řa, 15Ř 00 Praha 5 DIPLOMOVÁ PRÁCE MANAGEMENT FIREM. Vysoká škola ekonomie a managementu

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/řa, 15Ř 00 Praha 5

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MANAGEMENT FIREM

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/řa, 15Ř 00 Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Trh práce a nezam stnanost v kraji Vysočina

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA ĚM SÍC/ROK)

06/2016

JMÉNO A P ÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Gabriela Koblížková / MF15

JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE

PhDr. M. Šnýdrová, Ph.D.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracovala samostatn a že jsem ke zpracování této diplomové práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si v dom/a skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zve ejn na, a souhlasím s tím, aby k takovému zve ejn ní bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užila, pocházejí z legálních zdroj , tj. že zejména nejde o p edm t státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné d v rné informace, k jejichž použití v práci, pop . k jejichž následné publikaci v souvislosti s p edpokládanou ve ejnou prezentací práce, nemám pot ebné oprávn ní. Datum a místo: Ňř. 4. Ň016 Jihlava

POD KOVÁNÍ Ráda bych tímto pod kovala vedoucí diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla p i zpracování mé diplomové práce.

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/řa, 15Ř 00 Praha 5

1.

Cíl práce:

SOUHRN

Hlavním cílem této diplomová práce bude návrh opat ení na snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Dílčím cílem práce bude identifikace nejohrožen jších skupin v Kraji Vysočina.

2.

Výzkumné metody:

Teoretická část je zpracována na základ rozboru odborné literatury a má charakter literární rešerše. Praktická část je zpracována na základ kvalitativního výzkumu a to pomocí strukturovaného rozhovoru. Rozhovor prob hlo celkem 15. Každý rozhovor probíhal samostatn v rozmezí 15-20 minut a obsahoval 10 otázek týkajících se uvedené problematiky zam ené na dílčí cíl práce. Strukturované rozhovory probíhaly s pracovníky Ú adu práce v Jihlav p ímo v kancelá ích jednotlivých pracovník . Vyhodnocení dotazníkového šet ení bylo zpracováno metodou indukce. Na základ výsledk výzkumu autorka práce stanovila doporučení pomocí metody syntézy. Dále v praktické části byla provedena SWOT analýza, která byla zpracována na základ rozboru strategie 2020 Kraje Vysočina, Integrovaného plánu rozvoje statutárního m sta Jihlavy a rozboru analýzy socioekonomického rozvoje Kraje Vysočina. K praktické části byla dále použita interní dokumentace Ú adu práce v Jihlav a byl proveden rozbor dat z Českého statistického ú adu, České sociální správy sociálního zabezpečení, Internetového portálu Ministerstva práce a sociálních v cí, Kraje Vysočina, Státní správy a dalších uvedených internetových zdroj . 3. Výsledky výzkumu/práce: Výsledkem práce je zjišt ní současné situace trhu práce a nezam stnanosti Kraje Vysočina, která v současné dob není pro uvedený kraj až tak problémová. V současné dob se podíl nezam stnanosti Kraje Vysočina pohybuje kolem 6,0 %. Kraj Vysočina zaujímá osmé místo s nejnižší nezam stnaností v rámci kraj České republiky. Na základ kvalitativního výzkumu bylo zjišt no, že k ň1. 1Ň. Ň015 nejvíce problémové skupiny trhu práce a nezam stnanosti v Kraji Vysočina byli dlouhodob nezam stnané osoby s podílem na celkovém počtu nezam stnaných a to 45,7 %, osoby starší 50 let s podílem ň0,1 %, osoby se zdravotním postižením s podílem 16,6% a absolventi škol a mladiství s podílem 5,ř % na celkovém počtu nezam stnaných. 4. Záv ry a doporučení: Výstupem diplomové práce jsou záv rečná doporučení p edevším podrobné návrhy na snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Prvním návrhem na snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina je rozší ení poskytování flexibilních forem práce zejména částečných úvazk a sdílených pracovních míst. Druhý návrh pro snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina se týká zejména problémové skupiny osob se zdravotním postižením. Jsou uvedeny výhody pro zam stnavatele týkajících se zam stnávání t chto osob, dále jsou uvedeny p ísp vky, které ÚP poskytuje za zam stnávání t chto skupin a doporučení k jejich navýšení. T etím návrh na snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina se týká nezam stnaných osob starší 50 let. Doporučení se týká v rozší ení speciálních rekvalifikačních kurz pro tuto skupinu osob, zvýšení informovanosti uchazeč m, týkající se Job club a dále autorka uvedla doporučení ve zvýšení p ísp vk pro zam stnavatele, který zam stnává osoby se zdravotním postižením. Čtvrté doporučení ke snížení nezam stnanosti se týká dlouhodob nezam stnaných a to zejména zavedení individuálních sch zek, začlen ní uchazeče do projektu Nová šance na Vysočin a zvýšit p ísp vky pro zam stnavatele za zam stnávání osob této rizikové skupiny. Pátý návrh, který autorka v práci uvedla, se týká rizikové skupiny absolvent škol a mladistvých. ůutorka navrhla navýšit délku odborných praxí a zlepšení individuálního p ístupu k osobám této skupiny. Dále začlenit více absolvent do programu Záruky pro mladé a poskytovat více informací týkající se Job club , které jsou zam eny práv na absolventy škol a mladistvé. Poslední doporučení, které autorka v této práci uvedla, se týká v tšího využití Pedagogickopsychologické poradny v Jihlav , která své poradenské činnosti poskytuje zejména osobám této rizikové skupiny zdarma. KLÍČOVÁ SLOVA Trh práce, nezam stnanost, ú ad práce, aktivní politika zam stnanosti Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/řa, 15Ř 00 Praha 5

SUMMARY 1.

Main objective:

The main object of this thesis is working out series of proposals intended to decrease unemployment in Kraj Vysočina region. Partial goal of this thesis is identification of the most significant problem groups on the labour market in Kraj Vysočina region.

2.

Research methods:

The theoretical part is based on elaborating of related special and scientific literature. The practical part builds on theoretical foundations and presents qualitative analysis of structured interviews. There were 15 individual interviews in total, each took around 15-20 minutes and were composed from 10 questions which targeted the partial goal of this thesis. The interviewee consists from the employees of Labour Office in Jihlava (part of Ministry of Labour and Social ůffairs of the Czech Republicě. The interviews took place in the interviewee’s office rooms. The evaluation of their answers was made through method of deduction. As a result of evaluation, the author of this thesis worked out recommendations by using method of synthesis. The author also worked out a SWOT analysis, based on examination of the regional development document strategy Ň0Ň0 Kraj Vysočina, Integrated plan for development of statutory city of Jihlava and analysis of social-economical development of Kraj Vysočina region. For working out the practical part of this thesis, there were also used internal documents of the Labour Office in Jihlava city and there were extensivelly used and analysed data sets from Czech Statistical Office, from Czech Social Security Administration, from internet portal of Ministry of Labour and Social ůffairs of the Czech Republic, from Kraj Vysočina region administration, from national administration and from other, cited sources. 3.

Result of research:

The result of the research describes current situation on labour market in Kraj Vysočina region. It concludes, that current situation is not risky. The unemployment rate stays around 6.0% and the Kraj Vysočina region is at 8th rank in lowest unemployment rates in Czech Republic from total 14 regions, which points him roughly in the middle in the Republic comparison. The qualitivity research shows, that to the 31th December 2015, the most significant problem groups on labour market are long-time unemployed, which creates 45,7% of all unemployed. Second most problematic group consists from individuals with age after 50, which creates 31,1% of total unemployed. At third position there are individuals with health handicap which creates 16.6% of total unemployed and the last significant group consist from graduate and former students, which creates 5.9% of total unemployment. 4.

Conclusions and recommendation:

The output of this thesis are final recommendations and detailed proposals towards decreasing the unemployment rate in Kraj Vysočina region. The first proposal towards decreasing the unemployment in Kraj Vysočina region plans to improve popularity and increase offer of flexible jobs, like part-time jobs and shared work places. Second proposal for reducing unemployment in Kraj Vysočina region aims on problematic group with health handicap. There are expressed the benefits for employers, who employs such individual and the recommendation is to increase financial incentives for such employers to further support employing of individuals with health handicap. Third proposal aims to persons after 50 age, there is recommended to further improve system of requalification, increase the information level about Job clubs and the author also recommends to increase the incentives which the Labour Office pays to employers who employs individual with health handicap. Fourth recommendation towards lowering the unemployment level in Kraj Vysočina region addresses long-time unemployed and the proposed solution counts with individual meeting and to put more effort to hook individuals into special programs like Nová šance na Vysočin and also with increasing the incentives for employers who employ peoples from this problem group. Fifth proposal is for graduate and former students. The author recommends increase length of pre-professional practice, improving of the individual Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/řa, 15Ř 00 Praha 5 attitude from the side of Labour Office, also to hook more graduate in the program Záruky pro mladé and to spread more information about Job clubs, which aims especially towards this problem group. Last proposal of the author mentions better propagate and use of the pedagogic-psychologic consultation centre in Jihlava, which, as a public institution, is free for all people in need.

KEYWORDS Labour market, unemployment, labour office, active labour market policy JEL CLASSIFICATION J28 – Safety, Job Satisfaction, Related Public Policy M54 – Labor Management

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

Vysoká škola ekonomie a managementu Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení:

Gabriela Koblížková

Studijní program:

Ekonomika a management (Ing.)

Studijní obor:

Management firem

Studijní skupina:

MF 15

Název DP:

Trh práce a nezaměstnanost v kraji Vysočina

Zásady pro vypracování (stručná osnova práce):

1 Úvod 2 Teoreticko - metodologická část 2.1 Trh práce 2.2 Nezaměstnanost 2.3 Politika nezaměstnanosti 2.4 Nezaměstnanost a aktivní politika zaměstnanosti v ČR 2.5 Metodika práce 3 Praktická část 3.1 Charakteristika kraje Vysočina 3.2 SWOT analýza kraje Vysočina 3.3 Obecná charakteristika trhu práce v kraji Vysočina 3.4 Faktory ovlivňující nezaměstnanost 3.5 Státní politika zaměstnanosti v kraji Vysočina 3.6 Příčiny nezaměstnanosti rizikových skupin osob na trhu Práce 3.7 Šetření a jeho vyhodnocení 3.8 Návrhy na snížení nezaměstnanosti 4 Závěr  BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ, Z. Nezaměstnanost. 2. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. 192 s. ISBN 978-80-2474282-3.  HOLMAN, R. Ekonomie. 5. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2011. 720 s. ISBN 978-80-7400-006-5.  ILO. World of Work Report 2011. Making Markets Work for Jobs. Geneva: International Labour Office, 2011. 139 s. ISBN 978-92-9014-974-3.  ILO. Global Employment Trends 2012. Preventing a Deeper Jobs Crisis. Geneva : International Labour Office, 2012. 120 s. ISBN 978-92-2-124924-5.  Zpracování cílů a metodiky do 31.12.2015  Zpracování teoretické části do 28.02.2016  Zpracování výsledků do 31.03.2016  Finální verze do 30.04.2016 PhDr. Markéta Šnýdrová, Ph.D.

Seznam literatury: (alespoň 4 zdroje)

Harmonogram

Vedoucí práce:

Prof. Ing. Milan Žák, CSc. rektor V Praze dne 23.11.2015

Prof. Ing. Milan Žák CSc.

Digitálně podepsal Prof. Ing. Milan Žák CSc. DN: c=CZ, cn=Prof. Ing. Milan Žák CSc., o=Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s., title=Rektor, serialNumber=ICA 10340169, serialNumber=IDCCZ 113308764 Datum: 2015.11.23 16:15:57 +01'00'

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 1 2 Teoreticko-metodologická část ............................................................................................... 3 Ň.1 Trh práce........................................................................................................................... 3 2.1.1 Dualismus na trhu práce ............................................................................................ 4 Ň.1.Ň Nabídka na trhu práce ............................................................................................... 5 Ň.1.ň Poptávka na trhu práce .............................................................................................. 7 2.1.4 Rovnováha na trhu práce ........................................................................................... 8 Ň.Ň Nezam stnanost ................................................................................................................ 9 Ň.Ň.1 M ení nezam stnanosti .......................................................................................... 10 Ň.Ň.Ň Typy nezam stnanosti ............................................................................................. 11 2.2.3 Druhy nezam stnanosti ........................................................................................... 14 Ň.Ň.4 Dlouhodobá nezam stnanost a její d sledky .......................................................... 15 Ň.4 Nezam stnanost a aktivní politika zam stnanosti v ČR ................................................. 18 Ň.4.1 Institucionální zabezpečení ve ejných služeb zam stnanosti.................................. 19 Ň.4.Ň ůktivní politika zam stnanosti ................................................................................ 22 Ň.4.ň Nástroje aktivní politiky zam stnanosti .................................................................. 23 Ň.5 Metodika práce ............................................................................................................... 29 ň Praktická část ......................................................................................................................... 30 3.1 Charakteristika kraje Vysočina ...................................................................................... 30 ň.Ň SWOT analýza kraje Vysočina ...................................................................................... 31 ň.ň Obecná charakteristika trhu práce v kraji Vysočina ....................................................... 33 ň.4 Faktory ovliv ující nezam stnanost ............................................................................... 42 3.5 Státní politika zam stnanosti v kraji Vysočina .............................................................. 43 ň.5.1 Realizace jednotlivých nástroj ůPZ v roce 2015 .................................................. 44 ň.5.Ň Rekvalifikace a poradenství .................................................................................... 45 ň.6 P íčiny nezam stnanosti rizikových skupin osob na trhu práce ..................................... 47 ň.6.1 ůbsolventi škol a mladiství ..................................................................................... 47

ň.6.Ň Osoby se zdravotním postižením ............................................................................ 49 ň.6.ň Ostatní problémové skupiny na trhu práce .............................................................. 50 ň.7 Šet ení a jeho vyhodnocení ............................................................................................ 52 ň.7.1 Výsledky strukturovaného rozhovoru ..................................................................... 52 ň.Ř Návrhy na snížení nezam stnanosti ............................................................................... 56 4 Záv r...................................................................................................................................... 66 Použitá odborná literatura Použité internetové zdroje Seznam p íloh

Seznam zkratek: aj. apod. atd. APZ ČR ČSÚ EU ESF ILO IPS L MFCL MPL MPSV MRPL nap . NIP OZP RIP SPZ SÚPM SVČ tzv. ÚP VPM VPP VŠPS W

a jiný a podob a tak dále aktivní politika zam stnanosti Česká republika Český statistický ú ad Evropská unie Evropský sociální fond Mezinárodní organizace práce Informační poradenské st edisko množství práce mezní náklady na práce mezní produkt práce Ministerstvo práce a sociálních v cí p íjem z mezního produktu práce nap íklad Národní individuální projekt osoby zdravotn postižené Regionální individuální projekt státní politika zam stnanosti společensky účelná pracovní místa samostatn výd lečná činnost takzvan Ú ad práce volná pracovní místa ve ejn prosp šné práce Výb rové šet ení pracovních sil mzdová sazba

Seznam tabulek: Tabulka 1 Struktura použitých nástroj ůPZ v 1. pololetí let Ň014 a Ň015 ............................. 24 Tabulka Ň P ehled nezam stnanosti v okrese Havlíčk v Brod k 31. 12. 2015 ........................ 35 Tabulka ň P ehled nezam stnanosti v okrese Jihlava k 31. 12. 2015 ...................................... 36 Tabulka 4 P ehled nezam stnanosti v okrese Pelh imov k 31. 12. 2015 ................................. 37 Tabulka 5 P ehled nezam stnanosti v okrese T ebíč k 31. 12. 2015 ....................................... 38 Tabulka 6 P ehled nezam stnanosti v okrese Žďár nad Sázavou k 31. 12. 2015 .................... 39 Tabulka Ř Podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v % Kraje Vysočina k 31. 12. 2015 . 41 Tabulka ř Uchazeči s nárokem na podporu a VPM v nezam stnanosti k 31. 12. 2015 .......... 42

1 Úvod Transformace české ekonomiky v 90. letech s sebou p inesla r zné zm ny ve fungování ekonomiky i samotné české společnosti. Vzhledem ke komplexnosti a propojenosti všech systém hospodá ství s sebou tyto zm ny p inesly i doprovodné jevy, p ičemž jedním z nich se stal také fenomén novodobé nezam stnanosti. V současné dob lze nezam stnanost považovat za závažný aktuální problém, který trápí současnou českou ekonomiku, ale i velkou část sv tové populace. Zvýšená pozornost je v nována ešení tohoto problému prost ednictvím nástroj aktivní politiky zam stnanosti. Nezam stnanost se stává se často p edm tem diskusí a spor nejen na p d politické, ale i na p d akademické. Nezam stnanost je považována v dnešní dob za velký společenský problém, který je často spojován s negativními ekonomickými a sociálními d sledky. Ztráta zam stnání je pro člov ka velmi negativním zásahem do jeho pozice ve společnosti, jeho sebev domí, smyslu života. Tato diplomová práce se bude zabývat trhem práce a nezam stnaností zejména v Kraji Vysočina. ůutorka Kraj Vysočina pro tuto práci zvolila z toho d vodu, že pat í mezi kraje zasažené problematikou nezam stnanosti. Další d vod p edstavuje také to, že v Kraji Vysočina autorka celý život žila až doposud a autorka považovala kraj tudíž za blízký. Podle ČZSO ĚŇ016ě na konci roku 2015 podíl nezam stnaných osob v Kraji Vysočina dosáhl 6,ŇŇ %, když ješt ke konci listopadu Ň015 činil pouze 5,53 %. Proti roku 2014 bylo zaznamenáno snížení podílu o 1,13 bodu. Dále podle ČZSO ĚŇ016ě podíl nezam stnaných osob v České republice k ň1. 1Ň. Ň015 se pohyboval v rozmezí 4,Ň0 % - 8,56 %. Kraj Vysočina v mezikrajském srovnání k ň1. 1Ň. Ň015 umístil na Ř. míst s nejnižším podílem nezam stnanosti s celkovým čtrnácti kraj České Republiky. Práce bude blíže zam ena na Kraj Vysočina, jeho charakteristiku, SWOT analýzu, obecnou charakteristiku trhu práce v rámci tohoto kraje, faktory ovliv ující nezam stnanost a dále se práce bude zabývat aktivní politikou zam stnanosti a využívání nástroj této politiky v rámci uvedeného kraje. Hlavním cílem této diplomové práce bude návrh opat ení na snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Dílčím cílem práce bude identifikace nejohrožen jších skupin v Kraji Vysočina. Práce bude zam ena na jednotlivé rizikové skupiny uchazeč o práci a to p edevším na osoby se zdravotním postižením, uchazeče o zam stnání nad padesát let, dlouhodob nezam stnané uchazeče a absolventy škol a mladistvé. Hlavní otázka: Jaká je současná situace nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina? Tato diplomová práce bude obsahovat dv hlavní části. První částí práce bude teoretickometodologická část. Teoreticko-metodologická část bude zpracována na základ rozboru odborné literatury. Její d raz bude kladen na bližší charakteristiku základních pojm spojených s nezam stnaností a trhem práce. Zejména budou uvedeny definice samotné nezam stnanosti, její druhy, typy. Dále bude také definováno m ení, d sledky nezam stnanosti, politika zam stnanosti v ČR, její rozd lení a nástroje. V zadání této diplomové práce byla uvedená část v osnov Ň.ň Politika nezam stnanosti, vzhledem k tomu, že se jedná o chybu v zadání, neboť politika nezam stnanosti neexistuje, tato kapitola v práci zpracována nebyla, jinak je osnova zadání dodržena. Druhou částí této práce bude praktická 1

část. V této části budou použity metody indukce, rozbor, strukturovaný rozhovor, SWOT analýza a syntéza. Dále v praktické části byla použita interní dokumentace Ú adu práce v Jihlav . Praktická část bude zam ena zejména na Kraj Vysočina, jeho charakteristiku, SWOT analýzu, postavení kraje na trhu práce, p íčiny nezam stnanosti rizikových skupin a využití nástroj aktivní politiky zam stnanosti v rámci tohoto kraje. Pomocí současných pracovník Ú adu práce v Jihlav , které lze označit jako pracovníky obsáhlé agendy nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina bude zahájeno šet ení formou metody strukturovaného rozhovoru. Na základ výsledk šet ení bude provedeno vyhodnocení a nakonec budou autorkou za pomocí šet ení stanoveny návrhy ke snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina.

2

2 Teoreticko-metodologická část V teoreticko-metodologické části bude p edstavena bližší charakteristika a definice spojené s trhem práce a nezam stnaností. Tato část se bude dále zabývat politikou zam stnanosti, kde budou popsány zejména její typy a nástroje. Na nástroje aktivní politiky bude tato práce zam ena podrobn ji v praktické části a to zejména na jejich využití v rámci Kraje Vysočina. Teoreticko-metodologická část bude sepsána tak, aby navazovala na část praktickou.

2.1 Trh práce Buchtová (2002, s. 59) popisuje, že tržní hospodá ství bylo tvo eno n kolika pom rn nezávislými, avšak navzájem spojenými trhy. Co se hospodá ské funkce týče, první místo zaujímal trh výrobk a služeb. Statky, vyprodukované na tomto trhu, umož ovali spot ebitel m uspokojovat jejich pot eby. Za nositele výrobního faktoru práce byl považován člov k. Dále Buchtová ĚŇ00Ň, s. 5řě popisuje i p esto, že práce byla stále neopomenutelným faktorem ve výrob , díky pr myslové revoluci opustila svoji prvotní pozici mezi výrobními faktory. Podle Kolibové, Kubicové, Václavíkové ĚŇ00ř, s. Ňň - ň0ě se na trhu práce objevila nabídka práce, kterou lze p edstavit zam stnanci či uchazeči o zam stnání a poptávka po práci, kterou lze p edstavit zam stnavateli. Tyto dv strany lze považovat na trhu práce jako strany obchodu. Na základ t chto stran lze považovat otázku ohledn realizovaného množství práce a její cen . Tedy kolik lidí bude zam stnáno a zda mzda či plat za práci bude p edstavovat náklad pro zam stnavatele a výd lek pro zam stnance. Tuleja, Nezval, Majerová ĚŇ01Ň, s. 14řě definují termín trh práce jako místo, kde se mohou st etnout dva ekonomické subjekty – firmy a domácnosti, a to prost ednictvím poptávky a nabídky práce. Naopak Palíšková ĚŇ014, s. 1ě označuje trh práce jako trh, kde dochází k p ímému propojení politiky a ekonomiky. St etávají se zde zájmy zam stnavatel , zam stnanc , státu, politických stran, odborových organizací, pop . dalších subjekt . Vstup jedince na trh práce ovliv uje nejen kvalita jeho lidského kapitálu, ale významnou roli hraje také sociální kapitál. Kucha ĚŇ007, s. 11ě dodává, že trh práce lze popsat podobn jako jakýkoliv jiný trh, který byl založen na vztahu dvou subjekt – toho, kdo n co Ěv tomto p ípad svoji práciě nabízel a toho, kdo o tuto nabídku jevil zájem a byl ochoten nabízené zboží Ěpráciě koupit. Samuelson, Nordhaus (2010, s. 248) popisují specifický znak trhu práce jako nízkou citlivost mezd na zm ny v poptávce a nabídce. Dále auto i popisují firmy a jejich zájem udržovat si určitý základní počet zam stnanc a zárove si zam stnance udržovat. Dále Saumelson, Nordhaus (2010, s. 248) popisují mzdové rozdíly, které se na trhu práce projevovaly, mohly být zap íčin ny buď nízkou atraktivitou pracovního místa, segmentovanými trhy nebo rozdílnou kvalifikací pracovník . Vyšší mzdy v prvním p ípad fungovaly jako druh odškodn ní za nízkou atraktivitu pracovního místa, jednalo se o tzv. kompenzující mzdové rozdíly, které m ly za úkol p ilákat do odv tví více pracovník . Naopak Holman ĚŇ005, s. 15řě považuje za další d ležitý znak trhu práce neúplnou informovanost lidí. Zam stnanci ani zam stnavatelé nebyli pln v domi všech volných pracovních míst nebo dosažitelných pracovník . To bylo hlavním d vodem toho, proč se stal 3

trh práce nedokonalým trhem. Následkem neúplné informovanosti byla skutečnost, že lidem i firmám trvalo určitou dobu, než našli vhodného zam stnavatele či zam stnance. Mankiw ĚŇ010, s. ŇřŘě uvádí, že je d ležité si uv domit, že za ,,nezam stnaného“ nelze označit každou ekonomicky neaktivní osobu, ale pouze tu osoba, která práci nem la a práci hledala, tj. nebyla v pracovním pom ru nebo podobném vztahu a požádala ú ad práce o zprost edkování zam stnání – student či d chodce tedy nezam stnaný nebyla. Osoba, která práci nemá a nehledá ji, se nachází mimo pracovní trh. Holman (2005, s. 309 - ň10ě dále popisuje specifika trhu práce, kterými jsou rozsáhlé zásahy státu ovliv ující chod a efektivnost trhu práce. Následn ovliv ují i výši nezam stnanosti. Jedná se zejména o pracovní zákonodárství jako je nap . úprava délky pracovní doby, stanovení minimální mzdy nebo stanovení podmínek pro odchod do penze. Dále Holman ĚŇ005, s. ň10ě dodává, že stát do trhu práce zasahuje proto, že nezam stnanost je občany často vnímána jako negativní fenomén, s kterým by vláda m la ,,n co“ d lat. Kucha ĚŇ007, s. 1Řňě uvádí, že výše mzdy ovliv uje cenovou hladinu ekonomiky, koup schopnost obyvatelstva nebo míru nezam stnanosti. Z toho d vodu došlo ke státním zásah m na pracovním trhu. Tyto intervence se projevovaly nap . stanovením výše minimální mzdy, délkou pracovní hranice pro odchod do d chodu atd. Burda, Wyplosz ĚŇ01ň, s. 5ňřě dodávají, že fungování trhu práce také bylo ovlivn no specifiky jednotlivých zemí a to p edevším pracovním právem a kolektivním vyjednáváním a stalo se p edm tem složitých právních p edpis a zvyklostí. Holman (2005, s. 310) popisuje zásahy, které zvyšují nezam stnanost Ěi když jejich zám r byl často opačnýě, ale zárove získaly kladné body u volič , lze mezi n za adit mimo jiné také prodloužení doby, po kterou se vyplácely podpory v nezam stnanosti, kdy lidé nepocítili tak velký tlak k hledání zam stnání a sami si tak prodlužovali svou dobu v nezam stnanosti. 2.1.1 Dualismus na trhu práce Kucha ĚŇ007, s. ňňě uvádí, že koncept duální ekonomiky se stal základem pro teorii duálního trhu práce. Ta vyšla z názoru, že mezi ob ma sektory platila jak odlišná pravidla pro obsazování pracovních míst, tak odlišnosti v celkových podmínkách zam stnanosti, včetn stanovení mzdových tarif . Kucha ĚŇ007, s. ňňě dále uvádí, že trh práce lze rozd lit do dvou sektor a to na primární sektor a sekundární sektor. Primární trh Na primárním trhu se podle Winklera, Wildmanové Ě1řřř, s. Ň4ě soust eďují lepší a výhodn jší pracovní p íležitosti s vyšší prestiží poskytující relativn dob e možnosti pracovního r stu, vyšší úrove mezd a obvykle také vyšší pracovní podmínky. V d sledku stability smluvních vztah na primárním trhu práce nastala nízká fluktuace a vysoká jistota udržení si pracovního místa. Pokud byl pracovník na primárním trhu práce p eci jen propušt n, jeho zkušenosti a kvalifikace mu obvykle umožnili pokračovat ve své karié e na jiném pracovním míst na primárním trhu práce. Kucha ĚŇ007, s. ňňě naopak popisuje, že primární sektor zahrnuje pracovní místa obsazovaná p edevším na základ principu seniority, čímž jsou do značné míry chrán na p ed vn jší sout ží. Kucha ĚŇ007, s. ňňě dále uvádí, že odm ování bylo založeno spíše na 4

charakteristice pracovní pozice než na individuálním výkonu. Jelikož se jednalo v tšinou o pozice vyžadující vyšší úrove kvalifikace, byla zde pom rn vysoká návratnost investic do lidského kapitálu. Sekundární trh Winkler, Wildmanová Ě1řřř, s. Ň4ě dále definují sekundární trh a to jako protiklad trhu primárního. Pracovní místa na tomto trhu lze popsat jako málo placená, bezperspektivní, nep inášející možnost vzd lávání nebo kariérního postupu. Dále podle Winklera, Wildmanové Ě1řřř, s. Ň4ě kariéra, dáli se o karié e na tomto trhu v bec hovo it, lidí pohybujících se na tomto trhu byla často p erušena kratšími nebo delšími obdobími nezam stnanosti, což vyplývalo z nestability smluvních vztah na tomto trhu. P íkladem této nestability mohlo být nap íklad zam stnávání agenturních pracovník . Naopak podle Kucha e ĚŇ007, s. ňňě sekundární sektor je naproti sektoru primárnímu pln pod ízen zákonu nabídky a poptávky o pracovní místa se sout ží, p ičemž vít zí výkonnost, nízké požadavky ze strany pracujících a míra loajality k firm . Pracovní místa jsou mén placená, jasn ji definovaná a tedy lépe kontrolovatelná p ímými metodami kontroly a v tšinou nevyžadují vyšší kvalifikaci. Mají čast ji povahu p íležitostných či sezónních zam stnání. Kucha ĚŇ007, s. ň5ě dodává, že základním prvkem segmentace pracovního trhu je proto u nás charakter vlastnictví zam stnavatelských firem. V ad podnik byly již vytvo eny podmínky srovnatelné s t mi, které jsou u obdobných firem v zahraničí. To vede k výrazné polarizaci trhu práce, kdy na stran jedné stále p ibývají podniky nabízející pracovník m ve vybraných profesích vysoce atraktivní pracovní místa s nadpr m rnými p íjmy a dobrou pracovní perspektivou. Kucha ĚŇ007, s. ň5ě dále uvádí, že na stran druhé ovšem existuje ada podnik , které sice p ežily období likvidace neperspektivních provoz , nicmén p ežívají p edevším díky nejasným vlastnickým vztah m. V nich se výše uvedené požadavky na pracovní místa p íliš neuplat ují, neboť úrove kvalifikovanosti práce je zde spíše nižší. Winkler, Wildmanová Ě1řřř, s. Ň4ě dopl ují poslední zp sob rozd lení trhu práce a to na základ rozlišení mezi formálním a neformálním trhem práce. Formální trh práce je oficiální trh kontrolovaný a regulovaný institucemi. Neformální trh práce oproti tomu t mi institucemi kontrolován není, pat í do sféry takzvané šedé až černé ekonomiky. ůuto i Winkler, Wildmanová Ě1řřř, s. Ň4ě dále uvádí, že neformální trh práce nabývá r zných podob, od samozásobitelství domácností p es r zné formy nelegálního podnikání obcházejících da ovou a pracovní legislativu až po jednání vyložen kriminální povahy. Osoba m že být aktivn činná na formálním trhu práce a p ivyd lávat si na trhu neformálním, pak hovo íme o tzv. ,,meloucha ení“. V zásad ale platí, že neformální trh práce je formálním trhem práce ovliv ován, kolaps formálního trhu práce na určitém území vede i k omezení trhu neformálního. 2.1.2 Nabídka na trhu práce Nabídka práce je definována podle Schillera ĚŇ004, s. Ň7ňě jako „Ochota a schopnost pracovat určité množství času p i alternativních mzdových sazbách v daném časovém období.“ Nabídku práce reprezentují domácnosti a členové domácností, jejichž cílem je maximalizace užitku.

5

Naopak Macáková ĚŇ010, s. 16Ňě uvádí „Maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný. Jestliže je mezní užitek poslední jednotky volného času větší, než mezní užitek ze zboží financovaného poslední hodinou práce, člověk pracuje p íliš dlouho. Snížením práce o hodinu může zvýšit celkový užitek. Naopak je-li mezní užitek ze zboží financovaného poslední hodinou práce větší než mezní užitek poslední hodiny volného času, člověk nepracuje pro dosažení co největšího užitku dostatečně dlouho.“ Brožová ĚŇ00ň, s. 17 - 1Řě popisuje, že nabídku na trhu práce mohou vytvá et lidé s ochotou pracovat. P irozenou reakci jedince bylo maximalizovat sv j užitek, jak z množství nakoupených statk , tak z volného času. Když člov k pracoval za účelem toho, aby si mohl dovolit co nejvíce statk , nezbývalo mu poté již mnoho volného času. Má tedy možnost volby. Buď bude pracovat a vyd lávat finance pro sv j užitek z nakoupených statk , anebo pracovat nebude a jeho užitkem bude volný čas. Prací se stává člov k vyčerpán, tedy nastává pocit újmy po fyzické i psychické stránce a člov k m že pocítit jakési strádání. Naopak Holman ĚŇ011, s. Ň66ě označuje rozhodování člov ka za situaci, kdy se člov k rozhoduje, zda má nebo nemá pracovat, tato situace nabývá podobu spot ebitelského rozhodování. Člov k se vlastn rozhoduje mezi volným časem Ězvláštním statkemě a ostatními statky, které by mohl koupit za mzdu. Rozhodne-li se nepracovat, začne užívat volný čas. Naopak rozhodne-li se pracovat, začne užívat jiné statky. Cena volného času podle Holmana ĚŇ011, s. Ň66ě je to, co člov k ob tuje, čeho se vzdá, pokud se rozhodne mít volný čas, tj. nepracovat. Chce-li mít více volného času, pak ušlá mzda (kterou by mohl dostávat, kdyby místo volného času pracovalě je jeho ob tovaná p íležitost. Proto lze mzdu označit jako cenu volného času. Brožová ĚŇ00ň, s. 1Řě dopl uje, že mzda nep edstavuje pouze ohodnocení volného času, ale také pracovník v d chod. Jestliže vzroste mzdová sazba, vzroste i hodnota volného času a člov k bude ochotn jší jej více ob tovat. Volný čas vym ní za následn získané spot ební statky a bude ochoten více pracovat. Se zvyšující se mzdovou sazbou p ibývá také d chod. Se zvyšujícím se d chodem vzr stá touha po koupi v tšího množství statk . Pro v tší množství statk je však pot eba ob tovat více volného času. Samuelson, Nordhaus (2013 s. 252ě dodávají, že participace Ěúčastě pracovní síly se v posledních desetiletích se projevila v p ílivu ženské pracovní síly. Míra ženské pracovní participace Ěpodíl žen starších 15let, které jsou buď zam stnané, nebo aktivn hledají práciě se zvýšila z 34% v roce 1ř50 na současných 60%. Vývoj je spjat s rostoucími reálnými mzdami, které zatraktivnily zam stnání pro ženy, zárove v pr b hu let došlo i ke zm n pohledu žen na roli matky a ochránkyn rodinného krbu. Brožová ĚŇ00ň, s. řŘě uvádí, že v závislosti na preferenci užitku se m ní k ivka nabídky práce. Každá k ivka nabídky práce je individuální, protože hranice užitku je u každého jiná. Poloha k ivky, sklon a zlomový bod jsou tedy pro každého individuální. Buchtová ĚŇ00Ň, s. Ň40ě popisuje, že na ose x je znázorn no množství práce ĚLě a na ose y mzdová sazba Ěwě. Jestliže roste mzdová sazba, roste i množství nabízené práce – lidé nabízející práci jsou p i r stu mzdové sazby motivováni více pracovat a nahrazují sv j volný čas prací. Tento efekt se nazývá substituční. Platí ale pouze do určité chvíle, a to do té doby,

6

než mzdová sazba dosáhne výše wx. V p íloze práce je p iložena k ivka nabídkou práce a jejího schématu ĚP íloha 1ě. Podle Macákové ĚŇ010, s. 7Řě vyšší mzdová sazba zvyšuje reálný p íjem. P i vyšší mzdové sazb začne docházet k tomu, že za menší množství práce bude dosaženo stejného p íjmu. To naopak povede k opačnému efektu než v p edchozím p ípad . Tedy k tomu, že od určité výše mzdové sazby Ěwx) lidé začnou nahrazovat práci volným časem. Tento efekt se nazývá d chodový. Mácáková dodává ĚŇ010, s. 7řě, že oba efekty p sobí současn , ale protich dn . P i r stu mzdové sazby proto záleží na tom, jaký efekt p evládá. Jestliže p evažuje substituční efekt nad d chodovým efektem, pak s r stem mzdové sazby nabízené množství práce roste. Jestliže p evažuje d chodový efekt nad substitučním efektem, tak s r stem mzdové sazby nabízené množství práce klesá. 2.1.3 Poptávka na trhu práce Jírová Ě1999, s. ř5ě popisuje, že poptávku po práci tvo í firmy. Poptávka po práci je odvozenou poptávkou, která závisí na poptávce spot ebitel po statcích a službách. Podle Macákové ĚŇ010, s. Ř1ě firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, p i n mž se vyrovnává p íjem z mezního produktu práce s mezními náklady, resp. mzdovou sazbou. P íjem z mezního produktu práce je násobkem mezního produktu práce a ceny produktu. Mezní produkt práce je p ír stkem množství výstupu plynoucí z dodatečné jednotky práce. Buchtová, Šmajs, Boleloucký ĚŇ01ň, s. 10ě uvádí, že dnes, kdy se poptávka po lidské práci dramaticky snížila či v jistých segmentech ekonomiky tradiční živá práce mizela se zpožd ním. Tak lze rozpoznat, čím vším byla tradiční práce v život člov ka a lidské společnosti. Buchtová, Šmajs, Boleloucký ĚŇ01Ň, s. 10ě dále uvádí, že lze uvézt, že práce není pouze kategorií ekonomickou, ale také obecn kulturní, antropologickou, psychologickou a medicínskou. Pod tlakem zhoršování duševního zdraví nezam stnaných a sociáln vyloučených lidí lze hájit názor, že práce by m la náležet do souboru základních lidských práv a svobod. Brčák, Sekerka ĚŇ010, s. 1Ř6ě dodává, že poptávku po práci lze odvodit z produkční funkce Y = fĚNě tak, že marginální produktivita práce bude rovna reálné mzd . Podle Holmana ĚŇ010, s. 15ňě poptávka po práci je odvozena od produkční funkce, která vyjad uje závislost produkce množství práce Ěp i ostatních výrobních faktorech nezm n nýchě. Celkový produkt Holman ĚŇ010, s. 15ňě uvádí jako produkt vytvo ený daným množstvím práce. Naturální mezní produkt práce jako p ír stek celkového produktu dosažený zvýšením práce o jednotku Ěp i ostatních faktorech nezm n nýchě. Naopak Brožová ĚŇ01Ň, s. 150ě popisuje množství práce, pro které se firma rozhodla a byla závislá hlavn na tom, jak velký dodatečný kapitál jí tato práce p inesla. Tedy byla závislá na velikosti mezního produktu a jednak na cen samotné práce tedy na mzdov sazb .

7

Macáková ĚŇ010, s. Ň75ě uvádí, že tento vztah lze vyjád it vzorcem: MRPL = MFCL = w, kde MRPL = MPL * P, kde MRPL – p íjem z mezního produktu práce, MFCL - mezní náklady na práci, W – mzdová sazba, MPL – mezní produkt práce, P – cena produktu. Dále podle Macákové ĚŇ010, s. Ň75ě v dokonalé konkurenci firem tedy lze poptávat takové množství práce, p i n mž se p íjem z mezního produktu práce bude rovnat mezním náklad m na práci. Macáková ĚŇ010, s. Ň75ě popisuje, že na ose x je znázorn no množství práce ĚLě a na ose y mzdová sazba Ěwě. Optimální poptávka po práci je v bod ů, kde se p íjem z mezního produktu práce ĚMRPL) shoduje s mezními náklady na práci ĚMFCL), resp. s určitou výší nominální sazby ĚwA). V p íloze práce je p iložena k ivka poptávky práce a jejího schématu ĚP íloha Ňě. 2.1.4 Rovnováha na trhu práce Kucha ĚŇ007, s. 15ě označuje rovnováhu trhu práce jako stav, který je možno označit jako cíl na trhu práce. Jedná se o stav, kdy p i reálné mzd nabízejí domácnosti tolik práce, kolik cht jí a podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich cht jí najmout p i dané reálné mzd . Lze hovo it také o p irozené mí e nezam stnanosti nebo o stavu plné zam stnanosti, neboť p i rovnováze na trhu práce neexistuje nedobrovolná dlouhodobá nezam stnanost, protože ti, kte í cht jí pracovat, pracují. Kucha ĚŇ007, s. 16ě dodává, že rovnováha na trhu práce je ovšem podmín na nejen zmín nými faktory p evážn ekonomické povahy, nýbrž je p ímo či nep ímo ovliv ována mnoha dalšími, p sobícími na společenské makro i mikroúrovni. Výslednicí jejich p sobení je v tší či menší modifikace podmínek, za kterých lidé na trh práce vstupují a s tím spojená relativizace samotného rovnovážného stavu. Kucha ĚŇ007, s. 16ě dále popisuje, že patrn nejvýznamn jší roli mezi institucionálními faktory ovliv ujícími rovnováhu na trhu práce na makrospolečenské úrovni hraje systém sociální politiky, nastavující mantinely jak ve sfé e zam stnanosti, tak v oblasti mzdové. Naopak Brožová ĚŇ00ň, s. Ň40ě uvádí, že tržní poptávka po práci je klesající, klesá však rychleji než individuální poptávkové k ivky. Tržní nabídka práce je naopak rostoucí, zp tné zak ivení individuálních nabídek se v prostoru trhu již neprojevuje. Cena práce se utvá í na konkurenčním trhu práce vztahem tržní nabídky a poptávky. Jejich rovnost znamená konstituování rovnovážné mzdové sazby a rovnovážné zam stnanosti práce.

