6. Aktuální situace v evropském ocelářském průmyslu

Vyhodnocení plnění Politiky druhotných surovin České republiky za období 2014 až 2016

Příloha č. 5

Mandát k účasti delegace na zasedání Rady pro konkurenceschopnost

6. Aktuální situace v evropském ocelářském průmyslu Cíl projednávání: Ministři si vyslechnou prezentaci Komise a následně proběhne výměna názorů o dopadech politik a nástrojů EU, současné situaci a aktivitách v ČS a dalších možných opatřeních v sektoru ocelářství v dlouhodobém horizontu, a to na základě zaslaného podkladového dokumentu, který obsahuje také tři diskusní otázky.

Návrh na vystoupení: NA ZVÁŽENÍ – dle vývoje diskuze 









 

We would like to thank the Presidency for the document on State of play of EU steel sector. It is very helpful to have such an up-to-date comprehensive set of information on this important industry. As for the EU policies and instruments and their impact, we appreciate the attention the Commission pays to tackling unfair trade practices, especially in the steel sector, and its enhanced activity. In our view anti-dumping measures have a positive impact on the steel industry throughout the EU and thus in the Czech Republic as well. The Czech Republic welcomes the effort the Commission makes when looking for a systemic improvement of Trade Defence Instruments. We think that the technical discussions are now going in the right direction and are convinced that consensus on modernisation of Trade Defence Instruments is possible, namely in topics which are acceptable for all Member States. While the current situation in the Czech steel sector is not so dramatic as in some other EU regions, we are deeply worried by increased imports of steel from China to the Czech Republic - in the first half of this year it raised year-to-year by 75%. The main problem, however, are the imports from China into the whole EU; due to their very low prices Czech supplies are being substituted by them on the EU market. Regarding the question of other long-term priorities, one of the main issues is the reform of the EU ETS. We consider the reformed EU ETS as the main tool to reach climate goals in an efficient manner and at the lowest costs. In this regard, our priority is to secure appropriate free allocations to sectors highly exposed to carbon leakage, so as to ensure their competitiveness. Other priorities to be tackled are high energy prices, the need to invest and innovate and last but not least, circular economy. Regarding energy prices and costs, we expect second report from the Commission to be submitted by the end of this year.

Stránka 1 z 11




 







  

Příloha č. 5

In the field of circular economy, in order to support the steel industry, it is necessary to remove regulatory, technical and economic barriers that prevent higher use of secondary materials / scrap metal. Chtěli bychom poděkovat předsednictví za dokument o stavu evropského ocelářského průmyslu. Je velmi užitečné mít takový aktuální ucelený soubor informací, které mají být dnes projednány. Pokud jde o otázku týkající se politik a nástrojů EU, oceňujeme pozornost, kterou Komise věnuje boji proti nekalým obchodním praktikám, zejména v ocelářství, a zvýšenou aktivitu Komise této oblasti. Lze konstatovat, že tato antidumpingová opatření mají příznivý vliv na hutní průmysl celé EU a tím i ČR. Vítáme snahu Komise v procesu systémového zlepšování nástrojů na ochranu obchodu. Domnívám se, že technická jednání se nyní ubírají správným směrem, a jsem přesvědčen, že dohoda o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu je možná, zejména na tématech, která jsou přijatelná pro všechny členské státy. Přestože současná situace v ČR není zatím dramatická jako j některých regionech EU, přesto dochází ke zvýšeným dovozům oceli z Číny do ČR, za 1. pololetí tohoto roku to bylo meziročně o 75 %. Hlavním problémem je však dovoz z Číny do celé EU, kde velmi nízkými cenami vytlačuje tradiční dodávky z ČR do EU. Co se týká otázky priorit k řešení, jako další klíčovou výzvu vidíme revizi systému EU ETS. ČR nadále vnímá systém EU ETS jako hlavní nástroj k plnění vymezených klimatickoenergetických cílů efektivním způsobem a s co nejnižšími náklady. Pro ČR je v dané oblasti prioritní dosažení odpovídající bezplatné alokace odvětvím vysoce ohroženým únikem uhlíku, tak aby byla zajištěna jejich konkurenceschopnost. Jako priority k řešení vidíme vysoké ceny energií, nutnost investovat a inovovat a v neposlední řadě oběhové hospodářství. Co se týká cen energie a nákladů, očekáváme další zprávu Komise, která by měla být předložena do konce letošního roku. V oblasti oběhového hospodářství chceme zdůraznit, že pro podporu ocelářského průmyslu je mimo jiné nezbytné odstranění bariér zejména legislativních a ekonomických, které brání vyššímu využívání druhotných surovin a v získávání vysoce kvalitního kovového šrotu ze zdrojů EU místo importovaného.

