1/3 Možnosti integrace d tí v mate ské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedlá ková
Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysv tlit jako plné za len ní a splynutí jedince se spole ností, což úzce souvisí s pojmem socializace. Nej ast ji a nejb žn ji se s pojmem integrace setkáváme ve spojení integrace postižených. Úžeji se vztahuje na plné splynutí postiženého se spole ností, za len ní se do ní. Znamená to jeho samostatnost a nezávislost bez pot eby zvláštních ohled a p ístup prost edí, ve kterém žije. Integrace znamená, že se takový lov k se svým postižením vyrovnal, dokázal kompenzovat jeho d sledky a je po celý sv j život schopen být rovnoprávným partnerem ve všech b žných oblastech spole enského života, profesní p ípravy i pracovního uplatn ní. Úsp šnost takto pojímané integrace lze p edpokládat p edevším u opožd ných a zanedbaných d tí, u leh ích forem postižení nebo u n kterých chronických onemocn ní. Integrace a vzd lávání V oblasti školství se pojem integrace vztahuje na vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami (s postižením) spole n s tzv. zdravou populací. Hovo í se o integrovaném vzd lávání. To v sob zahrnuje p ístupy a zp soby zapojení t chto d tí, žák a student do hlavních proud vzd lávání a do b žných škol. Cílem je poskytnout jim spole nou zkušenost s jejich zdravými vrstevníky, a p itom respektovat jejich specifické pot eby. V této souvislosti je d ležité si vyjasnit také pojmy postižený lov k a zdraví. - Postižený znamená, že jedinec trpí n kterým druhem trvalého t lesného, duševního, smyslového nebo e ového poškození, které mu bez speciální pomoci více mén znemož uje spl ovat požadavky b žného vzd lávacího procesu a provozu školy. - Zdraví je stav dokonalé t lesné, duševní a sociální pohody, který je výsledkem souladu ve vzájemném p sobení organismu a prost edí. Integrace a inkluze V p ístupech jak realizovat proces za len ní (podpo it proces socializace) postižených se zatím hledají neú inn jší zp soby. - U nás byla a stále p evažuje postup p i integraci tak, že postižené dít nejprve navšt vuje speciální školu, a zdá-li se rodin i p íslušným odborník m, že by mohlo zvládnout „b žnou“ školu, je do ní p e azeno. Stále se ješt objevuje, že škola není dostate n na p íchod takového dít te p ipravena. Není to problém pouze materiálního zajišt ní, ale úsp ch závisí zejména na vst ícnosti kolektivu d tí,
houževnatosti integrovaného dít te, nasazení a trp livosti rodiny, konkrétních u itel i vedení školy. ast ji, než je žádoucí, však souhrn nep íznivých okolností vede k tomu, že se dít vrací do speciální školy. D sledkem bývá trauma dít te z toho, že neusp lo v b žných podmínkách, že nezvládlo b žné nároky. Následky se jen velmi obtížn smazávají a asto vedou k jeho celoživotnímu handicapu. - Stále ast ji se k nám dostávají informace o zahrani ních systémech, které jsou založeny na inkluzi. Hovo í se o tzv. inkluzivních školách, což jsou, voln p eloženo, školy pro všechny bez rozdílu. Pro zdravotn postižené d ti tento p ístup znamená, že každé z nich (až na výjimky, kdy tomu brání velmi t žké postižení) jsou prioritn za azeny do b žné školy bez ohledu na typ postižení. Není p itom rozhodující, zda dít zvládne vzd lávání v plném rozsahu, ale to, zda p i jeho za azení p evažují pozitiva (nap . sociální a emo ní zisk pro dít i ostatní d ti ve t íd ) nad p ípadnými nedostatky a problémy. Inkluze tedy není ur itá výhoda pro snaživ jší, schopn jší dít , ale jeho automatické právo, které se nevyužije pouze tehdy, kdy speciální vzd lávání p edstavuje ješt lepší variantu a v tší p ínos (resp. když by inkluzivní vzd lávání mohlo dít poškodit). Napomáhá tomu p ístup t chto zemí p i zajišt ní optimálního prost edí. Jsou to bezbariérové budovy, kvalitní kompenza ní i další pom cky, vst ícný postoj ve ejnosti, individualizace p ístup , pomoc asistent u iteli, nižší po ty žák ve t ídách i kvalitní odborný podp rný a poradenský servis. Teprve v p ípad , když se prokáže, že dít objektivn b žnou školní docházkou trpí, nastupuje další ešení. Spole enská dimenze integrace Splynutí jedince se spole ností se nám zdá jako naprosto jednoduchá, samoz ejmá záležitost. P i bližším zamyšlení a pohledu do minulosti si však musíme uv domit, že se názory na zp sob soužití s postiženými m nily a vyvíjely, a že dosud ne všichni je p ijímají jako rovnoprávné leny sou asné spole nosti. Postoj k minoritním skupinám, mezi které postižení pat í, je do ur ité míry formován hodnotami, které daná spole nost uznává. Neblahým d dictvím naší minulosti je skute nost, že lidé s postižením žili v podstat na okraji spole enského života a náš vztah k nim byl rozpa itý. asto jsme tak znemož ovali b žnou vzájemnou sociální komunikaci a u postižených se tím vytvá el pocit neúsp chu, trpkosti a ned v ry. Tvo ily se tak bariéry, které p etrvávají v r zném rozsahu i dodnes. Bariéry v našem okolí jsou dvojí. - Fyzickými bariérami jsou konkrétní omezení v prost edí, ve kterém žijeme, ve kterém se každý den pohybujeme. Komplikují nebo zcela znemož ují pohyb osob s postižením v daném prost edí. Ten, kdo pat í mezi „zdravé“, si neuv domuje, že prost edí m st, doprava, budovy apod. byly tvo eny pro n , bez ohledu na tuto skupinu lidí. I p es snahu posledních let o nápravu p etrvávají výrazná omezení v jejich samostatnosti. - Psychické bariéry jsou jak ve „zdravých“ lidech, tak v samotných postižených. „Zdravý“ lov k se mnohdy postiženému vyhýbá. D vody mohou být r zné. Jsou lidé, kte í nev dí, jak s postiženou osobou komunikovat, jak jí pomoci. N kte í mají jakýsi zvláštní pocit viny, že oni jsou zdraví a ten druhý je více i mén bezmocný. „Zdraví“ lidé asto nev dí, jaké zdravotní komplikace postižení p ináší a zda je osoba pohybující se nap . na vozíku schopna komunikace. Problematické je v poslední dob také (bezpochyby vedeno dobrým úmyslem) velké zd raz ování specifik postižení. Tyto pojmy známe jako „speciální pot eby“, „specifické
pot eby“ nebo „zvláštní pot eby“. Vzbuzuje se tím pocit, že tito lidé mají n jaké jiné, mimo ádné pot eby než ostatní. Ale oni mají p ece stejné základní pot eby jako ostatní lidé, tak jak jsou popisovány r znými teoriemi (nap . Maslowovou). Ocitli se však v situaci, kdy pro svoje postižení nemohou n kterou z t chto obecn lidských pot eb uspokojovat obvyklým zp sobem. Brání jim v tom t lesná nebo smyslová vada, chronické onemocn ní, snížená mentální úrove nebo psychické onemocn ní. D ležité je si uv domit, že osoba s postižením se cítí být vy azena ze spole nosti do té míry, jak se k ní chová její okolí. P ítomnost fyzických, materiálních bariér p itom situaci jenom zhoršuje. Jak tuto situaci ešit? Více i mén m že svým p ístupem pomoci každý. T eba tím, že si uv domí, že již zítra m že být i jeho život zcela jiný. Sta í jedna nehoda a každý m že z stat upoután na vozík, m že p ijít o zrak nebo sluch. Naprosto b žný by m l být proto postoj, že osoba s postižením se od „zdravé“ liší jen na první pohled – „pouze“ nevidí, neslyší i nechodí. Uvnit jsme všichni stejní. Ne nadarmo se íká, že u lov ka je rozhodující, jaký je uvnit , a ne, jak vypadá jeho t lesná schránka. Chceme-li umožnit plnohodnotné a spravedlivé za len ní postižených do spole nosti, musíme jim to umožnit i v našich myslích a srdcích. Musíme je poznávat takové, jací jsou, s jejich radostmi i starostmi a um t v nich objevovat to, ím mohou obohacovat náš spole ný život. Výrazn pomoci mohou projektanti, architekti, ú edníci stavebních ú ad , sociální pracovníci a pracovníci ve zdravotnictví, zkrátka všichni ti, kte í se spolupodílejí na tvorb našeho životního prost edí a spole nosti. Nezastupitelnou roli p itom sehrává škola a pracovníci zabývající se vzd láváním d tí, žák , student i dosp lých. 1/3.2 Školská legislativa a integrace PaedDr. Hana Sedlá ková
Pluralitní demokracie vzniklá zm nou politické situace u nás umožnila vytvá et p íznivé podmínky pro integraci postižených. Základním dokumentem je Listina základních práv a svobod, podle které se základní práva zaru ují všem bez rozdílu. Stávající legislativa v eské republice také akceptuje mezinárodní dokument Úmluvu o právech dít te, která íká: Smluvní strany se shodují, že výchova dít te má sm ovat k rozvoji osobnosti dít te, jeho nadání a jeho rozumových schopností na nejvyšší možnou míru. V roce 1993 eská republika p ijala podobn jako ostatní lenské státy OSN Standardní pravidla pro vyrovnávání p íležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Následn byl ve stejném roce p ijat Národní plán opat ení pro snížení negativních d sledk zdravotního postižení, který se snaží více podporovat aktivitu postižených. Sou asné právní p edpisy se opírají o program rozvoje vzd lávací soustavy Kvalita a odpov dnost a dokumentu Národní program rozvoje v eské republice Bílá kniha. Ve svých ustanoveních zajiš ují právo všech d tí na adekvátní formu pravidelného systematického vzd lávání.
