DAS JE NA JEHO STRANĚ

Z

Spravodaj září 2011

DUCHOVNÍ AUTOŠKOLA str. 3- 4 MUDr. Andrea Pekárková

DAS JE NA JEHO STRANĚ str. 9-10 Sabrina Coulstonová

ARMÁDA SPÁSY PRAHA PRAHA

KŘESŤANSKÝ SBOR ARMÁDY SPÁSY Jsme organizované společenství křesťanů, kteří zde našli svůj duchovní domov a Armádu spásy považují za svou církev. Jakou jsme církví: OTEVŘENOU jsme tady pro každého RODINNOU s přátelskou atmosférou ZACHRAŇIUJÍCÍ pomáháme těm, kteří pomoc potřebují Srdečně vás zveme mezi nás. Bohoslužby: NEDĚLE 8:30 hod. Azylový dům B. Bureše, Tusarova 60, Praha 7 NEDĚLE 10:00 hod. Komunitní centrum AS Biskupcova 36, Praha 3 NEDĚLE 10:30 hod. Sbor Armády spásy Lidická 18a, Praha 5 (prosím, zvoňte)

Skupinky: ÚTERÝ 12:30 hod. Biskupcova 38, Praha 3 ÚTERÝ 17:00 hod. Azylový dům B. Bureše Tusarova 60, Praha 7 STŘEDA 16:00 hod. Sbor Armády spásy Lidická 18a, Praha 5

Milí přátelé, tak a je tu opět další školní rok. Pro naše děti a vnoučata je to velmi důležitý měsíc. Tak jako leden říká nám starším, že si máme přidat k věku jeden rok navíc, tak září volá na naše děti, vnoučata a pravnoučata: „Už nebudeš prvňák, .. páťák, .. osmák. Jsi o rok starší.“ Nebo: „Konečně ses dočkal, jdeš poprvé do školy.“ Ano, každé dítě školou povinné touží být mezi těmi staršími, být o ročník dál, blíže k dospělosti. Září tyto touhy naplňuje. Září je měsícem jejich pohybu vpřed. Je symbolem jejich růstu: „Ta naše jde v ZÁŘÍ již do sedmičky“, „ten náš vnuk jde v ZÁŘÍ již do první třídy“. A co my? Máme své září, měsíc symbolizující náš růst? Jsme ještě stále v pohybu? Někdo moudrý řekl, že pokud jsme se přestali učit, začali jsme umírat. Každý strom, který žije, roste. Může být velmi starý, může mít rozpukanou kůru, ulomenou nějakou větev, ale za rok vždy o kousek povyroste. Není to vždycky vidět pouhým okem, ale roste. Vždy mu přibude v kmeni nový letokruh. Tak je to i s člověkem. Tělo sice stárne, jeho duch a duše jsou však stále v pohybu. Bůh nás tak stvořil. On sám je v neustálém pohybu a chce, abychom ho následovali. Abychom byli v jeho škole. Byli jeho učedníky. Vždy nás má čemu naučit, čím překvapit. Touží po tom, abychom se mu přibližovali a více ho poznávali. Tak jako říkal Ježíš lidem před dvěma tisíci lety: „Pojď za mnou!“, „Následuj mne!“, tak i dnes na nás volá, na mne i na tebe: „Pojď a následuj mne! Uč se ode mne.“ Tak zvedněme svůj „duchovní zadek“ ze židle a vyjděme za ním do jeho školy. Přejeme vám úspěšný rok v Boží škole. S láskou Kristovou Josef a Stáňa Knoflíčkovi

OBSAH: Duchovní autoškola str. 3- 4 Informace z Prahy 3 str. 4- 5 Letní škola Catherine str. 6- 7 Informace ze skupinky na AD str. 8 Čas je na Jeho straně str. 9-10 Vyučování o darech Ducha Proroctví str. 10-12 Informace z Prahy 5 str. 13 Vyučování o chvále str. 13-14

