Federace dětských domovů ČR. BULLETIN č. 66

Federace dětských domovů ČR

BULLETIN č. 66

Vychází na jaře 2006

Obsah:               

str.

Přehled 8. jednání výboru FDD ČR Úloha školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy v ţivotě dítěte z nefunkční rodiny (část výzkumné absolventské práce) Přehled 9. jednání výboru FDD ČR Odborný seminář ve Stráţnici, 14. – 15. dubna 2005 Vybrané kapitoly z „Právních výkladů“ č. 1/2004 Statut Federace dětských domovů ČR - FICE Zpráva o zasedání CF FICE Inter, Nizozemí, 11. – 14. května 2005 Přehled 10. jednání výboru FDD ČR Hodnotící zpráva z republikového finále dětí z DD ČR v lehké atletice, malé kopané a odbíjené, Příbram, 10. – 12. června 2005 Výsledky mezinárodních sportovních soutěţí dětí z dětských domovů Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska v roce 2005 Přehled 11. jednání výboru FDD ČR Přehled 12. jednání výboru FDD ČR Odborný seminář v České Lípě, 13. – 14. října 2005 Přehled 13. jednání výboru FDD ČR Vybrané kapitoly z „Právních výkladů“ č. 1/2006 Seznam členů FDD ČR k 1. únoru 2006

Bulletin připravil do tisku Mgr. Jan Pavlas © FDD ČR, vychází v dubnu 2006

2

3 5 18 20 25 28 30 32 34 35 36 37 39 40 53

8. jednání výboru FDD ČR, Praha, 19. ledna 2005 První společné jednání kompletního výboru v roce 2005 se uskutečnilo v Praze v esteticky i funkčně velmi zdařile zrekonstruovaném domě, který v Sámově ulici ve Vršovicích spravuje OS Vhled, a který slouţí nejen rodinám s dětmi v pěstounské péči, ale i dětem z dětských domovů. Po úvodním slově předsedy výbor zkontroloval plnění úkolů z minulého jednání, podpořil návrh DD v Uherském Hradišti na ocenění dlouholeté členky FDD ČR paní Boţeny Hrazdírové u příleţitosti Dne učitelů a poté se začal zabývat přípravou jarního semináře. Zejména bylo projednáno ubytování a stravování během akce, výše seminárního poplatku a předběţné lektorské zabezpečení včetně rozloţení jednotlivých příspěvků do obou dnů. Pan Mgr. Ivan Kurz seznámil přítomné s podmínkou MŠMT ČR, ţe v souvislosti s poskytnutou dotací nelze lektory proplácet formou faktury, ale lze s nimi uzavírat dohody o provedení práce. Výbor se poté seznámil se zprávou pokladníka o stavu peněţních prostředků FDD ČR, které k 31. prosinci 2004 představovaly částku ve výši 183.248,29 Kč (pokladna, běţný účet v KB, termínované vklady u KB). Dalším důleţitým bodem jednání bylo odsouhlasení závazných pokynů pro pořadatele regionálních i celostátního kola Nejmilejšího koncertu. Tyto pokyny včetně kritérií pro hodnocení (viz níţe) jsou rovněţ umístěny na nových webových stránkách federace, které byly na adrese www.fddcr.cz zprovozněny v prosinci 2004. Výbor také akceptoval termín konání nové divadelní přehlídky DD, která se uskuteční v Národním domě v Praze dne 8. října 2005. I. ZÁVAZNÉ POKYNY PRO POŘADATELE REGIONÁLNÍCH KOL „N. K.“ 1) Vzhledem k celkovému počtu vystupujících, a to jak v kolech regionálních, tak zejména celostátním finále, je nutno respektovat, aby akce nebyla příliš zdlouhavá a nudná, ţe kaţdé zařízení má k dispozici maximálně 15 minut čistého času, do nichţ se musí vejít všechna jeho vystoupení (s výjimkou malých jevištních forem). Pro jednotlivé kategorie potom platí časy uvedené v bodě 4). 2) Vystoupení dětí se můţe zúčastnit 1 dospělá osoba, a to za předpokladu, ţe: a) je autorem vystoupení, vystoupení zaranţovala, nacvičila apod., b) je pro charakter vystoupení nezbytně nutná, c) nepředvádí ţádné sólové výkony, ale je pouze částí celku (diriguje, udává tempo, zpívá ve sboru, hraje na doprovodný nástroj, vede taneční vystoupení skupiny …), aby mohla být bez problému vyňata z hodnocení vystoupení dětí. 3) Soutěţe se nemohou zúčastnit jiné děti neţ děti umístěné do soutěţícího zařízení (PO, ÚV). 4) Soutěţní obory jsou členěny takto: HUDEBNÍ OBOR a) zpěv sólový (1 soutěţící bez doprovodu či s doprovodem včetně vlastního, max. 2 písně libovolného ţánru) b) zpěv skupin (2 - 4 soutěţící bez doprovodu či s doprovodem, max. 2 písně libovolného ţánru) c) zpěv sborový (od 5 soutěţících - blok do 8 minut) d) hudební skupiny (od 2 soutěţících – max. 2 skladby /písničky, instrumentální skladby/ libovolného ţánru: alespoň 1 musí být písnička, 1 můţe být instrumentální skladba; vystoupení do 8 minut) e) hra na hudební nástroj (včetně těla), bez zpěvu (od sóla po orchestr; do 5 minut) TANEČNÍ OBOR a) klasický nebo moderní tanec (jakýkoliv typ a počet tanečníků, do 8 minut) b) folklórní skupiny (taneční a pěvecká komponovaná vystoupení, do 8 minut)

3

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR a) umělecký přednes (poezie, próza, jednotlivci i skupiny do 5 minut) b) malé jevištní formy *) (bez ţánrového omezení, v rámci přehlídky nejlépe zvolit buď ukázku nebo kus do 15 minut, jinak nutno projednat s pořadatelem) *) malé jevištní formy nebudou z organizačních důvodů postupovat do celostátní přehlídky Nejmilejšího koncertu, ale budou vybírány do celostátního finále divadelní přehlídky. II. KRITERIA HODNOCENÍ

Odborná porota hodnotí zejména: V HUDEBNÍM OBORU 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

vlastní tvorbu včetně úprav známých melodií, ladění nástrojů, instrumentální dovednost, sehranost či sezpívanost, čistotu zpěvu a drţení melodické linky, srozumitelnost textu, celkový výraz.

V TANEČNÍM OBORU 1) 2) 3) 4) 5) 6)

vlastní tvorbu, pohybovou dovednost, originalitu a scénické zpracování, synchronizaci pohybu s hudbou (včetně pohybu tanečníků v páru či skupině), kostýmy, celkový výraz.

V LITERÁRNĚ DRAMATICKÉM OBORU 1) 2) 3) 4) 5)

vlastní scénáře či texty, hlasitost projevu a srozumitelnost textu, popř. melodickou stránka přednesu, sehranost vystupujících, kostýmy a scénu, celkovou úroveň dramatizace.

Odborná porota může k postupu doporučit vystoupení podle následujících bodů: 1) vystoupení budˇ jako celek nebo i jeho jednotlivé části, 2) nejkvalitnější vystoupení bez ohledu členění na obory a kategorie, 3) celkový počet postupujících vystoupení je limitován cca 30 osobami včetně doprovodu.

4

Úloha školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy v životě dítěte z nefunkční rodiny (část výzkumné absolventské práce)

Monika Valouchová, DiS. Jmenuji se Monika Valouchová a jsem absolventka Vyšší odborné školy pedagogické a sociální v Kroměříţi. Podmínkou uzavření studia na této škole je sloţení absolutoria a vypracování absolventské práce. Pro svou absolventskou práci jsem zvolila téma „Úloha školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy v ţivotě dítěte z nefunkční rodiny“. Vedoucím mé závěrečné práce byl Mgr. Dalibor Křepský, ředitel Dětského domova v Olomouci, a cenné informace k danému tématu poskytla také Mgr. Jitka Ţlunková, zástupkyně ředitele Dětského diagnostického ústavu na Sv. Kopečku u Olomouce. Ráda bych zde uvedla část svého výzkumu, jelikoţ si myslím, ţe výsledky mé práce by mohly zajímat odbornou veřejnost. Výzkum jsem realizovala v dětském domově a v dětském domově se školou. Jako výzkumnou metodu jsem pouţila interview a dotazník. Zveřejněná část výzkumu byla provedena formou dotazníků určených pro vychovatele ve jmenovaných zařízeních a pro ředitele různých dětských domovů v České republice.

Vyhodnocení dotazníků pro vychovatele v dětském domově a v dětském domově se školou Dotazník vyplnilo 8 vychovatelů z dětského domova a 8 vychovatelů z dětského domova se školou. Nejprve jsem zjišťovala jejich věkové sloţení a nejvyšší dosaţené vzdělání, aby si čtenář mohl utvořit lepší představu, dále následují jednotlivé otázky. Věk respondentů: Tabulka č. 1: Muži

Možnosti

Ženy

Celkem

20 - 30 let

3

37%

2

25%

5

31%

31 - 40 let

1

13%

1

13%

2

13%

41 - 50 let

1

13%

4

49%

5

31%

51 - 60 let

3

37

1

13%

4

25%

Graf č. 1: 5 4 20 - 30 let

3

31 - 40 let 2

41 - 50 let 51 - 60 let

1 0

Muži

Ženy

Celkem

Věkové sloţení respondentů se pohybuje v poměrně širokém rozmezí: 20 – 60 let. Nejpočetnějšími skupinami byli lidé ve věku 20 – 30 let a 41 – 50 let, kteří tvořili po 31% všech oslovených respondentů, 25% respondentů uvedlo věk 51 – 60 let a nejméně zastoupenou skupinou byli lidé ve věku 31 – 40 let.

5

Nejvyšší dosažené vzdělání: Tabulka č. 2: Muži

Možnosti

Ženy

Celkem

Střední škola

4

50%

4

50%

8

49%

Vyšší odborná škola

0

0%

2

25%

2

13%

Vysoká škola

4

50%

2

25%

6

38%

Graf č. 2: 8 7 6 5

Střední škola

4

Vyšší odborná škola

3 2

Vysoká škola

1 0

Muži

Ženy

Celkem

Nejvíce respondentů vystudovalo střední školu ukončenou maturitní zkouškou, jejich procentuální zastoupení činí 49%. 6 respondentů má vysokoškolské vzdělání a 2 respondenti uvedli, ţe vystudovali vyšší odbornou školu. 1. Zastáváte názor, že dětský domov / dětský domov se školou dokáže dítěti nahradit rodinu? Svou odpověď prosím zdůvodněte. Tabulka č. 3: Dětský domov

Možnosti

Dětský domov se školou

Ano

2

25%

0

0%

Ani ano, ani ne

2

25%

5

62%

Ne

4

50%

3

38%

Graf č. 3: 5 4 3

Ano

2

Ani ano, ani ne

1

Ne

0

Dětský domov

Dětský domov se školou

6

Nejvíce vychovatelů v dětském domově zastává názor, ţe dětský domov nedokáţe dítěti nahradit rodinu (celkem 4 respondenti, tzn. 50%). Svoje stanovisko odůvodnili tvrzením, ţe nemůţou vzniknout dokonalé citové vazby dítěte k jedné osobě, jelikoţ se v dětském domově střídají vychovatelé na směnách. Tím je znemoţněno společné proţívání důleţitých okamţiků v ţivotě dítěte a také z tohoto důvodu nelze zajistit jednotné výchovné působení na dítě. V širším slova smyslu dětský domov nedokáţe dítěti nahradit specifické rodinné prostředí. Stejnou měrou jsou zastoupeny odpovědi „ano“ a „ani ano, ani ne“ (kaţdou z těchto variant uvedli 2 respondenti). Zdůvodnění sporné odpovědi „ani ano, ani ne“ byla různá, ale ve své podstatě zahrnovala stejnou základní myšlenku. Úloha a role matky a otce v rodině jsou nenahraditelné, ale pokud rodiče neplní základní funkce rodiny, stává se rodina dysfunkční a pro dítě je lepší jakákoli forma náhradní péče. Dětský domov tedy můţe uspokojovat potřeby dítěte pocházejícího z neutěšených poměrů lépe neţ jeho nefungující rodina. Faktem však zůstává, ţe lásku rodičů nelze ničím nahradit. Vychovatelé, kteří si myslí, ţe dětský domov dokáţe dítěti nahradit rodinu, své stanovisko odůvodňují tvrzením, ţe dítě je v dětském domově vychováváno po všech stránkách a má moţnost vytvořit si zde citové vazby. Většina vychovatelů v dětském domově se školou zvolila na danou otázku odpověď „ani ano, ani ne“ (celkem 5 respondentů, coţ činí 68%). Svoji volbu zdůvodnili tím, ţe v dětském domově se školou děti citově strádají, trpí nedostatkem citových vazeb, ale naproti tomu se zde uplatňuje více výchovných podnětů a děti jsou po materiální stránce dobře zabezpečeny. 3 respondenti (v zastoupení 38%) zastávají názor, ţe dětský domov se školou nedokáţe dítěti nahradit rodinu. Své stanovisko zdůvodnili absencí citového zázemí a jistot. Ţádný z respondentů nezvolil moţnost odpovědi, ţe dětský domov se školou dokáţe dítěti nahradit rodinu. 2. Myslíte si, že dětský domov / dětský domov se školou dostatečně připraví dítě na jeho budoucí život? Svou odpověď prosím zdůvodněte. Tabulka č. 4: Dětský domov

Možnosti

Dětský domov se školou

Ano

2

25%

0

0%

Ani ano, ani ne

6

75%

5

62%

Ne

0

0%

3

38%

Graf č. 4: 6 5 4 Ano

3

Ani ano, ani ne Ne

2 1 0

Dětský domov

Dětský domov se školou

Z výsledků v tabulce je patrné, ţe většina vychovatelů z dětského domova zvolila na danou otázku odpověď „ani ano, ani ne“ (celkem 6 respondentů, coţ činí 75%). Nejčastějším odůvodněním této sporné odpovědi bylo, ţe je snahou dětského domova připravit děti na budoucí ţivot, ale přesto jsou tyto děti nesamostatné, jelikoţ se hodně věcí řeší za ně. V dětském domově dostává dítě v podstatě vše, o co poţádá, tak to ale běţně v rodině nechodí a dítě pak neuvaţuje realisticky. Dítěti v dětském domově chybí také model rodiny, proto neumí řešit kaţdodenní situace a mnohdy nedokáţe navázat trvalé partnerské vztahy. 2 respondenti (v procentuálním zastoupení 25%) zastávají názor, ţe dětský domov dokáţe dítě připravit na jeho budoucí ţivot mimo toto

7

zařízení, jelikoţ je zde k tomu kaţdé dítě vedeno. Připravuje se na budoucí ţivot stejným způsobem, jakým by se připravovalo v rodině. U ţádného respondenta jsem se nesetkala se zápornou odpovědí. Nejvíce vychovatelů v dětském domově se školou se přiklonilo k odpovědi „ani ano, ani ne“ (jedná se o 5 respondentů, v procentuálním zastoupení 62%). Svůj názor vysvětlují nedostatečnou samostatností dětí a zároveň jejich neschopností změnit své špatné návyky. Na druhou stranu se děti v dětském domově se školou naučí pracovním návykům i správnému sociálnímu chování. 3 respondenti (38%) uvedli, ţe dětský domov se školou nedokáţe dostatečně připravit dítě na jeho budoucí ţivot z důvodu absence příkladu rodinného souţití. Ani jeden z vychovatelů v dětském domově se školou nezastává názor, ţe toto zařízení dovede připravit dítě na budoucí ţivot. 3. Vypište, jaké povinnosti mají děti v dětském domově / dětském domově se školou plnit. Touto otázkou jsem se snaţila ukázat, ţe i ústavní zařízení vede děti k samostatnosti tím, ţe zde musí vykonávat činnosti spojené s běţným chodem domácnosti a ţivota vůbec. Vychovatelé z dětského domova uvedli, ţe se děti podílí na úklidu společných prostor, svých pokojů, vykonávají drobné pomocné práce, perou, ţehlí, vaří, vysávají, utírají prach, pomáhají v kuchyni, pečují o květiny. Mezi další povinnosti dětí patří samozřejmě plnění školních povinností, příprava na vyučování, pořádek v osobních věcech a pomoc mladším dětem. Kaţdé dítě musí dodrţovat vnitřní řád dětského domova, plnit pokyny ředitele a vychovatelů. Vychovatelé z dětského domova se školou uvedli, ţe děti musí plnit veškeré povinnosti určené vnitřním řádem zařízení. Provádí úklidy, perou si osobní věci, musí dodrţovat osobní hygienu. Vyţaduje se po nich dodrţování školního řádu, jelikoţ základní škola je součástí dětského domova se školou. Děti se musí připravovat na vyučování a jsou učeny slušnému chování. 4. Jakým způsobem jsou děti za plnění svých povinností hodnoceny nebo odměňovány? Tabulka č. 5: Dětský domov

Možnosti

Dětský domov se školou

Slovní pochvala

8

100%

8

100%

Věcná odměna

5

62%

5

62%

Zvýšení kapesného

2

25%

2

25%

Povolení mimořádné vycházky

5

62%

8

100%

Jiné

6

75%

4

50%

Děti nejsou nijak odměňovány

0

0%

0

0%

Graf č. 5: 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Slovní pochvala Věcná odměna Zvýšení kapesného Povolení mimořádné vycházky Jiné

Dětský domov

Dětský domov se školou

Děti nejsou nijak odměňovány

8

Poloţením této otázky jsem chtěla ukázat, ţe i děti umístěné mimo svou vlastní rodinu jsou kladně motivovány k činnostem, jejichţ ovládání je naprosto nezbytné pro vedení samostatného ţivota. Z výsledků v tabulce vyplývá, ţe naprosto všichni vychovatelé v dětském domově uţívají slovního pochválení dětí při splnění jejich povinností. 6 respondentů zvolilo odpověď „jiné“ a uvedlo např. povolení návštěvy kulturní nebo sportovní akce, společné posezení v cukrárně, pochvala před skupinou apod. Stejnou měrou je zastoupeno hodnocení v podobě povolení mimořádné vycházky a darování věcné odměny (takto odpovědělo po 5 respondentech). Nejméně vychovatelů (celkem 2) odmění dítě zvýšením kapesného. Ţádný z respondentů neuvedl, ţe by děti nijak odměněny nebyly. Nejvíce uţívaným způsobem odměnění dítěte v případě vychovatelů z dětského domova se školou je slovní pochvala a povolení mimořádné vycházky. Obě odpovědi uvedlo vţdy 8 respondentů. 5 respondentů volí způsob předání věcné odměny a 4 vychovatelé zvolili moţnost „jiné“. Uvedli např. povolení mimořádného pobytu u rodičů nebo udělení bodů navíc (v tomto zařízení je zaveden bodový systém s pravidlem – „více bodů, více výhod“). 2 respondenti vyuţijí moţnosti zvýšit dítěti kapesné. Nesetkala jsem se s odpovědí, ţe by děti ţádným způsobem odměněny nebyly. 5. Jaký postih čeká děti v případě, že své povinnosti nesplní? Tabulka č. 6: Dětský domov

Možnosti

Dětský domov se školou

Slovní pokárání

8

100%

8

100%

Sníţení kapesného

2

25%

4

50%

Zákaz vycházek

5

62%

8

100%

Práce navíc

5

62%

5

62%

Jiné

4

50%

3

38%

Děti ţádný postih nečeká

0

0%

0

0%

Graf č. 6: 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Slovní pokárání Snížení kapesného Zákaz vycházek Práce navíc Jiné Děti žádný postih nečeká

Dětský domov

Dětský domov se školou

Touto otázkou jsem se snaţila ukázat, ţe ani děti z dětských domovů nemají vše zadarmo a jsou přiměřeným potrestáním vedeny k zodpovědnosti a samostatnosti. Všichni vychovatelé v dětském domově nejčastěji uţívají slovního pokárání jako negativní hodnocení dětí při neplnění jejich povinností. Shodný počet vychovatelů dětem na určitý čas zakáţe vycházky a zadá jim nějakou práci v rámci dětského domova navíc. Obě varianty uvedlo vţdy 5 respondentů. 4 respondenti zvolili moţnost „jiné“ a uvedli např. zakázání kulturní nebo sportovní akce, omezení

9

doby vycházek, omezení sledování televize, napomenutí před skupinou. 2 vychovatelé vyuţívají moţnosti sníţení kapesného a ţádný z nich nezvolil moţnost, ţe děti ţádný postih nečeká. Všichni vychovatelé v dětském domově se školou dítě při neplnění jeho povinností slovně pokárají a zakáţí mu vycházky. 5 respondentů zadá dítěti nějakou práci navíc a 4 respondenti sníţí dítěti kapesné. 3 vychovatelé zvolili odpověď „jiné“ a uvedli např. odebrání bodů v rámci bodového systému daného zařízení, zákaz odjezdu na různé akce. Nikdo neuvedl moţnost, ţe děti ţádný postih nečeká. 6. Jak často si přijde dítě pro radu? Vypište, v jaké oblasti. Tabulka č. 7: Dětský domov

Možnosti

Dětský domov se školou

Hodně často

5

68%

5

62%

Občas

3

32%

3

38%

Velmi zřídka

0

0%

0

0%

Nikdy

0

0%

0

0%

Graf č. 7: 5 4 Hodně často

3

Občas Velmi zřídka

2

Nikdy

1 0

Dětský domov

Dětský domov se školou

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda a do jaké míry důvěřují děti umístěné v ústavním zařízení tamním vychovatelům. Většina vychovatelů z dětského domova (celkem 5, coţ činí 68%) uvedlo, ţe děti od nich potřebují poradit hodně často a to v oblasti osobního ţivota, školy a budoucího povolání. Se 3 respondenty (32%) se děti radí o svých problémech pouze občas. Ţádný z respondentů neuvedl, ţe by za ním děti přišly s prosbou o radu jen zřídka nebo dokonce vůbec. Naprosto shodně odpověděli i vychovatelé z dětského domova se školou. 5 z nich uvedlo, ţe děti se s nimi radí o svých problémech hodně často a 3 odpověděli, ţe pouze občas. Jejich rady se týkají osobního ţivota a školy. Nikdo neuvedl, ţe se s ním děti radí zřídka nebo vůbec.

