A N A LÝ Z A P O T E N C I Á LŮ D ol ní R ak ous k o a V í deň

A N A LÝ Z A P O T E N C I Á LŮ D ol ní R ak ous k o a V í deň

Zpráva k analýze sítí vypracována v rámci projektu „Partnerství Rakousko – Česká republika ve středoevropském regionu - PRO 2013+“ Stav: Leden 2013

Zadavatel: Magistrat der Stadt Wien Magistratsabteilung18 - Stadtentwicklung und Stadtplanung Rathausstraße 14-16, A-1082 Wien Kontaktní osoba: DI Paul Grohmann, [email protected]

Amt der Niederösterreichischen Landesregierung Abteilung RU 2 – Raumordnung und Regionalpolitik Landhausplatz 1, Haus 16, A- 3109 St. Pölten Kontaktní osoba: Mag. Simon Ortner, [email protected]

Zpracovatelský tým: mecca consulting Paul-Hörbiger-Weg 12, A-1130 Wien [email protected] www.mecca-consulting.at Kontaktní osoby: DI Dr. Hannes Schaffer Karolina Nowak, MMSc Mag. Stefan Plha Theresa Eibl, Bakk.tech. DI Beate Schaffer

2|

Řízení projektu Koordinace projektu Projektová spolupráce Projektová podpora Korektura

Analýza potenciálů PRO 2013+ Obsah 1. Projekt „PRO 2013+“ v přehledu .................................................................................................................... 4 2. Metodika analýzy potenciálů – POT-A ........................................................................................................... 5 2.1. Cíle POT-A ................................................................................................................................................ 5 2.2. Přístup k POT-A ........................................................................................................................................ 5 2.2.1. SWOT ....................................................................................................................................................... 5 2.2.2. Scénáře ..................................................................................................................................................... 5 2.2.3. Typizace scénářů ...................................................................................................................................... 6 2.2.4. Regionální liga, pohár PRO 2013+ a Šípková Růženka ........................................................................... 6 2.2.5. Možnosti realizace .................................................................................................................................... 6 2.2.6. Shrnutí SWOT-analýzy ............................................................................................................................. 7 3. Výsledky SWOT-analýzy ............................................................................................................................... 8 3.1. Regionální analýza – projektový region .................................................................................................... 8 3.2. Tématická SWOT-analýza ...................................................................................................................... 10 3.2.1. Konkurenceschopné hospodářství .......................................................................................................... 10 3.2.1.1. Hospodářský vývoj a struktura ........................................................................................................... 10 3.2.1.2. Trh práce ............................................................................................................................................ 16 3.2.1.3. Vzdělávání a kvalifikace ..................................................................................................................... 22 3.2.1.4. Věda a výzkum, technologie a inovace .............................................................................................. 25 3.2.2. Lidé a služby ........................................................................................................................................... 28 3.2.2.1. Sociální systém a zdravotnictví .......................................................................................................... 28 3.2.2.2. Turismus, kultura a volný čas ............................................................................................................. 34 3.2.3. Životní prostředí a infrastruktura ............................................................................................................. 38 3.2.3.1. Životní prostředí ................................................................................................................................. 38 3.2.3.2. Energetika .......................................................................................................................................... 41 3.2.3.3. Infrastruktura a doprava ..................................................................................................................... 44 3.2.4. Instituce a regionální rozvoj..................................................................................................................... 53 3.2.4.1. Regionální rozvoj, územní plánování a institucionální prostředí ......................................................... 53 3.2.4.2. Venkov a udržitelný rozvoj.................................................................................................................. 58 3.2.4.3. Města a jejich okolí ............................................................................................................................. 60 4. Potenciální oblasti pro další programové období 2014-2020 ....................................................................... 62 4.1. Konkurenceschopné hospodářství .......................................................................................................... 64 4.2. Lidé a služby ........................................................................................................................................... 73 4.3. Životní prostředí a infrastruktura ............................................................................................................. 83 4.4. Instituce a regionální rozvoj..................................................................................................................... 88 5. Glosář .......................................................................................................................................................... 93 6. Seznam obrázků a grafů .............................................................................................................................. 94 7. Seznam tabulek ........................................................................................................................................... 95 8. Seznam potenciálů ...................................................................................................................................... 95 Přílohy ................................................................................................................................................................... 95

|3

1. Projekt „PRO 2013+“ v přehledu Cílem projektu EU „Partnerství Rakousko - Česká republika ve středoevropském regionu - PRO 2013+“ je analýza stávajících potenciálů a sítí v regionech Vídeň, Dolní Rakousko, Jižní Morava a Vysočina a na základě těchto příprava podstatných obsahů a společných tématických stěžejních bodů pro program EÚS Rakousko Česká republika 2014-2020. Projektovými partnery jsou rakouské spolkové země Vídeň a Dolní Rakousko a česká oblast Jihovýchod, sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Projekt se skládá z pěti modulů a obsahuje následující složky: Obsahová složka zahrnuje zpracování analýzy sítí a potenciálů na rakouské straně. Integrující složka se zabývá sloučením a společnou interpretací výsledků rakouských a českých dílčích projektů. Řídící složka zabezpečuje řádné vykazování a finanční dokumentaci. Komunikační složka se stará o intenzivní spolupráci a koordinaci se všemi, na projektu se podílejícími skupinami. Tyto buď přinášejí vstupy, dokumentují výsledky analýzy sítí a potenciálů, nebo řídí průběh projektů.

Obrázek 1: Projektová struktura 2013+

(Übersetzung: Module = Moduly, Projektmanagement = Řízení projektu, Netzwerk Analyse = Analýza sítí, Potenzial Analyse = Analýza potenciálů, Ergebnis Kombination = Sloučení výsledků, Reporting = Hlášení, Abstimmung = Sladění) Těžištěm této zprávy je analýza potenciálů. Vzhledem k návrhům nařízení Evropské komise, v nichž jsou obsaženy „tématické cíle“ pro následující programové období, je v této fázi projektu důležité rozeznat ty potenciály, které jsou relevantní pro všechny čtyři regiony projektového prostoru. Navíc je třeba podpořit tyto potenciály stabilními a kvalitními sítěmi, aby se dosáhlo nejlepší možné využití stávajících synergií a tím přispět k podpoře dalšího vývoje příhraničního regionu. Následující výklady se týkají zejména regionů Vídeň a Dolní Rakousko, přičemž jsou následně slučovány s výsledky ze sousedních regionů.

4|

2. Metodika analýzy potenciálů – POT-A 2.1. Cíle POT-A Obsahem analýzy potenciálů je zpracování budoucích možností realizace oprávněných k dotacím v rámci přeshraniční spolupráce v projektovém prostoru PRO 2013+. Cílem analýzy potenciálů je poukázání na různé typy potenciálů a jejich ohodnocení pro následující programové období EÚS Rakousko - Česká republika 20142020. Základem této práce jsou fundované zkoumání a zohlednění hodnocení a výroků aktivních aktérů v regionu. Adresáty analýzy potenciálů jsou projektoví partneři programu EÚS Rakousko-Česká republika.

2.2. Přístup k POT-A Analýza potenciálů je založena na 13 tématech, které identifikovaly projektoví partneři jako relevantní pro projektový prostor. Metodický základ tvoří SWOT-analýza, která je detailně popsána v následujícím bodě. 2.2.1. SWOT 1 SWOT-analýza je systematický rozbor situace při strategickém plánování. V rámci SWOT-analýzy jsou zobrazeny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Důležité je rozlišovat vnitřní a vnější vlivy. K vnitřním vlivům patří silné a slabé stránky, k vnějším patří příležitosti a hrozby (Pelz, 2012). Okruh nasazení Výsledek SWOT-analýzy slouží k rozhodování při různých příležitostech. U projektu PRO 2013+ se očekává identifikování těch těžišť, které by mohly být podstatné v příštím programovém období. Obsahy SWOT-analýzy PRO 2013+ jsou na jedné straně výsledkem důkladného zkoumání, na druhé straně se jedná o vstupy účastníků workshopů k analýze potenciálů ve Vídni a Dolním Rakousku z června 2012 a workshopů k analýze potenciálů v Dolním Rakousku, který se uskutečnil 1.října 2012. Vytvořených bylo 13 regionálních SWOT-analýz, které byly podloženy statistickými údaji a mapami. Při dvou tématických oblastech se jedná o průřezová témata (venkov a městský prostor), jejichž SWOT-analýzu tvoří shrnutí analýz ostatních tématických oblastí. Zvláštností SWOT-analýzy PRO 2013+ je zahrnutí výsledků předešlé analýzy sítí: vyhodnocení rozhovorů a síťových obrazů. Z rozsáhlé sbírky slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb jsou pro další práci v každé tématické oblasti zdůrazněny ty silné a slabé stránky, které jsou zvlášť relevantní pro region - takzvané „klíčové faktory“. 2.2.2. Scénáře Křížením klíčových faktorů čtyř SWOT-polí (silné stránky se slabými a příležitosti s hrozbami) vznikají v tématických oblastech různé scénáře, které vytvářejí vztahy mezi jednotlivými složkami SWOT-analýzy. Takto může být například poukázáno na silné stránky regionu, které jsou podporovány příležitostmi, nebo naopak slabé stránky, které mohou v kombinaci s přítomnými riziky způsobit škody, pokud proti nim nebudou podniknuty kroky. V pozornosti scénářů je samozřejmě kombinace příležitostí a silných stránek, jelikož tyto nabízejí největší možný potenciál. Důležité je však zohlednit i ostatní kombinace a reagovat na ně. Scénáře jsou následně filtrovány podle čtyř kritérií: potřeby, proveditelnost, podpora sítí a absorpce. Cílem tohoto kroku je ohodnocení relevantních a realizovatelných potenciálů oprávněných k dotacím.

1

SWOT-analýza: z ang. Strengths – Weaknesses – Opportunities – Threats

|5

2.2.3. Typizace scénářů Potřeby: Potřeby regionu by měly být naplněny využitím potenciálních oblastí. Proveditelnost: Potenciální oblasti by měly být pokryty budoucími tématickými cíli a investičními prioritami, čímž se zajistí jejich finanční podpora. Podpora sítí: Výsledky analýzy sítí vypovídají o tom, zda už jsou v těchto potenciálních oblastech aktivní organizace nebo sítě, nebo zda je pro využití některých potenciálních oblastí nutné vybudování nových sítí. Absorpce: Zájem projektových předkladatelů je možné zjistit v „kvalitativních rozhovorech“ a workshopech. První projektové ideje a přístupy v některých potenciálních oblastech naznačují dobrý příjem budoucích dotaci. Obrázek 2: Čtyři potenciálních oblastí

kritéria

k

vymezení

Obrázek 2 schematicky zobrazuje vymezení scénářů až ke konkrétním možnostem realizace. Průběh sloupců od tmavé po světlou barvu znamená rozdílnou důležitost při filtrování a vzájemnou návaznost: čím tmavší je sloupec, tím důležitější je toto kritérium. Pokud není například v regionu dána potřeba v určité potenciální oblasti, tak nejsou sledovány ani možnosti proveditelnosti. Shrnutí kritérií do dvou bloků se vztahuje na původ obsahů kritérií: při „potřebě“ se jedná o výsledky SWOTanalýzy, jakož i výpovědi různých strategii a konceptů, „proveditelnost“ se vztahuje na obsahy tématických cílů a investičních priorit. „Podpora sítí“ a „absorpce“ se opírají o obsahy rozhovorů a workshopů. Filtrování pomáhá při hodnocení scénářů a slouží k vymezení realistických oblastí činností. Scénáře se pro tento účel dělí na různé typy: regionální liga, pohár PRO 2013+ a Šípková Růženka. 2.2.4. Regionální liga, pohár PRO 2013+ a Šípková Růženka Podle našeho názoru existují rozdílné typy potenciálů. Tyto závisí od důležitosti potenciálů pro jednotlivé dílčí regiony. Navrhujeme následující tři typy: • Typ „regionální liga“: K typu „regionální liga“ patří témata, jejichž hodnocení jsou z analýzy sítí a potenciálů ve třech dílčích projektových územích (Vídeň + Dolní Rakousko, Jižní Morava, Vysočina) velmi rozdílné. Pro jednotlivé dílčí regiony mají velkou důležitost. • Typ „pohár PRO2013+“: Při typu „pohár PRO2013+“ už funguje přeshraniční spolupráce. Potenciál má nadregionální význam. Zlepšení potenciálu jsou možné přes intenzivnější síťové aktivity. • Typ „Šípková Růženka“: Existuje ještě třetí, velmi důležitý typ. Nazýváme ho „Šípková Růženka“. Jedná se při tom o témata, kterých přeshraniční potenciál zatím není znám. Neexistují téměř žádní aktéři, kteří by byli v této oblasti přeshraničně aktivní. 2.2.5. Možnosti realizace Výsledkem analýzy potenciálů jsou typy potenciálů, které se rozlišují v důležitosti pro region. Ty scénáře, které pro region nabízejí největší potenciál jsou detailně popsány a nakonec označeny za ideu realizace. Tyto by měly být v pozornosti témat, které jsou oprávněny k dotacím. Scénáře regionů Dolní Rakousko a Vídeň jsou porovnány se scénáři partnerských regionů projektového území PRO 2013+ za účelem hledání společných idejí na realizaci pro následující programovací období.

6|

2.2.6. Shrnutí SWOT-analýzy

Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) > Klíčové faktory Zvýrazněním silných a slabých stránek vznikají pro region relevantní klíčové faktory.

>> Křížení klíčových faktorů podle různých strategií Křížení 4 polí SWOT-analýzy: silné stránky-příležitosti (potenciály), silné stránky-hrozby (neutralizace), slabé stránky-příležitosti (přeměna) a slabé stránky-hrozby (vytvoření obranné strategie) (WP, 2012)

> Scénáře Výsledkem různých strategií křížení je několik různých scénářů, které vznikly křížením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V dalším kroku jsou zvoleny ty scénáře, u nichž existuje potenciál pro region. Zohledněny jsou při tom následující kritéria:

>> Výběr scénářů podle 4 kritérií Potřeby

Proveditelnost

Analýza sítí

Absorpce

Je tato potenciální oblast relevantní pro region?

Co je realizovatelné? Překrývají se obsahy s investičními prioritami EU?

Existují už projekty? Existují schopné, aktivní organizace?

Je zájem o realizaci? (Workshop) Jaké jsou dosavadní přístupy?

>> Ideje k uskutečnění Ideje k uskutečnění jsou kategorizovány podle různých typů potenciálů: regionální liga, pohár PRO 2013 + a Šípková Růženka. Toto obrazné rozdělení zobrazuje prostorové vztahy potenciálu a zároveň napovídá o složitosti aktivace tohoto potenciálu.

|7

3. Výsledky SWOT-analýzy 3.1. Regionální analýza – projektový region Projektový region zahrnuje tři územní jednotky NUTS-2: rakouské spolkové země Vídeň a Dolní Rakousko, které se skládají z NUTS-3 jednotek Mostviertel-Eisenwurzen, Dolní Rakousko-Jih, St. Pölten, Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland / Nordteil, Wiener Umland / Südteil a Vídeň a česká oblast Jihovýchod, která se skládá z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Následující mapa ukazuje NUTS-jednotky, obce a důležité elementy prostorové struktury.

Obrázek 3: Projektové území 2 2

Zdroj: PGO – Planungsgemeinschaft Ost. CENTROPEMAP, 2008.

8|

Projektové území je jak geograficky, tak hospodářsky velmi heterogenní a to jak přeshraničně, tak i v rámci rakouského projektového regionu. Od Alp na jihu až po nížinné výběžky na východě, od hospodářsky silných metropolitních regionů až po vylidňováním ohrožené a hospodářský slabé periferie je zastoupeno všechno. To ztěžuje možnost všeobecných výroků a vyžaduje regionální rozlišování. Následující tabulka podává přehled o obyvatelstvu projektového regionu, jeho hustotě a vývoji a budoucím trendu do roku 2030: Tabulka 1: Údaje o obyvatelstvu 3 NUTS 3 jednotka MostviertelEisenwurzen Dolní RakouskoJih

Rozloha (km²)

Podíl rozlohy na celkovém regionu

Počet obyvatel 2001

Počet obyvatel 2010

Podíl počtu obyvatel na celkovém regionu

Hustota zalidnění (počet obyvatel/km²)

Vývoj obyvatelstva 2001-2010 v %

Počet obyvatel Prognóza 2030

Prognóza vývoje obyvatelstva 2010-2030

3.355,3

10,0%

240.604

242.198

4,9%

72,2

0,4

252.965

4,45%

3.374,1

10,0%

248.342

253.386

5,1%

75,1

1,7

276.667

9,19%

Sankt Pölten

1.231,0

3,7%

144.811

148.664

3,0%

120,8

2,3

163.832

10,20%

Waldviertel

4.613,3

13,7%

225.742

220.725

4,4%

47,8

-2,4

218.966

-0,80%

Weinviertel Wiener Umland/Nordteil Wiener Umland/Südteil

2.412,8

7,2%

125.485

124.227

2,5%

51,5

-1,3

132.888

6,97%

2.724,0

8,1%

284.745

305.092

6,1%

112,0

6,8

366.921

20,27%

1.475,8

4,4%

298.732

318.727

6,4%

216,0

6,2

381.188

19,60%

414,6

1,2%

1.550.123

1.695.683

34,1%

4.314,7

9,4

1.901.723

12,15%

6.796,0

20,2%

514.992

514.569

10,3%

75,7

-0,1

513.002

-0,30%

7.196,5

21,4%

1.124.417

1.154.654

23,2%

160,4

2,7

1.127.997

-2,30%

4.757.993

4.977.925

100%

148,2

4,6

5.336.149

7,20%

Vídeň Vysočina Jihomoravský kraj Projektový region

33.593,4

Na ploše 19.600 km² žije v rakouském projektovém regionu přibližně 3.309.000 obyvatel, což odpovídá hustotě zalidnění cca. 170 obyvatel na km², přičemž zde existují zásadní rozdíly mezi Vídní s jejím okolím (převážně městská zástavba) a venkovem se zástavbou tvořenou převážně samostatně stojícími rodinnými domy. Nápadné jsou proto hodnoty ve Vídni s 4.315 obyvateli na km² a hodnoty v nejméně osídleném regionu, Waldviertel, s 48 obyvateli na km². Tato hodnota je hluboko pod celorakouským průměrem zhruba 100 obyvatel na km². V českém projektovém regionu žije na rozloze cca. 14.000 km² 1.669.200 obyvatel. Zatímco počet obyvatel Jižní Moravy vzrostl v období 2001-2010 o necelé 3%, ve Vysočině klesl o 0,1%. Vývoj obyvatelstva v období 2001-2010 byl ve všech rakouských regionech s výjimkou Waldviertel a Weinviertel pozitivní, přičemž zejména Vídeň s jejím okolím značně rostly. Obyvatelstvo se vyvíjí regionálně i komunálně velmi odlišně, dokonce i v rámci obcí probíhá populační růst a vylidňování částečně paralelně podle polohy čtvrtí. Důvodem populačního růstu není zvýšená fertilita, ale převážně migrace, která vede zejména v městském prostoru k internacionalizaci obyvatelstva. Prognóza vývoje obyvatelstva předpokládá do roku 2030 pokračování vývoje posledních let. Do roku 2030 by mělo obyvatelstvo regionu vzrůst o 7%, jedině Waldviertel, Vysočina a Jižní Morava musí počítat s mírným poklesem. Největší nárůst by se však v tomto období neměl týkat města Vídeň samotného, ale jeho jižního a severního okolí. Silný růst v severním okolí Vídně postaví tento region před výzvy, jimž jižní okolí čelí již několik desetiletí: nekontrolované rozrůstání obcí a silný nárůst motorizované individuální dopravy daleko za kapacitní hranice neustále se rozšiřující silniční sítě. Při omezení osídlení a dopravy bude jedné z největších výzev čelit územní správa a plánování projektového regionu. V následujících tématických SWOT-analýzách jsou popsány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby rakouského projektového regionu, přičemž se bral ohled i na přeshraniční aspekty.

3

Zdroj: Statistik Austria, ÖROK, 2010. Vlastní výpočet, vlastní znázornění.

|9

3.2. Tématická SWOT-analýza 3.2.1. Konkurenceschopné hospodářství 3.2.1.1. Hospodářský vývoj a struktura Základní informace Celý projektový region patří s tempem růstu nad průměrem EU k rostoucím regionům Evropy, díky čemuž také lépe čelili hospodářské krizi od roku 2008. Region na rozhraní dynamických trhů střední a východní Evropy se těší příznivé poloze a vysoké atraktivitě pro investory. Regionální těžiště Rakouský projektový region se vyznačuje vysoce diverzifikovaným hospodářstvím a silnou, vůči krizím odolnou, pozicí malých a středních podniků. V zásadě jsou podniky na české straně podstatně větší. Následující mapa ukazuje regionální hrubý domácí produkt 2008 v paritě kupní síly (PKS) v tržních cenách v % průměru EU-27. V tomto ohledu existují zásadní regionální rozdíly jak přeshraničně, tak i v rámci rakouského projektového území. Vídeň je s HDP na obyvatele na úrovni 163% - na základě průměru EU-27 - nejen hospodářsky nejsilnějším regionem Rakouska, ale i jedním z top-regionů Evropy. Regiony Wiener-Umland Süd se 149% a St. Pölten se 121% jsou také ekonomicky silné. Mostviertel a Dolní Rakousko-Jih se s 95% nacházejí již pod průměrem EU. Regiony Wiener Umland-Nordteil a Waldviertel mají HDP na obyvatele na úrovni těsně nad 85%, NUTS-3 region Weinviertel dosahuje jen 61% průměru EU-27. Regionální HDP v paritě kupní síly českého projektového regionu je podstatně níž pod průměrem EU, ale s hodnotami 78% na Jižní Moravě a 63% ve Vysočině nemá daleko od hodnot rakouských příhraničních regionů.