DUCHOVNÍ AUTOŠKOLA Andrea Pekárková (Svědectví o duchovním vedení a učednictví.) V neděli ráno jsme jeli v autech z azylového domu do sboru v Lidické, a protože neznám dobře cestu, držela jsem se blízko za Josefem, abych trefila. Nejprve jsem se soustředila na to, abych se držela blízko, a tak dojela do cíle. Oči jsem měla nalepené na zadním skle Josefova auta. Několikrát jsem musela prudce zabrzdit, protože před námi byla červená na semaforu. Já jsem se ale na semafor vůbec nedívala, jen jsem jela za Josefem. Několikrát jsem nedala přednost, nepodívala jsem se, jestli za mnou jedou auta, když jsem přejížděla z pruhu do pruhu, neznačila jsem změnu směru jízdy, neviděla jsem lidi na přechodu, jen jsem se soustředila na to, abych neztratila Josefa z očí. V půlce cesty mi to začalo docházet. Následovat někoho na cestě má spoustu podmínek. Tak za prvé musím ručit za své auto, musí být pojízdné, musí mu fungovat brzdy, světla, musím mít dost oleje, chladicí vody a pohonné hmoty. Dále musím umět řídit, a to tak dobře, abych se na to nemusela soustředit. A hlavně se musím sama dívat na to, jestli máme zelenou nebo červenou, jestli okolo jedou auta a jdou lidé. Oba musíme samozřejmě dodržovat pravidla, zejména nepřekračovat povolenou rychlost. str. 3

Kdyby například ten, kdo jede první, rychlost překračoval, tak by nutil toho druhého do stejného přestupku, nebo by se ten druhý ztratil někde cestou. Jsou ale výjimečné situace, kdy ten druhý musí důvěřovat a zariskovat.

Poučila jsem se, že v duchovním následování je to podobné. Jít za někým, kdo je na cestě přede mnou, kdo už kousek té cesty zná, neznamená přilepit se na jeho záda a nedávat pozor, neznamená to, že se o nic nemusím starat. Naopak, musím se sama dívat na Ježíše, musím se starat o to, jestli mám olej – Ducha svatého, jestli auto, ve kterém jedu – šat svatosti, není prorezlé, prohnilé, jestli tam někde nezatéká. Musím umět řídit, tj. umět vyjít se sebou samým a zodpovídat sám za sebe. Potom už stačí jen důvěřovat a nemusím se bát, že nabourám. Nemůžete objevit nové oceány, pokud nemáte odvahu odpoutat zrak od břehu. F. Magellan str. 4

INFORMACE Z PRAHY 3 První zářijový den proběhl v centru koncert. Přijeli mezi nás Jiří Čiháček a Jaromír Dostál z ostravské Armády spásy. Všichni jsme byli překvapeni moderním pojetím křesťanských písní a většina posluchačů byla vtažena do rockového rytmu. Na konci koncertu se nikomu nechtělo odcházet. Jiří Čiháček i Jaromír Dočkal přijali pozvání na říjen, kdy se koncert bude konat již v podvečerních hodinách, aby mohl trvat déle. Hodina byla málo a rychle uběhla. I touto cestou oběma bratrům z Ostravy děkujeme.

PODĚKOVÁNÍ: Ráda bych se s Vámi podělila o radostný zážitek, který jsem zažila v pondělí 29. srpna tohoto roku. Letos z jara byl v KC Biskupcova zahájen nový program cvičení pro seniory na židli. Nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost, ale to zmíněné pondělí jsem čirou náhodou zašla do Armády spásy, kde právě cvičení začínalo.

Když už jsem tam byla, tak jsem se připojila. A věřte nebo ne, nejen že jsme pomohli bolavým kloubům a svalům, ale také se pobavili, zasmáli a procvičili i mozek při hře s míči a kroužky, kde bylo potřeba se rychle rozhodovat a soustředit. Jak "málo" stačí, abychom se na chvíli stali dětmi a rozesmátí a osvěžení odcházeli s dobrým pocitem. Díky paní Ivance Kuklíkové, zaměstnankyni KC v Praze 3 za to, že se ujala tohoto úkolu a velmi fundovaně a citlivě a s ohledem na věk seniorů se s láskou věnuje této záslužné činnosti. Za cvičence M.H. Letní škola CATHERINE PROGRAMME 2011 Ve dnech 21. – 27. srpna 2011 jsem se jako jeden z delegátů za Českou republiku zúčastnil letní školy Catherine Programme ve švýcarské Basileji. Vždy záleží na tom, s jakými očekáváními na takovou akci jedete. Upřímně řečeno, mé ambice nebyly velké. Na jednu stranu jsem se těšil, že si na týden odpočinu od náročné práce a strávím čas s báječnými lidmi, na druhou stranu jsem byl smutný, že doma zanechávám manželku. Ani stres spojený s přípravou nebyl příjemnou záležitostí. Na obsah kurzu jsem ani nemyslel, říkal jsem si, když mě tam moji vedoucí vysílají, musí vědět, co dělají, a nechám se překvapit. A pře-

