67. bulletin Moravské galerie v Brně 2011
67. bulletin Moravské galerie v Brně
2011
67. bulletin Moravské galerie v Brně 2011
ISBN 978-80-7027-243-5
9 788070 272435
67. bulletin Moravské galerie v Brně 2011
67. bulletin Moravské galerie v Brně / 2011 Vydává Moravská galerie v Brně a Společnost přátel MG za finanční podpory statutárního města Brna
Odborná redakce: Martina Lehmannová Přípravné administrativní práce: Alena Krkošková Jazyková redakce: Alena Benešová Grafická úprava: Robert V. Novák Technická spolupráce: Miroslava Pluháčková Překlady: Miloš Bartoň, Pavla Petžilková, Kateřina Tlachová, Martina Tlachová, Alan Windsor Sazba a litografie: Metoda, spol. s r. o. Písmo: Botanika Mono, RePublic Std, Uni 05_54 Tisk: Tiskárna Helbich, a. s. Náklad: 400 výtisků Redakční rada: Jiří Kroupa, předseda Karel Císař Petra Hanáková Rostislav Koryčánek Alena Křížová Alexandra Kusá Miroslava Pluháčková Marek Pokorný Kateřina Tlachová 67. bulletin MG prošel recenzním řízením Recenzenti: Matúš Dulla, Aleš Filip, Ladislava Horňáková, Jindřich Chatrný, Karel Chytil, Monika Mitášová, Jan Mohr, Jakub Potůček, Martin Strakoš, Anežka Šimková, Vladimír Šlapeta, Pavel Šopák, Marián Zervan
ISSN 0231-5793 ISBN 978-80-7027-243-5
67. bulletin Moravské galerie v Brně / 2011
67. bulletin Moravské galerie v Brně 2011
46—61 RAINALD FRANZ
Kultivovaný lidový styl. Josef Hoffmann a vila Otty Primavesiho v Koutech nad Desnou Die „disziplinierte Folklore“. Josef Hoffmann und die Villa für Otto Primavesi in Winkelsdorf
4 M arek P okorn ý — Editorial
5
62—69 VENDULA HNÍDKOVÁ
M A R T I N A L E H M A N N O V Á — Editorial
Kontexty architektonického kubismu Contexts of architectural Cubism
70—79
Podoby domova. Architektonická tvorba moderny
DAGMAR ČERNOUŠKOVÁ
Genius loci svahu nad lužáneckým parkem. K první vilové kolonii v Brně The genius loci of the slope above Lužánky Park. On the first “villa estate” in Brno
80—91 IVETA ČERNÁ
10—19
Rodinný dům Grety a Fritze Tugendhatových v Brně The house of Greta and Fritz Tugendhat in Brno
MARTINA LEHMANNOVÁ
Národní nebo mezinárodní? Vlastní vila Dušana Jurkoviče
92—111
v Brně
AUGUST SARNITZ
National or international? The Dušan Jurkovič House
Reconstructing Wittgenstein — etika a estetika
in Brno
v architektuře
20—29
in der Architektur
Reconstructing Wittgenstein — Ethik und Ästhetik
TIMO KEINÄNEN
Reconstructing Wittgenstein — ethics and aesthetics
Hvitträsk — domov jako umělecké dílo
in architecture
Hvitträsk — home as artwork
30—37
112—121 MARIA SZADKOWSKA
DAMJAN PRELOVŠEK
Nové poznatky o společenském a rodinném životě
Národní a mezinárodní v architektonickém stylu
v Müllerově vile v Praze po roce 1930
Josipa Plečnika
New facts regarding the social and family life
The national and the international in the architectural
in the Müller House in Prague after 1930
style of Josip Plečnik
38—45
122—134 DANIELA U. BALL
JINDŘICH VYBÍRAL
Národní — mezinárodní. Švýcarská architektura
Domov a modernita. Raně moderní vila Leopolda Bauera
jako konsensus založený na přímé demokracii
v Brně
National — International. Swiss architecture
Home and modernity. The early modern house by Leopold
as a consensus based on direct democracy
Bauer in Brno
67. bulletin Moravské galerie v Brně / 2011
Ze sbírek muzeí a galerií
136—145 LUCIE ZADRAŽILOVÁ
České Wiener Werkstätte? Reflexe tvorby Artělu ve Vídni a v Praze Czech Wiener Werkstätte? Reflections of the work of the Artěl in Vienna and Prague
Výroční zpráva Moravské galerie v Brně 2010
146—155 LADA HUBATOVÁ-VACKOVÁ
Ruční práce jako duchovní obroda. Idealismus Marie Teinitzerové Handicraft as spiritual regeneration. The idealism of Marie Teinitzerová
156—167 DANIELA KARASOVÁ
České secesní a kubistické interiéry v národním a mezinárodním měřítku
K ateřina T lachová , T omáš Z apletal ( eds . )
Czech Art Nouveau and Cubist interiors in a national
177—190
and international context
Moravská galerie v Brně v roce 2010
168—176
191—204
PETR TOMÁŠEK
The Moravian Gallery in Brno in 2010
Tak trochu nesamozřejmá galerie. Moravská obrazárna na cestě k samostatnosti A slightly uncertain gallery. The Moravian picture gallery on the path to independence
6—7
Ing. arch. I V E T A
Č E R N Á *1963
Studovala na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně. V letech 1987—2002 pracovala jako garant Národního památkového ústavu v Brně pro památky moderní architektury. Věnuje se problematice památkové péče o moderní architekturu se zaměřením na technologické otázky. Od roku 2002 působí v Muzeu města Brna jako vedoucí pracoviště Vila Tugendhat. Je členkou DOCOMOMO International, ICOMOS a THICOM (Tugendhat House International Committee). Zúčastnila se řady mezinárodních konferencí k problematice výzkumu a restaurování objektů moderní architektury. Publikuje v oblasti moderní brněnské architektury, zejména o vile Tugendhat. She studied at the Faculty of Architecture of the Technical University in Brno. Between 1987—2002 she worked for the National Heritage Monument Institute in Brno and was responsible for listed monuments of modern architecture. She specializes in technology-related problems in modern architecture heritage protection. Since 2002 she has been working for the Brno City Museum as the head of the Tugendhat House office. As a member of DOCOMOMO International, ICOMOS and THICOM (Tugendhat House International Committee) she has taken part in a number of international conferences on the problems of research and restoration of modern architecture. She publishes articles on modern architecture in Brno and on the Tugendhat House in particular.