10 |

Obrázek 4: Regionální HDP, 2008 4

PKS= Parita kupní síly

4

Zdroj: Eurostat, 2010. Vlastní výpočet, vlastní znázornění.

| 11

(Překlad: Regionales BIP in KKP = Regionální HDP v PKS, BIP zu laufenden Marktpreisen = HDP v tržních cenách, Kaufkraftstandard je Einwohner in % des EU-Durchschnitts = Standard kupní síly na obyvatele v % průměru EU, bis unter = až do, und mehr = a více)

Bruttowertschöpfung, 2009 Primärer Sektor

100%

Sekundärer Sektor

Tertiärer Sektor

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich-Süd

Mostviertel-Eisenwurzen

0%

Quelle: Eurostat, 2009

Obrázek 5: Tvorba hrubé přidané hodnoty podle sektorů, 2009 (Překlad: Bruttowertschöpfung = Tvorba hrubé přidané hodnoty, Primärer Sektor = Primární sektor, Sekundärer Sektor = Sekundární sektor, Tertiärer Sektor = Terciární sektor, Niederösterreich Süd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

Tvorba hrubé přidané hodnoty odpovídá v celkovém národohospodářském výpočtu provedeným službám v jednotlivých hospodářských odvětvích. Terciární sektor dominuje všem regionům s podíly mezi 55% (MostviertelEisenwurzen) a 83% (Vídeň). Sekundární sektor se pohybuje mezi 17% (Vídeň) a 41% (MostviertelEisenwurzen). Primární sektor hraje celkově jen podřízenou roli a dosahuje 0,1% (Vídeň) až 7% (Weinviertel). Terciární sektor bude i nadále získávat na důležitosti. Platí to i pro venkov, kde je snaha postupovat proti ztrátě pracovních míst novými adaptovanými profesemi v oblastech sociálních služeb, informačních a komunikačních technologií a regionálního turismu. V českém projektovém regionu je nápadný podstatně vyšší podíl sekundárního sektoru, i když i terciární sektor získává na důležitosti. Podíl primárního sektoru na tvorbě hrubé přidané hodnoty se od rakouských regionů nijak markantně neliší.

12 |

Obrázek 6: Význam zemědělství a lesního hospodářství

Význam zemědělství a lesního hospodářství zůstává v některých regionech i nadále velký, zejména ve Weinviertel, Waldviertel, Mostviertel-Eisenwurzen, na Jižní Moravě a Vysočině. Významnou roli při tom hrají jako polní (Weinviertel, Jižní Morava) tak i lesní hospodářství (Waldviertel, Mostviertel-Eisenwurzen). Region se vyznačuje silnými klastry s rozdílnou tématikou. Přeshraničně relevantní regionální těžiště jsou Creative Industries a Life Science ve Vídni a Brně. Green Buildings, Food (těžiště regionální produkty) a logistika jsou v centru zájmu zejména v Dolním Rakousku, na Jižní Moravě a Vysočině.

| 13

Tabulka 2: Klastry v PRO 2013+ 5

NUTS 2 Dolní Rakousko

Vídeň

Rakousko Jihomoravský kraj

Vysočina

Klastry Bau.Energie.Umwelt Kunststoff (v kooperaci s Horním Rakouskem) Lebensmittel Wellbeing Logistik Mechatronik e-mobil Initiative Life Science Austria Vienna Region IT-Cluster Wien Mobilitätscluster Wien Umweltcluster Wien Wien Products (Plattform der Wirtschaftskammer) Austrian Traffic Telematic Cluster RTCA - Rail Technology Cluster Austria Czech Furniture Cluster CEITEC (biotechnology) Energoklaster CREA Hydro&Energy Network Security Monitoring Cluster Innovation in Transport Water Treatment Alliance Precision Engineering Wood-processing Food Glass

Partneři 184 (2009) 436 (90 Dolní Rakousko; 2009) 89 82 (2009) 36 (2009) neuvedeno 259 117 (2009) neuvedeno neuvedeno 27 49 neuvedeno 24 neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno

Hospodářské zaměření vykazuje zásadní rozdíly mezi městy a jejich okolím a venkovem. Podniky ve městech jsou převážně mezinárodní a orientované na export, zatímco venkovské hospodářství je spíše orientované na regionální potřeby.

5

Zdroj: http://www.clustercollaboration.eu/, http://www.vite.at/overview/de/, www.ecoplus.at; 2012

14 |

Tabulka 3: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti hospodářského vývoje a struktury T01

Hospodářský vývoj a struktura SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY DR x

x

x

x

Silné klastry ve výrobních a technologických oblastech

x

x

x

x

Četné zakládání podniků v sousedních regionech, rozšiřování domácího trhu Domácí investice posilují regionální hospodářství Silná orientace produktů a služeb na export Analýza sítí

V

Stabilní hosp. růst (stabilní malé a střední podniky a střední třída (odolná vůči krizi) Různorodé odvětví

Velká síť (95 aktérů v 20 projektových sítích) Dobrá podpora hospodářských komor, Ecoplusu a Vídeňské hospodářské agentury

Analýza sítí

DR x

V

x

Příhraniční podniky jsou málokdy orientované na Česko, zaměřují se spíše na vzdálenější trhy (např. Německo)

x

Mnoho malých a spíše izolovaných sítí bez mezinárodních vztahů

x

x x x

x

x

x

PŘÍLEŽITOSTI Další rozvoj malých a středních podniků

Strukturálně slabé hosp. odvětví na venkově (zejména v periferních oblastech) Závislost na dotacích v zemědělství

HROZBY DR x

V x

Specializace hospodářských podniků zejména v zemědělství (regionální produkty)

x

Využití externích výhod intenzivnější kooperací s výzkumnými institucemi

x

x

Intenzivnější využívání společného evropského trhu a trhu práce

x

x

Silnější propojení mezi aktéry na regionální a mezinárodní úrovni

x

x

Regionální produkty a společné rozvíjení lokalit jako nová tématická oblast

x

Regionální rozdíly v hospodářském vývoji - mezi městem a venkovem Další pokles významu zemědělství

DR x

V x

x

Přílišná koncentrace na stávající síťové uzly (např. hospodářské komory)

x

x

Tématicky a organizačně omezené sítě bez dodatečných impulsů

x

x

Výchozí body pro budoucnost • Intenzivnější snahy o přeshraniční patentové přihlášky • Posílení a budování klastrů • Podpora marketingu a tvorby regionálních produktů (např. Sonnentor) • Využívání neformálních sítí (např. Waldviertler Sparkasse) • Zprostředkování nových témat jako například „regionální produkty“, „pečeť kvality“, „výpomoc při založení malých a středních podniků“ • Větší podpora spolupráce mezi výzkumem a hospodářstvím podle vzoru přeshraničního projektu „centrope_tt“. Tento projekt probíhá v rámci programu CENTRAL EUROPE a přinesl několik inovativních přístupů, které byly realizovány i na regionální úrovni: „centrope_tt_voucher“ podporuje přeshraniční spolupráci malých a středních podniků ve výzkumu. „centrope_tt_academy“ poskytuje široký obraz o různých dotačních a finančních strukturách v zemích Centrope. Navíc existuje i databáze „centrope_tt_map“, ve které se nachází více než 2.200 výzkumných institucí a podniků regionu Centrope.

| 15

3.2.1.2. Trh práce Základní informace Trh práce se vyznačuje vysokou regionální koncentrací v centrech a jejich okolí a tím způsobenou nutností dojíždění, někdy i na dlouhé vzdálenosti. Regionální těžiště Navzdory volnému trhu práce od roku 2011 existují v celkovém regionu zásadní regionální rozdíly. Při porovnání zemí dosahují průměrné mzdové náklady ve výrobě v Česku 9,32 EUR/h a v Rakousku 31,13 EUR/h. 6 Údaje o hrubých výdělcích z roku 2007 ukazují, že průměrný měsíční plat podle parity kupní síly v Rakousku dosahoval 2.649 EUR, zatímco v Česku to v roce 2008 bylo 1.330 EUR. 7 To odpovídá poměru 2:1. 8 Částečně to vysvětluje dosavadní mobilitu na trhu práce téměř výhradně ve směru Česko-Rakousko. Rozdíly v mzdách a nabídce pracovních míst jsou však patrné i v rakouském projektovém regionu, zejména mezi městy a strukturálně slabými regiony. Míra nezaměstnanosti byla v období 2000-2010 v Rakousku v průměru 4,4%, zatímco v Česku to bylo průměrně 7,1% 9 (obě hodnoty pod průměrem EU). Míra zaměstnanosti je se 70% nad průměrem EU, ovšem míra zaměstnanosti je v skupině osob ve věku 55-64 let se 42-43% podstatně pod průměrem (české hodnoty se přitom od rakouských téměř neodlišují). 10 Úroveň vzdělání poukazuje na rozdíly mezi městem a venkovem, ale i mezi Rakouskem a Českou republikou. Demografický vývoj probíhá v rakouském i českém projektovém regionu velmi podobně. Podíl práceschopného obyvatelstva kvůli tomuto vývoji klesá. Možný nedostatek pracovních sil a „konkurence o stejné lidi“ je jednou z výzev budoucnosti. Jako stabilizující faktor může v tomto směru působit migrace. Tabulka 4: Údaje o zaměstnanosti v PRO 2013+, 2008/2009 11 Míra Míra Podíl Podíl středně zaměstnanosti NUTS 2 zaměstnanosti nekvalifikovaných kvalifikovaných 2008 2008 2009 2009 55-64 let

Podíl vysoce kvalifikovaných 2009

Dolní Rakousko

73,9%

42,3%

27,2%

58,9%

13,9%

Vídeň

67,4%

42,9%

23,6%

55,0%

21,4%

Jihovýchod

65,9%

45,7%

16,9%

69,4%

13,7%

Zdroj: ÖIR Projekthaus, 2009 Zdroj: ÖIR Projekthaus, 2009 8 Avšak Česká republika vykazuje po Slovinsku ze všech „nových“ členských států EU nejvyšší úroveň příjmů 9 Zdroj: ÖIR Projekthaus, 2009 10 Zdroj: Eurostat, 2009 11 Zdroj: Statistik Austria, Eurostat; 2008/2009 6 7

16 |

Erwerbstätige am Arbeitsort nach Wirtschaftssektoren, 2009 Anteil primärer Sektor %

100%

Anteil sekundärer Sektor %

Anteil tertärer Sektor %

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich-Süd

Mostviertel-Eisenwurzen

0%

Quelle: Eurostat, 2009

Obrázek 7: Pracující podle hospodářských odvětví, 2009 (Překlad: Erwerbstätige am Arbeitsort nach Wirtschaftssektoren = Pracující v místě zaměstnání podle hospodářských odvětví, Anteil primärer Sektor = Podíl primárního sektoru, Anteil sekundärer Sektor = Podíl sekundárního sektoru, Anteil tertiärer Sektor = Podíl terciárního sektoru, Niederösterreich Süd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

Celkem disponuje region cca. 2,5 miliony pracujících v místě zaměstnání, přičemž na rakouský projektový region z toho připadá 68%. Rozdělení pracujících podle hospodářských odvětví poukazuje na zásadní rozdíly mezi městským a venkovským prostorem. Primární a sekundární sektor mají na venkově větší důležitost než ve Vídni a jejím okolí. Vývoj k „společnosti služeb“ je již ve Vídni mimořádně pokročilý. V Česku jsou primární a sekundární sektor ještě významnější než v Rakousku. Zajímavým faktem je, že podíl pracujících v primárním sektoru podstatně převyšuje jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty.

| 17

Arbeitslosenrate, 2009 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich-Süd

Mostviertel-Eisenwurzen

0,0%

Quelle: Eurostat, 2009

Obrázek 8: Míra nezaměstnanosti, 2009 (Překlad: Arbeitslosenrate = Míra nezaměstnanosti, Niederösterreich Süd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

Míry nezaměstnanosti v regionu leží téměř vesměs pod průměrem EU, přičemž v městském prostoru jsou podstatně vyšší než na venkově. V České republice je míra nezaměstnanosti vyšší (cca. 7-8%). Problematický je nárůst míry nezaměstnanosti mezi mladými a poměrně vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, jejichž opětovné začlenění do trhu práce je obtížné.

18 |

Obrázek 9: Prognóza pracujících do roku 2030

Obrázek 10: Prognóza pracujících ve věku 15-34 let do roku 2030

Prognózy pracujících do roku 2030 se pro celý projektový region vyznačují podstatně negativnějšími vyhlídkami jako při prognózách vývoje obyvatelstva. S výjimkou významných měst a jejich okolí, kterým je předpovězen zásadní růst, je třeba počítat s úbytkem až do -10%, ve skupině osob ve věku 15-35 let dokonce mnohem více. Rozdíly mezi městem a venkovem se budou nadále prohlubovat. Regiony, které již dnes musí bojovat s úbytkem | 19

obyvatelstva, budou i nadále ztrácet pracovní síly a budou závislé na dojíždění a od nabídky pracovních míst v centrech. Podniky budou muset vynaložit ještě větší úsilí pro udržení pracovních sil v regionu. Tabulka 5: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti trhu práce T02

Trh práce SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dobře vzdělaná pracovní síla

DR x

V x

Široké spektrum vzdělání

x

x

Ochota dojíždět (venkov-město)

x

Ve srovnání s nezaměstnanost

průměrem

EU

nízká

Analýza sítí

Dobrá struktura správy trhu práce

x

x

x

x

Analýza sítí

V

x

x

x

x

Rostoucí nezaměstnanost, zejména u mladých, jakož i nezaměstnanost nekvalifikovaných osob

x

x

Nedostatek pracovních sil v technických a přírodovědných oborech Nedostatečná podpora komunikace mezi školami a správou trhu práce ohledně profesního zaměření

x

x

x

x

Obtížné uznání vzdělání dosaženého v zahraničí

x

x

Mobilita na trhu práce pouze v jednom směru (CZ ÆAT) Obtížný (opětovný) vstup na pracovní trh pro rizikové skupiny (starší lidé, osoby se zdravotním postižením, migranti) - nižší míra zaměstnanosti při zmíněných rizikových skupinách

Úzká spolupráce regionálně aktivních aktérů. Tématická síť se skládá ze 7 projektových sítí a jedné neformální sítě s 68 aktéry.

x

x

Úzký okruh hlavních aktérů

x

x

Intenzivní a pravidelná výměna mezi úřady práce českých krajů a Arbeitsmarktservice (DR/V), dlouhotrvající kooperace.

x

x

Prakticky žádné propojení mezi výzkumnými a na uplatnění orientovanými projekty

x

x

DR x

V X

x

x

x

x

PŘÍLEŽITOSTI

20 |

DR x

Málo pracovních míst na venkově - závislost venkova od pracovní nabídky v centrech - dojíždění

HROZBY

Od roku 2011 otevřený trh práce: více šancí než hrozeb Další zlepšování průměrné úrovně vzdělání

DR x

V x

x

x

Zlepšení znalostí cizích jazyků

x

Intenzivnější a cílená výměna pracovních sil

x

x

„Brain Drain“ - ztráta vysoce kvalifikovaných pracovních sil z důvodu nedostatečné nabídky odpovídajících pracovních míst

x

x

Omezení překážek v uznávání dosaženého vzdělání a pracovních zkušeností ze zahraničí

x

x

Nedostatečná reakce na demografické změny stárnutí populace

x

x

Existující stabilní základ pro přeshraniční spolupráce Demografický vývoj je společnou výzvou pro celý projektový prostor

x

x

Po otevření trhů práce již není zjevná nutnost dalších intenzivních kooperací

x

x

x

x

Nadále markantní rozdíly v příjmech mezi Rakouskem a Českem Vysoký podíl zaměstnanců na poloviční úvazek a vysoká nezaměstnanost mezi mladými může vést k chudobě Závislost venkova od nabídky pracovních míst v centrech a z toho plynoucí stěhování do center

Výchozí body pro budoucnost • Zlepšení vzájemného uznávání dosaženého vzdělání/kvalifikace zvýší dosud slabě rozvinutou mobilitu na trhu práce • Informační středisko/ombudsman pro otázky a potíže na přeshraničním trhu práce usnadní mobilitu (např. „IGR - budoucnost v pohraničí“) • Rozvoj nových zaměstnání, které umožní setrvání na venkově • Atraktivní balíčky pro technické a přírodovědné odborníky • Stárnutí obyvatelstva přináší nové pracovní možnosti zejména na venkově (opatrování, péče atd.) • Opatření k posílení integrace starších pracujících na trhu práce • Zvyšování povědomí a opatření na podporu celoživotního vzdělávání také nekvalifikovaných vrstev předcházejí vyšší míře nezaměstnanosti: díky moderním komunikačním prostředkům již není vyloučena ani periferie • Opatření na zvýšení mobility na trhu práce, zejména s přeshraniční perspektivou Rakousko-Česko • Opatření ke zvýšení míry zaměstnanosti u starších pracujících • Opatření na snížení nezaměstnanosti mladých a dlouhodobě nezaměstnaných: intenzivnější propojení škol s hospodářstvím (zkušební dny atd.) • Jazyková ofenzíva: čeština, němčina, angličtina • „Centrope skills“ (komunikace, spolupráce na základě rovnosti atd.) • Větší pozornost na projekty orientované na uplatnění podle vzoru „Expak CZ-AT”, „Edu.Region” nebo „ZuWINS” může zvýšit atraktivitu kooperací s lokálními aktéry

| 21

3.2.1.3. Vzdělávání a kvalifikace Základní informace Význam vzdělávání pro hospodářský rozvoj regionu se zvyšuje. Z důvodu stále se zvětšující propasti mezi nabídkou a poptávkou po vzdělaných pracovních silách existuje na obou stranách hranice potřeba jednání, přičemž je třeba brát v úvahu regionální rozdíly podle demografické struktury. Regionální těžiště V regionu je k dispozici různorodá nabídka vzdělávaní od primární až po terciární úroveň s různorodým zaměřením. Zatímco v centrech a jejich okolí narážejí vzdělávací instituce na své kapacitní hranice, školy v periferiích musí být stále častěji z důvodu nízkého počtu žáků zavírány. Centrope-region se vyznačuje hustou sítí terciárních vzdělávacích institucí, jejichž vzájemné potenciály jsou dosud jen málo využívané. Mobilita studentů mezi Rakouskem a Českem je marginální, v opačném směru o něco silnější, celkově však s velkým potenciálem rozvoje. Rozvoj si i nadále vyžadují vzájemné jazykové znalosti na všech úrovních vzdělávání. Týká se to zejména znalostí češtiny na rakouské straně, avšak i znalostí němčiny na straně české, které jsou z důvodu klesajícího významu vyučování němčiny v České republice stále více nahrazovány angličtinou. Ohledně vzdělanosti je podíl ukončeného terciárního vzdělání ve všech regionech podobně vysoký (cca. 18%). Podstatně vyšších hodnot dosahuje jen Vídeň. Podíl vyššího sekundárního vzdělání je v České republice vyšší, zatímco podíl nižšího sekundárního vzdělání je naopak vyšší v Rakousku. Celkově je úroveň vzdělání obyvatelstva dobrá. V Rakousku je duální systém vnímán také v hospodářství jako obzvláště výhodný.

Bildungshintergrund Personen in der Altersgruppe 25-64 Jahre, 2011 80,0% 70,0% Personen mit einem unteren Sekundärabschluss in %

60,0% 50,0%

Personen mit einem höheren Sekundärabschluss in %

40,0% 30,0% 20,0%

Personen mit einem Tertiärschulabschluss in %

10,0%

Tschechische Republik

Österreich

Jihovýchod

Niederösterreich

Wien

0,0%

Quelle: Eurostat, 2011

Obrázek 11: Dosažené vzdělání, 2011 (Překlad: Bildungshintergrund = Nejvyšší dosažené vzdělání, Personen in der Altersgruppe 25-64 Jahre = Osoby ve věku 25-64 let, Personen mit einem unteren Sekundärabschluss in % = Osoby s nižším sekundárním vzděláním v %, Personen mit einem höheren Sekundärabschluss in % = Osoby s vyšším sekundárním vzděláním v %, Personen mit einem Tertiärabschluss in % = Osoby s terciárním vzděláním v %, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, Österreich = Rakousko, Tschechische Republik = Česká republika, Quelle = Zdroj)

22 |

Obrázek 12: Univerzity v prostoru Centrope 12

V regionu PRO2013+ existuje řada univerzit. Vyčnívající důležitost mají Vídeň a Brno. Ve Vídni se nachází celkem 19 univerzit s více než 173.000 studenty všech studijních směrů. Brno má 13 univerzit s více než 40.000 studenty. K dalším univerzitním městům patří Znojmo, Jihlava, Krems, St. Pölten a Wiener Neustadt.

12

Zdroj: http://www.centrope.com/

| 23

Tabulka 6: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti vzdělávání a kvalifikace T04

Vzdělávání a kvalifikace SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Široká nabídka vzdělávacích institucí

DR x

Dostatečné kapacity až po sekundární úroveň

x

Analýza sítí

Různorodost nabídky terciárního vzdělávání

V x

x

V

x

Nízké povědomí obyvatelstva o celoživotním vzdělávání vede k nevyužitému potenciálu

x

x

Duální systém umožňuje mládeži široké a různorodé vzdělání na více úrovních vzdělávání

x

x

Nízká mobilita studentů Rakousko-Česko

x

x

Četné přeshraniční kooperace vzdělávacími institucemi (školami)

mezi

x

x

Málo vzájemně navazujících iniciativ

x

x

Velmi velká tématická síť. Skládá se ze 144 aktérů a 26 projektových sítí, aktivních je mnoho lokálních aktérů

x

x

Zejména regionální sítě jsou činné jen na malém území, nedostatečná koordinace stávajících iniciativ

x

Troj-a dvojjazyčné nabídky již od mateřské školy (EN/CZ/DE)

Analýza sítí

DR x

Částečně chybějící kapacity v terciárním vzdělávání

PŘÍLEŽITOSTI

24 |

Nedostatečná podpora vyučování češtiny ve vzdělávacích institucích v příhraničních oblastech

HROZBY DR x

V Pokles důležitosti vyučování němčiny v sousedních zemích kvůli orientaci na země se silnějším ekonomickým rozvojem

DR x

V x

Rozvoj nabídky vzdělávání na rozhraní mateřská škola/škola a zaměstnání (využití integrativních synergií) - vzdělávání dospělých a mládeže

x

x

Nedostatek kvalifikovaného personálu ve vzdělávacích institucích a specifických vzdělávacích oblastech (sociální práce atd.)

x

x

Společné vzdělávání k odstranění překážek k uznání zahraničních kvalifikací

x

x

Chybějící akceptace a zájem o vzdělávání a přeshraniční vzdělávání

x

x

Zavírání škol v pohraničí

x

Mnoho projektů, kde jsou zastoupeny 3 ze 4 dílčích regionů Klíčoví aktéři jako Evropská kancelář městské školské rady města Vídeň nebo Dolnorakouská zemská akademie (centrum jazykových znalostí) oddělení mateřských škol a dolnorakouské školy už spolu úzce spolupracují

x

x

x

x

x

x

Nedostatečná státní podpora přeshraničních vzdělávacích iniciativ Síť sestává z mezinárodního a regionálního bloku téměř bez vzájemných vazeb

x

x

Výchozí body pro budoucnost • Budování povědomí o celoživotním vzdělávání • Zvýšení mobility studentů v rámci regionu: výměna studentů, podpora jazykových znalostí, studium na různých univerzitách, praktika • Společný výzkumný a doktorský fond: vybudování „Centrope Doctoral studies“ • Vzdělávací kurzy pro odborné pracovníky, např. etablování biotechnologie • Organizace firemních výměnných programů pro nastupující pracovníky • Jazyková ofenzíva v mateřských a základních školách, např. rozvoj IB-KE, IB-KSP, EdTWIN • Rozhraní témat škola - výzkum, škola - životní prostředí, škola - zdraví a škola - trh práce nabízí řadu nových, dosud nevyužitých synergií pro všechny zúčastněné sítě. Nadtématické projektové práce přitahují obvykle nové aktéry, což by mohlo posílit propojení aktérů mezi jednotlivými tematickými sítěmi

3.2.1.4. Věda a výzkum, technologie a inovace Základní informace Význam vědy a výzkumu pro hospodářství v posledních letech výrazně narostl. Přechod k informační znalostní společnosti je stále více patrný, přičemž zejména výzkumné instituce a podniky dodávají impulzy pro další pokrok. Regionální těžiště Region se vyznačuje hustou univerzitní a mimouniverzitní infrastrukturou výzkumných zařízení. Také podílem terciárního vzdělávání a pracujících v oblasti vědy a výzkumu se region nachází nad průměrem EU. Kooperace a vzájemná koordinace těžišť (společné strategie výzkumu) by však mohly být lepší. Vzhledem k vysokému počtu malých a středních podniků v regionu, které jsou často příliš malé na to, aby se zabývaly vlastním výzkumem, jsou snahy o kooperaci mezi výzkumem a hospodářstvím nezbytné. Projekty jako „centrope_tt“ jsou činné právě v tomto směru. Struktura národních dotačních programů navíc mnohým malým a středním podnikům ztěžuje zabývání se vlastním výzkumem, protože riziko je nepoměrně větší a chybí také tzv. kritické množství, které by zajistilo zviditelnění a konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. Privátní sféra má jen poměrně malý podíl na investicích do výzkumu a vývoje. Existuje proto hrozba „Brain Drain“ jednak v rámci regionu ale i z regionu do zahraničí, protože jednotlivé výzkumné zařízení v regionu ale i mimo něj jsou v oblasti výzkumu a vývoje podstatně známější. U počtu patentových přihlášek existují zásadní regionální rozdíly. V roce 2010 zaznamenal Evropský patentový úřad 462 patentových přihlášek ve Vídni 13, v Dolním Rakousku 374 (pro srovnání: Jižní Morava 105, Vysočina 24). V evropském měřítku mají i rakouské výsledky potenciál pro další zlepšení, chybí zejména přeshraničně vypracované řešení a inovace.

