pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 113
Jednorázov˘ odpis pohledávek
3.5
Pohledávky vÛãi subjektu, jehoÏ majetek je postiÏen exekucí
3.5.1
Právní pohled
3.5.1.1
Právní úprava slouÏící k vymoÏení pohledávky soudem nebo soukrom˘m exekutorem
V případě, kdy soudem nebo jiným orgánem pravomocně přiznaná pohledávka není uspokojena, může věřitel využít jak výkonu rozhodnutí soudem podle občanského soudního řádu, tak i exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., o soukromých exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v platném znění. 3.5.1.2
Co tvofií exekuãní titul?
Pro oba dva způsoby vymáhání pohledávky platí, že věřitel musí mít k dispozici takzvaný exekuční titul neboli titul k výkonu rozhodnutí. Mezi tyto tituly patří zejména: 1. Vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek. 2. Vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek. 3. Vykonatelný rozhodčí nález. 4. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu nebo exekutorský zápis podle § 72 písm. a) zákona č. 120/2000 Sb. 5. Vykonatelné rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smíry schválené těmito orgány. 6. Vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír. 7. Vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení. 8. Rozhodnutí orgánů Evropských společenství, tj. rozsudky Soudního dvora, Rady nebo Komise podle článku 244 a 256 Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 159 a 154 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. 9. Jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.
113
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 114
Kapitola 3
3.5.1.3
Kdo rozhoduje o v˘konu rozhodnutí nebo o exekuci? Zásady soudního fiízení
Pokud jde o rozhodování soudů o výkonu rozhodnutí, rozhodne o něm obecný soud povinného. Tímto soudem je soud okresní, a to i v případě, kdy o nároku rozhodoval v prvním stupni krajský soud. Soud nařizuje výkon rozhodnutí většinou bez slyšení povinného. Cílem je, aby povinný (takto se nazývá ten, kdo má vůči věřiteli plnit) se nemohl dozvědět o tom, že je návrh podán, a bylo mu tak zabráněno ve zmenšování majetku. Výkon rozhodnutí postihuje prakticky celý majetek povinného s výjimkami stanovenými občanským soudním řádem. Pokud je povinný ve svazku manželském, je postiženo i společné jmění manželů. Účastníkem řízení o výkon rozhodnutí je tedy i manžel či manželka povinného, aniž by to muselo být zmiňováno v návrhu na výkon rozhodnutí. Řízení o výkonu rozhodnutí se týká nejen povinného a jeho manžela či manželky, ale často i třetích osob. Na tuto třetí osobu buď přejdou práva a povinnosti, které soud předtím uložil povinnému, nebo se jedná o dlužníka povinného. Typickým případem dlužníka povinného je například nájemce nebo i peněžní ústav, u něhož má dlužník (povinný) uloženy peněžní prostředky. Výkon rozhodnutí stejně jako exekuci lze provést pouze prostředky, které jsou uvedeny v zákoně. Z tohoto hlediska jsou děleny způsoby výkony rozhodnutí (exekuce) na ty, které se týkají peněžitého plnění, a na ty, které se týkají nepeněžitého plnění. Výkon rozhodnutí (exekuce) ukládající zaplacení peněžité částky lze provést pouze těmito způsoby: 1. Srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů. 2. Přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, jiných peněžitých pohledávek a postižením jiných majetkových práv povinného. 3. Příkazem soudu k výplatě z účtu povinného u peněžního ústavu. 4. Prodejem movitých věcí a nemovitostí. 5. Prodejem podniku. 6.. Zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Výkon rozhodnutí o prodeji zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí. Pokud oprávněný (takto je označován věřitel) nezná nebo nemá informace o majetku povinného, může požádat soud, aby povinného ve smyslu občanského soudního řádu vyzval ke sdělení určitých údajů. Nestane-li se tak, může být uložena povinnému pořádková pokuta až do výše 50.000 Kč. Dále může soud předvolat povinného, aby podal vůči soudu prohlášení o majetku. Soud uvedené údaje nejen prohlásí, ale na výzvu soudu předloží i potřebné listiny.
