CityPlan, spol. s r. o. Jind išská Praha 1 tel.: fax.: web:

CityPlan, spol. s r. o. JindĜišská 17 110 00 Praha 1 tel.: +420 221 184 205 fax.: +420 224 922 072 web: www.cityplan.cz e-mail: [email protected]

CityPlan spol. s r.o. patĜí mezi renomované konzultaþní firmy s více jak patnáctiletou tradicí a mezinárodní zkušeností v oblasti poskytování služeb konzultaþních, inženýrských, expertizních a projektových v energetice, dopravČ, dopravním inženýrství, mostním a inženýrském stavitelství. Vznikl v roce 1992 a o širokém rozsahu a zábČru služeb svČdþí desítky významných projektĤ od úrovnČ studií proveditelnosti, výzkumné þinnosti þi ekonomické analýzy až po provádČcí projektovou dokumentaci. Jako pĜíklad komplexní služby pro investora je možno uvést realizaci zavČšeného Mariánského mostu pĜes Labe v Ústí nad Labem, kterou spoleþnost CityPlan zabezpeþila od ideové studie pĜes první stupnČ projektové dokumentace až po kolaudaci stavby a odborný servis v dobČ provozu. Za podíl na realizaci Mariánského mostu spoleþnost CityPlan spolu s dalšími hlavními partnery výstavby obdržela Evropskou cenu ECCS za rok 1999. V roce 2000 byl Mariánský most v anketČ odborného þasopisu Structural Engineering International, vydávaného mezinárodní asociací pro mosty a inženýrské konstrukce (IABSE), sdružující odborníky ze 100 zemí celého svČta, vyhlášen jako jeden z deseti nejvýznamnČjších mostních a inženýrských staveb svČta minulého desetiletí.

Ve spoleþnosti pĤsobí autorizovaní inženýĜi ýKAIT v oborech: dopravní stavby, mosty a inženýrské konstrukce, energetické auditorství a technologická zaĜízení budov, pracují zde energetiþtí auditoĜi ve smyslu § 10 zák. þ. 406/2000 Sb. o hospodaĜení energií a auditor bezpeþnosti silniþního provozu. CityPlan spolupracuje s þeskými i zahraniþními universitami (Karlsruhe - SRN) a dalšími institucemi

(zejména

Umweltbundesamt

Wien,

Öko-Institut

Darmstadt,

Energie

Verwertungsagentur Wien, PTV System Consulting GmbH Karlsruhe. Spoleþnost byla mezi prvními þeskými spoleþnostmi registrována v databázi konzultantĤ CCR Central Consultancy Register of DG1A (CZE-17770) v Bruselu. V souþasné dobČ je spoleþnost registrována také v databázi Technologického centra Akademie vČd ýR a na CORDIS pro rozšíĜení její pĤsobnosti v dalších státech EU. Spoleþnost CityPlan je þlenem celé Ĝady mezinárodních i tuzemských odborných sdružení a organizací. Mezi nejvýznamnČjší z nich patĜí: •

IABSE – International Association for Bridge and Structural Engineering

•

Svaz prĤmyslu a dopravy ýR

•

ýeská spoleþnost pro inteligentní dopravní systémy (ýSITS)

•

Sdružení pro výstavbu silnic

•

ýKAIT – ýeská komora autorizovaných inženýrĤ a technikĤ

•

AVK – Asociace pro vodu v krajinČ ýR

•

CACE – ýeská asociace konzultaþních inženýrĤ, která je þlenem mezinárodní asociace FIDIC

•

ýBS – ýeská betonáĜská spoleþnost ýSSI

•

IAEE – International Association for Energy Economics

•

ýeská spoleþnost pro ekonomiku energetiky CZAEE

•

ýeskoslovenský ústav zahraniþní

•

TIEMS – The International Emergency Management Society

•

HospodáĜská komora ýeské republiky

•

AEM – Asociace energetických manažerĤ

•

BCI – Business Continuity Institute

•

CZ BIOM - ýeské sdružení pro biomasu

•

ýeská spoleþnost pro ekologii

•

ýNV ONK - ýeský národní výbor pro omezování následkĤ katastrof

CityPlan, spol. s r. o. – organizaþní struktura

V oblasti dopravy nabízí firma CityPlan následující služby: Projektování dopravních staveb Dopravní plánování, modelování a prognózy Kompletní inženýrské služby pro investora Služby správcĤm a vlastníkĤm dopravní infrastruktury Dopravní inženýrství ÚzemnČ plánovací dokumentace Zvyšování bezpeþnosti dopravy Bezpeþnostní audity a inspekce Rizikové analýzy Rozvoj, podpora a optimalizace hromadné dopravy Inteligentní dopravní systémy – ITS Prodej, distribuce a využití dopravního software Výzkum a vývoj v oblasti dopravy Dopravní politika Doprava a životní prostĜedí Doprava a ekonomie PrĤzkumy, sþítání a mČĜení dopravy Školení a kurzy

Sídlo spoleþnosti CityPlan, spol. s r. o. v centru Prahy

-LQGĜLãV Ni 7UDP

JindĜišská 17, 110 00 Praha

G -LQ

0 ĤVWHN 0HWURWUDVD$ %

Č iP

RY GL þN

Q Np YV

D

F OD 9i VWt

9R

i VN ĜLã

POěADATEL:

CityPlan spol. s r. o. JindĜišská 17, 110 00 Praha 1

5. ROýNÍK MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

BEZPEýNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST V MIMOěÁDNÝCH SITUACÍCH A ěÍZENÍ RIZIK

SBORNÍK KONFERENCE

KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE PRAHA 6 – DEJVICE THÁKUROVA 1

2. - 3. LISTOPAD 2010

KONFERENCE JE POěÁDÁNA POD ZÁŠTITOU: JUDr. Víta Bárty (ministra dopravy ýR) MUDr. Pavla Béma (primátora hlavního mČsta Prahy) Mgr. Michala Haška (hejtmana Jihomoravského kraje) Mgr. Tomáše Chalupy (starosty Mý Praha 6) MUDr. ZdeĖka Schwarze (senátora, Ĝeditele ZZS hl. m. Prahy) Ing. Karla Kapouna (senátora, místostarosty obce Doksy) plk. Ing. Leoše Tržila (Ĝeditele služby dopravní policie, PP ýR) JUDr. OldĜicha Vaníþka (prezidenta ÚAMK ýR) Johna Dawsona (pĜedsedy EuroRAP) Prof. Ing. Františka Lehovce, CSc. (pĜedsedy ýeské silniþní spoleþnosti)

ORGANIZAýNÍ VÝBOR KONFERENCE:

Ing.Tomáš Nosek

Veronika Pokorná

Ing. Sabina Šibravová

Elena Boháþová

(garant konference)

(manažer konference)



HLAVNÍ PARTNEŘI KONFERENCE:

PARTNEŘI KONFERENCE:

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER:

MEDIÁLNÍ PARTNER:

CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

Ing. Milan Komínek Výkonný ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o.

Vážení přátelé bezpečné dopravní infrastruktury, naše dnešní setkání je již pátým v pořadí, takže slavíme jakési malé jubileum. Nebudeme sice patetičtí, ale přesto, když se podíváme na program minulých ročníků, tak včetně toho letošního vidíme, že pestrost a široký záběr témat přednášek i přednášejících svědčí o naší míře chápání závažnosti a hloubky problému bezpečné dopravní infrastruktury a o tom, že organizátoři se každoročně poctivě snaží tuto šíři a pestrost postihnout. Včasné avizování bezpečnostních problémů, inspekce a audity projektů a staveb, osvěta a pojmenování chyb a rizik jsou důležité součásti řešení, jak předcházet tomu, co často vytváří na naší dopravní síti nebezpečná místa či spíše pasti. Při nástupu do funkce nový ministr dopravy pan Bárta, zařadil bezpečnost dopravy mezi priority svého programu. To je určitě správné a potěšující, ale na nás na všech je něco pro to udělat. Ať je tedy naše konference příspěvkem k řešení této priority, neboť zanedbání, přehlížení nebo nedocenění tohoto problému vede k fatálním důsledkům. Měli bychom, jak nejlépe umíme přesvědčovat odbornou veřejnost a příslušné orgány o tom, že hledáním a nacházením opatření a způsobů řešení pomůžeme nevidět v silnici nepřítele, ale naopak nepostradatelného pomocníka pro lidskou touhu a potřebu co nejrychleji a bezpečně přemisťovat naše souřadnice. Měli bychom silnici usnadnit nelehkou úlohu (použiji-li výstižná slova mých kolegů) být silnicí odpouštějící. Mosty a silnice mají spojovat, pomozme, aby to spojení bylo bezpečné. Jménem organizátora, společnosti CityPlan spol. s r.o., přeji, ať se v tomto duchu naší konferenci daří. Ing. Milan Komínek Výkonný ředitel a jednatel CityPlan spol. s r.o.

„BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 2010“

8

2. – 3. LISTOPADU 2010 KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE, PRAHA 6

JUDr. Vít Bárta Ministr dopravy ČR

Vážení přátelé, dosažení úspor na samotných stavbách, kterému jsem věnoval během prvních měsíců ve funkci ministra dopravy asi nejvíce času, jsou jen jednou dimenzí řešení problému, který média a veřejnost v posledním období označují jako „drahé dálnice“. Druhý úhel pohledu na úspory se týká především objektové skladby, rozsahu jednotlivých staveb, způsobu vedení dálnice v terénu, vybavení technologií. To je něco, co jsem už v minulých týdnech označil za americkou velkorysost, které se musíme zbavit. Chápu, že projekční a přípravné týmy chtějí mít dálnice co nejhezčí, ale stejně tak je nutné, abychom všichni začali chápat, že dost peněz na dálnice už rozhodně není a ani nebude (a otázkou je, zda vůbec kdy bylo). Fórum, na němž se dnes scházíte, se na věc dívá ještě z jiného úhlu pohledu – aby naše silnice byly bezpečné. Rozumím tomu, že právě i ona rozlehlost mimoúrovňových křížení je jednou z ukázek postupů směřujících k vyšší bezpečnosti. Musím ale na Vás apelovat, abyste se i Vy zapojili do hledání úspor. Nehledejme úspory, které razantně sníží bezpečnost našich komunikací. Hledejme úspory, které zachovají maximální možnou bezpečnost, ale budou finančně méně náročné. Hledejme řešení, která jsme ještě nevyzkoušeli, hledejme řešení, která nás v době relativní hojnosti ani nenapadla. Věřím, že v tomto společném úsilí dosáhneme co nejvíce úspěchů – úspory přece nehledáme proto, abychom do rozvoje infrastruktury investovali méně, ale naopak proto, abychom za peníze, které máme a budeme mít k dispozici, postavili víc silnic. Přeji vám příjemné setkání

JUDr. Vít Bárta Ministr dopravy ČR


9


JUDr. Oldřich Vaníček Prezident ÚAMK ČR

Vážené dámy a pánové, vážení přátelé a kolegové, již po páté jsem spoluorganizátorem konference společnosti CityPlan, konference odborníků, zabývajících se problematikou bezpečné dopravní infrastruktury. Tato problematika, která je nedílnou součástí oblasti bezpečnosti silniční dopravy, Ústřední automotoklub České republiky velmi zajímá. Vyplývá to z toho, že ÚAMK, jako organizace prosazující zájmy české motoristické veřejnosti, si plně uvědomuje, že kvalita, nebo naopak špatný stav naší dopravní infrastruktury je faktorem, který má významný vliv na bezpečnostní situaci na našich dálnicích a silnicích. Myslím, že můžeme konstatovat, že k postupnému zlepšování dochází. Daří se snižovat počty mrtvých na českých komunikacích, ale ne tempem, který bychom si přáli a o který se snaží „Národní strategie zvyšování bezpečnosti silničního provozu do roku 2010“. I proto je nutné věnovat pozornost všem aspektům dopravy, analyzovat je, přijímat správná opatření a především je realizovat. Na nové podmínky, které však bohužel nejsou vždy příznivě nakloněny pozitivním změnám (a zde mám na mysli například zvyšování počtu automobilů, či zmenšující se prostředky státu určené oblasti dopravy), musí reagovat o nově vznikající Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na roky 2011 – 2020. Jak jsem již uvedl, ÚAMK se oblasti BESIP dlouhodobě angažuje. Jeho simulátory nárazu prezentující účinky bezpečnostních pásů již známy v mnoha zemích a počet řidičů, kteří si je vyzkoušeli, již dávno přesáhl milion. ÚAMK se angažuje v řadě kampaní v oblasti BESIP, snaží se působit na širokou motoristickou veřejnost i prostřednictvím medií. UAMK je také nadále poskytovatelem komplexních asistenčních služeb pro motoristy, kterým pomáháme řešit jejich problémy. I tato služba se bezpochyby odráží ve zvyšování bezpečnosti na silnicích, neboť rychlé odstranění problému v podobě odstaveného a nepojízdného vozidla zmenšuje riziko následné dopravní nehody. V tomto směru nám pomáhá i naše aktivní zapojení do mezinárodních struktur v rámci FIA. V oblasti bezpečné dopravní infrastruktury pokračuje naše práce na projektu EuroRAP. Zde aktivně spolupracujeme právě s organizátorem této konference, společností CityPlan. Postupně chceme vytvořit tzv. rizikové mapy českých komunikací, které budou vodítkem nejen pro české řidiče, ale i orgány státní správy, neboť budou poukazovat na konkrétní situaci na konkrétních úsecích dopravní infrastruktury. Věřím, že i tato konference, jejíž program je velmi zajímavý, přispěje k postupným pozitivním změnám v naší silniční dopravě. Proto jí přeji úspěšný průběh. JUDr. Oldřich Vaníček Prezident ÚAMK ČR


10


plk. Ing. Leoš Tržil ředitel služby dopravní policie PP ČR

Vážené dámy, vážení panové zvyšování bezpečnosti silničního provozu není jen represe a prevence vůči řidičům a ostatním účastníkům silničního provozu, ale oprávněně sem patří oblast bezpečných komunikací, tedy oblast bezpečné dopravní infrastruktury, které je věnována v pořadí již pátá konference pořádaná společností CityPlan. Řešení dopravního prostředí v podmínkách České republiky je jedním z ožehavých témat, kterým by měla být věnována patřičná pozornost. Pokud bychom chtěli hodnotit stav naší dopravní infrastruktury v porovnání s evropskými státy, asi bychom se neměli čím pochlubit. V souvislosti s nárůstem dopravy a stále se zvyšujícím stupněm motorizace, je nezbytné dokončit plánovanou výstavbu páteřní dopravní sítě, která je s ohledem na stávající provoz nevyhovující a nedostatečná. Je nutné a nezbytné zajistit její modernizaci a zkapacitnění. Nelze ani opomenout dopravní strukturu regionální, která až na výjimky je rovněž zastaralá a zasluhuje řady úprav a oprav. Samostatnou kapitolou je používání nových technologií a prvků, které by měly být automatickou součástí výstaveb a rekonstrukcí. Mám, namysli telematické aplikace, prvky ke zklidňování dopravy a další technická řešení, která budou zvyšovat bezpečnost pozemních komunikací a zajistí tak bezpečný dopravní prostor. I rok 2010 se z pohledu vývoje následků při dopravních nehodách vyvíjí pozitivně resp. stále drží trend poklesu následků na životě a zdraví. Je však zapotřebí tento trend udržet a usilovat o další v tomto směru úspěšná léta. Hledejme společně další opatření a to nejen z oblasti technických parametrů komunikací či vozidel, ale patří sem i oblast mediální spolupráce, zapojení mediálních prostředků do oblasti prevence a tím zajištění široké informovanosti účastníků silničního provozu a jejich zapojení do problému, kterým je „Bezpečnost silničního provozu“. K záchraně lidského života mnohdy postačí jen málo, někdy umístit kousek svodidla, někdy upravit silniční propust. Vážené dámy a pánové, jsem přesvědčen, že i letošní ročník tak jako ročníky předcházející, vás obohatí o další poznatky, alternativy a možnosti k řešení zvyšování bezpečnosti silničního provozu, k řešení zvyšování bezpečnosti našich komunikací. Přeji všem organizátorům a účastníkům konference hodně dalších úspěchů na nelehké cestě ke zvyšování bezpečnosti na našich komunikacích. plk. Ing. Leoš Tržil ředitel ŘSDP PP ČR


