaminovaná půda, podzemní a povrchové vody i objekty. Na pozemcích i v budovách bývají z minulých období shromážděné nebo přechodně uskladněné odpady, včetně nebezpečných a vyskytuje se zde velké množství "černých skládek odpadů". Významným rizikem jsou zbytky strojního a technologického vybavení, které mohou obsahovat náplně s chemickými sloučeninami nebezpečnými pro životní prostředí i pro zdraví lidí (PCB, dioxiny, aj.). Okolí "brownfields" je vylidněné a nebezpečné. Zahraniční i tuzemští investoři odmítají do těchto území vstupovat v důsledku obav z vysokých nákladů spojených se sanací starých ekologických zátěží a s předinvestiční přípravou pozemků. Nejprve byly tímto termínem označovány pouze staré, opuštěné průmyslové zóny a logistická centra s rozsáhlými skladovacími prostory, která se nacházejí na administrativním území měst. Postupně byl termín "brownfields" vztahován také na nevyužívané, zdevastované komerční, administrativní, obytné a další (např. nemocniční) objekty a pozemky v urbanizovaném území, zemědělské objekty ve "volné" krajině, jakož i plochy a budovy v minulosti využívané k vojenským účelům. V současnosti se takto označují i zanedbané, zpustlé menší části areálů i budov jinak prosperujících podniků, jejich neupravené okolní pozemky patřící obci či jiným vlastníkům, okolí čerpacích stanic a parkovišť bez stálé zeleně a nevzhledné, zanedbané veřejně přístupné plochy na sídlištích. Revitalizace nevyužívaných nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívaných průmyslových a logistických zón a komerčních či obytných objektů v kompaktně zastavěných územích a zemědělských, vojenských i dalších ploch a budov ve "volné" krajině

150

("brownfields") vyžaduje systémový přístup v rámci celkového rozvoje státu, regionů, městských aglomerací i jednotlivých obcí. Identifikace/analýza ekologických zátěží kontaminovaných ploch, jejich sanace i nové využití a oživení "brownfields" představují značné náklady zejména pro veřejné, ale i pro soukromé rozpočty. Z dlouhodobého hlediska se však jedná o velmi efektivní proces, který je zcela v souladu s principy udržitelného rozvoje. Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Brownfields jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či podvyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. (Pojem "brownfields" je přejatý z anglického jazyka, v doslovném překladu znamená "hnědé louky"). Tyto nemovitosti pak ekonomicky a fyzicky deprimují své okolí. Komplexitou a nákladností řešení problémů spojených s renovací a ozdravěním pak tyto nemovitosti odrazují soukromý kapitál od účinné intervence. Brownfields vznikají zejména restrukturalizačními tlaky ve společnosti, jejichž řešení trh nezvládne. Politicky je problém vnímán ve vyspělých zemích od konce 70. let a ve své širší souvislosti je spojován s principy kompaktního města a udržitelného rozvoje. V České republice se problematika brownfields začala diskutovat poměrně nedávno, opuštěné průmyslové areály začaly být problémem pro restrukturalizaci průmyslové výroby (zejména po odklonu od těžkého průmyslu). Internet 2005. Ministerstvo životního prostředí ČR. Staré průmyslové areály (nevyužité plochy v intravilánu měst), které po ukončení výroby zůstaly opuštěny a pomalu chátrají. Tyto oblasti jsou často spojeny s reálnou nebo předpokládanou kontaminací životního prostředí. Regenerace (revitalizace) ploch brownfields je žádoucí nejen z hlediska opětného využití území, ale taky z řady dalších pozitivních faktorů jako je zvýšení estetické hodnoty sanovaných lokalit, vyhnutí se záboru půdy pro stavby „na zelené louce“ nebo vytvoření nových pracovních příležitostí. Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Deurbanizace Definice dle jiných publikovaných zdrojů Deurbanizací označujeme postupné snižování počtu stálých obyvatel měst. Původně bytové domy v centrálních kompaktně zastavěných zónách velkoměst jsou rekonstruovány na kancelářské objekty či zcela nahrazovány novými budovami využívanými k čistě komerčním účelům. Část populace v produktivním věku se z těchto zón a z panelových sídlišť stěhuje do obcí v suburbánním zázemí. Značný počet lidí v postproduktivním věku využívá ke stálému bydlení své rekreační objekty na venkově. Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.

Dezurbanizace Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Řízený nebo živelný proces, vedoucí k rovnoměrnému rozložení optimálně velkých sídel v krajině cestou zamezení koncentrického růstu velkoměst. Tento růst je nahrazován soustavou vysunutých sídel s pracovišti a s bydlením přiblíženým k rekreační krajině, rozložení centrálních služeb velkých měst do vymezených soběstačných městských útvarů (poválečný vývoj Londýna). (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Dopravní infrastruktura Definice dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek § 2 (1) V tomto zákoně se rozumí k) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to 1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zaří-

151

zení; 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody; 3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Sbírka zákonů ČR, 2006, částka 63, s. 2226-2290.

Ekologická rovnováha Definice dle jiných publikovaných zdrojů Zachováni určitého kvantitativního poměru mezi jednotlivými složkami a členy biocenózy. Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983. Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Zachování určitého kvantitativního poměru mezi jednotlivými složkami a členy biocenózy. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Ekologická stabilita Definice dle jiných publikovaných předpisů § 4 Ekologická stabilita Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. (Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, § 4.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Ekologické indikátory Definice dle jiných publikovaných zdrojů Jsou obecně organismy nebo jevy v přírodě, které vypovídají o "zdraví" ekosystému, či jeho části. Podmínkou výběru bioindikačního údaje je: a) jednoduchost registrace změny prostředí jeho pomocí, b) cena za jednotku zjištění, c) rychlá odpověď indikátoru či indikačního jevu na změnu prostředí, d) dostatečná sensitivita vůči změnám, e) význam vybraného indikátoru pro celý ekosystém, f) použitelnost a srozumitelnost dat pro výkonnou složku administrativy, g) zjištěný indikační údaj je vnímán veřejností. Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999.

152

Ekonomie Definice dle jiných publikovaných zdrojů Věda, která zkoumá jak různé společnosti užívají vzácné (omezené a nestejnoměrně rozložené) zdroje k výrobě užitečných komodit a jak jsou tyto zdroje rozdělovány mezi různé skupiny lidí ve společnosti. Je to věda, která též studuje obchod mezi skupinami lidí, národy či státy a pomáhá objasnit proč státy některé statky vyvážejí a jiné dovážejí a analyzuje účinky vytváření ekonomických bariér na hranicích států (státních seskupení). Ekonomie je také věda o penězích, bankovnictví, kapitálu, zisku a bohatství. Souvislosti ekonomických a ekologických principů se v současnosti promítají v konceptu trvale udržitelného rozvoje (viz). Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999.

Energetická náročnost budovy Definice dle jiných právních předpisů § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí f) energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Environmental Impact Assessment (EIA) Definice dle jiných publikovaných zdrojů Zkratka termínu environmental impact assessment (angl.). Hodnocení (posuzování) vlivů na životní prostředí. Formalizovaný a veřejně kontrolovatelný proces hodnocení (identifikace a predikce) dopadu plánované lidské činnosti (průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb, koncepcí a záměrů) na životní prostředí, lidské zdraví, životní pohodu, kulturní a historické památky, krajinu, infrastrukturu atd. EIA má též za cíl srozumitelně, věcně a stručně informovat veřejnost o výsledcích procesu hodnocení. EIA je mezinárodně rozšířený proces, zakotvený v zákonech (v ČR v zák. č. 244/92 o posuzování vlivů na životní prostředí, v EU v direktivě č. 97/11EC, která byla schválena jako úprava původní direktivy 85/337/EEC). Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. hodnocení (posuzování) vlivu na životní prostředí. EIA je mezinárodně rozšířený proces, zakotvený v zákonech. Formalizovaný a veřejně kontrolovatelný proces hodnocení vlivu lidské činnosti (průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb, koncepcí a záměrů) na životní prostředí, lidské zdraví, památky, krajinu, infrastrukturu aj. V ČR je proces EIA upraven v Zákonem č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v EU směrnicí č. 97/11EC. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000. EIA zkratka z anglického Environmental Impact Assessment / Analysis Mezinárodně přijímaná metoda komplexního posuzování vlivů velkých staveb na životní prostředí s cílem zvolit variantu s nejnižším vlivem (včetně varianty nulové). Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. řízení, jemuž podléhají záměry vymezené zákonem, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem procesu je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů. Viz zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí…

153

Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Environmentální politika Definice dle jiných publikovaných zdrojů Souhrn jednání, představ, koncepcí, strategií, cílů, zásad a dokumentů politických, hospodářských nebo zájmových subjektů (nejčastěji vlád, veřejné správy regionů, vedení podniků) vyjadřující jejich vztah k životnímu prostředí, reakci na problémy životního prostředí a vůli řešit je. V EP jsou (by měly být) obsaženy způsoby řešení problémů životního prostředí, priority, koncepce, reakce na související problémy (sociální, ekonomické, kulturní, etnické, etické, mezinárodní atd.). Rámcové zásady pro koncipování a realizaci environmentální politiky na úrovni států a státních seskupení obsahuje Agenda 21. Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. souhrn jednání, představ, koncepcí, strategií, cílů, zásad a dokumentu politických, hospodářských nebo zájmových subjektů (vlád, veřejné správy, vedení podniků), vyjadřující jejich vztah k životnímu prostředí, vůli řešit problémy životního prostředí. Rámcové zásady environmentální politiky na úrovni státu obsahuje Agenda 21. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000.

Estetické požadavky na využívání území Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001 2.7 Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Jde o takové požadavky, které při zvoleném využívání území splní objektivní hodnoty krásna zahrnující složky přírodní i kulturní. Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Indikátor udržitelného rozvoje Definice dle jiných publikovaných zdrojů Indikátor životního prostředí nebo udržitelného rozvoje je druh kvantitativní informace (není však podmínkou) odvozený od primárních údajů, poskytující ucelenou a základní informaci o určitém jevu, který se týká životního prostředí nebo/a udržitelného rozvoje (ovzduší, vody, přírody, krajiny, průmyslu, zemědělství, dopravy, sociální sféry aj.). Hlavní vlastnosti indikátoru: politicky významný a adresný (indikátory mají být policy relevant, tedy mají mít přímou vazbu na danou politiku či opatření) analyticky dobře podložený a zdůvodněný snadno měřitelný, stanovitelný, vypočítatelný, a to s dostatečnou přesností a s přijatelnými finančními náklady uspořadatelný do vhodné časové řady srovnatelný v mezinárodním měřítku. Optimálním způsobem používání indikátorů je jejich sdružování do ucelených souborů či sad, např. složkově nebo sektorově pojaté soubory. Dále se indikátory rozlišují také podle geografické dimenze (celostátní, regionální, lokální), případně podle jiných diferenciačních kriterií. Užití indikátorů nachází své uplatnění zejména při politickém rozhodování na všech úrovních, včetně mezinárodních a pro informování laické i odborné veřejnosti. Internet 2005. CENIA Česká informační agentura životního prostředí.

154

Infrastruktura technická Definice dle jiných publikovaných návrhů Souhrn dopravních, vodohospodářských, energetických a telekomunikačních provozních souborů, zařízení a ploch, které podmiňují výrobní i nevýrobní činnosti v území. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“. Infrastruktura města je souhrnný pojem pro veškerá inženýrská zařízení probíhající pod zemí a zásobující město vodou, elektřinou, plynem, teplem atd. i zařízení odvádějící splaškové a povrchové vody. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Katastrální území Definice dle jiných právních předpisů § 27 Pro účely tohoto zákona se rozumí h) katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Definice dle jiných publikovaných zdrojů Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru nemovitostí je katastrální území označeno šestimístným kódem jednotného statistického číselníku. Veškerá mapová i listinná dokumentace katastru nemovitostí je uspořádána v katastrálních operátech, které jsou založeny samostatně pro každé katastrální území. Viz Katastr nemovitostí, Katastrální mapa Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000. (Českou část zpracoval ÚÚR Brno.) je ve shodě s vymezením v katastrálním zákoně místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. Katastrální území je v kontextu prostorové identifikace prostorovým prvkem charakteru jak evidenční jednotky (pro evidenci parcel pomocí parcelních čísel), tak charakteru prostorového celku. Je vymezeno hranicí katastrálního území (Standard SIS k prostorové identifikaci). Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000.

Kompaktní město Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Sídlo se souvislým zastavěním, výrazně ucelenou hranicí směrem k okolní krajině. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Krajina sídla Definice dle jiných nepublikovaných návrhů

155

Část zemského povrchu v zastavěném území sídla; v této části krajiny převládají stavebně technické prvky nad prvky přírodními (dříve intravilán). (ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Kulturní potenciál sídelního útvaru Definice dle jiných publikovaných zdrojů Soubor podmínek určujících kulturní význam sídelního útvaru a formujících kulturní výraz jeho prostředí, zejména po stránce historické (památkový fond a tradice), umělecké (architektura) a přírodní (zeleň, krajina). Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Město Definice dle jiných právních předpisů § 3 (1) Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Definice dle jiných publikovaných zdrojů Stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí; jeho obyvatelstvo pracuje většinou mimo zemědělství, má specifickou sociální strukturu a specifický způsob života, jimž odpovídá i způsob zastavění. Je spravováno městským národním výborem. Město se může skládat z několika městských sídelních útvarů. Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983. Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí. Jeho obyvatelstvo pracuje většinou mimo zemědělství, má specifickou sociální strukturu a způsob života, čemuž odpovídá i způsob zastavění. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“. Obec se stává městem, má-li alespoň 3000 obyvatel a stanoví-li tak předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 3. ) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Nástroje územního plánování Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001 ... nástroje územního plánování, kterými jsou: - územně plánovací podklady, - politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, - územní rozhodnutí, - územní nařízení. 1.1.1, 1.3, 2.5 Definice dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek Územně plánovací podklady Politika územního rozvoje Územně plánovací dokumentace Územní rozhodnutí Územní řízení Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území Úprava vztahů v území.

156

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek (zrušeny k 31.12.2006) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí. § 2 odst. (3) Definice dle jiných publikovaných zdrojů VZÁJEMNÉ VZTAHY Základní rozdíl mezi územně plánovacími podklady a územně plánovací dokumentací vyplývá z jejich rozdílné právní závaznosti pro rozhodování v území a z tohoto důvodu z odlišného použití a obsahu. Územně plánovací podklady i územně plánovací dokumentace jsou pořizovány různými orgány územního plánování, např. obcemi, kraji, ministerstvem pro místní rozvoj. Na rozdíl od územně plánovacích podkladů je územně plánovací dokumentace schvalována zastupitelstvem obce nebo kraje, v zákonem stanovených případech vládou České republiky, schválená územně plánovací dokumentace je vyhlašována obecně závazným právním předpisem. Územně plánovací podklady i územně plánovací dokumentace jsou směrnicí a podkladem pro územní rozhodování, pro provádění individuálních správních aktů stavebními úřady i dalšími správními úřady. Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Neobnovitelný zdroj Definice dle jiných publikovaných zdrojů Zdroj látek (k výrobě předmětů) nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je vyšší než rychlost přirozené obnovy. Koncept neobnovitelných zdrojů vychází z předpokladu konečnosti objemu Země, rozměru geologického času oproti biologickému a nedosažitelnosti některých oblastí zemského tělesa (plášť, jádro). V blízké nebo daleké budoucnosti tedy hrozí vyčerpání každé intenzívně těžené látky (ropa, uhlí...). V případě, že bude po užití výrobek zpět vrácen do procesu výroby (recyklován - viz recyklace) sníží se čerpání primární suroviny z prostředí a její zásoby vystačí déle. Koncept opačný tvrdí, že neexistuje neobnoviteJný zdroj, neboť po vyčerpání zásob určité látky pro výrobu předmětů nebo energie bude nalezen zdroj náhradní, díky neomezené lidské invenci nebo bude zlepšenými technologiemi možno čerpat potřebné látky např. z odpadů, oceánu apod. Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. zdroj látek nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je vyšší než rychlost přirozené obnovy. V blízké nebo daleké budoucnosti dojde k vyčerpání každé intenzivně těžené látky (ropa, uhlí aj.). Pokud je výrobek po užití recyklován (vrácen zpět do procesu výroby), sníží se čerpání primární suroviny z prostředí. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000.

Obnovitelné přírodní zdroje Definice dle jiných právních předpisů § 7 Přírodní zdroje (1) Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. (2) Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání

157

částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Obnovitelný zdroj Definice dle jiných právních předpisů § 2 Základní pojmy (1) Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí b) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Definice dle jiných publikovaných zdrojů Zdroj látek (k výrobě předmětů) nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi (i mimo ni) k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je nižší nebo rovna rychlosti přirozené obnovy. Takové zdroje se též podle charakteru nazývají periodicky dostupné (úroda biomasy z polí), trvalé (sluneční energie a její transformované podoby vodní, větrná...). Koncept obnovitelných zdrojů vychází ze skutečnosti, že v přirozených stabilních ekosystémech postačuje permanentní zdroj energie (slunce) k plné funkci systému a potřebné využitelné látky systémem kolují a jsou tedy též dlouhodobě (periodicky) dostupné. Pokud je to možné, měla by lidská společnost k uspokojování potřeb rozumně využívat spíše látky, které díky přirozenému koloběhu jsou dostupné stále (dřevo, přírodní vlákna, vlna, bavlna, rostlinné tuky, vosky), místo užívání zdrojů neobnovitelných (viz neobnovitelné zdroje). Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. zdroj látek nebo energie, které člověk získává z prostředí na zemi i mimo ni k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je nižší nebo rovna rychlosti přirozené obnovy. Podle charakteru rozeznáváme obnovitelné zdroje periodicky dostupné (biomasa), trvalé (sluneční energie a její transformované podoby - vodní, větrná energie). Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000. anglicky renewable resources Zdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy). Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Plánování územní Definice dle jiných publikovaných zdrojů je činnost, jejíž náplní je soustavné a komplexní řešení funkčního využití území, stanovení zásad jeho organizace a věcná a časová koordinace výstavby a jiných činností, ovlivňujících rozvoj území. Jejím cílem je vytvářet předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v

158

území, a to zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek, tzn. půdy, vody a ovzduší. Vychází z poznatku přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů, rozborů řešeného území a z dalších podkladů zpracovaných pro řešené území. Základními nástroji této činnosti jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnuti. Podle stavebního zákona se v rámci této činnosti: stanoví limity využití území, reguluje funkční a prostorové uspořádání území, určují nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití, vymezují chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma (pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak) a zabezpečuje ochrana všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem, určují zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků, posuzují a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, podmiňujících jejich plné využití, řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci, navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj, vytvářejí podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území, navrhuje pořadí výstavby a využití území, navrhují územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000.

Průkaz energetické náročnosti budovy Definice dle jiných právních předpisů § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí m) průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Přírodní kapitál Definice dle jiných publikovaných zdrojů Souhrn všech přírodních zdrojů, které poskytují lidské společnosti různé služby a statky (látky, energie, úrodnost půd, samočistící schopnosti vody a ovzduší, odstínění UV záření ...). Protipól k ekonomické kategorii kapitál (souhrn výsledků lidské práce ve formě zařízení a informací - je předpokladem i výsledkem ekonomické činnosti a tvorby zisku). Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999.

Regulativy Definice dle jiných publikovaných zdrojů Termín regulativy je používán jako obecné označení pro základní zásady uspořádání území a pro limity využití (zákon § 29, odst. 1). Jedná se jen o jiné pojmenování závazné části územně plánovací dokumentace, jinými slovy závazná část územně plánovací dokumentace a regulativy jsou totéž. Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Sídelní funkce Definice dle jiných publikovaných zdrojů

159

Soubor činností spojených s bydlením, prací a rekreací, popř. dalších společenských činností, jejichž výkon sídlo umožňuje tím, že pro ně vytváří odpovídající hmotné prostředí, tj. poskytuje jim potřebné plochy a zařízení. Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Sídelní struktura Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001 2.7 Definice dle jiných publikovaných zdrojů Sídelní struktura je struktura daná rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými i funkčními vztahy sídelních útvarů a ostatních prvků osídlení (dopravní sítě, lineární tahy infrastruktury, výrobní, rekreační a jiné zóny ležící mimo sídelní útvary, prvky krajiny). Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983. Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Struktura daná rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými i funkčními vztahy sídelních útvarů a ostatních prvků osídlení (dopravní sítě, lineární tahy infrastruktury, výrobní, rekreační a jiné zóny ležící mimo sídelní útvary, prvky krajiny). (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“. Způsob a intenzita rozmístění základních sídelních jednotek v daném území. Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Skleníkový efekt Definice dle jiných publikovaných zdrojů Oteplení nižších vrstev atmosféry následkem jejích schopností propouštět krátkovInné sluneční (světelné) záření k povrchu Země a pohlcovat dlouhovlnné záření, které Země emituje. Zemí vyzařované dlouhovlnné záření pohlcuje v atmosféře především vodní pára, oxid uhličitý a další plyny (viz skleníkové plyny). Termín vznikl jako analogie k procesu zachycování tepla ve skleníku, kde světelné záření sklem prochází, zahřívá zem ve skleníku, ale toto tepelné záření již sklo snadno nepropouští. Skleníkový jev je na Zemi přirozený, v současné době zvyšuje teplotu povrchu Země (globálně v průměru) o 33°C, než by odpovídalo radiační emisi Země. Skleníkový jev muže být zesílen zvyšováním koncentrací některých přirozených skleníkových plynů nebo plynů jiných (freony, halony …). Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. Proces, kdy infračervené záření je pohlcováno atmosférou, čímž dochází k ohřívání zemského povrchu a spodní vrstvy atmosféry. Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Stavba Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001 „Stavba“ - stavební dílo, které vzniká výstavbou na staveništi, na rozdíl od výrobku, který plní funkci stavby, ale je přenosný.