114
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 115
Jednorázov˘ odpis pohledávek
Uvedené předvolání povinného se neděje automaticky, ale pouze za splnění zákonem stanovených předpokladů. Pokud je povinnou osobou právnická osoba, musí se k výslechu k soudu dostavit její statutární orgán nebo likvidátor. Soud pak před započetím výslechu povinného jej poučí, že v případě uvádění nepravdivých údajů může být povinný postižen i podle trestního zákona. Cílem výslechu je zejména zjistit plátce mzdy nebo jiného podobného příjmu,, zjistit účty povinného, dlužníky povinného, jeho movité a nemovité věci či podnik. Povinný musí protokol o výslechu podepsat a prohlásit, že obsahuje pravdivé údaje. 3.5.1.4
Podoba návrhu na v˘kon rozhodnutí (exekuci)
Výkon rozhodnutí se stejně jako exekuce zahajuje pouze na návrh věřitele (oprávněného). Návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) musí kromě označení oprávněného a povinného uvést i exekuční titul a musí k němu být předloženy doklady o tomto titulu, tj . originál nebo úředně ověřená kopie takového titulu. 3.5.1.5
Usnesení soudu o nafiízení v˘konu (rozhodnutí)
Soud pak postupuje tak, kdy po zjištění, že návrh na výkon rozhodnutí splňuje obsahové náležitosti, a je-li zaplacen poplatek za výkon rozhodnutí, usnesením výkon rozhodnutí nařídí. Soud nařizuje výkon rozhodnutí pouze v tom rozsahu, v jakém to navrhl oprávněný. Oprávněný může do návrhu dát současně i několik způsobů, kterými navrhuje provést výkon rozhodnutí. Jestliže postačí k uspokojení pohledávky oprávněného jen jediný navržený způsob, nemůže soud vyhovět návrhu ostatních, a tyto zbylé zamítne. Soud z moci úřední také zkoumá, zda způsob navržený oprávněným jako výkon rozhodnutí je vhodný či nevhodný s ohledem na vymáhanou pohledávku. Zde soud zkoumá poměr velikosti pohledávky k tomu, čeho má být použito k vydobytí pohledávky. Též může na návrh odložit výkon rozhodnutí, jestliže povinný se bez své viny ocitne přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl pro něho nebo příslušníky jeho rodiny mít zvláště nepříznivé následky a současně by oprávněný nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Výkon rozhodnutí postihuje i majetek ve společném jmění manželů. Jak bylo uvedeno, je manžel či manželka povinného současně a automaticky ze zákona účastníkem řízení o výkonu rozhodnutí. Společné jmění manželů je podle ObčZ tvořeno majetkem nabytým byť jedním z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. Do majetku ve společném jmění manželů nepatří majetek získaný dědictvím nebo darem, majetek náležející do výlučného vlastnictví druhého z manželů. Dále sem nepatří věci, které podle své povahy slouží pouze osobní potřebě jednoho z manželů
115
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 116
Kapitola 3
a věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 3.5.1.6
Vyluãovací Ïaloba
Jestliže povinný má za to, že majetek postižený výkonem rozhodnutí do výkonu rozhodnutí nepatří, může podat takzvanou vylučovací žalobu. Totéž právo má ten, jehož majetek je postižen a nemá žádný vztah k povinnému. Vylučovací žalobu projedná stejný soud jako ten, který rozhodl o výkonu rozhodnutí, ale jde o samostatné řízení. Navrhovatelem v tomto sporu není povinný, ale osoba tvrdící, že se jedná o majetek její, a nikoli o majetek povinného. Taková žaloba přichází velmi často v úvahu v případě, kdy je postihováno společné jmění manželů. Prvním důvodem takové žaloby je, že mezi manžely došlo k uzavření smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo došlo k uzavření smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství. Zároveň postižený majetek nepatří do společného jmění manželů a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah této smlouvy. Druhým důvodem žaloby je, že majetek náležel povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím nebo dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku. Dále se jedná o majetek nabytý podle předpisů o restituci majetku nebo o majetek sloužící podle své povahy jen osobní potřebě druhého z manželů. Je-li podána vylučovací žaloba, soud usnesením odloží provedení výkonu rozhodnutí nebo odročí jednání o výkonu rozhodnutí. V žádném případě nemůže být majetek, jehož se vylučovací žaloba týká, prodán ve výkonu rozhodnutí. 3.5.1.7
Ukonãení fiízení
Dále je možné ukončit řízení o výkonu rozhodnutí jeho zastavením usnesením soudu. Zastavit lze výkon rozhodnutí pouze za podmínek stanovených zákonem. Mezi tyto důvody patří: 1. Výkon rozhodnutí byl nařízen, ale rozhodnutí nebylo dosud vykonatelné. 2. Rozhodnutí tvořící podklad pro výkon rozhodnutí bylo po nařízení výkonu rozhodnutí zrušeno nebo se stalo neúčinným. 3. Zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení. 4. Výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z výkonu rozhodnutí podle zákona vyloučeny. 5.. Průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bylo dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.