13

Zdroj: EUROSTAT

| 25

Obrázek 13: Patentové přihlášky, 2006

S výdaji na výzkum a vývoj v % HDP 2007 14 se Vídeň s 3,6% nachází výrazně před Dolním Rakouskem s 1,2% (pro srovnání: český region Jihovýchod je s 1,2% na úrovni Dolního Rakouska).

14

Zdroj: EUROSTAT

26 |

Tabulka 7: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti vědy a výzkumu, technologií a inovací T05

Věda a výzkum, technologie a inovace SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY DR

Široká nabídka výzkumných zařízení v centrech Intenzita výzkumu dosahuje mírně nadprůměrné hodnoty

Analýza sítí

Vysoká hustota infrastruktury

vědeckých

zařízení

a

V x

Nižší míra výzkumu mimo metropolí Velké regionální rozdíly při patentových přihláškách, málo společných přeshraničních patentů

x

x

x

Malé a střední podniky nejsou do výzkumu a vývoje dostatečně zapojeny, potřebné je rozšíření spolupráce mezi výzkumnými zařízeními a podniky

x

x

Chybějící komunikace výsledků výzkumu politice, výuce a hospodářství Síť je silně mezinárodně orientovaná, většina aktérů nepochází z projektového regionu

x

x

x

x

Kooperace ve výzkumu s vysoce kvalitními vědeckými institucemi Dlouhodobé kooperace se sousedními městy Vídeň, Brno, Bratislava - bilaterální politické dohody

x

x x

PŘÍLEŽITOSTI

Vysoký podíl vídeňských aktérů, dolnorakouští aktéři jsou zastoupeni méně Funkci mostů tvoří hlavně Vídeňské a Brněnské univerzity

x

x

x

HROZBY

Lepší využití výsledků výzkumu v hospodářství

DR x

V x

Využití společné výzkumné infrastruktury

x

x

Regionální synergie vs. mezinárodní orientace výzkumných zařízení

Podpora komunikace na více úrovních výměny (studentů, vyučujících, žáků, zájemců...)

x

x

Konkurenční smýšlení mezi vědeckými zařízeními

„Brain-Drain“ z venkovských, periferních regionů

„Digital divide“ 15 NWA

V

x

Velmi velká síť sestávající z 276 aktérů a 14 projektových sítí

Dosud došlo k úspěšnému propojení výzkumné oblasti „Life Science“, dalším tématem jsou „informační a komunikační technologie“

DR x

x

x

Výzkumné instituce se orientují na jiné uznávané evropské a americké univerzity. Ztrácejí se tak možné synergické efekty plynoucí z regionálně orientovaných kooperací

DR x

V

x

x x

x

x x

„Digital Divide“ popisuje „sociální nerovnoměrnost šancí a společenské rozpolcení v souvislosti s rozšiřováním nových médií.“ Tato mezera je ovlivněna sociálními, kulturními, hospodářskými a politickými podmínkami a stupňuje se individuálními osobními schopnostmi využívat vlastní šance při zacházení s novými médii. (Zdroj: http://www.oeaw.ac.at/ita/ebene5/GAdigitaldivide.pdf, 2012) 15

| 27

Výchozí body pro budoucnost • Snaha zvýšit počet přihlášených patentů - zejména přeshraničně vypracované inovace, společné kompetenční centra • Více propojení výzkum-hospodářství (tržní řešení) • Společné strategie výzkumu, koordinované strategické dokumenty podle vzoru dopravy: méně tématických těžišť místo „všeho a všude“ • Opatření k zabránění „Brain-Drain“ • Zaměření na environmentální vědy, biotechnologie (těžiště Vídeň, Brno) • Výzkumné priority s přeshraničním zájmem: o „Life Science“ (těžiště Vídeň, Brno) o „Renewable Energy“ o „Smart Mobility/Post-Carbon transport” • „Communities of practice” mají sledovat společně stanovená pravidla výměny technologií, licencování a projektového řízení, čímž regionu zajistí větší konkurenceschopnost • Aby potenciální synergie v tématické síti „věda a výzkum, technologie a inovace“ nezůstaly nevyužité, třeba intenzivněji iniciovat síťové aktivity jako například „120 seconds“. Zároveň by měly být zapojeny i organizace s hospodářským zaměřením. („120 seconds“ umožňuje aktérům představit své portfolio, úkoly a možnosti spolupráce dalším aktérům a následně tak založit nové kooperace.) Úspěšné projekty, jejichž cílem je posílení komerčního využívání technologií, tak mohou regionu přinést impulsy udržitelného rozvoje a posílit jeho mezinárodní konkurenceschopnost.

3.2.2. Lidé a služby 3.2.2.1. Sociální systém a zdravotnictví Základní informace Vývoj sociálního systému a zdravotnictví se do značné míry odvíjí od demografických parametrů regionů. Více přeshraničních kooperací jednak zvyšuje kvalitu nabízených služeb, ale také napomáhá šetření nákladů a efektivnímu nasazení zdrojů. Regionální těžiště Tabulka 8: Údaje o sociálním systému a zdravotnictví, 2008 16 Střední délka Počet lékařů na Fertilita života 100.000 obyvatel NUTS 2 2008 v % 2008 2008

Nemocniční lůžka na 100.000 obyvatel 2008

Vídeň

1,39

79,90

641,60

784,90

Dolní Rakousko

1,46

80,00

410,10

693,40

Jihovýchod

1,48

78,20

356,60

781,70

Střední délka života dosahuje nejvyšší hodnoty v Dolním Rakousku. Lékařské pokrytí je nejlepší ve Vídeňské aglomeraci. V počtu nemocničních lůžek na obyvatele jsou na čele Vídeň a Jihovýchod.

16

Zdroj: Eurostat; vlastní výpočet, vlastní znázornění. 2008

28 |

Bevölkerungszuwachs für 2030 und 2050* im Vergleich zu 2010

40% 35%

Prognose 2030

30%

Prognose 2050

25% 20% 15% 10% 5% 0%

* k. A. für 2050 für die Regionen Vysočina und Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich-Süd

Mostviertel-Eisenwurzen

-5%

Quelle: ÖROK, Statistik Austria, http://www.czso.cz; 2010

Obrázek 14: Prognóza vývoje obyvatelstva pro období 2030 až 2050 (Překlad: Bevölkerungszuwachs für 2030 und 2050 = Nárůst obyvatelstva pro roky 2030 a 2050, im Vergleich zu 2010 = ve srovnání s rokem 2010, Prognose = Prognóza, Niederösterreich Süd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, k.A für die Regionen Vysočina und Jihomoravský kraj = žádné údaje pro regiony Vysočina a Jihomoravský kraj, Quelle = Zdroj)

Předpokládaný vývoj obyvatelstva se v prostoru PRO2013 + značně liší. Zatímco Waldviertel, Vysočina a Jižní Morava musí počítat se stagnací nebo dokonce úbytkem, Vídeň a jeho severní a jižní okolí budou velmi rychle růst.

| 29

Obrázek 15: Regionální prognóza vývoje obyvatelstva do roku 2030 pro Dolní Rakousko a Vídeň

Demografický vývoj v pohraničí na obou stranách hranice byl poznamenán polohou při železné oponě a po dlouhá desetiletí zaznamenával úbytky obyvatelstva. Tento úbytek se týkal v první řadě venkova a obcí v bezprostřední blízkosti hranic, případně obcí se špatnou dostupností. Až v 90. letech 20. století došlo v některých částech regionu k částečnému zvratu tohoto negativního trendu. Mezi nejdůležitější demografické trendy v regionu patří: • Růst počtu obyvatel ve Vídni a jejím okolí, jakož i regionálních centrech v důsledku migrantů z regionu, ale i ze zahraničí • Úbytek obyvatelstva v periferních částech regionu, zejména v oblastech se špatnou dostupností • Nižší fertilita • Zvýšení podílu starších lidí

30 |

Altersstruktur nach Gruppen, 2011 Altersgruppe unter 15 %

100%

Altersgruppe 15 bis 64 %

Altersgruppe 65+ %

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich-Süd

Mostviertel-Eisenwurzen

0%

Quelle: Eurostat, 2011

Obrázek 16: Věková struktura podle skupin, 2011 (Překlad: Altersstruktur nach Gruppe 2011 = Věková struktura podle skupin 2011, Altersgruppe unter 15 % = Věková skupina do 15 let v %, Altersgruppe 15 bis 64 % = Věková skupina 15-64 let v %, Altersgruppe 65+ % = Věková skupina od 65 let v %, Niederösterreich Süd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

Věková struktura se v rámci regionu liší jen nepatrně, také trend stárnoucí populace se dá pozorovat všude. Podíl skupiny od 65 let je nejvyšší v periferních oblastech Dolního Rakouska. V Česku je složení věkové struktury velmi podobné, podíl mladších je zatím o něco vyšší a podíl věkové skupiny od 65 let o něco nižší.

| 31

Obrázek 17: Nemocnice v projektovém regionu, 2012 (Překlad: Legende = Legenda, Krankenhaus = Nemocnice, Quellen: Zdroje)

Pokrytí zdravotnickými službami všech druhů je v regionu velmi dobré: od sítě nemocnic přes lékaře až po dobrovolnické sociální služby, které hrají zejména v Dolním Rakousku důležitou roli. V Rakousku došlo v posledních letech k enormnímu pokroku ohledně bezbariérovosti. Česká republika v tomto směru zaostává (např. stanice, vlaky, veřejné budovy atd.).

32 |

Tabulka 9: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti sociálního systému a zdravotnictví T06

Sociální systém a zdravotnictví SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY DR x

V x

Pokročilý vývoj v oblasti bezbariérovosti

x

x

Mnoho dobrovolnických záchranářů

x

x

Dobré a plošné pokrytí lékaři a nemocnicemi také v pohraničí

Analýza sítí

Různorodá a bohatá nabídka sociálních služeb (Caritas atd.)

lokálních

Tématická síť se skládá ze 116 aktérů v 10 projektových sítích Klíčový aktér Holding dolnorakouských zemských klinik je regionálně aktivní s mnoha mezinárodními vazbami

x

x

x

x

PŘÍLEŽITOSTI V x

x

x

x

x

Sjednocení různých standardů pomocí mezinárodně uznávaných certifikátů Přeshraniční zdravotní péče jako možnost pro periferní regiony

x

x

Důležitost úsporného zacházení s energií a zdroji v nemocnicích

x

Analýza sítí

Využití synergií vyplývajících ze stárnutí obyvatelstva Rozšíření nabídky E-Card

V x

Neprůhledné rozdělení finančních zdrojů mezi státem, spolkovými zeměmi a obcemi

x

x

Legislativní bariéry brání optimalizaci a efektivnímu využívání zdravotní infrastruktury v přeshraničním prostoru

x

x

Obtíže při uznávání kvalifikací ve zdravotnických profesích - lékařský asistenti, pečovatelé atd.

x

x

Klesající počet odborného personálu v oblasti péče (a lékařů v periferních regionech) Jen málo aktérů se aktivně podílí na projektech (z důvodu pravomocí) Chybí právní základ pro kooperaci záchranných složek

x

Realizace přeshraniční zdravotní péče trvá vzhledem k pomalému politickému postupu dlouhou dobu

x

Kvůli rozdílným právním předpisům je nezbytná častá koordinace mezi Rakouskem a Českou republikou

x

x

DR x

V x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

HROZBY DR x

Intenzivnější koordinace spolkových zemí a přeshraničních kooperací v oblasti pokrytí péče a nemocnic

DR x

Částečně souběžná nabídka v oblasti péče a rehabilitace

x

Zhoršení resp. redukce nabídky péče z důvodu růstu nákladů pro stát

Nedostatečná reakce na demografické změny stárnutí populace Klesající počet odborného personálu v oblasti péče se může dotknout i jiných profesních oblastí (lékařští asistenti atd..) - Nedostatek personálu

Rozdílné rámcové podmínky vyžadují množství koordinace a tím oddalují dosažení úspěchů navzdory ambiciózním kooperačním snahám x

| 33

Výchozí body pro budoucnost • Zřízení přeshraničních nemocnic (např. Gmünd - České Velenice) • Uznávání kvalifikací podle společných standardů • Podpora sociálních podniků a přeshraničních služeb (dosud nejsou v žádné síti) • Podpora přeshraničních osvětových aktivit • Rozvoj zahradní terapie a ostatních inovativních terapeutických nabídek

3.2.2.2. Turismus, kultura a volný čas Základní informace Regionální turismus je tak různorodý jako jsou i jednotlivé regiony samotné. Na straně jedné stojí městská a kongresová turistika ve Vídni, na druhé straně oblasti letních a zimních sportů v Dolním Rakousku. Wellness a zdraví jsou silným trendem posledních let. Také přeshraničně jsou k dispozici atraktivní památky a možnosti trávení volného času, v Rakousku je však povědomí o nich stále poměrně nízké. Regionální těžiště Rozdíly v turismu existují ohledně délky pobytů. V mnoha destinacích stále více převládají jednodenní výlety nad vícedenními pobyty, mimo jiné z důvodu blízkosti center. Velmi úspěšné jsou integrovány nabídky, jako například „NÖ Card”, které podporují turismus. Mnohé oblasti v Dolním Rakousku dokázali v posledních letech nahradit chybějící domácí hosty turisty ze sousedních zemí, přičemž však lze pozorovat infrastrukturní deficity. Proto i tito hosté částečně přecházejí k jiným regionům. Obecně je k dispozici široka nabídka v oblasti hoteliérství a gastronomie. Vzhledem k podobným zaměřením v mnoha oblastech se ukazuje potřeba koordinace turistických těžišť s přeshraniční perspektivou. Potenciál je ve zlepšení dostupnosti turistických destinací alternativními formami dopravy a to zejména v periferních regionech (pozn. veřejná nebo kyvadlová doprava o víkendech, v tomto směru již existují první snahy). České projektové regiony nepatří k nejsilnějším turistickým destinacím v České republice, disponují však díky četným památkám a nabídkám potenciálem pro realizaci destinačního řízení a marketingu, který v této formě dosud neexistuje. Indikátor „počet lůžek a přenocování na 1.000 obyvatel” informuje o kvantitativním významu turismu v regionu. Nazývá se také intenzita turismu. Značně rozdílné vytížení lůžek poukazuje zejména ve venkovských regionech na velkou sezónnost, zatímco ve Vídni je vytíženost během celého roku vysoká. V posledních letech byly snahy o zmírnění této sezónnosti v některých oblastech různými celoročními nabídkami. V průmyslově slabě rozvinutých regionech, které leží daleko od center, jsou příjmy z turismu velmi důležité. Slouží k zajištění pracovních míst a zachování a podpoře regionálního hospodářství. Z turismu nemají prospěch jen ubytovací zařízení, ale i maloobchod a různé služby.

34 |

Betten pro 1.000 Einwohner, 2010 80 70 60 50 40 30 20 10 Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Mostviertel-Eisenwurzen

Niederösterreich-Süd

0

Quelle: Statistik Austria, 2010

Obrázek 18: Počet lůžek v ubytovacích zařízeních, 2010 (Překlad: Betten pro 1.000 Einwohner = Počet lůžek na 1.000 obyvatel, Niederösterreich Süd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

Počet lůžek na obyvatele je v periferních regionech jako např. Waldviertel větší než ve Vídni. Jejich vytížení je však značně nižší. Následující čísla sice pocházejí částečně ještě z roku 2007, avšak jejich výpovědi jsou platné i dnes.

Bettenauslastung aller Unterkunftsarten, 2007 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich-Süd

Mostviertel-Eisenwurzen

0,0%

Quelle: Eurostat, 2007; Eigene Berechnung

Obrázek 19: Vytížení lůžek, 2007 (Překlad: Bettenauslastung aller Unterkunftsarten = Vytížení lůžek všech druhů ubytování, Niederösterreich Süd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

| 35

Nächtigungen pro 1.000 Einwohner, 2007 7.000 6.000 5.000 4.000 3.000 2.000 1.000

Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich-Süd

Mostviertel-Eisenwurzen

0

Quelle: Eurostat, 2007

Obrázek 20: Počet přenocování na 1.000 obyvatel, 2007 (Překlad: Nächtigungen pro 1.000 Einwohner = Počet přenocování na 1.000 obyvatel, Niederösterreich Süd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

Počet přenocování na 1.000 obyvatel je ve Waldviertel stejně vysoký jako ve Vídni, což ukazuje na vysokou důležitost turismu pro tento region. Celkově se v posledních letech etablovalo mnoho interaktivních kulturních a turistických databází s částečně přeshraniční perspektivou. Příkladem toho je www.tourcentrope.eu nebo www.mycentrope.com.

36 |

Tabulka 10: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti turismu, kultury a volného času T08 T09

Turismus Kultura a volný čas SILNÉ STRÁNKY

Analýza sítí

Široká nabídka v oblasti hoteliérství a gastronomie > regionální rozdíly, Weinviertel zaostává Společné kulturní, historické a přírodní dědictví

SLABÉ STRÁNKY DR x

V x

x

x

Ohledně cílových skupin a zájmů různorodé a vzájemně se doplňující turistické struktury (druh turismu - denní výlet/městská turistika) Turistický marketing regionů

x

x

x

x

Četné lokální iniciativy

x

Síť se skládá z mnoha regionálně aktivních aktérů: turismus 75 aktérů a 12 projektových sítí, kultura 107 aktérů a 17 sítí

x

Mnohé turistické iniciativy jsou podporovány vrámci Fondu malých projektů, což umožňuje intenzivnější zapojení místního obyvatelstva do projektových iniciativ

x

Spolupracující partneři Vídeň a Dolní Rakousko (NÖ Werbung a Wien Tourismus)

x

x

Částečně zastaralé ubytovací zařízení v periferních regionech Téměř výlučná závislost na turismu v periferních obcích

x

Přeshraniční turismus převážně v jednom směru Česko ÆRakousko Nedostatečné přizpůsobení potřebám jazykových znalostí v pohraničí Nedostatečné prezentování pohraničního regionu jako turistického cíle Chybějící koordinace stávajících iniciativ a nabídek v pohraničí Špatná dostupnost periferních památek a turistických atrakcí (zejména veřejnou dopravou)

x

Fond malých projektů v Dolním Rakousku podporuje mnoho lokálních kulturních a turistických iniciativ, je však spojen s byrokratickými překážkami a náročným vyřizováním

V

x x

x x x x

+

HROZBY DR x

V

DR x

V

Konkurenční smýšlení mezi českými a rakouskými příhraničními regiony

x

x

Často se měnící trendy v turismu: wellness - sport požitek atd. Zavádění úspěšných modelů na dalších místech

x

Vylidňování a s tím spojené omezení infrastruktury v periferních místech a obcích

x

Společný vývoj přeshraničních produktů

x

x

Výměna know-how mezi odborným personálem např. o produktovém vývoji

x

x

Intenzivnější využívání synergií mezi kulturou a turismem - více přenocování Aktuální trendy v turismu: „návrat k počátkům“, regionalita, biopotraviny atd.

x

Intenzivnější zapojení regionálních turistických zařízení do reklamních kampaní veřejného sektoru

DR x

x

PŘÍLEŽITOSTI Profilování turistických těžišť (např. wellnes, sport, relax, kulturní dědictví, cykloturismus, vinařství, jednodenní výlety) Společný marketing a koordinace přeshraničních turistických a kulturních destinací

Sezónnost (zima/léto) a nedostatečná nabídka v gastronomii během pracovních dnů na venkově

x

x

x

x

x

| 37

Analýza sítí

Ve spojení s dalšími tématy jako demografie, kvalifikace, mobilita, kreativní hospodářství existuje mnoho příležitostí na společné projekty Kultura je „základní kámen“ přeshraniční spolupráce

Podpora čistě turisticky orientovaných sítí již není v budoucím programu EÚS možná

x

x

Bez finanční podpory nemají mnohé turistické a kulturní iniciativy šanci na přežití

x

x

Výchozí body pro budoucnost • Propojení povědomí o životním prostředí s přírodní turistikou: regionální produkty, regionální gastronomie, biopotraviny, např.: Pananet • Zohlednění demografických trendů i v turismu: podpora zaměstnávání pracovníků s ohledem na hosty, participace žen na turistickém trhu práce, etablování venkovských forem turistiky • Vstupní kanceláře v ekologickém cestovním ruchu • Propojení turismu s alternativními/ekologickými formami mobility: podpora nadregionálních konceptů turistických stezek a koncepty mobility pro turistické účely • Zavedení managementu mobility s regionálními centrálami • Přeshraniční iniciativy v kultuře a kreativním hospodářství: např. dny otevřených ateliérů atd.

