2.3. POROVNÁNÍ ZPRAVODAJSKÝCH RELACÍ – ÚVODNÍ HEADLINES Televizní zprávy jsou pořadem s vnitřní dramaturgií, která pečlivě promýšlí, jaké spektrum témat by měla relace obsahovat a jak by měly být řazeny za sebou, aby se divák nerozhodl přepnout na konkurenční stanici ještě před blokem reklam následujícím po zpravodajské relaci. Tomu mimo jiné napomáhají úvodní headlines, krátký přehled zpráv, jehož forma i obsah se musí snažit vytvořit jasnou kostru celé relace, zároveň má také diváka nalákat a připravit ho na následující program. Podle Boyda90 plní přehled hlavních zpráv dvě důležité funkce, připomíná publiku hlavní události a přispívá ke zvýšení významu informace. Hned od počátku jsme jako diváci připoutáni k obrazovce sérií upoutávek, v nichž se míhají klíčové domácí i zahraniční politické autority, zranění a mrtví civilisté figurující ve válečných konfliktech, jsme zavaleni dopravními nehodami, zemětřeseními a jinými tragickými událostmi, mimo jiné také vraždami, loupežemi a málokdy také příjemnějšími zprávami, jako např. během svátečního času. Vše je nám jen krátce odhaleno, aby nás úvodní záběry dokázaly připoutat natolik, abychom si počkali na celou reportáž. Prvky infotainmentu se mohou projevovat i v těchto krátkých headlinech, které zahrnují několikavteřinové ukázky s hutným slovním doprovodem, nastylizovaným k probuzení zájmu diváků, jsou doplněné obrazovým úryvkem, který ukazuje nejdrásavější okamžiky nadcházející akce. Takto skládají své headliny především Televizní noviny a takový způsob prezentace úvodních a nejdůležitějších zpráv je charakteristický zejména pro komerční televize. Domníváme se, že problematika úvodních headlines by mohla být považována za významný indikátor v rámci obecné hypotézy týkající se přibližování obou relací ve zvoleném výzkumném období. Na základě porovnání dílčích kritérií se pokusíme potvrdit náš předpoklad, že Události se v průběhu zkoumaného období budou snažit své úvodní headlinové zprávy postupně zatraktivnit a tvořit je obdobným způsobem jako Televizní noviny. Vlivem zařazování jistých prvků infotainmentu pak může docházet k jejich přibližování jak ve volbě témat, tak v počtu zpráv uvedených v headlinech a ve stopáži. Hlavními sledovanými indikátory tedy budou počet headlinových zpráv, stopáž headlines, struktura headlines, „zpravodajská témata“ prezentovaná v headlines a druhá linie headlines.
90
Boyd, A.: Příručka pro novináře: Zpravodajství v rozhlase a televizi, s. 113.
78
Lapčík91 charakterizuje headlines jako moderátorem čtený přehled vybraných událostí, které jsou v další části zpravodajství znovu, dokonce dvakrát, prezentovány, a to jak v úrovni studiové části zprávy (moderátorem), tak formou samotné reportáže. To znamená, že některé informace o vybraných událostech se v rámci zpravodajství objeví dokonce třikrát. S tím souvisí snaha získat a udržet si pozornost diváků, která se projevuje právě v logice řazení jednotlivých příspěvků. To, že je zpráva zařazena hned na prvním místě, nemusí nutně znamenat, že se jedná o nejdůležitější zprávu dne. Může to poukazovat na snahu lišit se od konkurence a zařadit na první místo zprávu vlastní. Tento způsob prezentace vlastních zpráv upřednostňuje právě televize Nova. Zařazovat takové zprávy na první místo začala až po několika letech vysílání, v rámci našeho výzkumu jsme tento trend pozorovali od druhého období. V prvním období zahajovala svou relaci pravidelně první headlinovou zprávou. 2.3.1 Porovnání headlines v Událostech a Televizních novinách Nyní se pokusíme popsat vývoj úvodních headlinů. Jejich grafická úprava se zakládá na jednoduché variaci momentálně užívané grafiky, typické pro celou zpravodajskou relaci a s její změnou přichází nutně i proměna headlinů. Nejmarkantnější změnu podstoupila ve zkoumaném období ČT, která postupně upravovala formální vzhled svých headlinů, přičemž vycházela z jejich tradičního konceptu. Každá změna působila velmi výrazně oproti dřívějšímu stavu. V předchozích letech se počet zpráv zařazovaných do úvodních headlinů Událostí ustálil na téměř standardním počtu pěti zpráv, kterými byla zahajována každá relace. S nižším počtem zpráv jsme se setkali jen tehdy, byla-li stopáž relace kvůli nedostatku zpráv kratší, jako v případě víkendových relací, zejména jejích nedělních vydání, nebo relací svátečních, z tohoto důvodu se zkracoval i úvodní přehled, zpravidla na 3 – 4 zprávy. V porovnání s Událostmi neprošly Televizní noviny žádnou výraznou změnou, jelikož jejich headlines si po všechna tři období udržovala stejnou strukturu i počet příspěvků. 2.3.1.1 PRVNÍ OBDOBÍ – 1995/1996 Podkapitoly věnující se popisu jednoho období budeme strukturovat podle pořadí výše uvedených hlavních indikátorů. V závěru kapitoly se je pokusíme shrnout a vysvětlit. Budeme se věnovat struktuře obou typů headlines, zaměříme se na to, jaké příspěvky jsou do nich zařazovány, jaká je jejich stopáž a zda jsme se ve výzkumném vzorku setkali se zcela totožnými headlines. Máme na mysli takový případ, kdy 3 headlines odvysílané v Televizních 91
Lapčík, M.: Diskursivní kontury televizního zpravodajství a možnosti jejich analýzy, s. 204.