8

Holman ĚŇ011, s. 6ř1ě popisuje, že p i mzd ve výši W 1 je na trhu nedostatek práce a firmy jsou v situaci, kdy nenacházejí takové množství práce, které jsou ochotny zam stnat. Lidé nemají o práci zájem a rad ji z stávají nezam stnaní. Konkurence mezi firmami by v tomto p ípad vyhán la mzdu vzh ru, což by vedlo lidi ke zvyšování nabídky práce Ěposun po k ivce S vzh ruě. Firmy by snižovaly poptávané množství práce Ěposun po k ivce D sm rem vzh ruě. Mzda dosáhne úrovn WE a zde její r st ustane, protože se poptávané množství práce bude rovnat nabízenému množství práce. P i mzdové sazb na úrovni W 2 vzniká na trhu práce p ebytek pracovních sil, tj. nezam stnanost. Konkurence mezi lidmi hledajícími práci bude tlačit mzdu sm rem dol až na úrove WE, kde nezam stnanost zmizí. Rovnováha trhu práce pro p esn jší p edstavu je uvedena v p íloze ĚP íloha ňě. Samuelson, Nordhaus (2013 s. 257) dodávají, že v reálných podmínkách p sobí na trh práce, i celá ada dalších faktor , mezi které lze za adit odborové organizace, diskriminace, politiku vlády Ěstanovení minimální mzdy, podpora nebo p ekážky činnosti odbor , postavení diskriminace mimo zákon atd.ě

2.2 Nezam stnanost ČSSZ ĚŇ016ě uvádí, že nedávno zve ejn ná čísla o rekordním počtu nezam stnaných Ěpodle zprávy Ú adu práce ČR hledalo v lednu Ň014 práci celkem 6Ňř Ň74 lidíě vyvolala diskusi, zneklidn ní a naléhav jší pot ebu zabývat se nezam stnaností a jejími d sledky. Nezam stnanost je charakteristickým pr vodním jevem rozvoje společností založených na tržní ekonomice. Její vysoká míra má vliv na ekonomickou situaci státu, zhoršuje sociální klima, svými účinky zasahuje široké spektrum sociálních vztah a činností a má vliv na člov ka jako jednotlivce, tak na jeho spokojenost, kvalitu života, na psychické i fyzické zdraví. Podle Šimka ĚŇ007, s. ŇŇ - Ň4ě se jedná o nerealizovanou Ěneuspokojenouě nabídku práce na pracovním trhu. Za nezam stnanou pracovní sílu lze obecn považovat tu část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím zp sobem využita. Obvykle je vyjad ována buď počtem nezam stnaných, nebo mírou nezam stnanosti. Obecn lze míru nezam stnanosti vyjád it jako pom r nezam stnané části ekonomicky aktivního obyvatelstva k celkovému počtu ekonomicky aktivních osob v procentech. Naopak podle Palíškové ĚŇ014, s. Ř5ě je nezam stnanost velmi úzce spojena se sociální problematikou, je také závažnou sociální otázkou. V každé společnosti existují sociální skupiny, které jsou postiženy nezam stnaností ve zvýšené mí e. Jedná se p edevším o starší pracovníky, absolventy, osoby s nedostatečným vzd láním, občany se zdravotním postižením, imigranty, pop . další sociální skupiny obyvatelstva. Kotýnková ĚŇ006, s. 1Ň6ě popisuje, že p ed rokem 1řŘř byla ekonomika ČR centráln ízená a stát zajišťoval zam stnanc m jistotu zam stnání – na trhu práce panovala tém plná zam stnanost. O pojmu nezam stnanost se v tu dobu mluvilo pouze v teoretické rovin . Se vznikem tržního hospodá ství se otev el zahraniční trh, v ČR poklesla ekonomika z d vodu nedostatečné konkurenceschopnosti a počet nezam stnaných obyvatel začal r st. Od té doby se začal sledovat vývoj nezam stnanosti a bylo nutno p ijímat opat ení, jejichž cílem bylo snižovat nezam stnanost. Podle Sp váčka ĚŇ01Ň, s. 60Ř) nezam stnanost je oblast, která má dopady jak na ekonomickou, tak i na sociální sféru. K ekonomickým dopad m je azena ztráta Ěnevyrobeníě 9

produkce, nevyužití ekonomického zdroje, ztráta p íjm ve ejných financí – ztráta na daních a vynakládání výdaj na sociální systém. K sociálním dopad m je azeno p edevším snížení kvalifikace nezam stnaných, což jim dále snižuje možnosti uplatn ní na trhu práce. K sociálním dopad m také dále pat í podle Sp váčka ĚŇ01Ň, s. 60Řě snížení sociálního statutu jedince, zvýšení kriminality apod. Naopak podle Šlapáka, Pánka, Kotouse ĚŇ006, s. Ř0ě je nezam stnanost chápána jako nežádoucí jev a to, jak z hlediska společenského, tak i ekonomického. Nelze ji úpln zamezit, ale lze ji minimalizovat. O ešení problému nezam stnanosti se zajímají, jak odborníci, tak široká ve ejnost. Podle Lišky ĚŇ004, s. 6ŇŘě za nezam stnaného lze obecn označit toho, kdo je schopen práce, chce pracovat, aktivn hledá práci a je bez práce. Tato definice je ale p íliš obecná, a proto se z d vodu mezinárodního srovnání vychází p i m ení nezam stnanosti z definice Mezinárodní organizace práce Ědále ILOě používané Českým statistickým ú adem Ědále ČSÚě a Eurostatem. Liška ĚŇ004, s. 6ŇŘě dále popisuje, že populaci ve sv t je možno rozd lit na ekonomicky aktivní obyvatelstvo tj. zam stnané a nezam stnané a obyvatelstvo ekonomicky neaktivní. Za ekonomicky neaktivní obyvatelstvo lze považovat osoby, které nejsou zam stnány a nejsou ekonomicky aktivní. Dále podle Lišky ĚŇ004, s. 6ŇŘě lze za adit do této skupiny zejména d ti p edškolního v ku, starobní d chodci dále nap íklad osoby dlouhodob nemocné nebo invalidní. Dále za nezam stnané dle definice ILO lze považovat osoby, které dosáhly 15 a více let a v daném období nem ly žádné zam stnání, aktivn hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozd ji do dvou týdn . Tato metodika je jednotná pro všechny členské zem Evropské unie Ědále EUě a poskytuje proto mezinárodn srovnatelné údaje. Podle Lišky ĚŇ004, s. 6ŇŘě p esn jší znázorn ní rozd lení populace podle ekonomické aktivity je uvedeno v p íloze ĚP íloha č 4ě. 2.2.1 M ení nezam stnanosti Liška ĚŇ004, s. 6ŇŘě uvádí, že výši nezam stnanosti lze vyjád it absolutn jako počet osob nebo relativn jako míru nezam stnanosti. Údaje pro její m ení mohou být ale získány r znými metodami. Jednou z nich je metoda používána ČSÚ a Eurostatem, kde míru nezam stnanosti výb rového šet ení pracovních sil je možno zjistit pomocí vzorce u´ = ĚU/Lě x 100, kde U je statistický odhad počtu nezam stnaných dle metodiky ILO, L je počet pracovních sil a u vyjad uje míru nezam stnanosti v procentech. Škapa ĚŇ00Ř, s. 1ňňě popisuje druhou možnost výpočtu a to podle Ministerstva práce a sociálních v cí. V tomto p ípad je nezam stnaným ten, kdo se hlásil na ú ad práce Ědále ÚPě ČR. Jedná se tedy o tzv. registrovanou nezam stnanost. Míra nezam stnanosti je vypočítána podle vzorce u = (U/L) x 100, kde U je počet registrovaných nezam stnaných na Ú adu práce České republiky, L je počet pracovních sil a u je míra nezam stnanosti v %. Podle Kucha e ĚŇ007, s. 1Řňě ob výše zmín né míry nezam stnanosti se od sebe mírn odlišují. Je to zp sobeno p edevším z d vodu, že ne každý registrovaný nezam stnaný nepracuje Ětj. je na ÚP, ale současn si p ivyd lává v tšinou nelegáln ě. Dále jsou jako nezam stnaní označeni ti, kte í pat í mezi registrované uchazeče, ale práci si aktivn nehledají.

10

MPSV ĚŇ016ě uvádí, že od ledna Ň01ň Ministerstvo práce a sociálních v cí Ědále MPSVě rozhodlo o zm n metodiky sil nezam stnanosti, d vody byly následující: -

pom ování údaj z více zdroj Ěpočet nezam stnaných osob registrovaných na ÚP, počet zam stnaných osob získaných z dat Výb rového šet ení pracovních sil Ědále VŠPSěě;

-

údaje o zam stnanosti z VŠPS na úrovni okres nejsou dostatečn reprezentativní;

-

zám na míry nezam stnanosti MPSV a VŠPS ČSÚ a jejich špatná interpretace.

Sp váček ĚŇ01Ň, s. Ň7Řě dodává, že pro ukazatel obecné míry nezam stnanosti jsou data získávána z VŠPS, jejich metodika je konstruována podle mezinárodních definic a doporučení Eurostatu. Proto lze tento ukazatel použit k mezinárodnímu srovnání míry nezam stnanosti. I p esto je p ed samotným provedením porovnání nezam stnanosti d ležité p ečíst metodické poznámky jednotlivých stát , protože n které státy mají v p ípad ekonomicky aktivního obyvatelstva jinou v kovou hranici pro tuto skupinu. 2.2.2 Typy nezam stnanosti Pavelka ĚŇ007, s. Ň7Řě popisuje určitou míru nezam stnanosti jako součást každého tržního hospodá ství, tato míra je označována jako p irozená míra nezam stnanosti, jejíž hodnota se liší mezi jednotlivými státy i v čase. P irozenou míru nezam stnanosti tvo í tzv. frikční, strukturální a sezónní nezam stnanost. Dále je rozlišována nezam stnanost cyklická. Toto d lení vychází z hlediska p íčiny nezam stnanosti. Frikční nezam stnanost Samuelson, Nordhaus ĚŇ01ň, s. 5řřě uvádí, že pro frikční nezam stnanost je charakteristické, že existuje dostatečný počet pracovních míst pro ty osoby, kte í jsou frikčn nezam stnaní. Dále osoby, které jsou nezam stnané, spl ují kvalifikaci požadovanou u dostupných pracovních míst a období hledání práce je relativn krátké. I v situaci, kdy by hospodá ství bylo ve stavu plné zam stnanosti, by existoval pohyb na pracovním trhu. Byl by dán p íchodem žen po mate ské dovolené nebo absolvent . Naopak Kotýnková, N mec ĚŇ00ň, s. 1řřě popisují, že frikční nezam stnanost je determinována časem, který je pot ebný k najití nového pracovního místa. Jedna se nap . o studenty, kte í hledají první pracovní místo. Dále se jedná o lidi, kte í se rozhodnou opustit stávající zam stnání Ěnebo byli propušt niě a hledají nové pracovní místo z d vodu nap . vyššího ohodnocení, možnosti kariérního r stu nebo nových životních podmínek. Kotýnková, N mec ĚŇ00ň, s. 1řřě dopl ují, že délka této nezam stnanosti má spíše krátkodobou povahu, v pr m ru do ň m síc . Určitá výše frikční nezam stnanosti je součástí tržního hospodá ství a bude v ekonomice existovat vždy. Holman ĚŇ011, s. ŇŘ0ě dodává, že n kte í lidé jsou dočasn nezam stnaní, protože opustili p vodní zam stnání a po n jakou dobu si hledají nové místo. Toto hledání jim zabere určitý čas, protože se mnohdy zdráhají p ijmout hned první nabídku – očekávají lepší nabídky a cht jí si vybrat.

11

Strukturální nezam stnanost Brčák, Sekerka ĚŇ010, s. 1ř0ě uvádí, že strukturální nezam stnanost vzniká, jestliže v daném období existuje v dané zemi Ěoblastiě nesoulad mezi kvalifikačními požadavky na r zné druhy prací a volnými pracovními místy v daném míst Ěoblasti, zemiě na stran jedné a existují kvalifikací pracovních sil a územní alokací pracovních sil na stran druhé. Brčák, Sekerka ĚŇ010, s. 1ř0ě označují strukturální nezam stnanost jako d sledek toho, že n které firmy, resp. jiná odv tví v oblasti Ěv zemiě expandují, zatímco jiné firmy, resp. jiná odv tví v oblastech upadají. Strukturální nezam stnanost obvykle trvá déle než frikční nezam stnanost, protože lidé musí získat novou kvalifikaci Ěrekvalifikovat seě či se musí p est hovat do nové oblasti, kde jsou volná pracovní místa. Podle Holmana ĚŇ011, s. ŇŘ1ě strukturální nezam stnanost vzniká v d sledku strukturálních zm n v ekonomice, kdy se n která odv tví zmenšují a jiná naopak expandují. Tyto strukturální zm ny zp sobují, že klesá poptávka po n kterých profesích. Naopak Tuleja, Majerová, Nezval ĚŇ01Ň, s. 1ň6 - 1ň7ě popisují, že se strukturální nezam stnaností souvisí problematika stále v tší kvalifikační mezery. Touto mezerou je myšlen rozdíl mezi kvalifikací požadovanou pro nová pracovní místa a kvalifikací současnou. Vznik a r st kvalifikační mezery je problémem všech vysp lých ekonomik posledních dvaceti let a má úzký vztah ke strukturálním zm nám. Holman ĚŇ011, s. ŇŘ1ě dodává, že strukturální nezam stnanost obvykle trvá déle, než frikční nezam stnanost a také znamená v tší zásah do života člov ka. Není nijak snadné zm nit profesi, projít rekvalifikačními kurzy, zvyknout si na nové povolání. ůle strukturální zm ny probíhají v ekonomice neustále, protože se neustále m ní struktura poptávky. Proto je strukturální nezam stnanost p irozenou a nevyhnutelnou součástí každé ekonomiky. Sezónní nezam stnanost Kotýnková, N mec ĚŇ00ň, s. 1řřě uvádí, že pro sezónní nezam stnanost je charakteristické, že je zp sobena nespojitostí produkce v určitém odv tví. Jednou z nejčast jších p íčin je počasí. Jedná se o nap . o stavebnictví, povrchovou t žbu nerostných surovin, lesnictví, zimní turistiku apod. V závislosti na t chto odv tví vzniká sezónní nezam stnanost i v oborech navazujících na výše zmín né – nap . v cukrovarnickém a konzervárenském pr myslu. Tato nezam stnanost má rovn ž krátkodobou povahu. Nap . Pavelka ĚŇ007, s. Ň7Řě za azuje tuto zam stnanost pod nezam stnanosti frikční. Podle Šlapáka, Pánka, Kotouse ĚŇ006, s. Ř0ě je sezónní nezam stnanost p irozeným kolísáním poptávky po práci, které je vyvoláno st ídáním ročních období. B žn je ji možno nalézt v zem d lství, cestovním ruchu, stavebnictví, p i údržb silnic a dálnic atd. Za zvláštní druh, lze i považovat každoroční umísťování absolvent st edních i vysokých škol. ůbsolventi opouští školy tém ve shodném termínu a díky tomu nárazov vzniká nár st poptávky po zam stnání. Naopak Tuleja, Majerová, Nezval ĚŇ01Ň, s. 1ň5ě popisují, jestliže osoba musí vykonávat práci jako česač chmele nebo jako lyža ský instruktor, je jeho nezam stnanost nevyhnutelná, protože se jedná o práce závisející na ročním období. Stejn jako tyto osoby na tom mohou

12

být tisíce ostatních ekonomicky aktivních obyvatel a ke konci každého období odpovídajícího druhu práce tak vzniká sezónní nezam stnanost. Cyklická nezam stnanost Holman ĚŇ011, s. ŇŘňě označuje jako p íčinu cyklické nezam stnanosti ochabnutí domácích investic. Zpomalení či zastavení investic vyvolává pokles poptávky po surovinách, materiálech a energiích. Tím se hospodá ský pokles a vlna propoušt ní p enáší i do spot ebního odv tví. P íčinou cyklické nezam stnanosti m že být také pokles zahraniční poptávky. Česká republika vyváží víc než polovinu domácí produkce na zahraniční trhy, je proto siln závislá na výši zahraniční poptávky. Tuleja, Majerová, Nezval ĚŇ01Ň, s. 1ň7ě uvádí, že nezam stnanost cyklická vzniká v p ípad nedostatku pracovních míst na trhu. D sledkem je nedostatečné úrovn agregátní poptávky po statcích a tedy i po pracovní síle. Dále podle autor Tuleja, Majerové, Nezvala ĚŇ01Ň, s. 132) lze popsat, že mezi agregátní poptávkou a cyklickou nezam stnaností existuje nep ímá úm ra, pokud tedy dochází k poklesu agregátní poptávky, dochází tak k r stu cyklické nezam stnanosti. Naopak Brčák, Sekerka ĚŇ010, s. 1ř1ě popisují cyklickou nezam stnanost jako spojení s cyklickými fluktuacemi ekonomiky, tj. rozdílem mezi skutečnou a mírou nezam stnanosti a tedy i s rozdílem mezi skutečným a potencionálním produktem. Velikost cyklické nezam stnanosti se obvykle v literatu e s obsahem Okunova zákona. Brčák, Sekerka ĚŇ010, s. 1řř1ě označují Okun v zákon jako vztah mezi mírou nezam stnanosti a tempem ekonomického r stu. Platnost Okunova zákona byla prokázána na datech z USů. Podle tohoto zákona zp sobí pokles reálného produktu o Ň až ň% pod úrove potenciálního produktu zvýšení míry nezam stnanosti o 1%. Holman ĚŇ011, s. ŇŘ4ě dodává, že americký ekonom ůrthur Okun hledal statistický vztah mezi r stem domácího produktu a mírou nezam stnanosti. Zjistil, že když domácí produkt roste rychleji, míra nezam stnanosti klesá, a když naopak domácí produkt roste pomalu nebo klesá, míra nezam stnanosti se zvyšuje. Tomu se íká tedy Okun v zákon. Sv dčí o tom, že část nezam stnanosti má skutečn cyklickou povahu. Kolibová, Kubicová, Václavíková ĚŇ00ř, s. 150ě dopl ují výpočet pro cyklickou nezam stnanost, který lze vypočítat pomocí vzorce Uc = U – Un. Kde U je celková nezam stnanost, Uc je cyklická nezam stnanost a Un je p irozená míra nezam stnanosti. Ekonomové pracují s cyklickou nezam stnaností ve svých makroekonomických modelech. Tuleja, Majerová, Nezval ĚŇ01Ň, s. 1ňŘě popisují, že cyklická nezam stnanost se nejvýrazn ji projevuje v období recese, kdy je spojena s podzam stnaností. Cyklická nezam stnanost se ale m že objevit i v p ípad , že ekonomika roste, a to konkrétn tehdy, zv tšuje-li se pracovní síla Ěpopulační r st, imigraceě. Tuleja, Majerová, Nezval ĚŇ01Ň, s. 1ňŘě dále dopl ují, pokud nov vstupující na trh práce mají nalézt práci a má se zabránit cyklické nezam stnanosti, musí ekonomika r st alespo tak rychle, jak roste pracovní síla. Když ekonomický r st nedosahuje této úrovn , míra nezam stnanosti se začne zvyšovat.

13

2.2.3 Druhy nezam stnanosti Šlapák, Pánek, Kotous ĚŇ006, s. Ř0ě popisují rozd lení nezam stnanosti na dobrovolnou a nedobrovolnou. Z hlediska četnosti nezam stnaných výrazn p evládá nezam stnanost nedobrovolná. Pouze u výjimečn nízké míry nezam stnanosti se četnosti obou navzájem blíží a jen výjimečn nastane situace, že počet dobrovoln nezam stnaných p evýší počet nedobrovoln nezam stnaných. Dobrovolná nezam stnanost Palíšková ĚŇ014, s. Ň1ě uvádí, kdo má zájem pracovat, vždy práci nalezne, musí být ochoten p ijmout práci za podmínek, které jsou ješt výhodn pro zam stnavatele, ale pro zam stnance už nemusí být p itažlivé Ěvýše mezd, dojížd ní za prací apod.ě. Za hlavní p íčinu nezam stnanosti jsou považovány nadm rné mzdové požadavky. V této souvislosti lze hovo it o tzv. dobrovolné nezam stnanosti. Naopak podle Holmana ĚŇ011, s. ŇŘ5ě dobrovolná nezam stnanost je taková nezam stnanost, kdy nezam stnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce p evládá. Proto také nem že práci najít. Tuleja, Majerová, Nezval ĚŇ01Ň, s. 1ň6ě popisují prvním faktorem krátkou dobu hledání práce, druhým je existence adekvátní poptávky po práci Ěčili existence volných pracovních místě a posledním faktorem je odpovídající kvalifikace požadována u pracovních míst. Na základ t chto faktor je frikční nezam stnanost n kdy označována jako nezam stnanost dobrovolná. Dobrovolná nezam stnanost se objevuje dle Krebse ĚŇ007, s. ŇřŇě ve dvou p ípadech: pokud člov k pracovat chce, ale hledá vyšší mzdové ohodnocení, než takové, které p evládá na trhu práce. V takovém p ípad se zpravidla jedná o jedince, který má dostatečné úspory, preferuje volný čas a m že si dovolit nepracovat. V druhém p ípad naopak člov k pracovat nechce a volná místa nehledá. To se týká zejména jedinc , kte í se naučili využívat št drý sociální systém a volí rad ji skromn jší život bez práce. Naopak Vlček ĚŇ00ř, s. 516ě uvádí, že dobrovoln nezam stnaní dávají p ednost volnému času, cestování, studiu nebo jiným aktivitám. adí se sem i lidé, kte í ukončili své studium a hledají první zam stnání, nebo nekvalifikovaní pracovníci, kterým se vyplatí život na sociálních dávkách. Ke kovský, Lu áček ĚŇ01Ň, s. 17Řě dopl ují, že dobrovolná nezam stnanost je ta část nezam stnanosti, která je vyvolávána procesy vyhledávání práce, pop ípad spekulací či opatrností. Holman ĚŇ011, s. ŇŘ7ě dodává, zda by byly podpory v nezam stnanosti nízké a doba jejich poskytování by byla krátká, dobrovolná nezam stnanost by se stala nižší. Jelikož nezam stnaní lidé by byli motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zam stnání. Holman (2011, s. 286) popisuje, že pokles poptávky po práci Ěposun k ivky poptávky vlevoě vyvolal pokles zam stnanosti z LE na LG. Konkurence mezi nezam stnanými p i hledání práce vede k poklesu mzdy z WE na WF a zam stnanost se zvyšuje na LF, nikoli však až na LE, protože p i nižší mzd část lidí z stane dobrovoln nezam stnaná. Schéma vzniku dobrovolné nezam stnanosti je součástí p ílohy práce ĚP íloha 5ě. 14

Nedobrovolná nezam stnanost Palíšková ĚŇ014, s. 16ě uvádí, že p vodní keynesiánský model trhu práce p edpokládá existenci nepružných nominálních mezd a nízkou pružnost cen zboží a služeb. D sledkem toho je nízká pružnost reálných mezd, které nejsou schopny vyrovnat poptávku a nabídku na trhu práce Ětrhy se nečistíě, vzniká tedy stálá dobrovolná nezam stnanost. Naopak Tuleja, Majerová, Nezval ĚŇ01Ň, s. 14Ňě popisují, že po určité dob roste množství pracovní síly, která je ochotna pracovat i za nižší nominální mzdu a vzroste nabídka práce. Tím vzniká na trhu práce nerovnováha a podzam stnanost čili nedobrovolná nezam stnanost. Podle Pavelky ĚŇ007, s. Ň7Řě p i nedobrovolné nezam stnanosti hledají nezam stnaní nové pracovní místo, jsou ochotni pracovat za danou mzdovou sazbu nebo i za nižší, ale žádné pracovní místo nemohou najít. Holman ĚŇ011, s. ŇŘřě označuje za p íčiny nedobrovolné nezam stnanosti p ekážky bránící poklesu mezd. Jednou z nich bývají odbory, pokud si jako jeden z hlavních cíl vytknou prosazování vysokých mezd. Odbory se brání poklesu mezd často i tehdy, kdy se na trhu práce objevuje nezam stnanost. Mnohdy si ani neuv domují, že svými mzdovými požadavky vyvolávají nedobrovolnou nezam stnanost. Naopak Palíšková ĚŇ014, s. 16ě uvádí, že podle Keynese existují dv základní p íčiny této nezam stnanosti – technologický pokrok a p edevším nedostatečná poptávka Ěnedostatečná kupní síla obyvatelstva a omezování investicě. Holman (2011, s. 289 - Ňř0ě dopl uje, že dalším negativním dopadem nedobrovolné nezam stnanosti je to, že m že postihovat lidi, kte í nemají dobré alternativní p íležitosti, protože je pro n rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné. P íčinou nedobrovolné nezam stnanosti se m že ale stát i uzákon ná minimální mzda. Podle Holmana (2011, s. 28řě pokles poptávky vyvolává pokles zam stnanosti z LE na LG. Pokud mzda neklesne, vzniká nedobrovolná nezam stnanost v rozsahu LG LE, protože firmy zam stnávají jen LG lidí, zatímco práci hledá LE lidí. Schéma vzniku nedobrovolné nezam stnanosti je součástí p ílohy ĚP íloha 6). 2.2.4 Dlouhodobá nezam stnanost a její důsledky Palíšková ĚŇ014, s. ň5ě uvádí, že v 80. letech se Evropské společenství rozší ilo o nové členské zem zejména o ecko, Portugalsko a Špan lsko. Tedy o relativn chudé zem s p evahou zem d lství, které se potýkaly se t emi základními problémy. ů to zejména s vysokou nezam stnaností na venkov , nízkou efektivitou práce v zem d lství a nedostatkem kvalifikované pracovní síly v pr myslu. Palíšková ĚŇ014, s. Ňň5ě dále uvádí, že situace na evropském trhu se v pr b hu Ř0. let dále zhoršovala, rostla míra nezam stnanosti a do pop edí se dostala problematika dlouhodobé nezam stnanosti. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že podle Zákona č. 4ň5/Ň004 Sb., o zam stnanosti lze dlouhodobou nezam stnanost vymezit v širším smyslu jako ztrátu pracovního místa na dobu delší než tu, která je pokryta ve form dávek podpory v nezam stnanosti. Je to však zavád jící definice, neboť podpora v nezam stnanosti se stanovuje nejen individuáln , ale také podle v ku nezam stnaných Ě5 m síc pro osoby do 50 let v ku, Ř m síc pro osoby nad 50 do 55 let v ku a 11 m síc pro osoby nad 55 let v ku). 15

Mareš, Sirovátka ĚŇ00ň, s. Ň7Ňě označují dlouhodobou nezam stnanost jako problém, kterému čelí celá západní Evropa, ČR nevyjímaje. Na rozdíl od frikční nezam stnanosti, jež m že být chápána jako jeden z mechanism zajišťujících rovnováhu na trhu práce, dlouhodobá nezam stnanost zp sobuje značné ekonomické i sociální ztráty, a to jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Holmana ĚŇ011, s. ŇřŇě považuje dlouhodobou nezam stnanost za skutečný problém. Následky dlouhodobé nezam stnanosti mohou být vážné. Zejména sociální d sledky mohou p ivodit existenční potíže člov ka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a ztrátu sebeúcty. Naopak Sirovátka, Winkler, Žižlavský ĚŇ00ř, s. 1ř7ě uvádí, že pro nezam stnané je z psychického hlediska velice obtížné se vypo ádat s opakovaným neúsp chem p i hledání zam stnání. Proces hledání nového zam stnání je často spojen s negativními zážitky Ěnep íjemné chování zam stnavatele, p íkré odmítnutí, pocit doprošování, ponížení atd.ě. Holman ĚŇ011, s. Ňřňě dodává, že dlouhodobá nezam stnanost se n kdy m že samovoln m nit z nedobrovolné nezam stnanosti na nezam stnanost dobrovolnou. Protože je-li člov k dlouho nezam stnaný, zm nil se jeho zp sob života i jeho postoje k zam stnání, je pozorováno, že lidé, kte í byli dlouho nezam stnaní, ztratili motivaci hledat si práci. Palíšková ĚŇ014, s. Ř1ě pokládá otázku, proč je v zemích EU dlouhodob vysoká míra nezam stnanosti? Vzhledem ke značné heterogenit evropských pracovních trh a také složitosti dané problematiky není odpov ď jednoduchá. Podle FINEXPERT ĚŇ016ě vývoj v posledních letech ukázal, že osoby, kte í ztratí zam stnání, se stanou z Ň0% dlouhodob nezam stnaní. Osoby, které byli více než jeden rok nezam stnané, tvo í dnes v zemích Evropské unie více než polovinu celkového počtu nezam stnaných Ěz toho celou polovinu nezam stnaní déle než Ň rokyě. Nejvíce byli dlouhodobou nezam stnaností postiženi obyvatelé venkova, kte í se necht li za prací st hovat, občané s nízkou kvalifikací, imigranti a občané p edd chodového v ku. Naopak podle Holmana ĚŇ011, s. ŇřŇě p íčinou dlouhodobé nezam stnanosti mohou být št dré podpory v nezam stnanosti, které oslabují motivaci nezam stnaných hledat si novou práci a p izp sobovat se požadavk m trhu práce. Podle Jurečky ĚŇ010, s. 146ě ztráta zam stnání také vede k sociální izolaci. Nezam stnaného m že postihnout ztráta kontakt , společenské prestiže, p ípadn autority v rodin . Nezam stnanost m že zcela narušit a rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. Pak tento jedinec poté mnohdy podléhá zlosti, úzkosti a depresi. ČSSZ ĚŇ016ě uvádí, že d sledky nezam stnanosti postihují nejen jedince, ale dotýkají se celé rodiny. Ztráta práce n kterého člena vnáší do rodiny nap tí a stres, zp sobený nejen finančním nedostatkem, ale i zm nou rolí, jiným rozd lením činností v rodin , narušením rodinných zvyklostí. P ibývá konflikt mezi partnery a situace má negativní vliv i na d ti. Jak bylo uvedeno podle Jurečky ĚŇ010, s. 146ě takové situace mohou narušit a rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny.

16

Dále ČSSZ ĚŇ016ě dodává, že u nezam stnaných rodič , kte í rezignovali na svou situaci, hrozí, že d ti budou opakovat negativní vzorce chování. D ti ve ň0. letech téma nezam stnanosti často zmi ovaly ve svých slohových cvičeních a vyjad ovaly obavu, že ani oni nenajdou práci a budou žít v bíd . CELOSTNIMEDICINA (2016) popisuje, když dlouhodobá nezam stnanost trvá m síce nebo roky, tyto negativní pocity sílí, nabalují se na n jiné, což vede k vážným dopad m na jedince a jeho vztahy. Jak uvádí ČSSZ ĚŇ016ě dochází až k rezignaci situace jedince, která bývá d sledkem negativního chování jedince. Z psychologického hlediska jde p edevším o depresivní epizody, které m žou být dlouhodobé a vracející se. Psychologický dopad nezam stnanosti Ztráta práce je doprovázena traumatizujícími zážitky, které bývají doprovázeny dlouhodobým stresem člov ka. Vágnerová ĚŇ00Ř, s. 7ň4ě rozlišuje tyto reakce do p ti fází: -

fáze šoku – tém 50% nezam stnaných nedokáže uv it, že p išlo o své pracovní místo; nejd íve nastane vztek a dále nastanou pocity úlevy z možnosti využití volného času;

-

aktivní hledání nového místa – člov k vynakládá veškeré úsilí pro hledání nové práce; pokud v krátké dob zam stnání nezíská, jeho snaha se vytrácí;

-

dlouhodobá nezam stnanost – nastane obvykle po šesti m sících stavu bez zam stnání; v tomto období je člov k ve stresu, depresi, ztrácí chuť hledat novou práci a stává se pesimistickým;

-

fáze adaptace na styl života nezam stnaného – pokud člov k delší dobu nem že najít práci a ztratil již nad ji, začíná si zvykat na život nezam stnaného;

-

fáze ned v ry – každý člov k p ece jen n jakou práci najde, ale jeho ned v ra a pocit nejistoty nezmizí; zde je složit jší se p izp sobit novému pracovnímu okolí a nastává strach ze své neschopnosti.

ČSSZ ĚŇ016ě dodává informaci o dalších symptomech, které se v roce 2014 u nezam stnaných projevovaly. Zejména se jednalo o pokles sebed v ry, ztráta pocitu vlastní hodnoty, ztráta d v ry k lidem, sociální izolace, sebeobvi ování, obvi ování rodiny ze ztráty práce, ztráta rolí. ČSSZ ĚŇ016ě popisuje dále, jak se nezam stnanost projevovala na mužském sebev domí. ů to zejména, když roli živitele rodiny p evzala žena. I výzkumy potvrdily, že nezam stnanost zvládali h e muži než ženy. Sociální dopad nezam stnanosti Podle FINEXPERT (2016) dlouhodobá nezam stnanost má pro člov ka značné sociální d sledky. Rostou však i výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách a službách, současn jsou nižší p íjmy díky neodvedeným daním z p íjmu a díky nižší koup schopnosti obyvatelstva i DPH či spot ební dan . Čím déle je nezam stnaný bez práce, tím menší má nad ji nalézt práci zp t. Nejd ležit jší je ovšem motivovat dlouhodob nezam stnané k aktivnímu hledání práce. Dále FINEXPERT ĚŇ016ě, že dlouhodob nezam stnaní ztrácejí pracovní návyky, základní kontakt s b žným společenským životem, rychle pohodlní

17

a zvykají si na št drý systém sociálních dávek. Ten je nejčast jší p íčinou nár stu počtu dlouhodob nezam stnaných. Vedle t ch, kterým se pracovat nevyplatí, pat í mezi dlouhodob nezam stnané také úzce specializovaní nebo nízce kvalifikovaní pracovníci, kte í p išli o své místo kv li strukturálním zm nám ve výrob . ČSSZ ĚŇ016ě dodává, že nezam stnanost zp sobuje i nár st sociáln patologických jev a to kriminality, brutality, nadm rného užívání alkoholu a drog. Studie prokázaly souvislost nezam stnanosti s vyšším výskytem sebevražd, a to jak dokonaných, tak tzv. demonstrativních, které jsou d sledkem psychických potíží či určitým „voláním o pomoc“.

2.4 Nezam stnanost a aktivní politika zam stnanosti v ČR Winkler, Žižlavský ĚŇ004, s. 115ě uvádí, že Česká republika a její ekonomika prošly od počátku ř0. let Ň0. století zásadními prom nami, které se vyznačovaly nejen politickými, ale i společenskými transformacemi. Procesy, jež započaly „Sametovou revolucí“, daly mladé republice nový geopolitický rozm r. Winkler, Žižlavský ĚŇ004, s. 115ě dále uvádí, že d ležitým faktorem byla územní decentralizace Ěvznik územn samosprávných celk ě, dekoncentrace politické moci a s ní spojený vznik nových institucí ve ejného sektoru. Bylo zapot ebí stanovení společensky odpov dných a současn situaci na trhu práce p im ených princip a cíl . Palíšková ĚŇ014, s. 4Ňě popisuje d ležitý program dotýkající se problematiky trhu práce, který p edstavuje tzv. Lisabonská strategie Ěz roku Ň000, jejíž součástí je Evropská strategie zam stnanostiě, která byla sestavena pro období Ň000 – 2010. EVROPSKÝ PůRLůMENT ĚŇ016ě uvádí, že tato strategie byla velmi ambiciózní, jelikož si kladla za cíl učinit z EU do roku 2010 „nejkonkurenceschopn jší a nejdynamičt jší ekonomikou sv ta založenou na znalostech, jež bude schopna udržitelného r stu a bude nabízet více kvalitních pracovních míst a v tší sociální soudržnost“. Dále EVROPSKÝ PůRLůMENT ĚŇ016ě dopl uje, že na Lisabonskou strategii navazovala strategie Evropa Ň0Ň0, sestavená na období Ň010 – Ň0Ň0, která se zam stnaností také zabývá a klade si za cíl zvýšit míru zam stnanosti v produktivním v ku ĚŇ0 – 64 letě minimáln na 75 %. Podle Potužákové ĚŇ01ň, s. 77ě nutno podotknout, že navzdory snahám EU se situace na trzích práce v členských zemích značn liší a tyto strategie a jiné snahy p edstavují spíše doporučení, kam by se m la politika zam stnanosti evropských zemí ubírat. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že politika zam stnanosti je v ČR zakotvena v zákon č. 4ň5/Ň004 Sb., o zam stnanosti v n mž je definován cíl státní politiky zam stnanosti jako snaha o dosažení plné zam stnanosti a ochranu proti nezam stnanosti. MPSV ĚŇ016ě dále uvádí další významnou právní normu politiky zam stnanosti a to zákon č. Ň6Ň/Ň006 Sb., zákoníku práce. Tento zákon upravuje p edevším pracovn právní vztahy, ale stanovuje také zásady výpočtu pr m rného čistého m síčního výd lku pro určení výše podpory v nezam stnanosti a podpory nezam stnanosti.

18

Dále MPSV ĚŇ016ě dále uvádí zákon č. 7ň/Ň011 Sb. o Ú adu práce České republiky a o zm n souvisejících zákon , který p edevším z izuje instituci Ú adu práce České republiky a upravuje její fungování. Podle Krebse (2007, s. 318) k ovlivn ní trhu práce stát využívá státní politiku zam stnanosti dále ĚSPZě. Krebs ĚŇ010, s. ň1Řě popisuje státní politiku zam stnanosti jako „soubor opat ení, kterými jsou spoluvytvá eny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Krebs (2007, s. ň1Řě dodává, že podle tohoto chápání politika zam stnanosti nezasahuje do p sobnosti trhu na mikroúrovni Ěpočet pracovník , výkonnost, výd lky s výjimkou minimální mzdyě, nemodifikuje trh práce zásadním zp sobem, ale usiluje o dolad ní a podporu vztahu mezi nabídkou a poptávkou. Rozhodující vliv z stává hospodá ské politice, která svými opat eními ovliv uje ekonomický r st a tvorbu pracovních míst Dále Podle Krebse ĚŇ007, s. ň1Ř – ň1řě lze politiku zam stnanosti orientovat p edevším na rozvoj infrastruktury trhu práce, podporu vytvá ení nových pracovních míst a pracovních činností se zam ením se na zvýšení adaptability pracovní síly. Dále se podílet na zabezpečování životních podmínek t ch, kte í se stanou dočasn nezam stnanými formou dávek a podpor v nezam stnanosti. 2.4.1 Institucionální zabezpečení ve ejných služeb zam stnanosti MPSV ĚŇ016ě popisuje, že ú ady práce začaly v ČR p sobit až od roku 1řř0, neboť jich do té doby z d vodu um le vytvo ené 100 % zam stnanosti nebylo pot eba. Do roku Ň011 p sobilo v ČR celkem 77 ÚP, a to ve všech okresech a v hlavním m st Praze. Od 1. dubna Ň011 však došlo k zásadní zm n organizační struktury a uspo ádání ÚP. V současnosti tedy vykonávají státní správu v oblasti politiky zam stnanosti v ČR tyto instituce: Ministerstvo práce a sociálních v cí (MPSV) MPSV ĚŇ016ě uvádí zákon č. 4ň5/Ň004 Sb. o zam stnanosti, který popisuje hlavní instituci pov enou správou státní politiky zam stnanosti, která se nazývá Ministerstvo práce a sociálních v cí ĚMPSVě. Mezi úkoly tohoto ministerstva pat í p edevším usm r ovat a kontrolovat výkon a zákonnost p i zabezpečování SPZ, dále zpracovávat v souladu s EU celonárodní koncepce a programy SPZ, zabezpečovat správu a poskytování prost edk na SPZ, zpracovávat analýzy a prognózy vývoje trhu práce, vést centrální evidence, rozvíjet mezinárodní spolupráci v oblasti zam stnanosti a další. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že do kompetence ministerstva pat í p edevším sociální politika Ěproblematika zdravotn postižených, sociální služby, sociální dávky, rodinná politika apod.), sociální pojišt ní Ěd chody, nemocenské, apod.ě, oblast zam stnanosti Ětrh práce, podpora zam stnanosti, zahraniční zam stnanost apod.ě, pracovn právní legislativa, bezpečnost a ochrana zdraví p i práci, rovné p íležitosti pro ženy a muže Ěgenderová problematika), migrace a integrace cizinc , evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fond Evropské unie (EU). Dvo áková (2012, s. 70) popisuje hlavní činnosti MPSV ČR a to zejména usm r ování a kontrola výkonu státní správy a dodržování zákonnosti p i zabezpečování státní politiky. Dále mezi tyto činnost lze za adit zpracovávání celostátní koncepce a programy státní politiky

19

zam stnanosti a ešení st žejních otázek na trhu práce. Dále je možno zabezpečit zpracovávání analýz a prognóz vývoje na trhu práce a to včetn mezinárodního srovnávání. Dále Dvo áková ĚŇ01Ň, s. 70ě uvádí, že mezi činnosti MPSV ČR za adit zabezpečování správy a poskytování prost edk na zabezpečování státní politiky zam stnanosti a zajišťuje národní financování opat ení v oblasti zam stnanosti a rozvoje lidských zdroj na úseku trhu práce. Dále je možno zabezpečit rozvíjení mezinárodních vztah a mezinárodní spolupráci v oblasti zam stnanosti. Dále autorka Dvo áková ĚŇ01Ň, s. 70ě dopl uje poslední činnost MPSV a to zajišťování pro účely zam stnanosti zvedení centrální evidence zájemc o zam stnání, uchazeč o zam stnání, osob se zdravotním postižením, cizinc , volných pracovních míst, volných pracovních míst držitel zelené karty, agentur práce a evidenci povolení k výkonu um lecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti d tí. Ú ad práce České republiky SPCR ĚŇ016ě popisuje, že zam stnavatelé jsou pro ÚP ČR klíčovým partnerem, a proto ÚP ČR klade na spolupráci s nimi velký d raz. Jeho snahou je poskytovat vysokou úrove kvality služeb ve stejném standardu po celé republice a vzájemnou spoluprací dosáhnout pozitivních efekt na trhu práce – zvýšení zam stnanosti. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že mezi další instituci zabývající se SPZ pat í Ú ad práce České Republiky, který vznikl 1. 4. Ň011 a je pod ízen MPSV. ÚP ČR se organizačn člení na generální editelství a 14 krajských poboček, jejichž součástí jsou také kontaktní pracovišt . Naopak SPCR ĚŇ016ě popisuje, že ÚP ČR lze označit jako partnera pro zam stnané, nezam stnané i zam stnavatele. Ú ad práce ČR má tém Ň50 kontaktních pracovišť po celé republice a jeho hlavním úkolem v oblasti zam stnanosti je svými službami a nástroji aktivní politiky zam stnanosti napl ovat národní i evropskou strategii zam stnanosti Ň0Ň0, tedy zejména zvyšovat zam stnanost, snižovat nezam stnanost, v novat zvýšenou pozornost ohroženým skupinám, podporovat podnikání a celkov p ispívat ke zkvalit ování trhu práce. Ú ad práce ČR velmi úzce spolupracuje se sociálními partnery, tj. s odbory a zam stnavateli. SPCR ĚŇ016ě dopl uje, že ÚP ČR má funkci poskytování informací všem uchazeč m o zam stnání ohledn informačních služeb v oblasti pracovních p íležitostí, zejména o volných pracovních pozic v ČR a zemích EU, situaci na trhu práce v ČR a zemích EU, podmínkách zam stnávání v zahraničí a možnostech dalšího vzd lávání. Generální editelství MPSV ĚŇ016ě popisuje, že sídlem Generálního editelství je m sto Praha a v jeho čele je generální editel. Mezi hlavní úkoly Generální editelství lze za adit: ízení a kontrolování činností krajských poboček, ízení Evropské služby zam stnanosti, zabezpečování spolu s dalšími složkami státní správy, poskytování investičních pobídek, ud lování a odnímání povolení fyzickým a právnickým osobám ke zprost edkování zam stnání a posuzování jejich odborné kvalifikace či zajišťování činností v oblasti personalistiky a vzd lávání zam stnanc . MPSV ĚŇ016ě dopl uje, že Generální editelství zajišťuje mimo jiné ud lování a odnímání povolení fyzickým a právnickým osobám ke zprost edkování zam stnání Ěagentury práceě.

