Federace dětských domovů ČR. BULLETIN č. 67

Federace dětských domovů ČR

BULLETIN č. 67

Vychází na podzim 2007

Obsah:                          

Str.

Přehled 14. jednání výboru FDD ČR Přehled 15. jednání výboru FDD ČR Odborný seminář v Javorníku Dítě s poruchami chování v dětském domově Specifika poruch chování romských dětí Poznámky k novele zákona č. 359/1999 Sb. Přehled 16. jednání výboru FDD ČR Zpráva ze zasedání CF FICE Inter Hodnotící zpráva z republikového finále dětí z DD ve sportovních hrách RWE Transgas s otevřenou dlaní Přehled 17. jednání výboru FDD ČR Jaké byly 13. mezinárodní sportovní hry dětí a mládeţe dětských domovů 2006 Přehled 18. jednání výboru FDD ČR Odborný seminář v Mikulově Soukromé dětské domovy Příprava mládeţe na ţivot mimo dětský domov Pokladní zpráva za celé volební období Seznam členů výboru FDD ČR s uvedením kontaktů Přehled 1. Jednání výboru FDD ČR (nové volební období) Přehled 2. Jednání výboru FDD ČR Zpráva FICE Inter Stíţnost k neobjektivnosti zprávy týkající se zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, tj. „Zprávy z návštěv zařízení, v nichţ se vykonává ústavní výchova a ochranná výchova“ veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla Přehled 3. Jednání výboru FDD ČR Odborný seminář v Kladně Přehled 4. jednání výboru FDD ČR Dětské domovy pod mediálním tlakem

Bulletin připravil do tisku Mgr. Jan Pavlas © FDD ČR, vychází v říjnu 2007

2

3 3 4 6 9 12 17 18 21 24 26 27 28 29 31 33 35 36 38 39 40

43 46 47 48 49

14. jednání výboru FDD ČR, Praha 9 – Dolní Počernice, 8. února 2006 V roce 2006 se výkonný výbor FDD ČR ke svému prvnímu jednání sešel v Dětském domově v Praze 9, Dolních Počernicích. Jako host se jej zúčastnila paní Vlasta Hrdličková. Nedořešeným úkolem bylo zajištění účasti na kongresu, nevyjasněna zůstala rovněţ otázka účasti na EuroCupu Dunaj v Maďarsku. Hlavním bodem jednání byla příprava jarního semináře, zejména výběr přednášejících, časový harmonogram, zajištění pozvánek a výše účastnického poplatku. Dalším bodem bylo projednání přípravy Nejmilejšího koncertu, zejména kontrola termínů a míst konání jednotlivých regionálních kol a určení jednotlivých delegátů. Výbor rovněţ schválil seznam VIP na „Můj koncert“ v Chomutově. Výbor následně rozpracoval organizaci sportovních soutěţí, projednal účast zástupců FDD ČR na CF ve Vídni 17. – 21. května 2006, případně na kongresu FICE v Sarajevu 5. – 9. srpna 2006. V rámci změn v členské základně výbor souhlasil s ukončením členství Hany Holasové a Lubomíra Racka a přijetím Luboše Hudce, inspektora ČŠI. Výbor se poté zabýval dokončením účetní revize, pokladní zprávou za rok 2005, ţádostí o státní dotaci na rok 2006, projektem vzdělávací a publikační činnosti na rok 2006, ţádostí na MŠMT ČR o úhradu členského příspěvku do FICE – Inter atd.

Budova Dětského domova v Dolních Počernicích.

15. jednání výboru FDD ČR, Javorník, 5. dubna 2006 Další jednání výboru FDD ČR proběhlo těsně před konáním jarního semináře v Dětské ozdravovně v Javorníku dne 5. dubna 2006 a zúčastnil se jej plný počet jeho členů. Před vlastním jednáním se členové výboru sešli v budově Dětského domova v Kašperských Horách a po krátké besedě a prohlídce zařízení byli přijati na místní radnici starostkou obce Ing. Alenou Balounovou. Výborové schůze, která se konala jiţ v místě pořádání vlastního semináře, tj. v Dětské ozdravovně v Javorníku, se zúčastnili všichni členové. Po kontrole závěrů z minulého jednání došlo na konkretizaci průběhu jarního semináře. Výbor se dále věnoval zprávám z jednotlivých regionů o průběhu regionálních kol Nejmilejšího koncertu, vzal na vědomí zprávu z příprav akce „Můj koncert“ v Chomutově, termín konání divadelní přehlídky (Praha, Národní dům na Smíchově, 14.10.2006 od 9 hod) a sdělení, ţe v rámci sportovních aktivit se akce EuropaCup Dunaj v Maďarsku nekoná. V rámci zahraniční spolupráce výbor projednal podrobnosti účasti na CF ve Vídni a na kongresu v Sarajevu. Mezi členy FDD ČR byli přijati Marie Barabášová (DD Zvíkovské Podhradí, ředitelka), Aneţka Hosnedlová (DD Volyně, zástupce ředitele), Radka Klímová (DD Nymburk, ředitelka), Monika Lhotková (DD Radenín), Dušan Šimonka (DDŠ Jiříkov, ředitel), Karel Vrkoč (DD Radenín, vychovatel). Výbor vzal na vědomí informaci Karla Hellera o ocenění paní Jarmily Dolejškové Nadací Naše dítě na základě návrhu výboru FDD ČR „Zlatým srdcem 2005“. Výbor se poté seznámil se stanoviskem KÚ Plzeňského kraje ve spolupráci s DD Kašperské Hory k novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.

3

… na radnici v Kašperských Horách.

Odborný seminář v Javorníku (Šumava), 6. – 7. dubna 2006 Místo konání: hotel Javorník Počet účastníků: 77 + 4 lektoři Téma: „Děti s poruchami chování v zařízeních pro výkon ústavní výchovy.“ Přednášející a příspěvky:  PhDr. Václav Mertin, psycholog, FF Praha  PhDr. Zdena Michalová, spec. pedagog, Spec. ZŠ pro děti se specifickými poruchami chování Hana Strossová, učitelka, trenérka VTI, Spec. ZŠ pro děti se specifickými poruchami chování  Mgr. Naďa Erbová, etoped, DDÚ a SVP Plzeň  PaedDr. Jana Koubová, ředitelka, DDŠJ Staňkov  PaedDr. Jaroslav Ţejdl, ředitel, DDŚ Boletice nad Labem  PhDr. Marie Kučerová, ředitelka, DD Kašperské Hory Hosté:  N. V. Palatajkov  Karolína Macharáčková, Nadace Jana Pivečky, Slavičín

Budova hotelu Javorník na Šumavě.

4

… chvíli před zahájením semináře.

PhDr. Václav Mertin se rozjíţdí ...

Hovoří etoped Mgr. Naďa Erbová.

5

Dítě s poruchami chování v dětském domově PaedDr. Jana Koubová V našem Dětském domově ve Staňkově je umístěno 38 dětí, z toho 20 dětí ve věku od 15 let do 19 let. 13 dětí navštěvuje základní školu praktickou (dříve zvláštní škola), 12 dětí se učí v učebních oborech. U 14 dětí jsou diagnostikovány poruchy chování. Děti s poruchami chování, které jsou umístěny do DD, mají v dnešní době zpravidla za sebou dvouměsíční pobyt v DDÚ a byla u nich provedena základní diagnostika. K nám jsou umisťovány děti, které mají schopnost pobyt v DD zvládnout anebo jsou umístěné tzv. „zkusmo“. Obvyklé projevy selhávání souvisí s vysokou mírou svobody v DD, kterou některé děti nejsou schopny zvládnout. Někdy je pro děti náročný přechod do nové školy a zvýšené nároky, které souvisí i s tím, ţe děti dříve v rodině nebyly zvyklé se soustavně kaţdý den připravovat do školy a za dva měsíce v DDÚ si tento návyk nestačily vytvořit. Většina dětí přicházejících v posledních letech do našeho DD je hraničních a má poruchy chování. Některé děti stále berou své umístění jako křivdu a někdy jsou v tom podporovány rodiči, pro které děti byly výhodným zdrojem příjmů ze sociálních dávek a kteří se snaţí přesvědčit děti, ţe za problémy vzniklé v jejich rodině můţe někdo jiný. Mnoţství poruch v chování dětí je v prvé řadě způsobeno negativním vlivem primární rodiny. Druhým důvodem v pořadí četnosti poruch chování je vliv vrstevnické skupiny. Teprve na dalších místech důvodů vzniku výchovných problémů se umisťuje škola. Z hlediska nejhoršího vlivu na děti zvyšuje výskyt poruch chování dětí rizikové prostředí rodin, ve kterých se vyskytuje alkoholismus a návykové látky, domácí násilí a nepodnětné výchovné prostředí. Častá je kombinace s neúplnou rodinou a městské prostředí, kde děti s problémovým chováním přebírají modely chování od stejně postiţených vrstevníků a snaţí se mu přizpůsobit, tj. záškoláctví, kouření, uţívání drog, lhaní, drobné krádeţe. Děti si přinášejí do DD problémy, které vznikly v jejich rodinách. Naprostá většina mediálně prezentovaných příkladů poruch chování dětí z dětských domovů nevzniká nevhodnou výchovou v DD, ale problematickou sociální výbavou z původních rodin.

Nejčastější příklady výchovných problémů a poruch chování dětí v dětském domově Neposlušnost, vzdorovitost a lhaní se mohou projevit v jakémkoliv věku a obvykle intenzita těchto problémů okolo čtvrtého roku dítěte signalizuje intenzitu těchto problémů v období puberty. Výchovné problémy ve středním školním věku: Výchovné problémy v tomto věku souvisí s věkovými zvláštnostmi. Důleţitou roli zde hraje přístup vychovatele k dítěti. Nejvhodnější je přístup laskavý, ale pevně vymezující hranice chování. V tomto období se objevuje řada konfliktů způsobená především kritičností dospívajícího neboť dítě chce uplatnit a prosadit svůj názor. Objevuje se i citová nestálost přinášející střídání nálad. U dětí v tomto věku se začínají probouzet pohlavní pudy a tendence upoutat na sebe pozornost. Proto je práce s dospívajícími dětmi velmi náročná. Závaţnější poruchy chování jsou způsobeny zpravidla špatnou předchozí výchovou. K „méně závaţným“ projevům patří např. lhaní, malé podvody či krádeţe. Závaţnějšími jsou agresivita, hrubost, destruktivita. Období je často spojeno s uţíváním cigaret. Výchovné problémy ve starším školním věku a dospívání: Dítě se chce odpoutat od světa dospělých a dokázat si svou nezávislost. Mladí lidé si vytvářejí vlastní identitu a chtějí být uznáváni. Slábne síla autority a nejvýznamnější vliv přebírá vrstevnická skupina se svými normami. Tyto normy však nemusejí být vţdy v souladu s normami vhodného chování. Nejčastěji se v tomto období objevuje nápadné hrubé chování doprovázené vulgárními výrazy. Stejně jako v předešlých obdobích se vyskytují krádeţe, podvody, občasné záškoláctví a lhaní. Problémem je nikotinismus, eventuálně experimenty s alkoholem nebo i drogou.

6

Často se vyskytuje vzdorovitost. Jedná se o reakci na výchovný zásah, kdy se dítě nechce podřídit poţadavkům vychovatele. Tuto situaci řeší prostřednictvím agrese – vzdorování. Můţe mít aktivní (verbální) nebo pasivní (neverbální, např. mlčení) formu. Vzdorovitost vţdy signalizuje problém v subjektivní rovině dítěte a je nutné na tento projev reagovat, protoţe dítě pociťuje aktuálně křivdu současnou, která souvisí s jeho minulými negativními záţitky. Občas se vyskytují útěky. Za útěk je povaţováno svévolné vzdálení se z výchovného zařízení. I tento druh výchovného problému lze označit jako únikové jednání. Je také třeba rozlišit, zda se jedná o impulzivní nebo chronické útěky. Impulzivní útěky zpravidla řeší aktuální situaci a jsou to zkratková jednání. Přesto mohou být tyto útěky varováním pro vychovatele. Většina dětí se chce zpět vrátit a po určitém čase tak učiní. U chronických útěků se jedná o opakované, plánované a připravované jednání. Tyto děti se většinou vrátit nechtějí. Útěky z dětských domovů mají jiný důvod neţ útěky z rodiny. Jsou reakcí na pocit omezení svobody či odtrţení od prostředí, jeţ pro dítě představuje zázemí. Oblíbené je mezi dětmi ve věku okolo 15 let zůstávat doma po velkých nebo vánočních prázdninách anebo i po víkendovém pobytu pod záminkou nemoci. Pokud dítě tento postup opakuje, vţdy se jedná o problém. Pokud po návratu následuje do týdne ještě další útěk, je velmi pravděpodobné, ţe o těchto prázdninách dítě experimentuje s drogami a je na nich jiţ závislé natolik, ţe není schopné to rozumově ovládat. Záškoláctví pozorujeme někdy u učňů, kteří dojíţdějí do odborných učilišť a občas se jim nechce na vyučování nebo na praxi. Tento problém řešíme se školami a máme jiţ vytvořen systém zpětné kontroly, zda dítě ten den na vyučování přišlo. Podvody a krádeţe se také objevují u některých dětí. Způsobů, jimiţ jsou páchány je velké mnoţství. Můţe se jednat o rozprodávání věcí, obchodování s věcmi jako je oblečení, obuv, mobilní telefony, rádia, šperky. Důvodů a motivací vedoucích ke krádeţi můţe být velké mnoţství. Mezi nejčastější motivy patří např. touha po něčem zakázaném či nedostupném, snaha zalíbit se spoluţákům, kompenzace pocitu méněcennosti apod. U krádeţí je hodnocena její závaţnost, jeţ závisí na frekvenci a způsobu. Ten je pro posouzení závaţnosti velmi podstatný. Ani dětským domovům se nevyhýbá agresivita a šikana. Jedinec se agresivitou snaţí dosáhnout nějaké potřeby na úkor druhého. Jednou z podob je fyzická agrese, coţ je útok vůči jiné osobě s cílem způsobit bolest či škodu. Agrese můţe být také slovní, kdy jde o verbální projev např. o pomluvu, ironii, zesměšnění, kritiku. Dále se můţe jednat o agresi přímou – útok na oběť (např. škrcení, nadávky, bití) nebo nepřímou – útok na sociální okolí (např. ţalování, hledání spojenců, poniţování). U nepřímé agrese se snaţí původce zůstat anonymní. Důleţité je, zda se jedná o agresi vědomou či nevědomou. Kromě agrese proti ostatním (heteroagrese) se můţe objevit i agrese vůči sobě, tzv. autoagrese. Agresivitu můţe dítě pouţít nejen vůči lidem, ale i zvířatům a věcem. Trvalá podoba můţe být dána typem osobnosti. U dětí staršího školního věku se vyskytují častěji otevřené formy a vyšší intenzita uţívání. Dívky obvykle uţívají nepřímé formy agrese. Nejčastější podobou dětské agresivity jsou rvačky a hádky. Jednou z variant agresivního chování je šikana. Při šikaně se jedinec, zpravidla silnější, snaţí jinému cíleně způsobit bolest či ho zastrašit. Nejedná se však pouze o vztah mezi samotným agresorem a obětí, neboť během šikanování dochází k narušení vztahů ve skupině. Prvky šikany lze jiţ sledovat v chování dětí ve středním školním věku. Při řešení šikany je nejvýhodnější zasáhnout co nejdříve a co nejrázněji. Prevence je účinnější neţ terapie, neboť terapie je poměrně obtíţná a méně efektivní. Proto je důleţité všímat si u dítěte všech projevů agresivity. Podcenění příznaků můţe ovlivnit vývoj osobnosti. Agresivita je jedním z nejzávaţnějších sociálních problémů současnosti. Je vhodné u výrazných projevů uvaţovat o psychiatrické léčbě a podávání léků. Svou roli má i psychoterapie a socioterapie. Náprava výchovných problémů a poruch chování je sloţitým, dlouhodobým procesem. Odstranění a náprava výchovných problémů vyţadují porozumění situaci, odhalení příčin a práci na jejich odstranění popř. zmírnění. Jsou-li zjištěny všechny skutečnosti, je moţné zjednat nápravu výchovnými metodami nebo pouţít metod speciální pedagogiky. Volba metody, kterou lze řešit výchovné problémy a poruchy chování, souvisí s výchovným stylem. Vţdy je nutné zjistit příčinu těchto problémů a stanovit způsob nápravy. Je důleţité si uvědomit, zda nehrají vliv i věkové zvláštnosti. Kromě toho je třeba zváţit také individuální zvláštnosti dítěte a na základě zjištěných informací zvolit individuální přístup.