Právní p edpisy vztahující se k integraci: Zákon . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon) -
§ 16 se zabývá vzd láváním d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami:
1.
stanoví, kdo jsou pro ú ely tohoto zákona d ti, žáci a studenti se speciálními vzd lávacími pot ebami (zdravotn postižení, zdravotn znevýhodn ní, sociáln znevýhodn ní a s na ízenou ústavní výchovou),
2.
ur uje, kdo zjiš uje jejich speciální vzd lávací pot eby,
3.
vyjmenovává práva d tí žák a student se speciálními vzd lávacími
4. -
pot ebami,
zavádí možnost a pravidla pro z ízení funkce asistent pedagoga; § 18 umož uje zavedení individuálního vzd lávacího plánu;
§ 19 ur uje, kdo stanoví pravidla vzd lávání d tí žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami.Zákon . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o zm n n kterých zákon -
§ 3 stanoví p edpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka;
-
§ 5 se zabývá odbornou kvalifikací u itele mate ské školy;
§ 20 se zabývá kvalifikací asistenta pedagoga.Vyhláška . 73/2005 Sb., o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných -
§ 1 hovo í o podp rných opat eních p i vzd lávání a stanoví, kdo je považován za žáka s t žkým zdravotním postižením;
-
§ 2 se zabývá zásadami a cíli speciálního vzd lávání;
-
§ 3 stanoví formy speciálního vzd lávání;
-
§ 4 definuje innost škol p i zdravotnických za ízeních;
-
§ 5 vyjmenovává typy speciálních škol;
-
§ 6 se zabývá individuálním vzd lávacím plánem;
-
§ 7 definuje innost asistenta pedagoga a náležitosti žádosti o z ízení jeho funkce;
-
§ 8 stanoví organizaci speciálního vzd lávání;
-
§ 9 ur uje zp sob za azování žák se zdravotním postižením do speciálního vzd lávání;
-
§ 10 stanoví po ty žák ve t ídách;
-
§ 11 se zabývá pé í o bezpe nost a zdraví žák . D ležitou skute ností je, že vyhláška stanoví, že individuální integrace je pouze u d tí se zdravotním postižením, které mají specifické vzd lávací pot eby v souladu s ustanovením školského zákona.
Vyhláška . 14/2005 Sb., o p edškolním vzd lávání
-
§ 1a) stanoví, že d tem se speciálními vzd lávacími pot ebami je zabezpe ena nezbytná speciáln pedagogická podpora;
§ 2 ur uje po et d tí ve t íd , kde jsou za azeny d ti se speciálními vzd lávacími pot ebami.Vyhláška . 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských za ízeních -
§ 1 stanoví, komu jsou služby ur eny;
-
§ 2 ur uje obsah poradenských služeb.
1/3.3 Integrace v mate ské škole (dále MŠ) PaedDr. Hana Sedlá ková
Ustanovení výše citovaných právních p edpis se v plném rozsahu vztahují také na MŠ. Co nejd ležit jšího z nich pro MŠ vyplývá: -
D tmi se speciálními vzd lávacími pot ebami (dále SVP) jsou:d ti se zdravotním postižením, což je mentální, t lesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady e i, soub žné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy u ení nebo chování,
-
d ti se zdravotním znevýhodn ním, což je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo leh í zdravotní poruchy vedoucí k poruchám u ení a chování, které vyžadují zohledn ní p i vzd lávání,
-
d ti se sociálním znevýhodn ním, což je rodinné prost edí s nízkým sociáln kulturním postavením, ohrožení sociáln patologickými jevy,
-
d ti s na ízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, nebo d ti s postavením azylanta a ú astníka ízení o ud lení azylu na území eské republiky.
-
Formy integrace d tí mohou být: - individuální integrace, ímž se rozumí vzd lávání v b žné MŠ, nebo v p ípadech hodných zvláštního z etele ve speciální škole pro d ti s jiným druhem postižení, - skupinová integrace, ímž se rozumí ve t íd z ízené pro d ti se SVP v b žné MŠ nebo speciální škole z ízené pro d ti s jiným druhem postižení (nej ast jší jsou to logopedické t ídy nebo t ídy pro d ti se sociálním znevýhodn ním, které se z izují zejména p i základních školách), - vzd lávání ve škole samostatn z ízené pro d ti se zdravotním postižením (tzv. speciální školy), - kombinace výše uvedených forem.
•
Za azení dít te do n které formy (tedy i individuální integraci) provádí editel školy na základ doporu ení školského poradenského za ízení a se souhlasem zákonného zástupce dít te, p i emž za azení m že p edcházet diagnostický pobyt v rozsahu 2 až 6 m síc .Individuální vzd lávací plán není povinností p i vzd lávání d tí se SVP, ale
zpracovává se, pokud to situace vyžaduje, nej ast ji v p ípadech individuální integrace (pokud bez n ho nelze zaru it p izp sobení vzd lávání pot ebám a možnostem dít te).Stanovené po ty d tí ve t íd MŠ jsou: 1.
b žná t ída, do které jsou za azeny d ti se zdravotním postižením, má nejmén 12 d tí a napl uje se do po tu 19 d tí,
-
t ída z ízená pro d ti se zdravotním postižením má nejmén 6 a nejvíce 14 d tí s p ihlédnutím k v ku a jejich speciálním vzd lávacím pot ebám.V p ípad pot eby a na základ návrhu školského poradenského za ízení lze požádat o dalšího pedagogického pracovníka – z ízení funkce asistenta pedagoga.Ve t íd samostatn z ízené pro d ti se zdravotním postižením se zabezpe uje speciáln pedagogická pé e nejvýše v rozsahu 3 hodiny denn (nap . logopedická, tyflopedická).
Pé e o d ti se SVP se promítla také do dalších dokument souvisejících s kurikulární reformou. Základním z nich je Rámcový vzd lávací program pro p edškolní vzd lávání j. 32 405/2004 -22 (dále RVP PV), který v samostatné kapitole podrobn ji rozpracovává vzd lávání t chto d tí. Hlavním zám rem je, aby co nejvíce d tí se SVP m lo šanci vzd lávat se se svými „zdravými“ vrstevníky, být nedílnou sou ástí života spole nosti. D ti se tak stávají sebev dom jšími, odvážn jšími a postupn nezávislými na druhých. Pro ostatní d ti je p ínos v tom, že se nau í v p irozených podmínkách p ijímat r znorodost lidí jako b žnou sou ást života. Výzkumy bylo prokázáno, že 7 prvních let života lov ka je z hlediska utvá ení základ jeho osobnosti nejd ležit jších. Co se v tomto období do d tí „vloží“, prokazateln tvo í základ jejich chování v dosp losti. Integrace je p irozeným prost edkem pro pokládání základ tolerance a ohleduplnosti. Co je d ležité si uv domit: -
Školská reforma nastavila pravidla vzd lávání v souladu s demokratickými principy a novými v deckými poznatky. MŠ, která dob e pochopila první dv zásady vzd lávání stanovené školským zákonem (rovného p ístupu a zohled ování vzd lávacích pot eb jednotlivc ), do svých dlouhodobých zám r i školního vzd lávacího programu (dále ŠVP) zapracovala vytvá ení nebo zlepšování podmínek pro integraci d tí se SVP. Nejedná se pouze o zám ry a cíle v materiálních podmínkách, které se vztahují zejména k vytvá ení bezbariérového prost edí, ale také v oblasti personální, což úzce souvisí s dalším vzd láváním u itelek ve speciáln pedagogické problematice.
-
Z hlediska vzd lávacího obsahu ŠVP jsou rámcové cíle i výstupy – kompetence pro d ti se SVP i ostatní d ti spole né. P i tvorb integrovaných blok se m že MŠ rozhodnout, zda problematiku speciálních pot eb (cíle, innosti, postupy) zapracuje do spole ných blok , nebo vypracuje samostatné, dopl ující programy (nap . pro logopedickou pé i).
