ÚZEMNÍ PLÁN POLNÁ ČÁST II. ODŮVODNĚNÍ. AF - CITYPLAN, s.r.o. Jindřišská 17, Praha 1

PROJEKT „ÚZEMNÍ PLÁN POLNÁ“ JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

AF - CITYPLAN, s.r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

ÚZEMNÍ PLÁN POLNÁ

ČÁST II. – ODŮVODNĚNÍ srpen 2014


A)

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

OBJEDNATEL Město Polná Zastoupený:

Jindřich Skočdopole, starostou města

Ve věcech smlouvy je v záležitostech díla pověřen zastoupením: Ing. Jaroslav Sobotka, místostarosta Husovo náměstí 39 588 13, Polná

ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo města Polná

POŘIZOVATEL Magistrát města Jihlavy – úřad územního plánování Kontaktní osoby: Ing. Arch. Tomáš Lakomý, Pavlína Škodová Masarykovo náměstí 97/1 58628 Jihlava 1

ZHOTOVITEL Společnost AF - CityPlan, s.r.o. zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech technických Ing. Milanem Komínkem Jindřišská 17, Praha 1, 110 00 IČ: 47307218

Územní plán Polná – Odůvodnění

1


ZÁZNAM O ÚČINNOSTI vydal správní orgán:

razítko správního orgánu:

ZASTUPITELSTVO MĚSTA POLNÁ Číslo usnesení: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti:

podpis: .

Určený zastupitel: Ing. Jaroslav Sobotka pořizovatel:

razítko pořizovatele:

Magistrát statutárního města Jihlava úřad územního plánování Masarykovo náměstí 97/1 586 28 Jihlava


podpis: .

2


Autorský tým: Vedoucí projektant: Ing. Jiří Landa, autorizovaný inženýr ČKAIT 0000064, AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o. Urbanismus a architektura: Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 – A Ing. arch. Martin Wedell, AF-CITYPLAN s.r.o. Doprava, technické vybavení území: Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592 AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Eva Göpfertová, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura) Ing. David Borovský, AF-CITYPLAN s.r.o. (energetika a technická infrastruktura) Ing. Jana Caletková, Ph.D, AF-CITYPLAN s.r.o. (vodní hospodářství a technická infrastruktura) Životní prostředí, ÚSES, ochrana půdního fondu, civilní ochrana: Ing. Hana Ali, AF-CITYPLAN s.r.o. Bc. Jan Kvasnička, AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES, SEA Ing. Jana Gebhartová (civilní ochrana), AF-CITYPLAN s.r.o. GIS: Mgr. Pavel Kaňka, AF-CITYPLAN s.r.o.


3


Vymezení pojmů: ATS Automatická tlaková stanice BH Plochy bydlení - v bytových domech BI Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské BV Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské BV Plochy smíšené obytné – venkovské BX Plochy bydlení - se specifickým využitím CO Civilní ochrana ČOV Čistírna odpadních vod ČS Čerpací stanice ČSPH Čerpací stanice pohonných hmot EIA Posuzování vlivů na hodnocení životního prostředí EO Ekvivalentní obyvatel ET Evakuační trasa EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita fp Funkční plocha hr Hrbov HZS Hasičský záchranný systém CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněná ložisková územní IP Integrační prvky ja Janovice u Polné k.ú. Katastrální území KHS Krajská hygienická stanice LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor m.č. Místní část MHD Městská hromadná doprava MK Místní komunikace NATURA 2000 Soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 79/409/EHS NBC Nadregionální biocentrum NBK Nadregionální biokoridor nd Nové Dvory NG Plochy těžby nerostů NTL Nízkotlaké OK Odlehčovací (oddělovací) komora Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední OM ORP Obec s rozšířenou působností Plochy občanského vybavení - se specifickým využitím OX PHM Pohonné hmoty Po Ptačí oblast po Polná PP Přírodní památka PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkce lesa PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR Územní plán Polná – Odůvodnění

4


RBC RD RI SEA sk TI ÚAP ÚP ÚSES VN VPK VPO VPS VS ZCHÚ ZO ZÚR ZV ZVN

Regionální biocentrum Rodinné domy Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci Strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí Skrýšov u Polné Plochy technické infrastruktury Územně analytické podklady Územní plán Územní systém ekologické stability Vysoké napětí Významný krajinný prvek Veřejně prospěšné opatření Veřejně prospěšná stavba Plochy smíšené výrobní Zvláště chráněná území Plochy zeleně – ochranná a izolační Zásady územního rozvoje Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň Vedení el. energie se zvláště vysokým napětím


5


B)

OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU

I. Územní plán Polná – výroková část I.A. Textová část I.B. Grafická část 1a

Výkres základního členění území

1 : 5 000

1b1

Hlavní výkres

1 : 5 000

1b2

Koncepce dopravní infrastruktury

1 : 5 000

1b3

Koncepce technické infrastruktury

1 : 5 000

1c

Výkres veřejných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

II.

Územní plán Polná – odůvodnění

II.A. Textová část II.B. Grafická část 2a

Koordinační výkres

1 : 5 000

2b

Výkres širších vztahů

1 : 50 000

2c

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000


6


II.A. Textová část – Obsah A)

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE................................................................................................................. 1

B)

OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................. 6

1

Postup při pořízení územního plánu ................................................................................ 9

2

Výsledek přezkoumání územního plánu ........................................................................ 10

2a

Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací

vydanou krajem ..................................................................................................................... 10 2b

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu

architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu ........................ 25 2c

Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.......................... 28

2d

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení

rozporů .................................................................................................................................. 34 3

Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona ............................... 35

3a

Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4 .......................................... 35

3b

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o

výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí............................................ 35 3c

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona............................... 40

3d

Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ................................................................................................................. 44 3e

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení ........................................ 45

3f

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení

zastavitelných ploch............................................................................................................. 112 4

Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d) ................ 116

4a

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území.............. 116

4b

Vyhodnocení splnění požadavků Zadání..................................................................... 123

4c

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního

rozvoje ................................................................................................................................. 140 4d

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní

fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ....................................................................... 140 5

Vyhodnocení námitek a připomínek k Návrhu ÚP .......Chyba! Záložka není definována.

6

Vyhodnocení připomínek ............................................Chyba! Záložka není definována.


7


Seznam tabulek: Tabulka 1 Evakuační místa v obci Polná........................................................................................................60 Tabulka 2 Umístění sirény .............................................................................................................................60 Tabulka 3 Objekty nakládající s nebezpečnými látkami ..................................................................................61 Tabulka 4 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách .........................................................................79 Tabulka 5 Přehled distribučních trafostanic ....................................................................................................81 Tabulka 6 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území ...............................................................82 Tabulka 7 Registrované VKP .........................................................................................................................90 Tabulka 8 Srovnání rozvojových směrů u ploch změny využití území ...........................................................114 Tabulka 9 Srovnání rozvojových směrů u ploch přestavby ...........................................................................114 Tabulka 10 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka .............................140 Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití ....141 Tabulka 12 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF ......................................................142 Tabulka 13 Zábory ZPF s investicemi po půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti .....................................154 Tabulka 14 Celkové zábory ZPF ..................................................................................................................160 Tabulka 15 Vyhodnocení námitek a připomínek k návrhu.............................Chyba! Záložka není definována. Tabulka 16 Vyhodnocení připomínek občanů ke grafické části návrhu ÚP ...Chyba! Záložka není definována. Tabulka 17 Vyhodnocení připomínek občanů k textové části návrhu ÚP ......Chyba! Záložka není definována.

Seznam obrázků: Obrázek 1 PUR ČR .......................................................................................................................................10 Obrázek 2 Výřez z koordinačního výkresu ZÚR .............................................................................................14 Obrázek 3 Výřez z koordinačního výkresu ZÚR po aktualizaci .......................................................................14 Obrázek 4 Silniční síť ....................................................................................................................................63 Obrázek 5 Intenzity vozidel - celostátní sčítání dopravy 2010.........................................................................64 Obrázek 6 Schéma požadovaných ploch městem Polná ..............................................................................101 Obrázek 7 Posice zastavitelných ploch pro bydlení na podkladě docházkové vzdálenosti z jádrových ploch 115 Obrázek 8 Schéma řešeného území ............................................................................................................116 Obrázek 9 Silniční síť ..................................................................................................................................117 Obrázek 10 Železniční mapa .......................................................................................................................119 Obrázek 11 Turistické trasy dle KČT............................................................................................................120 Obrázek 12 Cyklistické trasy........................................................................................................................121


8


1 Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo města Polná rozhodlo pořídit nový územní plán na svém zasedání dne 6. 6. 2011. Zadání územního plánu zpracoval pořizovatel – město Jihlava na podkladě analýzy potřeb města a vyhodnocení žádostí majitelů pozemků, dalších fyzických a právnických osob a dotčených orgánů na změnu využití území. Dalším podnětem byl fakt, že stávající územní plán se i po změnách 1 až 10 jeví s kapacitou všech rozvojových ploch jako nedostačující. Při využívání platného územního plánu se došlo ke stavu, že část rozvojových ploch je pro investiční činnost nedostupná a i přes výše uvedené schválení nemá město rozvojové plochy. Stávající územní plán řeší pouze vlastní město Polná. V novém územním plánu je nutné řešit i koncepci rozvoje celého správního území města, včetně jeho místních částí Hrbov, Janovice u Polné, Nové Dvory u Kamenné a Skrýšov u Polné. Zadání územního plánu bylo schváleno na základě projednání v únoru 2012. Návrh územního plánu správního území města Polná byl zpracován v období 5. 2012 až 4. 2013. Pokyny pro úpravu návrhu po společném jednání a výběru varianty byly zpracovateli předány 6. 1. 2013. Upravený návrh územního plánu byl zpracováván od 1. 2014 do 3. 2014. 9. 2014 Čistopis


9


2 Výsledek přezkoumání územního plánu 2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Politika územního rozvoje České republiky 2008 jako nástroj územního plánování byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009. Obrázek 1 PUR ČR

Priority PUR PÚR 2008 stanoví v první řadě republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které je třeba prosazovat a konkretizovat v navazující ÚPD (environmentální pilíř): 1. ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, ochranu těchto hodnot a území provázat s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje, bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů, 2. při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, 3. v územním plánování upřednostňovat komplexní řešení před jednostrannými požadavky, při ochraně hodnot území zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území, 4. vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, 5. podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury, vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost, Územní plán Polná – Odůvodnění

10


6. vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace, 7. rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a podporovat případná kompenzační opatření, pokud možno respektovat ochranu hodnot ve veřejném zájmu (biologická rozmanitost, kvalita životního prostředí), a to zejména důslednou ochranou zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), nerostného bohatství, zemědělského a lesního půdního fondu (ZPF, PUPFL), vytvářet územní podmínky pro vytváření a ochranu územních systémů ekologické stability (ÚSES) a udržování či zvyšování ekologické stability území obecně, tj. jak ve volné krajině, tak ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěném území, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin, 8. v rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezovat a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití (nenáročná krátkodobá rekreace) a zachování či rozvoj lesních porostů v bezprostředním okolí velkých měst, 9. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití potenciálu území pro různé formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území, 10. podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny a za tím účelem pokud možno umisťovat různé infrastrukturní záměry do společných koridorů, 11. zlepšovat dostupnost území, a to zejména v rozvojových oblastech a osách, rozšiřováním a zkvalitňováním sítě veřejné hromadné dopravy šetrné k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, novou výstavbu posuzovat s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a ochrany obyvatel před hlukem a emisemi z dopravy, 12. vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), a to územní ochranou ploch vhodných pro umístění staveb a opatření na ochranu před povodněmi, ochranou území určených k řízeným rozlivům povodní a vytvářením podmínek pro zvyšování přirozené retence krajiny, v zastavěných a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod, 13. vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, 14. koordinovaným umisťováním veřejné infrastruktury a jejího rozvoje podporovat její účelné využívání, vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti měst, které jsou přirozenými regionálními centry v území, 15. zohledňovat nároky dalšího vývoje území, tj. navrhovat komplexní řešení v dlouhodobých souvislostech, vč. nároků na veřejnou infrastrukturu,


11


16. zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy, vytvářet podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému zabezpečujícího rovné možnosti mobility a dosažitelnosti území, 17. úroveň technické infrastruktury, zejm. dodávku vody a zpracování odpadních vod, koncipovat s ohledem na zajištění kvality života v současnosti i v budoucnu, 18. vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, 19. vymezovat plochy přestavby ve znevýhodněných městských částech s malou kvalitou bytového fondu Priority PÚR v oblasti životního prostředí jsou respektovány a dále zohledněny i v nižším stupni ÚPD, tj. ZÚR Kraje Vysočina. Koncepční ochrana přírodních hodnot území s provázáním na ostatním pilíře udržitelného rozvoje jsou základním úkolem územního plánu, který toto respektuje a zohledňuje – podrobný pohled na ovlivnění jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje je ve Vyhodnocení vlivů ÚP Polná na udržitelný rozvoj území. V ÚP je stabilizováno nezastavěné území, rozvoj se však nikdy nevyhne zásahům do volné krajiny, snahou je však minimalizace její fragmentace a rozvojové plochy jsou tak navrhovány zásadně v návaznosti na současnou kompaktní zástavbu. Obdobně je přistupováno k přírodním hodnotám ve smyslu střetu s přírodními limity využití území, tj. ZCHÚ, lokality soustavy Natura 2000, VKP, památné stromy aj., kde je do těchto hodnot zasahováno minimálně a pokud, tak pouze v rámci preference urbanistické koncepce. Zachovány jsou i plochy veřejné zeleně, která je silně podporována „zobytňováním“ a vytvářením prostoru pro tvorbu uličních profilů, a to jak v současné, tak i v navrhované zástavbě. Výraznější zásah – ovlivnění krajiny a její fragmentace představuje navržený dopravní koridor, který má plnit funkci obchvatu města. V ÚP je navržen jako územní rezerva, tedy nebude mít v této fázi negativní dopad, spíše pozitivní ve formě „konzervace“ současného stavu, kdy je možné nechat území volné krajiny v současném stavu, případně dalšímu sukcesnímu vývoji. Dopravní stavby jako takové nejsou v ÚP řešeny do technického detailu, avšak plošnými průměty se ponejvíce drží stávajících dopravních tras a vazeb, v případě rozvojových ploch využívají i místní obslužné i účelové komunikace tak, aby nevytvářely nové liniové prvky a malé segmenty území. V území není zásadní problém s hlučností způsobenou dopravou, jedná se zde spíše o problematiku vlastních technických dopravních závad v území (prostorové uspořádání, průjezdnost, obslužnost apod.), z hlediska ochrany veřejného zdraví před emisní zátěží způsobovanou dopravou je rozšiřován uliční prostor, je dbáno na oddělování rozdílných funkcí z hlediska produkce hluku a ochrany před hlukem (tj.funkce bydlení od výrobních apod.). Prevence a ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, posilování retence – řešené území je velmi charakteristické pro výskyt mnoha vodních prvků a toků, území samotné je velmi vodnaté. ÚP nenavrhuje v aktivní zóně žádný rozvoj, v záplavovém území dovoluje pouze plochy s nezastavitelnou funkcí – např. pokud je zde navrženo bydlení, na ploše záplavy musí být pouze soukromá zeleň, dále je v rozdílném funkčním způsobu využití ploch i zákonný předpoklad prioritního zasakování dešťových vod na pozemcích. V území jsou dále pro podporu retence navrženy 2 vodní plochy. Podrobně pro jednotlivé složky životního prostředí, jak pro krajinu, krajinný ráz, VKP, ÚSES, vodní prostředí a další, je vyhodnocen vliv na každou jednotlivou plochu a v kumulaci pro rozvojové oblasti


12


v příslušné kapitole Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to ve Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a dále odborné Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA2000. Město Polná je zařazeno do rozvojové oblasti OB 11 Jihlava (vymezeno hranicí ORP Jihlava, bez obcí v jihozápadní části). Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Jihlavy. Jedná se o relativně silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Podporujícím faktorem rozvoje je poloha na dálnici D1. Navržený rozvoj Polné odpovídá čl. 3.1 – východiska – při stanovení rozvojových oblastí: „V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot“. PUR stanovuje pro rozvoj území umístěného v rozvojové oblasti tato kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (zejména): a. rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, b. rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, c. nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch,

ÚP Polná respektuje uvedená kritéria a naplňuje úkoly pro územní plánování vyplývající z PÚR 2008. Veřejná zeleň je především v jádrech měst stabilizována a dále do ní není zasahováno, naopak je v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství – PV, kde je preferováno větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u ploch čistě dopravních – DS. Rekreační potenciál krajiny je využíván v současných funkcích, dále je snaha zpřístupnit a vytvořit tak novou liniovou pozitivní dominantu z vodního toku Šlapanky, který je navržen k ozelenění a vytvoření tak zeleného prostupného pásu města. a. řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, b. zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, c. ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Územní plán Polná – Odůvodnění

13


PUR 2008 stanovuje tyto úkoly pro územní plánování: a. Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b. Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c. Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Zásady územního rozvoje kraje Vysočina byly schváleny zastupitelstvem kraje Vysočina dne 16. 9. 2008 (nabyly účinnosti 22. 11. 2008). Obrázek 2 Výřez z koordinačního výkresu ZÚR

Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina byla schválena zastupitelstvem kraje Vysočina dne 18. 9. 2012 (nabyly účinnosti 23. 10. 2012). Obrázek 3 Výřez z koordinačního výkresu ZÚR po aktualizaci


14


Vydáním aktualizace ZÚR po schválení Zadání územního plánu Polná jsou některé požadavky uvedené v Zadání již překonány. Soulad územního plánu se ZÚR je tedy proveden na aktualizovanou verzi ZÚR. Požadavky vyplývající ze ZÚR – aktualizace 10. 2012 1. Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: (relevantní požadavky vůči ÚP Polná, formulace některých požadavků je oproti ZÚR stručnější) (01) Vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj území kraje (udržitelný rozvoj) a sledovat toto kritérium jako základní při zpracování ÚP obcí a rozhodování o změnách využití území, (05) vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: b) významný center osídlení ke krajskému městu Jihlava c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrům Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou Řešeným územím města Polná prochází komunikační spojnice Jihlava – Přibyslav, a to po stávajících silnicích II. tříd II/352, II/348 a II/351, které jsou v rámci ZÚR určeny pro homogenizaci dopravního propojení a převedení do kategorie I. třídy. Do tohoto konceptu zapadá i navrhovaný obchvat města Polná, neboť vedení silnice I. třídy přes Husovo náměstí je nemyslitelné. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; Územní plán Polná – Odůvodnění

15


c) ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaku krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje; d) ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany kvality podzemních a povrchových vod e) snižování potenciálních rizik a přírodních katastrof v území a zvyšování přirozené retence srážkových vod f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny. Zachování místních částí je prioritou řešeného územního plánu. V navrženém řešení územního plánu jsou omezeny zásahy do lokalit, které mají přírodní charakter. Jako příklad je možno uvést řešení funkčních ploch v okolí rybníka Peklo v místní části Polná a zachování jeho propojení s volnou krajinou. V rámci územního plánu jsou v maximální možné míře omezeny zásahy do pozemků s funkcí lesa v zájmu ochrany přírody. Zábor zemědělského půdního fondu vychází z ploch přebíraných z platného územního plánu a ze schválených záměrů rozvoje. Zábor ZPF je navržen pouze v návaznosti na stávající zastavěné území jako přirozené rozšíření sídel. Krajinný ráz řešeného území je ochráněn před negativními vlivy rozvoje území, v některých případech je v rozvojových plochách s potenciálním rizikem ovlivnění charakteristik krajinného rázu navrženo jejich zohlednění pro realizaci ploch, tj. prokázání jejich ochrany a respektování v rámci využití plochy, a to například kauzálním posouzení krajinného rázu již konkrétního záměru. ÚP respektuje požadavky z hlediska ochrany kvality podzemních a povrchových vod, jsou respektována záplavová území a je navrhována retence dešťových ploch zejména v rozvojových územích Rozvoj sídel odpovídá jejich stávajícímu charakteru zástavby, rozvojové plochy vyplňují stávající proluky v území, nebo navazují přímo na zastavěné území. Rozvoj lokálních sídel ve volné krajině není připuštěn. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika);


16


e) podpora mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny, doplnění krajinných prvků zvyšujících její ekologickou stabilitu, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících riziko erozí; f) podpora mimoprodukčních funkcí lesů (intenzivnější rekreační a turistické využití území); g) rozvoj systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a soustav zásobování vodou a energiemi, vč. OZE. ÚP sleduje posílení stability krajiny i její rozmanitosti především tím, že vymezuje ÚSES na lokální úrovni, a to v podrobnosti na parcely a vč. interakčních prvků, v případě nefunkčních prvků ÚSES vytváří předpoklady k nápravě tohoto stavu stanovením veřejně prospěšných opatření. Dosavadní ÚPNSÚ řešil pouze k.ú. Polná, některé další prvky lokálního ÚSES byly vymezeny v ÚAP, ale komplexní návrh lokálního ÚSES pro celé řešené území do této doby neexistoval, v převážné části řešeného území jde tak o zcela nový prvek. Dalším způsobem podpory rozmanitosti a stability krajiny je respektování a stabilizace stávajících ploch zeleně sídelní i krajinné (veřejná prostranství, veřejná zeleň, zeleň zahrad a sadů, lesní plochy, přírodní zeleň, zeleň v rámci nezastavěných ploch smíšených), vodních ploch, ale i přírodně cenných lokalit (registrované VKP, lokality výskytu zvláště chráněných druhů, EVL Šlapanka a Zlatý potok). Do těchto lokalit nejsou umisťovány rozvojové plochy. Řešené území náleží k oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko, navíc v nivě Šlapanky je vymezeno tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná – Peklo, dále pak v OKR Žďársko Bohdalovsko. Znaky významné pro vymezení SMKr Polná – Peklo nebudou nijak dotčeny, v daném koridoru nejsou navrhovány nové rozvojové plochy. Jinak je tomu v případě znaků utvářejících OKR Havlíčkobrodsko, které budou jednoznačně negativně ovlivněny umístěním rozsáhlých ploch výroby v západní části Polné. Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (2008) v této souvislosti uvádí jako obecný negativní prvek umisťování co do měřítka a stavebních objektů nadměrných průmyslových zón na okrajích sídel. Tento koncepční materiál dále uvádí město Polná jako jedno ze sídel, jehož obraz a silueta by měly být předmětem zvýšené ochrany, přitom upozorňuje na současný trend, kdy je mnoho sídel v kraji narušeno právě necitlivě umístěnou, oproti stávající zástavbě objemově a proporčně zcela odlišnou zástavbou průmyslových zón. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa, výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech. Složitější je situace v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z původního ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak ÚP postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF a PUPFL, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Ke zvýšení fragmentace krajiny dojde návrhem rozvojových ploch výroby a souvisejících ploch dopravní infrastruktury v západní části Polné (II/352 – nové propojení – III/3503), s možným nárůstem intenzit dopravy na navazujících úsecích dojde ke zvýšení bariérového efektu silnice v širším okolí, než představuje vlastní propojení. Zcela novou bariéru v krajině představuje severní obchvat Polné, ten je v tuto chvíli navržen formou územní rezervy, která bude ještě prověřována, míra fragmentace krajiny by měla být také předmětem prověřování. Každopádně ani jedna Územní plán Polná – Odůvodnění

17


z uvedených komunikací neprochází žádným tzv. migračně významným územím ani neprotíná dálkový migrační koridor. Taková území (a ve větší podrobnosti koridory) jsou vymezena v místech vhodných z hlediska prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců. Požadavky v bodě (07) jsou zacíleny na rozvojové oblasti, tzn. oblasti s vyšším tlakem na rozvoj hospodářských aktivit, ve kterých je z tohoto důvodu potřeba věnovat větší pozornost zajištění ochrany hodnot území. Do rozvojové oblasti republikového významu OB 11 Jihlava spadají z řešeného území k.ú. Polná a k.ú. Nové Dvory u Kamenné. Veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně jsou v obou sídlech (ale nejvíce v Polné) stabilizovány. Shora uvedenými body je doloženo, že při zpracování ÚP byl sledován nejen ekonomický a sociální, ale i environmentální rozměr rozvoje území (princip udržitelného rozvoje území). Ovlivnění jednotlivých sledovaných jevů v každém z pilířů je podrobně popsána a vyhodnoceno ve Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os, vymezených PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a rozvojových center krajského významu (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) (10) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB 11Jihlava (dle PÚR 2008) na území Kraje Vysočina – do této oblasti jsou zahrnuty mimo jiné správní obvod ORP Jihlava: Polná (Nové Dvory u Kamenné, Polná). (11) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: c) zlepšit propojení měst Jihlava a Polná přes MÚK Velký Beranov na D1; e) rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy; f) respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území; g) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability. Napojení města Polná na dálnici D1 v MÚK Velký Beranov (exit 119) může tvořit alternativní napojení po silnicích II. tříd k napojení na exit 112 – Jihlava. V řešeném území se nachází pouze krátký úsek silnice II. třídy II/351, delší úsek je mimo řešené území. Rozvoj bydlení zejména v místní části Polná je podpořen i dopravní obsluhou autobusové dopravy s vazbou na města Jihlava a Havlíčkův Brod. Dopravní obsluha ostatních místních částí odpovídá jejich potenciálu cestujících a je tedy méně kvalitní. Plnění požadavku na respektování přírodních hodnot území, vč. otázky zásahu do krajinného rázu, je stručně komentováno v předchozím textu, podrobnější komentář je obsažen v kap. 3e – Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. (12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) ověřit možnosti homogenizace stávajícího tahu silnice II/352, II/348 a II/351 v úseku Jihlava – Polná – Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy f) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny;


18


g) prověřit možnosti zlepšení silniční sítě v prostoru Štoky, Dobronín, Polná, Střítež ve vazbách na silniční síť nadmístního významu sledovanou v ZÚR; h) respektovat požadavky na ochranu městské památkové rezervace Jihlava a městské památkové zóny Polná a Havlíčkův Brod; V rámci územního plánu je prověřena homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav s využitím nově navrhované dopravní infrastruktury v území. Nové rozvojové lokality v území jsou napojeny na stávající technickou infrastrukturu v území o dostatečné kapacitě. Rovněž jsou respektovány limity pro rozvoj území, a to zejména z hlediska ochrany přírody. Stávající dopravní infrastruktura v řešeném území je prověřena a doplněna s ohledem na záměr zvýšení kapacity a bezpečnosti provozu. V rámci územního plánu je plně respektována městská památková zóna v centru města Polná. Rozvojové plochy pro zástavbu jsou navrhovány převážně mimo tuto památkovou zónu. i) respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Zaječí skok Vílanecké rašeliniště, přírodních památek Vysoký kámen, Šlapanka, Sochorov a evropsky významných lokalit Vysoký kámen u Smrčné, Šlapanka a Zlatý potok, Zaječí skok, Lužný rybník, Břevnický potok, Kamenický rybník; j) upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory 418 Hradiště – Čerňák, 427 Chlístov – Pelestrov, 428 Pelestrov – Volský vrch, 431 Nová Ves – Chlístov, 432 Chlístov – Hamry, 433 Stříbrné Hory – Hamry, 435 RK 432 – Ronovecký les, 438 Čerňák – Orlík, 439 Chlístov – Hradiště, 440 Hradiště – Úsobský potok, 454 U Trojanů - K124, 455 Vysoký kámen - Dobronín a 456 Dobronín - Borky, R12 Pelestrov – Lučice, regionální biocentra 371 Vysoký kámen, 700 Za dvorem, 701 Dobronín, 702 Borky, 706 Hůlová, 707 Vlčí jámy,708 U Trojanů, 712 Čerňák, 713 Úsobský potok, 718 Orlík, 725 Hradiště, 724 Ronovecký les, 729 Hradiště, 1618 Hamry, 1619 Chlístov, 1981 Kamenitý vrch a 1982 Špitálský les, B05 Pelestrov a nadregionální biokoridory 78 K61 - K124, 124 Špičák - Rasůveň a 181 K124 – Mohelno a nadregionální biocentrum 55 Špičák. Jsou respektovány přírodní rezervace, které se nachází v řešeném území. Rovněž jsou respektovány prvky ÚSES a je provedeno jejich upřesnění s ohledem na platnou metodiku návrhu. 2.2. Rozvojové osy republikového významu Řešené území není součástí rozvojové osy republikového významu OS6. 2.3. Rozvojové oblasti krajského významu Řešené území není součástí rozvojové oblasti krajského významu. 2.4. Rozvojové osy krajského významu Řešené území není součástí rozvojové osy krajského významu. 2.5. Centra osídlení Řešené území je definováno jako lokální centrum osídlení, ve kterém mají být zajištěny dostatečné obslužné funkce na lokální úrovni s cílem stabilizace osídlení, mají být zlepšeny dopravní napojení a obslužnost mezi centry a jejich spádovým územím a mají být chráněny a využity pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu kulturní a přírodní hodnoty území.


19


Ochrana přírodních hodnot území je zajištěna v co možná největší míře (viz komentář k zajištění priorit ÚP dle ZÚR), zejména respektováním a zpřesněním vymezení ÚSES, vč. lokálního ÚSES, stabilizací ploch registrovaných VKP, koordinací rozvoje s ochrannými podmínkami území soustavy Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (viz závěry „naturového“ hodnocení), stabilizací veřejné zeleně v zastavěném i nezastavěném území atd. 3. Vymezení specifické oblasti krajského významu (relevantní požadavky vůči ÚP Polná, některé požadavky zestručněny) Řešené území není zahnuto do specifické oblasti krajského významu 4. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu (61) Jedním z cílů vymezování dopravních ploch a koridorů nadmístního významu je omezení zátěže sídel dopravou. (62), bod f) ZÚR stanovují pro oblast dopravní infrastruktury základní zásady pro usměrňování rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, mezi které patří povinnost respektovat přírodní a krajinné hodnoty, skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky krajinného rázu, ochranná pásma a další limity rozvoje území. Je respektována homogenizace silnic II352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na severozápadní obchvat Polné. Zlepšením parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti městem Polná (obchvat centra) lze očekávat určité zlepšení z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na druhé straně ke razantnímu zvýšení intenzit dopravy. ÚP pak vytváří předpoklady ke snižování dopravní zátěže zejména tím, že výhledově navrhuje převedení dopravy na severozápadní obchvat města. Návrhem dopravní infrastruktury v západní části Polné v souvislosti s rozvojovými plochami výroby nedochází k zásahu do cenných přírodních hodnot (ÚSES, VKP, Natura 2000, známé lokality zvláště chráněných druhů apod.), nicméně právě ve spojení s rozvojovými plochami dochází k zásahu do hodnot krajiny, tj. některých znaků charakterizujících oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. Vymezením těchto ploch a koridorů se také zvyšuje míra fragmentace krajiny, toto je také jedno z hledisek, která je třeba prověřit v rámci územní rezervy pro severozápadní obchvat Polné. 4.1.1. Automobilová doprava (63) ZÚR vymezují na území kraje silniční síť nadmístního významu zahrnující: c) celé tahy silnic II. a III. třídy číslo 112, 128, 129, 132, 150, 152, 344, 347, 348, 350, 351, 352, 353, 357, 360, 387, 388, 389, 408, 409, 410, 602, 639, 3507a 3853. (63a) Cílem vymezení silniční sítě nadmístního významu je na území Kraje Vysočina zajistit následující dopravní vazby realizované automobilovou dopravou: b) radiální dopravní propojení krajského města Jihlava se středními a nižšími centry osídlení Kraje Vysočina silnicemi I. třídy a vyššími; c) dopravní propojení středních, nižších a lokálních center osídlení Kraje Vysočina mezi sebou navzájem. (63b) ZÚR na území Kraje Vysočina stanovují pro územní plánování úkol odstraňovat dopravní závady na silniční síti nadmístního významu řešením obchvatu obcí a přeložek stávajících tahu silnic. Územní plán Polná – Odůvodnění

20


V rámci územního plánu je respektován požadavek na homogenizaci silnic II. tříd, které územím prochází. Součástí této homogenizace, která zajistí kvalitnější dopravní propojení mezi jednotlivými sídly v rámci kraje je i odstranění dopravních závad zejména v zastavěním území města. III. Ostatní silnice I. třídy (69) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území požadavek projednat přeložení silnice I/19 na silnici II/602 v úseku Pelhřimov – Jihlava a dále na silnici II/352 v úseku Jihlava – Polná, na silnici II/348 na území města Polná a silnici II/351 v úseku Polná – Přibyslav a tyto úseky silnic homogenizovat na technické parametry silnice I. třídy, minimálně na parametry S9,5/70. Požadavek na homogenizaci v řešeném území je v ÚP respektován. Za problematické považujeme homogenizování silnic II/348 a II/351 v zastavěném území města Polná, kde pro návrh požadované kategorijní šířky nejsou dostatečné prostorové podmínky. Z tohoto důvodu považujeme za účelné uvažovat v návrhu s vymístěním silnice I., třídy mimo zastavěné území – návrh koridoru pro obchvatovou komunikaci, kterou je možno bez větších problémů využít pro uvažovanou kategorii silnice I. třídy. Součástí této komunikace je i úsek na západě území Polná – Nové Dvory (propojení silnic II/348 a III/3503). IV. Vybrané silnice II. a III. třídy (78) ZÚR vymezují koridory vybraných úseků silnic II. třídy číslo 112, 128,129, 132, 150, 152, 344, 347, 348, 350, 351, 352, 357, 387, 389, 408, 409, 410, 639 celých tahů silnic II. třídy číslo 130, 45, 379, 399 a celého tahu silnice III. třídy číslo 3507 v šířce 80 m pro homogenizaci stávajících tahů. Požadavek na vedení koridoru je respektován. „(82a) ZÚR stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat umístění obchvatu města Polná v technických parametrech silnice I. třídy.“ Požadavek na vedení koridoru je respektován. 4.1.2. Železniční doprava (94) ZÚR dále vymezují jako územní rezervu koridor pro prověření budoucího umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m popř. užším dle vymezení v územních plánech. Trasa vysokorychlostní trati dle platné dokumentace je vedena jižně od řešeného území a nezasahuje do něj. V ÚP bude tedy uvedena pouze v širších vztazích území. 4.1.3 Kombinovaná doprava Požadavek nemá vliv na řešené území 4.1.4. Dopravní vybavenost Požadavek nemá vliv na řešené území 4.2. Technická infrastruktura 96), bod e) ZÚR stanovují základní zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, mezi které patří povinnost respektovat přírodní a krajinné hodnoty, skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky krajinného rázu, ochranná pásma a další limity rozvoje území.


21


V rámci návrhu linií a ploch TI nedochází k novému střetu s přírodními hodnotami území, liniové trasy jsou umístěny do stávajících koridorů, menší plochy TI se nachází v blízkosti VKP nebo ve volné krajině, nepředstavují však zásadní narušení přírodních hodnot. 4.2.1. Energetika ÚP přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka – Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky. ÚP přebírá záměr ze ZÚR kraje Vysočina záměr na koridor vedení VN 110 kV a transformovnu Polná. Koridor a poloha transformovny (E14) zůstávají územním plánem ponechány bez zpřesnění v pruhu o šířce 400m v poloze mezi Polnou a Novými Dvory dle nadřazené krajské dokumentace. 4.2.1. Plynárenství Řešeným územím prochází tranzitní plynovod plynárenské soustavy v trasování Malešovice – Olešná. Zásobování zemním plynem je na území Polné realizováno prostřednictvím VTL plynovodu vstupujícího do řešeného území na západě a 2 regulačních stanic VTL/STL. 4.2.3. Ropovody Řešeným územím prochází tranzitní ropovod Družba. Severovýchodně od Polné je umístěno zařízení katodové ochrany spolu s kabelem katodové ochrany potrubí. 4.2.4. Horkovody Požadavek nemá vliv na řešené území 4.2.5. Vodovody Požadavek nemá vliv na řešené území 4.3 Plochy a koridory pro biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability Řešeným územím, přesněji jižní částí k.ú. Janovice u Polné, prochází NRBK125 124-Žákova hora. Tento biokoridor je v rámci revize a návrhu ÚSES zpřesněn na parcely, vč. vložených lokálních biocenter. NRBK je sice vymezen pouze jako překryvná přírodní hodnota v území, ale jde o funkční prvek, který je vymezen na plochách s vyšší ekologickou stabilitou (plochy lesa - NL) a ze zákona je limitem využití území, tím je tedy zabezpečena jeho funkčnost a ochrana. Žádný z prvků ÚSES se nedostává do střetu s ložisky nebo jinými geologickými hodnotami území. Podrobněji viz kap. 3e – Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. 4.4. Plochy speciálních zájmů (110) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území požadavek neměnit plochy územních rezerv způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil budoucí akumulaci povrchových vod, tedy zejména zde neumisťovat významné stavby dopravní a technické infrastruktury a nové rozvojové plochy nadmístního významu a neprovádět zde činnosti, které by znemožnily nebo ztížily budoucí využití ploch územních rezerv pro daný účel. (111) ZÚR stanovuje pro územní plánování úkol v územních plánech obcí zabezpečit nezbytnou územní ochranu lokalit pro akumulaci povrchových vod. ÚP, zejména návrh rozvojových lokalit a dopravní infrastruktury, respektuje požadavek na zajištění dostatečných kapacit pro akumulaci dešťových vod v území. Rozvojové plochy jsou navrhovány


22


mimo území, která jsou omezena rozlivem stávajících vodních toků tak, aby bylo zabráněno škodám na majetku občanů a samosprávy. 5. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území Kraje Vysočina (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) ÚP Polná respektuje veškeré přírodní hodnoty kraje (lokality NATURA2000, nevyhrazená současně těžená ložiska atd.), kulturní hodnoty (památková zóna, historicky a architektonicky cenné objekty) i krajinné – v řešeném území v obecné rovině ochrany krajinného rázu (není zde stanovena krajinná památková zóna, přírodní park ani další). Pro kraj Vysočina byla zpracována Strategie ochrany krajinného rázu, která je v ÚP zohledněna. 6. Vymezení cílových charakteristik krajiny na území Kraje Vysočina (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) V rámci byly vymezeny základní typy krajiny, na území města Polné bez rozlišení. Dále jsou blíže popsány podmínky a charakter jednotlivých oblastí a míst krajinného rázu ve Strategii ochrany krajinného rázu, 2010. 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státi a asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) (147) ZÚR vymezují pro účely řízení o vyvlastnění veřejně prospěšné stavby veřejně prospěšná opatření v oblasti dopravy, technické infrastruktury a územního systému ekologické stability. (148) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a asanační území nadmístního významu nejsou vymezeny. (149) Pro účely vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb se za součást stavby považují též zařízení a doprovodné stavby nezbytné k provedení stavby a k zajištění řádného užívání stavby, jako jsou zařízení staveniště, přípojky inženýrských sítí, příjezdové komunikace a napojení na komunikace nižšího řádu, doprovodná zařízení technické infrastruktury, doprovodné dopravní stavby ap., pokud nejsou samostatnou veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením. 7.1. Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy DK15 silnice II/348, ORP Jihlava, dotčená obec Polná DK17 silnice II/351, ORP Jihlava, dotčené obce Polná, Brzkov DK18 silnice II/352, ORP Jihlava, dotčené obce Dobronín, Jihlava, Měšín, Polná, Rančířov, Ždírec (151) ZÚR stanovují tuto šířku koridorů pro umístění veřejně prospěšných staveb DK01 – DK35: a) 150 m pro silnice I. třídy; b) 80 m pro silnice II. třídy. (152) Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy zahrnují: a) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu; b) koridory pro umístění nových staveb.


23


DK15 Koridor silnice II/348 v úseku křižovatka s II/352 ↔ křižovatka s II/351 DK17 Koridor silnice II/351 v úseku křižovatka s II/348 ↔ hranice řešeného území DK18 Koridor silnice II/352 v úseku křižovatka s II/348 ↔ hranice řešeného území 7.2. Veřejně prospěšné stavby v oblasti energetiky E04 ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš E14 koridor VN 110 kV a rozvodna Polná 7.3. Veřejně prospěšné stavby v oblasti plynárenství VPS v oblasti plynárenství řešeným územím neprochází. 7.4. Veřejně prospěšné stavby v oblasti ropovodů VPS v oblasti ropovodů řešeným územím neprochází. 7.4a. Veřejně prospěšné stavby v oblasti horkovodů VPS v oblasti zásobování teplem řešeným územím neprochází. 7.5. Veřejně prospěšná opatření územní systém ekologické stability V ÚP je respektována a zpřesněna skladebná část ÚSES U018 (NRBK K125) a je vymezena formou veřejně prospěšného opatření. Další veřejně prospěšná opatření za účelem ochrany a rozvoje přírodního dědictví jsou navržena pro zajištění funkčnosti lokálního ÚSES. 8. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí (relevantní požadavky vůči ÚP Polná) (164) ZÚR stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území dále uvedených ORP a obcí: V řešeném území se jedná o: Doprava: DK15, DK17, DK18 Technická infrastruktura: E02, E14 ÚSES: UO17 V rámci širších územních vztahů zajistí územní plán návaznost na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí, zejména u ploch s rozdílným způsobem využití, dopravního řešení, technické infrastruktury a krajinných systémů. Přesahy do sousedních území budou předmětem jednání mezi samosprávami případně za účasti pořizovatele v rámci procesu projednání. Jedná se zejména o návrhy technické infrastruktury a životního prostředí, které přesahují hranice řešeného území. V rámci územního plánu jsou respektovány další rezortní podmínky a požadavky vyplývající ze schválených Zásad územního rozvoje kraje Vysočina – aktualizace 2012, především body 120 a 122 v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot území kraje. 9. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování Územní plán Polná – Odůvodnění

24


(relevantní požadavky vůči ÚP Polná) (168) ZÚR vymezují tyto koridory a plochy pro prověření budoucího umístění dopravních staveb územní studií: b) homogenizace silnice II/602 v úseku Pelhřimov – Jihlava, silnice II/352 v úseku Jihlava – Polná, silnice II/348 na území města Polná a silnice II/351 v úseku Polná - Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy, minimálně na parametry S9,5/70. Požadavek je dodržen vymezením koridoru a dále návrhem nové obchvatové komunikace.

2b Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu Územní plán Polná je vytvářen v legislativním prostoru, vymezeným novelou stavebního zákona z roku 2012. Projektant a pořizovatel má k disposici tyto nástroje ochrany území: -

vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch (resp. plochy změn zastavěného území)

-

vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, tj. zpřesnění požadavků vymezených vyhláškou č. 501/2006 Sb., pro řešené území Polná

-

vymezení nezastavěného území včetně podmínek pro jeho využití

-

aplikaci relevantních zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů,

-

vymezení územního systému ekologické stability

-

vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Územní plán Polná naplňuje základní pilíře územního plánování a související požadavky, vyplývající z § 18 stavebního zákona, vyhodnocení je uvedeno v následující kapitole 2c – Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

Požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území Územní plán je vytvářen na platformě platného územního plánu a reálného stavu v území. Nový územní plán respektuje vnitřní uspořádání města (a ostatních místních částí) a nemění funkční, prostorové, dopravní a technické vazby včetně aplikace prvků ochrany přírody a krajiny. Prostor vnitřního města respektuje dominantní společenský a obchodní prostor Husova náměstí včetně prostorových vazeb na rozhodující architektonicko-urbanistické soubory: -

kostel sv. Barbory s okolní původní zástavbou a hřbitovem,

-

židovskou část města,

-

podměstí s Dolní bránou v prodloužení k areálu zámku.

Vzájemné vazby těchto architektonicko-urbanistických souborů byly prověřeny z hlediska vedení pěší a silniční dopravy, a to včetně využití dvou nestabilizovaných prostorů: -

autobusového nádraží,


25


-

pěší (cyklo) propojení prostoru zámku a židovské čtvrti podél levého břehu Ochozského potoka.

Dalším rozhodujícím architektonicko-urbanistickým prostorem je soustava zámek - kostel sv. Kateřiny, Peklo včetně kontaktu břehů s okolní zástavbou a včetně hráze - ul. Tyršovy. Tato soustava není územním plánem dotčena. Výše uvedeným urbanistickým vazbám pak odpovídají související stavební dominanty a jejich prostorová souvztažnost, které nejsou možným rozvojem území dle ÚP Polná dotčeny: Kostel sv. Kateřiny, kostel Nanebevzetí P. Marie a kostel sv. Barbory vytváření prostorovou osu území. Zpracovatel ÚP Polná si je této prostorové vazby vědom a akceptuje ji. Jedinečným souborem je židovský hřbitov. ÚP Polná vymezuje jeho připojení na sídelní strukturu s využitím přírodního potenciálu údolnice Šlapanky. Lokalitu doplňuje stabilizované území Kalvárie na protilehlém svahu. Jedním z výstupů územního plánu je zklidnění prostoru židovský hřbitov – Kalvárie – Dolní brána. Tomuto výstupu pak odpovídá zklidnění dopravy a přestavba nevyhovujících (zaniklých) provozů areálu bývalé Škrobárny. Výše uvedeným tezím pak odpovídá charakter zástavby – obytné a všeobecně obytné nízko – středně podlažní území a dislokace prostorových novotvarů – objektů průmyslové výroby a skladování – do západní části území, ve které není obvyklá výška zástavby – 12 m v kontrastu či konfrontaci s ostatní částí města, s deklarovanými urbanistickými a stavebními hodnotami. Ostatní místní části jsou z hlediska urbanistických a architektonických hodnot akceptovány v současném stavu jejich jádrových ploch, přičemž rozhodující je hledisko ochrany vnitřní urbanistické struktury s absencí architektonických dominant. Architektonické hodnoty pak vytváří zejména spontánní zástavba v tradičním venkovském tvarosloví. Případný rozvoj těchto místních částí je pak zaměřen na plochy nízkopodlažního bydlení navazující z vnější strany na zastavěné území. Specifické vazby jsou zvoleny v m.č. Hrbov z hlediska rozsahu rozvoje sídla a využití prostoru kamenolomu pro budoucí denní rekreaci obyvatel. Územní plán má omezené nástroje ochrany území – vymezené členění území podle ploch s rozdílným způsobem využití obsahuje požadavky na prostorovou regulaci: max. % zastavění (= min. % zeleně) a výškovou hladinu. Z tohoto hlediska je nezbytné, aby ochrana sídelní struktury na plochách smíšených obytných v centrální zóně a na dalších plochách, které jsou v kontaktu s výše uvedenými urbanistickými a architektonickými hodnotami, byly chráněny v následných územních a stavebních řízeních z hlediska požadavků § 18 a 19 stavebního zákona. Jedná se zejména o uplatnění požadavku na soulad nové zástavby resp. změn zástavby stávající s charakterem území – měřítko staveb, charakter zastřešení, popř. volba charakteristického tvarosloví a původních materiálů.