Popis problematiky: Obtížná situace evropského ocelářského průmyslu, jenž hraje v ekonomice EU důležitou úlohu, již nějakou dobu figuruje v politické agendě EU na předním místě. V podkladu pro jednání SK PRES odkazuje na závěry Evropské rady z března 2016 vyzývající k rychlému projednání sdělení EK k ocelářství (ze dne 16. 3. 2016) a přijetí opatření, zmiňuje zasedání Rady COMPET, která se sektoru v poslední době věnovala (mj. mimořádné zasedání v listopadu 2015), Stránka 2 z 11


Příloha č. 5

a upozorňuje, že by se k situaci v ocelářství měla vrátit říjnová Evropská rada. Uvádí také další fóra, kde byl sektor diskutován (EP, EHSV, Výbor regionů, Skupina na vysoké úrovni k energeticky náročným odvětvím (HLG EII), Summit EU-Čína, OECD atd.). V únoru 2016 uspořádala Komise konferenci na vysoké úrovni, která se věnovala energeticky náročným odvětvím v EU. Problematice nadkapacity oceli se věnovalo High Level Symposium OECD dne 18. 4. 2016 a také jednání Steel Committee OECD dne 19. 4. 2016. Dále proběhl v červenci Summit EU-Čína, v květnu summit G7, v září summit G20; zde došlo k všeobecnému uznání, že nadkapacity mají dopad na obchod a pracovní místa a rozhodlo se o spuštění Globálního fóra k nadkapacitám v ocelářství, které by mělo napomoci spolupráci a výměně informací. Za tímto účelem se konala první přípravná schůzka výboru OECD pro ocel ve dnech 8. - 9. 9. 2016 v Paříži. Fórum by mělo být otevřené i pro další zainteresované země OECD a zástupce průmyslu a koordinace bude zajištěna sekretariátem OECD. Dále dokument zdůrazňuje důležitost sektoru pro ekonomiku EU, popisuje současnou situaci v sektoru a jeho výzvy (nadkapacity, klesající poptávka po oceli v některých státech, nekalé praktiky v oblasti mezinárodního obchodu, ceny energií, ekologizace výroby) a pokrok v naplňování výše zmíněného sdělení EK, zejména v oblasti obchodu a řešení nadkapacit. Uvádíme podrobnější informace k výše uvedenému. EU je druhým největším výrobcem oceli na světě (se 166 miliony tun surové oceli v roce 2015), což představuje 10 % celosvětové produkce. Největším producentem je Čína – s přibližně 804 miliony tun obstarává přes 50 % světové výroby oceli. Na HDP EU se podílí přibližně 1,3 %, přímo zaměstnává 328 000 lidí. Ocelářství je navíc základem hodnotových řetězců v řadě průmyslových odvětví a je úzce svázáno s mnoha zpracovatelskými sektory. Globální kapacity produkce oceli rostou, zatímco produkce v mnoha ČS EU klesá (př. UK); poptávka na globální scéně je velmi křehká. U Číny byla v roce 2015 evidována nadkapacita 325 mil. tun a čínské dovozy tvořily cca třetinu dovozů ocelářských produktů do EU. Vlivem značného nárůstu objemů se tržní ceny některých ocelářských výrobků výrazně propadly. Podrobněji ke klíčovým souvisejícím tématům. Obchodní politika a nástroje obchodní politiky Ocelářský průmysl je odvětví, které nejvýznamněji využívá nástrojů na ochranu obchodu: z těch, které jsou v současnosti zavedeny, se ocelářských výrobků týká téměř 1/3. Aktuálně je v souvislosti s ocelářskými výrobky v platnosti 37 konečných opatření, z nichž 15 se týká Číny. Kromě toho 12 šetření a z toho 5 ve vztahu k Číně stále probíhá. Začátkem května letošního roku rovněž u výrobků z oceli byl znovu zaveden systém předběžného dohledu na základě automatických dovozních licencí. Modernizace nástrojů na ochranu obchodu (TDIs) byla Evropskou komisí iniciována v říjnu 2011. Cílem iniciativy je změna pravidel ("základních nařízení") pro přijímání jednostranných opatření EU na ochranu před dumpingovými a subvencovanými dovozy. Jedná se zejména o oblasti zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti, potlačení odvetných opatření, zlepšení efektivnosti a vymáhání a optimalizaci procesů šetření. Součástí dokumentu předloženého Evropskou komisí byl i návrh na omezení tzv. pravidla nižšího cla, který však v roce 2013 vedl k zablokování dalších jednání v Radě s ohledem na protichůdná stanoviska členských států. Debata k modernizaci TDIs byla obnovena v březnu 2016 v návaznosti na sdělení EK „Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst“, které v obchodně politické oblasti obsahuje některé klíčové prvky modernizace s tím, že doporučuje zefektivnění využívání nástrojů na ochranu obchodu včetně konkrétních návrhů na zlepšení jejich funkčnosti a účinnosti s cílem kompenzovat škodlivé účinky nekalých obchodních praktik. Dne 13. 05. 2016 proběhla v rámci Rady FAC TRADE k návrhu zprostředkovaná diskuze ministrů navazující na Sdělení EK k ocelářství, kde se potvrdily rozdílné pozice ČS k návrhu na omezení tzv. pravidla nižšího cla, které jsou příčinou zablokování legislativního procesu v Radě. Stránka 3 z 11