10

7. Podporuje dětský domov / dětský domov se školou volnočasové aktivity dětí? Svou odpověď prosím zdůvodněte. Tabulka č. 8: Dětský domov

Možnosti

Dětský domov se školou

Ano

8

100%

8

100%

Ne

0

0%

0

0%

Graf č. 8: 8 7 6 5 4

Ano

3

Ne

2 1 0

Dětský domov

Dětský domov se školou

Z tabulky jasně vyplývá, ţe naprosto všichni vychovatelé z dětského domova odpověděli na danou otázku kladně. Tuto zřejmou odpověď zdůvodňovali různě. Dětský domov umoţňuje návštěvy zájmových krouţků podle přání dětí, zajišťuje účast dětí na nejrůznějších akcích (sportovní akce, turistika, sezónní sporty, plavecký bazén, zimní stadion). Dále zařizuje různé výlety, rekreace, ozdravné pobyty apod. Dětský domov se tímto snaţí motivovat děti k vhodnému trávení volného času. Stejně odpověděli i všichni vychovatelé z dětského domova se školou. Uvedli, ţe dětský domov se školou nabízí dětem různé zájmové krouţky a činnosti (vaření, cyklistika, keramika, fotbal). Dále mohou děti navštěvovat posilovnu nebo se účastnit různých soutěţí. Děti si tak vytváří vztah ke sportu a k práci. Jeden vychovatel uvedl důleţitou poznámku, ţe se vše odvíjí od aktivity pedagogických pracovníků. 8. Jakým způsobem dětský domov / dětský domov se školou zprostředkovává dětem informace o možnostech a způsobech pracovního zařazení? Tabulka č. 9: Možnosti

Dětský domov

Dětský domov se školou

Spolupráce s úřadem práce

8

100%

0

0%

Rady od pracovníků zařízení

7

87%

8

100%

Umoţnění přístupu na internet

4

50%

7

87%

Jiné

3

38%

0

0%

11

Graf č. 9: 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Spolupráce s úřadem práce Rady od pracovníků zařízení Umožnění přístupu na internet Jiné

Dětský domov

Dětský domov se školou

Všichni vychovatelé z dětského domova uvedli, ţe v otázkách pracovního zařazení napomáhá dětem spolupráce dětského domova s úřadem práce. 7 respondentů konstatovalo, ţe dětem v této oblasti radí pracovníci dětského domova. 4 respondenti uvedli, ţe dětský domov umoţňuje dětem přístup na internet, kde se o této problematice mohou děti také dovědět cenné informace. 3 respondenti zvolili moţnost „jiné“ a napsali, ţe dětský domov spolupracuje s městským úřadem, s výchovnými poradci na školách a pořádá různé přednášky a besedy. 8 vychovatelů z dětského domova se školou uvedlo, ţe ve věcech pracovního zařazení dětem radí pracovníci tohoto zařízení. 7 respondentů zvolilo variantu umoţnění přístupu na internet. Ţádný z respondentů neuvedl spolupráci dětského domova se školou s úřadem práce ani odpověď „jiné“. 9. Jakým způsobem podporuje dětský domov / dětský domov se školou start dítěte do samostatného života? Tabulka č. 10: Možnosti

Dětský domov

Dětský domov se školou

Zajištění bydlení

7

87%

0

0%

Finanční podpora do začátku

8

100%

0

0%

Pomoc s hledáním pracovního místa

8

100%

2

25%

Poradenství

6

75%

4

50%

Jiné

4

50%

4

50%

Graf č. 10: 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Zajištění bydlení Finanční podpora do začátku Pomoc s hledáním pracovního místa Poradenství

Dětský domov

Jiné

Dětský domov se školou

12

Naprosto všichni vychovatelé z dětského domova uvedli, ţe dětský domov pomáhá dětem při hledání pracovního místa a zároveň jim poskytne určitý finanční obnos do začátku. 7 vychovatelů zvolilo moţnost pomoci dítěti v podobě zajištění bydlení. 6 respondentů se přiklonilo k odpovědi, ţe dětský domov poskytuje dítěti v případě potřeby poradenství týkající se dané problematiky. 4 respondenti zvolili odpověď „jiné“ a uvedli moţnost dětí vyuţít nabídku samostatného bydlení v rámci dětského domova a také moţnost zaloţení spoření při pobytu dětí v dětském domově, kdy je jim naspořená částka v době opuštění dětského domova vyplacena. Nejvíce vychovatelů v dětském domově se školou konstatovalo, ţe toto zařízení poskytuje dětem pomoc v podobě poradenství a zároveň uvedlo odpověď „jiné“, kterou zdůvodnilo nabídkou pomoci s výběrem střední školy nebo učiliště. Zde je nutno poznamenat, ţe děti z dětského domova se školou většinou po odchodu z tohoto zařízení nezačínají vést samostatný ţivot, ale jsou buď umístěny do výchovného ústavu nebo se vrací zpět do své rodiny. 2 respondenti uvedli, ţe dětský domov se školou v případě potřeby pomůţe dítěti hledat pracovní místo a ţádný vychovatel nezvolil variantu v podobě zajištění bydlení a finanční podpory do začátku. 10. Co by se mohlo podle Vašeho názoru v péči o děti v dětském domově / dětském domově se školou vylepšit, popř. změnit a co je naopak na stávajícím systému péče pozitivní? Na otázku, co by se v dětských domovech mohlo změnit k lepšímu, odpovídali respondenti různě. Navrhují např. větší osamostatnění rodinné skupiny v rámci dětského domova, zmenšení počtu dětí v rodinné skupině z důvodu moţnosti individuálnější péče o kaţdé dítě. Větší zapojení dětí do chodu dětského domova, aby si uvědomily, ţe nic není zadarmo, ale vše stojí peníze a ty se musí vydělat. Velice přínosné by bylo zjednodušení podmínek pro odchod dětí do náhradních rodin. Závaţným problémem dětských domovů jsou také obtíţe při získávání ubytování a pracovního uplatnění pro děti s ukončenou ústavní výchovou, dále nedostatek finančních prostředků na provoz dětského domova, vymáhání příspěvků na úhradu nákladů ústavní výchovy od rodičů, nemoţnost provádět běţné právní úkony bez souhlasu rodičů a také nezájem o spolupráci s dětským domovem ze strany rodiny dětí. Naproti tomu za velmi pozitivní povaţují respondenti moţnost dětí rozvíjet svůj talent v nejrůznějších zájmových krouţcích. Péče o děti v dětském domově je kvalitní, dětský domov spolupracuje s psychologem, který zná problematiku ústavní péče. Přes všechny výše uvedené výhrady vůči pobytu dětí v dětském domově lze konstatovat, ţe většina dětí odchází z dětského domova na vyšší úrovni, odnášejí si výuční list nebo maturitní vysvědčení a šanci integrovat se do společnosti. Vychovatelé dětského domova se školou se vyjadřovali pouze k jedné části dané otázky. Poukazovali na záleţitosti, které by se mohly v rámci dětského domova se školou změnit či vylepšit. Navrhují sníţení počtu dětí na jednoho vychovatele a tímto krokem zajištění větší moţnosti individuální péče o dítě. Děti by se také měly více podílet na činnostech spojených s chodem domácnosti (nákupy, vaření, hospodaření s penězi). Dále navrhují, aby neexistovala moţnost zařazování dětí s uloţenou ochrannou výchovou do dětského domova se školou. Objevil se i návrh umoţnění větších postihů dětí. Jeden vychovatel je toho názoru, ţe by se dětem mělo sníţit kapesné, jelikoţ skoro celou jeho výši obětují za cigarety. Dále by uvítal hrazení škod dětmi, které je způsobily, také by zavedl sníţení hranice trestní zodpovědnosti na 14 let. Dalším návrhem na změnu v celém systému obecně je zkvalitnění práce některých kurátorů a sociálních pracovnic. Co se týče vychovatelů samotných, poţadovali by zlepšení jejich finančního ohodnocení. Uvádí, ţe současná situace nutí většinu pedagogických pracovníků hledat další finanční příjmy mimo svůj obor.

13

Vyhodnocení dotazníků pro ředitele dětských domovů Tato část výzkumu byla provedena ve čtyřiceti dětských domovech v ČR.

1. tabulka – základní informace směrodatné pro následující dvě otázky: Celkový počet dětí v dětských domovech k 31.12.2004:

1252

Z celkového počtu dětí činí počet úplných sirotků:

17

1%

Z celkového počtu dětí činí počet polosirotků:

139

11%

Z celkového počtu dětí činí počet dětí, které mají oba rodiče:

1096

88%

1200 1000 800

Úplní sirotci

600

Polosirotci

400

Děti, které mají oba rodiče

200 0

Dětský domov

Z první tabulky vyplývá, ţe ve čtyřiceti různých dětských domovech bylo k datu 31.12.2004 umístěno 1252 dětí. Z tohoto počtu dětí se zde nacházelo 17 úplných sirotků, 139 dětí mělo pouze jednoho z rodičů a zbylých 1096 dětí mělo oba rodiče. Údaj „1252 dětí“ je směrodatný pro následující dvě otázky (součet čísel uvedených v dalších dvou tabulkách vţdy činí 1252).

14

2. tabulka – počet dětí, které byly umístěny do dětských domovů na základě jedné z následujících možností (údaje se vztahují k celkovému počtu dětí v dětských domovech k datu 31.12.2004): Umístění dítěte na základě předběţného opatření vydaného soudem bez předchozího pobytu dítěte v diagnostickém ústavu:

536 dětí

42%

Umístění dítěte na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy bez předchozího pobytu dítěte v diagnostickém ústavu:

274 dětí

22%

Umístění dítěte na základě předběţného opatření vydaného soudem s předchozím pobytem dítěte v diagnostickém ústavu:

197 dětí

16%

Umístění dítěte na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy s předchozím pobytem dítěte v diagnostickém ústavu:

245 dětí

20%

Předběžné opatření bez pobytu v diagnostickém ústavu Nařízení ústav ní v ýchov y bez pobytu v diagnostickém ústavu Předběžné opatření s pobytem v diagnostickém ústavu Nařízení ústav ní v ýchov y s pobytem v diagnostickém ústavu

600 500 400 300 200 100 0

Dě ts k ý dom ov

Nejvíce dětí (celkem 536 - v zastoupení 42%) bylo do dětských domovů umístěno na základě předběţného opatření vydaného soudem, aniţ by před umístěním absolvovalo pobyt v diagnostickém ústavu. 274 dětí (22%) bylo do dětských domovů umístěno na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy a taktéţ předtím nepobývaly v diagnostickém ústavu. 245 dětí (v zastoupení 20%) bylo umístěno do dětských domovů na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, tyto děti však před svým umístěním do dětských domovů absolvovaly pobyt v diagnostickém ústavu. Nejniţší zastoupení v počtu 197 (16%) mají děti umístěné do dětských domovů na základě předběţného opatření vydaného soudem, které předtím absolvovaly pobyt v diagnostickém ústavu.

15

3. tabulka - počet dětí, které byly umístěny do dětských domovů kvůli následujícím situacím v rodině (údaje se vztahují k celkovému počtu dětí v dětských domovech k datu 31.12.2004): Rodiče nechtějí pečovat o dítě

245 dětí

19%

Rodiče nedovedou pečovat o dítě

221 dětí

18%

Rodiče nemohou pečovat o dítě

244 dětí

19%

Rodiče nechtějí a zároveň nedovedou pečovat o dítě

159 dětí

13%

Rodiče nechtějí a zároveň nemohou pečovat o dítě

158 dětí

13%

Rodiče nedovedou a zároveň nemohou pečovat o dítě

225 dětí

18%

250

Rodiče nechtěj í pečov at o dítě

200

Rodiče nedov edou pečov at o dítě

150

Rodiče nemohou pečov at o dítě

100

Rodiče nechtěj í a zárov eň nedov edou pečov at o dítě Rodiče nechtěj í a zárov eň nemohou pečov at o dítě Rodiče nedov edou a zárov eň nemohou pečov at o dítě

50 0 Dětský domov

Údaje vyplývající z této tabulky jsou velice vyrovnané. Přesto lze říci, ţe v dětských domovech jsou v největší míře umístěny děti pocházející z rodin, kde o ně jejich vlastní rodiče nechtějí pečovat (245 dětí - v zastoupení 19%). S rozdílem pouze jednoho dítěte stojí na druhém místě rodiče, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou pečovat o své děti (244 dětí). S téměř srovnatelnými výsledky následují děti pocházející z rodin, kde se o ně jejich rodiče nedovedou a zároveň nemohou postarat (225 dětí, coţ činí 18%) a z rodin, kde o ně rodiče pečovat neumí (221 dětí). Nejméně jsou v dětských domovech zastoupeny děti z rodin, kde se o ně jejich rodiče nechtějí a zároveň nedovedou postarat (195 dětí – zastoupeno 13%) a děti, o které jejich rodiče nechtějí a zároveň nemohou pečovat (158 dětí).

16

4. tabulka - počet dětí, které v době od 1.1.2004 do 31.12.2004 odešly z dětských domovů z následujících důvodů: Dítě bylo přemístěno do dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu Dítě se vrátilo zpět do původní rodiny Dítě bylo umístěno do jedné z forem náhradní rodinné péče (osvojení, pěstounská péče, poručenství, péče jiné fyzické osoby neţ rodiče) Jiný důvod Celkový počet dětí, které odešly z dětského domova v době od 1.1.2004 do 31.12.2004:

50 dětí 120 dětí 62 dětí 82 dětí

16% 38% 20% 26% 314

Dítě bylo přemístěno do dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu

120 100

Dítě se vrátilo zpět do původní rodiny

80 60 40

Dítě bylo umístěno do jedné z forem náhradní rodinné péče

20 0

Jiný důvod

Dětský domov

Nejvíce zastoupeným důvodem pro odchod dětí z dětských domovů byl jejich návrat do původní rodiny (38%). V zastoupení 26% existoval pro opuštění dětských domovů jiný důvod, neţ je uveden v tabulce, jednalo se např. o odchod dítěte do samostatného ţivota, nabytí zletilosti, přemístění do ústavu sociální péče, dokončení přípravy na budoucí povolání. 20% dětí bylo umístěno do jedné z forem náhradní rodinné péče (během jednoho roku bylo tedy do náhradní rodinné péče umístěno 62 dětí). Nejniţší zastoupení v počtu 16% patří dětem, které byly přemístěny do dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.

17

9. jednání výboru FDD ČR, Strážnice, 13. dubna 2005 Druhé společné jednání výboru FDD ČR v roce 2005 se konalo v rámci nadcházejícího jarního semináře ve Stráţnici ve středu 13. dubna. Členové výboru se sešli v budově místního Dětského domova, který se můţe pochlubit dokončenou rekonstrukcí, jejímţ „následkem“ vznikly velmi příjemné a uţitečné prostory pro rodinnou skupinu.

… z nových prostor uţívaných jednou rodinnou skupinou v DD Stráţnice.

Po obědě a prohlídce zařízení se v doprovodu paní ředitelky Baňouchové výbor přesunul na radnici ke slavnostnímu přijetí u starosty města, který se rozhovořil zejména o školství a kultuře ve městě. Příjemný ráz jednání podtrhlo i ochutnání několika vzorků místního kvalitního vína. Po skončení oficiálního přijetí pokračovalo jednání výboru jiţ v místě konání semináře, tj. v zařízení „Interstudent“. Po kontrole závěrů z minulé výborové schůze začala konečná fáze přípravy nadcházejícího semináře, zejména stanovení pořadí jednotlivých přednášejících a podrobná organizace. V další části informoval předseda Mgr. Hart o předloţení grantu „Zkvalitnění vzdělávání ve školách a školských zařízeních“ na MŠMT ČR, poté byly zkontrolovány termíny a zajištění připravovaných akcí a soutěţí. Mgr. Heller dále informoval o stavu zahraniční spolupráce a navrhl zabývat se účastí členů FDD ČR na mezinárodním semináři v Holandsku ve dnech 11. – 15.5.2005. Novým členem FDD ČR se stala paní Dagmar Průšová, ředitelka DD Jemnice. Výbor navrhl, aby členům, kteří v tomto roce končí profesionální kariéru, byl na semináři předán malý dárek. Jedná se o paní Stanislavu Baňouchovou, ředitelku DD Stráţnice, paní Olgu Havlovou, ředitelku DD Krompach a pana Josefa Bartáka, ředitele DD Telč.

Odborný seminář ve Strážnici, 14. – 15. dubna 2005 Místo konání: Interstudent, Stráţnice Počet účastníků: 95 + 3 lektoři Téma: „Právní aspekty činností v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.“ Přednášející:  Mgr. Pavel Pátecký, pracovník oddělení péče o pedagogické pracovníky a správních činností, MŠMT ČR  JUDr. Vítězslav Ţiška, právník, Učitelská unie  Mgr. Nora Lastovecká, pracovník odboru legislativy, MV ČR

18

Místo konání – stráţnický Interstudent.

Účastníci semináře sledují zahájení …

Mgr. Pavel Pátecký hovoří o z. č. 563/04 Sb.

19

Vybrané kapitoly z „Právních výkladů“ č. 1/2004 (text aktualizovaný k právnímu stavu od 1. ledna 2005) 11. Bezúhonnost jako podmínka pro výkon činnosti pedagogického a nepedagogického pracovníka v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a v zařízení pro preventivně výchovnou péči Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje v § 18 a § 19 poţadavky, které musí splňovat všichni pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci v zařízeních a střediscích. Od 1. ledna 2005 všichni pedagogičtí pracovníci podléhají reţimu zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, tento zákon proto rovněţ novelou obsaţenou v části třetí (§ 40) zrušil definici pedagogického pracovníka v zařízení a středisku a podmínky na něj kladené, které byly upraveny v § 18 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb.. Zákon č. 109/2002 Sb. ve znění zákona č. 563/2004 Sb. proto nadále obsahuje pro pedagogické pracovníky v zařízení pouze podmínku psychické způsobilosti, ostatní podmínky vyplývají přímo ze zákona č. 563/2004 Sb.. Jednou z podmínek pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a činnosti nepedagogického pracovníka v zařízení a středisku je i bezúhonnost. Pro kaţdou z těchto kategorií je však bezúhonnost s účinností od 1. ledna 2005 (po nabytí účinnosti zákona č. 563/2004 Sb.,) definována odlišně. Zatímco nepedagogický pracovník v zařízení či středisku se v souladu s § 19 zákona č. 109/2002 Sb. povaţuje za bezúhonného, pokud nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, pedagogický pracovník se v souladu s § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. povaţuje za bezúhonného, pokud nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka. Trestní zákon v § 3 říká, ţe „k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, ţe postačí zavinění z nedbalosti“. Pokud tedy není v konkrétním ustanovení trestního zákona výslovně uvedeno, ţe ke spáchání daného trestného činu postačuje zavinění z nedbalosti, potom jiţ ze samotného faktu, ţe dotyčný zaměstnanec byl za daný trestný čin odsouzen, vyplývá, ţe šlo o úmyslný trestný čin. Spáchání trestného činu nedbalostního v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka by bylo jiţ pravděpodobně nutné vyvozovat ze znění ustanovení trestního zákona, podle kterého byl dotyčný odsouzen, případně ze znění rozsudku. Příkladem takového trestného činu můţe být a) trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže, který spáchá ten, kdo vydá, byť i z nedbalosti, osobu mladší neţ 18 let nebezpečí zpustnutí tím, ţe jí umoţní vést zahálčivý nebo nemravný ţivot, nebo ji svádí k zahálčivému nebo nemravnému ţivotu (§ 217 trestního zákona) nebo b) trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti, který spáchá ten, kdo jinému z nedbalosti ublíţí na zdraví tím, ţe poruší důleţitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloţenou mu podle zákona ( § 223 trestního zákona). Pro řešení konkrétního případu je dále podstatné, kdy byl s takovým zaměstnancem uzavřen pracovní poměr a kdy přestal zaměstnanec splňovat podmínku bezúhonnosti. Pokud byl pracovní poměr uzavřen před 1. červencem 2002 (tedy před nabytím účinnosti zákona č. 109/2002 Sb.) a zaměstnanec jiţ v té době nebyl bezúhonný ve smyslu zákona č. 109/2002 Sb., potom by vzhledem k faktu, ţe předchozí právní úprava takovouto podmínku neobsahovala, byl dán výpovědní důvod podle § 46 písm. e) zákoníku práce, neboť zaměstnanec za současného právního stavu nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce (s nabytím účinnosti zákona č. 109/2002 Sb. je přestal splňovat). Poněkud sloţitější by byla situace, pokud pracovní poměr vznikl jiţ za účinnosti zákona č. 109/2002 Sb., a zaměstnanec jiţ v době jeho vzniku nesplňoval podmínku bezúhonnosti. Potom jsme toho názoru, ţe pracovní poměr vůbec nevznikl. Teorie hovoří o tzv. nulitním právním vztahu (takţe o právní vztah vůbec nejde). Příčinou je rozpor příslušného pracovněprávního úkonu, kterým měl být právní vztah zaloţen - zpravidla pracovní smlouvy či dohody - jako celku se zákonem, jehoţ důsledkem je neplatnost takového právního úkonu (§ 242 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Protoţe ale "zaměstnanec" práci vykonává, existuje mezi oběma účastníky pouze