116
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 117
Jednorázov˘ odpis pohledávek
6. Pravomocně bylo rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, na který má někdo právo. 7. Po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané. Bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zanikne před vydáním tohoto rozsudku. Například se může jednat o zánik práva formou započtení. 8. Výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vydat. 3.5.1.8
Druhy v˘konu rozhodnutí (exekuce)
Stručně o jednotlivých druzích výkonu rozhodnutí. A. Srážky ze mzdy nebo z jiných příjmů U tohoto výkonu rozhodnutí se jedná v podstatě o přikázání pohledávky mzdy či jiného příjmu povinného tím, kdo je povinen tuto platbu povinnému zaplatit, tj. zaplatí ji ve výši uvedené v rozhodnutí soudu přímo oprávněnému. Vedle mzdy či platu se použijí ke srážení i příjmy jako důchod, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, stipendium, náhrada ušlého výdělku, náhrada poskytovaná za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Dále se použije i odměna z dohod uzavřených mimo pracovní poměr. Srážka se provádí z čisté mzdy, ze které se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmu fyzických osob sražena o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Do této čisté mzdy se započítají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Do čisté mzdy se však nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Z čisté mzdy takto vypočtené a zaokrouhlené směrem dolů lze z částky dělitelné třemi a vyjádřené v celých korunách srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. U přednostních pohledávek se srážejí dvě třetiny. Mezi přednostní pohledávky patří například pohledávky výživného, pohledávky daní a poplatků atd. Sraženou částku mzdy vyplatí plátce přímo oprávněnému. Plátce mzdy tak postupuje tehdy, jestliže má sám vůči oprávněnému nějakou pohledávku. B. Přikázání pohledávky Dalším způsobem rozhodnutí znějícím na peněžité plnění je přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Pod tím zákon míní pohledávky z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoli měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, pokud zákon nestanoví jinak. Jestliže oprávněný navrhuje
117
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 118
Kapitola 3
výkon rozhodnutí na více účtů u stejné banky, musí v návrhu uvést čísla všech účtů a pořadí, v jakém má být z těchto účtu pohledávka odepsána. Soud pak vydá usnesení, v němž přikazuje peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jeho příslušenství, nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Tento zákaz se nevztahuje na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/206 Sb. Soud usnesení doručí oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu. Povinnému nesmí být usnesení doručeno dříve, než je doručeno peněžnímu ústavu. Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky z účtu k platbám nebo s nimi nějak nakládat, a to až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. Z uvedeného zákazu jsou však vyloučeny peněžní prostředky, které povinný určil pro výplatu mezd (platů), náhrad mez (platů) a další plnění, která nahrazují odměnu za práci jeho zaměstnancům. Podmínkou je, že tyto platby jsou splatné ve výplatním termínu nejblíže následujícímu po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje nejen na peněžní prostředky, které byly na účtu povinného v okamžiku, v němž bylo bance doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, ale i na prostředky, které na účet došly dodatečně. Jedná se o prostředky, které dojdou na účet nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy bylo bance doručeno vyrozumění, že usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci. Po uplynutí této lhůty musí oprávnění podat nový návrh, jestliže nedošlo k uspokojení jeho pohledávky. Občanský soudní řád obsahuje výčet pohledávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí. Jedná se o pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo opravě budovy. Dále sem patří peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory, vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově. Dále je možné přikázat i jiné peněžité pohledávky než ty, které jsou u peněžního ústavu. Zde se jedná o pohledávky dlužníka vůči třetím osobám. Soud zakáže povinnému, aby s konkrétní pohledávkou jakkoli nakládal, a zároveň této třetí osobě (poddlužníkovi) zakáže, aby v okamžiku, kdy jí bylo doručeno nařízení o výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatila, provedla na ní započtení nebo s ní jinak nakládala. Tímto způsobem výkonu rozhodnutí mohou být postižena i jiná práva, zejéna práva povinného vyplývající z jeho členství v obchodní společnosti nebo v družstvu. Podle občanského soudního řádu v případě, kdy soud nařídí výkon rozhodnutí, zaniká účast povinného v obchodní společnosti nebo v družstvu, pokud se výkon rozhodnutí týká i jeho členství v těchto právnických osobách.