(80—91)
Rodinný dům Grety a Fritze Tugendhatových v Brně
I VE TA ČERNÁ
Abstrakt:
V letech 1929—1930 si dali manželé Greta
a Fritz Tugendhatovi postavit v Brně rodinný dům podle projektu Ludwiga Miese van der Rohe. Dům proslul jako jedna z nevýznamnějších vilových staveb na světě, a to ve smyslu konstrukčního systému, prostorového uspořádání, interiérového vybavení, technického zázemí a celkového začlenění stavby do přírodního rámce. Toto unikátní umělecké dílo prošlo za osm desetiletí od svého vzniku složitým stavebním i společensko-politickým vývojem. Příspěvek mapuje filozofii, historii a stavební osudy domu až po současnost, kdy probíhá druhá památková obnova vily, která byla zahájena v lednu 2010 a bude ukončena v lednu 2012. Veřejnosti bude otevřena 3. března. Klíčová slova: vila Tugendhat — Mies van der Rohe — Brno — památková obnova Abstract:
Between 1929—1930 the husband and wife
Greta and Fritz Tugendhat had a house built in Brno to a design by Ludwig Mies van der Rohe. The house became famous as one of the most important examples of house designs in the world in terms of the structural system, layout, interior furnishing, services and the integration of the building into the natural environment. Over eight decades since its completion this unique work of art has undergone a complicated development as a building both in terms of its structure and the sociopolitical circumstances surrounding it. The contribution outlines the philosophy, history and the fortunes of the building until the present day, when the second heritage preservation of the house is underway (started in January 2010) and planned to be finished in January
německého křesťanského personalismu upozornil v souvislosti s Miesovým dílem americký historik umění Barry Bergdoll a u nás Rostislav Švácha.3 Mies se s Guardinim stýkal a o jeho textech, které vznikaly současně s návrhem brněnské vily, snad se svými vzdělanými klienty i hovořil. Dle Guardiniho má dobře vybudovaný niterný prostor „stupně, které vedou do hloubky“.4 Právě tak se sestupuje do hlavního obytného prostoru vily Tugendhat, kde se naplno rozezní tóny „hudby“, která zde může volně plynout, aniž by ztrácela „rytmus“. Uspořádání hlavního obytného prostoru a jeho propojení s vnější přírodou je zásadním atributem této světově proslulé stavby. Naši přední a shodou okolností brněnští historikové umění, kteří jako první věnovali pozornost moderní architektuře, vnímají „volný“ a „otevřený“ prostor vily Tugendhat jako analogický k architektuře středověku a baroka. Václav Richter srovnal Miesovu prostorovou koncepci se Santiniho radikálně barokním prostorem poutního chrámu na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.5 Richterův žák Zdeněk Kudělka poukázal na gotizující aspekty prostoru, které umocňuje křížový svazkový profil ocelových nosných sloupů a zrcadlový lesk jejich chromovaného krytu.6 Tyto interpretace konvenují s Richterovou pozoruhodnou periodizací dějin „otevřeného“ architektonického prostoru, který byl podle něj naplněn pouze v gotice, v radikálním baroku a ve skeletové architektuře 20. století.7 Miesův žák Philip Johnson a po něm i švýcarský historik architektury Sigfried Giedion vnímají prostor vily Tugendhat jako „plynoucí“, jehož „tok“ jen jemně usměrňuje přímka onyxové a křivka makassarové příčky v souladu s pravidelným rytmem nosných sloupů a pečlivě rozestavěným nábytkem.8
2012. It will be open to the public on 3rd March 2012. Key words:
Tugendhat House — Mies van der Rohe —
Brno — heritage preservation
1
2
„Žádná fotografie tohoto domu nemůže zprostředkovat správný dojem. Člověk se musí v tomto domě pohybovat, jeho rytmus je jako hudba.“ Takto charakterizoval architekt a teoretik Ludwig Hilberseimer rodinný dům manželů Grety a Fritze Tugendhatových v Brně necelý rok poté, co se do něj rodina nastěhovala.1 Téměř básnická interpretace výjimečného stavebního díla v podstatě odpovídá i na otázku, zda „je možno ve vile Tugendhat bydlet“. Ta byla diskutována již od září 1931 na stránkách německého časopisu Die Form a vyjádřili se k ní také sami stavebníci domu.2 Když Greta Tugendhatová zmínila, že „velké prostory osvobozují“ a ve svém rytmu mají „zcela zvláštní klid, který nemůže poskytnout uzavřená místnost“, dotkla se zároveň idejí filozofa Romana Guardiniho. Na tuto výraznou postavu
80—81
Vila Tugendhat, uliční průčelí, počátek 30. let 20. století / Tugendhat House, street front, beginning of the 1930s // MuMB, SDC-VT, kopie / copy
3
4
5
6
7
8
Vila Tugendhat, zahradní průčelí, počátek 30. let 20. století / Tugendhat House, garden front, beginning of the 1930s // MuMB, SDC-VT, kopie / copy
9
10
11
12
Naše soudobá odborná periodika Miesovu brněnskou realizaci ostentativně přehlížela nebo ji komentovala až dehonestujícím způsobem. Jediné kladné hodnocení stavby v domácím tisku přinesl exkluzivní společenský časopis Měsíc, který vilu představil jako „jeden z vrcholných projevů současné duševní i technické vyspělosti“.9 Architekt Jaromír Krejcar zdůraznil sociální aspekt a nazval vilu „bibelotem moderní architektury“. Na příkladu důležitosti „zřízení kanalizace v Zapadlé Lhotě“ demonstroval její bezvýznamnost.10 Na Krejcarův text reagoval Miloslav Prokop, který velmi ocenil zejména technické vymoženosti stavby a mj. vyslovil i dnes velmi aktuální úvahu. „Stavebník, který v uvedeném případě jistě nestavěl levně, mohl jistě vystavět třeba barokní vilu. Jistě by nebyl pochválen. Další možnost – vystavět dnes již vyzkoušený průměr, který by nepřinesl nic nového. Nebo konečně – nestavět vůbec. Který postup za dnešních poměrů je tedy nejlepší? Myslím, že právě ten, který volil.“11 Negativní postoje českých odborných kruhů jako by předznamenaly nelehkou budoucnost vily i jejích obyvatel. Greta a Fritz Tugendhatovi pocházeli z německých židovských rodin průmyslníků a obchodníků, kteří byli už po několik generací usazeni v Brně a na Moravě. Oba si přáli mít moderní prostorný dům jednoduchých tvarů. Gretin otec Alfred Löw-Beer daroval dceři v březnu 1929 exkluzivní stavební parcelu, která byla součástí pozemku Löw-Beerovy vily a skýtala nádherný výhled na historické panorama Brna. Vila Tugendhat tak měla být shodou okolností postavena ve svahu Černých Polí nad lužáneckým parkem, kde vznikla již v roce 1860 první vilová kolonie v Brně.12 Ještě před sňatkem, který uzavřeli na konci července 1928 v Berlíně, požádali oba snoubenci architekta Ludwiga Miese van der Rohe o projekt své brněnské vily. Tehdy již renomovaného umělce toužila oslovit především paní Greta, neboť byla okouzlena berlínským Perlsovým domem a moderními stavbami sídliště Weissenhof ve Stuttgartu. Mies přijel do Brna v září 1928 a nadšen polohou parcely, ale i vynikající Podoby domova. Architektonická tvorba moderny