3.2.3. Životní prostředí a infrastruktura 3.2.3.1. Životní prostředí Základní informace Zachování přírodních území je vzhledem k změně klimatu stále více v popředí. Technologie s vysokou energetickou účinností a obnovitelné zdroje mají pomoci snížit spotřebu energie a omezit emise CO2. Přesto zaostávají snahy a tím pádem i pokrok za očekáváním z důvodu hospodářské situace v zemi. Regionální těžiště Region se vyznačuje vysokým počtem a různorodostí chráněných území (viz mapu oblastí Natura 2000 ochrany ptactva a FFH v regionu), které leží částečně na území obou zemí (např. Národní park Thayatal-Podyjí). Velkou příležitostí je další přeshraniční propojení chráněných území a ekologických koridorů (např. koridory pro volně žijící živočichy). Přírodní území jsou důležitými vyrovnávacími územími k hustě zastavěným centrálním prostorům, ale také k intenzivně využívaným plochám v zemědělství a vyžadují proto zvláštní ochranu.

38 |

Obrázek 21: Území NATURA 2000, 2012 (Překlad: Natura 2000 (FFH, Vogelschutzrichtlinie) = Natura 2000 (FFH, ptačí oblasti), Gewässer = Vodní toky, Quellen = Zdroje)

Regionální zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami jsou v Dolním Rakousku a ve Vídni na velmi vysoké úrovni. Třídění odpadu je rovněž hluboko zakotveno jako v povědomí obyvatelstva, tak institucionálně (např. obecní sdružení pro životní prostředí v Dolním Rakousku). Problematické je narůstající znečištění prachem a aerosoly v městských a příměstských oblastech a to zejména v zimních měsících. Koordinace různých zájmů a zamezení konkurence mezi ochranou přírody na jedné straně a ochranou klimatu a změnami v energetice na straně druhé jsou důležitými úkoly do budoucnosti. Vzhledem k propojenosti vodních toků je v případě živelných pohrom přeshraniční protipovodňový a rizikový management nepostradatelný. Důležité kroky v tomto směru již byly učiněny, jejich rozšíření a profesionalizace však musí být vyžadováno i do budoucna.

| 39

Tabulka 11: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti životního prostředí T10

Životní prostředí SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY DR

Významné chráněné oblasti v regionech i pohraničí Propojenost chráněných území podél bývalé „železné opony“ – „Green Belt“ Boom „zelených" profesí

Analýza sítí

Převážně dobré zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami, jakož i vysoká kvalita vody Zažité třídění odpadu a celoevropsky příkladné nakládání s odpady Existující politická podpora ochrany životního prostředí Technologické znalosti (know-how díky pokročilému výzkumu) Povědomí obyvatelstva o ochraně životního prostředí Mnoho aktivních nevládních organizací a sdružení, tématická síť se skládá ze 189 aktérů a 18 sítí

x

V x

V x

x

x

x

x

x

x

x

x

Vyvážení zájmů ochrany přírody a klimatu, např. větrná, vodní energie atd.

x

x x

x

x

x

x

x

x

x x

x

Méně interdisciplinárních projektů (např. se sociálními nebo vzdělávacími tématy atd.) převážně „zelené“ projekty

x

x

DR x

V x

x

x

x

x

x

x

Velmi stabilní sítě s dobrou kombinací mezi vládními odd. a nevládními organizacemi HROZBY

Vyvážení zájmů ochrany přírody a ochrany klimatu/energetické samostatnosti Podpora „zelených“ pracovních míst

Analýza sítí

DR x

Komplexita a propojení ekosystémů na mnoha úrovních (navíc senzitivita a zranitelnost ekosystémů) Závislost témata od hospodářské situace (finanční krize atd.)

x

PŘÍLEŽITOSTI

40 |

Znázornění přínosů

DR x

V x

x

x

Investice do „zelené“ infrastruktury (společně chráněná území atd.), revitalizace a managementu Zlepšení kvality života

x

x

x

x

Tlak EU na harmonizaci norem ochrany přírody

x

Nadtématické projekty přinášejí regionu širší impulsy Ochrana vodních zdrojů, půdy a klimatu jsou i do budoucna důležitými tématy, které mohou být rozvíjeny i stávajícími sítěmi

x

x

x

x

Všechny regiony PRO2013+ stávajících sítí dobře integrované

x

x

jsou

do

Podřazenost jiným společenským tématům jako hospodářství, trh práce, sociální systém atd. Silný tlak při realizaci velkých hospodářských projektů Omezené vnímání některých projektů, závislost od ostatních systémových oblastí není zohledněna Oslabení vlastních opatření na ochranu životního prostředí znečišťováním a omezováním společných zdrojů jinými zeměmi

Výchozí body pro budoucnost • Modelové regiony ochrany přírody (management chráněných území), klimatu (Klimabündnis, e5 17), půdy (mezinárodní spolek ochrany půdy) • Nové profese: pozn. „zelené“ profese • Společný krizový management (např. povodně) • Oblast životního prostředí nabízí mnoho rozhraní s jinými tématy jako turismus, hospodářství, vzdělání, zdravotnictví a trh práce. Existuje proto potenciál pro nadtématické projektové iniciativy jako např. Alpsko-Karpatský-Koridor (AKK), při kterých dochází ke sloučení témat ochrany přírody s územním a infrastrukturním plánováním.

3.2.3.2. Energetika Základní informace V některých regionech hraje energetika významnou roli v regionálním hospodářství. Přístup k tématu energetika se mezi Rakouskem a Českou republikou vyznačuje zásadními rozdíly. Regionální těžiště Dolní Rakousko je největším producentem energie v Rakousku a vyznačuje se jak v oblasti obnovitelných (zejména vodní energie, větrná energie a biomasa), tak i fosilních zdrojů (ropa, zemní plyn) významnými zdroji a potenciály. Energetika je jedním z ústředních bodů zemské politiky posledních let. Město Vídeň si také stanovilo za cíl kombinací vyšší energetické efektivity a rozvoje obnovitelných energetických technologií (např. solární energie na budovách, Geotermika), přiblížit se dosažení trvalé udržitelnosti.

Obrázek 22: Hrubá domácí spotřeba energie, 2009 (Překlad: Energie- Bruttoinlandsverbrauch = Hrubá domácí spotřeba energie, Quelle = Zdroj)

17 e5 je program pro obce, které se chtějí svojí energetickou politikou přiblížit dlouhodobé udržitelnosti. Stát a spolková země je podporují v opatřeních ke zvýšení energetické efektivity a podílu obnovitelných zdrojů. (Zdroj: http://www.e5-gemeinden.at, Prosinec, 2012)

| 41

V České republice nemá obnovitelná energie ještě takovou důležitost jako v Rakousku, i když v posledních letech je patrný podstatný nárůst, přičemž existují obrovské potenciály. I nadále je připisována velká důležitost jaderné energii. V oblasti energetické efektivity (zejména budovy jako např. velká sídliště) se dá očekávat velký potenciál úspor. Ze srovnání obou zemí je zřejmá obdobná spotřeba energie na obyvatele, zatímco emise CO2 na obyvatele jsou v Česku ještě o něco výše. Problematický je zejména nepolevující růst CO2 emisí v dopravě - od roku 1990 došlo k dvoutřetinovému nárůstu! Bez zásadních, i přeshraničních snah o redukci nárůstu CO2 emisí jsou účinky všech ostatních dosažených úspor vyšší energetickou efektivitou a obnovitelnými zdroji pouze omezené.

Energie, 2007 14.000

Tschechische Republik

Österreich

12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 CO2- Emissionen/Kopf (kg/cap) Energieverbrauch/Kopf (kgoe/cap) Quelle: Eurostat, 2007 Obrázek 23: Údaje o energetice, 2007 (Překlad: Energie = energetika, Tschechische Republik = Česká republika, Österreich = Rakousko, CO2-Emissionen/Kopf = Emise CO2 na obyvatele, Energieverbrauch/Kopf = Spotřeba energie na obyvatele, Quelle = Zdroj)

Mnohé z celkově 85 klimatických a energetických modelových regionů Rakouska se nachází v Dolním Rakousku. Waldviertel pokrývají tyto modelové regiony prakticky celoplošně. Ve Vídni hraje stále důležitější roli budování tzv. "smart" města. Rovněž je při tom úkolem co nejefektivnější využití existujících zdrojů.

Obrázek 24: Klimatické a energetické modelové regiony v Dolním Rakousku 18

18

Zdroj: http://www.klimaundenergiemodellregionen.at; stav: 2012

42 |

Tabulka 12: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti energetiky T11

Energetika SILNÉ STRÁNKY DR x

V x

x

x

x

x

x

x

Velké pokroky v energetické efektivitě budov

x

x

Vysoká spolehlivost v zásobování energií díky dobře vybudované elektrické přenosové soustavě Stávající inovační a technologická centra pro pokrok v oblasti energetické efektivity a alternativních technologií Produkce energie se zásadně podílí na hospodářském vývoji země

x

x

x

x

Poměrně vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie Vysoký počet klimatických a energetických modelových regionů, „Smart City” Poměrně nízká energetická intenzita ekonomiky Vysoký potenciál obnovitelné energie

Analýza sítí

SLABÉ STRÁNKY

Etablovaná síť v oblasti energetické efektivity, i do budoucna zůstane aktivní v oblasti efektivity zdrojů

Analýza sítí

V X

x

x

x

x

Úspora energie je teprve málo v povědomí obyvatelstva Na trhu nejsou žádné konkurenceschopné alternativní pohony Kapacita přenosové soustavy neumožňuje zachytávat energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů

x

x

x

x

x

x

Technologie obnovitelných zdrojů jsou silně závislé na dotacích

x

x

Rozdílný přístup k tématu energetika, výchozí body pro společné sítě jen v oblasti energetické efektivity

x

x

Stupeň provázanosti projektové sítě je velmi nízký

x

x

DR X

V x

X

X

x

X

x

x

x

x

x

x

x x

PŘÍLEŽITOSTI Větší energetická samostatnost a nižší závislost na importech (více regionality) Využití synergií díky přeshraničním iniciativám

DR x

Nadále vysoká závislost na importu energie (zejména ropa, plyn) Rozvoj obnovitelných zdrojů nestačí držet krok s nárůstem spotřeby energie Míra sanace (cca. 1% ročně) je příliš nízká

HROZBY DR x

V x

x

x

Zapojení obyvatelstva různými modely participace Podpora úsporného smýšlení v domácnostech a podnicích a investic malých a středních podniků do obnovitelných zdrojů energie

x

X

x

x

E- Mobilita

x

x

Další tlak EU na omezení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů energie

x

x

Energetická efektivita má dobře vybudovanou síť, v rámci níž by mohly být realizována i jiná témata

x

Doprava zůstává mimo pozornosti energetických iniciativ Silné lobby v oblasti produkce energie z fosilních zdrojů Snížení dotací pro obnovitelné zdroje energie Propast mezi spotřebou energie a její produkcí se rozšiřuje - pro dosažení výsledků musí probíhat zvýšení energetické efektivity a podpora obnovitelných zdrojů současně Obnovitelné zdroje podléhají „módnímu“ trendu

Politické a strategické rozdíly v energetice omezují prostor pro kooperace

Výchozí body pro budoucnost • Osvěta: energetické poradenství pro domácnosti a malé a střední podniky • Exkurze, výměna zkušeností • Modelové regiony

| 43

3.2.3.3. Infrastruktura a doprava Základní informace Dobře rozvinutá a nadřazená infrastruktura je důležitým kritériem konkurenceschopnosti mezi regiony. Týká se to nejen individuální, ale v rostoucí míře i veřejné dopravy. Mobilita budoucnosti je multimodální. Jde při tom o inteligentní propojení různých dopravních prostředků, které uživatelům zajistí maximální možné pohodlí a spolehlivost. Regionální těžiště 19 Doprava

Obrázek 25: Stupeň motorizace, 2009

Při stupni motorizace (počet osobných motorových vozidel na 1.000 obyvatel) jsou zjevné velké regionální rozdíly mezi městským prostorem a venkovem. Se stupněm motorizace 592 vozidel na 1.000 obyvatel patří Dolnorakouské regiony k nejvíce motorizovaným v Rakousku a Evropě. Pro srovnání: s 599 vozidly na 1.000 obyvatel dosáhl Burgenland nejvyšší stupeň motorizace ze všech spolkových zemí, následují Dolní Rakousko (592), Korutany a Horní Rakousko (obě 569) a Štýrsko (550). Vídeň se s 394 vozidly na 1.000 obyvatel v roce 2009 nacházela na posledním místě ze všech spolkových zemí, přestože ještě začátkem 70. let minulého století tento žebříček vedla. Zdůvodnit to lze vysokou kvalitou a dobrou nabídkou veřejné hromadné dopravy. Stupeň motorizace v České republice leží výrazně pod úrovní Dolního Rakouska, avšak nad hodnotami Vídně. Všechny trendové scénáře očekávají do roku 2020 výrazný nárůst dopravy, podíl dopravy na spotřebě energie (v současnosti cca. třetinový) se tak bude nadále zvyšovat. Bez zásadních změn v oblasti dopravy tak budou účinky všech ostatních úspor tlumené.

19

Zdroje: centrope Infrastructure Needs Assessment Tool (2011), PGO Kordonerhebung (2010)

44 |

Obrázek 26: Nadřazená silniční síť, 2010

Silniční síť je v rakouském projektovém území velmi dobře vybudovaná, nadřazené silniční spojení (dálnice, rychlostní silnice) jsou téměř ve všech regionech. Jen periferní regiony jako Waldviertel nebo alpské oblasti Dolního Rakouska nejsou přístupné dálnicemi nebo rychlostními cestami. Silný a dlouhodobý růst dopravy zejména ve Vídni a jejím okolí způsobuje stále větší kapacitní problémy. Město Vídeň v současnosti realizuje mnoho opatření k omezení silniční a podpoře veřejné hromadné dopravy. Dolní Rakousko na nárůst dopravy reaguje výstavbou a rozšiřováním silnic, obchvatů, ale i motivací k přechodu na veřejnou dopravu.

| 45

Obrázek 27: Železniční síť, 2009

Železniční síť se v projektovém regionu v posledních letech zmenšila, což je způsobeno zejména uzavřením mnoha periferních regionálních tratí v Dolním Rakousku.

46 |

Obrázek 28: Konkurenceschopnost veřejné dopravy mezi důležitými městy, 2011

Obrázek 29: Konkurenceschopnost veřejné dopravy proti motorizované individuální dopravě na vybraných úsecích, 2012 (Překlad: Fahrzeitvergleich zur Hauptverkehrszeit, 7 Uhr Früh = Porovnání doby jízdy v době ranní špičky v 7 hodin, MIV = Motorizovaná individuální doprava, ÖV = Veřejná doprava, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

| 47

Nabídka udržitelných forem mobility je v regionu vybudována v různé míře. Vídeň má dobré celoplošné pokrytí veřejnou dopravou, přičemž i zde jsou kvalitativní rozdíly mezi centrem a okrajovými čtvrtěmi. Podíl hromadné dopravy díky výstavbě nových spojení plynule roste a dosahuje vyšší hodnoty než motorizovaná individuální doprava, což může být přelomovým trendem. Veřejná doprava v Dolním Rakousku je dobře vybudovaná podél hlavních os městských, regionálních a zrychlených vlaků a rychlíků a to v domácí, ale i mezinárodní dopravě. Přesto dominuje modálnímu rozdělení dopravy (volba dopravního prostředku) i podél těchto dobře vybudovaných os zejména motorizovaná individuální doprava: její podíl dosahuje v osobní dopravě (5-24 hod.). z Dolního Rakouska do Vídně 80%, zatímco podíl veřejné dopravy je 20 %. 20 V ranní dopravní špičce (5-9 hod.) dosahuje veřejná doprava podíl 32%. Tabulka 13: Modální rozdělení dopravy Vídeň/Dolní Rakousko 21 Dopravní Vídeň Dolní Rakousko Vídeň Dolní Rakousko prostředek 2010 v % 2008 v % 2001-2010 v % 2003-2008 v % 36 13 +2 -1 Veřejná doprava Osobní auto Kolo Chůze

31

64

-5

+7

5

7

+2

+1

28

16

+1

-7

Mimo hlavní osy je síť regionálních železnic omezená, síť autobusů většinou nabízí pouze základní pokrytí. Autobusy jezdí často jen během pracovních a vyučovacích dnů s problematickým pokrytím mimo hlavní osu. Jako motivace ke změně z individuální na veřejnou dopravu pro dojíždějící za prací, nebo vzděláváním, existují v regionu četné záchytné parkoviště pro automobily a kola. Veřejná doprava je podél hlavních os konkurenceschopná s individuální dopravou a při některých spojeních dosahuje dokonce kratší doby jízdy. Mimo hlavní spojení, zejména na venkově, není veřejná doprava konkurenceschopná. Přeshraniční veřejná doprava mezi Dolním Rakouskem a Českem se s výjimkou železničních spojení Bernhardsthal/Břeclav (severní dráha Vídeň-Brno-Praha), Gmünd/České Velenice (dráha císaře Františka Josefa Vídeň-Praha/České Budějovice) a Retz/Znojmo (severozápadní dráha Vídeň -Jihlava) vyznačuje zásadními mezerami. V autobusové dopravě existují trasy přes hraniční přechody Kleinhaugsdorf, Fratres (od r.. 2011), Laa an der Thaya (od r.. 2010) a Drasenhofen. Tyto linky provozované českými dopravci nebyly dosud integrovány do rakouských jízdních řádů (např. linka Laa an der Thaya-Brno). Ve všeobecnosti je veřejná doprava v České republice na velmi dobré úrovni. Opatření k zajištění této úrovně mohou mít i přeshraniční charakter, příkladem může být zvýšení informovanosti a povědomí, což je například již delší dobou úkolem centrál a iniciativ mobility v Rakousku. Něco podobného zatím v Česku chybí. V roce 2010 založené centrály mobility s různým zaměřením (patří k nim i centrála Waldviertel s přeshraniční perspektivou) jsou důležitým krokem ke zvýšení povědomí a propojenosti alternativních forem dopravy. Rozličná nabídka se odráží v modálním rozložení dopravy mezi individuální a veřejnou dopravou. Následující mapa znázorňuje plánovanou výstavbu několika projektů v železniční síti, které jsou relevantní pro projektový prostor PRO2013+ 22.

Zdroj: http://www.pgo.wien.at/download/kordonerhebung_kurzfassung.pdf Zdroje: Magistrat der Stadt Wien (2011); Land Niederösterreich (2009): Mobilität in NÖ 22 Zdroj: Strategischer Rahmen für die Verkehrs- und Infrastrukturentwicklung in Centrope, Beschluss des Politischen Boards von Centrope, Brno, 21.6.2012 20

21

48 |

Obrázek 30: Plánovaná výstavba v železniční síti

Plánovaná výstavba v železniční síti • Břeclav: Propojení TEN-trasy • Severní dráha v úseku Süßenbrunn - Česká hranice: 160 km/h • Znojmo - Břeclav: rekonstrukce Následující mapa ukazuje projekty plánované výstavby v silniční síti koordinované v rámci Centrope, které jsou relevantní pro projektový prostor PRO2013+.

| 49

Obrázek 31: Plánovaná výstavba v silniční síti

Plánovaná výstavba v silniční síti • A5 Schrick-hranice, novostavba • Rychlostní silnice R52 Pohořelice-Mikulov, novostavba • S3 Stockerau - česká hranice, rekonstrukce, částečně novostavba • I/38 obchvat Znojma, novostavba • I/55 obchvat Břeclavi, novostavba

50 |

Tabulka 14: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti infrastruktury a dopravy T03

Infrastruktura a doprava SILNÉ STRÁNKY DR x

V x

Dobře vybudovaná železniční síť podél hlavních os

x

x

Výhodná poloha v hlavních osách silničních a železničních TEN-koridorů Letiště s mezinárodním (Vídeň) a národním (Brno) významem Dobře vybudovaná veřejná doprava v centrech (města a jejich okolí)

x

x

x

x

Dobře vybudovaná síť dálnic a rychlostních silnic

Analýza sítí

SLABÉ STRÁNKY

x

Nízký počet nadřazených silničních spojení v pohraničí Velká spotřeba zdrojů v silniční dopravě

DR x

V

x

x

x

x

DR x

V x

x

Přeshraniční dopravní modely součástí rozvoje Vysoký stupeň provázanosti mezi regionálními aktéry (122 aktérů v 12 sítích) PŘÍLEŽITOSTI Vytvoření rovnosti šancí ve veřejné a individuální dopravě Podpora udržitelných forem mobility (např. emobilita)

Analýza sítí

Mezery v síti veřejné dopravy mimo hlavní osy, kde není veřejná doprava konkurenceschopná s individuální dopravou Málo přeshraničních spojení ve veřejné dopravě (i vzhledem k dostupnosti mezinárodních letišť)

HROZBY DR x x

V

x

Výstavba TEN-infrastruktury v projektovém prostoru, zejména v bezprostředním pohraničí

x

Lepší koordinace stávajících infrastruktur/dopravních spojení a informačních systémů (např. spojení s letištěm z celého projektového prostoru, jízdní řády), jakož i podpora multimodality

x

x

Některé sítě se zabývají modely přeshraniční dostupnosti

x

x

Sběr dat, které usnadní přeshraniční rozhodování Multimodální koncepty mobility nabízejí možnost propojení se sítí výzkum a vývoj

x

x

x

x

Kontinuální nárůst individuální dopravy v přepravě osob a zboží Další redukce veřejné dopravy v periferních regionech - zpomalení možností rozvoje těchto regionů

Výlučně investiční projekty překračují rámec EÚS a netvoří stabilní sítě

x

x

x

| 51

Výchozí body pro budoucnost Dobře rozvinutá a nadřazená silniční síť je důležitým kritériem konkurenceschopnosti mezi regiony. Týká se to nejen individuální dopravy, ale ve stále větší míře i udržitelných forem mobility: • Bez masivního rozvoje veřejné dopravy a posílení její konkurenceschopnosti vůči osobnímu automobilu nebude možné zastavit plynulý růst motorizované individuální dopravy. V projektovém regionu to platí i pro mnoho přeshraničních úseků, které nejsou s výjimkou některých dobře rozvinutých železničních spojení vůbec obsluhovány veřejnou dopravou • Nejde jen o výstavbu infrastruktury, ale také o systémové zlepšení jako např. lepší koordinace jízdních řádů, taktů atd. Multimodalita je heslem budoucnosti. Multimodální dopravní systémy a plánovače cest jako anachb.at jsou důležitými příkladnými projekty, které jsou žádoucí i přeshraničně. • Právě tyto alternativní „soft“ opatření, jako zvýšení informovanosti a povědomí, přispívají k větší důležitosti udržitelných forem mobility. Důležitým prvkem je rozvoj managementu mobility na všech úrovních (regiony, obce, podniky atd.) a regionálních centrál. Důležité je dlouhodobé zajištění takových iniciativ, ne jen během krátkých programových období. • Stávající sdružení dopravců (VOR, VVNB, Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje) v projektovém prostoru jsou důležitým krokem k vytvoření transparentního tarifního a zónového systému. Kooperace s Jihomoravským systémem má potenciál na rozvoj. Přeshraniční spojení jako např. BrnoLaa by měly být zahrnuty do rakouských jízdních řádů, i když nejsou provozovány rakouskými dopravci. • Integrované přeshraniční nabídky (pozn.: EuRegio-tarify) a projekty (např. „Thayarunde“) by měly být nadále rozvíjeny • Přeshraniční regionální dopravní koncepty a regionálně koordinované rámcové plány postavené na základě multimodality, jsou důležitou směrnicí pro stanovení budoucích priorit. • Územní plánování/vývoj osídlení a doprava do sebe vzájemně zasahují. Důležité jsou proto integrované koncepty a plány. • Vytvoření přeshraniční databáze srovnatelnou metodikou (pozn. modální rozdělení dopravy). • Rozvoj e-mobility může přispět ke zlepšení „Last-Mile“ problematiky a nahradit tak velmi nákladné druhé, třetí nebo čtvrté auto v domácnosti. Mikrosystémy veřejné dopravy • Centrály mobility by měli více kooperovat s turismem na zlepšení dostupnosti turistických cílů a to zejména během víkendů (na míru ušité nabídky atd.).