kvapení, které mi Hospodin nachystal, bylo skutečně veliké. Cesta byla příjemná i díky mým fajnovým kolegům Frantovi Krupovi, Rosťovi Czekajovi a Pavlu Kosorinovi. Celou výpravu vedl školící důstojník kpt. Aleš Malach. Zato vedro po příjezdu bylo nesnesitelné! Ach ty naše uniformy, takto už jsem se dlouho neohřál. Hned na úvod mě překvapil komisař Hans van Vliet svým projevem a otevřeností, která se v Armádě zase tak často nevidí. Naprosto přesně popsal poslání Armády v dnešním světě, které je mimochodem shodné s posláním té „první“ armády, a problémy, které ji v dnešním vyspělém západním světě dusí. Jak jsem pochopil, je to v mnoha zemích podobné, stárnoucí uzavřené sbory a profesionálně vedené sociální služby bez viditelného zvěstování evangelia. Ale naštěstí to není všude tak černé, i u nás existují ostrůvky naděje, a mezinárodní Armáda spásy je podle slov komisaře v této době nejpočetnější str. 5

od dob svého založení. Nyní pracuje již ve 124 zemích světa a každoročně přibývají další. Na konferenci mohla přijet i delegátka z Kuby, což je něco úžasného. V prvních dnech programu jsme se zabývali především sociální prací Armády spásy a hledali jsme pro ni pevný základ. Měla by být od života církve odtržená, nebo jeho součástí? Určité napětí je přítomné v Armádě spásy už od jejího vzniku. Vyučování bylo postavené tak, abychom si na tuto otázku mohli odpovědět sami. Součástí sekce o sociální práci byla i návštěva ve Schlösli, domově pro padlé mladé dívky, nebo, jak bychom asi řekli dnes, pro dívky z problémových rodin. Pověstná švýcarská preciznost a čistota na nás dýchala na každém kroku, ale výše zmíněné problémy se nevyhnuly ani tomuto zařízení. Jediný salutista v tomto projektu je údržbář. V úterý večer jsme měli možnost představit naši zemi v rámci kulturního programu a myslím, že jsme naší zemi neudělali ostudu. Částečně se potvrdilo rčení „co Čech to muzikant“, když jsme zazpívali dvojhlasně a capella chválu Je stále přítomná tvoje sláva, po které následovalo krátké představení našich největších měst a krátké zamyšlení nad aforismy Pavla Kosorina. Srovnání s jódlujícími Švýcary dopadlo, myslím, dobře. Druhým velkým blokem vyučování byla historie Armády spásy, str. 6

kterou nám přiblížil švédský plukovník Johny Kleman. Na jeho vyučování o historii Armády spásy mi připadala nejzajímavější jeho perspektiva z pohledu skandinávských zemí, kde dlouhou dobu vládli luteráni. Na rozdíl od jiných zemí můžete v severských zemích najít v Armádě spásy například kříže a svíčky. Pro někoho možná poněkud zvláštní, ale spolehlivě to ukazuje na to, že mezinárodní Armáda spásy není a nikdy nebyla uniformní, a vnější věci, které můžou v jedné zemi vést spolehlivě k Bohu a Pánu, můžou jinde působit naopak rušivě a odrazovat. Součástí historické sekce byla i návštěva sbírek soukromého muzea Armády spásy v Basileji. Mohli jsme tam shlédnout vše od zajímavých hudebních nástrojů a plakátů, přes dobové fotografie, tisk až k vlastním Armádním platidlům. Kapitolu samu pro sebe tvořily Armádní symboly. Srdce každé ženy zaplesalo nad brožemi ze všech možných koutů světa. Dobře že jsme se mohli vrátit do reality současného života prostřednictvím večera, kde jsme sdíleli a prezentovali misijní aktivity, kterými se snažíme zasáhnout různé skupiny lidí. Od bezdomovců na azylovém domě v Praze, přes divadelní představení pro veřejnost v Ostravě až po sportovní misi pro mládež v Brně. K naší škodě mohla být tato část lépe připravená. I z prezentací ostatních delegátů však bylo zřejmé, že v Armádě je mnoho míst, kde Bůh mluví k lidem tak, jak to dělal

