Technické údaje
Phoenix / Německo 2014 / 98 minut
Režie Scénář
Christian Petzold
Od 26. 2. 2015 Do 30. 9. 2021
Christian Petzold, Harun Farocki
Monopol
(dle románu Huberta
Doporučená přístupnost
Kamera Hudba Hrají
[email protected] +420 724 339 341
Mediální partneři
Respekt, Mepass,
Trailer
http://goo.gl/tihm3j www.acfk.capsa.cz
www.acfk.cz/fenix.htm
Radio 1, ČSFD
Drama
Hans Fromm
Typy kopií
David Huspenina
Od 12 let
Monteilheta)
Žánr
Objednat do kina
DCP, Blu-ray, DVD
Formát
1 :2,39
Materiály
Jazyk
Německy
Web
Titulky
České
Stefan Will
( jméno a heslo: guest)
Nina Hossová Ronald Zehrfeld Nina Kunzendorfová Michael Maertens
V YJ Á D Ř EN Í DI S T R I B U T O R A
k rát k á sy n o p s e
Loňský podzimní festival v Torontu
Vizuálně podmanivý thriller z pová-
byl startovací akcí pro běh za Oska-
lečného Berlína.
ry a klíčovým podnikem pro nákupy filmů na zimu 2014 a jaro 2015. Jed-
Bývalá úspěšná zpěvačka Nelly se vra-
ním z titulů, které nejvíc rezonovaly
cí z koncentračního tábora se znetvo-
ve festivalových kuloárech, které se
řeným obličejem a po plastické ope-
pravidelně objevovaly v „top Toronto“
raci se tato femme fatale postupně
žebříčcích a které obdržely unisono
stává svojí vlastní dvojnicí. Sugestivní
pozitivní kritiky, byl právě Petzoldův
snímek německého režiséra Christi-
Fénix. Snímek odkazující k tomu nej-
ana Petzolda odkazuje ke klasickým
lepšímu z Alfreda Hitchocka a moti-
filmům noir a jeho napětí postupně
vům klasických filmů noir je vizuálně
graduje prostřednictvím strhujícího
podmanivým thrillerem a suverénním
výkonu Niny Hossové.
a působivým uměleckým dílem. Zároveň se jedná o první film nejzajímavějšího německého režiséra současnosti Christiana Petzolda v české kinodistribuci. Existuje prostě mnoho důvodů, proč tuto kinematografickou delikatesu přivést na velká plátna českých kin.
Jan Jílek, hlavní dramaturg AČFK
sy n o p s e
Červen 1945. Domů do Berlína se vrací zraněná a zjizvená Nelly, která přežila Osvětim. Společnost jí dělá Lene, zaměstnankyně Židovské agentury a Nellyina kamarádka z předválečných dob. Nelly se ještě zcela nezotavila po operaci tváře a navzdory Leniným varováním se vydává hledat svého manžela Johnnyho, životní lásku, který ji odmítl opustit a dlouho ji chránil před nacistickým pronásledováním. Nellyina rodina zahynula během holokaustu. Johnny je přesvědčen, že nepřežila ani jeho manželka. Když ho Nelly konečně najde, Johnny vidí jen ženu, která ho znepokojuje svou podobou s Nelly a odmítá uvěřit, že jde skutečně o jeho ženu. V naději, že tak získá dědictví její rodiny, navrhuje Nelly, aby na sebe vzala identitu jeho zesnulé ženy. Nelly souhlasí a ujímá se role sebe sama. Chce zjistit, jestli ji Johnny miloval i to, jestli ji zradil. Nelly chce svůj někdejší život zpět.
ROZHOVOR S REŽISÉREM
„První den natáčení Fénixe: březový háj, muž v uniformě Wehrmachtu, ženy v hadrech z koncentračního tábora. Inspirovali jsme se fotografií, kterou nám poskytla Nadace Šoa, zrnitým barevným snímkem lesní křižovatky v impresionistickém světle. A až na druhý pohled smrt: mrtvola v trávě. Jako bychom říkali: „Přišla ta správná chvíle. Teď zhustíme celou tu věc do jednoho příběhu a nastolíme v ní pořádek“. Už během natáčení jsme si všimli, že cosi nesedí. Světlo bylo dobré, dohodli jsme se na záběru, zdálo se, že se nám podaří docílit přesné napodobeniny, ale nefungovalo to. Veškerý materiál z prvního natáčecího dne jsme vyhodili.“
ROZHOVOR S REŽISÉREM
Příběh Fénixe je pro vás poněkud atypický. Jak jste ho našel?
