Renesance, humanismus PaedDr. Hana Melounová
Renesance - z francouzského la renaissance (znovuzrození) - historická a kulturní epocha, 14. – 17. st., zasáhla všechny oblasti života společnosti, všechny společenské vrstvy - vzniká v Itálii jako důsledek prudkého hospodářského rozvoje italských měst (Florencie – kolébka renesance) Znaky: 1. Návrat k antice - znovuzrození antických ideálů, antické umění – vzor, antický ideál všestranně rozvinutého člověka (krásného tělesně i duševně) 2. Nový obraz světa – důsledek zámořských objevů a astronomických pozorování – Země je kulatá a není středem vesmíru – geocentrický model nahrazen heliocentrickým (Mikuláš Koperník, Galieo Galilei) – zpochybnění kompetentnosti Bible pro výklad přírody
3. Nový obraz člověka a společnosti – člověk není zcela závislý na boží vůli, může změnit svůj osud, společnost, ve které žije, své místo v ní
Humanismus - z latinského humanus (lidský) - filozofický směr, který vyjadřuje ideály renesanční epochy, zajímá se především o člověka a jeho blaho, klade důraz na vzdělání a pozemský život (proti středověkému poznávání Boha a zájmu o posmrtný život)
Literatura období renesance - vynález knihtisku – Johannes Gutenberg z Mohuče, 42řádková Bible, inkunabule (prvotisky) – knihy tištěné do r. 1500, rychlejší šíření literatury a vzdělanosti, 1. česká tištěná kniha – Trojánská kronika(1468, Plzeň) – o trojské válce - převládá literatura psaná národními jazyky - rozvíjí se literatura naučná i zábavná
Trojanská kronika
Gutenberg
Itálie Již přelom 12. a 13. st. Dante Alighieri (1265 – 1321) - básník, filozof, politik, zasloužil se o vznik spisovné italštiny Božská komedie - duchovní epos, řeší problémy středověkého člověka, ale objevují se zde renesanční prvky (hrdina je sám autor, touha po poznání, láska k vlasti, obdiv k antice, motiv lásky k Beatrici) 3 části: Peklo, Očistec, Ráj, básní zabloudí v temném lese (svět), ohrožují ho pardál (smyslnost), vlčice (lakota), lev (pýcha), provázen antickým básníkem Vergiliem prochází Peklem a Očistcem, 7. den přichází do Ráje, kde na něj čeká zesnulá Beatrice
Alegorie – pouť člověka za Bohem, spásou, poznáním, symbolika čísla 3 (3 části, 33 zpěvů, tříveršové sloky – tercíny)
Francesco Petrarca (1304 – 1375) - otec humanismu – znalec antiky, filolog, zakladatel moderní evropské lyriky Zpěvník (Sonety Lauře) 366 básní věnovaných Lauře, téma nenaplněné lásky, radost, zklamání, štěstí, bolest, vzpomínky na Lauru po její smrti Většinou sonety - sonet – lyrická báseň, 14 veršů, 4 sloky (4,4,3,3), 1 sloka – teze, 2. sloka – antiteze, 3.a 4. sloka – syntéza)
Giovanni Boccaccio (1313 – 1375) - zakladatel novodobé prózy Dekameron - rámcová próza, 100 novel (novela – krátká próza s překvapivým závěrem), příběhy si vypráví 10 mladých urozených lidí, kteří utekli z Florencie před morem, témata – různá, většinou milostná (láska, nevěra, výsměch hlouposti, chamtivosti, žena je rovna muži)
Decameron
Nicollo Machiavelli (1462- 1527) - politik, diplomat, dramatik, historik, zakladatel politologie Vladař -politický traktát, zásady fungování moci, pragmatické politiky, pro blaho státu a udržení moci je možné použít všech prostředků - machiavelismus
Machiavelli
Marco Polo (1254 – 1324) Milion - cestopis, zážitky z cest do Číny, Indočíny, Indonésie, na Cejlon atd., popis přírody, způsobu života, zvyků, inspiroval K. Kolumba