11


MUDr. Zdeněk Schwarz Senátor, ředitel ZZSHMP

V letošním roce máme možnost diskutovat o dopravní nehodovosti a o bezpečné infrastruktuře již po páté. Dopravní nehody se v životě lidí objevily stejně tak dávno, jako dopravní prostředek. Od prvního okamžiku, kdy se lidé začali přesouvat pomocí další síly, přišly i nehody. Od té chvíle se zrodila nejen myšlenka kvalitnějších cest, ale i pomoci zraněným. První zmínky o dopravních cestách v Evropě se datují do r. 805. Již tehdy byly na cesty kladeny dva základní požadavky, aby byly přímé a bezpečné. Tehdejší bezpečnost však byla zaměřena na bezpečné cestování v podobě bezpečí cestujících před loupeživými lidmi a válečníky, nikoliv ve smyslu dopravních nehod. První samohybné vozy přicházejí až kolem r. 1900. První dopravní nehody se svým počátkem nečekaly dlouho. Za počátek dopravní nehodovosti se považuje období rozvoje automobilismu kuriózní nehoda americké herečky irského původu Isidory Duncanové dne 14.9.1927, kdy se jí šál zamotal do kola a uškrtil ji. Po celou dobu se lidstvo snaží následky nehod zmírnit lepší zdravotní péčí a kvalitnější přednemocniční složkou. Vývoj bezpečnosti automobilového provozu se zaměřil především na silniční pravidla a bezpečnost aut. Bezpečnost silnic má kratší historii a lze ji spatřovat až v poválečné době. Od té doby se postupně měnila a vyvíjela jak ve vozovém parku, tak na silnicích. Nárůst dopravní nehodovosti ovlivnil i rozvoj záchranné služby na celém světě. Všichni se snažíme zlepšit situaci nebo podmínky v dopravě. Ve svých minulých přednáškách jsem upozornil na některé nedostatky, zejména na chyby, kterých se dopustili stavitelé silnic, např. na Pražském okruhu, kde lze napočítat minimálně stovku kritických míst, kde je riziko ohrožení zdraví a životů účastníků silničního provozu při nehodě nárazem do nechráněných rizikových a nebezpečných překážek, které nejsou nijak bezpečnostně chráněny. V porovnání s novými okruhy jiných velkoměst je Praha skutečně pozadu. Při kladení důrazu na bezpečnost nových staveb by se nemělo zapomínat na již existující silnice a nebezpečné úseky, které by se měly změnit k lepšímu. Obávám se, že v zápalu prapodivných i směšných úspor v silniční a dopravní výstavbě se těchto potřených oprav nedočkáme a budu nadále při jízdě po okruhu potkávat krizová místa. Znovu bych připomněl i jednu podstatnou informaci, kterou jsem uvedl v každé své minulé přednášce, že rychlost a kinetická energie budou pro lidské tělo vždy devastující a smrtící, čemuž nikdy nezabrání žádné preventivní bezpečnostní opatření, a to ať bude ve voze nebo na silnici a jejím bezprostředním okolí. A naše snahy o záchranu životů budou marné. Přesto je potřeba i nadále se bezpečnosti na silnicích věnovat s plným nasazením a maximální intenzitou. Že se to daří a sklízíme úspěch, je patrné na statistických datech dopravní nehodovosti, která viditelně a úspěšně klesá. A za to vděčíme nám všem, kteří se např. na konferenci setkáváme. Děkuji všem MUDr. Zdeněk Schwarz Ředitel ZZSHMP, senátor


12


prof. Ing. František Lehovec, CSc. předseda České silniční společnosti

I přes příznivý vývoj nehodovosti v roce 2009 a v dosavadním průběhu roku 2010 Česká republika stále zaostává za průměrnou úrovní bezpečnosti silničního provozu ve vyspělých zemích Evropské unie. Je zřejmé, že se nepodaří naplnit stanovený cíl snížení počtu smrtelných následků dopravních nehod v roce 2010, tj. snížení na polovinu počtu z roku 2002. Česká silniční společnost se iniciativně připojila k pokračování a rozšíření svého závazku přispět ke snížení nehodovosti v rámci Evropské charty bezpečnosti silničního provozu. Vzhledem k tomu, že členská základna ČSS pokrývá celou škálu činností v silničním hospodářství od správy, přes plánování, projektování, výstavbu, údržbu až po výzkum a výuku, mohou její iniciativy a názory napomoci rozhodovacím orgánům při prosazování legislativních a organizačních návrhů a nařízení. Nesporně významným přínosem ke zvýšení bezpečnosti je výstavba kapacitních směrově rozdělených komunikací, jež představují nejvyšší prokazatelný efekt ve snížení počtu a následků nehod o více než trojnásobek. Současná tendence a požadavky na zpomalení až zastavení výstavby kapacitních komunikací jsou v přímém protikladu k objektivní potřebě realizovat stále se zvyšující dopravní výkony na co nejbezpečnější dopravní infrastruktuře. Inženýrská praxe se nemůže vyhnout kompromisům mezi bezpečnostními, kapacitními a ekonomickými parametry návrhu. Ne všechna bezpečnostní opatření jsou populární, levná nebo rychle proveditelná. Je nezbytné při projektech a návrzích zvyšujících bezpečnost respektovat výsledky interdisciplinárního výzkumu a praxe, které jsou dostupné, a jejich respektování je podmínkou pro bezpečné projektování regulačních opatření na všech typech pozemních komunikací.

Prof. Ing. František Lehovec, CSc. Předseda České silniční společnosti


13


Ing. Karel Kapoun Senátor, místostarosta obce Doksy

Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás srdečně pozdravil u příležitosti konání jubilejního 5. ročníku mezinárodní konference týkající se problematiky bezpečné dopravní infrastruktury. I když nejsem odborníkem v této problematice, jsem jako většina z Vás, účastníkem silničního provozu coby řidič osobního automobilu a zároveň jako místostarosta menšího města mám v pracovních povinnostech dbát o bezpečnost provozu na našich místních komunikacích. Z tohoto titulu mne řada avizovaných přednášek bude velmi zajímat a doufám, že budou stejně jako pro mne, tak i pro Vás, poučné a inspirující.

Ing. Karel Kapoun Senátor, místostarosta obce Doksy


14


Mgr. Michal Hašek Hejtman Jihomoravského kraje, předseda Asociace krajů ČR

Vážené dámy, vážení pánové, velmi rád jsem poskytl záštitu 5. ročníku konference, která si do svého loga již stabilně vetkla motto „Bezpečná silnice zachraňuje životy“. Jako hejtmanovi Jihomoravského kraje a předsedovi Asociace krajů ČR mi bezpečnost na našich silnicích rozhodně není lhostejná. Varující údaje o počtech zbytečně zmařených životů a zraněných na našich komunikacích nedávají spát snad nikomu z nás. Každý kraj má svoje „silnice smrti“, které vykazují zvýšené procento závažných dopravních nehod. Je přitom lhostejno, zda k nim přispívá neukázněnost řidičů nebo právě stav a nedostatečná bezpečnost silnic, po kterých jezdíme. Je zřejmé, že současné éra ekonomických škrtů, kdy dochází k hromadnému omezování výstavby pro regiony řady klíčových komunikací, k větší bezpečnosti na našich silnicích rozhodně nepřispěje. I proto je nutné přikročit alespoň k dílčím nízkonákladovým opatřením, jako jsou například změny a modernizace dopravního značení. Konference si klade za cíl změnit stav, vývoj a možnosti ovlivnění nehodovosti a bezpečnosti našich pozemních komunikací. Jsem přesvědčen o tom, že toto dvoudenní jednání přispěje k patřičnému zviditelnění názoru, že cílenou péčí o naše silnice opravdu lze podstatně snížit riziko dopravních nehod a přispěje tak k větší bezpečnosti na našich komunikacích.

Mgr. Michal Hašek Hejtman Jihomoravského kraje, předseda Asociace krajů ČR


15


Mgr. Tomáš Chalupa Starosta městské části Praha 6, člen Poslanecké sněmovny ČR

Problematiku bezpečnosti silničního provozu vnímáme jako jednu z nejdůležitějších i na radnici Prahy 6. V předchozích letech bylo v této oblasti na území městské části realizováno několik účinných a efektivních opatření, které jsme provedli na důležitých páteřních komunikacích jako jsou např. Evropská, Patočkova, Milady Horákové, Jugoslávských partyzánů, nebo v ulicích Na pískách, Na Ořechovce či Vlastina. Díky několika efektivním opatřením různého druhu tak došlo k podstatnému snížení počtu nehod s pěšími účastníky silničního provozu. Městská část Praha 6 uvedla do provozu pilotní projekt stacionárního měření rychlosti u přechodu pro chodce, jehož cílem je vynucení maximální povolené rychlosti 30km/hod. s přímým dopadem na neuposlechnutí tohoto omezení. Tímto chci říci, že cesta využití telematických systémů v řízení dopravy je jednou z možných variant. Všechna tato opatření jsou reakcí na nárůst dopravy v našem hlavním městě, sama o sobě ovšem nestačí a je třeba nadále prosazovat urychlené dokončení nadřazeného dopravního systému města - tedy dokončení vnitřního Městského okruhu a brzkého zahájení realizace vnějšího Pražského okruhu v jeho severní části, který významným způsobem odlehčí dopravní zátěži města a bude chránit před tranzitní a kamionovou dopravou. Tento nadřazený dopravní skelet bude mít samozřejmě podstatný a nezpochybnitelný vliv i na bezpečnost dopravy uvnitř města. Pozornost je třeba nicméně věnovat i stávajícím komunikacím nižších tříd a zlepšování jejich technického stavu a s tím spojené zvyšování jejich bezpečnosti. Městská část Praha 6 již sedmým rokem významně podporuje celkové opravy komunikací spojené s jejich zklidňováním v rámci tzv. chodníkového programu. Takto se podařilo realizovat již přes 100 staveb. Věřím a za sebe zároveň i garantuji, že problematika bezpečnosti silničního provozu bude nadále mezi důležitými oblastmi, kterými se budu intenzivně zabývat.

Mgr. Tomáš Chalupa starosta Městské části Praha 6 a člen Poslanecké sněmovny ČR


16


John Dawson Předseda EuroRAP a iRAP, Velká Británie

Každý rok celosvětově umírá na silnicích více než 1,2 milionu lidí. Tyto silniční nehody způsobují pokles celosvětového HDP o cca 3 %. V březnu tohoto roku schválila Organizace Spojených Národů program s názvem „Dekáda akce pro zlepšení bezpečnosti na silnicích“. Většina zemí ovšem nejenom hlasovala pro jeho založení, ale také tento návrh sponzorovala. Během posledních 10 let bylo v Evropské unii při dopravních nehodách usmrceno 500 000 osob. Náklady těchto nehod se promítly v evropské ekonomice v podobě ztráty 2 bilionů Euro. Toto číslo je obrovské - představuje více než roční HDP mnoha evropských národů. Při současném nedostatku financí se musíme pevně zaměřit na priority. Předcházení smrtelným nehodám znamená racionálně a ekonomicky investovat do patřičných opatření. Vážné zranění na silnici, při kterém dojde k celoživotnímu zmrzačení mladého živitele rodiny, může stát 10 milionů Euro. Náklady na předcházení takovým nehodám a jejich následkům by neměly přesáhnout náklady na barvu na silnici, svodidla či stavbu okružních křižovatek. Inženýři vědí jak navrhovat bezpečné křižovatky, bezpečné okolí silnic a bezpečné úseky pro předjíždění. Vědí jak navrhovat bezpečné ulice pro jízdu na kole a chůzi. Většina smrtelných nehod se na evropských silnicích vyskytuje na opuštěných komunikacích mimo města. Jedním z největších návratů evropské ekonomice je vytipování těchto vysoce rizikových silnic s častým výskytem smrtelných nehod bezpečnostními inženýry. Obecně se přibližně polovina všech smrtelných nehod na území státu odehrává pouze na 10 % silniční sítě - na velmi rizikových silnicích. Program OSN „Dekáda akce pro zlepšení bezpečnosti na silnicích“ bude zahájen v květnu 2011. Jednou z výzev této dekády je jednoduše „svět bez vysoce rizikových silnic“. Evropská komise právě zveřejnila návrh nového Akčního plánu silniční bezpečnosti. Nyní budou následovat důležitá jednání, která zajistí, aby byla Komisi poskytnuta potřebná pomoc při snaze o realizaci návrhu a skutečný postup při identifikaci a eliminaci vysoce rizikových silnic. V roce 2008 vydala Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OECD) dokument s názvem Towards Zero Deaths (Směrem k nule), který objasňuje „bezpečný systém“ a jakým způsobem lze zastavit každodenní nárůst počtu usmrcených osob na silnicích pomocí iniciativ vedoucích k vytvoření modelu bezpečných řidičů v bezpečných vozidlech na bezpečných silnicích. Stále více a více zemí si bere přístup Směrem k nule za svůj. Pro dopravní inženýry je budoucnost ve znamení velkých změn v podobě přijetí environmentálního hodnocení při navrhování komunikací. Nová evropská legislativa bude vyžadovat precizní bezpečnostní audity pouze na nově vybudovaných silnicích - ovšem to je pouze začátek. Skupiny uživatelů, politici a rozvojové banky nyní v celosvětovém měřítku hodnotí bezpečnost svých


17


existujících silničních infrastruktur pomocí protokolů RAP a zvyšují tak bezpečnostní standardy. Vedoucí státy si již jako hranici bezpečnosti svých státních silnic nastavili hodnotu 3 hvězdiček. My na této konferenci můžeme věci změnit. Můžeme se zaměřit na identifikaci vysoce rizikových silnic a na to, jakým způsobem od nich osvobodit naše země pomocí bezpečnostního inženýrství.

John Dawson Předseda EuroRAP a iRAP


18


ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE Úterý 2. listopadu 2010, kongresový sál Masarykovy koleje

9:30 – 10:30 Akreditace 10:30 – 11:30 Oficiální zahájení 1. dne konference: JUDr. Vít Bárta – ministr dopravy ČR Ing. Milan Komínek – výkonný ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o JUDr. Oldřich Vaníček – prezident ÚAMK ČR plk. Ing. Leoš Tržil – ředitel služby dopravní policie PP ČR MUDr. Zdeněk Schwarz – senátor, ředitel ZZSHMP 11:30 – 12:50 I. přednáškový blok 11:30 – 11:50 Doc. Ing. Jindřich Šachl, CSc. (ČVUT FD, Ústav soudního znalectví v dopravě) BEZPEČNÉ SILNICE Z POHLEDU ZZS 11:50 – 12:10 Ing. Jiří Landa (CityPlan, spol. s r.o.) PIARC A TRB – NEJNOVĚJŠÍ AKTIVITY PRO VYŠŠÍ BEZPEČNOST SILNIC 12:10 – 12:30 James Bradford (EuroRAP, UK) HVĚZDIČKOVÁNÍ EURORAP – VÝVOJ V ČR, EVROPĚ A ROZVOJOVÉM SVĚTĚ 12:30 – 12:50 pplk. Ing. Jaroslav Král (Institut dopravní výchovy AČR, Vojenská akademie Vyškov) ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Z POHLEDU AČR 12:50 – 13:50 Diskuse + oběd 13:50 – 15:50 II. přednáškový blok 13:50 – 14:10 Ing. Stanislava Jakešová (KÚ Libereckého kraje), MUDr. Miloš Král (KN Liberec) STATISTIKA DOPRAVNÍCH NEHOD CYKLISTŮ Z POHLEDU POLICIE ČR A KRAJSKÉ NEMOCNICE LIBEREC V LIBERECKÉM KRAJI 14:10 – 14:30 Ing. Jiří Lávic, Ing. Ludmila Trčková (CityPlan, spol. s r.o.) VEDENÍ CYKLISTŮ V DOPRAVNÍM PROUDU 14:30 – 14:50 Ing. Dalibor Dařílek (Statutární město Ústí nad Labem) KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DOPRAVY VE MĚSTĚ ZA PODPORY EVROPSKÉHO PROJEKTU CIVITAS 14:50 – 15:10 Ing. Jan Kovařík (DHV ČR, s.r.o.) MODERNÍ TYPY ÚROVŇOVÝCH HOLANDSKÝCH ZKUŠENOSTÍ

KŘIŽOVATEK

VE

SVĚTLE

NOVÝCH

15:10 – 15:30 Ing. Petr Novotný (Atelier MOK) OPTIMÁLNÍ VELIKOST OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK


19


15:30 – 15:50 Mats Pettersson (Swedish Road Administration) ŠVÉDSKÉ SILNICE V USPOŘÁDÁNÍ 2+1 15:50 – 16:20 Krátká diskuse + coffee break 16:20 – 18:00 III. přednáškový blok 16:20 – 16:40 Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (CityPlan, spol. s r.o.) VLIV DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ ČR NA POKLES DOPRAVNÍCH NEHOD 16:40 – 17:00 Ing. Josef Mikulík, CSc. (CDV v.v.i.) ČESKÁ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU 2011-2020 17:00 – 17:20 Ing. Michal Miklenda, Ing. Hana Plechačová, DiS. (Drážní inspekce) BEZPEČNOSTNĚ ORIENTOVANÉ ŠETŘENÍ NEHOD 17:20 – 17:40 Ing. Tomáš Jílek (dopravní expert) ROZVOJ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY A BEZPEČNOST DOPRAVY 17:40 – 18:00 Ing. Jindřich Frič, Ph.D., Ing. Pavel Skládaný (CDV v.v.i.) RIZIKOVÉ FAKTORY NA ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDECH

Středa 3. listopadu 2010, kongresový sál Masarykovy koleje

9:00 – 9:30

Akreditace

9:30 – 10:30 Oficiální zahájení 2. dne konference: MUDr. Pavel Bém – primátor hl. m. Prahy prof. Ing. František Lehovec, CSc. – předseda České silniční společnosti Ing. Karel Kapoun – senátor, místostarosta obce Doksy Mgr. Michal Hašek – hejtman Jihomoravského kraje, předseda Asociace krajů ČR Mgr. Tomáš Chalupa – starosta městské části Praha 6 10:30 – 12:10 IV. přednáškový blok 10:30 – 10:50 Ing. Ivan Beneš (CityPlan, spol. s r.o.) OD VÝJIMEČNÉHO STAVU NÁS DĚLÍ 5 DNÍ – ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI INFRASTRUKTURY MĚST JE NEZBYTNOSTÍ 10:50 – 11:10 Ing. Pavel Švagr, CSc. (Generální ředitelství ČD a.s.) BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TAKÉ ZAJIŠTĚNÍ

VYŽADUJE

FINANČNÍ

11:10 – 11:30 Ing. Lubomír Tříska (CityPlan, spol. s r.o.) HLAVNÍ DEFICITY BEZPEČNOSTI NA ČESKÝCH SILNICÍCH 11:30 – 11:50 Ing. Petr Bouchner, Ph.D. (ČVUT FD) MONITORING PROJEVŮ AGRESIVNÍHO CHOVÁNÍ PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL NA ÚZEMÍ ČR


20


11:50 – 12:10 Winfried Krux (Traffic Data Systems GmbH, SRN) PROSAZENÍ TECHNOLOGIE VÁŽENÍ VOZIDEL ZA JÍZDY, VÝZVA PRO BEZPEČNOST DOPRAVY 12:10 – 13:10 Krátká diskuse + oběd 13:10 – 14:50 V. přednáškový blok 13:10 – 13:30 Miroslav Lisý (instruktor bezpečné jízdy a mototrialový šampion) BEZPEČNĚ PO DVOU KOLECH 13:30 – 13:50 Marcin Budzyński, Ph.D. (Gdaňská technologická univerzita, PL) IMPLEMENTACE PROGRAMU SILNIČNÍ BEZPEČNOSTI NA STÁTNÍCH SILNICÍCH 13:50 – 14:10 Ing. Daniela Švédová (ŘSD ČR) STROM JAKO DOPROVOD NA DOPRAVNÍ NEHODY

POZEMNÍ

KOMUNIKACE

A

POLSKÝCH

JEHO

VLIV

14:10 – 14:30 plk. Ing. Zdeněk Hošek (GŘ HZS ČR, MV ČR) POŽÁRNÍ BEZPEČNOST TUNELŮ 14:30 – 14:50 pplk. Ing. Vladimír Menšík (Policejní prezidium ČR) SEZNÁMENÍ S VÝSLEDKY REVIZE SILNIČNÍ A DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ OBCÍ NA SLNIČNÍ SÍTI ČR

ZELENĚ,

PŘECHODŮ

14:50 – 15:30 Závěrečná diskuse + ukončení konference


21


ABSTRAKTY PŘÍSPĚVKŮ SEZNAM Doc. Ing. Jindřich Šachl, CSc. (ČVUT FD, Ústav soudního znalectví v dopravě) PRO BEZPEČNĚJŠÍ SILNICE Ing. Jiří Landa (CityPlan, spol. s r.o.) PIARC A TRB – NEJNOVĚJŠÍ AKTIVITY PRO VYŠŠÍ BEZPEČNOST SILNIC James Bradford (EuroRAP, UK) HVĚZDIČKOVÁNÍ EURORAP – VÝVOJ V ČR, EVROPĚ A ROZVOJOVÉM SVĚTĚ pplk. Ing. Jaroslav Král (Institut dopravní výchovy AČR, Vojenská akademie Vyškov) ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Z POHLEDU AČR Ing. Stanislava Jakešová (KÚ Libereckého kraje), MUDr. Miloš Král (Krajská nemocnice Liberec) STATISTIKA DOPRAVNÍCH NEHOD CYKLISTŮ Z POHLEDU POLICIE ČR A KRAJSKÉ NEMOCNICE LIBEREC V LIBERECKÉM KRAJI Ing. Jiří Lávic, Ing. Ludmila Trčková (CityPlan, spol. s r.o.) VEDENÍ CYKLISTŮ V DOPRAVNÍM PROUDU Ing. Dalibor Dařílek (Statutární město Ústí nad Labem) KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DOPRAVY VE MĚSTĚ ZA PODPORY EVROPSKÉHO PROJEKTU CIVITAS Ing. Jan Kovařík (DHV ČR, s.r.o.) MODERNÍ TYPY ÚROVŇOVÝCH KŘIŽOVATEK VE SVĚTLE NOVÝCH HOLANDSKÝCH ZKUŠENOSTÍ Ing. Petr Novotný (Atelier MOK) OPTIMÁLNÍ VELIKOST OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK Mats Pettersson (Swedish Road Administration) ŠVÉDSKÉ SILNICE V USPOŘÁDÁNÍ 2+1 Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (CityPlan, spol. s r.o.) VLIV DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ ČR NA POKLES DOPRAVNÍCH NEHOD Ing. Josef Mikulík, CSc. ( CDV v.v.i.) ČESKÁ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU 2011-2020 Ing. Michal Miklenda, Ing. Hana Plechačová, DiS. (Drážní inspekce) BEZPEČNOSTNĚ ORIENTOVANÉ ŠETŘENÍ NEHOD Ing. Tomáš Jílek (dopravní expert) ROZVOJ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY A BEZPEČNOST DOPRAVY Ing. Jindřich Frič, Ph.D., Ing. Pavel Skládaný (CDV v.v.i.) RIZIKOVÉ FAKTORY NA ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDECH Ing. Ivan Beneš (CityPlan, spol. s r.o.) OD VÝJIMEČNÉHO STAVU NÁS DĚLÍ 5 DNÍ – ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI INFRASTRUKTURY MĚST JE NEZBYTNOSTÍ Ing. Pavel Švagr, CSc. (Generální ředitelství, České dráhy a.s.) BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TAKÉ VYŽADUJE FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ Ing. Lubomír Tříska (CityPlan, spol. s r.o.) HLAVNÍ DEFICITY BEZPEČNOSTI NA ČESKÝCH SILNICÍCH Ing. Petr Bouchner, Ph.D. (ČVUT FD) MONITORING PROJEVŮ AGRESIVNÍHO CHOVÁNÍ PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL


22


Winfried Krux (Traffic Data Systems GmbH, SRN) PROSAZENÍ TECHNOLOGIE VÁŽENÍ VOZIDEL ZA JÍZDY, VÝZVA PRO BEZPEČNOST DOPRAVY Miroslav Lisý (instruktor bezpečné jízdy a mototrialový šampion) BEZPEČNĚ PO DVOU KOLECH Ing. Marcin Budzyński, Ph.D. (Gdaňská technologická univerzita, PL) IMPLEMENTACE PROGRAMU SILNIČNÍ BEZPEČNOSTI NA POLSKÝCH STÁTNÍCH SILNICÍCH Ing. Daniela Švédová (ŘSD ČR) STROM JAKO DOPROVOD POZEMNÍ KOMUNIKACE A JEHO VLIV NA DOPRAVNÍ NEHODY plk. Ing. Zdeněk Hošek (GŘ HZS ČR, MV ČR) POŽÁRNÍ BEZPEČNOST TUNELŮ pplk. Ing. Vladimír Menšík (Policejní prezidium ČR) SEZNÁMENÍ S VÝSLEDKY REVIZE SILNIČNÍ ZELENĚ, PŘECHODŮ A DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ OBCÍ NA SILNIČNÍ SÍTI ČR


23


Doc. Ing. Jindřich Šachl ČVUT FD, Ústav soudního znalectví v dopravě

Doc. Ing. Jindřich Šachl,CSc. - absolvent (1967) ČVUT Fakulta stavební, obor inženýrské konstrukce a dopravní stavby (KD), vědecká příprava (1974), dále (1979) postgraduální studium VUT v Brně: technické znalectví. Profesní kariéra : Vědecký pracovník Výzkumného ústavu dopravního, oblast silnic a letištních ploch (do roku 1976), potom vědecký pracovník Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV odd.dynamiky (do roku 1992), soudní znalec (od roku 1976), zakládající člen (od r.1992) Komory soudních znalců ČR, vedoucí znaleckého ústavu ADN-Konzult (od roku 1992), vysokoškolský učitel (od roku 1996), vyučuje Analýzu silničních nehod a Prevenci silničních nehod Dílo: Okolo 100 publikací v odborných časopisech a na znaleckých konferencích, cca 1000 znaleckých analýz příčin dopravních nehod, řešitel řady výzkumných úkolů.


24


PRO BEZPEČNĚJŠÍ SILNICE Příspěvek ukazuje, jak lze zařídit, aby důležité informace a okolnosti v silničním provozu neunikaly snadno pozornosti. Co rozhoduje o míře následků dopravní nehody – problematika pasivní bezpečnosti silnic. Jak snížit rizika z kolizí při současném odbočování a předjíždění na křižovatkách. Jak snížit rizika chodců na přechodech pro chodce. Jak snížit rizika nehod na železničních přejezdech Vývoj dopravní nehodovosti v ČR je poslední roky lepší. V současné době jsou počty usmrcených a zraněných nejnižší za posledních 20 let. V prvním pololetí r. 2009 se počty usmrcených dostaly pod číslo 400. Přesto ČR zaujímá nelichotivé 20. místo v EU, kde většina zemí dosahuje dokonce poloviční hodnoty. Nejčastějšími příčinami je rychlost, agresivita a nedodržování základních pravidel silničního provozu.


25


Ing. Jiří Landa CityPlan spol. s r.o.

Ing. Jiří Landa (*1943) – je významným odborníkem v oboru dopravních inženýrských staveb a dlouholetý člen redakční rady časopisu Silniční obzor. Ing. Landa má 45 let praxe v oboru dopravních staveb, dopravního inženýrství a bezpečnosti dopravy. Svou profesní dráhu zahájil praxí na stavbě u Staveb silnic a železnic. Po té zakotvil na 25 let ve Vojenském projektovém ústavu v Praze, kde se podílel na projektech dálnic D1, D5, D8, D11, řadě silnic, městských komunikací i letištních ploch. Dvakrát pracoval v Iráku, nejprve na supervizi dálničních projektů Baghdad – Mosul – Turecko, podruhé jako supervizor stavby dálnice do Basry. V roce 1992 pracoval jeden rok ve službách americké firmy Power International. Podílel se na založení (16.10.1992) a rozvoji firmy CityPlan v Praze, kde se zasadil zejména o rozvoj dopravního plánování a modelování, dopravního inženýrství, výzkumu v dopravě a zejména hodnocení bezpečnosti dopravní infrastruktury. Vykonával stavební dozor na stavbě Mariánského mostu v Ústí, kde je autorem dopravního řešení. Nyní pracuje ve funkci ředitele oblasti „Doprava a dopravní inženýrství“ firmy CityPlan. V rámci své odborné angažovanosti byl Ing. Landa několik funkčních období předsedou zkušební komise dopravních staveb pro Čechy ČKAIT, předsedou dopravní skupiny Českého svazu stavebních inženýrů, členem komise dopravy Pražského magistrátu, dvě volební období členem Dopravní komise Středočeského kraje. Je místopředsedou sekce SAMDI a členem sekce bezpečnosti České silniční společnosti, autorem řady článků a přednášek a řešitelem celé řady výzkumných úkolů v oblasti dopravy. Jako protagonista inteligentních dopravních systémů zejména pro bezpečnost, řízení a plynulost dopravy a účastník řady kongresů ITS se stal spoluzakladatelem a viceprezidentem ITS Czech republic – společnosti pro podporu ITS v České republice. Česká silniční společnost mu udělila v roce 2008 medaili Profesora Špůrka za zásluhy o Silniční společnost. Jiří Landa se intenzivně věnuje roli dopravního inženýrství jako významné podmínce pro optimální fungování dopravních staveb. Přitom se zasazuje o větší pozornost bezpečnosti dopravní infrastruktury jako třetímu pilíři k bezpečnému řidiči a vozidlu. Prosazování pojmů „Silnice bezpečná, srozumitelná a odpouštějící“ a „Nikdy nepřekvapit řidiče“ podporuje účastí CityPlanu v Evropském projektu EuroRAP, prováděním bezpečnostních inspekcí a auditů, kde je držitelem několika certifikátů. Proto byl nominován jako člen Technického výboru TC1 Světové silniční asociace PIARC, zabývajícího se bezpečnou dopravní infrastrukturou a vlivem lidského faktoru pro funkční období 2008 – 2011 za Českou republiku.


26


PIARC A TRB – NEJNOVĚJŠÍ AKTIVITY PRO VYŠŠÍ BEZPEČNOST SILNIC Přednáška shrnuje ve zkratce nejnovější poznatky a aktivity, které autor při práci v technickém výboru TC C1 PIARC „Bezpečnější silniční infrastruktura“ shromáždil: aktualizace PIARC Road Safety Manuálu, práce na US Highway Safety Manualu, zohlednění lidského faktoru ve světových normách a zpracování aktualizovaného Human Factor manuálu. Přenáška shrnuje rovněž nejzajímavější poznatky z účasti na mezinárodním semináři o zpracování nového US Highway Safey Manuálu a ze 4. Mezinárodního sympozia o geometrickém návrhu silnic, pořádaného Transport Research Board USA v červnu tohoto roku. Zmíněny jsou poznatky z řízení a snižování nehodovosti, o prediktivních metodách, praktickém využití Highway Safety Manuálu, aplikaci rychlostních modelů, změnách návrhových parametrů, úpravách pro zranitelné účastníky silničního provozu, využití IHSDM, změnách a doporučeních při návrhu mimoúrovňových křižovatek, okružních křižovatek i úrovňových křižovatek. Zmiňuje se i o způsobu zapracování bezpečnostních požadavků prostřednictvím auditů a dodacích podmínek. Pozornost věnuje bezpečnému okolí komunikace, přístupu na komunikaci, předjíždění, odbočování, prognózování bezpečnosti z historických trendů, rozhledu pro zastavení a konsistentnímu návrhu komunikace.


27


James Bradford EuroRAP, UK

James Bradford - je technickým ředitelem Nadace pro bezpečnost silničního provozu. Je zodpovědný za sběr a analýzu dat pro tzv. Star Rating (hvězdičkové hodnocení). James je také technickým ředitelem pro EuroRAP a jeho sesterský program iRAP, ve kterém zasedá v Globální technické komisi. Svoji profesní kariéru započal James jako vývojář vnitřních obvodů a softwaru pro řadu aplikací na testování počítačů a pro vojenské účely. Provedl také výzkum týkající se způsobu výroby plošných spojů. V roce 2003 se James stal členem Dopravní výzkumné laboratoře. Jeho pracovní náplň zahrnovala práci na monitorovacích systémech stavu silnic, včetně vývoje vozidla SCANNER a defektometru pro správce dálniční sítě. V roce 2007 byl James Bradford jmenován technickým ředitelem Nadace pro bezpečnost silničního provozu, EuroRAP a iRAP, kde byl schopen využít své předešlé zkušenosti v oboru sbírání dat a zdokonalil tak postupy a kvalitu hvězdičkového hodnocení. Na této pozici James dohlíží na akreditace inspekčních systémů hvězdičkového hodnocení, sběr dat pro hvězdičkové hodnocení a jeho výpočet. Působí také jako školitel pro procesy sběru dat tohoto hodnocení a poskytuje podporu při analýzách jeho dat.