i v minulosti: ke slávě svého jména a růstu Božího království tady na zemi. Naprosto výjimečnou zkušeností na toto téma byla dopolední přednáška majora Didiera Chastagniera s názvem Action Quartiers o Božím díle v chudé muslimské čtvrti v jednom francouzském městě. Zanícení, zápal a vedení Božím Duchem nelze v psaném textu dobře reprodukovat, tak se o to ani nebudu pokoušet. Pokud by Vás ale něco z výše uvedeného zajímalo, zejména jak došlo k tomu, že Armáda spásy pracuje s mládeží v muslimské čtvrti, zeptejte se mě nebo někoho z dalších účastníků CP. V nás všech zanechalo toto svědectví o Boží lásce hluboký dojem.

Poslední velkou sekcí bylo vyučování článků víry Armády spásy, které bylo svěřeno panu Larsi Lydholmovi, vojáku Armády spásy. Ten vystudoval katolickou a protestantskou teologii a nyní kromě svého zaměstnání vyučuje svěžím způsobem doktríny Armády spásy. Základním materiálem pro tuto část byla knížka Příběh o spáse. Ta v jeho rukou ožila a stala se poutavým příběhem. Mě osobně se nejvíce dotklo páteční vyučování o svatosti a svátostech, které

jsem v takové komplexnosti u nás ještě neslyšel. Možná ne každý by tuto část ocenil, ale pro mě osobně to znamenalo změnu pohledu a oživení vztahu k Armádě spásy, za což jsem velmi vděčný. Prostá vděčnost byla námětem závěrečného shromáždění, které nám mimo jiné mělo připomenout, že jsou věci, za které máme a musíme být Bohu vděčni. V příběhu o deseti malomocných z Lukášova evangelia to byl právě tento jediný, který se vrátil, aby vzdal Bohu chválu, jemuž Ježíš řekl: „Vstaň a jdi. Tvá víra tě zachránila!“ Součástí programu byly pravidelné raní a večerní modlitby, večer chval a bezpočet rozhovorů a nově navázaných přátelství, které sice nejsou nikde uveřejněné, ale které proměnily životy lidí, povzbudily, otevřely nové cesty – a za to jsem Bohu vděčný. Také jsem vděčný Bohu za své kolegy z České republiky, se kterými jsem na kurzu byl. Mohl jsem zde takříkajíc na vlastní kůži poznat a zažít, že u nás má Armáda báječné lidi, kamarády, spolubratry, kterých si můžeme upřímně vážit. Bohu za to díky! 28. srpna 2011 František Pekárek

Nejvíce záleží na tom, aby se v našich životech naplňovala Boží vůle. Když se postavíme před Pána, neřekne „mnohé jsi udělal“, ale „dobře jsi udělal“. W. Taylor str. 7

SVĚDECTVÍ ZE SKUPINKY V AZYLOVÉM DOMĚ Během prázdnin jsme měli na skupince báječný čas. Velmi mě povzbudilo, že ačkoli bylo teplé počasí, místnost, kde se scházíme, byla většinou plná. Pravidelně přicházelo okolo 20 lidí, kteří se chtěli setkat nejen s druhými, ale hlavně s Ježíšem. Duch nás vedl k tomu, abychom při skupinkách zařadili nové aktivity. Například jednu skupinku jsme měli kreativní. Účastníci mohli výtvarně nebo literárně tvořit na téma: Kým je pro mě Ježíš. K tomu jim pomohly verše z Bible, kde Ježíš o sobě říká: já jsem dveře, já jsem dobrý pastýř, já jsem cesta pravda a život, já jsem chléb života, atd. Ostatní se chopili hudebních nástrojů a chválili Pána hudbou. Standa, pravidelný účastník skupinky, nás překvapil nejen svojí odvahou a hrou na kytaru, ale také schopností vést chvály a sdílet s ostatními svojí víru. Na jiné skupince jsme si zahráli na „politické strany“. Nebyly to ale ledajaké strany, jak vyplývá z jejich názvů a sloganů: Jonášova velrybářská aliance (Jonáš 3, 79), Hnutí pro ekologické osvětlení (Ef 5,14), Strana obětního beránka (Ex 12, 21-23) a Sdružení spravedlivých dřevorubců (Mt 7,1-5). Každá strana měla za úkol zvolit svého předsedu, vytvořit plakát a vymyslet volební program. Proběhla i předvolební kampaň, kdy každá strana měla šanci str.8