7

K nápravě je moţné pouţít individuální nebo skupinovou psychoterapii. Léky se pouţívají jen u některých dětí s problémy chování a vţdy ve spolupráci s psychiatrem. Úzce spolupracujeme rovněţ s psychologem, který s dítětem průběţně odborně pracuje. V případě selhávání dítěte funguje dobře jednak intervence ze strany DDÚ Plzeň v moţnosti etopedického pohovoru, jednak případné přemístění dítěte v rámci sítě zařízení tam, kde by reţim dítěti lépe vyhovoval. Reedukace, převýchova, se snaţí docílit změn v chování dítěte, aby odpovídalo majoritním společenským normám. Jedná se o dlouhodobou a náročnou metodu. Působení je zaměřeno na celou osobnost dítěte. Podstatou je změna v hodnotové orientaci. Vyuţívá metod pedagogickopsychologických, sociálně terapeutických a řady dalších. Důleţitý je individuální program rozvoje osobnosti dítěte, který navazuje na návrhy z diagnostického ústavu a je pravidelně aktualizován. Také v rámcovém programu výchovně vzdělávací činnosti dětského domova máme začleněny hlavní činnosti v reedukačním procesu. Patří sem nácvik dovedností potřebných pro efektivní chování, stimulace, přinucení, přesvědčování, modelové vytváření vhodných podnětů a situací, zvládání konfliktů a náročných ţivotních situací. Důleţité je aktivní sociální učení, vytváření přiměřených vzorců chování. Vše je v rámci výchovné činnosti zakotveno tak, aby si dítě vytvořilo klíčové kompetence zejména v oblasti vstřícných a otevřených vzorců chování a aby se dokázalo vyrovnávat s různými ţivotními zkušenostmi. V DD jsou výchovné problémy dětí řešeny ve většině případů individuálně, někdy i skupinově a vyšetření souvislostí je věnována velká pozornost. Pedagogičtí pracovníci v DD spolu úzce spolupracují a navzájem své postupy konzultují a jsou v pouţívání odměn a trestů spolu v souladu. Většina vychovatelů musí řešit výchovné problémy dětí kaţdý den. Většina problémů se týká lhaní, potom následují podvody a vzdorovitost, agresivita a krádeţe. U starších dětí se také vyskytuje nespolehlivost. Při méně častém výskytu problémů vychovatelé preferují domluvu, u opakovaně se vyskytujících problémů sahají teprve k trestům a odebrání výhod, zákazu vycházky či sníţení kapesného. Nemalý podíl na intenzivnější výchovné práci s dětmi má i nový zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Přechodem dětských domovů z internátních na rodinné typy se sníţil výskyt výchovných problémů u většiny dětí, v menších skupinách se prohřešky dětí hůře skrývají a vychovatelé uvádějí zlepšení vztahů mezi dětmi, pokles vzájemných krádeţí, experimentů s drogami, menší počet útěků a sníţení jevů, které mají souvislost s šikanou. Nejdůleţitějším prvkem při zvládání poruch chování je pedagogický pracovník. Prvním předpokladem dobré práce vychovatele je jeho vztah k vychovatelství. Práce vychovatele vyţaduje trpělivost a důslednost, pevnost a spravedlivost. Musí být schopný také ovládat své jednání a emoce. Neméně podstatný je dobrý a vřelý vztah k dětem. Ten můţe dětem nahradit nebo doplnit nefunkční rodinu. Vztah mezi vychovatelem a dítětem by měl být přátelský, zaloţený na taktu a úctě ke kaţdému dítěti. Vychovatelova opravdovost v jednání je podstatnou součástí při vytváření vztahu k dětem. Vychovatel musí být také chápavý pro potřeby, přání, reakce a chování dítěte v daných situacích. Vychovatel by měl vţdy respektovat osobnost dítěte, měl by mít uznání pro jeho názory a postoje. Nepostradatelný je také pedagogický takt. Jedná se o spojení náročnosti s pochopením a porozuměním. Neméně podstatný je um jednání s dětmi a ostatními pracovníky zařízení. Empatie, snaha pochopení, umění vyslechnout apod. jsou věci ve vztahu k dítěti velmi podstatné, neboť podporují velmi důleţitý vztah důvěry. Vychovatel by měl umět jednat upřímně a rozhodně. Měl by být schopný uznat vlastní chybu. Vychovatel musí být na tuto práci připraven rovněţ po stránce odborných znalostí. Je důleţité, aby se vychovatelé neustále průběţně vzdělávali a své znalosti si doplňovali a rozšiřovali z oblastí psychologie, pedagogiky a ostatních věd. Metodickou a pedagogickou způsobilost si vychovatelé zvyšují samostudiem a také různými semináři. Velký význam při zvládání problémových dětí spatřuji také v supervizi. U nás funguje supervize interní, kdy vychovatele mohou různými metodami supervize, zejména supervizí případovou, získávat zpětnou vazbu svojí činnosti. Potřebná a přínosná by byla i supervize externí. Ve školství, bohuţel, není rozšířená a ani není dostatek financí na zajištění stabilního externího supervizora.

8

Specifika poruch chování romských dětí PaedDr. Josef Ţejdl V dětských domovech v České republice ţije cca 50% romských dětí, přičemţ ale Romové tvoří pouze 3% populace. Ve velkých věznicích, kde je asi 700 – 1 000 osob, zhruba 40% odsouzených tvoří právě Romové. Z těchto několika poněkud nesourodých údajů v podstatě vyplývají některé obrysy problémů romské populace v České republice. Podívejme se proto na dílčí aspekty problému.

… během přednášky PaedDr. Josefa Ţejdla.

Zvláštnosti psychiky romských dětí      

   

Ve srovnání s většinovou populací mají slabší volní vlastnosti, při jednání spíše neodporují, překáţce se raději vyhnou, jsou také méně vázány výsledkem jednání. Základním komunikačním modelem je snaha neodporovat, potíţe raději obejít. Mají obecně menší vytrvalost a trpělivost; například při náboru na turnaj jeví zpočátku značný zájem, který ale poměrně rychle opadá a kdyţ k onomu turnaji dojde, je jejich vlastní účast povětšinou mizivá. Jednou z charakteristik jejich postoje je strach; ten je podmíněn nejen generačně, ale většinou osobními záţitky a zkušenostmi. Pocit vlastního bezpečí mají jen ve skupině; pokud je romské dítě samo, „je v nebezpečí“ – ono se tak samo většinou cítí. Jejich reakce na pocity strachu oscilují mezi agresí (je spíše verbální, nemá trvalejší charakter) a hledáním různých forem úniku; romský jedinec hledá a chce někdy za kaţdou cenu najít: a) bezpečí, b) důvěru, c) jistotu. Prvky samostatnosti jsou u Romů podstatně slabší, pokud aktuálně necítí oporu své skupiny, je s nimi jednání (s jednotlivci) snazší a úspěšnější. Romové mají tendenci chápat člověka, který chce rozhodovat sám spíše jako sobce, sami podléhají vlivu skupiny, především své rodiny. Romské dítě přijde do školy, kde je osamoceno, nemá podporu svého etnika či své rodiny, proto bývá hned zmatené, neorientuje se, bojí se nového prostředí, těţko se s ním dokáţe sţít. Dalším problémem je hierarchie hodnot – v praxi to funguje tak, ţe ve škole bývá dítě trestáno za to, zač je ve své primární skupině chváleno a naopak; děti pak pociťují jako křivdu to, ţe jsou trestáni za to, co je pro ně přirozené.

9

    

Obecně mají Romové větší komplex méněcennosti, z čehoţ pramení i další jejich typické prvky chování – nadutost, vychloubání, lţi, podvody – vše ve snaze kompenzovat ony pocity a ukázat „té druhé“ skupině svůj domnělý pevný postoj. Jsou spontánní, ţiví, často aţ na hranici psychické lability, coţ je ale u nich v jejich systému vnímání společenských hodnot chápáno jako normální způsob. Ţivot uznávají jako existující dnes a nyní, pojem zítra či pozítří u nich spíše vzbuzuje úzkost a nejistotu, proto svůj ţivot neplánují a neřídí tak, jako většinová populace. Obecně mají tendenci přeceňovat svoje výkony, svoji vlastní pozici, proto také jen těţko uznávají svoji vinu. Za své nejlepší vlastnosti povaţují dobrosrdečnost a soucit.

Specifika chování a jednání romské populace    

 

           

Většinová populace má tendenci jejich chování posuzovat jako nepochopitelné a logice vzdorující. Jejich ţivot je po dlouhé generace posunut do noci, ráno nechtějí vstávat do práce. Obecně se špatně orientují podle hodin, času nepřisuzují větší význam, proto nechápou zpoţdění jako provinění. Mají tendenci jíst nikoliv, kdy je k tomu podle nějakého společenského úzu čas, ale kdy se jim právě chce; jí se obvykle jednou denně, asi 60% příjmů se utratí v den výplaty. Plat pro ně není takovým fenoménem jako pro většinovou populaci (nevnímají její pravidelnost a s ní spojené okolnosti – např. to, ţe další bude zase aţ za měsíc); v tom je teprve nutné u nich vytvářet návyky, zejména z hlediska priorit a stereotypů výdajů (nájem, inkaso apod.), rovněţ návyky spoření a plánování. Mají rádi humor, ale ironii nechápou, je pro ně rovnou uráţkou, z čehoţ pro ně „pro zachování tváře“ vyplývá nutnost uţití agrese. Romské děti, které jsou poprvé v cizím prostředí, vidí kolem sebe spoustu nových a pro ně zatím neznámých věcí, po kterých okamţitě zatouţí, a proto je často ukradnou. Pokud jsou v tom prostředí jiţ delší dobu a zvyknou si na ně, potřeba krást mizí. Mezi sebou obvykle nekradou, protoţe zde funguje kult a hierarchie rodiny. Často lţou, chlubí se, leţ jim po staletí umoţňovala holé přeţití; lţou také proto, ţe nechtějí odporovat, proto raději často souhlasí, jindy lţou proto, ţe v jejich pojetí je pravda to, co slouţí právě jim, za co sami dají „ruku do ohně“. V sebeobraně se věrohodně dokáţí stavět hloupými a nevinnými. Peníze si často půjčují, ale převáţně nikdy nevracejí. Je tedy lépe jim peníze nepůjčovat, spíše dát; doslova se bojí jednat s tím, komu něco dluţí, obava přerůstá v nepřátelství. Vypůjčených věcí si neváţí, klidně je poškodí či rozbijí nebo prostě nevrátí, coţ nepovaţují za nic špatného. Totéţ platí i o věcech darovaných. Je proto lépe, aby si věci pořizovali z vlastních příjmů. Knih a časopisů si rovněţ neváţí, proto je nutné s nimi ve výuce o tom hovořit, nejlépe hned potom, co uvedené předměty obdrţeli. Dar věnovaný dívce je povaţován za závazek a vyznání. Za úroveň své domácnosti se převáţně stydí, proto k sobě „bílé“ nezvou často na návštěvu. Nejsou zvyklí děkovat a prosit, v jejich očích je ten, kdo vyţaduje prošení či jiné okolky, prostě lakomec. Pokud mají návštěvu, dají Romové vše, co mají, na stůl. Je hrubou uráţkou nevzít si nabídnuté. Je ovšem neslušné sníst vše, co je komu podáno, povaţuje se za zdvořilé vţdy alespoň něco ponechat. Zásadně nekonzumují potraviny, které upadly na zem, nejedí např. něco, kde je vlas apod. Jejich dítě nesmí trestat někdo cizí, rodina ţije zásadně pospolu, soukromí se zde nectí. Pro Romy není hanbou pláč – kdyţ muţ pláče, je vidět, ţe je citlivý

10

Hodnotová orientace romské populace             







Nejvyššími hodnotami jsou láska k rodině, dětí k matce, rodičů k dětem, soudrţnost rodiny a její velikost. Vysokou metou je dosaţení úcty u jiných. Uznávanou hodnotou je fyzická síla. Jednou z prvních otázek bývá: „Kolik vyděláváš?“ Umění drţet slovo ovládají, avšak pouze uvnitř svého etnika. Podvést rádţa je obecně povaţováno za mistrovský výkon. Sebe tolik nepodvádějí. Pohostinnost je povinností, a to bez ptaní, zda si host něco přeje. Odmítnutí by bylo uráţkou vedoucí k nepřátelství. Laskavost v jejich pojetí prokazuje ten, kdo si bere, nikoli ten, který dává. Rozdělit se o cokoli je pro ně uvnitř skupiny samozřejmostí. Mají rádi televizi, video, film (s oblibou sledují horory, projevy brutality). Milují hudbu, tanec. Sexuální ţivot je chápán jako soukromá záleţitost. Vlivem aktuálního společenského vývoje jejich smysl pro cudnost dostal těţké rány. Prostituce je však u nich vcelku běţná, zejména, jeli organizována vlastní rodinou. Asi 80% romské populace nepouţívá romský jazyk (aktivně jej pouţívá asi 8 – 12% osob). Ke psanému projevu nemají velký vztah; často jsou jim lhostejné i časopisy vydávané vlastním etnikem. V zájmových činnostech jsou obvykle málo vytrvalí; uţívají raději modelu přijít – zahrát si – zvítězit; obvykle nestojí o pravidelně se opakující činnosti např. v zájmových krouţcích. jejich zřizování patří obvykle mezi chybné kroky. Své sliby téměř zásadně nedodrţují, proto je nutné je stále kontrolovat, nespoléhat se na to, co je domluveno, slíbeno apod. O vzdělání nemají přirozený zájem, jejich sociální skupina se systematicky vzdělává teprve někdy od 50. let 20. století. Rodiče se školou nespolupracují, nemají o to ţádný zájem, není to pro ně důleţité. Romské děti mají obvykle minimální slovní zásobu, je třeba pomáhat jim ji rozvíjet. Získané vědomosti, pokud se je nepodaří převést do úrovně dovedností, vymizí – to platí i o čtení a psaní; je proto třeba vše daleko pečlivěji zafixovat, dát jim raději vţdy méně, ale důkladně upevnit, stále trénovat, vyuţívat, jinak jim i nadále obecně hrozí všestranná negramotnost. Romské děti nemají startovací pozici shodnou s většinovou populací, protoţe mají chudší slovní zásobu; jsou špatně jazykově i sociokulturně vybaveni. Tyto děti trpí hendikepem, i z toho jiţ tradičně vyplývá neúspěch jiţ v první třídě. Je zde vysoká potřeba vnitřní diferenciace ve třídě, jinak doslova vyrábíme další delikventy. Aţ 90% populace má pouze základní vzdělání, a to často i neukončené, 30 krát častěji jdou romské děti do „zvláštní“ školy, obvykle končí školní docházku v niţších neţ 9. ročnících. Asi 90% Romů nepracuje.

Důkladná znalost psychologické a etopedické anamnézy je nezbytná. K tomu je třeba respektovat dosaţenou míru socializace a znalost jejich zvláštností (nelze u nich nic předpokládat jako hotové či samozřejmě dosaţené), to jsou základní podmínky moţného úspěchu v práci s dětmi romského původu. Resocializace v našem ústavu je pro ně alternativou lidského ţití v daných podmínkách, jejich skupina zde je neidentická (vnitřně nejednotná, neuspořádaná apod.).

11

Poznámky k novele zákona č. 359/1999 Sb. PhDr. Marie Kučerová Novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů dojde k částečné úpravě činnosti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Tato úprava je však nedostatečná neboť děti v tomto zařízení budou v určitém smyslu znevýhodněny oproti dětem, které jsou umístěny v dětských domovech, protoţe: 1. Na pracovníky v dětských domovech se vztahuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, kde je předepsané vzdělání, které musí mít kaţdý pracovník, který pečuje o děti. Minimální vzdělání vychovatelů je středoškolské s maturitní zkouškou. Pedagogičtí pracovníci v dětských domovech (i v ostatních školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy) musí být vzdělaní v oblasti vychovatelství nebo speciální pedagogice či sociální pedagogice. V zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami (tedy o pracovníky zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc) bude upravena v § 49a výše uvedené novely. Z tohoto paragrafu vyplývá, ţe bude ten, kdo bude poskytovat sociálně-právní ochranu dětí, bude moci mít i základní vzdělání, pokud bude absolvovat kurz v oblasti péče o rodinu v rozsahu nejméně 100 hodin a praxi v trvání nejméně jednoho roku, přičemţ pojem „oblast péče o rodinu“ není jasně specifikován. Jestliţe praxí „ v oblasti péče o rodinu“ lze chápat i péči o vlastní rodinu, lze usoudit, ţe takto definovanou odbornou kvalifikaci má naprostá většina občanů ČR. Jedná se v takovém případě skutečně o „praxi v oboru“?. Dle této novely se na přímém poskytování sociálně-právní ochrany dětí mohou podílet také osoby, které nezískaly odbornou způsobilost, pokud tuto činnost vykonávají pod dozorem osoby, která odbornou způsobilosti získala. Zde dochází ke značnému znevýhodnění dětí, které se ocitnou v péči zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc oproti dětem, které jsou umístěny v dětských domovech rodinného typu, neboť důvodem k umístění dětí do náhradní výchovy bývají závaţné problémy (ztráta rodičů, pohlavní zneuţívání v rodině, týrání dětí apod., které v kaţdém případě poznamenají psychiku dětí. Tyto děti pak potřebují skutečně odbornou pomoc, aby se časem mohly vrátit do běţného ţivota, uměly samy řešit různé ţivotní situace, naučily se vyrovnávat s neúspěchy a různými situacemi, které se během ţivota řeší. 2. Ve výše uvedené novele není uveden poţadavek psychické způsobilosti, přičemţ psychická způsobilost při poskytování sociálně-právní ochrany dětí by měla být samozřejmostí. V § 18 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů je u pedagogických pracovníků (tedy i u asistentů pedagoga) kromě odborné a pedagogické způsobilosti poţadována mj. i bezúhonnost prokazovaná výpisem z evidence Rejstříku trestů a psychická způsobilost. Podrobnosti pro zjišťování psychické způsobilosti jsou pak upraveny ve vyhlášce č. 60/2006 Sb., o podmínkách při zjišťování psychické způsobilosti pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a o podrobnostech o školení osob ţádajících o akreditaci k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost (vyhláška o psychické způsobilosti pedagogických pracovníků). Jiţ z názvu této vyhlášky je patrné, ţe psychickou způsobilost budou moci zjišťovat jen někteří psychologové, kteří budou muset splňovat určité podmínky k tomu, aby získali akreditaci MŠMT. 3. Do dětského domova (dětského domova se školou, i výchovného ústavu mohou být umístěny i nezletilé matky se svými dětmi. Tyto nezletilé matky se starají o své nezletilé děti a zároveň se připravují na budoucí povolání. O děti těchto matek se v době jejich nepřítomnosti stará odborný zdravotnický pracovník nebo pedagogický pracovník (nebo děti navštěvují jesle či mateřskou školu). Podrobnosti péče o nezletilé matky a jejich nezletilé děti jsou uvedeny v § 11 vyhlášky č. 334/2003 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Je přirozeně nutné, zajistit pro tyto děti nezletilých matek kvalitní odbornou péči.