úrovní brněnské architektury a stavitelství, zakázku přijal.13 Na stavebníky zapůsobila také Miesova osobnost. Sdíleli jeho názory na prostor i zaujetí pro ušlechtilé materiály. Mies naopak získal kultivované klienty, kteří respektovali architektovu vizi, přičemž finanční limity nehrály významnou roli. Pouze jejich představa o velikosti domu byla původně skromnější. Na Silvestra 1928 převzali Tugendhatovi hotový projekt v Miesově berlínském ateliéru. „Viděli jsme nejdříve půdorys jedné obrovské místnosti s jednou okrouhlou a jednou volně stojící zdí. Pak jsme si všimli malých křížků v asi pětimetrových odstupech. Zeptali jsme se: ‚Co je to?‘ Na to Mies zcela samozřejmě: ‚To jsou železné podpěry, které ponesou celou stavbu.‘ Tenkrát nebyl ještě postaven žádný soukromý dům se železnou konstrukcí, není tedy divu, že jsme byli velice překvapeni.“�14 Až na drobné výhrady, které Mies akceptoval, jeho vizi beze zbytku přijali. Žádali jen, aby železné nosné sloupy v horním, tzv. ložnicovém patře byly ukryty ve zdivu, aby koupelna v rodičovské sekci byla oddělena a měla přístup z malé předsíňky a aby všechna okna byla dostatečně chráněna proti slunci. Tehdy netušili, že téměř současně vznikal v Miesově ateliéru projekt německého pavilonu pro Světovou výstavu v Barceloně.�15 V dubnu 1929 požádala Greta Tugendhatová o stavební povolení, které bylo vydáno až 26. října 1929. Stavět se však začalo již v polovině roku 1929. Povolení k užívání novostavby bylo uděleno od 1. prosince 1930 a dům byl zapsán do pozemkové knihy pod popisným číslem 620 a orientačním číslem 45 na jméno Greta Tugendhatová.16 Stavbu realizovala brněnská stavební firma Artura a Mořice Eislerových.17 Volně stojící vila zasazená ve svažitém terénu je unikátním uměleckým dílem reprezentujícím novátorské řešení ve smyslu konstrukčního systému, prostorového uspořádání, interiérového vybavení, technického zázemí a celkového začlenění stavby do přírodního rámce. Poprvé v dějinách architektury zde byla v privátním domě užita ocelová
Vila Tugendhat, hlavní obytný prostor, počátek 30. let 20. století / Tugendhat House, main living space, beginning of the 1930s // MuMB, SDC-VT, kopie / copy
13
14
15
16
17
Vila Tugendhat, ložnice Fritze Tugendhata, počátek 30. let 20. století / Tugendhat House, bedroom of Fritz Tugendhat, beginning of the 1930s // MuMB, SDC-VT, kopie / copy
18
19
nosná konstrukce v podobě subtilních sloupů na půdorysu kříže. V interiérech jsou vzácné a exotické materiály, například italský travertin, onyx ze severního Maroka, dřeva palisandr, zebrano a makassarský eben z jihovýchodní Asie. Dům byl vybaven souborem sedacího nábytku, který se dodnes vyrábí (křesla Barcelona a Tugendhat, židle Brno a MR 20 a lehátko MR 100). Vestavěný nábytek a zaoblená makassarová příčka byly vyrobeny převážně v brněnské firmě Standard bytová společnost (S.B.S.) architekta Jana Vaňka.18 Jediným výtvarným dílem v hlavním obytném prostoru byla socha Ohlížející se dívčí torzo od německého expresionisty Wilhelma Lehmbrucka. Na návrzích a designu některých kusů nábytku, ručně tkaných koberců či potahových a závěsových textilií se výrazně podíleli Miesovi spolupracovníci Lilly Reichová, Hermann John Hagemann a Sergius Ruegenberg. Na návrhu zahrady spolupracovala s Miesem brněnská architektka Markéta Roderová-Müllerová.19 Její velkou část tvořila zatravněná louka s využitím několika stávajících solitérních stromů a základní cestní síť, vytyčená na pozemku již v 19. století. Fasády byly časem porostlé vegetací a dům jako by se „rozpouštěl“ v zeleni. Zcela výjimečné bylo i technické zázemí vily, například kombinace teplovzdušného vytápění a chlazení, elektrické spouštění velkoplošných oken či fotobuňka u vstupu.
82—83
Ačkoliv se rozlehlý dům s velkorysým prostorem a zahradou jistě nabízel k bohatému společenskému životu, rodina upřednostňovala spíše jeho osobitou intimitu. Každoročně však manželé Tugendhatovi pořádali ve vile bridžový turnaj až pro stovku pozvaných hostů a výtěžek z něj věnovali Lize za lidská práva, která po nástupu fašismu pomáhala politickým a intelektuálním uprchlíkům z Německa. Jen o pět let později se uprchlíky stali i sami Tugendhatovi. Paní Greta odjela z tehdejšího Československa i s dětmi už v květnu 1938 do švýcarského Sankt Gallen. Pan Fritz s guvernantkou Irene Kalkofenovou připravili k transportu osobní věci a některé kusy nábytku a Brno opustili o dva měsíce později.20 V lednu 1941 přesídlila rodina do venezuelského Caracasu. Počátkem října 1939 byl dům konfiskován gestapem a od ledna 1942 se stal majetkem Německé říše. Na podzim 1940 se ve vile pohyboval německý voják a někdejší student architektury Louis Schoberth, který se spřátelil se správcem domu.21 Cenné je zejména jeho svědectví o osudu zaoblené dřevěné příčky z makassarského ebenu, která už za jeho návštěvy ve vile nebyla. Ve svém deníku si poznačil, že vzácná dýha byla použita v budově právnické fakulty Masarykovy univerzity na Veveří ulici v Brně, v níž za války sídlilo gestapo.22 Asi od roku 1942 byla vila pronajata Walteru Messerschmidtovi, řediteli Klöcknerwerke v Brně, který
20
21
22
Vila Tugendhat, ložnice Grety Tugendhatové, počátek 30. let 20. století / Tugendhat House, bedroom of Greta Tugendhat, beginning of the 1930s // MuMB, SDC-VT, kopie / copy
23
24
25
26
27
zde měl byt a kancelář.23 Při osvobozování Brna v dubnu 1945 byla vila devastována jezdeckým oddílem sovětské armády. V nedatovaném „Protokolu o stavu domu“ asi z podzimu 1945 se uvádí, že např. v hlavním obytném prostoru jsou roztřískané velké okenní tabule, koňský trus a poničená vestavěná knihovna. Opravy škod v objektu, který byl po válce v národní správě, provedl stavitel Albín Hofírek. Stavební práce zajistila zřejmě profesorka brněnské konzervatoře Karla Hladká, která ve vile od 1. srpna 1945 do 30. června 1950 provozovala soukromou školu tance a rytmiky.24 Od října 1950 vlastnil dům československý stát a provozoval se zde léčebný tělocvik. Od roku 1955 sloužila vila jako rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře při brněnské Fakultní dětské nemocnici. Snahy o záchranu a nové smysluplné využití vily Tugendhat začaly dostávat konkrétnější obrysy počátkem šedesátých let 20. století. Hybatelem veškerého dění byl brněnský architekt František Kalivoda.25 Prvním konkrétním krokem se stal zápis objektu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek v prosinci 1963.26 V listopadu 1967 navštívila na osobní pozvání Františka Kalivody poprvé po téměř třiceti letech Greta Tugendhatová Brno. Po návratu do Švýcarska Františku Kalivodovi napsala: „Byla jsem minulý týden poprvé za 29 let v Brně a zcela zděšena stavem domu. Tím naprosto nemyslím, že by byl dětskou nemocnicí zanedbáván, je naopak udržován velmi čistý a v pořádku. Ale stavební změny, které byly udělány, jsou tak zlé, že si vůbec nelze učinit představu o tom, jak dům původně vyhlížel, a nelze ho dnes v žádném případě nazývat hezkým. Vůbec by nikomu nemohlo přijít na mysl, že se tu jedná o nějaké zvláštní stavební dílo.