chebské farnosti leden 2015

chebské farnosti

leden 2015

Kriste, Boží služebníku, Otec o tobě vydal svědectví a nalezl v tobě zalíbení, sešli nám svého Ducha.

ročník 19

číslo 1

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

Č. 1 – LEDEN 2015

EDITORIAL Oslovil mne před Vánocemi vedoucí redaktor Chebského deníku a můj kamarád Vláďa Kučera, jestli bych něco nezaslala do vánoční ankety, a protože už patřím k těm, kdo sice nejsou staří, ale jen hodně pamatují, poprosil, abych srovnala Vánoce v čase: moje dětství, dětství mých dětí a to současné, když už „naděluji“ vnoučatům. Trochu jsem si tam zalkala nad tím, jak se Vánoce komercionalizují, jak se úplně vytratil jejich duch. Jenomže protože současně vedu kroužek tvůrčího psaní na ZUŠ Františkovy Lázně, zadala jsem tohle téma svým žákům, dětem ve věku 10 a 14 let, jsou mezi nimi i děti vietnamské. Víte co mě radostně překvapilo: děti, bez výjimky zda šlo o malé Čechy nebo Vietnamce, Vánoce milují. A to nejkrásnější na tom bylo, že v jejich příspěvcích dárky jako takové pro ně zase tak významnou roli nehrají. Všichni uváděli, že je to rodinná pospolitost a radost, když jsou všichni spolu („Já upřímně Vánoce zbožňuji. Ne pro dárky, ne pro dobré jídlo, ale pro čas strávený s rodinou. Dárky nejsou podstatou Vánoc, ale rodina, přátelé a dobré skutky, které jim poskytujeme…“ Pavlína, 12 let). A také tato, mimochodem vietnamská dívenka, napsala: „Nevěřte tomu, že dárky nenaděluje Ježíšek… Můžete věřit svým přátelům, kteří vám povídají o neexistenci a nedůvěře v pravého nosiče dárků nebo raději věřit tomu, že Ježíšek je stále mezi námi?“ Tak tohle ohlédnutí za uplynulými svátky pokládáme za pěkné a pro mne optimistické vykročení do roku 2015. rym

SLOVO BISKUPA Nemusíme se bát, že nám bude něco vyčítat; má nás nesmírně rád. Místo, aby nám vyčítal naši hříšnou ubohost, za nás umřel, abychom měli sílu být lepší. Proto je možné být k němu zcela upřímný. Stejně všechno o nás ví, takže nemá cenu se dělat lepší. Nepomůže to. Naučme se vést s ním neustálý rozhovor, upřímný a prostý. S plným soustředěním ve chvílích, kdy je to možné. Jindy, když se musíme soustředit na práci a na druhé lidi, se snažme o to, aby základní zaměření na něho neustále v našem srdci zůstávalo. Svoje spojení s ním oživujme a prohlubujme kromě modlitby denní četbou Písma a častým přijímáním Eucharistie. Obojí jsou velmi důležité cesty ke spojení s ním. Jak Písmo, tak Eucharistie. Rok 2015 bude pro nás rokem Eucharistie. Prvních šest měsíců se budeme připra-

Pastýřský list k mottu diecéze 2015 „POJĎTE KE MNĚ VŠICHNI…“ Žijeme v době velkého časového a pracovního vypětí, mnohdy na pokraji svých fyzických i psychických sil. To ovlivňuje i naše mezilidské vztahy, které jsou zatížené napětími, spory a nedorozuměními. Nejen na pracovišti a mezi přáteli a známými, ale i doma. Často chybí někdo, komu bychom se mohli svěřit, otevřít své srdce a tak ulevit svému nitru. Cítíme se osamoceni. A přece je tu Někdo, kdo je stále připraven nás vyslechnout a také nám účinně pomoci. Je to Ježíš, který nám říká: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout“ (Mt 11,28). Přijměme jeho pozvání a svěřme se mu. On je jediný, kdo nám dokonale rozumí. Dokonce víc, než my sami sobě. 2


Č. 1 – LEDEN 2015

vovat ve farnostech a rozjímat o daru Eucharistie. Chceme tím prohloubit a oživit svůj vztah se Svátostným Ježíšem. Vyvrcholením tohoto období bude slavnost Těla a Krve Páně. V den slavnosti oslavíme Svátostného Krista v plzeňské katedrále a na přilehlém náměstí, následující neděli v našich farnostech. Rok Eucharistie pak vyvrcholí Národním eucharistickým kongresem 17. října 2015 v Brně (www.nek2015.cz). Kéž naše spojení a sjednocení s Ježíšem Kristem je stále hlubší a intenzivnější. Je to ten nejdůležitější zdroj našeho štěstí, pokoje a radosti. Pro život teď i po smrti. Tím bychom mohli dnešní list skončit, bylo by to ale sobecké. Musíme pamatovat nejen na sebe, ale i na všechny, kteří zatím Krista nepoznali. A těch je v naší zemi většina. I jim Ježíš říká: „Pojďte ke mně všichni.” Oni Ho však neslyší, protože je zatím nikdo nenaučil naslouchat mu. To je

náš úkol. My, spojeni s ním v modlitbě i v jeho Slově a Eucharistii, musíme žít věrohodně křesťansky, být tak jeho rukama i ústy a svojí ochotou přijmout je a naslouchat jim, říkat: „Pojďte ke mně všichni”. Dělejme to v duchu výzvy, kterou jsem k vám měl v pastýřském listu na začátku prázdnin, kde píšu: „Ať se naše kostely a fary stanou místem přijetí - prostředím otevřeným všem, abychom ušli s lidmi kousek cesty, abychom sdíleli s lidmi jejich život. Aby se tak stalo, není už jen úkol faráře, ale nás všech věřících – tady bude důležité vaše zapojení, vaše nápady a kreativita. Na mnoha místech už to funguje a je vidět konkrétní ovoce takového přístupu.” „Pojďte ke mně všichni“, říká Ježíš i chudým, seniorům a nemocným a také vyloučeným na okraji společnosti. Ale je opět na nás, abychom toto jeho pozvání uskutečňovali. Znovu cituji zmíněný pastýřský list: „Hodně nás k tomu vybízí papež František. Každý z nás by se měl zapojit do konkrétní služby. Nemusí to být nic velkého, ale třeba konkrétní pomoc jednotlivcům, návštěva nemocných a seniorů, zvláště osamocených. V některých farnostech se mohou vytvořit celé týmy pro charitní službu. Ale v některých budou třeba malé skupinky dvou, tří lidí nebo i jednotlivci, kteří mohou konkrétně sloužit potřebným. Otevírá se také prostor pro spolupráci s místní komunitou, s obcí.” To je tedy náš úkol milé sestry a milí bratři, naše služba této společnosti. Ta hledá a žízní po duchovních věcech a přijímá všechno, co jí připadá duchovní. Je třeba těmto našim sestrám a bratřím, kteří zatím pijí z kdejaké kaluže, ukázat na mohutný pramen čisté vody, kterým je Ježíš Kristus. Pijme z něho vydatně my a zprostředkujme ho i jim všem. Pán Ježíš, ten největší dar našeho života, se nám tímto způsobem svěřuje do rukou, abychom ho naplno rozdávali i jiným. Nesmíme ho zklamat. Váš biskup + František 3


Č. 1 – LEDEN 2015

ROK EUCHARISTIE dar, že odpovědnosti předchází milost, že mé odpovědi předchází povolání, že Bůh je prostě vždycky první, je přede mnou, a tak tím, co musím udělat nejprve, je to, že nemusím dělat nic…! Prostě se musím otevřít působení Boží milosti a s prázdnýma nataženýma rukama přijmout dar. A privilegovaným pramenem daru jednoty je Eucharistie, Tělo Kristovo. Svatý Pavel měl v Prvním listě Korinťanům nádhernou intuici. Věděl, že jsou Korinťané rozdrobeni, věděl, že se liší svým společenským postavením, charakterem, původem… prostě jako my dnes. A věděl, že je tyto odlišnosti přivádějí do sporů a hádek (srov. např. 1 Kor 1,12–13; 3,3–4; 6,1). A tak jim říká: „Kalich požehnání, který žehnáme – není to účast v Kristově krvi? Chléb, který lámeme – není to účast v Kristově těle? Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě“ (1 K 10,16–17). „Člověk je tím, co jí,“ říkal Ludwig Feuerbach, a i když tímto svým výrokem chtěl jako zastánce materialismu a ateismu říct, že člověk je jen tělo a jeho jedinou hybnou silou je sobectví a že náboženství je pak výplodem lidského egoismu, pomáhá nám vlastně pochopit a uchopit tajemství eucharistie a jednoty. Stáváme se tím, co jíme: Kristovým tělem, jediným Kristovým tělem. A přesto „těla Kristova“ jsou, pokud to tak mohu vyjádřit, tři… „První tělo Kristovo“ je plodem té neskutečné novinky, kterou křesťanství přineslo, plodem vtělení: Bůh se stal člověkem, tělem! Stal se tělem, které se narodilo z Panny Marie, přes třicet let žilo spolu s námi na této zemi a nakonec bylo z lásky k Otci a k člověku ukřižováno.

