ČASOPIS FARNOSTI STRÁŽNICE r. IX., leden 2009

ČASOPIS FARNOSTI STRÁŽNICE r. IX., leden 2009

Duchovní slovo

Ze života svatého Františka z Assisi, tvůrce myšlenky prvních živých jesliček, znáte jistě příhodu, kterou sám vyprávěl: „Když jsem byl malým školákem, přijel do Assisi na Vánoce učený teolog. Vystoupil na kazatelnu a spustil nekonečnou řeč o nesmírném tajemství Vtělení. Všechno se mi v duchu zamlžovalo. Už jsem to nevydržel: Mistře, zakřičel jsem, mlč, ať uslyšíme plakat Ježíška v kolébce! Po návratu domů mě otec zbil, ale matka mi tajně dala požehnání“. Přejděme z legendy do reality našich Vánoc. Je vůbec ještě v dnešním světě místo pro hodnoty Vánoc? Jednoznačně můžeme říct: ano. Nebuďme proto znechuceni neláskou a disharmonií ve svém okolí. Ani nezaházejme, prosím, vánoční tajemství hodnotami pochybných kvalit. Buďme však velmi citliví k odkazu prvních Vánoc a staňme se sami nositeli těchto hodnot. Vánoce pokládáme za svátky rodiny. Prožíváme chvíle pospolitosti, na které nemáme čas během roku. A to nejen my, křesťané, ale i ti, kdo se k víře nehlásí. Proč v naších rodinách často chybí pokoj a láská? Proč dítě nezná své rodiče jinak než z uhoněných chvil plných příkazů a zákazů? Kdo nebo co je středobodem našich rodin? Televizní obrazovka, konto v bance…? Je na čase vrátit našim rodinám Ježíše. Jak? Odpověď najdeme v Matoušově evangeliu: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“(Mt 18,20). Není to určeno především pro každou rodinu? Přeji Vám, ať pochopíte správně poselství Vánoc: Bůh má o člověka zájem, ba více: miluje ho! Podle knihy Adventní a vánoční

Děkujeme našim čtenářům a přispěvatelům za spolupráci v uplynulém roce. Přejeme Vám Vánoce naplněné Kristovým pokojem. Ať Vás v roce 2009 provází Boží požehnání, dobré zdraví, veselá mysl a ať si najdete i trochu času na náš společný farní časopis ☺. Vaše redakce

Úmysly apoštolátu modlitby – leden

1. Aby rodiny byly stále více místem lásky, osobního růstu a předávání víry. 2. Aby křesťané různých vyznání si uvědomovali potřeby nové evangelizace v této době hlubokých proměn, aby byli ochotni hlásat Boží Slovo a směřovat k plné jednotě všech křesťanů, a tím nabídli důvěryhodnější svědectví evangelia. 3. Aby se každý z nás poctivě snažil přispět potřebným s ochotou nabídnout sebe sama pro službu druhým.

Předat dětem klíč, podle kterého se budou ve světě orientovat

Předkládáme vám zkrácenou promluvu Otce arcibiskupa Jana Graubnera, kterou měl na mši sv. při oslavách sta let Základní školy M. Kudeříkové ve Strážnici. …Na začátku historie této školy stojí sestry sv. Vincence a jejich úkol - pomoci dětem vyrůst v krásné lidi. K tomu je potřebné vzdělání. Avšak formace celého člověka je něco víc než jen znalosti. Formuje se tělo i duše. A duše – to není jenom rozum, ale to je vůle a cit. Toto vše patří do školní formace.

zamyšlení od Viliama J udáka př ipr avil OtecJ iř í

Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

-1-

Ve škole je samozřejmostí tělocvik. Vždyť je potřeba se sebou něco dělat, aby bylo tělo zdravé. Ve zdravém těle - zdravý duch. I ten se formuje. Nejde jen o to nasypat do hlavy mnoho věcí, které by si člověk pamatoval – to by se podobal počítači. Zná sice správnou odpověď, ale přitom je to takový – jak někteří říkají - „chytrý blbec“. Počítač umí jenom to, co do něj lidé vsadili. Člověk musí mít znalosti. Nebudou mu však k užitku, když je nedokáže správně použít. Umí-li někdo vzorečky, ale neví, kdy je použít, nepomohou mu. Dítě se ve škole učí např. jak správně počítat, co používat k dosažení výsledku a jak jej vyhodnotit. Připravuje se tím na závažnější věci v životě. Tou je správná orientace. Dnešní svět nabízí daleko víc než dřív. Když dorostou tyto naše děti, bude nabídka ještě větší. Považuji za zvláště důležité, aby měly klíč, podle kterého se budou ve světě orientovat. Podle kterého si budou umět vybrat, co je správné a co není, co mají dělat a co ne. A jak dělat to dobré. Jen tehdy, když se nám podaří je připravit na takové správné rozhodování, splní škola své poslání. Další důležitý úkol ve výchově – naučit dotáhnout do konce svou práci, i když se nechce. Vzpomínám si na jednu dívku, se kterou jsem měl rozhovor. Při řešení určitého problému jsem se jí zeptal: „Prosím tě, tak chceš, nebo nechceš?“ A ona odpověděla: „Otče, a jak možu chtět, když sa mně nechce?“ ☺ Ona, chudák, ještě nedokázala rozlišit, co je to „chci“ a „mně se chce“. Je potřeba naučit se vytrvalosti. Umět si poručit. A když si poručím, musím se i poslechnout ☺. Pokud se to člověk naučí jako malý, bude to umět i v zaměstnání a též i v životě rodinném. Musí dokázat vytrvat a milovat i tenkrát, když to není lehké. Když bude muset překonávat překážky. Lidé dnešního světa se soustřeďují příliš na sebe – moje plány, moje seberealizace… Je to problém. Budoucnost má jenom láska, která je otevřená a směřuje k druhému. Láska, která je uzavřená sama do sebe, je sobecká a v ní budoucnost není. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