28


HVĚZDIČKOVÁNÍ EURORAP – VÝVOJ V ČR, EVROPĚ A ROZVOJOVÉM SVĚTĚ Úmrtí a vážná zranění při dopravních nehodách představují hlavní a stále se rozvíjející lidskou zdravotní epidemii. Toto zatížení, srovnatelné s malárií a tuberkulózou, stojí světovou ekonomiku 1 - 3 % HDP. EuroRAP svým protokolem mapování rizik ukázal, jak může být závažnost a umístění takového rizika pro účastníky silničního provozu chápáno a analyzováno z nehodových statistik. EuroRAP protokoly pro sledování vývoje znázorňují, jak mohou být posuzovány změny v silniční bezpečnosti z dlouhodobého hlediska a jak lze porozumět příčinám rizik. EuroRAP protokol Hvězdičkového hodnocení využívá poznatků z inspekcí silnic ke stanovení míry přispění silniční infrastruktury na rizikách cestujících ve vozidlech a zároveň identifikuje místa, kde navržená komunikace zvyšuje pravděpodobnost či intenzitu nehod. Tento článek se zaměřuje na to, jakým způsobem může být společně využito Mapování rizik a Hvězdičkové hodnocení za účelem poskytnutí lepšího porozumění rizik uživatelů silnic a jakým způsobem lze toho riziko eliminovat. V návaznosti na to bude tento článek odhalovat rozšíření metody Hvězdičkového hodnocení; jak mohou být přibrány další skupiny uživatelů, jak provést analýzu „co kdyby“ zahrnující data z inspekcí za účelem zdůraznit protiopatření vedoucí ke snížení rizik, a nakonec jak provést ekonomickou analýzu za účelem vytvoření programů ekonomického investování.


29


pplk. Ing. Jaroslav Král Institut dopravní výchovy AČR, Vojenská akademie Vyškov

pplk. Ing. Jaroslav Král (*1963) Vzdělání:

1978-1982 Vojenská stredná odborná škola tanková a automobilová Nitra 1990-1994 Vojenská akademie v Brně, obor tankový a automobilní 1994-1996 Vysoká vojenská škola pozemního vojska Vyškov, doplňující studium pro získání pedagogické způsobilosti 1995-1996 Masarykova univerzita Brno, právní kurz 2005 Logistics Executive Development Course, USA

Po ukončení střední školy vykonával osm let různé technické funkce až do stupně štábu vojenského útvaru. Po ukončení vysoké školy začal pracovat jako asistent ve vojenském školství a na různých pozicích zde působím patnáct let. V současnosti je ředitelem Institutu dopravní výchovy AČR, který je pracovištěm s celoarmádní působností pro tvorbu koncepce a legislativy, přípravu řidičů vozidel ozbrojených sil a specialistů silniční dopravy a zabezpečení rozvoje a provádění dopravní výchovy příslušníků AČR. Odborná praxe: 1982-1990 1994-1997 1998-2002 2003-2007 2008-nyní

ČSLA – technik VVŠ PV Vyškov – asistent VA Vyškov – náčelník skupiny provozu vozidel VA Vyškov – náčelník oddělení technické a řidičské přípravy VA Vyškov – ředitel institutu dopravní výchovy AČR

Projekty:

Monitorování efektivnosti a bezpečnosti používání vojenských vozidel. Zvýšení bezpečnosti provozu vojenských vozidel. Optimalizace systému přípravy vojenského řidiče.

Publikace:

Metodika výcviku řidičů vojenských bojových vozidel. Technické minimum řidiče vozidla T 810. Příručka řidiče tanku T 72 M4 CZ. Technické minimum řidiče vozidla T 815.

Videofilmy:

Základní údržba bojového vozidla pěchoty. Překonávání překážek s tankem T-72.


30


ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Z POHLEDU AČR Vztah AČR k pozemním komunikacím je podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích především „uživatelský“, a to v podobě jejich obecného užívání a často i zvláštního užívání. Provoz vozidel ozbrojených sil se realizuje na všech kategoriích pozemních komunikací, od dálnic až po účelové komunikace, a navíc v extrémním terénu. Armáda ČR využívá celé silniční sítě, včetně problémů s tím spojených jako jsou například různá omezení, přetíženost, ne vždy včasná informovanost o plánovaných i neplánovaných uzávěrách, kolony a také stavební a dopravně technický stav těchto komunikací. Toto má určitý vliv na možnosti plnění konkrétních úkolů armády. Pro realizaci dopravních úkolů vojsk v rámci zejména zvláštního užívání pozemních komunikací jsou v podmínkách rezortu ministerstva obrany speciálně určeny orgány vojenské dopravy. Častým druhem dopravních úkolů je také přeprava nebezpečných nákladů. Podle § 1, odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě je stanovena výjimka z dodržování ustanovení § 22 a 23 zákona „pro dopravu nebezpečných věcí prováděnou ozbrojenými silami nebo Policií ČR při plnění vlastních úkolů“. V souladu s tímto se na AČR nevztahují povinnosti stanovené Dohodou ADR, ale to současně neznamená uplatnění příslušné výjimky automaticky a neřešení dané problematiky. Bezpečnost provozu vojenských vozidel je považována za jedno ze základních kritérií plnění dopravních a výcvikových úkolů vojenských útvarů a zařízení. Oblast bezpečnosti provozu vozidel ozbrojených sil, včetně užívání „vojenských“ pozemních komunikací (účelové, veřejně nepřístupné) a místní a přechodná úpravu provozu na nich je regulována vojenskou legislativou – rezortními předpisy. Tyto předpisy upřesňují využití výjimek ze zásad Dohody ADR tak, aby byla zajištěna všeobecná bezpečnost při realizaci přepravy nebezpečných nákladů a to zejména s ohledem na snížení rizik a optimální řešení případných krizových situací a jejich následků (havárie, dopravní nehoda, závada na vozidle, požár atd.). Všechny osoby odpovídající za přepravu těchto nákladů, včetně řidičů vozidel ozbrojených sil prochází kurzy, kde se, mimo jiné, teoreticky i prakticky zdokonalují v technice jízdy s těmito náklady, učí se předcházet a popřípadě řešit již vzniklé krizové situace na silnici, se kterými se mohou v provozu setkat. Speciální výuku a výcvik v těchto kurzech provádí Institut dopravní výchovy AČR, který je pracovištěm s celoarmádní působností pro přípravu vojenských řidičů a specialistů silniční dopravy. V rámci plnění jednotlivých úkolů realizuje řadu aktivit, které jsou zaměřené na rozvoj technologií ve vozidlech, tvorbu bezpečného dopravního prostředí a vzdělávání ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a používání vozidel ozbrojených sil.


31


Krajská nemocnice Liberec, a.s. Foto nebylo dodáno.

Ing. Stanislava Jakešová KÚ Libereckého kraje

MUDr. Miloš Král Krajská nemocnice Liberec

Ing. Stanislava Jakešová - vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje • • • • • • •

Absolventka VŠD v Žilině, obor provoz a ekonomika dopravy Absolventka distančního studia University Pardubice „Právo v dopravě“ Od roku 1990 vedoucí referátu dopravy Okresního úřadu Liberec Od roku 2002 vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje Od roku 2006 členka sekce BESIP ČSS Od vzniku Euroregionu Nisa (1991) je členkou pracovní skupiny Doprava, v rámci které spolupracuje s kolegy z Polska a Německa a současně dlouhodobě spolupracuje s kolegy ze Švýcarského kantonu St. Gallen, zejména v oblasti dopravy Zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je jednou z priorit Libereckého kraje, aktivity jsou realizovány ponejvíce prostřednictvím resortu dopravy

MUDr. Miloš Král - TOC Traumatologie, Krajská nemocnice Liberec • • • • •

Absolvent UK Praha, obor všeobecná medicína v roce 1994 Zaměstnání: Chirurgické odd. nemocnice Roudnice nad Labem (1994-1998) Traumatologicko-ortopedické centrum KN Liberec (1998-dosud) Atestace v oboru chirurgie I.(1997) a II.(2005) stupně, nástavbová atestace z úrazové chirurgie (2006) Vedoucí lékař úrazové ambulance KN Liberec (2008)


32


STATISTIKA DOPRAVNÍCH NEHOD CYKLISTŮ Z POHLEDU POLICIE ČR A KRAJSKÉ NEMOCNICE LIBEREC V LIBERECKÉM KRAJI V říjnu 2003 schválilo ZK dokument „ Koncepce BESIP v Libereckém kraji“, cílem bylo snížení dopravní nehodovosti a zejména nejtěžších následků dopravních nehod na pozemních komunikacích v LK, tento dokument je každoročně vyhodnocován a aktualizován, dokument se ve své návrhové části člení na dvě oblasti, ve kterých má LK možnost vyvíjet aktivity jsou to lidský činitel a pozemní komunikace, oblast vozidel koncepce nezahrnuje. Od roku 2003 patří mezi pravidelné aktivity podrobné vyhodnocování dopravních nehod, které se staly na území Libereckého kraje. Statistika se podrobně zabývá všemi příčinami a rozbory jsou projednávány se zástupci Policie, správních úřadů, správců a vlastníků komunikací, školských zařízení a v neposlední řadě Krajské hygienické stanice. Fenoménem posledních let jsou nehody cyklistů a zejména zvyšující se trend dopravních nehod s vážnými následky. V roce 2008 jen na území LK bylo evidováno 82 dopravních nehod, kde viník byl cyklista, z nichž byli 2 usmrceni, 6 těžce zraněno a 62 lehce zraněno. V dalším roce 2009 byla situace ještě horší, při 96 dopravních nehodách byli usmrceni 4 cyklisté, 15 těžce zraněno a 86 lehce. Zvyšující se trend úrazů cyklistů na všech druzích pozemních komunikací i v terénu byl impulzem pro lékaře Krajské nemocnice Liberec k navázání spolupráce a pokusu o srovnání informací o úrazech a nehodách cyklistů ve statistice Policie ČR a Krajské nemocnice Liberec. Výsledky pokusu byly alarmující, překvapením nebyl vyšší počet úrazů než vykazovaných ve statistikách policie, ale jejich množství a následky. Výsledky pokusu vedly aktéry k tomu, že již v roce 2009 byla právě skupina řidičů jednostopých vozidel vyhodnocena jako vysoce riziková a preventivní aktivity jsou směrovány pro tyto účastníky provozu na pozemních komunikacích. Zastupitelstvo LK schválilo navržený „Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji“. Tento dokument preferuje oddělení dopravy cyklistické od motorové a ve své návrhové části řeší základní podmínky bezpečného provozu na komunikacích pro cyklisty.


33


Ing. Jiří Lávic CityPlan, spol. s r.o.

Ing. Ludmila Trčková CityPlan, spol. s r.o.

Ing. Jiří Lávic (*1975) – od roku 2005 pracuje ve firmě CityPlan na pozici dopravního specialisty. Zabývá se dopravně inženýrskou problematikou projektů silničních komunikací, křižovatek a tunelů pozemních komunikací. Dále provádí zpracování dopravně inženýrské části v bezpečnostních auditech a analýzách rizik dopravních staveb. Z významnějších prací se podílel na zpracování dopravně inženýrských vazeb telematických zařízení silničního a městského okruhu v Praze, určení priority realizace úprav průjezdních úseků silnic a obchvatů v Libereckém kraji, posouzení variant stavby 518 a 519 silničního okruhu kolem Prahy, návrhu nastavení proměnného dopravního značení v tunelech Libouchec a Panenská na dálnici D8 a dále pak na Studiích bezpečnosti a analýzách rizik staveb silničního okruhu kolem Prahy. V předchozí době působil pět let v Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy, přičemž hlavní pracovní náplní bylo plnění úkolů souvisejících s rozvojem dopravní telematiky v hl. m. Praze.

Ing. Ludmila Trčková (*1981) - nastoupila po ukončení studia na ČVUT Fakultě stavební, oboru Inženýrství životního prostředí, do společnosti CityPlan. Ve středisku dopravního projektování specializuje na koncepce, generely a projekty cyklistické dopravy všech druhů a stupňů dokumentace. V poslední době se podílela na následujících projektech: • Cyklostezka na losích – Perknov, Havlíčkův Brod (studie) • Cyklostezky Plovárenská, Havlíčkův Brod (studie, DÚR, DSP) • Cyklostezky, cyklotrasy – Vestec (DÚR+DSP) • Aktualizace generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje • Cyklostezka Horní Počaply – Vliněves – Zelčín (DSP) • Cyklostezka Řež – Máslovice (DÚR)


34


VEDENÍ CYKLISTŮ V DOPRAVNÍM PROUDU S výjimkou úseků, kde je provoz cyklistů zakázán zákonem, případně dopravním značením, poskytuje jízdní kolo při dopravě osob na krátké vzdálenosti vhodnou alternativu k cestě pěšky, automobilem nebo veřejnou dopravou. Pozitiva lze vidět v rychlosti, flexibilitě a multimodalitě, dostupnosti pro většinu obyvatel, úspoře energií a perspektivě dalšího rozvoje cyklistické dopravy. Negativa vyplývají ze závislosti na povětrnostních podmínkách, fyzické kondici, zranitelnosti cyklistů v případě nehody a z nedostatků v dopravní infrastruktuře. Z výše uvedeného je patrné, že z hlediska eliminace negativ lze ovlivnit zejména trasování, stav a parametry dopravní infrastruktury, přičemž kvalita výsledného řešení je ovlivnitelná již od návrhu územně plánovací dokumentace. Příspěvek je zaměřen na problematiku pohybu cyklistů na silnicích, místních komunikacích a křižovatkách.


35


Ing. Dalibor Dařílek Statutární město Ústí nad Labem

Ing. Dalibor Dařílek (*1965) – absolvent Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině. Od roku 1998 působí ve funkci vedoucího Odboru dopravy na Magistrátu města Ústí nad Labem.


36


KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DOPRAVY VE MĚSTĚ ZA PODPORY EVROPSKÉHO PROJEKTU CIVITAS Přednáška shrnuje základní fakta o iniciativě CIVITAS, její historii a jednotlivých fázích. Podrobněji se zabývá fází CIVITAS PLUS a zvláště projektem ARCHIMEDES, do kterého se aktivně zapojilo i Statutární město Ústí nad Labem. Představuje ve zkratce jednotlivé účastníky projektu a jejich opatření ke zlepšení vnímání dopravy a její udržitelnosti, podrobněji se soustředí na opatření zabývající se bezpečností dopravy. Samostatnou částí přednášky je podrobný popis opatření k bezpečnosti dopravy prováděné týmem pracovníků projektu CIVITAS v Ústí nad Labem. Seznámí účastníky s průběhem bezpečnostního auditu na území města, jeho jednotlivých částech a metodách, které byly provedeny, a dále s jeho závěry a doporučeními k odstranění nedostatků na pozemních komunikacích. Představí opatření směřující k bezpečnostním kampaním a bezpečnosti silničního provozu v okolí jednotlivých škol na území města Ústí nad Labem.


37


Ing. Jan Kovařík DHV ČR, s.r.o.

Ing. Jan Kovařík – absolvent České zemědělské univerzity v Praze, obor Silniční a městská automobilová doprava. Po absolvování studia zaměstnán 4 roky jako projektant a dopravní inženýr v Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy se zaměřením na dopravní nehodovost, kapacitní posouzení křižovatek, dopravní průzkumy, makroskopické prognózování a plánování dopravy. Od roku 2007 pracuje jako konzultant a posléze i jako projektový manažer divize Doprava a infrastruktura ve společnosti DHV CR, spol. s r. o. v Praze. Jeho hlavní pracovní náplň spočívá v řízení zpracování dopravně inženýrských plánovacích studií a dokumentací, dále v řešení problematiky makroskopického dopravního modelování a propustnosti křižovatek. V období 2007 – 2010 vykonával funkci tajemníka sekce Silniční a městské dopravní inženýrství (SAMDI) při České silniční společnosti (ČSS). Je přispěvatelem odborných časopisů Silniční obzor a Dopravní inženýrství, nejčastěji se zabývá otázkou kapacity úrovňových křižovatek, také bezpečností a plynulostí silničního provozu, okružními křižovatkami a pěší a cyklistickou dopravou.