“ Paní Greta byla nadšena snahami o kulturní využití vily a vyslovila dokonce velkorysou nabídku: „Jsem připravena darovat dům státu nebo společnosti československých architektů nebo jinému vhodnému tělesu československých umělců, bude-li dům uveden do původního stavu (…). Budu přirozeně osobně ráda nápomocna fotografiemi a radou, neboť samozřejmě znám všechny materiály, barvy a tak dále, které z plánů nejsou zřejmé.“27 Podoby domova. Architektonická tvorba moderny
Od 20. prosince 1968 do 26. ledna 1969 proběhla v brněnském Domě umění výstava životního díla Ludwiga Miese van der Rohe, která byla připravena ve dvou shodných kolekcích v Chicagu a v Západním Berlíně. Odtud pokračovala do Brna a poté do Stuttgartu a dalších evropských měst.28 � V rámci výstavy proběhla 17. ledna 1969 v Národopisném ústavu Moravského zemského muzea v Brně jednodenní mezinárodní pracovní konference k vile Tugendhat, které se osobně zúčastnila Greta Tugendhatová. Tentýž den se v Domě umění uskutečnil přednáškový večer o díle Ludwiga Miese van der Rohe, na kterém vystoupila paní Greta s česky předneseným projevem o okolnostech a průběhu stavby vily, o jejím interiérovém, materiálovém a technickém vybavení a o komunikaci stavebníků s architektem.29 Výstava a akce s ní spojené měly obrovský ohlas. Osobní účastí paní Grety Tugendhatové a mj. také architekta Dirka Lohana, vnuka Ludwiga Miese van der Rohe, jehož chicagské ateliéry byly připraveny kooperovat při uvedení brněnské vily do původního stavu, tak vyvrcholila mnohaletá snaha o obnovu a kulturní využití této výjimečné stavby.30 V únoru 1970 proběhl v brněnském Domě umění vzpomínkový večer na tvůrce vily Tugendhat, architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který v srpnu 1969 zemřel. V dubnu 1970 se pak konalo v Národopisném ústavu Moravského zemského muzea v Brně zasedání Sboru pro obnovu vily za účasti Grety Tugendhatové a její nejmladší dcery Daniely Tugendhatové. Před vánocemi 1970 však Greta Tugendhatová náhle tragicky zemřela a v květnu 1971 zemřel i František Kalivoda. Úmrtí hlavních osobností a nastupující normalizace pak veškeré snahy o obnovu vily Tugendhat na řadu let zastavily. Na konci sedmdesátých let bylo Miesově dceři Georgii van der Rohe zapovězeno ve vile natočit záběry pro film o životě a díle jejího otce. První obnova a rekonstrukce vily proběhla v letech 1981– 1985. Projekt zpracoval Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů Brno (SÚRPMO). Emeritní ředitel tohoto ústavu Ing. arch. Josef Němec, CSc., který jako jeden z prvních aktivně tvůrčích architektů inicioval obnovu památek moderní architektury, prosadil v SÚRPMO jejich projekční přípravu.�31 Právě on sehrál na sklonku sedmdesátých let minulého století klíčovou roli v osudu vily Tugendhat. Město, do jehož majetku vila přešla v roce 1980, se díky Němcově usilovné osvětě rozhodlo investovat prostředky do její obnovy. Projekční tým (Ing. arch. Jarmila Kutějová, Ing. Josef Janeček, Ing. arch. Adéla Jeřábková) vedl Ing. arch. Kamil Fuchs, CSc. (1930–1995), syn architekta Bohuslava Fuchse. Po téměř čtvrtstoletí naplněném často negativními odsudky této realizace, plynoucími z fatální neznalosti tehdejší situace a stavu věcí, zaznělo ocenění Karla Ksandra: „Později, když jsem se sám věnoval zpracovávání stavebně-historických průzkumů, musel jsem hodnotit projekt rekonstrukce vily Tugendhat z 80. let vypracovaný brněnským střediskem SÚRPMO pod vedením architekta Kamila Fuchse, projekt, který byl již léta kritizován jako zničující pro vilu, jsem postupně dospěl k přesvědčení, že je zatracován neprávem. V maximální možné míře se totiž snažil rehabilitovat
28
29
30
31
Dům umění v Brně, přednáškový večer 17. ledna 1969, uprostřed Greta Tugendhatová s dcerou Danielou, po pravici paní Grety Dirk Lohan, vnuk Ludwiga Miese van der Rohe / House of Arts in Brno, evening lecture on 17th January, 1969. In the middle Greta Tugendhat with daughter Daniela, on the right of Mrs Greta, Dirk Lohan, the grandson of Ludwig Mies van der Rohe. // Národní památkový ústav Brno — ú. o. p. Brno, SDC-VT, kopie / copy
32
33
34
tuto v dané době velmi poničenou památku moderní architektury, a tak se vlastně stal prvním projektem obnovy moderní architektury na základě archivních průzkumů historické plánové dokumentace. To, že nebyl projekt plně realizován, již nebyla chyba architektonického týmu, ale realita tehdejšího investora.“32 Investorem byl odbor vnitřních věcí Národního výboru města Brna a zadání znělo: dům bude sloužit k reprezentaci města a k občasnému ubytování hostů. Složka veřejnosti byla jednoznačně vyloučena. Nezpracovávaly se stavebně-historické, restaurátorské či jiné průzkumy. Jediným zdrojem informací byly archivní plány a fotografie ze sbírek Muzea města Brna. Projekt měl především ambici dostat vilu do solidního stavebně-technického stavu, a zachránit ji tak do dalších let. Zcela zásadně je třeba oddělit kvalitní práci projekčního týmu a částečně problematickou realizaci Stavebního podniku města Brna. Investor již v předstihu bez projektové přípravy provedl odstrojení stavby, při kterém byly zničeny některé původní prvky, a poté během stavebních prací často velmi striktně doslova vetoval projekt a vyžadoval náhradní řešení. Účast památkových orgánů byla prakticky nulová.33 V roce 2001 zpracoval tým odborníků pod vedením Karla Ksandra stavebně-historický průzkum vily.34 V letech 2003–2005 byly provedeny restaurátorské průzkumy, které vedl prof. Ivo Hammer, manžel nejmladší dcery stavebníků
84—85