20

Kontaktní pracovišt MPSV ĚŇ016ě popisuje, že mezi hlavní činnosti kontaktních pracovišť pat í sledování databáze, aktivní vyhledávání a podávání informací o volných pracovních místech, vedení evidence uchazeč a zájemc o zam stnání a zárove rozhodování o jejich p ijetí či vy azení z této evidence, vyhledávání pro uchazeče vhodná pracovní místa, vypracovávání individuálních akčních plán , podílení se na realizaci nástroj aktivní politiky zam stnanosti Ědále ůPZě, vybírání uchazeč jednotlivých program ůPZ, rozhodování o p iznání podpory v nezam stnanosti či p i rekvalifikaci, o její výši a zabezpečování jejich vyplácení, posuzování zdravotního stavu pro účely nepojistných sociálních dávek atd. ČSSZ ĚŇ016ě popisuje kontaktní pracovišt ÚP jako místo, kde mohou zam stnanci rovn ž podávat své žádosti o uspokojení mzdových nárok , které jsou potom t mito kontaktními pracovišti krajských poboček Ú adu práce zasílány místn p íslušným krajským pobočkám Ú adu práce k dalšímu ízení, čímž je zachován dosavadní princip zákona č. 11Ř/Ň000 Sb. Dále podle ČSSZ ĚŇ016ě mezi hlavní činnosti kontaktních pracovišť lze za adit zve ej ování na svých ú edních deskách informace soudu o zam stnavatelích, se kterými bylo zahájeno insolvenční ízení a jejichž zam stnanci mohou požádat ú ad práce o uspokojení mzdových nárok , jakož i informace o lh tách, ve kterých tak mohou učinit. STÁTNÍ SPRÁVů ĚŇ016ě adí mezi hlavní druhy činností kontaktní pracovišť ÚP zejména hrazení náklad spojených s poradenstvím pro volbu povolání, pro rekvalifikaci, pro zprost edkování vhodného povolání apod. Dále hrazení náklad spojené se zabezpečením pracovní rehabilitace a informování zam stnance, na jehož zam stnavatele byl podán insolvenční návrh o zp sobu uspokojení jeho mzdových nárok a jejich výši. Dále nabídku volných pracovních míst, poskytování podpory p i rekvalifikaci, poskytování p eklenovacích p ísp vk , poskytování p ísp vk na zapracování a poskytování p ísp vk p i p echodu na nový podnikatelský program. Dále STÁTNÍ SPRÁVů ĚŇ016ě uvádí další činnosti kontaktních pracovišť ÚP a to zejména p ijímaní žádosti na vy azení z evidence zájemc o zam stnání, p ijímáni žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi. Dále p ijímání žádosti o podporu v nezam stnanosti po ukončení zam stnání v zemích EU nebo Švýcarsku a p ijímání žádosti o poskytnutí p ísp vk na nástroje aktivní politiky zam stnanosti. Za poslední dv d ležité činnosti STÁTNÍ SPRÁVů ĚŇ016ě považuje P ijímání žádosti o uspokojení mzdových nárok od zam stnanc , jejichž zam stnavatel je v platební neschopnosti a p ijímání žádosti o za azení do evidence uchazeč o zam stnání. Krajské pobočky ČSSZ ĚŇ016ě uvádí, že v ÚP má 14 krajských poboček Ěpro hlavní m sto Prahu, P íbram, České Bud jovice, Plze , Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava a Zlín – dále jen „krajské pobočky“ě. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracovišt . MPSV ĚŇ016ě uvádí, že mezi hlavní činnosti krajských poboček ÚP lze za adit vytvá ení podmínek pro realizaci SPZ, spolupráce s dalšími subjekty p i zabezpečování zam stnanosti, mobilita pracovních sil, rozvoj lidských zdroj a sociální ochrany, monitorování a vyhodnocování situací na pracovním trhu, vedení evidencí volných pracovních míst, zprost edkovávání zam stnání uchazeč m a zájemc m o zam stnání, poskytování 21

poradenských služeb v oblasti povolání, dalšího vzd lávání či informací, zajišťování rekvalifikace, zabezpečování uplat ování nástroj ůPZ, zajišťování výplaty nepojistných sociálních dávek, podpor v nezam stnanosti a p ísp vk ůPZ atd. Naopak STÁTNÍ SPRÁVů ĚŇ016ě adí mezi hlavní druhy činností krajských poboček zejména p ijímání informací o nástupu zam stnance ze zahraničí, u kterého se nevyžaduje povolení k zam stnání. Dále se jedná o p ijímání oznámení zam stnavatel o zám ru zam stnávat cizince a p ijímání žádosti o vydání povolení k zam stnání cizince. Dále podle STÁTNÍ SPRÁVY ĚŇ016ě krajské pobočky ÚP mohou provád t výplatu odm ny za výkon p stounské péče, výplatu poh ebného, porodného, p ídavku na dít . Krajské pobočky dále mohou provád t výplatu p ísp vku na bydlení, na úhradu pot eb dít te v p stounské péči a také výplatu rodičovského p ísp vku. Naopak ČSSZ ĚŇ016ě uvádí mezi hlavní činnost nap íklad zve ej ování na svých ú edních deskách informace soud o zam stnavatelích, se kterými bylo zahájeno insolvenční ízení a jejichž zam stnanci mohou uplatnit své splatné mzdové nároky u ú adu práce, jakož i informace o lh tách, ve které tak mohou učinit. U t chto krajských poboček mohou zam stnanci podat své žádosti o uspokojení mzdových nárok . 2.4.2 Aktivní politika zam stnanosti MPSV ĚŇ016ě uvádí, že aktivní politika zam stnanosti napomáhá občan m v návratu na trh práce nebo m že jejich stávající postavení na tomto trhu zlepšit. Zákon č. 4ň5/2004 Sb., o zam stnanosti definuje aktivní politiku zam stnanosti jako „souhrn opat ení sm ujících k zajišt ní maximáln možné úrovn zam stnanosti“. Jako instituce zabezpečující ůPZ tento zákon jmenuje ministerstvo, Ú ad práce a pop ípad další spolupracující subjekty. Kaczor ĚŇ01ň, s. 1ř7ě popisuje hlavní úkol aktivní politiky zam stnanosti a to zejména zajistit návrat nezam stnaných osob na trh práce a tím zabezpečit jejich vlastní finanční sob stačnost, pomáhat tvorb nových pracovních míst, motivovat zam stnavatele k zam stnání znevýhodn ných skupin osob pomocí r zných p ísp vk či da ových úlev. Naopak podle Václavíkové, Kolibové a Kubicové ĚŇ00ř, s. 7Řě aktivní politika zam stnanosti je politikou s d razem na vytvá ení nových pracovních p íležitostí a na p ípravu pracovních sil pro uplatn ní na trhu práce. Politika by m la být zam ena p edevším na lidi, kte í jsou dlouhodob nezam stnaní, protože jejich problémy jak v osobním, tak celospolečenském rámci nar stají. Tím, že jsou dlouhodob v pozici bez zam stnání, jim postupn začínají zastarávat znalosti a ztrácejí pracovní návyky. The Evaluation of ůctive Labour Market Policies ĚŇ007, s. 16ě popisuje, že v celé Evrop stále existuje snaha o zlepšení aktivní politiky zam stnanosti a jejich jednotlivých nástroj . Mnoho lidí pot ebuje moc p i hledání zam stnání. Stále se hledá nejefektivn jší a nejvhodn jší mix nástroj využívaných v jednotlivých zemích. Podle MPSV ĚŇ016ě zákon č. 4ň5/Ň004 Sb. o zam stnanosti popisuje ůPZ, ne jen že je náročná nejen na finanční výdaje, ale také na organizační a institucionální podmínky. Základem aktivní politiky zam stnanosti je vytvá ení nových pracovních míst tím, že zam stnavatel m Ěi uchazeč m o zam stnáníě jsou poskytovány p ísp vky.

22

MPSV ĚŇ016ě uvádí, že poskytování p ísp vk aktivní politiky zam stnanosti se ídí stanovenými kritérii, která jsou zakotvena v Normativní instrukci č. 15/Ň014 Ministerstva práce a sociálních v cí určené ÚP ČR, a která stanoví, že nástroje aktivní politiky zam stnanosti jsou primárn určeny uchazeč m o zam stnání, kterým není pro jejich individuální charakteristiky možné zajistit zam stnání jiným zp sobem. Za nejvíce ohrožené osoby na trhu práce MPSV ĚŇ016ě považuje osoby zdravotn postižené. Dále pak absolventi bez praxe, mladí lidé do ň0 let, osoby starší 50 let v ku a rodiče, zejména matky vracející se z rodičovské dovolené. Nástroje aktivní politiky zam stnanosti rovn ž slouží k boji se sociálním vyloučením a v neposlední ad jsou určeny osobám vedeným v evidenci uchazeč o zam stnání déle než 5 m síc . 2.4.3 Nástroje aktivní politiky zam stnanosti Sirovátka, Mareš ĚŇ00ň, s. 1ňňě popisují, že experti jsou p esv dčeni, že všechna existující opat ení aktivní politiky zam stnanosti mají své opodstatn né místo p i podpo e zam stnávání obtížné umístitelných uchazeč o zam stnání. Pro jednu specifickou rizikovou skupinu osob nelze definovat pouze jeden nástroj aktivní politiky zam stnanosti. V tšinou je vhodné použít jejich kombinaci. Podle Šimka ĚŇ007, s. 157ě nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zam stnanosti, jsou zejména rekvalifikace, investiční pobídky, ve ejn prosp šné práce, společensky účelná pracovní místa, p eklenovací p ísp vek, p ísp vek na dopravu zam stnanc , p ísp vek na zapracování nebo p ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program. Šimek ĚŇ007, s. 157ě dopl uje, že součástí opat ení aktivní politiky zam stnanosti jsou rovn ž poradenství, která provád jí nebo zabezpečují ú ady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních p edpoklad fyzických osob pro volbu povolání. P esv dčení o vhodnosti a účinnosti nástroj ůPZ je častým záv rem sv tové literatury a studií zabývajících se nezam stnaností. ILO ĚŇ011, s. 1Ň1ě uvádí, že zvýšení výdaj aktivní politiky zam stnanosti o 0,5 % z celkového HDP zvýší zam stnanost o 0,Ň - 1,2 %. ILO (2011, s. 130) pro boj s rostoucí nezam stnaností tak doporučuje práv zvyšování výdaj státní politiky zam stnanosti, které mají mít lepší dopady než tradiční fiskální nástroje. „Klást d raz na aktivní a pasivní politiku zam stnanosti – zavedenou efektivním sociálním dialogem – bude mít pozitivní efekt na fiskální politiku, výstup i zam stnanost, p ičemž všechny jsou naléhav pot ebné v současné krizi zam stnanosti“. D ležitá podle ILO ĚŇ01Ň, s. Ř6ě jsou doporučení, která z t chto studií plynou, zahrnují zejména p esun vládních výdaj z mén efektivních užití sm rem k politice zam stnanosti a to i té pasivní. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že p ísp vky v rámci ůPZ na zahájení podnikání, na vytvá ení nových pracovních míst nebo vyhrazování stávajících jsou poskytovány ÚP na základ dohody v p ípad , že uchazeči o zam stnání, který nastoupí na pracovní místo, nelze zajistit uplatn ní jiným zp sobem. Uchazeč o zam stnání nastoupí na dané pracovní místo až po uzav ení výše zmín né dohody. Podle MPSV (2016) pro uzav ení dohody je podstatné, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny da ové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na ve ejné 23

zdravotní pojišt ní nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti, s výjimkou p ípad , kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání dan . Zam stnavatel má možnost potvrzení o bezdlužnosti doložit sám nebo m že ÚP pov it, aby si na základ ustanovení § 147b zákona o zam stnanosti vyžádal potvrzení o bezdlužnosti od p íslušných institucí sám. Podle MPSV ĚŇ016ě Mezi nástroje, jimiž je ůPZ realizována, pat í p edevším rekvalifikace, investiční pobídky, ve ejn prosp šné práce, společensky účelná pracovní místa, p ísp vek na zapracování a p ísp vek na nový podnikatelský program. Tabulka 1 ukazuje p esnou strukturu použitých nástroj ůPZ v 1. pololetí let Ň014 a Ň015 a to včetn celkového počtu vynaložení finančních prost edk za uvedené období. Tabulka 1 Struktura použitých nástroj ůPZ v 1. pololetí let Ň014 a Ň015

Počty vytvořených míst (stav)

Počty vytvořených míst celkem v průběhu

Nástroj APZ

Počty podpořených uchazečů/osob (stav)

Počty podpořených uchazečů/osob celkem

Čerpání finančních prostředků od počátku roku

30.6. 2014

30.6. 2015

1. pol. 2014

1. pol. 2015

30.6. 2014

30.6. 2015

1. pol. 2014

1. pol. 2015

1. pol. 2014

1. pol. 2015

x

x

x

x

10 830

13 878

24 981

22 396

165 692

183 090

Aktivizační pracovní příležitost

609

-

617

-

418

-

452

-

761

970

Veřejně prospěšné práce

20 604

22 558

17 954

20 870

18 831

21 145

17 000

20 461

839 188

977 476

19 597

24 248

14 357

24 302

19 040

22 546

14 446

23 123

840 673

1 377 749

1 617

2 214

420

348

1 537

1 814

583

800

31 949

26 311

5 912

3 230

3 935

2 423

6 556

3 355

4 291

2 813

757 615

1 231 687

Ostatní podpora zaměstnanosti

84 265

226 439

Ostatní

2 924

2 970

Aktivní politika čerpaná na ÚP ČR

2 723 068

4 026 693

Aktivní politika čerpaná na MPSV

428 484

26 784

3 151 551

4 053 477

Rekvalifikace (vč. ESF)

Společensky účelná pracovní místa Zaměstnanost občanů se zdravotním postižením Cílené programy ESF

Aktivní politika zaměstnanosti celkem

Zdroj: MPSV (2016) – vlastní výzkum

Pomocí tabulky 1 lze určit p esné údaje použitých nástroj ůPZ v 1. pololetí let 2014 a 2015. Podle údaj lze určit, že nejvíce použitým nástrojem v ČR byla rekvalifikace. Rekvalifikace v porovnání 1. pololetí Ň014 a 1. pololetí Ň015, v roce bylo Ň014 poskytnuto o necelé ň tisíce rekvalifikací více. Naopak nástroj aktivizačních pracovních p íležitostí je využito minimáln , 24

dokonce v roce Ň015 nikoliv. Nástrojem ve ejn prosp šné práce bylo podpo eno v období 1. pololetí Ň015 o ň 461 osob více než v roce p edešlém. Výrazné zvýšení využití došlo u druhu nástroje podpo ení v oblasti společensky účelného místo, kde využití nástroje vzrostlo v období 1. pololetí Ň015 tém o polovinu než v roce p edešlém. Naopak využití nástroje ůPZ zam stnávání občan se zdravotním postižením z stalo ve srovnání období tém stejné a stále využití v této oblasti minimální. Cílené programy Evropského sociálního fondu ĚESFě v 1. pololetí Ň015 klesly více než o 40% než v 1. pololetí Ň014, jejich využití razantn kleslo. Ostatní podpora zam stnanosti vzrostla tém o dvojnásobek v období 1. pololetí Ň015 v porovnání období 1. Pololetí Ň014. Čerpání celkových finančních prost edk na využití nástroj ůPZ se od počátku období 1. pololetí Ň014 (3 151 551 Kč) hodnota vynaložených finančních prost edk zvýšila v období 1. pololetí Ň015 až o t etinu (4 053 477 Kč). Tedy v roce Ň015 bylo vynaloženo na využití nástroj ůPZ o ř01 řŇ6 Kč finančních prost edk více než v roce 2014. Rekvalifikace a poradenské činnosti Šimek ĚŇ007, s. 15Řě popisuje rekvalifikaci jako možnost získání nové kvalifikace pot ebné pro zam stnání, p ípadn rozší ení stávající kvalifikace uchazeče o zam stnání. P i určování obsahu a rozsahu rekvalifikace lze vycházet z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností. Podle Šimka ĚŇ007, s. 15řě rekvalifikace mohou provád t pouze akreditované za ízení a vzd lávací nebo zdravotnické za ízení, které mají akreditované vzd lávací programy. Rekvalifikace je zajišťována p íslušným ÚP podle místa bydlišt uchazeče o zam stnání. Sirovátka, Mareš ĚŇ00ň, s. Ň06 - Ň07ě definují rekvalifikaci jako nástroj aktivní politiky, který je označován jako st žejní. Počátky jeho užívání možno za adit do období roku 1řř0. V tomto období se začaly projevovat prvky špatného fungování trhu práce a nezam stnanosti vyvolané ekonomickou transformací. Mezi hlavní podstatu rekvalifikace adí Sirovátka, Mareš (2003, s. 206 - Ň07ě princip zrovnoprávn ní šancí v sout ži o pracovní místa a aktivace nezam stnaných. Naopak MPSV ĚŇ016ě popisuje, že rekvalifikace se svým zam ením, obdobn jako v p edchozích letech, byly p izp sobovány požadavk m trhu práce a struktu e volných pracovních míst. Byly využívány nejen pro získání nové nebo rozší ení stávající kvalifikace, ale také k jejímu zvýšení a prohloubení, včetn udržování a obnovování. S ohledem na stav volných pracovních míst byly p ednostn podporovány rekvalifikace s praktickou částí výuky a rekvalifikace sm ující ke konkrétnímu pracovnímu uplatn ní. Sirovátka, Mareš ĚŇ00ň, s. 1ň4ě uvádí, že rekvalifikace však mohou u obtížn umístitelných uchazeč mít jen omezenou účinnost z d vodu menší ochoty nastoupit do rekvalifikačních kurz . Problémová je mládež s neukončeným vzd láním a velmi často pot ebuje rekvalifikaci, která je finančn náročná a je proto možno rekvalifikaci realizovat pouze v omezeném počtu. Pomocí praxe lze určit stránku zájmu o rekvalifikaci související se stupn m vzd lání dotyčného uchazeče. Nejmenší zájem o rekvalifikace byl zaznamenán u osob s velmi nízkou, pop ípad žádnou kvalifikací a u starších osob. Sirovátka, Mareš (2002, s. 134) dodávají, že nejv tší zájem o rekvalifikace je sledován ze strany absolvent st edních škol a učilišť, a to zejména v situaci, kdy nejsou p ijati ke studiu na vysoké škole.

25

Poradenské činnosti podle MPSV ĚŇ016ě byly v 1. pololetí Ň015 zabezpečovány jak intern speciálními poradci ÚP ČR, tak extern prost ednictvím nákupu poradenských služeb. Externí poradenské služby byly využívány v t ch p ípadech, kdy daný typ poradenství nebylo možné zabezpečit ze strany ÚP ČR vlastními zam stnanci, nebo bylo v p ípad pot eby nutné zvýšit kapacitu poradenství zabezpečovaného vlastními zam stnanci ÚP ČR. Podle MPSV ĚŇ016ě interní poradenství je zabezpečováno zam stnanci útvar poradenství a dalšího vzd lávání ÚP. Bylo zam eno jak na skupinové poradenské aktivity, tak p edevším na individuální poradenství klient m. Tematicky byly poradenské aktivity zam eny na poradenství pro volbu povolání, p ípadn zm nu profesní orientace, které zabezpečovali p edevším zam stnanci Informačních a poradenských st edisek ĚIPSě a byly poskytovány jak žák m a student m Ěp ípadn jejich rodič mě, tak zárove i uchazeč m o zam stnání. MPSV ĚŇ016ě dodává, že v rámci poradenství pro volbu povolání bylo pomocí poradc IPS zrealizováno celkem Ň 4Ř4 skupinových akcí pro školy, kterých se zúčastnilo 54 ŘŇ0 žák , či student . Ve srovnání s 1. pololetím Ň014 poklesl jak počet skupinových akcí Ěo Ř,0 %ě tak i počet účastník Ěo 6,4 %ě, a to v d sledku nižších počt žák a student v daném školním roce. Dále bylo pomocí IPS v 1. pololetí Ň015 uspo ádáno celkem 1 554 akcí pro 15 998 uchazeč o zam stnání. Investiční pobídky Šimek ĚŇ007, s. 160ě popisuje investiční pobídky jako nástroj aktivní politiky zam stnanosti, za pomocí kterého se zam stnavatel, jemuž bylo vydáno rozhodnutí o p íslibu investiční pobídky podle zvláštního p edpisu, bylo hmotn podpo eno vytvo ení nového pracovního místa a také rekvalifikace nebo školení nových zam stnanc . Naopak Václavíkové, Kolibové, Kubicové ĚŇ00ř, s. ř0ě uvádí, že tento nástroj podporující zam stnanost byl v ČR zaveden v dubnu roku 1řřŘ. Systém investičních pobídek je zakotven v zákon č. 7Ň/Ň000 Sb., o investičních pobídkách v ČR. Investiční pobídky podle Václavíkové, Kolibové, Kubicové ĚŇ00ř, s. ř0ě lze chápat jako slevy na daních z p íjm podle zvláštního právního p edpisu, p evody technicky vybaveného území za zvýhodn nou cenu, hmotné podpory vytvá ení nových pracovních míst podle zákonu o zam stnanosti č. 4ň5/Ň004 Sb. MPSV ĚŇ016ě dopl uje, že mimo ůZP zabezpečované ú ady práce lze realizovat investiční pobídky do zpracovatelského pr myslu ve spolupráci s Ministerstvem pr myslu a obchodu a ůgenturou pro podporu podnikání a investic společnosti Czech Invest Services s.r.o. Ve ejn prosp šné práce Šimek ĚŇ007, s. 160ě popisuje ve ejn prosp šné práce Ědále VPPě jako časov omezené pracovní p íležitosti spočívající zejména v údržb ve ejných prostranství, úklidu a údržb ve ejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prosp ch obcí nebo ve prosp ch státních institucí. Tyto pracovní p íležitost podle Šimka ĚŇ007, s. 160ě lze vytvo it zam stnavateli k pracovnímu umíst ní uchazeč o zam stnání a to nejdéle na dvanáct po sob jdoucích kalendá ních m síc . Pracovní p íležitosti jsou vytvo eny na základ dohody s ú adem práce s poskytnutím p ísp vku. P ísp vek lze poskytnout až do výše skutečn vyplacených mzdových náklad na zam stnance umíst ného na tyto práce, včetn pojišt ní.

26

Podle Sirovátka, Mareše ĚŇ00ň, s. 1ň4ě tento nástroj pat í mezi vhodné opat ení pro osoby s horší pracovní morálkou, se sklony k požívání alkoholu, s narušenými sociálními vazbami nebo i pro osoby s návratem z výkonu trestu. Zam stnanci jsou i v pr b hu krátkodobého pracovního pom ru často schopni zlepšit vztah k práci, pracovní morálku, dovednosti a nalézt nové zam stnání v trvalém pracovním pom ru. Naopak podle MPSV ĚŇ016ě lze označit VPP jako práce spočívající v údržb ve ejného poradenství, úklidu a údržb ve ejných budov a komunikací nebo obdobných činnostech ve prosp ch obcí, státních a obecn prosp šných institucí. Dále MPSV ĚŇ016ě popisuje VPP jako časov omezené pracovní p íležitostí, které mohou sloužit zejména k aktivaci a získání či zachování pracovních návyk u té skupiny uchazeč o zam stnání, kde z d vodu p íslušnosti k rizikové skupin Ěnízká kvalifikace, uchazeči starší 55 let, dlouhodob nezam stnaní, atd., kdy se kritéria mohou regionáln mírn odlišovatě je vysoké riziko vzniku dlouhodobé nezam stnanosti a ztráty kompetencí rozhodných k získání a udržení zam stnání. Sirovátka, Mareš ĚŇ00ň, s. ŇŇ0ě dopl ují, že v rámci aktivní politiky na trhu práce jsou VPP n kdy považovány za opat ení posledního po adí. I p esto jsou jedním z nejužívan jších nástroj . Bývají tradičn určeny nezam stnaným, kte í již dlouhou dobu nemohli usp t na otev eném trhu práce nebo neprokázali dostatečné p edpoklady k tomu, aby mohli být zam stnavatelem p ijati. MPSV ĚŇ016ě dodává, že realizace ůPZ reagovala v 1. pololetí Ň015 na aktuální problémy trhu práce a soust edila se na podporu nejvíce ohrožených skupin. Zejména starších osob a absolvent . VPP jako nástroj ůPZ byl nejvíce využíván v Ústeckém Ě1Ř,1 % prost edk ÚP ČR čerpaných ze státního rozpočtu na VPPě a v Moravskoslezském kraji (16,2 %). Společensky účelná pracovní místa Šimek ĚŇ007, s. 161ě popisuje společensky účelná pracovní místa Ědále SÚPMě jako pracovní místa, která zam stnavatel m že z ídit na základ dohody s ú adem práce a je možnost je obsadit uchazeči o zam stnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatn ní jiným zp sobem. Na tento nástroj politiky zam stnanosti lze poskytnut p ísp vek za pomocí ÚP. Výše p ísp vku na jedno SÚPM lze určit mírou zam stnanosti, pr m rnou mzdou v národním hospodá ství a počtem pracovních míst. Naopak podle MPSV ĚŇ016ě SÚPM se jedná o pracovní místa, která zam stnavatel z ídil na základ dohody s ÚP ČR a mohl je obsadit uchazeči o zam stnání. K SÚPM pat í též pracovní místo z ízeno uchazečem o zam stnání za účelem výkonu samostatné výd lečné činnosti. Václavíková, Kolibová, Kubicová ĚŇ00ř, s. ŘŘě rozd lují formy podpory na čty i varianty. Zejména na návratný p ísp vek, p ísp vek na úhradu úrok z úv r a jiný účelov určený p ísp vek. Čtvrtou variantu lze označit jako částečnou nebo plnou úhradu vyplacených mzdových náklad na zam stnance, včetn pojistného na sociální zabezpečení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní. MPSV ĚŇ016ě dále uvádí, že vzhledem k tomu, že adekvátn v meziročním srovnání vzrostl počet vytvo ených míst i počet podpo ených míst v rámci SÚPM, ve struktu e nástroj ůPZ došlo ke z etelnému zvýšení poptávky po pracovní síle a vytvá ení pracovních míst, na která jsou zam stnavatelé ochotni umístit i znevýhodn né uchazeče o zam stnání. Projevilo se tak výrazné oživení na trhu práce, kdy v porovnání obou nástroj VPP a SÚPM došlo k vyššímu 27

zastoupení SÚPM, tedy toho nástroje, který byl primárn určen k umíst ní uchazeč o zam stnání v podnikatelské sfé e, kde došlo k vytvá ení pracovních míst, byť dotovaných, daleko více závislé na stavu trhu práce než v nepodnikatelské sfé e, kam zpravidla sm oval nástroj VPP. MPSV ĚŇ016ě dodává, že z regionálního pohledu byl nejvyšší podíl vyčerpaných finančních prost edk na SÚPM v Moravskoslezském Ě15,Ř %ě a Ústeckém Ě14,Ř %ě kraji. P ísp vek na zapracování Podle Václavíkové, Kolibové, Kubicové ĚŇ00ř, s, Řřě p ísp vek na zapracování lze za adit mezi nov jší nástroje ůPZ, které byly zavedeny v ČR od podzimu roku Ň004. Cílovou skupinou v p ípad tohoto opat ení byli lidé, kterým ú ady práce v novaly zvýšenou pozornost. Pokud zam stnavatelé p ijali do pracovního pom ru uchazeče o zam stnání z rizikové skupiny nezam stnaných, mohly požádat ú ady práce o poskytnutí p ísp vku na zapracování. Naopak MPSV ĚŇ016ě uvádí, že p ísp vek lze poskytovat maximáln po dobu ň m síc a mohl činit nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovala p ijatého uchazeče o zam stnání. V 1. pololetí Ň015 bylo vyplaceno 11 tis. Kč a podpo ena byla pouze 1 osoba. P ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program Václavíková, Kolibová, Kubicová ĚŇ00ř, s. Řřě popisují, že zákon o zam stnanosti umož oval zam stnavateli, který p echázel na nový výrobní program a současn nemohl zabezpečit pro své zam stnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, určitou formou pomoci. V t chto p ípadech ú ady práce poskytovaly p ísp vek na částečnou úhradu náhrady mezd, která byla stanovena zam stnanc m podle pracovn právních p edpis . Podle MPSV ĚŇ016ě tento p ísp vek sloužil k podpo e zam stnavatel , kte í z d vodu p echodu na nový podnikatelský program nemohli zabezpečit pro své zam stnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Dále MPSV ĚŇ016ě uvádí, že v 1. pololetí na tento druh podpory nebyly zam stnavateli čerpány žádné finanční prost edky. Nástroje určené pro zam stnávání osob se zdravotním postižením MPSV ĚŇ016ě uvádí, že podle Zákonu č. 4ň5/Ň004 Sb. fyzickým osobám se zdravotním postižením je v nována zvýšená ochrana na trhu práce. Samostatn je tato problematika upravena v části III., hlav IV zákonu o zam stnanosti. Pro takto znevýhodn né osoby jsou určeny nástroje jako pracovní rehabilitace, chrán ná pracovní místa a p ísp vek zam stnavateli na podporu zam stnávání t chto zdravotn postižených osob. Naopak NRZP ĚŇ016ě uvádí, že zam stnávání osob se zdravotním postižením je dlouhodob v nována zvýšená pozornost. V pr b hu n kolika posledních let došlo v této oblasti k mnohým legislativním zm nám, které se dotkly jednotlivých nástroj a opat ení finančního i nefinančních charakteru. Stávající situace v oblasti zam stnanosti této cílové skupiny ukazuje na pot ebu celkové revize systému podpory.

28

2.5 Metodika práce K vypracování této diplomové práce byl velice d ležitý sb r informací. Jelikož součástí každé diplomové práce je literární rešerše, autorka musela pro teoretickou část najít co nejvhodn jší literární ale i internetové zdroje. Tyto zdroje byly autorce poskytnuty prost ednictvím m stské knihovny v Jihlav a knihovny Vysoké školy ekonomické a managementu v Praze a dále prost ednictvím odborných internetových zdroj . V zadání této diplomové práce byla uvedená část v osnov Ň.ň Politika nezam stnanosti, vzhledem k tomu, že se jednalo o chybu v zadání, tato kapitola v práci zpracována autorkou nebyla, jinak byla osnova zadání dodržena. Pro vypracování diplomové práce autorka použila metody, mezi které lze za adit indukci, rozbor, strukturovaný rozhovor, SWOT analýzu a syntézu. Dále pro vypracování práce byla použita interní dokumentace Ú adu práce v Jihlav . Pro teoreticko-metodologickou část byla využita zejména metoda rozboru odborné literatury. Teoretická část byla zam ena zejména na definici odborných termín v oblasti dané problematiky. Zejména byly definovány termíny spojené s trhem práce jako nabídka, poptávka a rovnováha na trhu práce. Dále byla definována nezam stnanost, její druhy, typy a m ení. Velký d raz byl kladen dále na nezam stnanost a aktivní politiku v ČR včetn nástroj této politiky. Na tuto část byl v práci kladen velký d raz. Jelikož v praktické části se aktivní politikou a používáním nástroj této politiky autorka zabývala podrobn a to v rámci Kraje Vysočina. V praktické části byly použity metody, mezi které lze za adit indukci, rozbor, strukturovaný rozhovor, SWOT analýzu a syntézu. Metoda rozboru autorce napomohla zpracovat SWOT analýzu pro Kraj Vysočina na základ uvedených zdroj . Dále v praktické části byl kladen d raz na samotný Kraj Vysočina, zejména na jeho charakteristiku a obecnou charakteristiku trhu práce. Dále byla uvedena charakteristika trhu práce jednotlivých okres , celkové nezam stnanosti, její faktory a politika zam stnanosti v rámci Kraje Vysočina. Metoda strukturovaného rozhovoru byla použita zejména pro vyhodnocení současné stavu nezam stnanosti v kraji Vysočina. ů dále, aby byl výsledek tohoto šet ení autorce nápomocí ke stanovení návrh ke snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Strukturované rozhovory byly provedeny p ímo na pracovišti krajské pobočky Ú adu práce v Jihlav a byly vedeny se současnými pracovníky, kte í mají na starost agendu spojenou s oblastí nezam stnanosti v rámci uvedeného kraje. Bylo osloveno ŇŇ pracovník a rozhovor se zúčastnilo 15 z nich. Délka rozhovoru byla p izp sobena vý ečnosti či otev enosti respondenta. Každý rozhovor probíhal samostatn a doba jeho trvání se pohybovala n co kolem 15 až Ň0 minut. Každý strukturovaný rozhovor obsahoval 10 otázek týkajících se uvedené problematiky. V rozhovoru byly položeny identifikační otázky týkající se zejména nezam stnanosti v Kraji Vysočina a hlavním cílem bylo zjistit vlastní názor pracovník ÚP na současný stav a p ípadné zlepšení, které by mohly být nápomocné autorce ke stanovení návrh na zlepšení současného stavu nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Na základ rozhovor autorka zhodnotila pohledy a názory pracovník na situaci týkající se nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Návrhy a odpov di respondent zapracovala autorka do záv ru této práce. Bližší informace o Kraji Vysočina a zejména o využívání nástroj aktivní politiky autorka získala z ÚP v Jihlav zejména z dostupných webových stránek a na základ interní dokumentace ÚP v Jihlav . Dále také pomocí z rozboru dat Českého statistického ú adu, České sociální správy sociálního zabezpečení, Internetového portálu Ministerstva práce a sociálních v cí, Kraje Vysočina, Státní správy a dalších uvedených internetových zdroj . Na záv r této diplomové práce autorka uvedla p esná doporučení, která by mohla vézt ke snížení nezam stnanosti v kraji Vysočina.

29

3 Praktická část Praktická část této práce bude zam ena na kraj Vysočina a na její situaci týkající se nezam stnanosti a trhu práce. Pro praktickou část budou použity interní informace Ú adu práce v Jihlav , které byly získány za pomocí pracovníka ÚP v Jihlav a to zejména od současného analytika trhu práce, vedoucí odboru Evropského sociálního fondu a z webových stránek. Dalšími d ležitými zdroji pro praktickou část budou aktuální webové stránky Českého Statistického ú adu a Ministerstva práce a sociálních v cí. Podrobn ji se tato část diplomové práce bude zabývat bližší charakteristikou kraje Vysočina, SWOT analýzou, dále budou uvedeny faktory, které mohou ovliv ovat nezam stnanost v rámci Kraje Vysočina. Praktická část se bude dále zabývat p sobností státní politiky v Kraji Vysočina, zejména aktivní politikou zam stnanosti a jejími nástroji, p íčinami nezam stnanosti rizikových skupin osob na trhu práce. Dále bude autorkou provedeno šet ení pomocí strukturovaných rozhovor se současnými pracovníky Ú adu práce v Jihlav . Strukturované rozhovory budou probíhat p ímo na pracovišti ÚP v Jihlav a bude jich provedeno celkem 15. Každý rozhovor bude obsahovat 10 otázek. Výsledek strukturovaných rozhovor by m l autorce práce p isp t k určení návrh ke snížení nezam stnanosti. Návrhy na snížení nezam stnanosti budou uvedeny v záv ru této diplomové práce.

3.1 Charakteristika kraje Vysočina Podle ASOCIACE KRAJ (2016) kraj Vysočina lze nalézt v samém srdci Evropy na pomyslné spojnici mezi Prahou a Vídní, na pomezí Čech a Moravy. Název kraje je odvozen od názvu Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvln né krajiny mezi ob ma historickými zem mi České republiky. ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že kraj Vysočina s rozlohou tém o 6 800 km2 lze adit mezi regiony nadpr m rné. Nejvyšším bodem je vrcholek Javo ice s nadmo skou výškou ĚŘň7 m n. m.ě, který je označován jako nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny. Nejnižší bod leží na jihovýchod okresu T ebíč, kde eka Jihlava opouští území kraje ĚŇňř m n. m.ě. Naopak KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě označuje metropolí kraje m sto Jihlava, nejstarší horní m sto českých zemí, které pat ilo ve st edov ku k nejbohatším m st m českého království a to p edevším díky t žb st íbra. Jihlava je rozložena po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Kraj je umíst n v dopravním i populačním st edu zem . Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1. Dále KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě uvádí, že ekonomika východní části kraje je ovlivn na sousedící brn nskou aglomerací, severozápadní část kraje se stala již spádovou oblastí hlavního m sta Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech p ilákala adu zahraničních investor . Investory lze označit jako zájemce, nejen o výrobní kapacity, ale rovn ž i o výzkum a vývoj. REGION VYSOČINů ĚŇ016ě dopl uje další d ležité informace. V Kraji Vysočina je možno se s kriminalitou setkat jen minimáln , adí se do úrovn nejnižší úrovn v této oblasti. Kraj Vysočina lze za adit mezi UNESCO z hlediska památek, zejména t i z dvanácti památek UNESCO lze najít práv v uvedeném kraji. Lidé na Vysočin možno za adit k t m nejzdrav jším v České republice a dále tento kraj možno označit jako jeden z nejčistších kraj České republiky.

30

KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě uvádí, že v Kraji Vysočina p sobí v současnosti 140Ň sídel, která jsou integrována do 704 obcí. Jedná se o druhý nejvyšší počet po St edočeském kraji, p estože Vysočina byla za azena do čtvrtého nejmén lidnatého kraje v ČR. Sídelní strukturu kraje lze označit jako velmi rozdrobenou. Pr m rná velikost obce (731 obyvatel) byla v mezikrajském porovnání nejnižší. Tém polovina obcí Ě4Ř,ň %ě spadala do velikostní kategorie obcí s mén než Ň00 obyvateli Ěv ČR Ň4,4 %ě. V obcích této velikosti žilo 7,9 % obyvatel kraje, zatímco v rámci celé ČR se jednalo pouze o 1,8 %. Dále KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě uvádí odlišnosti mezi Krajem Vysočina a Českou republikou, které lze zaznamenat i v podílu obyvatel žijících v obcích spadajících do dalších velikostních skupin. Současnou velikostní strukturu sídel Kraje Vysočina lze označit jako výsledek dlouhodobého vývoje. Krajské m sto Jihlava jako jediné v regionu p ekračovala počtem obyvatel hranici 50 tis. osob a mezi všemi krajskými m sty se stala populačn druhou nejmenší. KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě dopl uje, že Kraj Vysočina byl z dlouhodobého hlediska, tedy od konce druhé sv tové války, spíše emigračním regionem. V tšina venkova Vysočiny byla z pohledu migrace neatraktivní, o pracovn motivovaném st hování to platilo dvojnásobn . Obyvatelstvo starší 50 let však kraj migrací získávalo. Region tedy p itahoval spíše svým zdravým životním prost edím a vlídnou krajinou starší složku populace a díky migraci se tak v Kraji Vysočina urychlil proces stárnutí obyvatelstva. Tento trend lze jen st ží ovlivnit a net eba jej snad ani vnímat negativn ve všech sm rech. ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že Kraj Vysočina je člen n na 5 okres , 15 správních obvod obcí s rozší enou p sobností a Ň6 obvod obecních ú ad . Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je možno najít v Kraji Vysočina 704 Ěstav podle dat ČZSO od 1. 1. 2005). Schéma obcí Kraje Vysočina s rozší enou p sobností je uvedeno v p íloze ĚP íloha 7ě.