160

1.1.2, 1.2, 1.3, 1.4, 2.4, 2.7, 5.4, 7.1, 8.9, 8.10, 9.1, 9.2, 9.4, 9.9, 9.11, 9.13, 9.16, 9.21, 9.22, 9.23, 9.24, 10.2, 10.3, 10.5, 12.1, 12.7, 12,9, 14.1, 14.2, 14.3, 14.4, 14.5, 14.6, 14.7, 14.8, 14.9, 14.11, 14.12, 14.13, 14.14, 14.15, 15.1, 15.2, 15.3, 15.4, 15.5, 15.6, 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 17.1, 17.2, 17.3, 17.4, 17.5, 17.6, 17.7, 17.8, 17.10, 17.11, 17.12, 17.13, 17.14, 17.15, 17.16, 17.17, 17.18, 17.19, 17.20, 17.21, 17.22, 17.23, 17.24, 17.25, 17.26, 17.27, 17.28, 18.2, 18.3, 19.3, 19.4, 19.5, 21.1, 21.2, 22.1, 22.2, 22.3, 23.1, 23.2, 23.3, 24.7, 25.1, 25.2, 25.3, 26.1, 26.2, 26.3, 26.4, 26.5, 26.6, 26.6, 27.1, 27.2, 28.1, 28.3, 28.4, 28.5, 28.6, 28.7, 30.5, 30.6 Definice dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek § 2 (3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. (4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby. (5) Změnou dokončené stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. (6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek (zrušeny k 31.12.2006) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu a) "stavba", rozumí se tím i její část. (1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. (2) Stavby mohou být a) trvalé, b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání. (3) Změnami dokončených staveb jsou a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují, b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou, c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. § 139, § 139b Definice dle jiných publikovaných zdrojů Za stavby se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavby mohou být: a) trvalé, b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání. Změnami dokončených staveb jsou: a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují, b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou, c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení. Podrobnější členění staveb je stanoveno diferencovaně pro různé účely v příslušných předpisech (např. pro oceňování staveb apod.) Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000. (Českou část zpracoval ÚÚR Brno.) Výtah: Pokud občanskoprávní předpisy používají pojem „stavba“, nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen podle stavebních předpisů. Stavební předpisy chápou pojem „stavba“ dynamicky, tedy jako činnost, popřípadě soubor činností, směřujících k uskutečnění díla (někdy ovšem i jako toto dílo samotné). Naopak pro účely občanského práva je pojem „stavba“ nutno vykládat staticky, jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako výsledek stavební činnosti je zpravidla též stavbou podle občanského práva a je samostatnou věcí. V některých případech však stavbu nelze fakticky ani hospodářsky oddělit od pozemku, na kterém je zřízena, a stavba tak s tímto pozemkem splývá, je jeho součástí a tvoří s ním jednu věc (např. parkoviště, lom, meliorační zařízení, pozemní komunikace apod.). V některých mezních případech nelze stanovit jednoznačné hledisko pro určení, kdy půjde o samostatnou věc, a kdy o součást pozemku. Bude vždy třeba zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů (např. koupě a prodeje, nájmu apod.). Internet 2011.Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. 22 Cdo 220/2008.

161

Za stavby se považují veškeré stavby bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, např. budovy, věže, sila, zásobníky, nádrže, studny, komunikace, tunely, mosty a lávky, nástupiště a rampy, jeřábové dráhy, podzemní i nadzemní vedení, tribuny, zdi, oplocení, pomníky, dále bez zřetele na účel, např. stavby pro bydlení, občanského vybavení, stavby pro výrobu a skladování, pro dopravu, rozvod energií, stavby pro vodní hospodářství, stavby a zařízení pro civilní obranu, stavby pro rekreaci, jakož i bez zřetele na dobu trvání staveb. Stavby mohou být jednak trvalé, a jednak dočasné. Stavbou se rozumí i její část. Platná právní úprava navíc specifikuje tzv. jednoduché stavby a tzv. drobné stavby, a dále tzv. vojenské a tzv. jiné stavby (stavby ministerstva vnitra, stavby uranového průmyslu apod.). Madar, Zdeněk a kol.: Slovník českého práva. Praha: LINDE, 1995. je obvykle definována jako umělá (neživá) materiální struktura, od svého vzniku zpravidla pevně spojená se zemí, nebo jako souhrn dodávek různého druhu, stavebních materiálů, stavebních prací, výrobků (např. dílů, strojů, zařízení a inventáře) nebo vyšších dodávek, včetně souvisejících prací, vykonávaných v souvislém čase na souvislém místě (obvykle na staveništi) v souladu s příslušnou dokumentací stavby (dokumentací projektu). Stavba je výsledkem přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou a rozhodujícím prostředkem k dosažení cílů projektu tohoto druhu. Podle stavebního zákona se za stavbu považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně-technické provedení, účel, či dobu trvání. Stavební zákon člení stavby na trvalé a dočasné. Stavební zákon také definuje pojmy jednoduchá stavba a drobná stavba a člení stavby také podle vybraných účelů, např. stavby pro bezpečnost státu. Stavby se zapisují do katastru nemovitostí s výhradou staveb drobných a staveb, které nesplňují podmínky zapsání jako budovy. Další členění staveb podle různých hledisek viz další hesla začínající slovem stavba. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000. Stavba je umělá (neživá) materiální struktura, od svého vzniku zpravidla pevně spojená se zemí. Stavba je též souhrn dodávek stavebních materiálů, stavebních prací a výrobků nebo vyšších dodávek, včetně souvisejících prací vykonávaných v souvislém čase na souvislém místě dle příslušné dokumentace stavby. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků, 1999. Stavbu je nutné chápat v celé šíři tohoto termínu, tedy nejen jako činnost, kterou je stavba vytvářena, ale i jako výsledek této činnosti. Pod tímto termínem jsou ve stavebním zákoně zahrnuty např. oplocení, opěrné zdi, přípojky na rozvodné sítě, jednotlivé budovy i jejich rozsáhlé soubory, dopravní inženýrské stavby, komunikace, mosty apod. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu rozlišuje a definuje stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby pro shromažďování většího počtu osob, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, zemědělské stavby, sítě technického vybavení a další. Kromě toho je termínu stavba přisuzována celá řada dalších významů, jejichž obsah není vymezen žádným předpisem a při jejich výkladu nezbývá než vycházet z obecných zvyklostí a obyčejů. Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Strategic Environmental Assesment (SEA ) Definice dle jiných publikovaných zdrojů Řízení, jemuž podléhají koncepce vymezené zákonem, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem procesu je získat objektivní odborný podklad pro schvalování koncepce podle zvláštních právních předpisů. Viz zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí… Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Trvale udržtelný rozvoj Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001

162

Přímá definice chybí, pouze zmínky. Část B. „potřeba efektivně, účinně a v reálném čase řešit věcné problémy v oblasti hospodářství, kvality životního prostředí, sociální soudržnosti a smíru ve společnosti. Vzájemně vyvážený vztah těchto oblastí je předmětem trvale udržitelného rozvoje, obecně sdíleného hospodářsky vyspělými zeměmi. Jeho uplatňování má dopad na území, je podmiňováno jeho možnostmi a vyžaduje proto dostatečný předstih v přípravě území. 2.7.: vytvářet v území podmínky pro trvale udržitelný rozvoj, tj. komplexní řešení ekologických, sociálních a ekonomických problémů ve vzájemných souvislostech. 6.7. Zásady územního rozvoje budou před schválením povinně posouzeny z hlediska jejich vlivu na trvale udržitelný rozvoj. Z tohoto hlediska budou obsahovat jednoznačně definované priority tohoto rozvoje, cíle a úkoly , zaměřené na: · podporu vysoké a stabilní úrovně hospodářského rozvoje kraje, · pokrok v sociální oblasti, respektující potřeby občanů, · účinnou ochranu životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů. 1.3, 2.1, 2.2, 2.7, 4.1, 5.2, 6.2, 6.7, 7.4, 7.11 Definice dle jiných právních předpisů § 6 Trvale udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Definice dle jiných publikovaných zdrojů (angl. sustainable development). Rozvoj lidské společnosti (civilizace), který dokáže naplnit potřeby současné generace, aniž by ohrozil uspokojení potřeb generací následujících nebo se uskutečňoval na úkor jiných národů, přičemž neohrožuje přirozené funkce ekosystémů, nesnižuje biologickou rozmanitost přírody, neohrožuje podstatu přirozených zdrojů přírody a nepřekračuje asimilační (samočistící) kapacitu přírodního prostředí (definice Světové komise pro životní prostředí a zdraví). Primární význam pro trvale udržitelný rozvoj má zřejmě nepřetěžování ekologického potenciálu planety (samočištění, recyklace, tvorba obnovitelných zdrojů). Pro charakteristiku trvale udržitelného rozvoje je vypracována řada indikátorů (ukazatelů) trvale udržitelného rozvoje. Mnohé z těchto ukazatelů jsou srovnatelné s tzv. indikátory kvality životního prostředí (viz environmentální indikátory). Termínu se užívá též ve spojení trvale udržitelný život, trvale udržitelná společnost, trvale udržitelná budoucnost, trvale udržitelné vzorce spotřeby apod. Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. sustainable development se snaží uspokojovat potřeby a tužby současnosti, aniž by omezoval možnosti uspokojit potřeby budoucích generací. Koncepce trvale udržitelného rozvoje vytyčuje rámec pro integraci ekologických zásad a rozvojových strategií, přičemž termín "rozvoj" se užívá v nejširším smyslu. Ve svém běžném chápání nepožaduje zastavit hospodářský růst. Ten však vždy přináší rizika poškozování přírodního prostředí, neboť ve větší míře zatěžuje přírodní zdroje. Ti, kdo usilují o trvale udržitelný rozvoj, budou nutně usilovat o propojení ekonomických a ekologických hledisek a cílů. Péče o životní prostředí se tak stává nedílnou součástí trvale udržitelného rozvoje, zaměřuje se více na příčiny ekologických problémů než na jejich příznaky a důsledky. Interpretace pojmu trvalé udržitelnosti není jednoznačná. V tzv. slabé udržitelnosti se předpokládá, že přírodní potenciál lze do jisté míry nahradit lidským potenciálem a kapitálem. Technické výrobky tedy mohou alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by společenství nebo území "zd1udlo". V tomto pojetí je dosažení trvale udržitelného rozvoje poměrně snadné, nevyžaduje zásadní změny v chování jedinců ani fungování celých společenství. Přesto je v reálných podmínkách politiky a ekonomiky někdy velmi obtížné dosáhnout i takto „slabých" cílů udržitelnosti rozvoje - například omezení znečišťováni prostředí výrobními procesy nebo užíváním spalovacích motorů v dopravních prostředcích. Trvalá udržitelnost v tzv. silném pojetí nesouhlasí s tím, že by bylo jakkoliv možno nahradit přírodní zdroje zdroji uměle vytvořenými. Ochuzení přírodních zdrojů chápe jako nevratnou změnu; naproti tomu změna, která přivodí růst přírodního bohatství, zhodnotí životní prostředí, a tím i kvalitu života lidí, kteří jsou součástí přírody. Změny v přírodním bohatství mají i svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Důsledné uplatnění "silného" pojetí trvalé udržitelnosti by znamenalo průlom do „růstové mentality" současné společnosti, většiny jejích ekonomických institucí a pravidel, podle kterých alokuje své zdroje.

163

Maier, Karel: Územní plánování. Vydavatelství ČVUT. Praha, 2004. společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000. Trvale udržitelný rozvoj je rozvoj, který zabezpečuje uspokojení současných potřeb, aniž by ohrozil možnosti uspokojení potřeb generací budoucích. Naše společná budoucnost. Zpráva VS OSN 1987. Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Trvale udržitelný rozvoj zabezpečuje nutnost efektivního, účinného a vzájemně vyváženého řešení problémů hospodářských, ekologických a sociálních v reálném čase a prostoru s ohledem na potřeby současných i budoucích generací. Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Udržitelný rozvoj Definice dle jiných publikovaných zdrojů Termín užívaný jako synonymum pro trvale udržitelný rozvoj, někdy ale zdůrazňující nevhodnost používání slova trvale (z hlediska vývoje nic není trvalé). V tomto smyslu se bez slova trvale(ý) užívá i v dalších slovních spojeních (viz trvale udržitelný rozvoj). Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. Koncepce udržitelného rozvoje vychází z definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987. Její podoba prošla od té doby určitým vývojem a doznala jistých změn. Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) zdůraznil, že cílem této koncepce je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními rozměry – sociálním, ekonomickým a environmentálním; přičemž ústředním pojmem udržitelného rozvoje není životní prostředí ani ekonomický rozvoj, ale kvalita života. Základní otázkou pak je, jak udržet a rozvíjet kvalitu života a přitom nepřekračovat dané environmentální limity. Brůna, Miroslav aj.: Veřejná správa v České republice (online). Druhé rozšířené vydání. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. (cit. 10.10.2006). Dostupné na: http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/vs_vcr.pdf. anglicky sustainable development takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Procesní def.: Taková symbióza lidské společnosti s životním prostředím, která neustále hledá a nalézá rovnováhu rozvoje lidské společnosti, umělých a přírodních ekosystémů. Systémová def.: Udržitelný rozvoj je podmíněn takovou změnou materiálových a energetických toků mezi lidskou společností, umělými a přirozenými ekosystémy, která povede k dynamické rovnováze bez katastrofických výkyvů a nevratných negativních změn v celém systému biosféry. Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Udržitelný rozvoj území Definice dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek § 18 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území sou-

164

stavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Urban sprawl Definice dle jiných publikovaných zdrojů Neregulovaný nebo nedostatečně regulovaný růst měst("Urban sprawl") Tato extrémní forma suburbanizace je důsledkem absence regulativních nástrojů nebo jejich nedůsledného uplatňování v praxi. Rozvoj suburbánních zón není koordinovaný a je charakterizován prosazováním zájmů individuálních investorů, jejich úzkých skupin, popř. investičních záměrů nadnárodních korporací, velmi nízkou hustotou zástavby a prostorovou separací jednotlivých lidských aktivit (bydlení, pracovní příležitosti, nakupování). Vyznačuje se neúnosně vysokými nároky na zábor půd i náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. V porovnání s kompaktní zástavbou jsou takto lokalizované objekty, komplexy a zařízení příčinou mnohem vyšších spotřeb energií a vody i jejich ztrát v rozvodných sítích. Investoři v mnoha případech nehradí v plné výši tzv. vyvolané náklady (technická a dopravní infrastruktura, opatření zmírňující přímé negativní dopady investic na krajinu a životní prostředí), což zásadním způsobem zvyšuje výdaje z veřejných rozpočtů. Mnohonásobně roste potřeba mobility značné části obyvatelstva nových obytných zón na okrajích měst či za jejich administrativními hranicemi v suburbánních oblastech. Každodenní dojíždění za prací, do škol, za službami, nákupy a kulturou vyžaduje překonávání stále větších vzdáleností. Tyto lokality nemohou být dostatečně obslouženy veřejnou dopravou a lidé zde bydlící či pracující jsou striktně závislí na používání individuální automobilové dopravy. Pravidelné nerekreační využívání alternativních způsobů přepravy (chůze, cyklistika) je zde nereálné. Komerční objekty umístěné ve "volné" krajině indukují růst přepravních výkonů osobní i nákladní silniční dopravy. Radikálně se zvyšují výdaje na modernizaci a údržbu silniční infrastruktury. Cenové relace i charakter rozptýlené rezidenční zástavby v suburbánních zónách dokumentují sociální segregaci. Rozvoj příměstských oblastí celkově koresponduje s úpadkem vnitřních částí měst. Klesá celková rozloha částečně přirozených ekosystémů, biocenter a biokoridorů i půd vhodných pro zachování udržitelného stupně zemědělského, lesnického a rekreačního využívání krajiny. Stále více je tak narušována schopnost původně vyváženého přírodního prostředí poskytovat tzv. komplexní ekologický servis. Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.

Urbanismus/Urbanizmus (též urbanistika) Definice dle jiných publikovaných zdrojů Nauka o stavbě lidských sídel. ABZ slovník cizích slov (online, cit. 17.10.2006). Dostupné na: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/. Vědní obor a současně praktická činnost, které mají úzké vazby k oboru architektury, ze kterého se urbanismus rozvinul a specifikoval k praktické územně plánovací činnosti - územnímu plánování. Jako vědní obor urbanismus zkoumá teoretické i praktické problémy tvorby a přetváření osídlení, sídelních útvarů a jejich struktur, odhaluje tendence a zákonitosti jejich vývoje a formuluje zásady pro jejich řešení; při tom vychází z obecných zákonitostí rozvoje společnosti a její ekonomiky v konkrétních podmínkách. Urbanismus se v teorii i praxi výrazně podílí na řešení otázek ochrany a tvorby životního prostředí, přičemž se zvláště zaměřuje na obsahovou stránku koncepce tvorby životního prostředí v souvislosti s reorganizací funkcí v krajině a s hmotovým uspořádáním staveb při výstavbě a přestavbě sídelních útvarů. Jako vědní obor i praktická činnost se urbanismus zabývá především řešením technických a výtvarně estetických (architektonických) problémů, přičemž vychází z progresivních poznatků společenských a přírodních věd. Svými teoretickými i praktickými poznatky přispívá k rozvoji územního plánování, které na rozdíl od urbanismu je více zaměřeno na řešení technických, ekonomických a společenských problémů rozvoje společnosti v jejich průmětu do území. Stále složitější teoretické i praktické problémy rozvoje osídlení, sídelních útvarů a jejich struktur může urbanismus komplexně řešit jen pomocí multidisciplinárních pracovních kolektivů. Při řešení prostorové struktury sídelního útvaru se urbanismus zabývá jak hmotovým uspořádáním

165

stavebních objektů, tak i řešením souborů architektonických prvků, které spoluvytvářejí tzv. parter města. V tomto smyslu se pak mluví o urbanistickém detailu. Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983. Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Soubor pracovních metod a postupů sloužících k záměrnému formování lidského osídlení, uplatňující se při řešení sídlištních celků, krajiny a celých širších územních jednotek s důrazem na tvorbu životního prostředí. Vychází ze společenských, ideových a estetických požadavků, materiálních, technických a ekonomických podmínek, zahrnuje však i hlediska sociologická a psychologická. (Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha: Academia, 1982.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“. Vědecko-umělecký obor, teoretická základna územního plánování. (Hexner M., Novák J.: Urbanistická kompozice I., II. Skripta. Praha: FA ČVUT, 1988.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“. Vědní obor a současně praktická činnost, které mají úzké vazby k oboru architektury, z něhož se urbanismus rozvinul a specifikoval k praktické územně-plánovací činnosti - územnímu plánování. Jako vědní obor zkoumá urbanismus teoretické i praktické problémy tvorby i přetváření osídlení, sídelních útvarů a jejich struktur, odhaluje tendence i zákonitosti jejich vývoje a formuluje zásady pro jejich řešení. (Zásady a pravidla územního plánování – názvosloví. VÚVA Brno, 1979.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Urbanizace Definice dle jiných publikovaných zdrojů angl. urbanization Výstavba měst a rozvoj městského způsobu života spojený s výraznou změnou životního stylu, zvyšováním koncentrace obyvatelstva a s přesídlováním lidí z vesnic do měst, významný trend 19. a 20. století zpočátku v průmyslově vyspělých státech, nyní rostoucím tempem zejména v zemích méně rozvinutých. Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. Mnohostranný sociálně-ekonomický proces vyznačující se stěhováním obyvatelstva do měst, růstem měst, změnami funkčního využití území sídel, koncentrací, intenzifikací a diferenciací městských druhů činností (funkcí) nebo výroby v širokém smyslu slova, vznikem nových forem a prostorových struktur osídlení a rozšířením městského způsobu života se specifickou strukturou styků, kulturou, systémem hodnotových orientací atd. Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983. Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Urbanizace je proces, při kterém dochází k relativnímu i absolutnímu růstu měst a městských aglomerací. Kumulace administrativních, průmyslových, komerčních i dalších doplňkových aktivit a funkcí vede k postupnému růstu celkové rozlohy zastavěných ploch a ke zvyšování podílu městského obyvatelstva na celkové populaci. Zatímco ve Velké Británii nebo v SRN se podíl městského obyvatelstva pohybuje nad 80 % a v České republice kolem 71 %, v rozvojových zemích Asie a Afriky je stále pod úrovní 30 %. Urbanizace velmi úzce souvisí s industrializací, s vědeckotechnickým rozvojem (od 90. let 20. století především v oblasti komunikačních a informačních technologií) a s ekonomickou úrovní státu i jednotlivých regionů. Je důsledkem růstu populace a radikálních změn sociálně-ekonomické struktury, které jsou charakterizovány přesunem pracovních sil z primární nejprve do sekundární a v současnosti zejména do terciární (obchod, doprava, služby a veřejná správa) sféry civilního sektoru národního hospodářství. Ještě v r. 1990 pracovalo v České republice v primární sféře 11,84 % z celkového počtu pracovníků civilního sektoru národního hospodářství, v r. 2001 již jen 4,09 %. Naopak zastoupení terciární sféry vzrostlo ze 42,81 % na 56,44 %.