Občanské vybavení Přehled občanské vybavenosti města Polná. Občanské vybavení (OV) - vzdělávání, výchova, sportovní vybavení, sociální a zdravotní služby, kultura, veřejná správa, církevní stavby: Územní plán Polná – Odůvodnění

26


-

městský úřad na Husově náměstí

-

objekty základní školy jsou v ulici Poděbradova, Komenského

-

objekty mateřské školy jsou v ulicích Varhánkova, Tyršova a Na Podhoře

-

Husova městská knihovna se nachází na Sezimově náměstí

-

poštovní úřad - Husovo náměstí

-

městské muzeum – zámek Polná

-

kostel sv. Anny, sv. Barbory, sv. Kateřiny, Synagoga Polná, kostel Nanebevzetí Panny Marie,

-

Regionální židovské muzeum

-

Dům dětí

-

sportovní areál – fotbalové hřiště - v ulici B. Němcové

-

tenisové kurty u ulice Jeronýmova

-

objekt policie ČR – Husovo náměstí

-

hasičskou zbrojnici

-

Dům s pečovatelskou službou

-

kynologické cvičiště

-

V řešeném území je funkční hřbitov v Polné.

Současný rozsah veřejného vybavení odpovídá velikosti sídla a jeho vazbě na okolní sídla zejména Jihlavu. Územní plán předpokládá další rozvoj sportovních areálů, jedná se o funkční plochy Z14OS-po, Z15-OS-po, Z13-OS-hr a P11-OS-po. Navrhovaný sportovní areál v oblasti u železnice v blízkosti průmyslové zóny byl na podnět města vyjmut. Plocha P11-OS-po s možností stavby sportovní haly je s ohledem na kontext historické zástavby určená na územní studii. Územním plánem je umožněn rozvoj hřbitova při kostele Sv. Barbory. Občanské vybavení komerční (OK) představuje nákupní středisko JMB družstvo v ulici Palackého. Územním plánem je vymezen rozvoj komerční vybavenosti dále východním směrem při ulici Palackého, které je zavedeno již změnou číslo 7A územního plánu. V návrhu je tento záměr rozšířený oproti přijaté změně. Návrhová plocha OK je navržena poblíž křižovatky silnic II/352 a II/348. Občanským zařízením komerčním jsou dále drobné provozovny obchodu, služeb, ubytování a veřejného stravování, jejich funkce vyplývá z definice plochy s rozdílným způsobem využití. Jiné plochy pro potřeby veřejného občanského vybavení (např. MŠ, nebo menší obchodní zařízení, prodejna) nejsou územním plánem striktně vymezeny. Jejich realizace je přípustná v plochách SM smíšená obytná funkce městského typu. Předkládaný ÚP nevymezuje specifickou plochu pro krytý plavecký bazén nebo golfové hřiště.

Požadavky na ochranu nezastavěného území


27


Nezastavěné území obce tvoří soustava zemědělských ploch, ploch lesa, vodních ploch a vodních toků a ostatní spontánní smíšená krajinná zeleň. Zachování současného výrazu nezastavěného území je předurčeno pravidly užívání odpovídajících funkčních ploch s rozdílným způsobem využití (NZ.1, NZ.2, NS, NL, W). Výraz nezastavěného území odpovídá vymezeným krajinným typům dle ZÚR a nevyžaduje zásadní krajinářské zásahy. Správa a údržba krajiny je dána současnou stabilizovanou péčí o zemědělskou půdu. Zachována a deklarována je ochrana územních systémů ekologické stability, a dále veškeré přírodní hodnoty území. Uspořádání území zachovává prostupnost krajiny. Pro denní relaxaci obyvatel jsou určeny vymezené plochy veřejných prostranství (PV, PZ) v zastavitelném území i plochy pro sport (např. rozšiřující současný sportovní areál), mimo ně pak zejména individuální rekreace uskutečňovaná na dalších funkčních plochách v rámci přípustného využití, a to nejvíce – RI, RZ, BI. Navržen je zelený koridor podél Ochozského potoka skrze celé území, který by měl zajistit jeho celou prostupnost, přístup k toku pro veřejnost, nejen pro údržbu. Územní plán tak představuje čitelné a jednoznačné vymezení zastavěného území a souvisejících aktivit od nezastavěného území, a tedy i jeho ochranu.

2c Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Územní plán je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a navazujícími vyhláškami. Vyhodnocení z hlediska požadavků stavebního zákona: Vyhodnocení k § 18 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Cíle územního plánování Územní plán Polná vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj. Z hlediska řešení územního plánu se jedná o jednoznačný úkol – jeho základem je stabilizace a ochrana stávajících hodnot, které samy o sobě obsahují potřebné atributy udržitelného rozvoje. Základem vyváženého vztahu je dále důsledná ochrana přírodního prostředí i v intravilánu obcí a respektování vývoje a uspořádání jednotlivých sídel, tj. nejen města Polná, ale i ostatních místních částí. Zachovány jsou přírodní zdroje - maximální schopnost využití zemědělského půdního fondu a lesa, vodoteče a vodní plochy. Navržené změny využití nezakládají rizika znehodnocení území pro budoucí generace. Veřejný zájem je naplněn respektováním historických a přírodních hodnot území, zájmů dotčených orgánů, vymezením veřejného prostoru a podmínek pro stabilizaci a rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Užívání nemovitostí a pozemků soukromých osob je zachováno, zásah do soukromých zájmů je minimalizován zmíněnou stabilizací přírodních prvků, dopravní a technické infrastruktury. Vymezení zastavitelných ploch, zajištění prostupnosti krajiny a přístupu zemědělské půdy a lesy bylo v průběhu zpracování návrhu územního plánu konzultováno nejen s vlastníky, ale zejména s pověřeným zastupitelem pro zpracování územního plánu. V ÚP jsou uplatněny veškeré zjištěné veřejné zájmy a záměry vyplývající ze zvláštních předpisů. Zjištěné soukromé záměry jsou uplatněny tak, aby vůči veřejným zájmům a záměrům nebyly konfliktní.


28


Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví byly převzaty z územně analytických podkladů. Územní plán zobrazuje nemovité kulturní památky. Respektování všech zjištěných jevů je obsahem urbanistické koncepce. Vymezené zastavěné území je plně využito bez významných proluk. Rozvoj území je tedy řešen zastavitelnými plochami. Potenciál rozvoje území z hlediska bydlení vyplývá z posice sídla v krajině a zachovalého životního prostředí. Tím, že sídlem neprochází významná dopravní infrastruktura, ale zároveň je silnicemi II. tříd zajištěna velmi dobrá dostupnosti od krajského města Jihlavy a páteřní silniční sítě – dálnice D1, dává sídlu předpoklad k rozvoji poměrně kvalitního bydlení. V řešeném území je dominantní rozvoj orientován do místní části Polná, kde se vyskytuje občanská vybavenost v odpovídajícím množství a kvalitě a pracovní příležitosti. Rozvoj ostatních místních částí je navržen v daleko menším rozsahu, neboť v těchto místních částech se většinou nevyskytují základní prvky občanské vybavenosti. V místních částech převládá zemědělská výroba, která sama o sobě ochranným pásmem zejména živočišné výroby tvoří územní omezení pro rozvoj. Rozvoj v místních částech je rovněž eliminován ochranou přírody – především zemědělského půdního fondu a technickou infrastrukturou. Areály zemědělské prvovýroby jsou rozmístěny ve všech místních částech. Je to dáno historickým vývojem silného vlivu zemědělství jako zdroje obživy a možnosti výdělku. V místní části Polná je zemědělská výroba potlačena. Areály, které sloužily k zemědělské prvovýrobě a následnému zpracování potravin ve stávajícím stavu nefungují – viz. areál u ulice Palackého na východním okraji města a zpracovatelský areál Amylon. Účelu zemědělské výroby stále slouží mlékárna. Funguje a rozvíjí se (Z22-VZ-po) „Farma B“. na západním okraji Polné. Zemědělské areály v místních částech jsou stále v provozu. Je zde provozována rostlinná i živočišná výroba. To, že se jedná o prosperující obor lze odvodit i z obdělávaných polností, které se v řešeném území nachází. Majitelé zemědělských areálů do materiálního vybavení investují, což je zřejmé i z vizuální prohlídky. Do nezastavěného území jsou umístěny výhradně nezbytné trasy dopravní infrastruktury související se správou a údržbou zemědělského půdního fondu a krajiny. Umístění staveb, zařízení a jiných opatření v nezastavěném území není konkrétně navrženo, případné umístění staveb dle odst. 5 § 18 stavebního zákona je uvedeno ve výčtu podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Vyhodnocení k § 19 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Úkoly územního plánování Úkoly územního plánování jsou do územního plánu Polná přeneseny schváleným Zadáním územního plánu i strukturou a požadovaným obsahem územního plánu. Úkoly ad § 19, odst. 1a), 1b) a) zajišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území Oba úkoly jsou vyjádřeny základní urbanistickou koncepcí města.


29


Úkol ad § 19, odst. 1c) c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání Úkol je vyjádřen základní urbanistickou koncepcí města. Dále tento úkol vyplývá z obsahu územního plánu dle prováděcí vyhlášky, jednotlivé úkoly jsou naplněny, přičemž v průběhu fáze Zadání ani zpracování Návrhu územního plánu nebyla zjištěna zásadní rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území. Z průběhu zpracování územního plánu nejsou známé informace o případných rizicích, která by mohla vznikat existencí nalezišť uranu v severozápadním okraji města Polná. Další rozvoj území, resp. rizika související zejména s ochranou veřejného zdraví jsou zevrubně řešena v závěrech posouzení vlivů na životní prostředí. Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou přijata koncepční řešení zajišťující průběžnou kontrolu exposice území před hlukem, vibracemi, prašností a znehodnocením vodohospodářské soustavy. Relevantní požadavky jsou zapracovány do územního plánu, ostatní pak přeneseny do podmínek pro další územní přípravu konkrétních lokalit či staveb. Úkol ad § 19, odst. 1d) d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb Úkol lze splnit přiměřeně v rozsahu příslušném metodice územního plánování. Na úrovni územního plánu je stabilizovány posice sídle v krajině, hierarchie a uspořádání vnitřního prostoru zastavěného území z hlediska druhu zástavby, vymezeného veřejného prostoru. Uspořádání a řešení staveb je metodikou územního plánování omezeno v odůvodněných případech na stanovení koeficient míry využití území a výškovou hladinu zástavby, jak je uvedeno ve vymezení ploch s rozdílným způsobem využitím území. Další úkoly, vyplývající zejména z vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA jsou pak přeneseny jako úkoly pro územní a stavební řízení jednotlivých staveb či jejich souborů, nebo jako obecné podmínky využití území. Úkol ad § 19, odst. 1e) e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na charakter a hodnoty území Úkol je řešen naplněním příslušné stati textové části územního plánu a jeho grafického znázornění. Konkrétní rozsah a posice zastavitelných ploch a jejich určení respektuje zjištěné hodnoty v území – především celistvost urbanizovaného území jednotlivých místních částí. Úkol ad § 19, odst. 1f) f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci) Úkol etapizace je v návrhu rozvoje představuje podmínku využití ploch po předchozí realizaci podmiňujících investicí, konkrétních stavebních opatření, například vybudování přístupové komunikace, přeložení vedení VN, vybudování a napojení nové kanalizační větve, apod. S výjimkou plochy Z14-BI-hr a Z4-BI-hr se jedná vždy o plochy v Polné.


30


Rozvoj ploch v území není etapizován stanovením přednosti vybraných ploch, mezi plochami stejného funkčního využití. Úkol ad § 19, odst. 1g a 1hf) g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečných ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to v přírodě blízkým způsobem h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn Úkol není v návrhu územního plánu řešen. V řešeném území nejsou lokality, které jsou z hlediska přírodních katastrof nestabilní, a není třeba navrhovat opatření s územním nárokem. Na území města Polná a omezeně i v dalších místních částech bude ještě nutno dokončit transformaci území, která již neslouží svému původnímu účelu, a kde je možné zjistit ekologickou zátěž. Nefunkční areály jsou navrženy jako přestavbová území, kde budoucí investor musí počítat se sanačními pracemi. Území je exponováno rizikem záplav v údolnici Šlapanky a Ochozského potoka (vyhlášeno záplavové území Q 100), v záplavovém území nejsou nové stavby zřizovány. Skrýšovský potok protékající místními částmi má malé povodí a v jeho údolnici nejsou zřizovány nové zastavitelné plochy. Úkol ad § 19, odst. 1i) i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení Úkol je naplněn v koncepční i konkrétní úrovni, je tedy splněn požadavek na obnovu sídelní struktury dle Zadání územního plánu. Kvalitní bydlení v řešeném území je součtem vlivu přírodního prostředí, pracovních příležitostí, umístění obce v regionu – jeho polohou vůči krajskému městu Jihlavě, Havlíčkovu Brodu a ostatním sídlům. Zastavitelné plochy jsou umístěny tak, aby byl eliminován negativní vliv dopravy na zdraví obyvatelstva, posílen je veřejný prostor s vymezením ploch pro denní rekreaci obyvatel – umístěn je mimo potenciální hlukovou zátěž území. Úkol ad § 19, odst. 1j) j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území Úkol je naplněn přiměřeným rozvojem území vůči stavu dopravní a technické infrastruktury. Zásadní investicí v území je dle ZÚR navržená homogenizace silničního tahu Jihlava – Přibyslav (silnice II. třídy) a jeho převedení do silnic I. třídy. Součástí této změny v pojetí silniční sítě může být i navržený obchvat města Polná v jeho severozápadní části. Tato stavba, která vyplývá ze ZÚR Kraje Vysočina a nemá vliv na rozvoj území Polné ani místních částí - rozvojové plochy nejsou na tuto stavbu existenčně vázány. Úkol ad § 19, odst. k) k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany Úkol je řešen v příslušné stati textové části územního plánu Polná. Úkol ad § 19, odst. l) l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území Úkol je naplněn zejména na území města Polná, kde jsou stávající plochy původně určené pro zemědělskou výrobu a následné zpracování zemědělských produktů, které již neslouží svému Územní plán Polná – Odůvodnění

31


původnímu účelu. Jedná se tedy o klasické plochy brownfields, které je možno využít jiným způsobem – odlišné funkční využití. V katastru Polná je navržena plocha asanace výrobního a skladovacího areálu, který představuje bariéru v území. Úkol ad § 19, odst. m) m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, Úkol je naplněn zapracováním jevů, podmínek a požadavků dotčených orgánů a naplněním požadavků na kompenzační opatření z hlediska vyhodnocení vlivů na životní prostředí – viz samostatná kapitola Odůvodnění. Úkol ad § 19, odst. n) n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů Úkol není v územním plánu Polné řešen. Průzkumné práce a těžba uranové rudy byla ukončena bez nároku na další územní ochranu. Mírně je rozšířena stávající plocha těžby Hrbov. Úkol ad § 19, odst. o) o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče Úkol je naplněn relativním názorem zpracovatele. Pochopení vnitřního prostoru sídel je profesní povinností zpracovatele. Návrh územního plánu pak obsahuje současné standardy ekologického chování v území. Památková péče je uplatněna zákresem městské památkové zóny a jejího ochranného pásma a dále zákresem nemovitých kulturních staveb a ochranou jádrových ploch v území – tedy jejich okolí – prostřednictvím vymezených podmínek využití území. Úkoly ad odst. 2 § 19 SZ: (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je taky vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Úkoly jsou splněny v rozsahu požadavků a stanovisek dotčených orgánů k návrhu Zadání při převzetí resp. zapracování opatření vyplývajících z PČR 2008, ZÚR Kraje Vysočina, SEA a vyhodnocení udržitelného rozvoje v příslušných částech územního plánu Planá. Posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu bylo dotčeným orgánem požadováno a je tedy provedeno – Natura 2000 (Šlapanka a Zlatý potok) k tomu autorizovanou osobou, je součástí Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území.

Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky 458/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Územní plán Polná byl upraven ve smyslu novely vyhlášky č. 500/2006 Sb. Obsah textové části územního plánu ve výrokové části i v odůvodnění byl vytvořen složením původních požadavků a přílohy č. 7 novelizované vyhlášky.


32


Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území. Podrobnější vymezení nad rámec citované vyhlášky je uplatněno v případě: - plochy bydlení [B] BH plochy bydlení – hromadné BI plochy bydlení - individuální v rodinných domech – městské - plochy rekreace [R] RI plochy rodinné rekreace RZ plochy individuální rekreace - zahrádkářské osady - plochy občanského vybavení [O] OV plochy veřejné vybavenosti OS plochy pro tělovýchovu a sport OK plochy komerční vybavenosti OH plochy občanského vybavení - hřbitovy - plochy veřejných prostranství [P] PV plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch PV.s plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch - specifické PZ plochy veřejných prostranství - s převahou nezpevněných ploch - plochy smíšené obytné [SO] SC plochy smíšené obytné - v centrech SM plochy smíšené obytné - městské SV plochy smíšené obytné - venkovské - plochy dopravní infrastruktury [D] DS plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava DZ plochy dopravní infrastruktury - drážní doprava - plochy technické infrastruktury [T] TI plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - plochy výroby a skladování [V] VL plochy výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl VD plochy výroby a skladování - drobná výroba a výrobní služby VZ plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba - plochy vodní a vodohospodářské [W] W plochy vodní a vodohospodářské - plochy zemědělské [NZ] NZ.1 plochy zemědělské - orná půda NZ.2 plochy zemědělské - trvalý travní porost - plochy lesní [NL] NL plochy lesní - plochy přírodní [NP] NP plochy přírodní Územní plán Polná – Odůvodnění

33


- plochy smíšené nezastavěného území [NS] NS plochy smíšené nezastavěného území - plochy těžby nerostů [NG] NG.s plochy těžby nerostů nezastavitelné - specifické - plochy zeleně [Z] ZN ZP

plochy zeleně - nezastavitelných soukromých zahrad plochy zeleně - přírodního charakteru

Důvodem zpřesnění je potřeba přesného vyjádření podmínek přípustného a nepřípustného využití území a podmínek prostorového uspořádání území pro jednotlivé typy zástavby s ohledem na charakter zastavěného území, charakter krajiny, urbanistickou koncepci a cílový stav území z hlediska návrhu územního plánu.

2d Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, je součástí územního plánu vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA, ve smyslu posouzení vlivů koncepce na životní prostředí. Toto posouzení je podrobně řízeno stavebním zákonem a jeho jedinou přílohou, která stanovuje strukturu tohoto vyhodnocení. Vyhodnocení SEA je nedílnou součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož struktura je dána prováděcím předpisem stavebního zákona. Závěry a zapracování podmínek dotčeného orgánu jsou popsány v příslušné kapitole Odůvodnění. Vymezení zastavitelných ploch je přirozeným střetem se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, kdy je rozvoj obce navržen v odůvodněných případech do půd s nejvyšším – I. a II. stupněm ochrany. Podrobné zdůvodnění je v části 3f) a 4d) tohoto odůvodnění. Územní plán zohledňuje požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví – vymezuje podmínky pro umístění staveb v prostoru exponovaném hlukem z dopravy a ukládá systém monitorování a následné vyhodnocování hluku z dopravy ve vztahu k možnosti dalšího rozvoje území. Územní plán obsahuje zákres ochranných pásem technické infrastruktury, vyplývající ze zvláštních předpisů. Územní plán respektuje požadavky, vyplývající ze zákona č. 114/1994 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, vymezuje v souladu s § 4 zákona plochy zeleně přírodního charakteru jako nezastavitelné. Územní plán obsahuje jevy vyplývající ze zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění – CHLÚ, dobývací prostor, potenciální sesuv, poddolované území a rozvíjí území v souladu s tímto zákonem. Územní plán je rovněž vyhotoven v souladu s požadavky dalších nejmenovaných relevantních zvláštních právních předpisů.


34


3 Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona

3a Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4 Pořizovatel přezkoumal soulad návrhu ÚP s ustanoveními § 53 odst. 4 stavebního zákona a došel k závěru, že návrh územního plánu není v rozporu se zákonem a ani s požadavky uvedenými v odstavci 4.

3b Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí Na základě ÚAP a průzkumů a rozborů stavu a vývoje území byla vyhodnocena vyváženost územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a to jak v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, tak i v porovnání mezi nimi. Priority a zásady celkové koncepce rozvoje území města ÚP Polná jsou v ÚP stanoveny ve snaze k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území, pro hospodářský rozvoj a pro příznivé životní prostředí následovně (vyhodnocení URÚ bylo provedeno k fázi Návrhu ÚP): Příznivé životní prostředí Z rozboru udržitelného rozvoje vypracovaného v ÚAP ORP Jihlava vyplývá, že území Polné patří do oblasti s méně příznivým životním prostředím (ve výsledném hodnocení všech tří pilířů udržitelného rozvoje je tento jediný hodnocen jako „nevyhovující“). Podle hodnoty koeficientu ekologické stability (KES), který je poměrem ekologicky stabilních (zejm. lesy, rybníky, mokřady, louky) k nestabilním plochám (zejm. orná půda, urbanizované plochy) - zde dosahuje hodnoty 0,54, se jedná o intenzivně využívanou krajinu (zejména pro zemědělskou velkovýrobu), ve které jsou oslabeny autoregulační pochody v agro-ekosystémech a je značně ekologicky labilní. V řešeném území skutečně převažují zemědělské pozemky, většinou orná půda, lesní porosty zabírají pouze pětinu území, přitom jde prakticky výhradně o lesy hospodářské. Obraz krajiny vhodně doplňuje doprovodná zeleň podél komunikací a vodních toků a většinou drobné rybníky. Přírodní hodnota území leží převážně na ose vymezené tokem Šlapanky, rybníkem Peklo a přilehlými, vesměs nivními plochami - z krajinářského hlediska je toto území vymezeno jako tzv. specifické území krajinného rázu SMKr Polná – Peklo, pod Polnou se nacházejí vhodné biotopy vydry říční (Lutra lutra), která je chráněna v rámci EVL Šlapanka a Zlatý potok, ještě níže na toku Šlapanky leží Borský rybník a rybník Kukle významné z hlediska výskytu chráněných druhů ptáků, nad Polnou v ose Šlapanky je evidována lokalita výskytu ohroženého rostlinného druhu vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V centrální části Polné a centrech ostatních sídel se nacházejí plochy veřejné zeleně a sídelní zeleň dotváří zeleň zahrad a sadů. Území není významně zatíženo dopady průmyslu, plochy průmyslu jsou v současnosti rozprostřeny rovnoměrně v rámci Polné (areál Sapeli, areál Amylonu, průmyslové provozy v Z části Polné) a není ani významně nebo velkoplošně dotčeno těžbou (v současnosti jeden lom stavebního kamene u Hrbova).


35


Návrh ÚP zachovává tyto nejcennější přírodní hodnoty území; přímo do těchto lokalit nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Výjimkou je výhledový návrh severního obchvatu Polné, který je navržen pro převedení dopravy z centra Polné a který překonává tok a nivu Šlapanky v místě vyhlášené EVL Šlapanka a Zlatý potok. Koridor obchvatu je nyní navržen ve formě územní rezervy a toto je jedno z kritérií, která budou před případným převodem koridoru do návrhu prověřována. V území nejsou evidovány výjimečné problémy nebo závady životního prostředí, na které by mělo být zaměřeno řešení v ÚP. Jako nejvýznamnější se jeví emisní a hlukové zatížení z dopravy procházející centrem Polné, Návrh ÚP nabízí řešení jednak tím, že vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění plynulejšího průchodu v centru Polné, především ale výhledově navrhuje již zmíněný severní obchvat. Návrh ÚP reaguje na požadavky týkající se hospodářského a sociálního pilíře mj. vymezením rozsáhlých rozvojových ploch výroby, příp. smíšených obytných, v západní části Polné. Tímto krokem dochází k ovlivnění některých složek environmentálního pilíře, což je zejména zábor zemědělské půdy (vč. bonitně nejcennějších půd I. a II. tř. ochrany ZPF) a ovlivnění znaků utvářejících oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. OKR Žďársko - Bohdalovsko zůstane neovlivněn. Návrh ÚP respektuje obecné zásady ochrany ZPF, když využívá stávajících neadekvátně využívaných ploch pro plochy přestavby v zastavěném území a přednostně vymezuje nové rozvojové plochy v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na něj. Krajinné hodnoty a půda jsou nejvíce ovlivněné hodnoty návrhem územního plánu, ostatní přírodní a krajinné hodnoty se spíše výjimečně dostávají do kontaktu s nově navrženým rozvojem. Bližší rozbor ovlivnění environmentálního pilíře je obsažen ve Vyhodnocení SEA a NATURA2000. Hospodářský pilíř V rámci ekonomického pilíře lze konstatovat, že město Polná má vcelku dobré územní podmínky pro ekonomický rozvoj. Nicméně se v současné době vypořádává s následky krize, především na trhu práce, kde vládne nepříznivá situace, především v počtu uchazečů o jedno pracovní místo a míře nezaměstnanosti. Dominantní roli hraje sektor lehké výroby a zemědělství. Význam památkové a památkové krajinné zóny poté generuje rekreační a volnočasovou funkci města. Z ekonomického hlediska je důležitá také geografická poloha řešeného území. Blízkost krajského města Jihlavy a důležitého silničního tahu – dálnice D1 vytváří podmínky, které mohou být pro město ekonomickým přínosem. Doprava je v území tvořena především silnicemi III. třídy. V rámci Návrhu ÚP dochází k rekonstrukcím a úpravám silnic II. a III. tříd a také místních komunikací. Železnice je v řešeném území mimo provoz. Výrazná koncentrace výrobních ploch (lehké průmyslová výroba, drobná výroba, zemědělská výroba) je alokována především do katastrálního území Polná, a to do jeho západní části, kde se koncentruje tato výrobní činnost. Poté jsou plochy umístěny v Nových Dvorech u Kamenné a v Janovicích u Polné. Zde je to však v podstatně nižší míře, jde o konkrétní plochy. Zatímco v Polné je to soubor návrhových ploch. Návrh ÚP stabilizuje a posiluje roli dopravní a technické infrastruktury a celkový rozvoj v oblasti bydlení, smíšených městských ploch a dalších jako je občanské vybavení, atd. Návrh ÚP se snaží vytvořit kompaktní prostor, který kvalitně propojí všechny funkční zóny v rámci města (bydlení – výrobní plochy – občanská vybavenost – rekreace – sportovní a komerční plochy služby) a stejně tak i za hranice města, tzn. v širších vztazích. Územní plán Polná – Odůvodnění

36


Návrh ÚP podporuje možnosti a příležitosti ekonomického rozvoje a hodnoty území a vytváří územní podmínky pro řešení stávajících závad, nepříznivých podmínek a ohrožení různých oblastí ekonomického rozvoje, např.: − koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených rozvojových zónách zajistí ochranu a podmínky nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); nutno však podotknout, že v rámci města se nevyskytuje natolik silná průmyslová funkce, která by musela být zcela oddělena. − rozvoj hospodářského potenciálu města, tradičního sídla v rámci ORP Jihlava s kvalitně vybudovanou infrastrukturou a kvalitní propojeností na vyšší regionální celek, se bude nadále opírat od typického zaměření oblasti, to vše v přímých vazbách na silniční síť a důležité krajinné, přírodní a urbánní charakteristiky území; − navržené úpravy a rekonstrukce městské dopravní sítě zajistí dobré dopravní napojení jednotlivých funkčních zón (komerčních, výrobních) - jejich snadnou dostupnost; − dosažený stupeň vybavenosti města technickou infrastrukturou umožní další rozvoj městského útvaru se všemi jeho částmi; −

a řada dalších.

Sociální pilíř V rámci sociálního pilíře a zajištění soudržnosti společenství obyvatel území lze konstatovat, že město Polná má řadu velmi dobrých a příznivých územních podmínek pro sociální rozvoj, na druhé straně však vykazuje několik nepříznivých trendů (index stáří – rychlé stárnutí obyvatelstva a stav situace na trhu práce). Komplexně se však sociální pilíř jeví jako poměrně vyvážený a bezproblémový vzhledem k charakteru, velikosti a vlastnostem území. − Návrh ÚP Polná navrhuje stabilizaci vyhovující urbanistické struktury města a zajištění dalšího urbanistického rozvoje v souladu s požadavky na dostatečnou kvalitu života, stabilizace podmínek pro trvalé bydlení apod.; − Dá se předpokládat, že Návrh ÚP posiluje sociální pilíř, a to dobrou dostupností výrobních zón, které představují část pracovní funkce ve městě, současně s tím nenarušuji vnitřně důležitou strukturu města; −

Vytváří předpoklady k civilní ochraně obyvatelstva;

− Jako konkrétní příklady, jak Návrh ÚP přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje posílení jeho hodnoty a silné stránky a řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby, je možno uvést např.: − úpravy formy silniční infrastruktury zajistí kvalitní dostupnost ve smyslu zlepšení dostupnosti a charakteru samotného města a také vyšších regionálních jednotek; − návrh ploch bydlení, který stabilizuje počet obyvatel města a není ve střetu s urbánními hodnotami města a je v souladu s infrastrukturou jak technickou, která efektivně poskytuje důležité komodity, tak s infrastrukturou dopravní, která zajistí mobilitu a propojenost služeb a jednotlivých funkčních ploch města; − stávající stabilizované funkce občanské vybavenosti jsou doplněny novými – zejména sportovního a komerčního charakteru, současně jsou uvažovány záměry na přestavbu nevyhovujících a neefektivně využívaných ploch; Územní plán Polná – Odůvodnění

37


− návrh ploch občanské vybavenosti pro její rozvoj v odpovídající struktuře (kvalita, struktura, dostupnost) a zajištění stability v kontextu nároků, vyplývajících ze stupně hospodářského a sociálního rozvoje pro obyvatelstvo města; − návrh postupné změny funkčního využití neperspektivních ploch pro potřeby bydlení smíšené městské funkce; − vhodná lokalizace složek základní vybavenosti zajistí její dostupnost v upřednostnění potřeby trvale bydlícího obyvatelstva; současně také sleduje demografické trendy obyvatelstva a snaží se v rámci své působnosti nabízet místně relevantní OV; − zajištění podmínek/možnosti pro vymezení pěších (v rámci veřejných prostranství) a cyklistických tras; − zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství slučitelných s účelem veřejných prostranství k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem; − snaha o zlepšení životního prostředí města s pozitivním vlivem na veřejné zdraví a pohodu obyvatel, a to jak návštěvníků, tak i rezidentů území; −

a další.

Rozvoj ekonomického i sociálního pilíře se snaží respektovat limity environmentálního pilíře, a také především historicky a urbánně cenné plochy uvnitř městského centra. V některých případech se ho snaží i rozvíjet a podporovat cílenou podporou adekvátních rozvojových aktivit. Ekonomický rozvoj sleduje potřeby společnosti i jejího očekávaného rozvoje v zajištění zaměstnání pro místní obyvatelstvo. Sociální pilíř přispívá k regionálnímu rozvoji stabilizací vzdělávacích a zdravotnických institucí, návrhem ploch bydlení i veřejné infrastruktury a veřejných prostor se snaží podpořit uspokojení občanských potřeb všech specifických a majoritních skupin. Zároveň se snaží systematicky udržovat kvalitní krajinné, rekreační a volnočasové prvky, tím dále podporovat celý veřejný prostor, jeho historickou složku představovanou především silnými urbánními a architektonickými prvky památkové zóny, společně s blízkostí okolního krajinného prostředí.

Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení • zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území Návrh ÚP města Polná v dostatečné míře eliminuje zjištěné slabé stránky a hrozby a rizika, ovlivňující potřeby života současné generace, zejména v následujících oblastech a ohledech: − navržená urbanistická koncepce rozvoje města omezuje riziko znehodnocení chráněného území (městské památkové zóny) s ohledem na respektování limitů a hodnot území; − navrhuje řešení k eliminaci střetů a závad v oblasti dopravní infrastruktury, v oblasti nepřiměřených zásahů do cenných území nebo s rizikem znehodnocení kulturních i civilizačních hodnot a kvality technické infrastruktury území; − vytváří územní i jiné předpoklady pro rozvoj individuálního i hromadného bydlení, pro rozvoj výrobní sféry – znovuvyužití nefunkčních areálů a služeb i pro rozvoj zejména návrhové sportovní a komerční občanské i technické vybavenosti, čímž vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva; snaží se stabilizovat funkční sektory a navíc posílit a stabilizovat funkci rekreace, krajinnou a environmentální funkci a ekonomickou stabilitu pro dostatečnou nabídku pracovních příležitostí a pro kvalitní životní podmínky a pro zvyšování životní úrovně obyvatelstva; Územní plán Polná – Odůvodnění

38


−

navrhuje dostatečné plochy veřejných prostranství a smíšených městských oblastí

− řeší využití nedostatečně využívaných prostor uvnitř města, které mohou představovat hrozbu v sociální a urbánní oblasti, ty by jinak v budoucnu mohly ohrozit dobré a zdravé životní, krajinné a urbánní prostředí; − zajišťuje podmínky pro omezení nadměrné hlukové zátěže území navrženým dopravním řešením, které zefektivňuje základní komunikační skelet města (silnice III. tříd), navrhuje realizaci úpravy silnic II. a III. tříd a místních a účelových komunikací, stabilizuje dopravní napojení na důležitou dopravní komunikaci (dálnici D1) a dopravu v klidu, alternativně navrhuje S obchvat města pro zmenšení stávající zátěže; −

a další.

• předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Návrh ÚP Polná v dostatečné míře eliminuje předpokládaná rizika a ohrožení života budoucích generací zejména v následujících oblastech a ohledech: - vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel, jejich příznivou strukturu (především vzdělanostní struktura) a sociální soudržnost; - snaží se vytvářet podmínky pro udržitelný ekonomický, sociální i environmentální rozvoj, pro dlouhodobou prosperitu území města; - eliminuje možné zhoršení nebo ohrožení životního prostředí a životních podmínek v dlouhodobém horizontu, respektuje environmentální limity, prvky historie (památkové zóna, nemovité kulturní památky) a urbanisticko-architektonické hodnoty; - zajišťuje územní podmínky pro dlouhodobý vyvážený udržitelný rozvoj území, jeho trvalých obyvatel a návštěvníků území; - vytváří podmínky pro eliminaci ohrožení obyvatel (bezpečná dopravní a technická infrastruktura, ochrana krajinných a památkových hodnot, civilní ochrana); - zajišťuje udržitelné a efektivní využívání přírodních zdrojů a hodnot z pohledu jejich zachování i pro budoucí generace. Vyhodnocení vyváženosti pilířů Udržitelný rozvoj území v současné době vykazuje výkyvy ekonomického pilíře, což je způsobeno společensko-ekonomickou situací, oblast vykazuje negativní trendy na trhu práce a poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. Tento výkyv na trhu práce (ke konci roku 2011 se ucházelo o 1 pracovní místo až 40 obyvatel) může mít vliv na pilíř sociální. Návrh ÚP však jen těžko může ovlivnit tato fakta, která jsou výsledkem nadmístních konsekvencí. V rámci Návrhu ÚP je snaha stabilizovat výrobní prvky plochami lehké a drobné výroby a dát tak i prostor konkurenceschopnosti daného území a lokálním měřítku. V dalších ohledech již nedochází k zásadním místním tlakům, které by mohly jako výsledek generovat negativní městské jevy a tím vyhrotit sociální situaci či způsobit výrazné environmentální ztráty. Sociální a environmentální pilíř nedeformuje městské procesy tak, že by mohly přestavovat jistou hrozbu a výrazné omezení rozvoje. Technická infrastruktura je zabezpečena, což vytváří předpoklad k bezproblémovému zabezpečování dodávek důležitých komodit, stejně tak obslužnost města dopravní infrastrukturou. Důležitým prvkem pro sociální oblast je poté přítomnost památkové Územní plán Polná – Odůvodnění

39


zóny s typickými urbánními hodnotami a strukturami, které hrají důležitou roli (centrální část města přitažlivá v oblasti turismu, podnikání, rekreace, volnočasových aktivit, atd.). Je také řešena intenzita dopravy v centru Polné, zejména v dopravních špičkách a při mimořádných stavech – tuto situaci řeší návrh trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území. Co se týče pilíře environmentálního, který je dle ÚAP v území slaběji zastoupen, Návrh ÚP jej v některých aspektech rozvíjí (zejm. otázka hluku a emisí z dopravy, stabilizace nejcennějších přírodních ploch, rozvoj ÚSES), v jiných má poměrně značné rezervy (zejm. zábory ZPF a zčásti i ochrana krajinného rázu). Otázkou zůstává rozsah zásahů do krajinných hodnot versus navržený rozvoj výroby města, která by měla být zodpovězena v dlouhodobé vizi města, zda je možné plochy výroby stabilizovat a rozvíjet v dalších částech nebo v menším rozsahu tak, aby byly zachovány veškeré pohledové horizonty a výhledy území. Toto je řešeno a navržena jsou opatření ve Vyhodnocení SEA, které ponejvíce doporučuje redukci ploch, jejich etapizaci a v případě realizace podmínku procesu EIA a především pak na dotčené hodnoty území, tj. charakteristiky krajinného rázu. Není ohrožena udržitelnost města, naopak městské centrum – památková zóna, tj. silný sociální prvek oblasti, bude posilovat funkci památkové a historické oblasti. Zklidnění centra města a efektivní rozložení návrhových ploch oddělí jednotlivé urbánní funkce. Tím se upevní sociální a ekonomický prvek této oblasti, která tím posílí své turistické, volnočasové a potřebné doprovodné funkce a služby, které poté mohou mít vliv i například na rozvoj některých druhů podnikání. Z výše uvedeného vyplývá, že až na problémy na trhu práce a riziko narušení krajinných charakteristik, nedochází k výrazným výkyvům jednoho ze tří pilířů udržitelného rozvoje. Výrazný rozvoj je situován především do hlavního katastrálního území – do Polné. Ostatní části jsou rozvíjeny méně, hlavní městské funkce různorodého charakteru nabízí k.ú. Polná.

3c Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA

Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika

Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava

Stanovisko k Návrhu územního plánu Polná z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Název koncepce: Návrh územního plánu Polná Předkladatel koncepce: Magistrát města Jihlavy, odbor územního plánování Zpracovatel - Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu na životní prostředí: Ing. Jan Dřevíkovský, Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora; autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí; Spolu zpracovatelé: Ing. Hana Ali, Bc. Jan Kvasnička, AF-CITYPLAN, Jindřišská 17, 110 00 Praha 1; Zpracovatel - Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000: Alice Háková, Studenec 166, 512 33; autorizovaná osoba dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; Zpracovatelem územně plánovací dokumentace: Ing. arch. Ladislav Komrska, Mladenovova 3234/9, 143 00 Praha 4, AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1


40


Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný úřad dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále též „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“), na základě předloženého Návrhu územního plánu Polná, Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu na životní prostředí, Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, vyjádření dotčených orgánů a vyjádření veřejnosti vydává souhlasné stanovisko k Návrhu územního plánu Polná, při respektování podmínek a návrhových opatření stanovených ve Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu na životní prostředí a Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 v dalších územních řízeních:

Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000: V Návrhu územního plánu Polná je v rámci ploch Z34-DS-po, P9-DS-po a dopravní koridor obchvatu města plánována realizace výstavby či rekonstrukce silničních komunikací, které mohou ovlivnit morfologii vodního toku Šlapanky nebo migrační průchodnost toku pro vydru říční, která je předmětem ochrany v EVL Šlapanka a Zlatý potok. V návrhu ÚP není uvedeno technické řešení dopravních staveb a z tohoto důvodu nebylo možné provést vyhodnocení míry významnosti vlivu na stav předmětu ochrany v dotčené EVL. Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 nevylučuje realizaci koncepce s podmínkou, že uvedené záměry budou posouzeny v navazujících stupních schvalovacího procesu (např. územní řízení).

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu na životní prostředí: • Při rozhodování o umístění stavby v ploše Z27-OK-po posoudit stavbu z hlediska akustické zátěže z dopravy po obchvatu Polné. • Správní orgán povolující jakékoliv stavební práce by měl ve svém rozhodnutí vždy zásadním způsobem stanovit a vyžadovat dodržování zásad neznečišťování ovzduší stavebními pracemi včetně využívání moderní techniky a technologických postupů (bezprašné technologie), samozřejmostí by mělo být čištění vozovek, především v průběhu zemních prací. • Plochy VD, VL, SM, SK, SC, OM, OK případně další rozsáhlejší plochy budou dle rozsahu a charakteru podléhat posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., a to i jako podlimitní. • Pro všechny zastavitelné plochy vstupující do krajiny mimo zastavěné území, v k.ú. Polná, Hrbov, Nové Dvory u Kamenné, Janovice u Polné, Skrýšov u Polné požadovat prověření posouzením zásahu do krajinného rázu ve smyslu § 12 zák. č. 114/1992 Sb. • Pro vytápění objektů využívat více alternativní zdroje, případně elektrickou energii či zkapalněný topný plyn, preferovat vždy dostupné nízkoemisní zdroje vytápění. • Rozvoj nových ploch (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV a ve vazbě na dobudování kanalizační sítě.