oslovit voliče. Volby byly napínavé, vyhrála Strana obětního beránka. Při volební kampani nás ale nejvíce zaujal a rozesmál volební program Sdružení spravedlivých dřevorubců. Součástí volebního programu bylo: Zadarmo vytáhneme třísky a trámy z oka a z vytažených trámů budeme stavět sruby pro bezdomovce. Ušetřené dřevo budeme vyvážet a prodávat. (Později mě napadlo, jak často si stavíme okolo sebe zdi z pomyslných trámů, které se snažíme vytáhnout z oka toho druhého a které někdy ani neexistují, zato ta zeď, kterou z nich postavíme, ta je pořádná.) Pánu díky za ten čas, který jsme mohli takto trávit. Andrea Pekárková Důvěrná známost s „Velikým“ většinou znamená přízeň. Běžné rčení mezi vykoupenými říká, že „Bůh nemá žádné oblíbence“. Myslím si ale, že celek zjevené pravdy zcela ruší tento předpoklad. Blízkost k Bohu vede nevyhnutelně ke vřelé lásce, a láska k němu k ještě vetší intimitě. Leonard Revenhill

ČAS JE NA JEHO STRANĚ Sabrina Coulstonová Někdy Bůh promluví z nečekané strany, dokonce i přes populární písně a filmy, kterým lidé věnují pozornost. Píseň „Čas je na mé straně“, kdysi hit, pro mě náhle ožila jako něco, co Bůh říká nyní. Když budeš číst text této písně, tak věřím, že to vycítíš: Čas je na mé straně Čas je na mé straně, ano to je Čas je na mé straně, ano to je Pořád teď říkáš Že chceš být svobodný Ale ty přiběhneš zpět … Hledáš dobré časy Ale počkej a uvidíš Ty přiběhneš zpět … Jdi dopředu, vpřed, a rozpal město Miláčku, dělej vše, po čem touží tvé srdce Pamatuj, já jsem vždy blízko A já vím, vím Jak jsem ti dřív už tolikrát řekl Že se vrátíš, lásko Protože vím, Že přijdeš zpět a zaťukáš Jo, zaťukáš přímo na mé dveře … Čas je na mé straně, ano to je Protože já mám tu pravou lásku Takovou, jakou potřebuješ Ty přiběhneš zpátky … On volá ty, kteří běželi za jinými věcmi, lidi, kteří chtěli být těmi, kdo jsou považováni za „svobodné“, lidi kteří pobíhali a rozpalovali město. Ti se vrátí zpátky k němu, protože jedině on má skutečnou lásku, kterou potřebují. str.9

On má to, co hledají, a při svém hledání nakonec přiběhnou až k němu. Pokud máš blízké, kteří jsou teď v takovém stavu, buď potěšen a povzbuzen, protože oni se k němu vrátí. Určitě nikdo nemůže říct, že čas je na jeho straně, tak jako Bůh, který má věčnost. On proto nikdy nespěchá. Ďábel vždycky spěchá, protože ví, že má jen krátký čas. Když mi Bůh oživil tuto píseň, měla jsem pocit, že prohlašuje, že „Čas je vždy na jeho straně“. On je pánem i nad časem – a to mi dává naději. Když ve světě narůstá stres a zoufalství, Pán si nikdy nedělá starosti a neměli by si je dělat ani ti, kdo přebývají v něm. Pocit utíkajícího času často způsobuje náš stres. Uvolni se – on má kontrolu nad časem! Žalm 31,15-17 říká: „Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: ‚Ty jsi můj Bůh, moje budoucnost je ve tvých rukou.‘ Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě. Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň.“ Přemýšlej o tom. Náš čas je v jeho rukou. (použito z The Morning Star ) VYUČOVÁNÍ: DUCHOVNÍ DARY – VII. DAR PROROCTVÍ