Sobečtí lidé nepotřebují rodinu a děti. Nevychovávají další generace - v tom není naděje. Nadějí lidstva jsou lidé, kteří jsou v lásce otevření k druhým a dovedou vytrvat i ve zkouškách a v těžkostech. Tyto hodnoty se člověk musí naučit především v dětství. Už J. A. Komenský říkal, že cílem vychovatele je stát se zbytečným. A já to přeji všem vychovatelům a učitelům: aby se stali zbytečnými. Ne proto, že o ně děti nestojí. Ale proto, že děti od nich už přijaly všechno, co jim nabízeli. A přijaly to tak, že začaly pracovat samy na sobě. Člověk může přestat být vychováván tam, kde začne vychovávat sám sebe. I dospělý se musí vychovávat. Sám na sobě pracovat. Bohužel, když na to zapomenou rodiče nebo třeba prarodiče, stávají se často neschopnými vychovávat druhé. Sestry sv. Vincence pracovaly v této škole dlouhá léta. Položily základy, vybudovaly školu a vychovaly celé generace. Je potřeba na to myslet s vděčností. Vzpomeňme na jejich zakladatele – svatého Vincence. Já osobně ho mám velice rád kvůli řadě věcí. Například měl jednu takovou sympatickou zásadu: říkal, že v životě nebude dělat vůbec nic. Jen když uvidí, že Boží Prozřetelnost udělala jeden krok, tak on udělá ten druhý. A tak díky Boží Prozřetelnosti se tím „druhým“ krokem stal snad největším aktivistou v církvi. Nic neplánoval. Neprojektoval, co všechno bude dělat. Ale měl otevřené oči a srdce. Když viděl, že je potřeba někde pomoci, snažil se. Zval k pomoci i druhé a strhával je. Tak začaly vznikat různé projekty, spousta apoštolských děl. Nešlo mu o tom, aby zbudoval nějaké instituce. Jeho cílem bylo, aby rostlo Boží království v lidech. Jako dobrý kazatel říkal lidem pravdu, i když byla nepříjemná. Jako jsou dneska závažným problémem společnosti potraty, tenkrát bylo takovým problémem, že někteří odhazovali nově narozené děti a nechali je umřít. Tehdy se stalo, že se mu nějaká žena chtěla pomstít. A tak dítě neodhodila, ale položila mu je do dveří. No, co dělat? Musel se o dítě postarat. (Byl to vlastně první babybox ☺) Sháněl ženy, které by o dítě pečovaly. Když se to rozneslo, začaly se tam objevovat další děti.

-2-

Tak vznikl jeho první sirotčinec. Svatý Vincenc duchovně vedl děvčata, která v sirotčinci sloužila. Pak přišel na to, že bude dobré, aby - pokud budou v sirotčinci sloužit – složily na jeden rok řeholní sliby. Říkám to trošku zjednodušeně, ale tak vzniklo první společenství sester. Sv. Vincenc neměl v plánu zakládat sestry. Ale když viděl, že je to potřebné, udělal to. Viděl, že jsou kolem sirotci, o které je potřeba se postarat. I spousta dalších ubožáků, kterým je potřeba pomoci. Sirotky bylo nutné připravit do života – a tak vznikly školy . Do nich chodili nejen sirotci. Sestry dělaly vždy to, co nechtěl dělat nikdo jiný a co bylo potřeba. Sv. Vincenc vždycky chtěl, aby svou víru převáděly do praktického života. Aby víc přispěly k budování dalších generací. Dnes je namístě, abychom nejenom s vděčností vzpomínali, ale abychom si kladli otázku: „Co my dnes? Máme dost otevřené oči pro problémy kolem nás? Jsme ochotní předávat druhým to, co potřebují ke spáse? Dnes jsme v evangeliu slyšeli, že Pán uzdravil posedlého a poslal ho se slovy: „Jdi a vypravuj, co Bůh s tebou udělal, všem lidem.“ Myslím, že to by mohl být odkaz pro každého z nás. Měj otevřené oči a pozoruj, co všechno Bůh dělá! V dějinách – třeba i této školy. Co dělal skrze sestry. Byla by chyba, kdybychom na to zapomněli! Jdi a vypravuj i o tom, co dělá v tvém životě. Vypravuj o tom - to je dnes jeden z hlavních úkolů těch, kteří v Krista uvěřili, aby další generace mohly být zformovány a ne deformovány. Školy, které jenom nalévají informace, podle mého názoru deformují lidi. Jenom ty školy, které vychovávají celého člověka – jak jsme si to řekli na začátku – tělo i duši a duši ve všech jejích složkách (rozum, vůli, cit), a které pomohou žákům objevit i duchovní rozměr Božího dítěte, jen ty dělají formaci správně. Je na nás všech, abychom škole pomáhali především svou modlitbou, svým názorem, šířením evangelia, podpořením těch Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

programů škol, které chtějí děti formovat jako celistvé osobnosti. …Byl nám svěřen poklad a nemáme jej jen pro sebe. Nemůžeme ho zakopat, ale musíme jej předat další generaci a naučit ji správně poklad užívat. -hc-

Oslav se zúčastnily i dvě Milosrdné sestry sv. Vincence z K rom ěříž e. V p op ředí sestra Marie D ob rom ila Š ťastná , k terá v 5 0 . letech p ů sob ila ve S trá ž nici jak o u čitelk a v m ateřsk é š k ole, za ní sestra p ředstavená Marie J iřina K á ň ová .