Příloha č. 5

Technická diskuse pak byla přesunuta na Pracovní skupinu pro obchodní otázky, kde NL PRES zahájilo debatu členských států o nekontroverzních prvcích modernizace – projednáno bylo zkrácení procesních lhůt antidumpingových šetření, následovat bude diskuze o metodě výpočtu újmy unijního průmyslu. S ohledem na vypršení některých ustanovení přístupového protokolu Číny k WTO, které s modernizací TDIs úzce souvisí, připravuje EK jako gestor společné obchodní politiky hloubkovou socioekonomickou studii, kterou by měla po několikerém odložení předložit členským státům v průběhu letošního podzimu. Současně s výsledky studie EK pravděpodobně předloží též další návrh novely základního antidumpingového nařízení. Citlivá ustanovení přístupového protokolu Číny k WTO vyprší 11. 12. 2016, očekáváme proto, že výsledky studie a legislativní návrh budou předloženy před tímto datem. Návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu je rovněž návrhem novelizace základního antidumpingového nařízení. Debata o těchto dvou návrzích se zřejmě dříve či později propojí. Čína zažádala o udělení statusu tržní ekonomiky (Market Economy Status - MES) v roce 2003. Dle unijní legislativy1 Čína nesplňuje kritéria pro přiznání MES, resp. při posledním hodnocení splňovala pouze jediné kritérium z pěti daných. Dle některých výkladů obsahuje ustanovení článku 15 přístupového protokolu ČLR k WTO závazek ostatních členů automaticky přiznat status tržního hospodářství Číně. V dosavadní debatě byly diskutovány tři možné scénáře dalšího postupu: 1. MES ze strany EU Číně přiznán nebude. EU by se v takovém případě přiklonila k výkladu, že není nutné opustit některou z metodik výpočtu dumpingu na základě přístupového protokolu. Dále by tak platil požadavek, že pro přiznání MES je nutné splnění pěti kritérií dle Základního antidumpingového nařízení (které Čína nesplňuje). Je pravděpodobné, že Čína by takový postup napadla v rámci mechanismu řešení sporů při WTO, došlo by k ochlazení vzájemné obchodní spolupráce a prodlevám ve vyjednávání investiční dohody EU-Čína. Toto řešení by s sebou též neslo negativní konotace ve smyslu neplnění závazků WTO ze strany EU. 2. EU přizná Číně MES bez dalších opatření. Vzhledem ke značným zájmům evropského ocelářského průmyslu jde o nejméně pravděpodobnou variantu. Přestože prozatím nejsou známy konkrétní dopady takového rozhodnutí, lze odhadnout, že by se jím snížila míra ochrany hutního průmyslu v ČR i v EU před dumpingovými dovozy 3. EK navrhne změnit unijní legislativu tak, aby vyhověla svým závazkům ve WTO a zároveň zohlednila zájmy evropských zranitelných průmyslových odvětví. V tuto chvíli jde o nejpravděpodobnější řešení, diskuze o něm bude možná až po předložení legislativního návrhu. Lze očekávat, že se bude jednat o podstatnou legislativní změnu principů základního antidumpingového nařízení. Varianta 2. a 3. s sebou nese nutnost legislativní změny. Návrh EK by byl schvalován řádným legislativním postupem (spolurozhodování EP a Rady). Minimální doba pro schválení návrhu se odhaduje na cca 1 rok. Kvůli své energetické náročnosti navíc čelí ocelářský průmysl specifickým výzvám, jež souvisejí s vysokými cenami energie, daněmi a poplatky za energii i se systémem obchodování s emisemi (EU ETS). Měnící se tržní podmínky vyžadují od energeticky náročných odvětví adaptaci a inovace, jinak nebude zajištěna jejich dlouhodobá konkurenceschopnost a udržitelnost. Podrobněji k tématu cen energií a nákladům na energii. Obchodování se skleníkovými plyny

1

Nařízení Rady (ES) 1225/2009; tzv. Základní antidumpingové nařízení.