12

4.

5.

6.

7.

Jak bude zajištěna kvalitní péče o děti mladší 1 roku dle novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (§ 42) v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc, kdyţ pracovníci těchto zařízení nemusí mít odbornou kvalifikaci (v některých případech postačuje základní vzdělání plus stohodinový kurz nebo vůbec ţádné vzdělání, kdyţ budou pracovat za dozoru tohoto pracovníka se základním vzděláním s příslušným kurzem – byť po dobu 1 roku)? Stravování ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy se řídí vyhláškou č.107/2005 Sb., o školním stravování. Školní stravování se řídí výţivovými normami a rozpětím finančních limitů na nákup potravin. Výţivové normy i stravovací limity jsou uvedeny v přílohách této vyhlášky. Jak je zajištěno stravování dětí v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc? Jak bude zajištěno, aby byly dodrţovány alespoň základní hygienické podmínky a přiměřená strava dětí? Je nesporné, ţe nebude-li poţadováno dodrţování výţivových normativů i v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou péči, budou děti umístěné v takovýchto zařízeních znevýhodněny oproti dětem, které jsou umístěny v zařízeních, kde jsou uvedené výţivové normativy uplatňovány. Obdobná situace je i v respektování a dodrţování hygienických předpisů a předpisů BOZP a PO. V zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc dochází ke znevýhodnění oboustranně osiřelého dítěte, neboť dle § 29 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů se na úhradu příspěvku péče poskytované dětem pouţije nejvýše 30% příjmů. Dle novely zákona č. 359/199 Sb., zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (§ 42e) výše příspěvku ze sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte činí za kalendářní měsíc částku stanovenou v § 42c odst. 1 podle věku dítěte (1 300 Kč – 1 885 Kč). Dítě, které je umístěno ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy delší dobu má určitou finanční částku po opuštění tohoto zařízení (kaţdý měsíc se mu ukládá 70% příjmů). Ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy vykonává dozor nad dodrţováním právních předpisů pověřený státní zástupce, a to v souladu s pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 4/2002 Sb., o dozoru státních zástupců nad dodrţováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Kromě prověřování spisové dokumentace státní zástupce dbá zvláště na to, aby ţádné dítě nebylo drţeno v zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nezákonně. Kdo bude prověřovat zákonnost či nezákonnost pobytů dětí v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc? Rozpor mezi § 42 a § 42a: v §42 se hovoří, ţe zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc zajišťují pomoc v oblasti uspokojování základních ţivotních potřeb, včetně ubytování, zajištění zdravotní péče a v psychologické a obdobné nutné péči, ovšem §42a stanoví, ţe zařízení zabezpečuje nejen výše uvedené sluţby, ale také výchovnou péči, poradenství, zájmovou činnost, zajišťuje školní docházku apod. To jiţ není okamţitá pomoc, ale zajišťování plného přímého zabezpečení v takové míře jako v podmínkách výchovy v dětských domovech. Je proto nutné v legislativě odlišit, co tedy je okamţitá pomoc dítěti a zabezpečovat ji i prostřednictvím zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc a co je náhradní rodinná péče (vykonávaná dle zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů jako výkon ústavní výchovy), kde poskytováno dítěti plné přímé zabezpečení.

Na školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy i na zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc se vztahuje vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (§ 1). Odborná způsobilost pracovníků obou typů zařízení by měla být rovněţ upravena shodně. Podle § 46 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů má kromě náhradní rodinné péče přednost před ústavní výchovou rodinná péče v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Tato formulace zákona upřednostňuje péči v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc před péčí o děti v dětských domovech rodinného typu, přestoţe na pedagogické pracovníky pečující o děti v dětských domovech rodinného typu je v současné době kladen důraz na vysokou pedagogickou a odbornou způsobilost a zároveň na občanskou

13

bezúhonnost a psychickou způsobilost. Odborná způsobilost pracovníků v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc tak, jak je uvedena v novele zákona č. 359/1999 Sb., zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů je nedostačující, a proto péče v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc neměla být ze zákona upřednostňována před péčí v dětských domovech rodinného typu. Ţivot v dětských domovech rodinného typu se co nejvíce přibliţuje ţivotu v běţných rodinách, o děti pečuje stálý personál (tety a strýcové) za důsledného dodrţování pracovně právních předpisů (Zákoník práce). Jestliţe o děti v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc pečuje celý týden jedna pracovnice, nejenţe to odporuje všem předpisům v pracovně právní oblasti, ale zřejmě nemůţe být řádně zajištěna např. ani bezpečnost dětí. Vycházíme-li z předpokladu, ţe na rozdíl od pěstounské péče, jsou pracovníci v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc v zaměstnaneckém poměru - pracovně právním vztahu vůči zaměstnavateli, musí být dodrţovány platné pracovně právní předpisy pro zaměstnance a zaměstnavatele i v tomto případě. Děti v dětských domovech se školou a ve výchovných ústavech potřebují ještě rozsáhlejší odbornou péči, takţe umístění dětí např. s výchovnými problémy, zdravotními problémy, poruchami chování apod. do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je naprosto nevhodné. Pozn.: Dle § 3 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů musí pedagogičtí pracovníci prokazovat bezúhonnost předloţením výpisu z evidence Rejstříku trestů. Spisová dokumentace ţadatelů o náhradní rodinnou péči obsahuje opis z evidence Rejstříku trestů. Podmínka bezúhonnosti všech pracovníků zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je uvedena v § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 359/199 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Administrativní povinnosti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc vyplývají ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 42a odst. 2 vede zařízení evidenci, která obsahuje řadu údajů, dle § 42f odst. 3 zařízení provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků příspěvku na úhradu pobytu dítěte. Bude mít zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na tyto administrativní práce alespoň na část úvazku pracovníka (s činností zařízení souvisí i další administrativní úkony, např. agenda ohledně pracovníků zařízení, hospodaření s provozními prostředky apod.)? Další činnosti bude vykonávat zřizovatel těchto zařízení, kterým je např. Fond ohroţených dětí. Jedná se např. o povinnost zřizovatele oznámit příslušnému krajskému úřady změny ve skutečnostech pro trvání nároku na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc, osvědčení skutečností rozhodných pro nárok na státní příspěvek (§ 42k odst. 1 a 2) a dalších činností spojených s tímto příspěvkem (§ 42l odst. 2, 3, § 42n odst. 1, 2). Jak bude zřizovatel prověřovat v jednotlivých zařízeních skutečnosti, které jsou rozhodné pro přiznání a sledování změn v této oblasti, kdyţ jednotlivá zařízení jsou vzdálena řadu kilometrů? Není jasně stanoveno, na co lze pouţít příspěvek podle § 42 písm. g) (státní příspěvek pro zřizovatele pro děti vyţadující okamţitou pomoc), zda na provoz zařízení, na mzdy zaměstnanců nebo zda je určen pouze na pouţití ve prospěch dítěte v souvislosti se stravováním, oblečením, školními pomůckami apod. Pokud je určen pouze na provoz, pak jsou děti v DD silně diskriminovány, neboť sedminásobek ţivotního minima na měsíc a dítě dětské domovy nedostávají. Např. rozpočet na provoz DD ve Staňkově je na rok 2006 ve výši 2 mil. Kč, v případě státního příspěvku by v současném sloţení dětí činil 7 mil. Kč pouze na provoz.

14

Zkušenosti jednotlivých dětských domovů s pracovníky Fondu ohroţených dětí jsou uvedeny níţe: 1. Dětský domov Tachov, P. Jilemnického 576, Tachov Náš dětský domov má negativní zkušenost se zařízením Fondu ohroţených dětí „Klokánek“, kdy v roce 2004 úmyslně zdrţovali ve svém zařízení dívku s nařízenou ústavní výchovou, která byla hledána policií ČR, a to ve třech případech. Na telefonáty, ţe dívku mají předat sociální pracovnici nereagovali, a její pobyt u nich zapírali. Svým jednáním nerespektovali nařízení soudu a ohroţovali tak výchovu dítěte. Zdeněk Gaudek ředitel 2. Dětský domov a Školní jídelna, Staňkov - nezl. Ladislav Š. Ladislav byl do našeho dětského domova umístěn na základě předběţného opatření ÚMO Plzeň 2. Rozsudkem soudu ze dne 25.5.1995 byla nad tehdy nezl. nařízen ústavní výchova. V našem DD byl umístěn od 2. 1. 1995. Nezl. Ladislav dne 17. 11. 2002 utekl z DD. Útěk jsme nahlásili na Policii ČR, aby mohlo být vyhlášeno celostátní pátrání. S nesl. do této doby nebyly ţádné váţné problémy, navštěvoval zvláštní školu, ve škole neměl neomluvenou absenci, učení zvládal dobře. V DD se choval slušně, byl oblíbený. Matka Ladislava zemřela, otec za poslední tři roky před útěkem neprojevoval ţádný zájem o styk s Ladislavem, nebral si syna na prázdniny, nepsal dopisy. Od útěku dne 17. 11. 2002 jsme neměli o chlapci ţádné zprávy, aţ dne 6. 1. 2003 nám telefonicky potvrdila pracovnice Fondu ohroţených dětí - KLOKÁNEK v Praze, ţe je nezl. kontaktoval. Zprávu o tom, ţe je nezl. v Klokánku jsme měli od OOP Holýšov. Upozornili jsme na to, ţe Láďa má nařízenu ústavní výchovu a plní posledním rokem povinnou školní docházku. Dne 9. 1. 2003 nám Klokánek oznámil, ţe Ladislav přišel osobně a poţádal o azyl. Opětovně jsme informovali zmíněné zařízení, ţe Láďa má nařízenu ÚV, a proto si pro našeho svěřence přijedeme 15. 1. 2003. V průběhu návštěvy v zařízení nám bylo sděleno, ţe Ladislav údajně utekl. Druhý den nám tel. bylo sděleno, ţe je Láďa opět v Klokánku a zmíněné zařízení podá návrh na předběţné opatření. Vzhledem k tomu, ţe nám bylo znemoţněno plnění povinností z nařízení ústavní výchovy, poţádali jsme soud o nařízení výkonu rozhodnutí odnětím nezl. z péče zařízení Klokánek a předání zpět do péče DD. Soud na náš návrh nereagoval a nakonec vyhověl návrhu otce a třetí osoby o svěření nezl. do péče cizí osoby. ÚV byla zrušena zpětně od 17. 12. 2002 a nezl. svěřen do péče fyzické osoby. PaedDr. Jana Koubová ředitelka 3. Dětský domov a Školní jídelna Horšovský Týn, Nová Ves 1 Případ nezletilých sester Nikoly a Veroniky Obě sestry mají v současné době další tři sourozence. Rodina v péči orgánů OSPOD od roku 2000. V roce 2001 svěřen bratr do péče otce, matka ţila po rozvodu ve společné domácnosti s jiným muţem, v té době se narodila Veronika. Krátce poté byl ukončen nájemní vztah k bytu, matka se s partnerem rozešla, matka byla ubytována v Azylovém domě (III/2002 - později jí byl pobyt ukončen). Ve stejném roce (VIII/2002) ubytována opět v Azylovém domě pro matky s dětmi v Uherském Brodu, následně od XII/2002 ubytována v Azylovém domu Klokánek FOD v Plzni. Následně odmítla nabídnuté ubytování v ubytovně v Dobřanech a odjela s dětmi do Prahy. Ze všech uvedených zařízení odešla dobrovolně nebo jí byl ukončen pobyt pro nerespektování pravidel souţití v uvedeném zařízení. V Praze se nastěhovala s dětmi (Lucie, Nikola, Veronika) do nebytových prostor, v II/2003 vydáno předběţné opatření na umístění dětí do DDÚ a DD.

15

Následně rozhodnutí soudu změněno, takţe Veronika byla umístěna do Kojeneckého ústavu a Nikola s Lucií do zařízení FOD Klokánek ve Strašicích (okr. Strakonice). Jiţ v IV/2003 byl rozsudek opět změněn a všechny tři děti byly svěřeny do zařízení FOD Klokánek Strašice. V uvedeném zařízení byly Nikola, Lucie a Veronika umístěny dne 11. 4. 2003. Vzhledem ke zjištění nedostatků v péči o děti ze strany zaměstnanců zařízení FOD Klokánek ve Strašicích soud zrušil dne 2. 3. 2004 původní rozhodnutí a svěřil nezletilé do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc FOD Klokánek, Praha. Dne 5. 10. 2004 nařídil okresní soud nad nezl. Lucií, Nikolou a Veronikou ústavní výchovu. Toto rozhodnutí soudu FOD opakovaně nerespektoval a nadále byly děti v jeho zařízení. V měsících XI/2005 a XII/2005 byly Fondu ohroţených dětí uloţeny soudem pokuty za neoprávněné zadrţování dětí ve svém zařízení Klokánek. Dne 23. ledna 2006 vydal soud usnesení o výkonu rozhodnutí, na jehoţ základě byly Veronika a Nikola umístěny dne 25. 1. 2006 do DD Horšovský Týn. Jiţ dne 26. 1. 2006 byla matka přivezena do DD Horšovský Týn redaktory ČTV, kteří zde natočili reportáţ, jeţ byla následně upravena a doplněna „komentářem“ JUDr. Vodičkové, předsedkyně FOD Praha. Dne 10. 2. 2006 byly Veronika s Nikolou propuštěny z dětského domova (v souladu s platnou legislativou) na krátkodobý pobyt u matky (v té době Cheb). Matka termín návratu nedodrţela, dětskému domovu přes opakované výzvy důvod nevrácení dětí neoznámila, na výzvy neodpovídala. Dne 17. 3. 2006 proběhla na MSPV „Případová konference k situaci dětí G.“ za účasti zástupce Městské části Praha 8, ředitelky DDÚ Plzeň, pracovnic OSPOD Městského úřadu v Chebu a OSPOD magistrátu hl. m. Prahy, Krajského úřadu Karlovarského kraje, Občanského sdruţení Střep, Občanského sdruţení Útočiště, předsedkyně FOD a pracovnic MPSV ČR. Zástupce vedení Dětského domova v Horšovském Týně přizván nebyl. Účelem setkání bylo „zajistit dětem Veronice a Nikole maximálně stabilní prostředí“. Se závěry konference nebyl ředitel DD Horšovský Týn seznámen. Dne 21. 3. 2006 oznámila telefonicky pracovnice FOD (dle jejího vyjádření), ţe děti jsou opět od 19. 3. 2006 v zařízení FOD Klokánek Hostivice u Prahy. Po celou dobu od 13. 2. 2006 do převezení dětí do zařízení FOD Klokánek Hostivice starší Nikola nenavštěvovala školu (je ţákyní 1. třídy základní školy) a neplnila tedy povinnou školní docházku. Dle našich zjištění nemocná nebyla. Dne 30. 3. 2006 byly soudním vykonavatelem Nikola a Veronika předány opět do Dětského domova Horšovský Týn. Mgr. Petr Plášil ředitel

16

16. jednání výboru FDD ČR, Červený Hrádek, 31. května - 1. června 2006 S výjimkou jednoho člena se výbor FDD ČR sešel ke svému dvoudennímu jednání díky pozvání ředitelky Mgr. Jany Pilné v ÚSP Červený Hrádek. V úvodu jednání došlo na hodnocení jarního semináře. Většinou členů byl ohodnocen kladně, a to zejména pro svou ziskovost, byl rovněţ zdůrazněn vstřícný přístup vedoucího zotavovny, naopak kriticky se členové výboru vyjádřili k nízkému počtu účastníků. Poté se výbor začal zabývat přípravou podzimního semináře umístěného tentokrát do jihomoravského Mikulova, seznámil se s cenovou kalkulací a stanovil téma semináře. Dalším bodem jednání byla příprava voleb nového výboru. Přípravou podkladů byla pověřena paní Marie Čápová. Výbor se dále zabýval hodnocením celostátního finále Nejmilejšího koncertu, konaného v Kolíně, který měl dle názoru většiny členů vysokou úroveň, hodnocen byl rovněţ „Můj koncert“ konaný v Chomutově, jehoţ se zúčastnilo cca 650 lidí, mj. delegace z Chorvatska, Maďarska, Slovenska, Ruska, domácí ČR, několik hostů z Itálie a akce se rovněţ zúčastnil viceprezident FICE – Inter pan Anton Tobé z Holandska. Byly projednány výsledky regionálních kol sportovních soutěţí, zmíněna příprava celostátního kola v Příbrami a mezinárodní závody v Uherském Hradišti. V rámci zahraniční spolupráce byl výbor seznámen se zprávou z CF konaného dne 18.5.2006 ve Vídni, jehoţ se zúčastnili pan Karel Heller a paní Vlasta Hrdličková. Mezi členy FDD ČR byli přijati Lenka Mašátová (vychovatelka DDŠJ Ústí nad Labem), Dagmar Nosilová (vedoucí DDŠ Slaný - elokované pracoviště DDÚ Dobřichovice), Josef Palkovič (vychovatel, DDŠJ Ostrava – Vizina), Adéla Sekotová (vychovatelka DD Karlovy Vary), Dagmar Slavíková (vedoucí vychovatelka DDŠ Slaný – elokované pracoviště DDÚ Dobřichovice).

Budova ÚSP Červený Hrádek.

Nově zbudované relaxační prostory pro klienty.

Pokoj pro klienty.