38


MODERNÍ TYPY ÚROVŇOVÝCH KŘIŽOVATEK VE SVĚTLE NOVÝCH HOLANDSKÝCH ZKUŠENOSTÍ Společnost DHV CR, spol. s r.o. je součástí nizozemské mezinárodní společnosti DHV Group a díky této skutečnosti má přístup k nejnovějším informacím a moderním přístupům k řešení dopravně inženýrské problematiky v holandském prostředí. V červnu roku 2009 vydalo nizozemské Ministry of Transport, Public Works and Water Management publikaci Roundabouts - Application and design. V této publikaci jsou shrnuty zkušenosti získané našimi holandskými kolegy z mateřské skupiny DHV B.V., ve spolupráci s dalšími odborníky na dopravu, o historickém vývoji a aktuálních poznatcích s provozem dříve často užívaných velkých okružních křižovatek, dnes široce rozšířených malých jednopruhových okružních křižovatek, stejně tak i o moderních typech okružních křižovatek, kterým se v Holandsku obecně říká turbookružní. Cílem prezentace, připravené na základě uvedené publikace, je přiblížit české odborné i širší veřejnosti holandské zkušenosti z oboru dopravního plánování a přinést nejnovější informace o projektování bezpečných a kapacitních úrovňových křižovatek.


39


Ing. Petr Novotný Atelier MOK Ing. Petr Novotný (*1964) – je absolventem ČVUT v Praze, Fakulty stavební, obor konstrukce a dopravní stavby (1987). Od roku 1987 působil jako projektant dopravních staveb, od roku 1990 působí jako OSVČ – projektant dopravních staveb a městského inženýrství. Přehled odborné a publikační činnosti: • Člen ČKAIT, autorizovaný inženýr v oboru dopravní stavby od roku 1999, městské inženýrství od roku 2000 • Jako konzultant z oblasti praktického projektování se podílí na revizích norem a TP: ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích TP 171 Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků poz. komunikací TP 81 Navrhování světelných signalizačních zařízení pro řízení silničního provozu TP 85 Zpomalovací prahy TP 103 Navrhování obytných a pěších zón TP Posuzování kapacity okružních křižovatek Vzorové listy PK • Autor užitného vzoru miniokružní křižovatky • Vedení diplomových prací studentů středních a vysokých škol • Člen zkušební komise ČVUT FD • Přednášky z dopravního inženýrství na ČVUT FD Praha • Oponentní posudky v Národním programu výzkumu Ministerstva dopravy ČR • Spolupráce na Národní strategii bezpečnosti • Zapojení do zahraničních projektů:

2002 - 2005 2005 - 2006 2005 - 2006 2003 - 2004 2004 2005 2007 2008 2010 2009 - 2010 2004 2002 – 2010 2009 – dosud 2008 - dosud 2003 – 2006 2009 - 2010

Miniokružní křižovatky v Itálii – studijní cesta 2001 Velké okružní křižovatky v SRN – studijní cesta 2003 Tvorba vlečných křivek – univerzita Hannover 2003 Zahraniční exkurze s ČBS – Singapur, Hongkong, Finsko, Dubaj, Irsko, atd. 2003 - 2010 Kolmá čela propustků – Pobaltí, Finsko (2010), Rakousko, Chorvatsko (2010), Německo (2010) • Publikační činnost: Příspěvky do publikace: Moderní úpravy komunikací ve městech a obcích (kapitoly C – Pěší doprava, H – Obytné zóny) Příspěvky do časopisů: Dopravní inženýrství, Silniční obzor Přednášky na konferencích: Bezpečná silniční infrastruktura – 2007, Silniční konference Karlovy Vary 2009, Bezpečná dopravní infrastruktura Praha 2010 Osvědčení o absolvování kurzu apod.: Profesní certifikát v managementu – OPEN UNIVERSITY PRAHA Geotechnické inženýrství – ČVUT PRAHA Školení – Bezpečnostní audit pozemních komunikací – CDV Brno Školení – Dopravní značení na PK – CDV Brno


2002 2004 2006 2006

40


OPTIMÁLNÍ VELIKOST OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK Okružní křižovatky se staly nedílnou součástí komunikační sítě i v České republice. Byť se s jejich realizací z různých důvodů zpočátku otálelo a přistupovalo k nim s nedůvěrou, svůj přínos v oblasti bezpečnosti a plynulosti dopravy již nesporně prokázaly. Ne všechny návrhy byly patřičně posouzeny z hlediska dopravně inženýrských parametrů, a proto některé křižovatky vykazují dopravní i funkční závady. Na tyto poznatky je upozorňováno v odborné literatuře, bohužel stále dochází ke schvalování a stavbě křižovatek, jejichž řešení není optimální. Jedním ze zažitých klišé je názor, že okružní křižovatka je při průměru do 30 m obtížně průjezdná pro běžnou kamionovou dopravu a nadměrná vozidla. Poměrně často se s tímto názorem setkávám při projednávání projektů a dostávám se do situace, kdy tato domněnka zabrání realizaci křižovatky (z prostorových důvodů, příp. finančních důvodů) nebo stavbu výrazně prodraží nebo křižovatku nepřiměřeně zdeformuje. Bohužel to přináší skryté i otevřené problémy potencionálním investorům a uživatelům komunikací a vede to k jejich oprávněné nespokojenosti. Zabývám se touto problematikou již 6 let, a ač jsem doložil ve dvou odborných článcích nevýhody příliš velkých okružních křižovatek, ať provozní, tak i finanční, stále je bez dostatečných argumentů prezentováno, že okružní křižovatky jsou ideální od vnějšího průměru 35 m a výše. S tímto argumentem se setkávám hlavně při jednáních na ŘSD. Na této přednášce předkládám další argumenty na podporu svého výzkumu a názoru, že pro čtyřramennou středově symetrickou křižovatku stačí průměr do 25 m. Očekávám od zastánců velkých průměrů okružních křižovatek věcné argumenty, doložené příklady z praxe. Pokud tyto argumenty nenajdeme, budu rád, když orgány a osoby odpovědné za tvorbu norem a nových TP vezmou tyto poznatky v úvahu a aplikují je tak, aby novelizované předpisy nebyly překážkou při projektování kvalitních, bezpečných dopravních staveb.


41


Mats Pettersson Swedish Road Administration

Profesní životopis nebyl k datu uzávěrky sborníku dodán.


42


ŠVÉDSKÉ SILNICE V USPOŘÁDÁNÍ 2+1 Tento příspěvek poskytuje celkový pohled na navrhování silnic typu 2+1 se středovými svodidly a pravidla pro navrhování bezpečných okolí silnic ve Švédsku. V roce 2009 bylo na švédských silnicích usmrceno téměř 350 osob, z nichž 270 na státních silnicích (převážně v mimoměstských oblastech). Převažují čelní nehody a nehody způsobené vyjetím se silnice v procentuálním zastoupení cca 20 až 35 %. Široké dvouproudé silnice jsou z finančního hlediska velmi vhodné k úpravě na silnice typu 2+1 se středovými svodidly. Doposud bylo takto přestavěno přibližně 2000 km. Výsledky jsou velmi přívětivé - téměř 80% snížení výskytu smrtelných nehod a 50% redukce výskytu vážných zranění. Středové oddělení jízdních pruhů se svodidly nebo bez nich, středové čáry s akustickým efektem a pruhy pro bezpečné předjíždění byly ve velkém měřítku zavedeny na běžných dvoupruhových silnicích. Současný názor Švédské dopravní správy je založen na poznatcích z praxe a ve většině případů upřednostňuje moderní svodidla, jakožto lepší dopravně-bezpečnostní řešení v porovnání s přívětivým okolním prostorem kolem silnic. Výjimky by mohly tvořit hluboké příkopy a nízké hráze s velkými plochami bez pevných překážek. Hlavní nevýhodou svodidel jsou náklady na jejich údržbu. Svahové svodidlo bylo vyvinuto za účelem umožnění instalace svodidel v předním sklonu 1:3 na dvoupruhových silnicích. Koncept spočívá v instalaci svodidel ve svahu za účelem zamezení vzniku nebezpečných situací pro chodce a cyklisty a také usnadní odstraňování sněhu oproti tradičnímu umístění svodidel na kraji vozovky.


43


Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. CityPlan spol. s r.o.

Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (*1974) - ukončil v roce 1998 studium oboru Dopravní infrastruktura v území na ČVUT v Praze Fakultě dopravní. V roce 2001 vykonal státní doktorskou zkoušku v studijním programu „Technika a technologie v dopravě a spojích“, studijní obor „Dopravní systémy a technika“ na ČVUT v Praze FD. V roce 2006 obhájil disertační práci na téma „Aplikace videodetekce dopravního proudu v dopravním inženýrství“ na téže fakultě a byl mu udělen akademický titul „doktor“. Je vedoucím střediska dopravního plánování ve firmě CityPlan spol. s r.o., kde se již několik let zabývá tvorbou matematických modelů dopravních zátěží, mikrosimulacemi dopravního proudu, dopravně - ekonomickými posudky a analýzami v celé šíři dopravně - inženýrské problematiky. Od 2006 působí jako externí člen na ústavu dopravních systémů na ČVUT v Praze Fakultě dopravní, kde od roku 2008 vede projekt „Dopravní inženýrství a řízení dopravy“. Ve vědeckovýzkumné činnosti se jako spoluřešitel podílel na výzkumných úkolech: • "Systematika, účelnost a stav dopravního značení v rámci telematiky na pozemních komunikacích", jehož výstupem bylo vytvoření technických podmínek TP 141 „Zásady pro systémy proměnného dopravního značení a zařízení pro proměnné provozní informace na pozemních komunikacích“, projekt MDSČR 1997-1999, •

„Modelování dopadu ceny a rozsahu zpoplatnění pozemních komunikací na silniční síť s využitím

dopravního

modelu

ČR

a

návazné

evropské

sítě“,

projekt

MDČR

1F51D/119/120, výzkum proběhl v roce 2005-2006. •

„Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci návrhových prvků okružních křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost, výkonnost a pohyb chodců a cyklistů“, projekt GA ČR 103/06/859, 2006-2008.

•

„Rozvoj mikrosimulačních metod pro optimalizaci návrhu a řízení mimoúrovňových křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost a provozní efektivnost“, projekt GA ČR 103/07/1673, 2007-2009.


44


VLIV DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ ČR NA POKLES DOPRAVNÍCH NEHOD Příspěvek se zabývá vlivem dostavby plánovaných úseků dálniční a silniční sítě na vývoj nehodovosti na komunikační síti. Vychází z vyhodnocení nehodovosti na úsecích silnic a dálnic v České republice dle metodiky EuroRAP (riziková mapa) v souvislosti s dosahovanou intenzitou na silniční síti, stupněm vytížení komunikační sítě a to nejen v současnosti, ale především ve výhledovém období. Právě spojením prognostických modelů vývoje intenzit dopravy na silniční síti s lokalizací nehod přináší nový prvek do posuzování účinnosti a potřebnosti nové kvalitní dopravní infrastruktury v území.


45


Ing. Josef Mikulík, CSc. CDV v.v.i.

Ing. Josef Mikulík, CSc. – po roční stáži na TU Karlsruhe absolvoval v roce 1969 obor konstrukce a dopravní stavby VUT FAST a návazně pracoval jako projektant dopravních staveb.Od roku 1976 působí v dopravním výzkumu. V roce 1992 inicioval založení Centra dopravního výzkumu, v letech 1993 – 2007 byl jeho ředitelem. Nyní je poradcem ředitele a předsedou Rady instituce. Byl členem vědecké rady ministra dopravy a stavební fakulty VUT a rady programu COST. Je členem Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu, členem redakčních rad časopisů Doprava a Silniční obzor a vedoucím sekce bezpečnosti silničního provozu ČSS. Je českým zástupcem v JTRC OECD/ITF, IRTAD, technologické platformě ERTRAC, výboru silniční bezpečnosti PIARC. Byl předsedou řídící skupiny mezinárodní databáze silničních nehod IRTAD v rámci OECD a předsedou Technického výboru pro dopravu evropské výzkumné spolupráce COST. V roce 2009 inicioval založení Technologické platformy silniční doprava a je předsedou její správní rady. Zapojil CDV do rámcových projektů Evropské komise, dvoustranných výzkumných spoluprací (Rakousko, Německo, Velká Británie, USA, Čína) i mezinárodních sdružení FERSI, FEHRL, ETSC a ECTRI (vicepresident ECTRI). Je členem německé výzkumné společnosti FGSV a několika výboru amerického Transportation Research Board. Byl řešitelem několika desítek výzkumných projektů a autorem více než 70 odborných článků v oboru bezpečnosti silničního provozu, dopravního inženýrství, dopravní politiky a řízení výzkumu publikovaných v ČR i zahraničí. V současné době je řešitelem projektu „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 20112020“.


46


ČESKÁ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU 2011-2020 Lze očekávat, že Česká republika s velkou pravděpodobností nenaplní svůj cíl vytýčený v národní strategii bezpečnosti silničního provozu snížit do roku 2010 počet smrtelných obětí dopravních nehod na polovinu ve srovnání s rokem 2002. Dá se však očekávat, že se tomuto ambicioznímu cíli velice přiblíží. Přestože lze v každém případě očekávat velmi pozitivní výsledek, při porovnání se zahraničím jsme s tempem snižování nehodovosti bohužel zaostali. Jestliže v roce 2001 byla ČR v pořadí počtu usmrcených na 1 mil. obyvatel na 15. místě mezi členskými státy EU, v roce 2009 se propadla až na 18. místo a postupně se propracovává mezi nejhorší státy. Tyto skutečnosti jsou základem připravované nová strategie na léta 2011-2020, která by měla být předložena vládě ČR koncem tohoto roku. Nová strategie bude rovněž reflektovat dokument Evropské komise k politice bezpečnosti silničního provozu na léta 2011-2020, který je náhradou očekávaného 4. evropského akčního plánu bezpečnosti. Promítnou se v ní rovněž zahraniční zkušenosti, a to především ze zemí, které dosáhly v předchozí dekádě největšího pokroku a naplnily cíl vytýčený EU. Nová strategie je založena na přijetí Vize 0 a základním strategickým cílem je snížit počet smrtelných a těžkých následků nehod na úroveň porovnatelnou s průměrem EU. Nápravná opatření jsou směrována k vytvoření bezpečné pozemní komunikace, na které jsou provozovány bezpečné dopravní prostředky a v provozu se pohybují účastníci, kteří mají bezpečné chování. Cíleně se orientuje na vyhodnocené problémové priority (děti, chodci, cyklisté, motocyklisté, mladí řidiči, stárnoucí populace, nepřiměřená rychlost, alkohol, agresivní jízda) pro které budou stanoveny dílčí cíle. Zcela novým prvkem je diferencované přiřazení konkrétních opatření různým skupinám odpovědných subjektů dle jejich působnosti (ústřední orgány, kraje a obce, profesní organizace a firmy, neziskové organizace).


47


Ing. Michal Miklenda Drážní inspekce

Ing. Hana Pechačová, DiS. Drážní inspekce

Ing. Michal Miklenda - je absolventem Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysokého učení technického v Brně, nyní působí na Drážní inspekci jako ředitel Územního inspektorátu Brno. Ing. Hana Pechačová, DiS. - je absolventkou Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, nyní působí na Drážní inspekci jako ředitelka Odboru inspekce. Zabývají se aplikací bezpečnostně orientovaného šetření v podmínkách drážní dopravy ČR, podíleli se na vývoji metodiky činnosti Drážní inspekce v oblasti mimořádných událostí a zastupují Drážní inspekci na jednáních a v pracovních skupinách Evropské železniční agentury.


48


BEZPEČNOSTNĚ ORIENTOVANÉ ŠETŘENÍ NEHOD Drážní inspekce nepatří do sektoru silniční dopravy, z pohledu evropské legislativy je nezávislým národním vyšetřovacím orgánem drážních nehod. Provádí bezpečnostně orientované šetření drážních nehod nezávisle na vnitropodnikových šetřeních železničních podniků (dopravců a provozovatelů drah) a na Policii České republiky. Obdobnou funkci má například v odvětví letecké dopravy letecká inspekce (Ústav pro zjišťování příčin leteckých nehod). Cílem bezpečnostně orientovaného šetření není stanovit vinu a viníka, ale stanovit příčiny nehody a zjistit nedostatky, které se na vzniku nehody podílely. Smyslem je poučit se z nehody a získat z ní poznatky k zabránění opakování nehody a ke zvýšení bezpečnosti. Při bezpečnostně orientovaném šetření se rekonstruuje nehodový děj a následně se analyzují všechny bezpečnostně kritické akce v nehodovém ději. Analýzou se zjišťují zásadní příčiny nehody (nedostatky v kvalifikaci personálu, údržbě zařízení a v předpisech) a dále příčiny v systému zajišťování bezpečnosti a v legislativním rámci. Existuje v České republice instituce provádějící nezávislé bezpečnostně orientované šetření nehod v silniční dopravě?


