2015. Dvouměsíčník farnosti Luže. Pastorační plán. Opravy ve farnosti. Duchovní obnova. Barokní divadlo ,- Kč

Leden-únor

1/2015 Pastorační plán

Opravy ve farnosti

Duchovní obnova

Barokní divadlo

101 309,- Kč

K roku eucharistie: Monstrance na Chlumku

Dvouměsíčník farnosti Luže

Mýty o církvi 2

 Básnička

CHLUMEČEK 1/2015

DÍLO BOŽÍ Život ti dala všemohoucí Síla, jsi z prachu země živým člověkem a rozumem tě Láska obdařila, jsi atomem v tom dění odvěkém. V němž všemohoucí Tvůrce stále tvoří tajemně dílo ku své oslavě, ať jsou to hvězdy, co na nebi hoří, či prostý kvítek skrytý ve trávě. I tobě určen úkol v Božím díle a ty jsi částkou vesmíru se stal, tvůj úkol jistě úměrný je síle, kterou ti Tvůrce k použití dal. Jako ten atom skrytý a neznámý v těch kamenech, z nichž postaven je chrám, i ty plň úkol Stvořitelem daný a ostatní již zařídí On sám. A úloha ti velmi krásná dána, můžeš ji plnit denně tolikrát – cti vždycky Boha – jako svého Pána a bližního měj jako sebe rád. (anonym)

Chlumeček číslo 1/2015 (Leden-únor) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), P. Jirásko (PFJ), Š. Kostelecká (ŠK), Lenka Rumpíková (LR), M. Doležalová (MD), T. Vostrovská (TV). Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.2.2015. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected] web dieceze HK: www.diecezehk.cz strana 2

 Úvodník

CHLUMEČEK 1/2015

Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty (Deut. 5, 13-14). Milí čtenáři našeho časopisu, rád bych Vám na začátku roku popřál hodně sil a také Božího požehnání. V tomto roce se můžeme těšit na půlroční přípravu na Národní eucharistický kongres v Brně. Budete postupně seznamováni s jednotlivými tématy. Mé poslední zamyšlení v časopise Chlumeček se týkalo třetího přikázání. Jistě si vzpomínáte, že zní: Pomni (nezapomeň), abys den sváteční světil. Pokud jste četli úvodní článek v posledním čísle Chlumečku, pak víte, že jsem zdaleka nevyčerpal dané téma, a tak v něm budu pokračovat. Světit sváteční den pro nás katolíky znamená mimo jiné - jít v neděli na mši svatou. Jsme k tomu dokonce zavázáni ve svém svědomí, že to nemáme opomenout bez vážného důvodu. Po pětadvaceti letech svobodného života církve existuje opravdu velké množství knih, diplomových prací, odborných článků, které se daným tématem zabývají. Nejsrozumitelnější pro nezasvěceného člověka se mi zdá zamyšlení prof. J. Sokola v jeho knížečce „Proč chodíme do kostela?“. Budu se proto držet jeho návodu, i když existuje celá řada dalších možností. Zatím jsme se zamýšleli spíše nad důvody, proč do kostela jít, k čemu je to užitečné a jak prožít den Páně. Asi byste na otázku odpověděli: Chodíme tam kvůli sobě samým, buď že jsme na to zvyklí, že se nám tam líbí, nebo že tam něco očekáváme. Jsou věci, které děláme každý den, člověk vstane, umyje se a dělá to tak trochu ze zvyku. Nemyslím si, že je to hloupé. Dobré návyky jsou cenné. Jistěže je lepší, když jdeme do kostela, protože se nám tam líbí, těšíme se na krásný prostor, hudbu, na pana faráře, na známé a přátele. To samo osobě není jistě „to hlavní“, ale může to pomáhat k něčemu, co nám dnes dost chybí, a to je schopnost prožívat sváteční den. Svátek není přece jen to, že nemusím vstávat. Svátek jistě znamená odpočinek, ale je i něčím mnohem větším. Svátek je tady proto, aby člověk „vypřáhl“ ze svých starostí a shánění, zvedl hlavu a mohl se ohlédnout. Svátek je tady, abych viděl sám sebe a svět z většího odstupu než ve všední den. Člověk vidí stále, co mu chybí a co by chtěl, a ve svátek by si mohl všimnout, co všechno už dostal a dostává. Jedno z prvních témat přípravy na kongres je společenství a eucharistie. Slavení a svátek znamená také společnost a společenství, kde se lidé necítí sami. V kostele se můžeme posilovat ve víře, ve společné modlitbě si mohu uvědomit, že nejsem sám, že svůj osud nenesu jen sám. Do společenství, které vyznalo své viny, přichází Kristus nejprve v Božím slově a říká vždycky něco, co si nikdo z nás nemyslel, co ani nechtěl slyšet, a nebo co už možná zapomněl. Nicméně křesťanská bohoslužba není jen nějaká přednáška a kázání. Není to jen škola. Ona začíná něčím velmi osobním a vlastně nepříjemným: vyznáním hříchů. To je něco, co v současné společnosti chybí. Všichni umíme kritizovat ty druhé. strana 3

 Úvodník

CHLUMEČEK 1/2015

Když třeba někdo řekne: „Všichni kradou“, jen pokýváme hlavou. Sebe sama do toho ovšem nepočítáme. Obvykle se lidé drží zásady: „Zatloukat, zatloukat, zatloukat!“ Nechci zde vzpomínat konkrétní jména, kde se jednalo o skandály, ale myslím, že v tom se skrývá důvod, proč se ve společnosti vytratila naděje a víra v možnost odpuštění. Z Bible známe děsivý příběh krále Davida, krásné Batšeby a statečného Uriáše (2 Sam, 11-12). Je to příběh daleko horší než skandály dnešních politiků. David, aby zakryl své první pochybení, nakonec zařídí hanebnou vraždu. Nakonec do příběhu vstupuje prorok Nátan, který vše odhalí a David jde do sebe, lituje, dělá pokání a je mu odpuštěno. Zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. Že lítost a pokání může vést k odpuštění, se nedá ustanovit zákonem, to bychom měli plné ulice falešných kajícníků. Odpuštění není nic samozřejmého, je to svobodný a velkorysý dar. Křesťan ví, že Kristus ho nabízí každému. Stačí, aby se „obrátil a činil pokání“ a aby si přiznal, co udělal, a prosil za odpuštění. Odpuštění se nám může zdát nespravedlivé, ale žádné společenství lidí se bez něho neobejde. Odpuštění je pro každou společnost tak nezbytné a důležité, že právo zavedlo jakousi karikaturu naděje na odpuštění (nebo spíš zapomenutí), a tou je promlčení. Aby se jednalo o odpuštění, musel by si dotyčný pachatel přiznat vinu a litovat jí jako král David. To bohužel chybí. I vyznání vin se může stát jen vyprázdněným rituálem, ve skutečnosti jde o osud naší duše a její naději. Křesťan by si měl připomenout, co napsal prorok Jeremiáš: „Soudím tě za to, že říkáš: nehřešil jsem“ (Jer 2,35). Zároveň je to nutná podmínka, aby člověk mohl slyšet slovo Písma sv. a zejména, aby se mohl odvážit přinést svůj dar a zúčastnit se oběti. To, co slyšíme ve čteních a evangeliích, nejsou jen názory nebo informace, měli bychom se k těmto myšlenkám přihlásit. Odpovídáme na ně písní, modlitbou a přímluvami. Ježíš proto říká: „Kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým otcem v nebi“. (Mt 10,32). V kostele proto nevystupuje jen kněz, ale také ostatní věřící, když se zapojí do bohoslužby, a je dobře, že tomu tak v naší farnosti je. Stejně tak vyznání víry nám dává příležitost, aby se z nás stalo společenství, kde je Kristus uprostřed nás. Slova, která zaznívají vícekrát: „Pán s Vámi“, mohou být povzbuzením právě pro lidi osamělé, pro ty, kdo hledají společenství. Po přečtení článku vidíte, že jsem dané téma zdaleka nevyčerpal, a tak se můžete těšit na další pokračování v příštím čísle. Přeji všem čtenářům, aby mše sv. pro vás nekončila tím, co jste právě dočetli, ale abyste v plnosti prožili to, co následuje, a to je tajemství víry. Váš otec Josef Jan Sokol – Proč chodíme do kostela?