52 |

3.2.4. Instituce a regionální rozvoj 3.2.4.1. Regionální rozvoj, územní plánování a institucionální prostředí Základní informace Regionální rozvoj a územní plánování/správa jsou typickými průřezovými tématy, které mají vliv na mnohé z popsaných tématických oblastí. Mezi centry a periferními regiony existují velké regionální rozdíly. Regionální těžiště Regionální rozvoj se snaží o řešení přizpůsobené pro konkrétní regiony a to na mnoha úrovních od hlavních regionů až po mikroregiony.

Obrázek 32: Mikroregiony v Dolním Rakousku

V konceptu rozvoje spolkové země Dolní Rakousko (Landesentwicklungskonzept) byly regionem přiřazeny funkce a definovány oblasti se vznikajícími hospodářskými a infrastrukturními centry a osami.

| 53

Obrázek 33: Dolní Rakousko: Centra a osy

Návazné body mezi městem Vídeň a jeho okolím jsou vyobrazeny na následující mapě. Za účelem kooperace byla zřízena vlastní instituce SUM (Stadt-Umland-Management). Fenomén suburbanizace v jižním, a v rostoucí míře i v severním okolí Vídně, je velkou výzvou pro rozvoj sídel a dopravní plánování.

Obrázek 34: Stadt-Umland-Management Wien

54 |

Finanční rezervy obcí jsou závislé i od jejich zadlužení v přepočtu na obyvatele. Zadlužení omezuje obce v činnosti a brání důležitým investicím při současně zvýšené závislosti na převodu prostředků a dotací.

Schuldenstand der Gemeinden pro Kopf in Euro, 2010 € 3.500 € 3.000 € 2.500 € 2.000 € 1.500 € 1.000 € 500

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich-Süd

Mostviertel-Eisenwurzen

€0

Quelle: Statistik Austria, 2010

Obrázek 35: Zadlužení obcí – v € na obyvatele, 2010 (Překlad: Schuldenstand der Gemeinden pro Kopf in Euro = Zadlužení obcí v přepočtu na obyvatele v €, NiederösterreichSüd = Dolní Rakousko-Jih, Wien = Vídeň, Quelle = Zdroj)

Ve srovnání s Českou republikou (40% HDP 2011) je zjevné vysoké zadlužení Rakouska (72% HDP 2011). 23

23

Zdroj: EUROSTAT

| 55

Obrázek 36: Zadlužení obcí, 2010 (Překlad: Schuldenstand zum 31.12.2010 nach Gemeinden = Zadlužení k 31.12.2010 podle obcí, Pro Kopf Verschuldung je Gemeinde = Zadlužení v přepočtu na obyvatele, Mittelwert der Gemeinden = Průměr obcí, Grenzen der Bundesländer = Hranice spolkových zemí, Grenzen der Politischen Bezirke = Hranice obvodů, Grenzen der Gemeinden = Hranice obcí, Wald, Almen und Ödland = Lesy a pastviny, Q = Zdroj, Erstellt am = Vyhotoveno)

Vzájemná výměna co nejaktuálnějších a srovnatelných údajů v informačních systémech hraje při mnoha otázkách stále důležitější roli. Iniciativy jako Centromap, ERRAM a databáze Eurostat jsou důležitým krokem tímto směrem, další snahy a větší kapacity jsou však potřebné i do budoucna.

56 |

Tabulka 15: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti regionálního rozvoje,územního plánování a institucionálního prostředí T07

Regionální rozvoj, územní plánování a institucionální prostředí

Analýza sítí

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Obnova měst a obcí

DR x

V

Mikroregionální spolupráce

x

Dialog mezi městem a jeho okolím (SUM)

x

x

Rozvinutý e-government

x

x

Dobrý základ stávajících institucionálních kapacit Dobrý městský management ohledně ploch pro bydlení, odpočinek a průmysl Informační systémy (ERRAM, ViennaGIS, Centropemap, CentropeStatistics atd.)

x

x

Vysoké zadlužení omezuje obce v jednání

x

x x

x x

Vylidňování okrajových oblastí a center obcí, „Donut“-efekt

x

x

Počet aktérů, kteří se podílejí na přeshraničních aktivitách dále neroste z důvodu jejich komplexity

x

x

Regionální rozvoj je na základě dlouholetých zkušeností oporou dalšího rozvoje venkovských oblastí

x

DR x

V

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

PŘÍLEŽITOSTI

Analýza sítí

V

x

Kooperace na bázi smluv mezi kraji a spolkovými zeměmi - zůstanou zachovány i bez dotací EU, fungují mimo EU

Intenzivnější přeshraniční meziregionální a interkomunální kooperace (EÚS) Další rozvoj e-government

Závislost periferních regionů na převodu státních a evropských prostředků a dotací Rozdílné plánovací struktury a kultura AT-CZ stěžují kooperaci Žádný městský protějšek Vídně v obdobné velikosti

DR x

HROZBY DR x

V „Opomíjení“ znevýhodněných regionů

x

x

Vytvoření lokálních rozvojových strategií dělba práce umožní efektivnější rozdělení zdrojů a kompetencí Zintenzivnění kooperací Vídně a měst v Dolním. Rakousku, jakož i přeshraničně, propojení na více úrovních město/obvod/sp. země - propojení rozvíjejících se regionů (strukturální přizpůsobení) Základní vybavení periferních regionů

x

x

x

x

Etablované pomocné struktury pro nastartování projektů a administraci snižují počáteční překážky při přeshraničních projektech

x

x x

Rozpočtové škrty při současném přidávání úkolů můžou přetížit regionální struktury Regionální rozvoj jako model řešení výzev (široce pojaté projekty vs. vlivy v jednotlivých oblastech) Vztah mezi prováděním nových nápadů a s tím spojené dodatečné administrativní námahy

Rozptýlené nekontrolované rozdělování dotací místo podpory silných stránek Nutnost spolufinancování, předběžného financování a stále větších projektů omezuje možnost účasti malých institucí na projektech

| 57

Výchozí body pro budoucnost • Vytvoření a rozvoj přeshraničních informačních a plánovacích nástrojů, jednotná databáze GIS (pozn. Centropemap, ERRAM) • Založení souboru srovnatelných a aktuálnějších dat vytvořených jednotnou metodikou • Intenzivnější přeshraniční kooperace měst/městských sítí (zejména malé a středně velká města), kooperace měst s okolím a mikroregionální sítě (pozn. „Citynet“ - např. http://www.regionw3.eu) • Důraz na efektivní regionální a sídelní rozvoj: pozn. „Smart Cities” a „Smart Regions“ • Posílení struktur řízení by mělo být i nadále jedním z těžišť přeshraniční spolupráce. Realizace programů EU vyžaduje organizace se zkušeným personálem, které podpoří absorpci dotací EU strategicky koordinovanými projekty. • Etablování přeshraniční plánovací platformy

3.2.4.2. Venkov a udržitelný rozvoj S výjimkou center a jejich okolí se region na obou stranách hranice vyznačuje členitými strukturami, přičemž velikost obcí v Dolním Rakousku podstatně převyšuje české obce. Podíl obcí s více než 2.000 obyvateli je vzhledem k demografickým změnám na vzestupu. Periferní regiony jsou částečně konfrontovány s vylidňováním a hospodářskými slabinami. Navíc jsou závislé na nabídce pracovních míst v centrech, což je spojeno s „vynucenou“ mobilitou a dojížděním.

58 |

Tabulka 16: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti rozvoje venkova T12

Rozvoj venkova SILNÉ STRÁNKY

Analýza sítí

Ochota dojíždět (venkov-město)

SLABÉ STRÁNKY DR x

V Strukturálně slabé hosp. odvětví na venkově (zejména v periferních oblastech) Závislost na dotacích v zemědělství

Široká nabídka vzdělávacích zařízení všech úrovní Duální systém umožňuje mládeži široké a různorodé vzdělání na více úrovních vzdělávání Dobré a plošné pokrytí lékaři a nemocnicemi také v pohraničí

x

Mnoho dobrovolnických záchranářů, různorodá a bohatá nabídka lokálních sociálních služeb (Caritas atd.)

x

Mezery v síti veřejné dopravy mimo hlavní osy, kde není veřejná doprava konkurenceschopná s individuální dopravou

x

Společné kulturní, historické a přírodní dědictví

x

Nižší míra výzkumu mimo metropolí

x

Různé iniciativy v oblasti turismu

x

Legislativní bariéry brání optimalizaci a efektivnímu využívání zdravotní infrastruktury v přeshraničním prostoru Vysoké zadlužení omezuje obce v jednání, závislost periferních regionů na převodu státních a evropských prostředků a dotací

x

x x

Významné chráněné oblasti v regionech i pohraničí

x

Vysoký počet klimatických a energetických modelových regionů Vysoký potenciál obnovitelné energie

x

Jedná se o průřezové téma, kde je mnoho aktérů aktivních také v jiných tématických sítích

Příhraniční podniky jsou málokdy orientované na Česko, zaměřují se spíše na vzdálenější trhy (např. Německo) Málo pracovních míst na venkově - závislost venkova od pracovní nabídky v centrech - dojíždění

Specializace hospodářských podniků zejména v zemědělství (regionální produkty)

V

x x x

x

Chybějící koordinace stávajících iniciativ a nabídek v pohraničí a jejich prezentace

x

Tématická síť je založena na neformálních vztazích a proto nestabilní

x

x x

x

PŘÍLEŽITOSTI

Analýza sítí

DR x

HROZBY DR x

Podpora udržitelných forem mobility (např. emobilita)

x

Intenzivnější koordinace spolkových zemí a přeshraničních kooperací v oblasti pokrytí péče a nemocnic Profilování turistických těžišť (např. wellnes, sport, relax, kulturní dědictví, cykloturismus, vinařství, jednodenní výlety) Společný marketing a koordinace přeshraničních turistických a kulturních destinací Investice do „zelené“ infrastruktury (společně chráněná území atd.), revitalizace a managementu Větší energetická samostatnost a nižší závislost na importech (více regionality) Jedná se o průřezové téma, kde je mnoho aktérů aktivních také v jiných tématických sítích

x

V Regionální rozdíly v hospodářském vývoji - mezi městem a venkovem Další redukce veřejné dopravy v periferních regionech - zpomalení možností rozvoje těchto regionů Chybějící akceptace a zájem o vzdělávání a přeshraniční vzdělávání

DR x

V

x x

x

Zavírání škol v pohraničí

x

x

Nedostatečná reakce na demografické změny stárnutí populace

x

x

„Opomíjení“ znevýhodněných regionů

x

x x

x

| 59

3.2.4.3. Města a jejich okolí Vedle hospodářsky silných center Vídeň (cca. 1.8 milionu obyvatel) a Brno (cca. 370.000 obyvatel) mají jenom města St. Pölten a Jihlava více než 50.000 obyvatel. Následuje Wiener Neustadt (cca. 41.000), Třebíč (cca. 38.000) a Znojmo (cca. 34.000). Klosterneuburg a Baden mají přibližně 25.000 obyvatel. Městské oblasti jsou často hospodářským motorem celých regionů. Tyto mají naopak k hustě osídleným městům vyvažující roli.

Obrázek 37: Města s více než 10.000 obyvateli

Horní obrázek ukazuje rozdělení větších měst v Rakousku a širším okolí. Markantní je při tom relativně nízký počet těchto měst v projektovém prostoru PRO 2013+.

60 |

Tabulka 17: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti měst a jejich okolí T13

Města a jejich okolí SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY DR

V x

Energetická závislost v centrech

V x

x

Zatížení životního prostředí (prach, zplodiny)

x

Dobře vzdělaná pracovní síla

x

Vyšší kriminalita

x

Dobrá ponuka pracovních míst Dobře vybudovaná veřejná doprava v centrech (města a jejich okolí) Dobrá koordinace stávajících infrastruktur/dopravních spojení a informačních systémů Různorodost nabídky terciárního vzdělávání Široká nabídka výzkumných zařízení v centrech Dialog mezi městem a jeho okolím (SUM) Dobrý městský management ohledně ploch pro bydlení, odpočinek a průmysl Široká nabídka v oblasti hoteliérství a gastronomie Převážně dobré zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami, jakož i vysoká kvalita vody; zažité třídění odpadu a celoevropsky příkladné nakládání s odpady Jedná se o průřezové téma, kde je mnoho aktérů aktivních také v jiných tématických sítích

x x

Míra sanace (cca. 1% ročně) je příliš nízká Kapacita přenosové soustavy neumožňuje zachytávat energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů

x x

Analýza sítí

Četné založení podniků v sousedních regionech, rozšiřování domácího trhu Silná orientace produktů a služeb na export

x x x x x x x

x

PŘÍLEŽITOSTI

Analýza sítí

Tématická síť je založena na neformálních vztazích a proto nestabilní

x

x

DR

V

HROZBY DR

Využití externích výhod intenzivnější kooperací s výzkumnými institucemi

DR

V x

Podpora udržitelných forem mobility (např. emobilita)

x

Lepší koordinace stávajících infrastruktur/dopravních spojení Využití společné výzkumné infrastruktury, využití společných sil a vědomostí

x x

Zintenzivnění kooperací Vídně a měst v Dolním Rakousku, jakož i přeshraničně, propojení na více úrovních město/obvod/sp. země - propojení rozvíjejících se regionů (strukturální přizpůsobení) Zlepšení kvality života

x

Jedná se o průřezové téma, kde je mnoho aktérů aktivních také v jiných tématických sítích

x

Regionální rozdíly v hospodářském vývoji - mezi městem a venkovem „Brain Drain“ - ztráta vysoce kvalifikovaných pracovních sil z důvodu nedostatečné nabídky odpovídajících pracovních míst Kontinuální nárůst individuální dopravy v přepravě osob a zboží Doprava zůstává mimo pozornosti energetických iniciativ

x x x

x

| 61

4. Potenciální oblasti pro další programové období 2014-2020 V této kapitole jsou popsány zjištěné potenciální oblasti. Jak již bylo zmíněno v kapitole 2, jejich charakteristika je založena na 4 kritériích: − potřeby regionu, − výsledky analýzy sítí, − absorpce − možnosti podpory. Následující Tabulka 18 poskytuje přehled o identifikovaných potenciálech v jednotlivých tématických seskupeních. Barevně jsou navíc zvýrazněny ty témata, jejichž aktéři by se tímto potenciálům mohli věnovat. Identifikované potenciály byly vypracovány a ohodnoceny mimo jiné v rámci několika workshopů. Největší překážky očekávají aktéři v potenciálních oblastech „Creative Industries“, dobrovolnictví, podpora celoživotního vzdělávání, přeshraniční trh práce a strategická koordinace infrastruktury v přeshraničních souvislostech. Největší podpora byla vyslovena zdravotní péči v přeshraničním prostoru, jakož i potenciální oblasti „přeshraniční kultura, turistické aktivity“. Nejvíce možností realizace očekávají aktéři od přeshraničních kulturních a turistických aktivit, opatření v oblasti kvalifikace s ohledem na přeshraniční vzdělávání a trh práce i interkomunální/meziregionální kooperaci v regionálním rozvoji mezi městy. Z reflexí regionální analýzy a regionálních workshopů tak byly vybrány následující potenciální těžiště (Tabulka 18): Barevné (červené) označení poukazuje na tématické oblasti, jejichž aktéři by se identifikovaným potenciálům mohli věnovat. Zohledněny při tom byli stávající sítě i zájem aktérů do budoucna.

62 |

Tabulka 18: Přehled – potenciály regionu PRO 2013+ | Analýza Dolního Rakouska a Vídně ImpulsgeberInnen aus Themenbereichen Potenzialbereiche für PRO 2013+

WIRT

INFR

AM

SG

BILD

F&I

REGI

T&K

UMW

ENE

WETTBEWERBSFÄHIGE WIRTSCHAFT Zusammenarbeit zwischen Forschung und Wirtschaftsbetrieben Spezialisierung der Betriebe auf bestimmte Produkt- oder Dienstleistungssparten „Creative Industries“ Förderung des Lebenslangen Lernens für den grenzüberschreitenden Arbeitsmarkt Berufsorientierung der Jugend MENSCHEN UND DIENSTE Neue Berufsfelder, Angleichung der Qualifikationen im Sozial- und Gesundheitswesen Qualifizierung – grenzüberschreitende Bildung und Arbeitsmarkt Unterstützung von sozialen Unternehmen und Initiativen Gesundheitsversorgung im grenzüberschreitenden Raum Freiwilligenwesen Grenzüberschreitende Kultur, touristische Aktivitäten (Umwelt) UMWELT UND INFRASTRUKTUR Nachhaltiger Verkehr / Energie Grenzüberschreitender Katastrophenschutz, Hochwasserschutz Schützen von Ressourcen Schutzgebietsvernetzung, Arten- und Lebensraumschutz INSTITUTIONEN UND REGIONALENTWICKLUNG Interkommunale Kooperation im Bereich Regionalentwicklung und zwischen Städten Strategische Abstimmung grenzüberschreitender Infrastruktur Netzwerkbildung und -Förderung

V následujících kapitolách jsou potenciály z výše zobrazeného seznamu popsány podle kritérií potřeby, podpory sítí, absorpce a možností podpory. Pro lepší přehlednost byly potenciály rozděleny do čtyř skupin: konkurenceschopné hospodářství, lidé a služby, životní prostředí a infrastruktura a instituce a regionální rozvoj. Jednotlivé kapitoly v rámci těchto skupin uzavírají první výchozí body pro projektové nápady, co slouží na bližší objasnění těchto potenciálů. Tyto výchozí body byly vypracovány aktéry v rámci již zmíněných workshopů.

| 63

4.1. Konkurenceschopné hospodářství Potenciál 1: Spolupráce mezi výzkumem a podniky

hustota univerzit, stabilní malé a & Vysoká střední podniky, stávající regionální

– Posílení regionální ekonomiky, pokroku a konkurečních výhod inovacemi, podpora malých a středních podniků v regionu, výměna know-how, zvýšení počtu patentů, sloučení kompetencí, zlepšení mezinárodního vnímání

klastry

' Málo patentových přihlášek, strukturálně slabý venkov

Aplikovaný výzkum, Core Facility Dolní Rakousko, přeshraniční vznik klastrů:

–

„Green Building“, „Green Energy“, „Food Cluster“, Logistik-Transport Optimierung, BioPlastik;

–

Spojení na přírodní zdroje bohatého venkova s městskými oblastmi

Aktéři Hospodářská komora Dolního Rakouska, Ecoplus, Hospodářská agentura města Vídeň, Donau-Universität Krems, ISTA, TIPS, Technopole Tulln / Krems, Univerzity ve Vídni • Investiční priority 1b

(4) NWA,sítí, IPsinv. pr. (4) Analýza

Ansatzpunkte (3)(3) Výchozí body

• •

Výzkum a inovace Hospodářství

(2) Bedarf Potřeby

Silné a slabé stránky (1) Stärken - Schwächen

Spolupráce mezi výzkumem a podniky

Potřeby Proti vysoké hustotě terciárních výzkumných institucí, regionálních klastrů a stabilních malých a středních podniků stojí nedostatečné přeshraničně vypracované iniciativy a patentové přihlášky. Pro posílení vnímání jako „globálního hráče“ v oblasti výzkumu a inovací je třeba provázat silné stránky s knowhow regionu: „Neplatí, že všude se dá dělat všechno, ale všude se dá dělat alespoň něco.“ Zintenzivnění spolupráce mezi výzkumnými zařízeními a regionálními podniky a podpora výměny know-how mezi výzkumem a praxí posílí regionální hospodářství a to i v strukturálně slabém venkovském pohraničí. Profitují tak jako města, které přinášejí impulsy, tak i venkovské oblasti se svým regionálním know-how. Analýza sítí Jak v oblasti hospodářství, tak i ve výzkumu vznikly v předchozím programovém období sítě, jejichž aktéři se etablovali v přeshraniční kooperaci. Zatímco na straně hospodářství jsou klíčovými aktéry hospodářské komory Dolního Rakouska a Vídně, v oblasti výzkumu jsou aktivní zejména Vídeňské univerzity (Universität Wien, Universität für Bodenkultur a Technická Univerzita ve Vídni). Nové možnosti kooperace navíc nabízejí malé a střední podniky, technologická centra a univerzity se speciálním zaměřením jako např. „New Design“. V předchozím programovém období byly realizovány většinou projekty s tradičními hospodářskými obsahy. Současné společenské změny k informační a znalostní společnosti však vyžadují i změnu orientace na nové přeshraniční projekty. Zvlášť v ekonomice bude narůstat tlak na používání inovativních pokrokových technologií. Jelikož se však rakouské hospodářství vyznačuje malými a středními podniky, jejichž kapacita jen zřídka umožňuje provozování vlastních výzkumných a vývojových oddělení, tak se právě kooperace mezi podniky a výzkumnými zařízeními přímo nabízí. V oblasti výzkumu naopak často chybí regionální know-how pro správný marketing produktů a služeb, kvůli čemu zůstávají některé inovace neobjevené, což vede k nevyužití regionálních potenciálů. Kooperace mezi výzkumem a hospodářstvím proto podporují součinnost mezi oběma oblastmi přinášením know-how do produktového vývoje. Takové WIN-WIN kooperace jsou tak přínosem pro další inovativní a pokrokový rozvoj regionu. Absorpce 64 |

