Web: Tel.: Fax:

STRATEGIE REVITALIZACE DOSTIHOVÉHO AREÁLU VE SLUŠOVICÍCH (Analytická část)

Web:

www.jvmrpic.cz

Tel.:

+420 577 210 729

Fax:

+420 576 011 457

E-mail:

[email protected] [email protected]

Strategie revitalizace dostihového areálu ve Slušovicích

I.

OBSAH

I.

Obsah .............................................................................................................. 2

II.

Východiska a metodika Strategie revitalizace dostihového areálu .............................. 4

III.

Vymezení sledovaného území .............................................................................. 6

IV.

Přírodní podmínky oblasti Slušovicka a jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu ..... 8

V.

Dopravní infrastruktura lokality a její potenciál pro rozvoj cestovního ruchu ...............10

VI.

Kapacity a kvalita ubytovacích služeb v oblasti Slušovic ..........................................12

VII.

Stávající možnosti rekreace a cestovního ruchu .....................................................14 VII. I. Turistický potenciál širšího okolí Slušovic ................................................15 VII. II. Nejvýznamnější akce konané v blízkém okolí Slušovic ...............................20

VIII. Propagace území Slušovicka ...............................................................................22 IX.

Obyvatelstvo a míra Ekonomických aktivit v oblasti slušovic a jejich blízkém okolí ......23 IX. I. Obyvatelstvo ....................................................................................23 IX. II. Ekonomické aktivity na území mikroregionu ............................................24 IX. III. Nezaměstnanost ................................................................................26 IX. IV. Ekonomické aktivity na území města Slušovice a jeho okolí .......................27

X.

Nejvýznamnější rozvojové aktivity s dopadem na cestovní ruch v dané oblasti ...........29

XI.

Vazby na další sektory ovlivňující turistický ruch ....................................................32 XI. I. Demografie ......................................................................................32 XI. II. Zdravotnictví ....................................................................................32 XI. III. Vzdělávání........................................................................................32 XI. IV. Informační technologie .......................................................................32 XI. V. Doprava ...........................................................................................33 XI. VI. Trendy v ekonomice ...........................................................................33

XII.

Analýza podnikatelských aktivit v oblasti dostihového sportu a chovu koní ve Zlínském kraji ..............................................................................................34 XII. I. Chovatelské aktivity dostihových koní na území Zlínského kraje .................34 XII. II. Trenérské aktivity dostihových koní na území Zlínského kraje ....................38

XIII. Stávající XIII. I. XIII. II. XIII. III. XIII. IV.

stav dostihového areálu ve Slušovicích ....................................................42 Historie závodiště ..............................................................................42 Parametry a vybavení závodiště ...........................................................42 Klasifikace slušovického závodiště .........................................................42 Překážky zařazení závodiště do kvalitativně vyšší skupiny .........................44

XIV. Vlastnické vztahy na území závodiště ...................................................................46 XV.

Závěry Analýzy evropského standardu sportovních zařízení obdobného charakteru .......................................................................................................48 XV. I. Historický kontext ..............................................................................48 XV. II. Závěry analýzy ..................................................................................48

XVI. Shrnutí analýz ..................................................................................................51 XVI. I. Využití potenciálu lokality v tradiční oblasti dostihového sportu a pro návaznou turistickou infrastrukturu ...............................................51 XVI. II. Potenciál areálu pro rozvoj cestovního ruchu ...........................................51 XVII. Vize, globální cíl ................................................................................................53 XVIII. SWOT Analýza..................................................................................................54

JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

2


XIX. Kritické oblasti ..................................................................................................55 XIX. I. Technické vybavení závodiště .................................................................55 XIX. II. Vlastnická práva ................................................................................55 XIX. III. Zázemí pro návštěvníky areálu a návazná infrastruktura cestovního ruchu ....56 XIX. IV. Lidské zdroje ....................................................................................56 XIX. V. Zdroje financování .............................................................................57 XIX. VI. Důsledný marketing ...........................................................................57


3


II. VÝCHODISKA A METODIKA STRATEGIE REVITALIZACE DOSTIHOVÉHO AREÁLU Historie dostihového sportu v České republice je nerozlučně spjata s městem Slušovic. Dostihová dráha vybudovaná v době éry slavného slušovického Agrokombinátu patřila ve své době ke špičkovým zařízením nejen v rámci Moravy, ale také v rámci celé České republiky. Dostihové dny, které se zde odehrávaly, dokázaly do města přivést desetitisíce návštěvníků. Bohužel během dalšího komplikovaného vývoje, byly dostihové aktivity postupně utlumovány, což se negativně podepsalo také na technickém stavu zázemí závodiště. V současnosti tak areál slušovického závodiště představuje kapacity, které zdaleka nejsou využívány a které by mohly vytvořit poměrně slušný základ pro rozvoj cestovního ruchu nejen ve Slušovicích, ale i v přilehlých lokalitách. Tento fakt umocňuje blízkost krajského města, dobré napojení na silniční síť a absence turistických cílů obdobného významu ve sledovaném území. Za účelem definování strategie byl metodikou navržen tento způsob zpracování:

Analýza území z hlediska cestovního ruchu

Analýza stávajícího stavu dostihového areálu

Definování vize a globálních cílů SWOT analýza a definování kritických oblastí

Stanovení specifických cílů

Návrh strategických směrů a rozvojových aktivit

První etapu procesu tvorby Strategie, kterou se zabývá tato část zpracovaného dokumentu, představuje zpracování analýz vztažených k cestovnímu ruchu v oblasti Slušovic a jejich okolí, vzhledem k možnému využití stávajícího dostihového areálu coby dominantního prvku turismu ve sledované oblasti. Úkolem první fáze je shromáždění a analýza existujících strategických dokumentů s vazbou na cestovní ruch, dostihový sport a jeho využití pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Slušovicka. Vzhledem k nadregionálnímu významu záměru revitalizace dostihového areálu byly analyzovány také strategické dokumenty relevantních vyšších územně samosprávných celků, konkrétně Zlínského kraje. Při zpracování Strategie revitalizace dostihového areálu ve Slušovicích (dále jen Strategie) byly použity jako východiska tyto nadřazené a související strategické dokumenty, jejichž teze Strategie respektuje, případně dále podrobněji rozvádí a rozpracovává: •

Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava, včetně jeho metodik JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

4


•

Aktualizované znění Programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje

•

Generel dopravy Zlínského kraje

•

Územní plán velkého územního celku Zlínská aglomerace

•

Analýzy Místní akční skupiny Vizovicko a Slušovicko

•

Akční plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Zlínsko

•

Analýza trendů v českém dostihovém sportu

V rámci prací na první části byly také realizovány osobní rozhovory s významnými vlastníky pozemků, na kterých se rozkládá slušovická dostihová dráha, se zástupci Jockey Clubu, který zaštiťuje dostihový sport na celostátní úrovni, se zástupci chovatelských zařízení zabývajících se odchovem anglického plnokrevníka, se zástupci skupiny trenérů dostihových koní ve Zlínském kraji a s dalšími relevantními subjekty. Výše naznačená témata a závěry z analýz jsou dále podrobněji rozebrána v následujících kapitolách analytické části dokumentu Strategie.


5


III. VYMEZENÍ SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ V souladu se zadávací dokumentací je sledované území pro potřeby studie vymezeno správním obvodem města Slušovice, Slušovice které získaly statut města až v roce 1996.. Tato skutečnost je řadí k nejmladším městům ve Zlínském kraji. kr Geograficky město Slušovice leží na úpatí Hostýnských a Vizovických vrchů na soutoku řeky Dřevnice a potoka Všeminky. Od krajského města je město vzdáleno zhruba 15 km severovýchodním směrem. Poloha města Slušovice v rámci ČR a Zlínského kraje (ZK) je zachycena na obrázcích číslo 1 a 2.

Obrázek 1: Poloha Slušovic v rámci ČR; zdroj: vlastní zpracování

Celkově se město rozkládá na katastrálním území o rozloze 714 ha, což je nejméně ze všech třiceti měst Zlínského kraje. Počet obyvatel k 31. 12. 2007 pak dosáhnul podle statistik ČSÚ hodnoty 2 959 obyvatel. Katastr města Slušovice sousedí s katastrem města Vizovice a dále pak s katastry obcí Březová, Trnava, Neubuz, Zádveřice–Raková Raková a Veselá. Administrativně katastr města Slušovic spadá pod Zlínský kraj, okres Zlín.. Na nižší úrovni pak do správního obvodu obce s rozšířenou působností Vizovice. Členění tohoto správního obvodu je zachyceno na obrázku číslo 3. Slušovice spolu s Vizovicemi zde představují dominantní centra.

Obrázek 2: Poloha Slušovic v rámci ZK; zdroj: vlastní zpracování

Z hlediska evropských statistických jednotek sledované území spadá do NUTS II Střední Morava. Spolu s okolními obcemi Slušovice Slušovi založily dobrovolný svazek obcí pod názvem Mikroregion Slušovicko (www.mikroregion www.mikroregion-slusovicko.cz). Tento mikroregion ustavila Zakladatelská Zakladatelsk smlouva ze dne 19. 10. 2006 mezi obcemi Slušovice, Hvozdná, Podkopná Lhota, Veselá, Neubuz, Trnava, Březová, Všemina a Dešná. U Krajského úřadu Zlínského kraje byl Dobrovolný svazek obcí – Mikroregion Slušovicko zaregistrován ke dni 27. 10. 2006. V roce 2007 se pak k mikroregionu připojily obce Ostrata a Hrobice. V současnosti tak mikroregion představuje svazek jedenácti obcí a jeho rozloha dosahuje 72,4 km2. Celkem má mikroregion okolo 9 tisíc obyvatel, z toho třetinu tř tvoří obyvatelé Slušovic. V posledních letech pak zaznamenaly největší populační růst obce Dešná, Hvozdná a Březová.

Obrázek 3: Uspořádání správního s obvodu obce s rozšířenou působností Vizovice; Vizovice zdroj: vlastní zpracování

Město Slušovice je také členem Místní akční skupiny sk (MAS) Vizovicko a Slušovicko (www.masvas.cz),, coby sdružení založeného v roce 2007 za účelem zvyšování kvality života, podpory udržitelného rozvoje mikroregionů a podpory rozvoje drobného podnikání a zemědělství na území MAS. Akční rádius MAS je vymezen katastry členských obcí jak z mikroregionu Slušovicko, tak i z mikroregionu Vizovicko. Obecně je Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

6


otevřeným sdružením, do kterého mohou vstupovat subjekty působící na území regionu. Členskou základnu tak ke dni 19. 8. 2008 činilo 17 obcí, 5 neziskových organizací a 7 firem působících na území MAS. První písemná zmínka o Slušovicích je datována rokem 1261. Roku 1446 byly Slušovice povýšeny na městečko. V 17. století Slušovice, obdařené řadou privilegií a práv, měly své řemeslnické cechy - ševcovské, řeznické, sňůrkářské. Do společných cechů se sdružovali krejčí, kožešníci, tkalci, pekaři, stolaři, bednáři, koláři, kováři a další. V polovině 19. století byla ve Slušovicích z živností registrována pouze pálenice, ale v roce 1935 je již provozováno 120 živností. Slušovice měly bohatou spolkovou činnost. Občanská záložna existovala již v roce 1888 a z dalších lze jmenovat například Spolek pro zvelebení chovu zvířat. Po 2. světové válce působilo ve Slušovicích několik průmyslových podniků nebo jejich poboček - např. Jihomoravské pekárny, Opravny strojů Praha a gottwaldovský Svit. Asi nejvýznamnějším obdobím Slušovic byla éra zemědělského družstva AGROKOMBINÁT SLUŠOVICE založeného v roce 1952. Během svého rozvoje toto družstvo prošlo bouřlivým rozvojem. V polovině 70. let minulého století sdružovalo 17 obcí. V té době družstvo hospodařilo na téměř osmi tisících hektarů půdy. Prudký rozvoj místního zemědělského družstva přinesl i novou výstavbu. V 60. a 70. letech byla postavena řada nových objektů - koupaliště, hřiště, přístavba školy, dvojtřídní MŠ, zdravotnické a nákupní středisko, administrativní budova MNV a JZD. Byla budována i kanalizace, nové chodníky a cesty. Rozvoj zemědělského družstva nabídl řadu pracovních příležitostí, včetně možnosti získání trvalého bydlení. Tato doba zanechala ve Slušovicích stopy v bohaté stavební činnosti - sídliště, průmyslové zóny, dostihový areál a jeho okolí, fotbalový stadion, čtyřproudová příjezdová komunikace. Po roce 1989, kdy došlo k rozpadu zemědělského družstva, byla část provozů zrušena. Některé významné výrobní firmy v oborech, které byly zavedeny již za působnosti Agrokombinátu - např. výpočetní technika, informatika, výroba kovo a dřevozpracující, finální výroba potravinářských produktů, obchodní činnost, doprava a služby, rozvíjí úspěšně svou podnikatelskou činnost dodnes. Do roku 1990 byly Slušovice střediskovou obcí, později se některé obce opět osamostatnily. Ve Slušovicích zůstaly služby, jako například moderní zdravotní středisko, lékárna, pošta, škola, spořitelna, obchody a další infrastruktura služeb pro občany města a široké okolí. V roce 1996 byla obec Slušovice jmenována městem, čímž se stala nejmladším a zároveň nejmenším městem regionu Zlín. V posledních letech se investiční činnost města zaměřila na úpravu dopravní situace a místních komunikací a výstavbu několika dětských hřišť. Byla zrekonstruována městská knihovna, kde je na počítačích veřejný přístup k internetu. Pro podporu kulturního a společenského života ve Slušovicích bylo zřízeno Městské kulturní středisko, které je využíváno ke koncertním vystoupením, výstavám a k zájmové činnosti mládeže. V roce 2000 vznikla nová tradice - "Slušovská kulturní jeseň", která je organizována vedením města spolu s farním úřadem a obyvatelům zpestřuje podzim nabídkou koncertních vystoupení různých žánrů.


7


IV. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI OB SLUŠOVICKA A JEJICH EJICH POTENCIÁL PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO VNÍHO RUCHU Katastr města Slušovice a spolu s ním i mikroregion Slušovicko se nachází v krajině, která má převážně ráz pahorkatiny pahorkati a vrchoviny s mírně teplým podnebím. Průměrná roční teplota činí 6 až 8°C. Průměrné roční srážky se pohybují mezi 700 až 1000 100 mm. Většinu území mikroregionu pokrývají Vizovické vrchy, jejichž ichž nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 300 až 500 metrů nad mořem. Do severní části mikroregionu pak zasahuje pásmo Hostýnských vrchů. Zde také nalezneme jejich nejvyšší vrcholky, například nedaleko obce Podkopná Lhota je to Humenec (703 m n. m.). Samotné Slušovice leží v podhůří Vizovických a Hostýnských vrchů. Mohutný hřeben Vizovických vrchů (s nejvyšší horou Klášťov – 753 m n. m.) táhnoucí se jižně od Slušovic byl v roce 1993 vyhlášen za přírodní park. Tento přírodní park je charakterizován souvisle zalesněnou hornatinou a je významný jak z pohledu krajinářského a ekologického, tak z pohledu rekreačního. Lesní porosty tvoří smrkové monokultury a z menší části selské s lesíky s břízou, osikou, habrem a dalšími dřevinami. Původním a zároveň i přírodě nejbližším typem vegetace jsou dubohabrové háje. Pro nižší polohy je charakteristický krajinný ráz pasekářského osídlení. osídlen . Střídají se drobné sady, pole, květnaté louky a pastviny. Volnou krajinu dotvářejí zemědělské usedlosti. Významný podíl na utváření krajiny má nelesní zeleň, rostoucí především v kamenitých hrázích a v remízcích. Ze solitérních dřevin převládají lípy, hrušně a duby. Nejhodnotnější části přírody, k nimž ž patří zbytky květnatých luk, skalní útvary a lesy, byly vyhlášeny přírodními památkami (Na želechovických pasekách, Pod Drdolem, Průkopa). Průkopa) Hostýnské ostýnské vrchy jsou tvořeny zalesněnou vrchovinou, která se nachází na východní Moravě, ve Zlínském kraji severně od Zlína a Slušovic.. Pohoří patří do západních flyšových Karpat s nejvyšším vrcholem Kelčský Javorník (865 m n. m.). Vrchovina je pojmenována podle výrazného vrcholu a poutního místa Hostýn (735 735 m n. m.) nad Bystřicí pod Hostýnem,, který je od Slušovic vzdálený vzdá cca 30 km. Z hlediska fyto a zoogeografického jde o značně pestré území. Lesy patří převážně do bukového a jedlobukového stupně a jsou největším bohatstvím Hostýnských vrchů. Nejcennější části původních porostů, mající převážně charakter pralesů a suťových su lesů patří mezi zvláště chráněná území. V důsledku lesnického hospodaření byly na části území vysazeny smrkové monokultury. Na pastvinách a prameništích se vyskytují některé vzácné druhy rostlin (především druhy z čeledi Orchidaceae). Jak Vizovické, é, tak i Hostýnské vrchy nedosahují svojí výškou výšk ani rozměry jiných horských masivů v ČR. Přesto bývají poměrně často vyhledávány vyhledáván turisty a milovníky přírody,, a to především ze Zlínska a Kroměřížska. Pro návštěvníky ávštěvníky jsou atraktivní smíšenými lesy, lesy které jsou střídány pastvinami a občasnými skálami. V létě obě lokality nabízejí svým návštěvníkům nenáročn ročné, dobře značené turistické trasy tras určené pro pěší turistiku.. Dále pak cykloturistické stezky a tratě nejrůznějších obtížností jak pro horská, tak i pro krosová či treková kola. Tyto turistické trasy jsou atraktivní zajímavými panoramatickými

Obrázek 4: Turistické trasy a cyklotrasy v okolí Slušovic; zdroj: www.mapy.cz JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

8


výhledy do dalekého okolí. Svým charakterem umožňují především výlety rodinného typu pro rodiče s menšími dětmi. Nejvýznamnějším vodním tokem protékajícím Slušovicemi je říčka Dřevnice. Říčka tvoří levostranný přítok Moravy a má značný vodohospodářský význam. Z důvodu omezené sjízdnosti není Dřevnice využívána pro vodní turistiku. Říčka je sjízdná pouze výjimečně, za zvýšeného stavu vody, což ji vyřazuje z jakéhokoli využití pro vodní sporty. Aktivně lze provozovat na říčce pouze rybářství. V oblasti Slušovic - od soutoku Dřevnice Slušovické s Dřevnicí Vizovickou až nad obec Držková – se nachází rybářský revír číslo 463 014 - Dřevnice Slušovická 1. Vodárenská nádrž Slušovice a její přítoky po hranice I. PHO do revíru nepatří. Na sever od Slušovic byla v roce 1975 řece Dřevnici vybudovaná vodárenská nádrž Slušovice, sloužící dnes jako rezervoár pitné vody pro Zlín, Otrokovice a další obce. Přehrada má 27 metrů vysokou sypanou hráz a napomáhá ke snižování průtoku vody na dolním toku v případě povodní. Díky pásmu hygienické ochrany (PHO) v okolí rezervoáru nelze tuto vodní nádrž využít pro aktivity cestovního ruchu. Nejbližší přírodní koupání tak nabízí umělé jezero u obce Všemina, cca 8 km od Slušovic.

+ Poloha města v zázemí krajského města Zlín + Charakter krajiny vhodný pro rodinnou turistiku + Vhodné podmínky pro cykloturistiku a hipoturistiku - Spíše regionální využitelnost z hlediska turistiky - Absence významných turistických cílů přímo ve sledovaném území


9


V.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA INFRASTRUKT LOKALITY A JEJÍ POTENCIÁL PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU

Z hlediska diska silniční dopravy je sledované území dobře dostupné jak pro individuální, tak i hromadnou automobilovou dopravu. Slušovice jsou napojeny na regionální silniční dálkové trasy díky silnici II. třídy číslo 491 (Lípa – Slušovice – Fryšták). Tato silnice má v úseku Lípa – Slušovice charakter čtyřproudé rychlostní komunikace, vybudované za dob JZD Slušovice. Také pro Slušovicko platí základní handicap Zlínského kraje, a to absence napojení na dálniční síť. Tato situace by se měla v budoucnu výrazně zlepšit it díky plánované výstavbě rychlostní komunikace R49 na trase Hulín – Holešov – Fryšták – Slušovice – Vizovice – Horní Lideč – státní hranice. Tato komunikace zajistí napojení jak na českou, tak i na slovenskou dálniční síť. Při jejím návrhu je počítáno také ta s využitím stávající čtyřproudé rychlostní komunikace komunikac mezi obcí Lípa a Slušovicemi, Slušovicemi která je v současnosti pro potřeby sledovaného území naddimenzovaná. Předpokládaná trasa rychlostní komunikace R49 je zachycena na obrázku číslo 5. Pro její úsek Fryšták – Lípa v první etapě (Z6) je předpokládaná realizace stanovena na období 2010 – 2013. Pro Slušovický úsek (Z7) je pak termín realizace stanoven výhledově.

Obrázek 5: Plánovaná výstavba silnic; silnic Zdroj: www.silnice.info

Napojení na dálniční síť bude znamenat lepší dostupnost území a jeho vyšší atraktivitu. Na druhou stranu se zde otevírá prostor pro spekulace na zvyšování stávajících cen pozemků, což může představovat jeden ze základních problémů a limitů pro jakékoliv plánované rozvojové aktivity ve sledovaném území.

Obrázek 6: Železniční síť v okolí Slušovic; Zdroj: www.cd.cz

Železniční elezniční doprava je ve Slušovicích problematická. Město jako takové vlastní železniční stanici nemá, a to z důvodu absence železniční trati. Nejbližší vlaková stanice se nachází v cca 5 km vzdálené obci Lípa na trati Otrokovice - Zlín – Vizovice. Jedná se o regionální trať číslo 331, na které je provozována pouze osobní doprava. Nejbližším železničním železničn uzlem pro nákladní dopravu tak jsou Otrokovice, kde se tato trať dále napojuje na 2. tranzitní železniční koridor Břeclav – Přerov – Ostrava. Ostrava

Podle výhledu uvedeného v Generelu dopravy Zlínského kraje by tato trať měla být do budoucna modernizována. V úseku Otrokovice – Zlín (střed) počítá Generel dopravy se zdvoukolejněním tratě, v úseku Otrokovice – Zlín-střed – Vizovice pak s její elektrifikací. Navržena je rovněž výstavba nové jednokolejné tratě, včetně její elektrizace, mezi Vizovicemi a Valašskou Polankou. olankou. To by znamenalo významné zlepšení možností dopravy směrem od Vsetína. V neposlední řadě je také t navrženo zvýšení únosnosti tratě na 22,5 tun v úseku Otrokovice – Želechovice-Lípa. Z těchto návrhů byla prozatím schválena, usnesením č. 0236/Z09/05 Zastupitelstva Zlínského kraje, modernizace tratě ve formě zdvoukolejnění tratě v úseku Otrokovice – Zlín-střed střed a elektrizaci tratě v úseku Otrokovice – Zlín-střed – Vizovice.