118
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 119
Jednorázov˘ odpis pohledávek
Povinnému zároveň vzniká v důsledku tohoto účinku usnesení soudu právo na vypořádací podíl vůči společnosti. Společnost je v takovém případě v postavení poddlužníka a uvedený vypořádací podíl vyplatí až do výše vymáhané pohledávky přímo oprávněnému. C. Příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu Tento výkon rozhodnutí se provede tak, že peněžní ústav, jemuž oprávněný předloží příkaz soudu k výplatě, odepíše z účtu povinného, je-li takový účet peněžním ústavem veden, vymáhanou pohledávku s příslušenstvím a uhradí ji oprávněnému. D. Prodej movitých věcí Občanský soudní řád vylučuje z prodeje movitých věcí formou výkonu rozhodnutí jmenovitě tyto věci: 1. Běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti. 2. Snubní prsten a jiné předměty podobné povahy. 3. Hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona. 4. V případě, že je povinný podnikatelem, netýká se výkon rozhodnutí těch věcí v jeho vlastnictví, které nezbytně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. To však neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna. V návrhu oprávněný buď uvede movité věci konkrétně, nebo uvede, že chce prodej movitých věcí bez jejich konkretizace. Soud usnesením zakáže povinnému, aby nakládal s věcmi, které sepíše soudní vykonavatel. Povinný musí umožnit tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny. Soudní vykonavatel nebo i vyšší soudní úředník v bytě (sídle, místě podnikání) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci, provede jejich soupis. Sepsané věci se pak prodávají v soudní dražbě. Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají ze zákona zástavní a zdržovací práva váznoucí na movité věci. Vlastnictví k vydražené věci se nabývá příklepem, tj . rozhodnutím soudu. E. Prodej nemovitých věcí Na rozdíl od prodeje movitých věcí je prodej nemovitostí povinného složitým procesem. Samotný prodej v soudní dražbě se dělí do těchto fází: 1. Nařízení výkonu rozhodnutí na návrh oprávněného.
119
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 120
Kapitola 3
2. Určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, určení výsledné ceny. 3. Usnesení soudu o dražební vyhlášce stanovící jednání a podmínky dražby. 4. Vlastní průběh dražby neboli dražební jednání. Toto jednání končí udělením příklepu tomu, kdo učinil nejvyšší podání. 5. Jednání o rozvrhu ukončené rozvrhovým řízením. O výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti povinného rozhoduje ten soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Soud tedy nejprve nařídí usnesením výkon rozhodnutí a ustanoví znalce. Soud nemovitosti ocení včetně závad a dalších práv na nemovitosti váznoucích. Po právní moci usnesení soudu o ceně nemovitosti soud nařídí dražební jednání. Dražební jednání vede soud. Soud vydá usnesení nazvané zákonem dražební vyhláškou a doručuje je konkrétním účastníkům řízení a zároveň vyvěsí dražební vyhlášku v jednom jeho vydání na úřední desce soudu. Soud vede dražební jednání a příklep udělí tomu, kdo učiní nejvyšší podání a kdo nejlépe splnil další podmínky stanovené zákonem. Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. Věřitelé jsou pak rozděleni do šesti skupin podle druhu pohledávek. Dražbu lze provést i elektronickou formou. F. Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech Zvláštním způsobem výkonu rozhodnutí je soudcovské zástavní právo. Řízením tohoto zástavního práva nedochází k postižení majetku, ale pohledávka je zajištěna. Pro věřitele má zřízení soudcovského zástavního práva výhodu, že umožňuje získat při rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti postavení zástavního věřitele, tedy získat výhodnější postavení. Soudcovské zástavní právo se zřizuje pouze na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité pohledávky. Oprávněný musí v návrhu přesně označit nemovitost, u níž má být zástavní právo zřízeno, a toto prokázat listinami. Soudcovské zástavní právo se zřizuje právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a vztahuje se na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím. Zároveň se zapisuje i do katastru nemovitostí. V návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí oprávněný označí podnik, jehož prodej se navrhuje, a současně doloží, že podnik je majetkem povinného.
