AF - CITYPLAN, s r.o. Jindřišská 17, Praha 1 ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA POLNÁ - NÁVRH

AF - CITYPLAN, s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA POLNÁ - NÁVRH

ČÁST II. - ODŮVODNĚNÍ Praha, duben 2013

AF - CITYPLAN s. r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATEL Město Polná Zastoupený:

Jindřich Skočdopole, starostou města

Ve věcech smlouvy je v záležitostech díla pověřen zastoupením: Ing. Jaroslav Sobotka, místostarosta Husovo náměstí 39 588 13, Polná ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo města Polná POŘIZOVATEL Magistrát města Jihlavy – úřad územního plánování Kontaktní osoby: Ing. Arch. Tomáš Lakomý, Pavlína Škodová Masarykovo náměstí 97/1 58628 Jihlava 1 ZHOTOVITEL Společnost AF - CityPlan, s.r.o. zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech technických Ing. Milanem Komínkem Jindřišská 17, Praha 1, 110 00 IČ: 47307218

Územní plán města Polná – Odůvodnění

1


Autorský tým: Vedoucí projektant: Ing. Jiří Landa, autorizovaný inženýr ČKAIT 0000064, AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o. Urbanismus a architektura: Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 – A Ing. arch. Martin Wedell, AF-CITYPLAN s.r.o. Doprava, technické vybavení území: Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592 AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Eva Göpfertová, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura) Ing. David Borovský, AF-CITYPLAN s.r.o. (energetika a technická infrastruktura) Ing. Jana Caletková, Ph.D, AF-CITYPLAN s.r.o. (vodní hospodářství a technická infrastruktura) Životní prostředí, ÚSES, ochrana půdního fondu, civilní ochrana: Ing. Hana Ali, AF-CITYPLAN s.r.o. Bc. Jan Kvasnička, AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES, SEA Ing. Jana Gebhartová (civilní ochrana), AF-CITYPLAN s.r.o. Spolupráce GIS: Mgr. Pavel Kaňka, AF-CITYPLAN s.r.o.


2


Vymezení pojmů: ATS

Automatická tlaková stanice

BH

plochy bydlení - v bytových domech

BI

plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské

BV

plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské

BV

Plochy smíšené obytné – venkovské

BX

plochy bydlení - se specifickým využitím

CO

civilní ochrana

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

ČSPH

čerpací stanice pohonných hmot

EIA

posuzování vlivů na hodnocení životního prostředí

EO

Ekvivalentní obyvatel

ET

evakuační trasa

EU

Evropská unie

EVL

Evropsky významná lokalita

HR

Hrbov

HZS

hasičský záchranný systém

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLÚ

chráněná ložisková územní

IP

integrační prvky

JA

Janovice u Polné

k.ú.

katastrální území

KHS

Krajská hygienická stanice

LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

m.č.

místní část

MHD

městská hromadná doprava

MK

místní komunikace

MÚK

mimoúrovňová křižovatka

NATURA 2000 soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 79/409/EHS NBC

nadregionální biocentrum

NBK

nadregionální biokoridor

ND

Nové Dvory

NG

plochy těžby nerostů

NTL

nízkotlaké


3


OK

odlehčovací (oddělovací) komora

OM

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední

ORP

obec s rozšířenou působností

OX

Plochy občanského vybavení - se specifickým využitím

PHM

pohonné hmoty

Po

ptačí oblast

PO

Polná

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

PÚR ČR

Politika územního rozvoje ČR

RBC

regionální biocentrum

RD

rodinné domy

RI

Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci

SEA

strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí

SK

Skrýšov u Polné

TI

Plochy technické infrastruktury

ÚAP

Územně analytické podklady

ÚP

územní plán

ÚSES

územní systém ekologické stability

VN

Vysoké napětí

VPK

významný krajinný prvek

VPO

veřejně prospěšné opatření

VPS

veřejně prospěšná stavba

VS

Plochy smíšené výrobní

ZCHÚ

Zvláště chráněná území

ZO

Plochy zeleně – ochranná a izolační

ZÚR

Zásady územního rozvoje

ZV

Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň

ZVN

vedení el. energie se zvláště vysokým napětím


4


B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU I.

Územní plán města Polná – návrh I.A. Textová část I.B. Grafická část 1a

Výkres základního členění území, varianta A

1 : 10 000

1a

Výkres základního členění území, varianta B

1 : 10 000

1b1 Hlavní výkres, varianta A

1 : 10 000

1b1 Hlavní výkres, varianta B

1 : 10 000

1b2 Koncepce dopravní infrastruktury, varianta A

1 : 10 000

1b2 Koncepce dopravní infrastruktury, varianta B

1 : 10 000

1b3 Koncepce technické infrastruktury - energetika a spoje, varianta A

1 : 10 000

1b3 Koncepce technické infrastruktury - energetika a spoje, varianta B

1 : 10 000

1b4 Koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství, varianta A

1 : 10 000

1b4 Koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství, varianta B

1 : 10 000

1c

Výkres veřejných staveb, opatření a asanací, varianta A

1 : 10 000

1c

Výkres veřejných staveb, opatření a asanací, varianta B

1 : 10 000

II. Územního plánu města Polná - odůvodnění II.A. Textová část II.B. Grafická část 2a

Koordinační výkres, varianta A

1 : 10 000

2a

Koordinační výkres, varianta B

1 : 10 000

2b

Výkres širších vztahů

1 : 25 000

2c

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, varianta A

1 : 10 000

2c

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, varianta B

1 : 10 000


5


I) ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA POLNÁ II.A. Textová část – Obsah A)

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE........................................................................................................................ 1

B)

OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................... 5

I)

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA POLNÁ .................................................. 6 1 Postup při pořízení územního plánu............................................................................ 8 2

Výsledek přezkoumání územního plánu ..................................................................... 9

2a

Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací

dokumentací vydanou krajem.......................................................................................................... 9 2b

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu

architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu.......................... 25 2c

Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů .................. 27

2d

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem

řešení rozporů................................................................................................................................. 33 3

Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona ......................... 35

3a

Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4 .................................... 35

3b

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní

informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí ......................... 35 3c

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ....................... 41

3d

Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního

zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ........................................................................................................ 41 3e

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení................................. 41

3f

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby

vymezení zastavitelných ploch ...................................................................................................... 84 4

Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d) ............ 86

4a

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ....... 86

4b

Vyhodnocení splnění požadavků Zadání .................................................................. 93

4c

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách

územního rozvoje ......................................................................................................................... 110 4d

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na

zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .............................................. 110 5

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ........................................................ 138

6

Vyhodnocení připomínek ......................................................................................... 139


6


Seznam tabulek: Tabulka 1 Veřejně prospěšná opatření pro ÚSES .................................................................................... 24 Tabulka 2 Evakuační místa v obci Polná .................................................................................................. 46 Tabulka 3 Umístění sirény ....................................................................................................................... 46 Tabulka 4 Objekty nakládající s nebezpečnými látkami............................................................................ 47 Tabulka 5 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách ................................................................... 67 Tabulka 6 Přehled distribučních trafostanic .............................................................................................. 70 Tabulka 7 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území ......................................................... 71 Tabulka 8 Registrované VKP ................................................................................................................... 76 Tabulka 9 ÚSES ...................................................................................................................................... 80 Tabulka 10 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka - varianta A ..................................................................................................................................................... 110 Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití – varianta A.......................................................................................................................... 110 Tabulka 12 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF - varianta A ............................ 112 Tabulka 13 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka - varianta B ..................................................................................................................................................... 121 Tabulka 14 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití – varianta B.......................................................................................................................... 121 Tabulka 15 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF - varianta B ............................ 122 Seznam obrázků: Obrázek 1 PUR ČR.................................................................................................................................... 9 Obrázek 2 Intenzity vozidel - celostátní sčítání dopravy 2010 .................................................................. 50 Obrázek 3 Schéma autobusového nádraží - varianta 1 ............................................................................ 54 Obrázek 4 Schéma autobusového nádraží - varianta 2 ............................................................................ 54 Obrázek 5 Schéma autobusového nádraží - varianta 3 ............................................................................ 55 Obrázek 6 Schéma autobusového nádraží - varianta 4 ............................................................................ 55 Obrázek 7 Schéma požadovaných ploch městem Polná.......................................................................... 84 Obrázek 8 Schéma řešeného území ........................................................................................................ 86 Obrázek 9 Silniční síť ............................................................................................................................... 87 Obrázek 10 Železniční mapa ................................................................................................................... 89 Obrázek 11 turistické trasy dle KČT ......................................................................................................... 90 Obrázek 12 Cyklistické trasy .................................................................................................................... 91


7


1 Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo města Polná rozhodlo pořídit nový územní plán na svém zasedání dne 6. 6. 2011. Zadání územního plánu zpracoval pořizovatel – město Jihlava na podkladě analýzy potřeb města a vyhodnocení žádostí majitelů pozemků, dalších fyzických a právnických osob a dotčených orgánů na změnu využití území. Dalším podnětem byl fakt, že stávající územní plán se i po změnách 1 až 10 jeví s kapacitou všech rozvojových ploch jako nedostačující. Při využívání platného územního plánu se došlo ke stavu, že část rozvojových ploch je pro investiční činnost nedostupná a i přes výše uvedené schválení nemá město rozvojové plochy. Stávající územní plán řeší pouze vlastní město Polná. V novém územním plánu je nutné řešit i koncepci rozvoje celého správního území města, včetně jeho místních částí Hrbov, Janovice u Polné, Nové Dvory u Kamenné a Skrýšov u Polné. Zadání územního plánu bylo schváleno na základě projednání v únoru 2012. Návrh územního plánu správního území města Polná byl zpracován v období 5. 2012 až 4. 2013.


8


2 Výsledek přezkoumání územního plánu 2a

Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Politika územního rozvoje České republiky 2008 jako nástroj územního plánování byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009. Obrázek 1 PUR ČR

Priority PUR PÚR 2008 stanoví v první řadě republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které je třeba prosazovat a konkretizovat v navazující ÚPD (environmentální pilíř): 1.

ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, ochranu těchto hodnot a území provázat s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje, bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů,

2.

při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel,

3.

v územním plánování upřednostňovat komplexní řešení před jednostrannými požadavky, při ochraně hodnot území zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území,

4.

vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí,


9


5.

podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury, vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost,

6.

vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace,

7.

rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a podporovat případná kompenzační opatření, pokud možno respektovat ochranu hodnot ve veřejném zájmu (biologická rozmanitost, kvalita životního prostředí), a to zejména důslednou ochranou zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), nerostného bohatství, zemědělského a lesního půdního fondu (ZPF, PUPFL), vytvářet územní podmínky pro vytváření a ochranu územních systémů ekologické stability (ÚSES) a udržování či zvyšování ekologické stability území obecně, tj. jak ve volné krajině, tak ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěném území, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin,

8.

v rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezovat a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití (nenáročná krátkodobá rekreace) a zachování či rozvoj lesních porostů v bezprostředním okolí velkých měst,

9.

vytvářet podmínky pro rozvoj a využití potenciálu území pro různé formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území,

10.

podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny a za tím účelem pokud možno umisťovat různé infrastrukturní záměry do společných koridorů,

11.

zlepšovat dostupnost území, a to zejména v rozvojových oblastech a osách, rozšiřováním a zkvalitňováním sítě veřejné hromadné dopravy šetrné k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, novou výstavbu posuzovat s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a ochrany obyvatel před hlukem a emisemi z dopravy,

12.

vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), a to územní ochranou ploch vhodných pro umístění staveb a opatření na ochranu před povodněmi, ochranou území určených k řízeným rozlivům povodní a vytvářením podmínek pro


10


zvyšování přirozené retence krajiny, v zastavěných a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod, 13.

vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech,

14.

koordinovaným umisťováním veřejné infrastruktury a jejího rozvoje podporovat její účelné využívání, vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti měst, které jsou přirozenými regionálními centry v území, komplexní

řešení

15.

zohledňovat nároky dalšího vývoje území, tj. navrhovat v dlouhodobých souvislostech, vč. nároků na veřejnou infrastrukturu,

16.

zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy, vytvářet podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému zabezpečujícího rovné možnosti mobility a dosažitelnosti území,

17.

úroveň technické infrastruktury, zejm. dodávku vody a zpracování odpadních vod, koncipovat s ohledem na zajištění kvality života v současnosti i v budoucnu,

18.

vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů,

19.

vymezovat plochy přestavby ve znevýhodněných městských částech s malou kvalitou bytového fondu

Priority PÚR v oblasti životního prostředí jsou respektovány a dále zohledněny i v nižším stupni ÚPD, tj. ZÚR Kraje Vysočina. Koncepční ochrana přírodních hodnot území s provázáním na ostatním pilíře udržitelného rozvoje jsou základním úkolem územního plánu, který toto respektuje a zohledňuje – podrobný pohled na ovlivnění jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje je ve Vyhodnocení vlivů ÚP Polná na udržitelný rozvoj území. V ÚP je stabilizováno nezastavitelné – nezastavěné území, rozvoj se však nikdy nevyhne zásahům do volné krajiny, snahou je však minimalizace její fragmentace a rozvojové plochy jsou tak navrhovány zásadně v návaznosti na současnou kompaktní zástavbu. Obdobně je přistupováno k přírodním hodnotám ve smyslu střetu s přírodními limity využití území, tj. ZCHÚ, lokality soustavy Natura 2000, VKP, památné stromy aj., kde je do těchto hodnot zasahováno minimálně a pokud, tak pouze v rámci preference urbanistické koncepce. Zachovány jsou i plochy veřejné zeleně, která je silně podporována „zobytňováním“ a vytvářením prostoru pro tvorbu uličních profilů, a to jak v současné, tak i v navrhované zástavbě. Výraznější zásah – ovlivnění krajiny a její fragmentace představuje navržený dopravní koridor, který má plnit funkci obchvatu města. V návrhu ÚP je navržen ve dvou variantách jako územní rezerva, tedy nebude mít v této fázi negativní dopad, spíše pozitivní ve formě „konzervace“ současného stavu, kdy je možné nechat území volné krajiny v současném stavu, případně dalšímu sukcesnímu vývoji. Dopravní stavby jako takové nejsou v ÚP řešeny do technického detailu, avšak plošnými průměty se ponejvíce drží stávajících dopravních tras a vazeb, v případě rozvojových ploch využívají i místní obslužné i účelové komunikace tak, aby nevytvářely nové liniové prvky a Územní plán města Polná – Odůvodnění

11


malé segmenty území. V území není zásadní problém s hlučností způsobenou dopravou, jedná se zde spíše o problematiku vlastních technických dopravních závad v území (prostorové uspořádání, průjezdnost, obslužnost apod.), z hlediska ochrany veřejného zdraví před emisní zátěží způsobovanou dopravou je rozšiřován uliční prostor, je dbáno na oddělování rozdílných funkcí z hlediska produkce hluku a ochrany před hlukem (tj.funkce bydlení od výrobních apod.). Prevence a ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, posilování retence – řešené území je velmi charakteristické pro výskyt mnoha vodních prvků a toků, území samotné je velmi vodnaté. ÚP nenavrhuje v aktivní zóně žádný rozvoj, v záplavovém území dovoluje pouze plochy s nezastavitelnou funkcí – např. pokud je zde navrženo bydlení, na ploše záplavy musí být pouze soukromá zeleň, dále je v rozdílném funkčním způsobu využití ploch i zákonný předpoklad prioritního zasakování dešťových vod na pozemcích. V území jsou dále pro podporu retence navrženy 2 vodní plochy. Podrobně pro jednotlivé složky životního prostředí, jak pro krajinu, krajinný ráz, VKP, ÚSES, vodní prostředí a další, je vyhodnocen vliv na každou jednotlivou plochu a v kumulaci pro rozvojové oblasti v příslušné kapitole Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to ve Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a dále odborné Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA2000. Město Polná je zařazeno do rozvojové oblasti OB 11 Jihlava (vymezeno hranicí ORP Jihlava, bez obcí v jihozápadní části). Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Jihlavy. Jedná se o relativně silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Podporujícím faktorem rozvoje je poloha na dálnici D1. Navržený rozvoj Polné odpovídá čl. 3.1 – východiska – při stanovení rozvojových oblastí: „V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot“. PUR stanovuje pro rozvoj území umístěného v rozvojové oblasti tato kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (zejména): a. rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, b. rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, c. nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch,


12


Návrh ÚP Polná respektuje uvedená kritéria a naplňuje úkoly pro územní plánování vyplývající z PÚR 2008. Veřejná zeleň je především v jádrech měst stabilizována a dále do ní není zasahováno, naopak je v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství – PV, kde je preferováno větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u ploch čistě dopravních – DS. Rekreační potenciál krajiny je využíván v současných funkcích, dále je snaha zpřístupnit a vytvořit tak novou liniovou pozitivní dominantu z vodního toku Šlapanky, který je navržen k ozelenění a vytvoření tak zeleného prostupného pásu města. a. řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, b. zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, c. ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. PUR 2008 stanovuje tyto úkoly pro územní plánování: a. Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b. Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c. Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os.


13


Zásady územního rozvoje kraje Vysočina byly schváleny zastupitelstvem kraje Vysočina dne 16. 9. 2008 (nabyly účinnosti 22. 11. 2008).

Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina byla schválena zastupitelstvem kraje Vysočina dne 18. 9. 2012 (nabyly účinnosti 23. 10. 2012).

Vydáním aktualizace ZÚR po schválení Zadání územního plánu Polná jsou některé požadavky uvedené v Zadání již překonány. Soulad návrhu územního plánu se ZÚR je tedy proveden na aktualizovanou verzi ZÚR. Požadavky vyplývající ze ZÚR – aktualizace 10. 2012 1. Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: (relevantní požadavky vůči ÚP Polná, formulace některých požadavků je oproti ZÚR stručnější)


14


(01) Vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj území kraje (udržitelný rozvoj) a sledovat toto kritérium jako základní při zpracování ÚP obcí a rozhodování o změnách využití území, (05) vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: b) významný center osídlení ke krajskému městu Jihlava c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrům Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou Řešeným územím města Polná prochází komunikační spojnice Jihlava – Přibyslav, a to po stávajících silnicích II. tříd II/352, II/348 a II/351, které jsou v rámci ZÚR určeny pro homogenizaci dopravního propojení a převedení do kategorie I. třídy. Do tohoto konceptu zapadá i navrhovaný obchvat města Polná, neboť vedení silnice I. třídy přes Husovo náměstí je nemyslitelné. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; c) ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaku krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje; d) ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany kvality podzemních a povrchových vod e) snižování potenciálních rizik a přírodních katastrof v území a zvyšování přirozené retence srážkových vod f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny. Zachování kulturní krajiny i v rámci intravilánu místních částí je prioritou řešeného územního plánu. V navrženém řešení územního plánu jsou omezeny zásahy do lokalit, které mají přírodní charakter. Jako příklad je možno uvést řešení funkčních ploch v okolí rybníka Peklo v místní části Polná a zachování jeho propojení s volnou krajinou. V rámci návrhu územního plánu jsou v maximální možné míře omezeny zásahy do pozemků s funkcí lesa v zájmu ochrany přírody. Zábor zemědělského půdního fondu vychází z ploch přebíraných z platného územního plánu a ze schválených záměrů rozvoje. Zábor ZPF je navržen pouze v návaznosti na stávajíc zastavěné území jako přirozené rozšíření sídel. Krajinný ráz řešeného území je ochráněn před negativními vlivy rozvoje území. Návrh územního plánu respektuje požadavky z hlediska ochrany kvality podzemních a povrchových vod, jsou respektována záplavová území a je navrhována retence dešťových ploch zejména v rozvojových územích


15


Rozvoj sídel odpovídá jejich stávajícímu charakteru zástavby, rozvojové plochy vyplňují stávající proluky v území, nebo navazují přímo na zastavěné území. Rozvoj lokálních sídel ve volné krajině není připuštěn. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) podpora mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny, doplnění krajinných prvků zvyšujících její ekologickou stabilitu, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících riziko erozí; f) podpora mimoprodukčních funkcí lesů (intenzivnější rekreační a turistické využití území); g) rozvoj systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a soustav zásobování vodou a energiemi, vč. OZE. Návrh ÚP sleduje posílení stability krajiny i její rozmanitosti především tím, že vymezuje ÚSES na lokální úrovni, a to v podrobnosti na parcely a vč. interakčních prvků, v případě nefunkčních prvků ÚSES vytváří předpoklady k nápravě tohoto stavu stanovením veřejně prospěšných opatření. Dosavadní ÚPNSÚ řešil pouze k.ú. Polná, některé další prvky lokálního ÚSES byly vymezeny v ÚAP, ale komplexní návrh lokálního ÚSES pro celé řešené území do této doby neexistoval, v převážné části řešeného území jde tak o zcela nový prvek. Dalším způsobem podpory rozmanitosti a stability krajiny je respektování a stabilizace stávajících ploch zeleně sídelní i krajinné (veřejná prostranství, veřejná zeleň, zeleň zahrad a sadů, lesní plochy, přírodní zeleň, zeleň v rámci nezastavěných ploch smíšených), vodních ploch, ale i přírodně cenných lokalit (registrované VKP, lokality výskytu zvláště chráněných druhů, EVL Šlapanka a Zlatý potok). Do těchto lokalit nejsou umisťovány rozvojové plochy. Celé řešené území náleží k oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko, navíc v nivě Šlapanky je vymezeno tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná – Peklo. Znaky významné pro vymezení SMKr Polná – Peklo nebudou nijak dotčeny, v daném koridoru nejsou navrhovány nové Územní plán města Polná – Odůvodnění

16


rozvojové plochy. Jinak je tomu v případě znaků utvářejících OKR Havlíčkobrodsko, které budou jednoznačně negativně ovlivněny umístěním rozsáhlých ploch výroby v západní části Polné a přestože se návrh ÚP v jednotlivých variantách liší rozsahem navržené zeleně veřejných prostranství i rozsahem navržených ploch výroby, jsou obě varianty co do velikosti ovlivnění charakteristik krajinného rázu oblasti srovnatelné. Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (2008) v této souvislosti uvádí jako obecný negativní prvek umisťování co do měřítka a stavebních objektů nadměrných průmyslových zón na okrajích sídel. Tento koncepční materiál dále uvádí město Polná jako jedno ze sídel, jehož obraz a silueta by měly být předmětem zvýšené ochrany, přitom upozorňuje na současný trend, kdy je mnoho sídel v kraji narušeno právě necitlivě umístěnou, oproti stávající zástavbě objemově a proporčně zcela odlišnou zástavbou průmyslových zón. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa, výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech. Složitější je situace v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF a PUPFL, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Ke zvýšení fragmentace krajiny dojde návrhem rozvojových ploch výroby a souvisejících ploch dopravní infrastruktury v západní části Polné (II/352 – nové propojení – III/3503), s možným nárůstem intenzit dopravy na navazujících úsecích dojde ke zvýšení bariérového efektu silnice v širším okolí, než představuje vlastní propojení. Zcela novou bariéru v krajině představuje severní obchvat Polné, ten je v tuto chvíli navržen formou územní rezervy, která bude ještě prověřována, míra fragmentace krajiny by měla být také předmětem prověřování. Každopádně ani jedna z uvedených komunikací neprochází žádným tzv. migračně významným územím ani neprotíná dálkový migrační koridor. Taková území (a ve větší podrobnosti koridory) jsou vymezena v místech vhodných z hlediska prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců. Požadavky v bodě (07) jsou zacíleny na rozvojové oblasti, tzn. oblasti s vyšším tlakem na rozvoj hospodářských aktivit, ve kterých je z tohoto důvodu potřeba věnovat větší pozornost zajištění ochrany hodnot území. Do rozvojové oblasti republikového významu OB 11 Jihlava spadají z řešeného území k.ú. Polná a k.ú. Nové Dvory u Kamenné. Veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně jsou v obou sídlech (ale nejvíce v Polné) stabilizovány. Shora uvedenými body je doloženo, že při zpracování návrhu ÚP byl sledován nejen ekonomický a sociální, ale i environmentální rozměr rozvoje území (princip udržitelného rozvoje území). Ovlivnění jednotlivých sledovaných jevů v každém z pilířů je podrobně popsána a vyhodnoceno ve Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Územní plán města Polná – Odůvodnění

17


2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os, vymezených PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a rozvojových center krajského významu (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) (10) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB 11Jihlava (dle PÚR 2008) na území Kraje Vysočina – do této oblasti jsou zahrnuty mimo jiné správní obvod ORP Jihlava: Polná (Nové Dvory u Kamenné, Polná). (11) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: c) zlepšit propojení měst Jihlava a Polná přes MÚK Velký Beranov na D1; e) rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy; f) respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území; g) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability. Napojení města Polná na dálnici D1 v MÚK Velký Beranov (exit 119) může tvořit alternativní napojení po silnicích II. tříd k napojení na exit 112 – Jihlava. V řešeném území se nachází pouze krátký úsek silnice II. třídy II/351, delší úsek je mimo řešené území. Rozvoj bydlení zejména v místní části Polná je podpořen i dopravní obsluhou autobusové dopravy s vazbou na města Jihlava a Havlíčkův Brod. Dopravní obsluha ostatních místních částí odpovídá jejich potenciálu cestujících a je tedy méně kvalitní. Plnění požadavku na respektování přírodních hodnot území, vč. otázky zásahu do krajinného rázu, je stručně komentováno v předchozím textu, podrobnější komentář je obsažen v kap. 3e – Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. (12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) ověřit možnosti homogenizace stávajícího tahu silnice II/352, II/348 a II/351 v úseku Jihlava – Polná – Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy f) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; g) prověřit možnosti zlepšení silniční sítě v prostoru Štoky, Dobronín, Polná, Střítež ve vazbách na silniční síť nadmístního významu sledovanou v ZÚR; h) respektovat požadavky na ochranu městské památkové rezervace Jihlava a městské památkové zóny Polná a Havlíčkův Brod; V rámci návrhu územního plánu je prověřena homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav s využitím nově navrhované dopravní infrastruktury v území. Nové rozvojové lokality v území jsou napojeny na stávající technickou infrastrukturu v území o dostatečné kapacitě. Rovněž jsou respektovány limity pro rozvoj území, a to zejména z hlediska ochrany přírody. Stávající dopravní infrastruktura v řešeném území je prověřena a doplněna s ohledem na záměr zvýšení kapacity a bezpečnosti provozu. Územní plán města Polná – Odůvodnění

18


V rámci návrhu územního plánu je plně respektována městská památková zóna v centru města Polná. Rozvojové plochy pro zástavbu jsou navrhovány převážně mimo tuto památkovou zónu. i) respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Zaječí skok Vílanecké rašeliniště, přírodních památek Vysoký kámen, Šlapanka, Sochorov a evropsky významných lokalit Vysoký kámen u Smrčné, Šlapanka a Zlatý potok, Zaječí skok, Lužný rybník, Břevnický potok, Kamenický rybník; j) upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory 418 Hradiště – Čerňák, 427 Chlístov – Pelestrov, 428 Pelestrov – Volský vrch, 431 Nová Ves – Chlístov, 432 Chlístov – Hamry, 433 Stříbrné Hory – Hamry, 435 RK 432 – Ronovecký les, 438 Čerňák – Orlík, 439 Chlístov – Hradiště, 440 Hradiště – Úsobský potok, 454 U Trojanů - K124, 455 Vysoký kámen - Dobronín a 456 Dobronín - Borky, R12 Pelestrov – Lučice, regionální biocentra 371 Vysoký kámen, 700 Za dvorem, 701 Dobronín, 702 Borky, 706 Hůlová, 707 Vlčí jámy,708 U Trojanů, 712 Čerňák, 713 Úsobský potok, 718 Orlík, 725 Hradiště, 724 Ronovecký les, 729 Hradiště, 1618 Hamry, 1619 Chlístov, 1981 Kamenitý vrch a 1982 Špitálský les, B05 Pelestrov a nadregionální biokoridory 78 K61 - K124, 124 Špičák - Rasůveň a 181 K124 – Mohelno a nadregionální biocentrum 55 Špičák. Jsou respektovány přírodní rezervace, které se nachází v řešeném území. Rovněž jsou respektovány prvky ÚSES a je provedeno jejich upřesnění s ohledem na platnou metodiku návrhu. 2.2. Rozvojové osy republikového významu Řešené území není součástí rozvojové osy republikového významu OS6. 2.3. Rozvojové oblasti krajského významu Řešené území není součástí rozvojové oblasti krajského významu. 2.4. Rozvojové osy krajského významu Řešené území není součástí rozvojové osy krajského významu. 2.5. Centra osídlení Řešené území je definováno jako lokální centrum osídlení, ve kterém mají být zajištěny dostatečné obslužné funkce na lokální úrovni s cílem stabilizace osídlení, mají být zlepšeny dopravní napojení a obslužnost mezi centry a jejich spádovým územím a mají být chráněny a využity pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu kulturní a přírodní hodnoty území. Ochrana přírodních hodnot území je zajištěna v co možná největší míře (viz komentář k zajištění priorit ÚP dle ZÚR), zejména respektováním a zpřesněním vymezení ÚSES, vč. lokálního ÚSES, stabilizací ploch registrovaných VKP, koordinací rozvoje s ochrannými podmínkami území soustavy Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (viz závěry „naturového“ hodnocení), stabilizací veřejné zeleně v zastavěném i nezastavěném území atd. 3. Vymezení specifické oblasti krajského významu (relevantní požadavky vůči ÚP Polná, některé požadavky zestručněny) Řešené území není zahnuto do specifické oblasti krajského významu 4. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu (61) Jedním z cílů vymezování dopravních ploch a koridorů nadmístního významu je omezení zátěže sídel dopravou.


19


(62), bod f) ZÚR stanovují pro oblast dopravní infrastruktury základní zásady pro usměrňování rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, mezi které patří povinnost respektovat přírodní a krajinné hodnoty, skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky krajinného rázu, ochranná pásma a další limity rozvoje území. Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na severozápadní obchvat Polné. Zlepšením parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti městem Polná (obchvat centra) lze očekávat určité zlepšení z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na druhé straně ke razantnímu zvýšení intenzit dopravy. Návrh ÚP pak vytváří předpoklady ke snižování dopravní zátěže zejména tím, že výhledově navrhuje převedení dopravy na severozápadní obchvat města. Návrhem dopravní infrastruktury v západní části Polné v souvislosti s rozvojovými plochami výroby nedochází k zásahu do cenných přírodních hodnot (ÚSES, VKP, Natura 2000, známé lokality zvláště chráněných druhů apod.), nicméně právě ve spojení s rozvojovými plochami dochází k zásahu do hodnot krajiny, tj. některých znaků charakterizujících oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. Vymezením těchto ploch a koridorů se také zvyšuje míra fragmentace krajiny, toto je také jedno z hledisek, která je třeba prověřit v rámci územní rezervy pro severozápadní obchvat Polné. 4.1.1. Automobilová doprava (63) ZÚR vymezují na území kraje silniční síť nadmístního významu zahrnující: c) celé tahy silnic II. a III. třídy číslo 112, 128, 129, 132, 150, 152, 344, 347, 348, 350, 351, 352, 353, 357, 360, 387, 388, 389, 408, 409, 410, 602, 639, 3507a 3853. (63a) Cílem vymezení silniční sítě nadmístního významu je na území Kraje Vysočina zajistit následující dopravní vazby realizované automobilovou dopravou: b) radiální dopravní propojení krajského města Jihlava se středními a nižšími centry osídlení Kraje Vysočina silnicemi I. třídy a vyššími; c) dopravní propojení středních, nižších a lokálních center osídlení Kraje Vysočina mezi sebou navzájem. (63b) ZÚR na území Kraje Vysočina stanovují pro územní plánování úkol odstraňovat dopravní závady na silniční síti nadmístního významu řešením obchvatu obcí a přeložek stávajících tahu silnic. V rámci návrhu územního plánu je respektován požadavek na homogenizaci silnic II. tříd, které územím prochází. Součástí této homogenizace, která zajistí kvalitnější dopravní propojení mezi jednotlivými sídly v rámci kraje je i odstranění dopravních závad zejména v zastavěním území města. III. Ostatní silnice I. třídy (69) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území požadavek projednat přeložení silnice I/19 na silnici II/602 v úseku Pelhřimov – Jihlava a dále na silnici II/352 v úseku Jihlava – Polná, na silnici II/348 na území města Polná a silnici II/351 v úseku Polná – Přibyslav a tyto úseky silnic homogenizovat na technické parametry silnice I. třídy, minimálně na parametry S9,5/70.


20


Požadavek na homogenizaci v řešeném území je v návrhu územního plánu respektován. Za problematické považujeme homogenizování silnic II/348 a II/351 v zastavěném území města Polná, kde pro návrh požadované kategorijní šířky nejsou dostatečné prostorové podmínky. Z tohoto důvodu považujeme za účelné uvažovat v návrhu s vymístěním silnice I., třídy mimo zastavěné území – návrh koridoru pro obchvatovou komunikaci, kterou je možno bez větších problémů využít pro uvažovanou kategorii silnice I. třídy. Součástí této komunikace je i úsek na západě území Polná – Nové Dvory (propojení silnic II/348 a III/3503). IV. Vybrané silnice II. a III. třídy (78) ZÚR vymezují koridory vybraných úseků silnic II. třídy číslo 112, 128,129, 132, 150, 152, 344, 347, 348, 350, 351, 352, 357, 387, 389, 408, 409, 410, 639 celých tahů silnic II. třídy číslo 130, 45, 379, 399 a celého tahu silnice III. třídy číslo 3507 v šířce 80 m pro homogenizaci stávajících tahů. Požadavek na vedení koridoru je respektován. „(82a) ZÚR stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat umístění obchvatu města Polná v technických parametrech silnice I. třídy.“ Požadavek na vedení koridoru je respektován. 4.1.2. Železniční doprava (94) ZÚR dále vymezují jako územní rezervu koridor pro prověření budoucího umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m popř. užším dle vymezení v územních plánech. Trasa vysokorychlostní trati dle platné dokumentace je vedena jižně od řešeného území a nezasahuje do něj. V návrhu územního plánu bude tedy uvedena pouze v širších vztazích území. 4.1.3 Kombinovaná doprava Požadavek nemá vliv na řešené území 4.1.4. Dopravní vybavenost Požadavek nemá vliv na řešené území 4.2. Technická infrastruktura 96), bod e) ZÚR stanovují základní zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, mezi které patří povinnost respektovat přírodní a krajinné hodnoty, skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky krajinného rázu, ochranná pásma a další limity rozvoje území. V rámci návrhu linií a ploch TI nedochází k novému střetu s přírodními hodnotami území, liniové trasy jsou umístěny do stávajících koridorů, menší plochy TI se nachází v blízkosti VKP nebo ve volné krajině, nepředstavují však zásadní narušení přírodních hodnot. 4.2.1. Energetika Návrh ÚPD přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka – Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky.