3.2 SWOT analýza kraje Vysočina KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě uvádí ve své strategii Kraje Vysočina Ň0Ň0 SWOT analýzu pro tento kraj. Mezi silné stránky ĚStrengthsě adí zejména aktivní zapojení p edstavitel místních samospráv do rozvojových projekt a harmonickou krajinu Kraje Vysočina. Dále také vysokou produkční schopnost les , energetický uzel Jaderná elektrárna Dukovany, výhodná poloha kraje v centru republiky a další. Mezi slabé stránky ĚWeaknessesě adí KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě p edevším slabost v oblasti regionálního centra, rozdrobenou sídelní strukturu, odliv mladého a vzd laného obyvatelstva p edevším z venkovských obyvatel. Dále KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě mezi slabé stránky adí absence nabídky magisterských studijních program ale také nízkou vybavenost území doprovodnou turistickou infrastrukturou a další. Mezi p íležitosti ĚOpportunitiesě adí KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě propagaci kvalitních zem d lských a potraviná ských výrobk v rámci uvedeného kraje, aktivity v zem d lství a lesnictví. Dále také masivn jší a intenzivn jší výuku anglického jazyku i dalších cizích jazyk , potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Ěagroturistikyě a další. Dále KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě uvádí hrozby ĚThreatsě, mezi které adí pokračující negativní trendy demografického vývoje, úbytek d tí, zvyšující se nedostatek osob s technickým vzd láním a nestabilitu financování sociálních služeb. Naopak STRUKTURÁLNÍ FONDY ĚŇ016ě ve své SWOT analýze adí mezi silné stránky ĚStrenghtsě zejména dobrý zdravotní stav obyvatelstva Ěvysoká st ední délka života žen i muž ě, nízký stupe kriminality a kvalitní životní prost edí. Dále mezi silné stránky adí p ítomnost ekonomicky silného nadnárodního koncernu, kterým je nejv tším zam stnavatelem v kraji Bosch Diesel s. r.o. Mezi slabé stránky ĚWeaknessesě uvádí 31

STRUKTURÁLNÍ FONDY (2016) zejména snižování úrovn kvality vzd lávání a nízkou turistickou návšt vnost celého regionu. Mezi další slabiny Kraje Vysočina STRUKTURÁLNÍ FONDY ĚŇ016ě adí také slabou inovační infrastrukturu. Mezi p íležitosti ĚOpportunitiesě STRUKTUÁLNÍ FONDY ĚŇ016ě uvádí zejména možnost vyššího p izp sobení vzd lávacích program ve školách, rozší ení technických obor jak na st edních tak vysokých školách a zkvalitn ní dopravního napojení na dálnici D1. Za hrozby ĚThreatsě STRUKTUÁLNÍ FONDY ĚŇ016ě považují zejména úpadek zem d lské Ěprvovýrobníě činnosti s následkem narušení krajinného rázu, snižování zam stnanosti v problémových odv tvích pr myslu. Dalším ohrožením pro Kraj Vysočina by mohlo být podle STRUKTUÁLNÍCH FOND ĚŇ016ě odliv turistických návšt vník kraje Vysočina a také nedostatek finančních prost edk pro provoz ubytovacích za ízení. Naopak JIHLůVů ĚŇ016ě ve své SWOT analýze uvádí jako silné stránky (Strenghts) Kraje Vysočina rozmanitou nabídku technických obor zejména na st edních školách, rozsáhlé plochy zelen , ale také tradici sportovních tým a jejich podporu. Nap íklad HC Dukla Jihlava a FC Vysočina Jihlava, které jsou v rámci kraje podporovány. Mezi slabé stránky ĚWeaknessesě JIHLůVů ĚŇ016ě uvádí nižší zájem a motivaci vzd lávání v emeslných oborech a špatnou kvalitu povrchu komunikací a chodník v kraji. Jako p íležitosti ĚOpportunitiesě JIHLůVů ĚŇ016ě označuje výstavby multifunkčních hal zejména pro sportovní využití a rozvoj alternativních zp sobu dopravy mezi okresy. Mezi hrozby ĚThreatsě uvádí JIHLůVů ĚŇ016ě zejména odliv kvalifikovaných pracovník do jiných kraj ČR z hlediska vyšší atraktivnosti či platových podmínek a další hrozbou pro JIHLAVU (2016) je odchod po adatel a sponzor kulturních a sportovních akcí. ůutorka práce na základ zdroj KRůJE VYSOČINů ĚŇ016ě, STRUKTURÁLNÍCH FOND ĚŇ016ě a JIHLůVů ĚŇ016ě provedla rozbor a zpracovala SWOT analýzu Kraje Vysočina. SWOT analýza byla stanovena z rozboru SWOT analýzy, kterou uvádí KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě ve své strategii Ň0Ň0. Dále byl rozbor proveden na základ SWOT analýzy, kterou uvádí JIHLůVů ĚŇ016ě ve svém Integrovaném plánu rozvoje statutárního m sta Jihlavy. Dále také na základ SWOT analýzy, kterou uvádí STRUKTURÁLNÍ FONDY ĚŇ016ě ve své analýze socioekonomického rozvoje Kraje Vysočina. Zpracovaná SWOT analýza autorky je součástí p ílohy práce ĚP íloha Řě. Mezi silné stránky ĚStrenghtsě autorka uvádí, zejména na základ strategie 2020 Kraje Vysočina a Integrovaného plánu rozvoje statutárního m sta Jihlava, širokou škálu možností venkovních sport , zejména velké množství cyklostezek a lyža ských st edisek. Dále mezi silné stránky autorka uvádí bezbariérové vozidla ve ejné dopravy, dostatečnou nabídku bytového fondu a po ádání tradičního Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu ve m st Jihlava. Dále také uvádí aktivní zapojení místních p edstavitel samospráv do rozvojových projekt , lokalizace zdroj pitné vody, výhodná poloha kraje (existence D1), dobrý zdravotní stav obyvatelstva a kvalitní životní prost edí. Dále autorka mezi silné stránky uvádí ekonomicky silného zam stnavatele Bosch Diesel s.r.o., rozmanitou nabídku technických obor na st edních školách a tradici sportovních tým Ězejména HC Dukla Jihlava a FC Vysočina Jihlavaě. Mezi slabé stránky ĚWeaknessesě autorka uvádí, na základ rozboru strategie Ň0Ň0 Kraje Vysočina a analýzy socioekonomického rozvoje, nedostatečnou kapacitu mate ských škol, nízkou atraktivitu regionu pro návrat absolvent vysokých škol, omezenou kapacitu parkovacích míst a zvýšené úniky znečišťujících látek z pr myslových zón. Dále také autorka mezi slabé stránky uvádí rozdrobenou sídelní strukturu, absenci nabídky magisterských studijních program na vysokých školách, nízkou vybavenost území

32

doprovodnou turistickou infrastrukturou, nízkou návšt vnost regionu, snižování kvality vzd lání a špatnou kvalitu povrchu místních komunikací. Mezi p íležitosti ĚOpportunitiesě ve SWOT analýze autorka uvádí propagaci kvalitních výrobk z Kraje Vysočina, aktivity v zem d lství a lesnictví, masivn jší a intenzivn jší výuku anglického jazyka, ale i jiných cizích jazyk na školách. Dále autorka mezi p íležitosti uvádí potenciál pro rozvoj agroturistiky, vyšší p izp sobení vzd lávacích program ve školách, zavedení technických obor na školách a zkvalitn ní dopravního napojení na dálnici D1. Dále také možnost výstavby multifunkční sportovní haly, možnost návratu bydlení do center m st, humanizaci lokalit nové výstavby a modernizaci nemocničních za ízení. P íležitosti Kraje Vysočina byly stanoveny na základ strategie Ň0Ň0 Kraje Vysočina a Integrovaného plánu rozvoje statutárního m sta Jihlava. Hrozby ĚThreatsě Kraje Vysočina autorka uvádí na základ analýzy socioekonomického rozvoje Kraje Vysočina a to zejména nár st počtu sociáln slabých obyvatel a zvýšení kriminality, útlum obchodní činnosti v centrech m st, narušení image m st z hlediska životního prost edí a odliv zahraničních investor do jiných zemí. Dále autorka uvádí také pokračující negativní trendy demografického vývoje zejména stá í populace i úbytek d tí, zvyšující se nedostatek osob s technickým vzd láním, úpadek zem d lské činnosti, snižování nezam stnanosti v problémových odv tvích, odliv kvalifikovaných pracovník do jiných kraj ČR a odchod po adatel a sponzor kulturních či sportovních akcí do jiných kraj .

3.3 Obecná charakteristika trhu práce v kraji Vysočina MPSV ĚŇ016ě uvádí, že hospodá ský vývoj území kraje byl v minulosti výrazn ovlivn n p írodními podmínkami. Vysočina se vždy adila mezi chudší oblasti zem , na druhou stranu ji to uchránilo p ed znečišt ním životního prost edí a vznikem velkých území devastovaných pr myslovým rozvojem. V současné dob lze o tomto kraji uvést, že p estože se neumisťuje na p ední místa pomyslného žeb íčku rozvoje, pat í trvale mezi dynamicky se rozvíjející regiony. MPSV ĚŇ016ě dále uvádí, že tradičními pr myslovými odv tvími na Vysočin byly vždy kamenopr mysl a textilní a d evozpracující pr mysl, dnes k nim lze p i adit ješt i pr mysl strojírenský a potraviná ský. Protože podle MPSV ĚŇ016ě Vysočina jako taková je brána jako pom rn chudý kraj na p írodní zdroje, nejsou její t žební pr mysl a zpracování surovin nijak významné. Dále MSPV (2016) popisuje, že se v současné dob v Kraji Vysočina na r stu celkové ekonomické aktivity intenzivn podílel zpracovatelský pr mysl, a to z velké části díky existenci tradiční strojírenské výroby, která byla p etransformovaná na výrobu komponent pro automobilový pr mysl. Mezi rozhodujícími zam stnavateli v Kraji Vysočina pat í firmy, které lze označit v této oblasti jako dlouhodob vysoce aktivní. Mezi tyto firmy podle MPSV (2016ě lze za adit nap íklad Bosch Diesel, s.r.o., ůutomotive Lighting, s.r.o., Motorpal, a.s. Jihlava, Žďas, a.s., Futaba Czech, s.r.o., Cooper-Standard ůutomotive ČR, s.r.o., MůNN + HUMMEL ĚCZě, s.r.o., Valeo Compressor Europe, s.r.o. a další. Naopak podle JOBCZůT ĚŇ016ě mezi nejvýznamn jší zam stnavatelé Kraje Vysočina pat í Bosch Diesel, s.r.o., Ždas, a.s., ůgrostroj Pelh imov a.s., ůutomotive Lighting, s.r.o., Kostelecké uzeniny, a.s., Nemocnice Jihlava a ČEZ, a.s., JE Dukovany a další. Všechny nejvýznamn jší zam stnavatelé Kraje Vysočina podle JOBCZůT ĚŇ016ě jsou uvedeny v p íloze této práce ĚP íloha 9). Uvedena jsou sídla nejvýznamn jších zam stnavatel , jejich p edm ty činností a počty zam stnanc . Dále jsou uvedeny zem jejich zahraničních partner

33

a stručná charakteristika uvedených nejvýznamn jších zam stnavatel zejména společnosti BOSCH DIESEL, s.r.o., ůutomotive Lighting, s.r.o. a Žďas, a.s., Nemocnice Jihlava a další.

3.3.1 Charakteristika trhu práce jednotlivých okresů Kraje Vysočina V této části bude práce zam ena na jednotlivé okresy Kraje Vysočina zejména na jejich charakteristiku a na situaci týkající se nezam stnanosti k datu ň1. 1Ň. Ň015. Práce se bude zabývat všemi okresy Kraje Vysočina, mezi které pat í okres Havlíčk v Brod, okres Jihlava, okres Pelh imov, okres T ebíč a okres Žďár nad Sázavou. Charakteristika okresu Havlíčkův Brod ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že okres Havlíčk v Brod leží v severn jší části Kraje Vysočina. Severní hranici má společnou s okresem Chrudim z Pardubického kraje, na jihovýchod a jihu sousedí s okresy Žďár nad Sázavou a Jihlavou. Na jihozápad sousedí s okresem Pelh imov a na severozápad hraničí se St edočeským krajem. Její rozloha se adí na čtvrté místo v Kraji Vysočina, menší je pouze okres Jihlava. Počet obyvatel v okrese Havlíčk v Brod je p ibližn 95 000 obyvatel. Tento okres je charakterizován velmi rozdrobenou sídelní strukturou. Podle JOBCZůT ĚŇ016ě okres Havlíčk v Brod má významné zastoupení v pr myslu a zem d lství. Nejv tší podniky se zabývají textilní a od vní výrobou, výrobou skla a strojírenstvím. Jako p íklad lze uvést společnost Futaba Czech, s.r.o., která je označována za nejv tší společnost v okrese. Tato společnost se zabývá výrobou výfukových systém do osobních automobil . Dále je uvád na společnost Pleas, a.s., která vyrábí a prodává prádlo nebo pletené textilní výrobky. Dále lze uvést COOP družstvo HB, které se zabývá obchodní a výrobní činností, velkoobchodem a maloobchodem. Všechny uvedené společnosti v současné dob zam stnávají okolo 500 – 1000 zam stnanc , ale nutno podotknout, že se za posledních 10 let počet zam stnanc výrazn snížil. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že nabídka volných pracovních míst v okrese Havlíčk v Brod v roce Ň015 oproti minulému roku narostla zhruba o 56%. Oproti roku Ň014, kdy m síčn bylo nabízeno v pr m ru 4Ř7 volných pracovních míst Ědále VPMě, stoupla pr m rná m síční nabídka na 76Ň VPM. MPSV ĚŇ016ě dodává, že v okrese Havlíčk v Brod byl pro rok Ň015 nejv tší zájem o profese: idič, kucha , strážný, svá eč, prodavač a manipulační d lník. Naopak nejmenší zájem v roce 2015 v okrese Havlíčk v Brod byl o profese administrativní pracovník a pomocný nekvalifikovaný pracovník v r zných profesích. Celkov nejhorší nabídku tvo ily osoby se zdravotním postižením a absolventi škol, jelikož v tšina zam stnavatel požaduje alespo minimální praxi. Dále podle MPSV ĚŇ016ě míra registrované nezam stnanosti v okrese Havlíčk v Brod byla v roce Ň015 t etí nejnižší Ěpo okrese Jihlava a Pelh imově v rámci Kraje Vysočina. Za poslední rok nezam stnanost v okrese Havlíčk v Brod klesla o 0,Ř %. Stejn tak klesl i počet uchazeč o zam stnání na jedno VPM za poslední rok a to až o 4,Ň %. Naopak v roce Ň015 se zvýšil celkový počet VPM a to o Ňř6 VPM . Vývoj míry nezam stnanosti za období prosinec Ň014 - prosinec 2015 v okrese Havlíčk v Brod je znázorn n v tabulce Ň.

34

Tabulka Ň P ehled nezam stnanosti v okrese Havlíčk v Brod k 31. 12. 2015

míra nezaměstnanosti uchazečů celkem dosažitelní uchazeči 15-64 let ženy absolventi škol osoby se ZP volná pracovní místa počet uchazečů na 1 VPM

prosinec 2014 6,6 % 4 239 4 192 2 160 242 729 478 8,9

Havlíčkův Brod listopad 2015 5,1 % 3 209 3 196 1 839 240 724 854 3,8

prosinec 2015 5,8 % 3 629 3 619 1 903 216 744 774 4,7

Zdroj: MPSV (2016) – vlastní výzkum

Charakteristika okresu Jihlava ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že okres Jihlava leží v centrální části Českomoravské vrchoviny. Na obou stranách se nacházejí bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Okres Jihlava sousedí s okresy Pelh imov na západ , Havlíčkovým Brodem na severu, Žďárem nad Sázavou na východ a okresem T ebíčí sousedí na jihovýchod . Počet obyvatel v okrese Jihlava je v současné dob p ibližn 11Ň 000. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že nabídka volných pracovních míst v okrese Jihlava v roce 2015 proti minulému roku narostla zhruba o 46%. Oproti roku Ň014, kdy m síčn bylo nabízeno v pr m ru 446 VPM, stoupla pr m rná m síční nabídka na 65Ň VPM. Dále MPSV ĚŇ016ě uvádí, že zájem o profese se proti roku Ň014 nezm nil, stále byl zájem nejv tší zájem o pozice: idič nákladní, mezinárodní kamionové dopravy a idič osobní hromadné p epravy, obchodní zástupce. Dále byl zájem o kvalifikované d lníky ve stavebnictví a strojírenství, kucha e, číšníky a další. V roce 2015 v okrese Jihlava byl naopak nejmenší zájem o nekvalifikované pracovníky v r zných profesích. V okrese Jihlava se za poslední rok míra nezam stnanosti snížila až o 1,ň %. Z hlediska VPM v tomto okrese tyto místa vzrostla a to o Ň0Ř VPM. Počty uchazeč se za poslední roku snížila a to o 6,6 uchazeč na jedno volné pracovní místo. Situace se tedy v roce 2015 s nezam stnaností v okrese Jihlava výrazn zlepšila. Vývoj míry nezam stnanosti za období prosinec 2014 - prosinec 2015 v okrese Jihlava je znázorn n v tabulce ň.

35

Tabulka ň P ehled nezam stnanosti v okrese Jihlava k 31. 12. 2015

míra nezaměstnanosti uchazečů celkem dosažitelní uchazeči 15 –64let ženy absolventi škol osoby se ZP volná pracovní místa počet uchazečů na 1 VPM

prosinec 2014 7,0 % 5 438 5 258 2 568 379 643 388 14,0

Jihlava listopad 2015 5,1 % 3 881 3 778 1990 245 588 760 5,1

prosinec 2015 5,7 % 4 382 4 272 2 052 238 620 596 7,4

Zdroj: MPSV (2016) – vlastní výzkum

Charakteristika okresu Pelh imov ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že okres Pelh imov je situován v západní části Českomoravské vrchoviny a krom okres Havlíčk v Brod a Jihlava ze svého kraje, sousedí také s okresy Jind ich v Hradec a Tábor z kraje Jihočeského. Rozlohou se okres Pelh imov podle ČZSO (2016) adí na t etí místo v kraji, ovšem vzhledem k nejnižšímu počtu obyvatel má zdaleka nejmenší hustotu obyvatelstva ze všech p ti okres kraje. Dále ČZSO ĚŇ016ě dodává, že okres Pelh imov se v rámci kraje dlouhodob vyznačuje nejnižší mírou nezam stnanosti. Podle JOBCZůT ĚŇ016ě nízká míra nezam stnanosti v okrese Pelh imov m že vycházet i z p edpokladu, že je okres Pelh imov daleko od všech center a pr myslových zón a lidé tedy respektují nižší cenu práce a jsou ochotn jší p ijmout práci za nízké platové podmínky. Mezi nejvýznamn jší podniky v okrese Pelh imov JOBCZůT ĚŇ016ě uvádí ůgrostroj Pelh imov, a.s., výrobce zem d lských stroj , který zam stnává 1000 až 1500 pracovník a D evozpracující družstvo v Lukavci. Okres Pelh imov je vyznačován nejnižší mírou nezam stnanosti z celého Kraje Vysočina. V porovnání roku Ň014 a Ň015 se za poslední rok nezam stnanost v tomto okrese snížila o 0,Ř %. Celkový počet VPM byl Ň6ř v roce 2014 a v roce Ň015 dosáhl až na 5Řř. Tedy počet VPM v okrese Pelh imov se zvýšil až o ňŇ0 t chto míst. Zárove tedy nastalo i snížení uchazeč na jedno VPM. Za poslední rok se snížila tato hodnota až o 5,6. Koncem roku Ň015 tedy bylo pouze ň,ň uchazeč na jedno VPM. Vývoj míry nezam stnanosti za období prosinec Ň014 - prosinec 2015 v okrese Pelh imov je znázorn n v tabulce 4.

36

Tabulka 4 P ehled nezam stnanosti v okrese Pelh imov k 31. 12. 2015

míra nezaměstnanosti uchazečů celkem dosažitelní uchazeči 15 – 64 let Ženy absolventi škol osoby se ZP volná pracovní místa počet uchazečů na 1 VPM

prosinec 2014 4,9 % 2 383 2 358 1 156 114 404 269 8,9

Pelh imov listopad 2015 3,6 % 1 708 1 697 938 99 337 667 2,6

prosinec 2015 4,1% 1 944 1 929 969 86 341 589 3,3

Zdroj: MPSV (2016) – vlastní výzkum

Charakteristika okresu T ebíč ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že Okres T ebíč se nachází v jihovýchodní části kraje v sousedství okres Jihlava a Žďár nad Sázavou, dále sousedí s jihočeským okresem Jind ich v Hradec a jihomoravskými okresy Znojmo a Brno-venkov. Svou rozlohou pat í k velkým okres m Ěv kraji druhý nejv tšíě, na druhé místo se adí i počtem obyvatel a hustotou osídlení. Území okresu tvo í pahorkatiny jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, do nichž se hluboko za ezávají údolí ek Jihlavy, Oslavy a Rokytné. To jsou hlavní, ale nep íliš vodnaté toky okresu chudého na vodu, kterou však zachycuje také kolem Ň50 rybník a též p ehrady u Dalešic a Mohelna Ězdroje vody pro Jadernou elektrárnu Dukovanyě, jež v polovin sedmdesátých let zatopily velkou část malebného údolí eky Jihlavy. Dále ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že na hospodá skou situaci a zam stnanost v okrese t žce dolehly d sledky transformace hospodá ství po roce 1řŘř. D sledkem likvidace nebo alespo dramatického omezení výroby v nejv tších podnicích okresu. Na prvním míst je možno jmenovat BOPO T ebíč, kdy po likvidaci této společnosti se nezam stnanost stala velmi vysokou. K ní také p isp lo i propoušt ní v ostatních podnicích a ú adech. Vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých firmách mohl d sledky t chto proces jen do jisté míry utlumit. Vysoká nezam stnanost, zvlášt dlouhodobá, a nízké platy jsou trvale hlavními problémy t ebíčského okresu. JOBCZůT ĚŇ016ě adí mezi současné významné zam stnavatele v okrese T ebíč zejména instituci Nemocnice T ebíč a společnost MůNN+HUMMEL ĚCZě, s. r. o. v Nové Vsi, která se zabývá výrobou filtr a filtračních za ízení pro automobilový pr mysl. Dále podle JOBCZůT ĚŇ016ě vysoká nezam stnanost a nízké platy jsou hlavními problémy okresu T ebíč. Značné problémy se týkají p edevším obcí a vesnic, kde je p idružován útlum zem d lství a nedostatečné dopravní spojení. Nabídka volných pracovních míst v okrese T ebíč podle MPSV ĚŇ016ě v roce 2015 proti minulému roku narostla zhruba tém o řň%. Oproti roku Ň014, kdy m síčn bylo nabízeno v pr m ru 417 VPM, stoupla pr m rná m síční nabídka na Ř04 VPM. Nejv tší zájem v okrese T ebíč byl o profese obchodní zástupce, číšník/servírka, pracovníci ve stavebnictví a idiče kamionové dopravy. Naopak nejmenší zájem byl o profesi administrativní pracovník a pomocný nekvalifikovaný pracovník v r zných profesích. 37

Míra registrované nezam stnanost od roku Ň014 klesla o 1,ň % na Ř,ň %, což je ale nejmén ze všech p ti okres . Bohužel se ale stále okres T ebíč vyznačuje nevyšší mírou nezam stnanosti v Kraji Vysočina. VPM v okrese T ebíč vzrostla v roce Ň015 tém o 45%, tedy na celkových řň1 volných pracovních míst. Zárove se tedy snížil počet uchazeč na jedno VPM. V porovnání období prosinec Ň014 – prosinec Ň015 se tento počet snížil více než o polovinu a to na počet 6,Ř uchazeč na jedno VPM. Vývoj míry nezam stnanosti za období prosinec 2014 - prosinec 2015 v okrese T ebíč je znázorn n v tabulce 5. Tabulka 5 P ehled nezam stnanosti v okrese T ebíč k 31. 12. 2015 T ebíč míra nezaměstnanosti uchazečů celkem dosažitelní uchazeči 15 – 64let Ženy absolventi škol osoby se ZP volná pracovní místa počet uchazečů na 1 VPM

prosinec 2014 9,6 % 7 418 7 318 3 766 468 767 519 14,3

listopad 2015 7,4 % 5 630 5 559 3 079 355 711 827 6,8

prosinec 2015 8,3 % 6 336 6 261 3 222 346 735 931 6,8

Zdroj: MPSV (2016) – vlastní výzkum

Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že okres Žďár nad Sázavou leží ve východní části Českomoravské vrchoviny, na horních tocích ek Sázavy, Oslavy, Svratky a Chrudimky. Na jihu sousedí s okresy T ebíč a Brno-venkov, na východ s okresem Blansko, na severu s okresy Svitavy a Chrudim a na západ s okresy Havlíčk v Brod a Jihlava. JOBCZůT ĚŇ016ě popisuje, že pro okres Žďár nad Sázavou, stejn jako pro celý Kraj Vysočina, je typický pr myslov -zem d lský charakter. Pr myslové podniky, p edevším strojírenské odv tví se zam ují na m sta v blízkosti dálnice. P edevším m sto Velká Bíteš, kde má sídlo společnost ITW PRONOVIů, s. r. o., která se specializuje na výrobu hlubokotažných kovových komponent . Mezi další významné společnosti JOBCZůT ĚŇ016ě adí Žďas, a. s., DIůMO nebo Hettich ČR. ČZSO ĚŇ016ě dodává, že nezam stnanost je v okrese Žďár nad Sázavou relativn vysoká, po T ebíčsku druhá nejvyšší v kraji. Značn tíživá je na Žďársku dlouhodobá nezam stnanost. Nabídka volných pracovních míst podle MPSV ĚŇ016ě v okrese Žďár nad Sázavou v roce Ň015 proti minulému roku narostla zhruba o řň%. Oproti roku Ň014, kdy m síčn bylo nabízeno v pr m ru 417 VPM, stoupla pr m rná m síční nabídka tém o polovinu na Ř04 VPM. Nejv tší zájem podle MPSV ĚŇ016ě v okrese Žďár nad Sázavou byl o profese strojírenských d lník , idiče, skladníky, prodavačky, pracovníky ostrahy a projektové manažery. Stejn tak jako na T ebíčsku, tak v okrese Žďár nad Sázavou byl nejmenší zájem o administrativní pracovníky.

38

Míra nezam stnanosti v okrese Žďár nad Sázavou za poslední rok klesla o 0,Ř % a počet VPM vzrostl zhruba o 60 % v roce Ň015 na 6řŘ VPM. Počet uchazeč na jedno VPM se snížil od roku Ň014 tém o polovinu z 13,9 na 7,1. Vývoj míry nezam stnanosti za období prosinec 2014 - prosinec 2015 v okrese Žďár nad Sázavou je znázorn n v tabulce 6. Tabulka 6 P ehled nezam stnanosti v okrese Žďár nad Sázavou k 31. 12. 2015 Žďár nad Sázavou míra nezaměstnanosti uchazečů celkem dosažitelní uchazeči 15 – 64 let Ženy absolventi škol osoby se ZP volná pracovní místa počet uchazečů na 1 VPM

prosinec 2014 7,5 % 6 054 5 948 2 970 407 1 144 435 13,9

listopad 2015 5,7 % 4 518 4 473 2 368 319 1 037 864 5,2

prosinec 2015 6,3 % 4 977 4 955 2 412 319 1 062 698 7,1

Zdroj: MPSV (2016) – vlastní výzkum

3.3.2 Celková nezam stnanost Kraje Vysočina ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že na konci roku Ň015 bylo dosaženo podílu nezam stnaných osob v Kraji Vysočina hodnoty 6,ŇŇ % a to ješt ke konci listopadu Ň015 činil pouze 5,5ň %. Proti roku Ň014 bylo zaznamenáno snížení podílu nezam stnanosti o 1,13 bodu. V mezikrajském srovnání byl osmý nejnižší a proti republikovému pr m ru byl nižší o 0,0Ň bodu, p ičemž nejnižší podíl nezam stnaných osob je dlouhodob vykazován v Praze (4,20 %). Naopak nejhorší situace je v Ústeckém kraji ĚŘ,ř1 %ě Podíl nezam stnaných vyšší než osm procent byl tentokrát zaznamenán pouze v jediném okrese Vysočiny, T ebíčském, kde dosáhl úrovn 8,32 %. Dále ČZSO ĚŇ016ě uvádí vývoj podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvo a neumíst ných uchazeč o zam stnání podle kraj k 31. 12. 2015 v České republice. Obrázek č Ř popisuje podíly nezam stnaných osob na obyvatelstvu v % ve všech krajích ČR. Dále je uveden počet uchazeč o zam stnání rozd lený do skupiny, počet volných pracovních míst a počet uchazeč na jedno pracovní místo. Kraj Vysočina a jeho podíl nezam stnaných, s rozd lením na ženy a muže, činila 6,ň6 % a 6,0ř % a celkový podíl nezam stnaných osob činil k 31. 12. 2015 6,22 %. V Kraji Vysočina celkový počet uchazeč o zam stnání v uvedeném období dosáhl celkem na Ň1 039. Z toho uchazeči skupiny Ědosažitelní 15 - 64) celkem 21 0ňř a ženy celkem 10 55Ř. Dále celkem volných pracovních míst Kraj Vysočina k 31. 12. 2015 evidoval 3 55Ř. Počet uchazeč na jedno VPM evidoval Kraj Vysočina v uvedeném období 5,ř. Vývoj podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvo a neumíst ných uchazeč o zam stnání podle kraj k ň1. 1Ň. Ň015 v České republice je uveden v tabulce 7.

39

Tabulka 7 Podíl nezam stnaných osob podle kraj k 31. 12. 2015

ČR, kraje

Česká repu lika v tom kraje Hl. m Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Úste ký Li ere ký Královéhrade ký Pardu i ký Kraj Vysoči a Jiho oravský Olo ou ký Zlí ský Moravskoslezský

Podíl eza ěst a ý h oso Na obyvatelstvu v %

U hazeči o za ěst á í z toho Dosažitel í že y 15-64

Vol á

Počet

pra ov í

u hazečů

celkem

že y

uži

celkem

6,24

6,35

6,12

453 118

436 547

227 949

102 545

4,4

4,20 5,41 5,07 4,62 7,06 8,91 6,36 4,96 5,14 6,22 7,01 7,01 5,98 8,56

4,38 5,76 5,10 4,89 7,01 9,28 6,80 4,96 5,14 6,36 7,20 6,84 5,98 8,37

4,02 5,06 5,03 4,36 7,11 8,57 5,94 4,95 5,14 6,09 6,83 7,17 5,98 8,74

37 218 48 102 22 576 18 587 14 896 50 778 19 507 18 574 18 075 21 268 56 032 31 058 23 874 72 573

35 542 46 957 21 363 17 607 14 156 48 900 18 444 17 848 17 560 21 039 54 477 29 478 23 286 69 890

19 429 25 294 11 271 9 675 7 270 25 854 10 322 9 156 8 903 10 558 28 380 15 021 11 737 35 079

15 016 13 551 6 867 8 458 3 277 5 598 5 947 3 932 6 168 3 588 8 097 5 912 5 810 10 324

2,5 3,5 3,3 2,2 4,5 9,1 3,3 4,7 2,9 5,9 6,9 5,3 4,1 7,0

ísta

a1

ísto

Zdroj: ČZSO ĚŇ016ě – vlastní výzkum

ČZSO ĚŇ016ě dále uvádí, že nezam stnaných osob v evidenci ú adu práce, v posledním m síci roku Ň015 v Kraji Vysočina p ibylo a to o Ň 322 a jejich počet se tak ke konci roku Ň014 zvýšil na Ň1 Ň6Ř osob. Celkov se ale v roce Ň015 situace na trhu práce zlepšila, počet neumíst ných uchazeč se na Vysočin meziročn snížil o více než 4 200 osob a podíl nezam stnaných na obyvatelstvu poklesl o 1,1ň procentního bodu. Podíl nezam stnaných se oproti roku Ň014 snížil ve všech okresech kraje. Nejv tší úbytek byl zaznamenán v okrese T ebíč, a to o -1,ňŇ procentního bodu. V p íloze 10 vid t p esný podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v Kraji Vysočina ve srovnání s Českou republikou jako celku dle m síc uvedené v %. P íloha 10 znázor uje, že podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v Kraji Vysočina nejvyšší hodnoty dosahoval koncem roku Ň010 a koncem roku Ň01ň. Koncem roku Ň015 tento podíl v Kraji Vysočina klesl a to tém o Ň%. Dále lze vyčíst podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v ČR, kde je z ejmé, že uvedený podíl dosahoval nejvyšších hodnot koncem rok 2012 a 2013, kdy dosahoval tém k 8%. Koncem roku 2015 tento podíl též klesl a to tém o 1,5 %. Dále ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že nezam stnaných osob v evidenci ú adu práce, v posledním m síci roku Ň015, v Kraji Vysočina p ibylo Ň 322 a jejich počet se tak ke konci roku Ň014 zvýšil na Ň1 Ň6Ř osob. Celkov se ale v roce Ň015 situace na trhu práce zlepšila, počet neumíst ných uchazeč se na Vysočin meziročn snížil o více než 4 200 osob a podíl nezam stnaných na obyvatelstvu poklesl o 1,1ň procentního bodu. Podíl nezam stnaných se oproti roku Ň014 snížil ve všech okresech kraje. Nejv tší úbytek byl zaznamenán v okrese T ebíč a to o -1,ňŇ procentního bodu. V okrese T ebíč k datu ň1. 1Ň. Ň015, p esto stále p etrvával nejv tší podíl nezam stnanosti ve srovnání s ostatními okresy Kraje Vysočina Dále podle ČZSO ĚŇ016ě podíl nezam stnaných osob ve všech okresech v rámci Kraje Vysočina v roce 2015 klesl. Také klesl počet uchazeč o zam stnání a to též v rámci všech okres . Celkový počet volných míst v České republice se tém zdvojnásobil v porovnání s roky 2014 a 2015 z 58 7ňř volných pracovních míst na 10Ň 545 t chto míst. Celkov se 40

počet volných pracovních míst v ČR zvýšil o 57,ň %. Zejména v Kraji Vysočina se počet volných pracovních míst v porovnání let Ň014 a Ň015 tento počet též navýšil a to z 2 089 volných pracovních míst na ň 5ŘŘ t chto míst. Celkov se tedy počet volných pracovních míst v Kraji Vysočina zvýšil o 5Ř,Ň %. Podrobn jší počty podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu, uchazeč o zam stnání a volných pracovních míst jednotlivých okres Kraje Vysočina je uvedeno v tabulce 8. Tabulka Ř Podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v % Kraje Vysočina k 31. 12. 2015 ČR Kraj okres ČR Kraj Vysoči a okresy: Havl. Brod Jihlava Pelhři ov Tře íč Žďár . Sáz.

Podíl eza ěst a ý h oso Na obyvatelstvu v %

U hazeči o za ěst á í

Vol á pra ov í

ísta

2012

2013

2014

2015

2012

2013

2014

2015

2012

2013

2014

2015

7,37 7,63

8,17 8,05

7,46 7,35

6,24 6,22

545 311 26 963

596 833 28 304

541 914 25 532

453 118 21 268

34 893 664

35 178 1 203

58 739 2 089

102 545 3 588

7,01 7,39 5,25 9,82 7,67

7,31 7,36 5,64 10,49 8,41

6,65 6,99 4,95 9,64 7,51

5,79 5,74 4,09 8,32 6,29

4 548 5 841 2 597 7 735 6 242

4 756 5 778 2 778 8 148 6 844

4 239 5 438 2 383 7 418 6 054

3 629 4 382 1 944 6 336 4 977

39 150 122 171 182

207 338 154 225 279

478 388 269 519 435

774 596 589 931 698

Zdroj: ČZSO ĚŇ016ě – vlastní výzkum

ČZSO ĚŇ016ě dodává, že mezi nezam stnanými v Kraji Vysočina ke konci roku Ň015 mírn p evažovali muži, kterých bylo celkem 10 710, a na celkovém počtu osob bez práce se podíleli 50,4 %. Občan se zdravotním postižením ú ady registrovaly ň ňř7, což bylo 16,0 % z celkového počtu nezam stnaných. ůbsolvent škol a mladistvých bylo registrováno 1 258 a na celkovém počtu nezam stnaných se tak podíleli 5,9 %. Srovnání bylo uvedeno od roku Ň01Ň až do roku Ň015. Nejv tší podíl nezam stnanosti tvo ili muži a to v roce 2009 a 2010, kdy dosahovali v tší nezam stnanosti než ženy. Naopak od roku Ň01Ň se situace zm nila a v tší podíl nezam stnanosti tvo ily ženy. P esné podíly nezam stnaných osob na obyvatelstvu v Kraji Vysočina podle pohlaví jsou uvedeny v p íloze ĚP íloha 11ě. P ísp vek v nezam stnanosti podle ČZSO ĚŇ016ě poskytovaly ke konci roku Ň015 ú ady práce v Kraji Vysočina celkem 6 707 uchazeč m o zam stnání, tedy tém t etin osob vedených v evidenci. Nabídka volných pracovních míst v Kraji Vysočina dosáhla k 31. 12. Ň015 počtu ň 5ŘŘ, což bylo o 1 4řř více než ke konci p edchozího roku. Na jedno volné pracovní místo tak p ipadlo v pr m ru 5,ř uchazeče. Pro občany se zdravotním postižením bylo k dispozici ň5ř volných pracovních míst a pro absolventy a mladistvé 1 432 míst. Celkový p ehled uchazeč s nárokem na podporu v nezam stnanosti je uvedeno v tabulce 9.

41

Tabulka 9 Uchazeči s nárokem na podporu a VPM v nezam stnanosti k 31. 12. 2015

z toho

Kraj Vysoči a okresy: Havl. Brod Jihlava Pelhři ov Tře íč Žďár . Sázavou

z toho pro

Vol á

U hazeči o za ěst á í s ároke a podporu v eza ěst a osti

dosažitel í 15-64

že y

6707

6657

2863

1152 1401 717 1920 1517

1146 1384 715 1908 1504

469 592 296 820 655

Počet

pra ov í

u hazečů

ísta

a 1 vol é

absolventy a ladistvé

Osoby se zdravot í postiže í

pra ov í

3588

1432

395

5,9

774 596 589 931 698

535 198 164 235 300

91 47 55 69 97

4,7 7,4 3,3 6,8 7,1

celkem

ísto

Zdroj: ČZSO (2016) – vlastní výzkum

V tabulce ř jsou uvedeny p esné počty uchazeč s nárokem na podporu v nezam stnanosti a volná pracovní místa v okresech Kraje Vysočina. Uvedeni jsou uchazeči o zam stnání s rozd lením do skupin Ědosažitelní 15-64 a ženyě. Dále jsou uvedena volná pracovní místa s rozd lením pro absolventy a mladistvé a osoby se zdravotním postižením a dále je uveden počet uchazeč na jedno volné pracovní místo. Nejvíce uchazeč s nárokem na podporu je v okrese T ebíč s počtem 1 řŇ0 a naopak nejmén je v okrese Pelh imov a to pouhých 717 uchazeč . Nejvíce volných pracovních míst k 31. 12. 2015 bylo uvedeno v okrese T ebíč a nejmén pracovních míst bylo p ekvapiv uvedeno v krajském m st Jihlav . Z hlediska počtu uchazeč na jedno volné pracovní místo byla uvedena nejvyšší hodnota práv v okrese Jihlava a to 7,4 uchazeč na jedno pracovní místo a nejnižší hodnota byla uvedena v okrese Pelh imov, kde je pouhých ň,ň uchazeč na jedno volné pracovní místo.

3.4 Faktory ovlivňující nezam stnanost ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že nezam stnanost je ovlivn na mnoha r znými faktory, ke kterým pat í demografické zm ny, sociální klima daného území, geografický profil dané zem , ekonomická politika státu. Ekonomická politika státu ve vysp lých zemích využívá k dosažení určité hospodá ské úrovn makroekonomických nástroj Ěfiskální politiky, monetární politiky, ekonomie vn jších ekonomických vztah a d chodové politikyě. Naopak MPSV ĚŇ016ě uvádí, že v roce 2015 situaci s nezam stnaností p edevším v Kraji Vysočina ovliv ovalo masivní oživování ekonomiky. Nastal tedy tak dlouho očekávaný restart hospodá ského r stu a ve firmách, které hospodá skou krizi p ežily, se op t po n kolika letech zvýšila d v ra v hospodá ství ČR. Tím se zvýšil i jejich zájem o nové pracovníky a tím i tém raketov rostla i jejich nabídka nových pracovních pozic.