20

faktický pracovní poměr, který však není právním vztahem a nepodléhá právní úpravě obsaţené v zákoníku práce. V tomto případě je nutné vyřešit otázku vypořádání plnění, která si dosud obě strany navzájem poskytly. Posuzování nároků "zaměstnance" je v takovém případě nutné provádět dle ustanovení § 243 odst. 4 zákoníku práce, podle něhoţ nemůţe být neplatnost právního úkonu zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám (v tomto případě je nutné zavinění neplatnosti právního úkonu přičítat oběma stranám, neboť budoucí zaměstnavatel měl po této osobě poţadovat prokázání bezúhonnosti ještě před vznikem pracovněprávního vztahu). V takovém případě musí být tedy uspokojeny veškeré pracovněprávní nároky této fyzické osoby, ať jiţ vyplývají ze zákona, kolektivní smlouvy nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele. Pracovněprávní vztah ovšem přesto právně od počátku neexistuje a na ukončení práce "zaměstnance" se proto nevztahují ţádná pravidla stanovená zákoníkem práce pro případ ukončení pracovněprávního vztahu - tuto fyzickou osobu je moţné kdykoliv vykázat z pracoviště, aniţ by bylo nutné jí dávat výpověď nebo uţít jiný způsob skončení pracovního poměru. Ona sama můţe rovněţ tuto činnost kdykoliv neformálně ukončit a z pracoviště odejít. Pro úplnost lze uvést, ţe zaměstnanci ve faktickém pracovním poměru nepřísluší nároky z neplatně rozvázaného pracovního poměru podle § 61 aţ 64 zákoníku práce. Tato ustanovení lze pouţít jen v případě neplatného rozvázání pracovního poměru, který platně vznikl. Obě výše zmíněné eventuality obdobně platí pro podmínku stanovenou od 1. ledna 2005 ustanovením § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. (nedbalostní trestný čin). Zákon č. 109/2002 Sb. stanoví, ţe bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence rejstříku trestů ne starším neţ 3 měsíce, který musí být v zařízení nebo středisku předloţen před vznikem pracovněprávního vztahu (§ 19 odst. 2). Totéţ stanovuje i zákon č. 563/2004 Sb. (§ 3 odst. 3). Je však nepochybné, ţe pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci v zařízeních a střediscích musí podmínku bezúhonnosti splňovat po celou dobu trvání pracovního poměru. V pracovněprávních předpisech ani v zákoně č. 109/2002 Sb. však není stanovena povinnost zaměstnavatele trvání bezúhonnosti v průběhu pracovního poměru nějakým způsobem kontrolovat. V § 3 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb. je však stanovena povinnost pedagogického pracovníka předloţit řediteli školy nebo školského zařízení výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímţ by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti. Stejná povinnost bohuţel není stanovena v § 19 zákona č. 109/2002 Sb. pro nepedagogické pracovníky v zařízení a středisku. Pokud zaměstnanec za trvání pracovního poměru (přičemţ je nerozhodné, zda tento pracovní poměr vznikl před účinností zákona č. 109/2002 Sb. (event. zákona č. 563/2004 Sb.) či jiţ za jeho účinnosti) přestal tuto podmínku splňovat, je vţdy dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce. Poznámka: Ve stanovisku č. 11 Právních výkladů č. 1/2004 došlo k zapracování změn vyplývajících ze zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů. 12. Poskytování kapesného dítěti v plném přímém zaopatření umístěnému ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy v době, kdy je dítě u osob odpovědných za výchovu na základě povolení ředitele podle § 23 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 109/2002 Sb. Dětem podle § 2 odst. 3, 4, 5 a 7 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, je poskytováno plné přímé zaopatření. Tím se v souladu s § 2 odst. 8 tohoto zákona rozumí „stravování, ubytování, ošacení, učební potřeby a pomůcky, úhrada nezbytně nutných nákladů na vzdělání, úhrada nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyla péče vyžádána osobami zodpovědnými za výchovu, kapesné, osobní dary a věcná pomoc při odchodu zletilých ze zařízení a úhrada nákladů na dopravu do sídla školy“. Ustanovení § 20 tohoto zákona říká, ţe dítě má právo na zajištění plného přímého zaopatření. Na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních je stanoven příspěvek, který hradí osoby

21

odpovědné za výchovu a děti s vlastními příjmy (§ 27). Ten se však za dny, kdy je dítě se souhlasem zařízení u osob odpovědných za výchovu nebo ve zdravotnickém zařízení, nehradí. Dále se nehradí za dobu, kdy je dítě ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Za dobu, kdy je dítě na útěku ze zařízení, se příspěvek sniţuje o 50 % za kaţdý celý den (§ 30). Jsou zde tedy taxativně stanoveny výjimky z obecné povinnosti hradit příspěvek. Poskytování kapesného je upraveno v § 31 tohoto zákona. Výslovně je v § 31 odst. 1 uvedeno, ţe kapesné „náleží po dobu pobytu v zařízení“. Ustanovení § 31 odst. 3 naopak výslovně říká, ţe „kapesné nenáleží za dny, po které je dítě na útěku ze zařízení nebo je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody“. Toto ustanovení tedy obsahuje taxativní výčet případů, kdy se dětem kapesné neposkytuje. K pojmu „pobyt“ je dle našeho názoru nutné zaujmout extenzivní výklad a pojímat ho jako dobu od přijetí dítěte do zařízení (§ 5 odst. 1) aţ do ukončení pobytu v zařízení z taxativně vymezených důvodů (§ 24 odst. 5) (včetně úmrtí dítěte, které ve výčtu důvodů chybí). Proto se i svěřenci, kteří jsou fyzicky nepřítomni na základě povolení podle § 23 odst. 1 písm. a), b) a c), musí povaţovat za pobývající v zařízení, dokud nejsou řádně propuštěni. Argumentem podporujícím tento názor je i dikce písmene § 23 odst. 1 písm. d), kde je vyjádřena podmíněnost tohoto povolení a pravomoc ředitele toto povolení odejmout, a dále i znění jiţ zmiňovaného § 31 odst. 3, kdy zákon výslovně vylučuje zde uvedené případy z nároku na kapesné, ačkoli tyto děti rovněţ v zařízení z pochopitelných důvodů fyzicky nepobývají. Tomuto výkladu přispívá i praxe, která takovéto svěřence stále počítá do stavu svěřenců zařízení jako dlouhodobě nepřítomné. Pro úplnost a na podporu našeho výkladu povaţujeme za vhodné rovněţ uvést znění vyhlášky č. 247/1996 Sb., o výši kapesného a věcné pomoci poskytované dětem a mládeţi s nařízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou, která byla zrušena vyhláškou č. 334/2003 Sb. (s účinností od 3.10.2003). Její obsah byl však plně nahrazen zákonem č. 109/2002 Sb. (účinným od 1. 7. 2002). V této vyhlášce bylo ustanovení téměř doslova totoţné s § 31 odst. 3 zákona, pouze s rozdílem, ţe začátek věty zněl: „Kapesné mládeži nenáleží pouze za dny…“. Z takto formulovaného ustanovení výslovně vyplývá, ţe ve všech ostatních případech kromě vyjmenovaných se kapesné poskytuje. Rovněţ vyhláška č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, kterou zákon 109/2002 Sb. zrušil a v plné míře nahradil, ve svém § 24 výslovně stanovila, ţe kapesné se poskytuje „i v případě, je-li mládež dočasně ubytována mimo zařízení nebo diagnostický ústav“. Pokud se odvoláváme na souvislost s původní úpravou, je nutné zmínit i úpravu příspěvku na úhradu péče. Ta byla obsaţena v nařízení vlády č. 176/1996 Sb., kterým se stanoví výše příspěvku na úhradu péče poskytované mládeţi umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo preventivní péče, které bylo rovněţ zákonem č. 109/2002 Sb. zrušeno a plně nahrazeno. Ačkoli došlo ve vztahu k původnímu nařízení vlády k jistým formulačním změnám, smysl zůstal stejný a rovněţ okruh výjimek a úlev z hrazení tohoto příspěvku se nezměnil. Z výše uvedeného tedy vyplývá, ţe kapesné se dítěti umístěnému v zařízení poskytuje i v případě, ţe toto dítě přechodně pobývá u osob odpovědných za výchovu nebo u jiných osob. Poznámka: Ve stanovisku č. 12 Právních výkladů č. 1/2004 nedochází s účinností od 1. ledna 2005 k ţádným změnám. 13. Stanovení příspěvku na úhradu péče poskytované dětem umístěným ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy v případě, kdy je osoba odpovědná za výchovu dítěte ve výkonu trestu odnětí svobody Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v § 27 stanoví, ţe „osoby odpovědné za výchovu a děti s vlastními pravidelnými příjmy přispívají příspěvkem na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních“. Za příjmy se pro účely tohoto zákona povaţují příjmy uvedené v § 6 zákona č. 463/1991 Sb., o ţivotním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Ačkoli znění tohoto ustanovení by umoţňovalo dvojí výklad, podle našeho názoru je nutno jej vykládat tak, ţe podmínka vlastních pravidelných příjmů se týká pouze dětí a naopak osobám odpovědným za výchovu se příspěvek stanovuje bez

22

ohledu na splnění této podmínky. Tomu nasvědčuje i znění § 28 zákona, které umoţňuje u sociálně slabých osob tuto povinnost zmírnit a příspěvek sníţit nebo prominout, avšak pouze na základě předloţení potvrzení o výši příjmů. V tomto případě se tedy i osobě ve výkonu trestu odnětí svobody stanoví příspěvek ve výši podle § 27 odst. 2 zákona. Ke sráţkám příspěvku na úhradu péče z pracovní odměny odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody dochází přímo na základě § 33 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, způsobem podle prováděcí vyhlášky č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění vyhlášky č. 94/2001 Sb. Pro podrobnosti si dovolujeme odkázat na zmiňovanou vyhlášku, dále uvádíme pouze informace, které jsou pro řešení tohoto případu zásadní. Podle této vyhlášky spadá příspěvek na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních pod společný pojem „výţivné nezaopatřených dětí“ (§ 1 odst. 2 písm. a) této vyhlášky). Tyto sráţky provádí přímo věznice, a to na základě rozhodnutí soudu, jímţ byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy (odměny odsouzeného), nebo s písemným souhlasem odsouzeného. Proto je nutné příslušné věznici nejprve zaslat ţádost o provádění sráţek z odměny odsouzeného v konkrétní výši. S těmito sráţkami však musí odsouzený vyjádřit písemně souhlas. V opačném případě je nutné podat podle § 72 odst. 2 správního řádu návrh na soudní výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy (ze znění vyhlášky č. 10/2000 Sb. vyplývá, ţe správní výkon rozhodnutí v tomto případě nepostačuje). Dále je nutné říci, ţe z ustanovení § 28 zákona č. 109/2002 Sb. vyplývá, ţe i v případě osoby odpovědné za výchovu, která je ve výkonu trestu odnětí svobody, přichází v úvahu institut sníţení, resp. prominutí příspěvku v případě, ţe příjem této osoby bude po zaplacení tohoto příspěvku niţší neţ ţivotní minimum. Nelze totiţ říci, ţe by se na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nevztahoval zákon o ţivotním minimu. Skutečnost, ţe osoba je ve výkonu trestu odnětí svobody má jiné dopady, např. takováto osoba se pro stanovení částek ţivotního minima nepovaţuje za osobu společně posuzovanou, není povaţována za sociálně potřebnou ani v případě příjmů niţších neţ ţivotní minimum, některé dopady jsou ve sféře státní sociální podpory apod. Toto však nemá vliv na moţnost sníţení příspěvku podle § 28 zákona. Pro úplnost na závěr uvádíme, ţe v souladu s článkem CXIX bodem 1. části stodevatenácté zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, vydávají potvrzení o výši příjmů namísto zrušených okresních úřadů obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ačkoli není tato povinnost nikde výslovně stanovena, tyto orgány mají jakoţto orgány sociální péče podle zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, pro potvrzování výše příjmů nejlepší předpoklady . Poznámka: Ve stanovisku č. 13 Právních výkladů č. 1/2004 nedochází s účinností od 1. ledna 2005 k ţádným změnám.

23

JUDr. Ţiška a právní výklady v jeho podání.

Mgr. Lastovecká nás „učí“ nový správní řád.

Jiţ tradiční „stráţnický večer u vínečka“.

24

Mgr. Hart předloţil členům přítomným na semináři ke schválení návrh změny Statutu „Federace“:

Statut Federace dětských domovů ČR – FICE V zájmu rozvoje a zkvalitňování péče o děti a mládeţ vychovávané mimo vlastní rodinu, k prosazování jejich práv ve smyslu Deklarace práv dítěte v České republice i na mezinárodní úrovni byla ustavena Federace dětských domovů ČR – FICE, která se řídí následujícími články: Čl. 1 1. Federace dětských domovů (dále jen Federace DD) je občanské sdruţení podle zákona č. 80/1990 Sb. Je součástí mezinárodní nevládní organizace FICE – INTER (Féderation Internationale des Communautés Éducatives) při UNESCO, UNICEF a ECOSOC, čímţ je rámcově určen obsah i rozsah její činnosti. 2. Federace DD je profesně zájmová, nepolitická a demokratická organizace působící pod záštitou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky. Sdruţuje výchovné pracovníky dětských domovů, dětských domovů se školou, dětských domovů se speciálními školami, diagnostických i výchovných ústavů, jakoţ i jiné odborné pracovníky, jejichţ činnost je převáţně zaměřena na oblast péče o děti a mládeţ vychovávané mimo vlastní rodinu. 3. Federace DD působí na území České republiky a její sídlo je na adrese Homole 90, 370 01 České Budějovice. Změnu adresy můţe schválit výkonný výbor zpravidla podle potřeb bankovních, poštovních i dalších sluţeb souvisejících s pracovním působištěm nově zvoleného předsedy, předsedkyně. Čl. 2 Cíle, úkoly a prostředky Federace DD 1. Federace DD: a) shromaţďuje nejnovější domácí i zahraniční teoretické a praktické poznatky z pedagogiky, psychologie, sociologie a dalších vědních oborů vztahujících se k výchově mimo vlastní rodinu a předává je svým členům, b) zabývá se vzdělávací a metodickou činností formou seminářů, přednášek, publikační činnosti, informační a poradenské sluţby, c) pomáhá při zabezpečování návštěv výchovných zařízení v ČR i v zahraničí, výměnných a studijních pobytů členů Federace DD v členských zemích FICE a zprostředkovává vzájemné hospitace a stáţe ve výchovných zařízeních, d) podněcuje vědeckovýzkumnou a metodickou činnost teoretických pracovišť z hlediska aktuálních potřeb pedagogické praxe a výchovy mimo vlastní rodinu, e) předkládá návrhy na obsah přípravy odborných pracovníků výchovných zařízení a na obsah a formy jejich postgraduálního studia či atestací, f) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy i s ostatními resorty zainteresovanými na péči o děti a mládeţ při vytváření lepších podmínek pro preventivní, sociální a výchovnou činnost, svými návrhy se podílí na tvorbě a úpravách legislativních norem v oblasti mimorodinné výchovy, g) umoţňuje vzájemná setkání pracovníků i dětí výchovných zařízení s cílem výměny zkušeností, vzájemného poznávání a společenských kontaktů, h) pro vnitřní potřebu členů a další vyuţití zkušeností odborníků z oblasti mimorodinné výchovy vydává Federace DD bulletiny. 2. Federace DD po schválení výkonným výborem organizuje individuální i skupinové studijní nebo pracovní cesty do zahraničí, účast svých členů na konferencích, kongresech a mezinárodních akcích FICE – INTER případně akcích národních sekcí FICE – INTER.

25

Čl. 3 Členství ve Federaci DD 1. Členství ve Federaci DD je individuální, pro osoby starší 18 – ti let. 2. Přijetí nového člena schvaluje výbor Federace DD na základě přihlášky. 3. Povinnosti člena Federace DD: a) dodrţovat statut organizace, b) platit roční členské příspěvky ve schválené výši. 4. Práva člena Federace DD: a) volit a být volen do výboru Federace DD, b) účastnit se akcí pořádaných Federací DD, podávat podněty, návrhy a kritické připomínky související s činností Federace DD a ţádat jejich posouzení, objasnění, zodpovězení nebo řešení, c) být informován o plánech činnosti Federace DD na akcích a prostřednictvím vnitřního tisku. 5. Zánik členství: a) vystoupením člena na základě jeho písemného sdělení, b) zrušením členství z rozhodnutí výkonného výboru Federace DD z důvodů  neplacení členských příspěvků za dobu dvou let  závaţného porušení statutu FICE. Čl. 4 1. Struktura Federace DD: a) Výroční členská schůze, kterou svolává Federace DD jednou za tři roky. Výroční schůze projednává a schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření za uplynulé volební období a volí výkonný výbor na další tři roky. b) Členská schůze, kterou svolává předseda Federace DD zpravidla jednou aţ dvakrát do roka, případně dle potřeby. c) Výkonný výbor Federace DD, který má zpravidla 9 nebo 11 členů. Výkonný výbor volí ze svého středu předsedu, dva místopředsedy, tajemníka, pokladníka, matrikáře, zapisovatele, dva revizory účtů a vedoucího vnitřního tisku (bulletinu). d) Předsednictvo Federace DD tvoří předseda, místopředsedové, tajemník a pokladník. 2. Výroční schůze, která je vrcholným orgánem Federace DD, se koná jednou za tři roky, schvaluje základní dokumenty Federace DD a volí výkonný výbor přímými tajnými volbami na dobu tří let. Je schopná se usnášet a volit výkonný výbor, pokud je přítomna alespoň polovina členů. V případě, ţe se v určenou dobu nesejde polovina členů, posune se její začátek o 30 minut a za této podmínky mohou volby proběhnout. Rozhodující je pak prostá většina hlasů přítomných členů. 3. Výkonný výbor se schází dle přijatého plánu akcí a potřeby je zajistit. Řídí činnost Federace DD mezi výročními schůzemi a při své činnosti rozhoduje prostou většinou hlasů. 4. Výkonný výbor má právo pověřit zajištěním konkrétních úkolů pracovní skupiny z vybraných členů Federace DD. 5. Členství ve výboru je čestnou funkcí.

26

Čl. 5 1. Zdroje hospodaření: a) dotace ministerstva, b) členské příspěvky, c) aktiva získaná vlastní činností, d) dary a prostředky poskytnuté domácími i zahraničními subjekty, e) jiné zdroje. 2. Z prostředků uvedených v bodě 1. se hradí běţná vydání, náklady na studijní materiály pro členy a podle rozhodnutí výkonného výboru Federace DD i studijní nebo pracovní cesty členů do zahraničí. 3. Finanční prostředky Federace DD jsou uloţeny na bankovním účtu. 4. Za hospodaření odpovídá výkonný výbor Federace DD. Všechny platby a příkazy bance podepisuje předseda a pokladník, případně další členové výkonného výboru Federace DD dle podpisového vzoru. 5. Pokladník vede jednoduchou evidenci příjmů a vydání a má příslušnou hmotnou odpovědnost. 6. Kontrolu hospodaření Federace DD zajišťují dva revizoři účtů. Čl. 6 Zastupování Federace DD 1. Federaci DD zastupuje a jejím jménem jedná předseda nebo jím pověřený člen výkonného výboru. Čl. 7 Změna statutu 1. Statut Federace DD a jeho změny můţe schválit členská schůze, která je svolávána zpravidla dvakrát do roka při vzdělávacím semináři. Čl. 8 Zánik Federace DD 1. Federace DD zaniká usnesením výroční členské schůze prostou většinou hlasů. 2. Výkonný výbor zabezpečí vyrovnání všech finančních i dalších závazků Federace DD ke dni jejího zániku. V případě zůstatku finančních prostředků zajistí pokladník jejich převedení na účet Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. 3. Výkonný výbor oznámí písemně zánik Federace DD jak svým členům, tak i mezinárodní nevládní organizaci FICE – INTER. Tento doplněný statut nabývá platnosti dnem schválení členskou schůzí dne 15.4.2005.