21


4.2.1. Plynárenství Řešeným územím prochází tranzitní plynovod plynárenské soustavy v trasování Malešovice – Olešná. Zásobování zemním plynem je na území Polné realizováno prostřednictvím VTL plynovodu vstupujícího do řešeného území na západě a 2 regulačních stanic VTL/STL. 4.2.3. Ropovody Řešeným územím prochází tranzitní ropovod Družba. Severovýchodně od Polné je umístěno zařízení katodové ochrany spolu s kabelem katodové ochrany potrubí. 4.2.4. Horkovody Požadavek nemá vliv na řešené území 4.2.5. Vodovody Požadavek nemá vliv na řešené území 4.3 Plochy a koridory pro biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability Řešeným územím, přesněji jižní částí k.ú. Janovice u Polné, prochází NRBK125 124-Žákova hora. Tento biokoridor je v rámci revize a návrhu ÚSES zpřesněn na parcely, vč. vložených lokálních biocenter. NRBK je sice vymezen pouze jako překryvná přírodní hodnota v území, ale jde o funkční prvek, který je vymezen na plochách s vyšší ekologickou stabilitou (plochy lesa - NL) a ze zákona je limitem využití území, tím je tedy zabezpečena jeho funkčnost a ochrana. Žádný z prvků ÚSES se nedostává do střetu s ložisky nebo jinými geologickými hodnotami území. Podrobněji viz kap. 3e – Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. 4.4. Plochy speciálních zájmů (110) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území požadavek neměnit plochy územních rezerv způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil budoucí akumulaci povrchových vod, tedy zejména zde neumisťovat významné stavby dopravní a technické infrastruktury a nové rozvojové plochy nadmístního významu a neprovádět zde činnosti, které by znemožnily nebo ztížily budoucí využití ploch územních rezerv pro daný účel. (111) ZÚR stanovuje pro územní plánování úkol v územních plánech obcí zabezpečit nezbytnou územní ochranu lokalit pro akumulaci povrchových vod. Návrh územního plánu zejména návrh rozvojových lokalit a dopravní infrastruktury respektuje požadavek na zajištění dostatečných kapacit pro akumulaci dešťových vod v území. Rozvojové plochy jsou navrhovány mimo území, která jsou omezena rozlivem stávajících vodních toků tak, aby bylo zabráněno škodám na majetku občanů a samosprávy. 5. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území Kraje Vysočina (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) ÚP Polná respektuje veškeré přírodní hodnoty kraje (lokality NATURA2000, nevyhrazená současně těžená ložiska atd.), kulturní hodnoty (památková zóna, historicky a architektonicky cenné objekty) i krajinné – v řešeném území v obecné rovině ochrany krajinného rázu (není zde


22


stanovena krajinná památková zóna, přírodní park ani další). Pro kraj Vysočina byla zpracována Strategie ochrany krajinného rázu, která je v ÚP zohledněna. 6. Vymezení cílových charakteristik krajiny na území Kraje Vysočina (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) V rámci byly vymezeny základní typy krajiny, na území města Polné bez rozlišení. Dále jsou blíže popsány podmínky a charakter jednotlivých oblastí a míst krajinného rázu ve Strategii ochrany krajinného rázu, 2010. 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státi a asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) (147) ZÚR vymezují pro účely řízení o vyvlastnění veřejně prospěšné stavby veřejně prospěšná opatření v oblasti dopravy, technické infrastruktury a územního systému ekologické stability. (148) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a asananční území nadmístního významu nejsou vymezeny. (149) Pro účely vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb se za součást stavby považují též zařízení a doprovodné stavby nezbytné k provedení stavby a k zajištění řádného užívání stavby, jako jsou zařízení staveniště, přípojky inženýrských sítí, přijezdové komunikace a napojení na komunikace nižšího řádu, doprovodná zařízení technické infrastruktury, doprovodné dopravní stavby ap., pokud nejsou samostatnou veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením. 7.1. Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy DK15 silnice II/348, ORP Jihlava, dotčená obec Polná DK17 silnice II/351, ORP Jihlava, dotčené obce Polná, Brzkov DK18 silnice II/352, ORP Jihlava, dotčené obce Dobronín, Jihlava, Měšín, Polná, Rančířov, Ždírec DK19 silnice II/353, ORP Jihlava, dotčené obce Arnolec, Dobroutov, Jamné, Kozlov, Polná, Stáj, Velký Beranov, Zhoř (151) ZÚR stanovují tuto šířku koridorů pro umístění veřejně prospěšných staveb DK01 – DK35: a) 150 m pro silnice I. třídy; b) 80 m pro silnice II. třídy. (152) Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy zahrnují: a) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu; b) koridory pro umístění nových staveb. V grafické části ZÚR – změna č. 1 je ve výkrese I.4 „Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření“ zakreslena z dopravních staveb pouze DK17. DK15 a DK19 nejsou zakresleny (DK 19 jako zrušená VPS, navíc zcela mimo řešené území). DK18 je zakreslena mimo řešené území. 7.2. Veřejně prospěšné stavby v oblasti energetiky Územní plán města Polná – Odůvodnění

23


E04 ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš 7.3. Veřejně prospěšné stavby v oblasti plynárenství VPS v oblasti plynárenství řešeným územím neprochází. 7.4. Veřejně prospěšné stavby v oblasti ropovodů VPS v oblasti ropovodů řešeným územím neprochází. 7.4a. Veřejně prospěšné stavby v oblasti horkovodů VPS v oblasti zásobování teplem řešeným územím neprochází. 7.5. Veřejně prospěšná opatření územní systém ekologické stability V ÚP je respektována a zpřesněna skladebná část ÚSES U018 (NRBK K125) a je vymezena formou veřejně prospěšného opatření. Další veřejně prospěšná opatření za účelem ochrany a rozvoje přírodního dědictví jsou navržena pro zajištění funkčnosti lokálního ÚSES. Tabulka 1 Veřejně prospěšná opatření pro ÚSES Číslo VPO

Popis funkce

VOU 10

NRBK K125 K124-Žákova hora

VOU 5

LBC 05

VOU 7

LBC 06 Pod Dobroutovem

VOU 2

LBC 18 Kamenná

VOU 4

LBK 03 Peklo

VOU 6

LBK 06 Zhořský potok

VOU 9

LBK 07 Lipinský potok

VOU 8

LBK 08 Zhořský potok

VOU 3

LBK 09 Ochozský potok

VOU 1

LBK 24

8. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) (164) ZÚR stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území dále uvedených ORP a obcí: V řešeném území se jedná o: Doprava: DK15, DK17, DK18, DK19 Technická infrastruktura: E02, E14 ÚSES: UO17, UO18 V rámci širších územních vztahů zajistí územní plán návaznost na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí, zejména u ploch s rozdílným způsobem využití, dopravního řešení, technické infrastruktury a krajinných systémů. Územní plán města Polná – Odůvodnění

24


Přesahy do sousedních území budou předmětem jednání mezi samosprávami případně za účasti pořizovatele v rámci procesu projednání a stanovení konečné varianty řešení. Jedná se zejména o návrhy technické infrastruktury a životního prostředí, které přesahují hranice řešeného území. V rámci návrhu územního plánu jsou respektovány další rezortní podmínky a požadavky vyplývající ze schválených Zásad územního rozvoje kraje Vysočina – aktualizace 2012, především body 120 a 122 v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot území kraje. 9. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) (168) ZÚR vymezují tyto koridory a plochy pro prověření budoucího umístění dopravních staveb územní studií: b) homogenizace silnice II/602 v úseku Pelhřimov – Jihlava, silnice II/352 v úseku Jihlava – Polná, silnice II/348 na území města Polná a silnice II/351 v úseku Polná - Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy, minimálně na parametry S9,5/70. Požadavek je dodržen vymezením koridoru a dále návrhem nové obchvatové komunikace.

2b

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu

Územní plán Polná je vytvářen v legislativním prostoru, vymezeným novelou stavebního zákona z roku 2012. Projektant a pořizovatel má k disposici tyto nástroje ochrany území: -

vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch (resp. plochy změn zastavěného území) vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, tj. zpřesnění požadavků vymezených vyhláškou č. 501/2006 Sb., pro řešené území Polná vymezení nezastavěného území včetně podmínek pro jeho využití aplikaci relevantních zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů, vymezení územního systému ekologické stability vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Územní plán Polná naplňuje základní pilíře územního plánování a související požadavky, vyplývající z § 18 stavebního zákona, vyhodnocení je uvedeno v následující kapitole 2c – Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

Požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území Územní plán je vytvářen na platformě platného územního plánu a reálného stavu v území. Nový územní plán respektuje vnitřní uspořádání města (a ostatních místních částí) a nemění funkční, prostorové, dopravní a technické vazby včetně aplikace prvků ochrany přírody a krajiny.


25


Prostor vnitřního města respektuje dominantní společenský a obchodní prostor Husova náměstí včetně prostorových vazeb na rozhodující architektonicko – urbanistické soubory: -

kostel sv. Barbory s okolní původní zástavbou a hřbitovem, židovskou část města, podměstí s Dolní bránou v prodloužení k areálu zámku.

Vzájemné vazby těchto architektonicko – urbanistických souborů byly prověřeny z hlediska vedení pěší a silniční dopravy, a to včetně variant možné úpravy silniční sítě včetně variantního využití dvou nestabilizovaných prostorů: -

autobusového nádraží, pěší (cyklo) propojení prostoru zámku a židovské čtvrti podél levého břehu Ochozského potoka.

Dalším rozhodujícím architektonicko – urbanistickým prostorem je soustava zámek – kostel sv. Kateřiny, Peklo včetně kontaktu břehů s okolní zástavbou a včetně hráze – ul. Tyršovy. Tato soustava není územním plánem dotčena. Výše uvedeným urbanistickým vazbám pak odpovídají související stavební dominanty, které nejsou možným rozvojem území dle návrhu ÚP Polná dotčeny a jejich prostorová soustažnost: kostel sv. Kateřiny, kostel Nanebevzetí P. Marie a kostel sv. Barbory vytváření prostorovou osu území. Zpracovatel ÚP Polná si je této prostorové vazby vědom a akceptuje ji. Jedinečným architektonickým souborem je židovský hřbitov. Návrh ÚP Polná vymezuje jeho připojení na sídelní strukturu s využitím přírodního potenciálu údolnice Šlapanky. Lokalitu doplňuje stabilizované území Kalvárie na protilehlém svahu. Jedním z výstupů územního plánu je zklidnění prostoru židovský hřbitov – Kalvárie – Dolní brána. Tomuto výstupu (varianta řešení) pak odpovídá zklidnění dopravy a asanace nevyhovujících (zaniklých) provozů areálu bývalé Škrobárny. Výše uvedeným tezím pak odpovídá charakter zástavby – obytné a všeobecně obytné nízko – středně podlažní území a dislokace prostorových novotvarů – objektů průmyslové výroby a skladování – do západní části území, ve které není obvyklá výška zástavby – 12 ÷ 15 m v kontrastu či konfrontaci s ostatní částí města s deklarovanými urbanistickými a stavebními hodnotami. Ostatní místní části jsou z hlediska urbanistických a architektonických hodnot akceptovány v současném stavu jejich jádrových ploch, přičemž rozhodující je hledisko ochrany vnitřní urbanistické struktury s absencí architektonických dominant. Architektonické hodnoty pak vytváří zejména spontánní zástavba v tradičním venkovském tvarosloví. Případný rozvoj těchto místních částí je pak zaměřen na plochy nízkopodlažního bydlení navazující z vnější strany na zastavěné území.


26


Specifické vazby jsou zvoleny v m.č. Hrbov z hlediska rozsahu rozvoje sídla a využití prostoru kamenolomu pro budoucí denní rekreaci obyvatel. Územní plán má omezené nástroje ochrany území – vymezené členění území podle ploch s rozdílným způsobem využití obsahuje požadavky na prostorovou regulaci: max. % zastavění (= min. % zeleně) a výškovou hladinu. Z tohoto hlediska je nezbytné, aby ochrana sídelní struktury na plochách smíšených obytných v centrální zóně a na dalších plochách, které jsou v kontaktu s výše uvedenými urbanistickými a architektonickými hodnotami, byly chráněny v následných územních a stavebních řízeních z hlediska požadavků § 18 a 19 stavebního zákona. Jedná se zejména o uplatnění požadavku na soulad nové zástavby resp. změn zástavby stávající s charakterem území – měřítko staveb, charakter zastřešení, popř. volba charakteristického tvarosloví a původních materiálů.

Požadavky na ochranu nezastavěného území Nezastavěné území obce tvoří soustava zemědělských ploch, ploch lesa, vodních ploch a vodních toků a ostatní spontánní smíšená krajinná zeleň. Zachování současného výrazu nezastavěného území je předurčeno pravidly užívání odpovídajících funkčních ploch s rozdílným způsobem využití (NZ.1, NZ.2, NS, NL, W). Výraz nezastavěného území odpovídá vymezeným krajinným typům dle ZÚR a nevyžaduje zásadní krajinářské zásahy. Správa a údržba krajiny je dána současnou stabilizovanou péčí o zemědělskou půdu. Zachována a deklarována je ochrana územních systémů ekologické stability, a dále veškeré přírodní hodnoty území. Uspořádání území zachovává prostupnost krajiny. Pro denní relaxaci obyvatel jsou určeny vymezené plochy veřejných prostranství (PV, PZ) v zastavitelném území i plochy pro sport (např. rozšiřující současný sportovní areál), mimo ně pak zejména individuální rekreace uskutečňovaná na dalších funkčních plochách v rámci přípustného využití, a to nejvíce – RI, RZ, BI. V rámci obou variant je navržen zelený koridor podél Ochozského potoka skrze celé území, který by měl zajistit jeho celou prostupnost, přístup k toku pro veřejnost, nejen pro údržbu. Návrh územního plánu tak představuje čitelné a jednoznačné vymezení zastavěného území a souvisejících aktivit od nezastavěného území, a tedy i jeho ochranu.

2c

Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Územní plán je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a navazujícími vyhláškami.


27


Vyhodnocení z hlediska požadavků stavebního zákona: Vyhodnocení k § 18 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Cíle územního plánování Územní plán Polná vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj. Z hlediska řešení územního plánu se jedná o jednoznačný úkol – jeho základem je stabilizace a ochrana stávajících hodnot, které samy o sobě obsahují potřebné atributy udržitelného rozvoje. Základem vyváženého vztahu je dále důsledná ochrana přírodního prostředí i v intravilánu obcí a respektování vývoje a uspořádání jednotlivých sídel, tj. nejen města Polná, ale i ostatních místních částí. Zachovány jsou přírodní zdroje - maximální schopnost využití zemědělského půdního fondu a lesa, vodoteče a vodní plochy. Navržené změny využití nezakládají rizika znehodnocení území pro budoucí generace. Veřejný zájem je naplněn respektováním historických a přírodních hodnot území, zájmů dotčených orgánů, vymezením veřejného prostoru a podmínek pro stabilizaci a rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Užívání nemovitostí a pozemků soukromých osob je zachováno, zásah do soukromých zájmů je minimalizován zmíněnou stabilizací přírodních prvků, dopravní a technické infrastruktury. Vymezení zastavitelných ploch, zajištění prostupnosti krajiny a přístupu zemědělské půdy a lesy bylo v průběhu zpracování návrhu územního plánu konzultováno nejen s vlastníky, ale zejména s pověřeným zastupitelem pro zpracování územního plánu. Ve variantním návrhu územního plánu jsou uplatněny veškeré zjištěné veřejné zájmy a záměry vyplývající ze zvláštních předpisů. Zjištěné soukromé záměry jsou uplatněny tak, aby vůči veřejným zájmům a záměrům nebyly konfliktní. Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví byly převzaty z územně analytických podkladů. Návrh územního plánu zobrazuje nemovité kulturní památky. Respektování všech zjištěných jevů je obsahem urbanistické koncepce. Vymezené zastavěné území je plně využito bez významných proluk. Rozvoj území je tedy řešen zastavitelnými plochami. Potenciál rozvoje území z hlediska bydlení vyplývá z posice sídla v krajině a zachovalého životního prostředí. Tím, že sídlem neprochází významná dopravní infrastruktura, ale zároveň je silnicemi II. tříd zajištěna velmi dobrá dostupnosti od krajského města Jihlavy a páteřní silniční sítě – dálnice D1, dává sídlu předpoklad k rozvoji poměrně kvalitního bydlení. V řešeném území je dominantní rozvoj orientován do místní části Polná, kde se vyskytuje občanská vybavenost v odpovídajícím množství a kvalitě a pracovní příležitosti. Rozvoj ostatních místních částí je navržen v daleko menším rozsahu, neboť v těchto místních částech se většinou nevyskytují základní prvky občanské vybavenosti. V místních částech převládá zemědělská výroba, která sama o sobě ochranným pásmem zejména živočišné výroby tvoří územní omezení pro rozvoj. Rozvoj v místních částech je rovněž eliminován ochranou přírody – především zemědělského půdního fondu a technickou infrastrukturou.


28


Areály zemědělské prvovýroby jsou rozmístěny ve všech místních částech. Je to dáno historickým vývojem silného vlivu zemědělství jako zdroje obživy a možnosti výdělku. V místní části Polná je zemědělská výroba potlačena. Areály, které sloužily k zemědělské prvovýrobě a následnému zpracování potravin ve stávajícím stavu nefungují – viz. areál u ulice Palackého na východním okraji města a zpracovatelský areál Amylon. Účelu zemědělské výroby stále slouží mlékárna. Zemědělské areály v místních částech jsou stále v provozu. Je zde provozována rostlinná i živočišná výroba. To, že se jedná o prosperující obor lze odvodit i z obdělávaných polností, které se v řešeném území nachází. Majitelé zemědělských areálů do materiálního vybavení investují, což je zřejmé i z vizuální prohlídky. Do nezastavěného území jsou umístěny výhradně nezbytné trasy dopravní infrastruktury související se správou a údržbou zemědělského půdního fondu a krajiny. Umístění staveb, zařízení a jiných opatření v nezastavěném území není konkrétně navrženo, případné umístění staveb dle odst. 5 § 18 stavebního zákona je uvedeno ve výčtu podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Vyhodnocení k § 19 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Úkoly územního plánování Úkoly územního plánování jsou do územního plánu Polná přeneseny schváleným Zadáním územního plánu i strukturou a požadovaným obsahem Návrhu územního plánu. Úkoly ad § 19, odst. 1a), 1b) a) zajišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území Oba úkoly jsou vyjádřeny základní urbanistickou koncepcí města. Úkol ad § 19, odst. 1c) c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání Úkol je vyjádřen základní urbanistickou koncepcí města. Dále tento úkol vyplývá z obsahu územního plánu dle prováděcí vyhlášky, jednotlivé úkoly jsou naplněny, přičemž v průběhu Zadání ani zpracování Návrhu územního plánu nebyla zjištěna zásadní rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území. Z průběhu zpracování územního plánu nejsou známé informace o případných rizicích, která by mohla vznikat existencí nalezišť uranu v severozápadním okraji města Polná. Další rozvoj území, resp. rizika související zejména s ochranou veřejného zdraví jsou zevrubně řešena v závěrech posouzení vlivů na životní prostředí. Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou přijata koncepční řešení zajišťující průběžnou kontrolu exposice území před hlukem, vibracemi, prašností a znehodnocením vodohospodářské soustavy. Relevantní požadavky jsou zapracovány do návrhu územního plánu, ostatní pak přeneseny do podmínek pro další územní přípravu konkrétních lokalit či staveb. Územní plán města Polná – Odůvodnění

29


Úkol ad § 19, odst. 1d) d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb Úkol lze splnit přiměřeně v rozsahu příslušném metodice územního plánování. Na úrovni územního plánu je stabilizovány posice sídle v krajině, hierarchie a uspořádání vnitřního prostoru zastavěného území z hlediska druhu zástavby, vymezeného veřejného prostoru. Uspořádání a řešení staveb je metodikou územního plánování omezeno v odůvodněných případech na stanovení koeficient míry využití území a výškovou hladinu zástavby, jak je uvedeno ve vymezení ploch s rozdílným způsobem využitím území. Další úkoly, vyplývající zejména z vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA jsou pak přeneseny jako úkoly pro uzemní a stavební řízení jednotlivých staveb či jejich souborů. Úkol ad § 19, odst. 1e) e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na charakter a hodnoty území Úkol je řešen naplněním příslušné stati textové části Návrhu územního plánu a jeho grafického znázornění. Konkrétní rozsah a posice zastavitelných ploch a jejich určení respektuje zjištěné hodnoty v území – především celistvost urbanizovaného území jednotlivých místních částí. Úkol ad § 19, odst. 1f) f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci) Úkol etapizace je ve variantách návrhu rozvoje řešen – zejména na území města Polná. Rozvojové plochy vzhledem k jejich množství jsou navrženy tak, aby jejich postupné naplnění bylo podmíněno naplněním určité lokality a následným rozvojem ploch dalších. Rozvoj místních částí mimo Polnou není podmíněn etapizací, neboť zohledňuje zejména požadavky místních obyvatel, kteří mají zájem pozemky zhodnotit. Rozvoje místních částí mimo Polné navíc není navržen v takové míře, aby nebylo nutné zavést etapizaci výstavby. Úkol ad § 19, odst. 1g a 1hf) g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečných ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to v přírodě blízkým způsobem h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn Úkol není v návrhu územního plánu řešen. V řešeném území nejsou lokality, které jsou z hlediska přírodních katastrof nestabilní a není třeba navrhovat opatření s územním nárokem. Na území města Polná a omezeně i v dalších místních částech bude ještě nutno dokončit transformaci území, která již neslouží svému původnímu účelu, a kde je možné zjistit ekologickou zátěž. Nefunkční areály jsou navrženy jako přestavbová území, kde budoucí investor musí počítat se sanačními pracemi. Území je exponováno rizikem záplav v údolnici Šlapanky a Ochozského potoka (vyhlášeno záplavové území Q 100), v záplavovém území nejsou nové stavby zřizovány. Skrýšovský potok


30


protékající místními částmi má malé povodí a v jeho údolnici nejsou zřizovány nové zastavitelné plochy. Úkol ad § 19, odst. 1i) i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení Úkol je naplněn v koncepční i konkrétní úrovni, je tedy splněn požadavek na obnovu sídelní struktury dle Zadání územního plánu. Kvalitní bydlení v řešeném území je součtem vlivu přírodního prostředí, pracovním příležitostem, umístění obce v regionu – jeho polohou vůči krajskému městu, Havlíčkovu Brodu a ostatním sídlům. Zastavitelné plochy jsou umístěny tak, aby byl eliminován negativní vliv dopravy na zdraví obyvatelstva, posílen je veřejný prostor s vymezením ploch pro denní rekreaci obyvatel – umístěn je mimo potenciální hlukovou zátěž území. Úkol ad § 19, odst. 1j) j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území Úkol je naplněn přiměřeným rozvojem území vůči stavu dopravní a technické infrastruktury. Zásadní investicí v území je dle ZUR navržená homogenizace silničního tahu Jihlava – Přibyslav (silnice II. třídy) a jeho převedení do silnic I. třídy. Součástí této změny v pojetí silniční sítě může být i navržený obchvat města Polná v jeho severozápadní části. Tato stavba, která vyplývá ze ZÚR Kraje Vysočina a nemá vliv na rozvoj území Polné ani místních částí - rozvojové plochy nejsou na tuto stavbu existenčně vázány. Úkol ad § 19, odst. k) k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany Úkol je řešen v příslušné stati textové části územního plánu Polná. Úkol ad § 19, odst. l) l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území Úkol je naplněn zejména na území města Polná, kde jsou stávající plochy původně určené pro zemědělskou výrobu a následné zpracování zemědělských produktů, které již neslouží svému původnímu účelu. Jedná se tedy o klasické plochy brownfields, které možno využít jiným způsobem – odlišné funkční využití. Úkol ad § 19, odst. m) m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, Úkol je naplněn zapracováním jevů, podmínek a požadavků dotčených orgánů a naplněním požadavků na kompenzační opatření z hlediska vyhodnocení vlivů na životní prostředí – viz samostatná kapitola Odůvodnění. Úkol ad § 19, odst. n) n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů


31


Úkol není v územním plánu Polné řešen. Průzkumné práce a těžba uranové rudy byla ukončena bez nároku na další územní ochranu. Úkol ad § 19, odst. o) o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče Úkol je naplněn relativním názorem zpracovatele. Pochopení vnitřního prostoru sídel je profesní povinností zpracovatele. Návrh územního plánu pak obsahuje současné standardy ekologického chování v území. Památková péče je uplatněna zákresem městské památkové zóny a jejího ochranného pásma a dále zákresem nemovitých kulturních staveb a ochranou jádrových ploch v území – tedy jejich okolí – prostřednictvím vymezených podmínek využití území. Úkoly ad odst. 2 § 19 SZ: (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je taky vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Úkoly jsou splněny v rozsahu požadavků a stanovisek dotčených orgánů k návrhu Zadání při převzetí resp. zapracování opatření vyplývajících z PČR 2008, ZÚR Kraje Vysočina, SEA a vyhodnocení udržitelného rozvoje v příslušných částech územního plánu Planá. Posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu bylo dotčeným orgánem požadováno a je tedy provedeno – Natura 2000 (Šlapanka a Zlatý potok). Posouzení vlivu na ptačí oblast nebylo v rámci Zadání požadováno.

Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky 458/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Územní plán Polná byl upraven ve smyslu novely vyhlášky č. 500/2006 Sb. Obsah textové části územního plánu ve výrokové části i v odůvodnění byl vytvořen složením původních požadavků a přílohy č. 7 novelizované vyhlášky.

Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území. Podrobnější vymezení nad rámec citované vyhlášky je uplatněno v případě: -

-

plochy občanského vybavení

viz § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

OV

občanské vybavení – veřejná infrastruktura, komerční zařízení

OS

občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

OH

občanské vybavení – hřbitovy

plochy veřejných prostranství


viz § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. 32


-

-

-

-

PV

veřejná prostranství

PZ

parky, veřejná zeleň

plochy smíšené obytné SC

smíšené obytné – v centrech

SM

smíšené obytné - venkovské

plochy dopravní infrastruktury



DS

dopravní infrastruktura – silniční

DZ

dopravní infrastruktura – drážní

plochy výroby a skladování


VL

výroba a skladování – lehký průmysl

VD

výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba

VZ

výroba a skladování – zemědělská výroba

plochy zemědělské ZS

zeleň soukromá a vyhrazená

NZ.1

orná půda

NZ.2

trvalý travní porost viz § 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

- plochy zeleně ZP


plochy zeleně - přírodního charakteru

Důvodem zpřesnění je potřeba přesného vyjádření podmínek přípustného a nepřípustného využití území a podmínek prostorového uspořádání území pro jednotlivé typy zástavby s ohledem na charakter zastavěného území, charakter krajiny, urbanistickou koncepci a cílový stav území z hlediska návrhu územního plánu.

2d

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Z hlediska zjišťovacího řízení ve smyslu zákona č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, je součástí územního plánu vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA. Závěry a zapracování podmínek dotčeného orgánu jsou v příslušné kapitole Odůvodnění. Rámcový obsah Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je stanoven přílohou stavebního zákona. Vymezení zastavitelných ploch je přirozeným střetem se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, kdy je rozvoj obce navržen v odůvodněných případech do půd s nejvyšším – I. a II. stupněm ochrany. Podrobné zdůvodnění je v části 3f) a 4d) tohoto odůvodnění. Návrh územního plánu zohledňuje požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví – vymezuje podmínky pro umístění


33


staveb v prostoru exponovaném hlukem z dopravy a ukládá systém monitorování a následné vyhodnocování hluku z dopravy ve vztahu k možnosti dalšího rozvoje území. Návrh územního plánu obsahuje zákres ochranných pásem technické infrastruktury, vyplývající ze zvláštních předpisů. Návrh územního plánu respektuje požadavky, vyplývající ze zákona č. 114/1994 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, vymezuje v souladu s § 4 zákona plochy zeleně přírodního charakteru jako nezastavitelné. Návrh územního plánu obsahuje jevy vyplývající ze zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění – CHLÚ, dobývací prostor, potenciální sesuv, poddolované území a rozvíjí území v souladu s tímto zákonem. Územní plán je rovněž vyhotoven v souladu s požadavky dalších nejmenovaných relevantních zvláštních právních předpisů.


34


3 3a

Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4

Bude následovat v další fázi zpracování ÚP Polná.

3b

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí

Na základě ÚAP a průzkumů a rozborů stavu a vývoje území byla vyhodnocena vyváženost územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a to jak v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, tak i v porovnání mezi nimi. Priority a zásady celkové koncepce rozvoje území města ÚP Polná jsou v Návrhu ÚP stanoveny ve snaze k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území, pro hospodářský rozvoj a pro příznivé životní prostředí následovně: Příznivé životní prostředí Z rozboru udržitelného rozvoje vypracovaného v ÚAP ORP Jihlava vyplývá, že území Polné patří do oblasti s méně příznivým životním prostředím (ve výsledném hodnocení všech tří pilířů udržitelného rozvoje je tento jediný hodnocen jako „nevyhovující“). Podle hodnoty koeficientu ekologické stability (KES), který je poměrem ekologicky stabilních (zejm. lesy, rybníky, mokřady, louky) k nestabilním plochám (zejm. orná půda, urbanizované plochy) - zde dosahuje hodnoty 0,54, se jedná o intenzivně využívanou krajinu (zejména pro zemědělskou velkovýrobu), ve které jsou oslabeny autoregulační pochody v agroekosystémech a je značně ekologicky labilní. V řešeném území skutečně převažují zemědělské pozemky, většinou orná půda, lesní porosty zabírají pouze pětinu území, přitom jde prakticky výhradně o lesy hospodářské. Obraz krajiny vhodně doplňuje doprovodná zeleň podél komunikací a vodních toků a většinou drobné rybníky. Přírodní hodnota území leží převážně na ose vymezené tokem Šlapanky, rybníkem Peklo a přilehlými, vesměs nivními plochami - z krajinářského hlediska je toto území vymezeno jako tzv. specifické území krajinného rázu SMKr Polná – Peklo, pod Polnou se nacházejí vhodné biotopy vydry říční (Lutra lutra), která je chráněna v rámci EVL Šlapanka a Zlatý potok, ještě níže na toku Šlapanky leží Borský rybník a rybník Kukle významné z hlediska výskytu chráněných druhů ptáků, nad Polnou v ose Šlapanky je evidována lokalita výskytu ohroženého rostlinného druhu vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V centrální části Polné a centrech ostatních sídel se nacházejí plochy veřejné zeleně a sídelní zeleň dotváří zeleň zahrad a sadů. Území není významně zatíženo dopady průmyslu, plochy průmyslu jsou v současnosti rozprostřeny rovnoměrně v rámci Polné (areál Sapeli, areál Amylonu, průmyslové provozy v Z části Polné) a není ani významně nebo velkoplošně dotčeno těžbou (v současnosti jeden lom stavebního kamene u Hrbova).


35


Návrh ÚP zachovává tyto nejcennější přírodní hodnoty území; přímo do těchto lokalit nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Výjimkou je výhledový návrh severního obchvatu Polné, který je navržen pro převedení dopravy z centra Polné a který překonává tok a nivu Šlapanky v místě vyhlášené EVL Šlapanka a Zlatý potok. Koridor obchvatu je nyní navržen ve formě územní rezervy a toto je jedno z kritérií, která budou před případným převodem koridoru do návrhu prověřována. V území nejsou evidovány výjimečné problémy nebo závady životního prostředí, na které by mělo být zaměřeno řešení v ÚP. Jako nejvýznamnější se jeví emisní a hlukové zatížení z dopravy procházející centrem Polné, Návrh ÚP nabízí řešení jednak tím, že vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění plynulejšího průchodu v centru Polné, především ale výhledově navrhuje již zmíněný severní obchvat. Návrh ÚP reaguje na požadavky týkající se hospodářského a sociálního pilíře mj. vymezením rozsáhlých rozvojových ploch výroby, příp. smíšených obytných, v západní části Polné. Tímto krokem dochází k ovlivnění některých složek environmentálního pilíře, což je zejména zábor zemědělské půdy (vč. bonitně nejcennějších půd I. a II. tř. ochrany ZPF) a ovlivnění znaků utvářejících oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. Návrh ÚP zde nabízí dvě varianty rozvoje. Návrh ÚP respektuje obecné zásady ochrany ZPF, když využívá stávajících neadekvátně využívaných ploch pro plochy přestavby v zastavěném území a přednostně vymezuje nové rozvojové plochy v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na něj. ariantní zpracování Návrhu ÚP se liší zejména rozsahem rozvojových ploch bydlení v Polné a ostatních sídlech (ve var. B větší rozsah), rozsahem a organizací rozvojových ploch výroby, příp. smíšených obytných v Z části Polné a dílčí odlišnosti jsou i v trasování S obchvatu Polné, kdy trasa V-B vede ve větším odstupu od Polné, čímž zajišťuje menší ovlivnění nejbližších obytných souborů, na straně druhé vytvoří větší fragmenty v krajině. Krajinné hodnoty a půda jsou nejvíce ovlivněné hodnoty návrhem územního plánu, ostatní přírodní a krajinné hodnoty se spíše výjimečně dostávají do kontaktu s nově navrženým rozvojem. Bližší rozbor ovlivnění environmentálního pilíře je obsažen ve Vyhodnocení SEA a NATURA2000. Hospodářský pilíř V rámci ekonomického pilíře lze konstatovat, že město Polná má vcelku dobré územní podmínky pro ekonomický rozvoj. Nicméně se v současné době vypořádává s následky krize, především na trhu práce, kde vládne nepříznivá situace, především v počtu uchazečů o jedno pracovní místo a míře nezaměstnanosti. Dominantní roli hraje sektor lehké výroby a zemědělství. Význam památkové a památkové krajinné zóny poté generuje rekreační a volnočasovou funkci města. Z ekonomického hlediska je důležitá také geografická poloha řešeného území. Blízkost krajského města Jihlavy a důležitého silničního tahu – dálnice D1 vytváří podmínky, které mohou být pro město ekonomickým přínosem. Doprava je v území tvořena především silnicemi III. třídy. V rámci Návrhu ÚP dochází k rekonstrukcím a úpravám silnic II. a III. tříd a také místních komunikací. Železnice je v řešeném území mimo provoz. Výrazná koncentrace výrobních ploch (lehké průmyslová výroba, drobná Územní plán města Polná – Odůvodnění

36


výroba, zemědělská výroba) je alokována především do katastrálního území Polná, a to do jeho západní části, kde se koncentruje tato výrobní činnost. Poté jsou plochy umístěny v Nových Dvorech u Kamenné a v Janovicích u Polné. Zde je to však v podstatně nižší míře, jde o konkrétní plochy. Zatímco v Polné je to soubor návrhových ploch. Návrh ÚP s variantním řešením rozvoj ekonomického pilíře posiluje. Varianta B představuje více ploch pro bydlení a smíšené městské funkce. Varianta A poté alokuje dopravní řešení do ulice Tyršova směrem k autobusovému nádraží. Návrh ÚP stabilizuje a posiluje roli dopravní a technické infrastruktury a celkový rozvoj v oblasti bydlení, smíšených městských ploch a dalších jako je občanské vybavení, atd. Návrh ÚP se snaží vytvořit kompaktní prostor, který kvalitně propojí všechny funkční zóny v rámci města (bydlení – výrobní plochy – občanská vybavenost – rekreace – sportovní a komerční plochy - služby) a stejně tak i za hranice města, tzn. v širších vztazích. Návrh ÚP podporuje možnosti a příležitosti ekonomického rozvoje a hodnoty území a vytváří územní podmínky pro řešení stávajících závad, nepříznivých podmínek a ohrožení různých oblastí ekonomického rozvoje, např.: −

koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených rozvojových zónách zajistí ochranu a podmínky nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); nutno však podotknout, že v rámci města se nevyskytuje natolik silná průmyslová funkce, která by musela být zcela oddělena.

−

rozvoj hospodářského potenciálu města, tradičního sídla v rámci ORP Jihlava s kvalitně vybudovanou infrastrukturou a kvalitní propojeností na vyšší regionální celek, se bude nadále opírat od typického zaměření oblasti, to vše v přímých vazbách na silniční síť a důležité krajinné, přírodní a urbánní charakteristiky území;

−

navržené úpravy a rekonstrukce městské dopravní sítě zajistí dobré dopravní napojení jednotlivých funkčních zón (komerčních, výrobních) - jejich snadnou dostupnost;

−

dosažený stupeň vybavenosti města technickou infrastrukturou umožní další rozvoj městského útvaru se všemi jeho částmi;

−

a řada dalších.

Sociální pilíř V rámci sociálního pilíře a zajištění soudržnosti společenství obyvatel území lze konstatovat, že město Polná má řadu velmi dobrých a příznivých územních podmínek pro sociální rozvoj, na druhé straně však vykazuje několik nepříznivých trendů (index stáří – rychlé stárnutí obyvatelstva a stav situace na trhu práce). Komplexně se však sociální pilíř jeví jako poměrně vyvážený a bezproblémový vzhledem k charakteru, velikosti a vlastnostem území. −

Návrh ÚP Polná navrhuje stabilizaci vyhovující urbanistické struktury města a zajištění dalšího urbanistického rozvoje v souladu s požadavky na dostatečnou kvalitu života, stabilizace podmínek pro trvalé bydlení apod.;


37


−

Dá se předpokládat, že Návrh ÚP posiluje sociální pilíř, a to dobrou dostupností výrobních zón, které představují část pracovní funkce ve městě, současně s tím nenarušuji vnitřně důležitou strukturu města;

−

Vytváří předpoklady k civilní ochraně obyvatelstva;

−

Jako konkrétní příklady, jak Návrh ÚP přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje posílení jeho hodnoty a silné stránky a řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby, je možno uvést např.:

−

úpravy formy silniční infrastruktury zajistí kvalitní dostupnost ve smyslu zlepšení dostupnosti a charakteru samotného města a také vyšších regionálních jednotek;

−

návrh ploch bydlení, který stabilizuje počet obyvatel města a není ve střetu s urbánními hodnotami města a je v souladu s infrastrukturou jak technickou, která efektivně poskytuje důležité komodity, tak s infrastrukturou dopravní, která zajistí mobilitu a propojenost služeb a jednotlivých funkčních ploch města;

−

stávající stabilizované funkce občanské vybavenosti jsou doplněny novými – zejména sportovního a komerčního charakteru, současně jsou uvažovány záměry na přestavbu nevyhovujících a neefektivně využívaných ploch;

−

návrh ploch občanské vybavenosti pro její rozvoj v odpovídající struktuře (kvalita, struktura, dostupnost) a zajištění stability v kontextu nároků, vyplývajících ze stupně hospodářského a sociálního rozvoje pro obyvatelstvo města;

−

návrh postupné změny funkčního využití neperspektivních ploch pro potřeby bydlení smíšené městské funkce;

−

vhodná lokalizace složek základní vybavenosti zajistí její dostupnost v upřednostnění potřeby trvale bydlícího obyvatelstva; současně také sleduje demografické trendy obyvatelstva a snaží se v rámci své působnosti nabízet místně relevantní OV;

−

zajištění podmínek/možnosti pro vymezení pěších (v rámci veřejných prostranství) a cyklistických tras;

−

zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství slučitelných s účelem veřejných prostranství k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem;

−

snaha o zlepšení životního prostředí města s pozitivním vlivem na veřejné zdraví a pohodu obyvatel, a to jak návštěvníků, tak i rezidentů území;

−

a další.