79
novinách se vyskytly také v headlines Událostí. To bychom považovali za stoprocentní shodu úvodních headlines. V prvním období se počet příspěvků zařazovaných do headlinů ustálil v každé relaci na standardním počtu: v Událostech na 5 headlines a v Televizních novinách na 3 headlines. Jejich průměrná stopáž se v prvním období lišila poměrně hodně (zhruba 25 vteřinami), Události věnovaly úvodním headlines téměř trojnásobně více času než Televizní noviny (39 s versus 14 s), které prezentovaly podstatně méně úvodních headlines. Rozdílné headlinové pojetí dokládá tabulka č. 2.3.1. Tabulka č. 2.3.1 Příklad úvodních headlines standardního týdne v prvním období: Středa 20. 3. 1996
UDÁLOSTI 41 s
1. NATO nesmí nechat čekat své partnery,
TELEVIZNÍ NOVINY
8s
6s
prohlásil to dnes americký ministr zahraničí
1. Poslanci a ministři dostanou
Warren Christopher.
po skončení mandátu odchodné.
2. Generální tajemník NATO Javier Solana
10 s
navštívil Rusko kvůli jednání. 3. Na železniční koridor z Břeclavi do
2. Ministr zahraničí USA
5s
potvrdil rozšíření NATO. 9s
4s
Karviné peníze budou, vláda rozhodla o
3. Výstavba budovy BIS se
jeho financování.
prodražuje.
4. Prezident Václav Havel odsoudil postup
14 s
8s
podnikatele Rudolfa Baránka proti Romům. 5. Premiér Václav Klaus se vyjádřil k nízké
6s
nezaměstnanosti na setkání s podnikateli a manažery. Na příkladu těchto headlines můžeme nejlépe vidět odlišnosti v jejich skladbě a struktuře v prvním období. Nejenže Události prezentují vyšší počet zpráv, navíc se v nich nesnaží klást primárně důraz na konfliktní povahu v takové míře jako Televizní noviny. Divák tak přesně nemusí vědět, co se může z reportáže dozvědět. Televizní noviny ho ale stručným, jasným a úderným přehledem od začátku relace napínají, jelikož jejich headliny navozují očekávání velkých odhalení a zjištění nečekaných informací. V případě těchto headlinů si už po přehledu divák pokládá otázky, kdo rozhodl o odchodném, proč by měli politici dostávat 80
ještě nějaké odchodné, když si schvalují veškeré možné výhody, kdo byl pro a kdo s návrhem vůbec přišel? Dále pokračují pozitivní zprávou o tom, že se také ČR stane v blízké budoucnosti členem NATO a v reportáži nám přiblíží zákulisní jednání obou ministrů zahraničí – znovu jde o odkrytí velmi důležité informace. A poslední zprávou se jakoby vrací k úvodnímu tématu financí, opět se někde nepodařilo dodržet rozpočet a bude nutné jej navýšit. Ve všech zprávách můžeme v podtextu cítit potenciální konflikt, což v Událostech schází. Z jejich úvodního přehledu se toho příliš nedozvíme, úvodní informace nám odhalí výsledek jednání, postoj nebo vyplývající fakta hned v úvodu, tudíž divák nemusí být motivován počkat si na celou zprávu. Navíc je přehled oproti přehledu Televizních novin podstatně delší a postrádá schopnost dramatické zkratky a napětí. Co se týká pořadí jednotlivých zpráv, Události téměř vždy dodržují řazení zpráv v samotné relaci podle úvodního přehledu – vždy začínají úvodní headlinovou zprávou a zpravidla pokračují prezentováním zbylých čtyř headlinových zpráv podle tohoto modelu. Málokdy tento model poruší, pokud se tak stane, tak jen v případě, že za headlinovou zprávu přidají ještě nějakou doplňující či tematicky spjatou zprávu. Televize Nova také v prvním období zpravidla zahajovala úvodní headlinovou zprávou, pořadí následujících dvou headlinů už ale nebylo striktně dodržováno, pouze pravidelně následovalo v první třetině relace. Ještě dodejme, že v prvním období moderoval Události pouze jeden moderátor, tento pak četl celý headlinový přehled a také všechny příspěvky v relaci sám. V Televizních novinách od prvního období působili dva moderátoři, kteří se při čtení jak headlinů, tak příspěvků střídali. „Zpravodajská témata“, která se nejčastěji objevují v headlinech obou stanic, se v prvním období poměrně rozcházejí. Pracujeme s typologií, kterou jsme si vytvořili v první kapitole a podle ní obě relace porovnáváme, jedná se o porovnání v rámci kategorií „zpravodajských témat“, tedy v jejich obecné rovině. Zatímco u Událostí jsou nejvíce preferovanými tématy téměř na všech pozicích politika a ekonomika a ostatní kategorie se vyskytují spíše sporadicky, u Televizních novin je to také politika, ekonomika, ale podstatně více kriminalita/soudnictví92 (výrazný podíl u druhé headlinové zprávy) a také zdravotnictví93. „Zpravodajská témata“ jsou v headlinech Televizních novin bohatší, jak dokládá graf č. 2.3.2.