27

Zpráva o zasedání CF FICE Inter (Federální rady) ve dnech 11. – 14.5.2005 Místo konání: Zolle (Veseen), Dordrecht, Rotterdam – Nizozemí 11.5.2005 Po příjezdu a registraci v sídle pobočky FICE – Nizozemí následoval odjezd do nadace „De Nijensteen“ ve Veselenu, kde bylo zajištěno ubytování. Po seznámení se s činností nadace zabývající se pomocí ohroţeným a handicapovaným dětem a mladistvým, uprchlíkům a přistěhovalcům, upřesnili pracovníci nizozemské sekce FICE program následujících dní. 12.5.2005 Odjezd do 80 km vzdáleného města Dordrecht (v blízkosti Rotterdamu), kde se uskutečnila konference „Foyers“. Nadace „Foyers“ je forma péče o mladé lidi přicházející bez jakéhokoliv zajištění do velkých měst z venkova, ze zahraničí (převáţně z nizozemských ostrovů v Karibiku). „Foyers“ jim poskytuje moţnosti ubytování, vzdělání a finanční podporu do doby, neţ si najdou zaměstnání. Tato organizace vznikla ve Francii, později v Anglii a v dalších evropských zemích. V Nizozemí působí právě v Dordrechtu a Rotterdamu od 70. let minulého století. Spolupracuje úspěšně s místní samosprávou, zejména s orgány sociální péče. O tento systém práce s problémovou mládeţí se zajímá stále více měst. Podle názoru nizozemských odborníků by měl své opodstatnění i v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Po prezentaci různých forem činnosti, způsobech financování a diskuzi následovala prohlídka jednoho z bytů mladistvých, kteří jsou v péči „Foyers“. Byty jsou v několika zrekonstruovaných domech v ulici, která byla v minulosti jedním z center obchodu s drogami. Náklady na bydlení jsou nízké, po získání zaměstnání si je hradí mladiství sami. V případě nedodrţování reţimu se ruší nájemní smlouva a mladistvým zůstává volba mezi ubytovnou pro bezdomovce nebo pobytem na ulici. Zkušenost ukazuje, ţe se mnozí do „Foyers“ opět vracejí a ochotněji se přizpůsobují daným podmínkám. Více informací na www.foyer.net. Po ukončení konference, workshopů a prohlídky bytů odjeli účastníci lodí do Rotterdamu. Zde proběhla beseda s vedoucím střediska pro mladistvé bezdomovce „Maaszicht“. Středisko jim zajišťuje ubytování, pomáhá získat zaměstnání, moţnost vzdělání. Finanční zdroje získává od města i sponzorů. 13.5.2005 Celodenní zasedání CF FICE Inter, kterého se zúčastnili zástupci 16 členských zemí FICE. Program: 1. Informace o zasedání CF a o kongresu v Glasgow, který se konal v září 2004. Vzhledem k vysokým finančním nákladům byla účast velice nízká. 2. Podporuje se zapojení Národního úřadu pro děti (NCB) Velká Británie do činnosti FICE. Těţiště činnosti NCB spočívá v přípravě projektů na pomoc ohroţeným dětem, tzn. v prevenci, práci s rodinou, vyhledávání vhodné náhradní péče. Vypracovává programy pro chudé rodiny, spolupracuje s různými institucemi. Více informací na www.ncb.org.UK nebo [email protected]. O členství ve FICE má zájem i americká organizace Keystone, která kromě projektů na pomoc dětem a rodině vypracovává i mezinárodní programy – v současnosti např. pomoc dětem z Beslanu, Moldávie, Rumunska. 3. Prezident FICE Inter Theo Binnendijk z Nizozemí informoval o hlavním zaměření FICE: Národní projekty i projekty v rámci mezinárodní spolupráce, rozšiřování spolupráce s mezinárodními organizacemi, organizování mezinárodních táborů přátelství. Získávání financí pro činnost FICE je kromě jiného podmíněno i předkládáním kvalitních projektů, vypracováním jejich mezinárodní databáze, mezinárodní výměnnou expertíz, inovacemi v oblasti vědy a praxe.

28

4. Viceprezident D. Lane (VB) připomenul přípravu sborníku k 60. výročí zaloţení FICE. Jednotlivé sekce budou poţádány o dodání podkladů o činnosti sekce v uplynulých letech. Koordinátorem pro naši sekci bude M. Kemppainen z Finska. D. Lane navrhuje, aby se v červnu na jednání Výkonného výboru FICE Inter (CE) projednal návrh na vytvoření mezinárodního vzdělávacího systému. 5. R. Widmer ze Švýcarska pověřený zpracováním dotazníku rozeslaného před časem jednotlivým členským zemím upozornil, ţe některé země dotazník nevyplnily. Mezi nimi je i česká sekce, proto byl R. Widmer poţádán o jeho dodatečné zaslání. Členský příspěvek FICE ČR byl uhrazen. 6. Po delší době se do činnosti FICE Inter zapojilo Rakousko. Předsedkyně sekce Monika Niederle informovala o projektu „Kvalita pro děti“, na kterém se kromě rakouské sekce podílejí např. SOS vesničky nebo Sdruţení pěstounských rodin. Cílem projektu je vypracování kvalitativních standardů sociálně výchovné práce, prevence, práce s rodinou, shromaţďování praktických i odborných zkušeností. Spolupracuje se s bývalými svěřenci dětských domovů, s mladými lidmi z pěstounských rodin, se zástupcem EU odpovědným za tuto činnost. Připravuje se mezinárodní konference, jejímţ cílem je i vytvoření mezinárodní sítě a jmenování národních koordinátorů. 7. Anton Tobe, předseda holandské sekce a viceprezident FICE Inter, informoval o projektu na pomoc dětem z jihovýchodní Evropy (Srbsko, Bosna-Hercegovina, Makedonie, Černá Hora). Zaměření projektu financovaného holandskou stranou spočívá v pomoci při rozvoji sítě náhradní výchovné péče – rušení velkých dětských domovů, vzdělávání a profesní příprava, podpora zařízení na pomoc dětem v regionech, rozvíjení bilaterálních kontaktů mezi výchovnými zařízeními v Holandsku a jihovýchodní Evropě. 8. Předseda dánské sekce Sören Hegstrup provedl podrobnou analýzu činnosti a organizační struktury ENQASP, evropské agentury pro vytvoření sítě pro zajišťování kvality studijních programů pro odbornou přípravu v oblasti sociální práce (k dispozici materiál European Network for Quality Assurence in Study Programmes in Social Professions). 9. Značná pozornost byla věnována přípravě kongresu FICE v roce 2006, kdy bude volen i nový prezident a předsednictvo FICE Inter. Návrhy na nového prezidenta vítány. Kongres se bude konat v Sarajevu 6. aţ 9.9.2006 a bude mu od 2.9.2006 předcházet mezinárodní konference mládeţe ve věku od 15 do 18 let, popř. 19 let vyrůstající v náhradní výchovné péči. Z kaţdé země mohou přijet 4 mladí zástupci s dospělým doprovodem (pobyt zdarma) a měli by se podělit se svými vrstevníky o své ţivotní zkušenosti a záţitky. Jednání bude probíhat v angličtině. Účast mladých lidí na takovéto akci se setkala s úspěchem jiţ při kongresu FICE v Glasgow v roce 2004. V nejbliţší době budou zaslány podrobnější instrukce. 10. Podzimní zasedání CF se uskuteční v Rumunsku v Alba Julia v blízkosti Kluje od 21.9.2005 do 22.9.2005. Součástí zasedání bude i konference na téma „Násilí v zařízeních náhradní výchovné péče a násilí jako obecný fenomén“. Náklady činí 120 €. 14.5.2005 Jednání s předsedou rumunské sekce T. Maresem o přípravě konference „Násilí v zařízeních náhradní výchovné péče a násilí jako obecný fenomén“, která bude součástí podzimního zasedání CF v Rumunsku. Podrobné informace a přihlášku, které T. Mares zašle, bude nutné odevzdat do 1.7.2005. T. Mares zároveň poţádal o pomoc dětem v oblastech postiţených v nedávné době záplavami (např. stavebnice, hračky). Některé mateřské školy a školy přišly o veškeré vybavení. Kontaktní adresa: Toma Mares, Bucharest, str. Trestiana, nr. 2, bl. 3, sc. B, apt. 45, sector IV, Romania Ukončení. Vlasta Hrdličková

29

10. jednání výboru FDD ČR, Sázava, 8. června 2005 Další společné jednání výboru FDD ČR v roce 2005 se konalo v Dětském domově v Sázavě v měsíci červnu. Jednání se zúčastnili všichni členové výboru.

Budova Dětského domova v Sázavě.

Po kontrole závěrů z minulého jednání se výbor zabýval zejména hodnocením jarního semináře ve Stráţnici, který proběhl zdárně zejména díky paní ředitelce Baňouchové a kvalitním lektorům, avšak byl mírně ztrátový. Dále výbor hodnotil průběh celostátního kola Nejmilejšího koncertu, které se konalo ve dnech 27. – 29.5.2005 v Kolíně. Akce se zúčastnilo 280 dětí z 39 dětských domovů. Koncert se konal v městském divadle v Kolíně. Účastníci byli ubytováni v internátě střední školy nedaleko divadla, stravování bylo zajištěno v restauraci kulturního domu asi 5 minut od divadla. Vedoucí delegací dostali ihned při registraci podrobný plán koncertu a všechny potřebné informace. Koncert probíhal celou sobotu. Večer byl uspořádán galakoncert, na který vybírala účinkující děti odborná porota. Záštitu nad koncertem převzali ministryně školství JUDr. Petra Buzková, hejtman středočeského kraje Ing. Petr Bendl, biskup Václav Malý a starosta města Kolín Ing. Miroslav Kaisler. Za IDM se koncertu zúčastnil Mgr. Jiří Košař. Koncert podporovalo několik nadací, mnoho sponzorů a mediálních partnerů. Časopis pro DD Zámeček věnoval akci speciální číslo. Moderátorkou večera byla Tereza Pergnerová, osobně se jej zúčastnili i Yvetta Blanarovičová, Michael Foret, za nadaci Naše dítě Ing. Zuzana Baudyšová a další. Organizaci „koncertu“ lze hodnotit na výbornou, nedalo se jí nic vytknout. Výbor FDD ČR navrhuje, aby v případě zájmu byl pořadatelem pro rok 2006 opět DDŠ Býchory. V roce 2007 by se měl Nejmilejší koncert uskutečnit na Moravě.

30

Výbor se dále seznámil se zprávou o průběhu následné akce, která se konala jako mezinárodní setkání pod názvem „Můj koncert“ v Chomutově ve dnech 1. – 5. června 2005. Koncertu se zúčastnily delegace šesti států, a to Česka, Slovenska, Maďarska, Chorvatska, Německa a Itálie. Účinkovalo celkem 350 dětí z 18 dětských domovů, které předvedly celkem 39 vystoupení. Akce proběhla v Městském divadle v Chomutově. Součástí programu byl jednodenní zájezd do Prahy za poznáním některých historických památek. Po obědě byla organizována „Malá plavba Prahou“ po Vltavě v trvání 55 minut. Přítomné děti bavili profesionální umělci. Také v Chomutově „Koncert“ doprovázely další akce, jako např. návštěva ZOO parku, Kamencového jezera nebo výstup na městskou věţ, kde pořadatelé zajistili vstup zdarma. V pátek odpoledne byl Můj koncert oficiálně zahájen v Átriu kostela sv. Ignáce. Vystoupilo na něm 11 domovů. V sobotu po celý den probíhala vlastní přehlídka dětské umělecké činnosti v hlavním sále divadla. Počátek galakoncertu byl stanoven na 19. hodinu. V rámci večera vystoupilo 14 domovů a pozvaní hosté. Záštitu nad koncertem převzal předseda vlády Jiří Paroubek a starostka města Chomutov paní Ing. Ivana Řápková. Velkým přínosem pro děti byla skutečnost, ţe musely „oprášit“ své znalosti němčiny a angličtiny, protoţe to byly řeči, s nimiţ se děti mohly domluvit s dětmi z ostatních výprav, a díky nimţ nakonec navázaly i četná nová přátelství. Všichni účastníci byli s průběhem pobytu v Chomutově spokojeni a předpokládají, ţe i v roce 2006 bude setkání pokračovat. O konání „Divadelní přehlídky“ v Praze informovala jako host jednání paní ředitelka Alena Nováková. Akce se bude konat 8. října 2005 v Národním domě na Smíchově. Do přehlídky bylo zařazeno celkem 12 vystoupení. Zatím se akce bude konat jako jednodenní. V rámci sportovních akcí byli členové výboru informováni o průběhu regionálních kol. Ve dnech 10. – 12. června 2005 proběhne celostátní kolo v Příbrami pod záštitou hejtmana Středočeského kraje Ing. Petra Bendla. Pořadatelem je Dětský domov v Solenici. Závodů se zúčastní celkem 130 dětí a 45 členů doprovodu, vítězové postoupí do mezinárodního kola, které se v roce 2005 bude konat v Maďarsku poblíţ Balatonu. Turistický sraz je připraven, jeho organizátorem je Dětský domov v Čeladné. V souvislosti s konáním sportovních akcí a turistického srazu byla poţádána Nadace Terezy Maxové o finanční podporu. Výbor se dále zabýval zprávou o konání CF v Holandsku ve dnech 11. – 14. května 2005, jehoţ se zúčastnili předseda a 1. místopředseda výkonného výboru FDD ČR (viz dále) a známými informacemi o připravovaném CF v Rumunsku 20. – 25. září 2005, kde ČR nepředpokládá své zastoupení. O účasti svých zástupců uvaţuje výbor aţ v květnu 2006 na CF ve Vídni. Kongres FICE Inter se bude konat v Sarajevu ve dnech 6. – 9. září 2006. Pan Karel Heller v této souvislosti konstatoval, ţe v dohledné době není šance získat pořadatelství CF v České republice. Výbor rovněţ přijal nové členy, kterými se stali Marta Camfrlová (vychovatelka, DD Valašské Meziřičí), Ludmila Halová (vychovatelka, DD Vizovice), Alena Lukeszová (ředitelka, DD Lichnov), Milan Opravil (ředitel, DD Telč), Miloslava Paclíková (školní inspektorka, ČŠI Frýdlant v Čechách) a Svatoslav Ryšavý (vedoucí vychovatel, VÚ Višňové).

... prohlíţíme si vnitřní prostory DD Sázava.

31

Hodnotící zpráva z republikového finále dětí z DD ČR v lehké atletice, malé kopané a odbíjené konané ve dnech 10. - 12. června 2005 v Příbrami Pořadatelstvím letošního finále Sportovních her dětí z DD České republiky byl výborem FDD ČR opět pověřen DD v Solenicích. V průběhu dubna a zejména května 2005 proběhla ve všech spádových územích jednotlivých DDÚ regionální kola, jejichţ vítězové a závodníci na 2. místech měli moţnost zúčastnit se finále ČR. Regionálních závodů se zúčastnilo celkem 458 dětí ze 47 dětských domovů a zařízení. Moţnosti zúčastnit se finále nakonec vyuţilo 8 regionů, nepřijela pouze reprezentace z regionu DDÚ Olomouc - Sv. Kopeček. Zde je však nutno připomenout, ţe spádové území DDÚ Olomouc je samostatně uspořádáno teprve druhým rokem a bude nutno, aby výkonný výbor FDD projednal s ředitelstvím DDÚ způsob spolupráce a převzetí určitých záruk pro regionální kolo, jak pro Sportovní hry, tak i pro Nejmilejší koncert. Větší počet zúčastněných regionů ve srovnání s loňským rokem (Brno) však nepřinesl, bohuţel, rovněţ větší počet závodníků i všech účastníků. Bylo to tím, ţe polovina regionů nepřijela s úplnými výpravami a nemohla obsadit všechny discipliny i míčové hry. Celkem se finálových závodů zúčastnilo 174 aktérů z 24 dětských domovů, z toho bylo 125 soutěţících dětí, 16 rozhodčích a členů organizačního štábu a 33 pedagogických pracovníků a trenérů. Ředitelkou závodů byla paní Mgr. Olga Vernerová, ředitelka DD v Solenicích. Hlavním rozhodčím byl pan Mgr. Jiří Hart, ředitel DDÚ Homole a předseda FDD ČR. Nad závody převzal záštitu hejtman Středočeského kraje pan Ing. Petr Bendl, který však byl v té době v zahraničí a svou neúčast omluvil. Slavnostnímu zahájení byl přítomen zástupce hlavního sponzora pan Lech Navarra z East European Missions. Večer při slavnostním ukončení a předávání velmi krásných a hodnotných cen byl přítomen a ceny osobně vítězům předával rovněţ pan Manfred Franke, ředitel EEM. Pro zajištění části nákladů byl poskytnut finanční příspěvek od IDM, dále byly poskytnuty finanční příspěvky od Klubu přátel dětí z dětských domovů a od středočeského krajského úřadu. Nadaci Terezy Maxové byla zaslána ţádost o nadační příspěvek - vedoucí grantového oddělení byl dán příslib jeho poskytnutí. Vyúčtování provede ředitelka závodů, paní Vernerová, jednotlivým dárcům, v souladu s darovacími podmínkami. V případě získání prostředků od NTM bude vyúčtování provedeno ve spolupráci s pokladníkem FDD a dle podmínek Nadace Terezy Maxové. Sportoviště a zajištění závodů Atletické závody proběhly na atletickém stadionu TJ Baník Příbram vybaveném škvárovým povrchem. Vybavení skokanských sektorů bylo na průměrné úrovni, stejně tak sektor pro vrh koulí a kriket. Oproti loňskému roku došlo k vylepšení stavu doskočiště. Dobrou spoluprací sboru rozhodčích však nedošlo k ţádnému protestu z hlediska určení pořadí, výkonu v technických disciplinách i dosaţených časů měřených ručně. Velkým přínosem pro tuto činnost byla aktivní účast pana Mgr. Ivana Kurze, člena výkonného výboru FDD, ve sboru rozhodčích. Bez protestů a připomínek proběhly i míčové hry v malé kopané a odbíjené. Rozhodující pro tento stav byla technická porada ředitelky a hlavního rozhodčího závodů s vedením výprav jednotlivých regionů. Na této poradě byly po konstruktivních připomínkách všech zúčastněných odsouhlaseny závěry k nasazení do rozběhů, postupový klíč, příprava štafet atd. z hlediska pravidel atletiky. Pro velký počet přihlášených druţstev v malé kopané byl dohodnut způsob rozlosování do dvou skupin a postupový klíč a také způsob sehrání zápasů ve finálové skupině. Do čela skupin byly nasazeni finalisté z roku 2004 - region Dobřichovice a Plzeň a k nim byly vylosovány další regiony. Z řady vysoce nadprůměrných výkonů vynikají výkony běţců na dlouhých tratích. Vítěz běhu na 1 500 m Petr Novák z DD Dolní Lánov zaběhl čas 4:48,6 a druhý Josef Chrášťanský z DD Boršov zaběhl pod 5 minutovou hranici (4:52,9). Stejně vynikající byla děvčata na 800 m, kde první tři závodnice pokořily tříminutovou hranici. Zvítězila Romana Bartyzalová z DD Boršov v čase 2:44,1, druhá byla Barbora Vaďurová z DD Opava v čase 2:49,4 a třetí Elena Luptáková z DD Jablonné v Podještědí. V míčových hrách byla jako jiţ tradičně vyšší úroveň zápasů v malé kopané neţ v odbíjené. Všechny zápasy proběhly v areálu 1. ZŠ v Příbrami, kde také proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů.

32

Ubytování Ubytování bylo zajištěno v Domově mládeţe v Jiráskových sadech pro výpravy, které byly ubytovány obě noci. Výpravy, které měly zajištěno ubytování pouze na jednu noc a po slavnostním vyhlášení vítězů odjely domů, přespaly na karimatkách ve spacích pytlech ve třídách 1. ZŠ, coţ bylo dáno v propozicích závodů. Ubytování lze hodnotit jako průměrné. Stravování Stravování bylo zajištěno ve Školní jídelně 1. ZŠ v Hornické ulici a bylo na velmi dobré úrovni. Bylo zahájeno páteční večeří, v sobotu byla zajištěna celodenní strava včetně dvou svačin, v neděli obdrţely výpravy stravu v balíčcích, a to včetně účastníků, kteří odjíţděli po slavnostním vyhlášení. V průběhu závodů bylo zajištěno občerstvení jak pro děti, tak pro dospělé. Ostatní zabezpečení Moţnosti dopravy autobusem do místa konání závodů vyuţila pouze výprava z regionu Liberec, ostatní účastníci přijeli vesměs sluţebními auty, část veřejnými dopravními prostředky. Pro tři nejlepší závodníky v atletice, tři nejlepší štafety a druţstva v míčových hrách a pro všech osm regionálních výprav podle pořadí byly připraveny velice hodnotné ceny, které při slavnostním vyhlášení výsledků osobně předával ředitel East European Missions pan Manfred Franke. Po celou dobu závodů byla připravena zdravotní sluţba, která nemusela naštěstí zasahovat. Těsně před zahájením závodů přijel redaktor Příbramského regionálního deníku a uskutečnil rozhovor s ředitelkou závodů a pořádajícího zařízení paní Vernerovou. Informaci o sportovní akci zveřejnila na svých internetových stránkách ČTK. Závěr Po uzavření výsledků závodů zasedla nominační komise sloţená ze zástupců všech výprav a vybrala reprezentanty naší republiky pro mezinárodní finále, které se uskuteční 9. - 11.9.2005 v Maďarsku (Balatonbodrog). Celkový průběh závodů, jejich organizace a technické zajištění, společenská úroveň, objektivní rozhodování a v neposlední řadě výsledky je moţné hodnotit velmi kladně. Všichni, kteří k úspěšnosti akce přispěli, zaslouţí poděkování. Zvlášť bych ocenil podíl paní ředitelky Vernerové, která věnovala přípravě akce velké mnoţství času a práce a dovedla ji ke zdárnému konci. Je třeba také poděkovat všem sponzorům, kteří pomohli akci finančně zajistit - zejména pak East European Missions. Stejně tak je třeba poděkovat tradičním dárcům - IDM, Klubu přátel dětí z dětských domovů a Nadaci Terezy Maxové, která v době uzavírání hodnotící zprávy poskytla grantový příspěvek. Mgr. Jiří Hart předseda FDD ČR Homole 30.6.2005

33

Výsledky mezinárodních sportovních soutěží dětí z dětských domovů Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska v roce 2005 Pořadatel: Termín: Místo: Věková kategorie:

FICE Maďarsko 9. – 11. září 2005 Zamárdi – Objekt sportu a ubytování Atletika – rok narození 1991 a 1992 a později Míčové hry – rok 1989 a později Sporty: běh na 60 m dívky běh na 60 m chlapci běh na 800 m dívky běh na 1500 m chlapci hod kriketovým míčkem dívky vrh koulí chlapci skok do dálky dívky skok do dálky chlapci

Výsledky turnaje v kopané: 1. 2. 3. 4.