Rozvoj ekonomického i sociálního pilíře se snaží respektovat limity environmentálního pilíře, a také především historicky a urbánně cenné plochy uvnitř městského centra. V některých případech se ho snaží i rozvíjet a podporovat cílenou podporou adekvátních rozvojových aktivit. Ekonomický rozvoj sleduje potřeby společnosti i jejího očekávaného rozvoje v zajištění zaměstnání pro místní obyvatelstvo. Sociální pilíř přispívá k regionálnímu rozvoji stabilizací vzdělávacích a zdravotnických institucí, návrhem ploch bydlení i veřejné infrastruktury a veřejných prostor se snaží podpořit uspokojení občanských potřeb všech specifických a majoritních skupin. Zároveň se snaží systematicky udržovat kvalitní krajinné, rekreační a volnočasové prvky, tím dále podporovat celý veřejný prostor, jeho historickou složku představovanou především silnými urbánními a architektonickými prvky památkové zóny, společně s blízkostí okolního krajinného prostředí. Územní plán města Polná – Odůvodnění

38


. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení •

zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území

Návrh ÚP města Polná v dostatečné míře eliminuje zjištěné slabé stránky a hrozby a rizika, ovlivňující potřeby života současné generace, zejména v následujících oblastech a ohledech: −

navržená urbanistická koncepce rozvoje města omezuje riziko znehodnocení chráněného území (městské památkové zóny) s ohledem na respektování limitů a hodnot území;

−

navrhuje řešení k eliminaci střetů a závad v oblasti dopravní infrastruktury, v oblasti nepřiměřených zásahů do cenných území nebo s rizikem znehodnocení kulturních i civilizačních hodnot a kvality technické infrastruktury území;

−

vytváří územní i jiné předpoklady pro rozvoj individuálního i hromadného bydlení, pro rozvoj výrobní sféry – znovuvyužití nefunkčních areálů a služeb i pro rozvoj zejména návrhové sportovní a komerční občanské i technické vybavenosti, čímž vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva; snaží se stabilizovat funkční sektory a navíc posílit a stabilizovat funkci rekreace, krajinnou a environmentální funkci a ekonomickou stabilitu pro dostatečnou nabídku pracovních příležitostí a pro kvalitní životní podmínky a pro zvyšování životní úrovně obyvatelstva;

−

navrhuje dostatečné plochy veřejných prostranství a smíšených městských oblastí

−

řeší využití nedostatečně využívaných prostor uvnitř města, které mohou představovat hrozbu v sociální a urbánní oblasti, ty by jinak v budoucnu mohly ohrozit dobré a zdravé životní, krajinné a urbánní prostředí;

−

zajišťuje podmínky pro omezení nadměrné hlukové zátěže území navrženým dopravním řešením, které zefektivňuje základní komunikační skelet města (silnice III. tříd), navrhuje realizaci úpravy silnic II. a III. tříd a místních a účelových komunikací, stabilizuje dopravní napojení na důležitou dopravní komunikaci (dálnici D1) a dopravu v klidu, alternativně navrhuje S obchvat města pro zmenšení stávající zátěže;

−

a další.

•

předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

Návrh ÚP Polná v dostatečné míře eliminuje předpokládaná rizika a ohrožení života budoucích generací zejména v následujících oblastech a ohledech: -

-

vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel, jejich příznivou strukturu (především vzdělanostní struktura) a sociální soudržnost; snaží se vytvářet podmínky pro udržitelný ekonomický, sociální i environmentální rozvoj, pro dlouhodobou prosperitu území města; eliminuje možné zhoršení nebo ohrožení životního prostředí a životních podmínek v dlouhodobém horizontu, respektuje environmentální limity, prvky historie (památkové zóna, nemovité kulturní památky) a urbanisticko-architektonické hodnoty; zajišťuje územní podmínky pro dlouhodobý vyvážený udržitelný rozvoj území, jeho trvalých obyvatel a návštěvníků území;


39


-

vytváří podmínky pro eliminaci ohrožení obyvatel (bezpečná dopravní a technická infrastruktura, ochrana krajinných a památkových hodnot, civilní ochrana); zajišťuje udržitelné a efektivní využívání přírodních zdrojů a hodnot z pohledu jejich zachování i pro budoucí generace.

Vyhodnocení vyváženosti pilířů Udržitelný rozvoj území v současné době vykazuje výkyvy ekonomického pilíře, což je způsobeno společensko-ekonomickou situací, oblast vykazuje negativní trendy na trhu práce a poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. Tento výkyv na trhu práce (ke konci roku 2011 se ucházelo o 1 pracovní místo až 40 obyvatel) může mít vliv na pilíř sociální. Návrh ÚP však jen těžko může ovlivnit tato fakta, která jsou výsledkem nadmístních konsekvencí. V rámci Návrhu ÚP je snaha stabilizovat výrobní prvky plochami lehké a drobné výroby a dát tak i prostor konkurenceschopnosti daného území a lokálním měřítku. V dalších ohledech již nedochází k zásadním místním tlakům, které by mohly jako výsledek generovat negativní městské jevy a tím vyhrotit sociální situaci či způsobit výrazné environmentální ztráty. Sociální a environmentální pilíř nedeformuje městské procesy tak, že by mohly přestavovat jistou hrozbu a výrazné omezení rozvoje. Technická infrastruktura je zabezpečena, což vytváří předpoklad k bezproblémovému zabezpečování dodávek důležitých komodit, stejně tak obslužnost města dopravní infrastrukturou. Důležitým prvkem pro sociální oblast je poté přítomnost památkové zóny s typickými urbánními hodnotami a strukturami, které hrají důležitou roli (centrální část města přitažlivá v oblasti turismu, podnikání, rekreace, volnočasových aktivit, atd.). Je také řešena intenzita dopravy v centru Polné, zejména v dopravních špičkách a při mimořádných stavech – tuto situaci řeší návrh trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území. Co se týče pilíře environmentálního, který je dle ÚAP v území slaběji zastoupen, Návrh ÚP jej v některých aspektech rozvíjí (zejm. otázka hluku a emisí z dopravy, stabilizace nejcennějších přírodních ploch, rozvoj ÚSES), v jiných má poměrně značné rezervy (zejm. zábory ZPF a zčásti i ochrana krajinného rázu). Otázkou zůstává rozsah zásahů do krajinných hodnot versus navržený rozvoj výroby města, která by měla být zodpovězena v dlouhodobé vizi města, zda je možné plochy výroby stabilizovat a rozvíjet v dalších částech nebo v menším rozsahu tak, aby byly zachovány veškeré pohledové horizonty a výhledy území. Toto je řešeno a navržena jsou opatření ve Vyhodnocení SEA, které ponejvíce doporučuje redukci ploch, jejich etapizaci a v případě realizace podmínku procesu EIA a především pak na dotčené hodnoty území, tj. charakteristiky krajinného rázu. Variantami není ohrožena udržitelnost města, naopak městské centrum – památková zóna, tj. silný sociální prvek oblasti, bude posilovat funkci památkové a historické oblasti. Zklidnění centra města a efektivní rozložení návrhových ploch oddělí jednotlivé urbánní funkce. Tím se upevní sociální a ekonomický prvek této oblasti, která tím posílí své turistické, volnočasové a potřebné doprovodné funkce a služby, které poté mohou mít vliv i například na rozvoj některých druhů podnikání.


40


Z výše uvedeného vyplývá, že až na problémy na trhu práce a riziko narušení krajinných charakteristik, nedochází k výrazným výkyvům jednoho ze tří pilířů udržitelného rozvoje. Výrazný rozvoj je situován především do hlavního katastrálního území – do Polné. Ostatní části jsou rozvíjeny méně, hlavní městské funkce různorodého charakteru nabízí k.ú. Polná..

3c

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona


3d

Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly


3e

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení 3.e.1 Urbanistická koncepce

Územní plán je vytvořen nad touto vstupní analýzou: a) rozvoj území musí odpovídat realitě hospodářského potenciálu a stavu společnosti k datu zpracování, tj. 2012 ÷ 2013, b) rozvoj musí reflektovat platný územní plán, resp. rozsah jeho urbanizovaného území (=součet zastavěného území, zastavitelných ploch, a to včetně zobrazení změn v zastavěném území), c) rozvoj území se vymezuje na časový úsek cca 12 ÷ 16 roků. Komentář: Ad a) Zpomalení tempa rozvoje společnosti se zobrazuje v hospodářském potenciálu státu, kraje, obce, fyzických a právnických osob i občanské společnosti (rodin). Nelze tedy očekávat soukromé ani státní zdroje, které by přivedly do řešeného území investice, mající jakýkoliv zásadní vliv na rozvoj města. Jedinou institucí, mající vliv a potenciál pro jakýkoliv rozvoj je město. Územní plán tedy jednoznačně preferuje zájmy města z hlediska využití jeho pozemků či získání pozemků nástroji územního plánování. Ad b) S ohledem na výše uvedené nelze novým územní plánem přivodit stav, kdy by město mělo být nositelem výplaty náhrad za vyloučení pozemků ve smyslu ustanovení § 102 stavebního zákona. S odstupem platnosti stávajícího územního plánu se jeví některé rozvojové plochy jako naddimenzované, návrh územního plánu pak reguluje rozsah zástavby etapizací. Ad c) Časový faktor je logickým orámováním urbanistické koncepce. Zapracování výše uvedených podmínek naplňuje rozvojové plochy nad rámec rozumného rozvoje. Vychází – li návrh územního plánu dále vstříc některým požadavkům fyzických a právnických osob (oprávněně, majitelé pozemků mají právo se změny pozemků dožadovat), dostává se zpracovatel územního plánu do pouhého administrátora předem stanovených požadavků.


41


Posice zpracovatele přesto není nijak oslabena. Zpracování územního plánu za těchto podmínek je výzvou a prověrkou jeho odborné erudice. Pro tvorbu nového územního plánu byly zvoleny tyto zásady: -

-

ochrana veřejných zájmů, tzn. při vyhodnocení záměrů platí tato posloupnost: přednostně jsou zapracovány záměry města, kraje (ZÚR) a záměry s nadregionálním nebo dokonce republikovým významem (PÚR), jako záměry, které jsou obvykle prosazovány ve veřejném zájmu, u ostatních subjektivních záměrů jsou v případě střetu upřednostněny jiné veřejné zájmy (např. ochrana přírodních hodnot). ideální dosažitelný cíl v případě ostatních místních částí je stabilizace jejich jádrových ploch, tzn vhodná dostavba původní urbanistické struktury, stabilizace veřejného prostoru.

Zájmy fyzických a právnických osob jsou akceptovány. Většina místních částí má potenciál rozvoje prostřednictvím převzatých rozvojových ploch, rovněž jsou zachovány areály zemědělské prvovýroby pro zemědělskou i jinou podnikatelskou činnost. Přidanou hodnotnou nového územního plánu je: -

posílení ochrany kulturního a architektonického dědictví. podpora a zajištění ochrany přírodních hodnot v zastavěném území i mimo něj a posílení ekologické stability území revizí současného stavu a doplněním prvků ekologické stability krajiny, jehož kostrou je ÚSES.

Konzultace s dotčenými orgány v průběhu zpracování konceptu územního plánu Návrh územního plánu města byl v průběhu prací konzultován s objednatelem – zástupci města Polná. Dále byl konzultován s pořizovatele ORP Jihlava – paní Škodová. Konzultace zejména na téma doprava a životní prostředí proběhly na kraji Vysočina.

Polná Územní plán akceptuje urbanistickou strukturu města jako regionálního centra s plnou občanskou vybaveností s vědomím historického vývoje. Stabilizovanou část města představují jeho jádrové plochy – jednoznačně vymezené městské centrum. Tato část města je dotčena územním plánem z těchto hledisek: -

variantní vedení silniční dopravy, variantní využití prostoru autobusového nádraží pěší propojení prostoru zámek – židovská čtvrť podél údolnice Ochozského potoka, funkční regulativ umožňující maximální možné využití (regeneraci) domů v centru, zejména na Husově náměstí

Variantním způsobem je navrženo využití dolní části města pod hrází Pekla, resp. území, počínajícího Dolní branou. Zde je navrženo odstranění zaniklých provozů s nevyhovujícím


42


stavebně technickým stavem nadzemních objektů a související transformace na plnohodnotnou městskou strukturu = plnohodnotné propojení centra města s židovským hřbitovem a Kalvárií. Podpořena je regenerace levého břehu Ochozského potoka s cílem vytvoření soustavy veřejných prostranství, které budou separované od silniční dopravy. Jedná se o zpřístupnění břehové čáry se zapojením charismatických prostorů: sportovní a rekreační prostor U Studánky, původní zástavba v ul. U Studánky a pěší propojení přes Ochozský potok do ul. Komenského. Stabilizován je prostor zámku včetně možnosti dostavby problematického prostoru letního kina. Zachována je břehová čára rozhodujícího přírodního útvaru – vodní plochy Peklo, charakter hráze a navazující zástavby. Akceptována je posice současných výrobních ploch v městské části: TKZ Polná v sousedství městského stadionu, areál SAPELLI na horní části Ochozského potoka. V obou případech se jedná o funkční areály zajišťující pracovní příležitosti. V případě zániku výrobních činností je vhodné prostřednictvím změny územního plánu resp. stavební uzávěry usilovat o změnu využití tohoto území. K asanaci je navržena plocha zemědělského areálu ve východní části území při ul. Palackého. Asanované území je ideálním prostorem pro umístění deficitních ploch sídliště Palackého (parkování, veřejná prostranství, popřípadě středněpodlažní zástavba). Tato část města představuje těžiště obyvatel (bydlení v panelových domech) včetně základní školy, domu dětí a mateřské školy. Návrh územního plánu podporuje rozvoj východní části mezi ul. Palackého a údolnicí (ul. U Jatek – Varhankův rybník – Zimův rybník). Jedná se o transformační území obsahující zásadní objekty veřejného vybavení – zdravotní středisko, dům s pečovatelskou službou – a novou nízkopodlažní zástavbu. Dostavba tohoto území je invariantním řešením územního plánu. Severní část města je řešena variantním návrhem obytných ploch rozvíjející budoucí prostor SV od hřbitova či lokalitu Na Kalvárii. V případě pokračování rozvoje města nad hřbitovem je vymezen jeho další rozvoj a současně uplatněno doplnění veřejných ploch – parkoviště, veřejná zeleň s cílem pietního propojení vnitřních a vnějších přírodních prvků. V případě obytného souboru Nad Kalvárií je navrženo bezpečné připojení lokality na silniční síť a vymezeny požadavky na vnitřní uspořádání lokality územní studií. Tato zpřesní rozsah veřejných prostranství (dle novely vyhl. 501/2006 Sb.), vnitřní stavbu území, ochranu SZ hrany zástavby před klimatickými vlivy a pietní vztah ke Kalvárii. Uspořádání SZ části města v údolnici Šlapanky předchází nové využití ploch bývalé škrobárny pro bydlení a dále smíšená zástavba, nahrazující nevhodné objekty zaniklé výroby


43


Západní předměstí při ulici Tyršově představuje kompaktní obytnou zástavbu, která přechází do smíšeného městského území a ukončeno je kompaktním pásem stávajících a navržených ploch výroby a skladování. Přirozenou hranicí zástavby je silnice II/351. Tato silnice pokračuje SZ směrem a vytváří část silničního obchvatu Polné. Dopravní koridor generuje další významné plochy výroby a skladování a vytváří spolu s ulicemi Resslovou a Tyršovou budoucí urbanizovaný prostor (trojúhelník). Navržené řešení tohoto prostoru současně vytváří ochranu stávající zástavby před balastními (povrchovými) vodami prostřednictvím přírodních retenčních ploch. Hrbov: Významné sídlo v řešeném území má variantně vymezený územní rozvoj. Varianty nabízejí obyvatelům rozvoj SZ části obce a současně potřebnou stabilizaci veřejných prostranství mimo dopravně exponovanou údolnici obce. Variantně je umožněn rozvoj výrobních ploch v návaznosti na stávající zemědělský areál. Ostatní místní části: Ve všech případech je navržen přiměřený rozvoj ostatních místních částí. Rozvoj zobrazuje deklarovanou ochranu jejich vnitřní urbanistické struktury se zaměřením na bydlení venkovského typu s dílčím doplněním stávajících výrobních ( zemědělských ) ploch.

3.e.2 požadavků civilní ochrany Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a jeho prováděcí vyhlášky 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Požadavky civilní ochrany jsou zpracovány v souladu s ustanovením § 20 Vyhl. č. 380/2002 Sb., v rozsahu: -

Ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní,

-

Zón havarijního plánování,

-

Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události,

-

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,

-

Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,

-

Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce,

-

Záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,

-

Ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,


44


-

Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není ohroženo zvláštní povodní.

Zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování se stanovují s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolích. V současnosti na území obce není vymezena zóna havarijního plánování podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího zařízení.

Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvatelstva Improvizované úkryty se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv vhodné budově či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby železobetonové nebo ocelové, vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou únosností stropních konstrukcí v suterénech. Proti samotnému úniku nebezpečných látek jsou nejvhodnější prostory ve vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky. Ochranný prostor se volí v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Při výběru improvizovaného úkrytu je nutné dodržet stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů. Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkách kladeným na improvizované úkryty. Organizační ani technické zabezpečení budování improvizovaných úkrytů není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace se provádí dle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů. Přípravu a realizaci nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky č. 380/2000 Sb. Pro účely nouzového ubytování osob lze využít mimořádnou událostí nezasažené obytné domy, školská zařízení, kulturní domy, objekty hromadné rekreace a jiné využitelné prostory. Pro evakuované osoby je možné zabezpečit nouzové ubytování a stravování v následujících objektech:


45


Tabulka 2 Evakuační místa v obci Polná Název objektu

Kapacita ubytování/ stravování

Ubytování: Kulturní středisko Polná

70

Ubytovna Domova dětí a mládeže

50

Městská tělocvična Kateřinov

80

Stravování: Zámecká restaurace

1000

Restaurace U Slovanu

220

Jídelna ZŠ Polná

450

Jídelna MŠ Polná

250

Vývařovna ZD Janovice

250

Pokrytí řešeného území varovným signálem Tabulka 3 Umístění sirény Umístění sirény

Ohrožení

Polná – hasičská zbrojnice

C – Mlékárna – čpavek D - ropovod

Polná – městské kulturní středisko

C – Mlékárna – čpavek D – ropovod

Polná – budova TKZ Polná

C – Mlékárna – čpavek D – ropovod

Polná – Nové Dvory – prodejna Jednoty

D – varování obyvatel

Polná – Hrbov – bývalý obecní úřad, čp. 61

D – plynovod, ropovod

Polná – Janovice – bývalý obecní úřad

D – plynovod, ropovod

Legenda: A

ohrožení přirozenými a zvláštními povodněmi

B

umístění v zóně havarijního plánování

C

ohrožení únikem nebezpečných látek

D

jiná rizika a ohrožení (ADR, plynovod, sesuv, varování)

S

svolání jednotek SDH

Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci V případě mimořádné události nebo krizové situace je možné jako sklad CO a humanitární pomoci využít prostory některého z objektů občanské vybavenosti – školská zařízení, prostory Městského úřadu, objekty kluboven sportovních zařízení a spolků, objektů požární ochrany, apod.


46


Ohrožení obyvatelstva z hlediska možné technologické havárie s únikem nebezpečných látek Závažné havarijní dopady na životy a zdraví lidí představuje požár, výbuch, únik toxických látek a následné šíření oblaku toxických plynů a par. Obyvatelstvo v řešeném území je ohroženo možnou technologickou havárií a následným únikem nebezpečných látek z následujících objektů: Tabulka 4 Objekty nakládající s nebezpečnými látkami Objekt

Nebezpečná látka

Mlékárna Polná s.r.o.

čpavek, louh sodný

Čerpací stanice Mivokor

benzín, nafta

Čerpací stanice Calibra plus

benzín nafta

Sapeli, s.r.o.

lepidla, ředidla, barvy, laky, nafta

TKZ Polná, s.r.o.

ropné produkty, plyny

Varex Czech, s.r.o.

ředidla, laky

Při výstavbě výrobních objektů je vždy nutno zohlednit případné vzniklé, užívané nebo skladované chemické či jinak nebezpečné látky a vždy provést řešení, která povedou k ochraně před jejich vlivy.

Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce řídí orgány Integrovaného záchranného systému v součinnosti s orgány obce. Obec vede přehled vytipovaných právnických a podnikajících fyzických osob, které mohou být během havarijních situací využity při vytváření koordinované a funkční základny podpůrné techniky a specializovaného personálu, a které mohou poskytnout účinnou pomoc při řešení havarijní situace v zájmovém území. Všeobecně vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. Takovými místy jsou zejména velké garáže, myčky vozidel, trolejbusové a vlakové vozovny, apod.

Plochy vymezené k zajištění provozu požární technicky a odběrných míst pro zásobování vodou k hašení požárů Požární bezpečnost v obci Polná komplexně řeší HZS kraje Vysočina, územní odbor Jihlava. Požární voda je v řešeném území zajištěna vysazenými hydranty na vodovodní síti a z přírodních zdrojů. Jako přirozené zdroje požární vody jsou stanoveny následující: -

Rybník Peklo – Polná, z ulice Tyršova


47


-

Rybník Zimův – Polná, z ulice Palackého

-

Rybník Špačkův – Polná, z ulice Karla Čapka

-

Rybník Žrout – Janovice, z místní komunikace

Umělé zdroje vody v řešeném území: -

Hydrantová síť vnějších požárních hydrantů města Polná

-

Požární nádrž Nové Dvory

-

Požární nádrž Hrbov

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Za krizové situace bude město zásobeno pitnou vodou z cisteren plněných ze zdroje Rytířsko a užitkovou vodou veřejným vodovodem pro nouzovou potřebu.

Závěr V případě hrozby nebo vzniku mimořádné události / krizové situace bude postupováno podle schváleného Krizového, resp. Havarijního plánu Kraje Vysočina. Improvizované úkryty – jsou vhodně upravené podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách určených k ukrytí obyvatelstva. Integrovaný záchranný systém - koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Evakuace obyvatelstva – organizované přemístění osob z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování. -

Evakuace krátkodobá (doba trvání mimořádné události nebo jejich následků - 24 hodin)

-

Evakuace dlouhodobá (nad 24 hodin)

Evakuační zóna – území, ze kterého je nutné provést evakuaci. Evakuační středisko – místo nebo zařízení mimo evakuační zónu, kde jsou shromažďovány evakuované osoby. EVA středisko je výchozím bodem přemístění pro evakuované osoby bez domova a bez možnosti vlastního ubytování. Evakuační zavazadlo – je osobní zavazadlo evakuované osoby. Doporučená váha zavazadla by neměla překročit 25 kg (u dětí 10 kg), při evakuaci vlastním dopravním prostředkem není váha zavazadla omezena. Mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Místo nouzového ubytování – zařízení, či objekt v cílovém místě přemístění, smluvně zajištěné nebo určené k přechodnému pobytu evakuovaných osob. Místem nouzového ubytování jsou také dobrovolně nabídnuté domácnosti občanů. Územní plán města Polná – Odůvodnění

48


Varovný signál „Všeobecná výstraha“ – charakterizován kolísavým tónem v délce 140 sekund. Varovný signál je možno opakovat až třikrát v intervalech asi tři minuty. Zvláštní povodeň – povodeň způsobená poruchou či havárií (protržením) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik krizové situace na území pod vodním dílem.

3.e.3 Doprava Doprava v řešeném území Dopravní infrastruktura v řešeném území byla budována v návaznosti na rozvoji obce, která se rozvíjela s ohledem na potřeby bydlení a průmyslových objektů. Nezastupitelným vlivem na rozvoj komunikační sítě měla v minulosti i existence železnice v Polné. Místní komunikace v jednotlivých sídlech se rozvíjely v závislosti na rozvoji zastavěných území. Současný stav zastavěnosti území a nárůst intenzit dopravy prokazuje, že průjezd centrem Polné je zejména v dopravních špičkách a při mimořádných stavech značným dopravním problémem a je nutné ho řešit – návrh trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území Polné. Dopravní obslužnost území je zajišťována autobusovou hromadnou dopravou, a to s vazbou zejména na krajské město Jihlava a Havlíčkův Brod.

Komunikační síť V rámci návrhu územního plánu Polné jsou navrženy nové silnice a komunikace, které odstraňují dopravní závady a zároveň zpřístupňují nové rozvojové plochy. Rozvoj komunikační sítě je navržen variantně, neboť pro navržený rozvoj města existuje více variant možností. Rovněž vypracování návrhu musí být v souladu se Zadáním, byť některé návrhy z hlediska dopravní infrastruktury nejsou jednoznačné. V rámci územního plánu nejsou navrženy z hlediska dopravní infrastruktury žádné nadregionální stavby, které by měly zásadní vliv na dopravní obslužnost území. Změnu v dopravní zátěži a dostupnosti území může přinést v ZUR Kraje Vysočina navrhovaná homogenizace tahu Jihlava – Polná – Přibyslav, která bude využívat stávající trasu silnic II. tříd a po jejich rekonstrukci na kategorii S9,5/70 bude převedena do kategorie I. třídy. Do této homogenizace jsou v řešeném území zahrnuty silnice II/352 v úseku hranice řešeného území směr Jihlava– křižovatka s II/348, dále úsek silnice II/348 v úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/352 a II/351 (peážní úsek II/352). Tento úsek je v celé délce veden v zastavěném území města (ulice Tyršova, Třebízského a Husovo náměstí). Případná úprava trasy je tedy s výjimkou rekonstrukce ve stávajících parametrech v podstatě nemožná. Dále považujeme za nevhodné nové zavedení silnice I. třídy do stísněného uličního prostoru, a veřejného prostoru centra města, který je primárně určen pro zcela jinou funkci. Dále je případná homogenizace navržena po silnici II/351 z Husova náměstí, na hranice města a dále až na hranici řešeného území směr Přibyslav. Ve městě Polná by se jednalo o ulici Havlíčkova. Navržená homogenizace a následné převedení do kategorie I. třídy nezasahuje do zastavěného území dalších místních částí v řešeném území. Jelikož záměr Kraje Vysočina dle našeho názoru negativně zasahuje do vnitřní struktury města


49


Polná, je v rámci návrhu územního plánu navrženo alternativní řešení v několika variantách – obchvat města, či nový průtah. Nejasná je otázka, jak navrhovaná homogenizace silnic II. třídy a převedení na silnici I. třídy změní intenzity dopravy v řešeném území. Navržená úprava není dle dostupných informací ověřena modelovým výpočtem intenzit dopravy, což by zcela jasně prokázalo vliv na zastavěné území. Z dostupných údajů je možno zjistit pouze stávající dopravní zatížení, které vychází z údajů nasčítaných v roce 2010 v rámci Celostátního sčítání dopravy, výřez z celkové mapy je uveden v následujícím obrázku. Intenzity vozidel jsou uvedeny v Ročním průměru denních intenzit, a to ve tvaru „všechna vozidla /24 hodin v obou směrech“. Obrázek 2 Intenzity vozidel - celostátní sčítání dopravy 2010

Dle tohoto schématu je silnice II/352 od Jihlavy zatížena intenzitou 1 463 všech vozidel/24 hod., silnice II/351 směr Brzkov 990 všech vozidel/24 hod. nejvyšší dopravní zatížení je na ulici Tyršova – silnice II/348, kde bylo zjištěno 4 156 všech vozidel/24 hod. Po plánovaném zkvalitnění silniční sítě v řešeném území lze očekávat nárůst intenzit, nicméně bez podpory matematických výpočtu není relevantní uvádět nepodložená čísla. V rámci řešení zjištění dopravních závad na řešeném území považujeme za jednu z nejvýznamnějších průjezd z Husova náměstí do ulice Třebízského, který je omezen zástavbou a jeho šířka umožňuje současný průjezd pouze jednoho vozidla. Snížená kapacita tohoto úseku komunikace se projevuje zejména při dopravních špičkách, či mimořádných stavech na dálnici D1. V rámci prací na návrhu územního plánu je vymyšleno řešení, které nemá podstatné územní nároky a řeší nevyhovující situaci. Navrhujeme, aby průjezd mezi objekty byl pouze jednosměrný, a to ve směru Husovo náměstí → Třebízského. Směr Třebízského → Husovo náměstí bude veden ulicemi Varhánkova, prostorem autobusového nádraží a Havlíčkova zpět na Husovo náměstí. Tomuto řešení musí být přizpůsobeno řešení autobusového nádraží a zejména navazující křižovatky na ulice Varhánkova a Havlíčkova. V rámci návrhu prostoru autobusového nádraží, Územní plán města Polná – Odůvodnění

50


které je v návrhu územního plánu uvedeno jako specifická plocha (veřejné prostranství s převahou zpevněných ploch), bude nutné navrhnout komunikační propojení mimo prostor zastávek autobusu. Jsou navrženy následující silnice, komunikace jejich úpravy: 1. Rekonstrukce křižovatky II/348 x II/352 na křižovatku okružní – obě varianty Rekonstrukce stávající stykové křižovatky vyplývá ze stávajícího stavu, kdy jako hlavní je v této křižovatce vedena silnice II/352, která není v přímém směru. To způsobuje kolizní stavy v prostoru křižovatky. Návrh okružní křižovatky je dále podpořen návrhem čtvrtého křižovatkového ramene, které propojí tuto křižovatku se silnicí III. třídy směr Nové Dvory. Návrh okružní křižovatky je umožněn i z důvodu dostatečných prostorových možností – křižovatka není omezena zástavbou. Přestavbu na okružní křižovatku doporučujeme i v případě, že křižovatka bude vybudována jako tříramenná a ze čtvrtého ramene bude vybudován pouze zárodek. 2. Propojení křižovatek II/348 x II/352 ↔ III/3503 x III/34817 – obě varianty Nově navržená komunikace po západním okraji města je navržena jako logické propojení dvou městských tangent. Ve stávajícím stavu jsou řidiči nuceni zajíždět do zastavěného území města Polná, pokud chtějí ze směru Nové Dvory či Věžnice pokračovat dále na Jihlavu a obráceně. Navrhujeme, aby nově navržená komunikace byla součástí homogenizace tahu Jihlava – Polná – Přibyslav a byla následně zařazena do silnic I. třídy. Další dopravní funkcí této komunikace bude i obsluha přilehlého území navrženého jako rozvojové plochy. Počet dopravních napojení na tuto komunikaci bude ovšem značně omezen – zařazení do kategorie I. třídy. V křižovatce silnic II/348 x II/352 bude nová komunikace napojena na navrhovanou okružní křižovatku, jako čtvrté rameno. Napojení na stávající křižovatku silnic III/3503 x III/34817 je navrženo rovněž okružní křižovatkou. Návrh tvaru okružní křižovatky závisí na dalším pokračování obchvatu (varianta A, nebo B). Délka navržené komunikace je 0,94 km. 3. Propojení křižovatky III/3503 x III/34817 se silnicí II/351 ↔ II/352 ↔ II/348 Vedení obchvatové komunikace je navrženo ve dvou variantách, které se liší vedením trasy a místem napojení na stávající silnice. Varianta B je vedena ve větší vzdálenosti od zastavěného území, než varianta A. V návrhu územního plánu jsou obě trasy vedeny jako koridor pro další možné zpřesnění. Obě varianty mají shodný začátek trasy, a to v nově navrhované okružní křižovatce III/3503 x III/34817. Ve variantě A je navržena pětiramenná okružní křižovatka, do které jsou kromě dvou ramen obchvatové komunikace zapojeny tři stávající ramena silnic III. tříd. Z této křižovatky je trasa vedena východním směrem, překonává mostním objektem Šlapanku a pomocí navazujících protisměrných směrových oblouků se dostává na severní okraj zástavby. Okružní křižovatka se silnicí II/351 je navržena těsně za koncem zástavby ulice Havlíčkova. Dále trasa obchvatu pokračuje jihovýchodním směrem v dostatečné vzdálenosti od rozvojových ploch až do další okružní křižovatky se silnicí II/352. Z této křižovatky pokračuje trasa stále na jihovýchod a za Zímovým rybníkem se stáčí více na jih, tak aby trasa komunikace nekřížila stávající potrubní vedení plynovodu a produktovodu. Ukončení na silnici II/348 je navrženo stykovou křižovatkou se stávající silnicí. Je zde navržena i částečná přeložka stávající silnice II/348. Délka komunikace je cca 3,6 km. Ve variantě B je na začátku úseku v křižovatce III/3503 x III/34817 navržena čtyřramenná okružní křižovatka, do které není zapojeno stávající rameno silnice III/3503. Z této okružní křižovatky je trasa obchvatu vedena částečně ve stávající trase silnice III/3503 a po cca 0,2 km se směrovým obloukem stáčí k východu. Ve směrovém oblouku je navržena styková křižovatka s částečnou přeložkou silnice III/3503. Dále komunikace mostním objektem překonává Šlapanku a je vedena do stávajícího napojení polní cesty na silnici II/351. V místě křížení je navržena plocha pro okružní křižovatku. Dále je trasa vedena ve směrové přímé až do nové okružní křižovatky se silnicí II/352. V místě křížení je opět navržena plocha pro řešení křižovatky okružní. V dalším úseku trasa komunikace kříží produktovody uložené v zemi. Za křížením s těmito páteřními inženýrskými sítěmi je Územní plán města Polná – Odůvodnění

51


4.

5.

6.