vily, prof. Daniely Hammer-Tugendhat. Výsledky průzkumů byly ověřeny a potvrzeny v průběhu závěrečné restaurátorské kampaně CIC (Conservation Investigation Campagne) v březnu 2010. Na základě těchto průzkumů a prostudování dokumentace z let 1981–1982 bylo konstatováno, že projekt byl na tehdejší dobu vysoce profesionální. Vlastní realizace pak proběhla v rámci tehdejších technických, materiálových a technologických možností a v neposlední řadě pod vlivem společensko-politických tlaků v tehdejším socialistickém Československu. I přesto Ivo Hammer konstatoval, že brněnskou vilu Tugendhat lze dnes označit za nejautentičtější Miesovu stavbu v Evropě.35 Tuto skutečnost a řadu dalších poznatků prezentoval společně se svými spolupracovníky v dubnu 2006 na mezinárodním sympoziu o ochraně památek moderní architektury v Brně nazvaném MATERIALITY.36 V roce 2005 vzniklo ve vile Tugendhat, která je od roku 1994 v operativní správě Muzea města Brna, Studijní a dokumentační centrum (SDC-VT). Jeho hlavním úkolem je shromažďovat fakta a dokumenty o stavbě, architektovi a stavebnících vily a postupně je zpřístupnit odborné i laické veřejnosti. Od roku 2009 je ve třech etapách formou digitalizované databáze systematicky zpracováván „Sběrný dokumentační projekt“.37 Stěžejní součástí I. etapy bylo vytvoření nových webových stránek vily Tugendhat v českém a anglickém jazyce, které se pravidelně doplňují, rozšiřují a aktualizují.38
35
36
37
38
39
40
41
V lednu 2010 byla zahájena dlouho odkládaná památková obnova vily Tugendhat, která bude dokončena v lednu 2012. Současně byl ustanoven Mezinárodní poradní sbor expertů pro odborný dohled na provádění obnovy vily v souladu s požadavky památkové péče THICOM (Tugendhat House International Committee). Jeho předsedou je prof. Ivo Hammer, čestnou předsedkyní je prof. Daniela Hammer-Tugendhat. THICOM se vyjadřuje k základním otázkám koncepce, teorie a metodiky obnovy vily Tugendhat, ale také k postupům při konzervaci a restaurování stavební substance objektu, k jeho interiérovému vybavení a k revitalizaci zahrady.39 Od února 2010 jsou v pravidelných měsíčních intervalech na webových stránkách vily v samostatné kapitole v sekci SDC-VT zveřejňovány informace o průběhu památkové obnovy.40 V rámci II. etapy projektu je tato kapitola zásadní novinkou na webových stránkách. Široká světová veřejnost tak má možnost sledovat téměř v přímém přenosu tuto závažnou etapu ve stavební historii domu.41 Novou kategorií III. etapy projektu je operativní dokumentace stavby, kterou zajišťuje
Vila Tugendhat, hlavní obytný prostor, rehabilitační tělocvik, únor 1959 / Tugendhat House, main living space, rehabilitation exercises, February 1959 // SDC-VT // Foto Miloš Budík
Podoby domova. Architektonická tvorba moderny
SDC-VT. Během stavebních prací dochází k obnažení některých konstrukcí, a objevují se tak pozoruhodné stavebně-technické a materiálové situace. Ty jsou včetně prvků a materiálů převážně zahraniční provenience v rámci operativní dokumentace stavby evidovány. Jednotlivé prvky a materiály jsou po dobu památkové obnovy vily uloženy v depozitu přímo na staveništi a postupně jsou k nim zpracovávány evidenční karty se základními identifikačními údaji a s dalšími informacemi.42 Specifikace některých prvků a charakteristika jejich materiálové substance byla zpočátku dosti obtížná. Jedná se totiž často o německý import stavebního materiálu, který se v československém stavebnictví konce dvacátých let 20. století běžně neužíval. Cenným zdrojem informací je proto odborná literatura mapující tuto problematiku v souvislosti se stavební obnovou objektů Bauhausu v německé Desavě, která proběhla na sklonku devadesátých let 20. století. Vybraným stavebním prvkům a materiálům je také v Bauhausu v Desavě věnována samostatná expozice, která je inspirativním příkladem pro prezentaci tohoto segmentu stavebně-technické historie vily Tugendhat.43
42
43
44
Muzeum města Brna a spolupracující instituce uspořádaly 30. června 2011 na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně mezinárodní konferenci věnovanou převážně vile Tugendhat. Přítomnost členů technické sekce DOCOMOMO International Specialist Committee ISC/T, kteří zde přednesli své příspěvky, poskytla odborníkům, ale i zájemcům o moderní architekturu příležitost k tomu, aby získali informace o aktuálních metodách restaurování a památkové obnovy této světově proslulé stavby. Konference věnovala pozornost především mezinárodním standardům ochrany materiálů v moderní architektuře, a podpořila tak úsilí města Brna realizovat památkovou obnovu vily Tugendhat v co nejvyšší možné kvalitě a současně přiblížila nejnovější metody v oboru široké veřejnosti.44
1 Viz Hilberseimer, Ludwig. Grosses Einfamilienhaus in Brünn von Ludwig Mies van der Rohe-Berlin. Der Baumeister, 29. Jahrg., Heft 11, November 1931, s. 423–431. L. Hilberseimer (1885–1967) absolvoval praxi v ateliéru Behrens & Neumark a u Heinze Lassena v Brémách; od r. 1919 člen rady pro umění a Novembergruppe; samostatný architekt a urbanista, autor řady teoretických textů o umění, architektuře a stavbě měst. V r. 1926 založil s Hugo Häringem
Vila Tugendhat, hlavní obytný prostor, rehabilitační tělocvik, únor 1959 / Tugendhat House, main living space, rehabilitation exercises, February 1959 // SDC-VT // Foto Miloš Budík
a Ludwigem Miesem van der Rohe skupinu Der Ring a v r. 1929 jej povolal Hannes Mayer na Bauhaus. V r. 1938 následoval Miese do USA a až do smrti přednášel na Illinois
5 Viz Richter, Václav. Poznámky k baroknímu umění. In
Institute of Technology v Chicagu.
Kopecký, Milan (ed.). O barokní kultuře. Sborník statí. Brno:
2 Viz např. Riezler, Walter. Das Haus Tugendhat in Brünn.
Universita J. E. Purkyně, 1968, s. 147–159; Richter, Václav.
Die Form, 6. Jahrg., Heft 9, September 1931, s. 321–332; Bier,
Umění a svět. Studie z teorie a dějin umění. Praha: Academia,
Justus. Kann man im Haus Tugendhat wohnen? Die Form,
2001, s. 304, 314.
6. Jahrg., Heft 10, Oktober 1931, s. 392–393; Riezler, Walter.
6 Viz Kudělka, Zdeněk. Vila Tugendhat Brno. Brno:
Kommentar zum Artikel von Justus Bier. Die Form, 6. Jahrg.,
KSSPPOP 1971, s. 4; Kudělka, Zdeněk – Teplý, Libor. Vila
Heft 10, Oktober 1931, s. 393–394; Tugendhat, Grete u.
Tugendhat. Brno: Fotep, 2001, s. 36.
Fritz. Die Bewohner des Hauses Tugendhat äussern sich.
7 Viz Richter, Václav. Das Raumproblem in der Gotik. Sborník
Die Form, 6. Jahrg., Heft 11, November 1931, s. 437–438;
prací filosofické fakulty brněnské university, F 8, 1964, s. 27–33.
Hilberseimer, Ludwig. Nachwort zur Diskusion um das
Filozofický exkurz k této periodizaci shrnul Václav Richter
Haus Tugendhat. Die Form, 6. Jahrg., Heft 11, November
v předmluvě ke Kudělkově monografii o Bohuslavu Fuchsovi –
1931, s. 438–439.
viz Kudělka, Zdeněk. Bohuslav Fuchs. Praha, 1966, s. 5.