166

Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Mnohostranný sociálně ekonomický proces, vyznačující se koncentrací, intenzifikací a diferenciací městských druhů činností (funkcí) nebo výroby v širokém smyslu slova, vznikem nových forem a prostorových struktur osídlení a rozšířením městského způsobu života se specifickou strukturou styků, kulturou, systémem hodnotových orientací atd. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.) Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Definice dle jiných právních předpisů § 3 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Definice dle jiných publikovaných zdrojů Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které napomáhají udržet přírodní rovnováhu v krajině. ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií. Kritéria představují hlavně: rozmanitost přírodních (přirozenému stavu blízkých) ekosystémů, prostorové vazby (prostřednictvím koridoru či kontaktních ploch), prostorové parametry (minimální plochy biocenter, minimální šířky a maximální délky biokoridorů), aktuální stav krajiny (např. stupeň narušení člověkem) a společenské limity a záměry umožňující(omezující) rozvoj, konstrukci a kompletování uceleného systému. ÚSES je plánovacím nástrojem umožňujícím zachovat ekologicky stabilizované (i stabilizující) prvky v krajině, případně na základě plánu je doplnit, rozšířit nebo upravit. Základními prvky ÚSES jsou kategorie převzaté z konceptu krajinné ekologie - biocentrum, biokoridor (viz). Podle rozsahu území se tyto prvky rozlišují na lokální (místní), regionální a nadregionální (např. lokální biokoridor, nadregionální biocentrum atd.). Podobné systémy jako je v ČR ÚSES jsou zpracovány v řadě jiných států i nadstátních regionů. Příkladem je evropský EECONET (viz). Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. ÚSES je tvořen sítí prostorově i funkčně propojených biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Vychází z kostry ekologické stability krajiny a doplňuje ji o nově navrhované části. Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým tvarem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím vytváří ekologickou síť. Interakční prvek je doplňující část ÚSES. Jde o lokality, které umožňují život těch druhů organismů, které se podílejí na udržování stability v intenzivně využívaných málo stabilních územích sousedících s ÚSES. Kostra ekologické stability je soubor existujících, ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny, vymezený bez ohledu na jejich funkční vztahy. Tvoří mj. zdroj genofondu pro ÚSES. V krajině má zásadní ekostabilizující význam. Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000. (Českou část zpracoval ÚÚR Brno.) Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, udržujících přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. (Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3/a.)

167

Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Zdroje přírodní Definice dle jiných publikovaných zdrojů jsou části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. Jedná se jak o látky pevné povahy s určitými fyzikálními a chemickými vlastnostmi pro výrobu hmotných produktů, tak výrobu energie. K přírodním zdrojům patří voda, půda, ovzduší. Za přírodní zdroje jsou považovány planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové, také houby a mikroorganismy, které člověk využívá k získávání potravy, léčiv a k uspokojování ostatních potřeb a požadavků. Obnovitelný přírodní zdroj má schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to sám nebo za přispění člověka. Neobnovitelný přírodní zdroj spotřebováním zaniká. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000.

Zeleň Definice dle jiných právních předpisů okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. Definice dle jiných publikovaných zdrojů Všechny plochy porostlé vegetací na území sídel i ve volné krajině, které jsou využívány pro různé funkce. Patří k nim i prvky liniového a bodového charakteru (solitérní dřeviny, skupiny dřevin, aleje, břehové porosty apod.) a plochy zemědělské půdy, pokud jsou využívány jako sad nebo trvalý drn. Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983. Definice dle jiných nepublikovaných návrhů Soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými) prvky zeleně, záměrně založenými nebo spontánně vzniklými, o které je zpravidla pečováno sadovnicko krajinářskými metodami; výjimečně jej může tvořit i jen jeden vegetační prvek. V územním plánování se zelení zpravidla rozumí funkční náplň území. Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Zivotní prostředí Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001 2.1, 2.2, 7.4 Definice dle jiných právních předpisů § 2 Životní prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Definice dle jiných publikovaných zdrojů

168

Vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, půda, horniny, organismy, jejich komplexy (populace, společenstva, ekosystémy) a energie (definice dle zákona č. 17/1992 Sb.). Významnými součástmi prostředí jsou i procesy v něm probíhající, např. přirozené cykly látek (uhlíku, kyslíku, dusíku, síry, fosforu, vody...) i tzv. životodárné systémy, jako je klima, ozónová vrstva, přirozený skleníkový jev (viz skleníkový jev, ozonosféra), přirozená fertilita půd, zabezpečená fyzikálními a chemickými vlastnostmi půd a půdními organismy (edafonem) atd. Pro člověka jsou součástí životního prostředí též sociální, kulturní, ekonomické, politické a pracovní podmínky. Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999. Životní prostředí je souhrn materiálních a psychických hodnot prostoru obývaného člověkem, jehož ochrana a tvorba je v zájmu společnosti. Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976. neboli environment je podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, vše, co vytváří podmínky existence organismů, včetně člověka, a je předpoklad jejich dalšího vývoje. Složkami životního prostředí jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou právními předpisy. Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty, stanovené právními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí. Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností. Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000. anglicky environment Vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. Soubor všech složek vnější materiální reality, které jsou (nebo mohou být) ve vztahu bezprostředního přímého působení (interakce) s uvažovaným společenským subjektem, tj. člověkem. Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Zpracováno dle: ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Slovník územního plánování. 2002. [cit. 18. května 2011]. Dostupné na http://www.uur.cz/slovnik2/?ID=3731. Editoři: Ing. Denisa Šamšulová Hrubanová; prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.; doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D.; prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.

169

4.3 CV VĚDECKO - ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ Personální zabezpečení Název VŠ / součásti

Vysoké učení technické v Brně

Název SP

Architektura a urbanismus

Jméno a příjmení

Jan KOUTNÝ

Rok narození Přednášející

Fakulta architektury tituly

prof. Ing. arch., CSc.

1944

rozsah prac. vztahu na VŠ 100 %

do kdy 31.7.2014

ano

školitel ano

Další současní zaměstnavatelé

člen oborové rady

ano

typ prac. vztahu

rozsah

Přednášky v předmětech BSP Základy a vývoj urbanismu Tvorba urbánního a krajinného prostředí

Soudobá města a osídlení Územní plánování

MSP Teorie a vývoj architektura a urbanismu

Soudobá architektura a urbanismus

Moderní vývoj urbanismu

Plánování rozvoje města a regionu

Rekonstrukce a obnova sídel DSP Metodika vědecké práce

Teorie a vývoj urbanismu

Rozvoj měst a regionů

Prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje

Tvorba a ochrana krajiny

Počítačová podpora v urbanistické tvorbě

Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1962 – 1968:

FAST VUT v Brně – obor architektura a stavba měst

1968 – 1971

Projektant na Útvaru hlavního architekta města Brna

1971 – 1986

Odborný asistent, katedra urbanismu FAST VUT v Brně (od 1977 FA VUT)

1982

Kandidát technických věd

1986

Docent pro obor urbanismus

1990 – 1991

Vedoucí katedry urbanismu a územního plánování FA VUT v Brně

1991 – 1994

Vedoucí ústavu teorie a vývoje urbanismu FA VUT v Brně

1994 – 2000

Proděkan pro tvůrčí činnost FA VUT v Brně

1995 – 2000

Vedoucí ústavu územního plánování FA VUT v Brně

170

2001 – 2007

Vedoucí ústavu teorie urbanismu FA VUT v Brně

2003

Habilitace v oboru urbanismus

2004

Profesor pro obor urbanismus

Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Výzkumný projekt FRVŠ 026, Dendrologie pro architekty, řešitel, hlavní řešitel Ing. Markéta Čablová, 2003 Výzkumný projekt FRVŠ 939, Modernizace výuky předmětů Aplikovaná ekologie a Tvorba a ochrana krajiny, řešitel, hlavní řešitel RNDr. Martin Culek, Ph.D., 2003 Koutný, J.: Moderní urbanistické koncepce, odborná monografie, edice Habilitační a inaugurační spisy, sv. 122, 2003, ISBN 80-214-2463-X Výzkumný projekt GAČR GA103/03/1008, Metody komunikace při urbanistickém rozvoji města, řešitel úkolu, hlavní řešitel doc.PhDr. Lubomír Kostroň, CSc., spolupráce: MU Brno, VUT Brno, 2003 - 2005 Kostroň, L. – Lakomý, L. – Koutný, J.: The vision of the City – the Soft Aspects of Urban Dynamics, AESOP ´05 Congress, 13. – 17.7.2005 Vídeň Koutný, J.: Moderní urbanistické koncepce, zvláštní číslo v časopise Urbanismus a územní rozvoj, 2004 Koutný, J.: Vývoj a význam územního plánování, konference "Územní plánování v systému samosprávy", FA VUT v Brně, 2003, sborník konference, Koutný, J.: Analýza urbanistických ukazatelů používaných do roku 1989, konference „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“, 2008, sborník konference Vaishar, A. – Koutný, J. – Zapletalová, H: Vliv vysokého školství na fyzickou strukturu města Brna“, Architecture, Civil Engineering, Environment, Slezská Technika, Gliwice, 2009 Výzkumný projekt MMR WB-44-04: "Koncepce bytové politiky pro středně velká a malá města", hlavní řešitel, spolupráce: VUT Brno, Universita Pardubice, Universita Hradec Králové, 2004 - 2006 Koutný, J. - Pokludová, P.: Bydlení a rozvoj města, konference Aktuální otázky rozvoje regionů, FES Universita Pardubice, Špindlerův Mlýn, 28. 29.6.2005, ISBN 80-7194-777-6 Koutný, J. - Pokludová, P.: Development housing strategy, AESOP ´05 Congress, 13. – 17.7.2005 Vídeň Koutný, J.: - Pokludová, P. – Holub, P.: Development housing strategy, SCORUS Konference „Competing and dariny“, Amsterdam, Netherlands, 14. 17.9.2005 Výzkumný projekt MMR ČR WB-42-2004-52, Veřejné prostory jako prostředek pro podporu místního cestovního ruchu, řešitel, hlavní řešitel Doc.Ing.arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., spolupráce: VUT Brno, Universita Pardubice, Universita Hradec Králové, 2004 - 2006 Koutný, J.: Public Spaces and city conception, Public spaces and quqlity of live in cities, mezinárodní konference EURA, Brno, 2004 Koutný, J.: Urbanistické aspekty veřejných prostorů, Kolokvium v rámci řešení výzkumného projektu MMR ČR WB-42-2004-52, Veřejné prostory jako prostředek pro podporu místního cestovního ruchu, FA VUT v Brně, 19.5.2005 Koutný, J.: Veřejné prostory soudobého středoevropského města, 13. mezinárodní geografická konference, Brno, 6.9.2005, ISBN 80-210-3759-8 Výzkumný projekt MMR ČR WB-43-2004-52, Rekonverze a revitalizace vojenských areálů v urbánním a sociálně-ekonomickém prostředí našich měst, řešitel, hlavní řešitel Doc.Ing.arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., spolupráce: VUT Brno, Universita Pardubice, Universita Hradec Králové, 2004 - 2006

171

Koutný, J.: Urbanistické aspekty brownfields, Kolokvium v rámci řešení výzkumného projektu MMR ČR WB-43-2004-52, Rekonverze a revitalizace vojenských areálů v urbánním a sociálně-ekonomickém prostředí našich měst, Universita Pardubice, Fakulta ekonomické-správní, 22.9.2005, Pardubice WB-20-05, Suburbanizace - hrozba fungování malých měst, zahájení: 01.09.2005, ukončení: 31.12.2006 WB-19-05, Moderní architektura jako nový fenomén cestovního ruchu, zahájení: 30.09.2005, ukončení: 31.12.2006 Implementace systémového hlediska do vzdělávání při přechodu k udržitelnému rozvoji, zahájení: 01.11.2005, ukončení: 31.12.2007 WD-69-07-4, Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů, zahájení: 01.04.2007, ukončení: 31.12.2011

Působení v zahraničí Stáže Krakov (1973), Helsinky /1978) Návštěva učitelů a studentů FA VUT Brno na TU Kaiserslautern, 1991 Seminář učitelů a studentů FA VUT Brno a TU Graz, Brno1991 Seminář a výstava učitelů a studentů TU Graz, FA Ljubjana a FA VUT Brno, Graz 1992. Studie regionálního plánu jihočeského a dolnorakouského příhraničí, mezinárodní spolupráce VUT Brno, ČVUT Praha, TU Wien, JU České Budějovice, 1996 Obor habilitačního nebo jmenovacího urbanismus řízení nebo udělení vědecké hodnosti

řízení na VŠ FA VUT Brno ohlasy publikací

Rok udělení prof.

2004

172

mezinár.

tuzem.

ano

ano

Personální zabezpečení Název VŠ / součásti


Název SP



Vladimír ŠLAPETA

Rok narození

1947


Přednášející

ano

školitel


ano


prof. Ing. arch. DrSc do kdy

neurčito

člen oborové rady

ne

typ prac. vztahu

rozsah

FA ČVUT Praha

10 %

Přednášky v předmětech Dějiny architektury Soudobá architektonická tvorba Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1965-72 1972-73 1973-91 1991-2006

Fak.stavební ČVUT obor architektura Ing.arch. projekční org.Ostravan, Ostrava ved.odd.architektury Národního techn.muzea Praha docent, od r.1992 prof. FA ČVUT Praha /1991-97 a 2003-2006 děkan

Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Publikace Jan Kotěra, zakladatel moderní české architektury /ved.kol./. Praha 2001 české a angl.vydání Osiedle Baba. Plany i modele. Muzeum architektury Wroclaw 2002 /s kol./, polské vydání Miejsce budovy: Republika Ceska. Muzeum architektury Wroclaw 2002. Polské vydání Lubomír Šlapeta 1908-1983, Čestmír Šlapeta 1908-1999, Hans Scharoun´s Czech Students.Wroclaw 2004 angl. a pol.vydání Baustelle Slowenien / Building Side Slovenia. Berlin 2004 /s A.Hrauskym/ angl.něm.vydání Charte UIA-UNESCO de la formation des architecte UIA Paris , 3'eme edition , Paris 2008, 56str; ISBN neni uveden (spolecna prace 12 autoru vcetne Vladimira Slapety), jazyk francoštině, Phase Eins. Die Architektur von Wettbewerben 2006-2008. Kapitola: Wettbewerbe im Osten?.: DOM Publisher, 2009, s.14-17. ISBN 978-3-938666-59-3. (kapitola v knize) Výstavy: Jan Kotěra Obecní dům Praha 2001-2002, Muzeum Hradec Králové 2002, Architekturzentrum Sien 2003 173

Miejsce budovy : Republika Ceska Muzeum architektury Wroclaw 2002 Osiedle Baba , plany i modele Muzeum architektury Wroclaw 2002, Památkový ústav Ostrava 2005 Lubomír Šlapeta 1908-1983, Čestmír Šlapeta 1908-1999, čeští žáci Hanse Scharouna /s prof.Zatloukalem/ Galerie architektury Brno 2003-2004, Muzeum umění Olomouc 2004, Fragnerova galerie Praha 2004, Muzeum architektury Wroclaw 2004, Svaz polských architektů Warszawa 2005 , ETH Zuerich 2005, Památkový ústav Ostrava 2005, Dům umění Pécs /Maďarsko/ 2005, Wallach Gallery, Columbia University New York 2005 Petr Franta, architects /s dr.Irenou Murray/ McGill University Montreal 2004, Staveb,veletrh Barcelona 2005, Nadace stavebnictví Praha 2005, České centrum Los Angeles 2006, České centrum Sofia 2006 Baustelle Slowenien / Building Side Slovenia /s A.Hrauskym/ Akademie der Kuenste Berlin 2004, Architektenkammer Muenchen 2004, BTU Cottbus 2005, Universitaet Hannover 2005 Publikační činnost: ŠLAPETA, V. Die architektonische Schrift können nur wenige entziffern und lesen und noch wenigere erläutern. Hintergrund, 2010, roč. 2010, č. 46- 47, s. 109-111. ŠLAPETA, V. Kotěrova vlastní vila. In Slavné stavby Prahy 10. Foibos Praha: 2009. s. 90-92. ISBN: 978-80-87073-16- 2. ŠLAPETA, V.; PELČÁK, P. Bibliografie. In Bedřich Rozehnal. Obecní dům Brno: 2009. s. 181 ( s.)ISBN: 978-80-254-6183- 9. Vladimír Šlapeta : Co mi dala Olomouc, In : Moje město Olomouc, Vyznání, vzpomínky a zamyšlení /vydáno k 100.výročí založení Svazu českých bibliofilů/, Literární klub Olomouc a olomoucká skupina členů Spolku českých bibliofilů v Praze, Olomouc 2007, str.67-71 Vladimír Šlapeta : Jan Kotěra a Národní dům, In : Národní dům v Prostějově 1907-2007, Město Prostějov 2007, 400 stran , str.85-98, ISBN 978-80-239-7247-4 Vladimír Šlapeta : Polsko, In : ERA, Brno r.7/2007/, č.6,str.71 Brněnské výstaviště slaví 80 let /vyzvaná slavnostní přednáška k 80.výročí BVV, proslovená v pavilonu A na zahájení mezinárodního stavebního veletrhu dne 22.4.2008, In : Události na VUT v Brně, Brno, r.18/2008/, č.5,str.18-19,6 vyobr. /česky/, ISSN 1211-4421 Vladimír Šlapeta : Funkcionalismus na Výstavě soudobé kultury 1928, Functionalism at the Exhibition of Contemporary Culture 1928, In : Výstava soudobé kultury – Exhibition of Contemporary Culture , Brno 1928, Author : Zdeněk Müller Collaborators : Vladimír Šlapeta, Ivan Ruller and Milena Flodrová , EXPODATA Brno 2008, str.14-15, česky a anglicky, 6 vyobr. Ivan Ruller: Kolonie Nový dům v Brně, The New House in Brno Development, In : Výstava soudobé kultury – Exhibition of Contemporary Culture, Brno 1928 Autor : Zdeněk Miller, Collaborators: Vladimír Šlapeta, Ivan Ruller and Milena Fládrová EXPODATA Brno 2008, str.16-19, česky a anglicky, 6 vyobr.

174

Vladimír Šlapeta, Pavel Zatloukal : Elly a Oskar Oehlerovi – Olárovi In : Elly Oehler/Olárová 1905-1953 / Oskar Oehler/Olár 1904-1973 Katalog výstavy Brno-Olomouc 2007 ISBN 978-80-254-0967-1 /Spolek Obecní dům Brno/ ISBN 978-80-8714901-0 /Muzeum umění Olomouc/ Str.13-47, 127-128 česky a anglicky Andrea Jakubcová , Vladimír Šlapeta : Vila Antonína a Marie Markových v Praze In : Elly Oehler/Olárová 1905-1953 / Oskar Oehler/Olár 1904-1973 Katalog výstavy Brno-Olomouc 2007 ISBN 978-80-254-0967-1 /Spolek Obecní dům Brno/ ISBN 978-80-8714901-0 /Muzeum umění Olomouc/ Str.55-57, česky a anglicky Vladimír Šlapeta, Pavel Zatloukal : Vila Ladislava Říhovského In : Elly Oehler/Olárová 1905-1953 / Oskar Oehler/Olár 1904-1973 Katalog výstavy Brno-Olomouc 2007 ISBN 978-80-254-0967-1 /Spolek Obecní dům Brno/ ISBN 978-80-8714901-0 /Muzeum umění Olomouc/ Str.58-59, str.74-76 česky a anglicky Příspěvek v zahraničním sborníku: From Functionalism to Stalinism and Back – Architecture in Czechoslovakia 1945-1968 (Architecture + Art, New Visions, New Strategies, Alvar Aalto Academy, City of Jyväskyläe 2005 Vladimír Šlapeta : Siedlungen der Zwischenkriegszeit – ein europäischer Vergleich In : Welterbestätten des 20.Jahrhunderts , Editor Jörg Haspel, ICOMOS Journals of the German National Committee XLVI, Beiträge zur Denkmalpflege in Berlin 30, Michael Imhof Verlag Petersberg 2008, str.31-37, 10 vyobr., ISBN 978-3-86568-393-9 Příspěvky v zahraničních časopisech: Josef Polášek 1899-1946 (Bauwelt, Berlin 2005) Vlastislav Hofman 1884-1964 (Bauwelt, Berlin 2005) Die Jahrhunderthalle und das Ausstellungsgelaende in Breslau – Das Werk von Max Berg (Bauwelt, Berlin 2005) Praga dopo la Revoluzione di Velluto, Praquer after the Velvet Revolution (Ottagono, Milano 2005) Příspěvky v českých odborných časopisech: Šlapeta, V. : Šlapeta v Luhačovicích (Architekt, Praha 2005) Šlapeta, V.: Dva obytné celky, In: Architekt, Praha r.2008, č.7, s.67, Česky, ISSA 0862-7010 Vladimír Šlapeta, Ivan Ruller,: Jan Dvořák 1925-1998, In : ERA, Brno r.2008, č.4,str.9 česky Šlapeta,V.:Olomouc, Na vozovce 33, In: Architekt, Praha, r.53/9.ročník měsíčníku/,č.12,str.5660 ŠLAPETA, V. Tvůrce urbanismu Baťova Zlína. Dokumenty k osobnosti Františka Lydie Gahury. Architekt, ISSN Architekt, 2009, roč.2009, č.7, s.82-83. (článek v časopise) 175

Přednášky na významných mezinárodních konferencích: Organische Architektur Přednáška, Hugo Häring Gesellschaft Biberach únor 2009 Czech Architecture 1938-1945 Front to Rear Princeton University, New York University 2009 and Canadian Centre for Architecture Mezinárodní konference v New Yorku březen 2009 Brno City Visions Mechelen – Berlage Instituut 2009 Mezinárodní konference v Mechelen, duben 2009 The Bata Legacy : The Realization of a Utopia Mezinárodní symposium „A Utopia of Modernity-Zlín“ Zlín, květen 2009 Bata Tschechisches Zentrum Muenchen 2009 Přednáška a panelová diskuze , listopad 2009 Působení v zahraničí 1988 DAAD stipendium Spolk.rep.Německo, Zentralinstitut für Kunstgeschichte /2 měs./ 1994 research scholar TU Delft /1 měsíc/ 1995 Fellow of the Wissenschaftskolleg zu Berlin /4 měs./ 1997-2006 místopředseda odboru architektura Akademie der Kuenste Berlin /3x3leté období/ 2000 Visiting scholar Canadian Centre for Architecture CCA Montreal /4 měs./ 2001 DAAD Stipendium BTU Cottbus /3 měs./ 2003 host.profesor Fakulty architektury Univerzity v Lublani Obor habilitačního nebo jmenovacího Habilitační obor dějiny ar- řízení na VŠ řízení nebo udělení vědecké hodnosti chitektury Jmenovací obor architektura ohlasy publikací Rok udělení (prof…)

1992

176

mezinár.

tuzem.