10


Vzhledem k výše popsanému stavu železnice je v současnosti hromadná osobní doprava realizována pouze autobusy. Přes pracovní týden je hustota spojů poměrně velká - 31 spojů na trase Zlín – Slušovice a 40 spojů v opačném směru. Ve směru od Vsetína je autobusová doprava řešena převážně formou návazných spojů s přestupem v Lípě. Horší situace je o víkendech. V sobotu a neděli je zde provozováno cca 10 spojů na trase Zlín – Slušovice. V opačném směru je to pak cca 12 spojů. Tento stav v případě realizace rozvojových aktivit se zacílením na širokou veřejnost nemusí být dostačující. Při plánování větších akcí je tedy nutné vzít tento fakt v potaz a pro návštěvníky případně zajistit alternativní dopravu formou svozových autobusů, posílených linek a podobně. V blízkosti Slušovic na kopci Bílá Hlína se nachází neveřejné letiště pro sportovní létací zařízení. Toto letiště umožňuje vzlety a přistání ultralehkých letadel na dráze dlouhé 400 m, široké 12 m a s únosností do 5 700 kg. V prostorech letiště sídlí také škola pro výuku pilotů ultralehkých letadel. Standardně jsou zde návštěvníkům nabízeny také komerční vyhlídkové lety. Nejbližším mezinárodní letištěm vhodným pro osobní lety je letiště v Kunovicích u Uherského Hradiště. V osobní mezinárodní letecké dopravě je však nejvíce využíváno letiště Brno – Tuřany, Wien Schwechat nebo Praha – Ruzyně. Z hlediska hodnocení dopravní infrastruktury ze strany návštěvníků turistické oblasti Zlínsko, zjišťovaného marketingovým průzkumem společnosti Czechtourism v roce 2005, představuje tato oblast jeden z bodů pro zlepšení. Jako spíše špatnou hodnotí stávající situaci 24 % oslovených respondentů, dalších 5 % návštěvníků pak označilo stav dopravní infrastruktury za velmi špatný. Dotázaní návštěvníci měli výhrady také k dopravní dostupnosti regionu hromadnou dopravou (11 % hodnotilo spíše špatná, 5 % velmi špatná). Nejvíce by návštěvníci regionu uvítali kvalitní silnice, dobrou dopravní dostupnost Zlína a napojení na dálnice. + Velmi dobrá dopravní dostupnost z hlediska automobilové dopravy + Budoucí napojení Slušovic na R49 a tím i na dálniční síť ČR - Dostupnost mikroregionu hromadnou dopravou (především o víkendech), absence železniční dopravy - Dostupnost mikroregionu leteckou dopravou


11


VI. KAPACITY A KVALITA UBYTOVACÍCH SLUŽEB V OBLASTI SLUŠOVIC Přehled větších hromadných ubytovacích zařízení (nad 40 osob) v lokalitě Slušovic a jejich okolí do 10 km zachycuje následující tabulka:

Motel Golf start

Motel

Slušovice

49

Vzdálenost od Slušovic -

Park Hotel Všemina

Hotel***

Všemina

250

7 km

Hotel Slivín

Hotel ***

Podkopná Lhota

40

10 km

Název zařízení

Kategorie

Obec

Kapacita

Tabulka 1: Seznam ubytovacích zařízení na Slušovicku; zdroj: vlastní zpracování

Výše uvedenou skupinu hromadných ubytovacích zařízení lze dále rozšířit o několik existujících zařízení, nejčastěji typu penzion. Tyto penziony však mají omezenou kapacitu kolem cca 15 osob. Asi nejznámějším a zároveň zdaleka největším ubytovacím zařízením na Slušovicku je Park Hotel Všemina nabízející kompletní hotelový, sportovní a konferenční servis až pro 250 osob. V areálu se nachází hotelové zařízení typu *** s restauracemi, bary, krytým bazénem, relax centrem se saunou, soláriem, masážemi, půjčovnou horkých kol a velkým dětským koutkem. Některé z hotelových částí již prošly rekonstrukcí, která přibližuje nabídku služeb zařízení současným požadavkům návštěvníků. Z výše uvedeného vyplývá, že ve sledovaném území zcela chybí ubytovací zařízení kvalitativně vyššího stupně, což může do budoucna, v případě zvýšeného pohybu návštěvníků v důsledku realizovaných rozvojových projektů, představovat problematický bod nabídky cestovního ruchu. Současný trend v cestovním ruchu kdy nejvyšší luxus a kvalitu poskytovaných ubytovacích služeb požadují již klienti střední třídy, tento problém ještě umocňuje. Nedostatečné kapacity ubytovacích zařízení garantujících a zajišťujících luxusní úroveň služeb a vysoký komfort mohou mít dopad v podobě nízkého zájmu o dané území právě ze strany návštěvníků, kteří hledají vyšší kvalitu. Tento fakt potvrzuje také Národní federace hotelů a restaurací České republiky, podle které je nedostatek hotelů s vyšší úrovní služeb jedním z důvodů nižšího zájmu turistů o celý Zlínský kraj. Tento problém se dotýká i nedalekého města Zlína, kde kvalita a kapacity ubytovacích služeb často nedosahují běžného standardu. S vyššími požadavky na kvalitu ubytovacích služeb souvisí i významný demografický jev současné společnosti – stárnutí obyvatelstva. Rozšiřuje se vrstva seniorů a zároveň se prodlužuje ekonomicky aktivní věk a oddaluje věková hranice odchodu do důchodu. Ekonomicky zabezpečení lidé vyššího věku se tak logicky stávají zajímavým cílovým trhem subjektů cestovního ruchu. Je však třeba více než u jiných segmentů dbát na specifika této cílové skupiny vztahující se k jejich věku a zdravotnímu stavu a přizpůsobit jim nabízené služby – v oblasti ubytovacích služeb je to zejména vysoký komfort ubytování. Je tedy pravděpodobné, že senioři budou v budoucnu upřednostňovat ubytování v hotelech třídy 4* a 5*. Další zajímavou oblastí, která souvisí s kvalitou a kapacitami ubytovacích služeb a navíc v současnosti nabývá velkého významu, je kongresový a incentivní cestovní ruch. Využití tohoto silného trendu může pro ubytovací zařízení znamenat vysoké počáteční náklady v podobě výstavby kongresových prostor a pořízení nezbytné techniky, na straně druhé jim však přináší výrazné zvýšení zisku. Navíc lze do budoucna předpokládat, že význam menších kongresových destinací bude vzrůstat, a to i z pohledu konání nejvýznamnějších akcí. Obecně na problém kapacity a kvality ubytovacích zařízení ve Zlíně a jeho okolí narážejí pořadatelé významných sportovních a kulturně-společenských akcí. Například podle slov ředitele filmového festivalu, Petra Kolihy, „přinesly rostoucí počty hostů i návštěvníků potíže související s jejich ubytováváním. "Letos jsme vyprodali veškeré kapacity ve Zlíně. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

12


Ubytovávali jsme lidi v Otrokovicích, Uherském Hradišti, Luhačovicích a všude možně. Hodilo by se nám mít přímo ve Zlíně další ubytovací kapacity a hotely, problém to je." (zdroj: http://zlin.cz). Vyvstává zde tedy možnost řešení projektů ubytovacích kapacit na Slušovicku, samozřejmě v závislosti na realizaci rozvojových projektů cestovního ruchu, které by navíc mohly sloužit také k zajištění ubytování pro návštěvníky města Zlína. Mohlo by tak dojít k synergickému efektu díky symbióze Zlína coby místa pracovních aktivit a Slušovic jako místa relaxace a odpočinku, odlišného od lázeňských Luhačovic. Tyto projekty by pak mohly představovat jednu z možností pro zapojení privátního kapitálu. + Poloha Slušovic v blízkém zázemí krajského města + Potenciál orientace na kongresovou turistiku + Poloha stávajících zařízení - Kapacity a kvalita stávajících zařízení


13


VII.

STÁVAJÍCÍ MOŽNOSTI REKREACE R A CESTOVNÍHO RUCHU

Z hlediska existujících významných turistických cílů přímo ve sledovaném území Slušovic lze konstatovat, že chybí významný prvek cestovního ruchu, který by sám o sobě ve větším měřítku dokázal přilákat návštěvníky. V minulosti hojně využívané dostihové závodiště, které lze označit za „turistickou dominantu“ celého území, dnes nachází pouze částečné částečné využití, což se v konečném důsledku odráží také na technickém stavu jeho zázemí. Problematice závodiště jsou j věnovány další kapitoly tohoto materiálu. Hlavní nemovitou kulturní památkou na území města Slušovice je pak částečně zrekonstruovaný farní kostel Narození sv. Jana Křtitele. Dále soubor sakrálních památek na území města doplňují podle evidence Národního památkového ústavu dva kříže. Z hlediska možností sportovního vyžití je situace poněkud lepší. Jak bylo již naznačeno výše, sledované území se rozkládá na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. V obou případech se jedná o přírodní parky zřízené pro ochranu a zachování přírodních, kulturních a historických hodnot krajiny. Toto umístění dává možnost možn vyžití především vyznavačům pohybových aktivit. ak Návštěvníkům tak v létě Slušovicko nabízí dostatek tratí pro cyklovýlety a pěší turistiku nejrůznějších obtížností, v zimě pak vhodný terén pro běžecké lyžování. Výhodou je charakter terénu umožňující také nenáročné výlety seniorů a rodičů s dětmi. Nejvýznamnějšími cyklotrasami v území jsou trasa č. 5036 Holešov – Fryšták – Hvozdná – Slušovice – Dešná, č. 5034 Fryšták – Lukov – Držková – Rajnochovice – Kelč a dálková cyklotrasa č. 46 v úseku Vizovice - Všemina – Liptál – Vsetín (Beskydsko – karpatská magistrála). Nízké dopravní zatížení většiny komunikací umožňuje využívat je také pro rekreační cykloturistiku. Povrch některých komunikací je však ve špatném technickém stavu, což snižuje bezpečnost cyklistické dopravy.

Obrázek 7: Stávající a plánované cyklostezky na Slušovicku; zdroj: www.cykloserver.cz


14


Handicapem Slušovicka se stává postupně se zužující nabídka možností koupání. Nejbližší koupací oblast se nachází na vodní nádrži u obce Všemina. Služby zde nabízené jsou minimální, ale pro nenáročné milovníky přírodního koupání dostačující. Nejbližší krytý bazén se nachází ve Zlíně, nejbližší aquapark aq s prvky vodní zábavy je pak v Uherském Brodě (cca 37 km) a ve Valašském Meziříčí (cca 37 km). km) V minulosti vybudovaná koupaliště ě na území jednotlivých obcí přestávají postupně splňovat dnešní hygienické normy a jsou postupně uzavírána. Chybí také zařízení, které by v sobě kombinovalo venkovní a vnitřní bazény, případně i s prvky vodní zábavy. Návštěvník mikroregionu tak nemá možnost st kvalitního koupání, coby odpočinkové aktivity, která by vhodně doplnila sportovní aktivity jak v letní, tak i zimní sezóně. Lokalita tím t ztrácí na své atraktivitě a v konečném důsledku také konkurenceschopnosti. Z hlediska méně tradičních sportovišť je významným objektem golfové hřiště, které je umístěno přímo v areálu dostihového závodiště, závodiště a to v jeho vnitřním oválu. Historie slušovického golfového hřiště se započala psát již v roce 1983, kdy byla vytvořena podle leteckého snímku maketa devíti jamkového hřiště. Autorem návrhu byl Ing. Milan Moučka člen PGC Ostrava. První snaha prosadit výstavbu golfového hřiště v centrální ální části dostihového areálu však Obrázek 8: Areál golfového hřiště; ztroskotala. Založení hřiště se tak podařilo až na zdroj: www.volny.cz/dgcs/golf.html druhý pokus v roce 1992 podle návrhu architektů Ing. Karla Pochobradského a Ing. Jiřího Šáška. Tehdejších 12 jamek o délce 1642 m s parem 36 bylo v roce 1998 přestavěno na 9-ti ti jamkové hřiště, a následně znormováno v roce 2000. řiště poskytuje příjemnou hru v rovinatém terénu. Jedná se o velmi krátké hřiště, které Hřiště na rozdíl od normálních kurzů nemá žádné převýšení a hlavními překážkami jsou dostihové překážky. Protože hipodrom mimo obvodovou dráhu má i úhlopříčné spojnice, jsou greeny umístěny pouze ve volných výsečích, které nejsou využívány pro dostihy. Nejdelší jamkou je jamka č. 3, která měří 506, resp. 472 metrů, má par 5, a která je zároveň nejobtížnější dráhou. Odpaliště Odpaliště jsou za jezírkem, navíc hráč musí překonat i dvoje křížení dostihových kurzů. Další jamky jsou kratší a mají mezi 90 a 260 metry. Vzhledem k tomu, že se jedná o vestavbu do dostihového závodiště, je třeba si uvědomit, že golf je zde dodatkem. Přesto Přesto je to hřiště a vyžaduje od hráčů maximální přesnost, což na mnoha hřištích lze napravit záchrannou ranou, ve Slušovicích to ale nejde. Zázemí pro golfisty je v restauraci, která je v tribuně závodiště. Zázemí pro návštěvníky poskytuje pizzerie pi Red Dog s letní zastřešenou terasou pro horké letní dny. Ubytování nabízí hotel Park Všemina vzdálený 7 km od hřiště. Zde může nehrající doprovod využít krytý bazén, tenisové kurty, jízdu na koni nebo turistiku po okolních Vizovických vrších. Současná podoba 9-ti jamkového hřiště: •

délka:

muži žlutá ženy červená

•

par:

62

3 800 m 3 406 m

Další sportovní aktivity zastoupené ve sledovaném území zahrnují sportovní létání na nedalekém letišti, venkovní sportovní areál s tenisovým kurtem a minigolfem. VII. I. Turistický potenciál širšího okolí Slušovic Základ stávající nabídky turistických atraktivit v okolí Slušovic (do cca 10 km) tvoří několik cílů, u nichž lze hovořit o neregionálním významu (viz níže). Tyto jsou potom doplněny o poměrně standardní nabídku muzeí, multikina s denním provozem a dalších menších kin, galerií,, krytým bazénem, venkovních i krytých sportovišť. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

15


Zde Slušovice těží z blízkosti Zlína, coby krajského města, města, které svojí nabídkou doplňuje dopl spíše sportovnější zaměření turistiky na Slušovicku. V blízkém okolí se nacházejí ZOO a zámek Lešná (cca 9 km), hrad Lukov (cca 10 km), Vizovický zámek (cca 10 km), v širším okolí jsou to především lázně Luhačovice (24 km). V zimě si pak návštěvník mikroregionu mikroregionu může užívat zimních sportů v nedalekých lyžařských střediscích Troják a Tesák, které jsou od Slušovic vzdáleny asi 16 km. Pro vyznavače běžek jsou pak atraktivní dlouhé hřebeny s malými výškovými rozdíly. Rámcové rozmístění nejbližších lokalit turistických cílů je zachyceno na následujícím obrázku číslo 9. Z tohoto obrázku vyplývá, že z hlediska polohy Slušovic, lze do budoucna uvažovat o vytváření „křižovatky křižovatky“ cestovního ruchu. Díky svému charakteru malého města s klidným prostředím v blízkosti krajského města a tří větších měst Zlínského kraje v pohodlné dojížďkové vzdálenosti do 25 km (Vsetín, Luhačovice, Holešov), Holešov) mohou Slušovice představovat at klidovou a odpočinkovou zónu ónu určenou jak pro obyvatele regionu, tak i návštěvníkům z regionů vzdálenějších.

Obrázek 9: Lokality okality turistických cílů v blízkém okolí Slušovic; zdroj: vlastní zpracování

ZOO Lešná (www.zoozlin.eu www.zoozlin.eu) • Založení areálu:

přelom let 1804-1805

• Rok otevření zoo:

1948

• Celková rozloha:

52 ha

• Rozloha expozic:

48 ha

• Počet pavilonů:

6

• Počet zvířat:

210 druhů, 1 150 jedinců

• Počet návštěvníků v roce 2007:

503 450

• Počet návštěvníků od roku 1948: 13 009 725 (k 30. 4. 2008) Zlínská zoo v Lešné je jedinečným místem, kde mohou návštěvníci vidět zvířata všech kontinentů v přírodním odním bioparku s volným výběhem, který zdařile napodobuje jejich původní prostředí. K vidění je j tu široké spektrum zvířat. Návštěvníci tak mohou vidět v slony, žirafy, nosorožce,, zebry, asijské asij tygry, ušaté medvědy a gibony, gibon australské klokany, běžce emu, ale i jihoamerické jihoameri papoušky, mravenečníky nebo lamy. Krásu místa pak dotváří historický zámecký park starý více než 200 let. Parku, který patří k dendrologicky nejcennějším zámeckým parkům celé Moravy, pak dominuje zámek Lešná, který je proslulý dřevořezbářskou výzdobou interiérů a rozsáhlými sbírkami JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

16


porcelánu a stříbra. Zámecký komplex jako nemovitost je majetkem města Zlína. Zámecký mobiliář, který obsahuje několik tisíc unikátních a historicky cenných sbírkových předmětů, je majetkem státu. Zvláštností ZOO je rozdělení areálu podle jednotlivých kontinentů. Za jeden den tak mají návštěvníci možnost podniknout cestu kolem světa a seznámit se s typickými zástupci zvířat Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Afrika ve zlínské zoo je vybudována formou pavilonů ve tvaru domorodých chýší, rozlehlých výběhů s typickými zástupci savců a ptáků afrických savan i polopouštních oblastí. K vidění jsou zde plameňáci brodící se lagunou nebo malý Madagaskar v podobě průchozí průcho ostrovní expozice lemurů kata. Africkou atmosféru dotváří stylová výzdoba interiérů budov, dřevěné skulptury, rytmická hudební kulisa pavilonů a rozmanitá vegetace.

Obrázek 10: Mapa ZOO Lešná; zdroj: www.zoozlin.eu

Asie ZOO Zlín je dalším místem zoologické zahrady. Její vyvýšená severní část je řešena jako asijská step, kde žijí velbloudi, velbloudi antilopy jelení, antilopy nilgau, jeřábi bělošíjí a supi bělohlaví.. Opodál na návštěvníky čekají expozice asijských predátorů – tygrů ussurijských a medvědů ušatých. ušatých V nedaleké průchozí voliéře pak poletují a hnízdí rozmanití zástupci asijských ptáků. Pěšina s bambusovými zvonkohrami zvonkohr pak zavede návštěvníky k velké vodní odní nádrži, která je e domovem mnoha druhů vodních ptáků. ptáků Uprostřed ed této vodní nádrže je nepřehlédnutelná expozice dlouhorukých opic gibonů. Od rybníka gibonů pak stylově upravenou upravenou asijskou zahradou návštěvníci procházejí k expozicím největších asijských ptáků. ptáků Srdcem australské oblasti je velká průchozí expozice pro klokany rudokrké, rudokrké emu a husy kuří.. Napodobuje „rudé srdce Austrálie“ a převládá v ní červená barva písečného píseč podkladu. Návštěvníci zde mohou pozorovat zvířata z bezprostřední blízkosti. Menší voliéry v okolí hlavní expozice patří zoborožcům temným a hlasitým ledňákům obrovským.. Za povšimnutí určitě stojí i expozice kasuárů přilbových, přilbových kakadu bílých a přírodní jezírko pro labutě černé a různé druhy vodních ptáků. Areál Jižní žní Ameriky je výjimečný nejen v rámci českých, ale i významných evropských zoo. Během jedné hodiny zde návštěvník projde tropickým lesem, bažinatou Amazonií, travnatými pampami a zavítá i na mořské pobřeží. V tropické hale Yucatán je k vidění více než 20 druhů zvířat,, mimo jiné také nejmenší opice světa - kosmani zakrslí. V akvarijních nádržích pak žijí krokodýli kubánští, rejnoci,, želvy a jihoamerické sladkovodní ryby. Pralesní atmosféru dokreslují také drobnější ptáci a leguáni zelení, zelení kteří se volně pohybují pestrou vegetací. Zlínská zoo se kromě moderních pavilonů a rozlehlých přírodních expozic může pochlubit i bohatou botanickou kolekcí. kolekcí V celém areálu roste více než 1 700 druhů a variet rostlin a bylin. Pro snažší orientaci návštěvníků jsou významnější stromy a keře v parkové části zoo označeny jmenovkami nebo štítky s čísly.. Podle čísla lze název rostliny včetně krátkého popisu vyhledat v Botanickém průvodci, průvodci, který zájemci obdrží na pokladně ZOO. V roce 2008 slaví zlínská zoo 60 let od oficiálního otevření. Už dávno není pouhým regionálním zooparkem, ale moderní zoologickou zahradou. Jak bylo již uvedeno výše, počet návštěvníků ZOO dosáhl dosáhl za rok 2007 hodnoty 503 450 osob. Podle vyjádření tiskové mluvčí ZOO, v pracovních dnech do ZOO zavítá kolem dva a půl tisíce návštěvníků denně. O víkendech je to pak přibližně o tři tisíce více. Zoo se tak loni stala třetí nejnavštěvovanější českou zahradou. z