Vyhodnocení roku 2014 2014 Luže Řepníky Jenišovice Celkem: strana 4

Křty 8 0 0 8

Svatby 5 0 0 5

Pohřby 7 2 2 11

 Pastorační plán

CHLUMEČEK 1/2015

PASTORAČNÍ PLÁN 2015 - TÉMA EUCHARISTIE Náměty akcí Tříkrálová sbírka Mše sv. pro děti Příprava dětí na 1.sv. přijímání

Ekumenické setkání Postní duchovní obnova Svátost nemocných Misijní koláč Diecézní setkání mládeže Velikonoční svátky Voletice – pouť Hlubočice „modlitba s P. Marií“ Pouť do Rokole Pouť Společné setkání s modlitbou Slavnost Těla a krve Páně První sv. přijímání dětí 1. chlumecká pouť 2. chlumecká pouť 3. chlumecká pouť Diecézní setkání ministrantů Slavnost sv. Václava Slavnost sv. Václava Misijní most modlitby Pouť v Srbcích Národní eucharistický kongres v Brně, duchovní pouť farnosti Misijní neděle- misijní štrúdlování Adventní duchovní obnova Mikuláš Obnova manželských slibů Setkání farnosti Setkání ministrantů Tříkrálová sbírka

Datum pořádání 3. ledna 2.2.,9.3.,13.4., 4.5.,1.6. 7.2.,22.2.,21.3., 12.4., 25.4.,16.5. zpověď - 30.5. 5. února (čtvrtek) 18.00 hod. 6.- 7. března 13. března (pátek) 4. neděle postní 28. března 2.- 6. dubna 26. dubna 10. května 23. května 31. května 31. května Nejsvětější Trojice 7. června 14. června 5. července 16. srpna 13. září

Místo konání Luže kostel sv. Bartoloměje fara

kostel sv. Bartoloměje fara, P. V. Málek Luže Luže Hradec Králové Luže Voletice Hlubočice farní den Rokole Jenišovice Střemošice - Poklona Luže Luže Chlumek Chlumek Chlumek

26. září (sobota) 28. září 28. září 10. října od 20.00 11. října 15. - 17. října

bude upřesněno Chlumek – pouť Střemošice – pouť Chlumek

18. října

Chlumek

27.- 28. listopadu P. Vojtěch Brož 6. prosince 27. prosince bude upřesněno bude upřesněno leden 2016

fara Luže

Srbce – pouť Brno

Chlumek Chlumek fara Luže fara Luže strana 5

 Otázky a odpovědi

CHLUMEČEK 1/2015

OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA 266. Proč se nazývá pomazání nebo biřmování? Nazývá se pomazání (ve východních církvích pomazání Svatým Myronem), protože jeho podstatným obřadem je pomazání. Nazývá se biřmování, jež je zčeštěné latinské slovo „confirmatione“, protože posiluje křest a upevňuje křestní milost. 267. Co je podstatným obřadem biřmování? Podstatným obřadem biřmování je pomazání posvátným křižmem (olej smíšený s balzámem, posvěcený biskupem) doprovázené vkládáním rukou ze strany služebníka (vysluhovatele), který pronáší svátostná slova vlastní obřadu. Na Západě se toto pomazání dělá na čele pokřtěného se slovy: „Přijmi pečeť Ducha svatého, který je ti dáván darem“. Na Východě se pomazání provádí i na jiných částech těla s formulí: „Pečeť daru Ducha svatého“. 268. Jaký má účinek biřmování? Účinek biřmování je zvláštní vylití Ducha svatého jako bylo ono o Letnicích. Takové vylití vtiskuje do duše nezničitelný charakter a přispívá ke vzrůstu křestní milosti; zakořeňuje nás hlouběji do božského synovství; pevněji nás spojuje s Kristem a jeho církví, posiluje v nás dary Ducha svatého; dává nám zvláštní sílu vydávat svědectví křesťanské víře. 269. Kdo může přijmout tuto svátost? Jen jednou ji může a má přijmout již pokřtěný, který má být ve stavu milosti, aby ji přijal účinně. 270. Kdo je služebníkem (vysluhovatelem) biřmování? Původním služebníkem je biskup. Ukazuje se tak spojení biřmovance s církví v jejím apoštolském rozměru. Když uděluje tuto svátost kněz, jak je tomu běžně na Východě a ve zvláštních případech na Západě, spojení s biskupem a s církví je vyjádřeno knězem, spolupracovníkem biskupa a posvátným křižmem, posvěceným samým biskupem. 271. Co to je eucharistie? Je to oběť Těla a Krve Pána Ježíše, kterou ustanovil, aby během staletí až do jeho návratu zpřítomňovala oběť Kříže, a svěřil tak své církvi památku své smrti a vzkříšení. Je znamením jednoty, poutem lásky, velikonoční hostinou, při niž se přijímá Kristus, duše je naplněna milostí a dává se záruka věčného života. 272. Kdy Ježíš Kristus ustanovil eucharistii? Ustanovil ji na Zelený čtvrtek, „v noci, kdy byl zrazen“ (1 Kor 11,23), když slavil se svými apoštoly Poslední večeři. 273. Jak ji ustanovil? Ježíš shromáždil své apoštoly ve večeřadle, vzal do svých rukou chléb, rozlámal jej a dával jim ho se slovy: „Vezměte a jezte z toho všichni: toto je moje tělo, které se za vás vydává“ (srov. Mt 26,26; 1 Kor 11,24). Pak vzal do svých rukou kalich vína a řekl jim: „Vezměte a pijte z toho všichni: toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny. Toto je smlouva nová a věčná. To konejte na mou památku“ (srov. Mk 14,24; 1 Kor 11,25). (Pokračování příště) strana 6

