JVM RPIC, spol. s r.o. Web: Tel.: Fax:

STRATEGIE ROZVOJE PAMÁTNÍKU PROTIFAŠISTICKÉHO ODBOJE V PLOŠTINĚ (ANALYTICKÁ ČÁST)

JVM – RPIC, spol. s r.o. Web:

www.jvmrpic.cz

E-mail:

[email protected]

Tel.:

+420 577 431 025

Fax:

+420 576 011 457

Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje v Ploštině

Obsah: I. Úvod........................................................................................................... 2 II.

Historický kontext ........................................................................................ 3

III.

Vymezení sledovaného území: ....................................................................... 6

IV.

Přírodní podmínky vymezeného území a jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu .......................................................................................................... 9

V.

Dopravní infrastruktura lokality .....................................................................11

VI.

Kapacity a kvalita ubytovacích zařízení ve sledované oblasti .............................13

VII.

Stávající nabídka cestovního ruchu ................................................................15

VIII. Připravované projektové záměry ...................................................................21 IX.

Marketingové aktivity v mikroregionu.............................................................24

X.

Charakteristika areálů obdobného typu v ČR i zahraničí ....................................26

XI.

Potenciální poptávka ....................................................................................28

XII.

Závěr.........................................................................................................31

XIII. Vize a globální cíl strategie ...........................................................................33 XIV.

SWOT analýza.............................................................................................34

XV.

Kritické oblasti ............................................................................................35

Seznam obrázků: Obrázek 1: Rozložení mikroregionu Ploština; zdroj: ČSÚ ........................................................ 6 Obrázek 2: Užší vymezení sledovaného území v rámci Strategie; zdroj: zadávací dokumentace .... 7 Obrázek 3: Silniční napojení obcí mikroregionu; zdroj: www.mapy.cz ..................................... 11 Obrázek 4: Plánovaná trasa R49 v okolí mikroregionu; zdroj: www.silnice.info ......................... 11 Obrázek 5: Železniční tratě v okolí mikroregionu; zdroj: www.cd.cz ....................................... 11 Obrázek 6: Areál Památníku protifašistického odboje na Ploštině; zdroj: www.mapy.cz.............. 17 Obrázek 7: Vybraná místa spojená s partyzánským odbojem a jeho následky; zdroj: vlastní zpracování.................................................................................................... 19 Seznam tabulek: Tabulka 1: Základní údaje zapojených obcí mikroregionu; zdroj: ČSÚ ...................................... 6 Tabulka 2: Seznam realizovaných projektů v okolí Ploštiny; zdroj: vlastní zpracování ............... 21

Přílohy: Příloha A:

ORIENTAČNÍ NÁKRES A PŘEHLED VLASTNÍKŮ PARCEL V AREÁLU PAMÁTNÍKU

Příloha B:

SEZNAM PAMÁTEK NACHÁZEJÍCÍCH SE NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU PLOŠTINA

Příloha C:

FOTODOKUMENTACE

Příloha D:

REALIZOVANÉ PROJEKTY S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH V BLÍZKÉM OKOLÍ PLOŠTINY

Příloha E:

PŘEHLED POČTŮ ŽÁKŮ V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL

JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

1


I. ÚVOD Partyzánský odboj, protipartyzánské akce, perzekuce civilního obyvatelstva – to jsou témata, se kterými je možné se setkat při seznamování se s průběhem konce 2. světové války ve Zlínském kraji a obecně na Moravě. V regionu se tak vyskytuje množství míst, kde se formovaly a pohybovaly odbojové skupiny. Jejich existence a aktivity s sebou ale přinesly protiopatření ze strany německých okupantů, kterými se snažili partyzánské hnutí potírat. Místa pobytu partyzánů se tak stávala terčem útoků německých jednotek, při kterých bylo perzekuováno také civilní obyvatelstvo. Jedním z takto postižených míst byla i Ploština, chudá pasekářská oblast, kde na konci války zahynulo několik desítek lidí. Samozřejmě Ploština nebyla jedinou takto postiženou osadou. Nicméně díky její poloze a povědomí, které o ní přetrvává, ji lze chápat jako symbol podobně postižených obcí v širokém okolí. Vypálení těchto osad a vyvraždění jejich obyvatel, představuje události, které je zapotřebí neustále připomínat i dalším generacím tak, aby se do budoucna podobné zločiny již neopakovaly. Za tímto účelem byl v minulosti na Ploštině vybudován poměrně rozsáhlý areál památníku včetně muzejní expozice a návazné infrastruktury. V současnosti se ale na technickém stavu celého areálu začínají projevovat závažné problémy způsobené zejména jeho stářím. Některé objekty jsou v havarijním stavu, což příliš nepřispívá k zachování piety místa. Je proto na místě zvážit vhodnou formu nápravy stávajícího stavu. V kontextu případných úvah o možných rekonstrukcích je ale nutné zamýšlet se také nad dalším využitím a směrováním areálu. Nutnost zachování pietního rázu místa je neoddiskutovatelným požadavkem. Na druhou stranu je potřeba při úvahách o možném využití památníku mít na paměti základní otázku - Jaký význam má památník, který nenavštěvují lidé? V minulosti se areál stával centrem velkých pietních akcí k připomenutí „hrdinského boje partyzánů“, pořádaných minulým režimem, kdy památník pravidelně navštěvovalo poměrně velké množství návštěvníků. To již ale neplatí pro současnost, kdy expozicí na památníku projde cca 800 lidí za rok (z toho cca 75 % tvoří senioři). Z tohoto titulu je zapotřebí se zabývat také možnými cestami jak přilákat návštěvníky na Ploštinu tak, aby ploštinské události nezůstaly zapomenuty. Na základě těchto skutečností bylo zformulováno zadání pro zpracování Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje v Ploštině, s cílem využití potenciálu vlastního památníku a jeho okolí pro kulturně vzdělávací aktivity a ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu v regionu Zlínského kraje. Specifickým cílem strategie pak bylo zadáním stanoveno vytvoření důstojného pietního místa s přiměřeným kvalitním zázemím a doprovodnou infrastrukturou a zvýšení a zkvalitnění informovanosti o aktivním protifašistickém odboji a odporu proti totalitním režimům v regionu. Účelem samotné Strategie revitalizace Památníku protifašistického odboje v Ploštině je tedy zmapování možností dalšího využití areálu památníku a jeho blízkého okolí, včetně návrhu vhodných variant, které by jednak důstojným způsobem zachovávaly pietu místa a zároveň by také využily potenciál areálu z hlediska cestovního ruchu. I. I. Východiska Strategie Při zpracování Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje na Ploštině (dále jen Strategie) byly použity jako východiska tyto nadřazené a související strategické dokumenty, jejichž teze Strategie respektuje, případně dále podrobněji rozpracovává: • Územní plán velkého územního celku Zlínská aglomerace • Analýzy Místní akční skupiny Ploština • Aktualizované znění Programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje • Akční plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Zlínsko • Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava, včetně jeho metodik • Generel dopravy Zlínského kraje JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

2


II. HISTORICKÝ KONTEXT II. I. Partyzáni na Ploštině Ploština leží v nepříliš vysokých horách Vizovických vrchů, mezi dvěma horskými údolími. V období 2. světové války byla chudou pasekářskou osadou, kde žilo několik desítek lidí. V září 1944 začala v Beskydech operovat 1. Československá brigáda Jana Žižky, nejsilnější partyzánská jednotka na Moravě. V oblasti Vizovických vrchů se pak skupinky partyzánů objevily na podzim roku 1944. Z počátku mezi nimi bylo málo Čechů, byli to především Rusové a Slováci. Někteří přišli ze Slovenska po porážce povstání, jiné vytlačily německé jednotky z Beskyd. Partyzáni si zvolili za jednu ze svých základen právě osadu Ploština a samoty v jejím okolí. Ne vždy byli zdejší lidé ochotni rozdělit se s partyzány o „poslední kus slaniny či chleba, o místo a teplo ve skromných světnicích“ tak, jak to udávají některé prameny. Příchodem partyzánů do chudých valašských chalup se mnohonásobně zhoršila jejich už tak bídná životní situace. V době války nebylo jednoduché sehnat jídlo pro vlastní rodinu, natož pro několik desítek cizích dospělých mužů. Proto místní obyvatelé přijímali partyzány, kteří je žádali o jídlo, zdrženlivě, často s obavou z případných následků odmítnutí. K tomu přispívala také skutečnost, že zpočátku občas, později s blížící se frontou stále hojněji, vycházeli sami partyzáni z anonymity a doslova přepadávali místní obyvatele. Pokud k tomu připočteme fakt, že veškerá pomoc partyzánským oddílům znamenala riziko perzekuce celé rodiny, obyvatelé samot tak žili v neustálém strachu - ve dne z německých vyšetřovacích jednotek a v noci z příchozích partyzánů. Partyzánská aktivita se začala zvyšovat na začátku roku 1945, kdy krajem táhlo maďarské a německé vojsko ustupující od východu. Skupinky partyzánů vojáky v noci přepadaly a braly jim munici a zásoby. Ty pak představovaly základní výzbroj partyzánů. K tomu se přidávaly další diverzní akce, jako narušování telefonických linek, sabotáže a další. II. II. Německá protiopatření Partyzánská aktivita byla pro německé okupanty naprosto nepřijatelná, proto potřebovali oblast od partyzánských skupin vyčistit. Ve vizovickém zámku se proto usadila Speciální jednotka SS, takzvaný Oddíl k zvláštnímu použití číslo 31. Oddíl sloužil jako opěrná jednotka pro boj s partyzány a již od konce března proti nim připravoval útočnou akci. Tuto speciální jednotku SS doplnila v polovině dubna 1945 německá ozbrojená jednotka Josef, která se usídlila ve vizovické škole. V podstatě se jednalo o teroristickou jednotku, která měla konat diverzní akce v týlu Rudé armády a která byla složena z Němců a Slováků z řad Hlinkovy mládeže. Celkem bylo v dubnu 1945 ve Vizovicích asi 500 němců, včetně psovodů. Společný postup zlínského gestapa, komanda č. 31 a jednotky „Josef“ pak měl vést k dopadení a zneškodnění partyzánských skupin v okolí i všech, kdo jim jakkoliv pomáhali. Prvním krokem k tomuto cíli byla infiltrace partyzánské skupiny dvěma konfidenty. Ti se seznámili s rozložením a počty partyzánů i pasekářů, kteří jim pomáhali. 18. dubna zběhli z hlídky a podali hlášení na zlínské gestapo. Na základě jejich udání pak byl dán rozkaz k pochodu na Ploštinu. Předehrou masakru na Ploštině byla 16. dubna akce jednotky Josef na Vizovických pasekách, kde vojáci vyrabovali a zapálili dva domy a tři lidi zastřelili. Ušetřili jen ženy a děti. II. III. Vypálení Ploštiny Nejtragičtější události následovaly ve čtvrtek 19. dubna. Výchozím bodem byly Vizovice. Odsud vyrazily dvě skupiny němců, které zahájily zátah na partyzány ukryté v pasekářských osadách Ploština a Ryliska ze severního a jižního směru.


3


Ještě předtím zastřelili v Újezdě brusiče Ladislava Rangla, Vlastu Ranglovou a Rudolfa Pflégra. Na samotě Ryliska pak byl zastřelen 25letý František Belha a vypálen dům. K úkrytům partyzánů vojáky spolehlivě vedla dvojice konfidentů. Partyzáni ale byli včas varováni, což jim umožnilo stáhnout se z pasek do lesa. Pasekáře tak nechali jejich osudu v domnění, že když němci partyzány nenajdou, tak se jim nic nestane. Tento předpoklad se nenaplnil právě díky zrádcům ukazujícím na domy a konkrétní lidi, kteří partyzánům pomáhali. Němci prohledávali domy, rabovali, rozbíjeli. Brali jídlo, oblečení, cennosti, dobytek. Pasekáře tvrdě vyslýchali ohledně míst pobytu partyzánů. Začali jim zapalovat domy, zahánět je do nich, střílet a zaživa upalovat. Osm z deseti domů tehdy na Ploštině lehlo popelem. Některé pasekáře předtím Němci uvnitř svázali řetězy, jiní museli před hlavněmi samopalů skákat do zapálených domů okny. Do hořících chalup byli nahnáni i lidé z okolních obcí, které Němci cestou pochytali na polích. Na Ploštině zahynulo celkem třiadvacet mužů a jedna žena. Z toho 9 osob z Drnovic, 7 z Vysokého Pole, 5 z Tichova, 2 z Pozděchova, 1 z Lačnova. Zachránil se pouze jediný muž, kterému se podařilo z hořícího domu utéci do lesa. Oběti ploštinské tragédie byly pohřbeny v pondělí 23. dubna na hřbitově v Újezdě. V ten samý den však německé řádění pokračovalo. V blízkém Prlově bylo zastřeleno, upáleno a oběšeno 18 občanů, z toho 5 žen. Partyzáni, kteří se v obci ukrývali, opět uprchli do hor. 2. května, pár hodin před osvobozením, pak byly vypáleny nedaleké Vařákovy paseky u Lačnova, kde zahynuli 4 lidé. Okolní obce byly osvobozeny 2. a 3. května rumunskými a ruskými jednotkami, o čemž svědčí zápis v obecní kronice spolu s podpisy osvobozujících vojáků. Celkem padlo při osvobozování okresu Zlín v dubnu a květnu 1945 134 vojáků Rudé armády, 84 rumunských vojáků a 51 českých občanů. Je samozřejmé, že takto postižených míst bylo na Valašsku daleko více. Jejich připomínkou jsou četná pietní místa a pomníky. O Ploštině pak lze uvažovat jako o symbolu pro všechna podobně postižená místa v regionu Valašska - jakýchsi malých Valašských Lidicích. II. IV. Poválečné období Ploštinské domy byly, za pomoci státu, znovu postaveny roku 1947. Téhož roku byla také vysvěcena nově postavená kaple, na jejíchž pilířích jsou desky se jmény všech umučených pasekářů. Smutným faktem zůstává skutečnost, že hlavní viníci ploštinské tragédie z řad velitelů německých jednotek zůstali v mnoha případech nepotrestáni. Někteří dokonce pracovali po válce dál ve službách komunistického režimu. V roce 1975 byl na Ploštině vybudován mohutný betonový památník odboje a roku 1985 byla v jedné z nově postavených usedlostí otevřena expozice Muzea jihovýchodní Moravy věnovaná protifašistickému odboji. Za komunistického režimu se tragédie na Ploštině obecně stala součástí masivní propagandy, která se snažila vykreslit gloriolu partyzánského hnutí a ochotné podpory lidí určené partyzánům při jejich boji. V areálu památníku pak byly pořádány poměrně velké pietní akce. Areál Ploštiny má vazbu také na poválečné dějiny, kdy může být chápán jako místo s odkazem na třetí odboj. Příkladem je zde skupina Světlana coby největší odbojové hnutí na Valašsku, které existovalo v letech 1949 až 1956. Jádro Světlany tvořili bývalí valašští partyzáni, ke kterým se připojily skupiny vlastenecky cítících občanů, kteří nesouhlasili s poměry po únoru 1948. Skupina Světlana však byla od počátku infiltrovaná Státní bezpečností, přičemž klíčovým agentem byl samotný její zakladatel Antonín Slabík. Následné perzekuce postihly řadu jejích členů, ale i sympatizantů nebo nevinných, kteří s odbojáři přišli do styku. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

4


Od března 1949 do květnových dní roku 1950 pozatýkala Státní bezpečnost přes 400 občanů jak na moravsko - slovenském pomezí, tak i na jižní a střední Moravě. Prokuratura spolu s vyšetřovateli StB vytvořila z členů Světlany celkem 16 skupin, které byly od dubna 1950 během dvou let odsouzeny v šestnácti vykonstruovaných procesech. Přestože přes 500 osob bylo zproštěno obžaloby nebo propuštěno bez rozsudku z vyšetřovací vazby, 283 osob bylo odsouzeno k vysokým trestům. Celkově vynesl Státní soud šestnáct rozsudků smrti, z nichž třináct bylo vykonáno.