120
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 121
Jednorázov˘ odpis pohledávek
G. Prodej podniku (části podniku) V rámci výkonu rozhodnutí lze prodat každý podnik patřící podnikateli s výjimkou banky. Usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí soud zároveň ustanoví správce podniku. Dále soud v usnesení povinnému zakáže, aby po doručení usnesení podnik nebo jeho část převedl na někoho jiného, a uloží mu, aby soudu do patnácti dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k podniku předkupní právo s poučením, že při oznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou. Soud přikáže, aby povinný správci podniku umožnil kdykoli nahlížet do účetní evidence a dalších písemností týkajících se podniku a bez omezení vstupovat do všech prostor podniku. Usnesení se doručuje oprávněnému i povinnému a dalším osobám uvedeným v zákoně. Prodej podniku je velice složitým procesem, který má rovněž několik stádií. Ve věci se nařizuje dražební jednání, při kterém dochází k prodeji podniku. H. Čím se liší exekuce od soudního výkonu rozhodnutí? Pokud jde o odlišnosti exekučního řízení od řízení o výkonu rozhodnutí, je to na prvním místě skutečnost, že samotný výkon rozhodnutí provádí exekutor, osoba zapsaná v seznamu exekutorů u Exekutorské komory České republiky se sídlem v Brně. Exekuční řízení se zahajuje rovněž na návrh. Návrh se podává pouze exekutorovi. Exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, je povinen do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření k provedení exekuce požádat o pověření příslušný soud.. Pokud je žádost v pořádku, soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů. Soud zároveň nenařizuje způsob, jakým má být exekuce provedena. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání, ale lze namítat jen ty skutečnosti, které jsou rozhodné pro nařízení exekuce. To znamená, že zejména lze namítat nevykonatelnost exekučního titulu, neexistenci titulu či jiné procesní vady, které znemožňují provést exekuci. O způsobu provedení rozhoduje exekutor, a nikoli soud, a nerozhoduje o něm ani oprávněný. Dalším stadiem po usnesení soudu je vydání exekučního příkazu. Tento exekuční příkaz vydává exekutor, a na jeho základě se pak konkrétní exekuce provádí. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. Exekutor pak provádí exekuci stejnými prostředky jako jsou ty, které jsou uvedeny v občanském soudním řádu, kdy mu přibylo ještě právo na zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech.
121
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 122
Kapitola 3
Za exekuční řízení se neplatí poplatky, ale exekutorovi náleží odměna podle vyhlášky č. 330/2001 Sb. Vedle exekuce poskytuje exekutor oprávněným osobám i právní pomoc a dále sepisuje exekutorský zápis, který má stejný dopad jako notářský zápis. Jde o zápis s dlužníkem, který uznal svůj závazek vůči oprávněnému (věřiteli) a svolí k exekuci či k výkonu rozhodnutí. K návrhu na exekuci připojuje oprávněný stejné doklady jako k návrhu na výkon rozhodnutí soudem. Pokud jde o zjišťování majetku povinného, může povinného exekutor rovněž předvolat a vyzvat jej k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul. 3.5.1.9
Vzory 1. Návrh na exekuci
JUDr. Jan Vymahaã Soudní exekutor Exekutorsk˘ úfiad Beroun Závodí 11 Beroun Oprávnûn˘: Balalajka, spol. s r. o., se sídlem Praha 1, ·tûtivcova 12, Iâ 24152712 Zastoupen˘: Mgr. Slávka Klavírová, advokátka, se sídlem Praha 1, ·tûtináãovo nám. 12 Povinn˘: Dalibor PodráÏka, trvalé bydli‰tû Beroun, Pod Lipami 12 Návrh na v˘kon rozhodnutí sráÏkami ze mzdy povinného Dvojmo Pfiíloha: Plná moc právního zástupce Rozsudek Krajského soudu v Praze Rozsudkem Krajského soudu v Praze, ãj. 24 Cm 171/2002, ze dne 15. 9. 2009 byl povinn˘ zavázán zaplatit oprávnûnému ãástku 100.000 Kã a náhradu nákladÛ fiízení 4.000 Kã. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. 11. 2009. DÛkaz: Citovan˘ rozsudek V dobû, kdy povinn˘ mûl splnit povinnosti uloÏené citovan˘m rozsudkem Krajského soudu v Praze, byl soukrom˘m podnikatelem zapsan˘m
122
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 123
Jednorázov˘ odpis pohledávek
v obchodním rejstfiíku. V souãasné dobû povinn˘ jiÏ nepodniká, ale je zamûstnán v pracovním pomûru u spoleãnosti Trojka, spol. s r. o., se sídlem Praha 10, Zahradnická 12, Iâ 24151727. Vzhledem k tomu, Ïe povinn˘ nesplnil povinnosti uloÏené citovan˘m rozsudkem Krajského soudu v Praze dobrovolnû, oprávnûn˘ navrhuje, aby soud vydal toto u s n e s e n í. Soud nafiizuje podle rozsudku Krajského soudu v Praze, ãj. 24 Cm 171/2000, ze dne 15. 9. 2009 k uspokojení pohledávky oprávnûného v ãástce 100.000 Kã a nákladÛ fiízení 400 Kã a nákladÛ návrhu na nafiízení v˘konu rozhodnutí 2.000 Kã exekuci a funkcí soudní exekutora povûfiuje JUDr. Jana Vymahaãe, soudního exekutora. Balalajka, spol. s r. o.