7.

komunikace vedena v souběhu s těmito sítěmi až do prostoru křižovatky na II/348. Je navržena styková, která vyžaduje částečnou přeložku stávající trasy komunikace. Vzhledem k poloze produktovodů je nutné trasu obchvatové komunikace ukončit až na sousedním katastrálním území. Délka komunikace je navržena cca 4,2 km. Trasu obchvatu jak ve variantě A, tak ve variantě B navrhujeme v úseku okružní křižovatka III/3503 x III/34817 až do křižovatky se silnicí II/351 zahrnout do připravovaného záměru propojení Jihlava – Polná – Přibyslav. Tato plně extravilánová trasa splní daleko lépe účel převedení tranzitní dopravy pro město Polná, než vedení po II/348 přes Husovo náměstí. Rovněž je zde možné v celém úseku dodržet požadované parametry dle ZUR, a to kategorii S9,5/70. Celková vzdálenost komunikace vhodné pro propojení silnic II/348 ↔ II/351 je tedy ve variantě A 2,9 km, ve variantě B 3,3 km. Propojení silnic Tyršova (II/348, II/352) ↔ Havlíčkova (II/351, II/352) – varianta A Jedná se o komunikaci, která je převzata ze stávajícího územního plánu a je uvedena v Zadání územního plánu. Jejím hlavním cílem bylo převedení dopravy mimo historické centrum města, a to zejména odstranění nevyhovujícího průjezdu Husova náměstí (propojení do ulice Palackého). Nově navržená komunikace začíná na hrázi rybníka Peklo, kde je směrována mimo hráz novou stopou do ulice Boženy Němcové. Touto komunikací je dále vedena východním směrem do ulice Karla Čapka, kříží ulici Havlíčkova a je ukončena v ulici Varhánkova napojením na stávající stav. Situování nové komunikace šířky cca 12 m (včetně oboustranného chodníku) na stávající komunikace, které mají uliční prostor místy šířky okolo 5 m, se nám z hlediska zachování celistvosti a neporušenosti území zdá poněkud nevhodný. Jeho realizace by vyžadovala demolice stávajících objektů, zásah do vodního toku a zásah do rybníka Špaček. Nově navržená komunikace je navržena i přes prostor autobusového nádraží, které je řešeno jako samostatná návrhová plocha. Navržená komunikace může být ukončena již na ulici Havlíčkova (silnice II/351, II/352) a do plochy autobusového nádraží nebude vůbec zasahovat. Tento úsek nové komunikace nedoporučujeme zahrnout do plánované homogenizace Jihlava – Polná – Přibyslav, neboť její vedení v těsné blízkosti obytné zástavby, krátké vzdálenosti mezi křižovatkami s místními komunikacemi, vjezdy z pozemků do komunikace a předpokládaný pohyb nemotoristických účastníků dopravy není vhodný pro zavedení další dopravy do této části města Polná. Koridor silnice II/352 v úseku hranice řešeného území směr Jihlava ↔ křižovatka s II/348 – obě varianty V rámci homogenizace silničního propojení Jihlava – Polná – Přibyslav je v ZUR jako jeden z úkolů pro územní plány obcí navrhnout koridor pro případné směrové výškové úpravy trasy silnice II/352 od Heroltic až do Polné. Koridor je požadován šířky 80 m, což je v návrhu zakresleno. Koridor začíná na hranici řešeného území a je ukončen v prostoru křižovatky s II/348. Na vstupu do zastavěného území je koridor omezen stávající zástavbou. Dle našeho názoru v tomto úseku je trasa silnice II/352 stabilizována ve vyhovujících parametrech a koridor zde může být zúžen. Koridor silnice II/351 v úseku Husovo náměstí ↔ hranice řešeného území směr Přibyslav – obě varianty Rovněž pro silnici II/351 je v ZUR Kraje Vysočina předepsán koridor pro homogenizaci silnice. Navrhovaný silniční tah se na silnici II/351 napojuje v křižovatce na Husově náměstí v centru Polné. V úseku Husovo náměstí – ulice Havlíčkova křižovatka s II/352 u hřbitova je silnice oboustranně zastavěna a není možné zde navrhnout koridor požadované šířky. Od této křižovatky směrem na Brzkov je koridor v poloviční šířce navržen pouze po pravé straně silnice, kde není stávající zástavba. Koridor v plné šířce je navržen od konce stávající zástavby až na hranici řešeného území směrem na Brzkov. Propojení II/352 ↔ MK Nádražní – obě varianty V rámci rozvoje území je zakreslena propojovací komunikace, jejíž hlavní dopravní funkcí v území je dopravní obsluha rozvojových ploch na jihozápadě území a zkrácení vzdálenosti mezi silnicí II/352 a průmyslovými areály v prostoru nádraží (nákladní vozidla by nemusela jezdit po II/348 přes zastavěné území).


52


Nová komunikace je napojena na silnici II/352 v blízkosti stávajícího železničního přejezdu. Dále je vedena podél tělesa železniční trati až do prostoru, kde začíná zhlaví nádraží. Zde je navržen úrovňový přejezd a nová komunikace se napojuje do ulice Nádražní. Zde je proveden návrh úpravy stávající křižovatky, včetně vjezdu do prostoru východně od železnice. Z propojovací komunikace je v prostoru rozvojové plochy navržena propojka do ulice Za nádražím, která je v současném stavu ukončena u příjezdu do areálu. 8. Propojení MK Resslova ↔ MK Nerudova – obě varianty Propojení obou komunikací je logickým doplňkem stávající komunikační sítě. Propojení ve stávajícím stavu již v podstatě existuje, ale je umožněno pouze pro nemotoristickou dopravu – úzký můstek. Navrhujme v prodloužení odbočného ramene ulice Resslova dále pokračovat komunikací s mostním objektem přes Šlapanku až na ulici Nerudova, kde bude navržena nová styková křižovatka. Toto propojení považujeme za poměrně dopravně významné, neboť v případě havárie na hrázi rybníka Peklo (Tyršova ulice) v podstatě neexistuje na území města objízdná trasa pro tento úsek. Je zřejmé, že nové propojení bude za běžného stavu provozu využíváno pouze místními obyvateli, neboť navazující dopravní infrastruktura, zejména ulice Boženy Němcové a Nerudova – vjezd na Sezimovo náměstí, nejsou kapacitní komunikace. Nové komunikační propojení bude mít pozitivní vliv na dopravní obsluhu přestavbového území bývalého průmyslového objektu Amylon. V případě realizace navrhovaného komunikačního propojení bude část vozidel využívat i novou komunikaci a nezatíží stávající nevyhovující komunikace. 9. Rozšíření uličního prostoru silnice III/3503 u křižovatky Resslova x K.L. Klusáčka – varianta B Jedná se o lokální úpravu, jejímž cílem je zlepšení stávajícího nevhodného šířkového uspořádání křižovatky, která je směrově neuspořádaná – zejména směr po silnici III/3503. Tato rekonstrukce nemá zásadní vliv na dopravní situaci v řešeném území, jedná se o lokální úpravu. 10. Prostor autobusového nádraží – obě varianty Plocha autobusového nádraží je specifický prostor, který je ohraničen ze severu zástavbou s obslužnou komunikací, ze západu ulicí Havlíčkova, z jihu zástavbou a zatrubněným korytem potoka a z východu ulicí Varhánkova. Řešení prostoru autobusového nádraží je vhodnou lokalitou na podrobnější studie, než je územní plán. Je nutné zde zohlednit redukovanou plochu pro autobusovou dopravu, průjezdnou dopravu (viz. zjednosměrnění vjezdu na Husovo náměstí), dopravní obsluhu přilehlých objektů, dopravu v klidu a zároveň vytvořit prostor pro cestující. V rámci prací na územním plánu jsou vypracována schémata řešení, která respektují požadavky na dotčený prostor. Schémata jsou v následujících obrázcích:


53


Obrázek 3 Schéma autobusového nádraží - varianta 1



54




11. Úprava zpevněných ploch v křižovatce Tyršova x Resslova – obě varianty Tato úprava je navržena pro zlepšení šířkových parametrů zejména vjezdu ulice Resslova. Navržené rozšíření souvisí s propojením Resslova ↔ Nerudova, což bude mít vliv na intenzitu dopravy v části ulice Resslova. Jak velký nárůst intenzit bude, není v současném stavu poznání stanovit. Nicméně rozšíření vjezdu ulice Resslova je přínosné i z hlediska zlepšení šířkového uspořádání křižovatky i bez dalšího rozvoje komunikační sítě ve městě. 12. Parkoviště u hřbitova – obě varianty Jedná se vytvoření dostatečné parkovací kapacity v oblasti hřbitova, která v současném stavu je reprezentována několika parkovacími místy v ulici U Hřbitova. Parkoviště by mohlo být využíváno i jako záchytné při pořádání kulturních akcí ve městě. Parkoviště je v akceptovatelné docházkové vzdálenosti do centra města. Územní plán města Polná – Odůvodnění

55


13. Nemotoristická komunikace podél Pekla – varianta B Komunikace je převzata ze stávajícího územního plánu a umožňuje pro nemotoristickou dopravu využívat stávající cesty okolo rybníka Peklo. 14. Místní komunikace - prodloužení ulice U Jatek – obě varianty Návrh komunikace zpřístupňuje rozvojové plochy, které jsou určeny k zastavění. Komunikace navazuje na přístupové cesty do území a je navržena v souběhu s návrhovými plochami. 15. Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/348 do zastavěného území Polná – varianta B Rozšíření uličního prostoru je navrženo v souvislosti s rozvojem zástavby, aby byl zachován dostatečný uliční prostor, do které ho je možné umístit např. nemotoristické komunikace. 16. Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/352 do zastavěného území Polná – obě varianty Na vjezdu od Hrbova je v souvislosti s rozvojovým území navrženo rozšíření uličního prostoru, které je navrženo převážně z důvodu možnosti umístění nemotoristické dopravy do uličního prostoru. Plocha veřejného prostoru se liščí podle rozsahu ploch ve variantách A a B. 17. Nové Dvory – návrh nových místních komunikací v jihozápadním sektoru místní části – varianta A, B Navržený komunikační systém dopravní obsluhy rozvojových ploch je navržen ve variantách, které se liší rozsahem komunikací. V obou variantách je uvažováno s úpravou stávající křižovatky na západním okraji zastavěného území, která má nedostatečné parametry z hlediska šířky komunikací a rozhledových poměrů. Ve variantě A jsou rozvojové plochy navrženy pouze podél stávající komunikace a nové komunikace představují pouze krátké úseky směrem do nezastavěného území. Ve variantě B je rozvojové území rozšířeno tak, že vyžaduje dopravní obsluhu i z jižní strany. Obě komunikace z varianty A jsou prodlouženy a vzájemně propojeny po jižní straně zastavitelného území. Dopravní význam těchto komunikací je lokální pro obsluhu rozvojových ploch. 18. Hrbov – návrh nových místních komunikací ve východním sektoru místní části – varianta A, B V souvislosti s rozvojem zastavěného území je navržena rekonstrukce stávajících komunikací v normových parametrech. Rozsah nových komunikací vychází z rozsahu rozvojových ploch, které jsou řešeny variantě A, B. Nové komunikace jsou dopravně napojeny na stávající příjezdy k zemědělskému areálu z jihu a z centra obce a severním příjezdem z obce. Ve variantě A se jedná o nepropojené úseky, ve variantě B jsou oba úseky komunikací vzájemně propojeny. 19. Hrbov – návrh nových místních komunikací v západním sektoru místní části – varianta A, B Rozsah nových komunikací vychází z předpokládaného rozvoje území. Ve variantě A je navrženo méně nových komunikací. Je navržena částečná rekonstrukce stávající místní komunikace (propojení na II/351) a rekonstrukce stávající polní cesty po severozápadním okraji zastavěného území. Ve variantě B je rozsah komunikací na severozápadním okraji obce rozšířen a je doplněn i o dopravní plochu pro případné parkoviště. Jižně od stávající MK (propojení na II/351) je v návaznosti na rozvojové plochy navržena nová komunikace, která je propojena až na silnici II/352 s částečným využitím polní cesty – nutný zábor stávajících zahrad. 20. Janovice – rozšíření uličního prostoru III/34822 na západě zastavěného území – obě varianty Rozšíření veřejné ho prostranství a tedy i silnice je navrženo z důvodu návrhu rozvojových ploch navazujících na silnici. 21. Janovice – návrh nové místní komunikace na východě místní části – varianta B


56


Nová místní komunikace je navržena v souvislosti s předpokládaným rozvojem území, které je navrženo pouze ve variantě B návrhu. Komunikace bude ukončena v rozvojovém území, nebude dále propojena na silnici III. třídy. Varianty dopravního řešení Ve variantním návrhu územního plánu Polná je řešen rozdílně komunikační systém města. Variantní řešení vychází zejména z požadavku nadřazené dokumentace ZUR řešit homogenizaci silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav. Variantní řešení průtahu městem Polná s využitím stopy místních komunikací Boženy Němcové a Karla Čapka (varianta A) je převzato ze stávajícího územního plánu. Výhodou tohoto propojení je zajištění alternativního příjezdu do centra města (možnost objezdu části hráze rybníka Peklo). Nicméně v tomto návrhu vidíme mnohé komplikace (zajištění dopravní obsluhy objektů, zábory, demolice), které zcela jistě případný investiční záměr natolik zkomplikují, že bude v podstatě neprůchodný. Navíc pokud by tato komunikace měla být jednou součástí výše uvedeného dopravního propojení a zařazena do kategorie silnic I. třídy, lze očekávat nárůst dopravy v části města, která na to není přizpůsobena. Z tohoto důvodu tuto dopravní stavbu nedoporučujeme. Dále jsou variantě navrženy dvě trasy obchvatu – propojení II/348 x II/352 ↔ II/351 ↔ II/352 ↔ II/348. Tato nová komunikace vedená plně v extravilánu města je dle našeho názoru výhodnější pro připravovanou homogenizaci (pouze úsek II/348 x II/352 ↔ II/351). Z tohoto pohledu jsou obě varianty vhodné. Výhodnější je dle našeho názoru trasa ve variantě A, která je kratší a je vedena blíže zastavěnému území. Toto vedení trasy dle zkušeností z jiných měst pozitivní vliv na využitelnost trasy – bude využívána i obyvateli Polné – zkrácení jízdní doby. Variantní řešení napojení rozvojových ploch v místních částech Nové Dvory, Hrbov a Janovice je závislé na předpokládaném rozvoji a není nutné doporučovat variantu – bude závislá na přijaté variantě urbanistického rozvoje.

Napojení rozvojových zón Rozvojové zóny (plochy přestavby a plochy změn) navržené v rámci územního plánu jsou v dopravním řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Navržená místa napojení (modré šipky) nespecifikují přesnou polohu nové komunikace či vjezdu na pozemky, ale určují princip napojení rozvojových ploch. Volba místa napojení je provedena s ohledem na parametry stávajících komunikací – umístění křižovatek, směrové poměry a dále s ohledem na stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích bodů je odvozen z velikosti jednotlivých zón a možností napojení na stávající komunikace. Napojovací body jsou řešeny ze stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající komunikace nemusí být v odpovídajícím stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží – komunikace bude rekonstruována bez nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se posouzení úprav stávajících komunikací v rámci investičního záměru. Může se jednat např. o nevhodný terén pro návrh komunikace. V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také Územní plán města Polná – Odůvodnění

57


není řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně urbanistických studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do této dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující. Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací se bude jednat o komunikace funkční skupiny „C“, případně „D1“. Návrh komunikace v kategorii D1 vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání, které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. „Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“, zejména § 22 – Pozemky veřejných prostranství.

Městská hromadná doprava Systém hromadné dopravy osob bude dále zajišťován autobusy, které mají zastávky v podstatě stabilizovány. Dopravní obsluha hromadnou dopravou je současném stavu zajištěna ve všech místních částech a v rámci návrhu územního plánu není navržena změna systému dopravní obsluhy. V území nejsou navrženy plochy určené převážně pro hromadnou dopravu. Specifickým problémem je autobusové nádraží v Polné, které v současném stavu je plošně předimenzované a území musí být schopno přijmout další funkce se zachováním autobusového nádraží. Jeho vymístění mimo tuto lokalitu je nemyslitelné, neboť jiná vhodná lokalita se v blízkosti centra nevyskytuje. Popis řešení autobusového nádraží byl popsán jako samostatný bod v předchozí kapitole v rámci návrhu dopravní infrastruktury. V rámci návrhu územního plánu není navržena změna systému dopravní obsluhy – trasování linek. Není tedy navržena obsluha autobusovou dopravou v nových rozvojových plochách, neboť jejich rozloha a funkce plochy nesplňuje požadavky na dopravní obsluhu hromadnou dopravou (malý počet potencionálních cestujících).

Železniční doprava Železniční doprava je v řešeném území v podstatě nefunkční, neboť koncová stanice Polná není využívána osobní ani nákladní dopravou. Odbočka ze železniční trati Jihlava – Havlíčkův Brod č. 240 je provozována nákladní dopravou mimo řešené území. V řešeném území se nachází funkční zastávka železniční dopravy, a to na trati č. 240 u obce Kamenná. Tato zastávka je ovšem od centra Polné vzdálena cca 6 km, což není pro obyvatele Polné atraktivní. V řešeném území je železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro případné další využití. Návrh územního plánu nenavrhuje ani variantě případné rozšíření železnice mimo stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji Polné železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a trať zprovoznit. Využití pro osobní dopravu bude zřejmě problematické z důvodu konkurence autobusové dopravy, která dopraví cestující do hlavních cílů (Jihlava, Havlíčkův Brod) rychleji než vlak. Navíc poloha Územní plán města Polná – Odůvodnění

58


nádraží v Polné je mimo oblasti s převažující funkcí bydlení. Zvýšení atraktivity železniční zastávky Kamenná nelze předpokládat – rozvojové plochy v řešeném území nejsou navrženy v dostupové vzdálenosti od této zastávky.

Doprava v klidu Doprava v klidu je problematická zejména v centrální části města Polná a na sídlišti u ulice Palackého. Problémy tedy nejsou v území venkovského typu, zástavbě rodinných domů a u průmyslových a komerčních objektů. Problémy s dopravou v klidu nejsou rovněž v místních částech mimo město Polná. Centrální část města – Husová náměstí je z hlediska dopravy v klidu převážně saturována kapacitou parkoviště na tomto náměstí. Jelikož se ovšem jedná o jedinečný prostor města, tak parkování je zde částečně nechtěné a nežádoucí. Na druhou stranu za tuto parkovací kapacitu není v centru města alternativní řešení. Vzhledem k tomu, že centrum města je častým cílem cest (služby, městský úřad), bylo by úplné zrušení parkoviště na náměstí chybou. Další parkovací kapacity jsou v dostupné vzdálenosti od centra města. Jedná se o parkoviště u zámku, které je neorganizované a zároveň dostatečně kapacitní. Případné omezení parkování na Husově náměstí musí mít adekvátní náhradu. Část parkovacích míst je součástí návrhu úpravy autobusového nádraží, nicméně to nepokryje stávající kapacitu Husová náměstí. Přesun kapacity parkování do okolních ulic je nemožný, neboť tyto ulice jsou nedostatečně široké a jejich kapacita je minimální. Problémy s parkováním jsou v okolí sportovního areálu v ulici Zahradní, kde není parkoviště pro sportovní akce. Vozidla jsou odstavena v okolních ulicích. Jedná se o časově omezené stavy, které nejsou zadavatelem kvalifikovány jako dopravní závada a v rámci návrhu územního plánu není toto téma řešeno. Deficit parkování je v prostoru hřbitova, kde je navrženo nové parkoviště, které může sloužit i jako záchytné parkoviště pro centru města, neboť je v jeho docházkové vzdálenosti. Pro sídliště okolo ulice Palackého nejsou navrženy konkrétní návrhy parkovacích ploch, neboť navržená funkční plocha umožňuje umístění parkoviště do jakékoliv polohy, která bude vyhovující dle prostorových možností. Takovéto úpravy jsou součástí navazujících dokumentací, jako jsou revitalizace sídlišť. Řešení dopravy v klidu v rozvojových zónách bude řešeno v rámci podrobnějších studií na jednotlivé plochy. Obecně je možno konstatovat, že počet parkovacích míst bude odpovídat příslušnému normovému výpočtu. U případných nových bytových domů bude preferováno umístění parkovacích míst na pozemek investora, případně do podzemních garáží pod objekty. U individuální výstavby je předpokládáno parkování na vlastním pozemku. Parkování na obslužných komunikacích bude tedy maximálně omezeno. I přesto šířky komunikací budou umožňovat parkování při jednom okraji vozovky.


59


Pěší doprava V řešeném území nejsou navrhovány nové samostatné trasy pro pěší a cyklisty. V platném územním plánu jsou navrženy pěší propojky ve stabilizovaném území, které jsou z části již realizované. Návrhy, které do dnešní doby nejsou realizovány nejsou do návrhu územního plánu zapracovány, neboť jejich návrh je součástí funkčních ploch, které tyto komunikační trasy umožní umístit do území. Stávající pěší komunikace jsou převážně dostatečné a jejich síť ve stabilizovaném území bude rozšiřována dle potřeby města. V nových rozvojových plochách bude vhodné ponechat průchody pro pěší a případně cyklistickou dopravu, které maximálně možně zkrátí cestu k nejbližší zastávce hromadné dopravy či občanské vybavenosti místní části. Tyto trasy nejsou do návrhu územního plánu zakresleny, budou předmětem navazujících projektových dokumentací. Nejsou navrženy pěší propojení jednotlivých sídel mimo stávající silnice, neboť vzdálenosti těchto místních částí jsou od sebe příliš vzdáleny pro pěší docházku. V rámci turistického ruchu je do územního plánu zakreslen záměr obce Naučná stezka Josefa Klementa. Začíná a končí v Polné na Husově náměstí, dlouhá je 6 km. Značena je místním zeleným značením. Skládá se ze zastavení u Husova náměstí, u domu Josefa Klimenta, u Zámku, u Kostelu sv. Kateřiny, u lesu Březina, u rybníka Peklo, u Kláštera a u Židovského hřbitova. Na trase jsou 4 informační tabule s historickým výkladem. Dále pak Pojmannova naučná stezka, která začíná a končí v Polné na Husově náměstí, dlouhá je 6 km. Vede po žluté turistické značce kolem děkanského chrámu k Borskému mlýnu, dále po břehu rybníka Kukle a úbočím Svatoňova kopce zpět do Polné. Na stezce je 5 zastavení s panely o místní fauně a flóře. Stávající cyklotrasy jsou v řešeném území zachovány a jejich poloha a směrování se nemění. Na vedení cyklotras nemá vliv rozvoj dopravní infrastruktury. V rámci návrhu územního plánu nejsou navrženy nové cyklostezky, neboť intenzita dopravy na silnicích a místních komunikacích umožňuje poměrně bezpečný provoz cyklistů. Pokud bude realizován záměr homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav, bude na zvážení, zda do koridoru komunikace nezapracovat i cyklotrasu, která by mimo zastavěné území města vedla cyklisty mimo jízdní pruhy pro vozidla.

Letecká doprava Přestože se na řešeném území nenachází letiště, je území leteckou dopravou ovlivněno, neboť do něj zasahují ochranná pásma leteckého přibližovacího koridoru Jihlava - Henčov Ochranné pásmo je převzato z ÚAP. Existence tohoto ochranného pásma má vliv na umisťování výškových staveb v území, jako jsou např. větrné elektrárny. Letiště Jihlava Henčov nemá na řešeném území žádné pozemní zařízení pro letecký provoz.


60


a 1)

Technické vybavení území a1.1)

Vodohospodářská koncepce

Zásobování pitnou vodou Územní plán navrhuje zásobování vodou výhradně v zájmovém území obce Polná. Tyto návrhy, které jsou plně v souladu s PRVK včetně zohlednění návaznosti na zásobovací řad v obci Záborná a dále plochy rezervy pro vedení vodovodu Růžená – přípojka TJ Sokol, která lemuje východní hranici obce Polná. Jedná se o návrhy vodovodních sítí a ATS, které řeší stávající i výhledové požadavky týkající se kvality a objemu potřeby vod v souvislosti s rozvojem území a napojením rozvojových ploch a současně zohledňují i problematiku tlakových pásem v území. V rámci územního plánu byla navržena výstavba zásobovacích řadů včetně vodojemu v místní části Hrbov a napojení místní části Nové Dvory na SV Polná. Územní plán počítá s postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě. V rámci územního plánu se neuvažuje s rozšiřováním o nové zdroje vody. Kanalizace V rámci územního plánu byla navržena dostavba a výstavba splaškové kanalizace, která umožňuje napojení nových rozvojových ploch. Současně územní plán navrhuje odkanalizování doposud neodkanalizovaných místních částí a jejich napojení na stávající kanalizační systém gravitačně i pomocí tlakové kanalizace a ČS a odvedení tak odpadních vod na stávající ČOV Polná, jejíž kapacita bude navýšena na 5500EO.Územní plán navrhuje vybudování lokální čistírny odpadních vod v místní části Nové Dvory. Územní plán je v souladu s PRVK Vysočina. Územní plán současně zohledňuje nezbytné rekonstrukce a požadavky dostavby splaškové kanalizace s ohledem na dosažené cílů environmentální kvality. Územní plán napojuje veškeré rozvojové plochy na stokovou síť a navrhuje tak zrušení jímek a septiků, které byly doposud významnými producenty znečištění. V případě místní části Hrbov budou stávající septiky nahrazeny bezodtokými jímkami, které budou pravidelně vyváženy na ČOV Polná. V případě dešťových vod je maximálně upřednostňována varianta vsakování tj. podpory znovuobnovení funkce malého vodního oběhu a revitalizace krajiny. Vodní režim v území Obec Polná je z vodohospodářského hlediska velmi bohatě protkána významnými i drobnými vodními toky, z nichž některé jsou bezejmenné. Vodní toky nadále napájejí široké množství rybníků a vodních nádrží. Na územní města se nacházejí dva významné vodní toky zařazené mezi významné: Šlapanka a Zlatý potok. Vodní toky a plochy Šlapanka Šlapanka je malá řeka protékající na území okresů Jihlava a Havlíčkův Brod. Je to levostranný přítok řeky Sázavy, do které se vlévá v Havlíčkově Brodě. Délka toku činí 39 km a její povodí má rozlohu 265,2 km. Šlapanka pramení v severní části Brtnické vrchoviny, východně od osady Věžnice v nadmořské výšce 597 m. Odtud její tok směřuje převážně severním až severozápadním Územní plán města Polná – Odůvodnění

61


směrem. Na horním toku je označována též jako Jamenský potok podle obce Jamné, kolem které protéká. Po přibližně 7 km severním směrem od této obce protéká Šlapanka městem Polná, nad kterým přibírá zprava Zhořský potok a poté přímo v Polné Ochozský potok. Níže po proudu mezi obcemi Věžnice a Šlapanov na říčním kilometru 15,1 přijímá zleva svůj největší přítok Zlatý potok, který výrazně posiluje její tok. Několik metrů před ústím do Sázavy v Havlíčkově Brodě se rozděluje na dvě ramena. Průměrný průtok u ústí činí 1,6 m3/s. Šlapanka je v této části povodí významným vodním tokem (hydrologické pořadí 1-09-01-044). Kvalita vody v této řece je kladně ovlivněna centrální čistírnou odpadní vod a soustavou kanalizačních sběračů v městě Polná (Program rozvoje města Polná). Ochozský potok Ochozský potok je pravostranným přítokem říčky Šlapanky. Délka jeho toku činí 10,5 km, plocha povodí měří 19,1 km2. Potok pramení v Arnoleckých horách na západním úbočí Sádku, nedaleko silnice spojující obce Stáj a Rudolec, v nadmořské výšce okolo 680 m. Kromě horního toku, kde teče západním směrem, směřuje tok potoka převážně na severozápad. Jeho hladinu vzdouvá řada rybníků, které se nazývají Boháčův rybník, Horní Ochoz, Dolní Ochoz, Čihadlo, Panák, Podleský rybník a Podhorský rybník. Většími přítoky Ochozského potoka jsou zleva Stájský potok (říční km 6,5), a zprava Záborenský potok (říční km 2,9). Na dolním toku potok protéká Polnou, kde se zprava vlévá do říčky Šlapanky na jejím 22,5 km. Skrýšovský potok Potok protéká místní částí Skrýšov a Janovice, vlévá se do rybníku Kukle. Přítokem Skrýšovského potoka je bezejmenný potok, jenž protéká místní částí Hrbov. Na Skrýšovském potoce se nachází kaskáda rybníků, z nichž největšími jsou Hasavrk a Grošník. Dalšími rybníky jsou Dolní rybník a Libčík. Zhořský potok Zhořský potok je pravostranný přítok říčky Šlapanky. Délka jeho toku činí 9,1 km, plocha povodí měří 19 km2. Potok pramení na severním úbočí vrchu Skalek (626 m), severozápadně od Nadějova, v nadmořské výšce okolo 610 m. Po celé své délce teče převážně severozápadním směrem. U obce Zhoř přijímá zprava Chmelský potok, v jehož povodí se nachází řada menších rybníků. Po dalších asi 3 km od soutoku s Chmelským potokem protéká Zhořský potok obcí Dobroutov, nad níž vzdouvá jeho hladinu vodní nádrž Dobroutov, jejímž účelem je protipovodňová ochrana obce. Přibližně kilometr pod Dobroutovem posiluje jeho tok zleva Lipinský potok. Po dalších dvou kilometrech se potok na okraji Polné vlévá do rybníka Peklo, který napájí spolu s říčkou Šlapankou. Zlatý potok Levostranný přítok toku Šlapanka. Tok pramení pod vrchem Vysoký Kámen u Stříbrného Dvora v nadmořské výšce 600 m.n.m a ústí do Šlapanky u Dolní Věžnice v ř.km 14,05. Celková délka toku je 19,1 km, plocha povodí je 98,4 km2, průměrný průtok u ústí toku je 0,67 m3/s. tok protéká obcemi Zborná, Pávov, Střítež, Dobronín, Kamenná. Jedná se o vodohospodářsky významný vodní tok. Tok je ve správě Povodí Vltavy, s.p. Územní plán města Polná – Odůvodnění

62


Koupací vody K rekreačním účelům ve smyslu koupacích vod místní obyvatelé využívají zejména rybník Peklo, který je napájen vodním tokem Šlapanka. V rámci znečištění vodního toku, který je ovlivněn zejména splachy ze zemědělských ploch a dalšího antropogenního znečištění, a současně i jako samotný přímý recipient je koupací sezóna nádrže velmi krátká. V důsledku silné eutrofizace vody je hygienickou stanicí vyhlášen zákaz koupání po většinu letního období. Územní plán navrhuje dvě vodní plochy: na bezejmenné vodoteči a Zhořském potoce, obé přítoky Šlapanky, které by mohly napomoci v případě pravidelného odvozu sedimentu a relevantní provozní činnosti ke, zlepšení kvality vody jak ve Šlapance tak následně v samotném rybníce. Významné z hlediska zlepšení kvality vody v toce resp. rybníce je taktéž návrh odkanalizování doposud neodkanalizovaných oblastí a současně zrušení septiků územním plánem. Jako další opatření z hlediska zamezení vnosu znečišťujících a dalších organických látek způsobujících eutrofizaci, které mohou významně ovlivnit kvalitu vody v toce a následně nádrži je změna způsobu obdělávání zemědělských půd v okolí, volba pěstovaných plodin, časování a intenzita hnojení. Současně je vhodné zohlednit v rámci navrhovaných nádrží i systém jejich provozování, popřípadě stav rybí osádky. Územní plán doporučuje vzhledem k problematickému řešení zpracování odborné studie, která zváží veškerá přesně analyzuje stávající příčiny a navrhne možná řešení a adekvátní opatření a postupy ke zlepšení situace.. Vodní díla (objekty na tocích) V řešeném území se nachází poměrně velké množství menších rybníků. Největším vodní plochou je výše zmíněný rybník Peklo. Rybník Peklo Největší rybník na Polensku se nachází v jižní části města Polná, nedaleko zámku. Nádrž byla vybudována v letech 1479 – 1482, má rozlohu 16 ha a je dlouhý skoro 1 km. Rybník Peklo sloužil v minulosti pro chov ryb, k užitku obyvatel, ale i jako obrana města, neboť ze dvou stran obklopoval hrad a městské hradby. Po jeho hrázi vedla tzv. Uherská obchodní cesta. V současnosti se používá jako součást rekreačního a sportovního areálu. Z důvodu velkoplošného zemědělství z období socializace byly masivní erozí zaneseny všechny vodoteče na Polensku a zejména největší rybník Peklo. V letech 2005 a 2006 byl nákladně odbahněn, podél obydleného severozápadního břehu byla vybudována kanalizace. Nádrž je silně průtočná s dostatečným přísunem fosforu (živiny pro fytoplankton). Důsledkem toho je voda v nádrži silně eutrofní s neustále se opakujícím vysokým obsahem biomasy, včetně nadlimitního obsahu sinic. Možné řešení a návrh opatření byly popsány výše. V městské části Polná jsou situovány dále rybníky Bor, Varhánkův rybník, Zimův rybník (Zimák), Kukle, Podhorský rybník, Podleský rybník, Špačkův rybník (Špaček).