Novéna k Pražskému Dítěti Ježíši

Novéna jako naléhavá a vytrvalá devítidenní osobní modlitba za určitou konkrétní potřebu je zvláště vhodná k vyprošení si potřebných milostí u Boha. Ježíš řekl: Proste, a dostanete – hledejte, a naleznete – tlučte, a otevře se vám! (Mt 7,7). První den Milé Dítě Ježíši! Jsem zde u tvých nohou. Obracím se k tobě, který jsi všechno. Tolik potřebuji tvou pomoc! Daruj mi, ó Ježíši, svůj pohled plný milosrdenství a pospěš mi na pomoc v mé nouzi, neboť tobě není nic nemožné. Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství mi uděl, Ježíši, milost, o kterou tě prosím (možno konkrétně vyjádřit), pokud je v souladu s tvou vůlí a s mým skutečným dobrem. Nehleď na mou nehodnost, ale na mou víru a na své nekonečné milosrdenství. Bože, tys ustanovil svého Jednorozeného Syna Spasitelem lidského pokolení a chtěl jsi, aby byl nazván Ježíš. Dopřej nám, abychom jednou mohli v nebi hledět tváří v tvář na toho, jehož svaté jméno uctíváme zde na zemi. Amen.

-3-

Druhý den Ó Ježíši, kráso nebeského Otce, z tvé tváře vyzařuje paprsek božství; klaním se ti a vyznávám, že jsi pravý Syn živého Boha. Obětuji ti, Pane, celé své bytí. Kéž se nikdy neodloučím od tebe, jenž jsi mé nejvyšší dobro. Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství… Třetí den Ó svaté Dítě Ježíši, když hledím na tvou tvář, která se na mne usmívá, cítím se naplněn živou důvěrou. Ano, všechno očekávám od tvé dobroty. Kéž zazáří, Ježíši, mně a všem mým drahým úsměvy tvých milostí, ať mohu velebit tvé nekonečné milosrdenství. Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství… Čtvrtý den Ó Dítě Ježíši, tvé čelo zdobí koruna a já tě vyznávám jako svého božského Pána. Už nikdy nechci sloužit ďáblu, svým vášním, hříchu. Kraluj, Ježíši, v tomto ubohém srdci a učiň je svým navždy. Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství… Pátý den Hledím na tebe, nejsladší Vykupiteli, oděného do purpurového pláště. Je to tvůj královský atribut, který ke mně promlouvá o tvé krvi. O krvi, kterou jsi prolil za mne. Učiň, Dítě Ježíši, abych odpověděl na tvou oběť a neodmítal trpět s tebou a pro tebe, když mi k tomu dáš příležitost. Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství… Šestý den Ó láskyhodné Dítě, když vidím, jak držíš ve své ruce svět, mé srdce naplňuje radost. Mezi nesčetnými bytostmi, které udržuješ při životě, jsem i já. Vidíš mě a podpíráš v každé chvíli, chráníš mě jako své vlastnictví. Bdi nade mnou, Ježíši, a pomáhej mi v mých potřebách. Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství… Sedmý den Na tvých prsou, Jezulátko, se třpytí kříž. Je to znamení našeho vykoupení. Také já mám, božský Spasiteli, svůj kříž, který, ač lehký, Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

mě až příliš často tíží. Pomoz mi jej snášet, abych jej nosil vždy s užitkem. Ty víš, jak jsem slabý. Pomoz mi, Ježíši! Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství… Osmý den Na tvé hrudi, Dítě Ježíši, visí kromě kříže i malé srdce. Je obrazem tvého Srdce, které je opravdu zlaté svou nekonečnou něhou. Ty jsi opravdovým Přítelem, který se velkodušně dává, ba obětuje se za milovanou osobu. Vylij na mne znovu, Ježíši, žár své lásky, a nauč mě na ni odpovídat. Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství… Devátý den Tvá všemocná pravice, malý Králi, rozdává požehnání všem, kdo tě uctívají a vzývají. Žehnej také mně, Ježíšku, mé duši, mému tělu, mým starostem. Žehnej mým potřebám, aby byly ukojeny, mým touhám, aby byly vyslyšeny… Vyslyš mé prosby a budu po všechny dny velebit tvé svaté jméno. Otče náš — Zdrávas — Sláva Otci Pro své božské dětství…

Společenská kronika – prosinec 08

Do rodiny Božích dětí ve sv. křtu byli přijati: Aneta Anna Stanislavová, Nela Anna Horňáčková, Jakub Loutchan, David Mikulka, Jakub Úlehla Rozloučil se s námi a předešel nás na cestě do života věčného: Josef Dobčák

Vysoké státní vyznamenání doktora Pavla Žáka

pro

Dne 13.12.2008 převzal doktor Pavel Žák z rukou senátorky A. Venhodové medaili Karla Kramáře. Je to po státních vyznamenáních, která uděluje prezident, nejvyšší možné vyznamenání, jež může udělit premiér. Pan doktor Žák je dostal za svoji statečnost, zásluhy svobodu a demokracii a svůj pevný morální postoj,