3 Viz Bergdoll, Barry. Das Wesen des Raums bei Mies
8 Viz Švácha, R. (cit. v pozn. 3).
van der Rohe. In Riley, Terence – Bergdoll, Barry (Hrsg.).
9 Viz Bisome, Wilhelm. Villa arch. Mies van der Rohe. Měsíc
Mies in Berlin. Ludwig Mies van der Rohe. Die Berliner Jahre
I, červen 1932, s. 2–7. K interpretaci vily Tugendhat v naší
1907–1938. München–Berlin–London–New York: Prestel,
a zahraniční odborné literatuře viz např. Máčel, Otakar.
2002, s. 67–105, zvl. s. 90–99; Švácha, Rostislav. Prostor vily
Místo vily Tugendhat v dějinách architektury a Šlapeta,
Tugendhat. In Vila Grety a Fritze Tugendhatových (Brno-sever,
Vladimír. Nechtěné setkání – vila Tugendhat a její recepce
Černá Pole čp. 237, Černopolní 45). Stavebně historický prů-
v Československu. In Liška, Pavel – Vitásková, Jitka (eds.).
zkum. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, část A.
Vila Tugendhat – význam, rekonstrukce, budoucnost. Sborník
4 Viz Guardini, Romano. Dobro, svědomí a soustřeďování.
k mezinárodnímu sympoziu v Domě umění města Brna.
Praha, 1999, s. 49 (v německém originále Das Gute, das Ge-
Brno: Dům umění města Brna ve spolupráci s Nadací Vila
wissen und die Sammlung z r. 1928). R. Guardini (1885–1968)
Tugendhat, 2000, s. 7–22 a 23–42.
patří k nejvýznamnějším představitelům katolictví 20. sto-
10 Viz Krejcar, Jaromír. Hygiena bytu. Žijeme, 1932 (Praha
letí. Studoval mj. klíčové osobnosti filozofie, náboženství
1932–33), s. 132–134. Už v r. 1931 vyšel v témže časopise
a evropské kultury (Platón, Alighieri, Dostojevskij, Rilke,
krátký nesignovaný článek „Stavba architekta Miese van
Kierkegaard) a měl originální smysl pro znamení a symboly.
der Rohe v Brně“, jehož autorkou je zřejmě Milena Jesenská,
Od r. 1970 je udělována cena Romana Guardiniho „za vyni-
přítelkyně Franze Kafky a manželka Jaromíra Krejcara,
kající zásluhy o interpretaci naší doby“, kterou zatím jako
která své texty v tomto periodiku podepisovala jako Milena
první Čech získal v r. 2010 prof. Tomáš Halík.
Krejcarová.
86—87
17 K tématu viz Kudělková, Lenka. Ing. Artur Eisler, podnikatelství staveb, Brno. Příspěvek k dějinám brněnské meziválečné architektury. In Forum Brunense, Brno: Muzeum města Brna, 2007, s. 177–184. 18 Téměř současně dodala firma S.B.S. nábytek i do pražské Müllerovy vily od Adolfa Loose. Viz Chatrný, Jindřich (ed.). Jan Vaněk 1891–1962. Civilizované bydlení pro každého. Brno, 2008, s. 37–40. 19 Stručné medailony těchto osobností s odkazy na literaturu viz Černoušková, D. a kol. (cit. v pozn. 12), s. 96–97 a pozn. 29–32. Ručně tkané koberce zhotovila Alen MüllerováHellwigová ve své tkalcovské dílně v Lübecku – za informaci k tématu děkuji její žačce Ruth Löbe z Lübecku. 20 Nejstarší dcera Hanna z prvního manželství Grety Tugendhatové odjela přímo do Anglie za svým otcem Hansem Vila Tugendhat, pokoj guvernantky po obnově vily v roce 1985 / Tugendhat House, room of the governess after the house refurbishment in 1985 // AMB, SDC-VT, kopie / copy
Weissem a k rodině ve Švýcarsku se připojila později. Irene Kalkofenová (1909–2004) pocházela z Berlína. Z Brna odjela 2. 7. 1938 do Anglie; viz Archiv města Brna (dále jen AMB), fond Z 1 – Pobytová evidence obyvatel. V roce 1995 paní
11 Viz Prokop, Miloslav. Několik poznámek k článku arch.
Kalkofenová ještě osobně navštívila Brno a vilu Tugendhat.
Krejcara v 5. čísle. Žijeme, 1932 (Praha 1932–33), s. 250–251.
Viz Liška, P. – Vitásková, J. (cit. v pozn. 9), s. 90, obr. 22.
12 Viz příspěvek Dagmar Černouškové v tomto bulletinu
21 Byl to zřejmě Gustav Lössl, šofér Tugendhatových.
(s. 70–79). Dále viz Sedlák, Jan (ed.). Slavné brněnské vily.
Viz Kudělka, Zdeněk – Kudělková, Lenka. Nové poznatky
Praha, 2006, s. 27–28; Zatloukal, Pavel. Brněnská architek-
o vile Tugendhat. 57. Bulletin Moravské galerie v Brně, 2001,
tura 1815–1915. Průvodce. Brno, 2006, s. 162; Černoušková,
s. 92–98; Schoberth, Louis. Zum Hause Tugendhat: Wirkung
Dagmar – Janeček, Josef – Ksandr, Karel – Zahradník, Pavel.
gegen die Zeit. Unzerstörbare – Meisterschaft bestätigt
Nové poznatky ke stavební historii vily Tugendhat a k její
durch einen Raum. Baukunst und Werkform III, 1949, s. 16–21.
obnově a rekonstrukci v letech 1981–1985. Průzkumy pamá-
22 Budova brněnské právnické fakulty z let 1928–1931 (pro-
tek XV, 2008, č. 1, s. 89–126.
jekt Alois Dryák) měla být součástí akademického areálu
13 V Brně viděl již řadu staveb, které patří k ikonám
s vlastním náměstím. Za okupace sloužila gestapu, byly zde
brněnské meziválečné architektury a dnes ke špičkám
cely a vyšetřovny. Jednotlivými segmenty makassarových
evropské architektury tohoto období (realizace Bohuslava
dýh v horizontální poloze byly obloženy stěny prostoru,
Fuchse a Ernsta Wiesnera, právě dobudované výstaviště
který fungoval jako bar gestapa a v němž je v současnos-
v Pisárkách aj.). V případě, že by Mies nabídku nepřijal, byli
ti již řadu let studentská menza. Tento významný objev
manželé Tugendhatovi připraveni oslovit Ernsta Wiesnera,
učinil před několika lety brněnský historik umění Miroslav
který v Brně mj. navrhl řadu vilových staveb především pro
Ambroz, který získal od rodiny již nežijícího L. Schobertha
židovskou klientelu.
jeho deník. S existencí původních makassarových dýh
14 Viz přepis české přednášky Grety Tugendhatové, před-
seznámil členy Mezinárodního expertního poradního sboru
nesené 17. 1. 1969 v Brně; Muzeum města Brna – Archiv
pro zajištění odborného dohledu nad realizací památkové
Františka Kalivody (dále jen MuMB – Archiv FK), kopie ve
obnovy vily Tugendhat v Brně (THICOM – Tugendhat House
Studijním a dokumentačním centrum ve vile Tugendhat
International Committee) v únoru 2011. Dále viz Tisková
(dále jen SDC-VT).
zpráva, firmy A.M.O.S. DESIGN z května 2011.