63


V místní části Skrýšov se nachází Obecní rybník a 500 m jihovýchodně rybník Křováč. Největšími rybníky v místní části Janovice jsou Hasavrk a Grošník, dále se zde nachází Dolní rybník, Libčík a rybník Žrout. V jižním okraji místní části Hrbov je situován rybník Baba. Jako požární nádrže slouží následující rybníky: -

Peklo Zimův rybník Špačkův rybník rybník Žrout

Podzemní vody Z hydrogeologického hlediska lze území zařadit do hydrologického rajónu 6520 – Krystalinikum v povodí Sázavy, který je plošně nejrozsáhlejší rajon v oblasti povodí Dolní Vltavy (2723 km2). Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou propustnost a pro dané území jsou charakteristické mělčí zvodně vázané na zónu kvartérních uloženin, případně na zónu přípovrchového rozpojení hornin. Z hlediska regionů mělkých podzemních vod se celé území kraje nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. CHOPAV Zájmová oblast se nenachází v chráněné oblasti přírodní akumulace vod. Záplavová území, ochrana před povodněmi V rámci protipovodňových opatření byly v rámci zájmového území stanoveny záplavová zóny na tocích Šlapanka (AZZU, Q5, Q20 a Q100) a Zlatém potoce (AZZU, Q5, Q20 a Q100), který lemuje západní část obce Polná. S ohledem na protipovodňová opatření a zachování přirozených vazeb byly plně respektovány nivy veškerých vodotečí jako nezastavitelné včetně vymezených ploch aktivní záplavové zóny a vymezených ploch k rozlivu stoleté vody. Jako zcela zásadní se v rámci protipovodňových opatření jeví v rámci všech vodotečí zachování volného manipulačního pásma v prostoru 6-8 m od břehové čáry stávajících vodotečí. Součástí je odstranění všech staveb či příčně položených plotů a jiných překážek, které by mohly zamezit jednak správě vodního toku a jednak vzdutí vodní hladiny v případě zvýšených průtoků. Součástí ochrany před povodněmi jsou kromě technických opatření i tzv. proaktivní opatření, které vycházejí ze zmírnění vlivů způsobených člověkem. Mezi tato opatření prováděná přímo v krajině můžeme zařadit ekotechnická opatření, změna v zemědělském obhospodařování krajiny a v lesích, podpora přirozených rozlivů a stability svahů. Mezi technická opatření ke zmírnění vlivů povodní můžeme zařadit vybudování vodních nádrží s retenčním účinkem, malých vodních nádrží, protipovodňových opatření a technických opatření na vodních tocích. Zohlednění těchto postupů vedlo mimo jiné i k návrhu dvou vodních ploch situovaných na bezejmenné vodoteči, přítoku Šlapanky a dále na Zhořském potoce, taktéž přítoku Šlapanky a následně vodní nádrži Peklo. Uvedené vodní plochy plní nejen funkci v rámci protipovodňových opatření ve smyslu zvýšení retenční kapacity území a zlepšení tak vodohospodářských srážko-odtokových vztahů. Územní plán města Polná – Odůvodnění

64


Kromě uvedených opatření bude realizována celá řada drobnějších zásahů jako opatření ke snížení odtoku a zvýšení retence vody z povodí, úprava koryt vodních toků přírodě blízkým způsobem, ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody, protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav, provádění protipovodňových preventivních opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na lesních půdách, sanace nádrží, erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k plnění funkce lesa a další. Důraz je kladen také na preventivní opatření, včetně respektování stanovených záplavových území vodních toků jako územních limitů. Povodňový plán Stěžejním prvkem ochrany před povodněmi je tzv. Povodňový plán. Tento dokument zásadním způsobem pomáhá řešit vlastní povodňovou situaci a pomoci nastavit pravidla pro ochranu majetku a životů při povodni, tj. způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Obsah povodňových plánů se dělí na věcnou, organizační a grafickou část. Obsah jednotlivých částí je specifikován vodním zákonem a příslušnou TNV 752931. Ze zákona je zpracovatelem povodňového plánu orgán obce, tento se pak stává součástí nadřazeného povodňového plánu Obce s rozšířenou působností a následně Povodňového plánu Kraje. Povodňový plán obce je zpracován a zahrnut jako součást povodňového plánu ORP Jihlava. V rámci povodňového plánu pro zájmové území obce Polná byly identifikovány ohrožené místa a objekty ohrožené Ochozským potokem. Ohroženo je celkem 40 osob v rámci zástavby obytných budov. Zásobování pitnou vodou Město Polná disponuje veřejným vodovodem, který je součástí skupinového vodovodu (dále jen SV) Polná – Dobronín. Výstavba se datuje již od roku 1906. Vlastníkem skupinového vodovodu je Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, provozovatelem VAS a.s.Brno, divize Jihlava. Místní část Polná je napojena na vodovodní síť v profilech DN 50-150. Veřejný vodovod je součástí skupinového vodovodu Polná – Dobronín. Skupinový vodovod je zásoben pitnou vodou z úpravny vody Polná s max. kapacitou 40 l/s. Zdrojem surové vody pro úpravnu je Jamenský potok s vydatností 16 l/s, která však v období sucha klesá na 10 l /s. Z jímacího území je voda gravitačně přiváděna do čerpací stanice (výkon 35 l/s) odtud je výtlačným řadem čerpána do ÚV Polná (výkon 40 l/s). V úpravně s dvoustupňovou chemickou úpravou je voda upravena a čerpána samostatným výtlakem do vodojemu Polná – Nový 2x 900 m3 (525,0/521,0 m.n.m.). Dalším zdrojem surové vody je Ochozský potok (10 l/s) a rybník Panák, který však v letních měsících vykazuje zvýšený obsah dusičnanů. Proto je zdroj používán jako provizorní. Voda z rybníku je Územní plán města Polná – Odůvodnění

65


přiváděna do ČS a dále výtlakem čerpána na ÚV. Vzhledem k tomu, že kapacita zdroje je nedostačující, byl vybudován do vodojemu Polná přivaděč DN 200 (PVC) z VDJ Lesnov 2x 400 m3 (557,2/553,05 m.n.m.) Vybudováním tohoto přivaděče došlo k integraci systému do skupinového vodovodu Jihlava. Skupinový vodovod Polná – Dobronín může být zásoben i z ÚV Hosov s max. kapacitou 240 l/s. Pitná voda na úpravně Hosov je vyráběna z vodárenské nádrže Hubenov. Mstní části Hrbov, Nové Dvory a Skrýšov nedisponují v současné době veřejným vodovodem. Obyvatelé jsou zásobeni vodou ze soukromých studní. V místní části Nové Dvory je pouze vodovod pro zemědělské družstvo se zdrojem vody o vydatnosti 0,7 l/s. V místní části Janovice existuje veřejný vodovod, jeho rozvody včetně hlavního řadu byly v roce 2007 rekonstruovány a rozšířeny, v roce 2011 byly dokončeny v II. etapě rozšíření vodovodního řadu. Územní plán plně potvrzuje vedení stávajících řadů a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje zásobování rozvojových ploch napojením na místní stávající a navržené zásobovací řady vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech a dále navrhuje napojení rozvojových ploch v katastrálním území Janovice a Polná na stávající a nově navržené vodovodní řady, včetně realizace nezbytných rekonstrukcí vodovodních řadů v ulici Havlíčkova a pokračující III. etapy výstavby vodovodu obytného souboru Palackého – sever. Zásobování rozvojových ploch místní části Nové Dvory bude realizováno pomocí napojení přívodního řadu a čerpací stanice, na VDJ Polná. Stejně tak bude zásobována místní část Hrbov, jejíž nově navržená rozvodná síť bude napojena na stávající síť v obci Polná. V obce je navržen vodojem. Rozvojové plochy m.č. Skrýšov budou zásobeny napojením na konec rozvodné sítě obce m.č. Záborná a dále Polná. Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem. Územní plán požaduje vymístění (přeložení) všech prvků vodohospodářské infrastruktury určených k účelům zásobování pitnou vodou mimo zastavěný prostor, a nadále zohlednění vedení vodohospodářské infrastruktury v rámci územních studií do prostor veřejně přístupných, nebo prostor dopravní infrastruktury. Stávající i navrhovaná vodovodní síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze. Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a budou pokud možno zokruhovány. Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem a s přihlédnutím k ČSN 730873 (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů v obytném území budou s výjimkou samostatných koncových úseků navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100 do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v Územní plán města Polná – Odůvodnění

66


nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou) v objemu vydatnosti 6-9 l/s. Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z údajů použitých v rámci Generelu zásobování pitnou vodou, 2012: -

specifická potřeba pitné vody: 110 l . os-1 . den-1 koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,46 pro individuální zástavbu bylo uvažováno 30 ob/ha pro hromadné bydlení: 100 os/ha pro smíšené bydlení: 50 os/ha koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh : 1,80 (BI, BV, RI, SM –V, SM-R)

v ostatních případech (BM, SM-M, SM-K) kh : 2,1 Tabulka 5 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách KATASTR

INDEX_NP

Počet obyvatel

Průměrná denní potřeba (m3/den)

Max. denní potřeba (m3/den)

Max. hodinová potřeba (l/s)

Hrbov

Z3-SV-hr

14

1,54

2,25

0,05

Hrbov

Z4-BI-hr

54

5,94

8,67

0,18

68,00

7,48

10,92

0,23

Hrbov Janovice u Polné

Z1-BI-ja

7

0,77

1,12

0,02

Janovice u Polné

Z7-BI-ja

17

1,87

2,73

0,06

Janovice u Polné

Z5-BI-ja

2

0,22

0,32

0,01

Janovice u Polné

Z6-BI-ja

12

1,32

1,93

0,04

38,00

4,18

6,10

0,13

Janovice u Polné Nové Dvory u Kamenné

Z5-BI-nd

24

2,64

3,85

0,08

Nové Dvory u Kamenné

Z6-BI-nd

21

2,31

3,37

0,07


Z3-SV-nd

17

1,87

2,73

0,06


Z7-BI-nd

10

1,10

1,61

0,03

72,00

7,92

11,56

0,24

Nové Dvory u Kamenné Polná

Z25-BI-po

147

16,17

23,61

0,49

Polná

Z1-BI-po

3

0,33

0,48

0,01

Polná

P1-BI-po

23

2,53

3,69

0,08

Polná

Z5-BI-po

68

7,48

10,92

0,23

Polná

Z6-BI-po

50

5,50

8,03

0,17

Polná

Z8-BI-po

1

0,11

0,16

0,00

Polná

Z9-BI-po

4

0,44

0,64

0,01

Polná

P2-BH-po

41

4,51

6,58

0,14

Polná

Z13-BI-po

33

3,63

5,30

0,11

Polná

P3-SM-po

182

20,02

29,23

0,71


67


KATASTR

INDEX_NP

Počet obyvatel




Polná

P4-SM-po

22

2,42

3,53

0,09

Polná

P5-SM-po

145

15,95

23,29

0,57

719,00

79,09

115,47

2,60

Polná Varianta A Hrbov

Z9-SV-hr

5

0,55

0,80

0,02

Hrbov

Z10-BI-hr

22

2,42

3,53

0,07

Hrbov

Z11-BI-hr

20

2,20

3,21

0,07

Hrbov

Z12-BI-hr

30

3,30

4,82

0,10

Hrbov

Z14-BI-hr

23

2,53

3,69

0,08

11,00

16,06

0,33

Hrbov

100,00


Z9-BI-nd

16

1,76

2,57

0,05


Z10-SV-nd

6

0,66

0,96

0,02

22,00

2,42

3,53

0,07


Z26-BI-po

24

2,64

3,85

0,08

Polná

Z28-SM-po

86

9,46

13,81

0,34

Polná

Z32-SM-po

32

3,52

5,14

0,12

Polná

Z18-BI-po

115

12,65

18,47

0,38

Polná

Z37-BI-po

19

2,09

3,05

0,06

30,36

44,33

0,99

Polná

276,00

Varianta B Hrbov

Z17-BI-hr

37

4,07

5,94

0,12

Hrbov

Z18-BI-hr

37

4,07

5,94

0,12

Hrbov

Z19-BI-hr

9

0,99

1,45

0,03

Hrbov

Z22-BI-hr

16

1,76

2,57

0,05

Hrbov

Z24-BI-hr

30

3,30

4,82

0,10

Hrbov

Z25-BI-hr

17

1,87

2,73

0,06

16,06

23,45

0,49

Hrbov

146,00

Janovice u Polné

Z9-BI-ja

45

4,95

7,23

0,15


Z13-BI-nd

40

4,40

6,42

0,13


Z12-SV-nd

18

1,98

2,89

0,06

103,00

11,33

16,54

0,34


Z39-SM-po

172

18,92

27,62

0,67

Polná

Z41-SM-po

34

3,74

5,46

0,13


68


KATASTR

INDEX_NP

Počet obyvatel




Polná

Z43-BI-po

80

8,80

12,85

0,27

Polná

P12-SM-po

68

7,48

10,92

0,27

Polná

Z48-SM-po

54

5,94

8,67

0,21

Polná

Z49-BI-po

35

3,85

5,62

0,12

Polná

Z53-SM-po

53

5,83

8,51

0,21

Polná

P10-SM-po

23

2,53

3,69

0,09

Polná

P13-SM-po

17

1,87

2,73

0,07

Polná

Z45-BI-po

94

10,34

15,10

0,31

Polná

Z47-BI-po

66

7,26

10,60

0,22

Polná

P16-SM-po

204

22,44

32,76

0,80

Polná

P17-SM-po

39

4,29

6,26

0,15

Polná

P18-SM-po

27

2,97

4,34

0,11

106,26

155,14

3,62

Polná

966,00

Skrýšov u Polné

Z1-BI-sk

8

0,88

1,28

0,03

Skrýšov u Polné

Z2-BI-sk

16

1,76

2,57

0,05

24,00

2,64

3,85

0,08

Skrýšov u Polné

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajištěno z cisteren plněných ze zdroje Rytířsko. Užitkovou vodou bude město zásobeno veřejným vodovodem pro nouzovou potřebu. Kanalizace Odvedení odpadních vod v obci Polná zajišťuje převážně jednotná kanalizační síť budovaná již na počátku minulého století. Posléze byla tato doplněna i splaškovou stokou. Majitelem je stejně jako v případě vodovodů, Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko a provozovatelem soustavy VAS a.s.Brno, divize Jihlava. Místní část Polná, která jako jediná disponuje kanalizační sítí je téměř ze 100 % odkanalizována, z větší části soustavou kanalizační sítě v profilech DN 150-1200 vyústěnou v centrální čistírně odpadních vod Polná (5089 EO). Současný technický stav některých původních úseků kanalizační sítě je však nevyhovující, územní plán proto počítá s jejich rekonstrukcí. Ostatní místní části Hrbov, Nové Dvory, Janovice a Skrýšov zachycují odpadní vody v jímkách, nebo septicích Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech. Územní plán navrhuje Územní plán města Polná – Odůvodnění

69


odkanalizování rozvojových ploch v katastrálním území Polná gravitačně a výtlakem s využitím čerpacích stanic a současně navrhuje intenzifikaci stávající kapacity ČOV Polná na 5500 EO, která umožní napojení a odkanalizování místní části Hrbov, Janovic a současně i svoz odpadních vod z bezodtokých jímek místní části Skrýšova. V rámci katastrálního území Nové Dvory je navrženo odkanalizování rozvojových ploch pomocí navržených stok splaškové kanalizace, která bude zakončena na nově navržené ČOV Nové Dvory (200 EO) Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem. Územní plán neřeší likvidace dešťových vod. Tyto budou předmětem konkrétních návrhů výstavby na jednotlivých plochách. Předpokládána je přednostní likvidace dešťových vod přímo na pozemcích jejich spadu, vsakováním (trend nakládání s dešťovými vodami). V případech nevhodných podmínek pro zasakování je nezbytné retenování a regulované odvádění dešťových vod do vodoteče. Stávající i navrhovaná kanalizační síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze. Navrhované kanalizační řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvažována v relaci k maximální hodinové spotřeby vody, v souladu s ČSN 756101.

a1.2)

Energetická koncepce

Zásobování zemním plynem V řešeném území je plynofikována pouze oblast Polné. Zásobování zemním plynem je realizováno z VTL plynovodu prostřednictvím 2 regulačních stanic VTL. Nízkotlaké plynovody jsou následně zásobovány z 9 středotlakých regulačních stanic. 1. Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány zemním plynem ze stávajících středotlakých plynovodů, nebo rozšířením nízkotlaké plynovodní sítě. Plynofikace dalších urbanizovaných částí řešeného území se nenavrhuje. Návrh územního plánu potvrzuje rozmístění stávajících plynovodů a návazného zařízení souvisejícího s provozem plynárenské soustavy a distribuční soustavy zemního plynu. Zásobování elektrickou energií Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je E.ON Distribuce, a.s. Hlavním uzlovým bodem přenosové soustavy pro oblast Kraje Vysočina je rozvodna Mírovka. V řešeném území je 29 distribučních trafostanic VN/NN. Zastavěná území jsou zásobovány prostřednictvím stabilizované distribuční soustavy VN 22 kV. Tabulka 6 Přehled distribučních trafostanic Územní plán města Polná – Odůvodnění

70


Ozn.

Konstrukce

Provozovatel

TS01

Stožárová trafostanice

E.ON Distribuce, a.s.

TS02



TS03



TS04



TS05



TS06



TS07



TS08



TS09



TS10



TS11



TS12



TS13

Kompaktní, zděná trafostanice


TS14



TS15



TS16



TS17



TS18



TS19



TS20



TS21



TS22



TS23



TS24



TS25



TS26



TS27



TS28



TS29



Tabulka 7 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území Elektrický výkon

č.j.

Držitel licence

Typ zdroje [MWe]

1

Michal Šimek

0,013

Sluneční

2

Milan Jozl

0,010

Sluneční

3

Pavel Zvolánek

0,010

Sluneční


71


Elektrický výkon

č.j.

Držitel licence

Typ zdroje [MWe]

4

Lucie Žítková

0,005

Sluneční

5

Petr Vítek

0,005

Sluneční

6

Pavel Šimek

0,004

Sluneční

1. Návrh ÚPD přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka – Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky. 2. Návrh ÚPD přebírá z doposud platného územního plánu koridor pro vedení VVN 110 kV s navazující rozvodnou Polná (koridor E14). 3. Rozvojové plochy v Nových Dvorech budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. 4. Rozvojové plochy v Hrbově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. 5. Rozvojové plochy v Janovicích budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu bude připojena na stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu. 6. Rozvojové plochy ve Skrýšově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajícího vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. 7. Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu (Z19-VL-po) bude připojena na stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu. V rámci ploch přestavby se předpokládá využití stávajících rozvodů elektrické energie. Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících vedení a návazného zařízení souvisejícího s provozem přenosové a distribuční soustavy elektrické energie. Zásobování teplem V oblasti zásobování teplem nejsou vymezeny žádné nové plochy či koridory. Telekomunikace a radiokomunikace Územní plán potvrzuje radiokomunikací.

rozmístění

stávajících

koridorů

a

zařízení

telekomunikací

Produktovody Územní plán města Polná – Odůvodnění

72

a


Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících produktovodů a návazného zařízení.

a 2)

Přírodní hodnoty území, územní systém ekologické stability

V následujícím textu je uvedeno komplexní zdůvodnění návrhu ÚP z pohledu ochrany životního prostředí, vč. přírodních hodnot území. Uváděny jsou zde zejména skutečnosti relevantní pro řešené území, které budou dotčeny přijetím územního plánu nebo které naopak ovlivňují podobu územního plánu. Ostatní popisné informace, které mají vazbu na návrh ÚP spíše nepřímou nebo vzdálenou, jsou zmíněny pouze ve stručnosti s tím, že podrobnější rozbor je součástí Vyhodnocení SEA.

a2.1)

Klimatická charakteristika území

Celé zájmové území leží dle Quitta E. (1971) v mírně teplém regionu MT3. Podrobnou charakteristiku klimatického regionu uvádí Vyhodnocení SEA. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP.

a2.2)

Charakteristika území – geomorfologie, geofaktory

Geomorfologické poměry Řešené území leží na pomezí geomorfologických celků Hornosázavská pahorkatina a Křižanovská vrchovina, podrobnější členění a charakteristika území z hlediska geomorfologie uvádí Vyhodnocení SEA. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP. Geologické poměry Širší řešené území má poměrně pestrou geologickou stavbu. Významně jsou zde zastoupeny pararuly a amfibolity, doplněné sprašovými hlínami, granodioritem a porfyrickým amfibolem. Při vodních tocích jsou zastoupeny fluviální, převážně písčitohlinité sedimenty. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, skutečnosti vyplývající z geologické stavby území a související s obsahem radonu v podloží a těžbou nerostných surovin jsou uváděny v následujícím textu této kapitoly.

Radonové riziko Převážná část řešeného území je hodnocena jako území se středním radonovým indexem, pouze místně se předpokládá vysoký radonový index (výběžek území od Dobroutova), stejně tak území s nízkým radonovým indexem jsou v řešeném území málo a jen lokálně zastoupena. Územní plán výskyt tohoto jevu v území nijak nezohledňuje (např. omezením rozvojových ploch), věc je běžně řešena technickými opatřeními ve fázi využití rozvojových ploch. Nerostné suroviny V současnosti je v k.ú. Hrbov těžené ložisko nevyhrazeného nerostu (stavební kámen), které je ve var. A návrhu ÚP navrženo k rozšíření. Rozšíření není oproti stávajícímu rozsahu ložiska plošně velké (0,39 ha), je však navrženo ve směru k Hrbovu a k navržené rozvojové ploše smíšené obytné a ploše individuálního bydlení. Navrženo je proto buďto odclonění těchto ploch Územní plán města Polná – Odůvodnění

73


s neslučitelným využitím pásem zeleně nebo radikálnější opatření spočívající ve vymezení pouze plochy těžby anebo pouze ploch smíšené a obytné. Podrobný komentář je obsažen ve Vyhodnocení SEA. Chráněná ložisková území V řešeném území se nenachází ložiska vyhrazených nerostných surovin, nejsou zde tedy vyhlášena chráněná ložisková území ani dobývací prostory. Poddolovaná a sesuvná území V řešeném území se nachází několik poddolovaných území, a to v k.ú. Nové Dvory u Kamenné (Nové Dvory u Kamenné – bývalá těžba polymetalických rud) a v k.ú. Polná (Polná 1 a 2 – bývalá těžba radioaktivních surovin). Všechna uvedená poddolovaná území se nacházejí zcela mimo hranice zastavěného i zastavitelného území sídel a mohou být dotčena pouze vymezením některých koridorů – v případě poddolovaného území Nové Dvory u Kamenné jde o koridor vedení a ochranného pásma elektrovodu VVN 110 kV, přes poddolované území Polná 2 je navrženo vedení koridoru územní rezervy pro S obchvat Polné, případné pozdější vymezení koridoru v návrhu tedy musí být podmíněno také prověřením této skutečnosti.

a2.3)

Biogeografie, fytogeogragie

Biogeografie Z hlediska biografického členění ČR (M. Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází na rozhraní dvou bioregionů – Velkomeziříčského a Havlíčkobrodského, oba bioregiony náleží do Hercynské podprovincie. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, resp. z hlediska návrhu ÚP je podstatné vymezení ÚSES, které vychází mj. z podrobnějšího biogeografického vymezení biochor v území, návrh ÚSES je však řešen v samostatné kapitole. Fauna a flóra území V uvedených bioregionech se vyskytuje běžná flóra i fauna, některé významné druhy živočichů i rostlin jsou uvedeny v popisné části Vyhodnocení SEA. Známé výskyty zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin jsou uvedeny v kapitole věnované zvláště chráněným částem přírody. Kromě informace o místech výskytu zvláště chráněných druhů jde o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP.

a2.4)

Obecná ochrana přírody a krajiny

Krajina a krajinný ráz – typologie krajiny Dle typologie krajiny v České republice (2005) je posuzované území rozděleno do 2 typů krajin, a to 3M2 – vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica, lesozemědělské, vrchoviny, a 5M2 – pozdně středověké sídelní krajiny Hercynica, lesozemědělské, vrchoviny. Jedná se o čistě popisnou informaci, zdůvodnění navrženého řešení z hlediska ochrany krajinného rázu je obsaženo v následující kapitole a ve Vyhodnocení SEA. Územní plán města Polná – Odůvodnění

74


Krajina a krajinný ráz – přírodní parky Přírodní park může zřídit orgán ochrany přírody za účelem ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území není žádný přírodní park vymezen, nicméně krajinný ráz a hodnoty, které jej utvářejí, jsou ze zákona obecně chráněny. K zajištění diferencované ochrany krajinného rázu na území kraje Vysočina byla pořízena Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (2008), podle které spadá řešené území do oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko (zemědělská intenzivně obdělávaná krajina zarovnaných povrchů s výraznou osou řeky Sázavy s drobnými údolími, malebnými prostory a s mnoha venkovskými sídly s dochovanou původní urbanistickou strukturou). Nejcennější část území Polné v nivě Šlapanky navíc byla vymezena jako tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná – Peklo (ochrana historicky nezměněného údolního prostoru pod bývalou tvrzí v Polné s rybníky, meandrujícím tokem Šlapanky, četnými podmáčenými loukami, dochovanou zástavbou historického jádra Polné, židovského hřibitova a s výraznou dominantou děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie). Návrh ÚP na jedné straně podporuje prvky, které obecně působí v krajině pozitivně a jsou také považovány za pozitivní v OKR Havlíčkobrodsko, zejména přírodě blízké prostory v okolí rybníků, zeleň v sídlech a na jejich okrajích, přírodní partie údolí, stromořadí podél komunikací, tyto plochy jsou návrhem ÚP vesměs stabilizovány jako plochy stavové (v zastavěném území většinou vymezením ploch veřejných prostranství – PV, veřejné zeleně – PZ a ploch soukromých zahrad ZN, v nezastavěném území nejvíce jako plochy vodní – W, plochy přírodní – NP nebo plochy lesní – NL). Tyto ekologicky stabilnější prvky jsou také podpořeny vymezením lokálního ÚSES, jakožto překryvné funkce daných ploch a limitu využití území. Na druhé straně je však součástí návrhu ÚP vymezení rozsáhlých ploch výroby (VL, VD) v západní části k.ú. Polná, což není v souladu opatřeními Strategie na ochranu pozitivních hodnot krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko (zejm. zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cenno lidovou architekturou, zachování struktury kulturní krajiny) a umocňují se tím zásahy způsobující narušení krajinného rázu (zejm. halové objekty v pohledově exponovaných místech bránící průhledu do krajiny nebo pohledu na typický obraz). Podrobnější vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na krajinný ráz je obsaženo ve Vyhodnocení SEA. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, jež utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Mezi VKP jsou ze zákona řazeny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části krajiny (zejm. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné plochy porostů sídelních útvarů jako historických zahrad a parků) může jako VKP zaregistrovat příslušný orgány ochrany přírody. V řešeném území jsou přítomné biotopy, které jsou VKP ze zákona, zejména vodní toky, rybníky, údolní nivy a lesy, ale nacházejí se zde také dva registrované VKP (VKP Nad Březinou a VKP Kalvárie).


75


Tabulka 8 Registrované VKP Název VKP Nad Březinou

Popis Stráň nad rybníkem s výskytem zvláště chráněného druhu vemeník dvoulistý

Plocha (ha)

Umístění

0,96

k.ú. Polná

1,82

k.ú. Polná

(Platanthera bifolia) VKP Kalvárie

Listnatý porost s letitými stromy podél křížové cesty na okraji Polné

Návrh ÚP nezasahuje do registrovaných VKP, naopak tyto plochy jsou stabilizovány vymezením ploch přírodního charakteru (NP – pro VKP Nad Březinou, v rámci kterého je chráněn biotop s výskyte zvláště chráněného druhu rostliny – vemeníku dvoulistého) nebo ploch přírodních lesoparků v zastavěném a zastavitelném území (PZ.2 – pro VKP Kalvárie, které je vymezeno pro ochranu porostů letitých stromů s křížovou cestou v intravilánu Polné), a to jako stav v území. Některé rozvojové plochy však zasahují do VKP ze zákona. Z hlediska přímého zásahu do vodních toků, rybníků a údolních niv jde zejména o novou vodní plochu na Zhořském potoce nad Polnou, rozvojovou plochu rodinné rekreace při Ochozském potoce u Podhorského rybníka (plocha RI ve var. A) a dále o plochy dopravní infrastruktury v nivě Šlapanky a Ochozského potoka (zejm. ve var. A). Nepřímý dopad na uvedená VKP může mít zástavba v jejich blízkosti, ale i v širším území, což je případ zejména zástavby v dosahu rybníka Peklo (plochy BI ve var. A i B) a plochy bydlení individuálního v sousedství rybníka Grošník v Janovicích. Tyto nepřímé dopady jsou však snadno řešitelné technickými opatřeními v rámci projektové přípravy (zejm. zabezpečení likvidace odpadních a splaškových vod). Z hlediska ochrany biotopů vodních toků, rybníků a údolních niv coby VKP ze zákona je podstatný také fakt, že tyto biotopy jsou v řešeném území většinou zahrnuty také do sítě lokálního ÚSES, požívají tedy silnější ochranu. Do VKP les prakticky rozvojové plochy nezasahují, což souvisí s tím, že plochy lesa nejsou až na malé segmenty vůbec v kontaktu se zastavěným/zastavitelným územím sídel. Podrobné vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na VKP je obsaženo ve Vyhodnocení SEA. Památné stromy Jako památné stromy lze podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Pokud současně příslušný orgán ochrany přírody nevyhlásí ochranné pásmo památného stromu, vzniká automaticky ze zákona. V řešeném území se nacházejí dva památné stromy, a to dub v Hrbově a borovice v Polné. Ochrana jednotlivých památných stromů jde nad rámec toho, co je schopen řešit ÚP, nicméně v tomto případě lze s jistotou říci, že žádná rozvojová plocha nezasahuje do lokalit s památnými stromy.

a2.5)

Zvláštní ochrana přírody a krajiny a Natura 2000


76


V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to velkoplošná (NP, CHKO), ani maloplošné (NPR, NPP, PR, PP). V území je evidováno několik míst výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin: -

vemeník dvoulistý v rámci VKP Nad Březinou, dřípatka horská ve Špitálském lese, vydra říční v nivě Šlapanky, ohrožené druhy ptáků na rybnících protékaných Šlapankou.

Přímo do těchto lokalit nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Ochrana těchto území je zajištěna dále tím, že se nacházejí v rámci obecně nebo zvláště chráněných území, tj. VKP, ÚSES, EVL. Tok Šlapanky s přilehlou nivou pod rybníkem Peklo jsou součástí lokality zařazené do soustavy Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany v rámci lokality je vydra říční – Lutra lutra, resp. biotopy vhodné pro tento druh). Přímo do území EVL nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy, pouze v sousedství EVL jsou vymezeny plochy bydlení individuálního, příp. plochy smíšené a zejména nad EVL proti toku Šlapanky, resp. Ochozského potoka jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury (úprava místní komunikace a úprava vedení a převedení silnice II. tř. na silnici I. tř.). Vzhledem k tomu, že doprava je v současné době jedním z hlavních důvodů ohrožení populace vydry říční, je třeba při projektové přípravě těchto dopravních staveb dbát na jejich bezkonfliktní řešení (mimoúrovňové křížení s trasami migrací, tj. trasami vodních toků, zachování terestrické části v rámci propustků). Podrobný popis EVL Šlapanka a Zlatý potok, uvedeného předmětu ochrany a zejména vyhodnocení možných vlivů návrhu ÚP je předmětem „naturového“ hodnocení v části B Vyhodnocení udržitelného rozvoje území.

a2.6)

Ostatní území významná z hlediska ochrany přírody

Migračně významná území a dálkové migrační koridory Z hlediska zajištění prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců byla za spolupráce fy. EVERNIA s.r.o., Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR navržena soustava hierarchicky uspořádaných typů území, jejichž vymezení je podkladem pro územní plánování (jev č. 119 v rámci ÚAP). Nejvyšší jednotkou v této soustavě jsou migračně významná území, podrobnější je vymezení dálkových migračních koridorů a v konkrétních případech mohou být vymezovány migrační trasy. Vrstva migračně významných území (MVÚ) byla vytvořena z dat o výskytech a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného, jelena lesního a medvěda hnědého (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena na území ČR) a se zohledněním struktury krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. Smyslem těchto koridorů je celková ochrana částí krajiny, zejm. lesních biotopů, které jsou významné z hlediska výskytu nebo (potenciální) migrace velkých savců, přitom většinou nejde o ostře ohraničené koridory a nelze je takto vnímat (základní měřítko je 1:100 000). Migračně významná území se Územní plán města Polná – Odůvodnění

77


obecně značně překrývají s územími, která požívají zákonnou ochranu (VKP, ÚSES, ZCHÚ, Natura 2000). Dálkové migrační koridory (DMK) jsou opět navrženy pro modelovou skupinu velkých savců a představují liniové krajinné struktury o délce desítek kilometrů a průměrné šířce 500m (vymezena je však pouze osa koridoru) pro zajištění minimální průchodnosti krajiny pro tuto skupinu živočichů, resp. s velkou pravděpodobností využití těmito druhy při migraci. Přitom tam, kde jsou vedeny v rámci široce vymezeného migračně významného území, představuje trasa DMK prakticky pouze příklad možného vedení DMK a v dalším řešení lze navrhnout i jiné trasování (opačně je tomu v případě stísněných MVÚ). Smyslem vymezení DMK není vytvořit novou vrstvu chráněného území, ale poukázat na to, kde je třeba zajistit (zachovat) prostupnost krajiny existujícími prostředky ochrany přírody. DMK byly vymezeny nad mapami v měřítku 1:50 000. Přibližně z 90 % jsou DMK vedeny územími, která jsou současně chráněna ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Řešeným územím jsou vedeny jak dálkové migrační koridory, tak jsou zde vymezena migračně významná území, obojí se však týká okrajových území, kde nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy.

a2.7)

Půdní a lesní fond, eroze

Bilance půdy Z hlediska půdní bilance převládá v Polné orné půda. Zemědělská půda zaujímá celkem přes 70% území a z toho cca 81% připadá na ornou půdu. Lesní půda zaujímá cca 20% řešeného území. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, z hlediska návrhu ÚP jsou podstatné zábory ZPF a PUPFL, ty jsou řešeny v samostatných kapitolách níže. Zemědělský půdní fond – ZPF Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, mezi něž patří orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady a trvalé travní porosty, a pozemky dočasně neobdělávané. Dále do zemědělského půdního fondu patří rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (např. polní cesty, pozemky se zařízením pro zavlažování, závlahové vodní nádrže, apod.). Z hlediska územního plánování a případných záborů zemědělské půdy má zásadní význam rozdělení půd do tříd ochrany ZPF, které vychází z kódu BPEJ, přitom nejdennější (nejproduktivnější) půdy jsou řazeny do I. a II. třídy ochrany. Zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany ZPF, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF, vč.


78


tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Eroze a erozní ohroženost území Erozní ohroženost území je posuzována ze dvou hlavních hledisek – vodní a větrné ohroženosti území erozí, obojí záleží na reliéfu, klimatu, typu půd a jejich vegetačním krytu (způsobu využití půd). V řešeném území se neprojevuje větrná eroze, vodní erozí je mírně ohrožena část území Hrbova. Řešením v úrovni územního plánu je podpora rozptýlené krajinné zeleně (např. v rámci interakčních prvků ÚSES a doprovodné zeleně toků a cest). Lesy – pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Lesní pozemky, které jsou součástí pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), se v řešeném území nacházejí prakticky pouze v okrajových částech dotčených k.ú., jde výhradně o plochy hospodářských lesů. Návrh ÚP vymezuje rozvojové plochy do ploch lesa nebo jeho ochranného pásma jen ve dvou výjimečných případech a navíc pouze okrajově (Nové Dvory, Polná).

a2.8)

Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji biodiverzity a udržují přírodní stabilitu. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je přispívat k zajištění přírodního bohatství a příznivě působit na okolní, méně stabilní části krajiny. V rámci nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. V kulturní krajině představuje ÚSES kostru ekologické stability. Jde o vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Přitom vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. ÚSES má v územním plánu pouze překryvnou funkci, nicméně je závazným limitem využití území a jeho vhodným vymezením s ohledem na stav území lze zajistit jeho funkčnost.


79


V řešeném území jsou vymezeny následující skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES. Tabulka 9 ÚSES Kód

Název

Označení jevu

Stav/návrh (funkčnost)

K 125

K124 - Žákova hora

nadregionální biokoridor

stav (funkční)

LBC 01

Kukle


stav (funkční)

LBC 02

Bor


stav (funkční)

LBC 03

Pod Dolním Městem


stav (funkční)

LBC 04

V Americe


stav (funkční)


návrh (část. funkční/nefunkční)

LBC 05 LBC 06

Pod Dobroutovem



LBC 07

Podhorský rybník


stav (funkční)

LBC 08

Pod Vápenkou


stav (funkční)

LBC 09

Baba


stav (funkční)

LBC 10

V Končinách


stav (funkční)

LBC 11

Prameniště Bystřice


stav (funkční)

LBC 12

Za Skrýšovem


stav (funkční)

LBC 13

Křováč


stav (funkční)

LBC 14

Spáleniny


stav (funkční)

LBC 15

Špitál


stav (funkční)

LBC 16

U Kalicha


stav (funkční)

LBC 17

Prameniště Poděšínského lokální biocentrum

stav (funkční)

potoka LBC 18

Kamenná



LBK 01

Šlapanka


stav (funkční)

LBK 02

Šlapanka


stav (funkční)

LBK 03

Peklo



LBK 04

Jamenský potok


stav (funkční)

LBK 06

Zhořský potok



LBK 07

Lipinský potok



LBK 08

Zhořský potok



LBK 09

Ochozský potok


stav (funkční)


80


Kód

Název

Označení jevu

Stav/návrh (funkčnost)

LBK 09

Ochozský potok



LBK 10

Ochozský potok


stav (funkční)

LBK 11

Skrýšovský potok


stav (funkční)

LBK 12

Skrýšovský potok


stav (funkční)

LBK 13

Záborná


stav (funkční)

LBK 14


stav (funkční)

LBK 15


stav (funkční)

LBK 16


stav (funkční)

LBK 17

Záborná


stav (funkční)

LBK 18

Pasíčka


stav (funkční)

LBK 19


stav (funkční)

LBK 20


stav (funkční)

LBK 21


stav (funkční)

LBK 22


stav (funkční)

LBK 23


stav (funkční)

LBK 24



LBK 24


stav (funkční)


stav (funkční)

LBK 25

Poděšínský potok

Při vymezování byly podkladem ÚPNSÚ (řeší pouze k.ú. Polná), ÚAP ORP Jihlava (zčásti řeší východní část území) a ZÚR. Nadregionální úroveň ÚSES je v území zastoupena osou NRBK K125 K124-Žákova hora, jedná se o mezofilní bučinnou osu (viz obr.). Skladebné části lokálního ÚSES jsou vymezeny nad katastrální mapou, v k.ú. Polná a na hranici s k.ú. Poděšín bylo převzato existující vymezení, ostatní prvky byly vymezeny nově. V rámci toho byla prověřena návaznost ÚSES na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí. Prvky ÚSES jsou v řešeném území vymezeny především na plochách zeleně přírodního charakteru v zastavěném i nezastavěném území, vodních plochách, případně na plochách nezastavitelných smíšených a v případě (částečně) funkčních prvků tam, kde nebylo možné jiné řešení, také na plochách zemědělských. S ohledem na zákonem deklarovaný veřejný zájem na vytváření a ochraně ÚSES jsou nefunkční skladebné části vedeny jako veřejně prospěšná opatření, tj. opatření za účelem ochrany a rozvoje přírodního dědictví (zajištění funkčnosti lokálního ÚSES).