EUCHARISTICKÝ KONGRES Na rok 2015 vyhlásila Česká biskupská konference Národní eucharistický kongres a Rok eucharistie s tématem „Eucharistie – Smlouva nová a věčná“. Jeho první část proběhne ve farnostech od ledna do června 2015, kdy se každý měsíc zdůrazní jedno ze šesti témat. Tato část pak vyvrcholí slavností Těla a Krve Páně s následnou nedělí 7. června 2015, kdy farnosti budou prožívat „Den eucharistie“. Završením celého kongresu pak bude sympózium konané 15. – 17. října 2015 v Brně se závěrečnou mší na Zelném trhu. Více viz www.nek2015.cz.

TÉMATA NEK 2015:      

Eucharistie a jednota – leden Eucharistie a společenství – únor Eucharistie a solidarita – březen Eucharistie a evangelizace – duben Eucharistie a Maria – květen Obnovení slavení Eucharistie – červen

1. EUCHARISTIE A JEDNOTA CHYBÍ NÁM „KOINONIA“… „… ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že jsi mě poslal“ (J 17,21). Jednota mezi námi je pro Ježíše podmínkou toho, aby svět mohl uvěřit! Jednota tedy není něčím „navíc“, co by mohlo, ale i nemuselo být. Je misijní podmínkou! Není to ale jednoduše vzájemná sympatie lidí, které možná spojuje obdobný pohled na svět nebo vyznávání podobných hodnot. Naše jednota je především dar, je účastí na jednotě, která je vztahem mezi Synem a Otcem, která je vztahem lásky tak silným, že se v Duchu Svatém stává božskou Osobou. Jednota je dar. Už si opět můžeme oddychnout: v křesťanství už to tak bývá, že úkolu předchází 4

Č. 8 – SRPEN 2005


A toto Kristovo tělo se pro nás stalo kouskem chleba, skutečným pokrmem na cestu. Je Kristovým Tělem, které tomu, kdo ho jí, dává život věčný (srov. J 6,54), stalo se Eucharistií, „druhým Kristovým Tělem“. A svatý Pavel říká, že toto Kristovo „druhé“ Tělo, „tento chléb, který lámeme, je κοινωνία (koinonia), účast v Kristově těle“. Ale naše přeložená „účast“ je málo, je opravdu moc málo! Řecké κοινωνία, latinské communio je mnohem víc: je to společenství, je to sdílení, je to podíl, je to sounáležitost, je to jednota. Chybí nám slovo κοινωνία, chybí nám communio…, a snad i proto nám často chybí také to, co ta slova označují. Člověk utváří slova, ale i slova utvářejí nás. Možná bychom tak snadněji zahlédli, že tu proti Feuerbachovu sobectví stojí vztah lásky, který zakouší maminka, když svému miminku říká: „Já bych tě láskou snědla.“ Takový vztah blízkosti je mezi mnou a Eucharistií, mezi Kristovým Tělem a mým tělem, stávám se tím, co jím. A ty vedle mě, který přijímáš Kristovo Tělo v Eucharistii, se také stáváš tím, co jíš. Svatý Pavel říká: „Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě,“ tedy: i když jsme rozdrobeni, i když se tak často a snadno „drobíme“, přijměme tento „drobek“ chleba, který nás sjednocuje. Stáváme se tak všichni tím, co jíme: „třetím tělem Kristovým“, církví. Církev se rodí z eucharistie. Asi jsme zapomněli na rozměr jednoty, na rozměr společenství, který je v eucharistii přítomen. A přitom apoštolové dobře věděli, co jejich Mistr ve večeřadle dělal, když vzal chléb a lámal… Měli před očima oběť, ke které svým činem Ježíš odkazoval: pokojnou oběť, jedinou oběť, při níž představení jednotlivých rodin, kteří oběť podávali, mohli jíst z jejího masa. Vnitřnosti byly jako vždy spáleny a obětovány Bohu, protože v nich byl život. Část masa

připadla knězi a druhá část hlavám rodin, které po hádkách a nedorozuměních na konci roku tuto oběť předkládaly. Ti všichni jedli z jednoho masa, a proto mezi nimi už napříště nemohly být spory. Pokojná oběť: symbol jednoty a společenství! Když tedy Ježíš vzal chléb a řekl: „Vezměte a jezte…,“ učedníci dobře věděli, co to znamená! My jsme eucharistii „zredukovali“ na poděkování, ale ona je to v první řadě κοινωνία, communio… Chybí nám to slovo, moc nám chybí. Při slavení eucharistie se u nás „chodí k přijímání“, ale jiné národy „dělají commnio“, „vytvářejí společenství, jednotu, sounáležitost, sdílení…“! Možná bychom tak i my lépe pochopili, že když nám Ježíš říká: „To čiňte na mou památku“ (1 Kor 11,24), tak nemá na mysli jen to, abychom denně nebo alespoň v neděli chodili na mši, ale že máme dělat to, co pro nás udělal on, a on se pro nás rozlámal. Tedy: lámejte se pro sebe tak, jako jsem se já rozlámal pro vás. Možná bychom snadněji pochopili, že se pokaždé, když stojím v řadě na přijímání, tedy „dělám communio“, vytváří to nejhlubší společenství mezi mnou a Kristovým tělem, ve všech jeho významech! Když tedy odpovídám „amen“ a přijímám do svého života Tělo Kristovo, nepřijímám tak jen Ježíše, ale i všechny bratry a sestry, kteří se mnou jeho tělo tvoří. Vstupujme tedy s tímto darem do světa, stávejme se v každodenním životě „eucharistií“, která sjednocuje to, co je rozdělené, která vytváří vztahy. Vždyť úkolem církve – těla Kristova je přivést svět k jednotě s Bohem, aby byli všichni jedno.

POZDRAVENÍ POKOJE V liturgii mše svaté je idea jednoty přítomna na mnoha místech. Poté, co věřící vyznají své viny, které působí rozdělení, a účastní se bohoslužby slova, připojují se vnitřně k oběti lásky Ježíše Krista s 5


Č. 1 – LEDEN 2015

prosbou o vzájemnou jednotu. Tak to vyjadřuje např. III. eucharistická modlitba přednášená knězem: „Shlédni na oběť své církve: vždyť je to oběť tvého Syna, a jeho obětí jsme byli s tebou usmířeni. A nás všechny, kdo přijímáme jeho tělo a krev, naplň jeho svatým Duchem, ať jsme jedno tělo a jedna duše v Kristu, našem Pánu.“ Eucharistické tělo Kristovo chce sjednotit přijímající v jedno tělo církve. Taková jednota je Božím darem, člověk sám ji nemůže zcela uskutečnit, před přijímáním svátosti eucharistie však křesťané vyjadřují ochotu a připravenost k přijetí tohoto Božího obdarovaní: Děje se tak v gestu pozdravení pokoje, jež má v našem prostředí podobu podání ruky. Na jedné straně toto gesto symbolicky vyjadřuje vzájemné smíření mezi křesťany, které je předpokladem přijímaní eucharistie, a na druhé straně naznačuje vzájemné pouto mezi křesťany sjednocených Kristem. Znamení pokoje tedy není ničím banálním; bylo přítomno již v liturgii rané církve jako „osculum pacis“ – „políbení pokoje“, které vyjadřovalo vzájemnou lásku mezi křesťany slavící eucharistii. Znamení pokoje tedy není pouhým „pozdravem“, pouhým společenským projevem vzájemnosti, nýbrž je zakotven v eucharistickém slavení, kdy naše sjednocení s Kristem na jedné straně předpokládá a na druhé straně uskutečňuje vzájemnou jednotu mezi lidmi. Žádný věřící proto nemůže chápat eucharistii jen jako své „soukromé setkání“ s Bohem, při kterém je nanejvýš „rušen“ těmi druhými. Naše osobní sjednocení s Bohem v eucharistii je neoddělitelné od společenství církve.