162

232

Personální zabezpečení Název VŠ / součásti VŠ Vysoké učení technické v Brně Název SP



Dagmar GLOSOVÁ

Rok narození

1943

rozsah prac. vztahu.na VŠ

Přednášející

ne

školitel

ano


Fakulta architektury

tituly

doc. Ing. arch. CSc.

90%

do kdy

člen oborové rady

ne

typ prac. vztahu

rozsah

Přednášky v předmětech BSP Typologie I -obytné stavby, 1.roč.,zimní semestr, 2/1, zk., povinný MSP Typologie města, 1. roč., zimní semestr, 1/2, klz., volitelný předmět Zajišťované předměty BSP

1. roč. LS Základy architektonického navrhování 2. roč. ZS Atelier 2. roč. LS Atelier 3. roč. ZS Atelier 3. roč. LS Atelier 4. roč. ZS Atelier

Zajišťované předměty MSP

1. roč. ZS Modulový specializovaný atelier 1. roč. LS Modulový specializovaný atelier 2. roč. ZS Specializovaný atelier 2. roč. LS Dipolomový projekt

Školitel DSP

Ing.arch.Zlata Talandová studium ukončeno v září 2003, Ing.arch. Tomáš Hrubý studium zahájeno v říjnu 2003, ukončeno 2007 Ing. arch. Jan Velek studium zahájeno v říjnu 2006, ukončeno 2010 Ing. arch. Sona Velková-Nerudová studium zahájeno v říjnu 2006, ukončeno 2010 Ing. arch. Lucie Látalová studium zahájeno 2010 Ing. arch. Kateřina Netopilová studium zahájeno 2010 177

31.7.2014

Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1962 – 1968 Obor architektura na Fakultě stavební VUT v Brně 1968 – 1974 praxe ve Stavoprojektu, ateliér arch. F. Zounka, později V. Rudiše 1974 – 1990 odborná asistentka na katedře obytných a občanských staveb na FAST, později FA 1990 – jmenování docentkou od 1990 docentka na ústavu, později ateliéru FA VUT v Brně, nyní Ústavu navrhování UN1 Akademické funkce 1990 – 1997 proděkanka pro studium 1996 – dosud členka, předsedkyně a místopředsedkyně oborové komise G2 Fondu rozvoje VŠ 1997 – 2006 vedoucí Ústavu, později Ateliéru obytných staveb 1997 – 2000 členka Akademického senátu VUT v Brně 2000 – 2003 proděkanka pro studium 2005 – 2008 členka Oborové rady 2008 – 2011 členka Akademického senátu Fakulty architektury VUT v Brně 2009 – dosud členka Rady vysokých škol, garant segmentu Architektura v Komisi uměleckých škol Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti Publikace: Glosová D.: Model studia na FA VUT, ARCHITEKTONICKÉ LISTY FA STU Bratislava, 1997, ISSN 1135-2679 Glosová D.: Technologická studie, tvořivá součást ateliérové výuky, in.:SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ, Vědecko-pedagogická konference FA VUT v Brně,1998 Glosová D.:

V jednoduchosti je krása, rozhovor, UDÁLOSTI VUT 1999/3, ISSN 1211-4421

Glosová D.: Bydlení pro starší spoluobčany v Brně -Králově Poli, UDÁLOSTI VUT 1999/4, ISSN 1211-4421 Glosová.D.:

Rozhovor o bydlení, STAVBA A RENOVACE 1999/2, ISSN 1212 4885

Hykš P., Glosová D.:VYUŽITÍ SLUNEČNÍ ENERGIE V BYTOVÝCH STAVBÁCH, skripta pro distanční vzdělávání na SVVŠ v Bratislavě, 1997,1998, ISBN 80-227 – 1016-4 Glosová, D.: Strukturované studium na Fakultě architektury v Brně,in: Sborník Konference, předneseno 21.1.2002 v Ústí nL Glosová D.:

Bydlení seniorů, UDÁLOSTI VUT 2004/11, ISSN 1211-4421

Glosová, D: Výzva mladé generaci, Sborník z konference s mezinárodní účastí Bydlení seniorů vztahy a formy, A1 FA VUT v Brně, únor 2005 Glosová, D.:

Mladí pro seniory , FASÁDY, 2005/2 ISSN, str. 49

Glosová, D: Výzva mladé generaci, In. Sborník I. Konference SENIOR LIVING - trendy v seniorském bydlení a změny životního stylu seniorů, Ledax a.s.,České Budějovice, 2007, ISBN 978-80-239-9067-6 Glosová, D. a kol.: BYDLENí PRO SENIORY, vydavatelství ERA , edice 21.století, Brno, 2006 ISBN :80-7366-057-1

178

Posudky: •

Posudek doktorské práce, Ing. arch. Hana Štolcová Bývanie a seniory, Oponent a člen komise FA STU Bratislava, 2001

•

Posudek doktorské práceIng. arch. Kataríny Minarovičové Vstup do bytového domu Oponent a člen komise SvF STU Bratislava, 2002

•

Posudek tezí doktorské práce Ing. arch Martina Navrkala na téma Sociální bydlení Oponent a člen komise FA VUT v Brně, leden 2001

•

Posudek doktorské práce Ing. arch. Kateřiny Riedlové Individuální bydlení 60.-80.let u nás Oponent a člen komise FA VUT v Brně, leden 2007

•

Posudek doktorské práce Ing. Naděždy Malkovské Sociálně-ekonomické aspekty typologie hospicových domů Oponent a člen komise FA ČVUT Praha

•

Posudek habilitační práce Ing. arch. Ireny Šestákové Kvalita života handicapovaných a seniorů a její průmět do objektů pro bydlení a sociální ošetřovatelskou péči Oponent a člen habilitační komise FA ČVUT Praha, 2006

•

Posudek školitele doktorské práce Tomáše Hrubého Domov pro seniory, formy přívětivého bydlení člen komise FA VUT v Brně, 2007

•

Posudek doktorské práce Ing.arch. Edity Vrablové Progresívne trendy v bývání vysokoškolských študentov - ubytovací úsek vysokoškolských domovou Oponent doktorské práce a člen komise FA STU Bratislava,2009

•

Posudek doktorské práce Ing arch Petera Lovicha Mestský apartmán jako špecifická forma bývania na Slovensku, Konverzi administrativních budov na mestské apartmany Oponent doktorské práce a člen komise FA STU Bratislava 09/2009

•

Posudek doktorské práce Ing.arch. Alexandry Meierové Utilita a maniera sprasných bytových domov na Slovensku Oponent doktorské práce a člen komise FA STU Bratislava, 12/2010

•

Posudek doktorské práce Ing.arch. Milady Baumannové Zelené střechy na bytových domech Oponent doktorské práce a člen komise FAST VŠB Ostrava, 11/2010

Vědeckovýzkumná činnost: • GA 580351 Sociální bydlení, GAČR 1997-2000 (spoluřešitel) •

GA 103/03/022 Výstavba bydlení pro seniory, GAČR 2003-2005, (řešitel)

•

Rozvojový projekt č 398 Vytvoření podmínek pro integraci studijních programů FA a FAST VUT v Brně, MŠMT 2003, (řešitel)

•

Rozvojový projekt Registr výsledků tvůrčí umělecké činnosti a Metodika hodnocení výsledků tvůrčí umělecké činnosti, MŠMT, 2010 (spoluřešitel)

•

Rozvojový projekt Pilotní projekt hodnocení výsledků tvůrčí umělecké činnosti ke stanovení ukazatelů VKM a B3 pro umělecké školy a fakulty účastnící se Centralizovaného rozvojového projektu na rok 2011, MŠMT (spoluřešitel) 179

Další tvůrčí činnost: •

Výstava prací studentů 2. ročníku „Bydlení ve vnitrobloku“, v Brně – Černovicích, 2000, Glosová, Poslušná

•

Výstava diplomových prací „Prostějov 2101“, v Prostějově, 2001, Glosová, Menšíková, Stehlík Ohlasy: Radniční noviny, květen/2001 Prostějov 2101, Budoucnost centra viděna očima studentů -architektů

•

Výstava prací studentů 6. ročníku „Farské zahrady, Brno –Komín“ v Galerii R na FA VUT v Brně a ve vestibulu ZŠ Na Pastvinách v Brně – Komíně, 2001 Glosová, Oplatek, Novák Ohlasy: Rovnost 11.1.2001, V Komíně si opraví radnici za vlastní finanční prostředky Komínský zpravodaj 2/2002, Rovnost 3.8.2000

•

Výstava prací studentů 2.,3. a 4. ročníku „Brno - Líšeň – Habří“ v prostorách radnice městské části Brno –Líšeň, duben 2002, Glosová, Menšíková, Poslušná Ohlas: Události na VUT v Brně 5/2002, str.26 (ISSN 1211-4421) „Novodobý klášter a obytné stavby v Habří“ Vlasta Gajdošíková

•

Výstava studentských prací při regionální konferenci „Kvalita v sociální práci“ „Bydlení seniorů v Brně“ Brno, hotel Santon, květen 2002, Glosová, Menšíková, Poslušná,

•

Výstava prací diplomních prací „Domov důchodců v Brně – Komíně“ V prostorách radnice městské části Brno-Komín, únor 2003, Glosová, Oplatek, Novák Ohlasy: ERA 21, 4/03, Mladá fronta 15/10/2003, ARCHITEKT 2/2004, MF Dnes, 15.10.2003

•

VÝSTAVA PRACÍ STUDENTŮ 6. ROČNÍKU – „NÁMĚSTÍ MÍRU, MASARYKOVA ČTVRŤ BRNO“ v prostorách Magistrátu města Brna, březen 2003 , Glosová, Oplatek, Novák

•

VÝSTAVA „DIPLOMOVÉ PRÁCE 2003 - NAŠE VÍZE A PREDSTAVY PRED VSTUPOM DO TVORIVÉHO ŽIVOTA“

•

PREZENTACE PRÁC ATELIÉRŮ TU VIEDEŇ, VUT BRNO A FA STU BRATISLAVA ,ČERVEN 2003

•

VÝSTAVA PRACÍ STUDENTŮ 6.ROČNÍKU „JAK TO VIDÍME… NOVÉ CENTRUM IVANOVIC“ V prostorách radnice městské části Brno-Ivanovice, březen 2004, Glosová, Oplatek, Novák Ohlas: Rovnost 5.4.2004, Ivanovické ohlasy 5/2003, 1/2004

•

Výstava diplomních prací „Centrum pro seniory v Ivanovicích“ V prostorách radnice městské části Brno- Ivanovice, červen 2004, Glosová, Oplatek, Novák Ohlasy: Ivanovické ohlasy 2/2004, E-architekt, ERA 4/2004, Rovnost 24.11.2004, Události 11/2004, ERA 21, 5/2004

•

Výstava bakalářských prací „Senior centrum, náměstí Míru v Brně“ Při příležitosti konání konference bydlení seniorů, v prostorách Centra VUT v Brně, Antonínská 1, listopad 2004. Ohlas: Rovnost 25.11.2004

180

•

Výstava prací 1. ročníku „První kroky – základy architektonického navrhování“, V prostorách Fakulty stavební VŠB v Ostravě, březen 2009

•

Výstava prací studentů 1. ročníku MSP „Oplatci, V prostorách FA , Galerie MINI, 2011, Oplatek, Glosová

Působení v zahraničí • •

Švýcarsko, příprava a vernisáž výstavy prací studentů FA VUT v Brně, Lausanne. 1992 Švýcarsko, kritiky studentů ateliéru vedeného společně s Doc. Oplatkem v Basileji, odborná exkurze 2001

•

Švýcarsko, kritiky studentů ateliéru vedeného společně s Doc. Oplatkem v Basileji, odborná exkurze 2003

•

Švýcarsko, kritiky studentů ateliéru vedeného společně s Doc. Oplatkem v Basileji, odborná exkurze, 2005 • Slovensko, přednášky v distančním studiu na Fakultě stavební STU, Bratislava , 1996-97, 1997- 98 •

Slovensko, předsedkyně komise pro státní zkoušky na Fa STUBA od roku 1996 dosud

•

Slovensko, přednášky o Bydlení pro seniory v rámci výuky typologie BSP na FA STUBA , od roku 2008 dosud

•

Švýcarsko, kritiky studentů ateliéru vedeného společně s Doc. Oplatkem v Basileji, odborná exkurze, 2009

Obor habilitačního nebo

(architektura)

řízení na VŠ

jmenovacího řízení nebo

obor obytné stavby

FA VUT v Brně

udělení vědecké hodnosti Rok udělení doc.

ohlasy publikací 1990

181

zahr.

tuzem.

ne

ano



Název SP



Karel HAVLIŠ

Rok narození

1944

rozsah prac. vztahu na VŠ

Přednášející

ne

školitel

ano



doc. Ing. arch.

100%

do kdy 30. 6. 2014

člen oborové rady

ano

typ prac. vztahu

rozsah

Přednášky v předmětech Specializovaný ateliér Teorie architektury a urbanismu Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1965 – 73 VUT Brno stavební fakulta, obor architektura 1973 – 75 Útvar hlavního architekta Gottwaldovské aglomerace 1975 – 90 Útvar hlavního architekta okresu Gottwaldov 1986 - 90 vedoucí oddělení územního plánu a expertíz 1990 – 97 Hlavní architekt města Zlín, vedoucí Útvaru hlavního architekta města Zlín a Otrokovice 1997 Privátní architektonická kancelář – Studio Havliš 2000 od září vedoucí ateliéru urbanismu na Fakultě architektury VUT v Brně Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Územní plány, urbanistické studie, projekty: Tovární areál Zlín – transformace východního pólu; urbanisticko-architektonická studie využití východní části areálu továrny pro městské funkce 2001-2002 Stavební úpravy Masarykova náměstí v Kyjově; dokumentace pro VOS,RD a realizace(spolu s J.Gebrianem a J.Vančurou) 2002-2003 Regulační plán východního pólu továrny Baťa ve Zlíně, koncept územně-plánovacího dokumentu, transformace a nové využití továrního areálu (spolu s Centroprojektem Zlín) 20032004 Architektonické studie, projekty, realizace: atypický mobiliář zastávky MHD Zlín- kiosek ELIPSA; návrh, design, realizace (spolu s F.Havlišem a mmcité) 1999-2002 Rodinný dům manželé Veselí, Hradišťany; projekt pro SP (spolu s F.Havlišem) 2002 182

Areál firmy TEGEMA, 1. Etapa, průmyslová zóna Zlín-východ dokumentace pro ÚR 2002 Mobiliář pro Masarykovo náměstí Kyjov; výtvarné řešení + realizační dokumentace (spolu s J.Gebrianem) 2002-2003 Zástavba proluky na náměstí ve Zlíně, polyfunkční dům /verze 2/, nový projekt pro SP, realizace (spolu s Mgr.A S.Sládečkem, New Work), publikováno v časopisech ERA,Stavba, Architekt,Ročenka české architektury 2003-2004 nominace na cenu Klubu za starou Prahu za stavbu v historickém prostředí – 2005 2003-2004 Publikace: HAVLIŠ, K.; WITTMANN, M.; PAVLOVSKÝ, T. Rakousko 2008. Veřejná prostranství, architektura, městský interiér. 2008. HAVLIŠ, K.; WITTMANN, M.; PAVLOVSKÝ, T.; Lipsko 2008. Nové bydlení, občanská vybavenost, veřejná prostranství. 2008. Projekty: Projekt ESF „Implementace systémového hlediska do vzdělání při přechodu k udržitelnému rozvoji“ . Vytvoření předmětu Týmová práce-Inovace výuky oboru architektura a urbanismus, zahájení: 27.06.2006, ukončení: 26.06.2008 Aktuální urbanistický rozvoj Brna a Vídně, Projekt AKTION – Česká Republika- Rakousko, 2010-2011 Pracovní sympozia, konference, workshopy, výstavy: Workshop Náměstí Kyjov – pracovní symposium 5ti kolektivů, námětová studie pro stavební úpravy Masarykova náměstí v Kyjově (spolu s j.Gebrianem) 2002 Mezinárodní symposium Saské Akademie Umění Drážďany,výjezdní zasedání v Brně na téma „Tradice a budoucnost moderny“ přednáška, panelová diskuse / viz sborník konference / ISBN 3 – 934367 – 08 - 9 2002 program EU MOST – Graz. Téma: Železnice Otrokovice – Zlín – Vizovice základ integrované mobility regionu (spolu s ing.Drahošem IPK Zlín), presentace studentských projektů (Fakulty Architektury Brno,University T.Bati Zlín, katedry designu VŠVU Praha) orientovaných na udržitelnou dopravu 2000-2002 mezinárodní studentský workshop Proseč – Toulovcovy maštale 2003 mezinárodní vědecké kolokvium: Technická, socio-ekonomická paradigmata rozvoje území FA 10/2003, přednáška na téma „Rozvojové možnosti územního plánování v průmyslovém regionu Zlín–Otrokovice“, /viz sborník kolokvia/ ISBN 80-214-2531-8 2003 mezinárodní studentský workshop „Bruntál evolving“, odborná příprava a vedení 2004 Německo-česká konference Saské Akademie Umění Drážďany v Lipsku, 23-24.04 „Brno – Lipsko, srovnání dvou měst“,odborná příprava, přednáška o výuce urbanismu, účast v panelová diskusi : „Plánování města v době globalizace“ / viz sborník konference / ISBN 3 – 934367 – 08 - 9 2004 Mezinárodní konference „Brownfields-šance pro budoucnost“, Brno 21.10.04 Přednáška „Budoucnost postindustriálního Zlína“ 2004

183

Mezinárodní konference „Technické a technologické parky – šance rozvoje regionů“ Bratislava 09.11., přednáška „Transformace továrního areálu Baťa –Zlín“, / viz sborník konference / ISBN 80 – 969243 – 0 - 3 2004 mezinárodní studentský workshop Adršpach 2005 Mezinárodní odborná konference FA STU Bratislava „Námestie a jeho parter,význam, potenciály a inovatívne formy riešenia“ – 30.06.05 přednáška „Stavební úpravy Masarykova náměstí v Kyjově“ /viz sborník konference - zatím bez indexu ISBN – zadáno do tisku/ 2005 Působení v zahraničí 1997 – 2011 Spolupráce s TU Graz Konsultace diplomových prací, účast u zkoušek a obhajob diplomových prací Přednášky a odborná koordinace mobility studentů Erasmus/Sokrates Spolupráce s FGM – AMOR /Austrian Mobility Research/ Graz Účast na EU-programu MOST (mobility strategie - mobility management strategies for the next decades) 2000 – 2008 Spolupráce s TU Kaiserslautern Společná příprava, vedení, hodnocení mezinárodních studentských work-shopů 2002 – 2005 Spolupráce se SAK Dresden a HWTK Leipzig Společné konference, výměna zkušeností o výuce, srovnávání měst Leipzig a Brno 2008 Spolupáce TU München Fakulta architektury Lehrstuhl für Landschaftsarchitektur und Planiny Dipl. Ing. (Univ), Landschaftsarchitektin Cornelia Lutz und Prof. Peter Latz Přednášky+seminář+ workshop Transformace postindustriálního území v Brně, závěrečné hodnocení na TU München – Freisig 2010 – spolupráce s TU Sien, společný projekt AKTION Aktuální urbanistický rozvoj Brna a Vídně, 2010 -2011 Obor habilitačního nebo jmenovacího urbanismus řízení nebo udělení vědecké hodnosti

řízení na VŠ FA VUT ohlasy publikací

Rok udělení doc.