+ Témata partyzánského odboje a jeho glorifikace + Návaznost Ploštiny na poválečné akce – téma třetího odboje + Symbolika Ploštiny


5


III. VYMEZENÍ SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ: V souladu se zadávací dokumentací Strategie bylo území pro její zpracování vymezeno jednak jako stávající vlastní areál Památníku protifašistického odboje v Ploštině, a jeho návazné okolí s přesahem vhodných aktivit na území obcí Drnovice, Vysoké Pole a Valašské Klobouky – Smolina. III. I. Širší území Z širšího administrativního hlediska spadá výše uvedené území pod obec s rozšířenou působností – města Valašské Klobouky. Město zároveň představuje přirozené spádové centrum dané lokality. Sledované území je zahrnuto v rámci Sdružení obcí mikroregionu Ploština, který tvoří 9 obcí. Složení mikroregionu a jeho geografickou pozici v rámci Zlínského kraje zachycuje obrázek č. 1. Mikroregion představuje venkovský příhraniční mikroregion s celkovou rozlohou cca 150 km2 a cca 10 240 obyvateli. Základní informace o jednotlivých zapojených obcích zachycuje tabulka č. 1. V současnosti výše vymezené území spadá do oblasti působnosti Místní akční skupiny (MAS) Ploština, která byla zřízena především za účelem dalšího rozvoje území, na němž působí a zvyšování jeho absorpční kapacity. Členskou základnu tvoří 21 členů, z toho 11 obcí a 10 podnikatelských subjektů. III. II. Užší území Vlastní lokalita památníku a jeho okolí, která představuje centrum vymezeného území pro účely zpracované studie, se pak převážně nachází v katastru obce Drnovice.

Lokalita Památníku

Obrázek 1: Rozložení mikroregionu Ploština; zdroj: ČSÚ

Obec mikroregionu

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Hustota (os./km2)

Drnovice

761,3

446

58,6

Haluzice

408

76

18,6

Loučka

758,3

469

61,9

Tichov

732,1

342

46,7

Újezd Valašské Klobouky Vlachova Lhota

1 242,8

1 192

95,9

2 693,2

5 165

191,8

382,5

244

63,8

Vlachovice

2 238,7

1 524

68,1

Vysoké Pole

1 211,5

783

64,6

Tabulka 1: Základní údaje zapojených obcí mikroregionu; zdroj: ČSÚ

Konkrétně se jedná o parcely číslo 3674 v katastrálním území obce Vysoké Pole a parcely 3451, 3465/2, 3465/3, 3465/4, 3465/5, 3465/6, 3465/7 v katastrálním území obce Drnovice. Návazné okolí je pak vymezeno parcelami 3677/2, 3469/1, 3509, 3510, 3511, 3514, 3525, 3535/1, 3535/3, 3535/4, 3535/5, 3535/6, 3535/8, 3544/4, 3547/1, 3549/1, 3549/2, 3549/3, 3549/4, 3556/0, 3557, 3599, 3599/1, 3599/2, 3612/2, 3634/1, 3635, 3677/2, 3696, 3722, st 143/3, st 144/2, st 230/1, st 230/2, st 239, st 307, st 317, st 358, st 359, st 360 v katastrálním území obce Drnovice. Vymezené území, včetně zaznačení dotčených parcel je zachyceno na obrázku č. 2:


6


Obrázek 2: Užší vymezení sledovaného území v rámci Strategie; zdroj: zadávací dokumentace JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

7


V případě realizace jakýchkoliv rozvojových záměrů by mohl představovat potenciální problém charakter vlastníků pozemků, na kterých se rozkládá samotný areál památníku. Za tímto účelem byl na základě katastrálních map Katastru nemovitostí zmapován aktuální stav vlastnických práv k jednotlivým parcelám a provedena analýza vlastníků dotčených pozemků. Získaná data byla převedena do orientačního nákresu, který je spolu s výpisem vlastníků pozemků uveden v příloze A tohoto dokumentu. Jak je patrné z přiloženého nákresu, v prostorách památníku existuje poměrně silné zastoupení skupiny soukromých vlastníků, která zahrnuje jak fyzické, tak i právnické osoby. U některých parcel se navíc nepodařilo dopátrat současného vlastníka. Zlínský kraj zde figuruje jako vlastník pozemku, na kterém je umístěn samotný pomník a části přístupového chodníku. Dále pak do jeho vlastnictví spadá parcela s budovou č. p. 87, ve které je dnes umístěn depozitář Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Parcelu, na které stojí budova obsahující stávající expozici, vlastní obec Drnovice. Obci dále patří i některé z pozemků okolo pomníku. Jejich rozložení je patrné z obrázku v příloze. Dalším významným vlastníkem pozemků, který se vyskytuje ve sledovaném území, jsou Lesy ČR, v menším zastoupení pak samotná ČR. Zbytek pozemků je pak v soukromých rukou, případně se jedná o parcely vedené podle zjednodušené evidence, u kterých se nepodařilo dopátrat vlastníka. Problematickým bodem je z hlediska vlastnických práv přístupová komunikace ze strany od Drnovic, kde je část v soukromých rukou. V případě pozemků ležících pod přístupovou komunikací ve směru od Vysokého Pole lze uvažovat o případném bezúplatném převodu (viz níže). Jak bylo již naznačeno výše, tento stav může znamenat problém při řešení rozvojových záměrů. Z tohoto důvodu bude nutné vstoupit do jednání s majiteli ohledně podmínek možného využití jejich pozemků. + Pomník a parcela s muzejním depozitářem v majetku Zlínského kraje + Možnost bezúplatného převodu pozemků pod přístupovou komunikací - Množství soukromých vlastníků


8


IV.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY VYMEZENÉHO ÚZEMÍ A JEJICH POTENCIÁL PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU

IV. I. Širší území Území mikroregionu se nachází v pásmu Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Mohutný hřeben Vizovických vrchů byl v roce 1993 vyhlášen za přírodní park, který zasahuje na katastry obcí Vysoké Pole, Drnovice, Tichov, Újezd a Loučka. Tento přírodní park je charakterizován souvisle zalesněnou hornatinou a je významný jak z pohledu krajinářského a ekologického, tak z pohledu rekreačního. Lesní porosty zde tvoří smrkové monokultury a z menší části selské lesíky s břízou, osikou, habrem a dalšími dřevinami. Pro nižší polohy je charakteristický krajinný ráz pasekářského osídlení. Volnou krajinu pak dotvářejí zemědělské usedlosti. Nejvyšším vrcholem Vizovické vrchoviny je pak vrchol Klášťov (753 m n. m.), který se zároveň nachází na katastru obce Vysoké Pole. Pro Bílé Karpaty, které se poněkud odlišují od Vizovické vrchoviny, jsou pak typičtější spíše masivní ploché hřbety rozčleněné 80 - 150 m hlubokými otevřenými údolími bez strmých svahů. Převládají zde listnaté lesy, ve kterých mají převahu buky. Krajina severovýchodní části pohoří v okolí Valašských Klobouk již připomíná spíše Javorníky, které na Bílé Karpaty bezprostředně navazují. Na území Bílých Karpat byla v roce 1960 vyhlášena chráněná krajinná oblast, která zasahuje i do území mikroregionu v oblasti Valašských Klobouk. Na území mikroregionu se také nacházejí tři přírodní rezervace a tři přírodní památky (Dobšena, Smolina a Uhliska). Přírodní rezervace Bílé Potoky byla vyhlášena v roce 1982 a nalézá se na levém údolním svahu Klobouckého potoka asi 3 km jihovýchodně od Valašských Klobouk. Rezervaci tvoří dvě navzájem oddělené louky obklopené lesními porosty. Přírodní rezervaci Javorůvky pak tvoří svažitá louka na severozápadním úbočí vrcholu Královec (655 m n. m.), z větší části obklopená lesními porosty, s bohatou rozptýlenou zelení. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 a nachází se na katastru Valašských Klobouk. Přírodní rezervaci Ploščiny pak tvoří rozsáhlý komplex horských extenzívních pastvin v Bílých Karpatech s roztroušenými ovocnými i jinými stromy, s křovinami, se souvislejšími lesními porosty i volnými plochami ve vrcholové partii hřbetu Královec – Ploštiny – Požár. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 19,29 ha. Klimaticky území spadá do mírně chladné oblasti, která je charakterizována 10 - 30 letními dny, 140 - 160 mrazivými dny, průměrnými teplotami v červenci 15 oC - 16 oC a v lednu mezi -3 oC až -4 oC a průměrnými ročními srážkami 850 - 1 000 mm. Žádná část území mikroregionu nespadá do teplé oblasti. Jak Vizovická vrchovina, tak i Bílé Karpaty nedosahují ve sledovaném území svojí výškou ani rozměry jiných horských masivů v ČR. Přesto mohou být vyhledávány turisty a milovníky přírody, a to především ze Zlínského kraje a přilehlých oblastí Slovenska. Pro návštěvníky mohou být atraktivní klidným prostředím smíšených lesů, které jsou střídány loukami a pastvinami. V létě mikroregion nabízí svým návštěvníkům různě náročné, nově značené trasy určené pro pěší turistiku, případně cykloturistiku a hipoturistiku. Za zmínku stojí také fakt, že v mikroregionu byla vyznačena první hipostezka ve Zlínském kraji. V případě cykloturistiky je zapotřebí počítat s fyzicky náročnějšími trasami danými kopcovitým profilem oblasti. Z hlediska atraktivních přírodních turistických cílů jako jsou například skalní útvary, vodní nádrže apod. se přímo na území mikroregionu nenachází významnější prvek. V širším okolí lze zmínit především Čertovy skály u obce Lidečko, Pulčínské skály u obce Pulčín, případně Lačnovské skály a rybníky u obce Lačnov. Ačkoliv tyto lokality nespadají přímo do území mikroregionu, jsou v docházkové vzdálenosti od Ploštiny a představují zajímavý turistický cíl, na který lze případně navazovat v rámci dalších rozvojových aktivit.


9


Pro masivnější zimní vyžití nemá sledované území příliš vhodné dispozice z hlediska potenciálu pro budování větších lyžařských areálů. Lyžařské využití místních kopců tak má charakter menších vleků sloužících v drtivé většině případů pouze pro obyvatele mikroregionu a jeho blízkého okolí. Z hlediska běžeckého lyžování je situace podobná. Území nabízí možnost vyčlenění zajímavých tras pro běžkaře, které ale nejsou v tuto chvíli aktivně udržovány a spravovány. Na základě výše uvedených skutečností lze potenciál přírodních podmínek sledovaného širšího území spatřovat spíše v regionální využitelnosti. IV. II. Užší území Přírodní prostředí užšího území v okolí areálu památníku je tvořeno loukami lemovanými smíšenými a jehličnatými lesy. Samotný památník je umístěn v nadmořské výšce cca 500 m nad mořem v mírně svažité louce. Okolní lesní porosty jsou dobře průchozí a představují ideální prostředí jak pro případné vycházkové, tak i pro naučně-zábavné aktivity. Památník navíc díky své vyvýšené pozici nabízí poměrně daleký rozhled do okolní krajiny. Území, na kterém se nachází památník, představuje poměrně exponovanou lokalitu z hlediska vlivů počasí. To se také odráží na technickém stavu celého areálu (viz níže). S tímto jevem je pak zapotřebí počítat v případě jakýchkoliv rozvojových aktivit. + + + +

Atraktivní klidné prostředí pro méně náročné individuální i kolektivní výlety Vhodné podmínky pro vycházkové aktivity Příznivé podmínky pro naučně-zábavné aktivity v přírodě Potenciál pro vytyčení nových naučných stezek

+ + + -

Průkopník hipoturistiky ve Zlínském kraji Tradice pasekářství Genius loci lokality památníku Náročnější profil území pro cykloturistiku Spíše regionální využitelnost z hlediska turistiky Absence významných přírodních turistických cílů přímo na území mikroregionu Exponovanost lokality památníku


10


V. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA LOKALITY V. I. Širší území Mikroregion Ploština se nachází v pohraniční oblasti se Slovenskou republikou. V jeho blízkosti tak procházejí hlavní tahy na Slovensko. Silniční napojení mikroregionu je zachyceno na obrázku číslo 3. Z hlediska silniční dopravy je širší území dostupné díky silnici I. třídy I/57 zajišťující napojení území sledovaného mikroregionu ze strany od Slovenska a Vsetínska. Ze směru od Zlína a Vizovic pak hlavní dopravní napojení představuje rychlostní silnice R49, která se před obcí Valašská Polanka napojuje na silnici I/57. Od Luhačovic zajišťuje dopravní spojení silnice č. 492. Na tyto hlavní tahy jsou pak navázány silnice nižších tříd zajišťující napojení jednotlivých obcí mikroregionu. Do budoucna by měla zlepšit Obrázek 3: Silniční napojení obcí mikroregionu; zdroj: www.mapy.cz silniční dopravní napojení mikroregionu také plánovaná trasa rychlostní komunikace R49. Navrhovaná trasa této komunikace, Hulín – Holešov – Fryšták – Slušovice – Vizovice – Horní Lideč – státní hranice, by měla vést v blízkosti hranice mikroregionu, v okolí obce Lačnov. Plánovaná komunikace by tak měla zabezpečit napojení na českou a slovenskou dálniční síť. Tím by byl pro mikroregion Ploština, stejně jako pro ostatní území Zlínského kraje, odstraněn základní handicap, a to absence napojení na dálniční síť. Toto napojení na dálniční síť by znamenalo lepší dostupnost území a jeho vyšší atraktivitu. Zde je ale potřeba brát v úvahu základní limitující fakt, že termín realizace jednotlivých úseků v okolí mikroregionu je stanoven jako výhledový. Z hlediska železniční dopravy je situace poněkud komplikovanější. Mikroregion je dostupný především po trati číslo 283 spojující Bylnici a Horní Lideč. Jde o úsek, který není v současnosti elektrifikován. Trať prochází mikroregionem ve městě Valašské Klobouky, cca 10 km od Ploštiny. Vzhledem k tomu, že tato jediná železniční stanice mikroregionu je poměrně daleko od ostatních obcí, je pro osobní dopravu v rámci mikroregionu využíváno spíše automobilové a autobusové dopravy. Z hlediska vodní a letecké dopravy sledované území nemá vybudovanou potřebnou infrastrukturu.