-4-

který prokázal v době obzvlášť těžké, když byl komunistickým režimem 11 let vězněn a pracoval v uranových dolech. Po roce 1948 byl totiž odsouzen k šestnácti letům natvrdo, odejmutí občanských práv a desetitisícové pokutě za to, že po osmačtyřicátém roce jako student Pedagogické fakulty v Brně spoluzaložil tajný studentský spolek SKŘEL a rozšiřoval protikomunistické letáky. Citujeme z projevu při předávání medaile: „Moderní stát potřebuje lidi, jenž si po celý svůj život, a to mnohdy i ve velmi těžkých a složitých životních situacích, dokázali udržet své pevné zásady, postoje a názory. Takové chování je pro nás pro všechny velkou výzvou. Vy, pane doktore Pavle Žáku, takový člověk jste, neboť jste po celý život hájil zásady demokracie, práva a křesťanské morálky i v době, kdy to nebylo pro Vás vůbec lehké, v době kdy Vám šlo o život, v době, kdy marxističtí vandalové vychýlili naši společnost zcela mimo zásady slušné civilizace.“ (konec citace) Vážený pane doktore Žáku! Přijměte také od nás, farníků, upřímné blahopřání a též poděkování za to, že jste zůstal celý život pevným, rovným a vírou naplněným člověkem, který své křesťanství dokázal žít i tenkrát, když mu to přinášelo těžké strasti a soužení. Děkujeme i za všechnu Vaši práci pro farnost. K Vašim 80. narozeninám Vám přejeme hodně síly, zdraví a Božího požehnání. Ať Vám jednou Pán bohatě odplatí za Váš dobrý příklad statečného života a věrnosti Bohu!

Z farnosti Změna ve vedení farnosti

Podle vlastního rozhodnutí a po domluvě s otcem arcibiskupem končí dnem 31.12.2008 otec Jiří ve funkci administrátor farnosti sv. Martina a P. Marie. Zůstává dál ve Strážnici v komunitě jako představený a delegát pro Českomoravskou provincii řádu piaristů v ČR. Zároveň od 1.1.2009 přejímá farnost v Sudoměřicích. Tímto děkuje všem za spolupráci v době 12 let působení ve farnosti. Od 1. ledna 2009 bude administrátorem obou strážnických farností otec Lukáš. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

Rozhovor: Klubovna je pro každého

Dřevěnou brankou mezi budovou fary a ZŠ M. Kudeříkové se po cestičce dostanete k proskleným dveřím. Vejdete-li a vydáte se po schodech nahoru, dostanete se až ke dveřím s nápisem Klubovna sv. Martina. Na kliku těchto dveří už sáhlo nejedno dítě či maminka z naší farnosti. Střídá se za nimi Klubovna a Centrum pro rodinu se svými aktivitami (např. Mateřský klub Sedmihlásek). Já jsem tyto dveře otevřela odpoledne – tedy v čase po vyučování, kdy se školní děti scházejí do klubovny. V klubovně seděli u stolů školáci a psali si pod kontrolou dospělého dobrovolníka úkoly. Na sedačce seděl otec Jacek s druhačkou, která mu předčítala z čítanky. Svou práci však všichni pomalu dokončovali a rádi strkali učení do aktovek. Pak už následovaly hry. Mezi nimi jsem si děti odvolala ke krátkému rozhovoru. Dokážete mi říct, proč sem chodíte? Anička: „Protože se nám tu líbí. Můžeme si napsat úlohy a pak si hrát. Je tu zábava.“ Márinka: „Je to tu dobré. Můžu tu počkat do doby, než někdo bude doma. Mezitím si napíšu úlohy a pak už si všichni spolu hrajeme.“ A co tady děláte? Co se vám zvlášť líbilo? David: „Vyráběli jsme věnečky na hroby. Dospělí nám to začali a pak už každý sám.“ Štěpánka:„Háčkovali jsme. Mně to už sice doma maminka ukazovala, ale tady jsem to zkoušela znova. A taky jsme háčkovali prsty.“ Maruška: „Mě baví hry. Třeba Městečko Palermo.“ Všichni: „Vyráběli jsme přáníčka do kostela. Hrajeme AZ kvíz. Dělali jsme dárkové předměty, vystřihovali vločky. Dělali jsme perníčky.“ Ondra: „Mě baví házení molitanovými míčky.“ Pavlínka: „ Taky malování je dobré.“ Márinka: „Učíme se tu také plést.“

-5-

Děti se rozložily na koberec a začaly všechny spolu hrát mikádo. Některé odešly do hudebky, jiné děti přišly. Během mé návštěvy tam bylo 8 dětí. Někdy za den projde klubovnou třeba 20 dětí, jindy jen několik. Ale všechny děti, se kterými jsem mluvila, se netajily tím, že chodí do klubovny opravdu rády.

Zajímá mě, jak probíhá v klubovně příprava do školy. Všichni: „No, prostě přijdeme a napíšeme si úkoly nebo se naučíme. Když potřebujeme něco pomoct, je tam vždy nějaká teta nebo otec Jacek.“ Zlobí se, když uděláte chybu? Všichni: „Ne!“ Některé děti chodí do klubovny přímo ze školy, jiné až když si vypracují domácí úkoly doma. Také odchody dětí jsou různé – někdo je v klubovně jen v čase, který má mezi skončením vyučování a začátkem např. hudebky či zájmového kroužku. Jiné děti si hrají až do konce klubovny. Vše záleží na tom, jak to dítěti a jeho rodičům vyhovuje. Všimla jsem si, že jsou zde děti z obou základních škol, nejedná se tedy jen o žáky MK. Otče Jacku, i když býváte v Klubovně přítomen, neleží celá starost jenom na vás. Velký podíl na práci s dětmi (a to jak na přípravě do školy tak i na zábavě, kterou je potřeba připravit i usměrňovat) mají vaši spolupracovníci - dobrovolníci. Kdo to je? O. Jacek: „Jsou tu učitelky, maminky i babičky, které se během týdne pravidelně střídají. Učitelky zejména pomáhají v konkrétním předmětu, kde dítě nebo jeho rodiče projeví zájem o důkladnější přípravu. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

