1. Renesance a humanismus Rozvoj obchodu, řemesel a bankovnictví ve vrcholném středověku posílil nejen hospodářské postavení měst, ale ovlivnil i myšlenkový svět tehdejšího člověka. Nový ţivotní styl se zrodil v Itálii, v bohatých severoitalských městských státech (např. Florencie, Benátky, Janov), v jejichţ čele stály bohaté měšťanské rodiny (např. Mediciové, Sforziové). Jejich úspěch závisel zcela na jejich osobní zdatnosti a schopnostech, nepovaţovali proto člověka za bezmocné stvoření, jehoţ povinností je odříkat se světa. Blízkost antických památek navíc vedl k oţivení zájmu o antické dědictví. Antika se svým zaměřením na člověka a jeho rozum stala ideálním vzorem pro novověkou společnost. Evropští učenci začali pilně studovat díla významných antických filosofů a umělců. Návrat k antické kultuře a vzdělanosti vedl ke vzniku nového kulturního směru, který je označován jako renesance (tj. znovuzrození, obnovení). Renesance trvala tři sta let, od 14. do 16. století, a byly v ní poloţeny základy moderní evropské společnosti. Posun od záleţitostí boţských k záleţitostem lidským vyústil v nový myšlenkový směr nazývaný humanismus. Mírou věcí pozemského světa se stal člověk, coţ samo o sobě nevylučovalo křesťanskou víru, ale znamenalo rozchod se středověkem a jeho pojetím člověka a světa. Italští humanisté právě v této době rozdělili dějiny na starověk, středověk a novověk, přičemţ pojmenování středověk bylo vnímáno jako hanlivé, jako doba úpadku mezi antikou a novověkem. Ve stejné době bylo umění vrcholného středověku označeno jako umění barbarských Gótů, kteří zničili svými nájezdy slavnou říši římskou. Hanlivý pojem gotika, která jako jedna z mála nečerpala z odkazu antiky, však svůj prvotní negativní význam ztratilo.
► Díky čemu byla severoitalská města jako Janov, Milán, Benátky či Florencie nejbohatšími městy v celé Evropě? ► Ve kterých městských státech vládli Mediciové a kde Sforziové? Hlavní znaky renesanční architektury:
Kupole (Florencie, Santa Maria del Fiore – Filippo Brunelleschi)
Architektura a výtvarné umění Renesance se neomezovala pouze na napodobování antického vzoru, antika se stala pro renesanční tvůrce zdrojem inspirace ve všech oblastech umění – v architektuře, malířství i literatuře. Vliv antiky je zřetelně patrný zvláště na architektuře. Gotická stavba mířila do výšky, renesanční je naopak rozloţena do šířky. Namísto gotického lomeného oblouku se objevuje oblouk půlkruhovitý či oválný, mizí ţebrová klenba. Stavby mívají kopule, průčelí jsou souměrně členěny vodorovnými římsami a svislými antickými sloupy. Všechny tyto prvky jsou odvozeny z antického stavitelství. Ve stavitelství převládly světské stavby nad církevními. Typickými renesančními stavbami se staly paláce, šlechtická sídla ve městě, zámky na venkově, příměstské vily, často obklopené pěstěnou zahradou, v níţ se začala uplatňovat promyšlená zahradní architektura. Součástí renesančních staveb byla i malířská a sochařská výzdoba. Vnější stěny zámků, paláců, domů i kostelů zdobily do omítky vyškrábané kresby nebo ornamenty (sgrafita), stropy a stěny místností zase malby (fresky). Římsy a střechy byly často osazeny sochami. Objevily se nové typy nábytku, kupříkladu příborník slouţící k ukládání nádobí či skříň místo dřívějších truhel. Namísto
Arkády (zámek Opočno)
Psaníčková sgrafita (zámek Březnice)
krbů se stavěla výhřevnější kachlová kamna. K vybavení místností patřily také četné umělecké předměty, závěsné obrazy, gobelíny nebo sochy. Bohatě zdobeny byly i uţitkové předměty. Umělecké předměty se často záměrně sbíraly a soustřeďovaly do velkých sbírek.
Korintské sloupy (kostel San Lorenzo ve Florencii – Filippo Brunelleschi)
Villa Rotonda se nachází nedaleko severoitalského městečka Vicenza (stavba byla zahájena v roce 1570). Které architektonické prvky byly v případě této stavby převzaty z antického stavitelství? Od roku 1994 je tato renesanční vila zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Čím se zabývá tato celosvětová organizace?