 Z naší knihovny

CHLUMEČEK 1/2015

SMÍM BÝT NĚŽNÁ Hana Pinknerová Tentokráte vyhrazeno pro ženy, pánové jistě prominou, anebo si to také možná rádi přečtou, aby byli schopni lépe pochopit duši ženy a naladili se na její vlnovou délku.  …Jsem vlastně křehká něžná žena. Vím, že vydržím a unesu mnoho, ale to nic nemění na mé pravé podstatě. Smím být něžná. Jsem taková. Toužím být milovaná a je to v pořádku, i Bůh je takový. Dál se houpu ve svém křesle zabalená do plédu, popíjím čaj a pořád se cítím hrozně unavená. Ale právě jsem si začala vychutnávat svůj nový objev. Smím být něžná... Tak tento objev bych přála asi každé ženě, dovolit si „být něžná“. No a v podstatě o tom je i celá tato kniha  Koupila jsem si ji na jedné z chlumeckých poutí a až nyní jsem si ji byla schopná dočíst. Takže ty, kteří nemají dostatek času na čtení, (až nyní) PLNĚ CHÁPU. Bylo ovšem velmi milé zabývat se touto četbou, bylo to opravdu takové něžné pohlazení. Troufla bych si říci, že je v ní obsaženo vše, co každá žena v určitém smyslu prožívá. Právě proto je to tak dobré (i dobře prodejné, a jak autorka sama přizná, zájem čtenářek ji těší a o to více raději píše – což se mi líbí, že to takto hezky přizná ). „Samozřejmě, že používání diáře nevyřešilo všechny mé problémy s časem. Ale dělám míň zmatků. Aspoň doufám. Dostávám se do nepříjemných situací zcela jinak. To když volá Barbora a nechápe, že celý týden vážně nemůžu přijít na kafe. Cítím se někdy trapně, ale co mám dělat? Můj týden má sedm dní, den dvacet čtyři hodin, s tím nic nenadělám. Co se tam nevejde, tak to tam nemá asi být. Je vlastně velká úleva, takhle si plánovat čas. Vím, co nestihnu a jsem v klidu. Teď se učím plánovat volno. To je vám těžší, než rozvrhnout práci. Úkoly člověk vždycky nějak stihne, ale když si nenaplánuji odpočinek, tak ho pravděpodobně nebudu mít….“ Pěkné! A tím bych i skončila. Buďte něžné a umějte si naplánovat volno a odpočinek. Já jsem si ho také na dnešní večer naplánovala, ale naši malou probudil kašel (a to už jsem vyzkoušela snad všechny doporučované sirupy!), takže NESPINKÁ a střídavě si prohlíží leporela s krtečkem a kouká na TV pohádku „Čert ví proč“. Ale je vlastně hodná, umožnila mi napsat tento článek o přečtené knížce  a doufám, snad bude někdy i spát... (Lenka Rumpíková) strana 7

 Ohlasy – Stavební aktivity

CHLUMEČEK 1/2015

STAVEBNÍ AKTIVITY FARNOSTI ZA ROK 2014 1. Menší opravy církevních objektů V roce 2014 jsme obdrželi od MK dotaci ve výši 550 tis. Kč na pokračování opravy balustrády kolem kostela na Chlumku. Dokončilo se restaurování polí balustrádového zábradlí a začalo se s opravou ambitových zdí. Na jaře se však zřítila část ambitové zdi, která nebyla součástí plánované opravy prováděné firmou SKOS, a tak se operativně zajistil projekt. Vítěz výběrového řízení, firma STAVER Luže, opravil zeď za 86 tis. Kč jako součást slíbené dotace. K tomu jako povinnou spoluúčast z vlastních prostředků jsme museli přidat 66 tis.Kč. Dohromady bylo tedy na opravě balustrády Chlumku prostavěno 616 tis. Kč vč. DPH. K celkovému dokončení opravy balustrády ještě chybí oprava zbývající části ambitových zdí, a proto byla podána žádost o příspěvek z MK ČR i na příští rok. Mezi drobné opravy farních objektů patří oprava spadlého stropu na faře v Řepníkách (tento objekt jsme nabídli k prodeji, což zajišťuje Královehradecké biskupství), dále sem patří montáž sněhových háků na střeše fary v Luži, oprava ukradených svodů na kostele v Jenišovicích a zrestaurování dřevěné sošky Krista. Tyto opravy nás stály cca 76 tis. Kč. Nově jsme pořídili 6 kusů čalouněných laviček do kostela na Chlumku v hodnotě 34 tis. Kč. 2. Dokončení opravy interiéru na Chlumku Po vyhlášení výzvy Norských fondů jsme urychleně zajistili u firmy Grantika Brno zpracování vlastní žádosti, která byla předložena na MK k hodnocení. Pro Vaši informaci uvádím, že z celkového počtu 209 podaných žádostí o dotaci bylo vybráno 26 projektů k realizaci a mezi nimi je i naše dokončení interiéru na Chlumku. Je to veliký úspěch a Pán Bůh zaplať všem, kdo se na tom podíleli. Obsahem je stručně řečeno zrestaurování a opravy všech zbývajících dřevěných prvků uvnitř kostela (boční oltáře, zpovědnice, spodní část kazatelny, všechna schodiště, dveře včetně vnějších atd.). Finančně se jedná o akci za cca 18,5 mil. Kč. Norské fondy přispívají cca 15 mil. Kč a zbývajících 3,5 mil. Kč je na naši účasti a našich partnerech. Těmi se stalo město Luže s 1 mil. Kč, Královehradecké biskupství spolu s farností Kutná Hora–Sedlec s půjčkou 1 mil. Kč a zbývající část leží na našich bedrech. V současné době probíhá složité výběrové řízení na zhotovitele celé akce, a pokud se podaří jej včas uzavřít, začátek prací by byl v lednu 2015. Všechny tyto přípravné práce nás budou stát cca 327 tis. Kč a nebudou hrazeny z dotace. 3. Závazky z dokončených projektů Z minulých let máme tyto závazky: - u předchozí etapy Norských fondů u chrámu Panny Marie na Chlumku je finanční závazek skládat ročně po dobu 10 let v rámci udržitelnosti projektu 9 329 EUR. V letošním roce to představovalo cca 260 tis. Kč. strana 8

