STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail:
[email protected], www.sosasouneratovice.cz
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné Vzdělávací oblast: literární vzdělávání Vzdělávací obor: veřejnosprávní činnost Vyučovací předmět: český jazyk a literatura Tematický okruh: ústní lidová slovesnost Číslo DUM: 8
Sada: 1
Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: 20. 03. 2013
Ročník: VS3
Ověřující učitel: Mgr. Fryčová
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail:
[email protected], www.sosasouneratovice.cz
Název listu: Jméno autora:
Ústní lidová slovesnost Renata Fryčová
Anotace: Určeno k výkladu pojmu „ústní lidová slovesnost“, jejích znaků a útvarů. Uvádí jména sběratelů ústní lidové slovesnosti. Klíčová slova: Klíčové kompetence:
Ústní lidová slovesnost, sběratel ústní lidové slovesnosti Žáci se seznamují s pojmem ústní lidová slovesnost, uvádějí hlavní znaky ústní lidové slovesnosti, nejčastější útvary ústní lidové slovesnosti, snaží se odhadnout význam ústní lidové slovesnosti.
Přesahy a vazby: Společenská kultura, dějepis Organizace (čas, velikost skupiny, Vyučovací hodina, třída prostorová organizace): Cílová skupina:
Žák, 1. - 4. ročník
Použitá literatura, zdroje:
Hoznauer, M. Maturujeme a připravujeme se na přijímací zkoušky na vysokou školu, Praha, fi Blug, 1994 Sochrová, M. Literatura v kostce pro SŠ, Praha, Fragment, 1999
Velikost:
1 007 Kb
8. Ústní lidová slovesnost ústní lidová slovesnost- je slovesná kultura před vynalezením písma, dodnes tvorba lidu, která se udržuje v povědomí ústním podáním, vznikala také v dobách největšího národnostního útisku, v nejstarších dobách se šířila jen ústním podáním, později ji začali sbírat i naši významní spisovatelé, v 17. a 18. století se vyvíjela tvorba pololidová, která tvoří přechod mezi ústní lidovou slovesností a literaturou oficiální vyjadřuje: -lidový názor na život -optimismus -touhu po svobodě -odpor k útisku
znaky: -ústní tradování -anonymita autora -kolektivnost (jedinec a myšlení všech, vyhovuje všem) -variabilita
druhy: -lyrika (písně milostné, pracovní, verbovní, vojenské, ukolébavky) -epika (eposy, byliny, báje, pověsti, pohádky) -drama (obchůzkové, zpěvohra), loutkové divadlo (Matěj Kopecký)
význam: vzor pro literaturu, inspirace, zvl. v době pobělohorské a obrozenecké, stala se první posilou nevolného lidu
Sběratelé lidové slovesnosti F. L. Čelakovský -básník, překladatel redaktor Pražských novin,zabýval se studiem slovanských jazyků, sbíral a vydával lidovou poezii všech slovanských národů v původním znění i v českém překladu, (Slovanské národní písně -3 svazky slovanské lidové tvorby, Mudrosloví národu slovanského ve příslovích - kniha přísloví a pořekadel), začal tvořit i ohlasovou poezii, původně chtěl vytvořit ohlasy všech slovanských národů, ale napsal pouze Ohlas písní českých a Ohlas písní ruských ohlasová poezie je tvorba v duchu lidové slovesnosti, poezie tvořená podle určitého vzoru K. J. Erben -český a slovanský historik, archivář, vydavatel staročeských památek, překladatel, básník, sběratel lidové slovesnosti (Prostonárodní české písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních, např. Zlatovláska, Dlouhý, Široký a Bystrozraký), vedle sbírání lidových pohádek pracoval i na pohádkách umělých v duchu lidové tvorby, snažil se v nich najít společný námět-boj dobra se zlem, víru ve spravedlnost, otázky viny a trestu, chce ukázat obraz lidového života v minulosti
B. Němcová -sběratelka lidové slovesnosti, hlavně pohádek-nešlo jí o národopisnou dokumentárnost, ale o umělecké zpracování, pohádku vnímala jako neodmyslitelnou od prostředí, ve kterém se zrodila a žije, v pohádkách zvýraznila myšlenku absolutní spravedlnosti a motiv spravedlivé vlády, jednoznačně v nich vítězí dobro nad zlem, straní lidovému důmyslnému hrdinovi, pohádkami chce bojovat za společenský pokrok a vychovávat (Národní báchorky a pověsti, např. pohádka Chytrá horákyně, Slovenské pohádky a pověsti)
J. Š. Kubín -pohádky a vyprávění z Podkrkonoší
J. Jindřich -písně z jižních Čech
F. Sušil, F. Bartoš, L. Janáček -moravské písně
J. Kollár, P. J. Šafařík -slovenské písně