V malířství a sochařství se prosadilo realistické zpodobování lidského těla. Při věrném zobrazování lidského těla vedle antických vzorů pomáhaly renesančním umělcům znalosti anatomie lidského těla. Jeden z největších malířů renesance Leonardo da Vinci (ţil v letech 1452–1519) sám prováděl i pitvy a pečlivě si zakresloval podobu kostí a svalů i jejich spojení. Malíři a sochaři se po vzoru antických umělců vrátili k oslavě harmonie lidského těla a ducha. Malíři hledali cestu, jak umístit na obraze lidskou postavu do prostoru, a tak objevili perspektivu. Zjistili, ţe předměty, které jsou od nás dál, vidíme jako menší, navíc jsou i méně barevné, vidíme je spíše jako šedé či modré. Renesanční malířství vyvrcholilo v 15. a 16. století především v tvorbě výjimečných umělců Leonarda da Vinciho, Michelangela Buonarottiho (ţil v letech 1475–1564). Vedle tradičních biblických námětů se spolu s antickými náměty začaly objevovat také realistické portréty a ţánrové scény z běţného ţivota. Michelangelo patřil také mezi vrcholné tvůrce renesančního sochařství. Byl jedním z prvních, kteří usilovali nejen o realistické zpodobnění lidského těla, ale snaţili se i o zachycení duševního světa člověka, jeho pocitů a myšlenek. Dokládají to nejen fresky Stvoření světa, ale zejména jeho sochařská díla – David, Mojţíš, anebo Pieta.
► Zpracujte stručný ţivotopis a přehled hlavních děl Leonarda da Vinciho. ► Jaké jednoslovné označení se pouţívá pro vyjádření antického ideálu harmonického rozvoje člověka – jak po stránce duševní, tak i tělesné?
► Kterou slavnou studii paraduje tato kresba s postavou Homera Simpsona ze známého amerického kresleného seriálu? ► A ze skicáře kterého italského malíře pocházel původní originál kresby? ► Leonardo da Vinci, či Michelangelo Buonarotti jsou označováni jako renesanční lidé, co pojem „renesanční člověk“ znamená?
Galerie nejvýznamnějších renesančních výtvarných děl:
Zrození Venuše (Sandro Boticelli) Autor obrazu v postavě Venuše zachytil soudobou představu ideálu krásy. Co musela splňovat ideální „Miss Universum“ doby renesance?
Růžencová slavnost (Albrecht Dűrer) Jeden z nejcennějších obrazů ve vlastnictví Národní galerie v Praze namaloval Dűrer, který dlouhá léta studoval v Itálii. Po vzoru italských malířů zpodobnil na obraze i sám sebe. Pokuste se ho najít mezi stojícími postavami. V čem se změnilo vnímání umělců ve společnosti, nebo vnímání samotných autorů uměleckých děl ve srovnání se středověkými mistry?
Dětská hra (Pieter Brueghel) Co znamená v češtině nespisovný výraz „brajgl“ a jak souvisí s tímto obrazem?
Mona Lisa (Leonardo da Vinci) Kde bychom se mohli setkat s tímto slavným obrazem? Jak se dostal tento obraz italského umělce do Francie? Co je námětem tohoto obrazu?
Dáma s hranostajem (Leonardo da Vinci) Ve které středoevropské galerii je tento obraz vystavován?
Madona sixtinská (Raffael Santi)
Stvoření světa (Michelangelo Buonarroti) Stvoření světa je jedna z nejznámějších fresek na světě. Kterou slavnou kapli vymaloval Michelangelo Buonarotti, jehož součástí je i Stvoření světa? Kde se tato kaple nachází?
Pieta (Michelangelo Buonarroti) Co znázorňuje Pieta? V čem podle vás právě u této sochy předběhl Michelangelo svou dobu?
Peklo (Hieronymus Bosch) Tento nizozemský malíř byl autorem zcela ojedinělým. Zatímco renesanční umělci se pokoušeli zachytit reálný svět, Bosch maloval scény, které člověk mohl spatřit jenom ve svých snech. Stal se tak předchůdcem moderního umění.