Obrázek 4: Plánovaná trasa R49 v okolí mikroregionu; zdroj: www.silnice.info

Obrázek 5: Železniční tratě v okolí mikroregionu; zdroj: www.cd.cz


11


Dopravní napojení mikroregionu pro cyklisty je zajištěno páteřní cyklotrasou 5057 Doubrava – Horní Lideč. Tato cyklotrasa střední obtížnosti je vedena po silnicích III. třídy a účelových komunikacích se zpevněným i nezpevněným povrchem. Pěší turisté pak mají možnost využít hlavní turistické stezky spojující Valašské Klobouky a Vizovice, která prochází napříč celým mikroregionem. V. II. Užší území Areál památníku je na silniční síť napojen účelovou komunikací, která tvoří okruh Drnovice – Ploština – Vysoké Pole – Drnovice. V minulosti zde fungovala jednosměrná autobusová doprava, která navážela návštěvníky při pořádaných akcích. Celková délka komunikace je 5,9 km, z čehož úsek Vysoké Pole – Ploština činí 4 km. V současnosti lze hovořit o nárazovém využití komunikace, a to zejména v případě mší a poutí ke kapli a pietních aktů připomínajících vyhlazení osady. Z hlediska technického stavu je úsek Vysoké Pole – Ploština v dosti špatném stavu, který je dán využitím komunikace při těžbě dřeva. V případě realizace rozvojových záměrů na Ploštině je proto zapotřebí uvažovat o nutných opravách. Problémem, který je spojený s případnými rekonstrukcemi komunikace, je fakt, že pozemky pod tímto úsekem spadají do vlastnictví LČR. Do budoucna se ale otevírá možnost dohody s LČR na bezúplatném převodu těchto pozemků do vlastnictví Zlínského kraje, respektive dotčených obcí. Ani úsek Drnovice – Ploština není bez problémů. Část dané komunikace dnes není v současnosti vedena v Katastru nemovitostí jako komunikace, nýbrž jako trvalý travní porost. Zbývající část je pak v soukromých rukou (viz příloha A). Výše zmíněnou komunikaci lze využít také jako základní přístupovou komunikaci k areálu pro cykloturisty a pěší turisty. Alternativou jsou pak lesní stezky určené především pro pěší turistiku a horská kola. Pěší turisté mají také možnost využít značené turistické stezky z Drnovic, která se dále napojuje na naučnou stezku Vařákovy paseky. V samotném areálu památníku je možnost omezeného parkování, v případě většího pohybu návštěvníků je zapotřebí uvažovat o rozšíření, rekonstrukci a údržbě. I přes výše uvedené nedostatky existující silniční napojení areálu představuje jednu z hlavních předností památníku oproti obdobným místům ČR. + Existující dopravní infrastruktura areálu + Potenciál napojení mikroregionu na plánovanou rychlostní komunikaci R49 + Napojení na cyklostezky a turistické stezky - Omezené dopravní možnosti z hlediska stávajících spojů hromadné dopravy - Náročnější charakter cyklostezek - Sezónnost údržby přístupových komunikací - Několik vlastníků přístupové komunikace - Nesoulad skutečného stavu se stavem vedeným v katastru nemovitostí


12


VI. KAPACITY A KVALITA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ VE SLEDOVANÉ OBLASTI VI. I. Širší území Mikroregion sice v současnosti nepatří k turisticky exponovaným oblastem Zlínského kraje, nicméně na jeho území existuje určitá ubytovací infrastruktura vybudovaná převážně před rokem 1989, což se v některých případech odráží i na jejím současném stavu. Z největších ubytovacích zařízení, která se nacházejí na území mikroregionu v dostupné vzdálenosti od Ploštiny (převážně v okolí Valašských Klobouk), lze jmenovat především: • Horský hotel Jelenovská Hotel se nachází v nadmořské výšce 640 m nad mořem, 35 km od Zlína, 5 km od Valašských Klobouk a 14 km od Ploštiny. Kapacita hotelu činí 181 lůžek tříhvězdičkového standardu. Co se týče zázemí hotelu, je vybaven venkovním a vnitřním bazénem, kuželnou se dvěma dráhami, posilovnou, dvěma tělocvičnami, dvěma sportovními hřišti, rekondičním a rehabilitačním střediskem, saunou a posilovnou pro rekondiční cvičení. Je rovněž místem, kde lze uspořádat různé firemní akce, společenské večery, oslavy, setkání a podobně. K tomu slouží dva salonky pro 30 a 65 osob a další prostory, jako je kavárna a jídelna. Svým zázemím je tak vhodný nejen pro různé rekondiční pobyty, ale i pro rodinnou rekreaci, skupinové akce, školy v přírodě, ozdravné pobyty dětí, lyžařské kursy a kongresovou turistiku. • Hotel Alfacentrum Hotel je situován v centru města Valašské Klobouky, cca 10 km od Ploštiny. Zařízení nabízí 36 pokojů tříhvězdičkového typu s kapacitou 63 osob. Součástí hotelového komplexu je restaurace, kavárna, pivnice, noční bar, herna, bufet a letní zahrádka. V hotelu je rovněž umístěn kosmetický a kadeřnický salón, dále pak banka se směnárnou. • Rekreační středisko Královec Středisko se nachází u Valašských Klobouk, cca 12 km od Ploštiny. Zimní kapacita střediska je 55 lůžek, letní pak 95 lůžek chatového typu. Svým umístěním v čistém prostředí chráněné krajinné oblasti má vhodné podmínky pro rodinnou rekreaci, školní výlety, školy v přírodě, sportovní soustředění, ozdravné pobyty a dětské letní tábory. Nabídka výše uvedených zařízení je pak doplněna o možnosti ubytování v autocampu v Újezdě, v soukromí, či menších zařízeních penzionového typu v rámci jednotlivých obcí mikroregionu. Obecně lze konstatovat, že vybavenost mikroregionu ubytovacími kapacitami odpovídá stávající nabídce služeb cestovního ruchu. Pro ubytování náročnějších návštěvníků pak lze využít kapacit lázeňského města Luhačovice. VI. II. Užší území Z hlediska ubytovacích kapacit v přímé blízkosti areálu památníku je zapotřebí zmínit Rekreační středisko Ploština vzdálené od památníku cca 2 km. Středisko, které je v současnosti v soukromých rukou, je zasazeno v klidném prostředí mezi obcemi Drnovice a Tichov, cca 300 metrů od hlavní cesty. Areál se skládá z hlavní budovy, samostatné chaty a 40 chatek v pěti kruzích po osmi chatkách. Celková kapacita areálu pak dosahuje cca 260 lůžek s tím, že převážnou část této kapacity tvoří čtyř a vícelůžkové chatky a pokoje. Z hlediska sezónní využitelnosti je plná kapacita areálu využitelná v teplejším letním období. V zimním období je využitelná především hlavní budova a samostatná chata s kapacitou 91, respektive 6 míst. Chatky nejsou v zimním období vytápěny.


13


Hlavní budova nabízí 10 šestilůžkových, 2 osmilůžkové, 3 třílůžkové a jeden dvoulůžkový pokoj. Dvou a třílůžkové pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, ostatní pokoje mají sociální zařízení společné pro celé patro. Co se týká vybavení hlavní budovy, je zde k dispozici: •

Sál / jídelna 90 míst

•

Učebny 2 x 35 míst

•

Klubovna s televizí

•

Kuchyně, kde je připravována strava pro ubytované návštěvníky

Venkovní vybavení areálu pak zahrnuje: •

3 hřiště s asfaltovým, antukovým a travnatým povrchem

•

Venkovní bazén

• •

Krytý altán pro aktivity při nepříznivém počasí Venkovní tábořiště

•

Parkoviště pro hosty

V současnosti je středisko využíváno pro školy v přírodě, dětskou rekreaci, sportovní soustředění, školení, kurzy, rodinné rekreace a společenské oslavy. Areál představuje významnou devizu sledovaného území. Poskytuje kompletní vybudované zázemí v blízkosti areálu památníku a do budoucna může představovat základní výchozí bod pro další návazné aktivity. Na druhou stranu, stávající kvalita ubytování je vhodná spíše pro méně náročné návštěvníky a školní kolektivy. + + + -

Stávající ubytovací kapacity Zázemí rekreačního střediska v přímé blízkosti areálu památníku Dostupná vzdálenost ubytování pro náročnější klienty Kvalita ubytování některých hromadných ubytovacích zařízení


14


VII. STÁVAJÍCÍ NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU VII. I. Širší území Jak bylo již uvedeno výše, v současnosti nepředstavuje území mikroregionu nijak zvlášť turisticky exponovanou oblast. Tento stav je dán především stávající omezenou nabídkou cestovního ruchu v rámci mikroregionu, a to jak z hlediska přírodních podmínek, tak i nabízených služeb. V mikroregionu v tuto chvíli chybí významné turistické cíle, které by samy o sobě dokázaly přitáhnout návštěvníky z širší oblasti. Stávající nabídka cestovního ruchu je tak velmi omezená, má spíše regionální charakter a těží z přírodních podmínek. Zahrnuje především možnosti pěší turistiky, cykloturistiky a dnes již i hipoturistiky. V blízkém okolí mikroregionu se pak nacházejí pískovcové skalní útvary, které jsou vhodným terénem pro horolezectví. Konkrétně se jedná o: • Lačnovské skály (4 km od Tichova a 5 km od Drnovic) • Čertovy skály (7 km od Drnovic) • Pulčínské skály (9 km od Tichova) Pro sportovní vyžití návštěvníků slouží také nejrůznější multifunkční hřiště a sportovní areály, které v mikroregionu vznikly či vznikají. Všechny tyto areály mají ale spíše lokální využitelnost. Jak bylo již uvedeno výše, zimní sporty jsou na území mikroregionu zastoupeny několika lyžařskými vleky. Nejvýznamnější lyžařský vlek se pak nachází v blízkém Újezdě. Jedná se o 450 metrů dlouhý vlek typu Poma se strojově udržovanou sjezdovkou, v současnosti bez umělého zasněžování. V mikroregionu jsou také vyznačovány a částečně i udržovány běžecké tratě pro běžkaře, přičemž Ploština by mohla tvořit jedno ze zajímavých zastavení na těchto tratích. Z hlediska historických cílů v mikroregionu se jedná zejména o prvky lidové architektury a památky ve formě domů, kostelů, kapliček, pomníků a soch rozprostřených na území mikroregionu. Nachází se zde také několik menších muzeí. Seznam nemovitých kulturních památek mikroregionu vedených v Ústředním seznamu kulturních památek je uveden v příloze B. Opět se jedná spíše o regionálně využitelné lokality. Mikroregion tak dnes v podstatě spadá do „bílého místa“ na mapě cestovního ruchu Zlínského kraje, které tvoří oblast Kloboucka, Hornolidečska a jejich okolí. Na druhou stranu zde existuje potenciál míst, která by, v případě realizace vhodných rozvojových záměrů a propagace, mohla do budoucna nést roli hlavních atraktivit pro návštěvníky z širšího okolí. Oblasti s největším, i když opět spíše regionálním potenciálem lze na území mikroregionu nalézt dvě. Přímo na území mikroregionu lze v tomto směru uvažovat, kromě Ploštiny, která tvoří užší sledované území (viz níže), zejména o vrcholu Klášťov. U obou míst se prolíná jak potenciál historický, tak i přírodní. Navíc obě lokality jsou od sebe vzdáleny v pohodlné docházkové vzdálenosti. Jak na Klášťov, tak i na Ploštinu lze dále navázat sérií dalších tematicky stejně zaměřených lokalit v mikroregionu, jejichž význam by byl umocněn zasazením do širšího rámce. Z hlediska charakteru těchto rámců lze již nyní uvažovat o dvou základních profilacích lokalit, a to: a) Místa vztažená k období pravěku a raného středověku s centrálním bodem Klášťov b) Místa vztažená k období 2. světové války a poválečných let s centrálním bodem Ploština • Klášťov Jak prokázaly archeologické výzkumy z roku 2006, jedná se o nejvýše položené relikty pravěkého a raně středověkého hradiska na Moravě. Podle závěrů archeologické zprávy PhDr. Jiřího Kohoutka, CSc. Je možné se domnívat, že na konci doby bronzové a začátku JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

15


doby železné (cca 900 - 700 před naším letopočtem) na Klášťově vzniklo rozsáhlé hradisko s dodnes zachovanými relikty valového opevnění. V době středohradištní, tedy v období Velké Moravy, pak areál pravěkého hradiska mohl představovat místo posvátného kultu. V případě Klášťova se nejspíš jednalo o kult nejvyššího boha staroslovanského panteonu – Peruna. Zda se ale skutečně jedná o prvně objevené a prokázané kultovní místo starých Slovanů, by měl potvrdit až další průzkum lokality. Nicméně již dnes lze díky dosavadním zjištěním definovat poměrně velký turistický potenciál lokality Klášťova. Využití dané lokality je ale závislé na uchopení tohoto potenciálu a jeho dalším rozpracování do vhodné podoby nabídky cestovního ruchu. Zajímavým příkladem zde může být uchopení podobného potenciálu v projektu archeoskanzenu na Modré u Velehradu. Z hlediska dávných dějin jsou v rámci mikroregionu turisticky zajímavými lokalitami také další blízká archeologická naleziště v obcích Újezd (pozůstatky středověké tvrze) a Vlachovice (naleziště z období lidu popelnicových polí). V širším okolí pak například zřícenina hradu Brumova. Archeologické nálezy ze Slavičínska a okolí jsou pak umístěny v muzeu ve Slavičíně. Zde je možno si prohlédnout exponáty dokreslující obraz doby kamenné, ale i nálezy, které jsou poměrně mladší, zejména z období středověku. V muzeu jsou v nainstalovaném hrobě vystaveny i kosterní pozůstatky přibližují ritus pohřbívání v období silného osídlování kraje slovanskými rody. VII. II. Užší území •