To ovšem znamená, že ti, kteří přijímají Krista v eucharistii, si nemohou být lhostejní, nebo dokonce žít ve vzájemné nenávisti. Naše mezilidské vztahy jsou skutečností velice křehkou a často velmi komplikovanou, v eucharistii však nacházíme uzdravení a posílení naší slabé lidské lásky. Naše lidské soužití v církvi zde na zemi neprožíváme jako trvalý stav harmonie, ale jako cestu plnou napětí i sporů. Na této cestě nás však eucharistický Pán provází a stále znovu a znovu nás mezi sebou smiřuje a sjednocuje. Eucharistická jednota ovšem nemá být omezena pouze na vnitřní život církve, ale má vyzařovat do světa trpícího nejednotou. Slavení eucharistie má především zabránit, aby se „globalizace lhostejnosti“ rozšířila do srdcí křesťanů. Každý člověk, který zakusil Boží blízkost darující se v Kristově eucharistickém těle, se má sám stávat bližním všem těm, kdo potřebují jeho zájem, jeho modlitbu a jeho konkrétní pomoc (srov. Lk 10, 30-37).

OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ: 1. Co pro mě znamená liturgické gesto pozdravení pokoje? 2. Je pro mě mše svatá jako privilegované místo setkání s Bohem také cestou k druhým křesťanům, i k těm nesympatickým? 3. Jak se bránit lhostejnosti vůči utrpení druhých lidí? Je pro mne mše svatá také „připomenutím“ mého poslání chovat se jako bližní vůči bližnímu?

MODLITBA Bože, ty jsi poslal svého Syna, aby svou smrtí a svým vzkříšením usmířil celý svět. Dej nám, prosíme, dar Ducha svatého, Ducha jednoty a lásky, aby Kristus přítomný v eucharistii z nás učinil jedno tělo své církve, aby se tak tvůj lid stal počátkem jednoty celého lidstva. Prosíme o to skrze Krista našeho Pána, jenž s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje na věky věků. Zdroj všech textů: www.nek2015.cz

KONKRÉTNÍ DŮSLEDKY Když slavíme mši svatou, Kristus nás vyvádí z vězení vnitřní samoty a spojuje se s námi v jednotě lásky. Takto Ježíš vytváří z izolovaných jedinců svou církev.

6

Č. 8 – SRPEN 2005


7


Č. 1 – LEDEN 2015

CESTY VÍRY Velikou moc má modlitba spravedlivého a věřím, že zvláště společné modlitby napříč církvemi mají před Bohem své zvláštní místo. Milost a Pokoj boží přeje Mgr. Jiří Unger - Tajemník ČEA

TÝDNY MODLITEB: HOSPODIN DÁ VYRŮST SPRAVEDLNOSTI Alianční týden modliteb 2015 proběhne v týdnu od 4. do 11. ledna 2015. Průvodce najdete na www.ea.cz. Ke společným modlitbám jsme zváni do sboru Bratrské jednoty baptistů v Libušině ulici denně od pondělí 5. ledna do soboty 10. ledna od 18 hodin, s výjimkou pátku 9. ledna, kdy je začátek výjimečně v 19 hod. Za jednotlivé misijní, charitativní či diakonické služby našich sborů či farností se pak budeme modlit při společné ekumenické bohoslužbě na závěr Týdne modliteb za jednotu křesťanů, a to v sobotu 24. ledna 2015 od 17:00 na evangelické faře (proti Komerční bance). Letošní název Aliančního týdne modliteb „Hospodin dá vyrůst spravedlnosti“ je převzat z textu proroka Izajáše 61:11. Samotné biblické texty a zamyšlení jsou zaměřeny na různé aspekty pochopení, jak Bůh sám je Bohem, který bere spravedlnost vážně, a jak být obrazem Boha, který je kromě jiného i Bohem spravedlnosti. Budeme se proto také přimlouvat za náš justiční systém, policii, některé oblasti největší nespravedlnosti, která jistě volá k nebesům po nápravě. Představme si, jak by asi naše země i naše města vypadaly, kdyby většina lidí skrze poznání Krista, jako nejvyššího znamení a tajemství spravedlnosti, byla vnitřně nasměrována k dobru, právu a spravedlnosti. Kdyby se právo valilo jako voda a spravedlnost jako stále proudící potok. Žijeme ve společnosti, která je nedůvěřivá a cynická vůči svým institucím, což vede k ohromné pasivitě a ztrátě naděje i radosti. Církev se tomuto trendu musí stavět a do velké míry tak již činí. Přeji vám požehnaný čas během společných modliteb s křesťany z různých církví.

SLOVO ŽIVOTA: DEJ MI NAPÍT „Ježíš jí řekl: dej mi napít“ (Jan 4,7) – téma Týdne modliteb za jednotu křesťanů 2015…

Ježíš opouští Judsko a vydává se do Galileje. Cestou prochází Samařskem. Uprostřed dne je unavený chůzí na slunci a usedá u studny, kterou vyhloubil patriarcha Jákob před tisíci sedmi lety. Má žízeň, ale nemá vědro, aby mohl nabrat vodu. Studna je hluboká 35 metrů, jak to lze vidět i v současnosti. Učedníci odešli do města, aby nakoupili něco k jídlu. Ježíš zůstal sám. Přichází žena se džbánem a Ježíš ji bez okolků žádá o vodu. Je to požadavek, který je proti tehdejším zvyklostem: Muž se nemá na ženu obracet přímo, zvláště je-li ta žena neznámá. Navíc mezi Židy a Samaritány existovaly náboženské předsudky a rozdělení. Ježíš je Žid a žena Samaritánka. Sváry a dokonce nenávist mezi těmito dvěma národy mají hluboké dějinné a politické kořeny. Mezi Ježíšem a Samaritánkou je kromě toho další, morální bariéra: Samaritánka měla více mužů a žije nepřípustným způsobem. Možná právě kvůli tomu nešla nabrat vodu s ostatními ženami ráno nebo večer, ale v nezvyklou hodinu, tedy v poledne, aby se vyhnula jejich narážkám. Ježíš se nedá ovlivnit žádnou překážkou a začne s cizinkou rozmlouvat. Chce se jí nejvíce přiblížit, a proto ji žádá: „Dej mi napít.“ Ježíš má pro tuto ženu dar, dar živé vody. „Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije, ten kdo ve mě věří“, zvolá později Ježíš v jeruzalémském chrámě ( 7,37-38). Voda je zásadní pro jakýkoliv život a je tím vzác8