49


Ing. Tomáš Jílek Dopravní expert

Ing. Tomáš Jílek – je absolventem ČVUT, fakulty stavební, obor konstrukce a dopravní stavby (obhajoba diplomové práce „Skalní zářez na dálnici D1 u Lensedel“ a státní závěrečné zkoušky v r. 1977). Na této fakultě absolvoval také postgraduální studium – obor dopravní inženýrství (1984-1985). Praxe: 1978 – 1983 DP - Metroprojekt 1983 – 2008 DP – Generální ředitelství (prošel postupně několika funkcemi až po generálního ředitele) 2008 – 2010 Ředitelství silnic a dálnic ČR (2008 – 2009 ředitel správy Praha, 2010 personálněsprávní ředitel ŘSD ČR)


50


ROZVOJ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY A BEZPEČNOST DOPRAVY Od konce 2. světové války dochází v celé Evropě k dynamickému rozvoji silniční dopravy. Československo, resp. Česká republika má v evropském dopravním systému zásadní funkci, po roce 1989 znásobenou uvolněním hranic. Přes rozsáhlou výstavbu dálnic a rychlostních komunikací v posledních 20 letech je zřejmé, že současný stav dálniční a silniční sítě neodpovídá požadavkům uživatelů a potřebám rozvíjející se ekonomiky. Na přetížené síti především silnic I. a II. třídy je nepřijatelná úroveň bezpečnosti provozu. Ze statistik jasně vyplývá, že dálnice jsou 3,6 x bezpečnější než silnice I. třídy a 5,7 x bezpečnější než silnice II. třídy. Přitom za 50 let došlo ke 24 násobnému navýšení počtu evidovaných osobních vozidel a 10 násobnému nárůstu počtu nákladních automobilů. Nejprogresivněji se u nás zvyšovala motorizace po roce 1989 – v roce 2008 již připadalo 2,4 obyvatele na 1 osobní vozidlo. Realizace silniční a dálniční sítě zaostávala za tempem rozvoje automobilové dopravy přesto, že v období let 2002 až 2010 byly do rozvoje především dálniční sítě investovány prostředky v objemu přes 300 mld. Kč. Jen v roce 2010 by mělo jít do provozu téměř 58 km nových dálnic a rychlostních komunikací (D1 – 11 km, R1 – 23 km, R4 – 6 km, R6 – 4,5 km, R55 – 13 km). Nejvýznamnější stavbou je nesporně zprovoznění 23 km silničního okruhu kolem Prahy. Dochází i ke zprovoznění 20 km nových úseků silnic I. třídy, především obchvatů měst (Nymburk, Moravské Budějovice atd.) Hustotou 0,7 km dálnic a silnic na 1 km2 plochy se sice ČR řadí na jedno z předních míst v Evropě, ale hustota komunikací dálničního typu stále nedosahuje evropských standardů. K 1. lednu 2010 bylo v ČR evidováno 1 098 km D+R, 5 828 km ostatních silnic I. třídy, 14 623 km silnic II. třídy a 34 169 km silnic III. třídy. Délka zprovozněných dálnic a rychlostních silnic k 1.1. daného roku: Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

D 546 564 633 657 691 729

R 336 336 331 354 360 370

Hustota dálnic v ČR k 1. lednu 2010 je 9,2 km/1000 km2 a hustota dálnic a rychlostních silnic je 13,9 km/ 1000 km2. Mezi země s největší hustotou dálnic v Evropě patří především Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Při srovnání hustoty komunikací dálničního typu za těmito zeměmi zaostáváme více než 4 krát. K 1. lednu 2010 bylo na dálnicích a silnicích I. třídy evidováno 4506 mostních objektů o celkové ploše 3099 tis. m2. Celkem je v ČR na dálnicích a silnicích I., II., III. třídy evidováno 17052 mostních objektů o celkové ploše 4508 tis. m2. Stavební stav 1-3 4 5-7

Počet mostů 3172 869 383

Stav vozovky silničních komunikací je jedním z hlavních faktorů, které přímo ovlivňují bezpečnost silničního provozu (BESIP). Při diagnostice vozovek jsou sledovány především protismykové vlastnosti, únosnost, podélné nerovnosti, příčné nerovnosti. Na dálnicích a rychlostních silnicích byly zjištěny největší nedostatky v protismykových vlastnostech vozovek (více než 23 % vykazuje nevyhovující až havarijní stav) a na ostatních silnicích I. třídy v únosnosti vozovek (více než 47% vykazuje nevyhovující až havarijní stav). Oproti tomu nejlepších výsledků bylo dosaženo v oblasti podélných a příčných nerovností (u dálnic a rychlostních silnic více než 96 % a u ostatních silnic více než 92% vozovek vykazuje velmi dobrý až vyhovující stav).


51


Ing. Jindřich Frič, Ph.D. CDV v.v.i.

Ing. Pavel Skládaný CDV v.v.i.

Ing. Jindřich Frič, Ph.D. - v roce 2001 absolvoval fakultu strojní VŠB – TU v Ostravě, obor Technologie dopravy, kde nadále působí jako odborný asistent a externí doktorand (Institut dopravy, ústav Silniční dopravy). V roce 2003 skládá státní doktorskou zkoušku s tématem disertační prace Vliv úprav organizace silničního provozu v intravilánu na bezpečnost a plynulost dopravy. V roce 2008 úspěšně dosáhl doktorského titulu v oboru dopravní technika a technologie na strojní fakultě VŠB – TU v Ostravě. Pedagogicky působil rovněž v Laboratoři silničních vozidel a zástupce vedoucího Výzkumného ústavu dopravy (2002 – 2005). Absolvoval stáž na Jyväskylä Polytechnic Finland – fakulta dopravy a logistiky v rámci programu Socrates Erasmus (2003). Od roku 2004 působil na Ministerstvu dopravy (oddělení BESIP) jako vrchní/ministerský rada, styčný pracovník projektů VaV, oponent projektů VaV, GAČR, FRVŠ a dalších programů, člen redakční rady, bezpečnostní auditor, člen komise programu SFDI – bezpečnostní úpravy, člen hodnotící komise dopravní soutěže Zklidňování, expert pracovní skupiny EK pro přípravu směrnice „Infrastruktura“ SEK (2006) 1232 a zástupce MD ČR v CIECA. Od roku 2008 je ředitelem Divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu. Zde se podílí na řešení výzkumných úkolů a komerčních zakázek, je spoluautorem řady metodik, odborných článků a studií. Zastupuje ústav v mezinárodních výzkumných a poradních organizacích jako ECTRI, FERSI, ETSC. V neposlední řadě je členem Silniční společnosti – sekce Bezpečnosti silničního provozu, za ČR je členem Technického výboru TC1 Světové silniční asociace PIARC zabývajícího se bezpečnou dopravní infrastrukturou, funkční období 2008 – 2011.

Ing. Pavel Skládaný (*1966) – studoval VŠDS v Žilině, fakultu Provozu a ekonomiky dopravy a spojů, studium ukončil v roce 1989. Od roku 1989 nepřetržitě působí v Centru dopravního výzkumu v Brně. Věnuje se dopravně-bezpečnostní politice, dopravnímu inženýrství, nástrojům bezpečné infrastruktury, zklidňování dopravy a bezpečnosti na železničních přejezdech. Je gestorem evropské normy ČSN EN 12767 „Pasivní bezpečnost podpěrných konstrukcí, požadavky a zkušební metody“. Působí v Evropském fóru pro železniční přejezdy (European Level Crossing Forum). Je autorem TP 145 Navrhování úprav průtahů silnic obcemi, TP 171 Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací a spolutvůrcem revidované ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Je řešitelem řady výzkumných projektů, např. Bezpečnost návrhových prvků pro cyklistickou infrastrukturu, Analýza a návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech, aj. Vypracoval velké množství analýz míst častých dopravních nehod, bezpečnostních auditů i bezpečnostních inspekcí.


52


RIZIKOVÉ FAKTORY NA ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDECH Tento příspěvek je zaměřen, jak název napovídá, na problematiku bezpečnosti na železničních přejezdech, která je velmi aktuální. Právě dopravní nehody klasifikované v policejních statistikách jako srážka s vlakem zaznamenaly v letošním roce výrazný nárůst zejména počet usmrcených osob a to o 12 usmrcených (nárůst oproti r. 2009 o 92,3%, 1-8 měsíc roku). Na síti SŽDC je přibližně 8300 přejezdů (což je vzhledem k délce železniční sítě a rozloze ČR poměrně hodně, např. ve srovnatelném Rakousku je 5300 přejezdů). Každým rokem dojde na železničních přejezdech v ČR přibližně ke 260 dopravním nehodám. Následky těchto nehod jsou velice vážné – každoročně zemře průměrně okolo 45 osob a okolo 120-ti je jich zraněno, tj. přibližně při každé šesté nehodě je usmrcen člověk a téměř při každé druhé zraněn. Ve vyspělých evropských státech činí podíl obětí nehod na železničních přejezdech méně než 1 % celkové národní nehodové bilance, průměr EU je cca 0,8%, zatímco v ČR jsou to zhruba 3 %. Vezmeme-li v úvahu, že počty a následky nehod na přejezdech v ČR jsou srovnatelné se Spolkovou republikou Německo (kde je ovšem přejezdů řádově trojnásobek), pak ani tento fakt o vysokém standardu bezpečnosti na přejezdech v ČR příliš nesvědčí. Vznik dopravních nehod na železničních přejezdech přitom zdaleka není pouze důsledkem nekázně řidičů (jak oficiální orgány a sdělovací prostředky převážně uvádí), nýbrž jako důsledek byla identifikována problematická ergonomie přejezdů a existence velkého množství tzv. bezpečnostních rizik. Tento problém byl podrobně dokumentován ve výzkumném projektu Ministerstva dopravy ČR „Analýza a návrh opatření pro snížení nehodovosti na železničních přejezdech“ (akronym AGATHA), řešeném v letech 2008-2009. Zájemce o hlubší studium je možno na tento projekt odkázat. Projekt má celou řadu praktických výstupů a doporučení. Jedním z výstupů projektu pro eliminaci bezpečnostních rizik na žel. přejezdech je příručka pro provádění inspekcí železničních přejezdů jejíž tvorba začala v rámci projektu "AGATHA". Nadějnou cestou ke zmírňování nehodovosti je využití možností tzv. nástrojů bezpečné infrastruktury, zejména pravidelných a systematických bezpečnostních inspekcí všech přejezdů s využitím specializovaného kontrolního listu. Tato metoda je užívána např. v SRN od roku 2003 a pokles nehodovosti je prokazatelný a měřitelný. Inspekcemi přejezdů v terénu a též rozborem série nehod na přejezdech s opakovanými nehodami docházíme k poznání, že zmíněná rizika se na vzniku nehod podílejí mnohem více, než je oficiálně proklamováno. Možností působit na zmírňování dopravní nehodovosti na přejezdech proto výrazně přesahují pouhý represivní přístup vůči neukázněným účastníkům silničního provozu (jakkoli je i tento nástroj důležitý). Společné prohlídky železničních přejezdů je možné na základě dobrých zahraničních zkušeností a aktivit European Level Crossing Forum považovat za perspektivní i pro Českou republiku. Jde o nástroj, který usnadní hledání tzv. bezpečnostních rizik na železničních přejezdech a administrativně urychlí proces jejich odstranění. Jsme přesvědčeni, že společné prohlídky mohou velmi pomoci zlepšit bezpečnostní standard přejezdů u nás a navázat na existující tradici prohlídek, prováděných podle původního zákona o dráhách do roku 1994. Snaha o obnovu společných prohlídek též velmi dobře zapadá do kontextu současného rozvoje tzv. nástrojů bezpečné infrastruktury, definovaných a požadovaných evropskou směrnicí č. 2008/96/ES.


53


Ing. Ivan Beneš CityPlan spol. s r.o.

Ing. Ivan Beneš (*1947) - vystudoval energetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Další postgraduální studium absolvoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské a na Vysoké škole ekonomické. Je zakládajícím společníkem CityPlan spol. s r.o., kde působí ve funkci jednatele a generálního ředitele. V posledních pěti letech se kromě energetiky a ekonomiky věnuje též problematice kritické infrastruktury a zvyšování odolnosti měst a regiónů proti účinkům pohrom. Je presidentem České společnosti pro ekonomiku energetiky (CZAEE). Byl též v Bruselu zvolen vedoucím odborné podskupiny WG2.2 Distributed Network Security (including Energy and Water) ustavené v rámci činnosti skupiny ESRIF WG2 Security of Critical Infrastructure. Cílem ESRIF (European Security Research and Innovation Forum) je prohloubit dialog mezi soukromým a veřejným sektorem, jenž je pro zvýšení bezpečnosti infrastruktury a překonání možných krizových situací nezbytný. Český přístup a zkušenosti v této oblasti prezentoval v letošním roce na 1. Světovém kongresu „Resilient City 2010“ v Bonnu a na konferenci „Forum on Disaster Risk Reduction“ konané v rámci celosvětové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji, jejíž motto je „Better City – Better Life“.


54


OD VÝJIMEČNÉHO STAVU NÁS DĚLÍ 5 DNÍ – ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI INFRASTRUKTURY MĚST JE NEZBYTNOSTÍ Zatímco hospodářská krize znemožňuje části populace uspokojovat potřeby v oblasti seberealizace, nefunkčnost kritické infrastruktury ohrožuje uspokojování základních fyziologických potřeb (přiměřená teplota, voda, potraviny) a to zejména ve větších městech, kde je závislost na infrastruktuře vyšší, než v malých obcích. Důsledky přerušení funkce kritické infrastruktury (bez ohledu, zda jsou příčinou technologické poruchy, přírodní jevy či úmyslné činy) jsou nejvážnější zejména u síťové monopolní infrastruktury (elektřina, plyn, centralizované teplo) ale i při zkolabování dopravního systému města, neboť na něm závisí i zásobování potravinami. Zkušenosti ze světa ukazují (a nemusí to být jen země rozvojové, ale například i New Orleans v USA), že pokud komunita ztratí služby uspokojující základní fyziologické potřeby, pak se soudržnost komunity rozpadá a i „ctihodný“ občan je schopen v boji o přežití dopustit se násilných činů vůči svým sousedům, aby zajistil základní potřeby k přežití pro svou rodinu. Inteligentní a bezpečné město s odolnější kritickou infrastrukturou, schopné zabezpečit za všech okolností alespoň základní potřeby, může toto riziko snížit. Příspěvek je věnován tomuto celostnímu přístupu ke zvyšování ochrany obyvatelstva, které by se mělo stát trvale jednou z politických priorit i na komunální úrovni.


55


Ing. Pavel Švagr, CSc. Generální ředitelství, České dráhy a.s.

Ing. Pavel Švagr, CSc. (*1962) - vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, od roku 1998 do roku 2000 byl poradcem ministra pro místní rozvoj, pak do roku 2007 ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury. V současné době pracuje na Českých dráhách, a.s. a spolupracuje s Dopravní fakultou ČVUT a Vysokou školou ekonomickou v Praze. Zajímá se o makro i mikroekonomiku, zejména pak o dopravu a dopravní infrastrukturu.


56


BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TAKÉ VYŽADUJE FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ Kvalitní a kapacitní dopravní infrastruktura je hlavním předpokladem efektivního fungování národního hospodářství. Můžeme říci: „kam vede dopravní cesta, tam je i život“. A mělo by to platit ve všech ohledech – na dopravních cestách by život končit neměl. Bezpečná dopravní infrastruktura je proto základním východiskem. Bezpečnost dopravy je o výchově, prevenci, disciplíně účastníků, ale také o penězích. Právě bilanci finančních zdrojů pro rozvoj dopravní infrastruktury je věnován příspěvek. Všeobecná redukce zdrojů se nevyhne ani této oblasti, a je to právě dopravní infrastruktura, která je na výkyvy ve financování velmi citlivá. Chybí nám dlouhodobá koncepce zdrojového zajištění, věcný a časový harmonogram realizace hlavních priorit, systémový přístup k celému procesu plánování a řízení rozvoje dopravní infrastruktury. To vše je nezbytné pro stabilizaci a zajištění udržitelného rozvoje, a v neposlední řadě také pro bezpečnost provozu a ochranu zdraví obyvatel.


57


Ing. Lubomír Tříska CityPlan spol. s r.o.