41


• Pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především v uzavřených obytných zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení (např. dlažbu). • Ostatní dešťové vody (např. ze střech) likvidovat v místě, a to například zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad. • Důraz je třeba klást na dodržení minimálního koeficientu zeleně, a to především v plochách již urbanizovaných. • Z1-VL-nd – provést výsadbu pásu ochranné izolační zeleně vůči stávající a navrhované obytné funkci k posílení vizuální i hygienické bariéry OP VZ areálu a dále i vlastní plochy VL, i vůči stávajícímu VDJ. • Z14-PV-nd – při realizace respektovat charakter a vzhled současných uličních profilů, a doplnit jej vzrostlou zelení. • Z7-BI-nd – nutno zachovat clonu vysoké zeleně lemující pozemek, především pak navázat výškově a hmotově na sousední zástavbu venkovského typu, doporučena je výstavba 1, max.2 RD. • Janovice - v případě výběru varianty B se doporučuje doplnit pás zeleně mezi rozvojem Z9-BI-ja a areálem VZ/VL, a to z důvodu zásahu do OP hygienického pásma. • Z7-BI-ja – doporučujeme redukci plochy pouze na pozemek č.454 navazující na zástavbu, tj. zmenšit plochu o návaznost na vodní nádrž a komunikaci, případně část komunikace vyčlenit přímo jako samostatnou plochu PV • K2-NG.s-hr – rozšíření těžby bude znamenat podnět k procesu posouzení vlivů na životní prostředí EIA dle současně platné legislativy; dále se doporučuje v kompetenci ÚP tato plocha odclonit pásem zeleně, v případě těžby nerealizovat plochu Z9-SV nebo opačně. Plochy stávající NG postupně převádět do ploch NS či NP a tím podpořit přirozenou přírodní rekultivaci. • Z9-SV-hr – vzhledem k horizontu, současné těžbě a možnosti jejího rozšíření se doporučuje plocha ke zvážení a vyřazení z ÚP. Platí obdobně totéž jako u předchozího v případě těžby nerealizovat plochu Z9-SV nebo opačně, případně podmínit prioritou současného stavu těžby, dále zajistit u plochy orientační posouzení vlivů na krajinný ráz ve fázi územního řízení. • K4-PZ-hr – doporučujeme širší pás zeleně i s dalšími úpravami terénu, který bude zároveň plnit protierozní funkci. • Plochy PV – u všech se doporučuje doplnění/obnova doprovodné liniové zeleně, směrem z města místně typických druhů, do orné půdy i ovocné druhy. • Z45-BI-po – doporučuje se redukce plochy min. o ornou půdu I.tř.ochrany ZPF, optimálně se doporučuje vzhledem ke kvalitě půdy, krajinnému rázu, hydrologii území, návaznosti na rekreační oblast, plochu vypustit. • Z47-BI-po – doporučena je redukce nebo vypuštění plochy, a to vzhledem k problematice ochranných pásem, zásahu do volné krajiny, horizontu příjezdu, ochranného pásma hřbitova od Hrbova aj.. • Z52-DS-po – dopravní parkovací plocha musí být maximálně ozeleněna vzhledem k pietě hřbitova i lokalizaci na hlavní příjezdové komunikaci z Hrbova. • Z7-PV-po – doplnit alejí – stromořadím vhodným jako dominanta pro hřbitov, tj. vyšší dominantní jedince s rozšířením a zpomalením uličního prostoru. Územní plán Polná – Odůvodnění

42


• Z45-BI-po – doporučuje se redukce plochy min. o ornou půdu I.tř.ochrany ZPF, optimálně se doporučuje vzhledem ke kvalitě půdy, krajinnému rázu, hydrologii území, návaznosti na rekreační oblast, plochu vypustit. • Z47-BI-po – doporučena je redukce nebo vypuštění plochy, a to vzhledem k problematice ochranných pásem, zásahu do volné krajiny, horizontu příjezdu, ochranného pásma hřbitova od Hrbova aj.. • Z5-BI-po - doporučuje se redukce plochy a to o plochu bonitní orné půdy a z důvodu odstupu od vodní plochy a další. • P14-PV-po – v rámci revitalizace uličního prostoru zpřístupnit i vodní plochu Pekla, i v rámci dalších návazných ploch. • Z8-BI-po, Z9-BI-po - zvážit změnu funkce na NZ, a to v souvislosti s hydrologií území. • Z32-SM-po+K8-PZ-po – v případě schválení vedení severního obchvatu ve variantě A se doporučuje plochu SM výrazněji redukovat na úkor plochy PZ, dále doplnit širší pásy izolační zeleně podél stávající příjezdové komunikace. • P1-BI-po – doporučuje se zvážit rozdělení plochy na více funkcí s vložením veřejné či soukromé zeleně. • P4-SM-po – doporučujeme doplnit a rozšířit více buď funkci ZP / PZ směrem k toku, v rámci plochy SM i P6-ZP-po řešit erozi svahu kvůli bezpečnosti a ochraně veřejného zdraví. • P9-DS-po – doporučujeme plochu DS z ÚP vypustit, v případě schválení bude komunikace podléhat procesu posouzení vlivů na životní prostředí. • Z49-BI-po – doporučujeme plochu vypustit, nebo V-A, případně redukovat plochu od vodní nádrže Peklo a lesního porostu. • Dle výběru varianty, Z42-PV-po+ Z27-OK-po/ Z41-SM-po, Z28-SM-po+ Z29-VL-po / Z39-SM-po – doporučujeme zvážit ponechání současného využití vzhledem k bonitě půdy, dále podmínit plochu PV širším pásem zeleně směrem k dané ploše k ochraně před hlukem homogenizované frekventované trasy od Jihlavy. Doporučena je varianta centralizující výrobu, zároveň však s opatřením proti rušení současných obytných funkcí. • Z31-VD-po/ Z40-VD-po – napojit areály na plynovod města, předpokladem je, že záměry naplňující dané funkce budou podléhat posouzení vlivů na životní prostředí, kde je nutné se zaměřit na ovlivnění krajinného rázu i výhledů vzhledem k lesnímu komplexu jižně od vodní nádrže Peklo, půdního prostředí, trvat na zasakování všech dešťových vod v místě apod. • Z20-PV-po – doporučujeme změnu funkce na PZ. • Z30-VL-po/ Z38VL-po – vzhledem k ještě nevyužité připravované ploše výroby doporučujeme zvážit vyjmutí plochy z ÚP, případně změnit na plochu rezervy či 2.etapu rozvoje. • Z33-RI-po – nedoporučujeme rozšiřování zástavby stávajícího objektu, ale jeho ozelenění a začlenění do krajiny, a to i vzhledem k významnosti lokalitu historického objektu podleského mlýna, kolem kterého vede i turistická stezka. • Plochy W – prověřit vhodnost vodní plochy biologickým hodnocením a autorizovaným projektantem ÚSES. • Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin.


43


• Jakékoliv zásahy do území vč. kácení zeleně provádět mimo hnízdní dobu, snaha o zachování hodnotné urbánní a doprovodné zeleně. • Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. • Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m. • Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek. Zařadit významné plochy veřejné zeleně. • U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚP, včetně % zastoupení zeleně.

Upozorňujeme, že podle § 10i odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení změny územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky stanoviska k vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí a dále je povinen toto usnesení zveřejnit. Pokud, do návrhu k veřejnému projednání územního plánu, budou zařazeny nové plochy a koncepce, které nebyly součásti posouzeni SEA, je třeba doplnit a přepracovat vyhodnocení SEA. Tímto stanoviskem není dotčena povinnost, v rámci řízení následujících po schválení územního plánu, jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování na životní prostředí, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona. Toto stanovisko není rozhodnutím ve smyslu správního řádu a nelze se proti němu odvolat a nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.

Ing. Barbora Švíková úředník odboru životního prostředí a zemědělství

3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko Krajského úřadu podle §50 odst. 5 je kladné za dodržení podmínek, které je nutné dále zapracovat do upraveného návrhu územního plánu pro veřejné projednání. Tyto podmínky byly adekvátně zapracovány do textové části výroku i odůvodnění. Hodnocení NATURA2000 – podmínky vyplývající z vyhodnocení jsou zohledněny v textu výrokové části, a to pro dopravní stavby, které křižují tok Šlapanky, je podmínkou realizace prokázání a zachování migrační prostupnosti pro předměty ochrany EVL


44


Vyhodnocení SEA – viz. níže byla opatření a podmínky zapracovány a zohledněny buď vlastní změnou ÚP, výběrem varianty anebo další formou zapracování především do textové části výroku územního plánu. Opatření pro minimalizaci, prevenci či kompenzaci identifikovaných negativních vlivů na životní prostředí, byla územním plánem v následujících formách: - Přímou úpravou ploch - Obecnými podmínkami, které platí koncepčně pro celé území, a to z hlediska jedné či více složek životního prostředí – tyto podmínky jsou zohledněny v rámci příslušných kapitol textu výrokové části (převážně kapitola 1e)) a dále v kapitole 1f), pokud je nebylo možné nebo vhodné zapracovat do jiných kapitol - Konkrétními – specifickými požadavky na jednotlivé plochy vyjmenovanými v kapitole 1f), a to nad rámec obecných opatření či regulací vlastního územního plánu, či požadavků vyplývajících ze stávajících právních předpisů. U podmínek pro jednotlivé plochy je uváděn kód, pod kterým byla plocha hodnocena i kód upraveného návrhu, a to pro jednoznačnosti dohledání daného opatření a vyhodnocení vlivu každé plochy. - Zapracování podmínek SEA do podmínek pro prověření územní studií Některá opatření z Vyhodnocení SEA nebyla zapracována či zohledněna a to z důvodu zásadní změny anebo vypuštění plochy, a tedy zrušení důvodu opatření; anebo trvání na zohlednění plochy z důvodu již předchozího správního řízení, na jehož základě byla plocha již v území zohledněna. V těchto případech byla opatření přizpůsobena zjištěných negativním vlivům a podmínkou takových ploch je prokázání prevence či minimalizace zjištěných rizik na danou složkou životního prostředí, například prověření zásahu do přírodně hodnotných ploch biologickým hodnocením aj.. Obecně platí pro veškeré funkce, především klíčové dopravní stavby, výrobní plochy a rozsáhlé plochy výstavby, že tyto budou podléhat dále posouzení vlivu záměru na životní prostředí dle soudobé legislativy zákona č.100/2001 Sb.. Opatření jak plošného tak konkrétního charakteru vycházejí z Vyhodnocení SEA, kde jsou jednotlivě popsány vlivy pro každou plochu a pro identifikované negativní vlivy jsou doporučena další opatření v rámci posuzované oblasti.

3e Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení Základní kritéria zpracování návrhu územního plánu - legislativní kritérium - zachování zastavitelných ploch dle platného územního plánu (tj. včetně změny č. 1 – 10): Zásadním požadavkem je převzetí zastavitelných ploch, vymezených platných územním plánem (tj. včetně změn č. 1 – 10). Důvodem je riziko možných požadavků majitelů pozemků pro kompenzaci v případě ztráty - vyřazení zastavitelných ploch ve smyslu ustanovení § 102 stavebního zákona. - zapracování požadavků vyplývající ze ZÚR kraje Vysočina:


45


Záměry ZÚR byly zapracovány jako vstupní informace pro řešení rozvoje města. Kromě rutinního převzetí záměrů kraje byly hledány nepřímé vazby z hlediska zejména dopravní infrastruktury a významu vztahu Jihlava – Polná a dále Polná v centrální poloze trojúhelníku měst Jihlava, Ždár nad Sázavou a Havlíčkův Brod s dopadem na posouzení, dimenzování a odůvodnění požadavků zejména na veřejnou a dopravní infrastrukturu. Dále pochopení významu rozvojových os kraje, ochrana dálničního koridoru i města atd. - zapracování ÚAP ORP Jihlava: Standardním způsobem byly převzaty a zapracovány ÚAP. Jevy, představující současně limit využití území jsou přeneseny do koordinačního výkresu s výjimkou jevu 21 – zpřesnění nadregionálního a regionálního a vymezení místního systému ekologické stability. Tento jev je prověřen resp. vymezen projektantem. Jev č.1 „zastavěné území“, byl projektantem aktualizován v průběhu zpracovávání dokumentace k 1. 4. 2013 . - věcné kritérium – rozvoj území bude vázán na realizaci podmiňujících staveb dopravní a technické infrastruktury Návrh rozvoje města je vytvořen nad vstupními demografickými údaji a jejich analýzou. Navržené kvantitativní výstupy – počet obyvatel, potřeba zastavitelných ploch – jsou propojeny s potřebou investic do dopravní a technické infrastruktury včetně vymezení souvisejících finančních potřeb. Urbanistická koncepce akceptuje některé žádostí vlastníků pozemků na změnu využití území. Charakter zástavby vymezují podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v rozsahu a měřítku územního plánování = zastavění, počet podlaží, výška zástavby. V obecné poloze je uplatněn požadavek na zachování charakteru zástavby z hlediska architektonických forem, tvaru a sklonu střecha a použití charakteristických stavebních technologií, materiálů a barevnosti. Vztah k právnímu prostředí Návrh územního plánu není ve střetu s limity využití území a s právním prostředím relevantním v systému tvorby územního plánu. Návrh územního plánu je nastaven tak, aby jeho záměry nebyly v principu vůči právnímu prostředí konfliktní – respektována je ochrana přírodních hodnot, kulturních hodnot, pásma hygienické ochrany – tj. vodohospodářská soustava, ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury. Respektovány jsou zjevné urbanistické, architektonické a historické hodnoty území. Případný střet mezi návrhem územního plánu a právním prostředím vzniká v odůvodněných případech tehdy, kdy je dotčeno z podstaty věci: - vymezení rozvojových ploch, dopravní infrastruktury či krajinné zeleně na úkor zemědělské půdy naráží na zákon č. 334//1992 Sb. o ochraně půdního fondu v případě záborů půd v I. a II. stupni ochrany a v případě zásahu do investic do půdního fondu. Z tohoto hlediska je exaktně rozlišen rozsah převzatých záměrů z platného ÚP a další rozvoj, vyplývající z nového ÚP. Zábor půd v I. a II. stupni ochrany vymezený nad rámec platného územního plánu je minimalizován. - vymezení zastavitelných ploch do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je ve střetu se zákonem č. 289/1995 Sb. - Zákon o lesích a o změně některých zákonů. V rozhodujícím rozsahu se jedná o záměry převzaté z platného územního plánu či o definované zastavěné území. V tomto smyslu se v území vyskytují (zejména) objekty individuální rekreace, umístěné přímo v lesním prostoru.


46


- vedení dopravní infrastruktury krajinou je ve střetu se zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny u hlediska zásahů do významných krajinných prvků ze zákona. Míra zásahu je předmětem odůvodnění resp. kompenzačních opatření SEA. - lokalizace záměrů územního plánu je v kontaktních plochách se zdroji hluku ve střetu s hygienickými předpisy ve smyslu ochrany obyvatelstva. Systémově je v návrhu územního plánu nastavena eliminace tohoto střetu vložením izolační funkce, popř. vymezením podrobnějších podmínek v případě, že návrh územního plánu bude požadovat zpřesnění rozvoje vybraných lokalit územní studií. Územní plán dále zevrubně hodnotí kvalitu přírodních prvků a jejich spontánní rozvoj na plochách, evidovaných jako zemědělská půda. V odůvodněných případech je funkční využití těchto ploch hodnoceno mimo funkce zemědělského půdního fondu.

3.e.1

Urbanistická koncepce

Územní plán je vytvořen nad touto vstupní analýzou: a) rozvoj území musí odpovídat realitě hospodářského potenciálu a stavu společnosti k datu zpracování, tj. 2012 ÷ 2014, b) rozvoj musí reflektovat platný územní plán, resp. rozsah jeho urbanizovaného území (=součet zastavěného území, zastavitelných ploch, a to včetně zobrazení změn v zastavěném území), c)

rozvoj území se vymezuje na časový úsek cca 12 ÷ 16 roků.

Komentář: Ad a) Zpomalení tempa rozvoje společnosti se zobrazuje v hospodářském potenciálu státu, kraje, obce, fyzických a právnických osob i občanské společnosti (rodin). Nelze tedy očekávat soukromé ani státní zdroje, které by přivedly do řešeného území investice, mající jakýkoliv zásadní vliv na rozvoj města. Jedinou institucí, mající vliv a potenciál pro jakýkoliv rozvoj je město. Územní plán tedy jednoznačně preferuje zájmy města z hlediska využití jeho pozemků či získání pozemků nástroji územního plánování. Ad b) S ohledem na výše uvedené nelze novým územním plánem přivodit stav, kdy by město mělo být nositelem výplaty náhrad za vyloučení pozemků ve smyslu ustanovení § 102 stavebního zákona. S odstupem platnosti stávajícího územního plánu se jeví některé rozvojové plochy jako naddimenzované, návrh územního plánu pak reguluje rozsah zástavby etapizací. Ad c) Časový faktor je logickým orámováním urbanistické koncepce. Zapracování výše uvedených podmínek naplňuje rozvojové plochy nad rámec rozumného rozvoje. Vychází–li návrh územního plánu dále vstříc některým požadavkům fyzických a právnických osob (oprávněně, majitelé pozemků mají právo se změny pozemků dožadovat), dostává se zpracovatel územního plánu do pouhého administrátora předem stanovených požadavků. Posice zpracovatele přesto není nijak oslabena. Zpracování územního plánu za těchto podmínek je výzvou a prověrkou jeho odborné erudice. Pro tvorbu nového územního plánu byly zvoleny tyto zásady: - ochrana veřejných zájmů, tzn. při vyhodnocení záměrů, platí tato posloupnost: přednostně jsou zapracovány záměry města, kraje (ZÚR) a záměry s nadregionálním nebo dokonce republikovým Územní plán Polná – Odůvodnění

47


významem (PÚR), jako záměry, které jsou obvykle prosazovány ve veřejném zájmu, u ostatních subjektivních záměrů jsou v případě střetu upřednostněny jiné veřejné zájmy (např. ochrana přírodních hodnot). - ideální dosažitelný cíl v případě ostatních místních částí je stabilizace jejich jádrových ploch, tzn. vhodná dostavba původní urbanistické struktury, stabilizace veřejného prostoru. Jsou akceptovány odůvodněné požadavky fyzických a právnických osob. Většina místních částí má potenciál rozvoje prostřednictvím převzatých rozvojových ploch, rovněž jsou zachovány areály zemědělské prvovýroby pro zemědělskou i jinou podnikatelskou činnost. Konzultace s dotčenými orgány v průběhu zpracování konceptu územního plánu Návrh územního plánu města byl v průběhu prací konzultován s objednatelem – zástupci města Polná. Dále byl konzultován s pořizovatelem ORP Jihlava – paní Škodová. Konzultace, zejména na téma doprava a životní prostředí, proběhly na kraji Vysočina. Polná Územní plán akceptuje urbanistickou strukturu města jako regionálního centra s plnou občanskou vybaveností s vědomím historického vývoje. Stabilizovanou část města představují jeho jádrové plochy – jednoznačně vymezené městské centrum. Tato část města je dotčena územním plánem z těchto hledisek: - vedení silniční dopravy, - využití prostoru autobusového nádraží - pěší propojení prostoru zámek – židovská čtvrť podél údolnice Ochozského potoka, - funkční regulativ umožňující maximální možné využití (regeneraci) domů v centru, zejména na Husově náměstí Navrženo je využití dolní části města ulice Nerudova, tedy území, počínajícího Dolní branou. Zde je navrženo odstranění zaniklých provozů s nevyhovujícím stavebně technickým stavem nadzemních objektů a související transformace na plnohodnotnou městskou strukturu = plnohodnotné propojení centra města s židovským hřbitovem a Kalvárií. Podpořena je regenerace levého břehu Ochozského potoka s cílem vytvoření soustavy veřejných prostranství, které budou separované od silniční dopravy. Jedná se o zpřístupnění břehové čáry se zapojením charismatických prostorů: sportovní a rekreační prostor U Studánky, původní zástavba v ul. U Studánky a pěší propojení přes Ochozský potok do ul. Komenského. Stabilizován je prostor zámku včetně možnosti dostavby problematického prostoru letního kina. Zachována je břehová čára rozhodujícího přírodního útvaru – vodní plochy Peklo, charakter hráze a navazující zástavby. Akceptována je posice současných výrobních ploch v městské části: TKZ Polná v sousedství městského stadionu, areál SAPELLI na horní části Ochozského potoka. V obou případech se jedná o funkční areály zajišťující pracovní příležitosti. V případě zániku výrobních činností je vhodné


48


prostřednictvím změny územního plánu resp. stavební uzávěry usilovat o změnu využití tohoto území. K přestavbě je navržena plocha zemědělského areálu ve východní části území při ul. Palackého. Asanované území je ideálním prostorem pro umístění deficitních ploch sídliště Palackého (parkování, veřejná prostranství, popřípadě středně-podlažní zástavba). Tato část města představuje těžiště obyvatel (bydlení v panelových domech) včetně základní školy, domu dětí a mateřské školy. Návrh územního plánu podporuje rozvoj východní části mezi ul. Palackého a údolnicí (ul. U Jatek – Varhankův rybník – Zimův rybník). Jedná se o transformační území obsahující zásadní objekty veřejného vybavení – zdravotní středisko, dům s pečovatelskou službou – a novou nízkopodlažní zástavbu. Dostavba tohoto území je invariantním řešením územního plánu. Severní část města je řešena návrhem obytných ploch rozvíjející budoucí prostor SV od hřbitova či lokalitu Na Kalvárii. V případě pokračování rozvoje města nad hřbitovem je vymezen jeho další rozvoj a současně uplatněno doplnění veřejných ploch – parkoviště, veřejná zeleň s cílem pietního propojení vnitřních a vnějších přírodních prvků. V případě obytného souboru Nad Kalvárií je navrženo bezpečné připojení lokality na silniční síť a vymezeny požadavky na vnitřní uspořádání lokality územní studií. Tato zpřesní rozsah veřejných prostranství (dle novely vyhl. 501/2006 Sb.), vnitřní stavbu území, ochranu SZ hrany zástavby před klimatickými vlivy a pietní vztah ke Kalvárii. Uspořádání SZ části města v údolnici Šlapanky předchází nové využití ploch bývalé škrobárny pro bydlení a dále smíšená zástavba, nahrazující nevhodné objekty zaniklé výroby Západní předměstí při ulici Tyršově představuje kompaktní obytnou zástavbu, která přechází do smíšeného městského území a ukončeno je kompaktním pásem stávajících a navržených ploch výroby a skladování. Přirozenou hranicí zástavby je silnice II/351. Tato silnice pokračuje SZ směrem a vytváří část silničního obchvatu Polné. Dopravní koridor generuje další významné plochy výroby a skladování a vytváří spolu s ulicemi Resslovou a Tyršovou budoucí urbanizovaný prostor (trojúhelník). Navržené řešení tohoto prostoru současně vytváří ochranu stávající zástavby před balastními (povrchovými) vodami prostřednictvím přírodních retenčních ploch. Hrbov: Významné sídlo v řešeném území má vymezený územní rozvoj nabízející obyvatelům rozvoj SZ části obce a současně potřebnou stabilizaci veřejných prostranství mimo dopravně exponovanou údolnici obce. Také je umožněn rozvoj výrobních ploch v návaznosti na stávající zemědělský areál, pro něj je převzato vymezení – vyhlášení pásma hygienické ochrany daného provozu, a to z důvodu přímé návaznosti jak na stávající, tak i navrhovanou, obytnou zástavbu. Zde je podmínkou rozvoje dodržení zásad ochrany veřejného zdraví vzhledem k danému PHO (viz. dále specifické podmínky využití území zastavitelných ploch). Územní plán Polná – Odůvodnění

49


Ostatní místní části: Ve všech případech je navržen přiměřený rozvoj ostatních místních částí. Rozvoj zobrazuje deklarovanou ochranu jejich vnitřní urbanistické struktury se zaměřením na individuální bydlení s dílčím doplněním stávajících výrobních nebo zemědělských ploch. Přehled návrhových zastavitelných ploch včetně podrobného popisu (v kat. území Polná bez ploch přestavby a ploch nezastavěného území) Místní část Hrbov: Z1-TI-hr plocha TI - inženýrské sítě [TI] 0,1532ha. Plocha technické infrastruktury vymezená pro vodojem Hrbov jako veřejně prospěšná stavba s označením VST 8. Z2-TI-hr plocha TI - inženýrské sítě [TI] 0,04096ha. Plocha technické infrastruktury určená pro transformovnu vysokého napětí dle urbanistické studie záměru rozvoje Hrbov schválené roku 2000. Z3-SV-hr plocha smíšená obytná vesnická [SV], 0,7554ha. Plochu lze dopravně napojit ze stávající komunikace. Objekty v ploše budou stavebně připraveny na budoucí napojení vodovodu a kanalizaci. Plocha se částečně nachází ve vyhlášeném pásmu hygienické ochrany areálu zemědělské výroby SENECO (JZD Skalka Brzkov v Hrbově). Bude-li předpokládané využití plochy v rozporu s podmínkami pro vyhlášené ochranné pásmo a bude-li se týkat zájmů ochrany veřejného zdraví, je předpokládané využití podmíněno revizí nebo zrušením vyhlášeného ochranného pásma a dokladováním souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví, že pro chráněné objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku vzhledem k provozu na sousední ploše VZ. Z4-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 1,8254 ha. Dopravní napojení bude realizováno z plochy Z5-PV-hr která se kryje se stávající komunikací. V ploše budou zachovány prostupy do volné krajiny dle koordinačního výkresu. Vedení elektrického napětí VN bude ukončeno před zastavitelnou plochou a přeloženo při severním okraji do transformovny, navrhované v ploše Z2-TI-hr. Z5-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,3983 ha Z6-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,2082 ha Z7-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,0877 ha Z8-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,2519 ha Z16-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,2801 ha Z18-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,4388 ha Z9-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,3080 ha. Plocha je určena pro 1-2 individuální rodinné domy.


50


Z10-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,7400 ha. Plocha je určena pro 2-3 individuální rodinné domy, které budou dopravně napojené plochou Z5-PVhr. Z11-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,6715 ha, Plocha je určena pro individuální rodinné domy, které budou dopravně napojené plochou Z8-PV-hr. Využití je podmíněno dokladováním souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví úseku hluku a vibrací), že nebudou pro objekty chráněné stávající i navrhované (definované právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví na úseku hluku a vibrací) překračovány hygienické limity hluku vzhledem k provozu sousední ploše těžební činnosti. Z12-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 1,0194 ha, Plocha je určena pro individuální rodinné domy, které budou dopravně napojené plochou Z5-PV-hr. Z13-OS-hr, plochy pro tělovýchovu a sport [OS], 0,4726 ha, Plocha je určena pro rozvoj stávajícího zázemí obce. Plocha je vymezena i s ohledem na prostorové oddělení stávající a nové zástavby. Z14-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,7818 ha, Plocha je určena pro individuální rodinné domy. Realizace plochy je podmíněna vybudováním silnice, dopravním napojením v ploše Z16-PV-hr. Z17-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 1,2929 ha, Plocha je určena pro individuální rodinné domy. K2-NG.s-hr, plochy těžby nerostů nezastavitelné - specifická [NG.s] 0,3877 ha, Rozšíření těžby je podmíněno prokázáním souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví, že provozem na této ploše nebudou pro objekty chráněné stávající i navrhované (definované právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví na úseku hluku a vibrací) překračovány hygienické limity hluku. Plocha rozvoje kamenolomu je specifická shodně s celým areálem kamenolomu vzhledem k tomu, že do budoucna není určena k rekultivaci, zavážení, využití ke skládkování odpadu, nebo jako deponie materiálu, ale bude ponechána přírodním procesům. Místní část Janovice: Z1-BI-ja, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,2354 ha, Plocha je určena pro 2 rodinné domy, jeden z nich už tam je. Plocha vyplňuje územní proluku ve stávajícím zastavěném území. Z3-PV-ja, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,1282 ha, Plocha pro umístění chodníků, stromořadí, manipulační plocha pro parkování na pozemku Z4-VL-ja, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 1,2265 ha, Rozšíření stávajícího výrobního areálu. Dopravní napojení a napojení na sítě technické infrastruktury bude ze stávající plochy výroby. Z5-BI-ja, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,0997 ha, Plocha je určena pro 1 rodinný dům. Plocha je podmíněna respektováním zásad ochrany veřejného zdraví, a to především v oblasti splnění hygienických limitů vyplývajících z podmínek OP zemědělského areálu, toto pásmo dále musí být revidováno v případě rozšíření plochy VZ. Územní plán Polná – Odůvodnění

51


Z6-BI-ja, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,4270 ha, Orgán ochrany přírody zajistí při stavebním řízení, že bude respektována zeleň v silničním stromořadí a také na mezi nad plochou. Z7-BI-ja, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,5328 ha, Orgán ochrany přírody zajistí při stavebním řízení, aby žádná část budoucích staveb, ani terénních úprav, vyjma případného oplocení na kovových sloupcích nezasáhla blíže než 4 m ke kmenům 2 velkých jasanů a 2 velkých javorů rostoucích v tomto místě. Omezení vedením VN Místní část Nové Dvory u Kamenné: Z1-VL-nd průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 0,7029ha. Plocha je určena jako rozvoj stávajícího areálu zemědělské výroby. Dopravní napojení a napojení na sítě technické infrastruktury bude realizováno v rámci areálu. Z2-PV-nd, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,4033 ha. Plocha je určená pro veřejné prostranství, které umožní úpravy na silnici při vjezdu do obce od Polné. Z3-SV-nd plocha smíšená obytná vesnická [SV] 0,6475 ha. Plocha představuje rozšíření zastavitelného území v místě stávající zahrady. Dopravní napojení je určeno po cestě z prostoru návsi. Z4-TI-nd plocha TI - inženýrské sítě [TI] 0,0606ha. Plocha technické infrastruktury je vymezená pro ČOV Nové Dvory jako veřejně prospěšná stavba s označením VST 17. Z5-BI-nd, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,8319 ha. Plocha je určena pro 2 rodinné domy, které budou dopravně napojené ze dvou směrů. Ze stávající komunikaci z obce, částečně nezpevněnou, která bude stavebně upravena a ze stávající komunikace na hranici zastavěného území obce na východě. K zastavění je určena část plochy navazující na stávající obec, část na přechodu do volné krajiny na pozemku p. č. 202/6 KN je určena se zřetelem ke krajinnému rázu pro zahrady. Z6-BI-nd, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,7154 ha. Plocha je určena pro 2-3 individuální rodinné domy. Řešení plochy bude zohledňovat vedení VN a polohu na vjezdu do obce. Z7-BI-nd, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,3446 ha. Plocha je určena pro 2 individuální rodinné domy přístupné z odvrácených, kratších stran čtyřúhelníkové parcely. Z8-PV-nd, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,3845 ha. Plocha představuje úpravy na silniční síti, prostor pro doplnění chodníku. Z9-BI-nd, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,5538 ha. Plocha je dopravně napojena na stávající komunikaci v odstupu, který vymezuje plocha Z8-PV-nd se stromořadím.


52


Z10-SV-nd plocha smíšená obytná vesnická [SV] 0,3068ha. Plochu lze dopravně napojit z plochy Z8-PV-nd. Plocha je ohraničena vedením VN. Podmínky využití v ochranném pásmu stanoví provozovatel přenosové soustavy. Z11-OV-nd plocha veřejné vybavenosti [OV] 0,1876ha. Plocha je zařazena mezi zastavitelné na podkladě požadavku místní části Nové Dvory. Požadavek byl zpracovatelem upraven, aby zastavitelná plocha pokud možno minimálně znejasňovala prostor návsi. Místní část Polná: Z1-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,1268 ha, Plocha je určena pro jeden rodinný dům. Plocha se nachází celým rozsahem v ochranném pásmu lesa. Ve vzdálenosti 25m od hranice lesního pozemku, nelze stavět žádný objekt. Z2-DS-po, Z3-DS-po, Z21-DS-po, silniční doprava [DS] 1,3708 ha, 0,0366 ha, 0,02338 ha, Plochy jsou části okružní křižovatky. Z4-VD-po, plochy drobné výroby skladování - drobná výroba a výrobní služby [VD], 0,8902 ha Rozvoj plochy nesmí negativně ovlivnit vzrostlé stromořadí při hlavní silnici. Plocha je omezena vedením vysokého napětí a jeho ochranného pásma. Plocha je omezena vedením plynovodu STL. Plocha je podmíněna respektováním zásad ochrany veřejného zdraví pro okolní návazné chráněné prostory, a to především z hlediska splnění hygienických limitů hluku. Z5-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,0623ha, Plocha rozvoje veřejných prostranství pro případnou úpravu dopravního řešení v nepřehledném úseku Resslovy ulice. Plocha je vymezena jako veřejně prospěšná stavba – VSD 10. Z6-DS-po, silniční doprava [DS] 0,4656 ha Plocha se nachází v ochranném pásmu železnice. S ohledem na možnost návratu železniční dopravy lze plochu využívat jen se stanoviskem dotčeného drážního úřadu. Plocha je vymezena pro garáže. Z7-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,2585 ha Jedná se o plochu veřejného prostranství, pro vedení komunikace a dostatečných prostor pro chodce, cyklisty, založení stromořadí a manipulaci při parkování při vjezdu a výjezd z pozemku. Z8-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,0162ha, Plocha je na hranici EVL, záplavového území. V ploše lze realizovat přístavbu stávajícího objektu. Z9-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,1585ha , Rozvoj je určen pro výstavbu jednoho RD. V ploše bude zachován prostup pěší trasy, která je součástí naučné stezky Josefa Klementa. Plocha je na hranici EVL, záplavového území. Jakýkoliv další rozvoj v tomto území není možný. Z10-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,5539 ha, Jedná se o plochu veřejného prostranství o šířce 20m, pro vedení komunikace a dostatečných prostor pro chodce, cyklisty, založení stromořadí, parkování a pojíždění při vjezdu a výjezdu na pozemek.


53


Z11-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,1678 ha Plocha veřejného prostranství, pro připojení navrhované komunikace v ploše P20-PV-po ke stávající ulici Nádražní. Z12-VL-po, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 0,7283 ha Plocha je dále podmíněna přeložkou plynovodu a zohledněním vedení vysokého napětí. Z13-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI]

1,6146 ha

Z14-OS-po, plochy pro tělovýchovu a sport [OS] 0,2308 ha Plocha rozvoje stávajícího sportovního areálu pro otevřené sportoviště Z15-OS-po, plochy pro tělovýchovu a sport [OS] 0,5936 ha Využití plochy je vázáno na realizaci přestavby v ploše P3-SM-po. Využití plochy bude zohledňovat kontakt s vedením VN. Převzatá plocha rozvoje pro sportovní zařízení předpokládá otevřené, exteriérové sportoviště. Z16-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,1703 ha Plocha veřejného prostranství s dopravním propojením především pro pěší a pro cyklisty mezi rozvojovými plochami pro bydlení a Varhánkovo rybníkem. Z17-VL-po, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 1,8023 ha plochy je podmíněno přeložkou plynovodu.

Využití

Z18-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 3,8629 ha Převzatá plocha rozvoje bydlení vyžaduje prodloužení kmenové stoky kanalizace a vybudování čerpací stanice. Plocha je podmíněna dohodou o parcelaci. Podmínky SEA stanovují s ohledem k poloze plochy za terénní hranou, za přirozenou hranicí souvislého osídlení Polné specifické podmínky na výstavbu zvýšeným ohledem na respektování přírodních a krajinných hodnot a ukládají povinnost zpracování kauzálního posouzení krajinného rázu. Z19-VL-po, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 0,8672 ha Doplnění rozvoje výroby u Dafeplastu. Z20-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 2,3247 ha Plocha je určená pro novou komunikaci vedenou v souběhu s tělesem železniční trasy, která bude propojovat ulici Nádražní až k silnici II/352. Plocha je určena pro výsadbu stromořadí a vedení inženýrských sítí. Při silnici II/352 je plocha vymezena jako možnost parkování pro přilehlé výrobní plochy. Z22-VZ-po, zemědělská a lesnická výroba [VZ] 3,6918 ha Rozvoj stávající zemědělské výroby na „farmě B“. Převzatý a mírně rozšířený záměr. Plochou přechází vedení VN, které musí být zohledněno. Plocha je dotčena silniční stavbou, Z21-DS-po, která není podmínkou využití plochy. Z23-OH-po veřejná pohřebiště a související služby [OH] 0,4868 ha Rozšíření ploch hřbitova


54


Plocha je dotčená ochranným pásmem anodového uzemnění. Při rozšiřování hřbitova je nutné upozornit na specifika, vyplývající z umístění Anodové uzemnění katodové ochrany (SKAO) dálkového produktovodu: SKAO má negativní vliv na všechna kovová podzemní zařízení, proto v ČSN 038369, která se týká omezení interference katodové ochrany ve vztahu k liniovým podzemním zařízením je bodě 20, odst. a) stanoveno: „zachovat vzdálenost nejméně 40 m okrajů uzemňovací anody katodické ochrany od podzemních liniových zařízení, zvlášť v půdách s vyšší zdánlivou rezistivitou než 50 ohmmetrů. Mimo zastavěné oblasti musí být vzdálenost větší než 100 m.“ Ochranné pásmo kabelů k uzemnění je 1,0 m na obě strany. Z24-VL-po, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 9,7462 ha Dominantní plocha rozvoje průmyslové výroby. Plocha je podmíněná vybudováním dopravního propojení Z21-DS-po. Plocha je podmíněna realizací 50% rozvoje plochy Z38-VL-po. Plocha je podmíněna přeložkou vedení plynovodu VTL. Využití plochy musí respektovat vedení VN. Z25-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 4,9156 ha Prioritní plocha rozvoje města Polná. Plocha je v dobré dostupnosti centra s minimem podmiňujících investicí. Podmínky zastavění stanoví územní studie. Plocha zachová cenné dřeviny, pokud realizací staveb a jejich provozem nebude nijak dotčena cenná plocha zeleně u historické vodárny. Z26-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,9485 ha Při návrhu zástavby v této ploše je nutné upozornit na specifika, vyplývající z umístění Anodové uzemnění katodové ochrany (SKAO) dálkového produktovodu: SKAO má negativní vliv na všechna kovová podzemní zařízení (cizí liniová zařízení, uzemnění hromosvodů apod.), proto v ČSN 038369, která se týká omezení interference katodové ochrany ve vztahu k liniovým podzemním zařízením je v bodě 20, odst. a) stanoveno: „zachovat vzdálenost nejméně 40 m okrajů uzemňovací anody katodické ochrany od podzemních liniových zařízení, zvlášť v půdách s vyšší zdánlivou rezistivitou než 50 ohmmetrů. Mimo zastavěné oblasti musí být vzdálenost větší než 100 m.“ Ochranné pásmo kabelů k uzemnění je 1,0 m na obě strany. Využití plochy bude respektovat vedení energetických sítí VN Z27-OK-po, plochy komerčních zařízení [OK] 0,6966 ha Z28-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 1,7403 ha Pro lepší využití plochy je navržena přeložka vedení VN. Z29-VL-po, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 1,7021 ha Pro lepší využití plochy je navržena přeložka vedení VN. Z30-DS-po, silniční doprava [DS] 0,4559 ha Plocha parkoviště ke hřbitovu, parkoviště bude vhodně doplněno stromy a vegetačními úpravami s ohledem na navazující hřbitov. Plochy pro parkování budou umožňovat se zasakování srážkových vod v místě. Z32-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,5125 ha


55


Z33-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 1,0984 ha Plocha bude realizovaná pod společnou územní studií s plochou Z43-BI-po. S ohledem na blízkost krajinného horizontu jsou v plochách stanoveny specifické podmínky. Plocha je určena pro bydlení s možností zařízení nerušících služeb nebo obchodu. Plocha může být využitá k dopravnímu napojení plochy Z43-BI-po. Z34-DS-po - silniční doprava [DS] 0,1831 ha Plocha je určená pro lávku, přemostění Šlapanky s jednosměrným provozem motorových vozidel. Podmínkou realizace plochy je zajistit technické řešení, které bude respektovat a umožňovat podmínky pro migraci vydry říční (Lutra lutra) na toku Šlapanky. Z35-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 2,0295 ha Plocha je určena jako předprostor plochy výroby směrem k novému propojení, které představuje plocha Z21-DS-po (prodloužení II/352). Plocha je určena pro doprovodnou liniovou zeleň, komunikace, pro parkování, jako nástupní prostor do ploch výroby. Z37-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,6498 ha Využití plochy je podmíněno přeložením vedení sítí VN. Plocha bude dopravně napojena z plochy Z7-PV-po. Plocha se nachází v ochranném pásmu hřbitova. Směrem ke hřbitovu budou orientovány zahrady. Mezi hřbitovem a vlastní plochou pro bydlení je vymezena plocha K9-PZ-po pro umístění zeleně a možnosti průchodu. Propojení mezi parkovištěm Z30-DS-po a plochou K9-PZ-po brání pozemek číslo 1311/3. Vymezení veřejně prospěšného opatření umožňujícího průchod by znamenalo zlepšení prostupnosti a lepší pěší propojení celé lokality Z37-BI-po s městem. Z38-VL-po, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 6,4395 ha Jedná se o rozvoj stávajícího průmyslové zóny s možností dopravního napojení přes plochy veřejných prostranství Z10-PV-po a Z20-PV-po. Plocha je v bezprostřední návaznosti na dnes nevyužívanou železniční trať a nabízí možnost napojení vlečkou na drážní síť. Plocha je limitovaná výškou objektů 10m a kauzálním posouzením vlivu na krajinný ráz. Z39-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 1,0960 ha Plocha je napojená na silniční síť a je s dostupnou technickou infrastrukturou. Plocha je podmíněna respektováním zásad ochrany veřejného zdraví, a to především v oblasti splnění hygienických limitů hluku ze sousedních výrobních ploch. V ploše je nutné respektovat ochranné pásmo lesa. zástavba musí být v minimálním odstupu 25m od hranice lesa. Z40-VD-po drobná výroba a výrobní služby [VD] 1,6748ha Jedná se o rozvoj stávajícího průmyslové zóny s možností dopravního napojení přes plochy veřejných prostranství Z10-PV-po a Z20-PV-po. Plocha je v bezprostřední návaznosti na dnes nevyužívanou železniční trať a nabízí možnost napojení vlečkou na drážní síť. Z41-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,0316 ha Plocha rozvoje veřejných prostranství pro případnou úpravu dopravního řešení v nepřehledném úseku Resslovy ulice. Z42-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV]

0,8064 ha

Z43-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 2,678ha Plocha rozvoje bydlení, která je pod společnou územní studií s plochou Z33-SM-po s ohledem na blízkost VKP Kalvárie a blízkost krajinného horizontu. Územní plán Polná – Odůvodnění

56


Z44-OS-po, plochy pro tělovýchovu a sport [OS] Převzatá plocha rozvoje sportovní plochy.

0,8432 ha

Z45-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 0,7235 ha Plocha rozvoje na vymezená na přechodu mezi plochou výroby a bydlení. V ploše je nutné realizovat přeložku vedení VN. V ploše je nutné respektovat VKP starou zemskou cestu realizovat oplocení nebo komunikace v dostatečném odstupu. Plocha je podmíněna respektováním zásad ochrany veřejného zdraví, a to především v oblasti splnění hygienických limitů hluku. Z46-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,1707 ha Předprostor plochy pro výrobu pro zachování stromořadí a dostatečného profilu veřejného prostranství na významné přístupové cestě do města. P1-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,7759 ha Bývalé pozemky školy určené pro výstavbu rodinných domů, které budou architektonickým řešením a prostorovým rozvržením respektovat polohou v pohledově exponované lokalitě. P2-BH-po, bydlení hromadné [BH] 0,4122 ha Plocha nefunkčního areálu určená pro bytovou výstavbu ve vazbě na navazující sídliště Palackého. P3-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 3,6409 ha Plocha podmíněná územní studií, která bude řešena v rozsahu farmy A a v návaznosti na stávající sídliště a plochu rozvoje sportovní vybavenosti Z15-OS-po. P4-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 0,4490 ha Plocha bude řešena s ohledem na navazující prvky ÚSES a zachování prostupnosti území. P5-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 2,2960 ha Plocha bude řešena územní studií, plocha je podmíněna stavbou lávky v ploše Z34-DS-po a zachováním pěší a dopravní prostupnosti ve stopě současné komunikace. P6-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 1,6798 ha Plocha přestavby zahrádkářské kolonie. P7-PV.s-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch – specifická [PV.s] 0,8826 ha Plocha bývalého rybníka dnes se využívá pro autobusové nádraží, jejíž využití bude upraveno podle územní studie. Podmínky pro studie jsou ve výroku v kapitole 1j. P8-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,0331ha Vymezená pro úpravu komunikace. P9-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 2,0517 ha Plocha přestavby zahrádkářské kolonie P10-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 0,4637 ha Plocha bude řešena s ohledem na navazující prvky ÚSES P11-OS-po, plochy pro tělovýchovu a sport [OS] 0,4732 ha Plocha je vymezená pro možnost výstavby sportovní haly. Podmínka územní studie je určená pro ověření urbanistických souvislostí s ohledem na možný střet s charakterem navazující zástavby. Územní plán Polná – Odůvodnění

57


P12-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 1,3700 ha Část plochy farmy B určená k připojení k obytné části pod Dafeplastem. P13-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 0,3556 ha Plocha přestavby v návaznosti na rybník Peklo P14-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,0808 ha Pěší propojení kolem rybníka Peklo, vymezené spolu s plochou P19-PV-po v návaznosti na cestní síť. P15-PZ-po, veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch [PV] 0,0808 ha Pěší propojení kolem Ochozského potoka. P16-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM], 4,0896 ha Plochy vymezené ke změně využití v plochách při bývalém nádraží, v těžišti rozvoje „předměstí“ Polné Zápeklí. Vlastník pozemků GRUPO MADERALIA s.r.o. je dle obchodního rejstříku v likvidaci P17-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM], 4,0896 ha Plochy zemědělské výroby vymezené ke změně využití v těžišti rozvoje „předměstí“ Polné Zápeklí. P18-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM], 0,6941 ha Plochy výroby vymezené ke změně využití s ohledem na navazující prostor městského centra. P19-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,1268 ha Pěší propojení kolem rybníka Peklo, vymezené spolu s plochou P14-PV-po v návaznosti na cestní síť. K9-PZ-po, veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch [PZ] 0,2545 ha Při návrhu staveb v této ploše je nutné upozornit na specifika, vyplývající z umístění Anodové uzemnění katodové ochrany (SKAO) dálkového produktovodu: SKAO má negativní vliv na všechna kovová podzemní zařízení (cizí liniová zařízení, uzemnění hromosvodů apod.), proto v ČSN 038369, která se týká omezení interference katodové ochrany ve vztahu k liniovým podzemním zařízením je v bodě 20, odst. a) stanoveno: „zachovat vzdálenost nejméně 40 m okrajů uzemňovací anody katodické ochrany od podzemních liniových zařízení, zvlášť v půdách s vyšší zdánlivou rezistivitou než 50 ohmmetrů. Mimo zastavěné oblasti musí být vzdálenost větší než 100 m.“ Ochranné pásmo kabelů k uzemnění je 1,0 m na obě strany. Místní část Skrýšov u Polné Z1-BI-sk, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] Plocha pro 1 RD.

3.e.2

0,2888 ha

Požadavků civilní ochrany

Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a jeho prováděcí vyhlášky 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace.