Kuchyňka jako v „děcáku“ …

17

Zpráva ze zasedání CF FICE Inter (Federální rady) 17. – 20. května 2006 Místo konání: Vídeň, Rakousko (42 účastníků z 20 zemí) 1. Zahájení a přivítání prezidentem FICE Inter T. Binnedijkem. Představení nových zástupců FICE z Maďarska, Srbska, USA a Slovenska. 2. Zhodnocení CF v Rumunsku (21.9.2005) /výkonný výbor CE se konal v Dánsku 17.2.2006 – návrh laterálu „Budoucnost FICE“/. 3. Značná část jednání byla věnována seznámení s níţe uvedeným návrhem materiálu „Budoucnost FICE“, který vypracovala pracovní skupina vedená prezidentem dánské sekce S. Hegstrupem. Hlavní teze návrhu  poslání FICE: shromaţďovat informace o situaci dětí, mladistvých a rodinách v nouzi  reagovat na potřeby náhradní péče rozvojem sluţeb, systémů, odbornou přípravou  uplatňovat standardy výchovné péče pro ohroţené děti a mladistvé  shromaţďovat podněty a informace nezbytné k dalšímu rozvoji péče  podporovat aplikaci nových konceptů sociální pedagogiky  rozvíjet odbornost při práci s ohroţenými dětmi a mladistvými Poznámky Termín děti a mladiství se vztahuje na jedince, kteří ještě nedosáhli dospělosti. Termín potřeby je chápán v širším měřítku – všechny formy náhradní péče. Cíle FICE  rozšiřovat informace a zkušenosti  podporovat národní sekce (např. odbornou přípravou)  prosazovat nové informace a zdroje  účast na mezinárodních projektech  podporovat členskou základnu  věnovat se politickým otázkám Poznámky FICE potřebuje pracovat přímo s dětmi a mladistvými a ne o nich pouze hovořit. S odvoláním na sarajevskou deklaraci (návrh deklarace pro zářijový kongres) byla opomíjena výchova k míru. Je obtíţné uplatňovat tyto myšlenky v zemích, kde výchova k míru není respektována. Závěry diskuze v pracovní skupině Činnost FICE vyţaduje jasný program. Aplikace programu se neobejde bez modelu a hlavní linie. Nezbytná je činnost správce webové stránky znalého zaměření činnosti FICE. Nutná je rovněţ činnost odborníků, spolupráce na projektech a rovněţ sladění cílů národních sekcí s cíli FICE Inter. Poznámky Organizace se neobejde bez dostatečného rozpočtu. Vzniká otázka, jak organizovat práci. 60 let FICE usilovala o vytvoření své sítě. Bohuţel chybějí zdroje pro její lepší vyuţití.

18

Model činnosti FICE Vést diskuzi prostřednictvím webových stránek. Během CF organizovat workshopy a práci v menších skupinách. Výsledky jejich činnosti poté prezentovat na CF a generálním shromáţdění. Koordinátoři skupin by informovali viceprezidenty o výsledcích činnosti. Jiţ v Sarajevu by se mělo diskutovat v menších skupinách. Poznámky Poţadavek na správce webové stránky. Diskuze přes internet by pouze doplňovala program zasedání a osobní kontakty, ne jej úplně nahrazovala. Důleţitá otázka – jak zapojovat do činnosti mladé lidi? FICE tvoří síť dobrovolníků, coţ není slabinou. Mělo by se ale prodiskutovat, co udělat pro větší systematičnost a koordinovanost. Počítá se se strukturální změnou výměnných programů PEP. 4. Zprávy viceprezidentů Martti Kemppainen spolupracuje na projektech s pobaltskými republikami a Karelií. Anton Tobé strávil řadu týdnů na Balkáně, kde se podílel na realizaci projektů na pomoc dětem v jihovýchodní Evropě (letní tábory, příprava kongresu v Sarajevu). Soren Hegstrup je aktivní v mezinárodní organizaci sociálních pracovníků (příprava evropské sítě sociálních sluţeb). 5. Finance Pokladník Rolf Widmer informoval o tom, ţe za členské příspěvky vybral 23.000 Sfr. Místo předpokládaných 64.000 Sfr. Podle jeho mínění je řada členských zemí aktivní, avšak příspěvky neplatí. Na CF ve Vídni v květnu 2006 bylo rozhodnuto, ţe bude vypracován seznam neplatičů a zemi, která 2 roky příspěvky nezaplatila, bude členství zrušeno. Monika Niederle a Rolf Widmer naváţí kontakt se zeměmi, které nejsou schopny příspěvky uhradit a budou hledat cesty k získání financí. 6. Členství Národní úřad pro děti ve Velké Británii se stal přidruţeným členem FICE a dále bude ţádat o plné členství. Generální shromáţdění v Sarajevu schválí plné členství FICE USA. Znovu byl oţiven návrh na moţnost individuálního členství odborníků, jestliţe v jejich zemi není národní sekce – setkalo se s nesouhlasem. Kaţdá národní sekce se automaticky stává členem FICE Inter. Budou vypracovány jasné zásady. 7. Výroční zpráva o činnosti za rok 2005 - FDD ČR jako člen FICE Inter pravidelně předkládá zprávu o činnosti organizace. 8. Volba nového prezidenta Dosavadní prezident Theo Binnendijk odchází do důchodu. Za jeho nástupkyni byla navrţena Monika Niederle, prezidentka FICE Rakousko. Volba se uskuteční v září v Sarajevu. Famke Schiff, která dosud pracovala v sekretariátu FICE v Amsterodamu, končí k 31.12.2006. Nahradí ji spolupracovnice Moniky Niederle, Bettina Terp. Plány budoucí prezidentky FICE Inter a) stanovit jasnou strukturu FICE, úkoly s cílem efektivního vyuţití potenciálu FICE, b) hledat nové finanční zdroje, c) zapojit více mladých lidí M. Niederle pracuje na projektu Quality4Childern, k němuţ proběhlo několik mezinárodních jednání, jichţ se za českou stranu zúčastnila M. Marksová – Tominová z MPSV.

19

9. Informace o mezinárodním letním táboru dětí z balkánských zemí (podporováno Švýcarskem a Holandskem). 10. Připravuje se publikace k 60. Výročí zaloţení FICE. Kaţdá země má dodat příspěvek z historie sekce a informovat o současném stavu. Měly by se získat instrukce ke struktuře příspěvku. Je však nutno rozhodnout, kdo bude materiál připravovat. FDD ČR bude při přípravě publikace spolupracovat se slovenskou sekcí neboť do roku 1993 působily obě sekce ve FICE Inter společně. 11. Informace o přípravě kongresu: Součástí kongresu bude vystoupení mladých lidí ve věku 15 – 18 let z dětských domovů. Českou republiku budou zastupovat 3 ţáci ze soukromé internátní školy v Babicích s pedagogem. 12. Plán konání dalších CF: 2006 – Sarajevo 2007 – Budapešť (květen) 2008 – Česká republika (podzim)

zapsali: V. Hrdličková a K. Heller

20

Hodnotící zpráva z republikového finále dětí z DD ČR v lehké atletice, malé kopané a odbíjené konané ve dnech 9. – 11. června 2006 v Příbrami Mgr. Jiří Hart Ve dnech 9. – 11. června 2006 proběhlo v Příbrami celostátní finále jiţ 15. ročníku Sportovních her dětí z dětských domovů ČR, jemuţ předcházela regionální kola konaná ve všech spádových oblastech jednotlivých diagnostických ústavů. Celostátního finále se mohli zúčastnit jejich vítězové a závodníci, kteří se umístili na druhých místech. Těchto regionálních závodů se zúčastnilo celkem 576 dětí z 63 zařízení pro výkon ústavní výchovy. Moţnosti zúčastnit se nakonec nevyuţila pouze spádová oblast olomouckého diagnostického ústavu. Některé regionální výpravy přijely velmi početné a kromě skoku do výšky dívek (5 závodnic) došlo ve všech dalších lehkoatletických disciplinách i míčových hrách k nárůstu počtu závodníků. Celkem se závodů zúčastnilo 209 aktérů z 39 zařízení, z čehoţ bylo 158 závodníků, 11 rozhodčích a členů organizačního štábu a konečně 40 pedagogických pracovníků a trenérů. Organizací byl pověřen Dětský domov a Školní jídelna v Solenicích, ředitelkou závodů paní Mgr. Olga Vernerová. Hlavním rozhodčím byl pan Mgr. Jiří Hart, ředitel DDÚ Homole a předseda FDD ČR. Nad závody převzali záštitu předseda vlády Jiří Paroubek a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Pro zajištění části nákladů byl poskytnut finanční příspěvek od IDM, dále byly poskytnuty finanční příspěvky od Klubu přátel dětí z DD a od Středočeského KÚ. Nadaci Terezy Maxové byla zaslána ţádost o nadační příspěvek a vedoucí grantového oddělení byl dán příslib jeho poskytnutí. Vyúčtování provede ředitelka závodů paní Vernerová jednotlivým dárcům dle jejich podmínek. V případě získání prostředků od NTM bude vyúčtování provedeno ve spolupráci s pokladníkem FDD a dle podmínek Nadace Terezy Maxové. Sportoviště a zajištění závodů. Atletické závody proběhly na jiném atletickém stadionu neţ v minulých létech. Bylo to hřiště Gymnázia v Komenského ulici a bylo kompletně pokryto tartanovým povrchem. Dokonalý povrch pomohl k velmi dobrým výsledkům. Také vybavení skokanských sektorů bylo na daleko lepší úrovni, stejně tak i sektor pro vrh koulí a kriket. Určitým technickým problémem byl pouze 220 m dlouhý třídráhový ovál se čtyřmi dráhami v cílové rovince. Při technické poradě rozhodčích a vedoucích výprav byl schválen klíč pro postup z rozběhů do finále a běh štafet neodporující pravidlům atletiky. Dobrou spoluprací sboru rozhodčích však nedošlo k ţádnému protestu z hlediska určení pořadí, výkonu v technických disciplinách i dosaţených časů měřených ručně. Dva protesty podané proti kříţení dráhy byly sborem rozhodčích vyřešeny a nakonec neovlivnily celkové pořadí. Velkým přínosem pro tuto činnost byla aktivní účast pana Mgr. Ivana Kurze, člena výkonného výboru FDD, ve sboru rozhodčích. Bez protestů a připomínek proběhly i míčové hry v malé kopané a odbíjené. Pro velký počet přihlášených druţstev v malé kopané byl dohodnut způsob rozlosování do dvou skupin a postupový klíč a také způsob sehrání zápasů ve finálové skupině. Do čela skupin byli nasazeni finalisté z roku 2005 – regiony Liberec a Plzeň a k nim pak byly vylosovány do skupin další regiony. Obdobný stav byl i v odbíjené dívek, kde se přihlásilo neuvěřitelných 6 druţstev! Po celý průběh přálo závodům počasí, bylo krásné a slunečné a závodníkům to velmi prospělo. Všichni se snaţili o nejlepší výkony. Z řady vysoce nadprůměrných výkonů vynikají výkony Josefa Dubského z DDŠ Šindlovy Dvory, vítěze v běhu na 60m – 7,8, Víta Filipce z DD Horní Slavkov, vítěze skoku vysokého – 155 cm, Anety Srbkové z DD Česká Lípa, vítězky hodu kriketovým míčkem – 48,80 m a Zuzany Schořové z DD Česká Kamenice, vítězky běhu na 800 m – 2:44,7. V míčových hrách byla jako jiţ tradičně vyšší úroveň zápasů v malé kopané neţ v odbíjené a všechny zápasy proběhly v areálu 1. ZŠ v Příbrami. Na vzdálený atletický stadion se výpravy dostaly svými dopravními prostředky, byl i zajištěn autobus MHD.

21

Ubytování. Pro výpravy, které byly ubytovány obě noci, bylo zajištěno v Domově mládeţe v Jiráskových sadech. Bylo zde ubytováno několik kompletních výprav. Výpravy, které měly ubytování jen na jednu noc a po slavnostním vyhlášení odjely domů, přespaly na karimatkách a spacích pytlích ve třídách I. ZŠ – bylo to dáno propozicemi závodů. Všude byla k dispozici hygienická zařízení zásobená v dostatečném mnoţství i teplou vodou. Celkově je moţné ubytování hodnotit jako průměrné. Stravování Bylo zajištěno ve školní jídelně 1. ZŠ v Hornické ulici a bylo na velmi dobré úrovni. Bylo zahájeno páteční večeří, v sobotu obsahovala celodenní strava i dvě svačiny a v neděli obdrţely výpravy po snídani balíčky na cestu. To se týkalo i účastníků, kteří odjíţděli jiţ po vyhlášení výsledků. V průběhu závodů bylo zajištěno jak pro děti, tak pro dospělé občerstvení včetně pitného reţimu. Ostatní zabezpečení Moţnosti dopravy autobusem do místa konání závodů vyuţila pouze výprava z libereckého regionu, ostatní účastníci přijeli vesměs sluţebními vozidly, popř. veřejnými dopravními prostředky, výjimečně i vlastními vozy. Pro tři nejlepší závodníky v atletice, tři nejlepší štafety a druţstva v míčových hrách byly připraveny hodnotné ceny od jiţ tradičního sponzora Chance 4 Childern (dříve EEM). Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen nejlepším proběhlo v aule Domova mládeţe v Jiráskových sadech. Po celou dobu závodů byla zajištěna zdravotní sluţba, která naštěstí nemusela ošetřovat ţádné zranění. Závodů se rovněţ zúčastnili redaktoři Příbramského regionálního deníku, nafotili některé výkony a s několika dětmi uskutečnili rozhovory. Informace o sportovní akci zveřejnila na internetových stránkách ČTK. Závěr Po uzavření výsledků závodů zasedla nominační komise sloţená ze zástupců všech výprav, aby vybrala reprezentanty naší republiky pro mezinárodní finále, které by se mělo uskutečnit ve dnech 22. – 24. září v Uherském Hradišti. Celkový průběh závodů, jejich organizace a technické zajištění, společenská úroveň, objektivní rozhodování a v neposlední řadě i výsledky je moţno hodnotit velice kladně. Všichni, kteří k úspěchu akce přispěli, zaslouţí poděkování. Zvlášť bych ocenil přístup paní ředitelky Olgy Vernerové, která přípravě akce věnovala značné mnoţství času, aby ji dovedla ke zdárnému konci. Je třeba podkovat rovněţ všem sponzorům, kteří pomohli akci finančně zabezpečit, zejména pak Chance 4 Childern, IDM Klubu přátel dětí z dětských domovů a Nadaci Terezy Maxové Celkové pořadí regionů: Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. – 8. 7. – 8.

Spádová oblast Hradec Králové Plzeň Liberec Homole Dobřichovice Bohumín Brno Praha

Body 90 79 78 69 65 8 3 3

22

Výsledky v míčových hrách - odbíjená Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Spádová oblast Hradec Králové Homole Liberec Plzeň Dobřichovice Praha

Výsledky v míčových hrách – malá kopaná Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Spádová oblast Dobřichovice Hradec Králové Plzeň Liberec Homole Brno

23

RWE Transgas s otevřenou dlaní Symbol ruky ve značce RWE vyjadřuje mimo jiné partnerství jako jednu ze základních hodnot společnosti. To se však netýká jen vztahu k zákazníkům. Vypovídá i o empatii, všímavosti a chuti poskytnout pomoc těm, kdo jí potřebují. Společnost RWE Transgas věnuje na charitativní projekty více než 40 milionů Kč ročně. „Podporujeme čtyři základní oblasti – nezaopatřené děti a děti v dětských domovech, handicapované občany, seniory, zdravotní výzkum a ekologii,“ konstatuje Mgr. Martin Chalupský, ředitel komunikace RWE Transgas. Jen těţko by však firma, jejíţ hlavní prioritou je obchod se zemním plynem, posuzovala smysluplnost konkrétních projektů a kontrolovala, aby poskytnuté finance byly rozděleny právě tam, kam patří – tedy k těm, které je nejvíce potřebují. RWE Transgas proto ve všech zmíněných oblastech spolupracuje s renomovanými charitativními organizacemi, tj. s Nadací Charty 77 – Konto BARIÉRY, s Nadací Terezy Maxové, Občanským sdruţením ŢIVOT 90 a Nadací Academia Medica Pragensis. Jen za tři roky spolupráce s posledně jmenovanou nadací podpořila například přes 70 projektů zaměřených na rozvoj vzdělávání, vědy, výzkumu a dalších činností ve vztahu ke zdravotnímu stavu populace. Tato pomoc představovala celkem částku přesahující 15 milionů korun. Pomoc těm nejpotřebnějším Spolupráce s nadacemi poskytuje moţnost dát firemní filosofii – zaloţené na porozumění a úctě k lidem, mravních hodnotách a pocitu sounáleţitosti – jasnou podobu. Ale nejen to. Umoţňuje adresně mířenou pomoc těm nejpotřebnějším. „Prostřednictvím nadací se k nám dostávají informace o naléhavých potřebách jednotlivců a organizací, které jsme schopni velmi operativně a rychle řešit,“ říká Mgr. Chalupský. Komunikace ale funguje i obráceným směrem. Právě tyto instituce jsou totiţ pro RWE Transgas odborným konzultantem v případech, kdy se na něj obrátí s prosbou jednotlivec nebo jiná organizace. Peníze mohou získat nejen organizace, které o handicapované a potřebné pečují ve smyslu záchrany nebo zajištění ţivota, ale i ty, jenţ poskytují určitou nástavbu. Starají se tedy o volný čas, zábavu, sport či třeba vzdělání. Finanční pomoc od RWE Transgas můţe získat organizace i jednotlivec. Nezáleţí přitom například na stáří dítěte, které se ocitlo bez své rodiny, či na druhu zdravotního postiţení. Jeden příklad za všechny: V dubnu se obrátil na Konto BARIÉRY Miroslav B., přítel postiţené Julie J. trpící myopatií (ochabováním svalstva). Ta se totiţ po tracheostomii neobešla bez neustálého napojení na plicní ventilátor. Takový přístroj je však na našem trhu pouze jeden, stojí 200 tisíc korun a pojišťovna ani odbor sociálních věcí na něj nepřispívá. Julie proto zůstala upoutána na lůţko v Baťově nemocnici ve Zlíně, která není zařízena na péči o těţce tělesně postiţené pacienty a nedokázala se o ni stoprocentně postarat. Pobyt v nemocnici snášela ţena o to hůř, ţe s výjimkou školní docházky byla vţdy v domácí péči. Plicní ventilátor byl jedinou šancí, jak se vrátit do svého prostředí a v rámci moţností ţít normálně. RWE Transgas proto poskytl obratem polovinu částky, zbytek nadace sehnala z jiných prostředků. Jen pro zajímavost – plynárenská společnost rozděluje ročně prostřednictvím Konta BARIÉRY téměř 5 milionů korun. Spokojené děti i senioři Kaţdý člověk má právo na plnohodnotný ţivot. V rámci tohoto přesvědčení je RWE Transgas tradičním oficiálním partnerem Českého paralympijského týmu. Ten je sloţen z handicapovaných sportovců, kteří reprezentují nebo reprezentovali Českou republiku na mezinárodních hrách – paralympiádách a deaflympiádách (pro neslyšící). Celkem je to kolem sedmnácti a půl tisíce

24

zdravotně postiţených sportovců. Právě jejich úspěchy jsou jasným příkladem toho, ţe člověk můţe naplňovat své sny i přes překáţky, které mu ţivot postavil do cesty. Na plnohodnotný ţivot mají však právo i senioři, kteří z jakéhokoli důvodu musí ţít v domově důchodců nebo hospici. Pobyt zde by neměl být jen dobou, kterou je nutno přetrpět, neţ přijde smrt. Ţivot v jakémkoli věku a kdekoli by měl být důstojný, odpovídající ţivotním standardům a morálním hodnotám společnosti. RWE Transgas se proto snaţí na základě konkrétních doporučení občanského sdruţení ŢIVOT 90 pomáhat s přestavbami a budováním nových prostor zařízení pro seniory. A nejen to – snaţí se zmírnit i negativa, které s sebou vyšší věk automaticky přináší. Jedním z takových počinů bude v brzké době i spolufinancování nákupu speciálních přístrojů pro zkvalitnění vidění. A samozřejmě nelze zapomenout na děti – měly by být štěstím dospělých. Bohuţel, ne vţdy to tak je. Pouze Nadace Terezy Maxové má pod patronátem více neţ 8 tisíc dětí – kojenců, batolat i pubescentů, kterým se snaţí pomoci vyrůst a postavit se na vlastní nohy. Bez pomoci silných partnerů, mezi něţ patří i RWE Transgas, by to však dokázala jen těţko.