David (Michelangelo Buonarroti) O vytvoření sochy Davida poţádalo Michelangela roku 1501 jeho rodné město Florencie. Příběh Davida a Goliáše často zobrazovali jiţ středověcí umělci. Pro ně však bylo Davidovo vítězství především zázrakem. Davida si představovali třeba jako malého chlapce, který nemohl zvítězit jinak neţ za přímé Boţí pomoci. Michelangelo jej ale viděl jinak. Jeho David není malým chlapcem, ale mladým muţem plným síly. Je spíše atletem neţ pastýřem. Z Davidova obličeje vyčteme i to, ţe je rozváţný a cílevědomý. Nad hrubou silou nepřítele vítězí především svým rozumem. S kým David bojoval a nad kým zvítězil? Kde bychom se s tímto příběhem mohli setkat? V čem Michelangelův David naplňuje antický ideál?
Humanismus O renesančních vzdělancích se zpravidla mluví jako o humanistech (z latinského humanus, tj. lidský). Pojmenovali se tak sami, neboť v centru jejich úvah byl vţdy člověk. Humanisté kladli důraz na přirozené lidské schopnosti a vlastnosti. Ty kladné měl kaţdý člověk v sobě rozvíjet, ty záporné naopak potlačovat a překonávat. Měl se stát dokonalejším, ušlechtilejším. Prvními humanisty byli převáţně italští měšťané. Pro ně byl humanismus také politickým nástrojem. Proti mocenským nárokům šlechty i papeţe hájili svá práva poukazem na antický Řím a svobody jeho občanů. Humanistické myšlenky však ovlivňovaly stále větší počet lidí. Pronikly i do šlechtického i církevního prostředí, objevily se na mnoha evropských univerzitách, ovlivnily reformační myšlení. Vzdělání a jazyk Základem humanistického vzdělání byla dokonalá znalost jazyka, především latiny, nikoliv však jednoduché středověké latiny, ale latiny klasické z doby antického Říma. Humanisté razili zásadu „zpět k pramenům“. Vraceli se původním textům, studovali staré listiny, osvojovali si základy původních jazyků Bible – latiny, řečtiny a hebrejštiny. Spolu se studiem klasických jazyků usilovali o rozšíření vzdělání ve vlastní zemi, mnozí z nich začali psát svým mateřským jazykem. Začaly se rozvíjet národní jazyky, italština, němčina, francouzština a v neposlední řadě i čeština, pod vlivem klasických jazyků dbali novověcí tvůrci o vysokou kulturu národního jazyka. Věda Humanistický důraz na rozum našel své uplatnění především v přírodních vědách, začaly se formovat nové vědní obory. Jiţ jsme se zmínili o anatomii, nauce o stavbě lidského těla. Bez ní by nebyl moţný rozvoj moderního lékařství. Jinou významnou vědou, která naprosto změnila výklad světa, byla astronomie. Mikuláš Koperník (ţil v letech 1473–1543) usoudil, ţe planety obíhají kolem Slunce, a nikoli naopak. Později Jan Kepler (ţil v letech 1571–1630) objevil zákony, podle nichţ se tak děje. Giordano Bruno (ţil v letech 1548–1600) dospěl k názoru, ţe vesmír je nekonečný a ţe v něm existují mnohé planety podobné Zemi. Za své názory byl jako kacíř roku 1600 inkvizicí v Římě upálen. Galileo Galilei (ţil v letech 1564–1642) zase jako první pouţil k pozorování oblohy dalekohled. Svým pozorováním potvrdil teorie svých předchůdců, zejména Jana Keplera. S pomocí dalekohledu poznal, ţe mezi Zemí a ostatními tělesy ve vesmíru není zásadní rozdíl, Měsíc vypadal velmi podobně jako Země. Zatímco Giordano Bruno pro své názory skončil na hranici, těţce nemocný Galileo Galilei tváří v tvář podobnému osudu a inkvizici své názory na konci ţivota odvolal. Svými pokusy a pozorováními ale podal přesvědčivé důkazy o správnosti Koperníkových a Keplerových teorií, a proto je dnes právem povaţován za „otce moderní astronomie a fyziky“.
Glóbus Martina Behaima Astronomové dospěli k názoru, ţe Země je kulatá. V roce 1492 vytvořil v Norimberku německý kartograf a navigátor Martin Behaim první dochovaný glóbus. ► Proč na tomto nejstarším dochovaném glóbusu není zobrazena Amerika? ► Jak názor, ţe je Země kulatá ovlivnil zámořské plavby Evropanů?