92
Headlinové zprávy z kategorie kriminalita/soudnictví se objevily např. tyto: muž odsouzen za vraždu, syn vysokého policejního důstojníka vyloupil banku, na Benešovsku propustili lupiče na svobodu, útěk vězně, dopadení vězně, přepadena sběrna Sazky apod. 93 Headlinové zprávy z této oblasti byly např. tyto: zvýšený počet úmrtí o Vánocích, chřipková epidemie, nemoc BSE nebezpečná pro lidi, platba za ošetření u zubaře, demonstrace majitelů sanitek.
81
Co se týká výběru zcela stejných zpráv do headlines, ani v jednom případě nenastala 100% shoda v jejich volbě, tedy situace, v níž by oba typy headlines prezentovaly naprosto stejné zprávy, to znamená, že by Události ve svých 5 headlines obsahovaly 3 headlines z Televizních novin. V 7 porovnávaných úvodních headlinech, odvysílaných v 7 dnech (z celkových 14 porovnávaných dní), prezentovaly každý den pouze jednu stejnou zprávu ve svých headlines, v jednom dni šlo dokonce o 2 stejné zprávy. Graf č. 2.3.1 a 2.3.2 Podíl zpravodajských témat v úvodních headlines v prvním období: UDÁLOSTI název stanice=Události 10
6
téma zprávy
téma zprávy
ekonomika 6 politika katastrofa/tragédie kriminalita věda/kultura zdravotnictví 4 jiné
ekonomika politika katastrofa/tragédie kriminalita věda/kultura zdravotnictví
Count
Count
8
TELEVIZNÍ NOVINY noviny název stanice=Televizní
4 2
2
0
0
1. headlinová zpráva
1. 2. 3. 4. 5. headlinová headlinová headlinová headlinová headlinová
2. headlinová zpráva
3. headlinová zpráva
headlinová zpráva
headlinová zpráva
Televizní noviny měly ještě jeden prvek navíc, a sice druhou linii headlinů, které uvádějí moderátoři ze studia a nejsou podkresleny hudbou ani ilustrujícími obrázky. Následuje zhruba po polovině až dvou třetinách relace. Důvod je jednoduchý, hlavní události se umísťují buď na začátek, nebo právě doprostřed relace, toto místo tvoří jakési rozhraní v relaci, jelikož divák postupně ztrácí pozornost a je tedy nutné ji znovu obnovit. Toho docílíme právě druhým přehledem, který je v pojetí Televizních novin spojen s drobným rozhovorem moderátorů nebo nějakými poznámkami k uvedeným zprávám. Nejenže tím uvolní atmosféru, ale divák zbystří svoji pozornost. Druhá linie headlinů bývá zahájena pohledem na celek studia a úvodními slovy jednoho moderátora ve stylu – Co uvidíte dál v Televizních novinách? nebo Tak co tu pro vás ještě máme? Poté následují většinou čtyři takové upoutávky na druhou polovinu relace, v jedné relaci jsme se setkali dokonce až s šesti upoutávkami, což byly téměř všechny zprávy94 následující v poslední třetině relace. Zpravidla poutaly na tragické události a také na samý závěr relace. Události v prvním a také ve druhém 94
Ve druhé linii se objevily zprávy tohoto typu: zdravotní stav Petra Haničince, záplavy v jižní Africe, pštrosí dostihy, uhořela mentálně postižená žena, parašutisté v Austrálii, tropická bouře na Filipínách.