58


Požadavky civilní ochrany jsou zpracovány v souladu s ustanovením § 20 Vyhl. č. 380/2002 Sb., v rozsahu: - Ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, - Zón havarijního plánování, - Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, - Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, - Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, - Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, - Záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, - Ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, - Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není ohroženo zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování se stanovují s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolích. V současnosti na území obce není vymezena zóna havarijního plánování podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího zařízení. Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvatelstva Improvizované úkryty se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv vhodné budově či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby železobetonové nebo ocelové, vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou únosností stropních konstrukcí v suterénech. Proti samotnému úniku nebezpečných látek jsou nejvhodnější prostory ve vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky. Ochranný prostor se volí v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Při výběru improvizovaného úkrytu je nutné dodržet stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů. Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám kladeným na improvizované úkryty. Organizační ani technické zabezpečení budování improvizovaných úkrytů není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Územní plán Polná – Odůvodnění

59


Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace se provádí dle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů. Přípravu a realizaci nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky č. 380/2000 Sb. Pro účely nouzového ubytování osob lze využít mimořádnou událostí nezasažené obytné domy, školská zařízení, kulturní domy, objekty hromadné rekreace a jiné využitelné prostory. Pro evakuované osoby je možné zabezpečit nouzové ubytování a stravování v následujících objektech: Tabulka 1 Evakuační místa v obci Polná Název objektu

Kapacita ubytování/ stravování

Ubytování: Kulturní středisko Polná

70

Ubytovna Domova dětí a mládeže

50

Městská tělocvična Kateřinov

80

Stravování: Zámecká restaurace

1000

Restaurace U Slovanu

220

Jídelna ZŠ Polná

450

Jídelna MŠ Polná

250

Vývařovna ZD Janovice

250

Pokrytí řešeného území varovným signálem Tabulka 2 Umístění sirény Umístění sirény Polná – hasičská zbrojnice

Ohrožení C – Mlékárna – čpavek D - ropovod

Polná – městské kulturní středisko

C – Mlékárna – čpavek D – ropovod

Polná – budova TKZ Polná

C – Mlékárna – čpavek D – ropovod

Polná – Nové Dvory – prodejna Jednoty

D – varování obyvatel

Polná – Hrbov – bývalý obecní úřad, čp. 61

D – plynovod, ropovod

Polná – Janovice – bývalý obecní úřad

D – plynovod, ropovod

Legenda: A ohrožení přirozenými a zvláštními povodněmi B umístění v zóně havarijního plánování


60


C ohrožení únikem nebezpečných látek D

jiná rizika a ohrožení (ADR, plynovod, sesuv, varování)

S

svolání jednotek SDH

Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci V případě mimořádné události nebo krizové situace je možné jako sklad CO a humanitární pomoci využít prostory některého z objektů občanské vybavenosti – školská zařízení, prostory Městského úřadu, objekty kluboven sportovních zařízení a spolků, objektů požární ochrany, apod. Ohrožení obyvatelstva z hlediska možné technologické havárie s únikem nebezpečných látek Závažné havarijní dopady na životy a zdraví lidí představuje požár, výbuch, únik toxických látek a následné šíření oblaku toxických plynů a par. Obyvatelstvo v řešeném území je ohroženo možnou technologickou havárií a následným únikem nebezpečných látek z následujících objektů: Tabulka 3 Objekty nakládající s nebezpečnými látkami Objekt

Nebezpečná látka

Mlékárna Polná s.r.o.

čpavek, louh sodný

Čerpací stanice Mivokor

benzín, nafta

Čerpací stanice Calibra plus

benzín nafta

Sapeli, s.r.o.

lepidla, ředidla, barvy, laky, nafta

TKZ Polná, s.r.o.

ropné produkty, plyny

Varex Czech, s.r.o.

ředidla, laky

Při výstavbě výrobních objektů je vždy nutno zohlednit případné vzniklé, užívané nebo skladované chemické či jinak nebezpečné látky a vždy provést řešení, která povedou k ochraně před jejich vlivy. Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce řídí orgány Integrovaného záchranného systému v součinnosti s orgány obce. Obec vede přehled vytipovaných právnických a podnikajících fyzických osob, které mohou být během havarijních situací využity při vytváření koordinované a funkční základny podpůrné techniky a specializovaného personálu, a které mohou poskytnout účinnou pomoc při řešení havarijní situace v zájmovém území. Všeobecně vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. Takovými místy jsou zejména velké garáže, myčky vozidel, trolejbusové a vlakové vozovny, apod. Plochy vymezené k zajištění provozu požární technicky a odběrných míst pro zásobování vodou k hašení požárů Požární bezpečnost v obci Polná komplexně řeší HZS kraje Vysočina, územní odbor Jihlava.


61


Požární voda je v řešeném území zajištěna vysazenými hydranty na vodovodní síti a z přírodních zdrojů. Jako přirozené zdroje požární vody jsou stanoveny následující: - Rybník Peklo – Polná, z ulice Tyršova - Rybník Zimův – Polná, z ulice Palackého - Rybník Špačkův – Polná, z ulice Karla Čapka - Rybník Žrout – Janovice, z místní komunikace Umělé zdroje vody v řešeném území: - Hydrantová síť vnějších požárních hydrantů města Polná - Požární nádrž Nové Dvory - Požární nádrž Hrbov Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Za krizové situace bude město zásobeno pitnou vodou z cisteren plněných ze zdroje Rytířsko a užitkovou vodou veřejným vodovodem pro nouzovou potřebu. Závěr V případě hrozby nebo vzniku mimořádné události / krizové situace bude postupováno podle schváleného Krizového, resp. Havarijního plánu Kraje Vysočina. Improvizované úkryty – jsou vhodně upravené podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách určených k ukrytí obyvatelstva. Integrovaný záchranný systém - koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Evakuace obyvatelstva – organizované přemístění osob z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování. -

Evakuace krátkodobá (doba trvání mimořádné události nebo jejich následků - 24 hodin)

-

Evakuace dlouhodobá (nad 24 hodin) Evakuační zóna – území, ze kterého je nutné provést evakuaci. Evakuační středisko – místo nebo zařízení mimo evakuační zónu, kde jsou shromažďovány evakuované osoby. EVA středisko je výchozím bodem přemístění pro evakuované osoby bez domova a bez možnosti vlastního ubytování. Evakuační zavazadlo – je osobní zavazadlo evakuované osoby. Doporučená váha zavazadla by neměla překročit 25 kg (u dětí 10 kg), při evakuaci vlastním dopravním prostředkem není váha zavazadla omezena. Mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Územní plán Polná – Odůvodnění

62


Místo nouzového ubytování – zařízení, či objekt v cílovém místě přemístění, smluvně zajištěné nebo určené k přechodnému pobytu evakuovaných osob. Místem nouzového ubytování jsou také dobrovolně nabídnuté domácnosti občanů. Varovný signál „Všeobecná výstraha“ – charakterizován kolísavým tónem v délce 140 sekund. Varovný signál je možno opakovat až třikrát v intervalech asi tři minuty. Zvláštní povodeň – povodeň způsobená poruchou či havárií (protržením) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik krizové situace na území pod vodním dílem.

3.e.3

Doprava

Doprava v řešeném území Město Polná se nachází severně od dálnice D1 (cca 10 km), která spojuje hlavní město Prahu s Brnem, a je jednou z dopravně nejzatíženějších komunikací České republiky. Vliv blízkosti dálnice má příznivý vliv na dostupnost města z dálniční sítě. Základní komunikační skelet města je tvořen silnicemi II. tříd. Přes území města prochází silnice II/348, II/351, II/352, jejichž hlavní dopravní funkcí je propojení městských sídel v krajském měřítku. Silnice II/348 prochází územím z východu na západ a spojuje Humpolec, Štoky, Polnou a D1 – exit 134. Silnice II/351 prochází územím se severu na jih a prochází Chotěboří, Přibyslaví, Polnou, dále prochází pod mostním objektem dálnice D1, Kamenicí až do Třebíče. Silnice II/352 prochází územím z jihozápadu na severovýchod ve směru sever – jih, propojuje Jihlavu, Polnou a Žďár nad Sázavou (I/19). Pro dopravní obsluhu území je využívána síť silnic III. tříd a místních komunikací. V řešeném území se nachází na železniční trati č. 240 zastávka Kamenná, která není a nebude pro obyvatele řešeného území atraktivní vzhledem ke své poloze mimo zastavěné území a rozvojové plochy Obrázek 4 Silniční síť


63


Dopravní infrastruktura v řešeném území byla budována v návaznosti na rozvoji obce, která se rozvíjela s ohledem na potřeby bydlení a průmyslových objektů. Nezastupitelným vlivem na rozvoj komunikační sítě měla v minulosti i existence železnice v Polné. Místní komunikace v jednotlivých sídlech se rozvíjely v závislosti na rozvoji zastavěných území. Současný stav zastavěnosti území a nárůst intenzit dopravy prokazuje, že průjezd centrem Polné je zejména v dopravních špičkách a při mimořádných stavech značným dopravním problémem a je nutné ho řešit – návrh trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území Polné. Dopravní obslužnost území je zajišťována autobusovou hromadnou dopravou, a to s vazbou zejména na krajské město Jihlava a Havlíčkův Brod. Komunikační síť V rámci územního plánu Polné jsou navrženy nové silnice a komunikace, které odstraňují dopravní závady a zároveň zpřístupňují nové rozvojové plochy. Rovněž vypracování ÚP musí být v souladu se Zadáním, byť některé návrhy z hlediska dopravní infrastruktury nejsou jednoznačné. V rámci územního plánu nejsou navrženy z hlediska dopravní infrastruktury žádné nadregionální stavby, které by měly zásadní vliv na dopravní obslužnost území. Změnu v dopravní zátěži a dostupnosti území může přinést v ZÚR Kraje Vysočina navrhovaná homogenizace tahu Jihlava – Polná – Přibyslav, která bude využívat stávající trasu silnic II. tříd a po jejich rekonstrukci na kategorii S9,5/70 bude převedena do kategorie I. třídy. Do této homogenizace jsou v řešeném území zahrnuty silnice II/352 v úseku hranice řešeného území směr Jihlava– křižovatka s II/348, dále úsek silnice II/348 v úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/352 a II/351 (peážní úsek II/352). Tento úsek je v celé délce veden v zastavěném území města (ulice Tyršova, Třebízského a Husovo náměstí). Případná úprava trasy je tedy s výjimkou rekonstrukce ve stávajících parametrech v podstatě nemožná. Dále považujeme za nevhodné nové zavedení silnice I. třídy do stísněného uličního prostoru, a veřejného prostoru centra města, který je primárně určen pro zcela jinou funkci. Dále je případná homogenizace navržena po silnici II/351 z Husova náměstí, na hranice města a dále až na hranici řešeného území směr Přibyslav. Ve městě Polná by se jednalo o ulici Havlíčkova. Navržená homogenizace a následné převedení do kategorie I. třídy nezasahuje do zastavěného území dalších místních částí v řešeném území. Nejasná je otázka, jak navrhovaná homogenizace silnic II. třídy a převedení na silnici I. třídy změní intenzity dopravy v řešeném území. Navržená úprava není dle dostupných informací ověřena modelovým výpočtem intenzit dopravy, což by zcela jasně prokázalo vliv na zastavěné území. Z dostupných údajů je možno zjistit pouze stávající dopravní zatížení, které vychází z údajů nasčítaných v roce 2010 v rámci Celostátního sčítání dopravy, výřez z celkové mapy je uveden v následujícím obrázku. Intenzity vozidel jsou uvedeny v Ročním průměru denních intenzit, a to ve tvaru „všechna vozidla /24 hodin v obou směrech“. Obrázek 5 Intenzity vozidel - celostátní sčítání dopravy 2010


64


Dle tohoto schématu je silnice II/352 od Jihlavy zatížena intenzitou 1 463 všech vozidel/24 hod., silnice II/351 směr Brzkov 990 všech vozidel/24 hod. nejvyšší dopravní zatížení je na ulici Tyršova – silnice II/348, kde bylo zjištěno 4 156 všech vozidel/24 hod. Po plánovaném zkvalitnění silniční sítě v řešeném území lze očekávat nárůst intenzit, nicméně bez podpory matematických výpočtu není relevantní uvádět nepodložená čísla. V rámci řešení zjištění dopravních závad na řešeném území považujeme za jednu z nejvýznamnějších průjezd z Husova náměstí do ulice Třebízského, který je omezen zástavbou a jeho šířka umožňuje průjezd pouze jednoho vozidla. Snížená kapacita tohoto úseku komunikace se projevuje zejména při dopravních špičkách, či mimořádných stavech na dálnici D1. V rámci prací na fázi návrhu územního plánu bylo vymyšleno řešení, které nemá podstatné územní nároky a řeší nevyhovující situaci. Navrhujeme, aby průjezd mezi objekty byl pouze jednosměrný, a to ve směru Husovo náměstí → Třebízského. Směr Třebízského → Husovo náměstí bude veden ulicemi Varhánkova, prostorem autobusového nádraží a Havlíčkova zpět na Husovo náměstí. Tomuto řešení musí být přizpůsobeno řešení autobusového nádraží a zejména navazující křižovatky na ulice Varhánkova a Havlíčkova. V rámci návrhu prostoru autobusového nádraží, které je v ÚP uvedeno jako specifická plocha (veřejné prostranství s převahou zpevněných ploch), bude nutné navrhnout komunikační propojení mimo prostor zastávek autobusu. Jsou navrženy následující silnice, komunikace jejich úpravy: 1. Rekonstrukce křižovatky II/348 x II/352 na křižovatku okružní (část Z21-DS-po) Rekonstrukce stávající stykové křižovatky vyplývá ze stávajícího stavu, kdy jako hlavní je v této křižovatce vedena silnice II/352, která není v přímém směru. To způsobuje kolizní stavy v prostoru křižovatky. Návrh okružní křižovatky je dále podpořen návrhem čtvrtého křižovatkového ramene, které propojí tuto křižovatku se silnicí III. třídy směr Nové Dvory. Návrh okružní křižovatky je umožněn i z důvodu dostatečných prostorových možností – křižovatka není omezena zástavbou. Přestavbu na okružní křižovatku doporučujeme i v případě, že křižovatka bude vybudována jako tříramenná a ze čtvrtého ramene bude vybudován pouze


65


zárodek. Návrh okružní křižovatky využívá stávající plochu křižovatky, je částečně využita návrhová plocha Z21-DS-po, což je plošné vymezení propojení na silnici III/3503. 2. Propojení křižovatek II/348 x II/352 ↔ III/3503 x III/34817 (Z21-DS-po, Z2-DS-po, Z3-DS-po) Nová komunikace po západním okraji města je navržena jako logické propojení dvou městských tangent. Ve stávajícím stavu jsou řidiči nuceni zajíždět do zastavěného území města Polná, pokud chtějí ze směru Nové Dvory či Věžnice pokračovat dále na Jihlavu a obráceně. Navrhujeme, aby nově navržená komunikace byla součástí v ZÚR navrhované homogenizace tahu Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav a byla následně zařazena do silnic I. třídy. Další dopravní funkcí této komunikace bude i obsluha přilehlého území navrženého jako rozvojové plochy. Počet dopravních napojení na tuto komunikaci bude ovšem značně omezen – zařazení do kategorie silnice I. třídy. V křižovatce silnic II/348 x II/352 bude nová komunikace napojena na navrhovanou okružní křižovatku, jako čtvrté rameno. Napojení na stávající křižovatku silnic III/3503 x III/34817 je navrženo rovněž okružní křižovatkou. Návrh tvaru okružní křižovatky závisí na dalším pokračování obchvatu. Délka navržené komunikace je 0,94 km. 3. Propojení II/352 ↔ MK Nádražní (Z10-PV-po, Z11-PV-po, Z20-PV-po) V rámci rozvoje území je zakreslena propojovací komunikace, jejíž hlavní dopravní funkcí v území je dopravní obsluha rozvojových ploch na jihozápadě území a zkrácení vzdálenosti mezi silnicí II/352 a průmyslovými areály v prostoru nádraží (nákladní vozidla by nemusela jezdit po II/348 přes zastavěné území). Nová komunikace je napojena na silnici II/352 v blízkosti stávajícího železničního přejezdu. Dále je vedena podél tělesa železniční trati až do prostoru, kde začíná zhlaví nádraží. Zde je navržen úrovňový přejezd a nová komunikace se napojuje do ulice Nádražní. Zde je proveden návrh úpravy stávající křižovatky, včetně vjezdu do prostoru východně od železnice. Z propojovací komunikace je v prostoru rozvojové plochy navržena propojka do ulice Za nádražím, která je v současném stavu ukončena u příjezdu do areálu. 4. Propojení MK Resslova ↔ MK Nerudova (Z34-DS-po) Propojení obou komunikací je logickým doplňkem stávající komunikační sítě. Propojení ve stávajícím stavu již v podstatě existuje, ale je umožněno pouze pro nemotoristickou dopravu – úzký můstek. Navrhujeme v prodloužení odbočného ramene ulice Resslova dále pokračovat komunikací s mostním objektem přes Šlapanku až na ulici Nerudova, kde bude navržena nová styková křižovatka. Mostní objekt a přilehlá komunikace bude dle změny územního plánu č. 9 koncipována lako lávka pro pěší s umožněním jednosměrného pojíždění automobilovou dopravou. Vybudování této lávky je podmínkou pro rozvoj území bývalého Amylonu. Dle našeho názoru není koncepce navržená změnou územního plánu č. 9 optimální z hlediska celkového dopravního řešení v oblasti pod hrází rybníka Peklo. V dnešním stavu na území města neexistuje alternativní trasa k ulici Tyršova – úsek na hrázi rybníka Peklo. Z tohoto důvodu považujeme nové propojení za poměrně dopravně významné a doporučujeme ještě před zahájením projekčních prací přehodnotit navržené řešení. Je zřejmé, že nové propojení bude za běžného stavu provozu využíváno pouze místními obyvateli, neboť navazující dopravní infrastruktura, zejména ulice Boženy Němcové a Nerudova – vjezd na Sezimovo náměstí, nejsou kapacitní komunikace.


66


5. Rozšíření uličního prostoru silnice III/3503 u křižovatky Resslova x K.L. Klusáčka (Z5-PV-po, Z41-PV-po) Jedná se o lokální úpravu, jejímž cílem je zlepšení stávajícího nevhodného šířkového uspořádání křižovatky, která je směrově neuspořádaná – zejména směr po silnici III/3503. Tato rekonstrukce nemá zásadní vliv na dopravní situaci v řešeném území, jedná se o lokální úpravu. 6. Prostor autobusového nádraží (P7-PV.s-po) Plocha autobusového nádraží je specifický prostor, který je ohraničen ze severu zástavbou s obslužnou komunikací, ze západu ulicí Havlíčkova, z jihu zástavbou a zatrubněným korytem potoka a z východu ulicí Varhánkova. Řešení prostoru autobusového nádraží je vhodnou lokalitou na podrobnější studie US 8, než je územní plán. Je nutné zde zohlednit redukovanou plochu pro autobusovou dopravu, průjezdnou dopravu, dopravní obsluhu přilehlých objektů, dopravu v klidu a zároveň vytvořit prostor pro cestující. Při řešení ploch je nutné zohlednit záměr zjednosměrnění ulice Třebízského na výjezdu z Husova náměstí (nevyhovující šířka komunikace). Prostorem autobusového nádraží je navrženo vedení směru Třebízského → Husovo náměstí. 7. Úprava zpevněných ploch v křižovatce Tyršova x Resslova (P8-PV-po) Tato úprava je navržena pro zlepšení šířkových parametrů v křižovatce, zejména vjezdu ulice Resslova. Navržené rozšíření souvisí s propojením Resslova ↔ Nerudova, což bude mít vliv na intenzitu dopravy v části ulice Resslova. Jak velký nárůst intenzit bude, není v současném stavu poznání stanovit. Nicméně rozšíření vjezdu ulice Resslova je přínosné i z hlediska zlepšení šířkového uspořádání křižovatky i bez dalšího rozvoje komunikační sítě ve městě. 8. Parkoviště u hřbitova (Z30-DS-po) Jedná se vytvoření dostatečné parkovací kapacity v oblasti hřbitova, která v současném stavu je reprezentována několika parkovacími místy v ulici U Hřbitova. Parkoviště by mohlo být využíváno i jako záchytné při pořádání kulturních akcí ve městě. Parkoviště je v akceptovatelné docházkové vzdálenosti do centra města. 9. Nemotoristická komunikace podél rybníka Peklo (P14-PV-po) Záměrem města je dobudování nemotoristické komunikace kolem rybníka Peklo tak, aby byla vytvořena ucelená vycházková trasa. Ve stávajícím stavu je tato trasa již z velké části vybudována a je součástí NS Josefa Klementa. Na západním břehu rybníka využívá ulice Tyršova a U Pekla. V jižní části jsou využity stávající převážně nemotoristické komunikace. Na východním břehu rybníka je NS Josefa Klementa vedena kolem kostela sv. Kateřiny a není tedy vedena po břehu rybníka. V ÚP je tedy navržena pěší trasa podél vodní plochy, což při průchodu okolo areálu s využitím VL vyžaduje návrh funkční plochy PV – areál má oplocení až u břehu. Průchod po hrázi rybníka je zajištěn stávajícím chodníkem, který je na vnější straně hráze. Nedoporučujeme vybudování paralelního chodníku na vnitřní straně hráze, neboť by bylo nutné hráz rozšířit a techniky vyřešit prostor u přepadu. 10. Místní komunikace - prodloužení ulice U Jatek Návrh komunikace je součástí plochy Z26-BI-po a její přesné umístění bude řešeno v podrobnější dokumentaci. Nově navržená komunikace zpřístupňuje rozvojové plochy, které jsou určeny k zastavění. Územní plán Polná – Odůvodnění

67


11. Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/348 (Palackého) do zastavěného území Polná (Z46-PV-po) Rozšíření uličního prostoru ulice Palackého (na příjezdu od Záborné) je navrženo v souvislosti s rozvojem zástavby (Z4-VD-po), aby byl zachován dostatečný uliční prostor, do které ho je možné umístit např. nemotoristické komunikace. 12. Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/352 (od Hrbova) do zastavěného území Polná (Z7-PV-po) Na vjezdu od Hrbova je v souvislosti s rozvojovým územím (Z37-BI-po) navrženo rozšíření uličního prostoru, které je navrženo převážně z důvodu možnosti umístění nemotoristické dopravy do uličního prostoru. 13. Nové Dvory – návrh nových místních komunikací (Z8-PV-nd, Z2-PV-nd) V souvislosti rozvojem jižního sektoru místní části jsou navrženy úpravy stávajících komunikací. Je navržena úprava stávající křižovatky na západním okraji zastavěného území, která má nedostatečné parametry z hlediska šířky komunikací a rozhledových poměrů. Navrženy jsou rozvojové plochy podél stávající komunikace a nové komunikace představují pouze krátké úseky směrem do nezastavěného území. Dopravní význam těchto komunikací je lokální pro obsluhu rozvojových ploch. Na východním okraji je navrženo rozšíření stávajících komunikací, včetně křižovatky tak, aby byl zachován dostatečný uliční prostor. 14. Hrbov – návrh nových místních komunikací ve východním sektoru místní části (Z6-PV-hr, Z18PV-hr) V souvislosti s rozvojem zastavěného území je navržena rekonstrukce stávajících komunikací v normových parametrech. Rozsah nových komunikací vychází z rozsahu rozvojových ploch. Nové komunikace jsou dopravně napojeny na stávající příjezdy k zemědělskému areálu z jihu a z centra obce a severním příjezdem z obce. Oba úseky komunikací vzájemně propojeny. 15. Hrbov – návrh nových místních komunikací v západním sektoru místní části (Z5-PV-hr, Z7-PVhr, Z8-PV-hr, Z16-PV-hr) Rozsah nových komunikací vychází z předpokládaného rozvoje území. Je navržena částečná rekonstrukce stávající místní komunikace (propojení na II/352) a rekonstrukce stávající polní cesty po severozápadním okraji zastavěného území. 16. Janovice – rozšíření uličního prostoru III/34822 na západě zastavěného území (Z3-PV-ja) Rozšíření veřejného prostranství a tedy i silnice pro možný návrh chodníku je navrženo z důvodu návrhu rozvojových ploch (Z6-BI-ja) navazujících na silnici. 17. Pěší propojení podél Ochozského potoka (P15-PZ-po) Pěší propojení je navrženo z důvodu zvýšení atraktivity a zpřístupnění území, které je považováno za oddychové území v těsné blízkosti centra města. V současném stavu je toto území průchozí pouze částečně, cílem je jeho úplné zprůchodnění – zajištění propojení na ulici Jungmannova.


68


Koridory dopravní infrastruktury Koridory pro silnice II. třídy vyplývající ze Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina Koridor pro homogenizaci silnice II/348 (úsek mezi křižovatkami se silnicemi II/351 a II/352). Dle ZÚR Kraje Vysočina je požadavek na šířku koridoru 80 m. Řešený úsek silnice II/348 je celý veden v zastavěném a zastavitelném území města Polná. Z tohoto důvodu je koridor omezen na šířku uličního prostoru, neboť není možné provádět homogenizaci mimo uliční prostor – silnice je souvisle zastavěna zástavbou. Územní plán Polná navrhuje takto řešený koridor opustit a převést ho na nově navrženou trasu severního obchvatu, který je veden zcela mimo zastavěné a zastavitelné území a bude tedy lépe splňovat požadované parametry pro spojení měst Jihlava a Přibyslav (dle ZÚR zařazené do kategorie I. třídy). Koridor pro homogenizaci silnice II/351 v úseku II/348 ↔ hranice řešeného území. Dle ZÚR Kraje Vysočina je požadavek na šířku koridoru 80 m. Navrhovaný silniční tah Jihlava ↔ Přibyslav se na silnici II/351 napojuje v křižovatce na Husově náměstí v centru Polné. V úseku Husovo náměstí – ulice Havlíčkova křižovatka s II/352 u hřbitova je silnice oboustranně zastavěna a není možné zde navrhnout koridor požadované šířky. Od této křižovatky směrem na Brzkov je koridor v poloviční šířce navržen pouze po pravé straně silnice, kde není stávající zástavba. Koridor v plné šířce je navržen od konce stávající zástavby až na hranici řešeného území směrem na Brzkov. Koridor silnice II/352 v úseku hranice řešeného území ↔ II/348. Dle ZÚR Kraje Vysočina je požadavek na šířku koridoru 80 m. Koridor začíná na hranici řešeného území a je ukončen v prostoru křižovatky s II/348. Na vstupu do zastavěného území je koridor omezen stávající zástavbou. Dle našeho názoru v tomto úseku je trasa silnice II/352 stabilizována ve vyhovujících parametrech a koridor zde může být zúžen. Koridor územní rezervy navržený územním plánem Propojení křižovatky III/3503 x III/34817 se silnicí II/351 ↔ II/352 ↔ II/348 V ÚP je trasa vedena jako koridor pro další možné zpřesnění. Začátek trasy je v nově navrhované okružní křižovatce III/3503 x III/34817 (pokračování propojení na silnici II/348 – návrhová plocha dopravy Z21-DS-po). Z této okružní křižovatky je trasa obchvatu vedena částečně ve stávající trase silnice III/3503 a po cca 0,2 km se směrovým obloukem stáčí k východu. Ve směrovém oblouku je navržena styková křižovatka s částečnou přeložkou silnice III/3503. Dále komunikace mostním objektem překonává Šlapanku a je vedena do stávajícího napojení polní cesty na silnici II/351. V místě křížení je navržena plocha pro okružní křižovatku. Dále je trasa vedena ve směrové přímé až do nové okružní křižovatky se silnicí II/352. V místě křížení je opět navržena plocha pro řešení křižovatky okružní. V dalším úseku trasa komunikace kříží produktovody uložené v zemi. Jedná se zejména o dálkový produktovod, u kterého je nutné respektovat ochranné pásmo dálkovodů podle zákona č. 161/2013 Sb. a budou dodrženy podmínky křížení s dálkovody podle ČSN 65 0204. Za křížením s těmito páteřními inženýrskými sítěmi je komunikace vedena v souběhu s těmito sítěmi až do prostoru křižovatky na II/348. Je navržena styková, která vyžaduje částečnou přeložku stávající trasy Územní plán Polná – Odůvodnění

69


komunikace. Vzhledem k poloze produktovodů je nutné trasu obchvatové komunikace ukončit až na sousedním katastrálním území. Délka komunikace je navržena cca 4,2 km. Trasu obchvatu navrhujeme v úseku okružní křižovatka III/3503 x III/34817 až do křižovatky se silnicí II/351 zahrnout do připravovaného záměru propojení Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav. Tato plně extravilánová trasa splní daleko lépe účel převedení tranzitní dopravy pro město Polná, než vedení po II/348 přes Husovo náměstí. Rovněž je zde možné v celém úseku dodržet požadované parametry dle ZÚR, a to kategorii S9,5/70. Celková vzdálenost komunikace vhodné pro propojení silnic II/348 ↔ II/351 je tedy 3,3 km. Napojení rozvojových zón Rozvojové zóny (plochy přestavby a plochy změn) navržené v rámci územního plánu jsou v dopravním řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Navržená místa napojení (modré šipky) nespecifikují přesnou polohu nové komunikace či vjezdu na pozemky, ale určují princip napojení rozvojových ploch. Volba místa napojení je provedena s ohledem na parametry stávajících komunikací – umístění křižovatek, směrové poměry a dále s ohledem na stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích bodů je odvozen z velikosti jednotlivých zón a možností napojení na stávající komunikace. Napojovací body jsou řešeny ze stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající komunikace nemusí být v odpovídajícím stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží – komunikace bude rekonstruována bez nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se posouzení úprav stávajících komunikací v rámci investičního záměru. Může se jednat např. o nevhodný terén pro návrh komunikace. V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také není řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně urbanistických studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do této dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující. Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací se bude jednat o komunikace funkční skupiny „C“, případně „D1“. Návrh komunikace v kategorii D1 vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání, které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. „Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“, zejména § 22 – Pozemky veřejných prostranství. Městská hromadná doprava Systém hromadné dopravy osob bude dále zajišťován autobusy, které mají zastávky v podstatě stabilizovány. Dopravní obsluha hromadnou dopravou je současném stavu zajištěna ve všech místních částech a v rámci územního plánu není navržena změna systému dopravní obsluhy. V území nejsou navrženy plochy určené převážně pro hromadnou dopravu. Specifickým problémem je autobusové nádraží v Polné, které v současném stavu je plošně předimenzované a území musí být schopno přijmout další funkce se zachováním autobusového nádraží. Jeho vymístění mimo tuto lokalitu je nemyslitelné, neboť jiná vhodná lokalita se v blízkosti centra nevyskytuje. Popis řešení autobusového nádraží byl popsán jako samostatný bod v předchozí kapitole v rámci návrhu dopravní infrastruktury. Územní plán Polná – Odůvodnění

70


V rámci územního plánu není navržena změna systému dopravní obsluhy – trasování linek. Není tedy navržena obsluha autobusovou dopravou v nových rozvojových plochách, neboť jejich rozloha a funkce plochy nesplňuje požadavky na dopravní obsluhu hromadnou dopravou (malý počet potencionálních cestujících). Železniční doprava Železniční doprava je v řešeném území v podstatě nefunkční, neboť koncová stanice Polná není využívána osobní ani nákladní dopravou. Odbočka ze železniční trati Jihlava ↔ Havlíčkův Brod č. 240 je provozována nákladní dopravou mimo řešené území. V řešeném území se nachází funkční zastávka železniční dopravy, a to na trati č. 240 u obce Kamenná. Tato zastávka je ovšem od centra Polné vzdálena cca 6 km, což není pro obyvatele Polné atraktivní. V řešeném území je železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro případné další využití. Územní plán nenavrhuje případné rozšíření železnice mimo stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji Polné železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a trať zprovoznit. Využití pro osobní dopravu bude zřejmě problematické z důvodu konkurence autobusové dopravy, která dopraví cestující do hlavních cílů (Jihlava, Havlíčkův Brod) rychleji než vlak. Navíc poloha nádraží v Polné je mimo oblasti s převažující funkcí bydlení. Zvýšení atraktivity železniční zastávky Kamenná nelze předpokládat – rozvojové plochy v řešeném území nejsou navrženy v dostupové vzdálenosti od této zastávky. Doprava v klidu Doprava v klidu je problematická zejména v centrální části města Polná a na sídlišti u ulice Palackého. Problémy tedy nejsou v území venkovského typu, zástavbě rodinných domů a u průmyslových a komerčních objektů. Problémy s dopravou v klidu nejsou rovněž v místních částech mimo město Polná. Centrální část města – Husovo náměstí je z hlediska dopravy v klidu převážně saturována kapacitou parkoviště na tomto náměstí. Jelikož se ovšem jedná o jedinečný prostor města, tak parkování je zde částečně nechtěné a nežádoucí. Na druhou stranu za tuto parkovací kapacitu není v centru města alternativní řešení. Vzhledem k tomu, že centrum města je častým cílem cest (služby, městský úřad), bylo by úplné zrušení parkoviště na náměstí chybou. Další parkovací kapacity jsou v dostupné vzdálenosti od centra města. Jedná se o parkoviště u zámku, které je neorganizované a zároveň dostatečně kapacitní. Případné omezení parkování na Husově náměstí musí mít adekvátní náhradu. Část parkovacích míst je součástí návrhu úpravy autobusového nádraží, nicméně to nepokryje stávající kapacitu Husová náměstí. Přesun kapacity parkování do okolních ulic je nemožný, neboť tyto ulice jsou nedostatečně široké a jejich kapacita je minimální. Problémy s parkováním jsou v okolí sportovního areálu v ulici Zahradní, kde není parkoviště pro sportovní akce. Vozidla jsou odstavena v okolních ulicích. Jedná se o časově omezené stavy, které nejsou zadavatelem kvalifikovány jako dopravní závada a v rámci územního plánu není toto téma řešeno. Deficit parkování je v prostoru hřbitova, kde je navrženo nové parkoviště, které může sloužit i jako záchytné parkoviště pro centru města, neboť je v jeho docházkové vzdálenosti.


71


Pro sídliště okolo ulice Palackého nejsou navrženy konkrétní návrhy parkovacích ploch, neboť navržená funkční plocha umožňuje umístění parkoviště do jakékoliv polohy, která bude vyhovující dle prostorových možností. Takovéto úpravy jsou součástí navazujících dokumentací, jako jsou revitalizace sídlišť. Řešení dopravy v klidu v rozvojových zónách bude řešeno v rámci podrobnějších studií na jednotlivé plochy. Obecně je možno konstatovat, že počet parkovacích míst bude odpovídat příslušnému normovému výpočtu. U případných nových bytových domů bude preferováno umístění parkovacích míst na pozemek investora, případně do podzemních garáží pod objekty. U individuální výstavby je předpokládáno parkování na vlastním pozemku. Parkování na obslužných komunikacích bude tedy maximálně omezeno. I přesto šířky komunikací budou umožňovat parkování při jednom okraji vozovky. Pěší doprava V řešeném území je navržena nová samostatná trasa pro pěší a cyklisty – doplnění systému pěších komunikací u rybníka Peklo a průchod podél Ochozského potoka. V platném územním plánu jsou navrženy pěší propojky ve stabilizovaném území, které jsou z části již realizované. Návrhy, které do dnešní doby nejsou realizovány nejsou do územního plánu zapracovány, neboť jejich návrh je součástí funkčních ploch, které tyto komunikační trasy umožní umístit do území. Stávající pěší komunikace jsou převážně dostatečné a jejich síť ve stabilizovaném území bude rozšiřována dle potřeby města. V nových rozvojových plochách bude vhodné ponechat průchody pro pěší a případně cyklistickou dopravu, které maximálně možně zkrátí cestu k nejbližší zastávce hromadné dopravy či občanské vybavenosti místní části. Tyto trasy nejsou do územního plánu zakresleny, budou předmětem navazujících projektových dokumentací. Nejsou navrženy pěší propojení jednotlivých sídel mimo stávající silnice, neboť místní části jsou od sebe příliš vzdáleny pro pěší docházku. V rámci turistického ruchu je do územního plánu zakreslena Naučná stezka Josefa Klementa. Začíná a končí v Polné na Husově náměstí, dlouhá je 6 km. Značena je místním zeleným značením. Skládá se ze zastavení u Husova náměstí, u domu Josefa Klimenta, u Zámku, u Kostelu sv. Kateřiny, u lesu Březina, u rybníka Peklo, u Kláštera a u Židovského hřbitova. Na trase jsou 4 informační tabule s historickým výkladem. Dále pak Pojmannova naučná stezka, která začíná a končí v Polné na Husově náměstí, dlouhá je 6 km. Vede po žluté turistické značce kolem děkanského chrámu k Borskému mlýnu, dále po břehu rybníka Kukle a úbočím Svatoňova kopce zpět do Polné. Na stezce je 5 zastavení s panely o místní fauně a flóře. Stávající cyklotrasy jsou v řešeném území zachovány a jejich poloha a směrování se nemění. Na vedení cyklotras nemá vliv rozvoj dopravní infrastruktury. V rámci územního plánu nejsou navrženy nové cyklostezky, neboť intenzita dopravy na silnicích a místních komunikacích umožňuje poměrně bezpečný provoz cyklistů. Pokud bude realizován záměr homogenizace silničního tahu Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav, bude na zvážení, zda do koridoru komunikace nezapracovat i cyklotrasu, která by mimo zastavěné území města vedla cyklisty mimo jízdní pruhy pro vozidla. Letecká doprava


72


V řešeném území nenachází letiště.

3.e.4

Technické vybavení území

Vodohospodářská koncepce Zásobování pitnou vodou Územní plán navrhuje zásobování vodou výhradně v zájmovém území obce Polná. Tyto návrhy, které jsou plně v souladu s PRVK včetně zohlednění návaznosti na zásobovací řad v obci Záborná. Návrhy vodovodních sítí a ATS řeší stávající i výhledové požadavky týkající se kvality a objemu potřeby vod v souvislosti s rozvojem území a napojením rozvojových ploch a současně zohledňují i problematiku tlakových pásem v území. V rámci územního plánu byla navržena výstavba zásobovacích řadů včetně vodojemu v místní části Hrbov a napojení místní části Nové Dvory na SV Polná. Územní plán počítá s postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě. V rámci územního plánu se neuvažuje s rozšiřováním o nové zdroje vody. Kanalizace V rámci územního plánu byla navržena dostavba a výstavba splaškové kanalizace, která umožňuje napojení nových rozvojových ploch. Současně územní plán navrhuje odkanalizování doposud neodkanalizovaných místních částí a jejich napojení na stávající kanalizační systém gravitačně i pomocí tlakové kanalizace a ČS a odvedení tak odpadních vod na stávající ČOV Polná, jejíž kapacita bude navýšena na 5500EO. Územní plán navrhuje vybudování lokální čistírny odpadních vod v místní části Nové Dvory. Územní plán je v souladu s PRVK Vysočina. Územní plán současně zohledňuje nezbytné rekonstrukce a požadavky dostavby splaškové kanalizace s ohledem na dosažené cílů environmentální kvality. Územní plán napojuje veškeré rozvojové plochy na stokovou síť a navrhuje tak zrušení jímek a septiků, které byly doposud významnými producenty znečištění. V případě místní části Hrbov budou stávající septiky nahrazeny tlakovou kanalizací napojenou na kanalizační systém města Polné a splašky budou odváděny na ČOV Polná. Do doby vybudování kanalizačního systému budou odpadní vody zachycovány v nepropustných bezodtokých jímkách, které budou pravidelně vyváženy na ČOV Polná. Toto řešení je součástí PRVK kraje Vysočina. Zpracovatel úp doporučuje zvážení tohoto řešení s možností vybudovat samostatnou čistírnu v katastru místní části Hrbov na Skrýšovském potoce. V případě dešťových vod je maximálně upřednostňována varianta vsakování tj. podpory znovuobnovení funkce malého vodního oběhu a revitalizace krajiny. Vodní režim v území Obec Polná je z vodohospodářského hlediska velmi bohatě protkána významnými i drobnými vodními toky, z nichž některé jsou bezejmenné. Vodní toky nadále napájejí široké množství rybníků a vodních nádrží. Na územní města se nacházejí dva významné vodní toky zařazené mezi významné: Šlapanka a Zlatý potok. Vodní toky a plochy Šlapanka


73


Šlapanka je malá řeka protékající na území okresů Jihlava a Havlíčkův Brod. Je to levostranný přítok řeky Sázavy, do které se vlévá v Havlíčkově Brodě. Délka toku činí 39 km a její povodí má rozlohu 265,2 km. Šlapanka pramení v severní části Brtnické vrchoviny, východně od osady Věžnice v nadmořské výšce 597 m. Odtud její tok směřuje převážně severním až severozápadním směrem. Na horním toku je označována též jako Jamenský potok podle obce Jamné, kolem které protéká. Po přibližně 7 km severním směrem od této obce protéká Šlapanka městem Polná, nad kterým přibírá zprava Zhořský potok a poté přímo v Polné Ochozský potok. Níže po proudu mezi obcemi Věžnice a Šlapanov na říčním kilometru 15,1 přijímá zleva svůj největší přítok Zlatý potok, který výrazně posiluje její tok. Několik metrů před ústím do Sázavy v Havlíčkově Brodě se rozděluje na dvě ramena. Průměrný průtok u ústí činí 1,6 m3/s. Šlapanka je v této části povodí významným vodním tokem (hydrologické pořadí 1-09-01-044). Kvalita vody v této řece je kladně ovlivněna centrální čistírnou odpadní vod a soustavou kanalizačních sběračů v městě Polná (Program rozvoje města Polná). Ochozský potok Ochozský potok je pravostranným přítokem říčky Šlapanky. Délka jeho toku činí 10,5 km, plocha povodí měří 19,1 km2. Potok pramení v Arnoleckých horách na západním úbočí Sádku, nedaleko silnice spojující obce Stáj a Rudolec, v nadmořské výšce okolo 680 m. Kromě horního toku, kde teče západním směrem, směřuje tok potoka převážně na severozápad. Jeho hladinu vzdouvá řada rybníků, které se nazývají Boháčův rybník, Horní Ochoz, Dolní Ochoz, Čihadlo, Panák, Podleský rybník a Podhorský rybník. Většími přítoky Ochozského potoka jsou zleva Stájský potok (říční km 6,5), a zprava Záborenský potok (říční km 2,9). Na dolním toku potok protéká Polnou, kde se zprava vlévá do říčky Šlapanky na jejím 22,5 km. Skrýšovský potok Potok protéká místní částí Skrýšov a Janovice, vlévá se do rybníku Kukle. Přítokem Skrýšovského potoka je bezejmenný potok, jenž protéká místní částí Hrbov. Na Skrýšovském potoce se nachází kaskáda rybníků, z nichž největšími jsou Hasavrk a Grošník. Dalšími rybníky jsou Dolní rybník a Libčík. Zhořský potok Zhořský potok je pravostranný přítok říčky Šlapanky. Délka jeho toku činí 9,1 km, plocha povodí měří 19 km2. Potok pramení na severním úbočí vrchu Skalek (626 m), severozápadně od Nadějova, v nadmořské výšce okolo 610 m. Po celé své délce teče převážně severozápadním směrem. U obce Zhoř přijímá zprava Chmelský potok, v jehož povodí se nachází řada menších rybníků. Po dalších asi 3 km od soutoku s Chmelským potokem protéká Zhořský potok obcí Dobroutov, nad níž vzdouvá jeho hladinu vodní nádrž Dobroutov, jejímž účelem je protipovodňová ochrana obce. Přibližně kilometr pod Dobroutovem posiluje jeho tok zleva Lipinský potok. Po dalších dvou kilometrech se potok na okraji Polné vlévá do rybníka Peklo, který napájí spolu s říčkou Šlapankou. Zlatý potok Levostranný přítok toku Šlapanka. Tok pramení pod vrchem Vysoký Kámen u Stříbrného Dvora v nadmořské výšce 600 m.n.m a ústí do Šlapanky u Dolní Věžnice v ř. km 14,05. Celková délka toku je 19,1 km, plocha povodí je 98,4 km2, průměrný průtok u ústí toku je 0,67 m3/s. tok protéká obcemi Zborná, Pávov, Střítež, Dobronín, Kamenná. Jedná se o vodohospodářsky významný vodní tok. Tok je ve správě Povodí Vltavy, s.p.


74


Koupací vody K rekreačním účelům ve smyslu koupacích vod místní obyvatelé využívají zejména rybník Peklo, který je napájen vodním tokem Šlapanka. V rámci znečištění vodního toku, který je ovlivněn zejména splachy ze zemědělských ploch a dalšího antropogenního znečištění, a současně i jako samotný přímý recipient je koupací sezóna nádrže velmi krátká. V důsledku silné eutrofizace vody je hygienickou stanicí vyhlášen zákaz koupání po většinu letního období. Územní plán navrhuje dvě vodní plochy: na bezejmenné vodoteči a Zhořském potoce, obé přítoky Šlapanky, které by mohly napomoci v případě pravidelného odvozu sedimentu a relevantní provozní činnosti ke, zlepšení kvality vody jak ve Šlapance tak následně v samotném rybníce. Významné z hlediska zlepšení kvality vody v toce resp. rybníce je taktéž návrh odkanalizování doposud neodkanalizovaných oblastí a současně zrušení septiků územním plánem. Jako další opatření z hlediska zamezení vnosu znečišťujících a dalších organických látek způsobujících eutrofizaci, které mohou významně ovlivnit kvalitu vody v toce a následně nádrži je změna způsobu obdělávání zemědělských půd v okolí, volba pěstovaných plodin, časování a intenzita hnojení. Současně je vhodné zohlednit v rámci navrhovaných nádrží i systém jejich provozování, popřípadě stav rybí osádky. Územní plán doporučuje vzhledem k problematickému řešení zpracování odborné studie, která zváží a přesně analyzuje stávající příčiny a navrhne možná řešení a adekvátní opatření a postupy ke zlepšení situace. Vodní díla (objekty na tocích) V řešeném území se nachází poměrně velké množství menších rybníků. Největším vodní plochou je výše zmíněný rybník Peklo. Rybník Peklo Největší rybník na Polensku se nachází v jižní části města Polná, nedaleko zámku. Nádrž byla vybudována v letech 1479 – 1482, má rozlohu 16 ha a je dlouhý skoro 1 km. Rybník Peklo sloužil v minulosti pro chov ryb, k užitku obyvatel, ale i jako obrana města, neboť ze dvou stran obklopoval hrad a městské hradby. Po jeho hrázi vedla tzv. Uherská obchodní cesta. V současnosti se používá jako součást rekreačního a sportovního areálu. Z důvodu velkoplošného zemědělství z období socializace byly masivní erozí zaneseny všechny vodoteče na Polensku a zejména největší rybník Peklo. V letech 2005 a 2006 byl nákladně odbahněn, podél obydleného severozápadního břehu byla vybudována kanalizace. Nádrž je silně průtočná s dostatečným přísunem fosforu (živiny pro fytoplankton). Důsledkem toho je voda v nádrži silně eutrofní s neustále se opakujícím vysokým obsahem biomasy, včetně nadlimitního obsahu sinic. Možné řešení a návrh opatření byly popsány výše. V městské části Polná jsou situovány dále rybníky Bor, Varhánkův rybník, Zimův rybník (Zimák), Kukle, Podhorský rybník, Podleský rybník, Špačkův rybník (Špaček). V místní části Skrýšov se nachází Obecní rybník a 500 m jihovýchodně rybník Křováč. Největšími rybníky v místní části Janovice jsou Hasavrk a Grošník, dále se zde nachází Dolní rybník, Libčík a rybník Žrout.