► V konci roku, na jehoţ počátku Galileo Galilei zemřel, se narodil slavný anglický fyzik, který? ► Většina humanistických astronomů se oficiálně ţivila i jako astrologové. V čem se liší povolání astronoma od povolání astrologa? ► Ke Galileovi se váţe slavný výrok: „A přece se točí!“ Není jisté, kdy a zda vůbec tato slova tento astronom opravdu pronesl. Zkuste odhadnout, ke kterému pohybu Země se tento výrok váţe.
Jan Kepler pobýval krátce i v Praze, která v této době byla sídlem samotného císaře. Který císař sídlil v letech 1583–1611 v Praze? Kolikrát byla Praha sídelním císařským městem? Jan Kepler se v Praze setkal s dalším slavným astronomem a matematikem. Zjistěte, který významný astronom to byl a odkud pocházel. V Praze mají oba dva učenci dokonce společné sousoší, vyhledejte, kde přesně v Praze toto sousoší stojí.
Mikuláš Koperník – latinsky Copernicus [kopernykus] – byl polský hvězdář, matematik a lékař. Po roce 1495 odešel do Itálie studovat teologii, ale spíše neţ jí se věnoval hvězdářství. Poprvé zde zapochyboval o správnosti Ptolemaiovy geocentrické soustavy (Země jako střed vesmíru). Ve svém ţivotním díle O obězích nebeských sfér (1532) tvrdil, ţe planety naší soustavy včetně Země krouţí kolem Slunce, nikoliv kolem Země, a ţe Měsíc není planetou, ale přirozenou druţicí Země. Byl si vědom revolučnosti svých názorů a proto dlouho váhal s jejich uveřejněním (jeho dílo vyšlo v Norimberku aţ v roce 1543).
Koperníkův model vesmíru Jak se jedním cizím slovem označuje názor, že Slunce je středem vesmíru? Pro zvídavé: V čem se skutečné oběžné dráhy planet liší od Koperníkovy představy?
Renesanční úsilí o poznání přírody vedlo také k rozšíření řady technických vynálezů. K nejdůleţitějším patří bezesporu kompas a knihtisk. Jeden z nich umoţnil plavbu po širém moři a napomohl tak nepřímo k objevení nového kontinentu, druhý umoţnil rozšířit vzdělání. Knihtisk K rychlému rozšiřování humanistických myšlenek nejvíce přispěl vynález knihtisku. Ve 40. letech 15. století přišel německý zlatník Johannes Gutenberg [gutnberk] (ţil v letech 1397/1400–1468) na jednoduchou myšlenku. Proč se mají knihy pracně písmenko po písmenku opisovat? Vţdyť je moţné zhotovit jednotlivá písmena z
Nejstarší tištěnou knihou u nás je údajně Trojánská kronika vytištěná jiţ roku 1468 v Plzni. ► Jaký námět tato první česká tištěná kniha zpracovává? Krátce poté vznikla celá řada významných tiskáren v Čechách i na Moravě. K nejslavnějším českým tiskařům patřili v 16. století Jiří
nějakého vhodného materiálu a potom z nich sestavit celou stránku. Kdyţ bude písmeno vyvýšeno nad své okolí, nanese se barva pouze na něj a tlakem se pak můţe jeho obraz přenést na papír. Uţ dlouho před ním uvaţovali podobně i Číňané, jenţe dosud se uţívalo k výrobě písmen dřevo. Gutenberg se rozhodl pouţít kov – písmenka byla tvrdší a pevnější, a tak se z nich dal zhotovit daleko větší počet otisků neţ z dřevěných. Gutenbergův vynález se uţíval bez podstatných změn aţ do poloviny 20. století. První vytištěnou knihou byla Bible. Knihtisk se brzy rozšířil do celé Evropy. Do konce 15. století bylo vytištěno asi 40 000 knih, v následujících sto letech uţ 57 000 a v 17. století plných 250 000. Brzy se také rozvinul mezinárodní obchod s knihami. Během několika málo týdnů nebo dokonce i dnů bylo moţno získat v Praze knihu, která vyšla třeba v Basileji, v Paříţi nebo někde v Německu. Knihy slouţily pro poučení i pro zábavu. Četly se rytířské romány, objevily se ale i první učebnice a slovníky. Prostřednictvím tisku se vedly polemiky, náboţenské i politické spory. Tištěná kniha se stala nepostradatelným prostředkem dalšího rozvoje kultury a vzdělání. Co nahradilo knihtisk v současné době?