Měl to být tedy milostný příběh? Naše přípravy zásadně ovlivnil jeden text: Ein Liebesversuch
V jednom čísle časopisu Filmkritik věnovaném filmu
(Milostný experiment) od Alexandra Klugeho. Příběh se
Vertigo se objevil článek Haruna Farockiho nazvaný
odehrává v Osvětimi. Nacisté pozorují kukátky lidi v uzavře-
„Switched Women“ (Vyměněné ženy). V této eseji zmínil
né místnosti. Sledují jednu dvojici, která do sebe byla podle
knihu „Return from the Ashes“ (Návrat z popela) Huber-
jejich záznamů kdysi vášnivě zamilovaná. Nacističtí lékaři
ta Monteilheta, z níž Vertigo čerpá. Později jsem se s Fa-
se snaží jejich lásku oživit. Chtějí, aby se ti dva spolu vyspali.
rockim setkal a dlouho jsme si o té knize vyprávěli. Kladli
Jde jim o to, aby zjistili, jestli se onu ženu podařilo úspěšně
jsme si otázku, zda se takový příběh, jakási kombinace
sterilizovat. Zkoušejí všechno: šampaňské, červené světlo,
Vertiga a návratu z koncentračního tábora, může ode-
postříkají je ledovou vodou, protože mají za to, že snaha
hrávat jen ve Francii. A odsud jsme se dostali k povídání
o zahřátí je zase sblíží. Ale nic se nestane. Ti dva se na sebe
o německé poválečné kinematografii. Jak to, že nemáme
ani nepodívají. A tak lékařský pokus podivně ztroskotá:
žádné komedie ani žánrové filmy? A také k myšlence, že
selhání nacistických mediků je vítězstvím lásky. Myslím, že
národní socialismus vyhloubil propast, do které jsme
tento text byl pro nás nejdůležitější. Je možné skočit zpát-
znovu a znovu svrháváni.
ky přes temnou propast, kterou vytvořili národní socialisté a Němci, a obnovit city, lásku, soucit, empatii – život?
O několik let později, když jsem začal pracovat na filmu Barbara a do rolí milenců jsem získal Ninu Hossovou a Ronalda Zehrfelda, mě napadlo, že bych ten příběh
To je otázka především pro vaši hrdinku, Nelly. Ona tím vším prošla…
mohl odvyprávět právě skrze tyto dva lidi. Proto jsem se rozhodl, že se o to pokusím. Abych zjistil, jestli se takový
Prvních dvacet minut filmu jsme netočili z jejího pohledu.
příběh dá odvyprávět v Německu, a pokud ano, jak.
Chtěli jsme tak umístit identitu, konkrétní subjekt zájmu,
ROZHOVOR S REŽISÉREM
do středu vyprávění a naznačit: „Teď vám budu vyprávět
tit běh času“. „Když jsem byla v táboře, držela jsem se zuby
příběh tak, jak ho vidí ona.“ Ale jak ho vidí ona? Je zniče-
nehty vzpomínek a představ a vytvořila si kolem sebe kuk-
ná, má zničené tělo, zničenou tvář, prošla si věcmi, které
lu. Takže teď se chci vrátit ke zdroji té kukly. Chci se vrátit
si neumíme ani představit. Můžeme jenom ukázat Nelly,
do ráje svých vzpomínek.“ A protože ona teď nemá do ráje
zafačovanou ženu bez tváře v jakési místnost, kde potkává
přístup, jejím úkolem je najít do něj vchod. A v tu chvíli se
lidi. Tím jsme v úvodních scénách vytvořili velké vzdálenosti
stává subjektem a my s ní můžeme vykročit do světa.
mezi Nelly a ostatními. Vybrali jsme scény, kde ona implicitní vzdálenost mezi nimi existuje i fyzicky. Na to byl ideální formát CinemaScope. Vlastně si toho, že se s Nelly něco děje, všimneme až tehdy, když poslouchá s Lene v jejím bytě
Tím se dostáváme k jejímu muži, Johnnymu. Ten v ní ovšem zpočátku vidí jen objekt, který může přetvořit a vydělat na něm.
písničku od Kurta Weilla. S dojetím poslouchá píseň a vnímá pocit, který vzbuzuje. Cítí lásku a vnímá slova písně Speak
Když Nelly vypráví Lene o tom, že je znovu s Johnnym,
Low (Mluv tiše), slova o krásné chvíli, která je pryč a která
říká: „Jsme jako dva čerstvě zamilovaní, kteří se poprvé
člověka, třebas jako vzpomínka, udržuje při životě. A Nelly
poznávají.“ Ale přichází chvíle, kdy se Johnnyho obranný
zničehonic získá tvář.