Vídeň a Brno jako největší městská centra regionu hrají nejdůležitější roli v dodávání kooperačních impulsů mezi výzkumem a hospodářstvím v regionu PRO 2013+. Nachází se v nich také nejvyšší koncentrace výzkumných institucí, podnikových centrál a klastrů. Proto jsou zde mnohé výchozí tématické body a organizace připraveny kooperovat. Za smysluplné považují aktéři přeshraniční rozšíření stávajících klastrů k českým sousedům zejména v oblastech jako „Green Building“ - energeticky účinné budovy, „Food“ nebo „logistické optimalizaci“. Další důležité možnosti kooperace mezi výzkumem a hospodářstvím se ukazují v dosud málo zastoupených oblastech, které jsou však na vzestupu, patří k nim „Smart Technology“ nebo inteligentní udržitelné systémy „Creative Industries“ případně propojení výzkumu biotechnologií v oblasti zdravotnictví a životního prostředí. Navzdory poměrně snadno uchopitelným potenciálům mohou při vytváření kooperací a realizací společného vývoje nastat komplikace. Na jedné straně se univerzity dosud při získávání know-how orientovali převážně na výzkumné instituce mimo region nebo dokonce Evropy. Proto jim může připadat spolupráce v rámci regionu jako málo atraktivní. Na straně druhé je podpora podniků kvůli narušování hospodářské soutěže možná jen v omezené míře. Etablování takovýchto kooperací si proto od aktérů bude vyžadovat flexibilitu a kreativitu. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priorita

1 b)

Posílení výzkumu, technologického pokroku a inovací Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací (V&I) a rozvíjející se propojení a synergie mezi podniky, výzkumnými a vývojovými centry a vyšší úrovní vzdělávání - zejména vývoj produktů a služeb, výměna technologií, sociální inovace, stimulace poptávky, provázanost, clustery a otevřené inovace díky specializaci; Podpora aplikovaného technologického výzkumu, opatření k co nejrychlejší produktové validaci, pokrokové výrobní kapacity v klíčových technologiích a rozšíření univerzální technologie

| 65

Potenciál 2: Specializace podniků na konkrétní divize produktů nebo služeb

Potřeby Právě strukturálně slabé periferní regiony musí bojovat s nedostatkem pracovních míst a kontinuální ztrátou důležitosti primárního sektoru. V periferních regionech proto existuje potřeba posílení regionálních hospodářských cyklů a zabezpečení/stabilizace hospodářství, zemědělství a tradiční krajiny. Specializace, ale i kooperace a inovace jsou důležitými pojmy do budoucnosti. Trend větší regionality a přírodně produkovaných potravin vedl ke změně povědomí konzumentů a producentů. Regionalita je nejvíce zažitá u četných malých a středních podniků v regionech. S vědomím vlastních silných stránek je možné u mnoha podniků na venkově snížit závislost na dotacích a kompenzacích. I na české straně existuje poptávka po regionálních produktech, i když bio-boom je zde jen v počátcích. Touto kombinací vzniká zajímavá perspektiva pro přeshraniční projekty. Analýza sítí Specializace podniků na vybrané doplňkové a specializované produkty si vyžaduje zejména regionální aktéry. Regionální sdružení, destinační management a regionální turistické agentury mohou ve spolupráci s regionálními producenty představovat důležitý multiplikátor. Jako producenti specializovaných produktů se hodí především řemesla, které se sice provádějí už jen v malé míře, avšak z historického hlediska hrály důležitou roli v regionálním rozvoji. Také v regionu produkovány potraviny s regionálními zvláštnostmi jsou vhodné na podporu dalšího rozvoje regionu. První takové přístupy jsou již v regionu Waldviertel. Společné působení regionálních sdružení „Zukunftsraum Thayaland“ a „Destination Waldviertel“ už přineslo první úspěchy. Zatímco v regionu „Zukunftsraum Thayaland“ jsou marketingově podporovány obilné produkty a čerstvé pečivo regionálních pekáren, „Destination Waldviertel“ má na starosti tzv. „Waldviertler Schmankerln“ (čes. lahůdky, delikatesy z Waldviertel) a prezentuje je jako chuť Waldviertel.

66 |

Absorpce V současnosti již existují přeshraniční produktové kooperace. Například firma Sonnentor z Waldviertel spolupracuje s českým příhraničním regionem a zajišťuje tak na obou stranách hranice důležité pracovní místa. Tento model přináší potenciály i pro jiná odvětví. Podle tohoto vzoru by mohly být podél hranice uvedeny na trh i další regionální produkty. Dají se však při tom očekávat určité překážky. Na rakouské straně je výzvou vymezení vůči existujícím produktům požitkových regionů. Náročné může být také najít partnera pro přeshraniční a vzájemný marketing případně společný informační systém. Možnosti dotace Tématický cíl Investiční priorita

3 a)

Tématický cíl Investiční priorita

6 d)

Konkurenceschopnost malých a středních podniků Podpora podnikatelského ducha, zejména zjednodušením hospodářského využití nových nápadů a podpora zakládání podniků, včetně podnikatelských inkubátorů Ochrana životního prostředí a efektivní využívání zdrojů Zachování a obnova biodiverzity, ochrana půdy a obnova a podpora funkcí ekosystémů včetně NATURA 2000 a zelené infrastruktury

Potenciál 3: „Creative Industries“

&

Creative Industries - silné nastupující odvětví: málo podniků, velká poptávka, nenasycený trh

'

strukturálně slabé venkovské hospodářství, nezaměstnanost (zejména mezi mladými)

– 1) Rozšíření kulturního povědomí Æ spojení s inovacemi, „kultura budoucnosti“ – 2) Posílení turistických struktur novými obchodními modely, udržení tvorby hodnot v regionu – 3) Ochrana „starých pokladů“, ochrana kulturního dědictví a jeho zajištění pro budoucnost

Aktéři Malé a střední podniky, kulturní přepojení v Dolním Rakousku, „New Design University“ St. Pölten, departure, design austria

•

Investiční priority 3a, 3b, 6c

(4) NWA,sítí, IPsinv. pr. (4) Analýza

Ansatzpunkte (3)(3) Výchozí body

• – Rozvoj nových obchodních modelů: Creative Industries – Zvyšování povědomí: posílení designové kultury v regionech, zapojení podniků – Řetězce služeb (s výjimkou personálních nákladů možnost podpory)

Hospodářství, kultura, turismus, životní prostředí, výzkum a inovace

(2) Bedarf Potřeby

(1) Stärken Silné a slabé stránky - Schwächen

„Creative Industries“ – nízké zastoupení malými a středními podniky

| 67

Potřeby „Creative Industries“ jsou rozvíjejícím se odvětvím trhu. Proti velké poptávce stojí jen několik podniků, kvůli čemu je trh nenasycený. Neexistuje žádná závislost na poloze v metropolitním regionu, díky čemuž jsou Creative Industries potenciálem i pro venkovský prostor, který je konfrontován se strukturálně slabým hospodářstvím, migrací do center a rostoucí nezaměstnaností mladých. Podpora je zapotřebí ve spojení s tématy kultura, turismus, životní prostředí, jakož i výzkum a vývoj. Jde o širší pochopení oblasti kultury ve spojení s inovacemi („kultura budoucnosti“), zachováním regionálního kulturního dědictví a díky kreativnímu přístupu jeho zajištění pro budoucnost. Posílením turistických struktur novými obchodními modely tak může být udržena tvorba přidané hodnoty v regionech. Analýza sítí Pole aktérů je v oblasti „Creative Industries“ poměrně málo obsazeno. Nově vytvořené vzdělávací zařízení jako Univerzita „New Design“ v St. Pölten podporují kreativní mysli a nabízejí již od počátku první kooperace. Toto téma je rovněž relevantní pro podnikatelské inkubátory Ecoplusu resp. pro regionální hospodářské komory, nakolik mnoho z těchto tzv. start-up podniků je aktivních v oblastech inovace a „Creative Industries“. Protože kreativita je silně spojena také s uměním a kulturou, nabízí možnost k navázání i pro umělce v oblasti „New Media“ a muzea moderního umění. Rovněž vnitřní architektuře budov může být novými médii dodána umělecká podoba. V přeshraničním kontextu tak může přijít k probuzení povědomí a zájmu o „kulturu budoucnosti“. Absorpce Aby však mohly být přeshraniční projekty realizované, jsou zapotřebí dobře etablované organizace nebo aktéři v oblasti "Creative Industries", jejichž vlastní sítě přinesou do přeshraniční kooperace dodatečné know-how a inspiraci. Potřebné jsou podpůrná opatření v samotných regionech, protože pole aktérů pro tento potenciál v současnosti pouze vzniká. Pokud jsou aktéři dobře etablovaní, budou i později disponovat potřebnými kapacitami a kreativitou na realizaci přeshraničních projektů. Navíc vzhledem k rozdílné „rychlosti“ mezi Rakouskem a Českou republikou může docházet k rozbíhavosti zájmů, jako „kulturu budoucnosti“ realizovat ve znalostní společnosti. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priorita

3 a)

 

b)

Tématický cíl Investiční priorita

6 c)

68 |

Konkurenceschopnost malých a středních podniků Podpora podnikatelského ducha, zejména zjednodušením hospodářského využití nových nápadů a podpora zakládání podniků, včetně podnikatelských inkubátorů Rozvoj a implementace nových obchodních modelů pro malé a střední podniky, internacionalizace Ochrana životního prostředí a efektivní využívání zdrojů Ochrana, podpora a rozvoj kulturního a přírodního dědictví

Potenciál 4: Podpora celoživotního vzdělávání pro přeshraniční trh práce

– Změna zaměstnání v profesním životě – Vyšší nároky na zaměstnance, dodatečná kvalifikace, nezbytné odlišení se od ostatních – Chybějící ochota vzdělávat se - zvýšení povědomí, informace o výhodách dalšího vzdělávání nebo nového profesního zaměření

Lepší rámcové podmínky pro celoživotní vzdělávání, struktury informačních a komunikačních technologií, široká nabídka možností dalšího vzdělávání

Rizikové skupiny na trhu práce, '– nezaměstnanost

– Opatření ke zvýšení povědomí, komunikace informací a výhod, podpůrné struktury (správná volba dalšího vzdělávání) – Podpůrné struktury pro pracující na druhé straně hranice – Přeshraniční přírodní a kulturní průvodce

•

Aktéři Projekt EXPAK, ZuWINS (ÖGB) Projekt IGR – Budoucnost v pohraničí (HU-AT)

•

Investiční priority 10 , 8c, 8d

(4) NWA,sítí, IPsinv. pr. (4) Analýza

Ansatzpunkte (3)(3) Výchozí body

&

Trh práce Vzdělávání

(2) Bedarf Potřeby

(1) Stärken Silné a slabé stránky - Schwächen

Podpora celoživotního vzdělávání, přeshraniční trh práce

Potřeby Na neustále se měnícím trhu práce získává celoživotní vzdělávání stále větší důležitost. Několikanásobná změna pracovního místa během kariéry a vyšší nároky na dodatečnou kvalifikaci pracujících jsou dnes standardem ve světě práce. Ještě nikdy nebyla šance rovnocenně se na něm podílet tak velká na všech územích. Zatímco v minulosti byla nabídka orientována zejména na centra, dnes je stupeň decentralizace díky novým médiím a vzdělávacím formám, umožňujícím další vzdělávání, vyšší. Přesto částečně chybí povědomí o důležitosti a nezbytnosti celoživotního vzdělávání. Proto jsou zapotřebí rozsáhlá opatření pro zvýšení povědomí o výhodách a možnostech dalšího vzdělávání. Analýza sítí V předchozích projektových obdobích se vyvinulo pole aktérů v oblasti trhu práce, kterému momentálně dominují regionální úřady práce. Tyto představují kooperační kostru pro politické a administrativní rámcové podmínky. Těžištěm jejich spolupráce je však zejména snižování míry nezaměstnanosti resp. dodatečná kvalifikace nezaměstnaných. Další vzdělávání kvalifikovaných pracovních sil je podporováno již méně. Na toto by však mohly navázat další vzdělávací instituce a chopit se tak potenciálu pro celoživotní vzdělávání. Jako Dolnorakouská zemská akademie, tak i WAFF nebo WIFI města Vídeň mohou opatřeními na zvýšení povědomí řídit poptávku po určitých nabídkách dalšího vzdělávání a tím iniciovat přeskupení na trhu práce. Takové přeskupení může pomoci zmírnit nedostatek odborných pracovních sil a poskytnout vysoce kvalifikovaným pracovním silám možnosti zaměstnání. Absorpce Realizace tohoto potenciálu si vyžaduje kooperaci aktérů na různých úrovních. Zastoupeny musí být jako administrativní (úřady práce), tak i operativní úroveň (vzdělávací instituce). Potřebná je kromě toho také koordinace cílů a opatření, jakož i společné jednání. Podobné přístupy existují již v současnosti, avšak tyto projekty se většinou zabývají jen malou částí problematiky. Příkladem může být přeshraniční nabídka společného vzdělávání. Pro naplnění stávajících potřeb proto musí přijít k přizpůsobení poptávky a nabídky pracovních sil na trhu práce. | 69

Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

10 -

Tématický cíl Investiční priority

8 c)

 

d) 

70 |

Vzdělání, kvalifikace a celoživotní vzdělávání Investice do kompetencí, vzdělávání a celoživotního vzdělávání, rozvoj vzdělávací infrastruktury +Přeshraniční cíl: Rozvoj a realizace společných programů všeobecného a profesního vzdělávání Zaměstnanost a podpora mobility pracovních sil Lokální iniciativy na zvýšení zaměstnanosti a podpora struktur, které vytvářejí nová pracovní místa v domácích a lokálních službách, pokud tato opatření nespadají pod působnost nařízení (EU) č. [...] / 2012 [ESF]. Investice do infrastruktury pro veřejnou správu trhu práce +Přeshraniční cíl: Integrace přeshraničních trhů práce včetně mobility; společné lokální iniciativy na zvýšení zaměstnanosti a společné vzdělávací iniciativy

Potenciál 5: Profesní orientace mládeže

Potřeby Ve všech částech projektového území existuje různorodá nabídka vzdělávacích zařízení. Duální systém představuje velkou výhodu pro rakouské hospodářství. Oproti prognóze vývoje obyvatelstva jsou prognózy vývoje pracovních sil daleko negativnější. Jen ve velkých centrech bude k dispozici více pracovních sil než doposud, jinde je třeba počítat s jejich úbytkem. Pro udržení konkurenceschopného hospodářství je proto optimální vzdělávání pracujících o to důležitější. K profesní orientaci by mělo docházet již v mladém věku. Analýza sítí V předchozích programových obdobích vznikly sítě, které na jedné straně sázejí na mezikulturní a vícejazyčné vzdělávání již v dětském věku, nebo na straně druhé podporují vzdělávání dospělých. Mládež byla dosud opomíjena, ovšem s ohledem na budoucí vývoj je právě ona rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti ekonomiky. V oblasti vzdělávání se mezi školami vyvinuly četné kooperace, které nabízejí možnosti k navázání pro potenciál „profesní orientace mládeže“. Stejně jako potenciál „celoživotní vzdělávání“, i v tomto případě je potřebné chopit se synergií z kooperací na různých úrovních. Jako lokální (školy), tak i regionální (úřady práce) a hospodářští činitelé (podniky) by měly společně odstartovat iniciativy s cílem co nejúčinnějšího využití potenciálu. Absorpce Regionální výchozí body jsou k dispozici zejména v Dolním Rakousku. Berufsbildungskompass může sloužit jako základ pro přeshraniční výměnu. Význam sousedních oblastí je velký především v pohraničí, kde by měla být přeshraniční spolupráce v každém případě zohledněna. Potřeba konat je v regionech na obou stranách hranice, přesto chybí této tématické oblasti přeshraniční aspekt. Vzniknout proto mohou překážky spojené s nalezením správných partnerů nebo rozdíly ve struktuře administrativy.

| 71

Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

Tématický cíl Investiční priority Tématický cíl Investiční priority

8 b)

Zaměstnanost a podpora mobility pracovních sil Podporu růstu zaměstnanosti rozvojem lokálních potenciálů jako součást teritoriální strategie pro konkrétní oblasti, včetně strukturálních změn upadajících průmyslových regionů a rozšíření dostupnosti a rozvoj přírodních a kulturních zdrojů 9 Sociální integrace a boj proti chudobě c) Podpora sociálních podniků + Přeshraniční cíl: podpora přeshraničního zrovnoprávnění a rovnosti příležitostí žen a mužů a také podpora přeshraniční sociální integrace 10  Vzdělání, kvalifikace a celoživotní vzdělávání Investice do kompetencí, vzdělávání a přeshraničního vzdělávání, rozvoj vzdělávací infrastruktury + Přeshraniční cíl: rozvoj a realizace společných programů všeobecného a profesního vzdělávání

Projektové ideje: konkurenceschopné hospodářství Projektová idea Popis projektu Inovační (jako Voucher)

IP

vouchery Podniky mohou získat odborné znalosti od univerzit a jiných výzkumných zařízení; Centrope možnost nalezení technologických a inovačních partnerů.

„Core Facility“

Projekt „Core Facility“ se zabývá červenými a zelenými biotechnologiemi (tj. 1b biotechnologie v oblasti zdravotnictví a životního prostředí). Cílem projektové ideje je vytvoření přístupu k výzkumu pro malé a střední podniky, jakož i univerzity. Jako možní čeští partneři přicházejí v úvahu instituce v Brně. Z projektu by profitovali jako malé a střední podniky, tak i výzkumné instituce.

Účinnost využívání zdrojů v podnicích

Obsahem tohoto projektu je „účinnost využívání zdrojů v produkci“. Cílem je snížení nákladů i emisí CO2. Jako potenciální partneři přicházejí v úvahu Regionální hospodářská komora Brno a české kraje, na rakouské straně Hospodářská komora Dolního Rakouska. Z projektu by měli profitovat malé a střední podniky v oblasti produkce v různých regionech a odvětvích.

Creative Industries Tento projekt spadá do tématické oblasti „design“. Jeho úkolem je spojení podniků (CI-CZ.AT) s kreativitou. Možnými partnery jsou na rakouské straně New Design University St. Pölten, iniciativa Creative Industries Dolní Rakousko, Kulturvernetzung a Hospodářská komora Rakouska a Dolního Rakouska. Výhody plynou malým a středním podnikům a regionům.

72 |

6g

3a

4.2. Lidé a služby Potenciál 6: Nové profesní oblasti, sjednocení kvalifikace v oblasti sociálního systému a zdravotnictví

Potřeby Rostoucí potřeba zdravotnických pracovníků se týká všech regionů ve stejné míře. Potřebné je proto odstranění překážek ke kterým patří i ztížené uznávání v zahraničí dosažených kvalifikací a podpora nových profesních oblastí. K tomu patří i zvyšování povědomí, prezentace medicínského vzdělávání a podpora výměny odborných pracovníků. Analýza sítí V oblasti sociálního systému a zdravotnictví se v posledních letech vykrystalizovaly větší regionální aktéři. Obzvlášť díky programům „Zdraví“ a „Health across“ získali dolnorakouské zařízení v oblasti sociálního systému a zdravotnictví velmi dobrý přehled o rozdílech mezi sousedními regiony ohledně legislativních podmínek, kompetencí a nákladů ve zdravotní péči. Mimo jiné je problematická rozdílná úroveň vzdělání v oblasti zdravotnictví. Tato překážka brání ve vyrovnání chybějících odborných pracovníků a nezaměstnaných kvalifikovaných sil. Zejména Holding dolnorakouských zemských klinik se snaží najít společnou řeč v oblasti infrastruktury a lidských zdrojů v pohraničí, na které by mohly být založeny přeshraniční kooperace. Další aktéři by mohly být podporou při využití potenciálu díky jejich know-how, jako např. Dolnorakouská zemská akademie a jiná vzdělávací zařízení v oblasti zdravotnictví. Absorpce Využití potenciálu vyžaduje silnou a účelnou spolupráci v současné době aktivních aktérů v regionu. Doposud bylo téma sjednocení kvalifikací v oblasti zdravotnictví jedním z mnoha, v nichž je potřeba jednat. Proto bylo v minulosti pouze krátce načaté. Vzhledem k demografickým změnám a větší potřebě nasazení odborných pracovníků je pro využití regionálních synergií nezbytné sloučení stávajících zdrojů.

| 73

Doporučuje se také získání aktérů, kteří dokáží přímo uplatnit nově vytvořené přeshraniční strategie. Zájem sousedních regionů o toto téma se zdá být rovněž vysoký, protože zpráva sousedních krajů je krácením rozpočtu ovlivněna ještě více než rakouské regiony. Včasné a kooperativní uchopení této blížící se problematiky může zabránit kvalitativnímu propadu zdravotní péče v příhraničním regionu a tím zmírnit vlivy demografických změn na regionální rozvoj. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

8 c)

Tématický cíl Investiční priority

9 a)

Zaměstnanost a podpora mobility pracovních sil Lokální iniciativy na zvýšení zaměstnanosti a podpora struktur, které vytvářejí nová pracovní místa v domácích a lokálních službách, pokud tato opatření nespadají pod působnost nařízení (EU) č. [...] / 2012 [ESF]. Sociální integrace a boj proti chudobě Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, která přispívá k národnímu, regionálnímu a lokálnímu rozvoji, snížení nerovnosti s ohledem na zdravotní stav a přechod od institucionalizovaných ke komunitním službám.