Stránka 4 z 11


Příloha č. 5

Dne 15. 7. 2015 zveřejnila Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění současná směrnice 2003/87/ES vymezující fungování evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS). Hlavním účelem návrhu je přizpůsobit dosavadní nastavení EU ETS závěrům Evropské rady z října 2014. Tyto závěry vymezují emisní redukční cíl do roku 2030 a v tomto kontextu předurčují do jisté míry i způsob dalšího fungování EU ETS po roce 2020. EU a její ČS se v závěrech zavázaly, že do roku 2030 sníží úroveň emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti referenčnímu roku 1990, přičemž v rámci EU ETS má dojít ke snížení o 43 % oproti roku 2005. Ceny energií Na základě zprávy Komise o cenách energie a nákladech (z ledna 2014) přijala Rada v červnu 2014 závěry k cenám energií a nákladům, ochraně zranitelných zákazníků a konkurenceschopnosti. Závěry zdůraznily, že k udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, by měla EU zmírnit rozdíly v nákladech na energie s konkurenty a podpořit inovace a investice do energetické účinnosti. V rámci rámcové strategie Energetické unie se Komise následně zavázala vytvořit další zprávy týkající se cen energií a nákladů a přijala legislativní návrh na zlepšení detailů a transparentnosti statistiky cen energií. Tento návrh je v současné době projednáván v rámci řádného legislativního procesu. Další zpráva k cenám energií a nákladům bude zveřejněna Komisí do konce roku 2016. Měla by více osvětlit to, jak se ceny energií vyvíjely a které byly hlavní faktory. Zpráva rovněž poskytne obecnou analýzu dopadu nákladů na energii na mezinárodní konkurenceschopnost průmyslu EU při pohledu na strukturu nákladů na energii v rámci 20 sektorů v EU. Uvede také konkrétní případové studie z některých energeticky náročných odvětví. Zpráva půjde do větší hloubky, pokud jde o analýzu nákladů v oblasti distribuce a přenosu/přepravy energie. Je nutno zmínit, že náklady na energie mohou tvořit výraznou část výrobních nákladů energeticky náročného průmyslového odvětví, vč. ocelářství. S ohledem na vzájemnou závislost primární průmyslové výroby a ostatních odvětví národního hospodářství mají cenové hladiny energií a náklady zásadní význam pro konkurenceschopnost EU. Oběhové hospodářství Oběhové hospodářství se stává jednou z hlavních priorit EK. Dne 2. 12. 2015 EK představila balíček k oběhovému hospodářství. EK se snažila v něm vymezit širší kontext oběhového hospodářství – zaměřila se proto na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory. Principy oběhového hospodářství jsou v ocelářském průmyslu již dlouhodobě zavedeny. Vzhledem k tomu, že využitím ocelového a litinového šrotu při výrobě oceli dochází oproti výrobě oceli ze železných rud k téměř 80% úspoře energií s dalšími i ekologicky kladnými dopady, je veškerý výskyt ocelového a litinového šrotu vykupován a využíván. U neželezných kovů jsou energetické a ekologické pozitivní dopady ještě výraznější. V rámci závěrů Rady pro životní prostředí, které byly přijaty 20. 6. 2016 k Akčnímu plánu pro oběhové hospodářství, je zdůrazněn význam dobře fungujícího a efektivního trhu s druhotnými surovinami, význam stimulace poptávky po druhotných surovinách a vysoce kvalitní recyklace, význam podpory využívání druhotných surovin a zlepšení důvěry v kvalitu druhotných surovin a též požadavek na definování kritérií pro konec odpadu, včetně podpory rozvoje mezinárodních standardů kvality pro druhotné suroviny a v neposlední řadě požadavek na nezbytné snížení administrativní zátěže. Veškeré tyto aspekty jsou důležité i pro udržení konkurenceschopnosti evropského ocelářství.

Stránka 5 z 11


Příloha č. 5

Pozice ČR: ČR kvituje zařazení bodu na jednání Rady, s ohledem na současný stav sektoru a výzvy pro ocelářský sektor. ČR oceňuje podklad SK PRES, který dobře shrnuje současný stav v sektoru a hlavní výzvy. Vláda ČR vnímá velmi citlivě problémy a výzvy, kterým čelí sektor ocelářství a další energeticky náročná odvětví v EU. Pro českou ekonomiku je ocelářský sektor jedním z klíčových odvětví zpracovatelského průmyslu a zároveň se jedná o sektor, který zaměstnávají velký počet pracovníků v celé vzdělanostní škále. ČR ocenila diskusi k aspektům ovlivňujícím konkurenceschopnost ocelářského průmyslu v rámci mimořádného zasedání Rady COMPET dne 9. 11. 2015 (a následně 29. 2. 2016) a přijetí závěrů PRES. ČR bere na vědomí stav plnění těchto závěrů a výsledky konference na vysoké úrovni k energeticky náročným odvětvím dne 15. 2. 2016. ČR je názoru, že je třeba se dívat i celkově na konkurenceschopnost všech energeticky náročných odvětví (EII). ČR považuje aktuální přístup EU/Komise, spočívající v zařazování aspektu konkurenceschopnosti průmyslu do centra tvorby dalších relevantních politik EU („mainstreaming“), za velmi vhodný. Evropa chce do budoucna zůstat významným producentem oceli a podle ČR je konkurenceschopnost evropského ocelářského průmyslu základem konkurenceschopnosti celého evropského hospodářství. ČR by uvítala, aby EK i nadále věnovala sektoru ocelářství a dalším EII zvýšenou pozornost a diskutovala aktuální otázky/problémy se stakeholdery nejen v rámci HLG vysoké úrovni k energeticky náročným odvětvím, ale věnovala se současně specificky i ocelářskému sektoru. ČR vítá iniciativy EK v oblasti podpory konkurenceschopnosti ocelářství (a dalších EII), udržení pracovních míst a růstu, a to zejména v těchto oblastech: • • • • • • • •