 Ohlasy – 350 let diecéze

CHLUMEČEK 1/2015

Abychom tyto prostředky vůbec dali dohromady, uzavřeli jsme výhodnou půjčku s Českou spořitelnou, a. s., která za nás bude ročně příslušné prostředky do roku 2022 platit. Ročně budeme platit úroky, na konci si uložené prostředky Česká spořitelna, a. s. vezme zpět. - u akce „Bezbariérové zpřístupnění“ proběhla kontrola, která zjistila dodatečně drobné pochybení, za které nám byla vyměřena pokuta ve výši 338 tis. Kč. Protože výběrové řízení zajišťovala najatá firma, podíl ve výši 284 tis. Kč uhradila sama. 4. Informace o rezidenci u Chlumku Objekt dřívější jezuitské rezidence včetně příslušných pozemků byl zapsán do majetku Královéhradeckého biskupství na příslušném katastrálním úřadě v září letošního roku. Od této chvíle to je majetek biskupství. V současné době probíhají další jednání a práce na zpracování záměru, který bude řešit využití a finanční stránku. Na jednáních a zpracování se rovněž podílí naše farnost. Velké poděkování patří Vám všem, kteří se trpělivě za tyto naše projekty modlíte. S Boží pomocí se můžeme dívat do budoucnosti s optimismem. (P. Tesař st., A. Zárubová)

ZAKONČENÍ OSLAV 350 LET NAŠÍ DIECÉZE V sobotu 22. listopadu 2014 na poslední diecézní pouti, která byla devátá v pořadí, se sjelo do Hradce Králové půldruhého tisíce poutníků. I někteří naši farníci spolu s panem farářem byli na hlavní bohoslužbě, která se konala ve zcela zaplněné katedrále Svatého Ducha. Velkoplošné obrazovky dobře zprostředkovaly přenos i v kostele Panny Marie a v Novém Adalbertinu. Pan biskup Jan Vokál přivítal všechny církevní hodnostáře z České republiky i ze zahraničí a všechny poutníky. Zvláštní srdečné a důvěrné přivítání patřilo všem kněžím z jeho diecéze, kteří jsou jeho milovanou rodinou, jak je sám označil. Ve svém kázání pan biskup mluvil hlavně o Boží lásce ke každému z nás. O tom, abychom si každý vybavili moment, kdy jsme zaslechli slova Pána Ježíše: ,,Následuj mě". Abychom stále naslouchali tomuto hlasu, který nepřestává volat. A tento hlas není určen jen pro zasvěcené osoby, ale je určen pro každého z nás, je to volání na Cestu pro každého člověka. Bůh nás bezpodmínečně miluje, a proto na nás nemůže přestat stále volat. Toto velké setkání kardinálů, biskupů, kněží a všech poutníků vytvořilo krásné křesťanské společenství. Závěrem zazněla na Velkém náměstí společná modlitba za diecézi a tím Rok povolání skončil. Začíná rok nový, ve kterém se budeme připravovat na první Národní eucharistický kongres. Jeho cílem není nic jiného, než si zamilovat EUCHARISTII - znovu a hlouběji ji prožívat jako nekonečný Boží dar. A tak nám všem přeji vytrvalé modlitby za tento nejzákladnější pokrm, který pro život věčný potřebujeme - MILOVANÁ EUCHARISTIE - DAR NAD DARY. (ŠK) strana 9

 Ohlasy – Duchovní obnova

CHLUMEČEK 1/2015

DUCHOVNÍ OBNOVA Tak je zde advent a na jeho začátku na lužskou faru již po několik let přijíždějí různí duchovní a připravují nás na Kristovo narození. Tentokrát do Luže zavítal jezuita P. František Hylmar a věnoval se nám od pátečního večera (5.12.) do sobotního odpoledne (6.12.). P. František se narodil v roce 1957 v Hradci Králové. Po studiu na ČVUT a roční vojenské službě pracoval v Geodetickém a kartografickém podniku v Praze. V roce 1989 byl přijat do Tovaryšstva Ježíšova. V letech 1991-1994 studoval v Krakově filozofii a v roce 1994-1997 v Dublinu teologii. Potom dva roky vyučoval na VOŠ Caritas v Olomouci. V březnu 1998 obdržel kněžské svěcení. V roce 2001 získal v Madridu licenciát ze spirituální teologie a pak vykonával třetí probaci v Mexiku. Od roku 2002 byl činný doma v Čechách. V letech 2004-2013 byl provinciálem jezuitů. Od 1. 7. 2013 je rektorem kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Tak vidíte jakého vzdělaného pána jsme zde ve farnosti měli a vy jste někteří zůstali klidně doma. To zas naopak jsem si už vícekrát všimla dvou poměrně mladých lidí, kteří k nám již poněkolikáté váží cestu až z Blanenska a ta paní mně řekla, že se na obnovu těší celý půlrok. A jelikož jsou na lužské faře i na jaře. Dva dny obnovy ji naplní potěšením 365 dnů v roce. Tímto je zdravím, jestliže si na internetu přečtou Chlumeček. A teď již maličko k tomu, co bylo obsahem čtyř přednášek. P. Hylmar se zaměřil na čtyři adventní neděle, na liturgické texty a zejména na evangelia. Takže si je můžete teď v adventu znova přečíst a v tichu o nich rozvažovat. Nyní Vám předložím některé myšlenky P. Hylmara, který si bere na pomoc světce 11. století Anselma z Canterbury, jenž ve svém díle Proslogion (Oslovení) říká asi toto: „Nuže človíčku, přestaň ve své činnosti, v koutku své duše v tichu nech jen Boha. Pane, pouč mé srdce, kde a jak Tě mám hledat a nalézat. Na základě vnějšího odpoutání v tichu můžeme s Bohem komunikovat. Máme uvažovat o Božích vlastnostech a hledat odpověď na otázku, jaký je Bůh pro mě. Při úvahách nad textem druhé adventní neděle se máme zamýšlet, jak komunikujeme s ostatními a o čem. Komunikujeme s ostatními přes Boha? P. Hylmar se ptá, zda sami pociťujeme, že s námi Bůh hovoří. Když necítíme tuto komunikaci, mohou být příčinou tohoto mlčení naše hříchy. Ježíš (lépe Duch svatý) nám dává tu schopnost nezavírat před svými nedostatky oči. Pomocí Ducha svatého se můžeme vidět v pravdě. Abychom mohli dojít k pravdě a svobodě je potřeba mít trpělivost. strana 10

 Ohlasy – Duchovní obnova

CHLUMEČEK 1/2015

Když se P. Hylmar zastavil u textů třetí neděle adventní ptal se nás, co nám Kristus přinesl. Odpověď je odpuštění. Odpuštění je někdy nedoceňované. Máme být za toto odpuštění opravdu vděčni. Kořenem všech špatností je nevděčnost. Profesor Jan Sokol ve své knize Člověk a náboženství píše o tom, jak řešíme, když jsme něco zanedbali, někomu jsme ublížili. Minulost se nedá odstát. Výčitky svědomí můžeme řešit: a) popíráním, zabetonováním. b) vykupováním sami sebe, trestáním. c) odpuštěním. Tuto třetí nejlepší možnost v některých kulturách vůbec nenajdeme. Např. v islámských zemích je možná jen odplata a pomsta. Odpuštění je určitý projev vzkříšení. Odpuštění je práce. Musíme se snažit pustit se špatných myšlenek a emocí. Odpuštění je dar a přijmout dar, se musíme naučit. Obsahem textů 4. neděle adventní je Zvěstování Panně Marii. Když jsme schopni přijmout odpuštění a odpustit, pak teprve máme připravené pole pro dialog s Bohem. Pak se můžeme ptát, co je Boží vůle. Cílem obnovy je uspořádat si věci kolem sebe, určit míru důležitosti věcí. Lidé mají strach ptát se na Boží vůli, nedůvěřují Bohu, a tak máme Pánu Bohu právo říci teď ne (nebo lépe teď ještě ne.) Můžeme Boha prosit, abychom ho mohli lépe poznat a pak ho mohli těsněji následovat a milovat ho a důvěřovat mu. (Marie Kordíková) Pozdrav od P. Petra Havlíčka SJ lužským farníkům: Posílám společnou fotku nás jezuitů, co jsme zde v dublinském terciátě. Zdravím a těším se nashledanou na pouti 16. srpna.