Česká republika Slovensko Maďarsko Rumunsko

Výsledky turnaje ve volejbalu: 1. Maďarsko 2. Česká republika 3. Slovensko Výsledky utkání v lehké atletice: 1. 2. 3. 4.

Česká republika Slovensko Rumunsko Maďarsko

C e l k o v é pořadí ve sportovních soutěžích: 1. 2. 3. 4.

Česká republika Slovensko Maďarsko Rumunsko

117b 56 b 44 b 29 b

34

11. jednání výboru FDD ČR, Přerov, 30. srpna 2005 V pořadí jiţ 11. jednání výkonného výboru FDD ČR během stávajícího volebního období se v Dětském domově v Přerově zúčastnilo 8 členů (1 člen omluven pro pracovní neschopnost).

Budova DD Přerov zatím stále čeká na rekonstrukci ...

V rámci kontroly závěrů z minulého jednání výboru FDD ČR informoval Mgr. Pavlas o své účasti na II. „Setkání u kulatého stolu“, které proběhlo 29. června 2005 v Praze v Muzeu Policie ČR za přítomnosti zástupců MŠMT ČR, MV ČR, zástupců zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, zástupců OSPOD a zástupců občanských sdruţení. Tématem jednání byly zejména „Současné problémy související s ústavní výchovou ve školských zařízeních, návrhy opatření, rodinný charakter péče poskytované zařízeními náhradní výchovy, prezentace a srovnání ve školských zařízeních, zařízeních pro děti vyţadujících okamţitou pomoc a smluvních rodinách“. V. Kňazovčíková informovala o akci „Vlak štěstí a naděje“ (Siemens), jejímţ výsledkem bylo převzetí šeku na 152.132,- Kč. Tyto prostředky budou rozeslány jednotlivým domovům, které se výtvarné soutěţe zúčastnily. Poté se přítomní členové věnovali organizačním záleţitostem a zejména přípravě podzimního semináře v České Lípě.

... z interiéru přerovského domova.

35

12. jednání výboru FDD ČR, Česká Lípa, 12. října 2005 Dvanáctá výborová schůze bez účasti jednoho omluveného člena proběhla dne 12. října 2005 v českolipském hotelu Kahan, kam byl svolán další odborný seminář FDD ČR. Před vlastním zahájením byl výbor přijat starostkou města, paní Hanou Moudrou.

Jednání na radnici v České Lípě probíhalo za přítomnosti zástupců sdělovacích prostředků.

V rámci vlastní výborové schůze došlo nejdříve na kontrolu závěrů z minulého jednání a poté byla zhodnocena Divadelní přehlídka v Praze. Dále se výbor věnoval především přípravě vlastního semináře, poté následovalo projednání organizačních záleţitostí, zejména sportovních a kulturních akcí. Mgr. Hart informoval o formách a průběhu zahraniční spolupráce. Výbor rovněţ přijal nové členy, a to Hanu Juřenovou, ředitelku DD Pyšely, Martinu Koláčkovou, sociální pracovnici DDŠJ v Černé Vodě a Danu Šemberovou, ředitelku DDŠJ v Černé Vodě. Členství bylo ukončeno těmto členům: Heleně Fukalové, Marcele Ingrové, Josefu Kamenskému, Naděţdě Vopelkové a Lumíru Weinholdovi. Členka výboru, paní Marie Čápová informovala o převzetí vyznamenání od Rytířského řádu sv. Václava za celoţivotní práci s dětmi. Byl jí udělen „Kříţ sv. Václava“. Rytířský řád sv. Václava (EOSW) je mezinárodní nevládní organizace, která pomáhá také dětem z dětských domovů (např. organizace táborů, pobytů dětí u moře apod.).

Českolipské náměstí s radnicí.

36

Odborný seminář v České Lípě, 13. – 14. října 2005 Místo konání: hotel Kahan, Česká Lípa Počet účastníků: 98 Téma: „Ukončení pobytu zletilých nezaopatřených osob v zařízeních pro výkon ústavní výchovy.“ Přednášející a příspěvky:  Jana Navrátilová, odbor soc. věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, KÚ Libereckého kraje  Ivana Vedralová, oddělení dávek sociální péče, KÚ Libereckého kraje  Marcela Ottová, Úřad práce Česká Lípa  Iveta Blehová a Šárka Bryknerová DiS., Poradenské centrum pro děti a mládeţ s nařízenou ústavní výchovou, Hrochův Týnec  Irena Kubátová, DDŠ a VÚM Boletice  Nikolaj V. Palatajkov, Palatajkov spol. s r. o.  PhDr. Marie Kučerová, ředitelka DD Kašperské Hory  Mgr., PhDr. Jiří Pán, ředitel DD Volyně  Mgr. Eva Podubská, ředitelka DD Radenín  Stanislav Sadílek, Holliday camp, Staré Splavy  Blaţena Hricková, vychovatelka DD Ostrava – Slezská Návštěva zařízení:  Dům humanity, Česká Lípa  Farní charita Jonáš, Česká Lípa  Dům na půli cesty Betel, Litoměřice  Holliday camp, Staré Splavy

… seminář před chvílí začal.

37

Projekt chráněné dílny: Výroba baletní obuvi a baletních oděvů Palatajkov spol. s r.o. (celosvětově uznávaná firma zabývající se výrobou baletní obuvi) Náš projekt má za cíl pomoci dětem a mladým lidem, kteří opouštějí prostředí dětských domovů a kteří hledají pracovní uplatnění. Projekt nemá ambice řešit problém sám, ale chce se stát jednou z mnoha součástí celého systému pomáhajícího této specifické skupině v lepší integraci do společnosti a na trh práce. Aby byl celý proces začleňování mladých lidí do společnosti úspěšně završen, je potřeba existence dostatečné nabídky podporovaného zaměstnání vhodného pro mladé lidi opouštějící dětské domovy. Právě tento problém řeší aktivity obsaţené v našem projektu chráněné dílny na výrobu baletních a divadelních potřeb. Po ukončení základní školy bude vytipovaným klientům umoţněno nastoupit do odborného učiliště na specializaci obuvník, krejčí anebo budou mít moţnost absolvovat rekvalifikační kurz podobného zaměření (to v případě, ţe uţ budou mít vyučení za sebou). Tyto alternativy jsou jiţ předjednány se Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm v Lysé nad Labem a v současné době existuje moţnost přihlášení do výše zmiňovaných oborů resp. do rekvalifikačního kurzu. Úspěšní absolventi (absolventi učiliště popř. rekvalifikačního kurzu) přicházejí do prostředí chráněné dílny a stávají se zaměstnanci firmy Palatajkov spol. s r. o. Tím dostávají moţnost ubytování, které uhradí firma Palatajkov a zároveň získávají nárok na vyuţívání doprovodných opatření projektu (příspěvek na dopravu do zaměstnání a příspěvek na mzdy). Noví klienti nejdříve projdou tříměsíčním zkušebním obdobím, ve kterém se seznámí s chodem a pravidly chráněné dílny a budou zaškoleni odbornými pracovníky. V rámci školení probíhajících v kanceláři projektu získají všechny potřebné teoretické znalosti a naučí se vyuţívat výpočetní techniku, která je neodmyslitelně spjata s přípravou materiálu pro následné zpracování. V rámci navazujících tréninkových aktivit se seznámí s ovládáním strojů, technologií zpracování materiálů a všemi dalšími praktickými dovednostmi potřebnými pro výrobu baletní obuvi a baletních oděvů. Po úspěšném absolvování zkušebního období bude následovat plnohodnotné zapojení klienta do výroby baletních a divadelních potřeb s odpovídajícím finančním ohodnocením a pod vedením odborných pracovníků. Zároveň budou v prostorách kanceláře probíhat další teoretická školení a vzdělávací kurzy zaručující další profesní růst v oboru. V případě ukončení pracovního poměru budou klientům poskytnuty informace o moţnostech dalšího uplatnění a budou jim poskytnuty kontakty na další moţné zaměstnavatele v jejich oboru. Z důvodu schválení podpory z Evropského sociálního fondu je potřeba jednat přesně podle harmonogramu projektu. Oficiální spuštění aktivit projektu je 1. listopadu 2005, ale přípravné práce jiţ běţí několik měsíců. Kontaktní adresy na subjekty uvedené v textu: Nikolaj V. Palatajkov Palatajkov spol. s r. o. Pštrossova 35/1508 110 00 Praha 1 tel.: 224 934 404

Mgr. Michal Šmíd Úřad městské části Praha 1 Vodičkova 18 115 68 Praha 1 tel: 221 097 781 [email protected]

Ing. Irena Mázlová, ředitelka SOŠ a SOU, Strţiště 475 289 22 Lysá nad Labem tel: 325 551 074 fax: 325 551 330 [email protected]

N. V. Palatajkov představuje svůj projekt.

38

13. jednání výboru FDD ČR, ÚSP Červený Hrádek, 1. prosince 2005 Další společné jednání uspořádal výkonný výbor FDD ČR v ÚSP Červený Hrádek, kam jej pozvala ředitelka tohoto zařízení a členka výkonného výboru Mgr. Jana Pilná. Omluveni byli tentokrát dva členové.

Prostředí ÚSP Červený Hrádek a ukázky z činnosti.

Výbor konstatoval, ţe všechny závěry z minulé schůze byly splněny a věnoval se zejména hodnocení podzimního semináře, jehoţ výrazným pozitivem byla tentokrát nadstandartní publicita a rovněţ výrazně pozitivní přístup starostky České Lípy. Bohuţel se tentokrát nepodařilo zajistit výraznou a známou osobnost v rámci odborných referátů, např. chyběli zástupci MŠMT ČR a MPSV. Výbor se dále věnoval přípravě jarního semináře (6. – 7.4.2006, Javorník na Šumavě), zkontroloval doposud známé termíny regionálních kol Nejmilejšího koncertu a Sportovních soutěţí, seznámil se s protokolem ze zasedání CF FICE konaného 21.9.2005 v Alba Julia v Rumunsku a prostřednictvím Mgr. Kurze s finančním hodnocením podzimního semináře. Dále výbor projednával informaci o divadelním představení v ND pro DD (23.4.2006), případný výběr dětí z DD na kongres v Sarajevu, připravované projekty na rok 2006, archivaci materiálu FDD ČR. Byla provedena revize hospodaření a nebyly shledány ţádné závady. V rámci zahraniční spolupráce výbor projednal pozvánku pana Tibora Steinera (SR) na IX. Europa Cup Dunaj (sportovní soutěţe, Keczkeméth, Maďarsko, 23. – 26.6.2006).

39

Vybrané kapitoly z „Právních výkladů“ č. 1/2006 (text aktualizovaný k právnímu stavu od 1. ledna 2006) 2. K zákonu č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Dne 1. října 2005 byla v částce 133 Sbírky zákonů vyhlášena pod číslem 383/2005 Sb. rozsáhlejší, převáţně technická novela zákona č. 109/2002 Sb. Kromě tohoto zákona byly téţ novelizovány: zákon o soudnictví ve věcech mládeţe (č. 218/2003 Sb.), zákon o rodině (č. 94/1963 Sb.), školský zákon (č. 561/2004 Sb.), zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (č. 306/1999 Sb.), občanský soudní řád (č. 99/1963 Sb.) a zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (č. 563/2004 Sb.). Zákon č. 383/2005 Sb. nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy dnem 1. prosince 2005. Zákon č. 383/2005 Sb. přináší do zákona č. 109/2002 Sb. potřebné úpravy, které vzešly z více neţ dvouletých praktických zkušeností, s cílem dále zkvalitňovat celý systém náhradní výchovy. Nejdůleţitější změny se týkají následujících oblastí:  zavedení legislativní zkratky „nezaopatřená osoba“ (§ 2 odst. 6) – jedná se o zletilou nezaopatřenou osobu po ukončení výkonu ústavní a ochranné výchovy, připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let; této osobě můţe být poskytováno plné přímé zaopatření za podmínek sjednaných ve smlouvě mezi nezaopatřenou osobou a školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“). Důvodem zavedení zkratky „nezaopatřená osoba“ je odlišení nezaopatřených osob od dětí, kterým je v zařízení poskytována péče na základě soudního rozhodnutí, a dále téţ nemoţnost tuto skupinu osob zejména vzhledem k jejich věku podřadit pod zkratku „dítě“ zavedenou v § 1 odst. 2. Na nezaopatřené osoby se vztahují stejná práva a povinnosti zakotvené v § 20 jako v případě dětí s nařízenou ústavní výchovou, s výjimkou povinnosti hradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení, které dítě neoprávněně opustilo nebo se do něj nevrátilo (§ 20 odst. 2 písm. c)). Nezaopatřené osobě nelze uložit opatření ve výchově podle § 21, neboť v zařízení pobývá dobrovolně.  vztah zařízení k dítěti po dobu pobytu dítěte mimo zařízení – v nově vloţeném odstavci 8 v § 2 je výslovně stanoveno, ţe v době, kdy je pobyt dítěte v zařízení přerušen na základě povolení ředitele zařízení, nebo v době, kdy je dítě s uloţenou ochrannou výchovou podmíněně umístěno na základě rozhodnutí soudu mimo zařízení, poskytují dítěti plné přímé zaopatření osoby, u nichţ dítě pobývá. Kromě pozastavení poskytování plného přímého zaopatření v uvedené době tak dochází i k sjednocení terminologie se zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (§ 7 odst. 4, § 19 odst. 3). Blíţe viz stanovisko č. 3.  nejvyšší počet dětí ve výchovné skupině v diagnostickém ústavu (§ 4 odst. 2 písm. a)) – počet dětí byl z původních 4 aţ 6 rozšířen na 4 aţ 8. V rámci tohoto rozmezí určuje velikost skupiny ředitel zařízení, který by měl zohlednit náročnost výchovného a diagnostického působení podle aktuální situace v zařízení. Ţádost o výjimku z počtu dětí ve výchovné nebo rodinné skupině a z počtu výchovných nebo rodinných skupin v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu můţe kromě ředitele zařízení nově podat téţ zřizovatel zařízení (§ 4 odst. 6) – tímto je zřizovateli dána moţnost více ovlivnit situaci v zařízení.  možnost dodatečného předložení dokladů orgánem sociálně-právní ochrany dítěte při přijetí dítěte na základě předběžného opatření (§ 5 odst. 5) – vzhledem k tomu, ţe v praxi byla povinnost předloţit doklady (rodný list, občanský průkaz, očkovací průkaz, poslední školní vysvědčení aj.) při přijetí dítěte k pobytu do diagnostického ústavu mnohdy nesplnitelná, stanovuje se nově, ţe pokud nelze ze závaţných důvodů při přijetí dítěte na základě předběţného opatření předloţit některé z dokladů uvedených v § 5 odst. 5, s výjimkou rozhodnutí o předběţném opatření a písemného vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu dítěte, zajistí orgán sociálně-právní ochrany předloţení dokladů bez zbytečného odkladu dodatečně.

40

 přesnější určení osob, které mohou za dítě činit určité právní úkony – zákonní zástupci dítěte (§ 2 odst. 7 písm. d), § 5 odst. 9 a další) - v některých případech byla legislativní zkratka „osoby odpovědné za výchovu“ nahrazena uţším a přesnějším pojmem „zákonní zástupci dítěte“. Zatímco osobami odpovědnými za výchovu jsou rodiče nebo jiné osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 2 odst. 2), pojmem zákonní zástupci dítěte je nutno rozumět osoby, které jsou v souladu se zvláštním právním předpisem (zákonem o rodině) nebo rozhodnutím soudu oprávněny jednat za dítě; zákonným zástupcům dítěte je vyhrazeno: - poţádat v odůvodněné písemné ţádosti o přemístění dítěte do jiného dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu (§ 5 odst. 9), - poţádat o umístění dítěte v diagnostickém ústavu v důsledku poruchy chování dítěte (§ 7 odst. 1), - poţádat o celodenní nebo internátní sluţby v rámci preventivně výchovné péče (§ 16 odst. 2 písm. b) a c)) - uzavírat smlouvu o poskytování preventivně výchovné péče se střediskem nebo diagnostickým ústavem (§ 16 odst. 3) - právo na informace o dítěti (povinnost ředitele zařízení podávat informace na základě ţádosti - § 24 odst. 1 písm. h)), - právo na projednání opatření zásadní důleţitosti předem (povinnost ředitele zařízení projednat předem opatření zásadní důleţitosti se zákonnými zástupci dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o provedeném opatření; nejsou-li dosaţitelní, navrhnout soudu ustanovení opatrovníka - § 24 odst. 1 písm. i)), - práva a povinnosti podle § 26 odst. 1 a 2 (např. právo na informace o dítěti na základě své ţádosti nebo povinnost předat dítěti umístěnému do zařízení na základě jejich ţádosti finanční částku jako kapesné ve výši stanovené v § 31). Jiné osoby odpovědné za výchovu (tj. např. babička, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu dítě svěřeno do výchovy), mají pouze práva podle § 26 odst. 1 písm. c), d) a e) a povinnosti podle § 26 odst. 2 písm. a), b), c) a d).  povinnost diagnostického ústavu oznámit přijetí, umístění nebo přemístění dítěte do 3 pracovních dnů soudu, který ve věci dítěte rozhodl, orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte a osobě odpovědné za výchovu, pokud se jí nedoručuje rozhodnutí o umístění nebo přemístění dítěte (§ 5 odst. 10) – výslovně je stanovena povinnost oznamovat i umístění dítěte, neboť vzhledem k terminologii § 5 jsou umístění a přemístění odlišné věci; umístění a přemístění podléhá reţimu správního řízení.  zkrácení lhůty, ve které si musí zařízení vyzvednout dítě zadržené na útěku, ze 3 na 2 dny od oznámení diagnostickým ústavem (§ 6 odst. 2) – podle zkušeností mnoha zařízení byla třídenní lhůta příliš dlouhá a v praxi způsobovala spíše problémy.  možnost diagnostického ústavu zřizovat více než jednu výchovnou skupinu za účelem dlouhodobé péče (§ 9 odst. 2) – úprava se provádí na základě získaných zkušeností (např. půjde o skupinu dětí s neurologickou a psychiatrickou diagnózou a skupinu nezletilých matek s dětmi apod.).  možnost v odůvodněných případech členit výchovné skupiny podle pohlaví dítěte v diagnostickém ústavu, který není členěn podle pohlaví dítěte (§ 10 odst. 2) – v praxi se ukázalo, ţe striktní stanovení povinnosti smíšených skupin můţe v případě silné nerovnováhy v zastoupení pohlaví způsobit nemoţnost jejího dodrţení; pravidlo tedy nadále zůstává, ale v odůvodněných případech nemusí být dodrţeno.  změna limitu věku pro dítě nastupující do výchovného ústavu (§ 14 odst. 3) – v souladu se zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeţe za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeţe a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeţe), ve znění pozdějších předpisů, bylo zpřesněno věkové rozpětí umísťovaných dětí s uloţenou ochrannou výchovou z původních dětí starších 12 let na děti mladší 15 let. Soud pro mládeţ můţe podle § 93 zákona o soudnictví ve věcech mládeţe uloţit mj. i ochrannou výchovu dítěti mladšímu patnácti let, které se dopustí činu jinak trestného, a to tehdy, odůvodňuje-li to povaha spáchaného činu jinak trestného a je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy. Obligatorně pak soud pro mládeţ uloţí ochrannou výchovu dítěti, které spáchalo čin, za nějţ trestní zákon ve zvláštní části dovoluje uloţení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo dvanáctý rok svého věku a je mladší neţ patnáct let.