82
období druhou linii headlinů neměly. Zavedly ji až někdy v následujících letech, nemůžeme přesně určit kdy, jelikož v našem výzkumném vzorku jsme ji zaznamenali ve třetím období. 2.3.1.2 DRUHÉ OBDOBÍ – 2001 Ve druhém období se počet headlinových příspěvků a jejich celkové stopáže příliš nezměnily. Události i Televizní noviny sestavují headliny na základě podobných pravidel jako v prvním období, čemuž odpovídá i stejný počet příspěvků v nich. Události mají stále 5 headlines a Televizní noviny nadále 3 headlines. Průměrná stopáž se oproti prvnímu období rovněž zásadně nezměnila, headlines v Událostech mají v průměru 35 vteřin a v Televizních novinách průměrně 13 vteřin, což je blízké prvnímu období. Markantní rozdíl ve stopáži přetrvává i zde. Ve druhém období se headlinová strategie Událostí a jejich struktura téměř nemění, došlo pouze ke grafické změně, ale stále je v úvodním přehledu představováno 5 zpráv, které pak v bodovém scénáři následují po sobě přesně tak, jak byly uvedeny. Informace od moderátora je nově doplněna velkým headlinovým titulkem, shrnujícím dvěma až třemi slovy téma reportáže. Tato strategie se může jevit jako vhodná a výhodná ve vztahu k divákovi a navíc působí uceleně. Divák přicházející k obrazovce později, vidí titulek a díky tomuto headlinovému nápisu ví, čeho se bude pozdější reportáž týkat. Jednak to pomáhá zatraktivnit úvodní přehled, který stále nepůsobí příliš dynamicky, jednak v tom vidíme také praktické hledisko – divák, který vlivem nějaké situace nemá možnost slyšet zvuk, vidí alespoň titulek a díky němu má představu o hlavních tématech. Televizní noviny se od původní struktury svých headlinů neodchýlily, pouze zprávy v nich uvedené neprezentují ve stejném pořadí jako v Událostech. Začíná se zde projevovat jejich nová strategie, a sice ta, že relaci zahajují jinou, vlastní95 zprávou, kterou konkurenční Události nemívají. Headlinový přehled Televizních novin od druhého období nabízí hrubý průřez celou relací, už při odvysílání první reportáže je rozbit, jelikož pořadí zpráv není striktně dodržováno. Tento postup je záměrný, pokud chce divák vidět danou reportáž z přehledu, musí si na ni počkat, je neustále udržován v napětí. Jak dodává Lapčík96, headliny 95
Jako se to stalo například v úterý 20. 3. 2001, kdy po úvodních headlines (viz tabulka č. 3.1.2) následovala první zpráva, a sice informace o praktikách VZP, která svým klientům zasílá výpis, v němž adresátovi sděluje výši dlužné částky na nedoplatcích. Podobnou zprávu Události vůbec neměly. Po ní následovala zpráva o Temelínu, zpráva o nehodě byla jako čtvrtá a zpráva o makedonské armádě zahajovala zahraniční blok až ve druhé polovině relace. 96 Lapčík, M.: Diskursivní kontury televizního zpravodajství a možnosti jejich analýzy, s. 204.
83
působí jako motivační prvek, motivují diváka, aby setrval u tohoto pořadu až do jeho skončení. Specifikační reportáže z headlines proto nenásledují všechny v prvním bloku zpravodajství, ale jsou rozmístěny v rámci celého pořadu. „Zpravodajská témata“ se v obou headlinech trochu pozměnila. Události v přehledu pravidelně kombinují jak domácí, tak zahraniční zprávy a mnohdy ho zahajují právě zahraniční zprávou – jako tomu bylo např. celý březnový týden97 2001. Naproti tomu Televizní noviny důsledně tvoří své headlines z domácích zpráv. Zahraniční zprávu zařazují do upoutávek jen v případě, je-li výrazně negativní a také tragická, mnohdy sem umísťují zprávy o zemětřeseních, výbuších a požárech, k nimž došlo v zahraničí. Co se týká konkrétních kategorií témat, situace je následující. V Televizních novinách je to jednodušší, pravidelně se zde objevují pouze čtyři kategorie – politika, katastrofa/tragédie, ekonomika a na třetí pozici v headlines velmi výrazně kriminalita/soudnictví. V Událostech je to o něco komplikovanější. S různou frekvencí se vyskytují zejména čtyři témata a oproti prvnímu období škálu témat postupně rozšířily. Téma politika má klesající tendenci, nejčastěji se vyskytuje na první pozici a poté jejich podíl klesá. Druhou nejčastější kategorií je na první pozici kriminalita/ soudnictví, která se nejčastěji objevuje také na 5. místě. Ekonomika vykazuje nejvyšší podíl na třetí pozici, poté klesá a nesmíme opomenout katastrofy/tragédie, jejichž podíl je oproti ostatním kategoriím nižší, ale přesto jsou do headlinů zařazovány. V tomto směru by k jistému souběhu témat mohlo docházet. Obě relace na prvním místě nejčastěji preferují politiku, kriminalita se shodně objevuje na poslední pozici headlines a podíl katastrof/tragédií je poměrně vyrovnaný. Graf č. 2.3.3 a č. 2.3.4 „Zpravodajská témata“ preferovaná v headlinech ve druhém období
97
V pondělí, v úterý a ve čtvrtek zahajovala relaci Události zpráva z Makedonie, kde došlo k vyhrocení situace, a makedonská vláda připravila útok. V pátek byly Události zahájeny zprávou o definitivním zániku orbitální stanice MIR, jejíž zbytky spadly do Tichého oceánu, jednalo se o živý vstup redaktora, který následoval po studiovém úvodu. V sobotu se Události v úvodu zaměřily na atentát v Rusku a v neděli se vrátily do Makedonie. Pro srovnání uveďme, jak ve zvoleném týdnu postupovaly konkurenční Televizní noviny. V tomto březnovém týdnu zahajovaly headlinový přehled zahraniční zprávou pouze jednou, a to v úterý rovněž zprávou z Makedonie. V ostatní dny se soustředily primárně na domácí zprávy.