25

17. jednání výboru FDD ČR, Praha - Klánovice, 5. září 2006 Ke svému dalšímu jednání se výbor FDD ČR sešel v Praze – Klánovicích, v budově zdejšího dětského domova, umístěné stranou velkoměstského ruchu v prostředí klidu a zeleně.

„Klánovický“ domov (pohled z ulice).

Pohled na budovu dětského domova z dvorního traktu.

Po úvodní kontrole závěrů z předcházejícího výborového jednání se členové věnovali přípravě podzimního odborného a současně volebního semináře. Bylo potvrzeno místo konání (Mikulov, hotely Eliška a Réva), projednán podrobný seznam hostů a rozpis vystoupení, nejvíce času však bylo věnováno technickému zabezpečení samotných voleb nového výboru. Zdaleka ne ode všech z dvou set oslovených členů federace se podařilo získat návrhy 96 kandidátů, z nichţ byl posléze sestaven pořadník. Posléze bylo celkem 32 kandidátů s nejvyšším počtem hlasů osloveno, zda kandidaturu přijímají. Tímto způsobem byla sestavena definitivní „kandidátka“ čítající 18 osob. Výbor dále projednal organizaci regionálních kol Nejmilejšího koncertu a sportovních soutěţí, přípravu 13. mezinárodních sportovních her, vzal na vědomí zprávu ze zasedání CF ve Vídni a zadal jednotlivým členům úkoly zejména v souvislosti s připravovaným seminářem.

Jídelna dětského domova.

Z jednání výboru …

26

Jaké byly 13. mezinárodní sportovní hry dětí a mládeţe dětských domovů 2006 Jana Frühaufová V prvním podzimním víkendu roku 2006 byl Dětský domov Uherský Ostroh pověřen uspořádáním 13. mezinárodních sportovních her dětí a mládeţe dětských domovů 2006. Na akci konané za významné podpory RWE Transgas, a.s. se nakonec sešlo 124 účastníků.

Týmy dívek a chlapců sloţené z vítězů republikových kol Česka, Slovenska a Maďarska se utkaly v lehkoatletických disciplínách, dívky ukončily mezinárodní klání volejbalem, vrcholem akce byl potom turnaj chlapců v malé kopané. Úspěchy všech jednotlivců i druţstev se sčítaly a konečným výsledkem byla výhra České republiky před druhým Slovenskem a třetím Maďarskem. Mezinárodní zápolení se odehrálo na Městském stadionu v Uherském Hradišti, jehoţ skvělým prostředím a fantastickou atmosférou byli překvapeni všichni, kteří do Uherského Hradiště přijeli. Slovenskou delegaci, vedenou Dr. Michalem Bránikem, přijela z Bratislavy podpořit Mgr. Marcela Šipošová, pracovnice MPSV SR, která má slovenské dětské domovy na starosti. V čele maďarské delegace byl prof. Imre Szabó, českou delegaci pak na stadion přivedli předseda FDD ČR Mgr. Jiří Hart a první místopředseda Mgr. Karel Heller. Podpořit domácí závodníky i pořadatele přijela do „Hradiště“ rovněţ místostarostka Uherského Ostrohu Ing. Hana Příleská.

Mgr. Karel Heller předává ocenění.

Šestice nejlepších v kaţdé kategorii si odvezla medaile, diplomy a věcné ceny věnované společnostmi C4c, Nadací Terezy Maxové a ČSOB.

27

18. jednání výboru FDD ČR, Mikulov, 18. října 2006 Poslední jednání stávajícího výboru FDD ČR v právě končícím volebním období proběhlo za účasti všech jeho členů den před konáním volebního semináře v Mikulově. Sraz proběhl v budově zdejšího velmi útulného a moderně zařízeného dětského domova.

Útulné interiéry mikulovského dětského domova.

Po prohlídce domova, ještě před zahájením vlastní výborové schůze byl výbor přijat u starosty města a v jeho doprovodu poté navštívil pozoruhodnou místní památku, kostel Lorety přebudovaný v 19. století na hrobku významného šlechtického rodu Dietrichsteinů.

Interiér kostela Lorety.

Pohled z věţe kostela Lorety na malebné mikulovské náměstí.

Pak uţ členy výboru čekalo poslední pracovní jednání v daném volebním období, které se konalo na základě pozvání paní Mgr. Květy Solaříkové, ředitelky místního domova, v prostorách rodinného vinného sklípku. Jednání zahrnovalo především definitivní přípravu semináře, tj. seznam referujících, časovou skladbu jednotlivých vystoupení, zejména pak organizaci vlastních voleb. Novými členy federace se stali Ladislava Hilbertová (DDŠJ Havířov, ředitelka), Andrea Húţevková (DDŠJ Přerov, vychovatelka) a Vidor Mandelík (DD Horní Slavkov, ředitel).

28

Odborný seminář v Mikulově, 19. – 20. října 2006 Místo konání: Mikulov, hotel Eliška Počet účastníků: 124 + 7 hostů a lektorů Téma: „Postavení dětských domovů v systému sociálně právní ochrany dětí vzhledem k novelizaci zákona č. 359/1999 Sb., v platném znění“ Přednášející a příspěvky:  Mgr. Kristýna Kotalová, odbor rodinné politiky a sociální práce, MPSV  Mgr. Daniela Havlíčková, Česká národní agentura  Miloš Picek, ředitel, soukromý dětský domov Koryto (Zbytiny)  Mgr. Anna Šabatová, zástupce ombudsmana, Kancelář veřejného ochránce práv  Mgr. Daniela Havlíčková, manaţerka, Občanské sdruţení Hodina H  Mgr. Vlastimil Faltýnek, ředitel, DDŠJ Jablonné v Podještědí  Mgr. Halina Himlová, Společenství Equal Praha  Mgr. Hana Pazlerová, Společenství Equal, Praha Hosté:  Ing. Eliška Volaříková, majitelka hotelu Eliška  Ing. Simona Neubauerová, vedoucí úseku speciálního školství OŠ KÚ Jihomoravského kraje  Anna Lekavá, oddělení vzdělávání úseku speciálního školství OŠ KÚ Jihomoravského kraje  Mgr. Ilona Javorská, oddělení vzdělávání OŠ KÚ Jihomoravského kraje  Eva Begánová, důchodce, členka FDD SR

Průhled do areálu dvora hotelu Eliška.

29

Úvod patřil dětem z mikulovského domova.

Hovoří Mgr. Kristýna Kotalová z MPSV.

Mgr. Anna Šabatová „se loučí …“

30

Soukromé dětské domovy Miloš Picek, zřizovatel Soukromého dětského domova Zbytiny – Koryto 32, s.r.o. V současné době je v síti školských zařízení MŠMT ČR zařazeno asi 7 soukromých dětských domovů. Tato zařízení začala vznikat po roce 1990, a to vţdy z naprosto různých důvodů. Někdy to byl zánik státního domova z důvodu restituce a zaměstnanci se rozhodli pro vznik soukromého zařízení, aby děti, které s nimi vyrůstaly, měly nový domov, jinde to byl příklad kamaráda ze zahraničí, a mnohdy to byla jen touha po vlastní realizaci při práci s dětmi. K těmto pak u některých jiných zařízení přistupují důvody jdoucí z poslání zřizujícího, jimiţ jsou např. církve, charity nebo nadace. Formy takto vzniklých zařízení jsou také značně rozdílné. V prvopočátcích bylo moţné, aby zřizovatelem byla i fyzická osoba. Po úpravách školského zákona je to vţdy jiţ osoba právnická, která má mnoho podob ať jiţ, jako v některých případech, obecně prospěšnou společnost, s.r.o., apod. Tak máme dnes vlastníky právnických zřizovatelských osob v podobě zahraniční nadace, občanského sdruţení, charity a samozřejmě individuální fyzické osoby. Vţdy však za všemi těmito důvody a formami byli jednotliví lidé, kteří byli nuceni absolvovat velmi sloţitou peripetii zřizovacích procedur, které vyţadovaly několik desítek souhlasů různých institucí. Tak byl např. nutný souhlas či vyjádření MŠMT ČR, diagnostických ústavů, obce/města, kraje, stavebního úřadu, hygieny, ale také například paradoxní stanoviska jako je závazně slíbené vyváţení septiku apod. Všechny tyto dětské domovy vznikly vţdy pouze jako alternativa k jiţ fungující státní síti a nikdy si nekladly ţádné vyšší ambice. Provozní členění těchto domovů lze potom typově rozdělit do dvou podob. Jedna je „ultrarodinného“ typu, kdy dětský domov je provozován rodinou, dokonce v některých případech i několikagenerační (Duha – Mezirolí, Úraz u Nemyšle). Druhou podobou je pak „zaměstnanecký“ typ, kdy pracovníky jsou lidé příbuzensky nesvázáni s vedením dětského domova (Korkyně, DD Pepa Příbram, Koryto). Ve všech případech, prakticky bez výjimky, lze ale říci, ţe vlastnímu provozu a tím i výsledku fungování takovéhoto dětského domova otiskuje svou pečeť opět onen člověk, který celou věc inicioval v prvopočátku a který i dnes se snaţí usměrňovat chod domova ke svým původním představám. Typickými skutečnostmi pro soukromé dětské domovy byla v době vzniku mimo malého počtu dětí dále pravidla, ţe vţdy se celodenně starají o děti dva vychovatelé – muţ a ţena. Sluţby byly několikadenní, dospělí vykonávali s dětmi veškerou běţnou činnost tak, jak to chodí v rodině včetně vaření, praní, ale i různých stavebních a terénních úprav, práce v hospodářství, apod. Tento systém produkuje ještě další obrovský přínos. Děti si vytvořeného mnohem více váţí, aţ na výjimky nebyly nikdy zaznamenány potíţe s ničením nábytku, vybavení apod. To vţdy samozřejmě přiměřeně věku dětských aktérů. Práce ovšem začínala vţdy od výchovy zaměstnanců, tj. 50 % úspěchu. Dospělé bylo a je moţné stimulovat finančně, neboť v soukromých zařízeních není nutné dodrţovat tabulkové mzdy, platí smluvní mzda. Počty zaměstnanců byly relativně nízké, v přepočtu cca 1:2-3 (v poměru dítě:dospělý). V dopoledních hodinách tak například dochází k paradoxům, kdy dva dospělí mají na starosti 1-2 předškoláky. V těchto hodinách se ale také odehrávají ve většině případů údrţbářské práce na domově a domácí práce typu opravy oblečení, zašívání oblečení apod. Jakékoli další sluţby, tj. např. administrativa, účetnictví, vedení kuchyně, odborná poradenská činnost jsou zajišťování smluvně externě, coţ umoţňuje obrovské finanční úspory – vţdy se najímá jen na konkrétní opatření, po konkrétní dobu za konkrétní finance. V řadě případů se vyuţívá ke stravovacím doplňkům produktům vlastního hospodářství. Ve zkratce lze říci, ţe malý počet dospělých znamená zásadní přehled přes veškeré provozní záleţitosti a tím další velké finanční úspory, které lze investovat do jiných aktivit vţdy ve prospěch dětí. Všechna soukromá zařízení, ať jiţ jsou jakoukoli formou a to včetně s.r.o., jsou nezisková. Celkově nové atypické řešení také ve většině případů přinášelo zásadní přínos sponzorů, kteří vţdy raději investovali do soukromého neţ do státního. Tento jev se v ţádném případě nevztahuje pouze na problematiku dětských domovů – je obecně platné, ţe soukromý podnikatel nebo firma raději investuje do „průhledného“, kde vyuţití bývá 100%, neţ do veřejného sektoru, kde mnohdy dojde k vyuţití financí pro jiné zástupné účely, apod. Odlišností lze najít zcela určitě celou další řadu, ale není účelem tohoto příspěvku je vyjmenovávat všechny.

31

V samotných začátcích, tj. v letech 1991 – 1992 byla situace pro tato zařízení viditelně mnohem lepší neţ dnes. I přes obrovské mnoţství problémů (osočování ze zneuţívání dětské práce, neodpovídající stravování, obohacování se atd.) bylo moţné uplatňovat celou řadu neotřelých nápadů, různých inovujících prvků a představ toho, jak můţe takovýto domov fungovat, aby se přiblíţil podobě běţné rodiny. Srovnání se nabízí v zahraničí - model Švýcarska, kde tzv. velkorodina, která odpovídá našim soukromým dětským domovům, měla legislativní rámec, a to pouze s cca desetiletým náskokem před námi. Ale nemylme se, z osobní zkušenosti vím, ţe problémy, které musíme řešit my, v mnohdy ještě bizarnějších podobách, musí řešit i tam.

… příspěvek v podání autora.

Postupem doby, tak jak vznikala nová legislativní opatření, se začaly zuţovat mantinely, ve kterých bylo moţno výchovu dětí a provoz zařízení netradičním způsobem vykonávat. Naši zákonodárci dodnes prostě nedokáţí rozlišit provoz školní jídelny pro 15 dětí nebo pro 700 dětí. A tak je to i s našimi malými soukromými dětskými domovy. Obrazy státních dětských domovů se v mnohém začaly přibliţovat výše uvedeným privátním „dobrodruhům“. V řadě věcí se začíná rozdíl smazávat. Dnes tedy, ještě více neţ v minulosti, platí zcela jednoznačně, ţe není podstatou věci, je-li je domov státní, církevní nebo privátní, ale vţdy je důleţité, jak schopný a silný je ředitel, nakolik se dokáţe postavit zaběhlým, mnohdy nesmyslným, pravidlům anebo nakolik se naučí tato pravidla obcházet, coţ je rozhodně v řadě případů přínos pro děti, ale rozhodně to není přínos pro systematickou práci v oblasti náhradní rodinné péče, tak jak ji dětské domovy představují. Autor tohoto příspěvku má hlavní zaměstnanecký poměr nesouvisející s provozem svého soukromého dětského domova a není na něm tudíţ existenčně závislý.