42

MPSV ĚŇ016ě p edpokládá, že v roce 2016 v Kraji Vysočina nastane pr m rný pokles nezam stnanosti, ale ten bude v rámci kraje brzd n jak strukturálními faktory Ětzn. dlouhodobá nezam stnanost, nesoulad mezi nabízenou kvalifikací a požadavky v rámci nových volných pracovních pozic, nebo nap íklad pokles počtu osob v produktivním v ku a dalšíě, tak i absencí evropských dotací v roce 2016. MPSV ĚŇ016ě dále popisuje, že mezi další negativní faktory, které ovliv ují zam stnanost v Kraji Vysočina lze za adit nep íznivou vzd lanostní strukturu obyvatelstva. V současné dob zejména stoupá vyšší podíl osob se základním vzd láním a také se zvyšuje samotná demografická skladba obyvatelstva. V současn dob ale také p evládají starší obyvatelé a další nár st byl zaznamenán u osob se zm n nou pracovní schopností. ČZSO ĚŇ016ě uvádí, že v ková struktura obyvatelstva určuje potenciální pracovní sílu, která m že být v ekonomické sfé e využita. Tato struktura je závislá na počtu živ narozených, zem elých, p ist hovalých a vyst hovalých obyvatel na daném území za sledované období. ČZSO ĚŇ016ě dopl uje, že nejvýrazn jší dopad na v kovou strukturu mají zm ny v počtu živ narozených jedinc . Podle toho, kolik d tí se narodí, m žeme p ibližn odhadovat, jak bude v budoucnu vypadat potencionální pracovní síla v dané zemi. Podle KRůJE VYSOČINů ĚŇ016ě nemít práci je pro mladé lidi nejen nep íjemné, ale i demoralizující. Nezískají pracovní návyky, cítí se zbyteční, hrozí jim sklouznutí k negativnímu napln ní prázdného času. Pro seniory, kte í nap íklad p ijdou o práci ve zralém v ku a nemohou najít jinou, je zase taková situace hodn stresující. Nedostatek vlastního uplatn ní je hodn bolestné v každém v ku a každé situaci. Proto podle KRůJE VYSOČINů ĚŇ016ě se bude Kraj Vysočina i nadále snažit o vytvá ení dobrých podmínek pro zam stnanost MPSV ĚŇ016ě uvádí, že na základ prognózy vývoje trhu práce pro rok Ň016 lze očekávat snížení počtu uchazeč a nár st počtu volných pracovních míst. Snížení lze očekávat v prvním čtvrtletí, zejména v pr b hu m síce b ezna a to v závislosti na počasí. D vodem bude zahájení sezónních prací, které každoročn odčerpávají z evidencí ú adu práce nejv tší počet nezam stnaných uchazeč a to nejen v Kraji Vysočina, ale i v rámci celé České republiky. MPSV ĚŇ016ě dále uvádí, že nezanedbatelný pozitivní vliv na vývoj nezam stnanosti v lo ském roce m la i činnost ú adu práce v oblasti monitoringu volných pracovních míst a široká podpora tvorby nových pracovních míst prost ednictvím nástroj aktivní politiky zam stnanosti a stále se rozr stající portfolio projekt financovaných jak z národních, tak i evropských finančních prost edk . MPSV ĚŇ016ě p edpokládá, že zam stnavatelé budou i nadále využívat možnosti spolupráce s ÚP p i náboru nových zam stnanc stejn jako v roce Ň015, kdy tato spolupráce m la relativn vysoký potenciál a ve svém d sledku vedla k dalšímu prohlubování a zefektiv ování této kooperace.

3.5 Státní politika zam stnanosti v kraji Vysočina V p edchozí kapitole byl popsán vývoj podílu nezam stnaných osob v Kraji Vysočina a v jeho jednotlivých okresech. Z analýzy trhu práce vyplynulo, že nezam stnanost je velkým problémem, a to nejen samotného kraje, ale celé České republiky. Jak je uvedeno v teoretické 43

části práce, cílem politiky zam stnanosti je dosažení plné zam stnanosti a ochrana proti nezam stnanosti. Proto je politice zam stnanosti v nována dostatečná pozornost. Jak je zmín no výše, politika zam stnanosti je rozd lena na aktivní a pasivní politiku. Zejména na pasivní politiku vydává stát vyšší výdaje, velká pozornost je ale také v nována aktivní politice zam stnanosti, neboť je účinn jší, a to tím, že se nezam stnanosti snaží p edcházet. 3.5.1 Realizace jednotlivých nástrojů APZ v roce 2015 MPSV ĚŇ016ě uvádí, že pomocí nástroj ůPZ se poda ilo v roce Ň015 v Kraji Vysočina alespo částečn ešit nezam stnanost rizikových skupin uchazeč o zam stnání. Podporováni byli p edevším občané nad 50 let v ku, osoby pečující o dít do 10 let v ku, uchazeči do ň0 let, osoby se zdravotním postižením Ědále jen OZPě a dlouhodob nezam stnaní. Podle MPSV ĚŇ016ě nejvíce využívanými nástroji v uplynulém období byly vyhrazená společensky pracovní místa z ízená za účelem výkonu samostatné výd lečné činnosti Ědále SVČě a ve ejn prosp šné práce. MPSV ĚŇ016ě popisuje, že poskytování p ísp vk ůPZ se ídí stanovenými kritérii, která jsou zakotvena v Normativní instrukci č. 15/Ň014 Ministerstva práce a sociálních v cí určené ÚP ČR, a která stanoví, že nástroje ůPZ jsou primárn určeny uchazeč m o zam stnání, kterým není pro jejich individuální charakteristiky možné zajistit zam stnání jiným zp sobem. Na APZ podle MPSV (2016) bylo v 1. pololetí Ň015 na MPSV a ÚP ČR vynaloženo 4 053 477 tis. Kč, v tom MPSV 26 7Ř4 tis. Kč, ÚP ČR 4 026 6řň tis. Kč. Ve srovnání s 1. pololetím Ň014 vzrostly výdaje na ůPZ o ř01 řŇ5 tis. Kč, tj. o ŇŘ,6 %. V porovnání s 1. pololetím Ň014 se zvýšil zejména objem výdaj ůPZ financovaných z ESF, který byl tém 1,5 násobný. Společensky účelná pracovní místa Podle MPSV (2016) v roce Ň015 se společensky účelná pracovní místa Ědále jen SÚPMě vyhrazená pro uchazeče o zam stnání stala jedním z dominantních nástroj ůPZ a da ilo se jejich prost ednictvím umístit uchazeče, kterým nebylo pro jejich individuální charakteristiky možné zprost edkovat zam stnání jiným zp sobem. Bonifikace t chto p ísp vk u zkrácených pracovních úvazk , motivovala zam stnavatele k zam stnání v tšího počtu uchazeč na částečný úvazek. Nejčast ji tomu tak bylo u osob pečující o dít do 10 let a u osob se zdravotním postižením Ědále OZPě. Také byla i SÚPM z ízená za účelem výkonu SVČ. P ísp vek byl poskytován na náklady spojené se založením živnosti. Ve ejn prosp šné práce MPSV ĚŇ016ě uvádí, že v rámci ve ejn prosp šných prací byli umísťováni zejména uchazeči o zam stnání, kterým se z d vodu osobních charakteristik, zejména nižší kvalifikace, neda ilo dlouhodob najít odpovídající pracovní pozici. Velmi často se jednalo i o uchazeče opakovan evidované na ú adu práce, se zdravotními obtížemi, či se ztíženou dopravní dostupností. Ostatní nástroje APZ Ú ady práce poskytují i další p ísp vky uchazeč m o zam stnání. Nap íklad poskytují p ísp vek na z ízení chrán ného pracovního místa pro OZP a p ísp vek na částečnou úhradu provozních náklad chrán ného pracovní místa. Podle MPSV ĚŇ016ě byly tyto p ísp vky využívány v roce 2015 v menší mí e s ohledem na jejich specifičnost a menší zájem

44

zam stnavatel . Dále MPSV ĚŇ016ě uvádí, že finanční prost edky na ůPZ má ú ad práce možnost získat z fond EU prost ednictvím operačních program . Rok Ň015 byl zlomový, co se týče podpory z Evropského sociálního fondu. V první polovin roku se dočerpaly prost edky z Operačního programu Lidské zdroje a zam stnanost. 3.5.2 Rekvalifikace a poradenství MPSV ĚŇ016ě uvádí, že v roce 2015 v rámci ůPZ Ěaktivní politiky zam stnanosti), RIP ĚRegionálního individuálního projektuě, NIP ĚNárodního individuálního projektuě a garantovaných projekt bylo zrealizováno v kraji Vysočina cca 1 ŇŇ5 rekvalifikačních kurz a to 11Ř druh , kterých se zúčastnilo celkem Ň 1Ň6 uchazeč a zájemc o zam stnání. Poskytování rekvalifikací v okrese Havlíčkův Brod MPSV ĚŇ016ě uvádí, že v okrese Havlíčk v Brod bylo realizováno celkem ňŇŘ rekvalifikačních kurz , kterých se zúčastnilo celkem 4ň0 uchazeč a zájemc o zam stnání. Mezi nejčast ji realizované rekvalifikace v roce Ň015 pat ily v okrese Havlíčk v Brod rekvalifikace určené pro pracovníky v sociálních službách, r zné typy svá ečských kurz , kurzy rozši ující idičská oprávn ní, kurzy z oblasti výpočetní techniky, účetnictví, ale i kurz pedikúry a manikúry. Dále MPSV ĚŇ016ě uvádí, že zhruba ř0 % uchazeč o zam stnání, kte í v roce Ň015 absolvovali rekvalifikaci, pat ilo do n které ze skupin, jímž je podle zam stnanosti v nována zvýšená péče. Poskytování rekvalifikací v okrese Jihlava MPSV ĚŇ016ě uvádí 466 uchazeč o zam stnání, kte í se zúčastnili v roce 2015 rekvalifikačních kurz v okrese Jihlava. V NIP bylo rekvalifikováno celkem 10ř uchazeč o zam stnání ve Ň5 r zných kurzech. Zejména byl zájem o kurz sociálního pracovníka, kurz svá ečství a zájem byl také o kurzy osobních služeb a kurz administrativního pracovníka. V RIP zejména v projektu Prevence zm na včas bylo rekvalifikováno celkem ň0 uchazeč o zam stnání v 7 r zných kurzech. Dále se podle MPSV ĚŇ016ě uchazeči o zam stnání zúčastnili garantovaných projekt , kterých bylo nabízeno stejn jako v roce p edešlém celkem 6. V jejich rámci prob hly r zné druhy rekvalifikačních kurz . SSSTůVJI ĚŇ016ě uvádí, že st ední škola stavební Jihlava zajišťuje v okrese Jihlava krom své hlavní činnosti, kterou je výuka a vzd lávání žák denního studia, jednu z aktivit v rámci vzd lávání dosp lých a to zajišťování rekvalifikací pro ú ady práce. St ední škola stavební je oprávn na poskytovat rekvalifikační kurzy bez zvláštní akreditace v t ch oborech vzd lání, které vyučuje, a které má zapsány ve školském rejst íku. Dále MPSV ĚŇ016ě uvádí, že podobn jako v jiných okresech Kraje Vysočina i v Jihlav probíhaly v roce Ň015 zvolené rekvalifikace, které absolvovalo celkem Ň74 uchazeč ve 41 r zných kurzech. Zde byl nejv tší zájem o kurzy idičského oprávn ní a profesní pr kazy, o kurzy pro strážné, o kurzy účetnictví a da ové evidence, o kurzy pracovník v osobních službách, svá eč, vizážistka a barvové poradenství, vysokozdvižné vozíky, kurz sanitá e a další.

45

Poskytování rekvalifikací v okrese Pelh imov MPSV ĚŇ016ě uvádí, že v roce 2015 v okrese Pelh imov byly rekvalifikační kurzy realizovány z národních prost edk ůPZ a prost ednictvím NIP, RIP a garantovaných projekt . Do 4ř druh rekvalifikačních kurz bylo za azeno celkem 1Ř5 uchazeč a zájemc o zam stnání. Nejv tší zájem v okrese Pelh imov v roce Ň015 byl o kurzy idičských oprávn ní skupin C, E, T a D a o p íslušné kurzy profesní zp sobilosti. Dále to byly kurzy v oblasti sva ování, účetnictví, sociální péče a kurzy v oblasti služeb a péče o t lo, ale také i počítačové kurzy. Pro menší počty účastník byly realizovány nap íklad kurzy personalista, da ový specialista, zubní instrumentá ka, manažer projektu, pyrotechnik, poradce pro výživu, instruktor fitness a další. M STOPůCOV ĚŇ016ě dopl uje, že rekvalifikační kurzy idičského oprávn ní skupiny C a D spolu s kurzem účetnictví a dan byly v okrese Pelh imov zavedeny teprve v roce 2015. Tedy pro okres Pelh imov tyto kurzy pro rok Ň015 byly zavedeny poprvé. Dále MPSV ĚŇ016ě uvádí, že v roce Ň015 bylo také realizováno p t poradenských program nazývané Job club. T chto program bylo poskytnuto pro 40 uchazeč ve v ku do ň0 let a pro osoby se zdravotním postižením. Dále v roce Ň015 podle MPSV ĚŇ016ě zažádali ň uchazeči o zam stnání s r zným stupn m invalidity o pracovní rehabilitaci. V rámci tohoto nástroje jim bylo poskytnuto individuální poradenství s návrhem ešení jejich situace. Poskytování rekvalifikací v okrese T ebíč MPSV ĚŇ016ě uvádí, že v roce 2015 bylo v rámci ůPZ, NIP a RIP za azeno do rekvalifikačních kurz celkem 74Ň uchazeč a zájemc o zam stnání. Z toho v rámci zvolné kvalifikace, bylo rekvalifikováno ň10 osob, p ičemž podíl zvolených rekvalifikací na celkovém počtu realizovaných rekvalifikací činil 66%. V rámci RIP bylo rekvalifikováno 51 osob. V projektu Vzd lávání a dovednosti pro trh práce bylo rekvalifikováno Ň60 osob, a to jak v rekvalifikaci zabezpečené ÚP, tak i ve zvolené. V rámci garantovaných projekt v okrese T ebíč bylo rekvalifikováno 1ň osob, poradenských činností se zúčastnilo 15 osob a na pracovní rehabilitaci nastoupili Ň uchazeči. Mezi nejčast jší typy rekvalifikací podle MPSV ĚŇ016ě v okrese T ebíč v roce Ň015 pat ily kurzy idičských pr kaz , svá ečské kurzy, kurzy účetnictví, kurzy pro pracovníky v sociálních službách a dále kurzy studené pokrmy, kosmetika, strážný, kurzy masér a kurzy pro ch vy. Poskytování rekvalifikací v okrese Žďár nad Sázavou Podle MPSV (2016) v roce Ň015 bylo realizováno v okrese Žďár nad Sázavou celkem 350 rekvalifikačních kurz , kterých se zúčastnilo 5ř5 uchazeč a zájemc o zam stnání. Kurzy probíhaly v rámci realizace národní ůPZ s počtem 157 osob, v rámci projekt NIP s počtem ňŘ7 osob, v rámci RIP s počtem 4Ň osob a v rámci garantovaných projekt s počtem ř osob. MPSV ĚŇ016ě dále uvádí, že mezi nejčast jší typy rekvalifikací, zabezpečovaných ú adem práce pat ily kurzy z oblasti účetnictví a administrativy, kurzy pro pracovníky v sociálních službách, svá ečské kurzy a kurzy pro obsluhu osobního počítače.

46

MPSV ĚŇ016ě dodává, že rekvalifikace tedy jako takové trvalé z stávají jedním z hlavních nástroj aktivní politiky zam stnanosti v Kraji Vysočina a z hlediska neustálých zm n na trhu práce jsou i rozhodujícím nástrojem, který m že aktuáln reagovat i na náhlé obraty na stávajícím trhu práce. Z toho d vodu uchazeči o zam stnání rekvalifikace hojn využívají.

3.6 P íčiny nezam stnanosti rizikových skupin osob na trhu práce Buchtová ĚŇ00Ň, s. 10řě uvádí, zda se člov k chce uplatnit na trhu práce, je to podmín no adou jeho vlastních charakteristik Ěv k, zdravotní stav, vzd lání, pohlaví, p íslušnost k etnické skupin ě. Tyto jednotlivé charakteristiky vyčle ují skupiny lidí s v tším rizikem ztráty práce a p edurčují je pro dlouhodobou nezam stnanost. Tyto skupiny bývají také často vystavovány riziku opakované nezam stnanosti. 3.6.1 Absolventi škol a mladiství Tato část práce bude zam ena na problémovou skupinu trhu práce a to zejména na absolventy škol a mladistvé. MPSV Ěuvádíě, že absolventi škol a mladiství tvo í v krizových obdobích jednu z vysoce rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která se na trhu práce velice špatn uplat uje. Absolventi škol JOBCZůT ĚŇ016ě popisuje, že absolventi škol tvo í jednu z hlavních rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která se nejh e uplat uje na trhu práce. Jejich nezam stnanost byla výrazn ovlivn na celkovou ekonomickou situací v zemi, celkovou nezam stnaností, stavem nabídky volných pracovních míst a stavem mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách. Zárove je ovlivn na i jejich vzd lanostní a oborovou strukturou. ůbsolventi škol jsou znevýhodn ni nedostatkem praxe, chyb jícími pracovními návyky a minimem zkušeností. Jako takoví mají absolventi škol problémy s uplatn ním se na trhu práce zhruba do v ku Ň5 let. Po této v kové hranici se jejich situace postupn zlepší a ustálí. JOBCZůT ĚŇ016ě dále uvádí, že míry nezam stnanosti jsou poté rozloženy podle obvyklého schématu. Nejnižší míru nezam stnanosti mají vysokoškoláci a dále lidé se st edoškolským vzd láním. Vyšší úrove nezam stnanosti je patrná u vyučených a nejvyšší u lidí, kte í mají pouze základní vzd lání. Ti mají navíc problémy s uplatn ním po celé své ekonomicky aktivní období. Naopak podle MPSV (2016) absolventi škol jsou znevýhodn ni p edevším nedostatkem praxe, chyb jícími pracovními návyky a minimem pracovních zkušeností. P i hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými p ednostmi. Zejména aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyk , počítačovými dovednostmi a v tší profesní flexibilitou. Bohužel tyto znalosti p esto často nestačí a oni jsou nuceni nejen „stát ve front na práci“, ale i p esunout se na tzv. sekundární trh práce, který je charakteristický nestabilním zam stnáním, nep íznivými pracovními podmínkami, nízkými výd lky a mizivými kariérními vyhlídkami. JOBCZůT ĚŇ016ě dopl uje, že problémy kolem zam stnavatelnosti absolvent a mladistvých jsou dlouhodob známé a stále se opakující.

škol

MPSV ĚŇ015ě uvádí, že mezi klíčové problémy absolvent pat í zejména nezájem o mladistvé uchazeče se základním vzd láním mezi zam stnavateli. V současné dob t chto uchazeč stále p ibývá. Dále mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v oborech pro n profesn 47

odpovídajících, jelikož jsou pro n často neatraktivní. Jako další problém lze označit to, že absolventi postrádají chyb jící pracovní zkušenosti, které jsou častými požadavky pracovních pozic na lepší úrovni. Dále podle MPSV ĚŇ016ě nevhodná nabídka volných pracovních míst, neodpovídající jejich vzd lanostní struktu e, je negativním faktorem, jelikož jsou čast ji nabízené pozice p evážn pro jednoduchou práci a pro absolventy to nejsou pozice atraktivní z pohledu jejich vzd lání. Mezi výhody absolvent škol MPSV ĚŇ016ě uvádí aktuální výchozí odborné znalosti a výrazn lepší znalosti cizích jazyk , ovládání PC a nových technologických za ízení. ůbsolventi dále jsou označováni v tší profesní flexibilitou a adaptabilitou, v tší ochotou učit se novým znalostem a tyto znalosti dále implementovat do výrobního procesu. Výraznou výhodou absolvent z hlediska zam stnavatel jsou nižší mzdové požadavky akceptující možnost náhrady získávání podpory profesního r stu a nižší požadavky na kvalitu pracovního prost edí. Podle JOBCZAT (2016) v Kraji Vysočina se absolventi škol na trhu práce nejlépe umísťují v profesích strojní inženýr, obsluha CNC stroj , elektrotechnik a elektriká , administrativní pracovník/pracovnice, asistent/asistentka, prodavač/prodavačka, kucha , číšník, servírka a obchodní zástupce. Naopak podle JOBCZAT (2016) nejmén šancí mají v současné dob na trhu práce profese v n kterých službách: kosmetičky, kade nice, dále n které stavební profese, automechanici, truhlá i a absolventi r zných zem d lských obor a profesí. Ze st edních škol zejména absolventi integrovaných st edních škol v oborech management, podnikání apod., obchodních akademií a gymnázií, a v neposlední ad také mladiství se základním vzd láním. Mladiství JOBCZůT ĚŇ016ě popisuje, že další specifickou skupinou nezam stnaných uchazeč jsou tzv. mladiství, tedy uchazeči o zam stnání do 1Ř let v ku bez základního vzd lání a se základním vzd láním. Tedy mladiství, kte í nedokončili n který z typ st edního školství nebo odborných učilišť. Podle JOBCZAT (2016) se vyskytují tyto faktory, které negativn ovliv ují za azení t chto osob na trh práce a to nízký v k a možné zdravotní omezení pro výkon požadované práce, absence jakýchkoliv dovedností získaných vzd láním, častý nezájem o další vzd lávání, nedostatek motivace a oslabená v le. JOBCZAT (2016) mezi negativní faktory dále uvádí nevhodné pracovní návyky, pramenící z nulového pocitu odpov dnosti. Dále také nereálné požadavky na pracovní za azení a nadstandardní ohodnocení vlastní práce a nedostatek pracovních p íležitostí pro tuto skupinu nezam stnaných uchazeč . MPSV ĚŇ016ě uvádí, že počet absolvent na konci roku Ň015 byl srovnatelný s t sn p edkrizovým obdobím, tedy prosincem Ň007, kdy v tomto období bylo celkem 1 271 absolvent škol a mladistvých. K ň1. 1Ň. Ň015 bylo evidováno 1 Ň05 absolvent škol a mladistvých. Zásluhu podle MPSV ĚŇ016ě na této situaci nemá pouze pozitivní hospodá ský a ekonomický vývoj v naší republice, ale kombinace tohoto vývoje, spolu se zvýšenou aktivitou ú adu práce v oblasti ůPZ, konkrétn v projektové činnosti, cílen zam ené na zvyšování zam stnanosti absolvent škol. JOBCZAT (2016) popisuje aktivity ú adu práce p i vstupu nezam stnaných absolvent škol na trh práce, které mohou absolventi či mladiství využít. adí mezi n besedy s budoucími absolventy škol p ed vstupem na stávající trh práce, p ísp vky zam stnavatel m, kte í 48

p ijmou do pracovního pom ru nezam stnaného absolventa, zejména na mzdové náklady. Dále mezi aktivity ú adu práce pro absolventy adí možnost umíst ní absolventa školy do probíhajících projekt v rámci ESF: „Nový sm r“ a „Klíč ke karié e nebo nabídku poradenských služeb v rámci včetn zdarma využívání ve ejn p ístupných PC a další. Pro absolventy základních a zvláštních škol Ěmladistvéě zejména projekt „Mladá šance“, který by jim m l umožnit získání první pracovní p íležitosti a první praxi. Dále MPSV ĚŇ016ě uvádí další aktivity ú adu práce p i vstupu nezam stnaných absolvent škol na trh práce. ů to zejména úvodní informační sch zky pro nové uchazeče, možnost umíst ní absolventa školy do probíhajících projekt v rámci ESF Ě„Praxe pro mladé do ň0 let“, „Záruky pro mladé“ě, které jim umožní získání první pracovní p íležitosti a první praktické zkušenosti. Současn mohou po spln ní požadovaných kritérií využívat další individuální poradenství a absolvovat nabízené rekvalifikační kurzy a dotovaná pracovní místa. 3.6.2 Osoby se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce podle MPSV (2016) trvale velmi specifickou pracovní kategorií se zvláštními nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu. Z tohoto požadavku podle MPSV (2016) vyplývají zvláštní podmínky jejich zam stnavatelnosti a současn s nimi i specifika. Mezi tato specifika lze uvést nevyhovující pracovní podmínky, nevyhovující charakter práce, vysoký podíl fyzické práce, vzd lanostní limity a bariéry v komunikaci. PRůCEPROOZP ĚŇ016ě popisuje, že v souvislosti se zam stnáváním lidí se zdravotním postižením je v zákon č. 4ň5/Ň004 Sb. zákona o zam stnanosti, v §67. odstavci 1ě až ňě jasn specifikováno, kdo je považován za osobu se zdravotním postižením. Podle PRACEPROOZP (2016) za osobu se zdravotním postižením se považuje člov k, kterému byla p iznána invalidita I., II., nebo III. stupn . P iznání invalidity I., II., nebo III. stupn je spojeno s nárokem na pobírání invalidního d chodu. Dále PRůCEPROOZP ĚŇ016ě uvádí, že za osobu se zdravotním postižením je považována osoba zdravotn znevýhodn ná. Osoby zdravotn znevýhodn né mají objektivn prokazatelné zdravotní komplikace, které nejsou natolik závažné, aby jim byl p iznán invalidní d chod. STÁTNÍ SPRÁVů ĚŇ016ě popisuje, že osoby se zdravotním postižením pat í mezi skupiny uchazeč ohrožených dlouhodobou nezam stnaností, proto i v jejich p ípad poskytuje ÚP ČR p ísp vky na podporu jejich pracovního uplatn ní. KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě uvádí, že pro osoby se zdravotním postižením je možnost využít v Kraji Vysočina sociální služby, které sm ují k zvýšení motivace uchazeč o práci této skupiny. KRůJ VYSOČINů ĚŇ016ě mezi tyto služby adí zejména poradenské služby, osobní asistence, sociáln aktivizační služby a sociální rehabilitace. Uvedené služby umož ují osobám se zdravotním postižením vrátit se znovu do b žného života, získat nové dovednosti a komunikovat více s okolím. Dále MPSV ĚŇ016ě uvádí, že ve srovnání s rokem Ň014 v roce Ň015 u této vysoce rizikové kategorie uchazeč o zam stnání došlo k poklesu, i když v daleko menší mí e. Ve srovnání s rokem Ň014, kdy byl pr m rný počet uchazeč této kategorie ň 611 osob m síčn , se jejich pr m rný počet v roce Ň015 snížil o 7ň osob na ň 5ňŘ uchazeč se ZP m síčn , to znamená 49

16,6 % podíl z celkového pr m rného počtu uchazeč , evidovaných celkem na kontaktních pracovištích Krajské pobočky ú adu práce v Jihlav Ěproti roku Ň014 nár st o Ň,Ň %ě. D vodem byl vysoký pokles celkového počtu uchazeč v roce Ň015 a relativn nízké snížení počt uchazeč se zdravotním postižením. 3.6.3 Ostatní problémové skupiny na trhu práce Tato část práce bude zam ena na p íčiny nezam stnanosti ostatních problémových skupin na trhu práce a to zejména na skupinu uchazeč dlouhodob nezam stnaných, skupinu uchazeč o zam stnání nad 50 let a na cizince na trhu práce. Dlouhodob nezam stnaní uchazeči MPSV (2016) popisuje, že se jedná o uchazeče, kte í z r zných d vod nemohou nalézt uplatn ní na současném trhu práce. U této skupiny hrozí reálné nebezpečí ztráty pracovních návyk a motivace pokračovat i p es dosavadní neúsp ch v hledání zam stnání nového. MPSV ĚŇ016ě uvádí rizikové faktory, které dnes zásadní zp sobem ovliv ují dlouhodobou nezam stnanost uchazeč o zam stnání. Mezi tyto faktory MPSV ĚŇ016ě uvádí nízký v k, a to zejména u fyzických osob do Ň0 let v ku, vyšší v k uchazeče, a to zejména u fyzických osob starší 50 let, nedostatek nebo absence praxe, či absence jakékoliv kvalifikace. Mezi další faktory lze uvést ned v ru zam stnavatele v daného potenciálního pracovníka z hlediska jeho minulosti. Dále MPSV ĚŇ016ě mezi faktory dlouhodob nezam stnaných uchazeč uvádí zdravotní omezení, kdy p ekážkou v práci je určitý zdravotní handicap, který omezuje uplatn ní se na trhu práce. EVROPSKÝ PůRLůMENT ĚŇ016ě uvádí, čím déle lidé z stávají mimo trh práce, tím obtížn ji jsou zam stnatelní. 60 % z 1Ň milion dlouhodob nezam stnaných v EU je bez práce již po dobu dvou po sob následujících let. Každý rok jeden z p ti nezam stnaných p estává aktivn hledat práci. Pak takové chování implikuje vážné riziko chudoby a sociálního vyloučení nezam stnaných osob a jejich rodin. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že k 31. 12. 2015 bylo v evidencích kontaktních pracovišť Krajské pobočky ú adu práce v Jihlav celkem 11 514 dlouhodob evidovaných uchazeč a v roce 2014 se jednalo celkem o 15 ř6Ň dlouhodob evidovaných uchazeč o zam stnání. D vodem enormního poklesu byl prudký ekonomicky hospodá ský rozvoj naší republiky v lo ském roce 2015. Uchazeči o zam stnání nad 50 let: MPSV ĚŇ016ě uvádí d vody špatné umístitelnosti této skupiny uchazeč . Mezi n lze uvést jejich kvalifikace, které obvykle neodpovídají požadavk m zam stnavatel . Dalším d vodem bývá nechuť n kterých z t chto uchazeč učit se novým v cem a novým pracovním návyk m, ale také se p izp sobovat novým pracovním podmínkám. Dále se jedná o nižší flexibilitu této kategorie pracovník , tedy menší ochota t chto uchazeč dojížd t do zam stnání. JOBCZůT ĚŇ016ě uvádí typy pomoci uchazeč m o zam stnání nad 50 let ze strany ú ad práce. Zejména se jedná o cílené využívání jednotlivých nástroj aktivní politiky zam stnanosti, za azování do odpovídajících výb rových ízení a za azení do jednotlivých projekt , které poskytují Ú ady práce.

50

MPSV ĚŇ016ě uvádí, že do této skupiny uchazeč pat ilo k 31. 12. 2015 celkem v Kraji Vysočina 6 ř56 p evážn dlouhodob nezam stnaných osob. Zde oproti roku 2014, kdy bylo evidováno celkem 7 677 uchazeč , došlo k absolutnímu poklesu počtu uchazeč této kategorie Ěúbytek 7Ň1 osobě. Současn se ale zvedl jejich podíl na celkovém počtu uchazeč o více než dv a p l procenta na ň0,1 %, což z pohledu vývoje nezam stnanosti znamená velmi nežádoucí jev. Cizinci na trhu práce EXPůKůT ĚŇ016ě popisuje, že v poslední dob je možnost sledovat rostoucí zájem cizinc o zam stnání v České republice. Nejv tší zájem mají cizinci ze t etích zemí, kte í pot ebují povolení k zam stnání. Nejvíce pracovních povolení bylo vydáno cizinc m z Ukrajiny, dále občan m Vietnamu, Mongolska, Moldavska a Uzbekistánu. EXPůKůT ĚŇ016ě dále uvádí, že vstupem České republiky do Evropské unie, získala naše zem nejen dočasné pracovní síly, ale i dlouhodobé a trvalé síly. Zam stnávání cizinc ze zemí Evropské unie nep edstavuje pro Českou republiku žádné v tší problémy. Problematika zam stnanosti cizinc je úzce spojena ze situací v oblasti migrace a vládní imigrační politikou. MPSV ĚŇ016ě uvádí, že cizinci, kte í vlastní pracovní povolení a mají trvalý pobyt v ČR, tak obsazují nejčast ji uvedené pozice, zejména v jednotlivých okresech Kraje Vysočina. -

-

Havlíčkův Brod: pracovníci ve strojírenství, stavební d lníci, pomocníci d lníci; Jihlava: pracovníci a pomocní pracovníci ve strojírenství a p íbuzných oborech; idiči v nákladní doprav , zem d lští pracovníci a pracovníci pro ostatní pomocné a úklidové práce; Pelh imov: technické, specializované d lnické a pomocné práce ve strojírenských a dalších pr myslových firmách; T ebíč: odborné a pomocné práce ve stavebnictví, strojírenství a službách ve zdravotnictví, obchodu a textilní výrob ; Žďár nad Sázavou: pomocní pracovníci ve službách a ve výrob .

MPSV ĚŇ016ě dodává, že celkov se počty zahraničních pracovník v roce 2015 v Kraji Vysočina nepatrn zvýšily. D vodem bylo trvalé místní navyšování počt pracovník z Evropské unie a občan z t etích zemí s trvalým pobytem, v d sledku zlepšení podmínek pro spln ní p edpoklad pro jeho získání. EXPůKůT ĚŇ016ě dodává, že úrove vzd lání a klasifikace a p edevším znalost českého jazyka ovliv ují možnosti cizinc p i hledání a udržení si zam stnání. Velké množství imigrant sm uje na sekundární trh práce, kde je postačující základní vzd lání, p ípadn výuční list. Dále EXPůKT ĚŇ016ě dodává, že p ekážky, které mohou cizinc m ztížit vstup na trh práce v ČR, mohou být zejména administrativní p ekážky z právního hlediska. Dále také p ekážka na stran imigrant z hlediska jejich nedostatečné vzd lanostní úrovn a p ekážky ze strany zam stnavatel z hlediska nedostatečné informovanosti zam stnávání cizinc . EXPůKT ĚŇ016ě dopl uje, že p ekážky na stran zam stnavatel , imigrant i administrativní p ekážky je nutno odstra ovat, jelikož mohou mít za následek nelegální zam stnávání cizinc .

51

3.7 Šet ení a jeho vyhodnocení ůutorka této diplomové práce provedla šet ení pomocí metody rozhovoru. Rozhovor je jednou ze základních metod kvalitativního výzkum. Vzhledem k respondent m tohoto výzkumného šet ení byl zvolený strukturovaný typ dotazování. ůutorka práce si p edem stanovila okruhy otázek, které se p ímo dotýkaly dílčího výzkumného cíle práce. Otázkám v pr b hu dotazování zam ovala v n kterých p ípadech po adí. Využívala také vysv tlujících a zp es ujících otázek k dopln ní odpov dí respondent . Metoda strukturovaného rozhovoru byla v práci použita zejména pro vyhodnocení současné stavu nezam stnanosti v kraji Vysočina. V pr b hu m síce únor Ň016 bylo osloveno ŇŇ pracovník Ú adu práce v Jihlav . Rozhovoru se zúčastnilo celkem 15 respondent a to 10 žen a 5 muž . Ve v kové kategorii 25-35 let se zúčastnilo 6 respondent , v kategorii 36-45 let 5 respondent a ve v kové kategorii 46-55 let se zúčastnili rozhovoru 4 respondenti. Rozhovoru se zúčastnili respondenti r zného typu pracovního za azení a to zejména 7 odborných poradc pro zprost edkování, 4 odborní pracovníci evidence a podpory, Ň analytici trhu práce a Ň respondenti na pozici vedoucích pracovník . ůutorka každý rozhovor doslovn písemn zaznamenávala do záznamového archu. Jeden rozhovor byl proveden po telefonu, protože respondent byl v dob provád ní výzkumného šet ení v pracovní neschopnosti a nebylo tedy možné domluvit s ním osobní sch zku. Pr b h tohoto rozhovoru autorka práce zaznamenávala též písemn do záznamového archu. P esné zn ní všech rozhovor uvedených v záznamových archách jsou součástí p ílohy práce ĚP íloha 1Ň – P íloha Ň6ě. V rozhovoru byly položeny identifikační otázky týkající se zejména nezam stnanosti v uvedeném kraji a hlavním cílem bylo zjistit vlastní názor pracovník ÚP na současný stav a p ípadné zlepšení, které by mohly být nápomocné autorce ke stanovení návrh na zlepšení současného stavu nezam stnanosti v kraji Vysočina. Na základ rozhovor autorka zhodnotila pohledy a názory pracovník na situaci uvedené problematiky a výsledky rozhovor autorka promítla v návrzích ke snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina. 3.7.1 Výsledky strukturovaného rozhovoru Zhodnocení výsledk kvalitativního výzkumu autorka zpracovala pomocí metody strukturovaného rozhovoru. ůutorka uvádí shrnutí výsledk výzkumných otázek diplomové práce: 1.) Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondenti se ve v tšin p ípad shodli Ě11ě, že hlavním problémem v uplatnitelnosti absolvent škol je zejména nedostatečná kvalita v obsahu vzd lání na školách a nedostatečné poskytování odborných praxí na školách. Z pohledu respondent by se školy m li více zam it práv na odborné praxe student . Jelikož dnes zam stnavatelé ve v tšin p ípad požadují po absolventech praxi minimáln jeden rok, kterou absolventi bohužel ve velké mí e postrádají. Poté dochází k nedostatečnému zájmu zam stnavatel o absolventy. Další problém, na kterém se respondenti shodli Ě6ě, jsou nereálné p edstavy absolvent , týkající se zejména pracovního za azení, nápln práce a hlavn výše platu. Respondenti doplnili Ě4ě, že absolventi mají nereálné p edstavy a ne všechny volné pracovní pozice jsou pro n dostatečn atraktivní. V rozhovorech dále respondenti ĚŇě uvedli, že absolventi škol zejména absolventi vysokých škol jsou dnes moc vybíraví a mají vysoké požadavky na svá budoucí zam stnání. 52

2.) Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč

skupiny 50+?

Podle respondent Ě10ě hlavním problémem uplatnitelnosti uchazeč skupiny 50+ spočívá v nedostatečné motivaci pracovat, či učit se novým v cem. Dalším podstatným problémem podle respondent Ě7ě je ochota p izp sobit se, jelikož uchazeči tém ve všech p ípadech už n kdy pracovali a mají zažité své postupy, zásady a v n kterých p ípadech dochází ke stagnaci. Často necht jí slevit ze svých zásad a postoj . Nutno podotknout, že se doba m ní a s tím i r zné pracovní podmínky a postupy. Problém není jenom ze strany uchazeč , ale problém je i na stran zam stnavatel . ů to zejména v jejich nedostatečném zájmu o tyto uchazeče a to hlavn z d vodu jejich menší dlouhodobé perspektivy. Zam stnavatelé necht jí uchazeče této rizikové skupiny zam stnávat podle respondent Ěňě z hlediska v ku t chto uchazeč . Je pro zam stnavatele nevýhodná p edevším proto, že nastává riziko brzkého odchodu do starobního d chodu. Další významný problém podle respondent Ě5ě v této rizikové skupin uchazeč je nedostatečná znalost výpočetní techniky a obava z ní. Vzhledem k tomu, že doba jde stále dop edu a s ní i dnešní elektronika, které se v tšina t chto uchazeč obává, zejména uchazeči dlouhodob nezam stnaní, kte í se s výpočetní technikou, nebo jinou elektronikou setkali naposledy v zam stnání nap íklad p ed 5 až 10 lety. 3.)

Jaké

jsou

podle

Vás

hlavní

problémy

uplatnitelnosti

osob

se

ZP?

Mezi hlavní problém respondenti Ě7ě uvedli nedostatečný počet pracovních míst pro tuto rizikovou skupinu a omezení komunikačních schopností a dovedností t chto osob. Jako další velký problém respondenti Ě7ě považují nedostatečnou motivaci k hledání pracovního uplatn ní a nízké sebev domí této rizikové skupiny osob. Hlavním problémem ze strany zam stnavatel podle respondent (6) jsou hlavn nez ízená pracovní prost ední pro osoby této rizikové skupiny. Jedná se zejména nap íklad o speciální bezbariérové za ízení, jako jsou toalety, výtahy apod. Zam stnavatelé tedy často nemají vyhovující podmínky pro tuto rizikovou skupinu osob, a proto se snižuje jejich zájem o uchazeče této rizikové skupiny. Dále respondenti ĚŇě uvedli, že nejmenší pravd podobnost a nejv tší problém v hledání zam stnání mají osoby ve v ku nad 50 let této skupiny a v evidenci ÚP jsou déle jak 1 rok. Podle respondent ĚŇě dalším problémem uplatnitelnosti této skupiny je nízká informovanost ze strany zam stnavatel ohledn státních p ísp vk této skupiny. Poslední problém, který doplnil Ě1ě respondent, je nedostatek pracovních míst s flexibilní formou pracovní doby pro tuto rizikovou skupinu uchazeč . Podle respondenta by tato skupina m la zájem zejména o zkrácené úvazky. 4.) Které nástroje jsou podle Vašich zkušeností nejčast ji uchazeč m o místo poskytnuty? Tém všichni respondenti Ě1ňě zodpov d li, že nejčast jšími nástroji, které jsou poskytovány uchazeč m, jsou rekvalifikační kurzy. Dále respondenti ve velké v tšin Ě1ňě mezi další často poskytnuté nástroje uvedli společensky účelná pracovní místa. Dále také respondenti ĚŇě uvedli poskytování společensky účelných pracovních míst pro osoby samostatn výd lečn činné. Respondenti ve velké v tšin Ěřě také uvedli mezi nejčast ji používaný nástroj ve ejn prosp šné práce. Dále byly uvedeny nástroje podle respondent Ě7ě roční individuální poradenství, Ě4ě investiční pobídky a Ěňě p eklenovací p ísp vek. V rozhovorech bylo dále uvedeno podle respondenta Ě1ě, že zejména na SÚPM jsou poskytnuty dotace a ve ejn prosp šné práce hlavn motivují zam stnavatele z hlediska vytvo ení pracovní smlouvy s pracovníkem. Dále bylo dopln no respondentem Ě1ě, že všechny nástroje, které jsou poskytovány Ú adem práce, jsou d ležité.