Nyní např. probíhá pravidelně každé pondělí příprava k přijímacím zkouškám z českého jazyka, kterou vede paní učitelka Cábová. Pokud by byl zájem, můžeme podobně pomoci i s chemií – paní učitelka Piškulová. Maminky pomáhají vyrábět různé krásné věci (výtvarná výchova).“ Pokud by měly nějaké děti, které dosud v klubovně nebyly, zájem se do ní podívat nebo třeba začít tam chodit, co mají udělat? O. Jacek: „Stačí, aby přišly a podívaly se na to, co každý den děláme. Pokud je to bude zajímat, tak stoprocentně zůstanou. Klubovna je otevřena pro každého. Čekáme plni úsměvu a chutí na každého, kdo nás navštíví a komu můžeme nějak pomoct.“ Je klubovna placená? O. Jacek: „Klubovna je zdarma!!! Pronájem místnosti platí farnost. Dobrovolníci, kteří nám pomáhají, to dělají také zdarma. Veškeré vybavení, které máme je, majetkem Centra pro rodinu nebo ZŠ. Papír, tužky atd. zakoupila farnost. Teď se už sami snažíme „vydělávat si“ na sebe. Mám na mysli prodej přáníček a ozdob na stromek, který jsme měli v kostele. Tímto způsobem jsme vydělali 3.478 Kč. Všem dobrovolníkům bych chtěl moc poděkovat za to, že jsou schopni a dokážou věnovat svůj čas pro děti a snažit se o dobrou výchovu mladých Strážničanů. Nechci také zapomenout na ty, kteří nás podporují finančně. Moc děkuji. Jsem opravdu rád, že dílo sv. Josefa Kalasanského pokračuje také ve Strážnici.“ Zbývá mi ještě poslední otázka. S tou jsem se obrátila na Marušku - jednu z dospělých dobrovolnic: Proč jsi ochotná ve svém volném čase a zdarma být s dětmi v klubovně? Maruška: „Hm..☺. Asi je to tím, že si přeji si, abychom se všichni častěji setkávali. Klubovna je jednou z cestiček, a proto je potřeba. Jistě je to příležitost, je třeba ji využít, protože klubovna nedává jen společenství a pocit druhého domova dětem z různých těch strážnických skupinek, ale i těm, kteří je přišli hlídat, doprovázet je na tu chvilku, kterou prožijí v této místnosti sv. Martinu svěřené.

-6-

Kéž nám Pán žehná a zakladatel piaristů ať se u něj za nás přimlouvá.“ POZOR!!! Klubovna bude v novém roce otevřena od pondělí 12. ledna 2009. Bude nová provozní doba: Pondělí 13.00 – 16.30 Úterý 14.30 – 16.30 Středa 13.00 – 16.30 Čtvrtek 14.30 – 16.30 -hc-

Dívejme se kolem sebe Televize Noe

Náklady na měsíční vysílání televize činí 2 milióny Kč. Na jeden den připadá částka 64 000,-- Kč. Když někdo přispěje 100,-- Kč, zajistí 2 minuty vysílání. V období, kdy se dal dotaz, zda usilovat o křesťanskou televizi, podepsalo 60 000 lidí. Z nich 48 000 lidí zaškrtlo, že jsou ochotni přispívat na ni ročně částkou 1000,-- Kč. Kdyby se tento příslib uskutečnil, mohla by se Tv Noe krásně rozvíjet a svou programovou nabídku rozšiřovat. Bohužel, nestalo se tak. V současné době je do klubu členů Tv Noe přihlášeno 3814 členů, kteří pravidelně přispívají. Kromě nich je kolem 9000 nepravidelných darů. Dotaz: Proč není více filmů v nabídce? Odpověď: není tolik peněz. Jen autorská práva na odvysílání jednoho celovečerního filmu se pohybují kolem 500 000,-- Kč. Pokud budou finance, bude i více filmů. I když zatím nemáte příjem Tv Noe, neznamená to, že ji nemáte podpořit. Je to na stejné úrovni jako podporovat misijní dílo. Vždyť televize vstupuje téměř do všech rodin. A díky vysílání Tv Noe nejeden člověk nalezl lepší orientaci a životní hodnoty pro svůj život. Vysílání Tv Noe přináší do domovů nemocným živé vysílání mše sv., přímé přenosy z Vatikánu, nedělní Anděl Páně se Sv. otcem a mnoho dokumentárních a diskusních pořadů. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

Naše tipy z vánočního vysílání Tv Noe

25.12. v 12.00 hod. Urbi et Orbi – Vatikán – papež Benedikt XVI. 25.12. v 20.00 hod. Ježíš - dvouhodinový film natočený podle Lukášova evangelia je považován za nejpřesnější filmové zobrazení Kristova života, opakování 30.12. v 9.00 hod. 1.1. v 9.10 hod. Vánoční speciál s Mons. Janem Graubnerem. Program najdete na www.tvnoe.cz. Na své si přijdou i děti – podívejte se!

Misie – pletení obvazů

Začínají dlouhé zimní večery. Prosím o zapojení se do pletení obvazů pro malomocné. Návod níže. Levnější přízi Sněhurku si můžete zakoupit u mne za 17,--. Anna Žáková Obchodní 1404, Strážnice, tel. 518 334 470 Návod na pletení obvazů pro malomocné Materiál: Příze Sněhurka, jehlice č. 2,5 Vzor: líc i rub stále hladce (na obvaze se vytváření vroubky) Je možné plést obvazy úzké nebo širší. Rozměry: úzké: první řada 25 ok včetně okrajových, druhá a všechny další řady stále hladce, délka 275 vroubků. Široké: první řada 30 ok včetně okrajových, ostatní stejně jako u obvazů úzkých. Po dokončení je třeba obvaz zapošít a vyprat. Obvazy jsou používány jako vrchní obvazový materiál pro malomocné. Důležité je zejména nezaměňovat materiál a dodržovat rozměry obvazů. Sněhurka je 100% bavlna, která nedráždí rány statickou elektřinou a je ji možno vyvářet. Barva bílá nebo velmi světlých odstínů. Tento obvaz není na jedno použití. Nedá se plést na stroji, protože ten nedělá vroubky (po obou stranách hladce).