mechanismus hroutí: „Moje žena je mrtvá. Ona není má žena. Tato žena je jenom model, který vytvářím.“ Za po-
V průběhu filmu začne Nelly – navzdory radám své přítel-
moci pohybů a vzpomínek se ovšem Nelly daří dostat se
kyně – brát události do svých rukou a vyrazí do města hle-
k tomu, co Johnny potlačuje. Pokouší se v něm znovu vy-
dat svého muže. Přitom se z ní stane pozorovatel. A když
volat lásku, kterou v sobě potlačil. A z toho vychází všech-
ukazujete věci, které jsou vidět, ukazujete zároveň pozoro-
no to napětí. On dělá všechno pro to, aby tuto lásku nene-
vatelku a její pohled na okolí. Až tehdy, když se Nelly chopí
chal znovu vyvřít na povrch, ona se ji pokouší obnovit. Ve
činu a udělá si plán, zmizí vzdálenost, která se do této chví-
sklepním bytě se tato dynamika občas převrátí. Není to
le projevovala. Dalo by se to nazvat „plán, který chce obrá-
jen tak, že Nelly se nechává vést Johnnym, který ji přita-
ROZHOVOR S REŽISÉREM
huje. I ona začne tahat za nitky. Svým zvláštním způsobem
S tím souvisí i výtvarné ladění vašeho snímku…
to připomíná dvoření. Jistě, Fénix je v podstatě založený na žánru film noir. Ve fil-
„Hra“ mezi Nelly a Johnnym má ale i obecnější rozměr, že? Postihuje i postoj většinové společnosti k obětem. Myslím tím onu výmluvnou epizodu s luxusními botami, které si má Nelly obout při svém „oficiálním“ návratu.
mu noir se vždycky objeví silné kontrasty. Lidé se snaží dostat do jakýchsi šedých meziprostorů, ale svět je černobílý. Šedé meziprostory a nuance jsou pryč. Proto jsme se s Hansem Frommem rozhodli, že na jedné straně se musí objevit ostré kontrasty mezi světlem a tmou, přeexponovaná okna
Ano, Nelly říká: „Přece se nemůžu vrátit z tábora v botič-
a tmavé, neproniknutelné kouty ve sklepeních. Ale na dru-
kách z Paříže a červených šatech.“ A Johnny jí chladně
hé straně jsme nechtěli, aby se z filmového vyprávění stal
odpoví: „Ale můžeš. Jinak tě lidé nepoznají. Nikdo se na
jakýsi psychotický prostor, který postrádá jakékoliv barvy
tebe ani nepodívá.“ Tento výrok má něco společného s tím,
a kape z něho beznaděj. Zvuky zvenčí, onen smyslný, přiro-
co říkal Jean Améry a další, co přežili. Že se procházeli po
zený svět, ten filmu přidává na kráse. Svět dodržuje slib, že
německých ulicích jako přízraky, protože se na ně nikdo
život půjde dál, ale ty kontrasty jsou tak silné, že smažou
ani nepodíval. Ale na Nelly se lidé mají dívat. Každý má
veškeré nuance. Dalo by se říct, že jsme chtěli propojit film
říct: „Vrátila se.“ Jenže ze štěstí, které vzešlo z toho, že
noir s Technicolorem. Proto jsme natáčeli na filmový mate-
přežila a je zpátky, zůstane jen: „Nic se nestalo. My jsme
riál, protože je vřelejší, tvrdě pracuje, je naživu.
neudělali nic špatně.“ Ona si čím dál víc tuto argumentaci uvědomuje, ale jejím cílem je zároveň to, aby ji Johnny zase „dal dohromady“. Je to jejím cílem a zároveň noční můrou. Její „rekonstrukce“ bude totiž v očích ostatních zároveň znamenat, že její zážitek se smaže. Nelly se ocitá na velice tenkém ledě, když se potácí od jedné ostré hrany k druhé.
tv ů r c i a h e r c i
Christian Petzold
zůstal věrný úspornému vizuálnímu sty-
vém filmu, jako je třeba dvojice Lars von
lu a důrazu na herce, záměrně posouval
Trier a Charlotte Gainsbourgová.
Narozen roku 1960 v Hildenu. Studoval
poetiku Berlínské školy prostřednictvím
němčinu a divadelní vědu na Freie Univer-
adaptací literárních textů (Pošťák vždy
Christian Petzold je neúnavným sběra-
sität Berlin, potom v letech 1988 – 1994
zvoní dvakrát Jamese M. Caina ve filmu
telem německých ocenění a jeho snímky
režii na DFFB (Německá filmová a televiz-
Jerichow) či zasazení filmu do minulosti
jsou pravidelně uváděny na prestižním
ní akademie Berlín). Toto studium bylo
(NDR 80. let ve filmu Barbara). Klíčovou
Berlinale (Wolfsburg - cena Mezinárodní
důležité pro setkání s dalšími tvůrci, kteří
osobou pro Petzoldův umělecký vývoj byl
federace filmových kritiků v sekci Pano-
byli později kritiky zařazeni mezi režiséry
nedávno zesnulý režisér a dokumenta-
rama, Yella – Stříbrný medvěd pro Ninu
tzv. „berlínské školy“. Tento termín ozna-
rista Harun Farocki, jemuž dělal Petzold
Hossovou, Barbara – Stříbrný medvěd za
čující realistické, intimně laděné filmy
asistenta hned u několika projektů.