84
název stanice=Televizní noviny TELEVIZNÍ NOVINY
název stanice=Události UDÁLOSTI téma zprávy
5
Count
4
Count
téma
4
ekonom politika katastro kriminal věda/ku
ekonomika politika katastrofa/tragédie 3 kriminalita věda/kultura zdravotnictví jiné
3
2
2
1 1
0
0
1. headlinová zpráva
1. 2. 3. 4. 5. headlinová headlinová headlinová headlinová headlinová
2. headlinová zpráva
3. headlinová zpráva
headlinová zpráva
headlinová zpráva
V tomto období porovnáváme pouze jeden týden, a to standardní/březnový, jelikož nemáme k dispozici Televizní noviny z období Vánoc roku 2001. Porovnáme-li headlines, odvysílané během těchto 7 dnů na obou stanicích, z hlediska zařazení stejných zpráv, zjistíme, že pouze o víkendových relacích byla shoda ve výběru stejných zpráv nižší, týkala se pouze jedné headlinové zprávy. V ostatních dnech byly v headlinech prezentovány vždy 2 stejné zprávy. Tento případ výběru dvou stejných zpráv můžeme mimo jiné vidět v tabulce č. 3.1.2, která zobrazuje headlines ze dne 20. 3. 2001. Volba 2 stejných zpráv do obou typů headlines podporuje tezi o přibližování zpravodajských relací. Také se zmíníme o druhé linii headlines. V tomto období ji zařazují již obě relace. Televizní noviny standardně prezentují pouze 2 zprávy, při jejichž čtení se moderátoři střídají, a tyto zprávy pak zpravidla následují ke konci relace, nejčastěji v její poslední čtvrtině. Využívají tím strategie napínat diváka až do konce a nepřímo ho tím nutí setrvat, pokud ho zajímá, jak avizovaná zpráva dopadne. Události tak v tomto období také přistoupily na zařazování druhých headlines a snaží se rozčleňovat relaci také na dvě části, ale ne tak důrazně, protože v druhé části relace následují zpravidla méně důležitá témata. Rozdíl je tedy ten, že Televizní noviny jsou díky druhé linii headlines koncipovány jako dvě kratší zpravodajské relace v jedné, obsahující v obou částech důležité zprávy. Je možné, že Události začaly druhou linii headlines zařazovat dříve, ale v našem výzkumném vzorku jsme je identifikovali v tomto druhém období. Tabulka č. 2.3.2 Přehled úvodních headlines ve druhém období 85
Úterý 20. 3. 2001
UDÁLOSTI
35 s
TELEVIZNÍ NOVINY
14 s
1. V ulicích makedonského Tetova jsou 8 s
1. Makedonská armáda zahájila 5 s
tanky. Makedonská armáda připravuje
ofenzivu
útok proti albánským extremistům.
povstalcům ve městě Tetovo.
proti
albánským
+ nápis Makedonci útočí 2. Lhůtu pro předložení dokumentace o 8 s
2. Vedení elektrárny Temelín 5 s
jaderné
překvapivě
elektrárně
Temelín
americký
právník Fagan prodloužil o dalších třicet
návštěvu
dnů.
Fagana.
povolilo
dnešní
amerického
právníka
+ nápis Fagan ustoupil 3. Oddělit peníze na sociální dávky ze 7 s
3. Tři lidé byli zraněni při nehodě 4 s
státního rozpočtu, tak chce vláda řešit krizi
osobního vlaku a automobilu na
sociálního systému.
Olomoucku.
+ nápis Sociální reforma? 4. Odboráři Nové huti Ostrava kvůli 5 s nízkým platům zvažují stávku. + nápis Hutím hrozí stávka 5. Největší ropná plošina na světě se 7 s potopila, u brazilských břehů možná hrozí ekologická katastrofa. + nápis Plošina šla ke dnu Na těchto úvodních headlines vidíme, že ve volbě prvních dvou headlinových zpráv se shodují, obě konkurenční relace je vyhodnotily jako klíčové události daného dne a umístily je proto na samý začátek. To se nestává v tolika případech, většinou se upoutávky odlišují. Pořadí zpráv v první třetině Událostí pak bylo zcela zachováno podle headlinového přehledu. Televizní noviny na první místo zařadily svoji zprávu (praktiky VZP), jako druhá následovala návštěva Temelína, dopravní nehoda z headlinů byla jako čtvrtá a situaci v Makedonii zrekapitulovaly až na desátém místě. Na tomto příkladě můžeme vidět odlišné strategie v strukturování nejen headlinů, ale také celé relace. Headlines v Událostech hierarchizují strukturu a indikují nejvyšší důležitost první poloviny relace, jelikož právě v ní jsou prezentována hlavní témata dne. 86