75


V jižním okraji místní části Hrbov je situován rybník Baba. Jako požární nádrže slouží následující rybníky: -

Peklo

-

Zimův rybník

-

Špačkův rybník

-

rybník Žrout

Podzemní vody Z hydrogeologického hlediska lze území zařadit do hydrologického rajónu 6520 – Krystalinikum v povodí Sázavy, který je plošně nejrozsáhlejší rajon v oblasti povodí Dolní Vltavy (2723 km2). Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou propustnost a pro dané území jsou charakteristické mělčí zvodně vázané na zónu kvartérních uloženin, případně na zónu přípovrchového rozpojení hornin. Z hlediska regionů mělkých podzemních vod se celé území kraje nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. CHOPAV Zájmová oblast se nenachází v chráněné oblasti přírodní akumulace vod. Záplavová území, ochrana před povodněmi V rámci protipovodňových opatření byly v rámci zájmového území stanoveny záplavová zóny na tocích Šlapanka (AZZU, Q5, Q20 a Q100) a Zlatém potoce (AZZU, Q5, Q20 a Q100), který lemuje západní část obce Polná. S ohledem na protipovodňová opatření a zachování přirozených vazeb byly plně respektovány nivy veškerých vodotečí jako nezastavitelné včetně vymezených ploch aktivní záplavové zóny a vymezených ploch k rozlivu stoleté vody. Jako zcela zásadní se v rámci protipovodňových opatření jeví v rámci všech vodotečí zachování volného manipulačního pásma v prostoru 6-8 m od břehové čáry stávajících vodotečí. Součástí je odstranění všech staveb či příčně položených plotů a jiných překážek, které by mohly zamezit jednak správě vodního toku a jednak vzdutí vodní hladiny v případě zvýšených průtoků. Součástí ochrany před povodněmi jsou kromě technických opatření i tzv. proaktivní opatření, které vycházejí ze zmírnění vlivů způsobených člověkem. Mezi tato opatření prováděná přímo v krajině můžeme zařadit ekotechnická opatření, změna v zemědělském obhospodařování krajiny a v lesích, podpora přirozených rozlivů a stability svahů. Mezi technická opatření ke zmírnění vlivů povodní můžeme zařadit vybudování vodních nádrží s retenčním účinkem, malých vodních nádrží, protipovodňových opatření a technických opatření na vodních tocích. Zohlednění těchto postupů vedlo mimo jiné i k návrhu dvou vodních ploch situovaných na bezejmenné vodoteči, přítoku Šlapanky a dále na Zhořském potoce, taktéž přítoku Šlapanky a následně vodní nádrži Peklo. Uvedené vodní plochy plní nejen funkci v rámci protipovodňových opatření ve smyslu zvýšení retenční kapacity území a zlepšení tak vodohospodářských srážko-odtokových vztahů. Kromě uvedených opatření bude realizována celá řada drobnějších zásahů jako opatření ke snížení odtoku a zvýšení retence vody z povodí, úprava koryt vodních toků přírodě blízkým způsobem, ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody, protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav, provádění protipovodňových preventivních opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na lesních půdách, sanace nádrží, erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k plnění funkce lesa Územní plán Polná – Odůvodnění

76


a další. Důraz je kladen také na preventivní opatření, včetně respektování stanovených záplavových území vodních toků jako územních limitů. Povodňový plán Stěžejním prvkem ochrany před povodněmi je tzv. Povodňový plán. Tento dokument zásadním způsobem pomáhá řešit vlastní povodňovou situaci a pomoci nastavit pravidla pro ochranu majetku a životů při povodni, tj. způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Obsah povodňových plánů se dělí na věcnou, organizační a grafickou část. Obsah jednotlivých částí je specifikován vodním zákonem a příslušnou TNV 752931. Ze zákona je zpracovatelem povodňového plánu orgán obce, tento se pak stává součástí nadřazeného povodňového plánu Obce s rozšířenou působností a následně Povodňového plánu Kraje. Povodňový plán obce je zpracován a zahrnut jako součást povodňového plánu ORP Jihlava. V rámci povodňového plánu pro zájmové území obce Polná byly identifikovány ohrožené místa a objekty ohrožené Ochozským potokem. Ohroženo je celkem 40 osob v rámci zástavby obytných budov. Zásobování pitnou vodou Město Polná disponuje veřejným vodovodem, který je součástí skupinového vodovodu (dále jen SV) Polná – Dobronín. Výstavba se datuje již od roku 1906. Vlastníkem skupinového vodovodu je Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, provozovatelem VAS a.s.Brno, divize Jihlava. Místní část Polná je napojena na vodovodní síť v profilech DN 50-150. Veřejný vodovod je součástí skupinového vodovodu Polná – Dobronín. Skupinový vodovod je zásoben pitnou vodou z úpravny vody Polná s max. kapacitou 40 l/s. Zdrojem surové vody pro úpravnu je Jamenský potok s vydatností 16 l/s, která však v období sucha klesá na 10 l /s. Z jímacího území je voda gravitačně přiváděna do čerpací stanice (výkon 35 l/s) odtud je výtlačným řadem čerpána do ÚV Polná (výkon 40 l/s). V úpravně s dvoustupňovou chemickou úpravou je voda upravena a čerpána samostatným výtlakem do vodojemu Polná – Nový 2x 900 m3 (525,0/521,0 m.n.m.). Dalším zdrojem surové vody je Ochozský potok (10 l/s) a rybník Panák, který však v letních měsících vykazuje zvýšený obsah dusičnanů. Proto je zdroj používán jako provizorní. Voda z rybníku je přiváděna do ČS a dále výtlakem čerpána na ÚV. Vzhledem k tomu, že kapacita zdroje je nedostačující, byl vybudován do vodojemu Polná přivaděč DN 200 (PVC) z VDJ Lesnov 2x 400 m3 (557,2/553,05 m.n.m.) Vybudováním tohoto přivaděče došlo k integraci systému do skupinového vodovodu Jihlava. Skupinový vodovod Polná – Dobronín může být zásoben i z ÚV Hosov s max. kapacitou 240 l/s. Pitná voda na úpravně Hosov je vyráběna z vodárenské nádrže Hubenov. Místní části Hrbov, Nové Dvory a Skrýšov nedisponují v současné době veřejným vodovodem. Obyvatelé jsou zásobeni vodou ze soukromých studní. V místní části Nové Dvory je pouze vodovod pro zemědělské družstvo se zdrojem vody o vydatnosti 0,7 l/s.


77


V místní části Janovice existuje veřejný vodovod, jeho rozvody včetně hlavního řadu byly v roce 2007 rekonstruovány a rozšířeny, v roce 2011 byly dokončeny v II. etapě rozšíření vodovodního řadu. Územní plán plně potvrzuje vedení stávajících řadů a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje zásobování rozvojových ploch napojením na místní stávající a navržené zásobovací řady vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech a dále navrhuje napojení rozvojových ploch v katastrálním území Janovice a Polná na stávající a nově navržené vodovodní řady, včetně realizace nezbytných rekonstrukcí vodovodních řadů v ulici Havlíčkova a pokračující III. etapy výstavby vodovodu obytného souboru Palackého – sever. Zásobování rozvojových ploch místní části Nové Dvory bude realizováno pomocí napojení přívodního řadu a čerpací stanice, na VDJ Polná. Stejně tak bude zásobována místní část Hrbov, jejíž nově navržená rozvodná síť bude napojena na stávající síť v obci Polná. V obce je navržen vodojem. Rozvojové plochy m.č. Skrýšov budou zásobeny napojením na konec rozvodné sítě obce m.č. Záborná a dále Polná. Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem. Územní plán požaduje vymístění (přeložení) všech prvků vodohospodářské infrastruktury určených k účelům zásobování pitnou vodou mimo zastavěný prostor, a nadále zohlednění vedení vodohospodářské infrastruktury v rámci územních studií do prostor veřejně přístupných, nebo prostor dopravní infrastruktury. Stávající i navrhovaná vodovodní síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze. Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a budou pokud možno zokruhovány. Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem a s přihlédnutím k ČSN 730873 (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů v obytném území budou s výjimkou samostatných koncových úseků navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100 do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou) v objemu vydatnosti 6-9 l/s. Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z údajů použitých v rámci Generelu zásobování pitnou vodou, 2012: - specifická potřeba pitné vody: 110 l. os-1 . den-1 - koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,46 - pro individuální zástavbu bylo uvažováno 30 ob/ha - pro hromadné bydlení: 100 os/ha - pro smíšené bydlení: 50 os/ha - koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh : 1,80 (BI, BV) v ostatních případech (SM, BH) kh : 2,1 Územní plán Polná – Odůvodnění

78


Tabulka 4 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách KATASTR

INDEX_NP

Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Janovice u Polné Janovice u Polné Janovice u Polné Janovice u Polné Janovice u Polné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná

Z3-SV-hr Z4-BI-hr Z9-BI-hr Z10-BI-hr Z11-BI-hr Z12-BI-hr Z14-BI-hr Z17-BI-hr Z3-SV-hr Z1-BI-ja Z7-BI-ja Z5-BI-ja Z6-BI-ja Z5-BI-nd Z6-BI-nd Z7-BI-nd Z9-BI-nd Z10-SV-nd Z3-SV-nd Z1-BI-po Z8-BI-po Z9-BI-po Z13-BI-po Z18-BI-po Z25-BI-po Z26-BI-po Z37-BI-po Z39-BI-po Z43-BI-po Z28-SM-po Z33-SM-po Z45-SM-po P1-BI-po P2-BH-po P3-SM-po P4-SM-po P5-SM-po P6-BI-po P9.BI-po P10-SM-po P12-SM-po P13-SM-po P16-SM-po


Průměrná denní Výměra (ha) Počet obyvatel potřeba (m3/den) 0,7553 38 4,18 1,8254 55 6,0237 0,3080 9 1,0164 0,7401 22 2,4423 0,6715 20 2,2160 1,0194 31 3,3640 0,7818 23 2,5799 1,2929 39 4,2665 0,7553 15 1,6617 7,39 214 23,57 0,2354 7 0,7768 0,5748 17 1,8967 0,0997 3 0,3291 0,4270 13 1,4089 1,34 40 4,41 0,8319 25 2,7453 0,7154 21 2,3608 0,3446 10 1,1372 0,5538 17 1,8275 0,30686 10 1,0612 0,6475 26 2,8272 3,62 109 11,96 0,1268 4 0,4185 0,0162 0 0,0535 0,1585 5 0,5229 1,6147 48 5,3286 3,8629 116 12,7477 4,9157 147 16,2217 0,9485 28 3,1299 0,6498 19 2,1444 1,0960 33 3,6168 2,6786 80 8,8395 1,7403 87 9,5717 1,0984 55 6,0410 0,7235 36 3,9794 0,7759 23 2,5605 0,4122 41 4,5342 3,6409 182 20,0250 0,4490 13 1,4817 2,7693 83 9,1387 1,6798 50 5,5433 2,0517 62 6,7706 0,4637 23 2,5504 1,3700 69 7,5350 0,3556 18 1,9558 4,0896 204 22,4928

Max. denní potřeba (m3/den)

Max. hodinová potřeba (l/s)

6,1028 8,7947 1,4839 3,5657 3,2354 4,9114 3,7666 6,2291 2,4261 34,41 1,1342 2,7692 0,4805 2,0570 6,44 4,0082 3,4468 1,6603 2,6682 1,5493 4,1278 17,46 0,6110 0,0780 0,7635 7,7797 18,6116 23,6837 4,5697 3,1309 5,2805 12,9056 13,9746 8,8198 5,8099 3,7383 6,6199 29,2364 2,1633 13,3425 8,0933 9,8851 3,7235 11,0011 2,8555 32,8395

0,1483 0,1832 0,0309 0,0743 0,0674 0,1023 0,0785 0,1298 0,0505 0,72 0,0236 0,0577 0,0100 0,0429 0,13 0,0835 0,0718 0,0346 0,0556 0,0323 0,0860 0,36 0,0127 0,0016 0,0159 0,1621 0,3877 0,4934 0,0952 0,0652 0,1100 0,2689 0,3397 0,2144 0,1412 0,0779 0,1609 0,7106 0,0526 0,3243 0,1686 0,2059 0,0905 0,2674 0,0694 0,7982 79


KATASTR Polná Polná Polná Skrýšov u Polné

Průměrná denní INDEX_NP Výměra (ha) Počet obyvatel potřeba (m3/den) P17-SM-po 1,1389 57 6,2640 P18-SM-po 0,6941 35 3,8176 39,52 1521 167,28 Z1-BI-sk 0,2888 9 0,9531

Max. denní potřeba (m3/den)

Max. hodinová potřeba (l/s)

9,1454 5,5736 244,24 1,3915

0,2223 0,1355 5,59 0,0290

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajištěno z cisteren plněných ze zdroje Rytířsko. Užitkovou vodou bude město zásobeno veřejným vodovodem pro nouzovou potřebu. Kanalizace Odvedení odpadních vod v obci Polná zajišťuje převážně jednotná kanalizační síť budovaná již na počátku minulého století. Posléze byla tato doplněna i splaškovou stokou. Majitelem je stejně jako v případě vodovodů, Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko a provozovatelem soustavy VAS a.s.Brno, divize Jihlava. Místní část Polná, která jako jediná disponuje kanalizační sítí je téměř ze 100 % odkanalizována, z větší části soustavou kanalizační sítě v profilech DN 150-1200 vyústěnou v centrální čistírně odpadních vod Polná (5089 EO). Současný technický stav některých původních úseků kanalizační sítě je však nevyhovující, územní plán proto počítá s jejich rekonstrukcí. Ostatní místní části Hrbov, Nové Dvory, Janovice a Skrýšov zachycují odpadní vody v jímkách, nebo septicích. Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech. Územní plán navrhuje odkanalizování rozvojových ploch v katastrálním území Polná gravitačně a výtlakem s využitím čerpacích stanic a současně navrhuje intenzifikaci stávající kapacity ČOV Polná na 5500 EO, která umožní napojení a odkanalizování místní části Hrbov, Janovic a současně i svoz odpadních vod z bezodtokých jímek místní části Skrýšova. V rámci katastrálního území Nové Dvory je navrženo odkanalizování rozvojových ploch pomocí navržených stok splaškové kanalizace, která bude zakončena na nově navržené ČOV Nové Dvory (200 EO) Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem. Územní plán neřeší likvidace dešťových vod. Tyto budou předmětem konkrétních návrhů výstavby na jednotlivých plochách. Předpokládána je přednostní likvidace dešťových vod přímo na pozemcích jejich spadu, vsakováním (trend nakládání s dešťovými vodami). V případech nevhodných podmínek pro zasakování je nezbytné retenování a regulované odvádění dešťových vod do vodoteče. Stávající i navrhovaná kanalizační síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze. Navrhované kanalizační řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Územní plán Polná – Odůvodnění

80


Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvažována v relaci k maximální hodinové spotřeby vody, v souladu s ČSN 756101. Energetická koncepce Zásobování zemním plynem V řešeném území je plynofikována pouze oblast Polné. Zásobování zemním plynem je realizováno z VTL plynovodu prostřednictvím 2 regulačních stanic VTL. Nízkotlaké plynovody jsou následně zásobovány z 9 středotlakých regulačních stanic. 1. Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány zemním plynem ze stávajících středotlakých plynovodů, nebo rozšířením nízkotlaké plynovodní sítě. Plynofikace dalších urbanizovaných částí řešeného území se nenavrhuje. ÚP potvrzuje rozmístění stávajících plynovodů a návazného zařízení souvisejícího s provozem plynárenské soustavy a distribuční soustavy zemního plynu. Výjimkou je přeložka vedení VTL, v délce 258m, v místě křížení s navrhovanou komunikací Z21-DS-po. Zásobování elektrickou energií Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je E.ON Distribuce, a.s. Hlavním uzlovým bodem přenosové soustavy pro oblast Kraje Vysočina je rozvodna Mírovka. V řešeném území je 29 distribučních trafostanic VN/NN. Zastavěná území jsou zásobovány prostřednictvím stabilizované distribuční soustavy VN 22 kV. Tabulka 5 Přehled distribučních trafostanic Ozn.

Konstrukce

Provozovatel

TS01

Stožárová trafostanice

E.ON Distribuce, a.s.

TS02



TS03



TS04



TS05



TS06



TS07



TS08



TS09



TS10



TS11



TS12



TS13

Kompaktní, zděná trafostanice


TS14



TS15




81


Ozn.

Konstrukce

Provozovatel

TS16



TS17



TS18



TS19



TS20



TS21



TS22



TS23



TS24



TS25



TS26



TS27



TS28



TS29



Tabulka 6 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území Elektrický výkon

č.j.

Držitel licence

Typ zdroje [MWe]

1

Michal Šimek

0,013

Sluneční

2

Milan Jozl

0,010

Sluneční

3

Pavel Zvolánek

0,010

Sluneční

4

Lucie Žítková

0,005

Sluneční

5

Petr Vítek

0,005

Sluneční

6

Pavel Šimek

0,004

Sluneční

1. ÚP přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka – Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky. 2. ÚP přebírá z doposud platného územního plánu koridor pro vedení VVN 110 kV s navazující rozvodnou Polná (koridor E14). 3. Rozvojové plochy v Nových Dvorech budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. 4. Rozvojové plochy v Hrbově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. 5. Rozvojové plochy v Janovicích budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. Územní plán Polná – Odůvodnění

82


Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu bude připojena na stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu. 6. Rozvojové plochy ve Skrýšově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajícího vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. 7. Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu (Z19-VL-po) bude připojena na stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu. V rámci ploch přestavby se předpokládá využití stávajících rozvodů elektrické energie. ÚP potvrzuje rozmístění stávajících vedení a návazného zařízení souvisejícího s provozem přenosové a distribuční soustavy elektrické energie. Zásobování teplem V oblasti zásobování teplem nejsou vymezeny žádné nové plochy či koridory. Telekomunikace a radiokomunikace Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících koridorů a zařízení telekomunikací a radiokomunikací. Produktovody ÚP potvrzuje rozmístění stávajících produktovodů a návazného zařízení.

3.e.5

Přírodní hodnoty území, územní systém ekologické stability

V následujícím textu je uvedeno komplexní zdůvodnění ÚP z pohledu ochrany životního prostředí, vč. přírodních hodnot území. Uváděny jsou zde zejména skutečnosti relevantní pro řešené území, které budou dotčeny přijetím územního plánu nebo které naopak ovlivňují podobu územního plánu. Ostatní popisné informace, které mají vazbu na ÚP spíše nepřímou nebo vzdálenou, jsou zmíněny pouze ve stručnosti s tím, že podrobnější rozbor je součástí Vyhodnocení SEA. Část geologie je popsána dle požadavku ČGS. Klimatická charakteristika území Celé zájmové území leží dle Quitta E. (1971) v mírně teplém regionu MT3. Podrobnou charakteristiku klimatického regionu uvádí Vyhodnocení SEA. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k ÚP.Charakteristika území – Geologické poměry Geomorfologické poměry Řešené území leží na pomezí geomorfologických celků Hornosázavská pahorkatina a Křižanovská vrchovina, podrobnější členění a charakteristika území z hlediska geomorfologie uvádí Vyhodnocení SEA. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k ÚP. Geologické, ložiskové a hydrogeologické poměry zájmového území Zájmové území se nachází v geologické jednotce moldanubika, litologická stavba území zahrnuje především migmatity a migmatizované pararuly, lokálně překryté kvartérními deluviofluvioálními sedimenty. Tektonické prvky území jsou pouze lokální, bez významnějšího strukturně-geologického vlivu. Územní plán Polná – Odůvodnění

83


Ochrana ložisek nerostných surovin Územní plán Polná se dle hlavního výkresu rozkládá na ploše katastrů Nové Dvory u Kamenné č.662755, Polná č.725498, Hrbov č.647951, Skrýšov u Polné č.657077 a Janovice u Polné č.657069. Na ploše území nejsou evidována výhradní ložiska nerostných surovin, dobývací prostory (DP) a chráněná ložisková území (HCLÚ). V řešeném území je lokalizováno jedno ložisko, a to ložisko stavebního kamene Hrbov č.5198900, kde se povrchově těží granitoidy firmou Seneco s.r.o. Polná. Hranice ložiska jsou Úp respektována, toto ložisko se navrhuje k rozšíření. Ve vyhodnocení SEA je proto navrženo odclonění těchto ploch od stávajícího sídla. Poddolovaná území Ohlášená stará důlní nebo průzkumná díla v daném území evidována nejsou. Na území Polná jsou evidována poddolovaná území včetně hlavních důlních děl (viz. obrázek).

Zdroj: [geofond – ČGS] -

Hnědá kontura a hnědý bod – poddolované území, oranžový křížek – hlavní důlní dílo, modrý trojúhelník - deponie

V k.ú. Nové Dvory u Kamenné je evidováno plošné poddolované území Nově Dvory u Kamenné č.3084, ležící JV od obce Kamenná, v pruhu cca 300x1000m dlouhém, CV směru, v lokalitě na kopci (viz. obrázek). Jedná se o následky po historickém dolování polymetalických rud, v centrální


84


části poddolovaného území je evidována šachta Kamenný – východ č.8192 a v J části odval č.8092, tedy deponie těžebního odpadu.

-

Hnědá kontura a hnědý bod – poddolované území, oranžový křížek – šachta Kamenná východ, modrý trojúhelník - deponie Kamenná - odval

V k.ú. Polná jsou evidována 2 poddolovaná území, a to Polná 1 a Polná 2: Lokalita Polná 1 č.3110 je situována cca 1 km od městské části Dolní Město v Polné, cca 500m V od lokality Hájky (následný obrázek). Jedná se o bodový zákres ojedinělých pozůstatků po průzkumných pracích radioaktivních surovin, prováděných po roce 1945. Lokalita Polná 2 č.4888 je situována cca 800m S od městské části Dolní Město v Polné, J od lokality U Boru. Jedná se o plošný zákres ojedinělých pozůstatků po průzkumných pracích radioaktivních surovin, prováděných po roce 1945. V centrální části poddolovaného území jsou evidovány dva šurfy (povrchová průzkumná díla) č. H1 P/O – 1 a H1 P/O – 1a.


85


-

hnědý bod – poddolované území Polná 1, hnědá plošná kontura – poddolované území Polná 2 oranžové křížky – šurfy

Sesuvná území Na ploše území ÚP Polná a v jeho blízkém okolí dle databáze svahových nestabilit nejsou evidována aktivní ani potenciální sesuvná území. Radonové riziko Území ÚP Polná dle měření radonového rizika z geologického podloží (podle radonové databáze ČGS a Asociace radonového rizika) spadá převážně do kategorie středního rizika (ze škály 1-4 odpovídá stupni 3). Dle radonových posudků ČGS jsou v řešeném území lokalizovány 2 oblasti vysokého stupně radonového rizika. Jedná se o oblast menšího rozsahu, ležící Z od obce Hrbov a poměrně rozsáhlou oblast, ležící JV od okraje města Polná, táhnoucí se směrem k JV k městům Třebíč, resp. Náměsť nad Oslavou. Zabezpečení staveb by dle vyhlášky 307/2002 Sb., mělo odpovídat ČSN 730601. V oblastech středního rizika se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost protiradonovým opatřením ve stávajících budovách nebo při výstavbě nových. Případně výstavba je podmíněna podrobným radonovým průzkumem. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky; je pravděpodobná potřeba Územní plán Polná – Odůvodnění

86


technologických úprav. v oblastech vysokého stupně radonového rizika je případná výstavba nutně podmíněna podrobným radonovým průzkumem a při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely je nutná analýz podzemní vody.


87


Biogeografie, fytogeogragie Biogeografie Z hlediska biografického členění ČR (M. Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází na rozhraní dvou bioregionů – Velkomeziříčského a Havlíčkobrodského, oba bioregiony náleží do Hercynské podprovincie. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k ÚP, resp. z hlediska ÚP je podstatné vymezení ÚSES, které vychází mj. z podrobnějšího biogeografického vymezení biochor v území, návrh ÚSES je však řešen v samostatné kapitole. Fauna a flóra území V uvedených bioregionech se vyskytuje běžná flóra i fauna, některé významné druhy živočichů i rostlin jsou uvedeny v popisné části Vyhodnocení SEA. Známé výskyty zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin jsou uvedeny v kapitole věnované zvláště chráněným částem přírody. Kromě informace o místech výskytu zvláště chráněných druhů jde o popisnou informaci bez přímého vztahu k ÚP. Obecná ochrana přírody a krajiny Krajina a krajinný ráz – typologie krajiny


88


Dle typologie krajiny v České republice (2005) je posuzované území rozděleno do 2 typů krajin, a to 3M2 – vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica, lesozemědělské, vrchoviny, a 5M2 – pozdně středověké sídelní krajiny Hercynica, lesozemědělské, vrchoviny. Jedná se o čistě popisnou informaci, zdůvodnění navrženého řešení z hlediska ochrany krajinného rázu je obsaženo v následující kapitole a ve Vyhodnocení SEA. Krajina a krajinný ráz – přírodní parky Přírodní park může zřídit orgán ochrany přírody za účelem ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území není žádný přírodní park vymezen, nicméně krajinný ráz a hodnoty, které jej utvářejí, jsou ze zákona obecně chráněny. K zajištění diferencované ochrany krajinného rázu na území kraje Vysočina byla pořízena Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (2008), podle které spadá řešené území do oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko (zemědělská intenzivně obdělávaná krajina zarovnaných povrchů s výraznou osou řeky Sázavy s drobnými údolími, malebnými prostory a s mnoha venkovskými sídly s dochovanou původní urbanistickou strukturou). Řešené území spadá do vymezené oblasti krajinného rázu CZ0610-OB007 Žďársko – Bohdalovsko, která zasahuje z východu k.ú. Janovice. Nejcennější část území Polné v nivě Šlapanky navíc byla vymezena jako tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná – Peklo (ochrana historicky nezměněného údolního prostoru pod bývalou tvrzí v Polné s rybníky, meandrujícím tokem Šlapanky, četnými podmáčenými loukami, dochovanou zástavbou historického jádra Polné, židovského hřbitova a s výraznou dominantou děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie). ÚP na jedné straně podporuje prvky, které obecně působí v krajině pozitivně a jsou také považovány za pozitivní v OKR Havlíčkobrodsko a OKR Žďársko - Bohdalovsko, zejména přírodě blízké prostory v okolí rybníků, zeleň v sídlech a na jejich okrajích, přírodní partie údolí, stromořadí podél komunikací, tyto plochy jsou ÚP vesměs stabilizovány jako plochy stavové (v zastavěném území většinou vymezením ploch veřejných prostranství – PV, veřejné zeleně – PZ a ploch soukromých zahrad - ZN, v nezastavěném území nejvíce jako plochy vodní – W, plochy přírodní – NP nebo plochy lesní – NL). Tyto ekologicky stabilnější prvky jsou také podpořeny vymezením lokálního ÚSES, jakožto překryvné funkce daných ploch a limitu využití území. Na druhé straně je však součástí ÚP vymezení rozsáhlých ploch výroby (VL, VD) v západní části k.ú. Polná, což není v souladu opatřeními Strategie na ochranu pozitivních hodnot krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko (zejm. zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou, zachování struktury kulturní krajiny) a OKR Žďársko - Bohdalovsko a umocňují se tím zásahy způsobující narušení krajinného rázu (zejm. halové objekty v pohledově exponovaných místech bránící průhledu do krajiny nebo pohledu na typický obraz). Podrobnější vyhodnocení vlivů ÚP na krajinný ráz je obsaženo ve Vyhodnocení SEA. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, jež utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Mezi VKP jsou ze zákona řazeny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části krajiny (zejm. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné plochy porostů sídelních útvarů jako historických zahrad a parků) může jako VKP zaregistrovat příslušný orgány ochrany přírody.


89


V řešeném území jsou přítomné biotopy, které jsou VKP ze zákona, zejména vodní toky, rybníky, údolní nivy a lesy, ale nacházejí se zde také dva registrované VKP (VKP Nad Březinou a VKP Kalvárie).

Tabulka 7 Registrované VKP Název

Popis

Plocha (ha)

Umístění

VKP Nad Březinou

Stráň nad rybníkem s výskytem zvláště chráněného druhu vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

0,96

k.ú. Polná

VKP Kalvárie

Listnatý porost s letitými stromy podél křížové cesty na okraji Polné

1,82

k.ú. Polná

ÚP nezasahuje do registrovaných VKP, naopak tyto plochy jsou stabilizovány vymezením ploch přírodního charakteru (NP – pro VKP Nad Březinou, v rámci kterého je chráněn biotop s výskyte zvláště chráněného druhu rostliny – vemeníku dvoulistého) nebo ploch přírodních lesoparků v zastavěném a zastavitelném území (PZ – pro VKP Kalvárie, které je vymezeno pro ochranu porostů letitých stromů s křížovou cestou v intravilánu Polné), a to jako stav v území. Některé rozvojové plochy však zasahují do VKP ze zákona. Z hlediska přímého zásahu do vodních toků, rybníků a údolních niv jde zejména o novou vodní plochu na Zhořském potoce nad Polnou, rozvojovou plochu rodinné rekreace při Ochozském potoce u Podhorského rybníka (plocha RI ve var. A) a dále o plochy dopravní infrastruktury v nivě Šlapanky a Ochozského potoka (zejm. ve var. A). Nepřímý dopad na uvedená VKP může mít zástavba v jejich blízkosti, ale i v širším území, což je případ zejména zástavby v dosahu rybníka Peklo (plochy BI ve var. A i B) a plochy bydlení individuálního v sousedství rybníka Grošník v Janovicích. Tyto nepřímé dopady jsou však snadno řešitelné technickými opatřeními v rámci projektové přípravy (zejm. zabezpečení likvidace odpadních a splaškových vod). Z hlediska ochrany biotopů vodních toků, rybníků a údolních niv coby VKP ze zákona je podstatný také fakt, že tyto biotopy jsou v řešeném území většinou zahrnuty také do sítě lokálního ÚSES, požívají tedy silnější ochranu. Do VKP les prakticky rozvojové plochy nezasahují, což souvisí s tím, že plochy lesa nejsou až na malé segmenty vůbec v kontaktu se zastavěným/zastavitelným územím sídel. Podrobné vyhodnocení vlivů ÚP na VKP je obsaženo ve Vyhodnocení SEA. Památné stromy Jako památné stromy lze podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Pokud současně příslušný orgán ochrany přírody nevyhlásí ochranné pásmo památného stromu, vzniká automaticky ze zákona. V řešeném území se nacházejí dva památné stromy, a to dub v Hrbově a borovice v Polné. Ochrana jednotlivých památných stromů jde nad rámec toho, co je schopen řešit ÚP, nicméně v tomto případě lze s jistotou říci, že žádná rozvojová plocha nezasahuje do lokalit s památnými stromy.


90


Zvláštní ochrana přírody a krajiny a Natura 2000 V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to velkoplošná (NP, CHKO), ani maloplošné (NPR, NPP, PR, PP). V území je evidováno několik míst výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin: - vemeník dvoulistý v rámci VKP Nad Březinou, - dřípatka horská ve Špitálském lese, - vydra říční v nivě Šlapanky, - ohrožené druhy ptáků na rybnících protékaných Šlapankou. Přímo do těchto lokalit nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Ochrana těchto území je zajištěna dále tím, že se nacházejí v rámci obecně nebo zvláště chráněných území, tj. VKP, ÚSES, EVL. Tok Šlapanky s přilehlou nivou pod rybníkem Peklo jsou součástí lokality zařazené do soustavy Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany v rámci lokality je vydra říční – Lutra lutra, resp. biotopy vhodné pro tento druh). Přímo do území EVL nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy, pouze v sousedství EVL jsou vymezeny plochy bydlení individuálního, příp. plochy smíšené a zejména nad EVL proti toku Šlapanky, resp. Ochozského potoka jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury (úprava místní komunikace a úprava vedení a převedení silnice II. tř. na silnici I. tř.). Vzhledem k tomu, že doprava je v současné době jedním z hlavních důvodů ohrožení populace vydry říční, je třeba při projektové přípravě těchto dopravních staveb dbát na jejich bezkonfliktní řešení (mimoúrovňové křížení s trasami migrací, tj. trasami vodních toků, zachování terestrické části v rámci propustků). Podrobný popis EVL Šlapanka a Zlatý potok, uvedeného předmětu ochrany a zejména vyhodnocení možných vlivů ÚP je předmětem „naturového“ hodnocení v části B Vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Ostatní území významná z hlediska ochrany přírody Migračně významná území a dálkové migrační koridory Z hlediska zajištění prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců byla za spolupráce fy. EVERNIA s.r.o., Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR navržena soustava hierarchicky uspořádaných typů území, jejichž vymezení je podkladem pro územní plánování (jev č. 119 v rámci ÚAP). Nejvyšší jednotkou v této soustavě jsou migračně významná území, podrobnější je vymezení dálkových migračních koridorů a v konkrétních případech mohou být vymezovány migrační trasy. Vrstva migračně významných území (MVÚ) byla vytvořena z dat o výskytech a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného, jelena lesního a medvěda hnědého (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena na území ČR) a se zohledněním struktury krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. Smyslem těchto koridorů je celková ochrana částí krajiny, zejm. lesních biotopů, které jsou významné z hlediska výskytu nebo (potenciální) migrace velkých savců, přitom většinou nejde o ostře ohraničené koridory


91


a nelze je takto vnímat (základní měřítko je 1:100 000). Migračně významná území se obecně značně překrývají s územími, která požívají zákonnou ochranu (VKP, ÚSES, ZCHÚ, Natura 2000). Dálkové migrační koridory (DMK) jsou opět navrženy pro modelovou skupinu velkých savců a představují liniové krajinné struktury o délce desítek kilometrů a průměrné šířce 500m (vymezena je však pouze osa koridoru) pro zajištění minimální průchodnosti krajiny pro tuto skupinu živočichů, resp. s velkou pravděpodobností využití těmito druhy při migraci. Přitom tam, kde jsou vedeny v rámci široce vymezeného migračně významného území, představuje trasa DMK prakticky pouze příklad možného vedení DMK a v dalším řešení lze navrhnout i jiné trasování (opačně je tomu v případě stísněných MVÚ). Smyslem vymezení DMK není vytvořit novou vrstvu chráněného území, ale poukázat na to, kde je třeba zajistit (zachovat) prostupnost krajiny existujícími prostředky ochrany přírody. DMK byly vymezeny nad mapami v měřítku 1:50 000. Přibližně z 90 % jsou DMK vedeny územími, která jsou současně chráněna ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Řešeným územím jsou vedeny jak dálkové migrační koridory, tak jsou zde vymezena migračně významná území, obojí se však týká okrajových území, kde nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Půdní a lesní fond, eroze Bilance půdy Z hlediska půdní bilance převládá v Polné orné půda. Zemědělská půda zaujímá celkem přes 70% území a z toho cca 81% připadá na ornou půdu. Lesní půda zaujímá cca 20% řešeného území. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k ÚP, z hlediska ÚP jsou podstatné zábory ZPF a PUPFL, ty jsou řešeny v samostatných kapitolách níže. Zemědělský půdní fond – ZPF Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, mezi něž patří orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady a trvalé travní porosty, a pozemky dočasně neobdělávané. Dále do zemědělského půdního fondu patří rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (např. polní cesty, pozemky se zařízením pro zavlažování, závlahové vodní nádrže, apod.). Z hlediska územního plánování a případných záborů zemědělské půdy má zásadní význam rozdělení půd do tříd ochrany ZPF, které vychází z kódu BPEJ, přitom nejcennější (nejproduktivnější) půdy jsou řazeny do I. a II. třídy ochrany. Zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany ZPF, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak ÚP postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Eroze a erozní ohroženost území


92


Erozní ohroženost území je posuzována ze dvou hlavních hledisek – vodní a větrné ohroženosti území erozí, obojí záleží na reliéfu, klimatu, typu půd a jejich vegetačním krytu (způsobu využití půd). V řešeném území se neprojevuje větrná eroze, vodní erozí je mírně ohrožena část území Hrbova. Řešením v úrovni územního plánu je podpora rozptýlené krajinné zeleně (např. v rámci interakčních prvků ÚSES a doprovodné zeleně toků a cest). Lesy – pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Lesní pozemky, které jsou součástí pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), se v řešeném území nacházejí prakticky pouze v okrajových částech dotčených k.ú., jde výhradně o plochy hospodářských lesů. ÚP vymezuje rozvojové plochy do ploch lesa nebo jeho ochranného pásma jen ve dvou výjimečných případech a navíc pouze okrajově (Nové Dvory, Polná). Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji biodiverzity a udržují přírodní stabilitu. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je přispívat k zajištění přírodního bohatství a příznivě působit na okolní, méně stabilní části krajiny. V rámci nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. V kulturní krajině představuje ÚSES kostru ekologické stability. Jde o vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Přitom vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. ÚSES má v územním plánu pouze překryvnou funkci, nicméně je závazným limitem využití území a jeho vhodným vymezením s ohledem na stav území lze zajistit jeho funkčnost. V řešeném území jsou vymezeny následující skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES. BIOCENTRA číslo

k.ú.

STG

název

stav

fyziotyp

výměra [ha]

popis

návrh opatření

Lokální biocentra LBC 01

Polná

5A-AB3, 5B5

funkční

MT, KR, BU

3,69

vodní plocha, luční porosty, lesní porost

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +1 LBC 02

Polná

5B5


5,78

vodní plocha, břehové

Zachovat současný stav, ochrana.

93


číslo

k.ú.

STG

název

stav

fyziotyp

funkční

MT, KR

LBC 03

Polná

5B3, 5B5

funkční

KR, MT, BU

Polná

5A,AB3, 5B5

funkční

KR, MT, BU

Polná

5A,AB3, 5B5

nefunkční

KR, MT, BU

výměra [ha]

popis

návrh opatření

porosty 4,98

nezregulovaný drobný vodní tok, louky, smíšený lesní porost


3,15

vodní plocha, luční porosty, orná půda, smíšený lesní porost kulturní,

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby : SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

5,05

vodní plocha, luční porosty, kulturní lesní porost


SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 LBC 04

LBC 05

SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +1 LBC 06 LBC 07

Polná

5AB,B4, 5B5

nefunkční

SE, KR, MT

Polná

5BC3a, 5B5

funkční

BU

Polná, Hrbov

5B5

funkční

KR, MT

3,04

drobný vodní tok, luční porosty, orná půda

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, revitalizace toku.

3,32

vodní plocha, luční porosty, kulturní lesní porost


3,07

drobný vodní tok s vyvinutou břehovou vegetací, luční porosty

SLT 5D: BK3-6, JD 3-4, KL 1-2, JL 1-2 LBC 08

LBC 09 LBC 10

Polná

5B5, 5AB3

LC funkční

MT, KR

Hrbov

5B3, 5-6AB4-5

funkční

BU

Revitalizace vod. toku extenzivní obhospodařování luk.

3,24

vodní plocha, luční porosty

Extenzivní obhospodařování luk.

3,48

vodní plocha, kulturní lesní porost

Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 SLT 6G: SM 6, JD 4, BK, OL

LBC 11

Hrbov

5B3, 5-6AB4-5

funkční

BU

4,19

Kulturní lesní porost

Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby: SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 SLT 6P: SM 4. JD 4-5, BK 1-2

LBC 12

Skrýšov u Polné

5BC4, 5-6AB4-5

funkční

BU

Skrýšov u Polné

5AB,B4, 5B3-4, 5AB3, 5B5

5,65

vodní plocha, lesní porost kulturní

Podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5V: BK 2-5, JD 2-4, KL 1-3, JS+-2, JLH 1, OL (SM) SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBC 13

funkční

4,58

KR, MT LBC 14

LBC 15

Janovice u Polné 5-6AB4-5, 5B3-4 funkční

MT, KR, BU

Janovice u Polné

5-6AB4-5, 56AB4-5, 5C5

funkční

vodní plocha s vyvinutou Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní břehovou vegetací, luční obhospodařování luk. porosty

4,32

Kulturní lesní porost, drobný vodní tok, mokřadní porost

Zachovat současný stav, ochrana, revitalizace toku, podpora přirozené druhové skladby:

6,42

Vodní plocha, kulturní lesní porost

Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby:

BU, LO

SLT 6P: SM 4. JD 4-5, BK 1-2

SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2 SLT 6G: SM 6, JD 4, BK, OL SLT 5L: JS +-1, OL 7-8, KL

LBC 16

Janovice u Polné funkční

BU

LBC 17

Janovice u Polné

5B3, 5A,AB3, 56AB4-5

funkční

5B3

11,11

Kulturní lesní porost


5,65

Lesní porost kulturní


SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

BU

SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +1 SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBC 18

Nové Dvory u

4AB3, 4B5


2,26

drobný vodní tok, luční

Revitalizace vodního toku, extenzivní

94


číslo

k.ú.

STG

název

stav Kamenné

fyziotyp

výměra [ha]

KR, MT

popis

návrh opatření

porosty

obhospodařování luk.

nefunkční

BIOKORIDORY číslo

k.ú.

STG

název

stav

fyziotyp

délka

Návrh opatření

Nadregionální biokoridory K 125

Janovice u Polné (v řešeném území)

5B3, 5A-AB3 BU

NK funkční (v řešeném území)

celkem na řešeném území 1 880 m

Podpora přirozené druhové skladby: SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

Lokální biokoridory LBK 01

LBK 02

LBK 03

LBK 04

LBK 06

LBK 07

LBK 08

LBK 09

Polná

3BC5, 3B5

funkční

LO

Polná

5B5

funkční

MT, KR

Polná

3B4-5

nefunkční

VO, LO

Polná

5B5

funkční

MT, KR

Polná

5B4

nefunkční

MT, KR

Polná

5B5

nefunkční

MT, KR

Polná

5B5

nefunkční

MT, KR

Polná

5BC3a, 5AB3

částečně funkční

BU

1 413 m

Zachovat současný stav, extenzivní obhospodařování luk, podpora přirozené druhové skladby lesů: SLT 3L: JS 3-4, OL 6-7, JV, KL

779 m

Zachovat současný stav, extenzivní obhospodařování luk, revitalizace toku, podpora přirozené druhové skladby.

1 454 m

Zachovat současný stav, podpora přirozených druhů.

335 m

Zachovat současný stav, extenzivní obhospodařování luk.

1 039 m

Revitalizace toku, extenzivní obhospodařování luk.

241 m


289 m


272 m

Revitalizace toku, Podpora přirozené druhové skladby: SLT 5D: BK3-6 JD3-4 KL1-2 JL1-2 JS+-1

LBK 10

LBK 11

Polná

5AB3, 5B5

funkční

MT, KR

Polná, Hrbov

5B2-3, 5B5

funkční

MT, KR


577 m

Extenzivní obhospodařování luk

956 m celkem na Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní řešeném území obhospodařování luk.

95


číslo

k.ú.

STG

název

stav

fyziotyp

LBK 12

Polná, Hrbov

5C5, 5A,AB3, 5B5

funkční

MT, LO

délka

Návrh opatření

845 m

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování luk, podpora přirozené druhové skladby: SLT 5L: JS +-1, OL 7-8, KL SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

LBK 13

Hrbov

5A,AB3, 5B5

funkční

MT, BU

1 145 m

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování luk, podpora přirozené druhové skladby: SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

LBK 14

Hrbov

5-6AB4-5

funkční

BU

260 m

Extenzivní obhospodařování luk, podpora přirozené druhové skladby: SLT 6G: SM 6, JD 4, BK, OL SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBK 15

Nové Dvory u Kamenné, Hrbov

5B5

1 571 m

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování luk.

1 100 m


MT, KR

LK funkční LBK 16

Hrbov

5B3, 5-6AB4-5

funkční

BU

SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 SLT 6P: SM 4. JD 4-5, BK 1-2

LBK 17

LBK 18

LBK 19

Skrýšov u Polné

5AB,B4, 5B5, 5B2-3

funkční

MT, KR

Skrýšov u Polné

5AB,B4

LK funkční

MT, KR

Hrbov, Skrýšov u Polné

5B3, 5-6AB4-5, 5AB,B4

funkční

MT, KR

1 583 m

Extenzivní obhospodařování luk.