obchodní politika a její nástroje, zajištění rovných mezinárodních podmínek („level playing field“) pro evropské výrobce, vyvážený a předvídatelný regulatorní rámec v oblasti klimatu (EU ETS) a energetiky zohledňující reálnost a dostupnost průlomových změn u technologií a nezatěžující neúměrně průmysl, zajištění přijatelných cen vstupů, tj. energie a surovin, implementace strategie týkající se Energetické unie mj. s cílem zajistit přijatelné ceny pro spotřebitele, oběhové hospodářství, vyšší čerpání fondů EU pro podporu investic do nejnovějších technologií v EII - s využitím programu Horizont 2020, fondu EFSI a ESI fondů, vyšší využití Evropského sociálního fondu pro oblast vzdělávání.

K otázkám SK PRES 1) Jak hodnotíte dopad politik a nástrojů EU na řešení situace v ocelářském průmyslu? Jaký je nejnovější vývoj v ocelářském průmyslu a jaké jsou specifické výzvy, kterým toto odvětví ve vaší zemi nadále čelí? Pokud jde o otázku týkající se politik a nástrojů EU, ČR oceňuje pozornost, kterou Komise věnuje boji proti nekalým obchodním praktikám, zejména v ocelářství, a zvýšenou aktivitu Evropské komise v přijímání obchodně – politických opatření proti dovozům z Číny. Lze konstatovat, že tato antidumpingová opatření mají příznivý vliv na hutní průmysl celé EU a tím i ČR.

Stránka 6 z 11


Příloha č. 5

ČR vítá snahu Komise v procesu systémového zlepšování nástrojů na ochranu obchodu. Domníváme se, že technická jednání se nyní ubírají správným směrem, a ČR je přesvědčena, že dohoda o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu je možná, zejména na tématech, která jsou přijatelná pro všechny členské státy. Důležité je pokračovat ve snaze o zachování rovných podmínek soutěže mezi výrobci z EU a těmi ze třetích zemí. Současný stav v ČR Pro české hutnictví je specifická koncentrace do jediného regionu – Moravskoslezského kraje. Ekologické limity jsou tam jedny z nejpřísnějších v celé Evropské unii, české ocelářské podniky investovaly do ekologizace výroby za posledních dvacet let celkem 110 mld. Kč. Díky tomu se od roku 1993 snížily emise prachu o 92 %, SO2 o 68,7 % a Nox o 64 %. K dalšímu snížení emisí dojde letos po spuštění projektů, jejichž celkové náklady činily v letech 2014 a 2015 celkem 10 mld. Kč. Tržby českých ocelářů se za rok 2015 meziročně snížily o 6,1 miliard Kč na 84,3 mld. Kč. Stejně tak poklesl zisk před zdaněním z 10,2 na 3,1 miliard Kč. Výroba surového železa klesla v r. 2015 o 2,9 % na 4,03 miliony tun a v případě surové oceli se snížila o 1,8 % na 5,26 mil. tun. Za poklesem všech ukazatelů stojí zejména druhé pololetí roku 2015. Základní údaje za 1. pol. r. 2016 jsou následující. Objem celkového vývozu hutního materiálu z ČR se v 1. pololetí 2016 meziročně zvýšil o 5,7 %. Více než 90 % celkového zrealizovaného objemu vývozu v 1. pololetí 2016 směřovalo do zemí Evropy (Německo, Polsko, Slovensko, Itálie, Maďarsko, Rakousko). Výraznější nárůst objemu vývozu směřoval i do zemí SNS. Dovoz z třetích zemí a ze zemí EU se meziročně zvýšil o 9 %, předtím se v 1. pololetí 2015 celkově zvýšily o 8,8 %. Takřka 90 % hutního materiálu, překračujícího hranice směrem do ČR, jsou dodávky v rámci jednotného trhu EU, které nelze administrativně nijak ovlivnit. Výrazný meziroční nárůst byl zaznamenán u objemu dovozu z Ruska (především polotovary). Dovozy z Číny se za 1. pololetí 2016 do ČR meziročně zvýšily z 29 kt na 51 kt (o 75 %), zejména se jedná o plechy válcované za tepla. Hlavním problémem je však dovoz z Číny do celé EU, kde velmi nízkými cenami vytlačuje tradiční dodávky z ČR do EU. Velmi levné dovozy pocházejí ze zemí, kde je nesrovnatelně nižší mzdová hladina, při čemž náklady na bezpečnost práce a ochranu životního prostředí jsou v těchto zemích zcela zanedbávány. Pokud jde o stav ocelářského průmyslu v ČR, celková situace aktuálně není tak negativní jako v některých regionech EU (např. UK). Nicméně, celkový vývoj průmyslu EU, vnější faktory ovlivňující situaci v EU (zejm. levné dovozy do EU), ale i vnitřní politika a regulace v EU (např. reforma EU ETS) přinášejí signály možného vážného ohrožení konkurenceschopnosti ocelářství v EU, a tím i v ČR.