1. ÚVOD Proroctví a prorokování je pro církev velmi důležité. Proto ho satan velmi napadá, a to tak silně, že v mnoha církvích byl tento dar odsouzen k zániku jako něco nepotřebného nebo nebezpečného. Apoštol Pavel píše o tom, že by si přál, aby se všichni drželi lásky a abychom nejvíce usilovali o dar prorocké řeči (1. Kor. 14,1.5). Co je na prorocké řeči pro církev tak důležitého? Prorocká řeč je řeč od Hospodina. Je to čerstvá řeč Hospodinova pro církev i jednotlivce. Pán Ježíš o sobě mluví jako o vodě života nebo o chlebu. (Jan 4,14; 6,33.35). Bůh nechce, abychom si dělali str. 10

zásoby vody v pet lahvích, ale mluví o proudech živé vody. Také nechce, abychom jedli stále topinky, protože nemáme čerstvý chléb. Je to jako s kuchyní. Bůh nám dal kuchařku na život. Je v ní návod, podle jakých pravidel co uvařit. Některé přísady na vaření máme doma stále, a to i několik měsíců nebo let. A dají se při vaření použít a jídlo se často bez nich neobejde. Ale ty hlavní potraviny potřebujeme čerstvé. Musíme je neustále obnovovat, přestože vaříme podle stejného receptu. Bůh je neustále v pohybu a nejde ho zavřít do láhve ani do chlebníku. Prorocká řeč se nevztahuje pouze na samotné „prorokování“, ale jde zde o prorocky vedená kázání, vyučování nebo chvály.

Ježíš říká: "Proto je každý učitel vyučený o nebeském království podobný hospodáři, který vynáší ze svého pokladu nové i staré věci." (Mat. 13,52). Starozákonní proroci viděli vrcholky různých událostí, tak jako my vidíme na obzoru vrcholky hor. Neviděli však údolí mezi těmi horami a ani vzdálenost mezi nimi. Například nikdy neviděli čas dnešní církve. Viděli vrcholek příchodu a ukřižování Ježíše a pak jeho příchod a nastolení tisíciletého království. Jejich proroctví jsou platná i dnes, přestože z našeho pohledu vidíme i jejich další rozměr. Tak je to s každým proroctvím a Božím slovem – s Biblí (Bible je vlastně také složena z různých prorockých řečí a jejich zápisů, celá Bible je inspirována Duchem svatým). Proto potřebujeme čerstvé slovo od Hospodina. Včerejší výklad (chvály…) není překonaný nebo horší než ten dnešní. Jde jen o to, že Bůh se nám dává poznat i z jiných pohledů. Bůh je tak nesmírně velký, že se na něho nemůžeme dívat stále z jednoho místa a na jedno místo. Pokud to děláme, pak se ve skutečnosti o Bohu nic nedovíme. 2. CO JE PROROCTVÍ 

Zjevení (skrze ústa člověka) toho, co Bůh připravil pro budoucí čas, co bude dělat, co se musí stát. Udělá to bez ohledu na situace, okolnosti. Jednoduše řečeno: stane se to. Jako příklad můžeme uvést proroctví o Ježíši Kristu, jeho narození, smrti a vládě (Izajáš, Malachiáš…) nebo zjevení o posledním soudu (Zjevení Janovo), Ježíšův popis toho, co musí přijít… . Také starozákonní proroctví o zániku říší, o budoucnosti Izraele apod. (např. prorocké modlitby Jákoba, Mojžíše, některé žalmy). Tato proroctví většinou neurčují přesný čas, ale jsou přesnou časovou linií (Daniel). Rozpoznat tato proroctví od věšteckých „pokusů“ je snadnější než v jiných případech: 1. tato proroctví jsou již napsána v Bibli a nelze k nim už další přidat (jsou pouze mnohá vysvětlující jednotlivosti z těchto proroctví), 2. ústředními tématy jsou: Ježíš, Bůh , Boží království , Boží milosrdenství v Kristu, spravedlnost (soud). Vždy vyvyšují Boží spasitelné dílo.