2006

mezinár. ne

184

tuzem. ano



Název SP



Josef CHYBÍK

Rok narození

1952


Přednášející

ano

školitel


ano


doc. Ing. CSc. do kdy 31. 7. 2015

člen oborové rady ne typ prac. vztahu

rozsah

žádný Přednášky v předmětech Aktuální stavební techniky Geologie a materiály Pozemní stavitelství III Pozemní stavitelství IV Specializovaný ateliér Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1977 absolvent FAST VUT v Brně, obor Pozemní stavby 1989 absolvent vědecké výchovy 1994 autorizovaný inženýr ČKAIT 1996-1997 absolvent Vysokoškolské pedagogiky a psychologie 1977-1994 projekční praxe – Obchodní projekt Brno 1984-1989 externí aspirantura na FAST VUT v Brně 1994 dosud akademický pracovník FA VUT v Brně 2010 člen a místopředseda Autorizační rady ČKAIT Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let CHYBÍK, J.: Stavební detail. Era 21, roč. 11, č. 2, s. 16-19, ISSN 1801-089X. CHYBÍK, J. Průkaz energetické náročnosti budov. PSM - stavební infozpravodaj, 2010, s. 52-53. ISSN: 1802- 6907. CHYBÍK, J. Stavební konstrukce s izolacemi z přírodních materiálů. In Lidé a prostor v perspektivě. Ostrava: Stavební Fakulta VŠB- TU Ostrava, 2010. s. 51-54. ISBN: 978-80-248-2198- 6. CHYBÍK, J. Rezidenční výstavba směřuje ke stále úspornějším stavbám. Realit, 2010, roč. 17, č. 3, s. 80-82. ISSN: 1210- 8308. CHYBÍK, J. Dřevěné konstrukce a přírodní izolační materiály. In Dřevostavby 2010. Volyně: VŠO Volyně, 2010. s. 51-57. ISBN: 978-80-86837-27- 7. CHYBÍK, J. Obnova Mateřské školy v Pitíně. Stavebnictví, ISSN Stavebnictví, 2010, roč. 4, č.1, s.32-33. CHYBÍK, J. Nosné konstrukce pasivních domů. Stavebnictví, ISSN Stavebnictví, 2010, roč. 4, č.1, s.27-30. 185

CHYBÍK, J.: Hodinový stroj na Náměstí Svobody v Brně. KIC Brno, 1 s., 2010. (propagační tisk) CHYBÍK, J. Hrubá stavba pasivních domů In Pasívne domy 2009. Brno: Centrum pasivního domu Brno, 2009, s.135-141. ISBN 978-80-254-5781-8. (článek ve sborníku) CHYBÍK, J. Přírodní stavební materiály.Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-2472532-1. (odborná monografie) Monografie byla za rok 2009 oceněna Cenou nakladatelství Grada. CHYBÍK, J. Pasivní dům = ekologické bydlení. Veronica, ISSN Veronica, 2009, roč.23, č.3, s.3131. CHYBÍK, J. Teplotně vlhkostní stav v pasivním domě. Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, ISSN Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, 2009, roč.13, č.4, s.2123. (článek v časopise) CHYBÍK, J. Bambus - konstrukce a materiály In Zdravé domy 2009 - Healthy Houses 2009. Brno: FA VUT Brno, 2009, s.85-88. ISBN 978-80-214-3885-9. (článek ve sborníku) CHYBÍK, J. Materiality. Kapitola: Education of architects in preservation of monuments.Brno: Hornemann Institut, Muzeum města Brna, 2009, s.120-123. ISBN 978-80-86549-54-5. (kapitola v knize) CHYBÍK, J. Architektura a konstrukce dřevěného domu. , 2009, roč., č., s.49-56. (článek v časopise) CHYBÍK, J. EKObývanie. Kapitola: Ako stavajú pasívne v zahraničí.Žilina: MEDIA/ST, s.r.o., 2009, s.132-135. ISBN 978-80-969789-5-3. (kapitola v knize) CHYBÍK, J. Zelená pro přírodní stavební materiály. 7. generace, ISSN 7. generace, 2009, roč.18, č.1, s.11-12. CHYBÍK, J. Přírodní stavební materiály. Monografie, nakladatelství Grada, 2009, rukopis. CHYBÍK, J. Interní mikroklima pasivního domu - výsledky subjektivního průzkumu. Praha: www.tzb-info.cz, 2009. s. 1 (1 s.). CHYBÍK, J. Nízkoenergetické a pasivní domy v kostce. In Využitie obnovitelných zdrojov a zvýšenie využitia jednotlivých forem energie v obciach a mestách. Trenčín: Región Biele Karpaty, 2009. s. 31-43. ISBN: 978-80-89407-01-9. CHYBÍK, J. Zelená pro přírodní stavební materiály. 7. generace, 2009, roč. 18, č. 1, s. 11-12. ISSN: 1212-0499. CHYBÍK, J. Sláma a rákos jako tepelná izolace a krytina střech. PSM - stavební infozpravodaj, 2008, roč. 8, č. 1, s. 16-19. ISSN: 1802-6907. CHYBÍK, J.; CHYBÍK, O. Dřevěný dům pro Jeseníky. Stavební informace, 2008, roč. 14, č. 60, s. 16-17. ISSN: 1211-2259. CHYBÍK, J.; CHYBÍK, O. Nízkoenergetický rodinný dům č. 040. ERA 21, 2008, roč. 8, č. 4, s. 4445. ISSN: 1801-089X. CHYBÍK, J. Spurensuche. Tamm: V.J.Kutzer, 2008. s. 103-104. CHYBÍK, J. Pasivní dům II - úvodní slovo. In Pasivní dům II zkušenosti z Rakouska a české začátky. Brno: Veronica ekologický institut, 2008. s. 1 (1 s.). HUDEC, M.; CHYBÍK, J. Předmluva. In Pasivní rodinný dům. Proč a jak stavět. Praha: Grada Publishing, 2008. s. 7-8. ISBN: 978-80-247-2555-0. CHYBÍK, J. Průzkum subjektivního hodnocení pasivního domu. In Brno: Centrum pasivního domu Brno, 2008. s. 44-50. ISBN: 978-80-254-2848-1.

186

CHYBÍK, J.; CHYBÍK, O. Wood house. Mark, 2008, roč. 3, č. 16, s. 10 (1 s.). ISSN: 1574-6453. CHYBÍK, J. Interní prostředí pasivního domu v Židlochovicích. In Budovy a prostredie 2008. Trvalo udržitelná výstavba. Bratislava: STU Bratislava, SSTP ZSVTS Bratislava, 2008. s. 40-43. ISBN: 78-80-227-2981-9. CHYBÍK, J. Heřmanovice od oppida ke vsi. Hermannstadt von oppidum zum Dorf. 2008, 534 s. ISBN: 978-80-254-2082-9. CHYBÍK, J. Konstrukce střech v domech s nízkou potřebou tepla. In Brno: FA VUT v Brně, 2008. s. 25-28. CHYBÍK, J. Budovy s nízkou potřebou tepla, e-lerningový kurz. In Brno: FA VUT, 2008. s. 5 (1 s.). CHYBÍK, J. Dialog tradice a současnosti. Fasády, 2008, roč. 6, č. 2, s. 54-55. ISSN: 1214-4592. CHYBÍK, J. Strechy pasívnych domov. Eurostav, 2008, roč. 14, č. 5, s. 12-14. ISSN: 1336-7617. ŽABIČKOVÁ, I.; CHYBÍK, J.; ČÁSLAVA, P.; KARASOVÁ, A. Přírodní stavební materiály vhodné pro stavby, jejich vlastnosti technické a enviromentální, životní cyklus. Brno: Sdružení hliněného stavitelství, 2008. 19 s. ISBN: 978-80-254-2272-4. CHYBÍK, J. Vzpomínka na architekta Petra Fabiána. In Olomouc: Eva Casková, 2008. s. 52 (1 s.). CHYBÍK, J. Příklady zdravých domů. Fasády, 2008, roč. 6, č. 3, s. 36-37 ISSN: 1214-4592. CHYBÍK, J.; CHYBÍK, O. Dřevěný dům pro Jeseníky. Tepelná ochrana budov, 2008, roč. 11, č. 4, s. 3-6. ISSN: 1213-0907. CHYBÍK, J. Environmentální souvislosti plynoucí z použití přírodních materiálů v architektuře. Brno: FA VUT Brno, 2008. s. (15 s.) CHYBÍK, J. Pasivní domy vstupují do architektonického studia. Tepelná ochrana budov, 2008, roč. 11, č. 1, s. 53-56. ISSN: 1213-0907. CHYBÍK, J. Sláma jako tepelně izolační materiál - tři příklady použití. Materiály pro stavbu , 2008, roč. 14, č. 2, s. 33-37. ISSN: 1213-0311. CHYBÍK, J. Odešel profesor Ing. arch. Milan Stehlík, CSc. Události na VUT v Brně, 2008, roč. 18, č. 2, s. 20. ISSN: 1211-4421. CHYBÍK, J. Condensation in reversed roofs. In Construction in current architecture - proceedings of abstracts. Bratislava: STU Bratislava, 2007. s. 15. ISBN: 978-80-227-2651-1. ŠMÍDEK, P. CHYBÍK, J. Cecil Balmond - za hranicí běžného inženýrství. Stavba, 2007, roč. 14, č. 2, s. 76-79. ISSN: 1210-9658. CHYBÍK, J. Pasivní domy v procesu architektonického vzdělávání. In Bratislava: IEPD, 2007. s. 39-48. CHYBÍK, J. Sláma a rákos jako stavební materiál. In Brno: Sdružení hliněného stavitelství, o.s., FA VUT v Brně, 2007. s. 83-90. ISBN: 978-80-214-3360-1. CHYBÍK, J. Správní budova Ingstavu. Materiály pro stavbu , 2007, roč. 13, č. 3, s. 62-65. ISSN: 1213-0311. CHYBÍK, J.; VELKOVÁ, S.; VELEK, J. Studentská kolej jako pasivní dům. Materiály pro stavbu , 2007, roč. 13, č. 9, s. 35-37. ISSN: 1213-0311. CHYBÍK, J. Definování pojmu pasivní dům. In Bratislava: STU Bratislava, SSTP Bratislava, 2007. s. 25-28. CHYBÍK, J. Pasivní domy - integrální součást architektonického studia. In Pasivní domy 2007. Brno: Centrum pasivního domu, 2007. s. 37-42. ISBN: 978-80-254-0126-2. 187

CHYBÍK, J. Kondenzace v obrácených střechách. In Konštrukcie v súčasnej architektúre. Constructions in current architecture. Bratislava: STU Bratislava, 2007. s. 59-66. ISBN: 978-80227-2777-8. CHYBÍK, J. Vlhkostní problémy ve střechách s obráceným pořadím vrstev. In Bratislava: VKC Intenzíva, 2007. s. 52-55. CHYBÍK, J. Zkušenosti s ekologickými stavbami po letech užívání. In Budovy a prostredie 2006 Ekologická kvalita architektonického prostredia. Bratislava: STU Bratislava, SSTP Bratislava, 2006. s. 22-25. ISBN: 80-227-2518-8. CHYBÍK, J. K materialitě povrchů. Fasády, 2006, roč. 4, č. 4, s. 59-60. ISSN: 1214-4592. CHYBÍK, J. Teplota jako činitel interního prostředí. In Senior living - trendy v seniorském bydlení a změny životního stylu seniorů. Luhačovice: Ledax, 2006. s. 57-64. ISBN: 978-80-2399067-6. CHYBÍK, J. Dřevo a nízkoenergetická a energeticky pasivní architektura. Tepelná ochrana budov, 2006, s. 13-16. ISSN: 1213-0907. CHYBÍK, J. Tepelná stabilita v zimním období v pasivních domech. In Pasivní domy 2006. Brno: Centrum pasivního domu, 2006. s. 339-344. CHYBÍK, J. Nízkoenergetická a energeticky pasivní architektura. In Strategie a koncepce bydlení. Metody a instrumenty. Brno: FAST VUT v Brně, 2006. s. 43-48. ISBN: 80-214-3173-3. Působení v zahraničí Lipsko – vstupní přednáška na konferenci Tradice a budoucnost moderny, 2005. Přednášky na konferencích na Slovensku 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009. Setkání děkanů fakult architektury z Polska a České republiky v Ustrzoni, 2004. Studijní cesta do Švýcarska 2005, 2008 Studijní cesty do Rakouska 2006, 2007, 2008. Studijní cesty do výroben stavebních materiálů v Německu 2010, 2011. Obor habilitačního nebo jmenovacího Konstrukce v architektuře řízení nebo udělení vědecké hodnosti

řízení na VŠ VUT v Brně ohlasy publikací

Rok udělení doc.

1997

188

mezinár.

tuzem.

1

60



Název SP



Gabriel KOPÁČIK

Rok narození

1956

rozsah prac. vztahu na VŠ 100%

Přednášející

ano

Školitel


ano


doc. Ing. arch. Dr. do kdy 31. 7. 2014

člen oborové rady ano typ prac. vztahu

rozsah

Přednášky v předmětech Specializovaný ateliér, bakalářské a diplomní práce Stavba měst Územní plánování Koncepce rozvoje měst Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1981 – obhájena diplomní práce Příměstská rekreace Rožňava na FA SVUT v Bratislavě na katedře urbanismu u prof. Šteise 1997 – obhájena disertační práce „Ulice v urbanistické struktuře“ na FA VUT v Brně 1996 – čtrnáctidenní kurz revitalizace (ekonomické faktory územního rozvoje) pod vedením zahraničních odborníků z Velké Británie (Brno, Skotsko) 2005 – habilitační řízení, 1/2006 jmenován docentem v oboru urbanismus 1881-1988 – projektant v Stavoprojektu Ostrava 1988-dosud – akademický pracovník na FA VUT v Brně, v současnosti docent na ústavu navrhování UN5 1990-dosud – soukromý projektant (OSVČ), autorizovaný architekt ev.č. 00858, sdružení Ateliér KO&SA Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Publikační (výzkumná) činnost: Kopáčik, G.: Nové urbanistické požadavky na uspořádání obytných souborů (New urban demands for planning housing development), článek ve sborníku, ISBN: 80-86517-38-1, SF VUT Brno 2006 Kopáčik, G.: Ulica nielen ako dopravná kategória (Streets as more than categories of transportation), článek v časopise Urbanita, 2/2010, ISSN 0139-5912, str. 26-31. Projekční činnost: 2000 až 2006 - územní plán města Kroměříže (hlavní autor a vedoucí projektant), vydáno 2006; 2004 až dosud - rozsáhlý obytný a polyfunkční soubor Nová Slatina, Brno, vedoucí projektant 189

a autor urbanistické koncepce a hlavní autor a zodpovědný projektant jednotlivých domů. Realizace I. etapy publikována v knize Brno architektura architecture 1990-2008, Centrum architektury, Brno 2008, ISBN 978-80-254-3131-3, str. 248-249. 2006 - přestavba základní školy v Kladkách. 2007 až dosud – sobory změn územního plánu Kroměříže - I, II, III, IV, V. 2007-2008 – územní plán Kladek, vydán 5/2009. 2010-2011 - územní plán Lutopecny. Působení v zahraničí Několikadenní vědecko-pedagogické pobyty na zahraničních fakultách se zaměřením na architekturu a urbanizmus: Graz (1991), Kaiserlautern (2003), Mnichov (2003) Účast na zahraničních odborných konferencích spojených s vlastními odbornými přednáškami, např.: Lublaň (1998), Bratislava (1997, 1999, 2000), Lipsko (2004) Soustředěný čtrnáctidenní kurz revitalizace (ekonomické faktory územního rozvoje) pod vedením zahraničních odborníků z Velké Británie (Skotsko), 1996 Krátkodobé a zahraniční exkurze spojené návštěvami odborných institucí (městské a zemské útvary pověřené koordinací a řízením územního rozvoje (renomované veřejnoprávní a privátní diveloperské a projekční kanceláře), např.: Paříž, Vídeň, Berlín, Londýn, Švýcarsko Obor habilitačního nebo jmenovacího urbanismus řízení nebo udělení vědecké hodnosti


Rok udělení doc.

2006

190

mezinár.

tuzem.

3x

ano

Personální zabezpečení Název VŠ / součás- Vysoké učení technické v Brně ti

Fakulta architektury

Název SP



Zdeňka LHOTÁKOVÁ

Rok narození

1942


Přednášející

ne

školitel ano

tituly

doc. Ing. CSc. do kdy 31.7.2012

člen oborové rady


typ prac. vztahu

ano rozsah

Přednášky v předmětech Rozvoj a koordinace technické infrastruktury Aktuální stavební techniky Technická infrastruktura Technická zařízení budov I. a II. Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1961 – 1966 VUT v Brně fakulta stavební obor Vodní stavby a vodní hospodářství 1966 – 1974 Stavební podnik města Brna – samostatný projektant specialista 1974 – 1987 Odborný asistent, katedra zdravotního inženýrství FAST VUT v Brně 1984 Kandidát technických věd 1987 – dosud VUT v Brně fakulta architektury ústav techniky staveb 1990 docent v oboru Inženýrské sítě Kromě toho spolupracuji s praxí, zejména se podílím na zpracování Územně plánovacích dokumentací, konzultuji otázky technických zařízení v budovách a technickou infrastrukturu Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Podíl na výzkumných projektech: CZ.1.07/2.2.00/15.0485 Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a Urbanismus FA VUT v Brně – implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky 2011 Modernizace a inovace výuky v oboru Architektura 2006 – 2008 ČESKÁ ARCHITEKTURA A URBANISMUS V NOVÉ SITUACI VĚDECKO VÝZKUMNÝ ZÁMĚR Č. 500016 - 1.12.2000 části Technická zařízení budov a Technická infrastruktura Grantový projekt GAČR 103/99/1596, Ulice v urbanistické struktuře, část Technická infrastruktura ve městech Grantový projekt GAČR Strategie rozvoje měst po povodní - dílčí část Technická infrastruktura, Lhotáková29.11.2001 výzkumná zpráva 191

Sociální bydlení GA 103/98/0351, kapitola zdravotně technická zařízení v sociálním bydlení Výstavba bydlení pro seniory GA 103/03/0222 – kapitola Nové trendy v koupelnách pro seniory Odborné monografie: Lhotáková, Trnková: Moderní koupelny, kniha ERA group - Brno 2009 7366-12

ISBN - 978-80-

Lhotáková, Trnková : Kuchyně, kniha ERA group- Brno 2006, ISBN80-7366-045-8 Lhotáková Z,Trnková K.: Nové trendy v koupelnách, kniha ERA group, Brno 2004, ISBN 80-86517-691 Lhotáková: Koupelny, kniha ERA group- Brno 2004 ISBN - 80-86517-51-9 Lhotáková : Bazény, kniha ERA group- Brno 2003 ISBN - 80-86517-57-8 Konvička a kol. – Strategie rozvoje měst po povodni, Dopad povodně na technickou infrastrukturu a vodní toky kapitola v knize-Lhotáková, Brno .2002 ISBN80-86517-38-2 Kopáčik a kol.:Ulice v urbanistické struktuře, kapitola v knize - Inženýrské sítě v uličním prostoru VUT v Brně 2003, Jenček, Lhotáková, Němeček, Počinková : Rekonstrukce bytu, kapitola v knize, 28.2.2006 ISBN 80-7366-044-X Fišerová,Škrabalová,Lhotáková,Počinková :Domácí fitness – kap. v knize 28.2.2006,807366-038 Přednášky: LHOTÁKOVÁ, Z. Vybavení koupelen a kuchyní pro seniory. Přednáška v televizním programu na ČT1 - Barvy života dne 23. 210. 2009..: , 2009 Články v odborných časopisech( průběžně publikuji ERA, Atelier,.Urbanismus a územní rozvoj ). Některé z článků uvádím: Lhotáková Z.: Vodovodní armatury v moderním bydlení, Obklady, dlažby, sanita, 2010, ISSN 1214-4584 Lhotáková Z.,Trnková K.: Vybavení koupelen a kuchyní pro seniory, Nakladatelství Mise, 2010, ISSN 1802-9035 Lhotáková Z: Výtahy, eskalátory a plošiny, časopis Atelier 2010, ISSN 1803-4241 Lhotáková Z,:O bydlení seniorů,IN Praha Diakonie, 2010 s.37-56 Lhotáková Z.: Okapové systémy a odvodnění střech, časopis Atelier, 2010, ISSN 1212-43.70 LhotákováZ.: Bazény venku a uvnitř , článek v časopise Obklady a dlažby,2009 ISSN 18029035 Lhotáková Z,:O bydlení seniorů,IN Praha Diakonie, 2010 s.37-56 192

Lhotáková Z,:Alternativní zdroje energie a jejich využití.2008, článek v časopise", ISSN180342Lhotáková:Keramika a přírodní materiály v koupelnách a kuchyních , článek v časopise Atelier, 2009 , ISSN 1212-4370 Lhotáková, Trnková: Moderní trendy v kuchyních, článek v časopise Atelier, 2009, ISSN1802-9035 Lhotáková,Z.: Moderní způsoby vytápění rodin. domů2009 ERA 21,ISBN1801-089X Lhotakova, Z. Přírodní materiály používané v koupelnách a kuchyních. Sborník mezinárodní konference zdravé domy 2009, s.101-106. (článek ve sborníku) Lhotáková,Z. Wellnesss - domácí balneo. Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, ISSN Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, 2009, roč.13, č.2/2009, s.2830. Lhotáková,Z Z. Nové trendy v moderních koupelnách.časopisObklady dlažba sanita, ISSN Lhotáková,Z, Z. Obnovitelné zdroje energie, fotovoltaické systémyISSN Infrastruktura, 2009, Lhotáková –Odvodňování zpevněných ploch liniovými systémy , 2006 ISBN 1212 – 4370 Lhotáková - Rekonstrukce zdravotně technických zař. v panelových domech, 2006, 1212 – 4370 Lhotáková – Rodinné bazény, 2006 ISBN 1212 – 4370 Lhotáková – Přírodní vodní nádrže v zahradách – biotopy, 2005, ISBN 1212-43-70 Lhotáková –Hospodaření s dešťovou vodou a její využití v budovách, 2005 4370

ISBN 1212 –

Lhotáková - Hygienické místnosti v bytech a rodinných domech, 2005 ISBN 1212-4370 -2 Lhotáková- Koupelny na počátku třetího tisíciletí, ERA 24.1.2005 1213-6212-2 Lhotáková - Technická zařízení vod. baterií šetřících vodu .. ISBN1212-4370, , 2005 Lhotáková - Zahradní architektura a exteriérové vybavení staveb, 2005 ISBN 1212-4370 Lhotáková - Zvláštnosti řešení koupelen v podkrovních bytech, 2004 ISBN 1212-4370 Lhotáková - Technická zařízení v rekonstruovaných bytech a domech pro bydlení, 2004 ISBN 1212-4370-2 Lhotáková – Technická zařízení v kuchyních, 2004 ISBN 1212-4370 Lhotáková - Vybavení koupelen, 2004 ISBN 1213-6212-2 Konferenční příspěvky: Mezinárodní vědecká konference Zdravé domy 2008 Technická zařízení v energeticky úsporných domech. Využívání dešťových vod Mezinárodní vědecká konference Zdravé domy 2009 v zahradách – biotopy

Přírodní víceúčelové nádrže

Konference Senior Living České Budějovice – Nové možnosti vybavení hygienických místností a kuchyní pro seniory 2009 Konference Stavitelství v architektuře Nové trendy v zařízení hygienických místností, Brno 2008Mezinárodní konference Banská Bystrica 2007– odvodnění zpevněných ploch liniový193

mi systémy Mezinárodní vědecká konference Zdravé domy 2006 – Technická zařízení na vodovodech vedoucí k šetření vodou a energií Mezinárodní vědecká konference v budovách pro bydlení

Kočovce2006 –Využití dešťových odpadních vod

Konference Senior Living - Vybavení koupelen a kuchyní pro seniory 2006, Zlín Působení v zahraničí Pravidelná účast na mezinárodním semináři ve Wroclawi „Voda 2000, 2002,2004“ Semináře a školení v oboru Zdravotně technické instalace v Pottenbrunnu, 2000, 20002, 2004 Regensburg Fakulta architektury technická zařízení budov a využívání solární energie – 1 týden Polsko,1 měsíc stáž s výukou na Polytechnice Wroclaw Švýcarsko – týdenní pobyt na problematiku využití solární energie v bytových domech Holandsko – 12 dní problematika protipovodňových opatření (konference) Obor habilitačního nebo jmenovacího Inženýrské sítě řízení nebo udělení vědecké hodnosti

řízení na VŠ ohlasy publikací

Rok udělení doc.