53

5.ěKteré

nástroje

jsou

podle

Vás

nejefektivn jší?

Respondenti Ě11ě se ve značné mí e shodli, že za nejefektivn jší nástroj považují společensky účelná pracovní místa. Zejména z d vodu, že jsou na tato místa poskytnuta dotace a motivují zam stnavatele z hlediska možného vzniku pracovní smlouvy s uchazečem. Dále podle respondent Ěřě byly za druhý nejefektivn jší nástroj uvedeny ve ejn prosp šné práce. Ve ejn prosp šné práce jsou podle respondent ĚŇě hlavn sezónní záležitosti. Jedná se zejména o úklidy obcí a m st, práce v lesnictví, turismu apod., které jsou určeny hlavn pro uchazeče bez a se základním vzd láním, kte í mají na trhu práce velké problémy se získáním pracovního místa. Dále respondenti Ě7ě označili za nejefektivn jší nástroj také rekvalifikační kurzy. U rekvalifikací respondenti ĚŇě dodali, že je možné absolvovat rekvalifikace, které lze uplatnit v jiném oboru, než který uchazeč vystudoval. Naopak podle respondenta Ě1ě bylo dodáno, že zp sob rekvalifikace je považován za velmi nevhodný. D vodem podle respondenta bylo označeno, že se tento druh nástroje nesleduje d sledn . ů mnohdy se rekvalifikace provádí jen z d vodu prodloužení evidence a možnosti zvýšeného finančního ohodnocení klienta v pr b hu rekvalifikace. Dále respondenti ĚŇě doplnili mezi nejefektivn jší nástroje také Regionální individuální programy, které ÚP v Jihlav poskytuje, zejména program Práce bez bariér na Vysočin , zam ený zejména pro osoby se zdravotním omezením, dále program Nová šance na Vysočin zejména pro dlouhodob nezam stnané osoby a program Záruky pro mladé zejména pro osoby do Ňř let. 6.ě

Které

programy

Ú adu

práce

Jihlava

považujete

za

nejvíce

p ínosné?

Tém všichni respondenti uvedli na tuto otázku stejné odpov di. Podle respondent Ě1ňě p ínosné programy, podle zkušeností z minulých let, budou všechny, tedy všech p t regionálních individuálních projekt Ěprogram ě, které jsou zam ené na r zné cílové skupiny uchazeč o zam stnání. Za nejvíce p ínosný program respondenti Ě14ě uvedli program Záruky pro mladé na Vysočin , který je zam en na absolventy. Hlavním cílem tohoto programu podle respondent Ě4ě je pomoci zejména mladým lidem do Ňř let v ku získat roční odbornou praxi. Další program, který považují respondenti Ě11ě za p ínosný je program Nová šance na Vysočin , který je zam en zejména pro osoby dlouhodob nezam stnané. Hlavním účelem tohoto programu podle respondent ĚŇě je zvýšit motivaci zlepšit orientaci na trhu práce pro uvedenou skupinu uchazeč . Dále respondenti ĚŘě uvedli program Práce bez bariér na Vysočin , který je zam en zejména na osoby se zdravotním omezením. Mezi hlavní aktivity programu uvedli respondenti Ěňě rozvoj osobnosti formou vzd lávání a zlepšit orientaci na trhu práce. Jako další p ínosný program respondenti Ě7ě uvedli program 45+ na Vysočin , který je pro uchazeče starší 45 let. ů poslední uvedený program, který respondenti Ě7ě považují za p ínosný je program Práce s rodinou na Vysočin . Tento program podle respondent ĚŇě je zam ený na uchazeče, kte í pečují o dít do 15 let v ku. Dále byly také uvedeny podle respondent ĚŇě programy Efektivní systém rozvoje zam stnanosti, Rozvoj služeb v oblasti volných pracovních míst a program Vzd lávání a dovednosti pro trh práce.

54

7.ě Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú ad práce se školami? V tšina respondent Ě1Ňě označila rozsah spolupráce ú ad práce se školami na dobré úrovni zejména v komunikaci. Respondenti Ěňě označili tuto spolupráci za mén kvalitní. ůle v podstat tazatel v pr b hu rozhovor nezaznamenal žádné v tší výhrady ohledn spolupráce ú ad práce se školami. Ú ady práce podle respondent Ě7ě naopak pro žáky základní škol poskytují širokou škálu informací ohledn dalšího pokračujícího studia. Pro žáky st edních odborných škol zejména ÚP v Jihlav poskytuje p edevším poradenství ve volb povolání. Respondenti Ě4ě dále uvedli, že ÚP v Jihlav pro školní rok Ň016/Ň017 vytvo il pro studenty p ehled pod názvem - Jaké si zvolit povolání? Tento p ehled byl sestaven na základ Informačního a poradenského st ediska v Jihlav , který podle respondent Ěňě je možné najít p ímo na kontaktním pracovišti ÚP Jihlava. Dále respondenti Ě4ě uvedli, že tento p ehled je vydáván každoročn v brožu e, která je k dispozici v prostorách Ú adu práce v Jihlav , ale i v prostorách jednotlivých škol, zejména jsou vystavovány podle respondent na nást nky nebo jsou uvád ny na webových stránkách škol. Žáci mohou najít informace p edevším o typech škol, formách studia, dny otev ených dve í škol a další. Dále v rozhovorech respondenti dodali (3) informaci, že školy s každým koncem školního roku zasílají informace Ú ad m práce ohledn počtu žák a absolvent , na základ kterých ÚP má p ehled. N kte í respondenti (2) si myslí, že o Informačním poradenském st edisku stále dost žák ani absolvent neví, tedy jeho možnosti nejsou využívány v plné mí e a doporučili zapracovat na v tší informovanosti této možnosti. Dále bylo respondenty ĚŇě dopln no, že ve spolupráci se základními a st edním školami jsou po ádány skupinové programy zejména k volb povolání a získávání a hledání zam stnání. Ř.ě Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Ve v tšin p ípad u této otázky respondenti Ě1Ňě uvedli, že ke snížení nezam stnanosti v roce Ň015 vedlo hlavn zlepšení celkové ekonomické situace. Dále respondenti (4) uvedli jako d sledek snížení nezam stnanosti i demografické zm ny obyvatelstva. Dalším d vodem podle respondent Ě4ě byl v tší d raz na kontroly zam stnávání cizinc , kterých se tedy v roce Ň015 poda ilo zam stnat podle respondent více. Celkov se podle respondent Ě6ě situace na trhu práce zlepšila, zejména v počtu neumíst ných uchazeč na Vysočin , který se meziročn snížil. Podíl nezam stnaných se oproti roku Ň014 snížil podle respondent ĚŇě ve všech okresech Kraje Vysočina. Respondenti Ě4ě dále uvedli, že se situace nezam stnanosti m ní pr b žn v jednotlivých m sících a to díky sezónním pracím. V jarních m sících podle respondent ĚŇě je situace skoro tém vždy lepší. Uchazeči se v tomto období hodn vy azují z evidence ÚP a d vodem jsou práv sezónní práce. ř.ě Které pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondenti (10) z nejv tší části uvedli, že pozice, které se nejmén da í obsadit, jsou pozice v oblasti strojírenství a elektrotechniky. I p esto, že v zejména Kraj Vysočina má rozsáhlý počet škol s technickými obory, ani p esto se tyto pozice neda í obsadit. Dále respondenti Ě4ě uvedli obor zdravotnictví a léka ství, podle respondent Ěňě je v dnešní dob málo léka všeobecn a dochází k častému odlivu léka do zahraničí za lepšími podmínkami. Dále byly respondenty Ě4ě uvedeny manuální práce, podle respondent lidé v mnoho p ípadech tyto práce odmítají, protože nevyhovují jejich p edstavám o svém zam stnání. Respondenti také uvedli Ěňě sociální oblast, oblast dopravy a gastronomie. Část respondent ĚŇě se u této otázky zmínilo o nedostatečném jazykovém vybavení uchazeč .

55

10.ě Kdo podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Všichni respondenti Ě15ě uvedli, že nejvíce aktuálních pracovních nabídek poskytuje internet zejména pracovní portály. Podle respondent Ě5ě pracovní portály nabízí velkou nabídku pracovních míst a poskytují d ležité informace k hledání zam stnání, nap íklad jak napsat životopis, motivační dopis nebo jak se p ipravit na pohovor. Dále byly respondenty (7) uvedeny Ú ady práce, které poskytují informační a poradenské služby klient m, ti ale musí být registrováni jako uchazeči o zam stnání. Mezi další poskytovatele nabídek práce byly uvedeny podle respondent Ě6ě personální agentury, podle respondent Ě6ě sociální sít a inzeráty v tisku. Mezi sociální sít byly označeny podle respondent Ě5ě sociální síť Facebook, Linkedin a Twitter. Respondenti ĚŇě doplnili u inzerát v tisku, že jde v tšinou o regionální nabídky práce. Nap íklad byly pro Kraj Vysočina uvedeny známé Jihlavské listy a Jihlavský deník.

3.Ř Návrhy na snížení nezam stnanosti Na základ výsledk šet ení, které byly za pomocí strukturovaných rozhovor s pracovníky ÚP Jihlava získány, autorka navrhla p t doporučení Ěnávrh ě, které by mohly vést ke zlepšení současné nezam stnanosti a to zejména k jejímu snížení. První návrh – Flexibilní formy práce v Kraji Vysočina ůutorka na základ výzkumu, který provedla pomocí metody strukturovaného rozhovoru a rozboru současnému stavu nezam stnanosti v Kraji Vysočina, stanovila první návrh na snížení nezam stnanosti a to poskytovat více flexibilních forem práce. Zejména poskytovat flexibilní formy práce a to formy kvantitativní flexibility. ůutorka by zam stnavatel m doporučila nabízet více pracovních míst s možností flexibilní formy práce, a to zejména částečný úvazek a sdílené pracovní místo. Částečný úvazek Částečný úvazek je podle zákoníku práce ̧ Ř0ě typ pracovní smlouvy na mén než 40 hodin týdn , tj. mén než na celý úvazek. V praxi lze využívat částečný úvazek na libovolný počet hodin Ěnap . 0,5 či 0,7 úvazkuě. Částečný úvazek je nabízen p i menším objemu práce na dané pracovní pozici či v situaci, kdy zam stnanec nem že nastoupit na celý úvazek. VUBP ĚŇ007ě uvádí, že podle zákoníku práce má zam stnavatel povinnost vyhov t žádosti o zkrácený úvazek u zam stnance pečující o dít mladší 15 let, t hotné zam stnankyni či zam stnanci, který pečuje o bezmocnou fyzickou osobu, pokud tomu nebrání provozní d vody. Sdílené pracovní místo Sdílené pracovní místo je stejn jako částečný úvazek založeno na zkrácení délky pracovní doby. Sdíleným pracovním místem neboli jobsharingem je v rámci diplomové práce myšlen stav, kdy se dva či více zam stnanc d lí o jeden celý úvazek. Zam stnanci tedy pracují na zkrácený úvazek. Jobsharing se m že skládat i na základ dohod o provedení práce, nejen u pracovních smluv. Oproti částečnému úvazku je nutné sdílet u sdíleného pracovního místa pracovní nápl a odpov dnost za práci. Jeden zam stnanec pracuje nap íklad od pond lí do úterý a druhý od st edy do pátku. Ve st edu dochází tedy k p edávání p íslušné agendy. 56

DůTů ů VÝZKUM SDů INFO ĚŇ016ě naopak uvádí, že výzkumy dokládají, že s konfliktem pracovního a soukromého života se potýká velká část populace. Z výzkumu realizovaného v ČR vyplynulo, že p es 60% žen a muž má pocit, že kv li práci se nemohou v novat partnerovi/partnerce nebo rodin tolik času, kolik by cht li. Dnešní trh práce podle autorky p ináší adu paradox . Na jedné stran roste nezam stnanost a na stran druhé si firmy st žují na nemožnost sehnat kvalifikované pracovníky. Jedním ze zdroj , které zatím v České republice ada společností opomíjí, jsou ženy na mate ské nebo rodičovské dovolené, či po ní. Dále pak osoby se zdravotním omezením a osoby starší 50 let. Pr zkum ůsociace malých a st edních podnik a živnostník v ČR z roku Ň010 probíhal mezi více než p ti stech podnicích r zných velikostí i r zného počtu zam stnanc a zam oval se na zjišt ní názor a zkušeností zástupc firem týkajících se politiky zam stnanosti a pracovního práva. Z výsledk podle ůSMP ČR ĚŇ010ě vyplynulo, že nadpoloviční v tšina (58%) respondent nevyužívá možnost zam stnávat pracovníky na částečný úvazek. SVůZ PR MYSLU ů DOPRůVY ĚŇ00řě, uvádí, že to potvrzuje i výzkum Svazu pr myslu a dopravy z roku Ň00ř, kdy podle jeho výsledk částečný úvazek nevyužívá 50%. Zajímav si i jevily podle ůSMP ČR ĚŇ010ě odpov di na otázky týkající se d vodu nezavád ní částečných úvazk . Na otázku, proč nevyužívá daný podnik částečné úvazky, nejvíce respondent odpov d lo v tom smyslu, že to neumož uje charakter práce Ě6Ň,Ř%ě, dalším nejčast jším d vodem byla obava z nespln ní všech pracovních povinnosti zam stnance Ě4ř,1%ě. Mezi dalšími odpov ďmi podle ůSMP ČR ĚŇ010ě se vyskytovala nutnost rozd lit práci mezi více zam stnanc ĚŇŘ,1%ě, obava ze snížení výkonnosti zam stnanc ĚŇ1,Ň%ě a nedostatečný p ehled zam stnance na zkrácený úvazek ĚŇ6,1%ě. Naopak BYZNIS IHNED ĚŇ016ě uvádí, že v tšina českých zam stnavatel však zatím výhody této formy úvazk neobjevila. Podle studie Evropské komise za rok Ň015 pracovalo v České republice na zkrácený úvazek jen Ř,5 % žen a Ř % muž . Dále BYZNIS IHNED ĚŇ016ě uvádí, že zájem v roce Ň015 m li podle šet ení ůBSL Ěp ední organizace zastupující segment sdílených podnikových služeb v ČRě nejen rodiče na mate ské či rodičovské dovolené Ě77%ě, ale i studenti Ě16%ě, či lidé, kte í pečují o nemohoucího rodinného p íslušníka Ě4%ě. Pro všechny tyto skupiny p edstavují flexibilní formy práce jedinou možnost, jak se zapojit do pracovního procesu. Pozitivní p ínos nemají pouze pro zam stnance, nýbrž i pro firmy, které tyto flexibilní formy práce poskytují. ůutorka uvedla p t d vod Ěvýhodě, proč by společnosti m li zavést práv flexibilní formy práce: -

nedojde ke ztrát zkušených zam stnanc ;

-

snadn jší zapojení pracovník do plného pracovního procesu;

-

posílení loajality zam stnanc ;

-

zvýšení produktivity zam stnanc ;

-

možnost ešení problému s nedostatkem kvalifikovaných pracovník .

57

Podle autorky by si společnosti m li položit otázku, zdali opravdu nelze nalézt zp sob zavedení částečných úvazk , které by p inášely společnostem zmín né výhody. Zejména podle autorky odchod kvalifikovaných pracovník , je velmi náročný, společnosti, tak musí hledat náhradu a vychovat tak nového člena týmu. Podle autorky je d ležité si udržet své pracovníky aktivní i v dob , kdy nezvládají pracovat na plný úvazek, nap íklad kv li rodičovství. ůutorka zejména doporučila aktivn je zapojit do práce, tedy nabídnout flexibilní formu práce, umožnit jim tak zapojení zp t do práce a p ipravit jim adekvátní podmínky do práce. Dále podle autorky společnosti, které zam stnanc m vyjdou vst íc a umožní flexibilní formy práce a tak získají obvykle v rné pracovníky s velkým potencionálem. Velká část zam stnavatel se často obává administrativní činnosti. Ve skutečnosti podle autorky je však administrativní zát ž t chto flexibilní forem práce velice podobná s administrativou plných úvazk . Další obavou zam stnavatel m že být obava z mén odvedené práce, i to je podle autorky p edsudek. Zam stnanci sice budou pracovat kratší dobu, ale podle autorky efektivn ji. Mají možnost se na práci více soust edit, díky čemuž mohou dosahovat vyšších výkon či produktivity. Dále flexibilní formy práce mohou ešit problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovník . Na záv r tohoto doporučení autorka uvedla, že zavedení flexibilních forem práce není samoz ejm možné zavést ve všech oborech. Pokud společnosti mají zájem o své zam stnance a cht jí svým zam stnanc m vyjít vst íc, mohou hledat i jiná ešení. Nap íklad podle autorky mohou společnosti poskytnout svým zam stnanc m pružnou pracovní dobu, homeoffice Ětzv. práce z domuě nebo firemní školky. Druhý návrh – Snížení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením K ň1. 1Ň. Ň015 Ň015 ÚP Jihlava evidoval ň 5ňŘ uchazeč o zam stnání se zdravotním postižením, tj. 16,6 % podíl na celkovém počtu nezam stnaných. ÚP Jihlava se snaží ešit nezam stnanosti této skupiny již n kolik let, avšak neúsp šn . ůni p es finanční podporu zam stnavatel m se neda í v tší počet OZP umístit na trhu práce. Zam stnavatelé by si však m li uv domit, že zam stnávání zdravotn postižených s sebou nese mnoho výhod. -

-

dle zákona č. 5Ř6/1řřŇ Sb. o daních z p íjmu, zam stnavatel zam stnáním osob se zdravotním postižením získává slevu; za každou tuto osobu získá slevu na dani z p íjmu ve výši 1Ř 000 Kč a za každého zam stnance s t žkým zdravotním postižením získá slevu 60 000 Kč; zam stnavatel m že získat od ÚP p ísp vek na vytvo ení chrán ného místa; zam stnavatel m že také od ÚP získat p ísp vek na podporu zam stnávání, zdravotn postižených osob a p ísp vek na zapracování t chto osob; zam stnavatelé si splní zákonem stanovou povinnost zam stnat osoby se zdravotním postižením bez odvod do státního rozpočtu.

Pro podporu snížení nezam stnanosti zdravotn postižených bylo navrhnuto: -

zvýšit aktivitu ze strany ÚP v propagaci výhod plynoucích ze zam stnávání osob se zdravotním postižením; zvýšit informovanost zam stnavatel týkající se p ísp vk ; které ÚP poskytuje za zam stnávání osob se zdravotním postižením; zvýšit informovanost uchazeč ze strany ÚP; zvýšit popularitu tzv. Job club .

58

Podle návrh autorky by ÚP m li více propagovat výhody, které plynou ze zam stnávání této ohrožené skupiny tedy osob se zdravotním postižením. ÚP by podle autorky m li oslovovat vybrané společnosti a zasílat aktuální právní zm ny v ohledu zam stnávání zdravotn postižených osob. Tedy zvýšit celkovou informovanost o p ísp vcích, které ÚP poskytují. Zejména pracovníci, kte í pracují jako správci Portálu ÚP by m li pravideln aktualizovat informace a výhody tohoto typu zam stnávání. Pracovníci ÚP, zejména zprost edkovatelé by m li podávat uchazeč m této skupiny podrobné informace týkající se rekvalifikačních kurz , které mají možnost navštívit tyto skupiny osob a podávat informace o možnosti účasti tzv. Regionálního individuálního programu – Práce bez bariér na Vysočin . Podle autorky u osob, které by se zúčastnili tohoto programu, by se posílily dovednosti pot ebné pro hledání nového zam stnání. Dále autorka uvedla jako návrh pro podporu snížení nezam stnanosti této rizikové skupiny zvýšit popularitu tzv. Job club . Tyto Job cluby poskytují ÚP prost ednictvím tzv. Informačních poradenských st edisek. Pracovníci, kte í mají na starost zprost edkování, by m li informovat, každého nového uchazeče o možnostech t chto st edisek. Pro uvedenou rizikovou skupinu OZP zejména ÚP Jihlava poskytuje poradenský program tzv. Job club HELP, který je zam en na osoby se zdravotním postižením nebo s jiným zdravotním omezením. ÚP by m li podle autorky alespo 1x m síčn realizovat tzv. den otev ených dve í, práv t chto poradenských informačních st edisek, kde by se uchazeči za pomocí odborných pracovník t chto st edisek dozv d li podrobné informace, tedy ješt p ed tím, než by podepsali dohodu o účasti t chto st edisek. Okamžité podepsání uvedených dohod uchazeče podle autorky často odrazují. Hlavním d vodem je sankce, která obnáší 6 m síční vy azení z evidence ÚP. ůdministrativní náročnost u toho návrhu nebude značn zvýšená. Finanční náročnost z hlediska ÚP bude minimální. Náklady ze strany ÚP budou spočívat zejména na propagační materiál a p ípadn na úpravy webových stránek. V p ípad , že by ÚP necht li pro tuto podporu zam stnávat nové pracovníky, finanční náklady budou minimální. Dále na základ INTERNÍ DOKUMENTůCE ÚP Jihlava ĚŇ016ě, byly autorce poskytnuty informace ohledn kritérií p ísp vk na zam stnávání osob se zdravotním postižením aktuáln k 1. 3. 2016. V současné dob jsou poskytovány zam stnavatel m p ísp vky za zam stnávání osob se zdravotním postižením a to: Chrán né pracovní místo – p ísp vek na z ízení Stanovená výše p íspěvku na jedno chráněné pracovní místo: s ohledem na skutečnou výši náklad na vytvo ení místa. Maximálně do výše: osminásobku pro OZP a dvanáctinásobku pr m rné mzdy v národním hospodá ství za první až t etí čtvrtletí p edchozího kalendá ního roku. Doba poskytování p íspěvku: jednorázový p ísp vek je zam stnavatel m poskytován v p ípad vytvo ení chrán ného pracovního místa na ň6 m síc . Základní kritéria pro poskytnutí p íspěvku: pracovní místo musí být obsazeno pouze osobou se zdravotním postižením. Pracovní místo m že vytvo it i osoba se zdravotním postižením, za účelem samostatné výd lečné činnosti. Zde musí být uveden druh náklad , nesmí se jednat o náklady na nákup materiálu a zboží, ale nesmí se jednat o nákupy od fyzických osob. K doložení nájemního vztahu je možno tolerovat smlouvu o smlouv budoucí, s datem od počátku zahájení činnosti a také p edložené doklady uznaných náklad musí mít datum po ízení a úhrady až po podpisu dohody o z ízení chrán ného pracovního místa. 59

Chrán né pracovní místo – p ísp vek na provozní náklady Roční výše p íspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa: tato výše p ísp vku je stanovena s ohledem na skutečnou výši provozních náklad a dle ekonomické situace subjektu, max. 4Ř 000,-Kč ročn . Doba poskytování p íspěvku: tato doba je stanovena na základ uzav ené dohody, vyplácí se zálohov čtvrtletn nebo v jiném dohodnutém termínu. Nep ipouští se v tomto p ípad zp tné proplácení provozních náklad . Základní kritéria pro poskytnutí p íspěvku: p ísp vek na provozní náklady chrán ného pracovní místa je poskytnut na základ uzav ené dohody na z ízení chrán ného pracovní místa, p ípadn dohoda o vymezení takového místa. Dále ÚP mohou poskytovat p ísp vky v rámci nástroj aktivní politiky. Na základ INTERNÍ DOKUMENTůCE ÚP JIHLůVů ĚŇ016ě a to zejména dokumentace – Podmínky pro poskytování p ísp vk v rámci ůPZ aktuáln k 1. 3. 2016 byly autorce poskytnuty informace týkající se dalších p ísp vk , v tomto p ípad pro osoby se zdravotním postižením. Generální editelství ÚP ČR v úplném zn ní sm rnice generálního editele č 1/Ň015 stanoví postup ÚP ČR p i realizaci nástroj a opat ení aktivní politiky zam stnanosti. Generální editelství ÚP ČR stanoví maximální výši finančních p ísp vk na nástroje a opat ení ůPZ a krajské pobočky si stanoví výši p ísp vku samostatn podle aktuální situace na trhu práce v uvedeném kraji. Na základ INTERNÍ DOKUMENTůCE ÚP JIHLAVA (2016) byly autorce poskytnuty informace týkající se aktuální výše p ísp vk ostatních nástroj ůPZ. VPP – minimáln délka evidence 3 m síce, poskytnutí p ísp vku s dobou evidence kratší než ň m síce je možné pouze v mimo ádných p ípadech. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. ň. Ň016 činí 14 000 Kč. SÚPM vyhrazená – minimální délka evidence 3 m síce, poskytnutí p ísp vku s dobou evidence kratší než ň m síce je možné pouze v mimo ádných p ípadech. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. ň. Ň016 činí 10 000 Kč. SÚPM z ízená za účelem výkonu SVČ - minimální délka evidence 3 m síce, poskytnutí p ísp vku s dobou evidence kratší než ň m síce je možné pouze v mimo ádných p ípadech. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. ň. Ň016 činí max. 60 000Kč, s ohledem na rozpočet p edpokládaných náklad na podnikatelský zám r. Třetí návrh - Snížení nezaměstnanosti osob 50+ Z rozboru práce je patrné, že další problémovou skupinu na trhu práce je skupina obyvatel starší 50 let v ku. K 31. 12. 2015 UP Jihlava evidoval 6 ř56 uchazeč starších 50 let, což p edstavuje ň0,1 % ze všech evidovaných uchazeč . Velká část uchazeč , kte í ztratí zam stnání v tomto v ku, má problém si najít zam stnání nové. Souvisí to s neochotou hledat nové zam stnání, učit se n co nového, d lat n co jiného, než doposud d lali. Dlouhodob nezam stnaní, tedy osoby, které jsou nad 1Ň m síc bez práce, jsou také nejčast ji práv ze skupiny osob starších 50 let.

60

Pro podporu snížení nezam stnanosti osob starších 50 let bylo navrhnuto: -

rozší it odborné rekvalifikační kurzy pro tuto skupinu osob; rozší it popularitu tzv. Job clubu PLUS; zvýšit p ísp vky pro zam stnavatele za zam stnávání osob starších 50 let.

ůutorka doporučila ÚP rozší it odborné rekvalifikační kurzy a zejména pro tuto skupinu osob kurz v oblasti výpočetní techniky – kurz ,, Obsluha osobního počítače “. Na základ výsledk šet ení, které bylo provedeno pomocí strukturovaných rozhovor v sídle ÚP v Jihlav , bylo zjišt no, že osoby starší nad 50 let se často setkávají s obavou z dnešní informační technologie a jejich sebev domí se snižuje. Pro zdokonalení a hlavn pro získání nových zkušeností a jistoty v této oblasti, autorka doporučila ÚP rozší it práv tento odborný kurz. ÚP by m l vyhotovit výzvu k p edložení nabídky vhodnému dodavateli. ůdministrativní činnost by byla obstarána osobou oprávn nou jednat jménem zadavatele a kontaktní osobou zadavatele. Obsah výzvy k p edložení nabídky by m l obsahovat kontaktní údaje zadavatele, lh tu a zp sob podání nabídky a p edm t zakázky. Zde by autorka navrhovala p edm t zakázky uvést jako specializovaný rekvalifikační kurz - ,, Obsluha osobního počítače “ v rozsahu Ř0 hodin. Rozsah doby rekvalifikačního kurzu by m l být alespo ň-4 m síce a požadovaná frekvence Ň – 4 vyučovací hodiny denn . Součástí rekvalifikačního kurzu by m ly být záv rečné zkoušky a vydání kvalifikačních osv dčení o úsp šném absolvování, které by mohli uchazeči p edložit u svého potenciálního zam stnavatele. P edpokládaná vynaložená hodnota zakázky by nem la p ekročit Ň5 000,-Kč Ěbez DPHě. Časový harmonogram kurzu by byl zrealizován na základ uzav ení Dohody o provedení rekvalifikace mezi vybraným dodavatelem a p íslušným ÚP. Dále autorka doporučila ÚP zvýšit informovanost uchazeč m zejména zvýšit popularitu Job clubu. Pro uvedenou rizikovou skupinu osob starších 50 let zejména ÚP Jihlava poskytuje poradenský program tzv. Job club PLUS, který je zam en zejména na osoby nad 50 let v ku. Zejména tento program poskytuje možnost nácviku d ležitých dovedností týkající se hledání nového zam stnání. Prost ednictvím odborných pracovník by m ly být poskytnuty t mto osobám aktuální trendy, jak a kde si hledat práci. Jak si sepsat správn sv j strukturovaný životopis a motivační dopis, zkrátka získat novou motivaci si hledat nové zam stnání. Tento Job club PLUS uvedené služby již poskytuje, jen podle autorky uchazeči nemají dostatečné informace o tomto Job clubu. Do Job clubu PLUS se mohou p ihlásit všichni uchazeči této skupiny a poradenské služby jsou poskytovány zdarma. Zprost edkovatelé a kontaktní osoby ÚP by m li uchazeče informovat o tomto Job clubu tém p i každé návšt v , v p ípad uchazeč nedosáne žádného výsledku s dosavadním hledáním nového zam stnání. Dále autorka uvedla doporučení ve zvýšení p ísp vk pro zam stnavatele, kte í vytvo í pracovní místo práv pro dlouhodob nezam stnaného člov ka a pro člov ka, který bude navíc starší padesáti let. V současné dob na základ INTERNÍ DOKUMENTůCE ÚP JIHLůVů ĚŇ016ě poskytuje ÚP Jihlava tyto p ísp vky zam stnavatel m za zam stnávání skupiny osob starších 50 let. VPP – minimáln délka evidence 3 m síce, poskytnutí p ísp vku s dobou evidence kratší než ň m síce je možné pouze v mimo ádných p ípadech. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. ň. Ň016 činí 14 000 Kč. ůutorka doporučuje navýšit tento p ísp vek alespo na 15 000 Kč. Jedná se o max. výši, která byla stanovena Generálním editelství ÚP ČR. 61

SÚPM vyhrazená pro uchazeče o zam stnání nad 50 let v ku – minimální délka evidence 3 m síce, poskytnutí p ísp vku s dobou evidence kratší než ň m síce je možné pouze v mimo ádných p ípadech. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. 3. Ň016 činí 12 000 Kč. ůutorka doporučuje navýšit tento p ísp vek také na 14 000 Kč. Maximální výše, kterou je možno stavit podle Generálního editelství ÚP ČR činí 15. 0000 Kč. SÚPM vyhrazená pro uchazeče o zam stnání nad 55 let v ku - minimální délka evidence 3 m síce, poskytnutí p ísp vku s dobou evidence kratší než ň m síce je možné pouze v mimo ádných p ípadech. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. ň. Ň016 činí max. 15 000Kč, ůutorka doporučuje navýšit tento p ísp vek na 17 000 Kč. Maximální výše, kterou je možno stavit podle Generálního editelství ÚP ČR činí 1Ř. 0000 Kč. Čtvrtý návrh - snížení nezaměstnanosti osob dlouhodobě nezaměstnaných Z rozboru práce je patrné, že další problémovou skupinou na trhu práce je skupina obyvatel dlouhodob nezam stnaných. K 31. 12. 2015 UP Jihlava evidoval 11 514 uchazeč dlouhodob nezam stnaných, což p edstavuje 45,7 % ze všech evidovaných uchazeč . Jedná se o uchazeče, kte í z r zných d vod nemohou nalézt uplatn ní na současném trhu práce. U této skupiny hrozí reálné nebezpečí ztráty pracovních návyk a ztráty motivace pokračovat i p es dosavadní neúsp ch v hledání zam stnání nového. Pro podporu snížení nezam stnanosti dlouhodob nezam stnaných bylo navrhnuto: -

zavedení individuálních sch zek pro osoby dlouhodob nezam stnané;

-

zvýšit popularitu Job clubu KLůSIK;

-

zvýšit p ísp vky pro zam stnavatele za zam stnávání osob starších 50 let.

Jelikož členy této skupiny podle jsou i spoluobčané jiných národností nebo jsou mén p izp sobiví. ůutorka navrhla zavedení individuálních schůzek, které by t mto lidem systematicky vysv tlovaly zavedené návyky a zvyky, které jsou v České republice, neboť autorka je p esv dčena, že p evážn mén p izp sobiví občané zám rn využívají sociálního systému. Tyto sch zky by mohly být zrealizovány pomocí Informačních poradenských st edisek, které jsou k dispozici na kterékoliv krajské pobočce ÚP. ÚP by pro zavedení individuálních sch zek m li poskytnout samostatnou místnost s možností vytvo ení klubové atmosféry, odpovídající počet stol a židlí, flipchart, minimáln Ň PC nebo notebooky s p ístupem na internet a výukové materiály odpovídající obsahu individuálních sch zek. ÚP by m l zavést individuální sch zky, které by byly garantovány kvalifikovanými osobami. Kvalifikovanou osobou se podle autorky rozumí osoba s vysokoškolským vzd láním s jednoletou praxí v oboru nebo se st edoškolským vzd láváním a s t íletou praxí v oboru souvisejícím s p edm tem poradenských služeb. Finanční náročnost na tento návrh bude náročná, ale jedná se tém o všechny výdaje, které mohou ÚP vykázat jako náklady. Další náročnost se zvýší v oblasti personalistiky, kdy bude zapot ebí p ijmout nové kvalifikované pracovníky, pokud ÚP takové pracovníky mít nebude, tedy zvýšení náklad na zam stnance a tím i zvýšení administrativy z pohledu personalisty. Dále autorka doporučila zejména krajské pobočce ÚP Jihlava mezi své programy za adit poradenský program Job club KLASIK. Tento program by zam en pro osoby, které jsou 62

v evidenci uchazeč o zam stnání déle než 5 m síc nebo osoby, které pociťují obtíže p i jednání o pracovních p íležitostech a pot ebují sv j postup více konzultovat, posílit svoji sebed v ru, motivaci a schopnost pozitivn se prezentovat na trhu práce. Dále se snažit začlenit více uchazeč dlouhodob nezam stnaných a evidovaných na kontaktním pracovišti déle jak 1Ň m síc do projektu Nová šance Na Vysočin . Tento projekt eší zejména problematiku dlouhodob nezam stnaných v Kraji Vysočina. Hlavním úkolem projektu je intenzivní práce s touto cílovou skupinou, spočívající ve zvýšení motivace, obnovení ov ení základních pracovních dovedností a tím zvýšit možnost k získání nového SÚPM. Zvýšení popularity t chto poradenských program by m la být součástí nápln práce každého pracovníka v oblasti zprost edkování i pracovníka evidence a podpory. Každý uchazeč by se o této možnosti m l dozv d t. ůutorka mezi další návrhy po podporu snížení této rizikové skupiny uvedla zvýšení p ísp vk pro zam stnavatele, kte í vytvo í pracovní místo práv pro dlouhodob nezam stnaného člov ka. V současné dob na základ INTERNÍ DOKUMENTůCE ÚP JIHLůVů ĚŇ016ě poskytuje ÚP Jihlava tyto p ísp vky zam stnavatel m za zam stnávání skupiny osob dlouhodob nezam stnané. VPP – minimáln délka evidence 12 m síců. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. 3. Ň016 činí 14 000 Kč. ůutorka doporučuje navýšit tento p ísp vek alespo na 15 000 Kč. Jedná se o max. výši, která byla stanovena Generálním editelství ÚP ČR. SÚPM vyhrazená pro uchazeče dlouhodob vedení v evidenci ÚP – minimální délka evidence 12 m síců. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. ň. Ň016 činí 12 000 Kč. ůutorka doporučuje navýšit tento p ísp vek na 14 000 Kč. Maximální výše, kterou je možno stavit podle Generálního editelství ÚP ČR činí 15. 0000 Kč. SÚPM z ízen za účelem výkonu SVČ - minimální délka evidence 12 m síců. Výše p ísp vku stanovena ÚP Jihlava k 1. ň. Ň016 činí max. 60 000Kč. ůutorka doporučuje navýšit tento p ísp vek na 65 000 Kč. Maximální výše, kterou je možno stavit podle Generálního editelství ÚP ČR činí 70. 000 Kč. Pátý návrh na snížení nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých Z rozboru práce je patrné, že další problémovou skupinou na trhu práce jsou absolventi a mladiství. K 31. 12. 2015 UP Jihlava evidoval 1 432 uchazeč dlouhodob nezam stnaných, což p edstavuje 5,Ř % ze všech evidovaných uchazeč . Podle MPSV ĚŇ016ě absolventi škol a mladiství tvo í jednu z vysoce rizikových skupinu ekonomicky aktivních obyvatel, která se na trhu práce velice špatn uplat uje. ůbsolventi škol jsou znevýhodn ni p edevším nedostatkem praxe, chyb jícími pracovními návyky a minimem pracovních zkušeností. Pro podporu snížení nezam stnanosti absolventů škol a mladistvých bylo navrhnuto: -

poskytování praxe b hem studia;

-

zvýšení popularity projektu Záruky pro mladé;

-

podat absolvent m širší informace o Job clubu STůRT a Job clubu MIX;

-

využití Pedagogicko-psychologické poradny Jihlavy.

63

ůutorka doporučila školám poskytovat praxe b hem studia. Absolvent m a mladistvým s jejich uplatn ním na trhu práce by se m lo pomoci podle autorky zejména v p íprav na povolání již b hem studia. Zde má autorka na mysli odborné praxe, které jsou v současné dob poskytovány v menších časových horizontech. ůutorka doporučila tyto odborné praxe navýšit. Dále podle autorky by m ly Ú ady práce na Vysočin více komunikovat se zam stnavateli a p istupovat k absolvent m a mladistvým, pokud možno individuáln . ůutorka proto navrhuje, aby každá škola m la svého odborného poradce, který bude spolupracovat s ÚP a studenty tak, aby studenti získávali informace ohledn p íležitostí na trhu práce už b hem studia. Odborný poradce by do škol mohl docházet jednou m síčn a to do každé t ídy zvlášť a to minimáln po dobu jedné hodiny. V tomto p ípad se školám zvýší administrativní náročnost minimáln , došlo by k úprav smluv se školami ohledn poskytování praxí, zejména v části poskytování doby praxe. Finanční stránka by se v tomto pohledu nezm nila, jelikož praxe bývají neplacené. Autorka dále navrhuje ÚP Jihlava, aby se zam il na zvýšení informovanosti pro absolventy ohledn projekt z Evropského sociálního fondu, v tomto p ípad jde zejména o projekt Záruky pro mladé na Vysočin . Jelikož hlavním cílem projektu je pomoci mladým lidem do Ňř let v ku získat roční praxi, v tomto p ípad považuje autorka tuto možnost pro absolventy za nejvíce relevantní. Odborné praxe se zam ují p edevším na absolventy st edních a základních škol. Účastnici projektu by mohli být umíst ny k zam stnavatel m, kte í budou mít zájem pro n vytvo it pracovní místa a umožnit tak pracovní nebo osobní rozvoj t chto osob. Zam stnavatel, který se projektu zúčastní, získá p ísp vek na celkové mzdové náklady zam stnance až do výše 16 000 Kč. Zam stnavatel m že také určit mentora, který bude dohlížet a zaškolovat nového zam stnance v podniku. Po dobu zaškolování zam stnavatel m že získat mzdový p ísp vek i na plat mentora. Podle autorky je tento program nejlepší p íležitostí pro absolventy, jak získat praxi. ůutorka si myslí, že mnoho absolvent o tomto projekt ani neví, nemohou ho tedy využít. ůutorka by ÚP Jihlava doporučila více tento projekt zve ej ovat, aby se dostal k co nejvíce absolvent m. Nap íklad i na webových stránkách ÚP Jihlava, aby byla možnost o tomto projektu zjistit co nejvíce informací a p ípadn se do n j p ihlásit. Dále autorka doporučuje podat absolvent m více informací týkající se Job clubu. Zejména školy by m ly poskytovat žák m více informací ohledn t chto Job club . Nap íklad podle autorky formou nást nek, které často bývají ve volných prostorách škol a informace, by se m ly stát součástí povinné výuky zejména součástí p edm tu Občanská výchova. Job club je součástí služeb Ú adu práce ČR, nabízí pomoc zejména absolvent m a mladistvým, kte í mají snahu uplatnit se na trhu práce. Pro uvedenou rizikovou skupinu zejména ÚP Jihlava poskytuje poradenský program tzv. Job club Start nebo Job club MIX. Oba programy jsou zam eny na tuto rizikovou skupinu. Žák m základních a st edních škol a jejich rodič m je poskytováno poradenství zejména v oblasti volby studia, uplatnitelnosti vzd lání na trhu práce, zm ny oboru, školy, orientace v nabídce dalšího vzd lávání a nap íklad i stáže, studium a pobyt v zahraničí a au-pair. Poslední návrhem pro podporu snížení nezam stnanosti absolvent škol a mladistvých je možnost využití Pedagogicko-psychologická poradna Jihlava. Pedagogicko-psychologická poradna je školské poradenské za ízení, které nabízí péči d tem od ň let do ukončení st ední, resp. vyšší odborné školy. Tato pedagogicko-psychologická poradna Jihlava je z ízena Krajským ú adem kraje Vysočina a poskytuje služby zdarma. Mezi hlavní poskytované služby pat í psychologické poradenství pro d ti a rodiče, konzultace pro žáky a rodiče, péče o nadané, možnost doporučení pro školy a také zajišt ní odborné praxe student VŠ. ůutorka na základ výzkumu. Podle autorky by tato Pedagogicko-psychologická poradna mohla žáky 64

zavčas p ipravit a sm ovat je správným sm rem pro volbu povolání a k výb ru správného dalšího vzd lání. O služby Pedagogicko-psychologické poradny mohou zažádat sami osoby, nebo rodiče d tí od ň let v ku. Žádost o poskytování služeb mohou osoby získat v obvyklou pracovní dobu na podateln v míst Pedagogicko-psychologické poradny a to v Ň. pat e v místnosti č. 6 u sociální pracovnice. Žádost je možné podat osobn v Psychologickopedagogické poradn na adrese Legioná 6, Jihlava u pracovníka podatelny, p ípadn u editele nebo zasláním poštou či mailem na podatelnu [email protected] . Formulá e žádostí jsou k dispozici na webových stránkách ve složce dokumenty, jiné typy formulá pedagogicko-psychologická poradna nep ijímá.