987 m


1 132 m

Podpora přirozené druhové skladby: SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 SLT 6P: SM 4. JD 4-5, BK 1-2

BU

LBK 20

Skrýšov u Polné, Janovice u Polné

5B3, 5A,AB3, 56AB4-5, 5AB3, 5B3-4

funkční

KR, BU

Extenzivní obhospodařování luk, revitalizace toku. 1 793 m

Extenzivní obhospodařování luk, podpora přirozené druhové skladby: SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1 SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBK 21


5B3, 5B5, 5AB,B4, 5B3-4

funkční

MT, KR, BU


1 451 m

Extenzivní obhospodařování luk, revitalizace toku, podpora přirozené druhové skladby: SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 96


číslo

k.ú.

STG

název

stav

fyziotyp

LBK 22

Janovice u Polné

5BC4, 5-6AB4-5

funkční

MT, BU

délka

Návrh opatření

1 124 m

Podpora přirozené druhové skladby: SLT 5V: BK 2-5, JD 2-4, KL 1-3, JS+-2, JLH 1, OL (SM) SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBK 23

LBK 24

Janovice u Polné

5-6AB4-5

funkční

BU

Nové Dvory u Kamenné

4B5 MT, KR

830 m

Podpora přirozené druhové skladby: SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

726 m celkem na řešeném území


585 m celkem na řešeném území

Revitalizace toku, podpora přirozené druhové skladby:

částečně funkční LBK 25


5-6AB4-5 BU

funkční

SLT 6G: SM 6, JD 4, BK, OL

Návrh prvků ÚSES je uveden, kromě popisné části prvků, i ve výrokové části v kapitole 1e) Koncepce uspořádání krajiny, jakožto součást navrhované koncepce uspořádání krajiny. Přehledná tabulka prvků ÚSES je ve výrokové části v kapitole 1e) Koncepce uspořádání krajiny. Při vymezování byly podkladem ÚPNSÚ (řeší pouze k.ú. Polná), ÚAP ORP Jihlava (zčásti řeší východní část území) a ZÚR. Nadregionální úroveň ÚSES je v území zastoupena osou NRBK K125 K124-Žákova hora, jedná se o mezofilní bučinou osu (viz obr.). Skladebné části lokálního ÚSES jsou vymezeny nad katastrální mapou, v k.ú. Polná a na hranici s k.ú. Poděšín bylo převzato existující vymezení, ostatní prvky byly vymezeny nově. V rámci toho byla prověřena návaznost ÚSES na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí. Prvky ÚSES jsou v řešeném území vymezeny především na plochách zeleně přírodního charakteru v zastavěném i nezastavěném území, vodních plochách, případně na plochách nezastavitelných smíšených a v případě (částečně) funkčních prvků tam, kde nebylo možné jiné řešení, také na plochách zemědělských. S ohledem na zákonem deklarovaný veřejný zájem na vytváření a ochraně ÚSES jsou nefunkční skladebné části vedeny jako veřejně prospěšná opatření, tj. opatření za účelem ochrany a rozvoje přírodního dědictví (zajištění funkčnosti lokálního ÚSES). Hygienické podmínky Pásma hygienické ochrany Pásma hygienické ochrany byla historicky vymezena a vyhlášena včetně specifických podmínek pro činnosti v jejich oblasti, a to pro výrobní a zemědělská zařízení. V současných podkladech jsou dokladována tato pásma: ochranná pásma výrobních zařízení: - výrobního zařízení v Janovicích: středisko Janovice - výrobního zařízení v Nových Dvorech: odchovna telat a výkrmna býků Oldřicha Tesaře a areál DOBROSEV a.s. Dobronín Územní plán Polná – Odůvodnění

97


- zemědělský areál Hrbov, Seneco s.r.o. Část zastavitelných ploch sahá do PHO, tyto musí dodržet zásady ochrany veřejného zdraví a tedy předpokládané využití je podmíněno splněním těchto podmínek, revizí anebo zrušením tohoto pásma. Kvalita ovzduší Na základě hodnocení kvality ovzduší na území ČR jsou Ministerstvem životního prostředí každoročně vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti se vymezují jako území, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Řešené území do OZKO nepatří. V okolí města Polná nejsou evidovány ani žádné zdroje znečišťování ovzduší. Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II/352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na S obchvat Polné. Zlepšením parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti centra lze očekávat určité zlepšení z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na druhé straně ke zvýšení intenzit dopravy. ÚP pak vytváří předpoklady ke snižování dopravní zátěže zejména tím, že výhledově navrhuje převedení dopravy na S obchvat města. Odpady Ve správním obvodu města Polná se nenachází žádná skládka odpadů (OO, NO) ani jiné zařízení ke zneškodňování odpadů, v Polné je umístěn pouze sběrný dvůr, ÚP na tomto stavu nic nemění. Staré ekologické zátěže (SEZ) a kontaminované plochy V řešeném území se nachází jedna lokalita evidovaná jako kontaminovaná plocha, a to bývalá skládka komunálního odpadu v k.ú. Polná. V této lokalitě ÚP nevymezuje žádné rozvojové plochy. Skládka je podle dostupných informací rekultivována. Popisná část Vyhodnocení SEA dále uvádí seznam lokalit SEZ, z nichž většina jsou černé skládky, nebo hnojiště. Hluk Město Polná není zatíženo hlukem z velkých průmyslových závodů, částečně je zatíženo hlukem způsobeným dopravou jdoucí skrze střed města. Město se nachází mimo dosah zpracovaných strategických hlukových map. Problém s hlukem z dopravy by částečně řešila navrhovaná tzv. homogenizace silnic II/352, II/348 a II/351 a jejich převedení na silnici I. tř., ÚP také výhledově nabízí řešení formou S obchvatu města (územní rezerva). K dané homogenizaci ani k území nejsou dostupné podkladové údaje s izofonami, vyhodnocení a kvantifikace dopadů klíčových staveb bude provedena v následných správních řízeních, např. posouzení EIA obchvatu města.

Zdůvodnění přijatého řešení v oblasti přírodních hodnot Sídelní zeleň


98


Veřejná zeleň je především v jádrech měst stabilizována a ÚP do ní nezasahuje, naopak je v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství (PV), kde je preferováno větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u ploch čistě dopravních (DS).

Zvláštní a obecná ochrana přírody a krajiny V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území, ale je zde evidováno několik lokalit výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. ÚP do těchto lokalit nezasahuje a jejich ochrana je zajištěna tím, že se nacházejí v rámci obecně nebo zvláště chráněných území (VKP, ÚSES, EVL), které jsou limity využití území. Tok Šlapanky s přilehlou nivou pod rybníkem Peklo jsou součástí lokality zařazené do soustavy Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany v rámci lokality je vydra říční – Lutra lutra, resp. biotopy vhodné pro tento druh). Přímo do území EVL nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy, přes vodní tok je však veden koridor dopravy, jehož výstavba je podmíněna respektováním stanoviště předmětu ochrany – tato podmínka vyplývá z Vyhodnocení NATURA2000 a je dále zapracována jako podmínka pro danou plochu v textové části výroku. Znaky významné pro vymezení SMKr Polná – Peklo nebudou nijak dotčeny, v daném koridoru nejsou plánovány nové rozvojové plochy. Jinak je tomu v případě znaků utvářejících OKR Havlíčkobrodsko, které budou jednoznačně negativně ovlivněny umístěním rozsáhlých ploch výroby v západní polovině Polné. Pro tyto plochy jsou dále stanoveny bližší podmínky ochrany krajinného rázu –viz. Vyhodnocení SEA, zohledněno v textu výrokové části kapitole 1e) a 1f). Územní systém ekologické stability V řešeném území jsou vymezeny skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES. Skladebné části lokálního ÚSES jsou vymezeny nad katastrální mapou. V k.ú. Polná a na hranici s k.ú. Poděšín bylo převzato existující vymezení, ostatní prvky byly vymezeny nově, a to z důvodu nedostatečné návaznosti a nedostatků v naplnění prostorových a dalších metodických požadavků na jednotlivé prvky. Při vymezení ÚSES byla prověřena také návaznost na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí. Geologické jevy S geologickou stavbou území úzce souvisí obsah radonu v podloží, kdy převážná část území je hodnocena jako území se středním radonovým indexem. V oblastech středního rizika se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost protiradonovým opatřením ve stávajících budovách nebo při výstavbě nových. Výstavba je podmíněna podrobným radonovým průzkumem. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky. Pravděpodobná je potřeba technologických úprav. V oblastech vysokého stupně radonového rizika je výstavby podmíněna radonovým průzkumem a při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely je nutná analýza podzemní vody. Dalším geologickým jevem je výskyt ložiska nevyhrazeného nerostu (stavební kámen) v k.ú. Hrbov, v ÚP je navrženo k rozšíření. Rozšíření není oproti stávajícímu rozsahu ložiska plošně velké (0,39


99


ha), je však navrženo ve směru k Hrbovu a k navržené rozvojové ploše smíšené obytné a ploše individuálního bydlení. Navrženo je proto odclonění těchto ploch od ploch smíšené a obytné. V řešeném území se dále nachází několik poddolovaných území (k.ú. Nové Dvory u Kamenné a k.ú. Polná). Poddolovaná území se nacházejí zcela mimo hranice zastavěného i zastavitelného území sídel a mohou být dotčena pouze vymezením koridorů dopravní infrastruktury (územní rezerva pro S obchvat Polné) nebo technické infrastruktury (koridor vedení a ochranného pásma elektrovodu VVN 110 kV). Z důvodu průchodu poddolovaným územím je navrženo prověření územní rezervy S obchvatu Polné. V případě zakládání staveb a komunikací na povrchu poddolovaného území lze stavět pouze dle normy ČSN 730 039 a v případě kontaktu se starými důlními díly je nutné žádat dle odst. J §3 z.č. 61/1988 Sb. o povolení prací MŽP. Hygiena životního prostředí Řešené území nespadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), v okolí města Polná nejsou evidovány ani žádné zdroje znečišťování ovzduší. Jediným významnějším zdrojem znečištění je tak doprava. Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II/352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř. (tzv. homogenizace), dále je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na S obchvat Polné. Ve správním obvodu města Polná se nenachází žádná skládka odpadů ani jiné zařízení ke zneškodňování odpadů, v Polné je umístěn pouze sběrný dvůr, ÚP na tomto stavu nic nemění. V řešeném území se nachází jedna lokalita evidovaná jako kontaminovaná plocha, a to bývalá skládka komunálního odpadu v k.ú. Polná. V této lokalitě ÚP nevymezuje žádné rozvojové plochy. Skládka je podle dostupných informací rekultivována. Popisná část Vyhodnocení SEA dále uvádí seznam lokalit SEZ, z nichž většina jsou černé skládky, nebo hnojiště. Město Polná není zatíženo hlukem z velkých průmyslových závodů, částečně je zatíženo hlukem způsobeným dopravou jdoucí skrze střed města. Problém s hlukem z dopravy by částečně řešily výše uvedené úpravy na silniční síti. Z hlediska pásem hygienické ochrany je doporučeno vymezení nového pásma pro zemědělský areál v Hrbově, a to z důvodu návaznosti na stávající a zastavitelné plochy s obytnou funkcí.

3.e.6

Zdůvodnění řešení zastavitelných ploch a ploch přestavby

Územní plán převzal zastavitelné plochy dle ÚP Polná (rok 1998) ve smyslu provedených změn. 1 – 10, kdy takto definované zastavitelné plochy byly aktualizovány podle postupné realizace rozvoje území obce.


100


Obrázek 6 Schéma požadovaných ploch městem Polná

Přijaté řešení – viz. Hlavní výkres 1b1 Číslování (značení) zastavitelných ploch zachovává členění před společným jednání dle § 50 SZ, vypuštěné plochy tedy ve výčtu zastavitelných ploch chybí.

3.e.7

Zdůvodnění variant rozvoje

V rámci fáze návrhu územního plánu pro společné jednání byly vybrané lokality řešeny variantním návrhem (varianta A, varianta B). V následujícím textu jsou variantní řešení specifikována, včetně doporučení zhotovitele a následného rozhodnutí zastupitelstva města Polná. Zastupitelstvo rozhodovalo o jednotlivých lokalitách samostatně. Výsledné řešení je tedy kombinací obou variant. Výsledek rozhodnutí zastupitelstva je uveden v Usnesení zastupitelstva ze dne 9. 12. 2013 – bod 325. Charakteristika obou variant: Základní varianta A je konformnější vůči platnému územnímu plánu, a při svém naplnění generuje kolem 1200 nových obyvatel. Ve variantě B, které by se dalo říkat „rozvojová“, jsou pak přítomny dva způsoby rozvoje pohromadě, a to jak plošný rozvoj města, tak rozvoj směrem dovnitř s menšími nároky na infrastrukturu v podobě vymezených ploch přestavby uvnitř zastavěného území. Varianta B je náročnější na území ve dvou směrech. Jednak prostorovým požadavkem na nové plochy mimo zastavěné území a zejména pak množstvím přestavbových ploch uvnitř zastavěného území. Varianta B představuje až 2000 obyvatel.


101


Rozvoj u hřbitova Varianta - A

Rozvoj ve variantě A akceptuje platný územní plán v rozvoji na konci ulice U hřbitova, navrhuje plochu pro možnost budoucího rozvoje hřbitova a plochu u silnice, která je podmíněná přeložením vedení VN.

Varianta - B

Územní rozvoj ve variantě B vymezuje smíšené obytné území při komunikaci II/352 směr Hrbov. Dále navrhuje rozvoj čistě obytné zóny v prodloužení ulice U Jatek, a propojení s rozvojovou oblastí v severní části, která je připojena na silnici směr Hrbov.

Doporučení zpracovatele: Vzhledem k dostatečnému množství rozvojových ploch vymezených územním plánem, doporučujeme řešení varianty A. Druhým důvodem pro variantu A je možnost ponechání volných ploch v prostoru za hřbitovem s odkazem na pietní charakter místa i historickou polohu hřbitova „za městem“. SEA: jednoznačně doporučena V-A - zábory kvalitní orné půdy, hydrologie území, složitost křížení sítí el. vedení, plynovodů, zasažení do OP hřbitova, piety místa. Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“ se zarovnáním ploch pro bydlení s „Rafandou“


102


Rozvoj Na Kalvárii Varianta - A

Varianta A představuje doplnění rozvoje dle platného územního plánu. Koridor dopravy zde omezuje rozvoj a využití pro čistě obytné funkce.

Varianta - B

Větší územní rozvoj ve variantě B a tras sa obchvatu ve větším odstupu od města.

Doporučení zpracovatele: Doporučujeme variantu B s podmínkou etapizace rozvojových ploch SEA: preferována je V-A vzhledem k menšímu rozsahu, a to vzhledem k možnému narušení klíčového významného VKP Kalvárie a dále vzhledem k zastavění horizontu. Důležitou roli při výběru varianty zástavby bude hrát výběr vedení severního obchvatu města. V případě výběru severního obchvatu ve V-A se doporučuje namísto SM posílení–rozšíření funkce PZ s možným vložením dalších technických protihlukových opatření na ochranu již zastavěného území města. Rozhodnutí zastupitelstva: varianta „B“ s podmínkou etapizace rozvojových ploch


103


Rozvoj Kateřinov

Varianta - A

Rozvoj bydlení v ploše Z18 je podmíněn investicemi do sítí technické infrastruktury

Varianta - B

Ve variantě B je navržena plocha přestavby v areálu výroby, který uzavírá a omezuje prostupnost kolem Ochozského potoka. Plocha Z56 představuje změnu využití návrhové plochy z bydlení na zahrádkářskou kolonii.

Doporučení zpracovatele: S ohledem na obavu z vymáhání náhrad, podle §102 stavebního zákona, v případě změny podmínek využití v ploše Z56 ve variantě B, doporučujeme pro tuto lokalitu vybrat řešení z varianty A, podmíněné vybudováním nutné infrastruktury. Řešení u Ochozského potoka doporučujeme převzít z varianty B, kde navrhujeme asanaci a přestavbu na smíšené obytné využití s podmínkou uvolnění údolnice potoka. SEA: V případě této oblasti je z hlediska ŽP preferována varianta B, a to díky přestavbě stávajícího areálu pro měkčí funkci SM namísto VL u vodní nádrže Peklo, dále i návrhu přestavby VL za areálem U Studánky a tak dání prostoru zelenému koridoru podél Ochozského potoka. Pro rozsáhlou plochu nad Peklem je z hlediska ŽP příhodnější využití RZ za předpokladu jejich výškové, prostorové regulace jakožto staveb malých zahrádkových objektů a především při zajištění odvedení splaškových vod a odpadů, tj. předpokladem u V-B je rovněž zajištění technickou infrastrukturou. Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“, z varianty „B“ převzít řešení u Ochotského potoka


104


Rozvoj u nádraží Varianta - A

Varianta A cituje platný územní plán. Návrhové plochy zeleně omezují rozvoj výroby. Stávající areály výroby oddělují obytnou zónu od enklávy bydlení Za Nádražím.

Varianta - B

Varianta B důsledněji využívá plochy mezi železnicí a stávající průmyslovou zónou. Vymezuje plochy přestavby v hodnotných plochách kolem nádraží, kde je potenciál budoucího rozvoje města uvnitř zastavěného území.

Doporučení zpracovatele: S ohledem na omezený význam železnice a separovanou lokalitu bydlení Malá Cihelna a Za Nádražím podporujeme variantu B, která vymezením přestavbových ploch posiluje mix funkcí a rozvoj území v lokalitě kolem nádraží a která rozšiřuje možnosti pro rozvoj výroby v jižním segmentu ohraničeným železnicí. SEA: V případě lokality Z27-OK-po/ Z41-SM-po doporučujeme vzhledem k bonitě půdy ponechat plochu současnému využití, vzhledem k urbanistické koncepci je plocha však vhodná jako návazná proluka k souč. zast. území, doporučuje se tak V-B s měkčím využitím SM. Oblast Z28-SM-po+ Z29-VL-po / Z39-SM-po je srovnatelná, vzhledem k současnému stavu se jeví jako vhodnější kombinace s využitím funkce VL, a to z důvodu, že i přes riziko vzniku negativních vlivů a zatížení území plynoucí z této funkce se jeví v porovnání s vhodností lokalizace této funkce jinde v řešeném území, jako jedna z nejvhodnějších; vzhledem k přestavbě oblasti u nádraží by byla vhodnější funkce SM, jelikož by podpořila a navázala tak na plochu P16-SM; obé varianty jsou akceptovatelné za splnění navržených opatření, vzhledem k širším vztahům celého území je preferována varianta A. Při dalším rozmělňování funkcí na SM uvnitř funkcí výrobních, lze předpokládat možný vznik významných negativních vlivů na dotčené obyvatelstvo. Z hlediska životního prostředí je vždy přijatelnější větší zastoupení zeleně a ponechání stávající vzrostlé zeleně, tedy V-A (K17-PZ1-po). Rozhodnutí zastupitelstva: celkově dle varianty „B“, smíšená zóna v průmyslové zóně dle varianty „A“


105


Rozvoj nové průmyslové plochy Varianta - A

Varianty jsou v tomto segmentu téměř totožné, určující je směrové vedení pokračování silnice II/352, která zde pokračuje jako první úsek obchvatu města – propojení na silnici III/3503.

Varianta - B

Ve variantě B je plocha rozvoje výroby vymezena podle linie vysokotlakého vedení plynu. Varianta B dále vymezuje hospodářský areál a izolovaný rodinný dům jako území pro přestavbu, s možností mixu nerušící výroby, služeb a bydlení.

Doporučení zpracovatele: Plochy výroby podle varianty A, plochy přestavby podle varianty B. SEA: Doporučena je varianta B, a to vzhledem k širšímu pásu PV, kde lze aplikovat více minimalizačních a kompenzačních opatření k ochraně a tvorbě krajinného rázu, dále zůstane ponechána zemědělská plocha svému využití, což odpovídá i vysoké bonitě půdy. Rozhodnutí zastupitelstva: Plochy výroby dle varianty „A“, plochy přestavby dle varianty „B“


106


Rozvoj Palackého

Varianta - A

Převzatý rozvoj komerční vybavenosti Z4 na ulici Palackého

Varianta - B

Ve variantě B je plocha rozvoje doplněna směrem k silnici Z55

Doporučení zpracovatele: bez doporučení SEA: Varianty jsou srovnatelné, V-A představuje o něco menší rozvoj lokality OK, V-B naproti tomu přidává revitalizaci – úpravu uličního profilu po délce této plochy, vzhledem k bonitě půdy je preferována V-A. Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „B“, ale rozvojová plocha smíšená


107


Řešení silničního obchvatu Řešení dopravního propojení městem a silničního obchvatu ve variantě A

Dopravní řešení průtahu městem je převzato z platného územního plánu. Tato trasa je z hlediska dopravního řešení a vlivu na stávající zástavbu nevhodná a není doporučena pro další sledování v rámci územně plánovací dokumentace. Pro z hlediska města Polná tranzitní dopravu a případnou homogenizaci propojení Jihlava ↔ Přibyslav je navržena alternativní trasa mimo zastavěné a zastavitelné území města – obchvatová komunikace. Koridor obchvatu, který propojuje silnici II/352 (resp. III/3503) na západním okraji města a silnici II/348 na východním okraji města je ve variantě A navržen blíže k zastavěnému území města. Výhodou tohoto řešení je kratší trasa a tím i předpokládané nižší investiční náklady a menší zásah do volné krajiny. Nevýhodou je přiblížení dopravního koridoru k zástavbě, z čehož mohou vyplývat nároky na protihluková opatření a částečně i omezení rozvoje města v rámci dalších rozvojových aktivit.

Řešení silničního obchvatu ve variantě B

Koridor obchvatu ve variantě B je více vzdálen od zastavěného území, čímž méně ovlivňuje obyvatelstvo v severní části města. Jistou nevýhodou je prodloužení trasy oproti variantě A a fragmentace krajiny, která může být částečně kompenzována technickým opatřením – např. řešení křížení s biokoridory mimoúrovňově. Doporučení zpracovatele: obchvatovou silnici ve variantě B. SEA-dopravní řešení: Vzhledem k zasažení obyvatelstva a stávající zástavby se jeví jako vhodnější V-B, která vede dále od zástavby. Vzhledem pouze k návrhu jakožto územní rezervy však toto nemusí být rozhodující, technickým řešením lze dosáhnout minimalizace vlivu na dotčené složky životního prostředí. Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „B“


108


Místní část Nové Dvory u Kamenné Varianta - A

Varianta A doplňuje volné proluky v obci bez nároku na investice do infrastruktury.

Varianta - B

Větší územní rozvoj ve variantě B, v jižní části obce, je podmíněn vybudováním dopravního připojení. Nová komunikace je označená územním plánem jako Z14-PV-nd.

Doporučení zpracovatele: Z hlediska zpracovatele se jedná o jedno řešení. Rozhodující jsou ekonomické možnosti a vůle města rozvíjet satelitní místní části, nebo koncentrovat potenciál a investice na rozvoj do vlastní Polné. SEA: Preferována je vzhledem k rozvoji města Polná mírnější varianta A, V-B je doporučena případně jako územní rezerva nebo v rámci etapizace, etapa 2. Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“, doplnit pro zástavbu parcely, které jsou v zastavitelném území na severozápadě obce, zapracovat občanskou vybavenost v centru


109


Místní část Hrbov

Varianta - A

Varianta - B

Varianta A předpokládá u Odlišně zpracovaný rozvoj severní části rozvoje severozápadní části obce propojení vyžaduje vymezit veřejné prostranství Z23 pro plynulý pohyb dopravy. Varianta B dále novou komunikací mezi silnicemi od Brzkova ze severozápadu a ze severu od Nížkova. vymezuje rozvoj obce východním směrem, při Varianta dále předkládá rozvoj ploch pro sport zachování nezastavitelných zahrad. Variantní a tělovýchovu. Ve variantě je vymezena plocha rozvoj v západní části předpokládá vybudování nové komunikace. pro rozvoj těžby kamene v souladu s požadavkem vlastníka. Doporučení zpracovatele: Varianta A je výhodnější posílením komunikačního systému a možností rozvoje občanského vybavení pro sport. Ve variantě B je dostupný rozvoj na východě obce a na investice náročný rozvoj v plochách Z24 a Z25. SEA: Celkově je v Hrbově doporučována varianta A, místně řešení dle varianty B. • Skupina fp rozvoj SV Hrbov + plocha TI – variantní rozvoj. Vzhledem k současnému rozvoji a velikosti sídla je preferována méně rozvojová varianta, tedy varianta A, rozvoje V-B je akceptovatelný vzhledem k urb. doplnění struktury sídla, pouze však za podmínek navržených opatření, tj. regulaci počtu stavebních objektů a jejich prostorové a výškové regulace. • Skupina fp rozvoj Z svah Hrbov + NG.s – variantní rozvoj. Jednoznačně je preferovaná varianta A, mírnějšího rozvoje, kontroverzní je plocha NG.s, která přinese do území ve V-A specifickou zátěž, v případě její realizace se nedoporučuje Z9-SV, i v návaznosti na výstupy procesu EIA. • Skupina fp rozvoj SZ Hrbov – variantní rozvoj. Pro oblast rozvoje Z10-BI-hr / Z22-BI-hr + Z23-PVhr je preferována V-B s tvorbou veřejného prostoru oproti čisté zástavbě BI, i ten je však doporučeno zmenšit, V-A je tedy rovněž akceptovatelná při regulaci počtu stavebních objektů. V oblasti ploch Z12-BIhr + Z13-OS-hr / Z18-BI-hr se doporučuje varianta se zapojením funkce OS, tj. varianta A. Lokality Z14-BI-hr + Z16-PV-hr jsou navrženy pouze ve V-A, plocha PV je oproti ostatním rozvojovým PV velmi široká, lokalita je vhodná pro výstavbu, není příliš exponovaná, je akceptovatelná, akceptovatelné jsou tedy obě varianty s i bez rozvojové lokality, tato je více preferována oproti rozvoji na Z okraji sídla. Rozhodnutí zastupitelstva: Severozápadní část dle varianty „A“, zapracovat ochranné pásmo zemědělského areálu, východní část dle varianty „B“


110


Místní část Janovice Varianta - A

Varianta A představuje menší územní rozvoj Janovic

Varianta - B

Varianta B územního rozvoje ve východní části sídla je podmíněn vybudováním dopravního připojení. Rozvoj může být omezen ochranným pásmem ze stávajících areálů výroby.

Doporučení zpracovatele: Z hlediska zpracovatele se jedná o jedno řešení. Rozhodující jsou ekonomické možnosti a vůle města rozvíjet satelitní místní části, nebo koncentrovat potenciál a investice na rozvoj do vlastní Polné. SEA: V případě varianty B se jedná o větší rozvoj území, ale koncentrovaný a urbanisticky odpovídající stávající struktuře sídla, a vzhledem k lokalizaci nebude tedy zásadně narušen krajinný ráz ani silueta města; rozsah je však vzhledem k současné velikosti sídla a poptávce rozsáhlý, doporučujeme jeho etapizaci nebo část do územní rezervy s upřednostněním ploch blíže kompaktní zástavbě. Variantu B lze vzhledem k rozsahu hodnotit jako mírně negativní oproti V-A, tj. obě varianty jsou akceptovatelné, vzhledem k areálu VZ a pro časově nejbližší rozvoj doporučujeme V-A. Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“


111


Místní část Skrýšov

Varianta - A

Ve variantě A nejsou plochy rozvoje v místní části Skrýšov

Varianta - B

Ve variantě B je navržena možnost rozvoje bydlení. Tento rozvoj bude dále omezen ochranným pásmem výrobního areálu.

Doporučení zpracovatele: Z hlediska zpracovatele se jedná o jedno řešení. Rozhodující jsou ekonomické možnosti a vůle města rozvíjet satelitní místní části, nebo koncentrovat potenciál a investice na rozvoj do vlastní Polné.

SEA: Ve variantě A není navržen žádný rozvoj, ve variantě B je navržen rozvoj na 2 lokalitách v horizontu zemědělského areálu. Tyto plochy jsou vzhledem ke krajině i sídlu adekvátní, preferovaná by měla být prioritně revitalizace již stávajících objektů. Obě varianty jsou akceptovatelné za podmínky výstavby na každé ploše max. 1 stavebního objektu, tedy RD vesnického typu charakteristického pro sídlo Skrýšov. Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“, z varianty „B“ převzít jižní část zastavitelného území

3f Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Územní plán nahrazuje na stávající územní plán města Polná včetně změn č. 1 – 10 (1998 a dále). Urbanistická koncepce je vymezena současným ÚP (1998) a formát Zadání nezakládá možnosti ani příčiny na provedení základních změn v území. Rozvoj Polné dle územního plánu je optimální. Odpovídá však také posici města vůči regionu a hlavnímu městu. Mimo jiné náleží Polná dle politiky územního rozvoje ČR do rozvojové oblasti OB11 – rozvojová oblast Jihlava.


112


Podle statistických údajů ČSÚ došlo v letech 1991-2011 k nárůstu obyvatel Polné o cca 500 obyvatel. Předkládané řešení přináší přírůstek cca 2000 obyvatel. Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat naplnění všech rozvojových ploch během příštích 20ti let, můžeme při zachování trendu růstu populace považovat cílové řešení, které počítá s prostorem pro 2000 nových obyvatel při zachování konkurence v samoregulaci trhu s nemovitostmi za přijatelný. U celkového přírůstku obyvatel je třeba rozlišovat, že plochy přestavby generují cca 930 obyvatel, přičemž dostupnost těchto ploch se vzhledem k nutným investicím může ukázat jako obtížná. Nové zastavitelné plochy pro bydlení navazují bezprostředně na zastavěné území obce. K jejich zařazení se přistupuje s cílem vyhovět společenské poptávce, která je zastoupena jako výčtem jednotlivých žádostí majitelů pozemků, tak zkušeností obce s dynamikou současné výstavby rodinných domů. Stávající rozvojové plochy neodpovídají předpokládané poptávce. Bydlení v Polné je atraktivní z důvodu ideálního napojení na D1. Obec má rovněž k disposici úplnou občanskou vybavenost, a vybudovanou technickou infrastrukturu, která může další nárůst absorbovat současným technickým vybavením obce. Významný rozvoj průmyslu vyplývá z posice obce na silniční síti a rychlou dostupností na D1 a do krajského města Jihlavy Rozvoj m.č. Hrbov je z hlediska nárůstu ploch dle nového územního plánu je značný – odpovídá poptávce po stavebních parcelách, zjištěné zhotovitelem při jednání s místními občany. Rozvoj m.č. Janovice u Polné je z hlediska nárůstu ploch dle nového územního plánu přiměřený a odpovídá přijaté územní studii z 1999. Rozvoj m.č. Skrýšov u Polné je z hlediska nárůstu ploch dle nového územního plánu minimální, vymezená je jedna plocha pro cca. dva RD. Rozvoj m.č. Nové Dvory u Kamenné z hlediska nárůstu ploch dle nového územního plánu navazuje na požadavky místního sdružení. Pro lepší přehled o rozvojových směrech a plochách v Polné a reálnosti jejich naplnění slouží srovnání ploch určených k zastavění a ploch přestavby. Poslední sloupec hodnocení představuje názor zpracovatele na vhodnost využití ploch. Upřednostňované, nebo snáze dosažitelné plochy mají označení 1 nebo 2. Obtížnější nebo méně výhodná lokalita je značena vyšším číslem.


113


Tabulka 8 Srovnání rozvojových směrů u ploch změny využití území rozvojový směr Nad (za) Kalvárií

nad hřbitovem Nad Háječkem (U staré vodárny) Kateřinov

Jungmannova (jih) Za Vodárnou Za Nádražím

index NP

plocha počet [ha] obyvatel

hodnocení

nároky na technickou infrastrukturu

Je nutné upravit dopravní napojení, realizovat prodloužení sítí technické infrastruktury

2

19

Dopravní napojení z hlavní ulice, Ostatní sítě technické infrastruktury nutné prodloužit. Pro plochu je nutné realizovat přeložení vedení VN

3

Z25- 4,9157 BI-po

147

Je nutné upravit dopravní napojení, realizovat prodloužení sítí technické infrastruktury

1

Z18- 3,8629 BI-po

116

Plochu lze napojit prodloužením sítí technické infrastruktury. Lokalita vyžaduje realizaci tlakové kanalizace připojené na městskou síť

5

Z13- 1,6147 BI-po Z39- 1,0960 BI-po Z28- 1,7400 SMpo

48

V ploše je nutné vytvořit přeložku vedení VN

4

32

Plocha je dostupná, bez obtíží s napojením na sítě technické infrastruktury. Plocha se připravuje k zastavění řadovými domky

1

Z43- 3,7770 BI-po, Z33SMpo Z37- 0,6498 BI-po

135

87

1

Tabulka 9 Srovnání rozvojových směrů u ploch přestavby rrozvojový směr index NP Dolní město (pod Dafeplastem)

Amylon + Boženy Němcové

Přestavba chatové osady Nad Ochozským potokem Farma A


P19- 2,7752 BIpo, Z45SMpo P13,5452 BIpo, P5SMpo P61,6798 BI-po

P3SMpo

3,6409


hodnocení


98

V ploše je nutné vytvořit přeložku vedení VN

2

161

Plocha je dostupná pro napojení na sítě technické infrastruktury. Výhodou je blízkost centra města s možností zlepšení dopravního napojení na

1

50

Plochy lze připojit na sítě technické infrastruktury na novou větev kanalizačního řadu, nový vodovod, novou vnitřní komunikaci. Podmínkou realizace plochy je realizace komunikace prodloužení ulice Aleje svobody

1

182

Plocha přestavby s dostupnými sítěmi inženýrských sítí, fungujícím dopravním napojením a nutnými investicemi do demolic a přípravy území.

2

114


rrozvojový směr index NP U nádraží

Silo

Resslova


P-16- 4,0896 SMpo P17- 1,1389 SMpo P12- 1,3400 SMpo

hodnocení


204

náklady na přestavbu, dobrá dopravní napojení, není jistý zájem vlastníků

3

57

náklady na přestavbu, dobrá dopravní napojení

3

67

náklady na přestavbu, dobrá dopravní napojení, není jistý zájem vlastníků

3

Obrázek 7 Posice zastavitelných ploch pro bydlení na podkladě docházkové vzdálenosti z jádrových ploch

Vlevo na obrázku je docházková vzdálenost 300m (odpovídá 5 minutám chůze) z potenciálního centra rozvíjejícího se Zápeklí a vpravo rádius 600m ke kostelu Nanebevzetí Pany Marie na náměstí.


115


4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d) 4a Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Řešené území se nachází ve střední části kraje Vysočina. Katastrální výměra území – 37,77 km2 je členěna na 5 katastrálních území. Počet obyvatel 5125, tj. 137,7 obyvatele na 1 km2. Řešené území se nachází v Hornosázavské pahorkatině krajině v nadmořské výšce cca 490 m. n. m. Obrázek 8 Schéma řešeného území

Postavení obce v systému osídlení: Polná je historické město na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy, 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde 5142 obyvatel. Mezi nejvyšší okolní body patří vrch Na Homoli v lese Březina s 569 m n. m. jižně, Celenský kopec s 553 m n. m. jihovýchodně a Svatoňův kopec (541 m n. m. 1 km severním směrem. Městem se vine Územní plán Polná – Odůvodnění

116


Ochozský potok, do největšího rybníka, Peklo (15 ha), se vlévají Zhořský potok a Šlapanka. Severní částí území protéká Skrýšovský potok, jenž se vlévá do rybníku Kukle. V okolí se rozkládají další rybníky, Zimák (na starých mapách uváděn jako „Zimův“), Varhánkův, Březina, Podhorský, Ovčín a Špačkův rybník (lidově zvaný „Špačák“). Polná vznikla jako trhová ves na jedné z větví Haberské stezky pravděpodobně již v polovině 12. století jako odpočinkové místo v polovině cesty pohraničním hvozdem, ale první zmínka pochází až z roku 1242, v majetkové listině Jana I. z Polné, ve které potvrdil český král Václav I. věnování kostela a dvou sousedních vsí (Jankova a Skrýšova) řádu německých rytířů. Jan z Polné byl první známý majitel. Nacházel se zde kostel (na místě dnešního děkanského chrámu) a pravděpodobně též hrad. Polná těžila ze své polohy uprostřed Českomoravské vrchoviny a stala se nejen opěrným bodem, ale také obchodní křižovatkou. Širší dopravní vztahy Silniční síť Město Polná leží na křižovatce silnic, jež propojují jednotlivé místní částí a dále spojují Jihlavu, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Třebíč. Jedná se o silnice II. třídy č. II/348, II/351 a II/352 a silnice III. třídy, která doplňuje siliční síť o dopravní obsluhu menších obcí. Nadřazeným dopravním prvkem řešeného území města Polné je tangenciální vedení dálnice D1 (mimo řešené území). Řešené území je na dálnici D1 napojeno MÚK Velký Beranov (exit 119) a MÚK Jihlava (exit 112). Lze tedy konstatovat, že dopravní napojení území na nadřazenou silniční síť je dostatečné, byť po silnicích II. a III. tříd.

Obrázek 9 Silniční síť


117


Dominantou dopravního řešení města Polná je průběh silnice II. tříd sever - jih, východ - západ. Dopravní spojení města Polná směrem severním a jižním zajišťuje silnice II/351. Směrem jižním od Polné na tuto komunikaci navazuje silnice II/602 směrem na Velký Beranov či Velké Meziříčí, směrem severním na ni navazuje silnice I/19 na Přibyslav či Žďár nad Sázavou. V zastavěném území prochází komunikace ulicemi Jungmannova, Indusova, Třebízského a Havlíčkova. Dopravní spojení města Polná směrem západním a východním zajišťuje silnice II/348. Směrem východním od Polné na II/348 navazuje ve obci Stáj silnice II/353 směrem na Velký Beranovu či Žďár nad Sázavou, směrem západním na ni navazuje silnice I/38 na Pávov, Jihlavu či na Havlíčkův Brod. V zastavěném území prochází komunikace ulicemi Palackého, Třebízského a Tyršova. Dopravní spojení města Polná směrem jihozápadním a severovýchodním zajišťuje silnice II/352. Směrem jihozápadním od Polné na tuto silnici navazuje silnice I/38 směrem Jihlavu, směrem severovýchodním na ni navazuje silnice I/19 na Žďár nad Sázavou. V zastavěném území prochází komunikace ulicemi Tyršova, Třebízského a Havlíčkova. Vedení silnic II. třídy je z hlediska širších vztahů k řešenému území v podstatě stabilizované. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2a, je z hlediska širších vztahů požadována homogenizace propojení Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav. Jedná se částečnou rekonstrukci silnic II/352, II/348 a II/351, kde budou dle záměru Kraje Vysočina odstraněny dopravní závady a trasa silnic bude přizpůsobena požadované kategorii S9,5/70, což bude vyžadovat úpravy směrového i výškového řešení. Návrh jak bude tento záměr na řešeném území zajištěn je popsáno v kapitole 3.e. Železniční síť Na západ od katastrálního území se nachází železniční trať č.240 Jihlava - Havlíčkův Brod, kde nejbližší zastávky jsou Kamenná (na západním okraji řešeného území) a Dobronín. Z této trati je vybudována do Polné odbočka Dobronín ↔ Polná, která v je v současnosti mimo provoz. Jedná se o bývalou železniční trať, která byla vyřazena ze sítě Českých drah a byl zde zrušen osobní provoz – není tedy uvedena na následujícím obrázku. Nákladní provoz na trati je provozován v úseku Dobronín ↔ Cihelna, úsek Cihelna ↔ Polná je bez veškerého provozu. V rámci územního plánu je těleso železniční trati, včetně prostoru nádraží zachováno a doporučujeme udržet ji provozuschopnou.


118


Obrázek 10 Železniční mapa

Hromadná doprava V širších vztazích řešeného území je hromadná doprava zajištěna především autobusovou dopravou, která spojuje město Polná a jeho místní části převážně s krajským městem Jihlavou a v menší míře dále okolními sídly. Městem neprojíždí spoje vedoucí za hranice Kraje Vysočina – výjimkou je spoj Olomouc – Jihlava.

Pěší doprava Pěší doprava je v řešeném území poměrně důležitou součástí dopravy vzhledem k velikosti jednotlivých obcí. Nejčastější pěší trasy jsou ve vztahu bydlení – k pracovním příležitostem, občanské vybavenosti atd. Pro obyvatele dojíždějící za zaměstnáním mimo Polnou jsou to cesty na zastávky veřejné hromadné dopravy (to se týká především samotného města Polné). Bohužel i ve městě Polné chybí na řadě míst chodníky či přechody pro chodce včetně bezbariérových úprav. Samostatné pěší komunikace nejsou v řešeném území realizovány (vyjma účelových lesních a polních cest).


119


Turistické trasy Obrázek 11 Turistické trasy dle KČT

Turistické trasy nejsou v řešeném území nijak četně zastoupeny. Za zmínku stojí především: Naučná stezka Josefa Klementa vznikla v roce 2006, je modře značena, převážně prochází kolem rybníku Peklo a lesem Březina. Pojmannova naučná stezka měří přibližně 6 km, původně byla vybudována v letech 1911–1913, obnovili jí v letech 1999–2002, má žluté značení. startuje na Husově náměstí, dále vede kolem židovského hřbitova, Obecním lesem, podél rybníků Bor, Kukle až do Borského mlýna a poté se vrací zpět do centra města Zelená turistická značka vedoucí z Přibyslavy do Polné. Do řešeného území vstupuje u obce Věžnice. Modrá turistická značka vedoucí ze Žďáru nad Sázavou, přes obec Stáj do Polné a dále pak přes obec Věžnička, Velký Beranov do Jihlavy. Do řešeného území vstupuje u Podlezského mlýna a vystupuje u obce Věžnička. Doprava v klidu Všeobecně došlo v posledních letech k výraznému nárůstu vozidel individuální automobilové dopravy. V předcházejících obdobích se s tak velkým nárůstem nepočítalo, a proto se také včas s probíhající výstavbou nezajistily dostatečné kapacity pro parkování a odstavování vozidel. Toto je Územní plán Polná – Odůvodnění

120


problém většinou lokalit s bytovou panelovou zástavbou, kde je značný počet bytů a omezený počet parkovacích míst. V Polné je několik veřejných parkovacích míst na Husově náměstí a obchodem JMB, jako odstavná plocha funguje prostor před Zámkem Polná a Městským muzeem. Odstavování vozidel se i ve městě Polná odehrává převážně v individuálních či řadových garážích a na vlastních pozemcích, případně v prostoru komunikace. Obecně lze říci, že s parkováním není v řešeném území problém, a proto se ani do budoucna nepočítá s výstavbou dalších odstavných ploch či garáží. Cyklostezky, cykloturistické trasy Obrázek 12 Cyklistické trasy

Řešeným územím prochází cyklotrasy, které propojují Polnou s okolní krajinou a zároveň jsou z nich dostupné místní zajímavosti. Stávající cyklotrasy jsou na správním území Polné vedeny po méně významných komunikacích a silnicích. Jedná se o následující cyklotrasy: Cyklotrasa č. 16 Slavonice ↔ Telč ↔ Třešť ↔ Jihlava ↔ Polná ↔ Hlinsko . Trasa je součástí tzv. Českomoravské trasy, která se táhne z Jeseníku přes Hlinsko v Čechách, Přibyslav, Jihlavu, Třešť, Telč a Třeboň do Českých Budějovic a je nejdelší trasou v destinaci - 365 km. Do řešeného území vstupuje u Hrbova a vystupuje před obcí Věžnička. Cyklotrasa č. 4336. Nížkov ↔ Dobronín. Do řešeného území vstupuje za Zbornou a vystupuje před obcí Dobronínem. Cyklotrasa č. 4157. Rušínov ↔ Polná. Do řešeného území vstupuje za Věžnicí a končí v Polné.


121


Letecká doprava V řešeném území se žádné letiště nenachází. Nejbližší mezinárodní letiště jsou Praha – Ruzyně, dále letiště Brno - Tuřany. Všechna tato letiště jsou z řešeného území dostupná po dálnicích, rychlostních komunikacích či silnicích I. tříd. Lodní doprava V řešeném území se nenachází žádná lodní doprava.

Širší vztahy technické infrastruktury Energetické trasy Zásobování elektrickou energií Řešeným územím prochází vedení přenosové soustavy ZVN 400 KV č. 422 Mírovka ↔ Čebín. Zásobování zemním plynem Řešeným územím prochází tranzitní plynovod plynárenské soustavy v trasování Malešovice ↔ Olešná. Produktovody Řešeným územím prochází tranzitní ropovod Družba. Severovýchodně od Polné je umístěno zařízení katodové ochrany spolu s kabelem katodové ochrany potrubí. Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů V území se nenachází území se zvláštním statutem ochrany přesahující hranice obce, nenachází se zde CHKO, ani jiné maloplošná nebo velkoplošná chráněná území. Jediným zástupcem je lokalita soustavy NATURA2000, která zasahuje dle toku i do sousedních katastrů. Tyto plochy jsou ÚP respektovány, popis a zhodnocení jejich možného ovlivnění návrhem ÚP je podrobně popsán ve Vyhodnocení vlivů na lokality soustava NATURA2000 (vyhodnocení bylo zpracováno pro fázi Návrhu ÚP). Nadregionální a regionální systém ekologické stability Průběh nadregionálních a regionálních prvků systému ekologické stability je převzat ze ZÚR kraje a obsahuje pouze nadregionální úroveň ve formě dvou vzájemně křížených os, a to: - nadregionální biokoridor č 125 Špičák – Rasůveň a č.124 125-Žákova hora. Oba prvky jsou upřesněny na měřítko hranice katastrální mapy. Koordinace navrženého lokálního systému ekologické stability se sousedními urbanistickými jednotkami je mírně problematické vzhledem k původnímu závaznému systému pouze na území města Polná. Koordinace navrženého lokálního systému ekologické stability se sousedními urbanistickými jednotkami:


122


Lokální úroveň ÚSES představuje navrhovaný mezofilní biokoridor spojující údolnici Loděnice a údolnici Zámeckého potoka. Biokoridor je ukončen v břehovém porostu Zámeckého potoka, pokračování do sousední územní jednotky Lány není vůči účelu biokoridoru podmínečné. Ochrana horninového prostředí V území se nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin, pouze nevýhradního stavebního kamene v Hrbově, jehož využití je v rámci funkce stabilizováno a respektováno, dále je navrženo jeho malé rozšíření v rámci plochy NG.s. Vodní hospodářství Zásobování pitnou vodou Navržené řady zásobování pitnou vodou jsou součástí SV Polná – Dobronín a přímo tak navazuje na zásobovací řad obce Záborná. Kanalizace Stejně jako v případě zásobování pitnou vodou soustava kanalizačních stok v obci Polná přímo navazuje na kanalizační systém obce Záborná. Vodní režim v území Celá zájmová oblast je územím zranitelné oblasti stanovená dle zákona 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), území, kde se vyskytují: - povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout nebo - povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda nařízením stanovuje zranitelné oblasti a v nich upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.