1990

mezinár. tuzem. ano

194

ano



Název SP



Miloslav MEIXNER

Rok narození

1952


Přednášející

ne

školitel


ano


doc. Ing. CSc. do kdy

člen oborové rady

ne

typ prac. vztahu

rozsah

Přednášky v předmětech Technická zařízení budov I Technická zařízení budov II Aktuální stavební techniky Vědomá modernizace budov I Vědomá modernizace budov II Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1970 – 1975 1975 – 1982 1982 – 1993 1991 1993 – 2004 1993 – 2003 2003 2004 – dosud 2006 2006

Fakulta stavební VUT v Brně, stavbyvedoucí, PS Ostrava odborný asistent, docent, VAAZ Brno kandidát technických věd, vědecká hodnost CSc., externí učitel docent, UNOB Brno odborný asistent, FA VUT Brno, habilitace v oboru vojenské stavby, pedagogická hodnost Doc., vedoucí ústavu techniky staveb FA VUT v Brně člen oborové rady FA ČVUT v Praze člen oborové rady FA VUT v Brně

Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Meixner, M.: Energetická náročnost vojenských budov, článek ve sborníku, 2001 Meixner, M.: Energeticky vědomá modernizace vojenských budov, článek ve sborníku, 2001 Meixner, M.: Energy audit of building objects, konferenční sborník, 2001 Meixner, M.: Optimalizace režimu vytápění, 2001, článek ve sborníku Meixner, M.: Posouzení vnitřního mikroklima a defektů kritických tepelných mostů bytového domu, 2001, souhrnný článek, posudek Meixner, M.: Potenciál úspor energie v budovách, 2001, článek ve sborníku Meixner, M.: Regenerace domů postavených panelovou technologií z hlediska energetiky staveb, 2001, článek ve sborníku Meixner, M.: Regenerace panelových domů z hlediska energetiky a techniky prostředí, 2001, ISBN 80-7099-694-3, článek ve sborníku 195

Meixner, M.: Regenerace panelových domů z hlediska energetiky a techniky prostředí, 2001, článek ve sborníku Meixner, M.: Systémy zateplování – optimalizace návrhu tloušťky tepelné izolace, 2001, článek ve sborníku Modernizace a rekonstrukce bytových domů postavených panelovou technologií, FA Brno 30.1.2001, seminář EKIS ČEA Modernizace vojenských budov, 15.6.2001, seminář VA Brno Budova a energia 2001, FaSt TU Košice, 20. - 21.9.2001, Podbanské, Slovensko Aktivní a pasivní energeticky úsporná opatření v budovách, FA Brno 6.12.2001, seminář EKIS ČEA Meixner, M.: Česká architektura a urbanizmus v nové situaci, část Enviromentální a energetické aspekty staveb pro bydlení, 2002 Meixner, M.: Energetika budov, odborná příručka, 2002 Meixner, M.: Energie, životní prostředí a škola, článek ve sborníku, 2002 Meixner, M.: Regenerace panelových sídlišť, 2002, duplicitní publikaceCHYBÍK, J. Architektura a konstrukce dřevěného domu. , 2009, roč., č., s.49-56. (článek v časopise) Meixner, M.: Energy audit - prerequisite to energy- conscious modernisation of buildings, konferenční sborník , 2002Meixner, M.: Tepelná ochrana budov, 2002, ISBN 80-85895-03, učebnice Aplikace vláknitých tepelných izolací v energeticky úsporných projektech, FA Brno 20.2.2002, seminář EKIS ČEA Meixner, M.: Alternativní formy výroby tepla a energie, 2003, výzkumný projekt UNOB Meixner, M.: Životní prostředí a energetická optimalizace vojenských objektů, 2003, výzkumný projekt UNOB Meixner, M.: Optimální tloušťka doplňkové tepelné izolace obvodového pláště budovy, 2003, článek ve sborníku Meixner, M.: Posouzení defektů kritických tepelných mostů bytového domu, 2003, souhrnný Riešenie architektonického diela v kontexte s požiadavkami požiarnej ochrany, 2003, posudek Budova a energia 2003, FaSt TU Košice, 17. - 18.9.2003, Podbanské, Slovensko Technické a výtvarné determinanty architektonické tvorby ve vzájemném vztahu, FA ČVUT Praha, 4.–6.6.2003, seminář Skalský Dvůr Regenerace bytových domů postavených panelovou technologií, 27.6.2003, seminář ÚMČ Brno – Líšeň, Budova a energia 2003, FaSt TU Košice, 25. - 26.9.2003, Podbanské, Slovensko Meixner, M.: Analýza teplotních polí snímaných termovizní kamerou a jejich aplikace v ekologickém inženýrství, výzkumný projekt, výzkumný projekt, 2004 Meixner, M.: Řešení účelových staveb pro rychlé nasazení AČR, posudek, 2004 Nové metody hydroizolací a moderní řešení plochých střech v návaznosti na úspory energií v budovách, FA Brno 2.5.2004 seminář EKIS ČEA Progressive construction 2004, FA STUBA, 5.- 7.5. 2004, Kočovce mezinárodní konference Moderní zdící pálené materiály v nízkoenergetických objektech, FA Brno 27.10.2004, seminář EKIS ČEA Budova a energia 2004, FaSt TU Košice, 24. - 26.9.2004, Podbanské, Slovensko Nízkoenergetické stavby, FA Brno 24.11.2004 196

Meixner, M.- Horák,P.: Vyhodnocení vlivu dodatečného zasklení lodžií na vnitřní prostředí přilehlých obytných prostor panelových domů, 2005, výzkumný projekt UNOB Meixner, M.: Využití systemických principů výuky pro samostudium, 2005, článek ve sborníku Meixner, M.: Humanizace a regenerace obytného prostředí v panelovém sídlišti, 2005, ISBN 80-227-2215-4, článek ve sborníku Meixner, M.: Prostorová tuhost kontejnerů rozvinutelného obytného systému pro použití v polních podmínkách, 2005, posudek Meixner, M.: Zdravé domy 2005, mezinárodní seminář, 23.listopadu 2005 Meixner, M.: Systémové projektování, 2005, ISBN 80-214-3040-0, článek ve sborníku Progresívne konštrukcie 2005, FA STUBA, TUŽINSKÝ, I. a kolektiv, 4.- 6.5. 2005, STUBA Kočovce mezinárodní konference Budova a energia, FaSt TU Košice, 12. - 14.10.2005, Podbanské, Slovensko Zdravé domy 2005, FA VUT Brno, 23.10 2005, Brno, mezinárodní seminář Meixner, M., Lojda, J.. Inovace výuky oboru architektura a urbanizmus, 2006, výzkumný projekt MŠMT a esf Vaverka, J. a kol.: Stavební tepelná technika a energetika budov, monografie, podíl, ISBN 80214-2910-0, 2006 Meixner, M.: Role architekta v systému projektování, 2006, ISBN 80-214-3146-6 konferenční sborník Ulrychová, H.: Vytvoření podpůrného systému přípravy absolventů UK pro trh práce, 2006, posudek Zdravé domy 2006, FA VUT Brno, 15. – 16. 2006, Brno, mezinárodní konference Meixner, M.: Využití systemických principů výuky pro samostudium, 2005, článek ve sborníku Meixner, M.: Humanizace a regenerace obytného prostředí v panelovém sídlišti, 2005, ISBN 80-227-2215-4, článek ve sborníku Meixner, M.: Prostorová tuhost kontejnerů rozvinutelného obytného systému pro použití v polních podmínkách, 2005, posudek Meixner, M.: Zdravé domy 2005, mezinárodní seminář, 23.listopadu 2005 Meixner, M.: Systémové projektování, 2005, ISBN 80-214-3040-0, článek ve sborníku Progresívne konštrukcie 2005, FA STUBA, TUŽINSKÝ, I. a kolektiv, 4.- 6.5. 2005, STUBA Kočovce mezinárodní konference Budova a energia, FaSt TU Košice, 12. - 14.10.2005, Podbanské, Slovensko Meixner, M.: Zdravé domy - Healty Houses, organizátor mezinárodní seminář, Brno 2005, FA VUT Brno. Vaverka, J. a kol.: Stavební tepelná technika a energetika budov, In:monografie, podíl 28s., Vutium, Brno 2006 ISBN 80-214-2910-0. Meixner, M.: Zdravé domy - Healty Houses, organizátor mezinárodní konference, Brno 2006, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3146-6. Meixner, M.: Role architekta v systému projektování, In: sborník odborného a vědeckovýzkumného semináře mezinárodního semináře Aspekty udržitelného stavění, Kruh u Jilemnice 2006, ČVUT Praha, Fakulta architektury, ISBN 80-01-03560-3. 197

Meixner, M.: Vytvoření podpůrného systému přípravy absolventů UK pro trh práce, posudek výzkumného úkolu Ulrychová, H.: Vytvoření podpůrného systému přípravy absolventů UK pro trh práce, Praha 2006. Meixner, M.: Perspektiva stanovení energetické náročnosti budov v kontextu souvislostí evropských norem, In: sborník abstraktů mezinárodní konference Konštrukcie v súčasnej architektuře, Banská Štiavnica 2007, FA STU Bratislava, ISBN 978-80-2651-1. Meixner, M.: Zdravé domy - Healty Houses, organizátor mezinárodní konference, Brno 2007, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3360-1. Poslušná, I.; Meixner, M.: Moderní panelový byt. In: monografie Moderní panelový byt, s.3870, ERA 21, Brno, 2007, , ISBN: 978-80-7366-3. Meixner, M.: Stavitelství v architektuře, garant a organizátor mezinárodní konference, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3593-3. Meixner, M.: Chlazení sluncem, In: sborník abstraktů mezinárodní konference Stavitelství v architektuře, s. 17-18, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3593-7. Meixner, M.: Modernizace a inovace výuky oboru architektura, In: sborník abstraktů mezinárodní konference Stavitelství v architektuře, s.28-29, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 97880-214-3593-7. Meixner, M.: Cooling by Sun, In: sborník mezinárodní konference Stavitelství v architektuře, s. 75-80, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3593-3. Meixner, M.: Modernizace a inovace výuky oboru architektura, In: sborník mezinárodní konference Stavitelství v architektuře, s.87-94, Lednice 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-35933. Meixner, M.: Modernizace a inovace výuky oboru architektura s podporou IT, garant a organizátor mezinárodní konference, Brno 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3594-0. Meixner, M.: Modernization and inovation study of architecture, In: sborník mezinárodní konference, Modernizace a inovace výuky oboru architektura s podporou IT, s.23-28, Brno 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3594-0. Meixner, M.: Energy use for rating and volume heat loss of building, In: sborník mezinárodní konference, Modernizace a inovace výuky oboru architektura s podporou IT, s.45-64, Brno 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3594-0. Meixner, M.: Zdravé domy - Healty Houses, organizátor mezinárodní konference, Brno 2008, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3635-0. Meixner, M.: Cooling by solar power. In: Sborník materiálů mezinárodní konference Budova – energia, s.281-285, Podbanské 2008, FaSt TU Košice, ISBN 80-8073-021-0 Meixner, M.: Modernizace a inovace výuky oboru architektura, autor a manažer projektu, projekt ESF v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje, registrační číslo projektu CZ.04.1.03/3.2.15.2/0286, nositel projektu Fakulta architektury VUT v Brně, partner projektu ČADUV, In: Závěrečná monitorovací zpráva 13/2008, ukončeno k 26.06.2008. Meixner, M.: Determination of the energy performance of buildings in the context of the context of European standards. In: sborník materiálů sympozia Architecture, Technology and Health., 6s. Gliwice 2009, Slezská univerzita technologie v Gliwicích. 198

Meixner, M.: Zdravé domy - Healty Houses, garant a organizátor mezinárodní konference, Brno 2009, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3885-9. Meixner, M.: Cooling by solar power. In:Sborník mezinárodní konference Zdravé domy - Healty Houses, s.107-112, Brno 2009, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3885-9. Meixner, M.: Elektroiontové mikroklima prostředí budov. In:Sborník mezinárodní konference Zdravé domy - Healty Houses, s.113-118, Brno 2009, FA VUT Brno, ISBN 978-80-214-3885-9. Meixner, M.: Anglické nábřeží v Plzni, otevřená architektonická soutěž, vypsalo město Plzeň, Plzeň 2009, 1.místo, spolupráce. Meixner, M.: Plavecký bazén a hokejový stadion v Opavě, otevřená architektonická soutěž, vypsalo město Opava, Opava 2009, spolupráce, bez umístění. Meixner, M.: Trvale udržitelné stavitelství ve výuce architektů, In: sborník materiálů odborného a vědeckovýzkumného semináře mezinárodního semináře Trendy racionálního využití energií při posuzování budov ve výukovém procesu, Praha 2010, ČVUT Praha, Fakulta architektury, ISBN 80-01-04640-0. Meixner, M.: Dostavba a rekonstrukce Masarykova náměstí. architektonická soutěž, vypsalo město Jeseník, Jeseník 2010, bez umístění, spolupráce Meixner, M.: 6. kurz - Udržitelné stavební materiály, VM I – Vědomá modernizace obytných budov I. In:Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně, projekt číslo CZ.1.07/2.2.00/15.0485, nositel Fakulta architektury VUT v Brně, řešitel doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., Brno 2011, spoluředitel projektu. Meixner, M.: 8. Kurz - Udržitelná architektura, Proces udržitelného stavění. In:Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně, projekt číslo CZ.1.07/2.2.00/15.0485, nositel Fakulta architektury VUT v Brně, řešitel doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., Brno 2011, spoluředitel projektu. Meixner, M.: Dostavba střední školy - 11 tříd a tělocvična, architektonická soutěž, vypsal Spolkový úřad pro vlastnictví nemovitostí (Bundesimmobiliengesellschaft), Linz 2011, bez umístění, spolupráce. Meixner, M.: Zvláštní škola s veškerým vybavením, architektonická soutěž, vypsal Innsbrucker Immobilien GmbH & Co KG, Innsbruck 2011, bez umístění, spolupráce. Působení v zahraničí 2001 - dosud odborná a pedagogická spolupráce FA STU v Bratislavě, 2003 - dosud účast v odborných komisích FA STU v Bratislavě Obor habilitačního nebo jmenovacího Vojenské stavby řízení nebo udělení vědecké hodnosti

řízení na VŠ VA Brno ohlasy publikací

Rok udělení doc.

2003

199

mezinár.

tuzem.

9

28



Název SP



Jiří Palacký

Rok narození

1975


Přednášející

ano

školitel


ne

doc. Ing. arch., Ph.D. do kdy

2014

člen oborové rady

ne


typ prac. vztahu

rozsah

ne

ne

ne

Přednášky v předmětech Specializovaný ateliér (v české a anglickém jazyce), Základy architektonického navrhování Povinně volitelné předměty: Brownfields in EU countries (v anglickém jazyce), Prostor a tvar, Prostor a světlo v architektuře, Teorie a estetika architektury Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy UAD Studio, Hladík, Kabela, Palacký, Brno 1997 PAW, Grym a Škrabal, Brno 1997-2001 Kovoprojekta a.s., Brno 2005-2006 vlastní architektonický ateliér Jiří Palacký, od roku 2002 pedagog, odborný asistent a docent na Fakultě architektury Fakultě stavební VUT v Brně - koordinátor zahraniční mobility pro Velkou Británii, proděkan pro vnější vztahy FA VUT - spolupráce na grantových projektech GAČR 103/02/1375/A – Stav a perspektivy výrobních území průmyslových měst ČR, Leonardo Brownfield Mobility CZ/04/A/EX/134158 – Přenos nejnovějších znalostí o revitalizaci již zastavěných území (brownfields) do ČR - aktivní účast v architektonických soutěžích od roku 2000 - vlastní projekty a realizace od roku 1999 – www.jiripalacky.com - dvě 1. ceny v soutěži GRAND PRIX OA Praha, 1999-IPB Pojišťovna-Grym, Škrabal, Palacký, 2001-Dům Kapitol-Grym, Škrabal, Sapák, spolupráce Kozubík, Palacký, Opatrný - projekty GRAFO, FRVŠ, Rozvojové projekty MŠMT - výstavy vlastních a studentských prací - realizace staveb, interiérů a výstav, grafických návrhů a webových stránek univerzity Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let -

-

Projekt Airplot pro Greenpeace, Urbanismus a územní rozvoj, 2011, roč. XIV, č.1/ 2011, s. 64-64. ISSN: 1212-0855 Světlo v architektuře, In Světlo v architektuře. Praha: Czech Architecture Week, 2010. s. 19-19. Habilitační práce: Metodologie architektonického návrhu: Struktivně taktilní modelování, komplexní vrstvení a regenerace miniBrownfields. Brno: 2009. Prof.Rudolf Haňka: Pozitivní prostředí a rozvoj inovací. Události na VUT v Brně, 2009, 200

-

roč. 2009, č.1, s.23 (1 s.). ISSN: 1211-4421. Mies’s Tugendhat in the City of Brno. SARUP, Milwaukee, Wisconsin, USA: 2009. Eva Jiřičná přednášela na Fakultě architektury. Události na VUT v Brně, 2009, roč. 2009, č. 5, s. 15 (1 s.). ISSN: 1211-4421. Interview with Prof. Breitschmid & Baumgartner. Brno: FA VUT Brno, 2008. Interview with Prof. Raymond Isaacs. Brno: FA VUT Brno, 2008. Timothy Brown lecture - educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008. Raymond Isaacs lecture - educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008. Enrico Pinna lecture - educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008. DVD movie, 1919-2009 90 years of educating architects. Brno: FA VUT Brno, 2008. Marc Dubois lecture, part II - educational video. FA VUT Brno, 2008.

Brochure for the Faculty of Architecture Brno. Brno: FA VUT Brno, 2008. s. 1-4. BAR Architects educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008. Marc Dubois lecture, part I - educational video. Brno: FA VUT Brno, 2008. CAD vs. Mac: Nemetschek, VectorWorks II. Praha: Grafika Publishing s.r.o., 2008. s. 1 (1 s.). - CAD vs. Mac: Nemetschek, VectorWorks. Praha: Grafika Publishing s.r.o., 2008. s. 1 (1 s.). - Webové stránky ateliéru Ústavu navrhování UN3. 2008. - International Relations Office website. Brno: FA VUT Brno, 2008. - MobileMe - otevírá prostor kreativitě. Praha: Grafika Publishing s.r.o., 2008. s. 1 (1 s.). Působení v zahraničí -

(1) University of Brighton, School of Architecture and Design, Velká Británie, účast v hodnotících komisích při obhajobách, (2) University of Wisconsin Milwaukee, School of Architecture and Design, přednáška v roce 2009, (3) Výzkumný úkol Leonardo Brownfield Mobility: Přenos nejnovějších znalostí o revitalizaci již zastavěných území (Brownfields) do České republiky, CZ/04/A/EX/134158. Instrategy-Institut pro evropské a národní strategie, Vinohradská 190, 130 00 Praha 3, Ondřej Štefek, Groundwork-Birmingham, English Partnership-Warrington, University of Nottingham. Spoluřešitel výzkumného úkolu, 21.5.-28.5.2005 ve Velké Británii. Obor habilitačního nebo jmenovacího architektura řízení nebo udělení vědecké hodnosti


Rok udělení (Doc.)

2011

mezinár. tuzem. 3

201

11



Název SP



Iva POSLUŠNÁ

Rok narození

1963


Přednášející

ne

školitel


ano


doc Ing. arch. Ph.D. do kdy

člen oborové rady typ prac. vztahu

neurčito ne

rozsah

Přednášky v předmětech Základy architektonického navrhování; Typologie I,II,III; ateliérová tvorba; Specializovaný ateliér Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1982-1987 arch.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury,obor architektura, titul Ing.