Č. 8 – SRPEN 2005


nější, čím je – tak jako v Palestině - země vyprahlejší. Ježíš chce darovat „živou“ vodu, která symbolizuje zjevení Boha, který je Otec a láska, Duch svatý, božský život, který přinesl. Všechno, co Ježíš daruje, je živé a pro život. On sám je „živý“ chléb (6,51), Slovo, které dává život (srov. 5,25), je zkrátka Život (11,25-26). Jan, který byl svědkem ukřižování, nám sděluje, že poté, co Ježíšovi jeden z vojáků probodl bok, „hned vyšla krev a voda“ (19,34). To je nejvyšší a úplný dar sebe sama. Ježíš však nic nevnucuje. Nevytýká ženě ani její nepřípustné vztahy s muži. On, který může dát všechno, od ní požaduje její dar, protože ho opravdu potřebuje: „Dej mi napít.“ Žádá, protože je unavený a má žízeň. On, Pán života, se stává prosebníkem, neskrývá svoji skutečnou lidskou přirozenost. Žádá i proto, že ví, že pokud žena něco daruje, bude otevřenější, a tak bude připravena i něco přijmout. Z této žádosti se vyvine rozhovor plný nedorozumění, vysvětlování a odůvodňování, na jehož konci může Ježíš zjevit svou pravou identitu. Dialog prolomil obranné bariéry a vedl k objevení pravdy, vody, kterou přinesl Ježíš. Žena opouští to, co je pro ni v tuto chvíli nejcennější, totiž svůj džbán, protože našla zcela jiné bohatství. Běží do města, aby i ona zahájila dialog se svými sousedy. Ani ona nic nevnucuje, nýbrž vypráví, co se jí přihodilo, sděluje, co prožila, a klade si otázku, koho vlastně potkala a kdo ji požádal: „Dej mi napít.“ V této části evangelia – zdá se mi- můžeme nalézt poučení pro ekumenický dialog, jehož důležitost se nám v tomto měsíci každoročně připomíná. „Týden modliteb za jednotu křesťanů“ nás vede k tomu, abychom si uvědomili, jak je toto tak dlouhé rozdělení mezi církvemi pohoršující, abychom urychlili proces vedoucí k hlubokému společenství, překonávajícímu všechny překážky, tak jako Ježíš překonal rozdělení mezi Židy a Samaritány.

Nejednota mezi křesťany je pouze jedním z rozdělení, která nás sužují v různých prostředích a která spočívají v nedorozumění, v rodinných nebo sousedských neshodách, v napětí v práci, v nevraživosti k přistěhovalcům. Bariéry, které nás často rozdělují, mohou mít sociální, politickou nebo náboženskou povahu, nebo mohou prostě být důsledkem různých kulturních zvyklostí, které nedokážeme přijmout. Tyto překážky způsobují konflikty mezi národy nebo etniky, ale i nepřátelství v našem bydlišti. Nemohli bychom se jako Ježíš otevřít druhému a překonat rozdíly a předsudky? Proč se nepovznést nad různé formy a nevyslyšet požadavek pochopení, pomoci, malé pozornosti? I v tom, kdo je z opačného tábora, i v tom, kdo patří k jiné kultuře, náboženství nebo společenské vrstvě se skrývá Ježíš, který se na nás obrací a žádá: „Dej mi napít.“ Spontánně si připomínáme další Ježíšovo slovo, slovo pronesené na kříži, o kterém opět svědčí Janovo evangelium „Žízním“ (19,28). Uspokojení žízně je základní potřeba, základ všech další potřeb. V každém člověku, který něco potřebuje, je nezaměstnaný, opuštěný, cizinec, třeba i jiného vyznání či náboženského přesvědčení, třeba i nepřátelský, můžeme rozpoznat Ježíše, který nám říká „Žízním“ a který nás žádá: „Dej mi napít.“ Stačí nabídnout číši vody, říká evangelium, a budeme odměněni (Mt 10,42) a nastolíme dialog, který obnovuje bratrství. I my můžeme vyjádřit své potřeby, aniž bychom se museli stydět za to, že „žízníme“, a i my můžeme žádat: „Dej mi napít“. Tak může začít upřímný dialog a konkrétní společenství beze strachu z odlišnosti, z rizika plynoucího ze sdílení našich myšlenek a z přijímání myšlenek druhého. Sázejme přitom především na schopnosti toho, kdo stojí před námi, a na jeho třeba i skryté hodnoty. Stejně jako to udělal Ježíš, který dokázal uznat, že Samaritánka může udělat něco, co on nemůže: dát mu vodu. (Fabio Ciardi) iš 9


Č. 1 – LEDEN 2015

POMOC POTŘEBNÝM ADVENTNÍ KONCERT

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2015

Třetí adventní neděli se uskutečnil v kostele sv. Václava v Chebu adventní koncert, jehož výtěžek byl věnován Hospici Sv. Jiří. Před koncertem od 15:30 se vzpomínalo s bolestí, láskou i vděčností pomocí modlitby na všechny zemřelé děti v rámci Světového dne památky zesnulých dětí. Po modlitbách následoval koncert, na kterém zazněly skladby od chebského chrámového sboru a ženského pěveckého sboru Luběnky. Účastníci koncertu si mohli poslechnout skladby Beethovena, Bacha, Händla, tradiční koledy, ale také skladby jako Panis Angelicus, Only Time, Pie Jesu. Při úvodní písni, „Ejhle Hospodin přijde“ zapálili svíčky na adventním věnci za pracovníky hospice MUDr. Ján Cabadaj, za hospicové dobrovolníky Jakub Jestřáb a za dárce starosta města Plesná Petr Schaller.

ZA SVĚTLEM DOBRÝCH SKUTKŮ Vážení a milí farníci, ve chvíli, kdy píši tento článek, ještě nevím, jak Tříkrálová sbírka skončí, protože ještě ani nezačala.  Ale co vím, je, že Vám jistě mohu už v této chvíli poděkovat za to, že ji podporujete. Někteří z Vás se přidají a půjdou opět koledovat a někteří se třeba nově rozhodnou a půjdou si to poprvé zkusit. Někteří pomáhají v kuchyni, jiní s odvozem autem nebo v administrativním zázemí nebo nám věnují něco k snědku pro koledníky. Někteří se za nás modlí. Chci Vám moc poděkovat všem. Bez této podpory bychom nezvládli od laskavých dárců vykoledovat částku, která každým rokem, ač nás bohužel nijak nepřibývá, trochu roste. Částku, která umožní další fungování našich charitních projektů ať už skrze Farní charitu Cheb nebo skrze projekty Betlému Diecézní charity Plzeň, ale také nově Hospice Sv. Jiří. Děkuji, že nám pomáháte, děkuji, že se přidáte. Ač v tuto chvíli jsou přihlášeny teprve čtyři skupinky, věřím, že se opět společně v hojném počtu vydáme za světlem dobrých skutků (jak zní motto Tříkrálové sbírky) a nejen že získáme potřebné prostředky pro fungování na další rok, ale také radostné poselství Tří králů a požehnání rozneseme do co nejvíce domácností tady na Chebsku, kde tradičně koledujeme. Těším se na viděnou v sobotu 10. ledna 2015, kdy bude hlavní koledovací den, ale přidat se můžete už i během týdne před tím. Děkuji Vám za Vaši podporu a do nového roku Vám přeji, ať Boží požehnání provází Vaše kroky, které směřují k dobrému. Eva Kolafová

Výtěžek z dobrovolného vstupného činí 12 676 Kč a je věnován na provoz mobilního hospice Sv. Jiří, který na Chebsku poskytuje své služby od února letošního roku. Koncert a modlitby za zemřelé děti pořádala Farní charita Cheb, Římskokatolická farnost Cheb a Hospic Sv. Jiří, o. p. s. Eva Kolafová 10

Č. 8 – SRPEN 2005


vrcholí na Farním plese, v sobotu 31. ledna 2015 od 20:00 v KC Svoboda v Chebu. Informace: www.hospiccheb.cz/postriziny Když od vás do té doby (nebo ještě přímo na plese) shromáždíme částky, na které si tyto dámy cení své vlasy (viz webový odkaz), pak o své vlasy přijdou přímo na plese, a to rukou profesionálního kadeřníka z kadeřnického salonu JKM Vlas Cheb. Na výše uvedeném odkazu najdete podrobnosti k akci, videopozvánku, představení šesti odvážných dam a formulář, kde můžete deklarovat částku, kterou darujete Hospici Sv. Jiří v rámci této benefice. Informace o vlastním Farním plese a prodeji vstupenek najdete v rubrice „Nenechte si ujít“. ph