Památník protifašistického odboje na Ploštině

Areál památníku je veden jako Národní kulturní památka Drnovice, Památník protifašistického odboje v Ploštině od roku 1978 pod rejstříkovým číslem rejstříku ÚSKP 153. V současnosti se v jeho areálu nacházejí nemovité památky Pomník odboje (evidovaný od 3. 5. 1958, číslo rejstříku ÚSKP 11791/7-7041) a Kaple Ploština (evidovaná od 3. 5. 1958, číslo rejstříku ÚSKP 30496/7-1869). Vlastní pomník (na obrázku č. 6 označený číslem 1) je tvořen pěti betonovými pylony, které mají symbolizovat plameny. Součástí areálu je také již zmíněná kaplička se jmény zavražděných pasekářů, která dnes slouží jako poutní místo (na obrázku č. 6 označena číslem 3). Areál dotváří soubor pěti budov, jedné ve vlastnictví LČR, dvou budov, ve kterých je umístěna expozice (na obrázku č. 6 označena číslem 4) a depozitář Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně (na obrázku č. 6 označený číslem 5), a dvou soukromých objektů, přičemž v jednom z nich je v současnosti truhlářská výroba (od roku 2006). Budovy byly postaveny po 2. světové válce jako náhrada vypálených domů. Bohužel byly umístěny v prostoru vypálených stavení, což znemožňuje alespoň symbolické odkrytí jejich základů. Objekty jsou dispozičně vybaveny poměrně velkým prostorem v přízemním podlaží a využitelným podkrovím. Dále se v areálu nachází otevřený amfiteátr (na obrázku č. 6 označený číslem 2), který je dnes v havarijním stavu. Amfiteátr je tvořen hledištěm osazeným dřevěnými lavicemi a jevištěm zastřešujícím betonové „sklepy“pod ním. Tyto prostory by bylo možné po rekonstrukci využít pro případnou expozici, případně jiné vhodné aktivity. Přístup k pomníku je v současnosti řešený přístupovým chodníkem procházejícím mimo areál muzejní expozice. Toto řešení se neukazuje jako příliš vhodné jednak z důvodu estetického, ale hlavně z důvodu ucelenosti celku, který by měl, v případě zachování expozice, představovat areál památníku. V případě realizace rozvojových aktivit by měl být brán tento fakt v potaz a do architektonických koncepcí by mělo být zahrnuto také vybudování důstojného vstupu do areálu. Fotodokumentace zachycující jednotlivé objekty areálu je uvedena v příloze C tohoto dokumentu. Situační řešení celého areálu Památníku protifašistického odboje zachycuje obrázek č. 6: JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

16


4

5

3

2

1

Obrázek 6: Areál Památníku protifašistického odboje na Ploštině; zdroj: www.mapy.cz

•

Muzejní expozice

Muzejní expozice je umístěna v budově č. p. 23 (parcelní číslo st. 307). Tematicky je expozice věnovaná Ploštině a historii protifašistického odboje ve zlínském okrese. Část především obrazové expozice je věnována perzekuci civilního obyvatelstva, zahraničnímu odboji, nacistickým věznicím, koncentračním táborům a obětem rasové perzekuce. Závěr

4 3

5


17


expozice tvoří informace o osvobozovacích bojích v okrese. V objektu je instalována také expozice Orientační běh - sport moderní doby. Stávající expozice naprosto nevyhovuje dnešnímu standardu, což je dáno zejména dobou jejího vzniku. Je koncipována jako obrazová s množstvím faktografických textů. Úplně chybí moderní pojetí zahrnující multimediální prostředky a interaktivní přístup, který by dokázal zaujmout dnešního návštěvníka. Navíc zařazení expozice věnované orientačnímu běhu v prostorách památníku protifašistického odboje se také neukazuje jako příliš vhodné. Samotnou expozici je samozřejmě možné modernizovat. V takovém případě je Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlíně připraveno poskytnout odbornou pomoc. Expozice samotná je otevřena od května, přístupná je pak od pondělí do pátku na základě telefonické domluvy se správcem, o víkendu pak v časech 9:00 – 12:00 a 13:00 – 16:00. V zimě je pak uzavřena úplně. I v době oficiálních otevíracích hodin je ale často nutné předem telefonicky kontaktovat správce. Průměrný počet návštěvníků, kteří ročně projdou expozicí je cca 800 osob. Dominantními skupinami jsou přitom starší lidé (cca 70 %) a děti školního věku (cca 30 %). Ve druhé budově č. p. 87 (parcelní číslo st. 239), která je zároveň v Katastru nemovitostí vedena jako nemovitá kulturní památka, je dnes umístěn depozitář Muzea Jihovýchodní Moravy, který by měl být do budoucna přestěhován do nově budovaných prostor mimo areál památníku. Stavebně - technický stav obou budov není dobrý. Díky tomu jsou ohroženy i samotné exponáty, pro které chybí patřičné technické zázemí. Mezi hlavní problémy omezující jakékoliv větší trvalé využití budov patří také zásobování vodou, které je v současnosti řešeno formou studní. Pro návštěvníky pak chybí sociální zařízení. Kanalizace je pak řešena jímkami, které je nutno vyvážet. Pro využití v zimních měsících je zapotřebí vyřešit otázku topení, které je v současnosti řešeno formou akumulačních kamen. Areál celého památníku pak z hlediska služeb nabízených návštěvníkům představuje v současnosti nefunkční oblast. Návštěvník zde nemá možnost alespoň základního občerstvení, chybí také jakákoliv možnost zakoupení turistických předmětů. Pro hipoturistiku zde chybí úvaziště a základní zázemí pro koně. •

Možné návazné lokality

Sledované území a jeho okolí představuje lokalitu, na které se nechvalně podepsaly boje 2. světové války, a to zejména v souvislosti s partyzánským odbojem. Díky tomu se na poměrně malém území mikroregionu a v jeho blízkém okolí vyskytuje množství lokalit historicky spojených s tímto obdobím dějin. Tato koncentrace představuje základní odlišovací prvek od okolních mikroregionů, který by bylo možné využít při vytváření nového aktivního produktu cestovního ruchu Zlínského kraje. Tematicky návazná místa v mikroregionu a jeho okolí, která by bylo možné na Ploštinu dále navazovat, zahrnují zejména: • Pomník na památku obětem druhé světové války umístěný u hrobu zavražděných pasekářů z Ploštiny v obci Újezd •

Obec Smolina, coby rodiště Josefa Valčíka, přímého účastníka atentátu na Reinharda Heidrycha

•

Místa dopadů letadel z letecké bitvy nad Bílými Karpaty v roce 1944 (viz níže)

•

Památník popraveným v lokalitě Březina (katastrální území Valašských Klobouk)

•

Památník tragických událostí konce války v obci Prlov JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

18


•

Památník obětem nacistické agrese na Vařákových pasekách

•

Pomník v obci Bratřejov

•

Pomník padlým partyzánům v obci Vysoké Pole

•

Pomník padlého partyzána ve Vizovicích

•

Památník „Juříčkův mlýn“ u Leskovce

•

Památník protifašistického odboje u obce Březnice, se zbytky partyzánského bunkru

Pozice vybraných lokalit je zachycena na obrázku číslo 7. Z obrázku je patrné, že Ploština představuje jakýsi pomyslný střed celé této oblasti. Většina výše uvedených lokalit váže na problematiku odboje, partyzánů a jejich spolupráce s civilním obyvatelstvem. Partyzánský odboj a jeho následky představují téma, kterému není v rámci Zlínského kraje a jeho širšího okolí věnována významnější ucelená nabídka cestovního ruchu. V minulosti byli partyzáni často vykreslováni jako hrdinové, kterým ochotně pomáhalo civilní obyvatelstvo. Skutečnost ale byla často jiná a dnes již není na tuto problematiku nahlíženo tak jednostranně. Obrázek 7: Vybraná místa spojená s partyzánským odbojem a jeho Díky tomu se ukazuje jako další následky; zdroj: vlastní zpracování potenciální téma v mikroregionu také skutečná podoba partyzánského odboje, včetně jeho ideového využití v období totality. To by zároveň mohlo odlišit Ploštinu od části vznikající expozice památníku Hrabyně (Moravskoslezský kraj), která bude věnována partyzánskému odboji. Významnou válečnou událostí, která se také váže k mikroregionu, je letecká bitva, která se odehrála 29. srpna roku 1944 ve vzdušném prostoru Slavičína a jeho blízkého okolí. Jednalo se o střet amerických bombardérů B-17 a B-24 15. letecké armády USA s německými stíhači. Mnoho součástek a zbraní z amerických a německých letounů, přímých aktérů tohoto souboje, doplněných bohatou fotodokumentací je možno zhlédnout v expozici muzea ve Slavičíně cca 16 km od Ploštiny. Vystaven je zde také originál německého leteckého motoru z letounu Me 109 G6 a spousta jiných, i osobních věcí pilotů obou bojujících stran. Výše popsaný potenciál mikroregionu a samotného areálu památníku svým charakterem zapadá do požadavků návštěvníků turistické oblasti Zlínsko, do níž spadá i území mikroregionu. Podle Akčního plánu turistické oblasti Zlínsko zpracovaného v roce 2007 je hlavním důvodem příjezdu návštěvníků na Zlínsko především poznání. V letní sezoně je tak největší zájem o aktivity spojené s poznáním regionu a jeho krás. 49,2 % Čechů by se zde rádo věnovalo poznávací turistice, 34 % pěší turistice a 20 % cykloturistice. Taktéž cizinci by nejraději poznávali historické památky regionu, navštěvovali muzea a jiná turisticky zajímavá místa v regionu (56 %). 25 % respondentů by rádo provozovalo pěší turistiku. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

19


Nejvíce lákavými aktivitami v turistické oblasti Zlínsko v zimním období jsou poznávací turistika, pěší turistika, péče o fyzickou a duševní kondici a návštěvy kulturních akcí. 17 % zahraničních návštěvníků a 12 % domácích návštěvníků by rádo využilo aktivity spojené s posilováním fyzické a duševní kondice. Poznávací turistice v regionu má zájem se věnovat 13 % cizinců a 14 % Čechů a pěší turistice 15 % cizinců a 12 % Čechů. Mikroregion by tak dokázal v případě vhodného využití svého potenciálu nabídnout své služby a vhodný program jak domácím, tak i zahraničním návštěvníkům. Těžit přitom může zejména z klidného prostředí, netradiční tématiky existujících i budovaných turistických cílů a blízkosti lázeňského města Luhačovice. + Stávající a vznikající stezky pro pěší, cyklisty a koně + Využitelné prostory budov a ostatního zázemí + Zrekonstruovaný pomník + Možnost bezbariérového přístupu + Návaznost lokality na témata atentátu na Heidrycha, partyzánů a letecké bitvy + Edukativní potenciál obou hlavních lokalit (Klášťova a Ploštiny) - Absence významných turistických cílů - Technický stav budov - Stávající stav a dostupnost expozice - Kvalita služeb pro návštěvníky


20


VIII. PŘIPRAVOVANÉ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY VIII. I. Širší území Díky činnosti Místní akční skupiny Ploština, která byla zřízena za účelem dalšího rozvoje území a do které jsou zapojeny obce mikroregionu, je do budoucna připraveno několik klíčových projektových záměrů. V případě úspěšné realizace by tyto projekty měly velkou měrou přispět k zatraktivnění území mikroregionu pro návštěvníky. Stěžejním projektem je projekt „Hřeben Vizovických vrchů“, který by měl představovat nový produkt turistického ruchu mikroregionu Ploština a dalších 4 mikroregionů (Hornolidečsko, Jižní Valašsko, Luhačovické Zálesí a Vizovicko). Hřeben Vizovických vrchů v podstatě představuje integrovaný projekt, jehož cílem je vytvoření uceleného systému navzájem propojených a připravených turistických a naučných tras spojujících další produkty cestovního ruchu, včetně dnes málo známých míst s vazbou na regionální historii. Účelem je pak využití dnes nevyužitého potenciálu a přilákání návštěvníků do lokality, která v současnosti stojí mimo hlavní zájem turistů. Projekt je orientován především na poznávací turistiku. Hlavní zaměření tak spočívá jednak v prezentaci výsledků archeologických výzkumů a nálezů odkrytých na území mikroregionu, dále pak v představení kulturních památek a zajímavostí v oblasti hřebene Vizovických vrchů. Obecně je projekt tematicky zaměřen na tři hlavní oblasti: •

Historie hradisek, hradů a zámků

• •

II. světová válka Tradice Valašska a řemesel

Jeho výhodou je také možnost napojení na páteřní projekty Jantarové stezky a Baťova kanálu. V mikroregionu projekt Hřebene Vizovických vrchů úzce navazuje na projekty využitelné v cestovním ruchu, které zde již byly realizovány a podpořeny z programů EU. Přehled realizovaných projektů s vazbou na cestovní ruch pak obsahuje následující tabulka číslo 2: Realizovaný projekt Rekonstrukce přístupové komunikace k cyklostezce a odpočívadel pro turisty Klášťov - Vysoké Pole, Velkomoravské centrum Jižního Valašska Sportovně turistický areál Vysoké Pole

Program podpory Phare Interreg IIIA Interreg IIIA

Multifunkční datová síť Vysoké Pole

SROP

Multifunkční budova 80

MMR – podpora slabých regionů

Značení hřebene Vizovických vrchů a Bílých Karpat

Účelová dotace ZK

Muzeum stavitelství a řemesel Drnovice

Program rozvoje venkova

Kola, kopyta, boty – přes údolí a vizovické hory

Program rozvoje venkova

Tabulka 2: Seznam realizovaných projektů v okolí Ploštiny; zdroj: vlastní zpracování

Podrobnější informace o jednotlivých projektech jsou obsaženy v příloze C. Díky realizaci projektu Muzea stavitelství a řemesel v Drnovicích vzniklo v obci, kromě samotné expozice, také zázemí v podobě zasedací místnosti využitelné pro semináře a školení, které by mohl případně využívat i památník na Ploštině. Jak jednotlivé obce, tak i Místní akční skupina se v současnosti aktivně připravují na další výzvy v rámci jednotlivých operačních programů. Příkladem může být zásobník projektových záměrů a rozpracování některých vybraných projektů do projektových fiší. Co se týká dalších projektových záměrů, které by do budoucna měly navázat na Hřeben Vizovických vrchů a dále ho doplnit, je potřeba zmínit především záměr jednotlivých obcí JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

21


vybudovat soubor expozic, který doplní naučné stezky a již vybudované Muzeum stavitelství a řemesel jižního Valašska. Konkrétně se jedná o tyto expozice: •

Vysoké Pole – historie starých Slovanů

•

Loučka – tradiční řemesla, kovářství a lidové zvyky

• •

Újezd – osídlování východní Moravy Vlachovice – pohřební rituály, Lužická kultura