17


Tento fakt, velká koncentrace turistů, turistů představuje zajímavý potenciál pro případné turistické atraktivity řešené na nedalekém území Slušovic. Slušovic Hrad Lukov (http://lukov.brontosaurus.cz/hrad.php) Zřícenina hradu Lukova se nachází přibližně 10 1 km od Zlína na úpatí Hostýnských vrchů. V současné době patří obci Lukov, která se snaží o jeho záchranu. záchranu Na záchraně hradu se výrazně podílí podí občanské sdružení Spolek přátel hradu Lukova, základní článek Hnutí Brontosaurus - Klub přátel Lukova a další. Otevírací doba je o prázdninách denně od 10 do 18 hodin, v měsících květen, červen, září a říjen je hrad přístupný v soboty, neděle a svátky od 10 - 17 hodin. Obrázek 11: Hrad Lukov; Ve frekventovanějších dnech se vybírá vstupné 25 zdroj: www.sweb.cz Kč/os, 15 Kč/děti do 15 let, 30 Kč za naučnou stezku. Vybrané vstupné pak slouží jako jeden z finančních finančních zdrojů pro další rekonstrukci hradu. Hrad byl yl obydlen ještě v letech 1787 - 1789. V roce 1804 se již mluví jen o pustých a neobydlených zříceninách. Hrad byl ponechán svému osudu a stal se zdrojem levného stavebního materiálu. S kompletní historií histo hradu pak mají návštěvníci možnost se seznámit na naučné stezce vybudované v jeho areálu. Naučná stezka představuje na 10 zastaveních historii a stavební vývoj hradu Lukov. Je vhodná pro pěší a její délka je cca 1 km. Historická naučná stezka je vedena uvnitř areálu postupně rekonstruované a udržované zříceniny hradu. Okruh přibližuje na 10 zastaveních s informačními panely jednotlivé objekty a části hradu včetně hradního sklepení pod západním palácem. Před hradem lze navázat na přírodovědnou naučnou naučnou stezku Lukov nebo jen navštívit okolní skály, z nichž Králky ležící asi 0,5 km jihozápadně od hradu jsou chráněny jako přírodní památka, skály jižně od hradu slouží jako cvičné pro horolezce. Hrad nabízí,, kromě svého areálu a naučných stezek, také nádherné erné výhledy do kraje, které se návštěvníkům otevírají, pokud vystoupí v západní části hradu na terasu nad klenbami. Za dobré viditelnosti tak mohou spatřit v dálce na západě Fryšták, Hulín, Kroměříž a Hanou, při pohledu k severu se pak před nimi otevře panoráma panoráma nedalekého hřebenu Ondřejovska a vrchol Bzové. Další výhledy nabízí návštěvníkům Lukova oblast Písečné (cca 1 km daleko), kam se dostanou dostan po příjemné procházce lesem po červené značce. Hrad je také místem pořádání nejrůznějších kulturně-společenských kulturně ch akcí, jako jsou například Lukovské kokrhání, Hradní kulturní odpoledne, večerní prohlídky hradu a Den prezentace hradu. V loňském roce (2007) dosáhl počet platících návštěvníků hradu přibližně jedenáct a půl tisíce osob. Každý rok pak hrad zaznamenává nárůst návštěvnosti o cca 10%. Zámek Vizovice (http://zamek-viz.hyperlink.cz) (http://zamek Zámek Vizovice, vzdálený od Slušovic cca 11 km, stojí uprostřed města Vizovice, proslulého především dlouholetou tradicí pálírenství, slivovicí, Vizovickým trnkobraním, tradičním vizovickým pečivem a také jako rodiště herce Bolka Polívky. Budova zámku se nachází achází v blízkosti kostela a Nemocnice Milosrdných bratří, na úpatí Janovy hory. Zámek ve Vizovicích nechal v polovině 18. století vystavět na místě bývalého cisterciáckého cis kláštera Heřman Hannibal z Blümengenu. Stavbou pověřil význačného brněnského architekta Františka Antonína Grimma (1710 - 1784), který pojal zámek v tehdy

Obrázek 12: 12 Zámek Vizovice; zdroj: http://zamek-viz.hyperlink.cz http://zamek


18


moderním francouzském barokním stylu. Ve druhé polovině 18. století byla nejen dokončena stavba zámku a zámecké zahrady, ale bylo pořízeno i vybavení a založena obsáhlá obrazová sbírka. Podle možností ji doplňovali i Stillfriedové, na které přešlo vlastnictví zámku v 19. století. Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermieru s množstvím porcelánu a řadou jiných hodnotných předmětů. Návštěvníci zde také naleznou rozsáhlou obrazovou sbírku se vzácným souborem děl nizozemského malířství. V levém křídle zámku je možno prohlédnout si působivý interiér zámecké kaple Nanebevzetí Panny Marie. Součástí zámeckého areálu je také celoročně přístupný volný anglický park s rybníkem, francouzskou zahradou a sochařskou výzdobou, výzdobou rozkládající se na ploše 7 ha. Zámek nabízí dvě základní prohlídkové trasy a muzejní expozici.. První okruh zahrnuje historickou instalaci reprezentativních prostor prvního patra zámku, s návštěvou zámecké zámeck kaple Nanebevzetí Panny Marie. Interiéry jsou bohatě vybaveny původním nábytkem, obrazy, porcelánem, koberci a řadou jiných uměleckých předmětů. Druhý okruh pak návštěvníkům nabízí historickou h instalaci rodinných a hostinských pokojů ve druhém patře zámku. zámku. Jednotlivé pokoje a chodby jsou vybaveny kvalitním nábytkem, obrazy a velkým množstvím osobních předmětů z pozůstalosti po původních majitelích. Tento okruh prezentuje styl bydlení 19. století a tehdejší rodinný život zdejších obyvatel. Muzejní expozice představuje historii pálení slivovice ve Vizovicích. Ve dvou místnostech v přízemí zámecké budovy se nachází malé muzeum, prezentující naučně populární pohled na více než 400letou tradici tohoto fenoménu fenomé Vizovic. V areálu zámku je každoročně pořádána řada řada doprovodných akcí, jako jsou noční kostýmované prohlídky, srazy historických vozidel, vozidel, nejrůznější kulturní akce a další. Zámek je standardně přístupný po celou dobu turistické sezóny od května do září denně kromě pondělí, v dubnu a říjnu pak pouze o víkendech. Návštěvnost v poslední uzavřené sezóně (za rok 2007) dosáhla počtu 20 000 návštěvníků. Odhad návštěvnosti podle pracovníků zámku k datu 2. 9. 2008 pak činil cca 18 000 osob za celou sezónu roku 2008. To by představovalo cca 10% pokles oproti minulému min roku. Distillery Land Vizovice (www.rjelinek.cz www.rjelinek.cz) Distillery Land Vizovice se nachází v areálu společnosti RUDOLF JELÍNEK a.s., která je známá zejména výrobou ovocných destilátů a alkoholických nápojů. Tradice papírenství, jehož počátky sahají do druhé poloviny 16. století, spolu s historií firmy založené v roce 1894 tak daly prostor pro vybudování návštěvnického centra, které seznamuje návštěvníky s historií papírenství. Hlavním záměrem projektu Distillery Land je přiblížení tradice a umění přeměny ovocných plodů v kvalitní destiláty a prezentace původní "fabriky", kde se snoubí tradiční výrobní postupy a nejmodernější technologie.

Obrázek 13: Distillery Land Vizovice; zdroj: www.rjelinek.cz

Areál, ve kterém je expozice ice vybudována, prošel kompletní rekonstrukcí, rekonstrukcí která mu vrátila podobu z 30. let minulého století, tzn. z období, kdy firmu vlastnil pan Rudolf Jelínek. Bezbariérová exkurzní xkurzní trasa zahrnuje návštěvnické centrum s podnikovou prodejnou, kinosál, pěstitelskou u pálenici, muzeum palírenství, expozici whisky, provoz egalizace s obřími dřevěnými sudy (zrání a zušlechťování destilátů), stáčírnu (plnění láhví) a degustační místnost. K dispozici jsou i odborné varianty s prohlídkou rektifikace (velká podniková pálenice) a pálenice pro první destilaci včetně fermentace (kvašení).


19


Součástí prohlídek je ochutnávka výrobků. Každý návštěvník dostává dárkovou miniaturu miniat na památku. Návštěvnické centrum je určeno jak pro širokou veřejnost, tak i pro soukromě organizované zájezdy, cestovní kanceláře a incentivní cestovní ruch, neboť prostory návštěvnického centra jsou vhodné pro pořádání prezentací, rautů s kompletním gastro servisem včetně vystoupení cimbálové muziky a folklorních tanečníků. V areálu společnosti RUDOLF JELÍNEK a.s. se také koná řada kulturních akcí - Vizovické Trnkobraní, koncerty populární hudby, košt ovocných destilátů, jarmarky a jiné. VII. II. Nejvýznamnější jvýznamnější akce konané v blízkém okolí Slušovic Barum rally (www.barum.rally rally.cz) Barum rally Zlín má dlouholetou tradici a v letošním roce (2008) se jel již osmatřicátý ročník. Rallysport je v České republice nesmírně populární sportovní odvětví, o čemž svědčí velké zástupy motoristických fandů podél rychlostních zkoušek, neboť kolem trati se schází na 200 000 nadšených motoristických příznivců. Automobilová ová rally, která má centrum ve v Zlíně, je od roku 1983 součástí mistrovství Evropy jezdců a od roku 2007 součástí prestižního světového seriálu Intercontinental Rally Challenge (IRC) pod výraznou mediální podporou promotéra šampionátu satelitní stanice Eurosport.

Obrázek 14: 14 Barum rally Zlín; zdroj: www.barum.rally.cz

Barum rally Zlín se postupem let propracovala až na samotný vrchol motoristických akcí v České republice a je vždy nositelem řady novinek českého rallysportu. Každoročně vysoké hodnocení rally z organizačního a především bezpečnostního hlediska přineslo neslo zasloužené ocenění, neboť Světová rally komise při FIA zařadila Barum rally Zlín opět do seriálu elitních soutěží evropského šampionátu. šampionátu Velkou důležitost této akce dokládá i nebývalý zájem novinářů. V loňském roce se akreditovalo celkem 219 novinářů z dvanácti států, z toho 83 pracovníků televizních a rozhlasových štábů, 55 píšících novinářů a 81 fotografů. fotografů Samotná rally se jede e ve 2 závodních dnech. Celkem dny zahrnují 275 km rychlostních zkoušek s asfaltovým povrchem různé kvality. Jedna z tratí pro rychlostní zkoušky bývá tradičně vedena také v blízkosti Slušovic. Akce svým významem představuje jednu ze stěžejních událostí v rámci cestovního ruchu na území celého Zlínského kraje. Vizovické trnkobraní (www.vizovicketrnkobrani.cz) Vizovické zovické trnkobraní tradičně představuje jednou j z největších open-air open hudebních událostí letní festivalové sezóny. Třídenní Trnkobraní je multižánrovým festivalem, pořádaným již od roku 1967 vždy v druhé polovině srpna ve Vizovicích. Tradici Trnkobraní, které letos (2008) oslavilo již 41 let od svého vzniku, založili vizovičtí nadšenci, aby oslavili nejvýznamnější plod tohoto regionu - švestku (valašsky trnku) a její tradiční a oblíbený produkt – pravou valašskou slivovici. Trnkobraní se vymyká z konkurence jiných velkých festivalů především svou maximální žánrovou tolerancí. Vedle edle sebe zde účinkují rockové hvězdy, pop stars, baviči, představitelé world music a nejlepší DJ’s. K velmi euforické atmosféře přispívá i neopakovatelná chuť valašské slivovice či ojedinělá, mezinárodně proslulá, proslulá soutěž v pojídání švestkových knedlíků. Obvyklá návštěvnost tohoto festivalu se pohybuje okolo 20 000 návštěvníků. návštěvníků Letošního (2008) ročníku se v důsledku nepříznivého počasí zúčastnilo cca 12 000 diváků.


20


Masters of rock (www.mastersofrock.cz mastersofrock.cz) Mezinárodní Masters of Rock, Rock pořádaný ve Vizovicích, představuje jeden z největších rockových hudebních festivalů. Na čtyřdenním festivalu vystupují především zahraniční rockové a metalové kapely. V roce ro 2005 se stal nejúspěšnějším festivalem v ČR. Počet návštěvníků festivalu každoročně stoupá a v letošním roce (2008) odhady pořadatelů hovoří o 30 000 návštěvníků z 31 zemí světa. Tradičně je festival pořádán v areálu společnosti Obrázek 15: 15 Masters of rock; RUDOLF JELÍNEK a. s. Vzhledem ke vzrůstajícím počtům zdroj: www.mastersofrock.cz návštěvníků se tyto prostory začínají potýkat s kapacitními problémy. Z tohoto důvodu se uvažuje o rozšíření festivalu také mimo Vizovice. Jednou ze zvažovaných lokalit loka jsou pak právě Slušovice. Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež Zlín (www.zlinfest.cz www.zlinfest.cz) Tradiční Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež Zlín představuje osmi denní přehlídku filmů pro děti a mládež. Program festivalu nabízí výběr toho nejlepšího ze současné filmové tvorby pro mladé publikum, setkání s domácími i zahraničními tvůrci a bohatý doprovodný program. Filmovou přehlídku, řehlídku, která se díky svému rozsahu a účasti mnoha slavných tváří těší mezinárodnímu renomé, si každoročně nenechá ujít řada filmových profesionálů z celého světa.

Obrázek 16: 16 Filmový festival;

zdroj: www.zlinfest.cz V letošním roce (2008) navštívilo Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně odhadem přes 100 000 lidí, což je proti loňsku nárůst o více než 40 000 návštěvníků. Filmové projekce ve Zlíně zhlédlo téměř 50.000 diváků, což je ve srovnání s loňským m ročníkem o 20 000 více.

Festival zaznamenal 2 185 akreditovaných účastníků a asi 1 600 hostů, z nichž 200 přijelo ze zahraničí. + Existence významných turistických cílů v dostupné vzdálenosti od Slušovic + Kulturní, společenské a sportovní v blízkém krajském městě

akce

nadregionálního

významu

pořádané

+ Koncentrace turistů v blízkosti mikroregionu + Potenciál „křižovatky“ cestovního ruchu v okolí krajského města - Absence významných turistických cílů přímo ve sledovaném území - Omezená schopnost přilákat návštěvníky


21


VIII. PROPAGACE ÚZEMÍ SLUŠOVICKA Území Slušovic je standardně zahrnuto do aktivit Zlínského kraje propagujících cestovní ruch. Díky tomu, že se nejedná o klasickou cestovní destinaci kraje, je tomu podřízena také podoba této propagace, kdy jsou v současnosti upřednostňovány lokality s pestřejší nabídkou služeb. Město Slušovice je tak především zahrnuto v rámci Turistického informačního portálu Zlínského kraje (www.vychodni-morava.cz), který podává poměrně ucelenou informaci o turistických možnostech daného území, členěného do 4 větších územních celků – Valašsko, Slovácko, Kroměřížsko a Zlínsko a Luhačovicko. V rámci poslední zmíněné oblasti jsou zařazeny i Slušovice a jejich okolí. Na vlastních stránkách obce pak chybí sekce určená návštěvníkům obce, která by odkazovala jak na místní, tak i na blízké atraktivity. Tento stav může být opět zapříčiněn tím, že se nejedná o klasickou turistickou lokalitu. V případě realizace rozvojových projektů cestovního ruchu musí nutně tento stav dojít nápravy. Slušovice, spolu s okolními obcemi, jsou také propagovány na internetových stránkách mikroregionu Slušovicko (www.mikroregion-slusovicko.cz). Na stránkách jsou opět uvedeny pouze souhrnné informace o jednotlivých obcích, které nijak blíže nespecifikují nabídku v rámci cestovního ruchu sledovaného území jako celku. Odkaz na tyto stránky se ve vyhledávači zobrazuje, po zadání výrazu Slušovicko, v první desítce záznamů, což je výborná pozice, kterou je zapotřebí účinně využít. Stránky je potřeba dopracovat a více vztáhnout k cestovnímu ruchu celé oblasti, obzvláště v případě řešení rozvojových aktivit. Vzhledem k charakteru sledovaného území se nabízí včlenění sekce cyklovýlety, která by obsahovala jednotné mapové podklady a návštěvníkům tak umožnila naplánovat výlet na kole v okolí Slušovic. Ve výsledném itineráři by pak návštěvník našel nejen obce, kterými by na trase projížděl, ale také zajímavá místa a služby, kterých může využít. Velkou výhodou, kterou Slušovice z hlediska propagace prozatím ještě stále mají, je jejich image coby města dostihového sportu. Tato image může do budoucna velmi dobře posloužit k vytváření obchodní značky města Slušovice. Obdobnou náplň mají i stránky Místní akční skupiny Vizovicko – Slušovicko, které ale byly zřízeny za jiným účelem než je podpora cestovního ruchu. Lze je tedy chápat pouze jako doplňkové. Z hlediska tištěných propagačních materiálů (informačních brožur, map, průvodců a podobně) vytvářených v rámci aktivit Centrály cestovního ruchu Východní Moravy je sledované území opět prezentováno úměrně svému významu. Vzniklé propagační materiály bývají standardně distribuovány především v rámci činnosti informačních center, dále pak veletrhů a konferencí cestovního ruchu. Sběr podkladů zajišťuje Informační centrum ve Zlíně, kterému tato data poskytují jednotlivé obce. Zde je zapotřebí zdůraznit nutnost aktivního zapojení samotných obcí a využití této možnosti k propagaci svého území pro potenciální návštěvníky. V souhrnu lze konstatovat, že sledované území má nastaveny standardní propagační kanály úměrné a přiměřené stávajícímu stavu cestovního ruchu v dané lokalitě. Na druhou stranu, pokud bude turistický potenciál Slušovicka posilován formou rozvojových projektů, je zapotřebí úměrně tomu také rozvíjet a zlepšovat propagaci jak samotných atraktivit, tak i území Slušovic a jejich blízkého území jako celku.

+ Image města coby lokality dostihového sportu + Zapojení do celokrajských projektů propagace a marketingu cestovního ruchu + Existence webových stránek města i mikroregionu - Nevyužití plného potenciálu stávajících možností propagace


22


IX. OBYVATELSTVO A MÍRA EKONOMICKÝCH AKTIVIT V OBLASTI SLUŠOVIC A JEJICH BLÍZKÉM OKOLÍ IX. I. Obyvatelstvo Na území města Slušovice žilo ke dni 31. 12. 2007 celkem 2959 obyvatel, z toho 1434 mužů a 1525 žen. Historicky představují největší období rozmachu Slušovic 70. a 80. léta, éta, doba rozmachu místního Agrokombinátu Slušovice. V této době se populace města zdvojnásobila. Růst pokračoval až do roku 2000, v dalších letech pak následoval mírný pokles. Vývoj v celkovém počtu obyvatel Slušovic od roku 1995 do konce roku 2007 zachycuje graf na obrázku číslo 17.

3 050 3 000 2 950

Z tohoto grafu je patrné, že počet obyvatel města je v současnosti stabilizovaný a že zde v posledních letech dochází pouze k malým výkyvům. Vzhledem k tomu, že se jedná o cca 3000 obyvatel, nemají tyto výkyvy vliv na zařazení obce do velikostní kategorie pro výpočet rozpočtového určení daní.

2 900

Počet obyvatel

2 850

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2 800

Obrázek 17: Vývoj počtu obyvatel Slušovic v posledních letech; zdroj: ČSÚ Zlín

Počet obyvatel okolních obcí shrnuje následující tabulka číslo 2. Vývoj ývoj od roku 1995 je pak zachycen na níže uvedeném grafu na obrázku číslo 18. Název obce

Celkem

Muži

Ženy

487 177 471 446 317 1 131 744 1 096

239 94 227 219 164 567 367 523

248 83 244 227 153 564 377 573

Březová Dešná Hrobice Neubuz Podkopná Lhota Trnava Veselá Všemina

Tabulka 2: Počet obyvatel okolních obcí k 31. 12. 2007; zdroj: ČSÚ Zlín

1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Březová Dešná Hrobice Neubuz

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

Podkopná Lhota Trnava Veselá

Obrázek 18: Vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí v okolí Slušovic; zdroj: ČSÚ Zlín JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

23


Struktura obyvatelstva Slušovic podle věkových skupin pak vypadala k 31. 12. 2007 takto: Stav k31.12.2007 1 434 1 525 2 959

Pohlaví Muži Ženy Celkem

Věková skupina 0 - 14

15 - 64

65+

245 229 474

1 093 1 124 2 217

96 172 268

Průměrný věk 35,3 37,8 36,6

Index stáří (65+/0-14) 39,2 75,1 56,5

Tabulka 3: Věkové skupiny obyvatelstva Slušovic k 31. 12. 2007; 200 zdroj: ČSÚ Zlín

Index stáří je velmi často používanou charakteristikou věkové struktury obyvatelstva, která vypovídá o stárnutí populace. Vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí, v tomto případě kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku. Z hlediska věkové struktury tak má v posledních desetiletích Slušovicko díky d celkově vyšší míře porodnosti a migračního salda oproti okresu Zlín, Zlín ale i průměru České republiky výrazně mladší populaci. Index stáří měl v roce 2007 v případě Slušovicka hodnotu 75,1, Zlínského kraje 104,8 a Česka 100,2. Výše uvedené hodnoty ukazují, ukazují že se jedná o město s relativně mladou populací. IX. II. Ekonomické konomické aktivity na území mikroregionu Mezi jedny z nejdůležitějších ukazatelů, které vypovídají o socioekonomických podmínkách daného území, patří míra ekonomické aktivity obyvatelstva a struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva dle hospodářských sektorů. Podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 dosáhla míra ekonomické aktivity obyvatel v mikroregionu Slušovicko cca 52 %. Ve srovnání s dosaženou hodnotou jak za Zlínský kraj (51 %), tak i za celou ČR (51 %), to představuje ředstavuje mírně lepší výsledek, což svědčí o kvalitách mikroregionu. Tento stav souvisí s relativně mladou populací ve sledovaném území a také s nízkou mírou nezaměstnanosti. Nejvyšší míru ekonomické aktivity měly obce obce Dešná, Veselá a Slušovice. Naopak nejméně ekonomicky cky aktivní jsou obyvatelé obcí Podkopná Lhota, Březová a Hrobice. Důvodem tohoto stárnutí byl mimo jiné také migrační úbytek obyvatel ve zmíněných obcích. Obrázek číslo 19 zachycuje strukturu ekonomicky aktivního obyvatelstva města Slušovice. Hodnoty na obrázku udávají fyzický počet ekonomicky aktivních obyvatel v rámci daného odvětví. Na obrázku číslo 20 je pak zachycen podíl jednotlivých odvětví na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel města Slušovice Slu a obrázek číslo 21 zachycuje situaci v blízkém okolí Slušovic (v mikroregionu Slušovicko).