2.3.1.3 TŘETÍ OBDOBÍ – 2007 Televizní noviny opět na své koncepci headlines nic nezměnily, v průměru zůstala zachována jak stopáž (14 s), tak počet příspěvků (stabilně prezentují 3 headlinové zprávy). Zato Události proměnily své headlines poměrně zásadně. Nejenže prodloužily jejich stopáž, která se ve třetím období v průměru pohybovala okolo 55 vteřin, ale také změnily počet headlinových zpráv, který se ustálil na 4. S tím také souvisí proměna jejich struktury. Ve třetím období můžeme v Událostech zaznamenat celkovou změnu, od grafiky, struktury relace až po úvodní přehled zpráv, který dostal novou formální podobu a strukturaci. Nově obsahuje pouze 4 hlavní zprávy. Moderátoři čtou jednotlivé upoutávky, jakási stručná shrnutí hlavní zprávy, po němž následuje krátká ukázka – většinou synchron klíčové osoby z té dané reportáže, ten dodává na akutnosti a aktuálnosti zprávy, poodhaluje problematiku a to, co divák může slyšet v relaci. Přidává na dynamičnosti, komentář hlavního aktéra nebo jiné klíčové osoby vytržený z reportáže může také navodit vyšší míru dramatičnosti, kterou podtrhují jeho slova a také obrazový materiál. Po první headlinové zprávě se moderátoři vystřídají a tento druhý k ní doplní ještě další informace, nesděluje tedy druhou headlinovou zprávu (tu uvádí opět první moderátor), ale pouze doplňuje první. Tento nový přehled je delší, jsou to jakési krátké Události zakomponované do celé relace. Divák je tak více vtažen do atmosféry Událostí, už v úvodu slyší krátkou reakci aktérů. Vedle takových headlinových upoutávek vypadají Televizní noviny stroze, ale o to naléhavěji vyznívají. Svou tradiční strukturu si udržují od samého začátku, stále jsou stručné, velmi živé a také úderné. Můžeme si to ukázat na tomto příkladu (tabulka č. 2.3.3). Tabulka č. 2.3.3 Porovnání úvodních headlines ve třetím období Úterý, 25. 12. 2007
UDÁLOSTI
50 s
TELEVIZNÍ NOVINY
1. Tradiční papežovo poselství – Benedikt
1. Během Štědrého dne si Češi
XVI. vyzval k ukončení konfliktů ve světě
navzájem poslali rekordních 70
+ záběr, jak papež říká: „Narodil se Vám
milionů esemesek.
spasitel“. Co dalšího zaznělo z papežských úst, jak slavili Vánoce křesťané po celém světě. Všechno uvidíte, nejen. 2. Sváteční bilancování kardinála Vlka.
2. Čtyři lidé zemřeli při noční 87
13 s
Vyzdvihl nedávnou dohodu státu a církve
dopravní nehodě na Olomoucku.
o zabaveném majetku + synchron kardinála Vlka. 3. Další krveprolití v Iráku, tři desítky lidí
3. Až 12 tisíc podezřelých uvízlo
nepřežily
v síti německé policie při zátahu
+ synchron makedonského policisty.
na dětské porno.
4.
Odchod
Oskara
Petersona,
legendárnímu džezovému klavíristovi bylo dvaaosmdesát. Na této dvojici headlinů můžeme asi nejlépe vidět, jakým zprávám dávají obě relace přednost, a to i během vánočního týdne. Česká televize se už v samotných headlinech soustřeďuje na události jako papežovo poslání, oslavy křesťanského svátku a poté přechází k zahraničním zprávám. Naznačuje, že nejprve bude na řadě vánoční tematika, jelikož je tento den označován jako Boží hod vánoční, poté se přesuneme k zahraničním zprávám a reportáž o Petersonovi jakoby se vymykala a navíc zahajuje až druhou část relace. Jsou to v zásadě informace relevantní pro občana, tedy i ve svátek mu nabízí kvalitní přehled událostí. Konkurenční Televizní noviny zvolily jinou taktiku. Headlinový přehled začaly informací o počtu zaslaných esemesek, což hodnotíme spíše jako zajímavou – soft zprávu než klíčovou pro život člověka. Samotná reportáž se pak odvysílala až jako šestá, zahajovala zhruba druhou třetinu relace. Jako druhá headlinová a také druhá v pořadí byla zařazena reportáž o tragické dopravní nehodě, která si vyžádala čtyři lidské životy. Jejím odvysíláním se snažili ukázat, že ani sváteční čas se nevyhýbá takovým tragédiím a v pojetí Novy je třeba o takových událostech informovat stále (obzvlášť, když zahynuli mladí lidé). Můžeme v tom vidět také snahu varovat před neopatrnou a rychlou jízdou právě o svátcích. Musíme ještě dodat, že ČT tuto tragickou událost do své relace nezařadila, ani jako čtenou zprávu či zprávu zařazenou do zkráceného zpravodajského bloku. Závěrečná headlinová zpráva poutá na zahraniční zprávy, konkrétně tato uzavírala zahraniční flashový blok a do headlinů se dostala zřejmě proto, že její téma souvisí s kriminalitou a zároveň je porušením morálních zásad. Tímto porovnáním jsme otevřeli problematiku „zpravodajských témat“, zařazovaných do headlinů ve třetím období. Grafy č. 2.3.5 a 2.3.6 zobrazují nejvíce zařazovaná témata. 88