-
T ídní vzd lávací program se musí ve svém obsahu (cílech i innostech) p izp sobovat situaci, že ve t íd je dít s SVP a m l by odpovídat jeho pot ebám i možnostem. Pokud je dít vzd láváno p evážn izolovan od ostatních d tí, nedochází k žádoucí sociální integraci, dít se nestává a necítí rovnoprávnou sou ástí komunity t ídy.
-
P i integraci se neobejdeme bez systematické spolupráce s odborníky, zejména školských poradenských za ízení (speciáln pedagogických center a pedagogickopsychologických poraden, dále také SPC a PPP).
Je tedy jednozna né, že k integraci d tí se SVP musíme p istupovat s mimo ádnou zodpov dností. Aby byla úsp šná, je t eba, aby jí p edcházelo vytvo ení celé ady podmínek, bez jejichž napln ní by bylo nejen zbyte né, ale i nezodpov dné dít do b žné MŠ p ijmout.
1/3.4 Podmínky pro integraci PaedDr. Hana Sedlá ková
Kdy jsou zajišt ny podmínky pro vzd lávání d tí s konkrétním druhem postižení, zdravotním nebo sociálním znevýhodn ním, podrobn stanoví RVP PV v kapitole Vzd lávání d tí se speciálními vzd lávacími pot ebami. Není proto nutné je nyní opisovat, vhodn jší je ujasnit si širší souvislosti. Materiální podmínky •
Postiženému dít ti musí být budova školy i t ída dostupná bez nadm rné nutnosti pomoci okolím.Vybavení t ídy musí obsahovat pom cky a materiály odpovídající jeho speciálním pot ebám (druhu postižení) a umož ovat stimulaci v rozvoji jeho osobnosti.
-
Sociáln –personální podmínkyD ležitým faktorem je p ipravenost u itele. Vedení školy by p i rozhodování o integraci m lo vycházet i ze skute nosti, zda konkrétní u itel se za azením postiženého dít te do „své“ t ídy souhlasí. Zda je p esv d en, že tuto náro nou pedagogickou situaci zvládne. Jeho ochota a vst ícnost je velmi d ležitá, ale sama o sob bez základních znalostí p íslušné oblasti speciální pedagogiky nesta í. U itelka nemusí být speciální pedagog, ale m la by si být v doma nutnosti vzd lávat se v problematice daného postižení. Jsou známy p ípady, kdy dobrá snaha u itelky, ale neodhadnutí závažnosti postižení a neznalost p ístup , vedla:
-
k nezvládnutí situace a p e azení dít te zp t do speciální školy, což v tšinou provázejí negativní d sledky pro dít (pocit selhání, neúsp chu apod.),
-
k situaci, že u itelka zacházela s dít tem soucitn , z d vodu ochrany ho svým p ístupem odd lovala od d tí, a tím docházelo k jeho izolovanosti a pot ebná sociální integrace byla minimální,
-
k extrémní pé i u itelky o zdravotn postižené dít , kdy jí na ostatní d ti ve t íd zbývalo minimum asu, což je nep ípustné.
-
Naprosto klí ovou podmínkou je p ijetí postiženého dít te kolektivem ostatních. Ten musí být na p íchod dít te, zejména s t žším postižením (neslyšící, nevidomé, t lesn postižené apod.) p ipraven a u itelka musí jakékoliv negativní projevy v i n mu s d tmi citliv a okamžit projednávat. P esto, že je integrace postiženého dít te, jak je zmín no v úvodu, pro ostatní d ti p irozeným prost edkem k vyvá ení pozitivních postoj k odlišnostem mezi lidmi,
m že vést již v p edškolním v ku také k projev m netolerance, dokonce i vzniku šikany.
Formální Pro integraci jsou p esn stanoveny náležitosti, které škola musí naplnit. Souvisí zejména s dokumentací, která je pot ebná pro její realizaci. S integrací dít te nebo skupiny d ti škole také vzniká nárok na další finan ní prost edky (související s jinou výší normativu na dít , p ípadn se z ízením funkce asistenta pedagoga). Za azení t chto d tí do b žné MŠ s sebou nese také snížení po t d tí ve t ídách. V d sledku rostoucího zájmu o p edškolní vzd lávání se tak m že znesnadnit p ijetí všech p ihlášených d tí. Proto je vždy nejen diplomatické, ale také nutné projednání a získání souhlasu od z izovatele i p íslušného odboru školství krajského ú adu. Podrobn ji se t mito náležitostmi zabýváme v následující ásti. 1/3.5 Postup p i realizaci integrace PaedDr. Hana Sedlá ková
Pokud se po zvážení, nakolik napl ujeme materiální a sociáln -personální podmínky, rozhodneme integrovat dít nebo d ti se SVP, je t eba: -
Organiza n zabezpe it t ídu s nižším po tem d tí umož ujícím individuální integraci nebo z ídit t ídu pro d ti se zdravotním postižením (skupinová integrace), k emuž je t eba:
-
Mít projednání a souhlas p íslušného odboru školství krajského ú adu. To zakládá nárok na získání finan ních prost edk ze státního rozpo tu na pokrytí zvýšených náklad . Musíme si uv domit, že stávající zp sob financování je založen, zjednodušen e eno, na po tu d tí ve t íd . Proto je velmi obtížné snížit jejich po et v souladu s požadavky platných vyhlášek a integrovat postižené dít , aniž bychom m li jistotu, že náklady s tím spojené máme finan n zajišt ny. Nižší po ty d tí s sebou totiž vždy nesou snížení limitu pracovník , a tím i délky jejich pedagogického úvazku. M že se tak výrazn komplikovat provoz školy i zajišt ní bezpe nosti d tí p i vzd lávání. Je samoz ejm možné získat finan ní prost edky i z jiných zdroj (od z izovatele, od ob anských sdružení nebo od sponzor ). Z praxe však víme, že to bývá velmi obtížné a ne vždy spolehlivé z hlediska dlouhodobosti procesu integrace.
-
Po ty d tí ve t ídách i vybavení jejich prostor upravit tak, jak požadují platné vyhlášky a další školské dokumenty (popsáno již výše).Rozhodnout o p ijetí dít te (vhodné je p ed p ijetím využít možnosti diagnostického pobytu). K p ijetí a následnému vykázání dít te jako integrovaného je t eba mít následující dokumenty:
1. Neopomenutelným základním dokumentem je vyšet ení a doporu ení školského poradenského za ízení (p íklad . 1). Velký d raz je kladen na slovo školským. Stále ast ji se objevují nejr zn jší návrhy a vyšet ení od privátních odborník . Vzhledem k tomu, že integrace s sebou nese zvýšené erpání finan ních prost edk ze státního rozpo tu, stát si stanovil, že pro tyto ú ely jsou kompetentní pouze poradenská za ízení, která jsou ádn zapsána v rejst íku škol a školských za ízení. Neznamená to, že by rodi e nem li možnost absolvovat vyšet ení u jiného odborníka. Výsledky vyšet ení ale musí posoudit a na jejich základ , p ípadn po dovyšet ení, dát písemné doporu ení m že jen n které ze školských poradenských za ízení.Žádost zákonného zástupce (p íklad . 2) nebo jeho souhlas se za azením dít te do n které formy speciálního vzd lávání (integrace). 2. Rozhodnutí o p ijetí dít te, které má stanovené náležitosti a je v souladu se školským zákonem vydáno ve správním ízení (p íklad . 3), 3. Vytvo ený individuální vzd lávací plán (p íklad . 4), pokud ho školské poradenské pracovišt navrhne. Podrobn ji je tato problematika ešena v další ásti. -
Nástupem dít te do MŠ nastává velmi zodpov dná, ale smysluplná práce, o níž již bylo mnohé e eno v p edchozích kapitolách. Je nutné si uv domit, že p edpokladem pro dosahování žádoucích pozitivních výsledk je aktivita v sebevzd lávání u itelek a d kladné promýšlení postup p i plánování a p íprav vzd lávacích p íležitostí pro d ti. Je nezbytn nutné si uv domit, že pedagogické p sobení musí být po odborné stránce profesionální, pon vadž tyto d ti mají asto odlišné zkušenosti, jiné p edpoklady, jsou v obtížn jší situaci z hlediska samostatnosti a schopnosti p izp sobit se. Mnohdy jsou jejich projevy výrazn odlišné od „b žné normy“ chování dít te p edškolního v ku. Nezbytn nutná je proto také citlivá a otev ená spolupráce s rodinou dít te a systematická spolupráce s odborníky poradenských pracoviš .
1/3.6 Individuální vzd lávací plán PaedDr. Hana Sedlá ková
Právní problematiku související s individuálním vzd lávacím programem (dále IVP) eší •
§ 18 a 19 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), které ur ují, že vzd lávání podle IVP editel m že povolit na základ žádosti zákonného zástupce a doporu ení školského poradenského za ízení a podrobnosti jsou stanoveny provád cím p edpisem – vyhláškou.