SUPERVIZE DOBROVOLNÍKŮ Po trochu náročnějším vánočním a tříkrálovém čase se opět sejdeme na supervizi dobrovolníků zapojených do programu Bolest a moudrost, kteří navštěvují nemocné, osamělé a umírající. Zvu všechny obzvlášť srdečně, protože chceme nejen zhodnotit minulý rok, ale také si poděkovat a užít společenství ostatních, kteří mají stejné zájmy i cíle. Supervize se bude konat v úterý 27. ledna 2015 od 17:00hodin na faře. eko

HOSPICOVÉ POSTŘIŽINY Šest odvážných žen se rozhodlo poskytnout své vlasy na podporu služeb Hospice Sv. Jiří. Můžete je v tom podpořit i vy! „Hospicové postřižiny“ jsou benefiční akcí na podporu Hospice Sv. Jiří, která vy-

SLOVO FARÁŘE Moji milí, chtě nechtě se tento rok ohlížím na svých 50 let života, 20 let kněžství a 10 let v Chebu. Je to ohlížení se plné úžasu nad podivuhodnou Boží věrností v mém životě, vděčnosti za přátelskou přízeň a podporu tolika z vás, ale i jakési vnitřní únavy, která se ve mně již delší dobu rozprostírá. Moc jsem proto přivítal biblické slovo, které nám náš biskup František daroval pro tento rok: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout“ (Mt 11,28). Těším se, že se mi tento rok konečně podaří vzít si nějaký delší čas volna, odjet někam do samoty, navštívit rodinu, staré přátele, objevit nějaký zapadlý kousek přírody… Možná, že i pro farnost bude dobré nechat větší prostor pro přirozený růst jedinečných darů a povolání, které jsou rozseté mezi vámi a pro množství tzv. „farních“ akcí a nabídek možná nemají dostatečný prostor k růstu…

Někteří se ptáte, bude-li nějaká oslava. Spíše než za nějakou velkou akci, kde s každým pak prohodím půl slova, bych byl vděčný za to, kdyby vás mohl během letošního roku navštívit osobně, v klidu si chvilku popovídat u kávy či čaje, společně se pomodlit, vzájemně si požehnat… Vím, že všech cca 300 farníků není zvládnutelných, ale rád bych letos navštívil alespoň rodiny, různá společenství a skupiny, pravidelné spolupracovníky a naopak také ty, se kterými jsme se z jakýchkoli důvodů nějak vzájemně vzdálili. Žádnou velkou oslavu tedy neplánuji, ale budu rád za každé vaše pozvání k vám domů, do běžného života… A když nepřijde, pokusím se k vám třeba „vnutit“ sám.  Pokud se někdo se mnou v poděkování našemu dobrému Bohu za oněch 50-20-10 let a v prosbě za další léta chtěl spojit při eucharistii, jste zváni tak učinit při mši svaté v pátek 16. ledna 2015 od 17:00 na faře. Petr 11


Č. 1 – LEDEN 2015

FÓRUM V letošním roce 2015 má být, dá-li Pán Bůh, dokončen projekt, který by měl vést k tomu, aby náš skvost zářil ještě více a tím se i naše generace podílela na zkrášlování kostela. Bude zpřístupněna znovu odkrytá kostelní krypta pro návštěvníky a bude také přestavěné schodiště v kostelní věži a tím se umožní vstup veřejnosti do věží kostela. Počítá se i s úpravami vstupní části a snad se dočkáme i zatepleného prostoru pro službu, která zajišťuje zpřístupnění naší velkolepé stavby. Nejvíce starostí s probíhajícími pracemi má náš stavební technik p. Richard Preibisch. Je třeba ocenit úsilí, které vynaložil pan farář Hruška i předešlý chebský farář pan Bauchner, aby se projekt uskutečnil. Patří jim náš dík. Nemenší dík patří také všem „dobrovolníkům od sv. Mikuláše“, kteří svojí službou umožnili prohlídku, chvíli meditace, či modlitbu v roce minulém široké veřejnosti i věřícím. Lidí přicházejících do našeho kostela je jistě více než obyvatel Chebu. Počty návštěvníků našeho chrámu jdou do desítek tisíc. Do starobylého Chebu s unikátní historií i ojedinělými stavbami, mezi něž patří i chrám sv. Mikuláše a sv. Alžběty, přijíždí denně stovky turistů, návštěvníků, bývalých Chebanů a jejich potomků a mnozí z nich zavítají i do našeho chrámu. Bez obětavých dobrovolníků by museli návštěvu kostela oželet. Díky nim se mohou do kostela dostat. „Dobrovolníci od sv. Mikuláše“ tak konají záslužnou činnost nejen pro chebskou farnost, ale i pro naše město Cheb. 18. 12. 2014 se uskutečnilo setkání „dobrovolníků od sv. Mikuláše“ na němž jim pan farář Hruška poděkoval, požehnal a popřál do nového roku vše dobré. Připravil i malé pohoštění, seznámil je s tím, jak budou práce na kostele pokračovat, a nastí-

OVOCE ŠKOLY MODLITBY DĚKUJI Děkuji - za doteky záblesků Boží lásky, paprsky snažící prodrat se slupkou mého „já“. V tichu modlitby, rodící se ze slova. Od věků týž a přesto stále jiný se mi zdáš, pokouším se oslovit Tě tak, jak Ježíš učí, že se Otci říkat má. Z počátku nesměle: Bože, Otče, Tati, Mami… Zase jsi to Ty, kdo první spěcháš naproti! Modlitba se mění v touhu po hledání, najít Tě tam i tady. V právě daném okamžiku, pro přicházející čas: Čas odevzdání, důvěry a odpočinku. Čas před Tvojí tváří Bože, Otče, Tati, Mami… Je čas chválit Tě a děkovat! MaF

CHRÁM SV. MIKULÁŠE A ALŽBĚTY Bože, Tobě děkujeme za všechny dary, kterými nás obdarováváš. Děkujeme Ti i za zděděné bohatství po předešlých generacích. Chebská farnost se o zděděné bohatství stará a snaží se ho řádně spravovat. Mezi zděděný skvost patří, mimo jiné, i chrám sv. Mikuláše a sv. Alžběty. Základní kámen ke stavbě velkoryse pojatého chrámu byl položen již na počátku XIII. století. Kostel se posléze stal hlavním chebským kostelem, stavebním skvostem a jedním z největších gotických chrámů v Čechách. Generace Chebanů o hlavní chebský kostel po staletí pečovala, udržovala ho a zkrášlovala. 12

Č. 8 – SRPEN 2005


nil výhled do budoucna. Dobrovolníci si ze setkání odnesli, krom zážitků a dojmů, i malý dárek. Všem „dobrovolníkům od sv. Mikuláše“ patří poděkování i od chebské farnosti. Koordinátor skupiny dobrovolníků. Karel Dvořák se k poděkování připojuje a přeje jim pevné zdraví, sílu k další službě, osobní spokojenost, štěstí i Boží provázení. Připomenu jména všech, kteří svou obětavou službou, umožňují přístup do našeho kostela sv. Mikuláše a sv. Alžběty pro ty, kteří mají zájem do našeho kostela přijít. Nejvíce krát sloužili p. Dvořák Karel (158x) paní Loosová Brigita (135x) a p. Vild Zdeněk (102x). Na službě v našem chrámu se dále více či méně podíleli Bartůněk Jan, Beňová Alžběta, Beran Petr, Bulíček Milan, Divíšková Alena, Elstnerová Helena, Faturová Antonie, Heřmanová Marie, Holíková Dana, Karasová Jana, Klyeisen Jaroslav, Korjenková Stanislava, Paták Jiří, Peťovská Veronika, Polívková Růžena, Rak Jiří, Schulz Miroslav, Šalátová Marie, Vrbová Dana, Šimeček Pavel, Tochorová Vladimíra. Při této příležitosti si dovoluji opět požádat naše farníky o zvážení, zda by se této služby také mohli zúčastnit. Případné zájemce rád uvítá koordinátor „dobrovolníků od sv. Mikuláše“. Karel Dvořák