Shrnutí hlavních oblastí současných problémů a výzev ocelářského průmyslu v ČR:        

pokles poptávky, nadkapacity oceli, nekalé praktiky v obchodním styku (zejména při dovozech z Číny), vysoké ceny energií, nutnost investovat, regulatorní rámec v oblasti klimatu (EU ETS) a energetiky, inovace výrobků, oběhové hospodářství. Stránka 7 z 11


Příloha č. 5

Obchodní politika a nástroje ČR dlouhodobě podporuje proces modernizace nástrojů na ochranu obchodu (Trade Defence Instruments - TDIs). Pro zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu prosazuje větší transparentnost a předvídatelnost těchto nástrojů. ČR podporuje postupné technické projednávání nekontroverzních témat2 modernizace na pracovní úrovni (Pracovní skupina pro obchodní otázky) s cílem soustředit se na nejméně kontroverzní prvky návrhu a pokud možno se vyhnout debatě o možném omezení pravidla nižšího cla (Lesser Duty Rule / LDR). V ČR je z hlediska dumpingových dovozů nejvíce postiženým sektorem hutnictví, které je však zároveň odvětvím nejlépe chráněným před nekalými obchodními praktikami. Naprostou většinu návrhů na uložení antidumpingových opatření na dovozy ocelářských výrobků ČR podpořila v souladu se stanovisky českých výrobců. ČR zastává názor, že efektivita nástrojů na ochranu obchodu je v současné chvíli víceméně dostatečná. Výjimku mohou představovat jednotky případů, ve kterých byla vypočtena příliš nízká hodnota újmy způsobené unijnímu (českému) průmyslu, neboť podkladem pro výpočet cílového zisku v odvětví byly účetní údaje krizových let po r. 2008. Náprava tohoto systémového nedostatku je již diskutována na pracovní úrovni. ČR uvítá zkrácení procesních lhůt, pokud nedojde ke zhoršení kvality samotných šetření. V zájmu zvýšení předvídatelnosti obchodu ČR podporuje zavedení tzv. shipping clause, která by od antidumpingových a protisubvenčních cel ochránila zboží na cestě, tj. zboží, které bylo odesláno před uvalením opatření. ČR s ohledem na strukturu českého průmyslu nepovažuje za vhodné jakkoliv omezovat pravidlo nižšího cla. Omezení pravidla nižšího cla by mělo negativní dopady na českou ekonomiku, bezdůvodně by zvýhodnilo jednu část dodavatelského řetězce na úkor všech jeho ostatních článků. S modernizací TDIs je úzce propojeno i téma ukončení platnosti některých ustanovení přístupového protokolu Číny k WTO. S ohledem na možné závazky EU ve WTO je pravděpodobné, že EK navrhne další legislativní změnu základního antidumpingového nařízení tak, aby evropskou legislativu uvedla do souladu s právem WTO. V takovém případě bude pro ČR důležité nalézt vyvážené řešení. Případná změna by měla zohlednit zájmy jak zranitelných průmyslových odvětví, tak sektorů závislých na dovozech vstupů do vlastní výroby. ČR se k vyjádření pozice ohledně změny přístupu k Číně prozatím staví rezervovaně. Pro rozhodnutí ČR budou klíčové závěry socioekonomické dopadové studie EK, která by měla být členským státům předložena v průběhu podzimu. Obchodování se skleníkovými plyny Výzvou pro české hutnictví je kromě jiných oblastí návrh reformy emisních povolenek IV. obchodovacího období v letech 2021-2030. Výrobci oceli se obávají, že kvůli nedostatku bezplatných povolenek pro průmysl bude nutné zvyšující se část povolenek nakupovat v aukcích. To by při očekávaném násobném růstu ceny za povolenku mělo za následek navýšení nákladů, pro velkou část 2V

současné chvíli probíhá projednávání možného zkrácení procesních lhůt. S těmito návrhy může ČR souhlasit, avšak klíčové pro pozici ČR zůstává předložení návrhu legislativních textů změn základního antidumpingového nařízení. Dalším avizovaným tématem je stanovení metodologie pro zjištění cílové ziskové marže při výpočtu újmy způsobené unijnímu průmyslu. S ohledem na zájmy českého průmyslu by tato úprava postihla jádro problému, neboť nízkým hodnotám stanoveného cílového zisku byl v několika případech vystaven unijní průmysl nedostatečným vyčíslením jeho újmy. Výsledkem bylo uvalení antidumpingových cel příliš nízkých na to, aby plně odstranila újmu způsobenou dumpingovými dovozy.