41

 používání stavebně technických prostředků k zabránění útěku dětí v zařízeních, ve kterých jsou umístěny děti s nařízenou ochrannou výchovou a využívání audiovizuálních systémů v těchto zařízeních (§ 15) – výslovně se stanoví, ţe z důvodu péče o děti s uloţenou ochrannou výchovou bude moţné zřídit zařízení, které svým vybavením zajistí, aby tyto děti ze zařízení neutíkaly. Je tedy umoţněno, aby např. v oknech byly mříţe, okolo zařízení plot apod. Dále je moţno v takovém zařízení z bezpečnostních důvodů instalovat kamerový systém. Pokud jde o soulad sledování dětí kamerami s poţadavkem ochrany lidských práv a zejména práv dítěte, byla právní úprava pojata tak, aby k zásahu do těchto práv nedošlo. Listina základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy o lidských právech sledují jeden základní cíl – ochranu práv a svobod člověka. V tomto případě se jedná zejména o právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a na nedotknutelnost obydlí. Proto bylo nutné vymezit, které prostory v zařízeních jsou pojmově vhodné a určené k realizaci těchto práv a ve kterých by sledování kamerami do těchto práv zasáhlo. Zajisté není sporu o tom, ţe loţnice dětí a k nim náleţející příslušenství (kuchyňky, šatny, WC, umývárny apod.) jsou prostory takové povahy, ţe se v nich očekává poskytnutí velké míry soukromí, a jelikoţ slouţí dětem k uspokojování základních lidských potřeb jako je spánek, hra, osobní hygiena, odpočinek, stravování a dalších, je nepochybné, ţe dětem plní funkci obydlí a jako takové si zaslouţí nejvyšší moţnou ochranu. Sledování kamerami by v tomto případě představovalo nadměrný a neoprávněný zásah do soukromí dětí. Jinou povahu však mají společné a obsluţné prostory jako jsou chodby, haly apod., kde je z povahy těchto prostor realizace práva na soukromí vyloučena a do kterých mají přístup nejen děti, ale i personál, návštěvy, příp. další osoby. Zde jiţ dochází ke střetu zájmů mezi právem na ochranu soukromí a povinnosti zařízení zajistit bezpečnost dětí i personálu. Jelikoţ prostory svou povahou soukromé nejsou, je moţné v nich připustit prostorové sledování kamerami. Totéţ ještě více platí u okolí zařízení, jako je prostor přede dveřmi, zahrada, oplocení či prostor dětem nepřístupných atd. Co se týče oddělené místnosti, dochází zde ke značnému omezení osobní svobody dítěte a navíc pracovníci zařízení jsou ze zákona povinni dítě v zájmu jeho bezpečnosti často sledovat a kontrolovat. Případné sledování tohoto dítěte audiovizuální technikou je nejen moţné, ale někdy i vhodné, neboť tím můţe dojít k lepšímu výkonu povinnosti personálu ohlídat bezpečnost takového dítěte. Plány pro vyuţívání audiovizuální techniky včetně rozmístění sledovacích bodů v zařízeních a dále plány rozmístění speciálních stavebně technických prostředků v zařízeních a jejich jednotlivé druhy schvaluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.  zavedení legislativní zkratky „klient“ (§ 16 odst. 1) – za účelem rozlišení dětí v zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a dětí ve střediscích výchovné péče, která jsou zařízeními preventivními; klient je legislativní zkratkou pro děti s rizikem poruch chování či s jiţ rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, u nichţ není nařízena ústavní výchova nebo uloţena ochranná výchova, a dále téţ pro zletilé osoby do ukončení středního vzdělávání, kterým je poskytována preventivně výchovná péče.  pedagogičtí pracovníci zařízení nebo střediska (§ 18 a 18a) – pedagogickým pracovníkem můţe být ten, kdo splňuje podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., a dále podmínku psychické způsobilosti. Způsob provádění psychologického vyšetření upravuje § 18 odst. 3 až 6. Dále je nově v zákoně stanoveno, jaké podmínky musí splňovat osoba, která bude chtít získat akreditaci pro účely provádění psychologického vyšetření (§ 18a). Akreditace bude udělována Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ve standardním správním řízení. Postup při zjišťování psychické způsobilosti, vzor prohlášení před psychologickým vyšetřením, vzor psychologického posudku, podrobnosti o školení osob ţádajících o akreditaci a obsah ţádosti o akreditaci upraví v souladu s § 41 odst. 1 písm. h) vyhláška, která bude vydána v nejbliţší době.  zřetelnější oddělení režimu výkonu ústavní a ochranné výchovy (§ 20) – je vymezen základní výčet práv pro děti s nařízenou ústavní výchovou a v nově vloţeném odstavci 3 § 20 je uvedeno, která práva platí také pro děti s uloţenou ochrannou výchovou. Jedinými vyloučenými právy jsou právo přijímat návštěvy jiných osob neţ osob odpovědných za výchovu, osob blízkých a orgánu sociálně-právní ochrany dětí a právo na vycházku. Návštěvy

42











a vycházky budou nově u dětí s uloţenou ochrannou výchovou povaţovány za opatření ve výchově, tedy za odměnu, a budou moci být povoleny za podmínek stanovených zákonem. upřesnění podmínek výkonu práva přijímat návštěvy (§ 20 odst. 1 písm. o)) – nově bude postačovat, aby byl pedagogický pracovník o návštěvě pouze vyrozuměn, není však oprávněn ji zakazovat nebo povolovat. Jediným moţným způsobem omezení tohoto práva bude uloţení zákazu návštěv jako standardního opatření ve výchově a dále zůstává v pravomoci ředitele konkrétní návštěvu zakázat nebo přerušit podle § 23 odst. 1 písm. e). Toto právo se nově nebude týkat dětí s uloţenou ochrannou výchovou – tyto děti mohou přijímat návštěvy v souladu s § 21 odst. 4 písm. b). doplnění další povinnosti dítěte plnit požadavky ředitele v případě podezření na intoxikaci alkoholem nebo drogami (§ 20 odst. 2 písm. f) – krev bude v případě potřeby moci odebírat pouze zdravotnický pracovník, který je schopen dostatečně posoudit eventuelní nebezpečí takového odběru pro zdraví dítěte; na toto navazuje ustanovení § 38 odst. 2, které zakotvuje povinnost zdravotnického zařízení vyhovět ţádosti ředitele zařízení o vyšetření při podezření z intoxikace dítěte a podle závěru lékaře poskytnout dítěti ošetření ve zdravotnickém zařízení po dobu nutnou k detoxikaci. práva a povinnosti ředitele zařízení (§ 23 odst. 1, § 24, § 25) – nově je stanovena pouze pravomoc povolit dítěti pobyt mimo zařízení, další podrobnosti jiţ budou obsaţeny v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke sjednocení pobytů dětí mimo zařízení do nového písmene a) zůstalo v písmeni b) pouze oprávnění ředitele podat návrh na podmíněné umístění dítěte s uloţenou ochrannou výchovou mimo zařízení podle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeţe za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeţe a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeţe), ve znění pozdějších předpisů. Dále je upřesněno, za jakých podmínek lze povolit přechodné ubytování mimo zařízení, např. na internátu (písmeno c)). Výslovně je řečeno, ţe u dětí s uloţenou ochrannou výchovou půjde o opatření výjimečné a vţdy s přivolením soudu. Písmeno i) reaguje na znění zákona o soudnictví ve věcech mládeţe, který umoţňuje, aby soud změnil v některých případech ochrannou výchovu na ústavní a naopak. Můţe jít o motivační prvek na chování dítěte, neboť reţim obou typů náhradní výchovy se výrazněji odlišuje. V písmeně n) se doplňuje na základě dosavadních zkušeností nové právo ředitele nařídit vyšetření v případě, ţe vznikne podezření na akutní intoxikaci dítěte. Povinnost informovat soud pro mládeţ nebo státního zástupce o výsledku přijatých opatření (§ 24 odst. 2 písm. f)) vzniká na základě zákona o soudnictví ve věcech mládeţe. V § 25 je upřesněno, která práva a povinnosti se vztahují také na ředitele střediska. rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech v oblasti státní správy (§ 24 odst. 3) – v nově vloţeném odstavci 3 § 24 je uveden výčet případů, v nichţ ředitel zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, tedy podle správního řádu. Jedná se o následující rozhodnutí: a) o úhradě nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud byla péče vyţádána zákonnými zástupci dítěte, podle § 2 odst. 7 písm. d), b) o umístění dítěte podle § 5 odst. 1, c) o přemístění dítěte podle § 5 odst. 9, d) o povinnosti dítěte uhradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení podle § 20 odst. 2 písm. c), e) o zamítnutí ţádosti o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) a c), f) o zrušení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. d), g) o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám v zařízeních podle § 27 až 29. Rozhodnutí musí mít všechny náleţitosti stanovené správním řádem (podle § 47 zákona č. 71/1967 Sb., v řízeních zahájených po 1. lednu 2006 pak podle § 68 aţ 70 zákona č. 500/2004 Sb.). Nadřízeným (odvolacím) správním orgánem ředitele dětského domova, dětského domova se školou a výchovného ústavu je příslušný krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem ředitele diagnostického ústavu je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy.

43











Podle § 55 zákona č. 71/1967 Sb. (resp. od 1. ledna 2006 podle § 85 zákona č. 500/2004 Sb.) má včas podané odvolání odkladný účinek, pokud zvláštní právní předpis (resp. zákon) nestanoví jinak. Odkladný účinek znamená, ţe do doby, neţ je o odvolání rozhodnuto, napadené rozhodnutí nenabývá právní moci a není vykonatelné. Odkladný účinek odvolání ve vztahu k vykonatelnosti rozhodnutí trvá do doby, neţ je o odvolání rozhodnuto a toto nabude formální právní moci. Podle § 36 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb. odkladný účinek nemá odvolání proti rozhodnutí podle § 24 odst. 3 písm. b), c), e) a f) a rozhodnutí v těchto případech je tedy vykonatelné (resp. podle § 74 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. předběţně vykonatelné) jiţ dnem jeho oznámení. úhrada péče (§ 27 až 30) – došlo ke zpřesnění výčtu osob, které jsou povinny hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám – nově to budou pouze rodiče. Je výslovně stanoveno, ţe rodiče, pokud jsou dva, hradí příspěvek rovným dílem (napůl). V případě, ţe rodič je pouze jeden, bude sám hradit celý příspěvek. Je stanovena povinnost ředitele zařízení vydat o příspěvku rozhodnutí. Dále je nově upraven výpočet příspěvku – v případě vyšší inflace bude automaticky docházet k jeho valorizaci. V § 28 odst. 1 byla zrušena povinnost předkládat potvrzení úřadu o výši příjmů – nově budou rodiče své příjmy odůvodňující sníţení nebo prominutí příspěvku prokazovat přímo řediteli zařízení. Rodiče jsou povinni kaţdých 6 měsíců prokázat, ţe splňují podmínky pro sníţení nebo prominutí příspěvku, a dále jsou povinni bezodkladně oznamovat kaţdé změny v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku. Pokud tyto povinnosti nesplní, příspěvek se po uplynutí lhůty pro prokázání splnění podmínek nebo zpětně od doby, kdy došlo ke změně v příjmech, odpovídajícím způsobem zvýší. Více viz stanovisko č. 6. zvýšení částek kapesného a věcná pomoc (§ 31 odst. 1 a § 33) – maximální výše kapesného byla zvýšena u dětí od 6 do 10 let věku na 120 Kč, u dětí od 10 do 15 let věku na 210 Kč a u dětí starších 15 let nebo u nezaopatřených osob na 300 Kč. Ustanovení § 33 upřesňuje, komu a kdy je poskytována věcná, peněţitá nebo poradenská pomoc. Více viz stanovisko č. 3. přesnější úprava správního řízení (§ 36) – výslovně je stanoveno, ţe na rozhodování Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy o právech a povinnostech podle tohoto zákona a na rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech osob v oblasti státní správy podle § 24 odst. 3 se vztahuje správní řád. Dále jsou upřesněny nadřízené správní orgány (v případě ředitele diagnostického ústavu je nadřízeným správním orgánem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v případě ředitele dětského domova, dětského domova se školou a výchovného ústavu krajský úřad). Odkladný účinek odvolání je vyloučen u rozhodnutí o umístění, přemístění a zrušení pobytu mimo zařízení, neboť vzhledem k povaze těchto rozhodnutí není časové zdrţení ţádoucí. Více viz stanovisko č. 5. oprávnění státního zástupce při výkonu dozoru (§ 39 odst. 2) – na návrh Nejvyššího státního zastupitelství bylo nově zakotveno právo státního zástupce hovořit s dětmi bez přítomnosti jiných osob a dále téţ právo ţádat od zaměstnanců zařízení a dalších osob podílejících se na péči o děti potřebná vysvětlení. přechodná ustanovení (čl. II zákona č. 383/2005 Sb.)  bod 1 upravuje platnost posudků o psychické způsobilosti vydaných před účinností zákona č. 383/2005 Sb., tedy před 1. prosincem 2005. Tyto posudky budou platné po dobu 7 let ode dne jejich vydání. Pokud však vzniknou důvodné pochybnosti o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti podle § 18, ředitel zařízení nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.  bod 2 stanoví tříměsíční lhůtu ode dne nabytí účinnosti zákona č. 383/2005 Sb., tj. do 1. března 2006, během níţ je ředitel povinen zajistit, aby rozhodnutí o stanovení příspěvku na úhradu péče vydaná před 1. prosincem 2005, která nejsou v souladu s novými ustanoveními § 27 a 28, byla nahrazena novými rozhodnutími – viz stanovisko č. 7.  bod 3 stanoví dvouletou lhůtu ode dne nabytí účinnosti zákona č. 383/2005 Sb., ve které je nutno uvést počty dětí ve výchovných skupinách a rodinných skupinách a počty rodinných skupin a výchovných skupin v zařízeních do souladu s novým zněním § 4 odst. 2 až 5.  bod 4 ponechává do 31. prosince 2005 příspěvek v dosavadní výši, od 1. ledna 2006 můţe být uplatněn valorizační postup podle § 27 odst. 4.

44

3. Poskytování kapesného dětem a nezaopatřeným osobám, kterým se poskytuje plné přímé zaopatření, umístěným ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy Dětem podle § 2 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb., a nezaopatřeným osobám je v souladu s § 2 odst. 7 poskytováno plné přímé zaopatření. Dítětem se podle § 1 odst. 2 rozumí nezletilá osoba, a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let, případně zletilá osoba do 19 let; nezaopatřenou osobou je v souladu s § 2 odst. 6 zletilá nezaopatřená osoba po ukončení výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let; nezaopatřeným osobám můţe zařízení poskytovat plné přímé zaopatření za podmínek sjednaných ve smlouvě mezi nezaopatřenou osobou a školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“). Plné přímé zaopatření zahrnuje v souladu s § 2 odst. 7 stravování, ubytování, ošacení, učební potřeby a pomůcky, úhradu nezbytně nutných nákladů na vzdělávání, úhradu nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyla péče vyţádána zákonnými zástupci dítěte, kapesné, osobní dary a věcnou pomoc při odchodu zletilých ze zařízení a úhradu nákladů na dopravu do sídla školy. Ustanovení § 20 říká, ţe dítě s nařízenou ústavní výchovou má právo na zajištění plného přímého zaopatření. Toto právo má podle § 20 odst. 3 i dítě s uloţenou ochrannou výchovou a dále téţ podle § 20 odst. 5 i nezaopatřené osoby. Poskytování kapesného je upraveno v § 31. Ustanovení § 31 odst. 3 stanoví, ţe kapesné nenáleţí dítěti za dny, po které je dítě na útěku ze zařízení nebo je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. To znamená, ţe kapesné nenáleţí dítěti ode dne, kdy se útěku dopustilo, do dne, kdy bylo z útěku odhlášeno, včetně těchto dní. Útěkem se rozumí kaţdé neoprávněné opuštění zařízení, tedy i v případě krátkodobého útěku (např. několikahodinového) by kapesné nemělo být vyplaceno za den, ve kterém se dítě útěku dopustilo. Obdobně je nutno interpretovat § 2 odst. 8 zákona č. 109/2002 Sb. – v době, kdy je pobyt v zařízení přerušen poskytují dítěti plné přímé zaopatření osoby, u nichţ dítě pobývá (coţ v případě kapesného znamená ode dne, kdy dítě opustilo zařízení do dne návratu, včetně těchto dnů). S účinností od 1. prosince 2005 byl do § 2 zákona č. 109/2002 Sb. vložen zákonem č. 383/2005 Sb. nový odstavec 8, podle něhož v době, kdy je pobyt dítěte v zařízení přerušen na základě povolení ředitele zařízení, nebo v době, kdy je dítě s uloženou ochrannou výchovou podmíněně umístěno na základě rozhodnutí soudu mimo zařízení, poskytují plné přímé zaopatření – tedy i kapesné – osoby, u nichž dítě pobývá. Poskytování plného přímého zaopatření zařízením po tuto dobu je tedy pozastaveno. Kapesné není nutné v těchto případech vyplácet zálohově, neboť ředitel zařízení rozhoduje o tom, na jak dlouho bude pobyt dítěte mimo zařízení povolen, resp. soud rozhoduje o tom, jak dlouho bude dítě s uloţenou ochrannou výchovou podmíněně umístěno mimo zařízení. Ředitel zařízení tedy můţe předem spočítat, jaká výše kapesného dítěti za daný měsíc náleţí – podle § 31 odst. 2 se za období kratší neţ 1 měsíc stanoví podle počtu dnů, v nichţ je dítě v péči zařízení. Denní výše kapesného činí jednu třicetinu měsíční výše kapesného a vypočtená celková částka se zaokrouhluje na desetikoruny směrem nahoru. Pokud dojde k mimořádnému (předem neplánovanému) přerušení pobytu dítěte v zařízení, (včetně útěku dítěte ze zařízení), zkrátí se o příslušné denní částky výplata kapesného v následujícím měsíci. Dále lze uvést, ţe zařízení poskytují dětem péči jinak poskytovanou rodiči nebo jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. To znamená, ţe prvotním předpokladem pro to, aby zařízení dítěti poskytovalo plné přímé zaopatření (a to včetně kapesného), je skutečnost, ţe dítě není v péči rodiče nebo jiné osoby, které bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. Uvedené je podstatné v případě, ţe dítě je svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dítěte do péče budoucích osvojitelů (viz § 69 zákona o rodině) nebo do péče budoucích pěstounů (viz § 45b odst. 2 zákona

45

o rodině). Tyto osoby jsou v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb. „osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu“, tedy osobami odpovědnými za výchovu. Plné přímé zaopatření dětem poskytují tyto osoby odpovědné za výchovu, nikoliv zařízení. V případě dětí svěřených do výchovy budoucím osvojitelům nebo budoucím pěstounům tudíţ nejde o děti uvedené v § 2 odst. 2 aţ 4 zákona č. 109/2002 Sb. a kapesné těmto dětem zařízení nevyplácí. Poznámka: Toto stanovisko s účinností od 1. prosince 2005 v plném rozsahu nahrazuje stanovisko č. 12 Právních výkladů č. 1/2004. 4. Stanovení příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám umístěným ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy v případě, kdy je rodič dítěte nebo nezaopatřené osoby ve výkonu trestu odnětí svobody Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb., s účinností od 1. prosince 2005 v § 27 stanoví, ţe „Rodiče jsou povinni hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních. V případě, že dítě nebo nezaopatřená osoba má vlastní pravidelné příjmy, podílí se podle § 29 na hrazení příspěvku.“. Za příjmy se pro účely tohoto zákona povaţují příjmy uvedené v § 6 zákona č. 463/1991 Sb., o ţivotním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 27 odst. 6 se rodiče, a to i pokud jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, na hrazení příspěvku podílejí rovným dílem, s výjimkou případů stanovených v § 28 – tj. pokud rodiče doloţí řediteli zařízení, ţe jejich příjem nebo příjem jejich domácnosti po zaplacení příspěvku stanoveného podle § 27 bude niţší neţ ţivotní minimum, stanoví se příspěvek v takové výši, aby jim ţivotní minimum zůstalo zachováno. Vţdy po uplynutí 6 měsíců jsou rodiče povinni prokazovat, ţe splňují podmínky pro sníţení nebo prominutí příspěvku, a dále bezodkladně oznamovat kaţdé změny v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku. Výši příspěvku a podíl rodičů na jeho úhradě v jednotlivých případech stanoví ředitel zařízení rozhodnutím. Ke sráţkám příspěvku na úhradu péče z pracovní odměny odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody dochází přímo na základě § 33 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, způsobem podle prováděcí vyhlášky č. 10/2000 Sb., o sráţkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí sráţkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů. Pro podrobnosti si dovolujeme odkázat na zmiňovanou vyhlášku, dále uvádíme pouze informace, které jsou v této souvislosti zásadní. Podle vyhlášky č. 10/2000 Sb. spadá příspěvek na úhradu péče poskytované dětem v zařízeních pod společný pojem „výţivné nezaopatřených dětí“ (§ 1 odst. 2 písm. a)). Tyto srážky provádí přímo věznice, a to na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (odměny odsouzeného), nebo s písemným souhlasem odsouzeného. Proto je nutné příslušné věznici nejprve zaslat ţádost o provádění sráţek z odměny odsouzeného v konkrétní výši. S těmito sráţkami však musí odsouzený vyjádřit písemně souhlas. V opačném případě je od 1. ledna 2006 nezbytné poţádat podle § 105 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, o provedení exekuce exekuční správní orgán, kterým je v souladu s § 106 odst. 1 obecný správce daně – celní úřad. Dále je nutné říci, ţe z ustanovení § 28 zákona č. 109/2002 Sb. vyplývá, ţe i v případě rodiče, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, přichází v úvahu institut snížení, resp. prominutí příspěvku v případě, že příjem rodiče bude po zaplacení tohoto příspěvku nižší než životní minimum. Nelze totiţ říci, ţe by se na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nevztahoval zákon o ţivotním minimu. Skutečnost, ţe osoba je ve výkonu trestu odnětí svobody, má jiné dopady, např. takováto osoba se pro stanovení částek ţivotního minima nepovaţuje za osobu společně posuzovanou, není povaţována za sociálně potřebnou ani v případě příjmů niţších neţ ţivotní minimum, některé dopady jsou ve sféře státní sociální podpory apod. Toto však nemá vliv na možnost snížení příspěvku podle § 28.

