STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail:
[email protected], www.sosasouneratovice.cz
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: I/2Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné Vzdělávací oblast: literární a jazykové vzdělávání Vzdělávací obor: veřejnosprávní činnost Vyučovací předmět: český jazyk a literatura Tematický okruh: teorie verše Číslo DUM: 15
Sada: 1
Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: 17. 01. 2013
Ročník: VS3
Ověřující učitel: Mgr. Fryčová
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail:
[email protected], www.sosasouneratovice.cz
Název listu: Jméno autora:
Teorie verše Renata Fryčová
Anotace: Slouží v hodinách literatury k rozšíření vědomostí o verši a pravidlech spojených s tvorbou verše. Klíčová slova:
Verš, strofa, stopa, metrum, rým
Klíčové kompetence: Žáci si doplňují vědomosti v oblasti teorie verše, aby je mohli použít prakticky při práci s literárním textem. Přesahy a vazby: Společenská kultura Organizace (čas, velikost skupiny, Vyučovací hodina, třída prostorová organizace): Cílová skupina:
Žák, 1. - 4. ročník
Použitá literatura, zdroje:
Prokop, V. Teorie literatury, Sokolov, O. K. - Soft, ,2005
Velikost:
1 020 Kb
Vlašín, Š. Slovník literární teorie, Praha, Československý spisovatel, 1984
15. Teorie verše Verš je spolu s prózou nejzákladnější výrazovou formou krásné literatury. Při tvorbě verše se uplatňují určitá pravidla, proto mluvíme o verši (poezii) jako o řeči vázané – vázané pravidly. Původně se verše používalo v písemnictví všeobecně. Text byl lépe zapamatovatelný. Veršované byly např. ve středověku i slovníky, kroniky apod. Versologie – je nauka o verši, zabývá se problematikou verše, rytmu a metra, prozodickými systémy, rýmem apod.
Verš je základní stavební jednotka básně, která je rytmicky organizována, tzn. že se skládá z rytmických celků. Je to jeden řádek básně. Strofa (sloka) vzniká spojením jednotlivých veršů, obvykle přestavuje myšlenkový celek. Metrum je norma, schéma, osnova, podle níž se organizují (pravidelně se podle této normy opakují) jazykové prvky ve verši (slabiky přízvučné a nepřízvučné, krátké a dlouhé). Jednotka metra je stopa.
Stopa je nejmenší rytmickou jednotkou metra, je to seskupení slabik podle určitých pravidel, je to základní stavební jednotka verše. Její typy rozlišujeme podle uspořádání těžkých a lehkých dob v ní. Základní stopy: trochej (dvouslabičná stopa, střídá se těžká a lehká doba)
jamb (dvouslabičná, lehká a těžká doba) spondej (dvouslabičná, dvě lehké doby) daktyl (tříslabičná stopa, těžká doba a dvě lehké)
Rytmus je konkrétní naplnění normy, je to tendence, která se snaží dodržovat metrum.
Prozódický systém (versifikační systém) jsou principy, které využívají rytmických vlastností určitého jazyka. Pro nás jsou důležité 4 prozódické systémy: tónický, sylabický, sylabotónický, časoměrný
tónický verš – limituje pouze počet přízvučných slabik bez ohledu na počet a rozmístění slabik nepřízvučných
sylabický verš – normován je pouze počet slabik
sylabotónický verš – jedná se o klasický český verš, kombinuje v podstatě tónický a sylabický verš (systém). Zrodil se na konci 18. stol. v době NO (Dobrovský). Základním činitelem pro tvorbu českého verše je slovní přízvuk a pravidelné rozmístění slabik přízvučných a nepřízvučných. Česká slova mají zřetelný přízvuk na 1.slabicetj.přízvuk hlavní, delší slova mají vedle tohoto hlavního ještě vedlejší přízvuky, ty jsou pak nejčastěji na 3. a 5. slabice. Uvnitř sylabotónického verše rozeznáváme 3 základní metrické systémy, a to podle toho, na jaké slabiky připadají slovní přízvuky. Existuje tedy trochejský, jambický a daktylský sylabotónický verš.
Časoměrný verš (časomíra) má kořeny v antice, vychází z časoměrného verše latinského. Nepracuje se zde se žádným přízvukem, ale s délkou slabik. Časomíra rozeznává slabiky dlouhé a krátké, přičemž dlouhá slabika trvá jako dvě slabiky krátké. Základní časová jednotka v časomíře je mora (z lat. doba). Mora je doba potřebná pro vyslovení krátké slabiky, dvě mory trvá vyslovení slabiky dlouhé. (Krátká slabika je každá bez dlouhé samohlásky nebo dvojhlásky, dlouhá slabika obsahuje dlouhou samohlásku nebo dvojhlásku.)
Rým je zvuková shoda slov nebo konců slov na konci rytmické řady. Základní rýmová schémata jsou: sdružený rým
aabb ....lesíčku koníčku pán sám (Čelakovský)
střídavý rým
abab
sám smích klam hřích (Sládek)
obkročný rým abba
síle buší duší chvíle (Sládek)
postupný rým abc
orné dnové sklízí (Vrchlický)
přerývaný rým abcb
nespala málo miláčku zdálo (Sládek)
Asonance je zvuková shoda na konci veršů, ale pouze shoda koncových samohlásek (př. Zavolá-nekoná). Konsonance je zvuková shoda koncových souhlásek (př. dusímnosem)