2. Návrh na nafiízení v˘konu rozhodnutí pfiikázáním pohledávky soudem Okresní soud Louny, Mírové nám. 1 440 29 Louny Oprávnûn˘:
Spirála, v. o. s., se sídlem Praha 9, Nad Parkem 19, Iâ 24151927 Zastoupen˘: JUDr. Karel Patka, advokát, se sídlem Praha 10, Îitomírská 21 Povinn˘: MAT, spol. s r. o., se sídlem Louny, Jindfiicha Plachty 19, Iâ 07092115 Návrh na nafiízení v˘konu rozhodnutí pfiikázáním pohledávky Dvojmo Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, ãj. 15 Cm 149/2003, ze dne 15. 7. 2009 bylo povinnému uloÏeno zaplatit oprávnûnému 100.000 Kã s úrokem z prodlení 15 % poãínaje 1. 9. 2008 do zaplacení a nahradit mu náklady fiízení 4.000 Kã. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. 8. 2009. Povinn˘ na základû citovaného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem oprávnûnému zatím nic nezaplatil.
123
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 124
Kapitola 3
Oprávnûn˘ zjistil, Ïe povinn˘ má úãet u Banky Louny, a. s., ã. úãtu 32021100. Bez uvedeného dÛvodu volí oprávnûn˘ zpÛsob v˘konu rozhodnutí pfiikázáním pohledávky z úãtu povinného u penûÏního ústavu. Oprávnûn˘ proto navrhuje, aby soud vydal toto usnesení. Nafiizuje se v˘kon rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ãj. 15 Cm 149/2003, ze dne 15. 7. 2009 k uspokojení pohledávky oprávnûného ve v˘‰i 100.000 Kã s úrokem z prodlení 15 % poãínaje 1. 9. 2008 do zaplacení, nákladÛ pfiedcházejícího fiízení 4.000 Kã a nákladÛ návrhu na nafiízení v˘konu rozhodnutí 2.000 Kã pfiikázáním pohledávky z úãtu povinného u Banky Louny, a. s., ã. úãtu 32021100, na úãet oprávnûného u Banky Praha, a. s., ã. úãtu 24152719/333, Spirála, v. o. s.
3. Návrh na v˘kon rozhodnutí prodejem movit˘ch vûcí povinného Okresní soud Louny Mírové nám. 1 440 29 Louny Oprávnûn˘:
Spirála, v. o. s., se sídlem Praha 9, Nad Parkem 19, Iâ 24151927 Zastoupen˘: JUDr. Karel Patka, advokát, se sídlem Praha 10, Îitomírská 21 Povinn˘: MAT, spol. s r. o., se sídlem Louny, Jindfiicha Plachty 19, Iâ 07092115 Návrh na v˘kon rozhodnutí prodejem movit˘ch vûcí Dvojmo Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, ãj. 15 Cm 149/2008, ze dne 15. ãervence 2009 bylo povinnému uloÏeno zaplatit oprávnûnému 100.000 Kã s úrokem z prodlení 15 % poãínaje 1. záfiím 2008 do zaplacení a nahradit mu náklady fiízení 4.000 Kã. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. srpna 2009. Povinn˘ na základû citovaného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem oprávnûnému zatím nic nezaplatil.
124
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 125
Jednorázov˘ odpis pohledávek
Oprávnûn˘ zjistil, Ïe povinn˘ vlastní osobní automobil znaãky Avia 30, SPZ LN A 1519. Oprávnûn˘ se domnívá, Ïe s ohledem na zÛstatkovou cenu tohoto vozidla, kterou odhaduje na 100.000 Kã, se jako nejvhodnûj‰í jeví pro v˘kon rozhodnutí forma prodeje movité vûci povinného. Oprávnûn˘ proto navrhuje, aby soud vydal toto usnesení. Nafiizuje se v˘kon rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ãj. 15 Cm 149/2008, ze dne 15. ãervence 2009 k uspokojení pohledávky oprávnûného ve v˘‰i 100.000 Kã s úrokem z prodlení 15 % poãínaje 1. záfiím 2008 do zaplacení nákladÛ pfiedcházejícího fiízení 4.000 Kã a nákladÛ návrhu na nafiízení v˘konu rozhodnutí 2.000 Kã prodejem nákladního automobilu znaãky Avia 30, SPZ LN A 1519, Spirála, v. o. s.