46

Znění § 28 účinné od 1. prosince 2005 jiţ nevyţaduje prokazování nároku na sníţení nebo prominutí příspěvku potvrzením okresního úřadu, resp. obecního úřadu obce s rozšířenou působností, příjmy budou rodiče prokazovat přímo řediteli zařízení. Poznámka: Stanovisko č. 13 Právních výkladů č.1/2004 bylo upraveno v souladu se změnami vyplývajícími ze zákona č. 383/2005 Sb. 5. Rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech v oblasti státní správy podle § 24 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb. Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. prosince 2005, odstranil dřívější spory o to, na jaké rozhodování ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy (dále jen „zařízení“) se správní řád vztahuje a na které ne. V nově vloženém odstavci 3 § 24 je uveden taxativní výčet všech rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Jedná se o následující rozhodnutí: a) o úhradě nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud byla péče vyţádána zákonnými zástupci dítěte, podle § 2 odst. 7 písm. d), b) o umístění dítěte podle § 5 odst. 1, c) o přemístění dítěte podle § 5 odst. 9, d) o povinnosti dítěte uhradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení podle § 20 odst. 2 písm. c), e) o zamítnutí ţádosti o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) a c), f) o zrušení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. d), g) o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám v zařízeních podle § 27 až § 29. Na tato rozhodování se tedy vztahuje správní řád (na řízení zahájená do 31. prosince 2005 zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, na řízení zahájená od 1. ledna 2006 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád). Vztah mezi zákonem č. 71/1967 Sb. a zákonem č. 500/2004 Sb. upravují přechodná ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., konkrétně § 179. Podle tohoto ustanovení se veškerá řízení, která nebyla pravomocně skončena před 1. lednem 2006, dokončí podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 71/1967 Sb. Podle dosavadních předpisů se rovněţ postupuje tehdy, pokud bylo rozhodnutí před 1. lednem 2006 zrušeno a vráceno k novému projednání správnímu orgánu. Téţ výkon rozhodnutí, který byl zahájen před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. Pokud bylo řízení pravomocně skončeno před 1. lednem 2006, postupuje se při přezkumném řízení, obnově řízení nebo vydávání nového rozhodnutí podle nové právní úpravy. Pokud jde o určení odvolacího orgánu, § 36 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb. výslovně stanoví, ţe nadřízeným správním orgánem ředitele dětského domova, dětského domova se školou a výchovného ústavu je krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem ředitele diagnostického ústavu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Nerozhodne-li správní orgán prvního stupně o odvolání v rámci tzv. autoremedury (můţe o odvolání rozhodnout, jestliţe odvolání v plném rozsahu vyhoví a jestliţe tím nemůţe být způsobena újma ţádnému z účastníků, ledaţe by s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas – viz § 87 zákona č. 500/2004 Sb., resp. do 31. prosince 2005 § 57 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb.), předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný (suspenzivní) účinek. To znamená, ţe do doby, neţ je o něm rozhodnuto, a toto rozhodnutí o odvolání nabude právní moci, napadené rozhodnutí právní moci nenabývá a není vykonatelné. Odkladný účinek odvolání ve vztahu k vykonatelnosti rozhodnutí trvá do doby, neţ je o odvolání rozhodnuto a toto nabude formální právní moci. Odkladný účinek má odvolání proti rozhodnutí podle § 24 odst.

47

3 písm. a), d) a g) zákona č. 109/2002 Sb., u odvolání proti rozhodnutí podle § 24 odst. 3 písm. b), c), e) a f) je odkladný účinek výslovně vyloučen ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb., což znamená, že rozhodnutí je vykonatelné již dnem jeho oznámení. O odvolání proti rozhodnutí o stanovení výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám v zařízeních rozhoduje (s výjimkou odvolání proti rozhodnutí ředitele diagnostického ústavu) od 1. prosince 2005 opět krajský úřad, a to i v případě, ţe řízení bylo zahájeno před nabytím účinnosti zákona č. 383/2005 Sb. (tento zákon totiţ v přechodných ustanoveních nestanoví ţádný zvláštní postup pro probíhající řízení o odvoláních, o nichţ před 1. prosincem 2005 rozhodovalo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy). Jiná rozhodnutí ředitele zařízení neţ uvedená v § 24 odst. 3 nemají povahu rozhodnutí ve smyslu § 9 zákona č. 500/2004 Sb. Poznámka: Toto stanovisko v plném rozsahu nahrazuje s účinností od 1. prosince 2005 stanovisko č. 14 Právních výkladů č. 1/2004. 6. K rozhodnutí o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy podle § 27 až § 29 zákona č. 109/2002 Sb. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb., s účinností od 1. prosince 2005 ve svém § 27 stanoví povinnost rodičů hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy (dále jen „zařízení“). Pokud má dítě nebo nezaopatřená osoba vlastní pravidelné příjmy, podílí se podle § 29 na hrazení příspěvku. Do nabytí účinnosti zákona č. 383/2005 Sb., tj. do 1.prosince 2005, měly povinnost přispívat na úhradu péče osoby odpovědné za výchovu a děti s vlastními pravidelnými příjmy. Novelou zákona č. 109/2002 Sb. tak došlo k přesnému vymezení osob, které jsou povinny příspěvek hradit – jsou to rodiče, neboť pouze oni mají v souladu se zákonem o rodině vůči dítěti vyživovací povinnost. Podle § 27 odst. 6 zákona č. 109/2002 Sb. se rodiče na hrazení příspěvku podílejí rovným dílem, s výjimkou případů uvedených v § 28. Toto přesné stanovení podílu každého z rodičů souvisí s novelizovaným zněním § 103 zákona o rodině (toto ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 383/2005 Sb.). V praxi totiž předchozí znění § 103 zákona o rodině působilo značné problémy, neboť nebyla soudu stanovena jasná povinnost vždy při nařízení ústavní výchovy nebo uložení ochranné výchovy rozhodovat o výživném. Většinou nebýval v soudní praxi brán zřetel ani na § 99 zákona o rodině týkající se změny rozhodnutí o výživném při změně poměrů, často pak ani v situaci, kdy dítě již nebylo v péči ani jednoho rodiče, zůstalo v platnosti původní rozhodnutí o výživném a např. otec dítěte dál platil výživné k rukám matky, ačkoli ta již dítě v péči neměla. Nové znění § 103 zákona o rodině tak ukládá soudu povinnost vypořádat se při rozhodnutí o umístění dítěte do ústavní nebo ochranné výchovy vždy i s otázkou vyživovací povinnosti a zohlednit současně předpokládanou výši příspěvku, tedy minimálně zrušit rozhodnutí původní a vyslovit, že hrazením příspěvku je vyživovací povinnost plněna dostatečně, nebo v případě vyšších příjmů jednoho či obou rodičů jim stanovit ještě povinnost placení výživného nad rámec příspěvku. V případě, že je rodič pouze jeden, bude sám hradit celý příspěvek. Pokud rodiče doloţí (přímo řediteli zařízení – povinnost předkládat potvrzení okresního úřadu, resp. obecního úřadu obce s rozšířenou působností byla zrušena), ţe jejich příjem nebo příjem jejich domácnosti po zaplacení příspěvku bude niţší neţ ţivotní minimum, stanoví se příspěvek v takové výši, aby jim ţivotní minimum zůstalo zachováno. Pokud by takto stanovený příspěvek byl niţší neţ 100 Kč, příspěvek se nehradí (§ 28 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb.). Pokud příjem nižší než životní minimum po zaplacení příspěvku prokáže pouze jeden z rodičů, neuhrazená část poloviny příspěvku připadající na jednoho z rodičů nepřechází na druhého z rodičů. Tomuto druhému rodiči zůstává povinnost platit pouze původně stanovenou polovinu příspěvku. Rodiče jsou podle § 28 odst. 2 povinni prokazovat, ţe splňují podmínky pro sníţení nebo prominutí příspěvku kaţdých 6 měsíců. Pokud tuto povinnost nesplní,

48

příspěvek se odpovídajícím způsobem zvýší po marném uplynutí lhůty pro prokázání splnění podmínek. Dále jsou rodiče povinni bezodkladně oznamovat kaţdé změny v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku. Pokud by došlo ke zvýšení příjmů rodičů a ti by tuto změnu neoznámili, příspěvek lze odpovídajícím způsobem zvýšit i zpětně od doby, kdy ke změně v příjmech došlo. Příspěvek za kalendářní měsíc se určí jako součin příspěvkové základny a příspěvkového koeficientu. Příspěvková základna je rozčleněna do čtyř kategorií podle věku dítěte od 1000 Kč u dětí do 6 let věku do 1450 Kč u dětí starších 15 let nebo nezaopatřených osob. Pokud není zařízení vyplácen přídavek na dítě, příspěvková základna se zvýší o součin příslušné částky podle věku dítěte a koeficientu 0,3 (tj. např. u dítěte do 6 let věku bude výsledná příspěvková základna činit 1000+1000x0,3, tj. 1300 Kč). Pokud vzroste úhrnný index spotřebitelských cen zjišťovaný Českým statistickým úřadem a posuzovaný vždy k 31. prosinci za období předcházejícího kalendářního roku nejméně o 3 %, změní se příspěvkový koeficient tak, aby změna příspěvku v procentech byla shodná se změnou indexu v procentech. Toto pravidlo lze použít již pro stanovení příspěvku pro období od 1. ledna 2006. Do 31. prosince 2005 je pak výše příspěvku podle § 27 odst. 1 shodná s výší příspěvkové základny podle § 27 odst. 2. Příklad: Pokud by úhrnný index spotřebitelských cen vzrostl za rok 2005 např. o 4,5 %, příspěvkový koeficient by činil 1,045 a např. u dítěte do 6 let věku by se příspěvek za kalendářní měsíc určil jako součin příspěvkové základny (1000 Kč) a příspěvkového koeficientu. 1000x1,045=1045, příspěvek po zaokrouhlení na 10 Kč nahoru tak bude činit 1050 Kč. Zaokrouhlování příspěvku na 10 Kč nahoru se provádí při stanovení celkové měsíční výše příspěvku, nikoliv při stanovení podílu kaţdého z rodičů na hrazení příspěvku. Příklad: (bez ohledu na výţivné stanovené soudem) jde o sedmileté dítě, rozvedení rodiče ţijí kaţdý sám, příjmy otce jsou cca 15 000 Kč, příjmy matky převyšují ţivotní minimum o 356 Kč. Přídavek na dítě se zařízení nevyplácí. Úhrnný index spotřebitelských cen za posuzované období vzrostl o 3,6 %. 1. krok – určení výše příspěvkové základny: 1 150 +1 150 x 0,3 = 1 495 2. krok – určení výše příspěvkového koeficientu: 1,036 3. krok – určení výše příspěvku (součin příspěvkové základny a příspěvkového koeficientu): 1 495 x 1,036 = 1 548,82 4. zaokrouhlení příspěvku na 10 Kč nahoru: 1550 5. kaţdý z rodičů by měl hradit: 1550/2=775 6. otec, jehoţ příjmy jsou dostatečně vysoké, bude hradit 775 Kč; matka, jejíţ příjmy převyšují ţivotní minimum o 356 Kč, bude hradit 356 Kč Za období kratší než 1 měsíc se výše příspěvku stanoví podle dnů, přičemž denní úhrada nákladů činí jednu třicetinu výše příspěvku za kalendářní měsíc (§ 27 odst. 5). V § 30 je výslovně řečeno, že příspěvek náleží zařízení od prvního dne pobytu dítěte v zařízení, pokud bylo dítě k pobytu přijato v době do 15 hodin. Dále jsou zde stanoveny podmínky krácení, popřípadě prominutí placení příspěvku. V tomto případě se vypočtená částka (tj. jedna třicetina výše příspěvku vynásobena počtem dní) zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě peněz v oběhu, což prakticky znamená, že se provádí aritmetické zaokrouhlování na padesátihaléře: a) částka končící na 1 aţ 24 haléřů se zaokrouhlí na celé koruny dolů (př. 100,22 Kč se zaokrouhlí na 100,00 Kč), b) haléře u částky končící na 25 aţ 74 haléřů se zaokrouhlí na padesátihaléř (př. 100,35 Kč se zaokrouhlí na 100,50 Kč a 100,73 Kč se zaokrouhlí na 100,50 Kč), c) částka končící na 75 aţ 99 haléřů se zaokrouhlí na celou korunu nahoru (př. 100,85 Kč se zaokrouhlí na 101,Kč). Obdobný postup při zaokrouhlování se použije i v případě částek vypočtených podle § 29 a 30 zákona č. 109/2002 Sb. Výši příspěvku a podíl rodičů na jeho úhradě v jednotlivých případech stanoví ředitel zařízení správním rozhodnutím. Rozhodnutí ředitele zařízení, kterým se stanoví výše příspěvku na

49

úhradu péče, nabude z podstaty věci právní moci vţdy později neţ prvního dne pobytu dítěte v zařízení, a tak by mohl vzniknout dojem, ţe působí retroaktivně. Jelikoţ zákon přesně stanoví výši příspěvku pro jednotlivé případy (§ 27 až § 29), má toto rozhodnutí deklaratorní charakter a pouze z úřední moci tuto výši potvrzuje, pochopitelně s tím, že tato výše příspěvku je dána v souladu s § 30 odst. 1 od prvního dne pobytu dítěte v zařízení. Částku určenou v rozhodnutí jsou rodiče, popřípadě dítě nebo nezaopatřená osoba s vlastními pravidelnými příjmy, uhradit podle § 30 odst. 1 ve prospěch zařízení vţdy do 15. dne kalendářního měsíce. Do 15. dne následujícího měsíce provede zařízení vyúčtování tohoto příspěvku podle § 30 odst. 5, a v případě, ţe v daném měsíci nastala některá ze skutečností, která má na skutečnou výši příspěvku vliv (§ 30 odst. 1, 2 a 3), vzniklý přeplatek povinnému vrátí, případně ho pouţije k započtení na příspěvky na další měsíce. Příspěvek bude povinným zpravidla poprvé hrazen aţ po nabytí právní moci rozhodnutí o jeho výši, v tom případě se samozřejmě na termín určený v § 30 odst. 1 nebere ohled, ale není v ţádném případě vyloučeno, aby příspěvek byl dobrovolně hrazen ještě před vydáním rozhodnutí, jelikoţ jeho výše i ostatní podmínky jsou dány zákonem. Zákon č. 109/2002 Sb. nestanoví ţádnou lhůtu, do kdy musí být řízení o výši příspěvku ze strany ředitele zařízení zahájeno. Jistě je však v zájmu právní jistoty všech zúčastněných, aby rozhodnutí bylo vydáno co nejdříve po přijetí dítěte do zařízení. Závěrem je nutné upozornit na přechodná ustanovení zákona č. 383/2005 Sb., podle nichţ je ředitel zařízení povinen zajistit, aby rozhodnutí o výši příspěvku vydaná před 1. prosincem 2005, která nejsou v souladu s § 27 a 28 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném od 1. prosince 2005, byla nahrazena novými rozhodnutími, a to do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona č. 383/2005 Sb., tj. nejpozději do 1. března 2006. Nová rozhodnutí tak např. budou muset vydat ředitelé zařízení, kteří vydali rozhodnutí o výši příspěvku vůči jiným osobám odpovědným za výchovu neţ rodičům. Stejně tak budou muset být vydána nová rozhodnutí v případech, kdy dosud není v rozhodnutí zohledněna skutečnost, ţe rodiče se podílí na hrazení příspěvku rovným dílem. Nové rozhodnutí bude mít opět pouze deklaratorní charakter a bude se tedy vztahovat na hrazení příspěvku jiţ od 1. prosince 2005. Poznámka: Toto stanovisko s účinností od 1. prosince 2005 v plném rozsahu nahrazuje stanovisko č. 7 Právních výkladů č. 2/2004. 7. Hrazení nákladů převozu dítěte zadrženého na útěku Policií ČR zpět do zařízení Policie České republiky podle § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, „zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání“. Ačkoli jiţ delší dobu panují neshody ohledně konkretizace obsahu tohoto úkolu Policie ČR, v praxi ve většině případů Policie ČR spolupůsobí při navrácení dětí zpět do zařízení, není však povinna dítě vlastními prostředky dopravit do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“). Proto by ve všech případech, kdy je to s ohledem na okolnosti moţné, mělo převoz svěřence zajistit zařízení samo. Pokud tento postup není v konkrétním případě ze závaţných důvodů moţný, postupuje Policie ČR zpravidla tak, ţe dítě předá do nejbliţšího diagnostického ústavu, přičemţ je zákonnou povinností diagnostického ústavu (§ 6 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve zněn pozdějších předpisů) poskytnout tomuto dítěti péči, a to po dobu nezbytně nutnou. Diagnostický ústav zároveň vyrozumí o této skutečnosti zařízení, z něhoţ dítě uteklo, a které je povinno si dítě do 2 dnů od oznámení vyzvednout (§ 6 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.; lhůta byla zkrácena z původních 3 dnů zákonem č. 383/2005 Sb., neboť podle zkušeností mnoha zařízení byla třídenní lhůta příliš dlouhá a v praxi způsobovala spíše problémy). Je však nutné říci, ţe z ţádného předpisu nevyplývá pro Policii ČR povinnost dítě do diagnostického ústavu dopravovat. Pokud se přesto rozhodne dítě do diagnostického ústavu dovézt a vzniknou jí s tím nějaké náklady, musí jí být uhrazeny.

50

V souladu s ustanovením § 20 odst. 2 písm. c) zákona č. 109/2002 Sb. má dítě povinnost hradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení, které neoprávněně opustilo nebo se do něj nevrátilo. Tuto povinnost má však dítě vůči zařízení, ve kterém je umístěno, nikoli vůči třetím osobám. To vyplývá ze skutečnosti, ţe ustanovení § 20 až 25 zákona č. 109/2002 Sb. upravují vzájemná práva a povinnosti mezi zařízeními a dětmi v nich umístěnými. Pokud tedy náklady na převoz svěřence zpět do zařízení vzniknou třetí osobě (v tomto případě Policii ČR), má primárně vůči ní povinnost tyto náklady uhradit zařízení, ve kterém je dítě umístěno. To potom bude částku vymáhat následně na svěřenci, a to jako náhradu škody vzniklé zařízení zaviněním tohoto svěřence. K povinnosti Policie ČR uvedené náklady po příslušném zařízení vymáhat lze říci následující. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v § 31 aţ 37 nakládání s pohledávkami a ostatními majetkovými hodnotami státu. Podle § 35 tohoto zákona lze od vymáhání pohledávky státu jednostranně upustit pouze v taxativně stanovených případech. Organizační sloţky státu, mezi které patří i Policie ČR, mají povinnost pohledávky státu řádně vymáhat. Pro úplnost dodáváme, ţe pohledávka je jedním ze základních pojmů závazkového práva, resp. závazkových právních vztahů. Pohledávkou se rozumí subjektivní oprávnění jednoho subjektu (věřitele) závazkového právního vztahu poţadovat od druhého subjektu (dluţníka) tohoto právního vztahu nějaké plnění, v tomto případě zaplacení nákladů převozu svěřence zpět do zařízení, které Policii ČR vznikly. Policie ČR však není oprávněna poţadovat úhradu nákladů přepravy přímo na svěřenci. Takové oprávnění má podle zákona č. 109/2002 Sb. pouze zařízení, ale aţ následně, tedy poté, co samo náklady přepravy Policii ČR uhradilo. Povinnost uhradit náklady převozu dítěte zpět do zařízení má v obdobných případech zařízení i ve vztahu k dalším třetím osobám, kterým by případně vznikly náklady v důsledku převozu svěřence do zařízení. Závěrem je nutno upozornit, že podle nově vloženého odstavce 3 v § 24 zákona č. 109/2002 Sb. rozhoduje ředitel zařízení s účinností od 1. prosince 2005 o povinnosti dítěte uhradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení podle § 20 odst. 2 písm. c) správním rozhodnutím (§ 24 odst. 3 písm. d)). Poznámka: Ve stanovisku č. 8 Právních výkladů č. 2/2004 došlo k zapracování změn vyplývajících ze zákona č. 383/2005 Sb. 8. Psychická způsobilost jako podmínka pro výkon činnosti pedagogického pracovníka v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a v zařízení pro preventivně výchovnou péči Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přinesl s účinností od 1. prosince 2005 téţ novou právní úpravu týkající se pedagogických pracovníků ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“) nebo ve střediscích výchovné péče (dále jen „středisko“) (§ 18 a 18a zákona č. 109/2002 Sb.). Pedagogickým pracovníkem zařízení nebo střediska tak můţe být pouze ten, kdo splňuje podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále podmínku psychické způsobilosti (§ 18 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.) Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením, jehoţ výsledkem je posudek o psychologickém vyšetření (dále jen „psychologický posudek“). Psychická způsobilost se prokazuje a) před vznikem pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, b) za trvání pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, a to v případě, ţe 1. vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti; v takovém případě ředitel zařízení nebo střediska nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu, nebo 2. psychologický posudek pozbude platnosti.