• •

Vlachova Lhota – živelné katastrofy a požární ochrana Tichov – pohřební rituály

Dalším prvkem, který by měl obohatit nabídku služeb cestovního ruchu v mikroregionu je vznikající koncept informačních dvorů orientovaných na specifika území dané obce, které by měly do budoucna zaštítit také činnost informačních center. Zajímavým řešením připravovaným na území mikroregionu je také druhá etapa koncepce turistických tras „Kola, kopyta, boty – Ploštinský Ponyexpres“, která by měla území mikroregionu ještě více zatraktivnit jak pro pěší turisty, tak i cykloturisty a zájemce o hipoturistiku, a to především z řad dětí a mládeže. Na základě výstupů projektu „Klášťov - Vysoké Pole, Velkomoravské centrum Jižního Valašska“ je připravován záměr vybudování environmentálního centra, které by do budoucna mělo tvořit základ pro další rozšiřování v rámci Centra řemesel, turistiky a hipoturistiky Vizovických vrchů“. Tento areál by pak měl sloužit jednak jako výukové středisko a centrum tradičních řemesel, ale měl by také poskytovat zázemí pro hipoturistiku, dále pak výměnné středisko kol a běžek. Originálním řešení, je také systém informačních dvorů, které by měly v mikroregionu vzniknout. VIII. II. Užší území Z hlediska realizovaných projektů, které proběhly v areálu památníku, lze zmínit zejména rekonstrukci samotného pomníku. Rekonstrukce, kterou realizoval Zlínský kraj, si vyžádala rozpočet přesahující 5 milionů korun. V roce 2007 tak prošel pomník rekonstrukcí, jejímž účelem bylo odstranění havarijního technického stavu objektu. Úpravy zahrnovaly odstranění narušených stavebních částí, provedení plošných úprav terénu, vybudování přístupového schodiště ve formě širokého dlážděného bezbariérového přístupu a doplnění o mobiliář – informační tabule a lavičky. V rámci rekonstrukce byly také odstraněny symboly komunismu a socha partyzána. Socha i pěticípá hvězda se srpem a kladivem je v současnosti uložena v depozitáři muzea a může být využita v případné nové expozici muzea na Ploštině. V případě chystaných projektových záměrů je zapotřebí uvést záměr koncepčního řešení celého areálu památníku protifašistického odboje na Ploštině, který je předmětem této analýzy, respektive Strategie. Vzhledem k tomu, že se v případě mikroregionu Ploština a jeho blízkého okolí jedná také o území s poměrně velkou koncentrací historických památek, odkazů tragických událostí konce II. světové války a tematiky partyzánského odboje, je možné uvažovat o vyčlenění Ploštiny jako symbolu všech podobně postižených míst jak v rámci mikroregionu, tak i jeho širšího okolí. S areálem památníku počítá také koncepce Hřebene Vizovických vrhů. V rámci tohoto projektu je uvažováno o Ploštině jako o významném zastavení na stezce a zároveň jako nástupním bodu na stezku. Za účelem rozvoje areálu byly zpracovány dvě větší architektonické studie, které se zaobíraly prostorovým řešením celého areálu. Základním prvkem obou studií pak bylo oživení areálu a aktivizace jeho potenciálu pro cestovní ruch. Obě studie řešily vymezené území z hlediska architektonického, bez většího ohledu na investiční a provozní náročnost. Nevýhodou navržených řešení tak byla jejich nákladnost.


22


Jak je patrné z výše uvedených skutečností, jak realizované, tak i připravované projekty navázané na cestovní ruch tvoří součást jednotné koncepce pokrývající celé území mikroregionu, což představuje výhodu při žádání o případnou podporu. Pozitivním faktem je také důsledná orientace na poznávací turistiku a edukační aktivity, která vychází z přirozených dispozic mikroregionu a nesnaží se vytvářet umělé atraktivity bez vazby na mikroregion. Realizací chystaných záměrů by tak mohlo vzniknout poměrně slušné zázemí pro všechny skupiny návštěvníků. + Existence širší koncepce rozvoje mikroregionu, která počítá i s Ploštinou + Připravené projekty využívající potenciál mikroregionu + Aktivní MAS + Zrekonstruovaný pomník + Zpracované architektonické studie - Finanční náročnost realizace a zajištění provozu navrhovaných řešení


23


IX. MARKETINGOVÉ AKTIVITY V MIKROREGIONU IX. I. Širší území Území mikroregionu je standardně zahrnuto do aktivit Zlínského kraje propagujících cestovní ruch. Díky tomu, že se nejedná o klasickou cestovní destinaci kraje, je tomu podřízena také podoba této propagace, kdy jsou v současnosti upřednostňovány lokality s pestřejší nabídkou služeb. Jednotlivá místa mikroregionu jsou zahrnuta v rámci Turistického informačního portálu Zlínského kraje (www.vychodni-morava.cz), který podává poměrně ucelenou informaci o turistických možnostech daného území. Základním nástrojem propagace jednotlivých míst mikroregionu jsou také webové stránky obcí. Na těchto stránkách návštěvník může získat základní informace jak o přírodních, tak i historických či kulturních atraktivitách v lokalitě dané obce. Problematickým bodem je zde fakt, že každá obec se prezentuje individuálně, s minimálním upozorněním na možné návazné aktivity. Při návštěvě stránek obce Vlachova Lhota navíc byla zaznamenána virová aktivita stránek, což také nepřispívá k jejich návštěvnosti. Stránky mikroregionu jako takového, které by lákaly návštěvníky, neexistují. Jediným zdrojem informací jsou tak stránky MAS Ploština, která ale nejsou primárně budovány s cílem propagace atraktivit mikroregionu Ploština. Na stránkách jsou uvedeny pouze souhrnné informace o jednotlivých obcích a záměry MAS. Vzhledem k tomu, že kvalitní webová prezentace dnes již patří k běžnému standardu propagace regionu, který to s cestovním ruchem myslí vážně, bude zapotřebí stránky dopracovat a více vztáhnout k cestovnímu ruchu celé oblasti. To platí obzvláště v případě řešení rozvojových aktivit. Vzhledem k charakteru sledovaného území se nabízí včlenění sekce peší a cyklovýlety, která by obsahovala jednotné mapové podklady a návštěvníkům tak umožnila naplánovat výlet na kole či pěšky v rámci mikroregionu. Ve výsledném itineráři by pak návštěvník našel nejen obce, kterými by na trase projížděl/procházel, ale také zajímavá místa a služby, kterých může využít. Z hlediska tištěných propagačních materiálů (informačních brožur, map, průvodců a podobně) vytvářených v rámci aktivit Centrály cestovního ruchu Východní Moravy je sledované území opět prezentováno úměrně svému stávajícímu významu. Vzniklé propagační materiály bývají standardně distribuovány především v rámci činnosti informačních center, dále pak veletrhů a konferencí cestovního ruchu. V oblasti spolupráce s Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy lze zmínit také dohodu, na jejímž základě mikroregion nominuje svého zástupce do externího poradenského sboru ředitelky Centrály. Tím bude zajištěno přímé napojení mikroregionu na relevantní informace a na druhou stranu vytvořen informační kanál pro zjišťování potřeb mikroregionu. V souhrnu lze konstatovat, že sledované území má nastaveny standardní propagační kanály úměrné a přiměřené stávajícímu stavu cestovního ruchu v dané lokalitě. Pokud bude turistický potenciál mikroregionu posilován formou rozvojových projektů, je zapotřebí úměrně tomu také rozvíjet a zlepšovat propagaci jak samotných atraktivit, tak i území mikroregionu jako celku. IX. II. Užší území Propagace užšího území areálu památníku není zcela optimální, což je opět dáno rozsahem služeb, které dnes může svým návštěvníkům nabídnout. Areál je propagován hlavně v rámci Turistického portálu Zlínského kraje a jemu podobných stránek, jako jeden z možných tipů na výlet. Samotné stránky památníku umístěné na adrese www.plostina.eu obsahují pouze základní informace. Konstrukcí jsou spíše strohé, bez návazných odkazů na mikroregion a jeho atraktivity. Svým pojetím nelákají návštěvníky k návštěvě památníku a jeho okolí.


24


Druhým hlavním distribučním kanálem jsou pak souhrnné propagační materiály vydávané Muzeem Jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které spravuje expozici umístěnou na Ploštině. Expozice je také zmíněna na stránkách Muzea, kde je jí věnována jedna poměrně stručná stránka. Webová adresa této stránky se ve vyhledávači zobrazuje po zadání hesla „památník ploština“ na prvním místě, což představuje velmi dobrou pozici. + Spolupráce s Centrálou cestovního ruchu - Minimální prezentace Ploštiny na internetu - Slabá návaznost stránek obcí mikroregionu


25


X. CHARAKTERISTIKA AREÁLŮ OBDOBNÉHO TYPU V ČR I ZAHRANIČÍ Pro účely zmapování koncepce a provozu významných areálů obdobného typu jak v ČR, tak i zahraničí, byla vybrána tato místa: •

Památník Lidice - včetně památníku Ležáky

•

Památník Hrabyně

• •

Památník Terezín Koncentrační tábor Buchenwald

• • •

Koncentrační tábor Dachau Koncentrační tábor Mauthausen Koncentrační tábor Osvětim

•

Muzeum SNP v Banské Bystrici – NKP Kaliště

Je samozřejmé, že v rámci výše uvedených zařízení existují velké rozdíly z hlediska jejich podstaty a významnosti. Svojí podstatou mají ploštinské události nejblíže Kališti a Lidicím. Nicméně všechny uvedené památníky mají jeden důležitý jednotící prvek – aktivně připomínají tragédie 2. světové války s tím, že se snaží o jejich připomenutí a přiblížení dnešnímu návštěvníkovi. Všechny areály jdou cestou vytváření tematicky zaměřených aktivit, kterými se snaží přilákat své návštěvníky. Přitom zachovávají pietní ráz míst, který doplňují o podstatnou edukativní složku. Nejen v případě bývalých koncentračních táborů, které dnes ročně navštíví stovky tisíc návštěvníků, se jedná o detailně propracované systémy, které mohou být po určitých úpravách přenositelné i do mnohem skromnějších podmínek. Na základě získaných dat a konzultací s pracovníky vybraných areálů je možné formulovat tyto závěry: •

Každý z areálů má k dispozici tým zkušených pracovníků, který aktivně připravuje nové expozice a výukové programy. Ty se snaží dále nabízet jak školám, tak i ostatním návštěvníkům. Důležitým článkem je zde speciální pedagog, jehož hlavním úkolem je dohled nad přibližováním zpracované tématiky jednotlivým skupinám návštěvníků. Díky tomu mohou výukové programy zaujmout jak mladší, tak i starší věkové skupiny návštěvníků.

•

Nabídka samotných prohlídek bývá rozčleněna do několika variant – od samostatné individuální prohlídky až po celodenní a vícedenní vzdělávací akce. Tomu odpovídá také vstupné. Navíc jsou v rámci aktivit areálů připravovány nejrůznější semináře, workshopy a setkání pro učitele. Pedagogové tím dostávají ucelené informace, které mohou využít při své práci. Na druhou stranu, areály pak získávají partnery, kteří mohou začlenit návštěvu jednotlivých míst do výuky.

•

Aby bylo možné proplácet pedagogům jejich účast na seminářích, workshopech a dalších vzdělávacích aktivitách pořádaných v areálech památníků, je potřeba mít příslušné semináře akreditované. Pouze na akreditované kurzy pak mohou školy uplatnit prostředky ze svých rozpočtů určených na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Pedagogům je obvykle na konci semináře udělen certifikát potvrzující jeho absolvování. Získané certifikáty mají následně vliv na osobní hodnocení daného pedagoga.

•

Expozice umístěné v areálech odpovídají požadavkům dnešního návštěvníka. Aktivně jsou využívány multimediální prostředky a interaktivní přístupy.

•

Areály prošly nebo procházejí poměrně rozsáhlými rekonstrukcemi. Pokud budeme abstrahovat od bývalých koncentračních táborů, ve všech ostatních případech se jednalo o investiční akce ministerstev kultury (MK), které tak podpořilo významné památky.

•

Důležitým faktem podle vyjádření jednotlivých provozovatelů areálů je především zajištění financování provozu daného zařízení. Investiční akce lze podpořit JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

26


z nejrůznějších programů podpory, provoz už ale často leží na bedrech provozovatele. Zde je nutné upozornit na fakt, že dané areály spadají pod MK, které přispívá na jejich provoz. To v tuto chvíli představuje zásadní rozdíl mezi Ploštinou a ostatními areály. •

Příjmy z vlastní činnosti představují poměrně malou část finančních zdrojů areálů. Nejpodstatnější složku tvoří příspěvky ze státních rozpočtů, účelové dotace, dále pak nadace a fondy zřizované jednotlivými institucemi navázanými na areály, granty EU a v poslední řadě pak dary, vstupné a ostatní prostředky generované vlastní činností (např. v případě Lidic jimi lze pokrýt cca 4 % nákladů).

•

Problematickým bodem provozu všech areálů je zajištění dostatečných prostředků na náklady spojené s údržbou a provozem. Tyto náklady dosahují ne zrovna malých hodnot. Pro lepší představu lze uvést například náklady na údržbu a provoz areálu Kaliště, který se svou podstatou blíží Ploštině nejvíce, ve výši cca 4 000,- EUR/měsíc.

•

Areály aktivně využívají studentů, kteří jim pomáhají při přípravě programu, zjišťování podkladů a dalších aktivit v rámci svých studentských prací. Významně tím šetří provozní prostředky.

•

Podstatným nástrojem propagace téměř všech výše zmíněných míst je kvalitní webová prezentace, kde potenciální návštěvník zjistí veškeré důležité informace. Důraz je kladen na živost stránek tak, aby neustále nabízely nové informace a podněty. Na základě zkušeností provozovatelů oslovených areálů lze konstatovat, že právě webové stránky tvoří základní kámen jakékoliv propagace areálů.

•

Z hlediska skladby návštěvníků, v případě českých areálů, tvoří podstatnou část návštěvníků cizinci. Za tímto účelem jsou veškeré expozice a materiály připravovány v několika jazykových mutacích.

•

Areály se věnují ve velké míře vzdělávací činnosti. Snahou je aktivní oslovování škol a příprava vhodných akcí pro děti a studenty. Zároveň procházejí neustálým vývojem tak, aby neustále nabízely něco nového. Toho ale nelze dosáhnout bez kvalitního týmu pracovníků.

•

Problémem při práci se vzdálenějšími školami se ukazuje dojížďková vzdálenost a s ní spojená nákladnost pro žáky a studenty. Některé areály tuto situaci řeší v rámci žádostí o dotaci ze strany Ministerstva školství a mládeže, které může v rámci projektu podpořit i dopravu dětí do areálu.

•

Jednotlivé areály jsou napojeny na zahraničí díky nejrůznějším projektům, které mají za cíl sdružovat místa s podobným osudem. V rámci těchto sítí pak funguje aktivní spolupráce při přípravě a realizaci expozic, jejich zapůjčování, metodická pomoc a další aktivity. Napojení na podobná místa tak pomáhá řešit neustálou potřebu nabízet něco nového.

•

Součástí každého areálu je místo, kde je možné získat alespoň základní občerstvení. Výjimkou je v tuto chvíli Kaliště, kde se ale zřízení alespoň malého bufetu již plánuje.

•

Dalším problematickým bodem, se kterým se areály potýkají, je vandalství a krádeže. To s sebou nese nutnost řádného zabezpečení expozic. Poněkud odlišná je situace na Kališti. To je dáno jednak charakterem expozic (naučné tabule) a jednak i odlehlostí místa s poměrně náročnou dostupností, která působí „preventivně“. Nicméně v tuto chvíli se jedná o mladou expozici, jejíž odolnost vůči případnému vandalství ukáže čas.