Humanističtí filosofové Italští humanisté jiţ od 14. století snili o znovu sjednocené Itálii po vzoru antického Říma. Jedním z nich byl i slavný renesanční básník Francesco Petrarca [frančesko petrarka] (ţil v letech 1304– 1374), který se svými dopisy snaţil přesvědčit císaře Karlu IV., aby obnovil politickou jednotu Itálie: „Ze všech Tvých nejvznešenějších a nejposvátnějších úkolů není ţádný nad ten, abys italskou zemi sjednotil v pokojném míru.“ Dalším italským humanistou, jehoţ myšlenky jsou známé i po mnoha staletích, byl diplomat, spisovatel a historik Niccolo Machiavelli [nikolo makjaveli] (ţil v letech 1469–1527), který také hledal cestu, jak pomoci rozdrobené a bezbranné Itálii. Na základě studia dějin antického Říma dospěl k názoru, ţe nejlepší státní zřízení je republika, v jejímţ čele stojí schopný a silný vladař. Jako jeden z prvních prosazoval politiku jako svébytný obor lidské činnosti, jejímţ posláním je spravovat společnost v duchu lidských a občanských ctností. Tyto představy italských humanistů byly sice v své době nereálné, spolu s nimi se však za Alpy šířily i ostatní humanistické myšlenky a zásady. V 16. století ovládl humanismus kulturu jiţ ve všech zemích západní a střední Evropy.
Renesanční umění a humanistické myšlenky za Alpami Od poloviny 15. století se Evropa seznamovala s novým výtvarným uměním a stavitelstvím. Na panovnických a šlechtických
Melantrich z Aventina a jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína, kteří za svou zásluţnou činnost získali od císaře dokonce šlechtický titul.
Jan Gutenberg na svém geniálním vynálezu nijak nezbohatl. Na vybavení své dílny, v níţ vytiskl své první knihy, si půjčil u bohatého mohučského měšťana Johanna Fusta. Svůj dluh však nebyl schopen splatit, byl postaven před soud a tiskárna mu byla pro umoření dluhu zabavena. Gutenberg strávil zbytek svého ţivota v chudobě, dokonce není znám ani jeho hrob. ► Zjistěte, z čeho se vyráběla tiskařská barva a jak se vyráběl papír, na který se tisklo. ► Vyhledejte, kde se v Česku dodnes vyrábí papír podobným způsobem. ► Proč se Karel IV. nepokusil Itálii politicky sjednotit? ► Zjistěte, kdy se sny italských humanistů o sjednocené Itálii staly skutečností?
Machiavellimu je připisován výrok: „účel světí prostředky“. ► Pokuste se vysvětlit, co to znamená?
dvorech začali být zaměstnáváni italští architekti, malíři a sochaři. Stranou zájmu o nové umění nezůstali dlouho ani měšťané. Umění zemí západní a střední Evropy se však po dlouhou dobu vyvíjelo pod vlivem gotiky, a tak se tu renesance prosazovala jen pomalu. Kdyţ v Itálii dosáhlo renesanční umění jiţ svého vrcholu, stavěli v mnoha zemích za Alpami stále ještě velké gotické katedrály. V mnoha zemích střední a západní Evropy se renesance a gotika po desetiletí vzájemně prolínaly. Často tak vznikala pozoruhodná díla (u nás např. Vladislavský sál na Praţském hradě). Evropa nepřejímala z Itálie jen „velké“ umění. Renesanční kultura ovládla i kaţdodenní ţivot. Měnilo se oblečení, způsoby, chování, i do Čech tehdy pronikla například italská strava. Téměř všechny prvky nového ţivotního způsobu se projevovaly v nákladných slavnostech, jeţ pořádali panovníci, šlechta, měšťané, ale i církev. Plesy, hostiny, ještě i turnaje, divadla a řada dalších podobných zábav byly v renesanci typickou součástí ţivota. V 16. století se tak měnilo myšlení lidí i jejich zvyky po celé západní a střední Evropě. Navíc se Evropa začala blíţe seznamovat s dosud neznámými zámořskými kulturami. Díky tomu všemu se středověké pojetí světa navţdy rozpadlo. Pro zvídavé: Anatomicky přesné kresby Leonarda da Vinci jsou velmi slavné, zkoumání lidského těla se věnovali i lékaři na našem území. V roce 1600, necelých pět měsíců po upálení Giordana Bruna v Římě, byla 8. června v Praze na odsouzeném oběšenci předvedena první veřejná pitva lidského těla. Kdo tuto první veřejnou pitvu v Čechách provedl? Pitvě byl přítomen v té době ještě nepříliš známý Jan Mydlář. Čím se tento původně student medicíny na Karlově univerzitě později živil? Za jakých dramatických okolností se Mydlář a lékař, který jako první u nás předvedl veřejnou pitvu, po 21 letech znovu setkali?