V Mikulově, dne 19.10.2006

32

Příprava mládeţe na ţivot mimo dětský domov Mgr. Vlastimil Faltýnek Můj dnešní příspěvek se bude týkat projektu, který je financován z prostředků v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) – opatření 3.2 Podpora sociální integrace v regionech, grantového schématu Sociální integrace v Libereckém kraji. Projektu se účastní celkem 70 mladých lidí z dětských domovů. Náš projekt – záměrně říkám náš, protoţe s námi spolupracují jako partneři dětské domovy z Frýdlantu v Čechách, České Lípy a Deštného, jsme zpracovávali zhruba dva měsíce. Pomáhala nám v tom Agentura regionálního rozvoje, která má s podáváním takovýchto projektů jiţ dlouhodobější zkušenosti. Neţ jsme začali vše zpracovávat do písemné a elektronické podoby, bylo nutné zjistit, jak můţeme dětem pomoci, co jim vlastně můţeme nabídnout. Vzhledem k faktu, ţe se jedná o skupinu mladých lidí ve věku 15 aţ 25 let, to nebylo vůbec jednoduché. Obecně lze říci, ţe mladým lidem z dětských domovů chybí většinou přirozená motivace a vytrvalost při dosahování některých cílů. K neprospěchu věci je rovněţ ne vţdy dostatečný individuální přístup některých pedagogů v rámci řešení jejich specifických potřeb a problémů. Situace je taková, ţe děti vyrůstající v dětských domovech dosáhnou v převáţné většině pouze relativně nízkého stupně vzdělání (střední vzdělání s výučním listem na středních odborných učilištích). Maturitu sloţí jen nepatrné procento z nich, studenti vysokých škol pak tvoří absolutní výjimku v počtu několika jednotlivců. Ve věku naší cílové skupiny obecně prochází mladí lidé ţivotní krizí. Mají problémy s hledáním vlastní identity. Dlouhodobá sledování psychologů, lékařů a dalších odborníků dokládají, ţe následky výchovy mladých lidí mimo vlastní rodinné prostředí negativně ovlivňují kvalitu ţivota těchto lidí ve všech směrech. Jsou celkově výrazně hůře sociálně adaptováni, subjektivně jsou méně spokojeni se svým vlastním ţivotem, mají problémy v partnerských vztazích (opakované rozvody, nespokojenost v osobním ţivotě), jsou méně spokojeni se svým zdravotním stavem (tělesným i duševním), přibliţně jedna třetina se dostane nebo opakovaně dostává do konfliktu se zákonem, celkově mají výrazně niţší vzdělání, hůře se uplatňují na trhu práce, jsou častěji nezaměstnaní a zastávají méně kvalifikovaná a hůře placená místa (podle Matějčka a kol., 1995). V neposlední řadě je tu problém omezené ţivotní zkušenosti mladých lidí vyrůstajících mimo vlastní rodinu. Mají neúplnou a nepřesnou představu o ţivotě „venku“. Tento omezený obzor můţe limitovat jejich aspirace a ţivotní plány. V okamţiku dokončení přípravy na povolání jsou vrţeni do ţivota znevýhodněni a ne zcela připraveni. Dětské domovy zpravidla pomáhají svým odcházejícím klientům s hledáním prvního zaměstnání a bydlení. Nepřipravenost těchto mladých lidí ovšem vede velmi často k jejich selhání. Období, kdy mladý člověk poprvé vstupuje na trh práce a hledá své uplatnění, je klíčové pro jeho další ţivot. Je to období náročné pro kaţdého mladého člověka a tím více je náročné a sloţité pro mladé lidi, kteří svůj dosavadní ţivot proţili v ústavním zařízení. Těmto mladým lidem chybí rodinné zázemí a ţivotní zkušenost a tak jej jejich výchozí postavení celkově znevýhodněné. Jejich podmínky při vstupu na trh práce jsou nerovné. Celý projekt je moţno rozdělit do tří částí, které spolu ovšem úzce souvisí. První část tvoří pobytové kurzy s terapeuty Mládeţ je rozdělena do pěti skupin. Kaţdou skupinu vede jeden terapeut společně s asistentem (vţdy ţena a muţ). Průběh kurzu kontroluje a koordinuje supervizor společný pro všech pět skupin. Terapeuti mladé lidi z dětských domovů pozitivně motivují pro jejich další ţivot. Pracovní skupiny se věnují tématům, jakými jsou sebepoznání, přiměřené odhadnutí vlastních moţností, vloh a limitů, rozvoj komunikačních dovedností, řešení konfliktů, akční plánování: rozhodování, volba povolání, moţnosti na trhu práce, orientace v profesních moţnostech, nástup

33

do zaměstnání a řešení krizových situací. Řešení těchto témat je doplněno aktivitami: relaxace, částečné řešení vnitřních psychických problémů (alespoň nastínění moţností, otevření problému pro další práci) a výměna zkušeností. Vedlejším programem je týdenní pobyt, během něhoţ probíhají teambuildingové aktivity, ve kterých si účastníci procvičí komunikaci, skupinovou práci a řešení konfliktů a tím si budou zlepšovat komunikační dovednosti, coţ mohou poté vyuţít ve svém budoucím zaměstnání. Účastníci dále procházejí nácvikem zátěţových situací, které jsou během teoretických částí kurzu analyzovány podle pocitů zúčastněných, a je navrhováno řešení, jak se v takových situacích chovat. Mimoto probíhá případová supervize pro přítomné pedagogické pracovníky zainteresovaných domovů. Tyto kurzy se konají jednak v celém průběhu trvání projektu, a to kaţdý měsíc během jednoho víkendu, poté proběhne celý jeden týden. K realizaci kurzů byly na základě předem stanovených výběrových kritérií vybrány ubytovací a stravovací kapacity, které mohou poskytnout vhodné klubovny či přednáškové místnosti k realizaci hlavní náplně kurzů. Druhou částí je výuka výpočetní techniky Další z aktivit projektu je kurz výpočetní techniky. Mladí lidé z dětských domovů dostanou příleţitost samostatně pracovat s osobním počítačem, učí se pracovat s programy MS Office, zacházet s e-mailovou korespondencí a učí se vyhledávat informace na internetu. Tyto dovednosti jim usnadní vyhledávání vhodných pracovních příleţitostí a uplatňování se ve svém budoucím povolání. Kurz je realizován rovněţ během celé doby trvání projektu. Kaţdý ze zúčastněných dětských domovů si tuto výuku zajistil pronajímáním počítačové učebny v základní škole v místě sídla, případně nedaleko sídla svého zařízení. Dále se mládeţ z dětských domovů zúčastněná v projektu učí vyhledávat na internetu pracovní příleţitosti v rámci sociálně – dovednostního nácviku (během pobytového kurzu). Během týdenních pobytů bude práce s internetem probíhat v pronajaté učebně, která bude po dobu pobytu vybavena nově zakoupenými osobními počítači. Třetí částí jsou týdenní kurzy sociálně – dovednostního nácviku Mladí lidé z dětských domovů zapojených do projektu vyjedou na dva týdenní kurzy sociálně – dovednostního nácviku. Nácvik sociálních dovedností bude probíhat ve 4 aţ 5 skupinách. Tématy nácviku jsou:  problematika sociálně – patologických jevů (zejména drogové závislosti)  trestní odpovědnost  rodičovství a sexuální výchova  bankovnictví  právní povědomí  vyplňování formulářů, sloţenek apod.  návštěva nápravně výchovného zařízení Kurzy se sestávají z teoretických přednášek a praktického procvičování probíraných jevů a předcházení problémům (workshopů). Součástí týdenního sociálně – dovednostního pobytu bude také práce na počítači, týkající se vyhledávání zaměstnání.

34

Pokladní zpráva za celé volební období (2004 – 2006) Mgr. Ivan Kurz Stav financí k 1.1.2004: Na BÚ v Komerční bance Termínované vklady Hotovost v pokladně Celkem

34 493,75 Kč 104 325,53 Kč 2 728,45 Kč 141 547,73 Kč

Příjmy 2004 – 2006: Členské příspěvky Seminární poplatky Dotace – MŠMT ČR Dotace – Nadace Terezy Maxové Dotace – OS Klub přátel dětí z dětských domovů Dotace – Fa Siemens Úroky z BÚ Úroky z termínovaných vkladů Ostatní (prodej bulletinů apod.) Celkem

66 740,00 Kč 413 160,00 Kč 110 000,00 Kč 234 338,90 Kč 60 000,00 Kč 152 132,00 Kč 50,23 Kč 1 557,28 Kč 681,00 Kč 1 038 659,41 Kč

Výdaje 2004 – 2006: Semináře Sportovní a kulturní akce (NK, sport. hry, turistické srazy) Převod dotace fy. Siemens dětským domovům Odměny a dary Daň z příjmu Poštovné a organizační výdaje Cestovné Schůzovné Vedení účtů Tisk bulletinů Celkem

397 775,00 Kč 167 959,90 Kč 151 114,10 Kč 69 257,00 Kč 24 143,50 Kč 25 815,00 Kč 114 100,00 Kč 2 944,18 Kč 6 965,00 Kč 15 66,00 Kč 979 884,08 Kč

Stav financí ke dni 20.10.2006: Na BÚ v Komerční bance Na termínovaných vkladech Hotovost v pokladně Celkem

82 337,81 Kč 105 882,80 Kč 12 102,45 Kč 200 323,06 Kč

Rozdíl za celé volební období

+ 58 775,33 Kč

35

Seznam členů výboru FDD ČR s uvedením kontaktů (výbor byl zvolen na odborném semináři v Mikulově dne 19. října 2006) Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. J i ř í H a r t předseda DDÚ, DDŠ, SVP, ZŠ a ŠJ, Homole 90, 370 01 České Budějovice 387 203 491-2 387 203 490 602 860 877 [email protected]

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. K a r e l H e l l e r 1. místopředseda, turistické srazy, kontakt s FICE Inter DD a ŠJ, Mariánská 570, 470 01 Česká Lípa 487 825 109 487 521 613 736 612 950 [email protected]

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. J a n P a v l a s 2. místopředseda, bulletin, webové stránky, legislativa DD a ŠJ, Sušilova 25, 750 02 Přerov 581 205 127 581 277 644 603 529 682 [email protected]

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. I v a n K u r z pokladník MěÚ Velvary 315 617 099

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

Věra Kňazovčíková matrikář PPP, kpt. Vajdy 1, 700 30 Ostrava - jih 595 705 341 ne 774 864 908 [email protected]

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

Marie Čápová zapisovatelka důchodce 485 131 844 ne 728 071 476 ne

737 729 686 [email protected]

36

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. V l a s t i m i l F a l t ý n e k granty DD a ŠJ, Zámecká 39, 471 25 Jablonné v Podještědí 487 762 626 487 762 451 606 757 383 [email protected]

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. J i ř í K o š a ř sportovní činnost DDŠ, ZŠ a ŠJ, A. Jiráska 617, 543 01 Vrchlabí 499 421 173 499 421 483 606 132 035 [email protected]

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. J a n a P i l n á předsedkyně revizní komise ÚSP Červený Hrádek 45, 281 42 (okr. Kolín) 321 796 046, 321 796 232 321 796 046 604 263 854 [email protected]

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. I v a n a L a c k o v á revizní komise, kulturní akce (Nejmilejší koncert) DD, Jiřího z Poděbrad 313, 686 01 Uherské Hradiště 572 552 345 572 554 608 603 477 503 [email protected]

Jméno Funkce ve výboru Adresa zaměstnání Telefon Fax Mobil E-mail

M g r. K v ě t a S o l a ř í k o v á revizní komise DD a ŠJ, Nádraţní 26, 692 01 Mikulov 519 512 376 519 512 376 721 229 520 [email protected]

37

1. jednání výboru FDD ČR, Nymburk, 23. listopadu 2006 První jednání nově zvoleného výboru FDD ČR se uskutečnilo v prostorách Dětského domova a Speciální školy v Nymburce. Omluveni byli dva členové. Nejdříve se všichni přítomní členové výboru vyjádřili k podzimnímu semináři v Mikulově, a to ve všech případech kladně. Pozitivním faktorem byla účast 124 účastníků a 7 lektorů. Celkově byl seminář mírně ziskový. Nato se výbor začal zabývat přípravou dalšího ročníku Nejmilejšího koncertu. Bylo dohodnuto, ţe celostátní finále bude organizovat v roce 2008 Morava. V rámci Sportovních her bylo zkonstatováno, ţe regionální kola jsou zajištěna ve všech regionech. Krátce se výbor věnoval téţ hodnocení 13. mezinárodních sportovních her konaných v Uherském Hradišti. Dalším bodem jednání byla zahraniční spolupráce, z čehoţ nejdůleţitější zprávou bylo, ţe prezidentka FICE Inter paní Monika Niederle má poslat české sekci pověření k zajištění Conseil Federal v roce 2008. Výbor rovněţ jednal o dalším rozšíření členské základny. Novými členy FDD ČR se stali Matoušek Pavel (DD Humpolec, ředitel), Milata Adam (DD Slezská Ostrava, vychovatel), Šamajová Dagmar (DD Slezská Ostrava, vychovatelka) a Uhlíková Hana (DD Kašperské Hory, ekonomka). Matrikářka FDD ČR Věra Kňazovčíková podala návrh na zrušení členství u členů dlouhodobě neplatících členské příspěvky: nezaplaceno za 5 let  Balabánová Helena (metodik Ostrava), Bobková Věra (DD Písek), Dunajčíková Věra (ZŠ Frýdlant) nezaplaceno za 4 roky  Bartáková Alice (UHK Hradec Králové), Beňo Marian (DD Kroměříţ), Fojtík Roman (Společnost Motýl Havířov), Jirušek Ivo (DD Předklášteří), Juráčková Iva (UHK Hradec Králové), Pavlíková Zdeňka (psycholoţka, Most), Pokorný Michal (DD Nový Jičín), Urbanová Hana (DD Racek), Vrbová Marcela (DD Vrbno pod Pradědem), Zemanová Alena (Česká Lípa) nezaplaceno za 3 roky  Kostková Hana, Werner Jan (DD Plumlov) Na závěr jednání bylo dohodnuto konání i téma jarního semináře, stanoveny úkoly jednotlivým členům v souvislosti s výběrem a pozváním lektorů a hostů.

38

2. jednání výboru FDD ČR, Jablonné v Podještědí, 18. ledna 2007 K dalšímu, v pořadí jiţ druhému společnému jednání se členové výboru sešli po delší odmlce v prostředí Dětského domova v Jablonném v Podještědí. Omluven byl jeden člen. Po projednání závěrů z předešlého jednání výboru došlo na přípravu jarního semináře, který musel být přesunut z Prahy do Kladna. Místem konání byl určen hotel Kladno. Seminář proběhne ve dnech 19. a 20. dubna 2007. Bude tematicky zahrnovat zákoník práce a související předpisy, zvláštní část bude věnována správnímu řádu. Dalším bodem jednání byla příprava finále Nejmilejšího koncertu 2007, který by se měl konat v Praze. Za výbor FDD se jej zúčastní Dámy Interiér DD v Jablonném Tady se bydlí jako „na zámku“ … Lacková, Solaříková a Čápová a pánové Pavlas, Hart a Kurz. Výbor vyslechl a vzal na vědomí informace z obdobné akce, tj. „Mého koncertu“, který se opět bude konat tradičně v Chomutově, a to 7. – 10. června 2007 za přislíbené účasti asi 7 států. Přijede rovněţ prezidentka FICE Inter, paní Monika Niederle z Rakouska, pozvání přijali rovněţ zástupci firmy AHOLD z Holandska a pan Koch ze SRN. Za výbor federace se akce zúčastní pánové Hart, Heller a Kurz a dámy Čápová a Pilná. Výbor dále konstatoval, ţe jsou zajištěna regionální kola Sportovních soutěţí včetně kola celostátního. Předseda Hart připraví pro DD rámcovou směrnici a zajistí její rozeslání. V rámci zahraniční spolupráce vzal výbor na vědomí informaci, ţe o konání CF v roce 2008 v ČR nebylo dosud rozhodnuto. I na tomto jednání výboru byl přijat nový člen, a to Filová Renata (DD Vratimov, ředitelka). Na základě návrhu matrikářky byli vyřazeni z členské základny Helena Balabánová, Alice Bartáková, Marian Beňo, Věra Bobková, Věra Dunajčíková, Roman Fojtík, Iva Juráčková, Zdeňka Pavlíková, Hana Urbanová, Marcela Vrbová, Alena Zemanová a Jan Werner. Členem zůstal Ivo Jirušek, který nedoplatek ihned po výzvě uhradil. Odchodem do důchodu rovněţ zrušila své členství Hana Košíková. V různém se členové výboru seznámili s návrhem na udělení vyznamenání „Zlaté srdce“ za FDD ČR, a to Tereze Maxové, souhlasili s návrhem revizní komise na vyplacení odměny pokladníkovi za vzornou práci v předchozím volebním období, vzali na vědomí zprávu PhDr. Hany Halfarové (Nadace Educa Babice) o pobytu dětí z DD na kongresu FICE Inter v Sarajevu, jehoţ se zúčastnilo cca 50 mladých lidí z 12 zemí celého světa a seznámili se se zněním dopisu společnosti Moje budoucnost s.r.o. z Náchoda a pověřili předsedu FDD, aby zaslal na MŠMT ČR poţadavek na poskytnutí příspěvku v CHF na úhradu poplatků ve FICE Inter..