15 Inspiraci stavebníků barcelonským pavilonem zmiňuje
23 Walter Messerschmidt (nikoliv Willy, jak se někdy mylně
např. Riedl, Dušan. Tugendhatova vila v Brně od architekta
uvádí) měl vilu pronajatu za 3 000,– korun měsíčně. Viz
Ludwiga Miese van der Rohe. Brno, 1995, s. 11–12 a ně-
Kudělka, Z. – Kudělková, L. (cit. v pozn. 21), s. 92–98, zvl.
kteří další autoři. Daniela Hammer-Tugendhat uvádí, že
s. 92–93.
její matka v dopise Nicholasu Taylorovi ze Sunday Times
24 Ibidem, s. 97.
z 23. 5. 1970 výslovně napsala, že plány barcelonského pavi-
25 František Kalivoda (1913–1971); pozoruhodná osobnost
lonu neznala. Viz Hammer-Tugendhat, Daniela – Tegethoff,
brněnské kultury 30.–60. let minulého století. Část jeho
Wolf (Hrsg.). Ludwig Mies van der Rohe. Das Haus Tugendhat.
pozůstalosti je uložena v Muzeu města Brna (MuMB – Ar-
Wien–New York, 1998, s. 11–12.
chiv FK) a v současnosti ji zpracovává Mgr. Jindřich Chatrný
16 Viz průklep stavebního povolení, plánová a další spisová
v rámci grantu Akademie věd ČR. Dále viz Černoušková,
dokumentace v Archivu Brněnských vodáren a kanalizací,
Dagmar – Chatrný, Jindřich. Architekt František Kalivoda
a. s. z let 1929–1951; spis domu čp. 620, Černopolní 45. Dále
a „kauza“ vila Tugendhat (několik poznámek). Prostor
viz Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Brno-
Zlín XIV, č. 4, 2007, s. 36–43.
-venkov se sídlem v Brně, Archiv Pozemkové knihy, knih. vl.
26 Národní památkový ústav – Územní odborné pracoviště
č. 1120 – Černopolní 45.
Brno (NPÚ–ÚOP Brno), evidenční list nemovité kulturní pa-
Podoby domova. Architektonická tvorba moderny
mátky, poř. č. 16079/7–98. Nutnost záchrany stavby zdůraz-
pramenům – viz Archiv NPÚ–ÚOP Brno, sign. 4-5-7658/1-31;
nil Pechar, Josef. Architektura 20. století a památková péče.
kopie uložena v SDC-VT.
Architektura ČSSR XXIII, 1964, s. 187–192, zvl. s. 190–192. Od
31 Viz Černoušková, Dagmar. K životnímu jubileu architek-
r. 1995 je vila Tugendhat Národní kulturní památkou a od
ta Josefa Němce a k výročí Státního ústavu pro rekonstruk-
r. 2001 je zapsána v Seznamu světového kulturního dědictví
ce památkových měst a objektů. In Brno v minulosti a dnes
UNESCO.
22, Brno, 2009, s. 363–377.
27 Dopis Grety Tugendhatové Františku Kalivodovi, dato-
32 Viz Ksandr, Karel. Editorial. SÚRPMO. Zprávy památkové
vaný 24. 11. 1967 v Sankt Gallen (MuMB – Archiv FK). Část
péče 64, č. 6, 2004, s. 489. Dále viz Sedlák, Jan. K rekonstrukci
dopisu byla publikována v anketě „Co s vilou Tugendhat?“,
vily Tugendhat v Brně. Památky a příroda 12, 1987, s. 261–270.
Index 2/1969, s. 66–72, zvl. s. 66–67. F. Kalivoda a G. Tu-
33 Podrobně k tématu obnovy vily v 80. letech viz Černouš-
gendhatová korespondenci vedli od listopadu 1967 do září
ková, D. a kol. (cit. v pozn. 12), s. 105–120. Dále viz výpovědi
1969.
Ing. arch. Josefa Němce, CSc. a Ing. Josefa Janečka (SDC-VT);
28 Díky osobním kontaktům F. Kalivody a perspektivě na
k náhledu viz http://www.tugendhat.eu/cz/archiv-obrazu-
záchranu vily zapůjčila západoberlínská Akademie umění
-a-zvuku/sberny-video-dokument---josef-nemec.html; http://
výstavu do Brna bez jakýchkoliv podmínek a náhrad. Kali-
www.tugendhat.eu/cz/archiv-obrazu-a-zvuku/sberny-video-
voda vypracoval návrh instalace výstavy a sestavil malý do-
-dokument---josef-janecek.html.
kumentační katalog. Výstava však byla ochuzena o originály
34 Viz Ksandr, Karel a kolektiv. Vila Grety a Fritze Tu-
Miesových kreseb a modely, které vlastníci odmítli po srpnu
gendhatových (Brno-sever, Černá Pole čp. 237, Černopolní 45).
1968 do Československa zapůjčit.
Stavebně historický průzkum. Praha: Státní ústav památ-
29 Viz pozn. 14. Ve zkrácené verzi byla přednáška poprvé
kové péče, 2001; podrobněji viz Černoušková, D. a kol. (cit.
publikována již v r. 1969; viz Tugendhat, Grete. Zum Bau
v pozn. 12), s. 89–91. V době zpracování SHP bylo pro ba-
des Hauses Tugendhat (leicht gekürzte Fassung des
datele dočasně uzavřeno Muzeum moderního umění v New
Brünner Vortrags vom Januar 1969). Bauwelt, Jhrg. LX, Nr.
Yorku (MoMa), kde je uložen Archiv Ludwiga Miese van der
36, September 1969, s. 65–66. V plném znění byla publiko-
Rohe. Dílčí část dokumentace z MoMa byla získána v digi-
vána v r. 1998; viz Hammer-Tugendhat, D. – Tegethoff, W.
talizovaných náhledech díky prof. Leslie van Duzer z USA.
(cit. v pozn. 15), s. 5–9. V češtině ji poprvé publikoval Lizon,
Prakticky stejný tým odborníků včetně Leslie van Duzer
Peter. Vila Tugendhat. Světový mezník modernismu v Brně.
spolupracoval na SHP pražské Müllerovy vily od architekta
Brno, 1996, s. 47–59.
Adolfa Loose, za nějž byli spoluoceněni cenou Evropské
30 Na jaře 1969 bylo provedeno podrobné zaměření stá-
unie pro kulturní dědictví Europa Nostra za příkladnou
vajícího stavu objektu, které dnes již patří k nejcennějším
obnovu této stavby v letech 1997–2000.
Vila Tugendhat, hlavní obytný prostor / Tugendhat House, main living space, 2009 // SDC-VT // Foto David Židlický
88—89
Vila Tugendhat, hlavní obytný prostor / Tugendhat House, main living space, 2009 // SDC-VT // Foto David Židlický
35 Prof. dr. Ivo Hammer, historik umění a restaurátor,
40 Viz http://www.tugendhat.eu/studijni-a-dokumentacni-
profesor restaurování na univerzitě v Hildesheimu. Ve vile
-centrum/prubeh-pamatkove-obnovy.html?lang=cz.