Ing. Lubomír Tříska (*1976) – absolvent ČVUT v Praze Fakulty dopravní, obor Automatizace v dopravě a telekomunikacích. Po ukončení základní vojenské služby nastoupil do firmy CityPlan na pozici vedoucího projektu. V současné době pracuje jako vedoucí Oddělení výzkumných a mezinárodních projektů, bezpečnosti, ekonomiky a ITS. Profesně se zejména zabývá bezpečností dopravy, bezpečnostními audity pozemních komunikací, hodnocením ekonomické efektivnosti dopravních staveb a projektům výzkumu a vývoje v oblasti dopravy. Podílí se na řešení řady výzkumných projektů firmy CityPlan. V poslední době se podílel při řešení výzkumných úkolů: - Vliv kvality pozemních komunikací a konstrukcí mostů na zvyšování bezpečnosti silničního provozu (GAČR, projekt 103/04/0679) - Odolnost umělých staveb proti rozrušení dopravní infrastruktury území náhodnými či záměrnými činy (GAČR, projekt 103/05/0904) - Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů (MMR, projekt WB-45-04) - Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010 s výhledem do roku 2015 (MD, projekt 804/210/105) - Aplikace dopravně-logistických přístupů v městských aglomeracích (MD, projekt 802/140/104)


58


HLAVNÍ DEFICITY BEZPEČNOSTI NA ČESKÝCH SILNICÍCH Firma CityPlan spol. s r.o. se otázkou bezpečnosti silniční infrastruktury zabývá řadu let a zpracovaný příspěvek má za cíl seznámit s poznatky, kterých bylo dosaženo v oblasti silničních inspekcí. Bezpečnostní inspekce pozemních komunikací jsou nástrojem pro dlouhodobé a systematické zvyšování bezpečnosti a kvality pozemních komunikací, jehož využívání je v ČR na počátku. Firma CityPlan provedla silniční inspekce průjezdem inspekčního vozidla již na cca 2 500 km silnic (přes 5 000 km průjezdů) všech kategorií. Inspekce byly provedeny vlastním inspekčním vozidlem se speciálním vybavením, které lze modifikovat dle zadaných vstupních požadavků konkrétních inspekcí, neboť rozsah, zaměření a podrobnost se mohou značně lišit. Cílem příspěvku je seznámit s hlavními deficity bezpečnosti na českých komunikacích a jejich výskytu.


59


Ing. Petr Bouchner, Ph.D. ČVUT FD

Ing. Petr Bouchner, Ph.D. (*1977) - vzdělání magisterské (Ing.) – ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická, doktorské (Ph.D.) - ČVUT v Praze Fakulta dopravní. Pracuje od roku 2003 jako odborný asistent a pedagog na ČVUT v Praze Fakultě dopravní. Je vedoucím studentských projektů v bakalářských i magisterských studijních oborech, je garantem několika předmětů vyučovaných na ČVUT FD, vedoucím mnoha bakalářských i magisterských diplomních prací a školitelem doktorandů. Několik let se zabývá výzkumnou činností v oblasti interakce člověka se strojem. Je zakladatelem a vedoucím Laboratoře interaktivní dopravních simulátorů (Driving Simulation Research Group) při ČVUT FD. Je hlavním řešitelem i spoluřešitelem několika vědeckých, aplikačních či rozvojových grantů a řady projektů pro průmyslovou sféru (zejména v oblasti pozemní dopravy). Je autorem a spoluautorem několika desítek publikací s tématy HMI, interaktivních simulátorů, modelování a simulací, aplikací virtuální reality či pokročilých analýz dat měřených při experimentální činnosti. Je hlavním organizátorem mezinárodní konference „DriverCar Interaction & Interface“, která se každoročně koná v Praze a členem redakční rady mezinárodního vědeckého časopisu Neural Network Word.


60


MONITORING PROJEVŮ AGRESIVNÍHO CHOVÁNÍ PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL NA ÚZEMÍ ČR Bouchner P.*, Ambrožová Z.**, Novotný S.*, Sýkora O.*, Novák M.*, Piekník R.*, Pěkný J.* Agresivními projevy účastníků silničního provozu jsou podle dostupných statistik velmi významnou složkou příčin dopravních nehod. Podle statistik EU dochází na evropských vozovkách ročně ke škodám způsobeným dopravními nehodami za více než 200 miliard Euro a k zabití více než 39000 lidí. Na těchto číslech mají technická selhání jen malý podíl, dominantní jsou selhání lidského činitele. Tyto mají různé příčiny, za hlavní lze však považovat následující tři jejich kategorie: • pokles pozornosti, • působení alkoholu a jiných drog, • projevy netolerance až agresivity vůči ostatním účastníkům silničního provozu. U řidičů vozidel jsou důsledky agresivního jednání mimořádně závažné. Lze je klasifikovat do celé řady kategorií, podle jejich nebezpečnosti. Důležitá je četnost jejich výskytu a okolnosti, za nichž k nim dochází. Ty ovlivňují míru jimi způsobených ztrát – ekonomických i sociálních. V tomto článku je diskutována problematika agresivních projevů řidičů motorových vozidel, zejména z hlediska rozboru takových projevů na silničních komunikacích ČR, pravděpodobnosti jejich výskytu, jejich klasifikace, základního statistického rozboru a výběru typických význačných případů. Byla vytvořena datová báze cca 270 videozáznamů, pořízených kamerami umístěnými na tzv. plovoucích vozidlech při snímání situací za projíždění cca 10900 km různých silničních komunikací ČR a byly vybrány příklady dopravních situací, při nichž se některý z účastníků silničního provozu choval způsobem, který je možno klasifikovat jako agresivní. Článek obsahuje ukázky nejzajímavějších výsledků analýz provedených na těchto datech. *) Ing. Petr Bouchner, PhD., Ing. Stanislav Novotný, PhD., Ing. Ondřej Sýkora, PhD., prof. Ing. Mirko Novák, DrSc., Ing. Roman Piekník, Ing. Jan Pěkný, Společná laboratoř spolehlivosti systémů, Ústav řídicí techniky a telematiky, Dopravní fakulta ČVUT v Praze, Konviktská 20, Praha 1, email: [email protected] **) Mgr. Zuzana Ambrožová, vedoucí Oddělení BESIP, Ministerstvo dopravy, nábř. L. Svobody 1222/12, 110 15, Praha, email: [email protected]


61


Winfried Krux Traffic Data Systems GmbH, SRN

Winfried Krux (*1962) – stavební inženýr, absolvent Univerzity v Aachenu (RWTH AAchen) Profesní kariéra: 10/1992 – 10/1995

Zaměstnanec Dopravního a silničního institutu, Univerzita v Aachen

10/1995 – 4/1998

Ředitel obchodního úseku dopravy, Dopravní a silniční institut, Univerzita v Aachen

3/1997 – 10/1999

Učitel silničního a dopravního inženýringu, Strojní průmyslová škola v Aachen

5/1998 – 9/1998

Obchodní manažer, Německé meziměstské dopravní systémy, Siemens AG Mnichov

9/1998 – 6/2001

Ředitel obchodního úseku, Německé meziměstské dopravní systémy, Siemens AG Mnichov

7/2001 – 12/2001

Manažer obchodního rozvoje, Dambach Werke, Gaggenau und Kuppenheim

1/2002 – 7/2002

Ředitel obchodního úseku, Laser, Optik Systeme GmbH, Jenoptik Group, Mnichov

7/2002 – 12/2009

Ředitel obchodního úseku, manažer klíčových zákazníků, Jenoptik ROBOT GmbH, Monheim am Rhein

od 1/2010

Výkonný viceprezident prodeje, Traffic Data Systems GmbH, Bergisch Gladbach


62


PROSAZENÍ TECHNOLOGIE VÁŽENÍ VOZIDEL ZA JÍZDY, VÝZVA PRO BEZPEČNOST DOPRAVY Na základě zkušeností z České Republiky jsou všichni partneři projektu přesvědčeni, že systém dynamického vážení za jízdy především nákladních vozidel WIM-E může být schválen jak v Německu, tak i v ostatních zemích. Systém WIM-E je tvořen z vážícího systému, certifikovaného kamerového systému a centrálního inspekčního systému pro inspekci dat (back office). O státní schválení se musí žádat metrologické instituty jako PTB nebo CMI. Zkušební vzorky by měly být instalovány na dálnice s častým výskytem silné zátěže provozem. Do systému jsou zanášena pouze data o přetížených vozidlech (odchylka měření se pohybuje v rozmezí 5 - 10 % v závislosti na silnici). Teoreticky se na komunikacích pohybuje až 80 % přetížených vozidel. Schvalovací řízení je klíčovým bodem těchto projektů. Schvalovací řízení podléhají vnitrostátním právním předpisům a jsou odlišné v každé zemi.


63


Miroslav Lisý Instruktor bezpečné jízdy, mototrialový šampion

Miroslav Lisý (*1969) – český motocyklový jezdec a kaskadér, jedenáctinásobný mistr ČR a 3. jezdec Evropy v Trialu, držitel několika rekordů. V současné době předvádí svoji vlastí úspěšnou kaskadérskou MOTOSHOW a spolupracuje s barrandovskými filmovými kaskadéry, se kterými účinkuje při natáčení různých televizních reklam. Stěžejní náplň jeho současného profesního života je tvořena předáváním mnohaletých zkušeností z oblasti bezpečnosti provozu motocyklů, které nasbíral jak při spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR a jeho integrální součástí BESIP, tak při spolupráci s různými médii při plnění funkce bezpečnostního instruktora. Jako instruktor působí také ve škole bezpečné jízdy na motocyklu na mosteckém autodromu a zároveň se aktivně angažuje v projektu „Mobilní škola jízdy na motocyklu“. Mezi jeho další přínosy z oblasti bezpečnosti provozu motocyklů patří natáčení televizních spotů „STOP“ a „Jak přežít na motocyklu“.


64


BEZPEČNĚ PO DVOU KOLECH Žijeme v době, kdy se na komunikacích pohybuje stále více motocyklů, jejichž výkon mnohdy překračuje 100 koní. Z velké části se jedná o motocykly moderní, vybavené tzv. elektronickými pomocníky, jako je například ABS či kontrola trakce zadního kola. Tato užitečná zařízení zachraňují životy, a proto je výrobci na své produkty instalují. Vyznávání stejné filozofie by tedy mělo být patrné i ze strany majitele komunikací, který by měl předcházet nevyzpytatelným překážkám, které jsou motocyklistům kladeny do cesty a po vlastním nebezpečném chování motocyklisty tak představují největší hrozbu v jízdě na jednostopém vozidle. Při řízení motocyklů je nutný pohled daleko dopředu, využívá se hlavně periferního vidění. Z důvodu včasného předvídání je pohled veden někdy až na 1 km daleko, přes několik horizontů a zatáček. Nutné je tedy časté sečení zeleně v okolí komunikací. Billboardy vedle silnic a hlavně dálnic odpoutávají pozornost při řízení nejenom motocyklů. Vyjeté koleje od nákladních automobilů mohou vézt k nezvládnutí jízdy motocyklu. Obzvláště za deště hrozí aquaplaning! Současná technologie asfaltování posypem je po dokončení této technologie oprav ještě určitý čas velice nebezpečná! Hrozí smyk! Vydrolené asfaltové záplaty, chybějící kusy asfaltu atd., znečištěné vozovky od zemědělské a stavební techniky, to vše ztěžuje jízdu na motocyklech. Odvodnění a neklouzavé čáry na vozovce znamenají velký přínos pro bezpečnost. Je nutné uzákonit reflexní vesty nebo reflexní pruhy na kombinézách, motorkáři opravdu nejsou vidět. Denní svícení automobilů je nevýhoda pro motorkáře, ale i pro neosvětlené účastníky provozu – chodci, cyklisté. Převažuje zde zvyk na osvětlené objekty. Nervozitu všech účastníků provozu pak sníží zvýšení jízdních pruhů v kopcích (silnice typu 2+1).


65


Ing. Marcin Budzyński, Ph.D. Gdaňská technologická univerzita, PL

Ing. Marcin Budzyński, Ph.D (*1969) Vzdělání: • 1984 – III Gymnázium v Gdaňsku – matematicko-fyzikální zaměření • 1988 – Technologická univerzita v Gdaňsku, Fakulta stavební – Ing. (silniční stavby) • 1998 – Technologická univerzita v Gdaňsku, Postgraduální studium pro akademické učitele Mezinárodní praxe a odborné kurzy: Nizozemí – Institut SWOV v Amsterdamu, Nizozemí, 2000 Německo – Spolkový institut výzkumu silnic a dálnic, Bergisch Gladbach, Německo, 2003 Kariéra: • 1995 – 2005 – Technologická univerzita v Gdaňsku, Fakulta stavební, katedra Silničního stavitelství – hlavní zaměstnání (asistent) • 2005 po současnost – Technologická univerzita v Gdaňsku, Fakulta stavebního a environmentálního inženýrství, katedra Stavby silnic a dálnic – hlavní zaměstnání (profesor) • 1999 – 2003 – Drog-Studio – konstrukční kancelář (spolumajitel), • 1999 po současnost – Nadace pro rozvoj stavitelství v Gdaňsku (subdodávka) • 2003 po současnost – BUD-PROJEKT – konstrukční kancelář (majitel) • 2005 – Technologická univerzita v Gdaňsku, doktor věd, Stavební a environmentální inženýrství • 2006 po současnost – lektor kurzů pro auditory silniční bezpečnosti • Účast na vybraných významných projektech a výzkumech: • GAMBIT – Integrovaný program zdokonalování bezpečnosti na silnicích v Polsku, pověření Ministerstvem dopravy a námořního hospodářství (grant) Gdaňsk, 1994/96 • Studie chování rezidentů Gdaňsku v dopravě, pověření Městským dopravním úřadem v Gdaňsku, Gdaňsk, 1998 • Rozsáhlá studie Dopravy města Gdaňsku, pověření Městem Gdaňsk, 1998 – 2000, • Národní program silniční bezpečnosti GAMBIT 2005, pověření Ministerstvem infrastruktury, Gdaňsk 2005 • Krajské programy silniční bezpečnosti GAMBIT (Provincie Pomeranian, Provincie Łódzkie, Provincie Śląskie, Provincie Lubelskie), Gdaňsk, 2004 - 2006 • Místní programy silniční bezpečnosti GAMBIT (Město Gdaňsk, Město Gdynia), Gdaňsk, 2006 • GAMBIT Národní silnice, pověření Generálním ředitelstvím silnic a dálnic, Gdaňsk 2006 – 2008


66


IMPLEMENTACE PROGRAMU SILNIČNÍ BEZPEČNOSTI NA POLSKÝCH STÁTNÍCH SILNICÍCH V Polsku se na státních silnicích odehraje přibližně 22 % všech dopravních nehod, při kterých je usmrceno 38 % všech obětí. Od roku 2007 běží Program silniční bezpečnosti „GAMBIT Národní silnice“. Jeho hlavním cílem je drastické snížení smrtelných nehod na státních silnicích. První etapa spočívala v Realizačním plánu pro rok 2007, který obsahoval opatření na státní silnici č. 8. V roce 2008 došlo k opatřením na zbytku silnic s označením 1 - 9, silnici DK10 a alternativních silnicích k existujícím částem dálnic (DK92 a DK94). Dále byl připraven Realizační plán pro roky 2009-2010, který zahrnuje nejnebezpečnější úseky státních silnic DK11, 12, 17, 22, 28, 42, 45, 50, 61, 62, 73 a 74. Jsou plánovány realizace opatření na ostatních státních silnicích s vyšším počtem smrtelných nehod, zejména na úsecích silnic s nejvyšším rizikem úmrtí při nehodě. Aby bylo možné identifikovat taková místa, byly v letech 2007 - 2008 provedeny inspekce na asi 10000 km státních silnic. Poznatky z inspekcí a data z nehod z let 2001 - 2007 ukázaly na nutnost zavedení opatření pro zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů, snížení výskytu vážných nehod, eliminaci smrtelných nehod na křižovatkách a pro snížení výskytu nehod v noci a čelních srážek.


67


Ing. Daniela Švédová ŘSD ČR

Ing. Daniela Švédová - je absolventkou zahradnického oboru Vysoké školy zemědělské v Brně. Po absolvování pracovala jako projektant v podniku Sady, lesy a zahradnictví Praha, později jako vedoucí projekce ve Společném zemědělském podniku Chvojnice v Kralicích nad Oslavou. Od roku 1987 pracuje na Ředitelství silnic a dálnic ČR jako specialista na vegetační úpravy.