strana 11

 Ohlasy – Advent v Luži

CHLUMEČEK 1/2015

NĚCO MÁLO INFORMACÍ Z ADVENTNÍCH AKCÍ PŘEDVÁNOČNÍ KONCERT PRAŽÁKOVA KVARTETA 4.12.2014 v 18:00 v kostele P. Marie na Chlumku se sešlo velké množství příznivců vážné hudby. S velkým potěšením jsme se mohli zaposlouchat do nádherné hudby, kterou nám zprostředkovalo Pražákovo kvarteto. Naším chrámem zněly tóny z děl W. A. Mozarta a A. Dvořáka. Slovem nás provázel PhDr. Ludvík Kašpárek. Bylo vidět, že koncert uspokojil i ty nejnáročnější posluchače a byl zakončen dlouhým děkováním. Myslím, že jsme měli tu čest slyšet a zakoušet něco, co nás přesahuje. Lidi, kteří se naučili ovládat hraní na určitý hudební nástroj, vybroušenou techniku, ale to by nebylo všechno. Tito hudebníci dávají sebe sama, otevírají se a v tento moment věřím, že je sám Bůh povznáší a vede, přetváří tóny a používá je k tomu, aby se dotýkaly našich srdcí, pokud je máme otevřená. Skrze hudbu můžeme zakoušet setkání s Ním. Dokladem toho je naše radost, hluboký zážitek, prožitek něčeho krásného. Bůh nás chce všechny používat jako ty nejlepší nástroje, ale jen někteří z nás se nechají. Děkujeme, že Vy se necháváte rozezvučet v Božích rukou pro nás ostatní. Ať Vám Pán stále žehná, aby se mohl skrze Vás dotknout co nejvíce srdcí. MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA Konečně se děti (ale nejen děti) dočkaly. V neděli 7.12.2014 po mši sv. na Chlumku přichází jako každý rok hodný Mikuláš s krásným andělem. Nechybí ani čert, který tentokrát, k překvapení všech, pronikl až na posvátnou půdu a stále sledoval všechno a všechny a občas výrazně narušoval Mikulášova slova. Potvrzuje se nám, že čert nikdy nespí a neměli bychom zapomínat, že nás stále sleduje, i na tomto místě. Děti se však nebály. Mikuláš měl vše pod kontrolou a pro všechny měl nějaký dárek. Věděl dobře o každém zlobení a jmenovitě je připomínal. Až jsme se divili, co všechno ví. Pod příslibem polepšení vše odpustil a každému dal očekávaný dárek. Na nikoho nezapomněl. Děkujeme Mikulášovi, andělovi, všem jeho pomocníčkům, ale i čertovi, bez kterého bychom se neobešli. Děkujeme a těšíme se už na příští setkání. ADVENTNÍ KONCERT PĚVECKÉHO SBORU SLAVOJ CHRUDIM 14.12.2014 ve 14:00 v kostele P. Marie na Chlumku, jsme se mohli velmi mile a příjemně naladit na blížící se vánoční svátky. Město Luže pořádalo koncert, kde účinkoval pěvecký sbor SLAVOJ Chrudim pod vedením dirigenta Zdeňka Kudrnky. Velmi děkujeme. ZPÍVÁNÍ POD VÁNOČNÍM STROMEM Proběhlo v neděli 21.12.2014 na náměstí v Luži od 17:00. Viděli jsme živý betlém, zazpívali jsme si koledy a zapálili si betlémské světlo. strana 12

 Ohlasy – Advent v Luži

CHLUMEČEK 1/2015

BAROKNÍ PŘEDSTAVENÍ ,,EJ, RADOST VELIKOU ZVĚSTUJEME VÁM" ANEB ČESKÝ BETLÉM 2014 Tak pod tímto názvem se skrýval vánoční dárek pro nás pro všechny. Se zvědavostí jsme 28.12.2014 v 10:30 po mši sv. na Chlumku čekali, co se bude dít. Na pozvánce čteme, že se jedná o lidovou barokní vánoční hru, kterou pro nás připravili farníci ve spolupráci s Lužským divadelním souborem ,,Jaroslav". Dříve se o Vánocích hrávaly v kostelích vánoční hry a jedna z nejstarších vánočních her byla objevena právě v jezuitské rezidenci u poutního kostela Panny Marie na Chlumku v Luži. Připravili jste nám opravdu krásné překvapení. Neuvěřitelně hezky ztvárněný příběh narození Ježíše Krista. Výrazná jemnost P. Marie a Josefa, lidská přirozenost, která se nechá tak lehce svést naším pokušitelem (který byl tak skvěle zahrán), jenž stále jen našeptává, aby nás odvedl od správné cesty, aby popichoval, rozvracel dobré vztahy a vedl ke zlobě a nenávisti. Na druhé straně hlas dobrého anděla, který se snaží vést po té pravé cestě, po cestě, která vede k pravému cíli. Děkujeme Vám všem, kteří jste věnovali svůj čas k nacvičení tohoto nádherného představení. Tolik skrytých talentů! Děkujeme a doufáme v novou tradici, která se díky Vám takto obnoví. Zájemci mohou požádat o nahrávku představení na DVD Petra Jiráska. (ŠK)

strana 13

 Ohlasy – Tříkrálová sbírka

CHLUMEČEK 1/2015

PODĚKOVÁNÍ ZA TŘÍKRÁLOVOU SBÍRKU V sobotu 3. ledna 2014, před svátkem Tří králů, proběhla v Luži, Hroubovicích, Jenišovicích a okolí již po patnácté celostátní Tříkrálová sbírka. Vybralo se celkem 67 961 Kč. V Chroustovicích a okolí se vybralo 33 348 Kč. Celkem tedy rekordních 101 309 Kč. Moc děkujeme všem koledníkům, vedoucím skupinek a občanům Luže a okolních obcí za štědré dary na pomoc potřebným. Získané prostředky budou použity na rekonstrukci odlehčovacích ambulantních služeb pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, na pomůcky pro domácí hospicovou péči, a jako každým rokem věnujeme 10 % na přímou pomoc potřebným lidem v rámci humanitární pomoci v ČR a zahraničí. Děkujeme Vám za Vaši důvěru, pomoc a štědrost.

strana 14

 Ohlasy – Tříkrálová sbírka Č. pokl.