4. Návrh na nafiízení v˘konu rozhodnutí prodejem nemovitosti povinného Okresní soud Louny Mírové nám. 1 440 29 Louny Oprávnûn˘:
Spirála, v. o. s., se sídlem Praha 9, Nad Parkem 19, Iâ 24151927 Zastoupen˘: JUDr. Karel Patka, advokát, se sídlem Praha 10, Îitomírská 21 Povinn˘: MAT, spol. s r. o., se sídlem Louny, Jindfiicha Plachty 19, Iâ 07092115 Návrh na nafiízení v˘konu rozhodnutí prodejem nemovitosti Dvojmo Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, ãj. 15 Cm 149/2008, ze dne 15. fiíjna 2009 bylo povinnému uloÏeno zaplatit oprávnûnému 10 mil. Kã s úrokem z prodlení ve v˘‰i 12 % poãínaje 19. kvûtnem 2008 do zaplacení a nahradit mu náklady fiízení 10 mil. Kã. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. listopadu 2009.
125
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 126
Kapitola 3
DÛkaz: Citovan˘ rozsudek Povinn˘ k dne‰nímu dni svÛj závazek uveden˘ v citovaném pravomocném rozsudku nesplnil. Oprávnûn˘ zjistil, Ïe ve v˘luãném vlastnictví povinného je dÛm ãp. 513 na parcele ã. 2015 a parcela 2015, obû nemovitosti zapsané na listu vlastnictví ã. 519 pro k. ú. Louny u Katastrálního úfiadu v Lounech. Podle poznatkÛ oprávnûného ãiní souãasná cena tûchto nemovitostí 12 mil. Kã. O jiném majetku povinného oprávnûn˘ poznatky nemá. Z tohoto dÛvodu se oprávnûnému jeví jako jedin˘ moÏn˘ zpÛsob v˘konu rozhodnutí prodej uveden˘ch nemovitostí. Oprávnûn˘ proto navrhuje, aby soud vydal toto: u s n e s e n í. Nafiizuje se v˘kon rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ãj. 15 Cm 149/2008, ze dne 15. fiíjna 2009 k uspokojení pohledávky oprávnûného v ãástce 10 mil. Kã s úrokem z prodlení ve v˘‰i 12 % poãínaje 19. kvûtnem 2008 do zaplacení nákladÛ pÛvodního fiízení 1 mil. Kã a nákladÛ v˘konu rozhodnutí 50.000 Kã prodejem nemovitostí povinného domu ãp. 513 s pozemkem ã. parcelním 2015 zapsan˘m na Listu vlastnictví ã. 519 pro k. ú. Louny u Katastrálního úfiadu v Lounech. Spirála, v. o. s.
6. Návrh na exekuci podle zákona ã. 120/2001 Sb. JUDr. Herta Lakotná Soudní exekutorka Exekutorsk˘ úfiad v Lounech DluÏníkÛ 11 440 29 Louny Oprávnûn˘:
Spirála, v. o. s., se sídlem Praha 9, Nad Parkem 19, Iâ 24151927 Zastoupen˘: JUDr. Karel Patka, advokát, se sídlem Praha 10, Îitomírská 21 Povinn˘: MAT, spol. s r. o., se sídlem Louny, Jindfiicha Plachty 19, Iâ 07092115 Návrh na nafiízení exekuce provádûné soudním exekutorem
126
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 127
Jednorázov˘ odpis pohledávek
Dvojmo Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, ãj. 15 Cm 149/2008, ze dne 15. fiíjna 2009 bylo povinnému uloÏeno zaplatit oprávnûnému 10 mil. Kã s úrokem z prodlení ve v˘‰i 12 % poãínaje 19. kvûtnem 2008 do zaplacení a nahradit mu náklady fiízení 89.980 Kã. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. listopadu 2009. DÛkaz: Citovan˘ rozsudek: Povinn˘ k dne‰nímu dni povinnosti obsaÏené v citovaném rozsudku nesplnil. Oprávnûnému je známo, Ïe povinn˘ má ve svém v˘luãném vlastnictví dÛm ãp. 313 na stavební parcele a ã. 2019 stavební parcelu ã. 2019, obû nemovitosti zapsané na Listu vlastnictví ã. 215 pro katastrální území Louny u Katastrálního úfiadu v Lounech. Dále povinn˘ vlastní ãtyfii nákladní automobily typu LIA Z 100, SPZ LN A 2015, LN B 2914, LNC 2915, LN