Stránka 8 z 11


Příloha č. 5

českého průmyslu a možný přesun výroby do zemí s mírnějšími či dokonce žádnými pravidly pro ochranu klimatu. ČR nadále vnímá systém EU ETS jako hlavní nástroj k plnění vymezených klimaticko-energetických cílů efektivním způsobem a s co nejnižšími náklady. Návrh Evropské komise na revizi směrnice k EU ETS tedy ČR vítá, nicméně některé změny podle nás nereflektují skutečné potřeby a možnosti nebo nejsou dostatečně vyjasněné či odůvodněné. ČR bude během projednávání návrhu podporovat takové řešení reformy EU ETS, které povede k zajištění stabilního fungování systému dle jasně nastavených pravidel, která budou motivovat ke snižování emisí skleníkových plynů při zachování konkurenceschopnosti průmyslu. Pro ČR je v dané oblasti prioritní zamezení snižování bezplatné alokace odvětvím vysoce ohroženým únikem uhlíku, tak aby byla zajištěna jejich konkurenceschopnost. Zároveň je důležité, aby revize EU ETS zajišťovala dlouhodobý, stabilní a efektivní nízkouhlíkový rámec a vhodný cenový signál k posílení nákladově efektivního přechodu k nízkouhlíkové ekonomice na úrovni EU.

2) Jaká opatření byla přijata na národní úrovni s cílem doplnit opatření na úrovni EU a jaký byl dopad těchto opatření? Vláda ČR prostřednictvím zaměření státních politik v klíčových oblastech jako energetika, ochrana klimatu, suroviny, oběhové hospodářství apod., a navazujících nástrojů (vč. programů podpor – VVI, energetické úspory apod.) vyvíjí snahu průmysl a jeho konkurenceschopnost, rozvoj a růst podporovat. Co se týká podpory z Evropských strukturálních a investičních fondů, v rámci programu Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro období 2014 – 2020 je nachystáno téměř 120 miliard korun. Dotaci je možno získat na podporu rozvoje výzkumu a vývoje, efektivnějšího nakládání energií, podnikání malých a středních firem a rozvoje informačních a komunikačních technologií. Ocelářství, stejně tak jako ostatní technické obory, trápí dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Rok 2015 se proto nesl v duchu projektu Rok průmyslu a technického vzdělávání, což mělo za cíl změnit pohled široké veřejnosti, zejména dětí, studentů a jejich rodičů, na průmyslová odvětví a celkově zatraktivnit technické obory, což se týká samozřejmě i ocelářství. Jsme názoru, že se postupně daří tento cíl naplňovat. Rok 2016 je Rokem řemesel, který navazuje na předchozí projekt týkající se technického vzdělávání. Ministerstvo průmyslu zpracovalo materiál Iniciativa Průmysl 4.0, který byl přijat vládou v srpnu t.r. Tento materiál zahrnuje plány na podporu investic a standardizace, aplikovaného výzkumu, zpracovává otázky spojené s kybernetickou bezpečností atd. A co je nejdůležitější – potřeby vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Cílem materiálu Iniciativa Průmysl 4.0 je ukázat možné směry vývoje a nastínit opatření, která by mohla nejen podpořit ekonomiku a průmyslovou základnu ČR, ale též pomoci připravit celou společnost na absorbování této technologické změny. V rámci ČR byla založena Pracovní skupina k otázkám perspektivy českého ocelářství, které se účastní zástupci MPO, strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Doposud se skupina sešla dvakrát. 3) Jaká další opatření byste považovali za priority s cílem usnadnit situaci ocelářského průmyslu v dlouhodobém horizontu? Jako další priority v delším horizontu pro zlepšení situace v ocelářské sektoru vidíme: -

implementace strategie týkající se Energetické unie mj. s cílem zajistit přijatelné ceny energie pro spotřebitele; vyšší podporu oběhového hospodářství odstraněním legisaltivních a ekonomických bariér;

Stránka 9 z 11


-

Příloha č. 5

vyšší čerpání fondů EU pro podporu investic do nejnovějších technologií v EII - s využitím programu Horizont 2020, fondu EFSI a ESI fondů; vyšší využití Evropského sociálního fondu pro oblast vzdělávání; reagovat na výzvy orientací na výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou, ale tento proces bude chvíli trvat a bude třeba mnoho investic.