Začíná Advent. Není lehké se usebrat a naslouchat. Někdy si připadám jako takový blázínek, zatímco na autobusovém nádraží už zní: „Néééésem vám noviny, poslouchejte.“, já si vytrvale opakuji: „Blíží se k nám doba smilování a Ejhle, Hospodin přijde.“ My se divíme, že tak rychle stárneme, ale vždyť my jsme pořád vepředu, pořád uháníme. Nedokážeme žít přítomnost. V zimě kupujeme zájezdy na léto, v létě pořizujeme zimní boty. Dnes jsem měla v knihovně druháky a moc hezky jsme si popovídali o Adventu. Církevní rok je hodně barevný a pestrý a jsem ráda, že ho můžu prožívat. Je mi líto vyprázdnění mnoha symbolů v životě lidí okolo mě. Lidé dělají spoustu věcí, jsou zvyklí na ten či onen obyčej, ale nevědí proč. Mě to rozčilovalo, už když jsem byla dítě. Nedokázala jsem dělat něco, když jsem nevěděla proč. Vysvětlení, „protože se to tak dělá, protože se to nehodí“ mi nikdy nestačilo. Už několik let mám raději pozitivní motivaci než tu negativní. Než si odpírat kafe nebo maso, je pro mě radostnější a smysluplnější, dělat něco dobrého navíc. Poslední dobou jsou mi oporou i dobré příklady lidí okolo. Čtenářka, která chodí do knihovny, a žije jen s maminkou z velmi mála peněz, mi radostně vyprávěla, jak ušetřili na kozu pro Člověka v tísni. Jiná známá pořádá charitativní koncert. Jana, ta zase vyrobila poukázky pro děti z dětského domova do cukrárny. Mě napadlo, že upeču cukroví pro klienty z Armády spásy. A nejvíc mě baví obdarovávat ty, kteří to nečekají. Láska je vynalézavá. Sama hledá, jak potěšit, vychází vstříc. Musím za sebe říct, že při mé povaze, většina přátel čeká, že se já ozvu jako první. A mě přitom tak potěší, když některá z kamarádek zavolá jako první, když mě někdo překvapí dárkem nebo jen dobrým slovem. Zkusme být těmi, kteří vycházejí druhým vstříc, těmi, kdo dělají první krok, těmi, kdo druhé překvapí, pozvou na návštěvu, obdarují. lk

LÁSKA JE VYNALÉZAVÁ Na křesťanství mi přijde úžasné i velmi náročné zároveň, že Ježíš je přítomen v každém člověku. Nemusím se tedy nějak složitě pídit, jak se Kristu přiblížit, jak mu sloužit, jak slavit bohoslužbu. Říká-li Ježíš: „Cokoli jste udělali jednomu z mých nejmenších bratří, mně jste učinili“, pak jsme ve velké výhodě i ve velkém průšvihu. Když se tedy o někoho starám, jsem na něj laskavá apod., je to jako bych sloužila Ježíšovi. Když ale druhému nadávám, nenávidím ho, přehlížím, dělám to Ježíši. 13


Č. 1 – LEDEN 2015

OuKhej! také středem pozornosti. A chtěl bych, aby se o mě starali, jako se starají, když televizor nejde. Taky bych byl rád pohromadě s tátou, když se vrátí domů – třeba i unavený. A aby si mě moje maminka všímala, aby šla ke mně, když zůstane sama a je jí smutno. Chtěl bych, aby moji rodiče aspoň někdy nechali všeho být a strávili trochu času se mnou. Bože, vlastně nechci tak moc, chci se mít jenom tak jako jakýkoli televizor“. „No to je hrůza! Ubohý kluk!“ – vykřikl učitelčin manžel. „Co to je proboha za rodiče?!“ Se slzami v očích mu učitelka odpověděla: „To je práce našeho syna…“ (Převzato z: http://www.pronaladu.cz/coto-je-proboha-za-rodice-k-zamysleni/) bodi

CO TO JE PROBOHA ZA RODIČE?! Učitelka na prvním stupni jednou zadala dětem úkol napsat práci o tom, co by si přály, aby pro ně Bůh udělal. Večer, když práce pročítala, narazila na jednu, která ji velmi rozrušila. V tu chvíli přišel domů její muž a viděl, že pláče. „Co se stalo?“ – ptal se. „Čti“ – odpověděla jenom a natáhla k němu ruku se sešitem jednoho chlapce. „Bože, dnes tě chci poprosit o něco zvláštního: změň mě prosím tě v televizor. Rád bych byl na jeho místě. Chtěl bych žít tak, jako žije televizor v našem domě. Chtěl bych mít své zvláštní místo, kde by se kolem mě scházela celá rodina. Aby mě poslouchali a neskákali mi do řeči a nevyptávali se, když chci něco říct. Chtěl bych být

CHVILKA SE SVATÝMI Marii a Bohu Otci. Dopisy pak položily k nohám sošky Ježíše. Amputace nohy ale rakovinu nezastavila, musely jí být amputovány další části těla, neboť sarkom zasáhl plíce a ona nemohla dýchat. Ani to ale nestačilo a Antonietta se 3. července 1937 odebrala z tohoto světa k svému příteli Ježíšovi. Antonietta měla mystické zkušenosti, což dokládá řada výroků. 16. října 1936 řekla: „Vidím Pannu Marii, a ne jenom její obraz.“ Leden 1937: „Někdy vidím Ježíše.“ Na matčin dotaz, jak ho vidí? Odpovídá: „Na kříži.“ V březnu 1937 řekla: „Včera jsem viděla vzkříšeného Ježíše.“ Poté, co se jí Ježíš přestal ukazovat, napsala: „Drahý Ježíši, moc toužím po tom, abych tě zase viděla. Moc bych si také přá-

ANTONIETTA MEOVÁ 3. července 1937 zemřela v Římě dívenka Antonietta Meová, známá jako Nennolina. Narodila se 15. prosince 1930. Odmala lnula k dobrému. Její rodina jí poskytovala pokojné a láskyplné prostředí, které podporovalo rychlý rozvoj ctností. Do tří let chodila do školky, v pěti byla zapsána do Dívčího dorostu Katolické sekce. Normální život pro ni skončil dubna 1936, kdy se jí na levém koleni objevil zánět, který diagnostikovali jako sarkom. 25. dubna jí byla amputována levá noha. Své kruté bolesti obětovala za papeže, za misionáře a za děti v Africe. V září 1936 se s protézou vrátila do školy. Neuměla ještě číst ani psát, a tak požádala matku (někdy i starší sestru), aby jí pomohla psát dopisy Ježíškovi, Panně 14

Č. 8 – SRPEN 2005


la, aby tě mohli vidět všichni, protože pak by tě určitě všichni měli rádi.“ (9. dubna 1937) V květnu 1937, když diktovala jeden ze svých dopisů, se jakoby v okouzlení zastavila. Matka s ní třásla, a když přišla k sobě, řekla: „Víš, viděla jsem v koutě pokoje Ježíše.“ 2. července, když naposledy přijala svaté přijímání, řekla své matce: „Viděla jsem ho - dnes ráno, dnes ráno, když jsem přijala tělo Páně. Promotor její beatifikace byl ustanoven 2. října 1942. Heroickou míru ctností potvrdil diecézní beatifikační proces. Její kauza byla roku 1981 předána vatikánským úřadům. 17. prosince 2007 schválil papež Benedikt XVI. dekret, jenž otvírá cestu k jejímu blahořečení.