Vedoucí

151 170 152 167 165 159

Marie Hálová Tomáš Tesař Kristýna Jirásková Markéta Maršíková Lenka Márová Petr Tesař

171 174 155 153 239 166 156 162 240

Vojtěch Tesař Vojtěch Tesař Antonín Vodvárka Petr Jirásko Petr Tesař Tomáš Tesař Anna Zárubová Marie Doležalová Ladislav Suchochleb

157 160 154 169 181 163 158 CELKEM

Karolína Vodvárková Lenka Márová Lucie Tesařová Karolína Vodvárková Lucie Tesařová Tomáš Tesař

CHLUMEČEK 1/2015

Oblast Chroustovice Luže Voletice Radim Luže Doly, Brdo, Rabouň Bělá Jenišovice Luže Hroubovice Luže Lozice Štěnec, Martinice Srbce, Domanice Zdislav Luže Mravín Zalažany Luže Dobrkov Luže Luže Hroubovice Luže fara Luže

Částka 33 348,00 Kč 6 447,00 Kč 6 381,00 Kč 4 526,00 Kč 4 457,00 Kč 4 250,00 Kč 4 248,00 Kč 3 969,00 Kč 3 937,00 Kč 3 783,00 Kč 3 166,00 Kč 2 819,00 Kč 2 276,00 Kč 2 239,00 Kč 1 926,00 Kč 1 917,00 Kč 1 890,00 Kč 1 596,00 Kč 1 577,00 Kč 1 473,00 Kč 1 425,00 Kč 1 348,00 Kč 1 150,00 Kč 1 061,00 Kč 100,00 Kč 101 309,00 Kč

strana 15

 Ohlasy – Vzpomínka na Drahomiř

CHLUMEČEK 1/2015

VZPOMÍNKA NA DRAHOMIŘ BUDINSKOU Dne 25.11.2014 ve věku nedožitých 90 let po dlouhé nemoci zaopatřena svátostmi zemřela lektorka, průvodkyně po našich i zahraničních památkách a nadšená šiřitelka úcty k našim světcům paní Drahomiř Budinská. Po bohoslužbe za zemřelou 5.12.2014 v kostele sv. Havla v Praze, kterou celebroval P. Vladimír Kelnar, kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, byla podle vlastního přání uložena na hřbitov v Jihlavě. „Můj život je pestrá mozaika Božího milosrdenství.“ Už jako studentka pochopila, že sloužit Bohu se musí v pokoře. Vzorem se jí stal sv. František z Assisi a její vyznání nese jeho odkaz: „Chci být nejmenší na světě, jako ten poslední z lidí. Jako ten poslední, kterému už nikdo nezávidí.“ Výrazně ji ovlivnil pražský světící biskup Kajetán Matoušek, ale také kněz, spisovatel a básník Jakub Deml a jiní. Postupně začala poznávat, že historie českého národa není jenom bohatá, ale také nanejvýš poučná. Zaměstnání v Pražské informační službě jí umožnilo organizovat poznávací zájezdy také do zahraničí. Svůj vědomostní kapitál předávala na různých seminářích. Říkala o sobě, že je bláznem pro Krista. Vzpomeňme v modlitbě. (Lucie Motlová) S paní Drahomiř jsem se seznámila již téměř před dvaceti lety, kdy jezdila do Luže na Chlumek jako historička umění. Droboučká osůbka plná nejen nekonečných historických i uměleckých znalostí, hluboce věřící žena, ale hlavně člověk plný nadšení a energie, ač chatrného zdraví, vždy plně odevzdaná do Božích rukou. Dlouhá léta prováděla pro Pražskou informační službu, pořádala přednášky, celé kurzy, dokonce zájezdy po poutních místech Evropy. Ač znala dopodrobna obrovskou řádku pamětihodností, chrámů, poutních míst, byl Chlumeček její velká láska a velmi ráda sem vždy zavítala. Každé setkání bylo obohacující - rozdávala nejen znalosti, ale i nadšení, radost z krásy a vděčnost za úžasné Boží dary. Bude nám chybět, ale vím, že Chlumek a lidé kolem něho získali další přímluvkyni u Boha. (Johana Jirásková) strana 16

 Ohlasy – P. Josef Toufar

CHLUMEČEK 1/2015

P. JOSEF TOUFAR, KNĚZ A MUČEDNÍK O Josefu Toufarovi bylo již napsáno několik knih, ale všechny se doposud soustředily na události, které následovaly po pohybu křížku. Autor knihy – Jako bychom dnes zemřít měli – Miloš Doležal se jako první podrobně zabývá Toufarovým životem před jeho působením v Číhošti. Ukazuje, že bez ohledu na to, co se stalo v prosinci 1949, byl Toufar pozoruhodnou a velkou osobností. Životní příběh Josefa Toufara vypráví ve dvou rovnocenných částech. Kniha odkrývá dosud neznámé či přehlížené epizody jeho života a pokouší se nahlédnout za ono slovníkové heslo a načrtnout, kým Josef Toufar skutečně byl, jaký je příběh jeho kněžství, jaká byla jeho spiritualita a přístup ke světu a lidem. Pochopitelně kniha nemůže obejít pohyb číhošťského křížku, poslední měsíce jeho života a mučednickou smrt. Toufarův životní příběh se autor pokusil vyprávět dvěma způsoby – nejdříve v samotném textu a posléze obrazově, ve třech stovkách fotografií a autentických dokumentů, které se mu podařilo za dvacet let nashromáždit. Z knihy Jako bychom dnes zemřít měli: Noc z 23. na 24. února 1950. Černý tudor projíždí zasněženou Vysočinou. Vpředu řidič se spolujezdcem, který popíjí čaj z termosky. Na zadním sedadle zhrouceně leží osmačtyřicetiletý kněz s oteklou tváří, který má na nohou narvané bačkory, na nártu rozstřihnuté, aby se do nich jeho opuchlé nohy vůbec vešly. Dva rozsvícené světlomety metají žluté kužely po sněhu. Je po půlnoci a pražští příslušníci StB soudruzi Bohumil Košař a Stanislav Cvíček právě přivezli z valdické věznice do Číhoště na filmovou rekonstrukci kněze Josefa Toufara. Dobitého po brutálních výsleších, těžce a sípavě dýchajícího, podivně zkrouceného a držícího se za břicho. To už není ani Getsemanská zahrada, ani bičování – teď se losuje o jeho šat. Jihlavský estébák Josef Solař, který na kraji vsi žoviálně vítal unavené soudruhy z Valdic, v roce 1968 prohlásí: „Toufar nemohl normálně jít a dva naši soudruzi jej museli vést. Při této chůzi vydával bolestné nářky. Trochu mi to připomínalo chroptění.“ 25. února si připomeneme 65. výročí od umučení P. Josefa Toufara. Při této příležitosti bude v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti 22. února od 11.00 mše sv. – celebruje arcibiskup pražský kardinál Dominik Duka, od 12.00 do 13.00 možnost adorace, od 13.00 panelová diskuze: Dominik Duka, Miloš Doležal, moderuje Tomáš Petráček. (Lucie Motlová) strana 17