Ceny energií Pro ČR, zemi s vysokým podílem průmyslu na HDP a současně vysokým podílem energeticky náročných výrobních odvětví, je otázka cen energie jednou z předních výzev při zajištění konkurenceschopnosti průmyslu - vedle efektivní obchodní politiky a jejích nástrojů, a reformy EU ETS. ČR očekává zprávu o cenách energie a nákladech, která by měla být Komisí předložena do konce roku 2016, a následnou debatu na úrovni EU. ČR je toho názoru, že k poklesu nákladů na energii mohou přispět např. tato opatření: -

Zásadním krokem je dokončení jednotného vnitřního trhu s energií a rozvoj energetické infrastruktury. Nicméně je potřeba docílit odstranění všech tržních distorzí. Důležitou roli hraje také posilování role spotřebitele a jeho schopnosti reagovat na aktuální cenu na energetickém trhu, a to např. zaváděním nových technologií, a to nákladově efektivně. ČR si je vědoma důležitosti zvyšování energetické účinnosti jako faktoru poklesů nákladů na energii, považuje ji za jednu z priorit energetické politiky a dlouhodobě směřuje značné investice do jejího posilování.

Oběhové hospodářství ČR podporuje posilování principů oběhového hospodářství. Prioritou ČR je důraz na efektivní využívání zdrojů, vyšší zapojení odpadů jako druhotné suroviny do ekonomických procesů a opatření, vytváření příznivých podmínek pro rozvoj trhu s druhotnými surovinami, výzkum, inovace a intenzivní zapojení všech zainteresovaných subjektů. Vzhledem k tomu, že ocelářství spotřebovává významné množství druhotných surovin, je nezbytné, aby kvalitní druhotné suroviny byly k dispozici v rámci EU a docházelo k náhradě primárních surovin. Pro podporu ocelářského průmyslu jsou nezbytná tato opatření: -

-

-

odstranění bariér (legislativní, technické, ekonomické), které brání ve vyšším využívání druhotných surovin/kovového šrotu; revidovat Nařízení Rady (EU) č. 333/2011 s cílem razantního zjednodušení kritérií pro kovový šrot a též postupu při rozhodování odpad/neodpad; podpořit vybudování infrastruktury na sběr a zpracování šrotu v EU na takové technické a ekonomické úrovni, která zajistí vysokou kvalitu těchto zdrojů a tím i jejich přednostní využití na území EU; opětovně zvážit možnost zavést do legislativy EU definici či vymezení pojmu druhotná surovina, aby bylo zřetelně definováno rozhraní odpad x druhotná surovina s cílem snížení administrativní i finanční zátěže podnikatelské sféry i státní správy; zajistit upřednostnění nabídky šrotu evropským společnostem před vývozy mimo EU.

Pozice ČS: UK před mimořádnou Radou COMPET 9. 11. 2015 prezentovalo svůj non-paper. EU je z jeho pohledu pomalá v zavádění antidumpingových cel a pomalá jsou i šetření případů dumpingu. 7 ČS (FR, DE, IT, UK, PL, BE, LU) zaslalo dne 5. 2. 2016 EK a NL PRES společný dopis ministrů s naléhavým apelem na řešení složité situace evropského ocelářského průmyslu, zvláště pokud se týká dovozů z Číny. Dopis následně podpořilo ES. Stránka 10 z 11


Příloha č. 5

SK PRES si uvědomuje vážnost situace i potřebu udržet toto téma na předním místě politické agendy EU. Obchodní politika a její nástroje: Rada je v otázce možného omezení pravidla nižšího cla (LDR) rozpolcená: Zachování LDR podporuje: AT, CY, DK, EE, FI, IE, LV, MT, NL, SI, SE, UK a CZ. Omezení LDR podporuje: BE, BG, FR, EL, HU, LT, PL, RO, SK, ES, IT, PT. Částečné omezení LDR vázané na splnění pevně daných podmínek podporuje: DE, HR, LU. EK ve svých návrzích předkládá různé varianty omezení LDR. Pozice EP jde v protekcionistickém duchu modernizace TDIs ještě dále než návrh EK a jižního křídla členských států, tj. podstatné omezení LDR a omezení transparentnosti a předvídatelnosti procesu. Podporu přiznání MES Číně můžeme očekávat u CY, DK, EE, FI, LV, NL, SE, UK. Odmítavý postoj k přiznání MES Číně můžeme očekávat u FR, IT, EL, PL. Zatím bez indikace: AT, BE, BG, CZ, DE, HR, HU, ES, IE, LT, LU, MT, PT, RO, SK, SI. EK zatím nepředložila výsledky dopadové studie ani legislativní návrh na řešení situace. EP se ve svém prohlášení zřetelně vymezil proti možnosti přiznat MES Číně.

Finanční a rozpočtový dopad: Zatím není znám.

Stav projednání v Parlamentu ČR: Neprojednává se. Dne 15. 6. 2016 bylo v plénu Senátu PČR projednáno sdělení EK k ocelářství. PS PČR vzala sdělení EK k ocelářství na vědomí.

Stránka 11 z 11

6. Aktuální situace v evropském ocelářském průmyslu

Recommend Documents