68


STROM JAKO DOPROVOD POZEMNÍ KOMUNIKACE A JEHO VLIV NA DOPRAVNÍ NEHODY Zeleň provázela cesty člověka odnepaměti. Po staletí se zeleň likvidovala, aby se udržela průchodnost cest. Rozvoj výsadeb u nás nastal až na konci 17. století a souvisel s rozmachem budování silnic. Vysazovaly se zejména aleje, které významně poznamenaly vzhled naší krajiny. Vryly se do naší paměti jako neodmyslitelná součást silnic a proto se s nimi odmítáme rozloučit. S rozvojem silniční dopravy a zvyšující se rychlostí motorových vozidel bylo stále jasnější, že aleje, které vyhovovaly pro provoz koňských potahů a mašírování vojsk císaře pána, nejsou pro automobilový provoz vhodné. Proč je tomu tak vyplývá ze statistiky dopravních nehod. V letech 2000 až 2009 zemřelo na následky nárazu do stromu 1821 osob. Podíl osob usmrcených při nehodách s nárazem o strom byl 16% z celkového počtu usmrcených osob a riziko usmrcení při nárazu do stromu bylo až 6,5krát větší než u jiných dopravních nehod. Statistiky dopravních nehod bývají zpochybňovány a následky bagatelizovány s tím, že strom není příčinou dopravních nehod a o strom se zabíjejí jenom ti, co jezdí příliš rychle, nebo pod vlivem alkoholu. Je pravdou, že ve většině případů, kdy dopravní nehoda končí nárazem do stromu, strom opravdu není její příčinou. Bývá však příčinou následků, které s dopravní nehodou souvisí a to je nutno mít na vědomí. Přímou příčinou dopravní nehody je strom pouze v případě, kdy spadne na projíždějící vozidlo nebo na vozovku a vozidlo do něj narazí. Ve statistice dopravních nehod ale nejsou vedeny nehody, kdy jsou dřeviny skrytou příčinou. Jsou to zejména ty případy, kdy brání dostatečnému rozhledu, řidič nedokáže předvídat, včas a správně reagovat a v důsledku toho dojde k dopravní nehodě. Pod silným mediálním tlakem byla přijatá novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podle této novely silniční správce již nemá možnost kácet na oznámení při výkonu oprávněni podle zvláštních předpisů, tj. podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Pro kácení musí mít povolení příslušného orgánu ochrany přírody, který může uložit náhradní výsadbu. Je zde reálný předpoklad, že silniční správci budou nuceni provádět náhradní výsadbu na zcela nevhodných místech, v rozporu s ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, bez ohledu na kategorii silnice, intenzitu provozu, výškové a směrové vedení komunikace a počet usmrcených, těžce i lehce zraněných v budoucnu. Případně bude náhradní výsadba ukládána na cizích pozemcích a finanční prostředky určené pro silnice budou použity k jiným účelům.


69


plk. Ing. Zdeněk Hošek GŘ HZS ČR, MV ČR plk. Ing. Zdeněk Hošek – v letech 1976-1981 studoval VŠB, hornicko-geologická fakulta Ostrava (Technika požární ochrany a bezpečnost průmyslu). V období 2000-2001 absolvoval na UK, Právnické fakultě jednoroční postgraduální studium Europeum – evropské právo, v období 2005-2006 pak na VŠ mezinárodních a veřejných vztahů Praha jednoroční postgraduální studium Legislativní aspekty tvorby právních předpisů. Od roku 2006 studie na ČVUT FS doktorské studium. Profesionální praxe: 2000-dosud – MV GŘ HZS ČR Praha – vedoucí oddělení technické prevence Řízení výkonu SPD – TP v celorepublikové působnosti Působení v mezinárodních institucích Ediční, lektorská, vzdělávací činnost 1995-2000 – MV – ředitelství HZS ČR – ředitel odboru prevence Řízení výkonu SPD v celorepublikové působnosti Spolupráce s mezinárodními institucemi. Příprava právních předpisů v oblasti PO 1993-1995 – HZS okresu Třebíč – vedoucí odboru prevence Řízení výkonu státního požárního dozoru 1983-1993 – Silnice Brno, n.p. (s.p.) – zástupce vedoucího průmyslové výroby, důlní lomu Řízení povrchového dobývání při činnostech provozovaných hornickým způsobem Požární ochrana a bezpečnost práce 1981-1983 – Motorpal, n.p.

Energetika, životní prostředí, vodohospodářství

Ediční činnost: Komentované znění vyhlášky č. 202/1999 Sb. - REGO Praha 2000, Právní předpisy v oblasti požární ochrany - RoVS Rožnov p/R 1999, Požární ochrana bytového domovního fondu – Kooperativa Praha 2001, Požární bezpečnost staveb - ABF Praha 2006. Bohatá ediční činnost v odborných časopisech 150 Hoří, 112, VVI, Stavební praxe, Medical Tribune, Security, Elektroinstalatér, Prevence kriminality atd. Další aktivity: Člen certifikační rady PAVÚS, a.s. Praha, zástupce ČR při Evropské komisi v oblasti působnosti Stálého výboru pro stavebnictví (2001-2004), člen TK ÚNMZ pro oblast stavebních výrobků, člen Společnosti pro stavební právo, člen komise KARZO při ČKAIT, člen technické normalizační komise TNK – 121 Zařízení a ochranné systémy pro prostředí s nebezpečím výbuchu, člen technické normalizační komise - TNK – 124 Elektrická požární signalizace a poplachové systémy, řada vystoupení v ČR, ČT 1, TV Nova, rozsáhlá přednášková činnost Gradua-Cegos Praha, T.E.P Praha, TELPOS Praha, ČKAIT, ČVUT Praha, odborné semináře, spolupráce s VŠB – FBI, ČVUT.


70


POŽÁRNÍ BEZPEČNOST TUNELŮ Každá stavba tunelu je v závislosti na předpokládaných provozních podmínkách charakteristická svým urbanistickým, dispozičním a konstrukčním řešením, na základě kterých se stanoví konkrétní stavební, technická, technologická a provozní opatření, směrovaná nejen ke snížení míry možného ohrožení života a zdraví veškerých účastníků dopravy, ale také složek integrovaného záchranného systému v případě vzniku mimořádné události. Příspěvek je zaměřen na právní a technické aspekty řešení požární bezpečnosti tunelů, a to zejména v závislosti na klasifikaci tunelů zařazených v transevropské dálniční síti (TA, TB, TC, TC-H, TD a TD-H). Nosná část příspěvku je věnována problematice vybavování tunelů požárně bezpečnostními zařízeními a věcnými prostředky požární ochrany, které jsou spolu s ostatními technickými prostředky nedílnými součástmi bezpečnostního vybavení tunelů.


71


pplk. Ing. Vladimír Menšík Policejní prezidium ČR

pplk. Ing. Vladimír Menšík (*1955) – je absolventem VŠLD ve Zvolenu, fakulty dřevařské, oboru technologie dřeva. Profesní dráhu začal v roce 1979 jako středoškolský profesor na SPŠ ve Volyni. Od roku 1982 pracoval v nábytkářském průmyslu, nejprve jako výrobní dispečer na podnikovém ředitelství n.p. JITONA Soběslav, později jako ředitel závodu v Zalužanech. Od 1.10.1987 je ve služebním poměru u Policie ČR, kde již 16 let působí na dopravně inženýrském úseku služby dopravní policie. Zpočátku na DI OŘ Příbram a posledních 9 let na ŘSDP PP ČR jako republikový metodik a vyšší odvolací správní orgán ve věci závazných stanovisek PČR k připojení staveb na pozemní komunikace, návrhům umístění reklamních zařízení v ochranném pásmu pozemních komunikací, k zvláštnímu užívání pozemních komunikací apod. Vydává stanoviska k přepravě nadrozměrných nákladů a zpracovává plány bezpečnostních opatření k jejich doprovodům za asistence dopravní policie. Uplatňuje požadavky dopravní služby na MD ČR, ŘSD, krajských úřadech, zejména silničních správních úřadech, ve věcech policií chráněného veřejného zájmu – bezpečnosti a plynulosti dopravy, její prevence a odstraňování míst častých dopravních nehod. Je členem Tunelové sekce ČSS, SAMDI, redakční rady časopisu Dopravní inženýrství, dále členem HOŠZÚ MD ČR a hodnotitelské komise SFDI.


72


SEZNÁMENÍ S VÝSLEDKY REVIZE SILNIČNÍ ZELENĚ, PŘECHODŮ A DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ OBCÍ NA SILNIČNÍ SÍTI ČR Dopravně inženýrský úsek služby dopravní policie provedl v uplynulém roce revizi přechodů pro chodce na silnicích I., II. a III. třídy a místních komunikacích na území České republiky. Zároveň se zaměřil na silniční vegetaci z hlediska možného ohrožení bezpečnosti užití těchto pozemních komunikací. V roce letošním přistoupil ke kontrole dopravního vyznačení obcí. Inspekcí přechodů pro chodce bylo celkem zjištěno více jak 5500 nedostatků. Největší podíl z těchto nedostatků tvořily přechody s rozhledy, umístěním a délkou v rozporu s ČSN 73 6110, ČSN 73 6101, ČSN 736102, ČSN 73 6425 a ust. § 19 vyhl. č. 30/2001 Sb. Dále přechody bez intenzivního nasvětlení, s nedostatky vodorovného a svislého dopravního značení. Téměř 500 přechodů bylo shledáno vzhledem k množství přecházejících chodců ve špičce, intenzitě motorové dopravy a vzájemné vzdálenosti přechodů, bez opodstatnění nebo bez návaznosti pěších tras a navrženo ke zrušení. Z hlediska stavebního provedení dále chybí bezbariérové úpravy s aplikací hmatových prvků pro osoby pohybově postižené, nevidomé a slabozraké, ve smyslu vyhlášky č.398/2009 Sb., a platných technických norem. Mezi opatřeními navrženými Policií ČR příslušným silničním správním úřadům vévodí stavební úpravy v podobě zřízení středových ochranných ostrůvků, vysazených chodníkových nástupních ploch a zmíněné úpravy zajišťující zejména délky a rozhledy odpovídající platným ČSN. V 1540-ti případech bylo navrženo nasvětlení. Do konce roku 2009 se podařilo zrealizovat dopravně inženýrská opatření u téměř pětiny výše uvedených zjištěných nedostatků. . Inspekcí silniční vegetace bylo zjištěno: • 939 stromů a dalších porostů ve 222 lokalitách - zasahujících do dopravního prostoru pozemních komunikací, • 204 stromů a dalších porostů ve 101 lokalitách - zasahujících do rozhledových polí, nebo zakrývajících dopravní značení, • 214 stromů a dalších porostů ve 127 lokalitách - ve směrovém oblouku, • 1361 stromů a dalších porostů ve 344 lokalitách - suchých, přestálých, nebo mechanicky narušených, nebezpečných za mimořádných povětrnostních podmínek, • 7401 stromů a dalších porostů ve 107 lokalitách - v bezprostřední blízkosti pozemních komunikací, tvořících pevnou překážku a • 1462 stromů a dalších porostů ve 23 lokalitách - s kořenovým systémem narušujícím konstrukci vozovky. Dopravně inženýrská pracoviště služby dopravní policie v souladu s ust. § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, podaly návrhy k pokácení, či ošetření výše uvedené silniční vegetace ohrožující bezpečnost užití pozemních komunikací. Do konce loňského roku, dle zjištění dopravní služby, bylo na základě podaných návrhů celkem ošetřeno 971 stromů a porostů v 86 lokalitách, pokáceno 5001 stromů a porostů v 53 lokalitách a ve 48 případech byla provedena instalace silničních svodidel, zabraňujících přímému střetu vozidel s vegetací tvořící pevnou překážku v krajnicích silnic. Úspěšnost realizace, vzhledem k předaným návrhům, se pohybuje kolem 16 %. Lze jen doufat, že novela zákona s větší ochranou doprovodné zeleně, zejména alejí, nevyvolá úplné omezení činnosti správců na daném úseku.


73


www.cityplan.cz

Jednotlivé příspěvky autorů neprošly redakční ani jinou jazykovou úpravou, pouze příspěvky zahraničních přednášejících byly organizátory konference přeloženy do českého jazyka.


74

Děláme práci, která nás baví. A hledáme řešení, která budou bavit vás. Projekční činnost

Řízení a realizace projeků

Valbek, spol. s r.o., Vaňurova 505/17, 460 02 Liberec 3 Tel./fax: +420 485 103 336 e-mail: [email protected], www.valbek.cz

Inženýring a geodézie

Vizualizace

Stavební so#ware Aspe®

9tFHQHåþW\ĜLFHWOHWWUDGLFH«

1966 > 2010 Nad Vodovodem 2/3258 100 31 Praha 10 tel.: +420 274 776 645 www.pudis.cz e-mail: [email protected]

.DUOĤYPRVW VWDYEDWLVtFLOHWt

JHQHUiOQtSURMHNWDQWUHNRQVWUXNFH

1XVHOVNêPRVW VWDYEDVWROHWt

JHQHUiOQtSURMHNWDQWPRVWX

7XQHO0Ui]RYND

GRSUDYQtVWDYEDURNX

JHQHUiOQtSURMHNWDQWVWDYE\

Společnost M-SILNICE a.s. je jednou z největších společností ryze českého kapitálu v oblasti silničního a mostního stavitelství v České republice, teritorium působnosti rozšiřuje také do zahraničí. Realizujeme:

tWâTUBWCBEÈMOJD TJMOJD SFLPOTUSVLDFBPQSBWZQP[FNOÓDILPNVOJLBDÓ tWâTUBWCBBSFLPOTUSVLDFNPTUǾNPOPMJUJDLâDIJQSFGBCSJLPWBOâDI tWPEPIPTQPEÈǲTLÏTUBWCZtFLPMPHJDLÏTUBWCZtQP[FNOÓTUBWCZtQSPUJIMVLPWÏTUǔOZ

Výroba a dodávky:

tESDFOÏIPLBNFOJWBtPCBMPWBOâDITNǔTÓtTJMOJǏOÓQSFGBCSJLBDF tTQFDJÈMOÓOÈLMBEOÓEPQSBWB

53"%*$&t,7"-*5"t130'&4*0/"-*5"

M-SILNICE a.s., Husova 1697, 530 03 Pardubice Sídlo ředitelství: Škroupova 719, 500 02 Hradec Králové telefon: 495 842 111, fax: 495 214 526, e-mail: [email protected] IČ: 42196868, DIČ: CZ42196868

www.msilnice.cz

Dopravní program Nadace Partnerství Nadace Partnerství je nejvýznamn jší $eskou nadací podporující projekty udržitelného rozvoje. Po celé "eské republice poskytuje p!ísp vky neziskovým organizacím, školám, obecním ú!ad&m i jednotlivc&m. V rámci Nadace Partnerství p&sobí také n kolik specializovaných program&, jedním z nich je Dopravní program podporující projekty udržitelné dopravy. Jeho hlavním ak%vitami jsou celostátní sout ž Cesty m sty a grantový a asisten$ní program Na zelenou.

Sout ž Cesty m sty Sout ž vznikla v roce 2002 a jejím p!edm tem jsou realizovaná dopravní !ešení m st a obcí "R, zam !ená na zklid#ování dopravy, zvyšování bezpe$nos% ú$astník& silni$ního provozu, zlepšování podmínek pro rozvoj šetrné mobility a zkvalit#ování ve!ejných prostor. Cíle sout že • upozornit na problémy spojené s dopravou v našich sídlech • propagovat a ocenit kvalitní a šetrná dopravní !ešení, která se mohou stát inspirací pro další obdobné projekty • p!isp t k zvýšení bezpe$nos% všech ú$astník& silni$ního provozu, zvlášt t ch nejzraniteln jších (chodc& a cyklist&) Sout že se mohou ú$astnit obce, sdružení obcí, mikroregiony, m sta nebo m stské obvody a $ás% na celém území "eské republiky, zastoupené svým statutárním zástupcem.

www.cestymesty.cz Grantový a asisten!ní program Na zelenou Cílem grantového programu je zvýšit bezpe$nost d ' p!i cest do školy a pomáhat školám chránit d % p!ed dopravními nehodami, u$it je být vnímavý ke svému okolí a v cem ve!ejným a podporovat udržitelné zp&soby dopravy do škol. B hem projektu zakreslují žáci do mapek svou cestu do školy a vyzna$ují místa, kde se necí' bezpe$n . Na základ souhrnné školní mapy problema%ckých míst zpracuje dopravní odborník inženýrskou studii s návrhy opat!ení na zvýšení bezpe$nos% v okolí školy. Tato studie pak slouží obci jako kvaliÞkovaný podklad pro kul%vaci místního dopravního prost!edí. Školy ve spolupráci s rodi$i a ve!ejnos' také uskute$#ují celou !adu drobných opat!ení podporujících bezpe$nou, zdravou a udržitelnou mobilitu. O grant mohou žádat školy všech typ&, školská za!ízení a obecn prosp šné spole$nos% pracující s d tmi.

www.nazelenou.cz

CityPlan, spol. s r. o. Jind išská Praha 1 tel.: fax.: web:

Recommend Documents