44

89 124

91

38

588 146

221 84 65

150

Ekonom.akt.v prim.sekt.(zeměd.lesn.rybol.) Ekonomicky aktivní v průmyslu Ekonomicky aktivní ve stavebnictví Ek.akt.ve sl.-obch.,op.mot.voz.a obch.,op.mot.voz.a sp.zb. Ekonom.akt.ve služ.-pohost. pohost. a ubytování Ek.akt.ve služ.-dopr.,pošty dopr.,pošty a telekom. Ek.akt.ve služ.-peněž.a peněž.a pojišť.,nemovit. Ekonom.akt.ve služ.-veř.spr.,obrana veř.spr.,obrana-soc. Ek.akt.ve služ.-šk.zdr.veter.a šk.zdr.veter.a soc.čin. Ek.akt.ve služ.-ost.veřej.a ost.veřej.a soc.služby Ekonomicky aktivní v nezjišt. odvětvích

Obrázek 19: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Slušovic (fyzický stav); stav) zdroj dat: ČSÚ Zlín, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

24


3%

5% 8%

Ekonom.akt.v prim.sekt.(zeměd.lesn.rybol.) Ekonomicky aktivní v průmyslu Ekonomicky aktivní ve stavebnictví Ek.akt.ve sl.-obch.,op.mot.voz.a obch.,op.mot.voz.a sp.zb. Ekonom.akt.ve služ.-pohost. pohost. a ubytování Ek.akt.ve služ.-dopr.,pošty dopr.,pošty a telekom. Ek.akt.ve služ.-peněž.a peněž.a pojišť.,nemovit. Ekonom.akt.ve služ.-veř.spr.,obrana veř.spr.,obrana-soc. Ek.akt.ve služ.-šk.zdr.veter.a šk.zdr.veter.a soc.čin. Ek.akt.ve služ.-ost.veřej.a ost.veřej.a soc.služby Ekonomicky aktivní v nezjišt. odvětvích

6%

2%

36% 9%

9%

13% 5% 4%

Obrázek 21: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Slušovic (relativní podíl); zdroj dat: ČSÚ Zlín, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001

Všemina

Veselá

Trnava

Slušovice

Podkopná Lhota

Neubuz

Hvozdná

Hrobice

Dešná

Březová

Ostrata

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Ekonomicky aktivní v nezjišt. odvětvích Ek.akt.ve služ.-ost.veřej.a ost.veřej.a soc.služby Ek.akt.ve služ.-šk.zdr.veter.a šk.zdr.veter.a soc.čin. Ekonom.akt.ve služ.-veř.spr.,obrana veř.spr.,obrana-soc. Ek.akt.ve služ.-peněž.a peněž.a pojišť.,nemovit. Ek.akt.ve služ.-dopr.,pošty dopr.,pošty a telekom. Ekonom.akt.ve služ.-pohost. pohost. a ubytování Ek.akt.ve sl.-obch.,op.mot.voz.a obch.,op.mot.voz.a sp.zb. Ekonomicky aktivní ve stavebnictví Ekonomicky aktivní v průmyslu Ekonom.akt.v prim.sekt.(zeměd.lesn.rybol.)

Obrázek 20: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva mikroregionu Slušovicko ko (relativní podíl); zdroj dat: ČSÚ Zlín, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001

Jak je patrné z výše uvedených obrázků, největších podílů dosahují ekonomicky aktivní obyvatelé zaměstnaní v průmyslu, dále pak ve stavebnictví a službách zabývajících se obchodem, opravami motorových vozidel a prodejem spotřebního zboží. Přímo ve městě Slušovice jsou z pohledu zaměstnanosti nejvýznamnějšími ejvýznamnějšími ekonomickými odvětvími kovovýroba, plastikářský a automobilový průmysl. průmys Uplatňují se zde také služby pro podniky a velko i maloobchod. Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů (nad 50 zaměstnanců) na území města Slušovice zobrazuje Tabulka číslo 4. Společnost SWS, a.s. Fagus, a.s. Yoplait Czech, a.s. TNS Servis, a.s. Oxalis, s.r.o. Monza CZ, s.r.o. Moba, s.r.o. Greiner Packaging

Počet zaměstnanců 100 - 199 200 - 249 250 - 499 250 - 499 50 - 99 50 - 99 250 - 499 250 - 499

Dosažený obrat (2005) 3295 (2005) 669 (2004) 554 (2005) 434 (2004) 105 (2004) 96 (2004) 56 Nezveřejněno

Obor činnosti IT Kovovýroba Potravinářství Automobilový průmysl Velkoobchod s čajem Kovovýroba Pátrací služby Plastikářství

Tabulka 4: Nejvýznamnější firmy na území města Slušovice; zdroj dat: Databáze Albertina


25


Co se týče podílu ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v pohostinských a ubytovacích službách na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých obcích v okolí Slušovic, tak průměr za všechny obce obce dosahuje hodnoty cca 3,8 %. Nejvyšších hodnot odnot pak dosahují obce Všemina, Ostrata a Březová. Slušovice se 4 % se sice pohybují lehce nad průměrem celé oblasti, nicméně spíše ve v druhé části spektra. Celou situaci zachycuje obrázek číslo 22. 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

6,7 5,9

5,5

4,9 4,2

4,0 3,3 2,6

2,5

2,3 0,0

Obrázek 22: Procentuelní podíl obyvatel zaměstnaných v pohostinských a ubytovacích službách na Slušovicku; zdroj dat: ČSÚ Zlín, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001

IX. III. Nezaměstnanost Město Slušovice a s ním i celý mikroregion Slušovicko, patří tradičně k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti.. Ta se nachází pod úrovní míry nezaměstnanosti jak Zlínského kraje, tak i celé české České republiky. republiky K 30. 6. 2008 bylo na území celého mikroregionu evidováno 150 uchazečů o zaměstnání, zaměstnání, což představuje průměrnou míru mí nezaměstnanosti 3 %. Vývoj míry nezaměstnanosti za posledního 5,5 roku v jednotlivých obcích zachycuje graf na obrázku číslo 23: 12 10 8

Březová Dešná Hrobice

6

Neubuz

4

Podkopná Lhota

2

Trnava Veselá

0

Všemina Slušovice

Obrázek 23: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích mikroregionu; zdroj dat: ČSÚ Zlín


26


IX. IV.. Ekonomické aktivity na území města Slušovice a jeho okolí Historicky byly ekonomické aktivity obyvatel na území města Slušovice spojovány s již zaniklým Agrokombinátem Slušovice. Doba oba Agrokombinátu zanechala ve Slušovicích stopy v bohaté stavební činnosti innosti - sídliště, průmyslové zóny, dostihový areál a jeho okolí, fotbalový stadion, čtyřproudová příjezdová komunikace. Díky aktivitám tohoto družstva, které představovalo jeden z nejvýznamnějších podniků své doby, byla vybudována základní infrastruktura Slušovic, na které město staví dodnes. Po roce 1989, kdy došlo k rozpadu zemědělského družstva, byla část jeho provozů zrušena. Nicméně některé nástupnické výrobní firmy v oborech jako je například výpočetní technika, kovovýroba a dřevozpracující výroba,, finální výroba potravinářských produktů, obchodní činnost, nebo doprava a služby - rozvíjí úspěšně svou podnikatelskou činnost dodnes. V současnosti bylo k 31. 12. 2007 na území města Slušovice registrováno ekonomických subjektů,, a to ve struktuře, kterou terou zachycuje tabulka číslo 5: 5

993

V tom Z toho Město

Celkem Fyzické Z toho Právnické osoby živnostníci osoby

Slušovice

993

689

655

304

Obchodní Státní Družstva společnosti podniky 195

5

-

Tabulka 5: Počet ekonomických subjektů na území města Slušovice k 31. 12. 2006; zdroj: ČSÚ Zlín

Město Slušovice představuje e lokalitu, kde je koncentrována většina nejvýznamnějších podniků nacházejících se ve sledované oblasti (viz výše tabulka číslo 4: Nejvýznamnější firmy na území města Slušovice). Zbývající velké podniky lze nalézt v obcích Trnava (provoz společnosti Fagus, a.s.), Všemina (PARTR spol. s r.o.) r.o. a Ostrata (ELKOPLAST CZ, s.r.o.). mikroregion Jedná Menší podniky jsou pak poměrně rovnoměrně rozmístěny po celém mikroregionu. se většinou o středně velké a malé podniky s domácím kapitálem. Na území celého mikroregionu Slušovicko tak bylo k 31. 12. 2007 registrováno celkem 2 676 ekonomických subjektů ve struktuře, kterou zachycuje graf na obrázku číslo 24. 2

0,8%

1,7% 5,8% 10,7%

13,8%

20,0%

27,8%

15,5%

Zemědělství,lesnictví,rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje - počet pod.subjektů Obchod,prod.a opr.mot.voz.,sp.zbož.poh. Ostatní obchodní služby Veřej.správa,obrana,p.soc.pojis. Školství a zdravotnictví Ostat.veřej.,social.a osobní.sl.

3,9%

Obrázek 24: Struktura ekonomických subjektů na území mikroregionu Slušovicko ke dni 31. 12. 2007; 200 zdroj dat: ČSÚ Zlín

Opět zde převládá počet ekonomických subjektů podnikajících v oborech zahrnutých pod statistický ukazatel 160150 (obchod, (obchod, prodej a oprava motorových vozidel, prodej spotřebního zboží a pohonných hmot), následuje kategorie průmyslu a stavebnictví. Podíl jednotlivých odvětví na celkovém počtu ekonomických subjektů podnikajících na území jednotlivých obcí pak zachycuje obrázek číslo 25. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

27


100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Ostat.veřej.,social.a osobní.sl. Školství a zdravotnictví Veřej.správa,obrana,p.soc.pojis. Ostatní obchodní služby Obchod,prod.a opr.mot.voz.,sp.zbož.poh. Doprava a spoje - počet pod.subjektů Stavebnictví Průmysl Zemědělství,lesnictví,rybolov

Obrázek 25: Struktura ekonomických subjektů podle jednotlivých obcí mikroregionu; zdroj dat: ČSÚ Zlín

Z hlediska dalšího rozvoje podnikání je limitujícím faktorem především okrajová poloha území v rámci celé ČR a dále pak dopravní dostupnost jednotlivých obcí. obcí Další rozvoj jednotlivých firem je kromě dostupnosti kvalitní pracovní síly determinován také nižší kapitálovou vou silou některých podniků, která neumožňuje pružněji reagovat na měnící se podmínky na trhu. Na druhou stranu, z hlediska odbytu výrobků a zásobování surovinami, surovinami nehraje periferní poloha regionu důležitou roli. Menší podniky se většinou specializují na místní ístní klientelu, větší podnikatelské subjekty tento problém vyřešily přizpůsobením produktové a cenové politiky. + Nízká míra nezaměstnanosti na Slušovicku + Slušovice coby spádová obec + Existence silných firem coby významných zaměstnavatelů na území mikroregionu + Koncentrace největších firem ve Slušovicích + Potenciál pro rozvoj ubytovacích ubytov i pohostinských služeb - Poloha území v okrajové části ČR z hlediska rozvoje dalších podnikatelských aktivit


28


X.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ROZVOJOVÉ AKTIVITY S DOPADEM NA CESTOVNÍ RUCH V DANÉ OBLASTI

Rychlostní silnice R49 Prvním významným nadregionálním projektem, u kterého lze předpokládat dopad, i když odvozený, na rozvoj cestovního ruchu Slušovicka, je připravovaná realizace rychlostní silnice R49. Tato komunikace po svém dokončení usnadní přístup na území Zlínského kraje. Plánovaná komunikace naváže na dálnici D1 a stane se významnou trasou na území východní Moravy, která bude na hranicích navazovat na 19 km dlouhou slovenskou rychlostní silnici R6. Ta se bude u Púchova napojovat na slovenskou dálnici D1. Po dokončení bude silnice představovat důležitou komunikaci mimo jiné také pro návoz turistů do Zlínského kraje, a to jak z české, tak i slovenské strany. Trasa této rychlostní silnice je plánovaná také v blízkosti města Slušovice. Město by tak získalo kvalitní napojení na silniční síť, což představuje jeden ze základních kamenů pro rozvoj cestovního ruchu. Předpokládaným zdrojem financování této komunikace, na jejíž realizaci se podílí Zlínský kraj, jsou jak národní, tak i nadnárodní programy podporující výstavbu silnic a dálnic. Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s. Z hlediska podpůrných systémů marketingu a propagace území představuje významný projekt také Centrála cestovního ruchu Východní Moravy o. p. s. Tato organizace byla založena na základě usnesení zastupitelstva Zlínského kraje s účinností od 1. října 2007 jako obecně prospěšná společnost a je zakládána se záměrem napomoci ekonomickému rozvoji kraje a zaměstnanosti, zvýšit návštěvnost kraje v jeho jednotlivých turistických oblastech, vytvářet síť partnerství a služeb. Za tímto účelem společnost poskytuje tyto obecně prospěšné služby: 1. Zajišťování informačního servisu, prezentace a propagace cestovního ruchu pro území Zlínského kraje. 2. Propagace a prezentace Zlínského kraje, zvyšování jeho ekonomického potenciálu. 3. Příprava, koordinace a realizace rozvojových projektů na podporu cestovního ruchu a turistiky na území Zlínského kraje, včetně činností zaměřených k získání dotací, grantů a jiných zdrojů financování těchto projektů. 4. Odborná účast na zpracování koncepčních dokumentů v oblasti regionálního rozvoje. 5. Podpora rozvoje území Zlínského kraje. 6. Rozvoj a podpora mezinárodní spolupráce na regionální úrovni týkající se podpory cestovního ruchu a turistiky ve Zlínském kraji. 7. Propagace a spolupráce při realizování významných kulturních a sportovních akcí konaných na území Zlínského kraje. 8. Prezentace ubytovacích kapacit na území Zlínského kraje, poskytování poradenské a konzultační činnosti v oblasti cestovního ruchu. HYJÉ - koně Zlínského kraje, o. p. s. V současnosti již fungující obecně prospěšná společnost HYJÉ – koně Zlínského kraje, o.p.s. vytváří zázemí pro řízení, koordinaci a podporu rozvoje hipoturistiky na území Zlínského kraje. Členy obecně prospěšné společnosti je 9 obcí Zlínského kraje, 24 fyzických a právnických osob vyvíjejících na území Zlínského kraje činnosti v hipoturistice či s hipoturistikou související a 2 neziskové organizace. Činnost této obecně prospěšné společnosti je zajištěna z členských příspěvků jednotlivých zakladatelů a je vyvíjena snaha o získání dalších dotačních zdrojů. Na činnost organizace finančně přispívá také Zlínský kraj, coby partner o.p.s. Vlastní činnost o.p.s. je pak zajištěna odborně erudovaným manažerem.


29


Obecně prospěšná společnost byla založena k naplňování obecně prospěšných služeb: •

koordinace činností a aktivit spojených s koňmi na území Zlínského kraje v zájmu rozvoje hipoturistiky,

•

zajišťování informačního servisu všem členům o možných zdrojích financování rozvojových projektů,

•

propagace a prezentace členských subjektů a sportovních a kulturních akcí spojených s koňmi,

•

pomoc s přípravou a koordinace rozvojových projektů na podporu činností spojených s koňmi na území Zlínského kraje,

•

příprava a administrace partnerských projektů s širokým dopadem do oblasti hipoturistiky včetně činností zaměřených k získání dotací, grantů a jiných zdrojů financování těchto projektů,

•

dohled nad rozvojem služeb v oblasti hipoturistiky, certifikace služeb,

•

rozvíjení sítě hipotras,

•

rozvíjení vzdělávání členů HYJÉ – koně Zlínského kraje, o.p.s.,

•

aktualizace databáze subjektů působících v sektoru koní.

V kontextu rozvoje cestovního ruchu města Slušovice, coby centra sportovního využití koní, představuje projekt HYJÉ - koně Zlínského kraje, o. p. s. významného partnera pro řešení tematicky návazných aktivit. Revitalizace koňské dostihové dráhy Slušovice Tento projekt si klade za cíl zachování tradice dostihového sportu ve Slušovickém regionu a Zlínském kraji, spolu s rozvojem cestovního ruchu ve městě Slušovice prostřednictvím komplexní rekonstrukce dostihové dráhy a jejího technického zázemí. Realizací projektu dojde k rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu Zlínského kraje a lze předpokládat také prodloužení doby pobytu návštěvníků v regionu. Dojde k prodloužení využitelnosti koňské dostihové dráhy v rámci turistického ruchu i mimo pořádání dostihových dnů, například pro výcvik a trénink chovu anglického plnokrevníka z hřebčína Napajedla. Projekt dále aktivuje další rozvoj soukromé turistické infrastruktury v bezprostřední blízkosti areálu. Předpokládaným zdrojem financování tohoto záměru jsou jak národní podporující rozvoj cestovního ruchu, včetně ROP NUTS2 Střední Morava.

programy

Sportovní a relaxační centrum Všemina V roce 2006 Park hotel Všemina (www.vsemina.cz), spolu s obcí Všemina a sdruženými investory, vypracovali studii sportovního a relaxačního centra, na jejíchž podkladech by měl vyrůst areál, který by obohatil nabídku turistických aktivit v rámci Zlínského kraje a který by se měl stát jednou z hlavních atrakcí pro turisty nejen z regionu, ale i návštěvníků kraje. Základem bude dnes již známý areál Park Hotelu Všemina, který svým návštěvníkům nabízí sportovní, kongresové a hotelové služby, doplněný nejen o chybějící sportovní a relaxační služby, ale i o ubytovací kapacity a další turistické atrakce. Mimo jiné projekt zahrnuje přebudování stávajícího tenisového areálu na multifunkční centrum s tenisovými kurty, krytou halou a víceúčelovým hřištěm s umělým povrchem vhodným i pro celoroční fotbalovou přípravu. Jednou z největších atrakcí by také měl být areál zimních sportů a celoroční aquapark s vyhřívanou vodou, tobogany a masážními bazény. Nedílnou součástí budou stezky pro pěší i cykloturisty, rozhledna a velké dětské hřiště pro nejmenší. Celá studie rovněž řeší problematiku kvalitních ubytovacích kapacit, jichž je v regionu nedostatek, vybudováním kvalitního autokempu kategorie „A“, který bude nabízet jak kompletně vybavená místa pro stany i karavany, tak i možnost pronájmu samotných luxusních karavanů a bungalovů pro celoroční využití. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

30


V tuto chvíli je v rámci projektu zpracovaná základní studie a hledají se možné zdroje pro financování jeho realizace. Vlastní realizace pak již započala výstavbou lanového centra. Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko, o.s. Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko, o. s. (dále jen MAS) je otevřeným sdružením, do kterého mohou vstupovat subjekty působící na území regionu. V současnosti MAS tvoří obce mikroregionu Slušovicko (Březová, Dešná, Hrobice, Hvozdná, Neubuz, Ostrata, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Veselá, Všemina) a mikroregionu Vizovicko (Bratřejov, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Ublo, Vizovice, Zádveřice-Raková). Neziskové organizace jsou zde zastoupeny organizacemi Českomoravská provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha Milosrdných bratří, DOTEK o.p.s, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež VITEK, Skautské středisko Slušovice, SK Vizovice. Podnikatelský sektor pak zastupují firmy Ezop reklamní studio s.r.o., KDZ spol. s r.o., REVIKA s.r.o., RUDOLF JELÍNEK a.s., MAMIAN, spol. s r.o., DEZAM v.o.s., Zlinux s.r.o. MAS představuje pracovní a iniciativní skupinu, ustavenou za účelem vytvoření pilotní integrované strategie pro obnovu a rozvoje celého regionu. Jejím společným zájmem je realizace společné strategie v regionu a všestranná podpora trvale udržitelného rozvoje daného území. Cílem je pak podněcovat a podporovat inovační zavádění a realizaci investic zamýšlených v rámci místní strategie, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovského regionu a podněcovat a podporovat aktéry na místní úrovni k úvahám a záměrům využití potenciálů území regionu v dlouhodobější perspektivě. MAS Vizovicko a Slušovicko tak usiluje především o to, aby daná lokalita byla: •

atraktivním územím s plnohodnotným venkovským životem s bohatým kulturním, společenským a sportovním programem,

•

atraktivním územím vzhledem k cestovnímu ruchu,

•

území s příznivým podnikatelským prostředím,

•

územím s řadou inovativních produktů v oblasti cestovního ruchu, zemědělství a drobného podnikání.

K dosažení vytýčených cílů MAS zejména usiluje o uzavření „Smlouvy o provádění delegovaných činností a o finančním limitu podpory záměru MAS v Programu LEADER“ s Ministerstvem zemědělství ČR a na základě takto uzavřené dohody provádí a zajišťuje: •

veškeré stanovené administrativní činnosti spojené s příjmem, výběrem a kontrolou projektů předkládaných žadateli z regionu pro účast v Programu LEADER,

•

provádí výběr projektů tak, aby byly naplněny strategické cíle vzešlé z rozvojové strategie regionu,

•

vypracuje záměr pro účast v tomto programu,

•

zajišťuje spolupráci veřejných institucí, neziskových subjektů, podnikatelských subjektů a zapojení místních obyvatel do rozhodovacích procesů,

•

zajišťuje kontakt mezi žadateli a zpracovateli projektů,

•

zajišťuje konzultace problematiky s žadateli,

•

zajišťuje harmonizaci záměrů s požadavky státní správy a místní samosprávy,

•

provádí další související činnosti vyplývající pro MAS z pravidel a organizačních pokynů,

•

Ministerstva zemědělství České republiky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci tohoto programu.

V rámci zásobníku projektů MAS je pak zařazena řada menších projektových záměrů, jejichž případná realizace v tuto chvíli záleží především na úspěšnosti MAS coby žadatele v programu LEADER. Výběr z těchto projektů vztažených k cestovnímu ruchu zachycuje příloha A tohoto dokumentu. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

31


XI. VAZBY NA DALŠÍ SEKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TURISTICKÝ RUCH XI. I. Demografie Lidé se dožívají stále vyššího věku, zejména ve vyspělých zemích mají senioři vedle volného času také dostatek finančních prostředků a díky zdravému životnímu stylu často i výbornou kondici – poptávka zkušenějších turistů-seniorů roste rychleji než poptávka v cestovním ruchu obecně. Důsledky pro cestovní ruch: •

rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti,

•

rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy,

•

rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách,

•

rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce,

•

rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu,

•

v marketingových aktivitách by měl být kladen důraz méně na věk a více na pohodlí.

XI. II. Zdravotnictví Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí. Důsledky pro cestovní ruch: •

turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé,

•

poptávka po pouze letních dovolených bude klesat,

•

poroste popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených,

•

poroste poptávka po wellness pobytech, lázeňských pobytech a fitness centrech.