65

4 Záv r Hlavním cílem této diplomová práce byl návrh opat ení na snížení nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Dílčím cílem práce byla identifikace nejohrožen jších skupin v Kraji Vysočina. V teoreticko-metodologické části byla p edstavena bližší charakteristika a definice spojené s trhem práce a nezam stnaností. Tato část se dále zabývala politikou zam stnanosti, kde byly popsány zejména její typy a nástroje. Teoreticko-metodologická část tedy vymezuje pojmy, které jsou nutné ke zvládnutí pochopení dané problematiky a vytvá í základ pro praktickou část. Praktická část byla v nována zejména rozboru současné situace trhu práce a nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Součástí praktické části bylo šet ení, které bylo provedeno pomocí strukturovaného rozhovoru. Na základ získaných výsledk tohoto šet ení byly stanoveny autorkou návrhy na snížení nezam stnanost v Kraji Vysočina. Pro správné pochopení této problematiky a následné využití získaných poznatk , pro provedení kvalitativního výzkumu týkající se trhu práce a nezam stnanosti v Kraji Vysočina, byla nastudována odborná literatura, která je uvedena v seznamu literatury. Účelem teoretické části bylo vysv tlit klíčové pojmy spojené s trhem práce a nezam stnaností a charakterizovat zejména jejich druhy a typy. Které byly hlavními aspekty pro praktickou část. V praktické části byla nejprve autorkou p edstavena charakteristika Kraje Vysočina, dále byla zpracována na základ rozboru SWOT analýza Kraje Vysočina. Dále v praktické části byla definována obecná charakteristika trhu práce v Kraji Vysočina, faktory, které ovliv ují nezam stnanost, státní politika zam stnanosti, a to zejména aktivní politika zam stnanosti v rámci Kraje Vysočina a p íčiny nezam stnanosti rizikových skupin osob na trhu práce. V další části této práce bylo provedeno šet ení pomocí metody strukturovaného rozhovoru. Šet ení prob hlo za účelem zjišt ní vlastního názoru pracovník ÚP v Jihlav na současnou situaci trhu práce a nezam stnanosti v Kraji Vysočina. Strukturovaného rozhovoru se zúčastnilo 15 pracovník , zejména odborní pracovníci pro zprost edkování, odborní pracovníci evidence a podpory, analytici trhu práce a vedoucí pracovníci. Každý rozhovor obsahoval 10 otázek týkajících se uvedené problematiky zam ené na dílčí cíl práce. Každý rozhovor byl autorkou zaznamenáván do záznamového archu. Všechny rozhovory byly vloženy do p ílohy diplomové práce. V úvodu práce byla stanovena hlavní otázka: Jaká je současná situace nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina? Na trhu práce obecn se ekonomická konjunktura a sílící hospodá ská aktivita v roce Ň015 odrážela v p íznivé vývoji zam stnanosti, což je samoz ejm daná podmínka pro snižování nezam stnanosti. V současné dob se podíl nezam stnaných podle ČZSO ĚŇ016ě v České republice pohybuje mezi 4,1% - 9,0 % a to k 31. 3. 2016. Zejména Kraj Vysočina a její podíl nezam stnanosti je v současnosti 6,0 %. Kraj Vysočina v současné dob zaujímá Ř místo s nejnižší nezam stnaností mezi kraji České republiky. ůutorka na záv r práce uvádí, že situace s nezam stnanosti se od lo ského roku výrazn zlepšila. Na základ výzkumného šet ení autorka zjistila, že nejv tší problémovou skupinou na trhu práce v Kraji Vysočina jsou absolventi a mladiství, osoby se zdravotním postižením, osoby starší 50 let a dlouhodob nezam stnaní. Zejména na tyto skupiny se autorka v práci zam ila a stanovila návrhy, které by mohly vést ke snížení nezam stnanosti práv u t chto problémových skupin. Výstupem diplomové práce jsou záv rečná doporučení p edevším podrobné návrhy na zlepšení současné situace nezam stnanosti v Kraji Vysočina. První návrh autorky se týká

66

rizikové skupiny osob se zdravotním postižením. První návrh spočívá v poskytování flexibilních forem práce ve v tším množství, a to zejména rozší it částečné úvazky a sdílená pracovní místa. Zam stnavatelé by m li být podrobn seznámeni s výhodami t chto flexibilních forem práce a začít je realizovat ve svých společnostech. D vodem je, že tyto skupiny osob nemají v mnoha p ípadech možnost pracovat na plný úvazek, ale pracovat by cht li. I když se jedná o kvalifikované pracovníky s praxí nebo letité zam stnance ve společnostech, kte í nemohou dále pokračovat v pracovním pom ru na plný úvazek. Stejný problém nastává u osob se zdravotním postižením, t m zejména nedovolí práci na plný úvazek jejich zdravotní stav. ůutorka ve svém návrhu uvedla výhody zam stnavatel , které by mohly společnosti motivovat k rozší ení t chto flexibilních forem práce. Druhý návrh pro podporu snížení nezam stnanosti osob se zdravotním postižením se týká zejména zvýšení aktivity ú adu práce v propagaci výhod plynoucích ze zam stnávání t chto osob, zvýšení aktivity informovanosti zam stnavatel týkající se p ísp vk , které ÚP poskytuje za zam stnávání t chto osob. Dále autorka doporučila rozší it programové poradenství, které poskytuje ÚP pomocí Job club . Dále byly uvedeny informace ohledn kritérií p ísp vk za zam stnávání této rizikové skupiny osob. T etí návrh autorky se týká podpory ke snížení nezam stnanosti problémové skupiny nezam stnaných starší 50 let. ůutorka navrhla rozší ení speciálních rekvalifikačních kurz pro tuto skupinu. Dále zvýšení informovanosti uchazeč týkající se Job club , zejména Job Club Plus, který je zam en na tuto rizikovou skupinu. Dále autorka uvedla doporučení ve zvýšení p ísp vk pro zam stnavatele, kte í vytvo í pracovní místo práv pro osoby starší 50 let. Čtvrtý návrh se týkal osob dlouhodob nezam stnaných. ůutorka zejména pro podporu snížení nezam stnanosti dlouhodob nezam stnaných doporučila zavedení individuálních sch zek pro uchazeče a začlen ní uchazeč do projektu Nová šance na Vysočin . ůutorka dále doporučila zvýšit p ísp vky pro zam stnavatele týkající se zam stnávání osob dlouhodob nezam stnaných. Páté doporučení, které bylo v práci uvedeno, se týká doporučení ke snížení nezam stnanosti absolvent škol a mladistvých. ůutorka p edevším navrhla školám navýšit délku odborných praxí a více se na n zam it, jelikož jsou dnes nezbytným požadavkem tém všech zam stnavatel . Jedná se o další možný aspekt, který podle autorky by mohl p isp t ke snížení nezam stnanosti této skupiny. ůutorka uvedla dále zlepšení individuálního p ístupu k absolvent m ze strany ÚP a škol a zejména blíže informovat studenty o jejich možnostech a začlenit absolventy do programu Záruky pro mladé, který poskytuje odborné praxe po dobu jednoho roku. Dále podle autorky ke snížení nezam stnanosti by napomohlo podat absolvent m a mladistvým více informací týkající se Job club . ů to p edevším informace o Job clubu Start a Job clubu Mix, které jsou zam eny na tuto rizikovou skupinu. Poslední doporučení ke snížení nezam stnanosti, které bylo autorkou v této práci uvedeno, se týká Pedagogickopsychologické poradny v Jihlav . Tato poradna by mohla podle autorky žáky zavčas p ipravit a sm ovat je správným sm rem pro volbu povolání a k výb ru dalšího vzd lání.

67

Použitá odborná literatura BRČÁK, Josef a SEKERů, Bohuslav, Ň010. Makroekonomie. 1. vydání. Plze : ůleš Čen k, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. BROŽOVÁ, Dagmar, Ň00ň. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 140 s. ISBN Ř0-86429-16-4. BROŽOVÁ, Dagmar, Ň01Ň. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 290 s. ISBN 978-80-245-1880-0. BUCHTOVÁ, Božena, Ň00Ň. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., Ň40 s. ISBN Ř0-247-90006-8. BUCHTOVÁ, Božena, ŠMůJS, Josef a BOLELOUCKÝ, Zden k, Ň01ň. Nezaměstnanost. Ň. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 192 s. ISBN 978-802-4742-823. BURDA, Michael a Wyplosz, Charles, Macroeconomics. 6. vydání. Italy: L.E.G.O. S.p.ů., 565 s. ISBN 978-0-019-960864-5. DVO ÁKOVÁ, Zuzana a kol., Ň01Ň. ízení lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 559 s. ISBN 978-80-7400-347-9. HOLMAN, Robert, 2005. Dějiny ekonomického myšlení. ň. vydání. Praha: C. H. Beck, 564 s. ISBN 80-7179-380-9. HOLMAN, Robert, 2010. Makroekonomie. Ň. vydání. Praha: C. H. Beck, 4ňŘ s. ISBN ř7Ř80-7179-891-6. HOLMAN, Robert, 2011. ISBN 978-80-7400-06-5.

Ekonomie.

5.

vydání.

Praha:

C.

H.

Beck,

7Ň0

s.

ILO, World of Work Report 2011. Making Markets Work for Jobs. Geneva: International Labour Office, 139 s. ISBN 978-925-9014-974-3. ILO, Global Employment Trends 2012. Preventing a Deeper Jobs Crisis. Geneva: International Labour Office, 120 s. ISBN 978-92-2-124924-5. JÍROVÁ, Hana, 1řřř. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, ř5 s. ISBN Ř0-7079-635-9. JUREČKů, Václav a kol., Ň010. Makroekonomie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 146 s. ISBN 978-80-247-3258-9. KACZOR, Pavel, 2013. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. 1. vydání. Praha: Oeconomica, Ň44 s. ISBN ř7Ř-80-245-1930-2. KE KOVSKÝ, Miloslav a LU ÁČEK, Ji í, Ň01Ň. Úvod do mikroekonomie s využitím prvků distančního studia. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1ř7 s. ISBN ř7Ř-80-7179-365-6.

KOLIBOVÁ, Helena, KUBICOVÁ, ůlina a VÁCLůVÍKOVÁ, ůnna, Ň00ř. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. 1. vydání. Opava: OPTYS, 150 s. ISBN 978-80-85819-76-2. KONING, Japp, 2007. The Evalution of Active Labour Market Policies. 1. vydání. Bodmin: MPG Book Ltd, 404 s. ISBN 978-1-84542-846-4. KOTÝNKOVÁ, Magdalena a N MEC, Otakar, Ň00ň. Lidské zdroje na trhu práce: Vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 199 s. ISBN 80-86419-48-7. KOTÝNKOVÁ, Magdalena, Ň006. Trh práce na počátku tisíciletí. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 256 s. ISBN 80-245-1149-5. KREBS, Vojt ch a kol., Ň007. Sociální politika. 4. vydání. Praha: ůSPI, a. s., 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. KUCHů , Pavel, Ň007. Trh práce. Sociologická analýza. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. LIŠKů, Václav a kol., Ň004. Makroekonomie. Ň. vydání. Praha: Professional Publishing, 6ŇŘ s. ISBN: 8086419541. MůCÁKOVÁ, Libuše a kol., Ň010. Mikroekonomie: Základní kurs. 11. vydání. Slaný: Melandrium, Ň75 s. ISBN ř7Ř-80-86175-70-6. MANKIW, Gregory. 2010. Macroeconomics. 7. vydání. New York: Worth Publishers, 5řŘ s. ISBN 1-4292-1887-8. PůLÍŠKOVÁ, Marcela, Ň014. Trh práce v Evropské unii. Historický vývoj, aktuální tendy a perspektivy. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, Ň40 s. ISBN ř7Ř-80-7400-270-0. PůVELKů, Tomáš, Ň007. Makroekonomie: Základní kurz. ň. vydání. Slaný: Melandrium, 278 s. ISBN 978-80-86175-58-4. POTUŽÁKOVÁ, Zuzana, Ň01ň. Český trh práce v evropském kontextu. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 281 s. ISBN 978-80-7372-946-2. SAMUELSON A, Paul a NORDHAUS D, William, 2013. Ekonomie. 1ř. Vydání. Praha: Europrint a.s., 732 s. ISBN 978-80-205-0629-0. SIROVÁTKů, Tomáš a MůREŠ, Petr, Ň00ň. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. Vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brn , Ň7Ň s. ISBN Ř0-210-3048-8. SIROVÁTKů, Tomáš, Winkler, Ji í a ŽIŽLůVSKÝ, Martin, Ň00ř. Nejistoty na trhu práce. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 1ř7 s. ISBN ř7Ř-80-7326-172-6. SP VÁČEK, Vojt ch, Ň01Ň. Makroekonomická analýza. 1. vydání. Praha: Linde Praha, 608 s. ISBN 978-80-86131-92-4.

ŠIMEK, Milan, Ň007. Ekonomie trhu práce A. 1. vydání. Ostrava: Vysoká škola bá ská – Technická univerzita, 171 s. ISBN ř7Ř-80-248-1416-2. ŠKůPů, Stanislav, Ň00Ř. Mikroekonomie I. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 80 s. ISBN 80 85889-76-5. ŠLůPÁK, Čen k Tim, Zden k PÁNEK a Jan KOTOUS, Ň006. Zaměstnanost a personální ízení. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Ř0 s. ISBN Ř0-858-8976-5. TULEJů, Pavel, MůJEROVÁ, Ingrid a NEZVůL, Pavel, Ň012. Základy makroekonomie. Ň. akt. vydání. Praha: ůlbatros Media a.s., ň1Ň s. ISBN ř7Ř-80-265-0007-0. SCHILLER, Bradly Robert., 2004. Makroekonomie dnes. 1. vydání. Brno: Computer Press, 412 s. ISBN 80-251-0169-X. VÁGNEROVÁ, Marie, Ň00Ř. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vydání. Praha: Portál, Ř7Ň s. ISBN ř7Ř-80-7367-414-4. VLČEK, Josef, Ň00ř. Ekonomie a ekonomika. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 516 s. ISBN 978-80-7357-478-9. WINKLER, Ji í a WILDMůNNOVÁ Mirka, 1řřř. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztah. 1. vydání. Praha: Computer Press, 14ň s. ISBN Ř0-722-6195-9. WINKLER, Ji í a ŽIŽLůVSKÝ, Martin. Český strh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brn , Ň41 s. ISBN Ř0-210-3565-X.

Použité internetové zdroje ůsociace malých a st edních podnik a živnostník ČR: Názory podnikatelů k politice zaměstnanosti a pracovním právu [online]. 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z WWW: http://www.amsp.cz/7-pruzkum-amsp-cr-nazory-podnikatelu-k-politice. ůsociace kraj České republiky: Charakteristika kraje [online]. 2016 [cit. 2016-03-Ň5]. Dostupné z WWW: http://www.asociacekraju.cz/kraje-cr/krajvysocina/charakteristika-kraje-8/. Byznys ihned: Zkrácené úvazky se firmám vyplatí, čtěte pět důvodů, proč je zavést [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z WWW: http://byznys.ihned.cz/podnikani/lide-apersonalni-rizeni-zamestnanci/c1-64564560-zkracene-uvazky-se-firmam-vyplati-ctete-petduvodu-proc-je-zavest. Celostní medicína: Psychologické důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: http://www.celostnimedicina.cz/psychologickedusledky-dlouhodobe-nezamestnanosti.htm. Česká sociální správa sociálního zabezpečení: Nezaměstnanost jako psychologický problém nezam stnanosti [online]. 2014 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/mgr-renataprovaznikova-nezamestnanost-jako-psychologicky-problem-1-cast.htm. Česká sociální správa sociálního zabezpečení: Reorganizace ú adů práce [online]. 2016 [cit. 2016-03-Ň1]. Dostupné z WWW: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archivvydanych-cisel/clanky/reorganizace-uradu-prace.htm. Český statistický ú ad: Nezaměstnanost v Kraji Vysočina k 31. 12. 2015 [online]. 2015 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/csu/xj/nezamestnanost-v-krajivysocina-k-31-12-2015. Český statistický ú ad: Statistická ročenka Kraje Vysočina 2014 [online]. 2014 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/documents/10180/25863193/33009514chcz.pdf/12d263cc-493f-49199568-c61177b1bf54?version=1.2 Český statistický ú ad: Správní obvody obcí s rozší enou působností [online]. 2014 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/csu/czso/spravni-obvody-obci-srozsirenou-pusobnosti-kraj-vysocina-2004-n-mh984vmhbz. Data a výzkum – SDA Info: Sociodemografické charakteristiky pečujících osob [online]. 2013 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z WWW: http://dav.soc.cas.cz/issue/19-data-a-vyzkum-22013/109. Dotační.info: OP Zaměstnanost nástroje APZ [online]. 2015 [cit. 2016-03-Ň5]. Dostupné z WWW: http://www.dotacni.info/op-zamestnanost-nastroje-apz/. EXPAK AT. CZ: Postavení cizinců na trhu práce v České republice [online]. 2010 [cit. 2016-04-0Ř]. Dostupné z WWW: http://www.expak-at.cz/expak/display/publications.

Evropský parlament: Fakta a čísla o Evropské unii [online]. 2015 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.europarl.europa.eu/atyourservice/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_5.10.3.html. FinExpertE15: Dlouhodobá nezaměstnanost a její dopady [online]. 2005 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: http://finexpert.e15.cz/dlouhodoba-nezamestnanost-a-jeji-dopady. FinExpertE15: Strašák dlouhodobé nezaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: http://finexpert.e15.cz/strasak-dlouhodobe-nezamestnanosti. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Aktivní politika zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2016-03-Ň4]. Dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2015 [online]. 2015 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2015p1/anal2015p1.pdf. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2015 a strategii APZ pro rok 2016 v Kraji Vysočina [online]. 2015 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/zprava_o_situaci_na_trhu_pra ce_v_kraji_vysocina_2015_na_web.pdf. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: O ú adu práce České republiky [online]. 2016 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/oup. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Upozornění na změnu metodiky [online]. 2016 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Ú ad práce České republiky: krajská pobočka v Jihlavě [online]. 2016 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Právní p edpisy aktuální znění od 1. 1. 2016 online]. 2016 [cit. 2016-03-1Ř]. Dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/ZOZ_PLATNE_ZNENI_OD_1.1.2 016.PDF. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Rekvalifikace a poradenství [online]. 2016 [cit. 2016-03-1Ř]. Dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/rekvalifikace_a_poradenstvi. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Ve ejně prospěšné práce [online]. 2016 [cit. 2016-03-1Ř]. Dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz/verejne_prospesne_prace. Internetový portál Ministerstva práce a sociálních v cí: Podpora zaměstnanosti [online]. 2016 [cit. 2016-03-1ř]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/podpora_zamest.

Jihlava: Integrovaný plán rozvoje statuárního města Jihlavy [online]. 2016 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z WWW: http://www.jihlava.cz/integrovany-plan-rozvoje-statutarniho-mestajihlavy/ds-53398/archiv=0&p1=50149. Jobczat: Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti [online]. 2015 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z WWW: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivnpolitiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zam-stnavatel/. Kraj Vysočina: Podporujeme zaměstnanost v zájmu dobrého života [online]. 2013 [cit. 2016-03-ň0]. Dostupné z WWW: https://www.kr-vysocina.cz/1-4-2014/d-4061426. Kraj Vysočina: Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením [online]. 2013 [cit. 2016-04-0ň]. Dostupné z WWW: https://www.kr-vysocina.cz/osoby-se-zdravotnimpostizenim/d-4051473/p1=63560. Kraj Vysočina: Strategie kraje Vysočina 2020 [online]. 2013 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z WWW: https://www.kr-vysocina.cz/strategie-kraje-vysocina2020/ds-302546. M sto Pacov: Nezaměstnanost ve městě Pelh imov k 30. 11. 2015 [online]. 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.mestopacov.cz/wpcontent/uploads/2015/12/nezamestnanost-statisticka-data-listopad-2015.pdf. Ministerstvo práce a sociálních v cí: O MPSV [online]. 2014 [cit. 2016-03-Ň0]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/clanek.php?lg=1&id=65. Ministerstvo práce a sociální v cí: P íručka pro platovou a personální agendu [online]. 2016 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/ppropo.php. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR: Národní plán vytvá ení rovných pracovních p íležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 – 2014 [online]. 2016 [cit. 2016-03-Ň0]. Dostupné z WWW: http://www.nrzp.cz/dokumenty/np-ozp.pdf. Práce pro ZP: Platná legislativa pro OZP [online]. 2011 [cit. 2016-03-ŇŘ]. Dostupné z WWW: http://www.praceprozp.cz/informace/vseobecne-informace/platna-legislativa-proozp. Práce pro ZP: Kdo jsou osoby se zdravotním postižením z hlediska zákona o zaměstnanosti? [online]. 2011 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-ozamestnanosti/695-2-1-kdo-jsou-osoby-se-zdravotnim-postizenim-z-hlediska-zakona-ozamestnanosti. Region Vysočina: Základní informace [online]. 2016 [cit. 2016-03-ŇŘ]. Dostupné z WWW: http://www.region-vysocina.cz/zakladni-informace-cx934. Státní správa: Počet lidí bez práce se v lednu meziměsíčně zvýšil, meziročně jejich počet klesl témě o Řř. tis.[online]. 2016 [cit. 2016-03-1Ň]. Dostupné z WWW: http://www.statnisprava.cz/rstsp/clanky.nsf/i/pocet_lidi_bez_prace_se_mezimesicne_zvysil_ mezirocne_klesl_o_temer_89_tis_uchazecu_16011109_61690700.

Státní správa: Ú ady v ČR [online]. 2016 [cit. 2016-03-Ň0]. Dostupné z WWW: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0160. Strukturální fondy: Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina po roce 2013 [online]. 2014 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/4b43616f-0726-40db-8d0f-59eabb3ecfa9/Analyza-SE-rozvojeVysocina_loga.pdf?ext=.pdf. St ední škola stavební Jihlava: Rekvalifikace [online]. 2013 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z WWW: http://www.ssstavji.cz/rekvalifikace/d-3816/p1=4530. Svaz pr myslu a dopravy ČR: Flexibilní formy práce aneb jak to vidí zaměstnavatelé. [online]. 2008 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z WWW: http://www.spcr.cz/projekty/realizovane-projekty/2079-zavery-z-konference-flexibilni-formyprace-aneb-jak-to-vidi-zamestnavatele. Svaz pr myslu a dopravy ČR: Průvodce službami Ú adu práce České republiky pro zaměstnavatele a zaměstnance [online]. 2015 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.spcr.cz/images/stories/Projekty/Pruvodce_UP.pdf. Výzkumný ústav bezpečnosti práce: Flexibilní forma práce a jejich právní úprava [online]. 2007 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z WWW: http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/flexibilni_formy_prace_a_jejich_pravni_upravakucina.pdf.

Seznam p íloh: P íloha 1 Nabídka na trhu práce ..................................................................................................I P íloha Ň Poptávka na trhu práce ............................................................................................... II P íloha ň Rovnováha na trhu práce ......................................................................................... III P íloha 4 Rozd lení populace podle ekonomické aktivity ....................................................... IV P íloha 5 Vznik dobrovolné nezam stnanosti ........................................................................... V P íloha 6 Vznik nedobrovolné nezam stnanosti ...................................................................... VI P íloha 7 Obce Kraje Vysočina s rozší enou p sobností ....................................................... VII P íloha Ř SWOT analýza Kraje Vysočina .............................................................................VIII P íloha ř Nejvýznamn jší zam stnavatelé Kraje Vysočina ..................................................... IX P íloha 10 Podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v Kraji Vysočina a v ČR v % ........... X P íloha 11 Podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v Kraji Vysočina podle pohlaví....... XI P íloha 1Ň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 1 ................................................. XII P íloha 1ň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č Ň ................................................ XIV P íloha 14 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č ň ................................................ XVI P íloha 15 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 4 ............................................. XVIII P íloha 16 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 5 ................................................ XXI P íloha 17 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 6 ............................................. XXIV P íloha 1Ř Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 7 ............................................. XXVI P íloha 1ř Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č Ř .......................................... XXVIII P íloha Ň0 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č ř .............................................. XXX P íloha Ň1 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 10 ......................................... XXXII P íloha ŇŇ Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 11 ........................................ XXXIV P íloha Ňň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 1Ň ...................................... XXXVII P íloha Ň4 Záznamový arch strukturovaný rozhovor č 1ň .............................................. XXXIX P íloha Ň5 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 14 ............................................ XLII

P íloha Ň6 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 15 ........................................... XLIV

P íloha 1 Nabídka na trhu práce

Zdroj: Buchtová ĚŇ00Ň, s. Ň04ě – vlastní výzkum

I

P íloha Ň Poptávka na trhu práce

Zdroj: Macáková ĚŇ010, s. Ň75ě – vlastní výzkum

II

P íloha ň Rovnováha na trhu práce

Zdroj: Holman,(2005, s. 241) – vlastní výzkum

III

P íloha 4 Rozd lení populace podle ekonomické aktivity

Zdroj: Liška (2004, s. 628) – vlastní výzkum

IV

P íloha 5 Vznik dobrovolné nezam stnanosti

Zdroj: Holman (2011, s. 286) – vlastní výzkum

V

P íloha 6 Vznik nedobrovolné nezam stnanosti

Zdroj: Holman (2011, s. 289) – vlastní výzkum

VI

P íloha 7 Obce Kraje Vysočina s rozší enou p sobností

Zdroj: ČZSO. Správní obvody obcí s rozší enou působností [online]. 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/spravni-obvody-obci-s-rozsirenou-pusobnosti-krajvysocina-2004-n-mh984vmhbz.

VII

P íloha Ř SWOT analýza Kraje Vysočina SILNÉ STRÁNKY – S -

aktivní zapojení p edstavitel místních samospráv do rozvojových projekt čisté ovzduší a harmonická krajina lokalizace zdroj pitné vody vysoká produkční schopnost les , ekonomická rentabilita d evozpracujících provoz energetický uzel Jaderná elektrárna Dukovany výhodná poloha kraje v centru republiky + existence dálnice D1 dobrý zdravotní stav obyvatelstva

-

nízký stupe kriminality

-

ekonomicky silný zam stnavatel Bosch Diesel

-

kvalitní životní prost edí zejména rozsáhlé plochy zelen rozmanitá nabídka technických obor na SŠ tradice sportovních tým Ěnap . Dukla Jihlavaě velké množství cyklostezek a lyža ských tras bezbariérové vozy MHD dostatečná nabídka bytového fondu tradiční po ádání Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu ve m st Jihlava

SLABÉ STRÁNKY - W -

rozdrobená sídelní struktura

-

odliv mladého a vzd laného obyvatelstva p edevším z venkovských oblastí

-

absence nabídky magisterských studijních program na vysokých školách v kraji

-

nízká vybavenost území doprovodnou turistickou infrastrukturou

-

nízká turistická návšt vnost regionu

-

P ÍLEŽITOSTI - O

snižování kvality vzd lávání nižší zájem a motivace vzd lávání v emeslných oborech špatná kvalita povrchu místních komunikací nedostatečná kapacita mate ských školek nízká atraktivita regionu pro návrat absolvent VŠ omezená kapacita parkovacích míst zvýšené úniky znečišťujících látek z pr myslových zón

HROZBY - T

-

propagace kvalitních zem d lských a potraviná ských výrobk z Kraje Vysočina

-

pokračující negativní trendy demografického vývoje, stá í populace i úbytek d tí

-

aktivity v zem d lství a lesnictví

-

zvyšující se nedostatek osob s technickým vzd láním

-

masivn jší a intenzivn jší výuka anglického jazyka

-

nestabilita financování sociálních služeb

i jiných cizích jazyk na školách

-

úpadek zem d lské činnosti

-

potenciál pro rozvoj specifických forem cestovního ruchu Ěnap . agroturistikaě

-

snižování zam stnanosti v problémových odv tvích

-

vyšší p izp sobení vzd lávacích program ve školách

odliv turistických návšt vník kraje

-

-

odliv kvalifikovaných pracovník do jiných kraj ČR

-

zavedení technických obor na VŠ

-

-

zkvalitn ní dopravního napojení na dálnici D1

odchod po adatel a sponzor kulturních a sportovních akcí

-

výstavba multifunkční sportovní haly

-

-

rozvoj alternativních zp sob dopravy

nár st počtu sociáln slabých obyvatel a zvýšení kriminality

-

návrat bydlení do centra m sta

-

útlum obchodní činnosti v centrech m st

-

Humanizace lokalit nové výstavby

-

narušení image m st z hlediska životního prost edí

-

Modernizace nemocničních za ízení

-

odliv zahraničních investor

Zdroj: vlastní výzkum

VIII

P íloha ř Nejvýznamn jší zam stnavatelé Kraje Vysočina

Společnost

počet Země zaměstnanců. zahraničního. stručná charakteristika zaměstnavatele v kraji partnera (r. 2015) U největšího zaměstnavatel jak v okrese Výroba dílů a příslušenství pro Jihlava, tak i v Kraji Vysočina byla situace Jihlava 3 000 – 3 999 SRN motorová vozidla poměrně stabilizovaná s menšími výkyvy v letních a podzimních měsících. Žďár nad Slovenská Druhá největší firma v Kraji Vysočina, z Těžké strojírenství, hutnictví 2 000 – 2 499 Sázavou republika hlediska zaměstnanosti trvale stabilní. Jedná se o největšího zaměstnavatele v okrese, který existuje jak bez podílu státu, tak i bez podílu zahraničního kapitálu. Firma Pelhřimov Výrobce zemědělských strojů 1 500 – 1 999 po krizovém období v roce 2009, kdy propustila značnou část svých zaměstnanců, začala opět pracovníky nabírat a stabilizovala se. Druhý největší zaměstnavatel v okrese Výroba elektrického a Jihlava udržel podobně jako v předchozích Jihlava Itálie elektronického zařízení pro 2 000 – 2 499 letech i v roce 2011 stabilizovaný stav motorová vozidla pracovníků. Po redukci výrobních linek na zpracovávání Kostelec u Výroba masných výrobků a 500 – 999 kuřecího masa ke konci roku 2010 se Jihlavy výrobků z kuřecího masa situace ve firmě v roce 2011 stabilizovala. sídlo

předmět činnosti

Motorpal, a.s.

Jihlava

Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla

500 –999

Nemocnice Jihlava

Jihlava

Ústavní zdravotní péče

1 000 – 1 499

Dukovany

Výroba elektrické energie

1 000 – 1 499

Třebíč

Zdravotní péče

500 - 999

Futaba Czech, s.r.o.

Havlíčkův Brod

Výroba výfukových systémů do osobních automobilů

500 - 999

Japonsko, Belgie

MANN + HUMMEL (CZ), s.r.o.

Nová Ves, okr. Třebíč

Výroba filtrů a filtračních zařízení pro automobilový průmysl

500 - 999

Německo

Dřevozpracující družstvo

Lukavec

Dřevozpracující nábytkářský průmysl

500 - 999

Hettich ČR, k.s.

Žďár nad Sázavou

Výroba zámků a kování na nábytek

500 - 999

Crystalite Bohemia, s.r.o.

Světlá nad Sázavou

Výroba nápojového skla

500 - 999

GCE, s.r.o.

Chotěboř

Svařovací technika, strojírenská výroba

500 - 999

Švédsko

Pleas, a.s.

Havlíčkův Brod

Výroba a prodej prádla a pletených textilních výrobků

500 - 999

Švýcarsko

COOP družstvo HB

Havlíčkův Brod

Obchodní a výrobní činnost, velkoobchod a maloobchod

500 - 999

Valeo Compressor Europe, s.r.o.

Humpolec

Výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů

500 - 999

Japonsko

Období let 2010 a 2011 přineslo firmě stabilní prostředí a mírný nárůst pracovníků.

EDSCHA AUTOMOTIVE KAMENICE, s.r.o.

Kamenice nad Lipou

Výroba konstrukčních kovových výrobků pro automobilový průmysl

250 - 499

Španělsko

Tato strojírenská firma se po překonání krize v roce 2009 postupně stabilizuje, což mimo jiné znamená, že navyšuje i počty svých zaměstnanců.

BOSCH DIESEL, s.r.o. Žďas, a.s.

Agrostroj Pelhřimov, a.s.

Automotive Lighting, s.r.o. Kostelecké uzeniny, a.s.

ČEZ, a.s., JE Dukovany Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace

V závislosti na růstu zakázek došlo ve firmě v roce 2011 k nárůstu počtů zaměstnanců. Situace trvale stabilizovaná.

SRN

Společnost disponuje stabilním počtem pracovníků. Trvale stabilizovaná personální situace s výkyvy v závislosti na požadavcích pacientů a výši dostupných finančních prostředků. Největší firma v regionu, je očekávaná stabilní situace. Situace ve firmě je z hlediska zaměstnanosti stabilní (nepatrný pokles počtů pracovníků je v rámci normy). Nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Pacov, který trvale vykazuje stabilní počet zaměstnanců. Dlouhodobě významný zaměstnavatel se stabilní výrobní a personální situací. Rozhodující zaměstnavatel v regionu s největším nárůstem zaměstnanců v průběhu roku 2011. Patří k důležitým zaměstnavatelům mikroregionu a jedná se o firmu z hlediska zaměstnanosti dlouhodobě stabilizovanou. Jedná se o firmu dlouhodobě personálně stabilizovanou. Další z firem, které v roce 2011 na Havlíčkobrodsku výrazně navýšily v důsledku hospodářského růstu počet svých zaměstnanců.

Zdroj: JOB-CZAT. Analýza aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti [online]. 2016 [cit. 201603-12]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivnpolitiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zam-stnavatel/.

IX

P íloha 10 Podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v Kraji Vysočina a v ČR v %

Zdroj: ČZSO. Nezaměstnanost v kraji Vysočina k 31. 12. 2015 [online]. 2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/nezamestnanost-v-krajivysocina-k-31-12-2015.

X

P íloha 11 Podíl nezam stnaných osob na obyvatelstvu v Kraji Vysočina podle pohlaví

Zdroj: ČZSO. Nezaměstnanost v kraji Vysočina k 31. 12. 2015 [online]. 2016 [cit. 2016-031Ň]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/nezamestnanost-v-kraji-vysocina-k-31-12-2015.

XI

P íloha 1Ň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 1 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: muž V k: ň6 Pracovní za azení: odborný poradce pro zprost edkování II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 1: Podle respondenta hlavním problémem je určit nedostatečná praxe studenta, jen je otázka druhá, kde mohou absolventi praxi získat, možná formou odborné praxe v pr b hu studia. Školy by mohly podle respondenta poskytovat odborné praxe čast ji. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny (50+)? Respondent č 1: Malý počet volných míst pro tyto uchazeče a obavy z nedostatečné schopnosti pracovat s dnešní výpočetní technikou. Dále často odmítají se učit nové v ci, dá se íci, že často tyto skupiny stagnují. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 1: Znovu nedostatek volných pracovních míst, zejména nedostatek zam stnavatel , kte í zam stnávají osoby se zdravotním postižením. P itom pokud společnost má více jak 5 pracovník , tak musí každoročn hradit podíl na OZP, pokud nezam stnává tyto osoby. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 1: Jednoznačn , alespo Ú ad práce v Jihlav poskytuje nejvíce SÚPM Ěspolečensky účelná pracovní místaě. ů samoz ejm rekvalifikační kurzy pat í mezi často používané.

XII

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 1: Rekvalifikační kurzy a SÚPM. ůle stále rekvalifikačních kurz není takové množství, aby je mohlo využít více uchazeč . Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 1: Z hlediska, že absolventi tvo í pom rn velkou část nezam stnaných, určit program Záruky pro mladé na Vysočin ale i Nová šance na Vysočin . Respondent dodal, že velice úsp šným programem v roce Ň015 byl program První zam stnání, kde bylo podpo eno kolem stovky uchazeč . Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 1: Respondent uvedl, že spolupráce probíhá dob e, samoz ejm , je po ád co zlepšovat. Ú ady práce nap íklad ve spolupráci se školami po ádá skupinové programy, které by m li žák m pomoci k volb povolání, vhodného dalšího výb ru studia či mohou zjistit možnosti jak získat a hledat zam stnání. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 1: Podle respondenta se situace jednoznačn zlepšila na základ zlepšení ekonomické situace České republiky. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 1: V Kraji Vysočina? Podle názoru respondenta jednoznačn obory strojírenství, zdravotnictví a dopravy. V tomto p ípad ÚP poskytuje stále málo podpory v oblasti poskytování kurz , nap íklad k idičskému oprávn ní skupiny C a D. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 1: Ú ad práce, pracovní portály a inzeráty v tisku. Zdroj: vlastní výzkum

XIII

P íloha 1ň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č Ň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: ň5 Pracovní za azení: odborný pracovník evidence a podpory II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 2: Podle respondenta absolventi ani často nejeví zájem o práci. ů ta skupina absolvent , kte í se hlásí na Ú ad práce, tak často mají velké požadavky. Podle respondenta dnešní absolventi mají vysoké nároky a myslí si, že z nich budou hned mist i. Usmívá se respondent a dodává, že hlavním jejich problémem uplatn ní je praxe, která je dnes často vyžadována. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 2: Nedostatečná nabídka pracovních míst a nízký zájem o tyto uchazeče, z hlediska jejich často brzkého odchodu do d chodu. Samoz ejm ne ve všech p ípadech, respondent uvedl, že jsou i výkonný manaže i a editelé ve v ku 55+ i výše. ůle pokud se bavíme o problémech, respondent dodává, že často lidé ve v ku 50+ mají zažité určité zásady a postupy ze svých bývalých zam stnání a mají touhu je prosazovat a v n kterých p ípadech z nich necht jí slevit. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 2: Tak tady je odpov ď zcela jasná, jedná se osoby, které jsou r zn omezené, nejčast jším problém bývá omezená schopnost komunikovat a začlenit se do pracovního kolektivu. Navíc v dnešní dob je stále dost málo volných pracovních místo pro tyto uchazeče. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 2: Společensky účelná pracovní místa, ve ejn prosp šné práce a rekvalifikace.

XIV

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 1: Rekvalifikace, je možné je uplatnit i v jiném oboru, než který uchazeč vystudoval či studuje. Dále mezi efektivní nástroje respondent uvedl ve ejn prosp šné práce a společensky účelná pracovní místa. Jde o p ísp vky pro zam stnavatele, pokud zam stnávají uchazeče z evidence Ú adu práce. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 2: Jednoznačn program Nová šance na Vysočin , Záruky pro mladé na Vysočin , které jsou zam eny hlavn na absolventy. Dále respondent uvedl Práce bez bariér na Vysočin , tento program je podle respondenta pro osoby se zdravotním postižením a další programy, které Ú ad práce poskytuje pro uchazeče starší 45 let nebo pro uchazeče pečující o dít . Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 2: Spolupráce je dobrá. Respondent nemá výhrady k této spolupráce. Respondent uvedl, že žáci i absolventi mají možnost využít p ímo v budov ÚP v Jihlav Informační poradenské st edisko, které nabízí žák m či absolvent m možnost volby povolání. Co se týče výb ru vhodné st ední či vysoké školy, nebo naopak jak si hledat práci. V dnešní dob respondent dodal, že je po ád malá informovanost o této možnosti. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 2: Zlepšení ekonomické situace a demografické zm ny obyvatelstva. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 2: Respondent uvedl, že nejmén se da í obsadit v strojírenské a elektrotechnické obory. I p esto, že Vysočina má pom r dost st edních škol s technickými obory, ale i p esto zájemc o tyto pozice je málo. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 2: Ú ad práce a pracovní portály. Zdroj: vlastní výzkum

XV

P íloha 14 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č ň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: muž V k: 45 Pracovní za azení: analytik trhu práce II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 3: Jednoznačn nedostatek vhodných volných míst pro absolventy, z pohledu jejich nedostatečné praxe. Dnes mají ale velké možnosti v oblasti sebevzd lávání nebo vzd lávání jinde, mají i možnost využít r zné rekvalifikace poskytované Ú adem práce a nebo se zúčastnit r zných program , které poskytujeme. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 3: Riziko jejich odchodu do d chodu, riziko častého onemocn ní a riziko, že se uchazeči nebudou chtít p izp sobovat v novém zam stnání. Samoz ejm ne ve všech p ípadech, ale pokud se bavíme o problémech, tak i často ztrácí motivaci se učit novým v cem, jít s dobou. Často mají tendenci se vymlouvat na jejich časové omezení. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 3: Nízká motivace zam stnavatel zam stnávat tyto osoby a celkový počet volných míst, kterých je v současné dob stále málo. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 3: Rekvalifikace, roční individuální poradenství, společensky účelná pracovní místa a ve ejn prosp šné práce. Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší?