Zjevení (skrze ústa člověka) do konkrétních situací jednotlivce nebo společenství. Tato proroctví často popisují skutečný stav jednání člověka nebo společnosti (uvedení do Pravdy). Po tomto uvedení následuje většinou buď povzbuzení k pokračování (v případě dobrého jednání) nebo varování před tím, co se stane, když tak bude pokračovat. Zároveň s tím však Bůh dává také řešení (Jeremiášova proroctví před zničením Jeruzaléma, dopisy sedmi církvím ve Zjevení…). Sem lze také zařadit proroctví vyslovená k jednotlivcům a společenstvím typu: „protože jsi…., stane se ti“. Tady je nutné připomenout, že Bůh netrvá na „stane se ti“ v případě, že člověk nebo společenství takto oslovené činní pokání v případě špatného jednání, nebo obráceně v případě, že začne žít v hříchu, sám odmítne to dobré „stane se ti“. Např. v případě Davida po zabití Uriáše (už nikdy neodejde meč z tvého domu), nebo krále Jošiáše z 2. Královské. Také Ježíšova slova o poslušnosti a obrácení se k němu. . Je to především tento způsob proroctví, který přináší do církve strach z používání tohoto daru, protože se dá nejlépe zneužít k manipulaci a v minulosti přinesl do církve mnohá zranění, rozkoly a vydírání. I přesto je proroctví nutné v církvi používat. Mnozí sourozenci neumí rozlišit co je Boží a co lidské. Jak rozlišit Boží od „člověčiny“: Bůh posílá své slovo pro poučení, povzbuzení církve i jednotlivce. Také aby ukázal směr, kudy se máme vydat. Nebo pro naši nápravu. Vždy to však dělá s láskou, bez nátlaku – je to jeho: následuj mne. Ten, kdo k nám mluví, často ani neví, co to pro nás znamená, ale nám je to jasné. Je rozdíl mezi tím, kdy člověk používá „toto praví Bůh“ apod. za účelem ovlivnění života jedince nebo společenství, nebo Bůh skrze něho skutečně mluví, ale on to promíchá s vlastní představou nebo hned vkládá vlastní výklad Božího poselství. Bůh nám může poslat slovo, které je pro nás velmi sporné a provokující, proto aby urazil naši mysl a tím nám ukázal, co je v našem srdci, nebo proto, aby slovo, jehož úkolem je pouze zbořit hradbu, nás vedlo k přemýšlení jiným, otevřeným způsobem. Přestože se nám tyto věci zdají těžko poznatelné, pokud si dokážeme odpovědět na několik otázek, často pak zjistíme, zda je poselství z Boha nebo z člověka. (Pokračování příště) str. 12

INFORMACE Z PRAHY 5 Ve středu 31.8. se po obědě sešli senioři z komunitního centra, aby si v parku za centrem zahráli petang. Protože mohli hrát pouze tři, ostatní mohli kibicovat nebo jen tak odpočívat, než na ně také došla řada. Účastníci si přitom s úsměvem sdělovali, jak je bolí kolena, hra asi splnila svůj další účel – protáhnou naše těla.

Děkujeme Bohu za krásně prožité odpoledne.

VYUČOVÁNÍ O CHVÁLE 2 Jak jsem slíbila v minulém čísle, v tomto díle se dovíme něco o způsobech chvály a podíváme se, jak chválil Boha král David. V červenci jsem se zúčastnila letní konference chval s názvem „Stvořeni k tvořivé chvále“. Ze spojení vyplývá, že Bůh nás stvořil a vybavil tak, abychom ho mohli chválit vším, co umíme. Bůh obdařil člověka tvořivostí ne k tomu, aby vyvyšoval sám sebe, ale aby oslavoval Boha. Když přebývám s Ježíšem, když jsem každou minutu v jeho přítomnosti, pak vše, co dělám, je k jeho oslavě. Způsoby chvály jsou pak jen vyjádřením tohoto vnitřního vztahu. Při našich shromážděních nejčastěji chválíme našeho Pána hudbou a zpěvem. „Jak dobré je vzdávat Hospodinu chválu, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy, hlásat z rána tvoje milosrdenství a v noci tvou věrnost při nástroji o deseti strunách, s harfou, při hře na citeru.“ (Žalm 92,1-8). Hudbou nejen vzdáváme chválu, ale také svědčíme o Boží lásce, pokoji, milosrdenství, o Božích skutcích. Dalším nám dobře známým způsobem chvály je vydávat svědectví slovem. „Chválím tě, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovat chci o všech tvých zázracích!“ (Žalm 9,2) A žalmista dále pokračuje: „Z tebe se raduji, pro tebe jásám, tvému jménu, Nejvyšší, chci str. 13