Příspěvky farníků Od biřmovanců

Prostřednictvím časopisu Na cestu bych chtěla poděkovat Vojtovi Velískovi za přednášku o hnutí Skinheads. A to nejen za prezentaci o této subkultuře, ale také za

-7-

odvahu hovořit o relativně kontroverzním tématu v naší, předsudky často ovládající, farnosti. Svátost biřmování jsem přijala před osmi lety. Na toto období ráda vzpomínám zejména z důvodu pravidelného setkávání s přáteli. Přednášky otce Františka však byly příliš filozofické a složité a téměř nic si z nich nepamatuji. Nyní se mládežnických mší a přednášek k přípravě biřmovanců účastním jako kmotra mé sestry. Velmi se mi libí přístup otce Lukáše, který svými kázáními a volbou současných témat srozumitelně a zajímavě připravuje budoucí biřmované k cestě, běžně nazývané „svátostí dospělého křesťana“. V dnešním, jednadvacátém století, není cílem si pouze chránit svůj post křesťana, ale naučit se respektovat i jiné postoje, názory a přesvědčení současné multikulturní společnosti. Vždyť dary Ducha Svatého nespočívají jen ve zbožnosti. Karolína Vičarová

Otázka Otca Jacka

V nedelu 14.12.2008 na záver sv.omší sa otec Jacek spýtal zhromaždenia veriacich: „Co dělá člověk, když je nazlobený? Odpovedal si sám: „Žena zajde ke kadeřníkovi, chlap do sklípku.“ Potom sa spýtal: „A co má udělat kněz, když je nazlobený?“ Ale odpovede sa nedočkal, nečakal, nasledovalo okamžité jděte ve jménu Páně a odchod. Mňa odpověď napadla cestou domov z kostola. Otec Jacek, keď je kňaz nahnevaný, má urobiť toto: Najprv si zájsť ku kaderníkovi a potom do sklípku.... ....Teda to isté čo žena aj muž. Prečo? Proste vyjsť medzi ľudí a svoj hnev ventilovať, vyrozprávať sa. Medzi ženy ku kaderníkovi, dozviete sa tam odjakživa o svete, ľuďoch najviac, zabavíte sa, kaderníci sú výborní civilní spovedníci – terapeuti, vypočujú si denne viac spovedí ako vy kňazi. Žijú v realite ponorení naplno do života a majú s častými či nepríjemnými, i nahnevanými klientami svätú trpezlivosť. Vypočujú, poradia, zažartujú, povypytujú sa, proste spríjemňujú nám život, hnev vás prejde. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

V sklepe medzi chlapmi pri koštovke dobrého vínka (nie chlastačke) sa tak ako u kaderníka preberajú veci banálne, vážne, smiešne i dôležité. Otvára sa srdce, zasmeje, zaspieva, vyleje žiaľ, hnev i smútok. Pri kultivovanom koštovaní vznikajú pekné vzťahy, každý hnev prejde, hľadá sa to dobré v nás. Otec Jacek, poznám kňazov, sú to ľudia ako iní, svoj hnev, smútok, žiaľ, samotu, pocit ničoty a prázdna či svoju radosť, nadšenie, vitalitu, veselosť prejavujú v bežnom živote medzi obyčajnými ľuďmi ako obyčajní ľudia. Majú sa vzájomne radi, sú šťastní a keď príde choroba – staroba, farnosť na nich nezabudne. Postará sa. Znovu chvála a vďaka Strážničanom! Našlo sa veľké množstvo ľudí, čo doopatrovalo otca Vladimíra. Toľkú lásku a starostlivosť od kléru nikdy nikde nedostal. Máte pravdu, otec Jacek, v kázni ste povedal, nie sú ľudia dobrí a zlí, ale len dobrí a nešťastní. Tu žijú ľudia dobrí a s pomocou Božou aj to šťastie prichádza. Takže kaderníctiev tu je asi do desať, sklípkov je v Strážnici snáď aj sto, v nich hnev tiež rýchlo prejde. Ku kaderníkovi Vás nepozvem, som už takmer plešatý, prenechám to tetičkám, ale po sviatkoch ste pozvaný medzi chlapov na pohárik. Snád nám už nejaký vinár rád a nezištne naleje. Sú tu naozaj dobrí ľudia. Marián Kuruc

Pár slov ke kázání o. Jacka

Ráda bych napsala pár slov ke kázání otce Jacka, které doslova vyrazilo dech všem farníkům. Věřím, že nešlo o potřebu šokovat, ale ukázat, že kněží jsou také lidé, kteří mají city jako my ostatní. Můžou být zklamáni chováním některých členů své farní rodiny. Můžou jimi cloumat pocity hněvu a beznaděje. Jenže jak mají oni vybít svůj hněv? Ne vždy pomůže modlitba. Ale pokud by šli někam po nákupech či hospodách, jak bychom na ně pohlíželi? V našich očích by měli být neustále k dispozici, neměli by stonat a měli by každého pochopit, každému vyjít vstříc, každému odpustit a pro každého udělat maximum. Jenže jak se chováme my? Vidíme, že i když jsou obklopeni svými ovečkami, mohou se cítit osamoceni? I když