XI. III. Vzdělávání V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně zvýšeného významu výchovných a duchovních hodnot. Důsledky pro cestovní ruch: •

rostoucí poptávka po speciálních produktech,

•

stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování,

•

poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací.

XI. IV. Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu neustále poroste i význam vizuálních prezentací. Důsledky pro cestovní ruch: •

penetrace internetu a jeho využití k získávání informací a objednávkám služeb cestovního ruchu nadále poroste,

•

dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu,

•

zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet,

•

význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet, JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

32


•

internet pozmění roli národních turistických organizací, posílí roli e-marketingu a na významu nabude aplikace strategie CRM (Customer Relation Management, řízení vztahů se zákazníky) v destinačním managementu,

•

základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích a přístupná propojení a prolinky,

•

možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace,

•

vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany zkušenějších a sebejistějších turistů.

XI. V. Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění. Důsledky pro cestovní ruch: •

destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny,

•

lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí,

•

vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl letecké dopravy v současné době,

•

přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně (účastníci silniční dopravy se častěji potýkají s kolonami),

•

lidé si na cestách častěji půjčují auta (rostoucí potřeba mobility),

•

klesne význam autobusové dopravy,

•

bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti.

XI. VI. Trendy v ekonomice S postupující globalizací se prohlubuje regionální charakter světového hospodářství – politicko-ekonomické vazby mezi regiony mohou doznat určitých proměn. Dochází k prohloubení mezinárodního obchodu, což zvyšuje šance na postupné sbližování kultur a hodnot. Důsledky pro cestovní ruch: •

význam služeb (včetně cestovního ruchu) ve světové ekonomice dále vzroste,

•

dále vzroste konkurence ve světovém měřítku – více spotřebitelů (včetně turistů) bude využívat možnosti snadno porovnávat konkurenční nabídky na internetu a budou odstraněny další překážky volného obchodu v rámci světového společenství,

•

evropské destinace budou muset posílit svůj destinační marketing a spolupráci při propagaci cestovního ruchu; také by měly vytvořit nové turistické produkty a upravit prezentaci tradičních produktů, kterou zacílí na nové zdrojové trhy,

•

hodnoty a očekávání mladé generace v souvislosti s cestováním budou ovlivněny jejich dospíváním v globalizovaném světě; pro splnění těchto očekávání bude mimo jiné důležité, aby veškeré informace a objednávky služeb byly dostupné prostřednictvím nejnovějších komunikačních kanálů.


33


XII. ANALÝZA PODNIKATELSKÝCH PODNIKATELSK AKTIVIT V OBLASTI DOSTIHOVÉHO SPORTU A CHOVU KONÍ VE ZLÍNSKÉM ZLÍN KRAJI V roce 2007 byl na území Zlínského kraje realizován rozsáhlý průzkum jízdárenských a chovných zařízení pro koně a sporty s nimi souvisejícími. V rámci tohoto průzkumu bylo území kraje rozčleněno na čtyři základní spádové oblasti (Kroměříž, Velké Karlovice, Staré Město, Zlín), ve kterých pak probíhal vlastní průzkum, a to formou řízených osobních rozhovorů. V průběhu prací bylo identifikováno 78 provozovatelů jízdárenských zařízení a 25 zařízení zabývajících se chovem koní. Celkové počty jednotlivých typů zařízení a jejich rozložení v rámci Zlínského kraje zachycují tabulky číslo 6 a 7.. Oblast Kroměříž Velké Karlovice Staré Město Zlín Celkem

Oblast Kroměříž Velké Karlovice Staré Město Zlín Celkem

Počet 19 16 25 18 78

Tabulka 6: Jízdárenská zařízení dle oblastí ZK; zdroj: vlastní zpracování

Počet 3 4 8 10 25

Tabulka 7: Chovná zařízení dle oblastí ZK; zdroj: vlastní zpracování

V tomto počtu jsou zahrnuty veškeré stanice, bez ohledu na jejich hlavní zaměření, vybavenost zařízení či šíři a kvalitu poskytovaných služeb. V drtivé většině případů se jedná o hobby chovatele e koní, koní bez dostihových ambicí. Pro účely této analýzy jsou podstatná zejména zařízení, zařízení, která se aktivně zabývají odchovem a tréninkem dostihových koní, koní, konkrétně anglických plnokrevníků. plnokrevníků Obecně lze konstatovat, že na Moravě je soustředěna větší polovina chovných klisen a velká část dostihových koní České republiky, což představuje velký potenciál. V této skupině lze pak na území Zlínského kraje identifikovat několik významných subjektů, subjektů často s již vybudovanou tradicí svých značek. XII. I. Chovatelské aktivity ivity dostihových koní na území Zlínského kraje Z hlediska chovatelských aktivit představuje Zlínský kraj základnu celé ČR. V roce 2007 zde bylo vyprodukováno 41 % všech registrovaných hříbat na území České republiky. Porovnání jednotlivých krajů z hlediska a počtu registrovaných hříbat zachycuje graf na obrázku číslo 26. 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

41%

10% 10%

8%

7%

6%

5%

5%

3%

3%

2%

0%

0%

0%

Obrázek 26: Srovnání krajů z hlediska počtu registrovaných hříbat v roce 2007; zdroj dat: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008 JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

34


Z grafu je patrná jasná převaha Zlínského kraje, která je způsobena především výkony Zemského hřebčína v Napajedlích. Z dalších významných chovatelů lze zmínit chov Josefa Pšurného (Uherský Ostroh), Vítězslava Vandy (Doubravy), Ing. Pavla Vrby (Slavičín) a Ing. Miroslava Ševčíka (Vlachovice). Charakteristika těchto zařízení je uvedena níže. Zemský hřebčín Napajedla (www.napajedlastud.cz) Zemský hřebčín Napajedla, vzdálený od Slušovic cca 28 km, tradičně představuje špičkové zařízení, které v rámci odchovu anglického plnokrevníka sehrává dominantní roli nejen ve Zlínském kraji, ale i v rámci celé ČR. Oficiální historie hřebčína sahá až do roku 1886. V tomto období byly tehdejší stáje skotu přestavěny na moderní boxové stáje, kde byl založen plnokrevný hřebčín. Hřebčín brzy dosáhl úctyhodných úspěchů a stal se českým protipólem uherského Kisbéru, Obrázek 27:: Hřebčín Napajedla; zdroj: www.vitejte.cz nejvýznamnějšího soukromého chovu podunajské monarchie. V průběhu dalších let procházel hřebčín úspěšným i méně úspěšnými etapami (především v době světových válek). Hřebčín Napajedla a.s. byl dlouhá léta nejúspěšnějším chovatelem v Československu, po rozdělení Československa v roce 1993 je nepřetržitě každým rokem nejúspěšnějším chovatelem v České republice. epublice. Celý jeho vývoj vyvrcholil v roce 2005 zásadním okamžikem, kdy byl odkoupen rozhodující balík 89 % akcií firmou BC Logistics. Poprvé od éry zakladatelů se Hřebčín Napajedla stal opět soukromým zařízením v pravém smyslu slova, kdy vlastník reálně rozhoduje o chodu a strategii podniku. V současné době je Hřebčín Napajedla největším chovatelským zařízením anglického plnokrevníka v České republice s ambicemi návratu na a jedno z předních míst v chovu anglického plnokrevníka v rámci celé Evropy. Evropy Produkty napajedelského chovu vyhrávají nejen v České republice či na Slovensku, ale koně narození a odchovaní v Napajedlích si připsali vítězství třeba v Anglii, Francii, Švýcarsku, Německu, Rakousku a řadě dalších zemí. V roce 2007 pouze Zemský hřebčín Napajedla vyprodukoval, jako jediný chovatel na území ČR, více než 10 hříbat anglického plnokrevníka, plnokrevníka, což představuje 13% celkové roční populace hříbat. Z ostatních chovatelů jich pak pouze 10% 10% odchovalo více jak 5 hříbat, 69% pak odchovalo pouze jedno hříbě hříbě (u těchto chovatelů lze předpokládat, že chovají hříbata pouze pro svoji potřebu). I těmito statistikami napajedelský hřebčín h jasně dokazuje své kvality a dominantní postavení mezi chovatelskými stanicemi v rámci celé ČR. Svým klientům nabízí hřebčín vynikající výběr z vlastního chovu a trvalé ustájení koní. Pro hříbata jsou pak připraveny výběhy na více než 200 ha pastvin u slepých ramen řeky Moravy. V plné sezoně tak nachází v hřebčíně svůj dočasný domov až 260 plnokrevníků. Do budoucna je cílem hřebčína bčína nejen další zkvalitňování chovu a zlepšování odchovu, ale také zajištění podpory ve vzdělávání, poskytnutí součinnosti pro výzkum, ostatní chovatele a dostihový sport jako takový. Dobré vyhlídky do budoucna získal chov přístupem k novým plemenným liniím liniím britských a zámořských hřebců. Současný chov v Napajedlích doposud dodával nejkvalitnější produkty pro rovinové dostihy a steeplechase a do budoucna by se měl podílet i na produkci koní pro všestrannost. Pro všechna tato sportovní odvětví má hřebčín Napajedla velmi dobré zázemí jak v chovatelském materiálu, tak i v přírodních, materiálních, technických a veterinárních podmínkách. Vizí vzdálenější budoucnosti je stát se chovatelským zařízením nabízejícím nadstandardní služby a přidružené činnosti, které které jsou důležité nejen pro chov, ale také pro trénink a následnou sportovní kariéru odchovanců hřebčína. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

35


Při hřebčíně působí také jezdecká stáj hřebčín Napajedla. Její souhrnnou statistiku (za roviny, proutkové překážky a steeplechase) shrnuje tabulka číslo 8. CELKEM startů vítězství zisk

od roku 1997 183

2008 0

25

0

1 297 616 Kč

0 Kč

Z toho mimo ČR startů vítězství zisk

od roku 1997 18

2008 0

3

0

65 720 Kč

0 Kč

Tabulka 6: Statistika dostihové stáje Hřebčín Napajedla; zdroj: www.dostihy.cz

Sectori Ševčík Vlachovice Jedná se o chovatelské zařízení a dostihovou stáj ve Vlachovicích v rukou soukromého chovatele. Díky aktivitám stávajícího majitele, ing. Ševčíka, tak byl založen chov anglického plnokrevníka v dané obci. Stávající chovné stádo sestává z cca 30 klisen a dvou hřebců (Tiger Cafe a Ray of Light). V rámci chovných aktivit stáj nabízí především připouštění výše zmíněnými hřebci, dále pak odchov hříbat a okrajově i ustájení klisen. Také tato stáj dosáhla významných dostihových úspěchů, z nichž lze například jmenovat 4 Ceny zimní královny. Souhrnnou statistiku dostihové stáje (za roviny, proutkové překážky a steeplechase) shrnuje tabulka číslo 9. CELKEM startů vítězství zisk

od roku 1997 71

2008 8

11

0

1 247 530 Kč

41 200 Kč


od roku 1997 16

2008 2

3

0

275 280 Kč

13 600 Kč

Tabulka 7: Statistika dostihové stáje Sectori Ševčík Vlachovice; zdroj: www.dostihy.cz

Vrba Rokytnice – Slavičín (http://vrba-rokytnice.cz) Chovatelské zařízení se nachází v Rokytnici nad Vláří v CHKO Bílé Karpaty, blízko hranic se Slovenskem. Majitelem, chovatelem i trenérem v jedné osobě je ing. Pavel Vrba. Historie chovu a tréninku anglických plnokrevníků v tomto zařízení spadá do roku 1993, kdy chovné stádo tvořilo šest klisen. Postupem času stoupal počet chovných klisen a tudíž i vlastních odchovanců. V roce 2006 bylo rozhodnuto o přeorientování aktivit zařízení především na produkci kvalitních hříbat, jejich odchov a následný prodej. Velkou devizou zařízení jsou rozsáhlé, kvalitní, ekologicky obhospodařované louky. Celkově tak mají koně k dispozici cca 45ha pastvin. Pastviny jsou rozmanitého terénu, obsahují náhorní roviny i táhlá a prudká stoupání. Koně jsou tak neustále nuceni k pohybu, což bezesporu napomáhá zdárnému vývinu hříbat, odstávčat, ročků, ale i chovných klisen. Na začátku července 2008 tvořilo chovné stádo celkem 19 koní, z toho šest chovných klisen, šest odstávčat, šest koní v tréninku a jedno hříbě. Při zařízení funguje také dostihová stáj. Její souhrnnou statistiku (za roviny, proutkové překážky a steeplechase) shrnuje tabulka číslo 10.


36


CELKEM startů

od roku 1997 168

vítězství zisk

2008 9

13

2

656 580 Kč

40 450 Kč

Z toho mimo ČR startů

od roku 1997 14

vítězství zisk

2008 0

0

0

134 740 Kč

0 Kč

Tabulka 8: Statistika dostihové stáje Vrba Rokytnice Slavičín; zdroj: www.dostihy.cz

Vanda Doubravy Chovatelské zařízení pokračuje v tradici chovu koní, která byla v Doubravách založena místním JZD. V současné době je zde ustájeno 15 chovných klisen, z toho 10 je v přímém vlastnictví majitele stáje. Vlastního hřebce v tuto chvíli zařízení nevlastní. Z historických úspěchů odchovanců daného zařízení lze zmínit především vítězství Velké pardubické. Při zařízení funguje také dostihová stáj. Její souhrnnou statistiku (za roviny, proutkové překážky a steeplechase) shrnuje tabulka číslo 11. CELKEM startů vítězství zisk

od roku 1997 90 6 351 050 Kč

2008 6 1 38 250 Kč


od roku 1997 20 0 15 800 Kč

2008 1 0 0 Kč

Tabulka 9: Statistika dostihové stáje Vanda Doubravy; zdroj: www.dostihy.cz

+ Hřebčín Napajedla a jeho tradiční postavení mezi chovateli anglického plnokrevníka + Koncentrace chovatelských zařízení ve Zlínském kraji + Počet produkovaných hříbat v zařízeních ve Zlínském kraji + Vybavení stávajících chovatelských zařízení ve Zlínském kraji + Existující dostihové stáje při chovatelských zařízeních + Podmínky pro chov


37


XII. II. Trenérské aktivity dostihových koní na území Zlínského kraje V roce 2007 působilo na území Zlínského kraje 20 trenérů, kteří měli v tréninku 189 koní. V počtu trenérů se tak Zlínský kraj dělí o druhé místo se Středočeským krajem. V počtu trénovaných koní je pak opět druhým nejvýznamnějším územím v rámci celé ČR. Porovnání rovnání počtů trenérů působících v jednotlivých krajích a počty koní v tréninku zachycují grafy na obrázcích 28 2 a 29. 25

22 20

20

20

18 15

15

14

14

13 11

11

10 6

5

5

4 2

0

Obrázek 28:: Srovnání krajů podle počtu trenérů dostihových koní; zdroj dat:: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008

300

276

250 200

189 150

150 100 50

126

110

92

86

81

74

72

58 35

34

16

0

Obrázek 29: Srovnání krajů podle počtu dostihových koní v tréninku; zdroj dat:: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008

Jak je patrné z obou výše uvedených grafů, Zlínský kraj představuje jedno z dominantních center z hlediska tréninkových aktivit dostihových koní, což představuje velký potenciál. Z hlediska obecných charakteristik tréninkového prostředí za celou ČR lze konstatovat, že pouhých 10 % trenérů působí trvale na závodištích kategorie A, A, dalších 11 % trenérů využívá k tréninku závodiště, kde se v průběhu roku koná jeden nebo více dostihových dnů a celých 79 % trenérů trvale působí v tréninkových střediscích mimo závodiště. závodiště Z tohoto faktu plyne, že skupina trenérů s přístupem ke kvalitním závodištím je sice JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

38


značně omezená, nicméně v konečném důsledku je možnost alespoň občasného tréninku na kvalitním závodišti nesporně výhodou. Tento problém navíc umocňuje fakt, že všechna závodiště kategorie A se nacházejí v Čechách. Tento stav pak představuje nevýhodu pro trenéry ze Zlínského kraje a potažmo i celé Moravy. Do hry totiž vstupují přepravní náklady koní na větší vzdálenosti, které často představují zásadní problém pro využití těchto závodišť zlínskými trenéry. Přednost je proto dávána tréninku v horších podmínkách a ve volné přírodě. Základním limitujícím faktorem pro trénink dostihových koní ve Zlínském kraji určených pro nejvyšší soutěže, je tak absence dráhy vyšší kvalitativní úrovně. Což je problém celé Moravy. Přitom podle odle statistik statistik za rok 2007, představuje Zlínský kraj destinaci, kde je trénováno 13 % všech dostihových koní v rámci ČR. Pokud pak sečteme počty trénovaných koní na celé Moravě, dostáváme se k podílu 36 % z celkového počtu dostihových koní trénovaných v ČR. Další limitující itující faktor pro trenérské aktivity v kraji představuje samotný počet pořádaných dostihů, a to nejen ve Zlínském kraji, ale i v okolních krajích. Srovnání za jednotlivé kraje zachycuje graf na obrázku číslo 30.. Graf udává celkové počty dostihů pořádaných v daném kraji a krajích přímo sousedních. 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

452 452 391 389 377 332 328 319

292 228 175 175 175 64

Obrázek 30: Počty dostihů v jednotlivých krajích ČR a krajích okolních; zdroj dat:: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008

25 20,5 20 15 10 5

11,4

9,5 6,5 3,9

3,6

3,6

3,2

3,2

2,4

2

1,6

1,2

0,3

0

Obrázek 31: 31 Počet dostihů na 1 koně v jednotlivých krajích ČR; zdroj dat:: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008


39


V porovnání počtu koní trénovaných koní s počtem dostihů, které se na Moravě konají (13 % všech pořádaných dostihů v rámci ČR), je zde jasně viditelná disproporce, kterou lze především opět připsat absenci kvalitního závodiště v rámci celé Moravy. Zároveň tento fakt představuje velký potenciál pro Slušovické závodiště, které kdyby usilovalo o kategorii A, nemá na celé Moravě stejně kvalitní konkurenci. Pro koně ze Zlínského kraje je v současnosti možnou spádovou oblastí také Slovensko, které ale také nemá optimální podmínky. V podstatě jediné kvalitní závodiště se nachází v Bratislavě, ostatní závodiště mají charakter provinčních závodišť. Tento fakt opět umocňuje potenciál případného kvalitního závodiště na nejvyšší kvalitativní úrovni ve Slušovicích. Slušovická dráha by se tak mohla stát spádovou oblastí pro Slovensko. To by dále znamenalo potenciál pro po zvyšování počtu dostihů pořádaných v kraji a tím i zatraktivnění území Slušovicka. Z grafů je tak jasně patrná nevýhoda domácích chovatelů i trenérů, co se týče počtu dostihů pořádaných na „domácí půdě“ nebo v blízkém okolí. Tato skutečnost se pak odráží v prodražování cestovních nákladů na starty v jednotlivých dostizích ve vzdálenějších lokalitách, což se v konečném důsledku také promítá do ochoty místních majitelů účastnit se těchto dostihů. Co se úspěšnosti jednotlivých dostihových trenérů týče, lze ve Zlínském kraji opět identifikovat několik kvalitních subjektů, kteří figurují ve statistikách nejvýznamnějších trenérů na předních místech, a to jak v rovinových, tak i překážkových dostizích. Stáj Valencio – František Holčák, Radek Holčák Historie stáje se započala 1. února 1991, kdy dalo JZD Velké Karlovice Františku Holčákovi do pronájmu jezdecký oddíl. Tento byl posléze přejmenován na Dostihovou stáj Valencio, ve kterém v současnosti působí trenéři František a Radek Holčákovi. V průběhu let se podařilo ze stáje vybudovat úspěšné zařízení, jehož kvality potvrdil například v roce 2005 kůň Maskul svým vítězstvím ve 115. Velké pardubické. Svým klientům nabízí stáj ustájení, profesionální výcvik dostihových koní jak pro rovinové, tak i překážkové dostihy. V zázemí areálu lze také cvičit parkurové skákání. V současnosti František Holčák zaujímá ke dni 11. 9. 2008 9. místo (z celkového počtu 162 trenérů) na žebříčku Šampionátu trenérů rovinových dostihů sestavovaným samotným Jockey Clubem podle úspěšnosti jednotlivých trenérů. V žebříčku Šampionátu trenérů překážkových dostihů pak zaujímá osmnácté místo (z celkového počtu 113 trenérů). V rámci dalších žebříčků sestavovaných podle ostatních statistik pak oba trenéři figurují do 20. místa. Statistiky obou trenérů zachycují souhrnné tabulky číslo 12 a 13. FARMA KONÍ Horní Němčí – Jozef Piruch Farma zabývající se odchovem a tréninkem anglického polokrevníka se nachází na úpatí Bílých Karpat. Trenérem této stáje je Jozef Piruch. Tato oblast zaručuje svojí polohou vynikající podmínky jak pro trénink a chov anglického plnokrevníka, tak i pro bezpočet možností pro turistické ježdění v přírodě. Zařízení svým klientům nabízí ustájení koní, profesionální dostihový trénink a v neposlední řadě také prodej koní jak vlastních, tak i cizích. Samozřejmostí jsou kvalitní pastviny pro chov a odchov koní. V současnosti Jozef Piruch zaujímá ke dni 11. 9. 2008 52. místo (z celkového počtu 162 trenérů) na žebříčku Šampionátu trenérů rovinových dostihů podle úspěšnosti. V žebříčku Šampionátu trenérů překážkových dostihů podle úspěšnosti pak zaujímá deváté místo (z celkového počtu 113 trenérů).