1989 VUT Fakulta architektury postgraduální studium Výstavní a veletržní tvorba 1997 VUT Fakulta stavební kurz vysokoškolské pedagogiky a psychologie 2000 VUT Fakulta architektury doktorské studium, titul Ph.D. 2009

VUT Fakulta architektury habilitační řízení, titul doc.

1987-1989studijní pobyt - Katedra průmyslové a zemědělské výstavby FA VUT, zaměření „Sociální vybavenost průmyslových závodů“ 1989-1990samostatný projektant - OSP Opava 1990-1991vedoucí odborný referent - úsek památkové péče OkÚ Opava 1994-1996doktorské studium - Ústav výrobních a užitkových staveb FA VUT, téma „Počítač v pracovním prostředí“, školitel prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. 1996-1999odborný asistent - Ústav veřejných staveb FA VUT 1999-dosud odborný asistent - Ústav obytného prostředí a volné tvorby, později ateliér A1, současný název Ústav navrhování ÚN1 FA VUT 2008

pověřená vedením ústavu ÚN1 FA VUT

2003-dosud

proděkan pro studium FA

2003-dosud

předseda Rady studijního programu FA

2003-2006, 2010 - dosud

člen Vědecké rady FA

2003-dosud

člen Knihovní rady FA

2003-dosud

člen pracovní skupiny pro vzdělávání České komory architektů

2004-2005

člen týmu pro tvorbu podkladů pro akreditaci VUT evropskou organizací EUA

2005-dosud koordinátor zahraniční výměny studentů s Bern University of Applied Sciences a s Univerzitet po arhitektura, strojitelstvo i geodezia Sofia

202

2006-dosud

člen Ediční rady VUT

2008-dosud

člen expertní skupiny zástupců oboru architektura MŠMT

2006-dosud řádný člen přípravného týmu a poroty studentské soutěže pořádané firmou KOMA Modular Construction Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Vědecko výzkumná činnost „Ateliéry zahraničních odborníků v MSP“ projekt FRVŠ 1760, řešitel 2004 „Ateliéry zahraničních odborníků v MSP“ projekt FRVŠ 1720, řešitel 2005 „Ateliéry zahraničních odborníků v MSP“ projekt FRVŠ 2517, řešitel 2006 „Ateliéry zahraničních odborníků v MSP“ projekt FRVŠ 955, řešitel 2007 „Ateliéry zahraničních odborníků v MSP“ projekt FRVŠ 1930, řešitel 2008 „Modernizace a inovace výuky oboru architektura“ projekt CZ.04.1.03/3.2.15.2/0286 s podporou ESF, spoluřešitel 2006-2008 - „Podpora významných zahraničních akademických pracovníků“ rozvojový projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, řešitel 2009 „Analýza restrukturalizace studijních programů FA VUT v Brně“ rozvojový projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, řešitel 2009

-

- Podpora významných zahraničních akademických pracovníků, rozvojový projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, řešitel 2010 - Podpora talentovaných studentů v magisterských a doktorských studijních programech FA VUT v Brně, rozvojový projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, řešitel 2011 Publikační činnost „Ako sa žije vo výškových stavbách“článek v časopise Stavba, 2007/3 Slovenská republika Opakovaně zprávy o průběhu studentských soutěží a výstav na FA Události „Moderní panelový byt“ ISBN 978-80-7366-108-3 ERA Brno 2007 „Člověk sídlištní“článek v časopise ERA 21, 1/2009, ISSN 1801-089X Opakovaně zprávy o průběhu studentských soutěží na FA, Události Přednášky -

-

-

-

-

-

-

„Sekundární bydlení ve výškových budovách“ mezinárodní vědecká konference „Městský hotel“ Bratislava duben 2003 „Bydlení ve výškových budovách“ svaz ČKAIT Brno březen 2006 „Housing in Hirise Building – Social Aspects“ Univerzitet po Arhitektura, Strojitelstvo i Geodezia Sofia 2007 „Computer in Working Environment“ Univerzitet po Arhitektura, Strojitelstvo i Geodezia Sofia říjen 2007 „Sledvaneto na arhitekt vav evropejska oblast“ Univerzitet po Arhitektura, Strojitelstvo i Geodezia Sofia duben 2007 „Paskvily ve městě – paneláky“příspěvek ČT Dobré ráno 11.10.2007 „Education of Architekt in European Space“ přípravné fórum švýcarských Fachhoschule/School of Applied Sciences duben 2008 „Comparation of the Methods in the Structural Study Programme“ příspěvek na pedagogické diskusi na Bern University of Applied Sciences, Architecture, Wood and Civil Engineering Burgdorf červen 2008 203

„Panel Housing“ BUAS+UACG Sofia červen 2009 „High rise building“ UACG Sofia duben 2010„Panel housing“ BUAS červen 2010 Pedagogická činnost -

− „Baťovy domky očima studentů“ výstava studentských prací - magistrát města Zlína 2004 − „Možnosti využití modulární výstavby“ výstava prací mezinárodní studentské soutěže - FA 2006 − „Hradební okruh Znojmo – bydlení pro studenty“ výstava bakalářských prací FA VUT v Brně – radnice Znojmo červen 2006 − „Návrh rozebíratelné budovy v zátopové oblasti“ výstava prací mezinárodní studentské soutěže -FA 2007 − „Rodinné bydlení v zemích V4“ výstava ve spolupráci se Spolkem slovenských architektů FA 2008 − „České bydlení – 77 rodinných domů 1989-2006“ modely studentů 1.ročníku FA dle stejnojmenné knihy - FA 2008 − „Galerie pro XXI.století“ výstava bakalářských prací FA VUT v Brně – GVU Ostrava 2008, FA STU Bratislava 2008, FAST VŠB TU Ostrava − Školitel studenta doktorského studia Ing.arch.Lukáše Pecky na téma „Sídliště v Brně“ − Školitel studenta doktorského studia Ing.arch.Pavly Čechové na téma „Vztah typologie a konstrukční struktury“ projekční činnost, různé -

rekonstrukce rodinného domu Habrovany 2003 rekonstrukce bytu v panelové konstrukční soustavě B70 2005 rekonstrukce bytu v panelové konstrukční soustavě B70 2006 „Možnosti využití modulární výstavby“ příprava mezinárodní studentské soutěže 2006 „Návrh rozebíratelné budovy v zátopové oblasti“ příprava mezinárodní studentské soutěže 2007 „Membrána pro FA“ příprava mezinárodní studentské soutěže 2007 „MATA 07“ příprava mezinárodního semináře 2007 „Modulární mateřská škola“ příprava mezinárodní studentské soutěže 2008 „Sustainable Development“ příprava mezinárodního studentského workshopu 2008 „Budoucnost Vily Tugendhat“ příprava mezinárodní letní školy architektury 2009 „Historie a budoucnost vzdělávání architekta v rámci Evropy“ příprava mezinárodní konference 2009

Působení v zahraničí 2005-dosud koordinátor zahraniční výměny studentů s Bern University of Applied Sciences a s Univerzitet po arhitektura, strojitelstvo i geodezia Sofia Organizace a účast na kritikách diplomových prací v Lausanne, Burgdorf, Sofia Obor habilitačního nebo jmenovacího architektura řízení nebo udělení vědecké hodnosti


Rok udělení doc.

2009


204

F – Personální zabezpečení – přednášející, školitel nebo člen oborové rady Název VŠ / součásti


Název SP

Architektura


Hana Urbášková

Rok narození

1948

rozsah prac. vztahu na VŠ 100% do kdy

2014

Přednášející

ano

školitel

člen oborové rady

ne

typ prac. vztahu

rozsah

Fakulta architektury tituly prof. doc. Ing. arch. Ph.D.

ano

Další současní zaměstnavatelé Přednášky v předmětech -Typologie V – Zemědělské stavby -Zásady navrhování ekologických staveb -Architektura ekologických staveb (ecotech) na venkově

Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1967 - 1973 VUT FAST Brno, obor architektura 1973 - 1984 projektová organizace Drupos Brno - ve funkci samostatného projektanta 1984 -1991 Výzkumný ústav výstavby a architektury, urbanistické pracoviště Brno, ateliér experimentálního projektování - ve funkci vedoucího výzkumného řešitele od roku 1991 - 2004 VUT FA Brno ve funkci odborné asistentky - ústav architektury venkova, od roku 2003 – školitel DSP od roku 2005 – 2008 VUT FA Brno - vedoucí ateliéru výrobních staveb. od roku 2008 – docentka na ÚSTAVU NAVRHOVÁNÍ V od roku 2012 doposud – profesorka na ÚSTAVU NAVRHOVÁNÍ V Akademické funkce: členka Akademického senátu FA VUT v Brně 1994, předsedkyně AS FA VUT v Brně 1995-99 Oborová rada DSP od roku 2003 - do roku 2006, Rada studijního programu od roku 2006 – 2010 proděkanka pro tvůrčí rozvoj FA VUT v Brně od roku 2006 - doposud Kolegium děkana od roku 2005- doposud, Vědecká rada FA VUT v Brně od roku 2006- doposud Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let - URBÁŠKOVÁ, Hana: „Výstavba dřevostavby systému „two by four“ v pasivním standardu“, In: Sborník mezinárodní konference „Zdravé domy 2007“, VUT FA Brno 2007, ISBN 978-80214-3360-1 - URBÁŠKOVÁ, Hana: „Výstavba energeticky šetrného rodinného domu v Brně“, In: Sborník mezinárodní konference „Pasivní domy 2007“, Centrum pasivního domu Brno 2007, ISBN 978-80-254-0126-2 205

- URBÁŠKOVÁ, Hana; ŽABIČKOVÁ, Ivana: „Earthen architecture – regional cultural heritage“, In: Sborník mezinárodní konference CESB 07 PRAGUE, ČVUT FAST Praha 2007, ISBN 978-80903807-8-3 - URBÁŠKOVÁ, Hana: „INFORMAČNÍ EKOCENTRUM V REGIONU VĚTRNÍK“, In: Kolokvium K 127 „Člověk, stavba a územní plánování II.“, FSv ČVUT Praha, květen 2007, ISBN 978-80-0103704-1 - URBÁŠKOVÁ, Hana: „Udržitelný rozvoj obce“, In: Sborník mezioborové konference“ Udržitelná energie a krajina“, Centrum Veronica Hostětín, březen 2008, ISBN 978-80-904109-0-9 - URBÁŠKOVÁ, Hana: „ Přírodní materiály a nepálená hlína v novodobých i tradičních stavbách“ , In: Sborník mezinárodní konference „Zdravé domy 2008“, VUT FA Brno 2007,ISBN 978-80-214-3635-0 - URBÁŠKOVÁ, Hana: „Kvalita pasivního domu“, In: Sborník mezinárodní konference „Pasivní domy 2008“, Centrum pasivního domu Brno 2008, ISBN 978-80-254-2848-1 - URBÁŠKOVÁ, Hana: Novodobé stavby s využitím přírodních materiálů, Projekt OPRLZ, JmK Brno, SHS červen 2008, EAN 978-80-254-2274-8 - URBÁŠKOVÁ, Hana; NOVÁK, Petr: Hlína dnes, SHS Brno 2009, ISBN 978-80-254-3903-6. - URBÁŠKOVÁ, Hana: „Bydlení v dřevostavbě“, In: Sborník mezinárodní konference „Zdravé domy 2009“, VUT FA Brno 2009, ISBN 978-80-214-3885-9 - URBÁŠKOVÁ, Hana: „Okna pasivního domu“, In: Sborník mezinárodní konference „Pasivní domy 2009“, Centrum pasivního domu, Bratislava 2009, ISBN 970-80-254-5781-8 - URBÁŠKOVÁ, Hana; JILČÍKOVÁ, Veronika: Ekologické aspekty obytného území, FA VUT v Brně 2008, 36 s. ISBN 978-80-214-3691-6 - URBÁŠKOVÁ, Hana; POHANKOVÁ, Lucie; ČÁSLAVA, Petr: Viniční hospodářství, FA VUT v Brně 2009, 98 s. ISBN 978-80-214-3815-6. - URBÁŠKOVÁ, Hana; POSLUŠNÁ, Iva: Bakalářské práce 2009, 24 s. ISBN 978-80-214-3936-8 - URBÁŠKOVÁ, Hana; POSLUŠNÁ, Iva: Diplomové práce 2009, 20 s. ISBN 978-80-214-3937-5 - URBÁŠKOVÁ, Hana; HOLÁ, Magda; GAJDOVÁ, Petra: ROČENKA DSP 2009, VUT FA Brno 2009, 120 s. ISBN 978-80-214-3877-4 - URBÁŠKOVÁ, Hana; NOVÁK, Petr; HOLÁ, Magda: Atlas hliněných staveb, SHS Brno 2009, 69 s. ISBN 978-80-254-3904-3. - URBÁŠKOVÁ, Hana; POHANKOVÁ, Lucie; NOVÁK, Petr: Architektura ekofarem, FA VUT v Brně 2009, 79 s. ISBN 978-80214-4028-9 - URBÁŠKOVÁ, Hana: Kvalita pasivního domu, Ateliér otvorových výplní, izolací a vybavení staveb, ročník 13, číslo 4/2009, s. 12-14. ISSN 1212-4370 - URBÁŠKOVÁ, Hana: Výstavba dřevostavby v pasivním standardu, Výstavba měst a obcí, ročník 2, číslo 2/2009, s. 10–11. ISSN1803-4241 - URBÁŠKOVÁ Hana: „Quality Issues of a Passive House of Wooden Structure“ In: Sborník mezinárodní konference „1st Alps-Adria Conference and Exhibition on Passive Houses – Pécs“, Pécs 2009, ISBN 978-963-06-7866-7 URBÁŠKOVÁ, Hana: Passive Wooden Structure of a Family House in the Czech Republic In: Sborník mezinárodní konference „14th International Passive House Conference 2010 – Dresden“, 28.-29.5.2010, s.121-126. ISBN 978-3-00-031174-1

206

- URBÁŠKOVÁ, Hana: Kvalitní bydlení v úsporném domě. In: Sborník mezinárodní konference Lidé a prostor v perspektivě, Vysoká škola báňská v Ostravě – Porubě, 14.-16. dubna 2010, s.55-57. ISBN 978-80-248-2198-6 - URBÁŠKOVÁ, Hana: „Architektura zdravých domů“, In: Sborník mezinárodní konference „Zdravé domy 2010“, Vysoké učení technické v Brně – Fakulta architektury a Sdružení hliněného stavitelství, Brno, 2010, ISBN 978-80-904593-0-4. - URBÁŠKOVÁ, Hana: 5E DOMU - The 5 E's of a House, FA VUT v Brně 2010, s.26, ISBN 978-80214-4186-6, ISSN 1213-418X Získání externího grantu: - Partner mezinárodního projektu EU INTEREG III ČR – SR „Minulostí k budoucnosti – přírodní materiály v regionální stavební kultuře (projekt CZ.04.4.84/1.2.00.1/0216) - Řešitel projektu ESF, OPRLZ, CZ.04.1. 03/3.3.11.3/3131, „Přírodní materiály a nepálená hlína v novodobých i tradičních stavbách“ /2006 – 2008 - Řešitel rozvojového projektu FRVŠ 1635/2010, F 2 - Inovace stávajících studijních programů: Hlína v architektuře - výukový videofilm - Řešitel projektu ESF, OP VK, CZ.1.07/2.2.00/15.0485 „Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky /2010 - 2013 Působení v zahraničí 1989 - Kvalifikační kurz mezinárodní akademie architektury, 25.6.-15.7.1989, Plovdiv, Bulharsko 1989 - Letní univerzita urbanismu SAVARIA 89, "Rozvojové možnosti a limity vesnických sídel" 7.8.-11.8.1989, Maďarsko 1990 - Letní univerzita urbanismu SAVARIA 90, "Problémy rozvoje venkovských sídel" 5.8. - 11.8.1990, Maďarsko 1996 - Studijní cesta do Rakouska 23.9.-18.10.1996 (TU FA Graz, Abteilung für Bauökologie) Od roku 1989 členství v mezinárodní akademie architektury IAA, Sofia Bulharsko Od roku koordinátor zahraniční spolupráce s TU Kaiserslautern (program Sokrates- Erasmus) Obor habilitačního nebo jmenovacího urbanismus řízení nebo udělení vědecké hodnosti

řízení na VŠ ohlasy

Rok udělení (prof.)

2012


207

ano



Název SP



Maxmilián WITTMANN

Rok narození

1973


Přednášející

ano

školitel

ano



doc. Ing. arch. Ph.D. do kdy 31.7.2014

člen oborové rady ano typ prac. vztahu

rozsah

Přednášky v předmětech Výuka v českém jazyce: -

Základy a vývoj urbanismu (Urbanismus I, 1.roč. BSP) Soudobá města a osídlení (Urbanismus III, 2.roč. BSP) Tvorba urbánního a krajinného prostředí (Urbanismus IV, 3.roč. BSP) Územní plánování (Urbanismus V., 4.roč.BSP) Atelierová tvorba (2.- 4.roč. BSP) Problémy městských center (2.roč. DSP)

Výuka v anglickém jazyce: -

Urbanism V. - territorial planning (UTP) Development planning of the city and region (3M6) Atelierová tvorba

Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1991 – 1998 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, obor architektura. 1998 – 2003 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, doktorské studium v oboru urbanismus. 2008 – 2009 urbanismus.

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, habilitační řízení v oboru

od 1998

samostatná architektonická a urbanistická praxe.

Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Publikační činnost: Vliv urbanistické struktury sídel na průběh povodně. Konference Říční krajina 2, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Příspěvek ve sborníku. 2004, s.307-313. ISBN 80–244–0942–9. Urban Planing Measures Against the Flood Damages. Konference PUBLIC SPACES AND QUALITY OF LIFE IN CITIES. VUT v Brně, Fakulta architektury .2004. Příspěvek ve sborníku. s.189193. ISBN 80-214-2644-6 Informace ze zasedání kongresu AESOP, Grenoble, Francie, 30.6.-4.7.2004/Urbanistická opat208

ření proti povodním. Článek v časopise Urbanismus a územní rozvoj č.1/2005. 17-20. ISSN 1212 – 0855 Land Development Limits Due to Flood Risks Resulting from Man's Aktivity. AESOP Congress. Vídeň, Rakousko. 07/2005. Abstrakt ve sborníku evropského kongresu. S.419-420. ISBN 385437-278-7 Land Development Limits Due to Flood Risks Resulting from Man's Aktivity. AESOP Congress. Vídeň, Rakousko. 07/2005. Tištěný příspěvek pro potřeby účastníků konference. Říční krajina ve městě. Konference Říční krajina 3. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. 2005.Příspěvek ve sborníku. s.382-385. ISBN 80–244–1162–8. Konfrontace územního plánování v České republice a v Iráku/Několik informací a poznatků z návštěvy iráckých pracovníků Útvaru hlavního architekta měst Bagdádu a Basry v městě Brně. Článek v časopise Urbanismus a územní rozvoj 2/2006, s.44-45. ISSN 1212-0855. Řeka Svratka v organismu města Brna. Konference Říční krajina 4. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta.2006. Příspěvek ve sborníku. s.379-383. ISBN 80–244– 1495–3. Suburbanizace - její současná fáze ve městě Brně. Konference Dny zahradní a krajinářské tvorby/Město – zeleň a bydlení. Luhačovice 2006. Příspěvek ve sborníku. s.26-28. ISBN 80– 86950–00–X. Systémový pohled na problémy rozvoje současných měst a jejich reflexe ve výuce urbanismu. Brno, Galerie Vaňkovka, 22. května 2007, autor sborníku. ISBN 978-80-214-3478-3. 120 s. Forms of Housing for the Roma Minority in Czech Towns and Cities. AESOP Conference, Neapol, Itálie.2007. Abstrakt ve sborníku evropského kongresu. s.123. ISBN 88-7431-369-1 Řeka Svitava v organismu města Brna. Konference Říční krajina 5. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecké fakultě. 2007, Příspěvek ve sborníku. s.351-355. ISBN 978–80– 244–1890-2. Hudba města 1./O produktech doby aneb jazzové 20.století. Atlantida 1/2008. Článek v časopise. S.20-25. ISSN 1802 - 9523 Hudba města 2./20.století – divadlo malých forem. Atlantida 2/2008. Článek v časopise. s.3135. ISSN 1802 – 9523 Hudba města 3./Kompoziční nástroje v rukou tvůrců (nejen) 20.století. Atlantida 3/2008. Článek v časopise. s. 25-31. ISSN 1802 – 9523 Hudba města 4./Funkční harmonie. Atlantida 4/2008. Článek v časopise. s. 20-25. ISSN 1802 – 9523 Hudba města 5./Brno znějící. Atlantida 5/2008. Článek v časopise. s. 18-23. ISSN 1802 – 9523 Problems related with the development of the new residantial zones in Czech republic. ACSP/AESOP Congress. Chicago, Illinois, USA. 2008. Příspěvek ve sborníku světového kongresu (CD disk). Příspěvek č.369. 5 s. Chicago, Illinois, USA. Veřejná prostranství, architektura, městský interiér. Digitální učební pomůcka – film. 2008 Fenomén vodního prvku v kontextu rozvoje současných měst. Zkrácená verze habilitační práce. VUT v Brně, 2008. ISBN 978-80-214-3799-9. ISSN 1213-418X. 30 s. 209

Estetika veřejných prostranství - studijní materiál.: Projekt FRVŠ, 2009. (učebnice) Fenomén vodního prvku v kontextu rozvoje současných měst.Brno: Vutium, 2009. (habilitační práce) Kongres AESOP 2010. Zasedání a odborné prezentace z pohledu účastníka. Urbanismus a územní rozvoj, 2010, roč. 2010, č. 3. New York City. Veřejná prostranství, architektura, městský interiér...Digitální učební pomůcka - film 2010. Výzkumná a odborná činnost: - Zástupce České republiky a VUT v Brně, Fakulty architektury v mezinárodní organizaci AESOP, od 2001. - Člen hodnotícího panelu P104 Stavební materiály, architektura GAČR, od 2009 - Člen řešitelského kolektivu výzkumných úkolů: - Strategie rozvoje měst po povodni, GA ČR 103/99/0780, 1999 – 2001. - Implementace systémového hlediska do vzdělávání při přechodu k udržitelnému rozvoji, MŠMT CZ.04.1.03/3.2.15.1/0151, 2006 – 2007 - Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus - implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky. Projektu ESF/MŠMT CZ.1.07/2.2.00/15.0485, 2011/2012 - Řešitel projektu Estetika veřejných prostranství – studijní materiál, FRVŠ 6/2008 F2/d Působení v zahraničí -

Urban planing measures against the flood damages. AESOP Congress. Grenoble, Francie. Přednáška na evropského kongresu. 07/2004. - Brno University of Technology, Faculty of Architecture. Přednáška pro zahraniční návštěvníky FA VUT, 10/2004. - Land Development Limits Due to Flood Risks Resulting from Man's Aktivity. AESOP Congress. Vídeň, Rakousko. Přednáška na evropském kongresu. 07/2005. - Forms of Housing for the Roma Minority in Czech Towns and Cities. AESOP Congress. Neapol, Itálie. Přednáška na evropském kongresu. 07/2007. - The problems of suburbanisation according to quality of city nature environment. Přednáška přednesená na Yildiz Technical University, Faculty of Architecture v tureckém Istanbulu, 11/2007. - The historical development of czech cities (and architecture). Přednáška přednesená na Yildiz Technical University, Faculty of Architecture v tureckém Istanbulu, 5/2008. - Problems related with the development of the new residantial zones in Czech republic. AESOP Congress. Chicago, Illinois, USA. Přednáška na světovém kongresu. 07/2008. Social and Spatial Changes of Contemporary Czech Cities. Yildiz Technical University Istanbul, Faculty of Architecture,Turecko: , 2009. (přednáška) Obor habilitačního nebo jmenovacího urbanismus řízení na VŠ řízení nebo udělení vědecké hodnosti ohlasy publikací Rok udělení (doc.)