-8-

mají nějaký úkol či pořádají nějakou akci, vidíme, že to mnohdy podstupují v nemoci a horečkách, protože my od nich očekáváme jejich přítomnost. NE!! My prostě očekáváme, že vždy budou dělat to, co si přejeme my. Ale myslím, že je na čase to změnit. Obzvláště nyní v době vánoční by naše srdce měla být otevřená a schopná změny. Měli bychom začít tím, že bychom měli být jednotní. Kolik je jen společenství v naší farnosti? A kolik z nich dokáže spolupracovat na jednom díle? Dokážeme společně komunikovat bez hněvu, abychom vytvořili něco velkého? Bez zášti, že obdiv sklidí někdo jiný? Cožpak je tady jen jedna rodina, která musí mít všechno na starosti? A děláme věci opravdu pro druhé nebo pro zvýšení společenské prestiže? Měli bychom následovat příklad Ježíše Krista. Konat věci s láskou a milovat své bližní. Aby z nás měli radost nejen naši duchovní otcové, ale především náš nebeský Otec. S.A.

Historie Má pouť na Svatou Horu u Příbrami - díl 11.

(pokrač. vzpomínek p. kostelníka Fr. Polstera, jak si je zapsal v r. 1959) Po večeři a krátkém odpočinku jsme se vydali naposled na procházku večerní Prahou. Šli jsme pomalu Václavským náměstím, prohlížejíce osvětlené výkladní skříně, pasáže obchodních domů a pozorovali noční ruch. Zdálo se, že ve dne bylo náměstí plné lidu, ale nyní se počet proudícího davu jistě zdvojnásobil. Množství cizinců se prochází náměstím a hovoří různými jazyky. Potkáváme Němce, Číňany, Angličany i černochy. Přijeli jistě navštívit Brněnský veletrh a zastavili se i v Praze. Všude vidíme plakáty a různé obrazy a výzdoby zvoucí k návštěvě Brna. Hotely a kavárny, přepychově zařízeny, jsou plny návštěvníků. Před jednou kavárnou venku na náměstí je řada stolečků, kde nějaká společnost popíjí „turka“. Přicházíme na Příkopy. Je to hlavní pražská třída. Na jedné budově je vsazena pamětní deska Boženy Němcové, české spisovatelky, Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

která v tomto domě zemřela. Je zde také menší chrám sv. Kříže. Nápis na něm se nese jako světlo majáku: „Zdráv buď kříži, spáso jediná“. Docházíme k Prašné bráně a vracíme se protější stranou ulice zpět na Václavské náměstí. Pojednou vidíme, že proti nám jde jistý občan z našeho města, brzy jde zase jiný. Zabráni v rozhovor nezpozorovali nás a my jsme se k nim nehlásili. Při umělém světle se stává, že si člověk podobu jiného zmýlí. Jdeme dále a na Můstku nahlížíme do ulic starého města. Tam bylo již klidno. Přicházíme na Národní třídu a blížíme se k nábřeží u Národního divadla. Obloha se zachmuřila, hvězdy zmizely a začínající noční déšť obrátil naše kroky zpět. Docházíme opět na Václavské náměstí a jdeme vzhůru k Národnímu muzeu. Je deset hodin a zástupy lidu stále proudí, přestože slabě prší. Vzpomínáme, jak u nás v tuto pokročilou noční dobu je naše město již tiché a klidné. -příště dokončení-

Informace Svatoštěpánská vánoční mše sv.

Srdečně zveme: dojdite si zazpívat a zahrát na kolednickú vánoční mšu svatú na svátek sv. Štěpána v 10.30 hod. Účast v kolednickém kroji nutná, věkem neomezená. Ať dojde každý, komu hlavně srdce hraje a zpívá. Ti, co kroj nemajú, ať sa dojdú s upřímnosťú pomodlit a poslechnút si pěsničky, jaké o svátkách vánočních naši předci zpívali. Zkouška 26.12. v 9 hod. v kostele P. Marie.

Poděkování

kněžím, kteří navštěvují nás nemocné, udělují svátost smíření a přinášejí Eucharistii. A také akolytům, kteří každou neděli přinášejí Eucharistii. Rovněž poděkování pracovníkům Charity za jejich obětavou službu. Pán Bůh zaplať! Pavel a Anna Žákovi

Úmysly mší sv.

Přijímáme úmysly na mše sv. na 2/09 a 3/09

-9-

Hokejová sezóna běží!

Zveme všechny chlapy od 15let (momentálně do padesáti, ale klidně i starší), aby si s námi jeli zahrát hokej. Jezdíme každý 2. pátek v 20.15 hod. od kostela sv. Martina do Uh. Ostrohu. Hrajeme 1,5 hodiny. Nejsme žádní profesionálové, hrajeme s ohledem na každého. Poplatek do Kč 150,-- na místě. Vybavení: hokejka, brusle, příp. beranice a polštář na zadek ☺. Začínáme 2. ledna a pak každých 14 dní do konce března. Informace u P. Hutaře.

Okresní kolo soutěže Bible a my

V listopadu proběhlo na ZŠ M. Kudeříkové okresní kolo soutěže Bible a my. Zúčastnilo se 51 žáků z 21 škol. Přinášíme vám výsledky soutěžících ze Strážnice. První 3 soutěžící z každé kategorie postupují do celostátního kola, které se u nás uskuteční 18.2.2008. Našim soutěžícím držíme palce! 1. kategorie 5. místo: Marie Hutařová, ZŠ MK 3. kategorie 2. místo: Jordana Blažková, Purk. gym. 3. místo: Marie Tomšejová, ZŠ MK 6. místo: Jana Sochorová, ZŠ Školní 4. kategorie 1. místo: Petr Bílek, Purkyň. gymnáz. 4. místo: Amálie Rosíková, Purk. gymn.