40


Dostihové centrum Zdeny a Jana Havlíčkových Vrbětice Centrum poskytuje kompletní služby v oblasti tréninku dostihových koní. Věnuje se jak koním překážkovým, tak i rovinovým, od ročních hříbat až po starší zkušené závodníky. Díky nízkému počtu koní ve stáji (maximálně 11) je každému svěřenci zaručena individuální péče a pozornost. Pro trénink je k dispozici upravovaná cvalová dráha o délce 1100 m s převýšením 100 m, několik cvičných překážek a samozřejmě místní rozlehlé lesy a louky. Vedle stáje nechybí kolotoč a výběhy. Pro rychlejší cvaly je využívána dostihová dráha v nedalekých Slušovicích, většina tréninku se však odehrává v okolí Vrbětic, jež je součástí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V současnosti Zdena Havlíčková zaujímá ke dni 11. 9. 2008 12. místo (z celkového počtu 162 trenérů) na žebříčku Šampionátu trenérů rovinových dostihů podle úspěšnosti. V žebříčku Šampionátu trenérů překážkových dostihů podle úspěšnosti pak zaujímá 41. místo (z celkového počtu 113 trenérů). Z dalších úspěšných trenérů působících ve Zlínském kraji lze uvést Radima Bodláka, Zdeňka Machů, Jana Demeleho a Jozefa Rosinu. Seznam trenérů dostihových koní ve Zlínském kraji, včetně kontaktů, je uveden v příloze C tohoto dokumentu Lze tedy konstatovat, že na území Zlínského kraje působí kvalitní trenéři, kteří podávají výborné výkony i při omezených tréninkových podmínkách na regulérní dráze, které mají k dispozici. Lze předpokládat, že při existenci moravské dráhy nejvyšší kategorie A ve Slušovicích, by došlo k podstatnému zlepšení tréninkových podmínek a tím i úspěšnosti jak jednotlivých trenérů, tak i jejich svěřenců.

+ Dostatek kvalifikovaných trenérů a jejich dosahované úspěchy + Koncentrace koní v tréninku na území Zlínského kraje - Omezené tréninkové podmínky - Dojezdová vzdálenost na závodiště vyšších kategorií - Nízká četnost pořádaných dostihů


41


XIII. STÁVAJÍCÍ STAV DOSTIHOVÉHO OSTIHOVÉHO AREÁLU VE SLUŠOVICÍCH XIII. I. Historie závodiště Areál slušovického závodiště patří k nejmladším v České republice. Byl vybudován bývalým zemědělským družstvem pod vedením Františka Čuby v roce 1981. Dostihový provoz zde byl zahájen 23. 8. 1981. Primární určení závodiště bylo pro pořádání rovinných a překážkových dostihů. Areál tehdy nahradil starou a nevyhovující evyhovující dráhu ve Vizovicích. V dobách své největší slávy zažilo závodiště desetitisícové návštěvnosti v rámci jednoho dostihového dne. Bohužel B rozpad místního agrokombinátu znamenal také počátek konce slušovické dráhy coby špičkového závodiště.. Díky nevyjasněným vlastnickým poměrům závodiště několik let chátralo a nebylo zásadně rekonstruováno. rekonstruov XIII. II. Parametry a vybavení závodiště Základní ladní travnatý ovál měří 1 600 m, m je široký 20 m a jako jediný v Česku má klopené oblouky, které umožňují dosahovat při dostizích velmi dobrých časů. Z venkovní strany je dráha obklopena 4 metry širokou tréninkovou pískovou dráhou sloužící pro tréninkové aktivity ktivity dostihových koní ustájených v nedalekých stájích na Březové. U vnitřního závodního oválu se pak nachází překážková dráha. Tato překážková dráha sestává z 16 překážek a je určena pro klasickou steeplechase, kdy koně absolvují skoky tvořené ze živých plotů jak po obvodu dráhy, tak po diagonálách. Pro pořádání dostihů přes proutěné překážky pak slouží čtyři proutěné překážky na samohybné konstrukci. Kolem překážek je v současnosti rozmístěno 9 jamek výše zmíněného golfového hřiště se dvěma jezírky určenými k zavlažování závodiště. Okolo oválu je vybudována pevná bariéra s výklonem o 30 cm. Koně mohou startovat k dostihům buďto na praporek, nebo z mobilních boxů, bo které se nacházejí v areálu závodiště. K ustájení pro závodící koně je pak možné využít 33 krytých pevných stání. Další stáje pro několik desítek koní jsou dostupné v blízkosti dostihového areálu. K dostihové dráze patří i zděné sedliště pro ustájení a sedlání koní při dostizích a padock, kde jsou divákům předváděni koně před samotným dostihem. Dominantou areálu je budova DERBY Centrum, která slouží při dostihových dnech dostihové komisi a rozhodčím, jinak je využívána pro pořádání diskoték. Pro návštěvníky ěvníky dostihů jsou určeny otevřené tribuny, ale protože celý komplex má podobu přírodního amfiteátru, je možné sledovat dostihy z kteréhokoli místa areálu. Všechny budovy,, včetně tribun, tribun nesou stopy výrazného opotřebení a v případě jakýchkoliv rozvojových aktivit, při nichž by měly být využity, je nutná nut jejich celková Obrázek 32: Budovy slušovického rekonstrukce. Toto závodiště v minulosti neprošlo závodiště; zdroj: www.slusovice.cz zásadnější rekonstrukcí a jeho dnešní stav je tristní, reprezentativnost místa charakteristická pro vyspělá závodiště zde zcela chybí. Navíc většina těchto budov má stále soukromé vlastníky (viz kapitola Analýza nalýza vlastnických vztahů),, což představuje problematický bod pro případná jednání o odkupu. XIII. III. Klasifikace slušovického závodiště Obecně jsou veškerá dostihová závodiště zařazena do kvalitativních kategorií A – C. Pro začlenění do dané kategorie jsou rozhodující její parametry a technické vybavení, které shrnuje tabulka číslo 15 v příloze B. Z technického hlediska a z hlediska vybavenosti tak slušovické závodiště dnes spadá do kategorie „C“. Přesto dráha splňuje většinu klíčových podmínek pro zařazení do nejvyšší kategorie „A“.


42


Stávající kategorie představuje základní limitující podmínku pro pořádání dostihů vyšších kategorií. Díky svému zatřídění je možné zde pořádat pouze dostihy III. – V. kategorie. Vzhledem k tomu, že každá dostihová kategorie má vypsaný cenový limit, nemusí tyto dostihy být z hlediska výše potenciálních výher pro vlastníky koní tak zajímavé jako dostihy vyšší kategorie. V České republice se ke konci roku 2007 nacházelo 15 činných závodišť. Pouze 4 závodiště však splňují podmínky pro zařazení do kategorie A. Konkrétně se jedná o Karlovy Vary, Most, Pardubice a Prahu - Velkou Chuchli. Tato zařízení tak představují hlavní česká plně profesionální dostihová centra, která neslouží pouze dostihovému sportu. Zázemí závodiště je často využíváno jako tréninkové centrum, případně slouží k provozování dalších sportovních či společenských aktivit, které nemusí být nutně spojeny s koňskou tematikou. Příkladem mohou být golfová hřiště, výstavní aktivity, nebo sportovní a kulturně-společenské akce v areálech závodišť. Ostatní závodiště pak mají charakter spíše provinčních dostihových závodišť a po většinu roku slouží spíše jako tréninková centra. Z těchto zařízení pak pouze Slušovice mají ambice být zařazeny mezi elitní skupinu „A“. Kvalita dostihového závodiště a jeho vybavení se přímo odráží jak v počtu pořádaných dostihových dnů, tak dalších akcí konaných na jednotlivých závodištích. Přehled počtu dostihových dnů na jednotlivých závodištích v průběhu posledních 10 let shrnuje tabulka číslo 12. 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Albertovec Benešov

5

Brno Hluboká n. Vltavou

3

4

4

4

2

2

2

2

2

2

2

3

1

Hradec n. Moravicí Karlovy Vary

5

6

Mirošov 1

Netolice

2

2

2

2

3

3

2

3

3

6

6

8

8

9

7

6

6

1

3

3

3

3

3

2

2

3

3

5

5

4

4

4

5

5

4

3

3

1

1

2

1

2

1

1

1

1

1

6

7

8

8

10

7

9

9

8

8

1

1

1

2

2

2

1

1

1

1

2

2

11

11

12

12

11

11

10

10

1

1

1

1

1

10

11

11

Radslavice Slušovice

1

4

Olšany Pardubice

1

3

Mimoň

Most

2007

1

Kolesa Lysá nad Labem

2006

8

8

7

9

6

8

1

4

2

3

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

3

1

1

1

1

1

Velká Chuchle

25

25

21

30

22

15

19

22

21

21

22

Celkem

65

71

69

82

71

73

64

72

66

65

66

Světlá hora Tochovice

Tabulka 10: Počet dostihových dnů na jednotlivých závodištích v průběhu posledních 10 let; zdroj dat: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008

Z tabulky opět vyplývá potenciál Slušovic stát se jedním z členů elitní skupiny „A“, do které kdysi patřily. Ačkoliv po roce 2000 následoval prudký útlum dostihových aktivit na slušovickém závodišti, podařilo se zde dostihy udržet.


43


Pokud pomineme Velkou Chuchli coby centrální závodiště celé ČR, ČR pak Slušovice historicky představovaly zdatného konkurenta jak Pardubického, tak i Mosteckého a Karlovarského závodiště. Navíc mají Slušovice ideální podmínky pro dostihy na 1000 m. Díky tomu, že je start těchto dostihů umístěn v polovině rovné části dráhy, jsou tyto dostihy zcela regulérní. To je výhoda slušovického závodiště například oproti Velké Chuchli, kde startují jí koně těsně před obloukem. Porovnání výše zmíněných závodišť se slušovickým závodištěm z hlediska počtu pořádaných dostihových dnů za posledních 10 let zachycuje graf na obrázku číslo 33. 35 30 25 Karlovy Vary 20

Most

15

Pardubice Slušovice

10

Velká Chuchle 5 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Obrázek 33: Porovnání nejvýznamnějších závodišť z hlediska počtu pořádaných dostihových dnů; zdroj: vlastní zpracování

XIII. IV. Překážky zařazení závodiště do kvalitativně vyšší skupiny Rozvoj Slušovického závodiště byl bohužel v roce 2002 přerušen díky problémům vyplývajícím z komplikovaných vlastnických vztahů a nejasného směru dalšího rozvoje. Nicméně přestože v poslední době procházela slušovická dostihová dráha velmi složitým obdobím, které se výrazným způsobem podepsalo na jejím technickém stavu (především jejího zázemí), jedná se stále o jedno z nejlepších dostihových závodišť v republice. K tomu, aby mohlo stoprocentně využít svého potenciálu, potřebuje zajistit především celoroční pravidelnou údržbu a dostatek finančních prostředků na postupnou modernizaci chátrajícího areálu. Velmi důležitý je také realizační tým, který zajišťuje programovou náplň naplno využívající možností prostor závodiště a tím pádem i generování finančních prostředků pro financování chodu celého areálu. Za hlavní problém slušovické dráhy je možné možné označit především zavlažování dráhy. dr Zavlažovací systém představuje v současnosti zásadní problém, a to nejen z pohledu splnění nároků pro zařazení závodiště do kategorie „A“. Bez kvalitního a hlavně účinného zavlažovacího systému je povrch dráhy pro závodící koně příliš tvrdý, což může způsobit jejich zranění s trvalými následky. Mnoho majitelů koní si tedy rozmyslí účast v dostizích na takovém povrchu. Historicky byl na závodišti zavlažovací systém vybudován, bohužel i na něm se podepsaly následky rozpadu tehdejšího agrokombinátu. Nový systém bude potřeba budovat zcela od začátku. Zavlažování dráhy představuje v současnosti největší problém. Ostatní podmínky závodiště již splňuje, případně je je jejich naplnění otázkou menší investice (v porovnání s vybudováním zavlažovacího systému). Z těchto podmínek lze jmenovat technické vybavení zahrnující značené a měřené 400 metrové úseky, video nebo průmyslovou televizi pro rozhodčí a další (viz tabulka číslo 15 v příloze B). JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

44


Problémem, který s kvalitou závodiště úzce souvisí, i když není pravidly vyžadován, je kvalita zázemí pro diváky. Vzhledem k tomu, že se na stávajícím stavu tohoto vybavení závodiště notně podepsala minulá léta s minimální údržbou, působí celek značně neutěšeně. Pokud by se mělo z dostihoviště stát místo trávení volného času návštěvníků dostihových soutěží, případně reprezentativní místo určené pro obchodní schůzky, je potřeba tomuto zázemí věnovat velkou pozornost. Zde je potřeba upozornit na fakt, že zde opět může jednání zkomplikovat soukromé vlastnictví jednotlivých budov. + Historický potenciál dráhy + Kvalita dráhy + Jedinečnost dráhy v rámci celé Moravy - Zavlažování dráhy - Více soukromých vlastníků pozemků a budov - Kvalita diváckého zázemí závodiště


45


XIV. VLASTNICKÉ VZTAHY NA ÚZEMÍ ZÁVODIŠTĚ Za účelem zjištění aktuálního stavu vlastnických práv k jednotlivým parcelám závodiště byla na základě katastrálních map a záznamů v Katastru nemovitostí platných ke dni 1. 9. 2008 provedena analýza vlastníků dotčených pozemků. Získaná data byla převedena do orientačního nákresu, který je uveden v příloze „D“ tohoto dokumentu. V příloze „F“ je pak připojena kopie výpisu vlastníků z Katastru Nemovitostí. Katastrální území města Slušovice prochází v tuto chvíli celkovou digitalizací. Mapové podklady z tohoto důvodu ještě vycházejí z klasických katastrálních map. Příloha „D“ obsahuje nákres, který zachycuje situaci na dostihovém závodišti a jeho blízkém okolí po zaznačení druhu vlastníků parcel vedených jak v katastru nemovitostí, tak i pomocí zjednodušené evidence. Pozemky soukromých subjektů jsou zde zaznačeny červenou barvou, pozemky města Slušovice zeleně, státní pozemky žlutě, parcely neuvedené na listu vlastnictví oranžově, pozemky obce Březová jsou pak šedé. Pozemky vedené v rámci zjednodušené evidence jsou odlišeny jiným odstínem barvy. Seznam vlastníků jednotlivých parcel je pak uveden v příloze „E“ tohoto dokumentu. Z historického hlediska vlastnické vztahy dlouho představovaly a stále představují zásadní problém řešení jakéhokoliv dalšího rozvoje závodiště. Díky tomu, že bývalý Agrokombinát hospodařil na pozemcích, které se v rámci privatizace vracely původním vlastníkům, došlo k situaci, kdy zde existuje relativně silná skupina soukromých vlastnických subjektů, které vlastní pozemky o nejrůznějších velikostech. Tato situace je patrná z nákresů v příloze D. To představuje také zásadní rozdíl oproti jiným českým dostihovým dráhám, které jsou převážně v soukromých rukou. Situace je dále komplikována také faktem, že ne ve všech případech je majitel pozemku také majitelem stavby na něm stojící. To se týká například některých staveb tvořících stávající divácké zázemí závodiště. Městu Slušovice se podařilo získat poměrně velkou část pozemků pod závodištěm teprve v roce 2007. Tehdy město po dlouhém vyjednávání od státu odkoupilo cca šest hektarů půdy. Městu také patří tréninková písková dráha, zábradlí, chodníky a překážky. Asi deset dalších hektarů potřebných pro pořádání dostihů si pak pronajímá od stávajících soukromých vlastníků. Tyto pozemky jsou pronajaté na dobu neurčitou, s roční výpovědní lhůtou a cenou 2 Kč/m2. V soukromých rukou se také nacházejí startovací boxy a cílová věž (vlastníkem je společnost S-Media, a.s.). Na druhou stranu, město pronajímá výše uvedené pozemky golfovému hřišti, a to za cenu 1 Kč/m2. Ke dni 1. 9. 2009 bylo v evidenci katastru nemovitostí evidováno celkem 43 vlastníků (včetně města Slušovice, obce Březová a České republiky) pozemků v areálu závodiště a jeho přímém okolí. Skupina soukromých vlastníků zahrnuje jak fyzické, tak i právnické osoby. Velikost vlastnických podílů je různá, stejně tak i velikost parcel (viz příloha E). Zázemí pro diváky se také v drtivé většině případů nachází na soukromých pozemcích, což se negativně podepisuje na jeho fyzickém stavu. Město Slušovice často tato zařízení opravuje a udržuje na své náklady. Z jednotlivých budov je v současnosti na prodej budova „Sudu“, která dříve představovala centrální budovu celého závodiště. Stávající vlastník ji nabízí za cenu cca 8 mil. Kč. Jak bylo již zmíněno výše, do budoucna představuje tento stav hrozbu pro jakékoliv další rozvojové aktivity. Na území dráhy lze identifikovat řadu vlastníků poměrně velkých parcel, jejichž postoji je zapotřebí se vážně zaobírat při úvahách o jakémkoliv dalším rozvoji stávajícího závodiště. Řešení této situace je sice částečně možné formou pronájmů pozemků, z hlediska dlouhodobé stability a dalšího rozvoje areálu však toto není optimální. Někteří z oslovených vlastníků projevili zájem o prodej svých pozemků, případně o výměnu pozemků za jiné, např. v průmyslové zóně, pro které mají využití v rámci svých podnikatelských záměrů. Další alternativou je pak možnost vkladu pozemků do společného podniku realizovaného na území areálu. Obecně lze předpokládat ochotu k jednání. Největším problémem zde bude samozřejmě cena těchto pozemků, která bude JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

46


mít vzrůstající tendenci přímo úměrnou rozvojovým záměrům realizovaným v dané oblasti. Jednoznačným závěrem, který vyplývá z výše uvedených skutečností, je tak potřeba intenzivního hledání východiska a jednání se stávajícími vlastníky o jednotlivých možnostech řešení, které se nabízejí. + Velký podíl města na pozemcích pod závodištěm + Ochota stávajících vlastníků tuto situaci řešit + Některé pozemky ve vlastnictví státu a Jockey Clubu - Převažující podíl pozemků v soukromých rukou - Množství soukromých vlastníků pozemků i budov - Cenové podmínky některých vlastníků


47


XV. ZÁVĚRY ANALÝZY EVROPSKÉHO STANDARDU SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ OBDOBNÉHO CHARAKTERU Pro účely analýzy evropského standardu dostihových areálů bylo zvoleno především území Velké Británie, coby kolébky dostihového sportu v Evropě. XV. I. Historický kontext Z historického hlediska se moderní dostihový sport zrodil právě zde, což dokládá nejstarší záznam o dostizích pocházející z roku 1540. Po roce 1640 se začalo závodit v Epsomu a do roku 1700 se stal, také díky přízni krále, centrem dostihového světa anglický Newmarket. Toto město se stalo po roce 1660 domovem pro krále Karla II, díky kterému došlo k dalšímu rozvoji zdejšího závodiště. Dostihová ročenka, ve které se uvádí termíny a výsledky dostihů, byla poprvé publikována v roce 1727. Derby, závod, který se stal vzorem pro mnohé další na celém světě, se poprvé běželo opět v Anglii, a to v roce 1780. Tehdy již bylo v Británii 59 dostihových závodišť a jedinými dvěma víkendy, kdy se neběžely žádné dostihy, byl ten po Velkém pátku a o Vánocích. Dostihy a s nimi i chov plnokrevníků se postupně rozšířily do všech zemí, na které měla Velká Británie nějaký vliv. V Severní Americe bylo první oficiální dostihové závodiště otevřeno v roce 1665 na Long Islandu a v New Yorku. Ve Francii se první oficiální dostihy běžely v roce 1776 poblíž Paříže, v Německu v roce 1822 v Meklengurgsku, v Itálii v roce 1837 ve Florencii a v Neapoli. Na jižní polokouli byly první dostihy zaznamenány v roce 1810 v Sydney v Austrálii a v roce 1842 v Aucklandu na Novém Zélandě. V Čechách se poprvé běžely dostihy v Praze roku 1839 a v Pardubicích roku 1842. V současnosti se v Anglii nachází 60 dostihových závodišť. Z toho 19 jich je určeno pro rovinné dostihy, včetně 4, které mají univerzální povrch pro závody při jakémkoliv počasí. Dalších 24 dostihových závodišť je vyčleněno pro překážkové dostihy a 17 závodišť je pak kombinovaných. Co se týče pestrosti dostihových závodišť, je nabídka Británie nesrovnatelná s jakoukoliv jinou zemí. Každé její závodiště má jinou atmosféru, širokou nabídku doprovodných služeb pro všechny své návštěvníky bez ohledu zda se jedná o VIP nebo o rodinu s dětmi. V rámci analýz bylo potřeba odlišit dvě základní složky, a to technické vybavení dráhy a kvalitu služeb a zařízení pro návštěvníky dostihových soutěží. Co se týče technických nároků na dráhu, lze konstatovat, že technické vybavení dostihové dráhy určité kategorie je vždy jasně dáno jak mezinárodními pravidly, tak i pravidly platnými v dané zemi. Vlastní areály závodišť bývají konstruovány tak, aby umožňovaly plné využití zastavěné plochy jak pro rovinové, tak i pro překážkové dostihy a steeplechase. Ve vnitřních prostorech pak bývají často umístěna golfová hřiště, případně parkurové překážky, hřiště pro pólo a další. Otázkou tak především zůstává, jak jsou koncipovány dostihová závodiště z hlediska jejich návštěvnického zázemí. Za účelem odpovědi na tuto otázku byly analyzovány internetové prezentace 60 anglických dostihových závodišť udávajících trend v dané oblasti aktivit. XV. II. Závěry analýzy: A) Budovy na dostihovém závodišti jsou budovány jako multifunkční Špičkový dostihový areál se neobejde bez vybudovaného zázemí umístěného v pevných budovách. Vzhledem k tomu, že výstavba a údržba budov představuje zásadní výdajovou položku každého závodiště, je vždy potřeba hledat cesty jejich maximálního využití. Z tohoto důvodu bývají hlavní budovy závodních areálů konstruovány tak, aby mohly být jednoduchou změnou vnitřních dispozic flexibilně využívány jak pro dostihy, tak i pro další sportovní, obchodní či kulturně - společenské akce.