 Ohlasy – Mýty a fakta

CHLUMEČEK 1/2015

MÝTY A FAKTA O KATOLICKÉ CÍRKVI 4. Mýtus, že církev potírala vědu a rozvoj To je další z velkých nesmyslů v hlavách našich lidí. Církev naopak vědu podporovala, za její rozvoj vděčíme zejména klášterům, které byly centry vzdělanosti a kultury. Odkazuji na skvělou knihu Thomase Woodse - Jak Katolická církev budovala západní civilizaci. Tam se například dozvíte, jak mnišství zachránilo civilizaci v době nepokojů a zachránilo veškeré dostupné vědění včetně antických filosofů. Dále např. že první hodiny sestrojil už v 10. století papež Silvestr II., první brýle vynalezl ve 13. století františkánský mnich a filozof Roger Bacon, první konstrukci letadla sestrojil v 17. století jezuita LanaTerzi, logaritmické pravítko vynalezl v 17. století český jezuita Jakub Kresa, Mendelovy genetické objevy v Brně a tak dále. Také vynálezce výroby šampaňského vína slavný Dom Perignon byl benediktinský mnich v 17. století. Církev byla také velkým mecenášem umění - architektury, hudby, výtvarného umění, sochařství. Církev položila základy současného právního západního zákonodárství, které je už dnes dosti deformováno moderními změnami. Co církvi nejvíce ublížilo, byly asi známé procesy v 17. století s Giordanem Brunem a Galileo Galileem, ale ani tam není pravda taková, jak je prezentována. Giordano Bruno působil původně jako dominikánský kněz a nebyl mučedníkem vědy, byl upálen jako kacíř pro své teologické, nikoli vědecké názory (např. neuznával božskou podstatu Ježíše Krista). V případě Galilea Galilei se inkvizice opravdu zmýlila. Jenže on neměl ke svému heliocentrickému názoru přesvědčivé důkazy – vzhledem ke stavu tehdejší vědy je ani mít nemohl, vystupoval však netolerantně (stejně jako Bruno) a urážel ty, kteří zastávali jiný názor. Inkvizice mu původně nezakázala hlásat heliocentrický názor, chtěla po něm jen, aby ho předkládal jako svoji hypotézu a nikoli jako "zaručenou" pravdu, což Galileo nerespektoval. Galileo byl pronásledován, ale veškerý jeho "trest" spočíval v tom, že se musel denně modlit několika kajícími žalmy. Mohl se nadále zcela svobodně věnovat své vědě, žil pod ochranou sienského arcibiskupa, jenž byl jeho příznivcem, a nikdo jej jinak neomezoval. Výše zmiňovaný papež Silvestr II, uznávaný jako nejučenější Evropan své doby, už na přelomu 10. a 11. století řekl: „Božství dalo lidem velký dar, když jim dalo víru, ale také tím, že jim neodepřelo poznání. Těm, kdo poznání nemají, říkáme hlupáci.“ Z výroku je evidentní, že proti vědě a pokroku tento papež z hlubokého středověku neměl vůbec nic a naopak vědu silně podporoval. 5. Křižácké výpravy Stále se traduje, že katolíci napadli mírumilovné muslimy. Ale ptejme se správně, kdo koho napadl? To je další historická lež omílaná pořád dokola. Bylo to v podstatě naopak. V 7. a 8. století došlo k masivní muslimské expanzi do křesťanských států nebo provincií křesťanské Byzantské říše. Ta byla bohužel silně oslabena předchozí morovou ranou, kdy zemřelo velké množství obyvatelstva, tedy i obránců a nemohla se adekvátně bránit. strana 18

 Ohlasy – Mýty a fakta

CHLUMEČEK 1/2015

Muslimové si nepočínali nijak mírumilovně, obyvatelstvo částečně zmasakrovali, částečně zotročili a prodali, násilně nutili ke konverzi na islám nebo je přinutili platit džizju (vysokou daň za to, že si mohli ponechat své náboženství). V 11. století nastoupila expanze turecká. Napadali vojensky sousední Byzantskou říši a ta - ač pravoslavná - se obrátila o pomoc k papeži do Říma. Krom toho Turci přepadali křesťanské poutníky na svatá místa spojená s Ježíšem Kristem, vraždili je nebo mrzačili. V tom lepším případě je prodávali do otroctví. Proto byla vyhlášena roku 1095 křížová výprava, jednalo se tedy o obrannou válku proti muslimské agresi a na ochranu křesťanských poutníků. Je pravdou, že světští vládcové často neměli ušlechtilé záměry jako papežové, docházelo k neomluvitelnému hašteření mezi jednotlivými vůdci křížových výprav a dopouštěli se ve válečném běsnění velkých krutostí. Už při první křížové výpravě se křižáci dopustili krvavé řeže v Jeruzalémě bezprostředně po jeho dobytí na civilním obyvatelstvu, nebo povraždění muslimů po dobytí Akkonu Richardem Lví srdce. To všechno jsou neomluvitelné skutečnosti, které ale nic nemění na tom, že křižácké výpravy byly obrannými válkami před mohamedánskou agresí, nehledě ke stejným krutostem samotných Turků a Arabů. Srovnejme si proto i následující historická fakta. Muslimská expanze byla nejen na blízkém východě, ale i ve Španělsku a přes Pyreneje expandovali i do Francké říše a byli zastaveni až v bitvě u Poitiers (též uváděna jako bitva u Tours) majordomem Karlem Martellem v r. 732. Reconquista ve Španělsku byla tedy také válka de facto obranná. V dalších obdobích historie muslimská výbojnost ještě narůstá – nakonec dobývají 1453 Cařihrad a dále v dalších stoletích zaplavují celý Balkán a skoro celé Uhry a jsou zastaveni až po neúspěšném obléhání Vídně r. 1529 a po druhé v r. 1683, kdy se vyznamenali i čeští obránci. Křížové výpravy oddálily muslimskou expanzi do Evropy a pád Cařihradu o několik století. V dnešní době můžeme muslimskou expanzi spatřit v neregulované infiltraci našich států muslimskými imigranty se vznikem celých ghet ve velkých městech, kam se původní Francouz nebo Angličan bojí jít i ve dne, natož v noci, kde neplatí naše právní řády, ale právo šaríja. Nyní pozorujeme tu nejhrubší islámskou agresi a expanzi v podobě pekelného Islámského státu v Iráku a Sýrii.