Centrum pro rodinu připravuje

Leden: Kurz přípravy k porodu - 14.1., 11.2., 18.3. (vždy od 14.00 do 16.00 hod.) Mateřský klub Sedmihlásek – úterý, středa, čtvrtek (od 9.00 hod. do 11.30 hod.) Únor: Kurzy o výchově dětí Kurz masáže batolat Kurz manželských večerů (pro manželské páry bez rozdílu věku, kterým záleží na budování celoživotního zdravého manželství) Angličtina pro předškoláky a maminky (vždy v pondělí 9.30 – 10.30 hod. děti a 10.00 – 11.00 maminky) Maňáskové divadélko pro mrňata i pro předškoláky (termín bude upřesněn). Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

Všechny aktivity probíhají v klubovně ZŠ M. Kudeříkové. Informace na tel.603240533 nebo email [email protected]/. Děkuji všem, kdo nám jakýmkoliv způsobem pomáhají a přeji pokojné a radostné prožití vánočních svátků i celého nového roku! za CPR Strážnice Blažena Bučková

Orel Strážnice

Sportovní organizace jednota Orel Strážnice děkuje všem svým členům, příznivcům a fandům „sportu pro všechny“ za pomoc a podporu. Do nového roku 2009 přejeme všem zdraví, štěstí, hojnost lásky a Božího požehnání. Milan Horák, www.orelstr.cz

Knihovna křesťanské literatury

K roku sv. Pavla vám nabízíme: Apoštol Pavel s Alešem Opatrným Aleš Opatrný chce, abychom se ponořili do čtení apoštolových listů, protože jsou v mnohém ohledu aplikací evangelia na náš každodenní život. Pavel, dobrodruh víry – Oldřich Selucký Kniha vypráví dětem napínavým způsobem ty nejdramatičtější příhody, které apoštol Pavel zažil během svého na události tak bohatého života. Provozní doba: Pondělí, středa 9.30 –11.00 Úterý 16.00 – 17.00 Od 24.12. do 4.1. bude knihovna uzavřena. Sobota Sobota Sobota Sobota Sobota

Úklid kostela Panny Marie 3.ledna - skupina č. 9 –Hrachovská 10.ledna - skupina č. 10 – Šašínková 17.ledna - skupina č. 11 - Sochor M. 24.ledna - skupina č. 1 – Brožková. 31.ledna - skupina č. 2– Blatová Úklid kostela sv.Martina Sobota 3.ledna - skupina č. 1 Sobota 10.ledna - skupina č. 2 Sobota 17.ledna - skupina č. 3 Sobota 24.ledna - skupina č. 4 Sobota 31.ledna - skupina č. 5

- 10 -

Prosíme, nahlaste koledníky u M arty OKÉNKO DO FARNÍCHARITY

Tříkrálová sbírka

H ořákové nebo v C haritě ve S trážnici, v Petrově pak u paní O brtlíkové.

T ěm, kteří se k této službě již

I v roce 2009 je obecným účelem

rozhodli, nebo se ještě rozhodnou,

sbírky „Pomoc rodinám v nouzi u nás i

budou předány informace a materiály

v zahraničí a podpora charitního díla“.

k zajištění Tříkrálové sbírky při

*

D razí přátelé - spolufarníci,

společném setkání v Charitě S trážnice (v I.poschodí), dne 6 . ledna 2009 od 16 ,00 hodin.

v roce 2009 v naší arcidiecézi, již podesáté, bude provedena ve S trážnici a sousedních obcích Petrov,

O blečení pro koledníky, které budete

S udoměřice, R ohatec a R adějov

mít objednáno, si můžete vyzvednout

T říkrálová sbírka.

v C haritě S trážnice, K ovářská 3 96 , u

O bracím e se na V ás s prosbou, jestli byste m ohli i letos doprovázet koledníky po dom ech a bytech ve S trážnici a Petrově. Prosili bychom, kdybyste nám pomohli,

paní B erčíkové v šicí dílně -I.poschodí, dne 8 . a 9. ledna 2009 od 8 ,00 do 16 ,00 hodin. J ako malou odměnu koledníkům chystáme bruslení na zimním stadionu. *

se zajištěním koledníků. N ejlépe V aše děti nebo vnuci – chlapci i děvčata.

D ěkujem e, že svou účastí na

K oledování proběhne dne 10. ledna

tříkrálovém

2008 /sobota/ ve 13 ,3 0 hod.

koledování

S raz koledníků je ve S trážnici u

pom ůžem e těm ,

kostela sv. M artina a v Petrově před

kdo naši pom oc

kostelem.

potřebují.

K něz ve S trážnici a v Petrově požehná

D ěkujem e také za

všechny přítomné, kadidlo a křídu. Pak

finanční dary, které předáte do

se vedoucí skupinek a koledníci

pokladniček.

rozejdou po koledě.

Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

- 11 -

Nejen pro děti

Vyluštěnou tajenku vhoď do krabičky vzadu v kostele. Losování výherce bude na první lednové dětské mši svaté.

Vydává Římskokatolická farnost sv. Martina pouze pro vnitřní potřebu farnosti Vychází 24.12.2008, náklad 700 kusů Tisk: Tiskárna Sukupovi. Své náměty a připomínky můžete vhodit do krabičky vzadu v kostele. nebo zaslat na e-mail : [email protected] webové stránky farnosti: www.straznice.farnost.cz Děkujeme všem přispěvatelům

Časopis farnosti Strážnice – Na cestu

- 12 -