Potenciál 7: Opatření v oblasti kvalifikace v souvislosti s přeshraničním vzděláváním a trhem práce

74 |

Potřeby Úroveň vzdělání je na obou stranách hranice vysoká. V Rakousku je duální systém silnou stránkou pro hospodářství a trh práce. Již několik let teoreticky existuje v projektovém regionu otevřený trh práce. Avšak chybějící uznávání zahraničních kvalifikací, přetrvávající rozdíl v příjmech a jazyková bariéra jsou i nadále překážkou větší mobility pracovních sil a studentů zejména ve směru Rakousko-Česká republika. Potřebné je proto zvýšení mobility pracujících a studentů, podpora multikulturního vzdělávání (např. Jazyková ofenzíva Dolního Rakouska), podpora společných přeshraničních studijních programů (např. „Centrope Doctoral studies“) a intenzivnějšího využití přeshraničního trhu práce. Analýza sítí V oblasti vzdělávání se v posledním programovém období vytvořili sítě, které podporují přeshraniční vzdělávání na různých úrovních. Mohlo tak dojít například k podpoře jazykové ofenzívy pro děti v předškolním věku ze strany Oddělení mateřských a základních škol Dolního Rakouska, umožnění přeshraničních výměnných pobytů žáků v rámci projektu „EdTwin“ díky Evropské kanceláři městské školské rady města Vídeň, nebo podpoře budoucích absolventů škol ze strany Dolnorakouské zemské akademie v rámci projektu „EDU.Region“. Multikulturní výměna se dočkala podpory také na terciární úrovni vzdělávání díky projektům jako CEEPUS. Tyto a také jiné kooperace mezi vzdělávacími zařízeními, představovali významný přínos efektivně fungujícího přeshraničního trhu práce. Přesto však iniciativy neprobíhaly jednotně, chybělo zaměření na koordinaci a sjednocení jednotlivých projektových těžišť, díky čemuž by mohl být využit potenciál efektivně fungujícího přeshraničního trhu práce. Absorpce Projekty jako jobtour.eu, který je průvodcem přeshraničního trhu práce v Rakousku, České republice, Maďarsku a na Slovensku, jsou důležitými nástroji do budoucna. Tento projekt je již etablovaný a tvoří tak první základy využití stávajících potenciálů. Výzvy jsou však zejména v oblasti koordinace. Právě v souvislosti s přeshraničním trhem práce je nutná odpovídající příprava pracovních sil společným vzděláváním a sjednocením kvalifikací. Pro opravdu efektivní využití potenciálu je třeba táhnout za stejný konec provazu. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

10  Vzdělání, kvalifikace a celoživotní vzdělávání Investice do kompetencí, vzdělávání a přeshraničního vzdělávání, rozvoj vzdělávací infrastruktury + Přeshraniční cíl: rozvoj a realizace společných programů všeobecného a profesního vzdělávání

| 75

Potenciál 8: Podpora sociálních podniků a iniciativ

Potřeby Dobrovolnictví se v Dolním Rakousku vyznačuje velkým významem a akceptací ze strany regionálního obyvatelstva. Různorodou nabídku sociálních služeb umožňuje mimo jiné i činnost dobrovolníků. Na druhé straně roste nezaměstnanost určitých skupin obyvatelstva (např. mladí lidé, lidé se speciálními potřebami atd.) a sociální nerovnost. Pro zmírnění této společenské nerovnosti je nutná podpora a integrace dlouhodobě nezaměstnaných, nekvalifikovaných pracujících a osob se zdravotním postižením. Podpora sociálních podniků a iniciativ je krokem v tomto směru. Analýza sítí Pro tento potenciál je pole aktérů poměrně málo zastoupené. Existuje však několik aktérů, kteří by se tohoto tématu mohli chopit, jako například Dolnorakouská zemská akademie nebo sociálně orientované organizace. Toto téma však zůstalo v rakousko-českém hraničním prostoru téměř nedotčené, podobné iniciativy se daly ale najít u slovenského sousedů. Projekty jako „RE: Design“ nebo „Reparaturservice“ mohou pomoci sociálně znevýhodněným vrstvám a přinést tak regionu více rovnosti. V kombinaci s tématem „nové profesní oblasti“ mohou mezi aktéry vzniknout nové synergie. Absorpce Zájem ze strany aktérů v regionu PRO 2013 se zatím nezdá být velký. Jelikož v tomto tématu doposud nedošlo k téměř žádnému rozvoji, nejsou k dispozici ani zkušenosti, o které by se bylo možné případně opřít. Výměnou zkušeností s aktéry ze sousedního programového prostoru SK-AT je však možné získat hodnotné know-how, nebo dokonce kooperační partnery, kteří by mohli zájemcům připravit cestu k přeshraniční spolupráci.

76 |

Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority Tématický cíl Investiční priority

Tématický cíl Investiční priority Tématický cíl Investiční priority

Konkurenceschopnost malých a středních podniků Rozvoj a implementace nových obchodních modelů pro malé a střední podniky, internacionalizace 8 Zaměstnanost a podpora mobility pracovních sil b) Podporu růstu zaměstnanosti rozvojem lokálních potenciálů jako součást teritoriální strategie pro konkrétní oblasti, včetně strukturálních změn upadajících průmyslových regionů a rozšíření dostupnosti a rozvoj přírodních a kulturních zdrojů. 9 Sociální integrace a boj proti chudobě c) Podpora sociálních podniků + Přeshraniční cíl: podpora přeshraničního zrovnoprávnění a rovnosti příležitostí žen a mužů a také podpora přeshraniční sociální integrace 10  Vzdělání, kvalifikace a celoživotní vzdělávání Investice do kompetencí, vzdělávání a celoživotního vzdělávání, rozvoj vzdělávací infrastruktury +Přeshraniční cíl: Rozvoj a realizace společných programů všeobecného a profesního vzdělávání 3  b) 

Potenciál 9: Zdravotní péče v přeshraničním prostoru

| 77

Potřeby Proti plošné nabídce zdravotnických služeb (lékaři, nemocnice, ošetřovatelské a rehabilitační zařízení) v celém regionu stojí rostoucí náklady zdravotní péče a částečně prolínající se nabídky. Z důvodu demografických změn čelí regiony na obou stranách hranice podobným výzvám a rostoucí potřebě pečovatelských zařízení a personálu. Pro zajištění kvality péče regionálního obyvatelstva v dosavadní míře je nutná intenzivnější kooperace na všech úrovních, i přeshraničně. Zohledněny při tom musí být ve stále větší míře regionální koordinace a účinnost vynaložených nákladů. Intenzivnější kooperace je také podmíněna harmonizací legislativních podmínek, což zabezpečí stabilitu a jistotu v plánování. Analýza sítí V předešlých programových obdobích vznikla silná síť s důležitými impulsy ze strany Holdingu dolnorakouských zemských klinik. Holding inicioval již několik projektů („healthacross“, „Zdraví“ - zdraví bez hranic) jako přípravu pro přeshraniční zdravotní péči. Jedná se o projekty, které jdou příkladem v celé Evropě, čímž je oceněno úsilí podílejících se aktérů. I když se pokrok dostavuje jen pomalu, jsou tyto snahy důležité pro dosažení stanovených cílů. Právě v případě potenciálu „přeshraniční zdravotní péče“ tak existuje velmi stabilní síť. Absorpce Projekty jako „healthacross“, „save.region“ a „Zdraví“ ukázaly potřebu přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotní péče. Koordinovaný rozvoj těchto projektů slibuje úspěch i pro další iniciativy. Z této přeshraniční spolupráce může profitovat především místní obyvatelstvo. Přesto může být proces rozvoje vzhledem k pomalému pokroku dlouhodobý, což je způsobeno naprosto rozdílnými strukturami obou zemí. Důležité je proto vzájemné poznávání kompetencí a možností rozhodování, což pomůže při hledání společného základu. Díky dlouhodobým snahám aktivních aktérů vypadá dosažení stanovených cílů slibně. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

78 |

9 a)

Sociální integrace a boj proti chudobě Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, která přispívá k národnímu, regionálnímu a lokálnímu rozvoji, snížení nerovnosti s ohledem na zdravotní stav a přechod od institucionalizovaných ke komunitním službám.

Potenciál 10: Dobrovolnictví

Potřeby Dobrovolnictví je příznačným společenským znakem Dolního Rakouska a přispívá k jeho regionální soudržnosti. Dobrovolnictví umožňuje širokou nabídku sociálních služeb, avšak nemůže pokrýt všechny oblasti. Nedostatek odborných pracovních sil a jejich odchod z regionů zůstávají výzvou. O to důležitější je rozvoj přeshraniční spolupráce záchranného a hasičského sboru. Potřebný je „screening“ a případně přizpůsobení legislativních podmínek pro zajištění optimální a účinné koordinace v případech nouze. Zapomínat netřeba ani na jazykové znalosti (jazykové kurzy, výměny atd.). Analýza sítí V projektovém regionu PRO 2013 je momentálně aktivních jen několik regionálních organizací. Většinou se jedná o tradiční aktéry v oblasti dobrovolnictví jako Červený kříž nebo Svaz samaritánů. Na lokální úrovni naopak vystupuje stále více malých organizací, které vykonávají sociální práce na dobrovolné bázi a posilují komunální soudržnost. Stabilní síť proto ještě neexistuje. Rostoucí trend dobrovolnictví však poukazuje na slibný kooperační potenciál. Nově vytvořené sítě mezi regionálními, lokálními a správními organizacemi mohou vést k aktivizaci a využití dobrovolnictví. Absorpce Tvorba těchto nových sítí vyžaduje regionální kooperační platformy jako např. RECOM NÖ-CZ, které spojují možné partnery. Dalším faktorem, který může přispět k tvorbě sítí, jsou koordinační orgány zemských vlád. Zajištěna podpora může pomoci rychleji překonat překážky jakými jsou harmonizace legislativních podmínek nebo dohody o koordinaci v případě nouze. Podobně jako při potenciálu „přeshraničního zdravotnictví“, i u tohoto potenciálu jsou podstatné dva aspekty. Na jedné straně si přeshraniční kooperace v této oblasti vyžaduje mnoho flexibility a vytrvalosti ze strany aktérů, neboť v případě různých systémů je hledání společných základů náročným procesem. Na straně druhé si tento proces sjednocování vyžaduje dlouhodobé plánování, které pak umožní dosažení cílů a plné využití potenciálu.

| 79

Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

9 a)

Investiční priority

c)

Tématický cíl Investiční priority

10 -

Sociální integrace a boj proti chudobě Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, která přispívá k národnímu, regionálnímu a lokálnímu rozvoji, snížení nerovnosti s ohledem na zdravotní stav a přechod od institucionalizovaných ke komunitním službám. Podpora sociálních podniků + Přeshraniční cíl: podpora přeshraničního zrovnoprávnění a rovnosti příležitostí žen a mužů a také podpora přeshraniční sociální integrace Vzdělání, kvalifikace a celoživotní vzdělávání Investice do kompetencí, vzdělávání a celoživotního vzdělávání, rozvoj vzdělávací infrastruktury +Přeshraniční cíl: Rozvoj a realizace společných programů všeobecného a profesního vzdělávání

Potenciál 11: Přeshraniční kulturní a turistické aktivity

80 |

Potřeby Přeshraniční kulturní a turistické aktivity podporují soužití a zvyšují atraktivitu regionu. Stále více žádoucí jsou nadtématické přístupy (např. spojení turismu, mobility, životního prostředí atd.). O spolupráci je velký zájem, což se odráží také v silných strukturách a sítích. Dosud však chyběla institucionální podpora a přizpůsobené přeshraniční turistické „balíčky“. Potřebné je také provázání těchto balíčků a zlepšení koordinace nabídek. Z hlediska tvorby přidané hodnoty v regionu je důležitá udržitelnost vznikajících partnerství, jakož i implementace navazujících projektů. Jako obzvláště důležitou třeba vyzdvihnout koordinaci turistických nabídek a rozvoj okolí. Analýza sítí Pole aktérů v tématické oblasti turismu a kultury je velmi různorodé a v přeshraniční perspektivě staví převážně na společné historii. Tématická síť „turismus a kultura“ se vyznačuje mnoha malými přeshraničními sítěmi. Většinou jsou tyto kooperace iniciované lokálními organizacemi (sdružení a obce) a udržované v úzkém kruhu. V probíhajícím programovém období EÚS 2007-2013 ale vznikly i větší sítě mezi regionálními turistickými agenturami jako jsou NÖ Werbung, Destination Waldviertel a Weinviertel, Centrály cestovního ruchu Jižní Morava a Vysočina atd. Obecně je však stupeň provázanosti mezi aktéry i nadále nízký. Často se proto dají pozorovat podobné projektové obsahy v několika projektových sítích. Z tohoto důvodu by lepší komunikace a vzájemná výměna zkušeností mezi aktéry mohla přinést větší pestrost turistických aktivit v regionu. Absorpce Jak již bylo zmíněno, potenciál přeshraničních turistických a kulturních aktivit má k dispozici široké spektrum aktérů. Zájem o nové projekty a ideje je proto velmi vysoký. Klíčem k optimálnímu využití možností v příštím programovém období a stmelení regionu je účinnější a koordinovanější spolupráce. Pro aktéry to znamená zejména větší flexibilitu a kreativitu v přeshraničních aktivitách. Potřebná je navíc i širší perspektiva při hledání nových kooperačních partnerů a nadtématických myšlenek. Pro podporu pole aktérů v oblasti turismu a kultury jsou obzvláště vhodné projektové workshopy a podobné kontaktní platformy s inovativními přístupy. Tato podpora může vycházet buď ze strany existujících platforem, jako například regionálních managementů, nebo nových orgánů v oblasti turismu a kultury. Možnosti dotace Tématický cíl Investiční priority

1 b)

Tématický cíl Investiční priority

3 b)

Tématický cíl 6 Investitionspriorität c)

Posílení výzkumu, technologického pokroku a inovací Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací (V&V) a rozvíjející se propojení a synergie mezi podniky, výzkumnými a vývojovými centry a vyšší úrovní vzdělávání - zejména vývoj produktů a služeb, výměna technologií, sociální inovace, stimulace poptávky, provázanost, clustery a otevřené inovace díky specializaci; Podpora aplikovaného technologického výzkumu, opatření k co nejrychlejší produktové validaci, pokrokové výrobní kapacity v klíčových technologiích a rozšíření univerzální technologie Konkurenceschopnost malých a středních podniků Rozvoj a implementace nových obchodních modelů pro malé a střední podniky, internacionalizace Ochrana životního prostředí a efektivní využívání zdrojů Ochrana, podpora a rozvoj kulturního a přírodního dědictví

| 81

Projektové ideje: lidé a služby Projektová idea Popis projektu

IP

Kooperace příhraničních Na tomto projektu spolupracují instituce z tématických oblastí vzdělávání, trh zdravotnických zařízení práce, institucionální kapacity a zdravotnictví. Cílovými oblastmi jsou v odborných oblastech kvalifikace, zajištění regionální zdravotní péče, přeshraniční výměna odborného medicínského personálu a zjednodušení/zajištění přístupu pacientů ke zdravotní péči. K potenciálním partnerům patří vzdělávací instituce, sociální a zdravotnická zařízení v Dolním Rakousku, na Vysočině a Jižní Moravě. V centru pozornosti zdravotnictví stojí obyvatelstvo resp. široká veřejnost, která bude mít z tohoto projektu i nejvíce výhod. Zajistit to má uznávání standardů kvality a odstranění překážek v přístupu. K možným problémům patří legislativní podmínky (odkaz na směrnici 2011/24/EU o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči), jakož i přístup lidí, jejich mentalita a jazyková bariéra).

9a

Společné zdravotnické V tomto projektu se prolínají tématické oblasti trh práce, institucionální centrum Waldviertel kapacity, zdravotnictví, výzkum a inovace a obnovitelné energie/technologie. Cílem je snížení nerovností v přístupu ke zdravotnickým zařízením a zejména zajištění existence zařízení v Gmündu. Partnery jsou zdravotnická zařízení, spolková země Dolní Rakousko a české kraje. Osoby čerpající výhody i možné překážky jsou totožné s předchozím projektem.

9a

Přeshraniční profesní Kooperujícími tematickými oblastmi jsou v tomto případě trh práce a vzdělávání/poradenství vzdělávání. Cílem je zvýšení mobility pracovních sil, vzdělávání odborných pracujících i všeobecné zvýšení přeshraničních kompetencí (zejména: jazyk, sociální a strategický aspekt). Partnery na české straně mohou být agentury vzdělávání a průmyslové a obchodní komory, na rakouské straně hospodářské komory Dolního nebo Horního Rakouska. Profitovat mohou malé a střední podniky i žáci/učni a učitelé (střední a odborné školy). Problémem mohou být rozdílné školské systémy, v České republice neexistuje duální systém (vyučování a praxe vrámci výuky), což znemožňuje srovnání dosaženého vzdělání.

10

Sociální produkce v Tématické oblasti: sociální systém a životní prostředí; cílem projektové ideje je oblasti životního optimální využití recyklovatelných odpadů ve spolupráci se sociálními podniky, prostředí (recyklace) které z nich mohou vyrábět určité produkty. Partnery jsou sdružení zpracovatelů odpadu a sociální podniky. Profitovat může životní prostředí a trh práce.

1b, 6a/9a, 10

Mladá univerzita Waldviertel - tábory

10

82 |

Na tomto projektu spolupracují tématické oblasti vzdělávání (jazyky), sport/zdravotnictví a kultura/kreativita. Cílem projektu je udržování kontaktu mládeže s kulturou a odbourávání hranic. Partnery projektu jsou: Institut pro výzkum následků války a Europa Brücke Raabs na rakouské straně, partneři na české straně nejsou zatím známí. Profit z projektu plyne mládeži v příhraničním prostoru. Překážkou může být státní spolufinancování a inovativní rozsah.

4.3. Životní prostředí a infrastruktura Potenciál 12: Udržitelná doprava/energie

Potřeby Dostupnost hraje v konkurenceschopnosti hospodářství, trhu práce a turismu mimořádně důležitou roli. Zatímco ve městech a jejich okolí jsou četné iniciativy na podporu veřejné a cyklistické dopravy, e-mobility a obchvatů pro odlehčení městských center a snížení emisí CO2, ve venkovském prostoru přetrvává závislost na osobních automobilech, která se kvůli rostoucím cenám pohonných hmot odráží ve stále větších nákladech pro obyvatelstvo. Rostoucí přeshraniční doprava se projevuje zejména v růstu motorizované individuální dopravy. Pro zvládnutí budoucích výzev spojených s rostoucí intenzitou provozu jsou potřebné alternativní systémy ve smyslu multimodality. Potřebné je také napojení periferních regionů na osy udržitelné mobility. Regionálně přizpůsobené strategie veřejné dopravy a udržitelná mobilita zjednodušují tvorbu adaptovaných řešení pro regiony. Opatřeními mohou být například flexibilní systémy dopravních přípojů (obecní autobusy, sběrné taxíky atd.), možnosti spolujízdy (např. compano) a pomocí managementu/regionálních centrál mobility zvýšení povědomí pro udržitelné formy mobility. Důležité je propojení opatření a projektů s osami s přeshraničním významem. To sahá od obchvatů až po nadtématické projekty ve spolupráci s oblastí ochrany přírody a životního prostředí (např. zohlednění koridorů volně žijících živočichů během plánování infrastruktury). Jako důležitá byla vyzvednuta kombinace udržitelných forem mobility s turismem a to zejména v periferních regionech. Přeshraniční kooperace jsou důležitým klíčem k optimalizaci dopravních toků a podpoře udržitelné mobility. Realizované by měly být zejména opatření ke zvýšení podílu ekologických druhů dopravy. Důležitým tématem do budoucna je užší spolupráce sdružení dopravců, nejen v rámci země ale také přeshraničně.

| 83

Analýza sítí Poli aktérů v oblasti „infrastruktura a doprava“ dominují regionální a nadregionální aktéři. V rámci této sítě se realizuje zejména strategická koordinace a plánování mezi jednotlivými regiony. Pro zajištění aplikovatelných výhod, které však mohou mít krátkodobě rozsáhlé následky, jsou potřebné i malé regionální přeshraniční kooperace. V tomto ohledu zesílily během posledního projektového období svou koordinaci 3 projekty mezi Dolním Rakouskem a Českou republikou („Thaya-Runde“, „DY-Tha“, „Dostupnost spojuje“) za účelem doplnění synergií z multimodálního dopravního využití stávajících infrastruktur v pohraničí. Mnoho menších iniciativ tak rovněž může přispět k lepší situaci. Přesto existuje z důvodu potřeby přeshraniční koordinace v tomto tématu jen omezený prostor pro malé regionální iniciativy. Přesto by v regionu měl být podporován přístup zdola nahoru (bottom-up) a podněcovat tak aktivní spoluúčast na vytváření regionálního dopravního propojení. I malé kroky mohou mít pro hraniční prostor velký přínos. Díky iniciativě „Centrope“ byly taktéž dosaženy důležité přeshraniční výsledky v souvislosti s koordinací infrastruktury, které jsou součástí INAT-Tool (Infrastructure-Assessment-Tool). Absorpce Pro podporu udržitelných forem mobility (např. cyklodoprava, e-mobilita) bylo v posledních letech podniknutých mnoho kroků. Velkým přínosem pro intenzivnější přeshraniční kooperaci v oblasti udržitelné mobility jsou regionální sdružení dopravců (Vídeň/Dolní Rakousko a Jižní Morava) a dolnorakouské centrály mobility. Jde při tom zejména o zvýšení povědomí, koordinaci dokumentace s přeshraničním významem, intenzivnější spolupráci sdružení dopravců a podporu přeshraničních iniciativ managementu/centrál mobility. Projekty v oblasti mobility v hraničním regionu však zůstávají vzácné. Na jedné straně nenabízí existující infrastruktura na obou stranách hranice mnoho možností k propojení, na straně druhé brání vzniklá chráněná území přeshraničnímu rozvoji infrastruktury. Tyto rámcové podmínky vyžadují mnoho kreativity a inovativního přístupu k rozvoji nových projektů mobility. K tomu všemu se v tomto tématu nedá opřít o mnoho zkušeností s přeshraniční kooperací, kvůli čemu musí aktéři překonávat i určité zábrany při vstupu do neznámého teritoria. Motivací pro zúčastněné organizace mohou být pilotní realizace v hraničním prostoru podporovány a případně i iniciované regionálními a lokálními úřady. Možnosti podpory Tématický cíl

7

Investiční priority

b) c)

Tématický cíl Investiční priority

84 |

8 d)

Trvalá udržitelnost v dopravě a odstranění překážek v klíčových síťových infrastrukturách Rozvoj regionální mobility napojením sekundárních a terciárních uzlů na TEN-Vinfrastrukturu Rozvoj dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí s nízkými emisemi CO2 včetně říční a námořní dopravy, přístavů a multimodálních propojení Zaměstnanost a podpora mobility pracovních sil Investice do infrastruktury pro veřejnou správu trhu práce +Přeshraniční cíl: Integrace přeshraničních trhů práce včetně mobility; společné lokální iniciativy na zvýšení zaměstnanosti a společné vzdělávací iniciativy

Potenciál 13: Přeshraniční ochrana před přírodními katastrofami a povodněmi

Potřeby Přírodní katastrofy jako povodně atd. se před státními hranicemi nezastaví. Z důvodu klimatických změn budou častější a ničivější a kvůli rostoucímu urbanizačnímu tlaku se dotýkají větších území než v minulosti. V posledních letech se osvědčila intenzivnější kooperace v oblasti ochrany před přírodními katastrofami a povodněmi. Vyžaduje však častější výměnu know-how, kompatibilní nástroje předpovědí a spolupráci odborných složek v případě nouze, což umožní zmírnit zranitelnost životního prostředí a sídelních struktur vůči klimatickým změnám. Analýza sítí Během posledního programového období vznikly v oblasti životního prostředí řetězce tématických sítí. Tyto sestávají z jádra aktérů jako Spolkový úřad životního prostředí, vodohospodářské oddělení Dolnorakouské zemské vlády (Gruppe Wasser), Národní park Thayatal a Naturschutzbund Dolní Rakousko. Vzhledem k dlouholeté kooperaci v oblasti protipovodňové ochrany je velký zájem aktérů o pokračování spolupráce v tomto tématu. Plynulým zapojováním nových partnerů je zajištěn přísun nové inspirace. Dalšími možnými aktéry pro tento potenciál jsou: záchranný a hasičský sbor, zemské střediska pro výstrahy (Landeswarnzentrale). Absorpce Využití potenciálu si vyžaduje nadtématický přístup. Ochrana před přírodními katastrofami a povodněmi je silně spojena s oblastí sociálního systému a dobrovolnictví. Spoluprací lze dosáhnout účinnější, na obyvatelstvo zaměřené řízení společných aktivit. Rozvoj hraničního regionu tak dosáhne nejen hospodářský, ale i společenský charakter. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

5 a) b)

Podpora přizpůsobení změnám klimatu, předcházení a řízení rizik Podpora cílených investic na přizpůsobení se změně klimatu Podpora investic na zvládnutí zvláštních hrozeb, zajištění ochrany před přírodními katastrofami a rozvoj systémů řízení v případech přírodních katastrof | 85

Potenciál 14: Ochrana zdrojů – Propojení chráněných území a ochrana druhů a biotopů

Potřeby Region se na obou stranách hranice vyznačuje cennými chráněnými územími. V Rakousku je také vysoké povědomí obyvatelstva o životním prostředí a tato téma má i širokou politickou podporu. Ochrana půdy, druhů, biotopů, přírody a klimatu nabízí široký základ pro přeshraniční spolupráci, společně mohou být rozvíjeny a porovnávány opatření a výsledky evaluace. Přidaná hodnota na obou stranách hranice vzniká jen intenzivnější kooperací. Tato je stále více potřebnější i z důvodu narůstající konkurence v oblasti územního využití. Lepším propojením chráněných území a habitátů vzniknou „zelené infrastruktury“, které dokáží lépe odolávat tlaku konkurenčních zájmů. Více sousedících chráněných území přináší více přidané hodnoty než osamoceně ležící území. Analýza sítí V oblasti ochrany životního prostředí je několik dolnorakouských a vídeňských aktérů, kteří se intenzivně zapojují do sítí. Postupem času došlo k rozvoji navazujících projektů, díky čemuž se následně do sítí zapojili další noví aktéři (ochrana půdy: „Sondar“, „Bodenbündnis“ atd.). Obecně jsou aktéři v oblasti životního prostředí silně vzájemně provázání, což nabízí široký prostor i pro další přeshraniční kooperace. Kromě toho existují také různé organizace, od správy přírodních zdrojů přes obce a regionální úřady až po nezisková sdružení a výzkumná zařízení. Tato různorodost svědčí o dobrém rozdělení kompetencí a doplňuje se tak s regionální a přeshraniční kooperací. Absorpce Znalost existujících chráněných území na obou stranách hranice je potřebná k využití potenciálu „přeshraničního propojení chráněných území“. Tato pomůže při hledání společných znaků a vhodných doplnění chráněných území v hraničním regionu a vytvoření dlouhodobě a udržitelně orientovaných kooperací. Národní park Thayatal je vzhledem na dlouholetou plodnou přeshraniční spolupráci příkladem v oblasti ochrany životního prostředí.