2009

mezinár. tuzem. 3

210



Název SP



Ivana ŽABIČKOVÁ

Rok narození

1946


Přednášející

ano

školitel


ano


doc. Ing. CSc. do kdy 31.7.2012

člen oborové rady ne typ prac. vztahu

rozsah

Přednášky v předmětech Nosné konstrukce 2, Nosné konstrukce 3 Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy Fakulta stavební VUT v Brně Projekční praxe – statika – 19 let Výuka externí na FAST VUT v Brně 5 let Od roku 1987 Fakulta architektury VUT v Brně Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let - Organizační zajištění a garant mezinárodní konference Zdravé domy 2010, 2008, 2007, 2006 -Organizační zajištění a odborný garant mezinárodní konference Přírodní materiály ve stavbách, autor výstavy „Hliněné stavby“ při konferenci. Součást projektu INTEREG III. Brno, 2006 - Spolupráce při organizačním zajištění mezinárodního semináře Zdravé domy 2005, garant sekce Přírodní materiály Publikační a přednášková činnost: DUNAJOVÁ, A.; ŽABIČKOVÁ, I. Revitalizace hliněných staveb na přelomu tisíciletí. Národopisná revue 2/2010, ročník XX, s. 84-96. Strážnice, 2010. ISSN 0862-8351. ŽABIČKOVÁ, I.; HOLÁ, B. HlinArch – profesionální kvalifikace v oboru hliněných omítek. Brno: SHS, o.s. 2010. ISBN 978-80-904593-04. ŽABIČKOVÁ, I.; KABOURKOVÁ, E.; KARASOVÁ, A. Hliněné stavby včera a dnes. Hliněné stavby včera a dnes. Brno: SHS, o.s., 2009. s. 1-34. ISBN: 978-80-254-3905- 0. ŽABIČKOVÁ, I.; KARASOVÁ, A.; ŠMARDOVÁ, K. Stavět z hlíny jak a proč. Stavět z hlíny jak a proč. Brno: SHS, o.s., 2009. s. 1-42. ISBN: 978-80-254-3906- 7. ŽABIČKOVÁ00, I. Přestavby hliněných budov. Přestavby hliněných budov. Brno: SHS, o.s., 2009. s. 1-38. ISBN: 978-80-254-3907- 4. ŽABIČKOVÁ, I. HlinArch - hliněné omítky-profesionální kvalifikace pro práci s přírodími a udržitelnými stavebními materiály. Brno: SHS, o.s., 2010. ISBN 978-80-214-3885-9. 211

ŽABIČKOVÁ, I.; CHYBÍK, J.; ČÁSLAVA, P.; KARASOVÁ, A. Přírodní stavební vhodné pro stavby, jejich vlastnosti technické a enviromentální, životní cyklus. Brno: Sdružení hliněného stavitelství, 2008. 19 s. ISBN: 978-80-254-2272-4. ŽABIČKOVÁ, I.; ČERMÁKOVÁ, E. Earthen Buildings and Geomagnetic Fields. In Learning from Earthen Architecture in Climate Change. Lefkosa, Kypr: Cyprus International University, 2008. s. 271-275. ISBN: 978-975-6002-07- 0. ŽABIČKOVÁ, I. Sanační zásahy do nosných hliněných konstrukcí. Brno: FA VUT 2008. s. 1-38. ISBN: 978-80-214-3635- 0. SEDLÁKOVÁ, A.; ŽABIČKOVÁ, I. Poruchy a rekonstrukce staveb (objekt bývalého Krasu v Brně). Brno: 2007. ZEMÁNKOVÁ, H.; ŽABIČKOVÁ, I. Zachování a nové funkční využití průmyslového dědictví. Vysoké učení technické v Brně,Fa, Poříčí: 2007. s. 1-5. ŽABIČKOVÁ, I.; URBÁŠKOVÁ, H. Earthen Architecture - Regional Cultural Heritage. In Central Europe towards Sustainable Building. Praha: CBS Servis, s.r.o., 2007. s. 702-707. ISBN: 978-80903807-8- 3. ŽABIČKOVÁ, I.; SOCHOR, L. Přírodní materiály a nepálená hlína v novodobých i tradičních stavbách. Brno: VUT FA, 2007. ISBN 978-80-214-3360-1 ŽABIČKOVÁ, I. The use of natural building materials once and now. Anadolu University Eskisehir, 2006 (přednáška) ŽABIČKOVÁ, I. The use of natural building materials – construction, reconstruction. Anadolu University Eskisehir, 2006 (přednáška) ŽABIČKOVÁ, I. Rekonstrukce rodného domu Jožky Úprky v Kněždubu. In. Zdravé domy 2006. ISBN ŽABIČKOVÁ, I. Failures of clay buildings in the Czech Republic. In Moderner Lehmbau 2005, Tagungsband. Moderner Lehmbau. Berlin: , 2005, s. 7 - 15. ŽABIČKOVÁ, I. Přírodní materiály v našem stavebnictví 2005. In. Zdravé domy 2005. : , 2005, s. 65 - 69. ISBN 80-214-3040-0. ŽABIČKOVÁ, I. Sakrální stavby a přírodní materiály. In . Progresívne konštrukcie 2005. : Slovenská technická univerzita v Bratislavě, 2005, s. 47 - 51. ISBN 80-227-2215-4. ŽABIČKOVÁ, I. The Earthen Architecture in Czech Republic 2005. Living in earthen cities kerpic ´05. : , 2005. ŽABIČKOVÁ, I. Stavby z přírodních materiálů versus ocelové konstrukce.,2005,roč.,č., s.69 72.

212

Zpracovatel výzkumných úkolů a mezinárodních projektů Od roku 1990 průběžně, v posledních 5 letech: -

-

-

Leonardo da Vinci – Partnerství, Program celoživotního učení, smlouva č.: CZ/10/LLPLdV/PS/P/134047, 2010 - trvá HlinArch, profesionální kvalifikace pro práci s přírodními a udržitelnými materiály, grantová smlouva CZ/08/LLP-LdV/TOI/134015, 2008-2010 Přírodní materiály a nepálená hlína v novodobých i tradičních stavbách, projekt OP RLZ, Opatření 3.3, č. projektu CZ.04.1.03/3.3.11.3/3131, 2006-2008 EU INTEREG III ČR – SR „Minulostí k budoucnosti – přírodní materiály v regionální stavební kultuře, projekt č. CZ.04.4.84/1.2.00.1/0216, 2005-2007 nebo jejich částí: spolupráce na projektu ESF, Opatření 3.2, Modernizace a inovace výuky oboru architektura s podporou IT, č. projektu CZ.04.1.03/3.2.15.2/0286, 2006-2008 spolupráce na mezinárodním projektu EU Culture 2000 “Rescuing hidden European wooden religious heritage: an international methodology for implementing a database for restoration projects” (Project CLT2005/A1/CH/IT-242) spolupráce na mezinárodním projektu EU REBECEE – Renewable Energy and Building Exhibitions in Central and Eastern Europe spolupráce na mezinárodním projektu EU INTEREG IIIA ČR - Německo „Studie deutschtschechischer Wissentransfer zum ökologischen und regionstypischen Bauen“

Působení v zahraničí stipendijní pobyt – Leningrad LISI, 1 týden, 1990 - Wien ÖSSI, 1 měsíc, 2000 Weimar DAAD, 2 měsíce, 2003 - Eskisehir Sokrates Erasmus, 1 týden, 2006 Účast na konferencích a seminářích v evropských zemích, na Kypru a Istanbulu, spolupráce se zahraničními partnery v rámci projektu Leonardo da Vinci Partnerství (Německo, Francie, Anglie, Slovensko) Obor habilitačního nebo jmenovacího Architektura řízení nebo udělení vědecké hodnosti


Rok udělení doc.

1997

213

mezinár.

tuzem.

ano

ano



Název SP

Architektura a urbanismus N 3501


Barbora Ponešová

Rok narození

1974

rozsah prac. vztahu na VŠ 100,00%

Přednášející

ANO

Školitel


ANO


Ing. arch. Ph.D. do kdy 2011

člen oborové rady typ prac. vztahu

NE rozsah

Přednášky v předmětech Fotografie a architektura I Fotografie a architektura II Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy Studium: 1993/94 - 2000

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury

2000 - 2006

Institut tvůrčí fotografie, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě

2001 - 2007

Doktorské studium, Vysoké učení technické, Fakulta architektury

2004-2005

Studijní stáž na Hogeschool voor Wetenschap & Kunst, departement Architectuur Sint-Lucas, Brussels-Gent, Belgie

Zaměstnání a odborná praxe: 1997-98

Exicoop, s.r.o. (architektonická firma Doc.Ing. arch. Miroslava Martínka)

1998

Studio ULMA (studio ak. mal. Alexandera Ulmy)

2000

Ateliér Zlámal&Stolek (architektonický ateliér)

2000 - 01, 2002 - 03

AA (ateliér Ing. arch. Jiřího Adama)

AHA! – večerní škola pro dospělé, série přednášek „Historie architektury“ a „Současný design“, série exkurzí „Funkcionalismus ve městě Brně“ Podíl na výuce v rámci doktorského studia na FA VUT v Brně (Ústav stavebních konstrukcí, Ústav veřejných staveb) Externí pedagog na FA VUT v Brně (Ústav obytných staveb) Externí pedagog na FAST VUT v Brně (Ústav architektury) Členem redakční rady architektonického časopisu ERA 21 a fotograf rubriky „Výběr redakce“ Externí pedagog JAMU (Divadelní fakulty, Ústav scénografie) Odborný asistent na FA VUT v Brně (Ústav navrhování I – ateliérová výuka a předmět Fotografie a architektura) 214

Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let Publikace 2005- 2010 2005 Člověk v krajině, krajina v nás, příspěvek 9. vědecké konference doktorandů FA VUT v Brně, s. 133 – 139 2005 Proměny současného interiéru aneb co se stane, když podlaha přestane být podlahou, ERA 21, 6/05, s. 91-92 2005 Fotografie, Přijato - fotografický projekt Barbory Krejčové, Weles, 2005, č. 23, s. 98 108 2005 Jak hlubinné ryby na hladině, Weles, 2005, č.24 – 25, s. 34 – 37 2006 Fotomontáže Jiřího Krohy mezi dvěma světovými válkami, bakalářská práce, Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty, Slezská univerzita v Opavě 2006 P2P architektura: vzdělávání a práce s informacemi v interiérech 21. století, ERA 21, 1/06, s. 68-69 2006 P2P architektura: vzdělávání a práce s informacemi v interiérech 21. století, příspěvek 10. vědecké konference doktorandů FA VUT v Brně, s. 115 - 119 2006 Typologie tras: krajina přechodné existence, ERA 21, 2/06, s. 60-61 2006 Bazén na Kraví hoře / Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal, Klára Košťálová, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 4/06, s. 46-47 2006 Vztah fotografie a architektury: ve službách každodennosti, ERA 21, 5/06, s. 58-61 2006 Energií nabitý prostor FUEL s fluidními objekty / DOT architects, E-area, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 5/06, s. 48-49 2006 Loftové byty na Palmovce / Jakub Masák, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 6/06, s. 46-47 2007 Pavilon hygieny VFU Brno, Gustav Křivinka, Aleš Burian, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 1/07, s. 42-43 2007 Jiří Kroha: technická práce jako montáž ducha, ERA 21, 2/07, s. 62-65 2007 Litomyšlský zázrak, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 3/07, s. 46-47 2007 Hotel Metropol na Národní třídě, Chalupa architekti, d u m architekti, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 4/07, s. 54-55 2007 Pasivní dům u Sence na Slovensku, aktualita, ERA 21, 5/07, s. 10-11 2007 Administrativně – provozní objekt v Praze – Letňanech, Karel Mrázek / KAAMA, Karel Thér / THER, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 5/07, s. 42-43 2007 Evoluce moderní fasády: vylehčení – inteligence – citlivost, ERA 21, 5/07, s. 88-89 2007 Kaple sv. Antonína, Ladislav Kuba, Tomáš Pilař/ Kuba & Pilař architekti, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace, spolu s Karlem Ponešem), ERA 21, 6/07, s. 54-55 2007 Po městě, jež je mi souzeno, Brněnská zákoutí v poezii, Wales, Brno, 2007, ISBN: 97880-254-0109-05 (jako jeden z autorů v rámci výběru „čtyř desítek básnických portrétů brněnských ulic, dvorů, či zákoutí“), s. 66 2008 Jiří Kroha (1893-1974) architekt, malíř, designér, teoretik – recenze monografie, aktuality, Era 21, 1/08, s. 11 215

2008 Rodinný dům Šnek, Markéta Smrčková, Tomáš starý, Jindřich Starý / lennox architekti, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace, spolu s Karlem Ponešem), ERA 21, 1/08, s. 50-51 2008 Vinařský dům pod Pálavskými vrchy, Josef Pleskot, Jiří Trčka, Andrej Škripeň, Isabela Grosseová, Petr Sýkora, Zdeněk Rudolf / AP Atelier, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace, spolu s Karlem Ponešem), ERA 21, 2/08, s. 50-51 2008 Rodinný dům ve Svitavách, fotodokumentace stavby, ERA 21/ speciál 08, s. 26, 29 2008 Obytný soubor na Krutci, I.etapa, Kuba a Pilař architekti / Atelier DRNH, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace, spolu s Ondřejem Žižkou), ERA 21, 3/08, s. 42-43 2008 Teoretický Manhattan, Rem Koolhaas, třeštící New York, recenze knihy, Art&Antiques, 4/2008, s. 50-53 2008 Kategorie solární architektury, příspěvek sborníku mezioborové konference Udržitelná energie a krajina, Hostětín, ISBN: 978-80-904109-0-9, s. 100-103 2008 Editorial, ERA 21, 4/08 s.5 2008 Rodinný dům v Ostopovicích, fotodokumentace stavby, ERA 21, 4/08 s.30, 33 2008 Atelier D – Zastřešení západního atria budovy D objektu fakulty stavební ČVUT v Praze, Jiří Smolík, Zdeněk Rychtařík / Vyšehrad atelier, výběr redakce (fotodokumentace architektonické realizace), ERA 21, 4/08 s. 48-49 2008 Průkopníci ekologické architektury, ERA 21, 4/08 s.54-59 Architektonické soutěže 2005 – 2010 2010 „Funeral Chamber in Roudnice n. Labem“, anonymous architectural and urban planning competition, together with: Daněk, M., Doležel, M. 2010 „Revitalization of Black Field in Ostrava“, International architectural and urban planning competition, together with: Daněk, M., Doležel, M., Foretník, J., Honejsková, A., Stachová, K. 2009 „The Czech Ambasy in Washington, D.C.“, anonymous architectural and urban planning competition, together with: Daněk, M., Doležel, M., Bařinová, M., Stachová, K. 2009 „Civil and Cultural Centre in Kurim“, anonymous architectural and urban planning competition, together with: Daněk, M., Doležel, M. 2008„Swimming pool and Ice-stadium in Opava competition“, anonymous architectural and urban planning competition, together with: Martin Daněk, Martin Doležel, Klára Stachová, honourable award Působení v zahraničí 2004-2005 Studijní stáž na Hogeschool voor Wetenschap & Kunst, departement Architectuur Sint-Lucas, Brussels- Gent, Belgie Obor habilitačního nebo jmenovacího řízení nebo udělení vědecké hodnosti


Rok udělení doc.

-

216

mezinár.

tuzem.

0

2



Název SP

Architektura a urbanismus N 3501


Jan Foretník

Rok narození

1978

Přednášející

rozsah prac. vztahu na VŠ Školitel

ne


Ing. arch. Ph. D.

odborný asistent

do kdy 2011

člen oborové rady

ne


typ prac. vztahu

rozsah

DIFA JAMU

odborný asistent

2 hodiny týdně

OSVČ

autorizovaný architekt

Přednášky v předmětech - Ateliér architektonické tvorby (i pro zahraniční studenty v angličtině) - Základy architektonického navrhování - vedení bakalářských projektů, spolupráce při vedení diplomních projektů, prof. Koleček (2007-8), doc. Poslušná (2010-12) - Typologie I (cvičení), Typologie III (přednáška Navrhování pro nevidomé a slabozraké) - Neviděné město (volitelný předmět) - Architektura, geometrie a výpočetní technika (volitelný předmět, i pro zahraniční studenty v angličtině) - Computer Technologies I a II (volitelný předmět pro zahraniční studenty v angličtině) Údaje o oboru vzdělání na VŠ a o praxi od absolvování vysoké školy 1997-2010 Fakulta architektury VUT Brno (bakalářské studium 2001, magisterské studium 2003, doktorské studium 2010) stáže: KTH Arkitektur Stockholm 2000, Sint-Lucas Architectuur Gent 2005/6 Odborná praxe: 2001-2002

Atelier Walter, Brno

2003-2011

Nytraplan, Brno

2011 člen ČKA, obor autorizace architektura (A.1), číslo autorizace 3840 Přehled o publikační a další tvůrčí činnosti za posledních 5 let 8/2006Rekonstrukce rodinného domu na Nábřežní ve Veverské Bítýšce architektonická studie a DSP, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová 7/2007Třída Míru v Pardubicích - pěší zóna architektonická studie, Ing. arch. Jaromír Walter, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Tomáš Dvořák, Lucie Kostková 8/2007Rekonstrukce rodinného domu v Říčanech 217

architektonická studie a DSP, probíhá realizace, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník 5/2008Dostavba rodinného domu v Šebetově architektonická studie a DSP, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová 9/2008Rekonstrukce Lékárny na Pekařské v Brně DSP dle architektonické studie arch. Visczora, DSPS, realizováno, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. Michal Snášel 2/2009Rodinný dům Za Mlýnem, Předklášteří u Tišnova architektonická studie, Hana Nytrová

Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch.

7/2009Areál firmy AutoFit – školící středisko, Vídeňská ulice, Brno-Přízřeníce architektonická studie, DÚR, DSP, DPS a DSPS, realizováno, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník 9/2010Novostavba rodinného domu na Nádražní ulici ve Veverské Bítýšce architektonická studie, DSP a DPS, probíhá realizace, Ing. arch. Jan Foretník, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová 12/2010Stavební úpravy rodinného domu Vodova 24, Brno architektonická studie a DSP, Ing. arch. Milan Nytra, Ing. arch. Hana Nytrová, Ing. arch. Jan Foretník Působení v zahraničí 2005 podíl na výuce na Sint-Lucas Architectuur Gent, ateliér UAD, arch. Van Daele Obor habilitačního nebo jmenovacího Ph.D. 2010 řízení nebo udělení vědecké hodnosti


Rok udělení doc.

mezinár.

218

tuzem.

Publikace vyšla s podporou projektu OP VK „Inovace magisterského a bakalářského studijního programu Architektura a urbanismus Fakulty architektury VUT v Brně implementace principů trvale udržitelného rozvoje do výuky“ CZ.1.07/2.2.00/15.0485

Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury Denisa Hrubanová, Jan Koutný, Monika Petříčková, Hana Urbášková, Maxmilian Wittmann Vydalo: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, Poříčí 5, 639 00 Brno Rok vydání 2012

Aktualizovaný. manuál. inovace

Recommend Documents