•
§ 6 vyhlášky . 73/2005 Sb., o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných, z jehož obsahu vyplývá:
-
IVP nemusí být vypracován vždy, ale stanoví se v p ípad pot eby. Pokud ho však navrhne n které školské poradenské z ízení ve svém doporu ení, m l by být
vytvo en.Vypracovává se ve spolupráci se školským poradenským za ízením a zákonným zástupcem dít te, zpravidla nejpozd ji do 1 m síce po nástupu dít te do MŠ. B hem školního roku m že být dopl ován a upravován.Za jeho zpracování zodpovídá editel, který má povinnost seznámit s ním zákonného zástupce dít te. Seznámení potvrdí zákonný zástupce svým podpisem.Školské poradenské pracovišt sleduje a 2x ro n vyhodnocuje realizaci IVP a MŠ zajiš uje poradenskou pomoc. V p ípad problém informuje editele. -
IVP je sou ástí dokumentace dít te a obsahuje (p íklad . 4)
-
údaje o obsahu, rozsahu, zp sobu individuální speciáln pedagogické pé e, v etn zd vodn ní,
-
údaje o cíli vzd lávání, o volb pedagogických postup , o zp sobu hodnocení a konkrétní asové a obsahové rozvržení vzd lávání,
-
vyjád ení pot eby dalšího pedagogického pracovníka nebo osoby v etn jejího rozsahu,
-
seznam pot ebných speciálních, kompenza ních, rehabilita ních pom cek a materiál ,
-
jmenovité ur ení pedagogického pracovníka školského poradenského za ízení, se kterým bude škola spolupracovat,
-
návrh p ípadného snížení po tu d tí ve t íd ,
-
p edpokládanou pot ebu navýšení finan ních prost edk ,
-
záv ry odborných vyšet ení.
V MŠ se vypracovávají IVP nej ast ji v p ípad individuální integrace. Jeho hlavním smyslem a obsahem je naplánovat kroky vedoucí ke kompenzaci, náprav , zmírn ní vlivu postižení a maximálnímu rozvoji osobnosti dít te. Má význam a p ínos zejména v tom, že: -
umož uje dít ti postupovat p i vzd lávání podle jeho schopností, individuálním tempem, bez stresujícího porovnávání se s ostatními d tmi,
-
umož uje u iteli pracovat s dít tem na úrovni, které ono konkrétn dosahuje,
-
do p ípravy se zapojují i rodi e, kte í se tak stávají spoluodpov dnými za pokroky dít te.
IVP není „slohové cvi ení“, ale jasný, stru ný a konkrétní dokument. Na základ p esn stanovené pedagogické diagnózy by m l vycházet z obsahu vzd lávání (integrovaných blok ) platného ŠVP. M l by být také v souladu s t ídním vzd lávacím programem t ídy, do které bylo dít integrováno. T ídní plány by m ly vždy obsahovat konkrétní vzd lávací cíle a innosti pro integrované dít . Vzd lávací nabídku IVP je t eba upravit tak, aby odpovídala jeho individuálním možnostem a schopnostem a volené innosti byly pro dít vhodné a zvládnutelné. Zde se mnohé školy dopoušt jí chyby tím, že za pedagogickou diagnózu považují opsání záv ru z odborného vyšet ení. Dobrou pedagogickou diagnózou je však jasn definovaný stav, jak dít zvládá poznatky, dovednosti, jaké úrovn dosahuje v rozvoji kompetencí apod., aby IVP mohl na jeho aktuální stav navazovat a smyslupln a cílen je rozvíjet. Nesmíme také zapomínat, že nedílnou sou ástí je pravidelné vyhodnocování pokrok dít te
a ú innosti pedagogických postup u itelek. Záv rem je ur it dobré pojmenovat si nej ast jší nedostatky p i tvorb IVP, abychom se jich vyvarovali: -
povrchní vnímání a pochopení záv r odborných vyšet ení, které asto souvisí s malou odbornou znalostí problematiky,
-
formální stanovení vzd lávacích cíl bez vazby na konkrétní pot eby dít te, které vyplývají z výsledk odborných vyšet ení,
-
chybí promyšlené zvyšování nárok na dít s ohledem na jeho p edpoklady,
-
p ílišná obecnost IVP, který sice formáln spl uje všechny požadavky, ale nedává jasný obraz o tom, do kterých oblastí bude vzd lávání cílen zam eno a jak bude realizováno,
-
nevyváženost jeho zam ení, kdy se zabývá pouze n kterými problémy, a již z hlediska výsledk odborných vyšet ení, nebo nap . materiálního zajišt ní, jiné významné opomíjí.
1/3.7 Podpora odborných pracoviš p i integraci PaedDr. Hana Sedlá ková
Z p edcházejících ástí je z ejmé, že významnou a nezastupitelnou roli p i integraci a vzd lávání d tí se SVP mají školská poradenská za ízení. Systematická spolupráce s n kterým ze školských poradenských pracoviš je pro úsp šnost nezbytn nutná. S nimi MŠ konzultuje a radí se p i problémech souvisejících s konkrétní prací s dít tem. Má také možnost na základ souhlasu zákonných zástupc (p íklad . 5) požádat o provedení dalšího odborného vyšet ení, které m že pomoci zkvalitnit p ístupy p i vzd lávání integrovaného dít te. Pro je nutné obracet se práv na školské poradenské za ízení, bylo vysv tleno v ásti zabývající se postupem MŠ p i integraci. Ve vyhlášce . 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských za ízeních, pak najdeme d ležité informace týkající se -
komu jsou služby poskytovány – d tem, jejich zákonným zástupc m, školám,
-
podmínek, za kterých se služby poskytují – na základ jejich žádosti nebo písemného souhlasu (p íloha . 5),
-
obsahu služeb – pro naše ú ely jsou d ležité zejména zajišt ní speciáln pedagogické pé e a diagnostiky pro postižené integrované d ti, pomoc p i ešení problém souvisejících s jejich vzd láváním jak rodi m, tak i pedagogickým pracovník m,
-
spoluú asti na tvorb IVP.
P ílohy vyhlášky obsahují podrobný popis všech standardních inností školských poradenských za ízení. MŠ p i své innosti využívají služby dvou z nich – pedagogickopsychologických poraden a speciáln pedagogických center.
-
Pedagogicko-psychologické poradny poskytují MŠ poradenství zejména p i zjišt ní problém souvisejících s p ipraveností d tí na základní vzd lávání.
-
Speciáln pedagogická centra jsou odbornými poradenskými centry zam enými na poradenství v p ípad vzd lávání zdravotn postižených d tí a také jejich integrace do b žných škol. Z izovány jsou podle druhu postižení a v sou asnosti mají MŠ možnost využít odborných služeb poskytovaných:
-
speciáln pedagogickým centrem pro d ti s vadami e i,
-
speciáln pedagogickým centrem pro d ti se zrakovým postižením,
-
speciáln pedagogickým centrem pro d ti se sluchovým postižením,
-
speciáln pedagogickým centrem pro d ti s mentálním postižením,
-
speciáln pedagogickým centrem pro d ti s t lesným postižením,
-
speciáln pedagogickým centrem pro d ti s poruchami autistického spektra. Centra vznikají zpravidla p i školách z ízených pro d ti s konkrétním druhem postižení. To je velmi dobrým vodítkem, kam se m že MŠ obrátit v p ípad rozhodování se o integraci. Práv v centru MŠ získá nejvíce pot ebných informací. Pokud dít integruje, pak práv s centrem podle druhu postižení bude nejvíce spolupracovat.
Co je d ležité si uv domit: -
Spolupráce MŠ s t mito za ízeními by m la být systematická, ne pouze nárazová v p ípad krizových situací.Pokud se MŠ obrací na poradenské pracovišt , m la by sv j dotaz, požadavek formulovat konkrétn . Nesta í pouze „máme s tímto dít tem problémy, vyšet ete ho…“. Za ízení potom obvykle vypracuje na základ vyšet ení zprávu, obsahující jen diagnózu. MŠ pak asto kritizují, že se ze zprávy nedozví, jak s dít tem pracovat. D ležité je proto jasn formulovat svoje o ekávání. Nejlepší je popsat, jak se dít chová, projevuje, reaguje v MŠ konkrétn popsaným zp sobem a MŠ by pot ebovala v d t, co m že být p í inou, a hlavn , jakým zp sobem postupovat p i vzd lávání dít te, jaké metody a formy používat.Mnohdy MŠ poukazují na to, že p ece nemohou bez souhlasu rodi žádat o vyšet ení dít te, nebo že výsledky vyšet ení od rodi nezískají. To je pochopitelné, jedná se o citlivé informace a o jejich použití mají právo rozhodovat pouze rodi e. Nic však MŠ nebrání konzultovat s poradenským pracovišt m tím zp sobem, že v obecné rovin požádá o radu, jak postupovat, když je ve t íd dít , které se projevuje zp sobem, který podrobn popíše. Pak by m la škola získat konkrétní odpov . I tak lze získat metodickou pomoc, která p isp je ke zkvalitn ní vzd lávací práce ve prosp ch d tí.