39

Zpráva FICE Inter (leden 2007) Bettina Terp, sekretářka prezidentky FICE Inter Monika Niederle byla na Generálním shromáţdění FICE Inter v Sarajevu v roce 2006 jednomyslně zvolena prezidentkou. Pro Moniku byl důleţitý rok 2003, kdy se stala vedoucí Oddělení péče o mládeţ ve věku 14 aţ 18 let ve Vídni. Zároveň byla zvolena prezidentkou obnovené FICE Rakousko, která byla v minulosti velmi aktivní a hrála klíčovou roli ve FICE Inter. V poslední době však příliš nefungovala. FICE Inter Monika věří v efektivitu činnosti FICE v minulosti, ale chce, aby se FICE nadále posilovala a rozvíjela. Některé z jejich myšlenek se týkají organizačních otázek a vytvoření takové podoby FICE, která by umoţňovala naplňovat její potenciál. Dále jsou to projekty, které by ráda realizovala. Budoucnost FICE vidí takto:  větší transparentnost aktivit jednotlivých sekcí a FICE Inter s vyuţitím moderních technických vymoţeností  více projektů (např. děti ve vězení, děti ulice, učit mládeţ vést domácnost apod.)  vytvoření nové finanční struktury (USA, členové FICE Inter jakoţ i členové národních sekcí)  získávání financí pro projekty  hledání nových sponzorů včetně velkých koncernů Speciální cíle:  výchova k míru  integrace mládeţe  rozmanitost  vytvoření webové sítě  více publikační činnosti  význam pracovní skupiny neziskových organizací Monika Niederle věří, ţe FICE Inter podpoří děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, ohroţené děti a děti se speciálními potřebami. Nelze se divit, ţe Monika jako představitelka FICE hraje hlavní úlohu v projektu Quality for childern, který obsahuje evropské standardy, i kdyţ několik mimoevropských zemí má zájem o jejich vyuţití ve vlastní práci s dětmi. Monika má představu o rozšíření členství FICE Inter i mimo Evropu. Dobrou myšlenkou pro podporu této představy je uspořádání kongresu FICE v Jiţní Africe. Národní sekce Jiţní Afriky se velice rychle stala hlavní profesionální organizací péče o děti v celé jiţní části kontinentu (např. nabídka odborné přípravy v Zambii). Monika si je vědoma toho, ţe uskutečnění jejich představ bude vyţadovat hodně energie, avšak věří ve schopnosti, dovednosti, zkušenosti a podporu členů FICE. CE (výkonný výbor FICE Inter) se uskutečnil v lednu 2007 ve slunečné Vídni, takţe členové viděli mnohé z toho, co město nabízí. Bylo to první zasedání s Monikou Niederle jako prezidentkou a Betinou Terp jako pracovnicí sekretariátu. Většina projednávaných otázek byla samozřejmě věnována budoucnosti FICE a návrhům na mezinárodní členství. Tyto, jakoţ i další otázky jsou velice důleţité a bude se o nich diskutovat na CF v květnu v Budapešti. Do funkce generálního tajemníka CE (výkonného výboru FICE Inter) je nominován Andrew Hosie (Skotsko), který má bohaté zkušenosti z činnosti sociálního pracovníka, vedoucího v oblasti institucionální péče. Věnuje se i přednáškové činnosti. CF 2007 se uskuteční 9. – 13. května 2007 v Budapešti: 9.5. 10.5. 11.5. 12.5.- 13.5.

zasedání výkonného výboru zahájení CF, společná diskuze FICE Evropa – generální shromáţdění organizuje FICE Maďarsko

40

Návrh reformy FICE Inter (podklady pro diskuzi na CF v květnu 2007 v Budapešti) FICE Inter je střešní organizací pro FICE Evropa, Severní Amerika, Asie, Jiţní Afrika atd.:      

respektuje kulturní identitu těchto regionálních oblastí, jejich sociální politiku, zákony vztahující se k péči o děti a mladistvé; dbají na to, zda jsou dodrţovány v souladu s Úmluvou OSN národů a s dokumenty Evropské unie přispívá k myšlence souţití v míru, svobodě, spravedlnosti pro všechny, zejména pro znevýhodněné děti a rodiny zabývá se problémy pomoci dětem (sociální zákony, sociální politika) a standardy péče na mezinárodní úrovni spolupracuje s ostatními mezinárodními organizacemi, které mají obdobné cíle, a to zejména při společných odborných zasedáních a kongresech poskytuje své poznatky o problémech i návrhy na jejich řešení členským sekcím s tím, aby mohly FICE Inter informovat o jejich uplatnění podle jednotných kritérií poskytuje regionálním platformám potřebné informace s cílem rozvíjet a zlepšovat péči o děti a mladistvé

Cíl FICE Inter podporuje národní sekce společně s ostatními mezinárodními organizacemi při:       

kvalifikaci odborných pracovníků výměně odborných pracovníků tvorbě národních standardů v oblasti péče o děti a mladistvé efektivitě výchovné pomoci sledování politiky v péči o mládeţ a jejím vývoji tvorbě nových projektů výchovné pomoci a jejich vědecké zdůvodnění na národní úrovni tvorbě práv podle společných jednotných kritérií (srovnání)

Cíle FICE Inter a národních sekcí     

získávat nové členy zařazovat politická témata moţnost srovnávání systémů péče o děti a mladistvé prosazování práv dětí a mladistvých v souladu s Úmluvou OSN sjednocování kvalitativních standardů výchovné péče s ohledem na různorodost metodiky a schopnost dosaţení výsledků

Potřebné změny      

posílení regionálních platforem změna finančních struktur regionální platformy získávají členské příspěvky pro národní sekce k nim připojené a ne pro nečleny sekce s poradním hlasem, nýbrţ převádějí příspěvky na FICE Inter změny organizace zasedání a) FICE Inter – generální zasedání kaţdé 4 roky b) regionální platformy – generální zasedání kaţdé 2 roky změny volby výboru a) FICE Inter – kaţdé 4 roky b) regionální platformy – kaţdé 2 roky změny organizace kongresů a) FICE Inter – kaţdé 4 roky (společně s dalšími mezinárodními svazy) b) regionální platformy – kaţdé 2 roky (společně s dalšími evropskými svazy)

41



změny statutů a) FICE Inter b) FICE Evropa c) statuty ostatních regionálních platforem

Infrastruktura a) FICE Inter  výbor  generální sekretariát s odborným kvalifikovaným personálem  kontaktní pracoviště na regionální platformě  zajištění informací na mezinárodní úrovni  účast zástupců výboru FICE Inter na regionálních kongresech s cílem dosahování společných cílů a aktivit rozdílných na regionálních úrovních  vytváření nových regionálních platforem b) regionální platformy  výbor  generální sekretariát s odborným kvalifikovaným personálem  kontaktní pracoviště národních sekcí  účast výboru na národních aktivitách a akcích členů apod. c) zapojení společenských pracovních skupin FICE Inter a regionálních platforem do ústředních témat FICE – pomoc dětem a mladistvým, kvalitativní standardy atd. d) vytvoření webové stránky s napojením na národní sekce nebo členy s poradním hlasem e) financování  členské příspěvky  prodej produktů 1. odborných publikací 2. materiálů k dalšímu vzdělávání  evropská odborná zasedání  získávání zakázek z EU  projekty  růst fondů Hlavní myšlenky Návrhy k diskuzi: a) b) c) d) e)

Co by pro vaši sekci znamenalo, kdyby se měla FICE Inter zrušit (výhody a nevýhody)? Co by se na FICE Inter změnilo, kdyby si opatřovala finance stejným způsobem jako např. World Vision, SOS vesničky, UNICEF? Co by se stalo, kdyby měla FICE Inter eventuálně zprostředkovávat poručnictví a adopci? Co by se stalo, kdyby FICE Inter provozovala Dětské vesničky? Co by se stalo, kdyby se FICE Inter zapojila do zabezpečení dětí a rodin po katastrofách, finančně se podílela např. na zřizování krizových center, zajištění pedagogické a psychologické pomoci, na péči o pozůstalé (děti, mladistvé, rodiny)?

S. Hegstrup, G. Schemenau, R. Stubi Výbor FICE Europa

42

Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl Údolní 39 602 00 Brno

Stíţnost k neobjektivnosti zprávy týkající se zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, tj. „Zprávy z návštěv zařízení, v nichţ se vykonává ústavní výchova a ochranná výchova“ veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla I.

Obecný úvod

Dle našeho názoru nebyl výběr zařízení dostatečně kvalifikovaný a nepostihl celou škálu zařízení, která vykonávají v souladu s platnou legislativou ústavní a ochrannou výchovu. Závěry vypracované na základě zjištění těchto návštěv jsou tímto výběrem přímo ovlivněny a nelze je vztahovat na všechny typy zařízení, které vykonávají ústavní a ochrannou výchovu. Nelze souhlasit, ţe se jedná o systematické návštěvy zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, neboť byly provedeny návštěvy pouze ve čtyřech atypických zařízeních, která nejsou charakteristickými zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Dětské domovy, kde je umístěna řada dětí s nařízenou ústavní výchovou, byly zcela opominuty. Všechna navštívená zařízení jsou zřizovaná Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, tedy jedná se pouze o zařízení uvedená v §§ 13, 14 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dětský domov se školou, výchovný ústav). V dětských domovech, zřizovaných kraji, ţije více neţ polovina dětí s nařízenou ústavní výchovou. Např. v Plzeňském kraji je sedm dětských domovů s celkovou kapacitou 290 míst, přičemţ došlo v průběhu posledních let (realizace zákona č. 109/2002 Sb.) ke sníţení kapacity dětských domovů o několik desítek míst. Dva výchovné ústavy v Plzeňském kraji mají kapacitu 136 míst a dva dětské domovy se školou mají kapacitu 89 míst (celkově se jedná o tři školská zařízení). II. Obecná zjištění O nekompetentnosti zpracovatelů podkladů pro tuto zprávu svědčí např. tvrzení uvedené v části II. odst. 15, kde se uvádí, ţe z finančních důvodů dochází k boji o děti, Tato „praxe“ by byla v rozporu s platnou legislativou (o umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy rozhoduje nezávislý soud) a dle našeho mínění je informace mylná. Co se týče dětských domovů, zkušenosti jsou takové, ţe umístění dětí do dětských domovů má dočasný charakter, zpravidla je vyvoláno závaţnými sociálními situacemi, kdy rodina neplní z různých důvodů svoji funkci. Právě dočasné umístění dítěte, které se ocitlo v závaţné sociální situaci, lze chápat jako ochranu jeho práv a zajištění sociálních, materiálních, vzdělávacích ale i výchovných jistot. Po pominutí okolností, které vedly k umístění dítěte do dětského domova se v mnoha případech vrací děti zpět do původní rodiny před dosaţením zletilosti. Většina „právně volných“ dětí předškolního a mladšího školního věku je předávána (navrhována) do náhradní rodinné péče v úzké spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Všechny dětské domovy v Plzeňském kraji jsou zařízeními „rodinného typu“, nejsou umístěny stranou běţné zástavby. Kaţdá rodinná skupina obývá samostatný byt. Část bytů je umístěna v hlavní budově dětského domova, další fungují v blízkosti hlavní budovy nebo ve stejném městě nebo obci, některá odloučená pracoviště se nacházejí v jiném městě nebo obci. O děti v rodinných skupinách pečují stálí pedagogičtí pracovníci, kteří se snaţí, aby se ţivot těchto dětí co nejvýše přiblíţil ţivotu v běţných rodinách. Tito pracovníci musí nejen splňovat zákonem předepsané

43

vzdělání, ale musí prokázat psychickou způsobilost k práci s dětmi, která se zjišťuje psychologickým vyšetřením. „Doma“ se řeší stejné problémy jako v jiných rodinách (škola, vztahy mezi sourozenci, vrstevníky, první lásky), děti chodí nakupovat, podílí se na chodu domácnosti, pomáhají s úklidem, přípravou jídla i s péčí o mladší děti. Během pobytu dětí se vytváří vazby mezi dětmi a „tetami a strýci“ i mezi dětmi navzájem, některé děti zůstávají v dětském domově řadu let. Není výjimkou, kdy setrvávají v dětském domově i po dosaţení zletilosti (v souladu s platnou legislativou) neboť dokončují přípravu na budoucí povolání, studují střední školy a někteří vysoké školy a chtějí v domově zůstat. Děti se také bez jakýchkoliv problémů kamarádí s dětmi z rodin v místě sídla dětského domova. V dětských domovech je naprostou samozřejmostí, ţe děti mají volný přístup k hygienickým zařízením po celý den, mohou si zamykat pokoje, eventuelně skříňky. Mohou nosit vlastní oblečení, mají mobilní telefony, navštěvují zájmové krouţky mimo dětský domov, mají přístup k výpočetní technice apod. To, ţe ústavní výchova spadá pod Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstvo zdravotnictví a sociálně-právní ochrana dětí je pod Ministerstvem práce a sociálních věcí není v rozporu se zájmy dětí. Dle našeho názoru je naopak lepší, kdyţ se dětmi v ústavní výchově zabývají i pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, které metodicky řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ti mají ze zákona povinnost pravidelně navštěvovat děti v ústavní či ochranné výchově, dát písemný souhlas k pobytu u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob a pracovat s rodinou a zároveň upozorňují na to, kdyţ výkon ústavní a ochranné výchovy neprobíhá v souladu s právními předpisy. Jestliţe se výchovou dětí v ústavní či ochranné výchově zabývá více resortů (např. dozor státního zástupce podle Pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 4/2002 o dozoru státních zástupců nad dodrţováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních), je větší kontrola při dodrţování zákonných podmínek u těchto dětí. Dle našeho názoru je důleţitá spolupráce a součinnost všech, kteří se touto problematikou zabývají, a to spojení pod jeden resort nevyřeší. Domníváme se, ţe pozitivnějším řešením situace by mělo být vytvoření meziresortní rady či komise, která by koordinovala činnost jednotlivých ministerstev, a jejími členy by byli i odborníci z praxe - konkrétně zástupci školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Nelze také pominout skutečnost, ţe se řadu let čekalo na to, aţ vznikne samostatný právní předpis, který by výkon ústavní či ochranné výchovy upravil. Při změně zřizovatelů těchto zařízení by zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů pozbyl účinností a neţ by vznikl nový právní předpis, trvalo by to dlouhou dobu, a to by neprospělo dětem ani pracovníkům těchto zařízení. Do realizace zákona 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů v praxi vynaloţily některé kraje velké finanční prostředky. III. Práva dětí Kaţdé dítě po příchodu do dětského domova je seznamováno vhodným způsobem se svými právy a povinnostmi a způsobem jejich uplatňování. Má právo bez jakéhokoliv omezení kromě omezení daných zákonem č. 109/200Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na návštěvy osob odpovědných za výchovu a dalších blízkých osob. Dále můţe přijímat s vědomím pedagogického pracovníka i další návštěvy (kamarády). Je naprostou samozřejmostí, ţe dítě má telefonický a písemný kontakt s výše uvedenými osobami. Situace dětí v dětských domovech se diametrálně liší od situace dětí v dětských domovech se školou a výchovných ústavech (např. důvody, které vedly k umístění do zařízení, rozdílná struktura dětí v dětských domovech, dětských domovech se školou a výchovných ústavech, věkové sloţení, věk, ve kterém dítě do zařízení přichází, …), coţ tato zpráva vůbec nezohledňuje.

44

IV. Práva dětí Zpráva neumoţňuje srovnání různých typů zařízení, vykonávajících ústavní a ochrannou výchovu. Zjištění pořízená v jednom typu zařízení zpráva zevšeobecňuje a dle těchto zjištění jsou posuzována i zařízení typu jiného. Závěry této zprávy mimo jiné negativně ovlivňují pohled jak odborné tak i laické veřejnosti na dětské domovy, nevytváří objektivní obraz ţivota dětí v dětských domovech a ve své podstatě tyto děti poškozuje a znehodnocuje práci všech pracovníků těchto zařízení, vytváří i negativní pohled na práci ochránce lidských práv. Pracovníci dětských domovů jsou přístupni konstruktivní a odborné diskusi a výměně názorů k této problematice a srdečně Vás zvou na společné setkání v jakémkoliv dětském domově Plzeňského kraje. Informace o dětských domovech v Plzeňském kraji Vám na ţádost poskytne odbor školství, mládeţe a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje, Škroupova ul. 18, 306 13 Plzeň. V příloze zasíláme informační DVD o dětských domovech Plzeňského kraje. Plzeň 26. března 2007 Ředitelé dětských domovů Plzeňského kraje a ředitelka Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna Plzeň, Karlovarská 67

Kontaktní adresa pro vyřízení stíţnosti: Mgr. Eva Dvořáková Dětský domov DOMINO Vojanova 22 318 11 Plzeň

Příloha: dopis ministryni školství, mládeţe a tělovýchovy ze dne 26. března 2007

45

3. jednání výboru FDD ČR, Kladno, 18. dubna 2007 Další pracovní setkání výboru FDD ČR proběhlo v souvislosti s konáním dalšího odborného semináře v prostorách hotelu Kladno ve stejnojmenném městě. Ještě před zahájením vlastního jednání byl výbor přijat primátorem města Ing. Danem Jiránkem v prostorách kladenského magistrátu, kde se seznámil s historií i přítomností města. Jednání se zúčastnili všichni členové. Po jiţ klasické kontrole závěrů z minulé výborové schůze výbor přistoupil k posledním konkrétním přípravám dalšího jarního semináře. V rámci semináře byla umoţněna dokumentační a materiálová prezentace DD Sazená, DD Ledce, DD Kladno a ÚSP Červený Hrádek. Téţ byly stanoveny časy pro jednotlivé příspěvky lektorů a hostů. Dále se výbor věnoval organizačním záleţitostem, v první řadě zejména konání regionálních kol Nejmilejšího koncertu 2007. Na všechna kola byli po vlastním souhlasu jmenováni zástupci FDD ČR z jednotlivých členů výboru. Pro příští rok výbor stanoví své zástupce pro všechna kola jmenovitě. Byl definitivně potvrzen termín konání celostátního kola NK v Kolíně, termín konání „Mého koncertu“ v Chomutově a konání divadelní přehlídky v Praze. Bylo dohodnuto, Magistrát města Kladno ţe regionální kola sportovních her proběhnou v květnu, celostátní kolo v Příbrami 8. – 10. června 2007. Termín mezinárodních soutěţí nebyl doposud stanoven. V rámci zahraniční spolupráce odsouhlasil výbor účast svých zástupců na CF v Maďarsku, kde má být definitivně rozhodnuto, zda CF v roce 2008 bude svěřen do organizace České republice. Mgr. Kurz na základě pokladní zprávy zveřejněné na minulém výborovém jednání upozornil na sniţující se stav financí. Výbor opět projednal a schválil přijetí nových členů. Do FDD ČR byli přijati Hana Dvorská (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na Moravě, vedoucí vychovatelka), Martin Kolena (DD Krupka - Libušín, vychovatel), Ivona Kučerová (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na Moravě, vychovatelka), Eliška Mandátová (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na Moravě, vychovatelka), Radomír Pavlík (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na Moravě, ředitel), Jitka Tvarogová (DD Planá u Mariánských lázní, ředitelka), Šárka Vosádková (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na Moravě, vychovatelka). Členství bylo na vlastní ţádost ukončeno Libuši Dudové (DD Ostrava), z důvodů neplacení příspěvků rovněţ Kateřině Tuţínské, Andree Ouzké, Karlu Vavákovi, Zdeně Markové a Evě Mojţíšové.