81


a2.9)

Hygienické podmínky

Kvalita ovzduší Na základě hodnocení kvality ovzduší na území ČR jsou Ministerstvem životního prostředí každoročně vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti se vymezují jako území, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Řešené území do OZKO nepatří. V okolí města Polná nejsou evidovány ani žádné zdroje znečišťování ovzduší. Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II/352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na S obchvat Polné. Zlepšením parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti centra lze očekávat určité zlepšení z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na druhé straně ke zvýšení intenzit dopravy. Návrh ÚP pak vytváří předpoklady ke snižování dopravní zátěže zejména tím, že výhledově navrhuje převedení dopravy na S obchvat města. Odpady Ve správním obvodu města Polná se nenachází žádná skládka odpadů (OO, NO) ani jiné zařízení ke zneškodňování odpadů, v Polné je umístěn pouze sběrný dvůr, návrh ÚP na tomto stavu nic nemění. Staré ekologické zátěže (SEZ) a kontaminované plochy V řešeném území se nachází jedna lokalita evidovaná jako kontaminovaná plocha, a to bývalá skládka komunálního odpadu v k.ú. Polná. V této lokalitě návrh ÚP nevymezuje žádné rozvojové plochy. Skládka je podle dostupných informací rekultivována. Popisná část Vyhodnocení SEA dále uvádí seznam lokalit SEZ, z nichž většina jsou černé skládky, nebo hnojiště. Hluk Město Polná není zatíženo hlukem z velkých průmyslových závodů, částečně je zatíženo hlukem způsobeným dopravou jdoucí skrze střed města. Město se nachází mimo dosah zpracovaných strategických hlukových map. Problém s hlukem z dopravy by částečně řešila navrhovaná tzv. homogenizace silnic II/352, II/348 a II/351 a jejich převedení na silnici I. tř., návrh ÚP také výhledově nabízí řešení formou S obchvatu města (územní rezerva).

a2.10)

Zdůvodnění přijatého řešení v oblasti přírodních hodnot

Sídelní zeleň Veřejná zeleň je především v jádrech měst stabilizována a návrh ÚP do ní nezasahuje, naopak je v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství (PV), kde je preferováno větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u ploch čistě dopravních (DS). Územní plán města Polná – Odůvodnění

82


Zvláštní a obecná ochrana přírody a krajiny V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území, ale je zde evidováno několik lokalit výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Návrh ÚP do těchto lokalit nezasahuje a jejich ochrana je zajištěna tím, že se nacházejí v rámci obecně nebo zvláště chráněných území (VKP, ÚSES, EVL), které jsou limity využití území. Tok Šlapanky s přilehlou nivou pod rybníkem Peklo jsou součástí lokality zařazené do soustavy Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany v rámci lokality je vydra říční – Lutra lutra, resp. biotopy vhodné pro tento druh). Přímo do území EVL nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Územní systém ekologické stability V řešeném území jsou vymezeny skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES. Skladebné části lokálního ÚSES jsou vymezeny nad katastrální mapou. V k.ú. Polná a na hranici s k.ú. Poděšín bylo převzato existující vymezení, ostatní prvky byly vymezeny nově. Při vymezení ÚSES byla prověřena také návaznost na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí. Geologické jevy S geologickou stavbou území úzce souvisí obsahem radonu v podloží, kdy převážná část území je hodnocena jako území se středním radonovým indexem. Územní plán výskyt tohoto jevu v území nijak nezohledňuje (jediným řešením v úrovni ÚP by bylo omezení rozvojových ploch), věc bývá běžně řešena technickými opatřeními ve fázi využití rozvojových ploch. Dalším geologickým jevem je výskyt ložiska nevyhrazeného nerostu (stavební kámen) v k.ú. Hrbov, to je ve var. A návrhu ÚP navrženo k rozšíření. Rozšíření není oproti stávajícímu rozsahu ložiska plošně velké (0,39 ha), je však navrženo ve směru k Hrbovu a k navržené rozvojové ploše smíšené obytné a ploše individuálního bydlení. Navrženo je proto buďto odclonění těchto ploch s neslučitelným využitím pásem zeleně nebo radikálnější opatření spočívající ve vymezení pouze plochy těžby anebo pouze ploch smíšené a obytné. V řešeném území se dále nachází několik poddolovaných území (k.ú. Nové Dvory u Kamenné a k.ú. Polná). Poddolovaná území se nacházejí zcela mimo hranice zastavěného i zastavitelného území sídel a mohou být dotčena pouze vymezením koridorů dopravní infrastruktury (územní rezerva pro S obchvat Polné) nebo technické infrastruktury (koridor vedení a ochranného pásma elektrovodu VVN 110 kV). Z důvodu průchodu poddolovaným územím je navrženo prověření územní rezervy S obchvatu Polné. Hygiena životního prostředí Řešené území nespadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), v okolí města Polná nejsou evidovány ani žádné zdroje znečišťování ovzduší. Jediným významnějším zdrojem znečištění je tak doprava. Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II/352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř. (tzv. homogenizace), dále je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na S obchvat Polné.


83


Ve správním obvodu města Polná se nenachází žádná skládka odpadů ani jiné zařízení ke zneškodňování odpadů, v Polné je umístěn pouze sběrný dvůr, návrh ÚP na tomto stavu nic nemění. V řešeném území se nachází jedna lokalita evidovaná jako kontaminovaná plocha, a to bývalá skládka komunálního odpadu v k.ú. Polná. V této lokalitě návrh ÚP nevymezuje žádné rozvojové plochy. Skládka je podle dostupných informací rekultivována. Popisná část Vyhodnocení SEA dále uvádí seznam lokalit SEZ, z nichž většina jsou černé skládky, nebo hnojiště. Město Polná není zatíženo hlukem z velkých průmyslových závodů, částečně je zatíženo hlukem způsobeným dopravou jdoucí skrze střed města. Problém s hlukem z dopravy by částečně řešily výše uvedené úpravy na silniční síti.

Zdůvodnění řešení zastavitelných ploch a ploch přestavby Návrh územního plánu převzal zastavitelné plochy dle ÚP Polná ve smyslu provedených změn. 1 – 9, kdy takto definované zastavitelné plochy byly aktualizovány podle postupné realizace rozvoje území obce. Obrázek 7 Schéma požadovaných ploch městem Polná

Přijaté řešení – viz. Hlavní výkres 1b1 Číslování (značení) zastavitelných ploch zachovává členění před společným jednání dle § 50 SZ, vypuštěné plochy tedy ve výčtu zastavitelných ploch chybí.

3f

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Návrh územního plánu nahrazuje na stávající územní plán města Polná včetně změn č. 1 – 9. Územní plán města Polná – Odůvodnění

84


Urbanistická koncepce je vymezena současným ÚP a formát Zadání nezakládá možnosti ani příčiny na provedení základních změn v území. Rozvoj Polné dle návrhu územního plánu je optimální. Odpovídá však také posici města vůči regionu a hlavnímu městu. Mimo jiné náleží Polná dle politiky územního rozvoje ČR do rozvojové oblasti OB11 – rozvojová oblast Jihlava. Podle statistických údajů ČSÚ došlo v letech 1991-2011 k nárůstu obyvatel Polné o cca 500hlav. Předkládané řešení přináší při naplnění varianty A přírůstek cca 1200obyvatel, ve variantě B cca 2000obyvatel. Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat naplnění všech rozvojových ploch během příštích 20ti let, můžeme při zachování trendu růstu populace považovat cílové řešení, které počítá s prostorem pro 1000 nových obyvatel při zachování konkurence v samoregulaci trhu s nemovitostmi za přijatelný. Nárůst obyvatel představovaný variantou B je dán povahou tohoto řešení, které v sobě má větší plošné zábory i náročnější zásahy do stávající podoby, zastavěného území města. V této variantě lze hledat náměty (P16-SM-po a P17-SM-po) na investičně náročnější řešení uvnitř zastavěného území, které by však mohlo nést výhody kompaktnějšího města. Nové zastavitelné plochy pro bydlení navazují bezprostředně na zastavěné území obce. K jejich zařazení se přistupuje s cílem vyhovět společenské poptávce, která je zastoupena jako výčtem jednotlivých žádostí majitelů pozemků, tak zkušeností obce s dynamikou současné výstavby rodinných domů. Stávající rozvojové plochy jsou neodpovídají předpokládané poptávce. Bydlení v Polné je atraktivní z důvodu ideálního napojení na D1. Obec má rovněž k disposici úplnou občanskou vybavenost, a vybudovanou technickou infrastrukturu, která může další nárůst absorbovat současným technickým vybavením obce. Významný rozvoj průmyslu vyplývá z posice obce na silniční síti a rychlou dostupností na D1 a do krajského města Jihlavy Rozvoj m.č. Hrbov je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu je značný – odpovídá poptávce po stavebních parcelách, zjištěné zhotovitelem při jednání s místními občany. Rozvoj m.č. Janovice u Polné je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu přiměřený a odpovídá přijaté územní studii z 1999. Rozvoj m.č. Skrýšov u Polné je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu minimální, ve variante B jsme vymezili 2 plochy. Rozvoj m.č. Nové Dvory u Kamenné z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu navazuje na požadavky místního sdružení.


85


4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d) 4a

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Řešené území se nachází ve střední části kraje Vysočina. Katastrální výměra území – 37,77 km2 je členěna na 5 katastrálních území. Počet obyvatel 5125, tj. 137,7 obyvatele na 1 km2. Řešené území se nachází v hornosázavské pahorkatině krajině v nadmořské výšce cca 490 m. n. m. Obrázek 8 Schéma řešeného území

Postavení obce v systému osídlení: Polná je historické město na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy, 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde 5142 obyvatel. Mezi nejvyšší okolní body patří vrch Na Homoli v lese Březina s 569 m n. m. jižně, Celenský kopec s 553 m n. m. jihovýchodně a Svatoňův kopec (541 m n. m. 1 km severním směrem. Městem se vine Ochozský potok, do největšího rybníka, Peklo (15 ha), se vlévají Zhořský potok a Šlapanka. Územní plán města Polná – Odůvodnění

86


Severní částí území protéká Skrýšovský potok, jenž se vlévá do rybníku Kukle. V okolí se rozkládají další rybníky, Zimák (na starých mapách uváděn jako „Zimův“), Varhánkův, Březina, Podhorský, Ovčín a Špačkův rybník (lidově zvaný „Špačák“). Polná vznikla jako trhová ves na jedné z větví Haberské stezky pravděpodobně již v polovině 12. století jako odpočinkové místo v polovině cesty pohraničním hvozdem, ale první zmínka pochází až z roku 1242, v majetkové listině Jana I. z Polné, ve které potvrdil český král Václav I. věnování kostela a dvou sousedních vsí (Jankova a Skrýšova) řádu německých rytířů. Jan z Polné byl první známý majitel. Nacházel se zde kostel (na místě dnešního děkanského chrámu) a pravděpodobně též hrad. Polná těžila ze své polohy uprostřed Českomoravské vrchoviny a stala se nejen opěrným bodem, ale také obchodní křižovatkou. Širší dopravní vztahy Silniční síť Město Polná leží v Hornosázavské pahorkatině na křižovatce devíti silnic, jež propojují jednotlivé místní částí a dále spojují Jihlavu, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Třebíč. Jedná se o silnice II. třídy č. II/348, II/351 a II/352 a silnice III. třídy, která doplňuje siliční síť o dopravní obsluhu menších obcí. Nadřazeným dopravním prvkem řešeného území města Polné je tangenciální vedení dálnice D1 (mimo řešené území). Řešené území je na dálnici D1 napojeno MÚK Velký Beranov (exit 119) a MÚK Jihlava (exit 112).Lze tedy konstatovat, že dopravní napojení území na nadřazenou silniční síť je dostatečné, byť po silnicích II. a III. tříd. Obrázek 9 Silniční síť


87


Dominantou dopravního řešení města Polná je průběh silnice II. tříd sever - jih, východ - západ. Dopravní spojení města Polná směrem severním a jižním zajišťuje silnice II/351. Směrem jižním od Polné na tuto komunikaci navazuje silnice II/602 směrem na Velký Beranov či Velké Meziříčí, směrem severním na ni navazuje silnice I/19 na Přibyslav či Žďár nad Sázavou. V zastavěném území prochází komunikace ulicemi Jungmannova, Indusova, Třebízského a Havlíčkova. Dopravní spojení města Polná směrem západním a východním zajišťuje silnice II/348. Směrem východním od Polné na tuto komunikaci navazuje ve obci Stáj silnice II/353 směrem na Velký Beranovu či Žďár nad Sázavou, směrem západním na ni navazuje silnice I/38 na Pávov, Jihlavu či na Havlíčkův Brod. V zastavěném území prochází komunikace ulicemi Palackého, Třebízského a Tyršova. Dopravní spojení města Polná směrem jihozápadním a severovýchodním zajišťuje silnice II/352. Směrem jihozápadním od Polné na tuto komunikaci navazuje silnice II/38 směrem Jihlavu, směrem severovýchodním na ni navazuje silnice I/19 na Žďár nad Sázavou. V zastavěném území prochází komunikace ulicemi Tyršova, Třebízského a Havlíčkova. Vedení silnic II. třídy je z hlediska širších vztahů k řešenému území v podstatě stabilizované. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2a, je z hlediska širších vztahů požadována homogenizace propojení Jihlava – Polná – Přibyslav. Jedná se částečnou rekonstrukci silnic II/352, II/348 a II/351, kde budou dle záměru Kraje Vysočina odstraněny dopravní závady a trasa silnic bude přizpůsobena požadované kategorii S9,5/70, což bude vyžadovat úpravy směrového i výškového řešení. Návrh jak bude tento záměr na řešeném území zajištěn je popsáno v kapitole 3.e. Železniční síť Na západ od katastrálního území se nachází železniční trať č.240 Jihlava - Havlíčkův Brod, kde nejbližší zastávky jsou Kamenná (na západním okraji řešeného území) a Dobronín. Z této trati je vybudována do Polné odbočka Dobronín - Polná, která v je v současnosti mimo provoz. Jedná se o bývalou železniční trať, která byla vyřazena ze sítě Českých drah a byl zde zrušen osobní provoz – není tedy uvedena na následujícím obrázku. Nákladní provoz na trati je provozován v úseku Dobronín – Cihelna, úsek Cihelna – Polná je bez veškerého provozu. V rámci návrhu územního plánu je v obou variantách těleso železniční trati, včetně prostoru nádraží zachováno a doporučujeme udržet ji provozuschopnou.


88


Obrázek 10 Železniční mapa

Hromadná doprava V širších vztazích řešeného území je hromadná doprava zajištěna především autobusovou dopravou, která spojuje město Polná a jeho místní části převážně s krajským městem Jihlavou a v menší míře dále okolními sídly. Městem neprojíždí spoje vedoucí za hranice Kraje Vysočina – výjimkou je spoj Olomouc – Jihlava. Pěší doprava Pěší doprava je v řešeném území poměrně důležitou součástí dopravy vzhledem k velikosti jednotlivých obcí. Nejčastější pěší trasy jsou ve vztahu bydlení – k pracovním příležitostem, občanské vybavenosti atd. Pro obyvatele dojíždějící za zaměstnáním mimo Polnou jsou to cesty na zastávky veřejné hromadné dopravy (to se týká především samotného města Polné). Bohužel i ve městě Polné chybí na řadě míst chodníky či přechody pro chodce včetně bezbariérových úprav. Samostatné pěší komunikace nejsou v řešeném území realizovány (vyjma účelových lesních a polních cest). Turistické trasy


89


Obrázek 11 turistické trasy dle KČT

Turistické trasy nejsou v řešeném území nijak četně zastoupeny. Za zmínku stojí především: Naučná stezka Josefa Klementa vznikla v roce 2006, je modře značena, převážně prochází kolem rybníku Peklo a lesem Březina. Pojmannova naučná stezka měří přibližně 6 km, původně byla vybudována v letech 1911–1913, obnovili jí v letech 1999–2002, má žluté značení. startuje na Husově náměstí, dále vede kolem židovského hřbitova, Obecním lesem, podél rybníků Bor, Kukle až do Borského mlýna a poté se vrací zpět do centra města Zelená turistická značka vedoucí z Přibyslavy do Polné. Do řešeného území vstupuje u obce Věznice. Modrá turistická značka vedoucí ze Žďáru nad Sázavou, přes obec Stáj do Polné a dále pak přes obec Veznička, Velký Beranov do Jihlavy. Do řešeného území vstupuje u Podlezského mlýna a vystupuje u obce Věznička. Doprava v klidu Všeobecně došlo v posledních letech k výraznému nárůstu vozidel individuální automobilové dopravy. V předcházejících obdobích se s tak velkým nárůstem nepočítalo, a proto se také včas s probíhající výstavbou nezajistily dostatečné kapacity pro parkování a odstavování vozidel. Toto je problém většinou lokalit s bytovou panelovou zástavbou, kde je značný počet bytů a omezený počet parkovacích míst. Územní plán města Polná – Odůvodnění

90


V Polné je několik veřejných parkovacích míst na Husově náměstí a obchodem JMB, jako odstavná plocha funguje prostor před Zámkem Polná a Městským muzeem. Odstavování vozidel se i ve městě Polná odehrává převážně v individuálních či řadových garážích a na vlastních pozemcích, případně v prostoru komunikace. Obecně lze říci, že s parkováním není v řešeném území problém, a proto se ani do budoucna nepočítá s výstavbou dalších odstavných ploch či garáží. Cyklostezky, cykloturistické trasy Obrázek 12 Cyklistické trasy

Řešeným územím prochází cyklotrasy, které propojují Polnou s okolní krajinou a zároveň jsou z nich dostupné místní zajímavosti. Stávající cyklotrasy jsou na správním území Polné vedeny po méně významných komunikacích a silnicích. Jedná se o následující cyklotrasy: Cyklotrasa č. 16 Slavonice – Telč – Třešť – Jihlava – Polná – Hlinsko . Trasa je součástí tzv. Českomoravské trasy, která se táhne z Jeseníku přes Hlinsko v Čechách, Přibyslav, Jihlavu, Třešť, Telč a Třeboň do Českých Budějovic a je nejdelší trasou v destinaci - 365 km. Do řešeného území vstupuje u Hrbova a vystupuje před obcí Věznička. Cyklotrasa č. 4336. Nížkov – Dobroním. Do řešeného území vstupuje za Zbornou a vystupuje před obcí Dobronínem. Cyklotrasa č. 4157. Rušínov - Polná. Do řešeného území vstupuje za Věznicí a končí v Polné. Letecká doprava


91


V řešeném území se žádné letiště nenachází. Do řešeného území zasahuje však ochranné pásmo letiště Henčov Nejbližší mezinárodní letiště jsou Praha – Ruzyně, dále letiště Brno - Tuřany. Všechna tato letiště jsou z řešeného území dostupná po dálnicích, rychlostních komunikacích či silnicích I. tříd. Lodní doprava V řešeném území se nenachází žádná lodní doprava.

Širší vztahy technické infrastruktury Energetické trasy Zásobování elektrickou energií Řešeným územím prochází vedení přenosové soustavy ZVN 400 KV č. 422 Mírovka – Čebín. Zásobování zemním plynem Řešeným územím prochází tranzitní plynovod plynárenské soustavy v trasování Malešovice – Olešná. Produktovody Řešeným územím prochází tranzitní ropovod Družba. Severovýchodně od Polné je umístěno zařízení katodové ochrany spolu s kabelem katodové ochrany potrubí. Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů V území se nenachází území se zvláštním statutem ochrany přesahující hranice obce, nenachází se zde CHKO, ani jiné maloplošná nebo velkoplošná chráněná území. Jediným zástupcem je lokalita soustavy NATURA2000, která zasahuje dle toku i do sousedních katastrů. Tyto plochy jsou návrhem ÚP respektovány, popis a zhodnocení jejich možného ovlivnění návrhem ÚP je podrobně popsán ve Vyhodnocení vlivů na lokality soustava NATURA2000. Nadregionální a regionální systém ekologické stability Průběh nadregionálních a regionálních prvků systému ekologické stability je převzat ze ZÚR kraje a obsahuje pouze nadregionální úroveň ve formě dvou vzájemně křížených os, a to: -

nadregionální biokoridor č 125 Špičák – Rasůveň a č.124 125-Žákova hora.

Oba prvky jsou upřesněny na měřítko hranice katastrální mapy. Koordinace navrženého lokálního systému ekologické stability se sousedními urbanistickými jednotkami je mírně problematické vzhledem k původnímu závaznému systému pouze na území města Polná. Koordinace navrženého lokálního urbanistickými jednotkami:


systému

ekologické

stability

se

sousedními

92


Lokální úroveň ÚSES představuje navrhovaný mezofilní biokoridor spojující údolnici Loděnice a údolnici Zámeckého potoka. Biokoridor je ukončen v břehovém porostu Zámeckého potoka, pokračování do sousední územní jednotky Lány není vůči účelu biokoridoru podmínečné. Ochrana horninového prostředí V území se nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin, pouze nevýhradního stavebního kamene v Hrbově, jehož využití je v rámci funkce stabilizováno a respektováno. Vodní hospodářství Zásobování pitnou vodou Navržené řady zásobování pitnou vodou jsou součástí SV Polná – Dobronín a přímo tak navazuje na zásobovací řad obce Záborná. Kanalizace Stejně jako v případě zásobování pitnou vodou soustava kanalizačních stok v obci Polná přímo navazuje na kanalizační systém obce Záborná. Vodní režim v území Celá zájmová oblast je územím zranitelné oblasti stanovená dle zákona 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), území, kde se vyskytují: -

-

povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Vláda nařízením stanovuje zranitelné oblasti a v nich upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.

4b

Vyhodnocení splnění požadavků Zadání

Zadání územního plánu města Polná bylo schváleno Usnesením zastupitelstva únoru 2012. Jednotlivé body Zadání byly splněny takto: Ad a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů byly respektovány Zásady PUR 2008 včetně úkolů pro územní plánování jsou v souladu s návrhem územního plánu Polné, v příslušných kapitolách Odůvodnění = ( PUR 2008, komplexní zdůvodnění přijatého řešení). Add b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Návrh územního plánu převzal databázi ÚAP 2008, poskytnutou pořizovatelem (ORP Jihlava). Databáze je akceptována a zapracována. Prvky nadregionálního a regionálního územního Územní plán města Polná – Odůvodnění

93


systému ekologické stability jsou převzaty ze ZÚR Kraje Vysočina se zpřesněním v rámci územního plánu Polné do hranic pozemkových parcel resp. přírodních a terénních hran. Rozvoj řešeného území reaguje na blízkosti dálnice D1 a krajského města Jihlava zejména při řešení rozvoje dopravní infrastruktury. Byla řešena vodohospodářskou problematiku rozvoje města včetně jeho místních částí. Územní plán v rámci vodohospodářského řešení zohlednila veškeré výstupy zpracovaných studií: -

rekonstrukce a rozšíření vodovodu v Polné,

-

rekonstrukce a rozšíření kanalizace a intenzifikace ČOV v Polné,

-

v místních částech napojení na vodovodní systémy Polné a Záborné,

-

v místních částech nová splašková kanalizace a napojení na ČOV Polné,

-

v místní části Skrýšov individuální jímání a čištění odpadních vod.

Současně bylo dle požadavků daných zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, plně respektována nezastavitelnost stanovených aktivních záplavových zón Šlapanky a Zlatého potoka. Stejně tak byla ponechána nezastavěna zóny vymezená rozlivu Q100 v případě obou vodotečí. Nezastavěny byly ponechány i nivy ostatních vodních toků. Z hlediska oblasti životního prostředí je požadováno v návrhu respektovat následující limity využití území: -

-

poddolovaná území – jsou plně respektována, včetně ložiska nevýhradního nerostu oblasti s půdami I. a II. tř. ochrany ZPF – ve volné krajině jsou respektovány, variantně je však urbanistická koncepce navrhována i do těchto bonitních půd a to z důvodu přímé návaznosti na kompaktní zástavbu obce; blíže jsou návrhy zdůvodněny v příslušných kapitolách a rozsah záborů je vyčíslen v kapitole vyhodnocení záborů PUPFL a ZPF krajinářská problematika – za další limit – omezení využití území je považováno vymezení oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko a SMKr Polná – Peklo dle Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina, podmínky vyplývající z této koncepce jsou obecně respektovány, v několik oblastech je však možno konstatovat, že i variantně jsou některé podmínky narušeny, a to na úkor rozvoje v jiné oblasti udržitelného rozvoje; bližší vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení URÚ a SEA, včetně doporučení – opatření pro minimalizaci nebo úplnou eliminaci vlivů.

Návrh územního plánu dále zohledňuje koncepční materiály širšího území, který jsou vydány krajem Vysočina. Jedná se o tyto dokumenty: -

Program rozvoje kraje Vysočina Vysočina v dopravě Páteřní síť kraje Vysočina Memorandum o spolupráci v železniční dopravě v rámci územního obvodu kraje Vysočina Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina


94


Zdravotní plán kraje Vysočina Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok 2008 – 2009 Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013 Koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina Územní energetická koncepce kraje Vysočina Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Povodňový plán pro území kraje Vysočina Plánování v oblasti vod Aktualizace Programu ke zkvalitňování kvality ovzduší kraje Vysočina

-

Add c) Požadavky na rozvoj území obce Návrhem územního plánu byl posílen význam města jako spádového centra mikroregionu s odpovídající nabídkou služeb a vybavenosti. Návrh zohlednil potřeby trvale bydlících obyvatel města i na populaci dojíždějící do města za prací nebo vzděláním. Byla respektována základní koncepce území plošné památkové ochrany a nemovité kulturní památky včetně jejich nejbližšího okolí a další architektonicky cenné soubory staveb. Při návrhu rozvojových lokalit byla respektována stávající urbanistická struktura sídla a dodržena návaznost na současně zastavěné území. Do návrhu územního plánu jsou dále zohledněny strategické rozvojové dokumenty města: -

skutečný stav vodovodu a kanalizace v Polné, zpracovala VAS, a. s. v roce 2008

-

rekonstrukce a rozšíření vodovodu v Janovicích, výkresová dokumentace nových rozvodů

-

provozní řád vodovodu v Polné včetně dodatku pro vodovod v Janovicích, zpracovala VAS, a. s. v 11/2011

-

ČOV Nové Dvory, projekt pro stavební povolení, zpracoval Drupos Havlíčkův Brod v roce 2008

-

Urbanistické studie záměru rozvoje místních částí Nové Dvory, Janovice a Hrbov, zpracoval Atelier Penta Jihlava v roce 1999

Územní plán byl vytvořen v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje města, což je potvrzeno dokumentací, která je součástí návrhu územního plánu. V rámci návrhu rozvojových ploch je v územním plánu navržen přiměřený rozvoj území na návrhové období. Návrh územního plánu převzal vymezené zastavitelné plochy dle stávajícího ÚPNSÚ ve smyslu změny č. 1-10. Dále jsou zapracovány požadavky, jak jsou uvedeny ve výčtu této kapitoly. Mezi hlavní požadavky města Polná patří: -

Řešit autobusové nádraží

-

Vymístit výrobu v ulici Palackého – P2-Bh-po

-

Dodržovat stávající přestavbové plochy stávajícího platného územního plánu. – Amylon, Farma A


95


Územní plán je koncipován s ohledem na principy udržitelného rozvoje, blíže je hodnotí v samostatném dokumentu Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území. 1. Plochy bydlení Byly zapracovány nové návrhové plochy pro bydlení typu bydlení v rodinných domech. Plocha pro bydlení v bytových domech je vymezena v území jednou na ploše výrobního areálu v návaznosti na Palackého sídliště. Bytové domy lze umísťovat v území v rámci ploch smíšené obytné funkce. Plochy bydlení byly převzaty. Byly vyhodnoceny jako reálné. Jako vhodný spatřujeme rozvoj kolem staré vodárny. Přejímáme i rozvoj v oblasti Kateřinov, který však vzhledem k podmiňujícím investicím považujeme za nevhodný. Byl navržen přiměřený rozvoj města včetně jeho místních částí, při vědomí nutnosti etapizace a v další fázi zpracování dokumentace pravděpodobnosti převedení některých ploch do rezerv. Sídliště Palackého bylo ponecháno jako území, kde je funkce bydlení stabilizována. Sousední návrhové plochy smíšené obytné funkce a sportovní vybavenosti umožňují doplnění chybějících funkcí. 2. Plochy výroby a skladování Převzaté plochy výroby a skladování jsou v segmentu mezi železnicí a silnicí II/348. Nově navrhované plochy výroby jsou severněji, v segmentu mezi silnicemi II/348 a Resslova. Jedná se o plochy výroby, které jsou podmíněny realizací dopravního propojení, které představuje návrhová plocha Z21-DS-po. Součástí těchto ploch je také a rozšíření stávajícího areálu „Farmy B“ na Resslově ulici. Naplnění této plochy není vázáno etapizací. Plochy se nacházejí na bonitních půdách a jsou vymezeny přesto, že Polná má plochy výroby, které jsou neobsazené. Vymezení těchto nových ploch je snaha zabránit monopolu na trhu a zabránit vysokým cenám, které nemohou zaujmout investory. Na tomto názoru byla v průběhu jednání s veřejností a v dalších jednáních na radnici shoda a proto ponecháváme tyto plochy podobně v obou variantách. Některé převzaté plochy (Z17-VL-po a Z12-VL-po) jsou blokovány nevhodným vodním režimem, který brání využití a jsou odsunuty v etapizaci. Tímto bylo vyhověno zadání, kde se se uvádí požadavek na: „ dostatek nových ploch s cílem vytvoření dostatečné nabídky pracovních příležitostí na území města pro jeho obyvatele, dojíždějící do města a žádoucí imigranty.“ Plochy jsou navrženy na západním okraji města mezi dráhou železnice a komunikací, která směřuje již mimo zastavěné území Polné k dálnici a hlavním tranzitním směrem k dálnici a k Jihlavě. Rozšíření průmyslové zóny je realizováno severním směrem ve vazbě na dopravní řešení. Požadavek zadání na prověření možnosti rozvoje průmyslové zóny na západ tím považujeme zodpovězený.


96


Bylo prověřeno aktuální využití stabilních ploch pro zemědělskou výrobu (areály zemědělských družstev) a nevyužívaným plochám bylo přiřazeno nové funkční využití. V místních částech byla navržena ve shodě s urbanistickou koncepcí dle požadavků místa pro rozšíření stávajících využívaných areálů. Adekvátně s požadavkem je výroba posunuta do okrajových část města, čímž dojde ke zmenšení emisní zátěže v centru měst a obytných/rekreačních částech. 3. Rekreace a sport Plochy pro sport byly vymezeny na podkladě platného územního plánu. Návrhová plocha v průmyslovém areálu v Zápeklí byla zrušena. Plochy pro sport jsou nově navrženy ve variantním řešení Hrbova. Jako oblast pro krátkodobou rekreaci a sport je vymezena oblast kolem Ochozského potoka. Je zde navržena přestavbová plocha veřejných prostranství s vazbou na potok, zeleň stávající sportovní areál včetně možnosti jeho rozšíření a propojení průchodnosti prostoru stávajícím areálem až do ulice Jungmannova. Plochy veřejných prostranství návsí jsou definované jako veřejný prostor. Do těchto ploch, které slouží také setkávání a rekreaci lze umísťovat dětská hřiště a další prvky drobné architektury, které svým měřítkem nebo charakterem nenaruší urbanistickou strukturu a prostorové vztahy v ploše návsi. Lokalita zahrádkářské kolonie mezi ulicí Žejdlicova a Ochozským potokem byla vybrána jako přestavbová plocha s možnou výstavbou rodinných domů. Část plochy zahrádkářské kolonie nad Varhánkem, dnes nevyužitá, je ve variantě B určena k zastavění. Byly prověřeny vymezení stávajících plochy rekreaci individuální zahrádkářské rekreace. Kolonie Nad varhánkem byla zařazena do územního plánu. Plochy kolonie Pod Kalvárií a kolonie nad Sapeli zůstávají novým územním plánem nedotčené. 4. Smíšené plochy a komerční aktivity V území se uplatňují návrhové plochy smíšené obytné funkce. Smíšená obytná venkovského typu se projevuje v Nových Dvorech a v Hrbově. Smíšené plochy v Hrbově se nacházejí na styku s plochami Zemědělské výroby nebo jsou to plochy orientované směrem na kamenolom. Plochy smíšené obytné městského typu jsou v Polné. Jedná se o nové využití farmy A, bývalého Amylonu, přestavbových ploch u ulice Resslova a další. Do těchto ploch lze umístit širší mix vzájemně nerušících funkcí od bydlení přes středně velké komerční zařízení a středně velké zařízení občanské vybavenosti až k administrativě nebo drobné nerušící výrobě. Byly navrženy 2 plochy pro komerční aktivity, plochy pro komerční centra s prodejní plochou nad 500m2. Jedná se o rozšíření plochy ze změn č.7 v blízkosti stávající prodejny JMB a plocha u křižovatky cest od Polné a Nových Dvorů na západě území Polné.


97


Byla zachována přiměřená dostupnost služeb a prodejen základního sortimentu v obytných souborech. Varianta B řeší chybějící občanskou a komerční vybavenost Zápeklí možností doplnění v rámci přestavbových ploch s funkčním označením SM. 5. Občanská vybavenost Stávající občanské vybavení bylo respektováno. I přes nárůst obyvatel za posledních 20 let o 500 obyvatel zůstává počet dětí stejný. Ani z pozice města není podnět na další vymezování nových kapacit pro školní a předškolní zařízení. Případné plochy pro školství lze vymezit v plochách SM. V Polné je funkční dům s pečovatelskou službou s dostatečnou kapacitou. O novém zařízení se neuvažuje. Kapacity stávajících zdravotnických zařízení jsou dostatečné. Plocha Autobusové nádraží a okolí byla pro budoucí úpravy označeno jako specifická plocha PV.s. Zřízení nákupního centra v této ploše je nepřípustné, viz regulativy výroková část. 6. Veřejná prostranství Plochy veřejného prostranství byly vymezeny jako nezastavitelné území. 7. Nezastavitelné území Byly navrženy plochy sídelní a krajinné zeleně. Bylo respektováno a dále rozvíjeno přírodní prostředí bezprostředně navazující na historické centrum města - Šlapanky a Ochozského potoka, toto území bylo propojeno zeleným koridorem s výstupy do okolní krajiny v souladu se stávajícími turistickými trasami. – tento požadavek byl prověřen a v rámci něj navržen koridor podél Ochozského potoka jako prostupný koridor městem, zvyšující možnost pěšího propojení, i zdravotně rekreačních aktivit V ÚP jsou stabilizovány funkce zajišťující ochranu a nezastavitelnost ploch sídelní a krajinné zeleně, další jsou navrhovány pro ochranu současně hodnotné zeleně města nebo jako zcela nové v rozvojových plochách. Zeleň byla navržena ve všech plochách jako přípustné využití. U všech zastavitelných ploch byla stanovena maximální míra zastavění. Zbývající díl plochy je bez členění ponechán pro zeleň a zpevněné plochy. Byly posouzeny všechny požadavky na změnu územního plánu města. Požadavky, které byly v souladu s koncepcí rozvoje města, byly do územního plánu zapracovány. Add d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Územní plán města Polná – Odůvodnění

98


Návrh územního plánu obsahuje základní členění území na zastavěné území, zastavitelné území a územní rezervu. Členění území odpovídá vyhlášce 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny vychází z platného územního plánu města. Byly vytvořeny podmínky pro přeměnu nevyužívaných a zanedbaných areálů (brownfields) a jejich zapojení do struktury města.( Amylon a bývalý státní statek farmy „A“.) Byly vytvořeny podmínky pro umístění zón podnikatelských aktivit v dostatečném rozsahu v okrajových částech města s napojením na kapacitně vyhovující dopravní a technickou infrastrukturu. Funkční plochy se vzájemným negativním dopadem byly od sebe vzájemně izolovány. Například plochou veřejných prostranství mezi výrobou firmy Dafe-plast a návrhovou plochou na bydlení, plochami smíšených obytných zón mezi čistě obytnou zónou a prostorem navrhované komunikace, nebo plochou smíšené funkce obytné vesnického typu mezi areály zemědělské výroby a čistým bydlením v Hrbově. Byly navrženy prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot, které je třeba před výstavbou chránit. Vyplývají z regulativů funkčního využití a specifických ploch uvedených ve výrokové části. Krajinné horizonty byly ochráněny výškovým regulativem. Přírodní dominanty byly respektovány. Byl vyznačen stávající pěší okruh kolem rybníka Pekla (Klementova stezka). Nově je navrženo pěší propojení, prostor pro krátkodobou rekreaci kolem Ochozského potoka. Zachována a doplněna prostorem veřejného prostranství je Kalvárie (Pojmonova cesta) Byly navrženy územní rezervy v podobě koridorů dopravní infrastruktury. Územní rezervy ostatních funkčních ploch nebyly navrženy. Byly prověřeny možnosti zařazení některých ploch do návrhu územnímu plánu. -

Nezařazujeme lokalitu Malá cihelna do ploch výroby a skladování, do průmyslové zóny města. Považujeme navrhované plochy výroby za dostatečné. Část plochy pod Kalvárií považujeme v případě rozvojové varianty B za vhodnou k zastavění. Lokalita Nad Háječkem byla zahrnuta do ploch rozvoje bydlení individuálního. Lokalita U vodárny byla zahrnuta do ploch rozvoje bydlení individuálního.

Koncepce uspořádání krajiny vychází prioritně z platného územního plánu města a ze současného stavu a charakteru území, jež se snaží zachovat, včetně všech přírodních a krajinných hodnot. V ÚP je koncepčně snaha, především u nových rozvojových ploch a přestavbových zdůraznit izolování nesourodých funkcí k zamezení vzájemného negativního ovlivňování, a to buď vymezením pásu zeleně, přechodných smíšených funkcí, rozšířením uličního prostoru apod.