86 |

Navzdory mnoha společným znakům na obou stranách hranice se pro přeshraniční projekty zvyknou objevovat překážky. Rozdílné pravomoci partnerů a úřadů často omezují realizaci přeshraničních aktivit. K tomu se přidává i rozdílná politická podpora. Priority v oblasti ochrany životního prostředí se často odlišují, co si od aktérů vyžaduje mnoho flexibility a trpělivosti k překonání těchto bariér. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

6 c) d)

Ochrana životního prostředí a efektivní využívání zdrojů Ochrana, podpora a rozvoj kulturního a přírodního dědictví Zachování a obnova biodiverzity, ochrana půdy a obnova a podpora funkcí ekosystémů včetně NATURA 2000 a zelené infrastruktury

Projektové ideje: udržitelná doprava/energetika Projektová idea

Popis projektu

IP

Přeshraniční vzdělávání, Tématická oblast energetika: poradce a zástupce v Cílem projektu je přeshraniční rozvoj kompetencí a kvalifikace v oblasti oblasti energetiky energetiky. Možnými partnery jsou agentura pro energetiku a životní prostředí Dolního Rakouska ENU (lead partner), regionální aktéři a hospodářské komory. Výhody plynou regionům a podnikům. Překážkou může být jazyková bariéra a rozdílné pravomoci v Rakousku a České republice.

10, 4a, 4b, 4c

Opatření podél os Tématické oblasti doprava/ochrana přírody (koridory pro volně žijící (podpora multimodality) živočichy): Cílem je definice důležitých os jako základ pro další projekty. Na těchto osách mohou být realizovány projekty k různým tématům od přeshraničně relevantních obchvatů až po koridory pro volně žijící živočichy. Možnými partnery jsou sdružení dopravců a příslušné samosprávy. Profitovat může obyvatelstvo a životní prostředí.

6d, 7c

MOVE (mikrosystémy veřejné dopravy) a přeshraniční management mobility

Tématická oblast doprava: Cílem je budoucí spolupráce a kooperace sdružení dopravců a dvojjazyčné provedení jízdních řádů a ostatních podkladů. Týká se to nejen linkové veřejné dopravy, ale i vzostupujúcich mikrosystémů veřejné dopravy. Partnery v tomto projektu jsou sdružení dopravců a obce, výhody plynou pro obyvatelstvo a cestující. Jako překážka bylo označeno chybějící krytí nákladů.

7c

„Digitální trasování“

Tématická oblast doprava: Cílem je optimalizace přeshraničních tras nákladních vozidel, vyhýbání se průjezdům přes obce atd., partnery jsou společnosti zabývající se silniční údržbou, výhody plynou jak pro obyvatele regionu tak i pro dopravce.

7a

| 87

4.4. Instituce a regionální rozvoj Potenciál 15: Interkomunální a meziregionální spolupráce v regionálním rozvoji a mezi městy

Potřeby V dobách omezených rozpočtů a neustále rostoucích požadavků na samosprávy je nezbytná interkomunální a meziregionální spolupráce. Proti městským prostorům s rostoucím obyvatelstvem a využíváním půdy a zdrojů stojí venkov se stagnujícím, částečně dokonce klesajícím počtem obyvatel. Potřebné je proto přizpůsobení povinností a zatížení mezi městem a okolím, ale i mezi městskými a venkovskými oblastmi. Venkov, kterého se v této míře zvýšené využívání půdy a zdrojů nedotýká, tak může být vnímán jako kompenzační prostor pro rostoucí oblasti. V přeshraničním měřítku stěžují kooperace rozdílné struktury a pravomoci. Důležitá je proto další podpora výměny informací a know-how na všech úrovních. Jde při tom zejména o přeshraniční územní informační systémy s jednotnými údaji a metodikou. Analýza sítí V oblasti „instituce a regionální rozvoj“ existovalo v počátcích přeshraniční kooperace jen málo iniciativ. Tento obraz se však v průběhu let změnil. Dnes existuje síť skládající se z nespočetného množství projektů, jejichž aktéři jsou navzájem intenzivně, i přeshraničně, provázání. I samotné organizace jsou různorodé, vedle regionálních organizacích jako regionální managementy jsou zastoupeny i nadregionální oddělení pro územní správu a místní obce. Důležité impulsy přicházejí ze strany Oddělení pro územní správu a regionální politiku spolkové země Dolní Rakousko, Oddělení 18 magistrátu města Vídeň, a „Planungsgemeinschaft Ost“. Nové přístupy byly uvedeny do života projektem „ERRAM cross-border“. Cílem tohoto projektu je vytvoření přeshraničního modelu dostupnosti. Rovněž iniciativa „Centrope“ přispívá koordinací měst a regionů v oblasti infrastruktury, trhu práce, turismu a regionálního rozvoje ke splývání hraničního regionu.

88 |

Absorpce Zmíněná rozmanitost organizací je důležitá pro využití potenciálu „přeshraniční interkomunální kooperace“. Umožňuje participativní přístup při realizaci společných akčních plánů. Právě potřeba přizpůsobení povinností a zatížení mezi městskými a venkovskými prostory si přímo vyžaduje kooperativní přístup. Mnohé větší města jako v regionu, tak v bezprostředním pohraničí mají vliv na své okolí. Pozitivní vlivy hranice často zastavuje a okolí tak nedosáhnou. Intenzivnější kooperace, např. v projektu „W3 - Wirtschaft, Wissen, Wohnen“ (čes. hospodářství, vedmosti, bydlení), mohou pomoci při předávání synergií městským okolím a tím posílit rozvoj hraničního regionu. Nadregionální pilotní projekty interkomunální kooperace už také existují a jsou díky nové dotační politice Dolního Rakouska stále důležitější. Iniciativy s velkým potenciálem rozvoje jsou také v přeshraniční perspektivě. „Centropemap“ je dobrým příkladem rozvoje přeshraniční infrastruktury v oblasti geografických informačních systémů. Důležitý je však i další rozvoj. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

4 e)

Tématický cíl Investiční priority

11 ‐ 

Přechod na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích Podpora strategií snížení emisí CO2 ve všech regionech a to zejména v městských oblastech, včetně podpory udržitelné městské mobility a relevantních zmírňujících opatření Budování institucionálních kapacit a účinné orgány veřejné správy Zlepšení institucionálních kapacit, rozvoj účinnosti veřejné správy a služeb v souvislosti s EFRR, jakož i podpora opatření na zvětšení institucionálních kapacit a efektivity veřejné správy podporovaných v rámci ESF + Přeshraniční cíl: Podpora spolupráce v otázkách legislativy a správy a spolupráce mezi občany a institucemi

| 89

Potenciál 16: Strategická koordinace relevantní přeshraniční infrastruktury

Potřeby Na obou stranách hranice jsou výrazné rozdíly v zájmech a rychlosti jednání, odlišnosti jsou také v rozdělení pravomocí a systému plánování, což ztěžuje přeshraniční kooperace. Přesto bylo dosaženo mnoho pokroků v koordinaci přeshraničně relevantní infrastruktury. Tyto mohou pomoci nastartovat další kooperace ve více tématických oblastech (doprava, hospodářství, vzdělávání atd.). Analýza sítí Potenciál „strategická koordinace relevantní přeshraniční infrastruktury“ má k dispozici více polí aktérů. Na jedné straně mohou na regionální a nadregionální úrovni provádět akce oddělení územní správy. Na straně druhé stojí relevantní dopravní a stavební organizace. Úspěšné uchopení tohoto potenciálu si vyžaduje kooperaci obou stran. Vzájemná výměna informací může pomoci výrazněji poukázat na potřeby regionu a otevřít tak nové možnosti pro přeshraniční kooperaci. V projektu „Centrope Capacity“ byly provedeny první společné kroky ke koordinaci přeshraniční infrastruktury ve více regionech. „Infrastructure Assessment Tool“ tak pomohl sjednotit znalosti všech zúčastněných a vytvořit obraz o problematických místech a dobře vytížených trasách v rámci regionu. Absorpce V oblasti dopravy již byly schváleny první společné přeshraniční strategické dokumenty (např. INAT) pro celé území Centrope. Potřeba rozvoje existuje v mnoha dalších tématech. Větší splývání regionu vyžaduje širší perspektivu. Včasné a prozíravé plánování může zabránit kvalitativnímu propadu infrastruktury a zajistit tak dlouhodobé účinky synergií pro celý region.

90 |

Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

4 d)

Tématický cíl

7

Investiční priority

b) 

Přechod na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích Rozvoj a implementace inteligentních rozvodných systémů nízkého a středního napětí Trvalá udržitelnost v dopravě a odstranění překážek v klíčových síťových infrastrukturách Rozvoj regionální mobility napojením sekundárních a terciárních uzlů na TEN-Vinfrastrukturu

Potenciál 17: Podpora a vytváření sítí

Potřeby V regionech a také na přeshraniční úrovni existují silné kooperace. Ke komunikaci dochází na různých úrovních: obec, obvod, spolková země, stát ale i díky mnohým institucím regionálního řízení. K dispozici jsou silné instituce, které však trpí nedostatkem zdrojů. Pravidelné kooperace a výměna zkušeností o realizaci společných projektů napomáhá přizpůsobení částečně velmi rozdílných úrovní plánování a kompetencí. Platformy a sítě pro výměnu informací zůstávají nezbytné pro rozvoj přeshraničních kooperací. Potřebné je i vytvoření „databáze sítí“, která by poskytla přehled o potenciálních projektových partnerech a co největší možnou transparentnost. | 91

Analýza sítí Během posledního programového období se vyvinuly hnací motory přeshraniční kooperace, jedná se zejména o regionální managementy. Tyto účinně fungují jako zprostředkovatelé v hraničním regionu a spojují různé aktéry také v multilaterálních platformách. Takové iniciativy uvádí do života například projekt „RECOM CZ-AT“. Pravidelná setkání aktivních aktérů k různým tématům tak přinášejí nové projektové ideje a přeshraniční kooperace. Absorpce Výměna zkušeností, informací a idejí je nezbytností pro sítě regionu a tedy i pro umožnění dalšího splývání regionu. Nove impulsy přinášejí regionům pokrok a multiplikační efekty, ze kterých může hraniční region profitovat. Z důvodu rostoucí konkurence, nejen podniků, ale i lokalit a regionů, je nutná spolupráce sousedních regionů, která umožní jejich celoevropské profilování. Nadále však zůstanou rozdílné struktury plánování a administrativy, které mohou být překážkou přeshraničních kooperací. Potřebné je rychlé vzájemné seznámení se s těmito strukturami a vytvoření určitých mechanismů společného jednání. Zmiňovaná platforma „RECOM CZ-AT“ se vzhledem na rušnou výměnu mezi aktéry a regionem velmi dobře osvědčila a měla by být dále provozována a rozšířená. Možnosti podpory Tématický cíl Investiční priority

11 ‐ 

Budování institucionálních kapacit a účinné orgány veřejné správy Zlepšení institucionálních kapacit, rozvoj účinnosti veřejné správy a služeb v souvislosti s EFRR, jakož i podpora opatření na zvětšení institucionálních kapacit a efektivity veřejné správy podporovaných v rámci ESF + Přeshraniční cíl: Podpora spolupráce v otázkách legislativy a správy a spolupráce mezi občany a institucemi

Projektové ideje: instituce a regionální rozvoj Projektová idea Popis projektu

IP

Hradby města

Projekt se zabývá zvýšením povědomí o společné historii (středověk), přiřadit se dá tématické oblasti kultury. Cílem je zachování historického dědictví, jeho turistické využití, jakož i rozvoj a implementace značky/produktu. Možnými partnery jsou ARGE - 11 měst na rakouské straně. Čeští partneři nejsou zatím známi, optimální by byla podobná česká struktura jako rakouské ARGE; jinak kraje a města. Profitovat mohou města a lokální ekonomika. Překážkou jsou závaznost a kvalitativní nároky při hledání partnerů.

6c

a Regionální produkty, gastronomie i akce a výměna jsou tématem tohoto projektu. Cílem je příprava tématické oblasti, zachování regionálního řetězce tvorby přidané hodnoty, jakož i implementace regionálních produktů v regionu a za hranicemi. Potenciální partneři jsou regionální hoteliérství a gastronomie, výrobci (zemědělství, obchod), jakož i koordinační orgán Tourismusdestination v Dolním Rakousku. Výhody projektu vznikají tvorbou přidané hodnoty ze služeb a přenocování. Překážkami mohou být samostatnost a zájem českých partnerů, i nutné odlišení od požitkových regionů.

1b, 3c, 8c

Udržitelný kulinářství

92 |

požitek

5. Glosář AKK AT CZ DR EFRR ESF EU EÚS FFH GIS HDP Např. NÖ ÖROK PKS PGO POT-A SUM V

= Alpsko-Karpatský koridor = Rakousko = Česká republika = Dolní Rakousko = Evropský fond regionálního rozvoje = Evropský sociální fond = Evropská unie = Evropská územní spolupráce = Fauna-flóra-habitat = Geografické informační systémy = Hrubý domácí produkt = například = Dolní Rakousko = Österreichische Raumordnungskonferenz = Parita kupní síly = Planungsgemeinschaft Ost = Analýza potenciálů = Stadt-Umland-Management = Vídeň

| 93

6. Seznam obrázků a grafů Obrázek 1: Projektová struktura 2013+ ................................................................................................................... 4 Obrázek 3: Projektové území .................................................................................................................................. 8 Obrázek 4: Regionální HDP, 2008 ........................................................................................................................ 11 Obrázek 5: Tvorba hrubé přidané hodnoty podle sektorů, 2009 ........................................................................... 12 Obrázek 6: Význam zemědělství a lesního hospodářství ...................................................................................... 13 Obrázek 7: Pracující podle hospodářských odvětví, 2009 ..................................................................................... 17 Obrázek 8: Míra nezaměstnanosti, 2009 ............................................................................................................... 18 Obrázek 9: Prognóza pracujících do roku 2030 .................................................................................................... 19 Obrázek 10: Prognóza pracujících ve věku 15-34 let do roku 2030 ...................................................................... 19 Obrázek 11: Dosažené vzdělání, 2011.................................................................................................................. 22 Obrázek 12: Univerzity v prostoru Centrope.......................................................................................................... 23 Obrázek 13: Patentové přihlášky, 2006 ................................................................................................................. 26 Obrázek 14: Prognóza vývoje obyvatelstva pro období 2030 až 2050 .................................................................. 29 Obrázek 15: Regionální prognóza vývoje obyvatelstva do roku 2030 pro Dolní Rakousko a Vídeň ..................... 30 Obrázek 16: Věková struktura podle skupin, 2011 ................................................................................................ 31 Obrázek 17: Nemocnice v projektovém regionu, 2012 .......................................................................................... 32 Obrázek 18: Počet lůžek v ubytovacích zařízeních, 2010 ..................................................................................... 35 Obrázek 19: Vytížení lůžek, 2007 .......................................................................................................................... 35 Obrázek 20: Počet přenocování na 1.000 obyvatel, 2007 ..................................................................................... 36 Obrázek 21: Území NATURA 2000, 2012 ............................................................................................................. 39 Obrázek 22: Hrubá domácí spotřeba energie, 2009.............................................................................................. 41 Obrázek 23: Údaje o energetice, 2007 .................................................................................................................. 42 Obrázek 24: Klimatické a energetické modelové regiony v Dolním Rakousku ...................................................... 42 Obrázek 25: Stupeň motorizace, 2009 .................................................................................................................. 44 Obrázek 26: Nadřazená silniční síť, 2010 ............................................................................................................. 45 Obrázek 27: Železniční síť, 2009 .......................................................................................................................... 46 Obrázek 28: Konkurenceschopnost veřejné dopravy mezi důležitými městy, 2011 .............................................. 47 Obrázek 29: Konkurenceschopnost veřejné dopravy proti motorizované individuální dopravě na vybraných úsecích, 2012 .............................................................................................................. 47 Obrázek 30: Plánovaná výstavba v železniční síti................................................................................................. 49 Obrázek 31: Plánovaná výstavba v silniční síti...................................................................................................... 50 Obrázek 32: Mikroregiony v Dolním Rakousku ..................................................................................................... 53 Obrázek 33: Dolní Rakousko: Centra a osy .......................................................................................................... 54 Obrázek 34: Stadt-Umland-Management Wien ..................................................................................................... 54 Obrázek 35: Zadlužení obcí – v € na obyvatele, 2010 .......................................................................................... 55 Obrázek 36: Zadlužení obcí, 2010 ........................................................................................................................ 56 Obrázek 37: Města s více než 10.000 obyvateli .................................................................................................... 60

94 |

7. Seznam tabulek Tabulka 1: Údaje o obyvatelstvu ............................................................................................................................. 9 Tabulka 2: Klastry v PRO 2013+ .......................................................................................................................... 14 Tabulka 3: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti hospodářského vývoje a struktury ...................... 15 Tabulka 4: Údaje o zaměstnanosti v PRO 2013+, 2008/2009 ............................................................................... 16 Tabulka 5: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti trhu práce............................................................ 20 Tabulka 6: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti vzdělávání a kvalifikace ...................................... 24 Tabulka 7: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti vědy a výzkumu, technologií a inovací ............... 27 Tabulka 8: Údaje o sociálním systému a zdravotnictví, 2008 ................................................................................ 28 Tabulka 9: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti sociálního systému a zdravotnictví ..................... 33 Tabulka 10: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti turismu, kultury a volného času ........................ 37 Tabulka 11: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti životního prostředí ............................................ 40 Tabulka 12: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti energetiky ......................................................... 43 Tabulka 13: Modální rozdělení dopravy Vídeň/Dolní Rakousko ............................................................................ 48 Tabulka 14: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti infrastruktury a dopravy .................................... 51 Tabulka 15: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti regionálního rozvoje, územního plánování a institucionálního prostředí .............................................................................. 57 Tabulka 16: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti rozvoje venkova ................................................ 59 Tabulka 17: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v oblasti měst a jejich okolí ............................................. 61 Tabulka 18: Přehled – potenciály regionu PRO 2013+ | Analýza Dolního Rakouska a Vídně .............................. 63

8. Seznam potenciálů Potenciál 1: Spolupráce mezi výzkumem a podniky.............................................................................................. 64 Potenciál 2: Specializace podniků na konkrétní divize produktů nebo služeb ....................................................... 66 Potenciál 3: „Creative Industries“ .......................................................................................................................... 67 Potenciál 4: Podpora celoživotního vzdělávání pro přeshraniční trh práce ........................................................... 69 Potenciál 5: Profesní orientace mládeže ............................................................................................................... 71 Potenciál 6: Nové profesní oblasti, sjednocení kvalifikace v oblasti sociálního systému a zdravotnictví............... 73 Potenciál 7: Opatření v oblasti kvalifikace v souvislosti s přeshraničním vzděláváním a trhem práce .................. 74 Potenciál 8: Podpora sociálních podniků a iniciativ ............................................................................................... 76 Potenciál 9: Zdravotní péče v přeshraničním prostoru .......................................................................................... 77 Potenciál 10: Dobrovolnictví .................................................................................................................................. 79 Potenciál 11: Přeshraniční kulturní a turistické aktivity .......................................................................................... 80 Potenciál 12: Udržitelná doprava/energie .............................................................................................................. 83 Potenciál 13: Přeshraniční ochrana před přírodními katastrofami a povodněmi ................................................... 85 Potenciál 14: Ochrana zdrojů – Propojení chráněných území a ochrana druhů a biotopů .................................... 86 Potenciál 15: Interkomunální a meziregionální spolupráce v regionálním rozvoji a mezi městy ........................... 88 Potenciál 16: Strategická koordinace relevantní přeshraniční infrastruktury ......................................................... 90 Potenciál 17: Podpora a vytváření sítí ................................................................................................................... 91

Přílohy Protokol: Workshop k analýze potenciálů ve Vídni a Dolním Rakousku - 11.06.2012 Protokol: Workshop k analýze potenciálů v Dolním Rakousku - 1.10.2012

| 95