51

Platnost psychologického posudku je 7 let ode dne jeho vydání. Psychologický posudek je součástí osobního spisu pedagogického pracovníka a obsahuje údaje stanovené v § 18 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb. Psychologický posudek je moţno přezkoumat za podmínek stanovených zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, (§ 77 aţ 77 b) - návrh na přezkoumání posudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdrţení vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím klinického psychologa, který posudek vypracoval; ve zdravotnickém zařízení provozovaném klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se návrh na přezkoumání podává tomuto klinickému psychologovi; pokud nebude návrhu vyhověno, bude postoupen jako odvolání správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení; správní orgán při rozhodování o odvolání subsidiárně, tj. nestanoví-li zákon č. 20/1966 Sb. jinak, postupuje podle správního řádu. Psychickou způsobilost můţe zjišťovat pouze osoba, které byla udělena akreditace k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost. Osoba ţádající o akreditaci musí splnit všechny podmínky uvedené v § 18a odst. 1 písm. a ) až c) (specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zákona č. 96/2004 Sb., praxe delší neţ 7 let, z níţ nejméně 5 let je v oblasti psychodiagnostiky dospělých, proškolení Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy k jednotným metodám, technikám a vyhodnocování psychologického vyšetření). Po splnění uvedených podmínek vzniká osobě ţádající o akreditaci nárok na její udělení. Přestane-li akreditovaná osoba splňovat podmínku stanovenou v § 18a odst. 1 písm. a), Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy akreditaci odejme. Seznam akreditovaných osob se zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Podrobnosti o postupu při zjišťování psychické způsobilosti, vzor prohlášení před psychologickým vyšetřením, vzor psychologického posudku, podrobnosti o školení osob ţádajících o akreditaci a obsah ţádosti o akreditaci stanoví Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy vyhláškou (zmocnění k vydání vyhlášky je uvedeno v § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 109/2002 Sb.). Je nutno ještě zmínit přechodné ustanovení zákona č. 383/2005 Sb., dle kterého posudky o psychické způsobilosti vydané před 1. prosincem 2005 platí po dobu 7 let ode dne jejich vydání, pokud nevzniknou důvodné pochybnosti o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti podle § 18 zákona č. 109/2002 Sb.; v takovém případě ředitel zařízení nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu. Toto přechodné ustanovení se tedy váţe pouze na pedagogické pracovníky zařízení (to znamená osoby, které jiţ jsou v pracovněprávním vztahu k příslušnému zařízení). Konečně lze uvést, že do doby, než bude ustanovení § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 109/2002 Sb. naplněno, tedy do vydání výše uvedené prováděcí vyhlášky a akreditování prvních osob k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost, lze uzavírat pracovněprávní vztah jen s těmi osobami, u kterých před vznikem pracovněprávního vztahu byla zjištěna psychická způsobilost psychologickým vyšetřením podle dosavadních právních předpisů (tj. podle § 18 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném do 30. listopadu 2005). To znamená, ţe i v tomto přechodném období můţe být pracovněprávní vztah uzavřen pouze s osobami, které předloţí řediteli zařízení posudek o své psychické způsobilosti, nejsou však stanoveny ţádné podmínky, za kterých můţe psycholog tuto psychickou způsobilost zjišťovat.

52

Seznam členů FDD ČR k 1. únoru 2006 příjmení, jméno Adámek Vladimír Babková Věra Balabánová Helena Balandová Jadwiga Baňouchová Stanislava Baroš Václav Barták Josef Bartáková Alice Bedlíková Alena Beňo Marian Beránek Jiří Běláková Milada Bílý Luděk Bořánková Eva Brablec Vladimír Brázdová Libuše Bronczková Veronika Brych Jaromír Bukač Pavel Bureš Aleš Camfrlová Marta Cigánková Radmila Coufalová Etela Černý Josef Červenková Miroslava Čubová Miroslava Divišová Libuše Dudová Libuše Duchoňová Dana Dunajčíková Věra Dvořák Jaroslav Dvořák Jaroslav Dykastová Jana Faltýnek Vlastimil Fojtík Roman Frühaufová Jana Gabriel Radim Gabrielová Hana Gargulák Petr Gaudek Zdeněk Gráfová Tatiana Greifová Vladislava Háchová Soňa Halová Ludmila Hána Jiří Hanzlíková Eva Harant Milan Hart Jiří Havlová Helga Heller Karel

funkce vychovatel vychovatelka metodik psycholog ředitelka vychovatel vychovatel asistent UHK vychovatelka vychovatel ředitel ved. vychovatelka zást. ředitele soc. pracovnice ředitel vychovatelka soc. pracovnice ved.vychovatel učitel ředitel vychovatelka ved. vychovatelka ředitelka školní inspektor ředitelka vychovatelka vychovatelka ved. vychovatelka vychovatelka ředitelka ředitel koordinátor ředitelka ředitel ředitel ředitelka ved.soc. referátu ředitelka vychovatel ředitel vychovatelka zástupce ředitele ved.vychovatelka vychovatelka ředitel soc. pracovnice ředitel ředitel v.v. ředitel

pracoviště DD a SŠ Liptál 91, 756 31 PRŠ a ZvŠI Písek, Šobrova 111, 397 01 KÚ MS kraje, 28.října 117, Ostrava, 702 18 DDŠ Těrlicko, Sportovní 561, 735 42 DD Stráţnice, B. Hrejsové 1255, 696 62 DD Nové Strašecí, Okruţní 647, 271 01 DD Telč, 588 56 Univerzita Hradec Králové DD Karlovy Vary, Jarní 6, 360 01 DD Kroměříţ, U sýpek 1306, 767 01 DD Sazená 39, 273 24 DD Nová Ves u Chotěboře, DDŠJ Štíty, 789 91 DDÚ Liberec, U opatrovny 3, 460 01 ZŠ a DD, Lidická 86, 796 01 Prostějov DD Uherský Ostroh, 687 24 DDŠJ Melč 4, 747 84 VÚM Velké Meziříčí, 591 00 DDŠ Býchory 152, 280 00 DDŠ Býchory 152, 280 00 DD Valašské Meziříčí, Ţerotínova 211, 757 01 DDŠJ Frýdek-Místek, Na hrázi, 736 01 DD Nová Ves u Chotěboře, 582 73 ČŠI Praha DDŠJ Čeladná 87, 739 12 DD Kašperské Hory, 341 92 DD Polička, 572 01 DDŠJ Ostrava - Slezská, Bukovanského 25, 710 00 DD Solenice, 262 33 ZŠ Frýdlant v Čechách, 464 01 DÚM Praha 2, Lublaňská 33, 120 00 DDÚ Bohumín, Šunychl 463, 735 81 DD Krásná Lípa, Smetanova 12, 407 46 DD Jablonné v Podještědí, Zámecká 1, 471 25 Motýl Havířov, obec.prosp.společnost, 736 01 DD Uherský Ostroh, 687 24 MÚ Kladno DD a SŠ Ledce, 273 05 DD Ostrov nad Ohří, 363 01 DD Tachov, 347 01 DD Mikulov, Nádraţní 26, 692 01 DDŠ Býchory 152, 280 00 DD Pyšely, 251 67 DD Vizovice, Chrastěšovská 65, 763 12 DD Jablonec nad Nisou, Pasecká 20, 466 02 DDŠJ Olomouc, U sportovní haly 1, 772 00 DDŠJ Karviná, Vydmuchov 1835/10, 733 01 DDÚ České Budějovice, Homole 90, 370 00 DD Česká Lípa, Mariánská 570, 470 01

53

Hloušek Milan Hotová Jitka Houdová Libuše Hrdá Hana Hricková Blaţena Hrubá Hana Hrubešová Zdenka Hudec Luboš Humlová Danuše Hybler Petr Chittussiová Lenka Janoušková Václava Jirman Miroslav Jiroušek Ivo Juchelková Milada Juráčková Iva Juřenová Hana Kábelová Lenka Kahan Tomáš Kaprasová Miluše Karčmářová Anna Kaspříková Marie Kašparová Anna Klíma Štefan Kňazovčíková Věra Kodýdek Josef Koláčková Martina Konkolová Jana Kopačová Jana Korek Vladimír Koreš Radim Kosířová Hana Kostlán Bedřich Košař Jiří Koubová Jana Kristlová Věra Krulíková Hana Křečková Hana Křemenová Eva Křepský Dalibor Kubáň Josef Kubíček Petr Kudla Antonín Kučerová Marie Kudrnovská Věra Kuchařová Alena Kurz Ivan Lacková Ivana Lankočí Vladimír Lányová Boţena Lukeszová Alena Lysá Olga Macíček Pavel

ředitel ředitelka ředitelka vychovatelka vychovatelka soc. pracovnice ředitelka školní inspektor ředitelka vychovatel profesor vych. a spec.ped. ředitel ředitel vychovatelka asistent UHK ředitelka ředitelka ředitel ředitelka vychovatelka vychovatelka učitelka vychovatel soc. pracovnice ředitel soc. pracovnice ředitelka vedoucí střediska etoped ved.vychovatel v.v. ředitel ředitel ředitelka ředitelka soc. pracovnice vychovatelka ved. vychovatelka ředitel ředitel vychovatel vychovatel ředitelka vychovatelka ředitelka starosta ředitelka ředitel ředitelka ředitelka vychovatelka vychovatel

DD Holice v Čechách, Husova 623, 534 01 DD a SŠ Olešovice 436, 251 68 DD Vysoká Pec 145, 431 11 DD Hodonín, Jarošova 1, 695 01 DDŠJ Ostrava - Slezská, Bukovanského 25, 710 00 DD Nymburk, Palackého 515, 288 02 DD Pardubice, Bulharská 235, 530 03 ČŠI Praha DD a SŠ Vrbno p. Pradědem, Nám. Sv. Michala 17, 793 26 DD Uherský Ostroh, 687 24 VOŠ a SPgŠ Praha 6, 166 23 DD Tachov, 347 01 DDŠ a SVP České Budějovice, Šindlovy Dvory 25, 370 01 DD a SŠ Předklášteří, Komenského 1200, 666 02 SPŠO Prostějov Univerzita HK DD Pyšely, Senohrabská 112, 391 20 DDŠ Hrochův Týnec, Riegrova 1, 538 62 DD Frýdlant v Čechách, Větrov 3005, 464 01 DD Polička, 572 01 DDŠJ Opava, Rybí trh 14, 746 01 DDŠJ Ostrava - Slezská, Bukovanského 25, 720 00 VÚM Velké Meziříčí, 591 00 DD Dolní Počernice, Nám. Hrdinů 1, 190 12 PPP, Ostrava, Kpt. Vajdy 1, 700 30 DD Lipová u Šluknova 417, 407 81 DDŠJ Černá Voda 1, 790 54 DD a SŠ Frýdek-Místek, Bruzovská 328, 738 01 SVP Kupeckého 576, Praha 4 VÚM Višňové, 671 38 DD a SŠ Písek, Šobrova 111, 397 01 DDÚ Bohumín, Šunychl 463, 735 81 DDŠ Vrchlabí, Jiráska 617, 543 00 DD a SVP Staňkov, 345 61 DD Střekov, Truhlářova 16, 400 03 DD Nová Ves u Chotěboře 1, 582 73 DDŠJ Příbor, Masarykova 607, 742 58 DD a SŠ Ostrava - Slezská, Na Vizině 28, 710 00 DDŠJ Olomouc, U sportovní haly 1, 772 00 DD Nepomuk 278, 335 01 DDŠ Býchory 152, 280 00 DD a SŠ Ostrava - Slezská, Na Vizině 28, 710 00 DD Kašperské Hory, 341 92 DD Dolní Lánov, 543 41 DD Česká Kamenice, Komenského 491, 407 21 MÚ Velvary, 273 24 DD Uherské Hradiště, J. z Poděbrad 313, 686 00 DDŠJ Ostrava - Hrabová, Reymontova 2, 720 00 DDÚ Liberec, U opatrovny 3, 460 01 DDŠJ Lichnov 253, 793 15 DD Stráţnice, B. Hrejsové 1255, 696 62 DDŠJ Nový Jičín, Revoluční 56, 741 00

54

Malimánková Věra Marková Zdeňka Melicharová Bronislava Mojţíšová Eva Mokryšová Jana Moťková Lenka Moudrová Jiřina Mynář Dušan Nejezchleba Petr Nejezchlebová Marcela Neumann Jan Neumannová Jana Němečková Eva Nosálová Dagmar Nová Vlasta Nováková Alena Novotná Alena Nýdecká Milena Olbertová Alena Opravil Milan Ospalíková Alena Ouzká Andrea Paclíková Miloslava Pán Jiří Pavlas Jan Pavlíková Zdeňka Petřeková Miluše Picek Miloš Pilná Jana Podubská Eva Pohlová Eva Pokorná Anna Pokorný Michal Poláchová Svatava Pospíchalová Šárka Prollová Drahoslava Prošvic Pavel Průšová Dagmar Přichystal Jan Puková Věra Rajskupová Šárka Roun František Rounová Jaroslava Rušarová Věra Ryšavý Svatoslav Sekot Jan Servus František Siničáková Miluše Sládková Zdenka Slámová Elena Smolová Lenka Sobol Vladislav Solaříková Květoslava

soc. pracovnice vedoucí střediska vychovatelka vychovatelka vychovatelka vychovatelka ředitelka ředitel ředitel vychovatelka ředitel ředitelka ředitelka ředitelka ředitelka ředitelka ředitelka ředitelka ředitelka ředitel ved. vychovatelka soc. pracovnice školní inspektorka ředitel ředitel psycholog ředitelka ředitel ředitelka ředitelka v.v. ředitelka soc. pracovník vychovatelka učitelka zástupce ředitele ředitel ředitelka etoped soc. pracovnice vychovatelka učitel soc. pracovnice zástupce ředitele ved. vychovatel ředitel ved. vychovatel vychovatelka vychovatelka ředitelka vychovatelka tiskový mluvčí ředitelka

DD Vysoká Pec, 431 11 SVP Domek, Zlín, Česká 4789, 760 05 DD Solenice, 262 33 DD Sázava, Benešovská 7, 285 07 DD Praha 9 - Klánovice, Smrţovská 77, 190 14 DDŠJ Přerov, Sušilova 25/2392, 750 02 DDŠJ Melč 4, 747 84 DD Vizovice, Chrastěšovská 65, 763 12 DD Praha 9 - Klánovice, Smrţovská 77, 190 14 DD Praha 9 - Klánovice, Smrţovská 77, 190 14 DD Chomutov, Čelakovského 822, 430 01 DD Cheb, Goethova 16, 350 02 DDŠ Těrlicko, Sportovní 561, 735 42 DD Ostrava - Slezská, Bukovanského 25, 710 00 DDÚ Plzeň, Karlovarská 67, 323 18 DD Sázava, Benešovská 7, 285 07 DD Ústí n. Labem, Severní Terasa, 400 11 DDŠJ Štíty, Školní 86, 789 91 DDŠJ Milotice 27, 793 11 DD Telč, 588 56 DDŠJ Melč 4, 787 84 DDÚ Liberec, U opatrovny 3, 460 01 ČŠI Praha DD a SŠ Volyně, Školní 319, 387 01 DDŠJ Přerov, Sušilova 25/2392, 750 02 Soukromá praxe Most, 434 01 DDŠJ Příbor, Masarykova 607, 742 58 DD Zbytiny, Koryto 32, 384 41 ÚSP Červený Hrádek 45, Uhlířské Janovice, 285 04 DD a SŠ Radenín 1, 391 20 DDŠJ Frýdek - Místek, Na Hrázi 2126, 738 01 DDŠJ Nový Jičín, Revoluční 56, 741 00 DD Vizovice, Chrastěšovská 65, 763 12 DDŠ Těrlicko, Sportovní 561, 735 42 DDŠ České Budějovice, Šindlovy Dvory 25, 370 01 DD Hodonín, Jarošova 1, 695 01 DD Jemnice, Třešňová 748, 675 31 VÚM Olešnice na Moravě, 679 74 DD a SŠ Vrbno p. Pradědem, Nám. Sv. Michala 17, 793 26 DD Uherské Hradiště, J. z Poděbrad 313, 686 00 VÚM Olešnice na Moravě, 679 74 VÚM Olešnice na Moravě, 679 74 DDŠJ Hranice, Purgešova 7, 753 01 VÚ Višňové, Zámek 1, 671 38 DD Karlovy Vary, Jarní 6, 360 01 DD a SŠ Vrbno p. Pradědem, Nám. Sv. Michala 17, 793 26 DD Krásná Lípa, Smetanova 12, 407 46 DDŠJ Lipník n. B., Tyršova 772, 751 31 DD Val. Meziříčí, Ţerotínova 211, 757 01 DD Kašperské Hory, 341 92 Motýl Havířov, obec. prosp. spol., 736 01 DD Mikulov, Nádraţní 26, 692 01

55

Staňková Dagmar Steuerová Hana Suchá Miranda Suchánek Karel Šemberová Dana Šestáková Jana Ševčík Lubomír Šimáková Blanka Šimíčková Jitka Šindelář Karel Šindlerová Ivona Škrášková Zdeňka Šmídová Jiřina Šoulová Ivana Štálová Blanka Štěpán Jaromír Švarcová Hana Tesařová Jitka Toman Jan Tomanová Jana Tomanová Růţena Tuţinská Kateřina Urbánková Eva Urbanová Hana Urbanová Hana Valentová Jana Vavák Karel Vavřík Jan Vernerová Olga Vichta Zdeněk Vocilka Miroslav Vondroušová Naďa Vrbová Marcela Vydrová Liběna Werner Jan Wiesnerová Alena Zajíc Miroslav Zajíčková Vendula Zdralková Blaţena Zelenková Dagmar Zemanová Alena Ţejdl Jaroslav Ţlunková Jitka

ředitelka soc. pracovnice soc. pracovnice ředitel ředitelka soc. pracovnice ředitel zástupce ředitele psycholog vychovatel ředitelka vychovatelka vychovatelka ved. vychovatelka vychovatelka ředitel vychovatelka soc. pracovnice ředitel soc. pracovnice ředitelka soc. pracovnice ved. vychovatelka ředitelka vychovatelka soc. pracovnice spec. pedagog ved. vychovatel ředitelka ředitel OSVČ ředitelka soc. pracovnice vychovatelka vychovatel školní inspektorka ředitel soc. pracovnice vychovatelka ředitelka etoped ředitel zást. ředitele

DDŠJ Hranice, Purgešova 7, 753 01 DD a SŠ Liptál 91, 756 31 DDÚ Liberec, U opatrovny 3, 460 01 VÚM Velké Meziříčí, 591 00 DDŠJ Černá Voda 1, 790 54 DDŠJ Melč 4, 787 84 VÚM Střílky, Zámecká 107, 768 04 DD a SŠ Radenín 1, 391 20 Ostravská univerzita, Ostrava, 702 00 DD Most, K. H. Borovského 2/1146, 434 01 DDŠJ Horní Benešov, Svobody 428, 793 12 DD Uherské Hradiště, J. z Poděbrad 313, 686 00 DD Mikulov, Nádraţní 26, 692 01 DD a SŠ Nymburk, Palackého 515 , 288 02 DD Praha 9 - Klánovice, Smrţovská 77, 190 14 DD Zašová 172, 756 51 DD Zbytiny, Koryto 32, 384 41 ÚSP Červený Hrádek 45, Uhlířské Janovice, 285 04 DÚM Praha 4 - Hodkovičky, Na Dlouhé Mezi 19 DD Kašperské Hory, 341 92 DD Boršov nad Vltavou 168, 373 82 PRŠ a ZvŠI Písek, Šobrova 111, 397 01 DD Most, K. H . Borovského 2/1146, 434 01 SpMŠI Racek, 256 01 DD Pardubice, Bulharská 235, 530 03 DDŠJ Přerov, Sušilova 25/2392, 750 02 Učňovská škola, Kolín, 280 00 DD a SŠ Vrbno p. P., Nám. Sv. Michala 17, 793 26 DD Solenice, 262 33 VÚM Višňové, Zámek 1, 671 38 Praha DDŠJ Budišov nad Budišovkou, Dukelská 636, 747 87 DD a SŠ Vrbno p. Pradědem, Nám. Sv. Michala 17, 793 26 DDŠJ Ostrava - Hrabová, Reymontova 2, 720 00 DD Plumlov, Balkán 333, 798 03 ČŠI Olomouc, Wellnerova 25, 772 00 DD a SŠ Deštná 6, p. Dubá, 471 41 DDÚ Liberec, U opatrovny 3, 460 01 DDŠJ Havířov, Čelakovského 1, 736 01 DD Most, K. H . Borovského 2/1146, 434 01 Středisko sociální a psych. péče, Česká Lípa VÚM Boletice nad Labem, Vítězství 70, 407 11 DDÚ, SVP, ZŠ a ŠJ Olomouc - Sv. Kopeček, Ústavní 9

56

čestní členové: Čápová Marie Havlasová Zdenka Hrazdirová Boţena Hrdličková Vlasta Hurcík Emil Korejs Dalibor Křivonosková Helena Lízalová Anna Lukavský Jan Nechvátal Rudolf Sankotová Dana Strejček Jaromír Schmalstieg Alfons Vaňková Iva

v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v. v.v.

57