99


Prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot nebyly jmenovitě vymezeny, v rámci ochrany urbanistických hodnot je vzata v úvahu městská památková zóna včetně jejího ochranného pásma, v rámci krajiny byly zohledňovány horizonty, ale i jednotlivé cenné funkční segmenty krajiny. V případě rizika jejich narušení jsou doporučena v rámci Vyhodnocení SEA adekvátní opatření. Na některé menší, v měřítku ÚP nezobrazované prvky, je v SEA rovněž upozorněno a realizace funkce je podmíněna jejich ochranou a zachováním – nejčastěji malé sakrální stavby křížků podél cestní sítě doplněné o několik kusů cenných solitérních dřevin, stromořadí, aj.. Obdobně nebyly navrženy, ale byly v SEA posouzeny a zohledněny i přírodní dominanty, krajinotvorné významná návrší a horizonty, vyhlídky a pohledově exponovaná místa. Add e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury V návaznosti na rozvojové lokality byly řešeny požadavky z hlediska napojení na stávající inženýrské sítě a stávající dopravní infrastrukturu. V případě, že nebylo možné rozvojové lokality napojit na stávající technickou infrastrukturu, jsou navrženy mimo rozvojové plochy trasy inženýrských sítí a dopravní napojení. V rámci rozvojových ploch bude koncepce technické a dopravní infrastruktury předmětem dalších podrobnějších studií. V rámci návrhu územního plánu jsou pro jednotlivé rozvojové plochy navrženy pouze přibližně umístěné vstupy (směry napojení) technické infrastruktury do území. 1. Dopravní infrastruktura V dokumentaci jsou zakreslena ochranná pásma silnic II. a III třídy. Ochranné pásmo dálnice do řešeného území nezasahuje. Rozvojové plochy byly napojeny na stávající silniční síť napojovacími body, které určují směr a přibližné místo napojení. Upřesnění dopravního napojení bude součástí podrobnějších dokumentací pro jednotlivé rozvojové plochy – upřesnění místa napojení na stávající dopravní infrastrukturu a návrh nové komunikační sítě v řešených plochách. Doprava automobilová Do návrhu je převzata a upřesněna trasa silnice II/348, která je ve stávajícím územním plánu zakreslena, jako obchvat historického centra města. Trasa se řešena pouze v jedné variantě, neboť dle našeho názoru se nejedná o vhodné řešení dopravní situace v Polné. Navrhovaná trasa vyžaduje značné zásahy do stabilizovaného území. V návrhu je zapracováno propojení křižovatky silnic II/348 od Dobronína a II/352 od Jihlavy na silnici III/3503 na Nové Dvory. Tuto komunikaci současně s dalším pokračováním obchvatu až do křížení se silnicí II/351 směr Brzkov navrhujeme zahrnout do homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav. Navržená komunikace je součástí obou variant návrhu územního plánu. V rámci výše uvedeného komunikačního propojení je navržena územní rezerva pro okružní křižovatku na stávající stykové křižovatce silnic II/348 x II/352. Tato křižovatka může být vybudována i nezávisle na propojení na silnici III/3503 (vytvoření zárodku na budoucí propojení). Návrh okružní křižovatky je zapracován do obou variant návrhu územního plánu. V každé z variant návrhu územního plánu je navržena jiná trasa územní rezervy pro velký severní obchvat města, který začíná na křižovatce III/3503 x III/34817 (navazuje na propojení z křižovatky Územní plán města Polná – Odůvodnění

100


II/348 x II/352) a je ukončena napojením na II/348 na východě řešeného území. V úseku mezi křižovatkami II/348 x II/352 a obchvat x II/351 navrhujeme trasu zahrnout do propojení Jihlava – Polná – Přibyslav (připravované pro převedení silnice I. třídy) a odstranit tak průjezd zastavěným územím města Polná, který je zcela nevyhovující pro převedení do kategorie silnice I. třídy. Železniční doprava Stávající byť neprovozovaná trať, včetně plochy nádraží je v obou variantách návrhu zachována pro další případné využití. Rovněž jsou zachována stávající ochranná pásma železniční trati a vleček. Veřejná hromadná doprava V rámci návrhu územního plánu není navržen rozvoj ani restrikce hromadné dopravy. Jsou pouze vytvořeny podmínky, v rámci technické infrastruktury, které umožní hromadné dopravě lépe a spolehlivě fungovat. Počet autobusových spojů a jejich směrování je věcí poptávky po přepravě od občanů a nabídky dopravců. V rámci návrhu územního plánu je provedena podrobnější studie prostoru stávajícího autobusového nádraží, kde je dle našeho názoru nevyužitá zpevněná i nezpevněná plocha, které je nevhodným zakončením historického centra města. Cílem těchto ideových návrhů je využití této plochy a její částečná úprava. Nedílnou součástí úpravy plochy je autobusové nádraží v redukované, ale stále dostačující velikosti. Zastávky hromadné dopravy nejsou v nových lokalitách navrženy, neboť nemají územní průmět – budou součástí dopravních ploch, nebo veřejného prostranství. Umístění zastávek v nových plochách u páteřních komunikací, kde je vedena hromadná doprava bude prověřeno v rámci urbanistických studií, které zohlední další vazby v rozvojovém území. Doprava v klidu (parkování a odstavování vozidel) V rámci návrhu územního plánu je popsán stav dopravy v klidu na celém řešeném území. Řešení parkování v zastavitelném území je řešeno podle platných vyhlášek a norem ČSN. Pěší a cyklistická doprava V rámci návrhu územního plánu je navrženo ponechání stávající prostupnosti území pro nemotoristickou dopravu, a to včetně cest s vyloučenou automobilovou dopravou. Doplnění nových propojení pro nemotoristickou dopravu je umožněno v rámci navržených funkčních ploch území a tyto komunikace nejsou zakresleny. V systému cyklistických tras byly zakresleny trasy stávající, které propojují řešené území se širším okolím. Nové trasy nejsou zakresleny. Jejich návrh bude možný například v rámci homogenizace silničního propojení Jihlava – Polná – Přibyslav, kde je navržen dostatečný koridor i pro návrh souběžné nemotoristické komunikace. Je navržen relaxační tzv. zelený okruh pro pěší. Trasa okruhu je vedena dle zadání kolem rybníka Peklo a naváže na stezku okolo Ochozského potoka, Pojmonovu a Klementovu stezku. Na okruh


101


navazují vstupy a výstupy do území (vazba na centrum města a volnou krajinu) a další vhodné aktivity vedoucí k oživení a zatraktivnění území. 2. Technická infrastruktura Rozvoj jednotlivých druhů technické infrastruktury byl navržen v souladu s rozvojem nových urbanistických struktur a v souladu s funkčním využitím území. Návrh plně respektuje současný stav sítí (jejich kvalitu a kapacitu) ve vztahu k současným potřebám obce. Plochy pro technickou vybavenost jsou vymezeny tak, aby jejich umístění bylo optimální, nerušilo základní funkce v území a nepůsobilo rušivě v krajině. Ochranná pásma jsou zakreslena do výkresu technické infrastruktury. Při výběru rozvojových lokalit byl plně zohledněn zřetel na ekonomickou náročnost nezbytných podmíněných investic, maximální využití již vložených finančních prostředků a optimální územní řešení. Návrh územního plánu plně respektuje ochranná pásma vodních zdrojů (ochranné pásmo I. Stupně vodního zdroje Jamenský potok (Šlapanka) a vyhlášená záplavová území (Šlapanka, Zlatý potok). Současně byly respektovány požadavky schváleného PRVK kraje Vysočina. Nové rozvojové plochy jsou napojeny na stávající vodovodní síť a jsou řádně odkanalizovány včetně nezávadné likvidace odpadních vod v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Kanalizace je řešena jako oddílná. Technologie pro ČOV Nové Dvory, musí nadále zohlednit požadavek imisní standardy pro Kaprové vody (Zlatý potok). Odvádění dešťových vod musí být řešeno s ohledem na minimální změnu odtokových poměrů (§ 27 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), proto musí být zachován stávající odtokový součinitel z navržených ploch výstavby a vymezeny prostory pro realizaci potřebných technických opatření k zachycení navýšeného povrchového odtoku (zasakování nebo zadržování vody na přilehlých pozemcích před svedením do kanalizace a dále do vodního toku). Kapacita ČOV Polná byla navýšena na 5500 EO vzhledem k rozsahu nových zastavitelných území. Do územního plánu byl dle zpracované dokumentace zanesen objekt čistírny odpadních vod v místní části Nové Dvory. Návrh nakládání s odpady zůstává nezměněn a je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina. 3. Občanská vybavenost Byla ochráněna stávajících zařízení občanského vybavení. Další rozvoj obytných území byl podmíněn dostupností občanské vybavenosti. Byly navrženy plochy pro sportovní vyžití. Byly navrženy plochy komerční vybavenosti. Byla vymezena plocha pro rozvoj hřbitova, obklopená veřejným prostranstvím s převahou zeleně. Navazující prostory tvoří pobytové prostory zahrad rodinných domů. Takto pojednaná funkční kombinace zajistí důstojný a pietní charakter místa. 4. Veřejná prostranství Byla zajištěna ochrana a rozvoj stávajících veřejných prostranství (náměstí, návsi místních částí, ulice, parky). Územní plán města Polná – Odůvodnění

102


Veřejné plochy s převahou zpevněných ploch slouží jako prostory ulic náměstí částí návsi s možností vedení komunikací, parkovišť drobných vodních ploch, liniové zeleně, plochy ro pěší, vedení cyklostezky a podobně. Specifická plocha PV.s je vymezena pro prostor stávajícího autobusového nádraží bývalého rybníka. Prostor je určen k přestavbě s novým vedením dopravy, novou podobou nádraží s možností menší budovy zázemí, s parkovacími i parkovými plochami. Více je uvedeno v regulativech ve výrokové části. Veřejná prostranství s převahou zeleně. Veřejně přístupné plochy, které propojují části města. Plocha P15-PZ-po podél Ochozského potoka rozšiřuje plochy zeleně v jádru města. Plochy návsí kde tato funkce stabilizuje jejich přírodní charakter. Add f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Návrhem jsou ochráněny tradiční urbanistické a architektonické hodnoty v území. Respektujeme prostorové uspořádání krajiny a sídel, jejich historický půdorys, charakter a měřítko zástavby a zachování stávajících panoramatických pohledů. Důsledně je chráněna historická cestní síť a je zajištěna průchodnost zastavěným i nezastavěným územím města. Byly respektovány přírodní i stavební dominanty jako identifikační prvky a orientační body území. Ochrana přírodních hodnot ÚP stabilizuje nezastavěné plochy zeleně uvnitř sídla i ve volné krajině, přírodně cenné segmenty krajiny jsou chráněny i způsobem využití ZP, plochy přírodní s jednoznačným způsobem přípustného využití. V návrhu jsou zohledněny a respektovány veškeré přírodní hodnoty území, tj. významně krajinné prvky, evropsky významná lokalita CZ0613332 – Šlapanka a Zlatý potok, i lokality s evidovaným výskytem zvláště chráněných druhů: Další lokality ochrany přírody: -

Borský rybník – rybník s litorály a navazující mokřad s ohroženou avifaunou Špitálský les – zčásti odvodněné přípotoční olšiny s dřípatkou horskou Kukle - rybník s litorály a navazující mokřad s ohroženou avifaunou Samotín – vlhké rašelinné louky v okolí samoty s ohroženými druhy rostlin Registrované významné krajinné prvky Nad Březinou – travnatá stráň s bohatou populací vemeníku dvoulistého Kalvárie – cenný porost dřevin s křížovou cestou

Nová cenná území s významným přírodním a krajinným potenciálem nebyl přímo vymezována, ale návrhem byly zohledněny všechny typické charakteristiky místní krajiny. Do územního plánu, koordinačního výkresu, byla doplněna trasa migračně významného koridoru pro velké savce v jihovýchodní části řešeného území. Územní systém ekologické stability (ÚSES)


103


ÚSES byl částečně převzat, částečně navržen jako nový. Nové prvky byly navrženy v malých sídlech, tj. krom Polné, kde nebyl schválen současným územním plánem. Vymezení jednotlivých prvků ÚSES prioritně vychází z platného územního plánu, dále ze ZÚR kraje Vysočina. Dále jsou prvky upraveny dle současného stavu využití území s preferencí ekologicky stabilních segmentů krajiny, a to i s ohledem na vlastnické vztahy v řešeném území. ÚSES byl revidován k tomu autorizovanou osobou dle soudobých metodik a vžité praxe. Veškeré prvky ÚSES jsou překryvnou funkcí nad nezastavitelným využitím území. Ochrana ZPF a PUPFL Navrhovaná rozvojová území si vyžádají zásah – zábory půdního fondu. Koncepčně jsou dodrženy zásady ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb. a v příslušné kapitole jsou zdůvodněny variantní návrhy rozvoje. Urbanistickou koncepcí je upřednostněno využití nezastavěných pozemků a dále i proluky navazující nebo přímo v rámci zastavěného území obce. Složitější je situace v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa, výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF a PUPFL, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Add g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Ve stabilizovaném území města nebyly nenavrhovány plošné asanace území. Požadavky na revitalizaci a rehabilitaci méně vhodných lokalit byly řešeny vytvořením podmínek v regulativech. Byly navrženy plochy přestavby. Byly vymezeny veřejně prospěšné stavby a koridory, veřejně prospěšná opatření. V územním plánu byl vymezen konkrétní pozemek pro výstavbu ČOV v místní části Nové Dvory a ČOV byl zařazena jako veřejně prospěšná stavba VST17. Formou VPO jsou vymezena opatření sloužící k ochraně a rozvoji přírodního dědictví, tj. některé skladebné části lokálního ÚSES, jenž je ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vytvářen ve veřejném zájmu. Jako VPO jsou přitom vymezeny nefunkční skladebné části ÚSES.


104


Add h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky na obranu státu Do malé části řešeného území (k. ú. Polná) zasahuje ochranné pásmo letiště Henčov. Dále se řešené území nachází v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. Jedná se o zájmová území ČR – Ministerstva obrany. V uvedeném zájmovém území označeném výškou 100 (viz atributy jevu ÚAP) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 50 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. V zájmovém území označeném výškou 150 (viz atribut jevu z ÚAP) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 100 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. V zájmovém území označeném výškou 200 (viz atributy jevu ÚAP) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 150 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. Veškeré podrobnější informace byly předány formou digitálních podkladů v rámci ÚAP. Požadavky ochrany obyvatelstva V případě hrozby nebo vzniku mimořádné (případně krizové) situace se bude postupovat podle schváleného Krizového, respektive Havarijního plánu Kraje Vysočina. Dále je nutno v souladu ustanovením § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva zapracovat do územního plánu návrh ploch pro požadované potřeby uvedené především pod písmeny a), c), d), g), h) a i). Z hlediska požární ochrany je třeba v zastavitelných územích (např. plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, komerční využití, průmyslové a výrobní zóny apod.) respektovat požadavky vyplývající z právních předpisů na úseku požární ochrany a souvisejících předpisů (zejména požadavky týkající se zařízení pro protipožární zásah – přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární účely, dále zásobování požární vodou a požadavky na odstupové vzdálenosti). Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich těžby V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, chráněné ložiskové území ani ložisko vyhrazeného nerostu. Na území se však nachází plocha současné těžby nevýhradního nerostu. Tato plocha je Návrhem ÚP respektována a ve variantě A je navrženo jeho mírné rozšíření na základě požadavku vlastníka. V dotčeném prostoru jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb, která jsou Návrhem ÚP rovněž respektována: -

Polná 2 – ev. č. 4884 – po těžbě radioaktivní rudy po roce 1945 – dotčená plocha činí 64 404 m2.


105


-

Polná 2 – ev. č. 3110 – po těžbě radioaktivní rudy po roce 1945 – dotčená plocha poddolovaného území – ojedinělá pravděpodobnost.

Protipovodňová ochrana Napojení rozvojových lokalit na místní kanalizační systém a zabezpečení nezávadné likvidace odpadních vod byl proveden v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Na základě tohoto zákona byly také plně respektovány manipulační a ochranná pásma podél toků. Jako rozvojové lokality byly vybírány oblasti s vhodnými podmínkami pro zásak srážkových vod a je plně vyžadována primární možnost zásaku na místě vzniku. V územním plánu byly plně respektovány podmínky rozhodnutí vyhlášených záplavových území vodních toků Šlapanka a Zlatý potok. V záplavovém území nebyly umístěny žádné stavby trvalého charakteru. Dokumentace obsahuje názvy vodních toků včetně jejich správců. Pozemkové úpravy Žádné zpracované pozemkové úpravy nebyly v době zpracování Návrhu zpracovateli známy. Ochrana veřejného zdraví Vyhledat plochy, jejichž současné využití má negativní dopad na okolí, a navrhnout vhodné opatření. Při navrhování rozvojových ploch zohlednit ochranu veřejného zdraví. Rozvojové plochy pro výstavu rodinných domů i případnou občanskou vybavenost limitovat izofonou v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb. V případě vzájemného ovlivňování ploch či dopravních staveb z hlediska hluku či emisí, které může způsobit negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva, budou tyto plochy zařazeny mezi plochy s podmíněně přípustným využitím. V rámci následujícího řízení dle stavebního zákona bude u těchto ploch dokladováno, že jejich využití nebude mít negativní vliv ne lidské zdraví a pro objekty chráněné (ve smyslu odst. 3 § 30 zákona 258/2000) nebudou překračovány hygienické limity hluku. V čistopisu územního plánu bude definován pojem rušící a nerušící výroba. V souladu s požadavkem KHS KV k aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR KV) k akci „Homogenizace silnice II/352 v úseku Jihlava – Polná, silnice II/348 na území města Polná a silnice II/351 v úseku Polná – Přibyslav na parametry silnice I. třídy“ bude dokladován soulad s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví, a to nepřekračování limitních hodnot hluku dle platné legislativy a bude posouzen vliv na lidské zdraví z hlediska zdravotních rizik. Na základě tohoto hodnocení, pokynů pořizovatele ZÚR KV a stanoviska ministerstva dopravy bude trasa komunikace zanesena do územního plánu. Pro dané území nejsou k dispozici izofony dokladující intenzitu šíření emisního zatížení z automobilové dopravy, tedy není možné doložit splnění limitů hluku v kompetenci a měřítku územního plánu. Toto doložení se doporučuje v dalších správních řízení při realizaci jednotlivých záměrů generujících významné dopravní intenzity, nebo klíčové nové dopravní trasy a vazby v území. Jako preventivní opatření zajištující minimalizaci vzniku nadměrného hlukového zatížení Územní plán města Polná – Odůvodnění

106


jsou navrhovány pásy zeleně izolující rozdílná funkční využití, dále i samotná urbanistická a dopravní koncepce, jejímž účelem a snahou je odvést dopravu z obytných částí města a jeho centra, samozřejmě, pokud nejsou jejich cílovou destinací. Energetika UP respektuje požadavky vyplývající ze zpracované územně energetické koncepce. UP respektuje ochranná a bezpečnostní pásma, která jsou nezbytná pro zajištění spolehlivého provozu energetických zařízení a bezpečnostní pásma vedoucí k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií. Add i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Byla prověřena aktuálnost navrhovaných ploch platným územním plánem. Respektujeme vydaná platná územní rozhodnutí a stavební povolení. Variantní Návrh si vyžádá zábory ZPF, které jsou podrobně vyhodnoceny v v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Koncepčně jsou dodrženy zásady ochrany ZPF; je upřednostněno využití nezastavěných pozemků a dále i proluky navazující nebo přímo v rámci zastavěného území obce. I přes toto koncepční řešení je v některých lokalitách navrhován rozvoj na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa, výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech. V souvislosti s vymezením ploch s rozdílným způsobem využití prověřit zejména: -

-

podmínky využití problematicky využívaných areálů umístěných v sousedství městského centra a ploch bydlení s cílem omezit negativní dopadu provozu areálů (např. Nerudova ulice). podmínky využití problematicky využívaných areálů tzv. brownfields. Jedná se např. o plochy zemědělské farmy A, výrobního areálu firmy Amylon a firmu Kövak pod Palackého sídlištěm.

V souvislosti s návrhem nového funkčního využití území je nutné zohlednit trasy a ochranná pásma stávající technické infrastruktury a vyhlášená pásma hygienické ochrany a řešit omezení, která z nich vyplývají. Vyhlášená pásma hygienické ochrany zemědělských areálů byly dostupné z výchozích podkladů ÚAP byly zohledněny a rizika dopadu včetně návrhu opatření pro jejich minimalizaci jsou navržena ve Vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro každou jednotlivou dotčenou plochu. V souvislosti s řešením ploch pro bydlení nebyly zapracovány izofon s výhledem na 30 let u stávajících i výhledových liniových staveb dopravní infrastruktury, a to z důvodu nedostupnosti těchto podkladů (ÚAP, ZÚR, Strategické hlukové mapy. Územní plán města Polná – Odůvodnění

107


Problém prostorové regulace a zásad ochrany veřejných prostranství zabránění tlaku na vysokou intenzitu využití území a zvyšování dopravní zátěže území byl vyřešen stanovením funkčních a prostorových regulativů Nové prvky ÚSES budou přednostně umisťovány na pozemcích ve vlastnictví města, kraje a České republiky. Správním územím protéká významný vodní tok Šlapanka (stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny čj. KUJI 63662/2008 ze dne 2.9.2008), významný vodní tok Zlatý potok (stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny čj. KUJI 58424/2006 ze dne 9.8.2006) a drobné vodní toky Skrýšovský potok, Ochozský potok a Zhořský potok. V hlavním a koordinačním výkrese je zakreslena aktuální hranice záplavového území včetně aktivní zóny. V územním plánu jsou stanovená záplavová území plně respektována. Kromě nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury nejsou do záplavového území umisťována nová zastavitelná území. Podél drobných vodních toků jsou vyžadovány nezastavitelné pásy v šíři min. 6,0 m pro údržbu a výkon správy vodních toků, podél významných vodních toků bude ponechán volný pás v šíři 8.0 m. Řešeným územím prochází železniční trať Dobronín – Polná, její ochranné pásmo bylo respektováno. Obytná výstavba i u ploch se smíšeným funkčním využitím, byla umístěna v odsazení od tělesa dráhy, které zajistí nepřekročení hodnot hygienických limitů ze stávající i výhledové železniční dopravy. Středem řešeného území prochází katodově chráněná trasa produktovou ČEPRO, a. s. s jejím ochranným pásmem. Dále je v katastrálním území Polná umístěna stanice katodové ochrany (SKAO) s NN přípojkou, elektrickým vedením SKAO, anodovým uzemněním a s jeho ochranným. Z důvodu zajištění bezpečnosti osob a ochrany majetku je třeba, aby všechny stavby a činnosti situované do ochranného pásma zařízení v majetku ČEPRO, a. s. respektovaly vzdálenosti stanovené platnými právními předpisy a ČSN 65 0204. Textová část odůvodnění územního plánu proto bude obsahovat informace o existenci produktovou, jeho ochranném pásmu a konkrétních omezeních a opatřeních pro umísťování jednotlivých staveb, které vyplývají z nařízení vlády č. 29/1959 Sb. a ČSN 65 0204. Tyto limity využití území budou promítnuty do regulativů funkčního a prostorového využití území. Koordinační výkres bude obsahovat zákres a popis trasy produktovou i jeho ochranná pásma v šíři 300 m na každou stranu od osy potrubí včetně ochranného pásma anodového území v šířce 100 m na každou jeho stranu. Add j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Zastavěné území města bylo vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) k 1.4.2013. Všechny navrhované plochy byly vymezeny jako plochy zastavitelného území dle regulativů. Zastavitelné plochy navazují na vymezené zastavěné území města. Hodnotné části krajiny jsou vymezeny jako nezastavitelné území, často i jako prvek ÚSES.


108


Add k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Byla označeny plochy a koridory, u kterých podmínky prostorové regulace, vzhledem k jejich rozsahu nebo charakteru, není možné stanovit přímo územním plánem, proto je vhodné jejich využití před započetím výstavby prověřit územní studií. Add l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem V ÚP Polná nebude pořizován regulační plán. Add m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek a zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Předkládaný variantní Návrh územního plánu města Polná byl podroben Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je i Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA2000. Vyhodnocení SEA je provedeno dle platných standardů a metodik a ve struktuře dané přílohou stavebního zákona. Vyhodnocení se zabývá každou jednotlivou plochou, u které je provedeno posouzení na stanovené složky životního prostředí, obyvatelstvo, veřejné zdraví, i hmotné a kulturní statky. Dále je provedeno zhodnocení a porovnání variant navrženého rozvoje, a to podle jednotlivých oblastí – skupin funkčního využití, kde je tímto i zohledněna lokální kumulace vlivů na současný stav životního prostředí. V návaznosti na identifikované možné negativní vlivy jsou navržena preventivní, minimalizující nebo kompenzační opatření pro možnou akceptovatelnost rozvoje v dané oblasti (např. změna funkce, redukce nebo až vyjmutí plochy z návrhu ÚP). Vyhodnocení SEA i NATURA2000 je garantováno k tomu autorizovanou osobou dle současně platné legislativy. Add n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Variantním návrhem bylo prověřeno umístění hlavních rozvojových směrů. Prověřeny byly lokality pro průmysl a bydlení. Dále bylo variantně prověřeno funkční využití lokality Varhánkova (dnešní autobusové nádraží). Území bylo řešeno ve 4 variantách. Trasa komunikace (severní obchvat města) byla vedena ve 2 variantách. Add o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Návrh územního plánu byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., (stavební zákon) v platném znění a jeho prováděcími vyhláškami a dalšími platnými právními předpisy, které se vztahují k této problematice. Územní plán města Polná – Odůvodnění

109


Obsah návrhu územního plánu i jeho odůvodnění byl vyhotoven v souladu s §13 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Byl použit souřadnicově orientovaný mapový podklad (S-JTSK).

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje

4c

Z oblasti životního prostředí nevyplývají s územního plánu žádné podněty nadmístního významu nad rámec ZÚR kraje.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

4d

4.d 1) Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně. Návrh rozvoje území obce vychází z platného územního plánu Polné včetně změn č. 1 – 9. Převádí rozvojové plochy ÚP do návrhové části nového územního plánu. Dále jsou vymezeny nové rozvojové plochy na podkladě vyhodnocení požadavků Zadání nového územního plánu, doplněny a upřesněny jsou v průběhu zpracování návrhu územního plánu podle pokynů určeného zastupitele obce. Zábory ZPF jsou vyhodnoceny dle variant: VARIANTA A: Celkový zábor ZPF bude v důsledku plánovaného rozvoje varianta A představovat 84 ha plochy. Tabulka 10 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka varianta A Kultura zemědělské půdy

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha I. II. III. IV.

Výměra celkem

Orná Trvalé travní porosty Chmelnice Vinice Ovocné sady Zahrady Ostatní celkem

V.

54,156 22,876 0 0 0 6,947 0

6,515 4,883 0 0 0 0,514 0

28,957 6,848 0 0 0 0,139 0

13,423 7,064 0 0 0 5,620 0

0 0 0 0 0 0 0

5,262 4,082 0 0 0 0,675 0

83,979

11,911

35,944

26,106

0

10,018

Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití – varianta A Funkční využití

I.

II.

III.

V.

Celkový součet

BI

5,745

2,902

9,107

5,636

23,391

1,011

1,052

0,027

2,091

DS Územní plán města Polná – Odůvodnění

110


Funkční využití

I.

II.

III.

NG.s OH OK

V.

Celkový součet

0,375

0,375

0,487 0,496

0,487

0,697

1,193

OS

0,927

0,071

0,132

1,131

PV

0,360

3,002

2,493

0,252

6,108

PZ

0,191

8,534

0,511

1,711

10,947

0,006

1,692

PZ.1 RI

0,166

SM

0,233

SV TI

1,698 0,559

0,725

0,687

0,154

2,814

0,953

0,676

0,287

1,915

0,041

0,034

0,177

0,252

0,702

21,134

1,740

VD

0,253

1,115

14,712

5,017

VZ

2,955

0,677

3,632

W

0,131

2,009

2,140

VL

ZN

0,703

2,096

0,479

ZP Celkový součet

1,368

0,005

0,000 11,911

35,944


2,579 0,000

26,106

10,018

83,979

111


Tabulka 12 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF - varianta A Lokalita číslo

Navrhovan é využití

Výměra celkem [ha]

Z1-BI-ja

BI

0,235

Z1-BI-po

BI

0,127

0,000

0,066

0,066

Z10-BI-hr

BI

0,740

0,649

0,000

0,649

Z11-BI-hr

BI

0,672

0,000

0,672

0,672

Z12-BI-hr

BI

1,019

0,000

0,980

0,980

Z13-BI-po

BI

1,112

0,001

1,111

1,112

Z14-BI-hr

BI

0,782

0,000

0,768

0,768

Z18-BI-po Z25-BI-po

BI BI

3,863 4,925

0,011 0,003

3,768 4,603

3,779 4,605

Z26-BI-po

BI

Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo Celkem zastavěné současně [ha] m území zastavěné obce [ha] území obce [ha] 0,000 0,235 0,235

0,817


0,014

0,803

0,817

Druh ZPF podle katastru nemovitostí

orná půda orná půda zahrada trvalý travní porost zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada zahrada orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost

BPEJ

Třída Výměra Nezemědělská Katastrální území ochrany zemědělské půda [ha] půdy podle BPEJ [ha]

Meliorace

74700 75001 73745

III. III. V.

0,002 0,234 0,066

0,000 0,000 0,061

Janovice u Polné Janovice u Polné Polná

NE NE NE

72911 72911 72911 72944 73715 76811 72911

I. I. I. V. V. V. I.

0,378 0,271 0,021 0,172 0,478 0,001 0,151

0,092 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,039

Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov

NE NE NE NE NE NE NE

72911 72911 72914 72911 72914 72914 72914 71510

I. I. III. I. III. III. III. II.

0,829 1,109 0,003 0,291 0,478 0,000 3,779 0,642

0,000 0,000 0,000 0,014 0,000 0,000 0,084 0,320

Hrbov Polná Polná Hrbov Hrbov Hrbov Polná Polná

NE NE NE NE NE NE NE NE

71510 73715

II. V.

0,010 2,575

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

73715 77201 72914

V. V. III.

1,315 0,063 0,569

0,000 0,000 0,000

Polná Polná Polná

NE NE NE

72914 72944

III. V.

0,055 0,147

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

72944

V.

0,029

0,000

Polná

NE

76701

V.

0,017

0,000

Polná

NE

112


Lokalita číslo

Z37-BI-po Z4-BI-hr



BI BI

0,650 1,825

Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo Celkem zastavěné současně [ha] m území zastavěné obce [ha] území obce [ha] 0,001 0,649 0,650 0,000 1,825 1,825

Z5-BI-ja

BI

0,100

0,099

0,001

0,100

Z5-BI-nd

BI

0,832

0,002

0,830

0,832

Z5-BI-po

BI

2,267

0,224

2,025

2,250

Z6-BI-ja

Z6-BI-nd

BI

BI

0,427

0,715

0,000

0,000

0,416

0,715

0,416

0,715

Z6-BI-po

BI

1,680

1,574

0,000

1,574

Z7-BI-ja

BI

0,575

0,000

0,321

0,321



BPEJ


Meliorace

orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda zahrada

72914 72911

III. I.

0,650 0,771

0,000 0,000

Polná Hrbov

NE NE

72911 73715 74700

I. V. III.

0,474 0,581 0,100

0,000 0,000 0,000

ANO NE NE

orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost

74700

III.

0,019

0,000

74700 71500

III. II.

0,813 2,149

0,000 0,018

Hrbov Hrbov Janovice u Polné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná

71500 71500

II. II.

0,037 0,063

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

72901

I.

0,193

0,011

Janovice u Polné

NE

72911

I.

0,223

0,000

NE

orná půda

72911

I.

0,002

0,000

zahrada

72911

I.

0,003

0,000

orná půda trvalý travní porost

74700

III.

0,002

0,000

74700

III.

0,608

0,000

zahrada trvalý travní porost zahrada orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost

74700

III.

0,100

0,000

Janovice u Polné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné

72914 72914 72911

III. III. I.

0,033 1,541 0,055

0,106 0,000 0,254

Polná Polná Janovice u Polné

ANO ANO NE

72911 76701

I. V.

0,094 0,120

0,000 0,000

Janovice u Polné Janovice u Polné

NE NE

76701

V.

0,050

0,000

Janovice u Polné

NE

113

NE NE NE

NE NE NE ANO ANO


Lokalita číslo



Z7-BI-nd

BI

0,345

0,327

0,000

0,327

Z8-BI-po

BI

0,016

0,000

0,016

0,016

Z9-BI-nd

BI

0,554

0,006

0,548

0,554

Z9-BI-po

BI

0,158

0,000

0,128

0,128

P9-DS-po

Z15-DS-po Z21-DS-po

Z34-DS-po Z36-DS-po Z52-DS-po K2-NG.shr Z23-OHpo Z27-OK-po Z4-OK-po

Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo Celkem zastavěné současně [ha] m území zastavěné obce [ha] území obce [ha]


trvalý travní porost

BPEJ


Meliorace

72911

I.

0,325

0,018

72911 72914 73745 76901

I. III. V. V.

0,002 0,008 0,007 0,001

0,000 0,000 0,000 0,000

72911

I.

0,554

0,000

Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Polná Nové Dvory u Kamenné

72914

III.

0,114

0,031

Polná

NE

76901

V.

0,014

0,000

Polná

NE

72914 72914

III. III.

0,001 0,012

0,475 0,000

Polná Polná

NE NE

76701 76701

V. V.

0,017 0,010

0,000 0,000

NE NE

74700 71500

III. II.

0,020 0,347

0,000 0,019

Polná Polná Nové Dvory u Kamenné Polná

NE ANO

71500 74600 75001

II. II. III.

0,030 0,412 0,564

0,000 0,000 0,000


ANO ANO ANO

71500 71500 72914

II. II. III.

0,095 0,128 0,456

0,088 0,000 0,000


NE NE NE

NE NE NE NE NE

DS DS DS

0,183 0,128 0,456

0,095 0,000 0,456

0,000 0,128 0,000

0,095 0,128 0,456

zahrada zahrada zahrada zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda

NG.s

0,388

0,000

0,375

0,375

orná půda

73715

V.

0,375

0,012

Hrbov

NE

OH OK

0,487 0,697

0,000 0,000

0,486 0,697

0,487 0,697

OK

0,499

0,003

0,493

0,496

orná půda orná půda orná půda trvalý travní

72914 71500 71510 72901

III. II. II. I.

0,487 0,024 0,673 0,496

0,000 0,000 0,000 0,003

Polná Polná Polná Polná

NE NE NE NE

DS

DS DS

0,515

0,020 1,371


0,040

0,000 0,000

0,000

0,020 1,352

0,040

0,020 1,352

114

NE


Lokalita číslo




Z13-OS-hr

OS

0,473

0,218

0,116

0,334

Z14-OS-po

OS

0,204

0,204

0,000

0,204

Z15-OS-po

OS

0,594

0,001

0,592

0,594

P8-PV-po

PV

0,033

0,008

0,000

0,008

Z10-PV-po

PV

0,551

0,003

0,467

0,470

Z11-PV-po

PV

0,167

0,000

0,125

0,125

Z15-PV-hr

PV

0,067

0,000

0,016

0,016

Z16-PV-hr

PV

0,280

0,000

0,213

0,213

Z16-PV-po

PV

0,170

0,000

0,167

0,167

Z2-PV-nd

PV

0,403

0,000

0,150

0,150

Z20-PV-po

PV

2,325

0,000

2,028

2,028



porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada orná půda orná půda zahrada zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda

BPEJ


Meliorace

72911 72911

I. I.

0,116 0,218

0,139 0,000

Hrbov Hrbov

NE NE

72914 72914

III. III.

0,002 0,069

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

76701 76701 72901 72911 71500 76701 71500 76401 71500 71510 72914 72914 74068 72911 72914

V. V. I. I. II. V. II. III. II. II. III. III. V. I. III.

0,001 0,131 0,274 0,320 0,006 0,001 0,337 0,133 0,000 0,125 0,002 0,007 0,007 0,059 0,154

0,000 0,000 0,000 0,000 0,026 0,000 0,080 0,000 0,042 0,000 0,051 0,000 0,000 0,067 0,000

Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov

NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE

73715

V.

0,164

0,003

Polná

NE

77201

V.

0,004

0,000

NE

74700

III.