Graf č. 2.3.5 a č. 2.3.6 Podíl „zpravodajských témat“ v headlinech ve třetím období název stanice=Televizní noviny TELEVIZNÍ NOVINY
název stanice=Události UDÁLOSTI téma zprávy
5
ekonomika politika katastrofa/tragédie kriminalita věda/kultura zdravotnictví jiné
3
Count
Count
4
téma zprávy ekonomika politika katastrofa/tragédie kriminalita věda/kultura zdravotnictví jiné
6
4
2
2 1
0
0
1. headlinová zpráva
1. headlinová 2. headlinová 3. headlinová 4. headlinová
headlinová zpráva
2. headlinová zpráva
3. headlinová zpráva
headlinová zpráva
Můžeme sledovat, že obě relace preferují podobnou skladbu headlines. Na první pozici se shodně objevuje politika, míra jejího výskytu v headlines Událostí je logicky vyšší. Toto preferování kategorie politika souvisí s nejčastěji zařazovanými tématy do relace, o čemž jsme mluvili v první kapitole v části věnované tematické typologii zpráv. Druhou shodně zařazovanou kategorií je kriminalita/soudnictví, která v Událostech vykazuje dokonce vzrůstající tendenci. V Televizních novinách je významnou headlinovou kategorií katastrofa/ tragédie, která ale není zcela opomíjena ani v Událostech. Na prvních dvou pozicích se shodně vyskytuje také ekonomika. Závěrem lze říci, že tyto čtyři uvedené kategorie jsou pro obě relace nejčastější a tento výběr stejných kategorií „zpravodajských témat“ do obou typů headlines by mohlo svádět k přibližování obou relací. Co se týká výběru stejných zpráv do headlines ve třetím období, obě relace pokračovaly v trendu nastaveném ve druhém období. To znamená, že ze 13 porovnávaných dní se 2 stejné zprávy objevily v 5 headlines, 1 stejná zpráva se vyskytla ve 4 headlines, ve 2 headlines nebyla vybrána žádná stejná zpráva a ve zbývajících dvou headlines byla zaznamenána 100% shoda98 ve výběru zpráv, to znamená, že všechny tři headlinové zprávy z Televizních novin byly obsaženy i v headlines Událostí. Zajímavé ještě je, že tyto stejné zprávy byly zpravidla také stejně řazeny za sebou v obou typech headlines. Tyto informace by proto znovu mohly indikovat jistou míru přiblížení ve volbě konkrétních zpráv do headlines, potažmo ve volbě „zpravodajských témat“ obecně. 98
Tato 100% shoda ve volbě stejných zpráv do headlines nastala 20. 3. 2007 a jednalo se o tyto zprávy: heparinový vrah zabil 11 pacientů, začalo hustě sněžit, srážka rychlíku s autem. Druhý případ této 100% shody se objevil 23. 3. 2007 v těchto zprávách: Jiří Paroubek zvolen předsedou ČSSD, neštěstí v Liberci – pád panelového trámu zranil dítě, policejní prezident Husák rezignoval.
89
Události v tomto období pokračovaly v zařazování druhé linie headlines, kterou jsme zaznamenali již ve druhém období. Pravidelně obsahoval 2 zprávy a následoval na konci druhé třetiny Událostí, zhruba okolo 17. – 20. minuty relace. Je rovněž realizován pohledem na celek studia, za stolem sedí oba moderátoři a každý z nich říká jednu upoutávku na zprávu, která je obsažena v poslední třetině relace. Nikdy nepoutají na sportovní blok Branky, body, vteřiny, ale zařazují spíše zprávy tohoto typu – boj proti malárii, výbuch v ponorce, nebezpečná hra dětí, anketa Zlatý Ámos, publikace o klášteru v jižních Čechách, zdražení vstupného do zoologické zahrady, Slovinsko předsedá EU apod. V Televizních novinách mají druhé headlines stejnou koncepci jako ve druhém období, jsou uvozeny tradiční větou: Co ještě uvidíte v Televizních novinách? a představí nám ve zkratce 2 zprávy, které spolu se závěrečnou „tečkou“ uzavírají zpravodajskou relaci. Bývají to zprávy tohoto typu: na Slovensku našli mrtvé novorozeně, ranní přepadení banky v Brně, děti šikanovaly učitele, žena venčila psa a napadl ji divočák, znásilnění na policejní služebně.