•

Zkušenosti exitujících areálů doporučují spíše postupnou cestu menších, na sebe navazujících řešení, které lze dále v případě potřeby rozvíjet a doplňovat.


27


XI. POTENCIÁLNÍ POPTÁVKA Mikroregion v tuto chvíli nemá na svém území dostatek turistických atraktivit, které by dokázaly ve větší míře lákat návštěvníky. Z hlediska jeho potenciálu ale lze uvažovat o jeho orientaci na kulturně – vzdělávací aktivity spojené především s historií regionu. Pokud vezmeme v úvahu pouze problematiku Ploštiny a historických událostí s ní spojených, lze definovat dvě základní potenciální skupiny návštěvníků památníku: a) Školní mládež v rámci vzdělávacích programů doplňujících výuku základních a středních škol b) Ostatní návštěvníci XI. I Školní mládež V rámci Zlínského kraje existuje 226 základních škol, na kterých je v současnosti vyučováno 47 751 dětí. S obdobím druhé světové války pak žáci prvního stupně přicházejí do kontaktu ve čtvrté nebo páté třídě, na druhém stupni pak v osmém nebo devátém ročníku (v závislosti na školním vzdělávacím programu dané školy). Jen ve Zlínském kraji to znamená potenciální cílovou skupinu cca 10 000 žáků, pro něž mohou jejich pedagogové uvažovat v rámci probírané látky o naučných programech zaměřených na události 2. světové války mimo budovu školy. Z hlediska středních škol působí ve Zlínském kraji cca 20 škol s humanitním zaměřením. V této skupině jsou zahrnuta především gymnázia, která ve svých osnovách zahrnují témata 2. světové války. To představuje celkový počet 8 188 studentů (hodnota zahrnuje počty studentů čtyř-, šesti- a osmiletých gymnaziálních studijních oborů). Pokud budeme uvažovat vždy o jednom ročníku, v jehož osnovách je zahrnuto téma války, lze tak uvažovat o cca 1 600 studentech, kteří představují další cílovou skupinu, s níž je možné dále pracovat. Celkem ve Zlínském kraji lze tedy uvažovat o skupině žáků a studentů o maximální velikosti cca 11 600 osob. Kolem této hodnoty se pohybují také statistiky pro ostatní ročníky, které se danou látkou budou teprve zabývat (viz příloha D). Tyto hodnoty představují maximální počty. Reálný počet, o kterém je možné uvažovat jako o aktivních návštěvnících, se pak pohybuje mnohem níže, cca na ¼ z maximálního počtu. Pro srovnání je možné uvést hodnoty návštěvnosti Lidického památníku, který v roce 2008 navštívilo 7 554 českých žáků a studentů. Bez zajímavosti není ani fakt, že se jedná o pokles o cca 7,5% oproti roku 2007, a to i přes fakt, že byl v Lidicích zahájen provoz vzdělávacího střediska. Co se týká okolních krajů, pro které by mohly být zajímavé kulturně – vzdělávací aktivity realizované v mikroregionu, tak lze ještě částečně uvažovat o Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, okrajově pak o Žilinském, Trenčínském a Trnavském kraji. V těchto případech je ale zapotřebí brát v úvahu jednak dojížďkovou vzdálenost, která se pohybuje od cca 90 kilometrů výše a také již existující zařízení, které nabízejí vzdělávací aktivity obdobného charakteru. V případě Moravskoslezského kraje je tak nutné zmínit především velký památník Hrabyně, který v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí (předpokládaný termín ukončení jaro 2009). V případě slovenských krajů se pak jedná zejména o Muzeum SNP v Banské Bystrici. Za účelem získání informací o ochotě škol účastnit se podobných akcí byla náhodně vybrána a oslovena skupina 12 základních a středních škol ze Zlínského kraje a okolních krajů. Předmětem orientačního průzkumu pak bylo zjištění ochoty škol účastnit se výukových akcí mimo budovu školy, maximální dojížďkovou vzdálenost, která je pro ně akceptovatelná a zjištění hlavních problémů spojených s pořádáním obdobných akcí. Reakce oslovených škol byla víceméně shodná. Na základě získaných informací lze konstatovat, že obecně školám nic nebrání účastnit se vzdělávacích akcí, které jsou pořádány mimo budovu školy. Naopak podobné akce jsou vítány jako možné zpestření JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

28


výuky. Školám to umožňuje zejména školní vzdělávací program, kterým si každá škola individuálně vytvořila základní rámec pro jednotlivá témata výuky. S dobrým ohlasem škol ze Zlínského kraje se také setkala vazba případných vzdělávacích aktivit na region, což vhodně doplňuje a zatraktivňuje učební látku. Přes deklarovanou ochotu účasti je ale zapotřebí mít na paměti několik zásadních limitujících prvků, které školy ovlivňují při výběru vhodných vzdělávacích aktivit. Jednotlivé školy zpravidla v rámci jednotlivých ročníků připravují několik exkurzí, přičemž při výběru se orientují na poměr kvality jednotlivých nabídek a jejich ceny. Velkou roli zde hrají doporučení mezi pedagogy, kteří si vyměňují své zkušenosti s jednotlivými navštívenými místy. Ochota vzdálenějších škol k návštěvě je tak přímo úměrná především kvalitě nabídnutého programu. Zde je nutné podotknout, že případná zklamání z hlediska nabízených a skutečně obdržených služeb se mezi pedagogy zpravidla velmi rychle šíří. Je proto potřeba skutečně dostát prezentované nabídce. Pouze tak je možné si do budoucna vychovat skupinu škol, které budou zahrnovat Ploštinu do svých učebních plánů. Pro vzdálenější školy je pak hlavním problémem dopravní vzdálenost a s ní spojená časová a finanční náročnost. V současnosti jsou vzdělávací akce koncipované spíše jako jednodenní, s tím, že pokud školy vyjíždí do větší vzdálenosti, snaží se program vhodně kombinovat s dalšími aktivitami v navštíveném místě. Jednodenním akcím je dávána přednost z důvodu prevence rizika potenciálních problémů spojených s přenocováním dětí. Dojezdová vzdálenost, o které lze uvažovat jako o přijatelné, se pak pohybuje v rozpětí od 50 do 100 km, v závislosti na stáří dětí. Finanční stránka dopravy a programu pak představuje další limitní faktor. Ve většině případů je proto dávána přednost bližší srovnatelné nabídce vzdělávacích aktivit. Dalším faktorem, který ovlivňuje ochotu školy účastnit se vzdělávacích akcí, je osobnost samotného pedagoga. Vzhledem k tomu, že celodenní a vícedenní výjezdy znamenají ve většině případů akci na úkor volného času pedagoga, navíc spojenou se zvýšeným rizikem, mohou někteří pedagogové dávat přednost minimálnímu zahrnutí jakýchkoliv výjezdových akcí do výuky. V neposlední řadě lze zmínit také problém finančních prostředků na mzdy pedagogů, kdy pokud učitel jede na výlet, tak de facto sebere hodiny jiným učitelům, kteří pak nemají tento čas placený. Zaplacený ho má vyjíždějící pedagog, ne však jako přesčas ale z peněz těch, kterým hodiny „sebral“. Potvrdila se také zkušenost, na kterou upozorňovali pracovníci památníku v Lidicích, že navázání kontaktu s některými školami může být dosti obtížné. Z oslovených škol dvě odmítly poskytnout jakékoliv informace a možnost získat informace o produktu, který by mohl přispět k oživení jejich výuky, zavrhly bez hlubší znalosti věci. V souhrnu lze tedy konstatovat obecnou ochotu škol účastnit se zajímavých vzdělávacích akcí. Tato ochota je ale podmíněna kvalitou připravených akcí, finanční stránkou, osobností pedagogů a konkurenční nabídkou areálů s obdobným zaměřením. To všechno jsou faktory, které významným způsobem redukují maximální počty žáků a studentů, o kterých lze uvažovat jako o případných návštěvnících. Reálná návštěvnost se tak může pohybovat cca na ¼ z maximálního počtu. XI. II. Ostatní návštěvníci Počty návštěvníků, kteří dnes navštěvují Ploštinu, aniž by byli vedeni ve statistikách místního muzea, jsou odhadovány na cca 5 000 lidí ročně. Evidovaný počet, který ročně projde muzejní expozicí, se pak pohybuje okolo 800 osob. Pro srovnání lze opět uvést statistiky památníku v Lidicích, kdy v roce 2008 jej navštívilo cca 17 000 evidovaných návštěvníků (mimo studenty a cizince). Velkou roli v návštěvnosti Ploštiny sehrávají již tradiční pietní akty a církevní poutě pořádané v areálu. Z hlediska skladby této skupiny lze konstatovat, že v cca 70 % se JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

29


jedná o seniory a návštěvníky, kteří mají k Ploštině a jí podobným místům osobní vazby. Jedná se o poměrně omezenou skupinu návštěvníků, která se navíc neustále zužuje. Zbývajících 30 % stávajících návštěvníků pak tvoří skupiny turistů a cykloturistů, kteří Ploštinu navštěvují při svých výletech do okolí. Do budoucna, v případě realizace rozvojových akcí, je zapotřebí stávající trend otočit tak, aby dominantní část skupiny návštěvníků tvořili mladší lidé a rodiny s dětmi. Pouze v tom případě bude areál památníku živou připomínkou minulých událostí. + Poměrně velká skupina potenciálních návštěvníků v rámci ZŠ a SŠ + Ochota škol účastnit se pořádaných akcí - Stávající skladba skupiny návštěvníků - Stávající „konkurence“ odčerpávající potenciální návštěvníky - Finanční náklady spojené s výjezdem škol - Orientace spíše na jednodenní vzdělávací akce - Dojížďková vzdálenost pro některé školy ze vzdálenějších částí regionu


30


XII. ZÁVĚR Na základě výše uvedených faktů, lze v rámci cestovního ruchu sledované území charakterizovat jako území s regionálním významem, které svým návštěvníkům nabízí možnost spíše krátkodobé aktivní rekreace a volnočasových aktivit v klidném prostředí. Do budoucna může území mikroregionu těžit především z potenciálu dvou tematických celků orientovaných na historii – starých Slovanů a událostí 2. světové války. Pozitivním faktem je, že se na tyto témata již zaměřují projektové záměry, které jsou v tuto chvíli intenzivně připravovány a v některých případech i realizovány. Zde je důležitým prvkem zejména realizace páteřního projektu Hřeben Vizovických vrchů, který vytváří nový produkt cestovního ruchu, který lze aktivně nabízet. Otevřený koncept tohoto projektu také umožňuje jeho neustálé doplňování a zatraktivňování. V rámci Zlínského kraje nominálně existuje poměrně velká potenciální cílová skupina školní mládeže, se kterou by bylo možné dále pracovat. K tomu lze připočíst ještě potenciál částí okolních krajů, které se nacházejí v přijatelné dojezdové vzdálenosti. V úvahu je ale zapotřebí brát základní limitující faktory, které reálnou velikost cílové skupiny značně redukují. Z hlediska většího zapojení do cestovního ruchu se ukazuje možná cesta profilace mikroregionu jako kulturně-vzdělávací oblasti orientované na vzdělávání školní mládeže a studentů středních škol. Také v tomto směru lze uvažovat spíše o regionálním dopadu. Díky svému charakteru by areál mohl spoluvytvářet potřebné zázemí pro výukové aktivity školních skupin přijíždějících do mikroregionu. Posouzení této role je otázkou návrhové části Strategie. Za tímto účelem bude také nutné zabývat se úvahami o vytvoření profesionálního týmu, který případně bude aktivně připravovat nabídku služeb a vzdělávacích programů. Z tohoto hlediska lze kladně hodnotit navázanou spolupráci mikroregionu s Památníkem Lidice. Díky této spolupráci je možné do budoucna využít zkušenosti lidických pracovníků a urychlit proces přípravy případných výukových programů i vzdělávacích aktivit pro pedagogy, včetně jejich akreditace. Samotný areál památníku pak představuje jedno z míst, o kterém lze uvažovat jako o jedné z možných dominantních kulturně - poznávacích atraktivit, tvořících základ nabídky cestovního ruchu v dané oblasti i pro ostatní skupiny návštěvníků. Přitom ale nejspíš nebude mít dostatečnou sílu pro to, aby sám o sobě do mikroregionu přilákal větší množství turistů. Areál je proto nutné vhodnou formou zasadit do celkové koncepce mikroregionu tak, aby vzniknul ucelený celek, ideálně s vazbou na širší okolí (Jantarová stezka, přeshraniční spolupráce apod.). Výhodou oproti ostatním obdobným zařízením je existující vybudovaná dopravní infrastruktura památníku, a to i přes její technický stav, který si vyžaduje rozsáhlé rekonstrukce. Zásadním problémem se ukazuje technický stav budov v areálu památníku, které naprosto nevyhovují z hlediska případného zázemí pro návštěvníky. Stávající stav si pro další využití žádá rozsáhlé, a tím pádem i nákladné, rekonstrukce. V rámci navrhovaných řešení proto bude muset být tomuto bodu věnována zvýšená pozornost. Významným faktorem, který vstupuje do hry, je také finanční zajištění provozu jakýchkoliv případných aktivit v areálu. Rekonstrukce jsou podle zkušeností ostatních areálů snáze řešitelné než následný provoz. Z tohoto důvodu je zapotřebí se zamýšlet nad vhodným řešením respektujícím svým rozsahem dispozice místa a jeho již vybudované kapacity tak, aby mohlo docházet k synergickým efektům. Problematickým bodem, se kterým bude potřeba v návrhové části nutno počítat, tak je finanční stránka případných rekonstrukcí a zajištění provozu celého areálu. Zde je hlavním handicapem sledované lokality fakt, že není napojena přímo na rozpočet Ministerstva kultury tak, jak je tomu v ostatních srovnatelných případech podobných areálů. Při tom je zapotřebí brát v potaz již existující „konkurenci“ obdobně zaměřených areálů, které svým rozsahem a zaměřením Ploštinu zdaleka přesahují a které zužují potenciální skupinu návštěvníků, o níž je možné uvažovat. Zde je zapotřebí zmínit především JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

31


Památník 2. světové války v Hrabyni, který představuje jediný oficiální památník ČR věnovaný tomuto tématu a který v sobě zahrnuje i expozice věnované odbojovému hnutí, dále pak Muzeum SNP v Banské Bystrici, včetně jeho návazných aktivit na památník Kaliště a další. Pro případné delší pobyty návštěvníků lze využít ubytovací kapacity v blízkosti památníku, případně některé z existujících ubytovacích zařízení v okolí. Výhodou je blízkost daných zařízení, nevýhodou pak jejich zaměření na méně náročného klienta (kvalitou poskytovaných služeb). V případě jakýchkoliv rozvojových záměrů určených k realizaci v areálu Památníku je zapotřebí mít na paměti nutnost radikálního zlepšení propagace nabízených služeb.