0,007

0,253

74700 71500 71510 75001

III. II. II. III.

0,144 0,604 0,170 0,935

0,000 0,297 0,000 0,000

Polná Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Polná

NE NE ANO ANO

75001 76401

III. III.

0,004 0,314

0,000 0,000

Polná Polná

NE ANO

115

NE


Lokalita číslo

Z35-PV-po


PV



2,030

0,000

1,823

1,823

Z42 -PVpo

PV

0,608

0,000

0,608

0,608

Z5-PV-hr

PV

0,398

0,011

0,127

0,139

Z6-PV-hr Z7-PV-hr Z7-PV-po Z8-PV-hr

Z8-PV-nd

K1-PZ-po

PV PV PV PV

PV

PZ

0,260 0,088 0,259 0,252

0,370

0,548


0,037 0,000 0,000 0,050

0,030

0,037

0,000 0,028 0,084 0,030

0,100

0,489

0,037 0,028 0,084 0,081

0,130

0,526


trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost

BPEJ


Meliorace

76401 71500

III. II.

0,001 0,531

0,000 0,207

Polná Polná

NE ANO

71500 74600 75001

II. II. III.

0,303 0,317 0,619

0,000 0,000 0,000


ANO ANO ANO

75001

III.

0,053

0,000

Polná

ANO

71500 71510

II. II.

0,008 0,581

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

71510 72911

II. I.

0,020 0,037

0,000 0,260

Polná Hrbov

NE NE

72911 73715

I. V.

0,081 0,012

0,000 0,000

Hrbov Hrbov

NE NE

73715

V.

0,009

0,000

Hrbov

NE

72914 73715 72914 72911

III. V. III. I.

0,037 0,028 0,084 0,013

0,222 0,060 0,175 0,171

Hrbov Hrbov Polná Hrbov

NE NE NE NE

72911 73715

I. V.

0,040 0,017

0,000 0,000

Hrbov Hrbov

NE NE

73715

V.

0,011

0,000

NE


72911

I.

0,000

0,240

72911

I.

0,125

0,000

zahrada orná půda

72911 71500

I. II.

0,005 0,499

0,000 0,021

Hrbov Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná

orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost

116

NE NE NE NE


Lokalita číslo

K18-PZ-po


PZ



0,164

0,000

0,164

0,164

K19-PZ-po

PZ

0,309

0,000

0,171

0,171

K4-PZ-hr

PZ

0,274

0,000

0,274

0,274

K6-PZ-po

PZ

9,653

0,003

8,890

8,893

K7-PZ-po

PZ

0,195

0,000

0,189

0,189

K8-PZ-po K9-PZ-po

PZ PZ

0,057 0,255

0,000 0,000

0,057 0,254

0,057 0,255

P15-PZ-po

PZ

0,680

0,418

0,000

0,418

K17-PZ.1po

PZ.1

1,604


0,000

1,604

1,604


trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada orná půda

BPEJ


Meliorace

71500 71500

II. II.

0,010 0,016

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

71510

II.

0,008

0,000

Polná

NE

73715

V.

0,105

0,000

Polná

NE

77201 71510 73715 72911

V. II. V. I.

0,052 0,053 0,118 0,050

0,000 0,138 0,000 0,000

Polná Polná Polná Hrbov

NE NE NE NE

72911 73715 71500

I. V. II.

0,141 0,083 0,761

0,000 0,000 0,760

Hrbov Hrbov Polná

ANO NE ANO

71500 71510

II. II.

0,007 4,873

0,000 0,000

Polná Polná

NE ANO

71510 76701

II. V.

2,305 0,212

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

76701 72914

V. III.

0,734 0,187

0,000 0,006

Polná Polná

NE NE

72914 72914 72914

III. III. III.

0,002 0,057 0,255

0,000 0,000 0,000


NE NE NE

72914 72914

III. III.

0,007 0,004

0,262 0,000

Polná Polná

NE NE

76701 76701

V. V.

0,232 0,176

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

71500

II.

0,006

0,000

Polná

ANO

117


Lokalita číslo




K4-PZ.1po

PZ.1

0,094

0,094

0,000

0,094

Z33-RI-po

RI

0,731

0,000

0,725

0,725

P3-SM-po P5-SM-po

Z28-SMpo Z32-SMpo

Z10-SV-nd Z3-SV-hr

Z3-SV-nd

Z9-SV-hr Z1-TI-hr

SM SM

3,641 2,769

0,233 0,216

0,000 0,000

0,233 0,216


BPEJ


Meliorace

orná půda orná půda

75001 76401

III. III.

1,428 0,170

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada

72914

III.

0,094

0,000

Polná

NE

72911

I.

0,166

0,007

Polná

ANO

76701

V.

0,037

0,000

Polná

ANO

76901 72901 72914

V. I. III.

0,522 0,233 0,061

0,000 3,408 2,554


ANO NE NE

76701 76701

V. V.

0,005 0,149

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

SM

1,740

0,001

1,740

1,740

orná půda

71500

II.

1,740

0,000

Polná

NE

SM

0,651

0,001

0,624

0,625

orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost

72914

III.

0,586

0,026

Polná

NE

72914

III.

0,039

0,000

NE

72911 72914

I. III.

0,321 0,277

0,000 0,053

Polná Nové Dvory u Kamenné Hrbov

72914

III.

0,398

0,000


72911

I.

0,468

0,217

72911

I.

0,148

0,000

zahrada

72911

I.

0,016

0,000

zahrada orná půda orná půda orná půda

76811 73715 72914 73715

V. V. III. V.

0,008 0,279 0,034 0,120

0,000 0,000 0,000 0,000

SV SV

SV

SV TI

0,322 0,729

0,856

0,279 0,153


0,000 0,003

0,033

0,000 0,000

0,321 0,673

0,606

0,279 0,153

0,321 0,676

0,639

0,279 0,153

118

Hrbov Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Hrbov Hrbov Hrbov

NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE


Lokalita číslo



Z2-TI-hr

TI

0,041

0,000

0,041

0,041

Z4-TI-nd

TI

0,061

0,000

0,057

0,057

Z31-VD-po

VD

1,378

0,000

1,368

1,368

Z1-VL-nd

VL

0,703

0,004

0,699

0,703

Z12-VL-po

VL

0,728

0,001

0,715

0,715

Z17-VL-po

VL


1,802

0,003

1,616

1,620

Z19-VL-po

VL

0,983

0,003

0,865

0,867

Z24-VL-po

VL

9,746

0,000

9,461

9,461

Z29-VL-po Z30-VL-po

VL VL

1,702 4,842


0,002 0,005

1,698 4,837

1,700 4,842


trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda

BPEJ


Meliorace

72911

I.

0,041

0,000

72944

V.

0,012

0,003

76811 71500 76401

V. II. III.

0,045 0,253 1,115

0,000 0,010 0,000

72901

I.

0,703

0,000

Hrbov Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Nové Dvory u Kamenné

71510

II.

0,030

0,013

Polná

NE

76701

V.

0,685

0,000

Polná

ANO

71510

II.

0,018

0,183

Polná

NE

76401

III.

1,584

0,000

Polná

ANO

76701 71500 71510 71500

V. II. II. II.

0,017 0,801 0,067 6,808

0,000 0,115 0,000 0,286


NE NE NE ANO

71500 71510

II. II.

0,887 0,050

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

71510 74600

II. II.

0,013 0,084

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

74600 75001 76401

II. III. III.

0,018 0,859 0,003

0,000 0,000 0,000


ANO ANO NE

76401 71500 71500

III. II. II.

0,738 1,700 4,237

0,000 0,002 0,000


ANO NE ANO

119

ANO ANO ANO NE ANO NE


Lokalita číslo

Z4-VL-ja Z22-VZ-po

K3-W-po


VL VZ

W



1,226 3,692

2,165

0,001 0,002

0,000

1,226 3,631

1,997

1,226 3,632

1,997

K5-W-po

W

0,719

0,000

0,142

0,142

K1-ZN-hr

ZN

0,513

0,000

0,478

0,479

K2-ZN-po

ZN

1,966

0,003

1,955

1,958

K3-ZN-hr

ZN

0,142

0,000

0,142

0,142

P6-ZP-po

ZP

0,153

0,000

0,000

0,000


orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

BPEJ


75001 76401 74700 71500

III. III. III. II.

0,597 0,008 1,226 0,031

0,000 0,000 0,000 0,060

Polná Polná Janovice u Polné Polná

ANO ANO ANO NE

71500

II.

2,765

0,000

Polná

ANO

71510 75001

II. III.

0,159 0,489

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

75001 72914

III. III.

0,188 0,000

0,000 0,167

Polná Polná

ANO ANO

72914

III.

0,020

0,000

Polná

ANO

76401

III.

1,977

0,000

Polná

ANO

71510

II.

0,131

0,577

Polná

ANO

76401 72914

III. III.

0,011 0,265

0,000 0,035

Polná Hrbov

ANO NE

72914 72911

III. I.

0,213 1,958

0,000 0,008

Hrbov Polná

NE NE

72911

I.

0,138

0,000

Hrbov

NE

73715

V.

0,005

0,000

Hrbov

NE

71500

II.

0,000

0,153

Polná

NE

Zdroj: data ÚAP, Návrh ÚP, upraveno AF-CityPlan


Meliorace

120


VARIANTA B: Celkový zábor ZPF bude v důsledku plánovaného rozvoje varianta B představovat 94 ha plochy. Tabulka 13 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka - varianta B Kultura zemědělské půdy

Výměra celkem

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha I. II. III. IV.

V.

Orná

64,222

9,879

25,379

22,575

0

6,388

Trvalé travní porosty

22,692

4,789

5,473

8,084

0

4,347

Chmelnice

0

0

0

0

0

0

Vinice

0

0

0

0

0

0

Ovocné sady

0

0

0

0

0

0

Zahrady

7,671

0,299

0,523

6,049

0,045

0,755

Ostatní

0

0

0

0

0

0

celkem

94,585

14,966

31,375

36,707

0,045

11,491

Tabulka 14 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití – varianta B Celkový součet

7,437

31,736

I.

II.

III.

BI

8,385

4,067

11,847

0,910

1,039

1,949

0,487

0,487

DS OH OK

0,836

OS

0,594

PV

0,747

4,632

3,622

PZ

0,268

2,209

1,441

IV.

V.

Funkční využití

0,836 0,071

PZ.1

0,045

0,132

0,797

0,445

9,491

2,411

6,329

0,094

RZ

0,094

3,779

SM

0,233

SV

1,065

TI

0,041

VD

4,857

2,209

3,779 0,000

0,172

7,471

1,156

0,008

2,229

0,034

0,177

0,252

0,459

1,200

11,132

5,930

VZ

2,955

0,677

3,632

W

0,131

2,009

2,140

VL

ZN

0,703

2,096

ZP Celkový součet

1,659 0,702

1,113 0,022

14,966

31,375


36,707

0,045

18,467

0,005

3,214

0,001

0,023

11,491

94,585

121


Tabulka 15 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF - varianta B Lokalita číslo

Navrhované využití

Z1-BI-ja

BI

0,235

0,000

0,235

0,235

Z1-BI-po Z1-BI-sk

BI BI

0,127 0,289

0,000 0,000

0,066 0,268

0,066 0,268

Z13-BI-nd

BI

Výměr Z toho půda náležející do ZPF v a ha celkem V současně Mimo Celkem [ha] zastavěné současně [ha] m území zastavěné obce [ha] území obce [ha]

1,348

0,011

1,337

1,348

Z13-BI-po

BI

1,112

0,001

1,111

1,112

Z17-BI-hr

BI

1,257

0,000

1,088

1,088

Z18-BI-hr

BI

1,249

0,003

1,096

1,099

Z19-BI-hr Z2-BI-sk

BI BI

0,308 0,559

0,000 0,000

0,308 0,534

0,308 0,534

Z22-BI-hr

BI

0,551

0,490

0,000

0,490

Z24-BI-hr

BI

1,028

0,001

1,009

1,010



BPEJ

Třída ochran y

Výměra zemědělsk é půdy podle BPEJ [ha]

Nezemědělsk á půda [ha]

Katastrální území

Meliorac e

orná půda orná půda zahrada orná půda trvalý travní porost

74700 75001 73745 72944

III. III. V. V.

0,002 0,234 0,066 0,250

0,000 0,000 0,061 0,021

Janovice u Polné Janovice u Polné Polná Skrýšov u Polné

NE NE NE NE

72944

V.

0,018

0,000

NE


72911

I.

0,775

0,000

72911

I.

0,555

0,000

72914 72911 72914 72914

III. I. III. III.

0,019 1,109 0,003 0,399

0,000 0,000 0,000 0,168

Skrýšov u Polné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Hrbov

NE NE NE NE

72914 72914 74068 72911

III. III. V. I.

0,526 0,139 0,025 0,151

0,000 0,000 0,000 0,150

Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov

NE NE NE NE

72911 72911 72914 72901

I. I. III. I.

0,944 0,003 0,308 0,534

0,000 0,000 0,000 0,025

Hrbov Hrbov Hrbov Skrýšov u Polné

NE NE NE NE

72911 72911 72911

I. I. I.

0,220 0,271 0,015

0,060 0,000 0,019

Hrbov Hrbov Hrbov

NE NE NE

orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada zahrada orná půda trvalý travní porost zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada orná půda

122

NE NE


Lokalita číslo



Z25-BI-hr

BI

0,596

0,000

0,596

0,596

Z25-BI-po

BI

4,925

0,003

4,603

4,605

Z4-BI-hr

Z43-BI-po Z45-BI-po

BI

BI BI

1,825

2,679 3,145


0,000

0,005 0,456

1,825

2,673 2,457

1,825

2,679 2,913


BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

orná půda trvalý travní porost zahrada orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost

72944

V.

0,235

0,000

Hrbov

NE

72944 72944 73715

V. V. V.

0,074 0,055 0,630

0,000 0,000 0,000

Hrbov Hrbov Hrbov

NE NE NE

76811 72944 73715 76811 71510

V. V. V. V. II.

0,000 0,588 0,006 0,002 0,642

0,000 0,000 0,000 0,000 0,320

Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Polná

NE NE NE NE NE

71510 73715

II. V.

0,010 2,575

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

73715 77201 72911

V. V. I.

1,315 0,063 0,771

0,000 0,000 0,000

Polná Polná Hrbov

NE NE NE

72911 73715 72914 72911

I. V. III. I.

0,474 0,581 2,679 1,660

0,000 0,000 0,000 0,232

Hrbov Hrbov Polná Polná

ANO NE NE NE

72911 72914

I. III.

0,006 0,465

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

72914 72944

III. V.

0,052 0,147

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

72944

V.

0,088

0,000

Polná

NE

123


Lokalita číslo



Z47-BI-po

BI

2,205

0,000

2,205

2,205

Z49-BI-po Z5-BI-ja

BI BI

1,174 0,100

0,000 0,099

1,165 0,001

1,165 0,100

Z5-BI-nd

BI

0,832

0,002

0,830

0,832

Z5-BI-po

Z6-BI-ja

Z6-BI-nd

Z6-BI-po

BI

BI

BI

BI

2,267

0,427

0,715

1,680


0,224

0,000

0,000

1,574

2,025

0,416

0,715

0,000

2,250

0,416

0,715

1,574


BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada

76701

V.

0,298

0,000

Polná

NE

76701 77201 72914 76701 71510 74700

V. V. III. V. II. III.

0,111 0,088 2,175 0,030 1,165 0,100

0,000 0,000 0,000 0,000 0,009 0,000

NE NE ANO ANO NE NE

orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost

74700

III.

0,019

0,000

74700 71500

III. II.

0,813 2,149

0,000 0,018

Polná Polná Polná Polná Polná Janovice u Polné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná

71500 71500

II. II.

0,037 0,063

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

72901

I.

0,193

0,011

Janovice u Polné

NE

72911

I.

0,223

0,000

NE

orná půda

72911

I.

0,002

0,000

zahrada

72911

I.

0,003

0,000


74700

III.

0,002

0,000

74700

III.

0,608

0,000

zahrada trvalý travní porost zahrada

74700

III.

0,100

0,000

Janovice u Polné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné

72914 72914

III. III.

0,033 1,541

0,106 0,000

Polná Polná

124

NE NE NE

NE NE NE ANO ANO ANO ANO


Lokalita číslo


Z7-BI-ja

BI

Z7-BI-nd

BI

Výměr Z toho půda náležející do ZPF v a ha celkem V současně Mimo Celkem [ha] zastavěné současně [ha] m území zastavěné obce [ha] území obce [ha] 0,575

0,345

0,000

0,327

0,321

0,000

0,321

0,327

Z8-BI-po

BI

0,016

0,000

0,016

0,016

Z9-BI-ja

BI

1,511

0,000

1,511

1,511

Z9-BI-po

BI

0,158

0,000

0,128

0,128

Z15-DS-po Z2-DS-po Z21-DS-po

DS DS DS

0,020 0,037 1,371

0,000 0,000 0,000

0,020 0,019 1,352

0,020 0,019 1,352

Z3-DS-po

DS

0,023

0,000

0,008

0,008

Z34-DS-po Z52-DS-po Z23-OH-po

DS DS OH

0,183 0,456 0,487

0,095 0,456 0,000

0,000 0,000 0,486

0,095 0,456 0,487



BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost

72911

I.

0,055

0,254

Janovice u Polné

NE

72911 76701

I. V.

0,094 0,120

0,000 0,000

Janovice u Polné Janovice u Polné

NE NE

76701

V.

0,050

0,000

NE

72911

I.

0,325

0,018

zahrada zahrada zahrada zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda

72911 72914 73745 76901 74700 75001

I. III. V. V. III. III.

0,002 0,008 0,007 0,001 0,724 0,787

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Janovice u Polné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Polná Janovice u Polné Janovice u Polné

NE NE NE NE NE ANO

72914

III.

0,114

0,031

Polná

NE

76901

V.

0,014

0,000

NE

74700 71500 71500

III. II. II.

0,020 0,019 0,347

0,000 0,018 0,019

Polná Nové Dvory u Kamenné Polná Polná

NE NE ANO

71500 74600 75001 71500

II. II. III. II.

0,030 0,412 0,564 0,008

0,000 0,000 0,000 0,016


ANO ANO ANO NE

71500 72914 72914

II. III. III.

0,095 0,456 0,487

0,088 0,000 0,000


NE NE NE

125

NE


Lokalita číslo


Z55-OK-po

OK

Z14-OS-po

OS


0,204

0,003

0,204

0,833

0,000

0,836

0,204


BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada orná půda orná půda zahrada zahrada zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost

72901

I.

0,340

0,055

Polná

NE

72901

I.

0,495

0,000

Polná

NE

72914 72914

III. III.

0,002 0,069

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

76701 76701 72901 72911 72941 71500 76701 71500 76401

V. V. I. I. IV. II. V. II. III.

0,001 0,131 0,274 0,320 0,045 0,006 0,001 0,337 0,133

0,000 0,000 0,000 0,000 0,036 0,026 0,000 0,080 0,000

NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO

72911

I.

0,125

0,362

zahrada

72911

I.

0,005

0,000

NE

Z11-PV-po

PV

0,167

0,000

0,125

0,125

orná půda orná půda orná půda

72914 71500 71510

III. II. II.

0,005 0,000 0,125

0,000 0,042 0,000

Z14-PV-nd

PV

0,544

0,006

0,511

0,517

orná půda

72911

I.

0,241

0,027

orná půda

72914

III.

0,124

0,000


74700

III.

0,153

0,000

Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné

73715

V.

0,164

0,003

Polná

Z15-OS-po

OS

0,594

0,001

0,592

0,594

P14-PV-po P8-PV-po

PV PV

0,081 0,033

0,045 0,008

0,000 0,000

0,045 0,008

Z10-PV-po

PV

0,551

0,003

0,467

0,470

Z11-PV-nd

PV

0,497

0,030

0,105

0,135

Z16-PV-po

PV

0,170


0,000

0,167

0,167

126

NE NE NE NE NE NE NE NE


Lokalita číslo




trvalý travní porost Z2-PV-nd

PV

0,403

0,000

0,150

0,150

Z20-PV-hr

PV

0,439

0,000

0,059

0,059

Z20-PV-po

PV

2,325

0,000

2,028

2,028

Z21-PV-hr

PV

0,252

0,050

0,030

0,081

Z23-PV-hr

PV

0,191

0,158

0,000

0,158

Z26-PV-hr

PV

0,269

0,000

0,221

0,221


orná půda trvalý travní porost orná půda zahrada zahrada orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada orná půda orná půda zahrada orná půda orná půda

BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

77201

V.

0,004

0,000

NE

74700

III.

0,007

0,253

74700 72914 72914 74068 71500 71510 75001

III. III. III. V. II. II. III.

0,144 0,044 0,007 0,007 0,604 0,170 0,935

0,000 0,380 0,000 0,000 0,297 0,000 0,000

Polná Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Hrbov Hrbov Hrbov Polná Polná Polná

NE NE NE NE NE ANO ANO

75001 76401

III. III.

0,004 0,314

0,000 0,000

Polná Polná

NE ANO

76401 72911

III. I.

0,001 0,013

0,000 0,171

Polná Hrbov

NE NE

72911 73715

I. V.

0,040 0,017

0,000 0,000

Hrbov Hrbov

NE NE

73715

V.

0,011

0,000

Hrbov

NE

72911 72911 72911 72944 72944 73715 76811

I. I. I. V. V. V. V.

0,157 0,001 0,000 0,189 0,000 0,030 0,001

0,033 0,000 0,048 0,000 0,000 0,000 0,000

Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov

NE NE NE NE NE NE NE

127

NE


Lokalita číslo


Z42 -PV-po

PV

0,608

0,000

0,608

0,608

Z44-PV-po

PV

4,057

0,000

3,857

3,858

Z46-PV-po

Z5-PV-hr

PV

PV


0,233

0,398

0,000

0,011

0,049

0,127

0,049

0,139

Z51-PV-po Z54-PV-po

PV PV

0,435 0,206

0,000 0,000

0,089 0,085

0,090 0,085

Z57-PV-po

PV

0,067

0,052

0,000

0,052

Z6-PV-hr Z7-PV-po Z8-PV-ja

PV PV PV

0,260 0,259 0,356

0,037 0,000 0,123

0,000 0,084 0,202

0,037 0,084 0,325



BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost orná půda orná půda

76811 71500 71510

V. II. II.

0,000 0,008 0,581

0,000 0,000 0,000

Hrbov Polná Polná

NE NE NE

71510 71500

II. II.

0,020 2,011

0,000 0,199

Polná Polná

NE ANO

71500 74600 75001

II. II. III.

0,303 0,323 1,167

0,000 0,000 0,000


ANO ANO ANO

75001 71500 72901

III. II. I.

0,053 0,002 0,046

0,000 0,184 0,000


ANO NE NE

72901 72911

I. I.

0,001 0,037

0,000 0,260

Polná Hrbov

NE NE

72911 73715

I. V.

0,081 0,012

0,000 0,000

Hrbov Hrbov

NE NE

73715 71510 72914

V. II. III.

0,009 0,090 0,085

0,000 0,345 0,121

Hrbov Polná Polná

NE NE ANO

71500 71500

II. II.

0,040 0,013

0,015 0,000

Polná Polná

NE NE

72914 72914 74700

III. III. III.

0,037 0,084 0,089

0,222 0,175 0,031

Hrbov Polná Janovice u Polné

NE NE NE

128


Lokalita číslo

K1-PZ-po

K1-PZ-sk K10-PZ-po

K11-PZ-po

K12-PZ-po

K13-PZ-po K14-PZ-po K15-PZ-po K16-PZ-po


PZ

PZ PZ

PZ

PZ

PZ PZ PZ PZ


0,548

0,058 3,349

0,351

0,208

0,258 0,531 0,157 0,357


0,037

0,001 0,052

0,000

0,000

0,003 0,000 0,000 0,000

0,489

0,058 2,825

0,345

0,208

0,252 0,530 0,157 0,345

0,526

0,058 2,877

0,345

0,208

0,255 0,530 0,157 0,345


BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda

74700 75001 71500

III. III. II.

0,124 0,112 0,499

0,000 0,000 0,021

Janovice u Polné Janovice u Polné Polná

NE ANO NE

71500 71500 72901 71500

II. II. I. II.

0,010 0,016 0,058 0,076

0,000 0,000 0,000 0,473

Polná Polná Skrýšov u Polné Polná

NE NE NE ANO

71500 71510

II. II.

0,345 0,653

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

71510 75001 76701

II. III. V.

0,341 0,137 0,317

0,000 0,000 0,000


ANO NE ANO

76701 72914

V. III.

1,006 0,343

0,000 0,006

Polná Polná

NE NE

72914

III.

0,002

0,000

Polná

NE

71500

II.

0,000

0,000

Polná

NE

71510 71510

II. II.

0,204 0,002

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

73715 72914 72914 72914 72911

V. III. III. III. I.

0,002 0,255 0,530 0,157 0,009

0,000 0,004 0,000 0,000 0,012

Polná Polná Polná Polná Polná

NE NE NE NE NE

129


Lokalita číslo

K18-PZ-po


PZ


0,164

0,000

0,164

0,164

K19-PZ-po

PZ

0,309

0,000

0,171

0,171

K4-PZ-hr

PZ

0,274

0,000

0,274

0,274

P15-PZ-po

PZ

0,680

0,418

0,000

0,418

K4-PZ.1-po Z56-RZ-po

PZ.1 RZ

0,094 3,863

0,094 0,011

0,000 3,768

0,094 3,779

P10-SM-po

SM

0,464

0,064

0,000

0,064

P12-SM-po

SM

1,370

0,634

0,000

0,634



trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada orná půda zahrada trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost

BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

72911

I.

0,010

0,000

Polná

NE

72914 76701

III. V.

0,006 0,006

0,000 0,000

Polná Polná

ANO NE

76701

V.

0,314

0,000

Polná

ANO

71510

II.

0,008

0,000

Polná

NE

73715

V.

0,105

0,000

Polná

NE

77201 71510 73715 72911

V. II. V. I.

0,052 0,053 0,118 0,050

0,000 0,138 0,000 0,000

Polná Polná Polná Hrbov

NE NE NE NE

72911 73715

I. V.

0,141 0,083

0,000 0,000

Hrbov Hrbov

ANO NE

72914 72914

III. III.

0,007 0,004

0,262 0,000

Polná Polná

NE NE

76701 76701 72914 72914

V. V. III. III.

0,232 0,176 0,094 3,779

0,000 0,000 0,000 0,084


NE NE NE NE

71500 71500

II. II.

0,031 0,033

0,399 0,000

Polná Polná

NE NE

71500

II.

0,145

0,736

Polná

NE

130


Lokalita číslo

P13-SM-po P16-SM-po

P3-SM-po P5-SM-po


SM SM

SM SM


0,356 4,093

3,641 2,769

0,000 0,039

0,233 0,216

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,039

0,233 0,216

Z39-SM-po Z41-SM-po

SM SM

3,442 0,697

0,003 0,000

3,438 0,697

3,440 0,697

Z48-SM-po

SM

1,098

0,001

1,069

1,070

Z53-SM-po

SM

1,078

0,001

1,077

1,078

Z12-SV-nd

SV

0,914

0,000

0,914

0,914



BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

zahrada orná půda trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada zahrada orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda

71500 71510

II. II.

0,197 0,018

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

71510 71510

II. II.

0,139 0,118

0,000 0,000

Polná Polná

NE NE

76701 76701 72941 71500

V. V. IV. II.

0,008 0,010 0,000 0,018

0,000 0,000 0,356 4,054


NE NE NE NE

71500 72901 72914

II. I. III.

0,021 0,233 0,061

0,000 3,408 2,554


NE NE NE

76701 76701 71500 71500 71510 72914

V. V. II. II. II. III.

0,005 0,149 3,440 0,024 0,673 1,031

0,000 0,000 0,002 0,000 0,000 0,028

Polná Polná Polná Polná Polná Polná

NE NE NE NE NE NE

72914 72914

III. III.

0,039 1,078

0,000 0,000

NE ANO


72911

I.

0,056

0,000

72911

I.

0,377

0,000


72914

III.

0,444

0,000

72914

III.

0,037

0,000

Polná Polná Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné

131

NE NE NE NE


Lokalita číslo


Z3-SV-hr

SV

Z3-SV-nd

SV


0,856

0,003

0,033

0,673

0,606

0,676

0,639

Z1-TI-hr

TI

0,153

0,000

0,153

0,153

Z2-TI-hr

TI

0,041

0,000

0,041

0,041

Z4-TI-nd

TI

0,061

0,000

0,057

0,057

Z40-VD-po

VD

1,675

0,000

1,659

1,659

Z1-VL-nd

VL

0,703

0,004

0,699

0,703

Z12-VL-po

VL

0,728

0,001

0,715

0,715

Z17-VL-po

Z19-VL-po

VL

VL

1,802

0,983


0,003

0,003

1,616

0,865

1,620

0,867


BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e


72914

III.

0,277

0,053

Hrbov

NE

72914

III.

0,398

0,000

NE


72911

I.

0,468

0,217

72911

I.

0,148

0,000

zahrada

72911

I.

0,016

0,000

zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda

76811 72914 73715

V. III. V.

0,008 0,034 0,120

0,000 0,000 0,000

Hrbov Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Hrbov Hrbov

72911

I.

0,041

0,000

ANO

72944

V.

0,012

0,003

76811 71500 76401

V. II. III.

0,045 0,459 1,200

0,000 0,015 0,000

orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda

72901

I.

0,703

0,000

Hrbov Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Nové Dvory u Kamenné

71510

II.

0,030

0,013

Polná

NE

76701

V.

0,685

0,000

Polná

ANO

71510

II.

0,018

0,183

Polná

NE

76401

III.

1,584

0,000

Polná

ANO

76701 71500

V. II.

0,017 0,801

0,000 0,115

Polná Polná

NE NE

132

NE NE NE NE NE NE

ANO ANO NE ANO NE


Lokalita číslo


Z38-VL-po

VL

6,446

0,005

6,441

6,446

Z4-VL-ja Z50-VL-po

VL VL

1,226 7,161

0,001 0,000

1,226 6,889

1,226 6,889

Z22-VZ-po

K3-W-po

K5-W-po

VZ

W

W


3,692

2,165

0,719


0,002

0,000

0,000

3,631

1,997

0,142

3,632

1,997

0,142


BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní

71510 71500 75001 76401 74700 71500

II. II. III. III. III. II.

0,067 4,243 2,026 0,178 1,226 5,257

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,272

Polná Polná Polná Polná Janovice u Polné Polná

NE ANO ANO ANO ANO ANO

71500 71510

II. II.

0,558 0,050

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

71510 74600

II. II.

0,012 0,078

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

74600 75001 76401

II. III. III.

0,018 0,174 0,003

0,000 0,000 0,000


ANO ANO NE

76401 71500

III. II.

0,738 0,031

0,000 0,060

Polná Polná

ANO NE

71500

II.

2,765

0,000

Polná

ANO

71510 75001

II. III.

0,159 0,489

0,000 0,000

Polná Polná

ANO ANO

75001 72914

III. III.

0,188 0,000

0,000 0,167

Polná Polná

ANO ANO

72914

III.

0,020

0,000

Polná

ANO

76401 71510

III. II.

1,977 0,131

0,000 0,577

Polná Polná

ANO ANO

133


Lokalita číslo



K1-ZN-hr

ZN

0,513

0,000

0,478

0,479

K2-ZN-po

ZN

1,966

0,003

1,955

1,958

K3-ZN-hr

ZN

0,142

0,000

0,142

0,142

K5-ZN-hr

ZN

0,791

0,000

0,635

0,635

P11-ZP-po

ZP

0,128

0,023

0,000

0,023

P6-ZP-po

ZP

0,153

0,000

0,000

0,000


porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada zahrada trvalý travní porost

BPEJ

Třída ochran y




Meliorac e

76401 72914

III. III.

0,011 0,265

0,000 0,035

Polná Hrbov

ANO NE

72914 72911

III. I.

0,213 1,958

0,000 0,008

Hrbov Polná

NE NE

72911

I.

0,138

0,000

Hrbov

NE

73715

V.

0,005

0,000

Hrbov

NE

72914 72914 71500 76701

III. III. II. V.

0,456 0,179 0,022 0,001

0,156 0,000 0,105 0,000

Hrbov Hrbov Polná Polná

NE NE NE NE

71500

II.

0,000

0,153

Polná

NE

Zdroj: data ÚAP, Návrh ÚP, upraveno AF-CityPlan


134


Rozvoj města byl v návrhovém navrhován s ohledem na ochranu ZPF, tj. nebyla navrhována nová samostatná sídla, byl ponechán a prověřován přístup na zemědělské pozemky, prioritně byly využívány plochy v zastavěném území a vhodně pro přestavbu, revitalizaci stávajících nevyhovujících funkcí, rozvoj byl prioritně navrhován v území navazujícím na stávající sídla. Dále byl rozvoj směrován do míst dopravně a technicky dostupných jak dle stávajícího stavu využití území, tak dle navrženého rozvoje města, tj. nové dopravní koncepce. Odůvodnění rozsahu závoru ZPF Návrh územního plánu je vyjádřením analýzy vstupních informací, požadavků na výstupní řešení v kombinaci s vyhodnocením současného území, převzetí záměrů současného územního plánu s promítnutím všeho do právního prostředí. Vstupním argumentem řešení je požadavek pořizovatele na úplné převzetí zastavitelných ploch podle platného územního plánu. Důvodem je oprávněná obava z rizika možných náhrad, které při vyřazení rozvojových ploch mohou ve smyslu § 108 stavebního zákona majitelé dotčených pozemků uplatnit. S ohledem na rozsah probíhajícího rozvoje a omezené možnosti vedení rozhodujících tras dopravní infrastruktury neměl projektant s převzetím těchto zastavitelných ploch zásadní profesní problém. Dalším argumentem je naplnění kompaktního rozvoje města – přednostní využití volných ploch a proluk zastavěného území, využití znehodnocených ploch. Důsledné využití prostoru vnitřního města je dále doplněno kompaktní městskou strukturou. Třetím argumentem je minimalizace rozvoje solitérních místních částí, zde jsou de facto převzaty zastavitelné plochy dle platného územního plánu a další rozvoj z hlediska žádostí fyzických a právnických osob se omezuje výhradně na jednotlivé žádosti, do proluk zastavěného území a výhradně po potřeby bydlení. Rozvoj dalších ploch individuální rekreace ve stávajících lokalitách i vznik novotvarů je vyloučen. 4.d 2) Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení: Zábory ZPF dle návrhu územního plánu nezasahují do ploch s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. 4.d 3) Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení: Areály zemědělské prvovýroby jsou zachovány, s ohledem na hospodaření vlastníka resp. nájemce zemědělské půdy – Janovice, Skrýšov, Nové Dvory. Stávající zemědělské areály v Janovicích a Nových Dvorech jsou užívány pro jiný způsob podnikání. Zemědělský areál Farma A je navržen k likvidaci. Stávající zemědělský areál Farma B je navržen k rozvoji a částečně jako plocha přestavby.


135


4.d 4) Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení: Navrhované zastavitelné plochy jsou umístěny mimo prvky ochrany přírody, citované v příslušné stati textové části návrhu územního plánu. Zpětná vazba mezi navrhovanými zastavitelnými plochami a ochranou vodních toků a území před znehodnocením vlivem změny vodohospodářského uspořádání není v řešeném území aktuální. Zástavba se nachází mimo údolnice vodních toků, Sklon rostlého terénu na zastavitelných plochách nezakládá možnost eroze zemědělské půdy. Navržené úpravy nevyvolají jiné porušení zemědělského půdního fondu např. zamokřením. 4.d 5) území

Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních

Řešené území města Polná tvoří 5 katastrálních území: Polná, Hrbov, Janovice u Polné, Nové Dvory u Kamenné, Skrýšov u Polné.

4.d 6) Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů. Ponecháním současného stavu podle schválené dokumentace je společensky únosné do naplnění ploch. Nové plochy jsou vymezeny nad rámec platného rozměru územního plánu, jsou však logickým pokrčování obce ve vytýčeném urbánním směru rozvoje s optimálním napojením na její urbanistickou strukturu, veřejnou, dopravní a technickou vybavenost.


136


4.d 7)

Údaje o záboru lesního půdního fondu

UP Polná nezabírá žádné pozemky lesního půdního fondu


137


5 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Bude následovat v dalším stupni UP Polná.


138


6 Vyhodnocení připomínek Bude následovat v dalším stupni UP Polná.


139

AF - CITYPLAN, s r.o. Jindřišská 17, Praha 1 ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA POLNÁ - NÁVRH

Recommend Documents