Tugendhat vedl se svými studenty a dalšími profesními
41 Průběh památkové obnovy zůstane na webových
kolegy ze zahraničí i z České republiky restaurátorské prů-
stránkách vily Tugendhat archivován trvale, a bude tak
zkumy povrchových vrstev a barevnosti vnějších a vnitřních
návštěvníkům webu k dispozici stále.
omítek a rozbory povrchových vrstev dřeva, kovů apod.
42 Evidence vychází z metodiky Národního památkového
Výsledky těchto průzkumů byly prezentovány na konfe-
ústavu; viz Bláha, Jiří – Jesenský, Vít – Macek, Petr – Razím,
renci v Národním technickém muzeu v Praze v r. 2004; viz
Vladislav – Sommer, Jan – Veselý, Jan. Operativní průzkum
Černoušková, Dagmar. Bílé domy nemusely být vždycky bílé.
a dokumentace historických staveb. Národní památkový
Výstava a mezinárodní konference o vile Tugendhat. ERA21,
ústav. Odborné a metodické publikace, sv. 31. Praha, 2005.
roč. 5, 2005, č. 1, s. 50–51.
K tématu viz Černá, Iveta – Černoušková, Dagmar – Wahla,
36 Viz Černá, Iveta – Hammer, Ivo (eds.). MATERIALITY.
Ivan – Žáček, Milan – Židlický, David. Vila Tugendhat v prů-
Sborník příspěvků mezinárodního sympozia o ochraně
běhu památkové obnovy. Průzkumy památek XVIII, 1/2011,
památek moderní architektury. Brno: Muzeum města Brna,
s. 195–202.
2008. Část sborníku je věnována pouze vile Tugendhat
43 Viz Lietz, Bettina – Markgraf, Monika. Architekturober-
(s. 146–221). V této souvislosti je třeba připomenout konfe-
flächen. Bauhausbauten Dessau – Fussböden. Dessau: Stiftung
renci iniciovanou F. Kalivodou již v roce 1970; viz Kalivoda,
Bauhaus Dessau, 2004; Markgraf, Monika (ed.). Archeologie
František (ed.). Ochrana památek moderní architektury. Sbor-
der Moderne / Archeology of Modernism. Sanierung Bauhaus
ník referátů přednesených na celostátní vědecké konferenci
Dessau / Renovation Bauhaus Dessau. Berlin: Jovis Verlag
v Brně, březen 1970. Brno: KSSPPOP, 1972.
GmbH, 2006; Markgraf, Monika – Schwarting, Andreas
37 Vědeckovýzkumný úkol SDC-VT je podpořen z programu
(eds.). Bauforschungsarchiv. Stiftung Bauhaus Dessau.
Ministerstva kultury ČR „Podpora pro památky UNESCO“
Dessau: Stiftung Bauhaus Dessau, 2007. Dr. Monice Mar-
a nese název „Vila Tugendhat – Sběrný dokumentační projekt“.
graft z Nadace Bauhaus Dessau patří dík za upozornění na
38 Viz www.tugendhat.eu. V sekci SDC-VT jsou k dispozici
tyto publikace a za cenné konzultace k této a další souvise-
mj. kapitoly k výzkumu a publikacím a ukázky z archivu
jící problematice.
obrazu zvuku – viz http://www.tugendhat.eu/cz/studijni-a-
44 Program konference viz http://www.tugendhat.eu/cz/
-dokumentacni-centrum.html.
aktualni-informace/international-experiences-and-the-
39 Podrobnější informace včetně personálního obsazení
-current-restoration-of-the-tugendhat-house-in-brno-157.
THICOM viz http://www.tugendhat.eu/cz/o-thicom.html.
html.
Podoby domova. Architektonická tvorba moderny
Summary
the house’s construction. Brno was then also visited by
The house of Greta and Fritz Tugendhat in Brno
the architect Dirk Lohan, a grandson of Ludwig Mies van
It was hardly a year from the completion of the house when,
in the preservation of the building. Unfortunately, the
der Rohe, whose Chicago studios were ready to cooperate on the pages of the German magazine Die Form, the ques-
communist regime in Czechoslovakia froze all activities
tion of “whether it is possible to live in the Tugendhat
in this respect.
House” was discussed. In the debate Greta Tugendhat
The first project for the preservation and the recon-
mentioned that “the large spaces are liberating” and
struction of the house took place between 1981—1985. The
their rhythm possesses “unusual serenity impossible to
documentation was drawn up by the State Institute for
achieve in an enclosed room”. In saying this she touched
the Reconstruction of Heritage Sites and Monuments in
on the ideas of the philosopher Roman Guardini who was
Brno under the supervision of Kamil Fuchs, the son of
in contact with Mies. Brno art historians Václav Richter
the architect Bohuslav Fuchs. Although the preservation
and Zdeněk Kudělka take the building as an “open” archi-
work had its limits in terms of technology, materials and
tectural space, which was fulfilled only in the Gothic,
political pressures, it did succeed in saving the house.
radical Baroque and in the skeleton architecture of the
In 2001 a team of experts led by Karel Ksandr carried out
20th century.
a structural/historical survey of the building. Between
Greta and Fritz Tugendhat came from German Jewish fami-
2003—2005 and in 2010 restoration surveys were completed
lies of industrialists and merchants. The exclusive
under the supervision of prof. Ivo Hammer, the husband
building plot was part of the land belonging to the Löw-
of the youngest daughter of the original house owners,
Beer House of Greta’s parents and opened up a beauti-
prof. Daniela Hammer-Tugendhat. In 2005 the Tugendhat
ful vista of the historical panorama of the city. Mies
House became the seat of the Study and Documentation
arrived in Brno in September 1928 and, excited about
Centre. January 2010 finally saw the start of the long
the plot’s location and the excellent standard of local
postponed Tugendhat House preservation project that is
architecture and construction, accepted the commission.
to finish in January 2012.
In the couple he gained cultivated clients who respected his vision and were able to regard budget as of minor importance. The building finished in 1930 was realized by the Brno contractors Artur and Mořic Eisler. The detached house on a sloping terrain is a masterpiece in terms of the structural system, layout, interior furnishing, services and the integration of the building into the natural environment. For the first time in the history of architecture a privately-owned house used a steel load-bearing structure in the form of subtle columns over a cross-shaped ground plan. The interior furnishings are made of rare and exotic materials. The interior designs were a collaboration of Lilly Reich, Hermann John Hagemann and Sergius Ruegenberg. The built-in furniture was made by the Brno Standard Housing Company (S.B.S.) of the architect Jan Vaněk. The garden design was a collaboration with the architect Markéta Roderová-Müllerová. The services in the house were also exceptional, such as the combination of hot-air heating and cooling, electricity-controlled large windows or a photocell at the entrance. In 1938 the Tugendhats left for Sankt Gallen in Switzerland and in January 1941 Caracas in Venezuela. In October 1939 the house was confiscated by the Gestapo and became the property of the German Reich. Between 1945—1950 it was used as a private school of rhythmic gymnastics and between 1950—1979 for rehabilitation exercises. The first project for saving the building was initiated in the 1960s by the Brno architect František Kalivoda. Greta Tugendhat came to Brno and on the occasion of an exhibition of Mies’s work in the Brno House of Arts she gave a speech there on 17th January, 1969 spoken in Czech on the circumstances and the progress of
90—91