SHRNUTÍ – TVORBA ÚVODNÍCH HEADLINES V této kapitole jsme se zaměřili na strukturu úvodních headlinových upoutávek, které se jeví jako jeden z vhodných indikátorů porovnání v oblasti přibližování obou zpravodajských relací jak z formálního, tak obsahového hlediska. Porovnávali jsme jejich skladbu a tematické zaměření v obou zpravodajských relacích. Na začátku jsme vyslovili hypotézu týkající se proměny headlines. Domnívali jsme se, že Události se budou snažit své headlines postupně zatraktivnit a budou je tvořit obdobně jako Televizní noviny. Na základě stejné strategie jejich tvorby bude docházet k přibližování ve volbě „zpravodajských témat“, v počtu uvedených příspěvků v headlines a v jejich stopáži. Stanovili jsme si hlavní kritéria komparace obou typů headlines a postupovali jsme podle nich. Byly jimi: počet headlinových zpráv, stopáž headlines, struktura headlines, „zpravodajská témata“ prezentovaná v headlines, druhá linie headlines. Výsledkem analýzy je, že uvedenou hypotézu ve svém celku nemůžeme přijmout, protože obě zpravodajské stanice si vytvořily vlastní typ úvodních headlinových zpráv. Každá z televizí preferuje jiná kritéria a pravidla, která vycházejí z jejich kodexů, doporučení a nařízení. Na jejich tvorbě a koncepci můžeme vidět rozdíl mezi televizí veřejné služby a komerční televizí velmi výrazně. Na základě analýzy jsme dospěli k těmto dílčím výsledkům: 90
a) Počet příspěvků v headlines a potažmo i jejich stopáže se od prvního období odlišovaly a tato diference přetrvává i ve třetím období. Zatímco Televizní noviny stabilně prezentovaly po všechna tři období 3 headlinové zprávy a jejich průměrná stopáž se pohybovala okolo 14 vteřin, Události s headliny více experimentovaly. Počet příspěvků a stopáž byly v prvním i ve druhém období stejné – 5 headlines, jejichž stopáž byla v průměru 37 vteřin. Třetí období přineslo změnu v headlines Událostí a jejich stopáž byla v průměru 55 vteřin. Postupně si vypracovaly vlastní úvodní přehled obsahující 4 zprávy, do něhož vedle moderátorova komentáře zařadily také synchrony respondentů. Přehled headlines tak působí originálně, zajímavě, přesto v kontrastu s Televizními novinami dlouze. Televizní noviny se naopak snaží být co nejdramatičtější a nejúdernější, proto kompozici headlines neobměňují. Odlišný způsob prezentace zpráv se stává prvním rozdílem, protože celková kompozice obou typů headlines je jiná a vychází z jiných kritérií tvorby. b) Výběr „zpravodajských témat“ se v headlines začal postupně přibližovat. Oba typy headlines prezentovaly nejčastěji čtyři kategorie témat. Nejvíce se vyskytují politika, převažující obecně na ČT, a za nimi následují katastrofy/tragédie a kriminalita/soudnictví. V těchto posledních dvou kategoriích můžeme vidět nepřímý vliv Televizních novin na Události, které se snaží relaci zatraktivnit tím, že zařazují také více takových zpráv, přesto je ale jejich podíl stále nižší než na Nově, která tyto zprávy upřednostňuje. Míru jistého přiblížení ve výběru určitých headlinových zpráv jsme zaznamenali ve druhém i třetím období, kdy zejména v poměru tematických zpráv jsme zaregistrovali nárůst témat primárně zařazovaných Televizními novinami (katastrofy/tragédie a kriminální tématika) také v Událostech. Poslední shodně vybíranou kategorií byla ekonomika. Mimo obecné kategorie „zpravodajských témat“ jsme také sledovali, zda obě relace do headlines zařazují stejné zprávy. Vzájemným porovnáváním konkrétních příspěvků v obou headlines jsme zjistili, že ve druhém a třetím období stoupá počet stejných zpráv. To znamená, že 1 nebo 2 zprávy byly totožné, ve dvou případech ze třetího období se dokonce oba typy headlinů shodovaly. Všechny 3 zprávy prezentované v headlines Televizních novin byly obsaženy také v headlines Událostí. Míra výběru stejných zpráv od prvního období postupně vzrůstala, což
91
by spolu s obecnými kategoriemi „zpravodajských témat“ mohlo poukazovat na jisté přibližování tematické oblasti zkoumaných headlines. V rovině tematické by vlivem zjištěných faktů mohlo docházet k jistému souběhu. c) Míru přiblížení obou zpravodajských relací podporuje i zařazování druhých headlines. Ty byly stabilní součástí Televizních novin již od prvního období, pouze postupně snižovaly počet zpráv v nich umístěných. Nyní se tradičně ve druhých headlines objevují 2 zprávy. V případě Událostí jsme tento prvek zaznamenali od druhého období. Obsahují rovněž dvě zprávy a jsou realizovány obdobným pohledem na celek studia. Toto kritérium porovnání by k souběhu obou relací mohlo rovněž přispívat. Z analýzy vyplývá, že headlines tvoří jeden ze základních prvků identifikujících typ pořadu. K celkové skladbě zpravodajské relace neodmyslitelně patří a jejich charakter a zařazení zpráv ustavuje primární struktury preferované interpretace. Pomáhají hierarchizovat strukturu zpravodajského diskurzu, čímž naznačují důležitost a významnost některých zpráv. Mimo jiné působí jako motivační prvek a zvyšují potenciál zapamatování si zprávy jejím opakováním. Informace obsažené v headlines mají mnohem větší šanci, že si je divák zapamatuje. Proto jsou řazeny na začátku zpravodajství, jsou vnímány jako nejdůležitější. Tohoto využívají především Události, protože Televizní noviny volí jinou strategii, a sice tu, že headlinové zprávy neodvysílají hned v úvodu, ale zapracovávají je níže do bodového scénáře. Sledují tím jistou taktiku, udržují diváka v neustálém napětí a „nutí“ ho setrvat u sledování relace po celou dobu, jelikož neví, kdy přesně „headlinovou zprávu“ uvidí. Naopak Události odvysílají „headlinové zprávy“ hned v úvodní části, tedy v první třetině relace. Přesvědčili jsme se, že headlines prezentované v Událostech a v Televizních novinách jsou koncipovány odlišně, i když se v jistých kritériích přibližují, v jiných se naopak rozcházejí. V oblasti headlines tak nemůžeme hovořit o výrazné míře přiblížení. Tu bychom mohli s jistotou potvrdit či vyvrátit, kdybychom měli k dispozici větší vzorek
92