4b Vyhodnocení splnění požadavků Zadání Zadání územního plánu města Polná bylo schváleno Usnesením zastupitelstva únoru 2012. Jednotlivé body Zadání byly splněny takto: Ad a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů byly respektovány Zásady PUR 2008 včetně úkolů pro územní plánování jsou v souladu s ÚP Polné, v příslušných kapitolách Odůvodnění = (PUR 2008, komplexní zdůvodnění přijatého řešení). Add b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Územní plán převzal databázi ÚAP 2008, poskytnutou pořizovatelem (ORP Jihlava). Databáze je akceptována a zapracována. Prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability jsou převzaty ze ZÚR Kraje Vysočina se zpřesněním v rámci územního plánu Polné do hranic pozemkových parcel resp. přírodních a terénních hran. Rozvoj řešeného území reaguje na blízkosti dálnice D1 a krajského města Jihlava zejména při řešení rozvoje dopravní infrastruktury. Územní plán Polná – Odůvodnění

123


Byla řešena vodohospodářskou problematiku rozvoje města včetně jeho místních částí. Územní plán v rámci vodohospodářského řešení zohlednila veškeré výstupy zpracovaných studií: - rekonstrukce a rozšíření vodovodu v Polné, - rekonstrukce a rozšíření kanalizace a intenzifikace ČOV v Polné, - v místních částech napojení na vodovodní systémy Polné a Záborné, - v místních částech nová splašková kanalizace a napojení na ČOV Polné, - v místní části Skrýšov individuální jímání a čištění odpadních vod. Současně bylo dle požadavků daných zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, plně respektována nezastavitelnost stanovených aktivních záplavových zón Šlapanky a Zlatého potoka. Stejně tak byla ponechána nezastavěna zóny vymezená rozlivu Q100 v případě obou vodotečí. Nezastavěny byly ponechány i nivy ostatních vodních toků. Z hlediska oblasti životního prostředí je požadováno v ÚP respektovat následující limity využití území: - poddolovaná území – jsou plně respektována, včetně ložiska nevýhradního nerostu - oblasti s půdami I. a II. tř. ochrany ZPF – ve volné krajině jsou respektovány, místně je však urbanistická koncepce navrhována i do těchto bonitních půd a to z důvodu přímé návaznosti na kompaktní zástavbu obce; blíže jsou návrhy zdůvodněny v příslušných kapitolách a rozsah záborů je vyčíslen v kapitole vyhodnocení záborů PUPFL a ZPF - krajinářská problematika – za další limit – omezení využití území je považováno vymezení oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko, OKR Žďársko - Bohdalovsko a SMKr Polná – Peklo dle Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina, podmínky vyplývající z této koncepce jsou obecně respektovány, v několik oblastech je však možno konstatovat, že jsou některé podmínky narušeny, a to na úkor rozvoje v jiné oblasti udržitelného rozvoje; bližší vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení URÚ a SEA, včetně doporučení – opatření pro minimalizaci nebo úplnou eliminaci vlivů. Územní plán dále zohledňuje koncepční materiály širšího území, který jsou vydány krajem Vysočina. Jedná se o tyto dokumenty: - Program rozvoje kraje Vysočina - Vysočina v dopravě - Páteřní síť kraje Vysočina - Memorandum o spolupráci v železniční dopravě v rámci územního obvodu kraje Vysočina - Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina - Zdravotní plán kraje Vysočina - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok 2008 – 2009 - Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013 - Koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina Územní plán Polná – Odůvodnění

124


- Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina - Územní energetická koncepce kraje Vysočina - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací - Povodňový plán pro území kraje Vysočina - Plánování v oblasti vod - Aktualizace Programu ke zkvalitňování kvality ovzduší kraje Vysočina Add c) Požadavky na rozvoj území obce Územním plánem byl posílen význam města jako spádového centra mikroregionu s odpovídající nabídkou služeb a vybavenosti. ÚP zohlednil potřeby trvale bydlících obyvatel města i na populaci dojíždějící do města za prací nebo vzděláním. Byla respektována základní koncepce území plošné památkové ochrany a nemovité kulturní památky včetně jejich nejbližšího okolí a další architektonicky cenné soubory staveb. Při návrhu rozvojových lokalit byla respektována stávající urbanistická struktura sídla a dodržena návaznost na současně zastavěné území. Do územního plánu jsou dále zohledněny strategické rozvojové dokumenty města: - skutečný stav vodovodu a kanalizace v Polné, zpracovala VAS, a. s. v roce 2008 - rekonstrukce a rozšíření vodovodu v Janovicích, výkresová dokumentace nových rozvodů - provozní řád vodovodu v Polné včetně dodatku pro vodovod v Janovicích, zpracovala VAS, a. s. v 11/2011 - ČOV Nové Dvory, projekt pro stavební povolení, zpracoval Drupos Havlíčkův Brod v roce 2008 - Urbanistické studie záměru rozvoje místních částí Nové Dvory, Janovice a Hrbov, zpracoval Atelier Penta Jihlava v roce 1999 Územní plán byl vytvořen v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje města, což je potvrzeno dokumentací, která je součástí územního plánu. V rámci návrhu rozvojových ploch je v územním plánu navržen přiměřený rozvoj území na návrhové období. ÚP převzal vymezené zastavitelné plochy dle stávajícího ÚPNSÚ ve smyslu změny č. 1-10. Dále jsou zapracovány požadavky, jak jsou uvedeny ve výčtu této kapitoly. Mezi hlavní požadavky města Polná patří: -

Řešit autobusové nádraží

-

Vymístit výrobu v ulici Palackého – P2-Bh-po

-

Dodržovat stávající přestavbové plochy stávajícího platného územního plánu. – Amylon,

Farma A Územní plán je koncipován s ohledem na principy udržitelného rozvoje, blíže je hodnotí v samostatném dokumentu Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území. 1. Plochy bydlení Územní plán Polná – Odůvodnění

125


Byly zapracovány nové návrhové plochy pro bydlení typu bydlení v rodinných domech. Plocha pro bydlení v bytových domech je vymezena v území jednou na ploše výrobního areálu v návaznosti na Palackého sídliště. Bytové domy lze umísťovat v území v rámci ploch smíšené obytné funkce. Plochy bydlení byly převzaty. Byly vyhodnoceny jako reálné. Jako vhodný spatřujeme rozvoj kolem staré vodárny. Přejímáme i rozvoj v oblasti Kateřinov, který však vzhledem k podmiňujícím investicím považujeme za nevhodný a je brzděn podmínkou územního plánu vybudovat prodloužení kanalizačního řadu včetně čerpací stanice na této kanalizaci. Byl navržen přiměřený rozvoj města včetně jeho místních částí, při vědomí nutnosti etapizace a v další fázi zpracování dokumentace pravděpodobnosti převedení některých ploch do rezerv. Sídliště Palackého bylo ponecháno jako území, kde je funkce bydlení stabilizována. Sousední návrhové plochy smíšené obytné funkce a sportovní vybavenosti umožňují doplnění chybějících funkcí. 2. Plochy výroby a skladování Převzaté plochy výroby a skladování jsou v segmentu mezi železnicí a silnicí II/348. Nově navrhované plochy výroby jsou severněji, v segmentu mezi silnicemi II/348 a Resslova. Jedná se o plochy výroby, které jsou podmíněny realizací dopravního propojení, které představuje návrhová plocha Z21-DS-po. Součástí těchto ploch je také a rozšíření stávajícího areálu „Farmy B“ na Resslově ulici. Naplnění této plochy není vázáno etapizací. Plochy se nacházejí na bonitních půdách a jsou vymezeny přesto, že Polná má plochy výroby, které jsou neobsazené. Vymezení těchto nových ploch je snaha zabránit monopolu na trhu a zabránit vysokým cenám, které nemohou zaujmout investory. Na tomto názoru byla v průběhu jednání s veřejností a v dalších jednáních na radnici shoda. Některé převzaté plochy (Z17-VL-po a Z12-VLpo) jsou blokovány nevhodným vodním režimem v území a kolizí s vedením plynovodu VTL. Tímto bylo vyhověno zadání, kde se se uvádí požadavek na: „ dostatek nových ploch s cílem vytvoření dostatečné nabídky pracovních příležitostí na území města pro jeho obyvatele, dojíždějící do města a žádoucí imigranty.“ Plochy jsou navrženy na západním okraji města mezi dráhou železnice a komunikací, která směřuje již mimo zastavěné území Polné k dálnici a hlavním tranzitním směrem k dálnici a k Jihlavě. Rozšíření průmyslové zóny je realizováno severním směrem ve vazbě na dopravní řešení. Požadavek zadání na prověření možnosti rozvoje průmyslové zóny na západ tím považujeme zodpovězený. Bylo prověřeno aktuální využití stabilních ploch pro zemědělskou výrobu (areály zemědělských družstev) a nevyužívaným plochám bylo přiřazeno nové funkční využití. V místních částech byla navržena ve shodě s urbanistickou koncepcí dle požadavků místa pro rozšíření stávajících využívaných areálů. Adekvátně s požadavkem je výroba posunuta do okrajových část města, čímž dojde ke zmenšení emisní zátěže v centru měst a obytných/rekreačních částech. 3. Rekreace a sport Územní plán Polná – Odůvodnění

126


Plochy pro sport byly vymezeny na podkladě platného územního plánu. Návrhová plocha v průmyslovém areálu v Zápeklí byla zrušena. Plochy pro sport jsou nově navrženy v řešení Hrbova. Jako oblast pro krátkodobou rekreaci a sport je vymezena oblast kolem Ochozského potoka. Je zde navržena přestavbová plocha veřejných prostranství s vazbou na potok, zeleň stávající sportovní areál včetně možnosti jeho rozšíření a propojení průchodnosti prostoru stávajícím areálem až do ulice Jungmannova. Plochy veřejných prostranství návsí jsou definované jako veřejný prostor. Do těchto ploch, které slouží také setkávání a rekreaci lze umísťovat dětská hřiště a další prvky drobné architektury, které svým měřítkem nebo charakterem nenaruší urbanistickou strukturu a prostorové vztahy v ploše návsi. Lokalita zahrádkářské kolonie mezi ulicí Žejdlicova a Ochozským potokem byla vybrána jako přestavbová plocha s možnou výstavbou rodinných domů. Byly prověřeny vymezení stávajících plochy rekreaci individuální zahrádkářské rekreace. Kolonie Nad Varhánkem byla zařazena do územního plánu. Plochy kolonie Pod Kalvárií a kolonie nad Sapeli zůstávají novým územním plánem nedotčené. 4. Smíšené plochy a komerční aktivity V území se uplatňují návrhové plochy smíšené obytné funkce. Smíšená obytná venkovského typu se projevuje v Nových Dvorech a v Hrbově. Smíšené plochy v Hrbově se nacházejí na styku s plochami Zemědělské výroby nebo jsou to plochy orientované směrem na kamenolom. Plochy smíšené obytné městského typu jsou v Polné. Jedná se o nové využití farmy A, bývalého Amylonu, přestavbových ploch u ulice Resslova a další. Do těchto ploch lze umístit širší mix vzájemně nerušících funkcí od bydlení přes středně velké komerční zařízení a středně velké zařízení občanské vybavenosti až k administrativě nebo drobné nerušící výrobě. Byly navrženy 2 plochy pro komerční aktivity, plochy pro komerční centra s prodejní plochou nad 500m2. Jedná se o rozšíření plochy ze změn č.7 v blízkosti stávající prodejny JMB a plocha u křižovatky cest od Polné a Nových Dvorů na západě území Polné. Byla zachována přiměřená dostupnost služeb a prodejen základního sortimentu v obytných souborech. Chybějící občanskou a komerční vybavenost Zápeklí se řeší možností doplnění v rámci přestavbových ploch s funkčním označením SM. 5. Občanská vybavenost Stávající občanské vybavení bylo respektováno. I přes nárůst obyvatel za posledních 20 let o 500 obyvatel zůstává počet dětí stejný. Ani z pozice města není podnět na další vymezování nových kapacit pro školní a předškolní zařízení. Případné plochy pro školství lze vymezit v plochách SM. V Polné je funkční dům s pečovatelskou službou s dostatečnou kapacitou. O novém zařízení se neuvažuje. Kapacity stávajících zdravotnických zařízení jsou dostatečné.


127


Plocha Autobusové nádraží a okolí byla pro budoucí úpravy označeno jako specifická plocha PV.s. Zřízení nákupního centra v této ploše je nepřípustné, viz regulativy výroková část. 6. Veřejná prostranství Plochy veřejného prostranství byly vymezeny jako nezastavitelné území. 7. Nezastavitelné území Byly navrženy plochy sídelní a krajinné zeleně. Bylo respektováno a dále rozvíjeno přírodní prostředí bezprostředně navazující na historické centrum města - Šlapanky a Ochozského potoka, toto území bylo propojeno zeleným koridorem s výstupy do okolní krajiny v souladu se stávajícími turistickými trasami. – tento požadavek byl prověřen a v rámci něj navržen koridor podél Ochozského potoka jako prostupný koridor městem, zvyšující možnost pěšího propojení, i zdravotně rekreačních aktivit V ÚP jsou stabilizovány funkce zajišťující ochranu a nezastavitelnost ploch sídelní a krajinné zeleně, další jsou navrhovány pro ochranu současně hodnotné zeleně města nebo jako zcela nové v rozvojových plochách. Zeleň byla navržena ve všech plochách jako přípustné využití. U všech zastavitelných ploch byla stanovena maximální míra zastavění. Zbývající díl plochy je bez členění ponechán pro zeleň a zpevněné plochy. Byly posouzeny všechny požadavky na změnu územního plánu města. Požadavky, které byly v souladu s koncepcí rozvoje města, byly do územního plánu zapracovány. Add d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Územní plán obsahuje základní členění území na zastavěné území, zastavitelné území a územní rezervu. Členění území odpovídá vyhlášce 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny vychází z platného územního plánu města. Byly vytvořeny podmínky pro přeměnu nevyužívaných a zanedbaných areálů (brownfields) a jejich zapojení do struktury města.( Amylon a bývalý státní statek farmy „A“.) Byly vytvořeny podmínky pro umístění zón podnikatelských aktivit v dostatečném rozsahu v okrajových částech města s napojením na kapacitně vyhovující dopravní a technickou infrastrukturu. Funkční plochy se vzájemným negativním dopadem byly od sebe vzájemně izolovány. Například plochou veřejných prostranství mezi výrobou firmy Dafe-plast a návrhovou plochou na bydlení, plochami smíšených obytných zón mezi čistě obytnou zónou a prostorem navrhované komunikace, nebo plochou smíšené funkce obytné vesnického typu mezi areály zemědělské výroby a čistým bydlením v Hrbově. Byly navrženy prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot, které je třeba před výstavbou chránit. Vyplývají z regulativů funkčního využití a specifických ploch uvedených ve výrokové části. Územní plán Polná – Odůvodnění

128


Krajinné horizonty byly ochráněny výškovým regulativem. Přírodní dominanty byly respektovány. Byl vyznačen stávající pěší okruh kolem rybníka Pekla (Klementova stezka). Nově je navrženo pěší propojení, prostor pro krátkodobou rekreaci kolem Ochozského potoka. Zachována a doplněna prostorem veřejného prostranství je Kalvárie (Pojmannova cesta) Byly navrženy územní rezervy v podobě koridorů dopravní infrastruktury. Územní rezervy ostatních funkčních ploch nebyly navrženy. Byly prověřeny možnosti zařazení některých ploch do územního plánu. Nezařazujeme lokalitu Malá cihelna do ploch výroby a skladování, do průmyslové zóny města. Považujeme navrhované plochy výroby za dostatečné. -

Část plochy pod Kalvárií považujeme za vhodnou k zastavění.

-

Lokalita Nad Háječkem byla zahrnuta do ploch rozvoje bydlení individuálního.

-

Lokalita U vodárny byla zahrnuta do ploch rozvoje bydlení individuálního.

Koncepce uspořádání krajiny vychází prioritně z platného územního plánu města a ze současného stavu a charakteru území, jež se snaží zachovat, včetně všech přírodních a krajinných hodnot. V ÚP je koncepčně snaha, především u nových rozvojových ploch a přestavbových zdůraznit izolování nesourodých funkcí k zamezení vzájemného negativního ovlivňování, a to buď vymezením pásu zeleně, přechodných smíšených funkcí, rozšířením uličního prostoru apod. Prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot nebyly jmenovitě vymezeny, v rámci ochrany urbanistických hodnot je vzata v úvahu městská památková zóna včetně jejího ochranného pásma, v rámci krajiny byly zohledňovány horizonty, ale i jednotlivé cenné funkční segmenty krajiny. V případě rizika jejich narušení jsou doporučena v rámci Vyhodnocení SEA adekvátní opatření. Na některé menší, v měřítku ÚP nezobrazované prvky, je v SEA rovněž upozorněno a realizace funkce je podmíněna jejich ochranou a zachováním – nejčastěji malé sakrální stavby křížků podél cestní sítě doplněné o několik kusů cenných solitérních dřevin, stromořadí, aj.. Obdobně nebyly navrženy, ale byly v SEA posouzeny a zohledněny i přírodní dominanty, krajinotvorné významná návrší a horizonty, vyhlídky a pohledově exponovaná místa. Add e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury V návaznosti na rozvojové lokality byly řešeny požadavky z hlediska napojení na stávající inženýrské sítě a stávající dopravní infrastrukturu. V případě, že nebylo možné rozvojové lokality napojit na stávající technickou infrastrukturu, jsou navrženy mimo rozvojové plochy trasy inženýrských sítí a dopravní napojení. V rámci rozvojových ploch bude koncepce technické a dopravní infrastruktury předmětem dalších podrobnějších studií. V rámci územního plánu jsou pro jednotlivé rozvojové plochy navrženy pouze přibližně umístěné vstupy (směry napojení) technické infrastruktury do území. 1. Dopravní infrastruktura V dokumentaci jsou zakreslena ochranná pásma silnic II. a III třídy. Ochranné pásmo dálnice do řešeného území nezasahuje. Rozvojové plochy byly napojeny na stávající silniční síť napojovacími body, které určují směr a přibližné místo napojení. Upřesnění dopravního napojení bude součástí Územní plán Polná – Odůvodnění

129


podrobnějších dokumentací pro jednotlivé rozvojové plochy – upřesnění místa napojení na stávající dopravní infrastrukturu a návrh nové komunikační sítě v řešených plochách. Doprava automobilová Do ÚP není zařazena trasa silnice II/348 ze stávajícího územního plánu. Tato trasa vedená jako obchvat historického centra měst dle našeho názoru nepředstavuje vhodné řešení dopravní situace v Polné. Tato trasa by vyžadovala zásahy do struktury stabilizovaného území. V ÚP je zapracováno propojení křižovatky silnic II/348 od Dobronína a II/352 od Jihlavy na silnici III/3503 na Nové Dvory. Tuto komunikaci současně s dalším pokračováním obchvatu až do křížení se silnicí II/351 směr Brzkov navrhujeme zahrnout do homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná – Přibyslav. V rámci výše uvedeného komunikačního propojení je navržena okružní křižovatka na stávající stykové křižovatce silnic II/348 x II/352. Tato křižovatka může být vybudována i nezávisle na propojení na silnici III/3503 (vytvoření zárodku na budoucí propojení). V ÚP je navržen koridor územní rezervy pro velký severní obchvat města, který začíná na křižovatce III/3503 x III/34817 (navazuje na propojení z křižovatky II/348 x II/352) a je ukončena napojením na II/348 na východě řešeného území. V úseku mezi křižovatkami II/348 x II/352 a obchvat x II/351 navrhujeme trasu zahrnout do propojení Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav (připravované pro převedení silnice I. třídy) a odstranit tak průjezd zastavěným územím města Polná, který je zcela nevyhovující pro převedení do kategorie silnice I. třídy. Železniční doprava Stávající, byť neprovozovaná trať, včetně plochy nádraží je zachována pro další případné využití. Rovněž jsou zachována stávající ochranná pásma železniční trati a vleček. Veřejná hromadná doprava V rámci územního plánu není navržen rozvoj ani restrikce hromadné dopravy. Jsou pouze vytvořeny podmínky, v rámci technické infrastruktury, které umožní hromadné dopravě lépe a spolehlivě fungovat. Počet autobusových spojů a jejich směrování je věcí poptávky po přepravě od občanů a nabídky dopravců. V rámci územního plánu pro společné jednání byla provedena podrobnější studie prostoru stávajícího autobusového nádraží, kde je dle našeho názoru nevyužitá zpevněná i nezpevněná plocha, které je nevhodným zakončením historického centra města. Cílem těchto ideových návrhů je využití této plochy a její částečná úprava. Nedílnou součástí úpravy plochy je autobusové nádraží v redukované, ale stále dostačující velikosti. Zastávky hromadné dopravy nejsou v nových lokalitách navrženy, neboť nemají územní průmět – budou součástí dopravních ploch, nebo veřejného prostranství. Umístění zastávek v nových plochách u páteřních komunikací, kde je vedena hromadná doprava bude prověřeno v rámci urbanistických studií, které zohlední další vazby v rozvojovém území. Doprava v klidu (parkování a odstavování vozidel) V rámci územního plánu je popsán stav dopravy v klidu na celém řešeném území. Řešení parkování v zastavitelném území je řešeno podle platných vyhlášek a norem ČSN. Územní plán Polná – Odůvodnění

130


Pěší a cyklistická doprava V rámci územního plánu je navrženo ponechání stávající prostupnosti území pro nemotoristickou dopravu, a to včetně cest s vyloučenou automobilovou dopravou. Doplnění nových propojení pro nemotoristickou dopravu je umožněno v rámci navržených funkčních ploch území a tyto komunikace nejsou zakresleny. V systému cyklistických tras byly zakresleny trasy stávající, které propojují řešené území s širším okolím. Nové trasy nejsou navrženy a tím ani zakresleny. Jejich návrh bude možný například v rámci homogenizace silničního propojení Jihlava – Polná – Přibyslav, kde je navržen dostatečný koridor i pro návrh souběžné nemotoristické komunikace. Je navržen relaxační tzv. zelený okruh pro pěší. Trasa okruhu je vedena dle zadání kolem rybníka Peklo a bude částečně využívat i NS Josefa Klementa. Po vybudování nového pěšího propojení na východní straně vodní plochy Peklo bude možné změnit trasu NS Josefa Klementa. Na okruh navazují vstupy a výstupy do území (vazba na centrum města a volnou krajinu) a další vhodné aktivity vedoucí k oživení a zatraktivnění území. 2. Technická infrastruktura Rozvoj jednotlivých druhů technické infrastruktury byl navržen v souladu s rozvojem nových urbanistických struktur a v souladu s funkčním využitím území. ÚP plně respektuje současný stav sítí (jejich kvalitu a kapacitu) ve vztahu k současným potřebám obce. Plochy pro technickou vybavenost jsou vymezeny tak, aby jejich umístění bylo optimální, nerušilo základní funkce v území a nepůsobilo rušivě v krajině. Ochranná pásma jsou zakreslena do výkresu technické infrastruktury. Při výběru rozvojových lokalit byl plně zohledněn zřetel na ekonomickou náročnost nezbytných podmíněných investic, maximální využití již vložených finančních prostředků a optimální územní řešení. Územní plán plně respektuje ochranná pásma vodních zdrojů (ochranné pásmo I. Stupně vodního zdroje Jamenský potok (Šlapanka) a vyhlášená záplavová území (Šlapanka, Zlatý potok). Současně byly respektovány požadavky schváleného PRVK kraje Vysočina. Územní plán respektuje vydaná ochranná pásma vodních zdrojů: -

Referát životního prostředí OÚ Jihlava – odd. vodního hospodářství, č.j.: ŽP-1186/91-Vod235 dne 08. 08. 1991 – Ochranné pásmo kolem zdroje veřejného vodovodu vodních zdrojů Polná a PHO I. st. pro veřejný vodovod Jamné

-

Okresní úřad Jihlava, RŽP – oddělení vodního hospodářství, č.j.: ŽP/2001-93-Vod-235, dne 01. 06. 1993 – Ochranné pásmo kolem vodního zdroje veřejného vodovodu Osevy Jihlava v Polné

-

Okresní úřad Jihlava, RŽP – oddělení vodního hospodářství, č.j.: ŽP/2389-95-Vod-231/2, dne 14. 06. 1995 – Ochranné pásmo kolem vodních zdrojů vodovodu Kamenná

-

Okresní úřad Jihlava, RŽP – oddělení vodního hospodářství, č.j.: ŽP/2474-91-Vod-235, dne 28. 11. 1994 – Ochranné pásmo kolem vodních zdrojů veřejného vodovodu Janovice

Nové rozvojové plochy jsou napojeny na stávající vodovodní síť a jsou řádně odkanalizovány včetně nezávadné likvidace odpadních vod v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Kanalizace je řešena jako oddílná. Technologie pro ČOV Nové Dvory, musí nadále zohlednit požadavek imisní standardy pro Kaprové vody (Zlatý potok). Odvádění dešťových vod musí být řešeno s ohledem na minimální Územní plán Polná – Odůvodnění

131


změnu odtokových poměrů (§ 27 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), proto musí být zachován stávající odtokový součinitel z navržených ploch výstavby a vymezeny prostory pro realizaci potřebných technických opatření k zachycení navýšeného povrchového odtoku (zasakování nebo zadržování vody na přilehlých pozemcích před svedením do kanalizace a dále do vodního toku). Kapacita ČOV Polná byla navýšena na 5500 EO vzhledem k rozsahu nových zastavitelných území. Do územního plánu byl dle zpracované dokumentace zanesen objekt čistírny odpadních vod v místní části Nové Dvory. Návrh nakládání s odpady zůstává nezměněn a je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina. 3. Občanská vybavenost Byla ochráněna stávajících zařízení občanského vybavení. Další rozvoj obytných území byl podmíněn dostupností občanské vybavenosti. Byly navrženy plochy pro sportovní vyžití. Byly navrženy plochy komerční vybavenosti. Byla vymezena plocha pro rozvoj hřbitova, obklopená veřejným prostranstvím s převahou zeleně. Navazující prostory tvoří pobytové prostory zahrad rodinných domů. Takto pojednaná funkční kombinace zajistí důstojný a pietní charakter místa. 4. Veřejná prostranství Byla zajištěna ochrana a rozvoj stávajících veřejných prostranství (náměstí, návsi místních částí, ulice, parky). Veřejné plochy s převahou zpevněných ploch slouží jako prostory ulic náměstí částí návsi s možností vedení komunikací, parkovišť drobných vodních ploch, liniové zeleně, plochy pro pěší, vedení cyklostezky a podobně. Specifická plocha PV.s je vymezena pro prostor stávajícího autobusového nádraží bývalého rybníka. Prostor je určen k přestavbě s novým vedením dopravy, novou podobou nádraží s možností menší budovy zázemí, s parkovacími i parkovými plochami. Více je uvedeno v regulativech ve výrokové části. Veřejná prostranství s převahou zeleně. Veřejně přístupné plochy, které propojují části města. Plocha P15-PZ-po podél Ochozského potoka rozšiřuje plochy zeleně v jádru města. Plochy návsí, kde tato funkce stabilizuje jejich přírodní charakter. Add f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Návrhem urb. koncepce jsou ochráněny tradiční urbanistické a architektonické hodnoty v území. Respektujeme prostorové uspořádání krajiny a sídel, jejich historický půdorys, charakter a měřítko zástavby a zachování stávajících panoramatických pohledů. Důsledně je chráněna historická cestní síť a je zajištěna průchodnost zastavěným i nezastavěným územím města. Byly respektovány přírodní i stavební dominanty jako identifikační prvky a orientační body území. Ochrana přírodních hodnot ÚP stabilizuje nezastavěné plochy zeleně uvnitř sídla i ve volné krajině, přírodně cenné segmenty krajiny jsou chráněny i způsobem využití ZP, plochy přírodní s jednoznačným způsobem přípustného využití. V ÚP jsou zohledněny a respektovány veškeré přírodní hodnoty území, tj. Územní plán Polná – Odůvodnění

132


významně krajinné prvky, evropsky významná lokalita CZ0613332 – Šlapanka a Zlatý potok, i lokality s evidovaným výskytem zvláště chráněných druhů: Další lokality ochrany přírody: -

Borský rybník – rybník s litorály a navazující mokřad s ohroženou avifaunou

-

Špitálský les – zčásti odvodněné přípotoční olšiny s dřípatkou horskou

-

Kukle - rybník s litorály a navazující mokřad s ohroženou avifaunou

-

Samotín – vlhké rašelinné louky v okolí samoty s ohroženými druhy rostlin

-

Registrované významné krajinné prvky

-

Nad Březinou – travnatá stráň s bohatou populací vemeníku dvoulistého

-

Kalvárie – cenný porost dřevin s křížovou cestou

Nová cenná území s významným přírodním a krajinným potenciálem nebyla přímo vymezována, ale byly zohledněny všechny typické charakteristiky místní krajiny. Do územního plánu, koordinačního výkresu, byla doplněna trasa migračně významného koridoru pro velké savce v jihovýchodní části řešeného území. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES byl částečně převzat, částečně navržen jako nový. Nové prvky byly navrženy v malých sídlech, tj. krom Polné, kde nebyl schválen současným územním plánem. Vymezení jednotlivých prvků ÚSES prioritně vychází z platného územního plánu, dále ze ZÚR kraje Vysočina. Dále jsou prvky upraveny dle současného stavu využití území s preferencí ekologicky stabilních segmentů krajiny, a to i s ohledem na vlastnické vztahy v řešeném území. ÚSES byl revidován k tomu autorizovanou osobou dle soudobých metodik a vžité praxe. Veškeré prvky ÚSES jsou překryvnou funkcí nad nezastavitelným využitím území. Ochrana ZPF a PUPFL Navrhovaná rozvojová území si vyžádají zásah – zábory půdního fondu. Koncepčně jsou dodrženy zásady ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb. a v příslušné kapitole jsou zdůvodněny návrhy rozvoje. Urbanistickou koncepcí je upřednostněno využití nezastavěných pozemků a dále i proluky navazující nebo přímo v rámci zastavěného území obce. Složitější je situace v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa, výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech.


133


Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF a PUPFL, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Add g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Na území Polné je vymezena plocha asanace s cílem uvolnit prostor v údolnici Ochozského potoka pro krátkodobou rekreaci a zpřístupnění areálů tělovýchovných a sportovních zařízení. Plocha asanace se kryje částečně s plochou přestavby P18-SM-po (výrobního areálu Kövak spol. s r. o.) a s plochou P15-PZ-po, která představuje prostor pro vedení cesty na břehu Ochozského potoka. Ve stabilizovaném území města dále nejsou navrhovány plošné asanace území. Požadavky na revitalizaci a rehabilitaci nefunkčních areálů byly stanoveny popisem konkrétních ploch přestavby. Byly vymezeny veřejně prospěšné stavby a koridory, veřejně prospěšná opatření. V územním plánu byl vymezen konkrétní pozemek pro výstavbu ČOV v místní části Nové Dvory a ČOV byl zařazena jako veřejně prospěšná stavba VST17. Formou VPO jsou vymezena opatření sloužící k ochraně a rozvoji přírodního dědictví, tj. některé skladebné části lokálního ÚSES, jenž je ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vytvářen ve veřejném zájmu. Jako VPO jsou přitom vymezeny nefunkční skladebné části ÚSES. Add h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky na obranu státu V řešeném území se nachází v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. Jedná se o zájmová území ČR – Ministerstva obrany. V zájmovém území označeném výškou 100 - 150 (viz koordinační výkres) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 100 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. V zájmovém území označeném výškou 150 - 200 (viz koordinační výkres) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 150 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. Územní plán respektuje stanovisko ČR – Ministerstva Obrany, které upozorňuje na podmínku vydání závazného stanoviska MO po předchozím projednání konkrétních staveb pro vydání územního rozhodnutí, povolení stavby s MO AHNM Odborem územní správy majetku Pardubice v následujícím rozsahu, který platí pro celé území pro tyto druhy výstavby: -

výstavba objektů a zařízení tvořící dominanty v území;

-

výstavba nebytových objektů (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.);


134


-

stavby vyzařující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních telefonů, větrných elektráren apod.);

-

stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN;

-

změny využití území;

-

nové trasy pozemních komunikací, jejich přeložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM;

-

nové dobývací prostory včetně rozšíření původních;

-

výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity;

-

zřizování vodních děl (přehrady, rybníky);

-

vodní toky - výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny;

-

říční přístavy - výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení;

-

železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich;

-

železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.;

-

stavby vyšší než 15 m nad terénem ve volném terénu;

-

veškerá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit MO.

Požadavky ochrany obyvatelstva V případě hrozby nebo vzniku mimořádné (případně krizové) situace se bude postupovat podle schváleného Krizového, respektive Havarijního plánu Kraje Vysočina. Dále je nutno v souladu ustanovením § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva zapracovat do územního plánu návrh ploch pro požadované potřeby uvedené především pod písmeny a), c), d), g), h) a i). Z hlediska požární ochrany je třeba v zastavitelných územích (např. plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, komerční využití, průmyslové a výrobní zóny apod.) respektovat požadavky vyplývající z právních předpisů na úseku požární ochrany a souvisejících předpisů (zejména požadavky týkající se zařízení pro protipožární zásah – přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární účely, dále zásobování požární vodou a požadavky na odstupové vzdálenosti). Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich těžby V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, chráněné ložiskové území ani ložisko vyhrazeného nerostu. Na území se však nachází plocha současné těžby nevýhradního nerostu. Tato plocha je ÚP respektována a je navrženo jeho mírné rozšíření na základě požadavku vlastníka.


135


V dotčeném prostoru jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb, která jsou ÚP rovněž respektována: Polná 2 – ev. č. 4884 – po těžbě radioaktivní rudy po roce 1945 – dotčená plocha činí 64 404 m2. Polná 2 – ev. č. 3110 – po těžbě radioaktivní rudy po roce 1945 – dotčená plocha poddolovaného území – ojedinělá pravděpodobnost. Protipovodňová ochrana Napojení rozvojových lokalit na místní kanalizační systém a zabezpečení nezávadné likvidace odpadních vod byl proveden v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Na základě tohoto zákona byly také plně respektovány manipulační a ochranná pásma podél toků. Jako rozvojové lokality byly vybírány oblasti s vhodnými podmínkami pro zásak srážkových vod a je plně vyžadována primární možnost zásaku na místě vzniku. V územním plánu byly plně respektovány podmínky stanovených záplavových území vodních toků Šlapanka a Zlatý potok, včetně aktivní zóny Zlatého Potoka. Územní plán respektuje stanovené záplavové území významného vodního toku Šlapanka v říčním km 0,000-39,900, které je vydáno Krajským úřadem kraje Vysočina, OLVHZ dne 02.09.2008, č.j. KUJI 63662/2008, Sp. zn. OLVHZ 1397/2008 Bl-5 Územní plán respektuje stanovené záplavové území Zlatého potoka včetně aktivních zón v říčním km 0,000-18,677, které je vydáno Krajským úřadem kraje Vysočina, OLVHZ dne 09.08.2006, č.j. KUJI 58424/2006, Sp. zn. OLVHZ 184/2006-3-Za. V záplavovém území nebyly umístěny žádné stavby trvalého charakteru s výjimkou staveb technické infrastruktury, například lávka Z34-DS-po. Pozemkové úpravy Žádné zpracované pozemkové úpravy nebyly v době zpracování ÚP zpracovateli známy. Ochrana veřejného zdraví Vyhledat plochy, jejichž současné využití má negativní dopad na okolí, a navrhnout vhodné opatření. Při navrhování rozvojových ploch zohlednit ochranu veřejného zdraví. Rozvojové plochy pro výstavu rodinných domů i případnou občanskou vybavenost limitovat izofonou v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb. V případě vzájemného ovlivňování ploch či dopravních staveb z hlediska hluku či emisí, které může způsobit negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva, budou tyto plochy zařazeny mezi plochy s podmíněně přípustným využitím. V rámci následujícího řízení dle stavebního zákona bude u těchto ploch dokladováno, že jejich využití nebude mít negativní vliv ne lidské zdraví a pro objekty chráněné (ve smyslu odst. 3 § 30 zákona 258/2000) nebudou překračovány hygienické limity hluku. V souladu s požadavkem KHS KV k aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR KV) k akci „Homogenizace silnice II/352 v úseku Jihlava – Polná, silnice II/348 na území města Polná a silnice II/351 v úseku Polná – Přibyslav na parametry silnice I. třídy“ bude dokladován soulad s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví, a to nepřekračování limitních hodnot hluku dle platné legislativy a bude posouzen vliv na lidské zdraví z hlediska zdravotních rizik. Na základě Územní plán Polná – Odůvodnění

136


tohoto hodnocení, pokynů pořizovatele ZÚR KV a stanoviska ministerstva dopravy bude trasa komunikace zanesena do územního plánu. Pro dané území nejsou k dispozici izofony dokladující intenzitu šíření emisního zatížení z automobilové dopravy, tedy není možné doložit splnění limitů hluku v kompetenci a měřítku územního plánu. Toto doložení se doporučuje v dalších správních řízení při realizaci jednotlivých záměrů generujících významné dopravní intenzity, nebo klíčové nové dopravní trasy a vazby v území. Jako preventivní opatření zajištující minimalizaci vzniku nadměrného hlukového zatížení jsou navrhovány pásy zeleně izolující rozdílná funkční využití, dále i samotná urbanistická a dopravní koncepce, jejímž účelem a snahou je odvést dopravu z obytných částí města a jeho centra, samozřejmě, pokud nejsou jejich cílovou destinací. Energetika UP respektuje požadavky vyplývající ze zpracované územně energetické koncepce. UP respektuje ochranná a bezpečnostní pásma, která jsou nezbytná pro zajištění spolehlivého provozu energetických zařízení a bezpečnostní pásma vedoucí k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií. Add i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Byla prověřena aktuálnost navrhovaných ploch platným územním plánem. Respektujeme vydaná platná územní rozhodnutí a stavební povolení. Návrh zastavitelných ploch si vyžádá zábory ZPF, které jsou podrobně vyhodnoceny v v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Koncepčně jsou dodrženy zásady ochrany ZPF; je upřednostněno využití nezastavěných pozemků a dále i proluky navazující nebo přímo v rámci zastavěného území obce. I přes toto koncepční řešení je v některých lokalitách navrhován rozvoj na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa, výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech. V souvislosti s vymezením ploch s rozdílným způsobem využití prověřit zejména: - podmínky využití problematicky využívaných areálů umístěných v sousedství městského centra a ploch bydlení s cílem omezit negativní dopadu provozu areálů (např. Nerudova ulice). - podmínky využití problematicky využívaných areálů tzv. brownfields. Jedná se např. o plochy zemědělské farmy A, výrobního areálu firmy Amylon a firmu Kövak pod Palackého sídlištěm. V souvislosti s návrhem nového funkčního využití území je nutné zohlednit trasy a ochranná pásma stávající technické infrastruktury a vyhlášená pásma hygienické ochrany a řešit omezení, která z nich vyplývají. Vyhlášená pásma hygienické ochrany zemědělských areálů byly dostupné z výchozích podkladů ÚAP byly zohledněny a rizika dopadu včetně návrhu opatření pro jejich minimalizaci jsou navržena ve Vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro každou jednotlivou dotčenou plochu.


137


V souvislosti s řešením ploch pro bydlení nebyly zapracovány izofon s výhledem na 30 let u stávajících i výhledových liniových staveb dopravní infrastruktury, a to z důvodu nedostupnosti těchto podkladů (ÚAP, ZÚR, Strategické hlukové mapy. Problém prostorové regulace a zásad ochrany veřejných prostranství zabránění tlaku na vysokou intenzitu využití území a zvyšování dopravní zátěže území byl vyřešen stanovením funkčních a prostorových regulativů Nové prvky ÚSES budou přednostně umisťovány na pozemcích ve vlastnictví města, kraje a České republiky. Správním územím protéká významný vodní tok Šlapanka (stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny čj. KUJI 63662/2008 ze dne 2. 9. 2008), významný vodní tok Zlatý potok (stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny čj. KUJI 58424/2006 ze dne 9. 8. 2006) a drobné vodní toky Skrýšovský potok, Ochozský potok a Zhořský potok. V hlavním a koordinačním výkrese je zakreslena aktuální hranice záplavového území včetně aktivní zóny. V územním plánu jsou stanovená záplavová území plně respektována. Kromě nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury nejsou do záplavového území umisťována nová zastavitelná území. Podél drobných vodních toků jsou vyžadovány nezastavitelné pásy v šíři min. 6,0 m pro údržbu a výkon správy vodních toků, podél významných vodních toků bude ponechán volný pás v šíři 8.0 m. Řešeným územím prochází železniční trať Dobronín ↔ Polná, její ochranné pásmo bylo respektováno. Obytná výstavba i u ploch se smíšeným funkčním využitím, byla umístěna v odsazení od tělesa dráhy, které zajistí nepřekročení hodnot hygienických limitů ze stávající i výhledové železniční dopravy. Středem řešeného území prochází katodově chráněná trasa produktovou ČEPRO, a. s. s jejím ochranným pásmem. Dále je v katastrálním území Polná umístěna stanice katodové ochrany (SKAO) s NN přípojkou, elektrickým vedením SKAO, anodovým uzemněním a s jeho ochranným. Z důvodu zajištění bezpečnosti osob a ochrany majetku je třeba, aby všechny stavby a činnosti situované do ochranného pásma zařízení v majetku ČEPRO, a. s. respektovaly vzdálenosti stanovené platnými právními předpisy a ČSN 65 0204. Textová část odůvodnění územního plánu proto bude obsahovat informace o existenci produktovou, jeho ochranném pásmu a konkrétních omezeních a opatřeních pro umísťování jednotlivých staveb, které vyplývají z nařízení vlády č. 29/1959 Sb. a ČSN 65 0204. Tyto limity využití území budou promítnuty do regulativů funkčního a prostorového využití území. Koordinační výkres obsahuje zákres a popis trasy produktovou i jeho ochranná pásma v šíři 300 m na každou stranu od osy potrubí včetně ochranného pásma anodového území v šířce 100 m na každou jeho stranu.


138


Add j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Zastavěné území města bylo vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) k 1. 4. 2013. Všechny navrhované plochy byly vymezeny jako plochy zastavitelného území dle regulativů. Zastavitelné plochy navazují na vymezené zastavěné území města. Hodnotné části krajiny jsou vymezeny jako nezastavitelné území, často i jako prvek ÚSES. Add k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Byly označeny plochy a koridory, u kterých podmínky prostorové regulace, vzhledem k jejich rozsahu nebo charakteru, není možné stanovit přímo územním plánem, proto je vhodné jejich využití před započetím výstavby prověřit územní studií. Add l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem V ÚP Polná nebude pořizován regulační plán. Add m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek a zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Variantní Návrh územního plánu města Polná byl podroben Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí bylo i Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA2000 (upravený Návrh ÚP, ani „čistopis“ ÚP již tomuto hodnocení podroben nebyl). Vyhodnocení SEA bylo provedeno dle platných standardů a metodik a ve struktuře dané přílohou stavebního zákona. Vyhodnocení se zabývá každou jednotlivou plochou, u které je provedeno posouzení na stanovené složky životního prostředí, obyvatelstvo, veřejné zdraví, i hmotné a kulturní statky. Dále bylo provedeno zhodnocení a porovnání variant navrženého rozvoje, a to podle jednotlivých oblastí – skupin funkčního využití, kde je tímto i zohledněna lokální kumulace vlivů na současný stav životního prostředí. V návaznosti na identifikované možné negativní vlivy byla navržena preventivní, minimalizující nebo kompenzační opatření pro možnou akceptovatelnost rozvoje v dané oblasti (např. změna funkce, redukce nebo až vyjmutí plochy z návrhu ÚP). Vyhodnocení SEA i NATURA2000 je garantováno k tomu autorizovanou osobou dle současně platné legislativy. K předloženému Vyhodnocení SEA bylo příslušným úřadem vydáno souhlasné stanovisko s podmínkami (kapitola 3c)). Tyto jsou adekvátně zapracovány do textové části územního plánu a blíže popsány v kapitole 3b), 3d) Odůvodnění. Add n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Územní plán Polná – Odůvodnění

139


Variantním návrhem bylo prověřeno umístění hlavních rozvojových směrů. Prověřeny byly lokality pro průmysl a bydlení. Zastupitelé města Polné hlasování rozhodli pro výběr varianty. Fáze Konceptu ÚP již není v současné legislativě zavedena. Add o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., (stavební zákon) v platném znění a jeho prováděcími vyhláškami a dalšími platnými právními předpisy, které se vztahují k této problematice. Obsah návrhu územního plánu i jeho odůvodnění byl vyhotoven v souladu s §13 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Byl použit souřadnicově orientovaný mapový podklad (S-JTSK).