D 2917. Oprávnûn˘ se rozhodl vymáhat závazky povinného zpÛsobem upraven˘m v zákonû ã. 120/2001 Sb. a pro exekuci si vybral exekutora JUDr. Josefa VodráÏku pÛsobícího v rámci Exekutorského úfiadu v Lounech. Oprávnûn˘ proto Ïádá, aby exekutor JUDr. Josef VodráÏka pfiedloÏil tento návrh spolu s exekuãním titulem Okresnímu soudu v Lounech nejpozdûji do 15 dnÛ od doruãení návrhu a poÏádal soud, aby soud exekuci nafiídil a exekutora k provedení exekuce sv˘m usnesením povûfiil, tedy vydal toto usnesení: 1. Nafiizuje se exekuce pohledávky povinného pravomocnû pfiiznaná rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, ãj. 15 Cm 149/2003, ze dne 15. fiíjna 2009, kterou bylo povinnému uloÏeno zaplatit oprávnûnému 10 mil. Kã s úrokem z prodlení ve v˘‰i 12 % poãínaje 19. kvûtnem 2008 do zaplacení a nahradit mu náklady fiízení 89.980 Kã. Rozsudek nabyl právní moci dne 15. listopadu 2009. 2. Exekucí se povûfiuje JUDr. Josef VodráÏka, soudní exekutor Exekutorského úfiadu v Lounech, DluÏníkÛ 11, Louny. Spirála, v. o. s.
3.5.2
DaÀové aspekty
Z obdobného pohledu jako v případě pohledávky, na níž je uplatňována veřejná dražba, lze hodnotit i § 24 odst. 2 písm. y) bod 6 ZDP. Na základě výsledků této exekuce je poplatníkovi umožněno uplatnit do daňových nákladů hodnotu pohledávky (nebo její část) za dlužníkem, jehož majetek, k němuž se tato pohledávka váže, byl postižen exekucí provedenou podle zákona č. 120/2001 Sb.
127
pohledavky_zlom_(4)
18.2.2011
11:14
Stránka 128
Kapitola 3
Obdobně jako v případě ukončeného insolvenčního řízení mohou nastat tři eventuality – z majetku postiženého exekucí bude uhrazena celá hodnota pohledávky, její část, případně nebude uhrazeno nic. Neuhrazená pohledávka (její část) bude daňově odepsána stejným způsobem jako na základě výsledků insolvenčního řízení. Příklad Společnost s ručením omezeným Oko evidovala ke dni 31. prosince 2009 pohledávku za společností Mrakomor ve výši 280.000 Kč, která byla splatná 1. března 2009. Jednalo se o poskytnutí služby – ochranu objektu. V roce 2009 vytvořila zákonnou opravnou položku k této pohledávce ve výši 20 %, tj. 56.000 Kč. Koncem roku 2009 bylo ohledně úhrady pohledávky zahájeno soudní řízení. V roce 2010 vydal soud usnesení, jímž uložil dlužníkovi uhradit pohledávku ve výši 280.000 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužník svůj závazek neuhradil, proběhla v říjnu 2010 soudní dražba movitých věcí dlužníka a s. r. o. Oko uspokojila svoji pohledávku do výše 80.000 Kč. Dlužník neměl žádný další majetek, z něhož by mohla být uhrazena zbývající část pohledávky. Postup Rok 2009 MD D Částka v Kč Počáteční zůstatek 311 280.000 Tvorba zákonné opravné položky 20 % 558 391 56.000 Tvorba zákonné opravné položky je v tomto roce daňově uznatelným výdajem (nákladem). Rok 2010 MD D Částka v Kč Částečné uspokojení pohledávky 221 311 80.000 Odpis zbývající části pohledávky 546 311 200.000 Rozpuštění opravné položky 391 558 56.000 Rozpuštění opravné položky zvýší základ daně s. r. o. Oko v roce 2010. Naproti tomu daňově uznatelným výdajem (nákladem) v souladu s § 24 odst. 2 písm. y) bodem 6 ZDP je odpis zbývající části pohledávky za dlužníkem, jehož majetek, k němuž se pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.
128