32


XIII. VIZE A GLOBÁLNÍ CÍL STRATEGIE XIII. I. Vize Vize představuje konečný ideální stav, ke kterému povedou aktivity realizované ve sledovaném území a jeho blízkém okolí. Zohledňuje v sobě potenciál lokality, rámcově určuje globální cíle, základní směry rozvoje a zároveň i očekávané výsledky případných rozvojových aktivit. Širší znění vize do roku 2015 bylo v souladu s vizí mikroregionu Ploština, definovanou ve Strategii MAS Ploština pro Leader na období 2007 – 2013, stanoveno takto: „Ploština je důstojným místem připomenutí válečných zločinů dalším generacím. Přitom zachovává pietu místa a zároveň jej otevírá svým návštěvníkům tak, aby měli možnost seznámit se s osudem Ploštiny a jí podobných lokalit, včetně návazných témat protifašistického odboje a odboje proti totalitním režimům v regionu. Zároveň Ploština navazuje na další atraktivity v mikroregionu, se kterými tvoří nový ucelený prvek regionálního cestovního ruchu Zlínského kraje. To vše za podmínky udržitelného rozvoje.“ V užším vyjádření, s ohledem na potenciál Ploštiny a jejího širšího okolí, pak byla vize definována jako motto:

Ploština – zastávka na cestách Zlínským krajem, kde Vás historie osloví … Vize tak definuje hlavní požadavky, které tvoří základní rámec pro jakékoliv rozvojové aktivity připravované k realizaci ve sledovaném území. Tyto požadavky lze shrnout jako: •

Důstojné uctění památky Ploštiny a jí podobných míst

•

Zvýšení informovanosti o tématech protifašistického odboje a odboje proti totalitním režimům

• •

Zatraktivnění Ploštiny jako turistického cíle Navázání Ploštiny na ostatní atraktivní místa v mikroregionu v rámci uceleného produktu regionálního cestovního ruchu

•

Předpoklad udržitelného rozvoje lokality památníku

XIII. II. Globální cíl V závislosti na stanovené vizi pak byl definován globální cíl celé Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje v Ploštině, a to jako cílené usilování o: „Vytvoření aktivního produktu regionálního cestovního ruchu za využití historického potenciálu sledovaného území a jeho okolí, při zachování jeho pietního rázu a s ohledem na jeho dlouhodobou udržitelnost.“ Realizací tohoto globálního cíle bude obohacena stávající nabídka aktivit pro návštěvníky přicházející do mikroregionu o prvek, který je důstojným připomenutím zločinů války a který přitom svým rozsahem respektuje možnosti lokality, ve které je umístěn.


33


XIV. SWOT ANALÝZA Na základě sesbíraných dat byla ve vztahu k definované vizi sestavena SWOT analýza, coby základní rámec pro další úvahy o možných rozvojových aktivitách. Silné stránky • Genius loci lokality památníku • Symbolika Ploštiny • Vazba na tématiku odboje • Zrekonstruovaný pomník • Edukační potenciál mikroregionu • Existence koncepce rozvoje území mikroregionu vycházející z historického potenciálu oblasti • Vytvořené vazby na areály obdobného typu • Využitelné prostory budov v majetku obce a Zlínského kraje • Stávající ubytovací kapacity • Dostupná vzdálenost ubytování pro náročnější klienty • Existující infrastruktura areálu • Napojení na turistické cesty • Aktivní MAS • Spolupráce s Centrálou cestovního ruchu Příležitosti • Množství podobných lokalit v širším okolí • Poměrně velká potenciální cílová skupina školní mládeže • Potenciál napojení na R49 • Možnost bezplatného převodu pozemků pod přístupovou komunikací od LČR • Možnosti přeshraniční spolupráce na projektech cestovního ruchu • Možnost napojení na regionální projekty cestovního ruchu (Jantarová stezka, Baťův kanál, apod.)

Slabé stránky • Absence významných turistických cílů v mikroregionu • Stávající stav muzejní expozice • Kvalita místních ubytovacích kapacit • Technický stav infrastruktury areálu • Omezené možnosti hromadné dopravy • Množství soukromých vlastníků parcel v okolí památníku • Nesoulad skutečného stavu pozemků se stavem v Katastru nemovitostí • Technický stav budov • Nákladovost řešení navržených ve zpracovaných koncepcích • Omezené možnosti financování rozvojových záměrů ze strany stávajících vlastníků areálu • Nedostatek zkušeností s přípravou vzdělávacích aktivit • Stávající stav propagace Ohrožení • Systém financování kultury • Dojížďková vzdálenost pro vzdálenější regiony a s ní spojená „konkurence“ areálů obdobného zaměření (zejména památník Hrabyně) • Přirozený úbytek návštěvníků a pamětníků z řad seniorů • Faktory ovlivňující školy při jejich rozhodování o návštěvě místa • Další chátrání areálu a jeho infrastruktury • Nedostatek personálních kapacit • Pokračování stávajícího stylu propagace


34


XV. KRITICKÉ OBLASTI Na základě provedených analýzy byly stanoveny základní kritické oblasti, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost pro úspěšné naplňování vize: A) Vytvoření atraktivní nabídky cestovního ruchu s využitím historického potenciálu území, při zachování piety místa Základní směr, kterým se budou ubírat aktivity směřující k vytvoření nabídky cestovního ruchu a definování jejích cílových skupin je stanoven ve vizi a globálním cíli. Tento koncept je nutno dále rozpracovat s ohledem na možnosti zainteresovaných subjektů a potenciálních cílových skupin návštěvníků. Přehled silných stránek a příležitostí, které by řešení této kritické oblasti mělo posílit a využít: Silné stránky

Příležitosti

Genius loci lokality památníku

Množství podobných lokalit v širším okolí

Symbolika Ploštiny

Poměrně velká potenciální cílová skupina školní mládeže

Vazba na tématiku odboje

Možnost napojení na regionální projekty cestovního ruchu (Jantarová stezka, Baťův kanál, apod.)

Edukační potenciál mikroregionu

Možnosti přeshraniční spolupráce na projektech cestovního ruchu

Existence koncepce rozvoje území mikroregionu vycházející z historického potenciálu oblasti

Přehled slabých stránek a ohrožení, k jejichž eliminaci řešení této kritické oblasti přispívá: Slabé stránky

Ohrožení

Absence významných turistických cílů v mikroregionu

Dojížďková vzdálenost pro vzdálenější regiony a sní spojená „konkurence“ areálů obdobného zaměření

Stávající stav muzejní expozice

Přirozený úbytek návštěvníků a pamětníků z řad seniorů

Technický stav budov

Další chátrání areálu a jeho infrastruktury

B) Technický stav areálu a jeho infrastruktury, zázemí pro návštěvníky Objekty, u kterých se počítá s pohybem návštěvníků, musí nutně splňovat požadavky na kvalitní technický stav a potřebné zázemí. Dodržení této podmínky představuje základní odrazový můstek pro další rozvojové aktivity. Z toho důvodu je zapotřebí věnovat pozornost stávajícím objektům a řešení jejich zhoršujícího se stavu. Přehled silných stránek a příležitostí, které by řešení této kritické oblasti mělo posílit a využít: Silné stránky

Příležitosti

Zrekonstruovaný památník

Potenciál napojení na R49

Stávající ubytovací kapacity

Možnost bezplatného převodu pozemků pod přístupovou komunikací od LČR

Existující infrastruktura areálu Napojení na turistické cesty


35



Ohrožení

Technický stav infrastruktury areálu

Další chátrání areálu a jeho infrastruktury

Nesoulad skutečného stavu pozemků se stavem v Katastru nemovitostí Technický stav budov

C) Zdroje financování investičních a provozních nákladů Zdroje financování představují kritickou oblast většiny rozvojových projektů. V rámci této problematiky je nutné soustředit aktivity na získání finančních prostředků pro financování dalších rozvojových záměrů. Základním principem, který musí být v rámci této oblasti zachován, je snaha o dlouhodobou udržitelnost. Přehled silných stránek a příležitostí, které by řešení této kritické oblasti mělo posílit a využít: Silné stránky

Příležitosti Možnosti přeshraniční spolupráce na projektech cestovního ruchu

Aktivní MAS


Ohrožení

Omezené možnosti financování rozvojových záměrů ze strany stávajících vlastníků areálu

Systém financování kultury

Nákladovost řešení navržených ve zpracovaných koncepcích

D) Lidské zdroje Vybudované kulturně – vzdělávací zázemí s sebou nese požadavek na kvalitní projektový tým, který se bude starat o plné využití dostupných kapacit a programovou náplň, která přiláká návštěvníky areálu. Výběru vhodných kandidátů pro sestavení tohoto realizačního týmu bude zapotřebí věnovat velkou pozornost, protože na něm bude záviset míra ekonomické soběstačnosti areálu. Přehled silných stránek a příležitostí, které by řešení této kritické oblasti mělo posílit a využít: Silné stránky

Příležitosti Možnosti přeshraniční spolupráce na projektech cestovního ruchu

Aktivní MAS Vytvořené vazby na areály obdobného typu


Ohrožení

Nedostatek zkušeností s přípravou vzdělávacích aktivit

Nedostatek personálních kapacit

E) Marketing lokality Kritickou oblastí odvozenou od oblastí předchozích je pak oblast marketingu veškerých aktivit, které na návštěvníka v daném areálu, respektive území čekají. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

36


Kvalitní nástroje marketingu a jejich účinné využití tak dají rámec všem výše zmíněným aktivitám. Přehled silných stránek a příležitostí, které by řešení této kritické oblasti mělo posílit a využít: Silné stránky

Příležitosti

Aktivní MAS

Možnosti přeshraniční spolupráce na projektech cestovního ruchu

Spolupráce s Centrálou cestovního ruchu

Možnost napojení na regionální projekty cestovního ruchu

Vytvořené vazby na areály obdobného typu

Přehled slabých stránek a ohrožení, k jejichž eliminaci řešení této kritické oblasti přispívá: Slabé stránky Stávající stav propagace

Ohrožení Pokračování stávajícího stylu propagace

Výše uvedené kritické oblasti budou dále rozpracovány v rámci strategických cílů, směrů a jednotlivých variant řešení uvedených v návrhové části dokumentu Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje v Ploštině.


37


Přílohy



PŘÍLOHA A: ORIENTAČNÍ NÁKRES A PŘEHLED VLASTNÍKŮ PARCEL V AREÁLU PAMATNÍKU


1


PŘEHLED VLASTNÍKŮ PARCEL V AREÁLU PAMATNÍKU

Označení

Parcela

Vlastnické právo

Právo hospodařit s majetkem

239

Zlínský kraj

st.

307

Obec Drnovice

st.

317

Česká republika

st.

358

není zapsána na LV

zastavěná plocha a nádvoří

st.

359



st.

360



st.

143/3

SJM Prokop Pavel a Prokopová Marie


st.

144/2

Josef Ruman


230/1

Římskokatolická farnost Újezd u Valašských Klobouk


3465/2

Zlínský kraj

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, příspěvková organizace

nemovitá kulturní památka, zemědělský půdní fond

3465/3

Zlínský kraj


orná půda

3465/4


3463, 3464 - Josef Zicha; Lidmila Zichová (ZE)

trvalý travní porost

3465/6


3465 - Josef Ruman


3465/7


3452 - soukromí vlastníci + 1/8 podíl ČR; 3454 - Božena Sochorová, František Šašina, Stanislav Šašina; 3455 - Josef Zicha, Františka Zichová, Lidmila Zichová


st.


Poznámka zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří

Lesy České republiky, s.p.


zastavěná plocha a nádvoří (147 m2)

2


3456, 3467/2, 3469, 3470/2, 3508, 3505/1 - Josef Ruman; 3448/6, 3448/4, 3448/2, 3466/2, 3468/1, 3506/2 - Josef Zicha, Lidmila Zichová; 3448/5, 3448/1, 3466/1, 3471/1, 3506/1, 3502/1 - Božena Sochorová, František Šašina, Stanislav Šašina; 3448/3, 3468/2 Božena Sochorová, Stanislav Šašina, Polfin eko, s.r.o.; 3467/1, 3470/1, 3505/2 - Josef Zicha, Františka Zichová, Lidmila Zichová; 3471/2 soukromí vlastnící +1/8 ČR; 3500 Josef Ruman, Josef Zicha, Františka Zichová, Lidmila Zichová; 3502/2 – soukromí vlastníci + 1/8 ČR


3469/1


3469/14

Polfin Ploština, s.r.o.

3530/2


Josef Zicha, Lidmila Zichová

3535/3


3542 - Božena Sochorová, František Šašina, Stanislav Šašina, 3543/1 Josef Ruman, 3543/2 - Josef Zicha, Františka Zichová, Lidmila Zichová; 3544/2 - Josef Zicha, Lidmila Zichová; 3634 – soukromí vlastníci; 3538/2 - Josef Zicha, Lidmila Zichová


3535/4


3526/2 , 3525/1 - Josef Zicha, Lidmila Zichová

jiná plocha

3535/7





3


3722


jiná plocha

3535/8


3545/1 soukromí vlastníci + 1/8 ČR


3544/4


3549/1


3544/1 - Josef Zicha, Lidmila Zichová (ZE); 3554 - soukromí vlastníci + 1/8 ČR; 3553 - soukromí vlastníci + 1/8 ČR; 3552 - soukromí + 1/8 ČR; 3551 - soukromí + 1/8 ČR; 3545/3 - soukromí + 1/8 ČR; 3549 Obec Drnovice


3549/2


3558/1 - Zdeňka Káčerová (ZE); 3558/2 - Polfin eko, s.r.o. (ZE)


3549/3


3549/4


3559/1

Polfin eko, s.r.o.

3597/1

Česká republika


3599/2

Česká republika


3632/2

Česká republika


ostatní komunikace

3633/1

Česká republika


komunikace

3634/1


3540 - Obec Drnovice (ZE); 3541 soukromí vlastníci + 1/16 ČR

ostatní komunikace

3635

soukromí vlastníci

ostatní komunikace

3557

Obec Drnovice

ostatní komunikace

3556

Obec Drnovice

ostatní komunikace

3451

soukromé vlastnictví + ČR

3510

Obec Drnovice

ostatní komunikace (375 m2)

kulturní a osvětová plocha 3545/3 soukromí vlastníci + 1/8 ČR

kulturní a osvětová plocha lesní pozemek

1/8 podíl ČR

lesní pozemek ostatní plocha


4


3511

Stanislav Kořenek

orná půda

3696

Česká republika


ostatní komunikace

3607

Česká republika


lesní pozemek

3636

Obec Drnovice

3514


Josef Zicha, Lidmila Zichová (ZE)


3535/1

ení zapsána na LV

3538/1, 3537/1, 3530/2, 3530/3 Josef Zicha, Lidmila Zichová; 3537/2 - Božena Sochorová, František Šašina, Stanislav Šašina; 3529/2, 3525/2 - Josef Zicha, Františka Zichová, Lidmila Zichová; 3529/1, 3527, 3528 - Josef Ruman; 3530/1, 3526/1 - Prokop Pavel a Prokopová Marie


3509


Ing. Petr Kořenek


3469/12

Polfin Ploština, s.r.o.

orná půda

3469/4

Polfin Ploština, s.r.o.; Zichová Františka


3469/5

Sochorová Božena Šašina František, Šašina Stanislav


3469/6

Polfina Plošina, s.r.o.