zazpívat.“ Co víc může Boha potěšit, než když se z něho radujeme a jásáme před ním. A kdy jindy, než když se společně scházíme v jeho jménu, nad jeho slovem, tam, kde je přítomný, ve svém chrámu, který si učinil ze shromáždění svých věrných. K jásání a zpěvu patří také tanec. „Pojďme, zaplesejme Hospodinu, oslavujme hlaholem skálu své spásy.“ (Žalm 95,1) Bible popisuje dvojí tanec. Ten první je popsán v 2.Sam 6,1-23. Píše se zde, že David křepčil před Hospodinem ze všech sil. David byl tak naplněn a ohromen Boží slávou a velikostí, jeho srdce přetékalo radostí a vděčností, že se radovala nejen jeho duše a duch, ale také jeho tělo, proto se dal do tance a poskakování. Hleděl při tom pouze na Hospodina a nevadilo mu, že by se tím mohl znevážil. O zcela jiném tanci čteme u Lk 6,21-23. Dcera Herodiady tančila před králem Herodem, aby svedla jeho oko, mohla s ním manipulovat a získala to, co chtěla její matka. A proto, když chceme Boha uctívat tancem, musíme mít na paměti, že nechceme vyvyšovat sebe a ukazovat na sebe. K lidské tvořivosti patří také výtvarné umění, a tak i tímto způsobem můžeme uctívat Boha. Nemusíme ho znázorňovat, ale výtvarná díla mohou odrážet Boží slávu. Můžeme ztvárnit to, jak k nám Bůh promlouvá ve snech, str. 14

viděních, svým slovem, nebo jen vyjádřit naše pocity před Hospodinem. Pro tento účel máme ve sboru nástěnky, kam může kdokoliv vyvěsit obrazy k Boží oslavě. V příštím díle se zaměříme na důvody ke chvále. Andrea Pekárková

Boha nacházejí lidé, kteří po něm hladoví. Jako laň dychtí po vodě, tak dychtily po živém Bohu duše lidí shromážděných v horní místnosti. (Skutky 1,13-14) Leonardo Ravenhill

Párty

Zdravé A Nezdravé Výživy Kdy: 15. 9. 2011 v 17:00 Kde: Armáda spásy, Biskupcova 36, Praha 3 Vstupné dobrovolné

MIMOŘÁDNÉ AKCE V ZÁŘÍ Koncerty Jiřího Čiháčka a Jaromíra Dostála 1.9. 10:00 hod. KC Biskupcova 36, Praha 3 2.9. 13:30 hod. KC Lidická 18, Praha 5 3.9. 17:00 hod. AD Tusarova 60, Praha 7 Letní škola základů 7.9. V Ý L E T od 9:00 do 16:00 hod. Závěrečný výlet účastníků Sraz: Lidická 18a, Praha 5

PŘEDNÁŠKY: CHCEŠ BÝT ZDRÁV? PÁRTY ZDRAVÉ A NEZDRAVÉ VÝŽIVY 15.9. v 17:00 hod. KC Biskupcova 36, Praha 3 Vstupné dobrovolné DUCHOVNÍ VÍKEND ARMÁDY SPÁSY V KAMu MALENOVICE 30.9.-2.10. Informace u kpt. Josefa Knoflíčka 737 215 432 nebo na www.armadaspasypraha.cz

PRAVIDELNÉ AKCE NAJDETE NA STRANĚ 2 (Bohoslužby, biblické vyučování, skupinky)