režii).
s vyprázdněnou narací se postupně vžil práce režisérů Thomase Arslana, Angely
Nezastupitelnou roli v Petzoldově filmo-
Schanelecové a právě Christiana Petzolda
grafii pak zaujímá herečka Nina Hosso-
a následně se k nim přidala díla režisérů
vá, která se v hlavní roli objevila hned
mladší generace, kteří často v Berlíně ani
v pěti jeho filmech (Wolfsburg, Yella,
nestudovali (Benjamin Heisenberg, Chris-
Jerichow, Barbara, Fénix) a jejíž obličej
toph Hochhäusler či Ulrich Köhler).
a herectví se staly jedním z klíčových vyjadřovacích prostředků a trademarků
Samotný Petzold ke stylu Berlínské školy
Petzoldových filmů. Někteří kritici do-
inklinoval především ve svých prvních
konce tvůrčí spojení Petzold – Hossová
snímcích (Die Innere Sicherheit, Gespen-
přirovnávají k osudovým propojením na
ster) a i když také v následujících filmech
ose režisér – herečka v současném světo-
Režijní filmografie: 2014 Phoenix
2005 Gespenster
(Fénix) 2003 Wolfsburg 2012 Barbara 2001 Die Innere 2008 Jerichow 2007 Yella
Sicherheit
tv ů r c i a h e r c i
Nina Hossová (Nely)
Ronald Zehrfeld (Johnny)
Narozena roku 1975 ve Stuttgartu. Studovala herectví na Ernst
Narozen roku 1977 v Berlíně. Studoval herectví na Ernst
Busch Hochschule für Schauspielkunst (Akademie dramatic-
Busch Hochschule für Schauspielkunst (Akademie drama-
kých umění Ernsta Busche) v Berlíně. V době studií hrála hlavní
tických umění Ernsta Busche) v Berlíně. Účinkoval v Ně-
roli ve hře Bernda Eichingera Das Mädchen Rosemarie (1996).
meckém divadle v Berlíně, v hamburském St Pauli Theater
Od té doby se z ní stala jedna z nejznámějších německých diva-
a v Berlin Ensemble s Peterem Zadekem a Hansem Neuen-
delních a filmových hereček. Mezi svoje úspěchy si Nina Hosso-
felsem. Roku 2005 se představil ve filmovém debutu Rudý
vá může započítat cenu Gertrud-Eysoldt-Ring za roli v inscenaci
kakadu (Der rote Kakadu) režiséra Dominika Grafa, tato
Médea (Německé divadlo, Berlín), Bavorskou filmovou cenu za
role mu přinesla nominaci na cenu New Faces Award. Mezi
Bílou Masajku (Die weiße Massai, 2006, režie Hermine Huntge-
jeho další filmy patří Zátoka pirátů (Zwölf Meter ohne Kopf,
burthová) a Brémskou filmovou cenu v roce 2009. Mezi její další
2009, režie Sven Taddicken), Finsterworld (2013, režie
filmy patří Elementární částice (Elementarteilchen, 2006, režie
Frauke Finsterwalderová), Vergiss mein ich (2014, režie
Oskar Roehler), Žena v Berlíně (Anonyma - Eine Frau in Berlin,
Jan Schomburg), Zwischen Welten (2014, režie Feo Aladag)
2007, režie Max Fäberböck), Zlato (Gold, 2013, režie Thomas
a Milované sestry (Die Geliebten Schwestern, 2014, režie Do-
Arslan) a Nejhledanější muž (A Most Wanted Man, 2014, re-
minik Graf). Za svou roli ve filmu Barbara (2012, režie Chris-
žie Anton Corbijn). Nina Hossová spolupracuje s Christianem
tian Petzold) byl nominován na Německou filmovou cenu za
Petzoldem od roku 2002. Za televizní film Toter Mann získala
nejlepší výkon ve vedlejší roli.
v roce 2003 Cenu Adolfa Grimma, stejně jako v roce 2005 za Wolfsburg. Za film Yella (2007) získala Stříbrného medvěda na Berlinale a Německou filmovou cenu. Za roli ve filmu Barbara (2012) získala cenu Capri Hollywood pro nejlepší evropskou herečku a byla nominovaná na Evropskou filmovou cenu.
Nábřeží 950/12 779 00 Olomouc www.acfk.cz