4c Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje Z oblasti životního prostředí nevyplývají s územního plánu žádné podněty nadmístního významu nad rámec ZÚR Kraje Vysočina. Navrhovaný silniční obchvat Polné, který je navrhován jako plocha územní rezervy. Jeho případná realizace může mít vliv na sousední obce v navýšení provozu na pozemních komunikacích. Plocha územní rezervy částečně zasahuje do k.ú. Záborná.

4d Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 4.d 1) Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně. Návrh rozvoje území obce vychází z platného územního plánu Polné včetně změn č. 1 – 10 (1998 a dále). Převádí rozvojové plochy ÚP do návrhové části nového územního plánu. Dále jsou vymezeny nové rozvojové plochy na podkladě vyhodnocení požadavků Zadání nového územního plánu, doplněny a upřesněny jsou v průběhu zpracování návrhu územního plánu podle pokynů určeného zastupitele obce a dále dle pokynů pro zapracování připomínek a stanovisek po veřejném projednání. Celkový zábor ZPF bude v důsledku plánovaného rozvoje představovat 92,07 ha plochy a to převážně orné půdy 66%. Nejvýznamnější zábor je navržen pro funkci BI 31,8 %. Pro funkce nezastavitelné (NG.s, PV, PZ, W, ZN ZP) je navrženo k záboru 22 ha (cca 24% celkového záboru ZPF). Tabulka 10 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka Územní plán Polná – Odůvodnění

140


Kultura zemědělské půdy Výměra celkem

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha I.

II.

III.

IV.

V.

Orná

60,915

6,945

30,812

17,877

0,000

5,282

Trvalé travní porosty

23,462

4,717

8,187

6,850

0,000

3,707

Chmelnice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Vinice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ovocné sady

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Zahrady

7,693

0,498

0,533

5,925

0,045

0,692

Ostatní

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

celkem

92,070

12,160

39,532

30,652

0,045

9,680

Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití Funkční využití

I.

II.

III.

BI

6,1751

3,9064

13,1648

1,3756

1,0194

DS

IV.

V.

Celkový součet

6,0592

29,3055 2,3951

NG.s

0,3752

OH

0,4868

OK

0,3752 0,4868

0,6966

0,6966

OS

0,9273

0,6416

0,0714

PV

0,4219

3,2394

2,5358

PZ

0,1909

8,2134

1,1160

SM

0,2329

3,1801

1,1314

SV

0,9220

0,7022

TI

0,0410

0,0336

VD

0,8356

0,4593

1,2002

VL

0,7029

14,7116

6,6149

VZ

2,9551

0,6772

3,6323

W

0,1311

0,8383

0,9694

ZN

1,7107

ZP

Celkový součet 12,1602

0,3387 0,0452 0,0000


6,4945 11,2336

0,0565

4,6008

0,1770

0,2515 2,4951

0,7023

0,0220 30,6518

0,2523 1,7133

1,6242

1,0599 39,5323

1,9790

0,0452

22,7318

0,0046

2,7752

0,0010

0,0231

9,6802

92,0698

141


Tabulka 12 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF Z toho půda náležející do ZPF v ha Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované celkem zastavěném současně Celkem podle katastru číslo využití zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] území obce [ha] [ha] P9-BI-po BI 2,052 1,203 0,834 2,037 orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada Z1-BI-ja BI 0,235 0,000 0,235 0,235 orná půda orná půda Z1-BI-sk BI 0,289 0,000 0,268 0,268 orná půda trvalý travní porost Z37-BI-po BI 0,650 0,000 0,650 0,650 orná půda Z43-BI-po BI 2,679 0,000 2,679 2,679 orná půda Z5-BI-ja BI 0,100 0,100 0,000 0,100 zahrada trvalý travní Z6-BI-ja BI 0,427 0,000 0,416 0,416 porost trvalý travní porost Z7-BI-ja BI 0,533 0,000 0,373 0,373 orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost Z2-DS-po DS 0,037 0,000 0,019 0,019 orná půda DS 1,371 0,000 1,352 1,352 orná půda Z21-DS-po trvalý travní porost Územní plán Polná – Odůvodnění

BPEJ

Výměra Třída zemědělské Nezemědělská půda [ha] ochrany půdy podle BPEJ [ha]

Katastrální území

Meliorace

Původ

71500 71500

II. II.

1,925 1,925

0,015 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

CP CP

71500 71500 74700 75001 72944

II. II. III. III. V.

0,048 0,063 0,002 0,234 0,250

0,000 0,000 0,000 0,000 0,021

Polná Polná Janovice u Polné Janovice u Polné Skrýšov u Polné

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

CP CP CP CP CP

72944 72914 72914 74700

V. III. III. III.

0,018 0,650 2,679 0,100

0,000 0,000 0,000 0,000

Skrýšov u Polné Polná Polná Janovice u Polné

0,000 0,000 0,000 0,000

CP CP CP CP

72901

I.

0,193

0,011

Janovice u Polné

0,000

CP

72911 72911

I. I.

0,223 0,059

0,000 0,160

Janovice u Polné Janovice u Polné

0,000 0,000

CP CP

72911 75011 76701

I. III. V.

0,094 0,000 0,169

0,000 0,000 0,000

Janovice u Polné Janovice u Polné Janovice u Polné

0,000 0,000 0,000

CP CP CP

76701 71500 71500

V. II. II.

0,050 0,019 0,347

0,000 0,018 0,019

Janovice u Polné Polná Polná

0,000 0,000 0,063

CP CP CP

71500

II.

0,030

0,000

Polná

0,001

CP

142


Z toho půda náležející do ZPF v ha Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované celkem zastavěném současně Celkem podle katastru číslo využití zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] území obce [ha] [ha] orná půda orná půda Z3-DS-po DS 0,023 0,000 0,008 0,008 orná půda OH 0,487 0,000 0,487 0,487 orná půda Z23-OH-po OK 0,697 0,000 0,697 0,697 orná půda Z27-OK-po orná půda trvalý travní Z13-OS-hr OS 0,473 0,218 0,116 0,334 porost zahrada trvalý travní OS 0,204 0,204 0,000 0,204 porost Z14-OS-po zahrada trvalý travní porost zahrada PV 0,081 0,045 0,000 0,045 zahrada P14-PV-po P8-PV-po PV 0,033 0,008 0,000 0,008 zahrada zahrada PV 0,554 0,000 0,470 0,470 orná půda Z10-PV-po orná půda PV 0,168 0,000 0,126 0,126 orná půda Z11-PV-po orná půda Z16-PV-hr PV 0,280 0,000 0,213 0,213 orná půda orná půda trvalý travní PV 0,170 0,000 0,167 0,167 porost Z16-PV-po trvalý travní porost Z18-PV-hr PV 0,439 0,000 0,059 0,059 orná půda


Výměra Třída zemědělské Nezemědělská BPEJ půda [ha] ochrany půdy podle BPEJ [ha]


Meliorace

Původ

74600 75001 71500 72914 71500 71510

II. III. II. III. II. II.

0,412 0,564 0,008 0,487 0,024 0,673

0,000 0,000 0,016 0,000 0,000 0,000

Polná Polná Polná Polná Polná Polná

0,389 0,363 0,000 0,000 0,000 0,000

CP CP CP CP CP CP

72911 72911

I. I.

0,116 0,218

0,139 0,000

Hrbov Hrbov

0,000 0,000

CP CP

72914 72914

III. III.

0,002 0,069

0,000 0,000

Polná Polná

0,001 0,020

CP CP

76701 76701 72941 71500 76701 71500 76401 71500 71510 72911 72914

V. V. IV. II. V. II. III. II. II. I. III.

0,001 0,131 0,045 0,006 0,001 0,337 0,133 0,000 0,126 0,059 0,154

0,000 0,000 0,036 0,026 0,000 0,084 0,000 0,042 0,000 0,067 0,000

Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Polná Hrbov Hrbov

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,100 0,133 0,000 0,000 0,000 0,000

CP CP CP CP CP CP CP CP CP CP CP

73715

V.

0,164

0,003

Polná

0,000

CP

77201 72914

V. III.

0,004 0,044

0,000 0,380

Polná Hrbov

0,000 0,000

CP CP

143


Z toho půda náležející do ZPF v ha Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované celkem zastavěném současně Celkem podle katastru číslo využití zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] území obce [ha] [ha] zahrada zahrada PV 2,325 0,000 2,028 2,028 orná půda Z20-PV-po orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost PV 0,513 0,000 0,159 0,159 orná půda Z32-PV-po PV 2,030 0,000 1,823 1,823 orná půda Z35-PV-po trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost PV 0,032 0,028 0,000 0,028 zahrada Z41-PV-po PV 0,608 0,000 0,608 0,608 orná půda Z42 -PV-po orná půda trvalý travní porost PV 0,171 0,000 0,049 0,049 orná půda Z46-PV-po orná půda trvalý travní porost trvalý travní Z5-PV-po PV 0,063 0,048 0,000 0,048 porost zahrada Územní plán Polná – Odůvodnění



Meliorace

Původ

72914 74068 71500 71510 75001

III. V. II. II. III.

0,007 0,007 0,604 0,170 0,935

0,000 0,000 0,297 0,000 0,000

Hrbov Hrbov Polná Polná Polná

0,000 0,000 0,000 0,001 0,363

CP CP CP CP CP

75001 76401

III. III.

0,004 0,314

0,000 0,000

Polná Polná

0,000 0,268

CP CP

76401 71510 71500

III. II. II.

0,001 0,159 0,531

0,000 0,354 0,206

Polná Polná Polná

0,000 0,000 0,205

CP CP CP

71500 74600 75001

II. II. III.

0,303 0,317 0,619

0,000 0,000 0,000


0,182 0,317 0,388

CP CP CP

75001 71500 71500 71510

III. II. II. II.

0,053 0,028 0,008 0,581

0,000 0,004 0,000 0,000

Polná Polná Polná Polná

0,014 0,000 0,000 0,000

CP CP CP CP

71510 71500 72901

II. II. I.

0,020 0,002 0,046

0,000 0,122 0,000


0,000 0,000 0,000

CP CP CP

72901

I.

0,001

0,000

Polná

0,000

CP

71500 71500

II. II.

0,036 0,013

0,015 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

CP CP

144


Z toho půda náležející do ZPF v ha Výměra Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované Třída zemědělské Nezemědělská současně celkem zastavěném Celkem podle katastru BPEJ ochrany půdy podle číslo využití půda [ha] zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] BPEJ [ha] území obce [ha] [ha] trvalý travní Z6-PV-hr PV 0,208 0,037 0,000 0,037 porost 72914 III. 0,037 0,171 Z7-PV-po PV 0,259 0,000 0,084 0,084 orná půda 72914 III. 0,084 0,175 Z8-PV-nd

K1-PZ-po K11-PZ-po

K12-PZ-po

PV

PZ PZ

PZ

0,385

0,019 0,351

0,207

0,030

0,000 0,000

0,000

0,115

0,001 0,345

0,207

0,145

0,001 0,345

0,207

K13-PZ-po

PZ

0,258

0,000

0,255

0,255

K18-PZ-po

PZ

0,164

0,000

0,164

0,164

K19-PZ-po

PZ

0,309

0,000

0,171

0,171

K6-PZ-po

PZ

9,653

0,000

8,893

8,893



Meliorace

Původ

0,000 0,000

CP CP

0,000

CP

0,000

CP

0,000 0,000 0,000

CP CP CP

orná půda trvalý travní porost

72911

I.

0,000

0,240

72911

I.

0,140

0,000

zahrada orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada orná půda trvalý travní porost orná půda

72911 71500 72914

I. II. III.

0,005 0,001 0,343

0,000 0,017 0,006

Hrbov Polná Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná

72914

III.

0,002

0,000

Polná

0,000

CP

71500

II.

0,000

0,000

Polná

0,000

CP

71510

II.

0,204

0,000

Polná

0,000

CP

73715 72914

V. III.

0,002 0,255

0,000 0,004

Polná Polná

0,000 0,000

CP CP

71510

II.

0,008

0,000

Polná

0,000

CP

73715

V.

0,105

0,000

Polná

0,000

CP

77201 71510 73715 71500

V. II. V. II.

0,052 0,053 0,118 0,761

0,000 0,138 0,000 0,760

Polná Polná Polná Polná

0,000 0,000 0,000 0,356

CP CP CP CP

71500 71510

II. II.

0,007 4,873

0,000 0,000

Polná Polná

0,000 2,947

CP CP

145


Z toho půda náležející do ZPF v ha Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované celkem zastavěném současně Celkem podle katastru číslo využití zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] území obce [ha] [ha] trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost K7-PZ-po PZ 0,157 0,000 0,157 0,157 orná půda K9-PZ-po PZ 0,255 0,000 0,255 0,255 orná půda trvalý travní PZ 0,680 0,418 0,000 0,418 porost P15-PZ-po zahrada trvalý travní porost zahrada trvalý travní SM 0,464 0,064 0,000 0,064 porost P10-SM-po zahrada trvalý travní SM 1,370 0,634 0,000 0,634 porost P12-SM-po zahrada orná půda trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada SM 4,090 0,039 0,000 0,039 orná půda P16-SM-po trvalý travní porost SM 1,098 0,000 1,070 1,070 orná půda Z33-SM-po trvalý travní Územní plán Polná – Odůvodnění



Meliorace

Původ

71510 76701

II. V.

2,305 0,212

0,000 0,000

Polná Polná

0,315 0,104

CP CP

76701 72914 72914

V. III. III.

0,734 0,157 0,255

0,000 0,000 0,000


0,000 0,000 0,000

CP CP CP

72914 72914

III. III.

0,007 0,004

0,262 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

CP CP

76701 76701

V. V.

0,232 0,176

0,000 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

CP CP

71500 71500

II. II.

0,031 0,033

0,399 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

CP CP

71500 71500 71510

II. II. II.

0,145 0,197 0,018

0,736 0,000 0,000


0,000 0,000 0,000

CP CP CP

71510 71510

II. II.

0,139 0,118

0,000 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

CP CP

76701 76701 71500

V. V. II.

0,008 0,010 0,018

0,000 0,000 4,050


0,000 0,000 0,000

CP CP CP

71500 72914 72914

II. III. III.

0,021 1,031 0,039

0,000 0,028 0,000


0,000 0,000 0,000

CP CP CP

146


Z toho půda náležející do ZPF v ha Výměra Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované Třída zemědělské Nezemědělská současně celkem zastavěném Celkem podle katastru BPEJ ochrany půdy podle číslo využití půda [ha] zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] BPEJ [ha] území obce [ha] [ha] porost

Z45-SM-po Z24-VL-po

SM VL

0,724 9,746

0,000 0,000

0,720 9,461

0,720 9,461

Z38-VL-po

VL

6,440

0,000

6,440

6,440

Z22-VZ-po

VZ

3,692

0,000

3,632

3,632

K3-ZN-hr

ZN

0,142

0,000

0,142

0,142

K14-ZP-po

ZP

0,153

0,000

0,000

0,000


orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní


Meliorace

Původ

71500 71500

II. II.

0,720 6,808

0,003 0,286

Polná Polná

0,000 4,269

CP CP

71500 71510

II. II.

0,887 0,050

0,000 0,000

Polná Polná

0,422 0,000

CP CP

71510 74600

II. II.

0,013 0,084

0,000 0,000

Polná Polná

0,013 0,084

CP CP

74600 75001 76401

II. III. III.

0,018 0,859 0,003

0,000 0,000 0,000


0,018 0,331 0,000

CP CP CP

76401 71500 75001 76401 71500

III. II. III. III. II.

0,738 4,236 2,026 0,178 0,031

0,000 0,000 0,000 0,000 0,060

Polná Polná Polná Polná Polná

0,372 0,178 0,119 0,177 0,000

CP CP CP CP CP

71500

II.

2,765

0,000

Polná

1,821

CP

71510 75001

II. III.

0,159 0,489

0,000 0,000

Polná Polná

0,097 0,267

CP CP

75001

III.

0,188

0,000

Polná

0,188

CP

72911

I.

0,138

0,000

Hrbov

0,000

CP

73715 71500

V. II.

0,005 0,000

0,000 0,153

Hrbov Polná

0,000 0,000

CP CP

147


Z toho půda náležející do ZPF v ha Výměra Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované Třída zemědělské Nezemědělská současně celkem zastavěném Celkem podle katastru BPEJ ochrany půdy podle číslo využití půda [ha] zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] BPEJ [ha] území obce [ha] [ha] porost

K15-ZP-po

ZP

0,128

0,023

0,000

0,023

P6-BI-po

BI

1,680

1,574

0,000

1,574

Z10-BI-hr

BI

0,740

0,649

0,000

0,649

Z12-BI-hr

BI

1,019

0,000

0,980

0,980

Z18-BI-po

BI

3,863

0,000

3,779

3,779

Z25-BI-po

BI

4,916

0,000

4,659

4,659

Z4-BI-hr

BI

1,825

0,000

1,825

1,825

Z30-DS-po

DS

0,456

0,456

0,000

0,456

Z34-DS-po Z6-DS-po

DS DS

0,183 0,466

0,095 0,000

0,000 0,466

0,095 0,466

P11-OS-po

OS

0,473

0,116

0,000

0,116


zahrada zahrada trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost zahrada orná půda trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost


Meliorace

Původ

71500 76701

II. V.

0,022 0,001

0,105 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

CP CP

72914 72914

III. III.

0,033 1,541

0,106 0,000

Polná Polná

0,030 1,450

UP UP

72911 72911 72911

I. I. I.

0,378 0,271 0,151

0,092 0,000 0,039

Hrbov Hrbov Hrbov

0,000 0,000 0,000

UP UP UP

72911 72914

I. III.

0,829 3,779

0,000 0,084

Hrbov Polná

0,000 0,000

UP UP

71500 71510

II. II.

0,072 0,000

0,257 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

UP UP

71510 73715

II. V.

0,701 2,549

0,000 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

UP UP

73715 72911

V. I.

1,336 0,771

0,000 0,000

Polná Hrbov

0,000 0,000

UP UP

72911 73715 72914

I. V. III.

0,474 0,581 0,456

0,000 0,000 0,000

Hrbov Hrbov Polná

0,385 0,000 0,000

UP UP UP

71500 71510

II. II.

0,095 0,466

0,088 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

UP UP

76701

V.

0,005

0,358

Polná

0,000

UP

148


Z toho půda náležející do ZPF v ha Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované celkem zastavěném současně Celkem podle katastru číslo využití zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] území obce [ha] [ha] zahrada OS 0,594 0,000 0,594 0,594 orná půda Z15-OS-po orná půda OS 0,843 0,000 0,732 0,732 orná půda Z44-OS-po orná půda trvalý travní porost orná půda Z5-PV-hr PV 0,398 0,011 0,128 0,139 orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost Z7-PV-hr PV 0,088 0,000 0,028 0,028 orná půda Z8-PV-hr PV 0,252 0,049 0,032 0,081 orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost K4-PZ-hr PZ 0,274 0,000 0,274 0,274 orná půda trvalý travní porost orná půda K4-PZ-po PZ 0,094 0,094 0,000 0,094 orná půda SM 0,356 0,000 0,000 0,000 zahrada P13-SM-po P3-SM-po SM 3,641 0,233 0,000 0,233 orná půda P5-SM-po SM 2,296 0,100 0,000 0,100 orná půda zahrada Územní plán Polná – Odůvodnění



Meliorace

Původ

76701 72901 72911 71510 73715

V. I. I. II. V.

0,110 0,274 0,320 0,642 0,025

0,000 0,000 0,000 0,111 0,000

Polná Polná Polná Polná Polná

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

UP UP UP UP UP

73715 77201 72911

V. V. I.

0,002 0,063 0,037

0,000 0,000 0,260

Polná Polná Hrbov

0,000 0,000 0,000

UP UP UP

72911 73715

I. V.

0,081 0,012

0,000 0,000

Hrbov Hrbov

0,000 0,000

UP UP

73715 73715 72911

V. V. I.

0,009 0,028 0,013

0,000 0,060 0,171

Hrbov Hrbov Hrbov

0,000 0,000 0,000

UP UP UP

72911 73715

I. V.

0,040 0,017

0,000 0,000

Hrbov Hrbov

0,000 0,000

UP UP

73715 72911

V. I.

0,011 0,050

0,000 0,000

Hrbov Hrbov

0,000 0,000

UP UP

72911 73715 72914 72941 72901 72914 76701

I. V. III. IV. I. III. V.

0,141 0,083 0,094 0,000 0,233 0,061 0,039

0,000 0,000 0,000 0,356 3,408 2,196 0,000

Hrbov Hrbov Polná Polná Polná Polná Polná

0,113 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

UP UP UP UP UP UP UP

149


Z toho půda náležející do ZPF v ha Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované celkem zastavěném současně Celkem podle katastru číslo využití zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] území obce [ha] [ha] SM 1,740 0,000 1,740 1,740 orná půda Z28-SM-po Z1-TI-hr TI 0,153 0,000 0,153 0,153 orná půda orná půda trvalý travní Z2-TI-hr TI 0,041 0,000 0,041 0,041 porost trvalý travní Z4-TI-nd TI 0,061 0,000 0,057 0,057 porost trvalý travní porost VD 1,675 0,000 1,659 1,659 orná půda Z40-VD-po orná půda trvalý travní Z12-VL-po VL 0,728 0,000 0,715 0,715 porost trvalý travní porost trvalý travní Z17-VL-po VL 1,802 0,002 1,617 1,620 porost trvalý travní porost trvalý travní porost Z29-VL-po VL 1,702 0,000 1,700 1,700 orná půda Z4-VL-ja VL 1,226 0,000 1,226 1,226 orná půda trvalý travní K3-W-po W 0,900 0,000 0,827 0,827 porost trvalý travní porost trvalý travní K5-W-po W 0,719 0,000 0,142 0,142 porost trvalý travní porost Z1-BI-po BI 0,127 0,000 0,066 0,066 zahrada Územní plán Polná – Odůvodnění



Meliorace

Původ

71500 72914 73715

II. III. V.

1,740 0,034 0,120

0,000 0,000 0,000

Polná Hrbov Hrbov

0,000 0,000 0,000

UP UP UP

72911

I.

0,041

0,000

0,029

UP

72944

V.

0,012

0,003

0,009

UP

76811 71500 76401

V. II. III.

0,045 0,459 1,200

0,000 0,015 0,000

Hrbov Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná

0,045 0,000 0,729

UP UP UP

71510

II.

0,030

0,013

Polná

0,000

UP

76701

V.

0,685

0,000

Polná

0,028

UP

71510

II.

0,018

0,183

Polná

0,000

UP

76401

III.

1,584

0,000

Polná

0,219

UP

76701 71500 74700

V. II. III.

0,017 1,700 1,226

0,000 0,002 0,000

Polná Polná Janovice u Polné

0,000 0,000 1,220

UP UP UP

72914

III.

0,005

0,073

Polná

0,005

UP

76401

III.

0,822

0,000

Polná

0,822

UP

71510

II.

0,131

0,577

Polná

0,012

UP

76401 73745

III. V.

0,011 0,066

0,000 0,061

Polná Polná

0,011 0,000

UP VL

150


Z toho půda náležející do ZPF v ha Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované celkem zastavěném současně Celkem podle katastru číslo využití zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] území obce [ha] [ha] Z11-BI-hr BI 0,672 0,000 0,672 0,672 orná půda orná půda orná půda orná půda BI 1,615 0,000 1,537 1,537 orná půda Z13-BI-po orná půda Z14-BI-hr BI 0,782 0,000 0,768 0,768 orná půda orná půda zahrada Z17-BI-hr BI 1,293 0,000 1,115 1,115 orná půda trvalý travní porost zahrada zahrada trvalý travní BI 0,948 0,013 0,935 0,948 porost Z26-BI-po orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost BI 1,096 0,000 1,096 1,096 orná půda Z39-BI-po Z5-BI-nd

Z6-BI-nd

BI

BI

0,832

0,715


0,000

0,000

0,832

0,715

0,832

0,715



Meliorace

Původ

72911 72944 73715 76811 72911 72914 72911 72914 72914 72914

I. V. V. V. I. III. I. III. III. III.

0,021 0,172 0,478 0,001 1,534 0,003 0,291 0,478 0,000 0,399

0,000 0,000 0,000 0,000 0,078 0,000 0,014 0,000 0,000 0,178

Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov Polná Polná Hrbov Hrbov Hrbov Hrbov

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

VL VL VL VL VL VL VL VL VL VL

72914 72914 74068

III. III. V.

0,552 0,139 0,025

0,000 0,000 0,000

Hrbov Hrbov Hrbov

0,000 0,000 0,000

VL VL VL

72911 72914

I. III.

0,001 0,554

0,000 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

VL VL

72914 72944

III. V.

0,051 0,147

0,000 0,000

Polná Polná

0,000 0,000

VL VL

72944

V.

0,088

0,000

Polná

0,000

VL

76701 71510

V. II.

0,108 1,096

0,000 0,000

Polná Polná Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné

0,000 0,000

VL VL

0,000

VL

0,000

VL

0,000

VL


74700

III.

0,019

0,000

74700

III.

0,813

0,000

orná půda

72911

I.

0,002

0,000

151


Z toho půda náležející do ZPF v ha Výměra Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované Třída zemědělské Nezemědělská současně celkem zastavěném Celkem podle katastru BPEJ ochrany půdy podle číslo využití půda [ha] zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] BPEJ [ha] území obce [ha] [ha]

Z7-BI-nd

BI

0,345

0,327

0,000

0,327

Z8-BI-po

BI

0,016

0,000

0,016

0,016

Z9-BI-hr

BI

0,308

0,000

0,308

0,308

Z9-BI-nd

BI

0,554

0,000

0,554

0,554

Z9-BI-po

BI

0,158

0,000

0,128

0,128

NG.s

0,388

0,000

0,375

0,375

PV

0,403

0,000

0,150

0,150

K2-NG.s-hr Z2-PV-nd

Z10-SV-nd Z3-SV-hr

SV SV

0,307 0,755

0,000 0,000

0,306 0,702

0,306 0,702

Z3-SV-nd

SV

0,648

0,000

0,616

0,616



Meliorace

Původ

0,000

VL

0,000

VL

0,076

VL

0,021

VL

0,000

VL

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

VL VL VL VL VL

0,000

VL

zahrada

72911

I.

0,003

0,000


74700

III.

0,002

0,000

74700

III.

0,608

0,000

zahrada trvalý travní porost

74700

III.

0,100

0,000

72911

I.

0,325

0,018

zahrada zahrada zahrada zahrada orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda

72911 72914 73745 76901 72914

I. III. V. V. III.

0,002 0,008 0,007 0,001 0,308

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

72911

I.

0,554

0,000

Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Polná Hrbov Nové Dvory u Kamenné

72914

III.

0,114

0,031

Polná

0,000

VL

76901 73715

V. V.

0,014 0,375

0,000 0,012

0,000 0,000

VL VL

orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda

74700

III.

0,007

0,253

0,000

VL

74700

III.

0,144

0,000

0,000

VL

72911 72914

I. III.

0,306 0,304

0,000 0,053

Polná Hrbov Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Nové Dvory u Kamenné Hrbov

0,000 0,000

VL VL

72914 72911

III. I.

0,398 0,468

0,000 0,032

Hrbov Nové Dvory u

0,000 0,000

VL VL

152


Z toho půda náležející do ZPF v ha Výměra Mimo Druh ZPF Výměra V současně Lokalita Navrhované Třída zemědělské Nezemědělská současně celkem zastavěném Celkem podle katastru BPEJ ochrany půdy podle číslo využití půda [ha] zastavěné [ha] nemovitostí území obce [ha] BPEJ [ha] území obce [ha] [ha]

Z4-VD-po

VD

0,890

0,000

0,836

0,836

Z1-VL-nd Z19-VL-po

VL VL

0,703 0,867

0,000 0,000

0,703 0,867

0,703 0,867

K1-ZN-hr

ZN

0,487

0,000

0,452

0,452

K2-ZN-po

ZN

1,573

0,000

1,573

1,573

K5-ZN-hr

ZN

0,754

0,000

0,608

0,608

trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost zahrada

72911 72901

I. I.

0,148 0,340

0,000 0,055

72901

I.

0,495

0,000

72901 71500 71510 72914

I. II. II. III.

0,703 0,801 0,067 0,239

72914 72911

III. I.

72914 72914

III. III.

Meliorace

Původ

Kamenné Nové Dvory u Kamenné Polná

0,000 0,000

VL VL

0,000

VL

0,000 0,000 0,000 0,035

Polná Nové Dvory u Kamenné Polná Polná Hrbov

0,000 0,000 0,000 0,000

VL VL VL VL

0,213 1,573

0,000 0,000

Hrbov Polná

0,000 0,000

VL VL

0,429 0,179

0,146 0,000

Hrbov Hrbov

0,000 0,000

VL VL

Zdroj: data ÚAP, ÚP, upraveno AF-CityPlan



153


Rozvoj města byl v návrhovém navrhován s ohledem na ochranu ZPF, tj. nebyla navrhována nová samostatná sídla, byl ponechán a prověřován přístup na zemědělské pozemky, prioritně byly využívány plochy v zastavěném území a vhodně pro přestavbu, revitalizaci stávajících nevyhovujících funkcí, rozvoj byl prioritně navrhován v území navazujícím na stávající sídla. Dále byl rozvoj směrován do míst dopravně a technicky dostupných jak dle stávajícího stavu využití území, tak dle navrženého rozvoje města, tj. nové dopravní koncepce. Odůvodnění rozsahu záboru ZPF ÚP je vyjádřením analýzy vstupních informací, požadavků na výstupní řešení v kombinaci s vyhodnocením současného území, převzetí záměrů současného územního plánu s promítnutím všeho do právního prostředí. Vstupním argumentem řešení je požadavek pořizovatele na úplné převzetí zastavitelných ploch podle platného územního plánu. Důvodem je oprávněná obava z rizika možných náhrad, které při vyřazení rozvojových ploch mohou ve smyslu § 108 stavebního zákona majitelé dotčených pozemků uplatnit. S ohledem na rozsah probíhajícího rozvoje a omezené možnosti vedení rozhodujících tras dopravní infrastruktury neměl projektant s převzetím těchto zastavitelných ploch zásadní profesní problém. Dalším argumentem je naplnění kompaktního rozvoje města – přednostní využití volných ploch a proluk zastavěného území, využití znehodnocených ploch. Důsledné využití prostoru vnitřního města je dále doplněno kompaktní městskou strukturou. Třetím argumentem je minimalizace rozvoje solitérních místních částí, zde jsou de facto převzaty zastavitelné plochy dle platného územního plánu a další rozvoj z hlediska žádostí fyzických a právnických osob se omezuje výhradně na jednotlivé žádosti, do proluk zastavěného území a výhradně po potřeby bydlení. Rozvoj dalších ploch individuální rekreace ve stávajících lokalitách i vznik novotvarů je vyloučen. 4.d 2) Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení: Zábory ZPF dle územního plánu zasahují do ploch s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti.

Tabulka 13 Zábory ZPF s investicemi po půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Výměra TRIDA_OCHR zemědělské půdy podle BPEJ [ha]

Katastr

Lokalita číslo

Výměra celkem [ha]

BPEJ

Hrbov

Z4-BI-hr

0,4740

72911

I.

Hrbov

K4-PZ-hr

0,1412

72911

I.

0,1133

Hrbov

Z2-TI-hr

0,0410

72911

I.

0,0285

Janovice u Polné

Z4-VL-ja

1,2265

74700

III.

1,2205


Z4-TI-nd

0,0121

72944

V.

0,0086


Z4-TI-nd

0,0452

76811

V.

0,0452


Z6-BI-nd

0,6085

74700

III.

0,0764


Z6-BI-nd

0,0997

74700

III.

0,0205


0,3853

154


Výměra TRIDA_OCHR zemědělské půdy podle BPEJ [ha]

Katastr

Lokalita číslo


BPEJ

Polná

Z21-DS-po

0,3467

71500

II.

0,0632

Polná

Z21-DS-po

0,0299

71500

II.

0,0011

Polná

Z21-DS-po

0,4117

74600

II.

0,3895

Polná

Z21-DS-po

0,5636

75001

III.

0,3627

Polná

Z14-OS-po

0,0022

72914

III.

0,0008

Polná

Z14-OS-po

0,0692

72914

III.

0,0198

Polná

Z10-PV-po

0,3373

71500

II.

0,0997

Polná

Z10-PV-po

0,1330

76401

III.

0,1330

Polná

Z20-PV-po

0,1699

71510

II.

0,0010

Polná

Z20-PV-po

0,9348

75001

III.

0,3632

Polná

Z20-PV-po

0,3143

76401

III.

0,2684

Polná

Z35-PV-po

0,5310

71500

II.

0,2050

Polná

Z35-PV-po

0,3033

71500

II.

0,1820

Polná

Z35-PV-po

0,3168

74600

II.

0,3168

Polná

Z35-PV-po

0,6189

75001

III.

0,3882

Polná

Z35-PV-po

0,0533

75001

III.

0,0144

Polná

K6-PZ-po

0,7615

71500

II.

0,3561

Polná

K6-PZ-po

4,8734

71510

II.

2,9467

Polná

K6-PZ-po

2,3049

71510

II.

0,3149

Polná

K6-PZ-po

0,2121

76701

V.

0,1036

Polná

Z24-VL-po

6,8076

71500

II.

4,2687

Polná

Z24-VL-po

0,8872

71500

II.

0,4215

Polná

Z24-VL-po

0,0497

71510

II.

0,0000

Polná

Z24-VL-po

0,0133

71510

II.

0,0127

Polná

Z24-VL-po

0,0841

74600

II.

0,0841

Polná

Z24-VL-po

0,0182

74600

II.

0,0182

Polná

Z24-VL-po

0,8592

75001

III.

0,3312

Polná

Z24-VL-po

0,7383

76401

III.

0,3720

Polná

Z38-VL-po

4,2358

71500

II.

0,1782

Polná

Z38-VL-po

2,0260

75001

III.

0,1186

Polná

Z38-VL-po

0,1778

76401

III.

0,1770

Polná

Z22-VZ-po

2,7649

71500

II.

1,8210

Polná

Z22-VZ-po

0,1591

71510

II.

0,0974

Polná

Z22-VZ-po

0,4892

75001

III.

0,2668

Polná

Z22-VZ-po

0,1880

75001

III.

0,1880

Polná

P6-BI-po

0,0330

72914

III.

0,0300

Polná

P6-BI-po

1,5409

72914

III.

1,4498

Polná

Z40-VD-po

1,2002

76401

III.

0,7291

Polná

Z12-VL-po

0,6852

76701

V.

0,0282

Polná

Z17-VL-po

1,5843

76401

III.

0,2195

Polná

K3-W-po

0,0049

72914

III.

0,0049


155


Katastr

Lokalita číslo


BPEJ

Polná

K3-W-po

0,8224

76401

Polná

K5-W-po

0,1311

Polná

K5-W-po

0,0111

Výměra TRIDA_OCHR zemědělské půdy podle BPEJ [ha] III.

0,8224

71510

II.

0,0116

76401

III.

0,0111

4.d 3) Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení: Areály zemědělské prvovýroby jsou zachovány, s ohledem na hospodaření vlastníka resp. nájemce zemědělské půdy – Janovice, Skrýšov, Nové Dvory. Stávající zemědělské areály v Janovicích, Nových Dvorech a Hrbovu jsou užívány pro jiný způsob podnikání. Zemědělský areál Farma A je navržen k likvidaci. Stávající zemědělský areál Farma B je navržen k rozvoji a částečně jako plocha přestavby. 4.d 4) Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení: Pro pořízení územního plánu nebyly podkladem žádné pozemkové úpravy. Navrhované zastavitelné plochy jsou umístěny mimo prvky ochrany přírody, citované v příslušné stati textové části územního plánu. Zpětná vazba mezi navrhovanými zastavitelnými plochami a ochranou vodních toků a území před znehodnocením vlivem změny vodohospodářského uspořádání není v řešeném území aktuální. Zástavba se nachází mimo údolnice vodních toků, Sklon rostlého terénu na zastavitelných plochách nezakládá možnost eroze zemědělské půdy. Navržené úpravy nevyvolají jiné porušení zemědělského půdního fondu např. zamokřením. 4.d 5)

Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území

Řešené území města Polná tvoří 5 katastrálních území: Polná, Hrbov, Janovice u Polné, Nové Dvory u Kamenné, Skrýšov u Polné.


156


4.d 5)Odůvodnění záborů půdního fondu v I. a II. stupni ochrany: Princip řešení: V návrhu rozvojových ploch UP Polná byl rozsah případných záborů půdního fondu ve vysokém stupni ochrany rozhodujícím kritériem. Výsledkem tohoto přístupu je následující bilance: - zábor půdního fondu celkem ( ha )

92,069

- z toho: -

zábory půd v I. stupni ochrany

celkem

-

zábory půd v I. stupni ochrany převzaté

4,102

-

zábory půd v I. stupni ochrany nově vymezené

8,06

-

zábory půd v II. stupni ochrany

39,53

-

zábory půd v II. stupni ochrany převzaté

6,055

-

zábory půd v II. stupni ochrany nově vymezené

33,47

celkem

12,16

Při hodnocení nového územního plánu je nutné akceptovat rozsah zastavitelných ploch, který je převzat z platného ÚPSÚ. Nutnost převzetí vyplývá z ustanovení § 102 stavebního zákona, který umožňuje – v případě vypuštění zastavitelných ploch dle platného ÚPSÚ - možnost finančních kompenzací majitelům pozemků. Převzetí, resp. akceptování již vymezených zastavitelných ploch se jeví jako v tomto smyslu jako pragmatické rozhodnutí. K výše uvedenému výčtu převzatých ploch vymezujeme novým územním plánem na zemědělském půdním fondu, hodnoceným I., a II. stupni ochrany dle BPEJ takto: I. stupeň ochrany: Plochy K4-PZ-hr, Z10-BI-hr, Z12-BI-hr, Z4-BI-hr, Z5-PV-hr, P3-SM-po, Z15-OS-po byly převzaty za stávajícího UP. V případě, že plochy nejsou dostatečně odůvodněny urbanistickou koncepcí rozvoje Územní plán Polná – Odůvodnění

157


města Polná je důvodem převzetí ploch platného územního plánu riziko možnosti vymáhání náhrad od obce. Hrbov: K3-ZN-hr je plocha, která představuje součást širšího území, které je dlouhodobě vymezeno na rozvoj, dle urbanistické studie záměru rozvoje Hrbov. Jedná se o zamokřenou lokalitu bez možnosti využití pro intenzivní zemědělství. Z13-OS-hr - Jedná se o plochu v zastavěném území v místech zahrad, která je součástí většího rozvojového celku zpracovaného dle urbanistické studie záměru rozvoje Hrbov. Z14-BI-hr Plocha představuje podmíněný rozvoj, který by se realizoval po naplnění sousední plochy rozvoje bydlení a realizaci komunikace Z16-PV-hr. Janovice: Z6-BI-ja představuje neobdělávanou půdu, která je vymezena přirozeně rostlými skupinami zeleně a navazuje na zastavěné území. Z7-BI-ja je plocha která v prostorech ohraničených přírodní zelení, které přirozeně inklinují k zastavěné části obce. Nové dvory: Z10-SV-nd je plocha požadovaného rozvoje obce Nové Dvory vymezená vedením VN z jedné a stávající komunikací s liniovou zelení z druhé strany. Z7-BI-nd Je plocha uvnitř zastavěného území, bez intenzivního zemědělského využití. Z8-PV-nd Je plocha, která představuje stabilizaci a úpravu, případné rozšíření komunikace a chodníky a doprovodnou zeleň. Z9-BI-nd je plocha, která vhodně navazuje na zastavěné území a silnici. Polná: K2-ZN-po plocha je vymezená s ohledem na podněty k návrhu územního plánu. Část plochy byla v připomínkách k návrhu ÚP požadována na vymezení pro zastavitelné plochy BI. Z13-BI-po plocha je požadovaná vlastníky k zahrnutí do rozvojových ploch. Z4-VD-po plocha je požadovaná vlastníky k zahrnutí do rozvojových ploch. II. stupeň ochrany: Polná: Plochy K5-W-po, Z25-BI-po, Z28-SM-po, Z29-VL-po, Z40-VD-po, Z44-OS-po byly převzaty ze stávajícího UP. K12-PZ-po Plocha není využívaná k zemědělskému vyžití. K6-PZ-po Plocha je navržena k vyjmutí ze ZPF s ohledem na ztížené podmínky obhospodařování vzhledem k předpokládanému obestavění a s ohledem na výplachy půdy směrem do zastavěného území. Územní plán Polná – Odůvodnění

158


K6-ZP-po je plocha zeleně v záplavové zóně Šlapanky, bez možnosti hospodářského nebo zemědělského využití. P12-SM-po Jedná se o plochu přestavby stávajícího areálu výroby. Plocha je podmíněna respektováním zásad ochrany veřejného zdraví, a to především v oblasti splnění hygienických limitů hluku. P17-SM-po. Jedná se o plochu přestavby. Plocha je podmíněna respektováním zásad ochrany veřejného zdraví, a to především v oblasti splnění hygienických limitů hluku. P9-BI-po představuje z části již zastavěné plochy zahrádkářské kolonie. Jedná se o dobře dostupnou plochu, která je ze tří stran obklopena zastavěným územím. Z10-PV-po představuje plochu pro dopravu v aktuálně se rozvíjející průmyslové zóně. Plocha je vymezena na podkladu platného územního plánu Z11-PV-po je plocha veřejných prostranství nutná pro realizaci dopravního propojení Nádražní ulice a jižní části průmyslové zóny v propojení kolem tělesa železnice. Z19-VL-po představuje přirozenými krajinnými prvky vymezenou plochu rozvoje stávající plochy průmyslové výroby. Z20-PV-po představuje plochu pro dopravní napojení průmyslové zóny města dle platného územního plánu. Z21-DS-po je nově navržená plocha pro dopravní stavbu, která při realizaci prodloužení přes údolí Šlapanky řeší požadavek ZÚR na homogenizaci dopravního průtahu vlastním městem. Z22-VZ-po Jedná se o dlouhodobě stabilizovaný záměr rozvoje farmy B o plochy pro živočišnou výrobu. Rozsah plochy v upraveném návrhu je větší s ohledem na morfologii a sousední plochu Z24-VL-po. Z24-VL-po je plocha rozvoje průmyslové výroby vymezené v návaznosti na dopravní propojení křižovatky silnic II/345 a II/348 se silnicí Z Polné směr Nové Dvory. Z27-OK-po plochu lze chápat jako nevyužitou enklávu v území mezi silnicí a zastavěným území obce, kterou je vhodné využít pro potřeby města. Z32-PV-po Plocha pro rozšíření veřejného prostoru, výsadbu, chodníky v návaznosti na návrhovou plochu Z39-BI-po Z35-PV-po Plocha veřejného prostranství, která doplňuje funkce Z24.VL-po a 22-VZ-po. Z38-VL-po je z velké části plocha převzatého rozvoje stávající průmyslové zóny v Polné. Z39-BI-po Plocha omezeného rozvoje vymezeného v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Z42 -PV-po plochu lze chápat jako nevyužitou enklávu v území mezi silnicí a zastavěným území obce, kterou je vhodné využít pro potřeby města.


159


Z45-SM-po Jedná se o dobře dostupnou plochu, která tvoří spolu s plochou P9-BI-po enklávu, která je ze tří stran obklopena zastavěným územím. Plocha je podmíněna respektováním zásad ochrany veřejného zdraví, a to především v oblasti splnění hygienických limitů hluku. Ostatní vymezené zábory půdního fondu v 1. a 2. stupni jsou dílčími zábory do 1000 m2, v rozhodujícím rozsahu jako část zastavitelných ploch, při jejich vymezení pak byla rozhodující pozice zastavitelné plochy vůči zastavěnému území, morfologii terénu a přírodním útvarům tak, aby výsledný urbanistický útvar odpovídal nárokům na posici sídla v krajině. 4.d 6) Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů. Ponecháním současného stavu podle schválené dokumentace je společensky únosné do naplnění ploch. Nové plochy jsou vymezeny nad rámec platného rozměru územního plánu, jsou však logickým pokračování obce ve vytýčeném urbánním směru rozvoje s optimálním napojením na její urbanistickou strukturu, veřejnou, dopravní a technickou vybavenost. Tabulka 14 Celkové zábory ZPF Funkční využití Celkový součet

4.d 7)

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha I.

II.

III.

IV.

V.

Výměra celkem

12,1601

39,5323

30,6518

0,0451

9,6802

92,0697

Údaje o záboru lesního půdního fondu

UP Polná nezabírá žádné pozemky určené k plnění funkce lesa.


160

ÚZEMNÍ PLÁN POLNÁ ČÁST II. ODŮVODNĚNÍ. AF - CITYPLAN, s.r.o. Jindřišská 17, Praha 1

Recommend Documents