48


Nezřídka bývají v prostorách závodišť provozovány výstaviště regionálního, či dokonce neregionálního významu. Zde bývá využíváno dobré dopravní dostupnosti závodišť a kapacit jejich zázemí. B) Aktivity odehrávající se na závodišti nejsou výhradně spojeny s dostihy Díky svému zázemí mohou dostihové areály nabídnout široké spektrum dalších aktivit. Ať už jsou to závodní okruhy pro motokáry okolo závodních oválů, golfová hřiště, dráhy pro in-line bruslení, dráhy pro závody chrtů, parkurové překážky nebo hřiště póla, vždy je snahou těchto akcí přitáhnout co nejvíce návštěvníků. Závodiště tak představuje místo společenských setkání návštěvníků. Najít vhodné aktivity, které by vytvářely zdroje financování pro provoz areálu, představuje základní premisu ekonomicky soběstačného zařízení. Za tímto účelem mají závodiště pracovníky, v případě velkých závodišť pak přímo projektové týmy, kteří se této problematice na plný úvazek věnují. Důležitým faktorem je zde fakt, že se často jedná o mezioborově orientované pracovníky, kteří jsou schopni postihnout problematiku značně odlišnou od té koňské a dokáží tak hledat vhodné aktivity i v oblastech, které se na první pohled s dostihovým závodištěm příliš neslučují. C) Areály coby místa obchodu Dostihové areály těží ze svého unikátního a atraktivního prostředí a představují tak místa, kde je možné diskrétně organizovat osobní obchodní schůzky spojené s dalším méně formálním programem. Tyto schůzky bývají považovány za prestižní událost, čemuž také odpovídají požadavky na kvalitu zázemí, ve kterém se odehrávají. Také tyto aktivity představují významný zdroj finančních prostředků pro financování chodu celého areálu. D) Závodiště coby prvek kongresové turistiky Tento fakt souvisí jednak s multifunkčností jednotlivých budov v areálu závodiště a jednak s kvalitou ubytovacích a stravovacích zařízení v prostorách závodiště. Díky svému vybavení jsou tyto prostory připraveny poskytnout zázemí pro kongresovou turistiku ve velmi atraktivním prostředí. Důležitou podmínkou je zde kladení důrazu na udržování jak vybavení budov, tak služeb pro návštěvníky a v neposlední řadě také celkového dojmu z areálu, na vysoké úrovni. Dostihová závodiště pak slouží jako místa obchodních setkání, prezentací firem, výstav a seminářů. Finanční prostředky generované z těchto aktivit pak představují významnou položku příjmové strany rozpočtu dostihového areálu. E) Areály jsou koncipovány jako centra rodinné zábavy Při nabídce aktivit v rámci zahraničních dostihových areálů je důsledně brán v potaz faktor rodinné zábavy. Za tímto účelem je v rámci areálů budováno zázemí, které zajistí zábavu i pro nejmladší návštěvníky. V rámci speciálních akcí pořádaných pro děti tak mají nejmenší návštěvníci možnost dostat se do úzkého kontaktu s dostihovým prostředím, a to zábavně – naučnou formou. Díky tomu si tak v konečném důsledku dostihová závodiště do budoucna vychovávají potenciální věrné návštěvníky. Pro odrostlejší skupiny návštěvníků pak závodiště nabízejí sportovní a kulturní aktivity. Příkladem mohou být fitness tělocvičny, kasína a herny, muzea, galerie, pořádané společenské akce, možnosti svateb a oslav a další. F) Areály zacilují na všechny příjmové skupiny návštěvníků Dostihy nejsou v zahraničí chápany jako pouhé poměřování sil koní, ale především jako důvod pro setkání lidí. Účast na dostihovém dni je tak společenskou událostí. Moderní dostihové areály a jejich návštěvnické zázemí v podobě restauračních a dalších služeb nabízejí různé úrovně svých služeb pro jednotlivé segmenty návštěvníků podle jejich finančních možností. Samozřejmostí v prostorách dostihového areálu jsou obchůdky, ubytovací a stravovací služby, výše zmíněné dětské koutky, kongresové a přednáškové sály, či privátní boxy a suity. JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

49


Cílem je opět snaha o přilákání pokud možno co největšího počtu lidí, což se pak odráží v příjmech areálu, a to jak z vybraného vstupného a tržeb za zboží, tak i následných příjmů z reklamy, sponzorských darů a dalších. G) Důsledná propagace Všechny zkoumané areály důsledně dbají na svoji prezentaci coby center zábavy a společenských událostí. Samozřejmostí jsou kvalitní webové prezentace, kvalitní mediální propagace a televizní přenosy. To vše s cílem přilákat a vytvořit věrnou skupinu pravidelných návštěvníků. To se děje také formou klubových členství, kdy členové klubu získávají nejrůznější výhody a bonusy. Navíc je zde patrná snaha formou internetového sázení získat finančních prostředků i od fanoušků dostihového sportu, kteří se dostihových dnů fyzicky neúčastní. H) Široké spektrum potenciálních zdrojů příjmů Jak pořádání dostihových dnů, tak zabezpečení chodu celého areálu s sebou nese velké nároky na finanční prostředky. Bez ohledu na formu vlastníků spojuje všechny dostihové areály snaha udržet model ekonomické soběstačnosti. Toho dosahují nejrůznějšími cestami – od tržeb z vybraného vstupného, sázek, dražeb koní, přes finanční prostředky z reklamy, prodeje zboží, sponzorských darů a plateb za služby. Výši takto získaných prostředků pak přímo determinuje především úroveň nabízených služeb, kvalita návštěvnického zázemí a rozsah nabízených akcí. Lze jen stěží předpokládat, že pouhá kvalitní dráha s nulovým zázemím pro návštěvníky vygeneruje dostatek peněz pro udržení svého chodu. Úkolem tohoto zázemí je také svojí nabídkou udržet návštěvníka v areálu pokud možno co nejdéle s výhledem na vyšší množství peněz, které zde utratí. Dostihové areály často také úzce spolupracují se svým okolím, kdy jsou vytvářeny sítě doprovodných služeb, ze kterých pak těží všechny subjekty do nich zapojené. Z tohoto faktu plyne jednoznačné doporučení – při budování či rekonstrukci dostihového závodiště a ambicemi špičkového závodiště je zapotřebí těmto „doplňkovým“ službám věnovat také maximální možnou pozornost. I) Dobrá dopravní dostupnost a infrastruktura areálů Dobrá dopravní dostupnost představuje základní předpoklad úspěchu jakéhokoliv dostihového areálu. To se týká nejen osobní automobilové dopravy, ale také dopravy hromadné. Ačkoliv je mnoho zahraničních areálů situovaných na okrajích měst, bez výjimek jsou velmi dobře dostupné, s dostatečnou kapacitou parkovacích míst, kvalitním napojením na hromadnou veřejnou dopravu posilovanou o další spoje v případě větších akcí. J) Dopad dostihového závodění pro regionální ekonomiku Dostihové závodění představuje v Británii důležité odvětví, které má nezanedbatelné dopady na regionální ekonomiku. Představuje jak významného zaměstnavatele, tak i jeden z nejvíce perspektivních zemědělských oborů, který má nezanedbatelný dopad také na rozvoj návazných aktivity (z hlediska doplňkových služeb v regionu). Například v Anglii dostihy zaměstnávají o 70 % více pracovníků než lesnictví a těžba dřeva. Z hlediska příjmů ze závodění vykazují závodiště o 30 % vyšší celkové příjmy, než jsou příjmy z farmářství a obdělávání půdy.


50


XVI. SHRNUTÍ ANALÝZ XVI. I. Využití potenciálu lokality v tradiční oblasti dostihového sportu a pro návaznou turistickou infrastrukturu V kontextu výše provedených analýz lze konstatovat, že z hlediska potenciálu lokality v tradiční oblasti dostihového sportu jsou podmínky na slušovicku, coby v centru dostihových aktivit ve Zlínském kraji, více než příznivé. Také historický pojem Slušovické dráhy jako špičkového zařízení a image Slušovic coby dostihového města vytváří základní předpoklad pro rozvoj aktivit dostihového typu. Tohoto image je zapotřebí využít, dokud ještě přetrvává. Dostihová dráha ve Slušovicích má vynikající parametry, které by ji mohly pomoci k zařazení mezi top dráhy v rámci celé ČR. Navíc představuje spádovou dráhu pro celou Moravu, případně i část Slovenska. Zařazení do kategorie „A“ by slušovickému závodišti umožnilo pořádat také dostihy I. a II. kategorie, což by znamenalo další rozvoj dostihového sportu nejen ve Zlínském kraji, ale v rámci celé Moravy. Pro zařazení do vyšší kategorie je zapotřebí vyřešit několik řešitelných technických problémů, z nichž největší představuje zavlažovací systém dráhy. Zde se otevírá další potenciál Slušovic v rámci dostihového sportu, který v sobě skrývá blízká vodní nádrž. V případě vybudování zavlažovacího systému využívajícího vodu z této nádrže je možné využít situace, kdy voda z nádrže prochází čističkou a úpravnou vody až pod závodištěm. Zavlažovací systém by tak mohl být napojen na užitkovou vodu, což by přineslo nemalé úspory. V porovnání s ostatními závodišti, které jsou napojeny svými zavlažovacími systémy na vodovodní řad s pitnou vodou, to představuje především v letních měsících velkou výhodu. Kombinace tohoto faktoru s letní přestávkou na Velké Chuchli se tak slušovickému závodišti otevírá ambice stát se centrem letních dostihů v rámci celé České republiky. K výše uvedeným skutečnostem je také zapotřebí připočíst fakt, že ve Zlínském kraji funguje největší chovatelské zařízení dostihových koní v rámci celé České republiky a řada menších chovatelských stanic. Existuje zde také potenciál v několika špičkových zařízení zabývajících se tréninkem dostihových koní. Nejen pro všechna tato zařízení, ale i pro většinu ostatních moravských chovatelů a trenérů, představují Slušovice přirozenou spádovou oblast pro jejich aktivity. Pro všechny tyto subjekty by rozvoj dostihového areálu znamenal značné zlepšení tréninkových podmínek, zkrácení dojezdových vzdáleností jak na tréninky, tak i na vlastní závody. Jak ukazují analýzy obdobných zahraničních zařízení, lze rozvojem dostihového sportu předpokládat dopad na návaznou turistickou infrastrukturu. Především se zde otevírá prostor pro zapojení privátního kapitálu z hlediska stravovacích a ubytovacích kapacit a dalších návazných služeb. Výhodou je zde blízkost krajského města, pro které by mohly Slušovice představovat určitý protipól – Zlín místo práce, Slušovice místo oddechu a zábavy. Možné využití by tak našly i stávající zařízení, z nichž některá by musela projít rekonstrukcí tak, aby obstála náročným požadavkům návštěvníků. Dostihové závodiště ve Slušovicích tak má určitě ambice stát se významnou konkurencí pro dostihová závodiště umístěná v Čechách. Může tak doplnit nabídku turistických aktivit v blízkosti Zlína o unikátní prvek cestovního ruchu, který není zahrnut do nabídky žádného z blízkých regionů. XVI. II. Potenciál areálu pro rozvoj cestovního ruchu V tuto chvíli představuje oblast Slušovicka, z hlediska turistického ruchu, území se spíše regionální využitelností. Město a celý mikroregion lze charakterizovat jako oblast, která v současné době nepatří mezi tradiční turistické lokality ve Zlínském kraji, a to i přes svůj historický potenciál v dostihovém sportu. Z hlediska možných turistických aktivit se v tuto chvíli sledované území orientuje především na využití přírodního potenciálu oblasti, která je vhodná pro turistiku rodinného typu. Lokalita nabízí zejména vhodné podmínky pro pěší turistiku JVM – RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167 760 30 Zlín Tel: 577 210 729, fax: 576 011 457

51


a cykloturistiku. Z významných turistických cílů se nenachází žádný přímo ve sledovaném území, nicméně některé z nich jsou poměrně blízko. Nejvýznamnějším prvkem je zde stávající areál dostihového závodiště, na jehož stavu se ale podepsalo období bez jakýchkoliv větších rekonstrukcí a oprav. Potenciál tohoto dostihového areálu pro rozvoj cestovního ruchu lze sledovat ve dvou základních rovinách, a to jednak v dopadech na území mikroregionu a dále pak v dopadech na ostatní území Zlínského kraje. Z hlediska dopadů na území mikroregionu lze rozvojem dostihového areálu očekávat především zvýšení počtu návštěvníků a prodloužení délky jejich pobytu. Zde je ovšem základní podmínkou maximální využití potenciálu všech možností, které areál a jeho okolí nabízejí, jejich další rozvoj a doplnění o další prvky, které umožní profilaci sledovaného území coby sportovně – relaxační turistické oblasti Zlínského kraje. Zde by Slušovice mohly, díky své poloze, také těžit z dnes již tradičních velkých akcí s velkou koncentrací návštěvníků, pro které by poskytly zázemí. Navíc zvýšení počtu návštěvníků s sebou nese podnět pro další zapojování privátního kapitálu a tím i vytváření dalších pracovních míst a rozšiřování nabídky doprovodných služeb. Rozvoj dostihového závodiště, coby multifunkčního areálu, který není orientován pouze na dostihový sport a který poskytuje špičkové zázemí i pro další sportovně-relaxační aktivity, tak může představovat významný nárůst potenciálu Slušovicka z hlediska sportovní, kongresové a business turistiky. Pokud by zde byl vybudován moderní areál, vzniklo by velmi atraktivní prostředí pro pořádání nejrůznějších sportovních akcí, konferencí, seminářů a prestižních obchodních schůzek. Tomu napomáhá fakt, že oblast je poměrně kvalitně napojena na silniční síť a výhledově bude napojena silnicí R49 také na dálniční síť ČR. Z hlediska dopadů na zbývající území Zlínského kraje lze uvést především zatraktivnění jeho nabídky v rámci cestovního ruchu. Vedle lázeňských Luhačovic, folklórního Rožnovska, kulturního Uherskohradišťska by se profilovala další poměrně silná oblast cestovního ruchu zaměřená na sportovně - relaxační aktivity – Zlínsko. Tato profilace by byla umožněna především areálem ZOO Lešná, dostihovým závodištěm ve Slušovicích, případně také sportovně-relaxačním centrem na Všemině (pokud dojde k jeho úplné realizaci).


52


XVII. VIZE, GLOBÁLNÍ CÍL Vize představuje celostní pohled na danou problematiku. V sevřené formě charakterizuje výchozí situaci, a kam se chce mikroregion v horizontu své “Strategie” dostat (co jsme a čím chceme být). Historicky jsou Slušovice spojovány s kvalitními dostihy na dráze, která nemá na celé Moravě konkurenci. Tradici, která zde v rámci dostihového sportu dlouhá léta přetrvává, je zapotřebí cíleně rozvíjet za účelem rozvoje cestovního ruchu v celé oblasti mikroregionu Slušovicko tak, aby byla naplněna užší forma vize:

Slušovice – významná jezdecká a sportovně-relaxační základna Zlínského kraje Při formulaci vize je záměrně zvolen termín „jezdecký“ sport, který zahrnuje veškeré jezdecké a sportovní aktivity s koňmi. Tradice dostihového sportu představuje jednu z mála deviz cestovního ruchu, kterou město Slušovice, a tím i mikroregion Slušovicko disponuje. Vybudování centra komplexně objímajícího maximum možných aktivit jak jezdeckého sportu, včetně návazných hipoturistických aktivit, tak i sportovně-relaxačních aktivit, zajistí Slušovicím nejen návrat na špici v rámci dostihového sportu, ale nabídne také nové unikátní příležitosti pro rozvoj cestovního ruchu méně tradičními směry, které nemají ve většině ostatních regionů ostatních v ČR obdoby. Takto formulovaná vize otevírá cestu tematicky orientovaných aktivit, jejichž společným jmenovatelem je kůň a sport. Jejich koncentrování do jednoho Centra pak umožní vznik netypického produktu cestovního ruchu spojujícího jak možnosti aktivního a pasivního vyžití s koňmi, tak i sportu. Na základě výše uvedené vize je pak možno definovat základní globální cíle celé Strategie revitalizace dostihového areálu ve Slušovicích jako cílené usilování o:

• Rozvoj dostihového areálu a jeho okolí jako centra jezdeckých a sportovně-relaxačních aktivit ve Zlínském kraji, s cílem vytvoření dominantního, v rámci celé Moravy ojedinělého prvku cestovního ruchu. • Vytváření podmínek pro maximální využití vytvořeného zázemí v rámci sportovně-relaxačních aktivit pořádaných na území Zlínského kraje.


53


XVIII. SWOT ANALÝZA Ve vztahu k vytvořené vizi a globálnímu cíli byla definována SWOT analýza coby nástroj pro posouzení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení s ohledem na možné využití stávajícího dostihového areálu pro účely rozvoje cestovního ruchu v celé oblasti. Jednotlivé položky jsou seřazeny podle významnosti. Silné stránky

Slabé stránky

•

Unikátnost závodiště v rámci celé Moravy

•

Technické vybavení závodiště

•

Parametry a závodiště

•

Stávající technický stav zázemí pro návštěvníky

•

Existence Nadačního fondu Rozvoj dostihového sportu ve Slušovicích

•

Nízký počet dostihových dní

•

Stávající systém propagace závodiště, akcí i mikroregionu

•

Historický potenciál a image Slušovic coby města dostihů

•

Nízká míra využití komerčním akcím

areálu

•

Dostupnost dráhy pro z celého Zlínského kraje

trenéry

•

Kvalita a kapacity služeb v mikroregionu

ubytovacích

•

Vhodné prostředí pro návazné aktivity spojené s hipoturistikou a dalšími sportovně – relaxačními aktivitami

•

Nedostačující nabídka aktivit pro nejmenší návštěvníky

•

Systém aktivit

kapacity stávajícího

•

Dobré napojení areálu na silniční síť

•

Aktivní přístup města Slušovice

Příležitosti

financování

ke

dostihových

Ohrožení

•

Koncentrace koní Zlínském kraji

ve

•

Množství vlastníků parcel, na kterých leží stávající dráha a jejich záměry

•

Koncentrace chovatelských zařízení ve Zlínském kraji

•

Další chátrání technického zázemí areálu

•

Stávající koní

•

Absence rozvojových projektů strany privátního sektoru

•

Spádovost oblasti pro Slovensko

•

•

Podpora Jockey Clubu

Možný nedostatek pracovní síly

•

Poloha města v blízkosti krajského města

•

Případná neochota ke spolupráci ze strany ostatních obcí

•

Využití vodní nádrže Slušovice

•

•

Vzrůstající význam cestovního ruchu

Nedostatek donátorů dostihové aktivity

•

•

Významné akce doprovázené velkou koncentrací návštěvníků pořádané v krajském městě

Další rozvoj ostatních dostihových závodišť

•

Možné zapojení dalších sportovně – relaxačních aktivit

síť

v tréninku

trenérů

dostihových

kongresového


ze

kvalifikované

financujících

54


XIX. KRITICKÉ OBLASTI Na základě výše definované vize a provedené SWOT analýzy byly dále definovány kritické oblasti neboli oblasti pro cílené zaměření strategie. XIX. I. Technické vybavení závodiště Stávající technické vybavení závodiště představuje zásadní překážku pro jakékoliv další rozvojové aktivity. Pokud nedojde k jeho zlepšení, nelze předpokládat zařazení do kvalitativně vyšší skupiny závodišť a tím pádem ani jeho další rozvoj. Pouze díky modernizací tohoto vybavení může být plně využit potenciál kvalitních parametrů dráhy, unikátnosti slušovického závodiště v rámci celé Moravy a spádovost oblasti pro Slovensko. Přehled silných stránek a příležitostí, které řešení této kritické oblasti posiluje a využívá: Silné stránky

Příležitosti


Koncentrace koní v tréninku ve Zlínském kraji

Parametry a kapacity stávajícího závodiště



Stávající síť trenérů dostihových koní

Dostupnost dráhy pro trenéry z celého Zlínského kraje


Přehled slabých stránek a ohrožení, k jejichž eliminaci řešení této kritické oblasti přispívá: Slabé stránky

Ohrožení

Technické vybavení závodiště


Nízký počet dostihových dní


XIX. II. Vlastnická práva Velké množství vlastníků parcel, na nichž se dráha rozkládá, představuje další problematický bod řešení případných rozvojových aktivit. Případná neshoda s některým z vlastníků může veškerý rozvoj ochromit a tím pádem ohrozit koncepci jako celek. Řešení tohoto bodu je tedy zapotřebí také věnovat maximální pozornost. Přehled silných stránek a příležitostí, které řešení této kritické oblasti posiluje a využívá: Silné stránky

Příležitosti


Koncentrace koní v tréninku ve Zlínském kraji




Stávající síť trenérů dostihových koní


Ohrožení



Systém financování dostihových aktivit

Množství vlastníků parcel, na kterých leží stávající dráha a jejich záměry Nedostatek donátorů financujících dostihové aktivity


55


XIX. III. Zázemí pro návštěvníky areálu a návazná infrastruktura cestovního ruchu Technicky sebelepší dostihová dráha ztrácí na svém významu a půvabu v případě, kdy v areálu chybí kvalitní zázemí pro návštěvníky. Řešení této problematiky lze předpokládat jako dlouhodobý proces, který bude muset proběhnout v několika fázích. V nejkratší době je zapotřebí věnovat pozornost zázemí pro návštěvníky, které přímo souvisí s pořádáním dostihových dnů (tribuny, parkoviště, …). Ve druhé fázi je nutné budovat návazné kapacity, které budou mít za úkol návštěvníka přivést do areálu i mimo dostihové dny (restaurace, obchody, kluby, dětská centra, …) a generovat dodatečné příjmy pro financování provozu areálu. Kromě budování zázemí pro návštěvníky v rámci areálu, je také zapotřebí řešit rozvoj doprovodných a návazných služeb jako jsou restaurační a ubytovací kapacity, budování partnerských sítí, další sportovně – relaxační aktivity, případně s možností tematicky zaměřeného trávení volného času. Přehled silných stránek a příležitostí, které řešení této kritické oblasti posiluje a využívá: Silné stránky

Příležitosti

Dobré napojení areálu na silniční síť

Vzrůstající význam kongresového cestovního ruchu

Vhodné prostředí pro návazné aktivity spojené s hipoturistikou

Významné akce doprovázené velkou koncentrací návštěvníků pořádané v krajském městě


Poloha města v blízkosti krajského města Možné zapojení dalších sportovně – relaxačních aktivit


Ohrožení



Nízká míra využití areálu ke komerčním akcím

Absence rozvojových projektů ze strany privátního sektoru

Kvalita a kapacity ubytovacích služeb v mikroregionu

Případná neochota ke spolupráci ze strany ostatních obcí


Nedostatek donátorů financujících dostihové aktivity

XIX. IV. Lidské zdroje Zázemí v podobě perfektního dostihového areálu s sebou nese požadavek na kvalitní projektový tým, který se bude starat o plné využití dostupných kapacit a programovou náplň, která přiláká návštěvníky areálu. Výběru vhodných kandidátů pro sestavení tohoto realizačního týmu bude zapotřebí věnovat velkou pozornost, protože na něm bude záviset míra ekonomické soběstačnosti areálu. Přehled silných stránek a příležitostí, které řešení této kritické oblasti posiluje a využívá: Silné stránky

Příležitosti

Existence Nadačního fondu Rozvoj dostihového sportu ve Slušovicích

Podpora Jockey Clubu

Vhodné prostředí pro návazné aktivity spojené s hipoturistikou

Poloha města v blízkosti krajského města


56



Ohrožení




Absence rozvojových projektů ze strany privátního sektoru



XIX. V. Zdroje financování Zdroje financování představují kritickou oblast většiny rozvojových projektů. V rámci této problematiky je nutné soustředit aktivity na získání finančních prostředků jednak pro financování provozu areálu a dále pak pro financování dalších rozvojových aktivit. Základním principem, který musí být v rámci této oblasti zachován, je snaha o maximální finanční soběstačnost. Přehled silných stránek a příležitostí, které řešení této kritické oblasti posiluje a využívá: Silné stránky Existence Nadačního fondu Rozvoj dostihového sportu ve Slušovicích

Příležitosti Vzrůstající význam kongresového cestovního ruchu Poloha města v blízkosti krajského města Podpora Jockey Clubu


Ohrožení




Absence rozvojových projektů ze strany privátního sektoru Nedostatek donátorů financujících dostihové aktivity Další rozvoj ostatních dostihových závodišť

XIX. VI. Důsledný marketing Kritickou oblastí odvozenou od oblastí předchozích je pak oblast marketingu veškerých aktivit, které na návštěvníka v daném areálu, respektive území čekají. Kvalitní nástroje marketingu a jejich účinné využití tak dají rámec všem výše zmíněným aktivitám. Přehled silných stránek a příležitostí, které řešení této kritické oblasti posiluje a využívá: Silné stránky

Příležitosti




Poloha města v blízkosti krajského města Vzrůstající význam kongresového cestovního ruchu Významné akce doprovázené velkou koncentrací návštěvníků pořádané v krajském městě


57


Přehled slabých stránek a ohrožení, k jejichž eliminaci řešení této kritické oblasti přispívá: Slabé stránky Nízký počet dostihových dní

Ohrožení Absence rozvojových projektů ze strany privátního sektoru

Teprve vyřešením výše popsaných kritických oblastí lze očekávat rozvoj cestovního ruchu ve sledované oblasti Slušovicka za využití stávajícího dostihového areálu.