1/3.8 Spolupráce rodiny a MŠ PaedDr. Hana Sedlá ková
Spolupráce rodiny a MŠ p i vzd lávání d tí je jednou ze základních podmínek úsp šnosti. RVP PV jí proto v nuje velkou pozornost. Klade d raz na spolupodílení se rodi na
tvorb programu a dokument MŠ i jejím život . Vymezuje, že p edškolní vzd lávání dopl uje rodinnou výchovu, tedy to, eho se dít ti z nejr zn jších d vod v rodin nedostává. MŠ by proto m la promýšlet a zavád t nové formy spolupráce, které tyto požadavky umožní naplnit. Rodi e d tí se SVP, zejména se zdravotním postižením, tvo í skupinu, která navíc vyžaduje velmi citlivý a empatický p ístup od pedagog . Tyto rodiny se obvykle musejí vyrovnávat s velmi obtížnými situacemi, které si pedagogové musí uv domovat, respektovat je a pochopit. Problémy, které život rodiny s postiženým dít tem ovliv ují, jsou zejména: Osobní Narození postiženého dít te zásadním zp sobem zasáhne život všech len rodiny. Odborníci uvád jí, že mnohdy, zejména v prvních letech, více odborné podpory pot ebují rodi e než postižené dít . Je pro n nesmírn obtížné vyrovnat se se skute ností, že se stalo to, o em byli p esv d eni, že se jich netýká. Jejich dít není „dokonalé“. Nastupují u nich pochybnosti, pocity viny, mnohdy sebeobvi ování, nebo hledání viníka. asto dlouhodob p etrvává postoj, který se dá vyjád it slovy „pro zrovna nám…“. Všechny tyto okolnosti narušují soužití v rodin . N které rodiny se spojí k ešení problém a její lenové se vzájemn d lí o povinnosti a spolupodílí se na pé i o dít . ast jším jevem však zatím je, že se rodina rozpadne a na vše z stává obvykle sama matka. Spole enské D sledky v tší zát že se projevují také ve vztahu ke komunit , ve které rodina žije. Stává se, že okolí neví, jak s rodinou a dít tem komunikovat, jak se k nim chovat. Za ínají se jim proto vyhýbat. Rodina se tak m že dostat tém do izolace a velmi trp t nedostatkem kontakt s ostatními. P ispívá k tomu také skute nost, že na rozdíl od b žných rodin, kde se dít velmi rychle osamostat uje, jejich dít obvykle vyžaduje pomoc a pé i mnohem déle. N kdy i po celý život. Matky velmi asto opoušt jí zam stnání a soust edí se na poskytování nutné pé e. P estože se situace v zajišt ní sociální pomoci zlepšuje, p íležitostí pro spole enský život proto mají mnohem mén . Finan ní Rodiny se asto dostávají do obtížné finan ní situace. Je to obvykle d sledkem rozpadu rodiny nebo nutnosti opustit zam stnání a pe ovat o dít . asto situaci ovliv uje také pot eba zajistit dít ti finan n náro né pom cky, lé bu nebo léky. I p es zvyšující se vst ícnost sociální politiky to mnohdy znamená velkou zát ž pro rodinný rozpo et. Pedagogové by m li mít tyto problémy na pam ti, když rodi e p icházejí mnohdy i s nereálnými požadavky, názory nebo neobjektivním pohledem na možnosti a schopnosti svých d tí. D ležité je mít pochopení pro n kdy až p ecitliv lost a neodsuzovat postoje, hrani ící až s pocitem nepochopení a ublíženosti. M li by citliv a s trp livostí p sobit ve sm ru sjednocení pohled a dohody na postupu rozvoje dít te. Rodi e by m li být p esv d eni, že MŠ jde skute n o prosp ch jejich dít te. Jen tak m že získat jejich plnou d v ru, kterou provází také otev enost a ochota sd lovat i d v rn jší
informace, které mohou výrazn pomoci v pochopení problém dít te a hledání optimálnho p ístupu k n mu. 1/3.9 Asistent pedagoga PaedDr. Hana Sedlá ková
Reforma školství ve svých právních dokumentech v souvislosti s podporou integrace d tí se SPV a na základ zkušeností s jejich vzd láváním nastavila p esn ji a optimáln ji možnosti pro vytvo ení žádoucího prost edí pro jejich rozvoj a úsp šnost integrace. Umožnila p i zajišt ní vzd lávání p sobení další osoby krom u itelky. Byla zavedena funkce asistenta pedagoga. Pé i o postižené d ti nezajiš uje pouze školství, ale výrazn se na ní podílí také rezort práce a sociálních v cí. Ten má pro rodinu zavedenu možnost v p ípad pot eby využít osobního asistenta. V praxi se pak setkáváme se zam ováním t chto funkcí. Mnohdy rodi e na základ nep esných informací p icházejí do školy s požadavkem na osobního asistenta pro svoje dít . Pedagog by m l být schopen fundovan odpov d t, proto je nutné si ob funkce ujasnit: •
Osobní asistent je v užším slova smyslu zam stnanec poskytovatele sociálních služeb, který je registrován na službu osobní asistence podle zákona o sociálních službách. V širším slova smyslu je to osoba, která poskytuje dobrovoln nebo za dohodnutou finan ní odm nu pé i klientovi v jeho p irozeném prost edí. Rodi e se proto musí obrátit na p íslušný odbor sociální pé e v míst jejich bydlišt . Funkci asistenta pedagoga eší p edpisy platné v rámci resortu ministerstva práce a sociálních v cí. Jsou to: - Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, který v § 39 definuje, že osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou sob sta nost z d vodu v ku, chronického onemocn ní nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez asového omezení, v p irozeném sociálním prost edí osob a p i innostech, které osoba pot ebuje. Dále tyto služby definuje. Pro naše ú ely jsou d ležité zejména tyto:
- pomoc p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu, - pomoc p i osobní hygien , - pomoc p i zajišt ní stravy, - výchovné, vzd lávací a aktiviza ní innosti, - zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím.Vyhláška MPSV . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách, která v § 5 podrobn ji stanoví, co pat í do základních služeb poskytovaných osobním asistentem. Vybíráme ty, které mají vztah k integraci d tí: - pomoc a podpora p i podávání jídla a pití, - pomoc p i oblékání a svlékání, v etn speciálních pom cek,
- pomoc p i prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnit ním i vn jším prostoru, - pomoc p i úkonech osobní hygieny a použití WC, - pomoc a podpora rodin v pé i o dít , - pomoc s nácvikem a upev ováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, - doprovázení do školy, školského za ízení, k léka i, na zájmové a volno asové aktivity. - Funkci asistenta pedagoga eší p edpisy platné v resortu školství. Jsou to: - Zákon . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání. V § 16 odst. 9 stanoví, že editel mate ské školy, základní školy m že se souhlasem odboru školství krajského ú adu ve t íd , ve které se vzd lává dít se speciálními vzd lávacími pot ebami, z ídit funkci asistenta pedagoga. V p ípad d tí se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodn ním je nezbytn vyjád ení školského poradenského pracovišt . - Zákon . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a zm n n kterých zákon . V § 2 stanoví, že asistent pedagoga je pedagogický pracovník, který vykonává p ímou pedagogickou innost a v § 20 vymezuje požadavky na jeho odbornou kvalifikaci. - Vyhláška . 73/2005 Sb., o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných. - § 7 odst. 1 stanoví podrobnosti o innosti asistenta pedagoga. Jsou to pomoc p i p izp sobování se prost edí školy, pomoc u iteli p i vzd lávání, p i komunikaci dít te s ostatními d tmi i spolupráci s rodi i a komunitou, ze které dít pochází. - Stejný § 7 v odst. 2 vymezuje náležitosti žádosti o souhlas se z ízením této funkce. Souhlas vydává odbor školství p íslušného krajského ú adu a ten si obvykle vytvá í podrobn jší vnit ní p edpis. Ten obvykle eší také zp sob financování. Pro p ehlednost uvádíme p íklady . 6 a 7, kterými je podrobn ešena problematika z ízení této funkce samostatn pro zdravotn postižené a znevýhodn né dít a pro d ti ze sociáln znevýhodn ného prost edí. - § 8 odst. 6 umož uje, že ve t ídách ur ených pro d ti s t žkým zdravotním postižením mohou zabezpe ovat výchovn vzd lávací innost soub žn 3 pedagogi tí pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga. - Na ízení vlády . 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu p ímé vyu ovací, p ímé výchovné, p ímé speciáln pedagogické a p ímé pedagogicko-psychologické innosti pedagogických pracovník . V p íloze . 1 stanoví týdenní rozsah hodin p ímé pedagogické innosti asistenta pedagoga. Je to v rozsahu 20–40 hodin. 1/3.10 P íloha s p íklady PaedDr. Hana Sedlá ková
P íklad . 1 DOPORU ENÍ K INDIVIDUÁLNÍ/SKUPINOVÉ INTEGRACI / K ZA AZENÍ DO ŠKOLY SAMOSTATN Z ÍZENÉ PRO D TI, ŽÁKY, STUDENTY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (ponechte konkrétní typ doporu ené formy)
Speciáln pedagogické centrum
P íloha ke zpráv z vyšet ení MATE SKÁ / ZÁKLADNÍ / ST EDNÍ / VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA
Ro ník / školní rok (v dob vyšet ení): (ponechte pouze druh školy, pro kterou je doporu ení ur eno) Jméno a p íjmení dít te/žáka: Narozen: Bydlišt : Typy zdravotního postižení dít te, žáka, studenta se speciálními vzd lávacími pot ebami jsou specifikovány v § 16 odst. 2 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školského zákona) Typ zdravotního postižení: (ponechte jediné ozna ení) Mentální (lehké, st edn t žké, t žké, hluboké) – dopl te doporu ený vzd lávací program T lesné Zrakové Sluchové Vady e i Soub žné postižení více vadami (napište jakými) Autismus Vývojové poruchy u ení Vývojové poruchy chování Doporu ujeme (dle vyhlášky o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných . 73/2005 Sb.): - individuální integraci (dle § 3 odst. 1 písmeno a) - skupinovou integraci (dle § 3 odst. 2 písmeno b) - za azení ve škole samostatn z ízené pro žáky se zdravotním postižením (§ 3 odst.1, písmeno d) - kombinaci výše uvedených forem – jakou (§ 3 odst. 1, písmeno d) Ponechte jedinou formu integrace pot eba asistenta pedagoga: (specifikujte jeho innost a po et hodin) NE – ANO - jiná doporu ení: viz zpráva z vyšet ení
Ú innost doporu ení pro pot eby statistického výkaznictví od–do: KONZULTANT NA SPC: Doporu ení vypracoval:
editel:
Datum: UPOZORN NÍ ! p ed uplynutím doby platnosti doporu ení (2–3 m síce) škola požádá o kontrolní vyšet ení (vypln ní školního dotazníku a souhlas rodi )
P íklad . 2 ŽÁDOST O POVOLENÍ VZD LÁVÁNÍ PODLE INDIVIDUÁLNÍHO VZD LÁVACÍHO PLÁNU
1. Zákonný zástupce dít te Jméno a p íjmení:……………………………………… Datum narození:……………………………………….. Místo trvalého pobytu:………………………………… 2. editelka školy Jméno a p íjmení:……………………………………… Název školy:…………………………………………… Sídlo školy:…………………………………………….. Žádám o povolení vzd lávání podle individuálního vzd lávacího plánu pro …………………………………….. . P ílohou k žádosti je doporu ení pedagogicko-psychologické poradny k integraci dít te se zdravotním postižením ze dne ………………….., íslo spisu v PPP……………… .