3469/7



3469/8



3469/9



3469/10



3469/11



ostatní komunikace


5


PŘÍLOHA B: SEZNAM PAMÁTEK NACHÁZEJÍCÍCH SE NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU PLOŠTINA I.

Národní kulturní památky

Drnovice, Památník protifašistického odboje památkou od roku 1978; číslo rejstříku ÚSKP 153

v Ploštině

–

národní

kulturní

Pasekářská osada Ploština leží v prostoru, kde operovala II. partyzánská brigáda Jana Žižky. 19. dubna 1945 tuto osadu, pomáhající partyzánům, fašisté vypálili a 24 občanů zavraždili. Na místě byl zřízen památník. II. Městské památkové zóny Valašské Klobouky – městskou památkovou zónou od roku 1995; číslo rejstříku ÚSKP 2369 III. Nemovité památky Valašské Klobouky •

Zvonice ve Smolině - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 25582/7-2080

•

Kostel nalezení svatého kříže - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 36951/7-2106

• • •

Kaplička - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 22943/7-2111 Pranýř - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 29622/7-2112 Krucifix (rozcestí Lipina – Mirošov) - památkou od 8. 10. 1999; číslo rejstříku ÚSKP 11879/7-8856

•

Krucifix (Mirošov - Smolina - Valašské Klobouky) - památkou od 19. 10. 1999; číslo rejstříku ÚSKP 50094/7-8858

•

Krucifix (cesta na Lipinu) - památkou od 19. 10. 1999; číslo rejstříku ÚSKP 50095/78859

•

Socha svatého Jana Nepomuckého (u kostela) - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 68622/7-2110 Sloup se sochou Panny Marie (Masarykovo náměstí) - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 33638/7-2109

• •

Kašna (Masarykovo náměstí) - památkou od 21. 2. 2002; číslo rejstříku ÚSKP 51943/7-9017

•

Venkovský dům (Brumovská ulice) - památkou od 27. 2. 2001; číslo rejstříku ÚSKP 50801/7-8950

•

Venkovská usedlost (Brumovská ulice) - památkou od 31. 3. 2003; číslo rejstříku ÚSKP 100221

•

Venkovská usedlost - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 24652/7-7102

•

Venkovská usedlost (Soukenická ulice) - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 16412/7-2113 Venkovská usedlost (ulice Komenského) - památkou od 23. 9. 1999; číslo rejstříku ÚSKP 49992/7-8853

• •

Měšťanský dům - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 14786/7-2114

•

Měšťanský dům – Kupecký dům - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 26701/7-7066

•

Fara - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 28107/7-8067

•

Vila Brattmanova (ulice Smetanova) - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 10797/7-8068

•

Městský dům (Masarykovo náměstí) - památkou od 20. 2. 2002; číslo rejstříku ÚSKP 51942/7-9016 JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

1


• •

Obchodní dům - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 19242/7-8069 Radnice (Masarykovo náměstí) - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 32840/7-2108

•

Venkovská usedlost (Koželužská) - památkou od 15. 11. 1994; číslo rejstříku ÚSKP 10192/7-8603

•

Radnice (Masarykovo náměstí) - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 36089/7-2107

Drnovice • Kaple Ploština - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 30496/7-1869 • Pomník odboje - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 11791/7-7041 Haluzice • Zvonice - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 30736/7-1904 Újezd • Kostel sv. Mikuláše - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 25905/7-2104 • hrad – hrádek, zřícenina - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 33409/7-8066 Vlachova Lhota • Socha svatého Jana Nepomuckého - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 16267/7-2133 • Venkovský dům - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 15060/7-2134 Vlachovice-Vrbětice • Tvrz, archeologické stopy - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 27149/78071 • Tvrz vodní, archeologické stopy (při silnici do Slavičína) - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 19698/7-2139 • Kostel svatého Michala - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 22042/72135 • Socha svatého Floriána - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 18891/72137 • Zvonice - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 17120/7-2141 Vysoké Pole • •

Kaplička Panny Marie, tzv. „vodní“ (za vsí) - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 44856/7-2151 Kříž - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 20838/7-2154

•

Kříž - památkou od 3. 5. 1958; číslo rejstříku ÚSKP 41863/7-2153


2


PŘÍLOHA C: FOTODOKUMENTACE

Obrázek 8: Budovy na Ploštině

Obrázek 9: Budovy na Ploštině

Obrázek 10: Expozice muzea na Ploštině

Obrázek 11: Expozice muzea na Ploštině

Obrázek 13: Depozitář muzea umístěný na Ploštině

Obrázek 12: Expozice orientačního běhu v prostorách muzea na Ploštině

Obrázek 15: Objekt amfiteátru na Ploštině

Obrázek 14: Objekt kapličky na Ploštině JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

1


PŘÍLOHA D: REALIZOVANÉ PROJEKTY S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH V BLÍZKÉM OKOLÍ PLOŠTINY 1. Rekonstrukce přístupové komunikace k cyklostezce a odpočívadel pro turisty Rok realizace projektu: Nositel projektu: Dotační titul: Rozpočet:

2005/2006 Obec Vysoké Pole Interreg IIIA Česká republika – Slovensko 5,65 mil. Kč

2. Klášťov - Vysoké Pole, Velkomoravské centrum Jižního Valašska Rok realizace projektu: Nositel projektu: Dotační titul: Rozpočet: Stručný popis projektu:

2005/2006 Obec Vysoké Pole Interreg IIIA Česká republika – Slovensko 1,1 mil. Kč Provedení archeologického průzkum v lokalitě Klášťov za účelem zmapování osídlení z dob Velkomoravské říše, zpracování projektových dokumentací (muzeum archeologických nálezu lokality, doprovodná infrastruktura).

3. Sportovně turistický areál Vysoké Pole Rok realizace projektu: Nositel projektu: Dotační titul: Rozpočet: Stručný popis projektu:

2005/2006 Obec Vysoké Pole Interreg IIIA Česká republika – Slovensko 1,99 mil. Kč Vybudování multifunkčního sportovního areálu.

4. Multifunkční datová síť Vysoké Pole Rok realizace projektu: 2005/2006 Nositel projektu: obec Vysoké Pole Dotační titul: SROP Rozpočet / dotace: 1,55 mil. Kč Stručný popis projektu: Zavedení širokopásmového internetu do sítě TKR v obci a zavedení IKT služeb obecního úřadu pro občany a návštěvníky obce, zřízení míst pro veřejný přístup k internetovým službám. 5. Multifunkční budova 80 Rok realizace projektu: 2007 Nositel projektu: obec Vysoké Pole MMR – podpora slabých regionů Dotační titul: Rozpočet / dotace: 2,24 mil Kč Stručný popis projektu: Rekonstrukce stávající budovy za účelem vytvoření občerstvovacích a parkovacích kapacit pro návštěvníky obce a mikroregionu. 6. Značení hřebene Vizovických vrchů a Bílých Karpat Rok realizace projektu: Nositel projektu: Dotační titul: Rozpočet: Stručný popis projektu:

2008 Sdružení obcí mikroregionu Ploština účelová neinvestiční dotace Zlínského kraje 1,5 mil. Kč Realizace turistického informačního systému - informační tabule s mapami na turisticky významných místech hřebene Vizovických vrchů a Bílých Karpat.


1


6. Muzeum stavitelství a řemesel jižního Valašska Rok realizace projektu: Nositel projektu: Dotační titul: Rozpočet: Stručný popis projektu:

2008 Obec Drnovice Program rozvoje venkova 5 mil. Kč Vybudování multifunkční budovy obsahující muzejní expozici.


2


PŘÍLOHA E: PŘEHLED POČTŮ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL A) Základní školy (zdroj: www.zkola.cz) školní rok 2007/2008

celkem tříd

okr. Kroměříž, obec, 41 ZŠ okr. Uherské Hradiště, obec, 59 ZŠ okr. Vsetín, obec, 59 ZŠ okr. Zlín, obec, 67 ZŠ ZŘIZOVATEL OBEC - celkem ZŘIZOVATEL CÍRKEV - celkem ZŘIZOVATEL SOUKR. - celkem ZŘIZOVATEL KRAJ celkem ZLÍNSKÝ KRAJ celkem

1. ročník

žáků

tříd

2. ročník

žáků

tříd

3. ročník

žáků

tříd

4. ročník

žáků

tříd

5. ročník

žáků

tříd

6. ročník

žáků

tříd

7. ročník

žáků

tříd

8. ročník

žáků

tříd

9. ročník

žáků

tříd

žáků

402

8 037

54

918

48

914

48

896

44

888

41

861

38

817

40

876

41

859

48

1 008

581

11 175

72

1 236

71

1 195

67

1 218

64

1 201

69

1 203

57

1 166

56

1 190

60

1 328

65

1 438

577

11 438

68

1 204

66

1 243

68

1 269

67

1 275

58

1 219

59

1 190

61

1 259

64

1 354

66

1 425

715

14 739

94

1 664

83

1 742

85

1 670

75

1 584

78

1 612

73

1 519

71

1 537

73

1 555

83

1 856

2 275

45 389

288

5 022

268

5 094

268

5 053

250

4 948

246

4 895

227

4 692

228

4 862

238

5 096

262

5 727

35

583

4

65

4

61

4

66

4

55

4

73

4

84

4

59

4

72

3

48

29

367

3

40

3

41

3

37

3

35

4

45

3

34

4

47

3

42

3

46

181

1 412

10

74

12

91

16

114

22

145

24

151

17

176

24

213

21

198

28

207

2 520

47 751

305

5201

287

5287

291

5270

279

5183

278

5164

251

4986

260

5181

266

5408

296

6028


1


B) Střední školy – Gymnázia (zdroj: www.zkola.cz) Délka studia

Název oboru Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium

- všeobecné (6leté) - všeobecné (4leté) - všeobecné (8leté) - všeobecné (4leté) - všeobecné (8leté)

Gymnázium Gymnázium - všeobecné (4leté) Gymnázium - živé jazyky (4eté) Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium (4leté) Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium

- všeobecné (4leté) - všeobecné (8leté)

- všeobecné (4leté) - všeobecné (8leté) - programování -

všeobecné všeobecné všeobecné všeobecné

(4leté) (4leté) (4leté) (8leté)

- všeobecné (6leté)

Gymnázium - všeobecné (4leté)

2 32 60 0 65 30

Počet žáků v ročníku 3 4 5 6 28 26 25 25 94 83 60 60 57 59 0 0 0 0 31 30

Arcibiskupské gymnázium Kroměříž Arcibiskupské gymnázium Kroměříž Gymnázium Kroměříž Gymnázium Kroměříž Gymnázium Kroměříž Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Soukr. Gym., SOŠ a JŠ, s.r.o. (Kunovice) Gymnázium Uherské Hradiště Gymnázium Uherské Hradiště Gymnázium Uherské Hradiště Gymnázium JAK a JŠ Uherský Brod Gymnázium JAK a JŠ Uherský Brod Gymnázium JAK a JŠ Uherský Brod Gymnázium JAK a JŠ Uherský Brod

6 4 8 8 4

1 24 90 0 60 30

8

0

0

32

30

25

29

29

29

174

8

31

32

0

0

0

0

0

0

63

4

59

60

59

60

238

4

13

0

0

0

13

4 8 8 8 4 8

128 0 56 60 62 0

129 0 59 62 63 0

126 61 0 0 63 58

125 59 0 0 54 60

4

0

0

0

0

0

SOŠ a Gymnázium Staré Město Stojanovo gymnázium, Velehrad Masarykovo gymnázium a JŠ Vsetín Masarykovo gymnázium a JŠ Vsetín Masarykovo gymnázium a JŠ Vsetín Gymnázium Fr. Palackého Val. Meziříčí Gymnázium Fr. Palackého Val.

4 4 4 8 8

62 60 89 0 44

61 46 93 0 60

62 66 88 54 0

62 35 91 53 0

57 0

54 0

247 207 361 320 104

6

30

30

30

28

29

29

4

63

79

89

85


7

8

55 0

56 0

60 0 0

58 0 0

60 0 0

56 0 0

56

60

56

53

52 0

50 0

celk. 160 327 347 125 121

508 354 115 122 242 343

176 316

2


Gymnázium Gymnázium - všeobecné (4leté) Gymnázium - všeobecné (8leté) Gymnázium - humanitní předměty (6leté) Gymnázium - všeobecné (4leté) Gymnázium - živé jazyky (4eté) Gymnázium Gymnázium - všeobecné (8leté) Gymnázium Gymnázium - všeobecné (4leté) Gymnázium - všeobecné (8leté) Gymnázium - všeobecné (6leté) Gymnázium - všeobecné (4leté) Gymnázium - všeobecné (8leté) Gymnázium - živé jazyky (4eté) Gymnázium - všeobecné (4leté) Gymnázium Gymnázium - sportovní příprava (4leté) Gymnázium - všeobecné (4leté) Gymnázium Gymnázium - tělesná výchova (4leté) Gymnázium - všeobecné (8leté) Celkem

Meziříčí Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm Střední škola KOSTKA s.r.o.(Vsetín)

8 4 8

30 57 0

31 63 0

0 59 29

0 54 31

0

0

0

0

24

25

25

25

6

7

12

0

0

0

0

4 4 8 8 8 4 8 6 4 8 4 4 8

94 30 59 0 29 31 0 31 55 0 12 18 28

93 29 60 0 30 31 0 30 55 0 15 16 29

95 31 0 60 0 58 28 27 80 30 0 29 0

89 29 0 58 0 29 24 29 50 31 0 32 0

4

30

24

19

23

96

Gymnázium a JŠ Zlín Gymnázium a JŠ Zlín Gymnázium a JŠ Zlín

4 8

93 31

94 29

94 0

91 0

372 60

4

2

6

5

5

Gymnázium a JŠ Zlín

8

0 1598

0 1608

30 1675

29 1545

Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium

Zlín - Lesní čtvrť Zlín - Lesní čtvrť Zlín - Lesní čtvrť Zlín - Lesní čtvrť Valašské Klobouky Valašské Klobouky Valašské Klobouky Otrokovice Otrokovice Jana Pivečky Slavičín Jana Pivečky Slavičín Jana Pivečky Slavičín Jana Pivečky Slavičín a JŠ Zlín


19

0 59 0

0 55 0

0 49 0

0 56 0

30 26

19 24

0

15

26

25

27

21

0

0

0

0

0

0

61 233 159

0

0

371 119 119 337 59 149 116 167 240 160 27 95 57

18 29 503

28 490

28 381

27 388

171 8188

3

JVM RPIC, spol. s r.o. Web: Tel.: Fax:

Recommend Documents