Největším ze zaalpských humanistů byl Erasmus Rotterdamský (ţil v letech 1466/69–1536). Ţil v Nizozemsku, odkud pocházel, ve Francii, Švýcarsku i Německu. Byl všestranně vzdělaný, překládal z několika jazyků, vydával díla starých antických i křesťanských autorů a sám byl uznávaným spisovatelem. Dopisoval si s učenci i panovníky, váţili si jej i u papeţské kurie. Spojoval v sobě humanistickou učenost s hlubokou křesťanskou vírou. Otázky a úkoly: 1. Proč je období renesance a humanismu pro dějiny Evropy tak důleţité? 2. Které významné osobnosti 16. století jsou díky svým uměleckým dílům a názorům známé i v současnosti? 3. Které typické architektonické prvky měly renesanční stavby? Co nového uplatňovali ve svých dílech renesanční malíři a sochaři? 4. O co usilovali italští humanisté? Co přispělo k rozvoji národních jazyků v době renesance? 5. Jak podle vás souvisí rozvoj vzdělání a jeho rozšíření s knihtiskem? 6. Jak se v době renesance změnila představa o vesmíru a kdo se na těchto změnách významně podílel? 7. K umělcům uvedeným v následujícím přehledu vyhledejte jejich nejvýznamnější díla:
Slovníček pojmů: anatomie – obor biologie, který se zabývá stavbou těla antika – historické období označující dobu starověkého Řecka a Říma arkády – řada oblouků (minimálně dva) oddělených sloupy či pilíři gobelín – nástěnný koberec, obvykle bohatě zdobený heliocentrismus – teorie o tom, ţe Slunce je středem vesmíru kupole – klenba ve tvaru polokoule, typická pro renesanci a později i baroko perspektiva – optický jev, jenţ způsobuje to, ţe se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší neţ objekty blízké renesance – znovuzrození, z lat.: renascio, z ital.: rinascita sgrafita – malířská technika spojená s architekturou; rydly se prorývala vrchní světlá omítka na tmavou vrstvu (obvykle černou nebo hnědou); např. motiv „psaníčka“ Knihovnička: Alois Bejblík – Shakespearův svět Marie Černá – Dějiny výtvarného umění František Gel – Syn čarodějnice: Jan Kepler Pravoslav Kneidl – Z historie evropské knihy Niccolo Machiavelli – Vladař Emil Namer – Případ Galilei Ludvík Souček – Co zavinil Gutenberg Vladimír Štefl – Mikuláš Koperník: tvůrce heliocentrické soustavy Ţelmíra Ţivná – Šaty dělají člověka Filmotéka: Byl jednou jeden vynálezce (Il était une fois... les découvteurs, TV seriál), reţie: Albert Barillé (1994): 6. Gutengerg a knihtisk, 7. Leonardo da Vinci, 9. Galileo Galilei Ve službách papeže [The Agony and the Ecstasy], reţie: Carol Reed (1965)
RENESANCE A HUMANISMUS
MIMO ITÁLII
knihtisk po roce 1450
ITÁLIE 14. – 16. století
15. – počátek 17. století
Johannes Gutenberg
přírodní vědy
věda
počátky fyziky, chemie, botaniky
filosofie
lékařství
astronomie
Leonardo da Vinci
uspořádání společnosti a státu
Nicollo Machiavelli heliocentrismus
Galileo Galilei
první pitvy
Tommaso Campanella Thomas More
Mikuláš Koperník
Leonardo da Vinci
Johannes Kepler
Jan Jesenius
Erasmus Rotterdamský
Tycho de Brahe Giordano Bruno
umění
architektura
zámky letohrádky paláce městské domy
malířství
sochařství
realismus anatomie
Filippo Brunelleschi Bonifác Wohlmut
literatura
perspektiva anatomie Sandro Botticelli Leonardo da Vinci Rafael Santi Michelangelo Buonarotti Albrecht Dűrer Lucas Cranach Hieronymus Bosch El Greco
Donatello Michelangelo Buonarotti
humanistické myšlenky literární typy divadlo Giovanni Boccaccio Francesco Petrarca Miguel Cervantes William Shakespeare