V………………………………….dne………………………….. ____________________________ podpis zákonného zástupce dít te
P íklad . 3 Hlavi ka p íslušné školy Do vlastních rukou
V ……….dne …………..
Vážený pan ........................ ………………… …………………
ROZHODNUTÍ editel/ka mate ské školy, jejíž innost vykonává Mate ská škola, ……………………………, rozhodla podle ustanovení § 18, § 165 odst. 2 písm. a) a § 183 odst. 1 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), ustanovení § 6 vyhlášky . 73/2005 Sb., o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných, a v souladu se zákonem . 500/2004 Sb., správní ád, takto: Dít ti……………, nar. …………, bytem………………………, se na období školního roku 2005/2006 povoluje vzd lávání v základní škole, jejíž innost vykonává Mate ská škola, ……………………… podle individuálního vzd lávacího plánu. Od vodn ní: Dít …………, nar…………bytem……,……………, podalo prost ednictvím svého zákonného zástupce……………, bytem………………………, podle ustanovení § 18 školského zákona dne……………… žádost o povolení vzd lávání podle individuálního vzd lávacího plánu. Dít je jako dít se zdravotním postižením vzd láváno podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky . 73/2005 Sb. formou individuální integrace v b žné t íd výše uvedené mate ské školy. Vzd lávání bylo doporu eno pedagogicko-psychologickou poradnou dne ……………. Individuální vzd lávací plán zpracuje editel základní školy ve spolupráci s pedagogickopsychologickou poradnou a zákonnými zástupci žáka. Pou ení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lh t 15 dn od jeho doru ení. Odvolání se podává u editele/ editelky mate ské školy, jejíž innosti vykonává Mate ská škola, ……………………………, a rozhoduje o n m Krajský ú ad…………….
editelka mate ské školy Ú astník ízení: …………..(jméno a p íjmení)
……….……………………
P íklad . 4
HLAVI
KA P ÍSLUŠNÉ ŠKOLY
INDIVIDUÁLNÍ VZD
LÁVACÍ PLÁN
šk.rok………. Jméno a p íjmení dít te:
Datum narození:
Mate ská škola, T ída: Poslední vyšet ení a pedagogicko psychologická diagnostika ze dne: Pedagogická diagnóza: Cíl vzd lávání: U ební dokumenty: - nap . – Školní vzd lávací program MŠ….. .j., s názvem Vzd lávací oblasti: - viz OPR (nutno doložit) Po et žák ve t íd : Snížení po tu žák ve t íd : ano x ne; doporu ený po et žák ve t íd : Pom cky, vybavení: P edpokládaná pot eba navýšení finan ních prost edk : Speciáln pedagogická a psychologická pé e: - podklad osobního vzd lávacího plánu – viz zpráva ze dne …………………. - psychologická a speciáln pedagogická diagnostika dít te dle požadavk rodiny i školy - metodicko poradenská intervence ve vzd lávání dívky/chlapce na podklad požadavk školy i rodiny - terapie - individuální konzultace k problematice vzd lávání dít te pro rodi e dít te a školu dle pot eby a požadavk Pedagogický asistent: ano x ne; rozsah pé e: Osobní asistent: ano x ne; rozsah pé e: Po et hodin plné individuální výuky: a) v rámci školy hodin/týden b) v rámci SPC hodin/týden Dohoda o spolupráci s rodi i: Pracovník SPC spolupracující se ZŠ: Kontrolní vyšet ení SPC: Podpisy: editel MŠ:……………………………. U itel: ……………………………. Rodi e: …………………………………..
Asistent pedagoga…………………………………. Za SPC:…………………………………. V……………. dne……………………..
P íklad . 5 V ………, dne……………. Já, (jméno a p íjmení zákonného zástupce), matka/otec (jméno a p íjmení dít te), narozeného………,bytem…………………………………….,potvrzuji, že v souladu se zn ním vyhlášky 72/2005 Sb., § 1, odstavec 2 a 3, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských za ízeních jsem byl/a pou en o obsahu a rozsahu ………………………… vyšet ení, pou ení chápu a jsem si v dom/a veškerých jeho dopad . Na základ výše uvedeného s tímto vyšet ením souhlasím. Souhlas je vydán pro vyšet ení, které prob hne dne:…………………………… podpis
P íklad . 6 Metodický pokyn .…… vedoucí odboru školství Krajského ú adu……………………. k ud lení souhlasu se z ízením funkce asistenta pedagoga Metodický pokyn upravuje postup p i ud lení souhlasu krajského ú adu ke z ízení funkce asistenta pedagoga v mate ských školách, základních školách, základních školách speciálních, st edních školách a vyšších odborných školách, a to ve t ídách nebo studijních skupinách, ve kterých se vzd lává dít , žák nebo student se speciálními vzd lávacími pot ebami. I. Z ízení funkce asistenta pedagoga 1. Funkci asistenta pedagoga m že v souladu s § 16 odst. 9 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), se souhlasem krajského ú adu z ídit editel mate ské školy, základní školy, základní školy speciální, st ední školy a vyšší odborné školy ve t íd nebo studijní skupin , ve které se vzd lává dít , žák nebo student se speciálními vzd lávacími pot ebami. V p ípad d tí, žák a student se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodn ním je nezbytné vyjád ení školského poradenského za ízení.