strana 19

 Ohlasy – Mýty a fakta

CHLUMEČEK 1/2015

6. Mýtus Jana Žižky z Trocnova a husitů jako národních hrdinů Ať už byl důvod jejich vzniku jakýkoliv, tak se husité rozhodně nechovali jako dobří vlastenci, obránci pravdy a první proletáři prostých lidí, jak jsou vykreslováni. Odkaz historika Prof. Pekaře o husitském hnutí se nyní opět dostává do pozornosti jako pravdivější vnímání celého historického období. Husité ve 20. letech 15. století byla spíše lůza, která krutým násilím a vraždami vnucovala své hereze katolíkům. Drancovali zemi, rozpoutali občanskou válku se všemi krutostmi – mučili a vraždili obyvatelstvo vlastního národa, ničili architektonické a kulturní skvosty, dílo našich předků, univerzita během jejich řádění vůbec nefungovala. To nelze nazývat "vlastenectvím". Tito středověcí lapkové byli v naprosté většině případů dnešní terminologií zločinnými teroristy, kteří povraždili několik desítek tisíc lidí sadistickým způsobem jen proto, že se nechtěli vzdát své katolické víry: upálením, ubodáním, umlácením palcáty, shozením z oken na kopí a tak dále, a to včetně žen a dětí. V dnešní době to lze srovnat snad jen s počínáním Islámského státu v Iráku a Sýrii. Pravda, byla to jiná doba, středověk, ale i tak byli vnímáni jako velmi agresivní a nesnášenlivá skupina. Tomu ovšem malý český člověk nevěří, Žižka je přece národní hrdina, který má v Praze na Vítkově svůj pomník a jmenuje se po něm kdejaká ulice nebo kopec hlíny. České země po jejich řádění byly zbídačené a rozvrácené a nakonec radikální husité skončili rukou svých dřívějších umírněných souvěrců, protože situace ve státě byla tragická a jejich řádění už bylo neúnosné. Čerpáno z internetu – wikipedia, catholic encyclopedia, články PhDr. Malého, Prof. Pekaře, kniha Thomase Woodse – Jak katolická církev budovala západní civilizaci. (Pavel Remeš, pokračování příště)

strana 20

 Ohlasy – Jeden dárek navíc

CHLUMEČEK 1/2015

JEDEN DÁREK NAVÍC Během doby adventní děti z naší farnosti pamatovaly na chudé kamarády v Zambii a šetřily jim na vánoční dárek. Některé namalovaly obrázky, co by jim přály pod stromeček – učebnice, tužky, penál, pastelky, aktovky, školní sešity, míč, zubní pastu. Na jednom obrázku byly namalovány Tři králové přinášející dary Ježíši a jeden obrázek zobrazoval vlastní rodinu. Našetřené peníze s obrázky potom děti přinášely v obětním průvodu při dětské mši sv. na Štědrý den. Do této aktivity se zapojili i dospělí, kteří mohli přispět do pokladničky v kostele sv. Bartoloměje a P. Marie na Chlumku a také v kostele sv. Vavřince na Řepníkách. Vánoční dárek z naší farnosti činí 5 277,Kč a pomůže tak jedenácti chudým dětem. Všem upřímné díky a těším se na další spolupráci při aktivitách Papežského misijního díla. S posledním zmiňovaným obrázkem se mi spojilo přání od PMD, které bych přála v novém roce i vám: Mít koho milovat, je RODINA, mít místo, kam jít, je DOMOV. Mít obojí, je POŽEHNÁNÍ. (Za PMD Lucie Motlová)

SRBECKÉ POSVÍCENÍ SE MŠÍ SVATOU Stalo se již tradicí, že se v Srbcích o druhé neděli v říjnu slaví posvícení. V tento den u příležitosti vysvěcení místní kapličky, zasvěcené Panně Marii Růžencové, se koná mše svatá. Bylo tomu tak i letos o slunečné neděli 12. října 2014, kdy se mše svaté účastnili nejen místní občané, ale i věřící z blízkého okolí. Sváteční den pak účastníci mše svaté ukončili přátelským posezením v místní občanské klubovně při kávě a pravých posvícenských koláčích. (Zdeněk Doležal) strana 21

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 1/2015

Ahoj holky a kluci! Milé holky a milí kluci, pojďme si povědět něco o Hromnicích a třeba si i vyrobit svíčku hromničku. Máte-li chuť to zkusit, pojďte se podívat na následující stránky. Hromnice, neboli Uvedení Páně do chrámu, připomíná událost, kdy Marie a Josef přinesli Ježíše 40 dní po jeho narození do chrámu, aby ho odevzdaly Bohu. Potkali zde Simeona, který zde na Ježíška již několik let čekal. Řekl o něm, že je Světlem pro všechny národy. Měl prorockého ducha a tak věděl to, co ostatní ještě netušili. Hromnice se tomuto svátku říká podle svíček hromniček, které se tento den žehnají. Dříve si je lidé dávali do oken, aby je spolu s modlitbou ochránili před bouřkami. Svíce nám také připomíná Ježíše tím, že „sama sebe stravuje, aby jiným dala světlo“.(nerozumíte-li, rodiče jistě vysvětlí) Výroba hromničky Pojďte si vyrobit vlastní hromničku metodou namáčení do horkého vosku (vezměte na pomoc rodiče). -Připravte si vyšší úzkou sklenici nebo jinou nádobu (podle požadované délky svíčky), starší hrnec na vodní lázeň, tenký knot, malou matičku nebo jiné závaží, které lze přivázat na spodek knotu, nůžky. -Zbytky svíček dejte do sklenice, kterou ponořte do vodní lázně a pomalu ji rozehřívejte. Zatím si připravte knot o 5cm delší, než chcete svíčku a na konec knotu přivažte matičku nebo jiné závaží. Je-li vosk rozehřátý, namočíme knot po celé délce, aby se závaží dotýkalo dna. -Knot s voskem opakovaně namáčíme do nádoby, mezi namáčením vždy chvíli počkáme (5-10s). -Vosk se na knot viditelně nabaluje. Až má svíčka požadovanou tloušťku, závaží odstřihneme a knot přiměřeně zkrátíme. -Svíčku nechte zatvrdnout a můžete ozdobit voskovými plátky.

strana 22

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 1/2015

V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon, vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: „Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, neboť mé oči viděly tvé spasení, které jsi připravil přede všemi národy – světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“ Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli... Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami. A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.

strana 23

 Informace

CHLUMEČEK 1/2015

INFORMACE  Mše sv. pro děti v roce 2015: pondělí 2.2.,9.3.,13.4.,4.5.,1.6.  Ekumenická bohoslužba: čtvrtek 5.2.2015 od 18.00 v kostele sv. Bartoloměje.  Termíny přípravy na 1. sv. přijímání: 7.2., 22.2., 21.3., 12.4., 25.4., 16.5. na faře v Luži. Zpověď 30.5.2015.  65. výročí umučení P. Josefa Toufara: 25.2.2015. Při této příležitosti bude v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti v neděli 22. února od 11.00 mše sv. – celebruje arcibiskup pražský kardinál Dominik Duka, od 12.00 do 13.00 možnost adorace, od 13.00 panelová diskuze: Dominik Duka, Miloš Doležal, moderuje Tomáš Petráček.  Postni duchovni obnova: 6.- 7. března 2015 (pátek a sobota), povede P. Vladimír Málek. Program bude probíhat jako v předcházejících letech,

strana 24