Na návštěvě primátora …

46

Odborný seminář v Kladně, 19. – 20. dubna 2007 Místo konání: Kladno, hotel Kladno Téma: „Zákoník práce, kolektivní smlouvy, prováděcí předpisy, správní řád“ Přednášející a příspěvky:  PhDr. Jiří Valenta, lektor vzdělávacích programů akreditovaných MŠMT ČR  Mgr. Pavel Hamerník, odbor pro mládeţ MŠMT ČR  JUDr. Jan Havel, advokát, advokátní kancelář Kralupy nad Vltavou ([email protected], tel. 315 723 632, fax 315 722 520)  Mgr. Lubomír Ševčík, ředitel VÚM, SOU a U Střílky Hosté:  Mgr. Dagmar Nohýnková, náměstkyně hejtmana Středočeského kraje  Antonín Kajgr, náměstek primátora města Kladno  Mgr. Marie Vacková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města Kladno  PaedDr. Michal Bránik, Únia pracovníkov ústavnej výchovy, SR  PaedDr. Kamila Brániková, Únia pracovníkov ústavnej výchovy SR  PaedDr. Katarína Hrdá, ředitelka DD Moštenice, SR  Roman Hrůza, Hana Kynychová, projekt „Hejbejte se a zpívejte v DD s Hankou Kynychovou“

PhDr. Jiří Valenta

Mgr. Pavel Hamerník

Hosté ze Slovenska

47

4. jednání výboru FDD ČR, Velké Bílovice, 30. – 31. května 2007 Čtvrté, další jarní pracovní setkání výboru se u příleţitosti významného ţivotního jubilea jedné z členek uskutečnilo na Moravě, ve Velkých Bílovicích, ve známé vinařské oblasti. Tři členové byli omluveni. Výbor provedl kontrolu závěrů z minulého jednání, souhlasil s nerušením členství panu Karlu Vavákovi za předpokladu úhrady všech nedoplatků, odsouhlasil odměnu paní Vlastě Hrdličkové ve výši 2 000,- Kč, zabezpečil zaslání dopisů hodnotících Nejmilejší koncert a Sportovní hry všem krajským úřadům a PaedDr. Jiřímu Pilařovi na MŠMT ČR. Poté proběhlo hodnocení jarního semináře v Kladně. Bylo vyzdviţeno zejména bezchybné technické zabezpečení, s kladnou odezvou se ovšem setkaly i příspěvky kvalitních lektorů, zejména PhDr. Jiřího Valenty a jeho srozumitelného výkladu důleţitých ustanovení nového zákoníku práce. V příspěvku advokáta JUDr. Jana Havla se rovněţ objevily důleţité informace o celé řadě problémů z praktické aplikace správního řádu, které mezi zasvěcenými vyvolaly obsáhlé diskuze. Ačkoliv příspěvek slovenských hostů nezapadal do tematického rámce semináře, bylo rovněţ velmi uţitečné v souvislosti s avizovanými změnami českého systému péče o děti mimo primární rodinu vyslechnout si zkušenosti slovenských odborníků z procesu transformace jejich péče o tyto děti ve Slovenské republice. Byly projednány i názory některých členů federace či profesionálních pracovníků školských zařízení pečujících o děti s nařízenou ústavní výchovou, kteří se v souvislosti se zmíněnými nejasnostmi budoucnosti systému péče o tyto děti v České republice domnívají, ţe FDD ČR by měla avizované změny řešit na politické úrovni, a to např. prostřednictvím oficiálního mluvčího. Je nutno připomenout, ţe po roce 1989, kdy vznikla Asociace náhradní výchovy, byly role rozděleny mezi FICE a „Asociaci“ tak, ţe ANV úzce spolupracuje s MŠMT ČR zejména v oblasti legislativně právní a systémové, zatímco FDD ČR se stará o děti, jejich volnočasové aktivity, jejich účast na akcích v zahraničí a rovněţ o své členy, pro něţ připravuje odborné semináře a vydává interní tisk. Dle platných stanov federace bychom tedy konali něco, co nám vůbec nepřísluší. Přesto předseda Mgr. Hart dne 6. května 2007 poţádal ministra Nečase i ministryni Kuchtovou, aby na jednání k uvedené problematice byli přizvání odborníci z řad pracovníků dětských domovů, dětských domovů se školou a výchovných ústavů. Ţádost zůstala bez odpovědi. M. Čápová se poté věnovala hodnocení celostátního kola Nejmilejšího koncertu 2007, které se konalo 18. – 20. května v Kolíně. Bohuţel, tentokrát se kromě jindy převáţné většiny kladů objevily i závaţné organizační nedostatky: 1) ubytování – bydlení ve vzdálených Zbraslavicích, obtíţe při dojíţdění do Kolína (ne všichni měli k dispozici sluţební nebo soukromá vozidla) 2) stravování – jídla bylo málo, děti neměly ţádné svačiny 3) pitný reţim – nebyl zajištěn, kromě sladké Coca-Coly k obědu děti nedostaly jiţ ţádné další pití 4) přehlídka – vzhledem k velkému počtu účastníků (269 dětí, 66 vystoupení) byla přehlídka velmi dlouhá (14,00 – 19,45), děti ztrácely koncentraci, byly unavené. Výbor se pustil rovněţ do diskuze, zda a jak vůbec dále postupovat v organizování této bezesporu kvalitní, přínosné, ale organizačně nesmírně náročné akce. Organizace v roce 2008 se ujal Dětský domov v Uherském Hradišti, a to za předpokladu konání pouze dvoudenní akce. Výbor byl seznámen s termínem podzimního semináře, který se bude konat 8. – 9. listopadu 2007 v Olomouci, v hotelu Hesperia a bude zaměřen na představení různých forem péče o děti vychovávané mimo primární rodinu.

48

Dětské domovy pod mediálním tlakem Mgr. Dalibor Křepský, ředitel DDaŠJ Olomouc Dětské domovy jsou v posledních měsících pod značným mediálním tlakem. V něm jsou široké veřejnosti podsouvány lţi, polopravdy a úmyslně zkreslené informace. Drtivá většina útoků je v reţii Fondu ohroţených dětí a jeho předsedkyně Marie Vodičkové. Pokládám za povinnost uvést řadu nepravd a výmyslů na pravou míru. Zejména hodlám informovat pedagogickou veřejnost o skutečném stavu. Hovořím tím za všechny ředitele školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy Olomouckého kraje a části Zlínského kraje. Jsem přesvědčen, ţe mé myšlenky by podpořili všichni rozumní lidé z oblasti ústavní výchovy. Nepřátelé dětských domovů zacházejí aţ tak daleko, ţe hovoří např. za Nadaci Terezy Maxové, ţe uţ nebude podporovat dětské domovy, ale náhradní rodiny. Ta pak výmysly např. pana redaktora Dalibora Dostála v Olomouckém deníku nebo v MFD musí dementovat v tisku. Jeho článek „Státní kšeft s utrpením“ mne vyprovokoval k osobnímu jednání s tímto pánem. Neměl sebemenší potuchu o fungování systému ústavní výchovy, v ţádné domově nikdy nebyl, koktal a vymlouval se. Pozvání do domova odmítl, mou reakci na článek slíbil otisknout. Zatím se mu to nějak nepodařilo. Ţádné děti v náhradní péči nemá a ani o tom do budoucna neuvaţuje, i kdyţ jsem mu slíbil, ţe bych mu pomohl, ţe dětí v registru MPSV, které nikdo nechce, je dost. Evidentně to nebyl jeho článek. Někdo ho napsal a on ho nechal jen otisknout. Prvním bodem, kterému se chci věnovat, je počet dětí s nařízenou ústavní výchovou v ČR. Patříme mezi země s největším počtem nařízených ústavních výchov. Při své návštěvě třech dětských domovů v Německu jsem zjistil, ţe asi dvě třetiny dětí jsou v něm umístěny na základě smlouvy či dohody s rodiči dětí, tedy dobrovolně, tzn. bez soudem nařízené výchovy. Ze zkušeností kolegů, kteří navštívili Velkou Británii, Rakousko a Švýcarsko, vím, ţe situace tam je podobná. Z dalších zemí informace nemám, ale tuším, ţe to můţe být minimálně z části obdobné. Děti na „dohody“ totiţ nespadají logicky do statistik s počty nařízených ústavních výchov. Náš zákon neumoţňuje pobyt dítěte v domově zaloţený na dohodě se zákonnými zástupci. Druhým diskutabilním bodem je finanční nákladnost ústavní péče dětí a mládeţe a zvláště FOD porovnávané náklady péče o dítě v rodině a v dětském domově. Pouţiji v tomto případě srovnání se zdravotnictvím. Která péče o pacienta je méně nákladná – domácí nebo na špičkově zařízeném oddělení s profesionálním personálem? Odpověď je celkem jasná. Pacient v tom druhém případě je zřejmě více nemocný, jeho stav je komplikovaný a domácí péče z nějakých důvodů nemoţná. Málokdo si při útocích proti domovům uvědomí, ţe naše děti jsou analogicky vzato pacienty té druhé kategorie, ale v resortu školství. Tyto děti jsou sociálně nemocné, jejich osobnost se vyvíjí nerovnoměrně, jsou u nich jiţ patrné poruchy chování apod. Kolegové, kteří mají tu moţnost ve svých školách vzdělávat a vychovávat děti z dětských domovů, vědí moc dobře, o čem mluvím. Bohuţel v poslední době způsobil mediální tlak to, ţe soudy otálejí s nařízením ústavní výchovy i u dětí, u kterých je tato výchovy indikovaná. Jedná se většinou o menší děti. Ústavní výchovu pak nařizují aţ po několika letech, kdy jsou problémy v rodině daleko horší a výchova dítěte a jeho perspektiva jsou váţně ohroţeny. To nejsou teoretické informace, to jsou statisticky a konkrétně doloţitelná fakta. U dětí, které mají nařízený dohled několik let, se s téměř stoprocentní jistotou stává, ţe výchova v rodině troskotá a dítě se nakonec objeví v domově s poruchami chování a ve věku, kdy uţ o něj není v rámci náhradní rodinné péče zájem. Z nepodloţených a neoficiálních zdrojů vím, ţe jsou někde soudci hodnoceni podle toho, kolik dětí svěří do ústavní výchovy. Čím méně, tím je soudce údajně lepší (zdroj: soudce, který nechtěl být jmenován). Dalším bludem, který hlásají média, je, ţe děti zůstávají v dětských domovech a ty se je nesnaţí umístit do náhradních rodin. Jako člen Poradního sboru pro náhradní rodinnou péči Olomouckého kraje vím, ţe v roce 2006 bylo umístěno v našem kraji celkem 40 dětí do náhradních rodin. Svěření dítěte není ţádný boj s byrokracií, jak často slýcháme. Při splnění zákonných podmínek je mnohdy svěření do NRP otázkou dnů, max. týdnů. Je potřeba také vědět, ţe řada dětí, které jsou v celostátním registru pro náhradní rodinnou péči MPSV, v něm zůstanou do své plnoletosti. Není a nebude o ně v ČR zájem. Pro mezinárodní adopci jsou ţádané menší děti. Vhodné dítě do NRP, o které je zájem v terénu, nezůstane v domově ani o den déle, neţ je nezbytně nutné.

49

Čtvrtý problém v pořadí, ve kterém je veřejnost matena, je porovnávání trestné činnosti dětí běţné populace s dětmi ze sítě školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Je to asi stejné jako porovnávat v nemocnici úmrtnost pacientů na onkologii a např. na koţním oddělení. Do statistik se dostávají pochopitelně děti z výchovných ústavů. Výchova v rodině bývá velmi váţně narušena. V drtivé většině případů se stávají děti oběťmi výchovy svých rodičů. Kde budou ale ty „zlobivé“ děti? Co s nimi budeme dělat? Pátým bodem je kritika práce zaměstnanců dětských domovů ze strany právě Fondu ohroţených dětí. Tety v Klokáncích prý dělají svou práci „srdcem“. V dětských domovech ji zřejmě děláme jiným tělesným orgánem. Vychovatel v dětských domovech je jedinou pedagogickou kategorií na světě, která musí prokazovat kaţdých sedm let psychickou způsobilost pro tuto práci! Vychovatelé musí být absolventy studia speciální pedagogiky. Navíc mají mnozí psychosociální výcviky, vzdělání v arteterapii, muzikoterapii apod. Další vzdělávání pedagogických pracovníků je v dětských domovech na denním pořádku. Tety v Klokáncích nemají mnohdy ţádné vzdělání, natoţ tak pedagogické. O něm slyšeli moţná na některém z rychlokurzů. „Srdcem“ pak bohuţel neodhadnou věk klientky v řádech desetiletí, bohuţel ani postiţení dítěte (kauza Anička z brněnského Klokánku, pokud někdo nesledoval v květnu sdělovací prostředky). Děti, které mají výchovné problémy, psychiatrickou diagnózu apod., ty v Klokáncích nejsou. Ty se umístí do dětských domovů. Pak se Klokánky pyšní statistikami. Jak to je s nákladností na provoz budov jsme mohli vidět právě v televizi. Brněnský Klokánek je zařízení velikostí a nákladností provozu srovnatelné s dětským domovem stejné velikosti. FOD kritizuje velkokapacitní dětské domovy (max. velikost DD je podle zákona 48 dětí). Klidně ale buduje a otevírá Klokánky stejně velké nebo uvaţuje ještě o větších. Šestým bodem, na který poukazuje FOD ve směru k domovům je, ţe sourozenci bývají roztrţeni, nemohou být spolu v jednom zařízení. Toto je naprostý nesmysl. Jiţ zákon 109/2002 Sb., v platném znění přikazuje umístit děti společně. Dalším velmi diskutabilním bodem je veřejná kontrola celého systému. Ústavní výchova podléhá tolika kontrolám, ţe uţ snad není ani moţné něco dělat proti zájmu dětí. Posuďte sami – státní zástupce kaţdé 3 měsíce zkoumá, zda není některé z dětí v domově protizákonně, jestli nejsou pošlapávaná jeho práva, zda je vnitřní řád zařízení v souladu s příslušnými zákony. Sociální pracovnice dítěte podle trvalého bydliště navštěvuje dítě kaţdé 3 měsíce a hovoří s dítětem bez přítomnosti třetí osoby. Děti mají na nástěnce vyvěšená telefonní čísla, adresy, popř. e-mailové adresy na státního zástupce, Českou školní inspekci, Linku bezpečí, ombudsmana a svou sociální pracovnici. Svá práva a povinnosti mají děti ze zákona volně přístupná a jsou v nich pravidelně školeny. O práci ČŠI hovořit mezi pedagogy je snad zbytečné. Kontroly tohoto orgánu jsou pravidelné a více neţ důkladné. FOD zcela vědomě porušuje zákony – zprostředkovává kontakty dětí s potencionálními pěstouny, přestoţe k tomu nemá ze zákona kompetence. Tyto kontakty jsou nepřipravené a ţivelné. Selhání náhradní péče zprostředkované Poradním sborem pro NRP (tedy podle zákona) se snad limitně blíţí nule. Další oblastí, kde FOD porušuje zákon, je pracovní právo. Uţ z inzerátů vyplývá, ţe teta v Klokánku je v práci celý týden non stop a pak má týden volno. To je v absolutním rozporu se zákoníkem práce! Podobně je to s právy otiskovat fotografie dětí bez souhlasu zákonných zástupců. Na internetu, v časopisech a informačních letácích se běţně otiskují fotografie dětí volných pro NRP. Zde zákon opět platí jen pro některé. Děti jsou jako na burze, jsou nabízeny jako koťata v inzerátech. Pěstounka, která nechtěla být jmenovaná, popisovala nátlak FOD na ni, aby si vzala do pěstounské péče další dítě, přestoţe ho nechtěla. FOD ji vyhroţoval, ţe přestane s podporou její rodiny. Na tomto místě bych chtěl připomenout, ţe celý systém ústavní výchovy se řídí poměrně moderní právní normou, která vznikla se souhlasem politiků napříč politickým spektrem. Dětské domovy musí striktně dodrţovat další právní normy – školské, hygienické, finanční, zřizovatelské, bezpečnostní atd. Alternativa ve formě Klokánků nemusí, nepodléhá ani kontrole. Posledním bodem, se kterým vás chci seznámit, je, ţe ombudsman navrhl sjednotit péči ústavní a sociální pod jedno ministerstvo – v našem případě pod MPSV. K tomu jen tolik: na Slovensku to udělali. Celý systém speciálně pedagogické práce s dětmi a mládeţí s poruchami chování se znehodnotil. Postavení školských zařízení pro ústavní výchovu by bylo postaveno na

50

stejnou úroveň sociální péči v ÚSP, domovech důchodců. Nyní má kaţdé dítě v DD diagnostickou zprávu, program rozvoje osobnosti a individuální přístup. Jen pro informaci Vás, kolegů. Máme řadu problémových dětí, někdy na hranici únosnosti. Řada z nich studuje na vaší škole. Jejich záchrana a výchova jsou pro nás velkou výzvou. K 1. září bude ze 45 dětí v našem DD celkem 9 dětí na maturitních oborech středních škol. Jeden chlapec studuje Přírodovědeckou fakultu UP, magisterský studijní obor informatika. Před rokem odmaturoval s průměrem 1,0. Přesto i práce s velmi problémovými jedinci je důleţitá. Pomluvy a útoky podprůměrných pisálků, kteří se neštítí otisknout bludy závistivců a asi mnohdy duševně chorých či zakomplexovaných lidí, kteří se nedokáţí uplatnit ve svém oboru, jsou hnusné, podlé a nedůstojné. Pokud se dostanete do vlivu těchto sil, pak vás prosím, ověřte si jejich informace i na druhé straně. Na tomto místě si dovoluji doufat v podporu našeho zřizovatele – Olomouckého kraje, MŠMT ČR a i vás všech – kolegů pedagogů.

51