2. Funkce asistenta pedagoga m že být rovn ž z ízena dle § 8 odst. 6 vyhlášky . 73/2005 Sb., o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných, kdy ve t ídách, odd leních a studijních skupinách ur ených pro žáky s t žkým zdravotním postižením, mohou zabezpe ovat výchovn vzd lávací innost soub žn 3 pedagogi tí pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga. 3. Náležitosti žádosti o souhlas se z ízením funkce asistenta pedagoga a podrobnosti o jeho innosti upravuje vyhláška . 73/2005 Sb. Hlavními innostmi asistenta pedagoga jsou podle § 7 odst. 1 vyhlášky . 73/2005 Sb. pomoc žák m p i p izp sobení se školnímu prost edí, pomoc pedagogickým pracovník m školy p i výchovné a vzd lávací innosti, pomoc p i komunikaci se žáky, p i spolupráci se zákonnými zástupci žák a komunitou, ze které žák pochází. 4. Na ízení vlády . 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu p ímé vyu ovací, p ímé výchovné, p ímé speciáln pedagogické a p ímé pedagogicko-psychologické innosti pedagogických pracovník , v p íloze . 1 stanoví týdenní rozsah hodin p ímé pedagogické innosti pro funkci asistenta pedagoga ve výši 20 – 40 hodin. II. Postavení asistenta pedagoga Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem a vykonává p ímou pedagogickou innost (§ 2 odst. 2 zákona . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících). Dle § 20 uvedeného zákona asistent pedagoga získává odbornou kvalifikaci: a) vysokoškolským vzd láním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických v d, b) vyšším odborným vzd láním získaným studiem v akreditovaném vzd lávacím programu vyšší odborné školy v oboru vzd lání zam eném na p ípravu pedagogických asistent nebo sociální pedagogiku, c) st edním vzd láním s maturitní zkouškou získaným ukon ením vzd lávacího programu st edního vzd lávání v oboru vzd lání zam eném na p ípravu pedagogických asistent , d) st edním vzd láním s výu ním listem získaným ukon ením vzd lávacího programu st edního vzd lávání a studiem pedagogiky, e) nebo základním vzd láním a absolvováním akreditovaného vzd lávacího programu pro asistenty pedagoga uskute ovaného za ízením dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . Studiem pedagogiky se rozumí vzd lání získané studiem v akreditovaném vzd lávacím programu v oblasti pedagogických v d uskute ovaném za ízením dalšího vzd lávání pedagogických pracovník , u asistenta pedagoga je vyžadováno v rozsahu nejmén 80 hodin s obsahovým zam ením na pedagogiku a psychologii (§ 22 zákona . 563/2004 Sb.). III. Financování funkce asistenta pedagoga 1. Financování pracovník , kte í vykonávají funkci asistenta pedagoga probíhá v souladu s § 160-162 zákona . 561/2004 Sb., zákonem . 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, p edškolním a školským za ízením, ve zn ní pozd jších p edpis ,
vyhláškou . 65/2005 Sb., kterou se stanoví len ní krajských normativ , ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpo et minimální úrovn krajských normativ a zásady pro jejich zvýšení a jejich zve ejn ní (vyhláška o krajských normativech), sm rnicí Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy .j. 33 377/200445, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provád jí krajské ú ady rozpis finan ních prost edk státního rozpo tu p id lovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), a podle kterých provád jí obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností návrhy rozpis rozpo t finan ních prost edk státního rozpo tu podle § 161 odst. 7 písm. a) zákona . 561/2004 Sb. na rok 2005. 2. Finan ní prost edky na asistenta pedagoga k dít ti, žákovi a studentovi se zdravotním postižením, který se vzd lává ve t íd nebo studijní skupin b žné školy nebo ve t íd nebo studijní skupin školy samostatn z ízené pro žáky se zdravotním postižením, p ípadn na asistenta pedagoga jako druhého nebo t etího pedagoga ve t íd , odd lení a studijní skupin ur ené pro žáky s t žkým zdravotním postižením, jsou poskytovány p edevším v rámci normativu (základní škola speciální), p ípadn v rámci p íplatk ve výši násobk p íslušné základní ástky normativu stanovených ve vyhlášce . 65/2005 Sb. 3. Ve výjime ných od vodn ných p ípadech lze ešit finan ní zabezpe ení funkce asistenta pedagoga „nadnormativním“ financováním v souladu se sm rnicí Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy .j. 33 377/2004-45, a to za p edpokladu, že bude financována pouze doba doporu ená do výuky, nebo asistent pedagoga vykonává pouze pomocné výchovné práce, p ípadn innosti dle p esn stanovených osnov a pokyn , nebo pokyn u itele nebo vychovatele. Nep edpokládá se tedy financování doby na p ípadnou p ípravu nebo asistence v dob po skon ení školního vyu ování. IV. Náležitosti žádosti o souhlas se z ízením funkce asistenta pedagoga Nezbytnými náležitostmi žádosti o souhlas se z ízením funkce asistenta pedagoga (dále jen žádost) jsou: a) náležitosti stanovené v § 7 odst. 2 vyhlášky . 73/2005 Sb. b) popis typu funkce asistenta pedagoga c) doporu ení školského poradenského za ízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciáln pedagogického centra). a) náležitosti stanovené v § 7 odst. 2 vyhlášky . 73/2005 Sb. jsou: -
název a sídlo právnické osoby, která vykonává innost školy po et žák a t íd celkem po et žák se speciálními vzd lávacími pot ebami dosažené vzd lání asistenta pedagoga p edpokládanou výši platu nebo mzdy zd vodn ní pot eby z ízení funkce asistenta pedagoga cíle, kterých chce editel školy z ízením této funkce ve škole dosáhnout nápl práce asistenta pedagoga.
b) popis typu funkce asistenta pedagoga – je nutno rozlišit, zda jde o: - asistenta pedagoga do t ídy, odd lení, studijní skupiny, ve které se vzd lává dít , žák nebo student se speciálními vzd lávacími pot ebami - asistenta pedagoga jako druhého pedagoga ve t íd - (§ 1 odst. 4 a § 8 odst. 6 vyhlášky .73/2005) - asistenta pedagoga jako t etího pedagoga ve t íd - (§ 1 odst. 4 a § 8 odst. 6 vyhlášky .73/2005) Podrobnosti o dalších nezbytných údajích jsou uvedeny ve formulá i žádosti v p íloze tohoto metodického pokynu. c) doporu ení školského poradenského za ízení: - žádost o souhlas se z ízením funkce asistenta pedagoga k dít ti, žákovi nebo studentovi se speciálními vzd lávacími pot ebami, který se vzd lává ve t íd nebo studijní skupin b žné školy nebo ve t íd nebo studijní skupin školy samostatn z ízené pro žáky se zdravotním postižením, musí být doložena aktuálním doporu ením školského poradenského za ízení (pedagogicko-psychologická poradna nebo speciáln pedagogické centrum – dle typu postižení) se stanovením hodinové dotace, po kterou je asistent do výuky doporu en. Aktuálním doporu ením se rozumí takové doporu ení školského poradenského za ízení, které doporu uje funkci asistenta pedagoga s ú inností pro požadované období. Pokud je doporu ena asistence na celou hodinovou dotaci výuky, do formulá e se uvede po et vyu ovacích hodin žáka dle u ebního plánu. Žádost o asistenta pedagoga jako dalšího pedagoga do t ídy pro žáky s t žkým zdravotním postižením je t eba doložit doporu ením školského poradenského za ízení (pedagogicko-psychologická poradna nebo speciáln pedagogické centrum – dle typu postižení) na t ídu jako celek, rovn ž se stanovením doby, na kterou je asistent ve výuce nutný, - t ída, odd lení nebo studijní skupina, ur ená pro d ti, žáky nebo studenty s t žkým zdravotním postižením, musí mít alespo 75 % d tí, žák nebo student s t žkým zdravotním postižením z po tu stanoveného vyhláškou . 73/2005 Sb. V. Termín a místo podání žádostí 1. Žádost se všemi náležitostmi uvedenými v l. IV. tohoto metodického pokynu (žádost lze podat na formulá i žádosti v p íloze tohoto metodického pokynu) se podává: a) pro následující školní rok zpravidla do 30.6., nejpozd ji však do 15.9. daného školního roku, b) v p ípad pot eby vzniklé v pr b hu školního roku bez zbyte ného odkladu. 2. Žádost se podává ke Krajskému ú adu ………………………… kraje, odboru školství odd lení…………….., k rukám ……………………………. 3. Žádost je t eba podat nejen o souhlas pro nov z izované funkce asistenta pedagoga ale i pro stávající asistenty pedagoga. V p ípad , že funkce již byla editelem školy z ízena p ed ú inností zákona . 561/2004 Sb., je nutné uvést informaci do poznámky. Protože se uvádí u každého asistenta pedagoga dosažené vzd lání, je nutné podat tolik žádostí, p íp.vyplnit tolik p íloh, kolik asistent pedagoga škola požaduje. V p ípad , že je funkce asistenta z ízena ve více t ídách, kde se vzd lávají d ti, žáci nebo studenti se zdravotním postižením, a je zabezpe ována stejnou osobou, uvede se v žádosti více t íd. Pokud by došlo ke zm n
podmínek, na základ kterých byla funkce asistenta pedagoga na škole z ízena, podá editel školy písemnou informaci Krajskému ú adu ………………. kraje, odboru školství odd lení st edního a speciálního vzd lávání. VI. Ú innost Tento metodický pokyn nabývá ú innosti dnem ……….. V ……….dne…………………… ……………………………………………. vedoucí odboru školství ____________________________________________________________________________ P íloha k Metodickému pokynu . …….. vedoucí odboru školství Krajského ú adu ………………. k ud lení souhlasu se z ízením funkce asistenta pedagoga Žádost o souhlas se z ízením funkce asistenta pedagoga Název a sídlo školy: Celkový po et žák ve škole: Celkový po et t íd: Po et žák se speciálními vzd lávacími pot ebami: Dosažené vzd lání asistenta pedagoga: P edpokládaná výše platu (mzdy): Zd vodn ní pot eby z ízení funkce asistenta pedagoga: Cíle z ízení funkce asistenta pedagoga: Nápl práce asistenta pedagoga (možno p iložit jako p ílohu žádosti): Asistent pedagoga do t ídy, odd lení, studijní skupiny, ve které se vzd lává dít , žák nebo student se speciálními vzd lávacími pot ebami typ postižení dít te, žáka, studenta po et vyu ovacích hodin doporu ených školským poraden. za ízením stanovený úvazek asistenta pedagoga Asistent pedagoga jako druhý pedagog ve t íd (vyhl. .73/2005, § 8 odst. 6 a § 1 odst. 4) celkový po et d tí, žák , student ve t íd z toho po et d tí, žák , student s t žkým zdravotním postižením ve t íd po et vyu ovacích hodin dle u ebního plánu (v p ípad MŠ doba pobytu dít te v MŠ) po et vyu ovacích hodin doporu ených školským poraden. za ízením
stanovený úvazek asistenta pedagoga Asistent pedagoga jako t etí pedagog ve t íd (vyhl. .73/2005, § 8 odst. 6 a § 1 odst. 4) celkový po et d tí, žák , student ve t íd z toho po et d tí, žák , student s t žkým zdravotním postižením ve t íd po et vyu ovacích hodin dle u ebního plánu (v p ípad MŠ doba pobytu dít te v MŠ) po et vyu ovacích hodin doporu ených školským poraden. za ízením stanovený úvazek asistenta pedagoga funkce druhého pedagoga ve t íd je zajiš ována * * uve te funkci (u itel, as. pedagoga, apod.) Poznámka:
P íklad . 7 Metodický pokyn . ……… vedoucího odboru školství Krajského ú adu ………………………….. k ud lení souhlasu se z ízením funkce asistenta pedagoga pro d ti, žáky a studenty se speciálními vzd lávacími pot ebami – se sociálním znevýhodn ním
Metodický pokyn upravuje postup editel mate ských škol, základních škol, základních škol speciálních, st edních škol a vyšších odborných škol na území …………… kraje (dále jen editel školy) p i podávání žádostí krajskému ú adu, odboru školství, o z ízení funkce asistenta pedagoga pro d ti, žáky a studenty se speciálními vzd lávacími pot ebami – se sociálním znevýhodn ním. Sociálním znevýhodn ním je pro ú ely tohoto metodického pokynu zejména rodinné prost edí s nízkým sociáln kulturním postavením, ohrožení sociáln patologickými jevy. I. Z ízení funkce asistenta pedagoga 1.