XVI

Respondent č 3: Jednoznačn společensky účelná pracovní místa, p ípadn ve ejn prosp šné práce pro obce. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 3: Všech 5 regionálních program . T mi jsou 45+ na Vysočin , Práce bez bariér na Vysočin , Nová šance na Vysočin , Záruky pro mladé na Vysočin a Práce s rodinou na Vysočin . Pro respondenta je asi nejvíce p ínosný program Záruky pro mladé na Vysočin , kde mohou absolventi získat odbornou praxi, která absolvent m dnes chybí k hledání zam stnání. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 3: Rozsah spolupráce považuje respondent za celkem obsáhlý. Protože školy jsou hlavním informátorem pro Ú ady práce. Zejména ohledn počtu žák a absolvent . Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 3: Více nabízených pracovních míst, což bylo d sledek zlepšení ekonomické situace v celé České republice. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 3: Pozice v oblasti léka ství, pozice v oblasti strojírenství. Dále respondent dodal, že je nedostatek idič zejména kamionové dopravy. Není dostatečný počet uchazeč , kte í vlastní vhodné idičské oprávn ní k této pozici. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 3: Internet, zejména webové stránky, které poskytují velkou nabídku pracovních míst, navíc u n kterých je možnost si sepsat životopis, motivační dopis nebo také p esné instrukce, jak se p ipravit na pohovory, aby zájemci o práci byli klidn jší a mohli jít na pohovory klidn jší. Respondent dále uvedl personální agentury, které i spolupracují s Ú adem práce. ůvšak podle respondenta u lidí personální agentury nejsou moc oblíbené, z hlediska jejich malého finančního ohodnocení a krátká doba poskytování práce, v tšinou. Dále respondent uvedl, že mnoho lidí si hledá práci p es známé či rodinu. Zdroj: vlastní výzkum

XVII

P íloha 15 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 4 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: 5Ň Pracovní za azení: vedoucí pracovník v oblasti ESF II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 4: Podle respondenta dnes nejeví mnozí zam stnavatelé o absolventy zájem z d vodu jejich nedostatečné praxe. ůle samoz ejm jsou i firmy, které mají v požadavkách, že shání vyložen absolventy a že je za adí do tzv. StartUpu. Samoz ejm tyto pozice jsou velice rychle obsazené. Respondent dodal, že dalším problémem absolvent je nedostatečná pokora a vysoké sebev domí. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 4: Ochota učit se novým v cem, pod izovat se a často ztrácí motivaci hledat nové zam stnání z hlediska obav jejich nedostačující kvalifikace. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 4: Hlavní problém respondent vidí v oblasti motivace. Samoz ejm pracovních míst pro tyto osoby je málo, ale p esto se dají nalézt. U v tšiny t chto osob je problém v sebed v e a motivaci k práci. P itom Ú ady práce poskytují r zné informační sch zky, které obsahují určit motivační kurzy a odborné poradenství pro tyto osoby. Společnosti mají slabinu, co se týče vhodného prost edí pro tyto osoby a často se i bojí tyto osoby zam stnávat. To je pouze názor respondenta, ale myslí si, že mnoho firem nechce tyto osoby zam stnávat z hlediska pracovn právního a jejich podmínek. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 4: Ve ejn prosp šné práce, investiční pobídky a je nutné zmínit určit rekvalifikace a společensky účelná pracovní místa

XVIII

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 4: Rekvalifikace, zejména jsou zam eny zejména na odborné vzd lání, což v dnešní dob je nedostatkové zboží. Dále podle respondenta mezi velice efektivní adí regionální individuální projekty, kterých pro rok Ň016 bylo podle respondenta zrealizováno asi p t. Tazatel: M žete n které uvést? Respondent: Záruky pro mladé na Vysočin ty jsou zam eny zejména na absolventy, 45+ bez bariér ty jsou zam eny pro uchazeče starší 45 let. Respondent si vybavil nakonec ješt program Nová šance na Vysočin . Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 4: Novou šanci na Vysočin a Záruky pro mladé na Vysočin . Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 4: Tento rozsah považuje respondent za uspokojivý. Zejména školy a Ú ady práce spolupracují za účelem žák m a absolvent pomoci ve volb další školy či vhodné zam stnání. Ú ad práce zasílá školám p ehledy o možnostech p ípravy na své rozhodování zejména po ř ročníku základní školy. Informace jsou žák m často vyv šeny na nást nkách v prostorách škol a dále jsou uvedeny na webových stránkách jednotlivých škol. P ece jenom dnešní mládež má blíž k internetovému zdroji. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 4: Zlepšení ekonomiky. Dále respondent uvedl, že se začalo klást v tší d raz na kontroly zam stnávání cizinc . V lo ském roce jich bylo zam stnáno více než v p edchozím roce, tedy i oni vedli určit ke snížení nezam stnanosti. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 4: Podle respondenta se nejmén da í obsadit obory ekonomické, technické a elektrotechnické. Dále také se ale neda í obsadit pracovní místa v oblasti sociální, kdy se jedná zejména o sociáln kvalifikovaného pracovníka. V tomto p ípad uchazeči ve v tšin p ípad i p es to, že by zájem u toho pozici m li, tak jejich vzd lání neodpovídá pozici. Dále je problém u dopravc a léka .

XIX

Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 4: Podle respondenta nejvíce nabídek poskytuje internet, pak asi personální agentury a pak až Ú ady práce. Dalšími zdroji, kde lidé mohou najít práci, jsou média a sociální sít . Tazatel: M žete uvést p íklad? Respondent: Určit Facebook, což je podle respondenta nejpopulárn jší sociální síť a pak nap íklad Twitter či Linkedin. Linkedin je mén známá sociální síť a používá ho vybraná skupina lidí, zejména lidé s praxí. Zdroj: vlastní výzkum

XX

P íloha 16 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 5 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: 4Ř Pracovní za azení: odborný pracovník evidence a podpory II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 5: Absolventi v dnešní dob mají velké požadavky na mzdové ohodnocení. Setkala jsem se s mnoho p ípady, kdy bylo absolventovi poskytnuto pracovní místo a absolvent místo odmítl, buď z d vodu malého platu, nebo pro n j nebylo místo dostačující z hlediska jeho vzd lání. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 5: Podlé názor respondenta problémem uchazeč skupiny 50+ není problém ze strany uchazeč , jelikož tato skupina pat í do skupin, které jeví nejv tší zájem o nové pracovní nabídky, i p ípadné vzd lávací kurzy. Problém zde nastává u zam stnavatel , kdy často necht jí osoby starší 50+ zam stnávat, z d vodu omlazování kolektivu či obavy, že uchazeč ve v ku 50+ odejde brzy do d chodu. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 5: Určit nedostatečný počet vhodných volných pozic, dále také obtížn jší celá procedura náboru nového zam stnance se zdravotním postižením. Dnes mají možnost osoby se ZP zúčastnit se informačních sch zek, které p isp jí k jejich sebed v e. Respondent uvádí, že ÚP Jihlava poskytuje kurzy zam ené pro tyto osoby, ale p esné názvy nedokáže íct, ale p edpokládá, že jedním z kurz je ergodiagnostika. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 5: Společensky účelná pracovní místa, poradenství a rekvalifikační kurzy

XXI

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 5: V současné dob respondent považuje za nejefektivn jší nástroj ve ejn prosp šné práce, což je hlavn sezónní záležitost, jedná se zejména o úklidy obcí a m st, práce v lesnictví, turismu apod. Ve ejn prosp šné práce jsou určeny hlavn pro uchazeče bez a se základním vzd láváním, kte í mají na trhu práce jinak problémy se získáním pracovního místa. Dále respondent uvedl také společensky účelná pracovní místa vyhrazená a pro osoby samostatn výd lečné činné. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 5: Určit program Práce bez bariér na Vysočin , Záruky pro mladé na Vysočin , Práce s rodinou na Vysočin . Dále respondent uvedl 45+ na Vysočin a Novou šanci na Vysočin . Podle respondenta jsou p ínosné všechny programy, každý program je zam en na jinou cílovou skupinu. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 5: Respondent uvedl, že spolupráce se školami je na dobré úrovni. Zejména co se týče získání informací nap íklad o absolventech a podobn . Respondent uvádí, že pro žáky zejména ÚP Jihlava poskytuje r zná poradenství ohledn své volby dalšího studia či hledání práce. P ímo v budov Ú adu práce mohou navštívit Informační poradenské st edisko, kde jim budou poskytnuty poradenské služby zejména dobré volby povolání. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 5: Zlepšení ekonomické situace a nár st pracovních míst. Respondent dodal, že zejména v jarních m sících je skoro vždy situace lepší. Uchazeči se hodn z evidence vy azují a nastupují na sezónní práce. Do evidence jich v tomto období p ibývá málo. Stejn tak bude, p edpokládá respondent i v letošním roce. V současn dob stále p ibývá pracovních nabídek a uchazeči se lépe umísťují na pracovní místa. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 5: Podle respondenta je to odlišné zejména v každé problémové skupin je to jiné. ůle všeobecn nejmén je léka , učitel , elektrotechnik , fyziku, chemik a nap íklad i švadleny. emeslnické práce bohužel podle respondenta v současné dob upadají.

XXII

Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 5: Jednoznačn na Internetu. Dnes Internet zastává všechno a všechny. Zdroj: vlastní výzkum

XXIII

P íloha 17 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 6 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: ŇŘ Pracovní za azení: odborný pracovník evidence a podpory II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 6: Podle respondenta jednoznačn praxe a malá motivace začít pracovat. Tazatel: Malá motivace začít pracovat? ůno, pracovních míst pro absolventy je minimáln a jak respondent na rovinu zodpov d l za málo pen z. P edstavy dnešních absolvent jsou jiné. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 6: Hlavní problémy respondent vidí v omezení zb hlosti používat dnešní moderní techniku a nové pracovní postupy. Dále ochota učit se novým v cem, často uchazeči zejména skupiny 50+ se drží stereotypu. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 6: Tato skupina má určit nejv tší počet problém v uplatnitelnosti a to je dané zejména z pohledu na jejich zdravotní stav. Osoby mají omezené schopnosti r zného typu, jmenovat asi není t eba. Osoby se ZP ztrácí v n kterých p ípadech nad ji, že by n kdy mohli ješt začít pracovat. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 6: Společensky účelná pracovní místa, ve ejn prosp šné práce, p eklenovací p ísp vek a určit rekvalifikační kurzy.

XXIV

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 6: Rekvalifikační kurzy Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 6: Podle názoru respondenta za nejvíc p ínosný program považuje Záruky pro mladé na Vysočin . Respondent uvedl, že hlavním cílem tohoto projektu je hlavn pomoci lidem do Ňř let v ku a p edevším získat praxi. Jelikož v současné dob je praxe skoro nutná k hledání zam stnání, jelikož v tšina zam stnavatel klade velký d raz na praxe. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 6: Podle respondenta je tato spolupráce dost rozsáhlá a považuje ji za uspokojivou. Z d vodu, že respondent se v této oblasti nepohybuje, nepodal více informací. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 6: Úbytek obyvatel, nižší porodnost a zlepšení ekonomiky. Situace na trhu práce se doopravdy za poslední roky velice zlepšila. Podíl nezam stnaných se oproti roku Ň014 snížil ve všech okresech kraje. Nejv tší úbytek byl dokonce zaznamenán v nejvíce problémovém okrese a to v T ebíči. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 6: Podle respondenta se jedná o obory s technickým zam ením, dále také obory gastronomické a manuální práce. Lidé často tyto práce odmítají a v n kterých p ípadech rad ji, než aby p ijmuli tyto práce, tak zruší evidenci na Ú adu práce. Zejména se jedná o typy lidí, kte í necht jí pracovat a nebudou. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 6: Nejvíce pracovních nabídek mohou lidé najít zejména na internetu, kde se mohou odkázat na jednotlivé personální agentury, personální portály. Stále je pom rn velká nabídka práce i v inzertním tisku. Pro uchazeče zejména pro absolventy je dalším pomocníkem sociální síť Facebook nebo jiné sociální sít . Zdroj: vlastní výzkum

XXV

P íloha 1Ř Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 7 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: Ň7 Pracovní za azení: odborný poradce pro zprost edkování II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 7: Problémy? Snad ani žádné, jen možná malý zájem zam stnavatel o absolventy. ůbsolvent m nejen st edních i vysokých škol schází praxe. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 7: Tady respondent vidí problém zejména v nedostatečném počtu vhodných pracovních míst ve všech oblastech. Tito uchazeči na rozdíl od absolvent mají praxe dostatečné, ale z hlediska zam stnavatel pro n nejsou dostatečn perspektivní. N kte í uchazeči této skupiny po delší dob v nezam stnanosti ztrácí motivaci práci dál hledat. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 7: V tšina společností není p ipravena p ijmout tyto osoby s ZP, d vodem je, že jsou omezeny finančn a nemohou poskytnout osobám veškeré podmínky k práci. Nap íklad společnosti, které sídlí v pat e a nemají za ízený výtah, nebo nemají prostor na rekonstrukci toalet pro tyto osoby. Dále podle respondenta společnosti nemají dostatečné informace, co se týče p ísp vku na OZP, z pohledu respondenta nejsou v bec špatné, ale v současné dob v tšina společností hradí povinný podíl do státního rozpočtu, jelikož OZP nezam stnává. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 7: Společensky účelná pracovní místa, ve ejn rekvalifikace.

XXVI

prosp šné práce a asi

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 7: Určit společensky účelné pracovní místa a ve ejn prosp šné práce, které jsou, i nejvíce poskytovány poznamenal respondent z p edchozí otázky. Respondent doplnil, že v p edchozí otázce zodpov d l ohledn rekvalifikací, že sice jsou nejvíce poskytovány Ú adem práce Jihlava, ale z hlediska jejich efektivnosti respondent cht l doplnit, že se nesleduje d sledn následné využití a efektivnost poskytnuté rekvalifikace. Mnohdy se provádí jen z d vodu prodloužení evidence a možnosti zvýšeného finančního ohodnocení klienta cca 60% procent mzdy v pr b hu rekvalifikace. Respondent této zp sob provád ní považuje za velmi nevhodný. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 7: Respondent si nemohl vybavit p esné názvy program , ale uvedl, že všeobecn nejvíce p ínosné jsou všechny programy, které Ú ad práce Jihlava poskytuje. Každý program má sv j stanovený cíl a je zam ený na r zné skupiny uchazeč . Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 7: Rozsah spolupráce je pom rn vysoký. Respondent uvádí zejména pro žáky je Ú ad práce a škola takzvaná spojka. P es kterou žáci získávají informace ohledn další volby povolání. Respondent si myslí, že málo, který žák sám p ijde na Ú ad práce a zjistí si možnosti, jaké m že využít. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 7: Podle respondenta z d vodu zlepšení ekonomické situace. V současné dob je nabízeno uchazeč m daleko více pracovních míst Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 7: Obory v oblasti strojírenství, elektrotechniky a sociální služby. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 7: Internet, Ú ad Práce, personální agentury, rodina a sociální média. Zdroj: vlastní výzkum

XXVII

P íloha 1ř Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č Ř Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: 4Ň Pracovní za azení: odborný poradce pro zprost edkování II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č Ř: Podle respondenta nereálné nároky ze strany absolvent . I když zájem ze strany zam stnavatel se od lo ského roku zlepšil. ůbsolventi mají touhu vyhledávat vyšší pracovní pozice nejlépe administrativní pozice či IT. T mto uchazeč m chybí hlavn praxe, která podle názoru respondenta by m la být minimáln rok…Tazatel: Proč myslíte zrovna 1 rok? Respondent: To je jednoduché, je to doba, za kterou se člov k m že naučit spousty v cí a bude schopen se jednodušeji začlenit do pracovního kolektivu. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č Ř: Podle respondenta tato skupina nemá n jak zvlášť velké problémy v uplatnitelnosti. Respondent jen dodal, že v n kterých p ípadech dochází ke stagnaci a uchazeči odmítají nové techniky a učit se nové v ci. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č Ř: Je málo pracovních míst pro tyto osoby, je to celorepublikový problém. Na tyto osoby je zam ený stát z hlediska podpory vzd lávání. Ú ady práce poskytují odborné kurzy pro tyto osoby, ale i poradenské služby, které mají vést ke zvýšení motivace t chto osob. Samoz ejm by se m lo zapracovat na zvýšení počtu vhodných pracovních míst pro tyto osoby, ale není to tak jednoduché. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č Ř: Společensky účelná pracovní místa pro osoby samostatn výd lečn činné, ve ejn prosp šné práce, rekvalifikační kurzy a určit poradenství.

XXVIII

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č Ř: Určit jsou to dotace na pracovní místa. Jedná se o společensky účelná pracovní místa a ve ejn prosp šné práce, ty zejména motivují zam stnavatele, aby dali pracovník m pracovní smlouvu. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č Ř: Respondent odpov d l všechny. Tazatel: M žete n které uvést? Respondent: Jedná se o regionální individuální projekty zam ené zejména Kraj Vysočina. Nap íklad pro absolventy je tu program Záruky pro mladé na Vysočin , pro osoby se zdravotním omezením Práce bez bariér na Vysočin a další. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č Ř: Spolupráci označil respondent t chto subjekt za dostačující. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č Ř: Určit je nabízeno více pracovních míst, což je d sledkem zlepšení ekonomické situace v celém Kraji ale i v celé České republice. V současné dob dle názoru respondenta míra nezam stnanosti bude stále postupn klesat v návaznosti na rozb hnutí sezonních pracích, ale také s rozb hnutými projekty aktivní politiky zam stnanosti. Respondent dodal, že k ivka nezam stnanosti se bude určit m nit v zá í, kdy se budou evidovat osoby po ukončení studia. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č Ř: Podle respondenta se jedná o místa nekvalifikovaných pracovník v r zných profesích. Nejhorší nabídka všeobecn je pro osoby se zdravotním postižením, pro absolventy, jelikož je požadována alespo minimální praxe, kterou často absolventi postrádají. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č Ř: Ú ad práce a pracovní portály na internetu. Respondent dodal samoz ejm personální agentury, které stále rozši ují své nabídky práce a jsou schopni firmám najít vhodného uchazeče podle jejich požadavku. Stále z stává vysoká cena jejich služeb, ale i p esto jsou používány stále a budou. Nevýhodu uchazeče u personální agentury často bývá doba určitá pracovní smlouvy a nízké platové ohodnocení. Zdroj: vlastní výzkum XXIX

P íloha Ň0 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č ř Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: 47 Pracovní za azení: odborný poradce pro zprost edkování II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č ř: ůsi ani žádné krom jejich ne ešitelného nedostatku a to praxe. Tazatel: ne ešitelného? Respondent: Proč myslíte? Tazatel: No, jednoduchá odpov ď, myslíte si, že školy mají prostor poskytovat student m nap íklad delší praxe? Vzhledem k délce školního roku je to nereálné a v lét p esn ji o letních prázdninách, málo, kte í studenti v bec chodí na brigády natož jejich zájem o praxe. Praxe dnes bývají ve v tšin p ípad neplacené, tedy motivace ze strany student taky opadá. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č ř: Žádný zásadní problém m nenapadá. Podle respondenta tato skupina uchazeč pat í mezi nejmén problémové. Občas je problém se začlenit do nového pracovního kolektivu a naučit se novým podmínkám než v p edchozím zam stnání. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č ř: V Jihlav v poslední dob tento počet uchazeč klesl, ale ona celkov nezam stnanost v celém Kraji Vysočina. Samoz ejm problém s sebou tato skupina nese spousty, co se týče uplatnitelnosti. Osoby jsou omezeny z mnoha hledisek, nemohou tedy vykonávat veškeré nabízené pozice, jsou tedy za azovány nejčast ji na pozice orientovány v sociálních službách. Ú ady práce poskytují p ísp vky pro zam stnavatele na základ zam stnávání t chto osob. Jen jsou často firmy o tomto p ísp vku málo informováni. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č ř: Ve ejn prosp šné práce, investiční pobídky, rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa a p eklenovací p ísp vek. XXX

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č ř: Respondent se opakuje a uvádí ve ejn prosp šné práce, rekvalifikace a společensky účelná pracovní místa. Respondent dodává, že investiční pobídky a p eklenovací p ísp vky nejsou tak často poskytovány ale efektivní podle jeho názoru jsou. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č ř: Za nejvíc p ínosné? T žko íct. Podle respondenta jsou d ležité všechny programy, které poskytuje Ú ad práce v Jihlav . Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č ř: Respondent se pousmál a odpov d l. Jelikož se školami respondent spolupracuje z menší části i on, uvedl, že ve spolupráci není problém. Každoročn pro školy zejména pro žáky zpracovávány informativní dokumenty, které obsahují zejména informace ohledn možnosti studia na gymnáziích či na st edních odborných školách. Pro rok Ň015-2016 tato brožura podle respondenta byla vydána pod názvem Jaké si zvolit povolání? K brožu e by se m li dostat všichni žáci, tedy by m li být dostatečn p ipraveni a informováni p ed tím, než nap íklad podají p ihlášku na vysokou školu. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č ř: Zlepšení ekonomické situace, dále určit demografické zm ny obyvatelstva. Respondent uvedl, že obyvatel zejména v Kraji Vysočina za poslední rok značn ubylo, tedy i to je d sledkem, že na pracovní místa je mén uchazeč . Respondent dále označil za d sledek zlepšení současnou ekonomiku, která se značn zlepšila oproti p edešlým rok m. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č ř: Nejh e se obsazují pozice uchazeč bez kvalifikace v r zných profesích. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č ř: Jednoznačn na internetu. Zejména pracovní portály jobs.cz, prace.cz a další. Samoz ejm ne všichni mají v dnešní dob p ístup na internet, tito uchazeči se obrací na Ú ad práce nebo na své nejbližší. Zdroj: vlastní výzkum

XXXI

P íloha Ň1 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 10 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: muž V k: 51 Pracovní za azení: analytik trhu práce II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 10: Podle respondenta absolventi nemají problémy tém žádné, dnešní poptávka po nich se stále zvyšuje a pracovních míst jak v lo ském roce tak letos je stále více, tak si myslím, že najít si práci dnes není pro absolventy tak náročné. Samoz ejm evidovaných absolvent je nejvíce v období červen-zá í, kdy počet volných míst na absolventa se snižuje, ale v pr b hu dalšího období počet míst se zpravidla zvyšuje. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 10: Zde dochází k zásadnímu problému a tím je, že firmy v mnoha p ípadech necht jí zam stnávat osoby starší 50+ z d vodu jejich odchodu do d chodu v nejbližší dob . Samoz ejm ne ve všech p ípadech, nap íklad kamarád v 5Ř byl nedávno p ijat na pozici editele pobočky. Samoz ejm je to taky na člov ku, jak moc práci shání a co je ochoten ji podstoupit. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 10: Respondent vidí problém v nedostatečné motivaci k hledání pracovního uplatn ní t chto osob a zárove nevidí ani motivaci firem tyto osoby zam stnávat. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 10: Společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace a poradenství

XXXII

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 10: Každý nástroj má svoji d ležitost. Zejména dob e zvolená rekvalifikace m že napomoci dlouhodob získat vhodné pracovní místo. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 10: Respondent uvedl, že Ú ad práce v Jihlav poskytuje p t program . Respondent uvedl mezi tyto programy Nová šance na Vysočin , Záruky pro mladé na Vysočin , Práce bez bariér na Vysočin , 45+ na Vysočin a Práce s rodinou na Vysočin . Respondent neuvedl, který program je podle n j nejvíce p ínosný. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 10: Respondent uvádí, že rozsah spolupráce je dost rozsáhlý ale zárove dosti p ínosný pro ob strany z hlediska informovanosti. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 10: Ekonomika celého státu. Respondent uvedl, že celkov Kraj Vysočina v současné dob s nezam stnaností tolik nebojuje, adí se mezi kraje mén ohrožené. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 10: Pracovníci a technici v zem d lství, nekvalifikovaný pracovníci všeobecn , ale také je problém v obsazování míst v oblasti zdravotnictví. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 10: Na Ú adu práce a na internetu. Tedy i nabídky Ú adu práce často lidé sledují práv prost ednictvím internetu. Osobn na Ú ad práce pro získání informace ohledn pracovních nabídek dochází minimáln lidí. Na Ú ad práce dochází lidé pouze, kte í jsou v evidenci. Ostatní respondent nevylučuje, ale je to opravdu podle názoru respondenta výjimečná situace. Zdroj: vlastní výzkum

XXXIII

P íloha ŇŇ Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 11 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: Ňř Pracovní za azení: odborný pracovník evidence a podpory II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 11: Nedostatečná praxe a velké požadavky. Tazatel: M žete up esnit? Respondent: Požadavky? ůbsolventi očekávají hned vysoké ohodnocení a nejlépe pracovní místa na vyšších místech. ůno n komu se zada í, ale každému taky ne, t mto absolvent d lá často problém p ijmout pracovní místo, které úpln neodpovídá jejich obor m. I když se jedná o krátké pracovní pom ry. V tomto p ípad si absolventi neuv domují, že i takové místo a krátká doba smlouvy jim m že p isp t k dalšímu hledání z hlediska získání praxe. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 11: Obavy z výpočetní techniky a další program , které dnes používají společnosti b žn zejména pro účtování či jakékoliv ostatní práce. Uchazeči, kte í se s výpočetní technikou mockrát nesetkali, mají strach a kolikrát se na volné místo ani rad ji nep ihlásí. Bohužel v současné dob moc rekvalifikací ve výpočetní technice Ú ad práce v Jihlav nenabízí. Otázka druhá, zda by uchazeči m li zájem tyto kurzy absolvovat. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 11: Nedostatečná informovanost z hlediska možností vzd lávání a možností kurz a poradenství, které ÚP Jihlava a ostatní kontaktní pracovišt poskytují. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 11: Rekvalifikační kurzy, společensky účelná pracovní místa a ve ejn prosp šné práce.

XXXIV

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 11: Rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, které hlavn umožní získat praxi uchazeči nebo u obtížn umístitelného uchazeče m že umožnit zam stnání. Určit mezi efektivní nástroj pat í ve ejn prosp šné práce, které jsou poskytované ve velké mí e po celé České republice. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 11: Respondent uvedl, že p ínosné programy jsou všechny, jinak by nebyly ani Ú adem práce Jihlava zrealizovány. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 11: Respondent uvedl, že spolupráci mezi t mito dv ma subjekty považuje za dobrou. Zejména tato spolupráce je sm ována k žák m, kterým jsou poskytovány poradenské služby a informace týkající se v možnostech dalšího studia, vzd lávání a hledání práce. Nap íklad mohou využít Informační poradenské st edisko p ímo v budov Ú adu Práce Jihlava, které jim poskytuje p ehled o r zných typech škol, formách studia. Dále jim radí, jak vyplnit zápisové lístky na st ední školy, poskytuje informace o dnech otev ených dve í na školách či termíny p ehlídek škol v jednotlivých okresech. P ehlídky škol probíhají jednou ročn , nap íklad v Jihlav je tato p ehlídka realizována v DKO Jihlava a jsou o ni informováni všichni žáci Ř a ř t íd základních škol. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 11: P íchod cizinc do kraje, úbytek obyvatelstva v Kraji Vysočina a ekonomická situace. Respondent uvedl, že situace na trhu práce v Kraji Vysočina je dneska stabilní, nezam stnanost klesla na n jakých 5,Ř %. Podle respondenta se očekává další pokles nezam stnanosti v souvislosti zahojováním sezónních prací u OSVČ a ve službách. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 11: Nedostatek je zejména stroja nap íč všemi kvalifikacemi a to od vyučených po vysokoškoláky. Dále se snížil zájem o pracovní pozice v oblasti dopravy.

XXXV

Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 11: Internet a sociální média. Mezi sociální média respondent uvedl p edevším Linkedin a Facebook. Respondent uvedl, že sociální sít se stále rozši ují a je možnost u nich zjistit doopravdy spousty informací, tedy i volné pracovní nabídky. Zdroj: vlastní výzkum

XXXVI

P íloha Ňň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 1Ň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: muž V k: ň5 Pracovní za azení: odborný poradce pro zprost edkování II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 12: Respondent zodpov d l krátce a za n j jednoznačn – nedostatečný zájem zam stnavatel o absolventy a praxe absolvent . Které absolventi často nemají v bec žádné. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 12: Hlavní problém respondent vidí v neochot učit se novým v cem, malé sebev domí uchazeč , nižší flexibilita této skupiny uchazeč . Často se jedná o uchazeče, kte í jsou už na n co zvyklý, na n jaký sv j zab hlý režim a necht jí ho m nit. P íkladem dojížd ní do práce do jiného m sta je pro n které uchazeče nep edstavitelné. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 12: Nízká motivace. V současné dob podle respondenta jsou na tom nejh e s umístitelností osoby s ZP nad 50 let a uchazeči, kte í jsou v evidenci déle jak jeden rok. Celkov umístitelnost t chto osob je velmi t žké z hlediska, že společnosti nejsou dostatečn za ízeny pro zam stnávání t chto osob. Mohou ale využít poradenské služby či kurzy, které Ú ad práce poskytuje. Respondent uvádí, že byl zrealizován nový projekt Práce bez bariér, který je určen práv pro osoby s ZP. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 12: Roční individuální poradenství, společensky účelná pracovní místa a také asi p eklenovací p ísp vek a investiční pobídky.

XXXVII

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 12: Společensky účelná pracovní místa určit na prvním míst , na druhé místo respondent za adil ve ejn prosp šné práce a následn respondent uvedl rekvalifikace a poradensttví. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 12: Určit programy pro osoby dlouhodob nezam stnané, pro absolventy, osoby se zdravotním omezením, tedy pro všechny rizikové skupiny na trhu práce. Za p ínosné programy respondent považuje všechny programy, které realizuje Ú ad práce v Jihlav . Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 12: Respondent označil, že tato spolupráce je v dnešní dob na vysoké úrovni. Zejména ve spolupráci se základními a st edními školami jsou po ádány skupinové programy k volb povolání, profesní orientaci, k problematice získávání a hledání zam stnání nebo k celkové orientaci na trhu práce. Které mohou využít všichni žáci základních i st edních škol. Samoz ejm se musí na tyto programy zavčas p ihlásit. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 12: Zlepšení ekonomické situace. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 12: Z oborového hlediska určit pozice v oblasti strojírenství a dopravy. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 12: Portály jako jobs.cz, startupjobs.cz, práce.cz a další. Respondent dále uvádí, pokud by shán l práci on, tak se zam í buď na uvedené portály, nebo sociální média. Respondent zmínil sociální síť Linkedin, kde respondent je aktivním uživatelem. Podle respondenta se tam dají najít doopravdy zajímavé nabídky a uživatel m, kte í mají správn vypln ný profil tedy sv j životopis, tak nabídky chodí od společností sami. Zdroj: vlastní výzkum

XXXVIII

P íloha Ň4 Záznamový arch strukturovaný rozhovor č 1ň Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: ŇŘ Pracovní za azení: odborný poradce pro zprost edkování II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 13: Respondent uvádí, že v současn dob není až tak velký problém absolvent si sehnat práci. I volných pracovních míst se stále zvyšuje, vždyť situace za poslední rok v porovnání s minulými z hlediska počtu volných míst se enormn zlepšila. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 13: V současné dob uchazeči skupiny 50+ jeví velký zájem o zam stnání i zájem z hlediska vzd lávání, d vodem jsou nové techniky a uchazeči necht jí v tomto sm ru stagnovat. N kte í zam stnavatelé poskytují kurzy svým novým zam stnanc m zam ené na jejich pracovní za azení p ed nástupem do práce a Ú ad práce v Jihlav poskytuje r zné programy a rekvalifikace pro tyto uchazeče. V roce Ň015 nap íklad prob hl projekt T etí kariéra, který byl zam en na zvýšení zam stnatelnosti této skupiny. Projekt byl podle respondenta zam en na motivaci této skupiny uchazeč . Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 13: Omezené schopnosti. Velkým problém respondent také vidí v tom, pokud by m l rozd lit tyto osoby tak do dvou skupin a to skutečné osoby z ZP a simulanty. V současné dob je bohužel také problém laicky ečeno v simulování. Nelze n kdy na to v bec p ijít. Jak uvádí respondent, to byl jen názor na v c. Nejh e jsou na tom s uplatnitelností osoby s ZP ve v ku 50 let a výše, které jsou dlouhodob nezam stnaní a v evidenci jsou zhruba rok. Dále podle respondenta chybí zam stnávání osob s ZP na kratší úvazek. Nap íklad osoby s ZP by uvítali zam stnání na 4 hodiny. Tímto by se snížila nezam stnanost a zvýšila zam stnanost osob s ZP.

XXXIX

Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 13: Společensky účelná pracovní místa, poradenství a rekvalifikační kurzy a určit také investiční pobídky. Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 13: Rekvalifikační kurzy zejména v p ípad absolvent , kdy jim rekvalifikace pomohou získat další odborné vzd lání, klidné i v jiném oboru než doposud studovali. Dále dobrou praxi mohou získat na dotovaných místech tedy na společensky účelném pracovní míst , které jsou taky ve velké mí e využívány a určit je nutné je také označit jako efektivní. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 13: Určit všech p t regionálních individuálních program . Tazatel: M žete je jmenovat? Respondent: Jde o program Nová šance na Vysočin , Práce bez bariér, Práce s rodinou a Záruky pro mladé. Ú ad práce ale poskytuje ješt další programy evropského sociálního fondu a t mi jsou Efektivní systém rozvoje zam stnanosti, další je podle respondenta Rozvoj služeb pro oblast volných pracovních míst a Vzd lávání a dovednosti pro trh práce. Respondent se usmívá a dodal, že programy zrovna nedávno sepisoval, tak je má čerstv v pam ti. Respondent dodal, že možností, jak se lépe p ipravit na trh práce nebo spíš, jak se zdokonalit, jak ve schopnostech neb získat v tší motivaci či získat odbornou praxi je opravdu mnoho. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 13: Respondent tuto spolupráci popisuje, jako velice dob e zavedou činnost Ú adu práce a škol. Komunikace mezi t mito subjekty podle respondenta je na velice dobré úrovni. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 13: Ano situace je v současn dob velice dobrá, a to jak díky rozjezdu sezónních pracích, tak ekonomickému vývoji v naší republice Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 13: Obory strojírenské, obory gastronomické a obory v oblasti zdravotnictví.

XL

Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 13: Podle respondenta jednoznačná odpov ď na internetu. Zdroj: vlastní výzkum

XLI

P íloha Ň5 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 14 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: muž V k: ňř Pracovní za azení: vedoucí pracovník v oblasti evidence a podpory II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 14: Podle respondenta dnešní absolventi cht jí pracovat a jsou ochotni i pracovat za málo pen z, mají zájem pochytit alespo n jakou praxi. Dnes je praxe doopravdy až nutná. Jak respondent uvedl, jak tento problém ešit?…zatím nelze. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 14: Respondent neuvedl žádné problémy této skupiny uchazeč . Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 14: Tady problém respondent vidí naopak mnoho. Problém vidí zejména v nedostatečném počtu vhodných pracovních míst, v omezení osob zejména v komunikačních schopnostech a ostatních dovedností a osobám hlavn chybí sebed v ra ve v tšin p ípad , tím ztrácí i motivaci pracovat. Respondent uvádí, že tato skupina je podle n j nejvíce zasaženou nezam stnaností, ale bohužel nelze tento problém nijak zvlášť ešit. Možná kdyby společnosti znali podrobn jší podmínky p ísp vk na osoby ZP, nezam stnanost by bylo možné malinko snížit. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 14: Rekvalifikační kurzy, poradenství a společensky účelná pracovní místa Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší?

XLII

Respondent č 14: Společensky účelná pracovní místa, ve ejn prosp šné práce zam ené na úklid obcí a m st, které jsou velice efektivní a určit nutno uvést i rekvalifikace Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 14: Podle respondenta nejvíce p ínosné programy jsou všechny, které Ú ad práce poskytuje. Stejn tak jako nástroje, které byly rozebírány v p edešlých otázkách. Tazatel: M žete n které programy uvést? Respondent: Nap íklad Záruky pro mladé na Vysočin nebo Nová šance na Vysočin . Respondent se p iznává, že více názv program si nevybavuje. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 14: Respondent uvedl, že ve spolupráci se školami on sám nikdy nebyl, tedy nem že tento rozsah spolupráce nijak hodnotit. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 14: Ekonomika vzrostla a také určit nezam stnanost ovlivnil p íchod cizinc , který se za poslední rok zvýšil. Podle respondenta situace oproti lo skému roku se výrazn zlepšila. Pracovních nabídek je více a uchazeči, kte í aktivn hledají práci, tak mají v tší šanci práci najít. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 14: Podle respondenta se jedná zejména o pozice v oblasti dopravy. Pracovních míst je v této oblasti pom rn dost ale uchazeči často nevlastní pot ebné idičské oprávn ní. Dále podle respondenta je málo stroja alespo v Kraji Vysočina. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 14: Internet, personální agentury, r zné publikace v daném regionu Zdroj: vlastní výzkum

XLIII

P íloha Ň6 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru č 15 Záznamový arch strukturovaného rozhovoru s pracovníky Ú adu práce v Jihlav I. Identifikační údaje respondenta Pohlaví: žena V k: 44 Pracovní za azení: odborný poradce pro zprost edkování II. Seznam otázek týkající se nezam stnanosti a trhu práce v Kraji Vysočina Otázka č. 1 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti absolvent škol? Respondent č 15: Respondent mezi hlavní problémy uvedl nedostatečnou motivaci pracovat, velké finanční nároky a nejlépe za co nejmén práce. ůbsolventi mají nereáln p edstavy a často z nich necht jí slevit. Otázka č. 2 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti uchazeč skupiny Ě50+ě? Respondent č 15: Respondent mezi problémy této skupiny uchazeč uvedl nízkou motivaci k práci a nízkou flexibilitu. Zejména co se týče dojížd ní za prací. Osoby 50+ už necht jí moc nic m nit, nejlépe se držet svých zásad a zvyklostí, které jim z staly z p edchozích zam stnání. Respondent postrádá u této skupiny v tší ochotu učit se novým v cem. Otázka č. 3 Tazatel: Jaké jsou podle Vás hlavní problémy uplatnitelnosti osob s ZP? Respondent č 15: Málo specializačních kurz pro tyto osoby, kde by mohli nabít nové znalosti a zárove zvýšit zájem pracovat. Problém je ten, že ne všechny osoby s ZP mají zájem se vzd lávat. Informační sch zky pro tyto osoby z pohledu respondenta taky nejsou moc využívány. Často se tyto osoby stanou dlouhodob nezam stnanými, spíš ve v tšin p ípad , najít zam stnání pro osobu se ZP je podle respondenta velice vzácná událost. Otázka č. 4 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vaši zkušeností nejčast ji uchazeč m poskytnuty? Respondent č 15: Rekvalifikace, Roční programy poskytované Ú adem práce, ve ejn prosp šné práce a společensky účelná pracovní místa zejména pro osoby samostatn výd lečné činné i pro ostatní uchazeče samoz ejm .

XLIV

Otázka č. 5 Tazatel: Které nástroje jsou podle Vás nejefektivn jší? Respondent č 15: Rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa a respondent dále zmínil i jednotlivé individuální regionální programy, které jsou zam ené na r zné cílové skupiny uchazeč o zam stnání. Otázka č. 6 Tazatel: Které programy ÚP Jihlava považujete za nejvíce p ínosné? Respondent č 15: Respondent považuje za nejvíce p ínosný program Nová šance na Vysočin . Respondent uvedl, že Nová šance na Vysočin se zam uje na dlouhodob nezam stnané v Kraji Vysočina. Kdy jim je poskytnuta pom rn intenzivní práce, spočívající p edevším ve zvýšení motivace a tím zvýšení možnosti získat nové zam stnání. Pokud tedy bude sám uchazeč chtít. Další programy, které respondent uvedl, jsou programy Vzd lávání a dovednosti pro trh práce a Efektivní systém rozvoje zam stnanosti. Otázka č. 7 Tazatel: Jaký je podle Vás rozsah spolupráce ú adu práce se školami? Respondent č 15: Spolupráce je podle respondenta vyhovující na obou stranách. Otázka č. Ř Tazatel: Co podle Vás vedlo ke snížení nezam stnanosti v roce 2015? Respondent č 15: Ke snížení nezam stnanosti podle respondenta určit vedlo zvýšení volných pracovních míst, také ale zejména v Kraji Vysočina snížení obyvatelstva a určit zlepšení ekonomické situace. Zlepšení ekonomické situace, tedy poznamenalo i zam stnanost v Kraji Vysočina. Otázka č. ř Tazatel: Které pracovní pozice se nejmén da í obsadit z oborového hlediska? Respondent č 15: Podle respondenta se jedná o obory ekonomické, technické a strojírenské. Dále je také t žké obsadit v poslední dob pozice v oblasti léka ství. Vzhledem k současné situace, zvyšování nárok na léka e i zdravotní sestry, dochází k odlivu léka a zdravotních sester do zahraničí. Otázka č. 10 Tazatel: Kde se podle Vás dnes poskytuje nejvíce aktuálních pracovních nabídek? Respondent č 15: Média a internet. Zdroj: vlastní výzkum

XLV