Marco Polo
Francie Francois Villon (1431- 1463) - předchůdce prokletých básník, bohém, žil bouřlivým životem, vyjádřil pocity člověka, který se není schopen smířit se soudobou společností, žít spořádaným životem, pocity rozervanosti, vyvržence, který nenachází smysl života forma villonské balady – 3 sloky po 7 – 12 verších a 1 kratší sloka (dozpěv), využívá refrénu – opakující se verš na konci slok Velký testament (Závěť) Malý testament (Odkaz)
Francois Rabelais (1494 – 1553) - lékař, prozaik Gargantua a Pantagruel -pětidílný satirický román, příběh královské rodiny obrů, zesměšnění středověku, zdůrazňuje vlastní rozum, logické uvažování, využívá všech vrstev jazyka
Nizozemí Erasmus Rotterdamský (1469 – 1536) - filozof, předchůdce reformace (hnutí za nápravu církve) Chvála bláznivosti - monolog personifikované Bláznivosti, ironická kritika lidské nedokonalosti (pýchy, fanatismu, vychloubání, ješitnosti…)
Španělsko - vrcholné období španělské literatury, „zlatý věk“ Lope de Vega (1562 – 1615) - prozaik, básník, dramatik, velmi rozsáhlé dílo (asi 2 000 prací) Tzv. komedie pláště a dýky – náměty ze šlechtické společnosti, láska, žárlivost, čest Fuente Ovejuna (Ovčí pramen) - nejznámější hra, na motivy skutečné události, poddaní se bouří proti svému pánovi - komturovi, který je týrá a znásilňuje jejich ženy, komtur je zabit, při vyšetřování je celá vesnice jednotná, neprozradí jméno vraha, král vesnici omilostní
Miguel de Cervantes y Saavedra (1547 – 1616) - básník, prozaik, dramatik, nejvýznamnější představitel zlatého věku španělského písemnictví Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha - dvoudílný román, 2. nejpřekládanější kniha na světě, parodie na rytířské romány, hl. hrdina – zchudlý venkovský šlechtic se vydává do světa bránit vznešené rytířské ideály, je však vysmíván a nepochopen, jeho protikladem je jeho sluha Sancho Panza – přízemní člověk, který nechápe žádné ideály, stará se pouze o své blaho
Anglie Geoffrey Chaucer (1340 – 1400) - první velký anglický básník, ovlivněn italskou renesanční literaturou Canterburské povídky - nedokončené dílo, připomíná Dekameron, 23 veršovaných povídek, příběhy si vyprávějí poutníci na cestě z Londýna do Cantebury k hrobu sv. Thomase Becketa, různí vypravěči (rytíř, panoš, farář, student, abatyše) i různá témata, poprvé v anglické literatuře vystupuje v díle sám autor – kronikář celé pouti
William Shakespeare (1564 – 1616) - básník, největší dramatik všech dob (37 dramat), spolumajitel kočovné divadelní společnosti a divadla Globe Sonety - 154 básní, opěvují lásku, ženskou i mužskou krásu, věnovány mladému muži a černé dámě
Znaky shakespearovského dramatu - různá látka, doba a místo děje, hlavní postavy jsou však vždy lidé renesanční - zobrazuje pozemský život - ženské postavy rozhodují o svém životě
- příčinou tragédie jsou špatné lidské vlastnosti, mezilidské vztahy nebo náhoda (ne osud jako v antických tragédiích) - střídá verš s prózou - neodděluje komické a tragické prvky Komedie Zkrocení zlé ženy Jak se vám líbí Mnoho povyku pro nic Sen noci svatojánské Večer tříkrálový
Divadlo Globe
Tragédie Romeo a Julie Hamlet, kralevic dánský Othelo, mouřenín benátský Král Lear Mackbeth Obnovené divadlo Globe
Historické hry Jindřich IV. Richard III. Julius Caesar