Funkci asistenta pedagoga m že v souladu s § 16 odst. 9 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), se souhlasem krajského ú adu z ídit editel mate ské školy, základní školy, základní školy speciální, st ední školy a vyšší odborné školy ve t íd nebo studijní skupin , ve které se vzd lává dít , žák nebo student se speciálními vzd lávacími pot ebami – se sociálním znevýhodn ním.
2.
Funkce asistenta pedagoga m že být rovn ž ustanovena v souladu s § 7 vyhlášky . 73/2005 Sb., o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných.
3.
Náležitosti žádosti o souhlas se z ízením funkce asistenta pedagoga a podrobnosti o jeho innosti upravuje vyhláška . 73/2005 Sb.
Hlavními innostmi asistenta pedagoga jsou pomoc žák m p i p izp sobení ve školním prost edí, pomoc pedagogickým pracovník m školy p i výchovné a vzd lávací innosti, pomoc p i komunikaci se žáky, p i spolupráci se zákonnými zástupci žák a komunitou, ze které žák pochází. 4.
Na ízení vlády . 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu p ímé vyu ovací, p ímé výchovné, p ímé speciáln pedagogické a p ímé pedagogicko-psychologické innosti pedagogických pracovník , v p íloze . 1 stanoví týdenní rozsah hodin p ímé pedagogické innosti pro funkci asistenta pedagoga ve výši 20 – 40 hodin.
II. Postavení asistenta pedagoga Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem a vykonává p ímou pedagogickou innost (§ 2 odst. 2 zákona . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících). Dle § 20 uvedeného zákona asistent pedagoga získává odbornou kvalifikaci: a) vysokoškolským vzd láním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických v d, b) vyšším odborným vzd láním získaným studiem v akreditovaném vzd lávacím programu vyšší odborné školy v oboru vzd lání zam eném na p ípravu pedagogických asistent nebo sociální pedagogiku, c) st edním vzd láním s maturitní zkouškou získaným ukon ením vzd lávacího programu st edního vzd lávání v oboru vzd lání zam eném na p ípravu pedagogických asistent , d) st edním vzd láním s výu ním listem získaným ukon ením vzd lávacího programu st edního vzd lávání a studiem pedagogiky, nebo e) základním vzd láním a absolvováním akreditovaného vzd lávacího programu pro asistenty pedagoga uskute ovaného za ízením dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . Akreditovaným vzd lávacím programem se rozumí vzd lání získané v rámci dvousemestrálního vzd lávacího programu za azeného do programu celoživotního vzd lávání ur eného pro asistenty pedagoga studiem pedagogických v d, psychologie, sociáln patologických jev a zejména realizací praxe na školách a mimoškolních za ízeních (§ 22 zákona . 563/2004 Sb.). III. Financování funkce asistenta pedagoga 1.
Financování pracovník , kte í vykonávají funkci asistenta pedagoga probíhá v souladu s § 160-162 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), zákonem . 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, p edškolním a školským za ízením, ve zn ní pozd jších p edpis , vyhláškou . 65/2005 Sb., kterou se stanoví len ní krajských normativ , ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpo et minimální úrovn krajských normativ a zásady pro jejich zvýšení a jejich zve ejn ní (vyhláška o krajských normativech), sm rnicí Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy .j. 33 377/2004-45, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých
provád jí krajské ú ady rozpis finan ních prost edk státního rozpo tu p id lovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), a podle kterých provád jí obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností návrhy rozpis rozpo t finan ních prost edk státního rozpo tu podle § 161 odst. 7 písm. a) zákona . 561/2004 Sb. na rok 2005. 2.
Ve výjime ných od vodn ných p ípadech lze ešit finan ní zabezpe ení funkce asistenta pedagoga „nadnormativním“ financováním v souladu se sm rnicí Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy .j. 33 377/2004-45.
IV. Náležitosti žádosti o souhlas se z ízením funkce asistenta pedagoga Nezbytnými náležitostmi žádosti o souhlas se z ízením funkce asistenta pedagoga (dále jen žádost) stanovené v § 7 odst. 2 vyhlášky . 73/2005 Sb., jsou: -
název a sídlo právnické osoby, která vykonává innost školy po et žák a t íd celkem po et žák se speciálními vzd lávacími pot ebami – sociální znevýhodn ní zd vodn ní pot eby z ízení funkce asistenta pedagoga cíle, kterých chce editel školy z ízením této funkce ve škole dosáhnout nápl práce asistenta pedagoga dosažené vzd lání asistenta pedagoga p edpokládaná výše platu nebo mzdy (p edpokládaná platová t ída a platový stupe )
V. Termín a místo podání žádosti 1.
Žádost je t eba podat nejen o souhlas pro nov z izované funkce asistenta pedagoga, ale i pro stávající asistenty pedagoga. V p ípad , že funkce již byla editelem školy z ízena p ed ú inností zákona . 561/2004 Sb., je nutné uvést informaci do poznámky. Pokud má škola více asistent pedagoga, je t eba podat žádost na každého asistenta samostatn . Dojde-li ke zm n podmínek, na základ kterých byla funkce asistenta pedagoga na škole z ízena, podá editel školy písemnou informaci Krajskému ú adu……………………., odboru školství odd lení ………………..
2. Žádost na následující školní rok se všemi náležitostmi uvedenými v l. IV. tohoto metodického pokynu podává editel školy vždy do konce m síce ervna. V od vodn ných p ípadech lze žádosti podávat i v pr b hu školního roku, a to bez zbyte ného odkladu. 3.
Žádost se podává ke Krajskému ú adu …………… – odboru školství, odd lení …………, k rukám…………………(dále jen odbor školství).
VI. Záv re ná ustanovení 1. Krajský ú ad - odbor školství p i posuzování žádosti p ihlédne zejména: a)
k po tu žák se sociálním znevýhodn ním a povaze znevýhodn ní,
b) c)
ke zd vodn ní pot eby z ízení funkce asistenta pedagoga, k cíli, kterého chce editel školy z ízením této funkce dosáhnout.
2. Metodický pokyn nabývá ú innosti dnem……………………. V ……….dne…………………… ......................................... vedoucí odboru školství 1/3.11 Literatura PaedDr. Hana Sedlá ková
Rámcový vzd lávací program pro p edškolní vzd lávání. Praha: ÚIV, 2005. ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzd lávací program. Praha: Portál, 2001. MERTIN, V. Individuální vzd lávací program. Praha: Portál, 1995. KAPRÁLEK, K., B LECKÝ, Z. Jak napsat a používat individuální vzd lávací program. Praha: Portál, 2004. NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. VÍTKOVÁ, M. (ed.). Otázky speciáln pedagogického poradenství. Brno, 2004. VÍTKOVÁ, M. Integrativní školní (speciální) pedagogika. Brno, 2003. PR CHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