Zachovalo se nám 158 listů, z čehož je sedm autografů. Řada dalších listů se ztratila, protože byly považovány za dětskou hru. Na lístcích jsou různé myšlenky, neuspořádané, jak tomu u malých dětí bývá. Její prostá slova vypovídají o láskyplném dialogu s božskými osobami. Za kostrbatou gramatikou a prostými výrazy vidíme intenzivní lásku a hlubokou duchovní zkušenost, k níž se hodí Ježíšova slova: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým“(Mt 11,25). (Vybráno z knihy Slovník křesťanských mystiků) jak

SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ téměř plně obsadili, v posledních rocích začal zájem klesat. Mše sv. byly přesunuty z úterý na čtvrtek, v loňském roce na středu a mše sv. začínala místo v 15:00 v 16:00 hodin. Změna nebyla úspěšná. Ve středu je ranní mše sv. ve farním sále a také zpožděný odjezd z Lorety dělal potíže těm, kteří byli odkázáni po příjezdu do Chebu na další autobusové spoje. Dáváme tedy k úvaze: 1. Co Vám brání účastnit se častěji bohoslužeb na Loretě? 2. Který den v týdnu a kterou hodinu pokládáte za nejvhodnější? Na příští členské schůzi SML, která se bude konat - dá-li Bůh - v únoru 2015 to probereme a po dohodě s panem farářem P. Hruškou snad najdeme vyhovující řešení. ako

SPOLEK MARIA LORETO Máme to štěstí, že do naší farnosti patří jedno z nejhezčích mariánských poutních míst. Leží na vršku, obklopené zelení, s výhledem do všech stran. Tři století sem přicházeli zdaleka zbožní lidé hledat u Matky Boží útěchu ve svých trápeních. I dnes sem přijíždějí poutníci z různých míst naší republiky i ze sousedního Německa. Proto je těžko pochopitelné, že chebští farníci tak málo využívají možnosti prožít mši svatou na tomto posvátném místě. Když pan biskup František Radkovský v roce 1994 vysvětil na Loretě nové zvony a v říjnu téhož roku dokončenou kapli Panny Marie, vyslovil přání, abychom z trosek vzkříšené poutní místo často využívali k bohoslužbám. Od roku 1995 se na Loretě slavila jednou za 14 dní, tedy každé druhé úterý mše svatá. Jezdili jsme linkovým autobusem MHD č. 7 a pak šlapali z konečné stanice do vršku pěšky. Od r. 2000 zajišťuje náš spolek autobusovou dopravu přímo před Loretu. Nejprve jsme „náš“ autobus

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN Než si naplánujeme činnost klubu v novém roce, vraťme se na chvíli do adventního času uplynulého roku. Je to významný 15


Č. 1 – LEDEN 2015

křesťanský čas, který vrcholí Vánocemi. A jak jsme ho trávily na našich schůzkách? Jednak jsme měly příležitost oslavit významné kulaté narozeniny naší členky paní Aleny Markové, která rozhodně není smutná seniorka, ale naopak vždy usměvavá, přátelská a pravidelná účastnice našich akcí. S radostí jsme jí poblahopřály s kytičkou a připily na další aktivní léta. Také paní Zdena Cenknerová slavila své narozeniny v adventním čase, a tak jsme měly další příležitost tuto událost s ní oslavit, poblahopřát kytičkou s přípitkem a přáním pevného zdraví do dalších let. Slavnostní čas adventu, třetí sobotu 13. 12. 2014, prožilo 13 členek klubu s přáteli ve Waldsassenu, kam jsme každoročně zvány. Naši katoličtí přátelé v Německu tento předvánoční čas prožívají intenzivněji než my. Mimo jiné pro toto období mají písně, které předcházejí koledám. A ty jsme si společně (těch 13 účastnic) zazpívaly, mezi recitačním programem, který je předem nacvičen. Jako vždy atmosféru prostředí korunovaly nazdobené stoly s pohoštěním. Slavnostního posezení se zúčastnil waldsassenský pan farář, který nám na závěr dal požehnání. Poslední plánovaná schůzka v klubu 16. 12. 2014 byla pokračováním adventního času, na kterou přijali pozvání náš pan P. Petr Hruška, paní Doubková, vedoucí soci-

álního odboru, a místostarosta pan Hojda. P. Hruška poděkoval naší předsedkyní paní Aleně Divíškové za její celoroční práci pro klub, která je součástí života celé farnosti. S tím jsme všechny rády souhlasily. Následně všichni přítomní pokračovali v diskusi o věcech minulých i budoucích. Rozpis schůzek KKŽ na I. pol. roku 2015: 5.1., 19.1., 2.2., 16.2., 2.3., 16.3., 13.4., 27.4. 11.5., 25.5., 15.6., 29.6. Vždy v 15. hod. v Kamenné ul. Cheb. vá Pozn. faráře: Podle informací, které jsem dostal od paní Divíškové, místostarosta Pavel Hojda na toto adventní setkání pozván nebyl a přišel neohlášeně. Protože je všem znám můj postoj principiálního nesouhlasu se zastoupením KSČM ve vedení města, byl jsem tímto postaven do situace, kdy jsem se musel rozhodnout, zda zůstat a adventní setkání tak zatížit diskusí o politických tématech, kvůli kterým se členky Klubu očividně v tomto čase nesešly, nebo všem poděkovat, požehnat a rozloučit se. Zvolil jsem druhou možnost. Místostarosta poté část setkání skutečně využil (dle mého názoru, z pozice zástupce města, který má sloužit všem občanům nezávisle na jejich politických preferencích, spíše zneužil) k obhajobě politiky své vlastní strany. ph

Z KANCELÁŘE EKONOMIKA FARNOSTI

Dolní Žandov: listopad: 500,- Kč  Pravidelné příspěvky převodem: prosinec: 6650,- Kč

 Sbírky liturgické: 30.11. 3.766,- Kč 8.12. 4.019,- Kč 14.12. 3.538,- Kč 21.12. 3.426,- Kč 24.12. 4.864,- Kč 25.12. 2.787,- Kč 28.12. 3.897,- Kč

Z FARNÍ MATRIKY  Křty: 29.11. Erik Viktorius Bodor nar. 12.5.2014  Sňatky: 30.11. Vu Van Hoang a Mai Thi Hoa 16

Č. 8 – SRPEN 2005


 Všem, kteří pomohli připravit kostel sv. Mikuláše na Půlnoční, pomohli zajistit její bezpečný průběh a přivítat při ní stovky vánočních návštěvníků.

 Pohřby: 28.11. Marie Lungová, nar. 15.7. 1927 5.12. Pavlína Slabejová, nar. 16.8. 1929 11.12. Anna Chárová, nar. 29.11. 1924 15.12. Maria Mateičková, nar. 21.9. 1934 17.12. Oldřich Kolman, nar. 11.6. 1937 19.12. Rostislav Trchala, nar. 1.6. 1947

MOŽNOSTI FINANČNĚ PŘISPĚT 1) Složení hotovostního daru v kanceláři farnosti. 2) Složení hotovostního daru do kasiček (kostel sv. Mikuláše a Václava). 3) Bezhotovostní převod na účet farnosti. Bankovní spojení: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309/0800.

PODĚKOVÁNÍ  Všem, kteří pomáhali v kostele sv. Václava a sv. Mikuláše při stavění Betléma, vánočních stromků, jejich ozdobení a úklidu kostela.

NENECHTE SI UJÍT  Tříkrálová sbírka se letos koná ve dnech 1. – 15. ledna 2015, přičemž slavnostní zahájení a požehnání koledníků prožijeme v neděli 4. ledna 2015 od 11:00 do 12:00 při Tříkrálovém průvodu od sv. Václava na Františkánské náměstí, v jehož závěru vytvoříme Chebský živý betlém. Zájemci o koledování se mohou pak celý týden hlásit Evě Kolafové (tel. 731 619 729) nebo se rovnou zaregistrovat v pondělí a ve středu od 9 do 17 hod. ve farní kanceláři. Hlavní koledovací den bude v sobotu 10. ledna 2015, východiště a zázemí skupinek od 8:00 na faře na Kostelním náměstí. Budeme vděční za jakoukoli pomoc, ať už formou zapojení se mezi koledníky (koledovat mohou i dospělí), nebo jako vedoucí skupinky (i mládež nad 15 let). Pokud víte o někom, kdo by rád koledníky přivítal u sebe doma, dejte včas vědět Evě Kolafové.  Alianční týden modliteb na téma „Hospodin dá vyrůst spravedlnosti“ (Iz 61,11) se koná od 4. do 11. ledna 2015. Během týdne od pondělí do soboty jsme zváni ke každodennímu modlitebnímu setkání v horním sále Bratrské jednoty baptistů v Libušině ulici, a to vždy od 18:00, s výjimkou pátku, kdy je začátek v 19:00.  Týden modliteb za jednotu křesťanů