58

Strategie revitalizace dostihového areálu ve Slušovicích SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1:

Poloha Slušovic v rámci ČR; zdroj: vlastní zpracování ............................................ 6

Obrázek 2:

Poloha Slušovic v rámci ZK; zdroj: vlastní zpracování ............................................ 6

Obrázek 3:

Uspořádání správního obvodu obce s rozšířenou působností Vizovice; zdroj: vlastní zpracování .................................................................................... 6

Obrázek 4:

Turistické trasy a cyklotrasy v okolí Slušovic; zdroj: www.mapy.cz ........................ 8

Obrázek 5:

Plánovaná výstavba silnic; Zdroj: www.silnice.info ............................................... 10

Obrázek 6:

Železniční síť v okolí Slušovic; Zdroj: www.cd.cz.................................................. 10

Obrázek 7:

Stávající a plánované cyklostezky na Slušovicku; zdroj: www.cykloserver.cz ........... 14

Obrázek 8:

Areál golfového hřiště; zdroj: www.volny.cz/dgcs/golf.html .................................. 15

Obrázek 9:

Lokality turistických cílů v blízkém okolí Slušovic; zdroj: vlastní zpracování ............. 16

Obrázek 10: Mapa ZOO Lešná; zdroj: www.zoozlin.eu ........................................................... 17 Obrázek 11: Hrad Lukov; zdroj: www.sweb.cz ....................................................................... 18 Obrázek 12: Zámek Vizovice; zdroj: http://zamek-viz.hyperlink.cz .......................................... 18 Obrázek 13: Distillery Land Vizovice; zdroj: www.rjelinek.cz ................................................... 19 Obrázek 14: Barum rally Zlín; zdroj: www.barum.rally.cz ....................................................... 20 Obrázek 15: Masters of rock; zdroj: www.mastersofrock.cz ..................................................... 21 Obrázek 16: Filmový festival; zdroj: www.zlinfest.cz .............................................................. 21 Obrázek 17: Vývoj počtu obyvatel Slušovic v posledních letech; zdroj: ČSÚ Zlín ........................ 23 Obrázek 18: Vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí v okolí Slušovic; zdroj: ČSÚ Zlín ................. 23 Obrázek 19: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Slušovic (fyzický stav); zdroj dat: ČSÚ Zlín, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 .................................... 24 Obrázek 20: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Slušovic (relativní podíl); zdroj dat: ČSÚ Zlín, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 .................................... 25 Obrázek 21: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva mikroregionu Slušovicko (relativní podíl); zdroj dat: ČSÚ Zlín, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.......................... 25 Obrázek 22: Procentuelní podíl obyvatel zaměstnaných v pohostinských a ubytovacích službách na Slušovicku; zdroj dat: ČSÚ Zlín, Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 .............. 26 Obrázek 23: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích mikroregionu; zdroj dat: ČSÚ Zlín ................. 26 Obrázek 24: Struktura ekonomických subjektů na území mikroregionu Slušovicko ke dni 31. 12. 2007; zdroj dat: ČSÚ Zlín ...................................................................... 27 Obrázek 25: Struktura ekonomických subjektů podle jednotlivých obcí mikroregionu; zdroj dat: ČSÚ Zlín .......................................................................................... 28 Obrázek 26: Srovnání krajů z hlediska počtu registrovaných hříbat v roce 2007; zdroj dat: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008 ................................ 34 Obrázek 27: Hřebčín Napajedla; zdroj: www.vitejte.cz............................................................ 35 Obrázek 28: Srovnání krajů podle počtu trenérů dostihových koní; z droj dat: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008.................................. 38 Obrázek 29: Srovnání krajů podle počtu dostihových koní v tréninku; zdroj dat: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008 ................................ 38 Obrázek 30: Počty dostihů v jednotlivých krajích ČR a krajích okolních; zdroj dat: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008 ................................ 39 Obrázek 31: Počet dostihů na 1 koně v jednotlivých krajích ČR; zdroj dat: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008 ................................ 39 Obrázek 32: Budovy slušovického závodiště; zdroj: www.slusovice.cz ...................................... 42 Obrázek 33: Porovnání nejvýznamnějších závodišť z hlediska počtu pořádaných dostihových dnů; zdroj: vlastní zpracování ................................................................................... 44


59

Strategie revitalizace dostihového areálu ve Slušovicích SEZNAM TABULEK Tabulka 1:

Seznam ubytovacích zařízení na Slušovicku; zdroj: vlastní zpracování .................... 12

Tabulka 2:

Počet obyvatel okolních obcí k 31. 12. 2007; zdroj: ČSÚ Zlín ................................ 23

Tabulka 3:

Věkové skupiny obyvatelstva Slušovic k 31. 12. 2007; zdroj: ČSÚ Zlín ................... 24

Tabulka 4:

Nejvýznamnější firmy na území města Slušovice; zdroj dat: Databáze Albertina ...... 25

Tabulka 5:

Počet ekonomických subjektů na území města Slušovice k 31. 12. 2006; zdroj: ČSÚ Zlín ............................................................................................... 27

Tabulka 6:

Jízdárenská zařízení dle oblastí ZK; zdroj: vlastní zpracování................................. 34

Tabulka 7:

Chovná zařízení dle oblastí ZK; zdroj: vlastní zpracování ...................................... 34

Tabulka 8:

Statistika dostihové stáje Hřebčín Napajedla; zdroj: www.dostihy.cz ...................... 36

Tabulka 9:

Statistika dostihové stáje Sectori Ševčík Vlachovice; zdroj: www.dostihy.cz ............ 36

Tabulka 10: Statistika dostihové stáje Vrba Rokytnice Slavičín; zdroj: www.dostihy.cz ............... 37 Tabulka 11: Statistika dostihové stáje Vanda Doubravy; zdroj: www.dostihy.cz ........................ 37 Tabulka 12: Počet dostihových dnů na jednotlivých závodištích v průběhu posledních 10 let; zdroj dat: Analýza trendů v českém dostihovém sportu 2008 ................................ 43 Tabulka 13: Přehled projektových záměrů s možným dopadem na cestovní ruch v oblasti Slušovicka; zdroj: Zásobník projektů MAS Vizovicko a Slušovicko 2008 .................. 65 Tabulka 14: Kategorizace dostihových závodišť; zdroj: Jockey Club ........................................ 67 Tabulka 15: Seznam trenérů dostihových koní ve Zlínském kraji ............................................. 69 Tabulka 16: Seznam vlastníků jednotlivých parcel ................................................................. 76


60


Přílohy


61


Příloha A: Přehled projektových záměrů s možným dopadem na cestovní ruch v oblasti Slušovicka


62


Dětské hřiště – I. etapa Sportovní areál

Obec Březová

1,5

Předp. termín realizace 2008

Šatny a zázemí pro fotbal a rekreační sport - II. etapa Sportovní areál Víceúčelové hřiště - III. etapa Sportovní areál Nová příjezdová komunikace - IV. etapa Sportovní areál Park – dolní konec

Obec Březová

2,2

2008

-

-

Obec Březová

1,5

2009 – 2010

-

-

Obec Březová

3-4

2012

-

-

Záměr

Nositel projektu

Náklady v mil. Kč

Připravenost projektu k realizaci -

Způsob financování -

Obec Březová

0,62

2008

TD, SP

-

Oprava výletiště na Dubíčku

Obec Hrobice

2,0

2008

-

-

Budování cyklotrasy a naučné stezky kolem obce Terénní úpravy okolo rybníku a lesopark (+ výsadba veř. zeleně)

Obec Hvozdná

4,2

2008 - 2013

ne, je v řešení

obec + dotace

Obec Hvozdná

2,8

2008 - 2010

ne, je v řešení

obec + dotace

Terénní úpravy pod rybníkem (+ zeleň)

Obec Hvozdná

1,03

2008 - 2010

ne, je v řešení

obec + dotace

Výsadba veřejné zeleně kolem MK v k. ú. Hvozdná

Obec Hvozdná

0,9

2008 - 2010

ne, je v řešení

obec + dotace

Rekonstrukce rakovského kříze včetně vybudování vyhlídky s turistickým zázemím

Město Slušovice

0,15

2008

návrh

vlastní zdroje + MAS

Oprava kulturních památek (kříže)

Město Slušovice

0,2

2008

studie


Rekonstrukce parku za kostelem a sochy sv. Jana Nepomuckého

Město Slušovice

0,4

2008-2009

studie


Budování cyklostezek a cyklotras v rámci MAS a Mikroregionu Slušovicko

Město Slušovice

2

2008 - 2010

návrh


Vybudování relax centra v areálu ZŠ Slušovice

Město Slušovice

1,2

2009

návrh



63


Dráha pro kolečkové brusle v areálu dostihové dráhy

Město Slušovice

0,45

2009

návrh


Pořízení mobilní nadkryté tribuny pro pořádání kulturně společ. akcí ve městě

Město Slušovice

0,3

2008

návrh


Dopravní infrastruktura (cyklostezky)

Obec Veselá

-

-

-

-

Výstavba ubytovacích kapacit

Obec Veselá

5

-

-

-

Výstavba sportovního areálu

Obec Veselá

-

-

-

-

Vybudování cyklostezek pro rekreační i náročnější cyklisty s potřebnou infrastrukturou

Obec Zádveřice Raková

-

-

návrh

obec+dotace

Výstavba víceúčelového sportovního hřiště s umělým trávníkem


-

-

návrh

obec+dotace

Rekonstrukce a oprava školní tělocvičny


-

-

návrh

obec+dotace

Cestovní ruch - turistika, navigace infosystémy, propagace, marketing turistických destinací

Ezop reklamní studio s.r.o.

-

-

-

Dotace + MAS

Doprava - bezmotorová doprava (stezky pěší, cyklostezky, značení)


-

-

-

Dotace + MAS

Životní prostředí - zlepšování stavu přírody a krajiny, podpora regenerace urbanizované krajiny


-

-

-

Dotace + MAS

RUDOLF JELÍNEK a.s.

3

2008

Záměr

Vlastní zdroje, úvěr, dotace

Optimalizace dětských hřišť a sportovišť

Město Vizovice

2

-

-

-

Rekonstrukce kulturního domu

Město Vizovice

2

-

-

-

Stezka pro pěší a cyklisty Razov


64

Strategie revitalizace dostihového areálu ve Slušovicích Vybudování muzea s nabídkou místních kulturních a historických zajímavostí (rekonstrukce KD)

Město Vizovice

2

-

-

-

Rekonstrukce Kapličky Panny Marie Růžencové na Karažijce

Město Vizovice

1,4

(4 měsíce)

-

-

Rekonstrukce sloupu se sochou Panny Marie

Město Vizovice

0,2

-

-

-

Výsadba zeleně v krajině i ve městě

Město Vizovice

0,5

-

generel zeleně Vizovice

-

Výsadba dřevin tvořící součást rekultivace celého prostoru

Město Vizovice

0,185

-

Vytvoření hodnotného krajinného rázu při dopravním vstupu do města

Město Vizovice

-

-

Liniová výsadba dřevin týkající se obnovy a výsadby stromořadí na Těchlově

Město Vizovice

0,125

-

studie

-

Cyklotrasy mikroregionu Vizovicko

Mikroregion Vizovicko

-

-

TD

-

Multifunkční turistická cesta „Baťova dráha“

Mikroregion Vizovicko

-

-

TD

-

studie Krajinné úpravy „Staré cihelny“ studie Krajinné úpravy Vizovice Západ

-

-

Tabulka 11: Přehled projektových záměrů s možným dopadem na cestovní ruch v oblasti Slušovicka; zdroj: Zásobník projektů MAS Vizovicko a Slušovicko 2008


65


Příloha B – Kategorizace dostihových závodišť


66


Kritérium / Kategorie Obvod dráhy: Délka cílové roviny: Šířka dráhy: Poloměr oblouků: Bariéra: Povrch: Měření pendometrem: Závlaha: Způsob startu: Video, průmyslová televize: Cílová kamera: Měření 400m úseků: Sedliště: Paddock:

Ostatní vybavení: Ustájení:

A 1 500 m 350 m 17 m 100 m nebo 80 m s 3% sklonem

B 1 400 m 300 m 12 m

C 1 000 m 200 m 10 m

70 m

70 m

Živý plot nebo pevná bariéra s vykloněním o 30 cm

Živý plot nebo pevná bariéra s vykloněním o 30 cm

Souvislá bariéra od výběhu z oblouku po celé délce cílové roviny

Souvisle travnatý, pravidelně udržovaný Povinné Povinná Startovní boxy Povinné Povinné Povinné Stabilní se střechou

Souvisle travnatý, pravidelně udržovaný Doporučené Povinná Startovní boxy Doporučené Doporučené Doporučené Stabilní

Stabilní s pevnou bariérou

Stabilní s pevnou bariérou

Provizorní

Zdroj vody pro koně, box na osprchování koně, veterinární box, antidopingový box

Zdroj vody pro koně, box na osprchování koně, veterinární box, antidopingový box

Zdroj vody pro koně, prostor pro osprchování koně, prostor pro veterinární ošetření

Všechny koně dostihů

50 koní

20 koní

Trvale udržovaný Nepovinné Nepovinná Start praporkem Nepovinné Nepovinné Nepovinné Provizorní

Tabulka 12: Kategorizace dostihových závodišť; zdroj: Jockey Club


67


Příloha C – Seznam trenérů dostihových koní ve Zlínském kraji


68


Jméno trenéra

Telefon

Město

Machů Zdeněk

737 572 403

Slušovice

Marková Zdeňka

777 310 848

Staré Město u Uherského Hradiště

Neuberg Quido

604 775 942

Tlumačov

Piruch Jozef

728 125 469

Horní Němčí

Podhányi Jan

603 893 671

Bratřejov

Rosina Jozef

602 503 999

Staré Město u Uherského Hradiště

Seménka Zdeněk

606 710 185

Mařatice

Sousedík Pavel

608 770 989

Slušovice

Ševčík Miroslav

604 444 578

Vlachovice

Škrášková Alena

774 247 374

Jalubí

Šomanová Lenka

603 879 047

Lipina

Štěpánek Milan

774 455 252

Vizovice

Valášek Josef

603 180 182

Jasenná

Vrba Pavel

603 547 605

Rokytnice - Slavičín

Tabulka 13: Seznam trenérů dostihových koní ve Zlínském kraji


69


Příloha D – Analýza vlastníků pozemků na území závodiště


70


Příloha E – Seznam vlastníků jednotlivých parcel


71


Číslo parcely

Vlastník

Adresa

Výměra (m2)

120

Bohumila Jašková

Družstevní 14, Slušovice, 763 15

5837

599

Petr Vajdák

Rovná 390, Slušovice, 763 15

22402

Anna Zgarbová

Družstevní 10, Slušovice, 763 15

111

Marie Jüngerová

Lesní čtvrť I 3430, Zlín, 760 01

595

Město Slušovice

nám. Svobody 25, Slušovice, 763 15

102

Miroslav Hanulík

Březová 35, 763 15

Jana Hanulíková

Březová 35, 763 15

103

Alena Mlýnková

Březová 18, 763 15

1428

98

ČIBE a.s.

Motel GOLF START, Slušovice, 763 15

431

608

OBEC BŘEZOVÁ

Březová, 763 15

1135

93

ČIBE a.s.


355

94

Vlasta Skřítková

Malá Strana 186, Hladké Životice, 742 47

776

99

Jiří Vyvlečka

Březová 13, 763 15

94

Roman Vyvlečka

Slunečná 503, Slušovice, 763 15

91

Ing. Josef Dostál

Dittrichova 328/19, Praha, Nové Město, 120 00

920

92

ČIBE a.s.


799

597

Květoslava Valeriánová

Březová 12, 763 15

191

89

Petr Klemš

Březová 104, 763 15

753

SJM - Klemš Petr a Klemšová Ludmila

Březová 104, 763 15

Mária Daňková

Trnava 285, 763 18

Jana Horsáková

Březová 118, 763 15

55

Podíl

1/2 1/2

4837

829

1/2 1/2

1/2 1/2

3/4 1/4

491

1/2 1/2


72


57

Mária Daňková

Trnava 285, 763 18

Jana Horsáková

Březová 118, 763 15

587

Tomáš Červinka

Slunečná 309, Slušovice, 763 15

94

587/1

S - Media a.s.

Filmová 174, Zlín, 761 79

4302

587/2

Františka Daňková

Březová 19, 763 15

236

Petr Klemš

Březová 104, 763 15

1/8

Vlasta Skřítková


1/12

Julie Skybová

Březová 24, 763 15

1/6

Ing. Milan Sousedík

U Vrby 191, Slušovice, 763 15

1/6

Jaroslav Švajda

Březová 32, 763 15

1/6

DERBY GOLF CLUB

Slušovice 85, 763 15

1/6


Březová 104, 763 15

1/24

587/3

Julie Skybová

Březová 24, 763 15

152

588/1

S - Media a.s.


5020

588/2


Březová 19, 763 15

19

Petr Klemš

Březová 104, 763 15

1/8

Vlasta Skřítková


1/12

Julie Skybová

Březová 24, 763 15

1/6



1/6

Jaroslav Švajda

Březová 32, 763 15

1/6

DERBY GOLF CLUB


1/6


Březová 104, 763 15

1/24


Březová 19, 763 15

596/2

2866

1/2 1/2

35

1/12

1/12

1/12


73


Petr Klemš

Březová 104, 763 15

1/8

Vlasta Skřítková


1/12

Julie Skybová

Březová 24, 763 15

1/6



1/6

Jaroslav Švajda

Březová 32, 763 15

1/6

DERBY GOLF CLUB


1/6


Březová 104, 763 15

1/24

596/1

S - Media a.s.


2925

592/1



4650

592/3

Petr Klemš

Březová 104, 763 15

5057


Březová 104, 763 15

Petr Klemš

Březová 104, 763 15


Březová 104, 763 15

594

TIWO, spol. s r.o.

Březová 143, 763 15

1587

628

Česká republika; Pozemkový fond České republiky

Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 00

1037

593

Město Slušovice


860

1614

Město Slušovice


707

1672



293

627



394

602



995

580/2

Ing. Mgr. Karel Nedbálek


456

580/1



1102

581/1

Marie Hetmerová

Újezd 222, 763 25

2679

592/4

3/4 1/4

4245

3/4 1/4


74


585

S - Media a.s.


4302

574

SJM - Hanák Josef a Hanáková Marie

Komenského 312/21, Adamov, 679 04

3482

573/1

Jaroslav Šmakal

Březová 17, 763 15

2174

Marie Šmakalová

Březová 17, 763 15

Jaroslav Šmiraus

Březová 52, 763 15

Marie Šmirausová

Březová 52, 763 15

572/1

S - Media a.s.


1762

572/2

SJM - Vraj Radek Ing. a Vrajová Brigita

Padělky 553, Slušovice, 763 15

1982

569

Ing. Radek Vraj


6841

Brigita Vrajová


1/4

S - Media a.s.


1/2

566

Jaroslav Kučera

West 24 th Street 605, 87401 New Mexico, Farmington

3510

564/1

Město Slušovice


5114

S - Media a.s.


564/2

Oldřich Kučera

Mountain View Drive 3209, 87401 New Mexico, Farmington

3524

579



1697

570

Petr Macík

Zahradní 340, Slušovice, 763 15

1993

571

Marie Hetmerová

Újezd 222, 763 25

2831

575/2

Marie Hetmerová

Újezd 222, 763 25

3876

577/1

S - Media a.s.


670

577/2

SJM - Hanák Josef a Hanáková Marie

Komenského 312/21, Adamov, 679 04

748

578

Marie Hetmerová

Újezd 222, 763 25

1132

565



15

573/2

1/2 1/2

2023

1/2 1/2

1/4

1/2 1/2


75


225/2

Město Slušovice

nám. Svobody 25, 763 15

746

113/4

Marie Vrbková

Březová 83, 763 15

903

112/3

Marie Vrbková

Březová 83, 763 15

45

109/4

Jaroslav Šmakal

Březová 17, 763 15

1423

Marie Šmakalová

Březová 17, 763 15

109/5

SJM - Handl Josef a Handlová Emilie

Dlouhá 105, Slušovice, 763 15

3437

110

Jaroslav Šmakal

Březová 17, 763 15

355

Marie Šmakalová

Březová 17, 763 15

1/2 1/2

1/2 1/2

Tabulka 14: Seznam vlastníků jednotlivých parcel


76


Příloha F – Katastrální mapy


77

Web: Tel.: Fax:

Recommend Documents