proběhne od 18. do 25. ledna 2015. Během něho se sejdeme na ekumenické bohoslužbě v sobotu 24. 1. 2015 od 17:00 na evangelické faře, ul. 26. dubna Cheb (vedle evangelického kostela Pokoje proti Komerční bance). Hlavním tématem bude opět „Hospodin dá vyrůst spravedlnosti“ (Iz 61,11), přičemž každá ze zúčastněných církví bude prezentovat nějakou svoji misijní, charitativní či diakonickou službu, kterou poskytuje dnešní společnosti, a ostatní jí v této oblasti budou žehnat. Tak budeme moci prakticky zakusit i motto tohoto druhého týdne modliteb, kterým je Ježíšova prosba „Dej mi napít!“ (Jan 4,7).  Farní ples na podporu Hospice Sv. Jiří se koná v sobotu 31. ledna 2015 od 20:00 v KC Svoboda. K poslechu i tanci hraje Pospoluband. Součástí programu je kromě dalších překvapení také veselá benefiční akce „Hospicové postřižiny“ (viz rubrika „Pomoc potřebným“ na str. 11). Vstupenky jsou k dostání v Turistickém infocentru na Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, v elektronickém předprodeji KC Svoboda, ve farní kanceláři a po nedělních mších v kostelích a na faře.  Kněžské svěcení Richarda Poláka se koná v sobotu 14. února 2015 v Plzni. 17


Č. 1 – LEDEN 2015

18

Č. 8 – SRPEN 2005


FARNÍ KALENDÁŘ !!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 4.1. neděle SLAVNOST ZJEVENÍ PÁNĚ zahájení Tříkrálové sbírky D. Žandov SOBOTA 17:00, Cheb sv. Václav 10:00 (!) + zahájení TS, farní sál 18:00 TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA / 4. – 11. 1. 2015 / ALIANČNÍ TÝDEN MODLITEB 5.1. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka 5.1. pondělí 15:00 Klub křesťanských žen KD Kamenná 7.1. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 9.1. pátek 17:00 slavení eucharistie (16:30 růženec) farní sál Cheb 10.1. sobota 8:00 Hlavní koledovací den Tříkrálové sbírky Cheb a okolí 11.1. neděle SVÁTEK KŘTU PÁNĚ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 17:00, Cheb sv. ěl8:50+11:00+18:00 Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 12.1. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Spáleniště 14.1. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 15.1. čtvrtek 19:00 setkání Pastorační rady farnosti farní salonek 16.1. pátek 17:00 slavení eucharistie (16:30 růženec) farní sál Cheb 18.1. neděle 2. NEDĚLE V MEZIDOBÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 TÝDEN MODLITEB ZA JEDNOTU KŘESŤANŮ 18. – 25. 1. 2015 19.1. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Dragounská 19.1. pondělí 15:00 Klub křesťanských žen KD Kamenná 21.1. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 23.1. pátek 17:00 slavení eucharistie (16:30 růženec) farní sál Cheb 24.1. sobota 17:00 EKUMENICKÁ BOHOSLUŽBA evangelická fara 25.1. neděle 3. NEDĚLE V MEZIDOBÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 26.1. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) LDN Amica 28.1. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 30.1. pátek 17:00 slavení eucharistie (16:30 růženec) farní sál Cheb 31.1. sobota 20:00 FARNÍ PLES PRO HOSPIC KC Svoboda 1.2. neděle 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov NENÍ (!!!), Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 2.2. pondělí 15:00 Svátek Uvedení Páně do chrámu DPS Skalka 2.2. pondělí 15:00 Klub křesťanských žen KD Kamenná 4.2. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 6.2. pátek 17:00 slavení eucharistie (16:00 adorace) farní sál Cheb 8.2. neděle 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ DŽ sobota + Cheb neděle Dolní Žandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00

FARNÍ TAXI V LEDNU A ÚNORU 2015 Každou první neděli v měsíci (pí Rymešová, tel. 604 131 721) a každou třetí neděli v měsíci (p. Kopečný, tel. 731 053 937). Na uvedené kontakty lze také poslat SMS. Termíny: 4. 1.: Rymešová, 18. 1.: Kopečný; 1. 2.: Rymešová, 15. 2.: Kopečný 19

PRAVIDELNOSTI Řk farnost Cheb (Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová, Nebanice) FARNÍ DŮM: KOSTELNÍ NÁM. 15, 350 02 CHEB; tel.: 354422458; IČ: 477 22 347 [email protected]; http://www.farnostcheb.cz; č. účtu: 781 704 309 / 0800

Farář: Petr Hruška, správce a statutární zástupce farnosti, 608 656 557; [email protected] Jáhen: Richard Polák, nemocní, křty, pohřby, misie; 605 861 797, [email protected] Pastorační rada: společný e-mail na všechny členy rady je [email protected] Farní charita Cheb: Eva Kolafová, ředitelka, 731 619 729; [email protected] Farní kancelář: Dana Vrbová, farní asistentka, 731 619 762, [email protected] Farní knihovna: Karel Dvořák, vedoucí, 774 826 007; [email protected] Maria Loreto: Alena Kovaříková, koordinátorka, 725 879 446; [email protected] Farní ekonomika: Zdeňka Skubeničová, odborná asistentka, 608 656 558, [email protected] Kostelnice: Eliška Tumidalská, 606 884 426, Anička Kolková, 737 790 002 Farní taxi a Zpravodaj: Jaroslava Rymešová, 604 131 721, [email protected] Stavební technik a údržbář: Richard Preibisch, 731 619 769, [email protected] Farní penzion: Martina Vaňková, nájemce a správce, 723 292 088; [email protected]

BOHOSLUŽBY DNE PÁNĚ – SOBOTA / NEDĚLE slavení eucharistie farní kaple D. Žandov slavení eucharistie (farní) kostel sv. Václava Cheb slavení eucharistie (rodinná) farní sál Cheb slavení eucharistie (večerní) farní sál Cheb OSTATNÍ BOHOSLUŽBY A SETKÁNÍ 8:00 denní modlitba církve – ranní chvály farní salonek Cheb Po 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS / LDN (viz Farní kalendář) Po 15:30 setkávání starších dětí fara Cheb Po 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb St 15:30 modlitby matek fara Cheb Čt 16:00 setkávání mladších dětí a 18:00 setkávání nejstarších dětí fara Cheb Čt 17:00 slavení eucharistie (16:30 růženec) farní sál Cheb Pá Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 až 10 minut před mší svatou; při prvopáteční adoraci hodinu přede mší; příp. i jindy, vhodná tlf. domluva s farářem (tel. výše) Pastýřská služba rozhovorem a modlitbou (duchovní či životní poradenství): kdykoli kromě úterka podle osobní či telefonické domluvy s farářem (tel. viz výše) KFC – KONTAKTNÍ MÍSTO FARNOSTI a CHARITY: každé pondělí a středa ve farní kanceláři v přízemí 9:00 – 17:00; jinak dle domluvy (kontakty viz výše) V úterý má farář volno – s akutními záležitostmi opakovaně prozvánějte jeho mobil Farní charita Cheb: kancelář v 1. patře farního domu, dle domluvy (tel. viz výše) zpravidla každé pondělí 9:00 – 12:00 a středu 9:00 – 17:00 (Ing. Eva Kolafová) Farní knihovna (farní dům – půjčování a prodej literatury, internet): každé úterý 14:00-17:30, v jiných dnech a přes prázdniny na požádání (tel. viz výše) Bankovní spojení farnost: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309 / 0800 Bankovní spojení farní charita: Poštovní spořitelna, č. účtu 220 699 597 / 0300 So Ne Ne Ne

17:00 8:50 11:00 18:00

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI pro svoji vnitřní potřebu vydává Řk farnost Cheb. Redakční tým: J. Rymešová (vedoucí), J. Karasová, M. Belasová, D. Kučerová, J. Klíchová, V. Kučera. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad 300 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 4. 1. 2015, příští vyjde 1. 2. 2015. Příspěvky možno odevzdávat v kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat na [email protected] do uzávěrky čísla 18. 1. 2015. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

chebské farnosti leden 2015

Recommend Documents